law_id
stringlengths 11
2.15k
| law_text
stringlengths 14
1.92M
|
|---|---|
Nařízení vlády č. 18/2001 Sb. | Nařízení vlády č. 18/2001 Sb.
Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku)
Vyhlášeno 10. 1. 2001, datum účinnosti 10. 1. 2001, částka 5/2001
* ČÁST PRVNÍ - ÚPRAVA NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU PO SKONČENÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI VZNIKLÉ PRACOVNÍM ÚRAZEM NEBO NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ PODLE PRACOVNĚPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ (§ 1 — § 2)
* ČÁST DRUHÁ - ÚPRAVA NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU PO SKONČENÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI NEBO PŘI INVALIDITĚ PODLE OBČANSKOPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ (§ 3 — § 3)
* ČÁST TŘETÍ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 4 — § 6)
Aktuální znění od 10. 1. 2001
18
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 18. prosince 2000
o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku)
Vláda nařizuje podle § 202 odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 37/1993 Sb., a podle § 447 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 131/1982 Sb.:
ČÁST PRVNÍ
ÚPRAVA NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU PO SKONČENÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI VZNIKLÉ PRACOVNÍM ÚRAZEM NEBO NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ PODLE PRACOVNĚPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
§ 1
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na výdělku“) příslušející zaměstnancům podle zákoníku práce, popřípadě podle dřívějších předpisů1) se upravuje tak, že se průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů2) zvyšuje o 6 %.
§ 2
(1)
Vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po 31. prosinci 1999, průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku se podle § 1 nezvyšuje.
(2)
Úprava podle § 1 se provede bez žádosti zaměstnance; na žádost zaměstnance se provede v případech, kdy mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela pouze v důsledku zvýšení invalidního nebo částečného invalidního důchodu podle předpisů o sociálním zabezpečení nebo zvýšení plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu podle předpisů o důchodovém pojištění.
(3)
Úprava podle § 1 se provede na žádost zaměstnance i v případech, kdy mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela, protože to neumožňovalo ustanovení § 195 odst. 2 zákoníku práce platné před 1. červnem 1994.
ČÁST DRUHÁ
ÚPRAVA NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU PO SKONČENÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI NEBO PŘI INVALIDITĚ PODLE OBČANSKOPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
§ 3
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě3) (dále jen „náhrada“) se upravuje tak, že se průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady, popřípadě zvýšený podle dřívějších předpisů4) zvyšuje o 6 %. Úprava náhrady se podle věty první neprovede, vznikl-li nárok na náhradu po 31. prosinci 1999.
ČÁST TŘETÍ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 4
Pro náhradu za ztrátu na výdělku i po její úpravě provedené podle § 1 a pro náhradu i po její úpravě provedené podle § 3 platí čl. V zákona č. 160/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a některé další zákony.
§ 5
Náhrada za ztrátu na výdělku a náhrada, upravené podle tohoto nařízení, přísluší od 1. prosince 2000.
§ 6
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
Ministr práce a sociálních věcí:
PhDr. Špidla v. r.
Ministr spravedlnosti:
JUDr. Rychetský v. r.
1)
§ 193 a 195 zákoníku práce.
§ 112 zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění.
§ 6 zákona č. 58/1956 Sb., o náhradě škody za pracovní úrazy a o náhradě nákladů léčebné péče a dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení.
§ 7 a 31 zákona č. 150/1961 Sb., o náhradách při pracovních úrazech a nemocích z povolání.
§ 8 zákona č. 30/1965 Sb., o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání.
2)
Nařízení vlády č. 138/1976 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Nařízení vlády č. 60/1982 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Zákon č. 297/1991 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Nařízení vlády č. 191/1993 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Nařízení vlády č. 263/1994 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Nařízení vlády č. 291/1995 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku pro skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Nařízení vlády č. 298/1996 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku).
Nařízení vlády č. 318/1997 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku).
Nařízení vlády č. 320/1998 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku).
Nařízení vlády č. 283/1999 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku).
3)
§ 445 a § 447 odst. 1 a 2 občanského zákoníku.
4)
Nařízení vlády č. 128/1992 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě.
Nařízení vlády č. 50/1994 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě.
Nařízení vlády č. 317/1995 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě.
Nařízení vlády č. 298/1996 Sb.
Nařízení vlády č. 318/1997 Sb.
Nařízení vlády č. 320/1998 Sb.
Nařízení vlády č. 283/1999 Sb. |
Vyhláška Ministerstva obrany č. 5/2001 Sb. | Vyhláška Ministerstva obrany č. 5/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva obrany, kterou se stanoví náležitosti katalogizační doložky, vzory tiskopisů žádostí, oznámení a přehledů souvisejících s katalogizací a vzor osvědčení o způsobilosti zpracovávat návrh katalogizačních dat o výrobku
Vyhlášeno 10. 1. 2001, datum účinnosti 1. 4. 2001, částka 2/2001
* § 1 - Náležitosti katalogizační doložky
* § 2 - Vzory tiskopisů žádostí, oznámení, osvědčení a přehledů
* § 3 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 5/2001 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 5/2001 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 5/2001 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 5/2001 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 5/2001 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 5/2001 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 5/2001 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 5/2001 Sb.
Aktuální znění od 1. 4. 2001
5
VYHLÁŠKA
Ministerstva obrany
ze dne 12. prosince 2000,
kterou se stanoví náležitosti katalogizační doložky, vzory tiskopisů žádostí, oznámení a přehledů souvisejících s katalogizací a vzor osvědčení o způsobilosti zpracovávat návrh katalogizačních dat o výrobku
Ministerstvo obrany stanoví podle § 16 zákona č. 309/2000 Sb., o obranné standardizaci, katalogizaci a státním ověřování jakosti výrobků a služeb určených k zajištění obrany státu a o změně živnostenského zákona:
§ 1
Náležitosti katalogizační doložky
(1)
Katalogizační doložka na dosud nekatalogizovaný výrobek obsahuje
a)
obchodní jméno, identifikační číslo a daňové identifikační číslo, sídlo nebo místo podnikání,
b)
název výrobku, jeho referenční číslo; referenčním číslem výrobkureferenčním číslem výrobku se rozumí číslo přidělené výrobcem, které výrobek jednoznačně identifikuje a odlišuje od jiných výrobků (například číslo výkresu, označení technických podmínek, identifikační číslo z katalogu výrobce a podobně),
c)
požadavek na předložení návrhu katalogizačních dat o výrobku, návrhu katalogizačních dat komponentů a příslušenství, z nichž se výrobek skládá a u nichž je požadována katalogizacekatalogizace (dále jen „návrh katalogizačních dat o výrobku“),
d)
stanovení způsobu zpřístupnění dokumentace o výrobku,
e)
požadavek bezodkladně informovat o provedených změnách v dokumentaci o výrobku, jejichž důsledkem je změna předloženého návrhu katalogizačních dat o výrobku,
f)
požadavek informovat o změnách údajů podle písmene a) výrobce a ztrátě jeho schopnosti vyrábět výrobek.
§ 2
Vzory tiskopisů žádostí, oznámení, osvědčení a přehledů
Vzory tiskopisů žádostí, oznámení, osvědčení a přehledů souvisejících s katalogizacíkatalogizací jsou uvedeny v přílohách č. 1 až 8.
§ 3
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2001.
Ministr:
RNDr. Vetchý, CSc. v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 5/2001 Sb.
155kB
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 5/2001 Sb.
167kB
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 5/2001 Sb.
46kB
Příloha č. 4
k vyhlášce č. 5/2001 Sb.
63kB
Příloha č. 5
k vyhlášce č. 5/2001 Sb.
91kB
Příloha č. 6
k vyhlášce č. 5/2001 Sb.
93kB
Příloha č. 7
k vyhlášce č. 5/2001 Sb.
88kB
Příloha č. 8
k vyhlášce č. 5/2001 Sb.
130kB |
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 13/2001 Sb. | Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 13/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Bludov
Vyhlášeno 11. 1. 2001, datum účinnosti 11. 4. 2001, částka 3/2001
* § 1 - Úvodní ustanovení
* § 2 - Ochranné pásmo 1. stupně
* § 3 - Ochranné pásmo 2. stupně
* § 4 - Objekty a činnosti dosud provozované na území, které tvoří ochranné pásmo 1. stupně a ochranné pásmo 2. stupně, je třeba uvést do souladu s ustanoveními § 2 odst. 1 písm. a) bodů 2, 3, 4 a § 3 odst. 1 písm. b) nejpozději do dvou let od nabytí účinnosti tét
* § 5 - Tato vyhláška nabývá účinnosti uplynutím tří měsíců ode dne jejího vyhlášení. č. 1 k vyhlášce č. 13/2001 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 13/2001 Sb.
Aktuální znění od 11. 4. 2001
13
VYHLÁŠKA
Ministerstva zdravotnictví
ze dne 22. prosince 2000
o ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Bludov
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 46 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 548/1991 Sb.:
§ 1
Úvodní ustanovení
(1)
K ochraně přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Bludov se stanoví ochranná pásma 1. a 2. stupně.1)
(2)
Ochranné pásmo 1. stupně tvoří území, na kterém se nacházejí cesty výstupu přírodních léčivých zdrojů. Ochranné pásmo 2. stupně tvoří infiltrační oblast zřídelní struktury minerálních vod severně od bušínského zlomu, který v dané oblasti probíhá od jižního kraje Bohutína přes Chromeč k severnímu okraji Postřelmova. Je rozděleno v závislosti na geologických podmínkách na části A a B s rozdílným stupněm ochrany.
(3)
Situování ochranného pásma 1. stupně je graficky vyznačeno v kopii katastrální mapykatastrální mapy, která je přílohou č. 1 této vyhlášky. Situování obou ochranných pásem je graficky vyznačeno na mapě v měřítku 1 : 50 000, která je přílohou č. 2 této vyhlášky.
§ 2
Ochranné pásmo 1. stupně
(1)
V ochranném pásmu 1. stupně2) nelze
a)
budovat nebo provozovat
1.
jiné objekty než objekty potřebné pro provoz přírodních léčebných lázní nebo pro využití přírodních léčivých zdrojů,
2.
skládky odpadů, skladování odpadů3) a strojených hnojiv,
3.
parkoviště nezajištěná proti únikům ropných látek do terénu,
4.
jakékoliv objekty, v nichž se manipuluje s ropou, ropnými produkty, toxickými nebo radioaktivními látkami;
b)
aplikovat tekutá čpavková hnojiva, kejdu skotu a prasat;
c)
vypouštět, vylévat nebo odkapávat do půdy nebo povrchových vod kapaliny, které by mohly negativně ovlivnit kvalitu přírodních léčivých zdrojů;4)
d)
používat chemické posypové materiály, které by mohly způsobit kontaminaci přírodních léčivých zdrojů;
e)
parkovat s motorovými vozidly mimo vyznačená parkoviště nebo uzavřené garáže.
(2)
V ochranném pásmu 1. stupně2) nelze
a)
provádět
1.
vrty a trhací práce,
2.
hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem,5) které jsou spojeny se zásahem do pozemku,
3.
jakoukoliv stavební činnost,
4.
odběr vody přírodního léčivého zdroje nad hodnoty stanovené rozhodnutím o povolení využívání zdroje,
5.
odběr prostých podzemních vod;
b)
aplikovat průmyslová a statková hnojiva a chemické přípravky na ochranu rostlin,
pokud k těmto činnostem nevydal Český inspektorát lázní a zřídel (dále jen „Inspektorát“)6) kladný závazný posudek nebo nebyly splněny podmínky v tomto posudku stanovené.
§ 3
Ochranné pásmo 2. stupně
(1)
V ochranném pásmu 2. stupně7) části A nelze
a)
provádět
1.
trhací práce velkého rozsahu,8)
2.
těžbu fluviálních uloženin řeky Moravy, s výjimkou těžby povolené před účinností této vyhlášky,
3.
hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem,5) které jsou spojeny se zásahem do pozemku, s výjimkou průzkumu a jímání přírodních léčivých zdrojů,9)
4.
těžbou surovin za pomoci chemických technologií;
b)
budovat a provozovat skládky a skladování všech odpadů3) a strojených hnojiv.
(2)
V ochranném pásmu 2. stupně7) části A dále nelze
a)
provádět hydrotechnické úpravy povrchových toků a rybníků;
b)
využívat fluviálních náplavů řeky Moravy k jímání podzemních vod10) se snížením hladiny větším než 5 m nebo v množství vyšším než 2 l/s pro jednotlivého využivatele,
pokud k těmto činnostem nevydal Inspektorát6) kladný závazný posudek nebo pokud nebyly splněny podmínky v tomto posudku stanovené.
(3)
V ochranném pásmu 2. stupně7) části B nelze provádět trhací práce velkého rozsahu8) a těžbu surovin za použití chemických technologií.
(4)
V ochranném pásmu 2. stupně7) části B dále nelze provádět
a)
hydrotechnické úpravy povrchových toků a rybníků;
b)
hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem,5) které jsou spojeny se zásahem do pozemku;
c)
vrtné práce do hornin skalního podloží a odběr podzemní vody10) z těchto hornin,
pokud k těmto činnostem nevydal Inspektorát6) kladný závazný posudek nebo nebyly splněny podmínky v tomto posudku stanovené.
§ 4
Objekty a činnosti dosud provozované na území, které tvoří ochranné pásmo 1. stupně a ochranné pásmo 2. stupně, je třeba uvést do souladu s ustanoveními § 2 odst. 1 písm. a) bodů 2, 3, 4 a § 3 odst. 1 písm. b) nejpozději do dvou let od nabytí účinnosti této vyhlášky.
§ 5
Tato vyhláška nabývá účinnosti uplynutím tří měsíců ode dne jejího vyhlášení.
Ministr:
prof. MUDr. Fišer, CSc. v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 13/2001 Sb.
60kB
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 13/2001 Sb.
168kB
1)
§ 23 a 24 vyhlášky č. 26/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů.
2)
§ 48 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
§ 24 odst. 2 vyhlášky č. 26/1972 Sb.
3)
Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 1 vyhlášky č. 6/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod.
5)
§ 2 a 3 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě.
6)
§ 72 odst. 1 písm. c) zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona č. 548/1991 Sb.
§ 30 odst. 2 vyhlášky č. 26/1972 Sb.
7)
§ 48 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 24 odst. 3 vyhlášky č. 26/1972 Sb.
8)
§ 34 vyhlášky č. 72/1988 Sb., o výbušninách.
9)
§ 47 a § 50 odst. 3 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 26/1972 Sb.
10)
§ 2 odst. 1 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 114/1995 Sb., zákona č. 14/1998 Sb. a zákona č. 58/1998 Sb. |
Zákon č. 39/2001 Sb. | Zákon č. 39/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých dalších zákonů
Vyhlášeno 25. 1. 2001, datum účinnosti 25. 1. 2001, částka 14/2001
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb.
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 5. 2004 (41/2004 Sb.)
39
ZÁKON
ze dne 23. ledna 2001,
kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých dalších zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů
Čl. I
Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb. a zákona č. 301/1995 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 2 se věta třetí zrušuje.
2.
§ 2 a 3 včetně poznámek pod čarou č. 1a) a 1b) znějí:
㤠2
(1)
Česká televize poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením televizních programů na celém území České republiky (dále jen „veřejná služba v oblasti televizního vysílání“).
(2)
Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání jsou zejména
a)
poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů,
b)
přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky,
c)
vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti,
d)
rozvíjení kulturní identity obyvatel České republiky včetně příslušníků národnostních nebo etnických menšin,
e)
výroba a vysílání zejména zpravodajských, publicistických, dokumentárních, uměleckých, dramatických, sportovních, zábavných a vzdělávacích pořadů a pořadů pro děti a mládež.
§ 3
(1)
Česká televize naplňuje veřejnou službu v oblasti televizního vysílání zejména tím, že
a)
provozuje televizní vysílání dvou celoplošných televizních programů s využitím části kmitočtového spektra umožňující pokrytí území České republiky prostřednictvím pozemních vysílacích rádiových zařízení, popřípadě jiných technických prostředků,
b)
zřizuje síť vlastních zpravodajů,
c)
v oblasti zpravodajských a publicistických pořadů zajišťuje regionální vysílání prostřednictvím televizních studií pro území jejich působnosti. Regionální vysílání každého televizního studia musí vyváženě obsahovat příspěvky z celého území jeho působnosti. Časový rozsah regionálního vysílání zpravodajských a publicistických pořadů činí alespoň 25 minut denně. U televizních studií zřízených podle § 9 odst. 8 může být přechodně stanovena menší doba takového vysílání,
d)
vytváří archivní fondy, udržuje je a podílí se na jejich využívání jako součásti národního kulturního bohatství,
e)
podporuje českou filmovou tvorbu,
f)
vysílá díla domácí a zahraniční tvorby,
g)
poskytuje alespoň na jednom vysílaném programu 24hodinovou programovou službu, včetně aktuálního zpravodajství,
h)
poskytuje teletextové služby,
i)
opatřuje alespoň 70% vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené nebo simultánním tlumočením do znakové řeči,
j)
vyvíjí činnost v oblastech nových vysílacích technologií a služeb.
(2)
Státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu,1a) vyhradí pro Českou televizi kmitočty umožňující provozování televizního vysílání v rozsahu stanoveném v odstavci 1 písm. a).
(3)
Celoplošným televizním programem se rozumí televizní program, jehož vysílání může přijímat alespoň 70 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu.1b)
1a)
Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.
1b)
§ 12 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.“.
3.
V § 4 odst. 1 větě první se slova „tvorby a šíření programů“ nahrazují slovem „činnosti“, ve větě druhé se slovo „devět“ nahrazuje číslicí „15“ a ve větě třetí se slova „Česká národní rada, a to“ nahrazují slovy „Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (dále jen „Poslanecká sněmovna“)“.
4.
V § 4 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 1c) znějí:
„(2)
Návrhy kandidátů na členy Rady předkládají Poslanecké sněmovně organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy. Návrhy lze předložit ve lhůtě 15 dnů ode dne zveřejnění výzvy předsedy Poslanecké sněmovny k předložení návrhů způsobem stanoveným usnesením Poslanecké sněmovny.
(3)
Členem Rady může být zvolen občan České republiky, který
a)
je způsobilý k právním úkonům,
b)
má trvalý pobyt na území České republiky, a
c)
je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, pokud jeho odsouzení pro tento trestný čin nebylo zahlazeno nebo se na něho z jiného důvodu nehledí jako by nebyl odsouzen, a ten, kdo nesplňuje požadavky podle zvláštního zákona.1c)
1c)
Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 4 až 7.
5.
V § 4 odstavec 4 zní:
„(4)
Členové Rady jsou voleni z kandidátů navržených podle odstavce 2, a to na funkční období 6 let, přičemž každé 2 roky je volena jedna třetina členů; mohou být zvoleni opětovně. Na místa uprázdněná z jiného důvodu než pro uplynutí funkčního období jsou voleni noví členové na dobu zbývající do konce funkčního období toho člena, jehož místo se uprázdnilo; je-li tato doba kratší než 1 rok, omezení možnosti opětovného zvolení neplatí. V případě odvolání Rady podle § 6 odst. 3 a následném zvolení všech členů Rady Rada na své první schůzi losem určí 5 členů Rady s funkčním obdobím 2 roky, 5 členů Rady s funkčním obdobím 4 roky a 5 členů Rady s funkčním obdobím 6 let.“.
6.
V § 4 odst. 5 se slova „České národní radě“ nahrazují slovy „Poslanecké sněmovně“.
7.
V § 4 odst. 6 větě druhé se slova „předsednictvo České národní rady“ nahrazují slovy „Poslanecká sněmovna“.
8.
V § 5 odstavec 1 zní:
„(1)
Členství v Radě je neslučitelné s funkcí prezidenta republiky, poslance nebo senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, s jakoukoli funkcí ve veřejné správě, s funkcí člena Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, člena Rady Českého rozhlasu, člena Rady České tiskové kanceláře, s funkcí generálního ředitele Českého rozhlasu a s funkcí člena dozorčí komise České televize nebo člena dozorčí komise Českého rozhlasu.“.
9.
V § 5 odstavec 2 zní:
„(2)
Člen Rady nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách nebo v politických hnutích, společenských organizacích a sdruženích, občanských iniciativách apod., ani nesmí jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů při výkonu své funkce v Radě; dále nesmí být členem společností, které působí v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, ani zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly nepříznivě ovlivňovat jeho nestrannost a objektivitu rozhodování. S výjimkou peněžitých plnění poskytovaných v souvislosti s výkonem funkce podle tohoto zákona nesmí mít člen Rady, ani osoba jemu blízká,3) žádný majetkový prospěch z provozování televizního vysílání.“.
10.
V § 5 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Člen Rady nebo osoby jemu blízké3) nesmějí být v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k České televizi, a to i dva roky po ukončení členství v Radě.“.
11.
V § 6 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně učiněného vzdání se funkce předsedovi Poslanecké sněmovny,“.
12.
V § 6 odst. 1 písmeno d) zní:
„d)
dnem, kdy člen Rady přestal splňovat předpoklady pro zvolení do funkce člena Rady stanovené v § 4 odst. 3,“.
13.
V § 6 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
Poslanecká sněmovna člena Rady z funkce odvolá
a)
přestal-li splňovat předpoklady pro výkon funkce člena Rady stanovené v § 5,
b)
narušil-li závažným způsobem důstojnost funkce člena Rady nebo dopustil-li se takového jednání, které zpochybňuje jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce člena Rady,
c)
nevykonává-li po dobu více než 3 měsíců svou funkci.
(3)
Poslanecká sněmovna může Radu odvolat, neplní-li Rada opakovaně své povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo pokud Poslanecká sněmovna dvakrát po sobě neschválí Výroční zprávu o činnosti České televize nebo Výroční zprávu o hospodaření České televize.“.
14.
V § 7 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, s výjimkou rozhodnutí o jmenování a odvolání generálního ředitele České televize (dále jen „generální ředitel“), k němuž je zapotřebí alespoň 10 hlasů členů Rady“.
15.
V § 7 se doplňují odstavce 3 a 4, které včetně poznámky pod čarou č. 3a) znějí:
„(3)
Jednání Rady je veřejné. Veřejnost může být na základě usnesení Rady z celého jednání nebo z jeho části vyloučena, jsou-li projednávány skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů.3a) Osobu, která narušuje veřejné jednání, může předsedající napomenout a za opakované narušování veřejného jednání vykázat z jednacích prostor.
(4)
Z jednání Rady pořizuje předsedající zápis, jehož součástí nejsou skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů. Zápis z jednání Rady, schválené dokumenty podle § 8, popřípadě usnesení Rady o vyloučení veřejnosti z jejího jednání musí být nejpozději do 3 dnů ode dne jednání Rady uveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup.
3a)
Například § 17 až 20 obchodního zákoníku, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb.“.
16.
V § 8 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
jmenovat a odvolávat generálního ředitele a na jeho návrh ředitele televizních studií České televize (dále jen „televizní studia“); rozhodnutí o odvolání generálního ředitele musí být písemně odůvodněno a nejpozději do 7 dnů ode dne jeho doručení generálnímu řediteli uveřejněno Radou způsobem umožňujícím dálkový přístup,“.
17.
V § 8 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a kontrolovat plnění rozpočtu České televize“.
18.
V § 8 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
schvalovat na návrh generálního ředitele Statut České televize,“.
19.
V § 8 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 3b) zní:
„d)
předkládat Poslanecké sněmovně ke schválení Kodex České televize, který stanoví zásady naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání; porušení Kodexu České televize je kvalifikováno jako porušení pracovní kázně podle zvláštního zákona,3b)
3b)
Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f).
20.
V § 8 odst. 1 písmeno e) zní:
„e)
schvalovat návrhy generálního ředitele na zřizování nebo zrušení televizních studií (§ 9 odst. 8) a návrhy podle § 9 odst. 7,“.
21.
V § 8 odst. 1 písm. f) se za slova „týkajících se“ vkládá slovo „generálního“.
22.
V § 8 odst. 1 se na konci textu písmena f) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) až j), která znějí:
„g)
dohlížet na plnění úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání (§ 2 a 3) a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu České televize a za tím účelem vydávat stanoviska a doporučení týkající se programové nabídky,
h)
schvalovat dlouhodobé plány programového, technického a ekonomického rozvoje,
i)
zřizovat dozorčí komisi (§ 8a) a stanovit výši odměn členů dozorčí komise (§ 8a odst. 7),
j)
určovat mzdu generálního ředitele.“.
23.
V § 8 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
Rada předkládá Poslanecké sněmovně Výroční zprávu o činnosti České televize do 31. března bezprostředně následujícího kalendářního roku a Výroční zprávu o hospodaření České televize do 31. srpna bezprostředně následujícího kalendářního roku. Tyto výroční zprávy musí být nejpozději do 3 dnů ode dne schválení Radou uveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Náklady na činnost Rady a na odměny jejích členů, jakož i náklady na činnost dozorčí komise a na odměny jejích členů se hradí ze zvláštní výdajové položky rozpočtu České televize.“.
24.
V § 8 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Rada ani její členové nesmějí přímo zasahovat do tvorby a vysílání televizních pořadů.“.
25.
Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní:
㤠8a
Dozorčí komise
(1)
Dozorčí komise je poradním orgánem Rady ve věcech kontroly hospodaření České televize. Jejím úkolem je sledovat, zda jsou účelně a hospodárně využívány finanční prostředky a majetek České televize. Dozorčí komise je povinna upozorňovat Radu na zjištěné nedostatky a předkládat jí návrhy na jejich odstranění.
(2)
Dozorčí komise má 5 členů, kteří jsou voleni a odvoláváni Radou. Členství v dozorčí komisi je veřejnou funkcí.2)
(3)
Členové dozorčí komise jsou voleni na funkční období 2 let, a to i opětovně, ne však na více než 2 po sobě jdoucí funkční období. Pro zvolení do funkce člena dozorčí komise a pro výkon této funkce platí předpoklady stanovené v § 4 odst. 3 a § 5 obdobně. Pro zánik funkce člena dozorčí komise platí přiměřeně § 6 odst. 1 a 2.
(4)
Dozorčí komise ze svých členů volí a odvolává svého předsedu a místopředsedu, který zastupuje předsedu včetně řízení schůzí dozorčí komise. Dozorčí komise rovněž přijímá svůj jednací řád.
(5)
Dozorčí komise se schází vždy, požádají-li o to písemně alespoň 2 z jejích členů, nejméně však jednou v každém kalendářním měsíci. Jednání dozorčí komise jsou neveřejná a předsedající je povinen pořídit z každého jednání zápis.
(6)
Dozorčí komise je schopna se usnášet za přítomnosti předsedy nebo místopředsedy a alespoň 2 dalších členů; usnesení přijímá většinou hlasů přítomných členů, v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.
(7)
Výši odměn členů dozorčí komise stanoví Rada.
(8)
Členové dozorčí komise mohou nahlížet do všech písemností, účetních dokladů souvisejících s účetnictvím a záznamů na nosičích dat České televize a mohou požadovat i písemná vysvětlení od zaměstnanců České televize. Zaměstnanci České televize jsou povinni poskytnout členům dozorčí komise kopie vyžádaných písemností, účetních dokladů souvisejících s účetnictvím či záznamů České televize, jakož i požadovaná vysvětlení.
(9)
O skutečnostech zjištěných při výkonu kontroly jsou členové dozorčí komise povinni zachovávat mlčenlivost, pokud nebyli této povinnosti zproštěni předsedou Rady. Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení funkce v dozorčí komisi.
(10)
Dozorčí komise podává Radě písemnou zprávu o své činnosti za každé kalendářní čtvrtletí vždy do desátého dne druhé měsíce po skončení čtvrtletí. Jako podklad pro Výroční zprávu o hospodaření České televize je dozorčí komise povinna předat Radě svůj rozbor hospodaření České televize vždy do 30. června bezprostředně následujícího kalendářního roku.“.
26.
§ 9 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 3c) zní:
㤠9
Generální ředitel
(1)
Statutárním orgánem České televize je generální ředitel. V době nepřítomnosti zastupuje generálního ředitele jím pověřený zástupce.
(2)
Ze své činnosti je generální ředitel odpovědný Radě a má právo se zúčastňovat jejích jednání.
(3)
Na generálního ředitele se vztahují ustanovení zákoníku práce, nestanoví-li tento zákon jinak.
(4)
Generálního ředitele jmenuje Rada z kandidátů splňujících předpoklady podle § 4 odst. 3 na základě výsledků výběrového řízení na funkční období 6 let.
(5)
Pro výkon funkce generálního ředitele platí předpoklady stanovené v § 5 odst. 1 a 2 obdobně.
(6)
Generální ředitel může být z funkce Radou odvolán, zejména neplní-li Česká televize opakovaně úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání podle tohoto zákona (§ 2 a 3) nebo povinnosti vyplývající ze zvláštních právních předpisů3c) nebo nenaplňuje-li svými programy zásady Kodexu České televize. Rada odvolá generálního ředitele z funkce, jestliže generální ředitel poruší své povinnosti stanovené zákonem nebo Statutem České televize anebo přestane-li splňovat předpoklady pro výkon funkce stanovené tímto zákonem.
(7)
K pronájmu nemovitostí na dobu delší než 3 měsíce nebo ke zcizení, popřípadě zatížení nemovitostí nebo jejich částí potřebuje generální ředitel předchozí souhlas Rady, jinak je právní úkon neplatný.
(8)
Generální ředitel s předchozím souhlasem Rady zřizuje a zrušuje televizní studia s výjimkou Televizního studia Brno a Televizního studia Ostrava.
(9)
V případech stanovených Statutem České televize generální ředitel jmenuje a odvolává vedoucí zaměstnance České televize po projednání s Radou.
(10)
Ředitelé televizních studií a osoby uvedené v odstavci 9 musí splňovat předpoklady podle § 4 odst. 3 písm. c).
(11)
Jestliže se generální ředitel funkce vzdá nebo je z funkce odvolán, popřípadě uvolní-li se funkce generálního ředitele uplynutím funkčního období nebo v důsledku jeho úmrtí, Rada jmenuje prozatímního ředitele České televize (dále jen „prozatímní ředitel“), který vykonává funkci generálního ředitele do doby jmenování nového generálního ředitele. Nového generálního ředitele je Rada povinna jmenovat nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy se uvolní funkce generálního ředitele.
(12)
Na prozatímního ředitele se vztahují obdobně odstavce 1 až 9.
3c)
Například zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb.“.
27.
V § 10 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 3d) zní:
„a)
televizní poplatky vybírané podle zvláštního právního předpisu,3d)
3d)
Zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění zákona č. 135/1997 Sb.“.
28.
V § 11 odst. 1 větě první se slovo „poslání“ nahrazuje slovem „úkoly“ a věta druhá se zrušuje.
29.
V § 11 odstavec 2 zní:
„(2)
Finanční zdroje používá Česká televize k plnění svých úkolů podle § 2 a 3.“.
30.
V § 12 odst. 1 se slova „zejména Televizní studio Praha,“ zrušují a slova „§ 8 odst. 1 písm. d) tohoto zákona“ se nahrazují slovy „§ 9 odst. 8“.
31.
V § 12 odst. 2 větě druhé se za slovo „odpovědný“ vkládá slovo „generálnímu“.
32.
V § 12 odstavec 3 zní:
„(3)
Televizní studia mají v rámci své činnosti oprávnění obdobná podle § 3 odst. 1 s výjimkou písmen a) a g).“.
33.
V § 12 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Podíl vysílání televizních studií na celostátních vysílacích okruzích musí činit minimálně 20 % celkového vysílacího času České televize v měsíčním úhrnu.“.
34.
V § 13 se za text „(§ 2 a 3)“ doplňuje tečka a slova „a povinnostmi a oprávněními stanovenými provozovatelům ze zákona.4)“ včetně poznámky pod čarou č. 4) se zrušují.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Členům Rady České televize zvoleným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaniká členství v Radě České televize dnem, kdy tento zákon nabývá účinnosti. Poslanecká sněmovna zvolí nové členy Rady České televize do 60 dnů po uplynutí lhůty pro předkládání návrhů. Ze zvolených členů Rada České televize na svém prvním zasedání losem určí, kteří z nich mají funkční období 2, 4 a 6 let.
2.
Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do zvolení alespoň 10 členů Rady České televize je Poslanecká sněmovna oprávněna odvolat generálního ředitele České televize.
3.
V době od odvolání generálního ředitele České televize podle bodu 2 do jmenování nového generálního ředitele České televize Radou České televize vykonává působnost generálního ředitele České televize prozatímní ředitel České televize zvolený Poslaneckou sněmovnou.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů
Čl. III
V zákoně č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb., zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 135/1997 Sb., zákona č. 46/2000 Sb. a zákona č. 121/2000 Sb., se § 9 včetně poznámky pod čarou č. 6) zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb.
Čl. IV
Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 32 se za slova „organizační výbor“ vkládají slova „, volební výbor“.
2.
Za § 46 se vkládá nový § 46a, který zní:
㤠46a
Volební výbor
(1)
Pro účely volby členů Rady České televize (dále jen „Rada“) zřizuje Poslanecká sněmovna volební výbor, jehož členy volí z poslanců podle zásady poměrného zastoupení.
(2)
Je-li počet kandidátů navržených oprávněnými organizacemi a sdruženími vyšší než je trojnásobek počtu členů Rady, kteří mají být zvoleni, volební výbor posoudí podané návrhy a z navržených kandidátů splňujících předpoklady podle tohoto zákona vybere pro volbu Poslaneckou sněmovnou kandidáty v počtu odpovídajícím trojnásobku počtu členů Rady, kteří mají být zvoleni. Jestliže není počet kandidátů navržených oprávněnými organizacemi a sdruženími vyšší než trojnásobek členů Rady, kteří mají být zvoleni, volební výbor předloží Poslanecké sněmovně k volbě všechny navržené kandidáty splňující předpoklady podle tohoto zákona.
(3)
Podrobnosti postupu upraví Poslanecká sněmovna svým usnesením, kterým také určí, v jakém rozsahu se pro postup podle odstavců 1 a 2 použije volební řád (příloha č. 2).“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů
Čl. V
V zákoně č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb. a zákona č. 159/2000 Sb., se v § 2 odst. 1 za slova „územní samosprávy“ vkládají slova „a veřejné instituce hospodařící s veřejnými prostředky“.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. VII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 31/2001 Sb. | Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 31/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů o řidičských průkazech a o registru řidičů
Vyhlášeno 31. 1. 2001, datum účinnosti 31. 1. 2001, částka 11/2001
* ČÁST PRVNÍ - ŘIDIČSKÉ PRŮKAZY (§ 1 — § 15a)
* ČÁST DRUHÁ - REGISTR ŘIDIČŮ A CENTRÁLNÍ REGISTR ŘIDIČŮ (§ 17 — § 18d)
* ČÁST TŘETÍ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 19 — § 19)
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 20 — § 20) č. 1 k vyhlášce č. 31/2001 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 31/2001 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 31/2001 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 31/2001 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 31/2001 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 31/2001 Sb. č. 6a k vyhlášce č. 31/2001 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 31/2001 Sb. č. 7a k vyhlášce č. 31/2001 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 31/2001 Sb. č. 9 k vyhlášce č. 31/2001 Sb. č. 9a k vyhlášce č. 31/2001 Sb. č. 10 k vyhlášce č. 31/2001 Sb. č. 11 k vyhlášce č. 31/2001 Sb. č. 12 k vyhlášce č. 31/2001 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (370/2023 Sb.)
31
VYHLÁŠKA
Ministerstva dopravy a spojů
ze dne 10. ledna 2001
o řidičských průkazech a o registru řidičů
Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 137 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, (dále jen „zákon“) k provedení § 87a odst. 9, § 104 odst. 5, § 105 odst. 5, § 106 odst. 4, § 107 odst. 3, § 109 odst. 10, § 110 odst. 6, § 111 odst. 9, § 113 odst. 9, § 115 odst. 8, § 122 odst. 2 a § 125j odst. 3 zákona:
ČÁST PRVNÍ
ŘIDIČSKÉ PRŮKAZY
§ 1
Řidičský průkaz České republiky
(1)
Řidičský průkaz České republiky5) (dále jen „řidičský průkaz“) je dokument o rozměrech 54 x 86 mm.
(2)
Jednotlivé údaje v řidičském průkazu podle odstavce 4 jsou uvedeny v českém jazyce, čitelně, velkým tiskacím písmem latinské abecedy a arabskými číslicemi. Údaje o označení, titulu a vědecké hodnosti držitele řidičského průkazu a o názvu úřadu, který řidičský průkaz vydal, mohou obsahovat rovněž malá tiskací písmena. Podpis držitele řidičského průkazu odpovídá podpisu, který byl vyhotoven vlastní rukou žadatele o vydání řidičského průkazu.
(3)
Na přední straně řidičského průkazu podle odstavce 1 je uveden
a)
nápis „ČESKÁ REPUBLIKA“,
b)
rozeznávací značka České republiky „CZ“, vytištěná v bílé barvě v modrém obdélníku, který je umístěn v kruhu dvanácti žlutých hvězd,
c)
nápis „ŘIDIČSKÝ PRŮKAZ“,
d)
nápis „VZOR EVROPSKÉ UNIE“ v českém jazyce a slova „řidičský průkaz“ v jazycích členských států Evropské unie (dále jen „členský stát“) podle přílohy č. 6, která jsou vytištěna v růžové barvě a tvoří podklad přední strany řidičského průkazu.
(4)
Na přední straně řidičského průkazu podle odstavce 1 jsou pod následujícími číselnými znaky uvedeny tyto údaje:
1.
příjmení držitele řidičského průkazu,
2.
jméno, popřípadě jména, popřípadě titul držitele řidičského průkazu,
3.
datum a místo narození držitele řidičského průkazu,
4a.
datum vydání řidičského průkazu,
4b.
datum platnosti řidičského průkazu,
4c.
název úřadu, který řidičský průkaz vydal,
4d.
rodné číslo držitele řidičského průkazu, pokud bylo přiděleno,
5.
série a číslo řidičského průkazu,
6.
fotografie nebo jinou formou pořízená podobenka držitele řidičského průkazu,1)
7.
podpis držitele řidičského průkazu,
9.
skupiny vozidelvozidel, které je držitel řidičského průkazu oprávněn řídit.
(5)
Na zadní straně řidičského průkazu podle odstavce 1 jsou pod následujícími číselnými znaky uvedeny tyto údaje:
9.
skupiny vozidelvozidel, které je držitel řidičského průkazu oprávněn řídit,
10.
datum vzniku řidičského oprávnění pro jednotlivé skupiny vozidelvozidel, které se uvádí v pořadí s uvedením dne, měsíce a roku (ve formátu DD.MM.RR); toto datum se uvádí v každém řidičském průkazu nově vydaném jeho držiteli z důvodu výměny řidičského průkazu nebo v duplikátu řidičského průkazu vydaném z důvodu ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu,
11.
datum ukončení platnosti řidičského oprávnění pro jednotlivé skupiny vozidelvozidel (ve formátu DD.MM. RR),
12.
záznam o podmínění nebo omezení řidičského oprávnění a profesní způsobilosti řidičeřidiče uvedený harmonizovaným kódem podle § 11 a národním kódem podle § 11a,
13.
záznam informací významných pro správu řidičského průkazu provedený hostitelským členským státem,
14.
jiné záznamy.
(6)
Na zadní straně řidičského průkazu podle odstavce 1 je vyhrazeno místo pro datový čip.
(7)
Jako datum vydání řidičského průkazu podle odstavce 4 číselný kód 4a se uvádí datum podání žádosti o vydání řidičského průkazu (§ 12).
(8)
Vzor řidičského průkazu je uveden v příloze č. 1.
§ 2
Mezinárodní řidičský průkaz vydaný Českou republikou
(1)
Vzor mezinárodního řidičského průkazu vydaného Českou republikou je stanoven v příloze č. 2 této vyhlášky. Údaje se do mezinárodního řidičského průkazu zapisují způsobem podle Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968).
(2)
Vzor mezinárodního řidičského průkazu vydaného Českou republikou je stanoven v příloze č. 3 této vyhlášky. Údaje se do mezinárodního řidičského průkazu zapisují způsobem podle Úmluvy o silničním provozu (Ženeva 1949).
§ 3
Mezinárodní řidičský průkaz vydaný cizím státem
(1)
Mezinárodní řidičský průkaz vydaný cizím státem podle Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968) se posuzuje podle přílohy č. 7 této Úmluvy.
(2)
Mezinárodní řidičský průkaz vydaný cizím státem podle Úmluvy o silničním provozu (Ženeva 1949) se posuzuje podle přílohy č. 10 této Úmluvy.
§ 6
(1)
Údaj o uložení trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel nebo údaje o podmínění, omezení nebo odnětí řidičského oprávnění zapíše obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na vnitřní stranu třetího dílu obálky mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem podle § 3 do kolonky „Vyloučení“.
(2)
Skutečnosti podle odstavce 1 oznamuje obecní úřad obceobce s rozšířenou působností orgánu cizího státu, který mezinárodní řidičský průkaz vydaný cizím státem podle odstavce 1 vydal, zasláním kopie pravomocného rozhodnutí prostřednictvím Ministerstva dopravy.
§ 7
Řidičský průkaz vydaný cizím státem
(1)
Náležitosti řidičského průkazu vydaného cizím státem podle Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968) se posuzují podle přílohy č. 6 této Úmluvy.
(2)
Náležitosti řidičského průkazu vydaného cizím státem podle Úmluvy o silničním provozu (Ženeva 1949) se posuzují podle přílohy č. 9 této Úmluvy.
§ 10a
Seznam států
Seznam států, které na základě vzájemnosti uznávají řidičské průkazy, a skupiny vozidelvozidel, které odpovídají skupinám vozidelvozidel podle zákona o silničním provozu, je stanoven v příloze č. 6a k této vyhlášce.
§ 11
Harmonizované kódy
(1)
V řidičském průkazu se uvádějí harmonizované kódy pod číselným označením 01 až 99, kterými se zaznamenávají podmínky a omezení řidičského oprávnění, profesní způsobilost řidičeřidiče a další administrativní záležitosti.
(2)
Seznam harmonizovaných kódů podle odstavce 1 a jejich bližší vymezení jsou uvedeny v části I přílohy č. 5.
§ 11a
Národní kódy
(1)
V řidičském průkazu se dále uvádějí národní kódy pod číselným označením 100 a vyšším, kterými se zaznamenávají některé další podmínky a omezení řidičského oprávnění a další administrativní záležitosti.
(2)
Seznam národních kódů podle odstavce 1 a jejich bližší vymezení jsou uvedeny v části II přílohy č. 5.
§ 12
Žádost o řidičské oprávnění, vydání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu
(1)
Vzor žádosti o řidičské oprávnění a žádosti o vydání řidičského průkazu je uveden v příloze č. 7.
(2)
Žádost o vydání mezinárodního řidičského průkazu pro držitele řidičského oprávnění se vypisuje rukou nebo strojem. V kolonce důvod žádosti o vydání mezinárodního řidičského průkazu uvede žadatel státy, ve kterých hodlá řídit motorové vozidlomotorové vozidlo. Na základě žádosti obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vypíše mezinárodní řidičský průkaz buď podle Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968), nebo podle Úmluvy o silničním provozu (Ženeva 1949), a to podle státu, ve kterém žadatel bude mezinárodní řidičský průkaz užívat.
(3)
Vzor žádosti o vydání mezinárodního řidičského průkazu je uveden v příloze č. 7a.
§ 13
Nakládání s tiskopisy řidičských průkazů a mezinárodních řidičských průkazů
(1)
Ministerstvo dopravy vede evidenci tiskopisů řidičských průkazů a mezinárodních řidičských průkazů.
(2)
Obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností vedou evidenci přidělených tiskopisů řidičských průkazů a mezinárodních řidičských průkazů.
(3)
Evidence podle odstavců 1 a 2 je vedena chronologicky podle evidenčních čísel přidělených tiskopisů a může být vedena i prostředky výpočetní techniky.
§ 14
Odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu
(1)
Odevzdání řidičského průkazu nebo mezinárodního řidičského průkazu zaznamená obecní úřad obceobce s rozšířenou působností v evidenční kartě řidičeřidiče.
(2)
Odevzdaný řidičský průkaz nebo mezinárodní řidičský průkaz, který je neplatný nebo jehož platnost skončila, jakož i řidičský průkaz nebo mezinárodní řidičský průkaz, který již nebude možné vrátit osobě, na jejíž jméno je vystaven, se znehodnotí odstřižením pravého horního rohu.
(3)
Do seznamu, který tvoří přílohu skartačního protokolu, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností při odevzdání řidičského průkazu nebo mezinárodního řidičského průkazu zaznamená následující údaje:
a)
jméno a příjmení držitele odevzdaného řidičského průkazu nebo mezinárodního řidičského průkazu,
b)
rodné číslo držitele podle písmene a); pokud držiteli nebylo rodné číslo přiděleno, uvádí se datum jeho narození,
c)
sérii a evidenční číslo odevzdaného řidičského průkazu nebo mezinárodního řidičského průkazu a datum jeho odevzdání,
d)
sérii, evidenční číslo a datum vydání nového řidičského průkazu nebo mezinárodního řidičského průkazu.
(4)
Podle odstavců 2 a 3 obecní úřad obceobce s rozšířenou působností nepostupuje v případech, kdy důvodem neplatnosti odevzdaného řidičského průkazu nebo mezinárodního řidičského průkazu je pozbytí řidičského oprávnění.
(5)
Vzor dokladu o odevzdání řidičského průkazu nebo mezinárodního řidičského průkazu je uveden v příloze č. 8.
§ 15
Potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu
Vzor potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu je uveden v příloze č. 9.
§ 15a
Náležitosti potvrzení o zadržení řidičského průkazu
(1)
Potvrzení o zadržení řidičského průkazu se vyhotovuje v českém jazyce a obsahuje
a)
označení útvaru PoliciePolicie České republiky (dále jen „policiepolicie“), jehož je policista, který řidičský průkaz zadržel, příslušníkem,
b)
jméno, příjmení a adresu pobytu držitele zadrženého řidičského průkazu,
c)
rodné číslo držitele zadrženého řidičského průkazu, pokud mu bylo přiděleno, jinak datum jeho narození,
d)
číslo a datum vydání zadrženého řidičského průkazu a označení úřadu, který zadržený řidičský průkaz vydal,
e)
důvod zadržení řidičského průkazu, včetně stručného popisu skutku, na jehož základě došlo k zadržení řidičského průkazu, s označením místa a času spáchání tohoto skutku,
f)
poučení o důsledku zadržení řidičského průkazu,
g)
datum vystavení potvrzení o zadržení řidičského průkazu a podpis policisty, který řidičský průkaz zadržel,
h)
vyjádření držitele zadrženého řidičského průkazu, chce-li se k zadržení řidičského průkazu vyjádřit,
i)
podpis držitele zadrženého řidičského průkazu, případně policistou učiněnou poznámku, že se držitel zadrženého řidičského průkazu odmítl podepsat.
(2)
Vzor potvrzení o zadržení řidičského průkazu je uveden v příloze č. 9a.
ČÁST DRUHÁ
REGISTR ŘIDIČŮ A CENTRÁLNÍ REGISTR ŘIDIČŮ
§ 17
Registr řidičů
(1)
Registr řidičůřidičů obsahuje evidenční karty řidičůřidičů a spisy řidičůřidičů.
(2)
Evidenční karta řidičeřidiče obsahuje
a)
osobní údajeosobní údaje o řidičiřidiči uvedené v řidičském průkazu a v mezinárodním řidičském průkazu,
b)
údaje o skupinách vozidelvozidel, které je řidičřidič oprávněn řídit,
c)
údaje o vydaných řidičských průkazech,
d)
údaje o vydaných mezinárodních řidičských průkazech,
e)
údaje o řidičských průkazech vydaných výměnou za řidičské průkazy vydané cizím státem nebo za řidičské průkazy vydané jinými členskými státy,
f)
údaje o odevzdaných řidičských průkazech a mezinárodních řidičských průkazech,
g)
údaje o spáchaných přestupcích podle zákona o silničním provozu,
h)
údaje o podmínění, omezení, pozastavení nebo odnětí řidičských oprávnění pro ztrátu zdravotní nebo odborné způsobilosti k řízení motorových vozidelmotorových vozidel a jejich vrácení,
i)
údaje o zrušení podmínění, omezení, pozastavení nebo odnětí řidičského oprávnění,
j)
údaje o vzdání se řidičského oprávnění pro skupinu nebo skupiny vozidelvozidel,
k)
údaje o zákazech činnosti spočívajících v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel uložených soudem za spáchané trestné činytrestné činy nebo správním orgánem za spáchané přestupkypřestupky,
l)
údaje o ztracených, odcizených, poškozených nebo zničených řidičských průkazech a mezinárodních řidičských průkazech a údaje o vydaných řidičských průkazech za ztracené, zničené nebo neupotřebitelné řidičské průkazy,
m)
údaje o vydaných řidičských průkazech za ztracené, odcizené, zničené nebo poškozené řidičské průkazy vydané jinými členskými státy,
n)
údaje o dosažených bodech v bodovém hodnocení řidičůřidičů a o započtení a odečtení bodů,
o)
údaje o pozbytí řidičského oprávnění a údaje o vrácení řidičského oprávnění,
p)
údaje o pozbytí práva k řízení motorového vozidlamotorového vozidla na území České republiky po dobu jednoho roku dosažením počtu 12 bodů v bodovém hodnocení, jedná-li se o řidičeřidiče, který je držitelem řidičského průkazu vydaného jiným členským státem, řidičského průkazu vydaného cizím státem, mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem,
q)
záznamy o provedených dopravně psychologických vyšetřeních,
r)
údaje o exekučním příkazuexekučním příkazu v exekuciexekuci pozastavením řidičského oprávnění,
s)
údaje o vydaných průkazech profesní způsobilosti řidičeřidiče podle jiného právního předpisu6) nebo údaje o profesní způsobilosti řidičeřidiče zaznamenané v řidičském průkazu,
t)
údaje o vydaných osvědčeních pro učitele výuky a výcviku podle jiného právního předpisu6),
u)
údaje o účasti na pravidelném školení řidičůřidičů podle jiného právního předpisu6),
v)
údaje o zadržení řidičského průkazu,
w)
údaje o mentorovi,
x)
údaje o absolvování školení začínajícího řidičeřidiče a absolvování dopravně psychologického pohovoru,
y)
údaje o absolvování terapeutického programu,
z)
údaje související se žádostí o zasílání každé změny v bodovém hodnocení.
(3)
Ve spisu řidičeřidiče se zakládají
a)
žádost o řidičské oprávnění,
b)
žádost o vydání řidičského průkazu,
c)
žádost o vydání mezinárodního řidičského průkazu,
d)
žádost o rozhodnutí o profesní způsobilosti řidičeřidiče,
e)
žádost o výměnu řidičského průkazu vydaného cizím státem nebo řidičského průkazu vydaného jiným členským státem za řidičský průkaz,
f)
žádost o vydání řidičského průkazu za ztracený, odcizený, zničený nebo poškozený řidičský průkaz vydaný jiným členským státem,
g)
rozhodnutí o podmínění, omezení nebo odnětí řidičského oprávnění,
h)
oznámení o vzdání se některé skupiny řidičského oprávnění nebo řidičského oprávnění,
i)
rozhodnutí o zrušení podmínění nebo omezení a o vrácení řidičského oprávnění,
j)
rozhodnutí o přestupcích podle zákona o silničním provozu,
k)
kopie nebo opisy rozsudků nebo rozhodnutí správních orgánů, kterými byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidelmotorových vozidel,
l)
oznámení o uložení pokuty příkazem na místě za přestupek podle zákona o silničním provozu,
m)
pravomocné rozhodnutí o uložení správního trestu za přestupek, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení, nebo oznámení o nabytí právní moci takového rozhodnutí,
n)
oznámení soudu o nabytí právní moci rozsudku, kterým byl uložen trest za trestný čintrestný čin, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení,
o)
kopii písemnosti s uplatněnými námitkami řidičeřidiče proti záznamu bodů v bodovém hodnocení a stejnopis písemného vyrozumění o provedené opravě záznamu bodů nebo stejnopis pravomocného rozhodnutí, jímž byly námitky zamítnuty a provedený záznam bodů potvrzen,
p)
řidičský průkaz vydaný cizím státem uschovaný podle § 116 odst. 7 zákona,
q)
zadržený řidičský průkaz podle § 118c odst. 1 zákona,
r)
stejnopis potvrzení o převzetí kauce,
s)
posudek o výsledku dopravně psychologického vyšetření a certifikát o absolvování terapeutického programu,
t)
potvrzení o absolvování dopravně psychologického pohovoru a potvrzení o absolvování školení začínajících řidičůřidičů,
u)
exekuční příkazexekuční příkaz v exekuciexekuci pozastavením řidičského oprávnění,
v)
podklady o účasti na pravidelném školení řidičůřidičů absolvovaném podle jiného právního předpisu6),
w)
žádost o zápis mentora a písemnosti související se zrušením zápisu mentora,
x)
žádost o zasílání informací o každé změně v bodovém hodnocení,
y)
další úřední záznamy a písemnosti vztahující se k řidičiřidiči.
(4)
Evidenční kartu řidičeřidiče lze vést prostředky výpočetní techniky za předpokladu, že program splňuje následující požadavky:
a)
zapsané údaje o řidičiřidiči jsou průkazné a vylučují možnost záměny těchto údajů mezi jednotlivými evidovanými řidičiřidiči navzájem,
b)
zápisy o evidenci řidičeřidiče lze provádět průběžně,
c)
jednotlivé údaje o řidičiřidiči je možno průběžně prohlížet, pořídit v tištěné podobě a uložit na přenosné paměťové médium v požadovaném časovém úseku,
d)
tištěná podoba evidenční karty řidičeřidiče je označena názvem a adresou příslušného obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností,
e)
zapsaná data jsou zabezpečena proti vymazání, přepisu a dalším neautorizovaným zásahům,
f)
po celou dobu uchovávání musí program zajišťovat možnost vstupu a změn údajů v evidenční kartě řidičeřidiče a možnost tiskového výstupu za dodržení podmínek uvedených v písmenu e).
(5)
Spis řidičeřidiče a evidenční karta řidičeřidiče se vede ještě po dobu jednoho roku od jeho úmrtí.
(6)
Vzor evidenční karty řidičeřidiče je uveden v příloze č. 10.
§ 17a
Informace o každé změně v bodovém hodnocení lze zasílat
a)
krátkou textovou zprávou na telefonní číslo evidované v registru obyvatel, nebo
b)
na adresu elektronické pošty uvedenou v registru obyvatel.
§ 18
Předávání údajů centrálnímu registru řidičů
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností předává změny údajů z evidenční karty řidičeřidiče do centrálního registru řidičůřidičů v elektronické podobě.V listinné podobě je obecní úřad obceobce s rozšířenou působností předává, pokud nevede evidenční karty řidičůřidičů podle § 17 odst. 4.
§ 18a
Vybavení nezbytné pro řádné provádění dopravně psychologického vyšetření
(1)
Vybavení nezbytné pro řádné provádění dopravně psychologického vyšetření zahrnuje
a)
místnost pro provádění vyšetření psychologickou diagnostickou technikou,
b)
místnost pro provádění vyšetření jinými technikami,
c)
čekárnu, recepci nebo jiné odpovídající zázemí,
d)
psychologickou diagnostickou techniku a standardizované testy k provádění vyšetření psychické výkonnosti a osobnostních vlastností.
(2)
Jednotlivé místnosti od sebe musí být stavebně technicky odděleny.
§ 18b
Informační formulář
Vzor informačního formuláře3) zasílaného společně s oznámením o zahájení řízení o přestupkupřestupku osobě podezřelé ze spáchání přestupkupřestupku, která má bydliště v jiném členském státě, je stanoven v příloze č. 4 této vyhlášky.
§ 18c
Rozsah, obsah a způsob provádění dopravně psychologického vyšetření
(1)
Dopravně psychologické vyšetření zahrnuje rozbor anamnestických údajů o posuzované osobě, včetně údajů o řidičské praxi, rozhovor, vyšetření posuzované osoby standardizovanými psychodiagnostickými metodami, případně projektivními metodami a pozorováním.
(2)
Dopravně psychologické vyšetření se skládá z následujících částí:
a)
úvodní rozhovor, při kterém posuzovaná osoba
1.
je seznámena s podmínkami, průběhem a účelem dopravně psychologického vyšetření,
2.
písemně potvrdí, že její tělesný a psychický stav umožňuje provedení dopravně psychologického vyšetření, a
3.
sdělí údaje o případných předchozích provedených dopravně psychologických vyšetřeních,
b)
vyšetření psychické výkonnosti z hlediska kvantity a kvality
1.
intelektu,
2.
pozornosti, zejména její koncentrace, distribuce a rozsahu,
3.
senzomotorické reaktivity a koordinace, zejména pokud jde o rychlost a přesnost senzomotorických reakcí na série vizuálních, popřípadě akustických podnětů v situaci časové tísně,
4.
rozhodování, zejména pokud jde o rychlost a spolehlivost v časové zátěži,
5.
paměti, zejména vizuální, a
6.
dalších psychických funkcí v případě potřeby,
c)
vyšetření osobnostních vlastností zahrnující zejména vyšetření
1.
emocionální stability, lability a impulzivity,
2.
přizpůsobivého chování,
3.
tendence k riskování,
4.
odolnosti vůči zátěži,
5.
psychopatologické symptomatiky a
6.
dalších osobnostních vlastností v případě potřeby,
d)
individuální rozhovor s posuzovanou osobou k získání anamnestických, popřípadě dalších údajů o posuzované osobě,
e)
zhodnocení výsledků vyšetření podle písmen b) a c), anamnestických údajů a údajů získaných z rozhovoru a porovnání s objektivními daty a
f)
seznámení posuzované osoby se závěrem dopravně psychologického vyšetření a vystavení písemného posudku o výsledku dopravně psychologického vyšetření.
(3)
Dopravně psychologické vyšetření se provádí za osobní účasti posuzované osoby na dopravně psychologickém pracovišti uvedeném v akreditaci k provádění dopravně psychologického vyšetření.
(4)
Vzor posudku o výsledku dopravně psychologického vyšetření je uveden v příloze č. 11 k této vyhlášce.
§ 18d
Dopravně psychologický pohovor
(1)
Dopravně psychologický pohovor se skládá z individuální části v rozsahu 30 minut a skupinové části v rozsahu 210 minut.
(2)
Individuální část spočívá v rozhovoru psychologa s účastníkem dopravně psychologického pohovoru bez přítomnosti dalších osob a zaměřuje se na účastníkův popis příčin a okolností porušení pravidel silničního provozu, kvůli němuž se dopravně psychologického pohovoru účastní.
(3)
Skupinová část spočívá v rozhovoru psychologa se všemi účastníky dopravně psychologického pohovoru, v němž psycholog vychází z informací získaných od jednotlivých účastníků v rámci individuálních částí a zaměřuje se na poskytnutí informací o
a)
psychologických a sociálních příčinách nejčastějších porušení pravidel silničního provozu a důvodech vzniku dopravních nehod,
b)
specifikách mladých nebo začínajících řidičůřidičů s ohledem na jejich menší zkušenosti s řízením, psychický vývoj, tendenci k riskování a vliv okolí a o vlivu těchto aspektů na vznik dopravních nehod,
c)
dopravních nehodách vzniklých v souvislosti s překračováním nejvyšší dovolené rychlosti, s nedodržováním bezpečné vzdálenosti a s reakční dobou řidičeřidiče,
d)
užívání alkoholu a jiných návykových látek a jejich vlivu na vznik dopravních nehod,
e)
nevěnování se řízení vozidlavozidla a jeho vlivu na vznik dopravních nehod,
f)
doporučené strategii pro prevenci rizikového chování v silničním provozu, předcházení dopravním nehodám a prevenci a řešení mimořádných situací v silničním provozu a
g)
následcích prožitku mimořádné situace v silničním provozu nebo dopravní nehody na osobnost řidičeřidiče.
(4)
Dopravně psychologický pohovor se provádí za osobní účasti účastníka na pracovišti psychologa uvedeném v akreditaci k provádění dopravně psychologického vyšetření. Individuální část je možné provádět rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5)
Nejvyšší počet účastníků skupinové části dopravně psychologického pohovoru je 12 osob.
(6)
Vzor potvrzení o absolvování dopravně psychologického pohovoru je uveden v příloze č. 12 k této vyhlášce.
ČÁST TŘETÍ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 19
Zrušuje se vyhláška č. 87/1964 Sb., o řidičských průkazech, ve znění vyhlášky č. 3/1972 Sb., vyhlášky č. 174/1980 Sb., zákona č. 12/1997 Sb., vyhlášky č. 65/1998 Sb. a zákona č. 361/2000 Sb.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 20
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Schling v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 31/2001 Sb.
Vzor řidičského průkazu
4.4MB
4.5MB
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 31/2001 Sb.
Vzor mezinárodního řidičského průkazu vydaného Českou republikou
11.2MB
12.1MB
3.9MB
4.1MB
3.9MB
3.8MB
12.1MB
12.1MB
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 31/2001 Sb.
21.1MB
1MB
19.3MB
Příloha č. 4
k vyhlášce č. 31/2001 Sb.
Vzor
Informační formulář
310kB
Příloha č. 5
k vyhlášce č. 31/2001 Sb.
I.
Harmonizované kódy
a)
zdravotní důvody
01.
Ochrana nebo korekce zraku
01.01
Brýle
01.02
Kontaktní čočky
01.05
Oční kryt
01.06
Brýle nebo kontaktní čočky
01.07
Specifické optické pomůcky
02.
Sluchové pomůcky/komunikační pomůcky
03.
Protézy/ortézy pro končetiny
03.01
Protéza/ortéza horní končetiny
03.02
Protéza/ortéza dolní končetiny
b)
přizpůsobení vozidlavozidla
10.
Upravené ústrojí k ovládání řazení rychlostních stupňů
10.02
Automatická převodovka
10.04
Přizpůsobené ústrojí ovládání převodovky
15.
Upravené ústrojí ovládání spojky
15.01
Přizpůsobený pedál spojky
15.02
Ručně ovládaná spojka
15.03
Automatická spojka
15.04
Opatření proti zablokování nebo aktivaci pedálu spojky
20.
Upravené brzdové systémy
20.01
Přizpůsobený brzdový pedál
20.03
Brzdový pedál upravený na levou nohu
20.04
Posuvný brzdový pedál
20.05
Sklopený brzdový pedál
20.06
Ručně ovládaná provozní brzda
20.07
Ovládání brzdy s použitím maximální síly ...N [například: „20.07(300 N)“]
20.09
Přizpůsobená parkovací brzda
20.12
Opatření proti zablokování nebo aktivaci brzdového pedálu
20.13
Ovládání brzdy kolenem
20.14
Ovládání brzdového systému s podporou vnější síly
25.
Upravené ústrojí ovládání akcelerátoru
25.01
Přizpůsobený pedál akcelerátoru
25.03
Sklopený pedál akcelerátoru
25.04
Ručně ovládaný akcelerátor
25.05
Ovládání akcelerátoru kolenem
25.06
Ovládání akcelerátoru s podporou vnější síly
25.08
Pedál akcelerátoru nalevo
25.09
Opatření proti zablokování nebo aktivaci akcelerátoru
31.
Úpravy a zabezpečení pedálů
31.01
Další sada paralelních pedálů
31.02
Pedály ve stejné (nebo téměř stejné) úrovni
31.03
Opatření proti zablokování nebo aktivaci akcelerátoru a brzdových pedálů, pokud pedály nejsou ovládány nohou
31.04
Zvýšená podlaha
32.
Kombinovaný systém ovládání provozní brzdy a akcelerátoru
32.01
Akcelerátor a provozní brzda jako kombinovaný systém ovládaný jednou rukou
32.02
Akcelerátor a provozní brzda jako kombinovaný systém ovládaný vnější silou
33.
Kombinovaný systém ovládání provozní brzdy, akcelerátoru a řízení
33.01
Akcelerátor, provozní brzda a řízení jako kombinovaný systém ovládaný vnější silou jednou rukou
33.02
Akcelerátor, provozní brzda a řízení jako kombinovaný systém ovládaný vnější silou oběma rukama
35.
Upravené uspořádání ovladačů (přepínače světel, stěrač/ostřikovač čelního skla, houkačka, směrová světla apod.)
35.02
Ovladače ovladatelné bez puštění zařízení pro řízení vozidlavozidla
35.03
Ovladače ovladatelné levou rukou bez puštění zařízení pro řízení vozidlavozidla
35.04
Ovladače ovladatelné pravou rukou bez puštění zařízení pro řízení vozidlavozidla
35.05
Ovladače ovladatelné bez puštění zařízení pro řízení vozidlavozidla a mechanismy akcelerátoru a brzd
40.
Upravené řízení
40.01
Řízení s použitím maximální ovládací síly... N [například „40.01 (140 N)“]
40.05
Přizpůsobený volant (větší nebo silnější volant, zmenšený průměr volantu, apod.)
40.06
Přizpůsobená poloha volantu
40.09
Nožní ovládání řízení
40.11
Pomocná zařízení na volantu
40.14
Alternativně přizpůsobený systém řízení vozidlavozidla ovládaný jednou rukou/paží
40.15
Alternativně přizpůsobený systém řízení vozidlavozidla ovládaný dvěma rukama/pažemi
42.
Upravené zařízení pro výhled dozadu/do stran
42.01
Přizpůsobené zařízení pro výhled dozadu
42.03
Přídavné vnitřní zařízení umožňující výhled do stran
42.05
Zařízení k eliminaci mrtvého úhlu
43.
Poloha sedadla řidičeřidiče
43.01
Výška sedadla řidičeřidiče umožňující normální výhled a v normální vzdálenosti od volantu a pedálů
43.02
Anatomicky přizpůsobené sedadlo řidičeřidiče
43.03
Sedadlo řidičeřidiče s postranní opěrou pro dobrou stabilitu
43.04
Sedadlo řidičeřidiče s opěrkou ruky
43.06
Přizpůsobení bezpečnostního pásu
43.07
Typ bezpečnostního pásu s podporou pro dobrou stabilitu
44.
Úpravy motocyklů (povinnost uvedení podkódu)
44.01
Samostatně ovládaná brzda
44.02
Přizpůsobená brzda na předním kole
44.03
Přizpůsobená brzda na zadním kole
44.04
Přizpůsobená rukojeť akcelerátoru
44.08
Výška sedadla umožňující řidičiřidiči v poloze vsedě mít současně obě nohy na zemi a udržovat motocykl v rovnováze při zastavení a stání.
44.09
Maximální ovládací síla brzdy předního kola... N [například „44.09 (140 N)“]
44.10
Maximální ovládací síla brzdy zadního kola... N [například „44.10 (240 N)“]
44.11
Přizpůsobená stupačka
44.12
Přizpůsobená řídítka
45.
Motocykl pouze s postranním vozíkem
46.
Pouze pro tříkolová motorová vozidlamotorová vozidla
47.
Pouze pro vozidlavozidla s více než dvěma koly, u kterých řidičřidič nemusí pro rozjetí, zastavení a stání udržovat rovnováhu
50.
Omezení na určité vozidlovozidlo/číslo podvozku (identifikační číslo vozidlavozidla, VIN)
Písmena pro použití v kombinaci s kódy 01 až 44 pro další specifikace:
a levý
b pravý
c ruční
d nožní
e prostřední
f paže
g palec
c)
kódy pro omezení užívání
61.
Omezení jízdy podle denní doby (například: jedna hodina po východu slunce a jedna hodina před západem slunce)
62.
Omezení jízdy v okruhu ... km od místa bydliště řidičeřidiče nebo pouze ve městě/regionu
63.
Řízení vozidlavozidla bez cestujících
64.
Jízda rychlostí nepřesahující ... km/h
65.
Řízení vozidlavozidla povoleno výhradně v doprovodu jiného držitele řidičského oprávnění minimálně stejné skupiny vozidelvozidel
66.
Bez přívěsu
67.
Zákaz jízdy na dálnicidálnici
68.
Zákaz jízdy pod vlivem alkoholu
69.
Omezení na vozidlavozidla vybavená alkoholovým imobilizérem v souladu s normou EN 50436. Stanovení data platnosti je nepovinné [například „69“ nebo „69(1.1.2016)“]
d)
administrativní záležitosti
70.
Výměna řidičského průkazu č ... vydaného ... (kým) (v případě třetí země rozlišovací značka EU/OSN; například „70.0123456789.NL“)
71.
Druhopis řidičského průkazu č ... (v případě třetí země rozlišovací značka EU/OSN; například „71.987654321.HR“)
73.
Pouze pro čtyřkolová motorová vozidlamotorová vozidla skupiny B (B1)
78.
Pouze pro vozidlavozidla s automatickou převodovkou
79.
Pouze pro vozidlavozidla, která vyhovují specifikacím uvedeným v závorkách v souvislosti s použitím článku 13 směrnice 2006/126/ES
79.01.
Pouze pro dvoukolová motorová vozidlamotorová vozidla s postranním vozíkem nebo bez něj
79.02.
Pouze pro tříkolová motorová vozidlamotorová vozidla nebo čtyřkolová motorová vozidlamotorová vozidla skupiny AM
79.03.
Pouze pro tříkolová motorová vozidlamotorová vozidla
79.04.
Pouze pro tříkolová motorová vozidlamotorová vozidla doplněná o přípojné vozidlovozidlo o největší povolené hmotnosti nepřevyšující 750 kg
79.05.
Lehký motocykl skupiny A1 s postranním vozíkem nebo bez něj s poměrem výkon/hmotnost převyšujícím 0,1 kW/kg
79.06.
Jízdní soupravaJízdní souprava skupiny B+E, pokud největší povolená hmotnost přípojného vozidlavozidla převyšuje 3 500kg
80.
Pouze pro držitele řidičského oprávnění skupiny A s omezením pro tříkolová motorová vozidlamotorová vozidla, kteří nedosáhli věku 24 let
81.
Pouze pro držitele řidičského oprávnění skupiny A s omezením pro motocykly s postranním vozíkem nebo bez něj, kteří nedosáhli věku 21 let
95.
ŘidičŘidič je profesně způsobilý do ...... [ve formátu 95 (DD.MM.RR) ]
96.
Motorová vozidlaMotorová vozidla skupiny B s přípojným vozidlemvozidlem o největší povolené hmotnosti převyšující 750 kg, pokud největší povolená hmotnost této jízdní soupravyjízdní soupravy převyšuje 3 500 kg, ale nepřevyšuje 4 250 kg
97.
Není oprávněn řídit motorové vozidlomotorové vozidlo skupiny C1, které spadá do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy
Poznámka:
Jednotka síly „N“ uvedená u harmonizovaných kódů 20.07, 40.01, 44.09 a 44.10 udává schopnost řidičeřidiče ovládat systém.
II.
Národní kódy
105.
Jiná zdravotní omezení, která nejsou uvedena v části I této přílohy.
111.
Nelze vykonávat činnost:
a)
řidičeřidiče, který řídí motorové vozidlomotorové vozidlo v pracovněprávním vztahu a u něhož je řízení motorového vozidlamotorového vozidla druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě,
b)
řidičeřidiče, u kterého je řízení motorového vozidlamotorového vozidla předmětem samostatné výdělečné činnosti prováděné podle jiného právního předpisu,
c)
učitele výcviku v řízení motorových vozidelmotorových vozidel podle jiného právního předpisu.
115.
Posilovač spojky.
117.
Řízení motorového vozidlamotorového vozidla zařazeného do skupiny B do dosažení věku 18 let pouze s mentorem.
172.
Omezení řidičského oprávnění skupiny vozidelvozidel A pouze k řízení motorového vozíku pro invalidy.
175.
Omezení řidičského oprávnění skupiny vozidelvozidel D pouze k řízení vozidlavozidla městské hromadné dopravy osob.
185.
Pouze pro řízení motorových vozidelmotorových vozidel stanovených v § 83 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb. do doby dosažení věku u skupiny vozidelvozidel C 21 let, u skupiny vozidelvozidel D 24 let.
199.
Zkušební doba podmíněného upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti.
Příloha č. 6
k vyhlášce č. 31/2001 Sb.
Seznam slov „řidičský průkaz“ v jazycích členských států
Свидетелство за управление на МПС
Permiso de Conducción
Řidičský průkaz
Kørekort
Führerschein
Juhiluba
Άδεια Οδήγησης
Driving Licence
Permis de conduire
Ceadúas Tiomána
Vozačka dozvola
Patente di guida
Vadītāja apliecība
Vairuotojo pažymėjimas
Vezetői engedély
Liċenzja tas-Sewqan
Rijbewijs
Prawo Jazdy
Carta de Condução
Permis de conducere
Vodičský preukaz
Vozniško dovoljenje
Ajokortti
Körkort.
Příloha č. 6a
k vyhlášce č. 31/2001 Sb.
Seznam států, které na základě vzájemnosti uznávají řidičské průkazy, a skupiny vozidel, které odpovídají skupinám vozidel podle zákona o silničním provozu
1.
Japonsko
Řidičské oprávnění udělené cizím státem| Skupina řidičského oprávnění podle § 80a zákona
---|---
Moped| A1 s omezením do 50 cm3
Obyčejná dvoukolová vozidlavozidla – bez omezení| A s omezením 400 cm3
Obyčejná dvoukolová vozidlavozidla – omezeno do 125 cm3| A1
Velká dvoukolová vozidlavozidla| A bez omezení
Základní třída - obyčejná motorová vozidlamotorová vozidla| B, C1, A1 s omezením do 50 cm3
Základní třída - velká motorová vozidlamotorová vozidla| B, C, D, A1 s omezením do 50 cm3
Základní třída - velká zvláštní vozidlavozidla| A1 s omezením do 50 cm3
Vysoká třída - obyčejná motorová vozidlamotorová vozidla| B, C1, A1 s omezením do 50 cm3
Vysoká třída - velká motorová vozidlamotorová vozidla| B, C, D, A1 s omezením do 50 cm3
Vysoká třída - velká zvláštní vozidlavozidla| A1 s omezením do 50 cm3
Malá zvláštní motorová vozidlamotorová vozidla| – – – –
Oprávnění k tahání (přípojného vozidlavozidla nad 750 kg)| E
2.
Korejská republika
Řidičské oprávnění udělené cizím státem| Skupina řidičského oprávnění podle § 80a zákona
---|---
1\\. třída – velká motorová vozidlamotorová vozidla| B, C, D
1\\. třída – obyčejná motorová vozidlamotorová vozidla| B, C1, D1
1\\. třída – zvláštní motorová vozidlamotorová vozidla| B, B+E, C, C+E
2\\. třída – obyčejná motorová vozidlamotorová vozidla| B
3.
Spojené arabské emiráty
Řidičské oprávnění udělené cizím státem| Skupina řidičského oprávnění podle § 80a zákona
---|---
Jednostopá| A1 (16 let)
Všechny typy motocyklů| A2 (18 let)
A (24 let)
Lehká vozidlavozidla|
Osobní vozidlavozidla o maximální povolené hmotnosti do 2,5 tun| B
Mikrobusy pro přepravu max. 14 osob a nákladní vozidlavozidla s nosností do 2 tun| D1
Příloha č. 7
k vyhlášce č. 31/2001 Sb.
Vzory žádostí o řidičské oprávnění a žádostí o vydání řidičského průkazu
445kB
433kB
411kB
Příloha č. 7a
k vyhlášce č. 31/2001 Sb.
Vzor žádosti o vydání mezinárodního řidičského průkazu
240kB
Příloha č. 8
k vyhlášce č. 31/2001 Sb.
277kB
Příloha č. 9
k vyhlášce č. 31/2001 Sb.
Vzor potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu
6.5MB
přední strana
6.5MB
zadní strana
Příloha č. 9a
k vyhlášce č. 31/2001 Sb.
70kB
Příloha č. 10
k vyhlášce č. 31/2001 Sb.
106kB
Příloha č. 11
k vyhlášce č. 31/2001 Sb.
855kB
Příloha č. 12
k vyhlášce č. 31/2001 Sb.
57kB
1)
Vyhláška č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech, ve znění vyhlášky č. 192/2001 Sb., vyhlášky č. 248/2001 Sb. a vyhlášky č. 543/2002 Sb.
2)
§ 105 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů.
3)
Čl. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/82/EU ze dne 25. října 2011 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu.
5)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES ze dne 20. prosince 2006 o řidičských průkazech.
Směrnice Komise 2011/94/EU ze dne 28. listopadu 2011, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech.
Směrnice Komise 2012/36/EU ze dne 19. listopadu 2012, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech.
Směrnice Rady 2013/22/EU ze dne 13. května 2013, kterou se v důsledku přistoupení Chorvatské republiky upravují některé směrnice v oblasti dopravní politiky.
Směrnice Komise (EU) 2015/653 ze dne 24. dubna 2015, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech.
6)
Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. |
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 32/2001 Sb. | Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 32/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů o evidenci dopravních nehod
Vyhlášeno 31. 1. 2001, datum účinnosti 31. 1. 2001, částka 11/2001
* Úvodní ustanovení
* § 1 - Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie2) a upravuje způsob vedení záznamů v evidenci dopravních nehod a podrobnosti o údajích vedených v evidenci dopravních nehod.
* § 2 - Pojmy
* Evidence dopravních nehod
* § 3 - Evidence dopravních nehod obsahuje údaje o dopravních nehodách nahlášených Policii České republiky, s výjimkou těch, které nejsou účastníci dopravní nehody povinni Policii České republiky oznamovat4).
* § 4 - Evidence údajů o účastníkovi dopravní nehody
* § 5 - Evidence údajů o vozidle
* § 6 - Evidence údajů o pozemní komunikaci v místě a době dopravní nehody
* § 7 - Evidence časových, lokačních a doplňujících údajů o dopravní nehodě
* § 8 - Způsob vedení evidence dopravních nehod
* Závěrečné ustanovení
* § 9 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 7. 2023 (419/2021 Sb.)
32
VYHLÁŠKA
Ministerstva dopravy a spojů
ze dne 10. ledna 2001
o evidenci dopravních nehod
Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 137 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, (dále jen „zákon“) k provedení § 123 odst. 5 zákona:
Úvodní ustanovení
§ 1
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie2) a upravuje způsob vedení záznamů v evidenci dopravních nehod a podrobnosti o údajích vedených v evidenci dopravních nehod.
§ 2
Pojmy
Pro účely vedení záznamů v evidenci dopravních nehod se považuje
a)
za účastníka dopravní nehody každý, kdo se v čase a místě dopravní nehody přímým způsobem účastnil dopravní nehody,
b)
za usmrcenou osobu osoba, která zemřela při dopravní nehodě nebo na následky způsobené dopravní nehodou, nejpozději však do 30 dnů po dopravní nehodě,
c)
za těžké zranění těžká újma na zdravítěžká újma na zdraví podle zvláštního zákona1); pro účely poskytování dat podle předpisu Evropské unie3) se za těžké zranění považuje těžká újma na zdravítěžká újma na zdraví podle stupnice MAIS3+,
d)
za lehké zranění jiné než těžké zranění, a to i tehdy, nedojde-li k pracovní neschopnosti,
e)
za škodu újma vzniklá na vozidlevozidle nebo na jiném majetku při dopravní nehodě nebo v souvislosti s ní, jejíž výši stanoví odhadem příslušník PoliciePolicie České republiky, který dopravní nehodu objasňuje.
Evidence dopravních nehod
§ 3
Evidence dopravních nehod obsahuje údaje o dopravních nehodách nahlášených Policii České republiky, s výjimkou těch, které nejsou účastníci dopravní nehody povinni Policii České republiky oznamovat4).
§ 4
Evidence údajů o účastníkovi dopravní nehody
(1)
O účastníku dopravní nehody se v evidenci dopravních nehod vždy eviduje
a)
jeho věk, pohlaví a státní příslušnost,
b)
stav a chování účastníka v době dopravní nehody, včetně případného ovlivnění alkoholem nebo jinou návykovou látkou,
c)
umístění účastníka ve vozidlevozidle v době dopravní nehody,
d)
užití bezpečnostních pomůcek a zádržného systému,
e)
následky dopravní nehody na životě a zdraví účastníka,
f)
poskytnutí první pomoci,
g)
způsob vyproštění z vozidlavozidla po dopravní nehodě.
(2)
O řidičiřidiči, který se účastnil dopravní nehody, se v evidenci dopravních nehod evidují kromě údajů uvedených v odstavci 1 ještě tyto údaje:
a)
řidičská oprávnění zapsaná v jeho řidičském průkazu,
b)
datum prvého udělení řidičského oprávnění,
c)
nejvyšší ukončené vzdělání,
d)
stav řidičeřidiče a vnější okolnosti mající bezprostřední vliv na chování řidičeřidiče v době dopravní nehody.
§ 5
Evidence údajů o vozidle
O vozidlevozidle, které mělo účast na dopravní nehodě, se v evidenci dopravních nehod vždy eviduje
a)
druh vozidlavozidla,
b)
stát, ve kterém je vozidlovozidlo evidováno,
c)
tovární značka, typ a rok první registrace vozidlavozidla,
d)
údaje o způsobu a druhu využívání vozidlavozidla,
e)
údaje o platnosti technické prohlídky,
f)
upřesňující údaje o vozidlevozidle, například celková hmotnost a obsaditelnost,
g)
doplňující údaje o vozidlevozidle, například přeprava nebezpečného nebo nadměrného nákladu a jízda s právem přednostní jízdy,
h)
postavení vozidlavozidla na pozemní komunikaci v době dopravní nehody, včetně údaje o případném smyku vozidlavozidla,
i)
následky dopravní nehody na vozidlevozidle a nákladu a odhad škody.
§ 6
Evidence údajů o pozemní komunikaci v místě a době dopravní nehody
O pozemní komunikaci v místě dopravní nehody se eviduje
a)
kategorie, třída, číselné označení pozemní komunikace a počet jízdních pruhůjízdních pruhů na pozemní komunikaci,
b)
další upřesňující údaje o místu dopravní nehody, například označení křižovatkykřižovatky, kilometru pozemní komunikace, zóny s omezením provozu,
c)
stavební a dopravně technický stav pozemní komunikace,
d)
druh a stav povrchu vozovky,
e)
situování dopravní nehody na pozemní komunikaci,
f)
pevná překážka.
§ 7
Evidence časových, lokačních a doplňujících údajů o dopravní nehodě
O dopravní nehodě se vždy eviduje
a)
územní celek, souřadnice globálního navigačního družicového systému místa dopravní nehody, datum a čas dopravní nehody,
b)
druh dopravní nehody, například srážka s jedoucím vozidlemvozidlem, zaparkovaným vozidlemvozidlem, pevnou překážkou, chodcem, cyklistou nebo se zvířetem,
c)
druh srážky jedoucích vozidelvozidel, například čelní, boční, zezadu,
d)
zavinění dopravní nehody,
e)
hlavní příčiny dopravní nehody, kterými jsou například nepřiměřená rychlost jízdy, nesprávné předjíždění, nedání přednosti v jízdě, nesprávný způsob jízdy nebo technická závada vozidlavozidla,
f)
povětrnostní podmínky v místě dopravní nehody,
g)
viditelnost a rozhledové poměry v místě dopravní nehody,
h)
řízení provozu na pozemní komunikaci,
i)
specifická místa a objekty v místě dopravní nehody.
§ 8
Způsob vedení evidence dopravních nehod
Evidence dopravních nehod se vede v elektronické podobě.
Závěrečné ustanovení
§ 9
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Schling v. r.
1)
§ 122 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.
2)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19. listopadu 1998 o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1936 ze dne 23. října 2019, kterou se mění směrnice 2008/96/ES o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury.
3)
Rozhodnutí Rady ze dne 30. listopadu 1993 o vytvoření databáze Společenství týkající se dopravních nehod v provozu na pozemních komunikacích (93/704/ES), v platném znění.
4)
§ 47 odst. 4 a 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. |
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 38/2001 Sb. | Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 38/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy
Vyhlášeno 1. 2. 2001, datum účinnosti 1. 2. 2001, částka 13/2001
* ČÁST PRVNÍ - OBECNÉ HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA VÝROBKY URČENÉ PRO STYK S POTRAVINAMI A POKRMY (§ 1 — § 7)
* ČÁST DRUHÁ - HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA JEDNOTLIVÉ MATERIÁLY, Z NICHŽ JSOU VYROBENY VÝROBKY URČENÉ PRO STYK S POTRAVINAMI (§ 10 — § 24)
* ČÁST TŘETÍ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 25 — § 26) č. 1 k vyhlášce č. 38/2001 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 38/2001 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 38/2001 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 38/2001 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 38/2001 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 38/2001 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 38/2001 Sb. č. 9 k vyhlášce č. 38/2001 Sb. č. 10 k vyhlášce č. 38/2001 Sb. č. 11 k vyhlášce č. 38/2001 Sb. č. 12 k vyhlášce č. 38/2001 Sb. č. 13 k vyhlášce č. 38/2001 Sb. č. 14 k vyhlášce č. 38/2001 Sb.
Aktuální znění od 1. 5. 2011 (111/2011 Sb.)
38
VYHLÁŠKA
Ministerstva zdravotnictví
ze dne 19. ledna 2001
o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen „zákon“) k provedení § 26 odst. 1 písm. b) a d) a odst. 2 a 3 zákona:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÉ HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA VÝROBKY URČENÉ PRO STYK S POTRAVINAMI A POKRMY
§ 1
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství1a) hygienické požadavky na materiály a předměty určené pro styk s potravinami (dále jen „výrobky určené pro styk s potravinami“).
§ 2
Výklad některých pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
1.
celkovou migracícelkovou migrací celkové hmotnostní množství složek plastu nebo výrobku z plastu, které se uvolní v průběhu vyluhovací zkoušky a za přesně definovaných podmínek do potraviny nebo simulantu potravinsimulantu potravin, vztažené na jednotku plochy plastu nebo výrobku z plastu nebo na hmotnost použitého množství potravin nebo simulantu potravinsimulantu potravin;
2.
specifickou migracíspecifickou migrací přechod určité látky z výrobku do potraviny nebo na potravinu nebo do simulantu potravinysimulantu potraviny, pokud není specifikováno jinak;
3.
simulantem potravinsimulantem potravin zkušební roztok přesně definovaného složení a přesně definovaných vlastností, nahrazující určitou potravinu nebo skupinu potravin při ověřování celkové nebo specifické migracespecifické migrace;
4.
specifickým migračním limitemspecifickým migračním limitem nejvyšší povolená hodnota specifické migracespecifické migrace látky z výrobku do potraviny nebo na potravinu nebo do simulantu potravinysimulantu potraviny, pokud není specifikováno jinak;
5.
krátkodobým stykemkrátkodobým stykem styk nepřesahující 4 hodiny pro nápoje a potraviny tekuté konzistence a 48 hodin pro potraviny tuhé nebo pastovité konzistence;
6.
tuky kromě tuků též oleje, emulze vody v tucích a olejích a potraviny, u nichž se samovolně odděluje tuková fáze;
7.
kyselou potravinoukyselou potravinou potravina o pH nižším než 4,5;
8.
silně kyselou potravinoukyselou potravinou potravina o pH nižším než 3,7;
9.
suchou potravinousuchou potravinou potravina, která svým vzhledem a vlastnostmi odpovídá tomuto označení a v níž obsah vody je takový, že nepřispívá k urychlení jejího kažení nebo poklesu biologické hodnoty;
10.
používáním za „nízkých teplot“ kontakt materiálu a potravin s teplotou nižší než +5 ºC;
11.
používáním za „vyšší teploty“ kontakt materiálu a potraviny s teplotou nad 45 ºC;
12.
plněním za horkaplněním za horka kontakt potraviny s materiálem při teplotě 45 až 100 ºC, přičemž systém není déle ohříván;
13.
varným materiálemvarným materiálem výrobek sloužící k přípravě pokrmupokrmu nebo úpravě potravin při teplotách nad 90 ºC;
14.
kontaktem za varu kontakt potraviny a materiálu s teplotou vyšší než 90 ºC;
15.
funkční plochou část povrchu výrobku, která při normálním použití výrobku přichází do přímého styku s potravinami;
16.
okrajem pro pitíokrajem pro pití 20 mm široký pás podél horního okraje na vnější straně naplnitelných výrobků, který může při pití z těchto výrobků přicházet do styku s ústy;
17.
škodlivým vlivemškodlivým vlivem vliv, kterým je způsobeno podstatné snížení poživatelnosti potraviny (například z chemické látky, patogenního nebo jiného nežádoucího mikroorganismu, toxinu, škůdců, domácích zvířat a ostatních kontaminant);
18.
senzorickou analýzousenzorickou analýzou zkoušení organoleptických vlastností výrobku smyslovými orgány;
19.
elastomeryelastomery kompletní spektrum elastických polymerů nebo polymerů s kaučukovitým chováním, nesystemeticky nazývaných: pryžepryže, syntetické kaučukysyntetické kaučuky nebo elastomeryelastomery;
20.
kaučukemkaučukem polymer, který lze vulkanizací převést na pryžpryž;
21.
přírodním kaučukempřírodním kaučukem kaučukkaučuk získaný z latexu kaučukodárných rostlin (například Hevea Brasiliensis). Podstatou je cis-1,4-polyisopren, s malým množstvím nekaučukovitých příměsí;
22.
syntetickým kaučukemsyntetickým kaučukem kaučukkaučuk vyrobený polyreakcemi, hlavně polymerací a kopolymerací;
23.
pryžípryží zvulkanizovaná kaučukkaučuková směs nebo kaučuk;
24.
keramickými výrobkykeramickými výrobky předměty vyrobené ze směsi anorganických materiálů s obecně vysokým obsahem jílů nebo křemičitanů, do nichž může být přidáno malé množství organických látek. Tyto předměty jsou nejdříve tvarovány a takto získaný tvar je trvale ustálen vypálením. Výrobky mohou být glazovány, emailovány, popřípadě zdobeny;
25.
sklemsklem anorganický materiál vyrobený úplným roztavením surovin při vysokých teplotách na homogenní kapalinu, která se následně ochladí do tekutého stavu, aniž by došlo k podstatné krystalizaci;
26.
sklokeramikousklokeramikou anorganický materiál vyrobený úplným roztavením surovin při vysokých teplotách na homogenní kapalinu, která se následně ochladí do tuhého stavu za vzniku určitého podílu krystalů;
27.
smaltemsmaltem sklovitý, anorganický povlak, který je nataven na kov při teplotě nad 500 ºC.
28.
plasty, organické makromolekulární sloučeniny, získané polymerací, polykondenzací, polyadicí nebo jinými obdobnými procesy z molekul s nižší molekulovou hmotností nebo chemickou přeměnou přírodních makromolekul. K těmto makromolekulárním sloučeninám mohou být přidány další látky nebo materiály, uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce, a to za podmínek této vyhlášky,
29.
přísadou polymerupřísadou polymeru látka, která je v polymerech fyzikálně dispergována, aniž by významně ovlivňovala strukturu polymeru, a je přidávána z důvodu ovlivnění zpracovatelských vlastností nebo za účelem modifikace užitných vlastností polymeru,
30.
správnou výrobní praxísprávnou výrobní praxí, zavedený a udržovaný soubor opatření, který zaručuje řízení výrobních procesů a reprodukovatelnou jakost výrobků s požadovanými vlastnostmi,
31.
vícevrstvým materiálem nebo předmětem z plastuvícevrstvým materiálem nebo předmětem z plastu materiál nebo výrobek z plastu, který je složen ze dvou či více vrstev materiálů, z nichž každá sestává výhradně z plastu a které jsou spolu spojeny lepidly nebo jinak,
32.
funkční bariérou z plastufunkční bariérou z plastu bariéra, která je tvořena jednou nebo více vrstvami z plastu a zajišťuje, aby konečný výrobek odpovídal požadavkům této vyhlášky a přímo použitelného předpisu Evropských společenství1b),
33.
beztukovými potravinamibeztukovými potravinami potraviny, pro něž příloha č. 4 k této vyhlášce stanoví pro zkoušení migrace jiné simulanty než simulant D.
§ 3
Požadavky na složení výrobků určených pro styk s potravinami
(1)
Výrobky určené pro styk s potravinami musí splňovat požadavky přímo použitelného předpisu Evropských společenství1b), hygienické požadavky a limity stanovené v této vyhlášce a podle povahy výrobku požadavky k ochraně lidského zdraví před riziky, která by mohla vyplývat z orálního kontaktu s výrobky, podle požadavků stanovených v § 15 písm. a) a přílohy č. 9.
(2)
Hygienické požadavky a limity na výrobky určené pro styk s potravinami musí být ověřovány za podmínek a podle pravidel stanovených touto vyhláškou a přímo použitelného předpisu Evropských společenství1c).
(3)
Při výrobě výrobků určených pro styk s potravinami smějí být použity pouze přírodní materiály, jako například korek nebo dřevo nejedovatých dřevin, bez kazů, zbytků kůry a výronů pryskyřic, s hladkým nepopraskaným povrchem. Tyto materiály nesmějí vykazovat známky napadení škůdci nebo mikroorganismy, zejména mikroskopickými vláknitými houbami.
(4)
Materiály a výrobky z plastů, laky, nátěrové hmoty a výrobky opatřené povrchovou úpravou, jakož i lepidla, která obsahují, nebo jsou vyrobena z jedné nebo více následujících látek
a)
2,2-bis[4-(2,3-epoxypropoxy)fenyl]propan a některé jeho deriváty,
b)
bis(2,3-epoxypropyl)ethery bis(hydroxyfenyl)methanu a některé jejich deriváty,
c)
novolac-glycidylethery a některé jejich deriváty
musí vyhovovat požadavkům přímo použitelného předpisu Evropských společenství1d).
(5)
Požadavky uvedené v odstavci 4 se nevztahují na kontejnery a zásobní nádrže o objemu vyšším než 10 000 litrů, jakož i na jejich potrubí a na potrubí s nimi spojené, které je upraveno vysocezátěžovým povlakem.
§ 4
Ověření dodržení hygienických požadavků
(1)
K ověřování hygienických požadavků stanovených touto vyhláškou se používají validované analytické metody splňující požadavky přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství1c) nebo podle pravidel a podmínek upravených v přílohách č. 1 až 14 k této vyhlášce. Pokud metoda není takto upravena, lze používat metodu s přiměřenými charakteristikami s ohledem na příslušný hygienický limit stanovený touto vyhláškou.
(2)
Výrobky určené pro styk s potravinami vyrobené kombinací více druhů materiálů se hodnotí jako celek, přičemž hlavní důraz se klade na materiál, který přichází do přímého styku s potravinou.
§ 5
Konstrukce výrobků určených pro styk s potravinami
(1)
Výrobky určené pro styk s potravinami musí být s ohledem na jejich použití konstruovány tak, aby umožňovaly řádné čištění, sterilizacisterilizaci, případně dezinfekcidezinfekci před každým stykem s potravinou a aby po celou dobu své životnosti odolávaly čisticím, dezinfekčním a sterilizačním prostředkům a postupům. Musí mít funkční a mechanické vlastnosti odpovídající předpokládanému použití.
(2)
Povrchy, povlaky, případně dekory výrobků musí být bez porušení, odolné proti praskání, odlamování, odprýskávání a otěru. Musí odolávat působení potravin, potravinářských surovin a látek.
(3)
Výrobky určené pro styk s potravinami, které jsou určeny pro opakované použití, musí i při opakovaném použití vyhovovat hygienickým požadavkům stanoveným touto vyhláškou. Tyto výrobky nesmějí být ani dočasně použity pro nepotravinářské zboží.
(4)
Výrobky určené pro styk s potravinami, které nejsou určeny k opakovanému použití, nelze v potravinářské výrobě a při uvádění potravin do oběhu opětovně použít k původnímu ani jinému potravinářskému účelu.
§ 6
Barvení, potiskování a dekorace výrobků určených pro styk s potravinami
(1)
K barvení, potiskování a dekoraci výrobků určených pro styk s potravinami se smí použít jen barviv a pigmentů, které budou ve výrobcích pevně zakotveny a budou vyhovovat požadavkům čistoty upraveným v příloze č. 1.
(2)
Výrobky určené pro styk s potravinami mohou být potištěny jen na plochách, které nepřicházejí do styku s potravinami. U výrobků tvořených několika vrstvami může být potisk v mezivrstvě. Potisk nesmí pronikat nebo být otisknut na plochách, které přijdou do styku s potravinami. Rozpouštědla barev musí být dokonale odtěkaná.
(3)
Pro barvení a potisk výrobků určených pro styk s potravinami se nesmí používat barvicí prostředky na základě sloučenin antimonu, arzénu, šestimocného chrómu, kadmia, olova, rtuti a selenu.
(4)
Pro barvení a potisk výrobků určených pro styk s potravinami lze použít azobarviva a diazobarviva (například diarylpigmenty) pouze za podmínky, že během všech stupňů technologického procesu výroby a zpracování výrobků a při jejich dalším správném a předvídatelném používání nebude překročena teplota, při níž dochází k rozkladu barviva za vzniku karcinogenních aromatických aminů.
(5)
Saze, používané jako přísada do výrobků pro styk s potravinami, musí odpovídat požadavkům čistoty podle přílohy č. 1.
(6)
Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na vypalované dekory silikátových výrobků, které musí vyhovovat hygienickým požadavkům podle § 19.
§ 7
Plniva pro výrobky určené pro styk s potravinami
(1)
Jako plniva výrobků určených pro styk s potravinami se nesmí používat látky na základě sloučenin antimonu, arzénu, šestimocného chrómu, kadmia, olova, rtuti a selenu.
(2)
Jako plniva výrobků určených pro styk s potravinami se smí použít jen látek, které budou vyhovovat požadavkům čistoty uvedeným v příloze č. 1.
ČÁST DRUHÁ
HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA JEDNOTLIVÉ MATERIÁLY, Z NICHŽ JSOU VYROBENY VÝROBKY URČENÉ PRO STYK S POTRAVINAMI
HLAVA I
POŽADAVKY NA VÝROBKY Z PLASTŮ
§ 10
(1)
Za plasty se nepovažují
a)
lakovaný nebo nelakovaný celofán,
b)
elastomeryelastomery a materiály na základě přírodního a/nebo syntetického kaučukusyntetického kaučuku,
c)
papír a lepenka, modifikované i nemodifikované přídavkem plastů,
d)
povrchové úpravy získané
1.
z parafínových vosků, včetně vosků syntetických parafínových nebo mikrokrystalických,
2.
ze směsí výše uvedených vosků nebo z jejich směsí s plasty,
e)
iontoměničové pryskyřice,
f)
silikony.
(2)
Požadavky uvedené v § 11 až 14 se vztahují na výrobky určené pro styk s potravinami a na jejich části a součásti skládající se výhradně z plastů, nebo jsou složeny ze dvou či více vrstev, z nichž každá je tvořena výhradně plasty, vrstvy nebo povrchy z plastů, tvořící těsnicí kroužky víček, která jsou dohromady složena ze dvou či více vrstev různých druhů materiálů. Nevztahují se na výrobky složené ze dvou nebo více vrstev, z nichž jedna nebo více nejsou tvořeny výhradně plasty, a to ani v případech, kdy vrstva určená k přímému styku s potravinami je z plastu. Takovéto výrobky se hodnotí podle § 4 odst. 2.
(3)
Odchylně od odstavce 2 je v případě vrstvy, která není v přímém styku s potravinami a kterou od potravin odděluje funkční bariéra z plastufunkční bariéra z plastu, možné, aby v případě, že konečný materiál nebo předmět je v souladu se specifikacemi a migračními limity stanovenými touto vyhláškou:
a)
nebyla v souladu s omezeními a specifikacemi stanovenými touto vyhláškou,
b)
byla vyrobena za použití jiných látek, než které jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(4)
Migrace látek podle odstavce 3 písm. b) do potraviny nebo potravinového simulantu stanovená analytickou metodou splňující požadavky přímo použitelného předpisu Evropských společenství2) nesmí překročit 0,01 mg/kg. Tento limit musí být vždy vyjádřen jako koncentrace v potravinách nebo simulantech. Použije se na skupinu sloučenin, které jsou strukturně a toxikologicky příbuzné, zejména izomery nebo sloučeniny se stejnou funkční skupinou, a zahrnuje případný nežádoucí přenos otiskem.
(5)
Látka uvedená v odstavci 3 písm. b) nesmí patřit ani do jedné z těchto kategorií:
a)
látky klasifikované jako látky, u nichž je prokázáno, nebo se má za to, že jsou látkami karcinogenními, mutagenními nebo toxickými pro reprodukci podle zvláštního právního předpisu2a), nebo
b)
látky klasifikované podle kritérií vlastní odpovědnosti jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci podle zvláštního právního předpisu2a).
§ 11
(1)
Pro výrobu plastů a výrobků z plastů určených pro styk s potravinami lze použít pouze monomery, výchozí látky a přísady uvedené v seznamu látek přílohy č. 3, a to při respektování stanovených omezení a specifikací.
(2)
Obecné specifikace týkající se výrobků z plastů a jejich materiálů jsou stanoveny v dodatku II části A přílohy č. 3. Další specifikace týkající se některých látek uvedených v pozitivních seznamech přílohy č. 3 jsou stanoveny v dodatku II části B této přílohy. Náležitosti prohlášení o shodě2b), které se připojuje k materiálům a předmětům z plastů, jsou upraveny v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(3)
Seznamy látek upravené v příloze č. 3 k této vyhlášce nezahrnují
a)
monomery a jiné výchozí látky a přísady používané při výrobě
1.
povrchových nátěrů z pryskyřic nebo polymerů v kapalné, práškové nebo dispergované formě, jako jsou laky a nátěry,
2.
epoxidových pryskyřic,
3.
lepidel a povlaků zlepšujících přilnavost,
4.
tiskařských barev, nebo
b)
barviva,
c)
rozpouštědla.
§ 11a
(1)
Pokud jsou při výrobě plastových výrobků určených pro styk s potravinami použity přísady, které jsou povoleny jako potravinářské přídatné látky nebo látky určené k aromatizaci potravin podle zvláštních právních předpisů3), nesmějí se tyto látky uvolňovat do potravin,
a)
v množstvích, která mají technologickou funkci v hotových potravinách,
b)
v nichž jsou povoleny jako potravinářské přídatné látky nebo látky určené k aromatizaci, v množstvích překračujících omezení stanovená podle zvláštních právních předpisů nebo omezení upravených v § 11; dodržení tohoto ustanovení se posuzuje podle omezení, které je přísnější,
c)
v nichž nejsou povoleny jako potravinářské přídatné látky nebo látky k aromatizaci v množstvích překračujících omezení upravená v § 11.
§ 11b
(1)
Přísady uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce, které se použijí při výrobě vrstev a povrchů z plastů ve víčkách, musí splňovat omezení a specifikace týkající se jejich použití podle této přílohy.
(2)
Pro používání přísad, které se chovají výlučně jako pomocné látky pro polymerizaci a které nemají zůstat v konečném výrobku (dále jen „PPA“), k výrobě vrstev a povrchů z plastů uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce se použijí omezení a specifikace uvedené v této příloze.
§ 12
(1)
Plasty a výrobky z plastů nesmějí uvolňovat do potravin své složky v množstvích přesahujících 60 miligramů složek uvolněných na kilogram potraviny nebo potravinového simulantu (dále jen „limit celkové migracecelkové migrace“).
(2)
V následujících případech může být použit limit celkové migracecelkové migrace 10 miligramů na decimetr čtvereční povrchu materiálu nebo výrobku:
a)
nádoby nebo výrobky, které se podobají nádobám a které lze naplnit, o objemu méně než 500 mililitrů nebo více než 10 litrů,
b)
desky, fólie či jiné výrobky, které nelze naplnit nebo u nichž nelze odhadnout poměr mezi velikostí povrchu výrobku a množstvím potraviny, která je s ním ve styku.
(3)
V případě výrobků z plastů, které mají přijít do styku s potravinami určenými pro kojence a malé děti podle zvláštního právního předpisu4) nebo již jsou ve styku s těmito potravinami, činí limit celkové migracecelkové migrace vždy 60 miligramů na kilogram potraviny nebo potravinového simulantu.
§ 13
(1)
Velikost migrace jednotlivých složek z materiálů a výrobků z plastů nesmí překročit specifické migrační limityspecifické migrační limity nebo jiná omezení uvedená v seznamu látek.
(2)
Specifické migrační limitySpecifické migrační limity uvedené v seznamu látek v příloze č. 3 jsou vyjádřeny v mg.kg-1, vztaženo na hmotnost potravin nebo simulantu potravinsimulantu potravin.
(3)
V následujících případech jsou limity specifických migracíspecifických migrací vyjádřeny v mg.dm-2:
a)
nádoby nebo výrobky, které se podobají nádobám nebo které lze naplnit, o objemu méně než 500 mililitrů nebo více než 10 litrů,
b)
desky, fólie nebo jiné výrobky, které nelze plnit a u nichž nelze stanovit poměr mezi velikostí povrchu výrobku a množstvím potraviny, která je s ním ve styku.
(4)
V případech, kdy limity uvedené v příloze č. 3 jsou vyjádřeny v mg.kg-1, lze je vydělením konvenčním konverzním faktorem 6 přepočítat na mg.dm-2.
(5)
Ověření dodržení migračních limitů se provádí podle pravidel upravených v příloze č. 4.
(6)
Ověřování dodržení specifických migračních limitůspecifických migračních limitů není povinné, pokud lze prokázat, že dodržením limitu celkové migracecelkové migrace nedojde k překročení specifických migračních limitůspecifických migračních limitů.
(7)
Ověření dodržení specifických migračních limitůspecifických migračních limitů podle odstavce 5 není povinné, pokud lze prokázat, že i za předpokladu úplné migrace zbytkové látky ve výrobku nedojde k překročení specifických migračních limitůspecifických migračních limitů.
(8)
Ověření shody s limity specifické migracespecifické migrace lze provést stanovením množství látky v konečném materiálu nebo výrobku za předpokladu, že vztah mezi tímto množstvím a hodnotou specifické migracespecifické migrace látky byl stanoven dostačujícími experimenty nebo za použití obecně uznávaných modelů difúze, založených na vědeckých důkazech. K prokázání neshody materiálu nebo výrobku je nutné potvrzení stanovené hodnoty migrace experimentálním testováním.
(9)
U látek uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce v Neúplném seznamu přísad, které mohou být použity pro výrobu plastů, jeho oddílu B se při ověřování shody jejich migrace se specifickými migračními limityspecifickými migračními limity v simulantu D nebo ve zkušebním médiu náhradních migračních zkoušek postupuje podle přílohy č. 4 k této vyhlášce.
§ 14
(1)
Obsah monomerního vinylchloridu ve výrobcích z polyvinylchloridu a jeho kopolymerů nesmí být vyšší než jeden miligram na kilogram konečného výrobku (1 mg monomerního vinylchloridu na 1 kg výrobku).
(2)
Metoda stanovení obsahu monomerního vinylchloridu ve výrobcích z polyvinylchloridu a jeho kopolymerů je uvedena v příloze č. 5.
(3)
Z výrobků vyrobených z polyvinylchloridu a jeho kopolymerů nesmí přecházet do potravin nebo na potraviny monomerní vinylchlorid v množství, které by bylo detekovatelné analytickou metodou uvedenou v příloze č. 6.
(4)
Monomerní vinylchlorid uvolněný z výrobků do potravin se stanovuje v potravině metodou podle přílohy č. 6. Pokud toto stanovení nelze z technických důvodů realizovat, lze provést stanovení v simulantech potravinsimulantech potravin.
HLAVA II
POŽADAVKY NA VÝROBKY Z ELASTOMERŮ A MATERIÁLŮ NA ZÁKLADĚ PŘÍRODNÍHO A SYNTETICKÉHO KAUČUKU
§ 15
Podle způsobu použití se výrobky z elastomerůelastomerů a materiálů na základě přírodního a syntetického kaučukusyntetického kaučuku řadí do kategorií I až V:
a)
kategorie I, do které náleží výrobky pro aplikace ze zdravotního hlediska zvláště náročné (například dětské savičky, sosáky a jiné výrobky, které děti dávají do úst nebo u nichž se předpokládá kontakt s dětskou stravou),
b)
kategorie II, do které náleží výrobky, u nichž se doba styku s potravinami předpokládá delší než 24 hodin (například skladovací nádrže, velkoplošná těsnění, těsnicí kroužky pro nádoby, sklenice),
c)
kategorie III, do které náleží výrobky, u nichž se doba styku s potravinami předpokládá delší než 10 minut, nejvýše však 24 hodin (například hadice pro přepravu potravin),
d)
kategorie IV, do které náleží výrobky, u nichž se doba styku s potravinami předpokládá nejvýše 10 minut (například součásti dojicího zařízení, těsnění mlékárenských strojů, potahy válců a dopravní pásy pro potraviny s tukem na povrchu, rukavice používané při zpracování potravin),
e)
kategorie V, do které náleží výrobky, u nichž se předpokládá krátká doba nebo minimální plocha styku s potravinami a které nelze zahrnout do kategorií II až IV (například potahy válců a dopravní pásy, těsnění čerpadel, těsnění den a plášťů konzervových obalů).
§ 16
(1)
Pro výrobky kategorií I a II je přípustné používat pouze látky uvedené v části A přílohy č. 7. Pro výrobky kategorií III až V lze používat látky uvedené v částech A i B přílohy č. 7.
(2)
Výrobky z elastomerůelastomerů a materiálů na základě přírodního a syntetického kaučukusyntetického kaučuku musí vyhovovat hygienickým požadavkům uvedeným v bodě 9 přílohy č. 7.
(3)
Dětské savičky a sosáky, které děti dávají do úst nebo u nichž se předpokládá kontakt s dětskou stravou, nesmí obsahovat anorganické a organické pigmenty, barviva a plniva.
HLAVA III
POŽADAVKY NA VÝROBKY Z KOVOVÝCH MATERIÁLŮ
§ 17
(1)
Pro výrobu výrobků z kovových materiálů mohou být použity kovy, slitiny a pájky uvedené v příloze č. 8.
(2)
Povrchová úprava výrobků z kovových materiálů musí vyhovovat hygienickým požadavkům uvedeným v § 20.
(3)
Vnější i vnitřní povrch výrobků z kovů musí být čistý, hladký, bez makroskopicky viditelných trhlin, skvrn, zjevných rýh, známek koroze, otřepků, zalisovaných předmětů, promáčklin, výdutin, ostřin nebo ostrých přelisků. Je přípustný jen takový stupeň deformace kovových výrobků, který neovlivní nepříznivě jejich funkci.
(4)
Na vnitřním povrchu kovových výrobků, včetně vnitřní lakové vrstvy, se nesmějí vyskytovat kapky pájky nebo jiné zbytky kovů a jejich slitin, popřípadě kapky těsnicí hmoty, s výjimkou natavenin pájky u plechovek vyrobených přeplátováním.
HLAVA IV
POŽADAVKY NA VÝROBKY ZE SILIKÁTOVÝCH MATERIÁLŮ
§ 18
(1)
Pro výrobu skleněného stolního nádobí a skleněných obalů je povoleno používat sklaskla třídy odolnosti proti vodě I až IV za předpokladu, že během normálního a předvídatelného způsobu používání výrobku bude zaručeno splnění § 3 odst. 1. Pro výrobu dětských sacích lahví je povoleno používat pouze bezbarvé sklosklo třídy odolnosti proti vodě I.
(2)
Při výrobě skleněných výrobků, mimo dětské sací láhve, smí být k ošetření vnějšího povrchu použity tyto látky:
a)
sloučeniny cínu (při ošetřování sklaskla na tzv. horkém konci),
b)
titan (při pokovování titanem),
c)
vazelínový olej,
d)
methylestery mastných kyselin C12-C18 z přírodních olejů a tuků, schválené typy polypropylenového oleje, polyethyleny a polyethylenové vosky, kyselina olejová (při ošetřování na tzv. chladném konci výrobní linky).
§ 19
(1)
Limity migrace olova a kadmia ve výluzích z výrobků ze sklaskla, sklokeramikysklokeramiky, keramiky, porcelánu a výrobků se smaltovaným povrchem jsou uvedeny v oddílu 1 přílohy č. 9.
(2)
Ověření migrace olova a kadmia se provádí za podmínek a za použití analytické metody uvedené v oddílu 2 přílohy č. 9 nebo podle normalizované metody. Dále příloha č. 9 upravuje náležitosti písemného prohlášení, kterým se vybavují keramické výrobkykeramické výrobky.
(3)
Silikátové výrobky se pro účely ověření limitu migrace olova a kadmia dělí podle způsobu použití do následujících kategorií:
a)
kategorie 1, do které patří výrobky, které nemohou být naplněny, nebo výrobky, které mohou být naplněny, ale jejichž vnitřní hloubka měřená od nejhlubšího bodu k horizontální rovině, která prochází horním okrajem, nepřesahuje 25 mm,
b)
kategorie 2, do které patří výrobky, které mohou být naplněny,
c)
kategorie 3, do které patří výrobky, které jsou určeny k ohřevu při přípravě jídel a nápojů, a obalové a skladovací nádoby, jejichž vnitřní objem je větší než 3 litry.
(4)
Pro silikátový výrobek, který se skládá z nádoby opatřené víkem ze stejného materiálu, nesmí být překročeny limity migrace olova a kadmia vztahující se na samotnou nádobu, přičemž nádoba a vnitřní povrch víka musí být zkoušeny samostatně a za stejných zkušebních podmínek. Součet těchto dvou stanovených hodnot migrace olova a kadmia se vztáhne na plochu povrchu nádoby nebo na její objem.
HLAVA V
POŽADAVKY NA POVRCHOVOU ÚPRAVU VÝROBKŮ URČENÝCH PRO STYK S POTRAVINAMI
§ 20
(1)
Povrchová úprava (zejména lakováním, pocínováním, povlakem z plastů, glazováním, smaltováním) musí být souvislá, stejnoměrně nanesená, s minimálním množstvím mikroskopických pórů, dobře lpící na výrobku. Po dobu používání výrobku určeného pro styk s potravinami se při předepsaných podmínkách používání povrchová úprava nesmí odlupovat, mít zjevné rýhy, trhliny, puchýřky nebo jiná porušení. Pokud se povrch výrobků moří, nesmějí se vyskytovat nemořená místa.
(2)
Seznam přípustných materiálů a technologií pro povrchové úpravy výrobků určených pro styk s potravinami je uveden v příloze č. 10.
(3)
Povrchová úprava výrobků lakováním musí být vyrobena z látek uvedených v příloze č. 11.
(4)
Nesilikátové a nekovové povrchové úpravy výrobků určených pro styk s potravinami musí splňovat hygienické požadavky uvedené v bodě 7 přílohy č. 11.
(5)
Na výrobu kovových výrobků určených pro styk s potravinami je přípustné oboustranné olejování plechů dioktylsebakátem, butylstearátem, vazelínovým olejem, methylestery mastných kyselin C12-C18 z přírodních olejů a tuků a polypropylénovým olejem. Množství maziva na jedné straně smí být nejvýše 0,25 g.dm-2.
(6)
Na výrobu kovových výrobků určených pro styk s potravinami je přípustná pasivace pocínovaných plechů v lázni s obsahem chromanu nebo dvojchromanu. Zbytky pasivační lázně musí být z plechu odstraněny řádným vymytím.
HLAVA VI
POŽADAVKY NA VÝROBKY Z PAPÍRU, KARTONU A LEPENKY
§ 21
(1)
Pro výrobu výrobků z papíru, kartonu a lepenky včetně jejich zušlechtěných forem se smí používat jen materiály vyrobené ze surovin, přísad, pomocných a jiných látek, jejichž seznam a přípustná množství jsou uvedeny v příloze č. 12.
(2)
Papírové obalové materiály mohou dosahovat nejvyšší vlhkost 8 %.
(3)
Opakované použití papírových obalů pro přímé balení potravin se nepřipouští.
§ 22
(1)
Papíry, kartony a lepenky zušlechtěné plasty, u nichž přicházejí potraviny do přímého styku jen s polymerní látkou, která vytváří dokonalou bariéru vůči přechodu cizorodých látek z papírů, kartonů a lepenek na povrch potravin, se posuzují podle podmínek upravených v § 4 odst. 2.
(2)
Při výrobě papírů určených pro použití za varu a filtraci za horka (varné sáčky, sáčky na čaj, filtrační papíry pro horkou filtraci) a pro používání jako filtračních vrstev určených pro horkou extrakci lze použít pouze látek uvedených v oddílu 2 přílohy č. 12.
(3)
Při výrobě papírů určených pro použití na filtrační vrstvy pro filtraci za studena lze použít pouze látek uvedených v oddílu 3 přílohy č. 12.
(4)
Výrobky z papíru, kartonu, lepenky včetně jejich zušlechtěných forem musejí vyhovovat hygienickým požadavkům uvedeným v oddílu 4 přílohy č. 12.
HLAVA VII
POŽADAVKY NA VÝROBKY Z CELOFÁNU
§ 23
(1)
Pro účely této vyhlášky se celofánem rozumí tenká fólie získaná z regenerované celulózy vyrobené z nerecyklovaného dřeva nebo bavlny. Pro splnění technických požadavků mohou být do hmoty nebo na povrch přidány přísady a jiné pomocné látky. Celofán může být na jedné nebo po obou stranách povrchově upraven. Použité látky musí být dobré technické jakosti.
(2)
Požadavky této vyhlášky se vztahují na celofán, který
a)
sám o sobě tvoří konečný výrobek, nebo
b)
tvoří část konečného výrobku obsahujícího jiné materiály
a je určen pro styk s potravinami nebo s nimi přichází do styku vzhledem ke svému účelu.
(3)
Pro výrobu celofánu mohou být použity látky nebo skupiny látek uvedené v příloze č. 13, a to pouze za stanovených podmínek.
(4)
Při výrobě celofánu lze použít barviva, pigmenty a adheziva za podmínky, že nebude docházet k jejich migraci do potraviny nebo na potravinu a budou splňovat požadavky uvedené v § 6.
(5)
Odstavce 2 až 4 se nevztahují na celofánová střeva.
(6)
K celofánu podle odstavce 2 patří fólie z regenerované celulózy
a)
bez povrchové úpravy,
b)
s povrchovou úpravou na bázi celulózy,
c)
s povrchovou úpravou z plastu.
§ 23a
(1)
Při výrobě fólií z regenerované celulózy podle § 23 odst. 6 písm. a) a b) lze použít pouze látky nebo skupiny látek upravené v příloze č. 13 k této vyhlášce, jejích částech I a II, a to za podmínek upravených v této příloze. Při výrobě fólií z regenerované celulózy podle § 23 odst. 6 písm c) lze použít pouze látky nebo skupiny látek upravené v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(2)
Výrobky určené pro styk s potravinami vyrobené z fólií z regenerované celulózy podle § 23 odst. 6 písm. c) musí být v souladu s požadavky upravenými v § 12 až 14.
HLAVA VIII
POŽADAVKY NA VÝROBKY Z KORKU
§ 24
Při zpracování přírodního korku určeného k výrobě výrobků přicházejících do styku s potravinami se smí používat jen látek, jejichž seznam, přípustná množství a požadavky na takto upravený korek jsou uvedeny v příloze č. 14.
ČÁST TŘETÍ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 25
Zrušují se:
1.
směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR o hygienických požadavcích na plasty a předměty z plastů přicházející do styku s poživatinami, uveřejněná pod poř. č. 49/1978 ve sbírce Hygienické předpisy a oznámená v částce 13/1978 Sb.;
2.
výnos Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí ČR, kterým se mění a doplňují směrnice č. 49/1978 sb. Hygienické předpisy, o hygienických požadavcích na plasty a předměty z plastů přicházející do styku s poživatinami, uveřejněný pod poř. č. 73/1989 ve sbírce Hygienické předpisy a oznámený v částce 8/1989 Sb.;
3.
směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR o hygienických požadavcích na kovové obaly, uveřejněná pod poř. č. 68/1985 sb. Hygienické předpisy a oznámená v částce 34/1985 Sb.
§ 26
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
prof. MUDr. Fišer, CSc. v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 38/2001 Sb.
Požadavky na čistotu barviv, pigmentů a plniv
1
Požadavky na čistotu barviv a pigmentů
1.1
barviva a pigmenty smí obsahovat nejvíce těchto následujících látek v hmotnostních procentech:
1.1.1
prvků rozpustných v roztoku 0,1 M HCl:
1.1.1.1
0,01 % barya
1.1.1.2
0,1 % chromu
1.1.1.3
0,01 % kadmia
1.1.1.4
0,01 % selenu
1.1.1.5
0,005 % rtuti
1.1.1.6
0,05 % antimonu
1.1.1.7
0,01 % arzenu
1.1.1.8
0,01 % olova
Výluh se připravuje působením 150 ml 0,1 mol.l-1 kyseliny chlorovodíkové na 10 g pigmentu při teplotě 23 ± 3 °C, po dobu 15 minut za stálého protřepávání směsi.
1.1.2
0,05 % primárních aromatických aminů rozpustných v roztoku 1 mol.l-1 HCl a vyjádřených jako anilin, přičemž obsah benzidinu, beta-naftylaminu a 4-aminobifenylu nesmí překročit hodnotu 0,001 %.
1.1.3
0,005 % extrahovatelných polychlorovaných bifenylů, vyjádřených jako dekachlorbifenyl.
1.2
Absorbance filtrátu ze suspenze 1,0 g sazí ve 100 ml předestilovaného cyklohexanu po 24 hodinách vyluhování při teplotě 23 ± 3 °C, měřená v kyvetě o délce 5 cm, při vlnové délce 385 nm nesmí být vyšší než 0,1.
1.3
Toluenový extrakt připravený 8 hodinovou extrakcí 10 g sazí v Soxhletově extraktoru nesmí být vyšší než 0,15 %.
2
Požadavky na čistotu plniv
2.1
plniva mohou obsahovat nejvíce těchto rizikových prvků rozpustných v roztoku 0,1 mol.l-1 HCl:
2.1.1
0,01 % olova
2.1.2
0,01 % arzénu
2.1.3
0,0005 % rtuti
2.1.4
0,01 % kadmia
2.1.5
0,005 % antimonu
2.2
čistota síranu barnatého podle Českého lékopisu 1997.
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 38/2001 Sb.
Požadavky na plasty a výrobky z plastů
SEZNAM MONOMERŮ, PŘÍSAD A JINÝCH VÝCHOZÍCH LÁTEK, KTERÉ MOHOU BÝT POUŽITY PRO VÝROBU VÝROBKŮ Z PLASTŮ
1.
Tato příloha obsahuje seznam monomerů, přísad a jiných výchozích látek, které mohou být použity pro výrobu plastů a výrobků z plastů, určených pro styk s potravinami. V seznamu jsou zahrnuty
1.1
látky, které jsou podrobovány polymeraci, což zahrnuje polykondenzaci, polyadici nebo jakýkoliv jiný podobný proces tvorby makromolekul;
1.2
přírodní nebo syntetické makromolekulární látky používané pro výrobu modifikovaných makromolekul, jestliže monomery nebo ostatní výchozí látky nezbytné pro jejich výrobu nejsou zařazeny do seznamu;
1.3
látky používané pro modifikaci stávajících přírodních nebo syntetických makromolekulárních látek;
1.4
látky, které jsou přidávány do plastů pro dosažení technického účinku v konečném výrobku, včetně polymerních přísad. Tyto látky jsou určeny k tomu, aby byly obsaženy v konečných výrobcích, přičemž polymerními přísadami se pro účely této přílohy rozumějí všechny polymery, prepolymery a oligomery, které mohou být přidávány do plastů s cílem dosáhnout technického účinku, které však nelze použít bez jiných polymerů jako hlavní strukturní složku konečných materiálů a výrobků;
1.5
látky, které jsou používány pro vytvoření prostředí, ve kterém dochází k polymeraci (například emulgátory, povrchově aktivní látky, tlumivé roztoky).
Pro účely této přílohy se látky uvedené v bodech 1.4 a 1.5 dále označují jako přísady.
2.
V seznamu nejsou zahrnuty následující látky, ačkoli jsou použity záměrně a jsou povoleny:
a)
soli hliníku, vápníku, železa, hořčíku, draslíku a sodíku a soli amonné (včetně podvojných solí a kyselých solí) povolených kyselin, fenolů nebo alkoholů. Název „soli“ je v seznamu uveden pouze v případě, že odpovídající volná kyselina není v seznamu uvedena (nejsou v seznamu uvedeny).
b)
soli zinku (včetně podvojných solí a kyselých solí) povolených kyselin, fenolů nebo alkoholů. Pro tyto soli se uplatní skupinový specifický migrační limitspecifický migrační limit SML = 25 mg/kg (vyjádřeno jako zinek). Totéž omezení pro zinek se uplatní na:
i)
látky, jejichž názvy obsahují termín „soli“ jsou v seznamu uvedeny pouze v případě, že odpovídající volná kyselina není v seznamu uvedena (nejsou v seznamu uvedeny).
ii)
látky uvedené v poznámce 38 dodatku III.
3.
V seznamu nejsou zahrnuty následující látky, ačkoliv mohou být přítomny:
b)
látky, které mohou být přítomny v konečném výrobku:
-
nečistoty v použitých látkách;
-
reakční meziprodukty;
-
produkty rozkladu;
c)
oligomery a přírodní nebo syntetické makromolekulární látky a jejich směsi, jsou-li monomery nebo výchozí látky nezbytné pro jejich syntézu zahrnuty v seznamu;
d)
směsi povolených látek;
e)
látky, které přímo ovlivňují tvorbu polymeru (např. katalytické systémy);
f)
barviva;
g)
rozpouštědla.
Výrobky, které obsahují látky uvedené v písmenech a) až c) musí splňovat požadavky upravené v § 3 odst. 1.
4.
Látky musí mít dobrou technickou kvalitu, pokud jde o kritéria čistoty.
1.
Pro styk s potravinami lze použít pouze výrobky získané bakteriální fermentací podle dodatku I této přílohy.
2.
Seznam obsahuje následující informace:
-
sloupec 1 (PM/REF č.): referenční číslo EHS obalového materiálu pro látku v seznamu;
-
sloupec 2 (Číslo CAS): registrační číslo CAS (Chemical Abstracts Service);
-
sloupec 3 (Název): chemický název;
-
sloupec 4 (Omezení a/nebo specifikace): Může obsahovat
-
specifický migrační limitspecifický migrační limit (SML),
-
nejvyšší přípustné množství látky v konečném materiálu nebo výrobku (QM),
-
nejvyšší přípustné množství látky v konečném materiálu nebo výrobku vyjádřené v mg na 6 dm2 plochy ve styku s potravinami (QMA),
-
jakékoliv jiné specificky uvedené omezení,
-
veškeré specifikace týkající se látky nebo polymeru.
3.
Jestliže látka, která je uvedena v seznamu jednotlivě, patří rovněž do obecné skupiny, vztahují se pro tuto skupinu omezení uvedená u jednotlivě uvedené látky.
4.
Jestliže číslo CAS neodpovídá chemickému názvu, má chemický název přednost před číslem CAS. Jestliže číslo CAS podle registru EINECS neodpovídá číslu CAS podle registru CAS, platí číslo CAS podle registru CAS.
5.
V tabulkách ve sloupci 4 jsou použity zkratky a výrazy, které mají následující význam:
DL = mez stanovitelnosti analytické metody;
FP = konečný materiál nebo výrobek;
NCO = isokyanatany;
ND = nesmí být detekováno. Pro účely této vyhlášky znamená, že látka nesmí být detekována ověřenou analytickou metodou se specifikovanou mezí stanovitelnosti (DL). Jestliže taková metoda v současné době neexistuje, postupuje se až do vypracování ověřené metody postupem podle § 4 odst.1 vyhlášky.
QM = nejvyšší přípustné množství zbytkové látky v materiálu nebo výrobku. Pro účely této vyhlášky se množství látky v materiálu nebo výrobku stanoví ověřenou analytickou metodou. Jestliže taková metoda v současné době neexistuje, postupuje se až do vypracování ověřené metody postupem podle § 4 odst.1.
QM (T) = nejvyšší přípustné množství zbytkové látky v materiálu nebo výrobku vyjádřené jako celkový obsah uvedené látky nebo skupiny látek. Pro účely této vyhlášky by množství látky v materiálu nebo výrobku mělo být stanoveno ověřenou analytickou metodou. Jestliže taková metoda v současné době neexistuje, postupuje se až do vypracování ověřené metody postupem podle § 4 odst.1.
QMA = nejvyšší přípustné množství zbytkové látky v materiálu nebo výrobku, vyjádřené v mg na 6 dm2 plochy ve styku s potravinami.
QMA (T) = nejvyšší přípustné množství zbytkové látky v materiálu nebo výrobku vyjádřené jako celkový obsah uvedené látky nebo skupiny látek v mg na 6 dm2 plochy ve styku s potravinami. Pro účely této vyhlášky by množství látky v materiálu nebo výrobku mělo být stanoveno ověřenou analytickou metodou. Jestliže taková metoda v současné době neexistuje, postupuje se až do vypracování ověřené metody postupem podle § 4 odst.1.
SML = specifický migrační limitspecifický migrační limit v potravině nebo v potravinovém simulantu, pokud není uvedeno jinak. Pro účely této vyhlášky by měla být hodnota specifické migracespecifické migrace látky z materiálu nebo výrobku stanovena ověřenou analytickou metodou. Jestliže taková metoda v současné době neexistuje, postupuje se až do vypracování ověřené metody postupem podle § 4 odst.1.
SML (T) = specifický migrační limitspecifický migrační limit v potravině nebo v potravinovém simulantu vyjádřený jako celkový obsah uvedené látky nebo skupiny látek. Pro účely této vyhlášky by hodnota specifické migracespecifické migrace látky nebo skupiny látek z materiálu nebo výrobku, stanovena ověřenou analytickou metodou. Jestliže taková metoda v současné době neexistuje, postupuje se až do vypracování ověřené metody postupem podle § 4 odst.1.
SEZNAM POVOLENÝCH MONOMERŮ A JINÝCH VÝCHOZÍCH LÁTEK
ODDÍL A
PM/REF č.| Číslo CAS| Název| Omezení a/nebo specifikace
---|---|---|---
(1)| (2)| (3)| (4)
10030| 000514-10-3| abietová kyselina|
10060| 000075-07-0| acetaldehyd| SML (T) = 6 mg/kg (2)
10090| 000064-19-7| octová kyselina|
10120| 000108-05-4| vinyl-acetát| SML= 12 mg/kg
10150| 000108-24-7| acetanhydrid|
10210| 000074-86-2| acetylen|
10599/90A| 061788-89-4| kyseliny mastné, nenasycené (C18), dimery, destilované| QMA (T) = 0,05 mg/6 dm2 (27)
10599/91| 061788-89-4| kyseliny mastné, nenasycené (C18), dimery, nedestilované| QMA (T) = 0,05 mg/6 dm2 (27)
10599/92A| 068783-41-5| kyseliny mastné, nenasycené (C18), dimery, hydrogenované, destilované| QMA (T) = 0,05 mg/6 dm2 (27)
10599/93| 068783-41-5| kyseliny mastné, nenasycené (C18), dimery, hydrogenované, nedestilované| QMA (T) = 0,05 mg/6 dm2 (27)
10630| 000079-06-1| akrylamid| SML = ND (DL = 0,01 mg/kg)
10660| 015214-89-8| 2-akrylamido-2-methylpropansulfonová kyselina| SML = 0,05 mg/kg
10690| 000079-10-7| akrylová kyselina| SML(T) = 6 mg/kg (36)
10750| 002495-35-4| benzyl-akrylát| SML(T) = 6 mg/kg (36)
10780| 000141-32-2| n-butyl-akrylát| SML(T) = 6 mg/kg (36)
10810| 002998-08-5| sek-butyl-akrylát| SML(T) = 6 mg/kg (36)
10840| 001663-39-4| terc-butyl-akrylát| SML(T) = 6 mg/kg (36)
11005| 012542-30-2| dicyklopentenyl-akrylát| QMA = 0,05 mg/6 dm2
11245| 002156-97-0| dodecyl-akrylát| SML = 0,05 mg/kg (1)
11470| 000140-88-5| ethyl-akrylát| SML(T) = 6 mg/kg (36)
11500| 000103-11-7| 2-ethylhexyl-akrylát| SML = 0,05 mg/kg
11510| 000818-61-1| hydroxyethyl-akrylát| viz. monoester akrylové kyseliny s ethylenglykolem
11530| 000999-61-1| 2-hydroxypropyl-akrylát| QMA = 0,05 mg/6 dm2 pro sumu 2-hydroxypropyl-akrylátu a 2-hydroxyisopropyl-akrylátu a v souladu se specifikacemi stanovenými v dodatku II této přílohy.
11590| 00106-63-8| isobutyl-akrylát| SML(T) = 6 mg/kg (36)
11680| 000689-12-3| isopropyl-akrylát| SML(T) = 6 mg/kg (36)
11710| 000096-33-3| methyl-akrylát| SML(T) = 6 mg/kg (36)
11830| 000818-61-1| monoester akrylové kyseliny s ethylenglykolem| SML(T) = 6 mg/kg (36)
11890| 002499-59-4| n-oktyl-akrylát| SML(T) = 6 mg/kg (36)
11980| 000925-60-0| propyl-akrylát| SML(T) = 6 mg/kg (36)
12100| 000107-13-1| akrylonitril| SML = ND
(DL = 0,020 mg/kg, včetně nejistoty měření)
12130| 000124-04-9| adipová kyselina|
12265| 004074-90-2| divinyl-adipát| QM = 5 mg/kg v FP. Pro použití pouze jako komonomer.
12280| 002035-75-8| adipanhydrid|
12310| 1\\. —| albumin|
12340| 2\\. —| albumin koagulovaný formaldehydem|
12375| 3\\. —| alkoholy, alifatické, s jednou skupinou OH, nasycené, lineární, primární (C4-C22)|
12670| 002855-13-2| 1-amino-3aminomethyl-3,5,5-trimethylcyklohexan| SML = 6mg/kg
12761| 000693-57-2| 12-aminododekanová kyselina| SML = 0,05 mg/kg
12763| 00141-43-5| 2-aminoethanol| SML = 0,05 mg/kg. Látka nesmí být použita v polymerech ve styku s potravinami, pro něž má být podle přílohy č.4 k této vyhlášce použit simulant D, látka smí být použita pouze pro nepřímý styk s potravinami, oddělená vrstvou PET
12765| 84434-12-8| N-(2-aminoethyl)-ß-alanin, sodná sůl| SML = 0,05 mg/kg
12786| 000919-30-2| 3-aminopropyltriethoxysilan| Zbytkový extrahovatelný obsah 3-aminopropyltriethoxysilanu musí být nižší než 3 mg/kg plniva, při použití jen pro reaktivní povrchovou úpravu anorganických plniv a SML = 0,05 mg/kg při použití pro povrchovou úpravu materiálů a výrobků.
12788| 002432-99-7| 11-aminoundekanová kyselina| SML = 5mg/kg
12789| 007664-41-7| amoniak|
12820| 000123-99-9| azelaová kyselina nonandiová kyselina|
12970| 004196-95-6| azelanhydrid anhydrit nonandiové kyseliny|
13000| 001477-55-0| 1,3-benzendimethanamin| SML = 0,05 mg/kg
13060| 004422-95-1| 1,3-bis(aminomethyl)benzen
trichlorid 1,3,5-benzentrikarboxylové kyseliny
benzen-1,3,5-tri(karbonylchlorid)| QMA =0,05 mg/6 dm2
(měřeno jako 1,3,5-benzentrikarboxylová kyselina)
13075| 000091-76-9| benzoguanamin| viz.2,4-diamino-6-fenyl-1,3,5-triazin
13090| 000065-85-0| benzoová kyselina|
13150| 000100-51-6| benzylalkohol|
13180| 000498-66-8| bicyklo[2.2.1]hept-2-en, (= norbornen)| SML = 0,05 mg/kg
13210| 001761-71-3| bis(4-aminocyklohexyl)methan| SML = 0,05 mg/kg
13317| 132459-54-2| N,N'-bis[4-(ethoxykarbonyl)fenyl]-1,4,5,8-naftalenetetrakarboxy-diimid| SML = 0,05 mg/kg. Čistota vyšší než 98,1% (w/w). Pouze pro použití jako komonomer (max.4%) pro polyestery (PET, PBT)
13323| 000102-40-9| 1,3-bis(2-hydroxyethoxy)benzen| SML = 0,05 mg/kg
13326| 000111-46-6| bis(2-hydroxyethyl)ether| viz diethylenglykol
13380| 000077-99-6| 2.2-bis(hydroxymethyl)-butan-1-ol; 2-ethyl-2-(hydroxymethyl)propan- 1.3- diol| viz 1,1,1-trimethy lolpropan
13390| 000105-08-8| 1.4- bis(hydroxymethyl)cyklohexan|
13395| 04767-03-7| 2,2-bis(hydroxymethyl)propanová kyselina| QMA = 0,05 mg/6 dm2
13480| 000080-05-7| 2,2-bis(4-hydroxyfenyl)propan
4,4'-(propan-2,2-diyl)difenol bisfenol A| SML (T) = 0,6 mg/kg
Není určen k použití při výrobě polykarbonátových kojeneckých* láhví.
* § 4 odstavec 1 písm. a) vyhlášky 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití, ve znění pozdějších předpisů
13510| 001675-54-3| 2,2-bis(4-hydroxyfenyl)propan-bis(2,3-epoxypropyl)ether (= BADGE);
2,2-bis[4-(2,3-epoxypropoxy)fenyl]propan| Podle požadavků přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství 1b)
13530| 038103-06-9| 2,2-bis(4-hydroxyfenyl)propan-bis(ftalanhydrid)| SML = 0,05 mg/kg
13550| 000110-98-5| bis(hydroxypropyl)ether| viz dipropylenglykol
13560| 005124-30-1| bis(4-isolkyanatocyklohexyl)methan| viz. dicyklohexylmethan-4,4'-diisokyanát
13600| 047465-97-4| 3,3-bis(3-methyl-4-hydroxyfenyl-indolin-2-on| SML= 1,8 mg/kg
13607| 000080-05-7| bisfenol A| viz. 13480 2,2-bis(4hydroxyfenyl) propan
13610| 001675-54-3| bisfenol A bis(2,3-epoxypropyl)ether (=BADGE)| viz. 13510 2,2-bis(4-hydroxyfenyl)propan-bis(2,3-epoxypropyl)ether
13614| 038103-06-9| bisfenol A bis(ftalanhydrid)| viz.13530
13617| 00080-09-1| bisfenol S| viz. 4,4'-dihydroxydifenylsulfon
13620| 010043-35-3| kyselina boritá| SML (T) = 6 mg/kg (23)
(vyjádřeno jako bor), aniž jsou dotčena ustanovení, týkající se ukazatelů jakosti pitné vodypitné vody podle zvláštního právního předpisu
13630| 000106-99-0| butadien| QM = 1 mg/kg ve FP nebo SML = ND
(DL = 0,02 mg/kg, včetně nejistoty měření)
13690| 000107-88-0| butan-1,3-diol|
13720| 000110-63-4| butan-1,4-diol| SML(T) = 0,05 mg/kg (24)
13780| 002425-79-8| 1,4-butandiol-bis(2,3-epoxy propyl)ether;
1,4-bis(2,3-epoxypropoxy)butan| QM = 1 mg/kg v FP (vyjádřeno jako epoxy skupina, molekulová hmotnost = 43)
13810| 00505-65-7| butan-1,4-diolformal;
1,3-dioxepan| QMA = 0,05 mg/6 dm2
13840| 000071-36-3| butan-1-ol|
13870| 000106-98-9| but-1-en|
13900| 000107-01-7| but-2-en|
13932| 00598-32-3| but-3-en-2-ol| QMA = ND (DL = 0,02mg/6dm2). Při použití jako kopolymer pro přípravu polymerační přísady
14020| 000098-54-4| 4-terc-butylfenol| SML = 0,05 mg/kg
14110| 000123-72-8| butyraldehyd; butanaldehyd|
14140| 000107-92-6| máselná kyselina; butanová kyselina|
14170| 000106-31-0| anhydrid máselné kyseliny; butananhydrid|
14200| 000105-60-2| kaprolaktam; hexano-6-laktam| SML(T)= 15 mg/kg (5)
14230| 002123-24-2| kaprolaktam, sodná sůl; hexano-6-laktam, sodná sůl| SML(T)= 15 mg/kg (5)
(vyjádřeno jako kaprolaktam)
14260| 000502-44-3| kaprolakton| SML = 0,05 mg/kg
(vyjádřeno jako suma kaprolaktonu a 6-hydroxyhexanové kyseliny)
14320| 000124-07-2| kaprylová kyselina; oktanová kyselina|
14350| 000630-08-0| oxid uhelnatý|
14380| 000075-44-5| karbonylchlorid| QM = 1 mg/kg v FP
14411| 008001-79-4| ricínový olej|
14500| 009004-34-6| celulóza|
14530| 007782-50-5| chlor|
14570| 000106-89-8| 1-chlor-2,3-epoxypropan| viz epichlorhydrin
14650| 000079-38-9| chlortrifluorethen| QMA = 0,05 mg/kg
14680| 000077-92-9| citrónová kyselina|
14710| 000108-39-4| m-kresol|
14740| 000095-48-7| o-kresol|
14770| 00106-44-5| p-kresol|
14800| 003724-65-0| krotonová kyselina; (E)-but-2-enová kyselina| QMA (T) = 0,05 mg/6 dm2 (33)
14841| 000599-64-4| 4-(1-fenyl-1-methylethy )fenol
4-cumylphenol| SML = 0,05 mg/kg
14880| 000105-08-8| 1,4-cyklohexandimethanol| viz 1,4-bis(hydroxymethyl) cyklohexan
14950| 003173-53-3| cyklohexyl-isokyanát| QM(T) = 1 mg/kg v FP
(vyjádřeno jako NCO) (26)
15030| 00931-88-4| cyklookten| SML = 0,05 mg/kg. Látka smí být použita v polymerech ve styku s potravinami, pro které je podle přílohy č.4 k této vyhlášce stanoveno použití simulantu A
15070| 001647-16-1| deka-1,9-dien| SML = 0,05 mg/kg
15095| 000334-48-5| dekanová kyselina|
15100| 000112-30-1| dekan-1-ol|
15130| 000872-05-9| dec-1-en| SML = 0,05 mg/kg
15250| 000110-60-1| 1,4-diaminobutan|
15267| 000080-08-0| bis(4-aminofenyl)sulfon| SML = 5 mg/kg
15272| 000107-15-3| 1,2-diaminoethan| viz ethylendiamin
15274| 000124-09-4| 1,6-diaminohexan| viz hexamethylendiamin
15310| 000091-76-9| 2,4-diamino-6-fenyl-1,3,5-triazin;
6-fenyl-1,3,5-tnazin-2,4-diamin| QMA = 5 mg/6 dm2
15404| 000652-67-5| 1,4:3,6-dianhydro-D-glucitol| SML = 5 mg/kg. K použití pouze jako komonomer pro poly(ethylen-tereftalát-co-isosorbid-tereftalátu).
15565| 000106-46-7| 1,4-dichlorbenzen| SML = 12 mg/kg
15610| 00080-07-9| 4,4-dichlordifenylsulfon| SML = 0,05 mg/kg
15700| 005124-30-1| dicyklohexylmethan-4,4'-diisokyanát;
bis(4-isokyanatocyklohexyl)methan;
4,4'- methylendicyklohexyldiisokyanát| QM(T) = 1 mg/kg v FP
(vyjádřeno jako NCO) (26)
15760| 000111-46-6| bis(2-hydroxyethyl)ether; diethylenglykol| SML(T) = 30 mg/kg (3)
15790| 000111-40-0| diethylentriamin| SML = 5 mg/kg
15820| 000345-92-6| 4,4'-difluorbenzofenon| SML = 0,05 mg/kg
15880| 000120-80-9| 1,2-dihydroxybenzen; benzen-1,2-diol| SML = 6 mg/kg
15910| 000108-46-3| 1,3-dihydroxybenzen; benzen-1,3-diol| SML = 2,4 mg/kg
15940| 000123-31-9| 1,4-dihydroxybenzen; benzen-1,4-diol| SML = 0,6 mg/kg
15970| 000611-99-4| 4,4'-dihydroxybenzofenon| SML(T) = 6 mg/kg (15)
16000| 000092-88-6| 4,4'-dihydroxydifenyl| SML = 6 mg/kg
16090| 00080-09-1| 4,4'-dihydroxydifenylsulfon;
4,4'-sulfonyldrfenol| SML = 0,05 mg/kg
16150| 000108-01-0| 2-(dimethylamino)ethanol| SML = 18 mg/kg
16210| 4\\. 0068 64-37-5| 3,3'-dimethyl-4,4'-diaminodicyklohexylmethan;
4,4'-methylenbis(2-methylcyklohexan-1-amin)| SML = 0,05 mg/kg (32) Pouze pro použití v polyamidech
16240| 000091-97-4| 3,3'-dimethyl-4,4'-diisokyanatodifenyl;
4,4'methylenbis(2-methylfenyl)diisokyanát;
bis(4-isokyanato-3-methylfenyl)methan| QM(T) = 1 mg/kg v FP
(vyjádřeno jako NCO) (26)
16360| 000576-26-1| 2,6-dimethylfenol| SML = 0,05 mg/kg
16390| 00126-30-7| 2,2-dimethylpropan-1,3-diol; neopentylglykol| SML = 0,05 mg/kg
16450| 000646-06-0| 1,3-dioxolan| SML = 5 mg/kg
16480| 000126-58-9| dipentaerythritol|
16540| 000102-09-0| difenyl-karbonát| SML = 0,05 mg/kg
16570| 004128-73-8| difenylether-4,4'-diisokyanát| QM(T) = 1 mg/kg v FP
(vyjádřeno jako NCO) (26)
16600| 005873-54-1| difenylmethan-2,4'-diisokyanát| QM(T) = 1 mg/kg v FP
(vyjádřeno jako NCO) (26)
16630| 000101-68-8| difenylmethan-4,4'-diisokyanát| QM(T) = 1 mg/kg v FP
(vyjádřeno jako NCO) (26)
16650| 000127-63-9| difenylsulfon| SML (T) = 3 mg/kg (25)
16660| 000110-98-5| dipropylenglykol|
16690| 001321-74-0| divinylbenzen| QMA = 0,01 mg/6 dm2 nebo SML = ND (DL = 0,02 mg/kg, včetně nejistoty měření) pro sumu divinylbenzenu a ethylvinylbenzenu a v souladu se specifikacemi stanovenými v dodatku II této přílohy.
16694| 013811-50-2| N,N'-divinylimidazolidin-2-on| QM = 5 mg/kg v FP
16697| 000693-23-2| dodekandiová kyselina|
16704| 000112-41-4| dodec-1-en| SML = 0,05 mg/kg
16750| 000106-89-8| epichlorhydrin| QM = 1 mg/kg v FP
16780| 000064-17-5| ethanol|
16950| 000074-85-1| ethylen; ethen|
16955| 000096-49-1| ethylen-karbonát| Zbytkový obsah = 5 mg/kg hydrogelu v maximálním poměru 10 g hydrogelu na 1 kg potravin. Hydrolyzát obsahuje ethylenglykol a SML = 30 mg/kg
16960| 000107-15-3| ethylendiamin| SML = 12 mg/kg
16990| 000107-21-1| ethan-1,2-diol; ethylenglykol| SML(T) = 30 mg/kg (3)
17005| 000151-56-4| ethylenimin| SML = ND (DL = 0,01 mg/kg)
17020| 000075-21-8| ethylenoxid| QM = 1 mg/kg v FP
17050| 000104-76-7| 2-ethylhexan-1-ol| SML = 30 mg/kg
17110| 016219-75-3| 5-ethylidenbicyklo[2,2,1]hept-2-en| QMA = 0,05 mg/6 dm2
Poměr mezi velikostí plochy a množstvím potraviny musí být menší než 2 dm2/kg
17160| 000097-53-0| eugenol;
2-methoxy-4-(propen-2-yl)fenol)| SML = ND (DL = 0,02 mg/kg, včetně nejistoty měření)
17170| 061788-47-4| mastné kyseliny, kokos|
17200| 068308-53-2| mastné kyseliny, sója|
17230| 061790-12-3| mastné kyseliny, tálový olej|
17260| 000050-00-0| formaldehyd| SML(T)= 15 mg/kg (22)
17290| 000110-17-8| fumarová kyselina|
17530| 000050-99-7| glukóza|
18010| 000110-94-1| glutarová kyselina|
18070| 000108-55-4| glutaranhydrid|
18100| 000056-81-5| glycerol|
18220| 068564-88-5| N-heptylaminoundekanová kyselina| SML = 0,05 mg/kg (1)
18250| 000115-28-6| hexachlorendomethylentetrahydro-ftalová kyselina;
1,4,5,6,7,7-hexachlorbicyklo[2.2.1]hept-5-en-2,3-dikarboxylová kyselina| SML = ND (DL = 0,01 mg/kg)
18280| 000115-27-5| hexachlorendomethylentetrahydro-ftalanhydrid; anhydrid 1,4,5,6,7,7-hexachlorbicyklo[2.2.1 ]hept-5-en-2,3-dikarboxylové kyseliny| SML = ND (DL = 0,01 mg/kg)
18310| 036653-82-4| hexadekan-1-ol|
18430| 000116-15-4| hexafluorpropylen| SML = ND (DL = 0,01 mg/kg)
18460| 000124-09-4| hexamethylendiamin| SML = 2,4 mg/kg
18640| 000822-06-0| hexamethylendiisokyanát;
hexan-1,6-diyldiisoky anát;
1,6-diisokyanatohexan| QM(T) = 1 mg/kg v FP
(vyjádřeno jako NCO) (26)
18670| 000100-97-0| hexamethylentetramin| SML(T)= 15mg/kg (22)
(vyjádřeno jako formaldehyd)
18700| 000629-11-8| hexan-1,6-diol| SML = 0,05 mg/kg
18820| 000592-41-6| hex-1-en| SML = 3 mg/kg
18867| 000123-31-9| hydrochinon; benzen-1,4-diol| viz 1,4dihydroxybenzen
18880| 000099-96-7| p-hydroxybenzoová kyselina;
4-hydroxybenzoová kyselina|
18896| 001679-51-2| 4-(hydroxymethyl)cyklohex-1-en| SML = 0,05 mg/kg
18897| 016712-64-4| 6-hydroxynaftalen-2-karboxylová kyselina| SML = 0,05 mg/kg
18898| 000103-90-2| N-(4-hydroxyfenyl)acetamid| SML = 0,05 mg/kg
19000| 000115-11-7| isobuten|
19060| 000109-53-5| isobutyl(vinyl)ether| QM = 5 mg/kg v FP
19110| 04098-71-9| [3-(isokyanatomethyl)-3,5,5-trimethylcyklohexyljisokyanát| QM(T)= 1 mg/kg vFP
(vyjádřeno jako NCO)) (26)
19150| 000121-91-5| benzen-1,3-dikarboxylová kyselina; isoftalová kyselina| SML(T) = 5 mg/kg (43)
19180| 000099-63-8| isoftaloyldochlorid| SML(T) = 5 mg/kg (43)
(vyjádřeno jako isoftalová kyselina).
19210| 001459-93-4| dimethyl-isoftalát| SML = 0,05 mg/kg
19243| 00078-79-5| isopren| viz. 2-methylbuta-1,3-dien
19270| 000097-65-4| itakonová kyselina;
prop-2-en-1,2-dikarboxylová kyselina|
19460| 000050-21-5| mléčná kyselina|
19470| 000143-07-7| laurová kyselina; dodekanová kyselina|
19480| 002146-71-6| vinyl-laurát; vinyl-dodekanoát|
19490| 00947-04-6| laurolaktam; dodekano-12-laktam| SML = 5 mg/kg
19510| 011132-73-3| lignocelulóza|
19540| 000110-16-7| maleinová kyselina;
(Z)-butendiová kyselina| SML(T) = 30 mg/kg (4)
19960| 000108-31-6| maleinanhydrid| SML(T) = 30 mg/kg (4)
(vyjádřeno jako maleinová kyselina)
19975| 000108-78-1| melamin;
1,3,5-tnazin-2,4,6-triamin| viz. 2,4,6-triamino-1,3,5-triazin
19990| 000079-39-0| methakrylamid| SML = ND
(DL = 0,02 mg/kg, včetně nejistoty měření)
20020| 000079-41-4| methakrylová kyselina| SML(T) = 6 mg/kg (37)
20050| 000096-05-9| allyl-methakrylát| SML = 0,05 mg/kg
20080| 002495-37-6| benzyl-methakrylát| SML(T) = 6 mg/kg (37)
20110| 000097-88-1| butyl-methakrylát| SML(T) = 6 mg/kg (37)
20140| 002998-18-7| sek-butyl-methakrylát| SML(T) = 6 mg/kg (37)
20170| 000585-07-9| terc-butyl-methakrylát| SML(T) = 6 mg/kg (37)
20260| 00101-43-9| cyklohexyl-methakrylát| SML = 0,05 mg/kg
20410| 02082-81-7| diester kyseliny methakrylové s butan-1,4-diolem| SML = 0,05 mg/kg
20440| 000097-90-5| diester methakrylové kyseliny s ethylenglykolem| SML = 0,05 mg/kg
20530| 002867-47-2| 2-(dimethylammo)ethyl-methakrylát| SML = ND
(DL = 0,02 mg/kg, včetně nejistoty měření)
20590| 00106-91-2| 2,3-epoxypropyl-methakrylát| QMA = 0,02mg/6 dm2
20890| 000097-63-2| ethyl-methakrylát| SML(T) = 6 mg/kg (37)
21010| 000097-86-9| isobutyl-methakrylát| SML(T) = 6 mg/kg (37)
21100| 004655-34-9| isopropyl-methakrylát| SML(T) = 6 mg/kg (37)
21130| 000080-62-6| methyl-methakrylát| SML(T) = 6 mg/kg (37)
21190| 000868-77-9| monoester methakrylové kyseliny s ethylenglykolem| SML(T) = 6 mg/kg (37)
21280| 002177-70-0| fenyl-methakrylát| SML(T) = 6 mg/kg (37)
21340| 002210-28-8| propyl-methakrylát| SML(T) = 6 mg/kg (37)
21370| 010595-80-9| 2-sulfoethyl-methakrylát| QMA = ND
(DL = 0,02mg/6 dm2)
21400| 054276-35-6| sulfopropyl-methakrylát| QMA = 0,05 mg/6 dm2
21460| 000760-93-0| methakrylanhydrid| SML(T) = 6 mg/kg (37)
21490| 000126-98-7| methakrylnitril| SML = ND
(DL = 0,02 mg/kg, včetně nejistoty měření)
21520| 01561-92-8| natrium-methallylsulfonát| SML = 5 mg/kg
21550| 000067-56-1| methanol|
21640| 00078-79-5| 2-methylbuta-1,3-dien| QM = 1 mg/kg v FP nebo SML = ND
(DL = 0,02 mg/kg, včetně nejistoty měření)
21730| 000563-45-1| 3-methylbut-1-en| QMA = 0,006 mg/6 dm2. Pouze pro použití v polypropylenu.
21765| 106246-33-7| 4,4'-methylenbis(3-chloro-2,6-diethylanilin)| QMA = 0,05 mg/6 dm2
21821| 00505-65-7| 1,4-(methylendioxy)butan| viz.butan-1,4-diolformal
21940| 000924-42-5| N-methylolakrylamid| SML = ND (DL = 0,01 mg/kg)
21970| 000923-02-4| N-(hydroxymethyl)methakrylamid| SML = 0,05 mg/kg
22150| 000691-37-2| 4-(methyl)pent-1-en| SML = 0,05 mg/kg
22210| 000098-83-9| alfa-methylstyren| SML = 0,05 mg/kg
22331| 025513-64-8| směs(35-45 % hmot.) 1,6-diamino-2,2,4trimethylhexanu a (55-65 % hmot) 1,6-diamino-2,4,4-trimethylhexanu| QMA = 5 mg/6 dm2
22332| 028679-16-5| směs(40 % hmot.) 2,2,4-trimethylhexanu a 1,6-diyldiisokyanátu (60 % hmot) 2,4,4-trimethylhexan-1,6-diyldiisokyanátu| QM(T) = 1 mg/kg v FP
(vyjádřeno jako NCO) (26)
22350| 000544-63-8| myristová kyselina; tetradekanová kyselina|
22360| 01141-38-4| naftalen-2,6-dikarboxylová kyselina| SML = 5 mg/kg
22390| 000840-65-3| dimethyl-2,6-naftalendikarboxylát| SML = 0,05 mg/kg
22420| 003173-72-6| 1,5-naftalen-diisokyanát| QM(T) = 1 mg/kg v FP
(vyjádřeno jako NCO) (26)
22437| 00126-30-7| neopentylglykol| viz. 2,2-dimethylpropan-1,3-diol
22450| 009004-70-0| nitrocelulóza|
22480| 000143-08-8| nonan-1-ol|
22550| 000498-66-8| norbornen| Viz. bicyklo[2.2.1]hept-2-en
22570| 000112-96-9| oktadecylisokyanát;
1-isokyanatooktadekan| QM(T) = 1 mg/kg v FP
(vyjádřeno jako NCO) (26)
22600| 000111-87-5| oktan-1-ol|
22660| 000111-66-0| okt-1-en| SML = 15 mg/kg
22763| 000112-80-1| olejová kyselina|
22775| 000144-62-7| šťavelová kyselina| SML (T) = 6 mg/kg (29)
22778| 07456-68-0| 4,4'-oxybis(benzensulfonylazid)| QMA = 0,05 mg/6 dm2
22780| 000057-10-3| palmitová kyselina; hexadekanová kyselina|
22840| 000115-77-5| pentaerythritol|
22870| 000071-41-0| pentan-1-ol|
22900| 00109-67-1| pent-1-en| SML = 5 mg/kg
22932| 001187-93-5| perfluomiethylperfluorvinylether| SML = 0,05 mg/kg. K použití jen pro nepřilnavé povrchy.
22937| 001623-05-8| perfluorpropyl(perfluorvinyl)ether| SML = 0,05 mg/kg
22960| 000108-95-2| fenol|
23050| 000108-45-2| 1,3-fenylendiamin| SML = ND (DL = 0,02mg/kg, včetně nejistoty měření)
23070| 000102-39-6| (1,3-fenylendioxy)dioctová kyselina| QMA = 0,05 mg/6 dm2
23155| 000075-44-5| fosgen| viz karbonylchlorid
23170| 007664-38-2| kyselina fosforečná|
23175| 000122-52-1| triethyl-fosfit| QM = ND (DL = 1 mg/kg vFP)
23187| -| ftalová kyselina| viz tereftalová kyselina
23200| 000088-99-3| o-ftalová kyselina|
23230| 000131-17-9| diallyl-ftalát| SML = ND (DL = 0,01 mg/kg)
23380| 000085-44-9| ftalanhydrid|
23470| 000080-56-8| alfa-pinen|
23500| 000127-91-3| beta-pinen|
23547| 009016-00-6 063148-62-9| polydimethylsiloxan (molekulová hmotnost vyšší než 6 800)| V souladu se specifikacemi uvedenými v dodatku II této přílohy
23590| 025322-68-3| polyethylenglykol|
23650| 025322-69-4| polypropylenglykol (molekulová hmotnost vyšší než 400)|
23651| 025322-69-4| polypropylenglykol|
23740| 000057-55-6| propan-1,2-diol|
23770| 000504-63-2| propan-1,3-diol| SML = 0,05 mg/kg
23800| 000071-23-8| propan-1-ol|
23830| 000067-63-0| propan-2-ol|
23860| 000123-38-6| propionaldehyd; propanaldehyd|
23890| 000079-09-4| propionová kyselina|
23920| 000105-38-4| vinyl-propanoát| SML(T) = 6 mg/kg (2)
(vyjádřeno jako acetaldehyd)
23950| 000123-62-6| propionanhydrid|
23980| 000115-07-1| propylen; propen|
24010| 000075-56-9| propylenoxid| QM = 1 mg/kg v FP
24051| 000120-80-9| pyrokatechol; benzen-1,2-diol| viz 1,2-dihydroxybenzen
24057| 000089-32-7| pyromellitanhydrid| SML = 0,05 mg/kg (vyjádřeno jako pyromellitová kyselina)
24070| 073138-82-6| pryskyřičné kyseliny a kalafunové kyseliny|
24072| 000108-46-3| resorcinol| viz 1,3dihydroxybenzen
24073| 000101-90-6| resorcinol(diglycidyl)ether| QMA = 0,005 mg/6 dm2. Látka nesmí být použita v polymerech ve styku s potravinami, pro které je podle přílohy č.4 k této vyhlášce stanoveno použití simulantu D, látka smí být použita pouze pro nepřímý styk s potravinami, oddělená vrstvou PET
24100| 008050-09-7| kalafuna|
24130| 008050-09-7| kalafunová pryskyřice| viz. kalafuna
24160| 008052-10-6| kalafunový talový olej|
24190| 009014-63-5| kalafunové dřevo|
24250| 009006-04-6| kaučukkaučuk, přírodní|
24270| 000069-72-7| salicylová kyselina;
2-hydroxybenzoová kyselina|
24280| 000111-20-6| sebaková kyselina; dodekandiová kyselina|
24430| 002561-88-8| sebakanhydrid; anhydrid dekandiové kyseliny|
24475| 001313-82-2| sulfid sodný|
24490| 000050-70-4| sorbitol|
24520| 008001-22-7| sojový olej|
24540| 009005-25-8| škrob, potravinářský|
24550| 000057-11-4| stearová kyselina; oktadekanová kyselina|
24610| 000100-42-5| styren|
24760| 026914-43-2| styrensulfonová kyselina| SML = 0,05 mg/kg
24820| 000110-15-6| jantarová kyselina|
24850| 000108-30-5| anhydrid jantarové kyseliny|
24880| 000057-50-1| sacharóza|
24886| 046728-75-0| monolithium-5-sulfoisoftalát| SML = 5 mg/kg a pro lithium SML(T) = 0,6 mg/kg (8) vyjádřeno jako lithium
24887| 006362-79-4| 5-sulfoisoftalová kyselina, monosodná sůl| SML = 5 mg/kg
24888| 003965-55-7| dimethyl ester 5-sulphoisoftalové kyseliny, monosodná sůl| SML = 0,05 mg/kg
24903| 068425-17-2| sirupy, hydrolyzovaný škrob, hydrogenované| V souladu se specifikacemi stanovenými v dodatku II této přílohy
24910| 000100-21-0| tereftalová kyselina| SML = 7,5 mg/kg
24940| 000100-20-9| dichlond tereftalové kyseliny| SML(T) = 7,5 mg/kg
(vyjádřeno jako tereftalová kyselina)
24970| 000120-61-6| dimethyl-tereftalát|
25080| 001120-36-1| tetradec-1-en| SML = 0,05 mg/kg
25090| 000112-60-7| tetraethylenglykol|
25120| 000116-14-3| tetrafluorethylen| SML = 0,05 mg/kg
25150| 000109-99-9| tetrahydrofuran| SML = 0,6 mg/kg
25180| 000102-60-3| N,N,N',N'-tetrakis(2-hydroxypropyl) ethylendiamin|
25210| 000584-84-9| 2,4-toluen-dusokyanát| QM(T) = 1 mg/kg v FP
(vyjádřeno jako NCO) (26)
25240| 000091-08-7| 2,6-toluen-diisokyanát| QM(T) = 1 mg/kg v FP
(vyjádřeno jako NCO) (26)
25270| 026747-90-0| 2,4-toluen-diisokyanát, dimer| QM(T) = 1 mg/kg v FP
(vyjádřeno jako NCO) (26)
25360| —| 2,3-epoxypropyl-trialkyl(C5-C15) acetát| QM = 1 mg/kg v FP
(vyjádřeno jako epoxy skupina, molekulová hmotnost = 43)
25380| —| vinyl-trialkyl(C7-C17)acetáty (= vinyl-versatáty)| QMA = 0,05 mg/6 dm2
25385| 000102-70-5| triallylamin| V souladu se specifikacemi stanovenými v dodatku II této přílohy.
25420| 000108-78-1| 2,4,6-triamino-1,3,5-triazin| SML = 30 mg/kg
25450| 26896-48-0| tricyklodekandimethanol| SML = 0,05 mg/kg
25510| 000112-27-6| triethylenglykol|
25540| 000528-44-9| trimelitová kyselina| SML(T) = 5 mg/kg (35)
25550| 000552-30-7| trimelitanhydrid| SML(T) = 5 mg/kg (35)
(vyjádřeno jako trimelitová kyselina)
25600| 000077-99-6| 1,1,1 -trimethylolpropan;
2-ethyl-2(hydroxymethyl)propan-1,3-diol| SML = 6 mg/kg
25840| 003290-92-4| 2,2-bis(methakryloxymethyl)but-yl-methakrylát| SML = 0,05 mg/kg
25900| 00110-88-3| trioxan| SML = 5 mg/kg
25910| 024800-44-0| tripropylenglykol|
25927| 027955-94-8| 1,1,1-tris(4-hydroxyfenyl)ethan| QM = 0,5 mg/kg v FP. Pouze pro použití v polykarbonátech.
25960| 000057-13-6| močovina|
26050| 000075-01-4| vinylchlorid| viz. požadavky této vyhlášky
26110| 000075-35-4| vinyl idenchlorid| QM = 5 mg/kg ve FP nebo SML = ND
(DL = 0,05 mg/kg)
26140| 000075-38-7| vinyliden-fluorid| SML = 5 mg/kg
26155| 001072-63-5| 1-vinylimidazol| QM = 5 mg/kg v FP
26170| 003195-78-6| N-vinyl-N-methylacetamid| QM = 2mg/kg v FP
26305| 000078-08-0| triethoxy(vinyl)silan| SML = 0,05 mg/kg. K použití pouze jako činidlo pro povrchovou úpravu.
26320| 002768-02-7| vinyltrimethoxysilan| QM = 5 mg/kg v FP
26360| 007732-18-5| voda| V souladu se zvláštním právním předpisem, který stanoví požadavky na pitnou vodupitnou vodu.
ODDÍL B
SEZNAM MONOMERŮ A JINÝCH VÝCHOZÍCH LÁTEK, KTERÉ MOHOU BÝT POUŽÍVÁNY AŽ DO ROZHODNUTÍ O ZAŘAZENÍ DO ODDÍLU A
PM/REF č.| Číslo CAS| Název| Omezení a/nebo specifikace
---|---|---|---
(1)| (2)| (3)| (4)
13050| 00528-44-9| 1,2,4-benzentrikarboxylová kyselina| viz trimellitová kyselina
15730| 00077-73-6| dicyklopentadien|
18370| 000592-45-0| hexa-1,4-dien|
26230| 000088-12-0| vinylpyrrolidon|
NEÚPLNÝ SEZNAM PŘÍSAD, KTERÉ MOHOU BÝT POUŽITY PRO VÝROBU PLASTU
ODDÍL A
PM/REF č.| Číslo CAS| Název| Omezení a/nebo specifikace
---|---|---|---
(1)| (2)| (3)| (4)
30000| 000064-19-7| octová kyselina|
30045| 000123-86-4| butyl-acetát|
30080| 004180-12-5| kyselina octová, měďná sůl| SML(T) = 5 mg/kg (7)
(vyjádřeno jako měď)
30140| 000141-78-6| ethyl-acetát|
30280| 000108-24-7| acetanhydrid|
30295| 000067-64-1| aceton|
30370| —| acetyloctová kyselina, soli|
30401| —| acetylované mono- a diglyceridy mastných kyselin|
30610| —| C2-C24 alifatické lineární monokarboxylové kyseliny z přírodních olejů a tuků a jejich mono-, di- a triglyceridy (včetně větvených mastných kyselin, jak se přirozeně vyskytují v přírodě)|
30612| | syntetické C2-C24, alifatické, lineární, monokarboxylové kyseliny a jejich mono-di- a triglyceridy|
30960| —| estery alifatických, monokarboxylových kyselin (C6-C22) s polyglycerolem|
31328| —| mastné kyseliny, z živočišných nebo rostlinných jedlých tuků a olejů|
31530| 123968-25-2| 2,4-diterc-pentyl-6-[1-(3,5-di-terc-pentyl-2-hydroxyfenyl )ethyl]fenyl-akrylát| SML = 5 mg/kg
31542| 174254-23-0| methyl-akrylát, telomer s 1-dodekaneethiolem, C16-C18 alkylestery| QM = 0,5% (w/w) v FP
31730| 000124-04-9| adipová kyselina|
33120| —| alkoholy, alifatické, s jednou skupinou OH, nasycené, lineární, primární (C4-C24)|
33350| 009005-32-7| alginová kyselina|
33801| —| n-alkyl(C10-C13)benzensulfonová kyselina| SML = 30 mg/kg
34240| —| estery alkyl(C10-C20)sulfonové kyseliny s fenoly| SML = 6 mg/kg
34281| —| alkylsírové kyseliny (C8-C22), lineární, primární, se sudým počtem uhlíkových atomů|
34475| —| hydroxid-fosforitan vápenato-hlinitý, hydrát|
34480| —| hliníková vlákna, vločky a prášky|
34560| 021645-51-2| hydroxid hlinitý|
34690| 011097-59-9| hydroxid- uhl ičitan hořečnato-hl initý|
34720| 001344-28-1| oxid hlinitý|
34850| 143925-92-2| oxidované dialkylminy technicky hydrogenované| QM = pouze pro použití:
a) v polyolefinech v množství do 0,1 % (hmot.), nikoli však v LDPE, který je určen pro styk s potravinami, pro který je podle přílohy č. 4 k této vyhlášce stanoven určený redukční faktor menší než 3;
b) v PET v množství do 0,25 % (hmot), který je určen pro styk s potravinami s výjimkou těch, pro které je podle přílohy č. 4 k této vyhlášce stanoveno použití simulantu D.
34895| 000088-68-6| 2-aminobenzamid| SML = 0,05 mg/kg
Látku je možno použít pouze pro PET, který je určen pro styk s pitnou vodoupitnou vodou a nápoji.
35120| 013560-49-1| thiobis(2-hydroxyethyl)diester 3-aminokrotonové kyseliny|
35160| 06642-31-5| 6-amino-1,3-dimethyluracil| SML = 5 mg/kg
35170| 00141-43-5| 2-aminoethanol| SML = 0,05 mg/kg.
Látka nesmí být použita v polymerech ve styku s potravinami, pro něž je podle přílohy č. 4 k této vyhlášce stanoveno použití simulantu D; látka smí být použita pouze pro nepřímý styk s potravinami, oddělená od potravin vrstvou PET
35284| 00111-41-1| N-(2-hydroxyethyl)ethan-1,2-diamin| SML = 0,05 mg/kg.
Látka nesmí být použita v polymerech ve styku s potravinami, pro něž je podle přílohy č. 4 k této vyhlášce stanoveno použití simulantu D; látka smí být použita pouze pro nepřímý styk s potravinami, oddělená od potravin vrstvou PET
35320| 007664-41-7| amoniak|
35440| 012124-97-9| bromid amonný|
35600| 001336-21-6| hydroxid amonný|
35840| 000506-30-9| arachidová kyselina|
35845| 007771-44-0| arachidonová kyselina|
36000| 000050-81-7| askorbová kyselina|
36080| 000137-66-6| askorbyl-palmitát;
askorbyl-hexadekanoát|
36160| 010605-09-1| askorbyl-stearát|
36840| 012007-55-5| tetraboritan barnatý| SML(T)= 1 mg/kg (12)
(vyjádřeno jako barium)
a
SML(T) = 6 mg/kg (23)
(vyjádřeno jako bor), aniž je dotčen zvláštní právní předpis, kterým se stanoví požadavky na pitnou vodupitnou vodu.
36880| 008012-89-3| včelí vosk|
36960| 003061-75-4| behenamid|
37040| 000112-85-6| behenová kyselina|
37280| 001302-78-9| bentonit|
37360| 000100-52-7| benzaldehyd| V souladu s poznámkou (9) v dodatku III této přílohy.
37600| 000065-85-0| benzoová kyselina|
37680| 000136-60-7| butyl-benzoát|
37840| 000093-89-0| ethyl-benzoát|
38080| 000093-58-3| methyl-benzoát|
38160| 002315-68-6| propyl-benzoát|
38510| 136504-96-6| 1,2-bis(3-aminopropyl)ethylendiamin, polymer s N-butyl-2,2,6,6-tetramethyl-4-piperidinaminem a 2,4,6-trichlor-1,3,5-triazinem| SML = 5 mg/kg
38515| 001533-45-5| 4,4'-bis(2-benzoxazoly l)stilben| SML = 0,05 mg/kg (1)
38810| 080693-00-1| 3,9-bis(2,6-di-terc-butyl-4-methylfenoxy)-2,4,8,10-tetraoxa-3,9-difosfaspiro[5.5]undekan
(bis(2,6-di-terc-butyl-4-methylfenyl)pentaerythhhritol-difosfit)| SML = 5 mg/kg (suma fosfitů a fosfátů)
38840| 154862-43-8| bis(2,4-dikumylfenyl)
pentaerythritoldifosfit| SML = 5 mg/kg (jako suma látky samotné, její oxidované formy bis (2,4-dikumylfenyl) pentaerythritol fosfátu a produktu její hydrolýzy 2,4-dikumylfenol)
38875| 002162-74-5| bis(2,6-diisopropylfenyl)karbodiimid| SML = 0,05 mg/kg. Látka smí být použita, pokud je oddělena vrstvou PET.
38879| 135861-56-2| bis(3,4-dimethylbenzyliden)sorbitol|
38885| 002725-22-6| 2,4-bis(2,4-dimethylfenyl)-6-[2-hydroxy-4-(oktyloxy)fenyl]-1,3,5-triazin| SML = 0,05 mg/kg.
Pouze pro vodné potraviny.
38950| 079072-96-1| bis(4-ethylbenzyliden)sorbitol|
39200| 006200-40-4| bis(2-hydroxyethyl)-2-hydroxypropyl-3-(dodecyloxy)methylamonium-chlorid| SML = 1,8 mg/kg
39680| 000080-05-7| 2,2-bis(4-hydroxyfenyl)propan| SML(T) = 0,6 mg/kg (28)
39815| 182121-12-6| 9,9-bis(methoxymethyl)fluoren| SML = 0,05 mg/kg
39890| 087826-41-3
069158-41-4
054686-97-4
081541-12-0| bis(methylbenzyliden)sorbitol|
39925| 129228-21-3| 3,3-bis(methoxymethyl)-2,5-dimethylhexan| SML = 0,05 mg/kg
40120| 068951-50-8| 5\\. bis(polyethylenglykol)hydroxyme thyl fosfonát;
[(hydroxymethyl)fosforyl]bis[poly(oxyeth ylen)]| SML = 0,6 mg/kg
40320| 010043-35-3| kyselina boritá| SML(T) = 6 mg/kg (23)
(vyjádřeno jako bor), aniž jsou dotčena ustanovení zvláštního právního předpisu, kterým se stanoví požadavky na pitnou vodupitnou vodu.
40400| 010043-11-5| nitrid bóru|
40570| 000106-97-8| butan|
40580| 000110-63-4| butan-1,4-diol| SML(T) = 5 mg/kg (24)
41040| 005743-36-2| kalcium-butyrát|
41120| 10043-52-4| chlorid vápenatý|
41280| 001305-62-0| hydroxid vápenatý|
41520| 001305-78-8| oxid vápenatý|
41600| 012004-14-7
037293-22-4| sulfohlinitan vápenatý|
41680| 000076-22-2| kafr| V souladu s poznámkou (9) v dodatku III této přílohy.
41760| 008006-44-8| vosk kandelilla|
41840| 00105-60-2| kaprolaktam| SML(T)= 15 mg/kg (5)
41960| 000124-07-2| kaprylová kyselina;
oktanová kyselina|
42080| 001333-86-4| saze| V souladu se specifikacemi stanovenými dodatku II.této přílohy.
42160| 000124-38-9| oxid uhličitý|
42320| 007492-68-4| uhličitan měďnatý| SML(T) = 5 mg/kg (7)
(vyjádřeno jako měď)
42500| —| kyselina uhličitá, soli|
42640| 009000-11-7| karboxymethylcelulóza|
42720| 008015-86-9| karnaubský vosk|
42800| 009000-71-9| kasein|
42880| 008001-79-4| ricínový olej|
42960| 064147-40-6| ricínový olej, bezvodý|
43200| —| ricínový olej, mono- a diglyceridy|
43280| 009004-34-6| celulosa|
43300| 009004-36-8| acetát-butyrát celulosy|
43360| 068442-85-3| celulosa, regenerovaná|
43440| 008001-75-0| ceresin|
43480| 064365-11-3| aktivní uhlí| V souladu se specifikacemi stanovenými v dodatku II této přílohy.
43515| —| chloridy cholinesterů mastných kyselin kokosového oleje| QMA = 0,9 mg/6 dm2
44160| 000077-92-9| citrónová kyselina|
44640| 000077-93-0| methyl-citrát|
45195| 007787-70-4| bromid měďný| SML(T) = 5 mg/kg (7)
(vyjádřeno jako měď)
45200| 001335-23-5| jodid měďný| SML(T) = 5 mg/kg (7)
(vyjádřeno jako měď)
SML(T) = 1 mg/kg (11)
(vyjádřeno jako jod)
45280| —| bavlněná vlákna|
45450| 068610-51-5| produkt reakce p-kresolu s dicyklopentadienem a isobutylenem;
p-kresol-dicyklopentadie-isobutylen, kopolymer| SML = 5 mg/kg
45560| 014464-46-1| kristobalit|
45600| 003724-65-0| kyselina krotonová;
(E)-but-2-enová kyselina| QMA (T) = 0,05 mg/6 dm2 (33)
45640| 005232-99-5| ethyl-3,3-difenyl-2-kyanakrylát;
ethylester kyseliny 2-kyano-3,3-difenyl-akrylové| SML = 0,05 mg/kg
45703| 491589-22-1| kalcium-cis-cyklohexan-1,2-dikarboxylát| SML = 5 mg/kg.
45705| 166412-78-8| diisononyl-cyklohexan-1,2-dikarboxylát|
45760| 000108-91-8| cyklohexylamin|
45920| 009000-16-2| dammar|
45940| 000334-48-5| n-dekanová kyselina|
46070| 010016-20-3| alfa-dextrin|
46080| 007585-39-9| beta-dextrin|
46375| 061790-53-2| křemelina|
46380| 068855-54-9| křemelina, bezvodý uhličitan sodný, kalcinovaný z taveniny|
46480| 032647-67-9| dibenzyliden-sorbitol|
46700| —| 5,7-di-terc-butyl-3-(3,4- a 2,3-dimethylfenyl)benzofuran-2(3H)-on, obsahující:
a) 5,7-di-terc-butyl-3-(3,4-dimethylfenyl)benzofuran-2(3H)-on (80 až 100 hmot. %), a
b) 5,7-di-terc-butyl-3-(2,3-dimethylfenyl)benzofuran-2(3H)-on (0 až 20 hmot. %),| SML = 5 mg/kg
46720| 004130-42-1| 2,6-di-terc-butyl-4-ethylfenol| QMA = 4,8 mg/6 dm2
46790| 004221-80-1| 2,4-di-terc-butylfenylester 3,5-di-terc\\- butyl-4-hydroxybenzoové kyseliny|
46800| 067845-93-6| hexadecylester 3,5-di-terc-butyl-4-hydroxybenzoové kyseliny|
46870| 003135-18-0| dioktadecylester 3,5-di-terc-butyl-4-hydroxybenzylfosfonové kyseliny|
46880| 065140-91-2| monoethyl-(3,5-di-terc-butyl-4-hydroxybenzyl)fosfonát, vápenatá sůl| SML = 6 mg/kg
47210| 26427-07-6| dibutyl-thiocíničitan, polymer; thiobis(butylcín sulfid), polymer| V souladu se specifikacemi v dodatku IT této přílohy.
47440| 000461-58-5| dikyanodiamid|
47540| 27458-90-8| di-terc-dodecyl-disulfid| SML = 0,05 mg/kg
47680| 000111-46-6| bis(2-hydroxyethyl)ether;
diethylenglykol| SML(T) = 30 mg/kg (3)
48460| 000075-37-6| 1,1-difluorethan|
48620| 00123-31-9| 1,4-dihydroxybenzen| SML = 0,6 mg/kg
48720| 00611-99-4| 4,4'-dihydroxybenzofenon| SML(T) = 6 mg/kg (15)
48960| –| 9,10-dihydroxystearová kyselina a její oligomery| SML = 5 mg/kg
49485| 134701-20-5| 2,4-dimethyl-6-(1-methylpentadecyl)fenol| SML = 1 mg/kg
49540| 000067-68-5| dimethylsulfoxid|
51200| 000126-58-9| dipentaerythritol|
51700| 147315-50-2| 2-(4,6-difenyl-1,3,5-tnazm-2-yl)-5-(hexyloxy)fenol| SML = 0,05 mg/kg
51760| 025265-71-8 000110-98-5| dipropylenglykol|
52640| 016389-88-1| dolomit|
52645| 10436-08-5| cis-11-eikosenamid|
52720| 000112-84-5| erukamid|
52730| 000112-86-7| eruková kyselina|
52800| 000064-17-5| ethanol|
53270| 037205-99-5| ethylkarboxymethylcelulóza|
53280| 009004-57-3| ethylcelulóza|
53360| 000110-31-6| N,N'-ethylenbis(oleamid)|
53440| 005518-18-3| N,N'-ethylenbisÍpalmitamid)|
53520| 000110-30-5| N,N'-ethylenbis(stearamid)|
53600| 000060-00-4| ethylendiamintetraoctová kyselina|
53610| 054453-03-1| ethylendiamintetraoctová kyselina, měďnatá sůl| SML(T) = 5 mg/kg (7)
(vyjádřeno jako měď)
53650| 000107-21-1| ethan-1,2-diol
(ethylenglykol)| SML(T) = 30 mg/kg (3)
54005| 005136-44-7| ethylen-N-palmitamid-N'-stearamid|
54260| 009004-58-4| ethylhydroxyethylcelulóza|
54270| —| ethylhydroxymethylcelulóza|
54280| —| ethylhydroxypropylcelulóza|
54300| 118337-09-0| 2,2'-ethyliden-bis(4,6-di-terc-butyl-fenyl)tluorfosfonit| SML = 6 mg/kg
54450| —| tuky a oleje z živočišných nebo rostlinných zdrojů potravin|
54480| —| tuky a oleje z živočišných nebo rostlinných zdrojů potravin, hydrogenované|
54930| 025359-91-5| formaldehyd-1-naftol, kopolymer;
poly(1-hydroxynaftylmethan)]| SML = 0,05 mg/kg
55040| 000064-18-6| mravenčí kyselina|
55120| 000110-17-8| fumarová kyselina|
55190| 029204-02-2| gadoleová kyselina|
55440| 009000-70-8| želatina|
55520| —| skleněná vlákna|
55600| —| skleněné mikrokuličky|
55680| 000110-94-1| glutarová kyselina|
55910| 736150-63-3| acetáty hydrogenovaných monoglyceridů ricinového oleje|
55920| 000056-81-5| glycerol|
56020| 099880-64-5| glycerol-dibehenát;
glycerol-didokosonoát|
56360| —| estery glycerolu s kyselinou octovou|
56486| —| estery glycerolu s kyselinami, alifatickými, nasycenými, lineárními, se sudým počtem uhlíkových atomů (C14-C18) a s kyselinami, alifatickými, nenasycenými, lineárními, se sudým počtem uhlíkových atomů (C16-C18)|
56487| —| estery glycerolu s kyselinou máselnou|
56490| —| estery glycerolu s kyselinou erukovou|
56495| —| estery glycerolu s kyselinou 12-hydroxystearovou|
56500| —| estery glycerolu s kyselinou laurovou|
56510| —| estery glycerolu s kyselinou linolovou|
56520| —| estery glycerolu s kyselinou myristovou|
56535| —| estery glycerolu s kyselinou nonanovou|
56540| —| estery glycerolu s kysehnou olejovou|
56550| —| estery glycerolu s kyselinou palmitovou|
56570| —| estery glycerolu s ky sehnou propionovou|
56580| —| estery glycerolu s kyselinou ricinolejovou|
56585| —| estery glycerolu se kyselinou stearovou|
56610| 030233-64-8| monobehenát glycerolu|
56720| 026402-23-3| monohexanoát glycerolu|
56800| 030899-62-8| monolaurát-diacetát glycerolu|
56880| 026402-26-6| monooktanoát glycerolu|
57040| —| ester monooleátu glycerolu s kyselinou askorbovou|
57120| —| ester monooleátu glycerolu s kyselinou citrónovou|
57200| —| ester monopalmitátu glycerolu s kyselinou askorbovou|
57280| —| ester monopalmitátu glycerolu s kyselinou citrónovou|
57600| —| ester monostearátu glycerolu s kyselinou askorbovou|
57680| —| ester monostearátu glycerolu s kyselinou citrónovou|
57800| 018641-57-1| glycerol-tri(dokosanoát)|
57920| 000620-67-7| triheptanoát glycerolu|
58300| —| glycin, soli|
58320| 007782-42-5| grafit|
58400| 009000-30-0| guarová pryskyřice|
58480| 009000-01-5| arabská guma|
58720| 000111-14-8| heptanová kyselina|
59280| 000100-97-0| hexamethyletetraamin;
1,3,5,7-tetraazaadamantan| SML (T) = 15 mg/kg (22)
(vyjádřeno jako formaldehyd)
59360| 000142-62-1| hexanová kyselina|
59760| 019569-21-2| huntit|
59990| 007647-01-0| kyselina chlorovodíková|
60025| –| hydrogenované homopolymery nebo kopolymery dec-1-enu, dodec-1-enu nebo okt-1-enu.| V souladu se specifikacemi stanovenými v příloze V. Nepoužívat pro předměty ve styku s tukovými potravinami.
60030| 012072-90-1| hydromagnesit|
60080| 012304-65-3| hydrotalkit|
60160| 000120-47-8| ethyl-4-hydroxybenzoát|
60180| 004191-73-5| isopropyl-4-hydroxybenzoát|
60200| 000099-76-3| methyl-4-hydroxybenzoát|
60240| 000094-13-3| propyl-4-hydroxybenzoát|
60480| 003864-99-1| 2-(2-hydroxy-3,5-di-terc-butyl-fenyl)-5-chlorbenzotriazol| SML(T) = 30mg/kg (19)
60560| 009004-62-0| hydroxyethyl celulóza|
60880| 009032-42-2| hydroxyethylmethylcelulóza|
61120| 009005-27-0| hydroxyethylový škrob|
61390| 037353-59-6| hydroxymethylcelulóza|
61680| 009004-64-2| hydroxypropylcelulóza|
61800| 009049-76-7| hydroxypropylový škrob|
61840| 000106-14-9| 12-hydroxystearová kyselina|
62020| 007620-77-1| litbium-12-hydroxystearát| SML(T) = 0,6 mg/kg (8) vyjádřeno jako lithium
62140| 006303-21-5| kyselina fosforná|
62240| 001332-37-2| oxid železa|
62245| 012751-22-3| fosfid železa| Pouze pro polymery a kopolymery PET
62280| 009044-17-1| kopolymer isobutylenu (2-methylpropenu) a butenu|
62450| 000078-78-4| isopentan|
62640| 008001-39-6| japonský vosk|
62720| 001332-58-7| kaolin|
62800| —| kaolin, kalcinovaný|
62960| 000050-21-5| mléčná kyselina|
63040| 000138-22-7| butyl-laktát|
63280| 000143-07-7| laurová kyselina|
63760| 008002-43-5| lecithin|
63840| 000123-76-2| levulová kyselina|
63920| 000557-59-5| lignocerová kyselina|
64015| 000060-33-3| linolová kyselina|
64150| 028290-79-1| linolenová kyselina|
64500| —| lysin, soli|
64640| 001309-42-8| hydroxid horečnatý|
64720| 001309-48-4| oxid horečnatý|
64800| 00110-16-7| maleinová kyselina| SML(T) = 30mg/kg (4)
64990| 02573661-2| maleinanhydrid-styren, kopolymer, sodná sůl| V souladu se specifikacemi stanovenými v dodatku II této přílohy.
65020| 006915-15-7| jablečná kyselina|
65040| 000141-82-2| malonová kyselina|
65520| 000087-78-5| mannitol|
65920| 66822-60-4| natrium-[N-methakryloyloxyethyl-N,Ndimethyl-N-karboxymethyl-amonium-chlorid-oktadecyl-methakrylát-ethylmethakrylát-cyklohexyl-methakrylát-N-vinyl-2-pyrrolidon, kopolymery|
66200| 037206-01-2| methylkarboxymethylcelulóza|
66240| 009004-67-5| methylcelulóza|
66560| 004066-02-8| 2,2'-methylen-bis(4-methyl-6-cyklohexylfenol)| SML(T) = 3 mg/kg (6)
66580| 000077-62-3| 2,2'-methylen-bis[4-methyl-6-(1-methylcyklohexyljfenol]| SML(T) = 3 mg/kg (6)
66640| 009004-59-5| methylethylcelulóza|
66695| —| methylhydroxymethylcelulóza|
66700| 009004-65-3| methylhydroxypropylcelulóza|
66755| 002682-20-4| 2-methyl-2,3-dihydroisohiazol-3-on| SML = 0,5 mg/kg.
K použití pouze ve vodných dispersích polymeru a emulzích a v koncentracích, které nemají na povrch polymeru nebo na samotnou potravinu antimikrobiální účinek.
66905| 000872-50-4| N-methylpyrrolidon|
66930| 068554-70-1| methylsilseskvioxan| Zbytkový monomer v methylsilseskvioxanu;
<1 mg methyltrimethoxysilanu /kg ligmethylsilseskvioxanu
67120| 012001-26-2| slída|
67155| —| směs 4-(2-benzoxazolyl)-4'-(5-methyl-2-benzoxazolyl)stilbenu, 4,4' -bis(2-benzoxazolyí)stilbenu a 4,4'-bis(5-methyl-2-benzoxazolyl)stilbenu| Nejvíce 0,05% hmotnostních (množství použité látky/množství přípravku).V souladu se specifikacemi stanovenými v dodatku II této přílohy.
67180| —| směs decyl-octylftalátu (50 % hmot.), didecyl-ftalátu (25 % hmot.) a dioktylftalátu (25 hmot.)| SML = 5 mg/kg (1)
67200| 001317-33-5| sulfid molybdeničitý|
67840| —| montanové kyseliny a/nebo jejich estery s ethylenglykolem a /nebo butan-1,3-diolem a/nebo glycerolem|
67850| 008002-53-7| montanový vosk|
67891| 000544-63-8| myristová kyselina|
68040| 003333-62-8| 7-[2H-nafto-(1,2-D)triazol-2-yl]-3-fenylkumarin|
68078| 027253-31-2| neodekanová kyselina, sůl kobaltu;
7,7-dimethyloktanová kyselina, sůl kobaltu| SML(T) = 0,05 mg/kg
(vyjádřeno jako neodekanová kyselina)
a
SML(T) = 0,05 mg/kg (14)
(vyjádřeno jako kobalt)Látka nesmí být použita v polymerech určených pro styk s potravinami, pro něž je podle přílohy č. 4 k této vyhlášce stanoven simulant D.
68125| 037244-96-5| nefelinsyenit|
68145| 080410-33-9| 2,2',2"- nitrilo[triethyl-tri(3,3',5,5'-tetra-terc-butyl-1,1'-bifeny 1-2,2 -diyl)fosfit]| SML = 5 mg/kg (suma fosfitů a fosfátů)
68960| 000301-02-0| oleamid|
69040| 000112-80-1| olejová kyselina|
69760| 000143-28-2| oleylalkohol|
69920| 000144-62-7| šťavelová kyselina| SML (T) = 6 mg/kg (29)
70000| 070331-94-1| 2,2'-oxamidobis[ethyl-3-(3,5-di-terc-butyl-4-hydroxyfenyl)-propionát]|
70240| 012198-93-5| ozokerit|
70400| 000057-10-3| palmitová kyselina|
70480| 000111-06-8| butyl-palmitát|
71020| 000373-49-9| palmitolejová kyselina|
71440| 009000-69-5| pektin|
71600| 000115-77-5| pentaerythritol|
71635| 025151-96-6| 2,2-bis(hydroxymethyl)propan-1,3-diol-di(oktadec-9-enoát) (pentaerythritol-dioleát)| SML = 0,05 mg/kg.
Nesmí být použita v polymerech ve styku s potravinami, pro něž je přílohou č. 4 k této vyhlášce stanoven simulant D.
71670| 178671-58-4| pentaerythritol tetrakis(2-kyano-3,3-di-fenylakrylát)| SML = 0,05 mg/kg
71680| 006683-19-8| pentaerythritol tetrakis [3-(3,5-di-terc-butyl-4-hydroxyfenyl)-propionát]|
71720| 000109-66-0| pentan|
71960| 003825-26-1| aminium-perfluoroktanoát| K použití pouze v předmětech pro opakované použití spékaných při vysokých teplotách.
72640| 007664-38-2| kyselina fosforečná|
73160| —| mono- a di-n-alkyl(C16 a C18)estery kyselin fosforečné| SML = 0,05 mg/kg
73720| 000155-96-8| (trichlorethyl)-fosfát| SML = ND
(DL = 0,02mg/kg,včetně nejistoty měření)
74010| 145650-60-8| bis(2,4-di-terc-butyl-6-methylfenyl)ethyl-fosfit| SML = 5 mg/kg (suma fosfitů a fosfátů)
74240| 031570-04-4| tris(2,4-di-terc-butylfenyl)-fosfit|
74480| 000088-99-3| o-ftalová kyselina|
74560| 000085-68-7| benzyl-butyl-ftalát| K použití pouze jako:
a) změkčovadlo v materiálech a výrobcích pro opakované použití
b) změkčovadlo v materiálech a výrobcích najedno použití přicházející do styku s beztukovými potravinamibeztukovými potravinami kromě počáteční a pokračovací kojenecké výživy podle zvláštního právního předpisu4).
c) technický pomocný materiál v koncentracích do 0,1 % v konečném výrobkuSML = 30 mg/kg simulantu potravinsimulantu potravin
74640| 000117-81-7| bis(2-ethylhexyl)-ftalát| K použití pouze jako:
a) změkčovadlo v materiálech a výrobcích pro opakované použití přicházející do styku s beztukovými potravinamibeztukovými potravinami
b) technický pomocný materiál v koncentracích do 0,1 % v konečném výrobku
SML = 1,5 mg/kg simulantu potravinsimulantu potravin
74880| 000084-74-2| dibutyl-ftalát| K použití pouze jako:
a) změkčovadlo v materiálech a výrobcích pro opakované použití přicházející do styku s beztukovými potravinamibeztukovými potravinami
b) technický pomocný materiál v koncentracích do 0,05% v konečném výrobku
SML = 0,3 mg/kg simulantu potravinsimulantu potravin
75100| 068515-48-0 028553-12-0| dialkyl-ftaláty s nasycenými rozvětvenými primárními alkyly C8-C10 obsahující více než 60 % alkylů C9| K použití pouze jako:
a) změkčovadlo v materiálech a výrobcích pro opakované použití
b) změkčovadlo ve výrobcích najedno použití přicházející do styku s beztukovými potravinamibeztukovými potravinami kromě počáteční a pokračovací kojenecké výživy podle zvláštního právního předpisu4).
c) technický pomocný materiál v koncentracích do 0,1% v konečném výrobku
SML(T) = 9 mg/kg simulantu potravinsimulantu potravin (42)
75105| 068515-49-1 026761-40-0| dialkyl-ftaláty s nasycenými primárními alkyly C9-C11 obsahující více než 90 % alkylů C10| K použití pouze jako:
a) změkčovadlo v materiálech a výrobcích pro opakované použití
b) změkčovadlo ve výrobcích na jedno použití přicházející do styku s beztukovými potravinamibeztukovými potravinami kromě počáteční a pokračovací kojenecké výživy podle zvláštního právního předpisu4)
c) technický pomocný materiál v koncentracích do 0,1 % v konečném výrobku
SML(T) = 9 mg/kg simulantu potravinsimulantu potravin (42)
76320| 000085-44-9| ftalanhydrid|
76415| 019455-79-9| pimelová kyselina, vápenatá sůl|
76463| –| soli poly(akrylové kyseliny)| SML (T) = 6 mg/kg (36) (pro polyakrylovou kyselinu)
76721| 009016-00-6 063148-62-9| polydimethylsiloxan (Mw>6 800)| V souladu se specifikacemi stanovenými v dodatku II této přílohy.
76723| 167883-16-1| kopolymery poly(dimethylsiloxanu) s koncovými 3-aminopropylovými skupinami a bis(4-isokyanatocyklohexyl)methanu| V souladu se specifikacemi stanovenými v dodatku II této příloze
76725| 661476-41-1| kopolymery poly(dimethylsiloxanu) s koncovými 3-aminopropylovými skupinami a 5-isokyanato-1-(isokyanatomethyl-1,3,3-trimethylcyklohexanu| V souladu se specifikacemi stanovenými v dodatku II této příloze
76730| —| polydimethylsiloxan, γ-hydroxypropylovaný| SML = 6 mg/kg
76815| —| polyester kyseliny adipové s glycerolem nebo pentaerythritolem, estery se sudým počtem uhlíkových atomů, mastné kyseliny C12-C22, lineární| V souladu se specifikacemi stanovenými v dodatku V této přílohy.
76845| 031831-53-5| polyester 1,4-butanediolu s kaprolaktonem| V souladu se specifikacemi stanovenými v dodatku II této přílohy.
76866| —| polyestery propan-1,2-diolu a/nebo butan-1,3-diolu a/nebo butan-1,4-diolu a/nebo polypropylenglykolu s kyselinou adipovou, které mohou být ukončeny skupinami odvozenými od kyseliny octové nebo mastných kyselin C12-C18 nebo oktan-1-olu a/nebo děkan-1-olu| SML = 30 mg/kg
76960| 025322-68-3| polyethylenglykol|
77370| 070142-34-6| poly(ethylenglykol-30)
dipolyhydroxystearát|
77600| 061788-85-0| ester polyethylenglykolu s hydrogenovaným ricínovým olejem|
77702| —| estery polyethylenglykolu s alifatickými monokarboxylovými kyselinami (C6-C22) a jejich amonné a sodné sírany|
77732| —| poly(ethylenglykol) s 1-30 oxyethylenovými jednotkami (typicky 5), ether s butyl-3-(4-hydroxy-3-methoxyfenyl)-2-kyanakrylátem| SML = 0,05 mg/kg.
K použití pouze v PET.
77733| —| poly(ethylenglykol) s 1-30 oxyethylenovými jednotkami (typicky 5), ether s butyl-3-(4-hydroxyfenyl)-2-kyanakrylátem| SML = 0,05 mg/kg.
K použití pouze v PET.
77895| 068439-49-6| ether polyethylenglykolu (EO = 2-6) a monoalkylu (C16-C18)| SML = 0,05 mg/kg a v souladu se specifikacemi v dodatku II této přílohy
77897| —| poly(ethylenglykol) monoalkylethersulfát, soli (1-50 oxyethylenových jednotek, typicky 5; alkyly C8-C20) lineární i rozvětvené)| SML = 5 mg/kg
79040| 009005-64-5| sorbitan-monolaurát polyethylenglykolu|
79120| 009005-65-6| sorbitan-monooleát polyethylenglykolu|
79200| 009005-66-7| sorbitan-monopalmitát polyethylenglycolu|
79280| 009005-67-8| sorbitan-monostearát polyethylenglykolu|
79360| 009005-70-3| sorbitan-trioleát polyethylenglykolu|
79440| 009005-71-4| sorbitan-tristearát polyethylenglykolu|
79600| 009046-01-9| poly(ethylenglykol)tridecylether, fosfát| SML = 5 mg/kg. Pro materiály a předměty určené pouze pro styk s vodnými potravinami.
V souladu se specifikacemi stanovenými v dodatku II této přílohy.
79920| 009003-11-6 106392-12-5| poly(ethylenglykol-co-propylenglykol)|
80000| 009002-88-4| polyethylenový vosk|
80240| 029894-35-7| ricinoleát polyglycerolu|
80640| —| polyoxyalkyl(C2-C4)dimethylpolysiloxan|
80720| 008017-16-1| polyfosforečné kyseliny|
80800| 025322-69-4| polypropylenglykol|
81060| 009003-07-0| polypropylenový vosk|
81220| 192268-64-7| poly[[6-[N-(2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4-yl)-n-buty lamino]-1,3,5-triazin-2,4-diyl][N-(2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4-yl)imino]hexan-1,6-diyl [N-(2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4-yl)imino]]-α-[N,N,N',N'-tetrabutyl-N''"-(2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4-ylamino)nexyl][1,3,5-triazin-2,4,6-triamino]-ω-N,N,N',N'-tetrabutyl-1,3,5-triazin-2,4-diamin| SML = 5 mg/kg
81500| 9003-39-8| poly(vinylpyrrolidon)| V souladu se specifikacemi stanovenými v dodatku 11 této přílohy
81515| 087189-25-1| polyglycerolát zinečnatý| SML(T) = 25 mg/kg (38)
(vyjádřeno jako zinek)
81520| 007758-02-3| bromid draselný|
81600| 001310-58-3| hydroxid draselný|
81760| —| prášky, vločky a vlákna mosazi, bronzu, mědi, korozivzdorné oceli, cínu a slitin mědi, cínu a železa| SML(T) = 5 mg/kg (7)
(vyjádřeno jako měď)
SML = 48mg/kg
(vyjádřeno jako železo)
81840| 000057-55-6| propan-1,2-diol|
81882| 000067-63-0| propan-2-ol|
82000| 000079-09-4| propionová kyselina|
82080| 009005-37-2| alginát 1,2-propylenglykolu|
82240| 022788-19-8| dilaurát 1,2-propylenglykolu|
82400| 000105-62-4| dioleát 1,2-propylenglykolu|
82560| 033587-20-1| dipalmitát 1,2-propylenglykolu|
82720| 006182-11-2| distearát 1,2-propylenglykolu|
82800| 027194-74-7| monolaurát 1,2-propylenglykolu|
82960| 001330-80-9| monooleát 1,2-propylenglykolu|
83120| 029013-28-3| monopalmitát 1,2-propylenglykolu|
83300| 001323-39-3| monostearát 1,2-propylenglykolu|
83320| —| propylhydroxyethylcelulóza|
83325| —| propylhydroxymethylcelulóza|
83330| —| propy lhy droxypropyl cel ulóza|
83440| 002466-09-3| kyselina difosforečná|
83455| 013445-56-2| kyselina difosforitá|
83460| 012269-78-2| pyrophyllit|
83470| 014808-60-7| křemen|
83599| 68442-12-6| reakční produkty 2-sulfonylethyl-oleátu s dichlor-dimethylcínem, sulfidem sodným a trichlormethylcínem| SML(T) = 0,18mg/kg (16)
(vyjádřeno jako cín)
83610| 073138-82-6| pryskyřičné kyseliny a kalafunové kyseliny|
83840| 008050-09-7| kalafuna|
84000| 008050-31-5| kalafuna, ester s glycerolem|
84080| 008050-26-8| kalafuna, ester s pentaery thritolem|
84210| 065997-06-0| kalafuna, hydrogenovaná|
84240| 065997-13-9| kalafuna, hydrogenovaná, ester s glycerolem|
84320| 008050-15-5| kalafuna, hydrogenovaná, ester s methanolem|
84400| 064365-17-9| kalafuna, hydrogenovaná, ester s pentaerythritolem|
84560| 009006-04-6| kaučukkaučuk, přírodní|
84640| 000069-72-7| salicylová kyselina|
85360| 000109-43-3| dibutyl-dekandioát|
85601| —| přírodní křemičitany (kromě azbestu)|
85610| —| křemičitany, přírodní, silanizované (kromě azbestu)|
85680| 01343-98-2| kyselina křemičitá|
85840| 053320-86-8| křemičitan lithno-sodno-hořečnatý| SML(T) = 0,6 mg/kg (8)
(vyjádřeno jako lithium)
86000| —| křemičitá kyselina, silylovaná|
86160| 000409-21-2| karbid křemíku|
86240| 007631-86-9| oxid křemičitý|
86285| —| oxid křemičitý, silanizovaný|
86560| 007647-15-6| bromid sodný|
86720| 001310-73-2| hydroxid sodný|
87040| 001330-43-4| tetraboritan sodný| SML(T) = 6 mg/kg (23)
(vyjádřeno jako bor), aniž jsou dotčena ustanovení zvláštního právního předpisu, kterým se stanoví požadavky na pitnou vodupitnou vodu
87200| 000110-44-1| sorbová kyselina|
87280| 029116-98-1| sorbitan-dioleát|
87520| 062568-11-0| sorbitan-monobehenát|
87600| 001338-39-2| sorbitan-monolaurát|
87680| 001338-43-8| sorbitan-monooleát|
87760| 026266-57-9| sorbitan-monopalmitát|
87840| 001338-41-6| sorbitan-monostearát|
87920| 061752-68-9| sorbitan-tetrastearát|
88080| 026266-58-0| sorbitan-trioleát|
88160| 054140-20-4| sorbitan-tripalmitát|
88240| 026658-19-5| sorbitan-tristearát|
88320| 000050-70-4| sorbitol|
88600| 026836-47-5| monostearát sorbitolu|
88640| 008013-07-8| olej ze sojových bobů, epoxidovaný| SML = 60 mg/kg.
Avšak v případě těsnění z PVC k uzavírání sklenic s počáteční a pokračovací kojeneckou výživou podle zvláštního právního předpisu, kterým se upravují požadavky na potraviny určené pro zvláštní výživu a způsob jejich použití, nebo s obilnými a ostatními příkrmy pro kojence a malé děti podle této vyhlášky se SML snižuje na 30 mg/kg.
V souladu se specifikacemi v dodatku II této přílohy.
88800| 009005-25-8| škrob, potravinářský|
88880| 068412-29-3| škrob, hydrolyzovaný|
88960| 000124-26-5| stearamid|
89040| 000057-11-4| stearová kyselina|
89120| 000123-95-5| butyl-stearát|
89200| 007617-31-4| stearát měďný| SML(T) = 5 mg/kg (7)
vyjádřeno jako měď
89440| —| estery stearové kyseliny s ethylenklykolem| SML(T) = 30 mg/kg (3)
90720| 058446-52-9| stearoylbenzoylmethan|
90800| 005793-94-2| stearoyl-2-mléčná kyselina, vápenatá sůl| 7.
90960| 000110-15-6| jantarová kyselina|
91200| 000126-13-6| acetát-isobutyrát sacharózy|
91360| 000126-14-7| oktaacetát sacharózy|
91840| 007704-34-9| síra|
91920| 007664-93-9| kyselina sírová|
92030| 010124-44-4| síran měďnatý| SML(T) = 5 mg/kg (7)
vyjádřeno jako měď
92080| 014807-96-6| talek|
92150| 01401-55-4| kyseliny taninu| V souladu se specifikacemi JECFA
92160| 000087-69-4| vinná kyselina|
92195| —| taurin, soli| 8.
92205| 057569-40-1| 2,2'-methylenbis(4-methyl-6-terc-butylfenol)diester tereftalové kyseliny| 9.
92350| 000112-60-7| tetraethylenglykol| 10.
92640| 000102-60-3| N,N,N',N'-tetrakis(2-hydroxypropyljethylendiamin| 11.
92700| 078301-43-6| 2,2,4,4-tetramethyl-20(2,3-epoxypropyl)-7-oxa-3,20-diazadispiro[5.1.11.2]-heneikosan-21-on, polymer| 12\\. SML = 5 mg/kg
92930| 120218-34-0| thiodiethylenbis(5-methoxykarbonyl-2,6-dimethyl-1,4-dihydropyndine-3-karboxylát| 13\\. SML = 6 mg/kg
93440| 013463-67-7| oxid titaničitý|
93520| 000059-02-9 010191-41-0| alfa-tokoferol|
93680| 009000-65-1| guma tragant|
93720| 00108-78-1| 2,4,6-triamino-1,3,5-triazin| SML = 30 mg/kg
93760| 000077-90-7| tributyl-O-acetyl citrát|
93970| —| tricyklodekandimethanol-bis(hexahydroftalát)| SML = 0,05 mg/kg
94320| 000112-27-6| triethylenglykol|
94960| 000077-99-6| 2-ethyl-2-(hydroxymethyl)propan-1,3-diol| SML = 6 mg/kg
95000| 028931-67-1| poly [2,2-bis(hydroxymethyl)butan-1-ol-trimethakiylát]-co-methyl-methakiylát|
95020| 6846-50-0| 2,2,4-trimethylpentan-1,3-diyl-diisobutyrát| SML = 5 mg/kg. Při použití jsou nutné rukavice na jedno použití
95200| 001709-70-2| 1,3,5-trimethyl-2,4,6-tris(3,5-di-terc-butyl-4-hy droxybenzyl)benzen|
95270| 161717-32-4| 2,4,6-tris(terc-butyl)fenyl-2-butyl-2-ethylpropan-1,3-diol-fosfát| SML = 2 mg/kg (jako suma fosfitu, fosfátu a produktu hydrolýzy=TTBP)
95420| 745070-61-5| 1,3,5-tris(2,2-dimethylpropanamido)-benzen| SML = 0,05 mg/kg potraviny
95725| 110638-71-6| vermikulit, reakční produkt s lithium-citrátem| SML(T) = 0,6 mg/kg (8) vyjádřeno jako lithium
95855| 007732-18-5| voda| V souladu se zvláštním právním předpisem, kterým se stanoví požadavky na pitnou vodupitnou vodu
95858| —| parafíny, rafinované, získané z ropy nebo syntetických uhlovodíků| SML = 0,05 mg/kg a v souladu se specifikacemi uvedenými v dodatku 11 této přílohy. Látka nesmí být použita v předmětech, které přijdou do styku s tukovými potravinami.
95859| —| vosky, rafinované, získané z ropy nebo syntetických uhlovodíků| V souladu se specifikacemi uvedenými v dodatku II této přílohy
95883| —| bílé minerální oleje, parafinické, získané z ropných uhlovodíků| V souladu se specifikacemi uvedenými v dodatku II této přílohy
95905| 013983-17-0| wollastonit|
95920| —| dřevní moučka a vlákna, neupravená|
95935| 011138-66-2| xanthanová guma|
96190| 020427-58-1| hydroxid zinečnatý| SML = 25 mg/kg (38)
(vyjádřeno jako zinek)
96240| 001314-13-2| oxid zinečnatý| SML = 25 mg/kg (38)
(vyjádřeno jako zinek)
96320| 001314-98-3| sulfid zinečnatý| SML = 25 mg/kg (38)
(vyjádřeno jako zinek)
ODDÍL B
PM/REF. č.| Číslo CAS| Název| Omezení a/nebo specifikace
---|---|---|---
30180| 02180-18-9| octan manganatý| SML(T) = 0,6 mg/kg (10)
(vyjádřeno jako mangan)
31500| 025134-51-4| akrylová kyselina-2-ethylhexyl-akrylát, kopolymer| SML(T) = 6 mg/kg (36)
(vyjádřeno jako akrylová kyselina)
a SML = 0,05 mg/kg
(vyjádřeno jako 2-ethylhexyl-akrylát)
31520| 61167-58-6| 2-terc-butyl-6-(3-terc-butyl-2-hydroxy-5-methylbenzyl)-4-methylfenyl-akrylát| SML = 6 mg/kg
31920| 00103-23-1| bis(2-ethylhexyl)-hexandioát
bis(2-ethylhexyl)-adipát| SML = 18 mg/kg (1)
34130| —| alkyldimethy laminy (lineární alkylyC12-C20 se sudým počtem atomů uhlíku)| SML = 30 mg/kg
34230| —| alkyl(C8-C22)sulfonové kyseliny| SML = 6 mg/kg
34650| 151841-65-5| hydroxid-bis[2,2'methylbis(4,6-di-terc-butylfenyl)fosfát]hlinitý| SML = 5 mg/kg
35760| 01309-64-4| oxid antimonitý| SML = 0,02 mg/kg
(vyjádřeno jako antimon a včetně nejistoty měření)
36720| 17194-00-2| hydroxid barnatý| SML(T)= 1 mg/kg (12)
(vyjádřeno jako baryum)
36800| 10022-31-8| dusičnan barnatý| SML(T) = 1 mg/kg (12)
(vyjádřeno jako baryum)
38240| 00119-61-9| benzofenon| SML = 0,6 mg/kg
38560| 07128-64-5| 2,5-bis(5-terc-butyl-2-benzoxazolyl)thiofen| SML = 0,6 mg/kg
38700| 63397-60-4| bis(2-karbobutoxyethyl)cín-bis(isooktylsulfanylacetát)| SML = 18 mg/kg
38000| 000553-54-8| lithium-benzoát| SML (T) = 0,6 mg/kg (8)
(vyjádřeno jako lithium)
38505| 351870-33-2| cis-endo-bicyklo[2.2.1]heptan-2,3-dikarboxylová kyselina, di-sodná sůl| SML = 5 mg/kg.
Nepoužívat s polyethylenem ve styku s kyselými potravinamikyselými potravinami.
Čistota ≥ 96%.
38800| 32637-78-8| N,N'-bis(3-(3,5-di-terc-butyl-4-hydroxyfenyl)propionyl)hydrazid| SML= 15 mg/kg
38820| 26741-53-7| bis(2,4-di-terc-butylfenyl) pentaerythritoldifosfit| SML = 0,6 mg/kg
38940| 110675-26-8| 2,4-bis(dodecylthiomethyl)-6-methylfenol| SML(T) = 5 mg/kg (40)
39060| 35958-30-6| 1,1-bis(2-hydroxy-3,5-di-terc-butylfenyl)ethan| SML = 5 mg/kg
39090| —| N,N-bis(2-hydroxyethyl)alkyl(C8-C18)amin| SML(T)= 1,2 mg/kg (13)
39120| —| N,N-bis(2-hydroxyethyl)alkyl (C8-C18) aminhydrochloridy| SML(T)= 1,2mg/kg (13)
(vyjádřeno jako N,N-bis(2-hydroxyethyl) alkyl(C8-C18)amin)
40000| 00991-84-4| 2,4-bis(oktylsulfanyl)-6-(4-hydroxy-3,5-di-terc-butylanilino)-1,3,5-triazin| SML = 30 mg/kg
40020| 110553-27-0| 2,4-bis[(oktylthiomethyl)-6-methyl]fenol| SML(T) = 5 mg/kg (40)
40160| 61269-61-2| N,N'-bis(2,2,6,6-tetramethylpipend-4-yl)hexamethylendiamin-1,2-dibromethan, kopolymer| SML = 2,4 mg/kg
40720| 025013-16-5| 2-terc-butyl-4-methoxyfenol;
terc-butyl-4-hydroxyanisol (= BHA)| SML = 30 mg/kg
40800| 13003-12-8| 4,4'-butylidenbis(6-terc-butyl-3-methylfenylditridecylfosfit)| SML = 6 mg/kg
40980| 19664-95-0| butanová kyselina, sůl manganu| SML(T) = 0,6 mg/kg (10)
(vyjádřeno jako mangan)
42000| 63438-80-2| (2-karbobutoxyethyl)cín-tris(isooktylsulfanylacetát)| SML = 30 mg/kg
42400| 10377-37-4| uhličitan lithný| SML(T) = 0,6 mg/kg (8)
(vyjádřeno jako lithium)
42480| 00584-09-8| uhličitan rubidný| SML = 12 mg/kg
43600| 04080-31-3| 1-(3-chlorallyl)-3,5,7-triaza-1-azoniaadamantanchlorid| SML = 0,3 mg/kg
43680| 00075-45-6| chlordifluormethan| SML = 6 mg/kg
V souladu se specifikacemi stanovenými v dodatku II této přílohy.
44960| 11104-61-3| oxid kobaltitý| SML(T) = 0,05 mg/kg (14)
(vyjádřeno jako kobalt)
45440| —| stryenované butylované kresoly| SML = 12 mg/kg
46640| 000128-37-0| 2,6-di-terc-butyl-4-methylfenol;
(= BHT)| SML = 3 mg/kg
47500| 153250-52-3| N,N'-dicyklohexylnaftalen-2,6-dikarboxamid| SML = 5 mg/kg
47600| 084030-61-5| didodecylcín-bis(isooktyl-sulfanylacetát)| SML(T) = 0,05 mg/kg (41)
(jako součet dodecyltriisooktylcín-sulfanylacetátu, didodecyliisooktylcín-sulfanylacetátu, dodecylcín-trichloridu a didodecylcín-dichloridu) vyjádřené jako součet mono- a didodecylcínchloridů.
48640| 00131-56-6| 2,4-dihydroxybenzofenon| SML(T) = 6 mg/kg (15)
48800| 00097-23-4| 2,2'-dihydroxy-5,5'-dichlordifenylmethan| SML = 12 mg/kg
48880| 00131-53-3| 2,2'-dihydroxy-4-methoxybenzofenon| SML(T) = 6 mg/kg (15)
49595| 057583-35-4| dimethylcínbis(ethylhexyl-merkaptoacetát)| SML(T) = 0,18mg/kg (16)
(vyjádřeno jako cín)
49600| 26636-01-1| dimethylcínbis(isooktylsulfanylacetát)| SML(T) = 0,18mg/kg (16)
(vyjádřeno jako cín)
49840| 02500-88-1| dioktadecyl-disulfid| SML = 3 mg/kg
50160| —| di-n-oktylcínbis(n-alkyl(C10-C16) sulfanylacetát)| SML(T) = 0,006 mg/kg (17)
(vyjádřeno jako cín)
50240| 10039-33-5| di-n-oktylcínbis(2-ethylhexylmaleinát)| SML(T) = 0,006 mg/kg (17)
(vyjádřeno jako cín)
50320| 15571-58-1| di-n-oktylcínbis(2-ethylhexyl-sulfanylacetát)| SML(T) = 0,006 mg/kg (17)
(vyjádřeno jako cín)
50360| —| di-n-oktylcínbis(ethylmaleinát)| SML(T) = 0,006 mg/kg (17)
(vyjádřeno jako cín)
50400| 33568-99-9| di-n-oktylcínbis(isooktyl-maleinát)| SML(T) = 0,006 mg/kg (17)
(vyjádřeno jako cín)
50480| 26401-97-8| di-n-oktylcínbis(isooktylsulfanylacetát)| SML(T) = 0,006 mg/kg (17)
(vyjádřeno jako cín)
50560 | —| di-n-oktylcínbutan-1,4-diol-bis (sulfanylacetát)| SML(T) = 0,006 mg/kg (17)
(vyjádřeno jako cín)
50640| 03648-18-8| di-n-oktylcíndidodekanoát
di-n-oktylcíndilaurát| SML(T) = 0,006 mg/kg (17)
(vyjádřeno jako cín)
50720| 15571-60-5| di-n-oktylcíndimaleinát| SML(T) = 0,006 mg/kg (17)
(vyjádřeno jako cín)
50800| —| di-n-oktylcíndimaleinát, esterifikovaný| SML(T) = 0,006 mg/kg (17)
(vyjádřeno jako cín)
50880| —| di-n-oktylcíndimaleinát, polymery (n = 24)| SML(T) = 0,006 mg/kg (17)
(vyjádřeno jako cín)
50960| 69226-44-4| di-n-oktylcínethylenglykolbis(sulfanylacetát)| SML(T) = 0,006 mg/kg (17)
(vyjádřeno jako cín)
51040| 15535-79-2| di-n-oktylcínsulfanylacetát| SML(T) = 0,006 mg/kg (17)
(vyjádřeno jako cín)
51120| -| di-n-oktylcínthiobenzoát[(2-ethylhexyl)-sulfanylacetát]| SML(T) = 0,006 mg/kg (17)
(vyjádřeno jako cín)
51570| 00127-63-9| Difenylsulfon| SML = 3 mg/kg (25)
51680| 00102-08-9| N,N'-difenylthiomočovina| SML = 3 mg/kg
52000| 27176-87-0| dodecylbenzensulfonová kyselina| SML = 30 mg/kg
52320| 52047-59-3| 2-(4-dodecylfenyl)indol| SML = 0,06 mg/kg
52880| 23676-09-7| ethyl4-ethoxybenzoát| SML = 3,6 mg/kg
53200| 23949-66-8| 2-ethoxy-2'-ethyloxanilid| SML = 30 mg/kg
53670| 032509-66-3| ethylenglykol-bis[3,3-bis(3-terc-butyl4-hydroxyfenyl)butanoát]| SML = 6 mg/kg
54880| 000050-00-0| formaldehyd| SML(T)= 15 mg/kg (22)
55200| 001166-52-5| dodecyl-3,4,5-trihydroxybenzoát;
dodechl-gallát| SML(T) = 30 mg/kg (34)
55280| 001034-01-1| oktyl-3,4,5-trihydroxybenzoát;
oktyl-gallát| SML(T) = 30 mg/kg (34)
55360| 000121-79-9| propyl-3,4,5-trihydroxybenzoát;
propyl-gallát| SML(T) = 30 mg/kg (34)
58960| 00057-09-0| hexadecyltrimethylamoniumbromid| SML = 6 mg/kg
59120| 23128-74-7| 1,6-bis[3-(3,5-di-terc-butyl-4-hydroxyfenyl)propanamid]cyklohexan| SML = 45 mg/kg
59200| 35074-77-2| 1,6-bis[3-(3,5-di-terc-butyl-4-hydroxyfenyl)propanoát]cyklohexan| SML = 6 mg/kg
60320| 70321-86-7| 2-(2-hydroxy-3,5-bis(1,1-dimethylbenzyl)fenyl)benzotriazol| SML = 1,5 mg/kg
60400| 03896-11-5| 2-(2'-hydroxy-3'-terc-butyl-5'-methylfenyl)-5-chlorbenzotriazol| SML(T) = 30 mg/kg (19)
60800| 65447-77-0| dimethylester [1-(2-hydroxyethyl)-4-hydroxy-2,2,6,6-tetramethylpiperidin]-sukcinátu, kopolymer| SML = 30 mg/kg
61280| 03293-97-8| 2-hydroxy-4-n-hexyloxybenzofenon| SML(T) = 6 mg/kg (15)
61360| 00131-57-7| 2-hydroxy-4-methoxybenzofenon| SML(T)= 6 mg/kg (15)
61440| 02440-22-4| 2-(2-hydroxy-5-methylfenyl)benzotriazol| SML(T) = 30 mg/kg (19)
61600| 01843-05-6| 2-hydroxy-4-n-oktyloxybenzofenon| SML(T) = 6 mg/kg (19)
63200| 51877-53-3| manganatá sůl mléčné kyseliny manganum-dilaktát| SML(T) = 0,6 mg/kg (10)
(vyjádřeno jako mangan)
63940| 008062-15-5| lignosulfonová kyselina| SML = 0,24 mg/kg a k použití jako rozprašovač pro disperzi plastů.
64320| 10377-51-2| jodid lithný| SML(T) = 1 mg/kg (11)
(vyjádřeno jako jod)
a SML(T) = 0,6 mg/kg (8)
(vyjádřeno jako lithium)
65120| 07773-01-5| chlorid manganatý| SML(T) = 0,6 mg/kg (10)
(vyjádřeno jako mangan)
65200| 12626-88-9| hydroxid manganatý| SML(T) = 0,6 mg/kg (10)
(vyjádřeno jako mangan)
65280| 10043-84-2| hypofosfit manganatý| SML(T) = 0,6 mg/kg (10)
(vyjádřeno jako mangan)
65360| 11129-60-5| oxid manganatý| SML(T) = 0,6 mg/kg (10)
(vyjádřeno jako mangan)
65440| —| difosforečnan manganu| SML(T) = 0,6 mg/kg (10)
(vyjádřeno jako mangan)
66350| 085209-93-4| 2,2'-methylenbis(4,6-di-terc-butylphenyl) lithiumfosfát| SML = 5 mg/kg a
SML(T) = 0,6 mg/kg (8)
(vyjádřeno jako lithium)
66360| 85209-91-2| 2,2'-methylenbis(4,6-di-terc-butylfenyl)-natriumfosfát| SML = 5 mg/kg
66400| 00088-24-4| 2,2'-methylenbis(4-ethyl-6-terc-butylfenol)| SML(T)= 1,5 mg/kg (20)
66480| 00119-47-1| 2,2'-methylenbis(4-methyl-6-terc-butylfenol)| SML(T)= 1,5 mg/kg (20)
67360| 067649-65-4| dodecyltriisooktylcin-sulfanyl acetát| SML(T) = 0,05 mg/kg (41)
(jako součet dodecyltriisooktylcín-sulfanylacetátu, didodecyliisooktylcín-sulfanylacetátu, dodecylcín-trichloridu a didodecylcín-dichlondu) vyjádřené jako součet mono- a didodecylcínchloridů.
67515| 057583-34-3| monomethylcíntris(ethylhexylmerkaptoace tát)| SML(T) = 0,18 mg/kg (16)
(vyjádřeno jako cín)
67520| 54849-38-6| monomethylcíntris(isooktyl-sulfanylacetát)| SML(T) = 0,18mg/kg (16)
(vyjádřeno jako cín)
67600| —| mono-n-oktylcíntris(alkyl(C10-C16)-sulfanylacetát)| SML(T)= 1,2 mg/kg (18)
(vyjádřeno jako cín)
67680| 27107-89-7| mono-n-oktylcíntris(2-ethylhexyl-sulfanylacetát)| SML(T)=1,2 mg/kg (18)
(vyjádřeno jako cín)
67760| 26401-86-5| mono-n-oktylcíntris(isooktyl-sulfanylacetát)| SML(T)=1,2 mg/kg (18)
(vyjádřeno jako cín)
67896| 020336-96-3| lithium-tetradekanoát;
lithium-myristát| SML(T) = 0,6 mg/kg (8)
(vyjádřeno jako lithium)
68320| 02082-79-3| oktadecyl3-(3,5-di-terc-butyl-4-hydroxylfenyl)propanoát| SML = 6 mg/kg
68400| 10094-45-8| oktadecyl-(Z)-dokos-9-enamid oktadecylerukamid| SML = 5 mg/kg
68860| 004724-48-5| n-oktylfosfoniová kyselina| SML = 0,05 mg/kg
69160| 014666-94-5| olejová kyselina, kobaltová sůl| SML(T) = 0,05 mg/kg (14)
(vyjádřeno jako kobalt)
69840| 16260-09-6| N-(Z)-oktadec-9-en-1-ylhexadekanamid oleylpalmitamid| SML = 5 mg/kg
71935| 007601-89-0| chloristan sodný, monohydrát| SML = 0,05 mg/kg (31)
72081/10| —| hydrogenované smoly z ropných uhlovodíků| V souladu se specifikacemi stanovenými v dodatku II této přílohy.
72160| 00948-65-2| 2-fenylindol| SML = 15 mg/kg
72800| 01241-94-7| difenyl-2-ethylhexylfosfát| SML = 2,4 mg/kg
73040| 13763-32-1| kyselina fosforečná, lithné soli| SML(T) = 0,6 mg/kg (8)
(vyjádřeno jako lithium)
73120| 10124-54-6| kyselina fosforečná, soli manganu| SML(T) = 0,6 mg/kg (10)
(vyjádřeno jako mangan)
74400| —| tris(nonylfenyl)ester kyseliny fosforité nebo tris(dinonylfenyl)ester kyseliny fosforité tris(nonyl- a/nebo dinonylfenyl)fosforitan| SML = 30 mg/kg
77440| —| polyethylenglykoldi(12hydroxyoktadec9-enoát) polyethylenglykoldiricinoleát| SML = 42 mg/kg
77520| 61791-12-6| polyethylenglykolester ricinového oleje| SML = 42 mg/kg
78320| 09004-97-1| poly ethy lenglykol 12hydroxyoktadec9-enoát polyethylenglykol-monoricinoleát| SML = 42 mg/kg
81200| 71878-19-8| poly(6-[(1,1,3,3-tetrameťhylbutyl)amino]-1,3,5-tnazin-2,4-diyl]-[(2,2,6,6-tetramethylpiperid-4-yl)imino]hexarnethylen[(2,2,6,6-tetramethylpiperid-4-yl)imino]| SML = 3 mg/kg
81680| 07681-11-0| jodid draselný| SML(T)= 1 mg/kg (11)
(vyjádřeno jako jod)
82020| 19019-51-3| propanová kyselina, sůl kobaltu| SML(T) = 0,05 mg/kg (14)
(vyjádřeno jako kobalt)
83595| 119345-01-6| reakční produkt di-terc-butylfosfonitu s bifenylem získaný kondenzací 2,4-di-terc-butylfenolu s produkty Friedelovy-Craftovy reakce chloridu fosforitého a bifenylu| SML = 18 mg/kg
V souladu se specifikacemi uvedenými v dodatku IT této přílohy.
83700| 00141-22-0| (Z)-12-hydroxyoktadec-9-enová kyselina ricinolejová kyselina| SML = 42 mg/kg
84800| 00087-18-3| 4-terc-butylfenyl-salicylát| SML = 1,2 mg/kg
84880| 00119-36-8| methyl-salicylát| SML = 30 mg/kg
85760| 12068-40-5| křemičitan lithnohlinitý| SML(T) = 0,6 mg/kg (8)
(vyjádřeno jako lithium)
85920| 12627-14-4| křemičitan lithný| SML(T) = 0,6 mg/kg (8)
(vyjádřeno jako lithium)
85950| 037296-97-2| kyselina křemičitá, sůl s fluoridem sodno-hořečnatým| SML = 0,15 mg/kg
(vyjádřeno jako fluorid).
Pouze k použití ve vrstvách vícevrstvých materiálů, které nepřijdou do styku s potravinami.
86480| 007631-90-5| hydrogensiřičitan sodný| SML(T)= 10 mg/kg (30)
(vyjádřeno jako SO2)
86800| 07681-82-5| jodid sodný| SML(T)= 1 mg/kg (11)
(vyjádřeno jako jod)
86880| —| natriummonoalkyl-dialkylfenoxybenzendisulfonát| SML = 9 mg/kg
86920| 007632-00-0| dusitan sodný| SML = 0,6 mg/kg
86960| 007757-83-7| siřičitan sodný| SML(T)= 10 mg/kg (30)
(vyjádřeno jako SO2)
87120| 007772-98-7| thiosíran sodný| SML(T) = Í0 mg/kg (30)
(vyjádřeno jako SO2)
89170| 13586-84-0| oktadekanová kyselina, kobaltnatá sůl stearová kyselina, kobaltnatá sůl| SML(T) = 0,05 mg/kg (14)
(vyjádřeno jako kobalt)
92000| 07727-43-7| síran barnatý| SML(T) = 1 mg/kg (12)
(vyjádřeno jako baryum)
92320| —| tetradecylpolyethylenglykol (EO = 3-8) ether glykolové kyseliny| SML = 15 mg/kg
92560| 38613-77-3| tetrakis(2,4-di-terc-butylfenyl)bifenyl-4,4'-ylendiifosfonit| SML = 18 mg/kg
92800| 00096-69-5| 4,4'-thiobis(6-terc-butyl-3-methylfenol)| SML = 0,48 mg/kg
92880| 41484-35-9| thiodiethanolbis(3-(3,5-di-terc-butyl-4-hydroxyfenyl)propanoát)| SML = 2,4 mg/kg
93120| 00123-28-4| didodecylthiodipropanoát| SML(T)=5 mg/kg (21)
93280| 00693-36-7| dioktadecyl-thiodipropanoát| SML(T)=5 mg/kg (21)
94400| 036443-68-2| triethylenglykol bis[3-(3-terc-butyl-4hydroxy-5-methylfenyl)propanoát]| SML = 9 mg/kg
94560| 00122-20-3| triisopropanolamin| SML = 5 mg/kg
95265| 227099-60-7| 1,3,5-tri(4-benzoylfenyl)benzen| SML = 0,05 mg/kg
95280| 40601-76-1| 1,3,5-tris(4-terc-butyl-3-hydroxy-2,6-dimethylbenzyl)-1,3,5-triazin-2,4,6(1H,3H,5H)-trion| SML = 6 mg/kg
95360| 27676-62-6| 1,3,5-tris(3,5-di-terc-butyl-4-hydroxybenzyl)-1,1,3,5-triazin-2,4,6-(1H,3H,5H)-trion| SML = 5 mg/kg
95600| 01843-03-4| 1,1,3-tris(2-methyl-4-hydroxy-5-terc-butylfenyl)butan| SML = 5 mg/kg
DODATEK I
PRODUKTY ZÍSKANÉ BAKTERIÁLNÍ FERMENTACÍ
PM/Ref. Č.| Číslo CAS| Název| Omezení a/nebo specifikace
---|---|---|---
(1)| (2)| (3)| (4)
18888| 080181-31-3| 3-hydroxybutanová kyselina a 3-hydroxypentanová kyselina, kopolymer| V souladu se specifikacemi stanovenými v dodatku II této přílohy
DODATEK II
SPECIFIKACE
Část A: Obecné specifikace
Materiály a předměty vyrobené z plastů nesmí uvolňovat primární aromatické aminy ve stanovitelném množství (DL = 0,01 mg/kg potraviny nebo simulantu potravinsimulantu potravin). Hodnoty migrace primárních aromatických aminů uvedených v této příloze se na toto omezení nevztahují.
Část B: Jiné specifikace
PM/Ref. č.| Jiné specifikace
---|---
11530| (2-hydroxypropan-1-yl)-akrylát
Může obsahovat až 25 % (hmot.) 2-hydroxyisopropyl-akrylatu (CAS No 002918-23-2)
16690| divinylbenzen
Může obsahovat až 45 % ethyl(vinyl)benzenu.
18888| 3hydroxybutanová kyselina a 3hydroxypentanová kyselina, kopolymer
| Definice| Tyto kopolymery jsou vyráběny řízenou fermentací s bakterií Alcaligenes eutrophus za použití směsi glukosy a kyseliny propanové jako zdrojů uhlíku. Použitý organismus nesmí být získán genetickou modifikací a musí pocházet z jednoho přirozeně se vyskytujícího kmene Alcaligenes eutrophus H16NCIMB 10442. Zásobní kultura organismu se uchovává v lyofilizovaném stavu v ampulích. Dílčí/pracovní kultura se připraví ze zásobní kultury, uchovává se v kapalném dusíku a používá se pro přípravu inokula pro fermentaci. Vzorky z fermentoru jsou denně prohlíženy pod mikroskopem, sledují se jakékoli změny morfologie kolonií na různých agarových půdách při různých teplotách. Kopolymery se izolují z tepelně ošetřených bakterií řízeným rozkladem dalších buněčných složek, promytím a sušením. Tyto kopolymery jsou obvykle nabízeny jako tvarované nebo tavením přetvařované granule obsahující přísady jako jsou nukleační činidla, změkčovadla, plnidla, stabilizátory a pigmenty, které vyhovují obecným a individuálním specifikacím.
— Chemický název| Poly(3Dhydroxybutanoátco3Dhydroxypentanoát)
— Číslo CAS| 80181-31-3
— Strukturní vzorec| 5kB
kde n / (m + n) je větší než 0 a menší nebo rovno 0,25
— Průměrná molekulová hmotnost| Nejméně 150 000 (stanoveno gelově permeační chromatografickou metodou).
— Obsah| Nejméně 98 % poly(3Dhydroxybutanoátco3D-hydroxypentanoát), analyzován po hydrolýze jako směs kyseliny 3Dhydroxybutanové a kyseliny 3D-hydroxypentanové.
Popis| Po izolaciizolaci bílý až krémově bílý prášek.
Vlastnosti
— Identifikační zkoušky:
— Rozpustnost| Rozpustný v chlorovaných uhlovodících, jako je chloroform nebo dichlormethan, ale prakticky nerozpustný v ethanolu, alifatických alkanech a ve vodě.
— Omezení| QMA pro but2enovou kyselinu (krotonovou kyseliny) nesmí překročit hodnotu 0,05 mg/6dm2.
— Čistota| Před granulací musí výchozí látka (práškový kopolymer) obsahovat:
— Dusík| Nejvýše 2 500 mg/kg plastu
— Zinek| Nejvýše 100 mg/kg plastu
— Měď| Nejvýše 5 mg/kg plastu
— Olovo| Nejvýše 2 mg/kg plastu
— Arsen| Nejvýše 1 mg/kg plastu
— Chrom| Nejvýše 1 mg/kg plastu
23547| Polydimethylsiloxan (Mw > 6 800)
Minimální viskozita 100×10-6 m2•s-1 (= 100 centistokesů) při 25°C
24903| Sirupy, hydrolyzovaný škrob, hadrogenované
V souladu s kritérii čistoty pro maltitolový sirup E 965(ii) stanovené vyhláškou č. 54/2002 Sb.
25385| triallylamin
40 mg/kg hydrogelu při poměru 1 kg potraviny na maximálně 1,5 gramů hydrogelu. Použití pouze v hydrogelech určených pro nepřímý styk s potravinou.
38320| 4(2benzoxazolyl)4'(5metylbenzoxazolyl)stilben
Nejvýše 0,05 % (m/m) (množství látky / množství přípravku)
42080| Saze
Specifikace
\\- Toluenový extrakt: max. 0,1% stanoveno metodou ISO 6209
\\- UV absorbance cyklohexanového extraktu při vlnové délce 386 nm: < 0,02 pro 1 cm kyvetu nebo < 0,1 pro 5 cm kyvetu, stanoveno obecně uznávanou analytickou metodou
\\- Obsah benzo[a]pyrenu: max. 0,25 mg/kg sazí
\\- Maximální obsah sazí v polymeru: 2,5 %.
43480| Aktivní uhlí
Pouze pro použití v materiálu PET a v množství max.10mg/kg polymeru. Tytéž požadavky na čistotu jako pro medicinální uhlí (rostlinná čerň) (E 153) stanovené vyhláškou č.54/2002 Sb.
43680| Chlordifluormethan
Obsah chlordiťluormethanu menší než 1 mg na kg látky
47210| dibutylthiocíničitá kyselina, polymer
-| Molekulová jednotka = (C8H18S3Sn2)a (n = 1,5 - 2)
60025| Specifikace:
\\- minimální viskozita (při 100°C) = 3,8 cSt
\\- průměrná molekulová hmotnost > 450
64990| Maleianhydrid-styren, kopolymer, sodná sůl
MW frakce < 1000 tvoří méně než 0,05 % (hmotnostních)
67155| Směs 4-(2-benzoxazolyl)-4'-(methyl-2-benzoxazolyl)stilbenu, 4,4'-bis(2-benzoxazolyl) stilbenu a 4,4'-bis(5-methyl-2-benzoxazolyl)stilbenu
Směs získaná z výrobního procesu v typickém poměru: (58-62 %): (23-27 %): (13-17)
72081/10| Hydrogenované smoly z ropných produktů
Specifikace:
Hydrogenované smoly z ropných uhlovodíků se vyrábějí katalytickou nebo tepelnou polymerací alifatických, alicyklických nebo alkenylbenzenových dienů a olefinů z destilátů krakovaných surovin s bodem varu na vyšším než 220°C.Rovněž se vyrábějí z čistých polymerů z těchto zdrojů s následnou destilací, hydrogenací a dalším zpracováním
Vlastnosti:
Viskozita: > 3 Pa.s při 120 °C.
Bod měknutí: > 95 °C, jak bylo stanoveno metodou ASTM E 28-67.
Bromové číslo: < 40 (ASTM D 1159)
Barva 50 % roztoku v toluenu < 11 v Gardnerově stupnici.
Zbytkový aromatický polymer ? 50 ppm.
76721| polydimethylsiloxan (Mw > 6 800)
Minimální viskozita 100×10-6 m2•s-1 (= 100 centistokesů) při 25°C
76723| Kopolymery poly(dimethylsiloxanu) s koncovými 3-aminpropylovými skupinami a bis(3-isokyanatocyklohexyl)methanu
Specifikace:
Frakce s molekulovou hmotností < 1000 by neměla přesáhnout 1,5% (hmotnostních)
76725| Kopolymery poly(dimethylsiloxanu) s koncovými 3-aminopropylovými skupinami a 5-iso-kyanato-1-(isoky anatom ethyl)-1,3,3-trimethylcyklohexanu
Specifikace:
Frakce s molekulovou hmotností < 1000 by neměla přesáhnout 1%> (hmotnostních)
76845| Polyester 1,4-butanediolu s kaprolaktonem
MW frakce < 1000 tvoří méně než 0,5 % (hmotnostních)
76815| Polyester kyseliny adipové s glycerolem nebo pentaerythritolem, estery se sudým počtem uhlíkových atomů, mastné kyseliny C12-C22, lineární
MW frakce < 1000 tvoří méně než 0,05 % (hmotnostních)
77895| alkyl (C16 \\- C18) ethery poly(ethylenglykolu) (n = 2 - 6)
Složení směsi:
1\\. alkyl (C16 \\- C18)ethery poly(ethylenglykolu) (n = 2 - 6) (přibližně 28 % hmot.),
2\\. mastné alkoholy (C16 \\- C18) (přibližně 48 % hmot.),
3\\. alkyl (C16 \\- C18)ethery ethylenglykolu) (přibližně 24 % hmot.) “
79600| Poly(ethylenglykol)tridecylether, fosfát
Poly(ethylenglykol) (EO < 11) tridecylether, fosfát (mono- a dialkyl ester) s max. 10 % obsahem poly(ethylenglykolu) (EO ? 11) tridecyletheru.
81500| Poly(vinylpyrrolidon)
Látka splňuje kritéria pro čistotu stanovená ve směrnici Komise 96/77/ES
83595| Reakční produkty di-terc-butylfosfonitu s bifenylem získané kondenzací 2,4-di-terc-butylfenolu s produkty Friedelovy-Craftsovy reakce chloridu fosforitého a bifenylu
Složení
\\- 4,4'-bifenylenbis[0,0-bis(2,4-di-terc-butylfenyl)fosfonit]
(číslo CAS 38613-77-3) (36 – 46 % hmot*)
\\- 4,3'-bifenylenbis[0,0-bis(2,4-di-terc-butylfenyl)fosfonit]
(číslo CAS 118421-00-4) (17 – 23 % hmot.)
\\- 3,3'-bifenylenbis[0,0-bis(2,4-di-terc-butylfenyl)fosfonit]
(číslo CAS 118421-01-5) (1 – 5 % hmot.)
\\- 4,-bifenylenbis[0,0-bis(2,4-di-terc-butylfenyl)fosfonit]
(číslo CAS 91362-37-7) (17 – 19 % hmot.)
\\- tris(2,4-di-terc-butylfenyl)fosfonit
(číslo CAS 31570-04-4) (9 – 18 % hmot.)
\\- 4,4'-bifenylenbis{ [0,0-bis(2,4-di-terc-butylfenyl)fosfonit] [0,0-bis(2,4-di-terc-butylfenyl)fosfonit]}
(číslo CAS 112949-97-0) (< 5 % hmot.)
Jiné specifikace:
\\- Obsah fosforu nejméně 5,4 až 5,9 %
\\- Číslo kyselosti nejvýše 10 mg KOH na gram
\\- Rozmezí bodu tání: 85 – 110 °C
88640| Sójový olej, epoxidovaný
Oxiran < 8 %, jodové číslo < 6
95858| Specifikace:
— obsah uhlovodíků s počtem atomů uhlíku menším než 25: nejvýše 40 % (m/m)
— viskozita nejméně 2,5 cSt při teplotě 100°C.
— Průměrná molekulová hmotnost nejméně 350.
95859| Vosky, rafinované, získané z ropy nebo ze syntetických uhlovodíků
Produkt by měl odpovídat následujícím specifikacím:
— Obsah minerálních uhlovodíků s uhlíkovým číslem menším než 25: nejvýše 5 % (m/m)
— Viskozita nejméně 11×10-6 m2•s-1 (= 11 centistokesů) při 100°C.
— Průměrná molekulová hmotnost nejméně 500.
95883| Bílé minerální oleje, parafinické, získané z ropy nebo ze syntetických uhlovodíků
Produkt by měl odpovídat následujícím specifikacím:
— Obsah minerálních uhlovodíků s uhlíkovým číslem menším než 25: nejvýše 5 % (m/m)
— Viskozita nejméně 8,5×10-6 m2•s-1 (= 8,5 centistokesů) při 100°C.
— Průměrná molekulová hmotnost nejméně 480.
*)
Použité množství látky/množství směsi
DODATEK III
POZNÁMKY TÝKAJÍCÍ SE SLOUPCE „OMEZENÍ A/NEBO SPECIFIKACE“
(1)
Varování: existuje riziko překročení SML v tukových simulantech
(2)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migracíspecifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 10060 a 23920.
(3)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migracíspecifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 15760, 16990, 47680, 53650, 89440.
(4)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migracíspecifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 19540, 19960 a 64800.
(5)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migracíspecifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 14200, 14230 a 41840.
(6)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migracíspecifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 66560 a 66580.
(7)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migracíspecifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 30080, 42320, 45195, 45200, 53610, 81760, 89200, 92030.
(8)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migracíspecifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 24886, 38000, 42400, 62020, 64320, 66350, 67896, 73040, 85760, 85760, 85840, 85920 a 95725.
(9)
Varování: existuje riziko, že migrace látky zhorší organoleptické vlastnosti potraviny, se kterou je ve styku, a v důsledku toho konečný výrobek nevyhoví článku 2 druhé odrážce směrnice 89/109/EHS.
(10)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migracíspecifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 30180, 40980, 63200, 65120, 65200, 65280, 65360, 65440 a 73120.
(11)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migracíspecifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 45200, 64320, 81680 a 86800.
(12)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migracíspecifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 36720, 36800, 36840 a 92000.
(13)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migracíspecifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 39090 a 39120.
(14)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migracíspecifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 44960, 68078, 69160, 82020 a 89170.
(15)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migracíspecifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 15970, 48640, 48720, 48880, 61280, 61360 a 61600.
(16)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migracíspecifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 49595, 49600, 67515, 67520 a 83599.
(17)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migracíspecifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 50160, 50240, 50320, 50360, 50400, 50480, 50560, 50640, 50720, 50800, 50880, 50960, 51040 a 51120.
(18)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migracíspecifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 67600, 67680 a 67760.
(19)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migracíspecifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 60400, 60480 a 61440.
(20)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migracíspecifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 66400 a 66480.
(21)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migracíspecifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 93120 a 93280.
(22)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migracíspecifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 17260, 18670, 54880 a 59280.
(23)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migracíspecifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 13620, 36840, 40320 a 87040.
(24)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migracíspecifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 13720 a 40580.
(25)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migracíspecifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 16650 a 51570.
(26)
QMA(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem zbytkových množství látek uvedených pod čísly PM/REF 14950, 15700, 16240, 16570, 16600, 16630, 18640, 19110, 22332, 22420, 22570, 25210, 25240 a 25270.
(27)
QMA(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem zbytkových množství látek uvedených pod čísly PM/REF 10599/90A, 10599/91, 10599/92A a 10599/93.
(28)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migracíspecifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 13480 a 39680.
(29)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migracíspecifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 22775 a 69920.
(30)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migracíspecifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 86480, 86960 a 87120.
(31)
Podle pravidel migračních zkoušek, tam kde se předpokládá styk s tuky, musí být vždy při ověřování dodržení požadavků použit simulant D jako simulant nasycených potravinářských tuků.
(32)
Podle pravidel migračních zkoušek, tam kde se předpokládá styk s tuky, musí být vždy při ověřování dodržení požadavků použit jako náhradní potravinový simulant D isooktan.
(33)
QMA(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem zbytkových množství látek uvedených pod čísly PM/REF 14800 a 45600.
(34)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migracíspecifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 55200, 55280 a 55360.
(35)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migracíspecifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 25540 a 25550.
(36)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migracíspecifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 10690, 10750, 10780, 10810, 10840, 11470, 11590, 11680, 11710, 11830, 11890, 11980, 31500 a 76463.
(37)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migracíspecifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 20020, 20080, 20110, 20140, 20170, 20890, 21010, 21100, 21130, 21190, 21280, 21340 a 21460.
(38)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migracíspecifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 81515, 96190, 96240 a 96320, jakož i solí (včetně podvojných solí a kyselých solí) zinku povolených kyselin, fenolů nebo alkoholů. Totéž omezení pro zinek se uplatní na názvy obsahující termín... kyselina (kyseliny), soli, které se vyskytují v seznamu, v případě, že odpovídající volná kyselina nebo kyseliny nejsou uvedeny.
(39)
Při velmi vysoké teplotě by mohl být migrační limit překročen.
(40)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migracíspecifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 38940 a 40020.
(41)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migracíspecifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 47600 a 67360
(42)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem specifických migracíspecifických migrací látek uvedených pod čísly PM/REF 75100 a 75105.
(43)
SML(T) v tomto konkrétním případě znamená, že omezení nesmí být překročeno úhrnem migrace látek uvedených pod ref.č.: 19150 a 19180.
DODATEK IV
LIPOFILNÍ LÁTKY, PRO KTERÉ SE POUŽIJE FAKTOR FRF
Ref. č.| Číslo CAS| Název
---|---|---
31520| 061167-58-6| 2-terc-butyl-6-(3-terc-butyl-2-hydroxy-5-methylbenzyl)-4-methylfenyl-akrylát
31530| 123968-25-2| 2,4-di-terc-pentyl-6-[1-(2-hydroxy-3,5-di-terc-pentylfenyl)ethyl]-akrylát
31920| 000103-23-1| bis(2-ethylhexyl)-adipát
34130| –| alkyldimethylaminy (lineární alkyly C12-C20 se sudým počtem atomů uhlíku)
38240| 000119-61-9| benzofenon
38515| 001533-45-5| 4,4'-di(benzoxazol-2-yl)stilben
38560| 007128-64-5| 2,5-bis(5-terc-butylbenzoxazol-2-yl)thiofen
38700| 063397-60-4| bis[2-(butoxykarbonyl)ethyl]cín-bis(isooktyl-sulfanylacetát)
38800| 032687-78-8| N,N'-bis[3-(3,5-di-terc-butyl-4-hydroxyfenyl)propanoyl]hydrazin
38810| 080693-00-1| bis(2,6-di-terc-butyl-4-methylfenyl)-pentaerythritol-bisfosfit
38820| 026741-53-7| bis(2,4-di-terc-butylfenyl)-pentaerythritol-bisfosfit
38840| 154862-43-8| bis[2,4-bis(α,α-dimethylbenzyl)fenyl]-pentaerythritol-bisfosfit
39060| 035958-30-6| 2,2'-ethan-1,1-diylbis(4,6-di-terc-butylfenol)
39815| 182121-12-6| 9,9-bis(methoxymethyl)fluoren
39925| 129228-21-3| 3,3-bis(methoxymethyl)-2,5-dimethylhexan
40000| 000991-84-4| 2-(3,5-di-terc-butyl-4-hydroxyanilino)-4,6-bis(oktylsulfanyl)-1,3,5-triazin
40020| 110553-27-0| 2-methyl-4,6-bis[(oktylsulfanyl)methyl]fenol
40800| 013003-12-8| [4,4'-butan-1,1-diylbis(6-terc-butyl-3-methylfenyl)]-bis(ditridecyl-fosfit)
42000| 063438-80-2| [2-(butoxykarbonyl)ethyl]-tris(isooktyl-sulfanylacetát)
45450| 068610-51-5| kopolymer p-kresolu, dicyklopentadienu a isobutylenu
45705| 166412-78-8| diisononyl-cyklohexan-1,2-dikarboxylát
46720| 004130-42-1| 2,6-di-terc-butyl-4-ethylfenol
47540| 027458-90-8| di-terc-dodecyldisulfid
47600| 084030-61-5| didodecylcín-bis(isooktyl-sulfanylacetát)
48800| 000097-23-4| 4,4'-dichlor-2,2'-methylendifenol
48880| 000131-53-3| (2-hydroxyfenyl)(2-hydroxy-4-methoxyfenyl)methanon
49485| 134701-20-5| 2,4-dimethyl-6-(1-methylpentadecyl)fenol
49840| 002500-88-1| dioktadecyldisulfid
51680| 000102-08-9| N,N'-difenylthiomočovina
52320| 052047-59-3| 2-(4-dodecylfenyl)indol
53200| 023949-66-8| N-(2-ethoxyfenyl)-N'-(2-ethylfenyl)oxalamid
53670| 032509-66-3| Ethylenglykol-bis[3,3-bis(3-terc-butyl-4-hydroxyfenyl)butanoát]
54300| 118337-09-0| 2,2'-ethan-1,1-diylbis(4,6-di-terc-butyl phenyl)-fluorfosfonit
59120| 023128-74-7| N,N'-hexan-1,6-diylbis[3-(3,5-di-terc-butyl-4-hydroxyfenyl)propanamid]
59200| 035074-77-2| hexan-1,6-diyl-bis[3-(3,5-di-terc-butyl-4-hydroxyfenyl)propanoát]
60320| 070321-86-7| 2-[3,5-bis(α,α-dimethylbenzyl)-2-hydroxyfenyl]benzotriazol
60400| 003896-11-5| 2-(3-terc-butyl-2-hydroxy-5-methylfenyl)-5-chlorbenzotriazol
60480| 003864-99-1| 2-(3,5-di-terc-butyl-2-hydroxyfenyl)-5-chlorbenzotriazol
61280| 003293-97-8| fenyl[4-(hexyloxy)-2-hydroxyfenyl]methanon
61360| 000131-57-7| fenyl(2-hydroxy-4-methoxyfenyl)methanon
61600| 001843-05-6| fenyl[2-hydroxy-4-(oktyloxy)fenyl]methanon
66360| 085209-91-2| natrium-[2,2'-methylenbis(4,6-di-terc-butylfenyl)]-fosfát
66400| 000088-24-4| 2,2'-methylenbis(6-terc-butyl-4-ethylfenol)
66480| 000119-47-1| 2,2'-methylenbis(6-terc-butyl-4-methylfenol)
66560| 004066-02-8| 2,2'-methylenbis(6-cyclohexyl-4-methylfenol)
66580| 000077-62-3| 2,2'-methylenbis[4-methyl-6-(1-methylcyklohexyl)fenol]
68145| 080410-33-9| nitrilotriethylentris(3,3',5,5'-tetra-terc-butylbifenyl-2,2'-diyl)-trisfosfit]
68320| 002082-79-3| oktadecyl -3-(3,5-di-terc-butyl-4-hydroxyfenyl)propanoát
68400| 010094-45-8| N-oktadecyldokos-13-enamid
69840| 016260-09-6| N-oktadec-9-en-1-ylpalmitamid
71670| 178671-58-4| pentaerythritol-tetrakis(3,3-difenyl-2-kyanakrylát)
72081/10| -| hydrogenované smoly z ropných uhlovodíků
72160| 000948-65-2| 2-fenylindol
72800| 001241-94-7| 2-ethylhexyl-difenyl-fosfát
73160| -| mono- a dialkyl(n-C16 a n-C18)-fosfáty
74010| 145650-60-8| bis(2,4-di-terc-butyl-6-methylfenyl)-ethyl-fosfit
74400| -| tris(nonylfenyl)-fosfit a tris(dinonylfenyl)-fosfit
76866| -| polyestery propan-1,2-diolu nebo butan-1,3-diolu nebo butan-1,4-diolu nebo poly(propylenglykolu) s kyselinou adipovou a též s koncovými skupinami odvozenými od octové kyseliny nebo mastných kyselin C12-C18 nebo oktan-1-olu nebo dekan-1-olu
77440| -| poly(ethylenglykol)-diricinoleát
78320| 009004-97-1| poly(ethylenglykol)-monoricinoleát
81200| 071878-19-8| poly({6- [(1,1,3,3-tetramethylbutyl)amino]-1,3,5 -triazin-2,4-diyl} [(2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4-yl)imino]hexan-1,6-diyl[(2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4-yl)imino])
83599| 068442-12-6| produkty reakce 2-sulfanylethyl-oleátu s dichlordimethylstannanem, sulfidem sodným a trichlormethylstannanem
83700| 000141-22-0| ricinolejová kyselina
84800| 000087-18-3| 4-terc-butylfenyl-salicylát
92320| -| α-(karboxymethyl)-ω-tetradecylpoly(ethylenglykol), n = 3-8
92560| 038613-77-3| tetrakis(2,4-di-terc-butylfenyl)-bifenyl-4,4'-diylbisfosfonit
92700| 078301-43-6| poly[20-(2,3-epoxypropyl)-2,2,4,4-tetramethyl-7-oxa-3,20-diazadispiro[5.1.11.2]henikosan-21-on]
92800| 000096-69-5| 4,4'-sulfanylbis(6-terc-butyl-3-methylfenol)
92880| 041484-35-9| sulfandiyldiethylen-bis[3-(3,5-di-terc-butyl-4-hydroxyfenyl)propanoát]
93120| 000123-28-4| didodecyl-3,3'-sulfandiyldipropanoát
93280| 000693-36-7| dioktadecyl-3,3'-sulfandiyldipropanoát
95270| 161717-32-4| (2-butyl-2-ethylpropan-1,3-diyl)-(2,4,6-tri-terc-butylfenyl)-fosfit
95280| 040601-76-1| 1,3,5-tris(4-terc-butyl-3-hydroxy-2,6-dimethylbenzyl)-1,3,5-triazin-2,4,6(1H,3H,5H)-trion
95360| 027676-62-6| 1,3,5 -tris(3,5-di-terc-butyl-4-hydroxybenzyl)-1,3,5-triazin-2,4,6(1H,3H,5H)-trion
95600| 001843-03-4| 1,1,3-tris(5-terc-butyl-4-hydroxy-2-methylfenyl)butan
DODATEK V
Náležitosti prohlášení o shodě
Písemné prohlášení připojené k materiálům a předmětům z plastů musí obsahovat tyto informace:
a)
název a sídlo, popřípadě místo provozovatele podniku, který vyrábí nebo dováží předměty z plastů nebo látky určené k výrobě těchto materiálů a předmětů;
b)
identifikaci materiálů, předmětů nebo látek k výrobě těchto materiálů nebo předmětů;
c)
datum vydání prohlášení;
d)
potvrzení, že materiály a předměty z plastů splňují požadavky této vyhlášky a přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství1b);
e)
příslušné informace týkající se používání látek, pro něž jsou podle této vyhlášky zavedena omezení nebo specifikace, aby následní provozovatelé podniků mohli zajistit soulad s těmito omezeními;
f)
příslušné informace týkající se látek, na které se vztahuje omezení v potravině, získané na základě experimentálních údajů či teoretických výpočtů, konkrétní informace o úrovni jejich specifické migracespecifické migrace a případně o kritériích pro čistotu v souladu se zvláštními právními předpisy5), aby uživatel těchto materiálů a předmětů dodržoval příslušné právní předpisy;
g)
specifikace týkající se použití materiálu a předmětu, například:
i)
typ nebo typy potravin, s nimiž má přijít do styku,
ii)
dobu a teplotu pro manipulaci s ním a jeho skladování při styku s potravinami,
iii)
poměr mezi velikostí povrchu, který je ve styku s potravinou, a objemem, používaným k určení souladu materiálu nebo předmětu;
h)
při použití funkční bariéry z plastufunkční bariéry z plastu ve vícevrstvém materiálu nebo předmětu potvrzení, že materiál nebo předmět je v souladu s požadavky § 10 této vyhlášky.
Příloha č. 4
k vyhlášce č. 38/2001 Sb.
Zkoušení celkové a specifické migrace plastů a výrobků z plastů
Základní pravidla pro zkoušení celkové a specifické migrace
1.
„Zkoušky migrace“ pro stanovení celkové a specifické migracespecifické migrace se provedou za použití „simulantů potravinsimulantů potravin“ uvedených v kapitole I této přílohy a za „konvenčních zkušebních podmínek migrace“ uvedených v kapitole II. této přílohy
2.
Pokud z technických důvodů, souvisejících s použitou analytickou metodou, nelze provést „zkoušku migrace“ za použití tukových simulantů potravinsimulantů potravin (podle kapitoly I) mohou být provedeny „náhradní zkoušky“, při nichž se použijí zkušební media za konvenčních podmínek náhradních zkoušek, které jsou uvedeny v kapitole III této přílohy.
3.
“Alternativní zkoušky“ uvedené v kapitole IV je přípustné použít místo zkoušek migrace s tukovými simulanty potravinsimulanty potravin tehdy, pokud jsou splněny podmínky, specifikované v kapitole IV této přílohy.
4.
Ve všech třech výše uvedených případech je přípustné:
4.1
omezit počet zkoušek, které mají být provedeny, na ty, které jsou ve zvláštním zkoumaném případě na základě vědeckých důkazů obecně považovány za nejpřísnější.
4.2
vynechat zkoušky migrace nebo náhradní či alternativní zkoušky v případě, že existuje nezvratný důkaz, že migrační limity nemohou být za žádných předvídatelných podmínek použití materiálu nebo výrobku překročeny
Kapitola I
Simulanty potravin
1.
Úvod
1.1
Vzhledem k tomu, že při zkoušení materiálů nebo výrobků určených pro styk s potravinami není vždy možné použít přímo potraviny, zavádějí se simulanty potravinsimulanty potravin. Simulanty potravinSimulanty potravin jsou konvečně klasifikovány podle charakteristik jednoho nebo více druhů potravin. Druhy potravin a příslušné simulanty potravinsimulanty potravin, které mají být použity, jsou uvedeny v tabulce 1.
1.2
V praxi se vyskytují rovněž různé směsi druhů potravin, například tukové a vodné potraviny. Tyto směsi potravin, doprovázené výčtem simulantů potravinsimulantů potravin, které mají být vybrány a použity pro provedení migračních zkoušek, jsou popsány v tabulce 2.
TABULKA 1
Druhy potravin a simulantů potravin
Druh potraviny| Konvenční klasifikace| Simulant potravin| Zkratka
---|---|---|---
Vodné potraviny (t.j. vodné potraviny mající pH > 4,5| Potraviny se zkouší za použití simulantu A podle kapitoly II| Destilovaná voda nebo voda odpovídající kvality| Simulant A
Kyselé potravinyKyselé potraviny (t.j. vodné potraviny mající pH ≤ 4,5| Potraviny se zkouší za použití simulantu B podle kapitoly II| Kyselina octová 3 % (hmotnost/objem)| Simulant B
Alkoholické potraviny| Potraviny se zkouší za použití simulantu C podle kapitoly II| Ethanol 10 % (V/V)
Tato koncentrace musí být upravena podle skutečné koncentrace alkoholu v potravině, jestliže překročí 10% (V/V)| Simulant C
Tukové potravinyTukové potraviny| Potraviny, se zkouší za použití simulantu D podle kapitoly II| Rektifikovaný olivový olej nebo jiný tukový potravinový simulant| Simulant D
Suché potravinySuché potraviny| | Žádný| Žádná
2.
Výběr simulantů potravinsimulantů potravin
2.1.
Výrobky přicházející do styku se všemi druhy potravin
Zkoušky migrace se provedou s použitím níže uvedených simulantů potravinsimulantů potravin, přičemž se vyberou ty, které jsou považovány za nejpřísnější při zkušebních podmínkách uvedených v kapitole II. Pro každý simulant potravinsimulant potravin se musí vzít vždy nový vzorek materiálu nebo výrobku z plastu.:
2.1.1
3 % (hmotnost/objem) vodný roztok kyseliny octové
2.1.2
10 % (V/V) vodný roztok ethanolu
2.1.3
rektifikovaný olivový olej („referenční simulant D“)
Referenční simulant D, uvedený v bodě 2.1.3, může být nahrazen „jinými tukovými simulanty potravinsimulanty potravin“, nazývané „simulanty D“, a to:
2.1.3.1
syntetickou směsí triglyceridů
2.1.3.2
slunečnicovým olejem
2.1.3.3
kukuřičným olejem
Tyto simulanty D musí mít odpovídající specifikaci a čistotu. Charakteristiky těchto „jiných tukových simulantů“ jsou uvedeny v odstavci 2.1.4
Jestliže je při použití kteréhokoliv z výše uvedených jiných simulantů potravinsimulantů potravin zjištěno překročení migračního limitu, je pro posouzení nedodržení limitu povinné, pokud je to technicky možné, potvrdit výsledek zkouškou za použití referenčního simulantu D, tj. rektifikovaného olivového oleje. Pokud toto kontrolní stanovení není technicky proveditelné a zjištěná hodnota migrace materiálu nebo výrobku překračuje migrační limit, výrobek je považován za nevyhovující požadavkům § 10 vyhlášky.
2.1.4
Specifikace a požadavky na čistotu „tukových simulantů D“
2.1.4.1
Charakteristika rektifikovaného olivového oleje:
Jodové číslo (podle Wijse) 80 až 88,
Index lomu při 25 °C = 1,4665 až 1,4679,
Kyselost (vyjádřená v % kyseliny olejové) = nejvýše 0,5 %,
Peroxidové číslo (vyjádřené v miliekvivalentech kyslíku na kg oleje) = nejvýše 10.
2.1.4.2
Složení směsi syntetických triglyceridů
Rozdělení mastných kyseliny
Počet atomů C zbytku mastných kyselin| 6| 8| 10| 12| 14| 16| 18| ostatní
---|---|---|---|---|---|---|---|---
Plocha píku v GLC chromatogramu [%]| ~1| 6-9| 8-11| 45-52| 12-15| 8-10| 8-12| ≤1
Čistota
Obsah monoglyceridů (enzymaticky)| ≤ 0,2 %
---|---
Obsah diglyceridů (enzymaticky)| ≤ 2,0 %
Nezmýdelnitelné látky| ≤ 0,2 %
Jodové číslo (podle Wijse)| ≤ 0,1 %
Číslo kyselosti| ≤ 0,1 %
Obsah vody (metoda podle K. Fischera)| ≤ 0,1 %
Bod tání| 28 ± 2 °C
Charakteristické absorpční spektrum (tloušťka vrstvy: d = 1 cm, referenční látka: voda při 35 °C)
Vlnová délka (nm)| 290| 310| 330| 350| 370| 390| 430| 470| 510
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---
Transmitance (%)| ~2| ~15| ~37| ~64| ~80| ~88| ~95| ~97| ~98
Minimálně 10 % transmitance při 310 nm (kyveta 1 cm, referenční látka: voda při 35 °C)
2.1.4.3
Charakteristika slunečnicového oleje
Jodové číslo (podle Wijse)| 120 až 145
---|---
Index lomu při 20 °C| 1,474 až 1,476
Číslo zmýdelnění| 188 až 193
Relativní hustota při 20 °C| 0,918 až 0,925
Nezmýdelnitelné složky| 0,5% až 1,5%
2.2.
Výrobky přicházejízející do styku s určitými typy potravin
Tento případ se týká pouze následujících situací:
2.2.1
výrobek je již ve styku se známou potravinou
2.2.2
výrobek je doprovázen v souladu s požadavky uvedenými v § 8, odstavec (1) písm. b) vyhlášky specifickým údajem, se kterými druhy potravin uvedenými v tabulce 1 smí nebo nesmí přijít do styku, např. „pouze pro vodné potraviny“.
2.2.3
výrobek je doprovázen zvláštním údajem v souladu s § 8, odstavec (1) písm. b) této vyhlášky uvádějícím pro kterou potravinu nebo skupinu potravin, uvedenou v tabulce 3, smí nebo nesmí být použit
Toto použití lze vyjádřit následujícími způsoby:
2.2.3.1
na úrovni obchodní činnosti, s výjimkou prodeje spotřebitelispotřebiteli \\- použitím „referenčního čísla „ nebo „popisu“ potravin", uvedených v tabulce 3
2.2.3.2
na úrovni prodeje spotřebitelispotřebiteli \\- použitím údaje, který bude odkazovat na několik potravin či skupiny potravin. Přednost je dána příkladům, kterým spotřebitelspotřebitel snadno porozumí.
V případě situací uvedených v odstavcích 2.2.1 až 2.2.3 se migrační zkoušky provedou následovně:
-
v situaci uvedené v bodě 2.2.2 se výrobky zkouší za použití simulantů potravinsimulantů potravin uvedených jako příklady v tabulce 2
-
pro situace uvedené v bodech 2.2.1 a 2.2.3 se použijí simulanty potravinsimulanty potravin podle tabulky 3
V případech, kdy potravina nebo skupiny potravin nejsou zahrnuty v seznamu uvedeném v tabulce 3, se vybere položka z tabulky 2, která nejblíže odpovídá potravině, potravinám či skupině potravin, se kterými zkoušený výrobek je či má být ve styku.
Jestliže materiál nebo výrobek má přicházet do styku s více než jednou potravinou či více jak jednou skupinou potravin a tyto mají různé redukční faktory, uvedené pro jednotlivé potraviny či skupiny potravin v tabulce č. 3, je nutné ke stanovení konečného výsledku zkoušky aplikovat pro každou potravinu příslušný redukční faktor. Jestliže jeden nebo více výsledků zjištěných tímto způsobem přesahuje migrační limit, pak výrobek je pro tuto potravinu nebo skupinu potravin nevyhovující.
TABULKA 2
Potravinové simulanty
Potraviny přicházející do styku| Simulant
---|---
Pouze vodné potraviny| Simulant A
Pouze kyselé potravinykyselé potraviny| Simulant B
Pouze alkoholické potraviny| Simulant C
Pouze tukové potravinytukové potraviny| Simulant D
Všechny vodné a kyselé potravinykyselé potraviny| Simulant B
Všechny alkoholické a vodné potraviny| Simulant C
Všechny alkoholické a kyselé potravinykyselé potraviny| Simulanty C a B
Všechny tukové a vodné potraviny| Simulanty D a A
Všechny tukové a kyselé potravinykyselé potraviny| Simulanty D a B
Všechny tukové a alkoholické a vodné potraviny| Simulanty D a C
Všechny tukové a alkoholické a kyselé potraviny| Simulanty D, C a B
TABULKA 3
Vymezení simulantů používaných ke stanovení velikosti migrace složek z plastů a plastových výrobků pro jednotlivé potraviny nebo skupiny potravin
Referenční číslo| Popis potravin| Použité simulanty
---|---|---
A| B| C| D
01| Nápoje
01.01| Nealkoholické nápoje nebo alkoholické nápoje s obsahem alkoholu nižším než 5 % V/V:
Vody, jablečné mošty, ovocné a zeleninové šťávy, přírodní nebo koncentrované, mošty, ovocné nektary, limonády a minerální vody, sirupy, hořčinové nápoje, extrakty, káva, čaj, nápoje z čokolády, piva aj.| X(a)| X(a)| |
01.02| Alkoholické nápoje s obsahem alkoholu rovném nebo vyšším než 5 % V/V:
Nápoje uvedené v položce 01.01, ale o obsahu alkoholu rovném nebo vyšším než 5 % V/V:| | | |
Vína, lihoviny a likéry| | X(*)| X(**)|
01.03| Různé: nedenaturovaný etylalkohol| | X(*)| X(**)|
02| Obiloviny, obilné výrobky, pečivo, sušenky, moučníky a jiné pekařské výrobky
02.01| Škroby| | | |
02.02| Obiloviny, nezpracované, expandované (pufované), ve vločkách (včetně pražené kukuřice, kukuřičných lupínků a podobných výrobků.)| | | |
02.03| Obilná mouka a krupice| | | |
02.04| Makarony, špagety a podobné výrobky| | | |
02.05| Trvanlivé pečivo, sušenky, moučníky a jiné trvanlivé pekařské výrobky:| | | |
A. S tukovými látkami na povrchu| | | | X/5
B. Ostatní| | | |
02.06| Čerstvé pečivo, moučníky a jiné čerstvé pekařské výrobky:| | | |
A. S tukovými látkami na povrchu| | | | X/5
B. Ostatní| X| | |
03| Čokoláda, cukr a výrobky z nich
Cukrářské výrobky, cukrovinky
03.01| Čokoláda, výrobky polévané čokoládou, náhražky čokolády, výrobky polévané náhražkami| | | | X/5
03.02| Cukrářské výrobky, cukrovinky:| | | |
A. V pevné formě:| | | |
| I. S tukovými látkami na povrchu| | | | X/5
II. Ostatní| | | |
B. V pastovité formě:| | | |
| I. S tukovými látkami na povrchu| | | | X/3
II. S vyšším obsahem vlhkosti| X| | |
03.03| Cukr a výrobky z cukru:| | | |
A. V pevné formě| | | |
B. Med a podobné výrobky| X| | |
C. Melasy a cukerné sirupy| X| | |
04| Ovoce, zelenina a výrobky z nich
04.01| Celé plody ovoce, čerstvé nebo chlazené| | | |
04.02| Zpracované ovoce:| | | |
A. Sušené nebo dehydratované ovoce, celé nebo ve formě moučky nebo prášku| | | |
B. Ovoce ve formě kousků ovocných plodů, pyré, protlaku nebo pasty| | | |
C. Ovoce konzervované (džemy a obdobné výrobky - celé plody nebo kousky plodů, nebo ve formě moučky nebo prášku, konzervované v tekutém nálevu):| X(a)
X(a)| X(a)
X(a)| |
| I. Ve vodném nálevu| X(a)| X(a)| | X
II. V olejovém nálevu| | | |
III. V alkoholovém nálevu
(≥ 5 %V/V)| | X(*)| X|
04.03| Ořechy (burské oříšky, kaštany, mandle, lískové ořechy, vlašské ořechy, piniová jádra a další):| | | |
A. Loupané, sušené| | | |
B. Loupané a pražené| | | | X/5(**)
C. Ve formě pasty nebo krému| X| | | X/3(**)
04.04| Celá zelenina, čerstvá nebo chlazená| | | |
04.05| Zpracovaná zelenina:| | | |
A. Sušená nebo dehydrovaná zelenina, celá nebo ve formě moučky nebo prášku| | | |
B. Zelenina krájená, ve formě protlaku| X(a)| X(a)| |
C. Konzervovaná zelenina:| | | |
| I. Ve vodném nálevu| X(a)| X(a)| |
II. V olejovém nálevu| X(a)| X(a)| | X
III. V alkoholovém nálevu
(≥ 5 % V/V)| | X(*)| X|
05| Tuky a oleje
05.01| Živočišné a rostlinné tuky a oleje, přírodní nebo zpracované (včetně kakaového másla, vepřového sádla, přepouštěného másla)| | | | X
05.02| Margarin, máslo a jiné tuky a oleje vyrobené z vodných emulzí v oleji| | | | X/2
06| Živočišné produkty a vejce
06.01| Ryby| | | |
A. Čerstvé, chlazené, solené, uzené| X| | | X/3(*)
B. Ve formě pasty| X| | | X/3(*)
06.02| Korýši a měkkýši (včetně ústřic, slávek jedlých, hlemýžďů), bez přirozené ochrany svými ulitami, krunýři nebo schránkami| X| | |
06.03| Maso ze všech zoologických druhů (včetně drůbeže a zvěřiny):|
A. Čerstvé, chlazené, solené, uzené| X| | | X/4
B. Ve formě pasty nebo krémů| X| | | X/4
06.04| Zpracované masné výrobky (šunka, salám, slanina a jiné výrobky)| X| | | X/4
06.05| Masné a rybí konzervy a polokonzervy:| | | |
| I. Ve vodném nálevu| X(a)| X(a)| |
II. V olejovém nálevu| X(a)| X(a)| | X
06.06| Vejce bez skořápky| | | |
A. V prášku nebo sušené| | | |
B. Ostatní| X| | |
06.07| Vaječné žloutky:| | | |
A. Tekuté| X| | |
B. V prášku nebo mražené| | | |
06.08| Sušený vaječný bílek| | | |
07| Mléčné výrobky
07.01| Mléko:| | | |
A. Plnotučné| | | | X(b)
B. Zahuštěné| | | | X(b)
C. Odtučněné| | | | X(b)
D. Sušené| | | |
07.02| Kysané mléko, jako je jogurt, podmáslí a podobné výrobky| | X| | X(b)
07.03| Smetana a kysaná smetana| | X(a)| | X(b)
07.04| Sýry:| | | |
A. Bloky, s nepoživatelnou kůrou| | | |
B. Všechny ostatní| X(a)| X(a)| | X/3*
07.05| Syřidla:| | | |
A. V tekuté nebo viskózní formě| X(a)| X(a)| |
B. V prášku nebo sušené.| | | |
08| Různé výrobky
08.01| Ocet| | X| |
08.02| Smažené a pečené poživatiny:| | | |
A. Smažené brambory, koblihy, taštičky s masovou nebo ovocnou náplní a podobné výrobky| | | | X/5 X/4
B. Výrobky živočišného původu| | | |
08.03| Přípravky pro polévky, vývarů, v tekuté, pevné nebo práškové formě (výtažky, koncentráty); homogenizované směsi pro přípravu pokrmůpokrmů, hotové pokrmypokrmy:| | | |
A. V prášku nebo sušené:| | | |
| I. S tukovými látkami na povrchu| | | | X/5
II. Ostatní| | | |
| B. Tekuté nebo pastovité:| X(a)| X(a)| | X/3
| I. S tukovými látkami na povrchu| X(a)| X(a)| |
II. Ostatní| | | |
08.04| Droždí a kypřící prostředky:| | | |
A. Pastovité| X(a)| X(a)| |
B. Sušené| | | |
08.05| Jedlá sůl| | | |
08.06| Omáčky| | | |
A. Bez tukových látek na povrchu| X(a)| X(a)| |
B. Majonéza, majonézové omáčky, salátové dresingy a jiné emulze oleje ve vodě| X(a)| X(a)| | X/3
C. Neemulgované omáčky obsahující olej a vodu| X(a)| X(a)| | X
08.07| Hořčice (kromě hořčice v prášku uvedené v položce 08.17)| X(a)| X(a)| | X/3(*)
08.08| Sendviče, toastový chléb a podobné výrobky, obsahující jakýkoli druh potraviny:| | | | X/5
A. S tukovými látkami na povrchu| | | |
B. Ostatní| | | |
08.09| Zmrzliny| X| | |
08.10| Sušené potraviny:| | | |
A. S tukovými látkami na povrchu| | | | X/5
B. Ostatní| | | |
08.11| Zmrazené nebo hluboce zmrazené potraviny| | | |
08.12| Koncentrované výtažky s obsahem alkoholu rovným nebo přesahujícím 5 % V/V| | X(**)| X|
08.13| Kakao:| | | |
A. Kakaový prášek| | | | X/5 (*)
B. Kakaová hmota| | | | X/3 (*)
08.14| Káva, pražená nebo nepražená, bez kofeinu nebo rozpustná, náhrady kávy, granulované nebo v prášku| | | |
08.15| Kapalné kávové výtažky| X| | |
08.16| Aromatické a jiné byliny:
heřmánek, sléz, máta, čaj, lípový květ a jiné| | | |
08.17| Koření a ochucovací přípravky celé nebo v prášku v přírodním stavu: skořice, hřebíček, hořčice v prášku, pepř, vanilka, šafrán a jiné| |
Poznámka:
(*) Jestliže lze vhodnou zkouškou prokázat, že nedojde ke styku mezi tukem a plastem, lze od zkoušky se simulantem D upustit
(**) Tato zkouška se provede pouze tehdy, pokud je hodnota pH 4,5 nebo nižší.
2.3
Pravidla pro aplikaci tabulky 3 při provádění migračních zkoušek
2.3.1
Pro každou látku nebo skupinu látek se používá pouze ten simulant (či simulanty), který je označen "X". Pro každý simulant se používá vždy nový vzorek výrobku. Pokud není "X"uvedeno, není vyžadována pro dotyčnou skupinu nebo podskupinu potravin migrační zkouška.
2.3.2
Následuje-li za písmenem „X“ lomítko a číslice, dělí se výsledek zkoušky migrace uvedenou číslicí. V případě určitých typů tukových potravin je tato konvenční číslice, tzv. „redukční faktor simulantu D“ (DRF), používána k zohlednění větší vyluhovací schopnosti simulantu v porovnání s potravinou.
2.3.3
Je-li za "X" uvedeno v závorce písmeno "a", používá se pouze jeden z uvedených simulantů a to podle následujících pravidel:
2.3.3.1
\\- je-li hodnota pH potraviny větší než 4,5, používá se simulant A
2.3.3.2
\\- je-li hodnota pH potraviny 4,5 nebo menší, používá se simulant B.
2.3.4
Pokud za písmenem „X“ následuje v závorkách písmeno (b), vykoná se uvedená zkouška s ethanolem 50 % (V/V).
2.3.4
Pokud za písmenem „X“ následuje v závorkách písmeno (b), vykoná se uvedená zkouška s ethanolem 50 % (V/V).
2.3.5
Je-li potravina uvedena pod specifickým i pod obecným názvem, používá se pouze simulant (y) uvedený (é) u specifického názvu.
Kapitola II
Podmínky migračních zkoušek: teplota a doba
1
Základní pravidla
Migrační zkoušky musí být provedeny za takových zkušebních podmínek, aby z časů trvání zkoušky a teplot uvedených v tabulce 4 byly vybrány ty, které odpovídají nejhorším předvídatelným podmínkám, při kterých testovaný výrobek je či bude ve skutečnosti používán, např údajům o maximální teplotě použití výrobku uvedených na jeho etiketě.
2
Pravidla pro výběr zkušebních podmínek
Migrační zkoušky se obecně provádějí za použití zkušebních podmínek tj. teploty a času, které jsou ve specifickém případě považovány za nejhorší. Některé specifické příklady aplikace těchto pravidel jsou uvedeny v následujících odstavcích 2.1 a 2.2.
2.1
Výrobky, určené pro styk s potravinami bez udání teploty a doby styku s potravinami
U výrobků, u nichž nejsou na etiketě, návodech či instrukcích pro použití uvedeny teploty kontaktu s potravinami a ani doba vlasního použití, musí být zvoleny v závislosti na typu potraviny či potravin následující zkušební podmínky, které jsou na základě vědeckých zkoumání považovány za nejhorší: potravinový simulant A a/nebo B a/nebo C po dobu 4 hodin při teplotě 100 °C nebo 4 hodin při teplotě refluxu a/nebo tukový simulant D po dobu 2 hodin při teplotě 175 °C. Tyto hodnoty času a teploty jsou pro tento případ obvykle považovány za nejhorší.
2.2
Výrobky přicházející do styku s potravinami při nižší nebo pokojové teplotě po nestanovenou dobu
Výrobky, které jsou podle návodu na použití určeny pro používání při pokojové teplotě nebo teplotě nižší než pokojové, nebo tam, kde výrobek svou povahou je jednoznačně možno použít pouze při těchto teplotách a doba kontaktu není určena, musí být migrační zkoušky provedeny při teplotě 40 °C po dobu 10 dnů. Tyto podmínky jsou pro tento případ považovány za nejhorší.
3
Stanovení těkavých migrujících látek
Při zkouškách specifické migracespecifické migrace těkavých látek ze vzorků výrobků, se zkoušky se simulanty potravinsimulanty potravin provedou způsobem, který zohlední ztráty těkavých migrantů, které mohou nastat při nejhorších předvídatelných podmínkách použití výrobku.
4.
Zvláštní případy
4.1
Při migračních zkouškách výrobků určených pro použití v mikrovlnných troubách lze použít jak konvenční tak mikrovlnné trouby za předpokladu, že budou správně vybrány zkušební podmínky (doba a teplota) z tabulky 4
4.2
Pokud se během migrační zkoušky zjistí, že provádění testů za podmínek styku uvedených v tabulce 4 způsobuje fyzikální nebo jiné změny v testovaném vzorku, které nastávají za nejhorších předvídatelných podmínek použití výrobku, provedou se zkoušky migrace za nejhorších předvídatelných podmínek používání, při kterých tyto fyzikální či jiné změny nenastávají. Podmínky použití výrobku musí být poté upraveny v návodech či instrukcích pro použití výrobku, podle skutečností zjištěných během migrační zkoušky
4.3
Úprava zkušebních podmínek migrační zkoušky uvedených v tabulce 4 pro případ testování výrobků, které ve skutečnosti mají být používány v časových úsecích kratších než 15 minut a při teplotách mezi 70 °C a 100 °C ( například plnění za horkaplnění za horka, definice viz příloha č.1 ) a tento údaj je uveden současně i na etiketě výrobku nebo na jeho návodu na použití se provede tak, že je aplikován pouze 2 hodinový test při teplotě 70 °C. Pokud jsou však tyto výrobky určeny také pro uchovávání potravin při pokojové teplotě, zkušební podmínky testu se nahradí vhodnějšími, které jsou považovány za nejhorší pro tento případ užití a migrační zkouška se provede při teplotě 40 °C po dobu 10 dnů.
4.4
V těch případech, kdy konvenční podmínky pro migrační zkoušky nejsou pokryty zkušebními podmínkami uvedenými v tabulce 4 (například: teploty použití jsou vyšší než 175 °C či doba kontaktu výrobku s potravinami je kratší než 5 minut), lze použít jiných zkušebních podmínek, které více odpovídají skutečnému použití testovaného výrobku. Takto vybrané zkušební podmínky musí však představovat nejhorší předvídatelné podmínky při reálném použití výrobku.
TABULKA 4
Zkušební podmínky pro migrační zkoušky se simulanty potravin
Podmínky nejnepříznivějšího předvídatelného způsobu použití zkoušeného výrobku| Podmínky migrační zkoušky
---|---
Nejdelší doba předvídatelného použití
výrobku| Doba migrační zkoušky
T ≤ 5 min| Viz. podmínky v kapitole II, bod 4.4
5 min < t ≤ 0,5 h| 0,5 h
0,5 h < t ≤ 1 h| 1 h
1 h < t ≤ 2 h| 2 h
2 h < t ≤ 4 h| 4 h
4 h < t ≤ 24 h| 24 h
t > 24 h| 10 dnů
Nejvyšší teplota předvídatelného použití výrobku| Teplota migrační zkoušky
---|---
T ≤ 5 °C| 5 °C
5 °C < T ≤ 20 °C| 20 °C
20 °C < T ≤ 40 °C| 40 °C
40 °C < T ≤ 70 °C| 70 °C
70 °C < T ≤ 100 °C| 100 °C nebo teplota refluxu
100 °C < T ≤ 121 °C| 121 °C (*)
121 °C < T ≤ 130 °C| 130 °C (*)
130 °C < T ≤ 150 °C| 150 °C (*)
T > 150 °C| 175 °C (*)
(*) Tuto teplotu lze použit pouze pro simulant D. V případě použití potravinových simulantů A, B nebo C.musí být migrační zkoušky provedeny při teplotě 100 °C nebo při refluxní teplotě po čtyřnásobnou dobu vybranou podle základních pravidel uvedených v kapitole II odstavci 1.
Kapitola III
Náhradní zkoušky pro stanovení celkové a specifické migrace za použití tukových simulantů
1.
Pokud nelze z technických důvodů, spojených s metodou analýzy sledovaného migrantu, použít tukové simulanty potravinsimulanty potravin, lze je nahradit testovacími médii, které jsou uvedené v tabulce 5 a to za zkušebních podmínek, které odpovídají zkušebním podmínkám pro tukové simulanty D. V tabulce 5 jsou uvedeny některé příklady nejdůležitějších podmínek migračních zkoušek a k nim příslušející konvenční podmínky, které je nutno použít při realizaci náhradních testů.
Pro jiné zkušební podmínky, které nejsou uvedené v tabulce 5 je nutné vzít v úvahu následující příklady, jakož i existující zkušenosti se zkoušeným typem polymeru.:
1.1.
Pro každý test je nutné použít vždy nový vzorek výrobku.
1.2
Je nutné aplikovat pro každé testovací médium stejná pravidla předepsaná v kapitolách I. a II. pro tukové simulanty D. Tam, kde je to vhodné, se použijí podle ustanovení tabulky 3 redukční faktory pro tukové simulanty potravinsimulanty potravin.
1.3
K vyhodnocení zkoušeného vzorku se pro porovnání výsledku migrace se stanoveným migračním limitem vybere nejvyšší migrační hodnota získaná při použití všech testovacích médií.
1.4
Avšak, zjistí-li se, že při provádění migračních testů s těmito testovacími medii způsobuje některé z těchto medií fyzikální či jiné změny ve zkoušeném vzorku a tyto změny za nejhorších předvídatelných podmínek používání výrobku nenastávají, výsledek s tímto testovacím médiem se vypustí a bude vybrána nejvyšší hodnota ze zbývajících migračních testů
2.
Je přípustné vynechat jeden nebo dva náhradní migrační testy specifikované v tabulce 5 za předpokladu, že tyto testy nejsou pro zkoušený vzorek na základě vědeckých důkazů vhodné.
TABULKA 5
Konvenční podmínky pro náhradní migrační zkoušky
Testovací podmínky se simulantem D| Testovací podmínky s isooktanem| Testovací podmínky s 95% ethanolem| Testovací podmínky s MPPO (*)
---|---|---|---
10 dnů při 5 °C| 0,5 dne při 5 °C | 10 dnů při 5 °C | -
10 dnů při 20 °C| 1 den při 20 °C | 10 dnů při 20 °C | -
10 dnů při 40 °C| 2 dny při 20 °C | 10 dnů při 40 °C | -
2 h při 70 °C| 0,5 h při 40 °C | 2 h při 60 °C | -
0,5 h při 100 °C| 0,5 h při 60 °C (**)| 2,5 h při 60 °C | 0,5 h při 100 °C
1 h při 100 °C| 1 h při 60 °C (**)| 3 h při 60 °C (**)| 1 h při 100 °C
2 h při 100 °C| 1,5 h při 60 °C (**)| 3,5 h při 60 °C (**)| 2 h při 100 °C
0,5 h při 121 °C| 1,5 h při 60 °C (**)| 3,5 h při 60 °C (**)| 0,5 h při 121 °C
1 h při 121 °C| 2 h při 60 °C (**)| 4 h při 60 °C (**)| 1 h při 121 °C
2 h při 121 °C| 2,5 h při 60 °C (**)| 4,5 h při 60 °C (**)| 2 h při 121 °C
0,5 h při 130 °C| 2 h při 60 °C (**)| 4 h při 60 °C (**)| 0,5 h při 130 °C
1 h při 130 °C| 2,5 h při 60 °C (**)| 4,5 h při 60 °C (**)| 1 h při 130 °C
2 h při 150 °C| 3 h při 60 °C (**)| 5 h při 60 °C (**)| 2 h při 150 °C
2 h při 175 °C| 4 h při 60 °C (**)| 6 h při 60 °C (**)| 2 h při 175 °C
(*) MPPO = modifikovaný polyfenylenoxid
(**) Těkavá testovací media jsou používána až do maximální teploty 60 °C
Kapitola IV
Alternativní zkoušky s tukovými simulanty potravin pro stanovení celkové a specifické migrace
1.
Je přípustné použít výsledky alternativních migračních zkoušek, jak je specifikováno v této kapitole, pokud jsou splněny následující podmínky:
1.1
výsledky získané ve „srovnávací zkoušce“ jsou vyšší nebo shodné s hodnotami získanými při zkoušce se simulantem D
1.2
hodnota migrace stanovená alternativními zkouškami nesmí po aplikaci příslušných redukčních faktorů uvedených v tabulce 3 překračovat migrační limity
Pokud jedna z podmínek uvedených v bodech 1.1 a 1.2 této kapitoly není splněna, musí se provést migrační zkoušky s tukovými potravinovými simulanty D.
2.
Je možné vynechat „srovnávací zkoušky“ uvedené v odstavci 1.1, pokud existuje jiný nezvratný důkaz, že hodnoty získané v alternativních zkouškách se rovnají nebo jsou větší než hodnoty získané migračními zkouškami.
3.
Alternativní zkoušky
3.1
Alternativní zkoušky s těkavými medii
Zkoušky používající těkavá media jako isooktan nebo 95 % ethylalkohol nebo jiná těkavá rozpouštědla nebo směs rozpouštědel se provedou za takových zkušebních podmínek, aby byla splněna podmínka bodu 1.1 této kapitoly.
3.2
„Extrakční zkoušky“
Další zkoušky, kterými může být provedeno ověření stanovených migračních limitů jsou zkoušky, které používají media s velmi silnou extrakční schopností za velmi přísných zkušebních podmínek. Tyto zkoušky mohou být aplikovány za předpokladu, že na základě vědeckých poznatků je ověřeno, že výsledky těchto „extrakčních zkoušek“ se rovnají nebo jsou vyšší než výsledky získané v průběhu migračních zkoušek se simulanty potravinsimulanty potravin.
Kapitola V
PRAVIDLA PRO KONTROLU DODRŽENÍ MIGRAČNÍCH LIMITŮ
1.
Všeobecná ustanovení
1.1
Při porovnávání výsledků zkoušek migrace specifikovaných v této příloze by měla být specifická hmotnost všech simulantů konvenčně rovna 1. Počet miligramů látky (látek) uvolněné (uvolněných) do litru simulantu (mg/l) tak bude číselně odpovídat počtu miligramů látky (látek) uvolněné (uvolněných) na kilogram simulantu a s ohledem na ustanovení kapitoly I. této přílohy, počtu miligramů látky (látek) uvolněné (uvolněných) na kilogramu potraviny.
1.2
Jestliže jsou zkoušky migrace prováděny na vzorcích odebraných z výrobků nebo na vzorcích vyrobených k tomuto účelu a množství potraviny nebo simulantu, které je uvedeno do styku se vzorkem, se liší od množství použitého za skutečných podmínek použití výrobku, musí být získané výsledky korigovány podle následujícího vzorce:
M=m∙a2a1∙q·1000
kde:
M je migrace v mg/kg,
m hmotnost látky uvolněné ze vzorku v mg a stanovená zkouškou migrace,
a1 velikost povrchu vzorku v dm2, který je ve styku s potravinou nebo simulantem při zkoušce migrace,
a2 velikost povrchu výrobku v dm2 za skutečných podmínek použití,
q množství potraviny v gramech, které je ve styku s výrobkem za skutečných podmínek použití.
Stanovení migrace se provádí s výrobkem, nebo není-li to možné, se vzorkem odebraným z výrobku, nebo případně s jeho reprezentativním vzorkem.
1.3
Vzorek musí být uveden do styku s potravinou nebo simulantem potravinsimulantem potravin způsobem, který odpovídá podmínkám při skutečném použití. Za tímto účelem musí být zkouška provedena tak, aby ve styku s potravinou nebo simulantem potravinsimulantem potravin byly pouze ty části vzorku, které jsou určeny pro styk s potravinami při skutečném použití. Tyto podmínky jsou zvláště důležité v případě výrobků sestávajících z několika vrstev, např. uzávěrů, folií, atd. Zkoušení migrace u vík, těsnicích kroužků, zátek a podobných uzávěrů musí být prováděno jejich použitím s nádobami, pro něž jsou určeny, a způsobem odpovídajícím podmínkám uzavření za normálního nebo předvídatelného použití.
V každém případě je přípustné prokázat dodržení migračních limitů jednou nebo několika přísnějšími zkouškami.
1.4
V souladu s ustanoveními kapitoly II této přílohy se vzorek výrobku uvádí do styku s potravinou nebo odpovídajícím simulantem potravinsimulantem potravin na dobu a při teplotě, jež jsou zvoleny podle podmínek styku při skutečném použití a podle pravidel tam stanovených. Na konci předepsané doby se v potravině nebo simulantu provede analytické stanovení celkového množství látek (celková migracecelková migrace) a/nebo specifického množství jedné nebo více látek (specifická migracespecifická migrace) uvolněných vzorkem.
1.5
Jestliže je výrobek určen k opakovanému styku s potravinami, provede se zkouška migrace (zkoušky migrace) třikrát s tímtéž vzorkem za podmínek stanovených v této příloze, přičemž se pokaždé použije nový vzorek potraviny nebo simulantu (simulantů) potravin. Dodržení limitů se posoudí podle velikosti migrace zjištěné při třetí zkoušce. Jestliže existuje nezvratný důkaz, že se migrace při druhé a třetí zkoušce nezvyšuje, a jestliže při první zkoušce není migrační limit překročen (nejsou limity migrace překročeny), nejsou další zkoušky nezbytné.
2.
Zvláštní ustanovení týkající se celkové migracecelkové migrace
2.1.
Jestliže jsou použity vodné simulanty specifikované v kapitole I této přílohy, může být analytické stanovení celkového množství látek uvolněných vzorkem provedeno odpařením simulantu a zvážením netěkavého zbytku.
2.2.
Jestliže je použit rektifikovaný olivový olej nebo kterákoliv jeho náhrada, lze postupovat následujícím postupem.
Vzorek výrobku se zváží před stykem se simulantem a po něm. Simulant absorbovaný vzorkem se extrahuje a kvantitativně stanoví. Zjištěné množství simulantu se odečte od hmotnosti vzorku stanovené po styku se simulantem. Rozdíl mezi počáteční a korigovanou konečnou hmotností vyjadřuje celkovou migracicelkovou migraci vztahující se ke zkoušenému vzorku.
2.3
Jestliže je výrobek určen k opakovanému styku s potravinami a zkoušku popsanou v odstavci 1.5 této kapitoly nelze technicky provést, jsou přípustné úpravy výše uvedené zkoušky za předpokladu, že umožňují stanovit velikost migrace při třetí zkoušce. Jedna z možných úprav je popsána níže.
Zkouška se provede se třemi totožnými vzorky výrobku. Jeden z nich se podrobí příslušné zkoušce a stanoví se celková migracecelková migrace (M1). Druhý a třetí vzorek se za téže teploty uvede do styku na dobu, která je dvakrát, resp. třikrát delší než doba specifikovaná pro stanovení celkové migracecelkové migrace (M1), a v obou případech se stanoví celková migracecelková migrace (M2 resp. M3). Výrobek se považuje za vyhovující, pokud hodnota M1 ani hodnota rozdílu M3 \\- M2 nepřekračují celkový migrační limit.
2.4
Materiál nebo předmět, který překračuje celkový migrační limit nejvýše o hodnotu odchylky analýzy, by měl být považován za vyhovující této vyhlášce.
Byly zjištěny následující hodnoty odchylek analýzy:
-
20 mg/kg nebo 3 mg/dm2 při zkouškách migrace s rektifikovaným olivovým olejem nebo tukovými náhradami,
-
12 mg/kg nebo 2 mg/dm2 při zkouškách migrace s jinými simulanty uvedenými v kapitole I.
2.5
Zkoušky migrace pro kontrolu dodržení celkového migračního limitu s použitím rektifikovaného olivového oleje nebo náhražek se neprovádějí, pokud existuje nezvratný důkaz, že analytická metoda je z technického hlediska nevhodná.
2.6
Ve všech těchto případech se na látky, pro něž není stanoven specifický limit migrace nebo jiné omezení, vztahuje všeobecný specifický migrační limitspecifický migrační limit 60 mg/kg, případně 10 mg/dm2. Avšak součet všech stanovených hodnot specifických migracíspecifických migrací nesmí překročit celkový migrační limit.
3.
Zvláštní pravidla pro ustanovení týkajících se specifických migracíspecifických migrací látek
3.1
Oprava specifické migracespecifické migrace v potravinách obsahujících více než 20 % tuku použitím faktoru snížení tuku (FRF):
„Faktorem snížení tuku“ (FRF) se rozumí faktor mezi 1 a 5, kterým se vydělí naměřená migrace lipofilních látek do tukových potravin nebo do simulantu D a jejich náhrad před srovnáním se specifickými migračními limityspecifickými migračními limity.
Obecná pravidla
Látky považované za „lipofilní“ látky, pro které se použije faktor FRF, jsou uvedeny v dodatku IV přílohy č.3 k této vyhlášce. Specifická migraceSpecifická migrace lipofilních látek v mg/kg (M) se opraví použitím faktoru FRF, který se pohybuje mezi 1 a 5 (MFRF). Před srovnáním se stanoveným limitem se použijí tyto rovnice:
MFRF = M / FRF | (1)
---|---
a
FRF = (g tuku v potravině/kg potraviny)/200= (% tuku × 5) /100 | (2)
---|---
Tato oprava použitím faktoru FRF není použitelná v těchto případech:
3.1.1
Pokud je materiál nebo předmět ve styku s potravinami obsahujícími méně než 20 % tuku nebo s těmito potravinami má přijít do styku;
3.1.2
Pokud je materiál nebo předmět ve styku s potravinami určenými pro kojence a malé děti podle zvláštního právního předpisu4) nebo s těmito potravinami má přijít do styku;
3.1.3
V případě látek uvedených v seznamech přílohy č. 3, které mají ve sloupci (4) omezení SML= ND, nebo látek, které v seznamech nejsou uvedeny, použitých za funkční bariérou z plastufunkční bariérou z plastu s migračním limitem 0,01 mg/kg;
3.1.4
V případě materiálů a předmětů, u nichž nelze odhadnout poměr mezi velikostí povrchu a množstvím potraviny, která je s ním ve styku, např. z důvodu jejich tvaru nebo použití, se migrace vypočte použitím konvenčního přepočítávacího faktoru povrch/objem 6 dm2/kg.
Tato oprava použitím faktoru FRF je za určitých podmínek použitelná v tomto případě:
V případě nádob nebo jiných předmětů, které lze naplnit, o objemu méně než 500 mililitrů nebo více než 10 litrů a v případě desek a fólií, které jsou ve styku s potravinami obsahujícími více než 20 % tuku, se migrace buď vypočte jako koncentrace v potravině nebo potravinovém simulantu (mg/kg) a opraví použitím faktoru FRF nebo se znovu vypočte jako mg/dm2 bez použití faktoru FRF. Je-li jedna ze dvou hodnot nižší než SML, má se za to, že materiál nebo předmět je v souladu.“
Použití faktoru FRF nesmí vést ke specifické migracispecifické migraci přesahující celkový migrační limit. “
3.2.
Oprava specifické migracespecifické migrace v potravinovém simulantu D:
Specifická migraceSpecifická migrace lipofilních látek do simulantu D a jeho náhrad se opraví použitím těchto faktorů:
3.2.1
redukčního faktoru podle bodu 2.3.2 této přílohy, dále uváděného jako redukční faktor simulantu D (DRF).
Faktor DRF není použitelný, pokud je specifická migracespecifická migrace do simulantu D vyšší než 80 % obsahu látky v konečném materiálu nebo předmětu (např. tenké fólie). K určení toho, zda je faktor DRF použitelný, jsou zapotřebí vědecké nebo experimentální důkazy (např. zkoušení nejkritičtějších potravin). Použitelný není ani v případě látek uvedených v seznamech Společenství, které mají ve sloupci (4) omezení SML= ND, nebo látek, které v seznamech nejsou uvedeny, použitých za funkční bariérou z plastufunkční bariérou z plastu s migračním limitem 0,01 mg/kg;
3.2.2
faktoru FRF, který je použitelný pro migraci do simulantů, pokud je znám obsah tuku v potravině, která má být zabalena, a splněny požadavky uvedené v bodu 3.1;
3.2.3
celkového redukčního faktoru (TRF), kterým se rozumí faktor s maximální hodnotou 5, kterým se vydělí naměřená specifická migracespecifická migrace do simulantu D nebo náhrady před srovnáním se stanoveným limitem. Celkový redukční faktor se získává vynásobením faktoru DRF faktorem FRF, jsou-li použitelné oba faktory.“
3.3.
Víka, víčka, těsnicí kroužky, zátky a podobné uzávěry
3.3.1
Je-li známo jejich určené použití, zkouší se tyto předměty za použití nádob, pro něž jsou určeny, za podmínek uzavření odpovídajících normálnímu nebo předvídatelnému použití. Předpokládá se, že tyto předměty jsou ve styku s množstvím potraviny, kterou je nádoba naplněna. Výsledky jsou vyjádřeny v mg/kg nebo mg/dm2 v souladu s pravidly uvedenými v § 12, odstavcích 1 a 2 s přihlédnutím k celému dotykovému povrchu uzávěru a nádoby.
3.3.2
Není-li známo jejich určené použití, zkouší se tyto předměty v samostatné zkoušce a výsledek je vyjádřen v mg/předmět. Získaná hodnota se případně přičte k množství, které migruje z nádoby, pro kterou má být tento předmět použit.
Příloha č. 5
k vyhlášce č. 38/2001 Sb.
Stanovení monomerního vinylchloridu ve výrobcích z polyvinylchloridu a jeho kopolymerů
1
Předmět a oblast použití
Tato metoda stanoví množství monomerního vinylchloridu ve výrobcích.
2
Princip metody
Obsah monomérního vinylchloridu (VCM) v materiálech nebo výrobcích se stanoví plynovou chromatografií za použití metody "headspace", po rozpuštění nebo suspendování vzorku v N,N-dimethylacetamidu.
3
Použité chemikálie
3.1
Vinylchlorid (VC), čistoty vyšší než 99,5 % V/V
3.2
N,N-dimethylacetamid (DMA), prostý všech nečistot se stejným retenčním časem za zkušebních podmínek jako VC nebo vnitřní standard (3.3).
3.3
Diethyleter nebo cis-but-2-en v DMA (3.2) jako roztok vnitřního standardu. Tyto vnitřní standardy nesmí obsahovat žádné nečistoty se stejným retenčním časem jako VC za zkušebních podmínek.
4
Zkušební pomůcky
Poznámka:
Uvádí se pouze přístroje nebo součásti speciálního vybavení. Předpokládá se, že obvyklé přístroje a vybavení jsou k dispozici.
4.1
Plynový chromatograf vybavený automatickým dávkovačem vzorku "head-space" nebo zařízením pro ruční nástřik vzorku.
4.2
Plameno-ionizační detektor nebo detektory uvedené v bodě 7.
4.3
Kolona pro plynovou chromatografii
Kolona musí umožňovat oddělení píků vzduchu, VC a vnitřního standardu, pokud je použit. Dále musí kombinace systémů 4.2 a 4.3 umožňovat, aby signál roztoku obsahujícího 0,02 mg VC/litr DMA nebo 0,02 mg VC/kg DMA byl alespoň pětkrát vyšší než šum pozadí.
4.4
Vzorkovací ampule nebo lahvičky se septy ze silikonového elastomeruelastomeru nebo butylkaučuku.
Při použití ruční techniky dávkování, může odběr vzorku injekční stříkačkou z prostoru nad kapalinou způsobit vytvoření částečného vakua uvnitř ampule nebo lahvičky. Proto při manuálních technikách odběru vzorku, pokud nejsou ampule před odběrem natlakovány, se doporučuje používat velké ampule.
4.5
Injekční mikrostříkačky
4.6
Plynotěsné injekční stříkačky pro ruční odběr vzorku nad kapalinou (headspace)
4.7
Analytické váhy s přesností vážení 0,1 mg.
5
Pracovní postup
UPOZORNĚNÍ: VC je při pokojové teplotě nebezpečná plynná látka, a proto je nutno připravovat roztok v dobře odvětrané digestoři.
Poznámka:
Proveďte všechna potřebná opatření pro zamezení úniku VC nebo DMA.
Při ručním dávkování vzorku by měl být použit vnitřní standard (3.3).
Při použití vnitřního standardu by měl být během celé analýzy používán tentýž roztok.
5.1
Příprava koncentrovaného standardního roztoku VC o koncentraci přibližně 2 000 mg/kg
Do vhodné skleněné nádoby zvážené s přesností na 0,1 mg se vpraví určité množství (např. 50 ml) DMA (3.2). Nádoba s DMA se znovu zváží. K DMA se pomalu stříkačkou přidá určité množství (např. 0,1 g) VC (3.1) v kapalné nebo plynné formě. V případě použití zařízení, které zabraňuje úniku DMA, lze VC přidat také probubláváním do DMA. Nádoba se znovu zváží s přesností na 0,1 mg. Pro dosažení rovnováhy se roztok v nádobě nechá dvě hodiny stát. Standardní roztok se uchovává v chladničce.
5.2
Příprava zředěného standardního roztoku VC
Odebere se zvážené množství koncentrovaného standardního roztoku VC (5.1) a zředí se DMA (3.2) nebo roztokem vnitřního standardu (3.3) na známý objem nebo známou hmotnost. Koncentrace výsledného zředěného standardního roztoku se vyjádří v mg/l nebo mg/kg.
5.3
Sestrojení kalibrační křivky
Kalibrační křivka musí být sestrojena alespoň ze sedm duplicitních stanovení.
Přesnost odezev musí být větší než 0,02 mg VC na jeden litr nebo kilogram DMA.
Kalibrační křivka se vypočítá z těchto bodů metodou nejmenších čtverců, tzn. že regresní přímka musí být vypočtena pomocí následující rovnice:
y=a1·x+a0
a1=n∑xy-∑x.∑yn∑x2-∑x2
a0=∑y.∑x2-∑x.∑xyn∑x2-∑x2
kde:
y je výška nebo plocha píku každého jednotlivého stanovení,
x koncentrace odpovídající bodům na regresní křivce,
n počet provedených stanovení (n větší nebo roven 14).
Závislost musí být lineární, tj. směrodatná odchylka (s) rozdílů mezi naměřenými hodnotami (yi) a odpovídajícími hodnotami vypočtenými z regresní křivky (zi) dělená průměrnou hodnotou všech naměřených hodnot (y) nesmí překročit 0,07.
Vypočítá se podle:
sy¯≤0,07
s=∑i=1nyi-zi2n-1
y¯=1n∑i=1nyi
kde:
yi jsou jednotlivé naměřené odezvy
zi hodnoty odpovídající odezvě (yi) na vypočítané regresní přímce, n≥14
Připraví se dvě serie nejméně po sedmi ampulích či lahvičkách (4.4). Do každé ampule nebo lahvičkyse přidá takový objem zředěného standardního roztoku VC (5.2) a DMA (3.2) nebo roztok vnitřního standardu v DMA (3.3), aby výsledné koncentrace VC duplikátních roztoků byly přibližně rovny hodnotám 0, 0,050, 0,075, 0,100, 0,150, 0,200 atd. mg/l DMA nebo mg/kg DMA a aby všechny ampule nebo lahvičky obsahovaly stejné množství DMA, jaké má být použito podle bodu 5.5. Ampule nebo lahvičke se těsně uzavřou a dále se postupuje způsobem popsaným v bodě 5.6. Sestrojí se graf, v němž jsou na svislé ose vyneseny plochy (nebo výšky) píků VC ze stanovení duplicitních roztoků, nebo poměry těchto ploch (nebo výšek) píků k plochám (nebo výškám) píků odpovídajících vnitřnímu standardu a na vodorovné ose jsou vyneseny koncentrace VC v duplicitních roztocích.
5.4
Ověření správnosti přípravy standardních roztoků získaných v bodech 5.1 a 5.2
Při přípravě druhého zředěného standardního roztoku o koncentraci rovné 0,1 mg VC/1 nebo 0,1 mg VC/kg DMA nebo roztoku vnitřního standardu se postupuje podle postupu popsaného v bodech 5.1 a 5.2. Průměr dvou chromatografických stanovení se u tohoto roztoku nesmí lišit o více než 5 % od odpovídajícího bodu kalibrační křivky. Je-li rozdíl větší než 5 %, vyřadí se všechny roztoky získané v bodech 5.1, 5.2, 5.3 a 5.4 a postup se opakuje od začátku.
5.5
Příprava vzorků materiálů nebo výrobků
Připraví se dvě ampule nebo lahvičky (4.4). Do každé z nich se s přesností na 0,1 mg naváží nejméně 200 mg vzorku získaného z jednoho zkoušeného materiálu nebo výrobku, rozmělněného na malé kousky. Je třeba zajistit, aby do každé ampule nebo lahvičky bylo naváženo stejné množství. Ampule/lahvičky se ihned uzavřou. Do každé ampule/lahvičky se přidá na každý gram vzorku 10 ml nebo 10 g DMA (3.2) nebo 10 ml nebo 10 g roztoku vnitřního standardu (3.3). Ampule/lahvičky se utěsní a dále se postupuje podle bodu 5.6.
5.6
Stanovení plynovou chromatografií
5.6.1
Ampule/lahvičky se protřepou takovým způsobem, aby nedošlo ke styku kapaliny se septem (4.4) a vytvoří se co možná nejhomogenější roztoky nebo suspenze vzorků materiálu výrobku (5.5).
5.6.2
Všechny utěsněné ampule/lahvičky (5.3, 5.4 a 5.5) se vloží na dvě hodiny do vodní lázně o teplotě 60 ± 1 °C za účelem dosažení rovnováhy. V případě potřeby se znovu protřepou.
5.6.3
Z prostoru nad kapalinou v ampuli/lahvičce se odebere vzorek. Při ručním vzorkování je nutno dbát na to, aby byly odebírány reprodukovatelné vzorky (viz bod 4.4), zejména injekční stříkačka musí být předehřáta na teplotu vzorku. Měří se plochy (nebo výšky) píků odpovídajících VC a, byl-li použit, vnitřnímu standardu.
5.6.4
Jakmile se na chromatogramu objeví píky DMA, odstraní se z kolony (4.3) přebytek DMA vhodnou metodou.
6
Výpočet výsledků
6.1
Interpolací se z grafu odečtou neznámé koncentrace dvojic vzorků. Byl-li použit vnitřní standard, je nutno jej vzít v úvahu. Množství VC v každém z dvojice vzorků zkoušeného výrobku se vypočte za použití následující rovnice:
x=c.Vm1000
kde:
x je koncentrace VC ve vzorku výrobku, vyjádřená v mg/kg,
c koncentrace VC v ampuli obsahující vzorek výrobku (viz bod 5.5), vyjádřená v mg/l nebo mg/kg,
V objem nebo hmotnost DMA v ampuli obsahující vzorek výrobku (viz bod 5.5), vyjádřeno v litrech nebo kilogramech,
m hmotnost vzorku výrobku, vyjádřená v gramech.
6.2
Koncentrace VC ve zkoušeném výrobku, vyjádřená v mg/kg, je definována jako průměr dvou koncentrací VC stanovených podle bodu 6.1 za předpokladu, že je splněno kriterium přesnosti uvedené v bodě 8.
7
Ověření množství VC
V případech, kdy obsah VC ve výrobcích, vypočítaný podle bodu 6.2, přesahuje maximální přípustné množství, musí být hodnoty získané analýzou jednotlivých dvojic vzorků (5.6 a 6.1) potvrzeny jedním z níže uvedených tří způsobů:
-
použitím alespoň jedné další kolony (4.3) se stacionární fází odlišné polarity. Tento postup je třeba opakovat tak dlouho, až na získaném chromatogramu nebudou žádné známky překrývání píků VC a/nebo vnitřního standardu se složkami vzorku výrobku nebo potraviny či pokrmupokrmu.
-
použitím jiných detektorů, např. detektor založený na mikroelektrolytické vodivosti
-
použitím hmotové spektrometrie; v tomto případě lze s velkou pravděpodobností usuzovat na přítomnost VC, byly-li nalezeny ionty molekul o výchozí hmotnosti (m/e) 62 a 64 v poměru 3 : 1. V případě pochybností je nutno zkontrolovat celé hmotnostní spektrum.
8
Přesnost metody
Rozdíl mezi výsledky dvou stanovení (6.1) provedených najednou nebo v rychlém sledu za sebou u stejného vzorku stejným pracovníkem za stejných podmínek nesmí přesáhnout hodnotu 0,2 mg VC/kg výrobku.
Příloha č. 6
k vyhlášce č. 38/2001 Sb.
Stanovení vinylchloridu uvolněného výrobky z polyvinylchloridu a jeho kopolymerů do potravin
1
Předmět a oblast použití
Touto metodou se stanoví obsah vinylchloridu v potravinách.
2
Princip stanovení
Obsah vinylchloridu (VC) v potravinách se stanoví plynovou chromatografií za použití metody "headspace" (metodou odběru vzorku z prostoru nad substrátem).
3
Použité chemikálie
3.1
Vinylchlorid (VC) o čistotě vyšší než 99,5 % V/V.
3.2
N,N-dimethylacetamid (DMA), prostý veškerých nečistot se stejným retenčním časem za zkušebních podmínek jako VC nebo jako vnitřní standard (3.3).
3.3
Diethylether nebo cis-but-2-en v DMA (3.2) jako roztok vnitřního standardu. Tyto vnitřní standardy nesmějí obsahovat žádné nečistoty se stejným retenčním časem jako VC za zkušebních podmínek.
3.4
Destilovaná nebo demineralizovaná voda ekvivalentní čistoty.
4
Zkušební pomůcky
Poznámka:
Uvádí se pouze přístroje nebo součásti speciálního vybavení. Předpokládá se, že obvyklé přístroje a vybavení jsou k dispozici.
4.1
Plynový chromatograf vybavený zařízením pro automatické dávkování vzorku z prostoru nad substrátem ("headspace") nebo zařízením pro ruční vstřikování vzorků.
4.2
Plameno-ionizační detektor nebo jiné detektory uvedené v bodě 7.
4.3
Kolona pro plynovou chromatografii
Kolona musí umožňovat oddělení píků vzduchu, VC a vnitřního standardu, pokud je použit. Dále kombinace systémů 4.2 a 4.3 musí umožňovat, aby signál roztoku obsahujícího 0,005 mg VC/litr DMA nebo 0,005 mg VC/kg DMA byl roven nejméně pětinásobku šumu pozadí.
4.4
Ampule nebo lahvičky na vzorky musí být opatřeny septy ze silikonu nebo butylkaučuku.
Při použití ručního dávkování vzorku může při odběru vzorku injekční stříkačkou z prostoru nad kapalinou vzniknout podtlak uvnitř ampule nebo lahvičky. Proto se při manuálních technikách dávkování vzorku, pokud nejsou ampule před odběrem natlakovány, doporučuje používat velké ampule.
4.5
Injekční mikrostříkačky.
4.6
Plynotěsné injekční stříkačky pro ruční dávkování vzorku z prostoru nad kapalinou (headspace).
4.7
Analytické váhy s přesností vážení 0,1 mg.
5
Pracovní postup
UPOZORNĚNÍ: VC je nebezpečná látka a při pokojové teplotě je v plynném stavu. Proto příprava roztoku musí být prováděna v dobře odvětrané digestoři.
Poznámka:
Proveďte všechna potřebná opatření pro zamezení úniku VC nebo DMA.
Při ručních technikách dávkování vzorku by měl být použit vnitřní standard (3.3).
Při použití vnitřního standardu je nutno používat v průběhu celého postupu tentýž roztok.
5.1
Příprava standardního roztoku VC (roztok A)
5.1.1
Koncentrovaný standardní roztok VC o koncentraci přibližně 2 000 mg/kg
Do vhodné skleněné nádoby zvážené s přesností na 0,1 mg se nalije určité množství (např. 50 ml) DMA (3.2). Nádoba s DMA se znovu zváží. K DMA se pomalým vstřikováním přidá určité množství (např. 0,1 g) VC (3.1) v kapalné nebo plynné formě. VC lze přidat také jeho probubláváním do DMA za předpokladu, že se použije zařízení zabraňující ztrátám DMA. Nádoba se znovu zváží s přesností na 0,1 mg. Pro dosažení rovnováhy se roztok v nádobě nechá dvě hodiny stát. Používá-li se vnitřní standard, přidá se tento vnitřní standard v takovém množství, aby jeho koncentrace v koncentrovaném standardním roztoku VC byla stejná, jako koncentrace roztoku vnitřního standardu připraveného podle bodu (3.3). Standardní roztok se uchovává v chladničce.
5.1.2
Příprava zředěného standardního roztoku VC
Odvážené množství koncentrovaného standardního roztoku VC (5.1.1) se zředí na známý objem nebo na známou hmotnost použitím DMA (3.2) nebo roztokem vnitřního standardu (3.3). Koncentrace výsledného zředěného standardního roztoku (roztok A) se vyjádří v mg/l nebo mg/kg.
5.1.3
Sestrojení kalibrační křivky pomocí roztoku A
Kalibrační křivka musí být sestrojena pomocí bodů nejméně sedmi duplicitních stanovení. Opakovatelnost odezev musí být menší než 0,002 mg VC na jeden litr nebo kilogram DMA. Kalibrační křivka se vypočítá z těchto bodů metodou nejmenších čtverců, tzn. že regresní přímka se vypočítá za použití následující rovnice:
y=a1·x+a0
a1=n∑xy-∑x.∑yn∑x2-∑x2
a0=∑y·∑x2-∑x·∑xyn∑x2-∑x2
kde:
y je výška nebo plocha píku jednotlivého stanovení,
x odpovídající koncentrace na regresní přímce,
n počet provedených stanovení (n větší nebo rovno 14).
Křivka musí být lineární, tj. standardní odchylka (s) rozdílů mezi naměřenými odezvami (yi) a odpovídajícími hodnotami odezev vypočítaných z regresní přímky (zi) dělená střední hodnotou (y) všech naměřených odezev nesmí přesáhnout 0,07:
Vypočítá se pomocí výrazu:
sy¯≤0,07
s=∑i=1nyi-zi2n-1
y¯=1n∑i=1nyi
kde:
yi jsou jednotlivé naměřené odezvy,
zi hodnoty odpovídající odezvě (yi) na vypočítané regresní přímce, n ≥ 14.
Připraví se dvě série nejméně po sedmi ampulích (4.4). Do každé ampule se přidá takový objem zředěného standardního roztoku VC (5.1.2) a DMA (3.2) nebo roztok vnitřního standardu v DMA (3.3), aby konečná koncentrace VC duplikátních roztoků byla přibližně rovna hodnotám 0, 0,005, 0,010, 0,020, 0,030, 0,040, 0,050, atd. mg/l DMA nebo mg/kg DMA a každá ampule obsahovala stejný celkový objem roztoku. Množství zředěného standardního roztoku VC (5.1.2) musí být takové, aby poměr mezi celkovým objemem (mikrolitry) přidaného roztoku VC a množstvím DMA (g nebo ml) nebo roztoku vnitřního standardu (3.3) nebyl větší než 5. Ampule se utěsní a naloží se s nimi postupem popsaným v bodech 5.4.2, 5.4.3 a 5.4.5. Sestrojí se graf, kde na ose y jsou vyneseny plochy (nebo výšky) píků VC duplikátních roztoků, nebo poměr těchto ploch (nebo výšek) k plochám (nebo výškám) odpovídajících píků vnitřního standardu, a na ose x jsou vyneseny koncentrace VC duplikátních roztoků.
5.2
Ověření správnosti přípravy standardních roztoků získaných v bodě 5.1
5.2.1
Příprava druhého standardního roztoku VC (roztok B)
Opakuje se postup popsaný v bodech 5.1.1 a 5.1.2 za účelem získání druhého standardního roztoku, v tomto případě s koncentrací přibližně rovnou 0,02 mg VC/l nebo 0,02 mg VC/kg DMA nebo roztoku vnitřního standardu. Tento roztok se umístí do dvou ampulí (4.4). Ampule se utěsní a naloží se s nimi postupem uvedeným v bodech 5.4.2, 5.4.3 a 5.4.5.
5.2.2
Ověření správnosti roztoku A
Jestliže se průměr dvou chromatografických stanovení týkajících se roztoku B (5.2.1) neliší o více než 5 % od odpovídajícího bodu křivky odezvy získané v bodě 5.1.3, je správnost roztoku A prokázána. Je-li rozdíl větší než 5 %, vyřadí se všechny roztoky získané v bodech 5.1. a 5..2 a postup se opakuje od začátku.
5.3
Sestrojení kalibrační křivky "standardního přídavku"
Poznámka: Křivka se musí skládat alespoň ze sedmi dvojic bodů.
Křivka musí být vypočítána z těchto bodů metodou nejmenších čtverců (5.1.3, třetí pododstavec).
Závislost musí být lineární, tj. standardní odchylka(y) rozdílů mezi naměřenými odezvami (yi) a odpovídajícími hodnotami odezev vypočítanými z regresní přímky (zi) dělených průměrnou hodnotou (ȳ) všech naměřených odezev nesmí přesáhnout 0,07 (5.1.3, čtvrtý pododstavec).
5.3.1
Příprava vzorku
Vzorek analyzované potraviny musí být reprezentativním vzorkem potraviny předložené k analýze. Proto musí být před odběrem vzorku potravina promíchána nebo rozdrobena na malé kousky a promíchána.
5.3.2
Postup
Připraví se dvě série alespoň po sedmi ampulích (4.4). Do každé ampule se vloží minimálně 5 g vzorku získaného ze zkoušené potraviny (5.3.1). Zajistí se, aby do každé ampule bylo přidáno stejné množství. Ampule se okamžitě uzavřou. Do každé ampule se přidá na každý gram vzorku 1 ml nejlépe destilované vody, nebo demineralizované vody alespoň stejné kvality, nebo, je-li zapotřebí, příslušného rozpouštědla. (poznámka: u homogenních potravin přídavek destilované nebo demineralizované vody není nutný). Do každé ampule se přidá takový objem zředěného standardního roztoku VC (5.1.2), obsahujícího vnitřní standard (3.3), pokud se považuje za užitečné, aby koncentrace VC přidaného do ampulí byly rovny hodnotám 0, 0,005, 0,010, 0,020, 0,030, 0,040, 0,050 atd. mg/kg potraviny. Zajistí se, aby celkový objem DMA nebo DMA obsahující vnitřní standard (3.3) byl stejný v každé ampuli. Množství zředěného standardního roztoku VC (5.1.2) a doplňujícího DMA, pokud byl použit, musí být takový, aby poměr mezi celkovým objemem (mikrolitry) těchto roztoků a množstvím (g) potraviny obsažené v ampuli byl co možná nejmenší, ale ne více než 5, a byl stejný ve všech ampulích. Ampule se utěsní a naloží se s nimi postupem uvedeným v bodě 5.4.
5.4
Stanovení plynovou chromatografií
5.4.1
Ampule se protřepou takovým způsobem, aby nedošlo ke styku obsažené kapaliny se septem (4.4), a aby se získaly co nejhomogennější roztoky nebo suspenze vzorků potraviny.
5.4.2
Všechny utěsněné ampule (5.2 a 5.3) se dají na dvě hodiny do vodní lázně o teplotě 60 ± 1 °C za účelem dosažení rovnováhy. V případě potřeby se znovu protřepou.
5.4.3
Z prostoru nad kapalinou v ampuli se odebere vzorek. Při ručním dávkování se musí dbát na to, aby byly odebírány reprodukovatelné vzorky (4.4), zejména injekční stříkačka musí být předehřátá na teplotu vzorku. Měří se plochy (nebo výšky) píků odpovídajících VC a, byl-li použit, vnitřnímu standardu.
5.4.4
Sestrojí se graf, ve kterém se na osu y vynesou hodnoty ploch (nebo výšek) píků VC, nebo poměr hodnot ploch (nebo výšek) píků VC k plochám (nebo výškám) píků vnitřního standardu a na osu x se vynese množství (mg) přidaného VC, vztažené na množství vzorku poživatiny navážené do jednotlivých ampulí (kg). Z grafu se odečte úsek na ose x. Získaná hodnota odpovídá koncentraci VC ve zkoušeném vzorku poživatiny.
5.4.5
Jakmile se na chromatogramu objeví pík DMA, odstraní se přebytek DMA z kolony (4.3), za použití vhodné metody.
6
Výsledky
VC uvolněný výrobkem do zkoušené potraviny vyjádřený v mg/kg, je definován jako průměr dvou stanovení (5.4), za předpokladu, že je splněno kriterium reprodukovatelnosti uvedené v bodě 8.
7
Ověření množství VC
V případech, kdy množství VC uvolněného z výrobku do potravin a vypočtené podle bodu 6 přesahuje kriterium uvedené v § 13 odst. 3 vyhlášky, musí být hodnoty získané v každém ze dvou stanovení (5.4) potvrzeny jedním ze tří následujících způsobů:
-
použitím alespoň jedné další kolony (4.3) se stacionární fází odlišné polarity. Tento postup je třeba opakovat tak dlouho, až na získaném chromatogramu nebudou žádné známky překrývání píků VC a/nebo vnitřního standardu se složkami vzorku potraviny.
-
použitím jiných detektorů, např. detektor založený na mikroelektrolytické vodivosti
-
v případě použití.hmotnostní spektrometrie; lze s velkou pravděpodobností usuzovat na přítomnost VC, byly-li nalezeny ionty molekul o výchozí hmotnosti (m/e) 62 a 64 v poměru 3 : 1. V případě pochybností je nutno zkontrolovat celé hmotnostní spektrum.
8
Přesnost metody
Rozdíl mezi výsledky dvou stanovení (5.4) provedených najednou nebo v rychlém sledu za sebou u stejného vzorku stejným pracovníkem za stejných podmínek nesmí přesáhnout hodnotu 0,003 mg VC/kg potraviny.
Příloha č. 7
k vyhlášce č. 38/2001 Sb.
Seznam látek pro výrobky z elastomerů a materiálů na základě přírodního a syntetického kaučuku a podmínky jejich použití
1
ElastomeryElastomery
na bázi těchto sloučenin:
1.1
Část A
1.1.1
ethylen
1.1.2
propylen
1.1.3
1-buten
1.1.4
isobuten
1.1.5
1,3-butadien
1.1.6
isopren
1.1.7
styren
1.1.8
alfa-methylstyren
1.1.9
divinylbenzen
1.1.10
dicyklopentadien; (tricyklo[5,2,1,02,6]deka-3,8-dien)
1.1.11
5-methylen-2-norbornen; (5-methylen-bicyklo[2,2,1] hept-2-en)
1.1.12
5-vinyl-2-norbornen; (5-vinyl-bicyklo[2,2,1] hept-2-en)
1.1.13
silany a siloxany pro silikonové elastomeryelastomery s nejméně jednou OH skupinou a jednou nebo více CH3 skupinami na každém Si atomu.
1.2
Část B
1.2.1
1,4-hexadien
1.2.2
chloropren; (2-chlor-1,3-butadien)
1.2.3
2,3-dichlor-1,3-butadien
1.2.4
1,2,3-trichlor-1,3-butadien
1.2.5
akrylonitril
1.2.6
kyselina methakrylová
1.2.7
methylmethakrylát
1.2.8
ethylenglykoldimethakrylát
1.2.9
vinylacetát
1.2.10
methylakrylát
1.2.11
ethylakrylát
1.2.12
butylakrylát
1.2.13
terc.butylakrylát
1.2.14
vinylalkylether
*) v seznamu u některých látek jsou v závorce za běžně užívanými názvy uvedeny názvy systematické podle nomenklatury IUPAC nebo jiné obvyklé názvy.
2
Vulkanizační činidla
Síťovací činidla
2.1
Část A
2.1.1.
síra
2.2
Část B
2.2.1.
bis (2,4-dichlorbenzoyl) peroxid 1/
2.2.2
dibenzoylperoxid 1/
2.2.3
dikumylperoxid 1/
2.2.4
di-terc.butylperoxid 1/
3
Urychlovače
3.1
Část A
3.1.1
tetramethylthiurammonosulfid 2/
3.1.2
tetramethylthiuramdisulfid 2/
3.1.3
tetraethylthiuramdisulfid 2/
3.1.4
tetrabutylthiurammonosulfid 2/
3.1.5
sym-dimethyldifenylthiuramdisulfid 2/
3.1.6
di-N-pentamethylenthiuramtetrasulfid 2/
3.1.7
di-thio-bis(2-benzothiazol) 2/
3.1.8
N,N-dimethyldithiokarbamát zinečnatý 3/
3.1.9
N,N-diethyldithiokarbamát zinečnatý 3/
3.1.10
N,N-dibutyldithiokarbamát zinečnatý 3/
3.1.11
N,N-dibenzyldithiokarbamát zinečnatý 3/
3.1.12
pentamethylendithiokarbamát zinečnatý 3/
3.1.13
ethylfenyldithiokarbamát zinečnatý 3/
3.2
Část B
3.2.1
1,3-difenylguanidin - nejvýše 0,3 %
3.2.2
1-(2-tolyl)biguanid; (o-tolylbiguanid) - nejvýše 1,0 %
3.2.3
2-merkapto-benzothiazol (a/nebo Zn sůl) - nejvýše 0,05 % 3/
4
Aktivátory
4.1
Část A
4.1.1
mastné kyseliny C6-C18 4/
4.1.2
zinečnaté soli mastných kyselin C6-C18 3/,4/
4.1.3
oxid zinečnatý 3/
4.1.4
uhličitan zinečnatý 3/
4.2.
Část B
4.2.1
amidy mastných kyselin C14-C22 4/
4.2.2
uhličitan hořečnatý
4.2.3
oxid hořečnatý
4.2.4
dibutylamin 5/
4.2.5
dibutylamoniumoleát 5/
5
Retardéry
5.1
Část A
5.1.1
kyselina benzoová -nejvýše 1,0 % 6/
5.1.2
kyselina salicylová -nejvýše 1,0 % 6/
5.1.3
kyselina stearová -nejvýše 1,5 % 6/
5.1.4
ftalanhydrid -nejvýše 0,5 % 6/
6
Antidegradanty
6.1
Část A
6.1.1
2,6-di-terc.butyl-4-methylfenol 7/
6.1.2
pentaerythritol-tetrakis[3-(3°5°-di-terc.butyl-4°-hydroxyfenyl)] propionát 7/
6.1.3
1,3,5-trimethyl-2,4,6-tris(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxybenzyl) benzen 7/
6.1.4
2,4-bis(oktylthiomethyl)-6-methylfenol - nejvýše 0,3 % 7/
6.2
Část B
6.2.1
reakční produkt: styren s difenylaminem 8/,9/
6.2.2
reakční produkty: styren a/nebo alfa-methyl-styren a/nebo alkeny (C3-C12) s fenolem a/nebo methylfenolem 9/
6.2.3
2,6-di-terc.butyl-4-methylfenol 9/
6.2.4
2,2'-methylen-bis(4-methyl-6-terc.butylfenol) 9/
6.2.5
2,2'-methylen-bis(4-methyl-6-cyklohexylfenol) 9/
6.2.6
2,2'-methylen-bis[4-methyl-6-(1-methylcyklohexyl)fenol] 9/
6.2.7
2,2'-methylen-bis(4-methyl-6-terc.oktylfenol) 9/
6.2.8
2,2'-methylen-bis(4-methyl-6-nonylfenol) 9/
6.2.9
2,2'-isobutyliden-bis(4,6-dimethylfenol) 9/
6.2.10
4,4'-butyliden-bis(3-methyl-6-terc.butylfenol) 9/
6.2.11
oktadecyl-3-(3',5'-di-terc.butyl-4'-hydroxyfenyl)propionát - nejvýše 0,5 % 9/
6.2.12
tris-(mono- a dinonylfenyl)fosfit 8/,9/,10/
6.2.13
směs alkylovaných arylfosfitů (Antioxidant 6) 8/,9/,10/
7
Zpracovatelské přísady
7.1
Část A
7.1.1
diisooktyladipát
7.1.2
di-n-oktylsebakát
7.1.3
rafinovaný minerální olej 11/
7.1.4
mikrokrystalický parafin 12/
7.1.5
zinečnaté a sodné soli mastných kyselin C6-C18 4/
7.1.6
lecithin 13/
7.1.7
polydimethylsiloxany
7.1.8
polyethylen 14/
7.1.9
polyethylenglykol (polyoxyethylen) molekulová hmotnost vyšší než 4000 (s obsahem ethylenglykolu a/nebo bis(2-hydroxyethyl)etheru menším než 0,3 %)
7.1.10
disproporcionovaná kalafuna a/nebo její draselná či sodná sůl
7.2
Část B
7.2.1
dibutylsebakát
7.2.2
acetyltributylcitrát
7.2.3
stearát vápenatý
7.2.4
parafin 15/
7.2.5
epoxidovaný sojový olej 16/
7.2.6
butylestery kyselin sojového oleje 16/
7.2.7
alkylsulfát sodný (alkyl C8-C18)
7.2.8
močovina - nejvýše 3,0 %
7.2.9
xylenolformaldehydová pryskyřice 17/,18/
7.2.10
melaminresorcinformaldehydová pryskyřice 17/,18/
7.2.11
sodná sůl kondenzačního produktu naftalensulfonové kyseliny a formaldehydu 18/
7.2.12
azodikarbonamid - nejvýše 3,0 %
7.2.13
polyethylenglykol (molekulová hmotnost vyšší než 200; s obsahem ethylenglykolu a/nebo bis(2-hydroxyethyl)etheru menším než 0,3 %) a jeho ethery s alkoholy (jednosytnými, primárními, lineárními, nasycenými C4-C18 a oleylalkoholem 19/
7.2.14
kumaronová pryskyřice
7.2.15
faktis 20/
8
Plniva
8.1
Část A
8.1.1
uhličitan vápenatý
8.1.2
uhličitan hořečnatý
8.1.3
uhličitan zinečnatý
8.1.4
oxid hlinitý
8.1.5
oxid hořečnatý
8.1.6.
oxid křemičitý
8.1.7.
oxid titaničitý
8.1.8
křemičitan vápenatý
8.1.9
křemičitan hořečnatý
8.1.10
křemičitan hlinitý
8.2
Část B
8.2.1
Saze - nejvýše 10,0 % 21/
9
Požadavky na hotové výrobky z elastomerůelastomerů a materiálů na základě přírodního a syntetického kaučukusyntetického kaučuku
9.1
Při posuzování výrobků kategorie I a II se provádějí následující zkoušky vodného výluhu, připraveného vyluhováním 8 gramů výrobku destilovanou vodou1), při teplotě 100 °C po dobu 0,5 hodiny. Výrobek musí splňovat následující hygienické požadavky:
a) Redukující látky| nejvýše 15 ml 0,002 mol/l KMnO4
---|---
b) Odparek| nejvýše 20,0 mg. dm -2
c) Opalescence a zákal| negativní1)
d) Primární aromatické aminy| negativní1)
e) Důkaz amonných iontů| negativní1)
f) Důkaz sirníků a kyselých sirníků| negativní1)
g) Důkaz sirnatanů| negativní1)
h) Důkaz barya| negativní1)
i) Sekundární alifatické aminy 22/| nejvýše 5,0 mg.dm-2
9.2
Při posuzování výrobků kategorie III a IV se provádějí zkoušky vodného výluhu, připraveného vyluhováním 8 gramů výrobku při teplotě 40 °C po dobu 24 hodin u kategorie III a po dobu 0,5 hodiny u kategorie IV. PryžPryž musí splňovat následující požadavky:
a) Redukující látky| nejvýše 30 ml 0,002 mol/l KMnO4
---|---
b) Odparek| nejvýše 10,0 mg.dm-2
c) Primární aromatické aminy| negativní1)
d) Důkaz amonných iontů| negativní1)
e) Důkaz sirníků a kyselých sirníků| negativní1)
f) Důkaz sirnatanů| negativní1)
g) Důkaz barya| negativní1)
h) Sekundární alifatické aminy| negativní1)
9.3
Při posuzování výrobků kategorie V se provádějí zkoušky vodného výluhu, připraveného vyluhováním výrobku při teplotě 40 °C po dobu 0,5 hodiny. Výrobek musí splňovat následující požadavky:
Odparek| nejvýše 10,0 mg.dm-2
---|---
9.4
U silikonových elastomerůelastomerů kategorie I až V se provádí následující zkoušky vodného výluhu připraveného vyluhováním 1 dm-2 výrobku ve 100 ml destilované vody při teplotě 20 °C po dobu 24 hodin:
a) Oxidovatelné látky| nejvýše 0,5 mg KMnO4 /100 ml
---|---
b) Odparek | nejvýše 10,0 mg.dm-2
9.5
U výrobků kategorie I se stanovuje obsah uvolněných N-nitrosaminů a N-nitrosovatelných látek po jejich vyluhování z 10 gramů elastomeruelastomeru do 50 ml roztoku modelujícího sliny připraveného podle odstavce 9.6 této přílohy při teplotě 40 ± 2 °C po dobu 24 hodin a po jejich následném vyextrahování dichlormethanem prostým nitrosaminů, metodou plynové chromatografie. Celkové množství uvolněných N-nitrosaminů nesmí překročit 0,01 mg v 1 kg elastomeruelastomeru a množství N-nitrosovatelných látek nesmí překročit 0,1 mg v 1 kg elastomeruelastomeru.
9.6
Zkušební roztok modelující sliny je roztok o pH 9, obsahující 4,2 g hydrogenuhličitanu sodného (NaHCO3), 0,5 g chloridu sodného (NaCl), 0,2 g uhličitanu draselného (K2CO3), a 0,03 g dusitanu sodného (NaNO2), v 1000 ml destilované vody nebo vody ekvivalentní kvality.
Poznámky:
1/
Zbytky peroxidů v hotovém výrobku ze silikonového elastomeruelastomeru nesmí být prokazatelné.
2/
Sirné sloučeniny ve výluhu z hotového výrobku nesmí být prokazatelné.
3/
Celkový obsah sloučenin zinku ve vulkanizovaném výrobku nesmí překročit 2,0 % (vztaženo na zinek).
4/
Nasycené i nenasycené alifatické nerozvětvené monokarboxylové kyseliny s obsahem nezmýdelnitelného podílu nejvýše 1,0 %.
5/
Tyto látky nebo jejich rezidua ve výluhu z hotového výrobku nesmí být prokazatelné
6/
Celkem nejvýše 2,5 %.
7/
Jen jako součást základního elastomeruelastomeru.
8/
Výrobky z elastomerůelastomerů, vyrobených z těchto sloučenin nesmějí být používány pro styk s tuky a potravinami obsahujícími více než 5 % tuku.
9/
Celkem nejvýše 1,0 %.
10/
Požadavky na čistotu fosfitových antioxidantů: obsah nezreagovaných nonylfenolů (nonylfenol a dinonylfenol) může být nejvýše 6,0 %. Obsah volného nesubstituovaného fenolu může být nejvýše 0,05 %. Obsah tris(nonyl-fenyl)fosfátu a bis(nonylfenyl)-fosfitu nesmí dohromady překročit 1,0 %. Jako prostředek pro zabránění hydrolýze smí být k tris(nonylfenyl)fosfitu přidáno nejvýše 1,0 % tri-2-propanol-aminu. Tato látka nesmí být v hotových výrobcích prokazatelná.
11/
Český lékopis 1997, 2. díl
12/
Použití jednotlivých typů pro styk s potravinami schválených orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví.
13/
Peroxidové číslo nejvýše 10,0.
14/
Polyethylen vyhovující hygienickým požadavkům § 10 vyhlášky
15/
Parafiny schválené orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví.
16/
Jodové číslo nejvýše 8,0.
17/
Celkem nejvýše 5,0 %.
18/
Obsah formaldehydu ve výluhu z hotového výrobku do simulantů potravinsimulantů potravin a za vyluhovacích podmínek podle přílohy č. 4 a poměru 1 cm2 : 1 ml nejvýše 0,1 mg.dm-2.
19/
Nejvýše 1,0 %.
20/
Jako surovinu pro výrobu faktisu lze použít pouze přírodní nebo hydrogenované tuky a oleje rostlinného nebo živočišného původu, nikoli však oxidované.
21/
Pro vybrané aplikace, kde přichází malá plocha elastomeruelastomeru do styku s větším objemem potraviny po dobu nepřesahující 10 minut, za teploty místnosti nebo nižší (např. pryžové součásti dojicích přístrojů, těsnění pro stroje na zpracování mléka, těsnění pro potrubí čerpadla a ventily pro rozvod pitné vody, čerpadlové statory, dopravníkové pásy, sací a tlakové vedení pro plnění a vyprazdňování kontejnerů,
22/
Provádí se pouze u výrobků kategorie II.
Příloha č. 8
k vyhlášce č. 38/2001 Sb.
Seznam kovů, slitin a pájek pro výrobu materiálů a výrobků
1
Kovy a slitiny
1.1
Korozivzdorné ocele (tzv. nerez ocele obsahující nejvýše 21 % chromu, 14 % niklu a 10,5 % manganu
1.2
Litina, různé druhy ocelí a slitiny železa, které snadno podléhají rzi, musí být proti ní opatřeny vhodnou povrchovou úpravou specifikovanou vyhláškou nebo musí být použity pouze pro styk se suchými potravinamisuchými potravinami, a to za podmínek, kdy nebude docházet ke korozi výrobku.
1.3
Hliník: kov s minimálním hmotnostním podílem 99,0 % Hmotnostní podíl každého jiného prvku nesmí překročit následující mezní hodnoty: 1,0 % (železo + křemík), 0,1 % mědi, jestliže obsah chromu a/nebo manganu je větší než 0,05 % a/nebo jestliže obsah chromu je menší než 0,05 % a manganu větší než 0,05 %, 0,20 % mědi, za předpokladu, že ani chrom, ani mangan nepřekročí hmotnostní podíl 0,05 %, prvky (bor, chrom, hořčík mangan, nikl, zinek) jednotlivě 0,10 %, ostatní prvky méně než 0,05 % jednotlivě. 1/
1.4
Slitiny hliníku obsahující maximální hmotnostní podíl následujících prvků: 13,5 % křemíku, 2,0 % železa, 0,5 % mědi, 4,0 % manganu, 11,0 % hořčíku, 0,35 % chromu, 3,0 % niklu, 0,25 % zinku 0,2 % antimonu, 0,10 % cínu, 0,2 % stroncia 0,3 % zirkonia, 0,3 % titanu a jiných prvků celkem 0,15 % z toho maximálně 0,05 % jednotlivě.1/
1.5
Neželezné slitiny různých prvků pokud obsahují nejvýše toto množství prvků: 0,01 % arzénu, 5 % chromu, 0,01 % kadmia, 2,5 % mědi, 2 % niklu, 0,5 % olova, 5 % hliníku, ostatní prvky jednotlivě do 0,1 %, úhrnně však do 0,8 %, s výjimkou slitiny britanium používanou podle vyhlášky č. 141/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobu, zpracování a skladování lihu6).
Tyto slitiny mohou obsahovat cín, hořčík, vápník, křemík, mangan, titan a stříbro bez omezení množství.
1.6
Cín obsahující nejvýše 0,1 % olova, 0,3 % arzénu, 0,1 % vizmutu a 0,05 % antimonu.
1.7
Stříbro, zlato, platina, iridium, rhodium a jejich slitiny.
1.8
Titan.
1.9
Měď a její slitiny se zinkem, cínem, nebo hliníkem ( mosaz, bronz a hliníkový bronz), pokud neobsahují více než 0,5 % olova, 0,01 % arzénu a 0,1 % antimonu, avšak pouze pro tyto účely:
1.9.1
K výrobě vah, jejich částí (např. misek), závaží, hmoždířů včetně paliček;
1.9.2
K výrobě kotlů, kotlíků, dražovacích bubnů, varných a podobných nádob v cukrářské výrobě a v cukrovinkářském průmyslu;
1.9.3
K výrobě varných souprav, chladících stoků, usazovacích kádí a sprchových chladičů mladiny v pivovarském průmyslu;
1.9.4
K výrobě kohoutů nebo jiných armatur, trubek a potrubí v různých potravinářských zařízeních, pokud přicházejí pouze do krátkodobého stykukrátkodobého styku s potravinami, nikoliv však s kapalinami, které obsahují volný nebo vázaný oxid uhličitý (např. u kyvet pro sodovou vodu, limonády, u výčepního zařízení pro pivo apod.);
1.11
Slitiny cínu, olova, vizmutu a antimonu pro výrobu pojistek o maximálním průměru do 10 mm pro tlakové nádoby a hrnce.
2
Pájky
2.1
Cínové pájky s olovem s nejvyšším obsahem 10 % olova a 0,15 % antimonu, 0,1 % vizmutu, 0,05 % arzénu a 0.1 % kadmia.
2.2
Cínové pájky se zinkem s nejvyšším obsahem 30 % zinku, 0,5 % olova a 0,1 % kadmia.
2.3
Čisté stříbro, slitiny stříbra s mědí, cínem, zinkem a fosforem s nejvyšším obsahem 35 % zinku, 6 % fosforu a 0,5 % olova. 2/
2.4
Pájky ze slitin stříbra, mědi, manganu, niklu a zinku obsahující nejvýše 6,5 % manganu, 4 % niklu, 23 %zinku a 5 % olova. 2/
2.5
Pájky ze slitiny mědi a fosforu s nejvyšším obsahem 10 % fosforu, 0,5 % antimonu a 0,1 % olova. 2/
2.6
Pájky ze slitin mědi, niklu a zinku s nejvyšším obsahem 10 % niklu, 40 % zinku a 0,05 % olova. 2/
2.7
Pájky ze slitin hliníku, křemíku a manganu, u nichž obsah nečistot a příměsí dalších prvků nepřesahuje hodnoty uvedené v odstavci 1.4 části 1 této přílohy.
Poznámky:
1/
Hliník a jeho slitiny (podle odstavců 1.3. a 1.4.) mohou být použity jen tam, kde přijdou do styku s potravinami, s vyloučením silně kyselých potravinkyselých potravin (t.j. pH < 3.7), po dobu nepřesahující 4 hodiny. Toto omezení se nevztahuje na suché potravinysuché potraviny. V ostatních případech musí být kryty povrchovými úpravami specifikovanými vyhláškou.
2/
Tyto pájky lze použít pouze k pájení mědi a měděných slitin podle bodu 1.9 části 1 této přílohy.
Příloha č. 9
k vyhlášce č. 38/2001 Sb.
Oddíl 1
Hygienické požadavky na výrobky ze skla, sklokeramiky, keramiky, porcelánu a předmětů se smaltovaným povrchem
1.
Limity migrace olova a kadmia ve výluzích z výrobků ze sklaskla, sklokeramikysklokeramiky, keramiky, porcelánu a předmětů se smaltovaným povrchem, připravených podle kapitoly II této přílohy nebo podle normalizované normy:
| | olovo (Pb)| kadmium (Cd)
---|---|---|---
1.1| kategorie 1| 0,8 mg.dm-2| 0,07 mg.dm-2
1.2| kategorie 2| 4,0 mg.l-1| 0,3 mg.l-1
1.3| kategorie 3| 1,5 mg.l-1| 0,1 mg.l-1
1.4| okraj pro pitíokraj pro pití| 2,0 mg/předmět| 0,20 mg/předmět
2.
Limity migrace olova a kadmia ve výluzích z dětských sacích lahví
| | olovo [mg.l-1]| kadmium [mg.l-1]
---|---|---|---
2.1.| vnitřní povrch| 0,25| 0,03
2.2.| vnější povrch| 2,00| 0,15
3.
Jestliže hodnoty migrace olova, kadmia ze silikátového výrobku nepřekročí limit migrace o více než 50%, považuje se výrobek za vyhovující požadavkům této vyhlášky tehdy, pokud alespoň tři jiné výrobky stejného tvaru, rozměrů, se stejným dekorem a glazurou budou podrobeny zkoušce za podmínek stanovených v oddílu 2 této přílohy a průměrná množství olova, kadmia uvolněná z těchto výrobků nepřekročí stanovené limity migrace, přičemž žádný z těchto výrobků nesmí přesáhnout tyto limity o více než 50 %.
Oddíl 2
1.
Základní pravidla pro ověření migrace olova a kadmia
1.1.
Zkušební kapalina („simulant“)
4% (V/V) čerstvě připravený vodný roztok kyseliny octové.
1.2.
Zkušební podmínky
Zkouška se provádí při teplotě 22 ± 2 °C po dobu 24 ± 0,5 hodiny.
Má-li být stanoveno množství migrace olova, vzorek se zakryje vhodným materiálem a vystaví se obvyklým světelným podmínkám v laboratoři.
Má-li být stanoveno množství migrace kadmia nebo olova a kadmia, zakryje se vzorek tak, aby bylo zajištěno, že zkoušený povrch je udržován v naprosté tmě.
1.3
Způsob plnění vzorků zkušební kapalinou
1.3.1.
Vzorky, které lze plnit
Výrobek se naplní 4% (V/V) roztokem kyseliny octové do úrovně nejvýše 1 mm pod bodem, kde by kapalina přetekla; vzdálenost se měří od horního okraje vzorku. Vzorky s plochým nebo mírně šikmým okrajem by měly být plněny tak, aby vzdálenost mezi povrchem kapaliny a bodem, kde by kapalina přetekla, byla nejvýše 6 mm, měřeno podél šikmého okraje.
1.3.2.
Vzorky, které nelze plnit
Povrch vzorku, který není určen pro styk s potravinou, se nejdříve pokryje ochrannou vrstvou schopnou odolat působení 4% (V/V) roztoku kyseliny octové. Vzorek se poté ponoří do nádoby obsahující známý objem roztoku kyseliny octové tak, aby povrch určený pro styk s potravinami byl zcela pokryt zkušební kapalinou.
1.4.
Stanovení plochy povrchu
Plocha povrchu výrobků kategorie 1 je shodná s plochou povrchu menisku vytvořeného povrchem volné kapaliny při dodržení požadavků na plnění výrobků, stanovených výše v bodě 1.3.
2.
Analytická metoda pro stavení migrace olova a kadmia
2.1.
Předmět a oblast použití
Metoda umožňuje stanovit specifickou migracispecifickou migraci olova, kadmia.
2.2.
Podstata metody
Stanovení specifické migracespecifické migrace olova, kadmia se provede instrumentální analytickou metodou, která splňuje kritéria specifikovaná v bodě 4.
2.3.
Reakční činidla
Veškerá reakční činidla musí být čistoty p.a., není-li určeno jinak.
Je-li zmíněna voda, rozumí se jí vždy destilovaná voda nebo voda ekvivalentní čistoty.
2.3.1.
4% (V/V) vodný roztok octové kyseliny
Do destilované vody se přidá 40 ml ledové octové kyseliny a se doplní na 1000 ml destilovanou vodou.
2.3.2.
Zásobní roztoky
Připraví se zásobní roztok s obsahem olova 1000 mg.l-1 a zásobní roztok s obsahem kadmia alespoň 500 mg.l-1 ve čtyřprocentním roztoku kyseliny octové (2.3.1).
2.4.
Kritéria provádění instrumentální analytické metody
2.4.1.
Mez detekce přístroje pro olovo a kadmium musí být rovna nebo nižší než:
0,1 mg.l-1 pro olovo,
0,01 mg.l-1 pro kadmium.
Mez detekce je definována jako koncentrace prvku ve čtyřprocentní m roztoku kyseliny octové (2.3.1), která dává signál rovný dvojnásobku šumu pozadí přístroje.
2.4.2.
Mez kvantifikace pro olovo a kadmium musí být rovna nebo nižší než:
0,2 mg.l-1 pro olovo,
0,02 mg.l-1 pro kadmium
2.4.3.
Výtěžnost.
Extrakce olova a kadmia přidaného do čtyřprocentního roztoku kyseliny octové uvedeného v bodu 2.3.1 se musí pohybovat mezi 80-120 % přidaného množství.
2.4.4.
Specifičnost.
Použitá přístrojová analytická metoda musí být zbavena všech matricových a spektrálních interferencí.
2.5.
Postup metody
2.5.1.
Příprava vzorku
Vzorek musí být čistý a zbavený mastnoty nebo jiných látek, které by mohly ovlivnit zkoušku.
Vzorek se omyje při teplotě přibližně 40 °C v roztoku obsahujícím běžný tekutý detergent. Vzorek se opláchne nejprve vodovodní vodou a poté destilovanou vodou nebo vodou ekvivalentní čistoty. Vzorek se nechá okapat a osuší se tak, aby nedošlo k jeho znečištění. Povrchu, který má být zkoušen, se poté již nedotýkejte.
2.5.2.
Stanovení olova, kadmia
Takto připravený vzorek je zkoušen za podmínek stanovených v odstavci 1 tohoto oddílu.
Před odebráním zkušebního roztoku pro stanovení olova, kadmia se obsah vzorku zhomogenizuje vhodnou metodou, při které nedojde k žádným ztrátám roztoku nebo otěru zkoušeného povrchu.
Provede se slepý pokus s použitými chemikáliemi pro každou sérii stanovení. Stanovení olova, kadmia se provede za vhodných podmínek.
Oddíl 3
Náležitosti písemného prohlášení
1.
Písemné prohlášení, kterým se vybavují keramické výrobkykeramické výrobky musí obsahovat tyto náležitosti:
1.1.
název a sídlo, popřípadě místo podnikání osoby, která vyrobila finální keramický výrobekkeramický výrobek nebo název a sídlo, popřípadě místo podnikání osoby, která jej dovezla do členského státu Evropských společenství,
1.2.
identifikaci keramického výrobkukeramického výrobku,
1.3.
datum vydání prohlášení,
1.4.
potvrzení, že keramický výrobekkeramický výrobek splňuje požadavky této vyhlášky a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS.“.
2.
Písemné prohlášení se vystavuje nově, pokud při podstatných změnách ve výrobě nastanou změny v migraci olova a kadmia.
Příloha č. 10
k vyhlášce č. 38/2001 Sb.
Seznam přípustných materiálů a technologií pro povrchové úpravy výrobků
1
Materiály
K úpravě povrchů určených pro styk s potravinami je ve smyslu této vyhlášky povoleno použít:
1.1
Metalizace zdravotně nezávadným kovem nebo slitinou podle přílohy č. 8, s případnými uvedenými omezeními.
1.2
Pocínování povrchů, které přicházejí s potravinami jen do krátkodobého stykukrátkodobého styku. Použitý cín smí obsahovat nejvýše 1 % olova, 0,05 % arsenu, 0,1 % vizmutu a 0,05 % antimonu.
1.3
Pokrytí povrchů nitridem titaničitým.
1.4
Pokrytí povrchů oxidem zirkoničitým.
1.5
Chromování a niklování, avšak pouze pro krátkodobý stykkrátkodobý styk s potravinami (včetně nápojů) nebo pro styk se suchými potravinamisuchými potravinami (s nejvýše 20% vlhkostí).
1.6
Plasty vyhovující hygienickým požadavkům § 10 vyhlášky.
1.7
ElastomeryElastomery vyhovující hygienickým požadavkům § 15 a § 16 vyhlášky.
1.8
Křemičité a titaničité smaltysmalty odpovídající požadavkům § 19 vyhlášky.
1.9
Laky odpovídající požadavkům § 20 vyhlášky.
1.10
Vosky, mikrovosky, parafíny, cerezíny a jiné ropné výrobky 1/
2
Technologické postupy
Technologické postupy, po kterých musí být z povrchů materiálů odstraněny zbytky používaných prostředků, roztoků a lázní:
2.1
Pískování
2.2
Omílání
2.3
Broušení
2.4
Leštění
2.5
Kartáčování
2.6
Odmašťování organickými nebo alkalickými prostředky (např. benzínem, petrolejem, trichlorethylenem, louhem sodným nebo draselným, fosforečnanem sodným, roztoky různých tenzidů, detergentů a jejich směsí a anorganickými a organickými látkami) s následným odstraněním (např. omytím) odmašťovacích prostředků z povrchu
2.7
Moření (např. ve zředěné kyselině sírové, zředěné kyselině chlorovodíkové apod.)
2.8
Černění (tzv. brynýrování)
2.9
Anodická pasivace
2.10
Fosfatizace
2.11
Pasivace lázní s alkalickým chromanem nebo dvojchromanem. 2/
Poznámky
1/
Schválené orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví.
2/
Z takto upraveného povrchu nesmí být ve výluhu z 1 dm2 do destilované vody po dobu 24 h při teplotě 20-22 °C detekován chrom při citlivosti metody 0,001 mg.l-1.
Příloha č. 11
k vyhlášce č. 38/2001 Sb.
Seznam látek pro výrobu laků
1.
Pojiva
1.1.
Přírodní produkty a modifikované přírodní produkty 1/:
1.1.1
šelak
1.1.2
kopál a kopál esterifikovaný vícesytnými alkoholy C3-C6
1.1.3
dammar-pryskyřice
1.1.4
hydrogenované estery kalafuny s 3- a vícesytnými alkoholy C3-C6
1.1.5
estery kalafuny s 3- a vícesytnými alkoholy C3-C6, modifikované kyselinou akrylovou a/nebo kyselinou maleinovou
1.1.6
kalafuna modifikovaná fenolformaldehydovou pryskyřicí, xylolformaldehydovou pryskyřicí, kyselinou akrylovou a/nebo kyselinou maleinovou
1.1.7
vysychavé nenasycené oleje (lněný olej), jakož i z nich zahřátím vzniklé zahuštěné oleje
1.1.8
acetát a propionát celulózy
1.1.9
nitrát celulózy 2/
1.1.10
ethylcelulóza s obsahem ethoxylu 46,5-50,0 % 3/
1.1.11
cyklokaučuk 4/
1.2
Produkty polykondenzace, polymerizace a polyadice:
1.2.1
alkydové pryskyřice (polyestery z vícesytných alkoholů a kyseliny ftalové), příp. modifikované mastnými kyselinami o délce řetězce C6 a více
1.2.2
kondenzační produkty a eterifikované kondenzační produkty z čistěných jedno- i vícesytných, případně alkylovaných fenolů s formaldehydem; xylol-formaldehydové pryskyřice a jejich kondenzační produkty s fenolem a alkylovanými fenoly
1.2.3
ketonové pryskyřice, keton-formaldehydové pryskyřice a furfurol-formaldehydové pryskyřice
1.2.4
fenol-formaldehydové pryskyřice modifikované mastnou kyselinou o délce řetězce C6 a více
1.2.5
jedno- nebo vícesytnými alkoholy C3-C6 eterifikované kondenzační produkty z močoviny a melaminu (případně jejich směsí) s formaldehydem jakož i pryskyřice z esterů kyseliny karbamidové
1.2.6
epoxydové sloučeniny, zesíťované eterifikovanými močovinovými nebo fenolovými pryskyřicemi, nebo esterifikované mastnými kyselinami s délkou řetězce více než C6, nebo zesítěné polyaminoamidy a/nebo polyaminoimidazoliny z dimerizačních a trimerizačních produktů nenasycených mastných kyselin a/nebo alifatickými polyaminy a/nebo isokyanáty
1.2.7
polyamidy 5/
1.2.8
polykondenzáty isokyanátů s alkydovými pryskyřicemi, polyestery a polyethery, obsahujícími hydroxylové skupiny
1.2.9
fenol-formaldehydové pryskyřice a xylol-formaldehydové pryskyřice, případně v kombinaci s acetobutyrátem celulosy 6/
1.2.10
polykarbonáty 5/
1.2.11
polyestery kyseliny akrylové a/nebo methakrylové s jednomocnými nasycenými alifatickými alkoholy C1-C18 5/
1.2.12
polyvinylchlorid a jeho kopolymery 5/
1.2.13
polymery a kopolymery styrenu, butadienu, isoprenu a akrylonitrilu 5/
1.2.14
polychlorbutadien (polychloropren) polyvinylether nasycených alifatických alkoholů C1-C12 5/
1.2.15
polyvinylacetaly alifatických nasycených aldehydů C1-C6 s molekulovou váhou přes 10.000 5/
1.2.16
polyvinylestery alifatických nasycených mastných kyselin C2-C18 5/
1.2.17
cyklické polymery butadienu a isoprenu
2.
Změkčovadla:
Lakovaná plocha o obsahu 1 dm2 smí obsahovat nejvýše 25 mg následujících změkčovadel:
2.1
dibutylsebakát
2.2
dioktylsebakát
2.3
acetyltributylcitrát
2.4
acetyltrietylhexylcitrát
2.5
dibutyladipát
2.6
dioktyladipát
2.7
dihexylazelát
2.8
dioktylazelát
2.9
butylstearát
2.10
dioktylstearát
2.11
epoxidovaný sojový olej 7/
2.12
butylester kyselin sojového oleje 7/
2.13
dialkyl(C6-C12)ftaláty 8/
2.14
dicyklohexylftalát 8/
2.15
polyester kyseliny adipové s 1,3-butandiolem a 1,6-hexandiolem
2.16
polyester kyseliny adipové s 1,3-butandiolem a 1,4-butandiolem
jehož volné hydroxylové skupiny jsou acetylovány
3.
Přísady / Pomocné látky:
3.1
Vysoušedla:
V suchém lakovém filmu smí být nejvýše 0,5 % následujících vysoušedel (vztaženo na kationt) a nejvýše 0,2 % kobaltu:
3.1.1
oxidy a soli kobaltu, manganu, železa, vápníku, zirkonu a ceru s naftenovými kyselinami, s nasycenými především terciárními monokarbonovými kyselinami C9-C11 a 2-ethylhexanovou kyselinou
3.2.
Katalyzátory - celkem nejvýše 1,0 %:
3.2.1
kyselina mravenčí
3.2.2
kyselina octová
3.2.3
kyselina mléčná
3.2.4
kyselina jablečná
3.2.5
kyselina vinná
3.2.6
kyselina citronová
3.2.7
kyselina salicylová
3.2.8
kyselina chlorovodíková
3.2.9
kyselina sírová
3.2.10
kyselina fosforečná
3.2.11
amoniak
3.2.12
hydroxid sodný
3.2.13
hydroxid draselný
3.2.14
hydroxid vápenatý
3.2.15
hydroxid hořečnatý a soli těchto látek
3.2.16
kyselé estery kyseliny fosforečné s jednomocnými nasycenými alifatickými alkoholy s délkou řetězce C2-C4
3.2.17
nasycené alifatické dikarbonové kyseliny C4-C8
3.2.18
kyselina toluensulfonová a nebo chlorid kyseliny toluensulfonové
3.2.19
polyestery alifatických alkoholů C3-C6 s kyselinou titaničitou
3.2.20
hlinité a hořečnaté alkoholáty C2-C8
4.
Stabilizátory:
4.1
povolené pro polymery 5/
4.2
oxid zinečnatý - nejvýše 11,0 % 9/
5.
Emulgátory a ochranné koloidy:
Jen pokud jsou jako zbytky emulgátorů a ochranných koloidů používany při výrobě jednotlivých pojiv a přísad.
6.
Ostatní:
6.1
karnaubský vosk 10/
6.2
parafin rafinovaný 10/,11/
6.3
glycerolestery přirozených mastných kyselin C6-C20 10/
6.4
estery alifatických alkoholů C4-C20 s nerozvětvenými nasycenými alifatickými kyselinami C6-C22 10/
6.5
silikonový olej - nejvýše 2 mg.dm-2 10/,12/
6.6.
pigmenty, barviva a plniva 13/
7.
Hygienické požadavky na finální lakovou vrstvu:
7.1
Lakové vrstvy musejí být, s ohledem na jejich složení, sušeny tak, aby z nich nemohly přecházet do potravin žádné těkavé složky, zvláště žádná rozpouštědla a nesmějí ovlivňovat organoleptické vlastnosti potravin.
7.2.
Množství chemických látek stanovených ve výluzích z nesilikátových a nekovových povrchových úprav do simulantů potravinsimulantů potravin za zkušebních podmínek podle přílohy č. 4 této vyhlášky nesmí překročit následující limity:
7.2.1 fenolické sloučeniny| 0,05 mg fenolu.dm-2
---|---
7.2.2 sloučeniny s -NH2 skupinou| 0,05 mg NH2. dm-2
---|---
7.2.3 primární aromatické aminy| 0,005 mg anilinhydrochloridu.dm-2
---|---
7.2.4 formaldehyd| 0,10 mg CH2O.dm-2
---|---
7.2.5 organické aromatické sloučeniny| 0,10 mg styrenu. dm-2
---|---
7.2.6 estery kyseliny ftalové celkem| 0,20 mg. dm-2
---|---
Poznámky:
1/
Obsah arsenu v těchto látkách nejvýše 3 mg.kg-1, olova 10 mg.kg-1, zinku 25 mg.kg-1, zinku a mědi celkem 50 mg.kg-1, rtuti 2,0 mg.kg-1 a kadmia 2,0 mg.kg-1, přičemž uvedených příměsí úhrnně nejvýše 50 mg.kg-1.
2/
Viskozita 2% roztoku v acetonu při 25 °C nejméně 6 cP.
3/
Její 6% roztok ve směsi z 80 hmotnostních dílů toluenu a 20 hmotnostních dílů etanolu musí vykazovat při 20 °C viskozitu nejméně 6 cP.
4/
Viskozita 20% roztoku cyklokaučuku v benzinu (rozmezí varu 140-200 °C) musí při 20 °C být nejméně 20 cP.
5/
Vyhovující hygienickým požadavkům podle § 10 vyhlášky.
6/
Obsah kyseliny octové asi 20 %, obsah kyseliny máselné 30 - 45 %, stupeň polymerizace 100 - 180.
7/
Jodové číslo nejvýše 8 a obsah kyslíku v epoxy-vazbách méně než 8 %.
8/
Specifický migrační limitSpecifický migrační limit pro ftalátová změkčovadla úhrnně je 0,20 mg.dm-2.
9/
Jako stabilizační prostředek proti zbarvení anorganickými a organickými sloučeninami síry. Laky takto stabilizované nesmí být použity pro silně kyselé náplně.
10/
Úhrnně nejvýše 5 mg.dm-2.
11/
Typy schválené orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví.
12/
Použití jednotlivých typů schválených orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví.
13/
Složení a čistota podle § 6 a § 7vyhlášky.
Příloha č. 12
k vyhlášce č. 38/2001 Sb.
Seznam látek pro výrobu papíru, kartonu a lepenky
Oddíl 1
A.
Suroviny na výrobu papíru
Jako suroviny na výrobu papíru mohou být použity:
1.
Vláknité suroviny
1.1
přírodní vlákna a syntetická vlákna na bázi celulózy, nebělená nebo bělená
1.2
vlákna ze syntetických polymerních a kopolymerních sloučenin, pokud odpovídají požadavkům na plasty určené pro styk s potravinami
1.3
dřevovina bělená nebo nebělená
1.4
regenerovaná vlákna z výroby a zpracování papíru, kartonu a lepenky a ze sběrových papírů, kartonů nebo lepenek třídy C11, C14,C15, C16, C17, C18, C19 a D6 podle ČSN EN 643, pokud z nich vyrobené výrobky odpovídají hygienickým požadakům
2.
Surovinové přísady
2.1
Antrachinon jako urychlovač pro oddělení ligninu a celulózy z dřevoviny, maximálně však 0,15%., vztaženo na hotový papír. Hlavní podíl antrachininu musí být při výrobě vymyt. Obsah zbytkového antrachinonu nesmí být vyšší než 30 mg.kg-1 suchého papíru
3.
Plniva
Jako plniva mohou být použity následující přírodní nebo synteticky vyrobené, ve vodě nerozpustné látky:
3.1
uhličitan vápenatý srážený, prostý Ba2+
3.2
uhličitan vápenatý, velmi jemně mletý, prostý Ba2+
3.3
oxid křemičitý
3.4.
uhličitan hořečnatý
3.5
oxid titaničitý (titanová běloba)
3.6.
křemičitan vápenatý
3.7
křemičitan hořečnatý (mastek)
3.8
srážené a smíšené křemičitany sodné, draselné, hořečnaté, vápenaté, hlinité a železnaté
3.9
síran vápenatý (prostý Ba2+)
3.10
síran barnatý, prostý rozpustných solí barya - čistoty podle Českého lékopisu 1997
3.11
kaolín
3.12
bentonit
3.13
synteticky srážený komplex síranu a hlinitanu vápenatého (satinova běloba)
3.14
síran hlinitý
3.15
oxidy a hydroxidy hliníku a hořčíku
B.
Pomocné výrobní látky
Jako pomocné výrobní látky mohou být použity:
1.
Pojiva /klížidla/
1.1
kolofónium, adiční produkty kyseliny maleinové a kyseliny fumarové a/nebo formaldehydu a kolofónia
1.2
kasein a klih, bez konzervačních prostředků obsahujících bór
1.3
škroby 1/
nativní škroby, jako dále vyjmenované fyzikálně, enzymaticky a chemicky modifikované škroby
Jako emulgátor pro klížidla smí být použit 2-stearosalicylát sodný v množství nejvýše 0,02 %
1.3.1
potravinářské škroby,1)
1.3.1.1
enzymaticky modifikované škroby
1.3.1.2
fyzikálně modifikované škroby
1.3.1.3
chemicky modifikované škroby:
1.3.1.3.1.
kyselinami zpracované škroby
1.3.1.3.2
bělené škroby
1.3.1.3.3
oxidačně odbourané škroby
1.3.1.3.4
monofosfát škrobu
1.3.1.3.5
difosfát škrobu
1.3.1.3.6
fosfatizovaný difosfát škrobu
1.3.1.3.7
acetylovaný difosfát škrobu
1.3.1.3.8
acetát škrobu
1.3.1.3.9
acetylovaný diadipát škrobu
1.3.2
jiné modifikované škroby
1.3.2.1
bělený škrob, zpracovaný s peroxodisulfátem sodným, draselným nebo amonným, kyselinou peroctovou nebo peroxidem vodíku
1.3.2.2
oxidativně odbouraný škrob, zpracovaný peroxidem vodíku, peroxodisulfátem sodným, draselným nebo amonným, včetně dialdehydu škrobu, vyrobeného z oxidovaného škrobu s obsahem aldehydu nejméně 90 dílů na 100 dílů
1.3.2.3
estery škrobu:
1.3.2.3.1
monofosfát škrobu, zpracovaný fosforečnanem amonným nebo ortofosforečnou kyselinou za přítomnosti močoviny
1.3.2.3.2
acetát škrobu zpracovaný vinylacetátem (specifikace škrobu: nejvýše 2,5 % acetylových skupin)
1.3.2.4
ethery škrobu:
1.3.2.4.1
zpracované s propylenoxidem k výrobě neutrálních éterů škrobu (specifikace škrobu: propylenchlorhydrin nejvýše 1 mg.kg-1, stupeň substituce nejvýše 0,2)
1.3.2.4.2
zpracované monochloroctanem k výrobě anionických etherů škrobu (specifikace škrobu: glykolát sodný nejvýše 0,4 %, stupeň substituce nejvýše 0,08)
1.3.2.4.3
zpracované 3-chlor-2-hydroxypropyl-trimethylamonium chloridem nebo glycidyltrimethylamonium chloridem (specifikace škrobu: epichlorhydrin nejvýše 1 mg.kg-1, obsah dusíku nejvýše 1,6 %)
1.4
kondenzační produkty melaminu, formaldehydu a (omega)-aminokapronové kyseliny, maximálně 1,0 %
1.5
sodné a amonné soli směsných polymerizátů z isopropylpoloesterů kyseliny maleinové (cca 29 %), kyseliny akrylové (cca 16 %) a styrenu (cca 59 %), celkem maximálně 0,5 % vztažené na hmotnost suchého papíru, kartónu a lepenky
1.6
směs z amonné soli kopolymeru styrenu a anhydridu kyseliny maleinové (50 : 50) a kopolymeru butylesteru kyseliny akrylové a akrylonitrilu (70 : 30) v poměru 1 : 2, maximálně 0,6 %,vztaženo na hmotnost suchého papíru, kartonu a lepenky
1.7
amonná sůl kopolymeru anhydridu kyseliny maleinové, isopropylpolyesteru kyseliny maleinové a diisobutylenu, maximálně 0,5 %,vztaženo na hmotnost suchého papíru, kartonu a lepenky
1.8
amonná sůl kopolymeru styrenu (cca 60 %), kyseliny akrylové (cca 23 %) a kyseliny maleinové (cca 17 %), maximálně 0,5 % vztaženo na hmotnost suchého papíru, kartonu a lepenky
1.9
di-sodná sůl směsného polymeru styrenu (cca 50 %) a kyseliny maleinové (cca 50 %), nejvýše 0,7 % vztaženo na hmotnost suchého papíru, kartonu a lepenky
1.10
vodní sklosklo (roztok křemičitanu sodného) a kaolínový gel
1.11
dextrin
1.12
arabská guma
1.13
deriváty celulózy:
1.13.1
karboxymethylcelulóza a sodná sůl karboxymethylcelulózy technicky čistá, přičemž příměsi glykolátu sodného musí být při výrobě papíru, kartonů a lepenek úplně odstraněny
1.13.2
ethylhydroxyethylcelulóza
1.13.3
hydroxyethylcelulóza
1.13.4
methylcelulóza
1.14
algináty, xantan, mannogalaktany, ether mannogalaktanů, přičemž použité ethery mannogalaktanů mohou obsahovat nejvíše 5,0 % glykolátu sodného jako příměsi za předpokladu, že tento bude úplně odstraněn při výrobě papíru, kartonů a lepenek a jeho zbytky se nebudou nacházet v hotovém výrobku
1.15
voskové a parafínové disperze vyhovující hygienickým požadavkům pro styk s potravinami mohou být použity společně nejvýše 2,0 % vztaženo na hmotnost suchého papíru, kartonu a lepenky.
1.16
disperze plastických hmot bez obsahu změkčovadel odpovídající hygienickým požadavkům § 10 vyhlášky.
1.17
di-alkyl (C10-C18) diketény - nejvýše 0,5 %.
1.18
kationické vodorozpustné polyuretany: 2/
1.18.1
vyrobené z monostearátu glycerinu, diizokyanátu toluenu a N-methyl- diethanolaminu (střední molekulová hmotnost 10 000), nejvýše 0,15 %, vztaženo na suchou vlákninu
1.18.2
kationický, s epichlorhydrinem zesítovaný vodorozpustný polyuretan, připravený z monostearátu glycerinu, diizokyanátu toluenu a N-methyl-diethanolaminu (střední molekulová hmotnost 10 000), nejvýše 0,6 %, vztaženo na suchou vlákninu, přičemž ethylenimin a epichlorhydrin nesmí být dokazatelné při citlivosti metody 100 ppb
1.19
anionické vodorozpustné polyuretany 2/
1.19.1
vyrobené z monostearátu glycerinu, diozokyanátu toluenu, kyseliny dimethylolpropionové a N-methyldiethanolaminu (střední molekulová hmotnost 10.000), nejvýše 0,15%, vztaženo na suchou vlákninu
1.20
kopolymer kyseliny maleinové a dicyklopentadienu (amonná sůl) nejvýše 2,0 mg.dm-2
1.21
3-hexadecenyl-dihydrofuran-2,5-dion, nejvýše 1,0 %
2.
Srážecí, fixační a pergamenační prostředky
2.1
síran hlinitý
2.2
octan hlinitý
2.3
hlinitan sodný a vápenatý
2.4
mravenčan hlinitý,
2.5
oxychlorid hlinitý
2.6
kyselina sírová
2.7
tanin
2.8
síran hlinito-draselný (kamenec)
2.9
amoniak
2.10
uhličitan sodný
2.11
hydrouhličitan sodný
2.12
fosforečnan sodný
2.13
kondenzační produkty močoviny, dikyandiamidu, melaminu s formaldehydem
2.14
kondenzační produkty aromatických thiokyselin s formaldehydem, nejvýše 1,0 %
2.15
sodné soli kyseliny ethylendiamin-tetraoctové a kyseliny diethylen-triamin-pentaoctové, jakož i kyseliny n-oxoethyl-ethylen-diamino-trioctové
2.16
kyselina glukonová
2.17
kopolymer vinylformamid-vinylamin, nejvýše 0,4 %
2.18
polykondenzát z dikyandiamidu a diethylentriaminu, nejvýše 0,45 %
3.
Retenční prostředky
3.1
polyakrylamid a kopolymery akrylamidu s dimethylaminoethylmethakrylátem pokud neobsahují více než 0,1 % monomerního akrylamidu, nejvýše 0,1 %
3.2
polyethylenimin, maximálně 0,5 %
3.3
zesíťované kationické polyalkylenaminy, a to:
3.3.1
polyamin-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu a diaminopropylmethylaminu 3/
3.3.2
polyamid-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu, kyseliny adipové, kaprolaktamu, diethylentriaminu a/nebo ethylendiaminu 3/
3.3.3
polyamid-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z kyseliny adipové, diethylentriaminu a epichlorhydrinu nebo směs epichlorhydrinu a amoniaku 3/
3.3.4
polyamid-polyamin-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu, methylesteru kyseliny adipové a diethylentriaminu 3/
3.3.5
polyamid-polyamin-dichloretanová pryskyřice, vyrobená z dichlorethanu a amidu kyseliny adipové, kaprolaktamu a diethylentriaminu 3/
3.3.6
polyamid- epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu, diethylentriaminu, kyseliny adipové a ethyleniminu, nejvýše 0,5 % 3/
3.3.7
polyamid-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z kyseliny adipové, diethylentriaminu a směsi epichlorhydrinu a dimethylaminu, nejvýše 0,2 % 3/
3.3.8
polyamid-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z polyepichlorhydrinu, diethylentriaminu a směsi epichlorhydrinu a dimethylaminu, maximálně 0,2 % 3/
3.3.9
polyamid-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu, diethylentriaminu, kyseliny adipové, ethyleniminu a polyethylenglykolu, nejvýše 0,2 % 3/
3.3.10
polyamid-polyamin-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu, dimethylesteru kyseliny adipové, dimethylesteru kyselin glutarové a diethylentriaminu, nejvýše 2,0 % 3/
3.3.11.
polyamid-polyamin-dichlorethanová pryskyřice, vyrobená z kyseliny adipové, diethylentriaminu a 1,2-dichlorethanu, nejvýše 0,2 %
3.3.12
polyamid-polyamin-dichlorethanová pryskyřice, vyrobená z kyseliny adipové, diethylentriaminu a směsi ethylendiaminu, pentaethylenhexaminu, aminoethylpiperazinu a 1,2-dichlorethanu, nejvýše 0,2 %
3.3.13
polyamin-dichlorethanová pryskyřice, vyrobená z bis-(3-aminopropyl)-methylaminu a 1,2-dichlorethanu, nejvýše 0,2 %
3.3.14
polyamidamin-polyetheramin epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z diethylentriaminu, kaprolaktamu, kyseliny adipové, polyethylenglykolu a epichlorhydrinu, nejvýše 0,2 %
3.4
vysokomolekulární kationický polyamidamin, vyrobený z triethylentetraminu a kyseliny adipové s obsahem 15 % diethylenglykolmonomethyletheru (jako ředidlo), nebo směsi 70 dílů tohoto polyamidaminového roztoku s 30 díly sulfátovaného spermacetu (vorvaňoviny), vždy celkem nejvýše 0,2 % ( přepočteno jako polyamidamin v suché vláknině).
3.5.
směs z: polyamid-epichlorhydrinové pryskyřice, vyrobené z kyseliny adipové, diethylentriaminu a směsi epichlorhydrinu a dimethylaminu, nejvýše 0,05 %, lineárního vysokomolekulárního polyethylenoxidu, nejvýše 0,015 % a kondenzačního produktu z kyseliny xylolsulfonové, dihydroxydifenylsulfonu a formaldehydu (sodné a amonné soli), nejvýše 0,1 % 4/
3.6
směs z: polyamid-epichlorhydrinové pryskyřice, vyrobené z kyseliny adipové, diethylentriaminu a směsi epichlorhydrinu dimethylaminu, nejvýše 0,05 %, lineárního vysokomolekulárního polyethylenoxidu, nejvýše 0,015 % a kondenzačního produktu kyseliny beta-naftolsulfonové, fenolu a formaldehydu jako sodné soli, maximálně 0,06 % 4/
3.7.
produkt reakce polyakrylamidu s formaldehydem a dimethylaminem, nejvýše 0,06%, vztaženo na hmotnost suchého papíru, kartonu nebo lepenky, přičemž dimethylamin nesmí být dokazetelný ve vodném výluhu při citlivosti metody 0,002 mg.dm-2
3.8
kopolymer z N,N,N-trimethylamoniumpropyl-akrylamidu a akrylamidu, nejvýše 0,05%, přičemž zbytkový obsah akrylamidu nejvýše 50 mg.kg-1
3.9
dimethylamin-epichlorhydrinový kopolymer, nejvýše 0,25 %, přičemž dimethylamin nesmí být dokazetelný ve vodném výluhu při citlivosti metody 0,002 mg.dm-2
3.10
dimethylamin-ethylendiamin-epichlorhydrinový kopolymer, nejvýše 0,2 %, přičemž dimethylamin nesmí být dokazetelný ve vodném výluhu při citlivosti metody 0,002 mg.dm-2
3.11.
vinylformamid-vinylaminový homopolymer nebo kopolymer, nejvýše 0,2 %
4.
Urychlovače odvodnění
4.1
polyethylenimin, nejvýše 0,5 %
4.2
alkyl – aryl - sulfonáty a jejich sodné soli, nejvýše 1,0 %
4.3
parafinové disperze s obsahem silikonů, stejně jako silikony a parafiny vyhovující hygienickým požadavkům pro styk s potravinami, nejvýše 0,5 %,vztaženo na sušinu disperze
4.4
ligninsulfonová kyselina a její vápenaté, hořečnaté, sodné a amonné soli, celkem nejvýše 1 %
5.
Dispergační a flotační prostředky
5.1
polyvinylpyrrolidon (molekulová hmotnost maximálně 11 000, viskozita 5 % vodného roztoku při 20 °C, nejméně 34 mPa.s.) 5/
5.2
alkyl (C10 \\- C20) sulfonáty 5/
5.3.
alkyl- arylsulfonáty, nejvýše 1,0 % 5/
5.4
alkalické soli převážně lineárně kondenzovaných fosforečných kyselin (polyfosfáty), přičemž obsah cyklicky kondenzovaných fosfátů (metafosfátů) nesmí být vyšší než 8,0 % 5/
5.5
alkylpolyglykolethery a/nebo alkylfenolpolyglykolethery se 6-12ti ethylenoxidovými skupinami 5/
5.6
sulfonovaný ricínový olej 5/
5.7
kondenzační produkty aromatických thiokyselin s formaldehydem 5/
5.8
kyselina lignosulfonová a její vápenaté, hořečnaté,sodné a amonné soli 5/
5.9.
laurylsulfát sodný 5/
5.10
polyethylenimin, nejvýše 0,5 %
5.11
sodná sůl kyseliny polyakrylové, nejvýše 0,5 %
5.12
alkyl (C13) polyglykolether s 5-7 ethylenoxidovými skupinami a 1-2 koncovými skupinami propylenoxidovými, nejvýše 0,014 %
5.13
kyselina citronová
5.14
polyvinylalkohol (tzv. sušený typ), maximálně 5%
6.
Odpěňovací prostředky
6.1
organopolysiloxany s methylovými a/nebo fenylovými skupinami (silikonové oleje), viskozita při 20 °C nejméně 97,3 mPa.s. 6/
6.2
tributylfosfát a/nebo triizobutylfosfát 6/
6.3
vyšší alifatické alkoholy (C8-C26) 6/
6.4
estery mastných kyselin jedno- a vícemocných alkoholů C1-C18 a estery mastných kyselin s polyethylenglykolem a polypropylenglykolem 6/
6.5
alkylsulfonamidy (C10-C20) 6/
6.6
tekuté parafiny, jejichž čistota musí vyhovovat hygienickým požadavkům pro styk s potravinami, nejvýše 0,1 %
6.7
kopolymer glycerinu s ethylenoxidem a propylenoxidem, esterifikovaný kokosovou mastnou kyselinou nebo kyselinou olejovou, nejvýše 0,075 %
7.
Protislizové prostředky
7.1
Prostředky, působící enzymaticky:
7.1.1
fruktozový polysacharid (levan) - hydroláza, 12,5 mg sušiny na kg papíru, přičemž nesmí být prokazatelná více než 1 jednotka aktivity levanazy
7.2
Protimikrobiálně působící prostředky
7.2.1
chlornan sodný, peroxid vodíku, peroxid sodný, hydrosulfid sodný, kyselina peroxioctová, nejvýše 0,1 %, vztaženo na suchou vlákninu, přičemž ve vodný extrakt z hotových výrobků nesmí vykázat pozitivní reakci na chloridy, peroxidy a sirníky.
7.2.2
1.4-bis(bromacetoxy)buten, přičemž v extraktu hotových výrobků může být maximálně 0,01 mg bromu.dm-2
7.2.3
1-bromacetoxy-2-nitrobutan, přičemž v extraktu hotových výrobků může být maximálně 0,01 mg bromu.dm-2
7.2.4.
bis-1,2-bromacetoxyethen, přičemž v extraktu hotových výrobků může být maximálně 0,01 mg bromu.dm-2
7.2.5
tetramethyl-thriuram-disulfid, přičemž v extraktu hotových výrobků nesmí být tato pomocná látka dokazatelná
7.2.6
3,5-dimethyl-tetrahydro-1,3,5-thiadiazin-2-thion, přičemž v hotových výrobcích nesmí být tato pomocná látka dokazatelná
7.2.7
bromhydroxyacetonfenon, přičemž v extraktu hotových výrobků nesmí být tato pomocná látka dokazatelná
7.2.8
dinatrium-kyano-dithioimidokarbonát a/nebo N-methyl-dithiokarbonát draselný, přičemž v oba tyto pomocné prostředky nesmí být dokazatelné v extraktu hotového výrobku
7.2.9
N-(2-p-chlorbenzoylethyl)-hexaminiumchlorid, přočemž štěpný produkt 2-(p-chlorbenzol)-ethylaminu nesmí být dokazatelný v methanolovém extraktu.
7.2.10
methylen-bis-thiokyanát, přičemž v extraktu hotových výrobků nesmí být tato látka dokazatelná
7.2.11
N-hydroxymethyl-N'-methyl-dithiokarbamát draselný a 2-merkaptobenzothiazol sodný, přočemž obě látky včetně jejich produktů rozkladu (zejména methylthiomočovina, Ń,N'- dimethylthiomočovina a dithiokarbamáty) nesmí být v extraktu hotových výrobků dokazatelné
7.2.12
2-oxo-2(4-hydroxy-fenyl) chlorid kyseliny acethydroximové, přičemž v extraktu hotových výrobků nesmí být tato látka dokazatelná
7.2.13
2-brom-2-nitropropaddiol (1,3), nejvýše 0,003 % vztaženo na suchou vlákninu, přičemž tato látka nesmí být v extraktu hotových výrobků dokazatelná
7.2.14
směs 5-chlor-2-methyl-4-izothiazolin-3-on (cca 3 díly)
a
2-methyl-4-izothiazolin-3-on (cca 1 díl), celkem nejvýše 0,0004 %, vztaženo na hmotnost suché vlákniny
7.2.15
směs: N,N'-dinydroxymethylenmočoviny, nejvýše 0,0125 %,
1,6-dihydroxy-2,5-dioxahexen, nejvýše 0,029 %,
5-chlor-2-methyl-4-izothiazolin-3-on, nejvýše 0,00045 %
a
2-methyl-4-izothiazolin-3-on, nejvýše 0,00015 %
Výše uvedená procentní omezení jsou vždy vztažena na hmotnost suché vlákniny
7.2.16
2,2-dibrom-3-nitril-propionamid, nejvýše 0,0045 %, vztaženo na suchou vlákninu, přičemž v extraktu hotových výrobků nesmí být tato látka dokazatelná
7.2.17
směs: fenyl-(2-chlor-2-kyan-vinyl) sulfon (cca 80 %)
fenyl-(1,2-dichlor-2-kyan-vinyl) sulfon (cca 10 %)
a
2-fenyl-sulfonylpropionitril (cca 10 %), celkem nejvýše 0,001 %, vztaženo na hmotnost suché vlákniny, přičemž tyto látky a produkt jejich odbourávání fenylsulfonyl-acetonitril nesmí být v extraktu hotových výrobků dokazatelný
7.2.18
1,2-benzothiazolin-3-on, nejvýše 0,15 mg.dm-2, přičemž v extraktu hotových výrobků nesmí být tato látka dokazatelná při mezi detekce metody: 5 μg.dm-2
7.2.19
1,2-dibrom-2,4-dikyanobutan, nejvýše 0,005 %, vztaženo na suchou vlákninu, přičemž v extraktu nesmí být tato látka dokazatelná, při mezi detekce metody: 0,6 μg.dm-2
7.2.20
4,5-dichlor-(3H)-1,2-dithiol-3-on, nejvýše 0,004 %, vztaženo na suchou vlákninu, přičemž v extraktu nesmí být tato pomocná látka dokazatelná v množství vyšším než 2,0 mg.kg-1, vztaženo na suchou vlákninu
7.2.21
3-brom-3-nitrostyren, nejvýše 0,045 % vztaženo na suchou vlákninu, přičemž v extraktu hotových výrobků nesmí být tato látka dokazatelná při mezi dokazatelnosti 0,06 mg.kg-1 papíru
7.2.22
glutaraldehyd, nejvýše 2,5 %, vztaženo na suchou vlákninu, přičemž v 1 kg hotového výrobku nesmí být prokázáno více než 2 mg glutaraldehydu
7.2.23
1-brom-3-chlor-5,5-dimethylhydantoin, nejvýše 0,04 %, vztaženo na suchou vlákninu, přičemž v extraktu hotových výrobků nesmí být prokazatelný hypochlorit a hypobromit
7.2.24
didecyl-dimethyl-amoniumchlorid, nejvýše 0,05 %, vztaženo na suchou vlákninu
7.2.25
2-methyl-4,5-trimethylen-4-izothiazolin-3-on, nejvýše 0,034 %, vztaženo na suchou vlákninu
7.2.26
2-(thiokyanatomethylthio)-benzothiazolin, nejvýše 0,00045 %, vztaženo na suchou vlákninu
8.
Konzervační prostředky
8.1
kyselina sorbová a její soli 7/
8.2.
propylester a/nebo ethylester kyseliny p-hydroxybenzoové 7/
8.3
kyselina mravenčí 7/
8.4
kyselina benzoová a její vápenaté, draselné a sodné soli 7/
8.5
addukt ze 70 % benzylalkoholu a 30 % formaldehydu 7/
8.6
směs z:
5-chlor-2 methyl-izothiazolin-3-on, nejvýše 0,001 %, 8/
2-methyl-4-izothiazolin-3-on, nejvýše 0,0004 %, 8/
formaldehyd, nejvýše 0,022 % 8/
ethylenglykol, nejvýše 0,03 % 8/
9.
Lubrikační činidla
Lze použít v úhrnném množství nejvíce 0,25 % těchto látek:
9.1
stearát vápenatý
9.2
stearát sodný
9.3
stearát amonný
9.4
stearát hlinitý
C.
Speciální látky na zušlechťování papíru
Na zušlechťování papíru se mohou použít tyto látky:
1.
Prostředky pro zvýšení pevnosti za mokra
1.1
glyoxal, přičemž v extraktu hotových výrobků smí být dokazatelné množství nejvýše 1,5 mg glyoxalu v dm2
1.2
močovino-formaldehydové pryskyřice
1.3
melamin-formaldehydové pryskyřice
1.4.
zesíťované kationické polyalkylenaminy a to:
1.4.1
polyamin-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu a diaminopropylmethylaminu 3/
1.4.2
polyamid-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu, kyseliny adipové, kaprolaktam diethylentriaminu a/nebo ethylendiaminu 3/
1.4.3
polyamid-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z kyseliny adipové, diethylentriaminu a epichlorhydrinu nebo směs epichlorhydrinu s amoniakem 3/
1.4.4
polyamid-polyamin-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu, dimethylesteru kyseliny adipové a diethylentriaminu 3/
1.4.5
polyamid-polyamin-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu, amidu kyseliny adipové a diaminopropylmethylaminu 3/
1.4.6
polyamid-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu, dimethylentriaminu, kyseliny adipové, ethyleniminu a polyethylenglykolu, nejvýše 0,2 % 3/
1.4.7
kopolymer vinylformamidu s vinylaminem, nejvýše 1,0 % 3/
2.
Hydrofobizační prostředky
2.1
glycerin 9/
2.2
polyethylenglykoly s obsahem monoethylenglykolu nejvýše 0,2 % 9/
2.3
močovina 9/
2.4
sorbit 9/
2.5
sacharóza, glukóza, glukózový sirup 9/
2.6
chlorid sodný, chlorid vápenatý a chlorid hořečnatý 9/
2.7
dusičnan sodný avšak pouze s močovinou 9/
2.8
polyethylenoxid, molekulová hmotnost 200 9/
2.9
polypropylenoxid, molekulová hmotnost 400 9/
2.10
1,2-propandiol 9/
3.
Barviva a optické zjasňovací prostředky
Barviva a optické zjasňovací prostředky se nesmí z výrobků přecházet na nebo do potravin.
3.1.
Barvicí prostředky pro barvení a potiskování papíru, kartonu a lepenky musejí splňovat hygienické požadavky § 6 vyhlášky
3.2
Optické zjasňovací prostředky
Mohou se používat následující sulfitované deriváty stilbenu, nejvýše v úhrnném množství 0,3 %:
3.2.1
4,4-bis/(4-(bis(2-hydroxyethyl)amino)-6-m,o a p-sulfoanilino)-s-triazin-2-yl amino/-2,2-stilbendisulfonová kyselina, sodné soli
3.2.2
4,4-bis 4-diethylamino-6-(2,5-disulfoaminilino)-s-triazin-2-yl amino-2,2-stilbendisulfonová kyselina, sodné soli
3.2.3
4,4 -bis 4-methoxy-6-anilino-s-triazin-2-yl amino-2,2 stilbendiusulfonová kyselina, sodné soli
3.2.4
4,4 -bis 4-mono-en bis (hydroxyethylen) amino-6-anilino-s-triazin-2-yl amino-2,2-stilbendisulfonová kyselina, sodné soli
3.2.5
1-(4,6-dimethoxy-s-triazin-2-yl) pyren
4.
Prostředky pro povrchové zušlechťování a natírání
4.1
makromolekulární sloučeniny (fólie, taveniny, roztoky, laky, disperze) pokud odpovídají hygienickým požadavkům podle § 10 vyhlášky a/nebo schválené k těmto účelům orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví
4.2
parafiny a mikrokrystalické vosky, nízkomolekulární polyolefíny a polyterpeny, pokud odpovídají hygienickým požadavkům pro styk s potravinami a/nebo schválené k těmto účelům orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví
4.3
polyvinylalkohol, pokud viskozita jeho 4% vodného roztoku při teplotě 20 °C je nejméně 5 cP
4.4
silikonové oleje se speciálními přídavnými látkami a/nebo silikonové pryskyřice, resp. silikonové elastomeryelastomery, které odpovídají hygienickým požadavkům vyhlášky pro styk s potravinami a/nebo schválené k těmto účelům orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví
4.5
amonium-bis(N-ethyl-2perfluoralkyl-sulfonamidoethyl)-fosfát, s nejvýše 15 % amonium-mono(N-ethyl-2-perfluoralkyl-sulfoamidometyl)fosfátu, avšak za následujících podmínek:
4.5.1
obsah alkylových skupin C8 obou sloučenin musí, vztaženo na celkový obsah alkylových skupin, obnášet více než 95 %, obsah fluoru v těchto sloučeninách nesmí být nižší než 50 % a vyšší než 55 %
4.5.2
papíry, kartony a lepenky ošetřené tímto impregnačním prostředkem nesmí přijít do styku s potravinami obsahující alkohol
4.5.3
pro papíry, kartony a lepenky, které přicházejí do styku s nealkoholickými potravinami při teplotách nižších než 66 °C lze použít v množství nejvýše 8,3 mg.dm-2 (což odpovídá 4,4 mg fluoru.dm-2)
4.5.4
pro papíry, kartony a lepenky, které přicházejí do styku s nealkoholickými potravinami při teplotách vyšších než 66 °C lze použít v množství nejvýše 4,3 mg.dm-2 (což odpovídá 2,2 mg fluoru.dm-2)
4.6
komplexy chloridu chromu (třímocného) s nasycenými mastnými kyselinami s rovným řetězcem o délce řetězce C14 a více, nejvýše 0,4 mg.dm-2, vztaženo na chrom, přičemž ve studeném vodném extraktu hotových výrobků smí být dokázáno 0,004 mg třímocného chromu na 1 dm2, přičemž nesmí být prokázán žádný šestimocný chrom
4.7
hlinité, sodné, vápenaté, draselné a amonné soli alifatických karbonových kyselin s rovným řetězcem o délce řetězce C12 \\- C20
4.8
kasein a rostlinné bílkoviny 10/
4.9
pojiva podle kapitoly B „Pomocné výrobní látky“, odstavce 1.3 této přílohy
4.10
mannogalaktany a ethery galaktomanů podle odstavce 1.14 kapitoly B “Pomocné výrobní látky“, 11/
4.11
karboxymethylcelulosa a její sodná sůl (čistá) 12/
4.12
methylcelulóza, ethylcelulóza 13/
4.13
hydroxyethylcelulóza 13/
4.14
přírodní nebo synteticky vyrobené, ve vodě nerozpustné látky jako plniva podle kapitoly A, odstavec 3 této přílohy
4.15
algináty 14/
4.16.
xantan1)
4.17
uhličitan zirkonito-amonný, nejvýše 10 mg.dm-2 (počítáno jako oxid zirkoničitý) 13/
4.18
amonné soli perfluoralkyl-substituovaných esterů kyseliny fosforečné, vzniklé jako produkt z 2,2 bis-/(alfa, omega-perfluoro-C4-C20-alkylthio)methyl/-1,3-propandiolu, kyseliny polyfosforečné a hydroxidu amonného, nejvýše 0,44 %, přičemž papíry, kartony a lepenky zpracované tímto urychlovačem nesmí přijít do styku s potravinami, které obsahují alkohol
4.19
kopolymer perfluoralkylakrylátu, vyrobený polymerací trimethyl-2-/(2-methyl-1-oxo-2-propenyl)-oxy/ethyl-chloridu amonného s 2-/(heptadekafluoroctyl-sulfonyl)-methyl-amino/ethyl-2-propenoátem a glycidylmethakrylátem, o obsahu fluoru 35-40 %, nejvýše 0,5 %
4.20
diethanolaminové soli 4,4-bis/(gama, omega-perfluor-C8-C20-alkyl)thio/-pentanové kyseliny, nejvýše 0,38 %
4.21
kopolymer vinylalkoholu-izopropenylalkoholu, přičemž viskozita 4%ního vodného roztoku musí být při teplotě 20 °C minimálně 5 mPa.s
4.22
kopolymer z perfluoralkylethylakrylátu, vinylacetátu a N,N'-dimethylaminoethylmethakrylátu, nejvýše 0,87 %
4.23
alkalický kalium-zirkoniumkarbonát, nejvýše 1,25 mg.dm-2, počítáno jako ZrO2
4.24
směs z bis-(diethanolamonium)-mono-(1H-1H,2H-2H-perfluoralkyl)ortofosfátu a diethylamonium-bis-(1H-1H,2H-2H-perfluoralkyl)ortofosfátu, nejvýše 8,3 mg.dm-2, přičemž papíry, kartony a lepenky vrstvené tímto prostředkem, nesmí přijít do styku s potravinami obsahujícími alkohol
Oddíl 2
Seznam látek pro výrobu papíru pro použití za varu, k filtraci za horka a jako filtrační vrstvy 22/
A.
Suroviny na výrobu papíru:
1.
Vláknité suroviny
1.1
přírodní a syntetická vlákna na bázi celulosy a derivátů celulosy
1.2
syntetická vlákna na bázi:
1.2.1
kopolymeru vinylchlorid-vinylacetát, bez použití změkčovadel 15/
1.2.2
polyethylen 15/
1.2.3
polypropylen 15/
1.2.4
polyester 15/
2.
Plniva
2.1
oxid křemičitý 16/
2.2
silikáty, příp. smíšené silikáty hliníku, vápníku a hořčíku, včetně kaolinu a talku (prostý asbestových vláken) 16/
2.3
síran vápenatý 16/
2.4
oxid titaničitý 16/
2.5
uhličitan vápenatý a hořečnatý 16/
2.6
oxid hlinitý 16/
2.7
aktivní uhlí 16/, 17/
B.
Pomocné výrobní látky
1.
Protislizové prostředky
Smí být používány následující látky, pokud tyto nejsou prokazatelné v extraktu horkou vodou provedeném podle doporučených analytických metod:
1.1
prostředky, působící enzymaticky:
1.1.1
fruktozový polysacharid (levan) - hydroláza, 12,5 mg sušiny na kg papíru, přičemž nesmí být prokazatelná více než 1 jednotka aktivity levanazy v 1 g papíru
1.2
protimikrobiálně působící prostředky
1.2.1
chlordioxid
1.2.2
natriumchlorit
1.2.3
peroxid vodíku.
1.2.4
peroxid sodíku
1.2.5
natriumdithionit
1.2.6
1,2-benzisothiazolin-3-on, přičemž látka nesmí být prokazatelná v extraktu horkou destilovanou vodou, v hotových výrobcích (mez průkaznosti 5 μg.dm-2).
2.
Speciální papír zušlechťující prostředky
2.1
polyakrylamid, pokud neobsahuje více než 0,1 % monomerního akrylamidu; nejvýše 0,015 %.
2.2
zesíťované kationické polyalkylaminy a to:
2.2.1
polyamin-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu a diaminopropylmethylaminu 18/
2.2.2
polyamid-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu, kyseliny adipové, kaprolaktamu, diethylentriaminu a/nebo ethylendiaminu 18/
2.2.3
polyamid-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z kyseliny adipové, diethylentriaminu a epichlorhydrinu, nebo ze směsi epichlorhydrinu a amoniaku 18/
2.2.4
polyamid-polyamin-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu, dimethylesteru kyseliny adipové a diethylentriaminu 18/
2.2.5
polyamid-polyamin-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu amidu kyseliny adipové a diaminopropylmethylaminu 18/
2.2.6
polyamid-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu, diethylentriaminu, kyseliny adipové a ethylenniminu, nejvýše 0,3 % 18/
2.2.7
polyamid-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z kyseliny adipové, diethyltriaminu a směsi z epichlorhydrinu a dimethylaminu, nejvýše 0,1 % 18/
2.2.8
vinylformamid-vinylamin kopolymer, nejvýše 1,0 %.
3.
Konzervační prostředky
3.1
kyselina sorbová. 19/
4.
Urychlovače odvodnění, dispergační a flotační prostředky
4.1
lignosulfonová kyselina.
D.
Specielní suroviny a výrobní pomocné prostředky
1.
Pro varné sáčky
1.1
Pergamentační prostředky:
1.1.1
kyselina sírová
1.2
Neutralizační a srážecí prostředky:
1.2.1
amoniak
1.2.2
uhličitan sodný
1.2.3
hydrouhličitan sodný
1.2.4
síran hlinitý
1.2.5
hlinitan sodný
1.3
Pojiva
1.3.1
disperze kopolymeru vinylidenchloridu a methylesteru kyseliny akrylové, nejvýše 15,0 %. 20/
2.
Pro čajové sáčky
2.1
Prostředky k povrchovému zušlechtění a vrstvení
2.1.1
sodná sůl karboxymethylcelulózy1)
2.1.2
methylcelulóza1)
2.1.3
hydroxymethylcelulóza1)
2.1.4
xanthan1)
3.
Pro papíry k horké filtraci a filtrační vrstvy pro horkou filtraci 21/
3.1
Speciální vlákna
3.1.1
anorganická vlákna na bázi oxidu hlinitého
3.2
Srážedla
3.2.1
síran hlinitý
3.2.2
hlinitan sodný
Oddíl 3
Seznam látek pro výrobu papíru pro použití na filtrační vrstvy pro filtraci za studena 21/
1
Speciální vlákniny
1.1
vlákna na bázi oxidu hlinitého
1.2
uhlíková vlákna
1.3
vlákna vyrobená z jednoduchých a směsných silikátů (např. skelná vlákna)
1.4
polyoximethylenová vlákna
2
Srážedla
2.1
síran hlinitý
2.2
hlinitan sodný
3
Pojiva a prostředky pro zvýšení pevnosti za mokra
3.1
melamin-formaldehydové pryskyřice
3.2
disperze polyethyleniminu, nejvýše 4,0 %.
3.3
neutrální pryskyřice na bázi kyseliny abietové (kalafuna), kyseliny maleinové/kyseliny fumarové, nejvýše 4,0 %.
3.4
anionický polyakrylamid, nejvýše 0,3 %.
3.5
zesíťované polyalkylenaminy: 22/
3.5.1
polyamin-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu a diaminopropylmethylaminu
3.5.2
polyamid-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu, kyseliny adipové, kaprolaktamu, diethylentriaminu a/nebo ethylendiaminu
3.5.3
polyamid-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z kyseliny adipové, diethylentriaminu a epichlorhydrinu, nebo ze směsi epichlorhydrinu a amoniaku
3.5.4
polyamid-polyamin-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu, dimethylesteru kyseliny adipové a diethylentriaminu
3.5.5
polyamid-polyamin-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu amidu kyseliny adipové a diaminopropylmethylaminu
3.5.6
polyamid-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu, diethylentriaminu, kyseliny adipové a ethyleniminu, nejvýše 0,3 %
3.5.7
polyamid-epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z kyseliny adipové, diethyltriaminu a směsi z epichlorhydrinu a dimethylaminu, nejvýše 0,1 %
3.6
polyethylenimin, nejvýše 0,5 %, vztaženo na suchou vlákninu.
3.7
vinylformamid - vinylaminový kopolymer, nejvýše 1,0 %
3.8
galaktomannan, nejvýše 0,5 %
3.9
kopolymer ze styrenu, butylakrylátu a methylmethakrylátu, nejvýše 5,0 %
4.
Speciální pomocné prostředky
4.1
polyvinylpyrrolidon
Oddíl 4
Hygienické požadavky na hotové výrobky
1.
U papíru a papírových výrobků nesmí obsah látek vztahovaný na hmotnost sušiny finálního produktu překročit tyto hygienické limity
1.1| polyhalogenované bifenyleny úhrnně nejvýše| 2,0 mg.kg-1
---|---|---
1.2| polychlorované fenoly (jako pentachlorfenol)| 0,05 mg.kg-1
---|---|---
1.3| polycyklické aromáty (jako benz(a)pyren)| 0,05 mg.kg-1
---|---|---
2.
Množství chemických látek stanovených ve výluhu z 20 dm-2 papíru 1000 ml destilované vody při teplotě 20 °C po dobu 24 hodin nesmí překročit tyto limity:
2.1| aldehydy| | 0,1 mg formaldehydu.dm-2
---|---|---|---
2.2| celkový dusík| | 0,2 mg N.dm-2
---|---|---|---
2.3| dialkylestery kyseliny ftalové | úhrnně nejvýše| 0,2 mg.dm-2
---|---|---|---
2.4| primární aromatické aminy| | 0,002 mg anilinhydrohloridu.dm-2
---|---|---|---
2.5| fenolické sloučeniny| | 0,05 mg fenolu.dm-2
---|---|---|---
2.6
optické zjasňovací prostředky typu stilbensulfonové kyseliny nedetekovatelné (výluh nesmí fluoreskovat v UV 254/365 nm)
3.
Obsah prvků stanovených ve výluhu z papíru podle odstavce 2, tohoto ustanovení nesmí být vyšší než následující hygienické limity, vztažené na sušinu papíru:
3.1| rtuť | 0,3 mg.kg-1
---|---|---
3.2| kadmium| 0,5 mg.kg-1
---|---|---
3.3| chrom šestimocný| 0,1 mg.kg-1
---|---|---
3.4| olovo| 3,0 mg.kg-1
---|---|---
3.5| arzén| 3,0 mg.kg-1
---|---|---
4.
Papír určený pro výrobu výrobků pro použití za varu, k filtraci za horka a jako filtrační vrstvy pro použití za horka musí kromě limitů uvedených v odstavcích 1-3 splňovat po extrakci horkou destilovanou vodou následující hygienické limity:
celkový odparek extraktu| 10 mg.dm-2
---|---
celkový odparek extraktu z filtračních vrstev | 10 mg.g-1 filtrační vrstvy
---|---
celkový dusík extraktu| 0,1 mg N.dm-2 24/
---|---
celkový dusík extraktu z filtračních vrstev| 1 mg N.g-1 filtrační vrstvy 23/
---|---
5.
Papír určený pro výrobu filtračních vrstev pro filtraci za studena musí kromě limitů uvedených v odstavcích 1-3 splňovat po extrakci studenou destilovanou vodou následující hygienické limity:
celkový odparek extraktu| 5 mg.g-1 filtračních vrstev
---|---
anorganický podíl z celkového odparku extraktu| 3 mg.g-1 filtračních vrstev
---|---
celkový obsah dusíku extraktu | 3 mg N.g-1 sušiny extraktu
---|---
Poznámky:
1/
V 1 kg škrobu nesmí být obsaženo více než: 3 mg arzénu, 2 mg olova, 25 mg zinku, 50 mg mědi a zinku celkem, 2 mg rtuti a 2 mg kadmia, přičemž celkové množství těchto těžkých kovů nesmí být vyšší než 50 mg.kg-1
2/
K výrobě uvedených polyuretanů smí být použito vždy nejvýše 0,03 % dibutyldiacetátu cíničitého, vztaženo na klížidlo, přičemž 1 dm2 klíženého papíru nesmí obsahovat více než 0,3 μg dibutyldiacetátu cínatého.
3/
Celkem látka uvedené v odstavcích 3.3.1 až 3.3.10, nejvýše 4,0 %. Obsah volného epichlorhydrinu v kondenzačních produktech odstavců 3.3.1 až 3.3.10, nejvýše 1 mg.kg-1
4/
Obsah volného epichlorhydrinu v těchto kondenzačních produktech maximálně 1 ppm. Vyšší uvedené procentuální ohraničení množství jednotlivých komponentů obou směsí pod bodem 3,5 a 3.6 kapitoly B se vztahují na hmotnost suchého papíru, kartonu a lepenky.
5/
Pomocných prostředků uvedených pod body se může použít jednotlivě do 1,0 %, společně však ne více než 3,0 %.
6/
Z pomocných prostředků uvedených v těchto bodech se nesmí přidat více než 0,1 %.
7/
Tyto konzervační látky mohou být používány v množstvích nutných k tomu, aby suroviny (kapitola A), výrobní pomocné prostředky (kapitola B) a papírenské zušlechtovací prostředky byly chráněny před znehodnocením. Obalový materiál nesmí přídavkem těchto látek působit konzervačně na potraviny, které jsou s ním ve styku
8/
Procentuelní omezení jednotlivých komponent směsi se vztahují vždy na hmotnost suché vlákniny. V extraktu hotových výrobků smí být dokazatelných nejvýše 0,005 mg izothiazolinů.dm-2
9/
Z látek uvedených v těchto odstavcích smí být celkem použito nejvýše 7,0 %
10/
1 kg těchto látek nesmí obsahovat více než: 3 mg arzénu, 10 mg olova, 2 mg rtuti, 2 mg kadmia a chlorovaných bifenylů, přičemž suma uvedených příměsí nesmí překročit 50 mg.kg-1
11/
1 kg těchto látek nesmí obsahovat více než: 3 mg arzénu, 10 mg olova, 25 mg zinku, 50 mg mědi a zinku celkem, 2 mg rtuti, 2 mg kadmia, 5 g glykolátu sodného a chlorovaných bifenylů, přičemž suma uvedených příměsí nesmí překročit 50 mg.kg-1
12/
1 kg těchto látek nesmí obsahovat více než: 3 mg arzénu, 10 mg olova, 25 mg zinku, 50 mg mědi a zinku celkem, 2 mg rtuti, 2 mg kadmia a 5 g glykolátu sodného, přičemž suma uvedených příměsí nesmí překročit 50 mg.kg-1
13/
1 kg těchto látek nesmí obsahovat více než: 3 mg arzénu, 10 mg olova, 25 mg zinku, 50 mg mědi a zinku celkem, 2 mg rtuti a 2 mg kadmia, přičemž suma uvedených příměsí nesmí překročit 50 mg.kg-1
14/
1 kg těchto látek nesmí obsahovat více než: 3 mg arzénu, 10 mg olova, 25 mg zinku, 50 mg mědi a zinku celkem, 2 mg rtuti, 2 mg kadmia a 10mg polychlorovaných bifenylů (z toho více než 5 mg PCB 60), přičemž suma uvedených příměsí nesmí překročit 50 mg.kg-1
15/
Tyto polymery a kopolymery musí vyhovovat hygienickým požadavkům na plasty pro styk s potravinami podle § 10 vyhlášky. K výrobě polyetylenu lze použít i polyvinylalkohol jako ochranný koloid, přičemž vizkozita 4 %ního vodného roztoku polyvinylalkoholu musí být při teplotě 20 °C minimálně 5mPa.s
16/
Vyjmenované látky musí odpovídat požadavkům na čistotu plniv uvedených v § 7 vyhlášky
17/
Požadavky na čistotu podle Českého lékopisu 1997, 2. díl
18/
Z prostředků zvyšujících pevnost za mokra, uvedených ad 2.1 až 2.7 smí být použito dohromady nejvýše 4 % vztaženo na suchou vlákninu hotového výrobku.
19/
Uvedená konzervační látka může být požita jen v množstvích, která jsou nutná, aby suroviny a výrobní pomocné prostředky byly chráněny před zkažením. Papíry pro vaření a horkou filtraci a filtrační vrstvy nesmí v žádném případě působit na potraviny konzervačně.
20/
Tyto disperze kopolymeru musí vyhovovat hygienickým požadavkům na plasty pro styk s potravinami podle § 10 vyhlášky.
21/
Filtračními vrstvami se rozumí výrobky o plošné hmotnosti od 500 mg.m-2 a výše.
22/
Z pojiv a prostředků pro zvýšení pevnosti za mokra uvedených v odstavci 3.5 smí být použito dohromady nejvýše 4,0 %, vztaženo na suchou vlákninu hotového výrobku.
23/
Stanovení celkového obsahu dusíku by nemělo následovát bezprostředně po výrobě papíru, ale teprve asi po 8 dnech po výrobě nebo před uvedením papíru do oběhu, vzhledem k tomu že pevnosti za mokra pomocí kationických polalkylaminů je dosaženo teprve po 8 dnech.
Příloha č. 13
k vyhlášce č. 38/2001 Sb.
Seznam látek povolených pro výrobu celofánu 1/
Hmotnostní procenta uvedená v části I a II jsou vztaženy na množství bezvodého povrchově neupraveného celofánu.
Část I.
Povrchově neupravený celofán
A. Regenerovaná celulóza| minimálně 72 % (m/m)
---|---
B.
Přísady
1\\. Změkčovadla | úhrnně nejvýše 27 % (m/m)
---|---
1.1
bis(2-hydroxyethyl)ether (= diethylenglykol) 2/
1.2
ethandiol (= monoethylenglykol) 2/
1.3
butan-1,3-diol
1.4
glycerol
1.5
propan-1,2-diol (= propylenglykol)
1.6
polyethylenoxid (= polyethylenglykol) 3/
1.7
1,2-polypropylenoxid (= polypropylenglykol) 4/
1.8
sorbitol
1.9
triethylenglykol
1.10
tetraethylenglykol
1.11
močovina
2. Další přísady úhrnně| nejvýše 1 % (m/m)
---|---
2.1
Skupina I.
Úhrnné množství látek z této skupiny látek nesmí překročit 2 mg.dm-2 povrchově neupravené fólie:
2.1.1
kyselina octová a její amonné, vápenaté, hořečnaté, draselné a sodné soli
2.1.2
kyselina askorbová a její amonné, vápenaté, hořečnaté, draselné a sodné soli
2.1.3
kyselina benzoová a benzoan sodný
2.1.4
kyselina mravenčí a její amonné, vápenaté, hořečnaté, draselné a sodné soli
2.1.5
lineární mastné kyseliny, nasycené i nenasycené, se sudým počtem C atomů 8-20 včetně, a dále kyseliny behenová a ricinolejová a jejich amonné, vápenaté, hořečnaté, draselné sodné, hlinité a zinečnaté soli
2.1.6
kyseliny citronová, D- a L-mléčná, maleinová, L-vinná a jejich sodné a draselné soli
2.1.7
kyselina sorbová a její amonné, vápenaté, hořečnaté, draselné a sodné soli
2.1.8
amidy lineárních nasycených i nenasycených mastných kyselin C8-20, se sudým počtem C atomů a dále amidy kyselin behenové a ricinolejové
2.1.9
přírodní jedlé škroby a mouky
2.1.10
jedlé škroby a mouky modifikované chemickou úpravou
2.1.11
amylosa
2.1.12
uhličitany a chloridy vápenaté a hořečnaté
2.1.13
estery glycerinu s lineárními nasycenými i nenasycenými mastnými kyselinami C8-20, se sudým počtem C atomů a/nebo s kyselinami adipovou, citronovou, 12-hydroxystearovou (oxystearin), ricinolejovou
2.1.14
estery polyoxyethylenu (8-14 oxyethylenových skupin) s lineárními nasycenými i nenasycenými mastnými kyselinami C8-20, se sudým počtem C atomů
2.1.15
estery sorbitolu s lineárními nasycenými i nenasycenými mastnými kyselinami C8-20 se sudým počtem C atomů
2.1.16
mono- a/nebo di-estery kyseliny stearové s ethandiolem a/nebo s bis(2-hydroxyethyl)etherem a/nebo s triethylenglykolem
2.1.17
oxidy a hydroxidy vápenaté, hořečnaté, křemičité a hlinité
2.1.18
křemičitany a hydratované křemičitany vápenaté, hořečnaté, hlinité a draselné
2.1.19
polyethylenglykol o průměrné molekulové hmotností v rozmezí 1200 - 4000
2.1.20
propionát sodný
2.2
Skupina II
Úhrnné množství látek z této skupiny látek nesmí překročit 1 mg.dm-2 povrchově neupravené fólie, při čemž množství jednotlivých látek, nebo skupin látek, nesmí překročit 0,2 mg.dm-2, povrchově neupravené fólie nebo nižší limit, pokud je specifikován:
2.2.1
alkyl (C8-C18) benzensulfonát sodný
2.2.2
isopropylnaftalensulfonát sodný
2.2.3
alkyl (C8-C18) sulfát sodný
2.2.4
alkyl (C8-C18) sulfonát sodný
2.2.5
dioktylsulfojantaran sodný
2.2.6
distearát dihydroxyethyl-diethylen-triamin-monoacetátu, nejvýše 0,05 mg.dm-2 povrchově neupravené fólie
2.2.7
laurylsulfáty amonný, hořečnatý a draselný
2.2.8
N,N'-distearoyldiaminoetan
2.2.9
N,N'-dipalmitoyldiaminoethan
2.2.10
N,N'-dioleoyldiaminoethan
2.2.11
2-heptadecyl-4,4-bis(methylenstearát) oxazolin
2.2.12
polyethylen-aminostearamid-ethylsulfát, nejvýše 0,1 mg.dm-2 povrchově neupravené fólie
2.3
Skupina III.
Úhrnné množství látek z této skupiny látek nesmí překročit 1 mg.dm-2 povrchově neupravené fólie, nebo nižší limit pokud je specifikován.
2.3.1
Kotvící činidla
2.3.1.1
kondenzační produkt melaminu a formaldehydu, nemodifikovaný nebo modifikovaný jednou či více následujících látek: 5/, 6/
2.3.1.1.1
butanol
2.3.1.1.2
ethanol
2.3.1.1.3
diethylentriamin
2.3.1.1.4
triethylentetramin
2.3.1.1.5
tetraethylenpentamin
2.3.1.1.6
tri-(2-hydroxy-ethyl)amin
2.3.1.1.7
3,3'-diaminodipropylamin
2.3.1.1.8
4,4'-diaminodibutylamin
2.3.1.2
kondenzační produkt melaminu, močoviny a formaldehydu modifikovaný tris-(2-hydroxyethyl)aminem 5/, 6/
2.3.1.3
kondenzační produkt močoviny a formaldehydu, nemodifikovaný nebo modifikovaný jednou či více následujících látek: 5/, 6/
2.3.1.3.1
kyselinou aminomethylsulfonovou
2.3.1.3.2
kyselinou sulfanilovou
2.3.1.3.3
butanolem
2.3.1.3.4
ethanolem
2.3.1.3.5
methanolem
2.3.1.3.6
diaminobutanem
2.3.1.3.7
diaminodiethylaminem
2.3.1.3.8
diaminodipropylaminem
2.3.1.3.9
diaminopropanem
2.3.1.3.10
diethylentriaminem
2.3.1.3.11
quanidinem
2.3.1.3.12
tetraethylenpentaminem
2.3.1.3.13
triethylenteraminem
2.3.1.3.14
siřičitanem sodným
2.3.1.4
síťované kationaktivní polyalkylenaminy:
2.3.1.4.1
polyamid-epichlorhydrinová pryskyřice na bázi diaminopropylmethylaminu a epichlorhydrinu
2.3.1.4.2
polyamid-epichlorhydrinová pryskyřice na bázi epichlorhydrinu, kyseliny adipové, kaprolaktamu, diethylentriaminu a/nebo ethylendiaminu
2.3.1.4.3
polyamid-epichlorhydrinová pryskyřice na bázi kyseliny adipové, diethylentriaminu a epichlorhydrinu nebo směsi epichlorhydrinu a amoniaku
2.3.1.4.4
polyamid-polyamin-epichlorhydrinová pryskyřice na bázi epichlorhydrinu, dimethyladipátu a diethylentriaminu
2.3.1.4.5
polyamid-polyamin-epichlorhydrinová pryskyřice na bázi epichlorhydrinu adipamidu a diaminopropylmethylaminu
2.3.1.5
polyethylenaminy a polyethyleniminy, nejvýše 0,75 mg.dm-2 povrchově neupravené folie
2.4
Skupina IV
Úhrnné množství látek nesmí překročit 0,01 mg.dm-2 povrchově neupravené fólie:
2.4.1
produkty vznikající reakcí aminů potravinářských olejů s polyetylenoxidem
2.4.2
monoethanolaminlauryl sulfát
Část II.
Povrchově upravený celofán
A.
Regenerovaná celulóza viz Část I
B.
Přísady viz Část I
C.
Nátěry a zušlechťovací vrstvy:
Nános vrstvy nesmí přesahovat 50 mg.dm-2 fólie na straně kontaktu s potravinou 7/
1.
Polymery
1.1
ethyl-, hydroxyethyl-, hydroxypropyl- a methyl- ethery celulózy
1.2
nitrát celulózy, nejvýše 20 mg.dm-2 povrchové úpravy na straně přicházející do styku s potravinami, přičemž obsah dusíku v nitrátu celulózy musí být v rozmezí 10,8 až 12,2 % (m/m)
2.
Pryskyřice
Celkové množství látek nesmí přesáhnout 12,5 mg.dm-2 nánosové vrstvy fólie na straně kontaktu s potravinou, a to pouze pro přípravu celofánů s povrchovou úpravou na bázi nitrátu celulózy:
2.1
kalafuna a/nebo produkty její polymerace, hydrogenace nebo disproporcionace a její estery s methyl-, ethyl- nebo s (C2-C6) polyvalentními alkoholy nebo jejich směsmi
2.2
kalafuna a/nebo produkty její polymerace, hydrogenace nebo disproporcionace kondenzované s kyselinou akrylovou, maleinovou, citronovou, fumarovou a/nebo ftalovou a/nebo 2,2 bis-(4-hydroxyfenyl)propan-formaldehydem a esteryfikované methyl-, ethyl- nebo s (C2-C6) polyvalentními alkoholy nebo směsmi těchto alkoholů
2.3
estery, odvozené od bis-(2-hydroxyethyl)etheru s adičními produkty beta-pinenu a/nebo dipentenu a/nebo diterpenu a maleinanhydridu
2.4
potravinářská želatina
2.5
kasein
2.6
ricinový olej a produkty jeho dehydratace nebo hydrogenace a jeho kondenzační produkty s polyglycerolem, kyselinou adipovou, citronovou, meleinovou, ftalovou a sebakovou
2.7
přírodní pryskyřice (damar)
2.8
poly-beta-pinen (terpenové pryskyřice)
2.9
močovino-formaldehydové pryskyřice 5/, 6/
3.
Změkčovadla
Celkové množství těchto látek nejvýše 6 mg.dm-2 povrchové vrstvy fólie na kontaktní straně s potravinou:
3.1
acetyltributylcitrát
3.2
acetyl-tri-(2-ethylhexyl)citrát
3.3
di-isobutyladipát
3.4
di-n-butyladipát
3.5
di-n-hexylazelát
3.6
2-ethylhexyl-difenyl-fosfát (synonymum: 2-ethyl-hexylester difenyl-fostátu), nejvýše 2,4 mg.kg-1 potraviny, která je ve styku s tímto typem fólie, nebo 0,4 mg.dm-2 materiálu povrchové úpravy na straně, která je určena pro styk s potravinami.
3.7
glycerolmonoacetát
3.8
glyceroldiacetát
3.9
glyceroltriacetát
3.10
dibutylsebakát
3.12
di-n-butylvinan
3.13
di-isobutylvinan
4.
Ostatní přísady
Celkové množství těchto látek nesmí překročit 6,0 mg.dm-2 celofánu t.j. povrchově neupravená fólie včetně nánosové vrstvy na straně kontaktu s potravinou.
4.1
Přísady - seznam přísad viz. Část I. této přílohy, včetně omezeních zde uvedených. Tato omezení množství se vztahují na celofán t.j. základní fólii, včetně nánosové vrstvy na straně kontaktu s potravinou.
4.2
Specifické převrstvovací přísady
Množství jednotlivých látek nebo skupin látek nejvýše 2 mg.dm-2 nánosové vrstvy na straně styku s potravinou, nebo nižší limit, pokud je specifikován:
4.2.1
1-hexadekanol a 1-oktadekanol
4.2.2
estery lineárních mastných kyselin, nasycených nebo nenasycených se sudým počtem uhlíkových atomů od 8 - 20,včetně a ricinolejové kyseliny s ethyl-, butyl-, amyl- a oleyl- lineárními alkoholy
4.2.3
montánní vosky, včetně čistých montánních kyselin (C26-C32) a/nebo jejich estery s ethandiolem a/nebo 1,3-butandiolem a/nebo jejich vápenatými a draselnými solemi
4.2.4
karnaubský vosk
4.2.5
včelí vosk
4.2.6
espartový vosk
4.2.7
kandelilla vosk
4.2.8
dimethylpolysiloxan, nejvýše 1mg.dm-2 nánosu na straně styku s potravinou
4.2.9
epoxidovaný sojový olej (obsah oxiranu 6-8%)
4.2.10
přečištěný parafin a mikrokrystalické vosky
4.2.11
pentaerytritol-tetrastearát
4.2.12
mono- a bis-(oktadecyldiethylenoxid) fosfáty, nejvýše 0,2 mg.dm-2
4.2.13
alifatické kyseliny (C8 \\- C20) esterifikované mono- nebo di-(2-hydroxyethyl)aminem
4.2.14
2- a 3- terc.butyl-4-hydroxyanizol /BHA/, nejvýše 0,06 mg.dm-2 nánosové vrstvy na straně styku s potravinou
4.2.15
2,6-di-terc.butyl-4-methylfenol /BHT/, nejvýše 0,06 mg.dm-2 nánosové vrstvy na straně styku s potravinou
4.2.16
di-n-oktylcín-bis-(2-etylhexyl)-maleinát, nejvýše 0,06 mg.dm-2 nánosové vrstva na straně styku s potravinou
5.
Rozpouštědla
Smí být použito následujících látek, které však z lakované fólie musejí být zcela odtěkaná.
Celkové množství těchto látek nesmí překročit 0,6 mg.dm-2 povrchové vrstvy, která je ve styku s potravinou.
5.1
ethylacetát
5.2
butylacetát
5.3
isobutylacetát
5.4
propylacetát
5.5
isopropylacetát
5.6
aceton
5.7
etanol
5.8
1-butanol
5.9
2-butanol
5.10
1-propanol
5.11
2-propanol
5.12
cyklohexan
5.13
ethylenglykol monobutylether
5.14
ethylenglykol monobutylether acetát
5.15
methyl(ethyl)keton
5.16
methyl(isobutyl)keton
5.17
tetrahydrofuran
5.18
toluen, nejvýše 0,06 mg/dm2 materiálu povrchové úpravy na straně, která je ve styku s potravinami
5.19
methylehtylketon
5.20
methylisobutylketon
5.21
tetrahydrofuran
5.22
toluen
Poznámky:
1/
Uvedená procenta jsou hmotnostní procenta (m/m) a jsou vztažena na hmotnost bezvodého, povrchově neupraveného celofánu. Běžná synonyma sloučenin jsou uváděna v závorkách.
2/
Pouze pro fólie určené k povrchové úpravě a poté použité pro balení potravin, které nejsou vlhké, tj. neobsahují na povrchu volnou vodu. Celkový obsah těchto látek v potravinách, které jsou ve styku s tímto typem fólie úhrnně nejvýše 30 mg.kg-1.
3/
Průměrná molekulová hmotnost v rozsahu 250-1200.
4/
Průměrná molekulová hmotnost nejvýše 400 a obsah volného 1,3-propandiol nejvýše 1 % (m/m) v substanci.
5/
Formaldehyd se stanovuje ve výluzích do destilované vody a 3 % kyseliny octové, připravených za podmínek: 24 hodin, 20 °C, 1 cm2: 1 ml.
6/
Obsah volného formaldehydu nejvýše 0,3 mg.dm-2 fólie, obsah volného melaminu nejvýše 0,3 mg.dm-2 fólie.
7/
Při větší hmotnosti vrstvy se materiál považuje za laminát.
8/
Použité polymery, kopolymery a jejich směsi musí odpovídat hygienickým požadavkům uvedeným v § 10 vyhlášky.
Příloha č. 14
k vyhlášce č. 38/2001 Sb.
Seznam látek pro úpravu korku a korkových výrobků a požadavky na tyto výrobky
1
K ošetření korku smí být použity následující látky:
1.1
oxid siřičitý,
1.2
peroxid vodíku
1.3
kyselina benzoová a její vápenaté, draselné a sodné soli, nejvýše 0,2 % (m/m) 1/
1.4
kyselina p-hydroxybenzoová a její ethyl- nebo propyl- ester 1/
1.5
kyselina mravenčí 1/
1.6
kyselina sorbová a její sodné a/nebo draselné soli 1/
1.7
kyselina boritá a/nebo její sodná sůl 1/
1.8
formaldehyd
1.9
hexamethylentetramin
1.10
parafin
1.11
včelí vosk
1.12
glycerin
1.13
parafinový olej
1.14
vosky
1.15
polyethylenoxid o molekulové hmotnosti větší než 200
1.16
triethylenglykol
1.17
karnaubský vosk
2
Pojiva
Jako pojiva pro korkové aglomeráty smí být použit drcený korek ošetřený látkami, uvedenými v odstavci 1. této přílohy a dále následující látky:
2.1
vytvrzené fenol-, melamin-, močovino- a dikyandiamid-formaldehydové pryskyřice
2.2
methyl-, karboxymethyl-, ethyl-, hydroxyethyl-, hydroxypropylmethyl- celulosa
2.3
polyesterové pryskyřice
2.4
polyuretany
2.5
polyvinylacetát bez změkčovadel, podle § 10 vyhlášky
2.6
neoprenová pryžpryž
2.7
epoxydové pryskyřice
2.8
dextrin
2.9
gutaperča
2.10
kolofonium
2.11
přírodní pryskyřice: damar, kopal,
2.12
nerozpustné pigmenty, které splňují požadavky § 6 vyhlášky
3
Hygienické požadavky na ošetřený korek a korkové (aglomerované) výrobky:
3.1
Ve výluhu do simulantů potravinsimulantů potravin po dobu 24 hodin, při laboratorní teplotě a poměru smočené plochy výrobku k vyluhovací kapalině podle skutečného použití výrobku, nesmějí být překročeny vyluhovací limity následujících látek nebo skupin látek:
3.1.1| sloučeniny s –NH2 skupinou| 0,05 mg-NH2.dm-2
---|---|---
3.1.2| estery kyseliny ftalové úhrnně| 0,2 mg.dm-2
---|---|---
3.1.3.| fenoly| 0,05 fenolu.dm-2
---|---|---
3.1.4| formaldehyd| 0,1 mg CH2O.dm-2
---|---|---
3.1.5| oxid siřičitý| 0,05 mg SO2.dm-2
---|---|---
Poznámky
1/
Úhrnně nejvýše 0,2 % (na hmotnost korku)
1)
Směrnice Rady 78/142/EHS z 30. ledna 1978, která se týká aproximace práva členských států, vztahujícího se na materiály, které obsahují monomerní vinylchlorid a jsou určené pro styk s potravinami.
Směrnice Komise 80/766/EHS z 18. července 1980, kterou se ustanovuje analytická metoda pro účely úřední kontroly množství monomerního vinylchloridu v materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami.
Směrnice Komise 81/432/EHS z 29. dubna 1981, kterou se ustanovuje analytická metoda pro účely úřední kontroly uvolněného vinylchloridu z materiálů a předmětů do potravin.
Směrnice Rady 82/711/EHS z 18. října 1982, která ustanovuje základní pravidla pro migrační zkoušky složek plastů a předmětů z nich vyrobených a určených pro styk s potravinami.
Směrnice Rady 84/500/EHS z 15. října 1984, která se týká aproximace právních předpisů členských států, vztahujících se na keramické předměty určené pro styk s potravinami.
Směrnice Rady 85/572/EHS z 19. prosince 1985, která ustanovuje seznam simulantů potravin používaných při migračních zkouškách složek plastů a předmětů z nich vyrobených a určených pro styk s potravinami.
Směrnice Komise 93/11/EHS z 15. března 1993, která se týká stanovení N-nitrosaminů a N-nitrosovatelných látek uvolněných ze saviček a sosáků vyrobených z elastomerů nebo pryže.
Směrnice Komise 97/48/ES ze dne 29. července 1997, kterou se podruhé mění směrnice Rady 82/711/EHS, kterou se stanoví základní pravidla nezbytná pro zkoušení migrace složek z materiálů a předmětů z plastů určených pro styk s potravinami.
Směrnice Komise 2002/72/ES ze dne 6. srpna 2002 o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami.
Směrnice Komise 2004/1/ES ze dne 6. ledna 2004, kterou se mění směrnice 2002/72/ES, týkající se pozastavení používání azodikarbonamidu jako nadouvadla do plastů.
Směrnice Komise 2004/19/ES ze dne 1. března 2004, kterou se mění a doplňuje směrnice 2002/72/ES, týkající se materiálů a předmětů z plastů určených pro styk s potravinami.
Směrnice Komise 2005/31/ES ze dne 29. dubna 2005, kterou se mění směrnice Rady 84/500/EHS, pokud jde o prohlášení o souladu a kritéria provádění metod analýz pro keramické předměty určené pro styk s potravinami.
Směrnice Komise 2005/79/ES ze dne 18. listopadu 2005, kterou se mění směrnice 2002/72/ES o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami.
Směrnice Komise 2007/19/ES ze dne 2. dubna 2007, kterou se mění směrnice 2002/72/ES o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami a směrnice Rady 85/572/EHS, kterou se stanoví seznam simulantů pro použití při zkoušení migrace složek materiálů a předmětů z plastů určených pro styk s potravinami.
Směrnice Komise 2007/42/ES ze dne 29. června 2007 o materiálech a předmětech vyrobených z celofánu určených pro styk s potravinami.
Směrnice Komise 2008/39/ES ze dne 6. března 2008, kterou se mění směrnice 2002/62/ES o materiálech z plastů určených pro styk s potravinami.
Směrnice Komise 2011/8/EU ze dne 28. ledna 2011, kterou se mění směrnice 2002/72/ES, pokud jde o omezení používání bisfenolu A v plastových kojeneckých láhvích.
1a)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnice 80/590/EHS a 89/109/EHS.
Nařízení Komise (ES) č. 1895/2005 ze dne 18. listopadu 2005 o omezení použití některých epoxyderivátů v materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami.
Nařízení Komise (ES) č. 2023/2006 ze dne 22. prosince 2006 o správné výrobní praxi pro materiály a předměty určené pro styk s potravinami.
Nařízení Komise (ES) č. 282/2008 ze dne 27. března 2008 o materiálech a předmětech z recyklovaných plastů určených pro styk s potravinami a o změně nařízení (ES) č. 2023/2006.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat.
1b)
Článek 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004.
1c)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.
1d)
Nařízení Komise (ES) č. 1895/2005 ze dne 18. listopadu 2005 o omezení použití některých epoxyderivátů v materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami.
2)
Článek 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.
2a)
Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2b)
Článek 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004.
3)
Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 4/2008 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky přídatných látek a extrakčních rozpouštědel při výrobě potravin.
Vyhláška č. 447/2004 Sb., o požadavcích na množství a druhy látek určených k aromatizaci potravin, podmínky jejich použití, požadavky na jejich zdravotní nezávadnost a podmínky použití chininu a kofeinu.
4)
Vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití, ve znění pozdějších předpisů.
5)
Vyhláška č. 54/2002 Sb., kterou se stanoví zdravotní požadavky na identitu a čistotu přídatných látek.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách ve výživě zvířat.
6)
Vyhláška č. 141/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobu, zpracování a skladování lihu, ve znění pozdějších předpisů.
1
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27.října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS.
1)
Metody pro ověření hygienických požadavků podle ČSN 62 1156
1)
Vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití, ve znění vyhlášky č. 402/2006 Sb.
1)
Vyhláška MZ ČR č.298/1997 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, jejich označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky a látky přídatné. |
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 41/2001 Sb. | Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 41/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 83/1997 Sb., o ochraně proti zavlékání škodlivých organismů při dovozu, průvozu a vývozu rostlin a rostlinných produktů a proti jejich rozšiřování na území České republiky a o soustavné rostlinolékařské kontrole, ve znění vyhlášky č. 206/1999 Sb.
Vyhlášeno 6. 2. 2001, datum účinnosti 6. 2. 2001, částka 15/2001
* Čl. I - Vyhláška č. 83/1997 Sb., o ochraně proti zavlékání škodlivých organismů při dovozu, průvozu a vývozu rostlin a rostlinných produktů a proti jejich rozšiřování na území České republiky a o soustavné rostlinolékařské kontrole, ve znění vyhlášky č. 206/1999 S
* Čl. II - Zrušuje se vyhláška č. 44/1995 Sb., kterou se doplňuje vyhláška Ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství a Ministerstva spravedlnosti č. 62/1964 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rozvoji rostlinné výroby.
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 7. 2001
41
VYHLÁŠKA
Ministerstva zemědělství
ze dne 12. ledna 2001,
kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 83/1997 Sb., o ochraně proti zavlékání škodlivých organismů při dovozu, průvozu a vývozu rostlin a rostlinných produktů a proti jejich rozšiřování na území České republiky a o soustavné rostlinolékařské kontrole, ve znění vyhlášky č. 206/1999 Sb.
Ministerstvo zemědělství po projednání s Ministerstvem dopravy a spojů, Ministerstvem financí a Ministerstvem průmyslu a obchodu stanoví podle § 45 odst. 1 zákona č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 409/2000 Sb., (dále jen „zákon“):
Čl. I
Vyhláška č. 83/1997 Sb., o ochraně proti zavlékání škodlivých organismů při dovozu, průvozu a vývozu rostlin a rostlinných produktů a proti jejich rozšiřování na území České republiky a o soustavné rostlinolékařské kontrole, ve znění vyhlášky č. 206/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b), c) a d) se označují jako písmena a), b) a c).
2.
V § 1 se doplňují písmena d) až i), která znějí:
„d)
pěstebním substrátem - materiál, v němž se pěstují rostliny nebo který je k tomu účelu určený,
e)
hraněným dřevem - dřevo zbavené přirozeného zaobleného povrchu,
f)
osivem - semena určená k pěstování,
g)
zrnem - semena, která jsou rostlinnými produkty podle § 2 odst. 3 zákona,
h)
členskými státy Evropské a středozemní organizace ochrany rostlin (dále jen „EPPO“) - Albánie, Alžírsko, Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Guernsey, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Izrael, Jersey, Jordánsko, Kypr, Kyrgyzstán, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Makedonie, Malta, Maroko, Německo, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Tunisko, Turecko, Ukrajina,
i)
členskými státy Evropské unie (dále jen „EU“) - Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Španělsko, Švédsko.“.
3.
§ 3 včetně nadpisu zní:
㤠3
Soustavná rostlinolékařská kontrola
[K § 7 písm. b) zákona]
(1)
Soustavné rostlinolékařské kontrole podléhají rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty uvedené v příloze č. 2.
(2)
Soustavné rostlinolékařské kontrole zaměřené na výskyt škodlivých organismů uvedených v přílohách č. 6 a 7, škodlivých organismů podle § 11 odst. 1 písm. e) zákona a splnění zvláštních požadavků rostlinolékařské péče podle přílohy č. 9a podléhají rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty uvedené v příloze č. 2.“.
4.
Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1) a 2) zní:
㤠3a
Registrace právnických a fyzických osob
(K § 7b odst. 1 a 3 a § 7c odst. 2 zákona)
(1)
Úřední registr podle § 7b odst. 1 zákona obsahuje
a)
jméno, příjmení, adresu a datum narození, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu,
b)
registrační číslo, kterým je příslušná osoba jednoznačně identifikována,
c)
jméno, příjmení, adresu a datum narození osoby nebo osob zmocněných k jednání se Státní rostlinolékařskou správou (dále jen „rostlinolékařská správa“),
d)
rozsah registrace podle příloh č. 2 a 3,
e)
přesnou adresu všech pracovišť a provozoven registrované osoby, ve kterých jsou pěstovány rostliny a vyráběny rostlinné produkty a jiné předměty, které podléhají soustavné rostlinolékařské kontrole (příloha č. 2) nebo ve kterých je s těmito rostlinami, rostlinnými produkty a jinými předměty jinak nakládáno nebo v nichž je nakládáno s dováženými rostlinami, rostlinnými produkty a jinými předměty uvedenými v příloze č. 3,
f)
údaje uvedené v § 7c odst. 2 písm. d) bodě 2 zákona.
(2)
Rostlinolékařská správa vede úřední registr uvedený v § 7b odst. 1 zákona na regionální a ústřední úrovni.
(3)
O registraci požádají příslušné osoby rostlinolékařskou správu písemnou formou. Žádost obsahuje údaje uvedené v odstavci 1, popřípadě další údaje nezbytné k rozhodnutí o registraci. Vzor žádosti o registraci a způsob podávání žádostí zveřejní rostlinolékařská správa ve Věstníku Ministerstva zemědělství.
(4)
Registrované osoby vedou podle § 7c odst. 2 písm. a) zákona v rozsahu své registrace průběžně evidenci o pěstovaných, vyrobených, dovezených, skladovaných a jinak užívaných rostlinách, rostlinných produktech a jiných předmětech uvedených v příloze č. 2, která obsahuje
a)
záznamy o jejich druzích, popřípadě odrůdách a o jejich množství, včetně kategorií a generací rozmnožovacího materiálu,1)
b)
záznamy a doklady o jejich původu, účelu výroby, pěstování, způsobu nakládání, dovozu a skladování a o jejich převodu nebo přechodu na jiné osoby,
c)
záznamy o místech,2) kde se pěstují, vyrábějí, skladují nebo kde se s nimi jinak nakládá,
d)
záznamy a doklady vztahující se k péči o zdravotní stav rostlin a rostlinných produktů a k jeho hodnocení, k ošetřování jiných předmětů a k zabezpečení jejich totožnosti,
e)
záznamy o provedení rostlinolékařských kontrol.
(5)
Záznamy a doklady podle odstavce 4 uchovávají registrované osoby nejméně jeden rok ode dne, kdy došlo k poslednímu převodu nebo přechodu práv k rostlinám, rostlinným produktům nebo jiným předmětům.
(6)
Zvláštní požadavky rostlinolékařské péče, které plní registrované osoby podle § 7c odst. 2 písm. e) zákona, jsou uvedeny v příloze č. 9a.
1)
§ 2 písm. g) zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin.
2)
§ 6 odst. 1 písm. a) až d) a písm. f), § 7 písm. a), c), d), h) a l) a § 10 odst. 1 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
5.
§ 4 včetně nadpisu zní:
㤠4
Zásilky podléhající rostlinolékařské kontrole
(K § 8 odst. 2 a 6 zákona)
Zásilky, které jsou dovozci a dopravci povinni předložit k rostlinolékařské kontrole podle § 8 odst. 2 zákona a které musí být při vstupu na území České republiky opatřeny rostlinolékařským osvědčením podle § 8 odst. 6 zákona, jsou uvedeny v příloze č. 3.“.
6.
Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní:
㤠4a
Malá množství rostlin
(K § 8 odst. 10 zákona)
(1)
Malá množství rostlin, na která se nevztahuje ustanovení § 8 odst. 2 a 3 zákona, jsou nejvýše:
a)
při původu ze všech zemí s výjimkou států uvedených v bodu b)
1.| ovoce a zelenina kromě hlíz bramboru
(Solanum tuberosum L.)| 2 kg
---|---|---
2.| řezané květiny a části rostlin tvořící jednu kytici| 1 kytice
3.| osivo kromě semen bramboru (Solanum tuberosum L.)| 5 sáčků v originálním balení pro drobný prodej,
b)
při původu ze členských států EPPO
1.| ovoce a zelenina kromě hlíz brambor
(Solanum tuberosum L.)| 5 kg
---|---|---
2.| stromy a keře| 3 kusy
3.| pokojové a hrnkované rostliny| 3 kusy
4.| cibule, hlízy a oddenky květin| 1 kg
5.| vánoční stromky| 1 kus
6.| věnce| 1 kus.
(2)
Za malá množství rostlin podle odstavce 1 lze považovat pouze taková, která
a)
jsou určena pro potřebu cestujících nebo příjemců a neslouží k výdělečným účelům nebo jsou spotřebována během přepravy,
b)
nejsou zásilkami uvedenými v příloze č. 8,
c)
nevykazují žádné příznaky napadení škodlivými organismy, a
d)
nejsou určena pro výzkumné nebo šlechtitelské účely.“.
7.
V § 5 se slova v závorce pod nadpisem „(K § 8 odst. 2 a 3 zákona)“ nahrazují slovy „(K § 8 odst. 6 zákona)“.
8.
V § 5 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
nesmí být vystaveno dříve než 14 dní před datem, v němž rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty opustí odesílající zemi,“.
9.
V § 6 odst. 1 se doplňuje písmeno e), které zní:
„e)
škodlivé organismy uvedené v § 11 odst. 1 písm. e) zákona a zásilky s jejich výskytem.“.
10.
V § 7 odstavec 2 zní:
„(2)
Minimální technické podmínky pro provádění rostlinolékařské kontroly ve vstupních místech jsou uvedeny v příloze č. 10a.“.
11.
V § 7 odst. 3 se slova „Ministerstva zemědělství Státní rostlinolékařská správa (dále jen „rostlinolékařská správa“)“ nahrazují slovy „rostlinolékařská správa“.
12.
V § 8 odst. 3 písm. a) bodě 3 se slova „§ 8 odst. 2 a 3“ nahrazují slovy „§ 8 odst. 6 a 7“ a slova „§ 8 odst. 4“ slovy „§ 8 odst. 8“.
13.
V § 8 odst. 3 písm. b) se na konci zrušuje čárka a doplňují se slova „nebo škodlivých organismů uvedených v § 11 odst. 1 písm. e) zákona,“.
14.
V § 8 odst. 3 písm. c) se za slova „karanténních škodlivých organismů“ vkládají slova „nebo škodlivých organismů uvedených v § 11 odst. 1 písm. e) zákona“.
15.
V § 8 odst. 4 se za slova „karanténního škodlivého organismu“ vkládají slova „nebo škodlivého organismu uvedeného v § 11 odst. 1 písm. e) zákona“.
16.
§ 9 včetně nadpisu zní:
㤠9
Následná rostlinolékařská kontrola po dovozu
(K § 12 odst. 7 zákona)
Rostliny určené k pěstování, které podléhají následné rostlinolékařské kontrole po dovozu podle § 12 odst. 7 zákona, jsou uvedeny v příloze č. 11.“.
17.
V § 10 v nadpisu se slovo „karanténních“ zrušuje.
18.
V § 10 odst. 1 se za slova „karanténních škodlivých organismů“ vkládají slova „a škodlivých organismů uvedených v § 11 odst. 1 písm. e) zákona“.
19.
V § 10 odst. 1 písm. a), e) a g) se slovo „karanténního“ zrušuje.
20.
V § 10 odst. 1 písm. f) se slovo „karanténní“ zrušuje.
21.
V § 10 odst. 2 se na konci vypouští tečka a doplňují se slova „a škodlivých organismů uvedených v § 11 odst. 1 písm. e) zákona.“.
22.
V § 11 se v nadpisu za slova „karanténního škodlivého organismu“ vkládají slova „nebo škodlivého organismu uvedeného v § 11 odst. 1 písm. e) zákona“.
23.
V § 11 písm. a) se za slova „karanténního škodlivého organismu“ vkládají slova „nebo škodlivého organismu uvedeného v § 11 odst. 1 písm. e) zákona“.
24.
V § 11 písm. e) se slovo „karanténního“ nahrazuje slovem „škodlivého“.
25.
V § 11 písm. f) se za slovo „karanténního“ vkládá slovo „škodlivého“ a za slovo „organismu“ se vkládají slova „nebo škodlivého organismu uvedeného v § 11 odst. 1 písm. e) zákona“.
26.
V § 12 odst. 1 písm. a) se za slova „náhrada za“ vkládají slova „prokázanou ztrátu příjmů nebo za“.
27.
Příloha č. 1 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1), 2) a 3) zní:
„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 83/1997 Sb.
Karanténní škodlivé organismy, na které se vztahuje ohlašovací povinnost podle § 4 písm. a) bodu 2 zákona
a)
karanténní škodlivé organismy uvedené v příloze č. 6., pokud nejsou uvedeny pod písmenem c),
b)
karanténní škodlivé organismy uvedené v příloze č. 7 na rostlinách nebo rostlinných produktech uvedených pro příslušné organismy v příloze č. 7, pokud nejsou uvedeny pod písmenem d),
c)
karanténní škodlivé organismy při výskytu na pozemcích nebo v objektech osob registrovaných podle § 7b odst. 1 a § 8 odst. 3 zákona
-
hmyz a háďátka ve všech stadiích vývoje:
1.
Bemisia tabaci (Gennadius)1)
2.
Spodoptera exigua (Hübner)
-
viry a virům podobné organismy:
1.
Beet necrotic yellow vein furovirus,
d)
karanténní škodlivé organismy na rostlinách nebo rostlinných produktech uvedených níže, a to pouze při jejich výskytu na pozemcích nebo v objektech osob registrovaných podle § 7b odst. 1 a § 8 odst. 3 zákona:
Karanténní škodlivé organismy| Rostliny a rostlinné produkty
---|---
Hmyz, roztoči a háďátka ve všech stadiích vývoje|
1\\. Ditylenchus destructor Thorne| cibule, hlízy a oddenky hyacintu (Hyacinthus L.)2), kosatce (Iris L.), zakrslých forem mečíku (Gladiolus Tourn. ex L.) a jejich kříženců (Gladiolus callianthus Marais, Gladiolus colvillei Sweet, Gladiolus nanus hort., Gladiolus ramosus hort., Gladiolus tubergenii hort. a dalších kultivarů), šafránu (Crocus L.), Tigridia Juss a tulipánu (Tulipa L.), určené k pěstování, a hlízy bramboru (Solanum tuberosum L.) určené k pěstování
2\\. Ditylenchus dipsaci (Kuhn) Filipjev| osivo a cibule cibule kuchyňské (Allium cepa L.), cibule šalotky (Allium ascalonicum L.) a pažitky pravé (Allium schoenoprasum L.), určené k pěstování, rostliny póru setého (Allium porrum L.) určené k pěstování, hlízy, oddenky a cibule Camassia Lindl., Galtonia candicans (Baker) Decne, hyacintu (Hyacinthus L.), Ismene Herbert, ladoničky (Chionodoxa Boiss.), ladoňky (Scilla L.), modřence (Muscari Miller), narcisu (Narcissus L.), puškinie (Puschkinia Adams), snědku (Ornithogalum L.), sněženky (Galanthus L.), kultivaru „Golden Yellow“ šafránu žlutého (Crocus flavus Weston) a tulipánu (Tulipa L.), určené k pěstování, a osivo vojtěšky seté (Medicago sativa L.)
3\\. Quadraspidiotus perniciosus
(Comstock)| rostliny brslenu (Euonymus L.), břízy (Betula L.), buku (Fagus L.), Cercidiphyllum Sieb. et Zucc., dřínu (Cornus L.), Eriobotrya Lindl., hlohovce (Pyracantha Roemer), hlohu (Crataegus L.), hrušně (Pyrus L.), jabloně (Malus Mill.), javoru (Acer L.), jeřábu (Sorbus L.), jilmu (Ulmus L.), kdouloně (Cydonia Mill.), kdoulovce (Chaenomeles Lindl.), křídlatce (Ptelea L.), lípy (Tilia L.), mišpule (Mespilus L.), muchovníku (Amelanchier Medic.), ořešáku (Juglans L.), pámelníku (Symphoricarpos Duham.), pomerančovky (Maclura Nutt.), ptačího zobu (Ligustrum L.), skalníku (Cotoneaster Ehrh.), slivoně (Prunus L.), růže (Rosa L.), rybízu (Ribes L.), šeříku (Syringa L.), tavolníku (Spiraea L.), topolu (Populus L.), vrby (Salix L.), zimolezu (Lonicera L.), určené k pěstování, s výjimkou osiva a rostlin z tkáňových kultur
4\\. Viteus vitifoliae (Fitch)| rostliny révy (Vitis L.), s výjimkou plodů a osiva
Bakterie|
1\\. Apple proliferation phytoplasma| rostliny jabloně (Malus Mill.) určené k pěstování, s výjimkou osiva
Viry a virům podobné organismy|
1\\. Plum pox potyvirus| rostliny slivoně (Prunus L.)3) určené k pěstování, s výjimkou osiva
1)
Vědecké názvy karanténních škodlivých organismů vycházejí z publikace Smith, I. M.; McNamara, D. G.; Scott, P. R.; Holderness, M.; Burger, B. (1997): Quarantine Pests for Europe. CAB International ve spolupráci s EPPO. Wallingford.
2)
Vědecké botanické názvy rostlin vycházejí ze Směrnice Komise Evropských společenství č. 77/93 EEC, české názvy rostlin z publikace Dostál, J. (1989): Nová květena ČSSR. Academia Praha a z publikace Valíček, P. a kol. (1989): Užitkové rostliny tropů a subtropů. Academia Praha.
3)
Mezi rostliny slivoně (Prunus L.) v širším pojetí se zahrnují rostliny třešně a višně (Cerasus Duhamel), broskvoně (Persica Mill.), meruňky (Armeniaca Scop.), mandloně (Amygdalus L.) a švestky (Prunus L.) včetně švestky, slivoně, myrobalánu a trnky.“.
28.
Příloha č. 2 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1), 2) a 3) zní:
„Příloha č. 2 k vyhlášce č. 83/1997 Sb.
Rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, které podléhají soustavné rostlinolékařské kontrole podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona
1.
Rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty
1.1
Rostliny hlohu (Crataegus L.)1), hlohovce (Pyracantha Roemer), hrušně (Pyrus L.), jabloně (Malus Mill.), jeřábu (Sorbus L. - kromě Sorbus intermedia (Ehrh)), kdoulovce (Chaenomeles Lindl.), lokvátu (Eriobotrya Lindl.), mišpule (Mespilus L.), skalníku (Cotoneaster Ehrh.), slivoně [Prunus L. - s výjimkou bobkovišně lékařské (Prunus laurocerasus L.) a Prunus lusitanica L] 2) a Stranvaesia Lindl., určené k pěstování, s výjimkou osiva.
1.2
Rostliny chmele obecného (Humulus lupulus) a řepy (Beta vulgaris L.) určené k pěstování, s výjimkou osiva.
1.3
Rostliny stolonotvorných a hlízotvorných druhů rodu Solanum L. nebo jejich kříženců, určené k pěstování.
1.4
Rostliny Fortunella Swingle, Poncirus Raf. a jejich kříženců a révy (Vitis L.), s výjimkou plodů a osiva.
1.5
Rostliny citrusu (Citrus L.) a jeho kříženců, s výjimkou plodů a osiva.
1.6
Semenné porosty a osivo fazolu (Phaseolus L.), rajčete jedlého [Lycopersicon lysopersicum (L.) Karsten ex Farw]3), slunečnice roční (Helianthus annuus L.) a vojtěšky seté (Medicago sativa L.).
1.7
Dřevo, které:
a)
pochází zcela nebo částečně z rostlin:
-
kaštanovníku (Castanea Mill.), s výjimkou dřeva zbaveného kůry,
-
platanu (Platanus L.), včetně hraněného dřeva, a
b)
je uváděno do oběhu jako:
-
palivové dřevo (polena, špalky, větve, otepi apod.),
-
dřevěné štěpky nebo třísky,
-
zbytky dřeva nebo dřevěný odpad, neaglomerovaný do tvaru špalků, briket, pelet apod.,
-
surové dřevo, včetně odkorněného, zbaveného dřevní běli nebo nahrubo opracovaného, pokud není natírané nebo mořené kreozotem nebo jinými ochrannými prostředky,
-
štípané tyče, dřevěné kůly nebo kolíky, natřené, podélně nerozřezané,
-
železniční nebo tramvajové pražce dřevěné neimpregnované,
-
dřevo rozřezané nebo štípané podélně nebo na kusy, jiné než hoblované, broušené nebo spojované klínovým ozubem, o tloušťce přesahující 6 mm (zejména trámy, fošny, krajinky, prkna, latě).
1.8
Samostatná kůra kaštanovníku (Castanea Mill.)
2.
Rostliny pěstované v rámci podnikání s výjimkou rostlin, které jsou pěstovány odděleně za účelem uvádění do oběhu konečnému spotřebiteli.
2.1
Rostliny Argyranthemum spp., begónie (Begonia L.), blahovičníku (Eucalyptus L.), bobkovišně lékařské (Prunus laurocerasus L.), borovice (Pinus L.), brukve (Brassica L.), douglasky (Pseudotsuga Carr.), dubu (Quercus L.), gerbery (Gerbera Cass. corr. Spreng.), hořepníku (Exacum spp.), hvězdnice (Aster L.), hvozdíku a jeho kříženců (Dianthus L.), jahodníku (Fragaria L.), jedle (Abies Mill.), jedlovce (Tsuga Carr.), jiřinky (Dahlia Cav.), kaštanovníku (Castanea Mill.), kopretiny (Leucanthemum Mill.), listopadky (Dendranthema (DC) Des. Moul.), lociky (Lactuca spp.), lupiny (Lupinus L.), maliníku a ostružiníku (Rubus L.), miříku celeru (Apium graveolens L.), modřínu (Larix Mill.), muškátu (Pelargonium L' Hérit ex Ait.), netýkavky - všechny kultivary kříženců New Guinea (Impatiens L.), okurky (Cucumis spp.), platanu (Platanus L.), Prunus lusitanica L., pryšce (Euphorbia L.), smrku (Picea A. Dietr.), sporýše (Verbena L.), šateru (Gypsophila L.), špenátu (Spinacia L.), topolu (Populus L.) a vratiče (Tanacetum L.), určené k pěstování, s výjimkou osiva.
2.2
Rostliny Solanaceae jiné než uvedené pod bodem 1.3 a 1.6, určené k pěstování, s výjimkou osiva.
2.3
Rostliny Araceae, Marantaceae, Musaceae, Persea spp. a Strelitziaceae, zakořeněné nebo s ulpělým nebo připojeným pěstebním substrátem.
2.4
Semenné porosty, osivo a cibule cibule kuchyňské (Allium cepa L.), šalotky (Allium ascalonicum L.) a pažitky (Allium schoenoprasum L.), určené k pěstování, a rostliny póru (Allium porrum L.) určené k pěstování.
2.5
Cibule a hlízy rostlin hyacintu (Hyacinthus L.), Ismene Herbert, kosatce (Iris L.), ladoničky (Chionodoxa Boiss), ladoníku (Camassia Lindl.), ladoňky (Scilla L.), Galtonia candicans (Baker) Decne, zakrslých forem mečíků (Gladiolus Tourn. ex L.) a jejich kříženců jako jsou Gladiolus callianthus Marais, Gladiolus colvillei Sweet, Gladiolus nanus hort., Gladiolus ramosus hort., Gladiolus tubergenii hort.), modřence (Muscari Miller), narcisu (Narcissus L.), puškinie (Puschkinia Adams), snědku (Ornithogalum L.), sněženky (Galanthus L.), šafránu - žlutého kultivaru „Golden Yellow“ (Crocus flavus Weston), Tigridia Juss. a tulipánu (Tulipa L.), určené k pěstování.
3.
Rostliny bramboru Solanum tuberosum L., pěstované za účelem uvádění do oběhu v rámci podnikání, jiné než uvedené v bodě 1.3.
1)
Vědecké botanické názvy rostlin vycházejí ze Směrnice Komise Evropských společenství č. 77/93 EEC, české názvy rostlin z publikace Dostál, J. (1989): Nová květena ČSSR. Academia Praha a z publikace Valíček, P. a kol. (1989): Užitkové rostliny tropů a subtropů. Academia Praha.
2)
Mezi rostliny slivoně (Prunus L. ) v širším pojetí se zahrnují rostliny třešně a višně (Cerasus Duhamel), broskvoně (Persica Mill.), meruňky (Armeniaca Scop.), mandloně (Amygdalus L.) a švestky (Prunus L.) včetně švestky, slivoně, myrobalánu a trnky.
3)
syn. Lycopersicon esculentum Mill.“.
29.
Nadpis přílohy č. 3 zní:
„Zásilky s rostlinami, rostlinnými produkty a jinými předměty, které musejí být podle § 8 odst. 6 zákona při vstupu na území České republiky opatřeny rostlinolékařským osvědčením, které jsou jejich dovozci a dopravci povinni podle § 8 odst. 2 zákona předkládat k rostlinolékařské kontrole a jejichž dovozci musí být podle § 8 odst. 3 zákona registrováni v úředním registru“.
30.
V příloze č. 3 bodě 1. se v úvodní větě a v prvé a druhé odrážce slovo „semen“ nahrazuje slovem „osiva“ a slova „akvarijních rostlin“ v úvodní větě se zrušují.
31.
V příloze č. 3 bodě 2. se za slovo „rostlin“ vkládají slova „neurčené k pěstování“.
32.
V příloze č. 3 bodě 6. písm. a) první odrážka zní:
„-
borovice (Pinus L. ) včetně hraněného dřeva,“.
33.
V příloze č. 3 bodě 6. písm. a) se ve druhé odrážce za slovo „(Coniferales)“ vkládají slova „jiných než borovice (Pinus L. )“ a za slovo „zemí“ se vkládají slova „Portugalska, Ruska a Turecka“.
34.
V příloze č. 3 bodě 6. písm. b) se v odrážce druhé, čtvrté, páté a sedmé za slovo „zemí,“ vkládají slova „ale včetně dřeva borovice (Pinus L.) původem z Portugalska, Ruska a Turecka,“.
35.
V příloze č. 3 se na konci bodů 1., 2. a 3. tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „s výjimkou malých množství uvedených v § 4a.“.
36.
V příloze č. 6 části A se v bodech 10. a 43. slovo „zejména“ nahrazuje slovy „kterými jsou“.
37.
V příloze č. 6 části D se za bod 1. vkládá nový bod 2., který zní:
„2.
Impatiens necrotic spot tospovirus“.
Dosavadní body 2. až 7. se označují jako body 3. až 8.
38.
V příloze č. 6 části D se v bodech 6., 7. a 8. slovo „zejména“ nahrazuje slovy „kterými jsou“.
39.
V příloze č. 7 části A bodě 7. se v pravém sloupci před slovem „dřevo“ vypouští slovo „a“ a na konci se za slovo „zemí“ vkládá čárka a doplňují se slova „z Ruska a Turecka a samostatná kůra původem z Portugalska“.
40.
V příloze č. 7 části A bodech 1. až 12., 16. až 21. a 24. se v pravém sloupci slovo „semen“ nahrazuje slovem „osiva“.
41.
V příloze č. 7 části A bodě 14. se v pravém sloupci slovo „semena“ nahrazuje slovem „osivo“.
42.
V příloze č. 7 části A bodě 16. se v levém sloupci slovo „zejména“ nahrazuje slovy „kterými jsou“.
43.
V příloze č. 7 části B bodech 1., 2., 5. až 7., 9. až 11., 13., 14. a 16. se v pravém sloupci slovo „semen“ nahrazuje slovem „osiva“.
44.
V příloze č. 7 části B bodě 4. se v pravém sloupci na konci doplňují slova „, určené k pěstování“.
45.
V příloze č. 7 části C bodech 1. až 18., 20., 21. a 25. až 27. se v pravém sloupci slovo „semen“ nahrazuje slovem „osiva“.
46.
V příloze č. 7 části C bodě 15. se v pravém sloupci za slovo „(Pinus L.),“ vkládají slova „douglasky (Pseudotsuga Carr.) a smrku (Picea A. Dietr.),“.
47.
V příloze č. 7 části D bodech 2. až 4. a 7. až 15. se v pravém sloupci slovo „semen“ nahrazuje slovem „osiva“.
48.
V příloze č. 7 části D se za bod 8. vkládá nový bod 9., který zní:
„9. Pepino mosaic virus| rostliny rajčete jedlého [Lycopersicon lycopersicum (L.) Karsten ex Farw.] určené k pěstování, s výjimkou osiva“.
---|---
Dosavadní body 9. až 15. se označují jako body 10. až 16.
49.
V příloze č. 8 bodech 1., 12., 15. až 19. se v levém sloupci slovo „semen“ nahrazuje slovem „osiva“.
50.
V příloze č. 8 bodě 10. se v pravém sloupci slova „Evropské unie (dále jen „EU“)“ nahrazují slovem „EU“, slovo „Státní“ před slovem „rostlinolékařská“ se zrušuje a na konci se doplňují slova „a které zveřejnila ve Věstníku Ministerstva zemědělství (dále jen „Věstník“)“.
51.
V příloze č. 8 bodě 11. se v pravém sloupci slova „Evropské a středozemní organizace ochrany rostlin (dále jen „EPPO“)“ nahrazují slovem „EPPO“.
52.
V příloze č. 8 bodě 14. se v pravém sloupci slovo „Státní“ před slovem „rostlinolékařská“ zrušuje a na konci se doplňují slova „a které zveřejnila ve Věstníku“.
53.
V příloze č. 8 bodě 19. se v pravém sloupci na konci za slovem „země“ doplňuje odkaz na poznámku pod čarou č. 4), která zní:
„4)
Případné další země zveřejňuje rostlinolékařská správa ve Věstníku.“.
54.
V příloze č. 9 bodech 1.1, 1.2 a 1.3 se v levém sloupci za slovo „Koreje,“ vkládá slovo „Portugalska“.
55.
V příloze č. 9 se za bod 1.5 doplňuje bod 1.6, který zní:
„1.6 Samostatná kůra jehličnanů (Coniferales) původem z Portugalska| Úřední potvrzení, že kůra byla tepelně ošetřena (nejméně 56 st. C po dobu alespoň 30 minut).“.
---|---
56.
V příloze č. 9 bodě 8.1 se v levém sloupci slovo „semen“ nahrazuje slovem „osiva“.
57.
V příloze č. 9 bodech 8.1 a 8.2 se v levém sloupci za slovo „zemí“ doplňují čárka a slova „Ruska a Turecka“.
58.
V příloze č. 9 bodech 8.3 a 8.4 se v levém sloupci slovo „semen“ nahrazuje slovem „osiva“.
59.
V příloze č. 9 bodě 8.4 pravý sloupec zní:
„Kromě požadavků uvedených v bodech 8.1, 8.2 a 8.3 úřední potvrzení, že:
a)
v místě vypěstování nebo v jeho bezprostředním okolí nebyly zjištěny od začátku posledního ukončeného vegetačního období žádné příznaky napadení Melampsora medusae Thümen,
b)
rostliny byly úředně kontrolovány a byly shledány prostými příznaků napadení Bursaphelenchus xylophilus (Steiner et Bührer) Nickle et al., a
c)
v místě vypěstování nebo v jeho bezprostředním okolí nebyly zjištěny od počátku úplného vegetačního období žádné příznaky napadení Bursaphelenchus xylophilus (Steiner et Bührer) Nickle et al.“.
60.
V příloze č. 9 bodě 9. se v levém sloupci slova „s výjimkou plodů a semen“ zrušují.
61.
V příloze č. 9 bodě 9.1 se v levém sloupci za slovem „(Quercus L.)“ doplňují čárka a slova „s výjimkou plodů a osiva“.
62.
V příloze č. 9 bodech 9.2, 10.1, 10.2, 11.1, 11.2, 12. a 13. se v levém sloupci slovo „semen“ nahrazuje slovem „osiva“.
63.
V příloze č. 9 bodech 13. a 14. se v pravém sloupci v písmenu b) slova „z oblasti uznané za prostou“ nahrazují slovy „z oblastí prostých“.
64.
V příloze č. 9 bodech 16. a 17. se v levém sloupci slovo „semen“ nahrazuje slovem „osiva“.
65.
V příloze č. 9 bodě 17. se pravém sloupci v písmenu a) slova „uznaných za prosté“ nahrazují slovem „prostých“.
66.
V příloze č. 9 bodech 18. až 20., 21.1 až 21.3, 22.1, 22.2, 23.1, 23.2 písm. b) a c), 24. písm. b) a 25. se v levém sloupci slovo „semen“ nahrazuje slovem „osiva“.
67.
V příloze č. 9 bodě 26.1 se v pravém sloupci v písmenu a) v bodě 1. slova „uznaných za prosté“ nahrazují slovem „prostých“.
68.
V příloze č. 9 bodě 26.4 se v pravém sloupci slova „v bodech 26.1, 26.3 a 26.4“ nahrazují slovy „v bodech 26.1 a 26.3“.
69.
V příloze č. 9 bodech 26.4 až 26.5 se v levém sloupci slovo „semen“ nahrazuje slovem „osiva“.
70.
V příloze č. 9 bodě 26.5 se v pravém sloupci číslice „26.5“ nahrazuje číslicí „26.4“.
71.
V příloze č. 9 bodě 26.6 se v levém sloupci slovo „semen“ nahrazuje slovem „osiva“ a v pravém sloupci se číslice „26.5“ a „26.6“ nahrazují číslicemi „26.4“ a „26.5“.
72.
V příloze č. 9 se za bod 26.6 doplňuje bod 26.7, který zní:
„26.7 Rostliny rajčete jedlého [Lycopersicon lycopersicum (L.) Karsten ex Farw.], určené k pěstování, s výjimkou osiva| Kromě požadavků uvedených pro tyto rostliny v příloze č. 8 bodě 12. a v příloze č. 9 bodech 26.4, 26.5 a 26.6. úřední potvrzení, že v místě vypěstování nebyly při úředních kontrolách, provedených alespoň jednou v průběhu období, v němž se v tomto místě tyto rostliny nacházely, zjištěny žádné příznaky Pepino mosaic virus“.
---|---
73.
V příloze č. 9 bodech 27., 28.1 až 28.5, 30.1, 30.2 a 31. se v levém sloupci slovo „semen“ nahrazuje slovem „osiva“.
74.
V příloze č. 9 bodě 32. se v pravém sloupci za slova „Globodera rostochiensis (Wollenweber) Behrens“ vkládají slova „, Ralstonia solanacearum (Smith) Yabuuchi et al.“.
75.
V příloze č. 9 bodech 35.1 a 35.2 se v levém sloupci slovo „semen“ nahrazuje slovem „osiva“.
76.
V příloze č. 9 bodě 35.2 se v pravém sloupci číslice „34.1“ nahrazuje číslicí „35.1“.
77.
V příloze č. 9 bodě 35.4 se v pravém sloupci v písmenu a) slova „z oblastí uznaných za prosté“ nahrazují slovy „z oblastí prostých“.
78.
V příloze č. 9 bodech 36.1 a 36.2 se v levém sloupci slovo „semen“ nahrazuje slovem „osiva“.
79.
V příloze č. 9 bodě 36.2 se v pravém sloupci v písmenu b) číslice „35.1“ nahrazuje číslicí „36.1“.
80.
V příloze č. 9 bodech 38. a 39. se v levém sloupci slovo „semen“ nahrazuje slovem „osiva“.
81.
V příloze č. 9 bodě 39. se v pravém sloupci číslice „26.5, 26.6, 35.1, 35.2, 36.“ a „37.“nahrazují číslicemi „26.4, 26.5, 36.1, 36.2, 37.“ a „38.“.
82.
V příloze č. 9 bodě 40. se v levém sloupci slovo „semen“ nahrazuje slovem „osiva“ a v pravém sloupci se číslice „26.5, 26.6, 35.1, 35.2, 36., 37.“ a „38.“ nahrazují číslicemi „26.4, 26.5, 36.1, 36.2, 37., 38.“ a „39.“.
83.
V příloze č. 9 bodě 41. se v levém sloupci slovo „semen“ nahrazuje slovem „osiva“, v pravém sloupci se číslice „26.5, 26.6, 26.7, 34.1, 34.2“ a „35.2“ nahrazují číslicemi „26.4, 26.5, 26.6, 35.1, 35.2“ a „36.2“ a za číslici „26.6“ se vkládá číslice „26.7“.
84.
V příloze č. 9 bodě 42. se v levém sloupci slovo „semen“ nahrazuje slovem „osiva“ a v pravém sloupci se číslice „35.2“ a „38.“ nahrazují číslicemi „36.2“ a „39.“.
85.
V příloze č. 9 bodě 43. se v levém sloupci slovo „semen“ nahrazuje slovem „osiva“, v pravém sloupci se číslice „26.5, 26.6, 35.1, 35.2, 36., 37.“ a „38.“ nahrazují číslicemi „26.4, 26.5, 36.1, 36.2, 37., „38.“ a „39.“.
86.
V příloze č. 9 bodě 44. se v levém sloupci slovo „semen“ nahrazuje slovem „osiva“, v pravém sloupci se číslice „35.2“ a „38.“ nahrazují číslicemi „36.2“ a „39.“.
87.
V příloze č. 9 bodě 45. se v levém sloupci slovo „semen“ nahrazuje slovem „osiva“ a v pravém sloupci se v první odrážce slova „z oblasti prosté“ nahrazují slovy „z oblastí prostých“.
88.
V příloze č. 9 bodě 46. se v levém sloupci slovo „semen“ nahrazuje slovem „osiva“, v pravém sloupci se číslice „26.5, 26.6, 26.7, 34.1, 34.2, 35.1, 35.2, 43.“ a „44.“ nahrazují číslicemi „26.4, 26.5, 26.6, 35.1, 35.2, 36.1, 36.2, 44.“ a „45.“ a za číslici „26.6“ se vkládá číslice „26.7“.
89.
V příloze č. 9 bodě 47. se v levém sloupci slovo „semen“ nahrazuje slovem „osiva“ a v pravém sloupci se za bod „26.6“ vkládá bod „26.7“.
90.
V příloze č. 9 bodě 50.2 se v pravém sloupci číslice „48.1“ nahrazuje číslicí „50.1“ a v písmenu b) se slovo „příměsí“ nahrazuje slovy „inertních částic“.
91.
Za přílohu č. 9 se vkládá nová příloha č. 9a, která zní:
„Příloha č. 9a k vyhlášce č. 83/1997 Sb.
Rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, při jejichž pěstování nebo výrobě musí být splněny zvláštní požadavky rostlinolékařské péče podle § 7c odst. 2 písm. e) zákona
Rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty | Zvláštní požadavky
---|---
1\\. Rostliny borovice (Pinus L.) určené k pěstování, s
výjimkou osiva | Úřední potvrzení, že v místě vypěstování nebo v jeho
bezprostředním okolí nebyly zjištěny od začátku
posledního vegetačního období žádné příznaky
Mycosphaerella pini E. Rostrup
2\\. Rostliny hlohovce (Pyracantha Roem.), hlohu
(Crataegus L.), hrušně (Pyrus L.), jabloně (Malus
Mill.), jeřábu (Sorbus L.), jiné než Sorbus intermedia
(Ehrh) Pers., kdouloně (Cydonia Mill.), kdoulovce
(Chaenomeles Lindl.), lokvátu (Eriobotrya Lindl.),
mišpule (Mespilus L.), skalníku (Cotoneaster Ehrh.),
a Stranvaesia Lindl., určené k pěstování, s výjimkou
osiva | Úřední potvrzení, že
a) rostliny pocházejí z oblastí prostých Erwinia
amylovora (Burr.) Wunsl. et al., nebo
b) rostliny v místě vypěstování a v jeho bezprostředním
okolí, které vykazovaly příznaky Erwinia amylovora
(Burr.) Winsl. et al.,byly zničeny.
3\\. Rostliny avokáda (Persea Mill.), áronovité
(Araceae), banánovníkovité (Musaceae), marantovité
(Marantaceae), a Strelitziaceae, zakořenělé nebo
s ulpělým nebo připojeným pěstebním substrátem | Úřední potvrzení, že
(a) v místě vypěstování od počátku posledního
vegetačního období nebyl zjištěn výskyt Radopholus
similis (Cobb) Thorne nebo
(b) půda a kořeny podezřelých rostlin byly v období od
počátku posledního úplného vegetačního období
podrobeny úřednímu nematologickému testování
nejméně na Radopholus similis (Cobb) Thorne, jímž
byly shledány prosté uvedeného škodlivého organismu.
4\\. Rostliny jahodníku (Fragaria L.), maliníku a
ostružiníku (Rubus L.) a slivoně (Prunus L.), určené
k pěstování, s výjimkou osiva
Příslušné škodlivé organismy jsou:
pro jahodník (Fragaria L.):
Phytophthora fragariae Hickman var fragariae
Wilcox et Duncan
Arabis mosaic nepovirus
Raspberry ringspot nepovirus
Strawberry crinkle cytorhabdovirus
Strawberry latent ringspot nepovirus
Strawberry mild yellow edge disease
Tomato black ring nepovirus
Xanthomonas fragariae Kennedy et King
pro slivoně (Prunus L.):
Apricot chlorotic leafroll phytoplasma
Xanthomonas arboricola pv. pruni (Smith) Vauterin
et al.
pro broskvoň [Prunus persica (L.) Batsch]:
Pseudomonas syringae pv. persicae (Prunier et al.)
Young et al.
pro maliník a ostružiník (Rubus L.):
Arabis mosaic nepovirus
Raspberry ringspot nepovirus
Strawberry latent ringspot nepovirus
Tomato black ring nepovirus | Úřední potvrzení, že
a) rostliny pocházejí z oblastí prostých příslušných
škodlivých organismů, nebo
b) v místě vypěstování od počátku posledního
vegetačního období nebyly na rostlinách zjištěny
žádné příznaky chorob působených příslušnými
škodlivými organismy
5\\. Rostliny hrušně (Pyrus L.) a kdouloně (Cydonia
Mill.) určené k pěstování, s výjimkou osiva | Kromě požadavků uvedených v bodě 2. úřední potvrzení,
že
a) rostliny pocházejí z oblasti prostých pear decline
phytoplasma, nebo
b) z místa vypěstování a z jeho bezprostředního okolí
byly v průběhu posledních tří ukončených vegetačních
období odstraněny rostliny, u kterých byly zjištěny
příznaky vzbuzující podezření na pear decline phytoplasma
6\\. Rostliny jabloně (Malus Mill.) určené k pěstování,
s výjimkou osiva | Kromě požadavků uvedených pro tyto rostliny v bodě 2.
úřední potvrzení, že
(a) rostliny pocházejí z oblastí prostých apple
proliferation phytoplasma nebo
(b)
1\\. rostliny, kromě těch, které byly vypěstované ze
semen,
\\- byly úředně uznány podle certifikačního schématu,
ve kterém bylo požadováno, aby pocházely v přímé
linii z materiálu, který byl udržován za odpovídajících
podmínek a byl úředně testován za použití vhodných
indikátorových rostlin nebo jiných rovnocenných
metod na nejméně apple proliferation phytoplasma a
byl shledán prostým uvedeného škodlivého
organismu, nebo
\\- pocházejí v přímé linii z materiálu, který byl udržován
za odpovídajících podmínek a byl alespoň jednou
během posledních šesti úplných vegetačních období
úředně testován za použití vhodných indikátorových
rostlin nebo jiných rovnocenných metod nejméně na
apple proliferation phytoplasma a byl shledán prostým
uvedeného škodlivého organismu
2\\. na rostlinách v místě vypěstování nebo na náchylných
rostlinách v jeho bezprostředním okolí nebyly od počátku
posledních tří úplných vegetačních období zjištěny
žádné příznaky apple proliferation phytoplasma
7\\. Rostliny následujících druhů slivoně (Prunus L.)
určené k pěstování, s výjimkou osiva
\\- Prunus amygdalus Batsch
\\- Prunus armeniaca L.
\\- Prunus blireana Andre
\\- Prunus brigantina Vill.
\\- Prunus cerasifera Ehrh.
\\- Prunus cistena Hansen
\\- Prunus curdica Fenzl et Fritsch.
\\- Prunus domestica ssp. domestica (L.)
\\- Prunus domestica ssp. insittia (L.) C.K Schneid.
\\- Prunus domestica ssp. italica (Borkh.) Hegi.
\\- Prunus glandulosa Thunb.
\\- Prunus holosericea Batal.
\\- Prunus hortulana Bailey
\\- Prunus japonica Thunb.
\\- Prunus mandshurica (Maxim.) Koehne
\\- Prunus maritima Marsh.
\\- Prunus mume Sieb. et Zucc.
\\- Prunus nigra Ait.
\\- Prunus persica (L.) Batsch.
\\- Prunus salicina L.
\\- Prunus sibirica L.
\\- Prunus simonii Carr.
\\- Prunus spinosa L.
\\- Prunus tomentosa Thunb.
\\- Prunus triloba Lindl.
\\- jiné k plum pox potyvirus náchylné druhy Prunus L. | Kromě požadavků uvedených pro tyto rostliny v bodě 4.
úřední potvrzení, že
(a) rostliny pocházejí z oblastí prostých plum pox
potyvirus, nebo
(b)
1\\. rostliny, kromě těch, které byly vypěstované ze
semen,
\\- byly úředně uznány podle certifikačního schématu,
ve kterém bylo požadováno, aby pocházely v přímé
linii z materiálu, který byl udržován za odpovídajících
podmínek a byl úředně testován za použití vhodných
indikátorových rostlin nebo jiných rovnocenných metod
nejméně na plum pox potyvirus a byl shledán prostým
uvedeného škodlivého organismu, nebo
\\- pocházejí v přímé linii z materiálu, který byl udržován
za odpovídajících podmínek a byl alespoň jednou
během posledních tří úplných vegetačních období
úředně testován za použití vhodných indikátorových
rostlin nebo jiných rovnocenných metod nejméně na
plum pox potyvirus a byl shledán v těchto testech prostým
uvedeného škodlivého organismu
2\\. na rostlinách v místě vypěstování nebo na náchylných
rostlinách v jeho bezprostředním okolí nebyly od počátku
posledních tří úplných vegetačních období zjištěny žádné
příznaky plum pox potyvirus
3\\. rostliny v místě vypěstování, které vykazovaly
příznaky chorob působených jinými viry nebo virům
podobnými patogeny, byly odstraněny
8.1 Hlízy bramboru (Solanum tuberosum L.) určené
k pěstování, jiné než hlízy určené ke šlechtitelským
účelům| Úřední potvrzení, že
(a) jsou splněna opatření proti šíření Clavibacter
michiganensis ssp. sepedonicus (Spieckermann et
Kotthoff) Davis et al., Ralstonia solanacearum
(Smith) Yabuuchi et al., Globodera rostochiensis
(Wollenweber) Behrens, Globodera pallida (Stone)
Behrens a Synchytrium endobioticum (Schilbersky)
Percival, uveřejněná rostlinolékařskou správou ve
Věstníku, a
(b) hlízy pocházejí
1\\. z oblasti prostých Meloidogyne chitwoodi Golden et
al. (všech populací) a Meloidogyne fallax Karssen,
nebo
2\\. z oblastí, kde se vyskytují Meloidogyne chitwoodi
Golden et al. (všechny populace) a Meloidogyne fallax
Karssen, a
\\- buď pocházejí z místa vypěstování, které bylo na
základě ročního sledování hostitelských porostů a
vizuální kontrolou hostitelských rostlin ve vhodných
termínech a vizuální kontrolou povrchu a řezu hlíz
po sklizni v místě vypěstování shledáno prostým
Meloidogyne chitwoodi Golden et al. (všech populací)
a Meloidogyne fallax Karssen, nebo
\\- byly po sklizni namátkově vzorkovány a kontrolovány
na přítomnost příznaků napadení po použití vhodné
metody, která vznik příznaků podporuje, nebo byly
laboratorně testovány, a kromě toho byla rovněž ve
vhodných termínech a při každém balení nebo
přípravě hlíz pro uvádění do oběhu provedena vizuální
kontrola povrchu a řezu hlíz a hlízy byly shledány
prostými Meloidogyne chitwoodi Golden et al.
(veškerých populací) a Meloidogyne fallax Karssen
8.2 Rostliny stolonotvorných nebo hlízotvorných
druhů Solanum L. nebo jejich kříženců, určené
k pěstování, kromě hlíz bramboru (Solanum
tuberosum L.) uvedených v bodě 8.1 a kromě kultur
udržovaných jako materiál v genobankách nebo
genetických sbírkách | (a) Rostliny musí být udržovány v karanténních
podmínkách a musí být v karanténních testech
shledány prostými všech škodlivých organismů.
(b) Karanténní testy podle písmene (a) musí být
prováděné:
1\\. školenými pracovníky rostlinolékařské správy
nebo jiného úředně oprávněného orgánu pod
dohledem rostlinolékařské správy,
2\\. v místě s vybavením vyhovujícím pro práci se
škodlivými organismy a k udržování rostlin, včetně
indikátorových rostlin, takovým způsobem, aby bylo
zamezeno jakémukoliv nebezpečí šíření škodlivých
organismů
3\\. u každé partie rostlin
\\- vizuální prohlídkou zaměřenou na zjišťování
příznaků způsobených jakýmikoliv škodlivými
organismy, prováděnou v pravidelných intervalech
v průběhu celého trvání alespoň jednoho
vegetačního období s ohledem na druh rostliny a
její vývojové stadium v době testování, a
\\- testováním podle vhodných metod stanovených
rostlinolékařskou správou
\\-- v případě hlíz bramboru (Solanum tuberosum L.)
nejméně na
Andean potato latent virus
Arracacha virus B oca strain
Potato black ringspot virus
Potato spindle tuber viroid
Potato virus T
Andean potato mottle virus
Běžné viry bramboru A, M, S, V, X a Y (včetně
Yo, Yn a Yc) a Potato leaf roll virus
Clavibacter michiganensis ssp. sepedonicus
(Spieckermann et Kotthof) Davis et al.
Ralstonia solanacearum (Smith) Yabuuchi et al.
\\-- v případě semen bramboru (Solanum tuberosum
L.) nejméně na
Andean potato latent virus
Arracacha virus B oca strain
Potato black ringspot virus
Potato spindle tuber viroid
Potato virus T
Andean potato mottle virus
běžné viry bramboru A, M, S, V, X a Y (včetně
Yo, Yn a Yc) a Potato leaf roll virus.
(c) Vhodnými metodami musí být určeny všechny
škodlivé organismy způsobující jakékoliv příznaky
napadení, které byly zjištěny při vizuální prohlídce.
(d) Veškeré rostliny, které nebyly testováním podle
písmene b) shledány prostými škodlivých organismů
uvedených pod písmenem b), musí být okamžitě
zničeny nebo musí být ošetřeny postupy a prostředky,
které povedou k eradikaci příslušných škodlivých
organismů.
(e) Právnická nebo fyzická osoba, která vlastní rostliny
uvedené v tomto bodě, o tom musí průkazně informovat
rostlinolékařskou správu.
8.3 Rostliny stolonotvorných nebo hlízotvorných
druhů Solanum L. nebo jejich kříženců, určených
k pěstování a udržovaných jako materiál v
genobankách nebo genetických sbírkách | Právnická nebo fyzická osoba, která vlastní rostliny
uvedené v tomto bodě, o tom musí průkazně informovat
rostlinolékařskou správu.
8.4 Hlízy bramboru (Solanum tuberosum L.) kromě
těch, které jsou uvedené v bodech 8.1, 8.2 a 8.3.| Na obalech nebo v případě volně ložených brambor na
dopravním prostředku musí být uvedeno registrační číslo,
potvrzující, že brambory byly vypěstovány registrovanými
osobami podle § 7b odst. 1 zákona, které plní opatření
proti šíření Clavibacter michiganensis ssp. sepedonicus
(Spieckermann et Kotthoff) Davis et, Ralstonia solanacearum
(Smith) Yabuuchi et al., Globodera rostochiensis
(Wollenweber) Behrens, Globodera pallida (Stone) Behrens
al. a Synchytrium endobioticum (Schilbersky) Percival, uveřejněná
rostlinolékařskou správou ve Věstníku.
8.5 Rostliny lilkovité (Solanaceae) určené
k pěstování, s výjimkou osiva a rostlin uvedených
v bodech 8.3 a 8.4.| Kromě požadavků uvedených v bodech 8.1 a 8.2, kde je to
opodstatněné, úřední potvrzení, že
(a) rostliny pocházejí z oblastí prostých potato stolbur
phytoplasma, nebo
(b) na rostlinách v místě vypěstování nebyly od počátku
posledního úplného vegetačního období zjištěny žádné
příznaky potato stolbur phytoplasma.
9\\. Rostliny chmelu (Humulus lupulus L.) určené
k pěstování, s výjimkou osiva | Úřední potvrzení, že na rostlinách nebyly v místě
vypěstování od počátku posledního úplného vegetačního
období zjištěny žádné příznaky Verticillium albo-atrum
Reinke a Berthold a Verticillium dahliae Klebahn
10\\. Rostliny hvozdíku (Dianthus L.), listopadky
[Dendranthema (DC) Des. Moul.] a muškátu
(Pelargonium L´Hérit. ex Ait), určené k pěstování,
s výjimkou osiva | Úřední potvrzení, že
(a) v místě vypěstování nebyly od počátku posledního
úplného vegetačního období zjištěny žádné příznaky
napadení Helicoverpa armigera Hübner nebo
Spodoptera littoralis (Boisd.), nebo
(b) rostliny byly vhodným způsobem ošetřeny proti těmto
organismům.
10.1 Rostliny listopadky [Dendranthema (DC.) Des
Moul.] určené k pěstování, s výjimkou osiva | Kromě požadavků uvedených v bodě 10. kde je to
opodstatněné, úřední potvrzení, že
(a) rostliny jsou nejvýše třetí generací odvozenou
od materiálu, který byl testován na chrysathemum
stunt viroid a byl shledán tohoto viroidu prostým,
nebo pocházejí přímo z materiálu, z něhož byl v
období kvetení úředně prohlédnut reprezentativní
vzorek nejméně 10% rostlin a tento vzorek byl
shledán prostým chrysathemum stunt viroid, a
(b) celé rostliny nebo řízky pocházejí z podniků:
\\- ve kterých byly vykonány v průběhu tří měsíců
před odesláním nejméně jednou měsíčně úřední
kontroly, při nichž nebyly zjištěny žádné příznaky
Puccinia horiana P. Hennings a v jejichž
bezprostředním okolí nebyly v průběhu tří měsíců před
prodejem zjištěny žádné příznaky Puccinia horiana
P. Hennings, nebo
\\- v nichž byly tyto rostliny vhodným způsobem
ošetřeny proti Puccinia horiana P. Hennings, a
(c) v případě nezakořeněných řízků nebyly ani na nich, ani
na matečných rostlinách, z nichž byly řízky získány,
zjištěny žádné příznaky Didymella ligulicola
(K.F.Baker, Dimock et L.H.Davis) von Arx nebo v
případě zakořeněných řízků nebyly ani na nich, ani v
místech zakořenění, zjištěny žádné příznaky
Didymella ligulicola (K. F. Baker, Dimock et
L. H. Davis) von Arx.
10.2 Rostliny hvozdíku (Dianthus L.) určené
k pěstování, s výjimkou osiva | Kromě požadavků uvedených v bodě 10. úřední potvrzení,
že
\\- rostliny pocházejí přímo z matečných rostlin, u kterých
bylo úředně uznaným testováním provedeným nejméně
jednou během předcházejících dvou let prokázáno, že
jsou prosté Erwinia chrysanthemi pv. dianthicola (Hellmers)
Bakker, Burkholderia caryophylli (Burkholder) Yabuuchi et
al. a Phialophora cinerescens (Wollenweber) van Beyma, a
\\- na rostlinách nebyly zjištěny žádné příznaky výše
jmenovaných škodlivých organismů.
11\\. Cibule narcisu (Narcissus L.) a tulipánu (Tulipa
L.) s výjimkou těch, u kterých je patrné podle
způsobu balení nebo jiných příznaků, že jsou určené
k prodeji konečným spotřebitelům a nejsou určené
k obchodní produkci řezaných květů | Úřední potvrzení, že na rostlinách nebyly od počátku
posledního úplného vegetačního období zjištěny žádné
příznaky Ditylenchus dipsaci (Kühn) Filipjev.
12\\. Rostliny Argyranthemum spp., brukve (Brassica
spp.), gerbery (Gerbera Cass.), hořepníku (Exacum
spp.), hvězdnice (Aster spp.), hvozdíku (Dianthus L.)
a jeho kříženců, kopretiny (Leucanthemum L.), lilku
vejcoplodého (Solanum melongena L.), listopadky
[Dendranthema (DC.) Des Moul.], lociky (Lactuca
spp.), miříku celeru (Apium graveolens L.), okurky
(Cucumis spp.),papriky roční (Capsicum annuum L.),
rajčete jedlého [Lycopersicon lycopersicum (L.)
Karsten ex. Farw.], sporýše (Verbena L.), šateru
(Gypsophila L.), špenátu (Spinacia L.), vlčího bobu
(Lupinus L.) a vratiče (Tanacetum L.), určené k
pěstování, s výjimkou osiva| Kromě požadavků uvedených v bodech 10., 10.1 a 10.2,
pokud je to opodstatněné, úřední potvrzení, že
(a) rostliny pocházejí z oblasti prosté Liriomyza bryoniae
(Kaltenbach), Liriomyza huidobrensis (Blanchard) a Liriomyza
trifolii (Burgess), nebo
(b) v místě pěstování nebyly při úředních prohlídkách
vykonaných alespoň jednou měsíčně nejméně v období
posledních tří měsíců před sklizní zjištěny žádné příznaky
Liriomyza bryoniae (Kaltenbach), Liriomyza huidobrensis
(Blanchard) a Liriomyza trifolii (Burgess), nebo
(c) rostliny byly bezprostředně před prodejem prohlédnuty
a shledány prostými v tomto bodě uvedených škodlivých
organismů a byly podrobeny ošetření zaměřenému na
eradikaci těchto, škodlivých organismů.
13\\. Rostliny s kořeny, pěstované nebo určené
k pěstování, vypěstované ve volné půdě | Musí být prokázáno, že místo vypěstování je známo jako
prosté Clavibacter michiganensis ssp. sepedonicus
(Spieckermann et Kotthoff) Davis et al., Globodera
pallida (Stone) Behrens, Globodera rostochiensis
(Wollenweber) Behrens a Synchytrium endobioticum
(Schilbersky) Percival.
14\\. Rostliny řepy (Beta vulgaris L.) určené
k pěstování, s výjimkou osiva | Úřední potvrzení, že
(a) rostliny pocházejí z oblastí prostých beet leaf curl
rhabdovirus, nebo
(b) v oblasti pěstování není znám výskyt beet leaf curl
rhabdovirus a v místě vypěstování nebo v jeho
bezprostředním okolí nebyly zjištěny od začátku
posledního vegetačního období žádné příznaky beet
leaf curl rhabdovirus.
15\\. Rostliny begonie (Begonia L.), určené
k pěstování, s výjimkou osiva, hlíz a oddenků, a
rostliny pryšce (Euphorbia pulcherrima Willd.)
určené k pěstování, s výjimkou osiva; jiné než
rostliny, u nichž je podle způsobu jejich balení nebo
stupně vývoje jejich květů (nebo listenů) nebo jiným
způsobem zjevné, že jsou určeny k prodeji konečným
spotřebitelům, kteří nepodnikají v rostlinné výrobě | Úřední potvrzení, že:
(a) rostliny pocházejí z oblasti prosté Bemisia tabaci
Genn., nebo
(b) na rostlinách v místě vypěstování nebyly při úředních
prohlídkách vykonaných alespoň jednou měsíčně v období
posledních tří měsíců před prodejem zjištěny žádné
příznaky napadení Bemisia tabaci Genn., nebo
(c) rostliny byly bezprostředně před prodejem podrobeny
ošetření zaměřenému na eradikaci Bemisia tabaci Genn.
a byly prohlédnuty a shledány prostými živých jedinců
Bemisia tabaci Genn.
16\\. Rostliny rajčete jedlého [Lycopersicon lycopersicum
(L.) Karsten ex Farw.] určené k pěstování, s výjimkou osiva | Kromě požadavků uvedených v bodech 8.5, a 12. úřední
potvrzení, že
a) rostliny pocházejí z oblastí prostých Tomato yellow leaf
curl bigeminivirus nebo
b) na rostlinách nebyly zjištěny žádné příznaky Tomato
yellow leaf curl bigeminivirus, a
\\- rostliny pocházejí z oblastí prostých Bemisia tabaci
Genn. nebo
\\- místo vypěstování bylo při úředních prohlídkách
vykonaných nejméně jednou měsíčně v průběhu tří
měsíců před vývozem shledáno prostým Bemisia
tabaci Genn., nebo
c) v místě vypěstování nebyly zjištěny příznaky Tomato
yellow leaf curl bigeminivirus, místo vypěstování bylo
vhodně ošetřeno proti Bemisia tabaci Genn. a probíhal
v něm monitoring, kterým nebyla zjištěna přítomnost
Bemisia tabaci Genn.
17\\. Osivo rajčete jedlého [Lycopersicon lycopersicum
(L.) Karsten ex Farw.] | Úřední potvrzení, že semena byla získána vhodnou
kyselinoextrakční metodou nebo jinou rovnocennou
metodou, schválenou pro snížení rizika přenosu
Clavibacter michiganensis ssp. michiganensis (Smith)
Davis et al. a Xanthomonas vesicatoria (ex Doidge)
Vauterin et al. a
a) semena pocházejí z oblastí prostých Clavibacter
michiganensis ssp. michiganensis (Smith) Davis et al.
a Xanthomonas vesicatoria (ex Doidge) Vauterin et al.
nebo
b) na rostlinách v místě vypěstování nebyly během
celého vegetačního období zjištěny žádné příznaky
chorob způsobených. Clavibacter michiganensis ssp.
michiganensis (Smith) Davis et al. a Xanthomonas
vesicatoria (ex Doidge) Vauterin et al nebo
c) reprezentativní vzorek semen byl podroben úřednímu
testování nejméně na Clavibacter michiganensis ssp.
michiganensis (Smith) Davis et al. a Xanthomonas
vesicatoria (ex Doidge) Vauterin et al a za použití
vhodných metod a přitom bylo prokázáno, že semena
jsou prostá příslušných škodlivých organismů
18\\. Osivo slunečnice roční (Helianthus annuus L.) | Úřední potvrzení, že
(a) semena pocházejí z oblastí prostých Plasmopara
halstedii (Farlow) Berl. et de Toni, nebo
(b) semena, s výjimkou semen odrůd rezistentních ke
všem rasám Plasmopara halstedii (Farlow) Berl. et de
Toni vyskytujícím se v oblasti vypěstování, byla
podrobena vhodnému ošetření proti Plasmopara halstedii
(Farlow) Berl. et de Toni.
19.1 Osivo vojtěšky seté (Medicago sativa L.) | Úřední potvrzení, že
(a) v místě vypěstování nebyly od počátku posledního
ukončeného vegetačního období zjištěny žádné
příznaky Ditylenchus dipsaci (Kuhn) Filipjev a tento
škodlivý organismus nebyl zjištěn ani při laboratorních
testech vykonaných na reprezentativním vzorku nebo
(b) před prodejem byla provedena fumigace osiva.
19.2 Osivo vojtěšky seté (Medicago sativa L.) | Kromě požadavků uvedených v bodě 19.1 úřední
potvrzení, že
a) semena pocházejí z oblastí prostých Clavibacter
michiganensis ssp. insidiosus (McCulloch) Davis et al.
nebo
b) v podniku a v jeho bezprostředním okolí
\\- nebyl od počátku posledních uplynulých deseti let
zjištěn výskyt Clavibacter michiganensis ssp. insidiosus
(McCulloch) Davis et al.
\\- a
\\-- sklizená semena náleží k odrůdě, která je uznána
za vysoce rezistentní k Clavibacter michiganensis ssp.
insidiosus (McCulloch) Davis et al, nebo
\\-- v době sklizně nezačalo ještě jeho čtvrté úplné
vegetační období od doby výsevu a porost poskytl
nejvýše jednu předcházející sklizeň semen, nebo
\\-- obsah inertních částic v osivu, který byl zjištěn
způsobem používaným pro úřední zkoušení osiv
v České republice, nepřevyšuje 0,1% hmotnosti
semen,
a
\\- během posledního úplného vegetačního období nebo
případně posledních dvou vegetačních období nebyly
v místě vypěstování na žádném porostu vojtěšky seté
(Medicago sativa L.) zjištěny příznaky Clavibacter
michiganensis ssp. insidiosus (McCulloch) Davis et
al a
\\- porost byl založen na pozemku, na kterém během
posledních tří let před výsevem nebyla pěstována
vojtěška setá (Medicago sativa L.).
20\\. Osivo fazolu (Phaseolus L.) | Úřední potvrzení, že
(a) semena pocházejí z oblastí prostých Xanthomonas
axonopodis pv. phaseoli (Smith) Vauterin et al. nebo
(b) reprezentativní vzorek semen byl testován a v těchto
testech byl shledán prostým Xanthomonas axonopodis
pv. phaseoli (Smith) Vauterin et al.“.
92.
V příloze č. 10 bod 2. zní:
„2.| České Budějovice| silniční| ČSAD České Budějovice a.s.
Technický a zasilatelský závod
Pekárenská 77a| pravidelně přetržitý
---|---|---|---|---
poštovní| vyclívací pošta
České Budějovice 02| na vyzvání“.
93.
V příloze č. 10 bodě 9. v pátém sloupci se slovo „nepřetržitý“ nahrazuje slovy „pravidelně přetržitý“.
94.
V příloze č. 10 se bod 20. zrušuje.
Dosavadní body 21. až 24. se označují jako body 20. až 23.
95.
V příloze č. 10 bodě 21. v pátém sloupci se zrušují slova „pravidelně přetržitý a“.
96.
V příloze č. 10 se bod 25. zrušuje.
Dosavadní body 26. až 31. se označují jako body 24. až 29.
97.
Za přílohu č. 10 se vkládá nová příloha č. 10a, která včetně nadpisu zní:
„Příloha č. 10a k vyhlášce č. 83/1997 Sb.
Minimální technické podmínky pro provádění rostlinolékařské kontroly ve vstupních místech
Minimálními technickými podmínkami pro provádění rostlinolékařské kontroly ve vstupních místech se rozumí:
a)
komunikační a administrativní vybavení umožňující
-
rychlé spojení s
-
\\- příslušným okresním, oblastním a ústředním pracovištěm rostlinolékařské správy,
-
\\- specializovanými diagnostickými laboratořemi,
-
\\- celními úřady,
-
kopírování dokumentů;
b)
vybavení potřebné k provádění rostlinolékařské kontroly:
-
vhodné místo k provádění kontroly (např. odstavný pruh s rampou u silniční přepravy, odstavná kolej, nad níž není umístěna trolej, s rampou u železniční přepravy),
-
odpovídající osvětlení,
-
stůl (stoly) k provádění kontroly,
-
pomůcky pro
-
\\- vizuální prohlídky zásilek,
-
\\- dezinfekci prostor vstupního místa,
-
\\- přípravu vzorků k následným testům ve specializovaných diagnostických laboratořích;
c)
vybavení pro odběr vzorků ze zásilek:
-
vhodný materiál pro jednoznačnou identifikaci a oddělené balení každého vzorku,
-
vhodný obalový materiál pro zasílání vzorků do specializovaných diagnostických laboratoří,
-
plomby,
-
úřední razítka,
-
odpovídající osvětlení;
d)
ostatní technické podmínky:
-
přístup k přístrojům a k pomůckám vhodným ke zjišťování a určování škodlivých organismů,
-
přístup k vhodným prostorům a zařízením pro
-
\\- uskladnění zásilek způsobem, aby bylo do rozhodnutí o naložení s nimi vyloučeno riziko rozšíření škodlivých organismů z nich,
-
\\- zničení zásilek nebo jejich částí, nebo provedení mimořádných rostlinolékařských opatření s nimi;
e)
vybavení
-
průběžně aktualizovanými metodickými pokyny k provádění rostlinolékařské kontroly,
-
platným zněním rostlinolékařských předpisů České republiky,
-
platným seznamem adres včetně spojení na specializované diagnostické laboratoře, které jsou úředně pověřené k provádění laboratorních rozborů ke zjišťování a určování škodlivých organismů,
-
platnými postupy k zajištění neporušenosti úředně odebraných vzorků během dopravy do určené laboratoře a během provádění laboratorních rozborů v této laboratoři,
-
aktualizovaným přehledem o dovezených zásilkách rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, které byly podrobeny rostlinolékařské kontrole, a přehledem výsledků těchto kontrol včetně výsledků laboratorních rozborů ve specializovaných diagnostických laboratořích.“.
98.
Nadpis přílohy č. 11 zní:
„Rostliny určené k pěstování, které podléhají po dovozu následné rostlinolékařské kontrole podle § 12 odst. 7 zákona“.
99.
V příloze č. 11 se v bodech 1. a 2. slovo „semen“ nahrazuje slovem „osiva“ a slova „rozmnožovací materiál z nich vyrobený“ se nahrazují slovy „rostliny z nich vypěstované“.
100.
V přílohách č. 3, 6, 7, 8 a 9 poznámka pod čarou č. 3) a v příloze č. 11 poznámka pod čarou č. 2) znějí:
„Mezi rostliny slivoně (Prunus L.) v širším pojetí se zahrnují rostliny třešně a višně (Cerasus Duhamel), broskvoně (Persica Mill.), meruňky (Armeniaca Scop.), mandloně (Amygdalus L. ) a švestky (Prunus L.) včetně švestky, slivoně, myrobalánu a trnky.“.
Čl. II
Zrušuje se vyhláška č. 44/1995 Sb., kterou se doplňuje vyhláška Ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství a Ministerstva spravedlnosti č. 62/1964 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rozvoji rostlinné výroby.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou čl. I bodů 3 a 4, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2001, a bodů 93 až 96, které nabývají účinnosti dnem 1. dubna 2001.
Ministr:
Ing. Fencl v. r. |
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 42/2001 Sb. | Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 42/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1997 Sb., kterou se upravuje registrace přípravků na ochranu rostlin a zacházení s nimi a technické a technologické požadavky na mechanizační prostředky na ochranu rostlin a jejich kontrolní testování, ve znění vyhlášky č. 120/1997 Sb.
Vyhlášeno 6. 2. 2001, datum účinnosti 6. 2. 2001, částka 15/2001
* Čl. I - Vyhláška č. 84/1997 Sb., kterou se upravuje registrace přípravků na ochranu rostlin a zacházení s nimi a technické a technologické požadavky na mechanizační prostředky na ochranu rostlin a jejich kontrolní testování, ve znění vyhlášky č. 120/1999 Sb., se m
* Čl. II
Aktuální znění od 6. 2. 2001
42
VYHLÁŠKA
Ministerstva zemědělství
ze dne 12. ledna 2001,
kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1997 Sb., kterou se upravuje registrace přípravků na ochranu rostlin a zacházení s nimi a technické a technologické požadavky na mechanizační prostředky na ochranu rostlin a jejich kontrolní testování, ve znění vyhlášky č. 120/1999 Sb.
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 45 odst. 3 zákona č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 409/2000 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 84/1997 Sb., kterou se upravuje registrace přípravků na ochranu rostlin a zacházení s nimi a technické a technologické požadavky na mechanizační prostředky na ochranu rostlin a jejich kontrolní testování, ve znění vyhlášky č. 120/1999 Sb., se mění takto:
1.
Za § 2 se vkládají nové § 2a až 2d, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 1b) až 1d) znějí:
㤠2a
Hlediska posuzování účinné látky přípravku
(K § 19 odst. 2 zákona)
(1)
Účinná látka se považuje za způsobilou k uvádění do oběhu, jestliže
a)
tomu nebrání zákaz podle § 10 nebo mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána,1b)
b)
vzhledem k soudobé úrovni vědecko-technického poznání lze očekávat, že přípravek, který ji obsahuje, splňuje tyto podmínky:
1.
při správném použití nepoškodí zdraví lidí a zvířat a životní prostředí,
2.
rezidua po aplikaci při správném použití přípravku nebudou mít škodlivé účinky na zdraví lidí a zvířat a životní prostředí, přičemž jsou tato rezidua měřitelná obecně používanými metodami.
(2)
U účinné látky je třeba posoudit
a)
přípustný denní příjem pro člověka (ADI),
b)
přípustnou úroveň expozice pracovníka (AOEL),
c)
odhad rozpadu a přemísťování v životním prostředí a účinky na necílové organismy, je-li jejich expozice možná,
d)
minimální čistotu účinné látky,
e)
charakter, vlastnosti a maximální obsah nečistot,
f)
omezení plynoucí z hodnocení údajů o vlastnostech účinné látky se zřetelem ke zvláštnostem zemědělství a lesního hospodářství, zdravotnímu stavu rostlin a životnímu prostředí včetně klimatu v České republice,
g)
vlastnosti a způsob použití přípravku,
h)
zda není její uvádění do oběhu omezeno zvláštním právním předpisem,1c)
i)
zda byla zhodnocena na mezinárodní úrovni a s jakým výsledkem,
j)
klasifikaci této látky podle zvláštního právního předpisu.1d)
(3)
Účinná látka se posuzuje na podkladě údajů podle přílohy č. 1 částí A až C.
Náležitosti návrhu na rozšířené použití registrovaného přípravku, rozsah tohoto použití a způsob informování uživatelů přípravku
(K § 25 odst. 7 zákona)
§ 2b
Náležitosti návrhu
(1)
Návrh na povolení k použití registrovaného přípravku pro jiný účel (indikaci), než je stanoveno v rozhodnutí o registraci, (dále jen „rozšířené použití přípravku“) obsahuje
a)
identifikační údaje o navrhovateli rozšířeného použití,
b)
identifikační údaje o přípravku,
c)
aplikační určení a další údaje pro správnou aplikaci,
d)
dokumentační soubor potřebných údajů, jimiž se prokazuje splnění technických požadavků podle § 2 se zřetelem k rozšířenému použití přípravku,
e)
posudek z hlediska ochrany zdraví lidí podle § 19 odst. 5 písm. c) zákona,
f)
návrh návodu k použití přípravku včetně ochranných lhůt a návrh omezení používání přípravku, je-li nezbytné pro zajištění ochrany zdraví lidí a zvířat a ochrany životního prostředí,
g)
odůvodnění návrhu šíří obecného zájmu, vymezením rozsahu rozšířeného používání přípravku a závažností předvídaných škod, jimž se má předejít.
(2)
Návrh na povolení rozšířeného použití přípravku se podává u Státní rostlinolékařské správy (dále jen „rostlinolékařská správa“) ve třech stejnopisech podle vzoru uvedeného v příloze č. 15; návrh může podat i rostlinolékařská správa z vlastního podnětu.
(3)
Před rozhodnutím o návrhu si rostlinolékařská správa vyžádá stanovisko držitele rozhodnutí o registraci přípravku.
§ 2c
Rozsah rozšířeného použití přípravku
(1)
Rozšířeným použitím přípravku se rozumí jeho aplikace pro minoritní indikace, jimiž se rozumí použití, která nejsou vzhledem k jejich malé potřebě předmětem zájmu držitele rozhodnutí o registraci přípravku.
(2)
Na jiné případy než uvedené v odstavci 1 se vztahuje ustanovení o povolení použití přípravku odchylně od podmínek stanovených v rozhodnutí o jeho registraci podle § 25 odst. 1 zákona.
§ 2d
Způsob informování uživatelů přípravků
(1)
Povolení k rozšířenému použití přípravků se zveřejňuje
a)
v seznamu registrovaných přípravků vydávaném rostlinolékařskou správou podle § 24 odst. 2 zákona,
b)
dalšími způsoby, jimiž se informace o rozšířeném použití přípravku stanou obecně dostupnými.
(2)
Údaje o rozšířeném použití přípravku se uvádějí i na etiketě na jeho obalu nebo v příbalové dokumentaci (§ 4 odst. 2), avšak odděleně od údajů o rozsahu registrace a návodu k použití stanovených rozhodnutím o registraci přípravku (§ 21 odst. 1 zákona).
1b)
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 7/1995 Sb., o sjednání Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé.
1c)
§ 15 odst. 1 a 3 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.
Vyhláška č. 301/1998 Sb., kterou se stanoví seznam chemických látek a chemických přípravků, jejichž výroba, uvádění na trh a používání je omezeno.
1d)
Zákon č. 157/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
Příloha č. 5 zní:
„Příloha č. 5 k vyhlášce č. 84/1997 Sb.
Označení z hlediska speciálních rizik přípravků a pokyny pro bezpečné zacházení s přípravky
Přípravky se označují způsobem a podle vzorů, jak uvedeno v této příloze, v souladu s rozhodnutím o jejich registraci [§ 21 odst. 1 písm. e), g) a h) zákona]
1.
Obecné standardní věty označující specifické nebezpečí se zvolí z R - vět (včetně příslušného číselného kódu) uvedených ve zvláštním právním předpise.1)
1)
Bod 1. přílohy č. 5 k nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek.
2.
Obecné standardní věty označující pokyny pro bezpečné zacházení s přípravky se zvolí z S - vět (včetně příslušného číselného kódu) uvedených ve zvláštním právním předpise.2)
2)
Bod 2. přílohy č. 5 k nařízení vlády č. 25/1999 Sb.
3.
Pokyny k ochraně zdrojů pitné vody (specifikuje žadatel o registraci přípravku).
4.
Označení přípravku z hlediska ochrany včel
Vč 1: Přípravek je pro včely jedovatý
Vč 2: Přípravek je pro včely škodlivý, při dodržení předepsané dávky nebo koncentrace postřikové kapaliny
Vč 3: Přípravek je pro včely relativně neškodný, při dodržení předepsané dávky nebo koncentrace postřikové kapaliny
Vč 4: Použití přípravku se řídí vyhláškou č. 40/1997 Sb., kterou se stanoví podrobnosti zabezpečení ochrany včel, zvěře a ryb při používání přípravků na ochranu rostlin.
5.
Označení přípravku z hlediska ochrany zvěře
Z 1: Přípravek je pro zvěř zvláště nebezpečný
Z 2: Přípravek je pro zvěř nebezpečný
Z 3: Přípravek je pro zvěř relativně neškodný
Z 4: Použití přípravku se řídí vyhláškou č. 40/1997 Sb.
6.
Označení přípravku z hlediska ochrany vodních organismů se zvolí z těchto vzorů a slov odpovídajících klasifikaci přípravku
Vo 1: Přípravek je pro ryby vysoce toxický*)/toxický*)/ škodlivý*)
Vo 2: Přípravek je pro řasy vysoce toxický*)/toxický*)/ škodlivý*)
Vo 3: Přípravek je pro živočichy sloužící rybám za potravu vysoce toxický*)/ toxický*)/ škodlivý*)
Vo 4: Přípravek, jeho zbytky a obaly po použití se nesmí dostat do povrchové vody.
7.
Označení přípravku z hlediska ochrany ptáků mimo zvěř
Pt 1: Přípravek je pro ptáky toxický
Pt 2: Osivo namořené přípravkem je pro ptáky toxické
Pt 3: Přípravek je pro ptáky toxický, a proto nesmí být použit k postřiku salátu, košťálové zeleniny a jiných druhů rostlin v době, kdy se postřiková kapalina na nich hromadí a ptáci ji mohou pít
Pt 4: Přípravek je pro ptáky toxický, a proto nesmí být použit nebo ponechán na místech, kde by mohl být ptáky přijímán jako potrava
Pt 5: Přípravek je pro ptáky škodlivý při nepřekročení předepsané dávky nebo koncentrace
Pt 6: Přípravek je pro ptáky relativně neškodný při nepřekročení předepsané dávky nebo koncentrace.
8.
Označení přípravku z hlediska ochrany užitečných členovců mimo včely
Uč 1: Přípravek je toxický pro populace...**)
Uč 2: Přípravek je středně škodlivý pro populace...**)
Uč 3: Přípravek je slabě škodlivý pro populace...**)
Uč 4: Přípravek je relativně neškodný pro populace...**).
9.
Označení z hlediska ochrany půdních organismů
Po 1: Přípravek je pro žížaly toxický
Po 2: Přípravek je pro žížaly škodlivý při nepřekročení předepsané dávky
Po 3: Přípravek je pro žížaly relativně neškodný při nepřekročení předepsané dávky
Po 4: Přípravek je pro půdní mikroorganismy toxický
Po 5: Přípravek je pro půdní mikroorganismy škodlivý při nepřekročení předepsané dávky
Po 6: Přípravek je pro půdní mikroorganismy relativně neškodný při dodržení předepsané dávky
Po 7: Přípravek lze znovu použít na stejném pozemku po uplynutí...***).
*)
Vhodná slova se zvolí podle výsledku klasifikace přípravku.
**)
Uvede se druh užitečného členovce nebo vyšší systematická jednotka těchto členovců.
***)
Uvede se délka doby ve dnech nebo týdnech nebo měsících.“.
3.
Za přílohu č. 14 se doplňuje příloha č. 15, která zní:
„Příloha č. 15 k vyhlášce č. 84/1997 Sb.
VZOR
NÁVRH
na povolení rozšířeného použití přípravku na ochranu rostlin
Určeno:
Ministerstvu zemědělství
odboru zemědělské výroby
Těšnov 17, Praha
prostřednictvím:
Státní rostlinolékařské správy
odboru přípravků na ochranu rostlin
Zemědělská 1a, Brno
1.
Navrhovatel
1.1
Jméno a příjmení fyzické osoby oprávněné k podnikání nebo obchodní firma (název) právnické osoby:
adresa
telefon
telefax
e-mail
1.2
Kontaktní osoba:
jméno a příjmení
adresa
telefon
telefax
e-mail
2.
Přípravek
2.1
Obchodní název přípravku:
2.2
Registrační číslo:
2.3
Držitel rozhodnutí o registraci přípravku:
3.
Aplikační určení
3.1
Indikace (aplikační oblast)
a)
Druh rostliny nebo rostlinného produktu nebo jiný předmět ošetření:
b)
Škodlivý organismus:
c)
Jiný účel použití:
3.2
Další údaje pro správnou aplikaci:
4.
Dokumentační soubor údajů o splnění technických požadavků
Položka| Požadavek| Doklad
---|---|---
4.1| Prokazatelný účinek z hlediska účelu, pro nějž je přípravek určen|
4.2| Přípravek nezpůsobuje|
4.2.1| nepříznivé snížení či ohrožení výnosu ošetřených rostlin|
4.2.2| zhoršení kvality sklizeného nebo ošetřeného rostlinného produktu|
4.2.3| genetické změny ošetřených rostlin|
4.3| Účinky na složky životního prostředí podle požadavků uvedených
v příloze č. 3 k vyhlásče č. 84/1997 Sb., pokud nejsou známé z
dokladů doložených v registračním řízení o přípravku|
5.
Toxikologický posudek
5.1
Předložen: ano - ne; doklad č.:
6.
Posouzení rizik z hlediska ochrany včel, ryb, zvěře a dalších necílových organismů, jestliže jejich vystavení účinkům přípravku je možné.
7.
Návod k použití přípravku
-
uveden jako doklad č.:
7.1
Upřesnění indikace (ve vztahu k rostlině, rostlinnému produktu nebo jinému předmětu ošetření, ke škodlivému organismu nebo jinému účelu použití)
7.2
Aplikace
-
četnost aplikací
-
maximální počet aplikací
-
intervaly mezi aplikacemi
-
ochranná lhůta
-
další lhůty mezi aplikací přípravku a například
a)
vstupem do porostu
b)
zpracováním rostlinného produktu
c)
zkrmováním rostlinného produktu
-
termíny aplikace
-
dávkování přípravku a případně vody
-
aplikační technika
-
omezení při aplikaci
7.3
Citlivost odrůd
7.4
Jiný přípravek do aplikační směsi
-
obchodní název
-
aplikační dávka
-
podmínky použití směsi
7.5
Jiné údaje pro použití přípravku.
8.
Odůvodnění návrhu
-
uvedeno jako doklad č.:
8.1
Šíře obecného zájmu:
8.2
Vymezení rozsahu rozšířeného používání přípravku:
8.3
Závažnost předvídaných škod, jimž se má předejít.
9.
Stanovisko držitele rozhodnutí o registraci přípravku
10.
Návrh na doplnění textu etikety
Datum:
Jméno a příjmení a podpis osoby oprávněné k jednání za navrhovatele:“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Fencl v. r. |
Vyhláška Ministerstva financí č. 62/2001 Sb. | Vyhláška Ministerstva financí č. 62/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva financí o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu
Vyhlášeno 8. 2. 2001, datum účinnosti 8. 2. 2001, částka 22/2001
* ČÁST PRVNÍ - NÁLEŽITOSTI VZNIKU, ZMĚNY A ZÁNIKU ORGANIZAČNÍCH SLOŽEK STÁTU (§ 1 — § 5)
* ČÁST DRUHÁ - OPERATIVNÍ EVIDENCE (§ 6 — § 13)
* ČÁST TŘETÍ - PRÁVNÍ JEDNÁNÍ A VZTAHY MEZI ORGANIZAČNÍMI SLOŽKAMI A STÁTNÍMI ORGANIZACEMI (§ 14 — § 19)
* ČÁST ČTVRTÁ - NAKLÁDÁNÍ S MAJETKEM, O KTERÝ NEPROJEVILY ZÁJEM ORGANIZAČNÍ SLOŽKY, STÁTNÍ ORGANIZACE ANI JINÉ OSOBY (§ 20 — § 20)
* ČÁST PÁTÁ - POSTUP PŘI ZJIŠŤOVÁNÍ ZÁJEMCŮ O KOUPI MAJETKU (§ 21 — § 24)
* ČÁST ŠESTÁ - USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 25 — § 29)
* § 30 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 1. 6. 2019 (54/2019 Sb.)
62
VYHLÁŠKA
Ministerstva financí
ze dne 29. ledna 2001
o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu
Ministerstvo financí stanoví podle § 65 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, (dále jen „zákon“):
ČÁST PRVNÍ
NÁLEŽITOSTI VZNIKU, ZMĚNY A ZÁNIKU ORGANIZAČNÍCH SLOŽEK STÁTU
(K § 4 a 5 zákona)
§ 1
(1)
Žádost o předchozí souhlas se zřízením organizační složky státu (dále jen „žádost“) podává zřizovatel (§ 4 odst. 1 zákona) Ministerstvu financí (dále jen „ministerstvo“) písemně nejpozději do 31. března běžného kalendářního roku předcházejícího rok, ve kterém má organizační složka státu (dále jen „organizační složka“) vzniknout. Pokud je zřízení organizační složky nezbytné z důvodu zvláštním zákonem provedené změny působnosti zřizovatele, lze podat žádost bez ohledu na lhůtu stanovenou v první větě.
(2)
K žádosti podle odstavce 1 musí být připojen návrh zřizovací listiny organizační složky a ekonomický rozbor financování organizační složky na období nejméně tří let následujících po předpokládaném dni vzniku organizační složky. Určení majetku státu (dále jen „majetek“), který zřizovatel svěří organizační složce, se v návrhu zřizovací listiny provede pouze jako předběžné.
(3)
Ministerstvo vyřídí žádost ve lhůtě 30 kalendářních dnů od jejího přijetí.
§ 2
(1)
Zřizovací listina organizační složky musí obsahovat
a)
označení zřizovatele včetně uvedení identifikačního čísla osoby,
b)
název a sídlo organizační složky,
c)
den, měsíc a rok vzniku organizační složky,
d)
určení doby, na kterou se organizační složka zřizuje, popřípadě údaj, že se zřizuje na dobu neurčitou,
e)
stanovení účelu, pro který se organizační složka zřizuje, a tomu odpovídajícího předmětu činnosti organizační složky,
f)
určení majetku, který zřizovatel svěřuje organizační složce při jejím zřízení,
g)
organizační uspořádání zřizované organizační složky anebo ustanovení, že organizační uspořádání organizační složky určí její vedoucí,
h)
funkční označení vedoucího organizační složky.
(2)
Zřizovatel si může ve zřizovací listině vyhradit schvalování právních jednání v souladu s ustanovením § 45 odst. 2 zákona.
(3)
Opatření zřizovatele (§ 4 odst. 1, § 53 odst. 1 a 2 zákona) o změně zřizovací listiny (§ 5 odst. 1 zákona) se připojí ke zřizovací listině jako její dodatek. Změny zřizovací listiny může zřizovatel provádět pouze při zachování obsahových náležitostí zřizovací listiny podle odstavce 1.
§ 3
(1)
Určení majetku svěřovaného organizační složce při jejím zřízení provede zřizovatel formou soupisu; obdobně zřizovatel postupuje, mění-li v souvislosti se změnou zřizovací listiny (§ 5 odst. 1 zákona) rozsah majetku, s nímž je organizační složka příslušná hospodařit ke dni změny.
(2)
Soupis podle odstavce 1 je nedílnou součástí zřizovací listiny organizační složky, popřípadě opatření o změně zřizovací listiny.
(3)
Údaje o majetku, se kterým se organizační složka stane příslušnou hospodařit teprve po svém vzniku anebo s nímž naopak po svém vzniku přestane být příslušná hospodařit a nejde přitom o dílčí změnu v rozsahu majetku z rozhodnutí zřizovatele (§ 5 odst. 1 zákona), se do zřizovací listiny nedoplňují.
§ 4
(1)
Majetek se v soupisu určí v tomto členění:
a)
nemovité věci, které se evidují v katastrukatastru nemovitostí, a to jednotlivě s uvedením údajů předepsaných pro zápis do katastrukatastru nemovitostí,
b)
movité věci a nemovité věci, které se neevidují v katastru nemovitostínemovitostí,
1.
jednotlivě, pokud jsou dlouhodobým majetkem, u nemovitých věcí s uvedením pozemku, na kterém se nacházejí,
2.
podle druhu a množství, pokud jsou zásobou,
c)
peněžní prostředky celkem
1.
jako hotovost,
2.
na účtech,
d)
ceniny celkem,
e)
akcieakcie podle jednotlivých akciových společnostíakciových společností, s uvedením ISIN, pokud bylo přiděleno, počtu kusů a údaje o jejich podobě a jmenovité hodnotě,
f)
ostatní cenné papírycenné papíry podle druhu, s uvedením ISIN, pokud bylo přiděleno, počtu kusů a údaje o jejich podobě a jmenovité hodnotě,
g)
majetkové účasti spočívající v podílu v jiných obchodních společnostech než akciových podle jednotlivých obchodních společností,
h)
peněžité pohledávky, popřípadě dosud nepřijatá peněžitá plnění nebo náhrady od organizačních složek a státních organizací (§ 16) celkem, s uvedením celkové jmenovité hodnoty,
i)
práva k nehmotným statkům (ochranné známky, patenty, užitné vzory, průmyslové vzory, zlepšovací návrhy a pod.) jednotlivě,
j)
samostatně nabytý software celkem,
k)
ostatní majetek, pokud je organizační složce svěřován.
(2)
Odděleně se v soupisu uvedou
a)
nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory prohlášené za kulturní památku,
b)
sbírky muzejní a galerijní hodnoty,
c)
knihovní fondy.
(3)
U majetku vedeného v účetnictví se v soupisu současně uvedou ceny podle údajů v účetnictví zřizovatele, popřípadě jiné organizační složky jím zřízené, která byla dosud příslušná hospodařit se svěřovaným majetkem.
§ 5
(1)
Při vzniku, změně nebo zániku organizační složky sdělí zřizovatel (§ 4 odst. 1, § 53 odst. 1 a 2 zákona) vydavateli Ústředního věstníku České republiky písemně datum vydání příslušného opatření, kterým o vzniku, změně nebo zániku organizační složky rozhodl, jednací číslo, pod kterým bylo vydáno, a den, kterým nastaly účinky opatření (den vzniku, změny nebo zániku organizační složky).
(2)
V případě vzniku organizační složky sdělí zřizovatel (§ 4 odst. 1 zákona) vydavateli Ústředního věstníku České republiky též údaje dle zřizovací listiny v rozsahu stanoveném v ustanovení § 2 odst. 1 písm. a), b), d) a e) a identifikační číslo osoby, které bylo vzniklé organizační složce přiděleno.2)
(3)
V případě změny zřizovací listiny organizační složky v rozsahu stanoveném v ustanovení § 2 odst. 1 písm. a), b), d) a e) sdělí zřizovatel (§ 4 odst. 1, § 53 odst. 1 a 2 zákona) vydavateli Ústředního věstníku České republiky též údaje dle opatření o změně zřizovací listiny. Pokud zřizovatel rozhodl o změně organizačního uspořádání organizační složky, o změně rozsahu majetku, s nímž je organizační složka příslušná hospodařit, anebo o jiné změně zřizovací listiny, uvede ve zprávě podstatu změny. Při změně nebo zrušení výhrady schvalování právních jednání založené ve zřizovací listině se použije ustanovení § 45 odst. 2 zákona.
(4)
V případě zániku organizační složky zřizovatel (§ 4 odst. 1, § 53 odst. 1 a 2 zákona) vydavateli Ústředního věstníku České republiky též sdělí, která organizační složka jím řízená přebírá výkon práv a plnění závazků po zaniklé organizační složce, anebo že tento výkon práv a plnění závazků přebírá sám.
(5)
Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí v případech, kdy se oznámení o vzniku, změně nebo zániku organizační složky v Ústředním věstníku České republiky neprovádí (§ 5 odst. 3 zákona).
ČÁST DRUHÁ
OPERATIVNÍ EVIDENCE
(K § 15 zákona)
§ 6
(1)
Operativní evidenci majetku uvedeného v ustanovení § 10 zákona vedou příslušné organizační složky (§ 11 zákona) tak, aby poskytovala přehled o rozsahu, ocenění, stavu a místě uložení majetku, jakož i o způsobu, jakým tato organizační složka s majetkem naložila.
(2)
Údaje a zápisy operativní evidence se pořizují průkazným způsobem, srozumitelně a čitelně a jejich opravy lze provádět pouze s uvedením data a podpisu toho, kdo opravu provedl. Evidenční pomůcky a doklady se uschovávají tak, aby nemohlo dojít k jejich ztrátě, poškození, zneužití a pozměnění neoprávněnými osobami. Elektronické vedení operativní evidence a použití prostředků výpočetní a jiné techniky a technických nosičů dat je přípustné jen při zachování pravidel vedení operativní evidence a jejího účelu a za předpokladu, že operativní evidence bude v příslušné organizační složce takto vedena jednotně a ve všech případech majetku uvedeného v ustanovení § 10 zákona; to platí obdobně, budou-li takto vedeny jen některé druhy evidenčních pomůcek.
(3)
Správnost údajů a postupů operativní evidence ověřují příslušné organizační složky pravidelnou každoroční inventarizací, prováděnou vždy k 31. prosinci kalendářního roku formou kontroly stavu a úrovně vedení evidenčních pomůcek a dokladů, v případě nemovitých věcí evidovaných v katastrukatastru nemovitostí též porovnáním údajů v evidenčních pomůckách s údaji v katastrukatastru nemovitostí a v případě jiných věcí porovnáním údajů v těchto evidenčních pomůckách se skutečným stavem.
(4)
Organizační složka příslušná hospodařit s majetkem podle ustanovení § 11 odst. 2 zákona vede majetek v operativní evidenci podle svých územních pracovišť22) a při používání evidenčních pomůcek postupuje podle ustanovení § 7 až 13. To platí i v případě, je-li příslušná hospodařit s majetkem na základě opatření vydaného ministerstvem podle ustanovení § 11 odst. 3 zákona.
(5)
Organizační složky příslušné hospodařit s majetkem podle ustanovení § 11 odst. 1 zákona a organizační složky příslušné hospodařit s majetkem na základě opatření vydaného ministerstvem podle ustanovení § 11 odst. 3 zákona, nejde-li o organizační složku uvedenou v odstavci 4, postupují při používání evidenčních pomůcek podle ustanovení § 7 až 13 s přihlédnutím k povaze evidovaného majetku a postupům, které těmto organizačním složkám ukládají zvláštní právní předpisy. Ministerstvo a ostatní věcně příslušné ústřední správní úřady mohou pro tyto organizační složky upravit podrobnější pravidla vedení operativní evidence vnitřní směrnicí.
§ 7
(1)
K vedení operativní evidence slouží tyto evidenční pomůcky:
a)
rejstřík podstat,
b)
jmenný index k rejstříku podstat,
c)
seznam, popis a ocenění majetku,
d)
skladní knihy,
e)
přehled o pohybu klíčů,
f)
dokladový spis.
(2)
Způsob uložení evidenčních pomůcek podle odstavce 1 musí vylučovat volný přístup ze strany osob, které nejsou zaměstnanci zařazení v útvaru zajišťujícím v rámci organizační složky hospodaření s majetkem uvedeným v ustanovení § 10 zákona. Tomu odpovídající způsob ochrany a používání evidenčních pomůcek musí být zajištěn i tehdy, jsou-li evidenční pomůcky vedeny elektronicky.
(3)
Evidenční pomůcky podle odstavce 1 písm. a) až e) vydává ministerstvo ve formě tiskopisů. Obsah, údaje a uspořádání stanovené v těchto tiskopisech pro jednotlivé evidenční pomůcky jsou závazné i pro evidenční pomůcky vedené elektronicky. Požaduje-li tato vyhláška pro evidenční pomůcku zvláštní náležitosti spojené s celistvostí a zabezpečením průkaznosti evidenční pomůcky, musí být tyto podmínky srovnatelným způsobem splněny i v případě, je-li evidenční pomůcka vedena elektronicky. Evidenční pomůcka vedená elektronicky musí být vedena tak, aby trvale zachycovala postupné pořizování jednotlivých záznamů, veškeré jejich změny a doplnění, jakož i jakékoli jiné zásahy do evidenční pomůcky.
(4)
Pokud má organizační složka přejít z listinného vedení evidenční pomůcky na elektronické vedení evidenční pomůcky anebo naopak, dokončí používání dosavadní evidenční pomůcky pro rozpracované případy a nové případy započne vést v nově založené evidenční pomůcce. Při změně vedení evidenční pomůcky z elektronického na listinné anebo z důvodu vyčerpání kapacity dosavadní evidenční pomůcky vedené jako listinná požádá organizační složka s dostatečným předstihem ministerstvo o zaslání potřebné evidenční pomůcky.
§ 8
(1)
Rejstřík podstat je vázaný a jeho jednotlivé listy jsou očíslovány a prošity. Je opatřen údajem o počtu listů, které obsahuje, a v místě prošití je opatřen pečetí. V rejstříku podstat se vyznačí den, měsíc a rok, kdy bylo započato s jeho používáním. Je vždy opatřen podpisem toho vedoucího zaměstnance, který v daném období řídí útvar (vnitřní organizační jednotku) zajišťující v rámci organizační složky hospodaření s majetkem uvedeným v ustanovení § 10 zákona.
(2)
Do rejstříku podstat se zapisuje každý případ majetku uvedeného v ustanovení § 10 zákona, a to podle pořadí, ve kterém se organizační složka o případu dozvěděla. Zahrnuje-li případ skupinu více majetkových položek (např. dědictví), učiní se o případu jeden zápis. Jednotlivé zápisy se číslují v průběhu let bez přerušení.
(3)
Věcné označení případu se řídí právním důvodem nabytí majetku státem, popřípadě důvodem podle ustanovení § 10 písm. b) zákona; současně se uvedou souvztažné údaje předepsané pro jmenný index k rejstříku podstat (§ 9).
(4)
Zjistí-li se dodatečně, že se nejedná o majetek státu, poznamená se toto zjištění v rejstříku podstat po ukončení případu.
§ 9
(1)
Jmenný index k rejstříku podstat se vede abecedně podle příjmení anebo názvu posledního vlastníka, popřípadě jiného oprávněného, pokud je znám. Není-li poslední vlastník, popřípadě jiný oprávněný znám, zapisují se jednotlivé případy vedené v rejstříku podstat do jmenného indexu abecedně
a)
podle katastrálního územíkatastrálního území, jde-li o nemovitou věc,
b)
podle názvu orgánu, který jiný majetek než nemovitou věc organizační složce předal anebo je původcem právního důvodu nabytí majetku státem.
(2)
V případě majetku uvedeného v ustanovení § 10 písm. b) zákona se jednotlivé případy vedené v rejstříku podstat zapisují do jmenného indexu k rejstříku podstat abecedně podle názvu organizační složky, popřípadě státní organizace (§ 54 až 56 zákona), která byla naposledy příslušná s majetkem hospodařit, a není-li známa, pod označením „stát“.
(3)
K údaji podle odstavce 1 nebo 2 se vždy poznamená pořadové číslo, pod nímž je případ veden v rejstříku podstat.
§ 10
(1)
Seznam, popis a ocenění majetku tvoří vždy součást dokladového spisu a označuje se pořadovým číslem, pod kterým je případ veden v rejstříku podstat. Zápisy v seznamu lze doplnit, pokud jsou další související majetkové položky nebo předepsané údaje zjištěny postupně.
(2)
Majetek se v seznamu rozepisuje podle jednotlivých majetkových položek. Popis majetkových položek se provede tak, aby umožňoval jejich identifikaci a vylučoval vzájemnou záměnu. V rámci jedné majetkové položky lze uvést počtem kusů pouze druhově shodné části majetku, které jsou bezcenné nebo mají nepatrnou cenu. U každé majetkové položky se uvede místo, popřípadě způsob uložení. Jde-li o pohledávku nebo jiné právo, uvedou se údaje o dlužníkovi.
(3)
Pro údaj o ocenění věcí se zásadně použije ocenění dle jejich stavu v době, kdy se hospodaření s nimi organizační složka podle své příslušnosti ujala. U nemovitých věcí, dopravních prostředků a těch movitých věcí, u nichž lze důvodně předpokládat vyšší cenu, jakož i u práv a jiných majetkových hodnot, kde nelze jejich cenu vyjádřit jmenovitou hodnotou, je pro tyto účely rozhodující vždy ocenění podle právních předpisů upravujících oceňování majetku a účinných ke dni ocenění. Jde-li o věci prohlášené za kulturní památku, umělecké předměty a sbírky muzejní nebo galerijní hodnoty, lze pro tyto účely využít též ocenění, které provede odborné pracoviště určené Ministerstvem kultury. Jde-li o archiválie,3) lze pro tyto účely využít též ocenění, které provede Ministerstvo vnitra. Bylo-li ocenění provedeno znalcem buď v řízení předcházejícím převzetí majetku organizační složkou anebo jinak při příležitosti nabytí majetku státem, uvede se v seznamu podle odstavce 1 cena takto zjištěná.
(4)
Ocenění movitých věcí, které nevyžadují ocenění podle odstavce 3, může komisionálně provést organizační složka. Doklady o způsobu ocenění podle tohoto odstavce i podle odstavce 3 jsou vždy součástí dokladového spisu. Bylo-li ocenění provedeno hromadně, lze se na uložení těchto dokladů v jiném dokladovém spisu odvolat.
(5)
Pokud na stát v souvislosti s nabytím majetku přešly dluhy předchozího vlastníka anebo je majetek zatížen zástavním právem, které přechodem na stát nezaniká (§ 41 zákona), v seznamu se přiměřeně podle odstavců 1 až 4 uvedou i tyto dluhy a zástavní práva; povinnost vedení závazků v účetnictví podle ustanovení § 38 zákona tím není dotčena.
§ 11
(1)
Skladní kniha se vede zvlášť pro movité věci, které má organizační složka uložené u sebe ve skladu, a zvlášť pro cenné a drobné movité věci (včetně např. vkladních knížek a listinných cenných papírůcenných papírů) uložené v trezoru. Je vázaná a jednotlivé listy jsou očíslovány.
(2)
Do skladní knihy se zapisují věci jednotlivě, pokud nejde o soubor věcí jednoho druhu v rámci jednoho případu; vedle výstižného popisu věci se uvede i pořadové číslo případu dle rejstříku podstat a datum, kdy k uložení došlo. Vydává-li se věc ze skladu nebo z trezoru, ve skladní knize se uvede, kdy a z jakého důvodu se tak stalo a kdo věc převzal.
(3)
Pokud je věc uložena v bezpečnostní schránce, platí odstavce 1 a 2 obdobně; o zvláštním způsobu uložení se ve skladní knize provede poznámka. Pro převzaté nebo pořízené klíče uložené v trezoru, popřípadě v bezpečnostní schránce platí ustanovení § 12.
§ 12
O převzetí anebo pořízení klíčů, o jejich uložení v trezoru, popřípadě v bezpečnostní schránce a o dalším nakládání s nimi se vede samostatný přehled o pohybu klíčů, do kterého se provádějí zápisy obdobným způsobem jako do skladní knihy.
§ 13
(1)
Pro každý případ vedený v rejstříku podstat se založí a vede samostatný dokladový spis. Označuje se pořadovým číslem případu dle rejstříku podstat a rokem, v němž byl případ zapsán do rejstříku podstat. Jednotlivé listy dokladového spisu se číslují v časovém sledu a jeho obsah se průběžně vede na samostatném listu. Do dokladového spisu se zakládají veškeré písemnosti k případu.
(2)
Poté, kdy s majetkem předepsaným způsobem naloží (§ 15 odst. 2 a 3 zákona) a vypořádá případně na stát přešlé dluhy (§ 41 zákona), nejdéle však při skončení doby uvedené v ustanovení § 15 odst. 4 zákona, organizační složka vyhotoví a do dokladového spisu zařadí závěrečnou sestavu majetku. V závěrečné sestavě majetku vyčíslí celkovou hodnotu státem původně získaných aktiv, celkovou hodnotu dosud skutečně přijatých plnění a výnosů z prodeje majetku a celkovou hodnotu dosud státem vypořádaných dluhů; současně uvede výši s tím souvisejících dosud vynaložených nákladů.
(3)
Dokladový spis se uzavře po ukončení všech úkonů nezbytných pro naložení s majetkem, vymožení pohledávek a vypořádání dluhů a po úhradě nákladů s tím spojených. Nelze-li dokladový spis takto uzavřít ani ve lhůtě stanovené v ustanovení § 15 odst. 4 zákona, pokračuje se dále v jeho vedení podle potřeby. Tato skutečnost se poznamená v rejstříku podstat a současně se v seznamu, popisu a ocenění majetku uvede, se kterými položkami bude nadále organizační složka příslušná hospodařit podle ustanovení § 9 zákona. Pokračováním ve vedení dokladového spisu není dotčen postup podle ustanovení § 14 odst. 2 zákona; při zavedení majetku do účetnictví se použije údaj o jeho ocenění podle dosavadní operativní evidence.
(4)
U věcí ve skladu, jakož i věcí (klíčů) v trezoru (bezpečnostní schránce), s nimiž organizační složka bude nadále příslušná hospodařit podle ustanovení § 9 zákona, se o tom do skladní knihy (do přehledu o pohybu klíčů) učiní poznámka. Pokud dojde k převzetí těchto věcí jiným útvarem (vnitřní organizační jednotkou) v rámci příslušné organizační složky, evidence ve skladní knize (v přehledu o pohybu klíčů) se ukončí.
(5)
S uzavřením dokladového spisu dává písemně souhlas vedoucí zaměstnanec útvaru, v jehož rámci je dokladový spis bezprostředně veden. Souhlas s uložením a archivací dokladového spisu dává písemně vedoucí zaměstnanec podle ustanovení § 8 odst. 1.
ČÁST TŘETÍ
PRÁVNÍ JEDNÁNÍ A VZTAHY MEZI ORGANIZAČNÍMI SLOŽKAMI A STÁTNÍMI ORGANIZACEMI
(K § 19 a 55 zákona)
§ 14
(1)
Organizační složky mezi sebou navzájem v rámci své působnosti anebo stanoveného předmětu činnosti své vztahy při nakládání s majetkem a jiném právním jednání upravují zápisem. Státní organizace navzájem a státní organizace a organizační složky mezi sebou v rámci stanoveného předmětu činnosti anebo své působnosti své vztahy při nakládání s majetkem a jiném právním jednání upravují písemnou smlouvou. Ve svých vzájemných vztazích organizační složky a státní organizace dbají na důsledné dodržování zákonem stanovených základních povinností při hospodaření s majetkem, a pokud plnění vyplývající z pořízených zápisů a sjednaných smluv mají povahu majetku nebo závazků vedených v účetnictví, postupují obdobně podle právních předpisů upravujících účetnictví.
(2)
Zúčastněné organizační složky se v zápisu označí svým názvem, sídlem a identifikačním číslem osoby spolu s uvedením jména a funkce (pracovního zařazení) fyzické osoby, která je oprávněna k podepsání zápisu, jakož i důvodu, který tuto osobu k podpisu opravňuje. Nakládá-li organizační složka zápisem s určitým majetkem, uvede se vždy v zápisu i důvod, který zakládá příslušnost této organizační složky hospodařit s takovým majetkem. Mění-li se zápisem příslušnost organizační složky hospodařit s majetkem, uvede se v zápisu den, jímž tato změna nastává, a označí se předávající a přejímající organizační složka. V rámci údajů o majetku se uvede též údaj o ceně podle stavu v účetnictví (operativní evidenci) předávající organizační složky. Obsah dalších ujednání v zápisu se řídí přiměřeně ustanoveními zvláštních právních předpisů upravujících smluvní typ, který je pořizovanému zápisu obsahově nejbližší, a podmínkami a dalšími pravidly vyplývajícími ze zvláštních právních předpisů a z této vyhlášky.
(3)
Mění-li se zápisem nebo smlouvou příslušnost hospodařit s majetkem, předávající organizační složka nebo státní organizace předá přejímající organizační složce nebo státní organizaci současně doklad o nabytí majetku státem, pokud jej má k dispozici, jakož i další právní a technickou dokumentaci související s majetkem, kterou má k dispozici a která je pro řádné hospodaření s ním nezbytná; v rámci toho zejména doloží aktuální právní vztahy jiných organizačních složek nebo státních organizací anebo jiných právnických a fyzických osob k tomuto majetku, které zároveň o této změně příslušnosti hospodařit písemně vyrozumí. Uvedený postup se přiměřeně použije i v případě, mění-li se příslušnost hospodařit s majetkem opatřením podle ustanovení § 20 zákona. Související dokumentaci si dotčené organizační složky nebo státní organizace v potřebném rozsahu předají také při svém jiném vzájemném právním jednání.
(4)
Zápisem a smlouvou nelze mezi organizačními složkami a státními organizacemi založit vztah neslučitelný s předmětem činnosti nebo se způsobem financování kterékoli ze zúčastněných organizačních složek nebo státních organizací a nelze sjednávat plnění mající povahu plnění na základě zástavního práva a jiná obdobná plnění, jimiž by mohla být dotčena příslušnost organizační složky nebo státní organizace hospodařit s majetkem.
(5)
Vztahy mezi organizačními složkami a státními organizacemi, jejichž předmětem je plnění mající povahu služebnosti anebo plnění spočívající v přenechání věci k požívání nebo užívání, lze zápisem nebo smlouvou upravit, je-li to nezbytné pro zabezpečení výkonu působnosti nebo činnosti organizační složky nebo státní organizace anebo vyžaduje-li to veřejný zájem, a to i bez časového omezení, vždy však jen v takovém rozsahu, aby plnění organizační složce nebo státní organizaci hospodařící s dotčenou věcí nebránilo ve výkonu její působnosti nebo činnosti.
(6)
Organizační složka nebo státní organizace, která užívá nebo požívá věc, s níž je příslušná hospodařit jiná organizační složka nebo státní organizace, nemůže tuto věc přenechat k užívání nebo požívání jiné osobě ani další organizační složce nebo státní organizaci.
§ 15
(1)
Organizační složka nebo státní organizace může svou příslušnost hospodařit s majetkem (§ 9 zákona) založit zápisem anebo smlouvou podle ustanovení § 14 pouze tehdy, potřebuje-li takový majetek pro zabezpečení výkonu své působnosti nebo činnosti, a dále v případech, kdy to vyžaduje veřejný zájem anebo ukládá tato vyhláška. Tím není dotčen postup podle zvláštních právních předpisů, pokud by tyto zvláštní právní předpisy organizační složce nebo státní organizaci nedovolovaly určitý majetek do své příslušnosti hospodařit převzít.
(2)
Projeví-li zájem o majetek nabízený v rámci postupu podle ustanovení § 19b odst. 4 a 5 a § 19c odst. 1 zákona více organizačních složek nebo státních organizací, jedná příslušná organizační složka nebo státní organizace (§ 9 a 11 zákona) o změně příslušnosti hospodařit s majetkem přednostně se zájemcem, který majetek potřebuje pro plnění úkolů bezpečnostního sboru nebo v souvislosti s plněním těchto úkolů; není-li takový zájemce anebo v jeho prospěch ke změně příslušnosti hospodařit nedojde, jedná se zájemcem, který splnil podmínky stanovené v nabídce, pokud byly stanoveny. Jestliže podmínky splnilo více zájemců a nelze stanovit pořadí anebo nebyly stanoveny žádné podmínky a zájemci se nedohodnou jinak, příslušná organizační složka nebo státní organizace jedná se zájemcem, kterého za přítomnosti nejméně tříčlenné komise vytvořené v rámci této organizační složky nebo státní organizace anebo za přítomnosti zástupců všech zájemců určí losem; tím nejsou dotčena ustanovení § 16 odst. 2 a § 19 odst. 2.
(3)
Jde-li o majetek nabízený Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále jen „Úřad“) v rámci jeho postupu podle ustanovení § 19b odst. 2 zákona, použije se postup podle odstavce 2 přiměřeně.
(4)
Jde-li o majetek, který má být podle ustanovení § 19b odst. 1 zákona převzat z důvodu potřebnosti nebo veřejného zájmu organizační složkou nebo státní organizací v působnosti téhož zřizovatele (zakladatele) nebo ústředního správního úřadu, do jehož působnosti spadá předávající organizační složka nebo státní organizace, popřípadě tímto zřizovatelem (zakladatelem) nebo ústředním správním úřadem, anebo o majetek přednostně nabídnutý k převzetí podle ustanovení § 19b odst. 3 zákona mezi organizačními složkami a státními organizacemi v působnosti téhož zřizovatele (zakladatele) nebo ústředního správního úřadu za účelem hospodárnějšího naložení s ním, postup podle odstavce 2 se nepoužije; případná nabídka se provede vhodným způsobem pouze v rámci působnosti zřizovatele (zakladatele) nebo ústředního správního úřadu a přejímající organizační složku nebo státní organizaci v případě více zájemců určí tento zřizovatel (zakladatel) nebo ústřední správní úřad.
§ 16
(1)
Není-li dále stanoveno jinak, organizační složky a státní organizace si mohou za plnění sjednaná podle ustanovení § 14 poskytnout peněžité plnění6), popřípadě náhradu6) v dohodnuté výši, anebo se mohou dohodnout, že za sjednané plnění nebude poskytnuto peněžité plnění, popřípadě náhrada.
(2)
Nedosažení dohody o poskytnutí peněžitého plnění nebo náhrady anebo o výši tohoto peněžitého plnění nebo náhrady podle odstavce 1, jakož i o jakékoli jiné podmínce (§ 15 odst. 2) se nepovažuje za důvod pro závěr, že organizační složka nebo státní organizace neprojevila zájem ve smyslu ustanovení § 19c odst. 3 věty první zákona o majetek nabízený v rámci postupu podle ustanovení § 19b odst. 4 a 5 a § 19c odst. 1 zákona.
(3)
Organizační složky a státní organizace si za plnění sjednaná podle ustanovení § 14 mohou dohodnout poskytnutí věcného plnění jen tehdy, není-li zvláštním právním předpisem6) nebo touto vyhláškou vyloučena možnost dohodnout si peněžité plnění nebo náhradu.
(4)
Organizační složky a státní organizace se v případě dosud nepřijatých peněžitých plnění nebo náhrad dohodnutých podle odstavce 1 anebo dosud nepřijatých věcných plnění dohodnutých podle odstavce 3 mohou dohodnout na jejich vzájemném započtení.
(5)
Je-li ze všech okolností případu zřejmé, že další vymáhání dosud nepřijatého peněžitého plnění nebo náhrady dohodnutých podle odstavce 1 anebo věcného plnění dohodnutého podle odstavce 3 by nebylo úspěšné, mohou organizační složky a státní organizace od tohoto vymáhání jednostranně upustit. Má-li organizační složka nebo státní příspěvková organizace svého zřizovatele, podléhá jednostranné upuštění od vymáhání písemnému schválení tímto zřizovatelem.
(6)
Dosud nepřijaté plnění sjednané podle ustanovení § 14 ani dosud nepřijaté peněžité plnění nebo náhradu dohodnuté podle odstavce 1 ani dosud nepřijaté věcné plnění dohodnuté podle odstavce 3 nemůže organizační složka nebo státní organizace jako pohledávku nebo jiné právo postoupit jiné osobě podle ustanovení § 32 zákona, ani s ním ve prospěch jiné osoby jinak naložit.
§ 17
(1)
Pozbývá-li organizační složka nebo státní příspěvková organizace zápisem anebo smlouvou příslušnost hospodařit s nemovitou věcí ve prospěch jiné organizační složky nebo státní příspěvkové organizace a tyto organizační složky nebo státní příspěvkové organizace mají různé zřizovatele, podléhá zápis nebo smlouva písemnému schválení oběma zřizovateli. Bez těchto schválení ke změně příslušnosti hospodařit nedojde.
(2)
Pozbývá-li organizační složka nebo státní příspěvková organizace, která má svého zřizovatele, zápisem anebo smlouvou příslušnost hospodařit s nemovitou věcí ve prospěch jiné státní organizace než příspěvkové, která nemá s předávající organizační složkou nebo státní příspěvkovou organizací společného zřizovatele (zakladatele), podléhá zápis nebo smlouva písemnému schválení zřizovatelem předávající organizační složky nebo státní příspěvkové organizace. Bez tohoto schválení ke změně příslušnosti hospodařit nedojde.
(3)
Pokud předávající, popřípadě přejímající organizační složka nebo státní příspěvková organizace nemá zřizovatele, ustanovení odstavců 1 a 2 se pro tuto organizační složku nebo státní příspěvkovou organizaci nepoužijí.
(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí, jestliže organizační složka příslušná hospodařit s majetkem podle ustanovení § 11 zákona s tímto majetkem nakládá podle ustanovení § 15 odst. 2 a 3 zákona anebo dochází-li zápisem nebo smlouvou k převzetí majetku Úřadem podle ustanovení § 19b odst. 1 zákona.
§ 17a
(1)
Má-li dojít k převzetí majetku Úřadem na základě dohody podle ustanovení § 19a zákona, podléhá zápis nebo smlouva na straně předávající organizační složky nebo státní organizace písemnému schválení jejím zřizovatelem (zakladatelem), a nemá-li zřizovatele (zakladatele), písemnému schválení ústředním správním úřadem, do jehož působnosti předávající organizační složka nebo státní organizace spadá, nebo písemnému schválení jinou organizační složkou, která je pro předávající organizační složku nebo státní organizaci příslušným správcem kapitoly státního rozpočtu, a na straně Úřadu písemnému schválení ministerstvem.
(2)
Je-li předávající organizační složka sama správcem kapitoly státního rozpočtu anebo není-li zřizovatelem (zakladatelem) předávající státní organizace žádná organizační složka a tato státní organizace nespadá ani do působnosti žádného ústředního správního úřadu, podléhá zápis nebo smlouva písemnému schválení pouze na straně Úřadu, a to ministerstvem.
(3)
Bez schválení uvedených v odstavcích 1 a 2 ke změně příslušnosti hospodařit nedojde.
§ 18
(1)
Nakládá-li příslušná organizační složka (§ 11 zákona) s majetkem uvedeným v ustanovení § 10 zákona ve prospěch jiné organizační složky, popřípadě státní organizace, protože to vyžaduje zvláštní povaha tohoto majetku (§ 15 odst. 2 zákona), postupuje podle odstavců 2 až 10. Tím nejsou dotčeny podmínky a postupy pro nakládání s majetkem organizačními složkami příslušnými podle ustanovení § 11 odst. 1 zákona, pokud jsou upraveny zvláštními právními předpisy.
(2)
Umělecká díla, rukopisy, staré a vzácné tisky, sbírkové předměty a jiné movité věci muzejní a galerijní nebo archivní hodnoty, jakož i movité a nemovité věci prohlášené za kulturní památku se předají organizační složce, popřípadě státní organizaci, kterou určí Ministerstvo kultury, nebo v případě archiválií3) Ministerstvo vnitra.
(3)
Movité věci muzejní a galerijní hodnoty vojenského charakteru se předají Ministerstvu obrany nebo organizační složce, popřípadě státní organizaci, kterou Ministerstvo obrany určí. Poštovní známky a jiné poštovní ceniny včetně jejich sbírek, pokud mají muzejní, galerijní nebo archivní hodnotu, předá příslušná organizační složka Ministerstvu průmyslu a obchodu. O předání věcí podle prvé i druhé věty je současně třeba vyrozumět Ministerstvo kultury a v případě archiválií3) Ministerstvo vnitra.
(4)
Movité věci archivní hodnoty, na které se nevztahuje postup podle odstavců 2 a 3, se předají Ministerstvu vnitra.
(5)
Zdravotnické prostředky7) a léčiva8) se předají organizační složce nebo státní organizaci v působnosti Ministerstva zdravotnictví, kterou toto ministerstvo určí, nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu10) jiný postup.
(6)
Neznačené tabákové výrobky podle zákona upravujícího spotřební daně a neznačený líh podle zákona upravujícího povinné značení lihu se předají Generálnímu ředitelství cel, a to včetně polotovarů, surovin, výrobních komponentů nebo výrobních zařízení, které byly použity k výrobě neznačených tabákových výrobků nebo neznačeného lihu.
(7)
Lesy a pozemky určené k plnění funkcí lesa12) se předají organizační složce nebo státní organizaci, které je svěřeno nakládání s takovým majetkem. Pokud se na státní organizaci, které je svěřeno nakládání s takovým majetkem, působnost zákona nevztahuje (§ 54 odst. 1 věty čtvrtá a pátá zákona), uvedený majetek se jí nabídne; v případě jejího nezájmu a nelze-li postupovat ani podle první věty, se dále postupuje v souladu s ustanovením § 15 odst. 2 zákona.
(8)
V pochybnostech, zda se jedná o majetek, s nímž je třeba nakládat podle odstavců 2 až 5, je rozhodující posouzení povahy tohoto majetku stanoveným ústředním správním úřadem. Vzniknou-li pochybnosti, zda se jedná o majetek, s nímž je třeba nakládat podle odstavce 6, je rozhodující stanovisko Generálního ředitelství cel. Vzniknou-li pochybnosti, zda se jedná o majetek, s nímž je třeba nakládat podle odstavce 7, je rozhodující stanovisko Ministerstva zemědělství.
(9)
Souvisí-li s majetkem předávaným podle odstavců 2 až 7 ještě další majetek, s nímž nelze anebo není účelné naložit samostatně jinak, předá se i takový majetek podle odstavců 2 až 7. V případě pochybností se přiměřeně užije odstavec 8.
(10)
K určení, zda se jedná o devizovou hodnotu,14) si příslušná organizační složka vyžádá stanovisko České národní bankybanky.
§ 19
(1)
Organizační složka nebo státní organizace stanovená nebo určená k přijetí majetku podle ustanovení § 18 odst. 2 až 9 je povinna jej přijmout; ustanovení § 14 odst. 3 se použije obdobně. Peněžité plnění podle ustanovení § 16 odst. 1 nelze v těchto případech dohodnout.
(2)
Spory mezi organizačními složkami při úpravě vzájemných vztahů týkajících se majetku, které nemají povahu pochybností o příslušnosti hospodařit s určitým majetkem odstraňovaných podle ustanovení § 9 odst. 2, § 11 odst. 3 a § 20 zákona, řeší jejich zřizovatelé, popřípadě věcně příslušné ústřední správní úřady. Není-li jich anebo nedohodnou-li se mezi sebou navzájem, rozhodne o dalším postupu na návrh anebo z vlastního podnětu ministerstvo. Pro formu, náležitosti a povahu tohoto rozhodování zřizovatelů, věcně příslušných ústředních správních úřadů a ministerstva platí přiměřeně ustanovení § 20 zákona.
ČÁST ČTVRTÁ
NAKLÁDÁNÍ S MAJETKEM, O KTERÝ NEPROJEVILY ZÁJEM ORGANIZAČNÍ SLOŽKY, STÁTNÍ ORGANIZACE ANI JINÉ OSOBY
(K § 15 a 19c zákona)
§ 20
(1)
Majetek, o který neprojevily zájem jiné organizační složky, státní organizace ani jiné osoby, si příslušná organizační složka nebo státní organizace (§ 9 a 11 zákona) ponechá a zajišťuje jeho využívání způsoby a za podmínek stanovených zákonem a touto vyhláškou. Zároveň podle svých možností a podle povahy a stavu uvedeného majetku dále hledá vhodný způsob naložení s tímto majetkem; obdobně postupuje, pokud jde o majetek nezpůsobilý k dalšímu využití, se kterým se dosud nepodařilo naložit.
(2)
Věci podle odstavce 1 nebo jejich části, které mohou být využity jako druhotná surovina, nabídne příslušná organizační složka nebo státní organizace osobě, která se zabývá výkupem druhotných surovin.
(3)
V případě staveb podle odstavce 1, které jsou ve špatném technickém stavu a náklady na jejich zabezpečení, opravy nebo rekonstrukci trvale přesahují výnos z jejich užívání anebo které jsou zcela nevyužitelné a nelze s nimi nebo s jejich částmi jinak naložit hospodárněji, zajistí příslušná organizační složka nebo státní organizace v souladu se zvláštními právními předpisy15) jejich odstranění. U bezcenných hmotných movitých věcí podle odstavce 1, s nimiž nelze hospodárněji naložit podle odstavce 2 ani jinak, zajistí příslušná organizační složka nebo státní organizace jejich fyzickou likvidaci a nebo se jich jinak zbaví v souladu se zvláštními právními předpisy16).
(4)
V případě majetku, u něhož by nakládáním ve prospěch organizačních složek, státních organizací anebo jiných osob docházelo k porušování právních předpisů a tyto důsledky nelze v případě movité věci vyloučit bez neúměrných nákladů ani její úpravou, zajistí příslušná organizační složka nebo státní organizace jeho fyzickou likvidaci obdobně podle odstavce 3 věty druhé.
ČÁST PÁTÁ
POSTUP PŘI ZJIŠŤOVÁNÍ ZÁJEMCŮ O KOUPI MAJETKU
(K § 22 zákona)
§ 21
(1)
Pokud příslušná organizační složka nebo státní organizace (§ 9 a 11 zákona) zjišťuje zájemce o koupi hmotné nemovité věci na základě výběrového řízení (§ 22 odst. 1 zákona), uveřejní jeho podmínky na svých internetových stránkách a na internetových stránkách Úřadu. Současně uveřejní tyto podmínky podle povahy prodávané věci a podle místních podmínek ještě alespoň jedním způsobem, a to například
a)
v součinnosti s územním samosprávným celkem,
b)
na specializovaných internetových stránkách k tomu určených,
c)
inzercí v regionálním nebo celostátním tisku anebo
d)
na centrální adrese17).
(2)
V případě prodávané hmotné movité věci se podmínky výběrového řízení uveřejní na internetových stránkách příslušné organizační složky nebo státní organizace a na internetových stránkách Úřadu. Podle povahy a stavu této prodávané věci může příslušná organizační složka nebo státní organizace zajistit uveřejnění ještě jiným vhodným způsobem.
(3)
Postup podle odstavce 2 se neužije pro zbraně23), střelivo, munici, výbušniny a bezpečnostní materiál24) ozbrojených sil České republiky25), bezpečnostních sborů26), Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra, kdy příslušná organizační složka uveřejní podmínky výběrového řízení vhodným způsobem podle povahy a stavu prodávané věci.
(4)
Zjišťování zájemců o koupi může příslušná organizační složka nebo státní organizace provést podle potřeby i opakovaně pro nezájem nebo z důvodu, že žádný zájemce nebyl vybrán anebo že s vybraným zájemcem nebyla smlouva uzavřena.
§ 22
(1)
Příslušná organizační složka nebo státní organizace při zjišťování zájemců o koupi podle ustanovení § 21 vymezí základní kritéria pro výběr vhodného kupce a stanoví pořadí jejich důležitosti, popřípadě uvede, že při jejich vyhodnocení budou kritéria posuzována v souhrnu jako rovnocenná.
(2)
Je-li předmětem zamýšleného prodeje věc způsobilá ke komerčnímu využití, vymezí příslušná organizační složka nebo státní organizace jako první v pořadí anebo jediné kritérium výši kupní ceny. V rámci podmínek výběrového řízení stanoví zpravidla též minimální kupní cenu (§ 22 odst. 2 zákona). Při zjišťování zájemců o koupi opakovaném pro nezájem lze minimální kupní cenu přiměřeně snížit; při rozhodování o využití tohoto postupu příslušná organizační složka nebo státní organizace posuzuje zejména povahu a stav prodávaného majetku, dostupné informace týkající se míry prodejnosti srovnatelného majetku a průběh a délku dosavadního zjišťování zájemců o koupi.
(3)
Jsou-li zjišťováni zájemci o koupi věci, u které je platnost kupní smlouvy podmíněna schválením nebo povolením výjimky podle zákona, popřípadě jiným obdobným rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu, uvede se tato podmínka současně s popisem věci a kritérii pro výběr vhodného kupce. Obdobně se uvede, v jakém rozsahu jsou z nabývání vyloučeny osoby podle ustanovení § 18 zákona, zjišťuje-li zájemce organizační složka příslušná podle ustanovení § 11 zákona a přichází-li vyloučení v úvahu.
(4)
Termín pro přihlášení zájemců určí příslušná organizační složka nebo státní organizace v délce nepřesahující 1 měsíc, pokud povaha prodávané věci nebo předpokládaný okruh zájemců neodůvodňují stanovení doby delší. To platí obdobně i pro vymezení lhůty pro výběr vhodného zájemce.
§ 23
(1)
Příslušná organizační složka nebo státní organizace ukončí zjišťování zájemců o koupi podle ustanovení § 21, změní-li se podmínky nebo okolnosti, za kterých se rozhodla převést věc úplatně do vlastnictví jiné osoby, anebo jsou-li pro to jiné závažné důvody. O ukončení zjišťování zájemců o koupi příslušná organizační složka nebo státní organizace vyrozumí zúčastněné zájemce bez zbytečného odkladu.
(2)
Příslušná organizační složka nebo státní organizace po zjištění zájemců o koupi provede výběr vhodného kupce a s vybranou osobou jedná o uzavření smlouvy za podmínek stanovených zákonem.
(3)
Příslušná organizační složka nebo státní organizace ukončí provádění výběru vhodného kupce nebo jednání s vybranou osobou, změní-li se podmínky nebo okolnosti, za kterých se rozhodla převést věc úplatně do vlastnictví jiné osoby, anebo jsou-li pro to jiné závažné důvody. O ukončení provádění výběru vhodného kupce nebo o ukončení jednání s vybranou osobou příslušná organizační složka nebo státní organizace vyrozumí zúčastněné zájemce nebo vybranou osobu bez zbytečného odkladu.
§ 24
Je-li předmětem zamýšleného prodeje majetek v zahraničí, postupy podle ustanovení § 21 odst. 1 až 3 a § 22 odst. 4 se použijí přiměřeně.
ČÁST ŠESTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 25
Pokud zřizovací listina organizační složky, která se přeměnila podle ustanovení § 51 odst. 1 zákona, neobsahuje náležitosti stanovené v ustanovení § 2 odst. 1 písm. a), b), d), e), g) nebo h), zřizovatel (§ 53 odst. 1 a 2 zákona) ji do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky doplní obdobně podle ustanovení § 2 odst. 3 a § 5 odst. 1 a 3. Ustanovení § 5 odst. 5 pro tyto případy platí obdobně.
§ 26
(1)
Evidenční pomůcky operativní evidence založené a vedené podle dosavadních předpisů21) včetně dosavadních neukončených spisů se nadále použijí bez přerušení. Organizační složka příslušná hospodařit s majetkem podle ustanovení § 11 odst. 2 až 4 zákona zajistí přizpůsobení uvedených evidenčních pomůcek a způsobu jejich vedení této vyhlášce nejpozději do 31. prosince 2001. Dosavadní údaje a zápisy se přitom nepřepisují ani neruší.
(2)
Pokud organizační složka přebírá agendu prozatímní správy podle ustanovení § 63 a 64 zákona, povede dále souběžně až do ukončení převzatých případů pouze převzatý dosavadní rejstřík podstat a převzatý dosavadní jmenný index k rejstříku podstat a dokončí převzaté neuzavřené spisy a v jejich rámci vedené seznamy a popisy majetku. Zápisy o nových případech z převzatého územního obvodu provede již ve svém vlastním dosavadním rejstříku podstat a jmenném indexu k rejstříku podstat. Nemá-li tyto své dosavadní evidenční pomůcky, nově je podle této vyhlášky založí. Nové zápisy do převzatých dosavadních skladních knih a do převzatého dosavadního přehledu o pohybu převzatých klíčů již neprovádí a pro tyto účely používá vlastní dosavadní evidenční pomůcky. Nemá-li tyto své dosavadní evidenční pomůcky, nově je podle této vyhlášky založí.
(3)
Pokud organizační složka přebírá agendu prozatímní správy podle ustanovení § 63 a 64 zákona a převzatou agendu bude nadále zajišťovat na odloučeném pracovišti, jehož vzdálenost vylučuje postup podle odstavce 2, povede operativní evidenci u převzaté agendy nadále odděleně; postupuje přitom podle odstavce 1 při zachování všech zásad a pravidel operativní evidence.
(4)
Vedení operativní evidence u majetku zahájené podle dosavadních předpisů se ukončí za podmínek stanovených v ustanovení § 15 odst. 3 zákona a způsobem stanoveným touto vyhláškou; doba 2 let stanovená zákonem běží v těchto případech ode dne nabytí účinnosti zákona.
§ 27
(1)
Vztahy organizačních složek podle ustanovení § 51 odst. 1 zákona a státních organizací vzniklé ze smluv přede dnem nabytí účinnosti zákona nezanikají a řídí se zákonem a touto vyhláškou. Obsah ujednání těchto smluv se nemění, peněžitá plnění, popřípadě náhrady dohodnuté v rámci těchto vztahů se však poskytují pouze tehdy, jestliže to zvláštní právní předpis umožňuje.6)
(2)
Pro vztahy a sjednaná plnění, která nevyhovují ustanovení § 14 odst. 3 nebo 4, platí odstavec 1 obdobně.
§ 28
Postup podle ustanovení § 14 odst. 1 se použije i pro určení, které organizační složce nebo státní organizaci bude příslušet hospodaření s majetkem, k němuž do 1. ledna 2001 trvalo právo společného hospodaření (§ 58 odst. 1 zákona). Peněžité plnění podle ustanovení § 16 odst. 1 nelze v těchto případech dohodnout.
§ 29
Pokud bylo se zjišťováním vhodných zájemců o koupi nebo o jiný úplatný převod majetku a s výběrem vhodného kupce formou veřejného návrhu na uzavření smlouvy a obchodní veřejné soutěže započato přede dnem nabytí účinnosti zákona, ustanovení § 24 se nepoužije.
§ 30
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
doc. Ing. Mertlík, CSc. v. r.
2)
§ 22 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 220/2000 Sb. a zákona č. 411/2000 Sb.
3)
Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb. a zákona č. 27/2000 Sb.
6)
Například § 66 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
7)
Zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích.
8)
Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.
10)
Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.
12)
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.
14)
§ 1 zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon.
15)
Například zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
16)
Například zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
17)
Nařízení vlády č. 168/2000 Sb., o centrální adrese.
21)
§ 4 odst. 1 vyhlášky č. 61/1986 Sb., o prozatímní správě národního majetku.
22)
Zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ve znění pozdějších předpisů.
23)
Například § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů.
24)
Například zákon č. 229/2013 Sb., o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem), ve znění pozdějších předpisů.
25)
Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
26)
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 56/2001 Sb. | Zákon č. 56/2001 Sb.
Zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
Vyhlášeno 19. 2. 2001, datum účinnosti 1. 7. 2001, částka 21/2001
* ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3)
* ČÁST DRUHÁ - REGISTR A REGISTRACE SILNIČNÍHO VOZIDLA (§ 4 — § 14a)
* ČÁST TŘETÍ - SCHVALOVÁNÍ SILNIČNÍCH VOZIDEL (§ 15 — § 35a)
* ČÁST ČTVRTÁ - VOZIDLO V PROVOZU (§ 36 — § 72)
* ČÁST PÁTÁ - PŘESTAVBA SILNIČNÍHO VOZIDLA (§ 73 — § 74)
* ČÁST ŠESTÁ - VÝBAVA A NÁHRADNÍ DÍLY (§ 75 — § 77)
* ČÁST SEDMÁ - ZVLÁŠTNÍ VOZIDLA (§ 78 — § 79)
* ČÁST OSMÁ - HISTORICKÁ A SPORTOVNÍ VOZIDLA (§ 79a — § 79c)
* ČÁST DEVÁTÁ - STÁTNÍ SPRÁVA A STÁTNÍ DOZOR (§ 80 — § 84)
* ČÁST DESÁTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 86 — § 92)
* ČÁST DVANÁCTÁ - § 94 (§ 94 — § 94)
Aktuální znění od 1. 11. 2024 (278/2024 Sb.)
56
ZÁKON
ze dne 10. ledna 2001
o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie16), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie32) a upravuje tyto podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích:
a)
registraci vozidel,
b)
technické požadavky na provoz silničních vozidel a zvláštních vozidel a schvalování technické způsobilosti těchto vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků,
c)
práva a povinnosti osob, které vyrábějí, dovážejí a dodávají na trh vozidla, jejich systémy, konstrukční části a samostatné technické celky,
d)
práva a povinnosti vlastníků a provozovatelů vozidel,
e)
práva a povinnosti stanice technické kontroly a stanice měření emisíměření emisí a
f)
kontroly technického stavu vozidel v provozu.
(2)
Zákon upravuje výkon státní správy a státního dozoru v oblasti podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích a v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie38) výkon státní správy a státního dozoru v oblasti nesilničních mobilních strojů a jejich motorů.
(3)
Zákon se nevztahuje na vojenská vozidla1) a motorová vozidla, jejichž konstrukční rychlost nepřevyšuje 6 km.h-1.
§ 2
Základní pojmy
(1)
Silniční vozidlo je motorové nebo nemotorové vozidlo, které je vyrobené za účelem provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí.
(2)
Zvláštní vozidlo je vozidlo vyrobené k jiným účelům než k provozu na pozemních komunikacích, které může být při splnění podmínek stanovených tímto zákonem na pozemních komunikacích provozováno.
(3)
Přípojné vozidlo je silniční nemotorové vozidlo určené k tažení jiným vozidlem, s nímž je spojeno do soupravy.
(4)
Historickým vozidlemHistorickým vozidlem je vozidlo, které je zapsáno v registru historických a sportovních vozidelsportovních vozidel a kterému byl vydán průkaz historického vozidlahistorického vozidla.
(5)
Systém vozidla je jakýkoliv konstrukční systém vozidla, na který se vztahují technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. Systémem vozidla jsou například brzdy nebo zařízení pro snížení emise.
(6)
Konstrukční část vozidla je součást vozidla, jejíž typ musí být schvalován nezávisle na vozidle, pokud tak stanoví prováděcí právní předpis, a na kterou se vztahují technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. Konstrukční částí vozidla je například svítilna.
(7)
Samostatný technický celek vozidla je součást, jejíž typ může být schvalován nezávisle na vozidle, ale pouze ve vztahu k jednomu typu vozidla nebo více typům vozidel, pokud tak stanoví prováděcí právní předpis, a na kterou se vztahují technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. Samostatným technickým celkem vozidla je například zadní nárazník vozidla, pevná nebo výměnná nástavba vozidla.
(8)
Kategorie vozidla je skupina vozidel, která mají stejné technické podmínky stanovené prováděcím právním předpisem.
(9)
Výrobcem je osoba, která
a)
vyrábí vozidlo, jeho systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek nebo si je nechává navrhnout nebo vyrobit a
b)
uvádí je na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou nebo je používá pro vlastní potřebu.
(10)
Typem silničního vozidlaTypem silničního vozidla se rozumí silniční vozidla určité kategorie, jež se shodují alespoň v základních znacích. Typ vozidla může zahrnovat varianty a verze. Základní znaky pro určení typů vozidel, variant a verzí stanoví pro jednotlivé kategorie prováděcí právní předpis.
(11)
Typem systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku vozidla se rozumí systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, jež se shodují alespoň v základních znacích. Základní znaky pro určení typů systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků stanoví prováděcí právní předpis.
(12)
Nové vozidlo je vozidlo, které dosud nebylo v České republice ani v jiném státě registrováno ani provozováno, s výjimkou zkušebního nebo manipulačního provozu.
(13)
Prodejním místemProdejním místem se rozumí místo, kde jsou nově vyrobené osobní automobily vystaveny nebo nabízeny k prodeji nebo k pronájmu zákazníkům; tímto místem se rozumí i veletrh, pokud jsou na něm nově vyrobené osobní automobily nabízeny veřejnosti.
(14)
Zkušební stanice je stanice technické kontroly pověřená Ministerstvem dopravy (dále jen „ministerstvo“) k provádění technické kontroly vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích.
(15)
Provozovatelem silničního vozidla je osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba.
(16)
Sportovním vozidlemSportovním vozidlem je vozidlo, které je zapsáno v registru historických a sportovních vozidelsportovních vozidel a kterému byl vydán průkaz sportovního vozidlasportovního vozidla.
(17)
Členským státemČlenským státem se rozumí členský státčlenský stát Evropské unie, jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarská konfederace.
§ 3
Druhy vozidel
(1)
Silniční vozidla a zvláštní vozidla se rozdělují na jednotlivé druhy a kategorie.
(2)
Silniční vozidla se rozdělují na tyto základní druhy:
a)
motocykly,
b)
osobní automobily,
c)
autobusy,
d)
nákladní automobily,
e)
vozidla zvláštního určení,
f)
přípojná vozidla,
g)
vozíky pro invalidy s motorickým pohonem, pokud jejich šířka nebo délka přesahuje 1,4 m, jejich konstrukční rychlost převyšuje 15 km.h-1 nebo jejich maximální přípustná hmotnost převyšuje 450 kg, a
h)
ostatní silniční vozidla.
(3)
Zvláštní vozidla se rozdělují na tyto základní druhy:
a)
zemědělské nebo lesnické traktory a jejich přípojná vozidla,
b)
pracovní stroje samojízdné,
c)
pracovní stroje nesené,
d)
pracovní stroje přípojné,
e)
výměnná tažená zařízení,
f)
vozidla určená především pro jízdu na sněhu,
g)
vozidla určená především pro jízdu v terénu,
h)
jednonápravové traktory a jejich přípojná vozidla,
i)
speciální tahače a jejich přípojná vozidla,
j)
přepravníky pracovních adaptérů a
k)
ostatní zvláštní vozidla.
(4)
Silniční vozidla a zvláštní vozidla se rozdělují do kategorií L, M, N, O, T, C, R, S a Z. Rozdělení silničních vozidel a zvláštních vozidel do kategorií, další členění jednotlivých kategorií a jejich technický popis a způsob zařazení vozidel do kategorií stanoví prováděcí právní předpis.
ČÁST DRUHÁ
REGISTR A REGISTRACE SILNIČNÍHO VOZIDLA
§ 4
Registr silničních vozidel
(1)
Registr silničních vozidel je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona17), jehož správcem je ministerstvo. Registr silničních vozidel obsahuje evidenci
a)
silničních vozidel, vlastníků a provozovatelů těchto vozidel,
b)
silničních vozidel členů diplomatické mise,
c)
ztracených, odcizených, poškozených a zničených osvědčení o registraci silničního vozidla a tabulek s přidělenou státní poznávací značkou (dále jen „registrační značka“),
d)
přidělených zvláštních registračních značek a ztracených, odcizených, poškozených a zničených tabulek s přidělenou zvláštní registrační značkou,
e)
vyrobených formulářů osvědčení o registraci silničního vozidla opatřených identifikačními znaky a vyrobených a nevydaných tabulek registrační značky vozidla a
f)
technických údajů schválených typů silničních vozideltypů silničních vozidel.
(2)
V registru silničních vozidel se u silničního vozidla uvádí
a)
údaje o vlastníkovi a provozovateli, není-li totožný s vlastníkem, kterými jsou
1.
jméno, popřípadě jména a příjmení, adresa místa trvalého pobytu, dlouhodobého pobytu, přechodného pobytu v délce alespoň 6 měsíců nebo jiného povoleného pobytu a rodné číslo, pokud bylo přiděleno, popřípadě datum narození,
2.
obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě odlišující dodatek, adresa trvalého pobytu, dlouhodobého pobytu, přechodného pobytu v délce alespoň 6 měsíců nebo jiného povoleného pobytu, adresa sídla a identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, jedná-li se o podnikající fyzickou osobu, a
3.
obchodní firma nebo název, adresa sídla nebo umístění odštěpného závodu a identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, jedná-li se o právnickou osobu nebo její odštěpný závod,
b)
registrační značka, datum přidělení registrační značky,
c)
číslo osvědčení o registraci silničního vozidla,
d)
datum první registrace silničního vozidla,
e)
stát poslední registrace, číslo osvědčení o registraci silničního vozidla nebo obdobného dokladu vydaného ve státě poslední registrace a registrační značka silničního vozidla, není-li státem poslední registrace Česká republika,
f)
údaje o odnětí osvědčení o registraci silničního vozidla vydaného jiným členským státemčlenským státem,
g)
údaje o vyřazení silničního vozidla z provozu a zániku silničního vozidla,
h)
údaje o vyvezení silničního vozidla do jiného státu,
i)
údaj o tom, zda záznam v registru byl proveden na základě žádosti podané v zastoupení na základě plné moci,
j)
údaj o tom, že silniční vozidlo je historicky původní,
k)
datum převodu silničního vozidla z registru silničních vozidel do registru historických a sportovních vozidelsportovních vozidel.
(3)
V registru silničních vozidel se dále u silničního vozidla uvádí
a)
účel, pro který je silniční vozidlo určeno,
b)
druh a kategorie silničního vozidla,
c)
tovární značka silničního vozidla, jeho obchodní označení a označení typu silničního vozidlatypu silničního vozidla,
d)
identifikační číslo silničního vozidla (VIN), není-li, pak výrobní číslo podvozku silničního vozidla,
e)
údaje o výrobci silničního vozidla, podvozku, motoru a karoserie silničního vozidla,
f)
typ, výkon a zdvihový objem motoru a palivo,
g)
typ, výrobní číslo a barva karoserie, počet míst k sezení a stání, popřípadě lůžek, rozměry ložné plochy, objem skříně nebo cisterny,
h)
údaj o celkových rozměrech silničního vozidla,
i)
největší technicky přípustná hmotnost, největší povolená hmotnost a provozní hmotnost silničního motorového vozidla a největší technicky přípustná hmotnost na nápravu a největší povolená hmotnost na nápravu,
j)
počet náprav a poháněných náprav, druh spojovacího zařízení, největší technicky přípustná hmotnost přípojného vozidla, největší povolená hmotnost přípojného vozidla, největší technicky přípustná hmotnost jízdní soupravy a největší povolená hmotnost soupravy,
k)
stupeň plnění emisní úrovně, hodnota emisí CO2 a údaje o spotřebě paliva,
l)
údaje o technických prohlídkách a technické způsobilosti silničního vozidla,
m)
údaje o schválení technické způsobilosti silničního vozidla,
n)
údaje o schválení přestavby silničního vozidla a hromadné přestavby typu silničního vozidlatypu silničního vozidla.
(4)
V registru silničních vozidel se u zvláštní registrační značky podle § 38a, 38b a 38d uvádí
a)
údaje o osobě, které byla přidělena, v rozsahu podle odstavce 2 písm. a),
b)
údaje o silničním vozidle v rozsahu podle odstavce 3 písm. b) až k) a m), jde-li o zvláštní registrační značku podle § 38d, a
c)
datum přidělení a odnětí zvláštní registrační značky.
(5)
V registru silničních vozidel se u schváleného typu silničního vozidlatypu silničního vozidla uvádí technické údaje v rozsahu uvedeném v prohlášení o shodě nebo v rozsahu uvedeném v osvědčení o schválení jednotlivě vyrobeného silničního vozidla.
(6)
Pro účely tohoto zákona se u silničního vozidla ve svěřenském fondu za vlastníka považuje svěřenský správce.
(7)
Rozsah a obsah údajů podle odstavce 2 písm. f), g), h) a j) a podle odstavce 3 uváděných v registru silničních vozidel stanoví prováděcí právní předpis.
§ 5
(1)
Ministerstvo zapisuje v registru silničních vozidel údaje a jejich změny do evidence podle § 4 odst. 1 písm. b), e) a f). Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zapisuje v registru silničních vozidel údaje a jejich změny do evidence podle § 4 odst. 1 písm. a), c) a d).
(2)
K provedení úkonů podle odstavce 7 a podle § 6 až 7f, § 8 až 11, § 12 odst. 1 a § 13 až 14a je příslušný kterýkoliv obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. Údaje do evidence podle § 4 odst. 1 písm. d) zapisuje obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má držitel zvláštní registrační značky sídlo, nebo, jde-li o zvláštní registrační značku podle § 38d, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, který tuto zvláštní registrační značku vydal.
(3)
Ministerstvo zajistí Policii České republiky a Vojenské policii výdej údajů z registru silničních vozidel s výjimkou evidence podle § 4 odst. 1 písm. b) způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
(4)
Ministerstvo zajistí způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup výdej údajů z registru silničních vozidel s výjimkou evidence podle § 4 odst. 1 písm. b)
a)
obecní policii v rozsahu nezbytném ke zjištění totožnosti provozovatele a vlastníka vozidla, kterým byl na území obceobce spáchán přestupek, nebo k ověření údajů z osvědčení o registraci vozidla podle jiného právního předpisu28),
b)
krajským úřadům a obecním úřadům obcíobcí s rozšířenou působností v rozsahu nezbytném pro účely provádění kontroly a vedení řízení o přestupku podle tohoto zákona, zákona o pozemních komunikacích nebo zákona o silničním provozu a
c)
Hasičskému záchrannému sboru České republiky pro účely záchranných a likvidačních prací a plánování a realizace krizových opatření.
(5)
Ministerstvo zajistí způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup výdej údajů z registru silničních vozidel s výjimkou evidence podle § 4 odst. 1 písm. b) v rozsahu
a)
podle § 4 odst. 2 písm. a) a d), § 4 odst. 3 písm. b), f), g), h), i), j) a k) a § 4 odst. 4 písm. a) provozovateli systému elektronického mýtného pro účely určení emisní třídy CO2 vozidla v systému elektronického mýtného, zaevidování vozidla do systému elektronického mýtného a vymáhání dlužného mýtného,
b)
podle § 4 odst. 2 písm. a) a b) a § 4 odst. 4 písm. a) České inspekci životního prostředí pro účely provádění kontroly a vedení řízení o přestupku podle zvláštního zákona,
c)
podle § 4 odst. 2 písm. a), b), d) a e) a § 4 odst. 3 písm. b), f), k) a n) Ministerstvu životního prostředí pro účely distribuce emisních plaket podle zvláštního zákona,
d)
podle § 4 odst. 2 písm. a) a b), § 4 odst. 3 písm. b), f), i) a k) a § 4 odst. 4 písm. a)
1.
Státnímu fondu dopravní infrastruktury pro účely ověřování údajů rozhodných pro určení výše časového poplatku, pro účely identifikace vozidla v případě změny jeho registrační značky anebo pro účely ověřování údajů uvedených v oznámení o osvobození vozidla od zpoplatnění podle zvláštního zákona a
2.
orgánům Celní správy České republiky pro účely výkonu dozoru nad plněním povinností řidičů a provozovatelů vozidel v systému časového zpoplatnění podle zvláštního zákona,
e)
podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) a j) až l) a § 4 odst. 3
1.
Ministerstvu vnitra pro účely výkonu správy vozidel zajištěných v trestním řízenítrestním řízení podle zvláštního zákona a
2.
Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových pro účely hospodaření s vozidly, která připadla státu odúmrtí nebo ze soudní úschovy podle zvláštních právních předpisů,
f)
podle § 4 odst. 2 písm. a), b) a g) a § 4 odst. 3 písm. a) až e), g) až j) a m) ministerstvu, krajským úřadům, obecním úřadům obcíobcí s rozšířenou působností a obecním úřadům pro účely vedení řízení o povolení zvláštního užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace nadměrným vozidlem podle zákona o pozemních komunikacích.
(6)
Ministerstvo pro účely zajištění splnění povinnosti podle § 28 odst. 1 písm. p) poskytne na žádost výrobci nebo akreditovanému zástupci na žádost údaje o jménu a adrese pobytu nebo sídla provozovatelů dotčených vozidel zapsaných v registru silničních vozidel. Výrobce nebo akreditovaný zástupce nesmí poskytnuté údaje užít k jiným účelům. Bez zbytečného odkladu po využití poskytnutého údaje pro splnění povinnosti podle § 28 odst. 1 písm. p) je výrobce nebo akreditovaný zástupce povinen tento údaj zlikvidovat.
(7)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností poskytne na žádost údaje z registru silničních vozidel
a)
fyzické nebo právnické osobě, která prokáže právní zájem na poskytnutí údajů; právní zájem neprokazuje vlastník nebo provozovatel silničního vozidla, jedná-li se o údaje k tomuto vozidlu, a
b)
orgánu veřejné moci v rozsahu nezbytném k výkonu jeho působnosti.
(8)
Ministerstvo zabezpečuje automatizovanou výměnu údajů o silničních vozidlech, jejich vlastnících a provozovatelích podle předpisu Evropské unie18). Za tímto účelem ministerstvo
a)
zajistí způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup výdej údajů podle § 4 odst. 2 písm. a) až e), g) a h) a § 4 odst. 3 písm. b) až e) a i) až k) a údajů o odcizení silničního vozidla příslušnému orgánu jiného členského státučlenského státu Evropské unie podle předpisu Evropské unie18) na základě jeho požadavku; údaje o odcizení silničního vozidla pro tento účel poskytne Policie České republiky způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup z policejní evidence,
b)
předá požadavek PoliciePolicie České republiky, Celní správy nebo Hasičského záchranného sboru České republiky na poskytnutí údajů o silničních vozidlech, jejich vlastnících a provozovatelích příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie podle předpisu Evropské unie18) a poskytnuté údaje a
c)
předá požadavek obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností na poskytnutí údajů o silničních vozidlech, jejich vlastnících a provozovatelích příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie podle předpisu Evropské unie18) a poskytnuté údaje.
(9)
Prováděcí právní předpis stanoví způsob vedení registru silničních vozidel, způsob a formu zápisu údajů do registru silničních vozidel, podrobnosti o údajích zapisovaných do registru silničních vozidel a vzor žádosti o poskytnutí údajů z registru silničních vozidel.
§ 5a
(1)
Před podáním žádosti o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel zajistí vlastník silničního vozidla jeho přistavení k technické prohlídce za účelem zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel, jde-li o vozidlo, které je registrováno
a)
v jiném než členském státěčlenském státě, nebo
b)
v jiném členském státěčlenském státě a ode dne jeho první registrace v jiném členském státěčlenském státě nebo ode dne provedení pravidelné technické prohlídky bezprostředně předcházející podání žádosti uplyne ke dni podání žádosti lhůta pro první nebo následnou pravidelnou technickou prohlídku podle § 40 nebo vlastník silničního vozidla nemá doklad o provedení pravidelné technické prohlídky bezprostředně předcházející podání žádosti.
(2)
Technickou prohlídku podle odstavce 1 lze nahradit technickou prohlídkou dovezeného silničního vozidla provedenou za účelem schválení jeho technické způsobilosti podle § 35.
§ 6
(1)
Silniční vozidlo, jehož technická způsobilost podléhá schválení, provozované na pozemních komunikacích musí být zapsáno v registru silničních vozidel, pokud má osoba, která ho provozuje, na území České republiky
a)
trvalý pobyt, dlouhodobý pobyt nebo, jedná-li se o občana jiného členského státučlenského státu, přechodný pobyt v délce alespoň 6 měsíců v kalendářním roce, nebo jí byl udělen azyl,
b)
sídlo, jedná-li se o právnickou osobu, nebo
c)
odštěpný závod, jedná-li se o zahraniční právnickou osobu.
(2)
Je-li silniční vozidlo provozováno na pozemních komunikacích v mezinárodním provozu podle mezinárodní smlouvy o silničním provozu19) po dobu, která nepřesáhne 6 měsíců v kalendářním roce, odstavec 1 se nepoužije.
(3)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zapíše silniční vozidlo, jehož technická způsobilost podléhá schválení, do registru silničních vozidel na základě písemné žádosti vlastníka silničního vozidla, popřípadě společné žádosti vlastníka a osoby, která je v žádosti uvedena jako provozovatel silničního vozidla, pokud
a)
technická způsobilost silničního vozidla k provozu na pozemních komunikacích byla schválena,
b)
Česká kancelář pojistitelů eviduje informaci o splnění povinnosti pojištění odpovědnosti z provozu takového vozidla nebo bylo takové pojištění prokázáno jiným způsobem, jde-li o vozidlo, k jehož provozu se vztahuje povinnost sjednat toto pojištění,
c)
byla při pořízení silničního vozidla z jiného členského státučlenského státu zaplacena daň z přidané hodnoty, stanoví-li tak zvláštní právní předpis,
d)
silniční vozidlo není vedeno jako pohřešované nebo odcizené v Schengenském informačním systému20) nebo v informačním systému Policie České republiky nebo tato informace není zjištěna postupem podle § 5 odst. 8,
e)
provozovatel silničního vozidla má na území České republiky
1.
trvalý pobyt, dlouhodobý pobyt nebo, jedná-li se o občana jiného členského státučlenského státu, přechodný pobyt v délce alespoň 6 měsíců v kalendářním roce, nebo mu byl udělen azyl,
2.
sídlo, jedná-li se o právnickou osobu, nebo
3.
odštěpný závod, jedná-li se o zahraniční právnickou osobu,
f)
jsou podle evidenční kontroly provedené v České republice skutečný stav silničního vozidla a jeho identifikační údaje v souladu s údaji podle § 48 odst. 3 písm. a), nejde-li o nové vozidlo, a
g)
nejde o neúplné silniční vozidlo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií M, N a O39) nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L29).
(4)
Žádost o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel musí obsahovat
a)
údaj o druhu a kategorii silničního vozidla, tovární značku silničního vozidla, jeho obchodní označení a označení typu silničního vozidlatypu silničního vozidla, číslo schválení technické způsobilosti silničního vozidla a účel, pro který je silniční vozidlo určeno,
b)
údaje o vlastníkovi silničního vozidla podle § 4 odst. 2 písm. a),
c)
údaje o provozovateli silničního vozidla podle § 4 odst. 2 písm. a), není-li vlastník současně provozovatelem tohoto vozidla, a
d)
úředně ověřený podpis, je-li žádost podána v listinné podobě; to neplatí, pokud obecní úřad obceobce s rozšířenou působností při podání žádosti ověří totožnost žadatele nebo je žadatel zastoupen na základě plné moci.
(5)
K žádosti o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel žadatel přiloží
a)
doklad o technické způsobilosti vozidla, kterým je
1.
prohlášení o shodě silničního vozidla s typem vozidla schváleným ministerstvem, schváleným orgánem jiného členského státučlenského státu s platností ve všech členských státechčlenských státech nebo schváleným orgánem jiného členského státučlenského státu a uznaným ministerstvem,
2.
osvědčení o schválení jednotlivě vyrobeného silničního vozidla vydané obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností nebo orgánem jiného členského státučlenského státu s platností ve všech členských státechčlenských státech,
3.
osvědčení o registraci silničního vozidla vydané jiným členským státemčlenským státem nebo obdobný doklad vydaný jiným než členským státemčlenským státem dokládající schválení typu vozidla podle bodu 1 nebo schválení jednotlivě vyrobeného silničního vozidla podle bodu 2, nebo
4.
rozhodnutí o schválení technické způsobilosti dovezeného silničního vozidla,
b)
doklad o technické prohlídce, jde-li o provozované silniční vozidlo, s výjimkou silničního vozidla registrovaného v jiném členském státěčlenském státě, u něhož ode dne jeho první registrace neuplynula ke dni podání žádosti lhůta pro první pravidelnou technickou prohlídku podle § 40; dokladem o technické prohlídce je
1.
doklad o provedení pravidelné technické prohlídky v jiném členském státěčlenském státě, ve kterém je vozidlo registrováno, nemá-li vlastník povinnost zajistit provedení technické prohlídky podle § 5a,
2.
protokol o technické prohlídce za účelem zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel, má-li vlastník povinnost zajistit provedení technické prohlídky podle § 5a odst. 1, nebo
3.
protokol o technické prohlídce za účelem schválení technické způsobilosti dovezeného silničního vozidla, bylo-li toto vozidlo schváleno podle § 35,
c)
osvědčení o registraci silničního vozidla vydané jiným členským státemčlenským státem, jde-li o silniční vozidlo registrované v jiném členském státěčlenském státě a nebylo-li osvědčení odevzdáno při schvalování technické způsobilosti dovezeného vozidla,
d)
potvrzení o zaplacení daně z přidané hodnoty v případě pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státučlenského státu a
e)
dokumentaci obsahující údaje v rozsahu podle § 4 odst. 3, pokud nejsou obsaženy v dokladu podle písmene a).
(6)
Podává-li se žádost o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel v elektronické podobě, přiloží žadatel k žádosti kopie dokladů podle odstavce 5 v elektronické podobě. Doklad podle odstavce 5 písm. a), s výjimkou dokladu podle odstavce 5 písm. a) bodu 4, a doklad podle odstavce 5 písm. c) předloží žadatel obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností při vydání osvědčení o registraci silničního vozidla; nepředloží-li žadatel tyto doklady, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel neprovede.
(7)
Prokazuje-li se zmocnění k zastoupení při zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel písemnou plnou mocí, musí být plná moc zapsána v informačním systému oprávnění k zastupování9c), podepsána úředně ověřeným podpisem zmocnitele nebo podepsána zmocnitelem způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje při právním jednání vůči státu v souvislosti s výkonem jeho působnosti účinky vlastnoručního podpisu27). Podává-li se žádost o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel v elektronické podobě a byla-li plná moc podepsána úředně ověřeným podpisem zmocnitele, přiloží se k žádosti plná moc představující výstup z autorizované konverze dokumentů nebo kopie plné moci. Byla-li k žádosti přiložena kopie plné moci, předloží se plná moc v listinné podobě obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností při vydání osvědčení o registraci silničního vozidla; není-li plná moc předložena v listinné podobě, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel neprovede.
(8)
Vzor žádosti o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel stanoví prováděcí právní předpis.
§ 7
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností při zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel žadateli
a)
vydá osvědčení o registraci silničního vozidla a
b)
odejme osvědčení o registraci silničního vozidla, jedná-li se o vozidlo registrované v jiném členském státěčlenském státě, a předá je ministerstvu na jeho vyžádání.
(2)
Pokud nepřidělí registrační značku postupem podle § 7b, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností při zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel dále přidělí k silničnímu vozidlu registrační značku a vydá žadateli tabulky s přidělenou registrační značkou v počtu odpovídajícím kategorii vozidla.
(3)
Registrační značka je tvořena kombinací velkých písmen latinské abecedy a arabských číslic.
(4)
Při vydání tabulek s registrační značkou obecní úřad obceobce s rozšířenou působností opatří jednu z vydaných tabulek nálepkou, na níž vyznačí termín pravidelné technické prohlídky. Byla-li u silničního vozidla zjištěna vážná závada, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na nálepce vyznačí termín opakované technické prohlídky, kterým je poslední den v měsíci následujícím po měsíci zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel. Byla-li u silničního vozidla zjištěna nebezpečná závada, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností tabulku s registrační značkou neopatří nálepkou.
(5)
Ministerstvo oznámí do dvou měsíců od zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel příslušnému orgánu jiného členského státučlenského státu odejmutí osvědčení o registraci silničního vozidla, které bylo ke dni podání žádosti o registraci zapsáno v registru jiného členského státučlenského státu. Na žádost příslušného orgánu jiného členského státučlenského státu vrátí ministerstvo odňaté osvědčení o registraci tomuto orgánu do 6 měsíců od jeho odejmutí.
(6)
Prováděcí právní předpis stanoví vzor osvědčení o registraci silničního vozidla, a druhy, formu, obsah a strukturu registrační značky a provedení tabulky s registrační značkou.
§ 7a
Rezervace registrační značky
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností sdělí osobě, která podá žádost o rezervaci registrační značky obsahující vedle obecných náležitostí podání identifikační číslo silničního vozidla (VIN) nebo výrobní číslo podvozku silničního vozidla, jaká registrační značka bude tomuto vozidlu přidělena, bude-li žádost o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel podána u téhož obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností do 1 měsíce ode dne podání žádosti o rezervaci, a tuto registrační značku pro vozidlo rezervuje.
(2)
Je-li podána žádost o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel podle odstavce 1, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností silničnímu vozidlu přidělí postupem podle § 7 rezervovanou registrační značku; jinak rezervace registrační značky zaniká.
§ 7b
Registrační značka na přání a registrační značka elektrického vozidla
(1)
Na základě žádosti vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla se souhlasem vlastníka lze k silničnímu vozidlu přidělit registrační značku tvořenou žadatelem zvolenou kombinací velkých písmen latinské abecedy nebo arabských číslic (dále jen „registrační značka na přání“). Žádost o přidělení registrační značky na přání k silničnímu vozidlu, které není zapsané v registru silničních vozidel, lze podat nejdříve spolu se žádostí o zápis tohoto silničního vozidla do registru silničních vozidel.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností registrační značku na přání přidělí, pokud
a)
neobsahuje hanlivé nebo pohoršující výrazy, text podněcující k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob, název nebo zkratku orgánu veřejné moci nebo státu a není zaměnitelná s registrační značkou podle odstavce 6,
b)
stejná registrační značka není přidělena k jinému silničnímu vozidlu, není rezervována a tabulka s touto registrační značkou není vedena jako odcizená, ztracená nebo zničená,
c)
splňuje požadavky na formu a strukturu registrační značky na přání a
d)
tabulky registrační značky nebo registrační značky na přání vozidla nejsou vedeny Policií České republiky nebo orgány Celní správy České republiky jako zadržené postupem podle jiného právního předpisu.
(3)
Tabulky s přidělenou registrační značkou na přání vydá obecní úřad obceobce s rozšířenou působností žadateli do 15 dnů ode dne uhrazení správního poplatku. Před vydáním tabulek s přidělenou registrační značkou na přání žadatel odevzdá obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností tabulky s přidělenou registrační značkou, pokud byly k silničnímu vozidlu vydány.
(4)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na žádost rezervuje registrační značku na přání, pokud registrační značka na přání splňuje podmínky podle odstavce 2 a pro žadatele již není rezervována jiná registrační značka na přání.
(5)
Pokud osoba, na jejíž žádost byla registrační značka na přání rezervována, podá do 6 měsíců od provedení rezervace žádost o přidělení této značky podle odstavce 1, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností žádosti vyhoví. Není-li v této lhůtě žádost podána, rezervace zaniká.
(6)
Na základě žádosti vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla se souhlasem vlastníka lze k silničnímu vozidlu přidělit registrační značku tvořenou velkými písmeny „EL“ následovanými kombinací velkých písmen latinské abecedy a arabských číslic (dále jen „registrační značka elektrického vozidla“), jde-li o silniční vozidlo používající jako palivo elektrickou energii nebo vodík
1.
výlučně, nebo
2.
v kombinaci s jiným palivem, je-li hodnota emisí CO2 v kombinovaném provozu nejvýše 50 g/km.
(7)
Žádost o přidělení registrační značky elektrického vozidla k silničnímu vozidlu, které není zapsané v registru silničních vozidel, lze podat nejdříve spolu se žádostí o zápis tohoto silničního vozidla do registru silničních vozidel. Tabulky s přidělenou registrační značkou elektrického vozidla vydá obecní úřad obceobce s rozšířenou působností žadateli do 15 dnů ode dne podání žádosti. Před vydáním tabulek s přidělenou registrační značkou elektrického vozidla žadatel odevzdá obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností tabulky s přidělenou registrační značkou, pokud byly k silničnímu vozidlu vydány.
(8)
Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na formu a strukturu registrační značky na přání a registrační značky elektrického vozidla, provedení tabulky s registrační značkou na přání a registrační značkou elektrického vozidla a způsob umístění tabulky na silničním vozidle.
§ 7c
(1)
Současně s podáním žádosti o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla v registru silničních vozidel, žádosti o vyřazení silničního vozidla z provozu, žádosti o zápis zániku silničního vozidla nebo žádosti o přidělení registrační značky pro vývoz do jiného státu může osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník silničního vozidla, které byla k tomuto silničnímu vozidlu přidělena registrační značka na přání dle § 7b a která převedla vlastnictví tohoto vozidla na jinou osobu (dále jen „dosavadní vlastník“), vlastník nebo provozovatel silničního vozidla se souhlasem vlastníka požádat o
a)
přidělení této registrační značky na přání k jinému silničnímu vozidlu, jehož je vlastníkem nebo provozovatelem a které je zapsáno v registru silničních vozidel nebo o jehož zápis žádá, pokud nejsou tabulky registrační značky nebo registrační značky na přání vedeny Policií České republiky nebo orgány Celní správy České republiky jako zadržené postupem podle jiného právního předpisu, nebo
b)
rezervaci této registrační značky na přání na dobu 6 měsíců ode dne podání žádosti.
(2)
Spolu s žádostí podle odstavce 1 písm. b) odevzdá žadatel obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností k úschově tabulky s přidělenou registrační značkou.
(3)
Žádosti podle odstavce 1 obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vyhoví, pokud provedl zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla nebo zápis zániku silničního vozidla v registru silničních vozidel nebo vyřadil silniční vozidlo z provozu.
(4)
Pokud osoba, na jejíž žádost byla registrační značka na přání rezervována, podá ve lhůtě podle odstavce 1 písm. b) žádost o přidělení rezervované značky na přání k silničnímu vozidlu, jehož je žadatel vlastníkem nebo provozovatelem, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností žádosti vyhoví. Žádost o přidělení rezervované registrační značky na přání k silničnímu vozidlu, které není zapsáno v registru silničních vozidel, lze podat nejdříve spolu se žádostí o zápis tohoto silničního vozidla do registru silničních vozidel. Není-li v této lhůtě žádost podána, rezervace zaniká.
§ 7d
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na žádost vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla se souhlasem vlastníka vydá tabulku s registrační značkou již k tomuto silničnímu vozidlu přidělenou
a)
k umístění na nosné zařízení připojitelné k silničnímu vozidlu, nebo
b)
v případě poškození tabulky s přidělenou registrační značkou.
(2)
K žádosti podle odstavce 1 písm. b) přiloží žadatel poškozenou tabulku s přidělenou registrační značkou.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví vzor žádosti o vydání tabulky podle odstavce 1.
§ 7e
(1)
Ztrátu, zničení nebo odcizení tabulky s přidělenou registrační značkou je vlastník nebo provozovatel silničního vozidla povinen neprodleně oznámit obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností.
(2)
Pokud bylo k silničnímu vozidlu vydáno více tabulek s přidělenou registrační značkou, odevzdá vlastník nebo provozovatel silničního vozidla tabulky, které nebyly ztraceny, zničeny nebo odcizeny, spolu s oznámením podle odstavce 1.
(3)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na základě oznámení podle odstavce 1 přidělí silničnímu vozidlu novou registrační značku a vydá tabulky s touto značkou; je-li současně s oznámením podána žádost podle § 7b, postupuje se přiměřeně podle něj. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností registrační značku nebo registrační značku na přání a tabulky s touto značkou nevydá, pokud jsou tabulky registrační značky nebo registrační značky na přání vedeny Policií České republiky nebo orgány Celní správy České republiky jako zadržené postupem podle jiného právního předpisu.
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví vzor oznámení podle odstavce 1.
§ 7f
(1)
Ztrátu, zničení, odcizení nebo poškození osvědčení o registraci silničního vozidla je vlastník nebo provozovatel silničního vozidla povinen neprodleně oznámit obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností a požádat o vydání nového osvědčení o registraci silničního vozidla. Poškozené osvědčení o registraci silničního vozidla odevzdá vlastník nebo provozovatel silničního vozidla spolu s žádostí.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na základě žádosti podle odstavce 1 vydá žadateli nové osvědčení o registraci silničního vozidla.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví vzor žádosti o vydání nového osvědčení o registraci silničního vozidla a způsob provádění zápisu údajů v novém osvědčení o registraci silničního vozidla a jejich rozsah.
§ 7g
Ministerstvo zajišťuje výrobu tabulek registračních značek a poskytuje tyto tabulky obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností na základě jeho požadavku. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností sděluje ministerstvu požadavky na poskytnutí tabulek registračních značek průběžně tak, aby byl schopen zabezpečit jejich vydávání.
§ 7h
(1)
Silniční vozidlo člena diplomatické mise zapisuje do registru silničních vozidel ministerstvo. Na zápis silničního vozidla člena diplomatické mise do registru silničních vozidel a související činnosti se § 6 odst. 3 písm. a) a b), § 7 a 7d až 7f použijí obdobně.
(2)
Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany, Generální inspekce bezpečnostních sborů a zpravodajské služby vedou evidenci silničních vozidel používaných pro své účely a zapisují silniční vozidla do této evidence. Ministerstvo vnitra dále vede evidenci silničních vozidel používaných pro účely Celní správy České republiky a pro účely orgánů Finanční správy České republiky a zapisuje silniční vozidla do této evidence. Na obsah evidence silničních vozidel podle vět první a druhé se použijí § 4 odst. 1 písm. a) a d) a § 4 odst. 2 a 3 obdobně. Na činnosti související se zápisem těchto silničních vozidel se § 7 použije obdobně. Vozidla ozbrojených sil České republiky se evidují podle zvláštního zákona22).
§ 8
Žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla
(1)
Zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí obecní úřad obceobce s rozšířenou působností
a)
v případě převodu vlastnického práva na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele silničního vozidla, není-li totožný s dosavadním nebo novým vlastníkem,
b)
v případě přechodu vlastnického práva na základě
1.
žádosti nového vlastníka silničního vozidla, nebo
2.
oznámení Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, přešlo-li vlastnictví k silničnímu vozidlu na stát odúmrtí nebo připadnutím ze soudní úschovy, nebo oznámení krajského ředitelství Policie České republiky, přešlo-li vlastnictví k silničnímu vozidlu na stát jeho propadnutím nebo zabráním v trestním, přestupkovém nebo jiném obdobném řízení.
(2)
Žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla nebo oznámení se podává do 10 pracovních dnů ode dne
a)
převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu, nebo
b)
přechodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu nebo nabytí právní moci rozhodnutí soudu v dědickém řízení.
(3)
Žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla obsahuje vedle obecných náležitostí podání údaje o novém vlastníkovi a provozovateli silničního vozidla podle § 4 odst. 2 písm. a); je-li provozovatel totožný s novým vlastníkem silničního vozidla, údaje o provozovateli se v žádosti neuvádí. Žádost podle odstavce 1 písm. a) podaná v listinné podobě musí být opatřena úředně ověřenými podpisy žadatelů; to neplatí, pokud obecní úřad obceobce s rozšířenou působností při podání žádosti ověří totožnost žadatele nebo je žadatel zastoupen na základě plné moci.
(4)
K žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla se přiloží
a)
v případě převodu vlastnického práva osvědčení o registraci silničního vozidla,
b)
v případě přechodu vlastnického práva
1.
doklad o nabytí vlastnického práva k silničnímu vozidlu a
2.
doklady podle písmene a); k žádosti se nepřikládá osvědčení o registraci silničního vozidla, nemá-li je žadatel k dispozici.
(5)
K oznámení se přiloží doklad o nabytí vlastnického práva k silničnímu vozidlu a osvědčení o registraci silničního vozidla, má-li je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo krajské ředitelství Policie České republiky k dispozici.
(6)
Podání společné žádosti nemusí být učiněna oběma žadateli současně, avšak musí být učiněna u téhož obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností. K žádosti se přikládají doklady podle odstavce 4 pouze jednou.
(7)
Podává-li se žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel v elektronické podobě, přiloží žadatel k žádosti v elektronické podobě kopii dokladu podle odstavce 4 písm. a) bodu 2 a, jde-li o přechod vlastnického práva, kopii dokladu podle odstavce 4 písm. b) bodu 1. Osvědčení o registraci vozidla předloží žadatel obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností při vydání nového osvědčení o registraci silničního vozidla; nepředloží-li žadatel tento doklad, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel neprovede. Jde-li o přechod vlastnického práva, žadatel osvědčení o registraci vozidla nepředkládá, nemá-li jej k dispozici.
(8)
Prokazuje-li se zmocnění k zastoupení při podání žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla podle odstavce 1 písm. a) písemnou plnou mocí, musí být plná moc zapsána v informačním systému oprávnění k zastupování9c), opatřena úředně ověřeným podpisem zmocnitele nebo podepsána zmocnitelem způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje při právním jednání vůči státu v souvislosti s výkonem jeho působnosti účinky vlastnoručního podpisu27). Podává-li se žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel v elektronické podobě a byla-li plná moc podepsána úředně ověřeným podpisem zmocnitele, přiloží se k žádosti plná moc představující výstup z autorizované konverze dokumentů nebo kopie plné moci. Byla-li k žádosti přiložena kopie plné moci, předloží se plná moc v listinné podobě obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností při vydání nového osvědčení o registraci silničního vozidla; není-li plná moc předložena v listinné podobě, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel neprovede.
(9)
K žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla se může vedle žadatelů uvedených v odstavci 1 písm. a) připojit další osoba, pokud nabyla vlastnické právo k silničnímu vozidlu před podáním žádosti ve lhůtě podle odstavce 2, a
a)
vlastnické právo k silničnímu vozidlu nabyla tato osoba v rámci výkonu podnikatelské činnosti zcizitele, nebo
b)
je tato osoba podnikatelem a osoba, která na ní vlastnictví převedla, má být zapsána jako provozovatel silničního vozidla.
§ 8a
(1)
Došlo-li ke změně vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva a dosavadní nebo nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel ve lhůtě podle § 8 odst. 2, provede obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zápis změny rovněž na žádost dosavadního nebo nového vlastníka.
(2)
Pro žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla do registru silničních vozidel a její přílohy platí § 8 odst. 3 a odst. 4 písm. b) obdobně. Pro prokazování zmocnění k zastoupení platí § 8 odst. 8 obdobně.
(3)
O podání žádosti podle odstavce 1 vyrozumí obecní úřad obceobce s rozšířenou působností bez zbytečného odkladu dosavadního nebo nového vlastníka silničního vozidla, který žádost nepodal, a umožní mu se k žádosti vyjádřit. Má-li dosavadní nebo nový vlastník silničního vozidla, který žádost nepodal, v držení osvědčení o registraci silničního vozidla, vyzve jej obecní úřad obceobce s rozšířenou působností k jeho předložení a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu.
§ 9
Žádost o zápis změny provozovatele silničního vozidla
(1)
Zápis změny provozovatele silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na základě
a)
společné žádosti vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele silničního vozidla, nebo
b)
žádosti vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla, má-li být novým provozovatelem silničního vozidla jeho vlastník.
(2)
Žádost o zápis změny provozovatele silničního vozidla obsahuje vedle obecných náležitostí podání údaje o novém provozovateli silničního vozidla podle § 4 odst. 2 písm. a). Ustanovení § 8 odst. 3 věty druhé, § 8 odst. 4 písm. a) a § 8 odst. 8 se použijí obdobně.
(3)
Podání společné žádosti nemusí být učiněna oběma žadateli současně, avšak musí být učiněna u téhož obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností. K žádosti se přikládají doklady podle § 8 odst. 4 písm. a) pouze jednou.
(4)
Podává-li se žádost o zápis změny provozovatele silničního vozidla v registru silničních vozidel v elektronické podobě, přiloží žadatel k žádosti v elektronické podobě kopii dokladu podle § 8 odst. 4 písm. a) bodu 2. Osvědčení o registraci silničního vozidla předloží žadatel obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností při vydání nového osvědčení o registraci silničního vozidla; nepředloží-li žadatel tento doklad, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zápis změny provozovatele silničního vozidla v registru silničních vozidel neprovede.
(5)
Vzor žádosti o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla stanoví prováděcí právní předpis.
§ 10
Zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zapíše změnu vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla v registru silničních vozidel na základě žádosti nebo oznámení, jsou-li splněny podmínky podle § 6 odst. 3 písm. b), d) až f); evidenční kontrola nesmí být provedena více než 1 rok před podáním žádosti nebo oznámení. Má-li být jako nový vlastník silničního vozidla zapsán v registru silničních vozidel jeho dosavadní provozovatel, splnění podmínky podle § 6 odst. 3 písm. f) se nevyžaduje. Při zápisu změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla obecní úřad obceobce s rozšířenou působností dále
a)
odejme dosavadní osvědčení o registraci silničního vozidla a vydá nové osvědčení a
b)
přidělí silničnímu vozidlu registrační značku a vydá tabulky s přidělenou registrační značkou, pokud byl použit postup podle § 7c.
(2)
Po provedení úkonů podle odstavce 1 obecní úřad obceobce s rozšířenou působností předá osvědčení o registraci silničního vozidla a popřípadě tabulky s přidělenou registrační značkou nově zapsanému vlastníkovi nebo provozovateli silničního vozidla.
(3)
Je-li podána žádost podle § 8 odst. 9, považuje se pro účely odstavců 1 a 2 za nového vlastníka silničního vozidla osoba, která nabyla silniční vozidlo jako poslední.
(4)
Nepředložení osvědčení o registraci vozidla ve lhůtě stanovené podle § 8a odst. 3 nebrání provedení zápisu změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel.
§ 11
Změna ostatních údajů v registru silničních vozidel
(1)
O zápis změny údaje v registru silničních vozidel jiného, než je změna vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla, je povinen požádat obecní úřad obceobce s rozšířenou působností do 10 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala,
a)
vlastník silničního vozidla, jedná-li se o změnu údaje uvedeného v § 4 odst. 2 písm. a), nebo
b)
provozovatel silničního vozidla.
(2)
K žádosti podle odstavce 1 se přiloží
a)
osvědčení o registraci silničního vozidla, nejedná-li se o vozidlo vyřazené z provozu,
b)
další doklady osvědčující změnu zapisovaných údajů, pokud se jedná o změny technických údajů o silničním vozidle.
(3)
Pokud je předmětem žádosti podle odstavce 1 zápis změny údaje v registru silničních vozidel na základě výměny podstatné části mechanismu nebo konstrukce silničního vozidla, k žádosti se dále přiloží
a)
doklad o nabytí této části,
b)
protokol o technické prohlídce provedené po výměně této podstatné části a
c)
rozhodnutí obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností o schválení technické způsobilosti po provedené výměně, jedná-li se o přestavbu silničního vozidla.
(4)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na základě žádosti podle odstavce 1
a)
zapíše změnu údaje do registru silničních vozidel a
b)
vydá nové osvědčení o registraci silničního vozidla v případě změny údajů uváděných v osvědčení o registraci silničního vozidla.
§ 12
Vyřazení silničního vozidla z provozu
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vyřadí silniční vozidlo z provozu, pokud
a)
o to vlastník silničního vozidla požádá, nebo
b)
vozidlo déle než 30 po sobě následujících dnů nesplňuje podmínku podle § 6 odst. 3 písm. b); rozhodnutí může být vydáno jako první úkon správního orgánu v řízení.
(2)
Vlastník silničního vozidla spolu s žádostí o vyřazení silničního vozidla z provozu odevzdá obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností osvědčení o registraci silničního vozidla, není-li zadrženo podle zvláštního právního předpisu28), a všechny vydané tabulky s přidělenou registrační značkou.
(3)
Vlastník silničního vozidla vyřazeného z provozu je povinen
a)
zabezpečit toto vozidlo takovým způsobem, aby neohrožovalo nebo nepoškozovalo životní prostředí, a
b)
neodstraňovat podstatné části vyřazeného silničního vozidla, zejména karoserii s vyznačeným identifikačním číslem silničního vozidla a motor.
(4)
Trvá-li vyřazení silničního vozidla z provozu déle než 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, je vlastník vyřazeného silničního vozidla povinen bez zbytečného odkladu po uplynutí této lhůty oznámit obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, který vyřadil silniční vozidlo z provozu, adresu místa, kde je vyřazené silniční vozidlo umístěno a účel jeho využití.
(5)
Bylo-li silniční vozidlo odcizeno, požádá vlastník silničního vozidla o jeho vyřazení z provozu bez zbytečného odkladu poté, co se o odcizení silničního vozidla dozvěděl; k žádosti přiloží policejní protokol. Doklad a tabulky podle odstavce 2 k žádosti přiloží, má-li je k dispozici. Odstavce 3 a 4 se nepoužijí.
(6)
Bylo-li silniční vozidlo vyřazeno z provozu podle odstavce 1 písm. b), je vlastník silničního vozidla povinen obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, který vyřadil silniční vozidlo z provozu, do 10 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o vyřazení silničního vozidla z provozu
a)
odevzdat osvědčení o registraci silničního vozidla a všechny vydané tabulky s přidělenou registrační značkou a
b)
oznámit údaje podle odstavce 4.
(7)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, který vyřadil silniční vozidlo z provozu, ukončí vyřazení silničního vozidla z provozu na žádost jeho vlastníka, pokud je k silničnímu vozidlu splněna povinnost pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
(8)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností současně s rozhodnutím o ukončení vyřazení silničního vozidla z provozu vrátí vlastníkovi silničního vozidla osvědčení o registraci silničního vozidla a tabulky s přidělenou registrační značkou. Pokud byl použit postup podle § 7c, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností přidělí k silničnímu vozidlu registrační značku a vydá tabulky s přidělenou registrační značkou a nové osvědčení o registraci vozidla. Trvalo-li vyřazení silničního vozidla z provozu déle než 3 po sobě jdoucí roky, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností přidělí silničnímu vozidlu novou registrační značku a vydá tabulky s touto registrační značkou a nové osvědčení o registraci vozidla; to neplatí, požádal-li vlastník silničního vozidla před uplynutím této lhůty o zachování registrační značky, tabulek s touto registrační značkou a osvědčení o registraci vozidla.
(9)
Vzor žádosti o vyřazení silničního vozidla z provozu a žádosti o ukončení vyřazení silničního vozidla z provozu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 13
Zánik silničního vozidla
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zapíše zánik silničního vozidla v registru silničních vozidel na základě
a)
žádosti vlastníka silničního vozidla jiného než přípojného, pokud silniční vozidlo
1.
bylo předáno provozovateli zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností podle zákona o výrobcích s ukončenou životností bez odstranění svých podstatných částí,
2.
bylo ekologicky zlikvidováno oprávněnou osobou v jiném členském státě,
3.
bylo zničeno, nebo
4.
zaniklo jinak a o jednání vedoucím k jeho zániku bylo pravomocně rozhodnuto v řízení o přestupku podle zákona upravujícího nakládání s odpady23) nebo v trestním řízenítrestním řízení,
b)
žádosti vlastníka přípojného vozidla, pokud přípojné vozidlo zaniklo, nebo
c)
oznámení obecního úřadu nebo vlastníka pozemní komunikace, který postupem podle zvláštního zákona24) předal silniční vozidlo provozovateli zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností podle zákona o výrobcích s ukončenou životností.
(2)
Zničením silničního motorového vozidla se rozumí takový stav silničního vozidla způsobený jeho havárií, živelní pohromou nebo jiným obdobným způsobem, ve kterém vozidlo nelze předat provozovateli zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností podle zákona o výrobcích s ukončenou životností; za zničení silničního motorového vozidla se nepovažuje jeho rozebrání.
(3)
Vlastník silničního vozidla požádá o zápis zániku silničního vozidla nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy došlo ke skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo b). K žádosti přiloží
a)
doklad o ekologické likvidaci silničního vozidla vydaný oprávněnou osobou, jde-li o skutečnost podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 nebo 2, neověřuje-li obecní úřad obceobce s rozšířenou působností ekologickou likvidaci silničního vozidla sám,
b)
doklad potvrzující zničení silničního vozidla vydaný Policií České republiky nebo Hasičským záchranným sborem České republiky anebo obdobným orgánem jiného státu, jde-li o skutečnost podle odstavce 1 písm. a) bod 3,
c)
doklad o pravomocném ukončení řízení o přestupku podle zákona upravujícího nakládání s odpady23) nebo trestního řízenítrestního řízení, jde-li o skutečnost podle odstavce 1 písm. a) bodu 4,
d)
osvědčení o registraci silničního vozidla a
e)
všechny vydané tabulky s přidělenou registrační značkou.
(4)
Doklad a tabulky podle odstavce 3 písm. d) a e) se k žádosti nepřikládají, pokud byly zničeny spolu s vozidlem.
(5)
Splnění podmínky podle odstavce 1 písm. a) bod 1 ověří obecní úřad obceobce s rozšířenou působností v informačním systému pro vedení informací o vozidlech s ukončenou životností podle zákona o výrobcích s ukončenou životností, jde-li o silniční vozidlo kategorie M1 nebo N1.
(6)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností při zápisu zániku silničního vozidla dále odebere osvědčení o registraci silničního vozidla a všechny vydané tabulky s přidělenou registrační značkou.
(7)
Zjistí-li obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, že silniční vozidlo bylo zničeno nebo zaniklo jinak než podle odstavce 1 písm. a) bodů 1 až 3 a o jednání vedoucím k jeho zániku bylo pravomocně rozhodnuto v řízení o přestupku podle zákona upravujícího nakládání s odpady23) nebo v trestním řízenítrestním řízení, zapíše zánik silničního vozidla v registru silničních vozidel z moci úřední. Postup podle odstavce 6 se v takovém případě neuplatní.
(8)
Vzor žádosti o zápis zániku silničního vozidla stanoví prováděcí právní předpis.
§ 14
Vývoz
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na žádost vlastníka silničního vozidla přidělí k tomuto vozidlu registrační značku s omezenou platností pro vývoz do jiného státu a vydá tabulky s touto přidělenou registrační značkou v počtu odpovídajícím kategorii vozidla, jsou-li podle evidenční kontroly provedené v České republice, která nebyla provedena více než 1 rok před podáním žádosti, skutečný stav silničního vozidla a jeho identifikační údaje v souladu s údaji podle § 48 odst. 3 písm. a).
(2)
Spolu se žádostí podle odstavce 1 se odevzdají všechny vydané tabulky s registrační značkou, která byla k silničnímu vozidlu dosud přidělena, a předloží osvědčení o registraci silničního vozidla.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví vzor žádosti o přidělení registrační značky pro vývoz do jiného státu, formu, obsah a strukturu registrační značky pro vývoz do jiného státu, dobu její platnosti, provedení tabulky s touto registrační značkou a způsob jejího umístění na silničním vozidle.
§ 14a
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vydá do 15 pracovních dnů od podání žádosti kartu dílny podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího tachografy v silniční dopravě1a) žadateli, který je autorizovaným metrologickým střediskem6b) autorizovaným k ověřování tachografů. Žádost vedle obecných náležitostí podání musí obsahovat jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby, která bude ověřování tachografů provádět.
(2)
Karta dílny se žadateli nevydá, pokud
a)
je držitelem karty podniku1a),
b)
je členem orgánu právnické osoby, která je držitelem karty podniku1a),
c)
je zaměstnancem osoby, která je držitelem karty podniku1a), nebo
d)
člen jeho orgánu nebo jeho zaměstnanec je
1.
držitelem karty podniku1a),
2.
členem orgánu právnické osoby, která je držitelem karty podniku1a), nebo
3.
zaměstnancem osoby, která je držitelem karty podniku1a).
(3)
Neexistenci překážky pro vydání karty dílny podle odstavce 2 písm. b) až d) je žadatel povinen doložit svým čestným prohlášením.
(4)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vydá podle přímo použitelného právního předpisu Evropské unie upravujícího tachografy v silniční dopravě1a) kartu dílny v případě poškození, ztráty nebo odcizení karty dílny, je-li splněna podmínka podle odstavce 1. Při vydání karty dílny za poškozenou kartu dílny je žadatel povinen poškozenou kartu dílny odevzdat.
(5)
Držitel karty dílny je povinen ji odevzdat obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností do 10 dnů ode dne, kdy
a)
byla jeho autorizace k ověřování tachografů pozastavena, změněna nebo zrušena6b),
b)
osoba, jejíž jméno, popřípadě jména, a příjmení je na kartě dílny uvedeno, přestala provádět ověřování tachografů ve vztahu k držiteli karty dílny,
c)
došlo ke změně údajů uvedených na kartě dílny, nebo
d)
nastala některá ze skutečností podle odstavce 2 písm. a) až d).
(6)
Držitel karty dílny je povinen uchovávat kontrolní zprávy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího tachografy v silniční dopravě1a) nejméně po dobu 2 let.
(7)
Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví bezodkladně zapíše údaje o autorizaci k ověřování tachografů, jejím pozastavení, změně nebo zrušení do informačního systému digitálního tachografu28).
(8)
Údaje o vydání karty dílny a jejím odevzdání zapíše obecní úřad obceobce s rozšířenou působností do informačního systému digitálního tachografu28).
ČÁST TŘETÍ
SCHVALOVÁNÍ SILNIČNÍCH VOZIDEL
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 15
(1)
Silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky lze dodávat na trh, pouze pokud je schválena jejich technická způsobilost, podléhají-li schválení technické způsobilosti podle tohoto zákona.
(2)
Schválení technické způsobilosti podléhají silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky,
a)
na které se použije přímo použitelný předpis Evropské unie upravující schvalování vozidel kategorií M, N a O39),
b)
na které se použije přímo použitelný předpis Evropské unie upravující schvalování vozidel kategorie L29),
c)
které jsou uvedeny v čl. 2 odst. 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií M, N a O39),
d)
které jsou uvedeny v čl. 2 odst. 2 písm. d), e) a k) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L29) a v § 3 odst. 2 písm. g), nebo
e)
na které se použije mezinárodní smlouva v oblasti schvalování technické způsobilosti, kterou je Česká republika vázána7).
(3)
Hlava II se s výjimkou § 28 odst. 1 písm. i), l), m) a q), § 28 odst. 5 a § 28d nepoužije na typ silničních vozideltyp silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků,
a)
na který se použije přímo použitelný předpis Evropské unie upravující schvalování vozidel kategorií M, N a O39),
b)
na který se použije přímo použitelný předpis Evropské unie upravující schvalování vozidel kategorie L29), nebo
c)
které jsou uvedeny v čl. 2 odst. 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií M, N a O39), jde-li o schválení typu silničních vozideltypu silničních vozidel podle tohoto přímo použitelného předpisu s platností ve všech členských státechčlenských státech.
(4)
Ministerstvo je schvalovacím orgánem pro schválení typu silničních vozideltypu silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií M, N a O39) a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L29). Ministerstvo provádí posuzování, určování, oznamování a sledování technických zkušeben podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií M, N a O39) a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L29); náklady řízení vedeného ministerstvem jsou také účelně vynaložené náklady na posuzování technických zkušeben. Ministerstvo rovněž zabezpečuje výměnu informací se schvalovacími orgány jiných členských státůčlenských států podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií M, N a O39).
(5)
Požádá-li výrobce o vnitrostátní schválení typu vozidel vyráběných v malé sérii v rámci ročních limitů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií M, N a O39) nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L29), ministerstvo typ vozidla schválí, pokud typ splňuje technické požadavky stanovené příslušným přímo použitelným předpisem Evropské unie týkající se brzd, vnějšího hluku, emisí škodlivin ve výfukových plynech, odrušení vozidla a elektromagnetické kompatibility a ve vztahu k dalším technickým požadavkům stanoveným tímto předpisem zajišťují technické charakteristiky typu srovnatelnou úroveň bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví člověka a životního prostředí.
(6)
Na vnitrostátní schválení typu vozidel podle odstavce 5 se použije postup podle
a)
přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií M, N a O39), jde-li o vozidlo kategorie M, N nebo O, nebo
b)
přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L29), jde-li o vozidlo kategorie L.
(7)
Ministerstvo na žádost uzná schválení typu vozidla podle odstavce 5, které bylo uděleno jiným členským státemčlenským státem s platností na území tohoto státu, splňuje-li typ vozidla technické požadavky, které byly použitelné pro danou kategorii silničního vozidla v České republice v době prvního schválení typu vozidla. Údaje o uznání schválení typu vozidla zapíše ministerstvo do registru silničních vozidel.
(8)
Jde-li o schválení typu silničních vozideltypu silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků v případech uvedených v odstavci 3 nebo 5, žadatel o jejich schválení nese náklady na ověření
a)
splnění technických požadavků podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií M, N a O39), přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L29) nebo srovnatelných požadavků podle odstavce 5,
b)
shodnosti typu silničních vozideltypu silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků s údaji v dokumentaci a
c)
způsobilosti výrobce zajistit shodu výroby silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem.
(9)
Pozbylo-li schválení typu silničního vozidlatypu silničního vozidla podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií M, N a O39) nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L29) platnosti, ministerstvo povolí na žádost výrobce uvedení silničních vozidel na trh, jsou-li splněny početní omezení a další podmínky stanovené příslušným přímo použitelným předpisem Evropské unie.
§ 15a
Nikdo nesmí vyrábět, nabízet, propagovat, prodávat nebo provádět montáž zařízení, které je určené k neoprávněné změně údajů vedených tachografem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího tachografy v silniční dopravě1a).
HLAVA II
SCHVALOVÁNÍ TYPU
§ 16
(1)
Typ silničního vozidlaTyp silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku schvaluje ministerstvo na žádost výrobce.
(2)
Ministerstvo schválí typ silničního vozidlatyp silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, které jsou uvedeny v čl. 2 odst. 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií M, N a O39), nebo typ silničního vozidlatyp silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, které jsou uvedeny v čl. 2 odst. 2 písm. d), e) a k) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L29) nebo v § 3 odst. 2 písm. g), pokud
a)
typ odpovídá údajům obsaženým v dokumentaci přiložené k žádosti o schválení typu,
b)
typ splňuje technické požadavky stanovené příslušným přímo použitelným předpisem Evropské unie, s výjimkou technických požadavků, jejichž uplatnění brání provozně technické důvody související s účelem užití tohoto silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, a
c)
výrobce je způsobilý zajistit shodu výroby silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem.
(3)
Ministerstvo schválí typ systému silničního vozidla, jeho konstrukční části nebo samostatného technického celku, na který se použije mezinárodní smlouva v oblasti schvalování technické způsobilosti, kterou je Česká republika vázána7), pokud
a)
typ systému silničního vozidla, jeho konstrukční části nebo samostatného technického celku
1.
odpovídá údajům obsaženým v dokumentaci přiložené k žádosti o schválení typu a
2.
splňuje technické požadavky přijaté na základě této mezinárodní smlouvy na bezpečnost silničního provozu a ochranu života a zdraví člověka a životního prostředí a
b)
výrobce je způsobilý zajistit shodu výroby systémů silničních vozidel, jejich konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem.
(4)
Ministerstvo neschválí typ silničního vozidlatyp silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, který splňuje technické požadavky, pokud představuje závažné nebezpečí pro bezpečnost silničního provozu, životní prostředí nebo život nebo zdraví člověka.
(5)
Schválení typu silničního vozidlatypu silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku podle odstavce 2 je platné pouze na území České republiky.
(6)
Prováděcí právní předpis stanoví technické požadavky na bezpečnost silničního provozu a ochranu života a zdraví člověka a životního prostředí přijaté na základě mezinárodní smlouvy v oblasti schvalování technické způsobilosti, kterou je Česká republika vázána7), a způsob zajištění shody výroby silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem.
§ 17
Žádost o schválení typu
(1)
Žádost o schválení typu lze podat pro typ
a)
silničního vozidla,
b)
systému vozidla,
c)
konstrukční části vozidla, nebo
d)
samostatného technického celku vozidla.
(2)
Pro každý typ, o jehož schválení se žádá, musí být podána samostatná žádost. Různá řízení o schválení typu nelze spojit do společného řízení.
(3)
Žádost o schválení typu musí vedle obecných náležitostí podání obsahovat
a)
tovární značku a označení typu silničního vozidlatypu silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku a
b)
údaj o tom, zda se žádá o schválení typu podle § 16 odst. 2 nebo 3.
(4)
K žádosti o schválení typu žadatel přiloží
a)
výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla žadatele, pokud nemá sídlo na území České republiky,
b)
dokumentaci obsahující technické údaje o typu, jehož schválení je požadováno, v listinné nebo elektronické podobě,
c)
osvědčení o schválení typu systému vozidla, konstrukčních částí vozidla nebo samostatného technického celku vozidla, včetně schvalovací dokumentace, bylo-li vydáno, a
d)
popis opatření k zajištění shody výroby vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem.
(5)
Ministerstvo je oprávněno vyžádat si pro potřeby ověření splnění podmínek pro schválení typu od žadatele další údaje neuvedené v žádosti o schválení typu nebo v přílohách k této žádosti, které jsou nezbytné k rozhodnutí o této žádosti.
(6)
Rozsah a obsah dokumentace obsahující technické údaje o typu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 19
Ověření shodnosti výroby
(1)
Splnění podmínky podle § 16 odst. 2 písm. c) nebo § 16 odst. 3 písm. b) ověří ministerstvo. Náklady na toto ověření nese žadatel.
(2)
Prováděcí právní předpis stanoví způsob ověření podle odstavce 1.
§ 20
Ověření technických požadavků
(1)
Splnění technických požadavků a shodnost typu silničního vozidlatypu silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku s údaji v dokumentaci ověří ministerstvo nebo technická zkušebna. Náklady na toto ověření nese žadatel.
(2)
Jde-li o systém vozidla, konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla, jejichž osvědčení o schválení typu bylo přiloženo k žádosti o schválení typu silničního vozidlatypu silničního vozidla, ministerstvo ověří pouze jejich soulad s ostatními systémy vozidla, konstrukčními částmi vozidla a samostatnými technickými celky vozidla a s typem silničního vozidlatypem silničního vozidla vymezeným v žádosti.
(3)
Ministerstvo je oprávněno vyžádat si od výrobce silniční vozidla, jejich konstrukční části nebo samostatné technické celky v počtu potřebném pro provedení zkoušek.
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví rozsah a způsob ověření podle odstavce 1 a způsob určení počtu silničních vozidel, jejich konstrukčních částí nebo samostatných technických celků potřebných pro provedení zkoušek.
§ 21
Schválení typu
(1)
Pokud ministerstvo schválí typ silničního vozidlatyp silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, vydá žadateli místo písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení o schválení typu. Přílohou osvědčení o schválení typu je dokumentace přiložená k žádosti o schválení typu a kopie zkušebních protokolů (dále jen „schvalovací dokumentace“).
(2)
Pokud konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla splňuje technické požadavky pouze ve spojení s jinou konstrukční částí nebo samostatným technickým celkem, ministerstvo v písemném vyhotovení rozhodnutí o schválení typu odpovídajícím způsobem omezí použití této konstrukční části nebo samostatného technického celku vozidla.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví vzor osvědčení o schválení typu a způsob vyplnění osvědčení o schválení typu.
§ 23
Prohlášení o shodě a značka schválení typu
(1)
Výrobce je povinen každé vyrobené silniční vozidlo, jehož typ je schválen, opatřit prohlášením o shodě a označit značkou schválení typu.
(2)
Výrobce zajistí, aby prohlášení o shodě obsahovala ochranné prvky k zabránění padělání. Pouze výrobce je oprávněn vydávat duplikáty prohlášení o shodě.
(3)
Výrobce je povinen každou vyrobenou konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla, jehož typ je schválen, označit výrobní nebo obchodní značkou, číslem typu nebo identifikačním číslem typu a značkou schválení typu.
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti prohlášení o shodě a duplikátu prohlášení o shodě a vzhled značky schválení typu.
§ 24
Změna schválení typu
(1)
O změně schválení typu rozhoduje ministerstvo na základě písemné žádosti výrobce. Žádost o změnu schválení typu musí obsahovat údaje podle § 17 odst. 3 písm. a) a vymezení údajů obsažených ve schvalovací dokumentaci, kterých se změna týká. K žádosti musí být přiloženy přílohy podle § 17 odst. 4 písm. b).
(2)
Ministerstvo schválí změny již schváleného typu, pokud
a)
nedojde ke změně základních znaků typu a
b)
po provedení změny budou splněny podmínky pro schválení typu.
(3)
Pokud ministerstvo schválí změny již schváleného typu, místo písemného vyhotovení rozhodnutí vydá žadateli nové osvědčení o schválení typu a schvalovací dokumentaci.
§ 25
Zrušení rozhodnutí o schválení typu
(1)
Ministerstvo zruší rozhodnutí o schválení typu, jestliže
a)
výrobce neodstraní nedostatky zjištěné při dohledu nad výrobou ve lhůtě podle § 28c odst. 1, pokud uvedl na trh vyrobená silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, které nejsou shodné se schváleným typem,
b)
výrobce při výrobě silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků a jejich uvádění na trh nedodržuje podmínky schválení typu nebo povinnosti stanovené v § 28 odst. 1 písm. a), b), d) a p),
c)
byla ukončena výroba schváleného typu silničního vozidla, jeho konstrukční části nebo samostatného technického celku, nebo
d)
o to výrobce požádal.
(2)
Výrobce je povinen oznámit ministerstvu ukončení výroby schváleného typu silničního vozidla, jeho konstrukční části nebo samostatného technického celku, pokud již nehodlá výrobu obnovit.
(3)
Pokud silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, jejichž typ je schválen, představují závažné nebezpečí pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, životní prostředí nebo život a zdraví člověka, ministerstvo zakáže jejich výrobci nebo dovozci dodávání na trh po dobu nejdéle šesti měsíců.
§ 26
Pozbytí platnosti schválení typu
(1)
Dojde-li ke změně technických požadavků vztahujících se na schválený typ silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku a schválený typ těmto technickým požadavkům již neodpovídá, pozbývá rozhodnutí o schválení typu platnosti dnem nabytí účinnosti právního předpisu upravujícího změny technických požadavků.
(2)
Silniční vozidla vyrobená ve shodě se schváleným typem lze po pozbytí platnosti schváleného typu podle odstavce 1 uvádět na trh pouze na základě povolení ministerstva. Ministerstvo na žádost výrobce povolí uvedení silničních vozidel podle věty první na trh, pokud
a)
se tato vozidla v den pozbytí platnosti schválení typu nacházela na území některého členského státu a nebyla zapsána v registru silničních vozidel nebo obdobné evidenci jiného členského státu a
b)
výrobce doloží technické nebo ekonomické důvody, jež brání splnění nových technických požadavků u těchto vozidel.
(3)
V povolení ministerstvo uvede identifikační čísla (VIN) silničních vozidel, která lze uvést na trh, a dobu, po kterou lze silniční vozidla na trh uvádět a která nesmí překročit 12 měsíců.
§ 27
Technické zkušebny
(1)
Ministerstvo na žádost povolí provozování technické zkušebny právnické osobě, která
a)
je vybavena přístroji a dalším technickým zařízením nezbytným k provádění činností podle § 20 odst. 1 a disponuje prostorami stavebně upravenými pro výkon těchto činností,
b)
má zaveden dostatečný systém vnitřní organizace a řízení a
c)
zabezpečí, že tyto zkoušky budou prováděny odborně způsobilými osobami.
(2)
Náklady řízení o povolení provozování technické zkušebny jsou také účelně vynaložené náklady na ověření splnění podmínek podle odstavce 1.
(3)
V povolení provozu technické zkušebny ministerstvo uvede kategorii činností, pro kterou žadatel doložil splnění podmínek podle odstavce 1 a kterou je technická zkušebna oprávněna vykonávat.
(4)
Zaměstnanci provozovatele technické zkušebny jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích, s nimiž se seznámí při provádění činností podle § 20 odst. 1. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního poměru. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být tyto osoby zproštěny pouze osobou, v jejímž zájmu tuto povinnost mají, anebo ve veřejném zájmu vedoucím zaměstnancem, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.
(5)
O provedení ověření podle § 20 odst. 1 pořídí technická zkušebna zkušební protokol a neprodleně po jeho pořízení jej zašle ministerstvu.
(6)
Ministerstvo odejme povolení k provozování technické zkušebny, pokud její provozovatel
a)
přestal splňovat podmínky pro vydání povolení,
b)
opakovaně vykonává činnosti, k jejichž výkonu není podle odstavce 3 oprávněn,
c)
při ověřování podle § 20 odst. 1 opakovaně porušuje závažným způsobem povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo
d)
o odnětí povolení požádal.
(7)
Prováděcí právní předpis stanoví kategorie činností technických zkušeben, požadavky na přístroje a další nezbytné technické zařízení a na prostory potřebné pro výkon činnosti technické zkušebny, požadavky na systém vnitřní organizace a řízení a způsob posuzování splnění těchto požadavků a vzor zkušebního protokolu.
§ 28
Povinnosti výrobce a akreditovaného zástupce
(1)
Každý výrobce, který je držitelem osvědčení o schválení typu, je povinen
a)
zajistit výrobu a účinnou kontrolu pomocí systému řízení jakosti a kontroly výroby,
b)
zajistit provádění zkoušek vyrobených silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků na zkušebním zařízení určeném pro ověřování shodnosti každého vyrobeného silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku se schváleným typem,
c)
zajistit, aby výsledky zkoušek byly zaznamenávány do zkušebních knih a aby záznamy o zkouškách byly dostupné alespoň po dobu 10 let,
d)
zajistit, aby po každé zkoušce vzorků nebo zkušebních dílů, při které se prokáže neshodnost se schváleným typem, byla přijata opatření k obnovení shodnosti příslušné výroby,
e)
na výzvu ministerstva poskytnout ministerstvu silniční vozidlo, jeho konstrukční část nebo samostatný technický celek pro ověření plnění podmínek schválení typu a umožnit ministerstvu jejich ověření a poskytnout potřebné informace pro toto ověření; po ukončení zkoušek ministerstvo vrátí vozidlo nebo jeho část výrobci, pokud nebude dohodnuto jinak,
f)
sledovat jím vyrobená silniční vozidla nebo systémy vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatné technické celky vozidla v provozu a na základě analýz poruch silničních vozidel nebo jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků činit opatření pro udržení jejich technické způsobilosti podle písmene p),
g)
umožnit ministerstvu pravidelné ověřování kontrolních postupů užívaných výrobcem pro zajištění shodnosti,
h)
umožnit ministerstvu kontrolu výroby a předložit kontrolující osobě zkušební knihy, záznamy o výrobě a umožnit jí odebrání vzorků ke zkoušení,
i)
zajistit náhradní díly nejméně po dobu pěti let po ukončení výroby nebo dovozu,
j)
poskytnout každému na vyžádání informace nezbytné k provozování silničního vozidla a informace o technických údajích silničního vozidla z doby jeho prvního uvedení do provozu, pokud je má k dispozici,
k)
poskytnout každému na vyžádání informace nezbytné k použití systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla a jejich technické údaje, pokud je má k dispozici,
l)
zajistit, aby pro každý nově vyrobený osobní automobil byl v prodejním místě připojen štítek a plakát s údaji o spotřebě pohonných hmot a emisích CO2 obsaženými v osvědčení o schválení typu tohoto vozidla; rozměry, obsah štítku a plakátu a jejich umístění při prodeji silničního vozidla stanoví prováděcí právní předpis,
m)
zajistit, aby v propagačním materiálu k nově vyrobenému osobnímu automobilu byly zřetelně uvedeny údaje o spotřebě pohonných hmot a emisích CO2 obsažené v osvědčení o schválení typu tohoto vozidla; je-li v propagačním materiálu uvedeno více typů nově vyrobených osobních automobilů, lze tyto údaje nahradit uvedením údajů o nejnižší a nejvyšší spotřebě pohonných hmot a emisí CO2 u těchto typů,
n)
opatřit silniční vozidlo identifikačním číslem silničního vozidla (VIN),
o)
vést elektronickou evidenci prohlášení o shodě vydaných podle § 23 odst. 1 a na výzvu předat údaje z této evidence ministerstvu,
p)
při zjištění, že u jím vyrobených vozidel již uvedených na trh jeden nebo více systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků představuje závažné nebezpečí pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, životní prostředí nebo život nebo zdraví člověka, oznámit toto zjištění ministerstvu a neprodleně zajistit odstranění těchto nedostatků a
q)
umístit na víčko palivové nádrže nově vyrobeného silničního motorového vozidla nebo v jeho těsné blízkosti údaje o pohonných hmotách včetně alternativního paliva, které se využívá k pohonu vozidla, a uvést tyto údaje v návodu k obsluze vozidla a dále zajistit, aby tyto údaje byly na prodejním místě viditelně umístěny v blízkosti vozidla.
(2)
Zahraniční výrobce může pověřit jednoho nebo více akreditovaných zástupců uváděním jím vyrobených vozidel na trh na území České republiky; akreditovaný zástupce vykonává svoji činnost na základě povolení ministerstva. Ministerstvo výkon činnosti akreditovaného zástupce povolí na základě žádosti podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby, která má na území České republiky sídlo nebo organizační složku zapsanou v obchodním rejstříku a je zahraničním výrobcem písemně pověřena k výkonu této činnosti.
(3)
Akreditovaný zástupce, který uvádí na trh silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, jejichž typ je schválen příslušným orgánem jiného členského státu, je povinen pro tato silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky plnit povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. e), i) až m) a o) až q). Výzvu podle odstavce 1 písm. e) je ministerstvo oprávněno vůči akreditovanému zástupci učinit pouze, pokud má důvodné podezření, že silniční vozidlo, jeho systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek mohou ohrozit bezpečnost silničního provozu, život nebo zdraví člověka nebo životní prostředí; důvody pro takové podezření musí být ve výzvě uvedeny.
(4)
Ministerstvo povolení k výkonu činnosti akreditovaného zástupce odejme, pokud akreditovaný zástupce
a)
přestal splňovat podmínky pro jeho vydání,
b)
opakovaně porušil své povinnosti podle odstavce 3, nebo
c)
o odnětí požádal.
(5)
Obsahuje-li evropská norma nebo jiný technický předpis přijatý některou z evropských normalizačních organizací nebo právní předpis Evropské unie požadavky na obsah a způsob zobrazování údajů o pohonných hmotách včetně alternativního paliva, musí údaje podle odstavce 1 písm. q) odpovídat těmto požadavkům. Dojde-li ke změně požadavků na obsah a způsob zobrazování údajů o pohonných hmotách včetně alternativního paliva podle věty první, musí údaje podle odstavce 1 písm. q) odpovídat těmto změněným požadavkům do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti změn.
§ 28c
Dohled nad výrobou
(1)
Ministerstvo provádí dohled nad výrobou silničních vozidel, systémů vozidel, konstrukčních částí vozidel nebo samostatných technických celků vozidel, jejichž typ je schválen. Zjistí-li, že výrobce porušuje při výrobě povinnosti stanovené tímto zákonem a osvědčením o schválení typu, je oprávněno podle povahy zjištěných nedostatků uložit výrobci povinnost odstranit tyto nedostatky a jejich příčiny a stanovit způsob jejich odstranění; k tomu mu stanoví lhůtu.
(2)
Může-li být bezprostředně ohrožen život nebo zdraví osob nebo bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, je ministerstvo oprávněno v řízení na místě zakázat výrobci nebo akreditovanému zástupci uvádění silničních vozidel, systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků vozidel na trh a zadržet osvědčení o schválení typu silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku. Ministerstvo zahájí do 10 dnů ode dne zadržení osvědčení o schválení typu řízení ve věci zrušení rozhodnutí o schválení typu.
§ 28d
(1)
Výrobce je povinen poskytnout ministerstvu nejpozději při prvním uvedení silničního vozidla podléhajícího registraci na trh v České republice údaje v rozsahu podle § 4 odst. 5. Pokud výrobce nemá na území České republiky sídlo, má tuto povinnost osoba, která silniční vozidla uvádí na trh v České republice. Způsob a formu předání údajů stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Výrobce je povinen v případě silničního vozidla podléhajícího pravidelným technickým prohlídkám zpřístupnit údaje nezbytné pro provádění technické prohlídky silničního vozidla způsobem a v rozsahu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího technické informace nezbytné pro technické prohlídky40). Příslušným orgánem podle tohoto přímo použitelného předpisu je ministerstvo. Výrobce zpřístupní údaje nezbytné pro provádění technické prohlídky silničního vozidla v českém jazyce.
(3)
Poskytuje-li výrobce nebo akreditovaný zástupce informace podle § 28 odst. 1 písm. j) nebo k) pro účely zápisu údajů do registru silničních vozidel, předá je rovněž ministerstvu. Způsob a formu předání informací stanoví prováděcí právní předpis.
HLAVA III
SCHVALOVÁNÍ TECHNICKÉ ZPŮSOBILOSTI JEDNOTLIVĚ VYROBENÉHO SILNIČNÍHO VOZIDLA
§ 29
Jednotlivě vyrobené silniční vozidlo
Jednotlivě vyrobené silniční vozidlo je silniční vozidlo, které nebylo vyrobeno ve shodě se schváleným typem.
§ 30
Žádost o schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla
(1)
Technickou způsobilost jednotlivě vyrobeného silničního vozidla schvaluje na žádost kterýkoli obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. Nelze-li o žádosti rozhodnout bezodkladně, rozhodne o ní obecní úřad obceobce s rozšířenou působností nejpozději do 2 měsíců. Technická způsobilost každého jednotlivě vyrobeného silničního vozidla se schvaluje samostatně.
(2)
Žádost o schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla musí vedle obecných náležitostí podání obsahovat
a)
druh a kategorii silničního vozidla,
b)
účel, pro který má být silniční vozidlo používáno,
c)
způsob zajištění záručního a pozáručního servisu a
d)
údaj o tom, zda je požadováno schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla s platností ve všech členských státechčlenských státech, jde-li o silniční vozidlo, na které se použije přímo použitelný předpis Evropské unie upravující schvalování vozidel kategorií M, N a O39).
(3)
K žádosti se přikládá
a)
technický popis silničního vozidla v rozsahu údajů uváděných v osvědčení o schválení jednotlivě vyrobeného silničního vozidla,
b)
nákres sestavy silničního vozidla s uvedením jeho rozměrů a hmotností,
c)
návod k údržbě a obsluze silničního vozidla v českém jazyce,
d)
osvědčení o schválení typu systému, konstrukční části a samostatného technického celku vozidla, které tvoří silniční vozidlo, bylo-li vydáno, a
e)
protokol vydaný technickou zkušebnou dokládající splnění technických požadavků a technickou způsobilost vozidla k provozu na pozemních komunikacích.
(4)
Nejde-li o silniční vozidlo, na které se použije přímo použitelný předpis Evropské unie upravující schvalování vozidel kategorií M, N a O39), lze namísto protokolu vydaného technickou zkušebnou k žádosti přiložit technický protokol vydaný zkušební stanicí dokládající splnění technických požadavků a, jde-li o silniční vozidlo, které podléhá pravidelným technickým prohlídkám, protokol o technické prohlídce dokládající technickou způsobilost vozidla k provozu na pozemních komunikacích. V případě důvodných pochybností, zda silniční vozidlo nepředstavuje závažné nebezpečí pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo ochranu života nebo zdraví člověka nebo životního prostředí, si může obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vyžádat předložení protokolu vydaného technickou zkušebnou dokládajícího splnění technických požadavků a technickou způsobilost vozidla k provozu na pozemních komunikacích.
§ 31
Schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností schválí technickou způsobilost jednotlivě vyrobeného vozidla, pokud splňuje technické požadavky stanovené
a)
přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím schvalování vozidel kategorií M, N a O39), jde-li o silniční vozidlo, na které se tento předpis použije, a je-li požadováno schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla s platností ve všech členských státechčlenských státech,
b)
přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím schvalování vozidel kategorií M, N a O39) týkající se brzd, vnějšího hluku, emisí škodlivin ve výfukových plynech, odrušení vozidla a elektromagnetické kompatibility a ve vztahu k dalším technickým požadavkům stanoveným tímto předpisem zajišťují jeho technické charakteristiky srovnatelnou úroveň bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví člověka a životního prostředí, jde-li o silniční vozidlo, na které se použije tento přímo použitelný předpis Evropské unie, a není-li požadováno schválení jeho technické způsobilosti s platností ve všech členských státechčlenských státech,
c)
přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím schvalování vozidel kategorií M, N a O39), s výjimkou technických požadavků, jejichž uplatnění brání provozně technické důvody související s účelem užití tohoto silničního vozidla, jde-li o silniční vozidlo, které je uvedeno v čl. 2 odst. 3 písm. b) tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie, a není-li požadováno schválení jeho technické způsobilosti s platností ve všech členských státechčlenských státech,
d)
přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím schvalování vozidel kategorie L29) týkající se brzd, vnějšího hluku, emisí škodlivin ve výfukových plynech, odrušení vozidla a elektromagnetické kompatibility a ve vztahu k dalším technickým požadavkům stanoveným tímto předpisem zajišťují jeho technické charakteristiky srovnatelnou úroveň bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví člověka a životního prostředí, jde-li o silniční vozidlo, které je uvedeno v čl. 2 odst. 1 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L29) a není uvedeno v čl. 2 odst. 2 tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie, nebo
e)
přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím schvalování vozidel kategorie L29), s výjimkou technických požadavků, jejichž uplatnění brání provozně technické důvody související s účelem užití tohoto silničního vozidla, jde-li o silniční vozidlo, které je uvedeno v čl. 2 odst. 2 písm. d), e) a k) tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo v § 3 odst. 2 písm. g).
(2)
Pokud obecní úřad obceobce s rozšířenou působností technickou způsobilost jednotlivě vyrobeného silničního vozidla schválí, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí
a)
osvědčení o schválení jednotlivě vyrobeného silničního vozidla s platností ve všech členských státechčlenských státech, bylo-li požádáno o toto schválení, nebo
b)
osvědčení o schválení jednotlivě vyrobeného silničního vozidla, nebylo-li požadováno schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla s platností ve všech členských státechčlenských státech.
(3)
Pro účely prodeje jednotlivě vyrobeného silničního vozidla, jeho registrace nebo uvedení do provozu v jiném členském státučlenském státu vydá obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na žádost seznam technických požadavků, podle kterých byla schválena jeho technická způsobilost.
(4)
Vzor osvědčení o schválení jednotlivě vyrobeného silničního vozidla stanoví prováděcí právní předpis.
§ 32
Poskytnutí předběžných informací
(1)
Kterýkoli obecní úřad obceobce s rozšířenou působností sdělí na požádání identifikační číslo silničního vozidla (VIN), kterým má jeho výrobce opatřit jednotlivě vyrobené silniční vozidlo za účelem schválení jeho technické způsobilosti tímto úřadem.
(2)
Kterýkoli obecní úřad obceobce s rozšířenou působností poskytne na požádání předběžnou informaci o technických požadavcích, jejichž splnění bude posuzovat v řízení o schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla. Žádost o předběžnou informaci musí vedle obecných náležitostí podání obsahovat druh a kategorii silničního vozidla, jehož se má žádost o schválení technické způsobilosti týkat, a účel, pro který má být toto vozidlo používáno.
§ 33
Povinnosti výrobce jednotlivě vyrobeného silničního vozidla
(1)
Výrobce je povinen v případě jednotlivě vyrobeného silničního vozidla podléhajícího pravidelným technickým prohlídkám zpřístupnit údaje nezbytné pro provádění technické prohlídky silničního vozidlatechnické prohlídky silničního vozidla způsobem a v rozsahu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího technické informace nezbytné pro technické prohlídky40). Příslušným orgánem podle tohoto přímo použitelného předpisu je ministerstvo. Výrobce zpřístupní údaje nezbytné pro provádění technické prohlídky silničního vozidlatechnické prohlídky silničního vozidla v českém jazyce.
(2)
Pro umisťování a uvádění údajů o pohonných hmotách včetně alternativního paliva, které se využívá k pohonu jednotlivě vyrobeného silničního motorového vozidla, se § 28 odst. 1 písm. q) a § 28 odst. 5 použijí obdobně.
HLAVA IV
TECHNICKÁ ZPŮSOBILOST DOVEZENÉHO SILNIČNÍHO VOZIDLA
§ 34
(1)
Technickou způsobilost dovezeného silničního vozidla schvaluje kterýkoli obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na základě písemné žádosti. Technická způsobilost každého dovezeného silničního vozidla se schvaluje samostatně.
(2)
Technická způsobilost dovezeného silničního vozidla se neschvaluje podle této hlavy, jde-li o
a)
silniční vozidlo, jehož typ byl schválen
1.
ministerstvem,
2.
orgánem jiného členského státučlenského státu s platností ve všech členských státechčlenských státech, nebo
3.
orgánem jiného členského státučlenského státu a uznán ministerstvem, nebo
b)
jednotlivě vyrobené silniční vozidlo, jehož technická způsobilost byla schválena
1.
obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností, nebo
2.
orgánem jiného členského státučlenského státu s platností ve všech členských státechčlenských státech.
(3)
Žádost o schválení technické způsobilosti dovezeného silničního vozidla musí vedle obecných náležitostí podání obsahovat
a)
druh a kategorii silničního vozidla, výrobce silničního vozidla, tovární značku a označení silničního vozidla,
b)
účel, pro který má být silniční vozidlo používáno, a
c)
údaj o tom, zda jsou povoleny výjimky z technických požadavků.
(4)
K žádosti o schválení technické způsobilosti dovezeného silničního vozidla žadatel přiloží osvědčení o registraci silničního vozidla, bylo-li vydáno, nebo jiný doklad o schválení technické způsobilosti vozidla.
§ 35
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností schválí technickou způsobilost dovezeného silničního vozidla, pokud
a)
splňuje podle protokolu vydaného zkušební stanicí technické požadavky, které byly použitelné pro danou kategorii vozidla v České republice v době prvního schválení technické způsobilosti vozidla,
b)
jsou podle evidenční kontroly provedené v České republice skutečný stav silničního vozidla a jeho identifikační údaje v souladu s údaji podle § 48 odst. 3 písm. a) a
c)
splňuje alespoň emisní limity ve výfukových plynech podle normy EURO 3, jde-li o silniční vozidlo kategorie M1, M2 nebo N1 s výjimkou silničního vozidla diplomatické mise nebo silničního vozidla jednotek požární ochrany25).
(2)
Jde-li o dovezené silniční vozidlo, jehož technická způsobilost byla schválena orgánem jiného členského státučlenského státu, k žádosti o schválení jeho technické způsobilosti se technický protokol nepřikládá. Splnění technických požadavků se dokládá seznamem technických požadavků, podle kterých byla jeho technická způsobilost schválena, vydaným příslušným orgánem jiného členského státučlenského státu. Jde-li o silniční vozidlo, na které se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující schvalování vozidel kategorií M, N a O39), přiloží tento seznam žadatel k žádosti; jde-li o jiné silniční vozidlo, vyžádá si tento seznam u příslušného orgánu jiného členského státučlenského státu obecní úřad obceobce s rozšířenou působností.
(3)
Splnění technických požadavků, které nedokládá seznam podle odstavce 2, se dokládá technickým protokolem vydaným zkušební stanicí na náklady žadatele.
(4)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností technickou způsobilost dovezeného silničního vozidla podle odstavce 2 schválí, jsou-li splněny technické požadavky podle odstavce 1 písm. a), které jsou nezbytné pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo ochranu životního prostředí nebo života nebo zdraví člověka, a požadavek podle odstavce 1 písm. b).
(5)
Pokud obecní úřad obceobce s rozšířenou působností schválí technickou způsobilost dovezeného silničního vozidla, uvede v rozhodnutí údaje v rozsahu podle § 4 odst. 3.
HLAVA V
VÝJIMKY Z TECHNICKÝCH POŽADAVKŮ NA JEDNOTLIVĚ VYROBENÁ A DOVEZENÁ SILNIČNÍ VOZIDLA
§ 35a
(1)
Ministerstvo může povolit na žádost výjimku z technických požadavků, které musí vozidlo splňovat, pokud nedojde k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, životního prostředí nebo života nebo zdraví člověka. Výjimku nelze udělit z technických požadavků týkajících se
a)
brzd,
b)
vnějšího hluku,
c)
emise škodlivin ve výfukových plynech a
d)
odrušení vozidla a elektromagnetické kompatibility.
(2)
U silničních vozidel členů diplomatických misí může ministerstvo udělit výjimku i z technických požadavků uvedených v odstavci 1 písm. a) až d) za podmínky, že
a)
vlastník tohoto silničního vozidla při ukončení diplomatické mise vyveze silniční vozidlo z České republiky, nebo
b)
jiný člen diplomatické mise požádá o registraci tohoto silničního vozidla v registru vozidel.
ČÁST ČTVRTÁ
VOZIDLO V PROVOZU
HLAVA I
SILNIČNÍ VOZIDLO V PROVOZU
§ 36
(1)
Na pozemních komunikacích lze provozovat pouze takové silniční vozidlo, které je technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích podle tohoto zákona.
(2)
Pro zkušební provoz může být na pozemních komunikacích provozováno silniční vozidlo jen na základě povolení vydaného ministerstvem po ověření podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.
(3)
Provozovatel silničního vozidla je povinen udržovat vozidlo v řádném technickém stavu podle pokynů pro obsluhu a údržbu stanovených výrobcem.
(4)
Záznam o celkové ujeté vzdálenosti na počítadle ujeté vzdálenosti nesmí být měněn, ledaže ke změně dojde při opravě nebo výměně počítadla ujeté vzdálenosti. O provedení opravy nebo výměny počítadla ujeté vzdálenosti vystaví osoba, která tuto opravu nebo výměnu provedla, protokol, jenž předá provozovateli silničního vozidla. Provozovatel silničního vozidla předá protokol stanici technické kontroly při nejbližší evidenční kontrole. Tento protokol obsahuje
a)
identifikační číslo silničního vozidla (VIN), není-li, pak výrobní číslo podvozku silničního vozidla,
b)
stav celkové ujeté vzdálenosti před provedením a po provedení opravy nebo výměny počítadla ujeté vzdálenosti,
c)
datum a důvod provedení opravy nebo výměny počítadla ujeté vzdálenosti a
d)
jméno a adresu bydliště nebo sídla osoby provádějící opravu nebo výměnu počítadla ujeté vzdálenosti.
§ 37
Technicky nezpůsobilé silniční vozidlo k provozu
(1)
Silniční vozidlo je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích, pokud
a)
pro závady v technickém stavu bezprostředně ohrožuje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích,
b)
poškozuje životní prostředí nad míru stanovenou prováděcím právním předpisem,
c)
jeho technická způsobilost nebyla schválena, jde-li o vozidlo, jehož technická způsobilost podléhá schválení, nebo nesplňuje technické požadavky na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, jde-li o vozidlo, jehož technická způsobilost nepodléhá schválení, nebo
d)
byly na vozidle provedeny neschválené změny anebo zásahy do identifikátorů vozidla, například VIN.
(2)
Před provedením změny na silničním vozidle, která bude mít za následek jeho technickou nezpůsobilost k provozu podle odstavce 1, je právnická nebo fyzická podnikající osoba provádějící změnu povinna písemně upozornit provozovatele vozidla na tuto skutečnost. Je-li provedení takovéto změny nabízeno veřejně, musí tato nabídka obsahovat zřetelné upozornění, že provedení změny bude mít za následek technickou nezpůsobilost silničního vozidla k provozu.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví technické požadavky na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích pro silniční vozidla, jejichž technická způsobilost nepodléhá schválení.
§ 38
Silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla v provozu
(1)
Provozovatel silničního vozidla nesmí provozovat na pozemních komunikacích vozidlo,
a)
které je technicky nezpůsobilé k provozu,
b)
které není zaregistrováno v registru silničních vozidel v České republice nebo v registru silničních vozidel jiného státu, jde-li o silniční vozidlo podléhající registraci,
c)
na němž není umístěna tabulka s registrační značkou, přidělenou k tomuto vozidlu obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností nebo příslušným orgánem jiného státu, způsobem umožňujícím identifikaci vozidla,
d)
k němuž není splněna povinnost pojištění odpovědnosti z provozu vozidla,
e)
jehož technická způsobilost nebyla ověřena pravidelnou technickou prohlídkou provedenou v členském státěčlenském státě, technickou prohlídkou provedenou pro účely zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel nebo technickou prohlídkou dovezeného silničního vozidla nebo u něhož od provedení poslední takové technické prohlídky uplynula lhůta podle § 40; to neplatí, jde-li o silniční vozidlo, u něhož dosud neuplynula lhůta k provedení první pravidelné technické prohlídky nebo které nepodléhá pravidelným technickým prohlídkám, nebo
f)
které nemá identifikační údaje v souladu s údaji uvedenými v registru silničních vozidel nebo v osvědčení o registraci silničního vozidla.
(2)
Provozovatel silničního vozidla musí při jízdě do zahraničí umístit na silničním motorovém vozidle mezinárodní rozlišovací značku České republiky. Mezinárodní rozlišovací značka České republiky obsahuje označení CZ.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví způsob umístění tabulky s registrační značkou na vozidlo.
§ 38a
Zkušební provoz
(1)
Silniční vozidlo, jehož technická způsobilost podléhá schválení, ale nebyla schválena, lze na pozemních komunikacích provozovat pouze na základě povolení ministerstva za účelem zkušebních jízd při vývoji, výrobě nebo schvalování silničního vozidla, jeho systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků (dále jen „zkušební provoz“).
(2)
Žádost o povolení zkušebního provozu může podat
a)
výrobce pro silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, které vyvíjí nebo vyrábí, nebo
b)
provozovatel technické zkušebny, pro silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, u kterých technická zkušebna ověřuje splnění technických požadavků.
(3)
Ministerstvo zkušební provoz povolí, pokud žadatel doloží, že z hlediska svého technického vybavení, personálního zabezpečení a organizační struktury zajistí, aby při zkušebním provozu nedošlo k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, životního prostředí nebo života nebo zdraví člověka. Ministerstvo může pro tento účel v rozhodnutí o povolení stanovit podmínky zkušebního provozu.
(4)
Ministerstvo na základě povolení zkušebního provozu přidělí žadateli zvláštní registrační značky. Tabulky s přidělenými zvláštními registračními značkami předá ministerstvo obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má žadatel sídlo, který je spolu s dokladem osvědčujícím přidělení zvláštní registrační značky a knihou jízd vydá žadateli. Knihu jízd lze vydat opakovaně na žádost výrobce nebo provozovatele technické zkušebny; k žádosti se přiloží použitá kniha jízd.
(5)
Výrobce nebo provozovatel technické zkušebny, kterým byl povolen zkušební provoz, jsou povinni
a)
provozovat na pozemních komunikacích silniční vozidlo, jehož technická způsobilost nebyla schválena, pouze za účelem zkušebního provozu,
b)
zajistit, aby při zkušebním provozu nedošlo k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, životního prostředí nebo života nebo zdraví člověka,
c)
užívat tabulky s přidělenými zvláštními registračními značkami pouze za účelem zkušebního provozu,
d)
vést záznam o každé provedené zkušební jízdě silničního vozidla v knize jízd,
e)
používat při zkušebním provozu pouze silniční vozidlo, které opatřili tabulkou s přidělenou zvláštní registrační značkou,
f)
vybavit před zahájením zkušební jízdy silniční vozidlo dokladem osvědčujícím přidělení zvláštní registrační značky a knihou jízd se záznamem o prováděné zkušební jízdě,
g)
mít po celou dobu trvání zkušebního provozu sjednáno pojištění odpovědnosti za škody způsobené při tomto provozu a
h)
oznámit ministerstvu změnu podmínek podle odstavce 3, na základě kterých povolilo zkušební provoz, do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala.
(6)
Ministerstvo odejme povolení zkušebního provozu, pokud výrobce nebo provozovatel technické zkušebny opakovaně nebo závažným způsobem porušili povinnosti podle odstavce 5 nebo podmínky stanovené v povolení.
§ 38b
Manipulační provoz a jízda z místa prodeje do místa registrace
(1)
Na základě povolení manipulačního provozu vydaného obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má žadatel sídlo, lze provozovat silniční vozidlo v rámci manipulačního provozu, kterým je provozování
a)
silničního vozidla, jehož technická způsobilost byla schválena a které podléhá registraci, ale není zapsáno v registru silničních vozidel, za účelem jeho distribuce a prodeje, nebo
b)
silničního vozidla, které je vyřazeno z provozu, za účelem jízdy v okruhu nejvýše 100 km od provozovny dopravce, pokud nejsou vozidlem přepravovány osoby ani náklad.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností povolí manipulační provoz na žádost
a)
výrobce pro jím vyráběná silniční vozidla,
b)
dovozce pro jím dovážená silniční vozidla, nebo
c)
prodejce pro jím prodávaná silniční vozidla, anebo
d)
dopravce pro jím přepravovaná nebo provozovaná silniční vozidla.
(3)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na základě povolení manipulačního provozu přidělí žadateli zvláštní registrační značky silničního vozidla a vydá tabulky s těmito značkami, doklad osvědčující přidělení zvláštní registrační značky a knihu jízd. Knihu jízd lze vydat opakovaně na žádost výrobce, dovozce, prodejce nebo dopravce; k žádosti se přiloží použitá kniha jízd.
(4)
Výrobce, dovozce, dopravce nebo prodejce, kterým byl povolen manipulační provoz, jsou povinni
a)
užívat tabulky s přidělenými zvláštními registračními značkami pouze za účelem manipulačního provozu,
b)
vést záznam o každé provedené jízdě silničního vozidla v knize jízd,
c)
používat při manipulačním provozu pouze silniční vozidlo, které opatřili tabulkou s přidělenou zvláštní registrační značkou,
d)
vybavit před zahájením jízdy silniční vozidlo dokladem osvědčujícím přidělení zvláštní registrační značky a knihou jízd se záznamem o prováděné jízdě a
e)
mít po celou dobu trvání manipulačního provozu sjednáno pojištění odpovědnosti za škody způsobené při tomto provozu.
(5)
Silniční vozidlo, jehož technická způsobilost byla schválena a které podléhá registraci, ale není zapsáno v registru silničních vozidel, lze na pozemních komunikacích provozovat bez povolení manipulačního provozu za účelem jízdy z místa prodeje do místa registrace silničního vozidla, pokud je opatřeno platnou tabulkou se zvláštní registrační značkou. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností přidělí prodejci na jeho žádost zvláštní registrační značky pro tento účel a vydá tabulky s těmito značkami a evidenční knihu. Evidenční knihu lze vydat opakovaně na žádost prodejce; k žádosti se přiloží použitá evidenční kniha.
(6)
Prodejce je oprávněn umístit tabulku se zvláštní registrační značkou přidělenou podle odstavce 5 pouze na silniční vozidlo, které prodal; tato registrační značka je platná po dobu 10 dnů ode dne umístění. Prodejce na zvláštní registrační značce s omezenou platností vyznačí dobu její platnosti a umístění značky zaznamená v evidenční knize.
(7)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností odejme
a)
povolení manipulačního provozu, pokud výrobce, dovozce, prodejce nebo dopravce opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnosti podle odstavce 4, nebo
b)
zvláštní registrační značky přidělené podle odstavce 5, pokud prodejce opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnosti podle odstavce 6.
§ 38c
(1)
Na žádost výrobce, provozovatele technické zkušebny, dovozce nebo prodejce povolí ministerstvo jízdu silničního vozidla do jiného státu při zkušebním nebo manipulačním provozu, pokud jejím účelem je
a)
provedení zkušebních úkonů nebo přestavba, kterou nelze provést na území České republiky, nebo
b)
propagace nebo dodání silničního vozidla při jeho prodeji.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vydá na žádost výrobci, provozovateli technické zkušebny nebo prodejci, kterým byla povolena jízda silničního vozidla do jiného státu podle odstavce 1, osvědčení o registraci silničního vozidla, jehož platnost omezí na dobu trvání jízdy do jiného státu; doba platnosti nesmí překročit 3 roky, je-li účelem jízdy provedení zkušebních úkonů nebo přestavba, nebo 6 měsíců, je-li účelem jízdy propagace nebo dodání silničního vozidla při jeho prodeji. Příslušným k vydání osvědčení o registraci silničního vozidla je obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má žadatel sídlo.
(3)
Výrobce, provozovatel technické zkušebny, prodejce, dopravce nebo dovozce, kterým byly přiděleny zvláštní registrační značky, doloží příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností řádné vedení dokladů vydaných podle § 38a a 38b v průběhu dvanáctého měsíce ode dne přidělení zvláštní registrační značky nebo ode dne předchozího doložení řádného vedení dokladů.
(4)
Ztrátu, odcizení, zničení nebo poškození tabulky s přidělenou zvláštní registrační značkou nebo dokladů vydaných podle § 38a a 38b nebo odstavce 2 oznámí jejich držitel úřadu obceobce s rozšířenou působností, který je vydal, do 15 dnů ode dne, kdy ke ztrátě, odcizení, zničení nebo poškození došlo; poškozené tabulky nebo doklady odevzdá spolu s oznámením. Na základě oznámení obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vydá novou tabulku s přidělenou zvláštní registrační značkou nebo doklady.
(5)
Tabulky s přidělenými zvláštními registračními značkami a doklady vydané podle § 38a, 38b nebo odstavce 2 jsou jejich držitelé povinni odevzdat obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, který je vydal,
a)
do 5 dnů ode dne
1.
odnětí povolení zkušebního nebo manipulačního provozu,
2.
odnětí přidělených zvláštních registračních značek, nebo
3.
uplynutí doby platnosti osvědčení o registraci vozidla, nebo
b)
bez zbytečného prodlení poté, co se vydané tabulky nebo doklady staly nepotřebnými pro další činnost jejich držitele.
(6)
Prováděcí právní předpis stanoví druhy zvláštních registračních značek a jejich formu, obsah a strukturu, provedení tabulek se zvláštní registrační značkou a způsob jejich umístění na silniční vozidlo, formální a obsahové náležitosti dokladu osvědčujícího přidělení zvláštní registrační značky, knihy jízd a evidenční knihy, způsob vedení knihy jízd a evidenční knihy a způsob vyznačení platnosti na tabulce se zvláštní registrační značkou.
§ 38d
(1)
Kterýkoli obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na žádost vlastníka silničního vozidla, jehož technická způsobilost byla schválena a které podléhá registraci, ale není zapsáno v registru silničních vozidel, přidělí k tomuto vozidlu zvláštní registrační značku s omezenou platností pro vývoz do jiného státu, vydá tabulky s touto přidělenou zvláštní registrační značkou v počtu odpovídajícím kategorii vozidla a vydá osvědčení o přidělení zvláštní registrační značky s omezenou platností pro vývoz do jiného státu, jsou-li podle evidenční kontroly provedené v České republice, která nebyla provedena více než 1 rok před podáním žádosti, skutečný stav silničního vozidla a jeho identifikační údaje v souladu s údaji podle § 48 odst. 3 písm. a), a byla-li splněna podmínka podle § 6 odst. 3 písm. b).
(2)
Osvědčení o přidělení zvláštní registrační značky s omezenou platností pro vývoz do jiného státu pozbývá platnosti dnem uplynutí platnosti zvláštní registrační značky s omezenou platností pro vývoz do jiného státu.
(3)
K žádosti podle odstavce 1 žadatel přiloží
a)
doklad o technické způsobilosti
1.
podle § 6 odst. 5, nebo
2.
vydaný jiným než členským státemčlenským státem, jde-li o silniční vozidlo určené pro vývoz do jiného než členského státučlenského státu, a
b)
doklad o nabytí vlastnického práva k silničnímu vozidlu.
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví vzor osvědčení o přidělení zvláštní registrační značky s omezenou platností pro vývoz do jiného státu a způsob provádění zápisů v osvědčení o přidělení zvláštní registrační značky s omezenou platností pro vývoz do jiného státu.
§ 39
Provozovatel silničního vozidla je na svůj náklad povinen přistavit silniční vozidlo k pravidelné technické prohlídce ve lhůtě stanovené tímto zákonem.
§ 40
Pravidelné technické prohlídky
(1)
Provozovatel silničního vozidla, které před zápisem do registru silničních vozidel nebylo registrováno v jiném státě, přistaví silniční vozidlo k pravidelné technické prohlídce ve lhůtě 4 let ode dne zápisu vozidla do registru silničních vozidel a poté pravidelně ve lhůtě 2 let ode dne provedení předchozí pravidelné technické prohlídky, jde-li o silniční vozidlo kategorie
a)
M1, N1 nebo O2 s výjimkou vozidla uvedeného v odstavci 2 písm. a),
b)
O1 s výjimkou vozidla uvedeného v odstavci 3 písm. a), nebo
c)
Z konstrukčně určené k pohybu na sněhu nebo ledu s výjimkou vozidla uvedeného v odstavci 2 písm. a).
(2)
Provozovatel silničního vozidla, které před zápisem do registru silničních vozidel nebylo registrováno v jiném státě, přistaví silniční vozidlo k pravidelné technické prohlídce ve lhůtě 1 roku ode dne zápisu vozidla do registru silničních vozidel a poté pravidelně ve lhůtě 1 roku ode dne provedení předchozí pravidelné technické prohlídky, jde-li o silniční vozidlo kategorie
a)
Z konstrukčně určené k pohybu na sněhu nebo ledu, M1, N1 nebo L
1.
s právem přednostní jízdy,
2.
zapsané v evidenci vozidel taxislužby nebo
3.
určené půjčovnou vozidel k nájmu, nebo
b)
M2, M3, N2, N3, O3 nebo O4.
(3)
Provozovatel silničního vozidla, které před zápisem do registru silničních vozidel nebylo registrováno v jiném státě, přistaví silniční vozidlo k pravidelné technické prohlídce ve lhůtě 6 let ode dne zápisu vozidla do registru silničních vozidel a poté pravidelně ve lhůtě 4 let ode dne provedení předchozí pravidelné technické prohlídky, jde-li o
a)
nebrzděné silniční vozidlo kategorie O1, nebo
b)
silniční vozidlo kategorie L, s výjimkou vozidel podle odstavce 2 písm. a); je-li silniční vozidlo kategorie L se zdvihovým objemem spalovacího motoru nepřevyšujícím 50 cm3 nebo s nejvyšší konstrukční rychlostí nepřevyšující 50 km.h-1 opatřeno šlapadly, nepodléhá pravidelné technické prohlídce.
(4)
Bylo-li silniční vozidlo bezprostředně před zápisem do registru silničních vozidel registrováno v jiném členském státěčlenském státě, použijí se odstavce 1 až 3 pro jeho přistavení k pravidelné technické prohlídce obdobně. Lhůta pro provedení první pravidelné technické prohlídky silničního vozidlatechnické prohlídky silničního vozidla se počítá ode dne jeho první registrace v jiném členském státěčlenském státě. Lhůta pro následné pravidelné technické prohlídky silničního vozidlatechnické prohlídky silničního vozidla se počítá ode dne provedení poslední pravidelné technické prohlídky v členském státěčlenském státě, ode dne provedení technické prohlídky pro účely zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel nebo ode dne provedení technické prohlídky jednotlivě dovezeného silničního vozidla.
(5)
Provozovatel silničního vozidla, které bylo bezprostředně před zápisem do registru silničních vozidel registrováno v jiném než členském státěčlenském státě, přistaví silniční vozidlo k pravidelné technické prohlídce ve lhůtě
a)
2 let ode dne provedení technické prohlídky pro účely zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel a poté pravidelně ve lhůtě 2 let ode dne provedení předchozí pravidelné technické prohlídky, jde-li o silniční vozidlo uvedené v odstavci 1,
b)
1 roku ode dne provedení technické prohlídky pro účely zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel a poté pravidelně ve lhůtě 1 roku ode dne provedení předchozí pravidelné technické prohlídky, jde-li o silniční vozidlo uvedené v odstavci 2, nebo
c)
4 let ode dne provedení technické prohlídky pro účely zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel a poté pravidelně ve lhůtě 4 let ode dne provedení předchozí pravidelné technické prohlídky, jde-li o silniční vozidlo uvedené v odstavci 3.
(6)
Má-li provozovatel silničního motorového vozidla kategorií uvedených v § 40 zpřístupněnu datovou schránku35), ministerstvo 60 dnů před skončením platnosti technické prohlídky vozidla ve lhůtách stanovených pro jeho pravidelnou technickou prohlídku vyrozumí držitele prostřednictvím datové schránky o skončení platnosti pravidelné technické prohlídky podle § 40 odst. 1 až 3.
§ 47
Technická prohlídka
(1)
Technickou prohlídkou silničního vozidlaTechnickou prohlídkou silničního vozidla se rozumí kontrola technického stavu a fungování silničního vozidla, jeho systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků a jejich vlivu na životní prostředí nebo evidenční kontrola silničního vozidla.
(2)
Technické prohlídky se podle účelu a rozsahu prováděných kontrol člení na
a)
pravidelné technické prohlídky,
b)
technické prohlídky silničních vozideltechnické prohlídky silničních vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí,
c)
technické prohlídky historických vozidelhistorických vozidel,
d)
technické prohlídky prováděné za účelem schválení technické způsobilosti silničního vozidla,
e)
technické prohlídky prováděné za účelem zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel,
f)
technické prohlídky prováděné při technické silniční kontrole podle zákona o silničním provozu,
g)
technické prohlídky prováděné na žádost,
h)
opakované technické prohlídky prováděné při zjištění vážné nebo nebezpečné závady na silničním vozidle,
i)
opakované technické prohlídky prováděné v rámci státního odborného dozoru a
j)
samostatně prováděné evidenční kontroly silničního vozidla.
(3)
Přístroje pro provádění technické prohlídky stanovené prováděcím právním předpisem schvaluje ministerstvo na základě zkoušek provedených technickou zkušebnou. Přístroje musí být metrologicky ověřeny a navázány.
(4)
Fyzická osoba, která vozidlo k technické prohlídce přistavila, je oprávněna být při této technické prohlídce přítomna; přitom je povinna řídit se pokyny zaměstnanců provozovatele stanice technické kontroly nebo provozovatele stanice měření emisí pro zachování bezpečnosti při technické prohlídce. Technická prohlídka se neprovede, brání-li tomu znečištění vozidla nebo vybavení vozidla poklicemi kol anebo ohrožuje-li technický stav vozidla život nebo zdraví kontrolního technika.
(5)
Měření emisí v rámci technické prohlídky lze provést ve stanici měření emisí před provedením ostatních kontrolních úkonů ve stanici technické kontroly. O provedení měření emisí vystaví stanice měření emisí protokol, který předá fyzické osobě, která vozidlo do stanice měření emisí přistavila.
(6)
Je-li měření emisí provedeno podle odstavce 5, kontrolní technik stanice technické kontroly zahrne výsledky provedeného měření emisí do protokolu o technické prohlídce. Za den provedení pravidelné technické prohlídky silničního vozidlatechnické prohlídky silničního vozidla se v takovém případě považuje den, ve kterém byly provedeny ostatní kontrolní úkony v rámci pravidelné technické prohlídky ve stanici technické kontroly. Uplynulo-li mezi dnem provedení měření emisí a dnem přistavení silničního vozidla k provedení ostatních kontrolních úkonů více než 30 dní, k provedenému měření emisí se nepřihlíží.
Hodnocení technického stavu a technické způsobilosti silničního motorového vozidla k provozu a vyznačení výsledku technické prohlídky
§ 48
(1)
Stanice technické kontroly při technické prohlídce s výjimkou samostatně prováděné evidenční kontroly zjišťuje, zda technický stav a činnost silničního vozidla, jeho systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků je bez závad nebo má závady, porovnáním skutečného technického stavu silničního vozidla s podmínkami stanovenými pro technický stav vozidla tímto zákonem.
(2)
Stanice technické kontroly nesmí při technické prohlídce seřizovat a opravovat silniční vozidlo, s výjimkou jednoduchého seřízení světlometů nebo volnoběžných parametrů motoru.
(3)
Stanice technické kontroly při evidenční kontrole silničního vozidla zjišťuje
a)
soulad skutečného stavu silničního vozidla a jeho identifikačních údajů s údaji uvedenými v
1.
registru silničních vozidel a osvědčení o registraci silničního vozidla,
2.
osvědčení o registraci silničního vozidla vydaném jiným členským státemčlenským státem, nebo
3.
dokladu obdobném osvědčení o registraci silničního vozidla vydaném jiným než členským státemčlenským státem a
b)
stav počítadla ujeté vzdálenosti silničního vozidla.
(4)
O provedení technické prohlídky silničního vozidlatechnické prohlídky silničního vozidla vyhotoví stanice technické kontroly na základě záznamníku závad protokol o technické prohlídce a předá jej fyzické osobě, která vozidlo k technické prohlídce přistavila.
(5)
Protokol o evidenční kontrole silničního vozidla pozbývá platnosti, pokud po provedení evidenční kontroly došlo
a)
ke změnám na vozidle, které nejsou v souladu s údaji uvedenými ke dni provedení kontroly v registru silničních vozidel, v osvědčení o registraci silničního vozidla nebo v obdobném dokladu vydaném jiným než členským státemčlenským státem, nebo
b)
ke snížení hodnoty ujeté vzdálenosti na počítadle ujeté vzdálenosti silničního vozidla.
(6)
Na měření emisí prováděné ve stanici měření emisí se odstavce 1 a 2 použijí obdobně.
(7)
Rozsah a způsob provádění technických prohlídek, identifikační údaje vozidla, kontrolní úkony, technické podmínky pro hodnocení výsledku technické prohlídky, způsob hodnocení výsledku technické prohlídky a způsob vyznačování provedení technických prohlídek stanoví prováděcí právní předpis.
§ 48a
Informační systém technických prohlídek
(1)
Informační systém technických prohlídek slouží k evidenci, kontrole a vyhodnocování činnosti stanic technické kontroly a stanic měření emisí, k sestavení protokolů o technické prohlídce a k evidenci kontrolních nálepek. V informačním systému technických prohlídek jsou obsaženy údaje dokumentující přítomnost vozidel na stanici technické kontroly a stanici měření emisí, údaje o zahájení a provedení technické prohlídky, o vozidlech, na kterých byla technická prohlídka provedena, o závadách zjištěných v průběhu technické prohlídky a údaje o kontrolních technicích provádějících technické prohlídky.
(2)
V informačním systému technických prohlídek jsou dále obsaženy
a)
údaje o provozovateli stanice technické kontroly nebo stanice měření emisí, kterými jsou jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno,
b)
údaje o oprávnění k provozování stanice technické kontroly, osvědčení k provozování stanice technické kontroly, oprávnění k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a oprávnění k provádění technické kontroly vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích a povolení k provozování stanice měření emisí,
c)
údaje o kontrolních technicích, kterými jsou
1.
jméno, popřípadě jména, a příjmení a adresa bydliště,
2.
stanice technické kontroly nebo stanice měření emisí, pro kterou vykonávají svou činnost, a
3.
údaje o uděleném osvědčení kontrolního technika, a
d)
technické údaje o vozidlech nezbytné pro jejich zápis do registru silničních vozidel a provádění pravidelných technických prohlídek.
(3)
Informační systém technických prohlídek je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního právního předpisu17).
(4)
Správcem informačního systému technických prohlídek je ministerstvo.
(5)
Provozovatelé stanic technické kontroly a provozovatelé stanic měření emisí předávají údaje podle odstavce 1 správci informačního systému technických prohlídek. Formu, obsah a způsob předávání údajů správci informačního systému technických prohlídek stanoví prováděcí právní předpis.
(6)
Správce informačního systému technických prohlídek zřídí přístup do informačního systému technických prohlídek provozovateli stanice technické kontroly nebo provozovateli stanice měření emisí do 3 pracovních dnů ode dne doručení
a)
kopie osvědčení k provozování stanice technické kontroly zaslaného krajským úřadem nebo kopie povolení k provozování stanice měření emisí zaslaného obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností,
b)
žádosti provozovatele stanice technické kontroly o zřízení přístupu s přiloženou kopií osvědčení, pokud byla žádost doručena dříve než kopie osvědčení podle písmene a), nebo
c)
žádosti provozovatele stanice měření emisí o zřízení přístupu s přiloženou kopií povolení k provozování stanice měření emisí, pokud byla žádost doručena dříve než kopie povolení podle písmene a).
(7)
Správce informačního systému technických prohlídek po zřízení přístupu podle odstavce 5 doručí zaměstnancům provozovatele stanice technické kontroly a zaměstnancům provozovatele stanice měření emisí, kteří absolvovali školení pro používání tohoto systému, do vlastních rukou přístupové údaje pro přístup do informačního systému technických prohlídek. Školení pro používání informačního systému technických prohlídek zajišťuje jeho správce.
(8)
Ministerstvo umožní nepřetržitý dálkový přístup k informacím z informačního systému technických prohlídek
a)
Policii České republiky a Vojenské policii,
b)
orgánům Finanční správy České republiky v rozsahu nezbytném pro výkon jejich působnosti,
c)
krajským úřadům v rozsahu nezbytném pro účely provádění kontroly a vedení řízení o přestupku podle tohoto zákona nebo pro účely vedení jiného řízení podle tohoto zákona a
d)
obecním úřadům obcíobcí s rozšířenou působností v rozsahu nezbytném pro účely provádění kontroly a vedení řízení o přestupku podle tohoto zákona nebo pro účely vedení jiného řízení podle tohoto nebo jiného zákona.
(9)
Ustanovení odstavců 1 až 7 se nevztahují na stanice technické kontroly a stanice měření emisí, které provádějí pouze technické prohlídky vozidel Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, Policie České republiky, Celní správy České republiky, orgánů Finanční správy České republiky, Bezpečnostní informační služby nebo Generální inspekce bezpečnostních sborů (dále jen „neveřejná stanice technické kontroly a neveřejná stanice měření emisí“).
§ 49
Technickou prohlídkou silničního vozidlaTechnickou prohlídkou silničního vozidla mohou být zjištěny 3 stupně závad, kterými jsou
a)
lehká závada, která nemá významný vliv na provozní vlastnosti vozidla, bezpečnost provozu na pozemních komunikacích ani životní prostředí,
b)
vážná závada, která ovlivňuje provozní vlastnosti vozidla, je způsobilá ohrozit provoz na pozemních komunikacích, může nepříznivě působit na životní prostředí nebo spočívá ve vážném nedostatku v identifikaci vozidla, nebo
c)
nebezpečná závada, která bezprostředně ohrožuje bezpečnost jízdy silničního vozidla, provoz na pozemních komunikacích nebo životní prostředí.
§ 50
(1)
Silniční vozidlo je technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích, pokud technickou prohlídkou silničního vozidlatechnickou prohlídkou silničního vozidla nebyly zjištěny žádné závady nebo jen lehké závady. Byly-li technickou prohlídkou zjištěny lehké závady, provozovatel silničního vozidla je povinen je odstranit.
(2)
Na zadní tabulku registrační značky silničního vozidla umístí stanice technické kontroly kontrolní nálepku o kontrole technické způsobilosti silničního vozidla s vyznačením měsíce a roku příští pravidelné technické prohlídky silničního vozidlatechnické prohlídky silničního vozidla.
§ 51
(1)
Zjistí-li se technickou prohlídkou silničního vozidlatechnickou prohlídkou silničního vozidla nebo technickou silniční kontrolou podle zvláštního právního předpisu26) nebo obdobnou kontrolou v jiném členském státěčlenském státě vážná závada, je vozidlo technicky způsobilé k provozu pouze na dobu 30 dnů ode dne vydání protokolu o technické prohlídce silničního vozidlatechnické prohlídce silničního vozidla nebo ode dne vydání dokladu o provedené technické silniční kontrole. Provozovatel silničního vozidla je povinen v této lhůtě přistavit silniční vozidlo s odstraněnou vážnou závadou stanici technické kontroly k provedení opakované technické prohlídky.
(2)
Při zjištění vážné závady platí pro postup stanice technické kontroly § 50 odst. 2 obdobně; to neplatí, jde-li o historické vozidlohistorické vozidlo.
(3)
Pokud provozovatel silničního vozidla nepostupuje způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo bude-li opakovanou technickou prohlídkou zjištěna odstraňovaná závada opakovaně, je vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu (§ 37) a nesmí být v provozu používáno. Provozovatel je povinen zajistit na vlastní náklad jeho odtažení ze stanice technické kontroly.
§ 52
(1)
Pokud je technickou prohlídkou silničního vozidlatechnickou prohlídkou silničního vozidla zjištěna nebezpečná závada, je vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu a nesmí být používáno v provozu. Provozovatel je povinen zajistit na vlastní náklad
a)
odtažení vozidla ze stanice technické kontroly,
b)
odstranění nebezpečné závady,
c)
přistavení silničního vozidla k opakované technické prohlídce.
(2)
Stanice technické kontroly při zjištění nebezpečné závady odstraní kontrolní nálepku o technické způsobilosti silničního vozidla ze zadní tabulky registrační značky; to neplatí, jde-li o historické vozidlohistorické vozidlo.
(3)
Pokud je nebezpečná závada zjištěna technickou silniční kontrolou podle zvláštního právního předpisu26) nebo obdobnou kontrolou v jiném členském státěčlenském státě, použije se odstavec 1 písm. b) a c) obdobně.
§ 52a
(1)
Obdrží-li ministerstvo od příslušného orgánu jiného členského státučlenského státu doklad o provedené technické silniční kontrole silničního vozidla zapsaného v registru silničních vozidel, z nějž vyplývá, že u silničního vozidla byla zjištěna vážná nebo nebezpečná závada, postoupí neprodleně tento doklad příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností.
(2)
Obdrží-li ministerstvo doklad o provedené technické silniční kontrole podle zvláštního právního předpisu26), z něhož vyplývá, že u silničního vozidla registrovaného v jiném členském státěčlenském státě byla zjištěna vážná nebo nebezpečná závada, postoupí neprodleně tento doklad příslušnému orgánu tohoto členského státučlenského státu.
§ 52b
Technická prohlídka silničních vozidelTechnická prohlídka silničních vozidel konstrukčně určených k pohybu na sněhu nebo ledu může být provedena v místě určeném příslušným krajským úřadem mobilním způsobem. Technickou prohlídku lze na určeném místě provést tehdy, pokud to místní a klimatické podmínky umožňují.
§ 53
(1)
Výrobu a distribuci kontrolních nálepek technické způsobilosti silničního motorového vozidla a tiskopisů zajišťuje ministerstvo prostřednictvím pověřených organizací.
(2)
Vzory protokolu o technické prohlídce vozidla, záznamníku závad, protokolu o měření emisíměření emisí vozidla a kontrolní nálepky technické způsobilosti vozidla a způsob jejího vyplnění a umístění na tabulku s registrační značkou stanoví prováděcí právní předpis.
HLAVA II
STANICE TECHNICKÉ KONTROLY
§ 54
Oprávnění k provozování stanice technické kontroly
(1)
Stanice technické kontroly je pracoviště specializované na provádění technických prohlídek silničních vozideltechnických prohlídek silničních vozidel.
(2)
Stanici technické kontroly může provozovat právnická nebo fyzická osoba, která má k jejímu provozování oprávnění udělené a osvědčení vydané krajským úřadem. Příslušným k rozhodování o udělení oprávnění je krajský úřad, v jehož správním obvodu bude provozovatel stanice technické kontroly vykonávat svoji činnost.
(3)
Oprávnění může krajský úřad udělit žadateli jen tehdy, je-li záměr provozovat stanici technické kontroly v souladu se stanoveným způsobem a rozsahem pokrytí správního obvodu činnostmi stanic technické kontroly, pokud:
a)
je kapacitní potřeba technických prohlídek na území okresu v rámci správního obvodu krajského úřadu, v němž má být uvažovaná stanice technické kontroly provozována, vyšší než 80 % kapacity stávajících kontrolních linek stanic technické kontroly v provozu, rozšířených o kapacitu vydaných oprávnění, na území každého takového okresu a
b)
je-li počet skutečně provedených technických prohlídek ve stanicích technické kontroly na území okresu v rámci správního obvodu krajského úřadu, v němž má být uvažovaná stanice technické kontroly provozována, vyšší než 80 % kapacity stávajících kontrolních linek stanic technické kontroly v provozu, rozšířených o kapacitu vydaných oprávnění, na území každého takového okresu.
(4)
Způsob výpočtu kapacitní potřeby technických prohlídek, kapacity kontrolních linek stanic technické kontroly a počtu skutečně provedených technických prohlídek stanoví prováděcí právní předpis. Výpočet se provádí na základě údajů získaných z centrálního registru vozidel a z informačního systému technických prohlídek vždy k 1. lednu a k 1. červenci za období předcházejících 12 měsíců.
(5)
Kapacitní potřeba technických prohlídek na území okresu se stanoví z příslušného počtu registrovaných vozidel jednotlivých kategorií vozidel na území okresu, věkového rozložení vozidel, lhůt pravidelných technických prohlídek jednotlivých kategorií vozidel, časové pracnosti provedení jednotlivých druhů technických prohlídek a podílu jednotlivých druhů technických prohlídek.
(6)
Kapacita kontrolních linek stanic technické kontroly na území okresu se stanoví z počtu kontrolních stání linky stanic technické kontroly, počtu produktivních dnů v roce, průměrné provozní doby stanice technické kontroly v hodinách přepočtené na jeden pracovní den pětidenního pracovního týdne a časové pracnosti pravidelných technických prohlídek vozidel kategorie M1 pro kontrolní linky stanice technické kontroly pro osobní automobily a N3 pro kontrolní linky stanice technické kontroly pro užitkové automobily.
(7)
Počet skutečně provedených technických prohlídek na kontrolní lince stanice technické kontroly se stanoví z počtu jednotlivých druhů technických prohlídek vozidel jednotlivých kategorií a časové pracnosti provedení jednotlivých druhů technických prohlídek pro jednotlivé kategorie vozidel.
(8)
Časová pracnost provedení jednotlivých druhů technických prohlídek pro jednotlivé kategorie vozidel se stanoví jako průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky kontrolním technikem na kontrolní lince stanice technické kontroly do ukončení technické prohlídky kontrolním technikem na kontrolní lince stanice technické kontroly ze všech provedených technických prohlídek každého takového druhu technické prohlídky na území České republiky stanovený z centrálního informačního systému technických prohlídek z dat za předcházejících 12 měsíců.
(9)
Kontrolní linka pro osobní automobily má 3 kontrolní stání při délce linky minimálně 26 m, nebo 4 kontrolní stání při délce linky minimálně 33 m. Kontrolní linka pro užitkové automobily má 2 kontrolní stání při délce linky minimálně 42 m.
(10)
Krajský úřad, je-li splněna podmínka podle odstavce 3, udělí žadateli oprávnění k provozování stanice technické kontroly za těchto dalších podmínek:
a)
žadatel nebo, je-li žadatelem právnická osoba, členové jejího statutárního orgánu dosáhli věku 18 let, jsou svéprávní a bezúhonní,
b)
žadatel zajistí, aby prohlídky ve stanici technické kontroly prováděly jen osoby bezúhonné, které jsou držiteli profesního osvědčení kontrolního technika,
c)
žádost o udělení oprávnění obsahuje předepsané náležitosti a kladná stanoviska příslušných orgánů podle § 55 odst. 2,
d)
žadatel zajistí, aby stanice technické kontroly byla vybavena přístroji a dalším technickým zařízením a programovým vybavením nezbytným k řádnému provádění technických prohlídek a souvisejících úkonů a aby měla stavební uspořádání potřebné pro výkon své činnosti.
(11)
Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň jednoho roku, pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním, nebo pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen. Za účelem zjištění, zda žadatel nebo členové jeho statutárního orgánu splňují podmínku bezúhonnosti, si krajský úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu9b) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(12)
Druhy stanic technické kontroly, požadavky na přístroje a další technické zařízení a programové vybavení nezbytné k řádnému provádění technických prohlídek a souvisejících úkonů, požadavky na stavební uspořádání potřebné pro výkon činnosti stanice technické kontroly, požadavky na místa určená pro provádění technických prohlídek mobilním způsobem a způsob metrologického zajištění přístrojů stanoví prováděcí právní předpis.
§ 55
Žádost o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly
(1)
Žádost o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly musí obsahovat
a)
druh stanice technické kontroly,
b)
adresu, popřípadě jiný údaj o umístění provozovny stanice technické kontroly, a
c)
termín předpokládaného zahájení provozu.
(2)
K žádosti žadatel přikládá
a)
popis objektu, příjezdových komunikací a parkoviště a, má-li provádět technické prohlídky mobilním způsobem, popis místa, kde budou prováděny,
b)
seznam technologického vybavení kontrolní linky,
c)
kladné vyjádření stavebního úřadu, v jehož územním obvodu má být stanice technické kontroly provozována, k záměru provozovat stanici technické kontroly z hlediska územního plánu, ochrany životního prostředí a popřípadě jiného veřejného zájmu a
d)
údaj o omezení provádění technických prohlídek pouze pro určitá vozidla, jedná-li se o neveřejnou stanici technické kontroly.
(3)
Je-li žadatelem nebo členem jeho statutárního orgánu cizinec, přiloží žadatel k žádosti za účelem posouzení jeho bezúhonnosti výpis z evidence trestů vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem státu, jehož je státním příslušníkem, a státu posledního pobytu, nebo výpis z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy. Nevydává-li takový stát výpis z evidence trestů, přiloží čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné posuzovanou osobou před orgánem tohoto státu nebo před notářem v České republice. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce.
§ 56
Rozhodnutí o oprávnění k provozování stanice technické kontroly
(1)
Krajský úřad v rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly uvede
a)
druh stanice technické kontroly,
b)
adresu provozovny stanice technické kontroly,
c)
počet kontrolních linek stanice technické kontroly pro osobní automobily a pro užitkové automobily a počet kontrolních stání na jednotlivých kontrolních linkách,
d)
technické vybavení stanice technické kontroly,
e)
stavební uspořádání stanice technické kontroly a, má-li provádět technické prohlídky mobilním způsobem, popis místa, kde budou prováděny, a
f)
omezení provádění technických prohlídek pouze pro určitá vozidla, jedná-li se o neveřejnou stanici technické kontroly.
(2)
Krajský úřad v rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly stanoví lhůtu pro zahájení provozu stanice technické kontroly v délce 24 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Po dobu řízení o vydání osvědčení podle § 57 a územního a stavebního řízení tato lhůta neběží. Není-li provoz stanice technické kontroly v této lhůtě zahájen, pozbývá udělené oprávnění platnosti dnem následujícím po dni, ve kterém lhůta uplynula. Krajský úřad může na žádost držitele oprávnění lhůtu přiměřeně prodloužit, pokud hrozí, že ji nebude možné dodržet z důvodů, které držitel oprávnění nezpůsobil, nemohl předpokládat ani jim nemohl zabránit.
(3)
Jde-li o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly osobě, které dosud nebylo přiděleno identifikační číslo osoby, přidělí jí krajský úřad identifikační číslo osoby současně s vydáním rozhodnutí podle odstavce 1; identifikační číslo v takovém případě poskytne správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci9c).
(4)
Před změnou skutečností uvedených v rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly podle odstavce 1 je provozovatel stanice technické kontroly povinen podat krajskému úřadu žádost o vydání nového rozhodnutí. Krajský úřad takové žádosti vyhoví, pouze jsou-li splněny podmínky podle § 54, kromě změny adresy provozovny stanice technické kontroly v rámci území téhož okresu ve správním obvodu krajského úřadu, kterou provede bez zkoumání podmínek podle § 54 v případě, že nedochází k dalším změnám v již vydaném oprávnění k provozování stanice technické kontroly podle § 54. Krajský úřad je vždy oprávněn přezkoumat přístrojové vybavení a stavebně technickou podobu nové provozovny stanice technické kontroly.
(5)
Stejnopis rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly zašle krajský úřad ministerstvu.
§ 57
Osvědčení k provozování stanice technické kontroly
(1)
Stanice technické kontroly musí mít ke dni zahájení provozu osvědčení. Osvědčení vydává krajský úřad, který rozhodoval o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly na základě žádosti provozovatele stanice technické kontroly.
(2)
Osvědčením krajský úřad osvědčí provozovateli, že stanice technické kontroly
a)
splňuje podmínky odborné způsobilosti osob zajišťujících provozování stanice technické kontroly,
b)
splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro provozování stanice technické kontroly,
c)
má vnitřní organizační strukturu, systém vnitřní kontroly a systém řízení jakosti pro provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly v souladu s prováděcím právním předpisem.
(3)
Osvědčení k provozování stanice technické kontroly se vydává na dobu neurčitou.
(4)
Kopii osvědčení krajský úřad zašle ministerstvu.
(5)
Způsob ověření plnění podmínek k provozování stanice technické kontroly a požadavky na vnitřní organizační strukturu, systém vnitřní kontroly a systém řízení jakosti pro provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly stanoví prováděcí právní předpis.
§ 58
Povinnosti provozovatele stanice technické kontroly
(1)
Provozovatel stanice technické kontroly je povinen zajistit po celou dobu provozování stanice technické kontroly, aby
a)
technické prohlídky vozidel byly prováděny osobami, které jsou držiteli platného profesního osvědčení kontrolního technika a nebyla jim zakázána činnost podle § 82 odst. 3,
b)
technické kontroly vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích byly prováděny osobami, které jsou držiteli platného osvědčení k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích,
c)
stanice technické kontroly byla provozována v souladu s rozhodnutím o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly podle § 56 a s podmínkami podle § 54,
d)
přístroje a zařízení používané k provádění technických prohlídek vozidel byly schváleny a metrologicky navázány podle zvláštního právního předpisu a udržovány podle pokynů výrobce,
e)
technické prohlídky jednotlivých kategorií vozidel byly prováděny v rozsahu, způsobem a v souladu s technickými podmínkami pro hodnocení výsledku technických prohlídek a se stanoveným způsobem vyznačování technických prohlídek podle § 48,
f)
údaje o zahájení technické prohlídky a údaje ze záznamníku závad byly neprodleně po jejich pořízení vkládány do informačního systému technických prohlídek,
g)
byly řádně zpracovávány záznamníky závad a protokoly o technické prohlídce vozidel podle § 48 odst. 7 a § 53 odst. 2,
h)
byly uveřejněny informace o způsobu a rozsahu technických prohlídek prováděných ve stanici technické kontroly v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo vyvěšením na veřejně přístupném místě nebo jejich poskytováním na vyžádání,
i)
stanice technické kontroly měla vnitřní organizační strukturu, systém vnitřní kontroly a systém řízení jakosti pro provádění technických prohlídek podle prováděcího právního předpisu,
j)
ve stanici technické kontroly nebyly prováděny pravidelné technické prohlídky silničních vozideltechnické prohlídky silničních vozidel registrovaných v jiných státech a
k)
osoby, které provádějí technické prohlídky, nebyly odměňovány způsobem, který by je motivoval ke zkreslování výsledků technických prohlídek.
(2)
Provozovatel stanice technické kontroly je povinen příslušnému krajskému úřadu písemně oznámit změny týkající se údajů uvedených v žádosti a dokladů podle § 55 nebo podle § 56 odst. 4 do 10 pracovních dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo.
(3)
Provozovatel stanice technické kontroly je povinen na základě vnitřní kontroly prováděné v rámci systému vnitřní kontroly podle § 57 odst. 2 písm. c) předložit krajskému úřadu vždy nejpozději do 31. března písemnou zprávu o výsledku vnitřní kontroly za období předchozího kalendářního roku. Náležitosti zprávy o výsledku vnitřní kontroly stanoví prováděcí právní předpis.
§ 58a
Krajský úřad nejméně jednou za 3 roky provádí kontrolu dodržování povinností provozovatele stanice technické kontroly vyplývajících z tohoto zákona a provozování stanice technické kontroly v souladu s rozhodnutím o oprávnění k provozování stanice technické kontroly.
§ 59
Odnětí oprávnění k provozování stanice technické kontroly
Krajský úřad odejme oprávnění k provozování stanice technické kontroly, jestliže
a)
při provádění technických prohlídek jsou opakovaně závažným způsobem porušeny povinnosti stanovené tímto zákonem,
b)
provozovatel stanice technické kontroly přestal splňovat podmínky pro jeho vydání, nebo
c)
o to provozovatel stanice technické kontroly požádal.
§ 59a
Pokud je současně s žádostí o odnětí oprávnění k provozování stanice technické kontroly podle § 59 písm. c) doručena krajskému úřadu žádost o udělení oprávnění k provozování stejné stanice technické kontroly při nezměněných podmínkách podle § 56 odst. 1 právnickou nebo fyzickou osobou, na kterou provozovatel hodlá převést provozování stanice technické kontroly, krajský úřad rozhodne o obou žádostech ve společném řízení. Podmínka podle § 54 odst. 3 se v takovém případě považuje za splněnou.
§ 59b
Stanice technické kontroly provádějící technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí
(1)
Provádět technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí z hlediska plnění požadavků stanovených mezinárodní smlouvou14) může pouze stanice technické kontroly, jejíž provozovatel je držitelem platného oprávnění k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí.
(2)
Ministerstvo vydá právnické nebo podnikající fyzické osobě na základě písemné žádosti oprávnění k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí nejvýše na dobu 5 let, pokud
a)
je žadatel držitelem oprávnění a osvědčení k provozování stanice technické kontroly,
b)
alespoň jedna osoba provádějící technické prohlídky v stanici technické kontroly provozované žadatelem, v níž mají být prováděny technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí, je odborně způsobilá pro provádění těchto prohlídek,
c)
žadatel vlastní nebo má právo užívat technické vybavení nezbytné k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a
d)
je záměr provádět technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí v souladu se stanoveným způsobem a rozsahem pokrytí území České republiky činnostmi stanic technické kontroly provádějících technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí.
(3)
Podmínky pro vydání oprávnění k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí podle odstavce 2 musí držitel oprávnění splňovat po celou dobu jeho platnosti.
(4)
Ministerstvo na žádost držitele platného oprávnění k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí prodlouží platnost tohoto oprávnění vždy nejvýše o dobu, na kterou může být oprávnění podle odstavce 2 uděleno, jsou-li splněny podmínky podle odstavce 2.
(5)
Ministerstvo odejme oprávnění k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí, jestliže
a)
při provádění prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí jsou závažným způsobem nebo opakovaně porušeny povinnosti stanovené tímto zákonem,
b)
právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je jeho držitelem, přestala splňovat podmínky pro vydání tohoto oprávnění, nebo
c)
o to držitel oprávnění požádal.
(6)
Osoba podle odstavce 2 písm. b) je odborně způsobilá pro provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí, pokud
a)
je držitelem platného profesního osvědčení kontrolního technika s potřebným rozsahem způsobilosti provádět technické prohlídky,
b)
absolvovala výuku spočívající v teoretické přípravě a praktickém výcviku provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí na kontrolních linkách stanice technické kontroly a
c)
složila závěrečnou zkoušku odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí.
(7)
Výuku podle odstavce 6 písm. b) zajišťuje právnická osoba zřízená ministerstvem nebo technická zkušebna, a to na základě pověření ministerstvem. Ministerstvo pověření odejme, nezajistí-li jeho držitel poskytování výuky v souladu s uděleným pověřením nebo prováděcím právním předpisem podle odstavce 8, nebo v případě, že o to držitel pověření požádal. Závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí provádí ministerstvo, které si za tím účelem zřídí nejméně tříčlennou zkušební komisi. Členy zkušební komise jmenuje ministerstvo z odborníků v oblasti dopravy. Předsedou zkušební komise je zaměstnanec ministerstva. O výsledku zkoušky vydá ministerstvo doklad.
(8)
Základní technické vybavení nezbytné pro provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí, způsob a rozsah pokrytí území České republiky činnostmi stanic technické kontroly provádějících technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí, potřebný rozsah způsobilosti provádět technické prohlídky, učební osnovu výuky, rozsah znalostí potřebných pro úspěšné absolvování závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a způsob provádění, organizování a hodnocení závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí před zkušební komisí stanoví prováděcí právní předpis.
Profesní osvědčení kontrolního technika
§ 60
(1)
Provádět technické prohlídky vozidel mohou osoby, které jsou držiteli profesního osvědčení kontrolního technika. O vydání profesního osvědčení kontrolního technika rozhoduje ministerstvo. V případě zamítnutí žádosti vydá ministerstvo rozhodnutí podle správního řádu.
(2)
Profesní osvědčení kontrolního technika vydá ministerstvo osobě, která
a)
má alespoň ukončené střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo s výučním listem v oboru souvisejícím s výrobou, opravou nebo technickou prohlídkou vozidel a odbornou praxi ve výrobě nebo opravě vozidel nejméně v rozsahu 3 let,
b)
je držitelem řidičského oprávnění pro skupiny vozidel, jejichž technické prohlídky bude provádět; pro vozidla kategorie M2 a M3 postačí řidičské oprávnění pro skupiny C nebo C1,
c)
absolvovala výuku spočívající v teoretické přípravě a praktickém výcviku k provádění technických prohlídek (dále jen „výuka v základním kurzu“),
d)
složila závěrečnou zkoušku odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek,
e)
je bezúhonná; za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň jednoho roku, pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním, nebo pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen a
f)
není ve střetu zájmů ve vztahu k provádění technických prohlídek; ve střetu zájmů je osoba, která
1.
provozuje podnikání nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost spočívající v prodeji nebo opravě vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků,
2.
je členem orgánu právnické osoby podnikající v oblasti prodeje nebo opravy vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků nebo
3.
vykonává závislou prácizávislou práci spočívající v prodeji nebo opravě vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků.
(3)
Za účelem zjištění, zda osoba splňuje podmínku bezúhonnosti podle odstavce 2 písm. e), si ministerstvo vyžádá podle zvláštního právního předpisu9b) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Žádá-li o vydání profesního osvědčení kontrolního technika cizinec, přiloží k žádosti za účelem posouzení jeho bezúhonnosti výpis z evidence trestů vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem státu, jehož je státním příslušníkem, a státu posledního pobytu, nebo výpis z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy. Nevydává-li takový stát výpis z evidence trestů, přiloží čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné posuzovanou osobou před orgánem tohoto státu nebo před notářem v České republice. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce.
(4)
Pokud v řízení o vydání profesního osvědčení kontrolního technika není prokázán opak, má se za to, že podmínka podle odstavce 2 písm. f) je splněna.
(5)
V profesním osvědčení kontrolního technika ministerstvo uvede kategorie silničních vozidel, jejichž technické prohlídky je kontrolní technik oprávněn provádět. Na žádost ministerstvo v profesním osvědčení kontrolního technika omezí oprávnění k provádění technických prohlídek na měření emisí vozidel; splnění požadavku podle odstavce 2 písm. f) bodu 3 se v takovém případě nevyžaduje a pro splnění požadavku podle odstavce 2 písm. b) postačí, je-li kontrolní technik držitelem řidičského oprávnění pro skupinu B. Vzor tiskopisu profesního osvědčení kontrolního technika stanoví prováděcí právní předpis.
§ 61
(1)
Profesní osvědčení kontrolního technika se vydává na dobu 3 let ode dne složení závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek.
(2)
Ministerstvo záznamem do profesního osvědčení kontrolního technika prodlouží jeho platnost na dobu tří let od uplynutí jeho dosavadní platnosti na žádost držitele, který
a)
v posledním roce platnosti profesního osvědčení kontrolního technika absolvoval prohlubovací kurz a složil zkoušku odborné způsobilosti kontrolního technika a
b)
splňuje podmínky pro vydání profesního osvědčení kontrolního technika podle § 60 odst. 2 písm. b), e) a f).
(3)
Ministerstvo vydá fyzické osobě, která byla držitelem profesního osvědčení kontrolního technika, od jehož konce platnosti uplynuly nejvýše 2 roky, na její žádost nové profesní osvědčení kontrolního technika, pokud
a)
absolvovala prohlubovací kurz a složila zkoušku odborné způsobilosti kontrolního technika v době po uplynutí platnosti profesního osvědčení kontrolního technika a
b)
splňuje podmínky pro vydání profesního osvědčení kontrolního technika podle § 60 odst. 2 písm. b), e) a f).
(4)
Ministerstvo rozhodne o odnětí profesního osvědčení kontrolního technika, pokud jeho držitel závažným způsobem nebo opakovaně porušil své povinnosti při provádění technických prohlídek nebo přestal-li splňovat podmínky pro jeho vydání podle § 60 odst. 2 písm. b), e) a f). Pokud bylo profesní osvědčení odňato z důvodu porušování povinností při provádění technických prohlídek, lze o vydání nového osvědčení požádat nejdříve po 5 letech od odnětí předchozího osvědčení.
(5)
Jde-li o profesní osvědčení kontrolního technika, jehož oprávnění k provádění technických prohlídek je omezeno na měření emisí vozidel, při postupu podle odstavce 2, 3 nebo 4 se k podmínce podle § 60 odst. 2 písm. f) bodu 3 nepřihlíží.
§ 61a
Povinnosti kontrolního technika
(1)
Kontrolní technik je povinen při provádění technických prohlídek vozidel
a)
provádět technické prohlídky v rozsahu, způsobem a v souladu s technickými podmínkami pro hodnocení výsledku technických prohlídek podle § 48,
b)
v průběhu technické prohlídky vyznačovat zjištěné závady a jejich hodnocení stupněm závad do záznamníku závad a vložit údaje o výsledku technické prohlídky do informačního systému technických prohlídek nebo za tímto účelem dokumentaci předat osobě určené provozovatelem stanice technické kontroly nebo provozovatelem stanice měření emisí a
c)
informovat fyzickou osobu, která vozidlo k technické prohlídce přistavila, o hodnocení technického stavu vozidla stupni závad.
(2)
Kontrolní technik je povinen neprodleně oznámit ministerstvu odnětí nebo pozbytí řidičského oprávnění, ztrátu bezúhonnosti nebo skutečnost, že je ve střetu zájmů ve vztahu k provádění technických prohlídek.
(3)
Kontrolní technik, jehož oprávnění k provádění technických prohlídek je omezeno na měření emisí vozidel, nesmí vydat protokol o technické prohlídce.
§ 62
(1)
Výuku v základním kurzu a v prohlubovacím kurzu spočívající v teoretické přípravě a praktickém výcviku zajišťuje právnická osoba zřízená ministerstvem nebo technická zkušebna, a to na základě pověření ministerstvem. Ministerstvo pověření odejme, nezajistí-li jeho držitel poskytování výuky v souladu s uděleným pověřením nebo prováděcím právním předpisem podle odstavce 3, nebo v případě, že o to držitel pověření požádal. Závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek a zkoušky odborné způsobilosti kontrolního technika provádí ministerstvo. Za účelem provádění závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek zřídí ministerstvo tříčlennou zkušební komisi, jejíž členy jmenuje z odborníků v oblasti dopravy; předsedou komise je zaměstnanec ministerstva.
(2)
Výuka v prohlubovacím kurzu je prohlubováním kvalifikace podle zákoníku práce.
(3)
Rozsah, obsah a způsob provádění výuky v základním a prohlubovacím kurzu, rozsah znalostí potřebných pro úspěšné absolvování závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek a zkoušky odborné způsobilosti kontrolního technika a způsob provádění, organizování a hodnocení závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek a zkoušky odborné způsobilosti kontrolního technika stanoví prováděcí právní předpis.
HLAVA III
STANICE MĚŘENÍ EMISÍ
§ 63
Povolení k provozování stanice měření emisí
(1)
Stanici měření emisí lze provozovat pouze na základě povolení vydaného obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností povolení na žádost fyzické nebo právnické osoby vydá, pokud žadatel
a)
je držitelem příslušného živnostenského oprávnění,
b)
má vlastnické nebo jiné právo k užívání nebytových prostor, ve kterých bude stanici měření emisí provozovat, tyto prostory jsou podle kolaudačního rozhodnutí nebo kolaudačního souhlasu určeny k této činnosti a stavební uspořádání těchto prostor provozování stanice měření emisí umožňuje,
c)
má vlastnické nebo jiné právo k užívání přístrojů, technického zařízení a programového vybavení, které jsou nezbytné pro řádné provádění měření emisí a souvisejících úkonů,
d)
má zajištěno provádění měření emisí osobami, které jsou držiteli profesního osvědčení kontrolního technika, a
e)
má vytvořenu vnitřní organizační strukturu a systém vnitřní kontroly pro zajištění řádného výkonu měření emisí a souvisejících činností.
(2)
V žádosti o vydání povolení k provozování stanice měření emisí žadatel vedle náležitostí podle správního řádu uvede druh stanice měření emisí, kterou hodlá provozovat, a adresu místa, kde hodlá stanici měření emisí provozovat. K žádosti přiloží žadatel
a)
popis nebytových prostor podle odstavce 1 písm. b) včetně příjezdových komunikací a parkoviště a dokumenty dokládající vlastnické nebo jiné právo k užívání k nim,
b)
popis přístrojů, zařízení a programového vybavení podle odstavce 1 písm. c) a dokumenty dokládající vlastnické nebo jiné právo opravňující žadatele k jejich užívání,
c)
seznam obsahující jména a bydliště fyzických osob podle odstavce 1 písm. d) a dokumenty dokládající právní vztah žadatele k těmto osobám a
d)
návrh vnitřní organizační struktury a systému vnitřní kontroly.
(3)
V rozhodnutí o udělení povolení k provozování stanice měření emisí obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vedle náležitostí podle správního řádu uvede
a)
druh stanice měření emisí, jejíž provozování povoluje,
b)
adresu místa, kde bude stanice měření emisí provozována,
c)
rozsah provádění měření emisí a
d)
omezení provádění měření emisí pouze pro určitá vozidla, jde-li o neveřejnou stanici měření emisí.
(4)
Kopii rozhodnutí o povolení k provozování stanice měření emisí zašle obecní úřad obceobce s rozšířenou působností ministerstvu.
(5)
Druhy stanic měření emisí, stavební uspořádání nebytových prostor umožňující provozování stanice měření emisí, přístroje, technická zařízení a programové vybavení nezbytné k řádnému provádění měření emisí a souvisejících úkonů, náležitosti vnitřní organizační struktury a systému vnitřní kontroly a způsob ověření plnění podmínek k provozování stanice měření emisí stanoví prováděcí právní předpis.
§ 64
Povinnosti provozovatele stanice měření emisí
Provozovatel stanice měření emisí zajistí po celou dobu provozování stanice měření emisí, aby
a)
stanice měření emisí byla provozována v souladu s vydaným povolením k jejímu provozování,
b)
měření emisí vozidel bylo prováděno osobami, které jsou držiteli profesního osvědčení kontrolního technika,
c)
stavební uspořádání nebytových prostor, v nichž je stanice měření emisí provozována, umožňovalo její řádné provozování,
d)
stanice měření emisí byla vybavena všemi přístroji, technickými zařízeními a programovým vybavením nezbytným pro řádné provádění měření emisí a souvisejících úkonů,
e)
přístroje a zařízení používané k provádění měření emisí vozidel byly schváleny a metrologicky navázány podle zvláštního právního předpisu a udržovány podle pokynů výrobce,
f)
měření emisí bylo prováděno v souladu s požadavky podle § 58 odst. 1 písm. e),
g)
údaje o zahájení měření emisí a o výsledku měření emisí byly neprodleně vkládány do informačního systému technických prohlídek,
h)
byly řádně zpracovávány protokoly o měření emisí,
i)
stanice měření emisí měla vytvořenu vnitřní organizační strukturu a systém vnitřní kontroly pro zajištění řádného výkonu měření emisí a souvisejících činností a
j)
osoby, které provádějí měření emisí, nebyly odměňovány způsobem, který by je motivoval ke zkreslování výsledků měření emisí.
§ 65
Odnětí povolení k provozování stanice měření emisí
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností povolení k provozování stanice měření emisí odejme, pokud
a)
provozovatel stanice měření emisí přestal splňovat podmínky pro udělení povolení nebo
b)
provozovatel stanice měření emisí o odnětí povolení požádal.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností povolení k provozování stanice měření emisí dále odejme, pokud byly při provozování stanice měření emisí závažným způsobem porušeny povinnosti stanovené tímto zákonem.
(3)
O povolení k provozování stanice měření emisí může provozovatel stanice měření emisí, kterému bylo povolení odňato podle odstavce 2, znovu požádat nejdříve po uplynutí 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí povolení k provozování stanice měření emisí.
§ 66
Příslušnost
(1)
Příslušným k vedení řízení o vydání povolení k provozování stanice měření emisí a řízení o odnětí vydaného povolení je obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu bude nebo je stanice měření emisí umístěna.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností nejméně jednou za 3 roky provede u provozovatele stanice měření emisí kontrolu zaměřenou na plnění jeho povinností stanovených tímto zákonem.
HLAVA IV
ZKUŠEBNÍ STANICE
§ 72
(1)
Ministerstvo vydá oprávnění stanici technické kontroly k provádění technické kontroly vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích, pokud splňuje tyto požadavky:
a)
je držitelem oprávnění k provozování stanice technické kontroly,
b)
alespoň jeden zaměstnanec je držitelem platného osvědčení k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích,
c)
činnosti budou vykonávat fyzické osoby, které jsou pro tyto činnosti odborně způsobilé a mají povinnost zachovávat státní, obchodní nebo služební tajemství.
(2)
Ministerstvo odejme oprávnění podle odstavce 1, jestliže
a)
držitel oprávnění přestal splňovat podmínky pro jeho vydání, nebo
b)
o to držitel oprávnění požádal.
(3)
Ministerstvo dále odejme oprávnění podle odstavce 1, jestliže při provádění technických kontrol byly závažným způsobem porušeny povinnosti stanovené tímto zákonem.
(4)
O vydání oprávnění podle odstavce 1 může držitel oprávnění k provozování stanice technické kontroly, kterému bylo oprávnění odňato podle odstavce 3, znovu požádat nejdříve po uplynutí 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí oprávnění podle odstavce 3.
(5)
Ministerstvo rozhodne o vydání osvědčení k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích, jestliže žadatel
a)
je držitelem profesního osvědčení kontrolního technika,
b)
úspěšně absolvoval základní nebo zdokonalovací výcvik v teoretické přípravě a praktické výuce,
c)
složil závěrečnou zkoušku odborné způsobilosti.
(6)
Podrobnosti o druzích zkušebních stanic, vzory tiskopisů oprávnění podle odstavce 1 a osvědčení k provozování zkušebních stanic a podrobnosti o způsobu získání odborné způsobilosti k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích stanoví prováděcí právní předpis.
ČÁST PÁTÁ
PŘESTAVBA SILNIČNÍHO VOZIDLA
§ 73
(1)
Přestavbou silničního vozidla je změna podstatných částí mechanismu nebo konstrukce provozovaného silničního vozidla.
(2)
Za změnu podstatných částí mechanismu nebo konstrukce silničního vozidla se považují
a)
změna druhu pohonu, vestavění jiného typu motoru nebo změna parametrů motoru,
b)
změna karoserie, pérování, řízení nebo ochranné konstrukce silničního vozidla,
c)
změna druhu karoserie nebo nástavby, pro které se mění účel a způsob použití silničního vozidla,
d)
změna kategorie vozidla.
(3)
Největší povolenou hmotnost silničního vozidla lze snížit jen v případě přestavby vozidla na vozidlo zvláštního určení.
(4)
Přestavbu vozidla výměnou karoserie lze povolit jen v rámci jedné typové řady vozidla.
(5)
Nahrazuje-li se nebo doplňuje-li se vozidlo novou nebo jinou součástí nebo výbavou, musí tato součást nebo výbava splňovat podmínky stanovené tímto zákonem.
(6)
O přestavbu silničního vozidla se nejedná, jestliže výrobce vozidla prohlásí podstatnou část mechanismu nebo konstrukce silničního vozidla za náhradní dílnáhradní díl k tomuto vozidlu.
§ 74
(1)
Přestavbu silničního vozidla, které je registrováno v registru silničních vozidel, schvaluje obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na základě písemné žádosti, pokud jsou splněny podmínky pro přestavbu stanovené prováděcím právním předpisem. Příslušný ke schválení přestavby silničního vozidla je kterýkoliv obecní úřad obceobce s rozšířenou působností.
(2)
Hromadnou přestavbu typu silničního vozidlatypu silničního vozidla schvaluje ministerstvo na základě písemné žádosti, pokud jsou splněny podmínky pro hromadnou přestavbu stanovené prováděcím právním předpisem.
(3)
Žádost o schválení přestavby silničního vozidla nebo hromadné přestavby typu silničního vozidlatypu silničního vozidla musí obsahovat
a)
obchodní jméno, sídlo a právní formu právnické osoby a její identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, je-li žadatelem právnická osoba, nebo jméno a příjmení, pobyt, obchodní jméno, rodné číslo a identifikační číslo fyzické osoby, pokud bylo přiděleno, je-li žadatelem fyzická osoba,
b)
druh a kategorii silničního vozidla,
c)
účel, pro který má být silniční vozidlo používáno.
(4)
Žádost musí být doložena těmito doklady:
a)
podrobným popisem přestavby silničního vozidla,
b)
návrhem na změnu údajů podle § 4 odst. 3,
c)
technickým popisem a výkresovou dokumentací systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla, pokud nebyla schválena jejich technická způsobilost typu,
d)
technickým protokolem vydaným zkušební stanicí nebo technickou zkušebnou a u hromadné přestavby vozidla technickou zkušebnou.
ČÁST ŠESTÁ
VÝBAVA A NÁHRADNÍ DÍLY
§ 75
(1)
Výbavou vozidla jsou věci, které jsou určeny k zajištění provozu, údržby a opravám vozidla, nebo k ochraně a zajištění přepravovaných osob nebo nákladů před újmou na zdraví, poškozením nebo před nepříznivými vlivy různého charakteru, nebo pro zvýšení komfortu jízdy a příjem nebo předávání informací z vozidla, například náhradní kolo, nářadí, výstražný trojúhelník, prostředky pro připevnění nákladů, lékárnička, jednotka úpravy vzduchu, rádiový přijímač.
(2)
Náhradním dílemNáhradním dílem jsou věci, které jsou určeny k nahrazení původního samostatného technického celku nebo konstrukční části vozidla. Náhradní dílNáhradní díl, na který se vztahuje schvalování typu, musí splňovat technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.
(3)
Za povinnou výbavu, která musí být umístěna ve vozidle, lze stanovit pouze náhradní elektrické pojistky, náhradní žárovky výměnného zdroje světla, náhradní kolo a příslušenství nutné k jeho výměně nebo prostředky pro bezdemontážní opravu poškozené pneumatiky umožňující nouzové dojetí, lékárničku, přenosný výstražný trojúhelník nebo hasicí přístroj. Rozsah povinné výbavy, způsob jejího umístění ve vozidle a technické požadavky na povinnou výbavu stanoví pro jednotlivé kategorie, podkategorie nebo druhy vozidel prováděcí právní předpis.
§ 76
(1)
Výbavu lze použít, pokud svou konstrukcí a technickým stavem odpovídá technickým požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem. Výbava, která je určena prováděcím právním předpisem, musí mít schválenou technickou způsobilost.
(2)
Na schvalování technické způsobilosti výbavy se vztahuje část třetí tohoto zákona.
§ 77
Provozní hmoty a maziva
(1)
Provozní hmotou motorového vozidlaProvozní hmotou motorového vozidla se rozumí zejména kapalina do brzdového systému vozidla a kapalina do chladicího systému pro chlazení motoru motorového vozidla. Mazivem jsou mazací oleje a mazací tuky pro zajištění technické způsobilosti motorového vozidla k provozu.
(2)
K pohonu motoru vozidla a k plnění mazacích, chladicích a jiných systémů a zařízení vozidla lze používat pouze pohonné hmoty10) a provozní hmoty předepsané výrobcem tohoto motoru, systému nebo zařízení, nebo výrobcem vozidla. Provozní hmoty používané v provozu silničních motorových vozidel musí svou jakostí splňovat požadavky stanovené zvláštními právními předpisy11) a českými technickými normami.
ČÁST SEDMÁ
ZVLÁŠTNÍ VOZIDLA
§ 78
(1)
Zvláštní vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky lze dodávat na trh, pouze pokud je schválena jejich technická způsobilost, podléhají-li schválení technické způsobilosti podle tohoto zákona.
(2)
Schválení technické způsobilosti podléhají
a)
zvláštní vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, na které se použije přímo použitelný předpis Evropské unie upravující schvalování vozidel kategorií T, C, R a S30),
b)
pracovní stroje samojízdné, pracovní stroje nesené, pracovní stroje přípojné, výměnná tažená zařízení, vozidla určená především pro jízdu na sněhu, vozidla určená především pro jízdu v terénu, jednonápravové traktory a jejich přípojná vozidla, speciální tahače a jejich přípojná vozidla, přepravníky pracovních adaptérů a systémy, konstrukční části a samostatné technické celky těchto vozidel a
c)
systémy zvláštních vozidel, konstrukční části zvláštních vozidel nebo samostatné technické celky zvláštních vozidel, na které se použije mezinárodní smlouva v oblasti schvalování technické způsobilosti, kterou je Česká republika vázána7).
§ 78a
(1)
Ministerstvo je schvalovacím orgánem pro schválení typu zvláštních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S30). Ministerstvo provádí rovněž posuzování, určování, oznamování a sledování technických zkušeben podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S30); náklady řízení vedeného ministerstvem jsou také účelně vynaložené náklady na posuzování technických zkušeben.
(2)
Požádá-li výrobce o vnitrostátní schválení typu vozidel vyráběných v malé sérii v rámci ročních limitů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S30), ministerstvo typ vozidla schválí, pokud typ splňuje technické požadavky stanovené příslušným přímo použitelným předpisem Evropské unie týkající se brzd, vnějšího hluku, emisí škodlivin ve výfukových plynech, odrušení vozidla a elektromagnetické kompatibility a ve vztahu k dalším technickým požadavkům stanoveným tímto předpisem zajišťují technické charakteristiky typu srovnatelnou úroveň bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví člověka a životního prostředí.
(3)
Na vnitrostátní schválení typu vozidel podle odstavce 2 se použije postup podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S30).
(4)
Ministerstvo na žádost uzná schválení typu vozidla podle odstavce 2, které bylo uděleno jiným členským státemčlenským státem s platností na území tohoto státu, splňuje-li typ vozidla technické požadavky, které byly použitelné pro danou kategorii zvláštního vozidla v České republice v době prvního schválení typu vozidla. Údaje o uznání schválení typu vozidla zapíše ministerstvo do registru silničních vozidel.
(5)
Jde-li o schválení typu zvláštních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S30) s platností ve všech členských státechčlenských státech nebo schválení podle odstavce 2, žadatel o schválení nese náklady na ověření
a)
splnění technických požadavků podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S30) nebo srovnatelných požadavků podle odstavce 2,
b)
shodnosti typu zvláštních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků s údaji v dokumentaci a
c)
způsobilosti výrobce zajistit shodu výroby zvláštních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem.
(6)
Jde-li o schválení typu zvláštních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S30) s platností ve všech členských státechčlenských státech nebo schválení podle odstavce 2, použijí se obdobně ustanovení
a)
§ 28 odst. 1 písm. i), j), k) a q) a § 28 odst. 5,
b)
§ 28d odst. 1, podléhá-li zvláštní vozidlo registraci, a
c)
§ 28d odst. 2 nebo 3, podléhá-li zvláštní vozidlo pravidelným technickým prohlídkám.
(7)
Pozbylo-li schválení typu zvláštního vozidla podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S30) platnosti, ministerstvo povolí na žádost výrobce uvedení zvláštních vozidel na trh, jsou-li splněny početní omezení a další podmínky stanovené tímto přímo použitelným předpisem Evropské unie.
§ 78b
(1)
Část třetí hlava II se s výjimkou § 16 odst. 2 písm. b), § 16 odst. 5, § 17 odst. 3 písm. b), § 23 odst. 1 a § 28 odst. 1 písm. l) a m) použije obdobně pro schválení typu
a)
zvláštních vozidel uvedených v čl. 2 odst. 3 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S30), nejde-li o schválení typu s platností ve všech členských státechčlenských státech,
b)
pracovních strojů samojízdných, pracovních strojů nesených, pracovních strojů přípojných, výměnných tažených zařízení, vozidel určených především pro jízdu na sněhu, vozidel určených především pro jízdu v terénu, jednonápravových traktorů a jejich přípojných vozidel, speciálních tahačů a jejich přípojných vozidel, přepravníků pracovních adaptérů a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků těchto vozidel, nebo
c)
systémů zvláštních vozidel, konstrukčních částí zvláštních vozidel nebo samostatných technických celků zvláštních vozidel, na které se použije mezinárodní smlouva v oblasti schvalování technické způsobilosti, kterou je Česká republika vázána7).
(2)
Typ zvláštního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku podle odstavce 1 písm. a) nebo b) musí splňovat technické požadavky na bezpečnost silničního provozu a ochranu života a zdraví člověka a životního prostředí.
(3)
Schválení typu zvláštního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku podle odstavce 1 písm. a) nebo b) je platné pouze na území České republiky.
(4)
Výrobce je povinen každé vyrobené zvláštní vozidlo, jehož typ je schválen, označit značkou schválení typu a opatřit
a)
prohlášením o shodě, jde-li o vozidlo podléhající registraci, nebo
b)
technickým osvědčením, jde-li o vozidlo nepodléhající registraci.
(5)
Prováděcí právní předpis stanoví technické požadavky na bezpečnost silničního provozu a ochranu života a zdraví člověka a životního prostředí a vzor technického osvědčení.
§ 78c
(1)
Část třetí hlavy III až V se s výjimkou § 31 odst. 1 a 2 a § 35 odst. 5 použijí obdobně pro schválení technické způsobilosti
a)
jednotlivě vyrobených nebo dovezených zvláštních vozidel uvedených v čl. 2 odst. 1 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S30), nebo
b)
pracovních strojů samojízdných, pracovních strojů nesených, pracovních strojů přípojných, výměnných tažených zařízení, vozidel určených především pro jízdu na sněhu, vozidel určených především pro jízdu v terénu, jednonápravových traktorů a jejich přípojných vozidel, speciálních tahačů a jejich přípojných vozidel a přepravníků pracovních adaptérů.
(2)
Jednotlivě vyrobené zvláštní vozidlo podle odstavce 1 musí splňovat technické požadavky na bezpečnost silničního provozu a ochranu života a zdraví člověka a životního prostředí.
(3)
Pokud obecní úřad obceobce s rozšířenou působností schválí technickou způsobilost jednotlivě vyrobeného zvláštního vozidla, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí
a)
osvědčení o schválení jednotlivě vyrobeného zvláštního vozidla, podléhá-li zvláštní vozidlo registraci, nebo
b)
technické osvědčení, nepodléhá-li zvláštní vozidlo registraci.
(4)
Pokud obecní úřad obceobce s rozšířenou působností schválí technickou způsobilost dovezeného zvláštního vozidla, které nepodléhá registraci, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí technické osvědčení.
§ 79
(1)
Pro registraci zemědělských a lesnických traktorů a jejich přípojných vozidel a samojízdných pracovních strojů platí část druhá tohoto zákona. Pro provoz zvláštních vozidel platí dále část čtvrtá s výjimkou § 40. Pro přestavbu zvláštního vozidla platí část pátá tohoto zákona.
(2)
Zvláštní vozidla neuvedená v odstavci 1 větě první registraci nepodléhají; v registru silničních vozidel se však na žádost zapíší.
(3)
Provozovatel zvláštního vozidla kategorie C, T nebo R, které před zápisem do registru silničních vozidel nebylo registrováno v jiném státě, přistaví toto vozidlo k pravidelné technické prohlídce ve lhůtě 4 let ode dne zápisu vozidla do registru silničních vozidel a poté pravidelně ve lhůtě
a)
2 let ode dne provedení předchozí pravidelné technické prohlídky, jde-li o vozidlo s konstrukční rychlostí převyšující 40 km.h-1, nebo
b)
4 let ode dne provedení předchozí pravidelné technické prohlídky, jde-li o vozidlo neuvedené v písmenu a).
(4)
Bylo-li zvláštní vozidlo kategorie C, T nebo R bezprostředně před zápisem do registru silničních vozidel registrováno v jiném členském státěčlenském státě, použije se odstavec 3 pro jeho přistavení k pravidelné technické prohlídce obdobně. Lhůta pro provedení první pravidelné technické prohlídky zvláštního vozidla se počítá ode dne jeho první registrace v jiném členském státěčlenském státě. Lhůta pro následné pravidelné technické prohlídky zvláštního vozidla se počítá ode dne provedení poslední pravidelné technické prohlídky v členském státěčlenském státě, ode dne provedení technické prohlídky pro účely zápisu zvláštního vozidla do registru silničních vozidel nebo ode dne provedení technické prohlídky dovezeného silničního vozidla.
(5)
Provozovatel zvláštního vozidla kategorie C, T nebo R, které bylo bezprostředně před zápisem do registru silničních vozidel registrováno v jiném než členském státěčlenském státě, přistaví toto vozidlo k pravidelné technické prohlídce ve lhůtě 4 let ode dne provedení technické prohlídky pro účely zápisu zvláštního vozidla do registru silničních vozidel a poté pravidelně ve lhůtě
a)
2 let ode dne provedení předchozí pravidelné technické prohlídky, jde-li o vozidlo s konstrukční rychlostí převyšující 40 km.h-1, nebo
b)
4 let ode dne provedení předchozí pravidelné technické prohlídky, jde-li o vozidlo neuvedené v písmenu a).
(6)
Technická prohlídka zemědělských a lesnických traktorů a jejich přípojných vozidel může být provedena v místě určeném příslušným krajským úřadem mobilním způsobem.
(7)
Podrobnosti provádění technické prohlídky mobilním způsobem stanoví prováděcí právní předpis.
ČÁST OSMÁ
HISTORICKÁ A SPORTOVNÍ VOZIDLA
§ 79a
Registr historických a sportovních vozidel
(1)
Registr historických a sportovních vozidelsportovních vozidel vedou obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností v sídle kraje, s výjimkou Středočeského kraje, kde vede registr historických a sportovních vozidelsportovních vozidel Městský úřad v Kolíně a v Praze Magistrát hlavního města Prahy. Místně příslušným úřadem pro registraci historického nebo sportovního vozidlasportovního vozidla je kterýkoli obecní úřad obceobce s rozšířenou působností podle věty první.
(2)
Při registraci historického vozidlahistorického vozidla místně příslušný úřad na základě předložení protokolu o platném testování a protokolu o technické prohlídce historického vozidlahistorického vozidla vydá průkaz historického vozidlahistorického vozidla a osvědčení o registraci vozidla. Historickému vozidluHistorickému vozidlu přidělí zvláštní registrační značku pro historická vozidlahistorická vozidla a vydá tabulku s registrační značkou pro historické vozidlohistorické vozidlo.
(3)
Při registraci sportovního vozidlasportovního vozidla místně příslušný úřad vydá osvědčení o registraci vozidla. Sportovnímu vozidluSportovnímu vozidlu přidělí zvláštní registrační značku pro sportovní vozidlosportovní vozidlo a vydá tabulku se zvláštní registrační značkou pro sportovní vozidlosportovní vozidlo. Vydání registrační značky pro sportovní vozidlosportovní vozidlo vyznačí místně příslušný úřad v průkazu sportovního vozidlasportovního vozidla, který vydává právnická osoba, které bylo uděleno oprávnění Mezinárodní automobilovou federací (Fédération Internationale de l'Automobile) nebo Mezinárodní motocyklovou federací (Fédération Internationale de Motocyclisme).
(4)
Pro registr historických a sportovních vozidelsportovních vozidel platí § 4 odst. 2 písm. a) až d), § 4 odst. 3 písm. a) až j), l), m) a n) a § 6 odst. 3, 4 a 5 obdobně.
(5)
Žadatel o registraci historického vozidlahistorického vozidla zapsaného v registru silničních vozidel místně příslušnému úřadu podle odstavce 1 se žádostí předloží osvědčení o registraci silničního vozidla v registru silničních vozidel a odevzdá tabulky s registrační značkou silničního vozidla. Při registraci historického vozidlahistorického vozidla místně příslušný úřad kromě úkonů podle odstavce 2 odebere osvědčení o registraci silničního vozidla a tabulky s registrační značkou silničního vozidla a v registru silničních vozidel zaznamená převod silničního vozidla z registru silničních vozidel do registru historických a sportovních vozidelsportovních vozidel.
(6)
Prováděcí právní předpis stanoví způsob a podmínky registrace historického a sportovního vozidlasportovního vozidla a vzor průkazu historického vozidlahistorického vozidla a vzor žádosti o registraci historického nebo sportovního vozidlasportovního vozidla do registru historických a sportovních vozidelsportovních vozidel.
§ 79b
Historické a sportovní vozidlo v provozu
(1)
Historické vozidloHistorické vozidlo lze provozovat na pozemních komunikacích, pokud splnilo podmínky testování a je podle výsledku technické prohlídky historického vozidlahistorického vozidla technicky způsobilé.
(2)
Testování historického vozidlahistorického vozidla provádí právnická osoba, která má udělené oprávnění Mezinárodní federací historických vozidelhistorických vozidel (Fédération Internationale des Véhicules Anciens) nebo Mezinárodní automobilovou federací. Výsledek testování vyznačí právnická osoba v protokolu o testování a, byl-li vydán, v průkazu historického vozidlahistorického vozidla. Výsledek testování platí 5 let ode dne, ve kterém se testování historického vozidlahistorického vozidla provedlo.
(3)
Technickou prohlídku historického vozidlahistorického vozidla ve stanici technické kontroly lze provést až po jeho testování; technická prohlídka historického vozidlahistorického vozidla s konstrukční rychlostí do 40 km.h-1 může být provedena v místě určeném příslušným krajským úřadem mobilním způsobem. Stanice technické kontroly vyznačí údaj o výsledku technické prohlídky v protokolu o technické prohlídce a, byl-li vydán, v průkazu historického vozidlahistorického vozidla. Výsledek technické prohlídky platí po dobu platnosti výsledku testování.
(4)
Historické vozidloHistorické vozidlo nelze provozovat na pozemních komunikacích za účelem podnikání a běžného denního užívání pro vlastní potřeby.
(5)
Sportovní vozidloSportovní vozidlo lze provozovat na pozemních komunikacích, jen pokud byla schválena jeho technická způsobilost a splnilo podmínky testování a prohlídku ve stanici technické kontroly.
(6)
Testování sportovního vozidlasportovního vozidla provádí právnická osoba, které bylo uděleno oprávnění Mezinárodní automobilovou federací nebo Mezinárodní motocyklovou federací. Výsledek testování platí nejdéle do 30. dubna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém se testování sportovního vozidlasportovního vozidla provedlo.
(7)
Sportovní vozidloSportovní vozidlo lze provozovat na pozemních komunikacích jen za těchto podmínek:
a)
ve sportovním průkazu vozidla je vyznačen platný výsledek testování vozidla,
b)
vozidlo je provozováno za účelem sportovní soutěže organizované právnickou osobou, které bylo uděleno oprávnění Mezinárodní automobilovou federací nebo Mezinárodní motocyklovou federací,
c)
ministerstvo vyznačilo ve sportovním průkazu na základě platného výsledku testování vozidla povolení k provozu sportovního vozidlasportovního vozidla na pozemních komunikacích.
(8)
Prováděcí právní předpis stanoví podmínky provozu historického a sportovního vozidlasportovního vozidla, způsob a podmínky testování historického a sportovního vozidlasportovního vozidla, podrobnosti provádění technické prohlídky historického vozidlahistorického vozidla mobilním způsobem a vzor žádosti o provedení testování historického a sportovního vozidlasportovního vozidla.
§ 79c
(1)
Vlastník silničního vozidla, které je registrováno v registru silničních vozidel, může požádat o provedení testování tohoto silničního vozidla.
(2)
Testování silničního vozidla uvedené v odstavci 1 provádí právnická osoba uvedená v § 79b odst. 2. Výsledek testování se uvede v protokolu o testování, který právnická osoba vydá vlastníkovi silničního vozidla. Výsledek testování platí 5 let ode dne, ve kterém se testování vozidla provedlo.
(3)
Vlastník silničního vozidla uvedeného v odstavci 1 může předložit protokol o platném testování silničního vozidla místně příslušnému úřadu pro registraci historického vozidlahistorického vozidla uvedeného v § 79a odst. 1 a požádat o uznání testování silničního vozidla nebo o zápis údaje o historické původnosti silničního vozidla do registru silničních vozidel. Místně příslušný úřad ověří platnost protokolu o testování a vydá vlastníkovi silničního vozidla doklad o uznání testování silničního vozidla na historickou původnost, popřípadě zapíše údaj o historické původnosti silničního vozidla do registru silničních vozidel. Doklad o uznání testování silničního vozidla na historickou původnost je platný do dne ukončení platnosti protokolu o platném testování, který je jím uznáván.
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví způsob a podmínky testování silničního vozidla podle odstavce 1, vzor žádosti o uznání testování silničního vozidla a vzor dokladu o uznání testování silničního vozidla na historickou původnost.
ČÁST DEVÁTÁ
STÁTNÍ SPRÁVA A STÁTNÍ DOZOR
§ 80
(1)
Státní správu a státní dozor ve věcech podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích vykonávají podle tohoto zákona, přímo použitelných předpisů Evropské unie a mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, ministerstvo, krajské úřady, obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností a Česká obchodní inspekce.
(2)
Ministerstvo
a)
je správcem registru silničních vozidel,
b)
rozhoduje o schválení typu vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, o změně schválení typu a o zrušení rozhodnutí o schválení typu,
c)
povoluje provozování technické zkušebny a odnímá toto povolení,
d)
rozhoduje o uznání typu vozidla v malé sérii schváleného jiným členským státem s platností na území tohoto státu,
e)
rozhoduje o povolení výjimky z technických požadavků pro účely schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného nebo dovezeného vozidla,
f)
provádí dohled nad výrobou vozidel, systémů vozidel, konstrukčních částí vozidel nebo samostatných technických celků vozidel z hlediska schvalování typu,
g)
ukládá výrobcům vozidel, systémů vozidel, konstrukčních částí vozidel nebo samostatných technických celků vozidel způsob a lhůtu k odstranění nedostatků a jejich příčin zjištěných při dohledu nad výrobou z hlediska schvalování typu,
h)
zakazuje uvádění vozidel, systémů vozidel, konstrukčních částí vozidel nebo samostatných technických celků vozidel na trh a zadržuje osvědčení o schválení jejich typu, je-li výrobou a provozováním bezprostředně ohrožen život nebo zdraví osob a bezpečnost provozu na pozemních komunikacích,
i)
vydává a odnímá profesní osvědčení kontrolního technika a osvědčení kontrolního technika k provádění technických kontrol vozidel před jejich schválením k provozu na pozemních komunikacích,
j)
vede evidenci vydaných profesních osvědčení kontrolního technika a osvědčení kontrolního technika k provádění technických kontrol vozidel před jejich schválením k provozu na pozemních komunikacích,
k)
vydává a odnímá oprávnění k provádění technické kontroly vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích,
l)
vydává a odnímá oprávnění k provádění technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí,
m)
pověřuje a odnímá pověření k zajištění výuky spočívající v teoretické přípravě a praktickém výcviku provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí,
n)
pověřuje a odnímá pověření k zajištění výuky v základním kurzu a v prohlubovacím kurzu,
o)
rozhoduje o schválení technické způsobilosti výbavy vozidla, o změně tohoto schválení a o jeho zrušení,
p)
schvaluje hromadnou přestavbu typu vozidla,
q)
vydává a odnímá osvědčení o schválení měřicího přístroje nebo zařízení používaného k provádění technických prohlídek,
r)
každoročně vydává průvodce o spotřebě paliva a emisích, který je spotřebitelůmspotřebitelům zdarma dostupný v prodejních místechprodejních místech,
s)
zajišťuje výrobu a na základě požadavků obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností distribuci karet dílny,
t)
vede centrální seznam autorizovaných metrologických středisek oprávněných k této činnosti podle zvláštního právního předpisu6b),
u)
oznamuje příslušnému orgánu jiného členského státučlenského státu odejmutí osvědčení o registraci vozidla, které bylo ke dni podání žádosti o registraci zapsáno v registru jiného členského státučlenského státu,
v)
vrací příslušnému orgánu jiného členského státučlenského státu na jeho žádost odňaté osvědčení o registraci vozidla, které bylo ke dni podání žádosti o registraci zapsáno v registru tohoto jiného členského státučlenského státu,
w)
je správcem informačního systému technických prohlídek,
x)
zveřejňuje statistiky vozidel zapsaných v registru silničních vozidel a
y)
je orgánem pro dozor nad trhem
1.
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií M, N a O39),
2.
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L29),
3.
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorií T, C, R a S30),
4.
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího nesilniční mobilní stroje a jejich motory38),
5.
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího označování pneumatik41) a
6.
se systémy vozidel, konstrukčními částmi vozidel a samostatnými technickými celky vozidel podle mezinárodní smlouvy v oblasti schvalování technické způsobilosti, kterou je Česká republika vázána7).
(3)
Krajský úřad
a)
rozhoduje o udělení, změně a odnětí oprávnění k provozování stanice technické kontroly,
b)
vydává osvědčení k provozování stanice technické kontroly.
(4)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností
a)
rozhoduje o zápisu vozidla do registru silničních vozidel, provádí zápisy změn údajů zapisovaných v registru,
b)
přiděluje vozidlům registrační značku nebo zvláštní registrační značku a vydává tabulky s registrační značkou,
c)
vydává osvědčení o registraci vozidla nebo technické osvědčení zvláštního vozidla,
d)
rozhoduje o vyřazení vozidla z provozu a zapisuje vyřazení a zánik vozidla v registru silničních vozidel,
e)
schvaluje technickou způsobilost jednotlivě vyrobeného vozidla nebo přestavbu vozidla,
f)
schvaluje technickou způsobilost dovezeného vozidla,
g)
rozhoduje o udělení a odnětí povolení k provozování stanice měření emisí,
h)
vydává karty dílny a přijímá odevzdané karty dílny,
i)
odnímá při registraci osvědčení o registraci vozidla, jedná-li se o vozidlo registrované v jiném členském státěčlenském státě, a předává je ministerstvu.
(5)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností v sídle kraje, Městský úřad v Kolíně a Magistrát hlavního města Prahy
a)
vede registr historických a sportovních vozidelsportovních vozidel,
b)
přiděluje historickým vozidlůmhistorickým vozidlům zvláštní registrační značku pro historické vozidlohistorické vozidlo a přiděluje tabulku se zvláštní registrační značkou pro historické vozidlohistorické vozidlo,
c)
vydává osvědčení o registraci a průkaz historického vozidlahistorického vozidla,
d)
přiděluje sportovním vozidlůmsportovním vozidlům zvláštní registrační značku pro sportovní vozidlosportovní vozidlo a přiděluje tabulku se zvláštní registrační značkou pro sportovní vozidlosportovní vozidlo,
e)
registruje historické vozidlohistorické vozidlo,
f)
schvaluje technickou způsobilost sportovního vozidlasportovního vozidla a registruje na základě protokolu o testování sportovního vozidlasportovního vozidla,
g)
vede údaje o testování historických a sportovních vozidelsportovních vozidel.
(6)
Česká obchodní inspekce kontroluje podle zvláštního právního předpisu12) umístění, rozměry a obsah štítku a plakátu s údaji o spotřebě pohonných hmot a emisích CO2 v souladu s prováděcím právním předpisem při prodeji nově vyrobeného osobního automobilu a dodržování povinnosti výrobce stanovené v § 28 odst. 1 písm. m).
§ 80a
(1)
Schvalovacím orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího nesilniční mobilní stroje a jejich motory38) je
a)
Státní plavební správa, jde-li o motory kategorie IWP nebo IWA podle tohoto předpisu,
b)
Drážní úřad, jde-li o motory kategorie RLL nebo RLR podle tohoto předpisu nebo o motory kategorie NRE nebo NRS určené pro pomocné železniční vozy, pomocné motory pro motorové železniční vozy nebo lokomotivy podle tohoto předpisu, nebo
c)
ministerstvo, jde-li o ostatní motory podle tohoto předpisu neuvedené v písmenech a) a b).
(2)
Orgán podle odstavce 1 rozhoduje rovněž o povolení uvedení motoru na trh podle čl. 34 odst. 4 až 7 a čl. 58 odst. 5 a 9 až 11 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího nesilniční mobilní stroje a jejich motory38).
§ 81
Státní odborný dozor
(1)
Státní odborný dozor ve věcech podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích vykonávají podle tohoto zákona, přímo použitelných předpisů Evropské unie a mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, ministerstvo, krajské úřady, obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností a podle zvláštního právního předpisu Policie České republiky a orgány Celní správy České republiky. Při výkonu státního odborného dozoru ministerstvo, krajské úřady a obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností kontrolují plnění povinností a podmínek stanovených tímto zákonem, přímo použitelnými předpisy Evropské unie a mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. Zjišťují, zda osoby, jimž tyto předpisy ukládají povinnosti ve věcech podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích, (dále jen „povinné osoby“) plní uložené povinnosti a zda dodržují podmínky stanovené v rozhodnutích vydaných ministerstvem nebo krajskými úřady nebo obecními úřady obcíobcí s rozšířenou působností.
(2)
Vrchní státní dozor ve věcech podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích vykonává ministerstvo. Při výkonu vrchního státního dozoru dozírá ministerstvo na výkon státního odborného dozoru krajskými úřady a obecními úřady obcíobcí s rozšířenou působností podle tohoto zákona, přímo použitelných předpisů Evropské unie a mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.
§ 82
(1)
Pověření k výkonu státního odborného dozoru nebo vrchního státního dozoru ve formě průkazu vydává správní orgán, do jehož působnosti výkon dozoru spadá. Vzor průkazu stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Zjistí-li osoby pověřené výkonem státního odborného dozoru porušení povinností stanovených tímto zákonem a dalšími právními předpisy k zajištění bezpečnosti provozu vozidel na pozemních komunikacích, uloží podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků kontrolovanému subjektu způsob a lhůtu k odstranění jejich příčin.
(3)
Zjistí-li osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru závažné porušení povinností kontrolním technikem, zejména při provádění evidenční kontroly, nebo pokud by porušení povinnosti mohlo vést k ohrožení bezpečnosti silničního provozu nebo života a zdraví člověka, zakáže v řízení na místě tomuto kontrolnímu technikovi činnost a zákaz činnosti neprodleně oznámí provozovateli příslušné stanice technické kontroly a ministerstvu. Ministerstvo tuto skutečnost zaznamená do informačního systému technických prohlídek a do 30 dnů od obdržení oznámení zahájí řízení o odnětí profesního osvědčení kontrolního technika. Zákaz činnosti uložený podle věty první trvá do doby nabytí právní moci rozhodnutí vydaného v řízení o odnětí profesního osvědčení kontrolního technika nebo do uplynutí lhůty podle věty druhé, nebylo-li takové řízení zahájeno.
(4)
Zjistí-li osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru závažné závady v činnosti stanice technické kontroly, nařídí okamžité zastavení provádění technických prohlídek a technických kontrol ve stanici technické kontroly a vyrozumí o tom neprodleně příslušný krajský úřad. Zastavení provádění technických prohlídek a technických kontrol ve stanici technické kontroly trvá do doby nabytí právní moci rozhodnutí vydaného v řízení o přestupku provozovatele stanice technické kontroly nebo do uplynutí lhůty 30 dnů od vyrozumění krajského úřadu, nebylo-li takové řízení zahájeno.
(5)
Osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru může bezprostředně po provedení technické prohlídky vyzvat fyzickou osobu, která vozidlo k technické prohlídce přistavila, nebo, není-li přítomna, kontrolního technika kontrolované stanice technické kontroly, aby na dobu nezbytně nutnou přistavila zkontrolované vozidlo k opakované technické prohlídce prováděné v rámci státního odborného dozoru, pokud má důvodné pochybnosti o dodržení stanoveného rozsahu a postupu provádění technických prohlídek nebo o tom, že vozidlo je technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích. Osoba, která byla k přistavení vozidla k opakované technické prohlídce vyzvána, je povinna této výzvě vyhovět. Opakovanou technickou prohlídku provede bezplatně kontrolní technik pod dozorem osoby pověřené výkonem státního odborného dozoru, a to bez zbytečného odkladu. Výsledek opakované technické prohlídky prováděné v rámci státního odborného dozoru nahrazuje výsledek bezprostředně předcházející technické prohlídky, jsou-li tyto výsledky odlišné.
(6)
Jsou-li důvodné pochybnosti o dodržování stanoveného rozsahu a postupu provádění technických prohlídek, lze při provádění kontroly pořizovat zvukové, obrazové a zvukově-obrazové záznamy bez vědomí provozovatele stanice technické kontroly nebo kontrolního technika. Po předložení pověření ke kontrole musí být provozovateli stanice technické kontroly nebo kontrolnímu technikovi sděleno, že byl záznam pořízen a v jakém rozsahu byl pořízen. Při kontrole provádění technické prohlídky nebo technické kontroly může být rovněž použito vozidlo přistavené kontrolním orgánem.
(7)
Při výkonu státního odborného dozoru nad činností provozovatele stanice měření emisí se odstavce 4 až 6 použijí obdobně. Orgánem provádějícím úkony podle odstavce 4 je příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností.
§ 83
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, které v rozporu s § 6 odst. 1 není zapsáno v registru silničních vozidel,
b)
nepožádá v rozporu s § 8 odst. 2 o zápis změny vlastníka vozidla,
c)
nepožádá v rozporu s § 11 odst. 1 o zápis změny jiného údaje v registru silničních vozidel,
d)
jako vlastník vozidla v rozporu s § 12 odst. 3 nezabezpečí vyřazené vozidlo takovým způsobem, aby neohrožovalo nebo nepoškozovalo životní prostředí, nebo odstraní některou z jeho podstatných částí,
e)
jako vlastník vozidla v rozporu s § 12 odst. 4 neoznámí adresu místa, kde je vyřazené vozidlo umístěno a účel jeho využití,
f)
jako vlastník vozidla v rozporu s § 12 odst. 6 neodevzdá osvědčení o registraci vozidla a všechny vydané tabulky s přidělenou registrační značkou nebo neoznámí adresu místa, kde je vyřazené vozidlo umístěno a účel jeho využití,
g)
jako vlastník vozidla nepožádá v rozporu s § 13 odst. 3 o zápis zániku vozidla,
h)
v rozporu s § 15a vyrábí, nabízí, propaguje, prodává nebo provádí montáž zařízení, které je určené k neoprávněné změně údajů vedených tachografem,
i)
jako zaměstnanec technické zkušebny v rozporu s § 27 odst. 4 nezachová mlčenlivost,
j)
v rozporu s § 36 odst. 4 změní záznam o celkové ujeté vzdálenosti na počítadle ujeté vzdálenosti,
k)
v případě provedení opravy nebo výměny počítadla ujeté vzdálenosti o této skutečnosti nevystaví protokol podle § 36 odst. 4 nebo jej nepředá provozovateli vozidla,
l)
jako provozovatel vozidla nepředá stanici technické kontroly při nejbližší evidenční kontrole protokol o provedení opravy nebo výměny počítadla ujeté vzdálenosti vystavený podle § 36 odst. 4,
m)
jako provozovatel vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. a) provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, které je technicky nezpůsobilé k provozu,
n)
jako provozovatel vozidla podléhajícího registraci v rozporu s § 38 odst. 1 písm. b) provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, které není zapsáno v registru silničních vozidel v České republice nebo v registru silničních vozidel jiného státu,
o)
jako provozovatel vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. c) provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, na němž není způsobem umožňujícím identifikaci vozidla umístěna tabulka s registrační značkou, přidělenou k tomuto vozidlu obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností nebo příslušným orgánem jiného státu,
p)
jako provozovatel vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. e) provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, jehož technická způsobilost nebyla ověřena způsobem uvedeným v § 38 odst. 1 písm. e),
q)
jako provozovatel vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. f) provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, které nemá identifikační údaje v souladu s údaji uvedenými v registru silničních vozidel, nebo v osvědčení o registraci vozidla,
r)
v rozporu s § 60 odst. 1 provádí technické prohlídky vozidel bez profesního osvědčení kontrolního technika,
s)
jako kontrolní technik v rozporu s § 61a odst. 1 písm. a) neprovede technickou prohlídku ve stanoveném rozsahu, způsobem a v souladu s technickými podmínkami pro hodnocení výsledku technických prohlídek,
t)
jako kontrolní technik v rozporu s § 61a odst. 1 písm. b) nevyznačí zjištěné závady a jejich hodnocení stupněm závad do záznamníku závad,
u)
jako kontrolní technik v rozporu § 61a odst. 1 písm. b) nevloží údaje o výsledku technické prohlídky do informačního systému technických prohlídek nebo nepředá dokumentaci osobě určené provozovatelem stanice technické kontroly nebo provozovatelem stanice měření emisí,
v)
jako kontrolní technik za účelem získání majetkového nebo jiného prospěchu v rozporu s § 61a odst. 1 písm. a) neprovede technickou prohlídku ve stanoveném rozsahu, způsobem nebo v souladu s technickými podmínkami pro hodnocení výsledku technických prohlídek,
w)
jako kontrolní technik poruší informační povinnost podle § 61a odst. 1 písm. c), nebo
x)
jako kontrolní technik v rozporu s § 61a odst. 2 neoznámí skutečnosti týkající se výkonu funkce kontrolního technika.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h) nebo q),
b)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. j) nebo v),
c)
50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až g), i), k), m) až p), r) až u), w) nebo x), nebo
d)
10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. l).
(3)
Příkazem na místě lze za přestupek podle odstavce 1 písm. p) uložit pokutu do 5 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. s), t), u) nebo w) uložit pokutu do 10 000 Kč. Ostatní přestupky podle odstavce 1 nelze projednat příkazem na místě.
§ 83a
Přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
jako držitel karty dílny provede montáž, ověření, kontrolu nebo opravu tachografu v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím tachografy v silniční dopravě1a),
b)
provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, které v rozporu s § 6 odst. 1 není zapsáno v registru silničních vozidel,
c)
jako provozovatel vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. c) provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, na němž není způsobem umožňujícím identifikaci vozidla umístěna tabulka s registrační značkou, přidělenou k tomuto vozidlu obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností nebo příslušným orgánem jiného státu,
d)
nepožádá v rozporu s § 8 odst. 2 o zápis změny vlastníka vozidla,
e)
nepožádá v rozporu s § 11 odst. 1 o zápis změny jiného údaje v registru silničních vozidel,
f)
jako vlastník vozidla v rozporu s § 12 odst. 3 nezabezpečí vyřazené vozidlo takovým způsobem, aby neohrožovalo nebo nepoškozovalo životní prostředí, nebo odstraní některou z jeho podstatných částí,
g)
jako vlastník vozidla v rozporu s § 12 odst. 4 neoznámí adresu místa, kde je vyřazené vozidlo umístěno a účel jeho využití,
h)
jako vlastník vozidla v rozporu s § 12 odst. 6 neodevzdá osvědčení o registraci vozidla a všechny vydané tabulky s přidělenou registrační značkou nebo neoznámí adresu místa, kde je vyřazené vozidlo umístěno a účel jeho využití,
i)
jako vlastník vozidla nepožádá v rozporu s § 13 odst. 3 o zápis zániku vozidla,
j)
jako držitel karty dílny v rozporu s § 14a odst. 4 nebo 5 neodevzdá tuto kartu nebo v rozporu s § 14a odst. 6 neuchová kontrolní zprávu,
k)
v rozporu s § 15 odst. 1 nebo § 78 odst. 1 dodá na trh vozidlo, systém vozidla, konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla, jejichž technická způsobilost nebyla schválena,
l)
v rozporu s § 15a vyrábí, nabízí, propaguje, prodává nebo provádí montáž zařízení, které je určené k neoprávněné změně údajů vedených tachografem,
m)
jako výrobce nebo dovozce dodá na trh vozidlo, systém vozidla, konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla v rozporu se zákazem podle § 25 odst. 3,
n)
uvede na trh vozidlo po pozbytí platnosti schválení typu bez povolení podle § 26 odst. 2 nebo v rozporu s tímto povolením,
o)
provozuje technickou zkušebnu bez povolení podle § 27 odst. 1 nebo v rozporu s tímto povolením,
p)
jako výrobce vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla nesplní některou z povinností podle § 28 odst. 1,
q)
vykonává činnost akreditovaného zástupce bez povolení podle § 28 odst. 2,
r)
jako akreditovaný zástupce nesplní některou z povinností podle § 28 odst. 3,
s)
jako výrobce nebo akreditovaný zástupce uvede na trh vozidlo, systém vozidla, konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla v rozporu se zákazem podle § 28c odst. 2,
t)
v rozporu s § 28d odst. 1 neposkytne ministerstvu údaje v rozsahu podle § 4 odst. 5,
u)
v rozporu s § 28d odst. 2 nezpřístupní údaje nezbytné pro provádění technické prohlídky vozidla,
v)
v rozporu s § 28d odst. 3 nepředá poskytované informace ministerstvu,
w)
v rozporu s § 33 odst. 1 nezpřístupní údaje nezbytné pro provádění technické prohlídky vozidla,
x)
v rozporu s § 36 odst. 4 změní záznam o celkové ujeté vzdálenosti na počítadle ujeté vzdálenosti,
y)
v případě provedení opravy nebo výměny počítadla ujeté vzdálenosti o této skutečnosti nevystaví protokol podle § 36 odst. 4 nebo jej nepředá provozovateli vozidla, nebo
z)
jako provozovatel vozidla nepředá stanici technické kontroly při nejbližší evidenční kontrole protokol o provedení opravy nebo výměny počítadla ujeté vzdálenosti vystavený podle § 36 odst. 4.
(2)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 37 odst. 2 písemně neupozorní provozovatele vozidla na skutečnost, že změna provedená na vozidle bude mít za následek jeho technickou nezpůsobilost k provozu,
b)
jako provozovatel vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. a) provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, které je technicky nezpůsobilé k provozu,
c)
jako provozovatel vozidla podléhajícího registraci v rozporu s § 38 odst. 1 písm. b) provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, které není zapsáno v registru silničních vozidel v České republice nebo v registru silničních vozidel jiného státu,
d)
jako provozovatel vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. e) provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, jehož technická způsobilost nebyla ověřena způsobem uvedeným v § 38 odst. 1 písm. e),
e)
jako provozovatel vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. f) provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, které nemá identifikační údaje v souladu s údaji uvedenými v registru silničních vozidel v osvědčení o registraci vozidla,
f)
v rozporu s § 57 odst. 1 provozuje stanici technické kontroly bez osvědčení k provozování stanice technické kontroly nebo
g)
v rozporu s § 63 odst. 1 provozuje stanici měření emisí bez povolení k provozování stanice měření emisí.
(3)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel stanice technické kontroly dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 48 odst. 4 nepředá protokol o technické prohlídce,
b)
v rozporu s § 48a odst. 5 nepředá správci informačního systému technických prohlídek údaje podle § 48a odst. 1,
c)
v rozporu s § 58 odst. 1 písm. a) nezajistí, aby technické prohlídky vozidel byly prováděny osobami, které jsou držiteli platného profesního osvědčení kontrolního technika a nebyla jim zakázána činnost podle § 82 odst. 3,
d)
v rozporu s § 58 odst. 1 písm. b) nezajistí, aby technické kontroly vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích byly prováděny osobami, které jsou držiteli platného osvědčení k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích,
e)
v rozporu s § 58 odst. 1 písm. c) neprovozuje stanici technické kontroly v souladu s rozhodnutím o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly a s podmínkami podle § 54,
f)
v rozporu s § 58 odst. 1 písm. d) nezajistí, aby přístroje a zařízení používané k provádění technických prohlídek vozidel byly schváleny a metrologicky navázány nebo byly udržovány podle pokynů výrobce,
g)
v rozporu s § 58 odst. 1 písm. e) nezajistí, aby technické prohlídky jednotlivých kategorií vozidel byly prováděny v rozsahu, způsobem a v souladu s technickými podmínkami pro hodnocení výsledku technických prohlídek a se stanoveným způsobem vyznačování technických prohlídek,
h)
v rozporu s § 58 odst. 1 písm. f) nezajistí, aby údaje o zahájení technické prohlídky a údaje ze záznamníku závad byly neprodleně po jejich pořízení vloženy do informačního systému technických prohlídek,
i)
v rozporu s § 58 odst. 1 písm. g) nezajistí řádné zpracování záznamníku závad a protokolu o technické prohlídce vozidla,
j)
v rozporu s § 58 odst. 1 písm. i) nezajistí, aby stanice technické kontroly měla vnitřní organizační strukturu, systém vnitřní kontroly a systém řízení jakosti pro provádění technických prohlídek,
k)
v rozporu s § 58 odst. 1 písm. j) nezajistí, aby ve stanici technické kontroly nebyly prováděny pravidelné technické prohlídky vozidel registrovaných v jiných státech,
l)
v rozporu s § 58 odst. 1 písm. k) nezajistí, aby osoby provádějící technické prohlídky nebyly odměňovány způsobem, který by je motivoval ke zkreslování výsledků technické prohlídky,
m)
v rozporu s § 58 odst. 2 neoznámí změny údajů nebo dokladů, nebo
n)
v rozporu s § 58 odst. 3 nepředloží písemnou zprávu o výsledku vnitřní kontroly.
(4)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel stanice měření emisí dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 48a odst. 5 nepředá správci informačního systému technických prohlídek údaje podle § 48a odst. 1,
b)
v rozporu s § 64 písm. a) nezajistí, aby byla stanice měření emisí provozována v souladu s vydaným povolením k jejímu provozování,
c)
v rozporu s § 64 písm. b) nezajistí, aby měření emisí vozidel bylo prováděno osobami, které jsou držiteli profesního osvědčení kontrolního technika,
d)
v rozporu s § 64 písm. c) nezajistí, aby stavební uspořádání nebytových prostor, v nichž je provozována stanice měření emisí, umožňovalo její řádné provozování,
e)
v rozporu s § 64 písm. d) nezajistí, aby stanice měření emisí byla vybavena všemi přístroji, technickými zařízeními a programovým vybavením nezbytným pro řádné provádění měření emisí a souvisejících úkonů,
f)
v rozporu s § 64 písm. e) nezajistí, aby přístroje a zařízení používané k provádění měření emisí vozidel byly schváleny a metrologicky navázány podle zvláštního právního předpisu a udržovány podle pokynů výrobce,
g)
v rozporu s § 64 písm. f) nezajistí, aby měření emisí bylo prováděno v souladu s požadavky podle § 58 odst. 1 písm. e),
h)
v rozporu s § 64 písm. g) nezajistí, aby údaje o zahájení měření emisí a o výsledku měření emisí byly neprodleně vkládány do informačního systému technických prohlídek,
i)
v rozporu s § 64 písm. h) nezajistí, aby byly řádně zpracovávány protokoly o měření emisí,
j)
v rozporu s § 64 písm. i) nezajistí, aby stanice měření emisí měla vytvořenu vnitřní organizační strukturu a systém vnitřní kontroly pro zajištění řádného výkonu měření emisí a souvisejících činností, nebo
k)
v rozporu s § 64 písm. j) nezajistí, aby osoby provádějící měření emisí nebyly odměňovány způsobem, který by je motivoval ke zkreslování výsledků měření emisí.
(5)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, které byla přidělena zvláštní registrační značka, se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 38a odst. 5 písm. b) nezajistí, aby při zkušebním provozu nebyla ohrožena bezpečnost silničního provozu, životní prostředí a život a zdraví člověka,
b)
v rozporu s § 38a odst. 5 písm. c) použije tabulky s přidělenými zvláštními registračními značkami za jiným účelem, než je zkušební provoz,
c)
v rozporu s § 38a odst. 5 písm. d) nevede záznam o každé provedené zkušební jízdě vozidla v knize jízd,
d)
v rozporu s § 38a odst. 5 písm. g) nemá sjednáno pojištění odpovědnosti za škody způsobené při zkušebním provozu,
e)
v rozporu s § 38b odst. 4 písm. a) použije tabulky s přidělenými zvláštními registračními značkami za jiným účelem, než je manipulační provoz,
f)
v rozporu s § 38b odst. 4 písm. b) nevede záznam o každé provedené jízdě vozidla v knize jízd,
g)
v rozporu s § 38b odst. 4 písm. e) nemá sjednáno pojištění odpovědnosti za škody způsobené při manipulačním provozu,
h)
provede jízdu v rozporu s povolením podle § 38c odst. 1, nebo
i)
v rozporu s § 38c odst. 3 nedoloží stanovené doklady.
(6)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím schvalování vozidel kategorií M, N a O39), přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím schvalování vozidel kategorie L29), přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím schvalování vozidel kategorií T, C, R a S30) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím schvalování vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel33)
a)
jako výrobce, zástupce výrobce, dovozce nebo distributor
1.
uvede v řízení o schválení nebo změně schválení typu vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla nebo o schválení jednotlivého vozidla nepravdivé údaje nebo zamlčí údaje, které by mohly vést k odmítnutí schválení,
2.
zamlčí údaje, které by mohly vést k odnětí schválení typu vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla,
3.
padělá nebo neoprávněně pozmění výsledky provedených zkoušek,
4.
padělá nebo neoprávněně pozmění osvědčení o schválení typu vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla, osvědčení o schválení jednotlivého vozidla nebo prohlášení o shodě,
5.
použije odpojovací zařízení,
6.
dodá na trh vozidlo, systém vozidla, konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla bez platného schválení jejich technické způsobilosti,
7.
dodá na trh vozidlo, systém vozidla, konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla bez jejich opatření prohlášením o shodě, štítkem, značkou schválení typu nebo jiným stanoveným označením,
8.
neoprávněně opatří vozidlo prohlášením o shodě, štítkem nebo jiným stanoveným označením nebo neoprávněně opatří konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla značkou schválení typu, nebo
9.
uvede v rámci výkonu dozoru nad trhem nepravdivé údaje nebo zamlčí údaje, které by mohly vést k uložení nápravných nebo omezujících opatření,
b)
jako výrobce nebo zástupce výrobce
1.
neposkytne pokyny nebo jiné technické údaje určené pro uživatele nebo jiné výrobce v rozsahu a způsobem podle tohoto přímo použitelného předpisu, nebo
2.
neposkytne údaje palubního diagnostického systému nebo údaje nezbytné pro opravu a údržbu výrobků určené pro samostatné provozovatele, autorizované obchodní zástupce, opravny, servisní techniky nebo jiné výrobce v rozsahu a způsobem podle tohoto přímo použitelného předpisu, nebo
c)
jako technická zkušebna
1.
přestane splňovat některou z podmínek pro její určení,
2.
uvede pro účely řízení o schválení nebo změně schválení typu vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla, samostatného technického celku vozidla nebo o schválení jednotlivého vozidla nepravdivé údaje nebo zamlčí údaje, které by mohly vést k odmítnutí schválení,
3.
zamlčí údaje, které by mohly vést k odnětí schválení typu vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla,
4.
padělá nebo neoprávněně pozmění výsledky provedených zkoušek, nebo
5.
uvede v rámci výkonu dozoru nad trhem nepravdivé údaje nebo zamlčí údaje, které by mohly vést k uložení nápravných nebo omezujících opatření.
(7)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím nesilniční mobilní stroje a jejich motory38)
a)
jako výrobce, výrobce původního zařízení, zástupce výrobce, dovozce nebo distributor
1.
uvede v řízení o schválení nebo změně schválení typu motoru nebo rodiny motorů nepravdivé údaje nebo zamlčí údaje, které by mohly vést k odmítnutí schválení,
2.
zamlčí údaje, které by mohly vést k odnětí schválení typu motoru nebo rodiny motorů,
3.
padělá nebo neoprávněně pozmění výsledky provedených zkoušek,
4.
použije odpojovací zařízení,
5.
uvede na trh motor bez platného schválení typu nebo v rozporu s ním,
6.
uvede na trh motor bez jeho opatření prohlášením o shodě nebo stanoveným označením,
7.
neoprávněně opatří motor prohlášením o shodě nebo jiným stanoveným označením,
8.
uvede na trh nesilniční mobilní stroj, do něhož je zabudován motor bez platného schválení typu,
9.
padělá nebo neoprávněně pozmění osvědčení o schválení typu motoru nebo rodiny motorů nebo prohlášení o shodě,
10.
uvede na trh přechodný motor nebo nesilniční mobilní stroj, do něhož je tento motor zabudován, aniž by byly splněny požadavky tohoto předpisu,
11.
poruší v případě nové technologie nebo koncepce podmínky stanovené prozatímním schválením typu motoru nebo rodiny motorů nebo povolením Evropské komise,
12.
zabuduje motor do nesilničního mobilního stroje, pro nějž není určen,
13.
uvede na trh motor za účelem jeho zabudování do nesilničního mobilního stroje, pro nějž není určen, nebo
14.
uvede v rámci výkonu dozoru nad trhem nepravdivé údaje nebo zamlčí údaje, které by mohly vést k uložení nápravných nebo omezujících opatření,
b)
jako výrobce neposkytne pokyny nebo jiné technické údaje určené pro uživatele nebo výrobce původních zařízení v rozsahu a způsobem podle tohoto přímo použitelného předpisu, nebo
c)
jako technická zkušebna
1.
přestane splňovat některou z podmínek pro její určení,
2.
uvede pro účely řízení o schválení nebo změně schválení typu motoru nebo rodiny motorů nepravdivé údaje nebo zamlčí údaje, které by mohly vést k odmítnutí schválení typu,
3.
zamlčí údaje, které by mohly vést k odnětí schválení typu motoru nebo rodiny motorů,
4.
padělá nebo neoprávněně pozmění výsledky provedených zkoušek, nebo
5.
uvede v rámci výkonu dozoru nad trhem nepravdivé údaje nebo zamlčí údaje, které by mohly vést k uložení nápravných nebo omezujících opatření.
(8)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako výrobce dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím schválení typu z hlediska palubního systému využívajícího linku tísňového volání34)
a)
v řízení o schválení typu, v řízení o odejmutí schválení typu nebo v řízení o stažení z oběhu uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro vydání rozhodnutí,
b)
nezajistí, aby byl palubní systém využívající linku tísňového volání přístupný nezávislému provozovateli za účelem opravy nebo údržby, nebo
c)
nepřijme opatření k ochraně osobních údajůosobních údajů a soukromí uživatelů palubních systémů využívajících linku tísňového volání.
(9)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím označování pneumatik41)
a)
jako dodavatel nebo distributor pneumatiky, dodavatel nebo distributor vozidla nebo poskytovatel služby informační společnosti spočívající v ukládání informací poskytnutých uživatelem této služby nezajistí poskytnutí údajů o palivové účinnosti a jiných parametrech pneumatiky v rozsahu a způsobem podle tohoto přímo použitelného předpisu, nebo
b)
jako dodavatel pneumatiky nezapíše do databáze výrobků stanovené údaje nebo je v ní neuchová po stanovenou dobu.
(10)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako výrobce vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla dopustí přestupku tím, že
a)
uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí údaje nezbytné pro vydání rozhodnutí v řízení o
1.
schválení typu podle § 21 odst. 1,
2.
změně schválení typu podle § 24,
3.
zrušení rozhodnutí o schválení typu podle § 25 odst. 1,
4.
zákazu dodávání vozidel, systémů vozidel, konstrukčních částí vozidel nebo samostatných technických celků vozidel na trh podle § 25 odst. 3, nebo
5.
uvedení vozidel na trh po pozbytí platnosti schválení typu podle § 26 odst. 2,
b)
v rozporu s § 23 odst. 1 neopatří vyrobené vozidlo, jehož typ je schválen, prohlášením o shodě nebo opatří prohlášením o shodě vozidlo, jehož typ nebyl schválen,
c)
v rozporu s § 23 odst. 2 nezajistí, aby prohlášení o shodě obsahovala ochranné prvky k zabránění padělání,
d)
v rozporu s § 23 odst. 1 nebo 3 neoznačí vyrobené vozidlo, konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla značkou schválení typu nebo označí značkou schválení typu vozidlo, konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla, jejichž typ nebyl schválen, nebo
e)
v rozporu s § 25 odst. 2 neoznámí ministerstvu ukončení výroby schváleného typu vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla.
(11)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. k), m) nebo s), odstavce 6 písm. a) bodu 6 nebo odstavce 7 písm. a) bodu 5 nebo 8,
b)
5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. l), n) až q), odstavce 2 písm. e), odstavce 3 písm. e), g) nebo l), odstavce 4 písm. b), g) nebo k) nebo odstavce 10 písm. a),
c)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), j), r), t) až x), odstavce 2 písm. a), c), f) nebo g), odstavce 3 písm. c), d), f), h), j) nebo k), odstavce 4 písm. c), d), e), f), h) nebo j), odstavce 6 písm. a) bodů 1 až 5 nebo 7 až 9, odstavce 6 písm. b) nebo c), odstavce 7 písm. a) bodů 1 až 4, 6, 7 nebo 9 až 14, odstavce 7 písm. b) nebo c), odstavce 8, 9 nebo odstavce 10 písm. b) až e),
d)
50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) až i) nebo y), odstavce 2 písm. b) nebo d), odstavce 3 písm. a), b), i), m) nebo n), odstavce 4 písm. a) nebo i) nebo odstavce 5, nebo
e)
10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. z).
(12)
Jestliže je přestupek podle odstavce 1 písm. k), odstavce 6 písm. a) bodu 6 nebo odstavce 7 písm. a) bodu 5 spáchán hromadným dodáním na trh vozidel, systému vozidla, konstrukční části vozidla, samostatných technických celků vozidla nebo motorů nesilničních mobilních strojů, uloží se pokuta do 50 000 000 Kč.
Společná ustanovení
§ 84
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává
a)
ministerstvo, jde-li o přestupky
1.
podle § 83 odst. 1 písm. h), i) a x), § 83a odst. 1 písm. k) až w), § 83a odst. 6 písm. a) bodu 2, § 83a odst. 6 písm. c) a § 83a odst. 8 až 10,
2.
podle § 83a odst. 6 písm. a) bodů 1 a 3 až 8 a § 83a odst. 6 písm. b) spáchané ve vztahu ke schválení typu vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatnému technickému celku,
3.
podle § 83a odst. 6 písm. a) bodů 3, 4, 6 až 9 a § 83a odst. 7 písm. a) bodů 3 a 5 až 14 zjištěné v rámci výkonu dozoru nad trhem a
4.
podle § 83a odst. 7 písm. a) bodů 1 až 13 a § 83a odst. 7 písm. b) a c) spáchané ve vztahu ke schválení typu motoru nebo rodiny motorů podle § 80a odst. 1 písm. c),
b)
krajský úřad, jde-li o přestupky podle § 83 odst. 1 písm. j) až l), r) až w), § 83a odst. 1 písm. x) až z), § 83a odst. 2 písm. f) a § 83a odst. 3,
c)
obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, jde-li o přestupky
1.
podle § 83 odst. 1 písm. a) až g) a m) až q), § 83a odst. 1 písm. a) až j), § 83a odst. 2 písm. a) až e) a g) a § 83a odst. 4 a 5 a
2.
podle § 83a odst. 6 písm. a) bodů 1 a 3 až 8 a § 83a odst. 6 písm. b) spáchané ve vztahu ke schválení jednotlivě vyrobeného vozidla,
d)
Státní plavební správa, jde-li o přestupky podle § 83a odst. 7 písm. a) bodů 1 až 13 a § 83a odst. 7 písm. b) a c) spáchané ve vztahu ke schválení typu motoru nebo rodiny motorů podle § 80a odst. 1 písm. a), a
e)
Drážní úřad, jde-li o přestupky podle § 83a odst. 7 písm. a) bodů 1 až 13 a § 83a odst. 7 písm. b) a c) spáchané ve vztahu ke schválení typu motoru nebo rodiny motorů podle § 80a odst. 1 písm. b).
(2)
K projednání přestupku podle § 83 odst. 1 písm. b) nebo § 83a odst. 1 písm. d) je místně příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, u něhož byla podána žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla podle § 8a. Nelze-li místní příslušnost takto určit, je příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností podle místa pobytu, sídla nebo odštěpného závodu vlastníka vozidla. K projednání přestupku podle § 83 odst. 1 písm. p) nebo § 83a odst. 2 písm. d) je místně příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností podle místa pobytu, sídla nebo odštěpného závodu provozovatele vozidla.
(3)
Přestupky podle § 83 odst. 1 písm. p) mohou projednat orgány Policie České republiky příkazem na místě. Přestupky podle § 83 odst. 1 písm. s), t), u) a w) může projednat správní orgán příslušný k výkonu státního odborného dozoru příkazem na místě. Přestupky podle § 83 odst. 1 písm. p) může projednat Vojenská policie při dohledu nad bezpečností a plynulostí provozu vozidel ozbrojených sil nebo v chráněných objektech příkazem na místě.
(4)
Pokuty vybírá orgán, který je uložil.
(5)
Pokud správní orgán rozhodne o uložení správního trestu za přestupek spáchaný protiprávním jednáním uvedeným v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících klasifikaci závažných porušení, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti36), dopravci provozujícímu silniční dopravu velkými vozidly pro cizí potřeby podle zákona o silniční dopravě37) nebo jeho odpovědnému zástupci, zašle kopii pravomocného rozhodnutí dopravnímu úřadu podle zákona o silniční dopravě37), v jehož správním obvodu
a)
je sídlo dopravce, jde-li o dopravce, který je usazen v České republice, nebo
b)
má tento správní orgán sídlo, jde-li o dopravce, který není usazen v České republice.
ČÁST DESÁTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Společná ustanovení
§ 86
Ustanovení tohoto zákona se použijí, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.
§ 87
Za úkony ministerstva, krajského úřadu a obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností stanovené zvláštním právním předpisem6) se vybírají správní poplatky. Ostatní úkony ministerstva, krajského úřadu a obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností se provádějí za úhradu, jejíž druh a výši stanoví prováděcí právní předpis.
§ 88
(1)
Výrobci vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí, samostatných technických celků nebo výbavy silničního vozidla jsou povinni poskytovat ministerstvu údaje o vyráběných vozidlech stanovené mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.
(2)
Ministerstvo zabezpečuje vydávání Věstníku dopravy, ve kterém se publikují instrukce upřesňující jednotnost provádění technických kontrol ve zkušebních stanicích nebo pověřené zkušebně, technických prohlídek a měření emisíměření emisí ve stanicích technické kontroly a stanicích měření emisíměření emisí.
§ 88a
Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 89
Přechodná ustanovení
(1)
Sankce za protiprávní jednání podle tohoto zákona lze uložit pouze za protiprávní jednání, k němuž došlo po účinnosti tohoto zákona.
(2)
Provozovatel stanice technické kontroly a provozovatel stanice měření emisíměření emisí, kteří provozují stanici technické kontroly nebo stanici měření emisíměření emisí na základě platného oprávnění vydaného podle právního předpisu platného před účinností tohoto zákona, jsou povinni nejpozději do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona sdělit příslušnému okresnímu úřadu údaje a doložit doklady vyžadované pro udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly nebo stanice měření emisíměření emisí. Nesplní-li provozovatel tuto povinnost, pozbude dosavadní oprávnění platnosti uplynutím posledního dne lhůty stanovené pro sdělení údajů a doložení dokladů. Nesplní-li provozovatel na základě sdělených údajů a předložených dokladů podmínky stanovené tímto zákonem pro udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly nebo stanice měření emisíměření emisí, zahájí okresní úřad neprodleně řízení o odnětí oprávnění k provozování stanice technické kontroly nebo stanice měření emisíměření emisí.
(3)
Registrace silničních vozidel v evidenci dopravního inspektorátu PoliciePolicie České republiky provedená před účinností tohoto zákona se považuje za registraci podle tohoto zákona.
(4)
Technické průkazy vozidla, technická osvědčení vozidel, osvědčení o technickém průkazu, výpisy technického osvědčení vydané podle právních předpisů platných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za technické průkazy vozidla, technická osvědčení vozidel, osvědčení o technickém průkazu, výpisy technického osvědčení vydané podle tohoto zákona.
(5)
Provozovatelé silničních motorových vozidel a přípojných vozidel jsou povinni do tří let ode dne účinnosti tohoto zákona uvést údaje v registru silničních vozidel vedeného podle tohoto zákona do stavu odpovídajícího skutečnosti; pokud jde o vznik, změnu nebo zánik zástavních práv, jsou provozovatelé silničních motorových vozidel a přípojných vozidel povinni uvést údaje v registru silničních vozidel do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona do stavu odpovídajícího skutečnosti.
(6)
Technická prohlídka a měření emisíměření emisí provedené před nabytím účinnosti tohoto zákona zapsané v technickém průkazu vozidla a v osvědčení o měření emisíměření emisí a vyznačené kontrolní nálepkou na státní poznávací značce, umístěné na zadní části vozidla, se považují za technickou prohlídku a měření emisíměření emisí podle tohoto zákona.
(7)
Osvědčení o odborné způsobilosti k provádění technických kontrol, technických prohlídek nebo k měření emisíměření emisí vydaná před nabytím účinnosti tohoto zákona se považují za profesní osvědčení vydaná podle tohoto zákona.
(8)
Osvědčení o schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla, typu jiného vozidla a příslušenství, jejich částí a doplňků, včetně jejich příloh, vydaná před nabytím účinnosti tohoto zákona se považují za osvědčení vydaná podle tohoto zákona.
(9)
Rozhodnutí vydaná dopravním inspektorátem PoliciePolicie České republiky o schválení technické způsobilosti jednotlivého vozidla vydaná před účinností tohoto zákona se považují za rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona.
(10)
Vozidla, na která se nevztahovala povinnost registrace podle právních předpisů platných do účinnosti tohoto zákona, musí být zaregistrována v registru silničních vozidel nejpozději ve lhůtě tří let od účinnosti tohoto zákona. Pokud takovým vozidlem je dvoukolový moped nebo motokolo (vozidla patřící do kategorie L podle přílohy tohoto zákona) nebo pracovní stroj samojízdný (vozidlo patřící do kategorie S podle přílohy tohoto zákona), registruje se jen na žádost vlastníka. Na dvoukolový moped kategorie L1 a LA nepodléhající registraci se nevztahují ustanovení § 38 odst. 1 písm. b), c), e) a f) a § 39 a na motokolo kategorie LM a pracovní stroj samojízdný nepodléhající registraci se nevztahují ustanovení § 38 odst. 1 písm. b) až f) a § 39.
(11)
Osvědčení o schválení měřicího přístroje nebo zařízení používaného k provádění technických prohlídek a k měření emisíměření emisí vydaná před nabytím účinnosti tohoto zákona se považují za osvědčení vydaná podle tohoto zákona.
(12)
Technickou způsobilost silničního vozidla jednotlivě dovezeného do 30. června 2001 schvaluje okresní úřad na základě písemné žádosti podle předpisů platných před nabytím účinnosti tohoto zákona. Příslušným je okresní úřad, v jehož územním obvodu má žadatel pobyt nebo sídlo.
§ 90
(1)
Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců Ministerstva vnitra, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají činnosti v oblasti podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích podle tohoto zákona, přecházejí ke dni účinnosti tohoto zákona z Ministerstva vnitra na Ministerstvo dopravy.
(2)
Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců PoliciePolicie České republiky, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají činnosti v oblasti podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích podle tohoto zákona, přecházejí ke dni účinnosti tohoto zákona z PoliciePolicie České republiky na okresní úřady, v jejichž územním obvodu mají tito zaměstnanci pracoviště.
§ 91
Závěrečná ustanovení
(1)
Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 2 odst. 5 až 8, § 2 odst. 10 a 11, § 3 odst. 4, § 4 odst. 7, § 5 odst. 9, § 6 odst. 8, § 7 odst. 6, § 7b odst. 8, § 7d odst. 3, § 7e odst. 4, § 7f odst. 3, § 9 odst. 5, § 12 odst. 9, § 13 odst. 8, § 14 odst. 3, § 16 odst. 6, § 17 odst. 6, § 19 odst. 2, § 20 odst. 4, § 21 odst. 3, § 23 odst. 4, § 27 odst. 7, § 28 odst. 1 písm. l), § 28d odst. 1 a 3, § 31 odst. 4, § 36 odst. 2, § 37 odst. 3, § 38 odst. 3, § 38c odst. 6, § 38d odst. 4, § 47 odst. 3, § 48 odst. 7, § 48a odst. 5, § 53 odst. 2, § 54 odst. 4 a 12, § 57 odst. 5, § 58 odst. 3, § 59b odst. 8, § 60 odst. 5, § 62 odst. 3, § 63 odst. 5, § 72 odst. 6, § 74 odst. 1 a 2, § 75 odst. 2 a 3, § 76 odst. 1, § 78b odst. 5, § 79 odst. 7, § 79a odst. 6, § 79b odst. 8, § 79c odst. 4, § 82 odst. 1 a § 87.
(2)
Ministerstvo životního prostředí vydá vyhlášku k provedení § 37 odst. 1 písm. b).
(3)
Výrobci silničních vozidel, systémů vozidel, konstrukčních částí vozidel a samostatných technických celků vozidel, zvláštních vozidel a ostatní osoby zúčastněné na schvalování nebo uznávání technické způsobilosti typu jsou povinni dodržovat technické předpisy vydávané
a)
na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,7) vydávané Evropskou hospodářskou komisí při Organizaci spojených národů,
b)
na základě Evropské mezinárodní silniční dohody o přepravě nebezpečných věcí (ADR),14)
c)
na základě Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR),15)
d)
podle článku 7 Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé,
a to ve znění přijatém Českou republikou. Tyto technické předpisy se uveřejňují ve Věstníku dopravy a jsou k dispozici na ministerstvu.
(4)
Bližší podmínky k provedení technických předpisů uvedených v odstavci 3 stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 92
Zrušují se:
1.
Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích.
2.
Zákon č. 355/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích.
ČÁST DVANÁCTÁ
§ 94
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2001.
v z. Buzková v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.
Vyhláška č. 274/1999 Sb., kterou se stanoví druhy a kategorie vojenských vozidel, schvalování jejich technické způsobilosti, provádění technických prohlídek vojenských vozidel a zkoušek technických zařízení vojenských vozidel.
1a)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy.
6)
Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
6a)
§ 154 a následující zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
6b)
§ 16 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Dohoda o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat a/nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání homologací, udělených na základě těchto pravidel, vyhlášená pod č. 176/1960 Sb., ve znění změn vyhlášených pod č. 42/1996 Sb.
8)
Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
9)
Zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
9b)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
9c)
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
10)
§ 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách).
11)
Například zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
12)
Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů.
13)
Zákon č. 64/1986 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
14)
Vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění pozdějších předpisů.
15)
Vyhláška č. 108/1976 Sb., o Evropské dohodě o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR), ve znění pozdějších předpisů.
16)
Směrnice Rady 1999/37/ES ze dne 29. dubna 1999 o registračních dokladech vozidel, ve znění směrnice Komise 2003/127/ES, směrnice Rady 2006/103/ES a Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/94/ES ze dne 13. prosince 1999 o dostupnosti informací pro spotřebitele o spotřebě paliva a emisích CO2 při prodeji nových osobních automobilů, ve znění směrnice Komise 2003/73/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1137/2008.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/45/EU ze dne 3. dubna 2014 o pravidelných technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel a o zrušení směrnice 2009/40/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/47/EU ze dne 3. dubna 2014 o silničních technických kontrolách užitkových vozidel provozovaných v Unii a o zrušení směrnice 2000/30/ES.
Směrnice Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2015/413 ze dne 11. března 2015 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu.
17)
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
18)
Čl. 12 rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti.
Čl. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/413 ze dne 11. března 2015 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu.
Čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/520 ze dne 19. března 2019 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii.
19)
Vídeňská úmluva o silničním provozu podepsaná dne 8. listopadu 1969.
20)
Úmluva podepsaná dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích.
Rozhodnutí Rady 2005/211/SVV ze dne 24. února 2005 o zavedení některých nových funkcí v Schengenském informačním systému, včetně boje proti terorismu.
Nařízení Rady (ES) č. 871/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zavedení některých nových funkcí Schengenského informačního systému, také se zřetelem k boji proti terorismu.
22)
Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
23)
Zákon č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností.
24)
§ 105 odst. 3 zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností.
§ 19b odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb.
25)
§ 65 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 237/2000 Sb.
26)
§ 6a zákona č. 361/2000 Sb., ve znění zákona č. 133/2011 Sb.
27)
§ 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.
§ 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.
28)
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.
29)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly.
30)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013 ze dne 5. února 2013 o schvalování zemědělských a lesnických vozidel a dozoru nad trhem s těmito vozidly.
32)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013 ze dne 5. února 2013 o schvalování zemědělských a lesnických vozidel a dozoru nad trhem s těmito vozidly.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/758 ze dne 29. dubna 2015 o požadavcích na schválení typu pro zavedení palubního systému eCall využívajícího linku tísňového volání 112 a o změně směrnice 2007/46/ES.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES, v platném znění.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/621 ze dne 17. dubna 2019 o technických informacích nezbytných pro technické prohlídky kontrolovaných položek, o používání doporučených metod technických prohlídek a o stanovení podrobných pravidel týkajících se formátu údajů a postupů pro přístup k příslušným technickým informacím.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/740 ze dne 25. května 2020 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné parametry, o změně nařízení (EU) 2017/1369 a o zrušení nařízení (ES) č. 1222/2009.
33)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla, v platném znění.
34)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/758 ze dne 29. dubna 2015 o požadavcích na schválení typu pro zavedení palubního systému eCall využívajícího linku tísňového volání 112 a o změně směrnice 2007/46/ES.
35)
§ 10 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění zákona č. 190/2009 Sb.
36)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES, v platném znění.
Nařízení Komise (EU) 2016/403 ze dne 18. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009, pokud jde o klasifikaci závažných porušení pravidel Unie, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti podnikatele v silniční dopravě, a kterým se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES.
37)
Zákon č. 111/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
38)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628 ze dne 14. září 2016 o požadavcích na mezní hodnoty emisí plynných a tuhých znečišťujících látek a schválení typu spalovacích motorů v nesilničních mobilních strojích, o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 a (EU) č. 167/2013 a o změně a zrušení směrnice 97/68/ES, v platném znění.
39)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858, v platném znění.
40)
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/621.
41)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/740. |
Zákon č. 57/2001 Sb. | Zákon č. 57/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 19. 2. 2001, datum účinnosti 19. 2. 2001, částka 21/2001
* Čl. I - V příloze č. 9 k zákonu č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, se za položku „Safrol“ doplňují do sloupce „Mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce“ slova „Norefedrin (fenylpropanolamin)“ a do sloupce „Chemický
* Čl. II
Aktuální znění od 19. 2. 2001
57
ZÁKON
ze dne 10. ledna 2001,
kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
V příloze č. 9 k zákonu č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, se za položku „Safrol“ doplňují do sloupce „Mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce“ slova „Norefedrin (fenylpropanolamin)“ a do sloupce „Chemický název“ slova „erythro-2-amino-1-fenyl-1-propanol“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
v z. Buzková v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 60/2001 Sb. | Zákon č. 60/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů
Vyhlášeno 19. 2. 2001, datum účinnosti 19. 2. 2001, částka 21/2001
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o provozu na pozemních komunikacích
* ČÁST ČTVRTÁ - ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2009 (274/2008 Sb.)
60
ZÁKON
ze dne 11. ledna 2001,
kterým se mění zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o provozu na pozemních komunikacích
Čl. III
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, se mění takto:
V § 6 odst. 1 písm. c) zní:
„c)
přepravovat při jízdě po dálnici nebo po silnici pro motorová vozidla osoby mladší 18 let a menší než 150 cm na sedadle jiném než uvedeném v písmenu b), které je vybaveno bezpečnostním pásem, pouze za použití zádržného systému; toto neplatí pro osoby, u kterých jejich zdravotní stav nebo tělesná dispozice použití zádržného systému neumožňuje,“.
ČÁST ČTVRTÁ
ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA
Čl. IV
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, jak vyplývá ze zákonů a nálezů Ústavního souduÚstavního soudu jej měnících.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
v z. Buzková v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 61/2001 Sb. | Zákon č. 61/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 361/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., a zákon č. 356/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 19. 2. 2001, datum účinnosti 19. 2. 2001, částka 21/2001
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona č. 361/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb.
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 356/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 19. 2. 2001
61
ZÁKON
ze dne 11. ledna 2001,
kterým se mění zákon č. 361/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., a zákon č. 356/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona č. 361/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb.
Čl. I
V zákoně č. 361/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., čl. II zní:
„Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Povolení k restaurování udělená fyzickým osobám
a)
před 1. červnem 1992 podle § 14 odst. 8 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, nebo
b)
v době od 1. června 1992 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 14 odst. 8 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb.,
se považují za povolení podle § 14a zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 361/1999 Sb.
2.
Řízení o udělení povolení k restaurování nebo o odnětí povolení k restaurování podle § 14 odst. 8 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., zahájená přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 361/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., se dokončí podle dosavadních právních předpisů.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 356/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Čl. II
V čl. VI zákona č. 356/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se bod 26 zrušuje a dosavadní bod 27 se označuje jako bod 26.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
v z. Buzková v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 75/2001 Sb. | Vyhláška Českého báňského úřadu č. 75/2001 Sb.
Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se stanoví báňsko - technické podmínky pro zřizování, využití a ochranu důlních děl vybraných pro využití při krizových situacích pro uplatňování preventivních, technických a bezpečnostních opatření a provádění kontrol
Vyhlášeno 23. 2. 2001, datum účinnosti 23. 2. 2001, částka 28/2001
* § 1 - Rozsah platnosti
* § 2 - Využití zvláštních důlních děl
* § 3 - Zřizování zvláštních důlních děl a jejich udržování v bezpečném stavu
* § 4 - Zajištění ústí zvláštních důlních děl
* § 5 - Bezpečnostní požadavky na zvláštní důlní díla
* § 6 - Kontroly zvláštních důlních děl
* § 7 - Účinnost
Aktuální znění od 23. 2. 2001
75
VYHLÁŠKA
Českého báňského úřadu
ze dne 24. ledna 2001,
kterou se stanoví báňsko-technické podmínky pro zřizování, využití a ochranu důlních děl vybraných pro využití při krizových situacích pro uplatňování preventivních, technických a bezpečnostních opatření a provádění kontrol
Český báňský úřad stanoví podle § 40 odst. 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), k provedení § 9 odst. 3 písm. b):
§ 1
Rozsah platnosti
Vyhláška se vztahuje na podzemní prostory vytvořené pro plnění úkolů vyplývajících z krizového zákona, na důlní díla a podzemní prostory původně zřízené k jinému účelu a následně vybrané pro využití při krizových situacích, např. na důlní díla průzkumná, přípravná a otvírková, kolektory, tunely a podzemní provozovny a na příslušné části jeskyní vybraných k tomuto účelu, (dále jen „zvláštní důlní díla“).1)
§ 2
Využití zvláštních důlních děl
(1)
Zvláštní důlní díla musí být vybrána tak, aby svým umístěním a provedením zajišťovala ochranu osob před možným nebezpečím ohrožení života, např. vlivem živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie.
(2)
Pro krizové situace lze v případě nebezpečí z prodlení využít rovněž důlní díla vybudovaná v rámci hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem. Tato důlní díla musí splňovat bezpečnostní požadavky uvedené v § 5 odst. 1 až 6.
§ 3
Zřizování zvláštních důlních děl a jejich udržování v bezpečném stavu
Na zřizování zvláštních důlních děl určených pro využití při krizových situacích se vztahují obecné předpisy pro zřizování důlních děl2) a zvláštní předpisy.3)
§ 4
Zajištění ústí zvláštních důlních děl
Ústí zvláštního důlního díla na povrch musí být provedeno tak, aby odolalo živelní pohromě, ekologické nebo průmyslové havárii, kterou lze předpokládat, nebo takovému narušení veřejného pořádku, které by ohrozilo bezpečnost osob nacházejících se ve zvláštním důlním díle. V případě, že je ústí zajištěno dveřmi, musí tyto dveře odpovídat požadavkům § 5 odst. 8 věty první.
§ 5
Bezpečnostní požadavky na zvláštní důlní díla
(1)
Zvláštní důlní dílo musí mít úklon od vodorovné roviny menší než 20°. Pro účely větrání a jako úniková cesta mohou být vybrána důlní díla s úklonem větším.
(2)
Zvláštní důlní dílo nesmí být ohroženo průvaly vod a bahnin, náhlým zaplynováním, výbuchy plynů, průtržemi hornin, uhlí a plynů ani důlními otřesy.
(3)
Výztuž zvláštního důlního díla včetně případného pažení musí být nehořlavá a musí bezpečně odolat předpokládaným horským tlakům. Volné prostory za výztuží lze vyplnit pouze nehořlavým materiálem.
(4)
Zvláštní důlní dílo musí být nepřetržitě větráno tak, aby obsah škodlivin v ovzduší nepřekročil hodnoty stanovené zvláštním předpisem.4) Ve zvláštním důlním díle, kde nelze vyloučit výskyt metanu, musí být větrání zajištěno tak, aby koncentrace metanu v ovzduší nepřekročila 1%.
(5)
Zvláštní důlní dílo musí být odvodněno. V případě, kdy lze očekávat zvýšené přítoky vody do zvláštního důlního díla, musí být k dispozici dostatečně dimenzované čerpací zařízení a musí být instalováno potrubí pro čerpání vody.
(6)
Podlaha zvláštního důlního díla musí být odvodněna a bez nerovností a překážek a zhotovena z materiálu, který zajišťuje bezpečnou chůzi.
(7)
Zvláštní důlní dílo včetně únikové cesty musí být v celé délce osvětleno. Kromě toho musí být v tomto důlním díle instalována svítidla nouzového osvětlení. Pro osvětlení musí být zajištěn nezávislý zdroj energie nejméně na 72 hodin provozu nouzového osvětlení.
(8)
Vstupní dveře do zvláštního důlního díla musí být konstruovány tak, aby odolaly účinkům, proti nimž mají poskytovat ochranu nebo proti nimž má být zvláštní důlní dílo chráněno. Vstup do zvláštního důlního díla musí být chráněn vždy dvojicí vstupních dveří, které se otevírají proti sobě. Dveře musí být nejméně v takové vzájemné vzdálenosti, aby při průchodu s nosítky byly vždy jedny uzavřeny.
(9)
Podzemní přístupové cesty k zvláštnímu důlnímu dílu nebo únikové cesty z něho musí odpovídat požadavkům odstavců 1 až 6.
(10)
Zvláštní důlní dílo musí být trvale stavebně odděleno od ostatních důlních děl, podzemních prostor, popřípadě zpřístupněných částí jeskyní.
(11)
Ve zvláštním důlním díle a přístupových cestách k němu musí být zajištěno pro dobu krizové situace nepřetržité měření koncentrací CO2 a CO, popřípadě metanu a jiných škodlivých plynů, jejichž výskyt lze předpokládat. Měřiče, popřípadě čidla musí být umístěny v místech, kde lze výskyt škodlivých plynů předpokládat.
§ 6
Kontroly zvláštních důlních děl
Technický stav zvláštního důlního díla musí být prověřen nejméně jednou za půl roku. Při této prohlídce se kontroluje především složení důlního ovzduší z hlediska výskytu CO2 a CO, popřípadě metanu a jiných škodlivých plynů, stav důlní výztuže, stav objektů oddělujících důlní dílo od ostatních podzemních prostor a funkčnost vstupních dveří, osvětlení včetně nezávislého zdroje energie, a je-li jím zvláštní důlní dílo vybaveno, také čerpacího systému. O výsledcích prohlídek se provede záznam, který musí být uchováván po dobu nejméně 3 let.
§ 7
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda:
prof. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r.
1)
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).
2)
Například zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 55/1996 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění vyhlášky č. 238/1998 Sb.
3)
Například zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
4)
Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR - hlavní hygienik ČSR (čj. HEM - 340.2 - 30. 9. 78 ze dne 11. května 1978) o hygienických požadavcích na pracovní prostředí, ve znění směrnice čj. HEM - 340.2 - 21. 3. 85 a výnosu čj. 340.2 - 13. 10. 88. |
Vyhláška České národní banky č. 76/2001 Sb. | Vyhláška České národní banky č. 76/2001 Sb.
Vyhláška České národní banky o vydání zlatých mincí „Románský sloh - rotunda ve Znojmě" po 2 000 Kč
Vyhlášeno 23. 2. 2001, datum účinnosti 15. 3. 2001, částka 28/2001
* § 1 - (1) Dnem 21. března 2001 se v rámci cyklu „Deset století architektury“ vydávají zlaté mince „Románský sloh – rotunda ve Znojmě“ po 2 000 Kč (dále jen „mince“).
* § 2 - (1) Na lícní straně je v horní polovině mince volná kompozice stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku České republiky. Český lev je uprostřed mezi slezskou orlicí (vlevo) a moravskou orlicí (vpravo) a je položen výše než obě orlice. Pod
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. března 2001.
Aktuální znění od 15. 3. 2001
76
VYHLÁŠKA
České národní banky
ze dne 30. ledna 2001
o vydání zlatých mincí „Románský sloh – rotunda ve Znojmě“ po 2 000 Kč
Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance:
§ 1
(1)
Dnem 21. března 2001 se v rámci cyklu „Deset století architektury“ vydávají zlaté mince „Románský sloh – rotunda ve Znojmě“ po 2 000 Kč (dále jen „mince“).
(2)
Mince se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“).
(3)
Mince se razí ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mince je 6,22 g, její průměr 20 mm a síla 1,4 mm. Hrana mince v běžném provedení je vroubkovaná, hrana mince ve zvláštním provedení je hladká. Při ražbě mince v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolená odchylka nahoru 0,062 g a v ryzosti zlata odchylka nahoru 0,01 %.
§ 2
(1)
Na lícní straně je v horní polovině mince volná kompozice stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku České republiky. Český lev je uprostřed mezi slezskou orlicí (vlevo) a moravskou orlicí (vpravo) a je položen výše než obě orlice. Pod ním je umístěn současný znak města Znojma. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je v jednom řádku pod znakem Znojma. Pod názvem státu je ve dvou řádcích označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „2000 Kč“ a pod ním značka mincovny, která minci razila. V opisu při okrajích mince je text „DESET STOLETÍ ARCHITEKTURY“ doplněný drobným ornamentem. Jednotlivá slova opisu i ornament jsou vzájemně odděleny tečkami.
(2)
Na rubové straně je na pozadí v levé části mince umístěna znojemská rotunda. V popředí mince je postava Přemysla Oráče s orajícími volky, ztvárněná na motivy fresky ze stěny lodi rotundy ve Znojmě s tématem uvedení Přemysla Oráče na knížecí stolec poselstvem kněžny Libuše. V pozadí při levé spodní straně mince doplňuje hlavní motiv stylizovaná rozkvétající otka, přes kterou je položen letopočet „2001“ označující ročník ražby mince. Při pravém a spodním okraji mince je neuzavřený opis „ROMÁNSKÝ SLOH“, při levém a horním okraji mince rovněž neuzavřený opis „ZNOJMO-ROTUNDA“. AutoremAutorem návrhu mince je akademický sochař Jiří Harcuba. Iniciála jeho příjmení „H“ je umístěna při pravém horním okraji mince mezi oběma opisy.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. března 2001.
Guvernér:
doc. Ing. Tůma, CSc. v. r.
10kB
10kB |
Zákon č. 100/2001 Sb. | Zákon č. 100/2001 Sb.
Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)
Vyhlášeno 20. 3. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 40/2001
* ČÁST PRVNÍ - POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (§ 1 — § 24)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o životním prostředí (§ 25 — § 25)
* ČÁST TŘETÍ - Změna živnostenského zákona (§ 26 — § 26)
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 28 — § 28) č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb. č. 2 k zákonu č. 100/2001 Sb. č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb. č. 5 k zákonu č. 100/2001 Sb. č. 6 k zákonu č. 100/2001 Sb. č. 7 k zákonu č. 100/2001 Sb. č. 8 k zákonu č. 100/2001 Sb. č. 9 k zákonu č. 100/2001 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (326/2017 Sb., 284/2021 Sb., 149/2023 Sb., 465/2023 Sb.)
100
ZÁKON
ze dne 20. února 2001
o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
HLAVA I
POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V ČESKÉ REPUBLICE
Díl 1
Úvodní ustanovení
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Zákon v souladu s právem Evropské unie1) upravuje posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví (dále jen „posuzování vlivů na životní prostředí“) a postup fyzických osob, právnických osob, správních orgánů a územních samosprávných celků (obcíobcí a krajů) při tomto posuzování.
(2)
Posuzování vlivů na životní prostředí podléhají v tomto zákoně vymezené záměry a koncepcekoncepce, jejichž provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí.
(3)
Účelem posuzování vlivů na životní prostředí je získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních právních předpisů, a přispět tak k udržitelnému rozvoji společnosti.1b)
(4)
Záměry podléhající posouzení podle tohoto zákona jsou zároveň předmětem jednotného environmentálního stanoviska19). Závazné stanovisko podle § 9a odst. 1 se v takovém případě vydává současně jako jednotné environmentální stanovisko za podmínek stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy; to neplatí pro záměry, u nichž oznamovateloznamovatel nepožádal o vydání jednotného environmentálního stanoviska. Při vydávání jednotného environmentálního stanoviska k záměrům posuzovaným podle tohoto zákona se postupuje podle tohoto zákona a podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku; stanoví-li tento zákon něco jiného než zákon o jednotném environmentálním stanovisku, postupuje se podle tohoto zákona.
§ 2
Rozsah posuzování
Posuzují se vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví a vlivy na životní prostředí, zahrnující vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, biologickou rozmanitost, půdu, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní dědictví, vymezené zvláštními právními předpisy2) a na jejich vzájemné působení a souvislosti. Vlivy na biologickou rozmanitost se posuzují se zvláštním zřetelem na evropsky významné druhy, ptáky a evropská stanoviště15).
§ 3
Základní pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
záměrem
1.
stavby, zařízení, činnosti a technologie uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu,
2.
stavby, zařízení, činnosti a technologie, které podle stanoviska orgánu ochrany přírody vydaného podle zákona o ochraně přírody a krajiny mohou samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti,
b)
koncepcíkoncepcí strategie, politiky, plány nebo programy včetně těch, které jsou spolufinancované z prostředků fondů Evropské unie, zpracované nebo zadané orgánem veřejné správy a následně orgánem veřejné správy schvalované nebo ke schválení předkládané,
c)
dotčeným územímdotčeným územím území, jehož životní prostředí a obyvatelstvo by mohlo být závažně ovlivněno provedením záměru nebo koncepcekoncepce,
d)
dotčeným územním samosprávným celkemdotčeným územním samosprávným celkem územní samosprávný celek, jehož správní obvod alespoň zčásti tvoří dotčené územídotčené území,
e)
dotčeným orgánem správní orgán, který hájí zájmy chráněné zvláštními právními předpisy2) a jehož územně správní obvod alespoň zčásti tvoří dotčené územídotčené území, a správní orgán příslušný podle jiného právního předpisu k vydání správního aktu, namísto nějž se vydává jednotné environmentální stanovisko,
f)
příslušným úřadempříslušným úřadem Ministerstvo životního prostředí (§ 21) nebo orgán kraje v přenesené působnosti, v jehož územně správním obvodu je navržen záměr nebo pro jehož územně správní obvod je zpracovávána koncepcekoncepce (§ 22),
g)
navazujícím řízenímnavazujícím řízením řízení vedené k záměru nebo jeho změně, které podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředíposouzení vlivů záměru na životní prostředí, jde-li o
1.
řízení o povolení záměru podle stavebního zákona, není-li vedeno řízení o povolení záměru s posouzením vlivů,
2.
řízení o povolení hornické činnosti,
3.
řízení o stanovení dobývacího prostoru,
4.
řízení o povolení činnosti prováděné hornickým způsobem,
5.
řízení o povolení k nakládání s povrchovými a podzemními vodami,
6.
řízení o vydání integrovaného povoleníintegrovaného povolení,
7.
řízení o vydání povolení provozu stacionárního zdroje,
8.
řízení o vydání povolení k provozování zařízení určeného pro nakládání s odpady,
9.
řízení, v němž se vydává rozhodnutí nezbytné pro uskutečnění záměru, není-li vedeno žádné z řízení podle bodů 1 až 8, a
10.
řízení o změně rozhodnutí vydaného v řízeních podle bodů 1 až 9 k dosud nepovolenému záměru nebo jeho části či etapě, má-li dojít ke změně podmínek rozhodnutí, které byly převzaty ze stanoviska,
h)
veřejnostíveřejností jedna nebo více osob,
i)
dotčenou veřejnostídotčenou veřejností
1.
osoba, která může být rozhodnutím vydaným v navazujícím řízenínavazujícím řízení dotčena ve svých právech nebo povinnostech,
2.
právnická osoba soukromého práva, jejímž předmětem činnosti je podle zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí nebo veřejného zdraví, a jejíž hlavní činností není podnikání nebo jiná výdělečná činnost, která vznikla alespoň 3 roky před dnem zveřejnění informací o navazujícím řízenínavazujícím řízení podle § 9b odst. 1, případně před dnem vydání rozhodnutí podle § 7 odst. 6, nebo kterou podporuje svými podpisy nejméně 200 osob,
j)
podporující podpisovou listinoupodporující podpisovou listinou listina s podpisy nejméně 200 osob,
k)
oznamovatelemoznamovatelem ten, kdo hodlá provést záměr,
l)
posouzením vlivů záměru na životní prostředíposouzením vlivů záměru na životní prostředí proces, který sestává z vypracování a projednání dokumentace, zpracování posudku, vydání stanoviska a jeho zahrnutí do příslušného rozhodnutí vydaného v navazujícím řízenínavazujícím řízení,
m)
povoleným záměrem nebo jeho částí či etapou záměr nebo jeho část či etapa, k nimž byla vydána rozhodnutí v navazujících řízeních podle písmene g) bodů 1 až 9 vyžadovaná zvláštními právními předpisy,
n)
podlimitním záměrem záměr uvedený v příloze č. 1 k tomuto zákonu kategorii II, který nedosahuje příslušné limitní hodnoty, je-li uvedena,
o)
řízením o povolení záměru podle stavebního zákona řízení o povolení, řízení o rámcovém povolení, řízení o odstranění i dodatečné povolení stavebního i nestavebního záměru ve smyslu stavebního zákona.
Díl 2
Posuzování vlivů záměru na životní prostředí
§ 4
Předmět posuzování vlivů záměru na životní prostředí
(1)
Předmětem posuzování podle tohoto zákona jsou
a)
záměry uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu kategorii I a změny těchto záměrů, pokud změna záměru vlastní kapacitou nebo rozsahem dosáhne příslušné limitní hodnoty, je-li uvedena; tyto záměry a změny záměrů podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředíposouzení vlivů záměru na životní prostředí vždy,
b)
změny záměru uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu kategorii I, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí, zejména pokud má být významně zvýšena jeho kapacita a rozsah nebo pokud se významně mění jeho technologie, řízení provozu nebo způsob užívání a nejedná-li se o změny podle písmene a); tyto změny záměrů podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředíposouzení vlivů záměru na životní prostředí, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení,
c)
záměry uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu kategorii II a změny těchto záměrů, pokud změna záměru vlastní kapacitou nebo rozsahem dosáhne příslušné limitní hodnoty, je-li uvedena, nebo které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí, zejména pokud má být významně zvýšena jeho kapacita a rozsah nebo pokud se významně mění jeho technologie, řízení provozu nebo způsob užívání; tyto záměry a změny záměrů podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředíposouzení vlivů záměru na životní prostředí, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení,
d)
podlimitní záměrypodlimitní záměry, které dosáhnou alespoň 25 % příslušné limitní hodnoty a nacházejí se ve zvláště chráněném území nebo jeho ochranném pásmu podle zákona o ochraně přírody a krajiny; tyto záměry podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředíposouzení vlivů záměru na životní prostředí, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení,
e)
změny podlimitních záměrůpodlimitních záměrů, které vlastní kapacitou nebo rozsahem dosáhnou alespoň 25 % příslušné limitní hodnoty, v jejichž důsledku podlimitní záměrpodlimitní záměr současně naplní příslušnou limitní hodnotu nebo kritéria podle písmene d); tyto změny záměrů podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředíposouzení vlivů záměru na životní prostředí, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení,
f)
záměry podle § 3 písm. a) bodu 2; tyto záměry podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředíposouzení vlivů záměru na životní prostředí, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení,
g)
změny záměru, které by podle závazného stanoviska příslušného úřadupříslušného úřadu vydaného podle § 9a odst. 7 mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí; tyto změny záměrů podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředíposouzení vlivů záměru na životní prostředí, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení,
h)
části, etapy nebo varianty záměru podle § 9a odst. 5; tyto části, etapy nebo varianty záměru podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředíposouzení vlivů záměru na životní prostředí, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení.
(2)
Vláda může rozhodnout, že předmětem posuzování podle tohoto zákona není záměr, popřípadě jeho část, který je určený výhradně pro účely obrany nebo bezprostředního odvrácení nebo zmírnění důsledků mimořádné události, která by mohla vážně ohrozit zdraví, bezpečnost, majetek obyvatelstva nebo životní prostředí, pokud by mohlo posuzování tyto účely nepříznivě ovlivnit.
(3)
Vláda může dále ve výjimečném případě rozhodnout, že předmětem posuzování podle tohoto zákona není záměr, u kterého veřejný zájem na jeho provedení výrazně převažuje nad veřejným zájmem na ochraně životního prostředí a veřejného zdraví, není-li vzhledem k okolnostem možné posuzování záměru provést, aniž by byl nepříznivě ovlivněn účel záměru. Součástí návrhu na postup podle věty první je vždy vyjádření Ministerstva životního prostředí (dále jen „ministerstvo“). U záměru vyloučeného podle věty první vláda
a)
může stanovit jinou formu posuzování,
b)
zajistí zveřejnění informace o vyloučení podle věty první, jeho důvodech a výsledku posuzování podle písmene a) a
c)
před vydáním rozhodnutí, které povoluje umístění nebo provedení záměru, informuje Evropskou komisi o důvodech vyloučení podle věty první a poskytne jí informace zveřejněné podle písmene b).
(4)
Rozhodne-li vláda podle odstavce 3 o tom, že záměr není předmětem posuzování, použijí se § 11 až 13 přiměřeně. U záměrů podle § 4 odst. 1 písm. f) oznamovateloznamovatel zajistí zpracování posouzení zpracovaného osobou, která je držitelem zvláštní autorizace. Závěry tohoto posouzení zahrne orgán příslušný ke schválení záměru do svého rozhodnutí; § 45i odst. 8 až 11 zákona o ochraně přírody a krajiny se použijí obdobně.
§ 5
Způsob posuzování vlivů záměru na životní prostředí
(1)
Posuzování zahrnuje zjištění, popis, posouzení a vyhodnocení předpokládaných přímých a nepřímých významných vlivů provedení i neprovedení záměru na životní prostředí.
(2)
V dlouhodobém záměru se jeho jednotlivé etapy posuzují samostatně a v kontextu vlivů záměru jako celku.
(3)
Při posuzování záměru se hodnotí vlivy na životní prostředí při jeho přípravě, provádění, provozování i jeho případné ukončení, popřípadě důsledky jeho likvidace a dále sanace nebo rekultivace území, pokud povinnost sanace nebo rekultivace stanoví zvláštní právní předpis. Posuzují se vlivy související s běžným provozováním záměru i vlivy vyplývající ze zranitelnosti záměru vůči závažným nehodám nebo katastrofám, které jsou pro daný záměr relevantní.
(4)
Posuzování záměru zahrnuje i návrh opatření k předcházení možným významným negativním vlivům na životní prostředí provedením záměru, k vyloučení, snížení, zmírnění nebo minimalizaci těchto vlivů, popřípadě ke zvýšení příznivých vlivů na životní prostředí provedením záměru, a to včetně vyhodnocení předpokládaných účinků navrhovaných opatření, a dále návrh opatření k monitorování možných významných negativních vlivů na životní prostředí, nevyplývají-li z požadavků jiných právních předpisů.
§ 6
Oznámení
(1)
Oznamovatel je povinen předložit oznámení záměru (dále jen „oznámení“) příslušnému úřadupříslušnému úřadu.
(2)
Oznamovatel je povinen předložit oznámení záměru na technickém nosiči dat, popřípadě zaslat elektronickou poštou (dále jen „v elektronické podobě“); příslušný úřadpříslušný úřad může podle okolností požadovat oznámení záměru i v listinné podobě, a to v počtu vyhotovení stanoveném dohodou s oznamovatelemoznamovatelem. Náležitosti oznámení záměru stanoví příloha č. 3 k tomuto zákonu; oznámení se zpracovává se zohledněním současného stavu poznatků a metod posuzování, případných výsledků jiných environmentálních hodnocení podle zvláštních právních předpisů a s případným zohledněním kritérií pro zjišťovací řízení uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Pokud se jedná o záměr podle § 4 odst. 1 písm. a), musí oznamovateloznamovatel vždy uvést nástin studovaných hlavních variant a stěžejní důvody pro jeho volbu vzhledem k vlivu na životní prostředí.
(3)
Nejedná-li se o záměry, které podléhají posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky podle § 11, nebo o záměry, které podle stanoviska orgánu ochrany přírody vydaného podle zákona o ochraně přírody a krajiny mohou samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, může oznamovatel předložit místo oznámení dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí (dále jen „dokumentace“) podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu; v takovém případě se postupuje podle § 8.
(4)
U záměrů, které podle stanoviska orgánu ochrany přírody vydaného podle zákona o ochraně přírody a krajiny mohou samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, je oznamovateloznamovatel povinen opatřit posouzení zpracované osobou, která je držitelem zvláštní autorizace14), zohlednit závěry tohoto posouzení v oznámení a toto posouzení k oznámení přiložit; oznámení se předkládá ve variantách, pokud z požadavků § 45i odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny vyplývá nezbytnost jejich zpracování.
(5)
Pokud oznámení splňuje náležitosti podle odstavců 2 a 4, zveřejní jej příslušný úřadpříslušný úřad podle § 16 do 7 pracovních dnů ode dne jeho obdržení. Příslušný úřadPříslušný úřad v téže lhůtě zašle kopii oznámení s žádostí o vyjádření dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkůmdotčeným územním samosprávným celkům. Nesplňuje-li oznámení náležitosti podle věty první, vrátí jej příslušný úřadpříslušný úřad do 7 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno, oznamovateli.
(6)
VeřejnostVeřejnost, dotčená veřejnostdotčená veřejnost, dotčené orgány a dotčené územní samosprávné celkydotčené územní samosprávné celky mohou zaslat písemné vyjádření k oznámení příslušnému úřadupříslušnému úřadu do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení. K vyjádřením zaslaným po lhůtě příslušný úřadpříslušný úřad nepřihlíží. Dotčené orgány ve svém vyjádření uvedou, je-li to s ohledem na povahu záměru možné, jaké skutečnosti a podklady z hlediska jimi dotčených zájmů je nezbytné doložit pro následné vyhodnocení vlivů záměru podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku.
§ 7
Zjišťovací řízení
(1)
Cílem zjišťovacího řízení u záměrů a změn záměrů uvedených v § 4 odst. 1 písm. a) je upřesnění informací, které je vhodné uvést do dokumentace, a to se zřetelem na
a)
povahu konkrétního záměru nebo druh záměru,
b)
faktory životního prostředí uvedené v § 2, které mohou být provedením záměru ovlivněny,
c)
současný stav poznatků a metody posuzování a
d)
skutečnost, že bude záměr vyhodnocován rovněž z hlediska dotčených složek životního prostředí za účelem vydání jednotného environmentálního stanoviska podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku.
(2)
U záměrů a změn záměrů uvedených v § 4 odst. 1 písm. b) až h) je cílem zjišťovacího řízení zjištění, zda záměr nebo jeho změna může mít významný vliv na životní prostředí, případně zda záměr může samostatně nebo ve spojení s jinými mít významný vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, a tedy podléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředíposouzení vlivů záměru na životní prostředí podle tohoto zákona. Podléhá-li záměr posouzení vlivů záměru na životní prostředíposouzení vlivů záměru na životní prostředí podle tohoto zákona, je předmětem zjišťovacího řízení také upřesnění podle odstavce 1.
(3)
Zjišťovací řízení se zahajuje na podkladě oznámení a provádí se podle kritérií uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Při určování, zda záměr nebo změna záměru může mít významné vlivy na životní prostředí, přihlíží příslušný úřadpříslušný úřad vždy k
a)
povaze a rozsahu záměru a jeho umístění,
b)
okolnosti, zda záměr nebo změna záměru svou kapacitou dosahuje limitních hodnot uvedených u záměrů příslušného druhu v příloze č. 1 k tomuto zákonu kategorie II,
c)
obdrženým vyjádřením veřejnostiveřejnosti, dotčené veřejnostidotčené veřejnosti, dotčených orgánůdotčených orgánů a dotčených územních samosprávných celkůdotčených územních samosprávných celků a
d)
případným výsledkům jiných environmentálních hodnocení podle příslušných právních předpisů.
(4)
Zjišťovací řízení ukončí příslušný úřadpříslušný úřad nejdéle do 45 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení podle § 16; v odůvodněných, zvlášť složitých, případech může být tato lhůta překročena, nejdéle však o 25 dnů. Závěr zjišťovacího řízení neprodleně zašle příslušný úřadpříslušný úřad oznamovatelioznamovateli, dotčeným územním samosprávným celkůmdotčeným územním samosprávným celkům a dotčeným správním úřadům a zveřejní jej podle § 16.
(5)
Dojde-li příslušný úřadpříslušný úřad k závěru, že záměr podle odstavce 2 podléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředíposouzení vlivů záměru na životní prostředí podle tohoto zákona, vydá o tom odůvodněný písemný závěr obsahující základní údaje o záměru v rozsahu bodů B.I.1. až B.I.4. a B.I.6. přílohy č. 3 k tomuto zákonu a úvahy, kterými se řídil při hodnocení kritérií uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Součástí závěru jsou rovněž doporučení pro zpracování podkladů k žádosti o jednotné environmentální stanovisko.
(6)
Dojde-li příslušný úřadpříslušný úřad k závěru, že záměr podle odstavce 2 nepodléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředíposouzení vlivů záměru na životní prostředí podle tohoto zákona, vydá o tom rozhodnutí, které je prvním úkonem v řízení. V rozhodnutí se uvedou základní údaje o záměru v rozsahu bodů B.I.1. až B.I.4. a B.I.6. přílohy č. 3 k tomuto zákonu a úvahy, kterými se příslušný úřadpříslušný úřad řídil při hodnocení kritérií uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu a informací obsažených v bodě D.4 přílohy č. 3 k tomuto zákonu. V odůvodnění rozhodnutí se rovněž, je-li to s ohledem na povahu záměru možné, uvedou doporučení pro zpracování podkladů k žádosti o jednotné environmentální stanovisko. Rozhodnutí se zveřejňuje způsobem podle § 16 a doručuje veřejnou vyhláškou. Právo podat odvolání proti rozhodnutí má oznamovateloznamovatel a dotčená veřejnostdotčená veřejnost uvedená v § 3 písm. i) bodě 2 a dotčené územní samosprávné celky. Splnění podmínek podle § 3 písm. i) bodu 2 doloží dotčená veřejnostdotčená veřejnost v odvolání.
(7)
U záměrů, které podle stanoviska orgánu ochrany přírody vydaného podle zákona o ochraně přírody a krajiny mohou samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, může v odůvodněném písemném závěru příslušný úřadpříslušný úřad požadovat, aby posouzení zpracované osobou, která je držitelem zvláštní autorizace14), bylo též součástí dokumentace, a to zejména s ohledem na obsah obdržených vyjádření, případně obsah posouzení zpracovaného osobou, která je držitelem zvláštní autorizace.
(8)
Byl-li záměr předložen ve variantách, je součástí závěru zjišťovacího řízení i výsledek vyhodnocení jednotlivých variant z hlediska vlivů na životní prostředí s uvedením jejich pořadí. Příslušný úřadPříslušný úřad může v odůvodněném písemném závěru navrhnout zpracování variant řešení záměru, které se zpravidla liší umístěním, kapacitou, použitou technologií či okamžikem provedení, jestliže je jejich provedení účelné a z technických hledisek možné. Je-li výsledkem zjišťovacího řízení závěr, že posouzení vlivů záměru na životní prostředíposouzení vlivů záměru na životní prostředí podléhá jen některá z předložených variant záměru, vydá se závěr zjišťovacího řízení, který obsahuje výroky podle odstavce 5 i 6; při zveřejňování i doručování tohoto závěru zjišťovacího řízení se postupuje podle odstavce 6.
(9)
Dotčená veřejnostDotčená veřejnost uvedená v § 3 písm. i) bodě 2 se může žalobou domáhat zrušení rozhodnutí vydaného ve zjišťovacím řízení podle odstavce 6, že záměr nebo jeho změna nebudou posuzovány podle tohoto zákona, a napadat hmotnou nebo procesní zákonnost tohoto rozhodnutí. Pro účely postupu dle věty první se má za to, že dotčená veřejnostdotčená veřejnost uvedená v § 3 písm. i) bodě 2 má práva, na kterých může být rozhodnutím vydaným ve zjišťovacím řízení, že záměr nebo jeho změna nebudou posuzovány podle tohoto zákona, zkrácena.
(10)
O žalobě proti rozhodnutí vydanému ve zjišťovacím řízení rozhodne soud do 90 dnů poté, kdy žaloba došla soudu.
§ 8
Dokumentace
(1)
Nejde-li o postup podle § 6 odst. 3, zajistí oznamovateloznamovatel na základě oznámení, vyjádření k oznámení podle § 6 odst. 6 a odůvodněného písemného závěru podle § 7 odst. 5 zpracování dokumentace osobou k tomu oprávněnou podle § 19 a předloží ji v elektronické podobě; příslušný úřadpříslušný úřad může podle okolností požadovat předložení dokumentace i v listinné podobě, a to v počtu vyhotovení stanoveném dohodou s oznamovatelemoznamovatelem. Náležitosti dokumentace jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu; dokumentace se zpracovává se zohledněním současného stavu poznatků a metod posuzování a případných výsledků jiných environmentálních hodnocení podle příslušných právních předpisů. Současně s dokumentací může oznamovateloznamovatel předložit příslušnému úřadupříslušnému úřadu žádost o vydání jednotného environmentálního stanoviska. Není-li dokumentace předložena ve lhůtě 3 let ode dne vydání odůvodněného písemného závěru podle § 7 odst. 5, příslušný úřadpříslušný úřad posuzování ukončí.
(2)
Pokud příslušný úřadpříslušný úřad dojde k závěru, že dokumentace nebo žádost o vydání jednotného environmentálního stanoviska neobsahují stanovené náležitosti, vrátí je do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly doručeny, oznamovatelioznamovateli; jinak je v téže lhůtě zveřejní podle § 16 a dokumentaci, popřípadě informaci o dokumentaci, včetně žádosti o jednotné environmentální stanovisko, zašle s žádostí o vyjádření dotčeným orgánům a dotčeným územním samosprávným celkůmdotčeným územním samosprávným celkům. Příslušný úřadPříslušný úřad bez zbytečného odkladu doručí dokumentaci zpracovateli posudku o vlivech záměru na životní prostředí (dále jen „posudek“).
(3)
VeřejnostVeřejnost, dotčená veřejnostdotčená veřejnost, dotčené orgány a dotčené územní samosprávné celkydotčené územní samosprávné celky se mohou vyjádřit k dokumentaci u příslušného úřadupříslušného úřadu, a to písemně do 30 dnů od zveřejnění informace o dokumentaci. K vyjádřením zaslaným po lhůtě příslušný úřadpříslušný úřad nepřihlíží. Dotčené orgány současně vydávají vyjádření podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku20), nejedná-li se o záměr, u něhož oznamovateloznamovatel nepožádal o vydání jednotného environmentálního stanoviska.
(4)
Po uplynutí lhůty podle odstavce 3 předá příslušný úřadpříslušný úřad obdržená vyjádření neprodleně zpracovateli posudku.
(5)
Příslušný úřadPříslušný úřad může na základě obdržených vyjádření k dokumentaci nebo na základě doporučení zpracovatele posudku, nejdéle však do 40 dnů ode dne, kdy byla dokumentace záměru včetně všech obdržených vyjádření k ní doručena zpracovateli posudku, vrátit oznamovateli tuto dokumentaci k přepracování nebo doplnění; informaci o vrácení dokumentace zveřejní podle § 16 a zašle dotčeným orgánům a dotčeným územním samosprávným celkůmdotčeným územním samosprávným celkům. Není-li doplněná nebo přepracovaná dokumentace předložena ve lhůtě 3 let ode dne vrácení dokumentace podle věty první, příslušný úřadpříslušný úřad posuzování ukončí.
(6)
V případě vrácení dokumentace podle odstavce 5 se s doplněnou nebo přepracovanou dokumentací nakládá podle odstavce 2.
§ 9
Posudek
(1)
Příslušný úřadPříslušný úřad smluvně zajistí zpracování posudku osobou k tomu oprávněnou podle § 19 (dále jen „zpracovatel posudku“).
(2)
Zpracovatel posudku zpracuje posudek na základě dokumentace a vyjádření k ní podaných, se zohledněním závěrů z veřejného projednání podle § 17, bylo-li konáno. Náležitosti posudku jsou uvedeny v příloze č. 5 k tomuto zákonu. Ve vztahu k žádosti o jednotné environmentální stanovisko zohlední zpracovatel posudku, je-li to možné, pouze skutečnosti, které se vztahují k posuzování vlivů záměru podle tohoto zákona.
(3)
Příslušný úřadPříslušný úřad stanoví zpracovateli posudku lhůtu pro předložení posudku, která nesmí být delší než 60 dnů ode dne, kdy byla dokumentace včetně všech obdržených vyjádření k ní zpracovateli posudku doručena. Tuto lhůtu může v odůvodněných, zejména složitých, případech příslušný úřadpříslušný úřad na žádost zpracovatele posudku prodloužit, nejdéle však o dalších 20 dnů.
(4)
Pokud si zpracovatel posudku vyžádá dílčí podklady k ověření údajů o vlivech provedení záměru na životní prostředí od jiných odborníků, je povinen tuto skutečnost v posudku uvést. Ten, kdo se podílel na zpracování oznámení nebo dokumentace, se nemůže ani dílčím způsobem zúčastnit na zpracování posudku.
(5)
Zpracovatel posudku nesmí posuzovanou dokumentaci přepracovávat ani ji doplňovat.
(6)
Oznamovatel je povinen na vlastní náklady poskytnout zpracovateli posudku podklady, které byly použity pro zpracování dokumentace a další údaje nezbytné pro zpracování posudku, a to do 5 pracovních dnů ode dne, kdy obdržel žádost zpracovatele posudku.
(7)
Zpracovatel posudku zašle posudek příslušnému úřadupříslušnému úřadu v dohodnutém počtu, termínu a formě. Pokud posudek nesplňuje náležitosti podle tohoto zákona, příslušný úřadpříslušný úřad jej vrátí do 10 pracovních dnů ode dne obdržení zpracovateli posudku k doplnění nebo přepracování a stanoví mu přiměřenou lhůtu, ve které je povinen posudek předložit, která nesmí být delší než 30 dnů; současně o tomto postupu vyrozumí oznamovatele.
(8)
Nebude-li posudek předložen ve lhůtě stanovené v § 9 odst. 3 nebo 7, vyzve příslušný úřadpříslušný úřad zpracovatele posudku k jeho doložení v dodatečné lhůtě 15 dní. Pokud nebude posudek předložen ani po uplynutí dodatečné lhůty, sníží příslušný úřadpříslušný úřad odměnu o finanční sankce podle § 18 odst. 3 věty první.
§ 9a
Závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí
(1)
Příslušný úřadPříslušný úřad vydá na základě dokumentace, popřípadě rovněž na základě žádosti o jednotné environmentální stanovisko, vyjádření k nim podaných, veřejného projednání a posudku závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (dále jen „stanovisko“) ve lhůtě do 30 dnů ode dne obdržení posudku. Náležitosti stanoviska jsou uvedeny v příloze č. 6 k tomuto zákonu. Stanovisko dále obsahuje náležitosti stanovené zákonem o jednotném environmentálním stanovisku a jinými právními předpisy, nejedná-li se o záměr, u něhož oznamovateloznamovatel nepožádal o vydání jednotného environmentálního stanoviska.
(2)
Příslušný úřadPříslušný úřad zašle stanovisko oznamovateli, dotčeným orgánům a dotčeným územním samosprávným celkůmdotčeným územním samosprávným celkům a zveřejní jej spolu s posudkem podle § 16.
(3)
Stanovisko je podkladem pro vydání rozhodnutí v navazujících řízeníchnavazujících řízeních. Stanovisko předkládá oznamovateloznamovatel v žádosti jako jeden z podkladů pro navazující řízenínavazující řízení. Stanovisko musí být platné v době vydání rozhodnutí v navazujících řízeníchnavazujících řízeních v prvním stupni.
(4)
Platnost stanoviska je 7 let ode dne jeho vydání. Platnost stanoviska příslušný úřadpříslušný úřad na žádost oznamovateleoznamovatele prodlouží závazným stanoviskem o 5 let, pokud nedošlo ke změnám podmínek v dotčeném územídotčeném území nebo poznatků a metod posuzování, v jejichž důsledku by záměr mohl mít dosud neposouzené významné vlivy na životní prostředí. Opakované prodloužení platnosti stanoviska je vyloučeno. Žádost o prodloužení platnosti stanoviska musí být podána před jejím uplynutím; platnost stanoviska neuplyne, dokud není žádost vyřízena. Součástí žádosti o prodloužení platnosti stanoviska je podklad obsahující popis aktuálního stavu dotčeného územídotčeného území včetně souhrnu změn oproti stavu v době vydání stanoviska. Prodloužení platnosti stanoviska spolu s podkladem uvedeným v předchozí větě příslušný úřadpříslušný úřad zveřejní podle § 16. Dojde-li ke zrušení rozhodnutí v navazujícím řízení v prvním stupni podle odstavce 3 věty třetí, platí, že platnost stanoviska neuplyne dříve než 60 dnů po dni, kdy ke zrušení takového rozhodnutí došlo.
(5)
Nelze-li platnost stanoviska prodloužit z důvodu změn podle odstavce 4 věty druhé, které se vztahují pouze k určité části, etapě nebo variantě záměru, je taková část, etapa nebo varianta předmětem posuzování podle § 4 odst. 1 písm. h). Oznamovatel k takové části, etapě nebo variantě záměru předloží oznámení podle § 6 ve lhůtě stanovené příslušným úřadempříslušným úřadem. Dojde-li k vydání rozhodnutí podle § 7 odst. 6, příslušný úřadpříslušný úřad platnost stanoviska prodlouží. Nepředloží-li oznamovateloznamovatel oznámení ve stanovené lhůtě nebo je-li vydán odůvodněný písemný závěr podle § 7 odst. 5, příslušný úřadpříslušný úřad platnost stanoviska prodlouží jen částečně, a to v rozsahu, ve kterém se jej nedotýkají změny podle věty první. Neobsahuje-li podklad podle odstavce 4 věty čtvrté dostatečné informace k určité části, etapě nebo variantě záměru, a nejsou-li doplněny ani na základě výzvy příslušného úřadupříslušného úřadu, postupuje se obdobně podle věty druhé až čtvrté.
(6)
Nejdříve 90 dnů před podáním žádosti o zahájení navazujícího řízení, nejpozději však v den podání žádosti o zahájení navazujícího řízení, předloží oznamovateloznamovatel příslušnému úřadupříslušnému úřadu, který vydal stanovisko, dokumentaci pro příslušné navazující řízení včetně úplného popisu případných změn oproti záměru, ke kterému bylo vydáno stanovisko, a včetně vyhodnocení plnění podmínek stanoviska v dokumentaci pro příslušné navazující řízení, a to v rozsahu části, etapy nebo varianty záměru, která je předmětem navazujícího řízení.
(7)
Příslušný úřadPříslušný úřad ověří na základě oznámení o zahájení řízení zaslaného tomuto úřadu správním orgánem příslušným k vedení navazujícího řízení každý záměr a vydá nesouhlasné stanovisko, jestliže došlo ke změnám záměru, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí, zejména ke zvýšení jeho kapacity a rozsahu nebo ke změně jeho technologie, řízení provozu nebo způsobu užívání, anebo k neplnění podmínek stanoviska, které by mohlo mít významný negativní vliv na životní prostředí; takové neplnění podmínek se posuzuje jako změna záměru. Výše uvedené změny jsou předmětem posuzování podle § 4 odst. 1 písm. g). Jestliže nedošlo ke změnám záměru podle věty druhé, příslušný úřadpříslušný úřad vydá souhlasné stanovisko. V tomto souhlasném stanovisku příslušný úřadpříslušný úřad s přihlédnutím k podkladům podle odstavce 1 určí, které z podmínek stanoviska jsou v důsledku jiných změn záměru neproveditelné, a to případně v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány. Pokud nebyly dokumenty podle věty první předány ve stanovené lhůtě, má se za to, že nebyly předány. Možnost změny jednotného environmentálního stanoviska, s výjimkou změny závěrů posouzení vlivů záměru na životní prostředíposouzení vlivů záměru na životní prostředí ve smyslu tohoto zákona, postupem podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku21) tímto není dotčena.
Navazující řízení
§ 9b
(1)
Správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízenínavazujícího řízení zveřejňuje postupem podle § 25 správního řádu spolu s oznámením o zahájení řízení
a)
žádost spolu s upozorněním, že se jedná o záměr podléhající posouzení vlivů na životní prostředí, případně záměr podléhající posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky, spolu s informací, kde lze nahlédnout do příslušné dokumentace pro navazující řízení,
b)
informace o předmětu a povaze rozhodnutí, které má být v navazujícím řízenínavazujícím řízení vydáno,
c)
informace o tom, kde se lze seznámit s dokumenty pořizovanými v průběhu posuzování, které se zveřejňují podle § 16,
d)
informace o podmínkách zapojení veřejnostiveřejnosti do řízení podle § 9c odst. 1 a podle zvláštních právních předpisů, kterými se rozumí především informace o místě a čase konání případného veřejného ústního jednání, o lhůtě pro uplatnění připomínek veřejnostiveřejnosti k záměru a o případných důsledcích zmeškání takové lhůty, informace o tom, zda a případně v jaké lhůtě může veřejnostveřejnost nahlížet do podkladů rozhodnutí, o dotčených orgánech a informace o možnostech dotčené veřejnostidotčené veřejnosti účastnit se navazujícího řízenínavazujícího řízení podle § 9c odst. 3 a 4.
Informace se považuje za zveřejněnou vyvěšením na úřední desce správního orgánu, který navazující řízenínavazující řízení vede. Informace musí být vyvěšena po dobu 30 dnů.
(2)
Správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízenínavazujícího řízení v součinnosti s dotčenými orgány poskytne na žádost žadatele o vydání rozhodnutí v navazujícím řízenínavazujícím řízení kdykoliv před jeho zahájením předběžnou informaci o požadavcích na údaje a podklady, které má žadatel předložit k žádosti o vydání rozhodnutí. Poskytnutá předběžná informace platí 1 rok ode dne jejího vydání.
(3)
Navazující řízeníNavazující řízení se vždy považuje za řízení s velkým počtem účastníků podle správního řádu.
(4)
Správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízenínavazujícího řízení zajistí v průběhu řízení zpřístupnění
a)
vyjádření a závazných stanovisek dotčených orgánů, která byla vydána pro účely navazujícího řízenínavazujícího řízení,
b)
jiných podkladů pro vydání rozhodnutí, považuje-li to správní orgán za účelné.
(5)
Správní orgán při svém rozhodování v navazujícím řízení, pokud jde o podklady pro rozhodnutí, vychází také z dokumentace, připomínek veřejnostiveřejnosti, vyjádření dotčeného státu při mezistátním posuzování podle § 13 a výsledků veřejného ústního jednání, bylo-li konáno.
§ 9c
(1)
VeřejnostVeřejnost může v navazujícím řízenínavazujícím řízení uplatňovat připomínky k záměru. Připomínky lze uplatnit ve lhůtě do 30 dnů od zveřejnění informací podle § 9b odst. 1 na úřední desce, nestanoví-li zvláštní právní předpis či správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízenínavazujícího řízení lhůtu delší.
(2)
Správní orgán v odůvodnění svého rozhodnutí uvede i vypořádání připomínek veřejnostiveřejnosti.
(3)
Pokud se podáním písemného oznámení přihlásí správnímu orgánu, který navazující řízenínavazující řízení vede, do 30 dnů ode dne zveřejnění informací podle § 9b odst. 1, stává se účastníkem navazujícího řízenínavazujícího řízení též
a)
dotčený územní samosprávný celekdotčený územní samosprávný celek, nebo
b)
dotčená veřejnostdotčená veřejnost uvedená v § 3 písm. i) bodě 2.
(4)
Odvolání proti rozhodnutí vydanému v navazujícím řízenínavazujícím řízení může podat také dotčená veřejnostdotčená veřejnost uvedená v § 3 písm. i) bodě 2, a to i v případě, že nebyla účastníkem řízení v prvním stupni.
(5)
Splnění podmínek podle § 3 písm. i) bodu 2 doloží dotčená veřejnostdotčená veřejnost v podání písemného oznámení podle odstavce 3 nebo v odvolání podle odstavce 4.
§ 9d
(1)
Dotčená veřejnostDotčená veřejnost uvedená v § 3 písm. i) bodě 2 se může žalobou domáhat zrušení rozhodnutí vydaného v navazujícím řízenínavazujícím řízení a napadat hmotnou nebo procesní zákonnost tohoto rozhodnutí. Pro účely postupu dle věty první se má za to, že dotčená veřejnostdotčená veřejnost uvedená v § 3 písm. i) bodě 2 má práva, na kterých může být rozhodnutím vydaným v navazujícím řízenínavazujícím řízení zkrácena.
(2)
O žalobách proti rozhodnutím vydaným v navazujících řízeníchnavazujících řízeních rozhodne soud do 90 dnů poté, kdy žaloba došla soudu. Soud i bez návrhu rozhodne o přiznání odkladného účinku žalobě nebo o předběžném opatření podle soudního řádu správního. Soud přizná žalobě odkladný účinek nebo nařídí předběžné opatření, hrozí-li nebezpečí, že realizací záměru může dojít k závažným škodám na životním prostředí.
§ 9e
Náležitosti podporující podpisové listiny
(1)
V záhlaví podporující podpisové listinypodporující podpisové listiny a na každém jejím očíslovaném podpisovém archu se uvede alespoň název záměru, identifikační údaje právnické osoby podle § 3 písm. i) bodu 2, na jejíž podporu je podporující podpisová listinapodporující podpisová listina určena, a dále
a)
skutečnost, že listina je určena na podporu podání písemného oznámení, kterým se dotčená veřejnostdotčená veřejnost přihlašuje k účasti v navazujícím řízenínavazujícím řízení podle § 9c odst. 3 písm. b), a číslo jednací a datum vydání oznámení o zahájení tohoto navazujícího řízenínavazujícího řízení, nebo
b)
skutečnost, že listina je určena na podporu odvolání proti rozhodnutí podle § 7 odst. 6 nebo § 9c odst. 4, a číslo jednací a datum vydání tohoto rozhodnutí.
(2)
Každá osoba podporující právnickou osobu podle § 3 písm. i) bodu 2 uvede na podpisový arch své jméno, příjmení, datum narození a adresu místa pobytu a připojí vlastnoruční podpis. Podporující podpisovou listinuPodporující podpisovou listinu lze použít pro kterékoliv navazující řízenínavazující řízení k danému záměru zahájené v době její platnosti. Doba platnosti podporující podpisové listinypodporující podpisové listiny je 18 měsíců od data uvedeného v záhlaví podpisové listiny podle odstavce 1. Doba platnosti podporující podpisové listinypodporující podpisové listiny neběží, bylo-li navazující řízenínavazující řízení přerušeno.
§ 9f
Mezistátní navazující řízení
(1)
Pokud je předmětem navazujícího řízení záměr podléhající mezistátnímu posouzení podle § 13 jako celek, správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení do 15 dnů od jeho zahájení informuje dotčený stát o možnosti jeho veřejnostiveřejnosti, dotčené veřejnostidotčené veřejnosti a dotčených územních samosprávných celkůdotčených územních samosprávných celků uplatnit v tomto navazujícím řízení práva uvedená v § 9c odst. 1 až 3; právo podle § 9c odst. 1 náleží také dotčeným orgánům dotčeného státu. V případě, že dotčený stát správnímu orgánu příslušnému k vedení navazujícího řízení písemně nesdělí, že o uplatnění práv jeho subjektů a správních orgánů uvedených ve větě první nemá zájem, správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení mu zašle informace podle § 9b odst. 1 a § 9b odst. 4 písm. a) a příslušnou dokumentaci pro navazující řízení. Zároveň ho vyzve ke zveřejnění informací a dokumentace uvedené ve větě druhé na jeho území způsobem odpovídajícím jeho vnitrostátním právním předpisům za účelem oznámení těchto informací a dokumentace subjektům a správním orgánům uvedeným ve větě první a požádá ho o zaslání informace, jakým způsobem a kdy k tomuto oznámení došlo. Neobdrží-li správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení informaci, jakým způsobem a kdy došlo k oznámení, ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy byl dotčený stát o její zaslání požádán, má se za to, že o uplatnění práv jeho subjektů a správních orgánů uvedených ve větě první nemá zájem.
(2)
Lhůty pro uplatnění práv subjektů a správních orgánů uvedených v odstavci 1 větě první vyplývající z § 9c odst. 1 až 3 začnou běžet okamžikem oznámení informací podle § 9b odst. 1 a § 9b odst. 4 písm. a) a příslušné dokumentace pro navazující řízení na území dotčeného státu podle odstavce 1 věty třetí.
(3)
Pokud je předmětem navazujícího řízení záměr podléhající mezistátnímu posouzení podle § 13 jako celek, správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení do 15 dnů ode dne vydání rozhodnutí v tomto řízení informuje dotčený stát o možnosti jeho dotčené veřejnostidotčené veřejnosti uplatnit vůči tomuto rozhodnutí práva uvedená v § 9c odst. 4. V případě, že dotčený stát správnímu orgánu příslušnému k vedení navazujícího řízení písemně nesdělí, že o uplatnění práv jeho dotčené veřejnostidotčené veřejnosti nemá zájem, správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení mu zašle rozhodnutí v tomto řízení vydané. Zároveň ho vyzve k jeho zveřejnění na jeho území způsobem odpovídajícím jeho vnitrostátním právním předpisům za účelem oznámení tohoto rozhodnutí jeho dotčené veřejnostidotčené veřejnosti a požádá ho o zaslání informace, jakým způsobem a kdy k tomuto oznámení došlo. Neobdrží-li správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení informaci podle věty třetí ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy byl dotčený stát o její zaslání požádán, má se za to, že o uplatnění práv jeho dotčené veřejnostidotčené veřejnosti nemá zájem.
(4)
Lhůty pro uplatnění práv dotčené veřejnostidotčené veřejnosti vyplývající z § 9c odst. 4 začnou běžet okamžikem oznámení rozhodnutí na území dotčeného státu podle odstavce 3 věty třetí.
(5)
Pokud je předmětem navazujícího řízení pouze část nebo etapa záměru podléhajícího mezistátnímu posuzování podle § 13 a tato část nebo etapa nemůže sama o sobě mít významný vliv na životní prostředí na území dotčeného státu, odstavce 1 až 4 se nepoužijí. V případě pochybností žadatele o vydání rozhodnutí v navazujícím řízení nebo správního orgánu příslušného k vedení navazujícího řízení o tom, zda může mít část nebo etapa záměru podle věty první významný přeshraniční vliv na životní prostředí na území dotčeného státu, vydá příslušný úřadpříslušný úřad vyjádření, a to do 15 dnů ode dne, kdy mu byla žádost o vyjádření doručena.
(6)
Správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení postupuje při úkonech podle odstavců 1 až 5 ve spolupráci s ministerstvem.
Díl 3
Posuzování vlivů koncepce na životní prostředí
§ 10a
Předmět posuzování vlivů koncepce na životní prostředí
(1)
Předmětem posuzování vlivů koncepcekoncepce na životní prostředí (dále jen „posuzování koncepcekoncepce“) podle tohoto zákona jsou
a)
koncepcekoncepce, které stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1, zpracovávané v oblasti zemědělství, lesního hospodářství, myslivosti, rybářství, nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, energetiky, průmyslu, dopravy, odpadového hospodářství, telekomunikací, cestovního ruchu, územního plánování, regionálního rozvoje a životního prostředí včetně ochrany přírody, a dále koncepcekoncepce, u kterých podle stanoviska orgánu ochrany přírody nelze vyloučit významný vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti podle zákona o ochraně přírody a krajiny; tyto koncepcekoncepce podléhají posuzování vždy,
b)
koncepcekoncepce podle písmene a), u nichž je dotčené územídotčené území tvořeno územním obvodem jedné nebo několika obcíobcí, které stanoví využití území místního významu, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení podle § 10d,
c)
změny koncepcíkoncepcí podle písmen a) a b), pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení podle § 10d; změny koncepcíkoncepcí formálního charakteru, které na základě vyjádření příslušného úřadupříslušného úřadu zcela zjevně nemohou mít významný vliv na životní prostředí, zjišťovacímu řízení nepodléhají.
(2)
Rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu je dán vždy, pokud koncepcekoncepce stanoví podmínky pro jejich povolování, zejména pokud jde o umístění, povahu, velikost, provozní podmínky nebo požadavky na přírodní zdroje.
(3)
Posuzování vlivů záměru na životní prostředí nenahrazuje posuzování vlivů koncepcekoncepce na životní prostředí. Údaje získané při posuzování vlivů záměru na životní prostředí, případně při hodnocení důsledků záměru na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti a na stav jejich ochrany lze využít při posuzování vlivů koncepcekoncepce na životní prostředí.
(4)
Předmětem posuzování podle tohoto zákona nejsou
a)
koncepcekoncepce zpracovávané pouze pro účely obrany státu,
b)
koncepcekoncepce zpracovávané pro případ mimořádných událostí, při kterých dochází k závažnému a bezprostřednímu ohrožení životního prostředí, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob,
c)
finanční a rozpočtové koncepcekoncepce.
§ 10b
Způsob posuzování vlivů koncepce na životní prostředí
(1)
Posuzování koncepcekoncepce zahrnuje zjištění, popis a zhodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů provedení i neprovedení koncepcekoncepce a jejích cílů, a to pro celé období jejího předpokládaného provádění.
(2)
Při posuzování koncepcekoncepce se přihlíží k vlivům jiných koncepcíkoncepcí nebo záměrů, které budou uskutečněny před provedením koncepcekoncepce nebo v průběhu jejího provádění, popřípadě jejichž provedení je zamýšleno.
(3)
Při posuzování koncepcekoncepce podle tohoto zákona mohou být využity údaje z jiného posuzování, pokud odpovídají údajům podle tohoto zákona.
(4)
Při posuzování koncepcekoncepce se navrhují a posuzují opatření k předcházení nepříznivých vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, k vyloučení, snížení, zmírnění nebo kompenzaci těchto vlivů, popřípadě ke zvýšení příznivých vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví provedením koncepcekoncepce, včetně vyhodnocení předpokládané účinnosti navrhovaných opatření. Je-li koncepcekoncepce řešena ve variantách, je nutné posuzování podle tohoto zákona provést pro všechny varianty.
§ 10c
Oznámení koncepce
(1)
Ten, kdo zpracovává koncepcikoncepci nebo předkládá podnět k jejímu zpracování (dále jen „předkladatel“), je povinen předložit oznámení koncepcekoncepce příslušnému úřadupříslušnému úřadu v elektronické podobě; příslušný úřadpříslušný úřad může podle okolností požadovat předložení oznámení koncepcekoncepce i v listinné podobě. Náležitosti oznámení koncepcekoncepce stanoví příloha č. 7 k tomuto zákonu.
(2)
Pokud oznámení koncepcekoncepce splňuje náležitosti podle odstavce 1, zašle příslušný úřadpříslušný úřad do 10 pracovních dnů ode dne jeho obdržení dotčeným orgánům, dotčeným krajům a případně také dotčeným obcímobcím, které příslušný úřadpříslušný úřad určí s ohledem na předpokládané místní vlivy koncepcekoncepce na životní prostředí, informaci o přijetí oznámení koncepcekoncepce spolu s upozorněním na možnost vyjádřit se k oznámení koncepcekoncepce. V téže lhůtě zveřejní oznámení podle § 16.
(3)
Každý může zaslat své písemné vyjádření k oznámení koncepcekoncepce příslušnému úřadupříslušnému úřadu ve lhůtě do 20 dnů ode dne jeho zveřejnění. K vyjádřením zaslaným po lhůtě příslušný úřadpříslušný úřad nepřihlíží.
§ 10d
Zjišťovací řízení
(1)
Cílem zjišťovacího řízení je upřesnění obsahu a rozsahu vyhodnocení vlivů koncepcekoncepce na životní prostředí a veřejné zdraví (dále jen „vyhodnocení“). U koncepcekoncepce uvedené v § 10a odst. 1 písm. b) a c) je cílem zjišťovacího řízení také zjištění, zda provádění koncepcekoncepce nebo její změna může mít významný vliv na životní prostředí a zda bude posuzována podle tohoto zákona.
(2)
Příslušný úřadPříslušný úřad provede zjišťovací řízení na podkladě oznámení, vyjádření k němu obdržených a podle kritérií uvedených v příloze č. 8 k tomuto zákonu a ukončí jej nejpozději do 35 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení koncepcekoncepce odůvodněným písemným závěrem zjišťovacího řízení.
(3)
Pokud koncepcekoncepce podléhá posuzování podle tohoto zákona, příslušný úřadpříslušný úřad v závěru zjišťovacího řízení stanoví
a)
obsah a rozsah vyhodnocení, včetně požadavku na zpracování v úvahu přicházejících variant koncepcekoncepce,
b)
v jakém počtu vyhotovení má být příslušnému úřadupříslušnému úřadu předán návrh koncepcekoncepce.
(4)
Nejde-li o koncepcikoncepci podle odstavce 3, je příslušný úřadpříslušný úřad povinen uvést v závěru zjišťovacího řízení důvody, pro které není posuzování podle tohoto zákona požadováno.
(5)
Příslušný úřadPříslušný úřad zašle závěr zjišťovacího řízení neprodleně předkladateli, dotčeným orgánůmdotčeným orgánům a dotčeným krajům a případně také dotčeným obcímobcím, které příslušný úřadpříslušný úřad určil podle § 10c odst. 2, a zároveň jej zveřejní podle § 16.
§ 10e
Průběh posuzování vlivů koncepce na životní prostředí
(1)
Předkladatel je povinen zajistit osobu oprávněnou ke zpracování vyhodnocení podle § 19 (dále jen „posuzovatel“) a informovat o tom nejpozději s předáním návrhu koncepcekoncepce podle § 10f odst. 1 příslušný úřadpříslušný úřad, který tuto informaci neprodleně zveřejní na internetu.
(2)
Předkladatel je povinen spolupracovat s posuzovatelem při zpracování vyhodnocení, zejména mu předávat vyjádření došlá v průběhu zpracování návrhu koncepcekoncepce.
(3)
Za úplné a objektivní zpracování vyhodnocení je odpovědný posuzovatel. Náležitosti vyhodnocení jsou uvedeny v příloze č. 9 k tomuto zákonu. Vyhodnocení se zpracovává se zohledněním jak současného stavu životního prostředí, tak poznatků a metod posuzování.
(4)
Posuzovatel je oprávněn požadovat informace nezbytné pro zpracování vyhodnocení u předkladatele, příslušného úřadupříslušného úřadu, dotčených orgánůdotčených orgánů a dotčených územních samosprávných celkůdotčených územních samosprávných celků a ty jsou povinny mu informace v potřebném rozsahu poskytnout. Odmítnout poskytnutí informace je možné pouze za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy.4c)
(5)
Předkladatel spolupracuje při zpracování návrhu koncepcekoncepce s posuzovatelem s cílem zohlednit v koncepcikoncepci posuzovatelem doporučená opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci negativních vlivů koncepcekoncepce na životní prostředí a veřejné zdraví.
§ 10f
Návrh koncepce
(1)
Předkladatel je povinen předat příslušnému úřadupříslušnému úřadu návrh koncepcekoncepce v elektronické podobě; příslušný úřadpříslušný úřad může podle okolností požadovat předání návrhu koncepcekoncepce i v listinné podobě. Nedílnou součástí návrhu koncepcekoncepce je vyhodnocení zpracované posuzovatelem.
(2)
Pokud vyhodnocení obsahuje náležitosti podle přílohy č. 9 k tomuto zákonu, zašle příslušný úřadpříslušný úřad do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byl doručen návrh koncepcekoncepce, dotčeným orgánům, dotčeným krajům a případně také dotčeným obcímobcím, které příslušný úřadpříslušný úřad určil podle § 10c odst. 2, informaci o přijetí návrhu koncepcekoncepce spolu s upozorněním na možnost vyjádřit se k návrhu koncepcekoncepce. Příslušný úřadPříslušný úřad zároveň může na základě návrhu koncepcekoncepce a vyjádření veřejnostiveřejnosti k oznámení stanovit, že od veřejného projednání upouští. V téže lhůtě zveřejní návrh koncepcekoncepce podle § 16. Pokud vyhodnocení neobsahuje náležitosti podle přílohy č. 9 k tomuto zákonu, vrátí jej v téže lhůtě příslušný úřadpříslušný úřad k doplnění.
(3)
Veřejné projednání se koná prezenční nebo distanční formou, popřípadě oběma formami současně. Předkladatel je povinen zveřejnit informaci o místě a času konání veřejného projednání návrhu koncepcekoncepce na své úřední desce, a to nejméně 5 pracovních dnů před jeho konáním. Současně je povinen o místě a času konání tohoto veřejného projednání informovat příslušný úřadpříslušný úřad. V případě veřejného projednání konaného distanční formou se místem konání rozumí stanovené technické podmínky pro možnost účastnit se veřejného projednání.
(4)
Veřejné projednání návrhu koncepcekoncepce nemůže být konáno dříve než po uplynutí 30 dnů ode dne předložení návrhu koncepcekoncepce příslušnému úřadupříslušnému úřadu. Veřejné projednání zajišťuje předkladatel. Předkladatel je povinen nejpozději do 5 dnů ode dne konání veřejného projednání návrhu koncepcekoncepce zaslat zápis z tohoto veřejného projednání příslušnému úřadupříslušnému úřadu a současně jej zveřejnit na internetu. Na veřejné projednání návrhu koncepcekoncepce se nevztahuje § 17.
(5)
Každý může zaslat své písemné vyjádření k návrhu koncepcekoncepce příslušnému úřadupříslušnému úřadu nejpozději do 5 dnů ode dne konání veřejného projednání návrhu koncepcekoncepce. V téže lhůtě může zaslat předkladatel příslušnému úřadupříslušnému úřadu své písemné vyjádření k vyhodnocení. K vyjádřením zaslaným po lhůtě příslušný úřadpříslušný úřad nepřihlíží.
(6)
Upustí-li příslušný úřadpříslušný úřad od veřejného projednání postupem podle odstavce 2, může každý zaslat své písemné vyjádření k návrhu koncepcekoncepce příslušnému úřadupříslušnému úřadu ve lhůtě do 20 dnů ode dne jeho zveřejnění. K vyjádřením zaslaným po lhůtě příslušný úřadpříslušný úřad nepřihlíží.
(7)
Příslušný úřadPříslušný úřad neprodleně po uplynutí lhůty podle odstavce 5 nebo 6 zašle došlá vyjádření předkladateli.
(8)
Předkladatel ve spolupráci s posuzovatelem zajistí vypořádání všech vyjádření k návrhu koncepcekoncepce. Upravený návrh koncepcekoncepce včetně informace o způsobu vypořádání všech vyjádření zašle předkladatel bez zbytečného odkladu příslušnému úřadupříslušnému úřadu.
§ 10g
Stanovisko k návrhu koncepce
(1)
Příslušný úřadPříslušný úřad vydá na základě upraveného návrhu koncepcekoncepce, vyjádření podaných k návrhu koncepcekoncepce a závěrů veřejného projednání stanovisko k posouzení vlivů provádění koncepcekoncepce na životní prostředí a veřejné zdraví (dále jen „stanovisko ke koncepcikoncepci“) ve lhůtě do 20 dnů ode dne obdržení upraveného návrhu koncepcekoncepce včetně informace o způsobu vypořádání vyjádření.
(2)
Příslušný úřadPříslušný úřad může ve svém stanovisku vyjádřit nesouhlas s návrhem koncepcekoncepce z hlediska možných negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, dále může navrhnout jeho doplnění, popřípadě navrhnout kompenzační opatření a opatření ke sledování vlivů provádění koncepcekoncepce na životní prostředí a veřejné zdraví.
(3)
Příslušný úřadPříslušný úřad stanovisko ke koncepcikoncepci neprodleně po jeho vydání zašle předkladateli, dotčeným orgánůmdotčeným orgánům a dotčeným krajům a případně také dotčeným obcímobcím, které příslušný úřadpříslušný úřad určil podle § 10c odst. 2, a zároveň jej zveřejní podle § 16.
(4)
Bez stanoviska ke koncepcikoncepci nemůže být koncepcekoncepce schválena. Předkladatel je povinen zohlednit požadavky a podmínky vyplývající ze stanoviska ke koncepcikoncepci, popřípadě pokud toto stanovisko požadavky a podmínky obsahuje a do koncepcekoncepce nejsou zahrnuty nebo jsou zahrnuty pouze zčásti, je předkladatel povinen svůj postup odůvodnit.
(5)
Předkladatel je povinen zveřejnit schválenou koncepcikoncepci včetně prohlášení, které obsahuje zejména
a)
informaci, jak byly ve schválené koncepcikoncepci zohledněny požadavky a podmínky vyplývající ze stanoviska ke koncepcikoncepci,
b)
informaci, jak bylo ve schválené koncepcikoncepci zohledněno vyjádření dotčeného státu, pokud byla koncepcekoncepce předmětem mezistátního posuzování podle § 14a,
c)
odůvodnění vybrané varianty, pokud byl návrh koncepcekoncepce zpracován ve variantách,
d)
informaci o účasti veřejnostiveřejnosti při zpracování koncepcekoncepce a v procesu posuzování vlivů koncepcekoncepce na životní prostředí,
e)
informaci o přijatých opatřeních pro zajištění sledování a rozboru vlivů koncepcekoncepce na životní prostředí a veřejné zdraví podle § 10h.
(6)
O zveřejnění prohlášení podle odstavce 5 je předkladatel povinen do 7 pracovních dnů informovat příslušný úřadpříslušný úřad, dotčené orgánydotčené orgány, dotčené kraje a případně také dotčené obceobce, které příslušný úřadpříslušný úřad určil podle § 10c odst. 2.
§ 10h
Sledování a rozbor vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví
(1)
Předkladatel je povinen zajistit sledování a rozbor vlivů schválené koncepcekoncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. Pokud zjistí, že provádění koncepcekoncepce má nepředvídané významné negativní vlivy na životní prostředí nebo veřejné zdraví, je povinen zajistit přijetí opatření k odvrácení nebo zmírnění takových vlivů, informovat o tom příslušný úřadpříslušný úřad a dotčené orgánydotčené orgány a současně rozhodnout o změně koncepcekoncepce.
(2)
Dotčené orgány v rámci své působnosti podle zvláštních právních předpisů2) sledují vlivy schválené koncepcekoncepce na životní prostředí a veřejné zdraví a jsou oprávněny podat podnět ke změně koncepcekoncepce, nelze-li v dohodě s předkladatelem nepředvídané významné negativní vlivy podle odstavce 1 odvrátit nebo zmírnit jinak.
§ 10i
Zvláštní ustanovení pro posuzování vlivů politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí
(1)
Při posuzování vlivů politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje a územního plánuúzemního plánu na životní prostředí se postupuje podle zvláštního právního předpisu4b). Ustanovení § 20 a § 21 písm. k) tím nejsou dotčena. Ustanovení § 2, 3, 10a, 10b a 10h se použijí obdobně a s tím, že zjišťovací řízení a veřejné projednání se postupem podle tohoto zákona neprovádí. Ustanovení § 10g se použije přiměřeně.
(2)
Ministerstvo nebo orgán kraje v přenesené působnosti (dále jen „orgán kraje“) při pořizování politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje a územního plánu stanoví podrobnější požadavky na obsah a rozsah vyhodnocení vlivů na životní prostředí včetně návrhu zpracování možných variant řešení. Tyto požadavky zpracovatel vyhodnocení vlivů na životní prostředí ve vyhodnocení zohlední nebo uvede důvody, pro které tak neučinil. Pokud vyhodnocení vlivů na životní prostředí neobsahuje náležitosti podle zvláštního právního předpisu4d), je Ministerstvo nebo orgán kraje oprávněn požadovat jeho dopracování. Při pořizování územního plánu stanoví orgán kraje na základě kritérií uvedených v příloze č. 8 k tomuto zákonu případný požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí.
(3)
Zpracovatelem vyhodnocení vlivů na životní prostředí může být pouze osoba k tomu oprávněná podle § 19.
HLAVA II
POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PŘESAHUJÍCÍCH HRANICE ČESKÉ REPUBLIKY
§ 11
Předmět posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky
(1)
Předmětem posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky (dále jen „mezistátní posuzování“) je
a)
záměr podle § 4 odst. 1 a koncepcekoncepce podle tohoto zákona, pokud dotčené územídotčené území může zasahovat i mimo území České republiky,
b)
záměr podle § 4 odst. 1 nebo koncepcekoncepce podle tohoto zákona, pokud o takové posuzování stát, jehož území může být zasaženo významnými vlivy na životní prostředí (dále jen „dotčený stát“), požádá,
c)
záměr a koncepcekoncepce, které mají být prováděné na území jiného státu (dále jen „stát původu“) a které mohou mít významný vliv na životní prostředí na území České republiky.
(2)
Příslušný úřadPříslušný úřad postupuje při mezistátním posuzování ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí.
(3)
Orgán kraje je povinen v případě záměru uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu sloupci KÚ neprodleně postoupit jeho posuzování ministerstvu, jestliže zjistí, že se jedná o záměr podle odstavce 1. Dále je povinen postoupit posuzování koncepcekoncepce ministerstvu, jestliže zjistí, že jde o koncepcikoncepci podle odstavce 1.
§ 12
Způsob mezistátního posuzování
(1)
Při mezistátním posuzování se postupuje podle hlavy I tohoto zákona, pokud ustanovení hlavy II tohoto zákona nebo mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, postup při mezistátním posuzování nestanoví jinak. Lhůty pro vyjádření při mezistátním posuzování může ministerstvo prodloužit až o 30 dnů, požádá-li o to dotčený stát. Ostatní lhůty se v takovém případě prodlouží přiměřeně.
(2)
Při pochybnostech o tom, zda se mezistátní posuzování řídí předpisy platnými na území dotčeného státu nebo předpisy platnými na území státu původu, se postupuje podle právních předpisů platných na území státu původu, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.
(3)
Stát původu a dotčený stát na žádost kteréhokoliv z nich určí, zda bude provedena poprojektová analýza, a pokud ano, pak v jakém rozsahu, a to s přihlédnutím k možnému významnému nepříznivému vlivu záměru přesahujícímu státní hranice, který byl předmětem mezistátního posuzování. Jakákoliv poprojektová analýza bude zahrnovat především stálé pozorování důsledků provedení záměru a určení jakéhokoliv nepříznivého vlivu přesahujícího státní hranice. Tato stálá pozorování a určení vlivu lze provádět za účelem dosažení těchto cílů:
a)
monitorování dodržování podmínek stanovených v rozhodnutích, popřípadě opatřeních podle zvláštních právních předpisů a účinnosti zmírňujících opatření,
b)
přezkoumávání vlivů záměru a vypořádat se s nejasnostmi vzniklými v průběhu poprojektové analýzy,
c)
ověření předchozích prognóz s cílem využití získaných poznatků při provádění obdobných záměrů v budoucnosti.
(4)
Pokud má stát původu nebo dotčený stát na základě poprojektové analýzy oprávněné důvody usuzovat, že zde existuje významný nepříznivý vliv přesahující státní hranice, nebo pokud byly zjištěny faktory, které by mohly mít za následek takovýto vliv, bude okamžitě informovat druhý stát. Stát původu a dotčený stát po dohodě následně stanoví nezbytná opatření na snížení nebo vyloučení tohoto vlivu.
§ 13
Mezistátní posuzování záměru prováděného na území České republiky
(1)
Pokud se jedná o záměr podle § 11 odst. 1 písm. a), nebo jestliže dotčený stát o posuzování záměru požádal podle § 11 odst. 1 písm. b), oznámení se předkládá též v úředním jazyce dotčeného státu v rozsahu, který stanoví ministerstvo. Oznámení včetně překladu zašle ministerstvo do 7 pracovních dnů po jeho obdržení dotčenému státu s žádostí o vyjádření spolu s údaji o průběhu posuzování včetně označení příslušného úřadupříslušného úřadu, který zajišťuje mezistátní posuzování záměru, a informacemi o rozhodnutích, která mohou být vydána v navazujících řízeníchnavazujících řízeních.
(2)
Pokud obdržené vyjádření dotčeného státu k zaslanému oznámení obsahuje požadavek zúčastnit se mezistátního posuzování, ministerstvo si od dotčeného státu vyžádá údaje o stavu životního prostředí na jeho dotčeném územídotčeném území. Ministerstvo zašle tyto údaje do 5 pracovních dnů ode dne jejich obdržení oznamovateli k využití při zpracování dokumentace a dále je poskytne zpracovateli posudku.
(3)
Dokumentace se předkládá též v úředním jazyce dotčeného státu v rozsahu, který stanoví ministerstvo. Dokumentaci včetně překladu zašle ministerstvo do 10 pracovních dnů po jejím obdržení dotčenému státu s žádostí o vyjádření a nabídne mu předběžné projednávání, zejména je-li dokumentace zpracována ve variantách, včetně sdělení opatření ke zmírnění závažných vlivů přesahujících státní hranice (dále jen „konzultace“). Pokud dotčený stát projeví o konzultaci zájem, ministerstvo se konzultace zúčastní. Ministerstvo předem neprodleně, nejpozději však do 5 dnů ode dne stanovení termínu konzultace, informuje o místě a času konzultace oznamovateleoznamovatele a jeho prostřednictvím zpracovatele dokumentace. Ti jsou pak povinni se konzultace rovněž zúčastnit. Informaci o konzultaci je ministerstvo povinno zveřejnit podle § 16.
(4)
Ministerstvo do 5 pracovních dnů po obdržení vyjádření dotčeného státu k dokumentaci toto vyjádření doručí zpracovateli posudku jako podklad pro hodnocení záměru.
(5)
Ministerstvo vyjádření dotčeného státu zapracuje do stanoviska nebo v něm uvede důvody neuvedení tohoto vyjádření ve svém stanovisku nebo jeho uvedení jen zčásti.
(6)
Ministerstvo je povinno zaslat dotčenému státu stanovisko do 15 dnů ode dne jeho vydání.
§ 14
Mezistátní posuzování záměru prováděného mimo území České republiky
(1)
Pokud ministerstvo obdrží oznámení záměru nebo se jinak dozví o záměru, který bude prováděn na území státu původu, neprodleně jej zveřejní podle § 16 a toto oznámení, popřípadě informaci o něm zašle dotčeným orgánůmdotčeným orgánům a dotčeným územním samosprávným celkůmdotčeným územním samosprávným celkům s žádostí o vyjádření.
(2)
VeřejnostVeřejnost, dotčené orgánydotčené orgány a dotčené územní samosprávné celkydotčené územní samosprávné celky jsou oprávněny zaslat ministerstvu písemné vyjádření k oznámení do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o tomto oznámení. Ministerstvo všechna vyjádření spolu se svým vyjádřením zašle státu původu do 10 dnů ode dne uplynutí lhůty podle věty první.
(3)
Ministerstvo na žádost státu původu sdělí údaje o stavu životního prostředí na dotčeném území České republiky, a to do 30 dnů ode dne obdržení této žádosti, pokud tomu nebrání zvláštní právní předpis.5)
(4)
Obdrží-li ministerstvo dokumentaci záměru a případnou nabídku ke konzultaci od státu původu, zašle tuto dokumentaci, popřípadě informaci o této dokumentaci, s žádostí o vyjádření dotčeným správním orgánům a dotčeným územním samosprávným celkůmdotčeným územním samosprávným celkům a tuto dokumentaci zveřejní podle § 16.
(5)
VeřejnostVeřejnost, dotčené orgánydotčené orgány a dotčené územní samosprávné celkydotčené územní samosprávné celky jsou oprávněny k dokumentaci uvedené v odstavci 4 zaslat ministerstvu písemné vyjádření do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o této dokumentaci. Ministerstvo všechna vyjádření spolu se svým vyjádřením a informací, že se případně konzultace zúčastní, zašle státu původu do 10 dnů ode dne uplynutí lhůty podle věty první.
(6)
Pokud ministerstvo včas obdrží informaci o místě a času veřejného projednání konaného na území státu původu, zveřejní ji podle § 16.
(7)
Pokud ministerstvo obdrží závěry státu původu o posouzení záměru a o rozhodnutí státu původu na podkladě následných řízení, informaci o tomto závěru, popřípadě o rozhodnutí zveřejní podle § 16 do 15 dnů ode dne jejich obdržení.
§ 14a
Mezistátní posuzování koncepce prováděné na území České republiky
(1)
Pokud ministerstvo zjistí, že se jedná o koncepcikoncepci podle § 11 odst. 1 písm. a), nebo jestliže dotčený stát o mezistátní posuzování požádal podle § 11 odst. 1 písm. b), návrh koncepcekoncepce se předkládá též v úředním jazyce dotčeného státu v rozsahu, který stanoví ministerstvo. Informaci o návrhu koncepcekoncepce včetně překladu zašle ministerstvo do 10 pracovních dnů ode dne jeho obdržení dotčenému státu spolu s upozorněním na možnost vyjádřit se k návrhu koncepcekoncepce. Současně ministerstvo nabídne dotčenému státu konzultaci.
(2)
Pokud obdržené vyjádření dotčeného státu k návrhu koncepcekoncepce obsahuje požadavek zúčastnit se mezistátního posuzování, ministerstvo si od dotčeného státu vyžádá údaje o stavu životního prostředí na jeho dotčeném územídotčeném území. Ministerstvo zašle tyto údaje do 5 pracovních dnů ode dne jejich obdržení předkladateli a posuzovateli.
(3)
Pokud dotčený stát projeví o konzultaci zájem, ministerstvo se konzultace zúčastní. Ministerstvo předem neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne stanovení termínu konzultace, informuje o místě a času konzultace předkladatele a jeho prostřednictvím posuzovatele. Ti jsou pak povinni se konzultace rovněž zúčastnit. Informaci o konzultaci je ministerstvo povinno zveřejnit podle § 16. Na počátku konzultací se ministerstvo a dotčený stát dohodnou na přiměřeném časovém rámci pro jejich konání.
(4)
Ministerstvo vyjádření dotčeného státu ke konečnému návrhu koncepcekoncepce zapracuje do stanoviska ke koncepcikoncepci nebo v něm uvede důvody neuvedení tohoto vyjádření nebo jeho uvedení jen zčásti. Stanovisko ke koncepcikoncepci zašle ministerstvo dotčenému státu do 7 pracovních dnů ode dne jeho vydání.
(5)
Předkladatel je povinen zaslat ministerstvu jedno vyhotovení schválené koncepcekoncepce do 30 dnů ode dne jejího schválení spolu s dalšími informacemi podle § 10g odst. 5. Ministerstvo je povinno schválenou koncepcikoncepci a tyto informace do 7 pracovních dnů zaslat dotčenému státu.
§ 14b
Mezistátní posuzování koncepce prováděné mimo území České republiky
(1)
Pokud ministerstvo obdrží návrh koncepcekoncepce, která bude prováděna na území státu původu a případnou nabídku ke konzultaci od státu původu, je povinno do 20 dnů od jejího obdržení zveřejnit informaci o návrhu koncepcekoncepce podle § 16 a zaslat ji dotčeným orgánůmdotčeným orgánům, dotčeným krajům a případně také dotčeným obcímobcím, které příslušný úřadpříslušný úřad určí s ohledem na předpokládané místní vlivy koncepcekoncepce na životní prostředí, spolu s upozorněním na možnost vyjádřit se k návrhu koncepcekoncepce.
(2)
K návrhu koncepcekoncepce podle odstavce 1 je každý oprávněn zaslat ministerstvu písemné vyjádření do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o návrhu koncepcekoncepce. Ministerstvo všechna vyjádření spolu se svým vyjádřením a informací, že se případně konzultace zúčastní, zašle státu původu do 40 dnů ode dne zveřejnění informace o návrhu koncepcekoncepce.
(3)
Ministerstvo na žádost státu původu sdělí údaje o stavu životního prostředí na dotčeném územídotčeném území České republiky, a to do 30 dnů ode dne obdržení této žádosti, pokud tomu nebrání zvláštní právní předpis.5)
(4)
Ministerstvo zveřejní podle § 16 informaci o schválení koncepcekoncepce do 15 dnů ode dne obdržení takové informace od státu původu. Pokud ministerstvo obdrží od státu původu schválenou koncepcikoncepci, zveřejní ji na internetu do 20 dnů ode dne obdržení.
HLAVA III
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ
Díl 1
Ustanovení společná
§ 15
Předběžné projednání
Příslušný úřadPříslušný úřad a dotčené orgánydotčené orgány jsou povinny, pokud je o to oznamovatel nebo předkladatel požádá ještě před předložením oznámení, dokumentace, oznámení koncepcekoncepce nebo vyhodnocení, projednat s oznamovatelemoznamovatelem nebo předkladatelem uvažovaný záměr včetně případných variant řešení záměru nebo koncepcikoncepci a doporučit mu předběžné projednání s dalšími dotčenými orgánydotčenými orgány, dotčenými územními samosprávnými celkydotčenými územními samosprávnými celky, popřípadě s dalšími subjekty. Příslušný úřadPříslušný úřad a dotčené orgánydotčené orgány jsou povinny na žádost oznamovatele nebo předkladatele mu poskytnout informace o životním prostředí podle zvláštního právního předpisu.6)
§ 16
Zveřejnění dokumentů pořízených v průběhu posuzování a informací o nich
(1)
Příslušný úřadPříslušný úřad na internetu trvale zveřejní
a)
oznámení,
b)
závěr zjišťovacího řízení,
c)
informaci o vrácení dokumentace k přepracování nebo doplnění,
d)
dokumentaci,
e)
informaci o místě a času konání veřejného projednání záměru, bylo-li nařízeno,
f)
posudek,
g)
stanovisko,
h)
zápis z veřejného projednání záměru, bylo-li konáno,
i)
prodloužení platnosti stanoviska včetně podkladu podle § 9a odst. 4 věty čtvrté,
j)
oznámení koncepcekoncepce,
k)
návrh koncepcekoncepce,
l)
informaci o konzultaci při mezistátním posuzování,
m)
stanovisko ke koncepcikoncepci,
n)
sdělení o ukončení posuzování a
o)
žádost o jednotné environmentální stanovisko a její součásti.
(2)
Informaci uvedenou v odstavci 1 písm. c) vyvěsí dotčené územní samosprávné celkydotčené územní samosprávné celky neprodleně po jejím obdržení na své úřední desce po dobu nejméně 15 dnů. Informaci uvedenou v odstavci 1 písm. e) vyvěsí dotčené územní samosprávné celkydotčené územní samosprávné celky neprodleně po jejím obdržení na své úřední desce po dobu končící dnem následujícím po dni, kdy se veřejné projednání konalo. Informace o dokumentech uvedených v odstavci 1 písm. a), b), d), g), j), k) a m) a o tom, kdy a kde je možné do nich nahlížet, vyvěsí dotčené územní samosprávné celkydotčené územní samosprávné celky neprodleně po jejich obdržení na své úřední desce po dobu nejméně 15 dnů. O vyvěšení informací podle věty první a druhé dotčené územní samosprávné celkydotčené územní samosprávné celky neprodleně vyrozumí příslušný úřadpříslušný úřad. Za den zveřejnění se považuje den, kdy došlo k vyvěšení informace podle vět první a druhé na úřední desce dotčeného kraje.
§ 17
Veřejné projednání
(1)
Příslušný úřadPříslušný úřad nařídí veřejné projednání, obdržel-li odůvodněné nesouhlasné vyjádření veřejnostiveřejnosti k dokumentaci. Informaci o veřejném projednání zveřejní příslušný úřadpříslušný úřad podle § 16 a zašle dotčeným orgánům a dotčeným územním samosprávným celkůmdotčeným územním samosprávným celkům nejméně 5 pracovních dnů před jeho konáním. Veřejné projednání se koná prezenční nebo distanční formou, popřípadě oběma formami současně.
(2)
Příslušný úřadPříslušný úřad je povinen zajistit, aby se nařízené veřejné projednání konalo nejpozději 30 dnů po uplynutí lhůty pro vyjádření k dokumentaci.
(3)
Příslušný úřad může ukončit veřejné projednání v případě neúčasti oznamovatele nebo zpracovatele dokumentace nebo posudku.
(4)
Pokud příslušný úřadpříslušný úřad veřejné projednání ukončil podle odstavce 3, je povinen stanovit místo a čas nového veřejného projednání, a to nejdéle do 5 pracovních dnů ode dne ukončení veřejného projednání. Za den konání veřejného projednání se pak považuje den konání nového veřejného projednání; ostatní lhůty se přiměřeně prodlužují. V případě veřejného projednání konaného distanční formou se místem konání rozumí stanovené technické podmínky pro možnost účastnit se veřejného projednání.
(5)
Příslušný úřadPříslušný úřad pořizuje z veřejného projednání zápis obsahující zejména údaje o účasti a závěry z projednání a dále z něj pořizuje zvukový záznam.
(6)
Příslušný úřadPříslušný úřad je povinen současně se stanoviskem zaslat zápis z veřejného projednání oznamovatelioznamovateli, dotčeným orgánům a dotčeným územním samosprávným celkůmdotčeným územním samosprávným celkům a zveřejnit jej na internetu.
(7)
Předmětem veřejného projednávání nejsou skutečnosti chráněné zvláštními právními předpisy.5) Ve vztahu k žádosti o jednotné environmentální stanovisko jsou předmětem veřejného projednání pouze skutečnosti, které se vztahují k posuzování vlivů záměru podle tohoto zákona.
§ 18
Náklady spojené s posuzováním vlivů na životní prostředí
(1)
Náklady spojené s posuzováním vlivů záměrů na životní prostředí, s výjimkou nákladů spojených s veřejným projednáním a zveřejňováním, hradí oznamovatel. Náklady spojené s posuzováním vlivů koncepcekoncepce na životní prostředí, s výjimkou nákladů spojených se zveřejňováním, hradí předkladatel.
(2)
Náklady spojené s veřejným projednáním podle § 17 odst. 1 a náklady spojené se zveřejňováním podle tohoto zákona nese příslušný úřadpříslušný úřad, zvýšené náklady spojené s mezistátním posuzováním nese ministerstvo. Náklady spojené s překlady oznámení, dokumentace nebo návrhu koncepcekoncepce a náklady spojené s tlumočením hradí oznamovateloznamovatel nebo předkladatel.
(3)
Zpracovateli posudku náleží za zpracování posudku odměna stanovená ve smlouvě uzavřené podle § 9 odst. 1 snížená o případné finanční sankce vyplývající ze smlouvy. Po obdržení posudku splňujícího náležitosti dle tohoto zákona příslušný úřadpříslušný úřad uhradí zpracovateli posudku částku stanovenou podle věty první a vyúčtuje ji k úhradě oznamovatelioznamovateli. OznamovatelOznamovatel je povinen vyúčtovanou částku zaplatit příslušnému úřadupříslušnému úřadu do 10 dnů ode dne obdržení vyúčtování jako součást nákladů spojených s posuzováním uvedených v odstavci 1. Příslušný úřadPříslušný úřad vydá stanovisko až po zaplacení vyúčtované částky. Prodlení z důvodu nezaplacení vyúčtované částky oznamovatelemoznamovatelem se nezapočítává do lhůty stanovené v § 9a odst. 1.
§ 19
Autorizace ke zpracování dokumentace, posudku a vyhodnocení
(1)
Zpracovávat dokumentaci, posudek, oznámení předkládané podle § 6 odst. 5 věty první a vyhodnocení jsou oprávněny jen fyzické osoby, které jsou držiteli autorizace v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen „autorizace“). Právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání se může zavazovat k vypracování těchto dokumentů jen tehdy, pokud pro ni tuto činnost zabezpečuje fyzická osoba, která je držitelem autorizace. U záměrů uvedených v § 4 odst. 1 písm. a), u záměrů předkládaných podle § 6 odst. 5 a dále u ostatních záměrů, pokud se tak stanoví v závěru zjišťovacího řízení, musí být část dokumentace týkající se posuzování vlivů na veřejné zdraví zpracována osobou, která je držitelem osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví. Osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví uděluje a odnímá Ministerstvo zdravotnictví.
(2)
Držitel autorizace je povinen zpracovávat dokumenty podle příloh č. 3, 4, 5, 7 a 9 k tomuto zákonu odborně, objektivně a v plném rozsahu, s dodržením stanovených náležitostí.
(3)
Podmínkou udělení nebo prodloužení autorizace je bezúhonnost, odborná způsobilost, praxe v oboru v délce nejméně 3 let, jakož i plná svéprávnost.
(4)
Odborná způsobilost se prokazuje
a)
dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání alespoň magisterského studijního programu se zaměřením na přírodní nebo technické vědy, a
b)
dokladem o zkoušce odborné způsobilosti vykonané nejdříve 2 roky před podáním žádosti o udělení nebo prodloužení autorizace a nejpozději v den podání žádosti o udělení nebo prodloužení autorizace.
(5)
Za bezúhonnou se považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena za trestný čintrestný čin, který souvisí s autorizovanou činností podle tohoto zákona. Bezúhonnost se prokazuje dokladem o bezúhonnosti, kterým je výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce, u cizinců obdobný doklad státu, jehož je cizinec státním občanem nebo v němž má trvalé bydliště, nebo čestné prohlášení v případě, že stát, jehož je občanem, takový doklad nevydává. Ministerstvo si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu7) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Cizinec, který je nebo byl státním občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měl adresu trvalého bydliště v jiném členském státě Evropské unie, může místo dokladu o bezúhonnosti vydaného příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie7).
(6)
Autorizaci pro oblast posuzování vlivů na životní prostředí uděluje, prodlužuje a odnímá ministerstvo po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví.
(7)
Autorizace se uděluje na dobu 5 let. Autorizaci lze prodloužit o dalších 5 let, a to i opakovaně. Žádost o prodloužení autorizace lze podat nejdříve 6 měsíců před uplynutím doby, na kterou byla autorizace udělena, a nejpozději v den uplynutí doby, na kterou byla autorizace udělena. Pokud nebyla žádost o prodloužení autorizace podána ve lhůtě podle věty druhé, ministerstvo řízení o prodloužení autorizace zastaví.
(8)
Udělená autorizace nepřechází na jinou fyzickou osobu.
(9)
Ministerstvo odejme autorizaci fyzické osobě, která závažným způsobem porušila tento zákon nebo nesplnila povinnosti vyplývající z rozhodnutí o udělení autorizace anebo přestala splňovat podmínky podle odstavce 3. Závažným porušením zákonaZávažným porušením zákona se rozumí zejména, pokud fyzická osoba nejméně dvakrát v průběhu posledních 3 let
a)
porušila povinnosti podle odstavce 2 nebo
b)
bez vážného důvodu nedodržela lhůtu pro předložení posudku stanovenou tímto zákonem nebo smlouvou podle § 9 odst. 1.
(10)
Shledá-li orgán kraje v rámci výkonu své působnosti důvody pro odnětí autorizace podle odstavce 9, zašle ministerstvu podnět k zahájení řízení o odnětí autorizace.
(11)
Rozhodnutí o udělení, prodloužení a odejmutí autorizace se vydává ve správním řízení podle správního řádu.8) Autorizace vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.
(12)
Rozhodnutí o autorizaci zaniká
a)
uplynutím doby, na kterou byla vydána,
b)
rozhodnutím ministerstva o odnětí autorizace,
c)
smrtí fyzické osoby, které byla autorizace udělena, nebo jejím prohlášením za mrtvou.
(13)
Úplatu spojenou se zkouškou odborné způsobilosti ve výši 1 000 Kč uhradí uchazeč o tuto zkoušku předem na účet příspěvkové organizace nebo organizační složky státu, kterou ministerstvo pověřilo zajišťováním zkoušky odborné způsobilosti. Výše úplaty za opakovanou zkoušku odborné způsobilosti činí 500 Kč. Zkouška odborné způsobilosti konaná pro účely prodloužení autorizace je bezplatná.
(14)
Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah požadovaného vzdělání, průběh a obsah zkoušek odborné způsobilosti pro udělení a prodloužení autorizace. Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem stanoví vyhláškou bližší podmínky odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví, postup při jejich ověřování a postup při udělování a odnímání osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví.
(15)
Rozhodnutí o autorizaci se nevyžaduje u osoby, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie a na území České republiky hodlá dočasně vykonávat činnost uvedenou v odstavci 1, pokud prokáže, že
a)
je státním příslušníkem členského státu Evropské unie,
b)
je oprávněna k výkonu činnosti uvedené v odstavci 1 podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie.
(16)
O nesplnění požadavků pro výkon činnosti uvedené v odstavci 1 vydá ministerstvo rozhodnutí ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu byly předloženy úplné doklady o splnění podmínek podle odstavce 15 písm. a) a b).
(17)
Pokud nebylo vydáno rozhodnutí podle odstavce 16, činnost podle odstavce 1 může být vykonávána nejdéle po dobu 1 roku ode dne následujícího po dni, kdy uplynula lhůta pro vydání tohoto rozhodnutí.
Díl 2
Výkon státní správy v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí
§ 20
Státní správu v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí vykonávají ministerstvo a orgány kraje.
§ 21
Ministerstvo
Ministerstvo
a)
je ústředním správním úřadem v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí,
b)
vykonává vrchní státní dozor v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí,
c)
zajišťuje posuzování
1.
záměrů uvedených v příloze č. 1 sloupci Ministerstvo,
2.
záměrů, jejichž oznamovatelemoznamovatelem je Ministerstvo obrany, uvedených i ve sloupci Orgán kraje a jejich změn,
3.
záměrů týkajících se stavby pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrestruktury, o kterých rozhoduje Dopravní a energetický stavební úřad podle stavebního zákona, uvedených i ve sloupci Orgán kraje a jejich změn, a
4.
záměrů a změn záměrů podle § 4 odst. 1 písm. g) a h), pokud k těmto záměrům vydalo stanovisko,
d)
zajišťuje posuzování koncepcíkoncepcí v případech, kdy dotčené územídotčené území zasahuje na území více krajů nebo pokud dotčené územídotčené území tvoří území celého státu,
e)
poskytuje Evropské komisi v souladu s právními předpisy Evropské unie informace v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí,
f)
zajišťuje mezistátní posuzování koncepcíkoncepcí a mezistátní posuzování záměrů,
g)
zajišťuje posuzování dalších záměrů, u kterých je příslušný orgán kraje, pokud si tuto působnost v jednotlivém případě vyhradilo,
h)
vede souhrnnou evidenci všech zahajovaných posuzování a evidenci všech vydaných závěrů zjišťovacích řízení a stanovisek,
i)
uděluje a odnímá autorizaci,
j)
vede v Informačním systému EIA/SEA dálkově přístupný veřejný seznam držitelů autorizace,
k)
vydává stanovisko k posouzení vlivů provádění politiky územního rozvoje, stanovisko k posouzení vlivů provádění územního rozvojového plánu a stanovisko k posouzení vlivů provádění zásad územního rozvoje a je dotčeným orgánem při jejich pořizování a
l)
zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o možnostech domáhat se žalobou zrušení rozhodnutí podle § 7 odst. 6 nebo podle § 9a odst. 3.
§ 22
Orgány kraje
Orgány kraje
a)
zajišťují posuzování záměrů uvedených v příloze č. 1 sloupci Orgán kraje a jejich změn, záměrů uvedených v § 4 odst. 1 písm. d), e) a f), nejde-li o případ uvedený v § 21 písm. d) nebo g), a záměrů a změn záměrů podle § 4 odst. 1 písm. g) a h), pokud k těmto záměrům vydaly stanovisko,
b)
zajišťují posuzování koncepcíkoncepcí v případech, kdy dotčené územídotčené území zasahuje výlučně do územního obvodu kraje, není-li příslušné ministerstvo podle § 21 písm. f),
c)
vedou evidenci jimi vydaných stanovisek a
d)
vydávají stanovisko k posouzení vlivů provádění územního plánuúzemního plánu nebo změny územního plánuúzemního plánu a jsou dotčenými orgány při jejich pořizování.
§ 23
Ostatní společná ustanovení
(1)
Příslušný úřadPříslušný úřad, dotčené orgánydotčené orgány a dotčené územní samosprávné celkydotčené územní samosprávné celky jsou povinny dokumenty zpracované v rámci posuzování podle tohoto zákona zpřístupnit podle zvláštních právních předpisů.6)
(2)
Odpadl-li nebo změnil-li se důvod posuzování, příslušný úřad v posuzování nepokračuje a ukončí jej.
(3)
V případě důvodných pochybností oznamovateleoznamovatele o zařazení záměru podle § 4 odst. 1, popřípadě o příslušném úřadupříslušném úřadu nebo o rozsahu dotčeného územídotčeného území, vydá ministerstvo na žádost oznamovatele vyjádření, a to do 15 dnů ode dne, kdy mu byla žádost o vyjádření doručena, pokud
a)
se jedná o změnu dosud nepovoleného záměru, ke kterému ministerstvo vydalo odůvodněný písemný závěr podle § 7 odst. 5 nebo stanovisko podle § 9a odst. 1,
b)
se může jednat o záměr podle § 11, nebo
c)
se jedná o odůvodněný, zvlášť složitý případ a ministerstvu byla žádost o vyjádření postoupena orgánem kraje spolu s jeho stanoviskem.
(4)
Nejedná-li se o případy podle odstavce 3 písm. a) až c), vydá vyjádření podle odstavce 3 orgán kraje. Pokud vyjádření orgánu kraje důvodné pochybnosti oznamovateleoznamovatele neodstranilo, může se oznamovateloznamovatel obrátit na ministerstvo s žádostí o vyjádření, ke které přiloží vyjádření orgánu kraje; vyjádření ministerstva je nadřazené.
(5)
Ministerstvo si v odůvodněných případech může vyhradit posuzování záměru nebo koncepcekoncepce, k jejichž posouzení je příslušný orgán kraje. Ministerstvo může v odůvodněných případech po dohodě s orgánem kraje přenést posuzování záměru podle § 21 písm. c) nebo posuzování koncepcekoncepce podle § 21 písm. d) na orgán kraje, pokud to může přispět k rychlosti a hospodárnosti posouzení.
(6)
Dotčeným orgánemDotčeným orgánem při posuzování vlivů na životní prostředí podle tohoto zákona je z hlediska vlivů na veřejné zdraví Ministerstvo zdravotnictví pro záměry a koncepcekoncepce přesahující rámec kraje a územně příslušné krajské hygienické stanice v ostatních případech.
(7)
Dotčeným orgánemDotčeným orgánem při posuzování vlivů na životní prostředí podle tohoto zákona z hlediska záměrů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, kategorii I bodech 8 až 12 a kategorii II bodě 13 je Státní úřad pro jadernou bezpečnost.
(8)
Příslušný úřadPříslušný úřad uchovává veškeré podklady zpracované při posuzování vlivů na životní prostředí podle tohoto zákona po dobu 10 let od vydání stanoviska. Po uplynutí této lhůty se postupuje podle zvláštních právních předpisů.10)
(9)
Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob a průběh veřejného projednání, podmínky pro volbu jeho formy a další organizačně-technické parametry, zveřejňování informací a stanovisek a postupu při zajištění zpracování posudku podle tohoto zákona.
(10)
Na území hlavního města Prahy
a)
působnost, kterou tento zákon svěřuje orgánu kraje, vykonává Magistrát hlavního města Prahy,
b)
úkony, které podle tohoto zákona provádí obecobec, zabezpečuje městská část hlavního města Prahy.
(11)
Pokud záměr podle § 22 písm. a) zasahuje do území více krajů, je příslušným úřadempříslušným úřadem k zajištění jeho posuzování ten orgán kraje, v jehož územně správním obvodu je navržena převážná část takového záměru.
(12)
Vyloučení opakovaného prodloužení platnosti stanoviska podle § 9a odst. 4 věty třetí se nepoužije pro záměr modulární jaderné elektrárny. Platnost stanoviska vydaného pro takový záměr lze prodloužit opakovaně, maximálně však dvakrát.
(3)
Příslušný úřadPříslušný úřad vydá k prioritnímu dopravnímu záměru závazné stanovisko k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí, které je podkladem pro vydání rozhodnutí v navazujících řízeníchnavazujících řízeních. Závazné stanovisko podle věty první obsahuje opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí. Platnost závazného stanoviska podle věty první je 5 let. Stanovisko musí být platné v době vydání rozhodnutí v navazujících řízeníchnavazujících řízeních v prvním stupni.
Díl 3
Ustanovení přechodná
§ 24
Oprávněná osoba, která získala osvědčení podle zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 499/1992 Sb., o odborné způsobilosti pro posuzování vlivů na životní prostředí a o způsobu a průběhu veřejného projednání posudku, se považuje za držitele autorizace podle § 19.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o životním prostředí
§ 25
V zákoně č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění zákona č. 123/1998 Sb., se § 20 až 26 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 2) a 3) a přílohy č. 1 až 4 zrušují.
ČÁST TŘETÍ
Změna živnostenského zákona
§ 26
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb. a zákona č. 458/2000 Sb., se mění takto:
V příloze č. 2 Vázané živnosti, skupina 214: Ostatní, obor Posuzování vlivů na životní prostředí, ve sloupci 2 Průkaz způsobilosti se slova „Vysokoškolské vzdělání příslušného směru a 6 let praxe v oboru a osvědčení podle § 6 a 9 zákona č. 244/1992 Sb.“ nahrazují slovy „Autorizace podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)“.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
§ 28
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příloha č. 1
k zákonu č. 100/2001 Sb.
| Záměr:| Kategorie I (podléhá posuzování vždy)| Kategorie II (zjišťovací řízení)
---|---|---|---
| Příslušný úřad| Ministerstvo| Orgán
kraje| Ministerstvo| Orgán
kraje
1| Rafinerie ropy nebo primární zpracování ropných produktů.| | x| |
2| Zařízení ke zplyňování nebo zkapalňování uhlí nebo bituminové horniny s kapacitou od stanoveného limitu.| | 500
t/den| | 50
t/den
3| Tepelné nebo chemické zpracování uhlí, popřípadě bituminových hornin, včetně výroby uhlíku vysokoteplotní karbonizací uhlí nebo elektrografitu vypalováním nebo grafitizací.| | x| |
4| Zařízení ke spalování paliv s tepelným výkonem od stanoveného limitu.| | 300
MW| | 50 MW
5| Průmyslová zařízení k výrobě elektrické energie, páry nebo teplé vody o výkonu od stanoveného limitu.| | | | 50 MW
6| Vodní elektrárny s celkovým instalovaným elektrickým výkonem od stanoveného limitu.| | | | 10 MW
7| Větrné elektrárny s výškou stožáru od 50 m
(a) umístěné v lokalitách soustavy Natura 2000 nebo ve zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech,
(b) umístěné v místě, které je k nejbližšímu chráněnému venkovnímu prostoru staveb podle jiného právního předpisu22) blíže než 1 km od stožáru větrné elektrárny,
(c) umístěné v místě, které je od jiné stávající nebo připravované větrné elektrárny blíže než 3 km od stožáru větrné elektrárny, nebo
(d) umístěné v počtu 4 a vyšším.| | | | x
8| Jaderné elektrárny a jiné jaderné reaktory včetně demontáže nebo konečného uzavření těchto elektráren nebo reaktorů, s výjimkou výzkumných zařízení pro výrobu a přeměnu štěpných a množivých látek, jejichž maximální výkon nepřesahuje 1 kW nepřetržitého tepelného výkonu.| x| | |
9| Zařízení na přepracování vyhořelého jaderného paliva.| x| | |
10| Zařízení na obohacování nebo výrobu jaderného paliva.| x| | |
11| Zařízení určená pro zpracování vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva nebo vysoce aktivních radioaktivních odpadů.| x| | |
12| Zařízení určená pro
a) konečné uložení vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva a radioaktivních odpadů,
b) konečné zneškodnění vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva a radioaktivních odpadů, nebo
c) dlouhodobé skladování vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva a radioaktivních odpadů na jiném místě, než na kterém jsou vyprodukovány, plánované na více než 10 let.| x| | |
13| Zařízení ke zpracování nebo skladování radioaktivního odpadu; vrty pro ukládání jaderného odpadu.| | | x|
14| Hlubinné geotermální vrty a hloubkové vrty pro zásobování vodou u vodovodů s hloubkou od stanoveného limitu.| | | | 200 m
15| Hlubinné vrty neuvedené v bodě 14 s výjimkou vrtů pro výzkum stability půdy a s výjimkou vrtů, jejichž realizací nemůže dojít k propojení hydrogeologických horizontů nebo výraznému ovlivnění hydrogeologických poměrů v území.| | | | x
16| Integrovaná zařízení pro primární tavbu litiny a oceli.| | x| |
17| Zařízení k výrobě surového železa nebo oceli (primární nebo sekundární tavení), včetně kontinuálního lití.| | | | x
18| Zařízení na zpracování železných kovů: slévárny, válcovny za tepla, kovárny a zařízení k nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů.| | | | x
19| Zařízení na výrobu neželezných surových kovů z rudy, koncentrátů nebo druhotných surovin metalurgickými, chemickými nebo elektrolytickými postupy.| | x| |
20| Zařízení na tavení, včetně slévání slitin, neželezných kovů (kromě vzácných kovů) nebo přetavovaných produktů, a provoz sléváren neželezných kovů.| | | | x
21| Pražení nebo slinování kovové rudy, včetně sulfidické rudy.| | | | x
22| Zařízení pro povrchovou úpravu kovů nebo plastických hmot s použitím elektrolytických nebo chemických postupů s objemem lázní od stanoveného limitu.| | | | 15 m3
23| Zařízení pro povrchovou úpravu látek, předmětů nebo výrobků, používající organická rozpouštědla při spotřebě organických rozpouštědel stejné nebo vyšší než alespoň jeden ze stanovených limitů.| | | | 75kg/h
100 t/rok
24| Tváření výbuchem.| | | | x
25| Zařízení k získávání azbestu.| | x| |
26| Zařízení ke zpracování a přeměně azbestu nebo výrobků obsahujících azbest pro azbestocementové výrobky s produkcí konečných výrobků od stanoveného limitu.| | 20 tis.
t/rok| |
27| Zařízení ke zpracování a přeměně azbestu nebo výrobků obsahujících azbest pro třecí materiály s produkcí konečných výrobků od stanoveného limitu.| | 50 t/rok| |
28| Zařízení ke zpracování a přeměně azbestu nebo výrobků obsahujících azbest pro další používání azbestu se spotřebou vstupní suroviny od stanoveného limitu.| | 200
t/rok| |
29| Zařízení na výrobu azbestu nebo produktů obsahujících azbest.| | | | x
30| Integrovaná zařízení k průmyslové výrobě základních organických nebo anorganických chemických látek nebo směsí chemickou přeměnou (například uhlovodíky, kyseliny, zásady, oxidy, soli, chlór, amoniak).| | x| |
31| Integrovaná zařízení k průmyslové výrobě základních přípravků na ochranu rostlin a biocidů chemickou přeměnou.| | x| |
32| Integrovaná zařízení k průmyslové výrobě fosforečných, dusíkatých nebo draselných hnojiv chemickou přeměnou.| | x| |
33| Integrovaná zařízení k průmyslové výrobě základních farmaceutických produktů biologickou nebo chemickou cestou.| | x| |
34| Výroba chemických látek a směsí a zpracování meziproduktů od stanoveného limitu (například pesticidy a farmaceutické produkty, nátěrové hmoty a peroxidy).| | | | 200 t/rok
35| Integrovaná zařízení k průmyslové výrobě výbušin chemickou přeměnou.| | x| |
36| Zařízení k delaboraci nebo ničení výbušin, munice, střeliva nebo pyrotechnických předmětů chemickou přeměnou.| | | | x
37| Zařízení na výrobu cementu, vápna nebo zpracování magnezitu od stanoveného limitu.| | | | 15 tis.
t/rok
38| Zařízení na výrobu skla nebo skelných vláken s kapacitou tavení od stanoveného limitu.| | | | 7 tis.
t/rok
39| Zařízení k tavení minerálních látek nebo výrobě minerálních vláken s kapacitou od stanoveného limitu.| | | | 7 tis.
t/rok
40| Zařízení k výrobě umělých minerálních vláken s kapacitou od stanoveného limitu.| | | | 7 tis.
t/rok
41| Zařízení na výrobu keramických produktů vypalováním, zejména střešních tašek, cihel, žáruvzdorných cihel, dlaždic, kameniny nebo porcelánu s kapacitou od stanoveného limitu; výroba ostatních stavebních hmot a výrobků s kapacitou od stanoveného limitu.| | | | 25 tis.
t/rok
42| Výroba nebo zpracování polymerů, elastomerů, syntetických kaučuků nebo výrobků na bázi elastomerů s kapacitou od stanoveného limitu.| | | | 1 tis.
t/rok
43| Letiště se vzletovou a přistávací dráhou s délkou od stanoveného limitu.| 2,1 km| | | x
44| Celostátní železniční dráhy.| x| | |
45| Železniční nebo intermodální zařízení a překladiště s rozlohou od stanoveného limitu (a) a železniční dráhy s délkou od stanoveného limitu (b).| | | | a) 2 ha
b) 2 km
46| Tramvajové, trolejbusové, nadzemní a podzemní dráhy, visuté dráhy nebo podobné dráhy zvláštního typu sloužící výhradně nebo zvláště k přepravě lidí s délkou od stanoveného limitu.| | | | 1 km
47| Dálnice I. a II. třídy.| x| | |
48| Silnice nebo místní komunikace o 4 a více jízdních pruzích, včetně rozšíření nebo rekonstrukce stávajících silnic nebo místních komunikací o 2 nebo méně jízdních pruzích na silnice nebo místní komunikace o 4 a více jízdních pruzích, o souvislé délce od stanoveného limitu.| 10 km| | | 2 km
49| Silnice všech tříd a místní komunikace I. a II. třídy o méně než 4 jízdních pruzích od stanovené délky (a); ostatní pozemní komunikace od stanovené délky (a) a od stanovené návrhové intenzity dopravy předpokládané pro novostavby a ročního průměru denních intenzit pro stávající stavby (b).| | | | a) 2 km
b) 1000 voz/24
hod
50| Vodní cesty, přístavy, přístaviště a překladiště pro plavidla s výtlakem od stanoveného limitu.| 1350 t| | |
51| Přístavy, přístaviště a překladiště pro plavidla s výtlakem od stanoveného limitu.| | | | 200 t
52| Vodní cesty a úpravy toků sloužící k jejich splavnění; úpravy toků sloužící k ochraně proti povodním, pokud významně mění charakter toku nebo ráz krajiny.| | | | x
53| Zařízení k odstraňování nebo využívání nebezpečných odpadů spalováním, fyzikálně-chemickou úpravou nebo skládkováním.| | x| |
54| Zařízení k odstraňování nebo využívání ostatních odpadů spalováním nebo fyzikálně-chemickou úpravou s kapacitou od stanoveného limitu.| | 100
t/den| |
55| Zařízení k odstraňování nebo využívání nebezpečných odpadů s kapacitou od stanoveného limitu.| | | | 250 t/rok
56| Zařízení k odstraňování nebo využívání ostatních odpadů s kapacitou od stanoveného limitu.| | | | 2500
t/rok
57| Odkaliště.| | | | x
58| Zařízení k odstraňování nebo zpracování vedlejších produktů živočišného původu a odpadů živočišného původu.| | | | x
59| Odběr nebo umělé doplňování podzemních vod s objemem čerpané vody od stanoveného limitu.| | 10 mil. m3/rok| | 250 tis. m3/rok
60| Odběr vody a převod vody mezi povodími řek s objemem odebrané nebo převedené vody od stanoveného limitu (vyjma převodu pitné vody vedené potrubím), pokud cílem tohoto převodu je zabránit případnému nedostatku vody.| | 100 mil. m3/rok| |
61| Převod vody mezi povodími řek, vyjma převodu pitné vody vedené potrubím, pokud dlouhodobý průměrný průtok v povodí, odkud se voda převádí, přesahuje 2000 mil. m3 za rok a objem převedené vody dosahuje nebo přesahuje stanovenou část dlouhodobého průměrného průtoku v místě, odkud se voda převádí.| | 5 %| |
62| Odběr vody a převod vody mezi povodími řek s objemem odebrané nebo převedené vody od stanoveného limitu (a), nebo pokud objem odebrané nebo převedené vody dosahuje nebo přesahuje stanovenou část (b) Q355 povodí, odkud se voda odebírá nebo převádí.| | | | a) 5 mil. m3/rok
b) 50 %
63| Čistírny městských odpadních vod od stanoveného limitu.| | 150 tis.
EO| | 10 tis.
EO
64| Ostatní čistírny odpadních vod, ze kterých jsou vypouštěny odpadní vody, u nichž lze mít důvodně za to, že s ohledem na charakter výroby, při které odpadní vody vznikají, mohou obsahovat alespoň 1 zvlášť nebezpečnou látku16) nebo alespoň 1 prioritní nebezpečnou látku17), s objemem vypouštěných odpadních vod od stanoveného limitu (a) a ostatní čistírny odpadních vod s objemem vypouštěných odpadních vod od stanoveného limitu (b).| | | | a) 20 tis. m3/rok
b) 600 tis. m3/rok
65| Vodní nádrže a jiná zařízení určená k akumulaci vody nebo k dlouhodobé retenci vody, pokud objem akumulované vody dosahuje nebo přesahuje stanovený limit.| | 10 mil.
m3| | 100 tis. m3
66| Potrubí k přepravě plynu, ropy a chemických látek a směsí o vnitřním průměru nad 800 mm a o délce od stanoveného limitu. Produktovody k přepravě toků oxidu uhličitého za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur, včetně připojených kompresních stanic, o vnitřním průměru nad 800 mm a o délce od stanoveného limitu.| 40 km| | |
67| Potrubí k přepravě plynu, ropy, páry, chemických látek nebo směsí nebo vody o vnitřním průměru od 300 mm a o délce od stanoveného limitu.| | | | 8km
Produktovody k přepravě toků oxidu uhličitého za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur o vnitřním průměru od 300 mm a o délce od stanoveného limitu.| | | |
68| Zařízení k chovu drůbeže nebo prasat s prostorem pro více než stanovený počet:| | | |
a) kusů kuřat,| | a) 85
tis. ks| |
b) kusů slepic;| | b) 60
tis. ks| |
c) kusů prasat na porážku nad 30 kg, nebo| | c) 3 tis.
ks| |
d) kusů prasnic.| | d) 900
ks| |
69| Zařízení k chovu hospodářských zvířat s kapacitou od stanoveného počtu dobytčích jednotek. (1 dobytčí jednotka = 500 kg živé hmotnosti).| | | | 50 DJ
70| Rybníky určené k chovu ryb s obsádkou při zarybnění od stanoveného limitu počtu váčkových plůdků hlavní ryby - stáří K0 (a), počtu plůdků hlavní ryby - stáří K1 (b) a počtů násady hlavní ryby - stáří K2 (c).| | | | a)
100000 ks/ha
b)3000
ks/ha
c) 1000 ks/ha
71| Průmyslové závody na výrobu buničiny ze dřeva nebo podobných vláknitých materiálů.| | x| |
72| Průmyslové závody na výrobu papíru a lepenek od stanoveného limitu.| | 200
t/den| | 10 t/den
73| Předúprava (například praní, bělení, mercerace) nebo barvení textilních vláken nebo textilií při kapacitě zpracování od stanoveného limitu.| | | | 10 t/den
74| Vydělávání kůže nebo kožešin při zpracovatelské kapacitě od stanoveného množství hotových výrobků.| | | | 12 t/den
75| Zařízení na výrobu nebo zpracování celulózy.| | | | x
76| Výroba dřevovláknitých, dřevotřískových, pilinových desek nebo překližek a dýh od stanoveného limitu.| | | | 200
m3/den
77| Těžba ropy v množství od stanoveného limitu (a) a zemního plynu v množství od stanoveného limitu (b).| | a) 500
t/den
b) 500 tis. m3/den| | a) 50
t/den
b) 50 tis. m3/den
78| Povrchová průmyslová zařízení k těžbě uhlí, ropy, zemního plynu nebo rud, včetně bituminových hornin, na ploše od stanoveného limitu.| | | | 5 ha
79| Stanovení dobývacího prostoru a v něm navržená povrchová těžba nerostných surovin na ploše od stanoveného limitu (a) nebo s kapacitou navržené povrchové těžby od stanoveného limitu (b). Povrchová těžba nerostných surovin na ploše od stanoveného limitu (a) nebo s kapacitou od stanoveného limitu (b). Těžba rašeliny od stanoveného limitu (c).| | a) 25 ha
b) 1 mil.
t/rok
c) 150 ha| | a) 5 ha
b) 10 tis. t/rok
c) x
80| Stanovení dobývacího prostoru a v něm navržená těžba uranu, těžba uranu a úprava uranové rudy.| | x| |
81| Stanovení dobývacího prostoru a v něm navržená hlubinná těžba, hlubinná těžba.| | | | x
82| Těžba nerostných surovin z říčního dna.| | | | x
83| Úprava uhlí, včetně lignitu, s kapacitou od stanoveného limitu.| | | | 1 mil.
t/rok
84| Nadzemní vedení elektrické energie o napětí od 220 kV s délkou od stanoveného limitu.| 15 km| | |
85| Nadzemní vedení elektrické energie o napětí od 110 kV s délkou od stanoveného limitu.| | | | 2 km
86| Zařízení ke skladování ropy nebo ropných produktů od stanoveného limitu a zařízení ke skladování chemických látek a směsí klasifikovaných jako nebezpečné v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí s kapacitou od stanoveného limitu.| | 200 tis.
t| | 200 t
87| Skladování zemního plynu nebo jiných hořlavých plynů s objemem zásobního prostoru od stanoveného limitu.| | | | 10 tis.
m3
88| Povrchové skladování fosilních paliv s kapacitou zásobníku od stanoveného limitu.| | | | 10 tis. t
89| Úložiště oxidu uhličitého18).| | x| |
90| Zařízení k zachytávání oxidu uhličitého za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur18), a to ze zařízení, která vždy podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředíposouzení vlivů záměru na životní prostředí podle tohoto zákona, nebo ze zařízení o celkové roční kapacitě zachyceného oxidu uhličitého 1,5 megatuny nebo vyšší18).| | x| |
91| Zařízení k zachytávání oxidu uhličitého za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur18) ze zařízení, které nepřísluší do kategorie I.| | | | x
92| Záměry uvedené v kategorii I určené výhradně nebo převážně k rozvoji a zkoušení nových metod nebo výrobků s předpokládaným provozem nejdéle 2 roky.| | | | x
93| Restrukturalizace pozemků v krajině a záměry využití neobdělávané půdy nebo polopřírodních území k intenzivnímu zemědělskému využívání na ploše od stanoveného limitu.| | | | 10 ha
94| Projekty vodohospodářských úprav pro zemědělství (např. odvodnění, závlahy, protierozní ochrana, lesnicko-technické meliorace) s celkovou plochou úprav od stanoveného limitu.| | | | 10 ha
95| Zalesnění nelesního pozemku na ploše od stanoveného limitu (a) nebo odlesnění pozemku za účelem změny způsobu využívání půdy na ploše od stanoveného limitu (b).| | | | a) 25 ha
b)10 ha
96| Výroba nebo montáž motorových vozidel, drážních vozidel, lodí, výroba a oprava letadel a výroba železničních zařízení na výrobní ploše od stanoveného limitu.| | | | 10 tis.
m2
97| Výroba rostlinných nebo živočišných olejů nebo tuků s kapacitou od stanoveného limitu.| | | | 20 tis. t/rok
98| Balení a konzervování výrobků živočišného nebo rostlinného původu s kapacitou výrobků od stanoveného limitu.| | | | 100 tis. t/rok
99| Zpracování mléka od stanoveného limitu.| | | | 200 tis. hl/rok
100| Pivovary s kapacitou výroby od stanoveného limitu (a) a sladovny s kapacitou výroby od stanoveného limitu (b) a lihovary nebo pálenice s kapacitou od stanoveného limitu (c).| | | | a) 200 tis. hl/rok
b) 50 tis. t/rok
c) 100 tis. hl/rok
101| Výroba nealkoholických nápojů s kapacitou od stanoveného limitu.| | | | 200 tis. hl/rok
102| Výroba cukrovinek nebo sirupů s kapacitou od stanoveného limitu.| | | | 10 tis. t/rok
103| Jatka, masokombináty a zařízení na zpracování ryb, včetně výroby rybí moučky a rybích olejů, s kapacitou výrobků od stanoveného limitu.| | | | 5 tis.
t/rok
104| Výroba škrobu s kapacitou výroby od stanoveného limitu.| | | | 50 tis. t/rok
105| Cukrovary s kapacitou zpracované suroviny od stanoveného limitu.| | | | 150 tis. t/rok
106| Výstavba skladových komplexů s celkovou zastavěnou plochou od stanoveného limitu.| | | | 10 tis.
m2
107| Průmyslové zóny a záměry rozvoje průmyslových oblastí s rozlohou od stanoveného limitu.| | | | 20 ha
108| Záměry rozvoje sídel s rozlohou záměru od stanoveného limitu.| | | | 5 ha
109| Parkoviště nebo garáže s kapacitou od stanoveného limitu parkovacích stání v součtu pro celou stavbu.| | | | 500 míst
110| Výstavba obchodních komplexů a nákupních středisek s celkovou zastavěnou plochou od stanoveného limitu.| | | | 6 tis. m2
111| Stálé tratě pro závodění nebo testování motorových vozidel s délkou od stanoveného limitu.| | | | 2km
112| Testovací lavice motorů, turbín nebo reaktorů.| | | | x
113| Skladování železného šrotu, včetně vrakovišť, od stanoveného limitu.| | | | 1 tis. t
114| Sjezdové tratě, lyžařské vleky, lanovky a související zařízení.| | | | x
115| Rekreační přístavy pro plavidla s výtlakem od stanoveného limitu (a) nebo pro plavidla v počtu od stanoveného limitu (b).| | | | a) 1t
b) 25 plavidel
116| Rekreační a sportovní areály vně sídelních oblastí na ploše od stanoveného limitu (a) a ubytovací zařízení vně sídelních oblastí s kapacitou od stanoveného limitu (b).| | | | a) 1 ha
b) 100 lůžek
117| Stálé kempy a autokempy s ubytovací kapacitou od stanoveného limitu.| | | | 100 osob
118| Tematické areály na ploše od stanoveného limitu; krematoria.| | | | 2 ha
Příloha č. 2
k zákonu č. 100/2001 Sb.
Kritéria pro zjišťovací řízení
I.
CHARAKTERISTIKA ZÁMĚRU
Parametry záměru musí být zváženy se zvláštním zřetelem na
1.
rozsah a podobu záměru jako celku,
2.
kumulaci jeho vlivů s vlivy jiných známých záměrů (realizovaných, povolených, připravovaných, uvažovaných),
3.
využívání přírodních zdrojů, zejména půdy, vody a biologické rozmanitosti,
4.
produkci odpadů,
5.
znečišťování životního prostředí a rušivé vlivy,
6.
rizika závažných nehod nebo katastrof relevantních pro záměr, včetně nehod a katastrof způsobených změnou klimatu, v souladu s vědeckými poznatky,
7.
rizika pro veřejné zdraví (např. v důsledku kontaminace vod, znečištění ovzduší a hlukového zatížení).
II.
UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRU
Parametry území, které může být ovlivněno záměrem, musí být zváženy se zvláštním zřetelem na
1.
stávající a schválené využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání,
2.
relativní zastoupení, dostupnost, kvalitu a schopnost regenerace přírodních zdrojů (včetně půdy, vody a biologické rozmanitosti) v oblasti, včetně její podzemní části,
3.
schopnost přírodního prostředí snášet zátěž se zvláštním zřetelem na
a)
územní systém ekologické stability krajiny,
b)
zvláště chráněná území, evropsky významné lokality a ptačí oblasti,
c)
území přírodních parků,
d)
významné krajinné prvky, mokřady, břehové oblasti a ústí řek, pobřežní zóny a mořské prostředí, horské oblasti a lesy,
e)
území historického, kulturního nebo archeologického významu,
f)
území hustě zalidněná,
g)
území, která jsou nebo u kterých se má za to, že jsou zatěžovaná nad míru únosného environmentálního zatížení (včetně starých ekologických zátěží).
III.
CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Potenciálně významné vlivy záměru musí být zváženy ve vztahu ke kritériím uvedeným v bodech I. a II., zejména s ohledem na vlivy záměru na faktory podle § 2 a dále na
1.
velikost a prostorový rozsah vlivů (např. území a populace, které by mohly být zasaženy),
2.
povahu vlivů včetně jejich přeshraniční povahy,
3.
intenzitu a složitost vlivů,
4.
pravděpodobnost vlivů,
5.
předpokládaný počátek, dobu trvání, frekvenci a vratnost vlivů,
6.
kumulaci vlivů s vlivy jiných stávajících nebo povolených záměrů,
7.
možnost účinného snížení vlivů.
Příloha č. 3
k zákonu č. 100/2001 Sb.
Náležitosti oznámení
A.
ÚDAJE O OZNAMOVATELI
1.
Obchodní firma
2.
IČ
3.
Sídlo (bydliště)
4.
Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele
B.
ÚDAJE O ZÁMĚRU
I.
Základní údaje
1.
Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1
2.
Kapacita (rozsah) záměru
3.
Umístění záměru (kraj, obecobec, katastrální územíkatastrální území)
4.
Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry
5.
Zdůvodnění umístění záměru, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí
6.
Stručný popis technického a technologického řešení záměru včetně případných demoličních prací nezbytných pro realizaci záměru; v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci včetně porovnání s nejlepšími dostupnými technikami, s nimi spojenými úrovněmi emisí a dalšími parametry
7.
Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení
8.
Výčet dotčených územních samosprávných celkůdotčených územních samosprávných celků
9.
Výčet navazujících rozhodnutí podle § 9a odst. 3 a správních orgánů, které budou tato rozhodnutí vydávat.
II.
Údaje o vstupech
využívání přírodních zdrojů, zejména půdy, vody (odběr a spotřeba), surovinových a energetických zdrojů, a biologické rozmanitosti
III.
Údaje o výstupech
množství a druh případných předpokládaných reziduí a emisí, množství odpadních vod a jejich znečištění, kategorizace a množství odpadů, rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií
C.
ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ
1.
Přehled nejvýznamnějších environmetálních charakteristik dotčeného územídotčeného území se zvláštním zřetelem na jeho ekologickou citlivost
2.
Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny
D.
ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
1.
Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti)
2.
Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci
3.
Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice
4.
Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení a snížení všech významných nepříznivých vlivů na životní prostředí a popis kompenzací, pokud je to vzhledem k záměru možné
5.
Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů a důkazů pro zjištění a hodnocení významných vlivů záměru na životní prostředí
6.
Charakteristika všech obtíží (technických nedostatků nebo nedostatků ve znalostech), které se vyskytly při zpracování oznámení, a hlavních nejistot z nich plynoucích
E.
POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU (pokud byly předloženy)
Údaje podle kapitol B, C, D, F a G se uvádějí v přiměřeném rozsahu pro každou oznamovatelem předloženou variantu řešení záměru
F.
DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE
1.
Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení
2.
Další podstatné informace oznamovatele
G.
VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU
H.
PŘÍLOHA
Datum zpracování oznámení:
Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele oznámení a osob, které se podílely na zpracování oznámení:
Podpis zpracovatele oznámení:
Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny:
Příloha č. 4
k zákonu č. 100/2001 Sb.
Náležitosti dokumentace
ČÁST A
ÚDAJE O OZNAMOVATELI
1.
Obchodní firma
2.
IČ
3.
Sídlo (bydliště)
4.
Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele
ČÁST B
ÚDAJE O ZÁMĚRU
I.
Základní údaje
1.
Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1
2.
Kapacita (rozsah) záměru
3.
Umístění záměru (kraj, obecobec, katastrální územíkatastrální území)
4.
Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry
5.
Zdůvodnění umístění záměru a popis oznamovatelemoznamovatelem zvažovaných variant s uvedením hlavních důvodů vedoucích k volbě daného řešení, včetně srovnání vlivů na životní prostředí
6.
Popis technického a technologického řešení záměru včetně případných demoličních prací nezbytných pro realizaci záměru; v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci včetně porovnání s nejlepšími dostupnými technikami, s nimi spojenými úrovněmi emisí a dalšími parametry
7.
Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení
8.
Výčet dotčených územních samosprávných celkůdotčených územních samosprávných celků
9.
Výčet navazujících rozhodnutí podle § 9 odst. 3 a správních orgánů, které budou tato rozhodnutí vydávat.
II.
Údaje o vstupech (zejména pro výstavbu a provoz)
1.
Půda (například druh, třída ochrany, velikost záboru)
2.
Voda (například zdroj vody, spotřeba)
3.
Ostatní přírodní zdroje (například surovinové zdroje)
4.
Energetické zdroje (například druh, zdroj, spotřeba)
5.
Biologická rozmanitost
6.
Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu (například potřeba souvisejících staveb)
III.
Údaje o výstupech (zejména pro výstavbu a provoz)
1.
Znečištění ovzduší, vody, půdy a půdního podloží (například přehled zdrojů znečišťování, druh a množství emitovaných znečisťujících látek, způsoby a účinnost zachycování znečišťujících látek)
2.
Odpadní vody (například přehled zdrojů odpadních vod, množství odpadních vod a místo vypouštění, vypouštěné znečištění, čisticí zařízení a jejich účinnost)
3.
Odpady (například přehled zdrojů odpadů, kategorizace a množství odpadů, způsoby nakládání s odpady)
4.
Ostatní emise a rezidua (například hluk a vibrace, záření, zápach, jiné výstupy - přehled zdrojů, množství emisí, způsoby jejich omezení)
5.
Doplňující údaje (například významné terénní úpravy a zásahy do krajiny)
ČÁST C
ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ
1.
Přehled nejvýznamnějších environmentálních charakteristik dotčeného územídotčeného území (např. struktura a ráz krajiny, její geomorfologie a hydrologie, určující složky flóry a fauny, části území a druhy chráněné podle zákona o ochraně přírody a krajiny, významné krajinné prvky, územní systém ekologické stability krajiny, zvláště chráněná území, přírodní parky, evropsky významné lokality, ptačí oblasti, zvláště chráněné druhy; ložiska nerostů; dále území historického, kulturního nebo archeologického významu, území hustě zalidněná, území zatěžovaná nad míru únosného zatížení, staré ekologické zátěže, extrémní poměry v dotčeném územídotčeném území)
2.
Charakteristika současného stavu životního prostředí, resp. krajiny v dotčeném územídotčeném území a popis jeho složek nebo charakteristik, které mohou být záměrem ovlivněny, zejména ovzduší (např. stav kvality ovzduší), vody (např. hydromorfologické poměry v území a jejich změny, množství a jakost vod atd.), půdy (např. podíl nezastavěných ploch, podíl zemědělské a lesní půdy a jejich stav, stav erozního ohrožení a degradace půd, zábor půdy, eroze, utužování a zakrývání), přírodních zdrojů, biologické rozmanitosti (např. stav a rozmanitost fauny, flóry, společenstev, ekosystémů), klimatu (např. dopady spojené se změnou klimatu, zranitelnost území vůči projevům změny klimatu), obyvatelstva a veřejného zdraví, hmotného majetku a kulturního dědictví včetně architektonických a archeologických aspektů
3.
Celkové zhodnocení stavu životního prostředí v dotčeném územídotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení a předpoklad jeho pravděpodobného vývoje v případě neprovedení záměru, je-li možné jej na základě dostupných informací o životním prostředí a vědeckých poznatků posoudit
ČÁST D
KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ
I.
Charakteristika a hodnocení velikosti a významnosti předpokládaných přímých, nepřímých, sekundárních, kumulativních, přeshraničních, krátkodobých, střednědobých, dlouhodobých, trvalých i dočasných, pozitivních i negativních vlivů záměru, které vyplývají z výstavby a existence záměru (včetně případných demoličních prací nezbytných pro jeho realizaci), použitých technologií a látek, emisí znečišťujících látek a nakládání s odpady, kumulace záměru s jinými stávajícími nebo povolenými záměry (s přihlédnutím k aktuálnímu stavu území chráněných podle zákona o ochraně přírody a krajiny a využívání přírodních zdrojů s ohledem na jejich udržitelnou dostupnost) se zohledněním požadavků jiných právních předpisů na ochranu životního prostředí:
1.
Vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví
2.
Vlivy na ovzduší a klima (např. povaha a množství emisí znečisťujících látek a skleníkových plynů, zranitelnost záměru vůči změně klimatu)
3.
Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky (např. vibrace, záření, vznik rušivých vlivů)
4.
Vlivy na povrchové a podzemní vody
5.
Vlivy na půdu
6.
Vlivy na přírodní zdroje
7.
Vlivy na biologickou rozmanitost (fauna, flóra, ekosystémy)
8.
Vlivy na krajinu a její ekologické funkce
9.
Vlivy na hmotný majetek a kulturní dědictví včetně architektonických a archeologických aspektů
II.
Charakteristika rizik pro veřejné zdraví, kulturní dědictví a životní prostředí při možných nehodách, katastrofách a nestandardních stavech a předpokládaných významných vlivů z nich plynoucích
III.
Komplexní charakteristika vlivů záměru podle části D bodů I a II z hlediska jejich velikosti a významnosti včetně jejich vzájemného působení, se zvláštním zřetelem na možnost přeshraničních vlivů
IV.
Charakteristika a předpokládaný účinek navrhovaných opatření k prevenci, vyloučení a snížení všech významných negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví a popis kompenzací, pokud jsou vzhledem k záměru možné, popřípadě opatření k monitorování možných negativních vlivů na životní prostředí (např. post-projektová analýza), které se vztahují k fázi výstavby a provozu záměru, včetně opatření týkajících se připravenosti na mimořádné situace podle kapitoly II a reakcí na ně
V.
Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů a důkazů pro zjištění a hodnocení významných vlivů záměru na životní prostředí
VI.
Charakteristika všech obtíží (technických nedostatků nebo nedostatků ve znalostech), které se vyskytly při zpracování dokumentace, a hlavních nejistot z nich plynoucích
ČÁST E
POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU (pokud byly předloženy)
Údaje podle částí B, C, D, F, G a H se uvádějí v přiměřeném rozsahu pro každou oznamovatelemoznamovatelem předloženou variantu řešení záměru
ČÁST F
ZÁVĚR
ČÁST G
VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU
ČÁST H
PŘÍLOHY
Přílohy mapové, obrazové, grafické apod.:
Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny:
Referenční seznam použitých zdrojů:
Datum zpracování dokumentace:
Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele dokumentace a osob, které se podílely na zpracování dokumentace:
Podpis zpracovatele dokumentace:
Příloha č. 5
k zákonu č. 100/2001 Sb.
Náležitosti posudku
I.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
1.
Název záměru
2.
Kapacita (rozsah) záměru
3.
Umístění záměru (kraj, obecobec, katastrální územíkatastrální území)
4.
Obchodní firma oznamovatele
5.
IČ oznamovatele
6.
Sídlo (bydliště) oznamovatele
II.
POSOUZENÍ DOKUMENTACE
1.
Úplnost dokumentace
2.
Správnost údajů uvedených v dokumentaci včetně použitých metod hodnocení
3.
Pořadí variant (pokud byly předloženy) z hlediska vlivů na životní prostředí
4.
Hodnocení významných vlivů záměru na životní prostředí přesahujících státní hranice
III.
POSOUZENÍ TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU S OHLEDEM NA DOSAŽENÝ STUPEŇ POZNÁNÍ POKUD JDE O ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
IV.
POSOUZENÍ NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A K JEJICH MONITOROVÁNÍ
V.
VYPOŘÁDÁNÍ VŠECH OBDRŽENÝCH VYJÁDŘENÍ K DOKUMENTACI
VI.
CELKOVÉ POSOUZENÍ AKCEPTOVATELNOSTI ZÁMĚRU Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ
VII.
NÁVRH STANOVISKA Z HLEDISKA POSOUZENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Datum zpracování posudku:
Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele posudku a osob, které se podílely na zpracování posudku:
Podpis zpracovatele posudku:
Autorizace ke zpracování posudku:
Příloha č. 6
k zákonu č. 100/2001 Sb.
Náležitosti stanoviska
Označení příslušného úřadupříslušného úřadu:
Číslo jednací:
I.
POVINNÉ ÚDAJE
1.
Název záměru
2.
Kapacita (rozsah) záměru
3.
Zařazení záměru dle přílohy č. 1
4.
Umístění záměru
5.
Obchodní firma oznamovatele
6.
IČ oznamovatele
7.
Sídlo (bydliště) oznamovatele
8.
Podmínky pro fázi přípravy záměru, realizace (výstavby) záměru, provozu záměru, popřípadě podmínky pro fázi ukončení provozu záměru za účelem prevence, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzace negativních vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví
9.
Podmínky pro monitorování a rozbor vlivů záměru na životní prostředí (parametry, délka sledování) přiměřené povaze, umístění a rozsahu záměru a významnosti jeho vlivů na životní prostředí
II.
ODŮVODNĚNÍ
1.
Odůvodnění vydání souhlasného/nesouhlasného stanoviska z hlediska posouzení vlivů na životní prostředí včetně odůvodnění stanovení uvedených podmínek
2.
Souhrnná charakteristika předpokládaných vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví z hlediska jejich velikosti a významnosti
3.
Hodnocení technického řešení záměru s ohledem na dosažený stupeň poznání, pokud jde o znečišťování životního prostředí
4.
Pořadí variant (pokud byly předloženy) z hlediska vlivů na životní prostředí
5.
Shrnutí vyjádření k dokumentaci
6.
Okruh dotčených územních samosprávných celkůdotčených územních samosprávných celků
Datum vydání stanoviska:
Otisk úředního razítka příslušného úřadupříslušného úřadu:
Jméno, příjmení a podpis pověřeného zástupce příslušného úřadupříslušného úřadu:
Příloha č. 7
k zákonu č. 100/2001 Sb.
Náležitosti oznámení koncepce
A.
ÚDAJE O PŘEDKLADATELI
1.
Název organizace
2.
IČ, bylo-li přiděleno
3.
Sídlo (bydliště)
4.
Jméno, příjmení, bydliště, telefon a e-mail oprávněného zástupce předkladatele
B.
ÚDAJE O KONCEPCIKONCEPCI
1.
Název
2.
Obsahové zaměření (osnova)
3.
Charakter
4.
Zdůvodnění potřeby pořízení
5.
Základní principy a postupy (etapy) řešení
6.
Hlavní cíle
7.
Míra, v jaké koncepcekoncepce stanoví rámec pro záměry a jiné činnosti, vzhledem k jejich umístění, povaze, velikosti, provozním podmínkám, požadavkům na přírodní zdroje apod.
8.
Přehled uvažovaných variant řešení
9.
Vztah k jiným koncepcímkoncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry
10.
Předpokládaný termín dokončení
11.
Návrhové období
12.
Způsob schvalování
C.
ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍDOTČENÉM ÚZEMÍ
1.
Vymezení dotčeného územídotčeného území
2.
Výčet dotčených územních samosprávných celkůdotčených územních samosprávných celků, které mohou být koncepcíkoncepcí ovlivněny
3.
Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném územídotčeném území
4.
Stávající problémy životního prostředí v dotčeném územídotčeném území
D.
PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCEKONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍDOTČENÉM ÚZEMÍ
E.
DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE
1.
Výčet možných vlivů koncepcekoncepce přesahujících hranice České republiky
2.
Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepcekoncepce
3.
Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví
4.
Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny
Datum zpracování oznámení koncepcekoncepce
Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail osob(y), která(é) se podílela(y) na zpracování oznámení koncepcekoncepce
Podpis oprávněného zástupce předkladatele
Příloha č. 8
k zákonu č. 100/2001 Sb.
Kritéria pro zjišťovací řízení
1.
Obsah koncepcekoncepce, zejména s ohledem na:
a.
účelnost stanovených variant řešení k dosažení sledovaných cílů koncepcekoncepce;
b.
míru, v jaké koncepcekoncepce stanoví rámec pro záměry a jiné činnosti, a to buď vzhledem k jejich umístění, povaze, velikosti a provozním podmínkám nebo z hlediska požadavků na přírodní zdroje;
c.
míru, v jaké ovlivňuje jiné koncepcekoncepce;
d.
význam koncepcekoncepce pro začlenění požadavků na ochranu životního prostředí a veřejné zdraví, zejména s ohledem na podporu udržitelného rozvoje;
e.
vliv koncepcekoncepce na udržitelný rozvoj dotčeného územídotčeného území (včetně sociálně-ekonomických aspektů);
f.
problémy životního prostředí a veřejného zdraví, které jsou závažné pro koncepcikoncepci;
g.
význam koncepcekoncepce pro implementaci požadavků vyplývajících z právních předpisů Evropského společenství týkajících se životního prostředí a veřejného zdraví (např. plány a programy v oblasti odpadového hospodářství nebo ochrany vod).
2.
Charakteristika vlivů koncepcekoncepce na životní prostředí a veřejné zdraví a charakteristika dotčeného územídotčeného území, zejména s ohledem na:
a.
pravděpodobnost, dobu trvání, četnost a vratnost vlivu;
b.
kumulativní a synergickou povahu vlivu;
c.
přeshraniční povahu vlivu;
d.
rizika pro životní prostředí a veřejné zdraví vyplývající z provedení koncepcekoncepce (např. při přírodních katastrofách, při haváriích);
e.
závažnost a rozsah vlivu (velikost území a počet obyvatel, který by mohl být pravděpodobně zasažen);
f.
důležitost a zranitelnost oblasti, která by mohla být zasažena, s ohledem na:
i.
zvláštní přírodní charakteristiku nebo kulturní dědictví,
ii.
hustotu obyvatel, osídlení a míru urbanizace,
iii.
překročení norem kvality životního prostředí nebo mezních hodnot,
iv.
kvalitu půdy a intenzitu jejího využívání;
v.
dopady změny klimatu;
g.
dopad na oblasti nebo krajiny s uznávaným statusem ochrany na národní, komunitární nebo mezinárodní úrovni.
3.
Předpokládaný přínos posouzení koncepcekoncepce ve vztahu k posouzení jiných koncepcíkoncepcí zpracovávaných na odlišných úrovních v téže oblasti.
4.
Vztah k jiným koncepcímkoncepcím či jejich změnám, včetně těch, jejichž provedení je zamýšleno, a které jsou příslušnému úřadupříslušnému úřadu známy.
Příloha č. 9
k zákonu č. 100/2001 Sb.
Náležitosti vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví
1.
Obsah a cíle koncepcekoncepce, její vztah k jiným koncepcímkoncepcím.
2.
Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném územídotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepcekoncepce.
3.
Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepcekoncepce významně zasaženy.
4.
Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepcikoncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí (např. oblasti vyžadující ochranu podle zvláštních právních předpisů12a)).
5.
Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepcikoncepci, a způsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení.
6.
Možné významné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepcekoncepce na životní prostředí.
7.
Vyhodnocení možných přeshraničních vlivů koncepcekoncepce na životní prostředí.
8.
Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně případných problémů při shromažďování požadovaných údajů (např. technické nedostatky nebo nedostatečné know-how).
9.
Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) vlivu koncepcekoncepce na životní prostředí.
10.
Popis navrhovaných opatření pro předcházení, vyloučení, snížení a kompenzaci významných negativních vlivů na životní prostředí zjištěných nebo předpokládaných při provádění koncepcekoncepce.
11.
Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu.
12.
Vlivy koncepcekoncepce na veřejné zdraví.
13.
Netechnické shrnutí výše uvedených údajů.
14.
Souhrnné vypořádání požadavků stanovených závěrem zjišťovacího řízení a vyjádření obdržených ke koncepcikoncepci z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví.
15.
Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska ke koncepcikoncepci.
1)
Směrnice 2001/42/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí.
1b)
Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Například zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.
2a)
§ 45h a 45i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb.
4b)
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
4c)
Například zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb., zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4d)
§ 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění zákona č. 350/2012 Sb.
5)
Například občanský zákoník, obchodní zákoník, trestní řád, zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb., zákon č. 148/1998 Sb.
6)
Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.
7)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
10)
Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.
11)
Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech).
Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů.
11a)
§ 65 až 78 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.
11b)
Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
12)
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
13)
Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů.
14)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU.
14)
§ 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
15)
§ 94d odst. 1 a § 94t odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
15)
§ 3 odst. 1 písm. o) a p) a § 5a odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
16)
§ 94f odst. 1 a § 94v odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
16)
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
17)
Nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech.
17)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.
18)
Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
19)
Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.
20)
§ 4 zákona č. 148/2023 Sb.
21)
§ 8 zákona č. 148/2023 Sb.
22)
§ 30 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 101/2001 Sb. | Zákon č. 101/2001 Sb.
Zákon o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků
Vyhlášeno 21. 3. 2001, datum účinnosti 1. 5. 2004, částka 41/2001
* ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3)
* ČÁST DRUHÁ - ČESKÁ REPUBLIKA JAKO DOŽÁDANÝ STÁT (§ 4 — § 12)
* ČÁST TŘETÍ - ČESKÁ REPUBLIKA JAKO ŽÁDAJÍCÍ STÁT (§ 13 — § 16)
* ČÁST ČTVRTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 17 — § 20)
* § 21 - Účinnost k zákonu č. 101/2001 Sb.
Aktuální znění od 1. 7. 2017 (183/2017 Sb.)
101
ZÁKON
ze dne 22. února 2001
o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje postup při navracení kulturních statků, pokud byly nezákonně vyvezeny na území České republiky z území jiného členského státu Evropské unie (dále jen „členský stát“) nebo z území České republiky na území členského státu po 31. prosinci 1992.
§ 2
Vymezení základních pojmů
(1)
Kulturním statkem je věc, která
a)
je součástí národního kulturního pokladu České republiky, nebo
b)
je součástí národního kulturního pokladu a zároveň kulturním statkem podle právních předpisů členského státu.
(2)
Národním kulturním pokladem České republiky jsou věci nebo soubory věcí, které jsou vymezeny zvláštními právními předpisy jako kulturní památky a národní kulturní památky,3) sbírky muzejní povahy a jednotlivé sbírkové předměty,4) archiválie5) nebo předměty kulturní hodnoty,6) pokud tyto předměty splňují podmínky pro prohlášení za kulturní památku podle zvláštního právního předpisu.3)
(3)
Veřejnou sbírkou České republiky je sbírka muzejní povahy, která je ve vlastnictví České republiky, územního samosprávného celku nebo právnické osoby zřízené zákonem, popřípadě na základě zákona státem nebo územním samosprávným celkem.
(4)
Nezákonně vyvezeným kulturním statkemNezákonně vyvezeným kulturním statkem je kulturní statek, který byl z území České republiky na území členského státu nebo z území členského státu na území České republiky vyvezen po 31. prosinci 1992 v rozporu s právními předpisy, kterými je stanoven způsob jeho ochrany a nakládání s ním, nebo v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie7), nebo nebyl navrácen ve stanovené lhůtě.
(5)
Žádajícím státem je členský stát, z jehož území byl kulturní statek nezákonně vyvezen na území České republiky, nebo Česká republika, pokud byl z jejího území kulturní statek nezákonně vyvezen na území jiného členského státu.
(6)
Dožádaným státem je Česká republika, pokud se na jejím území nachází kulturní statek nezákonně vyvezený z území členského státu, nebo členský stát, na jehož území se nachází kulturní statek nezákonně vyvezený z České republiky.
§ 3
Ústřední orgány
(1)
Ústředním orgánem České republiky, který plní úkoly související s navracením nezákonně vyvezených kulturních statkůnezákonně vyvezených kulturních statků, je Ministerstvo kultury a v případech týkajících se archiválií5) Ministerstvo vnitra (dále jen „ústřední orgán“).
(2)
Ústřední orgán při navracení nezákonně vyvezených kulturních statkůnezákonně vyvezených kulturních statků spolupracuje s ostatními příslušnými ústředními orgány členských států prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu10) a jednou za 5 let podává zprávu o postupu podle tohoto zákona Evropské komisi.
ČÁST DRUHÁ
ČESKÁ REPUBLIKA JAKO DOŽÁDANÝ STÁT
§ 4
Postup ústředního orgánu při vyhledávání a ohledání nezákonně vyvezeného kulturního statku
(1)
Ústřední orgán zahájí vyhledávání nezákonně vyvezeného kulturního statkunezákonně vyvezeného kulturního statku na základě písemné žádosti ústředního orgánu žádajícího státu. Žádost musí obsahovat údaje potřebné k identifikaci kulturního statku, zejména jeho podrobný popis, fotodokumentaci, je-li zhotovena, údaj o předpokládaném místě výskytu, popřípadě údaje o osobě, která je vlastníkem kulturního statku nebo jeho držitelem. K žádosti musí být připojeno prohlášení ústředního orgánu žádajícího státu, že se jedná o kulturní statek nezákonně vyvezený z jeho území a v čem spočívá nezákonnost vývozu.
(2)
Ústřední orgán o žádosti ústředního orgánu žádajícího státu podle odstavce 1 vyrozumí vlastníka kulturního statku, a není-li vlastník znám, jeho držitele.
(3)
V případě, že ústřední orgán zjistí místo, kde se kulturní statek podle odstavce 1 nalézá, popřípadě jeho vlastníka nebo držitele, vyrozumí o této skutečnosti ústřední orgán žádajícího státu. Současně ho vyzve, aby se ve lhůtě 6 měsíců ode dne doručení této výzvy zúčastnil ohledání kulturního statku, které ústřední orgán zprostředkuje, a zároveň jej upozorní, že pokud této lhůty nevyužije, nebudou stanovena opatření nezbytná k zajištění péče o kulturní statek (§ 5 odst. 1 a 2).
(4)
Vlastník nebo držitel kulturního statku je na základě rozhodnutí ústředního orgánu povinen ve lhůtě stanovené po dohodě s ústředním orgánem žádajícího státu v tomto rozhodnutí umožnit ohledání kulturního statku. Ohledání kulturního statku se vždy provádí za účasti zástupce ústředního orgánu.
§ 5
Opatření k zajištění péče o kulturní statek
(1)
Je-li ohrožena hmotná podstata kulturního statku, rozhodne ústřední orgán o opatřeních, která je povinen jeho vlastník učinit k jeho ochraně, a zároveň určí lhůtu, v níž je povinen tato opatření vykonat; tyto povinnosti má držitel kulturního statku, pokud není ústřednímu orgánu vlastník kulturního statku znám.
(2)
Neprovede-li vlastník nebo držitel tato opatření ve stanovené lhůtě nebo vyžaduje-li to ochrana kulturního statku, rozhodne ústřední orgán o tom, že je vlastník nebo držitel povinen kulturní statek na dobu nezbytně nutnou odevzdat do úschovy právnické osobě nebo organizační složce státu určené v rozhodnutí. Právnické osoby nebo organizační složky státu, které může ústřední orgán určit v rozhodnutí podle tohoto odstavce, jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.
(3)
O opatřeních podle odstavců 1 a 2 může ústřední orgán rozhodnout i v případě, že vlastník nebo držitel neumožní ve stanovené lhůtě ohledání kulturního statku.
(4)
Ústřední orgán rozhodnutí o opatření podle předchozích odstavců zruší, pominou-li důvody, pro které bylo vydáno.
(5)
Odvolání proti rozhodnutí podle odstavců 1, 2 a 3 nemá odkladný účinek.
§ 6
Pokud mezi ústředním orgánem žádajícího státu a vlastníkem nezákonně vyvezeného kulturního statkunezákonně vyvezeného kulturního statku má být uskutečněno jednání směřující k navrácení tohoto kulturního statku, působí ústřední orgán z podnětu ústředního orgánu žádajícího státu nebo vlastníka při tomto jednání jako zprostředkovatel.
§ 7
Náhrada za ohledání
Ústřední orgán je povinen uhradit vlastníku nebo držiteli v souvislosti s ohledáním kulturního statku náhradu nutných výdajů a náhradu ušlého zisku nebo náhradu ztráty na výdělku. O náhradu musí vlastník nebo držitel požádat ústřední orgán ve lhůtě 15 dnů ode dne ohledání, jinak nárok zaniká.
§ 8
Náhradu nákladů, které České republice vznikly v souvislosti s uplatněním opatření podle § 5 odst. 1 a 2, uplatní ústřední orgán u žádajícího státu.
Soudní řízení
§ 9
Návrh na zahájení řízení
(1)
Ústřední orgán žádajícího státu může podat k soudu České republiky proti vlastníkovi kulturního statku, a není-li vlastník znám, proti jeho držiteli návrh na zahájení řízení o navrácení nezákonně vyvezeného kulturního statkunezákonně vyvezeného kulturního statku.
(2)
K řízení podle odstavce 1 je příslušný obecný soud vlastníka kulturního statku, a není-li vlastník znám, obecný soud držitele kulturního statku.
(3)
Návrh na zahájení řízení musí kromě obecných náležitostí stanovených zvláštním právním předpisem8) obsahovat podrobný popis nezákonně vyvezeného kulturního statkunezákonně vyvezeného kulturního statku a doklady, z nichž vyplývá, že jde o kulturní statek podle právních předpisů žádajícího státu, který byl nezákonně vyvezen z jeho území.
§ 10
Ústřední orgán poté, co jej vyrozumí ústřední orgán žádajícího státu o podání návrhu k soudu, informuje o zahájeném řízení příslušné ústřední orgány všech ostatních členských států zejména prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu.
§ 11
Lhůty pro uplatnění práva na navrácení nezákonně vyvezeného kulturního statku
Právo na navrácení nezákonně vyvezeného kulturního statkunezákonně vyvezeného kulturního statku se promlčí, jestliže nebylo ústředním orgánem žádajícího státu uplatněno u soudu ve lhůtě 3 let ode dne, kdy se ústřední orgán žádajícího státu dozvěděl, kde se nezákonně vyvezený kulturní stateknezákonně vyvezený kulturní statek nalézá a kdo je jeho vlastníkem nebo držitelem; dovolá-li se vlastník nebo držitel kulturního statku promlčení, nelze promlčené právo na navrácení nezákonně vyvezeného statku přiznat. Nejpozději však toto právo zanikne uplynutím 30 let ode dne, kdy byl kulturní statek nezákonně vyvezen z území žádajícího státu, a v případě, že se jedná o kulturní statek, který je součástí veřejné sbírky nebo církevním majetkem podle právních předpisů žádajícího státu, toto právo zanikne nejpozději uplynutím 75 let ode dne, kdy byl kulturní statek nezákonně vyvezen z území žádajícího státu.
§ 12
(1)
Soud návrhu na navrácení nezákonně vyvezeného kulturního statkunezákonně vyvezeného kulturního statku vyhoví, jestliže byl kulturní statek z území žádajícího státu vyvezen nezákonně.
(2)
Soud současně rozhodne o povinnosti žádajícího státu poskytnout vlastníkovi kulturního statku nebo držiteli kulturního statku, není-li vlastník znám, náhradu do výše přiměřené k okolnostem případu za předpokladu, že vlastník nebo držitel prokáže, že při nabytí kulturního statku vynaložil nezbytnou péči.
(3)
Při prokazování, zda vlastník nebo držitel vynaložil při nabývání kulturního statku nezbytnou péči podle odstavce 2, soud zváží všechny okolnosti, za nichž byl kulturní statek nabyt, zejména to, zda vlastník nebo držitel zjišťoval dokumentaci o původu kulturního statku a povolení k vývozu vyžadovaná na základě právních předpisů žádajícího státu, dále zda zohlednil hodnověrnost zúčastněných stran a zaplacenou cenu, zda nahlédl do veškerých veřejně přístupných registrů odcizených kulturních statků a zda konzultoval s dotčenými osobami a orgány vykonávajícími veřejnou moc.
(4)
Rozhodnutími soudu podle odstavců 1 a 2 není dotčeno vlastnické právo k nezákonně vyvezenému kulturnímu statkunezákonně vyvezenému kulturnímu statku.
ČÁST TŘETÍ
ČESKÁ REPUBLIKA JAKO ŽÁDAJÍCÍ STÁT
§ 13
Postup ústředního orgánu při podání žádosti o vyhledání a při ohledání nezákonně vyvezeného kulturního statku
(1)
V případě, že ústřední orgán zjistí, že byl nezákonně vyvezen kulturní statek, podá písemnou žádost ústřednímu orgánu dožádaného státu o jeho vyhledání. Žádost musí obsahovat kromě náležitostí stanovených právními předpisy dožádaného státu rovněž údaje potřebné k identifikaci nezákonně vyvezeného kulturního statkunezákonně vyvezeného kulturního statku, jeho podrobný popis, fotodokumentaci, je-li zhotovena, údaj o předpokládaném místě výskytu, popřípadě údaje o vlastníku kulturního statku nebo jeho držiteli a prohlášení ústředního orgánu, že se jedná o nezákonně vyvezený kulturní stateknezákonně vyvezený kulturní statek podle tohoto zákona a v čem spočívá nezákonnost vývozu.
(2)
Ústřední orgán po obdržení vyrozumění od ústředního orgánu dožádaného státu o tom, že kulturní statek byl nalezen a že je možno jej ohledat, provede ohledání kulturního statku ve lhůtě dohodnuté s ústředním orgánem dožádaného státu, nejpozději však ve lhůtě 6 měsíců od doručení vyrozumění o možnosti ohledat kulturní statek.
§ 14
Soudní řízení
(1)
Ústřední orgán je oprávněn podat proti vlastníku nebo držiteli k příslušnému soudu dožádaného státu návrh na zahájení řízení o navrácení nezákonně vyvezeného kulturního statkunezákonně vyvezeného kulturního statku, pokud jednání mezi ústředním orgánem a vlastníkem kulturního statku, zprostředkované ústředním orgánem dožádaného státu, směřující k navrácení tohoto kulturního statku není účelné.
(2)
Ústřední orgán současně vyrozumí o podání návrhu podle odstavce 1 ústřední orgán dožádaného státu.
(3)
Návrh podle odstavce 1 musí obsahovat náležitosti stanovené právními předpisy dožádaného státu.
§ 15
(1)
Dojde-li mezi ústředním orgánem a vlastníkem kulturního statku k dohodě o navrácení nezákonně vyvezeného kulturního statkunezákonně vyvezeného kulturního statku nebo rozhodne-li příslušný soud dožádaného státu o tom, že nezákonně vyvezený kulturní stateknezákonně vyvezený kulturní statek má být navrácen na území České republiky, zajistí jeho vrácení ústřední orgán na náklady České republiky.
(2)
Česká republika uhradí
a)
dožádanému státu náklady, které mu vznikly provedením opatření k zajištění péče o nezákonně vyvezený kulturní stateknezákonně vyvezený kulturní statek,
b)
vlastníku nebo držiteli kulturního statku náhradu ve výši stanovené příslušným soudem dožádaného státu.
(3)
Osoba, která zavinila, že kulturní statek byl z území České republiky nezákonně vyvezen, je povinna České republice nahradit náklady, které jí podle odstavců 1 a 2 vznikly. Ústřední orgán uplatní nárok na náhradu nákladů vůči této osobě bez zbytečného odkladu.
§ 16
Po navrácení nezákonně vyvezeného kulturního statkunezákonně vyvezeného kulturního statku zpět na území České republiky ústřední orgán tento statek vhodně umístí; dbá přitom vlastnických práv České republiky, územních samosprávných celků, jiných právnických osob nebo fyzických osob k těmto kulturním statkům.
ČÁST ČTVRTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 17
Součinnost
(1)
Orgány státní správy a orgány územní samosprávy jsou v rámci své působnosti povinny poskytovat ústřednímu orgánu součinnost související s navracením nezákonně vyvezeného kulturního statkunezákonně vyvezeného kulturního statku.
(2)
Právnické a fyzické osoby, včetně vlastníka nebo držitele, které mají listiny a jiné důkazní prostředky nebo informace potřebné pro přípravu a provádění řízení podle tohoto zákona, jsou povinny poskytovat ústřednímu orgánu součinnost tím, že
a)
na základě rozhodnutí ústředního orgánu a ve lhůtě jím stanovené předloží ústřednímu orgánu požadované listiny a jiné důkazní prostředky, nebo
b)
poskytnou ústřednímu orgánu jako svědci informace o skutečnostech týkajících se kulturního statku a jeho nezákonného vývozu.
Proti rozhodnutí podle písmena a) není přípustné odvolání.
(3)
Poskytnutí součinnosti může být fyzickou osobou odepřeno, jestliže by této osobě nebo osobám jí blízkým hrozilo splněním této součinnosti nebezpečí trestního stíhání nebo by porušila povinnosti stanovené zvláštním právním předpisem9) nebo zákonem výslovně uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, pokud jí nebyla zproštěna.
§ 18
(1)
Právnická nebo fyzická osoba, včetně vlastníka nebo držitele, má v souvislosti s poskytnutím součinnosti podle § 17 odst. 2 nárok na náhradu nutných výdajů a náhradu ušlého zisku nebo náhradu ztráty na výdělku.
(2)
Nárok podle odstavce 1 musí tyto osoby uplatnit u ústředního orgánu do 15 dnů ode dne poskytnutí součinnosti, jinak nárok zaniká.
§ 19
Přestupky
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, včetně vlastníka nebo držitele, se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 17 odst. 2.
(2)
Vlastník nebo držitel se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší některou z povinností podle § 4 odst. 4, nebo
b)
nesplní povinnost uloženou v rozhodnutí vydaném podle § 5 odst. 1 až 3.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, nebo
b)
3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2.
(4)
Je-li přestupek podle odstavce 1 nebo 2 spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, uloží se pokuta do výše dvojnásobku horní hranice sazeb uvedených v odstavci 3. Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců.
(5)
Přestupky podle tohoto zákona projednává a pokuty vybírá a vymáhá ústřední orgán.
§ 20
Vztah ke správnímu řádu
Správní řád se vztahuje
a)
na rozhodování ústředního orgánu podle tohoto zákona,
b)
na postup při vyžadování a poskytování součinnosti podle § 17 tohoto zákona, nestanoví-li tento zákon jinak.
§ 21
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příloha k zákonu č. 101/2001 Sb.
Právnické osoby nebo organizační složky státu, které může ústřední orgán určit v rozhodnutí podle § 5 odst. 2 tohoto zákona
Národní muzeum
Národní galerie v Praze
Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze
Národní technické muzeum
Národní filmový archiv
Státní ústřední archiv v Praze
Státní oblastní archiv se sídlem v Třeboni
Státní oblastní archiv se sídlem v Zámrsku
Státní oblastní archiv se sídlem v Plzni
Státní oblastní archiv se sídlem v Litoměřicích
Moravský zemský archiv se sídlem v Brně
Zemský archiv se sídlem v Opavě
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/60/EU ze dne 15. května 2014 o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012.
3)
Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů.
5)
Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění zákona č. 122/2000 Sb.
7)
Nařízení Rady (ES) č. 116/2009 ze dne 18. prosince 2008 o vývozu kulturních statků.
8)
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
9)
Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
10)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES („nařízení o systému IMI“). |
Zákon č. 103/2001 Sb. | Zákon č. 103/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 21. 3. 2001, datum účinnosti 21. 3. 2001, částka 41/2001
* Čl. I - Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 21. 3. 2001
103
ZÁKON
ze dne 22. února 2001,
kterým se mění zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se slova „založeného ministerstvem“ zrušují.
2.
V § 2 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 1) zní:
„(2)
Podnik má právo hospodařit s majetkem státu.1)
1)
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.“.
3.
V § 2 odstavec 3 zní:
„(3)
Kmenovým jměním podniku je obchodní majetek podniku, s nímž má podnik právo hospodařit při svém vzniku.“.
4.
V § 2 odst. 4 se slova „Obchodním jměním“ nahrazují slovem „Jměním“.
5.
V § 3 odst. 2 se slovo „zřizovány“ nahrazuje slovem „zakládány“.
6.
V nadpisu části druhé se slovo „STÁTNÍHO“ zrušuje.
7.
V § 4 odst. 3 písmeno e) zní:
„e)
určení a ocenění majetku státu,2) s nímž má podnik právo hospodařit,“.
8.
V § 5 odst. 2 písmeno b) zní:
„b)
doklad o ocenění majetku, s nímž má podle zakládací listiny podnik právo hospodařit v okamžiku svého založení, provedeném podle zvláštních právních předpisů,2)“.
9.
V § 6 odst. 3 písm. e) se slova „k němuž má právo hospodaření“ zrušují.
10.
V § 7 odst. 4 se slova „právo hospodaření“ nahrazují slovy „právo hospodařit“.
11.
V § 8 odst. 3 druhá věta zní: „Vzájemně se podniky vypořádají v poměru, v jakém na ně přešlo právo hospodařit s majetkem zaniklého podniku.“.
12.
V § 8 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Pro zápis sloučení, splynutí a rozdělení podniku do obchodního rejstříku platí obdobně úprava platná pro obchodní společnosti.“.
13.
V § 9 se na konci textu odstavce 3 doplňují tato slova: „s přihlédnutím k vyjádření zakladatele určí způsob stanovení jeho odměny“.
14.
V § 9 odst. 6 se slova „§ 70 až 75 obchodního zákoníku“ nahrazují slovy „úprava platná pro likvidaci obchodní společnosti“.
15.
V § 12 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Ředitel je povinen bez zbytečného odkladu informovat písemně dozorčí radu o skutečnostech, které si vyžádala, týkají se podniku a jsou v působnosti dozorčí rady podle § 13 odst. 1.“.
16.
V § 15 písmeno e) zní:
„e)
může měnit zakládací listinu s výjimkou odnětí majetku, s nímž má podnik právo hospodařit k okamžiku svého založení nebo k okamžiku zápisu změny zakládací listiny do obchodního rejstříku, nestanoví-li tento zákon jinak.“.
17.
V § 16 odstavec 1 zní:
„(1)
Obchodním majetkem podniku je souhrn věcí, práv a jiných majetkových hodnot státu, s nimiž má podnik právo hospodařit.“.
18.
V § 16 odstavec 4 zní:
„(4)
Nabývá-li podnik majetek od jiné osoby než od státu, nabývá jej pro stát a podniku vzniká právo s tímto majetkem hospodařit.“.
19.
V § 16 odstavec 8 zní:
„(8)
Majetek, s nímž má podnik právo hospodařit, může zakladatel podniku odejmout pouze v případech a za podmínek stanovených zákonem.“.
20.
V § 18 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 12a) zní:
„(1)
Podnik vede účetnictví v rozsahu a způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem.12a) Účetní závěrka podniku musí být ověřena auditorem.13)
12a)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.“.
21.
V § 18 odst. 2 se za slovo „sdělí“ vkládají slova „písemně zakladateli a dozorčí radě“.
22.
Za § 20 se vkládá nový § 20a, který včetně poznámek pod čarou č. 17a) a 17b) zní:
㤠20a
(1)
Před vydáním rozhodnutí o zrušení podniku podle § 20 odst. 4 si soud vyžádá stanovisko zakladatele o současných majetkových a právních poměrech podniku.
(2)
Oprávnění zakladatele podle § 20 odst. 2 a 3 není dotčeno, jestliže uplynula lhůta podle § 20 odst. 4 marně proto, že
a)
nebyla dokončena privatizace podniku,
b)
nebylo pravomocně ukončeno správní či soudní řízení, které má zásadní význam pro stanovení majetku, s nímž má podnik právo hospodařit,
c)
nebylo pravomocně ukončeno restituční řízení podle zvláštních právních předpisů,17a)
d)
nemohl být zjištěn nebo oceněn majetek, s nímž má podnik právo hospodařit, nebo
e)
podnik nesplnil podmínky nezbytné pro jeho zrušení vyplývající ze zvláštních právních předpisů.17b)
(3)
Ustanovení odstavce 2 nelze použít, pokud soud již vydal rozhodnutí podle § 20 odst. 4.
17a)
Například zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.
17b)
Například zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 284/1992 Sb., o opatřeních hospodářské mobilizace.“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 104/2001 Sb. | Zákon č. 104/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 21. 3. 2001, datum účinnosti 21. 3. 2001, částka 41/2001
* Čl. I - Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 296/1995 Sb., zákona č. 3
* Čl. II
Aktuální znění od 21. 3. 2001
104
ZÁKON
ze dne 22. února 2001,
kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 296/1995 Sb., zákona č. 322/1996 Sb. a zákona č. 340/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 20 odst. 7 se slova „krajského zastupitelstva“ nahrazují slovy „zastupitelstva kraje a člena zastupitelstva hlavního města Prahy“.
2.
V § 20 odstavec 8 zní:
„(8)
Příspěvek na mandát náleží po celé volební období jen straně a hnutí, na jejichž kandidátní listině byl poslanec, senátor, člen zastupitelstva kraje nebo člen zastupitelstva hlavního města Prahy zvolen. Jestliže byl poslanec, senátor, člen zastupitelstva kraje nebo člen zastupitelstva hlavního města Prahy zvolen na kandidátní listině koalice, náleží příspěvek na mandát po celé volební období jen straně a hnutí, za které byl na kandidátní listině koalice uveden. Není-li na uprázdněný mandát poslance, člena zastupitelstva kraje nebo člena zastupitelstva hlavního města Prahy náhradník nebo zanikne-li mandát senátora v průběhu volebního období, příspěvek na mandát straně nebo hnutí nenáleží.“.
3.
V § 20 odstavec 11 zní:
„(11)
V roce konání voleb do Poslanecké sněmovny a do Senátu se propočítává roční příspěvek na činnost za každé volební období zvlášť. Straně a hnutí náleží měsíčně jedna dvanáctina propočteného ročního příspěvku na činnost. V měsíci konání voleb obdrží strana a hnutí příspěvek propočtený z výsledků voleb tohoto volebního období, jehož výše bude pro stranu a hnutí výhodnější. Dojde-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, k novým volbám do zastupitelstva kraje nebo do zastupitelstva hlavního města Prahy, náleží straně a hnutí roční příspěvek na mandát v poměrné části ještě za měsíc, v němž došlo k rozpuštění Poslanecké sněmovny, k novým volbám do zastupitelstva kraje nebo do zastupitelstva hlavního města Prahy. Uprázdní-li se mandát poslance, člena zastupitelstva kraje nebo člena zastupitelstva hlavního města Prahy a na uprázdněný mandát není náhradník nebo dojde-li k zániku mandátu senátora, náleží roční příspěvek na mandát v poměrné části ještě za měsíc, v němž tato skutečnost nastala.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 106/2001 Sb. | Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 106/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti
Vyhlášeno 26. 3. 2001, datum účinnosti 26. 3. 2001, částka 42/2001
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Umístění
* § 3 - Prostorové podmínky
* § 4 - Ubytování, vybavení a úklid
* § 5 - Zásobování vodou
* § 6 - Odstraňování odpadů a nakládání s odpadními vodami
* § 7 - Stravování
* § 8 - Režim dne
* § 9 - Závěrečné ustanovení
* § 10 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 106/2001 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 106/2001 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 106/2001 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 106/2001 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2014 (422/2013 Sb.)
106
VYHLÁŠKA
Ministerstva zdravotnictví
ze dne 2. března 2001
o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen „zákon“) k provedení § 8 odst. 2, § 23 odst. 3 a § 24 odst. 1 písm. d) zákona:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje hygienické požadavky na umístění, prostorové podmínky a funkční členění staveb a zařízení, včetně jejich vybavení, a na ubytování, osvětlení, úklid, zásobování vodou, odstraňování odpadů a odpadních vod, stravování a režim dne zotavovacích akcízotavovacích akcí. V příloze č. 1 k této vyhlášce se dále stanoví podmínky pro podávání a použití některých potravin a přípravu pokrmůpokrmů, v příloze č. 2 k této vyhlášce náplň kurzu první pomoci pro zdravotníka zotavovacích akcízotavovacích akcí a škol v přírodě, v příloze č. 3 k této vyhlášce vzor posudku o zdravotní způsobilosti dítěte k účasti na zotavovací akcizotavovací akci a škole v přírodě a v příloze č. 4 k této vyhlášce minimální rozsah vybavení lékárničky pro zotavovací akcezotavovací akce pro děti a pro školy v přírodě.
§ 2
Umístění
Zotavovací akceZotavovací akce se umísťují mimo území, kde lze předpokládat znečištění ovzduší nad stanovené limity1) nebo překročení hygienického limitu hlukuhluku pro chráněný venkovní prostorchráněný venkovní prostor2). K pozemku, na kterém je umístěna zotavovací akcezotavovací akce, musí vést přístupová cesta.
§ 3
Prostorové podmínky
(1)
Zotavovací akceZotavovací akce se pořádají ve stavbách nebo ve stanech.
(2)
Prostory ve stavbách3) musí být suché, s přirozeným větráním a osvětlením; plocha na jedno ubytované dítě musí být nejméně 2,5 m2. Ve stavbách i stanech musí počet ubytovaných dětí odpovídat podmínce zachování prostoru pro uložení osobních věcí a možnosti pohybu mezi jednotlivými lůžky.
(3)
Stany určené pro ubytování dětí musí mít pevnou nepromokavou stanovou plachtu. Prostory pro spaní musí být izolovány od země proti vlhku a chladu a prostory pro uložení osobních věcí musí být izolovány proti vlhku.
(4)
Na zotavovacích akcíchzotavovacích akcích musí být vytvořeny podmínky pro osobní hygienu. V umývárně musí být na 5 dětí jedno umyvadlo s tekoucí vodou a odtokem nebo jeden výtokový kohout s odvodem použité vody mimo místo osobní očisty a na 30 dětí nejméně jedna sprchová růžice. Sprchy užívají děti odděleně podle pohlaví a musí být zajištěna intimita. Na všech zotavovacích akcíchzotavovacích akcích musí být zajištěna možnost koupání nebo osprchování v teplé vodě alespoň jednou za týden.
(5)
Záchody se zřizují v počtu 1 záchod na 15 dětí. Záchody užívají děti odděleně podle pohlaví a musí být zajištěna intimita. V blízkosti záchodů musí být možnost mytí rukou v tekoucí vodě.
(6)
Ve stavbách se ošetřovna a izolaceizolace zřizují v samostatných místnostech vybavených umyvadlem s tekoucí pitnou vodoupitnou vodou a s možností vytápění a používání teplé vody. IzolaceIzolace musí mít svůj vlastní záchod s možností mytí rukou v tekoucí vodě. IzolaceIzolace ani ošetřovna nesmějí být vybaveny patrovými lůžky ani nesmějí být použity k jiným účelům. Na 30 dětí se zřizuje jedno lůžko. Jde-li o zotavovací akcezotavovací akce pořádané ve stanech, lze ošetřovnu a izolaciizolaci umístit ve vyčleněných stanech. Léky a zdravotnická dokumentace musí být zajištěny tak, aby k nim neměly přístup děti ani jiné nepovolané osoby.
(7)
Ve stavbách, kde se pořádají zimní zotavovací akcezotavovací akce, musí být zajištěny mikroklimatické podmínky4) odpovídající požadavkům na pobytové místnosti, teplá voda pro osobní hygienu a dále prostory pro sušení oděvů a obuvi a ukládání sportovních potřeb.
§ 4
Ubytování, vybavení a úklid
(1)
Ubytování dětí se zajišťuje odděleně podle pohlaví s výjimkou případů, kdy se společným ubytováním vysloví souhlas zákonný zástupce dítěte. Osoby činné při zotavovací akcizotavovací akci jako dozor se ubytují odděleně v blízkosti dětí. Zdravotník se ubytuje v bezprostřední blízkosti ošetřovny s izolacíizolací.
(2)
Patrová lůžka lze použít pro děti od 7 let věku. Horní lůžko musí být bezpečně přístupné a vybavené zábranou proti pádu a nepropustnou podložkou pod matrací.
(3)
Výměna ložního prádla musí být provedena vždy před použitím lůžka jiným dítětem, dále po znečištění a po odchodu dítěte z důvodu nemoci. Manipulace s ložním prádlem při výskytu infekčního onemocněníinfekčního onemocnění může provádět pouze zdravotník. Při použití lůžek s opakovaně užívanou matrací nebo slamníkem musí být lůžko vybaveno vyměnitelným povlakem nebo čistou textilií pokrývající celou plochu lůžka. Čisté ložní prádlo musí být skladováno tak, aby nedošlo k jeho znečištění. Použité ložní prádlo, které musí být uloženo vždy odděleně od čistého, musí být skladováno v ochranných úložných nebo transportních obalech.
(4)
Před zahájením zotavovací akcezotavovací akce, mezi jejími jednotlivými běhy a po ukončení zotavovací akcezotavovací akce musí být proveden úklid a úprava všech prostor sloužících zotavovací akcizotavovací akci.
(5)
V průběhu zotavovací akcezotavovací akce musí být prováděn denní úklid všech prostor sloužících zotavovací akcizotavovací akci. Denního úklidu se mohou účastnit i děti pod vedením osob činných při zotavovací akcizotavovací akci. Děti však nesmějí provádět úklid záchodů.
§ 5
Zásobování vodou
(1)
Zotavovací akceZotavovací akce musí být zabezpečena pitnou vodoupitnou vodou splňující hygienické požadavky podle právního předpisu upravujícího požadavky na pitnou vodupitnou vodu5) tak, aby jí byl dostatek k pití, čištění zubů, vaření, mytí nádobí, čištění pracovních ploch v kuchyni, osobní hygieně osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné a k provozu ošetřovny a izolaceizolace.
(2)
K případnému donášení nebo dovozu pitné vodypitné vody musí být použity pouze čisté uzavíratelné nádoby zhotovené z materiálů určených k přímému styku s pitnou vodoupitnou vodou a vyčleněné k tomuto účelu. Označené nádoby s donášenou nebo dováženou pitnou vodoupitnou vodou musí být ukládány na chladném a stinném místě.
§ 6
Odstraňování odpadů a nakládání s odpadními vodami
(1)
S odpady je možno nakládat a zacházet jen za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy.10) Pevné odpady musí být ukládány do uzavíratelných nádob, které lze snadno čistit a dezinfikovat, nebo do jednorázových plastových obalů. Odpady se skladují mimo prostory, kde se manipuluje s potravinami.
(2)
S odpadními vodami a s látkami škodlivými vodám je možné nakládat a zacházet jen za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy.11)
§ 7
Stravování
(1)
Prostory pro stravování, s výjimkou ohniště, musí být vždy zastřešené a zabezpečené před nepříznivými zevními vlivy; musí zahrnovat alespoň prostory pro přípravu pokrmůpokrmů, konzumaci pokrmůpokrmů, mytí nádobí a skladování potravin. V prostoru přípravy pokrmůpokrmů nesmí docházet ke křížení současně prováděných čistých a nečistých činností nebo postupů a úkonů, které se mohou vzájemně negativně ovlivňovat.
(2)
Pracovní plochy, nástroje a nádobí musí být z materiálu vhodného pro styk s potravinami6). Pracovní plochy, kterými mohou být i desky z materiálu vhodného pro styk s potravinami, musí být označeny a odděleny tak, aby na všech stupních výroby, zpracování a distribuce byly potraviny nebo pokrmypokrmy chráněny před kontaminací, která by mohla způsobit, že by potraviny nebo pokrmypokrmy byly zdravotně závadné.
(3)
Zařízení, pracovní plochy, nástroje a nádobí musí být důkladně očištěny, a je-li to nezbytné, dezinfikovány. Čištění se musí provádět tak často, aby se vyloučilo riziko kontaminace potravin nebo pokrmůpokrmů. Musí být zajištěny odpovídající podmínky pro mytí potravin, nádobí a rukou osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné. Mytí kuchyňského a jídelního nádobí musí být odděleno.
(4)
Potraviny musí být skladovány za podmínek stanovených výrobcem nebo zvláštním právním předpisem7). Skladované potraviny nebo pokrmypokrmy se nesmějí ovlivňovat navzájem a nesmějí být negativně ovlivňovány zevními vlivy. Během zotavovací akcezotavovací akce nesmí být podávány ani k přípravě pokrmůpokrmů používány potraviny stanovené v příloze č. 1 k této vyhlášce; v příloze jsou dále stanoveny podmínky, za kterých lze některé potraviny podávat nebo používat.
(5)
Denně musí být pro děti na zotavovací akcizotavovací akci zajištěna snídaně, přesnídávka, oběd, svačina a večeře. Při výdeji stravy lze sloučit výdej snídaně s přesnídávkou a oběda se svačinou. Součástí snídaně musí být teplý nápoj. Jedno z hlavních jídel musí být teplé. Strava podávaná dětem musí odpovídat jejich věku a fyzické zátěži. Na sestavování jídelního lístku se podílí zdravotník.
(6)
Nápoje musí být pro účastníky zotavovací akcezotavovací akce k dispozici po celý den. Uchovávají se v krytých nádobách s výpustným kohoutem nebo se rozlévají přímo z originálních balení.
(7)
Děti se mohou podílet na přípravě stravy jen před jejím tepelným zpracováním a při pomocných pracích. Na zotavovací akcizotavovací akci do 50 účastníků se mohou děti podílet na celé přípravě stravy a jejím výdeji, jsou-li pod dozorem osoby činné při stravování. Zdravotní stav dětí, které se podílejí na přípravě stravy, musí být posouzen zdravotníkem.
(8)
I pokud je stravování zajištěno prostřednictvím provozoven stravovacích služebstravovacích služeb, musí být zajištěno splnění požadavků upravených v odstavcích 4, 5 a 6.
§ 8
Režim dne
(1)
V režimu dne musí byt pevně vymezena doba pro spánek, osobní hygienu a stravování. Doba vymezená pro spánek musí činit nejméně 9 hodin pro děti do 10 let včetně a 8 hodin pro děti starší. Režim dne musí odpovídat věku a zdravotnímu stavu dětí.
(2)
Fyzická a psychická zátěž dětí musí být přiměřená jejich věku, schopnostem a možnostem. Při soustavné fyzické zátěži dětí v prvních dvou dnech zotavovací akcezotavovací akce musí být třetí den vyhrazen odpočinku. Na putovní zotavovací akcizotavovací akci se stanoví den odpočinku s přihlédnutím k tělesné zdatnosti a aktuálnímu zdravotnímu stavu dětí.
(3)
Osoby činné při zotavovací akci jako dozor průběžně kontrolují oblečení, obuv a lůžkoviny dětí, aby byly chráněny před provlhnutím a nedocházelo k prochladnutí dětí. Dále kontrolují, zda děti dodržují osobní hygienu.
(4)
Koupání dětí musí být přizpůsobeno počasí, fyzické zdatnosti dětí a jejich plaveckým schopnostem. Děti se mohou koupat jen za dohledu osoby činné při zotavovací akcizotavovací akci jako dozor. Dohled může vykonávat jen osoba, která je schopna poskytnout záchranu tonoucímu. Koupat se děti smějí nejdříve 1 hodinu po hlavním jídle nebo po intenzivním cvičení.
(5)
Při zimních zotavovacích akcíchzotavovacích akcích nesmí výcvik nebo jiná soustavná fyzická zátěž dětí přesáhnout 6 hodin denně.
§ 9
Závěrečné ustanovení
Zrušují se:
1.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České republiky č. 185/1990 Sb., o zotavovacích a jiných podobných akcích pro děti a dorost.
2.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 445/1992 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České republiky č. 185/1990 Sb., o zotavovacích a jiných podobných akcích pro děti a dorost.
§ 10
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
prof. MUDr. Fišer, CSc. v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 106/2001 Sb.
Podmínky pro podávání a použití některých potravin a přípravu pokrmů
1.
Na zotavovacích akcíchzotavovacích akcích nelze podávat ani používat potraviny nebo pokrmypokrmy, které mohou být zdravotně závadné.
2.
Technologie výroby pokrmůpokrmů a jejich uvádění do oběhu musí být v souladu se správnou výrobní praxí.
3.
Potraviny, které nelze skladovat podle podmínek výrobce nebo požadavků zvláštního právního předpisu7), musí být bezprostředně po zakoupení tepelně zpracovány (například zmrazená zelenina, maso) nebo ihned vydány ke konzumaci.
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 106/2001 Sb.
Náplň kurzu první pomoci pro zdravotníka zotavovacích akcí a škol v přírodě
Rozsah školení
Téma| Počet hodin
---|---
Teorie| Praxe| Celkem
1\\. Základy stavby a funkce lidského těla| 3| -| 3
2\\. První pomoc – teoretická část| 10| -| 10
3\\. První pomoc – praktická část| -| 16| 16
4\\. Péče o nemocné| 2| 2| 4
5\\. Základy zdravotnické dokumentace| 1| -| 1
6\\. Práva a povinnosti zdravotníků zotavovacích akcízotavovacích akcí| 2| 1| 3
7\\. Hygiena a epidemiologie| 3| -| 3
Celkem| 21| 19| 40
Obsah školení
1.
Základy stavby a funkce lidského těla
1.1.
Stavba a funkce lidského těla
1.2.
Pohybové ústrojí
1.3.
Krevní oběh, krev
1.4.
Trávící ústrojí
1.5.
Dýchací ústrojí
1.6.
Vylučovací ústrojí
1.7.
Kožní ústrojí
1.8.
Pohlavní systém mužů a žen
1.9.
Smyslové ústrojí
1.10.
Nervové ústrojí
1.11.
Látkové řízení organismu
2.
První pomoc - teoretická část
2.1.
Druhy zdravotnické první pomoci:
2.1.1.
první pomoc
2.1.2.
první lékařská pomoc
2.1.3.
odborná lékařská pomoc
2.1.4.
specializovaná lékařská pomoc
2.1.5.
technická první pomoc
2.1.6.
transport raněného
2.2.
Základní druhy zdravotnického třídění:
2.2.1.
indikační
2.2.2.
místní, odsunové
2.2.3.
prognostické
2.3.
Prevence úrazů:
2.3.1.
při sportovní a zájmové činnosti, v dopravě a v terénu
2.3.2.
vazba na věkové zvláštnosti dětí
2.4.
Poskytování první pomoci:
2.4.1.
prvořadé zdravotnické úkoly (krvácení, velká ztráta krve, dechová a oběhová selhání, protišoková opatření)
2.4.2.
úraz elektrickým proudem
2.4.3.
tonutí (druhy tonutí, prostředky záchrany a jejich použití, poskytnutí první pomoci na hladině, neodkladná resuscitace tonoucích)
2.4.4.
bezvědomí
2.4.5.
křečové stavy a intoxikace
2.4.6.
poranění vnitřních orgánů, mozkolebeční poranění, poranění hrudníku a břicha
2.4.7.
poranění pohybového ústrojí
2.4.8.
náhlé bolesti břicha a hrudníku
2.4.9.
alergické reakce
2.4.10.
rány, tepelná poškození, poškození z chladu, poleptání
2.4.11.
šok
2.5.
Zásady poskytování první pomoci ve ztížených podmínkách (v noci, za deště, apod.)
2.6.
Zásady poskytování první pomoci s improvizovanými prostředky
3.
První pomoc - praktická část
3.1.
Nácvik kardiopulmonální resuscitace na resuscitačním fantomu
3.2.
Práce s obvazovými materiály podle druhu materiálu:
3.2.1.
šátkové, obinadlové, z pružných materiálů, z nepřilnavých materiálů
3.2.2.
hotové obvazy č. 1, 2, 3, 4, obvaz na popáleniny – balíček
3.3.
Práce s obvazovými materiály podle účelu:
3.3.1.
krycí, tlakové, poloprodyšné, znehybňující, improvizace
3.3.2.
nácvik obvazové techniky za použití klasických materiálů a improvizace
3.4.
Manipulace, polohování a transport:
3.4.1.
polohování raněných podle charakteru poranění včetně nácviku příslušných postupů
3.4.2.
nácvik manipulace raněného jedním a více zachránci
3.4.3.
způsoby naložení raněných na různé druhy transportních prostředků
(využití improvizace i typizovaných transportních prostředků)
3.4.4.
způsoby vyšetřování
3.4.5.
zásady zdravotnického transportu (cílenost, včasnost, šetrnost)
4.
Péče o nemocné
4.1.
Zdravotnická etika, přístup k nemocnému
4.2.
Základy psychologie nemocného
4.3.
Sledování životních funkcí a zdravotního stavu pacienta (tep, dech, teplota, krevní tlak, vědomí, příjem a výdej tekutin)
4.4.
Úprava lůžka, péče o nemocného na lůžku
4.5.
Podávání léků, aplikace tepla, chladu, výplachy
4.6.
Stravování nemocného
4.7.
Zásady ošetřování nemocných při hromadném výskytu infekčních onemocněníinfekčních onemocnění
4.8.
Vliv prostředí na pacienta
5.
Základy zdravotnické dokumentace
5.1.
Evidence bezinfekčnosti
5.2.
Evidence lékařských potvrzení
5.3.
Evidence zdravotních průkazů pracovníků tábora
5.4.
Vedení zdravotnického deníku
5.5.
Práce se zdravotním a očkovacím průkazem
6.
Práva a povinnosti zdravotníků zotavovacích akcízotavovacích akcí
6.1.
Činnost zdravotníků před odjezdem na tábor
6.2.
Činnost při odjezdu
6.3.
Činnost při příjezdu - kontrola podmínek
6.4.
Zdravotní filtr
6.5.
Vybavení ošetřovny
6.6.
IzolaceIzolace
6.7.
Spolupráce s patronátním lékařem
6.8.
Povinnosti zdravotníka při zotavovací akcizotavovací akci
7.
Hygiena a epidemiologie
7.1.
Osobní hygiena, denní režim, vztah organismu a prostředí
7.2.
Hygiena životního prostředí
7.3.
Odstraňování odpadních látek
7.4.
Hygiena výživy (stravovací službastravovací služba)
7.5.
Prevence šíření nákazy:
7.5.1.
zásady boje s infekčními chorobami, opatření při jejich výskytu, včasná diagnostika, izolaceizolace, karanténa
7.5.2.
nejčastější alimentární nákazy, nákazy vzdušnou cestou, transmisivní nákazy, antropozoonózy, kontaktní nákazy, venerické choroby, AIDS, mykózy
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 106/2001 Sb.
Vzor posudku o zdravotní způsobilosti dítěte k účasti na zotavovací akci a škole v přírodě
849kB
Příloha č. 4
k vyhlášce č. 106/2001 Sb.
Minimální rozsah vybavení lékárničky pro zotavovací akce pro děti a pro školy v přírodě
I.
Léčivé přípravky ( pouze ty, jejichž výdej není vázán na lékařský předpis )
-
přípravky proti teplotě a bolestem (antipyretika, analgetika)
-
tablety proti nevolnosti při jízdě dopravním prostředkem (antiemetika)
-
přípravky k užití při průjmu
-
přípravky proti kašli (antitusika, expektorancia)
-
kloktadlo pro dezinfekcidezinfekci dutiny ústní a při bolestech hltanu (stomatologika)
-
oční kapky nebo oční mast s dezinfekčním účinkem, oční voda na výplach očí (oftalmologika)
-
mast nebo gel při poštípaní hmyzem (lokální antihistaminika)
-
tablety při systémové alergické reakci (celková antihistaminika)
-
přípravek k dezinfekcidezinfekci kůže a povrchových ran
-
inertní mast nebo vazelína
II.
Obvazový a jiný zdravotnický materiál
-
gáza hydrofilní skládaná kompresy sterilní, různé rozměry
-
náplast na cívce, různé rozměry
-
rychloobvaz na rány, různé rozměry
-
obinadlo elastické, různé rozměry
-
obvaz sterilní, různé rozměry
-
obinadlo škrtící pryžové (60 × 1250 mm)
-
šátek trojcípý
-
vata obvazová a buničitá
-
teploměr lékařský
-
rouška resuscitační
-
pinzeta anatomická
-
pinzeta chirurgická rovná
-
lékařské rukavice pryžové
-
rouška PVC 45 × 55 cm
III.
Různé
-
nůžky
-
zavírací špendlíky, různé velikosti
-
záznamník s tužkou
-
svítilna/baterka, včetně zdroje
1)
Vyhláška č. 205/2009 Sb., o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění vyhlášky č. 17/2010 Sb.
2)
§ 30 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2003 Sb. a zákona č. 392/2005 Sb.
Vyhláška č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
3)
Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.
Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.
4)
Vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb.
5)
§ 3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 274/2003 Sb.
Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
9)
§ 2 písm. b) vyhlášky č. 376/2000 Sb.
10)
Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 37/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.
11)
Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 114/1995 Sb., zákona č. 14/1998 Sb. a zákona č. 58/1998 Sb.
13)
§ 9 vyhlášky č. 328/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro mléko a mléčné výrobky, zmrzliny a mražené krémy a jedlé tuky a oleje, ve znění vyhlášky č. 347/1999 Sb. a vyhlášky č. 90/2000 Sb.
14)
Vyhláška č. 327/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro maso, masné výrobky, ryby, ostatní vodní živočichy a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich, ve znění vyhlášky č. 89/2000 Sb.
15)
§ 2 písm. e) a f) vyhlášky č. 107/2001 Sb.
16)
§ 2 písm. a) vyhlášky č. 376/2000 Sb.
17)
Vyhláška č. 292/1997 Sb., o požadavcích na zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy, ve znění pozdějších předpisů. |
Nařízení vlády č. 110/2001 Sb. | Nařízení vlády č. 110/2001 Sb.
Nařízení vlády, kterým se stanoví další vozidla, která mohou být vybavena zvláštním zvukovým výstražným zařízením doplněným zvláštním výstražným světlem modré barvy
Vyhlášeno 27. 3. 2001, datum účinnosti 27. 3. 2001, částka 44/2001
* § 1 - (1) Pro plnění úkolů souvisejících s výkonem zvláštních povinností mohou být, kromě vozidel uvedených v § 41 odst. 2 zákona, vybavena zvláštním zvukovým výstražným zařízením doplněným zvláštním výstražným světlem modré barvy1) vozidla
* § 2 - (1) Pro plnění úkolů souvisejících s výkonem zvláštních povinností mohou být zvláštním zvukovým výstražným zařízením doplněným zvláštním výstražným světlem modré barvy vybavena dále vozidla
* § 3 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 1. 4. 2021 (85/2021 Sb.)
110
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 17. ledna 2001,
kterým se stanoví další vozidla, která mohou být vybavena zvláštním zvukovým výstražným zařízením doplněným zvláštním výstražným světlem modré barvy
Vláda nařizuje podle § 137 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, (dále jen „zákon“) k provedení § 41 odst. 3 zákona:
§ 1
(1)
Pro plnění úkolů souvisejících s výkonem zvláštních povinností mohou být, kromě vozidelvozidel uvedených v § 41 odst. 2 zákona, vybavena zvláštním zvukovým výstražným zařízením doplněným zvláštním výstražným světlem modré barvy1) vozidlavozidla
a)
prezidenta republiky,
b)
předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky,
c)
předsedy Senátu Parlamentu České republiky,
d)
členů vlády,
e)
náčelníka Generálního štábu ArmádyArmády České republiky,
f)
velitele vzdušných sil ArmádyArmády České republiky,
g)
velitele pozemních sil územní obrany ArmádyArmády České republiky,
h)
velitele logistiky ArmádyArmády České republiky,
i)
náměstka ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost,
j)
hlavního hygienika České republiky.
(2)
Zvláštním zvukovým výstražným zařízením doplněným zvláštním výstražným světlem modré barvy mohou být pro každou osobu uvedenou v odstavci 1 písm. a), b), c) a d) vybavena nejvýše 2 vozidlavozidla a pro každou osobu uvedenou v odstavci 1 písm. e) až j) pouze 1 vozidlovozidlo.
§ 2
(1)
Pro plnění úkolů souvisejících s výkonem zvláštních povinností mohou být zvláštním zvukovým výstražným zařízením doplněným zvláštním výstražným světlem modré barvy vybavena dále vozidlavozidla
a)
jednotek požární ochrany,
b)
vojenských hasičských jednotek,
c)
horské služby,
d)
celní správy,
e)
poruchové služby energetických zařízení,
f)
speciální motocyklové jednotky Hradní stráže,
g)
Státní plavební správy,
h)
Dopravního podniku hl. m. Prahy, a. s.,
i)
Dopravního podniku města Hradec Králové, a. s.,
j)
Dopravního podniku města Liberec, a. s.,
k)
Dopravního podniku Ostrava, a. s.,
l)
Plzeňských dopravních podniků, a. s.,
m)
právnických osob neuvedených v písmenech h) až l) provozujících dráhu tramvajovou nebo dráhu trolejbusovou,
n)
Svazu záchranných brigád kynologů České republiky, Žatec,
o)
Vodní záchranné služby ČČK, z.s.
(2)
Zvláštním zvukovým výstražným zařízením doplněným zvláštním výstražným světlem modré barvy může být pro každou právnickou osobu uvedenou v odstavci 1 písm. g), i), j), l), m) a n) vybaveno pouze 1 vozidlovozidlo, pro právnickou osobu uvedenou v odstavci 1 písm. h) nejvýše 20 vozidelvozidel a pro právnickou osobu uvedenou v odstavci 1 písm. k) nejvýše 3 vozidlavozidla.
§ 3
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda vlády:
v z. PhDr. Špidla v. r.
1\\. místopředseda vlády
a ministr práce a sociálních věcí
Ministr dopravy a spojů:
Ing. Schling v. r.
1)
Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 115/2001 Sb. | Zákon č. 115/2001 Sb.
Zákon o podpoře sportu
Vyhlášeno 30. 3. 2001, datum účinnosti 30. 3. 2001, částka 47/2001
* § 1 - Předmět úpravy
* § 1a - Priority v oblasti sportu
* § 2 - Základní pojmy
* § 3 - Národní sportovní agentura
* § 3a - Působnost Agentury
* § 3b - Předseda Agentury, místopředseda Agentury a rada
* § 3c - Činnost rady
* § 3d - Dozorčí komise
* § 3e - Činnost dozorčí komise
* § 3f - Rejstřík
* § 3g - Národní rozhodčí soud pro sport
* § 4 - Úkoly ostatních orgánů státní správy
* § 5 - Úkoly krajů
* § 6 - Úkoly obcí
* § 6a - Plány v oblasti sportu
* § 6b - Podpora sportu ze státního rozpočtu
* § 6c - Podpora významných sportovních akcí
* § 6d - Koordinace poskytování podpory
* § 7 - Náhrada při vyvlastnění
* § 7a - Povinnosti vlastníka nebo provozovatele sportovního zařízení
* § 7b - Oprávnění Ministerstva vnitra
* § 7c - Kontrola
* § 7d - Přestupky
* § 7f - Společná ustanovení k přestupkům
* § 7g - Ustanovení § 7a až 7f se nevztahují na vlastníka, pokud tento převede své povinnosti podle tohoto zákona spojené s uspořádáním sportovního podniku na provozovatele.
* § 8 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 4. 2023 (49/2023 Sb.)
115
ZÁKON
ze dne 28. února 2001
o podpoře sportu
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon vymezuje postavení sportu ve společnosti jako veřejně prospěšné činnosti poskytované v celospolečenském zájmu a stanoví úkoly ministerstev, jiných správních úřadů a působnost územních samosprávných celků při podpoře sportu.
§ 1a
Priority v oblasti sportu
(1)
Hlavní význam podpory sportu a turistiky je zlepšování kvality života občanů a jejich zdraví ve všech věkových skupinách.
(2)
Hlavními prioritami v oblasti sportu je podpora sportu dětí a mládeže a jejich trenérů a podpora sportovních reprezentantů České republiky.
§ 2
Základní pojmy
(1)
Sportem je pro účely tohoto zákona každá forma tělesné činnosti, která si prostřednictvím organizované i neorganizované účasti klade za cíl harmonický rozvoj tělesné i psychické kondice, rozvoj společenských vztahů, upevňování zdraví a dosahování sportovních výkonů rekreačně nebo v soutěžích všech úrovní, a to individuálně nebo společně.
(2)
Sportovní organizací je pro účely tohoto zákona právnická osoba založená za jiným účelem než dosažení zisku, zahrnuje-li předmět činnosti této právnické osoby činnost v oblasti sportu.
(3)
Sportovcem je pro účely tohoto zákona každá fyzická osoba, která v daném kalendářním roce skutečně vykonává sportovní činnost, pro kterou je u sportovní organizace evidována.
(4)
Sportem pro všechny se rozumí organizovaný a neorganizovaný sport a pohybová rekreace určená širokým vrstvám obyvatelstva.
(5)
Školním a vysokoškolským sportemŠkolním a vysokoškolským sportem se rozumí sport organizovaný či zajišťovaný školou nebo školským zařízením, včetně školského výchovného a ubytovacího zařízení nebo školského zařízení pro zájmové vzdělávání, podle školského zákona, sport organizovaný či zajišťovaný fyzickou nebo právnickou osobou sice odlišnou od školy nebo školského zařízení, ale organizovaný či zajišťovaný pro školu nebo školské zařízení pro výkon jejich činností podle školského zákona a sport organizovaný či zajišťovaný vysokou školou nebo její součástí, včetně účelového zařízení pro kulturní a sportovní činnost, podle zákona o vysokých školách.
(6)
Sportovní zařízeníSportovní zařízení je objekt, pozemek, vodní plocha, budova nebo jejich soubor sloužící výhradně nebo převážně pro provozování sportu.
(7)
Významnou sportovní akcíVýznamnou sportovní akcí je pro účely tohoto zákona akce mezinárodního významu odehrávající se na území České republiky, zejména olympijské hry, mistrovství světa, mistrovství Evropy nebo světový pohár.
(8)
Významnou sportovní akcí mimořádné důležitostiVýznamnou sportovní akcí mimořádné důležitosti je pro účely tohoto zákona akce podle odstavce 6, jejíž pořádání podmiňuje organizace přidělující její pořádání na mezinárodní úrovni prohlášením státu, na jehož území se má akce uskutečnit, že zajistí vytvoření podmínek pro konání této akce.
§ 3
Národní sportovní agentura
(1)
Zřizuje se Národní sportovní agentura, jako ústřední správní úřad ve věcech podpory sportu, turistiky a sportovní reprezentace státu (dále jen „Agentura“).
(2)
Agentura je organizační složkou státu a účetní jednotkou.
(3)
Sídlem Agentury je Praha.
(4)
V čele Agentury stojí radarada Agentury (dále jen „radarada“) složená z předsedy Agentury, místopředsedy Agentury a člena radyrady. Za Agenturu jedná navenek předseda Agentury. Dalším orgánem Agentury je dozorčí komisedozorčí komise Agentury (dále jen „dozorčí komisedozorčí komise“).
§ 3a
Působnost Agentury
(1)
Agentura
a)
vypracovává návrh plánuplánu státní politiky ve sportu (dále jen „plánplán“), který obsahuje zejména definici cílových skupin sportovců, cílových skupin sportovních organizací a cílových skupin oblastí sportu, na které je podpora zaměřena, včetně alokace finančních prostředků pro jednotlivé cílové skupiny, a předkládá jej vládě ke schválení,
b)
koordinuje uskutečňování vládou schváleného plánuplánu,
c)
poskytuje finanční podporu sportu ze státního rozpočtu prostřednictvím jí vyhlašovaných programů na rozvoj a podporu sportu, turistiky a sportovní reprezentace státu,
d)
kontroluje použití podpory sportu ze státního rozpočtu u příjemců podpory a u osob, kterým příjemce tuto podporu v souladu s podmínkami pro použití podpory dále poskytl,
e)
vytváří podmínky pro sport dětí a mládeže a jejich trenéry, pro sport dospělých, pro rozvoj sportu pro všechny, pro sport zdravotně postižených občanů a pro sportovní reprezentanty České republiky, zahrnující účast reprezentantů na sportovních akcích v České republice a zahraničí,
f)
zřizuje příspěvkovou organizaci za účelem plnění závazků plynoucích z Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu4); Agentura může rozhodnout také o změnách příspěvkové organizace, jejímž je zřizovatelem, na základě tohoto zákona. Opatření, jímž Agentura rozhodne o změně příspěvkové organizace, musí obsahovat dodatek ke zřizovací listině, popřípadě zřizovací listinu nově vznikající příspěvkové organizace,
g)
prostřednictvím příspěvkové organizace uvedené v písmenu f) zajišťuje realizaci antidopingového programu,
h)
organizuje a kontroluje uskutečňování antidopingového programu,
i)
vydává program prevence ovlivňování výsledků sportovních soutěží a dalších negativních jevů ve sportu, zejména projevů rasismu, všech druhů a forem diskriminace, dopingu a násilí,
j)
koordinuje činnost resortních sportovních center Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra,
k)
vede v elektronické podobě rejstříkrejstřík sportovních organizací a dalších osob žádajících o poskytnutí podpory podle § 6b, sportovců, trenérů a sportovních zařízenísportovních zařízení, na jejichž činnost se žádá o poskytnutí podpory (dále jen „rejstříkrejstřík“),
l)
zajišťuje propagaci sportu,
m)
spolupracuje se sportovními organizacemi v mezinárodní oblasti sportu a sportovní reprezentace státu a
n)
vypracovává návrh akčního plánu podpory sportuakčního plánu podpory sportu na kalendářní rok (dále jen „akční plán podpory sportuakční plán podpory sportu“), který obsahuje konkrétní opatření týkající se podpory sportu, předkládá jej vládě nejpozději do 30. června bezprostředně předcházejícího kalendářního roku ke schválení a provádí a koordinuje uskutečňování vládou schváleného akčního plánu podpory sportuakčního plánu podpory sportu.
(2)
Resortní sportovní centrum zabezpečuje vytváření potřebných předpokladů pro přípravu sportovních talentů a pro sportovní reprezentaci státu.
(3)
Pravidla činnosti, financování a vzájemné spolupráce resortních sportovních center podle odstavce 1 písm. j) stanoví vláda. Návrh pravidel zpracovává Agentura v součinnosti s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem vnitra a Ministerstvem obrany a předkládá jej vládě ke schválení.
(4)
Agentura spolupracuje se sportovními organizacemi při respektování jejich autonomie. Agentura průběžně a pravidelně komunikuje se sportovními organizacemi, obcemiobcemi, kraji a jimi zřízenými právnickými osobami zastupujícími zájmy obcíobcí a krajů, ministerstvy a jinými ústředními orgány státní správy, iniciativně zjišťuje a vyhodnocuje jejich zpětnou vazbu k problematice sportu, k činnosti Agentury a k optimalizaci činnosti Agentury; k tomu účelu je Agentura povinna vytvářet odpovídající mechanismy.
(5)
Agentura vydává etický kodex, kterým se při své činnosti řídí zaměstnanci a další představitelé Agentury. Součástí kodexu jsou rovněž pravidla styku zaměstnanců a představitelů Agentury s veřejností, se zástupci sportovních organizací a dalšími činovníky v oblasti sportu. Vědomé závažné porušení etického kodexu se považuje za porušení služební kázně státního zaměstnance a za závažné porušení povinnosti zaměstnance.
§ 3b
Předseda Agentury, místopředseda Agentury a rada
(1)
RadaRada má 3 členy. Členem radyrady a jejím předsedou je předseda Agentury. Členem radyrady a jejím místopředsedou je místopředseda Agentury.
(2)
Předsedu Agentury, místopředsedu Agentury a člena radyrady jmenuje a odvolává vláda na návrh předsedy vlády. Funkční období předsedy Agentury, místopředsedy Agentury a člena radyrady je 5 let. Předseda Agentury, místopředseda Agentury a člen radyrady může být jmenován opětovně, nejvýše však na dvě po sobě bezprostředně následující funkční období.
(3)
Předsedou Agentury, místopředsedou Agentury nebo členem radyrady může být jmenována osoba, jejíž znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat, a která
a)
je státním občanem České republiky,
b)
dosáhla věku 30 let,
c)
je plně svéprávná,
d)
je bezúhonná; za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čintrestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena,
e)
má vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském studijním programu,
f)
má nejméně 5 let praxe v řídící funkci a
g)
má zkušenosti v oblasti organizace a administrativy sportu.
(4)
Funkce předsedy Agentury, místopředsedy Agentury nebo člena radyrady je neslučitelná s funkcí prezidenta republiky, poslance nebo senátora, poslance Evropského parlamentu, člena vlády, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní radyrady České národní bankybanky, Veřejného ochránce práv a člena orgánu územního samosprávného celku, s výjimkou funkce neuvolněného člena zastupitelstva. Předseda Agentury, místopředseda Agentury nebo člen radyrady nesmí zastávat funkci v politické straně nebo politickém hnutí.
(5)
S funkcí předsedy Agentury, místopředsedy Agentury nebo člena radyrady je neslučitelný výkon funkce člena řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikajících osob, výkon jakékoli funkce ve sportovní organizaci a výkon podnikatelské, poradenské nebo zprostředkovatelské činnosti a jiné výdělečné činnosti v oblasti sportu, s výjimkou činnosti vědecké, publicistické nebo pedagogické. Majetková účast předsedy Agentury, místopředsedy Agentury nebo člena radyrady na obchodní společnosti podnikající v oblasti sportu je vyloučena.
(6)
Funkce předsedy Agentury, místopředsedy Agentury nebo člena radyrady zaniká
a)
uplynutím funkčního období,
b)
odvoláním; odvolání musí být odůvodněno,
c)
vzdáním se funkce, nebo
d)
úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.
(7)
Předseda Agentury se považuje za vedoucího služebního úřadu a za služební orgán podle zákona o státní službě; rozhodování ve věcech státní služby, s výjimkou rozhodování ve věci přijetí do služebního poměru, jmenování na služební místo představeného, odvolání ze služebního místa představeného nebo skončení služebního poměru, může přenést na místopředsedu Agentury. Předseda Agentury, místopředseda Agentury nebo člen radyrady je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu služby podle zákona o státní službě. Předseda Agentury nebo místopředseda Agentury jedná jménem státu v pracovněprávních vztazích.
(8)
Funkce předsedy Agentury, místopředsedy Agentury nebo člena radyrady je veřejnou funkcí7); odměňování se řídí zvláštním právním předpisem8). Předseda Agentury, místopředseda Agentury nebo člen radyrady nemůže pro Agenturu vykonávat práci v základním pracovněprávním vztahu.
§ 3c
Činnost rady
(1)
Předseda Agentury svolává schůzi radyrady a řídí její jednání. Předseda Agentury nebo místopředseda Agentury bez zbytečného odkladu svolá schůzi radyrady i tehdy, jestliže o to požádají alespoň dva členové radyrady nebo dozorčí komisedozorčí komise svým usnesením.
(2)
RadaRada je usnášeníschopná, pokud se jejího jednání účastní všichni členové. RadaRada rozhoduje většinou hlasů všech svých členů.
(3)
RadaRada schvaluje usnesením
a)
návrh plánuplánu podle § 3a odst. 1 písm. a),
b)
návrh akčního plánu podpory sportuakčního plánu podpory sportu podle § 3a odst. 1 písm. n),
c)
návrh rozpočtu Agentury a závěrečný účet Agentury,
d)
finanční nástroje pro podporu sportu, zejména dotační programy a výzvy pro dotace poskytované ze státního rozpočtu a pravidla pro příspěvky poskytované ze státního rozpočtu, za podmínek stanovených rozpočtovými pravidly a v souladu s kapitolou a rozpočtem kapitoly Agentury ve státním rozpočtu,
e)
jednací řád radyrady,
f)
etický kodex Agentury a
g)
další dokumenty, jestliže si to vyhradí; tím není dotčeno rozhodování Agentury v řízení o poskytnutí nebo odnětí dotace.
(4)
RadaRada je oprávněna usnesením ukládat předsedovi Agentury úkoly v mezích působnosti Agentury podle § 3a, s výjimkou rozhodování Agentury v řízení o poskytnutí nebo odnětí dotace.
(5)
RadaRada odpovídá za plnění povinností organizační složky státu a správce kapitoly podle rozpočtových pravidel9).
(6)
Ze schůze radyrady se pořizuje zápis, ze kterého je zřejmé hlasování jednotlivých členů.
§ 3d
Dozorčí komise
(1)
Dozorčí komiseDozorčí komise má 10 členů. Dozorčí komiseDozorčí komise si ze členů volí předsedu a dva místopředsedy.
(2)
Polovinu členů dozorčí komisedozorčí komise volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky; polovinu členů dozorčí komisedozorčí komise volí a odvolává Senát Parlamentu České republiky. Funkční období člena dozorčí komisedozorčí komise je 4 roky.
(3)
Členem dozorčí komisedozorčí komise může být jmenována osoba, která
a)
je státním občanem České republiky,
b)
je plně svéprávná a
c)
je bezúhonná; za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čintrestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.
(4)
Členství v dozorčí komisidozorčí komisi je neslučitelné s funkcí předsedy Agentury, místopředsedy Agentury nebo člena radyrady. Člen dozorčí komisedozorčí komise nemůže pro Agenturu vykonávat práci v základním pracovněprávním vztahu nebo služebním poměru.
(5)
Funkce člena dozorčí komisedozorčí komise zaniká
a)
uplynutím funkčního období,
b)
odvoláním; odvolání musí být odůvodněno,
c)
vzdáním se funkce, nebo
d)
úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.
(6)
Členství v dozorčí komisidozorčí komisi je veřejnou funkcí vykonávanou bezplatně; členu dozorčí komisedozorčí komise náleží náhrada cestovních výdajů souvisejících s výkonem jeho funkce ve stejném rozsahu jako zaměstnanci s tím, že za pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad se považuje místo jeho trvalého pobytu.
§ 3e
Činnost dozorčí komise
(1)
Dozorčí komiseDozorčí komise kontroluje činnost a hospodaření Agentury; ostatní orgány Agentury jí k tomu poskytují součinnost. Členové dozorčí komisedozorčí komise jsou oprávněni nahlížet do všech dokladů a záznamů Agentury.
(2)
Předseda dozorčí komisedozorčí komise svolává schůzi dozorčí komisedozorčí komise a řídí její jednání. V případě jeho nepřítomnosti jej zastupuje místopředseda dozorčí komisedozorčí komise. Schůze dozorčí komisedozorčí komise se konají alespoň čtyřikrát ročně. Předseda dozorčí komisedozorčí komise nebo místopředseda dozorčí komisedozorčí komise bez zbytečného odkladu svolá schůzi dozorčí komisedozorčí komise i tehdy, jestliže o to požádá alespoň 5 členů dozorčí komisedozorčí komise.
(3)
Dozorčí komiseDozorčí komise rozhoduje většinou všech svých členů.
(4)
Dozorčí komiseDozorčí komise schvaluje svůj jednací řád.
(5)
Předseda a místopředsedové dozorčí komisedozorčí komise mají právo účastnit se schůzí radyrady.
(6)
Předseda Agentury, místopředseda Agentury nebo člen radyrady je povinen dostavit se osobně na schůzi dozorčí komisedozorčí komise, jestliže o to dozorčí komisedozorčí komise požádá, ledaže mu v tom brání závažné důvody, a podat požadované informace a vysvětlení, jestliže jejich poskytnutí nebrání zákonné důvody.
(7)
Při zjištění nedostatků v činnosti nebo hospodaření Agentury přijme dozorčí komisedozorčí komise o nedostatcích usnesení. Předseda dozorčí komisedozorčí komise o přijetí usnesení a jeho důvodech bez zbytečného odkladu informuje raduradu a předsedu vlády.
(8)
Dozorčí komiseDozorčí komise může přijmout usnesení o podání podnětu k odvolání předsedy Agentury, místopředsedy Agentury nebo člena radyrady. Předseda dozorčí komisedozorčí komise bez zbytečného odkladu podá zdůvodněný podnět k odvolání předsedovi vlády.
§ 3f
Rejstřík
(1)
RejstříkRejstřík je informačním systémem veřejné správy, který slouží k vedení údajů o sportovních organizacích, sportovcích, sportovních zařízeníchsportovních zařízeních a dalších osobách podle § 6b. Správcem rejstříkurejstříku je Agentura. RejstříkRejstřík je neveřejný; údaj o počtu sportovců a trenérů sdružených ve sportovní organizaci a seznam sportovních zařízenísportovních zařízení zapsaných v rejstříkurejstříku je veřejně přístupný, a to rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Sportovní organizace žádající o podporu ze státního rozpočtu podle § 6b odst. 1 písm. a) je povinna bez zbytečného odkladu zapsat do rejstříkurejstříku tyto údaje a jejich změny:
a)
název, sídlo a identifikační číslo osoby sportovní organizace, předmět její hlavní činnosti a předmět činnosti v oblasti sportu, případně členství v jiné sportovní organizaci,
b)
ukončení činnosti sportovní organizace v oblasti sportu a jeho datum,
c)
jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo sportovců a trenérů evidovaných ve sportovní organizaci; v případě cizinců rovněž datum narození, adresa místa pobytu5) a státní občanství,
d)
datum, od kdy sportovec nebo trenér začal vykonávat činnost, pro kterou byl u sportovní organizace v daném kalendářním roce evidován,
e)
datum, od kdy sportovec nebo trenér přestal vykonávat činnost uvedenou v písmenu d),
f)
sportovní zařízenísportovní zařízení, která žadatel pravidelně a dlouhodobě využívá pro svou činnost.
(3)
Podrobnosti rozsahu dalších údajů o sportovní organizaci podle odstavce 2 a způsob jejich zápisu stanoví Agentura vyhláškou.
(4)
Žadatelé o podporu ze státního rozpočtu podle § 6b odst. 1 písm. b) a c) jsou povinni zapsat bez zbytečného odkladu do rejstříkurejstříku údaje a jejich změny v rozsahu a způsobem, které stanoví Agentura vyhláškou.
(5)
Sportovní organizace má v rejstříkurejstříku přístup k údajům o sportovcích a trenérech u ní evidovaných a sportovních organizacích v ní sdružených.
(6)
Agentura ověřuje pravdivost, úplnost a správnost údajů v rejstříkurejstříku. Agentura vyvíjí průběžné úsilí k transparentní evidenci údajů zapsaných v rejstříkurejstříku a k technologickému rozvoji rejstříkurejstříku.
§ 3g
Národní rozhodčí soud pro sport
(1)
Agentura zřizuje Národní rozhodčí soudsoud pro sport (dále jen „SoudSoud“). Sídlem SouduSoudu je sídlo Agentury. SoudSoud vykonává svěřené úkoly nezávisle na Agentuře a není vázán pokyny Agentury.
(2)
Do pravomoci SouduSoudu náleží rozhodování sporů v souvislosti s dopingem, jakož i sporů ve věcech disciplinárních deliktů sportovců anebo členů sportovních organizací, pokud je to v souladu s jejich vnitřními předpisy a tyto sportovní organizace o to požádají. Podrobnosti stanoví statutstatut SouduSoudu (dále jen „StatutStatut“).
(3)
V čele SouduSoudu stojí předsednictvo Soudupředsednictvo Soudu, které je složeno z pěti členů, a to předsedy SouduSoudu, prvního a druhého místopředsedy SouduSoudu a dvou členů předsednictva Soudupředsednictva Soudu (dále jen „předsednictvo Soudupředsednictvo Soudu“). Funkce člena předsednictva Soudupředsednictva Soudu je funkcí čestnou a neplacenou. Funkční období všech členů předsednictva Soudupředsednictva Soudu je 6 let.
(4)
Členy předsednictva Soudupředsednictva Soudu jmenuje radarada Agentury. Člen předsednictva Soudupředsednictva Soudu musí mít dokončené vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oboru právo a praxi v oboru sportovní právo v délce alespoň 3 let.
(5)
Členové předsednictva Soudupředsednictva Soudu jsou při výkonu své funkce nezávislí a jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat. Členy předsednictva Soudupředsednictva Soudu nelze proti jejich vůli odvolat s výjimkou vážného porušení StatutuStatutu. Všichni členové předsednictva Soudupředsednictva Soudu mohou být jmenováni opětovně.
(6)
Řízení konané před SoudemSoudem není rozhodčím řízením ve smyslu zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů. SoudSoud současně není stálým rozhodčím soudemsoudem ve smyslu § 13 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, a řízení před orgány SouduSoudu nemá povahu rozhodování rozhodčí komise spolku.
(7)
SoudSoud není samostatnou účetní jednotkou, nevede samostatné účetnictví a samostatně nehospodaří. Veškeré účetnictví týkající se činnosti SouduSoudu spravuje Agentura.
§ 4
Úkoly ostatních orgánů státní správy
(1)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra ve své působnosti vytvářejí podmínky pro rozvoj sportu, pro přípravu ke státní sportovní reprezentaci a přípravu sportovních talentů, zřizují svá resortní sportovní centra a zabezpečují jejich činnost.
(2)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podporuje školní a vysokoškolský sportškolní a vysokoškolský sport a vytváří podmínky pro jeho rozvoj a za tímto účelem poskytuje finanční podporu ze státního rozpočtu včetně dotací a kontroluje její použití. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vypracovává návrh plánuplánu státní politiky školního a vysokoškolského sportuškolního a vysokoškolského sportu a předkládá jej vládě ke schválení. Finanční podporou školního a vysokoškolského sportuškolního a vysokoškolského sportu ze státního rozpočtu podle tohoto odstavce není dotčena povinnost obcíobcí, svazku obcíobcí a krajů zajišťovat výdaje právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení, které zřizují (zejména investiční výdaje škol a školských zařízení, včetně výdajů na výstavbu, přístavbu, nástavbu, vestavbu, rekonstrukci či modernizaci sportovních zařízenísportovních zařízení škol a školských zařízení), podle § 177 až 182 školského zákona.
(3)
Ministerstvo zdravotnictví ve své působnosti organizuje zdravotní služby poskytované státním sportovním reprezentantům a sportovním talentům, vytváří organizační předpoklady umožňující specifický přístup sportovních reprezentantů ke klinické péči a v zájmu podpory zdravého způsobu života vytváří podmínky pro podporu preventivní, dispenzární a posudkové zdravotní péče v oblasti sportu.
(4)
Ministerstvo pro místní rozvoj vytváří podmínky pro rozvoj sportovní infrastruktury v rámci programů péče o cestovní ruch.
(5)
Ostatní ministerstva vytvářejí podmínky pro podporu sportu a rozvoj sportovní infrastruktury v rámci svých kompetencí.
§ 5
Úkoly krajů
Kraje ve své samostatné působnosti vytvářejí podmínky pro sport, zejména
a)
zabezpečují rozvoj sportu pro všechny a přípravu sportovních talentů, včetně zdravotně postižených občanů,
b)
zajišťují výstavbu, rekonstrukce, udržování a provozování svých sportovních zařízení,
c)
zabezpečují finanční podporu sportu ze svého rozpočtu,
d)
zpracovávají plán rozvoje sportu v kraji a zajišťují jeho provádění.
§ 6
Úkoly obcí
ObceObce ve své samostatné působnosti vytvářejí podmínky pro sport, zejména
a)
zabezpečují rozvoj sportu pro všechny, zejména pro mládež,
b)
zabezpečují přípravu sportovních talentů, včetně zdravotně postižených občanů,
c)
zajišťují výstavbu, rekonstrukce, udržování a provozování svých sportovních zařízení a poskytují je pro sportovní činnost občanů,
d)
kontrolují účelné využívání svých sportovních zařízení,
e)
zabezpečují finanční podporu sportu ze svého rozpočtu.
§ 6a
Plány v oblasti sportu
(1)
PlánPlán určuje cíle státní politiky v oblasti sportu, prostředky, které jsou nezbytné k dosahování těchto cílů, a vymezuje priority a kritéria podpory sportu ze státního rozpočtu, s výjimkou školního a vysokoškolského sportuškolního a vysokoškolského sportu. Součástí plánuplánu jsou také opatření proti nezákonnému ovlivňování sportovních výsledků a opatření pro podporu vzdělávání a dalšího profesního uplatnění sportovních reprezentantů v průběhu sportovní kariéry a po jejím skončení. PlánPlán se vypracovává na období 5 let. Z plánuplánu vychází akční plán podpory sportuakční plán podpory sportu. PlánPlán a akční plánplán schvaluje vláda.
(2)
PlánPlán státní politiky školního a vysokoškolského sportuškolního a vysokoškolského sportu určuje cíle státní politiky v oblasti školního a vysokoškolského sportuškolního a vysokoškolského sportu, prostředky, které jsou nezbytné k dosahování těchto cílů, a vymezuje priority a kritéria podpory školního a vysokoškolského sportuškolního a vysokoškolského sportu ze státního rozpočtu. PlánPlán státní politiky školního a vysokoškolského sportuškolního a vysokoškolského sportu se vypracovává na období 5 let. PlánPlán státní politiky školního a vysokoškolského sportuškolního a vysokoškolského sportu schvaluje vláda.
(3)
PlánPlán rozvoje sportu v kraji obsahuje zejména vymezení oblastí podpory sportu, stanovení priorit v jednotlivých oblastech podpory sportu a opatření k zajištění dostupnosti sportovních zařízenísportovních zařízení pro občany kraje. Součástí plánuplánu je také určení prostředků z rozpočtu kraje, které jsou nezbytné k naplnění plánuplánu.
§ 6b
Podpora sportu ze státního rozpočtu
(1)
Agentura poskytuje ze státního rozpočtu podporu sportu, s výjimkou sportu školního a vysokoškolského, formou dotace
a)
sportovním organizacím na podporu sportu, zejména na podporu sportu dětí a mládeže, sportu dospělých, sportu pro všechny, sportu zdravotně postižených osob, a na podporu úspěšných sportovních reprezentantů České republiky, zahrnující též výdaje na zajištění činnosti sportovních organizací, na pořízení nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku a na pořádání významných sportovních akcí a významných sportovních akcí mimořádné důležitosti podle § 6c,
b)
osobám, které nejsou sportovní organizací, na pořízení nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,
c)
osobám, které nejsou sportovní organizací, na pořádání významných sportovních akcí mimořádné důležitosti podle § 6c.
(2)
Podporu sportu podle odstavce 1 lze poskytnout pouze žadateli zapsanému v rejstříkurejstříku. Agentura neposkytne podporu sportu podle odstavce 1, pokud
a)
údaje žadatele uvedené v rejstříkurejstříku neodpovídají skutečnosti,
b)
žadatel v uplynulých 3 letech
1.
opakovaně nebo závažným způsobem porušil podmínky čerpání podpory poskytnuté ze státního rozpočtu podle tohoto zákona,
2.
opakovaně nebo závažným způsobem porušil pravidla boje proti dopingu,
3.
závažným způsobem ohrozil naplňování programu prevence ovlivňování výsledků sportovních soutěží, nebo
c)
žadatel nebo stávající člen jeho statutárního orgánu byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s činností v oblasti sportu nebo pro trestný čintrestný čin dotačního podvodu, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.
(3)
Agentura může uzavřít se sportovní organizací smlouvu nebo memorandum o dlouhodobé spolupráci k realizaci víceletého projektu; tím není dotčeno ustanovení § 14 odst. 1 rozpočtových pravidel.
(4)
Okruh příjemců a podmínky poskytnutí podpory podle odstavce 1, včetně délky časového období, na něž je program na poskytování podpory vyhlášen, stanoví Agentura. Agentura při stanovení podmínek podpory není oprávněna vyloučit možnost jejího dalšího poskytnutí příjemcem podpory konečným příjemcům postupem podle odstavce 5.
(5)
Sportovní organizace, která je příjemcem podpory sportu podle odstavce 1, může tuto podporu v souladu s podmínkami pro její použití stanovenými v programu dále poskytnout sportovní organizaci, která je v ní sdružena6), jako konečnému příjemci podpory. Příjemce podpory sportu podle odstavce 1 je povinen uvést v žádosti o podporu sportu podle odstavce 1 všechny konečné příjemce a účel, na který má být tato podpora poskytnuta jednotlivým konečným příjemcům; dále je povinen zavázat konečného příjemce k plnění podmínek poskytnuté podpory. Za plnění podmínek poskytnuté podpory Agentuře odpovídá příjemce podpory sportu podle odstavce 1. Konečný příjemce poskytne Agentuře součinnost při kontrole podle § 3a odst. 1 písm. d).
(6)
Výdaje na zajištění činnosti sportovních organizací nejsou projektem. Podmínky pro poskytnutí dotace na úhradu výdajů na zajištění činnosti sportovních organizací stanoví Agentura v programu. Agentura může poskytnout dotaci pro zajištění činnosti sportovní organizace podle předem stanovených kritérií.
(7)
Agentura vyvíjí průběžné úsilí k iniciativní přípravě legislativních i nelegislativních návrhů i jiných finančních nástrojů pro podporu sportu, než jsou dotace ze státního rozpočtu podle odstavců 1 až 6; každý připravený zdůvodněný návrh podá Agentura předsedovi vlády.
§ 6c
Podpora významných sportovních akcí
(1)
Ústřední orgány státní správy vytvářejí na základě souhlasu vlády podmínky pro konání významných sportovních akcí mimořádné důležitosti. Žádost o souhlas vlády podává osoba, která se hodlá o pořádání akce ucházet, prostřednictvím Agentury.
(2)
K žádosti podle odstavce 1 se přikládá předpokládaný rozpočet akce a studie proveditelnosti zohledňující finanční, materiální, personální a právní zajištění akce. Ze studie proveditelnosti musí být zřejmé, jaká opatření ze strany orgánů veřejné moci, zejména v oblasti bezpečnosti, ochrany života a zdraví, pobytu cizinců na území České republiky a dopravní dostupnosti, budou pro pořádání akce nezbytná. Studie proveditelnosti dále obsahuje informace, zda a v jakém rozsahu je pro pořádání akce poskytnutí podpory ze státního rozpočtu nezbytné při dodržení zásad hospodárného, účelného a efektivního nakládání s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky, a informace o udržitelnosti provozu sportovních a jiných zařízení, na něž má být podpora poskytnuta, po skončení akce.
(3)
Podporu významných sportovních akcí mimořádné důležitosti ze státního rozpočtu, k nimž dala vláda souhlas podle odstavce 1, poskytuje zejména Agentura.
(4)
Podpora ze státního rozpočtu na významné sportovní akce neuvedené v odstavci 1 je poskytována na základě programu podle § 6b.
(5)
Na základě spolupráce se sportovními organizacemi podle § 3a odst. 1 písm. m) a § 3a odst. 4 Agentura vypracovává a průběžně aktualizuje výhledvýhled významných sportovních akcívýznamných sportovních akcí, včetně významných sportovních akcí mimořádné důležitostivýznamných sportovních akcí mimořádné důležitosti, které by se podle informací sportovními organizacemi Agentuře poskytnutých měly na území České republiky uskutečnit v období následujících 3 let (dále jen „výhledvýhled“). VýhledVýhled obsahuje nejméně položkový seznam významných sportovních akcívýznamných sportovních akcí a u každé jednotlivé významné sportovní akcevýznamné sportovní akce v seznamu uvedené název významné sportovní akcevýznamné sportovní akce, plánovaný termín a plánované místo konání významné sportovní akcevýznamné sportovní akce, druh významné sportovní akcevýznamné sportovní akce z pohledu její mezinárodní sportovní důležitosti, název, sídlo a identifikační číslo osoby české sportovní organizace, která hodlá uspořádání významné sportovní akcevýznamné sportovní akce zajistit, kvalifikovaný odhad nezbytných a účelných celkových nákladů na uspořádání akce, kvalifikovaný odhad případné finanční podpory významné sportovní akcevýznamné sportovní akce ze státního rozpočtu, o kterou bude česká sportovní organizace hodlající uspořádání významné sportovní akcevýznamné sportovní akce zajistit žádat. Agentura předkládá výhledvýhled vládě pro informaci dvakrát ročně, vždy nejpozději do 30. června a do 31. prosince kalendářního roku.
§ 6d
Koordinace poskytování podpory
(1)
Agentura koordinuje poskytování podpory na základě tohoto zákona s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.
(2)
Podpora se neposkytne, pokud by její poskytnutí bylo v rozporu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie nebo rozhodnutími Evropské komise vydanými na jejich základě.
§ 7
Náhrada při vyvlastnění
Má-li být za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem2) vyvlastněno sportovní zařízení (budova, pozemek, jejich soubor nebo jiné objekty zřízené nebo vyhrazené k provozování sportu), lze vlastníku sportovního zařízení poskytnout náhradu ve formě věcného plnění ve srovnatelném rozsahu a kvalitě.
§ 7a
Povinnosti vlastníka nebo provozovatele sportovního zařízení
(1)
Vlastník sportovního zařízení (dále jen „vlastník“) nebo osoba oprávněná vlastníkem využít sportovní zařízení k uspořádání sportovního podniku (dále jen „provozovatel“) jsou povinni, je-li to nezbytné pro bezpečnost osob a majetku ve sportovním zařízení, přijmout potřebná opatření k zajištění pořádku v průběhu sportovního podniku a vydat a zveřejnit návštěvní řád, ve kterém podle místních podmínek stanoví zejména pravidla pro vstup návštěvníků a osob bezprostředně vykonávajících pořadatelskou službu ve sportovním zařízení.
(2)
Pokud je bezpečnost osob nebo majetku ve sportovním zařízení ohrožena závažným způsobem a přes veškerá opatření učiněná vlastníkem nebo provozovatelem nedojde k obnovení pokojného stavu, jsou vlastník a provozovatel povinni dát podnět k přerušení nebo k ukončení probíhajícího sportovního podniku a bez zbytečného odkladu požádat o spolupráci PoliciiPolicii České republiky.
(3)
Pokud ve sportovním zařízení dojde k závažnému ohrožení bezpečnosti osob nebo majetku v důsledku toho, že vlastník nebo provozovatel neučinil veškerá opatření a pokojný stav je nucena obnovit PoliciePolicie České republiky, náleží PoliciiPolicii České republiky náhrada vynaložených nákladů.
§ 7b
Oprávnění Ministerstva vnitra
(1)
Pokud vlastník nebo provozovatel závažným způsobem poruší povinnost podle § 7a, může Ministerstvo vnitra na základě oznámení obecního úřadu nebo z vlastního podnětu rozhodnout o tom, že konkrétní sportovní podnik se uskuteční bez účasti návštěvníků, a to až na dobu 1 roku.
(2)
Na základě žádosti vlastníka nebo provozovatele může Ministerstvo vnitra rozhodnout o zkrácení doby podle odstavce 1, pokud vlastník nebo provozovatel prokáže, že přijal odpovídající opatření k zajištění bezpečnosti osob nebo majetku ve sportovním zařízení.
§ 7c
Kontrola
(1)
Ministerstvo vnitra vykonává kontrolu nad dodržováním podmínek stanovených v rozhodnutí vydaném podle § 7b.
(2)
Obecní úřad vykonává v přenesené působnosti kontrolu nad dodržováním povinností vlastníka nebo provozovatele podle § 7a.
§ 7d
Přestupky
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo jako provozovatel dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 7a odst. 1 nevydá návštěvní řád nebo jej nezveřejní,
b)
v případech uvedených v § 7a odst. 2 nedá podnět k přerušení nebo ukončení probíhajícího sportovního podniku anebo bez zbytečného odkladu nepožádá o spolupráci Policii České republiky, nebo
c)
poruší rozhodnutí podle § 7b o tom, že konkrétní sportovní podnik se uskuteční bez účasti návštěvníků.
(2)
Sportovní organizace se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost zapsat se do rejstříkurejstříku anebo nesplní povinnost zapsat bez zbytečného odkladu do rejstříkurejstříku údaje a jejich změny v rozsahu stanoveném na základě § 3f odst. 2 a 3.
(3)
Osoba žádající o podporu podle § 6b odst. 1 písm. b) nebo c) se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost zapsat se do rejstříkurejstříku anebo nesplní povinnost zapsat bez zbytečného odkladu do rejstříkurejstříku údaje a jejich změny v rozsahu stanoveném na základě § 3f odst. 4.
(4)
Konečný příjemce se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 6b odst. 5 neposkytne Agentuře součinnost při kontrole.
(5)
Fyzické osobě lze za přestupek podle odstavce 1 písm. a) uložit pokutu do 50 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 500 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 1 000 000 Kč.
(6)
Právnické nebo podnikající fyzické osobě lze za přestupek podle odstavce 1 písm. a) uložit pokutu do 100 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 1 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 2 000 000 Kč.
(7)
Sportovní organizaci lze za přestupek podle odstavce 2 uložit pokutu do 100 000 Kč.
(8)
Osobě podle § 6b odst. 1 písm. b) a c) lze za přestupek podle odstavce 3 uložit pokutu do 100 000 Kč.
(9)
Konečnému příjemci lze za přestupek podle odstavce 4 uložit pokutu do 100 000 Kč.
§ 7f
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona, s výjimkou přestupků uvedených v § 7d odst. 2 až 4, projednává obecní úřad obceobce s rozšířenou působností.
(2)
Přestupky podle § 7d odst. 2 až 4 projednává Agentura.
(3)
Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil.
§ 7g
Ustanovení § 7a až 7f se nevztahují na vlastníka, pokud tento převede své povinnosti podle tohoto zákona spojené s uspořádáním sportovního podniku na provozovatele.
§ 8
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
2)
Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).
4)
Mezinárodní úmluva proti dopingu ve sportu vyhlášená sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 58/2007 Sb. m. s.
5)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Například § 228 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
7)
§ 201 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů.
9)
§ 4 odst. 4, § 8, 8b, 9, 10, 12, 13, 20, § 23 až 27, § 30, 31, 39, 44, 44a, § 45 až 51 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 116/2001 Sb. | Zákon č. 116/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 30. 3. 2001, datum účinnosti 1. 7. 2001, částka 47/2001
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o důchodovém pojištění
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 7. 2001
116
ZÁKON
ze dne 28. února 2001,
kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o důchodovém pojištění
Čl. I
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 odst. 1 písm. s) se slovo „blízkou“ zrušuje a na konci se doplňují slova, která včetně poznámky pod čarou č. 5a) znějí: „pokud spolu žijí v domácnosti;5a) podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o osobu blízkou,
5a)
§ 115 občanského zákoníku.“.
2.
V § 5 odst. 4 a v § 14 odst. 2 větě druhé se slovo „blízkou“ nahrazuje slovem „bezmocnou“.
3.
V § 25 odst. 1 větě druhé se slovo „Armádě“ nahrazuje slovy „ozbrojených silách“.
4.
V § 34 odst. 2 větě první se slova „o 1 %“ nahrazují slovy „o 1,5 %“ a ve větě třetí se slova „uvedené v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a)“ nahrazují slovy „dočasné pracovní neschopnosti (neschopnosti k službě)“.
5.
V § 35 odst. 1 se slova „o 1 %“ nahrazují slovy „o 1,3 %“.
6.
V § 36 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
7.
V § 36 odst. 1 se slova „po 31. prosinci 2006“ zrušují a číslice „0,6“ se nahrazuje číslicí „0,9“.
8.
V § 37 odst. 1 písm. b) se za slovo „pokud“ vkládají slova „poživatel starobního důchodu“.
9.
V § 37 odst. 2 se na konci doplňují slova „a odstavce 5“.
10.
§ 64 včetně poznámky pod čarou č. 25) zní:
㤠64
(1)
Příjemcem důchodu je oprávněný nebo jeho zákonný zástupce anebo zvláštní příjemce. Kdo je zvláštní příjemce, stanoví zvláštní zákon.25)
(2)
Důchody se vyplácejí v hotovosti. Na základě žádosti příjemce důchodu se důchod poukazuje na účet příjemce u banky v České republice; je-li příjemcem důchodu oprávněný, poukazuje se důchod na účet jeho manžela (manželky) u banky v České republice, pokud o to oprávněný plátce důchodu požádá na předepsaném tiskopise a má-li v době, kdy o tento způsob výplaty požádá, právo disponovat s peněžními prostředky na takovém účtu. Podmínkou výplaty důchodu oprávněnému na účet jeho manžela (manželky) je souhlas manžela (manželky) s tímto způsobem výplaty; manžel (manželka) oprávněného je povinen vrátit plátci důchodu splátky důchodu oprávněného poukázané na takový účet po dni úmrtí oprávněného.
(3)
Požádá-li příjemce dávky o změnu způsobu výplaty důchodu, je plátce důchodu povinen provést takovou změnu nejpozději od splátky důchodu splatné ve třetím kalendářním měsíci po kalendářním měsíci, v němž byla uplatněna žádost o změnu způsobu výplaty důchodu. Je-li důchod vyplácen na účet manžela (manželky) u banky v České republice podle odstavce 2 věty druhé, neodpovídá plátce důchodu za škodu, která oprávněnému vznikne právním úkonem manžela (manželky) jako majitele účtu, jehož důsledkem je omezení nebo zánik práva oprávněného disponovat s peněžními prostředky na takovém účtu, ani za škodu, která oprávněnému vznikne, zanikne-li takový účet v důsledku úmrtí manžela (manželky).
25)
§ 118 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 160/1995 Sb.“.
11.
V § 108 odst. 1 písm. a) se slovo „blízké“ zrušuje.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) se zvyšuje za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod před 1. červencem 2001 podle předpisů platných před tímto dnem; doba výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na starobní důchod po 30. červnu 2001, která nebyla zhodnocena podle předpisů platných po tomto dni (čl. I bod 4), se přičte k době výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod před 1. červencem 2001, pokud se tak získá 90 kalendářních dnů takovéto výdělečné činnosti. To platí obdobně pro zvýšení procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 30 nebo § 31 zákona o důchodovém pojištění, za dobu výdělečné činnosti vykonávané ode dne dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod.
2.
O nárocích na starobní důchody, na které vznikl nárok podle § 30 nebo § 31 zákona o důchodovém pojištění před 1. červencem 2001 a o nichž nebylo do tohoto dne pravomocně rozhodnuto, a o přiznání, odnětí nebo změně výše těchto důchodů za dobu před 1. červencem 2001, i když o nich již bylo pravomocně rozhodnuto, se rozhodne podle předpisů platných před tímto dnem, pokud se nestanoví jinak v bodech 3 a 4.
3.
Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 30 zákona o důchodovém pojištění před 1. červencem 2001 a který je přiznáván ode dne spadajícího do období po 30. červnu 2001, se stanoví podle předpisů platných po 30. červnu 2001.
4.
Výše procentní výměry starobního důchodu, který byl přiznán podle § 30 nebo § 31 zákona o důchodovém pojištění ode dne spadajícího do období před 1. červencem 2001 a který se přepočítává za dobu výdělečné činnosti vykonávané po 30. červnu 2001 do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod, se stanoví podle předpisů platných před 1. červencem 2001.
5.
Jestliže poživatel starobního důchodu přiznaného podle § 30 nebo § 31 zákona o důchodovém pojištění před 1. červencem 2001 je výdělečně činný dne 30. června 2001 na základě pracovněprávního vztahu, tento vztah trvá i po 30. červnu 2001 a do dne předcházejícího splátce tohoto důchodu splatné v říjnu 2001 neupraví tento vztah v souladu s podmínkou uvedenou v § 37 odst. 5 zákona o důchodovém pojištění, nenáleží mu od této splátky výplata tohoto důchodu. Skutečnost, že nesplňuje uvedenou podmínku pro výplatu starobního důchodu, je poživatel tohoto důchodu povinen oznámit plátci důchodu do 31. července 2001; tuto ohlašovací povinnost má i zaměstnavatel poživatele starobního důchodu. Ohlašovací povinnost podle věty druhé nevzniká, jestliže poživatel starobního důchodu skončí pracovněprávní vztah v době předcházející splátce tohoto důchodu uvedené ve větě první nebo si v této době upraví pracovněprávní vztah v souladu s podmínkou uvedenou v § 37 odst. 5 zákona o důchodovém pojištění.
6.
Doba péče o jinou než blízkou osobu (čl. I bod 1) se považuje pro účely důchodového pojištění za náhradní dobu pojištění za období po 30. červnu 2001.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Čl. III
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb. a zákona č. 411/2000 Sb., se mění takto:
V § 6 odst. 4 písm. a) bodu 11 se slovo „blízkou“ zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 117/2001 Sb. | Zákon č. 117/2001 Sb.
Zákon o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách)
Vyhlášeno 30. 3. 2001, datum účinnosti 1. 6. 2001, částka 47/2001
* ČÁST PRVNÍ - VEŘEJNÉ SBÍRKY (§ 1 — § 30)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 68/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony na úseku všeobecné vnitřní správy, ve znění pozdějších předpisů (§ 31 — § 31)
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (§ 33 — § 34)
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 35 — § 35)
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (239/2024 Sb.)
117
ZÁKON
ze dne 28. února 2001
o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů
(zákon o veřejných sbírkách)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
VEŘEJNÉ SBÍRKY
§ 1
(1)
Veřejnou sbírkouVeřejnou sbírkou je získávání a shromažďování dobrovolných peněžitých příspěvků od předem neurčeného okruhu přispěvatelů pro předem stanovený veřejně prospěšný účel, zejména humanitární nebo charitativní, rozvoj vzdělání, tělovýchovy nebo sportu, nebo ochrana kulturních památek, tradic nebo životního prostředí (dále jen „sbírka“). Sbírku je oprávněna konat za podmínek stanovených tímto zákonem pouze právnická osoba.
(2)
Sbírku není možné pořádat k účelu, který je v rozporu s bezpečností státu, ochranou veřejného pořádku, ochranou majetku nebo ochranou práv a svobod druhých.
(3)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
hrubým výtěžkem sbírkyhrubým výtěžkem sbírky veškeré peněžní příspěvky (dále jen „příspěvek“) získané sbírkou, včetně úroků z vkladů příspěvků na bankovní účet,
b)
náklady spojenými s konáním sbírkynáklady spojenými s konáním sbírky náklady právnické osoby, která sbírku konala, skutečně vynaložené na její technické a organizační zajištění, zejména na založení a vedení bankovního účtu, vytištění sběracích listin nebo zajištění sběracích pokladničekpokladniček (dále jen „pokladničkapokladnička“) a na propagaci sbírky,
c)
čistým výtěžkem sbírkyčistým výtěžkem sbírky částka získaná odečtením nákladů spojených s konáním sbírkynákladů spojených s konáním sbírky od hrubého výtěžku sbírkyhrubého výtěžku sbírky,
d)
režijními náklady nepřímé náklady právnické osoby, která sbírku konala, nebo toho, v jehož prospěch byla sbírka konána, vynaložené k dosažení účelu sbírky, zejména náklady na odměny pracovníků a náklady spojené s užíváním objektů a náklady na služby.
§ 2
Za sbírku se nepovažuje
a)
shromažďování peněžních prostředků, které konají politické strany nebo politická hnutí, spolky, společnosti, svazy, hnutí, jakož i odborové organizace, registrované podle zvláštních právních předpisů,1) mezi svými členy za účelem dosažení prostředků k plnění svých úkolů,
b)
shromažďování peněžních prostředků církvemi a náboženskými společnostmi, registrovanými podle zvláštního právního předpisu,2) k církevním a náboženským účelům, pokud se koná v kostelech, modlitebnách a jiných místech určených k provádění náboženských úkonů, bohoslužeb a obřadů,
c)
shromažďování peněžních příspěvků na bankovním účtu, pokud nebylo jako sbírka podle tohoto zákona dobrovolně oznámeno a její konání osvědčeno.
§ 2a
Sbírku lze konat na dobu určitou nebo na dobu neurčitou. Sbírku na dobu určitou lze konat nejdéle po dobu 3 let ode dne oznámení sbírky.
§ 3
(1)
Sbírku může konat obecobec nebo kraj, v hlavním městě Praze rovněž městská část, nebo jiná právnická osoba (dále jen „právnická osoba“).
(2)
Právnická osoba, nejde-li o obecobec nebo kraj nebo v hlavním městě Praze městskou část, může konat sbírku v případě, že má na území České republiky sídlo, nebo, jde-li o právnickou osobu, jejíž sídlo je na území jiného členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, má-li na území České republiky umístěnou organizační složku.
§ 4
(1)
Právnická osoba, která hodlá sbírku konat, je povinna její konání písemně oznámit krajskému úřadu příslušnému podle sídla právnické osoby, v hlavním městě Praze Magistrátu hlavního města Prahy (dále jen „příslušný krajský úřad“). Jsou-li splněny náležitosti oznámení o konání sbírky (dále jen „oznámení“) uvedené v § 5 odst. 1 až 4 a neshledá-li příslušný krajský úřad důvody pro to, že sbírku nelze konat podle § 6, osvědčí právnické osobě datum přijetí jejího oznámení, a to nejpozději do 30 dnů ode dne splnění náležitostí oznámení. Osvědčení musí být doručeno právnické osobě do vlastních rukou.
(2)
Uvede-li právnická osoba v oznámení důvody hodné zvláštního zřetele, pro něž navrhuje zahájit sbírku ve lhůtě kratší než 30 dnů od přijetí oznámení, například zmírnění následků ozbrojeného konfliktu, živelní pohromy nebo ekologické nebo průmyslové havárie, anebo záchrana zdraví nebo života osoby, příslušný krajský úřad tyto důvody bez zbytečného odkladu přezkoumá, osvědčením právnické osobě potvrdí datum přijetí jejího oznámení a stanoví den zahájení sbírky s přihlédnutím ke lhůtě navržené právnickou osobou. Osvědčení zveřejní na úřední desce a doručí právnické osobě do vlastních rukou; účinky doručení osvědčení nastávají dnem vyvěšení na úřední desce příslušného krajského úřadu.
(3)
Nejsou-li splněny podmínky pro vydání osvědčení podle odstavce 2, příslušný krajský úřad o tom písemně vyrozumí právnickou osobu, která hodlá sbírku konat, a dále postupuje podle odstavce 1.
§ 5
(1)
Právnická osoba v oznámení uvede,
a)
jde-li o obecobec, v hlavním městě Praze městskou část nebo kraj,
1.
název a sídlo a připojí usnesení příslušného orgánu o souhlasu s konáním sbírky ne starší než 60 dnů,
2.
jméno, příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu starosty této obceobce, starosty této městské části nebo hejtmana tohoto kraje, popřípadě osob jimi pověřených jednat jménem příslušného územního samosprávného celku ve věci sbírky,
b)
jde-li o ostatní právnické osoby,
1.
název (obchodní firmu), adresu sídla, své identifikační číslo a jména, příjmení, data narození a adresy místa trvalého pobytu osob, které jsou statutárními orgány právnické osoby nebo členy statutárního orgánu právnické osoby,
2.
jméno, příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu fyzické osoby, oprávněné jednat ve věci sbírky jménem právnické osoby, a připojí doklad o bezúhonnosti této fyzické osoby obdobný výpisu z rejstříku trestů vydaný státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce, který nesmí být starší 90 dnů, nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává.
(2)
Právnické osoby dále v oznámení uvedou
a)
účel sbírky; pokud mají být z čistého výtěžku sbírkyčistého výtěžku sbírky hrazeny režijní náklady, uvede se v účelu sbírky také nejvyšší procentní část čistého výtěžku, která může být takto použita,
b)
území, na němž se sbírka bude konat,
c)
datum zahájení a datum ukončení sbírky, popřípadě informaci, že sbírka bude konána na dobu neurčitou,
d)
způsob provádění sbírky,
e)
název a adresu bankybanky nebo její pobočky nebo pobočky zahraniční bankybanky, u níž je zřízen bankovní účet ke shromažďování příspěvků získaných sbírkou, a číslo tohoto účtu, koná-li se sbírka způsobem uvedeným v § 9 odst. 1 písm. a),
f)
podmínky pro otevření a zjištění obsahu pokladniček, koná-li se sbírka způsobem uvedeným v § 9 odst. 1 písm. c),
g)
určení výše příspěvku při prodeji předmětů, v jejichž prodejní ceněceně (dále jen „cenacena“) je příspěvek zahrnut, nebo určení výše příspěvku na vstupenkách, koná-li se sbírka způsobem uvedeným v § 9 odst. 1 písm. d) nebo e),
h)
den v roce, ke kterému bude zpracováno roční průběžné vyúčtování podle § 24 odst. 2, koná-li se sbírka na dobu neurčitou nebo na dobu určitou po dobu delší než 1 rok,
i)
den v roce, ke kterému bude zpracováno první roční průběžné vyúčtování podle § 24 odst. 2, není-li tento den totožný s dnem uvedeným v odstavci 2 písm. h).
(3)
K oznámení právnická osoba připojí
a)
vzor sběrací listiny, koná-li se sbírka způsobem uvedeným v § 9 odst. 1 písm. b),
b)
souhlas Ministerstva zahraničních věcí s konáním veřejné sbírkyveřejné sbírky, má-li být výtěžku sbírky použito v zahraničí; Ministerstvo zahraničních věcí posuzuje použití výtěžku sbírky v zahraničí z hlediska zahraničně politických zájmů České republiky a přijatých mezinárodních závazků, kterými je Česká republika vázána.
(4)
Právnická osoba, nejde-li o obecobec, v hlavním městě Praze městskou část nebo kraj, k oznámení dále připojí
a)
čestné prohlášení o tom, že nemá evidován nedoplatek, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,
1.
u orgánů Finanční správy České republiky,
2.
u orgánů Celní správy České republiky,
3.
na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění,
4.
na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a
5.
obdobné nedoplatky podle bodů 1 až 4 v zahraničí,
b)
čestné prohlášení o tom, že nevstoupila do likvidace, že na základě jejího insolvenčního návrhu neprobíhá insolvenční řízeníinsolvenční řízení, v němž je řešen její úpadek nebo hrozící úpadek nebo že nebylo rozhodnuto o jejím úpadku, anebo na ni nebyla vyhlášena nucená správa nebo u ní nebyla v posledních 3 letech zavedena dočasná správa anebo na ni v posledních 3 letech nebylo uplatněno opatření k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,
c)
čestné prohlášení o tom, zda fyzická osoba oprávněná jednat ve věci sbírky jménem právnické osoby se v posledních 3 letech před podáním oznámení zdržovala či nezdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce mimo území České republiky.
(5)
Právnická osoba je povinna nejpozději do 10 pracovních dnů oznámit příslušnému krajskému úřadu každou změnu údajů uvedených v oznámení nebo v dokladech, které k němu připojuje, podle odstavců 1 až 4. Změnit a rozšířit způsob provádění sbírky na jiný než uvedený v § 9 odst. 1 lze pouze na základě rozhodnutí příslušného krajského úřadu podle § 9 odst. 2.
(6)
Pokud je právnická osoba vyzvána k odstranění nedostatků oznámení, doba, po kterou není výzvě vyhověno, se do lhůty podle § 4 odst. 1 nezapočítává. Neodstraní-li právnická osoba nedostatky oznámení ve lhůtě stanovené ve výzvě, příslušný krajský úřad právnickou osobu písemně vyrozumí, že se oznámením nebude zabývat.
§ 5a
(1)
Právnické osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. b) bodu 2 a fyzické osoby, oprávněné jednat ve věci sbírky jejich jménem, musí být bezúhonné.
(2)
Právnická osoba se nepovažuje za bezúhonnou, jestliže byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čintrestný čin nebo za trestný čintrestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti (§ 217 trestního zákoníku) nebo neoprávněného zásahu do počítačového systému nebo nosiče informací z nedbalosti (§ 232 trestního zákoníku), pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.
(3)
Fyzická osoba se nepovažuje za bezúhonnou, jestliže byla pravomocně odsouzena
a)
za úmyslný trestný čintrestný čin nebo nedbalostní trestný čintrestný čin proti majetku anebo nedbalostní trestný čintrestný čin hospodářský, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena, nebo
b)
v cizině za čin, jehož znaky jsou obdobné znakům některého z trestných činůtrestných činů uvedených v písmeni a), a ke dni oznámení sbírky nebyl uložený trest vykonán, nebo od nabytí právní moci rozsudku uplynulo méně než pět let nebo méně než pětinásobek doby, na kterou byl uložen trest odnětí svobody.
(4)
Za účelem prokázání bezúhonnosti si krajský úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu2a) výpis z rejstříku trestů. Žádost o výpis z rejstříku trestů a výpis z rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 6
(1)
Příslušný krajský úřad rozhodne, že sbírku nelze konat, jestliže
a)
účel oznámené sbírky je v rozporu se zákonem,
b)
právnická osoba, která konání sbírky oznámila, nesplnila jiné podmínky konání sbírky stanovené tímto zákonem, nebo
c)
právnická osoba, která konání sbírky oznámila, byla v posledních 5 letech pravomocně uznána vinnou ze spáchání více než jednoho přestupku podle § 25a odst. 1 písm. a), l), n), p), q), r), s) nebo t).
(2)
Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.
(3)
Rozhodnutí podle odstavce 1 příslušný krajský úřad zveřejní na své úřední desce.
(4)
Za účelem prokázání skutečnosti podle odstavce 1 písm. c) si příslušný krajský úřad vyžádá opis z evidence přestupků; žádost se předává v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 7
Nerozhodne-li příslušný krajský úřad, že sbírku nelze konat, platí, že sbírka je zahájena dnem následujícím po dni doručení osvědčení, pokud právnická osoba neuvede v oznámení jako den zahájení sbírky datum pozdější; dříve nesmí být sbírka zahájena ani propagována.
§ 8
(1)
Sbírka končí dnem uvedeným právnickou osobou v oznámení podle odstavce 3, dnem uvedeným v oznámení podle § 5 odst. 2 písm. c), nebo dnem uvedeným v rozhodnutí příslušného krajského úřadu podle § 21 odst. 1.
(2)
Sbírku může právnická osoba ukončit kdykoliv přede dnem uvedeným v odstavci 1. Tuto skutečnost právnická osoba oznámí příslušnému krajskému úřadu ve lhůtě podle § 5 odst. 5.
(3)
Ukončení sbírky konané na dobu neurčitou právnická osoba písemně oznámí příslušnému krajskému úřadu nejpozději 30 dní před jejím ukončením.
(4)
Pokud právnická osoba propagovala sbírku a ukončila ji podle odstavců 2 a 3, je povinna bez zbytečného odkladu seznámit veřejnost s ukončením sbírky způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo alespoň jedním ze způsobů, jakým sbírku propagovala.
(5)
Právnická osoba může před ukončením sbírky konané na dobu určitou písemně oznámit příslušnému krajskému úřadu její prodloužení s uvedením nového data ukončení sbírky, a to nejpozději poslední den konání sbírky; ustanovení § 2a tím není dotčeno. U sbírek konaných na dobu určitou po dobu delší než 1 rok zároveň právnická osoba doplní údaj podle § 5 odst. 2 písm. h).
(6)
Právnická osoba může před ukončením sbírky konané na dobu určitou písemně oznámit příslušnému krajskému úřadu, že tuto sbírku mění na sbírku na dobu neurčitou. Jednalo-li se o sbírku konanou na dobu nejdéle 1 roku, právnická osoba zároveň doplní údaj podle § 5 odst. 2 písm. h).
§ 9
(1)
Sbírky se konají jedním nebo více z těchto způsobů:
a)
shromažďováním příspěvků na předem vyhlášeném zvláštním bankovním účtu (§ 23) zřízeném pro tento účel u bankybanky, a to po dobu uvedenou v oznámení o konání sbírky,
b)
sběracími listinami,
c)
pokladničkami,
d)
prodejem předmětů, jestliže je příspěvek zahrnut v jejich ceně,
e)
prodejem vstupenek na veřejná kulturní nebo sportovní vystoupení anebo jiné všeobecně přístupné akce pořádané za účelem získání příspěvku, jestliže je příspěvek zahrnut v ceně vstupenek,
f)
dárcovskými textovými zprávami prostřednictvím telekomunikačního koncového zařízení, nebo
g)
složením hotovosti do pokladny zřízené právnickou osobou.
(2)
Příslušný krajský úřad na žádost právnické osoby, která oznámila konání sbírky, rozhodne o možnosti konat sbírku i jiným způsobem než uvedeným v odstavci 1. Příslušný krajský úřad posoudí navrhovaný jiný způsob z hlediska transparentnosti získávání příspěvků do sbírky a zabezpečení jejich využití a z hlediska souladu s jinými právními předpisy a veřejným pořádkem.
(3)
Pokud právnická osoba hodlá konat sbírku jiným způsobem podle odstavce 2 zároveň s některým ze způsobů uvedených v odstavci 1 a pro tento způsob jí lze konání sbírky osvědčit, příslušný krajský úřad jí sbírku pro způsob konání podle odstavce 1 osvědčí.
(4)
Ustanovení zákona o cenách o nepřiměřeném hospodářském prospěchu3) se na výši částky placené na sbírku při prodeji podle odstavce 1 písm. d) a e) nevztahuje.
§ 10
(1)
Sběrací listiny musí být postupně očíslovány, vydány jen v jednom originálním vyhotovení a opatřeny otiskem razítka a podpisy statutárních orgánů právnické osoby; musí dále obsahovat
a)
název právnické osoby,
b)
účel sbírky,
c)
datum a označení příslušného krajského úřadu, kterému byla sbírka oznámena, a datum přijetí oznámení podle § 4 odst. 1,
d)
území, na němž se sbírka bude konat, a dobu, po kterou se sbírka bude konat,
e)
jméno, příjmení, popřípadě též titul a vědeckou hodnost a dále datum narození, adresu místa trvalého pobytu a číslo občanského průkazu fyzické osoby pověřené prováděním sbírky a pořadové číslo jí vydané plné moci (§ 14 odst. 1),
f)
sloupec pro vyznačení výšky poskytnutých příspěvků a sloupec pro podpisy přispěvatelů.
(2)
Nejde-li o obecobec nebo kraj nebo v hlavním městě Praze městskou část, musí právnická osoba předložit obecnímu úřadu, v územně členěném statutárním městě úřadu městského obvodu (městské části), v hlavním městě Praze úřadu městské části, (dále jen „obecní úřad“), v jehož územním obvodu se má sbírka konat, sběrací listiny mající náležitosti uvedené v odstavci 1 se žádostí o ověření jejich počtu a náležitostí a zároveň předloží obecnímu úřadu k nahlédnutí originál nebo kopii osvědčení; o ověřeném počtu sběracích listin vydá obecní úřad právnické osobě potvrzení pro účely vyúčtování sbírky.
(3)
Koná-li sbírku sběracími listinami obecobec nebo v hlavním městě Praze městská část, předloží sběrací listiny podle odstavce 2 příslušnému krajskému úřadu, koná-li sbírku kraj, předloží sběrací listiny Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“).
(4)
Fyzické osoby pověřené prováděním sbírky dbají, aby přispěvatelé v příslušném sloupci sběrací listiny vyznačili poskytnutý příspěvek a podepsali se.
§ 11
(1)
Provádí-li se sbírka pokladničkami, musí právnická osoba předem oznámit jejich počet a umístění obecnímu úřadu, v jehož územním obvodu budou pokladničky rozmístěny, nebo oznámit, že pokladničky budou přenosné, a zabezpečit pokladničky proti odcizení. Pokladničky musí právnická osoba dále zabezpečit proti neoprávněnému otevření, a to tak, aby bez porušení tohoto zabezpečení nemohl být jejich obsah vyjmut; takto zabezpečené pokladničky obecní úřad zapečetí.
(2)
Má-li být stejná pokladnička použita ke konání sbírky ve správních obvodech více obecních úřadů, právnická osoba ji viditelně opatří nápisem „putovní pokladnička“; pečetí ji obecní úřad, v jehož správním obvodu má právnická osoba konající sbírku sídlo; má-li být použito více putovních pokladniček ke konání jedné sbírky, označují se jednou číselnou řadou pro všechny správní obvody, v nichž mají být použity.
(3)
Otevření pokladničky s uvedením data pracovního dne, místa a hodiny otevření musí právnická osoba oznámit nejméně 3 pracovní dny předem obecnímu úřadu, v jehož správním obvodu pokladničku umístila. Otevření putovní pokladničky se oznamuje obecnímu úřadu, v jehož správním obvodu má právnická osoba konající sbírku sídlo.
(4)
Otevření pokladničkypokladničky musí být přítomni oprávněný zástupce právnické osoby a 1 zaměstnanec obceobce zařazený do obecobecního úřadu. Koná-li sbírku obec, musí být přítomni 3 zástupci obceobce, z nichž 1 je zaměstnancem obceobce zařazeným do obecního úřadu; jde-li o sbírku kraje, 3 zástupci kraje, z nichž 1 je zaměstnancem kraje zařazeným do krajského úřadu; zástupci si navzájem prokážou svoji totožnost. V zápise o provedeném otevření pokladničkypokladničky potvrdí svými podpisy výši peněžní částky vyjmuté z pokladničkypokladničky. Vyhotovený zápis je součástí dokladů předkládaných k provedení kontroly vyúčtování sbírky.
(5)
Koná-li sbírku pokladničkamipokladničkami obecobec, v hlavním městě Praze městská část nebo kraj na svém území, neoznamuje podle odstavce 1 umístění pokladničekpokladniček a při jejich otevření nepostupuje podle odstavce 3. O provedeném otevření pokladničkypokladničky se vyhotoví zápis podle odstavce 4 s uvedením míst, kde byly pokladničkypokladničky umístěny.
§ 12
(1)
Provádí-li se sbírka prodejem předmětů, v jejichž ceně je zahrnut příspěvek, vyznačí se na nich zřetelně výše tohoto příspěvku, je-li to možné nebo účelné. Právnická osoba dále vyvěsí v prostoru, kde se takové předměty prodávají, oznámení, v němž je uvedeno, kdo sbírku koná, k jakému účelu, výše příspěvku a kterému příslušnému krajskému úřadu byla sbírka oznámena.
(2)
Koná-li se sbírka prodejem předmětů, vede právnická osoba o předmětech určených k tomuto prodeji evidenci, v níž je uvedeno, kolik předmětů bylo určeno k prodeji, jak byly získány, například nákupem, vlastní výrobou nebo darem, výše nákladů na pořízení předmětů, výše příspěvku za jeden předmět, cenacena předmětu, kolik předmětů bylo skutečně prodáno, jaký byl celkový objem příspěvků získaných prodejem předmětů a jak bylo naloženo s předměty, které se nepodařilo prodat. Do hrubého výtěžku sbírkyhrubého výtěžku sbírky se zahrnuje výše příspěvku.
(3)
Výše příspěvku musí činit nejméně 40 % z cenyceny předmětu.
§ 13
(1)
Při veřejných kulturních a sportovních vystoupeních nebo jiných všeobecně přístupných akcích pořádaných za účelem získání příspěvku uvede právnická osoba na vstupenkách výši příspěvku a pořadové číslo vstupenky. Dále vyvěsí u vchodu do prostoru, kde se takové vystoupení nebo akce koná, na zřetelně viditelném místě oznámení, v němž je uvedeno, kdo je pořadatelem takového vystoupení nebo akce, kterému příslušnému krajskému úřadu byla sbírka oznámena, k jakému účelu se koná a kolik vstupenek bylo vytištěno. Tyto údaje uvede právnická osoba na všech veřejných oznámeních o takovém vystoupení nebo akci.
(2)
Koná-li se sbírka prodejem vstupenek na veřejná kulturní nebo sportovní vystoupení anebo jiné všeobecně přístupné akce pořádané za účelem získání příspěvku, vede právnická osoba o vstupenkách určených k prodeji evidenci, v níž je uvedeno, kolik vstupenek bylo určeno k prodeji, jaká je výše příspěvku, cenacena vstupenky, kolik vstupenek bylo skutečně prodáno, celkový objem příspěvků získaný z prodeje vstupenek a jak bylo naloženo se vstupenkami, které nebyly prodány. Do hrubého výtěžku sbírkyhrubého výtěžku sbírky se zahrnuje výše příspěvku.
(3)
Výše příspěvku musí činit nejméně 40 % z cenyceny vstupenky.
§ 14
(1)
Fyzická osoba pověřená prováděním sbírky se na požádání vykáže kopií osvědčení příslušného úřadu, plnou mocí právnické osoby, která obsahuje jméno, příjmení, popřípadě též titul a vědeckou hodnost a dále datum narození, adresu místa trvalého pobytu a číslo občanského průkazu nebo cestovního dokladu této fyzické osoby a údaje uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) až d); plná moc musí být opatřena pořadovým číslem, podpisy statutárních orgánů právnické osoby a otiskem jejího razítka.
(2)
Prováděním sbírky nelze pověřit fyzickou osobu mladší 15 let a fyzickou osobu, která není plně svéprávná.
§ 15
(1)
Sbírky prováděné sběracími listinami, prodejem předmětů nebo vstupenek na veřejná kulturní a sportovní vystoupení nebo jiné všeobecně přístupné akce, v jejichž ceněceně je zahrnut příspěvek, se nesmějí konat v prostředcích veřejné dopravy a prostorách pro cestující; v jiných veřejně přístupných prostorách je možno je konat jen se souhlasem jejich provozovatele nebo majitele.
(2)
ObecObec může stanovit obecně závaznou vyhláškou místa, na kterých nelze konat nebo propagovat sbírku prováděnou prodejem předmětů, prodejem vstupenek na veřejná kulturní nebo sportovní vystoupení anebo jiné všeobecně přístupné akce nebo jiným způsobem podle § 9 odst. 2, pokud se jedná o prodej předmětů nebo služeb v oblasti cestovního ruchu podle zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu.
§ 16
V případě konání sbírky dárcovskými textovými zprávami prostřednictvím telekomunikačního koncového zařízení je poskytovatel veřejně dostupné telefonní služby, jejímž prostřednictvím jsou příspěvky získávány, povinen poskytnout právnické osobě konající sbírku informaci o počtu zaslaných zpráv a odpovídající částku poukázaných prostředků v Kč, jestliže o to požádá.
§ 16a
Koná-li se sbírka složením hotovosti do pokladny zřízené právnickou osobou, účtuje právnická osoba o takovémto vkladu položkově způsobem jednoznačně identifikujícím vazbu vkladu do pokladny na sbírku v souladu s § 23 tohoto zákona.
§ 17
Při propagaci sbírky právnická osoba uvede i údaj o nejvyšší procentní části čistého výtěžku, která může být použita na úhradu režijních nákladů.
§ 18
Tatáž právnická osoba nesmí ke stejnému účelu konat několik sbírek souběžně. Konání další sbírky ke stejnému účelu může právnická osoba oznámit příslušnému krajskému úřadu až po ukončení a řádném vyúčtování předchozí sbírky.
§ 19
(1)
Změnit účel konané sbírky lze pouze v případě, že původní účel sbírky zanikl. Pokud účel sbírky zanikl před jejím zahájením, sbírka se nezahájí. Právnická osoba, která hodlá pokračovat v konání sbírky pro změněný účel, je povinna dosavadní konání sbírky zastavit a tuto skutečnost spolu s oznámením změny účelu sbírky písemně oznámit příslušnému krajskému úřadu tak, aby oznámení změny účelu sbírky obdržel nejpozději 30 dnů před datem, od kterého právnická osoba hodlá pokračovat v konání sbírky pro změněný účel. V případě, že výtěžku sbírky má být po změně účelu použito v zahraničí, postupuje právnická osoba podle § 5 odst. 3 písm. b).
(2)
Při zjišťování, zda sbírku lze pro změněný účel konat, postupuje příslušný krajský úřad podle § 6.
(3)
Neshledá-li příslušný krajský úřad důvody, pro něž nelze sbírku dále pro změněný účel konat, osvědčí právnické osobě datum přijetí oznámení změny účelu sbírky. Je-li v oznámení změny účelu sbírky navrženo z důvodů uvedených v § 4 odst. 2 pokračování v konání sbírky ve lhůtě kratší než 30 dnů od přijetí tohoto oznámení, stanoví příslušný krajský úřad v osvědčení den, od něhož bude konání sbírky pokračovat. Pro doručování a zveřejňování osvědčení platí obdobně § 4 odst. 1 a 2.
(4)
Neshledá-li příslušný krajský úřad důvody, pro něž sbírku nelze pro změněný účel konat, může být sbírka propagována a v jejím konání pro změněný účel může být pokračováno nejdříve dnem následujícím po dni uvedeném v osvědčení krajského úřadu o oznámení změny účelu sbírky.
(5)
Pokud právnická osoba propagovala sbírku, je povinna bez zbytečného odkladu seznámit veřejnost se změnou účelu sbírky způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo alespoň jedním ze způsobů, jakým sbírku propagovala.
§ 20
(1)
Zanikl-li účel sbírky po jejím zahájení a právnická osoba nemá v úmyslu pokračovat v konání sbírky pro změněný účel, je povinna konání sbírky bez zbytečného odkladu ukončit a tuto skutečnost neprodleně písemně oznámit příslušnému krajskému úřadu. Zároveň právnická osoba oznámí využití dosud nepoužitého čistého výtěžku sbírkyčistého výtěžku sbírky nebo jeho zbytku pro jiný účel, pro který lze sbírku podle tohoto zákona konat. Tento výtěžek nebo jeho zbytek může použít pro jiný účel jen se souhlasem příslušného krajského úřadu. Se změnou využití čistého výtěžku sbírkyčistého výtěžku sbírky nebo jeho zbytku je právnická osoba povinna bez zbytečného odkladu seznámit veřejnost způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo alespoň jedním ze způsobů, jakým sbírku propagovala.
(2)
Obdobně se podle odstavce 1 vět druhé až čtvrté postupuje v případě, že účel sbírky zanikl po jejím ukončení, avšak před použitím čistého výtěžku nebo jeho zbytku.
(3)
Nelze-li v případech podle odstavců 1 a 2 použít čistý výtěžek sbírkyčistý výtěžek sbírky nebo jeho zbytek pro účel oznámený právnickou osobou, neboť tento účel je v rozporu se zákonem, rozhodne o účelu, k němuž bude výtěžek použit, podle tohoto zákona příslušný krajský úřad a rozhodnutí zveřejní na své úřední desce.
§ 21
(1)
Příslušný krajský úřad rozhodne po zahájení sbírky, že sbírku nelze konat, jestliže nastanou nebo dodatečně vyjdou najevo okolnosti, které jsou v rozporu se zákonem a pro něž není nebo by nebylo možno sbírku konat, nebo jestliže se ukáže, že údaje uvedené v oznámení anebo v dokladech k němu připojených nebyly pravdivé.
(2)
Příslušný krajský úřad rozhodnutím dočasně zastaví konání sbírky, není-li plněna některá z podmínek uvedených v oznámení nebo neplní-li právnická osoba povinnosti stanovené tímto zákonem; nezjedná-li právnická osoba ve lhůtě stanovené rozhodnutím příslušného krajského úřadu nápravu, příslušný krajský úřad dodatečně rozhodne, že sbírku nelze konat.
(3)
Odvolání proti rozhodnutím uvedeným v odstavcích 1 a 2 nemá odkladný účinek.
(4)
Pokud právnická osoba propagovala sbírku, je povinna seznámit veřejnost s rozhodnutím o tom, že sbírku nelze konat, nebo s rozhodnutím o jejím dočasném zastavení způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo alespoň jedním ze způsobů, jakým sbírku propagovala, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí; o způsobu zveřejnění rozhodnutí je právnická osoba povinna bez zbytečného odkladu informovat příslušný krajský úřad.
§ 22
(1)
O využití příspěvků získaných sbírkou konanou bez oznámení rozhodne příslušný krajský úřad. Příspěvky získané sbírkou mohou být využity k účelu stanovenému právnickou osobou, která sbírku konala bez oznámení, popřípadě k účelu jemu blízkému. Nelze-li čistý výtěžek sbírkyčistý výtěžek sbírky takto využít proto, že účel stanovený právnickou osobou, popřípadě účel jemu blízký je v rozporu s účelem, pro který lze podle tohoto zákona sbírku konat, je příslušný krajský úřad oprávněn rozhodnutím uložit právnické osobě odvedení čistého výtěžku do rozpočtu kraje a rozhodnout o účelu, k němuž bude výtěžek použit, podle tohoto zákona.
(2)
O způsobu využití příspěvků získaných sbírkou, o níž bylo dodatečně rozhodnuto, že ji nelze konat, informuje příslušný krajský úřad veřejnost na své úřední desce.
§ 23
(1)
Právnická osoba je povinna pro každou sbírku zřídit zvláštní bankovní účet, na který převede hrubý výtěžek sbírkyhrubý výtěžek sbírky. Povinnost zřizovat zvláštní bankovní účet se nevztahuje na sbírky konané výlučně prostřednictvím pokladniček nebo sběracích listin po dobu nejvýše 3 měsíců. Právnická osoba účtuje o nákladech, výnosech, aktivech a pasivech jednotlivých sbírek tak, aby prokázala soulad účetních záznamů s vyúčtováním sbírky.
(2)
Právnická osoba může na úhradu nákladů spojených s konáním sbírkynákladů spojených s konáním sbírky použít část hrubého výtěžku sbírkyhrubého výtěžku sbírky, která však nesmí převýšit 5 % z celkového hrubého výtěžku za dobu, po kterou byla sbírka konána.
(3)
Nevyčerpá-li právnická osoba veškeré prostředky určené na úhradu nákladů spojených s konáním sbírkynákladů spojených s konáním sbírky podle odstavce 2 v období, za něž podává průběžné vyúčtování, je možné takto ušetřené prostředky použít v dalších obdobích, nejdéle však do doby ukončení sbírky. Převádí-li právnická osoba prostředky na úhradu nákladů spojených s konáním sbírkynákladů spojených s konáním sbírky podle věty první, je povinna při ročním vyúčtování sbírky předložit kumulativní procentuální průměr použitých prostředků za celé období sbírky. Tento průměr nesmí překročit hodnotu 5 % podle odstavce 2.
(4)
Čistý výtěžek sbírkyČistý výtěžek sbírky musí právnická osoba nebo ten, v jehož prospěch byla sbírka konána, použít výhradně ke stanovenému účelu sbírky. K úhradě režijních nákladů lze čistý výtěžek sbírkyčistý výtěžek sbírky v období, za něž se předkládá vyúčtování, použít nejvýše v rozsahu uvedeném v oznámení sbírky.
§ 24
(1)
Kontrolu a dozor nad konáním sbírek provádí příslušný krajský úřad. Ten je oprávněn se kdykoliv v průběhu konání sbírky přesvědčit, zda je sbírka konána v souladu s oznámením a s právními předpisy.
(2)
Koná-li se sbírka na dobu neurčitou nebo na dobu určitou po dobu delší než 1 rok, provádí příslušný krajský úřad každoročně kontrolu průběžného vyúčtování sbírky. Ke kontrole je právnická osoba, která koná sbírku, povinna předložit vyúčtování vždy do 3 měsíců ode dne uvedeného v oznámení podle § 5 odst. 2 písm. h). Tento den nelze po zveřejnění osvědčení změnit. První průběžné vyúčtování může být zpracováno za dobu delší než kalendářní rok, nejdéle však do 18 měsíců ode dne zahájení sbírky.
(3)
Nejpozději do 3 měsíců ode dne ukončení sbírky je právnická osoba povinna předložit příslušnému krajskému úřadu ke kontrole a schválení celkové vyúčtování sbírky. Ve vyúčtování sbírky uvede výši jejího hrubého výtěžku, nákladů spojených s konáním sbírkynákladů spojených s konáním sbírky a čistého výtěžku sbírkyčistého výtěžku sbírky a prokáže, zda a jakým způsobem bylo použito tohoto čistého výtěžku ke stanovenému účelu sbírky a k úhradě jakých režijních nákladů. Zároveň předloží všechny sběrací listiny, včetně potvrzení obecního úřadu o počtu ověřených sběracích listin, nebo jiné doklady o hrubém výtěžku sbírkyhrubém výtěžku sbírky v závislosti na způsobu jejího konání a doklady o nákladech spojených s jejím konáním. Nebyl-li v době kontroly vyúčtování využit čistý výtěžek sbírkyčistý výtěžek sbírky v plném rozsahu, sdělí příslušný krajský úřad právnické osobě termín pro provedení kontroly jeho konečného využití. Právnická osoba je povinna v tomto termínu použít zbytek čistého výtěžku sbírkyčistého výtěžku sbírky k jejímu stanovenému účelu, předložit příslušnému krajskému úřadu konečné vyúčtování sbírky a prokázat mu, jakým způsobem byl použit zbytek čistého výtěžku sbírkyčistého výtěžku sbírky. Pokud není čistý výtěžek sbírkyčistý výtěžek sbírky ke stanovenému účelu využit ani v termínu uvedeném ve sdělení, je příslušný krajský úřad oprávněn rozhodnutím uložit právnické osobě odvedení nepoužité části výtěžku do rozpočtu kraje a rozhodnout o účelu, k němuž bude výtěžek použit, podle tohoto zákona. Rozhodnutí o použití odvedeného zbytku čistého výtěžku sbírkyčistého výtěžku sbírky příslušný krajský úřad zveřejní na své úřední desce.
(4)
Pokud právnická osoba propagovala sbírku, je povinna seznámit veřejnost s vyúčtováním sbírky a jejím využitím způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo alespoň jedním ze způsobů, jakým sbírku propagovala, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 měsíce po schválení vyúčtování příslušným krajským úřadem.
(5)
Povinnost prokázat příslušnému krajskému úřadu, zda a jakým způsobem byl využit čistý výtěžek sbírkyčistý výtěžek sbírky, má na vyžádání příslušného krajského úřadu i ten, v jehož prospěch byla sbírka konána. Zjistí-li příslušný krajský úřad, že poskytnutý čistý výtěžek sbírkyčistý výtěžek sbírky nebyl použit v plném rozsahu, vyzve toho, v jehož prospěch byla sbírka konána, aby ve lhůtě stanovené příslušným krajským úřadem ve výzvě zbývající část čistého výtěžku sbírkyčistého výtěžku sbírky k jejímu stanovenému účelu použil. Pokud není čistý výtěžek sbírkyčistý výtěžek sbírky ke stanovenému účelu využit ani ve lhůtě uvedené ve výzvě, je příslušný krajský úřad oprávněn rozhodnutím uložit tomu, v jehož prospěch byla sbírka konána, odvedení nepoužité části výtěžku do rozpočtu kraje a rozhodnout o účelu, k němuž bude výtěžek použit, podle tohoto zákona. Rozhodnutí o použití odvedeného zbytku čistého výtěžku sbírkyčistého výtěžku sbírky příslušný krajský úřad zveřejní na své úřední desce.
§ 24a
Na čistý výtěžek sbírkyčistý výtěžek sbírky, který nebyl dosud použit pro účel, pro nějž je nebo byla sbírka konána, nelze vést exekuciexekuci a výkon rozhodnutí, s výjimkou exekuceexekuce a výkonu rozhodnutí na rozhodnutí vydaná podle § 20 odst. 3, § 22 odst. 1 a 2 a § 24 odst. 3 a 5.
§ 25
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, v jejíž prospěch byla sbírka konána, se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 23 odst. 4 nevyužije výtěžek sbírky, který obdržela, ke stanovenému účelu sbírky, nebo
b)
v rozporu s § 24 odst. 5 neprokáže, zda a jakým způsobem byl využit čistý výtěžek sbírkyčistý výtěžek sbírky.
(2)
Fyzická osoba pověřená prováděním sbírky se dopustí přestupkupřestupku tím, že nesplní povinnost stanovenou v § 14 odst. 1.
(3)
Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu až do
a)
500 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b),
b)
10 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 2.
§ 25a
(1)
Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
koná sbírku bez oznámení podle § 4 odst. 1,
b)
nesplní oznamovací povinnost podle § 5 odst. 5 nebo § 8 odst. 3 a 5,
c)
zahájí propagaci nebo konání sbírky v rozporu s § 7,
d)
pokračuje v provádění sbírky po dni, kterým sbírka končí podle § 8 odst. 1,
e)
nepředloží sběrací listiny k ověření jejich počtu a náležitostí podle § 10 odst. 2 nebo v rozporu s § 10 odst. 4 nezajistí, aby fyzické osoby jako přispěvatelé ve sběrací listině vyznačily poskytnutý příspěvek a podepsaly se,
f)
nesplní při konání sbírky pokladničkamipokladničkami některou z povinností podle § 11,
g)
nesplní při konání sbírky prodejem předmětů některou z povinností podle § 12 odst. 1 a 2,
h)
nesplní při konání sbírky prodejem vstupenek některou z povinností podle § 13 odst. 1 a 2,
i)
pověří prováděním sbírky fyzickou osobu v rozporu s § 14 odst. 2,
j)
koná sbírku sběracími listinami nebo prodejem předmětů nebo vstupenek v rozporu s § 15,
k)
v rozporu s § 17 neuvede při propagaci sbírky údaj o maximální procentní části čistého výtěžku, ze které mohou být hrazeny režijní náklady,
l)
pokračuje v konání sbírky po změně jejího účelu v rozporu s § 19 odst. 1, 4 nebo 5,
m)
nesplní některou z povinností podle § 20 odst. 1 v případech, kdy nepokračuje v konání sbírky po zániku jejího účelu,
n)
koná sbírku přesto, že podle § 21 odst. 1 nebo 2 bylo rozhodnuto o tom, že sbírku konat nelze, nebo o tom, že její konání je dočasně zastaveno,
o)
v rozporu s § 21 odst. 4 nezveřejní rozhodnutí o tom, že sbírku nelze konat, nebo o tom, že konání sbírky je dočasně zastaveno, anebo o způsobu zveřejnění těchto rozhodnutí neinformuje příslušný krajský úřad,
p)
využije příspěvky získané sbírkou, konanou bez oznámení, v rozporu s rozhodnutím podle § 22 odst. 1,
q)
v rozporu s § 23 odst. 1 nezřídí pro sbírku zvláštní bankovní účet, nebo na tento účet nepřevede hrubý výtěžek sbírkyhrubý výtěžek sbírky anebo neúčtuje o nákladech, výnosech, aktivech a pasivech jednotlivých sbírek tak, aby prokázala soulad účetních záznamů s vyúčtováním sbírky,
r)
v rozporu s § 23 odst. 2 použije na úhradu nákladů spojených s konáním sbírkynákladů spojených s konáním sbírky více jak 5 % hrubého výtěžku sbírkyhrubého výtěžku sbírky,
s)
využije čistý výtěžek sbírkyčistý výtěžek sbírky v rozporu s § 23 odst. 4,
t)
nesplní některou z povinností při vyúčtování sbírky podle § 24.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), e) a j),
b)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), g), h), i) nebo k),
c)
300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), m) nebo o),
d)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), d), l), n), p), q), r), s) nebo t).
(3)
Pravomocné rozhodnutí o přestupku podle odstavce 1 písm. a), l), n), p), q), r), s) nebo t) se zapisuje do evidence přestupků.
§ 25b
Přestupky podle tohoto zákona projednává příslušný krajský úřad, v případě konání sbírky bez oznámení ten krajský úřad, který by byl příslušný podle § 4 odst. 1. Je-li právnickou osobou kraj nebo hlavní město Praha, přestupky projednává ministerstvo.
§ 26
(1)
Koná-li sbírku kraj nebo hlavní město Praha, plní úkoly příslušného krajského úřadu ministerstvo.
(2)
Ministerstvo vede centrální evidenci sbírek. Příslušné krajské úřady oznamují ministerstvu všechny právnické osoby konající sbírku, účel a způsob konání sbírky, název bankybanky a číslo bankovního účtu, na kterém jsou příspěvky shromažďovány, a to ve lhůtě do 14 dnů od zahájení konání sbírky. Ve stejné lhůtě oznamují příslušné krajské úřady ministerstvu všechna rozhodnutí o tom, že sbírku nelze konat podle § 21 odst. 1, nebo o jejím dočasném zastavení podle § 21 odst. 2 anebo o změně účelu sbírky podle § 19.
(3)
Ministerstvo zpřístupní aktuální informace z centrální evidence sbírek na svých internetových stránkách do 14 dnů ode dne přijetí oznámení příslušného krajského úřadu podle odstavce 2.
§ 27
Výkon působnosti podle tohoto zákona obecními úřady a krajskými úřady náleží do přenesené působnosti příslušných územních samosprávných celků.
§ 28
(1)
Správní řízení o povolení sbírky zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona. Za den oznámení sbírky se považuje den, kterým tento zákon nabyl účinnosti.
(2)
Sbírky povolené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a konané i po tomto dni se považují za sbírky podle tohoto zákona, nejpozději však po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3)
Pro sbírky povolené a ukončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona platí dosavadní právní předpisy.
§ 30
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se zákon č. 37/1973 Sb., o veřejných sbírkách a o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 202/1990 Sb.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 68/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony na úseku všeobecné vnitřní správy, ve znění pozdějších předpisů
§ 31
V zákoně č. 68/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony na úseku všeobecné vnitřní správy, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 301/2000 Sb., se čl. III zrušuje.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
§ 33
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 7a větě první se slovo „pouze“ zrušuje a za slova „až c)“ se vkládají slova „včetně úroků na běžném účtu, které podle podmínek banky jsou určeny k podnikání poplatníka [§ 8 odst. 1 písm. g)]“.
2.
V § 8 odst. 1 písm. g) větě první se za slovo „účtech“ vkládají slova „s výjimkou podle § 7a“.
3.
V § 15 odst. 8 a v § 20 odst. 8 se za slovem „obcím“ spojka „a“ nahrazuje čárkou a za slova „právnickým osobám se sídlem na území České republiky“ se vkládají slova „, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona,14e) a to“.
Poznámka pod čarou č. 14e) zní:
„14e)
Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách).“.
4.
V § 19 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno z), které zní:
„z)
úrokové příjmy plynoucí z prostředků veřejné sbírky14e) pořádané k účelům vymezeným v § 15 odst. 8 a § 20 odst. 8.“.
5.
V § 38l odst. 1 písmeno g) zní:
„g)
potvrzením příjemce daru nebo pořadatele veřejné sbírky14e) o jeho výši a účelu podle § 15 odst. 8,“.
6.
V § 38n odst. 2 se na konci věty první doplňují tato slova: „, avšak daňová ztráta vzniklá a vyměřená poplatníkovi zaniklému bez provedení likvidace nepřechází na jeho právního nástupce“.
§ 34
Přechodná ustanovení
U poplatníků uvedených v § 17 odst. 3, u kterých byl konkurs prohlášen do 31. prosince 2000 a nebyl do tohoto data zrušen, jsou příjmy plynoucí ze zpeněžování konkursní podstaty uskutečněné do 31. prosince 2000 osvobozeny od daně. Při stanovení základu daně za období od prohlášení konkursu do 31. prosince 2001 nebo do dne zrušení konkursu, byl-li konkurs zrušen v průběhu roku 2001, se vychází z hospodářského výsledku vykázaného za období od prohlášení konkursu do 31. prosince 2001 nebo do dne zrušení konkursu, byl-li konkurs zrušen v průběhu roku 2001. Daňová povinnost se stanoví a daňové přiznání podává za období od prohlášení konkursu do 31. prosince 2001 nebo do dne zrušení konkursu, byl-li konkurs zrušen v průběhu roku 2001.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
§ 35
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností.
2a)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
3)
§ 2 odst. 3 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.
4)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
5)
Trestní řád. |
Zákon č. 119/2001 Sb. | Zákon č. 119/2001 Sb.
Zákon, kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí
Vyhlášeno 3. 4. 2001, datum účinnosti 1. 5. 2001, částka 48/2001
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Vymezení pojmů
* Srážky ze mzdy a jiných příjmů
* § 3 - (1) Při exekucích souběžně postihujících nárok povinného na mzdu se uspokojují pohledávky oprávněných podle svého pořadí.
* § 4 - (1) Požádá-li o to plátce mzdy, oprávněný nebo povinný, soud usnesením rozhodne, jaká částka má být v příslušném výplatním období ze mzdy povinného sražena a kolik z ní připadne na každou vymáhanou pohledávku.
* § 5 - (1) Provádí-li srážky ze mzdy povinného několik plátců mzdy, soud na návrh plátce mzdy, oprávněného nebo povinného usnesením rozhodne, jakou část základní částky nemá jednotlivý plátce mzdy ze mzdy povinného srážet. Kdyby příjem povinného nedosahoval u něk
* § 6 - K řízení a rozhodnutí podle § 4 a 5 je příslušný obecný soud povinného.
* § 6a - Je-li mzda povinného souběžně postižena nejméně čtyřmi exekucemi, použije se § 279 odst. 4 až 7 občanského soudního řádu přiměřeně.
* § 7 - (1) Ustanovení § 3 až 6a se použijí i při exekucích postihujících souběžně jiný příjem povinného, jde-li o příjem, který podléhá exekuci srážkami ze mzdy.4)
* Přikázání pohledávky
* § 8 - (1) Při exekucích souběžně postihujících pohledávku povinného z účtu u banky, pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva (dále jen „peněžní ústav“) se uspokojují pohledávky oprávněných podle svého pořadí § 304b odst. 2 věta první, § 304
* § 9 - (1) Peněžní ústav může částku, na niž se vztahují nařízení exekucí souběžně postihující pohledávku povinného z účtu, odevzdat soudu, který ji rozvrhne mezi jednotlivé oprávněné a sám provede výplatu. Peněžní ústav je povinen zaslat tuto částku soudu, jestl
* § 10 - Ustanovení § 8 a 9 platí obdobně při exekucích souběžně postihujících jiné peněžité pohledávky povinného nebo jeho jiná majetková práva.
* Prodej movitých věcí
* § 11 - (1) Postihují-li exekuce souběžně stejnou movitou věc povinného, provede se ta exekuce, v níž byla tato věc nejdříve sepsána; řízení v ostatních exekucích se ohledně této věci dnem právní moci jejich nařízení přerušují.
* § 12 - (1) Oprávněný z exekuce, v níž bylo řízení podle § 11 přerušeno, může se svou pohledávkou přistoupit do prováděné exekuce jako další oprávněný. V této exekuci má právo na uspokojení své pohledávky před jinými věřiteli dlužníka, byla-li pohledávka zajištěna
* § 13 - Ustanovení § 11 a 12 se použijí i ohledně hotových peněz a věcí, u nichž nedochází k prodeji.5)
* Prodej nemovitostí
* § 14 - (1) Postihují-li exekuce souběžně stejné nemovitosti povinného, provede se ta exekuce, která byla nejdříve nařízena; řízení v ostatních exekucích se ohledně této věci dnem právní moci jejich nařízení přerušují.
* § 15 - (1) Oprávněný z exekuce, v níž bylo řízení podle § 14 přerušeno, může svou pohledávku přihlásit do prováděné exekuce k uspokojení z rozdělované podstaty nejpozději do zahájení dražebního jednání. Skupina a pořadí, které pohledávka má v exekuci, v níž bylo
* § 15a - (1) Neučiní-li orgán, který exekuci provádí, i přes výzvu oprávněného z přerušené exekuce bezdůvodně po dobu delší než 3 měsíce úkon směřující k dražbě nemovitosti, může se oprávněný z přerušené exekuce domáhat toho, aby byla prováděna exekuce, jejíž naříz
* § 15b - Správa nemovitosti
* § 16 - Prodej podniku
* § 16a - (1) Postihují-li exekuce souběžně stejný podnik povinného, provede se ta exekuce, která byla nejdříve nařízena; řízení v ostatních exekucích se ohledně této věci dnem právní moci jejich nařízení přerušují.
* Společná a závěrečná ustanovení
* § 17 - (1) Účastníky řízení podle tohoto zákona jsou oprávnění ze všech exekucí, jimiž jsou souběžně postiženy tytéž věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty povinného, a povinný.
* § 18 - Bylo-li řízení o exekuci přerušeno podle tohoto zákona, vyrozumí o tom účastníky řízení a poučí je o jejich právech ten orgán, který exekuci provádí.
* § 19 - Po dobu přerušení řízení podle tohoto zákona se neprovádějí úkony exekuce a neběží lhůty. Jestliže se v řízení pokračuje, počínají lhůty běžet znovu.
* § 20 - Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při provádění exekucí, jimiž jsou souběžně postiženy tytéž věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty povinného, podle právních předpisů, jimiž se řídí jejich nařízení.
* § 21 - Na řízení a rozhodování podle tohoto zákona se přiměřeně použijí ustanovení občanského soudního řádu.
* § 22 - Podle tohoto zákona se postupuje i u těch exekucí, které byly nařízeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Účinky úkonů provedených před účinností zákona zůstávají zachovány.
* § 23 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 2001.
Aktuální znění od 1. 10. 2024 (252/2024 Sb.)
119
ZÁKON
ze dne 22. února 2001,
kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje postup soudů, soudních exekutorů, správců daněsprávců daně a orgánů veřejné správy při provádění exekucíexekucí v případě, jsou-li exekucemiexekucemi nařízenými soudem, správcem daněsprávcem daně nebo orgánem veřejné správy nebo zahájenými u soudního exekutora souběžně postiženy tytéž věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
exekucíexekucí výkon rozhodnutí nařizovaný a prováděný soudem podle zvláštního právního předpisu1), exekuceexekuce vedená soudním exekutorem podle zvláštního právního předpisu1a), daňová exekuceexekuce nařizovaná a prováděná správcem daněsprávcem daně podle zvláštního právního předpisu2) a exekuceexekuce nařizovaná a prováděná správním orgánem podle zvláštního právního předpisu3),
b)
oprávněným ten, jehož pohledávka se exekucíexekucí vymáhá,
c)
povinným ten, proti němuž je exekuceexekuce nařízena a prováděna,
d)
správcem daněsprávcem daně ten, kdo nařizuje a provádí exekuciexekuci podle daňového řádu,
e)
nařízením exekucenařízením exekuce vydání rozhodnutí, jímž soud nařídil výkon rozhodnutí, vydání vyrozumění o zahájení exekuceexekuce, vydání exekučního příkazuexekučního příkazu správcem daněsprávcem daně nebo správním orgánem.
Srážky ze mzdy a jiných příjmů
§ 3
(1)
Při exekucíchexekucích souběžně postihujících nárok povinného na mzdu se uspokojují pohledávky oprávněných podle svého pořadí.
(2)
Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, exekuční příkaz soudního exekutora o provádění srážek ze mzdy, exekuční příkaz správce daněsprávce daně k provedení srážek ze mzdy nebo příkaz k provedení srážek ze mzdy vydaný orgánem veřejné správy. Byla-li téhož dne plátci mzdy doručena rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.
§ 4
(1)
Požádá-li o to plátce mzdy, oprávněný nebo povinný, soud usnesením rozhodne, jaká částka má být v příslušném výplatním období ze mzdy povinného sražena a kolik z ní připadne na každou vymáhanou pohledávku.
(2)
Nebylo-li rozhodnuto podle odstavce 1, může plátce mzdy zaslat částku sraženou ze mzdy povinného soudu, který ji rozvrhne mezi jednotlivé oprávněné a sám provede výplatu. Plátce mzdy je povinen zaslat sraženou částku soudu, jestliže mu to na žádost některého z oprávněných nařídí soud, který pak sám provede výplatu.
§ 5
(1)
Provádí-li srážky ze mzdy povinného několik plátců mzdy, soud na návrh plátce mzdy, oprávněného nebo povinného usnesením rozhodne, jakou část základní částky nemá jednotlivý plátce mzdy ze mzdy povinného srážet. Kdyby příjem povinného nedosahoval u některého plátce mzdy ani stanovené části základní částky, je plátce mzdy povinen oznámit to soudu; soud pak znovu usnesením rozhodne, jakou část základní částky má jednotlivý plátce mzdy srážet.
(2)
Provádí-li srážky ze mzdy povinného několik plátců mzdy zároveň, zašlou srážky soudu. Soud prověří, zda celkově sražená částka nepřevyšuje pohledávky všech oprávněných. Nepřevyšuje-li je, vyplatí jednotlivým oprávněným na ně připadající část ze sražené částky. Převyšuje-li je, vyplatí soud ze sražené částky oprávněným tolik, kolik odpovídá jejich pohledávkám, a zbytek vrátí povinnému.
§ 6
K řízení a rozhodnutí podle § 4 a 5 je příslušný obecný soud povinného.
§ 6a
Je-li mzda povinného souběžně postižena nejméně čtyřmi exekucemiexekucemi, použije se § 279 odst. 4 až 7 občanského soudního řádu přiměřeně.
§ 7
(1)
Ustanovení § 3 až 6a se použijí i při exekucíchexekucích postihujících souběžně jiný příjem povinného, jde-li o příjem, který podléhá exekuciexekuci srážkami ze mzdy.4)
(2)
Má-li povinný vedle nároku na mzdu též nárok na jiný příjem uvedený v odstavci 1, postupuje se tak, jako by šlo o několik mezd.
Přikázání pohledávky
§ 8
(1)
Při exekucíchexekucích souběžně postihujících pohledávku povinného z účtu u bankybanky, pobočky zahraniční bankybanky nebo spořitelního a úvěrního družstva (dále jen „peněžní ústav“) se uspokojují pohledávky oprávněných podle svého pořadí § 304b odst. 2 věta první, § 304b odst. 5 věta druhá, § 304c odst. 1 věta pátá, § 304c odst. 1 věta poslední, § 304d odst. 4, § 307 odst. 3 věta třetí a § 309 odst. 3 občanského soudního řádu se použijí přiměřeně..
(2)
Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, exekuční příkaz soudního exekutora, exekuční příkaz správce daněsprávce daně nebo příkaz příslušného orgánu veřejné správy. Byla-li téhož dne peněžnímu ústavu doručena rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uhradí se poměrně.
§ 9
(1)
Peněžní ústav může částku, na niž se vztahují nařízení exekucínařízení exekucí souběžně postihující pohledávku povinného z účtu, odevzdat soudu, který ji rozvrhne mezi jednotlivé oprávněné a sám provede výplatu. Peněžní ústav je povinen zaslat tuto částku soudu, jestliže mu to na žádost některého z oprávněných nařídí soud.
(2)
K řízení a rozhodnutí podle odstavce 1 je příslušný obecný soud povinného.
§ 10
Ustanovení § 8 a 9 platí obdobně při exekucíchexekucích souběžně postihujících jiné peněžité pohledávky povinného nebo jeho jiná majetková práva.
Prodej movitých věcí
§ 11
(1)
Postihují-li exekuceexekuce souběžně stejnou movitou věc povinného, provede se ta exekuceexekuce, v níž byla tato věc nejdříve sepsána; řízení v ostatních exekucíchexekucích se ohledně této věci dnem právní moci jejich nařízení přerušují.
(2)
V řízení o exekuciexekuci přerušené podle odstavce 1 lze pokračovat jen tehdy, jestliže v exekuciexekuci, v níž byla věc dříve sepsána, nebyla do jejího pravomocného skončení tato věc prodána a ani jinak použita k uspokojení oprávněného nebo jestliže ještě před jejím pravomocným skončením byla z této exekuceexekuce vyloučena a jestliže vymáhaná pohledávka dosud nezanikla. Z více exekucíexekucí přerušených podle odstavce 1 se pokračuje v té, v níž byla věc sepsána dříve.
(3)
Byla-li táž movitá věc sepsána ve více exekucíchexekucích tentýž den, rozhodne obecný soud povinného, která z těchto exekucíexekucí se provede.
§ 12
(1)
Oprávněný z exekuceexekuce, v níž bylo řízení podle § 11 přerušeno, může se svou pohledávkou přistoupit do prováděné exekuceexekuce jako další oprávněný. V této exekuciexekuci má právo na uspokojení své pohledávky před jinými věřiteli dlužníka, byla-li pohledávka zajištěna zadržovacím právem k prodávané věci; jinak se uspokojení jeho pohledávky provede podle pořadí.
(2)
Pořadí pohledávky dalšího oprávněného, která byla zajištěna zástavním právem nebo zajišťovacím převodem práva k prodávané věci, se řídí dnem vzniku těchto práv; jinak se řídí dnem, kdy byla věc ve prospěch pohledávky sepsána. Byla-li téhož dne sepsána věc ve prospěch více pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li výtěžek prodeje k jejich úplnému uspokojení, uspokojí se tyto pohledávky poměrně.
§ 13
Ustanovení § 11 a 12 se použijí i ohledně hotových peněz a věcí, u nichž nedochází k prodeji.5)
Prodej nemovitostí
§ 14
(1)
Postihují-li exekuceexekuce souběžně stejné nemovitostinemovitosti povinného, provede se ta exekuceexekuce, která byla nejdříve nařízena; řízení v ostatních exekucíchexekucích se ohledně této věci dnem právní moci jejich nařízení přerušují.
(2)
Pořadí nařízení exekucenařízení exekuce podle odstavce 1 se řídí dnem, kdy příslušnému katastrálnímu úřadu
a)
bylo doručeno usnesení, jímž soud nařídil výkon rozhodnutí prodejem nemovitostínemovitostí,
b)
byl doručen exekuční příkaz vydaný soudním exekutorem,
c)
byl doručen exekuční příkaz vydaný správcem daněsprávcem daně.
(3)
V řízení o exekuciexekuci přerušené podle odstavce 1 lze pokračovat jen tehdy, jestliže v dříve nařízené exekuciexekuci nebyly do jejího pravomocného skončení nemovitostinemovitosti prodány a jestliže vymáhaná pohledávka dosud nezanikla. Z více exekucíexekucí přerušených podle odstavce 1 se pokračuje v té, která byla nařízena dříve.
(4)
Jestliže ohledně týchž nemovitostínemovitostí bylo více exekucíexekucí nařízeno tentýž den, rozhodne obecný soud povinného, která z těchto exekucíexekucí se provede.
(5)
Účinky dalších nařízení výkonů rozhodnutí a exekučních příkazůexekučních příkazů v rozsahu týkající se vydražené nemovitostinemovitosti zanikají, nejde-li o rozhodnutí, kterým bylo zřízeno zástavní právo, jestliže
a)
usnesení o příklepu nebo usnesení o předražku nabylo právní moci a
b)
vydražitel doplatil nejvyšší podání nebo doplatil částku nejvyššího předražku,
a to ke dni skutečnosti, která nastala později.
§ 15
(1)
Oprávněný z exekuceexekuce, v níž bylo řízení podle § 14 přerušeno, může svou pohledávku přihlásit do prováděné exekuceexekuce k uspokojení z rozdělované podstaty nejpozději do zahájení dražebního jednání. Skupina a pořadí, které pohledávka má v exekuciexekuci, v níž bylo řízení podle § 14 přerušeno, mu při rozvrhu rozdělované podstaty v prováděné exekuciexekuci zůstává zachováno.
(2)
V rozvrhu uspokojí orgán, který provádí exekuciexekuci, i účelně vynaložené výdaje jiného orgánu, který postihl tutéž nemovitostnemovitost exekucíexekucí přerušenou podle § 14. Hotové výdaje podle věty první se uspokojují ve stejné skupině, v níž je uspokojována pohledávka oprávněného v přerušené exekuciexekuci, a lze je uspokojit pouze tehdy, dojde-li k uspokojení pohledávky tohoto oprávněného.
§ 15a
(1)
Neučiní-li orgán, který exekuciexekuci provádí, i přes výzvu oprávněného z přerušené exekuceexekuce bezdůvodně po dobu delší než 3 měsíce úkon směřující k dražbě nemovitostinemovitosti, může se oprávněný z přerušené exekuceexekuce domáhat toho, aby byla prováděna exekuceexekuce, jejíž nařízení navrhl.
(2)
Usnesení podle odstavce 1 vydá soud, v jehož obvodu je nemovitostnemovitost. Účastníky řízení jsou navrhovatel a účastníci exekuceexekuce, která je prováděna. Právo podat odvolání má také orgán, jehož exekuceexekuce je prováděna, a orgán, který má v provádění pokračovat. Těmto orgánům soud doručí usnesení do vlastních rukou. Právní mocí usnesení podle odstavce 1 se přerušuje původně prováděná exekuceexekuce.
(3)
Orgán, který provádí exekuciexekuci, může po výzvě podle odstavce 1 tuto exekuciexekuci přerušit. Rozhodnutí se doručí oprávněnému, který podal výzvu, a orgánu, který prováděl exekuciexekuci přerušenou podle § 14 odst. 1, která byla nařízena na návrh tohoto oprávněného. Po právní moci rozhodnutí o přerušení exekuceexekuce podle věty první pokračuje v provádění exekuceexekuce orgán, který vedl exekuciexekuci přerušenou podle § 14 odst. 1, která byla nařízena na návrh oprávněného, jenž podal výzvu.
(4)
Rozhodl-li orgán, který provádí exekuciexekuci, o přerušení této exekuceexekuce podle odstavce 3 věty první po podání návrhu oprávněného z exekuceexekuce přerušené podle § 14 odst. 1 na provádění exekuceexekuce, jejíž nařízení navrhl, soud řízení podle odstavce 2 zastaví.
§ 15b
Správa nemovitosti
(1)
Ustanovení § 14 platí obdobně při exekucíchexekucích správou nemovitostinemovitosti souběžně postihujících stejnou nemovitostnemovitost.
(2)
Oprávněný z exekuceexekuce, v níž bylo řízení přerušeno, má postavení dalšího oprávněného v prováděné exekuciexekuci, pokud se přihlásí, a to dnem, kdy takový návrh došel.
§ 16
Prodej podniku
(1)
Ode dne uvedeného v § 16a odst. 2 se přerušují již nařízené exekuceexekuce, které postihují věci, práva a jiné majetkové hodnoty patřící k podniku. Oprávnění z těchto exekucíexekucí mají jako věřitelé povinného právo na uspokojení z rozdělované podstaty, aniž by museli vymáhanou pohledávku přihlásit; to platí i tehdy, jestliže vymáhaná pohledávka nepatří k podniku.
(2)
ExekuceExekuce, kterými byly postiženy věci, práva a jiné majetkové hodnoty patřící k podniku, nařízené po dni uvedeném v § 16a odst. 2 nelze až do skončení řízení před soudem nebo soudním exekutorem provést. Možnost oprávněných z těchto exekucíexekucí přihlásit svou pohledávku podle zvláštního právního předpisu není dotčena.6)
(3)
Byla-li exekuceexekuce postihující věci, práva a jiné majetkové hodnoty patřící k podniku provedena dříve, než se ten, kdo exekuciexekuci provádí, dozvěděl o nařízení exekucenařízení exekuce prodejem podniku, zůstávají účinky provedené exekuceexekuce zachovány.
(4)
Nebyla-li pohledávka oprávněných uvedených v odstavcích 1 a 2 uspokojena při rozvrhu rozdělované podstaty získané prodejem podniku, pokračuje se po pravomocném skončení výkonu rozhodnutí (exekuceexekuce) prodejem podniku v řízení; v případě, že podnik byl prodán v dražbě a že jde o pohledávku patřící k podniku, nastupuje do řízení na místo povinného vydražitel.
§ 16a
(1)
Postihují-li exekuceexekuce souběžně stejný podnik povinného, provede se ta exekuceexekuce, která byla nejdříve nařízena; řízení v ostatních exekucíchexekucích se ohledně této věci dnem právní moci jejich nařízení přerušují.
(2)
Pořadí nařízení exekucenařízení exekuce podle odstavce 1 se řídí dnem, kdy příslušnému rejstříkovému soudu nebo orgánu, který vede jiný rejstřík, v němž je povinný zapsán
a)
bylo doručeno usnesení, jímž soud nařídil výkon rozhodnutí prodejem podniku,
b)
byl doručen exekuční příkazexekuční příkaz vydaný soudním exekutorem, nebo
c)
byl doručen exekuční příkazexekuční příkaz vydaný správcem daněsprávcem daně.
(3)
V řízení o exekuciexekuci přerušené podle odstavce 1 lze pokračovat jen tehdy, jestliže v dříve nařízené exekuciexekuci nebyl do jejího pravomocného skončení podnik prodán a jestliže vymáhaná pohledávka dosud nezanikla. Z více exekucíexekucí přerušených podle odstavce 1 se pokračuje v té, která byla nařízena dříve.
(4)
Jestliže ohledně téhož podniku bylo více exekucíexekucí nařízeno tentýž den, rozhodne obecný soud povinného, která z těchto exekucíexekucí se provede.
(5)
Ustanovení § 15 platí při exekuciexekuci prodejem podniku obdobně.
Společná a závěrečná ustanovení
§ 17
(1)
Účastníky řízení podle tohoto zákona jsou oprávnění ze všech exekucíexekucí, jimiž jsou souběžně postiženy tytéž věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty povinného, a povinný.
(2)
Jde-li o práva a povinnosti plátce mzdy povinného, peněžního ústavu nebo jiného dlužníka povinného, jsou účastníky řízení také tyto osoby.
§ 18
Bylo-li řízení o exekuciexekuci přerušeno podle tohoto zákona, vyrozumí o tom účastníky řízení a poučí je o jejich právech ten orgán, který exekuciexekuci provádí.
§ 19
Po dobu přerušení řízení podle tohoto zákona se neprovádějí úkony exekuceexekuce a neběží lhůty. Jestliže se v řízení pokračuje, počínají lhůty běžet znovu.
§ 20
Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při provádění exekucíexekucí, jimiž jsou souběžně postiženy tytéž věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty povinného, podle právních předpisů, jimiž se řídí jejich nařízení.
§ 21
Na řízení a rozhodování podle tohoto zákona se přiměřeně použijí ustanovení občanského soudního řádu.
§ 22
Podle tohoto zákona se postupuje i u těch exekucíexekucí, které byly nařízeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Účinky úkonů provedených před účinností zákona zůstávají zachovány.
§ 23
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
1a)
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.
4)
§ 299 občanského soudního řádu.
5)
§ 333, 334 a 334a občanského soudního řádu.
6)
§ 338s občanského soudního řádu. |
Zákon č. 120/2001 Sb. | Zákon č. 120/2001 Sb.
Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů
Vyhlášeno 3. 4. 2001, datum účinnosti 1. 5. 2001, částka 48/2001
* ČÁST PRVNÍ - EXEKUČNÍ ŘÁD (§ 1 — § 132)
* ČÁST PÁTÁ - Změna občanského soudního řádu (§ 136 — § 136)
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o bankách (§ 138 — § 138)
* ČÁST OSMÁ - Změna živnostenského zákona (§ 139 — § 139)
* ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o užívání státního znaku, státní vlajky a ostatních symbolů České republiky (§ 143 — § 143)
* ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o notářích a jejich činnosti (§ 144 — § 144)
* ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o advokacii (§ 145 — § 145)
* ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (§ 146 — § 146)
* ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o daních z příjmů (§ 150 — § 150)
* ČÁST DVACÁTÁ - ÚČINNOST (§ 151 — § 151) č. 1 k zákonu č. 120/2001 Sb. č. 2 k zákonu č. 120/2001 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (250/2023 Sb., 462/2023 Sb., 438/2024 Sb.)
120
ZÁKON
ze dne 28. února 2001
o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
EXEKUČNÍ ŘÁD
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
(1)
Soudní exekutor (dále jen „exekutor“) je fyzická osoba splňující předpoklady podle tohoto zákona, kterou stát pověřil exekutorským úřadem.
(2)
V rámci pověření exekutorským úřadem exekutor provádí nucený výkon exekučních titulů včetně zřizování exekutorského zástavního práva (dále jen „exekuční činnost“) a další činnost podle tohoto zákona.
§ 2
(1)
Exekutor vykonává exekuční činnost nezávisle. Při výkonu exekuční činnosti je vázaný jen Ústavou České republiky, zákony, jinými právními předpisy a rozhodnutími soudu vydanými v řízení o výkonu rozhodnutí a exekučním řízení.
(2)
Exekutor je povinen vykonávat svědomitě své povolání a při jeho výkonu a v občanském životě se zdržet všeho, co by mohlo narušit důstojnost exekutorského povolání nebo ohrozit důvěru v nezávislý, nestranný a spravedlivý výkon exekuční činnosti.
§ 3
(1)
Exekutor vykonává exekuční a další činnost za úplatu.
(2)
Činnost exekutora je neslučitelná s jinou výdělečnou činností s výjimkou správy vlastního majetku. Exekutor však může vykonávat i za úplatu činnost vědeckou, publikační, pedagogickou, tlumočnickou, znaleckou, uměleckou a činnost v poradních orgánech vlády, ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy a v orgánech samosprávy.
§ 4
(1)
Označení „soudní exekutor“ nebo „exekutorský úřad“, od nich odvozené tvary slov, ani označení způsobilé vyvolat nebezpečí záměny s uvedenými označeními není oprávněn použít ten, kdo neprovádí na základě zákona nucený výkon exekučních titulů.
(2)
Ten, kdo neprovádí na základě zákona nucený výkon exekučních titulů, není oprávněn označovat svoji činnost jako „výkon rozhodnutí“, „exekuciexekuci“ nebo „exekuční činnost“, tvary slov od nich odvozené, ani označení způsobilé přivodit nebezpečí záměny s uvedenými označeními.
§ 5
(1)
Exekutor může zaměstnávat zaměstnance.
(2)
Na základě písemného pověření uděleného exekutorem mohou jeho zaměstnanci vykonávat úkony exekuční činnosti a další činnosti za podmínek a v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
(3)
Na pracovní poměr zaměstnanců exekutora se vztahuje zvláštní právní předpis.2)
§ 6
Orgánem samosprávy exekutorů je Exekutorská komora České republiky (dále jen „Komora“).
§ 7
(1)
Státní dohled nad exekuční činností, nad činností exekutora podle § 74 odst. 1 písm. c) a § 76a, nad nakládáním se zvláštním účtem podle § 46 odst. 5 a § 75 odst. 2 a nad nakládáním s prostředky na zvláštním účtu vykonává Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“). Ministerstvo provádí státní dohled z vlastního podnětu nebo na základě písemných podnětů právnických nebo fyzických osob.
(2)
Ministerstvo při výkonu státního dohledu prověřuje zákonnost postupu soudního exekutora, dodržování kancelářského řádu a plynulost a délku exekučního řízení.
(3)
Ministerstvo je při výkonu státního dohledu oprávněno
a)
provádět pravidelné kontroly exekutorských úřadů,
b)
nahlížet do spisů, listin a evidenčních pomůcek exekutora, pořizovat si z nich výpisy a kopie,
c)
požadovat ve lhůtě, kterou stanoví, písemné vyjádření exekutora k věci, která je předmětem státního dohledu,
d)
požadovat ústní vysvětlení exekutora, popřípadě jeho zaměstnance k věci, která je předmětem státního dohledu, pokud písemné vyjádření podle písmene c) není nutné nebo je nedostatečné,
e)
vstupovat do prostor exekutorského úřadu,
f)
nahlížet do listin a informačních systémů exekutora, které obsahují údaje o nakládání se zvláštním účtem podle § 46 odst. 5 nebo podle § 75 odst. 2 anebo o nakládání s prostředky na zvláštním účtu, pořizovat si z nich výpisy a kopie.
(4)
Exekutor je povinen ministerstvu při výkonu státního dohledu poskytnout požadovanou součinnost tím, že
a)
zašle ve lhůtě stanovené ministerstvem kopie požadovaných listin, kopii spisu nebo údaje podle odstavce 3 písm. f), případně na dobu nezbytně nutnou spis,
b)
poskytne písemné vyjádření podle odstavce 3 písm. c),
c)
na předvolání se dostaví k podání ústního vysvětlení podle odstavce 3 písm. d).
(5)
Komora vykonává dohled nad činností exekutora, nad řízením činnosti exekutorského úřadu a nad dodržováním povinností stanovených exekutorovi zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Pro výkon dohledu platí obdobně odstavce 3 a 4.
(6)
Státní dohled nad exekuční činností a nad činností podle § 74 odst. 1 písm. c) vykonává rovněž předseda okresního soudu, do jehož obvodu je exekutor jmenován; jde-li o státní dohled v jednotlivé věci, též předseda soudu příslušného podle § 45 (dále jen „exekuční soud“). Pro výkon státního dohledu předsedou okresního soudu se použijí obdobně odstavce 2 až 4. Předseda okresního soudu provádí státní dohled i na základě písemných podnětů právnických nebo fyzických osob. Předseda okresního soudu může pověřit výkonem státního dohledu místopředsedu soudu. Jednotlivými úkony při výkonu státního dohledu může předseda okresního soudu pověřit vyššího soudního úředníka.
§ 7a
(1)
Drobné nedostatky v exekuční a další činnosti exekutora, drobné nedostatky v činnosti exekutorského kandidáta (dále jen „kandidát“) nebo exekutorského koncipienta (dále jen „koncipient“) nebo drobné poklesky v chování ministerstvo, Komora nebo předseda okresního soudu exekutorovi, kandidátovi nebo koncipientovi písemně vytkne.
(2)
Neprokáže-li se, že exekutor provedl veškerá opatření, která lze po něm spravedlivě požadovat při řízení exekutorského úřadu podle § 13 odst. 1, vytkne ministerstvo, Komora nebo předseda okresního soudu exekutorovi i drobné nedostatky v činnosti nebo drobné poklesky v chování jeho zaměstnanců.
§ 7b
(1)
Ten, kdo uložil výtku exekutorovi, ji doručí též dalším orgánům, které jsou oprávněny tomuto exekutorovi výtku uložit.
(2)
Exekutor může proti výtce podat do 30 dnů od jejího doručení námitky podle zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů.
(3)
Námitky proti výtce může ve prospěch i v neprospěch exekutora podat též ministerstvo a předseda okresního soudu, pokud se jim výtka doručuje. Lhůta podle odstavce 2 se počítá od doručení výtky ministerstvu nebo předsedovi okresního soudu.
(4)
Žaloba proti výtce uložené exekutorovi není přípustná.
§ 8
Ministr spravedlnosti (dále jen „ministr“)
a)
odvolává a na návrh Komory jmenuje exekutory,
b)
po projednání s Komorou určuje počet exekutorských úřadů v obvodu každého okresního soudu a zřizuje a ruší exekutorské úřady; zrušit lze pouze exekutorský úřad, který nebyl obsazen nebo byl uvolněn,
c)
může rozhodnout o výměně sídla exekutorů, kteří byli jmenováni do obvodu různých okresních soudů, a to na návrh Komory a se souhlasem těchto exekutorů; výměnou sídla exekutorů není dotčeno pověření podle § 43a,
d)
jmenuje jednu třetinu členů zkušební komise a dvě třetiny členů kárné komise z řad soudců,
e)
vyhlašuje výběrové řízení za podmínek stanovených v § 10 odst. 6 a 7 a podává návrh na členy výběrové komise podle § 115a odst. 1.
§ 8a
(1)
Komora je povinna do 30 dnů předložit ministerstvu veškeré stavovské předpisy přijaté jejími orgány. Tím není dotčeno ustanovení § 110 odst. 8.
(2)
Má-li ministr za to, že stavovský předpis Komory je v rozporu se zákonem, je oprávněn podat ve lhůtě dvou měsíců od jeho přijetí návrh na jeho přezkoumání soudem.
§ 8b
Komora na požádání zašle neprodleně ministerstvu stejnopis aktu Komory, jakož i související listiny.
§ 8c
(1)
Odporuje-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření Komory zákonu nebo jinému právnímu předpisu a nejde-li o stavovský předpis, může ministerstvo takový akt Komory zrušit. Rozklad nemá odkladný účinek.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije v případě porušení právních předpisů občanského, obchodního, rodinného nebo pracovního práva. Dále se ustanovení odstavce 1 nepoužije na rozhodnutí a jiné úkony Komory učiněné podle správního řádu nebo podle zákona o správě daní a poplatků.
§ 8d
(1)
Poruší-li Komora opakovaně závažným způsobem povinnost stanovenou jí zákonem, může ministr rozhodnout o nucené správě Komory. Proti rozhodnutí o nucené správě nelze podat rozklad. Prvním úkonem v řízení o zavedení nucené správy může být vydání rozhodnutí o nucené správě Komory. Ministr může rozhodnutí o nucené správě Komory změnit.
(2)
Dnem, kdy rozhodnutí o nucené správě Komory nabude právní moci, se v rozsahu stanoveném v tomto rozhodnutí pozastavuje výkon funkce orgánů Komory, vyjma podání žaloby k soudu proti tomuto rozhodnutí. Rozhodování o věcech náležejících do působnosti orgánů Komory tímto okamžikem přechází v rozsahu, v němž byl výkon jejich funkce pozastaven, na ministerstvo. Ministerstvo v těchto věcech jedná jménem Komory navenek v rozsahu stanoveném v rozhodnutí o nucené správě Komory.
(3)
Pokud nebyl výkon funkce orgánů Komory pozastaven nebo v rozsahu, v němž nebyl pozastaven, mohou tyto orgány ve věcech náležejících do jejich působnosti rozhodovat pouze se souhlasem ministerstva, jinak je takové rozhodnutí neplatné. Ve věcech, v nichž ministerstvo nejedná jménem Komory navenek, může Komora právně jednat jen se souhlasem ministerstva, jinak jsou taková právní jednání neplatná. Věta první a druhá se nevztahují na podání žaloby k soudu proti rozhodnutí o zavedení nucené správy Komory.
(4)
Náklady spojené s výkonem nucené správy hradí ministerstvo.
(5)
Nucená správa končí doručením rozhodnutí ministra o jejím ukončení, nejpozději uplynutím 3 let od jejího zavedení. Na nejbližším jednání sněmu podá ministerstvo zprávu o výkonu nucené správy a o stavu hospodaření a majetku Komory.
HLAVA II
EXEKUTOR
Díl 1
Exekutor a exekutorský úřad
§ 9
(1)
Exekutorem může být jmenován občan České republiky, který
a)
je plně svéprávný,
b)
získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo
1.
v magisterském studijním programu právo a právní věda studiem na vysoké škole v České republice28), nebo
2.
studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu29), a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu právo a právní věda v oboru právo na vysoké škole v České republice,
c)
je bezúhonný,
d)
vykonal alespoň tříletou exekutorskou praxiexekutorskou praxi, a
e)
složil exekutorskou zkouškuexekutorskou zkoušku.
(2)
Exekutorskou praxí se rozumí praxe exekutora, kandidáta a koncipienta podle tohoto zákona. Ministerstvo započítá zcela do exekuční praxe praxi soudce, soudce Ústavního souduÚstavního soudu, asistenta soudce, prokurátora, advokátaadvokáta, notáře, komerčního právníka, státního zástupce, asistenta státního zástupce, justičního čekatele, justičního kandidáta, právního čekatele prokuratury, advokátního koncipientaadvokátního koncipienta, notářského koncipienta, notářského kandidáta, právního čekatele státního zastupitelství a právního čekatele u komerčního právníka; z jiné právní praxe může započítat nejvýše 2 roky.
(3)
Exekutorskou zkouškouExekutorskou zkouškou se rozumí odborná zkouška exekutora podle tohoto zákona. Ministerstvo uzná odbornou justiční zkoušku, soudcovskou zkoušku, jednotnou soudcovskou a advokátní zkoušku, prokurátorskou zkoušku, advokátní zkoušku, notářskou zkoušku, profesní zkoušku na komerčního právníka a závěrečnou zkoušku právního čekatele za exekutorskou zkouškuexekutorskou zkoušku podle tohoto zákona.
§ 10
(1)
Komora vyhlásí výběrové řízení nejpozději do 1 měsíce od uvolnění exekutorského úřadu nebo, jde-li o zřízení nového exekutorského úřadu, do 1 měsíce poté, kdy ministerstvo Komoře zřízení exekutorského úřadu oznámí. Komora může vyhlásit výběrové řízení i tehdy, není-li exekutorský úřad obsazen z jiného důvodu.
(2)
Komora vyhlásí opakované výběrové řízení do 6 měsíců od uvolnění exekutorského úřadu nebo do 6 měsíců poté, co je jí oznámeno zřízení exekutorského úřadu, případně od vyhlášení výběrového řízení podle odstavce 1 věty druhé, nejdříve však poté, co bylo způsobem podle odstavce 3 písm. b) ukončeno výběrové řízení podle odstavce 1.
(3)
Výběrové řízení podle odstavců 1 a 2 je ukončeno
a)
vydáním rozhodnutí prezidia Komory o tom, který uchazeč se ve výběrovém řízení umístil na prvním místě nebo kteří uchazeči uspěli tak, že splňují předpoklady pro své jmenování,
b)
vydáním rozhodnutí prezidia Komory o tom, že ve výběrovém řízení neuspěl žádný uchazeč z důvodu, že nesplnil předpoklady pro své jmenování,
c)
marným uplynutím lhůty k doručení přihlášky do výběrového řízení nebo
d)
vyřazením přihlášek všech přihlášených účastníků z výběrového řízení.
(4)
Návrh na jmenování exekutora podává na základě výběrového řízení ministrovi Komora do 1 měsíce od ukončení výběrového řízení podle odstavce 3 písm. a). Ministr jmenuje exekutora do exekutorského úřadu na návrh Komory do 1 měsíce od doručení návrhu na jmenování exekutora, a to do obvodu okresního soudu. Rozhodnutí podle odstavce 3 písm. a) nebo b) nebo informaci o skutečnostech podle odstavce 3 písm. c) nebo d) zašle Komora ministerstvu do 1 měsíce od ukončení výběrového řízení.
(5)
Nepodá-li Komora návrh na jmenování exekutora nebo nezašle-li Komora rozhodnutí podle odstavce 3 písm. a) nebo b) nebo informaci o skutečnostech podle odstavce 3 písm. c) nebo d) ve lhůtách podle odstavce 4, může ministerstvo vyzvat Komoru ke splnění povinnosti podle odstavce 4 a určit jí přiměřenou dodatečnou lhůtu.
(6)
Ministr může vyhlásit výběrové řízení a na jeho základě jmenovat exekutora i bez návrhu Komory,
a)
nevyhlásí-li Komora výběrové řízení nebo opakované výběrové řízení ve stanovené lhůtě,
b)
nepodá-li Komora ministrovi návrh na jmenování exekutora v dodatečné lhůtě určené ve výzvě ministerstva, ačkoliv ve výběrovém řízení bylo rozhodnuto podle odstavce 3 písm. a), nebo
c)
nezašle-li Komora ministerstvu v dodatečné lhůtě určené ve výzvě ministerstva rozhodnutí podle odstavce 3 písm. a) nebo b) nebo informaci o skutečnostech podle odstavce 3 písm. c) nebo d).
(7)
Do výběrového řízení se může v lhůtě určené tím, kdo výběrové řízení vyhlásil, přihlásit každý, kdo splňuje podmínky podle § 9.
§ 11
(1)
Exekutor může vykonávat svou činnost pouze, jestliže
a)
složil slib do rukou ministra,
b)
uzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem exekuční činnosti.
(2)
Exekutor je povinen uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem exekuční činnosti, a prokázat se stejnopisem nebo ověřenou kopií této smlouvy Komoře do 30 dnů po svém jmenování exekutorem. Jestliže exekutor zaměstnává zaměstnance, je povinen uzavřít smlouvu o pojištění své odpovědnosti i za újmu způsobenou jeho zaměstnanci v souvislosti s činností podle tohoto zákona.
(3)
Pojištění odpovědnosti za újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem exekuční činnosti, musí trvat po celou dobu výkonu exekutorského úřadu.
§ 12
(1)
Uchazeč vybraný ke jmenování do exekutorského úřadu skládá do rukou ministra před svým jmenováním tento slib: „Slibuji na svoje svědomí a občanskou čest, že budu zachovávat Ústavu České republiky, ústavní a jiné zákony a právní předpisy a budu je uplatňovat jako soudní exekutor podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, při výkonu exekuční činnosti budu postupovat nezávisle a spravedlivě a budu zachovávat povinnost mlčenlivosti o všech skutečnostech, o kterých se dozvím v souvislosti s vykonáváním exekuční nebo další činnosti exekutora.“
(2)
Odmítne-li uchazeč složit slib nebo složí-li slib s výhradou, nemůže být jmenován exekutorem a ministr jmenuje do exekutorského úřadu uchazeče, který se ve výběrovém řízení umístil na dalším místě pořadí za uchazečem, který odmítl složit slib nebo složil slib s výhradou.
§ 13
(1)
Exekutor řídí činnost exekutorského úřadu, který jeho jménem plní všechny úkoly potřebné k řádnému výkonu exekuční činnosti. Exekutor při své činnosti používá průkaz exekutora, razítko a pečetidlo, které obsahují
a)
jeho jméno, příjmení a titul,
b)
označení „soudní exekutor“,
c)
sídlo exekutora,
d)
státní znak České republiky.
(2)
Průkaz exekutora, razítko a pečetidlo vydá exekutorovi Komora.
(3)
Vzor otisku razítka a pečetidla exekutora je v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
§ 14
(1)
Sídlem exekutorského úřadu je obecobec, ve které je sídlo okresního soudu, do jehož obvodu byl exekutor jmenován. Jiné sídlo v obvodu tohoto soudu si exekutor může zvolit jen s předchozím souhlasem Komory. Sídlem exekutora je sídlo exekutorského úřadu, do kterého byl jmenován.
(2)
Exekutorský úřad se označí podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu.
§ 15
(1)
Výkon exekutorského úřadu zaniká
a)
smrtí exekutora,
b)
prohlášením exekutora za mrtvého,
c)
odvoláním exekutora,
d)
pozbytím státního občanství České republiky,
e)
jestliže byla svéprávnost exekutora omezena,
f)
dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo uloženo kárné opatření odvolání z exekutorského úřadu,
g)
dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl exekutorovi uložen trest zákazu činnosti soudního exekutora nebo kterým byl exekutor odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody,
h)
uplynutím 6 kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž byla ministerstvu doručena žádost exekutora o ukončení výkonu exekutorského úřadu; žádost o ukončení výkonu exekutorského úřadu zašle exekutor bez zbytečného odkladu na vědomí Komoře.
(2)
Ministr exekutora odvolá,
a)
jestliže byl exekutor pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin nebo pro trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s exekuční činností,
b)
jestliže exekutor nedoloží Komoře stejnopis nebo ověřenou kopii smlouvy o pojištění své odpovědnosti za újmu do 30 dnů po svém jmenování exekutorem nebo zanikne-li jeho pojištění odpovědnosti za újmu a exekutor jej do 30 dnů neobnoví,
c)
jestliže si exekutor do 3 měsíců po složení slibu bez vážných důvodů neotevře v sídle exekutorského úřadu, do kterého byl jmenován, kancelář a nebude připraven vykonávat exekuční činnost,
d)
jestliže soud na návrh ministerstva rozhodl, že exekutor vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže řádně nejméně po dobu 1 roku vykonávat exekuční činnost.
(3)
Výkon exekutorského úřadu se pozastavuje dnem doručení rozhodnutí o jeho odvolání.
(4)
Dozví-li se Komora o důvodu pro odvolání podle odstavce 2, je povinna jej ministerstvu neprodleně oznámit.
(5)
Exekutor jmenovaný do exekutorského úřadu, jehož výkon zanikl, převezme spisy tohoto exekutorského úřadu a provádí dále exekuční i další činnost. Účastníky exekučního řízení o tom informuje nejpozději při prvním úkonu exekutora v řízení a oprávněného poučí, že může navrhnout změnu exekutora nebo požádat o změnu exekutora. Exekutor, jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu, případně jeho zástupce, zajistí bez zbytečného odkladu předání spisů, plnění vymožených v exekuciexekuci, zajištěných věcí, exekutorských úschov a registrů, případně souvisejících dat, technických zařízení nebo nosičů dat nově jmenovanému exekutorovi a předání razítek, průkazů a pečetidel podle § 103 odst. 1; vlastnické právo exekutora, kterému zanikl výkon exekutorského úřadu, k technickým zařízením či nosičům dat tím není dotčeno. Exekutor jmenovaný do exekutorského úřadu, jehož výkon zanikl, není právním nástupcem exekutora, jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu.
(6)
Podíl exekutora, jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu, popřípadě jeho dědiců nebo odkazovníků na odměně nově jmenovaného exekutora nebo exekutora, který převzal řízení podle odstavce 7 nebo 9, se určí dohodou. Nebude-li dohoda doručena Komoře do 2 měsíců od jmenování nového exekutora, rozhodne Komora podle zásad spravedlivého uspořádání.
(7)
Nebyl-li do exekutorského úřadu, jehož výkon zanikl, jmenován exekutor do 1 roku od uvolnění exekutorského úřadu nebo byl-li exekutorský úřad zrušen a je-li zástupce exekutora, jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu, exekutorem, vyzve Komora bez zbytečného odkladu poté, co uplynul 1 rok od uvolnění exekutorského úřadu nebo bez zbytečného odkladu poté, co byl exekutorský úřad zrušen, zástupce, aby Komoře do 1 měsíce sdělil, že nesouhlasí s převzetím spisů, plnění vymožených v exekuciexekuci, zajištěných věcí, exekutorských úschov a registrů, případně souvisejících dat, technických zařízení nebo nosičů dat exekutora, jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu. Nesdělí-li zástupce nejpozději do 1 měsíce od doručení výzvy Komory, že nesouhlasí s převzetím, platí, že převzal věci podle věty první. Odstavec 5 věty první a druhá se použijí přiměřeně.
(8)
Komora vyrozumí okresní soud, v jehož obvodu je sídlo exekutorského úřadu, jehož výkon zanikl nebo který byl zrušen, o tom, že
a)
zástupce vyslovil nesouhlas podle odstavce 7, a to do 1 měsíce od vyslovení nesouhlasu,
b)
zástupce je kandidátem a do exekutorského úřadu, jehož výkon zanikl, nebyl jmenován exekutor do 1 roku od uvolnění exekutorského úřadu nebo že exekutorský úřad byl zrušen, a to do 2 měsíců od uplynutí 1 roku od uvolnění exekutorského úřadu nebo do 2 měsíců od zrušení exekutorského úřadu,
c)
nebylo možno postupovat podle odstavce 7, a to do 2 měsíců od uplynutí 1 roku od uvolnění exekutorského úřadu nebo do 2 měsíců od zrušení exekutorského úřadu.
(9)
Předseda okresního soudu rozvrhne exekuční řízení vedená v úřadu, jehož výkon zanikl nebo který byl zrušen, rovnoměrně mezi soudní exekutory, kteří byli jmenováni do jeho obvodu; není-li do obvodu soudu jmenován žádný exekutor, předseda okresního soudu řízení rozvrhne rovnoměrně mezi soudní exekutory, kteří byli jmenováni do obvodu soudu, který má společnou hranici s tímto obvodem a který patří do obvodu stejného krajského soudu. Na žádost poskytne zástupce předsedovi okresního soudu údaje potřebné pro rozvržení exekučních řízení. O předání exekučních řízení sepíše předseda okresního soudu, zástupce a exekutor, který řízení převzal, protokol. Odstavec 5 se použije přiměřeně.
Díl 2
Zastupování exekutora
§ 16
(1)
Po jmenování exekutora do exekutorského úřadu mu Komora ustanoví na jeho návrh zástupce pro případ nemoci, dovolené, pozastavení nebo zániku výkonu exekutorského úřadu a nebo z jiných vážných důvodů, pro které nemůže vykonávat svůj úřad po dobu delší než 1 měsíc. Nenavrhne-li exekutor svého zástupce do 1 měsíce od svého jmenování, ustanoví mu zástupce Komora. Zastupovaný exekutor a zástupce si dohodnou podíl zástupce na odměně zastupovaného exekutora. Nebude-li dohoda doručena Komoře do dvou měsíců od ustanovení zástupce, rozhodne Komora podle zásad spravedlivého uspořádání.
(2)
Zástupce je ustanoven z řad kandidátů exekutora, nejsou-li, z řad exekutorů jmenovaných v obvodu příslušného okresního soudu nebo jejich kandidátů, a nejsou-li, z řad exekutorů jmenovaných v obvodu příslušného krajského soudu nebo jejich kandidátů. Jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může být zástupce ustanoven z řad exekutorů jmenovaných mimo obvod příslušného krajského soudu nebo jejich kandidátů. Za zástupce exekutora je možné ustanovit kandidáta, jen jestliže splňuje podmínky podle § 11 odst. 1 písm. b).
(3)
Exekutor je povinen bez zbytečného odkladu oznámit vznik či zánik skutečností podle odstavce 1 písemně Komoře a svému ustanovenému zástupci. Oznámení o vzniku skutečností podle odstavce 1 obsahuje zejména důvod a den, od kterého exekutor nemůže vykonávat svůj úřad. Oznámení o zániku skutečností podle odstavce 1 obsahuje důvod a den, od kterého exekutor může vykonávat svůj úřad. Zastupování začíná dnem, kdy se zástupce dozví o skutečnosti podle odstavce 1, a končí dnem, kdy zástupce obdrží písemné oznámení o zániku skutečnosti podle odstavce 1. Došlo-li k zániku výkonu exekutorského úřadu, končí zastupování dnem, kdy zástupce obdrží písemné oznámení o tom, že nově jmenovaný exekutor otevřel v sídle exekutorského úřadu, do kterého byl jmenován, kancelář, a je připraven vykonávat exekuční činnost. Bez zbytečného odkladu po dni ukončení zastupování se provede vyrovnání mezi zástupcem a zastupovaným exekutorem, popřípadě jeho dědici nebo odkazovníky, a to ke dni ukončení zastupování.
(4)
Zastupovaný exekutor, případně zástupce zastupovaného exekutora zajistí bez zbytečného odkladu svému zástupci, případně novému zástupci přístup ke spisům, plněním vymoženým v exekuciexekuci, zajištěným věcem, exekutorským úschovám a registrům, případně souvisejícím datům, technickým zařízením nebo nosičům dat, a je-li to třeba, i razítkům a pečetidlům. Zástupce exekutora má povinnost nahradit újmu způsobenou porušením povinnosti mlčenlivosti. Za újmu způsobenou zaměstnanci zastupovaného exekutora odpovídá zastupovaný exekutor. Tím nejsou dotčena ustanovení zvláštního právního předpisu.
(5)
Ustanovení zástupce z řad kandidátů je podmíněno souhlasem exekutora, u něhož je kandidát v pracovním poměru.
(6)
Ustanovený zástupce může být na svoji žádost nebo na žádost zastupovaného exekutora uvolněn z funkce zástupce pouze z důvodů zvláštního zřetele hodných.
(7)
Dohody podle odstavce 1 a podle § 15 odst. 6 eviduje Komora.
§ 17
(1)
Zástupce zastupuje exekutora při výkonu exekuční činnosti. Pokud zastupování trvá, nemůže zastupovaný exekutor vykonávat exekuční činnost. Byl-li exekutorovi pozastaven výkon exekutorského úřadu, nebo pokud mu výkon exekutorského úřadu zanikl, zastupuje ho zástupce při výkonu exekuční i další činnosti.
(2)
Zástupce exekutora podepisuje listiny svým jménem a příjmením a současně uvede také jméno a příjmení exekutora, kterého zastupuje.
(3)
Jestliže je zástupce exekutorem, používá své razítko a pečetidlo. Jestliže je kandidátem, používá razítko a pečetidlo exekutora, kterého zastupuje.
(4)
Ustanovení tohoto zákona vztahující se na exekutora platí také pro kandidáta, jestliže vykonává úřad exekutora jako zástupce exekutora.
(5)
Kandidát, který zastupuje exekutora, kterému zanikl výkon exekutorského úřadu, vykonává činnost zástupce samostatně. Ustanovení § 32 se použije obdobně.
§ 18
(1)
Komora ustanoví exekutorovi nového zástupce,
a)
jestliže ustanoveným zástupcem je exekutor a výkon jeho exekutorského úřadu zanikl nebo byl pozastaven,
b)
jestliže ustanoveným zástupcem je kandidát a Komora ho vyškrtne ze seznamu kandidátů a nebo zanikne-li jeho pojištění odpovědnosti za újmu a ani po upozornění Komory ho v určené lhůtě neobnoví a nebo jestliže mu bylo uloženo kárné opatření odvolání ze zastupování,
c)
jestliže ustanovený zástupce požádá o uvolnění z funkce zástupce,
d)
jestliže o to požádá zastupovaný exekutor.
(2)
Ustanovení § 16 se přiměřeně použije i na ustanovení nového zástupce.
(3)
Ustanovením nového zástupce zaniká ustanovení předchozího zástupce.
Díl 3
Zaměstnanci exekutora
Koncipient
§ 19
(1)
Koncipient je zaměstnanec exekutora zapsaný do seznamu koncipientů.
(2)
Seznam koncipientů vede Komora.
§ 20
(1)
Komora zapíše do seznamu koncipientů na návrh exekutora občana České republiky, který
a)
splňuje podmínky uvedené v § 9 odst. 1 písm. a) až c),
b)
je v pracovním poměru u exekutora.
(2)
Zápis do seznamu koncipientů vykoná Komora do 1 měsíce ode dne doručení návrhu exekutora. Provedení zápisu, jakož i odmítnutí provedení zápisu oznámí Komora koncipientovi a exekutorovi, u kterého je koncipient v pracovním poměru.
(3)
Ten, kdo nebyl ve stanovené lhůtě zapsán do seznamu koncipientů, a s jeho souhlasem i exekutor, u kterého je ten, kdo nebyl ve stanovené lhůtě zapsán do seznamu koncipientů, v pracovním poměru, má právo domáhat se provedení zápisu návrhem u soudu. Nepodá-li kterákoli z uvedených osob žalobu do 2 měsíců od doručení oznámení Komory o odmítnutí provedení zápisu, nejpozději však do 6 měsíců od doručení návrhu na zápis do seznamu koncipientů Komoře, právo na provedení zápisu toho, kdo nebyl ve stanovené lhůtě zapsán do seznamu koncipientů, zaniká.
§ 21
(1)
Exekutor může koncipienta písemně pověřit prováděním úkonů, které jsou předmětem exekuční činnosti nebo další činnosti.
(2)
Exekutor však nemůže pověřit koncipienta k vydání exekučního příkazuexekučního příkazu. Koncipient nemůže vykonat dražbu nemovité věci nebo obchodního závoduobchodního závodu (dále jen „závod“), vydávat rozhodnutí v exekuciexekuci prodejem nemovitých věcí nebo závodu ani zřizovat exekutorské zástavní právo.
§ 22
(1)
Komora vyškrtne ze seznamu koncipientů toho,
a)
kdo zemřel a nebo kdo byl prohlášen za mrtvého,
b)
kdo pozbyl státní občanství České republiky,
c)
kdo byl omezen ve svéprávnosti,
d)
kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin nebo pro trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s exekuční činností,
e)
kdo písemně požádal Komoru o vyškrtnutí z tohoto seznamu,
f)
komu skončil pracovní poměr u exekutora,
g)
kdo byl zapsán do seznamu kandidátů.
(2)
Vyškrtnutí ze seznamu koncipientů oznámí Komora koncipientovi a exekutorovi, u kterého je a nebo byl koncipient v pracovním poměru.
(3)
Ten, kdo byl ze seznamu koncipientů vyškrtnut, a s jeho souhlasem i exekutor, u kterého je ten, kdo byl ze seznamu koncipientů vyškrtnut, v pracovním poměru, má právo domáhat se ochrany návrhem u soudu. Nepodá-li kterákoli z uvedených osob žalobu do 2 měsíců od doručení oznámení Komory o vyškrtnutí ze seznamu koncipientů, právo na ochranu toho, kdo byl vyškrtnut ze seznamu koncipientů, zaniká.
Kandidát
§ 23
(1)
Kandidát je zaměstnanec exekutora zapsaný do seznamu kandidátů.
(2)
Seznam kandidátů vede Komora.
§ 24
(1)
Komora na základě písemné žádosti koncipienta zapíše do seznamu kandidátů toho, kdo
a)
je ke dni zápisu zapsán v seznamu koncipientů a u koho nenastal důvod k jeho vyškrtnutí podle § 22 odst. 1 písm. a) až f),
b)
vykonal alespoň tříletou exekutorskou praxiexekutorskou praxi,
c)
složil exekutorskou zkouškuexekutorskou zkoušku.
(2)
Do doby exekutorské praxe koncipienta se započítává dovolená čerpaná v době trvání této praxe. Nevykonává-li koncipient exekutorskou praxi z důvodu překážek v práci na jeho straně nebo z důvodu omluvené nepřítomnosti v práci, započítávají se mu tyto doby do doby exekutorské praxe nejvýše v rozsahu 70 pracovních dnů v každém roce jejího trvání.
(3)
Složení exekutorské zkouškyexekutorské zkoušky se musí umožnit každému, kdo splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) a b).
(4)
Zápis podle odstavce 1 provede Komora do 1 měsíce ode dne doručení žádosti. Provedení zápisu oznámí Komora kandidátovi a exekutorovi, u kterého je kandidát v pracovním poměru.
(5)
Ten, kdo nebyl ve stanovené lhůtě zapsán do seznamu kandidátů, a s jeho souhlasem i exekutor, u kterého je ten, kdo nebyl ve stanovené lhůtě zapsán do seznamu kandidátů, v pracovním poměru, má právo domáhat se provedení zápisu do seznamu kandidátů návrhem u soudu. Nepodá-li kterákoli z uvedených osob žalobu do 2 měsíců od doručení oznámení Komory o odmítnutí provedení zápisu do seznamu kandidátů, nejpozději však do 6 měsíců od doručení návrhu na zápis do seznamu kandidátů Komoře, právo na provedení zápisu toho, kdo nebyl ve stanovené lhůtě zapsán do seznamu kandidátů, zaniká.
§ 25
Exekutor může kandidáta písemně pověřit prováděním úkonů v exekuční nebo další činnosti.
§ 26
(1)
Komora vyškrtne kandidáta ze seznamu kandidátů z důvodů uvedených v § 22 odst. 1 písm. a) až f).
(2)
Vyškrtnutí oznámí kandidátovi a exekutorovi, u kterého je a nebo byl kandidát v pracovním poměru.
(3)
Ten, kdo byl ze seznamu kandidátů vyškrtnut, a s jeho souhlasem i exekutor, u kterého je ten, kdo byl ze seznamu kandidátů vyškrtnut, v pracovním poměru, má právo domáhat se ochrany návrhem u soudu. Nepodá-li kterákoli z uvedených osob žalobu do 2 měsíců od doručení oznámení Komory o vyškrtnutí ze seznamu kandidátů, právo na ochranu toho, kdo byl vyškrtnut ze seznamu kandidátů, zaniká.
§ 27
Vykonavatel exekutora a další zaměstnanci exekutora
(1)
Exekutor může zaměstnávat v pracovním poměru vykonavatele exekutora a další zaměstnance.
(2)
Exekutor může vykonavatele exekutora písemně pověřit prováděním úkonů, které ve výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu provádí vykonavatel3a). Další zaměstnance může pověřit prováděním jednoduchých úkonů, které jsou předmětem exekuční nebo další činnosti.
(3)
Vykonavatelem exekutora může být občan České republiky, který
a)
je plně svéprávný,
b)
je bezúhonný,
c)
má úplné středoškolské vzdělání,
d)
je v pracovním poměru u exekutora po dobu nejméně 6 měsíců,
e)
složil kvalifikační zkoušku vykonavatele exekutora.
(4)
Rozsah a způsob kvalifikační zkoušky vykonavatele exekutora určí Komora podle § 110 odst. 7 písm. c) a § 110 odst. 8.
HLAVA III
EXEKUČNÍ ČINNOST
Díl 1
Obecná ustanovení
§ 28
ExekuciExekuci vede ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný a který je zapsán v rejstříku zahájených exekucíexekucí. Úkony exekutora se považují za úkony exekučního soudu.
§ 29
(1)
Exekutor je vyloučen z exekučního řízení, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům exekučního řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.
(2)
Důvodem k vyloučení exekutora nejsou okolnosti, které spočívají v postupu exekutora v exekučním řízení o projednávané věci.
(3)
Jakmile se exekutor dozví o skutečnosti, pro kterou je vyloučen, oznámí ji neprodleně exekučnímu soudu. V řízení může zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu.
(4)
Účastníci exekučního řízení mají právo vyjádřit se k osobě exekutora; o tom musí být exekutorem poučeni.
(5)
Účastník je povinen námitku podjatosti exekutora uplatnit nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno vyrozumění o zahájení exekuceexekuce; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 8 dnů poté, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit také tehdy, jestliže nebyl exekutorem poučen o svém právu vyjádřit se k osobě exekutora.
(6)
Námitka podjatosti musí obsahovat označení exekutora a uvedení okolností, které zakládají důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě údaj, kdy se o tomto důvodu účastník uplatňující námitku dozvěděl a jakými důkazy mohou být jeho tvrzení prokázána.
(7)
K rozhodnutí o námitce podjatosti předloží exekutor bez odkladu věc exekučnímu soudu; v řízení může zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu. To neplatí, byla-li námitka uplatněna v den skončení exekučního řízení či jeho zastavení, nebo tehdy, uplatnil-li účastník v námitce stejné okolnosti, o nichž bylo exekučním soudem již rozhodnuto, nebo je-li námitka zjevně opožděná.
(8)
O vyloučení exekutora rozhoduje exekuční soud.
(9)
Rozhodnutí o vyloučení exekutora se doručí oprávněnému, povinnému a exekutorovi.
(10)
Proti rozhodnutí vydaném v řízení o vyloučení exekutora není přípustný opravný prostředek.
(11)
Jestliže bylo rozhodnuto, že exekutor je vyloučen, v exekuciexekuci pokračuje ten exekutor, kterého navrhne oprávněný a který se zapíše do rejstříku zahájených exekucíexekucí tak, že provede změnu údaje podle § 35b odst. 1 písm. b) a c); nově zaregistrovaný exekutor rozhodne příkazem k úhradě nákladů exekuceexekuce o dosud vzniklých nákladech exekuceexekuce.
(12)
O tom, zda je vyloučen koncipient, kandidát nebo jiný zaměstnanec exekutora, jakož i znalec nebo tlumočník, rozhoduje exekutor; odstavce 1 až 4, 6 a 9 se použijí přiměřeně. Proti jeho usnesení není přípustný opravný prostředek.
§ 30
Exekutor může odmítnout provést požadovaný úkon jedině z některého z těchto důvodů:
a)
odporuje-li zákonu nebo právním předpisům,
b)
jestliže oprávněný nesložil přiměřenou zálohu na náklady exekuceexekuce, nejde-li o exekuciexekuci k vymožení výživného nezletilého dítěte nebo pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona.
§ 31
(1)
Exekutor je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl při provádění exekuční nebo další činnosti.
(2)
Povinnosti mlčenlivosti může exekutora zprostit orgán Komory, a to pouze z důvodů zvláštního zřetele hodných, v nezbytné míře a pro jednotlivý případ.
(3)
Exekutor je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se mohou dotýkat oprávněných zájmů účastníků exekučního řízení. Účastník řízení, jehož oprávněného zájmu se skutečnost dotýká, může exekutora povinnosti mlčenlivosti o takové skutečnosti zprostit. Vyslovil-li účastník exekučního řízení písemný souhlas se sdělením údajů, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti, podle zvláštního právního předpisu30), exekutor tyto údaje na výzvu příslušnému orgánu sdělí.
(4)
Exekutor nemá povinnost mlčenlivosti ve vztahu ke svému zaměstnanci, kterého pověřuje provedením jednotlivých úkonů podle zákona, pokud je tato osoba povinna sama povinnost mlčenlivosti zachovávat.
(5)
Povinností mlčenlivosti není exekutor vázán v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem. Dále není povinností mlčenlivosti vázán v rozsahu nezbytném pro řízení před jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi ním a oprávněným nebo povinným nebo jejich právními nástupci, a pro výkon státního dohledu.
(6)
Povinnosti mlčenlivosti se exekutor nemůže dovolat v kárném řízení podle tohoto zákona.
(7)
Povinností mlčenlivosti není dotčena zákonem uložená povinnost překazit spáchání trestného činutrestného činu.4) Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinností vůči příslušnému orgánu podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a zákona o provádění mezinárodních sankcí. Porušením povinnosti mlčenlivosti není poskytnutí informací správci daně při plnění povinností stanovených daňovým řádem exekutorovi jako povinné osobě podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
(8)
Povinnost mlčenlivosti podle odstavce 1 trvá i po zániku výkonu úřadu exekutora.
(9)
Povinnost mlčenlivosti v rozsahu stanoveném v odstavcích 1 až 8 se obdobně vztahuje i na zaměstnance exekutora, na činnost exekutora v orgánech Komory, rovněž na členy orgánů Komory a její zaměstnance, jakož i na všechny osoby, které se účastní kárného řízení podle tohoto zákona. U těchto osob trvá i po skončení jejich pracovního poměru u exekutora nebo u Komory, popřípadě po skončení jejich funkce v orgánu Komory.
(10)
Porušení povinnosti mlčenlivosti podle předchozích odstavců zakládá kárnou odpovědnost exekutora a jeho povinnost nahradit újmu, která porušením této povinnosti vznikla.
§ 32
(1)
Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, je exekutor povinen nahradit újmu tomu, komu ji způsobil v souvislosti s činností podle tohoto zákona. Exekutor je povinen nahradit újmu i tehdy, byla-li újma způsobena při výkonu exekuční nebo další činnosti jeho zaměstnancem; případná povinnost této osoby nahradit újmu podle zvláštních předpisů tím není dotčena.
(2)
Exekutor se povinnosti podle odstavce 1 zprostí, prokáže-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat.
(3)
Povinnost státu nahradit újmu podle zvláštního právního předpisu5) tím není dotčena.
Součinnost třetích osob
§ 33
(1)
Soudy, orgány státní správy a samosprávy, obceobce a jejich orgány, notáři a právnické a fyzické osoby, rozhodují-li o právech a povinnostech, jsou povinni sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje o majetku povinného, které jim jsou známy z jejich úřední činnosti.
(2)
PoliciePolicie České republiky poskytne exekutorovi na jeho žádost ochranu a součinnost podle zákona o Policii České republiky.
(3)
Orgány státní správy, orgány samosprávy a právnické osoby, které z úřední moci jsou zvláštním právním předpisem pověřeny k vedení evidence osob nebo jejich majetku nebo vzhledem k předmětu své činnosti vedou evidenci osob a jejich majetku, jsou povinny oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje potřebné k vedení exekuceexekuce; tuto povinnost má zejména orgán pověřený vedením katastrukatastru nemovitostí, orgán správy daní, orgán, který vede registr motorových vozidel, orgán pověřený vedením informačního systému veřejné správy, ve kterém jsou vedeny údaje o zbraních, střelivu a provozovaných střelnicích, orgán správy sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny, komoditní burzy, organizátor regulovaného trhu27), centrální depozitář, jiné osoby oprávněné k vedení evidence investičních nástrojů a Notářská komora České republiky ve vztahu k Seznamu listin o manželském majetkovém režimu. Pracovník správce daně, orgánu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny se nemůže v odpovědi na písemnou žádost exekutora dovolat povinnosti mlčenlivosti podle zvláštního právního předpisu. V exekučním řízení má exekutor pro účely získání dálkového přístupu k počítačovým souborům, v nichž jsou vedeny údaje katastrukatastru nemovitostí, postavení organizační složky státu7f).
(4)
BankyBanky, pobočky zahraničních bankbank, spořitelní a úvěrní družstva, instituce elektronických peněz, pobočky zahraničních institucí elektronických peněz, vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, platební instituce,pobočky zahraničních platebních institucí a poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu (dále jen „peněžní ústav“), pojišťovny, investiční společnosti a investiční fondy, obchodníci s cennými papíry, penzijní společnosti, penzijní fondy podle zvláštního právního předpisu, Garanční systém finančního trhu (dále jen „finanční instituce“), notáři, advokátiadvokáti, fyzické a právnické osoby jsou povinni sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje o číslech účtů povinného nebo jeho jiných jedinečných identifikátorech7a), jakož i o jejich stavu a změnách a údaje o majetku, věcech, listinách či zaknihovaných cenných papírech povinného jimi spravovaných či u nich pro povinného či povinným uschovaných.
(5)
Plátce mzdy nebo plátce jiného příjmu je povinen sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje o mzdě nebo jiném příjmu jím vypláceném, srážkách prováděných ze mzdy nebo z jiného příjmu nebo údaje týkající se pracovněprávního vztahu povinného, nároku nebo práva povinného, na jejichž základě povinný pobírá mzdu nebo jiný příjem.
(6)
Provozovatel poštovních služeb je povinen oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje potřebné k vedení exekuceexekuce, zejména totožnost osob, které si pronajímají poštovní přihrádky nebo jiná doručovací místa, údaje o počtu tam došlých poštovních zásilek a jejich odesilatelích, úhrn peněžních prostředků docházejících povinnému prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo do jeho poštovní přihrádky a totožnost příjemce poštovních zásilek uložených u poskytovatele poštovních služeb.
(7)
Poskytovatelé služeb elektronických komunikací jsou povinni oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost telefonní, dálnopisné a telefaxové stanice užívané povinným a údaje o nich, pokud nejsou uvedeny ve veřejně dostupných seznamech.
(8)
Pojišťovny jsou povinny oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost výplaty pojistných plnění ve prospěch povinného.
(9)
Vydavatelé tisku jsou povinni oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost jméno osoby, která podala k uveřejnění inzerát, který se týká nakládání s majetkem povinného a byl uveřejněn pod značkou.
(10)
Dopravci a zasilatelé jsou povinni oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost odesílatele a adresáta přepravovaného nákladu, stejně jako údaje o přepravovaném zboží, je-li to třeba k vedení exekuceexekuce.
§ 33a
(1)
Exekutor v souvislosti s činností podle tohoto zákona využívá
a)
referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b)
údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c)
údaje z agendového informačního systému cizinců,
d)
údaje z registru rodných čísel o fyzických osobách, kterým bylo přiděleno rodné číslo, avšak nejsou vedeny v informačních systémech uvedených v písmenech b) a c).
(2)
Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a)
příjmení,
b)
jméno, popřípadě jména,
c)
adresa místa pobytu,
d)
datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
f)
státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3)
Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
pohlaví a jeho změna,
d)
místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, na jehož území k narození došlo,
e)
rodné číslo,
f)
státní občanství,
g)
adresa místa trvalého pobytu včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,
h)
počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,
i)
schválení smlouvy o nápomoci nebo zastoupení členem domácnosti včetně uvedení soudu, který smlouvu nebo zastoupení schválil, omezení svéprávnosti,
j)
rodinný stav, datum jeho změny a místo uzavření manželství,
k)
rodné číslo manžela; je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho narození,
l)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,
m)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
n)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil,
o)
jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo opatrovníka; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nebo opatrovník nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození; je-li jiným zákonným zástupcem nebo opatrovníkem dítěte právnická osoba, název a adresa sídla.
(4)
Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
pohlaví a jeho změna,
d)
místo a stát narození,
e)
rodné číslo,
f)
státní občanství,
g)
druh a adresa místa pobytu,
h)
číslo a platnost oprávnění k pobytu,
i)
počátek pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o pobytu,
j)
omezení svéprávnosti,
k)
správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,
l)
rodinný stav, datum a místo jeho změny, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela, rodné číslo nebo datum narození,
m)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
n)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil.
(5)
Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
den, měsíc a rok narození,
c)
místo narození; u fyzické osoby narozené v cizině místo a stát narození,
d)
rodné číslo.
(6)
Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(7)
Z využívaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
§ 33b
V elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytne pro potřeby exekuceexekuce exekutorům Ministerstvo financí údaje z informačního systému7g) o
a)
státních občanech České republiky7c) v rozsahu
1.
jméno, popřípadě jména a příjmení,
2.
rodné číslo,
3.
číslo smlouvy,
4.
identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) stavební spořitelny,
b)
cizincích v rozsahu7h)
1.
jméno, popřípadě jména a příjmení,
2.
rodné číslo,
3.
číslo smlouvy,
4.
identifikační číslo stavební spořitelny.
§ 33c
V elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytne pro potřeby exekuceexekuce exekutorům Ministerstvo financí údaje z informačního systému7i) o účastnících7j) v rozsahu
1.
jméno, popřípadě jména a příjmení,
2.
rodné číslo, a pokud nebylo přiděleno, číslo pojištěnce vedené v registru pojištěnců Všeobecné zdravotní pojišťovny,7k)
3.
číslo smlouvy o penzijním připojištění,
4.
identifikační číslo penzijního fondu.
§ 33d
(1)
Ministerstvo financí pro potřeby exekuceexekuce poskytne exekutorům v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje z informačního systému o účastnících podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření25), a to v rozsahu
1.
jméno, popřípadě jména, a příjmení,
2.
rodné číslo, a pokud nebylo přiděleno, číslo pojištěnce vedené v registru pojištěnců Všeobecné zdravotní pojišťovny7j),
3.
číslo smlouvy o doplňkovém penzijním spoření,
4.
identifikační číslo penzijní společnosti.
(2)
Ministerstvo financí eviduje důvod poskytnutí údajů podle odstavce 1. Není-li důvod k žádosti o poskytnutí údajů podle odstavce 1 uveden, Ministerstvo financí poskytnutí údajů odepře.
§ 33e
V elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytne pro potřeby exekuceexekuce exekutorům Česká správa sociálního zabezpečení údaje z registru pojištěnců o příjemcích dávek důchodového pojištění v rozsahu
a)
rodné číslo a evidenční číslo pojištěnce,
b)
příjmení a jméno,
c)
aktuální adresu pro výplatu důchodu (důchodů),
d)
způsob výplaty důchodu (důchodů),
e)
druh důchodu (důchodů),
f)
výši důchodu (důchodů),
g)
výši předcházející exekuční či jiné srážky z důchodu,
h)
výši důchodu vypláceného po provedení předcházejících srážek,
i)
údaje o jiném příjemci důchodu,
j)
u dlužníků pobývajících v zahraničí stát, kam je důchod poukazován,
k)
příplatky a příspěvky k důchodům vypláceným podle odškodňovacích předpisů.
§ 33f
V elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytne pro potřeby exekuceexekuce exekutorům Ministerstvo dopravy údaje z centrálního registru silničních vozidel v rozsahu
a)
vlastník (název, sídlo a identifikační číslo osoby, jde-li o právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikatele; jméno, příjmení, rodné číslo, místo trvalého nebo povoleného pobytu, popřípadě adresa místa pobytu při udělení azylu, jde-li o fyzickou osobu),
b)
provozovatel, není-li současně vlastníkem (název, sídlo a identifikační číslo osoby, jde-li o právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikatele; jméno, příjmení, rodné číslo, místo trvalého nebo povoleného pobytu, popřípadě adresa místa pobytu při udělení azylu, jde-li o fyzickou osobu),
c)
státní poznávací značka silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, datum jejího přidělení a odebrání,
d)
druh a kategorie motorového vozidla a přípojného vozidla,
e)
výrobce silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, značka (obchodní název stanovený výrobcem), typ vozidla a obchodní označení,
f)
datum první registrace silničního motorového vozidla a přípojného vozidla,
g)
účel, pro který je silniční motorové vozidlo a přípojné vozidlo určeno,
h)
zástavní práva váznoucí na silničním motorovém vozidle a přípojném vozidle.
§ 34
(1)
Exekutor může pro účely exekučního řízení požádat o součinnost třetí osoby podle § 33 a ty jsou povinny ji bezplatně poskytnout. Osoby uvedené v § 33 odst. 4 až 10 a komoditní burzy, organizátor regulovaného trhu27), centrální depozitář a jiné osoby oprávněné k vedení evidence investičních nástrojů mají při poskytování údajů právo na úhradu účelně vynaložených hotových výdajů.
(2)
Třetí osoby jsou povinny poskytnout exekutorovi součinnost podle § 33 bez zbytečného odkladu, a je-li to technicky možné, v elektronické podobě; nesplní-li tuto povinnost, jsou povinny oprávněnému a exekutorovi nahradit újmu, která tím oprávněnému nebo exekutorovi vznikne. Způsobil-li újmu nesplněním této povinnosti státní orgán, právnická či fyzická osoba při výkonu veřejné správy, která jim byla svěřena, nebo územní samosprávný celek při výkonu státní správy, který na něj byl přenesen zákonem nebo při výkonu samosprávy, postupuje se podle zvláštního právního předpisu.8)
(3)
Exekutor požádá peněžní ústav nebo finanční instituci o součinnost elektronicky datovým souborem a peněžní ústav nebo finanční instituce součinnost elektronicky datovým souborem poskytne. Peněžní ústav nebo finanční instituce nejsou povinny poskytnout exekutorovi součinnost, není-li žádost o součinnost podána elektronicky datovým souborem nebo nemá-li stanovené obsahové náležitosti anebo nemá-li datový soubor stanovený formát nebo strukturu. Ministerstvo stanoví vyhláškou formát a strukturu tohoto datového souboru a obsahové náležitosti žádosti o součinnost. Věty první a druhá se nepoužijí, týká-li se součinnost údajů o mzdě nebo jiném příjmu vypláceném peněžním ústavem nebo srážek prováděných z tohoto příjmu.
(4)
Exekutor požádá plátce mzdy na formuláři, jehož náležitosti a vzor stanoví prováděcí právní předpis, o sdělení údajů podle § 33 odst. 5, případně o sdělení jiných údajů potřebných k vedení exekuceexekuce, jejichž potřebnost v žádosti odůvodní. Plátce mzdy poskytne exekutorovi požadované údaje na formuláři, jehož náležitosti a vzor stanoví prováděcí právní předpis a který je součástí formuláře podle věty první. Doručuje-li exekutor žádost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, požádá plátce mzdy o údaje podle § 33 odst. 5 i elektronicky datovým souborem. Plátce mzdy, jehož celkový roční úhrn čistého obratu podle zákona o účetnictví za poslední účetní období předcházející žádosti o součinnost dosáhl alespoň částku 100000000 Kč, nebo zaměstnává-li nejméně 50 zaměstnanců v pracovním poměru (dále jen „kvalifikovaný plátce mzdy“), údaje podle § 33 odst. 5 elektronicky datovým souborem poskytne. Kvalifikovaný plátce mzdy není povinen poskytnout exekutorovi údaje podle § 33 odst. 5, není-li žádost o tyto údaje podána elektronicky datovým souborem na formuláři podle věty první nebo nemá-li datový soubor stanovený formát nebo strukturu. Ministerstvo stanoví vyhláškou formát a strukturu datového souboru.
(5)
Za nesplnění povinností uvedených v § 33 může exekutor uložit třetím osobám pořádkovou pokutu.9)
(6)
Ustanovení § 33 až 33e a odstavců 1 až 3 se použijí i pro zjišťování údajů o majetku manžela povinného v souvislosti s prováděním exekuceexekuce, jíž je k vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů nebo pro který lze vést exekuciexekuci na majetek ve společném jmění manželů, postižen účet manžela povinného u peněžního ústavu.
(7)
Nebrání-li to účelu exekuceexekuce, použije exekutor v exekučním řízení údaje, které mu byly poskytnuty v rámci součinnosti v jiných exekučních řízeních vedených proti témuž povinnému.
Díl 2
Exekuční řízení
§ 35
(1)
Exekuční řízení se zahajuje na návrh.
(2)
Exekuční řízení je zahájeno dnem, hodinou a minutou, kdy exekuční návrh došel exekutorovi.
(3)
Exekutor může začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného nejdříve poté, kdy soud vydal pověření podle § 43a.
(4)
Podá-li oprávněný více exekučních návrhů v téže věci, vede exekuciexekuci ten exekutor, který je v rejstříku zahájených exekucíexekucí zapsán jako první.
(5)
Exekuční řízení nelze přerušit, nestanoví-li tento nebo zvláštní právní předpis10) jinak. Nelze také prominout zmeškání lhůty a podat návrh na obnovu exekučního řízení.
(6)
Současně s exekučním návrhem může být podán i návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání. Řízení je zahájeno dnem, kdy návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání došel exekutorovi. Nestanoví-li se dále jinak, je k rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání příslušný exekuční soud.
Rejstřík zahájených exekucí
§ 35a
(1)
Rejstřík zahájených exekucíexekucí je elektronický seznam, který provozuje a spravuje ministerstvo.
(2)
Údaje do rejstříku zahájených exekucíexekucí zapisuje soud nebo exekutor způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Rejstřík zahájených exekucíexekucí je neveřejný. Ministerstvo poskytuje údaje z rejstříku zahájených exekucíexekucí pouze soudům a Komoře, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo je oprávněno využívat údaje z rejstříku zahájených exekucíexekucí pro výkon své působnosti. Exekutorovi poskytuje ministerstvo údaje o jím vykonávané nebo vykonané exekuční činnosti a údaje podle § 35b odst. 1 písm. l) a m) týkající se exekuční činnosti, kterou vykonává nebo vykonával jiný exekutor.
(4)
Údaje vedené v rejstříku zahájených exekucíexekucí se z tohoto rejstříku vymažou po uplynutí 25 let od data uvedeného v § 35b odst. 1 písm. n).
§ 35b
(1)
V rejstříku zahájených exekucíexekucí se vedou údaje v rozsahu
a)
označení exekutora, u kterého bylo zahájeno exekuční řízení,
b)
označení exekutora, který exekuční řízení vede nebo vedl, je-li odlišný od exekutora podle písmene a),
c)
označení exekučního řízení spisovou značkou exekutora, pod kterou je vedeno,
d)
označení exekučního soudu a spisovou značku exekučního soudu,
e)
označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby, která jej vyhotovila,
f)
označení oprávněného a povinného,
g)
označení povinnosti, která má být exekucíexekucí vymožena,
h)
datum zahájení exekučního řízení,
i)
datum, kdy nastaly skutečnosti podle § 52 odst. 3 písm. a) až c) (dále jen „doložka provedení exekuceexekuce“),
j)
údaj o výši zálohy na náklady exekuceexekuce nebo zálohy na další vedení exekuceexekuce nebo o zproštění od složení zálohy na další vedení exekuceexekuce,
k)
datum složení zálohy na náklady exekuceexekuce nebo zálohy na další vedení exekuceexekuce,
l)
údaj o tom, že proti povinnému je vedena exekuceexekuce prodejem movitých věcí, nejde-li o exekuciexekuci podle § 67 odst. 2, a den sepsání movité věci,
m)
údaj o skončení exekuceexekuce prodejem movitých věcí podle písmene l) nebo o tom, že exekuceexekuce je vedena po skončení odkladu exekuceexekuce podle § 54 odst. 9,
n)
datum skončení exekučního řízení.
(2)
Součástí rejstříku zahájených exekucíexekucí jsou i provozní údaje o zápisu údajů podle odstavce 1. Údaje podle odstavce 1 písm. b), d), i) až n) zapíše do rejstříku exekutor.
(3)
Údaj podle odstavce 1 písm. l) zapíše exekutor bez zbytečného odkladu po sepsání movité věci, údaj podle odstavce 1 písm. m) exekutor zapíše do 3 dnů poté, co se dozvěděl o skončení exekuceexekuce prodejem movitých věcí nebo poté, co skončil odklad exekuceexekuce podle § 54 odst. 9.
Účastníci řízení
§ 36
(1)
Účastníky exekučního řízení jsou oprávněný a povinný.
(2)
Účastníkem exekučního řízení je také manžel povinného, je-li exekucíexekucí postihován jeho majetek nebo majetek ve společném jmění manželů.
(3)
Proti jinému, než kdo je v rozhodnutí označen jako povinný, nebo ve prospěch jiného, než kdo je v rozhodnutí označen jako oprávněný, lze vést exekuciexekuci, jen jestliže je prokázáno, že na něj přešla povinnost nebo přešlo či bylo převedeno právo z exekučního titulu.
(4)
Přechod povinnosti nebo přechod či převod práva lze prokázat jen listinou vydanou anebo ověřenou státním orgánem nebo notářem,12) pokud nevyplývá přímo z právního předpisu.
(5)
Prokáže-li se, že po zahájení exekučního řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva oprávněného, o něž v exekučním řízení jde, do řízení namísto dosavadního oprávněného vstupuje jeho právní nástupce. Ten, kdo nastupuje do řízení na místo dosavadního oprávněného, musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení.
Exekuční návrh
§ 37
(1)
ExekuciExekuci lze vést jen na návrh oprávněného nebo na návrh toho, kdo prokáže, že na něho přešlo nebo bylo převedeno právo z rozhodnutí podle § 36 odst. 3 a 5.
(2)
Oprávněný může podat exekuční návrh podle tohoto zákona, nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul podle tohoto zákona.
(3)
Oprávněný nemůže podat exekuční návrh, je-li exekučním titulem
a)
rozhodnutí o péči o nezletilé děti, není-li v odstavci 4 písm. a) stanoveno jinak,
b)
rozhodnutí ve věcech ochrany proti domácímu násilí,
c)
rozhodnutí orgánů Evropské unie, nebo
d)
cizí rozhodnutí nebo cizí rozhodčí nález, není-li v odstavci 4 písm. b) nebo c) stanoveno jinak.
(4)
Oprávněný může podat exekuční návrh, má-li být exekuceexekuce vedena podle
a)
rozhodnutí o výživném na nezletilé dítě,
b)
cizího rozhodnutí,
1.
u něhož bylo vydáno prohlášení vykonatelnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy, nebo
2.
které je podle přímo použitelného předpisu Evropské unie vykonatelné, aniž je požadováno prohlášení vykonatelnosti, nebo
c)
cizího rozhodnutí nebo cizího rozhodčího nálezu, u nichž bylo rozhodnuto o uznání.
(5)
Další řízení zahájené oprávněným proti témuž povinnému u stejného exekutora dříve, než zanikne oprávnění exekutora k vedení předchozí exekuceexekuce, se spojuje s předchozí exekucíexekucí ke společnému řízení, a to ode dne podání návrhu. V zájmu hospodárnosti řízení může exekutor věc podle věty první vyloučit k samostatnému řízení.
(6)
Jsou-li exekuční řízení proti témuž povinnému vedena u více exekutorů nebo zahájí-li další oprávněný u téhož exekutora exekuční řízení proti témuž povinnému, exekuční soud tato řízení spojí na návrh povinného ke společnému řízení,
a)
je-li oprávněným osoba, jež byla věřitelem povinného v době vzniku vymáhaného dluhu, nebo její právní nástupce, a řízení již nebyla spojena podle odstavce 5,
b)
je-li předmětem jednotlivých spojovaných řízení vymožení peněžitého plnění nepřevyšujícího částku podle § 202 odst. 2 občanského soudního řádu a
c)
jsou-li proti povinnému vedena alespoň 2 exekuční řízení podle písmene a).
(7)
V usnesení o spojení exekuční soud určí, který exekutor řízení povede. Exekutorovi, který řízení nepovede, náleží náhrada účelně vynaložených hotových výdajů, o níž soud rozhodne v usnesení o spojení. V zájmu hospodárnosti však exekuční soud řízení nespojí, vyžaduje-li to stav těchto řízení nebo se tato řízení ke spojení zjevně nehodí.
§ 38
(1)
V exekučním návrhu musí být označen exekutor, který má exekuciexekuci vést, s uvedením jeho sídla. Z návrhu musí být dále patrné, kdo ho činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsán a datován. Kromě toho musí exekuční návrh obsahovat jméno, popřípadě jména, a příjmení účastníků, místo jejich trvalého pobytu7b), popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince7d),7e), a popřípadě rodné číslo nebo datum narození účastníků, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, přesné označení exekučního titulu, uvedení povinnosti, která má být exekucíexekucí vymožena, a údaj o tom, zda, popřípadě v jakém rozsahu povinný vymáhanou povinnost splnil, popřípadě označení důkazů, kterých se oprávněný dovolává.
(2)
K exekučnímu návrhu je třeba připojit originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti nebo stejnopis notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, a případně rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti, rozhodnutí o uznání nebo osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.
§ 39
(1)
Neobsahuje-li exekuční návrh nebo návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání všechny stanovené náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, vyzve exekutor oprávněného, aby návrh opravil nebo doplnil, určí mu lhůtu a poučí ho o tom, jak je třeba opravu nebo doplnění provést; exekutor vyzve oprávněného k opravení nebo doplnění návrhu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu došel exekuční návrh nebo návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání.
(2)
Není-li v určené lhůtě návrh řádně opraven nebo doplněn a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo není-li přiložen exekuční titul, exekutor usnesením exekuční návrh, případně i návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání odmítne. O těchto následcích musí být oprávněný poučen.
(3)
Jestliže nejsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro vedení exekuceexekuce a exekuční návrh nebude odmítnut, exekutor exekuční návrh usnesením nejpozději ve lhůtě podle § 43a odst. 1 zamítne.
(4)
Jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení stanovené zákonem, exekutor exekuční řízení usnesením zastaví.
(5)
Byl-li současně s exekučním návrhem podán i návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání, exekutor rozhodne o zamítnutí exekučního návrhu nebo o zastavení exekučního řízení pouze na základě pokynu soudu podle § 43a odst. 6.
Exekuční titul
§ 40
(1)
Exekučním titulem je
a)
vykonatelné rozhodnutí soudu nebo exekutora, pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek,
b)
vykonatelné rozhodnutí soudu a jiného orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení, pokud přiznává právo nebo postihuje majetek,
c)
vykonatelný rozhodčí nález,
d)
notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle zvláštního právního předpisu13),
e)
vykonatelné rozhodnutí a jiný exekuční titul orgánu veřejné moci,
f)
jiná vykonatelná rozhodnutí a schválené smíry a listiny,14) jejichž výkon připouští zákon.
(2)
Neobsahuje-li exekuční titul určení lhůty ke splnění povinnosti, má se za to, že povinnosti uložené exekučním titulem je třeba splnit do 3 dnů a, jde-li o vyklizení bytu, do 15 dnů od právní moci rozhodnutí.
(3)
Má-li podle exekučního titulu uvedeného v odstavci 1 písm. a), b) nebo c) splnit povinnost více povinných a jde-li o dělitelné plnění, platí, že povinnosti, nestanoví-li exekuční titul jinak, jsou zavázáni splnit všichni povinní rovným dílem.
(4)
ExekuciExekuci rozhodnutí soudu o prodeji zástavy lze vést tehdy, obsahuje-li označení oprávněné a povinné osoby, zástavy a výši zajištěné pohledávky a jejího příslušenství.
§ 41
Potvrzením o vykonatelnosti opatří exekuční titul podle § 40 odst. 1 písm. a) až c), e) a f) ten orgán, který ho vydal, u smírů a dohod pak ten orgán, který je schválil.
§ 42
(1)
Před vydáním exekučního příkazuexekučního příkazu na majetek ve společném jmění manželů zjistí exekutor, zda je v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu evidována smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o zrušení společného jmění manželů, jeho obnovení nebo zúžení jeho stávajícího rozsahu, anebo dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo režimu založeného rozhodnutím soudu.
(2)
Při vydání exekučního příkazuexekučního příkazu je exekutor povinen vycházet z obsahu listiny podle odstavce 1, jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého po jejím zápisu do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu nebo jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého před jejím zápisem do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu a vyslovil-li s tím souhlas oprávněný. Nelze-li zjistit z exekučního titulu nebo z listiny podle odstavce 1, že závazek vznikl po zápisu listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, má se za to, že závazek vznikl před zápisem listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu.
(3)
V ostatních případech lze vydat exekuční příkazexekuční příkaz postihující majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl zákonný režim společného jmění manželů změněn.
(4)
Jde-li o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů, nebo dluhu povinného, pro který lze vydat exekuční příkazexekuční příkaz na majetek ve společném jmění manželů, lze vést exekuciexekuci přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu. ExekuciExekuci přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu lze v jednom exekučním řízení provést nejvýše jednou.
§ 43
(1)
Jestliže je to, co ukládá exekuční titul povinnému, vázáno na splnění podmínky nebo na splnění vzájemné povinnosti oprávněného nebo omezené doložením času, lze vydat pověření podle § 43a jen tehdy, prokáže-li oprávněný, že se podmínka splnila nebo že sám svou vzájemnou povinnost vůči povinnému již splnil, popřípadě je připraven ji splnit, nebo že nastal doložený čas.
(2)
V případech uvedených v odstavci 1 je třeba k potvrzení o vykonatelnosti exekučního titulu připojit listinu vydanou nebo ověřenou státním orgánem nebo notářem, z níž je patrné, že se splnila podmínka, že oprávněný splnil svou vzájemnou povinnost, popřípadě je připraven ji splnit, nebo že nastal doložený čas.
§ 43a
(1)
Exekutor, kterému došel exekuční návrh, požádá exekuční soud nejpozději do 15 dnů ode dne doručení návrhu o pověření a nařízení exekuceexekuce (dále jen „pověření“). Neobsahuje-li exekuční návrh, případně návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný nebo neurčitý, běží tato lhůta až ode dne doručení opraveného nebo doplněného návrhu, popřípadě exekučního titulu exekutorovi. Doručením žádosti o pověření soudu se do rejstříku zahájených exekucíexekucí elektronicky zapíší údaje podle § 35b odst. 1 písm. a), c) a e) až h).
(2)
V žádosti o pověření musí být označen exekutor, který žádost podle odstavce 1 podal, s uvedením jeho sídla. Žádost musí být datována a musí dále zejména obsahovat jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště účastníků nebo obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo a přesné označení exekučního titulu. Součástí žádosti o pověření jsou i údaje podle § 35b odst. 1 písm. a), c) a e) až h). Společně se žádostí exekutor soudu zašle exekuční návrh, případně návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání a všechny listiny, které k návrhu připojil. Žádost včetně všech listin, které se soudu zasílají společně s ní, musí být podána na elektronickém formuláři prostřednictvím veřejné datové sítě a elektronické aplikace určené k podání takové žádosti; není-li to technicky možné, mohou být žádost i listiny zaslány prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, případně v listinné podobě.
(3)
Soud vydá pověření do 15 dnů, jestliže jsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady. Byl-li soudu s žádostí o pověření zaslán návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání, vydá soud pověření poté, kdy rozhodl o návrhu na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání. O prohlášení vykonatelnosti nebo o uznání rozhodne exekuční soud bez jednání. Usnesení či rozsudek o prohlášení vykonatelnosti nebo o uznání musí být odůvodněný.
(4)
Pověření obsahuje
a)
označení exekučního soudu,
b)
označení exekutora,
c)
označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby, která jej vyhotovila,
d)
označení oprávněného a povinného,
e)
označení povinnosti, která má být exekucíexekucí vymožena, včetně povinnosti k úhradě nákladů oprávněného a nákladů exekuceexekuce,
f)
podpis a datum.
(5)
Pověření není soudním rozhodnutím a nedoručuje se účastníkům řízení.
(6)
Jestliže nejsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro vedení exekuceexekuce, soud udělí exekutorovi pokyn, aby exekuční návrh částečně nebo úplně odmítl nebo zamítl nebo aby exekuční řízení zastavil. Tímto pokynem je exekutor vázán.
(7)
Spolu s pověřením nebo pokynem podle odstavce 6 doručí exekuční soud exekutorovi rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání. Exekutor doručí rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání účastníkům spolu s vyrozuměním o zahájení exekuceexekuce, případně, nebylo-li mu vydáno pověření, s rozhodnutím o odmítnutí nebo zamítnutí exekučního návrhu nebo o zastavení exekučního řízení.
§ 44
(1)
Nejpozději do 15 dnů ode dne doručení pověření podle § 43a odst. 3 zašle exekutor oprávněnému vyrozumění o zahájení exekuceexekuce, které neobsahuje údaje podle odstavce 3 písm. h). Povinnému zašle exekutor vyrozumění nejpozději s prvním exekučním příkazemexekučním příkazem, který mu v exekučním řízení doručuje; spolu s vyrozuměním zašle exekutor povinnému exekuční návrh a kopii exekučního titulu, případně kopii rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti, rozhodnutí o uznání nebo osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, které tvoří přílohu exekučního návrhu. Orgánům pověřeným vedením veřejných rejstříků, do kterých se zapisují právnické osoby, případně dalším orgánům či osobám se vyrozumění zašle, jen je-li to potřebné pro vedení exekuceexekuce. Je-li v katastrukatastru nemovitostí zapsáno vlastnické právo povinného a nejde-li o povinného uvedeného v § 44a odst. 5 nebo o povinného podle odstavce 4, rozhodl-li exekutor o tom, že se zákaz podle § 44a odst. 1 nevztahuje na nemovitou věc v jeho vlastnictví, vyrozumění se zašle katastrálnímu úřadu, v jehož územním obvodu má sídlo soudní exekutor, který vyrozumění o zahájení exekuceexekuce zasílá. Vyrozumění není rozhodnutím.
(2)
Vyrozumění se doručí povinnému do vlastních rukou.
(3)
Vyrozumění obsahuje
a)
označení exekučního soudu,
b)
označení exekutora, který vede exekuční řízení,
c)
označení exekučního řízení spisovou značkou, pod kterou je vedeno,
d)
označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby, která jej vyhotovila,
e)
označení oprávněného a povinného,
f)
označení povinnosti, která má být exekucíexekucí vymožena, včetně povinnosti k úhradě nákladů oprávněného a nákladů exekuceexekuce,
g)
podpis a datum,
h)
výzvu podle § 46 odst. 6,
i)
zjednodušené poučení o procesních právech a povinnostech a další informace týkající se exekučního řízení a postupu v tomto řízení,
j)
odkaz na internetové stránky Komory, na kterých je uvedeno poučení podle § 29 odst. 5, § 37 odst. 5 a 6, § 44a odst. 1, § 54, § 55 odst. 1 a 2 a § 87 odst. 1 a 2 a poučení o podmínkách doručování podle § 56a a § 56b,
k)
případně poučení o možnosti podat návrh na zastavení exekuceexekuce z důvodu, ze kterého lze odepřít výkon rozhodnutí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.
(4)
Je-li vymáhaná povinnost v hrubém nepoměru k majetku povinného, na který by se vztahoval zákaz podle § 44a odst. 1, může exekutor před zasláním vyrozumění oprávněnému rozhodnout, že se zákaz podle § 44a odst. 1 vztahuje pouze na část majetku přiměřenou vymáhané povinnosti. Toto rozhodnutí zašle spolu s vyrozuměním oprávněnému a povinnému.
(5)
Na písemnou žádost zašle exekutor účastníkovi exekučního řízení poučení podle odstavce 3 písm. j) v listinné podobě; účinky doručení vyrozumění o zahájení exekuceexekuce tím nejsou dotčeny.
§ 44a
(1)
Nerozhodl-li exekutor podle § 44 odst. 4 jinak, nesmí povinný po doručení vyrozumění nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné. Právní jednání se však považuje za platné, pokud námitku neplatnosti nevznese exekutor, oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky. Právní účinky vznesení námitky neplatnosti nastávají od účinnosti právního jednání, dojde-li exekuční příkazexekuční příkaz nebo jiný projev vůle exekutora, oprávněného, nebo přihlášeného věřitele všem účastníkům právního jednání, k němuž exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel vznesl námitku neplatnosti.
(2)
Složí-li povinný u exekutora částku ve výši vymáhané pohledávky, nákladů exekuceexekuce a nákladů oprávněného, exekutor na návrh povinného zruší rozhodnutím zákaz podle odstavce 1 a podle § 47 odst. 6. Exekutor vydá rozhodnutí podle věty první do 7 dnů ode dne, v němž mu byl doručen návrh povinného, a neprodleně ho zašle účastníkům řízení a dalším osobám, jimž byly v rámci exekuceexekuce doručeny exekuční příkazyexekuční příkazy podle § 49 odst. 9. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
(3)
Na návrh povinného může exekutor rozhodnout o tom, že se zákaz podle odstavce 1 a podle § 47 odst. 6 nevztahuje na majetek, který povinný uvedl v návrhu, jestliže povinný zároveň doloží, že jeho zbývající majetek zjevně a nepochybně postačuje k uhrazení vymáhané pohledávky včetně nákladů oprávněného a nákladů exekuceexekuce.
(4)
S písemným souhlasem exekutora, oprávněného a všech přihlášených věřitelů může povinný k úhradě vymáhané pohledávky, jejího příslušenství, nákladů exekuceexekuce či nákladů oprávněného zpeněžit majetek nebo jednotlivé součásti majetku, nejsou-li postiženy jinou exekucíexekucí16a), nejméně však za obvyklou cenu zjištěnou na základě znaleckého posudku splatnou při podpisu smlouvy k rukám exekutora.
(5)
Odstavec 1 se nepoužije, je-li povinným stát nebo územní samosprávný celek.
§ 44b
Změna exekutora
(1)
Na návrh oprávněného a souhlasí-li s tím exekutor, který vede exekuciexekuci, a exekutor, kterého oprávněný označí v návrhu, převezme exekuciexekuci exekutor, kterého oprávněný označil v návrhu. Navrhne-li změnu exekutora oprávněný podle § 15 odst. 5, není souhlasu exekutora, který vede exekuciexekuci, třeba. Převzetí exekuceexekuce není rozhodnutím.
(2)
Nedojde-li ke změně exekutora podle odstavce 1 a požádá-li oprávněný exekuční soud o změnu exekutora, exekuční soud po vyjádření exekutora, je-li to důvodné, rozhodne, že exekuci bude vést jiný exekutor, kterého navrhne oprávněný, a exekutor, který exekuci dosud vedl, mu věc postoupí. Nedojde-li ke změně exekutora podle odstavce 1 a požádá-li oprávněný exekuční soud o změnu exekutora podle § 15 odst. 5, exekuční soud rozhodne, že exekuci bude vést jiný exekutor, kterého navrhne oprávněný, a exekutor, který exekuci dosud vedl, mu věc postoupí.
(3)
Účinky původního exekučního návrhu oprávněného zůstávají zachovány.
(4)
Nový exekutor provede změnu údaje podle § 35b odst. 1 písm. b) a c) v rejstříku zahájených exekucí a rozhodne příkazem k úhradě nákladů exekuce o dosud vzniklých nákladech exekuce. Odměna exekutora, který exekuci dosud vedl, se vypočítá tak, jako by došlo k zastavení exekuce.
(5)
Náklady exekuceexekuce vzniklé v souvislosti se změnou exekutora podle odstavce 1, nejde-li o změnu exekutora podle § 15 odst. 5, nese oprávněný.
§ 44c
(1)
Exekutor vyrozumí oprávněného na jeho žádost, že vymožené plnění postačuje, případně majetek postižitelný v exekuciexekuci by postačoval alespoň ke krytí nákladů exekuceexekuce. Nepostačuje-li vymožené plnění nebo majetek postižitelný v exekuciexekuci alespoň ke krytí nákladů exekuceexekuce a obsahuje-li žádost souhlas oprávněného se zastavením exekuceexekuce pro tento případ, exekutor exekuciexekuci zastaví.
(2)
Byla-li exekuceexekuce zastavena podle odstavce 1, náklady exekuceexekuce do výše složené zálohy na náklady exekuceexekuce hradí oprávněný.
§ 45
Věcná a místní příslušnost exekučního soudu
(1)
Věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud.
(2)
Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu7b), popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince7d),7e). Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
(3)
Je-li podle odstavce 2 místně příslušných několik soudů, je místně příslušným ten soud, jehož název je první v abecedním, případně číselném pořadí.
§ 46
(1)
Exekutor postupuje v exekuciexekuci rychle a účelně; při tom dbá ochrany práv účastníků řízení i třetích osob dotčených jeho postupem.
(2)
Exekutor činí i bez návrhu úkony směřující k vedení exekuceexekuce. Exekutor vede exekuciexekuci až do vymožení pohledávky a jejího příslušenství nebo vynucení jiné vymáhané povinnosti, nákladů exekuceexekuce a nákladů oprávněného; tím bude exekuceexekuce provedena. Úkony a rozhodnutí exekutora a exekučního soudu jsou evidovány v exekučním spise, který vede exekutor v listinné nebo v elektronické podobě.
(3)
Exekutor je povinen vést exekuceexekuce v pořadí, v jakém mu byly doručeny exekuční návrhy.
(4)
Peněžitá plnění na vymáhanou povinnost se hradí exekutorovi nebo oprávněnému. Nedohodnou-li se exekutor a oprávněný jinak, exekutor po uplynutí lhůty podle odstavce 6 zajistí po odpočtu nákladů exekuceexekuce výplatu celé vymožené pohledávky oprávněnému do 30 dnů od doby, kdy peněžité plnění obdržel. Vymožené částečné plnění exekutor vyplatí po odpočtu nákladů exekuceexekuce oprávněnému, nedohodl-li se s ním na jiné lhůtě či jiné částce, ve stejné lhůtě v případě, kdy toto nevyplacené částečné plnění převyšuje částku 1 000 Kč. Ze zvláštního účtu podle odstavce 5 vyplatí exekutor peněžní prostředky z vymoženého plnění s úrokem, pokud přirostl, za dobu ode dne připsání vymožených peněžních prostředků na zvláštní účet podle odstavce 5 do dne předcházejícího dni jejich odepsání ze zvláštního účtu. Za vymožené plnění se považuje plnění
a)
získané prováděním exekuceexekuce způsobem podle § 59 odst. 1,
b)
získané provedením exekuceexekuce podle odstavce 6, nebo
c)
hrazené na vymáhanou povinnost od doručení vyrozumění o zahájení exekuceexekuce povinnému do skončení exekuceexekuce, nebylo-li získáno podle písmene a) nebo b).
(5)
Exekutor je povinen vymožené peněžité plnění, zálohy na náklady exekuceexekuce, zálohy podle § 55 odst. 8 a zaplacené jistoty vést odděleně od vlastních prostředků na zvláštním účtu31) u bankybanky, pobočky zahraniční bankybanky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice. Exekutor oznámí bez zbytečného odkladu ministerstvu a Komoře číslo tohoto účtu a peněžní ústav, u kterého je veden. Jde-li o bezhotovostní převod, peněžitá plnění na vymáhanou povinnost, zálohy na náklady exekuceexekuce, zálohy podle § 55 odst. 8 a jistoty se exekutorovi hradí na zvláštní účet.
(6)
Exekutor ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti, která je součástí vyrozumění o zahájení exekuceexekuce, vyčíslí vymáhaný nárok a zálohu na snížené náklady exekuceexekuce16b) a náklady oprávněného. Zároveň povinného poučí, že splní-li ve lhůtě 30 dnů od doručení vyrozumění o zahájení exekuceexekuce vymáhaný nárok a uhradí zálohu, vydá exekutor neprodleně příkaz k úhradě nákladů exekuceexekuce. Právní mocí příkazu k úhradě nákladů exekuceexekuce bude exekuceexekuce provedena. Splněním vymáhaného nároku a uhrazením zálohy zaniká zákaz podle § 44a odst. 1 a podle § 47 odst. 6. Jinak exekutor provede exekuciexekuci.
(7)
Je-li exekuční řízení podle zvláštního právního předpisu přerušeno16c) nebo zvláštní právní předpis stanoví, že exekuciexekuci nelze provést16d), exekutor nečiní žádné úkony, jimiž se provádí exekuceexekuce, pokud zákon nestanoví jinak. Insolvenčnímu správciInsolvenčnímu správci nebo v rámci likvidace pozůstalosti do likvidační podstaty exekutor vydá vymožené plnění bezodkladně po právní moci usnesení, kterým rozhodne po odpočtu nákladů exekuceexekuce o vydání vymoženého plnění insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci nebo do likvidační podstaty; toto usnesení exekutor vydá bez zbytečného odkladu po rozhodnutí o úpadku nebo po nabytí právní moci rozhodnutí o nařízení likvidace pozůstalosti.
(8)
Po skončení exekuceexekuce podle odstavců 2 a 6 a § 55 zašle exekutor oznámení o skončení exekuceexekuce všem orgánům a osobám, které ve svých evidencích (seznamech) vedou poznámku o probíhající exekuciexekuci anebo kterým byla v exekuciexekuci uložena nějaká povinnost; oznámení není rozhodnutím. V oznámení označí také exekuční příkazyexekuční příkazy, jejichž účinky skončením exekuceexekuce podle § 47 odst. 7 zanikly. Na žádost zašle toto oznámení neprodleně rovněž účastníkům řízení. Na žádost zašle exekutor oprávněnému, který je orgánem sociálního zabezpečení, neprodleně oznámení o dni, ve kterém zanikla vymáhaná povinnost.
Exekuční příkaz
§ 47
(1)
Exekutor poté, kdy soud vydal pověření podle § 43a, posoudí, jakým způsobem bude exekuceexekuce provedena, a vydá nebo zruší exekuční příkazexekuční příkaz ohledně majetku, který má být exekucíexekucí postižen. Exekučním příkazemExekučním příkazem se rozumí příkaz k provedení exekuceexekuce některým ze způsobů uvedených v tomto zákoně. Exekutor je povinen v exekučním příkazuexekučním příkazu zvolit takový způsob exekuceexekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše dluhů povinného a ceny předmětu, z něhož má být splnění dluhů povinného dosaženo.
(2)
Exekuční příkazExekuční příkaz má účinky nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu. Podle exekučního příkazuexekučního příkazu nelze exekuciexekuci provést před
a)
uplynutím lhůty podle § 46 odst. 6,
b)
právní mocí rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuceexekuce, pokud byl podán ve lhůtě podle písmene a),
c)
právní mocí rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání,
d)
zápisem doložky provedení exekuceexekuce do rejstříku zahájených exekucíexekucí podle § 35b odst. 1 písm. i),
e)
právní mocí exekučního příkazuexekučního příkazu.
(3)
Pro účely odstavce 2 písm. e) není provedením exekuceexekuce úkon učiněný k zajištění majetku povinného pro účely jeho postižení takovou exekucíexekucí.
(4)
ExekuciExekuci na majetek povinného, na který se vztahuje rozhodnutí o zajištění vydané v trestním řízenítrestním řízení, lze provést jen po předchozím souhlasu příslušného orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení.
(5)
Proti exekučnímu příkazuexekučnímu příkazu není přípustný opravný prostředek.
(6)
Majetek, který je postižen exekučním příkazemexekučním příkazem, nesmí povinný převést na jiného, zatížit ho nebo s ním jinak nakládat. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné.
(7)
Provedením exekuceexekuce a zastavením exekuceexekuce zanikají účinky všech vydaných exekučních příkazůexekučních příkazů.
§ 48
(1)
V písemném vyhotovení exekučního příkazuexekučního příkazu exekutor uvede
a)
exekuční soud,
b)
označení exekutora, který vede exekuční řízení,
c)
exekuční titul a orgán, který jej vydal, nebo osobu, která jej vyhotovila,
d)
označení účastníků, včetně rodného čísla povinného, lze-li je zjistit,
e)
označení povinnosti, která má být exekucíexekucí vymožena,
f)
způsob provedení exekuceexekuce a číslo účtu oprávněného nebo exekutora vedeného u peněžního ústavu, je-li číslo účtu potřebné pro způsob vedení exekuceexekuce,
g)
označení osob, kterým se doručuje exekuční příkazexekuční příkaz,
h)
výrok, poučení o odvolání, den a místo jeho vydání a podpis exekutora.
(2)
V písemném vyhotovení exekučního příkazuexekučního příkazu exekutor dále uvede informace týkající se postupu v exekučním řízení.
§ 49
(1)
Výrok exekučního příkazuexekučního příkazu ukládajícího zaplacení peněžité částky musí rovněž obsahovat
a)
označení toho, vůči komu má povinný nárok na mzdu (plátce mzdy), případně uložení povinnosti k úhradě nákladů plátce mzdy, jde-li o provedení exekuceexekuce srážkami ze mzdy povinného,
b)
označení peněžního ústavu a čísla účtu nebo jiného jedinečného identifikátoru,7a) jde-li o provedení exekuceexekuce přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu; označí-li se více účtů povinného u téhož peněžního ústavu, uvede se také pořadí, v jakém z nich má být vymáhaná pohledávka odepsána,
c)
označení toho, vůči komu má povinný jinou pohledávku (dlužníka povinného), jde-li o provedení exekuceexekuce přikázáním jiné pohledávky povinného než z účtu u peněžního ústavu,
d)
označení toho, vůči komu má povinný jiné právo, než je uvedeno pod písmeny a), b) a c), které má majetkovou hodnotu a které není spojeno s osobou povinného a je převoditelné na jiného, nebo označení podílu v obchodní společnosti nebo označení členství v družstvu, jde-li o provedení exekuceexekuce postižením jiných majetkových práv povinného,
e)
označení věcí, které mají být prodány, případně spoluvlastnického podílu na nich, nebo údaj o tom, že mají být prodány všechny podle zákona postižitelné movité věci, jde-li o provedení exekuceexekuce prodejem movitých věcí povinného nebo spoluvlastnického podílu povinného na movitých věcech,
f)
označení nemovité věci, která má být prodána nebo postižena správou, případně spoluvlastnického podílu na ní, jde-li o provedení exekuceexekuce prodejem nebo správou nemovité věci povinného nebo spoluvlastnického podílu povinného na nemovité věci,
g)
označení závodu nebo části závodu povinného anebo podílu povinného jako spolumajitele závodu, který má být postižen, jde-li o provedení exekuceexekuce postižením závodu nebo části závodu povinného anebo podílu povinného jako spolumajitele závodu,
h)
sérii a číslo řidičského průkazu, jehož držitelem je povinný, jde-li o exekuciexekuci pozastavením řidičského oprávnění.
(2)
Přílohou exekučního příkazuexekučního příkazu podle odstavce 1 písm. a) a vyrozumění o tom, že byly splněny podmínky podle § 52 odst. 3, jde-li o provedení exekuceexekuce srážkami z jiných příjmů vyplácených Úřadem práce České republiky nebo Českou správou sociálního zabezpečení, je datový soubor, který obsahuje údaje uvedené v tomto exekučním příkazuexekučním příkazu nebo vyrozumění. Po obdržení datového souboru, který je přílohou exekučního příkazuexekučního příkazu podle odstavce 1 písm. a), Úřad práce České republiky nebo Česká správa sociálního zabezpečení bez zbytečného odkladu sdělí exekutorovi datovým souborem pořadí vymáhané pohledávky.
(3)
Nestanoví-li se v odstavci 2 jinak, je přílohou exekučního příkazuexekučního příkazu podle odstavce 1 písm. a) vyrozumění o tom, že byly splněny podmínky podle § 52 odst. 3, nebo usnesení o změně nebo zrušení exekučního příkazuexekučního příkazu podle odstavce 1 písm. a), je-li plátci mzdy doručováno prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, datový soubor, který obsahuje údaje uvedené v těchto písemnostech. Po obdržení datového souboru podle věty předchozí kvalifikovaný plátce mzdy bez zbytečného odkladu sdělí exekutorovi datovým souborem pořadí vymáhané pohledávky.
(4)
Přílohou exekučního příkazuexekučního příkazu podle odstavce 1 písm. b) a vyrozumění o tom, že byly splněny podmínky podle § 52 odst. 3, nebo usnesení o změně nebo zrušení exekučního příkazuexekučního příkazu podle odstavce 1 písm. b), jde-li o provedení exekuceexekuce přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu, je datový soubor, který obsahuje údaje uvedené v tomto exekučním příkazuexekučním příkazu nebo vyrozumění nebo datový soubor obsahující údaje o změně nebo zrušení exekučního příkazuexekučního příkazu. Po obdržení datového souboru, který je přílohou exekučního příkazuexekučního příkazu podle odstavce 1 písm. b), peněžní ústav bez zbytečného odkladu sdělí exekutorovi datovým souborem pořadí vymáhané pohledávky.
(5)
Přílohou exekučního příkazuexekučního příkazu podle odstavce 1 písm. c) a vyrozumění o tom, že byly splněny podmínky podle § 52 odst. 3, nebo usnesení o změně nebo zrušení exekučního příkazuexekučního příkazu podle odstavce 1 písm. c), jde-li o provedení exekuceexekuce přikázáním jiné pohledávky povinného než z účtu u peněžního ústavu, je-li dlužníkem povinného finanční instituce, je datový soubor, který obsahuje údaje uvedené v tomto exekučním příkazuexekučním příkazu nebo vyrozumění, nebo datový soubor obsahující údaje o změně nebo zrušení exekučního příkazuexekučního příkazu. Po obdržení datového souboru, který je přílohou exekučního příkazuexekučního příkazu podle odstavce 1 písm. c), finanční instituce bez zbytečného odkladu sdělí exekutorovi datovým souborem pořadí vymáhané pohledávky.
(6)
Ministerstvo stanoví vyhláškou formát a strukturu datových souborů podle odstavců 2 až 5.
(7)
Výrok exekučního příkazuexekučního příkazu o prodeji zástavy musí rovněž obsahovat označení movité nebo nemovité věci, která má být prodána.
(8)
Ve výroku exekučního příkazuexekučního příkazu se uvedou další zákazy, příkazy a výzvy, které podle zvoleného způsobu provedení exekuceexekuce musí obsahovat usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu.
(9)
Exekuční příkazExekuční příkaz doručí exekutor oprávněnému, povinnému a dalším osobám, kterým se podle zvoleného způsobu exekuceexekuce doručuje usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu.
(10)
Do vlastních rukou se osobám uvedeným v odstavci 9 doručuje v případech, v nichž podle zvoleného způsobu exekuceexekuce občanský soudní řád stanoví, že se doručuje do vlastních rukou usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.
(11)
Exekuční příkazExekuční příkaz obsahuje i poučení podle § 54 odst. 7, 9 a 10 a § 67, jde-li o provedení exekuceexekuce prodejem movitých věcí povinného nebo spoluvlastnického podílu povinného na movitých věcech.
§ 50
Součinnost oprávněného a povinného
(1)
Exekutor může vyzvat oprávněného, aby navrhl, jakým způsobem má provést exekuciexekuci, a označil plátce mzdy povinného či plátce jiného pravidelného příjmu povinného, popřípadě fyzickou nebo právnickou osobu, vůči které má povinný pohledávku, (dlužník povinného) a uvedl důvod této pohledávky; jde-li o pohledávku z účtu u peněžního ústavu, uvede oprávněný peněžní ústav a číslo účtu nebo jiný jedinečný identifikátor,7a) z něhož má být pohledávka odepsána.
(2)
Považuje-li to exekutor za účelné, může předvolat povinného a vyzvat ho k dobrovolnému splnění povinnosti, kterou mu ukládá exekuční titul.
(3)
Exekutor je oprávněn nahlédnout do soudního spisu o prohlášení o majetku povinného.
§ 51
Pověření podle § 43a exekutorovi zaniká, jestliže
a)
exekuční soud rozhodl o vyloučení exekutora,
b)
exekuceexekuce byla zastavena,
c)
pohledávka, její příslušenství a náklady exekuceexekuce byly vymoženy,
d)
došlo ke změně exekutora podle § 44b,
e)
exekuční soud rozhodl o spojení exekučních řízení, nejde-li o exekutora, který povede spojená řízení.
§ 52
(1)
Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
(2)
Nestanoví-li tento zákon jinak, je exekutor oprávněn vykonat všechny úkony, které občanský soudní řád a další právní předpisy jinak svěřují při provedení výkonu rozhodnutí soudu, soudci, vykonavateli nebo jinému zaměstnanci soudu.
(3)
Právní mocí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu se v exekučním řízení rozumí
a)
uplynutí lhůty podle § 46 odst. 6,
b)
právní moc rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuceexekuce, pokud byl podaný ve lhůtě podle písmene a),
c)
právní moc rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání a
d)
právní moc exekučního příkazuexekučního příkazu.
§ 53
Exekutor je povinen zaznamenat ve formě zvukového záznamu všechna volání uskutečněná prostřednictvím veřejně dostupné telefonní služby a telefonního čísla exekutorského úřadu, které je určeno pro komunikaci s účastníky řízení, třetími osobami nebo veřejností, týkají-li se jím vedeného exekučního řízení, a evidovat v exekučním spisu údaje o těchto záznamech. Povinnost podle věty první se týká telefonních čísel používaných soudním exekutorem i zaměstnanci soudního exekutora. Záznam se uchovává na trvalém nosiči dat, který je součástí exekučního spisu.
§ 54
Odklad exekuce
(1)
Návrh na odklad exekuceexekuce se podává u exekutora, který vede exekuciexekuci. Návrh na odklad exekuceexekuce, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý nebo ke kterému nejsou přiloženy listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu, exekutor do 7 dnů odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze o návrhu věcně rozhodnout. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.
(2)
Do vydání rozhodnutí o návrhu na odklad exekuceexekuce exekutor
a)
nezajišťuje majetek povinného ani exekuciexekuci neprovede, je-li u něj složena jistota a podal-li povinný návrh na zastavení exekuceexekuce podle odstavce 6,
b)
exekuciexekuci neprovede, jde-li o návrh na odklad exekuceexekuce podle odstavce 5 nebo 7 anebo podle § 266 občanského soudního řádu.
(3)
Odstavec 2 písm. b) se nepoužije, jde-li o návrh, který je svévolným nebo zřejmě bezúspěšným uplatňováním nebo bráněním práva nebo uplatní-li účastník v návrhu na odklad stejné okolnosti, o nichž již bylo rozhodnuto. Exekutor o těchto skutečnostech bez zbytečného odkladu povinného vyrozumí.
(4)
Odloží-li exekutor nebo exekuční soud exekuciexekuci na návrh povinného podle § 266 odst. 1 občanského soudního řádu, potom exekutor nebo exekuční soud uvede dobu, na kterou exekuciexekuci odkládá. Je-li exekuceexekuce odložena podle odstavce 6, exekutor nezjišťuje ani nezajišťuje majetek povinného ani exekuciexekuci neprovede. Po dobu odkladu exekuceexekuce podle odstavce 5 a 7 nebo podle § 266 občanského soudního řádu exekutor exekuciexekuci neprovede; § 289 odst. 1 občanského soudního řádu tím není dotčen. Po dobu odkladu exekuceexekuce nelze zajistit sepsané movité věci. Po uplynutí doby odkladu exekutor i bez návrhu pokračuje v provedení exekuceexekuce.
(5)
Je-li odložena vykonatelnost exekučního titulu, exekutor nebo exekuční soud odloží provedení exekuceexekuce do doby pravomocného skončení řízení, ve kterém soud rozhoduje o odložení vykonatelnosti exekučního titulu.
(6)
Je-li u exekutora složena jistota ve výši vymáhané pohledávky, nákladů oprávněného a nákladů exekuceexekuce, exekutor nebo exekuční soud na návrh povinného odloží provedení exekuceexekuce do právní moci rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuceexekuce podaném povinným a rozhodne o tom, že povinný není vázán zákazem uvedeným v § 44a odst. 1 a v § 47 odst. 6 ode dne vydání rozhodnutí o odkladu. Nedojde-li k zastavení exekuceexekuce, použije se jistota na úhradu vymáhané pohledávky, nákladů oprávněného a nákladů exekuceexekuce; jinak se vrátí složiteli jistoty.
(7)
Není-li dále stanoveno jinak, exekutor odloží i bez návrhu provedení exekuceexekuce k vymožení peněžité povinnosti prodejem movitých věcí
a)
vedené proti povinnému neuvedenému v § 67 odst. 1, proti kterému je zároveň vedena exekuceexekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů pro jiné pohledávky než podle § 279 odst. 2 občanského soudního řádu a v této exekuciexekuci jsou prováděny srážky, sdělí-li mu povinný písemně bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl o provedení soupisu, že bude zasílat na zvláštní účet podle § 46 odst. 5 k uspokojení pohledávky vymáhané v exekuciexekuci prodejem movitých věcí každý kalendářní měsíc peněžní prostředky ve výši druhé třetiny zbytku čisté mzdy z exekuceexekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů ve výši vypočtené v kalendářním měsíci předcházejícím kalendářnímu měsíci, v němž byl exekuční příkazexekuční příkaz k provedení exekuceexekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů doručen plátci mzdy nebo jiných příjmů, nejméně však ve výši 1 500 Kč,
b)
vedené proti povinnému, který je fyzickou osobou, neuvedenému v písmeni a) a § 67 odst. 1, sdělí-li mu povinný písemně bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl o provedení soupisu, že bude zasílat každý kalendářní měsíc na zvláštní účet podle § 46 odst. 5 k uspokojení pohledávky vymáhané v exekuciexekuci prodejem movitých věcí peněžní prostředky nejméně ve výši 1 500 Kč.
(8)
Exekutor vyzve povinného k zasílání peněžních prostředků ve výši podle odstavce 7 na zvláštní účet bez zbytečného odkladu poté, co byla exekuceexekuce odložena. Povinný zašle peněžní prostředky ve výši podle odstavce 7 do 10 dnů od doručení výzvy podle věty první, v následujících kalendářních měsících povinný na zvláštní účet převádí peněžní prostředky ve výši podle odstavce 7 do konce příslušného kalendářního měsíce.
(9)
Na nesplnění povinnosti podle odstavce 8 věty druhé exekutor povinného upozorní a určí mu přiměřenou dodatečnou lhůtu pro její splnění. Uplynutím lhůty podle věty první odklad exekuceexekuce skončí.
(10)
Exekutor exekuciexekuci podle odstavce 7 neodloží, návrh na odklad exekuceexekuce podle odstavce 7 zamítne, případně vydá usnesení o tom, že se v exekuciexekuci odložené podle odstavce 7 pokračuje, přesáhne-li zjištěná cena všech movitých věcí povinného pojatých do soupisu zjevně třicetišestinásobek částky zasílané povinným exekutorovi podle odstavce 7 písm. a) nebo b). Při výpočtu zjištěné ceny dle věty předchozí se nepřihlíží k věcem, jejichž hodnota není zjevně vyšší než 1 000 Kč, a k souboru věcí určených ke společnému zpeněžení, jehož hodnota není zjevně vyšší než 2 000 Kč. V téže exekuciexekuci prodejem movitých věcí se odstavce 7 až 9 použijí nejvýše jednou. Odstavce 7 až 9 se nepoužijí v exekuciexekuci vedené na věci vymezené v § 67 odst. 1 úvodní části ustanovení. Odstavce 7 až 9 se nepoužijí v exekuciexekuci podle § 67 odst. 2.
(11)
I bez návrhu může exekuční soud nebo exekutor odložit provedení exekuceexekuce, lze-li očekávat, že exekuceexekuce bude zastavena.
(12)
Nevyhoví-li exekutor návrhu na odklad exekuceexekuce do 7 dnů, postoupí jej společně s exekučním spisem v této lhůtě k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o něm rozhodne bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů.
§ 55
Zastavení exekuce
(1)
Návrh na zastavení exekuceexekuce může povinný podat do 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o důvodu zastavení exekuceexekuce. Návrh na zastavení exekuceexekuce se podává u exekutora, který vede exekuciexekuci. Podá-li manžel povinného návrh na zastavení exekuceexekuce podle § 262b občanského soudního řádu, rozhodne o tomto návrhu exekutor na základě písemných dokladů i bez souhlasu oprávněného do 15 dnů ode dne doručení návrhu. Nevyhoví-li exekutor návrhu, postoupí jej společně s exekučním spisem v uvedené lhůtě k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o návrhu rozhodne. Ustanovení odstavce 3 se nepoužije.
(2)
Návrh na zastavení exekuceexekuce musí obsahovat vylíčení skutečností rozhodných pro posouzení, zda byl podán ve lhůtě uvedené v odstavci 1; to neplatí, jde-li o návrh podaný nejpozději ve lhůtě podle § 46 odst. 6. Návrh na zastavení exekuceexekuce, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý nebo ke kterému nejsou přiloženy listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu nebo který byl podán opožděně, exekutor odmítne. Je-li proti takovému rozhodnutí podáno odvolání, exekutor ho zruší a věc postoupí k vyřízení exekučnímu soudu.
(3)
Podá-li účastník návrh na zastavení exekuceexekuce, exekutor do 15 dnů od doručení návrhu vyzve další účastníky exekuceexekuce, aby se vyjádřili, zda s návrhem souhlasí, a aby se v případě, kdy nesouhlasí s tvrzeními obsaženými v návrhu na zastavení, vyjádřili k návrhu a předložili listiny k prokázání svých tvrzení. Jestliže všichni účastníci se zastavením exekuceexekuce souhlasí, exekutor vyhoví návrhu na zastavení exekuceexekuce do 30 dnů od marného uplynutí lhůty k vyjádření nebo od doručení souhlasného vyjádření, nastalo-li dříve. Nevyhoví-li exekutor návrhu na zastavení exekuceexekuce, postoupí jej společně s exekučním spisem v uvedené lhůtě k rozhodnutí exekučnímu soudu.
(4)
O zastavení exekuceexekuce rozhodne exekutor i bez návrhu, souhlasí-li se zastavením oprávněný. Nesouhlasí-li oprávněný, požádá exekutor o zastavení exekuční soud, který při rozhodování postupuje podle odstavce 5.
(5)
O zastavení exekuceexekuce může rozhodnout exekuční soud i bez návrhu.
(6)
Nesloží-li oprávněný přiměřenou zálohu na náklady exekuceexekuce, exekutor exekuciexekuci zastaví.
(7)
Nedošlo-li po dobu posledních 6 let počítaných po vyznačení doložky provedení exekuceexekuce ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti a není-li exekucíexekucí postižena nemovitá věc, vyzve exekutor oprávněného, aby ve lhůtě 30 dnů sdělil, zda souhlasí se zastavením exekuceexekuce nebo, aby ve stejné lhůtě sdělil, že se zastavením exekuceexekuce nesouhlasí. Jestliže oprávněný vyjádřil souhlas se zastavením exekuceexekuce nebo lhůta podle věty první uplynula marně, exekutor exekuciexekuci zastaví. Pro účely rozhodnutí o zastavení exekuceexekuce podle věty druhé a odstavců 8, 10 nebo 11 se na řízení spojená ke společnému řízení hledí, jako by ke spojení řízení ke společnému řízení nedošlo.
(8)
Nesouhlasil-li oprávněný, který není zproštěn od složení zálohy na další vedení exekuceexekuce podle odstavce 9, se zastavením exekuceexekuce podle odstavce 7, vyzve ho exekutor ke složení zálohy na další vedení exekuceexekuce. Ve výzvě exekutor oprávněného poučí o možnosti podat návrh na zproštění od složení zálohy na další vedení exekuceexekuce podle odstavce 10, o postupu podle věty třetí a o postupu podle odstavce 10 věty poslední. Nepodal-li oprávněný návrh na zproštění od složení zálohy na další vedení exekuceexekuce, je povinen složit zálohu do 30 dnů od doručení výzvy ke složení zálohy na další vedení exekuceexekuce. Nesloží-li oprávněný zálohu na další vedení exekuceexekuce ve lhůtě podle věty třetí, exekutor exekuciexekuci zastaví. Výši zálohy na další vedení exekuceexekuce stanoví prováděcí právní předpis.
(9)
Oprávněný je zproštěn od složení zálohy na další vedení exekuceexekuce, jde-li o exekuciexekuci k vymožení pohledávky na výživné pro nezletilé dítě, pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona, náhrady újmy způsobené poškozenému pracovním úrazem, nemocí z povolání, ublížením na zdraví nebo trestným činemtrestným činem, pohledávky z deliktu podle občanského zákoníku, bezdůvodného obohacení, pohledávky školy nebo školského zařízení z veřejné služby poskytované podle školského zákona, nebo pokud by zastavení exekuceexekuce odporovalo dobrým mravům. Nevyplývá-li z exekučního spisu opak, má se za to, že oprávněný od složení zálohy na další vedení exekuceexekuce podle věty první není zproštěn.
(10)
Na návrh podaný do 10 dnů od doručení výzvy ke složení zálohy podle odstavce 8 oprávněnému může exekutor výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, rozhodnout, že oprávněný je zproštěn od složení zálohy na další vedení exekuceexekuce, zejména odůvodňují-li to poměry oprávněného. K návrhu oprávněný připojí potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, které se podává na formuláři. O návrhu na zproštění od složení zálohy na další vedení exekuceexekuce rozhodne exekutor do 10 dnů ode dne jeho doručení. Toto rozhodnutí musí být odůvodněno. K návrhu podanému později se nepřihlíží. Kdykoli za řízení může exekuční soud nebo exekutor i bez návrhu přiznané zproštění oprávněnému odejmout, jestliže se do skončení řízení ukáže, že poměry oprávněného osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly. Nebyl-li oprávněný od složení zálohy na další vedení exekuceexekuce zproštěn rozhodnutím exekutora nebo bylo-li mu zproštění odňato, je povinen složit zálohu na další vedení exekuceexekuce do 15 dnů od doručení rozhodnutí, jímž byl návrh na zproštění od složení zálohy na další vedení exekuceexekuce odmítnut nebo zamítnut nebo jímž mu bylo přiznané zproštění odňato; jinak exekutor exekuciexekuci zastaví.
(11)
Je-li složena záloha podle odstavce 8 nebo jde-li o oprávněného, který byl zproštěn od složení zálohy na další vedení exekuceexekuce, lhůta podle odstavce 7 se prodlužuje o další 3 roky. Po uplynutí tříleté lhůty podle věty první se odstavce 7 až 10 a věta první použijí obdobně a lhůta podle odstavce 7 a věty první se prodlouží o další 3 roky. Po uplynutí lhůty podle odstavce 7 prodloužené o dobu podle věty první a druhé exekutor nepostupuje podle odstavce 7 až 10 a exekuciexekuci zastaví. Celková doba po vyznačení doložky provedení exekuceexekuce, po kterou nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti, nesmí v nepřerušeném trvání překročit po sobě následujících 12 let od vyznačení doložky provedení exekuceexekuce nebo posledního vymoženého plnění, nastalo-li později; do této lhůty se nezapočítávají doby uvedené v odstavci 12. Dojde-li v rozhodné době k částečnému vymožení povinnosti, běží lhůta uvedená v odstavci 7 větě první znovu od počátku ode dne následujícího po dni, v němž naposledy došlo k částečnému vymožení povinnosti. Po dobu, po kterou trvá prodloužení exekuceexekuce, soud nerozhodne o zastavení exekuceexekuce pro nemajetnost a návrh na zastavení exekuceexekuce pro nemajetnost zamítne. Jde-li o oprávněného podle odstavce 9, věty druhá až čtvrtá se nepoužijí.
(12)
Lhůta podle odstavců 7 a 11 neběží
a)
je-li předmětem exekuceexekuce nepeněžité plnění,
b)
po dobu, po kterou probíhalo řízení o návrhu na zastavení exekuceexekuce, námitce podjatosti, návrhu na odklad, odvolání nebo jiném podání účastníka řízení či trval odklad exekuceexekuce části majetku, během něhož nelze exekuciexekuci provést,
c)
po dobu, po kterou byla jako celek exekuceexekuce odložena, nebo ji není možné podle zvláštního právního předpisu provést33).
(13)
Zastavením exekuceexekuce podle odstavce 7, 8, 10 nebo 11 nejsou dotčeny účinky již provedených úkonů a již vymožená plnění. Byla-li exekuceexekuce zastavena podle odstavce 7, 8, 10 nebo 11, určí se náklady bezvýsledné exekuceexekuce ve výši minimální odměny a paušální náhrady hotových výdajů podle zvláštního předpisu; je-li exekutor plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšují se náklady exekuceexekuce o daň z přidané hodnoty. Náklady exekuceexekuce podle věty druhé se uspokojují ze zálohy na náklady exekuceexekuce nebo ze zálohy na další vedení exekuceexekuce. Přesahuje-li výše nákladů exekuceexekuce podle věty druhé výši složené zálohy na náklady exekuceexekuce nebo výši složené zálohy na další vedení exekuceexekuce, právo soudního exekutora na náklady exekuceexekuce v části přesahující výši složené zálohy zaniká.
§ 55a
Soud exekuciexekuci na návrh účastníků nezastaví, nejsou-li zaplaceny náklady exekuceexekuce.
§ 55b
Rozhodování exekutora
(1)
Při rozhodování postupuje exekutor obdobně podle občanského soudního řádu. Exekutor při rozhodování činí úkony, které v řízení o výkon rozhodnutí přísluší soudu prvého stupně.
(2)
Nestanoví-li tento zákon jinak, exekutor rozhoduje usnesením, které doručí účastníkům řízení a dalším osobám, o jejichž návrzích a právech a povinnostech rozhoduje.
(3)
Exekutor rozhoduje bez jednání, nestanoví-li občanský soudní řád jinak.
(4)
Stanoví-li tento zákon, že má být úkon učiněn u exekutora, lhůta zůstává zachována, je-li úkon učiněn u exekučního soudu, který podání neprodleně zašle exekutorovi.
§ 55c
Odvolání proti rozhodnutí exekutora
(1)
Proti rozhodnutí exekutora může účastník řízení podat odvolání.
(2)
O odvolání proti rozhodnutí exekutora rozhoduje krajský soud, v jehož obvodu působí exekuční soud.
(3)
Odvolání není přípustné proti
a)
rozhodnutí exekutora o návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu (§ 68 odst. 2 a 3),
b)
exekučnímu příkazuexekučnímu příkazu,
c)
usnesení o změně nebo zrušení exekučního příkazuexekučního příkazu, nebo
d)
příkazu k úhradě nákladů exekuceexekuce.
(4)
Odvolání lze podat do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u exekutora, proti jehož rozhodnutí odvolání směřuje. Bylo-li vydáno opravné usnesení týkající se výroku rozhodnutí, běží tato lhůta znovu od právní moci opravného usnesení.
(5)
Ustanovení § 201 až 226 občanského soudního řádu se použijí přiměřeně.
(6)
Úkony podle § 208 až 210a občanského soudního řádu činí exekutor, který poté odvolání předloží společně s exekučním spisem odvolacímu soudu.
§ 56
Písemnosti v exekučním řízení doručuje exekutor buď osobně nebo prostřednictvím svého zaměstnance nebo prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky16a) anebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo jiné osoby, která provádí přepravu zásilek.
§ 56a
Doručování na ohlašovnu
(1)
Doručuje-li exekutor fyzické osobě písemnost prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo jiné osoby, která provádí přepravu zásilek, a je-li adresou pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu34) účastníka řízení nebo jeho zástupce místo trvalého pobytu, které se nachází v sídle ohlašovny35), namísto předání písemnosti k doručení provozovateli poštovních služeb, nebo jiné osoby, která provádí přepravu zásilek, uloží doručovanou písemnost u sebe a zveřejní na centrální úřední desce (§ 125a) výzvu, aby si adresát písemnost vyzvedl nebo požádal o její doslání na jinou adresu.
(2)
Výzva podle odstavce 1 obsahuje
a)
označení soudního exekutora, který písemnost doručuje,
b)
označení doručované písemnosti,
c)
číslo jednací doručované písemnosti,
d)
informaci o tom, zda jde o písemnost doručovanou do vlastních rukou či nikoliv,
e)
jméno, příjmení a datum narození adresáta,
f)
adresu trvalého pobytu adresáta včetně označení ohlašovny, v níž se trvalý pobyt adresáta nachází,
g)
místo uložení písemnosti a konkrétní den, do kterého si adresát může písemnost vyzvednout nebo požádat o doslání na jinou adresu,
h)
poučení o následcích nevyzvednutí písemnosti či nepodání žádosti o doslání na jinou adresu,
i)
informaci o možnosti zřízení datové schránky36).
(3)
Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne zveřejnění výzvy podle odstavce 1 nebo nedoručil-li exekutorovi adresát písemnosti ve stejné lhůtě žádost o zaslání písemnosti na jinou adresu, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Adresa, kterou adresát uvedl v žádosti podle předchozí věty, se považuje za adresu pro doručování pro dané řízení podle § 46a odst. 2 občanského soudního řádu.
(4)
Odstavce 1 až 3 se nepoužijí
a)
pro doručování písemností podle § 44 odst. 1 věty druhé povinnému či manželovi povinného,
b)
pro doručování vyrozumění o zahájení exekuceexekuce podle § 44 odst. 1 věty první oprávněnému,
c)
pro doručování písemností v daném řízení oprávněnému, povinnému či manželovi povinného, pokud si v úložní době vyzvedli některou z písemností podle písmena a) nebo b),
d)
pro doručování písemností, u kterých je vyloučeno doručení podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu,
e)
pro doručování exekučního příkazuexekučního příkazu dlužníkovi povinného.
§ 56b
Doručování ve zvláštních případech
(1)
Byla-li v řízení adresátovi exekutorem doručena písemnost do vlastních rukou, která
a)
byla vrácena z důvodu, že v místě doručování nebylo možné zanechat výzvu37), nebo
b)
byla vrácena z důvodu, že v místě doručování není schránka pro vhození písemnosti, nebylo-li současně vhození do schránky vyloučeno38),
doručuje exekutor další písemnosti v řízení doručované prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo jiné osoby, která provádí přepravu zásilek, je-li adresa pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu39) adresáta stejná jako v případě zásilky vrácené podle písmena a) nebo b) tak, že namísto předání písemnosti k doručení provozovateli poštovních služeb, nebo jiné osoby, která provádí přepravu zásilek, uloží doručovanou písemnost u sebe a zveřejní na centrální úřední desce (§ 125a) výzvu, aby si adresát písemnost vyzvedl nebo požádal o její doslání na jinou adresu.
(2)
V případě jiné písemnosti doručené adresátovi a vrácené exekutorovi z důvodu, že jinou písemnost nebo oznámení nebylo možné vhodit do schránky40), se odstavec 1 použije obdobně.
§ 57
Uvedení v předešlý stav je v exekučním řízení vyloučeno.
HLAVA IV
ZPŮSOBY PROVEDENÍ EXEKUCE
§ 58
(1)
ExekuciExekuci lze provést jen způsoby uvedenými v tomto zákoně. Zajistit majetek k provedení exekuceexekuce lze nejvýše v rozsahu bezpečně postačujícím k uhrazení vymáhané pohledávky, jejího příslušenství včetně příslušenství, které se pravděpodobně stane splatným po dobu trvání exekuceexekuce, pravděpodobných nákladů oprávněného a pravděpodobných nákladů exekuceexekuce.
(2)
Nepostačuje-li jeden ze způsobů provedení exekuceexekuce k uspokojení oprávněného, lze exekuciexekuci v jednom exekučním řízení provést více způsoby, popřípadě i všemi zákonem stanovenými způsoby. K provedení exekuceexekuce více nebo všemi zákonem stanovenými způsoby lze přistoupit současně nebo postupně. Nebrání-li to účelu exekuceexekuce, provede se exekuceexekuce ukládající zaplacení peněžité částky postupně
a)
přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, a nepostačuje-li to, pak přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu,
b)
přikázáním jiné peněžité pohledávky s výjimkou pohledávky z penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, postižením jiných majetkových práv, srážkami ze mzdy a jiných příjmů, správou nemovité věci nebo pozastavením řidičského oprávnění, nepostačuje-li způsob provedení exekuceexekuce podle písmena a),
c)
prodejem movitých věcí, prodejem nemovitých věcí, které povinný nepoužívá k bydlení sebe a své rodiny, postižením závodu nebo přikázáním pohledávky z penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, nepostačuje-li způsob provedení exekuceexekuce podle písmen a) a b), a
d)
prodejem nemovitých věcí, které povinný používá k bydlení sebe a své rodiny, nepostačuje-li způsob provedení exekuceexekuce podle písmen a) až c).
(3)
Způsob provedení exekuceexekuce určí exekutor. Na návrh povinného nebo s jeho souhlasem lze exekuciexekuci provést i v jiném pořadí, než stanoví odstavec 2 písm. a) až d).
§ 59
(1)
ExekuciExekuci ukládající zaplacení peněžité částky lze provést
a)
srážkami ze mzdy a jiných příjmů,
b)
přikázáním pohledávky,
c)
prodejem movitých věcí a nemovitých věcí,
d)
postižením závodu,
e)
správou nemovité věci,
f)
pozastavením řidičského oprávnění.
(2)
Způsob exekuceexekuce ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky se řídí povahou uložené povinnosti. Takovou exekuciexekuci lze provést
a)
vyklizením,
b)
odebráním věci,
c)
rozdělením společné věci,
d)
provedením prací a výkonů.
(3)
ExekuciExekuci prodejem zástavy lze pro zajištěnou pohledávku provést prodejem zastavených movitých věcí a nemovitých věcí.
§ 59a
Ustanovení této hlavy upravující způsob provádění exekučního řízení nemají vliv na výkon práv a splnění povinností vyplývajících z ujednání o finančním zajištění za podmínek stanovených zákonem upravujícím finanční zajištění24) nebo srovnatelných podmínek zahraničního právního předpisu, jestliže finanční zajištění bylo sjednáno a vzniklo před podáním exekučního návrhu. To platí i v případě, že finanční zajištění bylo sjednáno nebo vzniklo v den podání exekučního návrhu, avšak až poté, co tato skutečnost nastala, ledaže příjemce finančního kolaterálu o takové skutečnosti věděl nebo vědět měl a mohl.
Díl 2
Exekuce přikázáním pohledávky
§ 63
ExekuciExekuci postižením jiných majetkových práv lze provést také postižením podílu povinného jako společníka nebo komanditisty ve společnosti nebo postižením členských práv a povinností povinného jako člena v družstvu (dále jen „postižení podílu společníka ve společnosti“).
§ 64
(1)
Patenty, průmyslové vzory a ochranné známky, které byly povinnému uděleny a jsou pro něj zapsány v patentovém rejstříku, v rejstříku průmyslových vzorů nebo v rejstříku ochranných známek vedeném Úřadem průmyslového vlastnictví (dále jen „Úřad“), a licence (souhlasy) k využívání vynálezu chráněného patentem, licence k využívání průmyslového vzoru chráněného osvědčením a licence k užívání ochranné známky, které povinný poskytl třetím osobám, exekutor sepíše, jakmile se o nich dozví. Patentové listiny a osvědčení o zápisu průmyslových vzorů a osvědčení o zápisu ochranných známek se vždy odevzdají exekutorovi. V případě potřeby nebo pochybností si exekutor vyžádá od Úřadu zprávu. Je-li třeba, při jejich odebrání se postupuje přiměřeně podle ustanovení o exekuciexekuci odebráním věci.
(2)
Po sepsání exekutor sdělí Úřadu, jaké patenty, průmyslové vzory a ochranné známky, které byly povinnému uděleny a které Úřad pro povinného zapsal do patentového rejstříku nebo do rejstříku průmyslových vzorů anebo do rejstříku ochranných známek, a jaké licence (souhlasy) k využívání vynálezu chráněnému patentem, licence k využívání průmyslového vzoru chráněného osvědčením a licence k užívání ochranných známek, které povinný poskytl třetím osobám, byly sepsány, kdy k sepsání došlo a že povinný s nimi nesmí počínaje tímto dnem nakládat. Úřad obsah sdělení zapíše do svého patentového rejstříku nebo rejstříku průmyslových vzorů anebo do rejstříku ochranných známek vedených podle zvláštních právních předpisů.17)
(3)
Sepsané patenty (patentové listiny), průmyslové vzory (osvědčení o zápisu průmyslových vzorů) a ochranné známky (osvědčení o zápisu ochranných známek do rejstříku) exekutor zpeněží; postupuje přitom přiměřeně podle ustanovení o exekuciexekuci prodejem movitých věcí. Všechna práva při převodu patentů, průmyslových vzorů a ochranných známek, která jinak přísluší povinnému jako jejich majiteli zapsanému v patentovém rejstříku, v rejstříku průmyslových vzorů a rejstříku ochranných známek, vykonává po dobu exekuceexekuce exekutor.
(4)
Se získanou částkou se naloží jako s výtěžkem prodeje.
(5)
Pro exekuciexekuci práv z licence k využívání vynálezu chráněného patentem, práv z licence k využívání průmyslového vzoru chráněného osvědčením a práv z licence k užívání ochranných známek, které povinný poskytl třetím osobám, se použijí ustanovení o exekuciexekuci přikázáním jiných peněžitých pohledávek. Exekuční příkazExekuční příkaz se doručí i Úřadu.
(6)
Po jejich zpeněžení exekutor vyrozumí Úřad o převodu patentu, průmyslového vzoru a ochranné známky a o nabyvateli těchto práv. Úřad poté provede zápis o převodu v patentovém rejstříku, v rejstříku průmyslových vzorů nebo v rejstříku ochranných známek. Byla-li exekuceexekuce zastavena, exekutor vyrozumí po právní moci rozhodnutí Úřad.
(7)
ExekucíExekucí nelze postihnout práva spojená výhradně s osobou povinného, zejména právo na původcovství.
Díl 3
Exekuce správou nemovité věci
§ 65a
Náklady exekuceexekuce se uspokojují jako náklady správy nemovité věci ve skupině uvedené v § 320h odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu.
Díl 4
Exekuce prodejem movitých a nemovitých věcí
§ 66
(1)
Zjistí-li exekutor, že ke dni vydání exekučního příkazuexekučního příkazu k provedení exekuceexekuce prodejem movitých věcí není proti povinnému, který je fyzickou osobou, vedena exekuceexekuce prodejem movitých věcí, sepíše všechny movité věci, kterých se může týkat exekuceexekuce prodejem movitých věcí podle občanského soudního řádu. Zjistí-li exekutor z rejstříku zahájených exekucíexekucí, že proti povinnému již je vedena exekuceexekuce prodejem movitých věcí, může povinnému a exekutorovi, který vede tuto exekuciexekuci, doručit exekuční příkazexekuční příkaz k provedení exekuceexekuce prodejem movitých věcí; § 325 odst. 1 občanského soudního řádu se nepoužije. Věta druhá se použije přiměřeně, zjistí-li exekutor, že movité věci povinného již byly sepsány jinak. Na doručení exekučního příkazuexekučního příkazu k provedení exekuceexekuce prodejem movitých věcí v řízení podle věty druhé povinnému se hledí jako na sepsání věci, která byla sepsána v exekučním řízení podle věty první.
(2)
Do skončení exekuceexekuce podle odstavce 1 věty první jiný exekutor exekuciexekuci prodejem movitých věcí vůči povinnému, který je fyzickou osobou a proti němuž je vedena exekuceexekuce podle odstavce 1 věty první, neprovádí, movité věci nesepisuje ani nezajišťuje. Po skončení exekuceexekuce podle odstavce 1 věty první může být ohledně movitých věcí, kterých se může týkat exekuceexekuce prodejem movitých věcí podle občanského soudního řádu, prováděna proti témuž povinnému, který je fyzickou osobou, zároveň pouze jedna exekuceexekuce prodejem movitých věcí podle odstavce 1 věty druhé až čtvrté.
(3)
Odstavce 1 a 2 se nepoužijí,
a)
jde-li o exekuciexekuci podle § 67 odst. 2, nebo
b)
jde-li o exekuciexekuci vedenou po skončení odkladu exekuceexekuce podle § 54 odst. 9.
(4)
Exekutor může i bez návrhu oprávněného zajistit movité věci, které sepsal, je-li to účelné a je-li zde obava z jejich poškození nebo ztráty. Zajištěné věci převezme do své úschovy nebo je uloží u vhodného schovatele. Zajistit nelze nosič dat, na němž povinný pořídil záznam průběhu soupisu movitých věcí.
(5)
K exekuciexekuci prodejem nemovité věci povinného může exekutor přistoupit, jen jestliže bude listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány, popřípadě též veřejnými listinamiveřejnými listinami notáře doloženo, že nemovitá věc je ve vlastnictví povinného.
(6)
Ustanovení § 329 odst. 1 věty druhé a § 336h odst. 4 občanského soudního řádu platí obdobně pro exekutory a zaměstnance exekutorských úřadů.
(7)
Nepostačuje-li k úhradě dluhů podle § 336n odst. 1 občanského soudního řádu složená jistota, exekutor na základě vykonatelného usnesení podle § 336n odst. 2 občanského soudního řádu bez návrhu zahájí exekuční řízení na majetek vydražitele.
(8)
Při oceňování nemovité věci, jejího příslušenství a jednotlivých práv a závad s nemovitou věcí spojených se použije obvyklá cena podle zvláštního právního předpisu18).
(9)
Povinnost podle § 328a odst. 1 občanského soudního řádu je splněna vyvěšením veřejné vyhlášky na úřední desce exekutora a exekučního soudu; vedle tohoto zveřejnění může exekutor nabídku uveřejnit prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků nebo veřejně přístupné počítačové sítě. Povinnost nabídky se vztahuje na instituce, jejichž zřizovatelem je stát nebo obecobec.
(10)
Náklady exekuceexekuce se uspokojují jako náklady prodeje movitých věcí podle občanského soudního řádu nebo jako pohledávky nákladů řízení ve skupině uvedené v § 337c odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu.
§ 67
Zvláštní ustanovení o exekuci prodejem movitých věcí
(1)
ExekuceExekuce prodejem movitých věcí se může týkat pouze věcí, které jsou ve vlastnictví povinného nebo ve společném jmění povinného a jeho manžela a jejichž počet nebo hodnota neodpovídá obvyklým majetkovým poměrům,
a)
má-li povinný nárok na výplatu starobního důchodu ve výši nepřesahující měsíční minimální mzdu pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin podle právních předpisů upravujících minimální mzdu,
b)
je-li povinný invalidní ve druhém nebo třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění, nebo
c)
je-li v exekuciexekuci vymáhána pohledávka vzniklá před dosažením 18 let věku povinného.
(2)
Odstavec 1 se nepoužije
a)
v exekuciexekuci, v níž je vymáhána pohledávka na výživném, pohledávka za náhradní výživné podle jiného zákona, pohledávka náhrady újmy způsobené ublížením na zdraví, pohledávka náhrady újmy způsobené trestným činemtrestným činem nebo přestupkem nebo pohledávka náhrady újmy způsobené úmyslným protiprávním jednáním,
b)
jde-li o soupis podle § 327a občanského soudního řádu,
c)
jde-li o věci, které má oprávněný u sebe nebo k nimž má oprávněný nebo další věřitel povinného zástavní právo, zajišťovací převod práva nebo zadržovací právo,
d)
věci ušlé z dlužníkova majetku neúčinným právním jednáním a věci, které dlužník zatajil nebo zcizil v rozporu s § 44a odst. 1,
e)
jde-li o prodej věcí podle § 342 občanského soudního řádu, nebo
f)
jde-li o věci, jejichž prodej navrhne povinný.
§ 68
Vyškrtnutí věci ze soupisu
(1)
Ten, jemuž svědčí právo k věci, které nepřipouští exekuciexekuci (dále jen „navrhovatel“) může podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Návrh lze podat do 30 dnů ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o soupisu věci, a to u exekutora, který věc pojal do soupisu. Opožděný návrh exekutor odmítne.
(2)
O návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu rozhodne exekutor do 15 dnů od jeho doručení. Nebyl-li návrh odmítnut pro opožděnost, rozhodne exekutor o návrhu na základě znaleckých posudků, zpráv a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářských nebo exekutorských zápisů a jiných listin, předložených navrhovatelem společně s návrhem.
(3)
Exekutor vždy vyškrtne věc ze soupisu, souhlasí-li s tím oprávněný. Exekutor vždy vyškrtne věc ze soupisu, pokud během exekuceexekuce vyjde najevo, že povinnému nepatří či patřit nemůže.
(4)
Žalobu na vyloučení věci podle § 267 občanského soudního řádu může navrhovatel podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. O tom musí být navrhovatel exekutorem poučen. Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí lhůty podle věty první a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité věci prodat.
(5)
Shledá-li exekutor pravděpodobným tvrzení osoby přítomné při soupisu, že věc je ve vlastnictví třetí osoby, bezodkladně tuto třetí osobu písemně uvědomí o provedení soupisu a poučí ji o právu podat návrh podle odstavce 1.
(6)
K žádosti osoby, která tvrdí, že věc pojatá do soupisu je v jejím vlastnictví, exekutor sdělí údaje potřebné k uplatnění práva podle odstavce 1.
(7)
Byla-li věc zajištěná podle § 66 odst. 4 vyškrtnuta ze soupisu nebo vyloučena z výkonu rozhodnutí, exekutor věc bez zbytečného odkladu předá navrhovateli na místě, kde ji zajistil, nedohodne-li se s navrhovatelem jinak. Neposkytne-li navrhovatel exekutorovi potřebnou součinnost při předávání věci, věc se navrhovateli předá v sídle exekutora.
Díl 5
Exekuce postižením závodu
§ 70
(1)
K exekuciexekuci postižením závodu nebo části závodu povinného může exekutor přistoupit, jen jestliže bude doloženo, že závod nebo část závodu je majetkem povinného.
(2)
Exekutor ustanoví v exekučním příkazuexekučním příkazu správce závodu.
(3)
Ustanovení § 338u odst. 3 občanského soudního řádu se použije obdobně pro exekutory a zaměstnance exekutorských úřadů.
(4)
Náklady exekuceexekuce se uspokojují jako pohledávky nákladů řízení ve skupině uvedené v § 338ze odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu. Na náklady exekuceexekuce při správě závodu se § 65a použije obdobně.
(5)
Při oceňování závodu nebo jeho části se použije obvyklá cena podle zvláštního právního předpisu.18)
Díl 6
Exekuce pozastavením řidičského oprávnění
§ 71a
(1)
Exekuční příkazExekuční příkaz k pozastavení řidičského oprávnění povinného může exekutor vydat pouze tehdy, jestliže je v exekuciexekuci vymáhán nedoplatek výživného na nezletilé dítě anebo na zletilé dítě do 26 let věku, které se soustavně připravuje studiem na své budoucí povolání, nebo vymáhána pohledávka za náhradní výživné podle jiného zákona.
(2)
Exekuční příkazExekuční příkaz se doručí orgánu, který vede registr řidičů podle zvláštního právního předpisu32), oprávněnému a povinnému. Orgánu, který vede registr řidičů, nesmí být exekuční příkazexekuční příkaz doručen dříve než povinnému.
(3)
Dnem doručení exekučního příkazuexekučního příkazu povinnému se povinnému pozastavuje řidičské oprávnění udělené podle zvláštního právního předpisu32). Po dobu pozastavení řidičského oprávnění držitel řidičského oprávnění nesmí řídit motorová vozidla. Exekuční příkazExekuční příkaz se povinnému doručuje do vlastních rukou.
(4)
Exekutor zruší exekuční příkazexekuční příkaz pozastavením řidičského oprávnění,
a)
prokáže-li povinný, že k uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, nezbytně potřebuje své řidičské oprávnění, nebo
b)
zaplatí-li povinný nedoplatek výživného na nezletilé dítě anebo na zletilé dítě do 26 let věku, které se soustavně připravuje studiem na své budoucí povolání,
c)
zaplatí-li povinný pohledávku za náhradní výživné podle jiného zákona.
Zrušení exekučního příkazuexekučního příkazu exekutor oznámí orgánu, který vede registr řidičů podle zvláštního právního předpisu32).
Díl 7
Uspokojení práv na nepeněžité plnění
§ 72
(1)
Byl-li vydán exekuční příkazexekuční příkaz k provedení prací a výkonů, které může vykonat i někdo jiný než povinný, postará se exekutor o to, aby práce, o které jde, provedl pro oprávněného někdo jiný, nedohodl-li se s oprávněným jinak.
(2)
Pokuty uložené při provedení exekuceexekuce podle ustanovení § 351 občanského soudního řádu je povinný vždy povinen zaplatit na účet exekučního soudu. Uloženou pokutu vymůže exekutor bez návrhu v rámci exekučního řízení.
(3)
ExekuciExekuci prováděnou podle § 351 občanského soudního řádu lze zastavit, a to i zčásti, pokud výše uložené pokuty neodpovídá vymáhané povinnosti či okolnostem případu.
HLAVA V
ZŘÍZENÍ EXEKUTORSKÉHO ZÁSTAVNÍHO PRÁVA NA NEMOVITÝCH VĚCECH
§ 73a
(1)
Exekuční řízení ke zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech povinného k zajištění pohledávky oprávněného se zahajuje na návrh. Exekuční návrh na zřízení exekutorského zástavního práva podává exekutorovi oprávněný.
(2)
Týká-li se návrh na zřízení exekutorského zástavního práva nemovité věci, která je předmětem evidence v katastrukatastru nemovitostí, exekutor o jeho podání vyrozumí příslušný katastrální úřad. Exekuční příkazExekuční příkaz ke zřízení exekutorského zástavního práva má účinky i proti osobám, které nabyly nemovitou věc po zápisu poznámky informující o podání návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva.
(3)
Součástí vyrozumění o zahájení exekuceexekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva není výzva podle § 46 odst. 6. Internetové stránky, na které je odkazováno ve vyrozumění, obsahují namísto poučení podle § 37 odst. 5 a 6, § 44a odst. 1, § 54, § 87 odst. 2 poučení podle odstavců 10 a 11. Ustanovení § 35 odst. 6, § 35b odst. 1 písm. i) až m), § 37 odst. 5 až 7, § 43a odst. 3 věty druhé až čtvrté, § 44 odst. 1 věty čtvrté, § 44a, § 44c, § 47 odst. 6, § 50, § 54, § 55 odst. 6 až 12, § 58 až 72 se nepoužijí.
(4)
Třetí osoby v rámci součinnosti sdělí exekutorovi údaje potřebné k vedení exekuceexekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva. Návrh na odklad nelze podat.
(5)
Výrok exekučního příkazuexekučního příkazu ke zřízení exekutorského zástavního práva musí rovněž obsahovat označení nemovité věci, k níž má být zřízeno exekutorské zástavní právo, případně spoluvlastnického podílu na ní, označení zástavního věřitele údaji, které se zapisují do katastrukatastru nemovitostí, označení zajištěné pohledávky a údaj o dni, který je rozhodný pro pořadí exekutorského zástavního práva.
(6)
Pro pořadí exekutorského zástavního práva k nemovité věci je rozhodující den, v němž exekutorovi došel exekuční návrh na zřízení exekutorského zástavního práva; došlo-li ve stejný den exekutorovi více exekučních návrhů, mají zástavní práva stejné pořadí. Bylo-li však pro vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno zákonné nebo smluvní zástavní právo, řídí se pořadí exekutorského zástavního práva pořadím tohoto zástavního práva. Jde-li o pohledávku náhrady škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činemtrestným činem nebo pohledávku z bezdůvodného obohacení získaného trestným činemtrestným činem, byla-li nemovitá věc zajištěna v trestním řízenítrestním řízení o tomto trestném činutrestném činu a byl-li exekuční návrh ke zřízení exekutorského zástavního práva podán v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá, je pro pořadí exekutorského zástavního práva rozhodující den právní moci rozhodnutí o zajištění nemovité věci podle trestního řádu.
(7)
Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuciexekuci ke zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitých věcech.
(8)
Oprávněný nemá právo na náhradu nákladů. Náklady exekuceexekuce hradí exekutorovi oprávněný. Exekutor nevydá exekuční příkazexekuční příkaz ke zřízení exekutorského zástavního práva a exekuciexekuci zastaví, neuhradí-li oprávněný náklady exekuceexekuce podle příkazu k úhradě nákladů exekuceexekuce, který se doručuje pouze oprávněnému.
(9)
Pověření k vedení exekuceexekuce exekutorovi zaniká provedením exekuceexekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva.
(10)
ExekuceExekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva je provedena právní mocí exekučního příkazuexekučního příkazu. Provedením exekuceexekuce exekutorské zástavní právo nezaniká.
(11)
Po provedení exekuceexekuce může být podán návrh na zastavení pouze k soudu.
(12)
Exekutorské zástavní právo k nemovité věci, která je předmětem evidence v katastrukatastru nemovitostí, se do katastrukatastru nemovitostí zapíše na návrh oprávněného na základě exekučního příkazuexekučního příkazu, kterým bylo exekutorské zástavní právo zřízeno.
HLAVA VI
DALŠÍ ČINNOST EXEKUTORA
Díl 1
Obecná ustanovení
§ 74
(1)
Exekutor v rámci další činnosti
a)
poskytuje právní pomoc oprávněnému nebo povinnému po vydání exekučního titulu, jakož i v souvislosti s exekuční činností a další činností,
b)
provádí autorizovanou konverzi dokumentů podle zvláštního právního předpisu41),
c)
sepisuje listiny a vykonává jinou činnost, stanoví-li tak tento zákon.
(2)
O úkony podle odstavce 1 může fyzická i právnická osoba (dále jen „žadatel“) požádat jakéhokoliv exekutora.
(3)
Exekutor odmítne provedení požadovaného úkonu, jestliže
a)
tento úkon odporuje právnímu předpisu,
b)
exekutor, jeho zaměstnanec nebo osoba jim blízká jsou zúčastněni na věci, nebo
c)
ve věci již poskytl právní pomoc jinému, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o právní pomoc žádá.
§ 75
(1)
Exekutor v souvislosti s exekučním, soudním nebo jiným řízením přijímá do úschovy peníze, listiny a jiné movité věci, jejichž povaha to umožňuje.
(2)
O přijetí do úschovy vydá exekutor tomu, kdo hodnoty skládá, písemné potvrzení. Jsou-li předmětem úschovy peněžní prostředky, je exekutor povinen je vést odděleně od vlastních peněžních prostředků na zvláštním účtu31) u bankybanky, pobočky zahraniční bankybanky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice; § 46 odst. 5 věty druhá a třetí se použijí obdobně.
§ 76
(1)
Pověří-li soud exekutora, může exekutor provádět i jinou činnost, zejména doručovat písemnosti soudu a vykonávat činnost soudního vykonavatele podle zvláštního právního předpisu.19) V rámci další činnosti exekutor vykonává i jinou činnost, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.
(2)
Exekutor může též provést dražbu movité či nemovité věci na návrh vlastníka či osoby oprávněné disponovat s věcí. Přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení tohoto zákona.
§ 76a
Na základě pověření soudu nebo státního zástupce zjišťuje exekutor majetek podléhající podle rozhodnutí vydaného v trestním řízenítrestním řízení zajištění a na základě pověření orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení osobně nebo prostřednictvím jiné osoby vykonává správu majetku zajištěného v trestním řízenítrestním řízení. Při evidenci spravovaného majetku postupuje exekutor přiměřeně jako při evidenci věcí převzatých do úschovy.
§ 76b
(1)
Nezná-li exekutor žadatele, musí mu být jeho totožnost prokázána platným úředním průkazem nebo potvrzena dvěma svědky totožnosti; nezná-li exekutor tyto svědky osobně, musí mu být jejich totožnost prokázána platným úředním průkazem.
(2)
Svědkem totožnosti nemůže být osoba, která není plně svéprávná, nebo osoba, která nemůže číst nebo psát. Dále jím nemůže být osoba blízká žadateli a osoba, která je na věci zúčastněna, a zaměstnanci exekutora, který je žádán o úkony další činnosti.
§ 76c
Je-li mateřštinou žadatele jiný než český jazyk, může exekutor přibrat tlumočníka. Jako tlumočníka nelze přibrat osobu žadateli blízkou nebo toho, kdo je na věci zúčastněn.
Oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání
§ 76d
Exekutor na žádost věřitele doručí oznámení věřitele o jeho výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání podle jiného právního předpisu (dále jen „oznámení o výhradě“) tomu, koho žadatel označil za toho, vůči komu se neúčinnosti právního jednání může dovolat.
§ 76e
(1)
O žádosti podle § 76d exekutor sepíše za účasti věřitele protokol, který musí obsahovat
a)
místo a datum sepsání protokolu,
b)
jméno, příjmení, datum narození a bydliště věřitele a je-li věřitelem právnická osoba, její název, adresu jejího sídla a identifikační číslo nebo registrační číslo či jiné obdobné identifikující číslo, bylo-li právnické osobě některé z nich přiděleno, a jméno, příjmení, datum narození a bydliště jejího přítomného zástupce,
c)
jméno, příjmení, datum narození a bydliště toho, vůči komu je oznámení o výhradě činěno a jde-li o právnickou osobu, její název, adresu jejího sídla a identifikační číslo nebo registrační číslo či jiné obdobné identifikující číslo, bylo-li právnické osobě některé z nich přiděleno,
d)
adresu, na kterou má být oznámení doručeno, je-li rozdílná od bydliště nebo adresy sídla,
e)
údaj o tom, že bylo oznámení o výhradě exekutorem převzato,
f)
podpis věřitele, otisk úředního razítka exekutora a jeho podpis.
(2)
Jedno vyhotovení protokolu exekutor předá věřiteli.
(3)
Exekutor neodpovídá za obsah oznámení o výhradě.
(4)
Exekutor zašle oznámení o výhradě osobě uvedené v odstavci 1 písm. c) do 3 pracovních dnů ode dne sepsání protokolu. Jakmile exekutor zjistí, že bylo oznámení o výhradě této osobě doručeno a kdy se tak stalo, sdělí tyto skutečnosti věřiteli. Nepodaří-li se exekutorovi oznámení o výhradě předat, sdělí tuto skutečnost věřiteli.
§ 76f
(1)
Věřitel může oznámení o výhradě učinit do protokolu o žádosti podle § 76d, který musí obsahovat
a)
místo a datum sepsání protokolu,
b)
jméno, příjmení, datum narození a bydliště věřitele a je-li věřitelem právnická osoba, její název, adresu jejího sídla a identifikační číslo nebo registrační číslo či jiné obdobné identifikující číslo, bylo-li právnické osobě některé z nich přiděleno, a jméno, příjmení, datum narození a bydliště jejího přítomného zástupce,
c)
oznámení o výhradě, které musí mít tyto náležitosti:
1.
jméno, příjmení, datum narození a bydliště věřitele a je-li věřitelem právnická osoba, její název, adresu jejího sídla a identifikační číslo nebo registrační číslo či jiné obdobné identifikující číslo, bylo-li právnické osobě některé z nich přiděleno, a jméno, příjmení, datum narození a bydliště jejího zástupce, který jménem věřitele oznámení o výhradě činí,
2.
jméno, příjmení, datum narození a bydliště toho, vůči komu je oznámení o výhradě činěno a jde-li o právnickou osobu, její název, adresu jejího sídla a identifikační číslo nebo registrační číslo či jiné obdobné identifikující číslo, bylo-li právnické osobě některé z nich přiděleno,
3.
označení právního jednání, ohledně něhož si vyhrazuje věřitel práva dovolat se jeho neúčinnosti,
4.
jméno, příjmení, datum narození a bydliště dlužníka věřitele, a je-li dlužníkem právnická osoba, její název, adresu jejího sídla a identifikační číslo nebo registrační číslo či jiné obdobné identifikující číslo, bylo-li právnické osobě některé z nich přiděleno,
5.
označení pohledávky věřitele vůči dlužníku,
6.
výhradu věřitele práva dovolat se neúčinnosti právního jednání,
d)
podpis věřitele, otisk úředního razítka exekutora a jeho podpis.
(2)
Exekutor další vyhotovení protokolu předá věřiteli a další vyhotovení protokolu zašle osobě uvedené v odstavci 1 písm. c) bodu 2 do 3 pracovních dnů ode dne sepsání protokolu. Jakmile exekutor zjistí, že bylo vyhotovení protokolu této osobě doručeno a kdy se tak stalo, nebo nepodaří-li se exekutorovi oznámení o výhradě doručit, sdělí tyto skutečnosti věřiteli.
§ 76g
(1)
Ten, kdo žádá o úkon podle § 76d, je povinen exekutorovi prokázat svoji totožnost úředním průkazem, nezná-li ho exekutor osobně. Jde-li o právnickou osobu, je povinen její zástupce prokázat vedle své totožnosti i její existenci. Obdobně se postupuje, je-li zástupcem právnické osoby jiná právnická osoba. Právnická osoba prokazuje svoji existenci výpisem z veřejného rejstříku, do kterého se zapisuje; nezapisuje-li se, prokazuje svoji existenci jiným způsobem, ze kterého lze soudit, že existuje a také prohlášením o její existenci osobou, která za ni právně jedná.
(2)
Není-li exekutorovi totožnost, popřípadě existence podle odstavce 1 prokázána, exekutor odmítne požadovaný úkon provést.
Díl 2
Sepisování exekutorských zápisů
§ 77
Exekutor na žádost sepíše exekutorský zápis o osvědčení skutkového děje nebo stavu věci, například splnění dluhu, stavu nemovitých věcí, bytů a nebytových prostor, jestliže jimi mohou být prokázány nároky v řízení před soudem nebo jiným státním orgánem a jestliže se skutkový děj udál v přítomnosti exekutora nebo jestliže se exekutor přesvědčil o stavu věci.
§ 79
(1)
Exekutorský zápis musí obsahovat
a)
místo, den, měsíc a rok jeho sepsání,
b)
jméno a příjmení exekutora a jeho sídlo,
c)
místo a dobu děje nebo zjištění stavu věcí,
d)
popis děje nebo stavu věci,
e)
otisk úředního razítka exekutora a jeho podpis.
(2)
Exekutorský zápis je veřejnou listinouveřejnou listinou.
§ 86
Exekutorské zápisy musí být neprodleně po sepsání uloženy v kanceláři exekutora pod uzávěrou.
HLAVA VII
NÁKLADY EXEKUCE, NÁKLADY OPRÁVNĚNÉHO A NÁKLADY PLÁTCE MZDY
§ 87
(1)
Náklady exekuceexekuce jsou odměna exekutora, náhrada paušálně určených či účelně vynaložených hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při exekuciexekuci, náhrada za doručení písemností, odměna a náhrada nákladů správce závodu a správce nemovité věci, a je-li exekutor nebo správce závodu a správce nemovité věci plátcem daně z přidané hodnoty, je nákladem exekuceexekuce rovněž příslušná daň z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu20) (dále jen „náklady exekuceexekuce“). Náhrada účelně vynaložených cestovních výdajů a náhrada za ztrátu času je nákladem exekuceexekuce do výše stanovené prováděcím právním předpisem. Účelně vynaložené cestovní výdaje a ztrátu času přesahující tuto částku hradí exekutorovi oprávněný; o tom musí být poučen ve vyrozumění o zahájení exekuceexekuce.
(2)
Oprávněný má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených k vymáhání nároku (dále jen „náklady oprávněného“). Náklady oprávněného hradí oprávněnému povinný. Náklady exekuceexekuce, které byly uspokojeny ze zálohy, se stávají nákladem oprávněného; to neplatí, byla-li náhrada nákladů exekuceexekuce uložena oprávněnému. Náhrada účelně vynaložených cestovních výdajů a náhrada za ztrátu času, která není nákladem exekuceexekuce, se nestává nákladem oprávněného.
(3)
Plátce mzdy má právo na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za každý kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy nebo jiných příjmů povinného. Paušálně stanovenou náhradu nákladů hradí plátci mzdy povinný. Provádí-li plátce mzdy zároveň srážky k vydobytí několika pohledávek vůči témuž povinnému, náleží mu náhrada nákladů pouze jednou. Právo na částku náhrady nákladů, jež nebyla odečtena ze sražené částky podle občanského soudního řádu, zaniká.
(4)
Náklady exekuceexekuce hradí exekutorovi povinný.
(5)
Náklady exekuceexekuce a náklady oprávněného vymůže exekutor na základě příkazu k úhradě nákladů exekuceexekuce, a to některým ze způsobů určených v exekučním příkazuexekučním příkazu k provedení exekuceexekuce ukládající zaplacení peněžité částky.
§ 88
(1)
Náklady exekuceexekuce a náklady oprávněného určuje exekutor v příkazu k úhradě nákladů exekuceexekuce, který doručí oprávněnému a povinnému.
(2)
Příkaz k úhradě nákladů exekuceexekuce obsahuje
a)
označení exekučního soudu,
b)
označení exekutora, který vede exekuční řízení,
c)
označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby, která jej vyhotovila,
d)
označení oprávněného a povinného včetně rodného čísla povinného, lze-li ho zjistit,
e)
označení vymáhané povinnosti,
f)
stanovení povinnosti k náhradě nákladů exekuceexekuce a nákladů oprávněného, včetně jejich vyčíslení a odůvodnění,
g)
výši zaplacené zálohy, případně její vyúčtování a odůvodnění vyúčtování,
h)
datum a podpis exekutora, poučení o námitkách a další informace týkající se postupu v exekučním řízení.
(3)
Účastník řízení může podat u exekutora proti příkazu námitky do 8 dnů od doručení. Pokud exekutor v plném rozsahu námitkám nevyhoví, postoupí je bez zbytečného odkladu soudu (§ 45), který o námitkách rozhodne do 15 dnů. Případné vyjádření k námitkám adresované soudu exekutor doručí také tomu, kdo námitky podal.
(4)
Rozhodnutí soudu o námitkách se doručí oprávněnému, povinnému a exekutorovi. Proti rozhodnutí soudu o námitkách není přípustný opravný prostředek.
§ 89
Dojde-li k zastavení exekuceexekuce, hradí náklady exekuceexekuce a náklady účastníků, případně paušálně stanovenou náhradu nákladů plátce mzdy ten, který zastavení zavinil. V případě zastavení exekuceexekuce pro nemajetnost povinného hradí paušálně určené či účelně vynaložené výdaje exekutorovi oprávněný. Pro případ zastavení exekuceexekuce pro nemajetnost povinného si může oprávněný s exekutorem předem sjednat výši účelně vynaložených výdajů.
§ 89a
(1)
Pokud účastník, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 občanského soudního řádu, nedoloží výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, má právo na jejich náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce.
(2)
Zastupoval-li účastníka, jenž má právo na náhradu nákladů řízení, jiný zástupce než podle § 137 odst. 2, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji účastníkovi.
HLAVA VIII
ODMĚNA EXEKUTORA
§ 90
(1)
Za exekuční činnost a další činnost podle tohoto zákona náleží exekutorovi odměna, náhrada hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při vedení exekuceexekuce, náhrada za doručení písemností, a je-li exekutor plátcem daně z přidané hodnoty, rovněž příslušná daň z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu.20)
(2)
Exekutor a oprávněný mohou uzavřít písemnou smlouvu o vedení exekuceexekuce, v níž mohou sjednat smluvní odměnu za vedení exekuceexekuce. Smluvní odměna není nákladem exekuceexekuce. Tím není dotčeno právo exekutora na odměnu, náhradu hotových výdajů, náhradu za doručení písemností a náhradu za ztrátu času.
(3)
Nejde-li o exekuciexekuci k vymožení pohledávky oprávněného podle § 55 odst. 9 nebo nesplňuje-li oprávněný podmínky osvobození od soudních poplatků podle § 138 občanského soudního řádu, má exekutor právo požadovat od oprávněného přiměřenou zálohu na náklady exekuceexekuce. Je-li exekuceexekuce vedena pro pohledávku, při jejímž vymáhání již byla jednou exekuceexekuce zastavena, nebo k vymožení nákladů řízení z exekuceexekuce, která byla zastavena a náklady řízení nebyly zaplaceny, požádá exekutor oprávněného o přiměřenou zálohu na náklady exekuceexekuce.
§ 91
Za výkon další činnosti podle § 74 odst. 1 písm. a) náleží exekutorovi mimosmluvní odměna, nedohodne-li se s žadatelem jinak.
§ 91a
(1)
Za výkon činnosti podle § 76a náleží exekutorovi mimosmluvní odměna.
(2)
O výši odměny podle odstavce 1 a nároku na náhradu dalších nákladů exekuceexekuce podle § 87 odst. 1 rozhoduje a přiznané náklady exekuceexekuce vyplácí soud nebo státní zástupce, který výkonem činnosti podle § 76a exekutora pověřil.
§ 92
Podrobnosti o výši a způsobu určení odměny, hotových výdajů, náhrady za doručení písemností a náhrady za ztrátu času stanoví ministerstvo vyhláškou.
HLAVA IX
MANIPULACE SE SPISY A JEJICH ÚSCHOVA
Díl 1
Manipulace se spisy
§ 93
(1)
Nejsou-li spisy ukončené, musí být uloženy v kanceláři exekutora tak, aby byly jak exekutorovi, tak kontrolním orgánům kdykoliv přístupné. Nemá-li exekutor takový spis u sebe, musí být ze záznamu v příslušném registru zřejmé, kde se spis nachází.
(2)
Opisy a potvrzení ze spisů uložených v kanceláři exekutora vydává na žádost oprávněných orgánů a osob exekutor nebo jím pověřený zaměstnanec.
Nahlížení do spisů
§ 94
(1)
Oprávněné orgány a osoby mohou nahlížet do spisů a pořizovat si z nich výpisy; oprávněné osobyoprávněné osoby tak mohou činit výlučně v kanceláři exekutora pod jeho dohledem nebo pod dohledem jím pověřeného zaměstnance. O nahlédnutí do spisu se ve spisu provede záznam.
(2)
Na odůvodněnou žádost oprávněných orgánů a osob je možno spis zaslat jinému exekutorovi, v jehož kanceláři je možno do něho nahlédnout.
(3)
Na základě písemné žádosti oprávněných osoboprávněných osob zpřístupní exekutor elektronicky kopii celého spisu vedeného v elektronické podobě nebo ji zašle na datovém nosiči oprávněné osoběoprávněné osobě. Požádá-li o to oprávněná osobaoprávněná osoba, zašle ji k jinému exekutorovi určenému v písemné žádosti, u nějž si oprávněná osobaoprávněná osoba může tuto kopii vyzvednout, nebo na adresu určenou oprávněnou osobouoprávněnou osobou v této žádosti. Za opakovanou žádost o zaslání kopie spisu může exekutor požadovat úhradu nákladů.
(4)
Spis, nezpřístupňuje-li se elektronicky, se doručuje do vlastních rukou. Vhození zásilky se spisem do schránky se vylučuje. Je-li zásilka se spisem vrácena doručujícím orgánem zpět exekutorovi, sdělení na úřední desce exekutora se nevyvěšuje. Postup podle § 56a a § 56b se nepoužije.
(5)
Do spisů týkajících se další činnosti exekutora může nahlížet pouze žadatel; jiné osoby jen s jeho souhlasem. Ministerstvo může v souvislosti s výkonem státního dohledu nahlížet do spisů týkajících se činností exekutora podle § 74 odst. 1 písm. b) bez souhlasu žadatele.
(6)
Exekutor zašle jednou za kalendářní rok, nedohodne-li se s účastníkem řízení jinak, účastníku řízení na jeho žádost informaci o celkové výši vymoženého plnění, o výši vymožené jistiny, úroků, úroků z prodlení, nákladů exekuceexekuce a nákladů oprávněného, o datu, kdy k vymožení došlo, a o výši jistiny, úroků, úroků z prodlení, nákladů exekuceexekuce a nákladů oprávněného, které dosud nebyly vymoženy, podle stavu ke dni vydání informace. Informace podle věty první se zašle elektronicky, nevysloví-li s tím účastník řízení v žádosti nesouhlas.
§ 95
(1)
Oprávněnými orgány jsou v rozsahu své působnosti ministerstvo, Komora, orgány činné v trestním řízeníorgány činné v trestním řízení, soudy, státní zastupitelství, finanční úřady a katastrální úřady.
(2)
Oprávněnými osobamiOprávněnými osobami jsou účastníci exekučního řízení, jejich právní nástupci, zástupci těchto osob a znalec, pokud ho příslušný orgán uvedený v odstavci 1 za znalce ustanovil a uložil mu povinnost nahlédnout do spisu.
(3)
Každému, kdo na tom má právní zájem nebo kdo pro to má vážné důvody, exekutor na žádost povolí, aby nahlédl do exekučního spisu a aby si z něho učinil výpisy nebo opisy, ledaže jde o spis, o němž právní předpisy stanoví, že jeho obsah musí zůstat utajen.
§ 96
Půjčování spisů
Exekutor předá kopie požadovaných listin z exekučního spisu, případně kopii celého spisu na základě písemné žádosti orgánům činným v trestním řízeníorgánům činným v trestním řízení, soudům, finančním úřadům, katastrálním úřadům a znalcům. Nepostačí-li poskytnutí kopií listin nebo kopie celého spisu, umožní exekutor osobám pověřeným těmito orgány nahlížení do spisu; jen je-li to zcela nezbytné, spis jim zapůjčí. Na půjčování spisů ministerstvu se vztahuje § 7 odst. 4 písm. a); obdobně se postupuje při předkládání věci soudu v souvislosti s rozhodováním soudu v exekučním řízení.
§ 96a
Exekutor předá kopie listin nebo kopii spisu podle § 96 věty první, umožní nahlížení do spisu nebo zapůjčí spis podle § 96 věty druhé, zašle podle § 7 odst. 4 písm. a) kopie listin, kopii spisu nebo údaje podle § 7 odst. 3 písm. f) anebo předloží věc soudu v souvislosti s rozhodováním soudu v exekučním řízení elektronicky v elektronické podobě. Věta první se nepoužije,
a)
není-li postup podle věty první technicky možný,
b)
vyjádří-li orgán podle § 96 věty první nebo znalec nesouhlas, nebo
c)
dohodne-li se exekutor s ministerstvem nebo předsedou okresního soudu při výkonu státního dohledu nebo s Komorou při výkonu dohledu jinak.
§ 97
Rekonstrukce spisů
(1)
Exekutor provádí rekonstrukci spisů, které byly zcela nebo z části zničeny nebo se ztratily.
(2)
Exekutor vyhotoví opisy písemností, které si vypůjčí od účastníků nebo od jejich právních nástupců, od jiného exekutora, od soudu, od orgánu katastru nemovitostínemovitostí, případně od jiného orgánu nebo od znalce. Na tyto připojí své razítko a doložku, že opis nahrazuje zničenou nebo ztracenou listinu.
(3)
Exekutor může vykonat i potřebné zjišťování obsahu listiny, zejména vyslechnutím účastníků, případně jejich právních nástupců, a obsah listiny osvědčí zápisem, ve kterém uvede všechny zjištěné okolnosti. V osvědčení uvede obsah tvrzení účastníků nebo jejich právních nástupců o obsahu listiny.
Manipulace s exekutorskými stejnopisy
§ 98
O nahlížení do exekutorských zápisů platí obdobně úprava uvedená v § 94, není-li v zákoně výslovně stanoveno jinak.
§ 99
(1)
Exekutor zapůjčí exekutorský zápis jen soudu, ministerstvu nebo Komoře na jejich žádost.
(2)
Exekutor založí namísto zapůjčeného exekutorského zápisu jeho ověřený opis s připojením žádosti, na jejímž základě byl exekutorský zápis vydán.
(3)
Je-li prvopis exekutorského zápisu zapůjčen podle odstavce 1, může exekutor vydávat stejnopisy z ověřeného opisu založeného podle odstavce 2. To neplatí, jestliže soud, ministerstvo nebo Komora toto vydávání pozastavily.
§ 100
Exekutor ukládá exekutorské zápisy pod uzávěrou v kovové skříni odděleně od spisů.
§ 101
(1)
Exekutor, který byl jmenován do uvolněného exekutorského úřadu, převezme do úschovy exekutorské zápisy exekutora, který zemřel nebo který byl odvolán.
(2)
Exekutor, který převzal do úschovy exekutorské zápisy podle odstavce 1, vydává z nich stejnopisy, opisy či výpisy. O nahlížení a zapůjčení těchto exekutorských zápisů platí ustanovení hlavy osmé dílu prvního této části zákona.
Díl 2
Úschova ukončených spisů
§ 102
(1)
Ukončené spisy exekutora a ukončené spisy, které exekutor převzal podle § 15 odst. 5 (dále jen „ukončené spisy“), se ukládají a uschovávají v kanceláři exekutora. Po uložení spisů se na jejich evidenci vztahují právní předpisy platné pro uložení soudních spisů.
(2)
Ukončené spisy zůstávají po celou dobu výkonu exekutorského úřadu uložené v kanceláři exekutora.
(3)
Podrobnější úpravu manipulace se spisy, jejich úschovu, vedení registrů a dalších evidenčních pomůcek upraví kancelářský řád vydaný Komorou.
(4)
Výpisy, opisy a potvrzení z ukončených spisů vydává na písemnou žádost oprávněných orgánů a osob exekutor. O nahlížení do spisů a půjčování těchto spisů platí přiměřeně ustanovení hlavy deváté dílu prvního této části zákona.
§ 103
(1)
Komora převezme razítka, průkazy a pečetidla exekutorů, jejichž úřad zanikl nebo kteří byli přeloženi do obvodu jiného okresního soudu.
(2)
O odevzdání razítka, průkazu a pečetidla se sepíše zápis.
Díl 3
Vydávání stejnopisů, opisů, výpisů
§ 105
Z exekutorských zápisů se vydávají stejnopisy nebo opisy.
§ 106
(1)
Stejnopisy exekutorských zápisů se vydávají účastníkům, jichž se exekutorský zápis týká, není-li v exekutorském zápisu stanoveno jinak. Někomu jinému mohou být také vydány, jestliže všichni účastníci s tím souhlasí.
(2)
Opisy exekutorských zápisů lze vydat osobám, kterým lze vydat stejnopisy. Jiným osobám lze opisy vydat jen se souhlasem osob, kterým lze vydat stejnopisy.
§ 107
(1)
Stejnopis exekutorského zápisu musí doslovně souhlasit s exekutorským zápisem. Obsahuje také opisy plných mocí a ostatních příloh exekutorského zápisu.
(2)
Doložka o ověření stejnopisu exekutorského zápisu obsahuje údaje o tom, že se stejnopis shoduje doslovně s exekutorským zápisem, komu je stejnopis určen a kdy byl stejnopis vyhotoven. Exekutor doložku podepíše a připojí otisk úředního razítka exekutora.
§ 108
(1)
Z exekutorského zápisu lze vydat výpis. Výpis z exekutorského zápisu se může týkat i jen některých samostatných právních jednání nebo jen některých skutečností uvedených v exekutorském zápisu. Při vydávání výpisů se použije přiměřeně postup týkající se vydávání stejnopisů.
(2)
Výpis podle odstavce 1 nesmí zpochybnit obsah exekutorského zápisu, z něhož byl vydán.
HLAVA X
SAMOSPRÁVA EXEKUTORŮ
§ 109
Komora
(1)
Zřizuje se Exekutorská komora České republiky se sídlem v Praze.
(2)
Komora je samosprávnou stavovskou organizací, která sdružuje všechny exekutory a vede seznam exekutorů, kandidátů a koncipientů. Exekutor se stává členem Komory okamžikem jmenování exekutorem. Členství v Komoře zaniká odvoláním exekutora, jeho smrtí nebo prohlášením za mrtvého.
(3)
Komora je právnickou osobou. Její příjmy tvoří členské příspěvky, dary a jiné příjmy. Členské příspěvky jsou exekutoři povinni platit ve výši stanovené sněmem exekutorů.
(4)
Komora má tyto orgány:
a)
sněm,
b)
prezidium,
c)
prezidenta,
d)
revizní komisi,
e)
zkušební komisi,
f)
kárnou komisi,
g)
kontrolní komisi.
(5)
Komora může zřizovat poradní orgány.
(6)
Funkční období členů orgánů Komory je tříleté.
§ 110
Sněm exekutorů
(1)
Sněm je nejvyšším orgánem Komory.
(2)
Právo účastnit se sněmu má každý exekutor.
(3)
Prezidium svolává sněm zpravidla jednou za 2 roky. Jestliže o to písemně požádá aspoň jedna třetina exekutorů, revizní komise, prezident Komory nebo ministr, je prezidium povinno svolat sněm exekutorů do 2 měsíců ode dne doručení žádosti.
(4)
Sněm je schopný usnášení, je-li přítomna alespoň nadpoloviční většina exekutorů zapsaných v seznamu exekutorů.
(5)
Není-li sněm schopný usnášení, svolá prezidium do 2 měsíců sněm nový; takto svolaný sněm je schopný usnášení, pokud je přítomna alespoň třetina všech exekutorů zapsaných v seznamu exekutorů.
(6)
K platnosti usnesení sněmu exekutorů je nutný souhlas většiny přítomných exekutorů zapsaných v seznamu exekutorů.
(7)
Sněm zejména
a)
volí přímou a tajnou volbou na dobu 3 let z řad exekutorů členy prezidia Komory, náhradníky prezidia Komory a členy ostatních orgánů Komory z řad exekutorů a jejich náhradníky a odvolává je, nestanoví-li tento zákon jinak,
b)
projednává a schvaluje zprávu o činnostech orgánů Komory,
c)
přijímá organizační, volební, zkušební, kárný a kancelářský řád Komory,
d)
ruší nebo mění usnesení prezidia Komory; práva, která ze zrušeného rozhodnutí prezidia vznikla exekutorům nebo jiným osobám, však nemohou být dotčena,
e)
schvaluje rozpočet a hospodaření Komory,
f)
schvaluje výšku ročního členského příspěvku exekutorů na činnost Komory, jakož i jiných plateb předvídaných tímto zákonem nebo řády Komory, popřípadě stanoví zásady pro určení jejich výše,
g)
schvaluje výši náhrady za ztrátu času při výkonu funkcí v orgánech Komory a výši náhrady hotových výdajů vynaložených v souvislosti s výkonem těchto funkcí, popřípadě stanoví zásady pro určení jejich výše,
h)
schvaluje výši náhrady za ztrátu času při výkonu funkce člena kárného senátu z řad exekutorů podle zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů a výši náhrady hotových výdajů vynaložených v souvislosti s výkonem této funkce, popřípadě zásady pro určení jejich výše,
i)
zřizuje fondy Komory a schvaluje pravidla jejich tvorby a používání,
j)
schvaluje stavovské předpisy přijaté prezidiem v případech, které si vyhradí,
k)
stanoví postup při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle § 10,
l)
stanoví postup při vedení, správě a provozu centrální evidence exekucí,
m)
stanoví podrobnosti k plnění povinnosti pořizovat a uchovávat záznamy podle § 53,
n)
usnáší se o dalších věcech, které si vyhradí.
(8)
K platnosti zkušebního, kárného a kancelářského řádu, jakož i k postupu při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle § 10 je zapotřebí souhlasu ministerstva.
§ 111
Prezidium Komory
(1)
Prezidium je řídícím a výkonným orgánem Komory.
(2)
Prezidium má 5 členů a 5 náhradníků; klesne-li počet členů prezidia pod počet stanovený tímto zákonem, je prezidium oprávněno doplnit z řad náhradníků členy nové.
(3)
Prezidium Komory volí a odvolává ze svých členů prezidenta a viceprezidenta Komory.
(4)
Zasedání prezidia Komory svolává prezident Komory zpravidla jednou za měsíc, nejméně jednou za 3 měsíce.
(5)
Členství v prezidiu Komory je neslučitelné s členstvím v revizní, kárné nebo kontrolní komisi.
(6)
Prezidium
a)
zastupuje, chrání a prosazuje zájmy exekutorů,
b)
dohlíží na činnost exekutorů a jejich zástupců,
c)
organizuje odbornou výchovu exekutorů, kandidátů, koncipientů a vykonavatelů exekutora a zajišťuje publikační, studijní, dokumentační a informační činnost,
d)
vede evidenci (seznamy) exekutorů, kandidátů, koncipientů a ustanovených zástupců exekutorů a provádí v nich zápisy a změny; seznam exekutorů zasílá krajským a okresním soudům,
e)
hospodaří s finančními prostředky Komory a spravuje její majetek,
f)
organizuje exekutorské zkouškyexekutorské zkoušky a jmenuje dvě třetiny členů zkušební komise,
g)
vyhlašuje a organizuje výběrové řízení podle § 10 a jmenuje členy výběrové komise,
h)
podává ministrovi a ministerstvu návrhy v případech, kdy to stanoví tento zákon,
i)
svolává sněm,
j)
vypracovává návrh organizačního řádu, volebního řádu, zkušebního řádu, kárného řádu, kancelářského řádu, jakož i k postupu při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle § 10, a předkládá je sněmu ke schválení,
k)
předkládá ministerstvu ke schválení zkušební řád, kárný řád a kancelářský řád, jakož i postup při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle § 10,
l)
vyjadřuje se k návrhům právních předpisů týkajících se činnosti exekutorů,
m)
ustanovuje zástupce exekutora,
n)
schvaluje studijní plán exekutorské zkouškyexekutorské zkoušky,
o)
přijímá stavovské předpisy a činí veškerá opatření nezbytná k zajištění řádné činnosti Komory,
p)
provádí další činnost podle tohoto zákona a rozhoduje ve všech dalších věcech podle tohoto zákona, pokud rozhodování o nich není svěřeno jinému orgánu Komory.
§ 112
Prezident Komory
(1)
Prezident Komory
a)
zastupuje Komoru navenek a jedná jejím jménem ve všech věcech,
b)
řídí jednání sněmu,
c)
svolává prezidium Komory nejméně jednou za 3 měsíce a řídí jeho jednání; prezidium Komory svolá do 20 dnů vždy, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů prezidia Komory nebo požádá-li o to revizní komise Komory,
d)
je oprávněn činit v době mezi zasedáními prezidia rozhodnutí v působnosti prezidia, která nesnesou odkladu, a veškerá opatření a rozhodnutí nezbytná k zajištění řádné činnosti orgánů Komory, která nejsou tímto zákonem nebo stavovským předpisem vyhrazena jinému orgánu Komory,
e)
navrhuje na výzvu předsedy kárného soudu exekutory do seznamu přísedících kárného soudu,
f)
rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutí Komory vydaných ve správním řízení42); ustanovení o rozkladových komisích se použije obdobně43).
(2)
Prezidenta Komory zastupuje viceprezident Komory.
§ 113
Revizní komise
(1)
Revizní komise má 5 členů a 3 náhradníky; klesne-li počet členů revizní komise pod počet stanovený tímto zákonem, je revizní komise oprávněna doplnit z řad náhradníků členy nové.
(2)
Členové revizní komise volí ze svých členů předsedu a místopředsedu revizní komise.
(3)
Revizní komise
a)
přezkoumává hospodaření Komory a podává zprávu o výsledku hospodaření Komory sněmu exekutorů; za tímto účelem musí být revizní komisi Komory umožněn přístup ke všem dokladům Komory,
b)
vyjadřuje se k návrhu rozpočtu Komory,
c)
schvaluje roční závěrečný účet Komory.
(4)
Předsedu revizní komise zastupuje místopředseda revizní komise.
(5)
Členství v revizní komisi je neslučitelné s členstvím v prezidiu Komory, s funkcí náhradníka člena prezidia Komory a s členstvím v kárné komisi a v kontrolní komisi.
§ 113a
Kontrolní komise
(1)
Kontrolní komise má 9 členů a 5 náhradníků; klesne-li počet členů kontrolní komise pod počet stanovený tímto zákonem, je kontrolní komise oprávněna doplnit z řad náhradníků členy nové.
(2)
Kontrolní komise ze svých členů volí a odvolává předsedu a místopředsedu kontrolní komise.
(3)
Kontrolní komise
a)
připravuje podklady, zpracovává zprávy a navrhuje opatření týkající se vyřizování stížností na exekutory, kandidáty, koncipienty a další zaměstnance exekutorů; za tím účelem je kontrolní komise oprávněna činit šetření v dotčených exekutorských úřadech,
b)
provádí kontroly a doporučuje prezidiu opatření při provádění dohledu nad činností exekutorů a nad vedením exekutorských úřadů,
c)
působí preventivně a výchovně, provádí analýzy a zásadní poznatky ze své činnosti ve spolupráci s ostatními orgány Komory navrhuje prezidiu ke zveřejnění.
(4)
Předsedu kontrolní komise zastupuje místopředseda kontrolní komise.
(5)
Členství v kontrolní komisi je neslučitelné s členstvím v prezidiu Komory, s funkcí náhradníka člena prezidia Komory, jakož i s členstvím v revizní komisi.
§ 114
Kárná komise
(1)
Kárná komise má 9 členů, z toho 6 členů z řad soudců a 3 členy z řad exekutorů. Kárná komise má 3 náhradníky z řad exekutorů; klesne-li počet členů kárné komise z řad exekutorů pod počet stanovený tímto zákonem, je kárná komise oprávněna doplnit z řad náhradníků členy nové.
(2)
Členové kárné komise volí ze svých členů předsedu a místopředsedu kárné komise. Předsedou kárné komise může být pouze soudce.
(3)
Předsedu kárné komise zastupuje místopředseda kárné komise.
(4)
Kárné řízení se koná před tříčlenným kárným senátem jmenovaným předsedou kárné komise. Kárný senát se skládá z 2 členů kárné komise z řad soudců a z 1 člena kárné komise z řad exekutorů. Předsedou kárného senátu může být pouze soudce.
(5)
Členství v kárné komisi je neslučitelné s členstvím v prezidiu Komory a s členstvím v revizní komisi a kontrolní komisi.
(6)
Řízení, rozhodování a činnost kárné komise upraví Komora kárným řádem.
§ 115
Zkušební komise
(1)
Zkušební komise má 15 členů.
(2)
Členové zkušební komise volí ze svých členů předsedu a místopředsedu zkušební komise.
(3)
Předsedu zkušební komise zastupuje místopředseda zkušební komise.
(4)
Exekutorská zkouškaExekutorská zkouška se koná před tříčlenným zkušebním senátem složeným ze 2 členů zkušební komise z řad exekutorů a z 1 člena zkušební komise z řad soudců; senátu předsedá člen určený předsedou zkušební komise.
(5)
Řízení, rozhodování a činnost zkušební komise upraví Komora zkušebním řádem.
§ 115a
Výběrová komise
(1)
Výběrová komise má 6 členů; 2 členové jsou jmenováni z řad soudních exekutorů, 2 z řad soudců na návrh předsedy krajského soudu, v jehož obvodu se nachází okresní soud, do jehož obvodu by měl být exekutor jmenován, a 2 na návrh ministra z řad zaměstnanců ministerstva.
(2)
Výběrová komise určí svého předsedu losem.
(3)
Rozhodnutí výběrové komise je přijato, vyslovila-li se pro ně nadpoloviční většina jejích členů. Při rovnosti hlasů se návrh pokládá za zamítnutý.
§ 115b
(1)
Komora bezplatně poskytne ministerstvu na jeho žádost v přiměřené lhůtě určené ministerstvem údaje v podobě statistických informací týkající se činnosti exekutorů nebo údaje týkající se činnosti Komory, lze-li je zjistit bez nepřiměřených obtíží.
(2)
Exekutor je povinen bezplatně poskytnout Komoře na její žádost v přiměřené lhůtě určené Komorou anonymizované údaje týkající se jeho činnosti, lze-li je zjistit bez nepřiměřených obtíží.
(3)
Jestliže Komora neposkytne ministerstvu údaje, které je povinna poskytnout podle odstavce 1, v přiměřené lhůtě určené ministerstvem, upozorní ji ministerstvo na porušení této povinnosti a určí jí lhůtu k nápravě.
HLAVA XI
KÁRNÁ ODPOVĚDNOST EXEKUTORA, KANDIDÁTA A KONCIPIENTA
Obecná ustanovení
§ 116
(1)
Exekutor, kandidát a koncipient jsou kárně odpovědni za kárný delikt nebo závažný kárný deliktzávažný kárný delikt (dále jen „kárné provinění“). Kárnou odpovědností exekutora podle odstavců 4 a 5 není dotčena kárná odpovědnost kandidáta nebo koncipienta a kárnou odpovědností kandidáta nebo koncipienta není dotčena kárná odpovědnost exekutora.
(2)
Kárným deliktem je
a)
porušení povinností exekutora, kandidáta nebo koncipienta stanovených právním nebo stavovským předpisem anebo usnesením Komory,
b)
jednání, jímž exekutor narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěru v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý výkon exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti, nebo
c)
jednání, jímž kandidát nebo koncipient narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěru v odborný výkon činnosti exekutora.
(3)
Závažným kárným deliktemZávažným kárným deliktem je závažné
a)
porušení povinností exekutora, kandidáta nebo koncipienta stanovených právním nebo stavovským předpisem anebo usnesením Komory,
b)
jednání, jímž exekutor narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěru v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý výkon exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti, nebo
c)
jednání, jímž kandidát nebo koncipient narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěru v odborný výkon činnosti exekutora.
(4)
Za kárný delikt exekutora se považuje i
a)
porušení povinností stanovených právním nebo stavovským předpisem anebo usnesením Komory, nebo
b)
jednání, jímž se narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěra v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý výkon exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti,
dopustil-li se jich zaměstnanec exekutora.
(5)
Za závažný kárný deliktzávažný kárný delikt exekutora se považuje i závažné
a)
porušení povinností stanovených právním nebo stavovským předpisem anebo usnesením Komory, nebo
b)
jednání, jímž se narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěra v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý výkon exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti,
dopustil-li se jich zaměstnanec exekutora.
(6)
Exekutorovi lze za kárný delikt uložit některé z těchto kárných opatření:
a)
písemné napomenutí,
b)
veřejné napomenutí,
c)
pokutu do 2 500 000 Kč,
d)
odvolání z exekutorského úřadu.
(7)
Kandidátovi lze za kárný delikt uložit některé z těchto kárných opatření:
a)
písemné napomenutí,
b)
veřejné napomenutí,
c)
pokutu do 250 000 Kč,
d)
odvolání ze zastupování.
(8)
Koncipientovi lze za kárný delikt uložit některé z těchto kárných opatření:
a)
písemné napomenutí,
b)
veřejné napomenutí,
c)
pokutu do 50 000 Kč.
(9)
Za závažný kárný deliktzávažný kárný delikt lze exekutorovi uložit kárné opatření podle odstavce 6 písm. b) a d) a pokutu od 50 000 Kč do 5 000 000 Kč, kandidátovi kárné opatření podle odstavce 7 písm. b) a d) a pokutu od 10 000 Kč do 500 000 Kč a koncipientovi kárné opatření podle odstavce 8 písm. b) a pokutu od 5 000 Kč do 100 000 Kč.
(10)
Za kárný delikt lze zároveň uložit písemné napomenutí i pokutu nebo veřejné napomenutí i pokutu. Za závažný kárný deliktzávažný kárný delikt lze zároveň uložit veřejné napomenutí i pokutu. Při ukládání kárného opatření se přihlédne k tomu, že exekutor, kandidát nebo koncipient se znovu dopustil kárného provinění, ačkoliv již byl pravomocně uznán vinným kárným proviněním.
(11)
Exekutorovi se uloží kárné opatření odvolání z exekutorského úřadu, byl-li v posledních 5 letech před podáním návrhu na zahájení kárného řízení nejméně třikrát pravomocně uznán vinným závažným kárným deliktemzávažným kárným deliktem, jestliže tato skutečnost zpochybňuje důvěryhodnost jeho dalšího setrvání v exekutorském povolání. Kandidátovi se uloží kárné opatření odvolání ze zastupování, byl-li v posledních 5 letech před podáním návrhu na zahájení kárného řízení nejméně třikrát pravomocně uznán vinným závažným kárným deliktemzávažným kárným deliktem, jestliže tato skutečnost zpochybňuje důvěryhodnost jeho dalšího zastupování exekutora.
(12)
Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání z exekutorského úřadu, nesmí být odvolaný exekutor po dobu 5 let od právní moci rozhodnutí o odvolání jmenován exekutorem. Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání ze zastupování, nesmí být odvolaný kandidát po dobu 5 let od právní moci rozhodnutí o odvolání ustanoven zástupcem nebo být jmenován exekutorem. Kárné opatření veřejného napomenutí je povinen ten, komu bylo toto kárné opatření uloženo, uveřejnit na vlastní náklady v celostátním tisku do 1 měsíce ode dne právní moci rozhodnutí, jímž se kárné řízení končí; toto rozhodnutí je vykonáno dnem, kdy bylo uveřejněno. Obsah a formu veřejného napomenutí určí senát kárného soudukárného soudu v rozhodnutí, jímž se kárné řízení končí.
(13)
Příjem z pokut uložených exekutorům je příjmem státního rozpočtu, příjem z pokut uložených kandidátům a koncipientům připadá Komoře.
(14)
Odpovědnost exekutora, kandidáta nebo koncipienta za kárné provinění zaniká, nebyl-li do 3 let od jeho spáchání podán návrh na zahájení kárného řízení.
(15)
Lhůta podle odstavce 14 neběží od zahájení do skončení řízení o námitkách proti výtce uložené téže osobě pro týž skutek.
(16)
Lhůta podle odstavce 14 se přerušuje zahájením trestního stíhání vedeného pro týž skutek proti téže osobě. Skončením takového trestního stíhání počíná běžet lhůta nová.
(17)
Bylo-li kárné řízení vedeno pro týž skutek proti téže osobě na podkladě návrhu na zahájení kárného řízení, kterým bylo navrženo schválení dohody o vině a kárném opatření, a pokud kárný soud svým rozhodnutím vrátil věc tomu, kdo podal návrh na zahájení kárného řízení, lhůta podle odstavce 14 neskončí dříve než uplynutím 6 měsíců od právní moci takového rozhodnutí.
(18)
Exekutor se zprostí odpovědnosti za kárný delikt podle odstavců 4 a 5, pokud se prokáže, že provedl veškerá opatření, která po něm lze spravedlivě požadovat při řízení exekutorského úřadu podle § 13 odst. 1.
§ 117
(1)
Kárné řízení se zahajuje na návrh, který se nazývá kárnou žalobou.
(2)
Kárnou žalobu je oprávněn podat
a)
ministr proti kterémukoli exekutorovi, kandidátovi nebo koncipientovi,
b)
předseda revizní komise a předseda kontrolní komise ve věcech působnosti těchto komisí proti kterémukoli exekutorovi, kandidátovi nebo koncipientovi,
c)
předseda krajského soudu proti exekutorovi, který má sídlo v obvodu tohoto soudu, kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora či zástupci exekutora,
d)
předseda okresního soudu proti exekutorovi, který má sídlo v obvodu tohoto soudu, kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora,
e)
předseda exekučního soudu proti exekutorovi, který tuto exekuci vede, proti kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora nebo zástupci exekutora
(dále jen „kárný žalobce“).
(3)
Kárná žaloba musí obsahovat jméno a příjmení exekutora, kandidáta nebo koncipienta, proti němuž žaloba směřuje, jeho sídlo, sídlo exekutora, u něhož je kandidát nebo koncipient zaměstnán, popis skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení, a označení důkazů, o které se návrh opírá. Ke kárné žalobě se připojí důkazy, které má kárný žalobce k dispozici.
(4)
Kárný žalobce a exekutor mohou též sjednat dohodu o vině a kárném opatření. Pokud kárný žalobce a exekutor sjednali dohodu o vině a kárném opatření, kárný žalobce navrhne kárnou žalobou schválení této dohody. Ustanovení zákona upravujícího řízení ve věcech exekutorů o náležitostech dohody se použijí obdobně. Kárná žaloba obsahuje náležitosti podle odstavce 3 s výjimkou popisu skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení. Ke kárné žalobě se připojí kromě důkazů, které má kárný žalobce k dispozici, též sjednaná dohoda a další přílohy, které se v případě sjednání dohody před zahájením kárného řízení přikládají k návrhu na zahájení kárného řízení podle zákona upravujícího řízení ve věcech exekutorů.
(5)
Ministerstvo může vyzvat kárného žalobce uvedeného v odstavci 2 písm. b) až e) ke sdělení, zda podá nebo podal kárnou žalobu v určité věci.
(6)
Vyzvat ke sdělení podle odstavce 5 může též kárný žalobce podle
a)
odstavce 2 písm. c) kárného žalobce uvedeného v odstavci 2 písm. b) a d),
b)
odstavce 2 písm. d) kárného žalobce uvedeného v odstavci 2 písm. b) a
c)
odstavce 2 písm. e) kárného žalobce uvedeného v odstavci 2 písm. b).
(7)
Kárný žalobce, kterému byla doručena výzva, je povinen na ni odpovědět bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 pracovních dnů a v případě odůvodněném složitostí věci nejpozději do 25 pracovních dnů. Lhůty se počítají od doručení výzvy.
Kárné řízení proti kandidátovi a koncipientovi
§ 117a
(1)
O tom, zda se kandidát nebo koncipient dopustil kárného provinění, a o uložení kárného opatření rozhoduje v kárném řízení pro každou věc ustanovený tříčlenný kárný senát.
(2)
Na návrh člena kárného senátu prezident Komory nebo viceprezident Komory, účastní-li se prezident Komory jinak ve věci, se souhlasem prezidia Komory odvolá člena kárného senátu, který závažným způsobem porušil své povinnosti či jinak ohrozil důvěru v řádné a nestranné rozhodování kárného senátu. Zanikne-li funkce některého z členů kárného senátu, kárná komise Komory bez odkladu zvolí nového člena.
§ 117b
(1)
O podání kárné žaloby vyrozumí předseda kárného senátu kandidáta nebo koncipienta, proti němuž se kárné řízení vede (dále jen „kárně obviněný“), jejím doručením. Poučí jej o právu zvolit si zástupce z řad exekutorů nebo advokátůadvokátů, vyjádřit se ke skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a navrhnout důkazy na svou obhajobu. O zahájení řízení se vyrozumí též ministr, pokud není kárným žalobcem.
(2)
Kárně obviněnému, který není zastoupen, ustanoví kárný senát opatrovníka, jestliže to vyžaduje ochrana jeho zájmů, zejména byl-li stižen duševní poruchou nebo chorobou, která mu brání náležitě se hájit. Opatrovníkem ustanoví kárný senát exekutora nebo advokátaadvokáta s jejich souhlasem.
§ 118
(1)
Kárně obviněný má právo se vyjádřit ke všem skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu, a navrhovat důkazy na svou obhajobu. Kárně obviněný může být v řízení zastoupen exekutorem nebo advokátemadvokátem.
(2)
V řízení lze vyslýchat svědky, znalce a účastníky, jen když se dobrovolně dostaví a poskytnou výpověď.
(3)
Pověřený člen kárného senátu provede potřebná šetření, zejména zjistí potřebné další skutečnosti a důkazy, nejsou-li v návrhu uvedeny, a jde-li o listiny nebo jiné věci, opatří je k provedení důkazu. Úkony, které v kárném řízení nemohou být provedeny, provede na dožádání kárného senátu a na náklady Komory soud; soud dožádání vyhoví, nejde-li o úkon podle zákona nepřípustný. Soud přitom učiní všechna rozhodnutí, která jsou k provedení dožádání potřebná.
§ 119
(1)
Kárný senát bez ústního jednání řízení zastaví, jestliže
a)
byla kárná žaloba podána opožděně nebo byla vzata zpět,
b)
skončil pracovní poměr kandidáta nebo koncipienta u exekutora,
c)
zanikla odpovědnost kárně obviněného za kárné provinění,
d)
kárně obviněný byl za skutek, pro který se vede kárné řízení, pravomocně odsouzen v trestním řízenítrestním řízení.
(2)
Kárný senát řízení přeruší, má-li za to, že skutek, který se kárně obviněnému klade za vinu, má znaky trestného činutrestného činu, a věc předloží příslušnému orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení.
(3)
Kárný senát přeruší kárné řízení také tehdy, dozví-li se, že pro skutek, pro který bylo kárné řízení zahájeno, se proti kárně obviněnému vede trestní stíhání.
(4)
Kárný senát pokračuje v řízení, jestliže orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení rozhodl jinak než podle odstavce 1 písm. d).
(5)
Nerozhodne-li kárný senát o zastavení nebo přerušení kárného řízení, určí jeho předseda termín ústního jednání a vyrozumí o něm kárného žalobce, kárně obviněného, a má-li zástupce, také jeho zástupce. Má-li kárně obviněný ustanoveného opatrovníka podle § 117b odst. 2, termín ústního jednání se sdělí jen opatrovníkovi. Je-li třeba vyslechnout svědky, předvolá je předseda kárného senátu k ústnímu jednání.
§ 120
(1)
Dojde-li kárný senát k závěru, že kandidát se dopustil kárného provinění, rozhodne, že je vinen, a uloží mu kárné opatření podle § 116 odst. 7. Dojde-li kárný senát k závěru, že koncipient se dopustil kárného provinění, rozhodne, že je vinen, a uloží mu kárné opatření podle § 116 odst. 8.
(2)
Dojde-li kárný senát k závěru, že se kárně obviněný kárného provinění nedopustil nebo mu nelze kárné provinění prokázat, rozhodne, že kárně obviněný se kárného obvinění zprošťuje.
(3)
Kárný senát zastaví kárné řízení, jestliže vyjde najevo některý z důvodů zastavení uvedených v § 119 odst. 1 při ústním jednání.
(4)
Jestliže kárný senát kárnou žalobu zamítl nebo kárně obviněného obvinění zprostil, má kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s kárným řízením. Bylo-li kárné řízení zahájeno na návrh kárného žalobce podle § 117 odst. 2 písm. a), c), d) nebo e), má kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na náhradu vůči státu. Bylo-li kárné řízení zahájeno na návrh kárného žalobce podle § 117 odst. 2 písm. b), má kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na náhradu vůči Komoře.
(5)
Náklady kárného řízení nese Komora. V rozhodnutí podle odstavce 1 uloží kárný senát kárně obviněnému, aby zaplatil Komoře náklady řízení stanovené paušální částkou v kárném řádu.
(6)
Komora nahradí svědkovi hotové výdaje a výdělek, který mu prokazatelně ušel. Nárok je třeba uplatnit u Komory do 3 dnů od výslechu, jinak zaniká; o tom musí být svědek poučen. Náhrada hotových výdajů a poskytování odměn znalcům a tlumočníkům se řídí zvláštními právními předpisy20b).
§ 120a
(1)
Pro rozhodnutí v kárném řízení je rozhodující skutkový a právní stav v době, kdy ke kárnému provinění došlo; pozdější právní úpravy se použije, jestliže je to pro kárně obviněného příznivější.
(2)
Rozhodnutí kárného senátu musí být písemné a musí obsahovat výrok a odůvodnění; pro doručování se použijí přiměřeně ustanovení správního řádu o doručování rozhodnutí vydaných ve správním řízení.
(3)
Rozhodnutí kárného senátu se doručí kárně obviněnému a kárnému žalobci do vlastních rukou. Má-li kárně obviněný v řízení zástupce nebo opatrovníka, doručí se jim rozhodnutí namísto kárně obviněnému. Dále se doručí ministrovi, pokud nebyl kárným žalobcem.
(4)
Proti rozhodnutí kárného senátu není odvolání přípustné.
(5)
Kárný žalobce je oprávněn podat žalobu podle zvláštního právního předpisu21) proti rozhodnutí kárného senátu podle § 120 odst. 1 až 3, jestliže k jejímu podání shledá závažný veřejný zájem.
§ 121
Kárné řízení proti exekutorovi
(1)
Nestanoví-li tento zákon jinak, na kárné řízení proti exekutorovi se použijí obdobně ustanovení zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů.
(2)
Opatření potřebná k výkonu uloženého kárného opatření provede ministerstvo.
(3)
Přísedícímu exekutorovi náleží náhrada za ztrátu času při výkonu funkce člena kárného senátu podle zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů a náhrada hotových výdajů vynaložených v souvislosti s výkonem této funkce.
(4)
Náhrady podle odstavce 3 vyplácí přísedícímu exekutorovi Komora.
§ 122
Pozastavení výkonu exekutorského úřadu
(1)
Ministr může pozastavit exekutorovi výkon exekutorského úřadu, jestliže bylo proti němu zahájeno trestní řízenítrestní řízení za úmyslný trestný čintrestný čin nebo za trestný čintrestný čin související s exekuční činností, a to až do právní moci rozhodnutí.
(2)
Exekutorovi je pozastaven výkon exekutorského úřadu od zveřejnění rozhodnutí o jeho úpadku v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku do skončení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení.
(3)
Po dobu pozastavení výkonu exekutorského úřadu nesmí exekutor vykonávat exekuční ani další činnost podle tohoto zákona.
(4)
Proti rozhodnutí ministra o pozastavení výkonu exekutorského úřadu lze podat žalobu u soudu.22)
§ 123
Zahlazení kárného postihu
Po uplynutí 5 let od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření se pro účely kárné odpovědnosti hledí na exekutora, kandidáta nebo koncipienta, jako by nebyl pro kárné provinění stíhán. Jestliže výkon kárného opatření do té doby neskončil, kárný postih se zahlazuje vykonáním kárného opatření.
HLAVA XII
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O DORUČOVÁNÍ
§ 124
(1)
Pokud občanský soudní řád stanoví, že listina má být vyvěšena na úřední desce soudu, platí, že tato povinnost je splněna vyvěšením na úřední desce exekutora, nestanoví-li tento zákon výslovně jinak. Povinnost zveřejnit vyhláškou různé údaje stanovená v zákoně je splněna jejich uveřejněním v Obchodním věstníku,23) pokud se zákon neomezuje na zveřejnění údajů na úřední desce soudu.
(2)
Pokud zákon stanoví, že rozhodnutí nebo listina mají být vyvěšeny na úřední desce soudu nebo na úřední desce exekutora, platí, že desátým dnem po vyvěšení byly doručeny účastníkům, kteří nejsou exekutorovi známi nebo jejichž pobyt není znám.
(3)
Ohlašovnou se pro účely tohoto zákona rozumí obecní úřady a v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech úřady městských částí nebo městských obvodů, pokud tak stanoví statuty těchto měst, které vykonávají státní správu podle zákona o evidenci obyvatel44).
HLAVA XIII
PŘESTUPKY
§ 124a
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
v rozporu s § 4 odst. 1 použije označení „soudní exekutor“, „exekutorský úřad“, od nich odvozené tvary slov nebo označení způsobilé vyvolat nebezpečí záměny s uvedenými označeními, přestože neprovádí na základě zákona nucený výkon exekučních titulů,
b)
v rozporu s § 4 odst. 2 označuje svoji činnost jako „výkon rozhodnutí“, „exekuciexekuci“ nebo „exekuční činnost“ nebo tvary slov od nich odvozenými či jiným označením způsobilým vyvolat nebezpečí záměny, přestože neprovádí nucený výkon exekučních titulů na základě zákona,
c)
vykonává exekuční nebo další činnost exekutora podle tohoto zákona, ačkoli není osobou, která je podle tohoto nebo jiného právního předpisu oprávněna tuto činnost vykonávat,
d)
jako exekutor, kterému zanikl výkon exekutorského úřadu, v rozporu s § 15 odst. 5 nebo 9 nezajistí bez zbytečného odkladu
1.
předání spisů, plnění vymožených v exekuciexekuci, zajištěných věcí, exekutorských úschov a registrů, případně souvisejících dat, technických zařízení nebo nosičů dat nově jmenovanému exekutorovi, nebo
2.
předání razítek, průkazů a pečetidel Komoře,
e)
jako exekutor, kterému zanikl výkon exekutorského úřadu, v rozporu s § 15 odst. 9 neposkytne předsedovi soudu údaje potřebné pro rozvržení exekučních řízení.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d) nebo e) lze uložit pokutu do 200 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 3 000 000 Kč.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze spolu s pokutou uložit zákaz činnosti do 1 roku.
§ 124b
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 4 odst. 1 použije označení „soudní exekutor“, „exekutorský úřad“, od nich odvozené tvary slov nebo označení způsobilé vyvolat nebezpečí záměny s uvedenými označeními, přestože neprovádí na základě zákona nucený výkon exekučních titulů,
b)
v rozporu s § 4 odst. 2 označuje svoji činnost jako „výkon rozhodnutí“, „exekuciexekuci“ nebo „exekuční činnost“ nebo tvary slov od nich odvozenými či jiným označením způsobilým vyvolat nebezpečí záměny, přestože neprovádí nucený výkon exekučních titulů na základě zákona, nebo
c)
vykonává exekuční nebo další činnost exekutora podle tohoto zákona, ačkoli není osobou, která je podle tohoto nebo jiného právního předpisu oprávněna tuto činnost vykonávat.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) lze uložit pokutu do 200 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 3 000 000 Kč.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze spolu s pokutou uložit zákaz činnosti do 1 roku.
§ 124c
Přestupky Komory
(1)
Komora se dopustí přestupku tím, že
a)
neprovádí dohled nad činností exekutora nebo nad řízením činnosti exekutorského úřadu nebo nad dodržováním povinností stanovených exekutorovi zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu anebo dohled provádí v rozporu s § 7 odst. 5,
b)
nepředloží ministerstvu stavovské předpisy podle § 8a odst. 1,
c)
nevede seznam koncipientů nebo jej vede v rozporu s § 20 odst. 1 nebo 2,
d)
nevyškrtne koncipienta ze seznamu koncipientů podle § 22 odst. 1 nebo vyškrtnutí ze seznamu koncipientů neoznámí podle § 22 odst. 2,
e)
nevede seznam kandidátů nebo jej vede v rozporu s § 24 odst. 1 nebo 4,
f)
nevydá exekutorovi průkaz exekutora, razítko nebo pečetidlo,
g)
neustanoví exekutorovi zástupce nebo nového zástupce podle § 16 odst. 1 a 2 nebo § 18,
h)
orgán Komory provede zproštění mlčenlivosti v rozporu s § 31 odst. 2,
i)
prezidium Komory zorganizuje exekutorské zkouškyexekutorské zkoušky v rozporu s § 115 odst. 4 nebo nezajistí provedení exekutorské zkouškyexekutorské zkoušky v souladu se zkušebním řádem vydaným podle § 115 odst. 5,
j)
nevede centrální evidenci exekucíexekucí nebo ji vede v rozporu s § 125,
k)
poruší rozhodnutí o nucené správě Komory,
l)
poruší povinnosti stanovené v § 8d odst. 3,
m)
nenavrhne na výzvu předsedy kárného soudukárného soudu 10 exekutorů do seznamu přísedících kárného soudukárného soudu podle § 112 odst. 1 písm. e), nebo
n)
ani ve lhůtě podle § 115b odst. 3 nesplní povinnost stanovenou v § 115b odst. 1.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), i), j), k) nebo l),
b)
5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene c), d), e), g), h) nebo m),
c)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b), f) nebo n).
§ 124d
Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.
HLAVA XIV
CENTRÁLNÍ EVIDENCE EXEKUCÍ
§ 125
(1)
Komora vede centrální evidenci exekucíexekucí, v níž se evidují po uplynutí lhůty podle § 46 odst. 6
a)
vyrozumění o zahájení exekuceexekuce podle § 44,
b)
pravomocná usnesení o zastavení a odkladu exekuceexekuce,
c)
dražební vyhlášky vydané podle § 336b odst. 2 a § 338o odst. 2 občanského soudního řádu,
d)
oznámení dražebního roku podle § 328b odst. 3 občanského soudního řádu,
e)
exekuční příkazyexekuční příkazy k provedení exekuceexekuce prodejem movitých věcí.
(2)
Do centrální evidence exekucíexekucí se zapisuje
a)
rodné číslo povinného, bylo-li přiděleno; tento údaj se však z evidence neposkytuje ani se neuvádí ve výpisu podle odstavce 10,
b)
údaj o tom, zda exekuční řízení byla spojena,
c)
údaj o tom, že došlo k zániku pověření soudního exekutora s uvedením důvodu zániku; vede-li po zániku pověření exekuciexekuci jiný soudní exekutor, zapíše se do centrální evidence exekucíexekucí i tento exekutor,
d)
celková výše vymáhaného peněžitého plnění ke dni provedení zápisu údajů z písemnosti podle odstavce 1 písm. a) do centrální evidence exekucíexekucí,
e)
údaj o tom, že proti povinnému je vedena exekuceexekuce prodejem movitých věcí, nejde-li o exekuciexekuci podle § 67 odst. 2, případně o tom, že exekuceexekuce je vedena po skončení odkladu exekuceexekuce podle § 54 odst. 9.
(3)
Údaje o oprávněném se poskytují pouze povinnému z téhož exekučního řízení nebo se uvádějí ve výpisu podle odstavce 10, který je vydáván povinnému z téhož exekučního řízení. Vstoupil-li po vydání výzvy ke splnění vymáhané povinnosti namísto dosavadního oprávněného do řízení jeho právní nástupce, zapíší se do centrální evidence exekucíexekucí údaje o tom, kdo vstoupil do řízení namísto dosavadního oprávněného. Údaj podle odstavce 2 písm. d) se aktualizuje vždy k 31. prosinci, došlo-li v průběhu příslušného kalendářního roku ke změně celkové výše vymáhaného peněžitého plnění bez nákladů exekuceexekuce a nákladů oprávněného.
(4)
Centrální evidence exekucíexekucí je veřejným seznamem v části tvořené zapsanými údaji, které nebyly vymazány, a neveřejným seznamem v části tvořené vymazanými údaji. Komora zveřejňuje údaje z centrální evidence exekucíexekucí způsobem umožňujícím dálkový přístup; na písemnou žádost soudu nebo orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení poskytne Komora informace z neveřejné části. Na základě písemné žádosti zřídí Komora ministerstvu k výkonu jeho působnosti dálkový přístup do veřejné i neveřejné části centrální evidence exekucíexekucí. Komora poskytne ministerstvu pomocí dálkového přístupu údaje podle odstavců 1 až 3. Komora zřídí Ministerstvu financí dálkový a nepřetržitý přístup do veřejné části centrální evidence exekucíexekucí za účelem poskytování údajů potřebných pro vedení rejstříku fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách podle zákona o hazardních hrách.
(5)
Centrální evidence exekucíexekucí je vedena, provozována a spravována Komorou.
(6)
Zápisy do centrální evidence exekucíexekucí provede elektronicky exekutor, který je pověřen exekucíexekucí, v přiměřené lhůtě.
(7)
Postup pro zápis a výmaz údajů a uchovávání vymazaných údajů v centrální evidenci exekucíexekucí a pro její vedení, provoz a správu je upraven vyhláškou ministerstva.
(8)
Nestanoví-li se dále jinak, náleží za poskytnutí údajů z veřejné části centrální evidence exekucíexekucí Komoře odměna, kterou stanoví ministerstvo vyhláškou.
(9)
Odměna podle odstavce 8 Komoře nenáleží
a)
za poskytnutí údajů podle odstavce 1 písm. c) a d),
b)
za poskytnutí údajů ministerstvu, soudům nebo orgánům činným v trestním řízeníorgánům činným v trestním řízení k výkonu jejich působnosti,
c)
za poskytnutí údajů potřebných pro vedení rejstříku fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách podle zákona o hazardních hrách Ministerstvu financí.
(10)
Komora vydá na žádost výpis z centrální evidence exekucíexekucí nebo potvrzení o tom, že určitý údaj v centrální evidenci exekucíexekucí není zapsán. Výpis a potvrzení jsou veřejnými listinamiveřejnými listinami prokazujícími stav evidovaný v centrální evidenci exekucíexekucí k okamžiku, který je na nich uveden.
(11)
Komora nejméně jednou za tři měsíce bezplatně zveřejňuje aktuální statistická data z centrální evidence exekucíexekucí jako otevřená data45), a to nejméně v následujícím věcném rozsahu:
a)
počet exekucíexekucí vedených jednotlivými exekutorskými úřady,
b)
počet fyzických osob v exekuciexekuci s trvalým pobytem v jednotlivých obcíchobcích,
c)
celkový počet exekucíexekucí vůči fyzickým osobám s trvalým pobytem v jednotlivých obcíchobcích a anonymizovaný údaj o počtu exekucíexekucí vedených vůči jednotlivým fyzickým osobám v dané obciobci,
d)
celková výše vymáhaného peněžitého plnění od fyzických osob s trvalým pobytem v jednotlivých obcíchobcích,
e)
průměr a medián vymáhaného peněžitého plnění na jednu osobu v exekuciexekuci s trvalým pobytem v jednotlivých obcíchobcích,
f)
údaj o věkové kategorii fyzických osob v exekuciexekuci s trvalým pobytem v jednotlivých obcíchobcích; věkové kategorie jsou rozděleny v pětiletých intervalech.
(12)
Pokud by zveřejněním údajů podle odstavce 11 písm. d), e) a f) došlo k zjevně nepřiměřenému zásahu do práv na ochranu osobnosti, soukromí a osobních údajů fyzických osob, Komora před zveřejněním osobní údaje anonymizuje tak, aby vyloučila tento následek a zároveň zachovala v maximální míře informační hodnotu zveřejněných dat. Součástí zveřejněných dat musí být poznámka o tomto postupu.
§ 125a
Centrální úřední deska
(1)
Komora vede veřejně přístupnou centrální úřední desku, na níž se způsobem umožňujícím dálkový přístup vyvěšují výzvy k vyzvednutí písemností podle § 56a a 56b.
(2)
Výzvy podle odstavce 1 na centrální úřední desku vyvěšuje elektronicky dálkovým přístupem exekutor, který je pověřen exekucíexekucí. Výzva podle odstavce 1 se z centrální desky svěsí po uplynutí 60 dnů ode dne vyvěšení.
(3)
Na centrální úřední desce se k jednotlivým písemnostem podle odstavce 1 zveřejňuje
a)
datum vyvěšení výzvy,
b)
iniciály a rok narození adresáta,
c)
datum podle § 56a odst. 2 písm. g),
d)
předpokládané datum svěšení výzvy podle odstavce 2 věty druhé.
HLAVA XV
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 126
Do zahájení činnosti Komory vykonává její funkci ministerstvo, které svolá ustavující konferenci exekutorů nejdéle do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.
§ 127
Ministerstvo schvaluje na návrh Komory kárný řád, kancelářský řád, zkušební řád pro exekutorské zkouškyexekutorské zkoušky a stanoví pravidla pro složení výběrové komise a postup při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle § 10.
§ 128
Vysokoškolské vzdělání získané na právnické fakultě vysoké školy se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky nebo jejich právních předchůdců se považuje za vysokoškolské právnické vzdělání podle § 9 odst. 1 písm. b).
§ 129
Výkon rozhodnutí uskutečňovaný na základě usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí vydaného před účinností tohoto zákona se uskuteční podle dosud platných právních předpisů; jestliže však pohledávka oprávněného nebyla zcela uspokojena, může oprávněný se souhlasem soudu podat návrh na nařízení exekuceexekuce podle tohoto zákona.
§ 130
(1)
Tam, kde se ve zvláštních právních předpisech hovoří o soudním výkonu rozhodnutí nebo výkonu rozhodnutí, rozumí se tím také exekuceexekuce podle tohoto zákona. Tam, kde se ve zvláštních právních předpisech hovoří o nařízení výkonu rozhodnutí, rozumí se tím také vedení exekuceexekuce podle tohoto zákona.
(2)
Tam, kde se v zvláštních právních předpisech hovoří o nákladech státu na provedení soudního výkonu rozhodnutí nebo výkonu rozhodnutí, rozumí se tím také náklady exekuceexekuce podle tohoto zákona.
(3)
Je-li exekucemiexekucemi vedenými podle tohoto zákona i výkonem rozhodnutí prováděným podle občanského soudního řádu postižen tentýž majetek, postupuje se podle zákona, kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí16a).
§ 131
(1)
Ministerstvo se zmocňuje, aby stanovilo vyhláškou
a)
výši a způsob určení odměny exekutora, hotových výdajů, náhrady za doručení písemností a náhrady za ztrátu času, včetně přiměřené výše zálohy,
b)
paušální výši náhrady nákladů účastníka řízení pro účely rozhodování o nákladech v případech podle § 89a,
c)
výši a způsob určení odměny správců závodu a náhrady jejich hotových výdajů a výši a způsob určení odměny správců nemovité věci a náhrady jejich hotových výdajů,
d)
výši a způsob určení paušálně stanovené náhrady nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu,
e)
podmínky pojištění odpovědnosti za újmy způsobené exekutorem činností dle tohoto zákona,
f)
postup pro zápis a výmaz údajů a uchovávání vymazaných údajů v centrální evidenci exekucíexekucí a pro její vedení, provoz a správu a poskytování a užití údajů a uchovávání vymazaných údajů z ní,
g)
postupy při výkonu exekuční a další činnosti k provedení hlavy třetí až osmé tohoto zákona, náležitosti a vzor formuláře žádosti exekutora určené plátci mzdy o sdělení údajů, náležitosti a vzor formuláře sdělení požadovaných údajů plátcem mzdy exekutorovi podle § 34 odst. 4, včetně formátu a struktury datových souborů, a náležitosti formuláře potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech.
(2)
Formulář potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech uveřejní ministerstvo a Komora způsobem umožňujícím dálkový přístup; tato služba není zpoplatněna. Poučení podle § 44 odst. 3 písm. j) uveřejní Komora bezplatně způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 132
Po dobu 2 let od účinnosti tohoto zákona může se souhlasem ministra Komora započítat i jinou právní praxi v délce 3 let.
ČÁST PÁTÁ
Změna občanského soudního řádu
§ 136
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb. a zákona č. 370/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 78a se za slovo „notářským“ vkládají slova „nebo exekutorským“, za slova „v přítomnosti notáře“ se vkládají slova „nebo soudního exekutora“ a za slova „jestliže notář“ se vkládají slova „nebo soudní exekutor“.
2.
V § 125 se za slovo „notářské“ vkládají slova „nebo exekutorské“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o bankách
§ 138
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb. a zákona č. 165/1998 Sb., se mění takto:
1.
V § 38 odst. 3 se tečka na konci písmene g) nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
soudního exekutora pověřeného provedením exekuce podle zvláštního zákona.9b)“.
Poznámka pod čarou č. 9b) zní:
„9b)
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.“.
2.
V § 38 odst. 5 se za slova „odstavce 3 písm. a)“ vkládají slova „a h)“.
ČÁST OSMÁ
Změna živnostenského zákona
§ 139
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb, zákona č. 458/2000 Sb. a zákona č. 100/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 2 písm. c) se za slova „patentových zástupců6)“ doplňují slova „a soudních exekutorů6a)“
Poznámka pod čarou č. 6a) zní:
„6a)
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.“.
2.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI ve skupině 214: Ostatní, u oboru živnosti Provozování cestovní agentury se ve sloupci 2 písm. b) za slova „úplné střední vzdělání“ vkládají slova „nebo úplné střední odborné vzdělání“.
3.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI ve skupině 314: Ostatní, u oboru živnosti Provozování cestovní kanceláře se ve sloupci 2 písm. c) před slova „úplné střední odborné vzdělání“ vkládají slova „úplné střední vzdělání nebo“.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o užívání státního znaku, státní vlajky a ostatních symbolů České republiky
§ 143
Zákon č. 68/1990 Sb., o užívání státního znaku, státní vlajky a ostatních symbolů České republiky, ve znění zákona č. 114/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb. a zákona č. 68/1993 Sb., se mění takto:
V § 1 odst. 1 písm. f) se na konci doplňují slova „a soudní exekutoři“.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o notářích a jejich činnosti
§ 144
Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 370/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 7 odst. 2 větě druhé se za slova „komerčního právníka“ vkládají slova „, soudního exekutora, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce Ústavního soudu nebo Nejvyššího soudu a exekutorského kandidáta“ a za slova „advokátního koncipienta“ se vkládají slova „, exekutorského koncipienta“.
2.
V § 7 odst. 3 se za slova „, advokátní zkoušku“ vkládají slova „, exekutorskou zkoušku“.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona o advokacii
§ 145
Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 2 písm. a) se za slovo „notářů“ vkládají slova „, soudních exekutorů“ a v poznámce pod čarou č. 1) se doplňuje text: „Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.“.
2.
V § 6 odst. 1 se na konci části věty před středníkem doplňují slova „a exekutorská zkouška“.
3.
V § 6 odst. 2 se na konci části věty první před středníkem vkládají slova „exekutora a exekutorského koncipienta, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce Ústavního soudu nebo Nejvyššího soudu“.
ČÁST PATNÁCTÁ
Změna zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem
§ 146
Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), se mění takto:
1.
V § 4 odst. 1 se za slova „jako soudního komisaře“ doplňují slova „a úkony soudního exekutora při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu3a)“.
Poznámka pod čarou č. 3a) zní:
„3a)
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.“.
2.
V § 4 odst. 2 se za slova „Činnost notáře“ vkládají slova „a soudního exekutora“.
ČÁST DEVATENÁCTÁ
Změna zákona o daních z příjmů
§ 150
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., se mění takto:
V § 24 odst. 2 písm. y) se tečka za bodem 5 nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 6, který včetně poznámky pod čarou č. 26k) zní:
„6.
jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen exekucí,26k) a to na základě výsledků provedení této exekuce.
26k)
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.“.
ČÁST DVACÁTÁ
ÚČINNOST
§ 151
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení, s výjimkou části první hlavy třetí až osmé a § 131, které nabývají účinnosti dnem 1. září 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příloha č. 1
k zákonu č. 120/2001 Sb.
Vzor otisku razítka a pečetidla exekutora
1MB
Příloha č. 2
k zákonu č. 120/2001 Sb.
Vzor označení exekutorského úřadu
314kB
2)
Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
3a)
§ 265 odst. 2 a 3 občanského soudního řádu.
§ 46 a následující vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 167 trestního zákona.
5)
§ 4 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 120/2001 Sb.
6)
§ 44 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 120/2001 Sb.
7a)
§ 2 odst. 3 písm. h) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.
7b)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
7c)
Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
7d)
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
7e)
Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
7f)
§ 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
7f)
§ 22 odst. 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7g)
§ 9a zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů.
7h)
§ 1 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
7i)
§ 42 odst. 3 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
7j)
§ 2 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
7k)
§ 27 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Zákon č. 82/1998 Sb., ve znění zákona č. 120/2001 Sb.
9)
§ 53 občanského soudního řádu.
10)
§ 14 odst. 1 písm. c) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.
12)
§ 6 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).
13)
§ 71a až 71c zákona č. 358/1992 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb.
14)
§ 12 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
15)
§ 143a občanského zákoníku.
16a)
Zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí.
16b)
§ 11 vyhlášky č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění pozdějších předpisů.
16c)
Například § 35 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.
16d)
Například § 109 odst. 1 písm. c), § 267 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).
17)
Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů.
18)
§ 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
19)
§ 45 a následující vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů.
20)
Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
20b)
Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění zákona č. 322/2006 Sb.
21)
§ 66 soudního řádu správního.
22)
§ 247 a následující občanského soudního řádu.
23)
§ 769 obchodního zákoníku.
24)
Zákon č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění.
25)
Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření.
27)
§ 37 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.
28)
§ 46 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
29)
§ 89 zákona č. 111/1998 Sb.
30)
Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.
31)
§ 41f zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
32)
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.
33)
§ 109 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).
34)
§ 46b občanského soudního řádu.
35)
§ 10 a 10a zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel.
36)
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.
37)
§ 49 odst. 2 věta druhá občanského soudního řádu.
38)
§ 49 odst. 4 věta třetí občanského soudního řádu.
39)
§ 46b občanského soudního řádu.
40)
§ 50 odst. 2 občanského soudního řádu.
41)
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.
42)
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
43)
§ 152 a násl. správního řádu.
44)
§ 2 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel.
45)
§ 3 odst. 11 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. |
Vyhláška Českého statistického úřadu č. 126/2001 Sb. | Vyhláška Českého statistického úřadu č. 126/2001 Sb.
Vyhláška Českého statistického úřadu, kterou se stanoví kritéria pro zápis do zemědělského registru
Vyhlášeno 12. 4. 2001, datum účinnosti 12. 4. 2001, částka 51/2001
* § 1 - Do zemědělského registru se zapisují informace o fyzických a právnických osobách, které provozují zemědělskou činnost
* § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 12. 4. 2001
126
VYHLÁŠKA
Českého statistického úřadu
ze dne 27. března 2001,
kterou se stanoví kritéria pro zápis do zemědělského registru
Český statistický úřad stanoví podle § 27 písm. c) zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 411/2000 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 20b zákona:
§ 1
Do zemědělského registru se zapisují informace o fyzických a právnických osobách, které provozují zemědělskou činnostzemědělskou činnost
a)
na výměře obhospodařované zemědělské půdy, která činí nejméně 1 hektar,
b)
na výměře půdy využívané pro pěstování speciálních zemědělských plodin (vinice, chmelnice, intenzivní sady, okrasné květiny nebo dřeviny, zelenina, kořeninové kultury, kultury léčivých rostlin, semenářské plochy, školky apod.), která činí nejméně 1500 m2,
c)
na výměře půdy, na které jsou zřízeny skleníky, fóliovníky nebo pařeniště, která činí nejméně 300 m2,
d)
chovem hospodářských zvířat v počtu nejméně 1 kusu skotu nebo 2 kusů prasat nebo 4 kusů ovcí nebo 4 kusů koz nebo 50 kusů drůbeže nebo 100 kusů králíků nebo 100 kusů kožešinových zvířat, nebo
e)
chovem sladkovodních ryb na vodní ploše bez zřetele na její výměru.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předsedkyně:
doc. Ing. Bohatá, CSc. v. r. |
Nařízení vlády č. 132/2001 Sb. | Nařízení vlády č. 132/2001 Sb.
Nařízení vlády o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky
Vyhlášeno 19. 4. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 53/2001
* § 1 - Prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky
* § 2 - Účinnost k nařízení vlády č. 132/2001 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2002
132
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 28. března 2001
o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky
Vláda nařizuje podle § 4 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči:
§ 1
Prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky
(1)
Za národní kulturní památky se prohlašují tyto kulturní památky:
a)
ve Středočeském kraji
1.
Zámek Konopiště,
2.
Zámek Hořovice,
3.
Zříceniny hradů Točník a Žebrák,
4.
Zámek Kačina,
5.
Zámek Žleby,
6.
Hrad Kokořín,
7.
Zámek Veltrusy,
8.
Zámek Mnichovo Hradiště,
9.
Zámek Březnice;
b)
v Budějovickém kraji
1.
Zámek Hluboká nad Vltavou se zámkem Ohrada,
2.
Hrad Nové Hrady,
3.
Hrad Rožmberk nad Vltavou,
4.
Zámek Červená Lhota,
5.
Zámek Dačice,
6.
Zámek Třeboň se Schwarzenberskou hrobkou,
7.
Zámek Kratochvíle;
c)
v Plzeňském kraji
1.
Hrad Švihov,
2.
Zřícenina hradu Velhartice,
3.
Zámek Kozel,
4.
Zámek Manětín;
d)
v Karlovarském kraji
Zámek Kynžvart;
e)
v Ústeckém kraji
1.
Zámek Benešov nad Ploučnicí,
2.
Zámek Libochovice,
3.
Zámek Ploskovice,
4.
Zámek Krásný Dvůr,
5.
Zámek Duchcov;
f)
v Libereckém kraji
1.
Zámek Lemberk,
2.
Zámek Zákupy,
3.
Zámek Frýdlant,
4.
Zámek Hrubý Rohozec,
5.
Zřícenina hradu Trosky;
g)
v Královéhradeckém kraji
1.
Zámek Hrádek u Nechanic,
2.
Zámek Náchod,
3.
Betlém v Novém lese u Kuksu;
h)
v Pardubickém kraji
1.
Zámek Slatiňany,
2.
Hřebčín Kladruby nad Labem,
3.
Zřícenina hradu Kunětická Hora;
i)
v Jihlavském kraji
1.
Zřícenina hradu Lipnice nad Sázavou,
2.
Zámek Jaroměřice nad Rokytnou,
3.
Zámek Náměšť nad Oslavou;
j)
v Brněnském kraji
1.
Zámek Kunštát,
2.
Zámek Lysice,
3.
Zámek Rájec nad Svitavou,
4.
Zámek Milotice,
5.
Zámek Bučovice,
6.
Hrad Bítov,
7.
Zámek Uherčice,
8.
Zámek Vranov nad Dyjí se zříceninou hradu Nový Hrádek;
k)
v Olomouckém kraji
1.
Zámek Jánský Vrch,
2.
Hrad Šternberk,
3.
Papírna Velké Losiny;
l)
v Ostravském kraji
1.
Zámek Bruntál,
2.
Zámek Hradec nad Moravicí;
m)
ve Zlínském kraji
1.
Hrad Buchlov,
2.
Zámek Buchlovice,
3.
Zámek Vizovice.
(2)
Umístění, popis a prostorová identifikace národních kulturních památek podle odstavce 1 jsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení.
(3)
Státní ústav památkové péče vyznačí národní kulturní památky podle odstavce 1 do 2 vyhotovení kopií katastrálních mapkatastrálních map do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení; 1 vyhotovení uloží do Ústředního seznamu kulturních památek a 1 vyhotovení neprodleně zašle krajskému úřadu, v jehož územní působnosti se národní kulturní památka podle odstavce 1 nachází.
(4)
Pokud se v příloze k tomuto nařízení uvádí v prostorových identifikačních znacích část pozemku, rozumí se jí ta jeho část, která je zakreslena v kopiích katastrálních mapkatastrálních map podle odstavce 3.
§ 2
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
Ministr kultury:
Dostál v. r.
Příloha k nařízení vlády č. 132/2001 Sb.
Umístění, popis a prostorová identifikace národních kulturních památek prohlášených tímto nařízením
a) ve Středočeském kraji
---
1.|
Název:| Zámek Konopiště
Popis:| Areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Benešov
ObecObec:| Benešov
Katastrální územíKatastrální území:| Benešov u Prahy
Pozemky,|
parcelní čísla:| 2483/1, 2483/2, 2483/3, 2484, 2485, 2486, 2492, 2493, 2494, 2495, 2496, 2497, 2507, 2508, 2509, 2510, 2511, 2512, 3429 (část), 4207, 4209, 4210 (část), 4213, 4216, 4217, 4218, 4219, 4220, 4237, 4238, 4239, 4240/1, 4240/2, 4241, 4242, 4243, 4244, 4245, 4246, 4247, 4248, 4249, 4250, 4251, 4252, 4253, 4254, 4255, 4256, 4257, 4258, 4259, 4260, 4261, 4262, 4263, 4264, 4265, 4266/1, 4266/2, 4266/3, 4267, 4268, 4269, 4270, 4271, 4272/1, 4272/2, 4272/3, 4273, 4274, 4275/1, 4275/2, 4276, 4277/1, 4277/2, 4278, 4279/1, 4279/2, 4279/3, 4279/4, 4279/5, 4280, 4281, 4282, 4283, 4284, 4285, 4286, 4287, 4288, 4290, 4291, 4292, 4293, 4294, 4295/1, 4295/2, 4295/3, 4295/4, 4295/6, 4295/7, 7295/8, 4296/1, 4296/2, 4296/3, 4296/4, 4296/5, 4297/1, 4297/2, 4297/4, 4298/1, 4298/2, 4299, 4300, 4301/1, 4301/2, 4301/3, 4302, 4303/2, 4303/3, 4303/4, 4303/5, 4303/6, 4304, 4305, 4306, 4307, 4308, 4309, 4310, 4311, 4312, 4313, 4314, 4315/1, 4315/2, 4316/1, 4316/2, 4316/3, 4316/7, 4316/8, 4316/9, 4317/1, 4317/2, 4318, 4322, 4323, 4324/1 (část), 4324/2, 4325, 4326, 4327, 4328/1, 4328/2, 4329/1, 4329/2, 4329/3, 4330, 4332,4333, 4334, 4335
Budovy,|
čísla popisná:| 1, 5, 8,
2.|
Název:| Zámek Hořovice
Popis:| Areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Beroun
ObecObec:| Hořovice
Katastrální územíKatastrální území:| Velká Víska
Pozemky,|
parcelní čísla:| 48, 49/1, 49/2, 50, 51, 52, 53, 54, 55 (část), 56, 57, 58
Budovy,|
čísla popisná:| 22, 23, 25,
3.|
Název:| Zříceniny hradů Točník a Žebrák
Popis:| Dvojice zřícenin hradů tvořených budovou, pozůstatky staveb a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Beroun
ObecObec:| Točník
Katastrální územíKatastrální území:| Točník
Zřícenina hradu Točník
Pozemky,|
parcelní čísla:| stavební parcely: 43, 44
pozemková parcela: 300
Budova,|
číslo popisné:| 10
Zřícenina hradu Žebrák
Pozemky,|
parcelní čísla:| stavební parcely: 2, 45
pozemkové parcely: 2, 53,
4.
Název:| Zámek Kačina
Popis:| Areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Kutná Hora
ObecObec:| Svatý Mikuláš
Katastrální územíKatastrální území:| Svatý Mikuláš
Pozemky,|
parcelní čísla:| stavební parcely: 1, 3, 5
pozemkové parcely: 111, 117, 119, 134, 143/1, 144, 145, 148, 150, 624/1, 812, 815, 816, 817, 818, 819, 820, 823, 824/1, 824/2, 825, 827, 828, 829, 830, 841, 843, 847, 850, 853, 857, 862, 874, 877, 878, 917, 918, 919, 932, 947
Budovy,|
čísla popisná:| 32, 51, 105
ObecObec:| Nové Dvory
Katastrální územíKatastrální území:| Nové Dvory
Pozemky,|
parcelní čísla:| stavební parcely: 757/1, 757/2, 757/3
pozemkové parcely: 457, 460, 490, 522, 537, 539, 540, 541, 542, 543, 547, 548, 549, 550, 588, 624/1, 726, 729/1, 729/2, 734, 735, 736, 737, 738, 739, 740, 741, 742, 743, 744, 745, 747/1, 747/2, 748, 749, 750, 751, 753, 754, 755, 756, 758, 759/1, 759/2, 759/3, 759/4, 759/5, 759/6, 760, 761, 762, 763, 764, 765, 766, 767, 768, 769, 770, 771, 772, 773, 774, 775, 776, 777, 778, 779, 780/1, 780/2, 781, 782, 783, 784, 785, 786, 787, 788, 789, 790, 791, 792, 793, 795, 796, 797, 798, 799, 800, 801, 802, 803, 804, 805, 806, 807, 808/1, 808/2, 809, 812, 813, 814, 816, 817, 819, 820, 821, 822, 823, 824, 825, 827, 829, 830, 831
Budova, číslo popisné:| 121,
5.
Název:| Zámek Žleby
Popis:| Areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Kutná Hora
ObecObec:| Žleby
Katastrální územíKatastrální území:| Žleby
Pozemky,|
parcelní čísla:| stavební parcely: 40, 80, 81, 82, 89, 244
pozemkové parcely: 53, 57, 58/1, 212/1, 214, 217/1, 219, 224, 225, 229, 238/1, 238/9, 1012, 1013/1, 1013/2, 1027/1 (část)
Budovy, čísla popisná:| 1, 2,
6.
Název:| Hrad Kokořín
Popis:| Areál hradu tvořený stavbami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Mělník
ObecObec:| Kokořín
Katastrální územíKatastrální území:| Kokořín
Pozemky,|
parcelní čísla:| stavební parcely: 152
pozemkové parcely: 458/21, 458/22 (část), 458/23,
7.
Název:| Zámek Veltrusy
Popis:| Areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Mělník
ObecObec:| Veltrusy
Katastrální územíKatastrální území:| Veltrusy
Pozemky,|
parcelní čísla:| stavební parcely: 93, 94, 96, 97, 100, 101, 102, 103, 104, 105/1, 105/2, 105/3, 105/4, 105/5, 105/6, 105/7, 105/8, 105/9, 105/10, 106, 107, 108, 109, 543, 544, 552, 553, 554, 572/1, 572/2, 573, 578, 598, 599, 651, 652, 653, 654, 655, 656, 658, 659, 660, 661, 662, 667, 711, 712, 713, 714, 715, 722, 737, 763, 817, 818, 973, 974, 975
pozemkové parcely: 99, 382, 851/6, 909, 910, 912, 917, 923/2, 923/3, 924, 926, 928, 929, 930, 931, 932, 933, 934, 935, 937/1, 937/2, 937/3, 939, 940, 941, 942/1, 942/2, 942/3, 942/4, 942/5, 943/1, 943/2, 944, 946, 947, 948/1, 948/2, 949/1, 949/2, 951/1, 951/2, 951/3, 951/4, 951/5, 951/8, 951/9, 954, 956/1, 956/2, 959/1, 959/2, 964/1, 967/1, 967/2, 967/3, 967/4, 967/5, 967/6, 967/7, 967/8, 967/9, 967/10, 967/11, 967/12, 967/13, 967/14, 967/15, 967/16, 967/17, 967/18, 968/1, 968/2, 968/3, 968/4, 969, 970, 971, 972, 973/1, 973/2, 973/3, 973/4, 974, 975, 976/1, 976/2, 976/3, 976/4, 976/5, 976/6, 977, 978/1, 978/2, 983/1, 983/3, 983/4, 983/5, 987/1, 987/2, 987/4, 988/2, 989/1, 989/2, 990, 991, 992, 994, 995/1, 1002, 1004, 1005, 1009, 1011/1, 1011/2, 1012, 1013, 1014, 1015, 1016/1, 1016/2, 1019, 1021, 1022, 1023, 1024, 1025, 1026, 1027, 1028, 1029, 1030, 1032, 1035/2, 1038, 1039, 1041, 1042, 1044, 1045, 1047, 1052/1, 1052/2, 1053, 1054, 1057, 1059, 1060, 1103, 1104, 1105/1, 1106 (část), 1107/1, 1107/2, 1108, 1109, 1111, 1112, 1113, 1114, 1115, 1116, 1117, 1120, 1121, 1122, 1123, 1124, 1125, 1126, 1127, 1128, 1129, 1130, 1131, 1132, 1133, 1134, 1135, 1153
Budovy,|
čísla popisná:| 22, 58, 59, 60, 62, 82, 264, 312, 538,
8.
Název:| Zámek Mnichovo Hradiště
Popis:| Areál zámku s bývalým kapucínským klášterem a kaplí sv. Anny tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Mladá Boleslav
ObecObec:| Mnichovo Hradiště
Katastrální územíKatastrální území:| Mnichovo Hradiště
Pozemky, parcelní čísla:| 587, 588, 589, 590, 591, 592, 593, 594, 595, 596, 597, 598, 599, 600, 601, 602, 603
Budovy, čísla popisná:| 148, 149, 151, 152, 743,
9.
Název:| Zámek Březnice
Popis:| Areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Příbram
ObecObec:| Březnice
Katastrální územíKatastrální území:| Březnice
Pozemky,|
parcelní čísla:| 564, 565/1, 565/2, 572, 573, 574, 575, 576, 577, 578, 579, 580, 581, 582, 942/1, 942/2, 948, 2213 (část), 2213/1
Budovy,|
čísla popisná:| 24, 25;
b) v Budějovickém kraji
1.
Název:| Zámek Hluboká nad Vltavou se zámkem Ohrada
Popis:| Dvojice zámků tvořených budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| České Budějovice
ObecObec:| Hluboká nad Vltavou
Katastrální územíKatastrální území:| Hluboká nad Vltavou
Zámek Hluboká nad Vltavou
Pozemky,|
parcelní čísla:| stavební parcely: 144, 145, 147, 148, 149, 150, 151/1, 151/2, 152, 346, 1495, 1496
pozemkové parcely: 196, 197, 207, 216, 225, 300/1, 300/16, 300/18, 300/19, 300/27, 300/28, 300/59, 300/60, 300/61, 300/62, 1681/2 (část)
Budovy,|
čísla popisná:| 141, 142, 143, 144, 145, 427, 428,
Zámek Ohrada
Pozemky,|
parcelní čísla:| stavební parcely: 210/1, 210/2, 211, 814, 1235
pozemkové parcely: 1576/3, 1577, 1579, 1581/1, 1581/2, 1582/1, 1582/3, 1583, 1584, 1589/1, 1589/2, 1589/3, 1589/4, 1590, 1591/1, 1591/2, 1593/1, 1593/2, 1594/1, 1595, 1675, 1787/1, 1787/2
Budovy,|
čísla popisná:| 17, 417,
2.
Název:| Hrad Nové hrady
Popis:| Areál hradu tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| České Budějovice
ObecObec:| Nové Hrady
Katastrální územíKatastrální území:| Nové Hrady
Pozemky,|
parcelní čísla:| stavební parcely: 5/1, 5/2
pozemkové parcely: 36/2, 37, 38, 41, 42/1, 42/2
Budovy,|
čísla popisná:| 33, 34,
3.
Název:| Hrad Rožmberk nad Vltavou
Popis:| Areál hradu tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Český Krumlov
ObecObec:| Rožmberk nad Vltavou
Katastrální územíKatastrální území:| Rožmberk nad Vltavou
Pozemky,|
parcelní čísla:| stavební parcely: 138, 139/2
pozemkové parcely: 114, 117/15, 117/16, 118
Budovy,|
čísla popisná:| 68, 105,
4.|
Název:| Zámek Červená Lhota
Popis:| Areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Jindřichův Hradec
ObecObec:| Pluhův Žďár
Katastrální územíKatastrální území:| Jižná
Pozemky,|
parcelní čísla:| stavební parcely: 43, 45, 54, 57
pozemkové parcely: 182, 1333, 1334, 1335, 1346, 1348, 1350, 1351/1, 1353, 1592/3
Budovy,|
čísla popisná:| 1, 3,
5.
Název:| Zámek Dačice
Popis:| Areál zámku tvořený budovou a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Jindřichův Hradec
ObecObec:| Dačice
Katastrální územíKatastrální území:| Dačice
Pozemky,|
parcelní čísla:| 441, 442, 443, 444, 2233, 2234, 2235 (část), 2238, 2855
Budova,|
číslo popisné:| 85,
6.
Název:| Zámek Třeboň se Schwarzenberskou hrobkou
Popis:| Areály zámku a Schwarzenberské hrobky tvořené budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Jindřichův Hradec
Zámek Třeboň|
ObecObec:| Třeboň
Katastrální územíKatastrální území:| Třeboň
Pozemky,|
parcelní čísla:| 1, 2/1, 2/2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9/1, 9/2, 9/3, 10, 11, 12, 13, 14/1, 14/2, 14/3, 15, 16/1, 16/4, 20, 21, 23, 24/1, 24/2, 25, 26, 33/2, 554
Budovy,|
čísla popisná:| 110, 111, 112, 113, 115, 116, 117, 118, 119, 120, 121, 151, 152, 153, 154, 155, 158,
Schwarzenberská hrobka
ObecObec:| Domanín
Katastrální územíKatastrální území:| Domanín u Třeboně
Pozemky,|
parcelní čísla:| stavební parcely: 57, 72, 73, 114, 115
pozemkové parcely: 487/1, 487/8 (část), 488 (část), 489, 494/5, 498/1, 498/2, 498/4, 498/5, 498/6, 498/7, 498/9, 498/10, 498/11, 498/12, 498/13, 498/14
Budova,|
číslo popisné:| 57,
7.
Název:| Zámek Kratochvíle
Popis:| Areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Prachatice
ObecObec:| Netolice
Katastrální územíKatastrální území:| Netolice
Pozemky,|
parcelní čísla:| 2697 (část), 2699, 2700, 2701, 2702, 2703, 2704, 2705/1, 2705/2, 2706, 2707, 2708, 2709, 2710, 2711, 2712, 2713, 2714, 2715, 2716, 2717, 2718, 2719, 2720, 2721, 2722, 2723, 2724, 2725, 2726
Budovy,|
čísla popisná:| 5, 6, 7, 8, 9, 12, 51;
c) v Plzeňském kraji
1.
Název:| Hrad Švihov
Popis:| Areál hradu tvořený budovami, pozůstatky staveb a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Klatovy
ObecObec:| Švihov
Katastrální územíKatastrální území:| Švihov u Klatov
Pozemky,|
parcelní čísla:| stavební parcely: 200/1, 200/2, 201
pozemkové parcely: 155/1, 155/13, 1655/1
Budovy,|
čísla popisná:| 1, 2,
2.|
Název:| Zřícenina hradu Velhartice
Popis:| Areál zříceniny hradu tvořený budovou, pozůstatky staveb a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Klatovy
ObecObec:| Velhartice
Katastrální územíKatastrální území:| Velhartice
Pozemky,|
parcelní čísla:| stavební parcely: 140/1, 140/2, 210
pozemkové parcely: 888/3 (část), 888/8 (část), 897/7, 899/2, 901, 902, 903/2 (část)
Budova,|
číslo popisné:| 1,
3.
Název:| Zámek Kozel
Popis:| Areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Plzeň - jih
ObecObec:| Šťáhlavy
Katastrální územíKatastrální území:| Šťáhlavy
Pozemky,|
parcelní čísla:| stavební parcely: 109, 110, 111, 112, 113, 114, 115, 116, 117, 118
pozemkové parcely: 889, 892, 894, 902/1, 907/2, 920/2, 1024/3, 1024/4
Budovy,|
čísla popisná:| 67, 68, 265, 266, 267
Katastrální územíKatastrální území:| Šťáhlavice
pozemkové parcely: 484, 485, 486, 487/1,
4.
Název:| Zámek Manětín
Popis:| Areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Plzeň - sever
ObecObec:| Manětín
Katastrální územíKatastrální území:| Manětín
Pozemky,|
parcelní čísla:| stavební parcely: 1/1, 1/2, 1/3, 2/1, 2/2, 2/3, 2/4, 7, 8, 188/1, 188/2, 364, 365, 470, 543
pozemkové parcely: 1/1, 1/2, 1/3, 1/4, 2, 3/1, 3/2, 3/3, 4, 12, 13/1, 13/2, 1465/1, 1466, 1468/1, 1468/3, 1802/1, 1807/1 (část), 1813/1, 1813/2
Budovy,|
čísla popisná:| 1, 11, 117, 166;
d) v Karlovarském kraji
Název:| Zámek Kynžvart
Popis:| Areál zámku tvořený budovou a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Cheb
ObecObec:| Lázně Kynžvart
Katastrální územíKatastrální území:| Lázně Kynžvart
Pozemky,|
parcelní čísla:| stavební parcela: 258
pozemkové parcely: 1873, 1940, 1948, 1950, 1961, 1962, 1980/2, 2615/6, 2689/1, 2689/2, 2746 (část)
Budova,|
číslo popisné:| 347;
e) v Ústeckém kraji
1.
Název:| Zámek Benešov nad Ploučnicí
Popis:| Areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Děčín
ObecObec:| Benešov nad Ploučnicí
Katastrální územíKatastrální území:| Benešov nad Ploučnicí
Pozemky,|
parcelní čísla:| stavební parcely: 12, 14, 15/1, 15/2, 119/1, 120
pozemkové parcely: 49, 1432
Budovy,|
čísla popisná:| 44, 45, 47, 51, 52, 54,
2.|
Název:| Zámek Libochovice
Popis:| Areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Litoměřice
ObecObec:| Libochovice
Katastrální územíKatastrální území:| Libochovice
Pozemky,|
parcelní čísla:| stavební parcely: 121, 122, 126, 127, 129/1 129/2, 149, 296/2, 297
pozemkové parcely: 111/2, 112/2, 123, 124, 125/2, 125/3, 129, 130, 131, 159/1, 159/2, 382, 383, 1815/9
Budovy,|
čísla popisná:| 1, 2, 16, 88, 89,
3.
Název:| Zámek Ploskovice
Popis:| Areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Litoměřice
ObecObec:| Ploskovice
Katastrální územíKatastrální území:| Ploskovice
Pozemky,|
parcelní čísla:| stavební parcely: 1, 3, 4, 5, 6, 60, 117, 118
pozemkové parcely: 1/1, 1/2, 1/4, 1/5, 260/1 (část), 260/3, 260/4 (část)
Budovy,|
čísla popisná:| 1, 36, 38,
4.
Název:| Zámek Krásný Dvůr
Popis:| Areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Louny
ObecObec:| Krásný Dvůr
Katastrální územíKatastrální území:| Krásný Dvůr
Pozemky,|
parcelní čísla:| 173 (část), 197, 198, 200, 201, 202/1, 202/2, 203, 207, 208, 209, 210, 211, 212, 242, 243, 244, 480 (část), 663, 664, 665/1, 665/2, 666/2 (část), 672/1, 672/2, 672/3, 672/4, 672/5, 672/6, 672/7, 672/8, 672/9, 672/10, 698, 699, 700, 701, 702, 703, 704, 705, 706, 707, 713, 714, 715, 716, 717, 718, 719, 720, 721, 722, 723, 724, 725, 726, 727, 728, 729/1, 729/2
Budovy,|
čísla popisná:| 1, 48, 53, 82, 112, 154, 155, 156,
5.
Název:| Zámek Duchcov
Popis:| Areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Teplice
ObecObec:| Duchcov
Katastrální územíKatastrální území:| Duchcov
Pozemky,|
parcelní čísla:| 73 (část), 75, 77, 78, 84, 85
Budovy,|
čísla popisná:| 202, 311;
f) v Libereckém kraji
1.
Název:| Zámek Lemberk
Popis:| Areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Česká Lípa
ObecObec:| Jablonné v Podještědí
Katastrální územíKatastrální území:| Lvová
Pozemky, parcelní čísla:| stavební parcely: 1, 2, 3/1, 27/1
| pozemkové parcely: 1, 2, 25, 26/1
Budovy,|
čísla popisná:| 1, 2,
2.
Název:| Zámek Zákupy
Popis:| Areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Česká Lípa
ObecObec:| Zákupy
Katastrální územíKatastrální území:| Zákupy
Pozemky, parcelní čísla:| stavební parcely: 1, 7/2, 10
pozemkové parcely: 1, 2, 3, 4, 6, 19, 21, 28, 32, 2024, 2026
Budovy,|
čísla popisná:| 1, 4,
3.
Název:| Zámek Frýdlant
Popis:| Areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Liberec
ObecObec:| Frýdlant
Katastrální územíKatastrální území:| Frýdlant
Pozemky, parcelní čísla:| 3114, 3115, 3116,3118,3119/1,3119/2,3191,3192,3193,3194, 3202, 3203, 3204, 3205, 3206, 3208, 3209, 3210, 3211, 3212, 3213, 3214, 3231,3232, 3233, 3234, 3235, 3236, 3237
Budovy, čísla popisná:| 4001, 4002, 4004, 4037,
4.
Název:| Zámek Hrubý Rohozec
Popis:| Areál zámku tvořený budovou a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Semily
ObecObec:| Turnov
Katastrální územíKatastrální území:| Daliměřice
Pozemky, |
parcelní čísla:| stavební parcela: 99
pozemkové parcely: 753/1, 756, 757
Budova, číslo popisné:| 1,
5.
Název:| Zřícenina hradu Trosky
Popis:| Areál zříceniny hradu s věžemi Babou a Pannou tvořený stavbami, jejich pozůstatky a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Semily
ObecObec:| Troskovice
Katastrální územíKatastrální území:| Troskovice
Pozemky,|
parcelní čísla:| 543, 544;
g) v Královehradeckém kraji
1.
Název:| Zámek Hrádek u Nechanic
Popis:| Areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Hradec Králové
ObecObec:| Hrádek
Katastrální územíKatastrální území:| Hrádek u Nechanic
Pozemky,|
parcelní čísla:| stavební parcely: 59/1, 59/2, 59/3, 59/4, 65, 84
| pozemkové parcely: 100, 106, 474/1, 475/1, 475/2, 475/3, 477/1, 477/2, 477/3, 477/4, 477/5, 479/1, 479/2, 479/3, 479/4, 479/5, 479/6, 479/7, 521/1
Budovy,|
čísla popisná:| 38, 40, 44, 49, 50
ObecObec:| Nechanice
Katastrální územíKatastrální území:| Lubno u Nechanic
Pozemky,|
parcelní čísla:| stavební parcely: 67/2, 70/1, 71, 73, 123
pozemkové parcely. 628/1, 628/2, 628/3, 628/4, 628/5, 628/6, 628/7, 628/9
Budovy,|
čísla popisná:| 66, 79, 80, 81,
ObecObec:| Kunčice
Katastrální územíKatastrální území:| Kunčice u Nechanic
Pozemky,|
parcelní čísla:| pozemkové parcely: 516/2, 517/2, 561/3,
2.
Název:| Zámek Náchod
Popis:| Areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Náchod
ObecObec:| Náchod
Katastrální územíKatastrální území:| Náchod
Pozemky,|
parcelní čísla:| stavební parcely: 335/1, 335/2, 335/3, 335/4, 335/5, 336
pozemkové parcely: 212, 213, 217, 224/3, 373, 377/4
Budovy,|
čísla popisná:| 1281, 1282, 1283, 1284, 1285, 1286,
3.
Název:| Betlém v Novém lese u Kuksu
Popis:| Soubor barokních plastik a jejich pozůstatků na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Trutnov
ObecObec:| Stanovice
Katastrální územíKatastrální území:| Stanovice u Kuksu
Pozemky,|
parcelní čísla:| pozemkové parcely: 114/5, 115/2, 335/2;
h) v Pardubickém kraji
1.
Název:| Zámek Slatiňany
Popis:| Areál zámku tvořený budovou a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Chrudim
ObecObec:| Slatiňany
Katastrální územíKatastrální území:| Slatiňany
Pozemky,|
parcelní čísla:| stavební parcela: 34
pozemkové parcely: 46/2, 63
Budova, číslo popisné:| 1,
2.
Název:| Hřebčín v Kladrubech nad Labem
Popis:| Soubor budov a jiných nemovitých objektů na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků tvořících areál hřebčína, jakož i kmenové chovné stádo starokladrubského koně v počtu 65 klisen a 4 hřebců v barvě bílé
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Pardubice
ObecObec:| Kladruby nad Labem
Katastrální územíKatastrální území:| Kladruby nad Labem
Pozemky,|
parcelní čísla:| 1, 2, 3, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 170, 265, 266, 267, 268, 269/1, 269/2, 269/3, 269/4, 270/1, 270/2, 271, 272/1, 272/2, 272/3, 273/1, 273/2, 273/3, 273/4, 273/5, 273/6, 274/1, 274/2, 275, 276, 277, 278, 279, 280, 282, 283/1, 283/2, 283/3, 284, 285/1, 285/2, 286, 287, 288, 289, 290, 291, 292, 293, 294, 295, 296, 297, 298, 299/1, 299/2, 300, 301, 302, 303/1, 303/2, 304, 305, 306, 307, 308, 309, 310, 311, 312, 313, 314/1, 314/2, 315/1, 315/2, 315/3, 315/4, 315/5, 315/6, 316/1, 316/2, 316/3, 317, 318, 319, 320, 321, 322, 323, 324, 325, 329, 330, 331, 332, 333, 337, 338, 339, 340, 342, 343, 344, 345, 346, 347, 348, 349, 350, 351, 352/1, 352/2, 352/3, 352/4, 352/5, 353, 354, 355, 356, 357, 358, 359, 360, 361, 362/1, 362/2, 363, 364, 365, 366, 367, 368, 369/1, 369/2, 369/3, 369/4, 369/6, 370, 371, 372, 373, 374, 375, 376, 377, 378, 379, 380, 381, 382, 383/1, 383/2, 384/2, 384/3, 384/4, 385/1, 385/2, 385/3, 386, 387, 388/1, 388/2, 389, 390/1, 390/2, 391, 392, 393, 394, 395/1, 395/2, 395/3, 396, 397, 398/1, 398/2, 399, 400/1, 401, 402, 403, 404, 405, 406, 407, 408, 409, 410, 411, 412, 413/1, 413/2, 414/1, 414/2, 414/3, 415, 416/1, 416/6, 417/1, 417/2, 417/3, 418, 419, 420/1, 420/3, 421, 422/1, 422/2, 423, 424, 425, 426, 427/1, 427/2, 428, 429, 430, 431, 432, 433, 434, 435/1, 435/2, 436, 437, 438, 439, 440, 441/1, 441/2, 441/3, 442, 443, 444, 445/1, 445/2, 446/1, 446/2, 450/1, 450/2, 453, 454, 455, 456, 457, 458/1, 458/2, 458/3, 459, 460/1, 460/2, 460/3, 461, 462, 463, 464/2, 465, 466, 467, 468, 469, 470, 471/1, 471/2, 472, 473, 474, 475, 476, 477, 478, 479, 480, 481, 482, 483, 484, 485, 486, 487, 488, 489, 490, 491, 492, 493, 494, 495, 496, 497, 498/1, 498/2, 499, 500, 501, 502, 503, 504, 505, 506, 507, 508, 509, 510, 511, 512, 513, 514, 515/1, 515/2, 516/1, 517, 518/1, 518/2, 518/3, 519/1, 519/2, 519/3, 519/4, 519/5, 519/6, 520, 521, 522, 523, 524, 539/1 (část), 539/2, 540, 542, 553 (část), 554, 555, 557, 558, 559, 560, 561, 562/1, 562/2, 563, 564, 565, 566, 586, 587, 588, 589, 590
Budovy,|
čísla popisná:| 1, 23, 34, 42, 44, 46, 47, 48, 54, 55, 58, 70, 92, 99,
ObecObec:| Selmice
Katastrální územíKatastrální území:| Selmice
Pozemky,|
parcelní čísla:| 76, 146/1, 148/1, 149, 150, 151, 152, 153, 154, 155, 156, 157, 158, 159, 160, 161, 162, 163/1, 163/2, 164/1, 164/2, 165, 166, 167, 168, 169, 170, 171, 172, 173, 174, 175, 176, 177, 178, 179, 180/1, 180/2, 181, 182, 183, 185, 186/1, 186/2, 186/3, 187/1, 187/2, 188, 189, 190, 191, 192, 193, 194, 195, 196, 197, 198, 199, 200, 201, 202, 203, 204, 205, 206, 207, 208, 209, 210, 211, 212, 213, 214, 215, 216, 217, 218, 219, 220, 221/1, 221/2, 222, 223, 224, 225, 226, 227, 228, 229, 230, 231, 232/1, 232/2, 233, 234, 235/1, 235/2, 236/1, 236/2, 236/3, 236/4, 236/5, 236/6, 236/7, 237/1, 237/2, 237/3, 237/4, 238/1, 238/2, 238/3, 238/4, 238/5, 239/1, 239/2, 239/3, 239/4, 239/5, 239/6, 239/7, 240, 241, 244/1, 244/2, 245, 246, 247, 248, 249, 250, 251, 252, 253, 254, 255, 256, 257, 303/1, 303/2, 308/2, 308/3, 308/5, 308/6, 308/7, 308/25, 309, 310, 311/2, 311/3, 311/4, 312/1, 312/2, 313/1, 313/2, 313/3, 313/4, 313/5, 314, 315/1, 315/2, 315/3, 315/4, 315/5, 315/6, 316/1, 316/2, 316/3, 316/4, 316/5, 317/1, 317/2, 317/3, 317/4, 318, 319, 320, 321, 322, 323, 324, 325, 326, 327, 328, 329/1, 329/2, 480/1, 480/2, 481, 482/1, 482/2, 482/3, 482/4, 483/1, 483/2, 484, 486, 487, 488, 489, 490/1, 490/2, 491/2, 491/3, 492, 493, 494, 495, 496/1, 496/2, 497/1, 497/2, 497/3, 497/5, 497/6, 497/7, 497/8, 497/9, 498, 499, 500, 652, 653, 654, 655, 656, 657, 658, 659, 660/1, 660/2, 661, 662, 663, 664, 665, 666, 667, 668, 669, 670, 671, 672, 673, 674, 675, 676, 677, 678, 679, 680/1, 680/2, 681/5, 682, 683, 684, 685, 686, 687, 688, 689, 690, 691, 692, 693, 694, 696, 697, 698, 699, 700, 701, 702, 703, 712/1, 712/2, 714/1, 714/2, 714/3,717, 723 (část), 726
Budovy,|
čísla popisná:| 1, 55
ObecObec:| Hlavečník
Katastrální územíKatastrální území:| Hlavečník
Pozemky,|
parcelní čísla:| 731/2, 732/2, 732/3, 732/4, 732/5, 734/1, 735/1, 735/2, 737, 738, 739, 741, 742/1, 742/2, 742/3, 742/4, 743, 744, 799,
3.
Název:| Zřícenina hradu Kunětická Hora
Popis:| Areál zříceniny hradu tvořený budovou, pozůstatky staveb a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Pardubice
ObecObec:| Ráby
Katastrální územíKatastrální území:| Ráby
Pozemky, |
parcelní čísla:| stavební parcely: 3, 4, 5, 107, 218
pozemkové parcely: 164/2, 164/3, 165/1, 165/2, 171/2, 376/3, 377
Budova, číslo popisné:| 6;
i) v Jihlavském kraji
1.
Název:| Zřícenina hradu Lipnice nad Sázavou
Popis:| Areál zříceniny hradu tvořený budovou, pozůstatky staveb a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Havlíčkův Brod
ObecObec:| Lipnice nad Sázavou
Katastrální územíKatastrální území:| Lipnice nad Sázavou
Pozemky, |
parcelní čísla:| stavební parcela: 3
pozemkové parcely: 3/9, 3/10, 5, 6, 7, 2109/2
Budova, číslo popisné:| 1,
2.
Název:| Zámek Jaroměřice nad Rokytnou
Popis:| Areál zámku s kostelem sv. Markéty tvořený budovou a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Třebíč
ObecObec:| Jaroměřice nad Rokytnou
Katastrální územíKatastrální území:| Jaroměřice nad Rokytnou
Pozemky,|
parcelní čísla:| stavební parcely: 1, 235, 236
pozemkové parcely: 95, 96, 97, 98, 99, 241, 242, 3220/2
Budova,|
číslo popisné:| 1,
3.|
Název:| Zámek Náměšť nad Oslavou
Popis:| Areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Třebíč
ObecObec:| Náměšť nad Oslavou
Katastrální územíKatastrální území:| Náměšť nad Oslavou
Pozemky,|
parcelní čísla:| stavební parcely: 126, 129, 130, 131, 153, 154, 157, 158, 160/1, 160/2, 161
Pozemkové parcely: 92, 94, 105, 107, 113/1, 113/2, 135/1, 137, 141, 1154
Budovy,|
čísla popisná:| 1, 3, 4, 5, 10, 16, 483;
j) v Brněnském kraji
1.
Název:| Zámek Kunštát
Popis:| Areál zámku tvořený budovami, pozůstatky staveb a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Blansko
ObecObec:| Kunštát
Katastrální územíKatastrální území:| Kunštát na Moravě
Pozemky,|
parcelní čísla:| 1180, 1212/1, 1212/2, 1212/3, 1213, 1214, 1215, 1216, 1217, 1218, 1219, 1220, 1221, 1222, 1223, 1224, 1225, 1226, 1227, 1228, 1229, 1793/1, 1793/2, 1793/3, 1794
Budovy,|
čísla popisná:| 1, 2,
2.
Název:| Zámek Lysice
Popis:| Areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Blansko
ObecObec:| Lysice
Katastrální územíKatastrální území:| Lysice
Pozemky,|
parcelní čísla:| stavební parcely: 212, 213, 214, 215, 216, 217, 233, 569, 570
pozemkové parcely: 95, 96, 97, 98, 99, 100, 102, 103, 104, 107, 108, 109, 110, 3526/1
Budovy,|
čísla popisná:| 1, 2, 3, 4, 7,
3.
Název:| Zámek Rájec nad Svitavou
Popis:| Areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Blansko
ObecObec:| Rájec - Jestřebí
Katastrální územíKatastrální území:| Rájec nad Svitavou
Pozemky,|
parcelní čísla:| 58, 59, 60, 62, 63, 64, 65, 66, 67, 1795/1, 1795/2, 1797, 1798, 1799, 1800, 1801, 1802, 1803, 1804/1, 1804/2, 1805, 1806
Budovy,|
čísla popisná:| 1, 3, 4, 5,
4.
Název:| Zámek Milotice
Popis:| Areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Hodonín
ObecObec:| Milotice
Katastrální územíKatastrální území:| Milotice u Kyjova
Pozemky,|
parcelní čísla:| stavební parcely: 198/1, 199, 200, 201, 205, 403, 811
| pozemkové parcely: 117, 118, 119, 120/1, 120/2, 122, 125, 127/1, 127/2, 127/3, 127/4, 127/5, 130, 131, 132, 133, 135, 136, 138, 140, 142, 144, 151/1, 151/2, 151/3, 154, 155, 157/1, 157/2, 157/3, 2765/6, 3562
Budovy,|
čísla popisná:| 1, 2,
5.
Název:| Zámek Bučovice
Popis:| Areál zámku tvořený budovou a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Vyškov
ObecObec:| Bučovice
Katastrální územíKatastrální území:| Bučovice
Pozemky,|
parcelní čísla:| 547, 548/1, 548/2, 549/1, 549/2, 550, 554
Budova,|
číslo popisné:| 997,
6.
Název:| Hrad Bítov
Popis:| Areál hradu tvořený budovou a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Znojmo
ObecObec:| Bítov
Katastrální územíKatastrální území:| Bítov
Pozemky,|
parcelní čísla:| stavební parcely: 1, 3, 6, 7
pozemkové parcely: 44/1, 45/1, 45/2, 46/1, 46/2, 47, 48
Budova,|
číslo popisné:| 1,
7.
Název:| Zámek Uherčice
Popis:| Areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Znojmo
ObecObec:| Uherčice
Katastrální územíKatastrální území:| Uherčice u Znojma
Pozemky,|
parcelní čísla:| stavební parcely: 9, 11, 12
pozemkové parcely: 37, 67/1, 67/2, 67/3, 67/4, 67/5, 69, 79, 85, 88
Budovy,|
čísla popisná:| 1, 2,
8.
Název:| Zámek Vranov nad Dyjí se zříceninou hradu Nový Hrádek
Popis:| Areály zámku a zříceniny hradu tvořené budovami, pozůstatky staveb a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Znojmo
Zámek Vranov nad Dyjí|
ObecObec:| Vranov nad Dyjí
Katastrální územíKatastrální území:| Vranov nad Dyjí
Pozemky,|
parcelní čísla:| stavební parcely: 136/4, 142/1, 142/2, 142/3, 143, 144/2, 514
pozemkové parcely: 147/2, 148, 166, 167, 168/2, 169, 170/1, 170/2, 171, 172, 173, 174/3, 174/4, 198, 1358/3
Budovy,|
čísla popisná:| 93, 94
Zřícenina hradu Nový Hrádek
ObecObec:| Lukov
Katastrální územíKatastrální území:| Lukov nad Dyjí
Pozemky,|
parcelní čísla:| 403, 409, 410/1, 410/2, 410/3;
k) v Olomouckém kraji
1.
Název:| Zámek Jánský Vrch
Popis:| Areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Jeseník
ObecObec:| Javorník
Katastrální územíKatastrální území:| Javorník - město
Pozemky,|
parcelní čísla:| 729, 730, 756/1 (část), 757, 758, 759, 760, 761, 762, 763, 764, 765, 766, 767, 768, 769, 770, 771 (část), 772, 773, 774, 830, 1028 (část)
Budovy,|
čísla popisná:| 60, 61, 62, 63,
2.
Název:| Hrad Šternberk
Popis:| Areál hradu tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Olomouc
ObecObec:| Šternberk
Katastrální územíKatastrální území:| Šternberk
Pozemky,|
parcelní čísla:| 92/1, 92/2, 93, 94, 95, 96, 97, 98, 99, 100, 2367, 4749/1, 4749/2, 4750, 4751, 5236, 5237, 5238/1, 5238/2, 5239, 5292, 5294
Budovy,|
čísla popisná:| 170, 1075,
Název:| Papírna Velké Losiny
Popis:| Areál historické manufaktury na výrobu papíru tvořený budovou a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Šumperk
ObecObec:| Velké Losiny
Katastrální územíKatastrální území:| Velké Losiny
Pozemky,|
parcelní čísla:| 265, 310, 312
Budova,|
číslo popisné:| 9;
l) v Ostravském kraji
1.
Název:| Zámek Bruntál
Popis:| Areál zámku tvořený budovou a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Bruntál
ObecObec:| Bruntál
Katastrální územíKatastrální území:| Bruntál - město
Pozemky,|
parcelní čísla:| 1, 2, 5, 6, 7, 8
Budova,|
číslo popisné:| 1,
2.
Název:| Zámek Hradec nad Moravicí
Popis:| Areál zámku s Bílým zámkem, Červeným zámkem a Bílou věží tvořený budovou a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Opava
ObecObec:| Hradec nad Moravicí
Katastrální územíKatastrální území:| Hradec nad Moravicí
Pozemky,|
parcelní čísla:| 679/1, 679/2, 1317, 1318, 1319, 1320, 1751, 1752, 1753
Budova,|
číslo popisné:| 1;
m) ve Zlínském kraji
1.
Název:| Hrad Buchlov
Popis:| Areál hradu Buchlov s kaplí sv. Barbory tvořený budovou a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Uherské Hradiště
ObecObec:| Buchlovice
Katastrální územíKatastrální území:| Buchlovice
Pozemky,|
parcelní čísla:| 3358, 3362, 3381, 3382
Budova,|
číslo popisné:| 418,
2.
Název:| Zámek Buchlovice
Popis:| Areál zámku Buchlovice tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Uherské Hradiště
ObecObec:| Buchlovice
Katastrální územíKatastrální území:| Buchlovice
Pozemky,|
parcelní čísla:| 564, 565, 566, 596, 597, 598, 600, 601, 602, 603, 604, 605, 606
Budovy,|
čísla popisná:| 1, 11, 12, 13,31,467,
3.
Název:| Zámek Vizovice
Popis:| Areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků
Prostorové identifikační znaky:
Okres:| Zlín
ObecObec:| Vizovice
Katastrální územíKatastrální území:| Vizovice
Pozemky,|
parcelní čísla:| stavební parcely: 557, 558/2, 2208
pozemkové parcely: 534, 571
Budovy,|
čísla popisná:| 373, 376. |
Zákon č. 137/2001 Sb. | Zákon č. 137/2001 Sb.
Zákon o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 24. 4. 2001, datum účinnosti 1. 7. 2001, částka 56/2001
* ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3)
* ČÁST DRUHÁ - POSKYTOVÁNÍ ZVLÁŠTNÍ OCHRANY A POMOCI (§ 4 — § 7b)
* ČÁST TŘETÍ - OPRÁVNĚNÍ A POVINNOSTI POLICIE A VĚZEŇSKÉ SLUŽBY (§ 8 — § 19)
* ČÁST ČTVRTÁ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 21 — § 22)
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 24 — § 24)
Aktuální znění od 1. 1. 2014 (105/2013 Sb.)
137
ZÁKON
ze dne 29. března 2001
o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Účel zákona
(1)
Účelem tohoto zákona je upravit poskytování zvláštní ochrany a pomoci svědku a dalším osobám, kterým v souvislosti s trestním řízenímtrestním řízením zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí, (dále jen „ohrožená osoba“).
(2)
Podle tohoto zákona se postupuje, jen nelze-li bezpečnost ohrožené osoby zajistit jiným způsobem.1)
(3)
Podle tohoto zákona lze zvláštní ochranu a pomoc poskytnout i na žádost příslušného orgánu cizího státu, který rozhoduje o obdobné ochraně osoby podle práva cizího státu (dále jen „orgán cizího státu“), nebo na žádost mezinárodního trestního soudu, mezinárodního trestního tribunálu, popřípadě obdobného mezinárodního soudního orgánu, které splňují alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních (dále jen „soudní orgán“).
(4)
Na poskytnutí zvláštní ochrany a pomoci podle tohoto zákona není právní nárok.
§ 2
Ohrožená a chráněná osoba
(1)
Za ohroženou osobu se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která
a)
podala nebo má podat vysvětlení, svědeckou výpověď nebo vypovídala či má vypovídat jako obviněný anebo jinak pomáhala nebo má pomoci podle ustanovení trestního řádu k dosažení účelu trestního řízení, nebo
b)
je znalcem nebo tlumočníkem anebo obhájcem, pokud obviněný, kterého jako obhájce zastupuje, vypovídal nebo má vypovídat, aby pomohl k dosažení účelu trestního řízenítrestního řízení, anebo
c)
je osobou blízkou2) osobě uvedené v písmenu a) nebo b).
(2)
Chráněnou osobouChráněnou osobou je ohrožená osoba uvedená v odstavci 1, které je poskytována zvláštní ochrana a pomoc.
§ 3
Zvláštní ochrana a pomoc
(1)
Zvláštní ochrana a pomoc je soubor opatření, která zahrnují
a)
osobní ochranu,
b)
přestěhování chráněné osobychráněné osoby včetně příslušníků její domácnosti3) a pomoc chráněné osoběchráněné osobě za účelem jejího sociálního začlenění v novém prostředí,
c)
zastírání skutečné totožnosti chráněné osobychráněné osoby,
d)
prověřování dodržování podmínek poskytování zvláštní ochrany a pomoci.
(2)
Zvláštní ochranu a pomoc poskytuje Policie České republiky (dále jen „policie“) a Vězeňská služba České republiky (dále jen „vězeňská služba“) výkonem opatření uvedených v odstavci 1. Vězeňská služba může vykonávat jen opatření uvedená v odstavci 1 písm. a) a c). Policie a vězeňská služba jsou povinny při plnění úkolů podle tohoto zákona si navzájem pomáhat.
(3)
Orgány veřejné správy jsou povinny v rozsahu nezbytném k dosažení účelu tohoto zákona spolupracovat s policiípolicií a vězeňskou službouvězeňskou službou při výkonu opatření uvedených v odstavci 1. K zastírání skutečné totožnosti chráněné osobychráněné osoby je policiepolicie oprávněna vytvořit legendu o jiné osobní existenci (dále jen „legenda“) a zajistit v informačních systémech vedených podle zvláštních právních předpisů vložení, změnu, vyjmutí, vymazání nebo blokování údajů vyplývajících z této legendy. Tyto údaje se zvlášť neoznačují a vedou se společně s ostatními osobními údajiosobními údaji4), pokud policiepolicie nestanoví jinak. Pro tvorbu legendy lze se souhlasem chráněné osobychráněné osoby využít některé její osobní údajeosobní údaje.
ČÁST DRUHÁ
POSKYTOVÁNÍ ZVLÁŠTNÍ OCHRANY A POMOCI
§ 4
(1)
Zvláštní ochranu a pomoc lze poskytnout, jestliže
a)
ohrožená osoba souhlasí se způsobem a podmínkami poskytování zvláštní ochrany a pomoci včetně zpracovávání a využívání jejích osobních údajůosobních údajů (§ 8), a
b)
ministr vnitra (dále jen „ministr“) schválí návrh policie, soudce nebo státního zástupce, aby zvláštní ochrana a pomoc byla ohrožené osobě poskytována; soudce nebo státní zástupce podávají takový návrh prostřednictvím ministra spravedlnosti.
(2)
Souhlas podle odstavce 1 písm. a) se vyžaduje před podáním návrhu na poskytování zvláštní ochrany a pomoci ministru; to neplatí, jde-li o návrh soudce nebo státního zástupce. Ohrožená osoba musí být policiípolicií přiměřeně svému věku a rozumovým schopnostem informována o nebezpečí, které jí hrozí, seznámena se způsobem a podmínkami poskytování zvláštní ochrany a pomoci a s povinnostmi stanovenými v tomto zákoně. Dále musí být upozorněna, že informace týkající se zvláštní ochrany a pomoci jsou utajovány podle zvláštního zákona5) a podle takového zákona musí být i poučena. O poučení policiepolicie sepíše záznam.
(3)
Hrozí-li ohrožené osobě nebezpečí bezprostředně, policie se souhlasem policejního prezidenta, a vykonává-li ohrožená osoba vazbu nebo trest odnětí svobody, vězeňská služba se souhlasem generálního ředitele vězeňské služby poskytne zvláštní ochranu a pomoc ještě před tím, než ministr návrh na poskytnutí zvláštní ochrany a pomoci schválí. V těchto případech lze zvláštní ochranu a pomoc dočasně poskytovat i bez souhlasu uvedeného v odstavci 1 písm. a), jestliže přechodně zhoršený zdravotní stav neumožňuje ohrožené osobě souhlas dát.
§ 5
(1)
Je-li ohroženou nebo chráněnou osobouchráněnou osobou osoba nezletilá6) nebo osoba, která byla rozhodnutím soudu zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo jejíž způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena, souhlas podle § 4 odst. 1 písm. a) dává její zákonný zástupce.
(2)
Má-li být ohrožená nebo chráněná osobachráněná osoba uvedená v odstavci 1 podle tohoto zákona vyrozuměna, vyrozumí se zákonný zástupce.
(3)
Mohlo-li by dojít ke střetu zájmů mezi ohroženou nebo chráněnou osobouchráněnou osobou a zákonným zástupcem, souhlas podle odstavce 1 lze vyžádat jen od zvláštního zástupce7) nebo opatrovníka.8)
(4)
Do doby, než zákonný zástupce, zvláštní zástupce nebo opatrovník souhlas dá, lze vykonávat jen opatření uvedené v § 3 odst. 1 písm. a).
§ 6
Chráněná osobaChráněná osoba je povinna
a)
dodržovat podmínky poskytování zvláštní ochrany a pomoci,
b)
řídit se pokyny příslušníků policie (dále jen „policista“) a příslušníků vězeňské služby,
c)
informovat bezodkladně policisty a příslušníky vězeňské služby o všech nových skutečnostech a změnách, které mohou být významné pro postup policie a vězeňské služby podle tohoto zákona.
§ 7
(1)
Poskytování zvláštní ochrany a pomoci se ukončí, jestliže chráněná osobachráněná osoba vezme písemně zpět souhlas podle § 4 odst. 1 písm. a). Poskytování zvláštní ochrany a pomoci podle § 4 odst. 3 se také ukončí, neschválí-li ministr návrh na její poskytnutí.
(2)
Ministr rozhodne o ukončení zvláštní ochrany a pomoci, jestliže nebezpečí, které chráněné osoběchráněné osobě hrozilo, pominulo.
(3)
Ministr může rozhodnout o ukončení zvláštní ochrany a pomoci, jestliže chráněná osobachráněná osoba
a)
odmítla pomáhat podle ustanovení trestního řádu k dosažení účelu trestního řízení, v jehož souvislosti byla zvláštní ochrana a pomoc poskytována, nebo
b)
se v době, po kterou jí je poskytována zvláštní ochrana a pomoc, dopustila jednání odůvodňujícího její trestní stíhání pro úmyslný trestný čintrestný čin, nebo
c)
neplní povinnosti chráněné osobychráněné osoby stanovené v § 6, anebo
d)
poruší povinnost zachovávat tajnost utajovaných informací.
§ 7a
Řízení o ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci
(1)
Řízení o ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci podle § 7 odst. 2 a 3 se zahajuje na návrh policiepolicie.
(2)
Účastníkem řízení je chráněná osobachráněná osoba.
(3)
Písemnosti se účastníkům řízení doručují prostřednictvím policiepolicie.
§ 7b
Rozhodnutí o ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci
(1)
Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci se bezodkladně doručí policiipolicii.
(2)
Rozhodnutí o ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci nelze přezkoumat v přezkumném řízení. Proti rozhodnutí o ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci nelze podat rozklad nebo žádost o obnovu řízení.
(3)
Proti rozhodnutí o ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení žalobu podle soudního řádu správního11). Osoba, které bylo poskytování zvláštní ochrany a pomoci ukončeno, je povinna policiipolicii bez zbytečného odkladu informovat o podání žaloby.
(4)
Do doby pravomocného rozhodnutí soudu o žalobě vykonává policiepolicie a vězeňská službavězeňská služba nezbytná opatření k ochraně života a zdraví osoby, které byla zvláštní ochrana a pomoc poskytována.
ČÁST TŘETÍ
OPRÁVNĚNÍ A POVINNOSTI POLICIE A VĚZEŇSKÉ SLUŽBY
§ 8
Oprávnění zpracovávat osobní údaje
(1)
Policie a vězeňská služba jsou pro účely tohoto zákona oprávněny zpracovávat a využívat osobní údajeosobní údaje ohrožené nebo chráněné osobychráněné osoby.
(2)
Na činnost policie a vězeňské služby uvedenou v odstavci 1 se vztahuje zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou § 16 až 19 a § 27.
§ 9
Oprávnění při zajišťování bezpečnosti chráněných osob
(1)
Je-li to k zajištění bezpečnosti chráněné osobychráněné osoby nezbytně nutné, je policista oprávněn
a)
vstoupit do objektu a provést prohlídku prostoru, ze kterého by bylo možné účinně ohrozit bezpečnost chráněné osobychráněné osoby, a prohlídku osob, dopravních prostředků a věcí nacházejících se v tomto prostoru,
b)
zakázat vstup nebo pobyt v prostoru uvedeném v písmenu a) nebo jeho části na dobu, než budou provedena nezbytná opatření, aby k ohrožení bezpečnosti chráněné osobychráněné osoby nemohlo z tohoto prostoru dojít.
(2)
Prohlídku prostoru podle odstavce 1 písm. a) je policista oprávněn provést pouze se svolením uživatele. Bez tohoto svolení je oprávněn ji provést, je-li důvodné podezření, že z prostoru má být proveden útok na bezpečnost chráněné osobychráněné osoby. Policista je povinen zajistit přítomnost nezúčastněné osoby. Nemusí tak učinit, hrozí-li nebezpečí z prodlení nebo mohlo-li by dojít k ohrožení života nebo zdraví nezúčastněné osoby. Po provedení služebních úkonů souvisejících se vstupem do prostoru je policista povinen neprodleně vyrozumět uživatele prostoru a zajistit zabezpečení prostoru, nemůže-li tak učinit uživatel nebo jiná oprávněná osoba.
(3)
Osobní prohlídku je policista oprávněn provést pouze tehdy, pokud osoba na jeho výzvu prostor uvedený v odstavci 1 písm. a) ihned neopustí nebo pokud hrozí nebezpečí z prodlení. Osobní prohlídku provádí osoba stejného pohlaví. Nemůže-li osobní prohlídku provést osoba stejného pohlaví a je-li důvodné podezření, že osoba u sebe ukrývá zbraň, může výjimečně, hrozí-li nebezpečí z prodlení, osobní prohlídku provést také osoba opačného pohlaví. Je-li třeba se přesvědčit, zda zbraň není ukryta v tělních dutinách, je oprávněn osobní prohlídku provést pouze odborně způsobilý zdravotnický pracovník.
(4)
Prohlídkami uvedenými v odstavci 1 písm. a) nesmí být sledován jiný účel než zajištění bezpečnosti chráněné osobychráněné osoby.
§ 10
Oprávnění při zajišťování bezpečnosti chráněného prostoru
Je-li důvodné podezření, že bude uskutečněn útok na život a zdraví chráněné osobychráněné osoby nebo na její majetek, je policista oprávněn v nezbytném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu vymezit prostor, kde se chráněná osobachráněná osoba zdržuje nebo se bude zdržovat anebo kde se nachází její majetek, jako prostor chráněný (dále jen „chráněný prostor“). K vyznačení nebo ohraničení chráněného prostoru nebo jeho části je policista oprávněn použít technické prostředky. Při zajišťování bezpečnosti chráněného prostoru je policista oprávněn
a)
zjišťovat totožnost osoby, která do chráněného prostoru vstupuje nebo chráněný prostor opouští,
b)
zjišťovat důvod vstupu osoby do chráněného prostoru,
c)
provést prohlídku vnášených a vynášených věcí,
d)
zastavovat vjíždějící a vyjíždějící dopravní prostředky a provést jejich prohlídku,
e)
přesvědčit se, zda osoba, která vstupuje do chráněného prostoru, nemá u sebe zbraň, a pokud ji má, na dobu pobytu osoby v prostoru zbraň odebrat,
f)
zakázat vstup nebo pobyt v chráněném prostoru nebo jeho části.
§ 10a
Oprávnění k prověřování chráněné osoby
(1)
Je-li dáno podezření, že chráněná osobachráněná osoba nedodržuje povinnosti uvedené v § 6, a nelze-li toto podezření prověřit jiným způsobem, je policiepolicie oprávněna v nezbytně nutném rozsahu získávat poznatky utajovaným způsobem pomocí technických nebo jiných prostředků; při tom je oprávněna pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy, provádět odposlech a záznam telekomunikačního provozu a požadovat po osobě vykonávající telekomunikační činnost údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství nebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat.
(2)
Pořizování zvukových, obrazových nebo jiných záznamů, provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a požadování údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu je možné pouze s předchozím souhlasem předsedy senátu vrchního soudu příslušného podle sídla útvaru policiepolicie nebo vězeňské službyvězeňské služby, která poskytuje zvláštní ochranu a pomoc. Proti rozhodnutí o povolení nebo zamítnutí žádosti není přípustný opravný prostředek.
§ 11
Oprávnění k zastírání činnosti policie
K zastírání činnosti policie při poskytování zvláštní ochrany a pomoci je policista oprávněn založit obchodní společnost, žádat o živnostenské oprávnění nebo žádat o povolení k podnikání na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů. Účelem činnosti však není podnikání.9)
§ 12
Policista je při poskytování zvláštní ochrany a pomoci oprávněn používat krycí doklady, konspirativní prostředkykonspirativní prostředky, zabezpečovací technikuzabezpečovací techniku a zvláštní finanční prostředkyzvláštní finanční prostředky.
§ 13
Krycí doklady
(1)
Krycím doklademKrycím dokladem se pro účely tohoto zákona rozumí dokument sloužící k zastírání skutečné totožnosti chráněné osobychráněné osoby nebo policisty, který poskytuje zvláštní ochranu a pomoc, nebo k jiným podobným účelům.
(2)
Krycí dokladKrycí doklad opatřuje nebo vydává policiepolicie nebo Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“) se souhlasem ministra. Krycím doklademKrycím dokladem smí být i doklad chráněné osobychráněné osoby nebo osoby, jíž bylo poskytování zvláštní ochrany a pomoci ukončeno, udělí-li k tomu svůj souhlas.
(3)
Krycím doklademKrycím dokladem nesmí být průkaz poslance nebo senátora, člena vlády, guvernéra České národní bankybanky, člena Nejvyššího kontrolního úřadu a soudce Ústavního souduÚstavního soudu, služební průkaz soudce a státního zástupce a doklad jiné žijící nebo zemřelé osoby.
(4)
Orgány veřejné správy provedou na žádost policiepolicie nebo ministerstva změny v informačních systémech a vydají krycí dokladykrycí doklady; při tom postupují tak, aby nedošlo k vyzrazení činnosti policiepolicie nebo ministerstva.
(5)
Ministerstvo vede evidenci krycích dokladůkrycích dokladů.
(6)
PoliciePolicie spravuje vydané krycí dokladykrycí doklady chráněných osobchráněných osob i po ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci.
§ 14
Konspirativní prostředky
Konspirativním prostředkemKonspirativním prostředkem se rozumí věc nebo prostor sloužící k zastírání skutečné totožnosti chráněné osobychráněné osoby nebo policisty anebo činnosti policie při poskytování zvláštní ochrany a pomoci.
§ 15
Zabezpečovací technika
Zabezpečovací technikouZabezpečovací technikou se rozumí technické prostředky, zařízení a jejich soubory používané za účelem předcházení nebo odstranění ohrožení života a zdraví chráněné osobychráněné osoby nebo k zabezpečení ochrany jejího majetku.
§ 16
Zvláštní finanční prostředky
(1)
Zvláštními finančními prostředkyZvláštními finančními prostředky se rozumí vyčleněné finanční prostředky, které jsou používány k úhradě některých výdajů v souvislosti s poskytováním zvláštní ochrany a pomoci. Na nakládání se zvláštními finančními prostředkyzvláštními finančními prostředky se nevztahují právní předpisy upravující hospodaření s peněžními prostředky státu.
(2)
Policista nakládající se zvláštními finančními prostředkyzvláštními finančními prostředky je povinen s nimi nakládat hospodárně a řádně v souladu s účelem, na který byly poskytnuty.
(3)
Pravidla pro nakládání se zvláštními finančními prostředkyzvláštními finančními prostředky stanoví na návrh policejního prezidenta ministr.
§ 17
Jiná oprávnění
(1)
Jestliže je to pro poskytování zvláštní ochrany a pomoci nezbytné, je policiepolicie oprávněna
a)
zastupovat chráněnou osobuchráněnou osobu v rozsahu jejího pověření,
b)
poskytnout chráněné osoběchráněné osobě finanční prostředky.
(2)
Jsou-li pro to závažné důvody, je policiepolicie se souhlasem ministra a chráněné osobychráněné osoby oprávněna i po ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci umožnit této osobě zastírat její skutečnou totožnost, využívat vytvořenou legendu a krycí dokladykrycí doklady nebo jí poskytnout jinou podobnou pomoc.
(3)
V případech hodných zvláštního zřetele může policiepolicie se souhlasem ministra umožnit chráněné osoběchráněné osobě nebo osobě, jíž bylo poskytování zvláštní ochrany a pomoci ukončeno, použití dříve vydaných krycích dokladůkrycích dokladů nebo dokladů skutečné totožnosti.
§ 18
Policista a příslušník vězeňské služby jsou povinni při využívání oprávnění uvedených v tomto zákoně dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného tímto zákonem.
§ 19
Náhrada škody
(1)
Stát odpovídá za škody způsobené policií nebo policistou v souvislosti s poskytováním zvláštní ochrany a pomoci podle tohoto zákona.
(2)
Náhradu škody poskytuje ministerstvo.
ČÁST ČTVRTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 21
Mezinárodní spolupráce
(1)
V rámci mezinárodní spolupráce se utajované informace do zahraničí poskytují bez souhlasu příslušného státního orgánu.10)
(2)
Je-li to třeba k plnění úkolů policie podle tohoto zákona, lze na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo, není-li taková smlouva uzavřena, se souhlasem policejního prezidenta a se souhlasem příslušného orgánu cizího státu využít k plnění těchto úkolů příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru. Příslušník zahraničního bezpečnostního sboru přitom má práva a povinnosti policisty podle tohoto zákona.
(3)
Při provádění úkonů podle odstavce 2 řídí činnost příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru služební funkcionář stanovený policejním prezidentem.
(4)
PoliciePolicie je s předchozím souhlasem chráněné osobychráněné osoby oprávněna požádat orgán cizího státu o pomoc při poskytování zvláštní ochrany a pomoci.
§ 21a
Poskytnutí zvláštní ochrany a pomoci na žádost
(1)
PoliciePolicie může po předchozím souhlasu ministra poskytnout zvláštní ochranu a pomoc podle tohoto zákona jiné než ohrožené osobě na žádost orgánu cizího státu nebo soudního orgánu. Podmínkou poskytnutí této zvláštní ochrany a pomoci je předchozí souhlas takové osoby se způsobem a podmínkami poskytování zvláštní ochrany a pomoci včetně zpracovávání a využívání jejích osobních údajůosobních údajů.
(2)
PoliciePolicie poskytování zvláštní ochrany a pomoci podle odstavce 1 ukončí
a)
na žádost orgánu cizího státu nebo soudního orgánu, nebo
b)
po předchozím oznámení orgánu cizího státu nebo soudnímu orgánu.
§ 22
Náklady
Náklady na poskytování zvláštní ochrany a pomoci nese stát.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
§ 24
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Například § 50 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, § 55 odst. 2 a § 209 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
2)
§ 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.
3)
§ 115 občanského zákoníku.
4)
§ 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5)
Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.
6)
§ 9 občanského zákoníku.
7)
§ 30 občanského zákoníku.
8)
§ 37 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.
9)
§ 2 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
10)
§ 74 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
11)
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 138/2001 Sb. | Zákon č. 138/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 24. 4. 2001, datum účinnosti 1. 7. 2001, částka 56/2001
* Čl. I - Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 7. 2001
138
ZÁKON
ze dne 28. března 2001,
kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 3c se částka „2 900 Kč“ nahrazuje částkou „3 250 Kč“.
2.
V § 3c se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
V kalendářním roce po nabytí účinnosti tohoto zákona a poté v dalších kalendářních letech je vláda oprávněna stanovit nařízením vyměřovací základ podle odstavce 1 pro následující kalendářní rok, a to do 30. června příslušného kalendářního roku, s přihlédnutím k vývoji míry inflace měřené indexem spotřebitelských cen zjištěné Českým statistickým úřadem a k výsledkům hospodaření v systému veřejného zdravotního pojištění. Výše vyměřovacího základu stanovená nařízením vlády nesmí být nižší než výše vyměřovacího základu platná v předchozím období.“.
3.
V § 15 odstavec 2 zní:
„(2)
Má-li plátce pojistného vůči zdravotní pojišťovně splatný závazek, je povinen ho splácet v tomto pořadí:
a)
pokuty,
b)
přirážka k pojistnému,
c)
nejstarší nedoplatky pojistného,
d)
běžné platby pojistného,
e)
penále.
Jednotlivé dlužné částky podle písmen a) až e) je plátce pojistného povinen odvádět samostatně na příslušné účty zdravotní pojišťovny.“.
4.
V § 23 odst. 1 ve větě druhé se za slova „správci daní“ vkládají slova „z příjmů“ a na konci se doplňují slova „a použití informací ve vztahu k třetím osobám při uplatňování a vymáhání dlužného pojistného“.
5.
V § 23 odst. 1 se věta třetí zrušuje.
6.
V § 23 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 39a) zní:
„(2)
Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na údaje týkající se dluhu na pojistném, včetně výše dlužného penále, o nichž bylo rozhodnuto pravomocnými platebními výměry, nebo jedná-li se o pohledávku na pojistném a penále, kterou zdravotní pojišťovna uplatňuje ve veřejné dražbě nebo která byla zjištěna v konkursním řízení nebo potvrzena ve vyrovnávacím řízení.39a)
39a)
§ 45 odst. 2 a § 63 odst. 4 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 3 až 9.
7.
V § 23 odst. 6 se slova „podle odstavce 4“ nahrazují slovy „podle odstavce 5“.
8.
V § 26 odst. 3 se za slovo „vymáhání“ vkládají slova „a promlčení“.
9.
V § 26c odst. 1 větě první se slovo „a“ před slovem „penále“ nahrazuje čárkou a za slovo „penále“ se vkládají slova „a pokuty a přirážky k pojistnému“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 140/2001 Sb. | Zákon č. 140/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů
Vyhlášeno 26. 4. 2001, datum účinnosti 1. 7. 2001, částka 57/2001
* Čl. I - Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, se mění takto:
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Změna zákona o správních poplatcích
* Čl. IV - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2002
140
ZÁKON
ze dne 3. dubna 2001,
kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, se mění takto:
1.
V § 5 písm. a) bodě 3 se slova „90 dnů“ nahrazují slovy „180 dnů“.
2.
V § 5 písm. c) se slova „a opatřit ji fotografií“ zrušují.
3.
V § 6 se na konci odstavce 6 doplňují slova „nebo účasti na výzkumu a vývoji“.
4.
V § 9 odst. 1 se v návětí slova „není-li dále stanoveno jinak,“ zrušují.
5.
V § 9 odst. 1 písmeno k) zní:
„k)
je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo mařit výkon soudních či správních rozhodnutí,“.
6.
V § 9 odst. 2 se na konci písmene b) doplňuje slovo „nebo“ a v písmenu c) se slova „nebo dokladu, který je za cestovní doklad uznán na základě mezinárodní smlouvy“ zrušují.
7.
V § 9 odst. 3 se věta čtvrtá zrušuje.
8.
V § 10 písm. a) se zrušuje na konci bodu 1 slovo „nebo“ a na konci bodu 2 slovo „anebo“.
9.
V § 10 se na konci písmene c) doplňují slova „z důvodu uvedeného v § 154 odst. 3 písm. a)“.
10.
V § 14 větě druhé se slova „fotografii cizince,“ zrušují a na konci textu se doplňuje věta „Hraniční průvodka cizince, který není oprávněn pobývat na území bez víza, obsahuje také fotografii.“.
11.
V § 17 písmeno b) zní:
„b)
na základě uděleného krátkodobého víza, dlouhodobého víza, diplomatického víza nebo zvláštního víza.“.
12.
Za § 17 se vkládají § 17a a 17b, které znějí:
㤠17a
Krátkodobá víza
Krátkodobým vízem je
a)
výjezdní vízum,
b)
průjezdní vízum,
c)
letištní vízum,
d)
vízum k pobytu do 90 dnů.
§ 17b
Dlouhodobá víza
Dlouhodobým vízem je
a)
vízum k pobytu nad 90 dnů,
b)
vízum za účelem dočasné ochrany,
c)
vízum za účelem strpění pobytu.“.
13.
V § 18 písm. a) se slova „o zrušení vízové povinnosti“ zrušují.
14.
V § 18 písm. c) se na konci bodu 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která včetně poznámky pod čarou č. 7a) znějí:
„d)
jde-li o výkonného letce nebo člena obsluhujícího personálu7a) pravidelné letecké linky, za podmínky, že z území vycestuje stejným nebo dalším pravidelným letem tohoto letadla; tento cizinec může pobývat na území i bez cestovního dokladu, pokud se prokáže osvědčením člena posádky, nebo
e)
jde-li o výkonného letce nebo člena obsluhujícího personálu7a) letadla, který provádí přepravu mimo pravidelné letecké linky za mzdu nebo nájemné, do doby odletu letadla; tento cizinec může pobývat na území i bez cestovního dokladu, pokud se prokáže osvědčením člena posádky.
7a)
§ 18 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví.“.
15.
V § 19 odst. 1 písm. b) se zrušuje slovo „úmyslně“.
16.
V § 19 odst. 2 se slova „o zrušení vízové povinnosti nebo nařízením vlády o zrušení vízové povinnosti“ nahrazují slovy „nebo nařízením vlády vydaným podle § 181 písm. a)“.
17.
V § 20 odst. 3 se za slovo „vízum“ vkládají slova „podle odstavce 1 písm. a)“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Výjezdní vízum podle odstavce 1 písm. b) opravňuje cizince k pobytu na území pouze po dobu, která je nezbytná k provedení neodkladných úkonů, a k vycestování z území.“.
18.
V § 20 odst. 6 se slova „ve lhůtě 3 pracovních dnů“ nahrazují slovy „policii nejpozději třetí pracovní den“.
19.
V § 21 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c), d) a e) se označují jako písmena b), c) a d).
20.
V § 22 odst. 2 se číslo „90“ nahrazuje číslem „180“.
21.
V § 23 odst. 1 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje.
22.
V § 24 odstavec 4 zní:
„(4)
Občan státu, který není uveden v právním předpise vydaném podle § 182 písm. b), může v tranzitním prostoru mezinárodního letiště pobývat bez letištního víza. Občan státu, který je uveden v právním předpise vydaném podle § 182 písm. b), může v tranzitním prostoru mezinárodního letiště pobývat bez letištního víza za podmínky, že je držitelem diplomatického, služebního, úředního nebo zvláštního pasu anebo výkonným letcem nebo členem obsluhujícího personálu letadla.“.
23.
V § 25 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d).
24.
Za § 26 se vkládá § 26a, který zní:
㤠26a
(1)
Vízum k pobytu do 90 dnů může zastupitelský úřad ve zvláště odůvodněných případech, zejména na základě reciprocity, udělit s prodlouženou dobou pobytu na 180 dnů.
(2)
Vízum podle odstavce 1 se uděluje jako vícenásobné a jeho doba platnosti je 365 dnů.“.
25.
V § 27 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena b) až e).
26.
V § 27 odst. 2 větě první se slova „c) a e), doklad o zajištění ubytování cizince po dobu jeho pobytu na území a doklad o zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, kdy nebude zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu.5)“ nahrazují slovy „b) a d) a doklad o zajištění ubytování cizince po dobu jeho pobytu na území.“.
27.
V § 30 odst. 2 větě první se za slovo „je“ vkládá slovo „nejdéle“.
28.
V § 31 odst. 1 písmeno d) zní:
„d)
doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území,“.
29.
V § 31 odst. 1 se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena e) a f).
30.
V § 31 odst. 1 písm. e) se slova „nebo v němž cizinec pobýval“ nahrazují slovy „, jakož i států, v nichž cizinec pobýval v posledních 3 letech“.
31.
V § 31 odst. 2 větě první se za slovy „k zaměstnání“ čárka nahrazuje spojkou „a“ a slova „f) a g) a doklad o zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, kdy nebude zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu5)“ se nahrazují slovy „e) a f)“.
32.
§ 32 včetně nadpisu zní:
㤠32
Podání žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů na území
(1)
Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů lze podat na území policii za podmínky, že
a)
cizinec tuto žádost podává v průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů vydané za účelem společného soužití rodiny v rozsahu manžel, nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě a žádá o udělení víza za jiným účelem,
b)
cizinec tuto žádost podává v průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů a žádá o udělení víza za účelem společného soužití rodiny v rozsahu manžel, nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě,
c)
vízum má být uděleno nezletilému nebo zletilému nezaopatřenému cizinci za účelem společného soužití se zákonným zástupcem, jenž na území pobývá na základě povolení k pobytu nebo na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo je státním občanem České republiky, nebo
d)
cizinec tuto žádost podává po pěti letech nepřetržitého pobytu na území na vízum za účelem strpění podle § 35 odst. 1 písm. b).
(2)
V případech podání žádosti podle odstavce 1 písm. a), b) nebo d) neplatí povinnost cizince předložit obdobný doklad státu, jako je výpis z evidence Rejstříku trestů podle § 31 odst. 1 písm. e).
(3)
Vízum podle odstavce 1 vyznačuje do cestovního dokladu policie.“.
33.
V § 33 odst. 4 se slova „písmene g)“ nahrazují slovy „písmene f)“ a slova „písmene f)“ slovy „písmene e)“.
34.
V § 33 odstavec 5 zní:
„(5)
K žádosti o prodloužení doby platnosti víza k pobytu nad 90 dnů nebo doby pobytu na území na toto vízum uděleného za účelem podnikání je cizinec povinen dále předložit potvrzení finančního úřadu České republiky o stavu jeho daňových nedoplatků za poslední zdaňovací období a potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení o zaplacení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Tato potvrzení je rovněž povinen předložit cizinec, kterému bylo uděleno vízum za účelem výkonu funkce společníka nebo jednatele společnosti (společností). Není-li cizinec daňovým subjektem nebo plátcem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, předloží doklad vydaný finančním úřadem České republiky nebo okresní správou sociálního zabezpečení potvrzující tuto skutečnost.“.
35.
V § 35 odst. 2 se slova „písm. b)“ zrušují.
36.
V § 51 odstavec 3 zní:
„(3)
Vízum je platné po dobu v něm vyznačenou.“.
37.
V § 55 odst. 1 se za slovo „dokladu“ vkládá čárka a slova „matričních dokladů“ a na konci odstavce se doplňuje čárka a slova „pokud odpovídá jeho skutečné podobě“.
38.
V § 56 odst. 1 písm. f) se slova „nebo n)“ nahrazují slovy „nebo m)“.
39.
V § 60 odst. 2 za slovy „dlouhodobých víz nejdříve“ se číslo „30“ nahrazuje číslem „90“.
40.
V § 60 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Pokud doba platnosti dlouhodobého víza nebo doba pobytu na toto vízum uplyne před rozhodnutím o jejím prodloužení, ačkoli žádost byla podána ve lhůtě podle odstavce 2 nebo 3, považuje se vízum za platné a doba pobytu na toto vízum za prodlouženou do nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.
41.
V § 61 odst. 2 se slova „důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti víza. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince“ nahrazují slovy „toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince“.
42.
V § 62 odstavec 1 zní:
„(1)
Platnost víza zanikne, jakmile nabyl právní moci rozsudek ukládající trest vyhoštění10) nebo je vykonatelné rozhodnutí o správním vyhoštění.“.
43.
V § 64 se na konci písmene a) doplňují slova „nebo doktorský studijní program na vysoké škole nebo na pracovištích výzkumu a vývoje k tomu účelu akreditovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy“.
44.
V § 64 písmena c) a d) znějí:
„c)
konzultace a výměna zkušeností, výměnné studijní pobyty a účast na uměleckých, metodických a jiných specializovaných kursech a vzdělávacích akcích v oboru působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nebo kraje,
d)
odborná praxe určená k získání praktických, odborných zkušeností cizince a uskutečňovaná v době jeho studia na tuzemské nebo zahraniční vysoké škole, střední nebo vyšší odborné škole, učilišti nebo speciální škole anebo v době nejvýše 5 let po ukončení studia na vysoké škole a 3 let po ukončení studia na střední nebo vyšší odborné škole, učilišti nebo speciální škole uskutečňovaná v tuzemské hostitelské organizaci. Tato odborná praxe musí být organizačně zajišťována nebo koordinována tuzemskou vysokou školou, Akademií věd České republiky, střední nebo vyšší odbornou školou, učilištěm nebo speciální školou anebo příslušnou organizací akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,“.
45.
V § 64 se doplňuje písmeno e), které zní:
„e)
výměna zkušeností a studijní pobyty osob odpovědných za vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů, pokud tyto činnosti jsou vykonávány v rámci programů nebo iniciativ Evropské unie nebo v rámci mezinárodních smluv.“.
46.
Za označení hlavy IV včetně nadpisu se vkládá nový díl 1, který včetně poznámky pod čarou č. 10a) zní:
„DÍL 1
§ 64a
Cizinec je oprávněn pobývat na území v rámci trvalého pobytu na základě
a)
povolení k pobytu, nebo
b)
rozhodnutí příslušného orgánu o svěření tohoto cizince do náhradní výchovy,10a) je-li splněna podmínka podle § 87 odst. 1.
10a)
Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní díly 1 a 2 se označují jako díly 2 a 3.
47.
Za § 64a se vkládá nový § 64b, který zní:
㤠64b
Povolením k pobytu se rozumí rozhodnutí policie, kterým je cizinci přiznáno právo trvalého pobytu po dobu stanovenou v tomto rozhodnutí.“.
48.
V § 65 odst. 1 písm. a) se za bod 1 vkládá nový bod 2, který zní:
„2.
rodičem nezletilého nebo zletilého nezaopatřeného státního občana České republiky, jenž mu byl svěřen do výchovy nebo se kterým sdílí společnou domácnost,“.
Dosavadní body 2 až 6 se označují jako body 3 až 7.
49.
V § 65 odst. 1 písm. a) bodě 4 se slova „a byl po rozvodu manželství rozhodnutím soudu svěřen do jeho péče“ zrušují.
50.
V § 65 odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
který je nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem cizince, jenž na území pobývá na základě povolení k pobytu, je-li důvodem žádosti společné soužití těchto cizinců.“.
51.
V § 66 se slova „vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na vízum za účelem dočasné ochrany“ nahrazují slovy „dlouhodobé vízum“.
52.
V § 66 písm. b) se slova „nezletilým svobodným dítětem svěřeným do péče držitele povolení k pobytu nebo“ zrušují a slovo „anebo“ se nahrazuje slovem „nebo“.
53.
V § 67 se slova „vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na vízum za účelem dočasné ochrany“ nahrazují slovy „dlouhodobé vízum“.
54.
V § 69 odstavce 1 a 2 včetně poznámky pod čarou č. 11a) znějí:
„(1)
Žádost o povolení k pobytu lze podat na zastupitelském úřadu.
(2)
Žádost o povolení k pobytu lze podat též policii v případě, že cizinec, jemuž má být povolení k pobytu vydáno,
a)
pobývá na území v rámci přechodného pobytu a
1.
je manželem nebo nezletilým anebo zletilým nezaopatřeným dítětem státního občana České republiky,
2.
je rodičem nezletilého nebo zletilého nezaopatřeného státního občana České republiky,
3.
je nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem cizince, jenž na území pobývá na základě povolení k pobytu, a důvodem žádosti je společné soužití těchto cizinců,
4.
je manželem nebo nezletilým dítětem cizince, jemuž byl udělen azyl z důvodů uvedených ve zvláštním právním předpise,11a) nebo
5.
žádá o povolení k pobytu podle § 65 odst. 1 písm. c); podmínkou je doklad vydaný státním orgánem České republiky potvrzující, že pobyt cizince na území je v zahraničněpolitickém zájmu České republiky,
b)
pobývá na území na základě uděleného dlouhodobého víza a
1.
žádá o toto povolení z důvodu podle § 65 odst. 1 písm. b), anebo
2.
splnil podmínku doby pobytu podle § 66 nebo 67, nebo
c)
byl svěřen do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu (§ 87) a dosáhl věku 18 let.
11a)
§ 12 zákona č. 325/1999 Sb.“.
55.
V § 70 odst. 1 písm. e) se za slovo „bydliště“ doplňuje čárka a slova „jakož i států, v nichž cizinec v posledních 3 letech pobýval nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců“ a část věty za středníkem zní: „tato povinnost se nevztahuje na cizince mladšího 15 let, v případě cizince, jemuž bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu podle § 35 odst. 1 písm. b), který je starší 15 let, lze požadovat toliko výpis z evidence Rejstříku trestů“.
56.
V § 70 odst. 1 písmeno f) zní:
„f)
doklad o zajištění ubytování na území.“.
57.
§ 71 včetně nadpisu zní:
㤠71
Doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území
U žádosti o povolení k pobytu se za doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území považuje
a)
doklad prokazující možnost vynaložit měsíčně finanční částku ve výši nejméně 2násobku částky životního minima na osobní potřeby k úhradě pobytových nákladů, nebo
b)
doklad o příslibu poskytnutí prostředků k zajištění trvalého pobytu na území z prostředků veřejných rozpočtů.“.
58.
V § 72 se za slovo „dokladu“ vkládá čárka a slova „matričních dokladů“ a na konci odstavce se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „pokud odpovídá jeho skutečné podobě.“.
59.
V § 74 odst. 1 větě první a druhé se číslo „10“ nahrazuje číslem „15“.
60.
V § 74 se odstavec 3 zrušuje.
61.
§ 78 zní:
㤠78
(1)
Policie žádost o vydání povolení k pobytu zamítne, jestliže
a)
cizinec nepředloží náležitosti podle § 70 odst. 1 písm. a), b, c), e) nebo f),
b)
byl cizinci pravomocně uložen trest vyhoštění,10) pokud tento nebyl milostí prezidenta republiky prominut nebo se na něj nevztahuje amnestie udělená prezidentem republiky anebo neuplynula doba, na kterou byl tento trest uložen,
c)
neuplynula doba stanovená rozhodnutím o správním vyhoštění, pokud platnost tohoto rozhodnutí nebyla zrušena,
d)
v řízení jsou zjištěny skutečnosti podle § 80 odst. 1 písm. a) nebo c) anebo § 80 odst. 2 písm. b) nebo g), anebo
e)
v řízení nejsou potvrzeny důvody uvedené v žádosti podle § 65 nebo § 66.
(2)
Policie žádost o vydání povolení k pobytu zamítne, jestliže cizinec
a)
nepředloží doklad o zajištění prostředků k pobytu (§ 71), nebo
b)
nesplňuje podmínku trestní zachovalosti (§ 174),
za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.“.
62.
V § 79 písm. b) se slova „byl cizinci uložen“ nahrazují slovy „nabyl právní moci rozsudek ukládající cizinci“ a slova „bylo rozhodnuto“ se nahrazují slovy „je vykonatelné rozhodnutí“.
63.
V § 80 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).
64.
V § 80 odst. 2 se za písmeno g) doplňují písmena h) a i), která včetně poznámky pod čarou č. 11b) znějí:
„h)
bylo uděleno podle § 65 odst. 1 písm. a) bodu 1 a manželství nevzniklo,11b) zaniklo na základě pravomocného rozhodnutí soudu o rozvodu manželství nebo na základě pravomocného rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné do 5 let po vydání povolení k pobytu a z manželství se nenarodilo dítě anebo nebylo nezrušitelně osvojeno, nebo
i)
cizinec neprokázal zajištění prostředků k pobytu podle § 71,
11b)
§ 17a zákona č. 94/1963 Sb.“.
65.
V § 80 odst. 2 se slova „důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro ukončení pobytu. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince“ nahrazují slovy „toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince“.
66.
V § 82 odst. 2 větě první se slova „až d) a f)“ nahrazují slovy „a b)“ a věta druhá se zrušuje.
67.
V § 84 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu policie neprodlouží, shledá-li důvod pro zrušení povolení k pobytu podle § 80.“.
68.
V § 85 odst. 1 se slova „náležitosti uvedené v § 70 odst. 1 písm. b) až d)“ nahrazují slovy „cestovní doklad“ a na konci se doplňují slova „, odpovídající jeho skutečné podobě“.
69.
V § 85 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1.
70.
V § 87 odst. 1 se slovo „orgánu13)“ nahrazuje slovem „orgánu10a)“.
71.
V § 88 odst. 1 se za slovo „přechodný“ vkládají slova „, není-li dále stanoveno jinak“ a slova „za podmínky, že je zajištěna úhrada nákladů spojených s poskytnutím zdravotní péče, například zdravotním pojištěním“ se zrušují.
72.
V § 88 odst. 2 se slova „žádost o zapsání narozeného cizince do“ nahrazují slovy „za narozeného cizince žádost o udělení stejného druhu“.
73.
V § 88 odst. 3 větě první se slova „je-li důvod podle § 65“ zrušují a ve větě poslední se slova „po dobu řízení považuje za přechodný“ nahrazují slovy „od okamžiku narození do právní moci rozhodnutí o této žádosti považuje za pobyt trvalý“.
74.
§ 89 zní:
㤠89
(1)
K žádosti podle § 88 odst. 2 je zákonný zástupce narozeného cizince povinen předložit
a)
cestovní doklad dítěte; v případě zákonného zástupce, který je cizincem, lze předložení cestovního dokladu nahradit předložením vlastního cestovního dokladu, ve kterém je dítě zapsáno,
b)
rodný list dítěte,
c)
doklad o zdravotním pojištění po dobu pobytu na území nebo čestné prohlášení, že uhradí náklady spojené s poskytnutím zdravotní péče dítěti.
(2)
K žádosti podle § 88 odst. 3 je zákonný zástupce narozeného cizince povinen předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a) a b).“.
75.
V § 98 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Cizinec, který je oprávněn k přechodnému pobytu na území bez víza, je povinen hlásit změnu místa pobytu na území do 30 dnů ode dne změny policii příslušné podle nového místa pobytu, pokud je mu známo, že změna místa pobytu bude delší než 90 dnů.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
76.
V § 103 písm. k) se za slova „za účelem správního vyhoštění“ vkládá čárka a slova „nebo zjištění“ se nahrazují slovem „zjišťováním“.
77.
V § 103 písm. n) se za slovo „dokladem“ vkládají slova „a vízem“.
78.
V § 103 se tečka na konci písmene p) nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno r), které zní:
„r)
předložit při pobytové kontrole doklad o zdravotním pojištění.“.
79.
V § 104 odst. 1 se slova „(dále jen „dopravce“)“ zrušují.
80.
V § 104 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Letecký dopravce je povinen dopravit cizince zpět do zahraničí, jestliže cizinec nepředloží cestovní doklad nebo letištní vízum, je-li podmínkou pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území.
(3)
Provozovatel dopravy na mezinárodních pravidelných autobusových linkách nesmí přes státní hranice na území přepravit cizince, který nemá cestovní doklad nebo vízum, je-li vzhledem k účelu a cíli cesty potřebné.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.
81.
V § 104 odst. 4 se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „nebo 2“ a za slovo „udělil“ se vkládají slova „nebo policií“.
82.
V § 108 odst. 2 se za slovo „pokud“ vkládají slova „z hlediska jejího provedení a jazyka, v němž jsou uvedeny údaje, odpovídá mezinárodním zvyklostem,“.
83.
V § 115 odst. 2 se slova „důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro nevydání nebo odejmutí cestovního dokladu. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince“ nahrazují slovy „toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince“.
84.
V § 118 odst. 2 se na konci doplňují věty „Nebude-li v takovém případě rozhodnuto o správním vyhoštění, protože důsledkem tohoto rozhodnutí by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince, policie cizinci udělí výjezdní vízum. Cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním vízem.“.
85.
§ 119 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 16) zní:
㤠119
Správní vyhoštění z přechodného pobytu na území
(1)
Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který pobývá na území přechodně, s dobou platnosti
a)
až na 10 let,
1.
je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických cílů, prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo směřující k narušení celistvosti území anebo jiným obdobným způsobem, nebo
2.
jestliže cizinec opakovaně úmyslně porušuje právní předpisy nebo maří výkon soudních nebo správních rozhodnutí,
b)
až na 5 let,
1.
prokáže-li se cizinec při hraniční nebo pobytové kontrole dokladem, který je padělán, anebo dokladem jiné osoby jako dokladem vlastním,
2.
prokáže-li se cizinec při pobytové nebo hraniční kontrole při vycestování z území cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodů uvedených v § 116 písm. a), b), c) nebo d),
3.
je-li cizinec na území zaměstnán bez povolení k zaměstnání, ačkoli je toto povolení podmínkou výkonu zaměstnání, nebo na území provozuje dani podléhající výdělečnou činnost bez oprávnění podle zvláštního právního předpisu16) anebo bez povolení k zaměstnání cizince zaměstnal nebo takové zaměstnání cizinci zprostředkoval,
4.
jestliže cizinec jednal nebo měl jednat za právnickou osobu, která cizince bez povolení k zaměstnání zaměstnala anebo která takové zaměstnání zprostředkovala,
5.
nepodrobí-li se cizinec na výzvu policie hraniční kontrole,
6.
překročí-li cizinec státní hranice v úkrytu nebo se o takové jednání pokusí, nebo
7.
překročí-li cizinec státní hranice mimo hraniční přechod,
c)
až na 3 roky,
1.
pobývá-li cizinec na území bez cestovního dokladu, ač k tomu není oprávněn,
2.
pobývá-li cizinec na území po uplynutí doby platnosti víza nebo doby pobytu na území stanovené vízem nebo bez víza, ač k tomu není oprávněn, nebo
3.
uvedl-li cizinec v řízení podle tohoto zákona nepravdivé informace s úmyslem ovlivnit rozhodování správního orgánu.
(2)
Rozhodnutí o vyhoštění nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.
16)
Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
86.
§ 120 včetně nadpisu zní:
㤠120
Správní vyhoštění cizince s povolením k pobytu
(1)
Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince s povolením k pobytu s dobou platnosti až na
a)
10 let, je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických cílů, prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo směřující k narušení celistvosti území anebo jiným obdobným způsobem,
b)
3 roky, nesplní-li cizinec povinnost podle § 80 odst. 3.
(2)
Rozhodnutí o vyhoštění nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.“.
87.
V § 122 odstavec 1 zní:
„(1)
V době platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění policie cizinci udělí vízum nebo povolí vstup na území, jestliže důsledkem neudělení víza nebo nepovolení vstupu by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.“.
88.
V § 122 odst. 4 se věta druhá zrušuje.
89.
V § 123 odst. 3 písm. d) se slova „odst. 1“ zrušují.
90.
V § 126 písm. b) se věty „Nelze-li tento jazyk zjistit a nelze-li toto seznámení provést jiným způsobem, policie seznámení neprovede a o tomto sepíše záznam. Tento záznam zničí nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne sepsání.“ nahrazují větami „Nelze-li tento jazyk zjistit a nelze-li toto seznámení provést ani jiným způsobem, policie cizince poučí předáním písemně vyhotoveného poučení v jazycích českém, anglickém, francouzském, německém, čínském, ruském, arabském a španělském o možnosti soudního přezkumu zákonnosti zajištění. O předání písemně vyhotoveného poučení policie sepíše záznam.“.
91.
V § 129 odst. 1 se na konci doplňuje věta „O zajištění policie neprodleně sepíše záznam obsahující údaje o totožnosti zajištěného cizince, datu, čase a místu zajištění a důvod předání.“.
92.
V § 133 se slova „vždy zajištěno, aby důsledky tohoto rozdělení byly přiměřené důvodům, které k tomuto rozdělení vedou“ nahrazují slovy „splněna podmínka, že důsledek tohoto rozdělení bude přiměřený z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince“.
93.
V § 134 odst. 1 se věta poslední zrušuje.
94.
V § 136 odstavec 2 zní:
„(2)
Vnitřní řád zařízení je vydán v jazyce českém, anglickém, francouzském, německém, ruském, španělském, čínském a arabském.“.
95.
V § 145 odst. 2 se věta čtvrtá zrušuje.
96.
§ 148 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 20) zrušuje.
97.
V § 155 odstavec 2 zní:
„(2)
Policie cizince z evidence nežádoucích osob vyřadí, jestliže bylo pravomocné rozhodnutí soudu nebo správního orgánu (§ 154 odst. 3) vykonáno, po prominutí trestu vyhoštění nebo jeho amnestování prezidentem republiky nebo po zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění soudem nebo správním orgánem.“.
98.
V § 156 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
dopravce, který dopraví na území cizince bez cestovního dokladu nebo víza, je-li vzhledem k účelu cesty potřebné, nebo“.
99.
V § 156 odstavec 2 zní:
„(2)
Za správní delikt uvedený v odstavci 1 písm. a) policie uloží pokutu až do výše 100 000 Kč za každého cizince dopraveného na území bez příslušných dokladů opravňujících jej ke vstupu.“.
100.
V § 156 odst. 3 se slova „12násobku životního minima na osobní potřeby“ nahrazují částkou „25 000 Kč“ a slova „25násobku částky životního minima na osobní potřeby“ částkou „50 000 Kč“.
101.
V § 156 odst. 4 se slova „Pokutu lze uložit“ nahrazují slovy „Řízení o uložení pokuty za správní delikt podle odstavce 1 lze zahájit“.
102.
V § 156 odst. 7 se slova „oddílu 2“ nahrazují slovy „oddílů 2 až 4“.
103.
V § 157 odstavce 1 a 2 včetně poznámky pod čarou č. 21a) znějí:
„(1)
Přestupku podle tohoto zákona se cizinec dopustí tím, že
a)
překročí státní hranice mimo hraniční přechod,
b)
s úmyslem překročit státní hranice zneužije cestovní doklad uvedený v § 108 a vydaný jinému cizinci nebo přitom zneužije cestovní doklad vydaný podle zvláštního zákona,21a)
c)
se úmyslně vyhne provedení pobytové nebo hraniční kontroly,
d)
provede nebo si nechá provést neoprávněně změny v dokladech opravňujících ke vstupu na území nebo v průkazu o povolení k pobytu,
e)
předloží padělané nebo pozměněné doklady anebo doklady vystavené jiné osobě,
f)
se při pobytové nebo hraniční kontrole při vycestování prokáže cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodu podle § 116 písm. a), b), c) nebo d),
g)
pobývá na území bez cestovního dokladu, ač k tomu není oprávněn,
h)
se zdržuje na území po uplynutí doby platnosti víza nebo doby pobytu na území stanovené vízem nebo bez víza, ač k tomu není oprávněn,
i)
úmyslně uvede nepravdivé informace s cílem ovlivnit rozhodování v souvislosti s řízením o přechodném nebo trvalém pobytu na území,
j)
se zdržuje na území po uplynutí doby platnosti průkazu o povolení k pobytu,
k)
nesplní povinnost hlásit místo pobytu na území a jeho změnu,
l)
nesplní povinnost prokázat totožnost podle tohoto zákona,
m)
se při hraniční nebo pobytové kontrole prokáže předmětem listinné povahy jako cestovním dokladem, ač jím podle § 108 není, nebo
n)
poruší jinou povinnost stanovenou tímto zákonem.
(2)
Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a), b), c) nebo d) policie uloží pokutu do výše 10 000 Kč; za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. e), f), g), h), i) nebo j) uloží pokutu do výše 5 000 Kč; za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. k), l), m) nebo n) uloží pokutu do výše 3 000 Kč.
21a)
Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech).“.
104.
§ 161 včetně nadpisu zní:
㤠161
Státní správa vykonávaná policií a místní příslušnost
(1)
Působnost správních orgánů podle tohoto zákona vykonávají v rámci policie
a)
ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie,
b)
oblastní ředitelství cizinecké a pohraniční policie a jejich dislokovaná pracoviště, kterými jsou
1.
oddělení cizinecké policie,
2.
referáty cizinecké a pohraniční policie a odbor cizinecké policie Praha-Ruzyně,
3.
odbor pátrání a kontroly pobytu.
(2)
Místní příslušnost správního orgánu podle odstavce 1 se stanoví podle místa, kde je cizinec hlášen k pobytu; jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, podle místa, kde se převážně zdržuje.“.
105.
§ 162 se včetně nadpisu zrušuje.
106.
V § 163 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) až l) se označují jako písmena d) až k).
107.
V § 163 písmena e) a f) znějí:
„e)
pořizuje obrazové záznamy cizince a snímá jeho daktyloskopické otisky v souvislosti se zajištěním tohoto cizince za účelem správního vyhoštění nebo za účelem předání podle mezinárodní smlouvy anebo v souvislosti se zjišťováním totožnosti cizince,
f)
ve správním řízení
1.
vykonává působnost nadřízeného správního orgánu ve vztahu k oblastnímu ředitelství cizinecké a pohraniční policie (§ 164),
2.
rozhoduje o žádosti o zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění,“.
108.
V § 163 písm. h) se slova „odst. 1“ zrušují.
109.
V § 163 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:
„l)
posuzuje, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2.“.
110.
V nadpisu a návětí § 164 odst. 1 se slovo „Odbor“ nahrazuje slovy „Oblastní ředitelství“.
111.
V § 164 odst. 1 písm. x) se slova „, za účelem zjištění totožnosti“ zrušují.
112.
V § 164 odst. 3 větě první se za slova „Referáty cizinecké“ vkládají slova „a pohraniční“ a za slova „písm. a)“ se vkládá slovo „, b)“.
113.
V § 164 odst. 3 větě druhé se slova „o uznání veřejné listiny podle § 108 odst. 1 písm. b) za cestovní doklad“ nahrazují slovy „posuzují, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2“.
114.
V § 164 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Odbor pátrání a kontroly pobytu je příslušný k plnění úkolů podle odstavce 1 písm. a) až d), h), j) m), o), p), s), t), w), x). Dále odbor posuzuje, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2.“.
115.
§ 165 včetně nadpisu zní:
㤠165
Působnost ministerstva
Ministerstvo v rámci působnosti ve věcech vstupu a pobytu cizinců na území a jejich vycestování z tohoto území
a)
vykonává dozor nad policií při výkonu státní správy,
b)
ve správním řízení plní úkoly nadřízeného správního orgánu vůči ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie,
c)
plní další úkoly podle tohoto zákona.“.
116.
V § 168 se za slovo „§ 124“ vkládá slovo „§ 129,“.
117.
V § 169 odst. 2 se za slova „vydání povolení k pobytu“ vkládají slova „nebo prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu,“.
118.
V § 169 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Žádost o vydání povolení k pobytu podanou na území podle § 69 odst. 2 policie vyřídí ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti; žádost za cizince narozeného na území podanou podle § 88 odst. 3 policie vyřídí ve lhůtě 30 dnů ode dne podání žádosti.“.
119.
V § 169 odst. 9 se v písmenu c) slovo „anebo“ zrušuje, na konci písmene d) se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí:
„e)
podal žádost o povolení k pobytu na území, ač k tomu není podle § 69 odst. 2 oprávněn, anebo
f)
podal žádost o prodloužení doby platnosti dlouhodobého víza nebo doby pobytu na toto vízum v době, kdy k tomu není oprávněn.“.
120.
V § 169 se odstavec 10 zrušuje.
Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 10.
121.
V § 170 odst. 1 se za slova „Zastupitelský úřad“ vkládají slova „nebo policie“.
122.
V § 170 odst. 6 se číslo „180“ nahrazuje číslem „120“ a věta druhá se nahrazuje větou „Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem studia nebo za účelem působení zahraničních učitelů a vědeckých pracovníků na školách a institucích v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Akademie věd České republiky vyřídí policie ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti.“.
123.
V § 173 se slova „trvale pobývá“ nahrazují slovy „má trvalý pobyt“.
124.
V § 174 odst. 2 se slova „ve kterých se tato osoba zdržovala“ nahrazují slovy „v nichž se cizinec zdržoval“, slova „3 měsíce“ se nahrazují slovy „6 měsíců“ a na konci se tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „v případě, že stát takový doklad nevydává, lze jej nahradit čestným prohlášením.“.
125.
§ 175 zní:
㤠175
Ustanovení tohoto zákona se použijí, pokud mezinárodní smlouva vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví něco jiného.“.
126.
V § 178 se slova „, s výjimkou řízení podle § 168,“ zrušují.
127.
V § 180 odst. 5 písm. d) se písmeno „n)“ nahrazuje písmenem „m)“.
128.
V § 181 písm. a) se za slovo „vzájemnosti“ vkládají slova „nebo, je-li to v zahraničněpolitickém zájmu České republiky,“.
129.
V § 182 odst. 1 se tečka na konci písmene b) nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
seznam hraničních přechodů, jejich provozní dobu a okruh osob, které mohou přes hraniční přechod vstoupit na území nebo z něj vycestovat.“.
130.
V § 182 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1.
131.
V § 183 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 5 až 9.
132.
V § 183 odst. 8 se věta druhá nahrazuje větou „Tato rozhodnutí se považují za rozhodnutí o správním vyhoštění.“.
133.
Za § 184 se vkládá nový § 184a, který včetně poznámky pod čarou č. 27) zní:
㤠184a
Česká republika na základě závazků, které převzala ratifikací Úmluvy o právech dítěte,27) jakožto mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách podle čl. 10 Ústavy České republiky, a s odkazem zejména na ustanovení čl. 23 odst. 2 a 3, čl. 24 odst. 1 a 2 Úmluvy se zavazuje uhradit zdravotní péči poskytnutou novorozenci narozenému v období od 1. ledna 2000 do dne účinnosti tohoto zákona cizincům, kteří mají právo trvalého pobytu na území na základě povolení k pobytu za podmínky, že novorozenec v tomto období nebyl zdravotně pojištěn. Úhrada péče se provede ze zvláštního účtu, který za tímto účelem z prostředků státního rozpočtu zřídí Ministerstvo zdravotnictví.
27)
Sdělení č. 104/1991 Sb., o sjednání Úmluvy o právech dítěte.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Ustanovení § 175 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění čl. I bodu 125 tohoto zákona platí i pro jinou mezinárodní smlouvu, která upravuje podmínky pro vstup cizince na území, jeho pobyt na něm a vycestování cizince z území, pokud vstoupila v platnost před dnem 1. července 2001.
Čl. III
Změna zákona o správních poplatcích
Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb. a zákona č. 365/2000 Sb., se mění takto:
V příloze položce 132 bodu 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
Víza k pobytu do 90 dnů s prodlouženou dobou pobytu na 180 dnů Kč 6 000“.
Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f).
Čl. IV
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2001 s výjimkou čl. I bodů 71, 72, 73 a 74, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení, a s výjimkou čl. I bodů 104, 107, 110 a 114, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 141/2001 Sb. | Zákon č. 141/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 26. 4. 2001, datum účinnosti 1. 7. 2001, částka 57/2001
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o spotřebních daních
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zrušení státního tabákového monopolu
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o cenách
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 5. 2004 (237/2004 Sb.)
141
ZÁKON
ze dne 3. dubna 2001,
kterým se mění zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o spotřebních daních
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o zrušení státního tabákového monopolu
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o cenách
Čl. VI
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., zákona č. 151/1997 Sb. a zákona č. 29/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 6 se za slovy „mimořádná tržní situace“ vkládají slova „a pro účely odvodu spotřební daně u tabákových výrobků podle zákona o spotřebních daních,2a)“.
2.
Poznámka pod čarou č. 2a) zní:
„2a)
Část druhá hlava V a část třetí zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 141/2001 Sb.“.
3.
V § 13 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Značení tabákových výrobků cenou pro konečného spotřebitele se řídí zákonem o spotřebních daních.2a)“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o rozpočtových pravidlech
Čl. VII
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 7 odst. 1 písm. o) se slova „zvláštního zákona“ nahrazují slovy „zvláštního právního předpisu“.
2.
V § 45 odstavec 6 zní:
„(6)
Zůstatky na účtech podle odstavce 5 koncem roku nepropadají. Úroky z těchto účtů jsou příjmem státního rozpočtu a úhrady za bankovní služby jsou výdajem státního rozpočtu, pokud tento zákon nestanoví jinak.“.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. VIII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2001, s výjimkou části první čl. I bodů 5 až 7, 9, 10, 12 až 15, 19, 25, 28, 50, 56, 72 až 88, 90 až 106, 108 a čl. II bodů 1 až 3, které nabývají účinnosti dnem 1. srpna 2001, a části páté čl. VII, který nabývá účinnosti dnem vyhlášení tohoto zákona.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 143/2001 Sb. | Zákon č. 143/2001 Sb.
Zákon o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže)
Vyhlášeno 27. 4. 2001, datum účinnosti 1. 7. 2001, částka 58/2001
* ČÁST PRVNÍ - OCHRANA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE (§ 1 — § 28)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 286/1993 Sb. (§ 29 — § 29)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 132/2000 Sb. (§ 30 — § 30)
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 31 — § 31)
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (265/2024 Sb.)
143
ZÁKON
ze dne 4. dubna 2001
o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OCHRANA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Úvodní ustanovení
(1)
Tento zákon upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb (dále jen „zboží“) proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení (dále jen „narušení“)
a)
dohodami soutěžitelůsoutěžitelů (§ 3 odst. 1),
b)
zneužitím dominantního postavení soutěžitelůsoutěžitelů,
c)
spojením soutěžitelůsoutěžitelů, nebo
d)
orgány státní správy při výkonu státní správy, orgány územní samosprávy při výkonu samosprávy a při přeneseném výkonu státní správy a orgány zájmové samosprávy při přeneseném výkonu státní správy (dále jen „orgány veřejné správy“).
(2)
Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie23), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie24) a dále upravuje postup při aplikaci článků 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) orgány České republiky a některé otázky jejich součinnosti s Evropskou komisí1) (dále jen „Komise“) a s orgány ostatních členských států Evropské unie při postupu podle Nařízení Rady (ES) o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy1a) (dále jen „Nařízení“) a Nařízení rady (ES) o kontrolekontrole spojování podniků1b) (dále jen „Nařízení o fúzích“).
(3)
Na soutěžitelesoutěžitele, kteří na základě zvláštního zákona nebo na základě rozhodnutí vydaného podle zvláštního zákona poskytují služby obecného hospodářského významu,1c) se tento zákon vztahuje, jen pokud jeho uplatnění neznemožní poskytování těchto služeb.
(4)
Tento zákon se použije obdobně i na řízení ve věcech soutěžitelůsoutěžitelů, jejichž jednání by mohlo mít vliv na obchod mezi členskými státy Evropské unie podle článků 101 a 102 Smlouvy.
(5)
Tento zákon se vztahuje i na jednání soutěžitelůsoutěžitelů, k němuž došlo v cizině, které narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž na území České republiky.
(6)
Tento zákon se nevztahuje na jednání podle odstavce 1, jejichž účinky se projevují výlučně na zahraničním trhu, pokud z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nevyplývá něco jiného.
(7)
Tento zákon se dále nevztahuje na ochranu hospodářské soutěže proti nekalé soutěžinekalé soutěži.2)
§ 2
Vymezení některých pojmů
(1)
SoutěžiteliSoutěžiteli podle tohoto zákona se rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.
(2)
Relevantním trhemRelevantním trhem je trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území.
(3)
Sdělením výhrad se pro účely tohoto zákona rozumí písemné vyrozumění účastníkům řízení o možném narušení hospodářské soutěže, v němž Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) sdělí popis skutku, označí hlavní důkazy, sdělí právní kvalifikaci skutku a správní trest, který hodlá uložit.
HLAVA II
DOHODY NARUŠUJÍCÍ SOUTĚŽ
§ 3
(1)
Dohody mezi soutěžitelisoutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelůsoutěžitelů ve vzájemné shodě (dále jen „dohody“), jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, jsou zakázané a neplatné,4) pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím právním předpisem z tohoto zákazu výjimku. Dohody, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný, nejsou považovány za zakázané.
(2)
Z dohod zakázaných podle odstavce 1 jsou zakázány zejména dohody, jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže proto, že obsahují ujednání o
a)
přímém nebo nepřímém určení cen, popřípadě o jiných obchodních podmínkách,
b)
omezení nebo kontrolekontrole výroby, odbytu, výzkumu a vývoje nebo investic,
c)
rozdělení trhu nebo nákupních zdrojů,
d)
tom, že uzavření smlouvy bude vázáno na přijetí dalšího plnění, které věcně ani podle obchodních zvyklostí a zásad poctivého obchodního styku s předmětem smlouvy nesouvisí,
e)
uplatnění rozdílných podmínek vůči jednotlivým soutěžitelůmsoutěžitelům při shodném nebo srovnatelném plnění, jimiž jsou někteří soutěžitelésoutěžitelé v hospodářské soutěži znevýhodněni,
f)
tom, že účastníci dohody nebudou obchodovat či jinak hospodářsky spolupracovat se soutěžitelisoutěžiteli, kteří nejsou účastníky dohody, anebo jim budou jinak působit újmu (skupinový bojkot).
(3)
Týká-li se důvod zákazu jen části dohody, je zakázána a neplatná jen tato část. Pokud však z povahy dohody, jejího obsahu, účelu nebo z okolností, za nichž k ní došlo, vyplývá, že ji nelze od ostatního obsahu oddělit, je zakázaná a neplatná celá dohoda.
(4)
Zákaz podle odstavce 1 se nevztahuje na dohody, které
a)
přispějí ke zlepšení výroby nebo distribuce zboží nebo k podpoře technického či hospodářského rozvoje a vyhrazují spotřebitelůmspotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho plynoucích,
b)
neuloží soutěžitelůmsoutěžitelům omezení, která nejsou nezbytná k dosažení cílů podle písmene a),
c)
neumožní soutěžitelůmsoutěžitelům vyloučit hospodářskou soutěž na podstatné části trhu zboží, jehož dodávka nebo nákup je předmětem dohody.
§ 4
Blokové výjimky
(1)
Zákaz podle § 3 odst. 1 se nevztahuje na dohody, které nemohou mít vliv na obchod mezi členskými státy Evropské unie podle čl. 101 Smlouvy, avšak splňují ostatní podmínky stanovené blokovými výjimkami přijatými na základě čl. 103 odst. 1 Smlouvy k provedení čl. 101 odst. 3 Smlouvy příslušnými nařízeními Komise nebo Rady (dále jen „unijní blokové výjimky“) anebo výjimkou pro oblast zemědělství5).
(2)
Úřad může povolit blokové výjimky i pro další druhy dohod, pokud je prokázáno, že narušení soutěže, ke kterému by bloková výjimka vedla, je převáženo výhodami pro jiné účastníky trhu, zejména pro spotřebitelespotřebitele.
(3)
Úřad rozhodnutím jednotlivému soutěžitelisoutěžiteli výhodu výjimky podle odstavce 1 nebo 2 odejme, pokud by v důsledku vývoje na trhu dohoda podléhající takové výjimce nesplňovala podmínky stanovené v § 3 odst. 4.
§ 5
Horizontální a vertikální dohody
(1)
Dohody soutěžitelůsoutěžitelů, kteří působí na stejné úrovni trhu zboží, jsou horizontálními dohodami.
(2)
Dohody soutěžitelůsoutěžitelů, kteří působí na různých úrovních trhu zboží, jsou vertikálními dohodami.
(3)
Za horizontální dohody se považují i smíšené dohody soutěžitelůsoutěžitelů, kteří působí současně na téže horizontální úrovni i na různé vertikální úrovni trhu zboží; v pochybnostech se má za to, že se jedná o horizontální dohodu.
§ 7
(1)
Zjistí-li Úřad v řízení ve věcech podle § 3 až 5, že byla uzavřena zakázaná dohoda, tuto skutečnost v rozhodnutí uvede a tímto rozhodnutím plnění dohody do budoucna zakáže.
(2)
Úřad může řízení podle odstavce 1 zastavit a rozhodnout o přijetí závazků, které účastníci řízení Úřadu společně navrhli ve prospěch zachování účinné hospodářské soutěže, jejichž splněním se odstraní obavy z jejího možného narušení. V takovém rozhodnutí může Úřad rovněž stanovit podmínky nebo povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků. Závazky nelze navrhnout v řízení ve věci uzavření utajované horizontální dohody nebo jednání ve vzájemné shodě, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže.
(3)
Závazky podle odstavce 2 mohou účastníci řízení písemně navrhnout Úřadu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy jim Úřad doručil sdělení výhrad; k pozdějším návrhům přihlédne Úřad jen v případech hodných zvláštního zřetele. Účastníci řízení jsou svým návrhem vázáni vůči Úřadu i mezi sebou navzájem, popřípadě vůči třetím osobám, a od podání návrhu do rozhodnutí Úřadu podle odstavce 2 nesmějí dohodu podle jejího původního znění plnit.
(4)
Po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 2 může Úřad znovu zahájit řízení podle odstavce 1, jestliže
a)
se podstatně změnily podmínky, které byly pro vydání rozhodnutí podle odstavce 2 rozhodné,
b)
soutěžitelésoutěžitelé jednají v rozporu se svými závazky podle odstavce 2, nebo
c)
rozhodnutí podle odstavce 2 bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných podkladů, údajů a informací.
HLAVA III
DOMINANTNÍ POSTAVENÍ A JEHO ZNEUŽÍVÁNÍ
§ 10
(1)
Dominantní postavení na trhu má soutěžitelsoutěžitel nebo společně více soutěžitelůsoutěžitelů (společná dominance), kterým jejich tržní síla umožňuje chovat se ve značné míře nezávisle na jiných soutěžitelíchsoutěžitelích nebo spotřebitelíchspotřebitelích.
(2)
Tržní sílu podle odstavce 1 Úřad posuzuje podle hodnotového vyjádření zjištěného objemu dodávek nebo nákupu na trhu daného zboží (tržní podíl) dosaženého soutěžitelemsoutěžitelem nebo soutěžitelisoutěžiteli se společnou dominancí v období, které je zkoumáno podle tohoto zákona a podle dalších ukazatelů, zejména podle hospodářské a finanční síly soutěžitelůsoutěžitelů, právních nebo jiných překážek vstupu na trh pro další soutěžitelesoutěžitele, stupně vertikální integrace soutěžitelůsoutěžitelů, struktury trhu a velikosti tržních podílů nejbližších konkurentů.
(3)
Nebude-li pomocí ukazatelů podle odstavce 2 prokázán opak, má se za to, že dominantní postavení nezaujímá soutěžitelsoutěžitel nebo soutěžitelésoutěžitelé se společnou dominancí, kteří ve zkoumaném období dosáhli na trhu menší než 40% tržní podíl.
§ 11
(1)
Zneužívání dominantního postavení na újmu jiných soutěžitelůsoutěžitelů nebo spotřebitelůspotřebitelů je zakázáno. Zneužitím dominantního postavení je zejména
a)
přímé nebo nepřímé vynucování nepřiměřených podmínek ve smlouvách s jinými účastníky trhu, zvláště vynucování plnění, jež je v době uzavření smlouvy v nápadném nepoměru k poskytovanému protiplnění,
b)
vázání souhlasu s uzavřením smlouvy na podmínku, že druhá smluvní strana odebere i další plnění, které s požadovaným předmětem smlouvy věcně ani podle obchodních zvyklostí nesouvisí,
c)
uplatňování rozdílných podmínek při shodném nebo srovnatelném plnění vůči jednotlivým účastníkům trhu, jimiž jsou tito účastníci v hospodářské soutěži znevýhodňováni,
d)
zastavení nebo omezení výroby, odbytu nebo výzkumu a vývoje na úkor spotřebitelůspotřebitelů,
e)
dlouhodobé nabízení a prodej zboží za nepřiměřeně nízké ceny, které má nebo může mít za následek narušení hospodářské soutěže,
f)
odmítnutí poskytnout jiným soutěžitelůmsoutěžitelům za přiměřenou úhradu přístup k vlastním přenosovým sítím nebo obdobným rozvodným a jiným infrastrukturním zařízením, které soutěžitelsoutěžitel v dominantním postavení vlastní nebo využívá na základě jiného právního důvodu, pokud jiní soutěžitelésoutěžitelé z právních nebo jiných důvodů nemohou bez spoluužívání takového zařízení působit na stejném trhu jako dominantní soutěžitelésoutěžitelé, kteří přitom neprokáží, že takové spoluužívání není z provozních nebo jiných důvodů možné anebo je od nich nelze spravedlivě požadovat; totéž přiměřeně platí pro odmítnutí přístupu jiným soutěžitelůmsoutěžitelům za přiměřenou úhradu k využití duševního vlastnictví nebo přístupu k sítím, které soutěžitelsoutěžitel v dominantním postavení vlastní nebo využívá na základě jiného právního důvodu, pokud je takové využití nezbytné pro účast v hospodářské soutěži na stejném trhu jako dominantní soutěžitelésoutěžitelé nebo na jiném trhu.
(2)
Zjistí-li Úřad v řízení ve věcech podle odstavce 1, že došlo k zneužití dominantního postavení, tuto skutečnost v rozhodnutí uvede a tímto rozhodnutím takové jednání do budoucna zakáže.
(3)
Úřad může řízení podle odstavce 2 zastavit a rozhodnout o přijetí závazků, které účastníci řízení Úřadu společně navrhli ve prospěch zachování účinné hospodářské soutěže, jejichž splněním se odstraní obavy z jejího možného narušení. V takovém rozhodnutí může Úřad rovněž stanovit podmínky nebo povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků.
(4)
Závazky podle odstavce 3 mohou účastníci řízení písemně navrhnout Úřadu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy jim Úřad doručil sdělení výhrad; k pozdějším návrhům přihlédne Úřad jen v případech hodných zvláštního zřetele. Účastníci řízení jsou svým návrhem vázáni vůči Úřadu i mezi sebou navzájem, popřípadě vůči třetím osobám, a od podání návrhu do rozhodnutí Úřadu podle odstavce 3 nesmějí postupovat způsobem, který je předmětem výhrad Úřadu.
(5)
Po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 3 může Úřad znovu zahájit řízení a vydat rozhodnutí podle odstavce 2, jestliže
a)
se podstatně změnily podmínky, které byly pro vydání rozhodnutí podle odstavce 3 rozhodné,
b)
soutěžitelésoutěžitelé jednají v rozporu se závazky podle odstavce 3, nebo
c)
rozhodnutí podle odstavce 3 bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných podkladů, údajů a informací.
HLAVA IV
SPOJOVÁNÍ SOUTĚŽITELŮ
§ 12
Vymezení pojmů
(1)
Ke spojení soutěžitelůsoutěžitelů dochází fúzí dvou nebo více na trhu dříve samostatně působících soutěžitelůsoutěžitelů.
(2)
Za spojení soutěžitelůsoutěžitelů podle tohoto zákona se dále považuje, pokud jeden nebo více podnikatelů anebo jedna nebo více osob, které nejsou podnikateli, ale kontrolují alespoň jednoho soutěžitelesoutěžitele, získá možnost přímo či nepřímo kontrolovat jiného soutěžitelesoutěžitele nebo jeho část, zejména nabytím účastnických cenných papírů, obchodních nebo členských podílů anebo smlouvou nebo jinými způsoby, které jim umožňují takového soutěžitelesoutěžitele nebo jeho část kontrolovat.
(3)
Částí soutěžiteleČástí soutěžitele se pro účely tohoto zákona rozumí rovněž soubor jmění soutěžitelesoutěžitele, který slouží k provozování jeho činnosti a kterému lze jednoznačně přiřadit obrat dosažený prodejem zboží na relevantním trhurelevantním trhu, i když netvoří samostatnou pobočku závodu.
(4)
KontrolouKontrolou se pro účely tohoto zákona rozumí možnost vykonávat na základě právních nebo faktických skutečností rozhodující vliv na činnost jiného soutěžitelesoutěžitele nebo jeho část, zejména na základě
a)
vlastnického práva nebo práva užívání k závodu kontrolovaného soutěžitelesoutěžitele nebo k části kontrolovaného soutěžitelesoutěžitele, anebo
b)
práva nebo jiné právní skutečnosti, které poskytují rozhodující vliv na složení, hlasování a rozhodování orgánů kontrolovaného soutěžitelesoutěžitele.
(5)
Spojením je i založení soutěžitelesoutěžitele, který je společně kontrolován více soutěžitelisoutěžiteli a který dlouhodobě plní všechny funkce samostatné hospodářské jednotky (dále jen „společně kontrolovaný soutěžitelsoutěžitel“).
(6)
V míře, v jaké má založení společně kontrolovaného soutěžitelesoutěžitele zakládajícího spojení podle odstavce 5 za svůj cíl nebo výsledek koordinaci soutěžního chování soutěžitelůsoutěžitelů jej kontrolujících, kteří zůstanou na trhu i nadále nezávislými, bude tato koordinace hodnocena v souladu s kritérii podle § 3.
(7)
Dvě a více spojení, která jsou vzájemně podmíněna a která spolu věcně, časově i personálně souvisejí, se posuzují jako spojení jediné.
(8)
Za spojení soutěžitelůsoutěžitelů se nepovažuje kvalifikovaná účast bankybanky v právnické osobě vzniklá splacením emisního kurzu akciíakcií započtením pohledávky bankybanky za touto právnickou osobou, pokud je tato kvalifikovaná účast držena po dobu záchranné operace nebo finanční rekonstrukce této právnické osoby nejdéle po dobu 1 roku. Za spojení soutěžitelůsoutěžitelů se rovněž nepovažuje, jestliže soutěžitelésoutěžitelé, kteří jsou poskytovateli investičních služeb, získají přechodně, nejvýše na dobu 1 roku, podíly jiného soutěžitelesoutěžitele za účelem jejich prodeje, pokud nevykonávají hlasovací práva spojená s těmito podíly s cílem určit nebo ovlivnit soutěžní chování kontrolovaného soutěžitelesoutěžitele. Na návrh bankybanky nebo soutěžitelesoutěžitele, který je poskytovatelem investičních služeb, může Úřad dobu 1 roku prodloužit, pokud navrhovatel prokáže, že účelu, pro který nabyl účasti na jiném soutěžitelisoutěžiteli, nemohlo být během této doby z objektivních důvodů dosaženo.
(9)
Za spojení soutěžitelůsoutěžitelů se rovněž nepovažuje přechod některých působností statutárních orgánů soutěžitelůsoutěžitelů na osoby vykonávající činnost podle zvláštních právních předpisů, např. likvidátora8) a insolvenčního správceinsolvenčního správce9).
§ 13
Spojení soutěžitelů podléhající povolení Úřadu
Spojení soutěžitelůsoutěžitelů podléhá povolení Úřadu, jestliže:
a)
celkový čistý obrat všech spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů dosažený za poslední ukončené účetní období na trhu České republiky je vyšší než 1,5 miliardy Kč a alespoň dva ze spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů dosáhli každý za poslední ukončené účetní období na trhu České republiky čistého obratu vyššího než 250 milionů Kč, nebo
b)
čistý obrat dosažený za poslední ukončené účetní období na trhu České republiky
1.
v případě spojení podle § 12 odst. 1 alespoň jedním z účastníků fúze,
2.
v případě spojení podle § 12 odst. 2 soutěžitelemsoutěžitelem nebo jeho částí, nad nímž je získávána kontrolakontrola, nebo
3.
v případě spojení podle § 12 odst. 5 alespoň jedním ze soutěžitelůsoutěžitelů zakládajících společně kontrolovaného soutěžitelesoutěžitele
je vyšší než 1 500 000 000 Kč a zároveň celosvětový čistý obrat dosažený za poslední ukončené účetní období dalším spojujícím se soutěžitelemsoutěžitelem je vyšší než 1 500 000 000 Kč.
§ 14
Výpočet obratu
(1)
Čistým obratem spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů se rozumí čistý obrat dosažený jednotlivými soutěžitelisoutěžiteli pouze při činnosti, která je předmětem jejich podnikání. Nejsou-li soutěžitelésoutěžitelé podnikateli, rozumí se čistým obratem pouze obrat dosažený při činnosti, k níž byli založeni nebo kterou běžně vykonávají.
(2)
Do společného čistého obratu se zahrnují čisté obraty dosažené
a)
všemi spojujícími se soutěžitelisoutěžiteli,
b)
osobami, které budou spojující se soutěžitelesoutěžitele kontrolovat po uskutečnění daného spojení, a osobami, které jsou spojujícími se soutěžitelisoutěžiteli kontrolovány,
c)
osobami, které kontroluje osoba, která bude spojující se soutěžitelesoutěžitele kontrolovat po uskutečnění daného spojení, a
d)
osobami, které jsou kontrolovány společně dvěma či více osobami uvedenými v písmenech a) až c).
(3)
Do společného čistého obratu spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů se nezahrnuje ta část obratu, která byla dosažena prodejem zboží mezi spojujícími se soutěžitelisoutěžiteli a osobami uvedenými v odstavci 2 písm. b), c) a d).
(4)
Spojuje-li se pouze část soutěžitelesoutěžitele, do čistého obratu se zahrnuje pouze ta část obratu, kterého dosáhla spojující se část soutěžitelesoutěžitele.
(5)
Došlo-li v průběhu 2 let mezi týmiž soutěžitelisoutěžiteli ke dvěma a více spojením, posuzují se taková spojení společně jako spojení jedno.
(6)
U bankbank a úvěrových a jiných finančních institucí, s výjimkou pojišťoven,11) se čistým obratem rozumí součet výnosů, zejména výnosů z úroků, z cenných papírů a majetkových účastí, z poplatků a provizí a zisků z finančních operací. U pojišťoven se čistým obratem rozumí součet předepsaného pojistného podle všech uzavřených pojistných smluv.
§ 15
Zahájení řízení
(1)
Řízení o povolení spojení se zahájí na návrh.
(2)
Společný návrh na povolení spojení jsou povinni podat všichni soutěžitelésoutěžitelé, kteří podle § 12 odst. 1, 2 a 5 se hodlají spojit fúzí, mají získat možnost přímo či nepřímo kontrolovat jiného soutěžitelesoutěžitele nebo jeho část nebo zakládají společně kontrolovaného soutěžitelesoutěžitele.
(3)
Návrh na povolení spojení
a)
lze podat i před uzavřením smlouvy zakládající spojení nebo před získáním kontroly nad jiným soutěžitelemsoutěžitelem jiným způsobem,
b)
musí obsahovat odůvodnění a doklady osvědčující skutečnosti rozhodné pro spojení; podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis (§ 26 odst. 1).
(4)
Řízení o povolení spojení je zahájeno dnem, kdy byl Úřadu doručen návrh na povolení spojení obsahující všechny náležitosti podle odstavce 3. Pokud návrh takové náležitosti neobsahuje, může Úřad na základě posouzení doručených podkladů vydat pouze písemné stanovisko, zda se jedná o spojení podléhající povolení podle tohoto zákona a je třeba návrh doplnit.
§ 16
Průběh řízení
(1)
Úřad neprodleně oznámí zahájení řízení o povolení spojení v Obchodním věstníku a elektronicky prostřednictvím veřejné datové sítě, přičemž současně stanoví lhůtu pro podání námitek proti tomuto spojení.
(2)
Po zahájení řízení Úřad posoudí, zda spojení podléhá jeho povolení. Nepodléhá-li spojení povolení Úřadu, vydá o tom do 30 dnů od zahájení řízení rozhodnutí. V případech, kdy spojení podléhá povolení Úřadu ale nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, Úřad vydá v téže lhůtě rozhodnutí, kterým spojení povolí. Zjistí-li Úřad, že spojení vzbuzuje vážné obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže, zejména proto, že jím vznikne nebo bude posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů nebo některého z nich, písemně to v téže lhůtě oznámí účastníkům řízení a sdělí, že pokračuje v řízení.
(3)
Nevydá-li Úřad rozhodnutí o návrhu na povolení spojení ve lhůtě podle odstavce 2 anebo účastníkům řízení písemně nesdělí, že z důvodů podle odstavce 2 pokračuje v řízení, platí, že uplynutím této lhůty Úřad spojení povolil.
(4)
Úřad může za podmínek stanovených Nařízením o fúzích13) požádat Komisi, aby řízení provedla a spojení posoudila sama. Do vydání rozhodnutí Komise, zda takové spojení sama posoudí, Úřad řízení přeruší. Pokud Komise rozhodne, že takové spojení sama posoudí, Úřad řízení zastaví.
(5)
Oznámí-li Úřad písemně účastníkům řízení podle odstavce 2, že pokračuje v řízení o návrhu na povolení spojení, je povinen vydat rozhodnutí do 5 měsíců od zahájení řízení. Nevydá-li Úřad v této lhůtě rozhodnutí o spojení, platí, že uplynutím této lhůty spojení povolil.
(6)
Úřad může účastníka řízení písemně vyzvat, aby uvedl další skutečnosti nezbytné pro vydání rozhodnutí o povolení spojení nebo aby o takových skutečnostech předložil další důkazy. Doba ode dne doručení takové výzvy účastníkovi řízení do dne, kdy bude tato povinnost splněna, se do lhůt podle odstavců 2 a 5 nezapočítává. Je-li rozhodnutí Úřadu o návrhu na povolení spojení zrušeno předsedou Úřadu nebo soudem, běží lhůty podle odstavců 2 a 5 znovu ode dne nabytí právní moci rozhodnutí předsedy Úřadu nebo soudu.
(7)
Spojení lze zapsat do obchodního rejstříku až poté, co rozhodnutí Úřadu, kterým se povoluje spojení, nabude právní moci.
§ 16a
Zjednodušené řízení o povolení spojení
(1)
Zjednodušený návrh na povolení spojení, obsahující náležitosti podle § 15 odst. 3 písm. b) (dále jen „zjednodušené řízení“), může být podán v případě spojení, kdy
a)
žádný ze soutěžitelůsoutěžitelů na něm zúčastněných nepůsobí na stejném relevantním trhurelevantním trhu, případně je jejich společný podíl na takovém trhu menší než 15 %, a zároveň žádný ze soutěžitelůsoutěžitelů na něm zúčastněných nepůsobí na trhu vertikálně navazujícím na relevantní trhrelevantní trh, na kterém působí jiný z těchto soutěžitelůsoutěžitelů, případně je jejich podíl na každém takovém trhu menší než 25 %, nebo
b)
soutěžitelsoutěžitel nabývá výlučnou kontrolukontrolu nad jiným soutěžitelemsoutěžitelem nebo jeho částí, ve kterém se dosud podílel na společné kontrolekontrole.
(2)
Úřad neprodleně oznámí zahájení zjednodušeného řízení v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě a stanoví lhůtu pro podání námitek proti tomuto spojení; § 16 odst. 1 se nepoužije.
(3)
Nepodléhá-li spojení povolení Úřadu, vydá o tom do 20 dnů od zahájení řízení rozhodnutí ve věci. V případech, kdy spojení podléhá povolení Úřadu, ale nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, Úřad vydá v téže lhůtě rozhodnutí, kterým spojení povolí; odůvodnění rozhodnutí obsahuje označení spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů, relevantního trhurelevantního trhu, případně sektoru, v němž spojující se soutěžitelésoutěžitelé působí, a důvody, pro které rozhodnutí bylo vydáno ve zjednodušeném řízení. Zjistí-li Úřad, že by spojení mohlo vzbuzovat vážné obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže, vyzve do 20 dnů účastníky řízení, aby podali úplný návrh na povolení spojení; lhůta pro vydání rozhodnutí podle § 16 odst. 2 začíná běžet ode dne doručení úplného návrhu na povolení spojení Úřadu.
(4)
Pokud Úřad ve lhůtě podle odstavce 3 nevydá rozhodnutí o tom, že spojení nepodléhá jeho povolení nebo rozhodnutí o povolení spojení anebo nevyzve účastníky řízení, aby podali úplný návrh na povolení spojení, platí, že uplynutím této lhůty Úřad spojení povolil.
(5)
Úřad může účastníka řízení písemně vyzvat, aby uvedl další skutečnosti nezbytné pro vydání rozhodnutí o povolení spojení nebo aby o takových skutečnostech předložil další důkazy. Doba ode dne doručení takové výzvy účastníkovi řízení do dne, kdy bude tato povinnost splněna, se do lhůty podle odstavce 3 nezapočítává.
(6)
Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, postupuje se ve zjednodušeném řízení podle obecných ustanovení o posuzování spojení.
§ 17
Posuzování spojení
(1)
Při rozhodování o návrhu na povolení spojení Úřad posuzuje zejména potřebu zachování a rozvíjení účinné hospodářské soutěže, strukturu všech spojením dotčených trhů, podíl spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů na těchto trzích, jejich hospodářskou a finanční sílu, právní a jiné překážky vstupu dalších soutěžitelůsoutěžitelů na spojením dotčené trhy, možnost volby dodavatelů nebo odběratelů spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů, vývoj nabídky a poptávky na dotčených trzích, potřeby a zájmy spotřebitelůspotřebitelů a výzkum a vývoj, jehož výsledky jsou k prospěchu spotřebitelespotřebitele a nebrání účinné soutěži.
(2)
Rozhodnutí o povolení spojení se vztahuje rovněž na taková omezení hospodářské soutěže, která soutěžitelésoutěžitelé uvedli v návrhu na povolení spojení a která se spojením přímo souvisejí a jsou nezbytná k jeho uskutečnění.
(3)
Úřad spojení nepovolí, pokud by mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže na relevantním trhurelevantním trhu, zejména proto, že by jím vzniklo nebo bylo posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů nebo některého z nich. Pokud společný podíl spojujících se soutěžitelůsoutěžitelů na relevantním trhurelevantním trhu nepřesáhne 25 %, má se za to, že jejich spojení nemá za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, neprokáže-li se při posuzování spojení opak.
(4)
Úřad může povolení spojení podmínit závazky, které ve prospěch zachování účinné hospodářské soutěže Úřadu navrhli spojující se soutěžitelésoutěžitelé před zahájením řízení o povolení spojení nebo v jeho průběhu, nejpozději však do 15 dnů ode dne, kdy bylo poslednímu z účastníků řízení doručeno sdělení výhrad. K pozdějším návrhům závazků nebo změnám jejich obsahu přihlédne Úřad jen v případech hodných zvláštního zřetele, pokud budou doručeny Úřadu do 15 dnů po skončení lhůty podle věty prvé tohoto ustanovení. Navrhnou-li spojující se soutěžitelésoutěžitelé tyto závazky v průběhu prvních 30 dnů řízení, prodlužuje se lhůta podle § 16 odst. 2 o 15 dnů. Navrhnou-li spojující se soutěžitelésoutěžitelé tyto závazky poté, kdy jim Úřad podle § 16 odst. 2 sdělil, že v řízení pokračuje, prodlužuje se lhůta pro vydání rozhodnutí podle § 16 odst. 5 o 15 dnů. Pokud Úřad podmíní povolení spojení splněním závazků navržených soutěžitelisoutěžiteli, může rozhodnutím stanovit podmínky a povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků.
§ 18
Odklad uskutečňování spojení
(1)
Před podáním návrhu na zahájení řízení podle § 15 odst. 1 a před právní mocí rozhodnutí Úřadu, kterým se spojení povoluje, nesmí být spojení soutěžitelisoutěžiteli uskutečňováno.
(2)
Zákaz podle odstavce 1 se nevztahuje na uskutečňování spojení, k němuž má dojít na základě nabídky převzetí účastnických cenných papírůcenných papírů nebo na základě sledu operací s cennými papírycennými papíry přijatými k obchodování na evropském regulovaném trhu19), v jejichž důsledku je kontrolakontrola nabyta od různých subjektů, za předpokladu, že byl neprodleně podán návrh na zahájení řízení podle § 15 odst. 1 a že hlasovací práva spojená s těmito cennými papírycennými papíry nejsou vykonávána; tím nejsou dotčena ustanovení odstavců 3 a 4.
(3)
Úřad může na návrh soutěžitelůsoutěžitelů rozhodnout o povolení výjimky ze zákazu uskutečňování spojení podle odstavce 1, jestliže jim nebo třetím osobám jinak hrozí závažná škoda nebo jiná závažná újma. Návrh na povolení výjimky mohou soutěžitelésoutěžitelé podat současně s úplným návrhem na povolení spojení podle § 15 odst. 3 písm. b) nebo kdykoli v průběhu řízení. Návrh musí být písemný, odůvodněný a musí z něj vyplývat, v jakém rozsahu se o udělení výjimky žádá. Úřad může účastníky řízení písemně vyzvat, aby uvedli další skutečnosti nezbytné pro vydání rozhodnutí o povolení výjimky nebo o takových skutečnostech předložili další důkazy. Doba ode dne doručení takové výzvy do dne, kdy bude tato povinnost splněna, se do lhůt podle odstavce 4 nezapočítává.
(4)
O návrhu na povolení výjimky podle odstavce 3 Úřad rozhodne neprodleně, nejpozději do 30 dnů po jeho obdržení. Při rozhodování o povolení výjimky Úřad vezme v úvahu kromě škody a jiné újmy následky výjimky na hospodářskou soutěž na relevantním trhurelevantním trhu. Nevydá-li Úřad v této lhůtě rozhodnutí, platí, že výjimka byla povolena. Úřad může rozhodnout o udělení výjimky rovněž ve vztahu k některým úkonům, kterých se návrh týkal; ve zbytku Úřad návrh zamítne. Úřad může v rozhodnutí o povolení výjimky stanovit podmínky a omezení ve prospěch zachování účinné soutěže.
(5)
Pokud Úřad zjistí, že spojení bylo uskutečněno v rozporu s pravomocným rozhodnutím Úřadu, rozhodne o opatřeních nezbytných k obnově účinné soutěže na relevantním trhurelevantním trhu. Za tím účelem Úřad zejména uloží soutěžitelůmsoutěžitelům povinnost prodat soutěžitelesoutěžitele nebo jeho část, nad nímž získali možnost kontrolykontroly, anebo povinnost zrušit smlouvu, na jejímž základě ke spojení došlo, případně provést jiná přiměřená opatření, která jsou nezbytná k obnově účinné soutěže na relevantním trhurelevantním trhu. Úřad může takové rozhodnutí vydat i tehdy, pokud zjistí, že bylo uskutečněno spojení, aniž byl podán návrh na zahájení řízení podle § 15 odst. 1. Uložení opatření k obnově soutěže nevylučuje souběžné uložení pokuty podle § 22 odst. 1 písm. d), e) nebo f) anebo § 22a odst. 1 písm. d), e) nebo f).
§ 19
Zrušení rozhodnutí o povolení spojení
(1)
Úřad může zrušit rozhodnutí o povolení spojení, jestliže zjistí, že spojení povolil na základě podkladů, údajů a informací, za jejichž úplnost, správnost a pravdivost odpovídají účastníci řízení a které se ukázaly zcela nebo zčásti nepravdivé nebo neúplné, nebo povolení bylo dosaženo tím, že účastníci řízení uvedli Úřad v omyl, nebo pokud neplní podmínky, omezení nebo závazky, kterými Úřad podmínil povolení.
(2)
Řízení o zrušení rozhodnutí o povolení spojení může Úřad zahájit do 1 roku od zjištění skutečností uvedených v odstavci 1, nejpozději však do 5 let, kdy k těmto skutečnostem došlo.
HLAVA IVa
DOZOR NAD ORGÁNY VEŘEJNÉ SPRÁVY
§ 19a
(1)
Orgán veřejné správy nesmí při výkonu veřejné moci bez ospravedlnitelných důvodů narušit hospodářskou soutěž zejména tím, že
a)
zvýhodní určitého soutěžitelesoutěžitele nebo skupinu soutěžitelůsoutěžitelů,
b)
vyloučí určitého soutěžitelesoutěžitele nebo skupinu soutěžitelůsoutěžitelů z hospodářské soutěže, nebo
c)
vyloučí soutěž na relevantním trhurelevantním trhu.
(2)
Úřad nevykonává dozor nad činností orgánů veřejné správy podle odstavce 1, která je
a)
prováděna ve formě rozhodnutí nebo jiných úkonů podle správního řádu nebo daňového řádu, nebo
b)
poskytováním veřejné podpory, včetně podpory malého rozsahu22).
(3)
Zjistí-li Úřad v řízení ve věcech podle odstavce 1, že došlo k narušení hospodářské soutěže, tuto skutečnost v rozhodnutí uvede.
(4)
Úřad může řízení podle odstavce 3 zastavit a rozhodnout o přijetí závazků, které orgán veřejné správy Úřadu navrhl ve prospěch zachování účinné hospodářské soutěže, jejichž splněním se odstraní obavy z jejího možného narušení. V takovém rozhodnutí může Úřad rovněž stanovit podmínky nebo povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků.
(5)
Závazky podle odstavce 4 může orgán veřejné správy písemně navrhnout Úřadu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu Úřad doručil sdělení výhrad; k pozdějšímu návrhu přihlédne Úřad jen v případech hodných zvláštního zřetele. Orgán veřejné správy je svým návrhem vůči Úřadu, popřípadě vůči třetím osobám, vázán a od podání návrhu do rozhodnutí Úřadu podle odstavce 4 nesmí postupovat způsobem, který je předmětem výhrad Úřadu.
(6)
Po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 4 může Úřad znovu zahájit řízení a vydat rozhodnutí podle odstavce 3, jestliže
a)
se podstatně změnily podmínky, které byly pro vydání rozhodnutí podle odstavce 4 rozhodné,
b)
orgán veřejné správy jedná v rozporu se závazky podle odstavce 4, nebo
c)
rozhodnutí podle odstavce 4 bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných podkladů, údajů a informací.
(7)
Pokud se narušení hospodářské soutěže dopustí orgán územní samosprávy při výkonu samosprávy nebo při přeneseném výkonu státní správy, zašle Úřad orgánu příslušnému k výkonu dozoru podle zvláštního právního předpisu19a) pravomocné rozhodnutí podle odstavce 3 a na jeho žádost mu postoupí i správní spis.
HLAVA V
ÚŘAD
§ 20
Působnost
(1)
Působnost Úřadu je upravena zvláštním právním předpisem.14) Úřad kromě pravomocí podle jiných ustanovení tohoto zákona
a)
vykonává dozor nad tím, zda a jakým způsobem soutěžitelésoutěžitelé plní povinnosti vyplývající pro ně z tohoto zákona nebo z rozhodnutí Úřadu vydaných na základě tohoto zákona,
b)
vykonává dozor nad tím, zda orgány veřejné správy nenarušují hospodářskou soutěž,
c)
zveřejňuje návrhy na povolení spojení soutěžitelůsoutěžitelů,
d)
zveřejňuje svá pravomocná rozhodnutí.
(2)
V případech, kdy situace na jednotlivých trzích naznačuje, že hospodářská soutěž je narušena, provádí Úřad na takových trzích šetření soutěžních podmínek (dále jen „sektorová šetření“) a navrhuje opatření k jejich zlepšení, zejména vydává zprávy, jejichž obsahem jsou doporučení ke zlepšení soutěžních podmínek.
(3)
Při výkonu dozoru podle odstavce 1 písm. a) nebo b) a při provádění sektorových šetření podle odstavce 2 postupuje Úřad přiměřeně podle § 21e, 21f a 21g a může zahájit řízení z moci úřední.
(4)
Je-li zjištěno porušení povinností stanovených v § 3 odst. 1, § 11 odst. 1, § 18 odst. 1 nebo § 19a odst. 1, může Úřad uložit opatření k nápravě, jejichž účelem je obnovení účinné hospodářské soutěže na trhu, a stanovit přiměřenou lhůtu k jejich splnění. Uložení opatření k nápravě nevylučuje souběžné uložení pokuty podle § 22 odst. 1 písm. b), c) nebo d), § 22a odst. 1 písm. b), c) nebo d) anebo § 22aa odst. 1 písm. b).
(5)
Úřad může na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, poskytnout soutěžnímu orgánu dožadujícího státu na jeho žádost podklady a informace, včetně informací, které obsahují obchodní, bankovní nebo obdobné zákonem chráněné tajemství, za účelem prosazování soutěžního práva v dožadujícím státě, za podmínky, že úroveň ochrany takových informací je v dožadujícím státě srovnatelná s ochranou v České republice.
(6)
Úřad vydává výroční zprávu o své činnosti podle tohoto zákona, informuje o ní vládu a Parlament a zveřejňuje ji na svých internetových stránkách. Výroční zpráva obsahuje zejména informace o počtu zahájených a ukončených správních řízení, jmenování a odvolání předsedy a místopředsedů a výši příjmů Úřadu včetně změn oproti předchozímu období.
(7)
Úřad poskytne cenovému orgánu na vyžádání informace získané při provádění sektorových šetření podle odstavce 2 pro účely vyhodnocování vývoje a regulace cen nebo existence výhodnějšího hospodářského postavení podle zákona o cenách.
§ 20a
(1)
Úřad má pravomoc aplikovat články 101 a 102 Smlouvy v jednotlivých případech, pokud by jednání soutěžitelůsoutěžitelů mohlo mít vliv na obchod mezi členskými státy ve smyslu čl. 101 nebo 102 Smlouvy. Za tímto účelem je oprávněn
a)
požadovat zastavení protiprávního jednání,
b)
nařizovat předběžná opatření,
c)
přijímat závazky,
d)
ukládat pokuty.
(2)
Úřad může rozhodnutím jednotlivému soutěžitelisoutěžiteli výhodu unijní blokové výjimky odejmout, pokud dohody mají v konkrétním případě dopady neslučitelné s čl. 101 odst. 3 Smlouvy na území České republiky nebo na jeho část, která má všechny charakteristiky odděleného geografického trhu.
(3)
Úřad je dále oprávněn
a)
požádat Komisi o poskytnutí kopií dokumentů nutných pro posouzení případu,
b)
konzultovat s Komisí jakýkoli případ, při němž se používá právo Evropské unie,
c)
vzájemně si poskytovat s Komisí a soutěžními orgány jiných členských států a užívat jako důkazy jakékoli faktické nebo právní skutečnosti, včetně důvěrných informacídůvěrných informací,
d)
předkládat soudům vyjádření k otázkám týkajícím se používání článku 101 nebo 102 Smlouvy a požádat příslušný soud o zaslání jakýchkoli dokumentů nutných pro posouzení případu,
e)
provádět šetření na základě žádosti soutěžního orgánu jiného členského státu,
f)
předkládat svá stanoviska k řízením, která Komise provádí podle Nařízení o fúzích,
g)
vydávat rozhodnutí v případech, kdy nařízení Evropské unie, přijatá v souladu s články 103 až 106 Smlouvy, opravňují Úřad k přijetí rozhodnutí,
h)
přijímat opatření k nápravě, jejichž podmínky a podrobnosti určila Komise a kdy zmocnila členský stát k přijetí potřebného opatření k nápravě podle článku 105 odst. 2 Smlouvy,
i)
vyžadovat po soutěžitelíchsoutěžitelích součinnost nezbytnou pro plnění úkolů vyplývajících pro něj z přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících spravedlivé trhy otevřené hospodářské soutěži v digitálním odvětví25) a zahraniční subvence narušující vnitřní trh26).
(4)
Úřad je povinen
a)
poskytnout Komisi veškeré nezbytné informace, aby mohla provádět úkony svěřené jí Nařízením a Nařízením o fúzích,
b)
poskytnout Komisi nezbytnou pomoc v případě neumožnění nebo ztěžování šetření podle Nařízení nebo podle Nařízení o fúzích soutěžitelemsoutěžitelem,
c)
písemně informovat Komisi a soutěžní orgány jiných členských států o zahájení řízení na základě článku 101 nebo 102 Smlouvy,
d)
nejméně 30 dnů před vydáním rozhodnutí podle odstavce 1 zaslat Komisi shrnutí případu, předpokládaného rozhodnutí a jiných dokumentů nezbytných k posouzení případu; tyto informace mohou být rovněž dány k dispozici soutěžním orgánům jiných členských států,
e)
provést na žádost Komise šetření, které považují za nezbytné,
f)
poskytnout Komisi součinnost podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících spravedlivé trhy otevřené hospodářské soutěži v digitálním odvětví25) a zahraniční subvence narušující vnitřní trh26).
(5)
Při postupu podle Nařízení o fúzích je Úřad oprávněn
a)
vyjádřit se k návrhu na postoupení případu před jeho oznámením14a),
b)
požádat Komisi o postoupení případu14b),
c)
za podmínek stanovených Nařízením o fúzích14c) požádat Komisi o posouzení případu,
d)
rozhodnout o případu postoupeném Komisí14d).
HLAVA VI
ŘÍZENÍ U ÚŘADU
§ 21
Zahájení řízení
(1)
Řízení o povolení spojení a řízení o povolení výjimky ze zákazu uskutečňování spojení se zahajují na základě návrhu; ostatní řízení podle tohoto zákona se zahajují z moci úřední.
(2)
Úřad po předběžném prošetření věci podle § 20 odst. 1 písm. a) nebo b), aniž řízení podle tohoto zákona zahájí, může věc usnesením odložit zejména s ohledem na míru škodlivého účinku jednání na hospodářskou soutěž, povahu jednání a způsob jeho provedení, význam dotčeného trhu a počet dotčených spotřebitelůspotřebitelů. Usnesení o odložení věci podle věty první se pouze poznamená do spisu; ustanovení zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich týkající se vyrozumění o odložení věci se nepoužije.
§ 21a
Účastníci řízení
(1)
V řízení o povolení spojení a v řízení o povolení výjimky ze zákazu uskutečňování spojení jsou účastníkem řízení osoby, které jsou povinny podat návrh na povolení spojení (§ 15 odst. 2).
(2)
V ostatních případech jsou účastníky řízení ti, o jejichž právech a povinnostech stanovených tímto zákonem má být v řízení jednáno a rozhodnuto.
(3)
V řízení o dohodách narušujících hospodářskou soutěž následkem kumulativního účinku vertikálních dohod uzavřených pro distribuci stejného, srovnatelného nebo zaměnitelného zboží, kdy jednou ze stran těchto dohod je vždy tentýž soutěžitelsoutěžitel, který jejich uzavření jiným soutěžitelůmsoutěžitelům navrhuje, může Úřad omezit okruh účastníků řízení jen na tohoto soutěžitelesoutěžitele.
(4)
Pokud právnická osoba, která je podezřelá z uzavření zakázané dohody, zneužití dominantního postavení nebo nedovoleného uskutečňování spojení zanikne, vede se řízení podle tohoto zákona s jejími právními nástupci.
§ 21b
Seznámení s podklady rozhodnutí
Po sdělení výhrad Úřad umožní účastníkům řízení seznámit se s podklady rozhodnutí a stanoví přiměřenou lhůtu, ve které mohou účastníci řízení navrhnout doplnění dokazování; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dní. K později uvedeným skutečnostem a důkazům se nepřihlíží; to neplatí, jde-li o skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve.
§ 21ba
Utajení identity
(1)
Identitu podatele podnětu, který poskytne Úřadu podklady a informace, může Úřad utajit, jestliže je dáno důvodné podezření, že by bez utajení identity mohly být ohroženy nebo poškozeny oprávněné zájmy podatele podnětu a ten o utajení identity sám požádá nejpozději současně s poskytnutím těchto podkladů a informací.
(2)
Úřad postupuje při své činnosti tak, aby nezmařil účel utajení identity podatele podnětu.
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí na orgán veřejné moci, stát, územní samosprávný celek a právnickou osobu veřejného práva.
§ 21c
Zvláštní ustanovení o spisu a nahlížení do něj
(1)
Z nahlížení do spisu jsou vyloučeny ty jeho části, které obsahují obchodní, bankovní nebo obdobné zákonem chráněné tajemství, záznamy telekomunikačního provozu, údaje o telekomunikačním provozu nebo záznamy pořízené při sledování osob a věcí; spis musí zahrnovat vedle listin obsahujících takové tajemství i listiny, ze kterých bylo toto tajemství odstraněno, případně dostatečně podrobný výpis, který tajemství neobsahuje.
(2)
Na žádost Úřadu je osoba, které ochrana obchodního, bankovního nebo jiného obdobného zákonem chráněného tajemství svědčí, povinna vedle listin obsahujících takové tajemství předložit i listiny, ze kterých bylo toto tajemství odstraněno, případně pořídit z takových listin dostatečně podrobný výpis, který tajemství neobsahuje; pokud tak neučiní, má se za to, že jí předložené listiny obchodní, bankovní ani jiné obdobné zákonem chráněné tajemství neobsahují.
(3)
V řízeních o porušení povinnosti nebo zákazu podle § 3 odst. 1, § 11 odst. 1, § 18 odst. 1 nebo § 19a odst. 1 může po sdělení výhrad účastník řízení nebo jeho zástupce nahlížet do těch částí spisu, které obsahují obchodní, bankovní nebo obdobným způsobem chráněné tajemství, záznamy telekomunikačního provozu, údaje o telekomunikačním provozu nebo záznamy pořízené při sledování osob a věcí a kterými byl nebo bude prováděn důkaz, a to za předpokladu, že jsou předem seznámeni s následky porušení povinnosti mlčenlivosti o těchto skutečnostech a že o poučení je sepsán protokol, který podepíší. Ustanovení § 38 odst. 4 správního řádu se nepoužije.
(4)
Žádost o shovívavost, žádost o snížení pokuty narovnáním, protokoly narovnání, jakož i další podklady a informace, které byly v souvislosti s nimi předloženy, se až do sdělení výhrad uchovávají mimo spis. To platí i pro výzvy a sdělení, které Úřad žadatelům v souvislosti s jejich žádostí zaslal.
(5)
Z nahlížení do spisu jsou dále vyloučeny ty jeho části, které obsahují žádost o shovívavost nebo žádost o snížení pokuty narovnáním, jakož i další podklady a informace, které byly žadatelem vypracovány pro účely podání této žádosti a v souvislosti s ní předloženy; to platí i pro výzvy a sdělení, které Úřad žadatelům v souvislosti s jejich žádostí zaslal. Do těchto částí spisu může za podmínek stanovených v odstavci 3 nahlížet pouze účastník řízení nebo jeho zástupce; § 38 odst. 4 správního řádu se nepoužije.
(6)
Z nahlížení do spisu jsou do vydání sdělení výhrad vyloučeny žádost o utajení identity podatele podnětu, podklady a informace, které poskytl podatel podnětu, jehož identitu Úřad utajil, jakož i výzvy a sdělení, které Úřad v souvislosti s žádostí o utajení identity podatele podnětu zaslal. Úřad umožní po vydání sdělení výhrad osobám oprávněným k nahlížení do spisu seznámit se s dokumenty, které jsou vyloučeny z nahlížení do spisu pouze v podobě, která nezmaří utajení identity podatele podnětu.
§ 21ca
Zpřístupnění informací obsažených ve spise
(1)
Žádost o shovívavost nebo žádost o snížení pokuty narovnáním jsou důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi. Úřad tyto informace nezpřístupňuje, s výjimkou zpřístupnění soudu pro účely přezkumu činnosti Úřadu ve správním soudnictví; to neplatí pro žádost o snížení pokuty narovnáním, která byla žadatelem vzata zpět.
(2)
Podklady a informace, které byly vypracovány a předloženy pro účely probíhajícího správního řízení ve věci ochrany hospodářské soutěže nebo výkonu dozoru Úřadu podle § 20 odst. 1, jakož i podklady a informace vypracované Úřadem pro tyto účely, je možno zpřístupnit orgánům činným v trestním řízenítrestním řízení po sdělení výhrad a ostatním orgánům veřejné moci po ukončení šetření nebo nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu o ukončení správního řízení; to neplatí pro přezkum činnosti Úřadu ve správním soudnictví.
(3)
Požádá-li soud Úřad o zpřístupnění žádosti o shovívavost a žádosti o snížení pokuty narovnáním pro ověření, zda její obsah odůvodňuje její nezpřístupnění, umožní Úřad prostřednictvím jím pověřené osoby soudu, aby do ní nahlédl; o tom vyhotoví Úřadem pověřená osoba protokol obsahující rovněž závěr soudu ohledně obsahu žádosti a důvodnosti jejího nezpřístupnění.
§ 21d
Důkazní břemeno
(1)
Pokud účastníci řízení ve věci zakázaných dohod tvrdí, že se na ně vztahuje výjimka podle § 3 odst. 4 nebo § 4, jsou povinni navrhnout důkazy k prokázání, že podmínky pro použití takové výjimky jsou splněny. Pokud účastníci takové důkazy neoznačí, může Úřad pokládat za prokázané, že tyto podmínky splněny nejsou.
(2)
Pokud jej k tomu Úřad vyzve, je účastník řízení povinen navrhnout důkazy k prokázání plnění závazků, opatření uložených podle § 18 odst. 5 a opatření k nápravě podle § 20 odst. 4. Pokud účastníci takové důkazy neoznačí, může Úřad pokládat za prokázané, že takové závazky a opatření plněny nebyly.
§ 21e
(1)
Každý, kdo poskytuje Úřadu podklady a informace, včetně obchodních knih, jiných obchodních záznamů nebo jiných záznamů, které mohou mít význam pro objasnění předmětu řízení (dále jen „obchodní záznamy“), je povinen poskytovat je úplné, správné a pravdivé.
(2)
Každý je povinen poskytnout Úřadu na jeho písemnou výzvu a ve stanovené lhůtě obchodní záznamy. Ve výzvě Úřad uvede ustanovení zákona, o které výzvu opírá, jaké obchodní záznamy požaduje, lhůtu, ve které mají být poskytnuty, a účel, pro který je požaduje, a upozorní na to, že za nesplnění povinnosti podle předchozí věty může uložit pořádkovou pokutu podle § 22c.
§ 21f
Šetření na místě v obchodních prostorách
(1)
SoutěžiteléSoutěžitelé jsou povinni podrobit se šetření Úřadu na pozemcích a ve všech objektech, místnostech a dopravních prostředcích, které užívají při své činnosti v hospodářské soutěži (dále jen „obchodní prostory“).
(2)
V rámci šetření jsou zaměstnanci Úřadu, případně další Úřadem pověřené osoby, oprávněni
a)
vstupovat do obchodních prostor soutěžitelůsoutěžitelů, u kterých šetření probíhá,
b)
ověřit, zda se v případě dokumentů a záznamů jedná o obchodní záznamy,
c)
nahlížet do obchodních záznamů, které se v obchodních prostorách nacházejí nebo jsou z nich přístupné, bez ohledu na to, v jaké formě jsou uloženy,
d)
kopírovat nebo získávat v jakékoli formě kopie nebo výpisy z obchodních záznamů,
e)
pečetit obchodní prostory, popřípadě skříně, schránky nebo obchodní záznamy v nich se nacházející na dobu a v rozsahu nezbytném k provedení šetření,
f)
požadovat od soutěžitelesoutěžitele a osob v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k němu, případně osob, které soutěžitelsoutěžitel pověřil vykonávat v jeho prospěch určité činnosti, v nezbytném rozsahu součinnost nezbytnou k provedení šetření, jakož i vysvětlení k obchodním záznamům.
(3)
SoutěžitelSoutěžitel je povinen poskytnout Úřadu při provádění šetření nezbytnou součinnost k výkonu jeho oprávnění podle odstavce 2 a výkon těchto oprávnění strpět.
(4)
Za účelem šetření v obchodních prostorách jsou zaměstnanci Úřadu oprávněni zjednat si do těchto prostor přístup, otevřít uzavřené skříně nebo schránky, popřípadě si jiným způsobem zjednat přístup k obchodním záznamům. Každý, v jehož objektu se takové obchodní prostory nalézají, je povinen strpět šetření v těchto prostorách; nesplní-li tuto povinnost, jsou zaměstnanci Úřadu oprávněni zjednat si k nim přístup.
(5)
Šetření se provádí na základě písemného pověření vystaveného předsedou Úřadu nebo jinou osobou k tomu oprávněnou podle vnitřních předpisů Úřadu. Pověření musí obsahovat zejména jméno, popřípadě jména, příjmení, funkci a podpis osoby oprávněné k jeho vystavení, datum vyhotovení a otisk úředního razítka, dále právní ustanovení, podle kterého má být šetření provedeno, označení soutěžitelesoutěžitele, v jehož obchodních prostorách má být šetření provedeno, předmět šetření a datum jeho zahájení, jakož i jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnanců Úřadu, případně dalších Úřadem pověřených osob, které mají šetření provést.
(6)
Před zahájením šetření sdělí Úřad soutěžitelisoutěžiteli, v jehož obchodních prostorách má šetření na místě proběhnout, právní důvod a účel šetření a poučí ho o jeho právech a povinnostech podle tohoto zákona, včetně možnosti uložení pokuty.
(7)
Proti šetření v obchodních prostorách soutěžitelůsoutěžitelů lze podat žalobu.
(8)
Odstavce 1 až 7 se použijí obdobně i pro šetření v prostorách orgánů veřejné správy.
§ 21g
Šetření na místě v jiných než obchodních prostorách
(1)
Je-li důvodné podezření, že se obchodní záznamy nacházejí v jiných než obchodních prostorách, včetně bytů fyzických osob, které jsou statutárními orgány soutěžitelesoutěžitele nebo jejich členy nebo jsou k soutěžitelisoutěžiteli v pracovněprávním nebo obdobném vztahu (dále jen „jiné než obchodní prostory“), může šetření s předchozím souhlasem soudu probíhat i v takových prostorách.
(2)
Ustanovení o šetření na místě v obchodních prostorách se užijí obdobně, vyjma ustanovení § 21f odst. 2 písm. e).
§ 21ga
Použití záznamu telekomunikačního provozu, údajů o telekomunikačním provozu nebo záznamu pořízeného při sledování osob a věcí
Úřad je oprávněn při výkonu dozoru ve věci uzavření utajované horizontální dohody nebo jednání ve vzájemné shodě, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže, užít jako důkaz záznam telekomunikačního provozu, údaje o telekomunikačním provozu nebo záznam pořízený při sledování osob a věcí opatřené v trestním řízenítrestním řízení
a)
pro trestný čintrestný čin podle § 248 odst. 2 trestního zákoníku a předané Úřadu orgánem činným v trestním řízení po skončení přípravného řízení, nebo
b)
pro některý z trestných činůtrestných činů podle části druhé hlavy VI dílu 3 trestního zákoníku a předané Úřadu při odevzdání nebo postoupení věci podle trestního řádu.
§ 21h
Řízení s unijním prvkem
(1)
Pokud Úřad zahájí řízení o porušení článku 101 nebo 102 Smlouvy, postupuje při vedení řízení a provádění šetření podle ustanovení hlavy VI tohoto zákona a při rozhodování podle ustanovení § 7 a § 11 odst. 2 až 5.
(2)
Pokud Úřad provádí šetření podle čl. 20 odst. 6, čl. 21 odst. 4, čl. 22 odst. 1 nebo 2 Nařízení anebo čl. 12 odst. 1 nebo čl. 13 odst. 6 Nařízení o fúzích, postupuje podle hlav VI a VII tohoto zákona.
(3)
Pokud Úřad zahájil řízení o porušení článku 101 nebo 102 Smlouvy a ve stejné věci zahájí Komise řízení za účelem přijetí rozhodnutí podle hlavy III Nařízení, Úřad řízení zastaví.
(4)
Pokud Úřad zahájil řízení o porušení článku 101 nebo 102 Smlouvy a stejnou věcí se již zabývá nebo se začal zabývat soutěžní orgán jiného členského státu, může Úřad řízení zastavit nebo až do rozhodnutí takového soutěžního orgánu přerušit.
(5)
Při ukládání pokut a opatření k nápravě v šetřeních nebo řízeních podle odstavců 1 a 2 postupuje Úřad podle § 20 odst. 4 a podle hlavy VII tohoto zákona.
(6)
Rozhodne-li Komise o provedení šetření podle čl. 21 Nařízení, podá Komise nebo Úřad u soudu návrh na zahájení řízení ve věcech ochrany hospodářské soutěže.
HLAVA VII
PŘESTUPKY
§ 22
Přestupky
(1)
Fyzická osoba se jako soutěžitelsoutěžitel dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
poruší pečeť umístěnou v průběhu šetření podle § 21f odst. 2 písm. e),
b)
uzavře dohodu v rozporu s § 3 odst. 1,
c)
v rozporu s § 11 odst. 1 zneužije své dominantní postavení,
d)
uskutečňuje spojení v rozporu s § 18 odst. 1,
e)
nesplní závazek podle § 7 odst. 2, § 11 odst. 3 nebo § 17 odst. 4 anebo nesplní opatření podle § 18 odst. 5,
f)
nesplní opatření k nápravě uložené Úřadem podle § 20 odst. 4 nebo jinou povinnost stanovenou rozhodnutím Úřadu, nebo
g)
neposkytne Úřadu nezbytnou součinnost při šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách nebo poruší povinnost strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 3.
(2)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
neposkytne Úřadu úplné, správné nebo pravdivé obchodní záznamy podle § 21e odst. 1, nebo
b)
poruší povinnost strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 4.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo g) anebo podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 300 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d), e) nebo f) pokutu do 10 000 000 Kč, není-li dále stanoveno, že za přestupek podle odstavce 1 písm. b) se pokuta neuloží.
§ 22a
Přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako soutěžitelsoutěžitel dopustí přestupku tím, že
a)
poruší pečeť umístěnou v průběhu šetření podle § 21f odst. 2 písm. e),
b)
uzavře dohodu v rozporu s § 3 odst. 1,
c)
v rozporu s § 11 odst. 1 zneužije své dominantní postavení,
d)
uskutečňuje spojení v rozporu s § 18 odst. 1,
e)
nesplní závazek podle § 7 odst. 2, § 11 odst. 3 nebo § 17 odst. 4 anebo nesplní opatření podle § 18 odst. 5,
f)
nesplní opatření k nápravě uložené úřadem podle § 20 odst. 4 nebo jinou povinnost stanovenou rozhodnutím Úřadu, nebo
g)
neposkytne Úřadu nezbytnou součinnost při šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách nebo poruší povinnost strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 3.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
neposkytne Úřadu úplné, správné nebo pravdivé obchodní záznamy podle § 21e odst. 1, nebo
b)
poruší povinnost strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 4.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo g) se uloží pokuta do 300 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelemsoutěžitelem za poslední ukončené účetní období, za přestupek podle odstavce 2 se uloží pokuta do 300 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého touto osobou za poslední ukončené účetní období a za přestupek podle odstavce 1 písm. b, c), d), e) nebo f) se uloží pokuta do 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelemsoutěžitelem za poslední ukončené účetní období, není-li dále stanoveno, že za přestupek podle odstavce 1 písm. b) se pokuta neuloží. Sazba pokuty se nestanoví z obratu soutěžitelesoutěžitele, pokud by tak nebylo dosaženo účelu uložení pokuty.
(4)
Dopustí-li se téhož přestupku více osob, které tvoří jednoho soutěžitelesoutěžitele, odpovídají za uhrazení uložené pokuty společně a nerozdílně.
(5)
Je-li pokuta podle odstavce 3 ukládána sdružení soutěžitelůsoutěžitelů, může být uložena až do výše 10 % z úhrnu čistých obratů dosažených za poslední ukončené účetní období jeho členy. Není-li pokuta zaplacena v plné výši, každý člen sdružení, který byl zastoupen v rozhodovacím orgánu sdružení, ručí za zaplacení uložené pokuty do výše 10 % ze svého čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období. Není-li přesto pokuta zaplacena v plné výši, ručí následně za zaplacení pokuty každý, kdo byl členem sdružení, do výše 10 % ze svého čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období. Za pokutu neručí člen sdružení, který nebyl jeho členem v době páchání přestupku nebo který prokáže, že rozhodnutí sdružení vedoucí k narušení hospodářské soutěže neprovedl, a před zahájením správního řízení o tomto rozhodnutí nevěděl nebo ho odmítl.
(6)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný v souvislosti se zadáváním nebo zadáním veřejné zakázky nebo v souvislosti s uzavíráním smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících může Úřad spolu s pokutou podle odstavce 3 uložit zákaz plnění veřejných zakázek a poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících. SoutěžiteliSoutěžiteli, kterému byla snížena pokuta podle § 22bb, lze uložit zákaz plnění veřejných zakázek a poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících na dobu nejdéle 1 roku. Tento zákaz nelze uložit soutěžitelisoutěžiteli, u kterého bylo upuštěno od uložení pokuty podle § 22ba odst. 1 písm. a) nebo kterému byla pokuta snížena podle § 22ba odst. 1 písm. b).
(7)
Trest zákazu plnění veřejných zakázek a poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících spočívá v tom, že se právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje uzavírat smlouvy na plnění veřejných zakázek a uzavírat smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících. Tento zákaz se neuplatní v případech použití jednacího řízení bez uveřejnění, pokud je zadání veřejné zakázky nezbytné v důsledku krajně naléhavé okolnosti, kterou zadavatel nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil, a nelze dodržet lhůty pro otevřené řízení, užší řízení nebo jednací řízení s uveřejněním. Běh doby, na kterou se zákaz plnění veřejných zakázek a poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících ukládá, začíná dnem, kdy rozhodnutí, kterým byl tento zákaz uložen, nabylo právní moci.
(8)
Úřad vede veřejný rejstřík osob se zákazem plnění veřejných zakázek a poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících, do kterého se zapisují identifikační údaje právnické nebo podnikající fyzické osoby, které byl uložen zákaz plnění veřejných zakázek a poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících, den, od kterého výkon tohoto zákazu začíná, a den, kdy končí, identifikace rozhodnutí ukládajícího zákaz plnění veřejných zakázek a poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících. Rejstřík se zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 22aa
Přestupky orgánů veřejné správy
(1)
Orgán veřejné správy se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší pečeť umístěnou v průběhu šetření podle § 21f odst. 2 písm. e),
b)
v rozporu s § 19a odst. 1 naruší hospodářskou soutěž,
c)
nesplní závazek podle § 19a odst. 4,
d)
nesplní opatření k nápravě uložené rozhodnutím Úřadu podle § 20 odst. 4 nebo jinou povinnost stanovenou rozhodnutím Úřadu,
e)
neposkytne Úřadu úplné, správné nebo pravdivé obchodní záznamy podle § 21e odst. 1,
f)
neposkytne Úřadu nezbytnou součinnost při šetření na místě nebo poruší povinnost strpět šetření na místě podle § 21f odst. 3, nebo
g)
poruší povinnost strpět šetření na místě podle § 21f odst. 4.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), e), f) nebo g) se uloží pokuta do 300 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b), c) nebo d) pokuta do 10 000 000 Kč.
§ 22b
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Při určení výměry pokuty právnické osobě nebo orgánu veřejné správy a při ukládání a určení délky zákazu plnění veřejných zakázekzákazu plnění veřejných zakázek se přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Dále se přihlédne k jednání právnické osoby nebo orgánu veřejné správy v průběhu řízení před Úřadem a jejich snaze odstranit škodlivé následky přestupku.
(2)
Na odpovědnost podnikající fyzické osoby za přestupek se použijí obdobně ustanovení § 20 a 21 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, s výjimkou § 20 odst. 1 a 2, § 20 odst. 4 písm. a) a b) a § 20 odst. 5.
(3)
Při výměře pokuty právnímu nástupci právnické osoby se přihlédne též k tomu, v jakém rozsahu přešly na právního nástupce výnosy, užitky a jiné výhody ze spáchaného přestupku, a k tomu, pokračuje-li některý z právních nástupců v činnosti, při které byl přestupek spáchán.
(4)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad.
(5)
Společné řízení, ve kterém mají být projednány přestupky více podezřelých, je zahájeno doručením oznámení o zahájení řízení prvnímu z nich.
(6)
Úřad může přestupky, které mají být podle zákona projednány ve společném řízení, projednat samostatně, jestliže při ukládání správních trestů přihlédne k správním trestům uloženým za tyto přestupky v samostatných řízeních.
(7)
Alespoň jedna oprávněná úřední osoba podílející se na řízení o přestupku vedeném Úřadem v každém stupni musí mít vysokoškolské vzdělání nejméně v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice. Ustanovení zákona upravujícího řízení o přestupcích, která se týkají požadavků na vzdělání oprávněných úředních osob, se na řízení o přestupcích, k jejichž projednání je příslušný Úřad podle tohoto zákona, nepoužijí.
(8)
Na postup Úřadu podle tohoto zákona se ustanovení § 13 odst. 2 a 3, § 16, 17, § 20 odst. 5, § 24 až 27, § 29 písm. c), § 35 písm. a) a d), § 36, 37, § 39 písm. b), § 42, 43, 45, 48, 49, § 51 písm. b), § 53, 54, § 68 písm. b) a c), § 70, 71, § 76 odst. 1 písm. i) a l), § 76 odst. 5, § 78 odst. 2 věty třetí, § 78 odst. 3, § 80 odst. 2 a 3, § 81, § 82 odst. 1, § 85 odst. 3, § 87, § 89 až 92, § 93 odst. 1 písm. g) a h), § 93 odst. 3, § 94, § 95 odst. 3, § 96 odst. 1 písm. b), § 96 odst. 2 a 3, § 98 odst. 2, § 99 odst. 2 a § 101 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich nepoužijí.
(9)
Pokračuje-li obviněný v jednání, pro které je s ním zahájeno řízení o pokračujícím, trvajícím nebo hromadném přestupku spočívajícím v narušení hospodářské soutěže, i po zahájení tohoto řízení, považuje se toto jednání až do sdělení výhrad za jeden skutek.
(10)
Osoba dotčená jednáním podezřelého se o odložení věci nevyrozumí.
§ 22ba
Shovívavost
(1)
Jestliže Úřad uzná soutěžitelesoutěžitele vinným z přestupku podle § 22 odst. 1 písm. b) nebo podle § 22a odst. 1 písm. b),
a)
upustí od uložení pokuty, pokud soutěžitelsoutěžitel
1.
jako první ze všech soutěžitelůsoutěžitelů předloží Úřadu informace a podklady o utajované dohodě nebo utajovaném jednání ve vzájemné shodě, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže (dále jen „utajovaná dohoda“), které Úřad dosud nezískal a které odůvodňují provedení cíleného šetření na místě anebo prokazují existenci takové utajované dohody,
2.
přizná účast na utajované dohodě,
3.
nečinil nátlak na ostatní soutěžitelesoutěžitele, aby se utajované dohody účastnili, a
4.
poskytne Úřadu všechny jemu dostupné podklady a informace o utajované dohodě, nebo
b)
sníží pokutu, o jejíž výši informoval účastníky řízení ve sdělení výhrad, až o 50 %, pokud soutěžitelsoutěžitel předloží Úřadu informace a podklady o utajované dohodě, které mají významnou přidanou důkazní hodnotu ve vztahu k důkazní hodnotě podkladů a informací Úřadem dosud získaných, a splní podmínky podle písmene a) bodů 2 a 4; přihlédne při tom k pořadí soutěžitelůsoutěžitelů, k době, kdy předloží Úřadu informace a podklady o utajované dohodě, a k míře, v jaké informace a podklady posilují svou povahou nebo podrobností možnost Úřadu prokázat utajovanou dohodu.
(2)
Úřad může upustit od uložení pokuty nebo snížit pokutu jen na základě žádosti o shovívavost podané soutěžitelemsoutěžitelem, který
a)
ukončil účast v utajované dohodě,
b)
aktivně napomáhá objasnění případu,
c)
neničí, nepadělá nebo nezatajuje důkazy nebo důležité informace, a to ani v době, kdy zvažoval podání žádosti o shovívavost,
d)
bez svolení Úřadu nesdělí nebo neposkytne žádné informace o podání žádosti o shovívavost nebo o jejím obsahu dříve, než Úřad vydá v této věci sdělení výhrad, ledaže tak učiní u jiných orgánů pro ochranu hospodářské soutěže, a
e)
poskytne informace o veškerých minulých či možných budoucích žádostech o shovívavost podaných v souvislosti s údajnou utajovanou dohodou u jakéhokoli soutěžního orgánu jiného členského státu nebo Komise.
(3)
Úřad může soutěžitelisoutěžiteli zachovat pořadí za účelem shromáždění informací a podkladů nezbytných pro podání žádosti o upuštění od uložení pokuty stanovením lhůty pro její podání. Informace a podklady podané ve stanovené lhůtě budou považovány za podané k okamžiku podání žádosti o zachování pořadí.
(4)
SoutěžiteliSoutěžiteli je na základě souhrnné žádosti zachováno pořadí pro podání žádosti o shovívavost. Souhrnnou žádost lze podat, pokud soutěžitelsoutěžitel podal v téže věci žádost o shovívavost nebo žádost o zachování pořadí u Komise a v žádosti popsaným jednáním jsou dotčena území více než 3 členských států. Jestliže souhrnná žádost obsahuje náležitosti podle odstavce 8 a Úřad neeviduje v téže věci žádnou jinou žádost, informuje o tom žadatele. Úřad je oprávněn vyzvat soutěžitelesoutěžitele k doplnění skutečností obsažených v souhrnné žádosti.
(5)
Hodlá-li Úřad zahájit ve věci podle odstavce 4 řízení o přestupku, vyzve soutěžitelesoutěžitele k podání žádosti o shovívavost a stanoví mu k tomu lhůtu. Tato žádost bude považována za podanou k okamžiku podání žádosti o zachování pořadí souhrnnou žádostí, pokud je podána ve lhůtě stanovené Úřadem a v téže věci jako žádost podaná u Komise.
(6)
Žádost o upuštění od uložení pokuty musí být podána nejpozději do dne, kdy bylo soutěžitelisoutěžiteli doručeno sdělení výhrad. Žádost o snížení pokuty musí být podána nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy bylo soutěžitelisoutěžiteli doručeno sdělení výhrad. Žádost o shovívavost, která byla podána později, se projedná jen v případech hodných zvláštního zřetele.
(7)
Žádost o shovívavost lze vzít zpět do 15 dnů ode dne uplynutí lhůty pro její podání. K žádosti o shovívavost, která byla vzata zpět, a k podkladům a informacím k ní přiloženým se v řízení o přestupku nepřihlíží.
(8)
Žádost o shovívavost, žádost o zachování pořadí a souhrnná žádost obsahují vedle obecných náležitostí stanovených správním řádem identifikační údaje soutěžitelůsoutěžitelů a popis skutku. Rozsah identifikačních údajů soutěžitelůsoutěžitelů a popis skutku stanoví prováděcí právní předpis.
§ 22bb
Narovnání
(1)
Po zahájení řízení o narušení hospodářské soutěže může Úřad za účelem dosažení procesních úspor zahájit narovnání, jestliže účastník řízení ve lhůtě stanovené Úřadem písemně sdělí, že vstoupí do narovnání; ke sdělení učiněnému po stanovené lhůtě Úřad nemusí přihlédnout.
(2)
V rámci narovnání může účastník řízení podat žádost o snížení pokuty narovnáním, ve které přizná narušení hospodářské soutěže, o němž byl informován ve sdělení výhrad. Žádost musí být podána nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy bylo účastníku řízení doručeno sdělení výhrad. K žádosti, která byla podána později, Úřad přihlédne jen v případech hodných zvláštního zřetele.
(3)
Ústní jednání v rámci narovnání je vedeno s každým účastníkem řízení samostatně.
(4)
Úřad může kdykoliv narovnání ukončit zcela nebo ve vztahu k jednomu či více účastníkům řízení s ohledem na povahu a závažnost narušení hospodářské soutěže nebo má-li za to, že dosažení procesních úspor nelze očekávat. Nepodá-li účastník řízení žádost podle odstavce 2, je narovnání s tímto účastníkem řízení skončeno.
(5)
Jestliže Úřad uzná účastníka řízení vinným z narušení hospodářské soutěže, sníží na základě žádosti podle odstavce 2 pokutu, o jejíž výši informoval účastníka řízení ve sdělení výhrad, o 10 až 20 %. Přihlédne přitom k míře dosažených procesních úspor, zejména ke složitosti řízení, délce jeho vedení a spolupráci účastníka řízení v rámci narovnání.
§ 22c
Pořádková pokuta
(1)
Pořádkovou pokutu lze uložit tomu, kdo ztěžuje postup Úřadu tím, že
a)
neposkytne na písemnou výzvu ve stanovené lhůtě obchodní záznamy, nebo
b)
se bez náležité omluvy nedostaví na předvolání.
(2)
Vyžaduje-li to zajištění průběhu a účelu řízení, lze pořádkovou pokutu uložit soutěžitelisoutěžiteli, který poruší povinnost strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 3.
(3)
Pořádkovou pokutu lze uložit až do výše 300 000 Kč nebo 10 % z průměrného denního čistého obratu dosaženého soutěžitelemsoutěžitelem za poslední ukončené účetní období za každý den nesplnění povinnosti. Sazba pokuty se nestanoví z obratu soutěžitelesoutěžitele, pokud by tak nebylo dosaženo účelu uložení pokuty.
(4)
Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně. Celková výše opakovaně ukládaných pokut nesmí přesáhnout 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelemsoutěžitelem za poslední ukončené účetní období.
§ 22d
Exekuce na nepeněžitá plnění ukládáním donucovacích pokut
(1)
Při provádění exekuceexekuce na nepeněžitá plnění ukládáním donucovacích pokut lze uložit donucovací pokutu do výše 300 000 Kč nebo 10 % z průměrného denního čistého obratu dosaženého soutěžitelemsoutěžitelem za poslední ukončené účetní období za každý den nesplnění povinnosti. Sazba pokuty se nestanoví z obratu soutěžitelesoutěžitele, pokud by tak nebylo dosaženo účelu uložení pokuty.
(2)
Donucovací pokutu lze uložit i opakovaně. Celková výše opakovaně ukládaných donucovacích pokut nesmí přesáhnout 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelemsoutěžitelem za poslední ukončené účetní období.
§ 23
Promlčecí doba, stavení a přerušení promlčecí doby
(1)
Promlčecí doba podle tohoto zákona činí 10 let.
(2)
Promlčecí doba za porušení pečetě umístěné podle § 21f odst. 2 písm. e), neposkytnutí úplných, správných nebo pravdivých obchodních záznamů podle § 21e odst. 1, neposkytnutí nezbytné součinnosti při šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách a za porušení povinnosti strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 3 a za porušení povinnosti strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 4 činí 3 roky. Ustanovení odstavce 4 písm. d) se nepoužije.
(3)
Do promlčecí doby se nezapočítává dále doba řízení vedeného v souvislosti s řízením ve věci přestupku před soudem ve správním soudnictví a doba řízení vedeného pro stejné jednání před Komisí nebo před soutěžním orgánem jiného členského státu.
(4)
Promlčecí doba se přerušuje
a)
oznámením o zahájení řízení o přestupku,
b)
vydáním sdělení výhrad,
c)
vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným,
d)
okamžikem předání věci Komisí nebo soutěžním orgánem jiného členského státu Úřadu.
(5)
Přerušením promlčecí doby počíná běžet promlčecí doba nová.
(6)
Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zanikne nejpozději uplynutím 14 let od jeho spáchání a odpovědnost za přestupky podle odstavce 2 zanikne nejpozději uplynutím 6 let od jejich spáchání. Tato doba se prodlužuje o dobu podle odstavce 3.
HLAVA VIII
POVINNOST MLČENLIVOSTI A ZACHOVÁNÍ OBCHODNÍHO TAJEMSTVÍ
§ 24
Osoba v pracovněprávním nebo jiném vztahu k Úřadu, na jehož základě vykonává pro Úřad činnost, při níž se dozví skutečnost tvořící předmět obchodního tajemství nebo důvěrnou informaci, je povinna o nich zachovat mlčenlivost, a to i po skončení tohoto vztahu.
HLAVA IX
MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE
Díl 1
Obecná ustanovení
§ 24a
Působnost
(1)
Úřad zajišťuje provádění mezinárodní spolupráce při uplatňování článků 101 a 102 Smlouvy podle tohoto zákona.
(2)
Na základě žádosti o mezinárodní spolupráci předané Úřadem vymáhá nedoplatky na pokutě uložené v žádajícím členském státě Celní úřad pro Jihomoravský kraj, který je správcem placení nedoplatku na pokutě.
§ 24b
Spolupráce mezi orgány a mlčenlivost
(1)
Úřad a orgány Celní správy České republiky navzájem spolupracují a vyměňují si bezodkladně informace potřebné k provádění mezinárodní spolupráce.
(2)
Poskytnutí údajů souvisejících s poskytováním mezinárodní spolupráce orgány Celní správy České republiky Úřadu nebo soutěžnímu orgánu jiného členského státu není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.
§ 24c
Žádost o mezinárodní spolupráci
(1)
Mezinárodní spolupráce se poskytuje na základě žádosti o mezinárodní spolupráci, a to formou žádosti o doručení písemnosti nebo žádosti o vymáhání nedoplatku na pokutě.
(2)
Žádost o mezinárodní spolupráci obsahuje identifikační údaje soutěžitelůsoutěžitelů a informace potřebné k zajištění doručování písemnosti nebo vymáhání nedoplatku na pokutě. Rozsah identifikačních údajů těchto soutěžitelůsoutěžitelů a informací stanoví prováděcí právní předpis.
(3)
K žádosti o mezinárodní spolupráci se přiloží písemnost, která má být doručena, nebo rozhodnutí, na základě kterého má být vymáháno.
§ 24d
Jazyk komunikace
(1)
Úřad zašle žádost o mezinárodní spolupráci v úředním jazyce dožádaného členského státu nebo v jazyce, který byl mezi Úřadem a soutěžním orgánem dožádaného členského státu dohodnut jako jazyk komunikace.
(2)
Vyplývá-li z právního řádu dožádaného členského státu požadavek na překlad písemnosti, která má být doručena, nebo rozhodnutí, na základě kterého má být vymáháno, a pokud se Úřad nedohodne se soutěžním orgánem tohoto členského státu jinak, přiloží Úřad k žádosti o mezinárodní spolupráci také překlad této písemnosti nebo tohoto rozhodnutí do úředního jazyka tohoto členského státu.
(3)
Úřad se může dohodnout se soutěžním orgánem žádajícího členského státu, že žádost o mezinárodní spolupráci, písemnost, která má být doručena, nebo rozhodnutí, na základě kterého má být vymáháno, mohou být Úřadu předány v jiném než českém jazyce.
§ 24e
Podmínky odmítnutí žádosti o mezinárodní spolupráci
(1)
Úřad může odmítnout žádost o mezinárodní spolupráci, pokud
a)
nemá náležitosti podle § 24c odst. 2 nebo 3,
b)
jde o žádost o mezinárodní spolupráci při vymáhání nedoplatku na pokutě a rozhodnutí přiložené k žádosti o mezinárodní spolupráci není konečné, nebo
c)
poskytnutí mezinárodní spolupráce by mohlo zjevně ohrozit veřejný pořádek nebo bezpečnost České republiky.
(2)
Úřad může dále odmítnout žádost o mezinárodní spolupráci, pokud
a)
jde o žádost o mezinárodní spolupráci při vymáhání nedoplatku na pokutě a
1.
soutěžitelsoutěžitel, od něhož lze nedoplatek na pokutě vymáhat, disponuje v žádajícím členském státě dostatečným majetkem, který by mohl postačovat k uhrazení tohoto nedoplatku, nebo
2.
soutěžní orgán žádajícího členského státu nevynaložil přiměřené úsilí ke zjištění údajů podle bodu 1, nebo
b)
jde o žádost o mezinárodní spolupráci při doručování písemnosti a nejedná se o rozhodnutí nebo jiné písemnosti týkající se uplatňování článků 101 nebo 102 Smlouvy.
(3)
Zjistí-li orgán veřejné moci provádějící úkon při mezinárodní spolupráci, že jsou dány důvody pro odmítnutí žádosti o mezinárodní spolupráci podle odstavce 1, oznámí tuto skutečnost Úřadu spolu s podklady, které jej k tomuto závěru vedly, a odloží provádění těchto úkonů do dne, kdy mu Úřad oznámí, že žádost o mezinárodní spolupráci podle odstavce 1 neodmítne.
(4)
V případě, že Úřad shledá, že existují důvody pro odmítnutí žádosti o mezinárodní spolupráci, může požádat soutěžní orgán žádajícího členského státu o doplňující informace.
(5)
Odmítne-li Úřad žádost o mezinárodní spolupráci, sdělí tuto skutečnost soutěžnímu orgánu žádajícího členského státu. Jde-li o odmítnutí podle odstavce 1 písm. c), doloží Úřad tomuto orgánu skutečnosti, které ho k odmítnutí žádosti o mezinárodní spolupráci vedou, a to v rozsahu, který není způsobilý ohrozit veřejný pořádek nebo bezpečnost České republiky.
§ 24f
Omezení posouzení zákonnosti
Orgánu veřejné moci nepřísluší posouzení zákonnosti
a)
žádosti o mezinárodní spolupráci zaslané soutěžním orgánem jiného členského státu,
b)
doručení písemnosti v jiném členském státě na základě žádosti o doručení písemnosti,
c)
vymáhání v dožádaném členském státě na základě žádosti o vymáhání nedoplatku na pokutě,
d)
písemnosti vydané orgánem žádajícího členského státu, která má být doručena v České republice, nebo
e)
rozhodnutí vydaného soutěžním orgánem jiného členského státu, které má být vymáháno v České republice.
§ 24g
Nedoplatek na pokutě
Nedoplatkem na pokutě se pro účely tohoto zákona rozumí nedoplatek na pokutě, pořádkové pokutě nebo donucovací pokutě uložených podle tohoto zákona nebo nedoplatek na obdobné pokutě uložené podle právního řádu jiného členského státu.
Díl 2
Mezinárodní spolupráce při doručování písemnosti
§ 24h
Doručování písemnosti do jiného členského státu
Úřad může dožádat soutěžní orgán jiného členského státu o doručení rozhodnutí nebo jiné písemnosti týkajících se uplatňování článků 101 nebo 102 Smlouvy.
§ 24i
Doručování písemnosti z jiného členského státu
Na základě žádosti o doručení písemnosti zaslané soutěžním orgánem jiného členského státu zajistí Úřad její doručení v souladu se správním řádem.
§ 24j
Náklady doručování
(1)
Na žádost soutěžního orgánu dožádaného členského státu uhradí Úřad přiměřené náklady vzniklé v souvislosti s doručováním písemnosti v tomto členském státě.
(2)
Úřad může požádat soutěžní orgán žádajícího členského státu o úhradu nákladů spojených s doručováním písemnosti.
Díl 3
Mezinárodní spolupráce při vymáhání nedoplatku na pokutě
Oddíl 1
Vymáhání nedoplatku na pokutě v jiném členském státě
§ 24k
Vymáhání nedoplatku na pokutě
Úřad může dožádat soutěžní orgán jiného členského státu o vymožení nedoplatku na pokutě, která byla uložena při uplatňování článků 101 nebo 102 Smlouvy.
§ 24l
Směnné kurzy a kurzové rozdíly
(1)
Při přepočtu částky v české měně na částku v cizí měně se použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankoubankou platný pro den právní moci rozhodnutí uvedeného v žádosti o mezinárodní spolupráci.
(2)
Pokud není nedoplatek na pokutě plně uhrazen pouze v důsledku rozdílu kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankoubankou platného pro den, kdy byla částka převedená orgánem jiného členského státu připsána na účet správce placení nedoplatku na pokutě, a kurzu platného pro den právní moci rozhodnutí uvedeného v žádosti o mezinárodní spolupráci, považuje se nedoplatek na pokutě za uhrazený a zbývající neuhrazená část nedoplatku na pokutě zaniká. Pokud vznikne v důsledku kurzového rozdílu podle věty první přeplatek, stává se příjmem státního rozpočtu.
§ 24m
Exekuční náklady
(1)
Na žádost soutěžního orgánu dožádaného členského státu uhradí Úřad exekuční náklady vzniklé při vymáhání nedoplatku na pokutě. Ustanovení daňového řádu o exekučních nákladech nejsou dotčena.
(2)
Náklady podle odstavce 1 jsou také exekučními náklady podle daňového řádu.
(3)
Je-li zajištěna vzájemnost, může Úřad uhradit exekuční náklady podle odstavce 1 v paušální výši podle právního řádu dožádaného členského státu.
Oddíl 2
Vymáhání nedoplatku na pokutě z jiného členského státu
§ 24n
Užití daňového řádu
(1)
Při správě placení nedoplatku na pokutě z jiného členského státu se postupuje podle daňového řádu v rámci dělené správy. Okamžik počátku, běh a délka lhůty pro placení nedoplatku na pokutě se řídí právním řádem žádajícího členského státu.
(2)
Na vymoženou částku nedoplatku na pokutě z jiného členského státu se pro účely tohoto zákona hledí jako na příjem veřejného rozpočtu.
§ 24o
Titul pro vymáhání nedoplatku na pokutě
Žádost o mezinárodní spolupráci je jediným titulem pro vymáhání pohledávky na pokutě v České republice na základě dožádání jiného členského státu.
§ 24p
Směnné kurzy
Výše nedoplatku na pokutě v cizí měně se pro účely tohoto zákona přepočte na českou měnu podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankoubankou platného pro den právní moci rozhodnutí uvedeného v žádosti o mezinárodní spolupráci.
§ 24q
Exekuční náklady
(1)
Nejsou-li z výtěžku exekuceexekuce uhrazeny exekuční náklady, může Úřad požádat soutěžní orgán žádajícího členského státu o uhrazení těchto exekučních nákladů.
(2)
Exekuční náklady uhrazené podle odstavce 1 se použijí na úhradu exekučních nákladů stanovených dlužníkovi podle daňového řádu.
§ 25
Převod vymožené částky
Vymoženou částku nedoplatku na pokutě, popřípadě jeho vymoženou část, sníženou o exekuční náklady, převede správce placení nedoplatku na pokutě na účet určený soutěžním orgánem žádajícího členského státu.
HLAVA X
SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 25a
Užití správního řádu
Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, postupuje se v řízení u Úřadu podle správního řádu, s výjimkou ustanovení o řešení rozporů mezi správním orgánem, který vede řízení, a správními orgány, které jsou dotčenými orgány, týkajících se řešení otázky, která je předmětem rozhodování18), ustanovení o zákazu změny napadeného rozhodnutí v neprospěch odvolatele18b), ustanovení o lhůtách pro vydání rozhodnutí18c), dále z ustanovení o zvláštnostech řízení o rozkladu, ustanovení o složení rozkladové komise a o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu18d) a dále ustanovení o účastnících řízení18e) a ustanovení o postupu při pochybnostech, zda je někdo účastníkem řízení18f); ustanovení správního řádu o účastnících řízení podle zvláštního zákona18g) se však použijí.
§ 25b
Na postup Úřadu podle tohoto zákona se právní předpisy o kontrolekontrole21) nepoužijí.
§ 26
Zmocňovací ustanovení
(1)
Úřad stanoví vyhláškou podrobnosti odůvodnění a dokladů osvědčujících skutečnosti rozhodné pro spojení podle § 15 odst. 3 písm. b) a § 16a odst. 1.
(2)
Úřad může vyhláškou podle § 4 odst. 2 povolit blokovou výjimku ze zákazu dohod podle § 3 odst. 1.
(3)
Úřad vydá vyhlášku k provedení § 22ba odst. 8 a § 24c odst. 2.
§ 27
Přechodná ustanovení
(1)
Výjimky udělené Úřadem podle dosavadní právní úpravy se považují za výjimky vydané podle tohoto zákona.
(2)
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.
§ 28
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.
2.
Zákon č. 495/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 286/1993 Sb.
§ 29
V zákoně č. 286/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb., a zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb. a zákona č. 600/1992 Sb., se čl. I, II a IV zrušují.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona č. 132/2000 Sb.
§ 30
V zákoně č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, se článek XVI zrušuje.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 31
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Čl. 17 a násl. Smlouvy o Evropské unii.
1a)
Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy.
1b)
Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků.
1c)
Například zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), § 23 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb., § 9 zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.
2)
§ 2976 občanského zákoníku.
4)
§ 580 občanského zákoníku.
5)
Čl. 42 Smlouvy.
Nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 ze dne 24. července 2006 o použití určitých pravidel hospodářské soutěže na produkci zemědělských produktů a obchod s nimi (kodifikované znění).
5a)
§ 6 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně dalších zákonů (zákon o elektronických komunikacích).
8)
§ 189 občanského zákoníku.
9)
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
11)
§ 1 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
13)
Čl. 22 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.
14)
Zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 187/1999 Sb.
14a)
Čl. 4 odst. 4 a 5 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.
14b)
Čl. 9 odst. 2 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.
14c)
Čl. 22 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.
14d)
Čl. 9 odst. 3 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.
14e)
Článek 2 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy.
17)
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
18)
§ 136 odst. 6 správního řádu.
18b)
§ 90 odst. 3 správního řádu.
18c)
§ 71 správního řádu.
18d)
§ 152 odst. 3 a 5 správního řádu.
18e)
§ 27 odst. 1 a 2 správního řádu.
18f)
§ 28 správního řádu.
18g)
§ 27 odst. 3 správního řádu.
19)
§ 55 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb.
19a)
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
21)
Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád)
22)
Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů.
23)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1 ze dne 11. prosince 2018 o posílení postavení orgánů pro hospodářskou soutěž v členských státech tak, aby mohly účinněji prosazovat pravidla, a o zajištění řádného fungování vnitřního trhu.
24)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 ze dne 14. září 2022 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví a o změně směrnic (EU) 2019/1937 a (EU) 2020/1828 (nařízení o digitálních trzích).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 ze dne 14. prosince 2022 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh.
25)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 ze dne 14. září 2022 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví a o změně směrnic (EU) 2019/1937 a (EU) 2020/1828 (nařízení o digitálních trzích).
26)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 ze dne 14. prosince 2022 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh. |
Zákon č. 144/2001 Sb. | Zákon č. 144/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 27. 4. 2001, datum účinnosti 1. 5. 2001, částka 58/2001
* ČÁST DRUHÁ - Změna trestního řádu
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2010 (41/2009 Sb.)
144
ZÁKON
ze dne 4. dubna 2001,
kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST DRUHÁ
Změna trestního řádu
Čl. II
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 77/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 73a odst. 1 větě druhé se slova „§ 241 odst. 2, 3“ nahrazují slovy „§ 241 odst. 2 až 4“.
2.
V § 163a odst. 1 se slova „§ 241 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 241 odst. 1, 2“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 145/2001 Sb. | Zákon č. 145/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze
Vyhlášeno 27. 4. 2001, datum účinnosti 27. 4. 2001, částka 58/2001
* Čl. I - Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 27. 4. 2001
145
ZÁKON
ze dne 4. dubna 2001,
kterým se mění zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, se mění takto:
1.
V § 2 odst. 1 větě druhé se za slova „zvláštním zákonem“ doplňují slova „a Statutem hlavního města Prahy (dále jen „Statut“)“.
2.
V § 2 odst. 2 se za slovo „Praha“ doplňují slova „a městské části“ a slovo „pečuje“ se nahrazuje slovem „pečují“.
3.
V § 3 odst. 2 se slova „hlavního města Prahy (dále jen „Statut“)“ zrušují.
4.
V § 4 se odstavce 2 a 5 zrušují a odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
5.
V § 5 odst. 3 se slova „, a to neprodleně, pokud je mají k dispozici, a“ zrušují.
6.
Za § 5 se vkládá nový § 5a, který zní:
㤠5a
(1)
Hlavní město Praha a městské části jsou povinny vydávat potvrzení a vyhotovovat zprávy pro potřeby právnických a fyzických osob, jen stanoví-li tak právní předpis.
(2)
Potvrzení pro uplatnění práva v cizině jsou hlavní město Praha a městské části povinny vydat jen v případě, že jim jsou požadované údaje známy.“.
7.
V § 13 odst. 3 větě druhé se za slova „povinen strpět“ vkládá slovo „bezúplatné“.
8.
V § 15 odst. 3 se za slova „hlavního města Prahy jen s“ vkládá slovo „předchozím“ a za slova „městské části jen s“ vkládá slovo „předchozím“.
9.
V § 16 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo úkoly, které jsou zvláštními zákony svěřeny správním úřadům jako výkon státní správy“.
10.
V § 17 odst. 1 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní:
„i)
podmínky vedení spisové služby orgánů městské části a zajišťování předarchivní a archivní péče o dokumenty a archiválie původců činných na území hlavního města Prahy a jejich předchůdců,“.
Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno j).
11.
V § 18 odst. 1 písm. g) se na konci doplňují slova „jejichž předmět plnění se vztahuje k území městské části,“.
12.
V § 18 odst. 1 se tečka na konci písmene h) nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které včetně poznámky pod čarou č. 6a) zní:
„i)
oprávnění vystupovat jako účastník územního řízení v těch řízeních, v nichž se vydává územní rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu6a) v území městské části.
6a)
§ 32 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
13.
V § 19 odst. 1 se na konci doplňují slova „nebo se souhlasem městské části“.
14.
V § 19 odst. 4 se na konci doplňuje věta „Městské části může být svěřen též majetek hlavního města Prahy, který se nachází mimo území hlavního města Prahy.“.
15.
V § 20 odst. 2 se na konci doplňují slova „, pokud tento zákon nestanoví jinak“.
16.
V § 20 se dosavadní odstavec 4 označuje jako odstavec 2.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
17.
V § 20 odst. 3 se za slovo „obcemi“ vkládají slova „a na spolupráci městských částí s jinými městskými částmi nebo s územními samosprávnými celky“.
18.
V § 20 odst. 4 se na konci doplňuje věta „Totéž platí pro sdružování městských částí podle odstavce 2.“.
19.
V § 24 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.
20.
V § 24 odst. 2 písm. c) se slova „inženýrských sítí“ nahrazují slovy „sítí technického vybavení“.
21.
Za § 26 se vkládá nový § 26a, který zní:
㤠26a
Svazek je oprávněn založit právnickou osobu.“.
22.
V § 27 odst. 4 se na konci doplňují slova „a která byla vyhlášena“.
23.
V § 27 odst. 5 se za slova „podle odstavce“ vkládají slova „1 a“.
24.
Za § 28 se vkládá nový § 28a, který zní:
㤠28a
Předmětem spolupráce hlavního města Prahy a městských částí hlavního města Prahy s ostatními subjekty mohou být jen činnosti, které patří do jejich samostatné působnosti.“.
25.
V § 29 odst. 1 se slova „podnikající fyzická osoba“ nahrazují slovem „podnikatel9a)“.
Poznámka pod čarou č. 9a) zní:
„9a)
§ 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník“.
26.
V § 29 odst. 3 se slovo „uloží“ nahrazuje slovy „může uložit“.
27.
V § 29 odst. 4 se slovo „uloží“ nahrazuje slovy „může uložit“.
28.
V § 29 odst. 6 větě první se slovo „nezbavuje“ zrušuje a za slova „odstavců 1 až 4“ se vkládá slovo „nezbavuje“.
29.
V § 32 odst. 2 větě první se slova „pouze všem“ zrušují.
30.
V § 32 odst. 4 se slova „hlavní město Praha“ nahrazují slovy „Magistrát hlavního města Prahy“ a slovo „zvláštní“ se zrušuje.
31.
V § 36 odst. 1 se slovo „projednáním“ nahrazuje slovem „schválením“.
32.
V § 36 se odstavec 3 zrušuje a odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
33.
V § 36 odstavec 3 zní:
„(3)
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů anebo pronájem nebo výpůjčku jiného majetku hlavního města Prahy na dobu kratší než 30 dnů nebo jde-li o pronájem nebo výpůjčku právnické osobě, jejímž zřizovatelem je hlavní město Praha nebo městská část.“.
34.
V § 37 odst. 2 větě první se slova „nebo jím pověřený místně příslušný finanční úřad“ zrušují.
35.
V § 38 odst. 1 větě druhé se za slovo „nebo“ vkládají slova „za podmínek stanovených Statutem,“.
36.
V § 38 odst. 3 se za slovo „řádnému“ vkládají slova „provedení kontrol a“.
37.
V § 40 větě první se slova „nebo jím pověřený místně příslušný finanční úřad“ zrušují.
38.
V § 42 odst. 1 se na konci doplňují věty „Přezkoumání hospodaření hlavního města Prahy v takovém případě provede Ministerstvo financí. Přezkoumání hospodaření městské části v takovém případě provede Magistrát hlavního města Prahy.“.
39.
V § 42 se odstavec 3 zrušuje.
40.
V § 45 odst. 4 větě první se slovo „obecný“ zrušuje.
41.
V § 45 odst. 4 větě druhé se slova „Důvody, v čem spočívá naléhavý obecný zájem, a“ zrušují a slovo „uvedeny“ se nahrazuje slovem „uvedena“ a za větu druhou se vkládá nová věta třetí, která zní: „Důvody, v čem spočívá naléhavý zájem, musí být současně s právním předpisem hlavního města Prahy zveřejněny na úřední desce.“.
42.
§ 47 se zrušuje.
43.
V § 50 odst. 2 věta druhá se slovo „se“ zrušuje a slovo „ujímá“ se nahrazuje slovem „nabývá“.
44.
V § 50 odst. 4 se za větu první vkládá věta, která zní: „Předsedající ustavujícího zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy (§ 61 odst. 2) skládá slib jako poslední do rukou druhého nejstaršího člena zastupitelstva hlavního města Prahy.“.
45.
V § 51 odst. 5 se poslední věta zrušuje.
46.
V § 53 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Uvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy se měsíční odměna zvyšuje o částku, která náleží uvolněným členům zastupitelstev obcí, ve kterých působí pověřený obecní úřad. Její výše je stanovena prováděcím právním předpisem.“.
47.
V § 56 odstavec 3 zní:
„(3)
V případě souběhu výkonu několika funkcí člena zastupitelstva hlavního města Prahy přísluší uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy měsíční odměna podle funkce, za kterou lze poskytnout nejvyšší měsíční odměnu. V případě souběhu výkonu několika funkcí člena zastupitelstva hlavního města Prahy lze poskytnout neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy měsíční odměnu podle funkce, za kterou se poskytuje nejvyšší měsíční odměna.“.
48.
V § 58 se za slovo „občanům“ vkládají slova „hlavního města Prahy, kteří nejsou členy zastupitelstva hlavního města Prahy,“.
49.
V § 59 se nadpis zrušuje.
50.
V § 59 odst. 2 se písmeno j) zrušuje.
Dosavadní písmena k) až w) se označují jako písmena j) až v).
51.
V § 59 odst. 2 písmeno j) zní:
„j)
rozhodovat o účasti v mezinárodním sdružení s územními samosprávnými celky jiných států a o spolupráci s jinými kraji a obcemi, zakládat, zřizovat, kontrolovat a rušit právnické osoby a organizační složky jako zařízení bez právní subjektivity a schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy, zakládací listiny, stanovy a zřizovací listiny a rozhodovat o účasti hlavního města Prahy v již založených nebo zřízených právnických osobách,“.
52.
V § 59 odst. 2 písm. q) se za slovo „policii“ doplňují slova „jako organizační složku hlavního města Prahy“.
53.
V § 59 odst. 2 písm. s) se slovo „zastupitelstva“ zrušuje.
54.
V § 59 odst. 2 písm. u) se slovo „své“ zrušuje a za slovo „zástupce“ se vkládají slova „hlavního města Prahy“.
55.
V § 59 odst. 2 písm. v) se slova „do samostatné působnosti zastupitelstva“ nahrazují slovem „zastupitelstvu“.
56.
V § 59 odst. 3 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až p) se označují jako písmena b) až o).
57.
V § 59 odst. 3 písmeno f) zní:
„f)
o poskytování dotací a půjček městským částem z rozpočtu hlavního města Prahy, s výjimkou dotací poskytovaných ze státního rozpočtu nebo rozpočtu státního fondu,“.
58.
V § 59 odst. 3 písm. j) se slova „, včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů“ zrušují.
59.
V § 59 odst. 3 písmeno l) zní:
„l)
o bezúplatných převodech movitých věcí včetně peněz tuzemským právnickým a fyzickým osobám na vědu, výchovu a vzdělávání, na charitativní, sociální, zdravotnické a ekologické účely a na podporu rozvoje kultury, tělesné výchovy a sportu v celkové částce vyšší než 2 000 000 Kč ročně jednomu a témuž subjektu, s výjimkou poskytování jednorázových sociálních výpomocí občanům a s výjimkou darování ztracených a opuštěných zvířat fyzickým a právnickým osobám,“.
60.
V § 59 odst. 3 se tečka na konci písmene o) nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno p), které zní:
„p)
o poskytování věcných a peněžitých darů v hodnotě nad 2 000 000 Kč v jednotlivých případech.“.
61.
V § 60 odst. 2 se za slovo „žádosti“ vkládá slovo „alespoň“.
62.
§ 63 se zrušuje.
63.
V § 67 odst. 1 se na konci doplňuje věta „Tuto skutečnost Magistrát hlavního města Prahy bezodkladně oznámí ministerstvu.“.
64.
V § 67 odstavec 3 zní:
„(3)
Nesejde-li se zastupitelstvo hlavního města Prahy po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet, rozpustí je ministerstvo. Proti tomuto rozhodnutí může hlavní město Praha podat žalobu k vrchnímu soudu. Do doby, než bude zvoleno nové zastupitelstvo hlavního města Prahy, zabezpečuje úkoly v samostatné působnosti hlavního města Prahy rada hlavního města Prahy; není-li schopna tyto úkoly plnit nebo není-li zvolena, zabezpečuje je primátor hlavního města Prahy. V tomto případě radě hlavního města Prahy, a není-li zřízena, ani primátorovi nepřísluší rozhodovat ve věcech vyhrazených zastupitelstvu hlavního města Prahy podle § 59 odst. 2 a 3, s výjimkou schválení rozpočtu hlavního města Prahy.“.
65.
V § 68 odst. 2 písm. b) se slovo „zákonem“ nahrazuje slovy „zastupitelstvem hlavního města Prahy“.
66.
V § 68 odst. 2 se písmeno k) zrušuje.
Dosavadní písmena l) až x) se označují jako písmena k) až w).
67.
V § 68 odst. 2 se slova „a dále rozhodovat“ zrušují.
68.
V § 68 odst. 2 písm. l) se před slovo „o“ vkládá slovo „rozhodovat“.
69.
V § 68 odst. 2 se písmeno m) zrušuje.
Dosavadní písmena n) až w) se označují jako písmena m) až v).
70.
V § 68 odst. 2 písm. m) se před slovo „o“ vkládá slovo „rozhodovat“.
71.
V § 68 odst. 2 písm. n) se před slovo „o“ vkládá slovo „rozhodovat“.
72.
V § 68 odst. 2 písm. o) se před slovo „o“ vkládá slovo „rozhodovat“.
73.
V § 68 odst. 2 písm. p) se před slovo „o“ vkládá slovo „rozhodovat“ a slova „nižší než 5 000 000 Kč“ se nahrazují slovy „nepřevyšující 10 000 000 Kč“.
74.
V § 68 odst. 2 písmeno q) zní:
„q)
rozhodovat o peněžitých i nepeněžitých vkladech do obchodních společností, nadací, obecně prospěšných společností a svazků obcí v hodnotě nepřevyšující 5 000 000 Kč,“.
75.
V § 68 odst. 2 písm. r) se před slovo „o“ vkládá slovo „rozhodovat“ a slova „nižší než“ se nahrazují slovem „nepřevyšující“.
76.
V § 68 odst. 2 písm. s) se před slovo „o“ vkládá slovo „rozhodovat“ a slova „nižší než“ se nahrazují slovem „nepřevyšující“.
77.
V § 68 odst. 2 písm. t) se před slovo „o“ vkládá slovo „rozhodovat“ a slova „kratší než“ se nahrazují slovem „nepřevyšující“.
78.
V § 68 odst. 2 písm. u) se před slovo „o“ vkládá slovo „rozhodovat“.
79.
V § 68 odst. 2 písm. v) se před slovo „o“ vkládá slovo „rozhodovat“.
80.
V § 71 se odstavec 2 zrušuje a současně se zrušuje označení odstavce 1.
81.
V § 72 odst. 2 větě druhé se před slovo „úkony“ vkládá slovo „právní“.
82.
V § 72 odst. 3 písm. g) se slova „přednosty okresního úřadu“ nahrazují slovy „hejtmana kraje“.
83.
V § 72 odst. 3 se písmeno h) zrušuje.
Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno h).
84.
V § 72 odst. 3 písm. h) se za slova „samostatné působnosti“ vkládají slova „hlavního města Prahy“.
85.
V § 72 odst. 4 se slova „a zapisovatelem“ zrušují.
86.
V § 73 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „které je povinno usnesení rady hlavního města Prahy projednat a v případě potřeby zjednat nápravu.“.
87.
V § 74 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Náměstkům primátora hlavního města Prahy a dalším členům rady hlavního města Prahy může zastupitelstvo hlavního města Prahy svěřit zabezpečování úkolů v samostatné působnosti hlavního města Prahy.“.
88.
V § 77 odst. 2 se slova „na návrh rady hlavního města Prahy“ zrušují, za slovo „občanů“ se vkládají slova „hlavního města Prahy“ a za slovo „zaměstnanců“ se vkládají slova „hlavního města Prahy zařazených do“.
89.
V § 78 odst. 6 písm. d) se na konci doplňují slova „které hlavní město Praha zřizuje,“.
90.
V § 79 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
91.
V § 79 odst. 3 se část věty za středníkem zrušuje a středník se nahrazuje tečkou.
92.
V § 81 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
93.
V § 81 odst. 3 písm. d) se slova „výstavbu a provoz“ nahrazují slovy „koordinaci výstavby a provozu“ a slova „správních úřadů“ se nahrazují slovy „veřejné správy“.
94.
V § 81 odst. 6 se slovo „radě“ nahrazuje slovem „starostovi“.
95.
V § 82 odst. 2 se na konci věty první tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „nestanoví-li zvláštní zákon jinak.“.
96.
V § 83 se na konci doplňuje věta „Úřední deska se zpravidla umisťuje na budově, v níž má své sídlo Magistrát.“.
97.
V § 84 odst. 2 se na konci doplňuje věta „Ukončení pracovního poměru a jeho opětovné uzavření nemá za následek nový běh lhůty.“.
98.
V § 85 odst. 2 se za slova „se vykoná“ vkládají slova „nejdříve po uplynutí 30 dnů,“ a za slovo „nejpozději“ se vkládá slovo „však“.
99.
V § 86 odst. 2 se za slova „se nevztahují“ vkládají slova „na ředitele Magistrátu a“.
100.
V § 87 odst. 2 větě první se za slova „zastupitelstva městské části a“ vkládají slova „na práva a povinnosti“, za slova „zastupitelstva hlavního města Prahy a“ vkládají slova „na práva a povinnosti“ a druhé slovo „jeho“ se nahrazuje slovy „členů zastupitelstva hlavního města Prahy“.
101.
V § 87 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Uvolněnému členu zastupitelstva městské části, na kterou byla zákonem nebo Statutem přenesena alespoň část působnosti pověřeného obecního úřadu, náleží zvýšení měsíční odměny o částku stanovenou prováděcím právním předpisem.“.
102.
Nad § 89 se nadpis zrušuje.
103.
V § 89 odst. 1 větě první se první slovo „zákonem,“ nahrazuje slovem „nebo“ a slova „nebo Statutem“ se zrušují.
104.
V § 89 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
stanovit počet uvolněných členů zastupitelstva městské části,“.
105.
V § 89 odst. 1 písm. c) se za slovo „odměn“ vkládá slovo „neuvolněným“.
106.
V § 89 odst. 1 písm. k) zní:
„k)
zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační složky jako zařízení bez právní subjektivity a schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy, zakládací listiny, stanovy a zřizovací listiny a rozhodovat o účasti městské části v již založených nebo zřízených právnických osobách,“.
107.
V § 89 odst. 1 se písmeno m) zrušuje.
Dosavadní písmena n) až q) se označují jako písmena m) až p).
108.
V § 89 odst. 1 se písmeno o) zrušuje.
Dosavadní písmeno p) se označuje jako písmeno o).
109.
V § 89 odst. 2 písm. d) se slova „včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů,“ zrušují.
110.
V § 89 odst. 2 písmeno e) zní:
„e)
o bezúplatných převodech movitých věcí včetně peněz tuzemským právnickým a fyzickým osobám na vědu, výchovu a vzdělávání, na charitativní, sociální, zdravotnické a ekologické účely a na podporu rozvoje kultury, tělesné výchovy a sportu v celkové částce vyšší než 50 000 Kč ročně jednomu a témuž subjektu, s výjimkou poskytování jednorázových sociálních výpomocí občanům a s výjimkou darování ztracených a opuštěných zvířat fyzickým a právnickým osobám,“.
111.
V § 89 odst. 2 písmeno k) zní:
„k)
o věcných a peněžitých darech právnickým a fyzickým osobám v hodnotě vyšší než 50 000 Kč. “.
112.
V § 89 odst. 2 se písmena l) až q) zrušují.
113.
§ 91 se zrušuje.
114.
V § 92 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
Jestliže nebude ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva městské části svoláno ve stanovené lhůtě (§ 61 odst. 1), svolá je Magistrát do 15 dnů ode dne marného uplynutí této lhůty.“.
Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3.
115.
V § 92 odst. 3 se slova „opravný prostředek k soudu“ nahrazují slovy „žalobu k Městskému soudu v Praze“.
116.
V § 93 odst. 2 věta poslední zní: „Správce městské části zabezpečuje úkoly v oblasti samostatné působnosti městské části podle § 89 odst. 1 písm. i) a § 94 odst. 2.“.
117.
V § 94 odst. 1 větě první se za slova „rady městské části“ vkládají slova „a na práva a povinnosti jejích členů“ a za slova „na postavení a jednání“ se vkládají slova „a na práva a povinnosti členů“.
118.
V § 94 odst. 2 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až i) se označují jako písmena b) až h).
119.
V § 94 odst. 2 písm. c) se slovo „odměny“ nahrazuje slovem „plat“.
120.
V § 94 odst. 2 písmeno h) zní:
„h)
provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem městské části.“.
121.
V § 94 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Rada městské části rozhoduje v záležitostech patřících do samostatné působnosti městské části, pokud nejsou zákonem vyhrazeny zastupitelstvu městské části nebo pokud si je zastupitelstvo městské části nevyhradí.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
122.
V § 95 odst. 2 se slova „písm. b), c), e) a f)“ nahrazují slovy „písm. b), d) a e)“.
123.
V § 97 odst. 1 větě první se za slova „starosty městské části“ vkládají slova „a na jeho práva a povinnosti“ a za slova „na postavení a jednání“ se vkládají slova „a na práva a povinnosti“.
124.
V § 97 odst. 2 se slovo „odměnu“ nahrazuje slovem „plat“, za druhá slova „tajemníka úřadu“ se vkládají slova „městské části“ a slova „návrhu starosty městské části nebo“ se zrušují.
125.
V § 97 se odstavec 3 zrušuje.
126.
V § 100 odst. 1 větě první se za slova „orgánů městské části“ vkládají slova „a na jejich práva a povinnosti“ a za slova „na postavení a jednání“ se vkládají slova „a práva a povinnosti“.
127.
V § 101 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
128.
V § 101 odst. 3 se část věty za středníkem zrušuje a středník se nahrazuje tečkou.
129.
V § 102 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „které je povinno usnesení rady městské části projednat a v případě potřeby zjednat nápravu.“.
130.
V § 103 větě první se za první slova „úřadu městské části“ vkládají slova „na práva a povinnosti“, slovo „jeho“ se zrušuje, slova „na zaměstance“ se nahrazují slovem „zaměstananců“, slovo „zařazené“ se nahrazuje slovem „zařazených“ a za slova „a jednání Magistrátu,“ se vkládají slova „na práva a povinnosti“.
131.
V § 104 odstavec 1 zní:
„(1)
Úřad městské části tvoří starosta, místostarosta (místostarostové), tajemník úřadu městské části, je-li tato funkce zřízena, a zaměstnanci městské části zařazení do úřadu městské části. Není-li funkce tajemníka úřadu městské části zřízena, vykonává tuto funkci starosta městské části. V úřadech městských částí, kterým je svěřen výkon přenesené působnosti v rozsahu pověřeného obecního úřadu nebo okresního úřadu, se zřizuje funkce tajemníka úřadu městské části vždy. V čele úřadu městské části je starosta.“.
132.
V § 104 odst. 2 věta druhá se slova „a radě městské části“ zrušují.
133.
V § 105 odst. 2 se na konci věty první tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „nestanoví-li zvláštní zákon jinak.“.
134.
Za § 107 se vkládá nový § 107a, který zní:
㤠107a
Při výkonu dozoru jsou ministerstvo a ostatní věcně příslušné ústřední správní úřady oprávněny
a)
požadovat od příslušného orgánu hlavního města Prahy poskytnutí informací potřebných pro výkon dozoru ve stanovených lhůtách,
b)
požadovat na hlavním městě Praze změnu nebo zrušení nezákonného opatření jeho orgánů ve stanovené lhůtě,
c)
požadovat na hlavním městě Praze splnění úkolu stanoveného mu zákonem; nesplní-li hlavní město Praha úkol stanovený mu zákonem a po upozornění věcně příslušným orgánem nezjedná nápravu, zabezpečí náhradní výkon příslušný ústřední správní úřad na náklady hlavního města Prahy, jestliže nesplněný úkol může provést někdo jiný; v odůvodněných případech může od vymáhání nákladů upustit,
d)
vymáhat splnění úkolů stanovených hlavnímu městu Praze zákonem postupným ukládáním pokut ve správním řízení, není-li podle povahy věci možné nebo účelné zabezpečit splnění úkolu podle písmene c); úhrn uložených pokut nesmí převýšit předpokládané náklady na zabezpečení úkolu způsobem uvedeným v písmenu c); v odůvodněných případech může ministerstvo od vymáhání splnění úkolů upustit.“.
135.
V § 108 odst. 2 se za slovo „úřadem“ vkládají slova „ve lhůtě 3 měsíců od účinnosti rozhodnutí o pozastavení výkonu právního předpisu hlavního města Prahy“.
136.
V § 108 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Jestliže Ústavní soud návrh ministra vnitra na zrušení právního předpisu hlavního města Prahy odmítne nebo zamítne, rozhodnutí ministerstva o pozastavení výkonu právního předpisu hlavního města Prahy pozbývá účinnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní moci.“.
137.
V § 110 odst. 1 se slova „usnesení nebo rozhodnutí“ nahrazují slovy „usnesení, rozhodnutí nebo opatření“.
138.
V § 110 odst. 2 se slova „usnesení nebo rozhodnutí“ nahrazují slovy „usnesení, rozhodnutí nebo opatření“.
139.
V § 110 odst. 3 se slova „usnesení nebo rozhodnutí“ nahrazují slovy „usnesení, rozhodnutí nebo opatření“.
140.
V § 112 odst. 1 se slova „usnesení nebo rozhodnutí“ nahrazují slovy „usnesení, rozhodnutí nebo opatření“.
141.
V § 112 odst. 2 se slova „usnesení nebo rozhodnutí“ nahrazují slovy „usnesení, rozhodnutí nebo opatření“ a slova „předloží Magistrát věc k rozhodnutí radě hlavního města Prahy“ se nahrazují slovy „Magistrát takové usnesení, rozhodnutí nebo opatření zruší“.
142.
V § 112 odst. 3 se slova „usnesení nebo rozhodnutí“ nahrazují slovy „usnesení, rozhodnutí nebo opatření“.
143.
Za § 112 se vkládá nový § 112a, který zní:
㤠112a
Při vydávání rozhodnutí podle § 108, 110 a 112 se nepostupuje podle správního řádu.“.
144.
V § 114 odst. 3 písm. a) se za slovo „řediteli“ vkládá slovo „Magistrátu“.
145.
V § 116 odstavec 1 zní:
„(1)
Kontrolující seznámí s obsahem protokolu o kontrole ředitele Magistrátu nebo jím pověřeného zástupce a osoby odpovědné za nedostatky. Řediteli Magistrátu nebo jím pověřenému zástupci předá kontrolující stejnopis protokolu o kontrole. Stejnopis části záznamu, ve kterém je vymezena osobní odpovědnost, předá kontrolující odpovědným osobám a jejich nadřízenému. Pokud ředitel Magistrátu nebo jím pověřený zástupce nebo odpovědná osoba odmítne podepsat protokol o kontrole, vyznačí to kontrolující v tomto protokolu.“.
146.
V § 116 odst. 2 se za slovo „ředitel“ doplňuje slovo „Magistrátu“.
147.
V § 118 odst. 1 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
organizuje porady s ředitelem Magistrátu.“.
148.
V § 119 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Orgány hlavního města Prahy a orgány městských částí samy vykonávají správní rozhodnutí jimi vydaná v prvním stupni, pokud není podán návrh na soudní výkon rozhodnutí.“.
149.
Za § 119 se vkládá nový § 119a, který zní:
㤠119a
(1)
Skutečnosti nasvědčující vyloučení zaměstnance hlavního města Prahy zařazeného do Magistrátu z projednávání a rozhodování věci ve správním řízení se oznamují řediteli příslušného odboru Magistrátu. Skutečnosti nasvědčující vyloučení ředitele odboru Magistrátu se oznamují řediteli Magistrátu. Člen zvláštního orgánu tyto skutečnosti oznamuje primátorovi. O podjatosti rozhoduje orgán, popřípadě zaměstnanec, jemuž se skutečnosti nasvědčující vyloučení oznamují, který v případě, že zaměstnanec nebo člen orgánu bude vyloučen pro podjatost, učiní potřebná opatření k zajištění dalšího řízení.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se obdobně použije na zaměstnance městských částí zařazené do úřadů městských částí a na členy zvláštních orgánů městských částí. V městských částech, kde není zřízen odbor úřadu městské části nebo v nichž není zřízena funkce tajemníka, se skutečnosti nasvědčující vyloučení oznamují starostovi.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 146/2001 Sb. | Zákon č. 146/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 27. 4. 2001, datum účinnosti 27. 4. 2001, částka 58/2001
* Čl. I - Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., zákona č. 361/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 27. 4. 2001
146
ZÁKON
ze dne 4. dubna 2001,
kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., zákona č. 361/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 14 odst. 7 větě třetí se slova „Ministerstva kultury“ nahrazují slovy „orgánu kraje v přenesené působnosti“.
2.
V § 28a písm. a) se slova „koncepci rozvoje“ nahrazují slovy „koncepci podpory“.
3.
V § 35 odst. 1 úvodní větě se slova „právnické nebo fyzické osobě, která“ nahrazují slovy „právnické osobě, nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, jestliže při výkonu svého podnikání“.
4.
V § 35 odst. 2 úvodní větě se slova „právnické nebo fyzické osobě, která“ nahrazují slovy „právnické osobě, nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, jestliže při výkonu svého podnikání“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 147/2001 Sb. | Zákon č. 147/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., a zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 27. 4. 2001, datum účinnosti 1. 7. 2001, částka 58/2001
* Čl. I - Změna zákona o vysokých školách
* Čl. II - Změna zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů
* Čl. III - Přechodná ustanovení
* Čl. IV - Účinnost
Aktuální znění od 1. 7. 2001
147
ZÁKON
ze dne 4. dubna 2001,
kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., a zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Změna zákona o vysokých školách
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odstavec 4 zní:
„(4)
Vysoká škola univerzitní může uskutečňovat všechny typy studijních programů a v souvislosti s tím vědeckou a výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost.“.
2.
V § 2 odst. 5 první věta zní: „Vysoká škola neuniverzitní uskutečňuje bakalářské studijní programy a může též uskutečňovat magisterské studijní programy a v souvislosti s tím výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost.“.
3.
V § 20 odst. 3 se slova „ani k peněžitému nebo nepeněžitému vkladu do obchodní společnosti nebo družstva“ zrušují a na konci odstavce se doplňují věty, které zní: „Veřejná vysoká škola není oprávněna se stát společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti. Dále veřejná vysoká škola není oprávněna vkládat do obchodní společnosti nebo družstva nemovité věci nabyté do vlastnictví veřejných vysokých škol z vlastnictví státu a poskytnutou dotaci podle § 18 odst. 3. Podmínkou peněžitých a nepeněžitých vkladů do právnických osob je stanovení pravidel vnitřním předpisem veřejné vysoké školy.“.
4.
V § 45 odstavec 1 zní:
„(1)
Bakalářský studijní program je zaměřen na přípravu k výkonu povolání a ke studiu v magisterském studijním programu. V bakalářském studijním programu se bezprostředně využívají soudobé poznatky a metody; obsahuje též v potřebném rozsahu teoretické poznatky.“.
5.
V § 46 odstavec 2 zní:
„(2)
Magisterský studijní program navazuje na bakalářský studijní program; standardní doba tohoto studia je nejméně jeden a nejvýše tři roky. V případech, kdy to vyžaduje charakter studijního programu, může být udělena akreditace magisterskému studijnímu programu, který nenavazuje na bakalářský studijní program; v tomto případě je standardní doba studia nejméně čtyři a nejvýše šest roků.“.
6.
V § 48 odstavec 1 zní:
„(1)
Podmínkou přijetí ke studiu v bakalářském a magisterském studijním programu je dosažení úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání. Ke studiu v oblasti umění mohou být přijati též uchazeči s vyšším odborným vzděláním poskytovaným v konzervatořích. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, je rovněž řádné ukončení studia v bakalářském studijním programu.“.
7.
V § 49 odstavec 1 zní:
„(1)
Vysoká škola nebo fakulta může stanovit další podmínky přijetí ke studiu týkající se určitých znalostí, schopností nebo nadání nebo prospěchu ze střední školy, popřípadě vyšší odborné školy nebo vysoké školy; v případě přijímání ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, též podmínky týkající se příbuznosti studijních oborů nebo počtů kreditů získaných během studia ve vybraných typech předmětů. Kredity se přitom rozumí kvantitativní vyjádření studijní zátěže určité části studia. Kromě toho může stanovit nejvyšší možný počet přijímaných uchazečů, kteří splnili stanovené podmínky; splní-li tyto podmínky větší počet uchazečů, rozhoduje pořadí nejlepších.“.
8.
V § 50 odst. 8 se na konci doplňuje věta, která zní: „Ministerstvo stanoví vyhláškou postup a podmínky při zveřejnění průběhu přijímacího řízení, a to včetně požadavků na základní statistické charakteristiky.“.
9.
V § 58 odstavec 3 zní:
„(3)
Studuje-li student déle, než je standardní doba studia zvětšená o jeden rok v bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium, který činí za každý další započatý měsíc studia nejméně jednu čtvrtinu základu; do doby studia se započte též doba předchozího studia v bakalářských a magisterských studijních programech, které nebylo řádně ukončeno podle § 45 odst. 3 nebo § 46 odst. 3.“.
10.
§ 60 zní:
㤠60
Celoživotní vzdělávání
(1)
V rámci své vzdělávací činnosti může vysoká škola poskytovat bezplatně nebo za úplatu programy celoživotního vzdělávání orientované na výkon povolání nebo zájmově. Bližší podmínky celoživotního vzdělávání stanoví vnitřní předpis. Účastníci celoživotního vzdělávání s ním musí být seznámeni předem.
(2)
O absolvování studia v rámci celoživotního vzdělávání vydá vysoká škola jeho účastníkům osvědčení. Úspěšným absolventům celoživotního vzdělávání v rámci akreditovaných studijních programů, pokud se stanou studenty podle tohoto zákona (§ 48 až 50), může vysoká škola uznat kredity, které získali v programu celoživotního vzdělávání až do výše 60 % kreditů potřebných k řádnému ukončení studia.
(3)
Účastníci celoživotního vzdělávání nejsou studenty podle tohoto zákona.“.
11.
V § 72 odst. 5 větě třetí se slova „z jiné vysoké školy než z té“ nahrazují slovy „odborníci z jiného pracoviště než z vysoké školy“.
12.
V § 74 odst. 3 větě druhé se slova „z jiné vysoké školy než z té“ nahrazují slovy „odborníci z jiného pracoviště než z vysoké školy“.
13.
V § 87 na konci písmena q) se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno r), které zní:
„r)
uděluje věcné a finanční ocenění vynikajícím studentům, absolventům studia ve studijním programu a dalším osobám za mimořádné výsledky ve studiu a ve vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti.“.
14.
V § 95 odstavec 2 zní:
„(2)
Vojenské vysoké školy se při přijímání vojáků v činné službě ke studiu řídí požadavky Ministerstva obrany. Průběh služby a hmotné zabezpečení studentů-vojáků v činné službě se řídí zvláštními právními předpisy.24) Počet studentů, kteří nejsou vojáky v činné službě, činí zpravidla jednu třetinu kapacity vojenských vysokých škol a je každoročně upřesňován v návaznosti na výši požadavku Ministerstva obrany na přípravu studentů-vojáků v činné službě.“.
Čl. II
Změna zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů
V zákoně č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění zákona č. 254/1995 Sb. a zákona č. 422/2000 Sb., se v § 1 odst. 3 za slova „Na vysokých školách“ vkládají slova „a na veřejných vysokých školách5)“ a na konci odstavce 3 se za slovem „Senátem“ tečka zrušuje a doplňují se slova „vysoké školy a fakulty.“.
Poznámka pod čarou č. 5) zní:
„5)
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.“.
Čl. III
Přechodná ustanovení
1.
Akreditace studijních programů udělené podle dosavadního zákona o vysokých školách jsou tímto zákonem nedotčeny. Ke studiu v akreditovaných magisterských studijních programech však mohou být uchazeči přijímáni pouze do 31. prosince 2003, pokud rektor nebo orgán vykonávající působnost rektora nepodá v této lhůtě Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy žádost o akreditaci nebo její prodloužení nebo rozšíření podle § 79 nebo § 80 odst. 2 a 3 dosavadního zákona o vysokých školách; v případě podání žádosti zůstává do rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v platnosti udělená akreditace.
2.
Habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona mohou být dokončena podle dosavadního zákona o vysokých školách nejpozději do 31. prosince 2002.
Čl. IV
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 156/2001 Sb. | Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 156/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o ochranných pásmech přírodního léčivého zdroje v Hronově
Vyhlášeno 4. 5. 2001, datum účinnosti 1. 8. 2001, částka 62/2001
* § 1 - Úvodní ustanovení
* § 2 - Ochranné písmo 1. stupně
* § 3 - Ochranné pásmo druhého stupně
* Závěrečná ustanovení
* § 4 - Nezbytné prozatímní ochranné opatření č. j. ČIL-441-14. 12. 1992 z 15. prosince 1992 vymezující ochranná pásma přírodního léčivého zdroje v Hronově pozbývá platnosti dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.
* § 5 - Tato vyhláška nabývá účinnosti prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byla vyhlášena. č. 1 k vyhlášce č. 156/2001 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 156/2001 Sb.
Aktuální znění od 1. 8. 2001
156
VYHLÁŠKA
Ministerstva zdravotnictví
ze dne 25. dubna 2001
o ochranných pásmech přírodního léčivého zdroje v Hronově
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 46 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů:
§ 1
Úvodní ustanovení
(1)
K ochraně přírodního léčivého zdroje v Hronově se stanoví ochranná pásma 1. a 2. stupně.1)
(2)
Ochranné pásmo 1. stupně tvoří území, na kterém se nacházejí cesty výstupu přírodního léčivého zdroje. Ochranné pásmo 2. stupně tvoří území zřídelní struktury minerálních vod s infiltrační oblastí danou výstupy cenomanského souvrství hronovsko-poříčského prolomu.
(3)
Situování ochranného pásma 1. stupně je dáno pozemky parcelního čísla 72, 73, 1701 a severní částí pozemku parcelního čísla 78/1 katastrálního územíkatastrálního území Hronov. Graficky je vyznačeno na kopii katastrální mapykatastrální mapy v měřítku 1 : 1 000, která je přílohou č. 1 této vyhlášky. Situování ochranných pásem 1. a 2. stupně je graficky vyznačeno na mapě v měřítku 1 : 50 000, která je přílohou č. 2 této vyhlášky.
§ 2
Ochranné písmo 1. stupně
(1)
V ochranném pásmu 1. stupně2) nelze
a)
provádět nebo provozovat
1.
jakoukoliv zemědělskou, stavební i jinou činnost, jejíž složkou technologie je manipulace s látkami ohrožujícími jakost nebo zdravotní nezávadnost vod;3) tímto ustanovením není omezena šetrná údržba trvalého zatravnění území,
2.
skládky odpadů nebo skladování látek4) ohrožujících jakost nebo zdravotní nezávadnost vody,3)
3.
hydrotechnické úpravy vodního toku nebo stavební úpravy, které by způsobily trvalé zvýšení nebo snížení úrovně podzemní vody; tímto ustanovením není omezeno provádění běžné údržby a nutných oprav vodního toku a pozemků při něm ležících v rámci zajištění správy vodního toku,5)
4.
hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem,6) pokud dále není stanoveno jinak,
b)
jímat pitnou nebo užitkovou vodu ze zdrojů podzemních vod,
c)
odebírat větší množství minerální vody než 0,7 l/s.
(2)
V ochranném pásmu 1. stupně2) lze provádět práce uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 4 za účelem ochrany a využívání přírodního léčivého zdroje pouze na základě závazného posudku Českého inspektorátu lázní a zřídel (dále jen „Inspektorát“).7)
§ 3
Ochranné pásmo druhého stupně
(1)
V ochranném pásmu 2. stupně8) nelze
a)
budovat a provozovat skládky nebezpečných odpadů a skladování nebezpečných odpadů,4)
b)
využívat k zásobování pitnou a užitkovou vodu zdroje s obsahem volného CO2 nad 250 mg/l,
c)
hospodařit v lesích zvláštního určení9) tak, že by mohl být negativně ovlivněn přirozený režim podzemních vod.
(2)
V ochranném pásmu 2. stupně8) bez kladného závazného posudku Inspektorátu, nebo pokud nebyly splněny podmínky v něm stanovené,7) nelze
a)
jímat podzemní vody o vydatnosti nad 0,5 l/s,
b)
budovat a provozovat skládky a skladování jiných než nebezpečných odpadů,4)
c)
provádět hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem6) do hloubky větší než 6 m.
Závěrečná ustanovení
§ 4
Nezbytné prozatímní ochranné opatření č. j. ČIL-441-14. 12. 1992 z 15. prosince 1992 vymezující ochranná pásma přírodního léčivého zdroje v Hronově pozbývá platnosti dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.
§ 5
Tato vyhláška nabývá účinnosti prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byla vyhlášena.
Ministr:
prof. MUDr. Fišer, CSc. v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 156/2001 Sb.
60kB
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 156/2001 Sb.
162kB
1)
§ 23 a 24 vyhlášky č. 26/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů.
2)
§ 48 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
§ 24 odst. 2 vyhlášky č. 26/1972 Sb.
3)
§ 1 vyhlášky č. 6/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod.
4)
Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.
5)
§ 33 a 34 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
6)
§ 2 a 3 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
7)
§ 72 odst. 1 písm. c) zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8)
§ 48 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 24 odst. 3 vyhlášky č. 26/1972 Sb.
9)
§ 8 a 36 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. |
Vyhláška České národní banky č. 158/2001 Sb. | Vyhláška České národní banky č. 158/2001 Sb.
Vyhláška České národní banky o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k 200. výročí narození Františka Škroupa
Vyhlášeno 4. 5. 2001, datum účinnosti 30. 5. 2001, částka 62/2001
* § 1 - (1) K 200. výročí narození hudebního skladatele Františka Škroupa se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“).
* § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je umělecká kompozice stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku České republiky. Název státu je v neuzavřeném opisu při levé, spodní a pravé straně dvousetkoruny a jeho jednotlivá slova jsou od sebe oddělena tečko
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 30. května 2001.
Aktuální znění od 30. 5. 2001
158
VYHLÁŠKA
České národní banky
ze dne 5. dubna 2001
o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k 200. výročí narození Františka Škroupa
Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance:
§ 1
(1)
K 200. výročí narození hudebního skladatele Františka Škroupa se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“).
(2)
Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“).
(3)
Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,30 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem "ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *". Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolená odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %.
§ 2
(1)
Na líci dvousetkoruny je umělecká kompozice stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku České republiky. Název státu je v neuzavřeném opisu při levé, spodní a pravé straně dvousetkoruny a jeho jednotlivá slova jsou od sebe oddělena tečkou. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ je umístěna pod seskupením heraldických zvířat tak, že číslice „200“ je ve směru vodorovném a zkratka peněžní jednotky „Kč“ je vůči ní pootočena o 90º vlevo. Značka mincovny, která dvousetkorunu razila, je umístěna při spodním okraji dvousetkoruny mezi písmeny „E“ a „P“ názvu státu.
(2)
Na rubu dvousetkoruny je v levé polovině mincovního pole umístěn netradičně pojatý portrét Františka Škroupa ve výtvarné zkratce. Do pravé strany portrétu je volně zakomponována notová osnova se stylizovaným podpisem skladatele, přičemž příjmení je položeno na notové osnově, jméno je umístěno šikmo mezi notovou osnovou a pravým okrajem dvousetkoruny. Mezi notovou osnovou a spodním okrajem dvousetkoruny jsou ve dvou řádcích nad sebou letopočty „1801“ a „2001“. AutoremAutorem návrhu dvousetkoruny je akademický sochař Jiří Harcuba. Iniciála jeho příjmení „H“ je umístěna při pravém okraji dvousetkoruny nad notovou osnovou.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 30. května 2001.
Guvernér:
doc. Ing. Tůma, CSc. v. r.
10kB
11kB |
Zákon č. 164/2001 Sb. | Zákon č. 164/2001 Sb.
Zákon o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon)
Vyhlášeno 18. 5. 2001, datum účinnosti 18. 6. 2001, částka 64/2001
* ČÁST PRVNÍ - PŘÍRODNÍ LÉČIVÉ ZDROJE, ZDROJE PŘÍRODNÍCH MINERÁLNÍCH VOD, PŘÍRODNÍ LÉČEBNÉ LÁZNĚ A LÁZEŇSKÁ MÍSTA (§ 1 — § 47)
* ČÁST DRUHÁ - Změna živnostenského zákona (§ 48 — § 48)
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 51 — § 51)
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (277/2019 Sb., 284/2021 Sb., 152/2023 Sb.)
164
ZÁKON
ze dne 13. dubna 2001
o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
PŘÍRODNÍ LÉČIVÉ ZDROJE, ZDROJE PŘÍRODNÍCH MINERÁLNÍCH VOD, PŘÍRODNÍ LÉČEBNÉ LÁZNĚ A LÁZEŇSKÁ MÍSTA
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon stanoví podmínky pro vyhledávání, ochranu, využívání a další rozvoj přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod určených zejména k dietetickým účelům, přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní a lázeňských místlázeňských míst.
§ 2
Vymezení pojmů
(1)
Přírodním léčivým zdrojem je přirozeně se vyskytující minerální voda, plyn nebo peloidpeloid, které mají vlastnost vhodnou pro léčebné využití, a o tomto zdroji je vydáno osvědčení podle tohoto zákona. PeloidemPeloidem se rozumí rašelina, slatina nebo bahno. Minerální vodou pro léčebné využitíMinerální vodou pro léčebné využití se rozumí přirozeně se vyskytující podzemní voda původní čistoty s obsahem rozpuštěných pevných látek nejméně 1 g/l nebo s obsahem nejméně 1 g/l rozpuštěného oxidu uhličitého nebo s obsahem jiného pro zdraví významného chemického prvku anebo která má u vývěru přirozenou teplotu vyšší než 20 °C nebo radioaktivitu radonu nad 1,5 kBq/l.
(2)
Zdrojem přírodní minerální vody je přirozeně se vyskytující podzemní voda původní čistoty, stálého složení a vlastností, která má z hlediska výživy fyziologické účinky dané obsahem minerálních látek, stopových prvků nebo jiných součástí, které umožňují její použití jako potraviny a k výrobě balených minerálních vod,1) a o tomto zdroji bylo vydáno osvědčení podle tohoto zákona.
(3)
Přírodními léčebnými lázněmiPřírodními léčebnými lázněmi se rozumí soubor zdravotnických a jiných souvisejících zařízení sloužících k poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče, (dále jen „lázeňská péče“)2) stanovený za přírodní léčebné lázně podle tohoto zákona.
(4)
Lázeňským místemLázeňským místem se rozumí území nebo část území obceobce3) nebo více obcíobcí, v němž se nacházejí přírodní léčebné lázněpřírodní léčebné lázně, stanovené za lázeňské místolázeňské místo podle tohoto zákona.
§ 3
Hodnocení a využívání přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod
(1)
Způsob a rozsah hodnocení přírodního léčivého zdroje a zdroje přírodní minerální vody, způsob získávání minerální vody, plynu a peloidupeloidu z těchto zdrojů (dále jen „výtěžek“), úpravu, přepravu a skladování výtěžku z těchto zdrojů a označování výrobku z přírodního léčivého zdroje stanoví vyhláška Ministerstva zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“). Při výrobě balených přírodních minerálních vod a nakládání s výrobkem ze zdroje přírodní minerální vody se postupuje podle zvláštních právních předpisů,4) pokud tento zákon nestanoví jinak. Ukazatele přírodního ozáření z vody stanoví zvláštní právní předpis.5)
(2)
K účelům lázeňské péče lze využívat pouze ty zdroje minerální vody, plynu nebo peloidupeloidu, o nichž je vydáno osvědčení, že jsou přírodním léčivým zdrojem podle tohoto zákona.
(3)
K výrobě balených přírodních minerálních vod lze využívat pouze ty zdroje, o nichž je vydáno osvědčení podle tohoto zákona.
§ 4
Právní povaha přírodního léčivého zdroje, zdroje přírodní minerální vody a výtěžků z nich
(1)
Přírodní léčivý zdroj podle § 2 odst. 1 a zdroj přírodní minerální vody podle § 2 odst. 2 (dále jen „zdroj“) nejsou součástí ani příslušenstvím pozemků a nejsou předmětem vlastnictví.
(2)
Výtěžek ze zdroje se stane předmětem vlastnictví, jakmile jej osoba, která má podle tohoto zákona povolení k využívání zdroje, odejme ze zdroje.
HLAVA II
VYUŽÍVÁNÍ ZDROJŮ
§ 5
Osvědčení o zdroji
(1)
Osvědčení o tom, že zdroj minerální vody, plynu nebo peloidupeloidu (dále jen „předpokládaný zdroj“) je přírodním léčivým zdrojem nebo zdrojem přírodní minerální vody (dále jen „osvědčení“) vydá rozhodnutím ministerstvo, pokud ověří splnění požadavků na vlastnosti zdroje stanovených tímto zákonem a vyhláškou ministerstva vydanou podle § 3 odst. 1 tohoto zákona, a to z vlastního podnětu, na návrh vlastníka pozemku, na němž nebo pod nímž se předpokládaný zdroj nachází, nebo na návrh obceobce, na jejímž území se předpokládaný zdroj nachází, anebo na návrh právnické nebo fyzické osoby, která hodlá předpokládaný zdroj využívat.
(2)
Při ověřování předpokládaného zdroje ministerstvo posuzuje jeho složení, vlastnosti, vhodnost a možnost jeho využití, jakož i podmínky k zabezpečení jeho ochrany. Pokud při ověřování zjistí, že předpokládaný zdroj nesplňuje všechny požadavky a vlastnosti týkající se vhodnosti jeho využití k léčebným účelům nebo u minerální vody vhodnosti jejího použití ke spotřebě jako potravinu,1) rozhodnutím návrh na vydání osvědčení zamítne.
(3)
Rozhodnutí, kterým bylo vydáno osvědčení, ministerstvo oznámí
a)
účastníkům řízení,
b)
obciobci, na jejímž území se zdroj nachází,
c)
Ministerstvu životního prostředí,
d)
Ministerstvu pro místní rozvoj,
e)
orgánu územního plánování, stavebnímu úřadu6) a vodoprávnímu úřadu, příslušným podle místa výskytu zdroje.
(4)
Rozhodnutí, kterým byl zamítnut návrh na vydání osvědčení, ministerstvo oznámí jen účastníkům řízení.
(5)
Účastníkem řízení o vydání osvědčení je navrhovatel a dále osoby, které mají vlastnické právo k nemovitostemnemovitostem, na kterých nebo pod nimiž se předpokládaný zdroj nachází a které mají být využíváním předpokládaného zdroje přímo dotčeny, jakož i osoby, které k takovýmto nemovitostemnemovitostem vykonávají správu podle zvláštních právních předpisů.
(6)
Pokud zdroj již nesplňuje požadavky na něj kladené nebo nemá vlastnosti, pro které byl ministerstvem osvědčen, ministerstvo rozhodnutím osvědčení zruší a toto rozhodnutí oznámí všem, kterým bylo rozhodnutí o vydání osvědčení oznámeno, popřípadě jejich právním nástupcům.
(7)
Rozklad podaný proti rozhodnutí ministerstva vydanému podle odstavců 1, 2 a 6 nemá odkladný účinek.
(8)
Informaci o tom, že ministerstvo vydalo rozhodnutí o vydání osvědčení a rozhodnutí o zrušení osvědčení ministerstvo vyhlašuje formou sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. V tomto sdělení rovněž uvede, kde je možno do rozhodnutí nahlédnout.
§ 6
Návrh na vydání osvědčení
(1)
V návrhu na vydání osvědčení se uvedou
a)
údaje o osobě, která návrh podává, a to jméno, příjmení, bydliště, státní příslušnost a rodné číslo nebo identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), jde-li o fyzickou osobu, nebo název (firma), sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu; u právnické osoby se uvede též jméno, příjmení, bydliště, státní příslušnost a rodné číslo nebo identifikační číslo fyzické osoby, která je jejím statutárním orgánem, je-li tento orgán ustanoven,
b)
popis předpokládaného zdroje a jeho okolí.
(2)
K návrhu na vydání osvědčení se připojí
a)
polohopisné a výškopisné zaměření předpokládaného zdroje,
b)
závěrečná zpráva o výsledku geologických prací,7) včetně návrhu na ochranu předpokládaného zdroje; pokud již bylo území, na němž se nachází minerální voda, plyn nebo peloidpeloid, geologicky prozkoumáno, lze se souhlasem ministerstva nahradit závěrečnou zprávu o výsledku geologických prací hydrogeologickým posudkem o předpokládaném zdroji,
c)
doklad o chemickém složení, fyzikálních, mikrobiologických a radiologických vlastnostech minerální vody, plynu nebo peloidupeloidu zpracovaný Referenční laboratoří přírodních léčivých zdrojů (§ 40),
d)
odborný posudek o využitelnosti minerální vody, plynu nebo peloidupeloidu k léčebným účelům, k jejich použití ke spotřebě jako potravinu,1) který je oprávněna zpracovat osoba s odbornou způsobilostí podle zvláštního právního předpisu7) nebo Referenční laboratoř přírodních léčivých zdrojů; pro potřebu jejich využitelnosti k léčebným účelům posudek obsahuje též lékařskou část, kterou zpracovává lékař - specialista v oboru fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace nebo oboru odpovídajícímu léčebnému využití zdroje; pro potřebu využitelnosti minerální vody k výrobě balených přírodních minerálních vod obsahuje posudek v rozsahu stanoveném vyhláškou ministerstva též posouzení fyziologického významu minerální vody pro výživu; náležitosti odborného posudku stanoví vyhláška ministerstva,
e)
návrh na využití minerální vody, plynu nebo peloidupeloidu z předpokládaného zdroje,
f)
snímek z katastrální mapykatastrální mapy odpovídající aktuálnímu stavu katastru nemovitostínemovitostí s vyznačením umístění předpokládaného zdroje minerální vody, plynu nebo peloidupeloidu a s vyznačením hranice jeho potřebné ochrany,
g)
výpis z katastru nemovitostínemovitostí s uvedením identifikačních údajů o nemovitostechnemovitostech, včetně údajů o vlastnických a jiných právech k nim, na nichž nebo pod nimiž se předpokládaný zdroj nachází, a k nemovitostemnemovitostem, které mají být jeho využíváním přímo dotčeny.
(3)
Pokud návrh na vydání osvědčení neobsahuje náležitosti uvedené v odstavcích 1 a 2, vyzve ministerstvo navrhovatele k doplnění návrhu o chybějící náležitosti v jím stanovené přiměřené lhůtě. Pokud navrhovatel návrh v této lhůtě nedoplní, ministerstvo zahájené řízení zastaví.
§ 7
Náležitosti osvědčení
Osvědčení obsahuje tyto údaje:
a)
popis umístění zdroje,
b)
údaje o složení a vlastnostech zdroje,
c)
způsob využití zdroje.
§ 8
Oznamovací povinnost
(1)
Právnická nebo fyzická osoba, která při své vyhledávací, průzkumné, stavební a jiné činnosti zjistí výskyt podzemní vody se známkami zvýšené teploty, mineralizace nebo obsahu oxidu uhličitého, plynu nebo peloidupeloidu, je povinna tuto skutečnost oznámit ministerstvu nejpozději do 15 dnů ode dne zjištění.
(2)
Oznamovací povinnost stanovená zvláštním právním předpisem8) není odstavcem 1 dotčena.
Povolení k využívání zdrojů
§ 9
(1)
Využívat zdroje lze jen na podkladě povolení vydaného ministerstvem. Při vydávání povolení k využití zdroje ministerstvo dbá, aby využívání zdroje bylo šetrné a výtěžek ze zdroje byl využíván především k léčebným a dietetickým účelům.
(2)
PeloidyPeloidy získané z přírodního léčivého zdroje se prvotně využijí pro balneologické účely. Způsob nakládání s použitým peloidempeloidem stanoví ministerstvo v povolení vydaném podle odstavce 1.
§ 10
Žádost o vydání povolení k využívání zdroje
(1)
Žádost o vydání povolení k využívání zdroje může podat jen právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání nebo k jiným činnostem, při nichž má být zdroj využíván (dále jen „žadatel“); v žádosti žadatel uvede
a)
jméno, příjmení, bydliště, státní příslušnost a rodné číslo nebo identifikační číslo, jde-li o fyzickou osobu,
b)
název (firma), sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu, jakož i jméno, příjmení, bydliště, státní příslušnost a rodné číslo nebo identifikační číslo fyzických osob, které jsou statutárním orgánem právnické osoby, je-li tento orgán ustanoven,
c)
předmět podnikání nebo činnosti, při nichž má být zdroj využíván,
d)
označení nemovitostinemovitosti, na které nebo pod níž se zdroj nachází a která má být jeho využíváním přímo dotčena, s uvedením aktuálních údajů o této nemovitosti evidovaných v katastru nemovitostínemovitostí,
e)
způsob využívání zdroje,
f)
předpokládaný den zahájení využívání zdroje,
g)
předpokládaný den ukončení využívání zdroje, má-li být zdroj využíván po dobu určitou.
(2)
K žádosti žadatel připojí
a)
plán využití zdroje, který obsahuje
1.
snímek katastrální mapykatastrální mapy odpovídající aktuálnímu stavu katastru nemovitostínemovitostí se zakreslením zdroje, jež má být využíván, doložený aktuálním výpisem z katastru nemovitostínemovitostí k nemovitostinemovitosti, na níž se zdroj nachází,
2.
polohopisné a výškopisné zaměření zdroje,
3.
kopii katastrální mapykatastrální mapy se zakreslením navržené hranice ochranného pásma zdroje I. stupně a výpisy z katastru nemovitostínemovitostí k nemovitostemnemovitostem, které se nacházejí uvnitř tohoto navrhovaného ochranného pásma,
4.
kopii základní mapy v měřítku 1 : 10 000 se zakreslením hranice ochranného pásma zdroje II. stupně,
5.
účel využití výtěžku ze zdroje (např. koupele, zábaly, stáčení do lahví),
6.
návrh množství výtěžku, které má být odebíráno ze zdroje,
7.
podíl případného využití výtěžku ze zdroje k jinému účelu, než k účelu uvedenému v bodě 5, s uvedením tohoto jiného účelu; to se netýká peloidupeloidu, který se prvotně využívá k balneologickým účelům,
8.
způsob nakládání s použitým výtěžkem ze zdroje,
b)
výpis z obchodního nebo jiného rejstříku nebo ověřenou kopii živnostenského listu prokazující oprávněnost činnosti žadatele,
c)
smlouvu o náhradě nákladů za průzkum zdroje uzavřenou s osobou, která na své náklady průzkum provedla, nejde-li o žadatele, který sám průzkum provedl,
d)
návrhy ochranných pásem zdroje zpracované osobou s odbornou způsobilostí podle zvláštního právního předpisu,9)
e)
vyjádření vodoprávního úřadu podle zvláštního právního předpisu, má-li být využíván zdroj přírodní minerální vody,
f)
plán rekultivace ložiska, má-li být využíván peloidpeloid.
(3)
Žadatel při podání žádosti podle odstavců 1 a 2 musí dále prokázat, že je vlastníkem nemovitostinemovitosti, na které nebo pod níž se zdroj nachází a která má být jeho využíváním přímo dotčena, nebo že má k této nemovitostinemovitosti jiné právo, které jej opravňuje nemovitostnemovitost k využívání zdroje používat (např. nájemní smlouva, smlouva o věcném břemenu nebo jiná smlouva uzavřená mezi žadatelem a vlastníkem nemovitostinemovitosti).
(4)
Pokud žádost nebude obsahovat náležitosti uvedené v odstavcích 1 až 3, vyzve ministerstvo žadatele k doplnění žádosti v přiměřené lhůtě. Jestliže žadatel svoji žádost ve stanovené lhůtě nedoplní, ministerstvo zahájené řízení o vydání povolení k využívání zdroje zastaví.
§ 11
Účastníci řízení o povolení k využívání zdroje
Účastníky řízení o povolení k využívání zdroje jsou žadatel o vydání tohoto povolení a dále vlastníci (správci) nemovitostínemovitostí, na kterých nebo pod nimiž se zdroj nachází a které budou využíváním zdroje přímo dotčeny. Účastníkem řízení je též obecobec, pokud se vydává povolení k využívání zdroje v dosud nevyužívané zřídelní struktuře nebo povolení k využívání zdroje, pro jehož využití nebyla dosud vybudována žádná zařízení. Povolení k využívání zdroje nenahrazuje rozhodnutí o využití území podle zvláštních právních předpisů.10) Vydání povolení k využívání zdroje ministerstvo neprodleně zašle obciobci, na jejímž území se zdroj nachází, jakož i místně příslušnému stavebnímu úřadu a vodoprávnímu úřadu; povolení k využívání zdroje přírodní minerální vody se též zašle celnímu úřadu příslušnému podle sídla uživatele zdroje.
§ 12
Povolení k využívání zdroje
(1)
Ministerstvo vydá povolení k využívání jen takového zdroje, o němž je vydáno osvědčení podle § 5, a jen tehdy, kdy žadatel předložil úplnou žádost o vydání povolení k využívání zdroje podle § 10. Při posuzování žádosti o vydání povolení k využívání zdroje ministerstvo hodnotí zejména, zda v této žádosti navržené využití zdroje odpovídá charakteru a kapacitě zdroje a zda žadatel je schopen zajistit dlouhodobé využívání zdroje v požadované kvalitě a má praktické zkušenosti s využíváním zdrojů.
(2)
Ministerstvo zamítne žádost o vydání povolení k využívání zdroje, jestliže
a)
zájem na ochraně zdroje převažuje nad zájmem na jeho využití,
b)
předložený plán využití zdroje není v souladu s účelem vhodným k jeho využití,
c)
navrhovaný způsob ochrany zdroje neodpovídá potřebě jeho ochrany, nebo
d)
povolení k využívání zdroje bylo vydáno jinému žadateli, nejde-li o postup podle § 18.
(3)
Ministerstvo při posuzování žádosti vydá povolení přednostně žadateli, který je vlastníkem nemovitostinemovitosti, na které nebo pod níž se zdroj nachází, a současně uhradil náklady za průzkum zdroje.
(4)
V povolení k využívání zdroje ministerstvo uvede
a)
jméno, příjmení, bydliště, státní příslušnost a rodné číslo nebo identifikační číslo, jde-li o fyzickou osobu,
b)
název (firma), sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu, a jméno, příjmení, bydliště, státní příslušnost a rodné číslo nebo identifikační číslo fyzických osob, které jsou statutárním orgánem právnické osoby, je-li tento orgán ustanoven,
c)
předmět podnikání nebo činnosti, při nichž lze zdroj využívat,
d)
způsob, rozsah a podmínky využívání zdroje; u peloidupeloidu též způsob nakládání s použitým peloidempeloidem a způsob rekultivace jeho ložiska,
e)
popis zdroje a jeho umístění,
f)
způsob povolené úpravy výtěžku ze zdroje,
g)
podmínky pro hydrogeologické, chemické, fyzikální a mikrobiologické sledování zdroje a výtěžku z něho,
h)
rozsah a četnost ověřování kvality zdroje a výtěžku z něho,
i)
zařízení, která je nutno vybudovat a udržovat k zabezpečení využívání a ochrany zdroje,
j)
termín započetí využívání zdroje,
k)
dobu povoleného využívání zdroje, má-li být využíván po dobu určitou.
(5)
U historicky volně přístupných zdrojů a u nově získaných zdrojů z již využívané zřídelní struktury může ministerstvo v povolení stanovit uživateli povinnost umožnit bezplatný odběr minerální vody ze zdroje fyzickým osobám pro jejich osobní potřebu v rozsahu nepřesahujícím 10 % vydatnosti zdroje, nejvýše však 6 l/min.
(6)
Povolení k využívání zdrojů a zamítnutí žádosti o povolení k využívání zdrojů jsou správními rozhodnutími vydanými podle správního řádu.
§ 13
(1)
Vyžaduje-li využívání zdroje, pro které bylo vydáno povolení k využívání zdroje, provedení záměru podle stavebního zákona, lze povolení záměru vydat pouze po předchozím vyjádření ministerstva. Ve vyjádření podle věty první ministerstvo posoudí vhodnost a soulad záměru s povolením využívání zdroje. Je-li potřeba zabezpečit využívání zdroje povoleným způsobem, stanoví ministerstvo ve vyjádření podmínky k umístění, provedení nebo užívání záměru.
(2)
Osoba, které bylo vydáno povolení k využívání zdroje, (dále jen „uživatel“) předloží ministerstvu nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci povolení k využití zdroje dokumentaci pro povolení záměru podle stavebního zákona pro využití zdroje určenou pro řízení o povolení záměru podle stavebního zákona. Neodpovídá-li dokumentace pro povolení záměru povolenému způsobu využívání zdroje, vrátí ministerstvo dokumentaci pro povolení záměru uživateli a určí způsob, rozsah a lhůtu pro její doplnění nebo změnu.
(3)
Ministerstvo vydá vyjádření do 60 dnů ode dne obdržení dokumentace pro povolení záměru. Do této lhůty se nezapočítává doba, po kterou byla dokumentace pro povolení záměru vrácena uživateli k doplnění nebo úpravě. Vyžaduje-li záměr posouzení vlivů na životní prostředí, doba nezbytná pro toto posouzení se do lhůty stanovené ve větě první nezapočítává.
§ 14
Změny a zrušení povolení k využití zdroje
(1)
Uživatel zdroje je povinen oznámit ministerstvu všechny změny týkající se údajů uvedených v žádosti o vydání povolení k využívání zdroje a dokladů k žádosti připojených, a to nejméně 30 dnů před jejich zamýšleným uskutečněním, a pokud změny nebyly předem známy, do 15 dnů od jejich vzniku.
(2)
Ministerstvo rozhodne na základě oznámení podle odstavce 1, a to podle závažnosti změn, o změně povolení k využívání zdroje nebo o pozastavení využívání zdroje anebo povolení zruší. Při pozastavení využívání zdroje ministerstvo zároveň určí lhůtu, v níž je uživatel povinen odstranit nedostatky, které vedly k pozastavení využívání zdroje.
(3)
Ministerstvo může rozhodnutím zrušit pravomocné povolení k využívání zdroje, jestliže uživatel
a)
nepředložil ve lhůtě uvedené v § 13 odst. 2 ministerstvu dokumentaci pro povolení záměru nebo tuto dokumentaci nedoplnil nebo nedoplnil ve lhůtě určené ministerstvem,
b)
nezapočal s využíváním zdroje ve lhůtě stanovené v povolení k využití zdroje.
(4)
Ministerstvo rozhodnutím zruší povolení k využívání zdroje, jestliže
a)
se vlastnosti zdroje změnily tak, že z hlediska zájmů stanovených v tomto zákoně nejsou vhodné k jeho využívání,
b)
uživatel závažným způsobem porušuje podmínky stanovené tímto zákonem nebo v povolení k využívání zdroje,
c)
využíváním zdroje došlo k nepříznivému vlivu na podzemní vody nebo životní prostředí,
d)
o zrušení požádá uživatel.
(5)
Rozklad proti rozhodnutím ministerstva vydaným podle odstavců 2 až 4 nemá odkladný účinek.
§ 15
Zánik povolení k využívání zdroje
(1)
Povolení k využívání zdroje zaniká
a)
uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, byla-li tato doba v povolení uvedena,
b)
změnou uživatele (např. prodej firmy nebo její části, rozdělení, sloučení nebo splynutí firmy), zrušením uživatele nebo zánikem uživatele, je-li uživatelem právnická osoba,
c)
smrtí uživatele zdroje, je-li uživatelem fyzická osoba,
d)
zánikem nebo zrušením živnostenského nebo jiného oprávnění12) nebo ukončením činnosti, při níž byl zdroj využíván,
e)
vyčerpáním, znehodnocením nebo ztrátou zdroje.
(2)
Uživatel, který hodlá pokračovat ve využívání zdroje i po uplynutí doby, na kterou bylo povolení k využívání zdroje vydáno, může nejpozději 12 měsíců před uplynutím této doby ministerstvo požádat o prodloužení doby využívání zdroje. Ministerstvo o této žádosti rozhodne nejpozději do 3 měsíců ode dne podání žádosti.
(3)
V případě zániku povolení k využívání zdroje podle odstavce 1 písm. b) a c) může právnická osoba nebo fyzická osoba, která pokračuje v předmětu podnikání13) nebo v činnosti, při níž je zdroj využíván, využívat zdroj po dobu nezbytně nutnou k získání povolení k využívání zdroje pro sebe, pokud oznámí ministerstvu svůj úmysl nadále využívat zdroj ve lhůtě do 15 dnů ode dne zániku povolení a předloží žádost o vydání povolení k využívání zdroje ve lhůtě do 60 dnů ode dne zániku povolení; ministerstvo může v těchto případech určit, které náležitosti stanovené v § 10 nemusí žádost obsahovat. Do doby vydání nového povolení k využívání zdroje tato osoba dodržuje podmínky stanovené v povolení k využívání tohoto zdroje, i když zaniklo.
HLAVA III
UŽIVATEL ZDROJE A ODBORNÝ DOHLED
§ 16
(1)
Uživatel zdroje je povinen
a)
dodržovat podmínky stanovené v povolení k využívání zdroje a povinnosti stanovené tímto zákonem,
b)
oznámit neprodleně ministerstvu a příslušnému celnímu úřadu zahájení využívání zdroje,
c)
udržovat v řádném stavu zařízení určená k zabezpečení využívání a ochrany zdroje,
d)
zajistit hydrologický a hydrogeologický dohled nad zdrojem a sledování chemických, fyzikálních, mikrobiologických a radiologických vlastností zdroje a výtěžku a jejich zdravotní nezávadnost,
e)
ověřovat kvalitu zdroje a kvalitu výtěžku při jeho získávání, dopravě, případné akumulaci a u přírodního léčivého zdroje i při použití k balneaci Referenční laboratoří přírodních léčivých zdrojů v rozsahu a četnosti určené v povolení o využívání zdroje,
f)
provádět opatření k zabezpečení využívání zdroje a jeho ochrany a opatření uložená k odstranění zjištěných závad,
g)
dbát pokynů osob uvedených v § 39 při provádění dozoru nad využíváním a ochranou zdroje,
h)
poskytovat údaje potřebné pro vedení registru přírodních léčivých zdrojů a registru zdrojů přírodních minerálních vod,
i)
oznamovat ministerstvu údaje o skutečném množství výtěžku ze zdroje do 15. dne každého kalendářního měsíce za uplynulý kalendářní měsíc,
j)
pro výtěžky z přírodního léčivého zdroje používat jen takové obaly a obalové materiály, které nemění vlastnosti výtěžku a nemají nepříznivé účinky na lidské zdraví,
k)
vyznačit na obalu výtěžku z přírodního léčivého zdroje, u peloidupeloidu na příbalovém letáku, charakteristické složení, způsob uskladnění, dobu použití a další údaje stanovené vyhláškou ministerstva,
l)
umožnit za úhradu provozních nákladů užívání přírodního léčivého zdroje dalšímu uživateli, který má povolení podle § 18 odst. 1,
m)
umožnit oprávněným osobám uvedeným v § 39 vstup na pozemky, do staveb a zařízení a umožnit jim provedení potřebných šetření a odběr vzorků,
n)
umožnit bezplatný odběr minerální vody ze zdroje fyzickým osobám pro jejich osobní potřebu a volný přístup k tomuto odběru, stanoví-li tak povolení k využívání zdroje (§ 12 odst. 5).
(2)
Uživatel zdroje je povinen zajistit odborný dohled nad využíváním a ochranou zdroje fyzickou osobou, která je držitelem osvědčení o odborné způsobilosti vydaného podle tohoto zákona, nejpozději do 1 roku od nabytí účinnosti vyhlášky vydané podle § 46 odst. 1 písm. i).
(3)
Uživatel zdroje může provádět zásahy a úpravy na jímacím zařízení zdroje pouze se souhlasem ministerstva.
§ 17
(1)
Na základě rozhodnutí ministerstva uživatel zdroje na vlastní náklady zakonzervuje nebo odstraní jímací zařízení, kterým se zdroj využívá, pokud
a)
zdroj nevyužívá,
b)
bylo zrušeno povolení k jeho užívání podle § 14 odst. 2 až 4,
c)
zaniklo povolení k jeho využívání podle § 15 odst. 1 písm. a), b), d) nebo e), s výjimkou postupu podle § 15 odst. 3,
d)
v zájmu ochrany zřídelní struktury je nutné odstranit jímací zařízení zdroje.
(2)
Rozklad podaný proti rozhodnutí ministerstva vydanému podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.
(3)
Ministerstvo zajistí zakonzervování nebo odstranění jímacího zařízení zdroje, pokud
a)
nevydá rozhodnutí podle odstavce 1,
b)
zdroj nemá uživatele.
§ 18
Další uživatel a správce přírodního léčivého zdroje
(1)
Pokud je vydatnost přírodního léčivého zdroje větší než objem uvedený v povolení vydaném uživateli tohoto zdroje nebo pokud uživatel tohoto zdroje nevyužívá dlouhodobě objem uvedený v povolení k jeho využívání (§ 14 odst. 2), může ministerstvo povolit využívání zbývající kapacity zdroje dalšímu uživateli. Ustanovení § 10 až 16 se použijí přiměřeně. Účastníky řízení o povolení k využívání přírodního léčivého zdroje dalším uživatelem jsou dosavadní uživatel tohoto zdroje a další žadatel o povolení k jeho využívání.
(2)
Uživatel, který obdržel povolení ministerstva k využívání přírodního léčivého zdroje jako první, je současně správcem tohoto zdroje. Správce přírodního léčivého zdroje plní povinnosti vyplývající z § 10 až 17 v rozsahu určeném ministerstvem. Ministerstvo může určit správcem přírodního léčivého zdroje jiného uživatele, pokud jeho původní správce o to požádá nebo neplní náležitě povinnosti uživatele nebo správce přírodního léčivého zdroje.
(3)
V lázeňském místělázeňském místě s větším počtem poskytovatelů zdravotních služeb, kteří poskytují lázeňskou péči využívajících přírodní léčivý zdroj v tomto místě může ministerstvo určit správcem tohoto zdroje osobu, která není uživatelem tohoto zdroje.
§ 19
Odborný dohled
(1)
Odborný dohled nad využíváním a ochranou zdrojů může vykonávat jen fyzická osoba, která je držitelem osvědčení o odborné způsobilosti vydaného podle tohoto zákona, (dále jen „balneotechnik“).
(2)
Odborná způsobilost se ověřuje zkouškou a prokazuje se osvědčením. Odbornou způsobilost ověřuje a osvědčení o odborné způsobilosti vydává ministerstvo na dobu 5 let.
(3)
Předpokladem získání odborné způsobilosti je
a)
vysokoškolské vzdělání14) vodohospodářského, hydrogeologického nebo příbuzného směru nebo oblasti a 2 roky praxe ve vodním hospodářství nebo v příbuzných oborech, nebo
b)
vyšší odborné vzdělání15) a nejméně 5 let praxe ve vodním hospodářství nebo v příbuzných oborech, anebo
c)
úplné střední vzdělání15) a nejméně 10 let praxe ve vodním hospodářství nebo v příbuzných oborech, a
d)
úspěšné vykonání zkoušky.
(4)
Fyzická osoba žádost o provedení zkoušky o odborné způsobilosti předkládá ministerstvu. Zkoušku lze opakovat nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne neúspěšně vykonané zkoušky. Vznik a složení zkušební komise, rozsah, způsob a organizaci zkoušky o odborné způsobilosti stanoví vyhláška ministerstva.
(5)
Ministerstvo může balneotechnikovi platnost osvědčení o odborné způsobilosti vydaného podle odstavce 2
a)
na základě jeho žádosti rozhodnutím prodloužit o dalších 5 let, a to i opakovaně, na podkladě souhrnného zhodnocení jeho činnosti v oblasti odborného dohledu nad svěřenými zdroji,
b)
rozhodnutím zrušit, jestliže zjistí závažné nedostatky nebo opakované nedostatky v jeho činnosti nebo jestliže takovéto nedostatky zjistí jiný správní úřad a své zjištění ministerstvu písemně sdělí; v takovém případě se ten, jemuž byla zrušena platnost osvědčení o odborné způsobilosti, může přihlásit k vykonání nové zkoušky o odborné způsobilosti nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti osvědčení o odborné způsobilosti.
(6)
Pokud balneotechnik zajišťuje odborný dohled podle odstavce 1 při jímání minerálních vod ze zdroje v důlním díle, prokazuje odbornou způsobilost též podle zvláštního právního předpisu.16)
(7)
Rozklad podaný proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 5 písm. b) nemá odkladný účinek.
HLAVA IV
POPLATEK ZA VYUŽÍVÁNÍ ZDROJE PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODY
§ 20
(1)
Za výtěžek odebíraný ze zdroje přírodní minerální vody v množství stanoveném v povolení k využívání zdroje podle § 12 odst. 4 písm. d) platí uživatel zdroje poplatek počínaje měsícem, který následuje po dni, v němž bylo započato s využíváním zdroje.
(2)
Jednotkovou výši poplatku podle odstavce 1 stanoví vláda nařízením.
(3)
Poplatek se platí měsíčně, vždy do 25. dne každého kalendářního měsíce, ve výši jedné dvanáctiny ročního poplatku stanoveného vynásobením jednotkové výše poplatku povoleným množstvím odebrané minerální vody za kalendářní rok v m3.
(4)
Vybírání a vymáhání poplatku vykonává příslušný správce daně podle sídla uživatele zdroje přírodní minerální vody. Poplatek je příjmem státního rozpočtu.
(5)
Výtěžek v množství stanoveném v povolení podle § 12 odst. 5 nepodléhá poplatku.
HLAVA V
OCHRANA ZDROJŮ
§ 21
Stanovení ochranných pásem
(1)
K ochraně zdroje před činnostmi, které mohou nepříznivě ovlivnit jeho chemické, fyzikální a mikrobiologické vlastnosti, jeho zdravotní nezávadnost, jakož i zásoby a vydatnost zdroje, stanoví ochranná pásma ministerstvo vyhláškou.
(2)
Návrh ochranného pásma musí vycházet z analýzy rizik ohrožení vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdroje. Ochranná pásma se stanoví tak, aby bylo dosaženo sledovaného účelu a oprávněné zájmy právnických a fyzických osob byly na dotčeném území omezeny pouze v míře nezbytně nutné. Ochranná pásma se stanoví zpravidla ve dvou stupních.
(3)
Ochranná pásma jednotlivých zdrojů se stanoví na základě odborných posudků zpracovaných osobou s odbornou způsobilostí.9) Vyhláškou ministerstva lze rovněž ochranná pásma měnit nebo rušit, pokud se důvody pro jejich stanovení podle tohoto zákona změnily nebo zanikly.
(4)
Návrh na stanovení ochranných pásem ministerstvo projedná s dotčenými správními úřady podle zvláštních právních předpisů17) a s obcemiobcemi, na jejichž území mají být ochranná pásma stanovena. Dotčené správní úřady a obceobce jsou povinny zaslat ministerstvu své stanovisko do 60 dnů ode dne doručení výzvy ministerstva ke sdělení stanoviska. Pokud v této lhůtě stanovisko dotčené správní úřady a obceobce ministerstvu nezašlou, má se za to, že k návrhu ochranných pásem nemají připomínky.
(5)
Náklady spojené se stanovením ochranných pásem hradí uživatel zdroje, nemá-li zdroj uživatele, hradí tyto náklady ministerstvo. Náklady na změnu již existujících ochranných pásem hradí ten, na jehož návrh má dojít k úpravě ochranného pásma.
§ 22
Ochranné pásmo I. stupně
(1)
Ochranné pásmo I. stupně se stanoví pro území zahrnující zpravidla okolí výstupu zdroje.
(2)
U přírodního léčivého zdroje minerální vody a plynu a u zdroje přírodní minerální vody se ochranné pásmo stanoví zpravidla pro území vymezené kruhem o poloměru 50 m od zdroje, není-li na základě hydrogeologického šetření nutno stanovit jinak. V takovém případě se v ochranném pásmu I. stupně k zabezpečení bezprostřední ochrany jímání zdroje vymezí zpravidla v rozsahu 10 x 10 m okolo zdroje pásmo fyzické ochrany zdroje, v němž se mohou provádět jen činnosti spojené s ochranou a využitím zdroje. U přírodního léčivého zdroje peloidupeloidu se ochranné pásmo stanoví zpravidla pro území vymezené hranicemi ložiska peloidupeloidu.
(3)
Z území ochranného pásma se odstraní všechny zdroje možného znečištění zdroje a provedou se další potřebné úpravy území. Zahrnuje-li ochranné pásmo historicky urbanizované území, zdroje možného znečištění se v něm odstraní v rozumně možné míře s ohledem na tyto skutečnosti.
(4)
V ochranném pásmu stanoveném pro území vymezené kruhem o poloměru do 50 m od zdroje, v pásmu fyzické ochrany zdroje a v ochranném pásmu přírodního léčivého zdroje peloidupeloidu jsou zakázány všechny činnosti s výjimkou těch, které jsou nutné v zájmu ochrany a využívání zdroje.
(5)
V ochranném pásmu stanoveném pro území větší než vymezené kruhem o poloměru 50 m od zdroje je zakázáno provádět činnosti, které mohou negativně ovlivnit chemické, fyzikální a mikrobiologické vlastnosti zdroje a jeho zdravotní nezávadnost, jakož i zásoby a vydatnost zdroje. Tyto činnosti a termín jejich ukončení v návaznosti na místní geologické podmínky stanoví vyhláška ministerstva, kterou se stanoví ochranné pásmo.
(6)
Opatření podle odstavce 3 zajistí na své náklady uživatel zdroje. Vlastník nemovitostinemovitosti je povinen provedení těchto opatření umožnit. Nemá-li zdroj uživatele, opatření podle odstavce 3 zajistí a náklady hradí ministerstvo.
(7)
Katastrální úřad eviduje ochranné pásmo I. stupně v katastru nemovitostínemovitostí podle grafických a písemných podkladů18) předložených ministerstvem.
§ 23
Ochranné pásmo II. stupně
(1)
Ochranné pásmo II. stupně se stanoví k ochraně zřídelní struktury zdroje, popřípadě infiltračního území zřídelní struktury zdroje nebo jeho části nebo infiltračního území zdroje nebo jeho části. Ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje peloidupeloidu se stanoví zejména k ochraně hydraulických poměrů zdroje.
(2)
V rámci ochranného pásma II. stupně lze vymezit dílčí pásma s rozdílným stupněm ochrany.
(3)
V ochranném pásmu II. stupně je zakázáno provádět činnosti, které mohou negativně ovlivnit chemické, fyzikální a mikrobiologické vlastnosti zdroje a jeho zdravotní nezávadnost, jakož i zásoby a vydatnost zdroje. Tyto činnosti a termín jejich ukončení v návaznosti na místní geologické podmínky stanoví vyhláška ministerstva, kterou se stanoví ochranné pásmo.
(4)
Ochranné pásmo II. stupně se vymezí v základní mapě v měřítku 1 : 10 000 a zakreslí se též do základní mapy v měřítku 1 : 50 000.
§ 24
Hranice ochranných pásem
(1)
Při stanovení hranic ochranného pásma se přihlíží k hranicím jednotlivých parcel podle katastru nemovitostínemovitostí, případně k přirozeným a umělým hranicím v terénu.
(2)
Hranice ochranného pásma I. stupně se na přístupových komunikacích vedoucích ke zdroji nebo na jiných vhodných místech označí tabulkami se státním znakem a s nápisem „Ochranné pásmo I. stupně přírodních léčivých zdrojů“ nebo „Ochranné pásmo I. stupně zdroje přírodní minerální vody“, je-li ministerstvem stanoven zákaz vstupu, pak tabulka bude obsahovat též nápis „nepovolaným vstup zakázán“. Pásmo fyzické ochrany zdroje se označí tabulkami s nápisem „Pásmo fyzické ochrany přírodního léčivého zdroje“ nebo „Pásmo fyzické ochrany zdroje přírodní minerální vody“, je-li ministerstvem stanoven zákaz vstupu, pak tabulka bude obsahovat též nápis „nepovolaným vstup zakázán“. Vyhláška ministerstva o stanovení ochranného pásma může stanovit, že ochranné pásmo I. stupně a pásmo fyzické ochrany zdroje se oplotí.
(3)
Hranice ochranného pásma II. stupně se označí jen v nezbytně nutných případech, například v místech křížení hranice ochranného pásma s komunikací, stanoví-li tak vyhláška ministerstva, kterou se stanoví ochranná pásma.
(4)
Označení hranic ochranných pásem v terénu, případně oplocení provede na své náklady uživatel zdroje. Pokud není uživatel zdroje určen, hradí náklady na označení hranic ochranných pásem ministerstvo. Hranice ochranných pásem se vyznačí v územně plánovací dokumentaci.
HLAVA VI
PŘÍRODNÍ LÉČEBNÉ LÁZNĚ A LÁZEŇSKÁ MÍSTA
§ 25
Podmínky pro stanovení přírodních léčebných lázní
(1)
Za přírodní léčebné lázněpřírodní léčebné lázně lze stanovit soubor zdravotnických a jiných zařízení, která mají sloužit k poskytování lázeňské péče na území se stavem životního prostředí odpovídajícím požadavkům lázeňské péče, pokud se na tomto území nebo v jeho blízkosti nachází přírodní léčivý zdroj nebo toto území má klimatické podmínky příznivé k léčení. Požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní stanoví vyhláška ministerstva.
(2)
Za území s klimatickými podmínkami podle odstavce 1 se nepovažují podzemní prostory.
(3)
Přírodní léčebné lázněPřírodní léčebné lázně stanoví ministerstvo vyhláškou z vlastního podnětu, na návrh obceobce, na jejímž území mají být přírodní léčebné lázněpřírodní léčebné lázně stanoveny, nebo na návrh fyzické nebo právnické osoby, která hodlá využívat místní přírodní léčivé zdroje nebo klimatické podmínky příznivé k léčení k poskytování lázeňské péče.
(4)
Stanovení přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní ministerstvo zruší vyhláškou, pokud důvody pro jejich stanovení zanikly.
§ 26
Návrh na stanovení přírodních léčebných lázní
(1)
Návrh na stanovení přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní obsahuje
a)
údaje z katastru nemovitostínemovitostí o pozemcích a údaje o dalších nemovitostechnemovitostech, které vymezují území léčebných lázní,
b)
odborný posudek o stavu životního prostředí,
c)
údaje o přírodních léčivých zdrojích navrhovaných k využití v přírodních léčebných lázníchpřírodních léčebných lázních, u přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní využívajících klimatické podmínky příznivé k léčení podrobný popis bioklimatických podmínek a odborný posudek o léčivých účincích klimatických podmínek na lidské zdraví a o jejich využitelnosti pro klimatickou lázeňskou léčbu,
d)
údaje o zdravotnických a jiných zařízeních a objektech potřebných k poskytování lázeňské péče,
e)
indikační zaměření přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní v návaznosti na charakter využívaného přírodního léčivého zdroje a klimatických podmínek příznivých k léčení včetně odůvodnění indikačního zaměření,
f)
návrh statutu lázeňského místalázeňského místa (§ 28 odst. 3), pokud si ho ministerstvo vyžádá.
(2)
Ministerstvo projedná návrh na stanovení přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní se správními úřady dotčenými podle zvláštních právních předpisů a s obcíobcí, na jejímž území mají být přírodní léčebné lázněpřírodní léčebné lázně stanoveny. Správní úřady a obecobec jsou povinny sdělit své stanovisko do 60 dnů ode dne obdržení výzvy ke sdělení stanoviska. Pokud v této lhůtě svá stanoviska ministerstvu nesdělí, má se za to, že k návrhu nemají připomínky.
§ 27
Klimatické podmínky přírodních léčebných lázní
Poskytovatelé zdravotních služeb, kteří poskytují lázeňskou péči, jsou povinni na základě průběžně prováděných klimatických měření každých 5 let předložit ministerstvu zprávu o stavu klimatických podmínek v místě přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní. V případě přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní využívajících klimatické podmínky příznivé k léčení musí zpráva obsahovat i zhodnocení další využitelnosti těchto podmínek pro klimatickou lázeňskou léčbu. Pokud je v přírodních léčebných lázníchpřírodních léčebných lázních více poskytovatelů zdravotních služeb, kteří poskytují lázeňskou péči, mohou se dohodnout o předložení společné zprávy.
§ 28
Podmínky pro stanovení lázeňského místa
(1)
Za lázeňské místolázeňské místo lze stanovit území obceobce nebo jeho část anebo území více obcíobcí, popřípadě jejich částí, v němž se nacházejí přírodní léčebné lázněpřírodní léčebné lázně. Režim ochrany lázeňského místalázeňského místa stanoví statut lázeňského místalázeňského místa.
(2)
Lázeňské místoLázeňské místo a statut lázeňského místalázeňského místa stanoví vláda nařízením. Lázeňské místoLázeňské místo a statut lázeňského místalázeňského místa vláda nařízením zruší, pokud důvody pro stanovení lázeňského místalázeňského místa podle tohoto zákona zanikly.
(3)
Lázeňský statut zejména vymezí vnitřní a vnější území lázeňského místalázeňského místa a v zájmu ochrany léčebného režimu a zachování, popřípadě vytvoření lázeňského prostředí stanoví
a)
omezení související s výstavbou a rozvojem lázeňského místalázeňského místa,
b)
činnosti, které se v lázeňském místělázeňském místě omezují nebo zakazují,
c)
zařízení, která se v něm nesmí zřizovat.
(4)
ObceObce, na jejichž území bylo stanoveno lázeňské místolázeňské místo, jsou povinny dbát na dodržování opatření uložených v lázeňském místělázeňském místě lázeňským statutem; za tím účelem zřizují podle zvláštního právního předpisu lázeňskou komisi.3)
§ 29
Návrh na stanovení lázeňského místa
Návrh na stanovení lázeňského místalázeňského místa a návrh statutu lázeňského místalázeňského místa podává ministerstvu obecobec nebo společně více obcíobcí, v jejichž územním obvodu jsou nebo mají být stanoveny přírodní léčebné lázněpřírodní léčebné lázně. Návrh na stanovení lázeňského místalázeňského místa musí obsahovat údaje o přírodních léčebných lázníchpřírodních léčebných lázních, jejich přírodním léčivém zdroji nebo klimatických podmínkách příznivých k léčení, údaje o stavu životního prostředí a podmínky pro využití zařízení přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní a podmínky pro jejich rozvoj. Návrh statutu lázeňského místalázeňského místa musí obsahovat náležitosti podle § 28 odst. 3.
§ 30
Vnitřní území lázeňského místa, hranice lázeňského místa
(1)
Vnitřní území lázeňského místalázeňského místa zahrnuje ucelenou část území, v níž jsou soustředěna zařízení sloužící bezprostředně lázeňskému provozu.
(2)
Hranice vnitřního území lázeňského místalázeňského místa se označí zejména na přístupových komunikacích. Hranice lázeňského místalázeňského místa se označí jen v nezbytně nutných případech.
(3)
Označení hranic podle odstavce 2 provede na své náklady obecobec.
(4)
Katastrální úřad eviduje vnitřní území lázeňského místalázeňského místa v katastru nemovitostínemovitostí podle grafických a písemných podkladů předložených ministerstvem. Hranice vnitřního území lázeňského místalázeňského místa a hranice lázeňského místalázeňského místa se vyznačí v územně plánovací dokumentaci.
§ 31
Název lázeňského místa a používání označení „lázně“ v názvu obce
(1)
Lázeňské místoLázeňské místo se označí názvem obceobce, na jejímž území byly přírodní léčebné lázněpřírodní léčebné lázně stanoveny jako první. Pokud byly přírodní léčebné lázněpřírodní léčebné lázně stanoveny na území více obcíobcí současně, označí se lázeňské místo názvem obceobce, na jejímž území se nachází převažující část přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní.
(2)
V názvu obceobce lze označení „lázně“ užít, jen pokud bylo na jejím území nebo jeho části stanoveno lázeňské místolázeňské místo. Pokud bylo lázeňské místolázeňské místo stanoveno na území více obcíobcí, lze označení „lázně“ užít v názvu obceobce, jejíž název je užit v označení lázeňského místalázeňského místa. Při doplnění názvu obceobce o označení „lázně“ nebo vypuštění tohoto označení, pokud byly přírodní léčebné lázněpřírodní léčebné lázně zrušeny, se postupuje podle zvláštního právního předpisu.19)
HLAVA VII
POVINNOSTI VLASTNÍKŮ NEMOVITOSTÍ, OMEZENÍ VLASTNICKÝCH PRÁV, NÁHRADA ÚJMY
§ 32
Povinnosti vlastníků nemovitostí
Vlastníci nemovitostínemovitostí jsou povinni
a)
umožnit osobám uvedeným v § 39 vstup na pozemky, do staveb a objektů, které nejsou nemovitostminemovitostmi, za účelem získání údajů podle tohoto zákona, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,20)
b)
strpět na svých nemovitostechnemovitostech umisťování značek vyznačujících hranice ochranných pásem, lázeňského místalázeňského místa a vnitřního území lázeňského místalázeňského místa. Při umisťování značek musí být co nejvíce šetřeny nemovitostinemovitosti a práva jejich vlastníků.
§ 33
Omezení vlastnických práv
(1)
Vlastnická práva k nemovitostemnemovitostem lze omezit nebo nemovitostinemovitosti lze vyvlastnit pouze ve veřejném zájmuveřejném zájmu. Veřejným zájmemVeřejným zájmem se pro tyto účely rozumí zájem na vyhledávání a využití zdroje k léčebným účelům a zájem na ochraně zdrojů v zájmu zachování jejich kvalitativních a kvantitativních vlastností a zdravotní nezávadnosti.
(2)
Pokud vlastník nemovitostinemovitosti brání
a)
vyhledávání přírodního léčivého zdroje, lze vlastnická práva k nemovitostinemovitosti omezit,
b)
využívání nebo ochraně přírodního léčivého zdroje a ochraně zdroje přírodní minerální vody, lze vlastnická práva omezit nebo nemovitostnemovitost vyvlastnit.
(3)
Řízení o vyvlastnění provádí na základě žádosti ministerstva a náhradu za vyvlastnění ve svém rozhodnutí stanoví příslušný vyvlastňovací úřad podle zvláštního právního předpisu.6)
§ 34
Náhrada újmy
(1)
Vlastníkům nemovitostínemovitostí a osobám, kterým vznikne újma v důsledku omezení dosavadního užívání nemovitostinemovitosti nebo ukončení dosavadní činnosti v souvislosti s opatřeními podle tohoto zákona, náleží finanční náhrada této újmy, kterou je povinen uhradit uživatel zdroje. Pokud není určen uživatel zdroje, poskytne finanční náhradu ministerstvo.
(2)
Nedojde-li k dohodě o náhradě újmy, rozhodne o její náhradě soud.
HLAVA VIII
VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY VE VĚCECH ZDROJŮ, PŘÍRODNÍCH LÉČEBNÝCH LÁZNÍ A LÁZEŇSKÝCH MÍST
§ 35
(1)
Ministerstvo je ústředním úřadem státní správy pro vyhledávání, ochranu, využívání a další rozvoj zdrojů, přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní a lázeňských místlázeňských míst a pro výkon dozoru.
(2)
Ministerstvo
a)
vykonává dozor21) nad dodržováním opatření stanovených podle tohoto zákona a povinností podle tohoto zákona a dále nad činností vodoprávního úřadu podle tohoto zákona,
b)
zabezpečuje náležitosti za účelem osvědčení a využívání přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod, území s klimatickými podmínkami příznivými k léčení, přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní, lázeňských místlázeňských míst a stanovení ochranných pásem,
c)
vydává certifikáty pro přírodní minerální vody ze zdrojů, kterým bylo vydáno osvědčení podle tohoto zákona, a to pro potřeby posuzování těchto vod mimo území České republiky, a certifikáty pro přírodní minerální vody ze zdrojů mimo území České republiky pro potřeby jejich dovozu, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak,
d)
spravuje informační systém, a to zejména registr přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod, uživatelů těchto zdrojů, ochranných pásem zdrojů, evidenci ostatních zdrojů minerálních vod, registr přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní a lázeňských místlázeňských míst,
e)
předkládá katastrálnímu úřadu grafické a písemné podklady18) pro potřeby evidence ochranného pásma I. stupně a vnitřního území lázeňského místalázeňského místa,
f)
koncepčně řeší další rozvoj přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod a přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní.
(3)
Vodoprávní úřad vykonává dozor21) nad dodržováním opatření podle tohoto zákona a povinností podle tohoto zákona, a to v souvislosti se zdroji přírodní minerální vody, jejichž výtěžkem je minerální voda s obsahem rozpuštěných pevných látek nižším než 1 g/l nebo rozpuštěného oxidu uhličitého nižším než 1 g/l (dále jen „neuhličitá voda“) a jejichž ochranná pásma se nepřekrývají s ochrannými pásmy ostatních zdrojů osvědčených podle tohoto zákona.
(4)
Stavební úřad vykonává dozor nad dodržováním opatření stanovených podle tohoto zákona a povinností podle tohoto zákona, pokud se týkají záměrů podle § 37 odst. 3.
§ 36
(1)
Ministerstvo pro potřeby vývozu přírodní minerální vody ze zdrojů osvědčených podle tohoto zákona vydá na základě žádosti vývozce certifikát, jímž pro potřeby vývozu do členských států Evropské unie potvrdí, že tento výtěžek splňuje požadavky právních předpisů Evropského společenství kladené na přírodní minerální vodu, popřípadě při vývozu do ostatních zemí, že výtěžek je přírodní minerální vodou.
(2)
Ministerstvo může vydat pro potřeby dovozu přírodní minerální vody na základě žádosti dovozce přírodní minerální vody certifikát o tom, že výtěžek získaný ze zdroje v zemi, která není členským státem Evropské unie, je přírodní minerální vodou, a to za předpokladu, že příslušný orgán této země uznal (osvědčil) tento výtěžek za přírodní minerální vodu a že z tohoto uznání (osvědčení) je patrné, že voda splňuje požadavky právních předpisů Evropského společenství kladené na výtěžky ze zdroje přírodní minerální vody.
(3)
Ministerstvo vydá certifikát podle odstavce 1 nebo 2 nebo žádost zamítne do 90 dnů ode dne jejího obdržení. Jestliže žádost neobsahuje dostatečné informace a doklady potřebné k vydání tohoto certifikátu, vrátí ji ministerstvo k doplnění. Doba, po kterou vývozce nebo dovozce žádost doplňuje, se nezapočítává do lhůty pro vydání certifikátu. Ministerstvo vydá certifikát podle odstavce 2 na dobu nejdéle 5 let. Náležitosti žádostí o certifikáty může ministerstvo stanovit vyhláškou.
(4)
Certifikát vydaný podle odstavce 1 nebo 2 se netýká náležitostí přírodní minerální vody jako potraviny vymezené zvláštními právními předpisy.4) Odstavci 1 a 2 není dotčena působnost jiných orgánů České republiky
a)
vydat osvědčení nebo jiné vyjádření o tom, že přírodní minerální voda jako potravina1) splňuje požadavky právních předpisů České republiky nebo Evropského společenství,
b)
pozastavit nebo zakázat vývoz nebo dovoz přírodní minerální vody jako potraviny.1)
(5)
Odstavec 1 v části týkající se vývozu do členských států Evropské unie pozbývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky do Evropské unie v platnost.
§ 37
Závazná stanoviska, vyjádření a rozhodnutí k některým činnostem
(1)
V ochranných pásmech a na území lázeňského místalázeňského místa je ministerstvo pro pořizování územně plánovací dokumentace dotčeným orgánem.
(2)
V ochranném pásmu zdroje a na území lázeňského místalázeňského místa, pokud dále není stanoveno jinak, nelze podle jiných právních předpisů23) bez závazného stanoviska ministerstva
a)
schválit plán hlavních povodí, plány oblastí povodí a plány rozvoje vodovodů a kanalizací,
b)
povolit hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, pokud je spojena se zásahem do pozemku,
c)
vydat povolení k provedení trhacích prací,
d)
vydat rozhodnutí o pozemkových úpravách a vydat pozemky v rámci náhradních restitucí,
e)
vydat povolení k nakládání s podzemními vodami podle jiného právního předpisu23a),
f)
vydat povolení k nakládání s povrchovými vodami, povolení k vodním dílům a k některým činnostem a udělit souhlas vodoprávním úřadem, pokud nesouvisí se záměrem uvedeným v odstavci 3 nebo jiným záměrem povolovaným podle stavebního zákona,
g)
schválit lesní hospodářské plány a předat lesní hospodářské osnovy.
(3)
V ochranném pásmu zdroje a na území lázeňského místalázeňského místa, pokud dále není stanoveno jinak, nelze podle stavebního zákona vydat bez vyjádření ministerstva povolení záměru, povolení k odstranění stavby, nebo nařízení odstranění stavby nebo terénních úprav, jde-li o záměry
a)
nacházející se ve vnitřním území lázeňského místalázeňského místa a v ochranném pásmu I. stupně, s výjimkou stavebních úprav, při nichž se zachovává vnější půdorysné a výškové ohraničení stavby a zároveň nedochází ke změně v užívání stavby,
b)
nacházející se v ochranném pásmu II. stupně, s výjimkou těch, které jsou v souladu s územně plánovací dokumentací a které zároveň
1.
nevyžadují povolení záměru podle stavebního zákona,
2.
mají charakter staveb pro bydlení, staveb pro rekreaci, staveb pro shromažďování většího počtu osob, staveb pro obchod, staveb ubytovacích zařízení, staveb škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení a současně nezasahují do hloubky více než 6 metrů pod úroveň terénu nebo
3.
mají charakter liniových staveb a současně nezasahují do hloubky více než 2 metry pod úroveň terénu,
c)
sloužící pro rekreaci a zřízení rekreační oblasti na území lázeňského místalázeňského místa.
(4)
V ochranných pásmech nelze bez rozhodnutí ministerstva nebo závazného stanoviska v případech, kdy stanovisko slouží jako podklad pro rozhodnutí podle jiného právního předpisu nebo vyjádření ministerstva v případech, kdy je vyjádření ministerstva podkladem podle jiného právního předpisu, provádět geologické práce spojené se zásahem do pozemku.
(5)
Vodoprávní úřad v ochranných pásmech zdrojů, jejichž výtěžkem je pouze neuhličitá voda, vykonává kompetence stanovené v odstavcích 2 až 4.
(6)
Závazné stanovisko ministerstva podle odstavce 2 písm. b), c), e) a f) a vyjádření ministerstva podle odstavců 3 a 4 se nevydá podle tohoto zákona, pokud je jeho vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povoleníintegrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.
§ 38
Ministerstvo a vodoprávní úřad mohou ve vyjádření, závazném stanovisku nebo rozhodnutí podle § 37 uvést podmínky k ochraně zájmů stanovených tímto zákonem.
§ 39
Oprávnění zaměstnanců ministerstva a jiných pověřených osob
(1)
Zaměstnanci ministerstva pověření plněním úkolů dozoru nad dodržováním opatření při využívání zdrojů, v ochranných pásmech a na území lázeňských místlázeňských míst stanovených podle tohoto zákona a zaměstnanci vodoprávního úřadu pověření plněním úkolů dozoru nad dodržováním opatření při využívání zdrojů, jejichž výtěžkem je neuhličitá voda, a v ochranných pásmech těchto zdrojů, která se nepřekrývají s ochrannými pásmy ostatních zdrojů osvědčených podle tohoto zákona, jsou oprávněni
a)
vstupovat na cizí pozemky, do cizích staveb a do cizích objektů a zařízení s vědomím jejich vlastníků nebo uživatelů, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních právních předpisů, a provádět přitom potřebná šetření včetně odběru vzorků,
b)
žádat údaje a doklady potřebné pro výkon dozoru,
c)
nařídit odstranění zjištěných závad.
(2)
Oprávnění podle odstavce 1 písm. a) mají též zaměstnanci zdravotního ústavu určeného podle § 40 odst. 3 při výkonu činností Referenční laboratoře přírodních léčivých zdrojů podle § 40 odst. 1 písm. a) a b) a odst. 2 písm. a), c) a e) a osoby pověřené ministerstvem vyhledáváním a průzkumem přirozeně se vyskytujících zdrojů minerálních vod, plynů a peloidůpeloidů.
(3)
Zaměstnanci ministerstva a osoby uvedené v odstavci 2 se při výkonu svých oprávnění prokazují pověřením vydaným ministerstvem, zaměstnanci vodoprávního úřadu oprávněním vydaným tímto úřadem.
(4)
Při výkonu oprávnění podle odstavců 1 a 2 musí být co nejvíce šetřeny pozemky, stavby, objekty a zařízení a práva jejich vlastníků, nájemců, popřípadě správců.
HLAVA IX
REFERENČNÍ LABORATOŘ PŘÍRODNÍCH LÉČIVÝCH ZDROJŮ
§ 40
(1)
Referenční laboratoř přírodních léčivých zdrojů zabezpečuje
a)
podklady pro vydání osvědčení o zdroji,
b)
kontrolu kvality a stability užívaných zdrojů, včetně kontroly kvality výtěžků z těchto zdrojů a nakládání s nimi [§ 16 odst. 1 písm. e)],
c)
posudkovou a poradenskou činnost v oblasti zdrojů.
(2)
Referenční laboratoř přírodních léčivých zdrojů dále
a)
sleduje vlivy antropogenní činnosti na přírodní zdroje a spolupracuje při odhalování příčin a odstraňování následků havarijních situací v ochranných pásmech zdrojů,
b)
sleduje nové poznatky a samostatně rozvíjí poznání oboru, vyvíjí a zavádí nové pracovní metody,
c)
odborně spolupůsobí při zabezpečování správné laboratorní praxe pracovníků uživatele zdroje pověřených průběžnou kontrolou kvality zdrojů,
d)
provádí na vyžádání další odborné úkony v rozsahu své působnosti,
e)
plní další úkoly z pověření ministerstva.
(3)
Činnosti Referenční laboratoře přírodních léčivých zdrojů podle tohoto zákona vykonává zdravotní ústav29) určený Ministerstvem zdravotnictví.
HLAVA X
PŘESTUPKY
§ 41
Přestupky na úseku vyhledávání, ochrany, využívání a dalšího rozvoje zdrojů a lázeňských míst
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
nedodrží omezení nebo zákaz stanovený na ochranu zdroje, přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní nebo lázeňského místalázeňského místa,
b)
nesplní oznamovací povinnost podle § 8,
c)
vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu zdroje,
d)
vykonává činnost zakázanou ve vnitřním území lázeňského místalázeňského místa,
e)
úmyslně zničí, poškodí, neoprávněně přemístí nebo odstraní značku nebo tabulku vyznačující hranice nebo oplocení ochranného pásma zdroje nebo území lázeňského místalázeňského místa,
f)
ztěžuje plnění úkolů dozoru nad dodržováním opatření na území lázeňského místalázeňského místa,
g)
ztěžuje plnění úkolů při vyhledávání nebo průzkumu přirozeně se vyskytujícího zdroje minerální vody, plynu nebo peloidupeloidu nebo dozoru nad dodržováním opatření v ochranném pásmu zdroje nebo zdroje přírodní minerální vody, nebo
h)
neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky, k jejichž odstranění byla vodoprávním úřadem podle § 39 vyzvána.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní oznamovací povinnost podle § 8,
b)
využívá zdroj bez povolení ministerstva nebo jej využívá v rozporu s tímto povolením,
c)
nesplní povinnost uživatele zdroje,
d)
nesplní povinnost stanovenou poskytovateli zdravotních služeb poskytujícímu lázeňskou péči uvedenou v § 27,
e)
vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu zdroje,
f)
vykonává činnost zakázanou v lázeňském místělázeňském místě,
g)
neumožní výkon dozoru nad dodržováním opatření v ochranném pásmu zdroje nebo na území lázeňského místalázeňského místa,
h)
ztěžuje vyhledávání nebo průzkum přirozeně se vyskytující minerální vody, plynu nebo peloidupeloidu,
i)
neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky, k jejichž odstranění byla ministerstvem nebo osobou pověřenou podle § 39 vyzvána, nebo
j)
zničí, poškodí, neoprávněně přemístí nebo odstraní značku nebo tabulku vyznačující hranice nebo oplocení ochranného pásma zdroje nebo území lázeňského místalázeňského místa.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku též tím, že
a)
nesplní povinnost uživatele zdroje, jehož výtěžkem je neuhličitá voda,
b)
vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu zdroje uvedeného v písmenu a),
c)
neumožní výkon dozoru nad dodržováním opatření v ochranném pásmu zdroje uvedeného v písmenu a), nebo
d)
neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky, k jejichž odstranění byla podle § 39 vodoprávním úřadem vyzvána.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
b)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. j),
c)
3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3,
d)
5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) až i).
§ 41a
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
K řízení o přestupcích je příslušný
a)
obecní úřad, jde-li o přestupky podle § 41 odst. 1 a § 41 odst. 2 písm. j),
b)
ministerstvo, jde-li o přestupky podle § 41 odst. 2 písm. a) až i),
c)
vodoprávní úřad, jde-li o přestupky podle § 41 odst. 3.
(2)
O odvolání proti rozhodnutí vodoprávního úřadu o přestupku rozhoduje ministerstvo.
(3)
Přestupky podle § 41 odst. 1 písm. b) a h) nelze projednat příkazem na místě.
(4)
Pokutu vybírá a vymáhá orgán, který pokutu uložil.
HLAVA XI
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 42
Ministerstvo může rozhodnutím vydat předběžné opatření k ochraně přírodních zdrojů minerálních vod, peloidůpeloidů a plynů nebo k ochraně přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní před vznikem případných škod, a to v době před vydáním osvědčení podle § 5 nebo před stanovením statutu lázeňského místalázeňského místa. Předběžné opatření lze vydat jen na dobu nezbytně nutnou k zabezpečení ochrany, nejdéle na dobu 2 let.
§ 43
Vztah zákona k některým dalším zákonům
(1)
Na výtěžek, kterým je minerální voda z přírodního léčivého zdroje, pokud vlastnosti tohoto výtěžku umožňují jeho použití jako potravinu k výrobě balených přírodních minerálních vod, se vztahují zvláštní právní předpisy,4) pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2)
Správní řád se nepoužije na postup uvedený v § 18 odst. 2 a 3. Vyjádření vydávaná podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle jiného právního předpisu jsou závazným stanoviskem podle správního řádu, vyjma případů, kdy neslouží jako podklad pro jiné rozhodnutí, v takových případech jsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení. Vyjádření podle § 13 odst. 1 a § 37 odst. 3 a 4 jsou vyjádřeními podle § 13 odst. 1 a části čtvrté správního řádu.
(3)
Pokud jiné právní předpisy17) stanoví, že rozhodnutí dotýkající se jím chráněných zájmů je možno vydat jen v dohodě s dotčeným správním úřadem, popřípadě je-li nutno vydat podle jiného právního předpisu předběžné stanovisko, povolení či souhlas nejsou taková ustanovení jiných právních předpisů tímto zákonem dotčena.
(4)
Tento zákon se nevztahuje na minerální vody, plyny a peloidypeloidy nacházející se na pozemcích určených pro obranu státu podle jiného právního předpisu,26) s výjimkou těch, které se nacházejí na pozemcích vojenského újezdu Hradiště a na pozemcích v katastrálním územíkatastrálním území Kyselka u Hradiště.
(5)
Rozhodnutí o nařízení k odstranění závad podle § 39 odst. 1 písm. c) se nevydá, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na přírodních léčivých zdrojích nebo zdrojích přírodní minerální vody vydáno rozhodnutí o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů26a). Zahájené řízení o nařízení k odstranění závad podle § 39 odst. 1 písm. c) ministerstvo přeruší, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na přírodních léčivých zdrojích nebo zdrojích přírodní minerální vody zahájeno řízení o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů26a).
Přechodná ustanovení
§ 44
(1)
Přírodní léčivé zdroje, zdroje přírodních minerálních vod stolních, přírodní léčebné lázněpřírodní léčebné lázně a lázeňská místalázeňská místa prohlášená podle dříve platných právních předpisů se považují za přírodní léčivé zdroje, zdroje přírodních minerálních vod, přírodní léčebné lázněpřírodní léčebné lázně a lázeňská místalázeňská místa osvědčené nebo stanovené podle tohoto zákona.
(2)
Ochranná pásma a prozatímní ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod stolních stanovená podle dosavadních právních předpisů se považují za ochranná pásma stanovená podle tohoto zákona s tím, že ochranná pásma zdroje II. a III. stupně se považují za ochranné pásmo II. stupně podle § 23 odst. 2.
(3)
Lázeňská místaLázeňská místa, lázeňské statuty a prozatímní opatření k ochraně lázeňských místlázeňských míst vydané podle dosavadních právních předpisů se považují za lázeňská místalázeňská místa a lázeňské statuty vydané podle tohoto zákona.
(4)
Dříve vydaná povolení k užívání a k dočasnému užívání, popřípadě dočasné správě přírodního léčivého zdroje nebo zdroje přírodní minerální vody udělená v souvislosti s prohlášením prozatímního ochranného opatření se považují za povolení k využívání zdroje podle tohoto zákona, pokud držitel povolení do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona splní náležitosti stanovené pro povolení k využívání zdroje podle tohoto zákona. Pokud podmínky stanovené v povolení podle věty prvé neodpovídají podmínkám a povinnostem stanoveným pro ochranu a využívání zdrojů tímto zákonem, ministerstvo povolení o tyto podmínky a povinnosti doplní, a to do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(5)
Zdravotnické zařízení poskytující lázeňskou péči2) předloží ministerstvu první zprávu o klimatických podmínkách podle § 27 do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(6)
Ochranné podmínky zvláště chráněných území podle zvláštních právních předpisů27) nejsou tímto zákonem dotčeny.
(7)
Dosavadní názvy obcíobcí nebo jejich částí, přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní a lázeňských místlázeňských míst zůstávají tímto zákonem nedotčeny.
§ 45
(1)
Pokud se fyzická osoba vykonávající funkci balneotechnika nepřihlásí ke zkoušce odborné způsobilosti podle tohoto zákona nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti vyhlášky ministerstva vydané podle § 46 odst. 1 písm. i) a zkoušku nevykoná nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, není oprávněna tuto funkci vykonávat.
(2)
Ministerstvo může vydat osvědčení o odborné způsobilosti bez zkoušky fyzickým osobám s vysokoškolským vzděláním uvedeným v § 19 odst. 3 písm. a), které ke dni účinnosti tohoto zákona mají nejméně 10 let praxe v oblasti využívání a ochrany zdrojů.
§ 46
Zmocňovací ustanovení
(1)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod (§ 3 odst. 1),
b)
povolené úpravy výtěžků přírodních zdrojů uvedených v § 3 odst. 1,
c)
způsob získávání, přepravy a skladování výtěžku (§ 3 odst. 1),
d)
náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodního léčivého zdroje a klimatických podmínek k léčebným účelům [§ 6 odst. 2 písm. d) a § 26 odst. 1 písm. c)],
e)
náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodní minerální vody k výrobě balených přírodních minerálních vod [§ 6 odst. 2 písm. d)],
f)
údaje vyznačované na obalu výtěžku z přírodního léčivého zdroje [§ 16 odst. 1 písm. k)],
g)
požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní (§ 25 odst. 1),
h)
náležitosti odborného posudku o stavu životního prostředí přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní [§ 26 odst. 1 písm. b)],
i)
vznik a složení zkušební komise, rozsah, způsob provedení zkoušky odborné způsobilosti balneotechnika a podrobnosti o její organizaci (§ 19 odst. 4).
(2)
Ministerstvo může stanovit vyhláškou náležitosti žádostí o certifikáty (§ 36 odst. 3).
(3)
Ministerstvo dále stanoví vyhláškou
a)
přírodní léčebné lázněpřírodní léčebné lázně (§ 25 odst. 3),
b)
ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, včetně vymezení konkrétních ochranných opatření (§ 21 odst. 1 a 3, § 22 odst. 5, § 23 odst. 3 a § 24 odst. 2 a 3).
(4)
Vláda stanoví nařízením výši poplatku za výtěžek odebíraný ze zdroje přírodní minerální vody (§ 20 odst. 2).
§ 47
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se zákonné opatření č. 113/1964 Sb., o příplatcích na lázeňskou péči.
ČÁST DRUHÁ
Změna živnostenského zákona
§ 48
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 100/2001 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb., se mění takto:
1.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI ve skupině 214: Ostatní, se vkládá položka:
„1 | 2 | 3
---|---|---
Odborný dohled nad využíváním a ochranou přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod - balneotechnik | osvědčení o odborné způsobilosti vydané Ministerstvem zdravotnictví | § 19 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon)“.
2.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI ve skupině 315: Zdravotnické prostředky, text ve sloupci 2 zní:
„vysokoškolské vzdělání anebo vzdělání získané na středních školách ukončené maturitou a na vyšších odborných školách ukončených absolutoriem anebo prokazatelné praktické zkušenosti s prodejem zdravotnických prostředků; poučení výrobcem příslušného zdravotnického prostředku pro činnosti uvedené ve sloupci 1“.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
§ 51
Tento zákon nabývá účinnosti 31. den ode dne jeho vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).
3)
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
4)
Například zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 292/1997 Sb., o požadavcích na zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy, ve znění pozdějších předpisů.
5)
Vyhláška č. 184/1997 Sb., o požadavcích na zajištění radiační ochrany.
6)
Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).
7)
Vyhláška č. 121/1989 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, o udělování povolení a odborné způsobilosti k jejich výkonu, ve znění zákona č. 543/1991 Sb.
8)
Vyhláška č. 63/1975 Sb., o povinnostech organizací podávat zprávy o zjištění podzemních vod a oznamovat údaje o jejich odběrech.
9)
Vyhláška č. 412/1992 Sb., o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce.
10)
§ 32 odst. 1 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
§ 5 vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona.
11)
Zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
12)
§ 57 a 58 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
13)
§ 13 a 14 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
14)
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb.
15)
Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
16)
Vyhláška č. 340/1992 Sb., o požadavcích na kvalifikaci a odbornou způsobilost a o ověřování odborné způsobilosti pracovníků k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých předpisů vydaných Českým báňským úřadem k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění vyhlášky č. 239/1998 Sb.
17)
Například zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb.
18)
§ 27 odst. 2 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
19)
§ 27 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb.
20)
Například zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů.
21)
Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
23)
Například zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
23a)
§ 8 až 13 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů.
25)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
25a)
§ 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
26)
Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
26a)
Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů.
27)
Například zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
28)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.
29)
§ 86 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 170/2001 Sb. | Zákon č. 170/2001 Sb.
Zákon o státním dluhopisovém programu na úhradu závazků plynoucích ze Smlouvy mezi vládou České republiky, vládou Slovenské republiky a vládou Spolkové republiky Německo o ukončení vzájemného zúčtovacího styku v převoditelných rublech a vypořádání vzájemných závazků a pohledávek, které vznikly jako saldo v převoditelných rublech ve prospěch Spolkové republiky Německo, o změně zákona č. 407/2000 Sb., o státním dluhopisovém programu na částečnou náhradu škod zemědělským subjektům postiženým suchem v roce 2000, a o změně zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 22. 5. 2001, datum účinnosti 22. 5. 2001, částka 65/2001
* ČÁST PRVNÍ - § 1 (§ 1 — § 1)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 407/2000 Sb., o státním dluhopisovém programu na částečnou náhradu škod zemědělským subjektům postiženým suchem v roce 2000 (§ 2 — § 2)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (§ 3 — § 3)
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 4 — § 4)
Aktuální znění od 22. 5. 2001
170
ZÁKON
ze dne 4. dubna 2001
o státním dluhopisovém programu na úhradu závazků plynoucích ze Smlouvy mezi vládou České republiky, vládou Slovenské republiky a vládou Spolkové republiky Německo o ukončení vzájemného zúčtovacího styku v převoditelných rublech a vypořádání vzájemných závazků a pohledávek, které vznikly jako saldo v převoditelných rublech ve prospěch Spolkové republiky Německo, o změně zákona č. 407/2000 Sb., o státním dluhopisovém programu na částečnou náhradu škod zemědělským subjektům postiženým suchem v roce 2000, a o změně zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
§ 1
Státní dluhopisový program
(1)
Účelem státního dluhopisového programu je úhrada závazků plynoucích ze Smlouvy mezi vládou České republiky, vládou Slovenské republiky a vládou Spolkové republiky Německo o ukončení vzájemného zúčtovacího styku v převoditelných rublech a vypořádání vzájemných závazků a pohledávek, které vznikly jako saldo v převoditelných rublech ve prospěch Spolkové republiky Německo.
(2)
Rozsah tohoto státního dluhopisového programu je 260 000 000 DEM.
(3)
Veškeré závazky vyplývající z tohoto státního dluhopisového programu budou splaceny nejpozději uplynutím 35 let ode dne účinnosti tohoto zákona.
(4)
O prostředky získané emisí dluhopisůemisí dluhopisů podle tohoto zákona lze překročit celkové výdaje státního rozpočtu schválené zákonem o státním rozpočtu v rozpočtovém roce, ve kterém budou takto získané prostředky použity. O toto překročení se v příslušném rozpočtovém roce mění saldo státního rozpočtu a financující položky.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 407/2000 Sb., o státním dluhopisovém programu na částečnou náhradu škod zemědělským subjektům postiženým suchem v roce 2000
§ 2
V § 1 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
O prostředky získané emisí dluhopisů podle tohoto zákona lze překročit celkové výdaje státního rozpočtu schválené zákonem o státním rozpočtu v rozpočtovém roce, ve kterém budou takto získané prostředky použity. O toto překročení se v příslušném rozpočtovém roce mění saldo státního rozpočtu a financující položky.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů
§ 3
Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 296/1995 Sb., zákona č. 322/1996 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 98/2001 Sb. a zákona č. 104/2001 Sb., se mění takto:
1.
V 20 odst. 6 se částka „3 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „6 000 000 Kč“ a částka „100 000 Kč“ se nahrazuje částkou „200 000 Kč“.
2.
V § 20 odst. 7 se za slovo „Příspěvek“ vkládají slova „na mandát poslance nebo senátora činí ročně 900 000 Kč a“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 4
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Zeman v. r. |
Nařízení vlády č. 172/2001 Sb. | Nařízení vlády č. 172/2001 Sb.
Nařízení vlády k provedení zákona o požární ochraně
Vyhlášeno 22. 5. 2001, datum účinnosti 22. 5. 2001, částka 65/2001
* ČÁST PRVNÍ - DRUHY DOKUMENTACE POŽÁRNÍ OCHRANY KRAJŮ A OBCÍ, JEJICH OBSAH A VEDENÍ (§ 1 — § 17)
* ČÁST DRUHÁ - MINIMÁLNÍ PODMÍNKY A ROZSAH POSKYTOVÁNÍ PÉČE ZASAHUJÍCÍM OSOBÁM (§ 18 — § 19)
* ČÁST TŘETÍ - SYSTÉM PRACOVNÍ POHOTOVOSTI MIMO PRACOVIŠTĚ ČLENŮ JEDNOTEK SBORU DOBROVOLNÝCH HASIČŮ VYBRANÝCH OBCÍ A ODMĚNA ZA NI (§ 20 — § 21)
* ČÁST ČTVRTÁ - ZPŮSOB POSKYTOVÁNÍ NÁHRADY UŠLÉHO VÝDĚLKU ČLENŮM JEDNOTEK SBORU DOBROVOLNÝCH HASIČŮ OBCE (§ 22 — § 22)
* ČÁST PÁTÁ - PODMÍNKY AKCESCHOPNOSTI JEDNOTEK SBORU DOBROVOLNÝCH HASIČŮ VYBRANÝCH OBCÍ (§ 23 — § 23)
* ČÁST ŠESTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ (§ 24 — § 25)
Aktuální znění od 1. 1. 2003 (498/2002 Sb.)
172
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 18. dubna 2001
k provedení zákona o požární ochraně
Vláda nařizuje podle § 30 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 237/2000 Sb., (dále jen „zákon“):
ČÁST PRVNÍ
DRUHY DOKUMENTACE POŽÁRNÍ OCHRANY KRAJŮ A OBCÍ, JEJICH OBSAH A VEDENÍ
HLAVA I
DRUHY DOKUMENTACE POŽÁRNÍ OCHRANY
§ 1
(1)
Dokumentaci požární ochrany kraje tvoří
a)
koncepce požární ochrany kraje,1)
b)
roční zpráva o stavu požární ochrany kraje,2)
c)
požární poplachový plán kraje,
d)
dokumentace k zabezpečení
1.
plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany,
2.
zdrojů vody k hašení požárů,
e)
dokumentace k zabezpečení požární ochrany
1.
v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru,
2.
v budovách zvláštního významu,
3.
při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob.
(2)
Dokumentaci požární ochrany obceobce tvoří
a)
dokumentace o zřízení jednotky sboru dobrovolných hasičů obceobce nebo společné jednotky požární ochrany,
b)
řád ohlašovny požárů,
c)
dokumentace k zabezpečení preventivně výchovné činnosti,
d)
požární řád obceobce,
e)
dokumentace k zabezpečení
1.
požární ochrany při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob,
2.
úkolů požární ochrany pro období stavu ohrožení státu a válečného stavu,
f)
plán výkonu služby členů jednotek sboru dobrovolných hasičů vybraných obcíobcí (§ 20 odst. 2), a to včetně jejich pohotovosti mimo pracoviště.
(3)
Součástí dokumentace požární ochrany krajů a obcíobcí je také další dokumentace obsahující podmínky požární bezpečnosti zpracovávaná a vedená podle zvláštních právních předpisů.3)
HLAVA II
OBSAH A VEDENÍ DOKUMENTACE POŽÁRNÍ OCHRANY
§ 2
Koncepce požární ochrany kraje
Koncepce požární ochrany kraje1) obsahuje
a)
všeobecnou charakteristiku kraje se základními demografickými a geografickými údaji o kraji, s charakteristikou hospodářství, kulturních a historických objektů se zřetelem na jejich potřeby k zabezpečení požární ochrany a záchranných a likvidačních prací,
b)
určení rizik požárů a rizik ostatních mimořádných událostí na území kraje,
c)
způsob předcházení rizikům a přípravu na mimořádné události a jejich řešení, plnění úkolů hasičského záchranného sboru kraje a jednotek sboru dobrovolných hasičů obcíobcí a podmínky pro jejich činnost a činnost integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému,
d)
střednědobé a dlouhodobé úkoly se zřetelem na zvládání možného ohrožení podle písmene b), řešení požární ochrany a její materiální a technické zabezpečení.
§ 3
Roční zpráva o stavu požární ochrany kraje
Roční zpráva o stavu požární ochrany kraje2) obsahuje vyhodnocení
a)
výkonu státního požárního dozoru,
b)
preventivně výchovné činnosti,
c)
záchranných a likvidačních prací včetně příslušných statistických údajů,
d)
plnění úkolů uvedených v koncepci požární ochrany.
§ 4
Obsah požárního poplachového plánu kraje
(1)
Požární poplachový plán kraje obsahuje
a)
výčet jednotek požární ochrany v kraji,
b)
zásady součinnosti jednotek požární ochrany při zdolávání požárů, při provádění záchranných prací na území kraje a při poskytování pomoci mezi kraji a pomoci do sousedního státu,
c)
úpravu povolávání jednotek požární ochrany v rámci operačního řízeníoperačního řízení ke zdolávání požárů a k záchranným pracím,
d)
způsob vyhlašování jednotlivých stupňů požárního poplachu,
e)
úpravu činnosti ohlašoven požárů,
f)
poplachový plán integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému kraje4) a
g)
úpravu činností operačních a informačních středisek hasičského záchranného sboru kraje5) (dále jen „operační a informační středisko“).
(2)
V příloze požárního poplachového plánu kraje se stanoví rozdělení jednotek požární ochrany do jednotlivých stupňů požárního poplachu a jejich předurčenost pro obceobce a objekty.
§ 5
Dokumentace k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany
(1)
Dokumentace k zabezpečení plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany (dále jen „plošné pokrytí“) obsahuje
a)
stanovení stupně nebezpečí území obceobce podle demografických údajů, počtu požárů a charakteru území,
b)
seznam jednotek požární ochrany zabezpečujících plošné pokrytí, jejich dislokaci a předurčení podle základní tabulky plošného pokrytí6) pro jednotlivá katastrální územíkatastrální území obcíobcí,
c)
cílové početní stavy jednotek požární ochrany s územní působností a jejich vybavení věcnými prostředky požární ochrany a požární technikou,
d)
seznamy jednotek požární ochrany předurčených pro systémy záchranných prací, zejména při dopravních nehodách, živelních pohromách, haváriích a pro ochranu obyvatelstva,
e)
způsob, kterým kraj finančně zabezpečí plošné pokrytí.
(2)
Plošné pokrytí se aktualizuje podle změn požárního nebezpečí území obcíobcí a podle akceschopnosti jednotek požární ochrany.
§ 6
Dokumentace kraje k zabezpečení zdrojů vody k hašení požárů
Dokumentace k zabezpečení zdrojů vody k hašení požárů obsahuje určení těchto zdrojů, podmínky jejich trvalé použitelnosti pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména podmínky pro dostupnost k tomuto zdroji a pro odběr vody, a způsob zabezpečení stanovených podmínek.
§ 7
Dokumentace k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů
Dokumentace kraje k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů obsahuje
a)
vymezení doby, míst a okolností zvýšeného nebezpečí vzniku požárů a stanovení způsobu jejího vyhlášení,
b)
stanovení podmínek požární bezpečnosti v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů.
§ 8
Dokumentace o zabezpečení požární ochrany v budovách zvláštního významu
Dokumentace o zabezpečení požární ochrany v budovách zvláštního významu obsahuje
a)
vymezení budov zvláštního významu,
b)
stanovení podmínek požární bezpečnosti a podmínek pro hašení požárů a pro záchranné práce v budovách zvláštního významu,
c)
způsob zabezpečení podmínek stanovených podle písmene b).
§ 9
Dokumentace k zabezpečení požární ochrany při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob
Dokumentace k zabezpečení požární ochrany při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob, obsahuje
a)
vymezení druhů akcí, kterých se zúčastňuje větší počet osob, pro něž stanoví podmínky požární bezpečnosti
1.
kraj,
2.
obecobec,
b)
stanovení podmínek požární bezpečnosti při akcích podle písmene a) a způsob jejich zabezpečení.
§ 12
Dokumentace o zřízení jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, požární hlídky nebo společné jednotky požární ochrany
Dokumentaci tvoří
a)
zřizovací listina, pokud se zřizuje jednotka sboru dobrovolných hasičů obceobce nebo požární hlídka,8)
b)
příslušná smlouva, pokud se zřizuje společná jednotka požární ochrany,9)
c)
stejnopis jmenovacího dekretu velitele jednotky,
d)
seznam členů a dokumentace o jejich odborné způsobilosti a doklad o jejich zdravotní způsobilosti pro výkon služby v jednotce sboru dobrovolných hasičů obceobce.
§ 13
Řád ohlašovny požárů v obci
(1)
Řád ohlašovny požárů10) upravuje
a)
způsob přijímání hlášení o vzniku požáru v obciobci,
b)
vyhlášení požárního poplachu místní jednotce požární ochrany a její vyslání na místo události,
c)
oznámení požáru na územně příslušné operační a informační středisko,5)
d)
pravidla pro vyhlášení požárního poplachu v obciobci včetně náhradního opatření pro případ poruchy spojovacích prostředků nebo požárně bezpečnostních zařízení.
(2)
Součástí řádu ohlašovny požárů je
a)
seznam sil a prostředků jednotek požární ochrany z požárního poplachového plánu kraje,
b)
seznam důležitých telefonních čísel, zejména na územně příslušné operační a informační středisko, na jednotky požární ochrany zařazené do prvního stupně požárního poplachu pro obecobec dle požárního poplachového plánu kraje a na pohotovostní služby.
(3)
Řád ohlašovny požárů se pravidelně aktualizuje a udržuje v souladu se skutečným stavem.
§ 14
Dokumentace k zabezpečení preventivně výchovné činnosti v obci
(1)
Dokumentace k zabezpečení preventivně výchovné činnosti na úseku požární ochrany (dále jen „preventivně výchovná činnost“) obsahuje
a)
rozpracování zaměření preventivně výchovné činnosti, stanovené Ministerstvem vnitra,11) podle místních podmínek,
b)
plán preventivně výchovné činnosti zpracovaný zpravidla na roční období,
c)
vyhodnocení preventivně výchovných akcí.
(2)
Při zpracování dokumentace obecobec spolupracuje zejména s hasičským záchranným sborem kraje, občanskými sdruženími a obecně prospěšnými společnostmi působícími na úseku požární ochrany.
§ 15
Požární řád obce
(1)
Požární řád obceobce upravuje organizaci a zásady zabezpečení požární ochrany v obciobci a obsahuje
a)
vymezení činnosti osob pověřených zabezpečováním požární ochrany v obciobci,
b)
podmínky požární bezpečnosti při činnostech, v objektech nebo v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru se zřetelem na místní situaci,
c)
způsob nepřetržitého zabezpečení požární ochrany v obciobci,
d)
kategorii jednotky sboru dobrovolných hasičů obceobce, její početní stav a vybavení,
e)
přehled o zdrojích vody pro hašení požárů a podmínky jejich trvalé použitelnosti,
f)
stanovení dalších zdrojů vody pro hašení požárů a podmínky pro zajištění jejich trvalé použitelnosti,
g)
seznam ohlašoven požárů a dalších míst odkud lze hlásit požár, jejich označení, přičemž ohlašovny požárů jsou označeny tabulkou „Ohlašovna požárů“ a další místa pro hlášení požárů tabulkou „Zde hlaste požár“ nebo symbolem telefonního čísla 150,
h)
způsob vyhlášení požárního poplachu v obciobci.
(2)
Součástí požárního řádu obceobce je seznam sil a prostředků jednotek požární ochrany z požárního poplachového plánu kraje.
§ 16
Dokumentace obce k zabezpečení úkolů požární ochrany pro období stavu ohrožení státu a válečného stavu
Dokumentace obceobce k zabezpečení úkolů požární ochrany pro období stavu ohrožení státu a válečného stavu12) obsahuje
a)
seznamy osob určených do jednotky sboru dobrovolných hasičů obceobce a v případě, že obecobec uvedenou jednotku nemá, seznam osob určených obcíobcí do požární hlídky,13)
b)
plán požárních preventivních opatření na úseku požární ochrany v období stavu ohrožení státu a válečného stavu.
§ 17
Způsob uložení a kontroly dokumentace požární ochrany kraje a obce
(1)
Dokumentace se ukládá takovým způsobem, aby byla k dispozici zejména orgánům krajů a obcíobcí a kontrolním orgánům.
(2)
Ověření aktuálnosti dokumentace požární ochrany krajů a obcíobcí, případně vyhodnocení její účinnosti provádí ten, kdo dokumentaci vydal, a to jedenkrát ročně.
ČÁST DRUHÁ
MINIMÁLNÍ PODMÍNKY A ROZSAH POSKYTOVÁNÍ PÉČE ZASAHUJÍCÍM OSOBÁM
§ 18
Minimální podmínky a rozsah poskytování péče
(1)
Minimálními podmínkami a rozsahem poskytování péče (dále jen „minimální podmínky péče“) zasahujícím příslušníkům jednotky hasičského záchranného sboru, členům jednotky sboru dobrovolných hasičů obceobce, členům jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku, zaměstnancům zařazeným v jednotce hasičského záchranného sboru podniku a příslušníkům vojenské hasičské jednotky, jakož i osobám vyzvaným k poskytnutí osobní pomoci se rozumí zajištění
a)
ochranných nápojů, vyžaduje-li zásah použití speciálních ochranných prostředků v nepřetržité délce 30 minut nebo provádí-li se zásah po dobu nejméně 2 hodin,
b)
stravování, jde-li o práci při zásahu trvající nepřetržitě po dobu nejméně 4 a půl hodiny,
c)
vhodného místa pro odpočinek, případně ubytování, trvá-li práce při zásahu déle než 12 hodin.
(2)
Osobám, které byly vyzvány k poskytnutí osobní pomoci a provádějí práci v místech ohrožení jejich zdraví nebo života, se poskytuje odborný dohled a zapůjčují se jim odpovídající osobní ochranné pracovní prostředky pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
(3)
Za zabezpečení minimálních podmínek péče odpovídá velitel zásahu.14)
§ 19
Náklady na zabezpečení minimálních podmínek péče
(1)
Náklady spojené s poskytováním ochranných nápojů podle § 18 odst. 1 písm. a) jsou limitovány do výše dolní hranice stanovené sazby stravného podle zvláštních právních předpisů, které stanoví výši sazeb stravného při pracovní cestě zaměstnanců v pracovním poměru,15) a jde-li o příslušníky vojenské hasičské jednotky, hranicí stanovené sazby stravného podle zvláštního právního předpisu, který stanoví výši sazeb stravného při služební cestě vojáka z povolání.16) Výše nákladů na stravování poskytované podle § 18 odst. 1 písm. b) v závislosti na délce trvání zásahu a fyzické náročnosti prací činí částku rovnající se 1,75 až 2,25násobku příslušné hranice podle věty první. Výsledná částka se zaokrouhluje na celé koruny do výše 50 haléřů směrem dolů a od 50 haléřů včetně směrem nahoru.
(2)
Délka zásahu se posuzuje jako doba trvání pracovní (služební) cesty podle zvláštních právních předpisů.
(3)
Při ubytování podle § 18 odst. 1 písm. c) se hradí prokázané výdaje na zajištění odpočinku nebo poskytnuté ubytování.
(4)
V případě nebezpečí z prodlení může náklady na zabezpečení minimálních podmínek péče uhradit namísto obceobce Hasičský záchranný sbor České republiky.17) Náhradu takto vynaložených výdajů poskytne Hasičskému záchrannému sboru České republiky obecobec v rozsahu povinností stanovených jí zákonem.18)
ČÁST TŘETÍ
SYSTÉM PRACOVNÍ POHOTOVOSTI MIMO PRACOVIŠTĚ ČLENŮ JEDNOTEK SBORU DOBROVOLNÝCH HASIČŮ VYBRANÝCH OBCÍ A ODMĚNA ZA NI
§ 20
Systém pracovní pohotovosti
(1)
Členové sboru dobrovolných hasičů vybraných obcíobcí19) kategorie jednotka požární ochrany JPO II20) (dále jen „jednotka“) jsou určeni velitelem jednotky k pracovní pohotovosti mimo pracoviště, kterým je hasičská zbrojnice, (dále jen „pohotovost“). Velitel jednotky pro systém pohotovosti zpracovává plán výkonu služby členů jednotky (dále jen „plán“), kterým rovněž určuje členy jednotky k pohotovosti pro provádění požárního zásahu nebo záchranných prací jednotkou.21)
(2)
Plán se sestavuje tak, aby jednotka byla akceschopná (§ 23), přičemž se pohotovost členů jednotky organizuje na směny po dnech nebo v týdenním režimu.
§ 21
Odměna za pohotovost
Odměna za pohotovost u členů jednotky v pracovním poměru činí v pracovní dny 15 %, ve dnech pracovního klidu 25 % průměrného hodinového výdělku podle zvláštního právního předpisu,22) a to za každou hodinu vykonané doby pohotovosti; u členů jednotky činných na základě dohody o pracovní činnosti se postupuje obdobně.
ČÁST ČTVRTÁ
ZPŮSOB POSKYTOVÁNÍ NÁHRADY UŠLÉHO VÝDĚLKU ČLENŮM JEDNOTEK SBORU DOBROVOLNÝCH HASIČŮ OBCE
§ 22
(1)
Členům jednotek sboru dobrovolných hasičů obceobce, kteří se zúčastní zásahu, nařízeného cvičení anebo nařízené odborné přípravy v době, ze které jim plynou příjmy z podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti, náleží za každou započatou hodinu této doby náhrada ušlého výdělku.
(2)
Náhrada ušlého výdělku podle odstavce 1 se vypočte jako podíl průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku a počtu pracovních hodin stanovených zvláštním právním předpisem připadajících na kalendářní měsíc, v němž došlo ke ztrátě na výdělku.
(3)
Nárok na náhradu podle odstavce 1 je nutno uplatnit u obceobce do 1 měsíce ode dne vzniku nároku, jinak tento nárok zanikne.
ČÁST PÁTÁ
PODMÍNKY AKCESCHOPNOSTI JEDNOTEK SBORU DOBROVOLNÝCH HASIČŮ VYBRANÝCH OBCÍ
§ 23
(1)
Akceschopnost jednotky sboru dobrovolných hasičů vybraných obcíobcí je zajištěna její organizační, technickou a odbornou připravenostíodbornou připraveností k plnění základních úkolů podle zákona23) a k plnění úkolů na úseku civilní ochrany24) a ochrany obyvatelstva.25)
(2)
Organizační připraveností je základní početní stav členů v jednotce sboru dobrovolných hasičů vybrané obceobce a její funkční složení, stanovené zvláštním právním předpisem s přihlédnutím ke kategorii jednotky v plošném pokrytí,6) a zajištění výjezdu družstva nebo alespoň družstva o zmenšeném početním stavu po vyhlášení požárního poplachu jeho členům v požadovaném čase.
(3)
Odbornou připravenostíOdbornou připraveností je odborná způsobilost velitelů a strojníků jednotky sboru dobrovolných hasičů vybrané obceobce a pravidelná odborná příprava členů této jednotky.
(4)
Technickou připravenostíTechnickou připraveností je vybavení jednotky sboru dobrovolných hasičů vybrané obceobce odpovídající požární technikou podle zvláštního právního předpisu a věcnými prostředky požární ochrany a její použitelnost k provádění zásahu včetně odpovídajícího technického stavu.
(5)
Pokud jednotky sboru dobrovolných hasičů vybraných obcíobcí nemohou akceschopnost udržet nepřetržitě, oznámí bezodkladně tuto skutečnost územně příslušnému operačnímu a informačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje.
ČÁST ŠESTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ
§ 24
(1)
Kraj zajistí vypracování a vedení dokumentace požární ochrany podle § 1 odst. 1 nejpozději do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.
(2)
Dokumentace požární ochrany vedená okresními úřady a obcemiobcemi podle dosavadních právních předpisů musí být uvedena do souladu s tímto nařízením nejpozději do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.
§ 25
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
Ministr vnitra:
Mgr. Gross v. r.
1)
§ 26 odst. 2 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., ve znění zákona č. 237/2000 Sb.
2)
§ 26 odst. 2 písm. n) zákona č. 133/1985 Sb., ve znění zákona č. 237/2000 Sb.
3)
Například zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění zákona č. 258/2000 Sb., zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.
4)
§ 10 odst. 2 písm. e) zákona č. 239/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
5)
§ 5 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb.
6)
§ 65 odst. 6 zákona č. 133/1985 Sb., ve znění zákona č. 237/2000 Sb.
8)
§ 29 odst. 1 písm. a) a § 69 odst. 1 písm. b) zákona č. 133/1985 Sb., ve znění zákona č. 237/2000 Sb.
9)
§ 69a zákona č. 133/1985 Sb., ve znění zákona č. 237/2000 Sb.
10)
§ 29 odst. 1 písm. j) zákona č. 133/1985 Sb., ve znění zákona č. 237/2000 Sb.
11)
§ 24 odst. 1 písm. l) zákona č. 133/1985 Sb., ve znění zákona č. 237/2000 Sb.
12)
§ 29 odst. 3 písm. b) zákona č. 133/1985 Sb., ve znění zákona č. 237/2000 Sb.
13)
§ 69 odst. 1 písm. b) zákona č. 133/1985 Sb., ve znění zákona č. 237/2000 Sb.
14)
§ 71 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb., ve znění zákona č. 203/1994 Sb. a zákona č. 237/2000 Sb.
15)
§ 5 odst. 1 zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 125/1998 Sb. a zákona č. 333/1999 Sb.
§ 1 vyhlášky č. 448/2000 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad stanoví výše sazeb stravného, výše sazeb základních náhrad za používání silničních motorových vozidel a výše průměrných cen pohonných hmot.
16)
§ 2 vyhlášky č. 267/1999 Sb., kterou se stanoví výše náborového příspěvku, příspěvku při přestěhování a stravného a postup při přiznávání cestovních a jiných náhrad vojákům z povolání, ve znění vyhlášky č. 44/2001 Sb.
17)
§ 2 odst. 1 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů.
18)
§ 29 odst. 1 písm. e) zákona č. 133/1985 Sb., ve znění zákona č. 237/2000 Sb.
19)
§ 65 odst. 3 zákona č. 133/1985 Sb., ve znění zákona č. 237/2000 Sb.
20)
Příloha k zákonu č. 133/1985 Sb., ve znění zákona č. 237/2000 Sb.
21)
§ 70 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb., ve znění zákona č. 203/1994 Sb. a zákona č. 237/2000 Sb.
22)
Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 225/1999 Sb. a zákona č. 217/2000 Sb.
Nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí, ve znění nařízení vlády č. 78/1994 Sb., nařízení vlády č. 142/1995 Sb., nařízení vlády č. 71/1996 Sb., nařízení vlády č. 326/1996 Sb., nařízení vlády č. 353/1997 Sb., nařízení vlády č. 248/1998 Sb., nařízení vlády č. 126/2000 Sb. a nařízení vlády č. 454/2000 Sb.
§ 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č. 74/1994 Sb. a zákona č. 217/2000 Sb.
23)
§ 70 zákona č. 133/1985 Sb., ve znění zákona č. 203/1994 Sb. a zákona č. 237/2000 Sb.
24)
Čl. 61 Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních konfliktů majících ozbrojený charakter (Protokol I) vyhlášeného pod č. 168/1991 Sb.
25)
§ 2 písm. e) zákona č. 239/2000 Sb. |
Ústavní zákon č. 176/2001 Sb. | Ústavní zákon č. 176/2001 Sb.
Ústavní zákon, kterým se mění ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky
Vyhlášeno 31. 5. 2001, datum účinnosti 31. 5. 2001, částka 67/2001
* Čl. I - Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, se mění takto:
* Čl. II - Pokud je v dosavadních právních předpisech uveden pojem „Budějovický kraj“, rozumí se tím „Jihočeský kraj“, pojem „Jihlavský kraj“, rozumí se tím „Vysočina“, pojem „Brněnský kraj“, rozumí se tím „Jihomoravský kraj“, a pojem „Ostravský kraj“, rozumí se tím
* Čl. III
Aktuální znění od 31. 5. 2001
176
ÚSTAVNÍ ZÁKON
ze dne 16. května 2001,
kterým se mění ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky
Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky:
Čl. I
Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, se mění takto:
1.
V čl. 1 bodu 3 se slovo „Budějovický“ nahrazuje slovem „Jihočeský“.
2.
V čl. 1 bodu 10 se slova „Jihlavský kraj“ nahrazují slovem „Vysočina“.
3.
V čl. 1 bodu 11 se slovo „Brněnský“ nahrazuje slovem „Jihomoravský“.
4.
V čl. 1 bodu 13 se slovo „Ostravský“ nahrazuje slovem „Moravskoslezský“.
Čl. II
Pokud je v dosavadních právních předpisech uveden pojem „Budějovický kraj“, rozumí se tím „Jihočeský kraj“, pojem „Jihlavský kraj“, rozumí se tím „Vysočina“, pojem „Brněnský kraj“, rozumí se tím „Jihomoravský kraj“, a pojem „Ostravský kraj“, rozumí se tím „Moravskoslezský kraj“.
Čl. III
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Nařízení vlády č. 179/2001 Sb. | Nařízení vlády č. 179/2001 Sb.
Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na chladicí zařízení
Vyhlášeno 6. 6. 2001, datum účinnosti 1. 7. 2002, částka 68/2001
* § 1 - (1) Tímto nařízením se v souladu s právem Evropských společenství1) stanoví technické požadavky na chladicí zařízení.
* § 2 - (1) Technické požadavky na chladicí zařízení (dále jen „základní požadavky“) jsou uvedeny v bodu 2 přílohy k tomuto nařízení.
* § 4 - (1) Činnosti výrobce, pokud je tak dále stanoveno tímto nařízením, může zajistit jím zplnomocněná osoba se sídlem, místem podnikání nebo trvalým pobytem v členských státech Evropského společenství (dále jen „zplnomocněný zástupce“).
* § 5 - (1) Doklady o provedeném posouzení shody pořizované výrobcem nebo dovozcem zahrnují technickou dokumentaci, která obsahuje
* § 6 - (1) Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2002, s výjimkou § 4 a § 5 odst. 3, které nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. k nařízení vlády č. 179/2001 Sb.
Aktuální znění od 1. 5. 2004 (179/2001 Sb.)
179
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 25. dubna 2001,
kterým se stanoví technické požadavky na chladicí zařízení
Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 12 odst. 1 a 4 a § 13 odst. 2, 4 a 8 zákona:
§ 1
(1)
Tímto nařízením se v souladu s právem Evropských společenství1) stanoví technické požadavky na chladicí zařízeníchladicí zařízení.
(2)
Chladicím zařízenímChladicím zařízením se pro účely tohoto nařízení rozumí chladničky, konzervátory zmrazených potravin, mrazničky na potraviny a jejich kombinace určené pro domácnost, napájené z elektrické sítě. Jejich kategorie jsou stanoveny v bodu 1 přílohy k tomuto nařízení.
(3)
Toto nařízení se nevztahuje na chladicí zařízeníchladicí zařízení, která mohou využívat i jiný druh energie, zvláště akumulátory, chladicí zařízeníchladicí zařízení pro domácnost pracující na absorpčním principu a chladicí zařízeníchladicí zařízení vyrobená podle zvláštních individuálních požadavků.
(4)
Stanovenými výrobkyvýrobky podle § 12 odst. 1 zákona jsou chladicí zařízeníchladicí zařízení.
§ 2
(1)
Technické požadavky na chladicí zařízeníchladicí zařízení (dále jen „základní požadavky“) jsou uvedeny v bodu 2 přílohy k tomuto nařízení.
(2)
Pokud jsou základní požadavky na chladicí zařízeníchladicí zařízení konkretizovány harmonizovanými normami a chladicí zařízeníchladicí zařízení jsou s nimi v souladu, má se za to, že jsou základní požadavky splněny.
§ 4
(1)
Činnosti výrobcevýrobce, pokud je tak dále stanoveno tímto nařízením, může zajistit jím zplnomocněná osoba se sídlem, místem podnikání nebo trvalým pobytem v členských státech Evropského společenství (dále jen „zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce“).
(2)
Před uvedením chladicího zařízeníchladicího zařízení na trh výrobcevýrobce nebo zplnomocněný zástupce provádí nebo zajišťuje posouzení shody chladicích zařízeníchladicích zařízení se základními požadavky postupy podle bodu 3 přílohy k tomuto nařízení a umisťuje na chladicí zařízeníchladicí zařízení označení CE,2) které vyjadřuje shodu s požadavky tohoto nařízení, a vydá o tom písemné prohlášení o shodě.
(3)
Označení CE musí být na chladicím zařízeníchladicím zařízení umístěno viditelně, čitelně a nesmazatelně. Na chladicích zařízeníchchladicích zařízeních, jejich obalu, návodu k použití nebo jiných dokumentech může být umístěno i jiné označení, pokud tím nebude snížena viditelnost nebo čitelnost označení CE.
(4)
Podléhají-li chladící zařízení též jiným nařízením vlády, která rovněž stanoví umístění označení CE, vyjadřuje toto označení shodu i s požadavky a ustanoveními těchto jiných nařízení vlády.
(5)
Jestliže však jedno nebo několik nařízení vlády po přechodnou dobu připouští, aby výrobcevýrobce zvolil, kterým ustanovením se bude řídit, pak označení CE znamená shodu pouze s těmi nařízeními vlády, která výrobcevýrobce použil. V tomto případě musí být v průvodní dokumentaci, upozorněních nebo návodech, požadovaných těmito nařízeními vlády a přiložených ke chladicímu zařízeníchladicímu zařízení, uveden seznam použitých nařízení vlády.
§ 5
(1)
Doklady o provedeném posouzení shody pořizované výrobcemvýrobcem nebo dovozcemdovozcem zahrnují technickou dokumentaci, která obsahuje
a)
informace včetně výkresů, hlavní konstrukční charakteristiky vzoru, zvláště prvků, které mají významný vliv na spotřebu elektrické energie, jako jsou rozměry, objemy, charakteristiky kompresoru, zvláštní vlastnosti,
b)
výsledky měření spotřeby elektrické energie,
c)
porovnání výsledků měření s požadavky na spotřebu elektrické energie stanovenými v příloze k tomuto nařízení,
d)
návod k obsluze, je-li vzhledem k povaze výrobkuvýrobku účelný.
(2)
Technická dokumentace podle odstavce 1 musí být uchována výrobcemvýrobcem nebo dovozcemdovozcem, nebo v případě uvedeném v § 4 odst. 1 též zplnomocněným zástupcem, pro potřeby orgánů dozoru 3 roky od ukončení výroby, dovozu nebo uvádění na trh chladicího zařízeníchladicího zařízení.
(3)
V případech vyplývajících z § 13 odst. 8 zákona dovozcedovozce předkládá orgánu dozoru dokumentaci v úředním jazyce státu, ve kterém má výrobek původ, nebo v jazyce, který s orgánem dozoru dohodne.
§ 6
(1)
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2002, s výjimkou § 4 a § 5 odst. 3, které nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
(2)
Dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost pozbývá § 3 platnosti.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
Ministr průmyslu a obchodu:
doc. Ing. Grégr v. r.
Příloha k nařízení vlády č. 179/2001 Sb.
1.
KATEGORIE CHLADICÍCH ZAŘÍZENÍCHLADICÍCH ZAŘÍZENÍ
Pro výpočet maximální dovolené spotřeby elektrické energie daného chladicího zařízeníchladicího zařízení se toto zařízení zařazuje do příslušné kategorie podle následujícího seznamu:
Kategorie| Popis
---|---
1 | Chladnička bez prostoru s nízkou teplotou 1)
2 | Chladnička/chladič potravin s prostorem na 5 °C a/nebo 12 °C
3 | Chladnička s prostorem s nízkou teplotou bez hvězdičky
4 | Chladnička s prostorem s nízkou teplotou ( * )
5 | Chladnička s prostorem s nízkou teplotou ( * * )
6 | Chladnička s prostorem s nízkou teplotou ( * * * )
7 | Chladnička/mraznička s prostorem mrazničky ( * * * * )
8 | Skříňová mraznička potravin
9 | Pultová mraznička potravin
10 | Chladnička/mraznička s více než dvěma dvířky nebo jiná, výše neuvedená, zařízení
1)
Jakýkoliv prostor s teplotou nižší a nebo rovnou -6 °C
2.
ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA MAXIMÁLNÍ DOVOLENOU SPOTŘEBU ELEKTRICKÉ ENERGIE
Spotřeba elektrické energie chladicího zařízeníchladicího zařízení (kterou je možno vyjádřit v kWh za 24 hodin) je funkcí kategorie zařízení, do které předmětné zařízení patří (například chladnička označená jednou hvězdičkou, mrazicí pult), jeho objemu a energetické účinnosti jeho konstrukce (například tloušťky izolace, účinnosti kompresoru) a rozdílu mezi teplotou okolí a teplotou uvnitř zařízení. Při stanovování energetické spotřeby se proto musí počítat s tolerancemi nejdůležitějších vnitřních faktorů, které mají vliv na spotřebu energie (kategorie zařízení a jeho objemu). Z tohoto důvodu je maximální dovolená spotřeba elektrické energie chladicího zařízeníchladicího zařízení definována lineární rovnicí, která je funkcí objemu zařízení, přičemž pro každou kategorii zařízení platí jiná rovnice.
Vzhledem k tomu, že chladicí zařízeníchladicí zařízení obsahuje různé prostory, v nichž jsou udržovány různé teploty (které významně ovlivňují spotřebu elektrické energie), je maximální dovolená spotřeba elektrické energie pro praxi definovaná jako funkce korigovaného objemu, který je váhovým součtem objemů jednotlivých prostorů.
Proto pro účely tohoto nařízení je korigovaný objem (Vadj) chladicího zařízeníchladicího zařízení definován jako:
Vadj = ∑ Vc × Wc × Fc × Cc
Wc = (25 - Tc)/20,
kde Tc je určená teplota v každém prostoru (ve °C),
kde Vc je užitný objem prostoru daného typu v zařízení a Fc je faktor rovný 1.2 pro beznámrazové prostory a 1 pro ostatní prostory,
Cc = 1 pro chladicí zařízeníchladicí zařízení, která patří do normální (N) a subnormální (SN) klimatické třídy,
Cc = Xc pro chladicí zařízeníchladicí zařízení, která patří do subtropické (ST) klimatické třídy,
Cc = Yc pro chladicí zařízeníchladicí zařízení, která patří do tropické (T) klimatické třídy.
Váhové součinitele Xc a Yc pro jednotlivé typy prostorů jsou:
Tabulka váhových součinitelů Xc a Yc podle teploty prostoru
| Xc| Yc
---|---|---
Prostor s mírnou teplotou | 1,25 | 1,35
Prostor pro uchovávání čerstvých potravin | 1,20 | 1,30
Prostor s teplotou 0 °C | 1,15 | 1,25
Prostor neoznačený hvězdičkou | 1,15 | 1,25
Prostor označený jednou hvězdičkou ( * ) | 1,12 | 1,20
Prostor označený dvěma hvězdičkami ( * * ) | 1,08 | 1,15
Prostor označený třemi ( * * * ) a čtyřmi hvězdičkami ( * * * * ) | 1,05 | 1,10
Jak korigovaný, tak využitelný objem jsou udány v litrech.
Maximální dovolená spotřeba elektrické energie (Emax udávaná v kWh za 24 hodin vypočítaná na dvě desetinná místa) pro typ zařízení s korigovaným objemem Vadj je definována pro každou kategorii zařízení těmito rovnicemi:
Kategorie| Popis| Emax (kWh/24 hod.)
---|---|---
1 | Chladnička bez prostoru s nízkou teplotou | (0,207 × Vadj \\+ 218) / 365
2 | Chladnička/chladič potravin s prostorem na 5 °C a/nebo 12 °C | (0,207 × Vadj \\+ 218) / 365
3 | Chladnička s prostorem s nízkou teplotou bez hvězdičky | (0,207 × Vadj \\+ 218) / 365
4 | Chladnička s prostorem s nízkou teplotou (*) | (0,557 × Vadj \\+ 166) / 365
5 | Chladnička s prostorem s nízkou teplotou (**) | (0,402 × Vadj\\+ 219) / 365
6 | Chladnička s prostorem s nízkou teplotou (***) | (0,573 × Vadj \\+ 206) / 365
7 | Chladnička/mraznička s prostorem mrazničky (****) | (0,697 × Vadj \\+ 272) / 365
8 | Skříňová mraznička potravin | (0,434 × Vadj \\+ 262) / 365
9 | Pultová mraznička potravin | (0,480 × Vadj \\+ 195) / 365
Pro chladničky/mrazničky s více než dvěma dvířky nebo pro jiná, výše neuvedená zařízení je maximální dovolená spotřeba elektrické energie (Emax) určena teplotou a počtem hvězdiček, podle něhož je zařazen prostor s nejnižší teplotou, jak je uvedeno níže:
Teplota nejchladnějšího
prostoru| Kategorie| Emax (kWh/24 hod.)
---|---|---
> \\- 6 °C | 1/2/3| (0,207 × Vadj \\+ 218) / 365
≤ - 6 °C (*) | 4 | (0,557 × Vadj \\+ 166) / 365
≤ -12 °C (**) | 5 | (0,402 × Vadj \\+ 219) / 365
≤ -18 °C (***) | 6 | (0,573 × Vadj \\+ 206) / 365
≤ -18 °C (****) | 7 | (0,697 × Vadj \\+ 272) / 365
3.
POSTUP ZKOUŠEK PRO OVĚŘENÍ POŽADAVKU NA MAXIMÁLNÍ SPOTŘEBU ELEKTRICKÉ ENERGIE
VýrobceVýrobce přijme všechna opatření nezbytná k tomu, aby výrobní postup zajišťoval shodu vyráběných chladicích zařízeníchladicích zařízení s technickou dokumentací podle § 5 tohoto nařízení.
3.1
Pokud spotřeba elektrické energie chladicího zařízeníchladicího zařízení podrobeného ověření je menší nebo rovna Emax (maximální dovolené spotřebě elektrické energie pro svou kategorii) zvýšené o 15 %, chladicí zařízeníchladicí zařízení splňuje požadavky na spotřebu elektrické energie podle tohoto nařízení.
3.2
Jestliže je spotřeba elektrické energie větší než Emax zvýšené o 15 %, musí se provést opětovné měření spotřeby elektrické energie a to na vzorku tří identických chladicích zařízeníchladicích zařízení. V případě, že aritmetický průměr spotřeby elektrické energie zjištěné na tomto vzorku je nižší nebo roven Emax zvýšené o 10 %, chladicí zařízeníchladicí zařízení splňuje požadavky na spotřebu elektrické energie podle tohoto nařízení.
3.3
Jestliže aritmetický průměr spotřeby elektrické energie zjištěné na vzorku tří identických chladicích zařízeníchladicích zařízení překročí Emax zvýšené o 10 %, chladicí zařízeníchladicí zařízení nevyhovuje požadavkům na spotřebu elektrické energie podle tohoto nařízení.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/57/ES ze dne 3. září 1996 o požadavcích na energetickou účinnost elektrických chladniček, mrazniček a jejich kombinací, které jsou určeny pro domácnost.
2)
Nařízení vlády č. 291/2000 Sb., kterým se stanoví grafická podoba označení CE. |
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 183/2001 Sb. | Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 183/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 8. 6. 2001, datum účinnosti 8. 6. 2001, částka 69/2001
* Čl. I - Vyhláška č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění vyhlášky č. 265/1997 Sb., vyhlášky č. 218/1998 Sb. a vyhlášky č. 311/2000
* Čl. II
Aktuální znění od 8. 6. 2001
183
VYHLÁŠKA
Ministerstva spravedlnosti
ze dne 22. května 2001,
kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 40 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů:
Čl. I
Vyhláška č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění vyhlášky č. 265/1997 Sb., vyhlášky č. 218/1998 Sb. a vyhlášky č. 311/2000 Sb., se mění takto:
V § 15 odst. 1 se na konci písmena c) zrušuje slovo „nebo“, v písmenu d) se na konci doplňuje slovo „nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
jimiž byly dotčeny finanční nebo ekonomické zájmy Evropské unie,“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
JUDr. Bureš v. r. |
Zákon č. 186/2001 Sb. | Zákon č. 186/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 120/2000 Sb., a zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 14. 6. 2001, datum účinnosti 1. 7. 2001, částka 71/2001
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 120/2000 Sb.
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zeměměřických a katastrálních orgánech
* ČÁST TŘETÍ - ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 5. 2004
186
ZÁKON
ze dne 15. května 2001,
kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 120/2000 Sb., a zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 120/2000 Sb.
Čl. I
Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 120/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 písmeno d) zní:
„d)
bodovými poli soubor bodů základního bodového pole polohového, výškového a tíhového a soubor zhušťovacích bodů a bodů podrobných bodových polí,“.
2.
V § 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e)
značkou měřická značka bodu bodového pole včetně signalizačního a ochranného zařízení bodu bodového pole,“.
Dosavadní písmena e) až k) se označují jako písmena f) až l).
3.
V § 2 písm. k) se na konci čárka nahrazuje tečkou a písmeno l) se zrušuje.
4.
V § 3 odst. 1 se slova „základního a podrobného bodového pole“ nahrazují slovy „bodových polí“.
5.
V § 3 se na konci odstavce 2 doplňují tato slova: „(dále jen „Úřad“)“.
6.
V § 4 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
budování, obnova a údržba bodových polí,“.
7.
V § 4 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až k) se označují jako písmena b) až j).
8.
V § 4 odst. 1 písm. i) se slova „a) až i)“ nahrazují slovy „a) až h)“.
9.
V § 6 odst. 2 písm. a) se slova „základního a podrobného bodového pole“ nahrazují slovy „bodových polí“.
10.
V § 6 odst. 2 písm. b) se slova „podklady nezbytné pro posouzení přesnosti výsledků zeměměřických činností“ nahrazují slovy „doklady prokazující přesnost výsledků“.
11.
V § 7 odstavec 1 zní:
„(1)
Pověření zaměstnanci orgánů uvedených v § 4 odst. 2 a osoby oprávněné vykonávat zeměměřické činnosti jsou oprávněni při výkonu zeměměřických činností v nezbytném rozsahu vstupovat a vjíždět na pozemky po předchozím oznámení vlastníkovi nebo oprávněnému uživateli pozemků. Do staveb mohou tyto osoby vstupovat se souhlasem vlastníka nebo oprávněného uživatele stavby. Společně s nimi mohou na pozemky vstupovat a vjíždět a do staveb vstupovat i jejich pomocní pracovníci. Vlastník nebo oprávněný uživatel pozemku nesmí těmto osobám ve vstupu a vjíždění na pozemek bránit.“.
12.
§ 8 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 9) zní:
㤠8
Zřizování značek bodů bodového pole
(1)
Orgány státní správy a osoby, které jsou oprávněny vykonávat zeměměřické činnosti, jsou oprávněny v nezbytném rozsahu užívat nemovitosti ke zřizování, udržování, přemísťování, odstraňování a obnovování značek.
(2)
Správcem značky je orgán zeměměřictví a katastru s výjimkou značek zřízených na základě zeměměřických činností vykonávaných pro potřeby obrany státu, jejichž správcem je Ministerstvo obrany nebo právnické osoby jím zřízené. Správce značky vykonává činnosti vyplývající z odstavce 1 a vede o značce dokumentaci.
(3)
Osoba, která zřizuje značku, je před jejím zřízením povinna projednat její umístění s vlastníkem nemovitosti. Správce značky je povinen vlastníka nemovitosti a oprávněného uživatele nemovitosti, není-li jím vlastník, písemně poučit o omezeních, která mu zřízením značky vznikají. Takové omezení výkonu vlastnických nebo uživatelských práv musí být spojeno s poskytnutím přiměřené náhrady (§ 10 odst. 3).
(4)
Vlastník nebo oprávněný uživatel nemovitosti je povinen strpět umístění značek na nemovitosti a zdržet se všeho, co by tyto značky mohlo poškodit, učinit nepouživatelnými nebo co by je mohlo zničit.
(5)
Jsou-li činnostmi podle odstavce 1 dotčeny jiné zákonem chráněné zájmy,9) postupuje se po předchozím projednání s orgány státní správy, kterým přísluší ochrana těchto zájmů.
9)
Například zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.“.
13.
V § 9 odst. 6 se slova „základního bodového pole“ nahrazují slovem „značky“.
14.
V § 10 odst. 1 věty první a druhá znějí: „Pověření zaměstnanci orgánů uvedených v § 4 odst. 2 a osoby oprávněné vykonávat zeměměřické činnosti jsou povinni šetřit práva a majetek vlastníka a oprávněného uživatele nemovitosti a po ukončení zeměměřických činností uvést nemovitost do původního stavu. Přitom jsou povinni dbát, aby co nejméně rušili hospodaření a užívání nemovitosti.“.
15.
V § 11 odst. 1 věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 11) zní: „Ve věcech dotýkajících se utajovaných skutečností se řídí zvláštním zákonem.11)
11)
Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
16.
V § 12 odst. 1 se na konci doplňují slova „pro ověřování výsledků zeměměřických činností (dále jen „úřední oprávnění“)“.
17.
§ 14 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 11a) zní:
㤠14
Udělení úředního oprávnění
(1)
Úřední oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) až c) uděluje Úřad. Úřední oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. d) uděluje Ministerstvo obrany.
(2)
Úřední oprávnění se udělí fyzické osobě na podkladě její písemné žádosti, jestliže
a)
je plně způsobilá k právním úkonům a bezúhonná,
b)
má ukončené vysokoškolské vzdělání zeměměřického směru alespoň magisterského studijního programu11a) a poté vykonala v České republice nejméně 5 let odborné praxe v zeměměřických činnostech, pro které žádá o udělení úředního oprávnění, a
c)
úspěšně složila zkoušku odborné způsobilosti (dále jen „zkouška“).
(3)
Po úspěšném vykonání zkoušky příslušný orgán uvedený v odstavci 1 rozhodne o udělení úředního oprávnění a do 10 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí fyzické osobě úřední oprávnění vydá.
(4)
Pokud fyzická osoba, která je občanem členského státu Evropské unie, je držitelem oprávnění obdobného úřednímu oprávnění podle § 13, vydá jí příslušný orgán uvedený v odstavci 1 na základě její písemné žádosti úřední oprávnění, splňuje-li podmínku uvedenou v odstavci 2 písm. a) a úspěšně složila srovnávací zkoušku odborné způsobilosti nebo vykonala v České republice tříletou odbornou praxi v zeměměřických činnostech, pro které žádá o udělení úředního oprávnění.
(5)
Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen
a)
pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s výkonem zeměměřických činností,
b)
pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku.
(6)
Absolvování vysokoškolského vzdělání zeměměřického směru mimo území České republiky prokáže fyzická osoba osvědčením příslušného orgánu.
(7)
Písemná žádost o udělení úředního oprávnění
a)
podle § 13 odst. 1 písm. a) až c) se podává zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu2) (dále jen „inspektorát“), v jehož působnosti má fyzická osoba místo trvalého pobytu; jestliže fyzická osoba nemá trvalý pobyt na území České republiky, podává žádost Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Praze,
b)
podle § 13 odst. 1 písm. d) se podává Ministerstvu obrany.
(8)
Úřad a Ministerstvo obrany vedou seznamy fyzických osob, kterým udělily úřední oprávnění. Seznamy jsou veřejně přístupné. Seznam vedený Úřadem je k nahlédnutí u orgánů zeměměřictví a katastru, seznam vedený Ministerstvem obrany je k nahlédnutí u tohoto ministerstva.
11a)
§ 46 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.“.
18.
Za § 14 se vkládá nový § 14a, který zní:
㤠14a
Zkouška
(1)
Zkoušku může vykonat pouze fyzická osoba, která požádala o udělení úředního oprávnění a splňuje podmínky stanovené v § 14 odst. 2 písm. a) a b). Zkouška se koná před odbornou zkušební komisí nejpozději do 6 měsíců ode dne doručení písemné žádosti o udělení úředního oprávnění příslušnému orgánu uvedenému v § 14 odst. 7. Zkouška se skládá v českém jazyce.
(2)
Členy odborných zkušebních komisí pro udělení úředního oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) až c) jmenuje a odvolává předseda Úřadu ze zaměstnanců Úřadu, popřípadě dalších orgánů zeměměřictví a katastru, jakož i z odborníků z vysokých škol a z praxe. Členy odborných zkušebních komisí pro udělení úředního oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. d) jmenuje ministr obrany. Odborné zkušební komise pro udělení úředního oprávnění mají lichý počet členů a jsou nejméně tříčlenné.
(3)
Zkouškou se prokazují teoretické a praktické znalosti zeměměřických činností, pro které žádá fyzická osoba o udělení úředního oprávnění, znalosti souvisejících právních předpisů a schopnosti jejich aplikace a odborná způsobilost ověřit výsledky zeměměřických činností v praxi.
(4)
Fyzická osoba, která nesložila úspěšně zkoušku, je oprávněna ji jednou opakovat do 6 měsíců od neúspěšného konání zkoušky. Pokud v tomto termínu ani opakovaně úspěšně zkoušku nesloží, může podat novou žádost o udělení úředního oprávnění až po uplynutí 2 let od neúspěšného vykonání zkoušky.“.
19.
V § 15 odst. 2 a 7 se slova „§ 14 odst. 2“ nahrazují slovy „§ 14 odst. 1“.
20.
V § 15 odst. 2 se slova „§ 14 odst. 1 písm. a)“ nahrazují slovy „§ 14 odst. 2 písm. a)“.
21.
V § 15 odst. 3 se slova „které se týká náležitostí nebo přesnosti ověřovaných výsledků zeměměřických činností podle § 13 odst. 1 písm. a) a b),“ zrušují.
22.
V § 15 odst. 3 a 4 se slova „Český úřad zeměměřický a katastrální“ nahrazují slovem „Úřad“.
23.
V § 15 odstavec 5 zní:
„(5)
Zdůvodněný písemný návrh na odejmutí úředního oprávnění předkládá Úřadu inspektorát, v jehož územní působnosti byly výsledky zeměměřických činností předloženy k využití pro účely katastru nemovitostí a státních mapových děl. Úřad může též odejmout úřední oprávnění z vlastního podnětu.“.
24.
V § 15 odst. 6 se za slovy „v § 14“ čárka nahrazuje slovy „a 14a“ a slova „popřípadě i“ se zrušují.
25.
V § 16 odst. 1 písm. c) a v § 16 odst. 4 písm. b) se slova „§ 14 odst. 2“ nahrazují slovy „§ 14 odst. 1“.
26.
V § 16 odst. 1 písmeno e) zní:
„e)
vést evidenci výsledků, které ověřila, odděleně podle § 13 odst. 1 písm. a) až d), s uvedením jména osoby, která zeměměřické činnosti vykonala, katastrálního území, kde byly zeměměřické činnosti vykonány, data a pořadového čísla ověření.“.
27.
V § 16 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí:
„f)
potvrdit vykonanou praxi osobě žádající o udělení úředního oprávnění, pokud tato osoba praxi pod jejím vedením vykonala,
g)
oznámit změny údajů uvedených v žádosti o udělení úředního oprávnění tomu orgánu státní správy, který úřední oprávnění vydal.“.
28.
V § 17 odstavec 2 zní:
„(2)
Geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a základní principy koordinace a správy změnových informací pro aktualizaci obsahu státních mapových děl stanoví vláda nařízením.“.
29.
Za oddíl pátý se vkládá nový oddíl šestý, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 12a), 12b), 12c), 13) a 13a) zní:
„Oddíl šestý
Porušení pořádku na úseku zeměměřictví
§ 17a
(1)
Přestupku na úseku zeměměřictví se dopustí ten, kdo
a)
neoprávněně znemožňuje nebo ztěžuje výkon zeměměřických činností, které mají být využívány pro katastr nemovitostí České republiky nebo základní státní mapové dílo, kontrolu zeměměřických činností nebo dohled na ověřování jejich výsledků,
b)
zničí, poškodí nebo neoprávněně přemístí značku nebo neoznámí změnu a zjištěnou závadu v geodetických údajích:
1.
bodů geodetických základů,
2.
zhušťovacích bodů a bodů podrobného bodového pole,
c)
poruší povinnosti stanovené pro chráněné území bodu geodetických základů,
d)
neoprávněně využívá nebo rozšiřuje výsledky zeměměřických činností,
e)
vykoná zeměměřickou činnost, aniž je k tomu odborně způsobilý.
(2)
Za přestupek může Zeměměřický úřad12a) nebo inspektorát12b) a při výkonu zeměměřických činností pro potřeby obrany státu a v objektech se zvláštním režimem Ministerstvo obrany uložit pokutu až do výše 25 000 Kč.
(3)
Uložení pokuty za přestupek lze projednat do 1 roku ode dne, kdy se Zeměměřický úřad nebo inspektorát nebo Ministerstvo obrany o porušení pořádku na úseku zeměměřictví dověděl, nejpozději do 3 let ode dne, kdy k porušení pořádku došlo.
(4)
Na projednání přestupků na úseku zeměměřictví se vztahuje zvláštní právní předpis,12c) pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 17b
(1)
Jiného správního deliktu na úseku zeměměřictví se dopustí
a)
fyzická osoba při výkonu své podnikatelské činnosti nebo právnická osoba, dopustí-li se jednání uvedeného v § 17a odst. 1,
b)
osoba oprávněná vykonávat zeměměřické činnosti, pokud
1.
neposkytne příslušným orgánům státní správy bezplatně výsledky zeměměřických činností využívané ve veřejném zájmu,
2.
na vyzvání nepředloží příslušným orgánům státní správy k nahlédnutí, popřípadě k využití geodetickou část dokumentace skutečného provedení stavby,
3.
neoznámí změny a zjištěné závady v geodetických údajích bodových polí orgánu zeměměřictví a katastru, který údaje poskytl, ve lhůtě 30 dnů po zjištění této skutečnosti,
c)
fyzická osoba, které bylo uděleno úřední oprávnění, jestliže
1.
nedodržuje podmínky nebo povinnosti stanovené tímto zákonem pro ověřování výsledků zeměměřických činností využívaných pro katastr nemovitostí České republiky nebo základní státní mapové dílo,
2.
odmítne potvrdit praxi osobě žádající o udělení úředního oprávnění, která pod jejím vedením praxi vykonala,
3.
neohlásí změny údajů uvedených v žádosti o udělení úředního oprávnění,
4.
ověří výsledek zeměměřické činnosti vykonaný osobou, která není k této činnosti odborně způsobilá.
(2)
Za porušení pořádku na úseku zeměměřictví podle § 17b odst. 1 může Zeměměřický úřad nebo inspektorát a při výkonu zeměměřických činností pro potřeby obrany státu a v objektech se zvláštním režimem Ministerstvo obrany uložit pokutu až do výše 250 000 Kč.
(3)
Uložení pokuty za jiný správní delikt lze projednat do 1 roku ode dne, kdy se Zeměměřický úřad nebo inspektorát nebo Ministerstvo obrany o porušení pořádku na úseku zeměměřictví dověděl, nejpozději do 5 let ode dne, kdy k porušení došlo.
(4)
Osoba, která se dopustila jiného správního deliktu, se může odpovědnosti zprostit, prokáže-li, že vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno požadovat, aby porušení povinnosti zabránila.
(5)
Při stanovení výše pokuty přihlédne Zeměměřický úřad nebo inspektorát nebo Ministerstvo obrany k závažnosti jiného správního deliktu, zejména ke způsobu a okolnostem jeho spáchání, k významu a rozsahu jeho následků, k době trvání protiprávního jednání a ke skutečnosti, zda a jak se odpovědná osoba přičinila o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků jiného správního deliktu.
(6)
Na projednání jiného správního deliktu na úseku zeměměřictví se vztahuje zvláštní právní předpis.13)
§ 17c
(1)
Opakovaným porušením pořádku na úseku zeměměřictví se rozumí porušení povinnosti podle tohoto zákona, jehož se osoba dopustila v době do 3 let od právní moci rozhodnutí, kterým mu byla uložena pokuta za předchozí porušení pořádku na úseku zeměměřictví.
(2)
Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena, a je příjmem státního rozpočtu České republiky. Pokutu vybírá a vymáhá územní finanční orgán podle zvláštních právních předpisů.13a)
12a)
§ 3a písm. g) zákona č. 359/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
12b)
§ 4 písm. f) zákona č. 359/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
12c)
Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
13)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
13a)
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní oddíl šestý se označuje jako oddíl sedmý.
30.
V § 20 odst. 1 se slova „Český úřad zeměměřický a katastrální“ nahrazují slovem „Úřad“.
31.
V § 20 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
předmět a obsah správy základních a tematických státních mapových děl, kromě děl, která jsou výsledky činností uvedených v § 11 odst. 3, a postup při standardizaci geografického názvosloví,“.
32.
V § 20 odst. 1 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí:
„e)
obsah a způsob provádění zkoušky,
f)
obsah a způsob provádění srovnávací zkoušky odborné způsobilosti.“.
Čl. II
Přechodná a závěrečná ustanovení
(1)
Úřední oprávnění udělená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají v platnosti.
(2)
Řízení o udělení a odejmutí úředního oprávnění zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle předpisů platných v době jejich zahájení.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o zeměměřických a katastrálních orgánech
Čl. III
Zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění zákona č. 107/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 62/1997 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 se za písmeno j) vkládají nová písmena k) a l), která znějí:
„k)
organizuje a zajišťuje zkoušky odborné způsobilosti a srovnávací zkoušky odborné způsobilosti pro udělení úředního oprávnění,
l)
vede seznam fyzických osob, kterým udělil úřední oprávnění,“.
Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno m).
2.
V § 3a písmeno g) včetně poznámky pod čarou č. 6d) zní:
„g)
projednává porušení pořádku na úseku zeměměřictví podle zvláštního zákona,6d)
6d)
§ 17a odst. 1 písm. b) bod 1, § 17a odst. 1 písm. c) a § 17b odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
3.
V § 4 písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 8a) zní:
„f)
projednávají porušení pořádku na úseku zeměměřictví podle zvláštního zákona,8a)
8a)
§ 17a odst. 1 písm. a), b) bod 2, § 17a odst. 1 písm. d) a e), § 17b odst. 1 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
4.
V § 5 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
vykonávají správu zhušťovacích bodů a podrobných polí polohového a výškového,“.
Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena c) až f).
5.
Část druhá se zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA
Čl. IV
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, jak vyplývá ze zákonů jej měnících.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2001, s výjimkou čl. I bodu 17, pokud se týká § 14 odst. 4, který nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 187/2001 Sb. | Zákon č. 187/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb. a zákona č. 141/2001 Sb.
Vyhlášeno 14. 6. 2001, datum účinnosti 14. 6. 2001, částka 71/2001
* Čl. I - Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb. a zákona č. 141/2001 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 14. 6. 2001
187
ZÁKON
ze dne 16. května 2001,
kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb. a zákona č. 141/2001 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb. a zákona č. 141/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 6 odst. 1 písm. i) část věty před středníkem zní: „příjmy z prodeje a pronájmu majetku České republiky, se kterým hospodaří organizační složka státu, a příjmy z prodeje nemovitého majetku České republiky, se kterým hospodaří příspěvkové organizace“.
2.
V § 16 odst. 1 se za slova „účet příjemce“ vkládají slova „, nebo prostřednictvím oprávněné osoby, uznaného chovatelského sdružení nebo zájmového sdružení podle zvláštních zákonů16a) na bankovní účet příjemce, nebo jinou formou,“.
Poznámka pod čarou č. 16a) zní:
„16a)
Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon).
Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.“.
3.
V § 44 odst. 1 písm. g) se slova „§ 45 odst. 8“ nahrazují slovy „§ 45 odst. 9“.
4.
V § 45 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Organizační složky státu mohou po předchozím souhlasu ministerstva zřizovat u bank účty, ze kterých lze uskutečňovat výdaje související s pracovní cestou prostřednictvím platebních karet při pracovních cestách v zahraničí.“.
Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 7 až 9.
5.
V § 45 se doplňuje odstavec 10, který zní:
„(10)
Organizační složka státu je oprávněna překročit závazné ukazatele výdajů státního rozpočtu podle jejich vymezení o příjmy podle zákona č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou vybraných pokut, a o prostředky přijaté z rozpočtu územního samosprávného celku, od jiné právnické osoby nebo od fyzické osoby pro účely požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatel prováděné organizačními složkami státu zřízenými zákonem č. 238/2000 Sb. na základě právního aktu, kterým byly poskytnuty.“.
6.
V § 53 odst. 6 se slova „a pronájmu“ zrušují.
7.
V § 56 odst. 2 písm. a) se slova „do výše 20 %“ nahrazují slovy „do výše 80 %“.
8.
V § 62 odst. 3 větě druhé se za slovo „tvoří“ vkládají slova „půjčky poskytnuté z fondu kulturních a sociálních potřeb,“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 188/2001 Sb. | Zákon č. 188/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 14. 6. 2001, datum účinnosti 1. 7. 2001, částka 71/2001
* Čl. I - Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb. a zákona č. 116/2001 Sb., se mění
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 7. 2001
188
ZÁKON
ze dne 23. května 2001,
kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb. a zákona č. 116/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 71 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „V období po 31. prosinci 2005 se podle věty první postupuje jen na žádost pojištěnce.“.
2.
V § 76 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Byla-li výše starobního důchodu podle odstavce 1 věty první přiznaného po 30. červnu 2001 stanovena podle § 71 odst. 1 a 4 a procentní výměra tohoto důchodu byla omezena podle § 4 odst. 1 věty druhé zákona č. 76/1995 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1995, zvyšuje se procentní výměra tohoto důchodu ode dne přiznání tohoto důchodu podle předpisů o zvýšení důchodů, které nabyly účinnosti v období od 1. ledna 1996 do dne, který předchází dni, od něhož se přiznává tento důchod. Zvýšení podle věty první se stanoví tak, jako kdyby starobní důchod podle odstavce 1 věty první byl přiznán ke dni 31. prosince 1995.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Byla-li výše starobního důchodu podle § 76 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb. a zákona č. 118/2000 Sb., přiznaného v období od 1 ledna 1997 do 30. června 2001 stanovena podle § 71 odst. 1 a 4 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., a procentní výměra tohoto důchodu byla omezena podle § 4 odst. 1 věty druhé zákona č. 76/1995 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1995, zvyšuje se procentní výměra tohoto důchodu od splátky důchodu splatné po 30. červnu 2001 podle předpisů o zvýšení důchodů, které nabyly účinnosti v období od 1. ledna 1996 do 31. prosince kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá den, od něhož byl tento starobní důchod přiznán. Zvýšení podle věty první se stanoví tak, jako kdyby starobní důchod uvedený ve větě první byl přiznán ke dni 31. prosince 1995.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 193/2001 Sb. | Vyhláška Ministerstva vnitra č. 193/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení o přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel
Vyhlášeno 15. 6. 2001, datum účinnosti 15. 6. 2001, částka 72/2001
* Čl. I - Vyhláška č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení o přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných
* Čl. II
Aktuální znění od 15. 6. 2001
193
VYHLÁŠKA
Ministerstva vnitra
ze dne 31. května 2001,
kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení o přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 153 odst. 2 k provedení § 33 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), a podle § 120 odst. 2 k provedení § 14 odst. 9 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze:
Čl. I
Vyhláška č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení o přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel, se mění takto:
1.
§ 5 zní:
㤠5
(1)
Popisná, evidenční a orientační čísla se barevně liší. K číslování se užívá arabských číslic, u čísel popisných a evidenčních bez jakýchkoliv dodatků.
(2)
Jako dodatek čísel orientačních může být použit jeden znak české abecedy bez diakritických znamének.“.
2.
V § 8 odst. 1 se za slova „kolaudačním rozhodnutím“ vkládají slova „a geometrickým plánem“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Mgr. Gross v. r. |
Nařízení vlády č. 194/2001 Sb. | Nařízení vlády č. 194/2001 Sb.
Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na aerosolové rozprašovače
Vyhlášeno 18. 6. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 73/2001
* § 1 - (1) Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie vztahující se k aerosolovým rozprašovačům1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie upravující oblast klasifikace, označování a balení látek a směsí2) (dále jen „přímo použi
* § 2 - (1) Stanovenými výrobky podle § 12 odst. 1 zákona jsou aerosolové rozprašovače s výjimkou výrobků uvedených v odstavci 2.
* § 3 - Posouzení shody podle § 12 odst. 3 písm. a) zákona před uvedením aerosolového rozprašovače na trh se provádí postupy uvedenými v příloze č. 2 k tomuto nařízení.
* § 5 - Splňuje-li aerosolový rozprašovač požadavky tohoto nařízení, umisťuje na něj osoba odpovědná za uvádění aerosolového rozprašovače na trh výrazně, čitelně a nesmazatelně symbol ϶ (obrácené epsilon).
* § 6 - (1) Osoba odpovědná za uvádění aerosolového rozprašovače na trh uvede na aerosolovém rozprašovači výrazně, čitelně a nesmazatelně v českém jazyce tyto údaje:
* § 7 - Přechodné ustanovení
* § 8 - (1) Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou ustanovení § 5, které nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. č. 1 k nařízení vlády č. 194/2001 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 194/2001 Sb.
Aktuální znění od 12. 2. 2018 (21/2018 Sb.)
194
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 14. května 2001,
kterým se stanoví technické požadavky na aerosolové rozprašovače
Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 12 odst. 1 a 4 a § 13 odst. 2 a 4 zákona:
§ 1
(1)
Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie vztahující se k aerosolovým rozprašovačům1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie upravující oblast klasifikace, označování a balení látek a směsí2) (dále jen „přímo použitelný předpis“) a upravuje technické požadavky na aerosolové rozprašovače.
(2)
Pro účely tohoto nařízení se aerosolovým rozprašovačem rozumí nádobka určená pro jedno použití vyrobená z kovu, skla nebo plastu, která obsahuje stlačený, zkapalněný nebo rozpuštěný plyn pod tlakem, samotný nebo ve směsi s kapalinou, pastou nebo práškem, s uzávěrem, který umožňuje vypouštění obsahu jako směs pevných nebo kapalných částic v plynu, ve formě pěny, pasty, prášku nebo v kapalném stavu.
§ 2
(1)
Stanovenými výrobkyvýrobky podle § 12 odst. 1 zákona jsou aerosolové rozprašovače s výjimkou výrobků uvedených v odstavci 2.
(2)
Toto nařízení se nevztahuje na aerosolové rozprašovače, jejichž nádobka má objem
a)
menší než 50 ml,
b)
větší než 1000 ml u nádobek z kovu,
c)
větší než 220 ml u nádobek ze skla potaženého plastem nebo trvale chráněných skleněných nádobek a nádobek z plastu, které při roztržení nemohou vytvářet střepiny,
d)
větší než 150 ml u nechráněných skleněných nádobek a nádobek z plastu, které při roztržení mohou vytvářet střepiny.
(3)
Aerosolové rozprašovače musí vyhovovat základním požadavkům uvedeným v příloze č. 1 k tomuto nařízení.
§ 3
Posouzení shody podle § 12 odst. 3 písm. a) zákona před uvedením aerosolového rozprašovače na trh se provádí postupy uvedenými v příloze č. 2 k tomuto nařízení.
§ 5
Splňuje-li aerosolový rozprašovač požadavky tohoto nařízení, umisťuje na něj osoba odpovědná za uvádění aerosolového rozprašovače na trh výrazně, čitelně a nesmazatelně symbol ϶ (obrácené epsilon).
§ 6
(1)
Osoba odpovědná za uvádění aerosolového rozprašovače na trh uvede na aerosolovém rozprašovači výrazně, čitelně a nesmazatelně v českém jazyce tyto údaje:
a)
své jméno, příjmení a místo podnikání, je-li fyzickou osobou, nebo svou obchodní firmu a sídlo, je-li právnickou osobou,
b)
označení umožňující identifikaci dávky náplně, například datem výroby nebo číslem šarže,
c)
údaje podle bodu 1.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení,
d)
obsah náplně udaný hmotností nebo objemem kapalné fáze.
(2)
U aerosolových rozprašovačů o celkovém objemu 150 ml nebo menším lze údaje podle odstavce 1 a označení podle § 5 uvést na štítku připevněném k aerosolovému rozprašovači.
(3)
Splněním povinnosti označit aerosolový rozprašovač podle odstavce 1 písm. c) není dotčena povinnost označit aerosolový rozprašovač podle jiného právního předpisu3) nebo podle přímo použitelného předpisu.
(4)
Pokud aerosolový rozprašovač obsahuje hořlavé složky podle bodu 1.4.10 přílohy č. 1 k tomuto nařízení a není považován za „hořlavý“ nebo „extrémně hořlavý“ podle bodu 1.4.11 přílohy č. 1 k tomuto nařízení, musí být množství hořlavého materiálu obsaženého v aerosolovém rozprašovači uvedeno na štítku čitelně a nesmazatelně v tomto znění: „X % hmotnosti náplně je hořlavých.
§ 7
Přechodné ustanovení
Aerosolové rozprašovače, které budou uvedeny na trh do 12 měsíců po dni nabytí účinnosti tohoto nařízení, mohou splňovat požadavky stanovené dosavadními předpisy.
§ 8
(1)
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou ustanovení § 5, které nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
(2)
Dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost pozbývá platnosti § 4.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
Ministr průmyslu a obchodu:
doc. Ing. Grégr v. r.
Příloha č. 1
k nařízení vlády č. 194/2001 Sb.
ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA AEROSOLOVÉ ROZPRAŠOVAČE
1.
VŠEOBECNÉ POŽADAVKY
Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení této přílohy vztahující se k požadavkům týkajícím se hořlavosti a nebezpečí vyplývajícího z působení tlaku, aerosolový rozprašovač musí být navržen, zkonstruován a vyzkoušen s ohledem na požadavky, vyplývající z analýzy, provedené osobou odpovědnou za uvádění aerosolového rozprašovače na trh za účelem zvážení nebezpečí vyplývajícího z vdechnutí rozprachu vystřikovaného aerosolovým rozprašovačem za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek použití, přičemž je brána v úvahu distribuce velikosti aerosolových částic spolu s fyzikálními a chemickými vlastnostmi náplně, popřípadě se specifikují zvláštní údaje, týkající se používání aerosolového rozprašovače.
1.1
Konstrukce a vybavení aerosolového rozprašovače
1.1.1
Aerosolový rozprašovač musí být proveden tak, aby za normálních podmínek používání a skladování vyhovoval ustanovením této přílohy.
1.1.2
Uzávěr musí umožňovat neprodyšné uzavření aerosolového rozprašovače za normálních podmínek skladování nebo přepravy a musí být chráněn, například ochranným krytem, proti neúmyslnému otevření a jakémukoli poškození.
1.1.3
Látky obsažené v aerosolovém rozprašovači nesmí ani při dlouhodobém skladování snižovat mechanickou odolnost aerosolového rozprašovače.
1.2
Označení na aerosolovém rozprašovači
Aniž jsou dotčeny požadavky přímo použitelného předpisu, musí označení každého aerosolového rozprašovače obsahovat tyto viditelné, zřetelné a nesmazatelné údaje:
a)
je-li aerosol klasifikován jako „nehořlavý“ na základě kritérií stanovených v bodě 1.4.11, signální slovo „varování“ a další prvky označení pro „aerosoly kategorie 3“ podle přímo použitelného předpisu7),
b)
je-li aerosol klasifikován jako „hořlavý“ na základě kritérií stanovených v bodě 1.4.11, signální slovo „varování“ a další prvky označení pro „hořlavé aerosoly kategorie 2“ podle přímo použitelného předpisu7),
c)
je-li aerosol klasifikován jako „extrémně hořlavý“ na základě kritérií stanovených v bodě 1.4.11, signální slovo „nebezpečí“ a další prvky označení pro „hořlavé aerosoly kategorie 1“ podle přímo použitelného předpisu7),
d)
pokyn pro bezpečné zacházení P102 podle přímo použitelného předpisu10), pokud je aerosolový rozprašovač spotřebním výrobkemvýrobkem, a
e)
veškeré další pokyny k používání, které spotřebitelespotřebitele upozorní na specifická nebezpečí spojená s výrobkemvýrobkem; je-li k aerosolovému rozprašovači přiložen samostatný návod k použití, musí v něm být takové pokyny k používání uvedeny.
1.4
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto nařízení se rozumí
1.4.1
Přetlakem vnitřní přetlak v naplněném aerosolovém rozprašovači, vyjádřený v megapascalech (MPa).
1.4.2
Zkušebním přetlakem přetlak, kterým lze působit na vnitřní stěny prázdného aerosolového rozprašovače po dobu 25 sekund, aniž by došlo ke vzniku netěsnosti nebo, v případě kovových nebo plastových nádobek, k viditelné nebo trvalé deformaci, s výjimkou přípustné deformace podle bodu 1.1.2 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
1.4.3
Destrukčním přetlakem nejnižší přetlak, který způsobí roztržení nebo vznik trhliny v nádobce aerosolového rozprašovače.
1.4.4
Skutečným objemem objem neuzavřené nádobky aerosolového rozprašovače až po jeho horní okraj, vyjádřený v mililitrech.
1.4.5
Užitným objemem objem naplněné uzavřené nádobky aerosolového rozprašovače, vyjádřený v mililitrech.
1.4.6
Objemem kapalné fáze objem fází jiných než plynných v naplněné uzavřené nádobce aerosolového rozprašovače.
1.4.7
Zkušebními podmínkami hodnoty zkušebního a destrukčního přetlaku aplikovaného hydraulicky při (20 ± 5) °C.
1.4.8
Látkou látka podle definice v čl. 2 odst. 7 přímo použitelného předpisu.
1.4.9
Směsí směs podle definice v čl. 2 odst. 8 přímo použitelného předpisu.
1.4.10
Hořlavá náplň
Náplně aerosolů se považují za hořlavé, pokud obsahují jakoukoli složku, která je klasifikována jako hořlavá s tím, že
a)
hořlavá kapalina znamená kapalinu s bodem vzplanutí ne více než 93 °C,
b)
hořlavou tuhou látkou se rozumí tuhá látka nebo směs, která se snadno zapaluje, nebo může způsobit vzplanutí či k němu přispět následkem tření. Snadno zápalnými tuhými látkami jsou látky nebo směsi ve formě prášku, granulí nebo pasty, které jsou nebezpečné, jestliže se mohou snadno vznítit při krátkém styku se zdrojem vzplanutí, například hořící zápalkou, a pokud se plamen šíří rychle,
c)
hořlavým plynem se rozumí plyn nebo plynná směs s mezí zápalnosti na vzduchu při teplotě 20 °C a standardním tlaku 101,3 kPa.
Definice podle věty první nezahrnuje pyroforické, samozahřívající se látky nebo směsi či látky nebo směsi reagující s vodou. Tyto látky nebo směsi reagující s vodou nesmí nikdy být složkami náplní aerosolů.
1.4.11
Hořlavé aerosoly
Pro účely tohoto nařízení se aerosol považuje za „nehořlavý“, „hořlavý“ nebo „extrémně hořlavý“ podle jeho chemického spalného tepla a hmotnostního obsahu hořlavých složek takto:
a)
aerosol je klasifikován jako „extrémně hořlavý“, pokud obsahuje 85 % nebo více hořlavých složek a chemické spalné teplo je větší nebo se rovná 30 kJ/g,
b)
aerosol je klasifikován jako „nehořlavý“, pokud obsahuje 1 % nebo méně hořlavých složek a chemické spalné teplo je menší než 20 kJ/g,
c)
veškeré ostatní aerosoly se podrobí níže uvedenému postupu klasifikace hořlavosti nebo se klasifikují jako „extrémně hořlavé“. Zkouška na stanovení vzdálenosti vzplanutí, zkouška na vzplanutí v uzavřeném prostoru a zkouška hořlavosti pěny musí být v souladu v bodem 3 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
1.4.11.1
Rozprašované hořlavé aerosoly
U rozprašovaných aerosolů se klasifikace provádí s přihlédnutím k chemickému spalnému teplu a na základě výsledků zkoušky na vzdálenost vzplanutí takto:
a)
je-li chemické spalné teplo menší než 20 kJ/g,
i)
aerosol se klasifikuje jako „hořlavý“, pokud dojde ke vzplanutí ve vzdálenosti rovnající se nebo větší než 15 cm, ale menší než 75 cm,
ii)
aerosol se klasifikuje jako „extrémně hořlavý“, pokud dojde ke vzplanutí ve vzdálenosti 75 cm nebo větší,
iii)
nedojde-li ke vzplanutí při zkoušce na vzdálenost vzplanutí, provede se přiložená zkouška na vzplanutí v uzavřeném prostoru a v tomto případě se aerosol klasifikuje jako „hořlavý“, pokud je časový ekvivalent menší než nebo se rovná 300 s/m3 nebo pokud je měrná hmotnost deflagrace menší než nebo se rovná 300 g/m3; jinak se aerosol klasifikuje jako „nehořlavý“,
b)
pokud se chemické spalné teplo rovná nebo je větší než 20 kJ/g, klasifikuje se aerosol jako „extrémně hořlavý“, dojde-li ke vzplanutí ve vzdálenosti 75 cm nebo větší; jinak se aerosol klasifikuje jako „hořlavý“.
1.4.11.2
Hořlavé pěnové aerosoly
U pěnových aerosolů se klasifikace provádí na základě výsledků zkoušky hořlavosti pěny.
a)
Aerosolový výrobekvýrobek se klasifikuje jako „extrémně hořlavý“, pokud
i)
výška plamene je 20 cm nebo větší a doba hoření plamene je 2 s nebo delší,
nebo
ii)
výška plamene je 4 cm nebo větší a doba hoření plamene je 7 s nebo delší.
b)
Aerosolový výrobekvýrobek, který nevyhovuje kritériím v písmeni a), se klasifikuje jako „hořlavý“, pokud je výška plamene 4 cm nebo větší a doba hoření plamene je 2 s nebo delší.
1.4.12
Chemické spalné teplo
Chemické spalné teplo ΔHc se určí buď
a)
uznávanými technologickými pravidly, popsanými například v normách, jako jsou ASTM D 240, ISO 13943 86.1 až 86.3 a NFPA 30B, nebo obsaženými v zavedené vědecké literatuře,
nebo
b)
použitím této metody výpočtu
Chemické spalné teplo (ΔHc) v kilojoulech na gram (kJ/g) lze vypočítat jako součin teoretického spalného tepla (ΔHcomb) a účinnosti spalování, obvykle méně než 1,0 (typická účinnost spalování je 0,95 nebo 95 %).
U aerosolů s kompozitním složením je chemické spalné teplo součtem váženého spalného tepla jednotlivých složek:
ΔHc=∑inwi%×ΔHc(i)
kde:
ΔHc = chemické spalné teplo (kJ/g) produktu,
wi% = hmotnostní zlomek i-té složky v produktu,
ΔHc(i) = specifické spalné teplo (kJ/g) i-té složky v produktu.
Osoba odpovědná za uvádění aerosolového rozprašovače na trh musí popsat metodu použitou k určení chemického spalného tepla v dokumentu vyhotoveném v úředním jazyce Evropských společenství a snadno dostupném na adrese uvedené na štítku v souladu s § 6 odst. 1 písm. a), je-li chemické spalné teplo použito jako parametr pro stanovení hořlavosti aerosolů v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.
1.5
Objem kapalné fáze
Objem kapalné fáze při 50 °C nesmí překročit 90 % užitného objemu nádobky.
2.
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA AEROSOLOVÉ ROZPRAŠOVAČE S NÁDOBOU Z KOVU
2.1
Objem
Skutečný objem těchto nádobek nesmí být větší než 1000 ml.
2.1.1
Zkušební přetlak nádobky
a)
U nádobek plněných přetlakem nižším než 0,67 MPa při 50 °C musí být zkušební přetlak rovný nejméně 1 MPa.
b)
U nádobek plněných přetlakem rovným nebo vyšším než 0,67 MPa při 50 °C musí být zkušební přetlak o 50 % vyšší než vnitřní přetlak při 50 °C.
2.1.2
V závislosti na plynu obsaženém v aerosolovém rozprašovači nesmí tlak v aerosolovém rozprašovači při 50 °C překročit hodnoty uvedené v následující tabulce:
Obsažený plyn| Tlak při 50 °C
---|---
Zkapalněný plyn nebo plynná směs s mezí zápalnosti na vzduchu při teplotě 20 °C a standardním tlaku 101,3 kPa| 1,2 MPa
Zkapalněný plyn nebo plynná směs, které nemají mez zápalnosti na vzduchu při teplotě 20 °C a standardním tlaku 101,3 kPa| 1,32 MPa
Stlačený plyn nebo plyny rozpuštěné pod tlakem, které nemají mez zápalnosti na vzduchu při teplotě 20 °C a standardním tlaku 101,3 kPa| 1,5 MPa
3.
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA AEROSOLOVÉ ROZPRAŠOVAČE S NÁDOBKOU ZE SKLA
3.1
Nádobky ze skla potaženého plastem nebo trvale chráněné nádobky
Tento druh nádobek lze používat pro plnění stlačeným, zkapalněným nebo rozpuštěným plynem.
3.1.1
Objem
Skutečný objem těchto nádobek nesmí být větší než 220 ml.
3.1.2
Potah
Potah tvoří ochranná vrstva z plastu nebo jiného vhodného materiálu, která zamezí nebezpečí vyletování skleněných střepin při náhodném rozbití nádobky. Nádobky musí být konstruovány tak, aby se při pádu naplněného aerosolového rozprašovače zahřátého na teplotu 20 °C z výšky 1,8 m na betonovou podlahu nerozlétly skleněné střepiny.
3.1.3
Zkušební přetlak nádobky
a)
Nádobky určené k plnění stlačeným nebo rozpuštěným plynem musí odolat zkušebnímu přetlaku rovnému nejméně 1,2 MPa.
b)
Nádobky určené k plnění zkapalněným plynem musí odolat zkušebnímu přetlaku rovnému nejméně 1 MPa.
3.1.4
Plnění
a)
Aerosolové rozprašovače plněné stlačeným plynem nesmějí být vystavovány vyššímu přetlaku než 0,9 MPa při 50 °C.
b)
Aerosolové rozprašovače plněné rozpuštěným plynem nesmějí být vystavovány vyššímu přetlaku než 0,8 MPa při 50 °C.
c)
Aerosolové rozprašovače obsahující zkapalněný plyn nebo směs zkapalněných plynů nesmějí být při 20 °C vystavovány vyššímu přetlaku, než je uvedeno v tabulce č. 1.
Tabulka č. 1: Mezní hodnoty přetlaku dovolené při 20 °C v závislosti na obsahu plynu (v % hmot.)
skutečný objem nádobky aerosolového rozprašovače
(ml) | obsah zkapalněného plynu v celkové směsi
(v % hmot.)
---|---
20 %| 50 %| 80 %
50 < x <= 80| 0,35 MPa| 0,28 MPa| 0,25 MPa
80 < x <= 160| 0,32 MPa| 0,25 MPa| 0,22 MPa
160 < x <= 220| 0,28 MPa| 0,21 MPa| 0,18 MPa
Mezní hodnoty přetlaku pro hodnoty obsahu plynu, které nejsou uvedeny v tabulce, se získají extrapolací hodnot uvedených v tabulce.
3.2
Nechráněné skleněné nádobky
Nechráněné skleněné nádobky se plní výhradně zkapalněnými nebo rozpuštěnými plyny.
3.2.1
Objem
Skutečný objem těchto nádobek nesmí být větší než 150 ml.
3.2.2
Zkušební přetlak nádobky
Zkušební přetlak nádobky musí být nejméně 1,2 MPa.
3.2.3
Plnění
a)
Nádobky plněné rozpuštěným plynem nesmějí být vystavovány přetlaku vyššímu než 0,8 MPa při 50 °C.
b)
Nádobky obsahující zkapalněný plyn nesmějí být při 20 °C vystavovány vyššímu přetlaku, než je uvedeno v tabulce č. 2.
Tabulka č. 2: Mezní hodnoty přetlaku dovolené při 20 °C v závislosti na obsahu plynu (v % hmot.)
skutečný objem nádobky
aerosolového rozprašovače
(ml) | obsah zkapalněného plynu v celkové směsi
(v % hmot.)
---|---
20 %| 50 %| 80 %
50 < x <= 70| 0,15 MPa| 0,15 MPa| 0,125 MPa
70 < x <= 150| 0,15 MPa| 0,15 MPa| 0,1 MPa
Mezní hodnoty přetlaku pro hodnoty obsahu plynu, které nejsou uvedeny v tabulce, se získají extrapolací hodnot uvedených v tabulce.
4.
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA AEROSOLOVÉ ROZPRAŠOVAČE S NÁDOBKOU Z PLASTŮ
4.1
Aerosolové rozprašovače s nádobkami z plastů, které při roztržení mohou vytvářet střepiny, se považují za rovnocenné aerosolovým rozprašovačům s nechráněnými skleněnými nádobkami.
4.2
Aerosolové rozprašovače s nádobkami z plastů, které při roztržení nemohou vytvářet střepiny, se považují za rovnocenné aerosolovým rozprašovačům s nádobkami ze skla potaženého plastem.
Příloha č. 2
k nařízení vlády č. 194/2001 Sb.
POSTUP POSOUZENÍ SHODY AEROSOLOVÝCH ROZPRAŠOVAČŮ
1.
Zkoušky, které zajišťuje osoba odpovědná za uvádění aerosolového rozprašovače na trh
1.1
Hydraulická zkouška prázdných nádobek
1.1.1
Nádobky z kovu, skla nebo plastů musí odolat hydraulické tlakové zkoušce uvedené v bodech 2.1.1, 3.1.3. a 3.2.2. přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
1.1.2
Kovové nádobky, které vykazují asymetrické nebo značné deformace či jiné podobné vady, musí být vyřazeny. Mírná symetrická deformace dna nebo deformace profilu horního dílu je přípustná za předpokladu, že nádobka vyhoví destrukční zkoušce.
1.2
Destrukční zkouška prázdných kovových nádobek
Osoba odpovědná za uvádění aerosolového rozprašovače na trh zaručí, že destrukční přetlak nádobek je nejméně o 20 % vyšší než stanovený zkušební přetlak.
1.3
Zkouška volným pádem u nádobek z potaženého skla
Osoba odpovědná za uvádění aerosolového rozprašovače na trh zaručí, že nádobky splňují požadavky zkoušky stanovené v bodě 3.1.2. přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
1.4
Závěrečná kontrola naplněných aerosolových rozprašovačů
1.4.1
Aerosolové rozprašovače se podrobí jedné z následujících metod závěrečné zkoušky:
a)
Zkouška horkou vodní lázní
Každý naplněný aerosolový rozprašovač se ponoří do horké vodní lázně.
i)
Teplotu vodní lázně a dobu zkoušky je třeba zvolit tak, aby vnitřní tlak dosáhl tlaku, který má jeho náplň při rovnoměrné teplotě 50 °C.
ii)
Každý aerosolový rozprašovač, který vykazuje viditelnou trvalou deformaci nebo netěsnost, musí být vyřazen.
b)
Horké metody závěrečné zkoušky
Pro zahřívání náplně aerosolových rozprašovačů lze použít jiných metod, pokud tyto metody zaručí, že tlak a teplota v každém naplněném aerosolovém rozprašovači dosáhnou hodnot požadovaných pro zkoušku horkou vodní lázní a deformace a netěsnosti budou zjištěny se stejnou přesností jako v případě zkoušky horkou vodní lázní.
c)
Studené metody závěrečné zkoušky
Alternativní studená metoda závěrečné zkoušky se může použít, pokud je v souladu s ustanoveními o metodě zkoušky alternativní k metodě zkoušky horkou vodní lázní pro aerosolové rozprašovače uvedené v bodě 6.2.4.3.2.2 přílohy A směrnice Rady 94/55/ES, o sbližování právních předpisů členských států týkajících se silniční přepravy nebezpečných věcí.
1.4.2
Pro aerosolové rozprašovače, jejichž náplně projdou fyzikální nebo chemickou proměnou, měnící jejich tlakové charakteristiky po naplnění a před prvním použitím, by se měly použít studené metody závěrečné zkoušky podle bodu 1.4.1 písm. c).
1.4.3
Pokud jde o metody zkoušky podle bodu 1.4.1 písm. b) a c):
a)
Metoda zkoušky musí být schválena příslušným orgánem, popřípadě jím pověřeným subjektem, které jsou příslušným orgánem podle zvláštního zákona4) (dále jen „příslušný orgán“).
b)
Osoba odpovědná za uvádění aerosolového rozprašovače na trh musí příslušnému orgánu předložit žádost o schválení. K žádosti musí být přiložena technická dokumentace, která metodu popisuje.
c)
Pro účely dohledu musí mít osoba odpovědná za uvádění aerosolového rozprašovače na trh povolení od příslušného orgánu, technickou dokumentaci popisující metodu a popřípadě kontrolní zprávy snadno dostupné na adrese uvedené na štítku v souladu s § 6 odst. 1 písm. a).
d)
Technická dokumentace musí být vyhotovena v úředním jazyce Evropských společenství nebo musí být k dispozici její ověřená kopie.
2.
Příklady kontrolních zkoušek, které mohou být prováděny
2.1
Zkoušky nenaplněných nádobek
2.1.1
Pět nádobek vybraných ze stejnorodé skupiny 2500 nenaplněných nádobek se vystaví zkušebnímu přetlaku po dobu 25 sekund. Stejnorodá skupina je skupina nádobek vyrobená ze stejných materiálů stejným postupem výroby ve spojitých dávkách nebo skupina nádobek představující jednohodinovou výrobu.
2.1.2
Pokud některá z těchto nádobek při zkoušce nevyhoví, vybere se z téže stejnorodé skupiny dalších 10 nádobek a podrobí se stejné zkoušce.
2.1.3
Pokud některá z těchto deseti nádobek při zkoušce nevyhoví, je celá skupina nevhodná k použití.
2.2
Zkoušky naplněných aerosolových rozprašovačů
2.2.1
Zkoušky vzduchotěsnosti a vodotěsnosti se provádějí ponořením vybraného počtu naplněných aerosolových rozprašovačů do vodní lázně. Teplotu lázně a dobu ponoření je třeba volit tak, aby náplň aerosolového rozprašovače dosáhla rovnoměrné teploty 50 °C během doby nutné k záruce, že nedošlo k roztržení nebo vzniku trhliny.
2.2.2
Každou dávku aerosolových rozprašovačů, která při těchto zkouškách nevyhoví, je nutno považovat za nevhodnou k použití.
3.
Zkoušky hořlavosti aerosolů
3.1
Zkouška na vzdálenost vzplanutí pro rozprašované aerosoly
3.1.1
Úvod
3.1.1.1
Tímto zkušebním postupem se určuje vzdálenost vzplanutí aerosolového rozprachu za účelem posouzení s tím spojeného nebezpečí plamene. Aerosol se stříká směrem ke zdroji vzplanutí v odstupech po 15 cm za účelem pozorování, zda dojde ke vzplanutí a trvalému hoření rozprachu. Vzplanutí a trvalé hoření je definováno jako udržení stabilního plamene po dobu nejméně 5 s. Zdroj vzplanutí je definován jako plynový hořák s modrým nesvětelným plamenem ve výšce 4-5 cm.
3.1.1.2
Tato zkouška je použitelná pro aerosolové výrobkyvýrobky se vzdáleností rozprašování 15 cm nebo více. Aerosolové výrobkyvýrobky s menší vzdáleností rozprašování než je 15 cm, jako například aerosolové výrobkyvýrobky aplikované ve formě pěny, nestabilní pěny, gelu nebo pasty nebo vybavené dávkovacím ventilem, jsou z tohoto testu vyloučeny. Aerosolové výrobkyvýrobky aplikované ve formě pěny, nestabilní pěny, gelu nebo pasty se zkouší podle zkoušky hořlavosti aerosolové pěny.
3.1.2
Přístroje a materiál
3.1.2.1
Vyžadují se následující přístroje:
vodní lázeň udržovaná na 20 °C| s přesností ± 1 °C
---|---
kalibrované laboratorní váhy (váhy)| s přesností ± 0,1 g
měřič času (stopky)| s přesností ± 0,2 s
měřidlo se stupnicí, držák a svorka| stupně v cm
plynový hořák s držákem a svorkou|
teploměr| s přesností ± 1 °C
vlhkoměr| s přesností ± 5 %
tlakoměr| s přesností ± 10 kPa
3.1.3
Postup
3.1.3.1
Obecné požadavky
3.1.3.1.1
Před zkouškou je každý aerosolový rozprašovač kondicionován a potom propláchnut vyprazdňováním po dobu cca 1 s. Účelem tohoto opatření je odstranit nestejnorodý materiál ze stoupací trubičky.
3.1.3.1.2
Pokyny pro použití se musí přísně dodržovat včetně toho, zda je rozprašovač určen k používání ve svislé nebo převrácené poloze. Požaduje-li se protřepání, protřepejte bezprostředně před zkoušením.
3.1.3.1.3
Zkouška se uskuteční v prostředí bez průvanu s možností větrání, s teplotou nastavitelnou na 20 °C ± 5 °C a při relativní vlhkosti vzduchu v rozsahu od 30 do 80%.
3.1.3.1.4
Každý aerosolový rozprašovač musí být vyzkoušen
a)
je-li plný, provádí se kompletní postup, s plynovým hořákem v rozsahu od 15 cm do 90 cm od trysky aerosolové nádobky,
b)
je-li naplněn z 10 % až 12 % (% jmenovité hmotnosti), podrobí se pouze jediné zkoušce, a to buď 15 cm od trysky nádoby, pokud rozprach u naplněného rozprašovače nevzplanul vůbec, nebo ve vzdálenosti vzplanutí rozprachu plného rozprašovače plus 15 cm.
3.1.3.1.5
Během zkoušky se nádobka umístí tak, jak je uvedeno v návodu na štítku. Tím se bude řídit i poloha zdroje vzplanutí.
3.1.3.1.6
Následující postup vyžaduje zkoušení rozprachu v intervalech po 15 cm ve vzdálenosti mezi plamenem hořáku a tryskou rozprašovače, v rozmezí od 15 cm do 90 cm. Je vhodné začít ve vzdálenosti 60 cm mezi plamenem hořáku a tryskou rozprašovače. Vzdálenost mezi plamenem hořáku a tryskou rozprašovače by měla být zvýšena o 15 cm, jestliže rozprach vzplane ve vzdálenosti 60 cm. Vzdálenost musí být snížena o 15 cm, jestliže rozprach nevzplane v 60centimetrové vzdálenosti mezi plamenem hořáku a tryskou rozprašovače. Cílem postupu je určit maximální vzdálenost mezi tryskou rozprašovače a plamenem hořáku, která vede k trvalému hoření rozprachu, nebo určit, že ke vzplanutí nemohlo dojít ve vzdálenosti 15 cm mezi plamenem hořáku a tryskou rozprašovače.
3.1.3.2
Postup zkoušky
a)
Před každou zkouškou se minimálně tři plné aerosolové rozprašovače od každého druhu výrobkuvýrobku kondicionují ponořením nejméně 95 % rozprašovače do vody o teplotě 20 °C ± 1 °C nejméně na 30 minut (je-li aerosol plně ponořen, je 30minutové kondicionování dostačující).
b)
Dodržujte obecné požadavky. Zaznamenejte teplotu a relativní vlhkost prostředí.
c)
Zvažte aerosolový rozprašovač a zaznamenejte jeho hmotnost.
d)
Stanovte vnitřní tlak a výchozí výdej náplně při 20 °C ± 1 °C (aby byly vyloučeny vadné nebo jen částečně naplněné aerosolové rozprašovače).
e)
Připevněte plynový hořák na plochý vodorovný povrch nebo jej připevněte k držáku pomocí svorky.
f)
Zapalte plynový hořák; plamen by měl být nesvětelný a přibližně 4 až 5 cm vysoký.
g)
Umístěte vstupní otvor trysky rozprašovače do požadované vzdálenosti od plamene. Rozprašovač se zkouší v poloze, v jaké se má v souladu se svou konstrukcí používat, tj. ve svislé nebo v převrácené.
h)
Zajistěte nasměrování otvoru trysky do jedné roviny s plamenem hořáku tak, aby byl otvor trysky řádně nasměrován směrem k plameni a v jedné rovině s ním (viz obrázek 3.1.1). Rozprach má být směrován přes horní polovinu plamene.
Obrázek 3.1.1
88kB
i)
Dodržujte obecné požadavky, pokud jde o protřepání rozprašovače.
j)
Aktivujte ventil aerosolového rozprašovače po dobu 5 s, aby došlo k vyprázdnění jeho obsahu, pokud nedojde ke vzplanutí. Pokud nastane vzplanutí, pokračujte ve vyprazdňování po dobu trvání plamene až do 5 s od počátku vzplanutí.
k)
Výsledky vzplanutí v příslušné vzdálenosti mezi plynovým hořákem a aerosolovým rozprašovačem se zaznamenají do níže uvedené tabulky.
l)
Jestliže během kroku popsaného v písmenu j) vzplanutí nenastane, zkouší se rozprašovač v jiných polohách, například převrácený pro vzpřímené výrobkyvýrobky, aby se určilo, zda dojde ke vzplanutí.
m)
Zopakujte kroky g) až l) ještě dvakrát (celkem tedy třikrát) pro stejný rozprašovač ve stejné vzdálenosti mezi plynovým hořákem a tryskou rozprašovače.
n)
Zopakujte postup zkoušky pro další dva aerosolové rozprašovače od stejného výrobkuvýrobku ve stejné vzdálenosti mezi plynovým hořákem a tryskou rozprašovače.
o)
Opakujte kroky g) až n) postupu zkoušky při vzdálenosti mezi tryskou nádobky s rozprašovačem a plamenem hořáku v rozsahu od 15 cm do 90 cm v závislosti na výsledku každé zkoušky (viz také 3.1.3.1.4 a 3.1.3.1.5).
p)
Nenastane-li žádné vzplanutí při 15 cm, je postup pro původně plné rozprašovače ukončen. Postup je ukončen také v případě, když dojde ke vzplanutí a trvalému hoření ve vzdálenosti 90 cm. Pokud by nedošlo k vzplanutí ve vzdálenosti 15 cm, zaznamená se, že vzplanutí nenastalo. Maximální vzdálenost mezi plamenem hořáku a tryskou rozprašovače, při které bylo pozorováno vzplanutí a trvalé hoření, je uvedena jako „vzdálenost vzplanutí“ při všech dalších okolnostech.
q)
Provede se též jedna zkouška na třech rozprašovačích s 10 % až 12 % úrovní jmenovité náplně. Tyto nádobky se vyzkouší ve „vzdálenosti vzplanutí rozprachu u plných nádobek + 15 cm“ mezi tryskou rozprašovače a plamenem hořáku.
r)
Vyprazdňujte aerosolový rozprašovač na 10 % až 12 % úrovně jmenovité náplně (hmotnosti) rozprachem maximálně 30 sekund. Dodržujte minimální časový interval 300 s mezi rozprachy. V tomto mezičase musí být rozprašovače umístěny pro kondicionování ve vodní lázni.
s)
Opakujte kroky g) až n) pro 10 % až 12 % jmenovité náplně aerosolového rozprašovače, vynechejte kroky l) a m). Tato zkouška se provádí pouze jednou na každém rozprašovači v poloze (například ve svislé nebo převrácené), při které došlo k vzplanutí (pokud k němu došlo), v případě zkoušení plného rozprašovače.
t)
Všechny výsledky zaznamenejte do níže uvedené tabulky 3.1.1.
3.1.3.2.1
Veškeré zkoušky se musí uskutečnit v digestoři, v místnosti, kterou lze dobře větrat. Digestoř a zkušební místnost se větrají nejméně 3 minuty po každé zkoušce. Dodržujte veškerá nezbytná bezpečností opatření, aby se předešlo vdechnutí spalin.
3.1.3.2.2
Rozprašovače s úrovní jmenovité náplně 10 % až 12 % se zkoušejí jen jednou. Výsledná tabulka vyžaduje pouze jediný výsledek pro uvedený rozprašovač.
3.1.3.2.3
Když jsou výsledky zkoušky rozprašovače v poloze, v jaké se má v souladu se svou konstrukcí používat, negativní, zopakuje se zkouška rozprašovače v takové poloze, v jaké nejspíše dojde k pozitivnímu výsledku.
3.1.4
Metoda vyhodnocení výsledků
3.1.4.1
Všechny výsledky se zaznamenají. Tabulka 3.1.1 uvedená níže je vzorem „tabulky výsledků“, jaký se má použít.
Tabulka 3.1.1
Datum| Teplota ... °C
---|---
Relativní vlhkost ... %
Název výrobku| | |
Čistý objem| | Nádoba 1| Nádoba 2| Nádoba 3
Počáteční úroveň plnění| | %| %| %
Vzdálenost rozprašovače| Zkouška| 1 2 3| 1 2 3| 1 2 3
15 cm| Vzplanutí?| | |
A/N| | |
| Vzplanutí?| | |
A/N| | |
| Vzplanutí?| | |
A/N| | |
| Vzplanutí?| | |
A/N| | |
| Vzplanutí?| | |
A/N| | |
| Vzplanutí?| | |
A/N| | |
Pozorování, včetně polohy nádoby| | | |
3.2
Zkouška vzplanutí v uzavřeném prostoru
3.2.1
Úvod
Tímto zkušebním postupem se určuje hořlavost produktů vycházejících z aerosolových rozprašovačů vzhledem k jejich tendenci vzplanout v uzavřeném nebo omezeném prostoru. Obsah aerosolového rozprašovače je vystříknut do válcové zkušební nádoby obsahující hořící svíčku. Jestliže nastává znatelné vzplanutí, zaznamená se uplynulý čas a vystříkané množství.
3.2.2
Přístroje a materiál
3.2.2.1
Vyžadují se následující přístroje:
měřič času (stopky)| s přesností na ± 0,2 s
---|---
vodní lázeň udržovaná na 20 °C| s přesností ± 1 °C
kalibrované laboratorní váhy (váhy)| s přesností ± 0,1 g
teploměr| s přesností ± 1 °C
vlhkoměr| s přesností ± 5 %
tlakoměr| s přesností ± 10 kPa
válcová zkušební nádoba| podrobně popsaná níže
3.2.2.2
Příprava zkušebního přístroje
3.2.2.2.1
Válcová zkušební nádoba o objemu přibližně 200 dm3, o průměru přibližně 600 mm a délce přibližně 720 mm na jednom konci otevřená, se připraví takto:
a)
k otevřenému konci nádoby se připevní uzavírací systém, sestávající z výklopného víka, nebo
b)
jako uzavírací systém lze použít plastovou fólii tloušťky 0,01 mm až 0,02 mm. Pokud se ke zkoušení použije plastová fólie, musí se použít níže popsaným způsobem: Fólie se natáhne přes otevřený konec nádoby a upevní se na tomto místě pryžovou páskou. Síla této pryžové pásky musí být taková, že pokud se napne kolem nádoby a opírá se o její stěnu, tak se napíná jen na 25 mm, připevní-li se hmotnost 0,45 kg k jejímu nejnižšímu bodu. Prořízne se 25 mm fólie, s počátkem vzdáleným 50 mm od okraje nádoby. Zajistí se, aby byla fólie napnutá,
c)
na druhém konci nádoby se vyvrtá otvor o průměru 50 mm vzdálený 100 mm od okraje takovým způsobem, že je-li nádoba položena a připravena na zkoušku (viz obrázek 3.2.1), je otvor umístěn zcela nahoře,
Obrázek 3.2.1
90kB
d)
na kovový držák o rozměrech 200 mm x 200 mm se umístí parafínová svíčka o průměru 20 mm až 40 mm a s původní výškou 100 mm. Svíčka musí být vyměněna ve chvíli, kdy je její výška menší než 80 mm. Plamen svíčky se chrání před činností spreje stínící destičkou 150 mm širokou a 200 mm vysokou. Toto zahrnuje také plochu se sklonem 45° umístěnou 150 mm od základny stínící destičky (obrázek 3.2.2),
Obrázek 3.2.2
62kB
e)
svíčka na kovové podložce se umístí do středu nádoby (viz obrázek 3.2.3),
Obrázek 3.2.3
90kB
f)
nádoba se položí na zem nebo na stojan v prostředí, kde je teplota mezi 15 °C a 25 °C. VýrobekVýrobek, jež se má zkoušet, se bude stříkat uvnitř nádoby o objemu přibližně 200 dm3, ve které bude zdroj vzplanutí.
3.2.2.2.2
Obvykle je výrobekvýrobek nastřikován v úhlu 90° ke svislé ose aerosolového rozprašovače. Rozmístění a popisovaný postup se týká obvyklého typu aerosolového rozprašovače. V neobvyklých případech aplikace aerosolů (například vertikálně stříkající aerosolové rozprašovače) musí být zaznamenány změny ve vybavení a postupech v souladu s osvědčenou laboratorní praxí, jako je ISO/IEC 17025:1999 „Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří“.
3.2.3
Postup
3.2.3.1
Obecné požadavky
3.2.3.1.1
Před zkouškou je každý aerosolový rozprašovač kondicionován a potom propláchnut vyprazdňováním po dobu cca 1 s. Účelem tohoto opatření je odstranit nestejnorodý materiál ze stoupací trubičky.
3.2.3.1.2
Pokyny pro použití se musí přísně dodržovat včetně toho, zda je rozprašovač určen k používání ve svislé nebo převrácené poloze. Vyžaduje-li se protřepání, protřepejte bezprostředně před zkoušením.
3.2.3.1.3
Zkoušky se uskuteční v prostředí bez průvanu s možností větrání, s teplotou nastavitelnou na 20 °C ± 5 °C při relativní vlhkosti vzduchu v rozsahu od 30 % do 80 %.
3.2.3.2
Postup zkoušky
a)
Před každou zkouškou se minimálně tři plné aerosolové rozprašovače od každého druhu výrobkuvýrobku kondicionují ponořením nejméně 95 % aerosolového rozprašovače do vody o teplotě 20 °C ± 1 °C nejméně na 30 minut (je-li aerosol plně ponořen, je 30minutové kondicionování dostačující).
b)
Změřte nebo vypočítejte skutečný objem nádoby v dm3.
c)
Dodržujte obecné požadavky. Zaznamenejte teplotu a relativní vlhkost prostředí.
d)
Stanovte vnitřní tlak a výdej náplně při 20 °C ± 1 °C (aby byly vyloučeny vadné nebo jen částečně naplněné aerosolové rozprašovače).
e)
Zvažte jeden z aerosolových rozprašovačů a zaznamenejte jeho hmotnost.
f)
Zapalte svíčku a aplikujte uzavírací systém (víko nebo plastová fólie).
g)
Umístěte otvor trysky aerosolového rozprašovače ve vzdálenosti 35 mm nebo blíže, jedná-li se o výrobekvýrobek se širokým rozprachem, od středu vyvrtaného otvoru v nádobě. Spusťte měřidlo času (stopky) a dodržujte pokyny pro použití výrobkuvýrobku; nasměrujte rozprach ke středu protějšího konce (víka nebo plastové fólie). Aerosolový rozprašovač se zkouší v poloze, v jaké se má v souladu se svou konstrukcí používat, tj. ve svislé nebo v převrácené poloze.
h)
Rozprašujte, dokud nedojde ke vzplanutí. Zastavte měřič času a zaznamenejte uplynulý čas. Aerosolový rozprašovač znovu zvažte a zaznamenejte jeho hmotnost.
i)
Vyvětrejte a vyčistěte nádobu, odstraňte každý zbytek, který by pravděpodobně mohl ovlivnit následující zkoušky. Bude-li to nezbytné, ochlaďte nádobu.
j)
Opakujte kroky d) až i) zkušebního postupu u dalších dvou aerosolových rozprašovačů od stejného výrobkuvýrobku (celkem tři, každý rozprašovač se zkouší jen jednou).
3.2.4
Metoda vyhodnocení výsledků
3.2.4.1
Vypracuje se protokol o zkoušce, který musí obsahovat následující informace:
a)
zkoušený výrobekvýrobek a jeho reference,
b)
vnitřní tlak a výdej náplně aerosolového rozprašovače,
c)
teplotu a relativní vlhkost vzduchu v místnosti,
d)
pro každou zkoušku dobu vypouštění (vyjádřenou v sekundách) nutnou k docílení vzplanutí (pokud výrobekvýrobek nevzplane, prohlášení o tomto jevu),
e)
hmotnost výrobkuvýrobku vystříkaného během každé zkoušky (vyjádřenou v gramech),
f)
skutečný objem nádoby (vyjádřený v dm3).
3.2.4.2
Časový ekvivalent (teq) potřebný k docílení vzplanutí v jednom krychlovém metru může být vypočítán podle vzorce
ýřčýáteq=1000×dobavýstřiku(s)skutečnýobjemnádoby(dm3)
3.2.4.3
Hustota vznícení (Ddef) potřebná k docílení vzplanutí během zkoušky může být vypočítána podle vzorce
žíříéáěčýáDdef=1000×množstvívystříkanénáplně(g)skutečnýobjemnádoby(dm3)
3.3
Zkouška hořlavosti aerosolové pěny
3.3.1
Úvod
3.3.1.1
Tímto zkušebním postupem se určuje hořlavost aerosolového rozprašovače aplikovaného ve formě pěny, nestabilní pěny, gelu nebo pasty. Přibližně 5 g pěny, nestabilní pěny, gelu nebo pasty se nanese z aerosolové nádobky na hodinové sklíčko. Zdroj vzplanutí (svíčka, vosková páska, zápalka nebo zapalovač) se umístí na spodek hodinového sklíčka a pozoruje se, zda dojde ke vzplanutí a trvalému hoření pěny, nestabilní pěny, gelu nebo pasty. Vzplanutí je definováno jako udržení stabilního plamene vysokého nejméně 4 cm po dobu nejméně 2 s.
3.3.2
Přístroje a materiál
3.3.2.1
Vyžadují se následující přístroje:
měřidlo se stupnicí, držák a svorka| | | stupně v cm
---|---|---|---
ohnivzdorné hodinové sklíčko přibližně 150 mm v průměru
měřič času (stopky)| | | s přesností na ± 0,2 s
svíčka, vosková páska, zápalka nebo zapalovač
kalibrované laboratorní váhy (váhy)| | | s přesností ± 0,1 g
vodní lázeň udržovaná na 20 °C| | | s přesností ± 1 °C
teploměr| | | s přesností ± 1 °C
vlhkoměr| | | s přesností ± 5 %
tlakoměr| | | s přesností ± 10 kPa
3.3.2.2
Hodinové sklíčko se umístí na ohnivzdorný povrch do prostoru bez průvanu, který může být po každé zkoušce vyvětrán. Měřidlo se stupnicí se umístí přesně za hodinové sklíčko a udrží se kolmo v této pozici pomocí držáku a svorky.
3.3.2.3
Měřidlo se umístí tak, že začátek stupnice je srovnán se základnou hodinového sklíčka ve vodorovné rovině.
3.3.3
Postup
3.3.3.1
Obecné požadavky
3.3.3.1.1
Před zkouškou je každý aerosolový rozprašovač kondicionován a potom se vyprazdňuje po dobu cca 1 s. Účelem tohoto opatření je odstranit nestejnorodý materiál ze stoupací trubičky.
3.3.3.1.2
Pokyny pro použití se musí přísně dodržovat včetně toho, zda je rozprašovač určen k používání ve svislé nebo převrácené poloze. Je-li požadováno protřepání, protřepejte bezprostředně před zkoušením.
3.3.3.1.3
Zkoušky se uskuteční v prostředí bez průvanu s možností větrání, s teplotou nastavitelnou na 20 °C ± 5 °C a při relativní vlhkosti vzduchu v rozsahu 30 % až 80 %.
3.3.3.2
Postup zkoušky
a)
Před každou zkouškou se minimálně čtyři plné aerosolové rozprašovače od každého druhu výrobkuvýrobku kondicionují ponořením nejméně 95 % aerosolového rozprašovače do vody o teplotě 20 °C ± 1 °C nejméně na 30 minut (je-li aerosol plně ponořen, je 30minutové kondicionování dostačující).
b)
Dodržujte obecné požadavky. Zaznamenejte teplotu a relativní vlhkost prostředí.
c)
Stanovte vnitřní tlak při 20 °C ± 1 °C (aby byly vyloučeny vadné nebo jen částečně naplněné aerosolové rozprašovače).
d)
Změřte rychlost vyprázdnění nebo průtokovou rychlost aerosolového výrobkuvýrobku, který má být zkoušen, aby mohla být přesněji změřena aplikovaná dávka zkušebního výrobkuvýrobku.
e)
Zvažte jeden z aerosolových rozprašovačů a zaznamenejte jeho hmotnost.
f)
Na základě změřeného vyprázdnění nebo průtokové rychlosti a podle pokynů výrobcevýrobce aplikujte přibližně 5 g výrobkuvýrobku na střed čistého hodinového sklíčka s cílem vytvořit násyp nejvýše 25 mm.
g)
Během 5 s po ukončení vyprázdnění přiložte zdroj vzplanutí k okraji vzorku v jeho základně a zároveň spusťte měřič času (stopky). Pokud je to nutné, odstraní se po přibližně dvou sekundách zdroj vzplanutí od okraje vzorku, aby bylo zřetelně vidět, zda nastalo vzplanutí. Pokud není zřejmé žádné vzplanutí vzorku, přiloží se zdroj vzplanutí opět k okraji vzorku.
h)
Pokud nastane vzplanutí, zaznamená se
i)
maximální výška plamene nad základnou hodinového sklíčka v cm,
ii)
hoření plamene v sekundách,
iii)
aerosolový rozprašovač se vysuší a znovu zváží a vypočítá se hmotnost vystříkané náplně.
i)
Zkušební prostor se větrá bezprostředně po každé zkoušce.
j)
Pokud vzplanutí nenastane a vyprázdněný výrobekvýrobek zůstává během celé doby svého používání ve formě pěny nebo pasty, kroky e) až i) se zopakují. Nechte výrobekvýrobek stát po dobu 30 s, 1 min, 2 min nebo 4 min před přiložením zdroje vzplanutí.
k)
Zopakujte kroky e) až j) zkušebního postupu ještě dvakrát (celkem 3) pro stejnou nádobku.
l)
Zopakujte kroky e) až k) zkušebního postupu pro další dvě aerosolové nádobky (celkem 3 nádobky) stejného výrobkuvýrobku.
3.3.4
Metoda vyhodnocení výsledků
3.3.4.1
Vypracuje se protokol o zkoušce, který musí obsahovat následující informace:
a)
zda výrobekvýrobek vzplanul,
b)
maximální výšku plamene v cm,
c)
dobu hoření plamene v s,
d)
hmotnost zkoušeného výrobkuvýrobku.
1)
Směrnice Rady 75/324/EHS z 20. května 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aerosolových rozprašovačů.
Směrnice Komise 94/1/ES ze dne 6. ledna 1994, kterou se přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 75/324/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aerosolových rozprašovačů.
Směrnice Komise 2008/47/ES ze dne 8. dubna 2008, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění směrnice Rady 75/324/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aerosolových rozprašovačů.
Směrnice Komise 2013/10/EU ze dne 19. března 2013, kterou se mění směrnice Rady 75/324/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aerosolových rozprašovačů, aby byla její ustanovení o označování přizpůsobena nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí.
Směrnice Komise (EU) 2016/2037 ze dne 21. listopadu 2016, kterou se mění směrnice Rady 75/324/EHS, pokud jde o maximální povolený tlak aerosolových rozprašovačů, a o přizpůsobení jejích ustanovení o označování nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí.
2)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění.
3)
Například zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění zákona č. 297/2013 Sb., vyhláška č. 402/2011 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností chemických látek a chemických směsí a balení a označování nebezpečných chemických směsí.
4)
Nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek.
7)
Příloha I tabulka 2.3.1 k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, v platném znění.
10)
Příloha IV část 1 tabulka 6.1 k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, v platném znění. |
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb. | Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách a náhradách notářů, správců pozůstalosti a Notářské komory České republiky (notářský tarif)
Vyhlášeno 18. 6. 2001, datum účinnosti 1. 7. 2001, částka 73/2001
* ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2)
* ČÁST DRUHÁ - ODMĚNA NOTÁŘE ZA NOTÁŘSKOU ČINNOST (§ 3 — § 9)
* ČÁST TŘETÍ - ODMĚNA NOTÁŘE ZA POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍ POMOCI A ZA VÝKON SPRÁVY MAJETKU (§ 10 — § 10)
* ČÁST ČTVRTÁ - ODMĚNA NOTÁŘE ZA VÝKON JINÉ ČINNOSTI (§ 11 — § 15a)
* ČÁST PÁTÁ - NÁHRADA HOTOVÝCH VÝDAJŮ A NÁHRADA ZA PROMEŠKANÝ ČAS (§ 16 — § 21)
* ČÁST ŠESTÁ - ODMĚNA A NÁHRADA HOTOVÝCH VÝDAJŮ SPRÁVCE POZŮSTALOSTI (§ 22 — § 24)
* ČÁST SEDMÁ - ODMĚNA A NÁHRADA HOTOVÝCH VÝDAJŮ NOTÁŘSKÉ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY (§ 24a — § 24a)
* ČÁST OSMÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 25 — § 28) k vyhlášce č. 196/2001 Sb.
Aktuální znění od 15. 1. 2023 (417/2022 Sb.)
196
VYHLÁŠKA
Ministerstva spravedlnosti
ze dne 29. května 2001
o odměnách a náhradách notářů, správců pozůstalosti a Notářské komory České republiky (notářský tarif)
Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 107 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), a podle § 374a písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 30/2000 Sb.:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
(1)
Notář vykonává notářskou činnost,1) poskytuje právní pomoc,2) vykonává správu majetku3) a vykonává jinou činnost4) za odměnu, jejíž výše a způsob jejího určení se řídí ustanoveními této vyhlášky.
(2)
V odměně je zahrnuta i náhrada za běžné administrativní a jiné práce v souvislosti s činností notáře.
§ 2
V souvislosti s notářskou činností, poskytováním právní pomoci, výkonem správy majetku a výkonem jiné činnosti má notář nárok na náhradu hotových výdajů a na náhradu za promeškaný čas. Nárok na náhradu hotových výdajů má notář rovněž v souvislosti s prováděním úkonů v řízení o pozůstalosti.
ČÁST DRUHÁ
ODMĚNA NOTÁŘE ZA NOTÁŘSKOU ČINNOST
§ 3
Výše odměny
(1)
Výše odměny notáře se stanoví podle sazby odměny za úkon nebo úhrn úkonů notářské činnosti (dále jen „úkon“) určené pevnou částkou nebo procentuálně z hodnoty předmětu předmětu úkonu (dále jen „tarifní hodnotatarifní hodnota“).
(2)
Předmětem úkonuPředmětem úkonu se rozumí smlouva nebo jiné právní jednání, osvědčení právního jednání nebo jiné právní skutečnosti anebo přijetí peněz nebo cenných papírůcenných papírů do notářské úschovy. Jde-li o úkon o několika předmětech úkonupředmětech úkonu (dále jen „úkon složený“), považuje se za předmět úkonupředmět úkonu jen ten předmět úkonupředmět úkonu, pro který je za úkon stanovena nejvyšší odměna.
(3)
Tarifní hodnotouTarifní hodnotou je hodnota věcihodnota věci, která je předmětem předmětu úkonu, nestanoví-li tato vyhláška jinak. Hodnotou věciHodnotou věci se rozumí její obvyklá cena, nestanoví-li tato vyhláška jinak.
(4)
V odměně je započtena právní porada spojená s rozborem věci, provede-li notář úkon, jehož se porada týká.
(5)
Výše odměny za úkony vymezené v příloze k této vyhlášce se stanoví sazbami v ní uvedenými. Za úkony v příloze neuvedené se výše odměny stanoví podle sazby za úkony v příloze uvedené, které jsou jim svou povahou a účelem nejbližší.
§ 4
(1)
Je-li předmětem úkonu kupní smlouva, tarifní hodnotou je kupní cena. Je-li kupní cena podstatně nižší než hodnota věci, která je předmětem koupě, je tarifní hodnotou hodnota této věci.
(2)
Je-li předmětem úkonu směnná smlouva, tarifní hodnotou je hodnota té věci, která má vyšší hodnotu než věc, za kterou je věc s vyšší hodnotou směňována.
(3)
Je-li předmětem úkonu zástavní smlouva, tarifní hodnotou je výše dluhu, který má být zástavním právem zajištěn. Je-li hodnota zastavované věci nižší než výše dluhu, je tarifní hodnotou hodnota této věci.
(4)
Je-li předmětem úkonu statut svěřenského fondu, tarifní hodnotou je hodnota majetku, který tvoří svěřenský fond.
(5)
Je-li předmětem úkonu přijetí peněz do notářské úschovy, tarifní hodnotou je výše přijaté peněžní částky.
(6)
Je-li předmětem úkonu právní jednání obsahující ujednání o opětujícím se plnění, považuje se za tarifní hodnotu součet hodnot těchto plnění. Jde-li o plnění na dobu neurčitou, na dobu života nebo na dobu delší než pět let, považuje se za tarifní hodnotu pětinásobek hodnoty ročního plnění. Obdobně se postupuje, je-li předmětem úkonu právní jednání o právech, která lze vykonávat opětovně.
§ 4a
(1)
Je-li předmětem předmětu úkonu peněžitá pohledávka, tarifní hodnotou je její výše.
(2)
Je-li předmětem předmětu úkonu cenný papírcenný papír, tarifní hodnotou je jeho jmenovitá hodnota, je-li na něm uvedena. Je-li předmětem předmětu úkonu hromadná listina, tarifní hodnotou je součet jmenovitých hodnot cenných papírůcenných papírů, které nahrazuje.
§ 5
(1)
Je-li předmětem úkonu osvědčení průběhu valné hromady nebo schůze právnické osoby (dále jen „valná hromada“), považuje se za tarifní hodnotu předmět návrhu na rozhodnutí, o kterém bylo na valné hromadě rozhodováno, byl-li vyjádřen v penězích. Bylo-li na valné hromadě rozhodováno o více návrzích na rozhodnutí, pro účel stanovení výše odměny je rozhodující návrh na rozhodnutí, v jehož důsledku se stanoví nejvyšší odměna.
(2)
Je-li předmětem úkonu rozhodnutí orgánu právnické osoby nebo rozhodnutí společníka nebo akcionáře při výkonu působnosti valné hromady, platí obdobně odstavec 1. Je-li rozhodnutí orgánu právnické osoby přijímáno mimo zasedání, náleží notáři za sepsání notářského zápisu o návrhu rozhodnutí a notářského zápisu o rozhodování per rollam odměna určená podle věty první. Sepíše-li notář pouze jeden z těchto notářských zápisů, náleží mu odměna v poloviční výši.
(3)
Je-li předmětem úkonu právní jednání o založení nebo o zrušení s likvidací obchodní společnosti, družstva nebo nadace, anebo osvědčení těchto právních skutečností, považuje se za tarifní hodnotu výše základního kapitálu, jde-li o obchodní společnost nebo družstvo, a výše nadačního kapitálu, jde-li o nadaci.
(4)
Je-li předmětem úkonu dohoda akcionářů na rozsahu své účasti na zvýšení základního kapitálu akciové společnosti v částce určené valnou hromadou, považuje se za tarifní hodnotu jmenovitá hodnota všech takto upsaných akcií.
(5)
Je-li předmětem úkonu projekt přeměny, rozhodnutí o přeměně obchodní korporace nebo osvědčení takového rozhodnutí, je tarifní hodnotou výše přecházejícího jmění. Mění-li obchodní korporace svou právní formu, považuje se za tarifní hodnotu výše jejího jmění. Nedochází-li při přeměně k ocenění jmění posudkem znalce, je tarifní hodnotou vlastní kapitál zanikající obchodní korporace nebo obchodní korporace, která mění svou právní formu.
§ 6
(1)
Je-li předmětem úkonu osvědčení průběhu slosování, považuje se za tarifní hodnotutarifní hodnotu
a)
úhrnná cena předpokládaných výher u loterií,
b)
úhrnná cena výher u tombol,
c)
herním plánem stanovený podíl herní jistiny pro úhrnnou cenu výher u číselných loterií,
d)
úhrnná výše vkladů u sázkových her,
e)
úhrnná hodnota oznámené úplaty za vylosované akcieakcie.7)
(2)
Je-li předmětem úkonu osvědčení vyhodnocení soutěží, anket či jiných akcí o ceny, považuje se za tarifní hodnotutarifní hodnotu úhrnná hodnota cen, k jejichž zaplacení nebo vydání se pořadatel zavázal.
(3)
Je-li předmětem úkonu protestace směnky nebo šeku, považuje se za tarifní hodnotutarifní hodnotu peněžitá částka8) uvedená na protestovaném cenném papírucenném papíru.
(4)
Je-li předmětem úkonu osvědčení průběhu dražby, považuje se za tarifní hodnotutarifní hodnotu částka, za kterou byl předmět dražby vydražen.
(5)
Je-li předmětem úkonu osvědčení průběhu zjišťování obsahu nabídek ve veřejné soutěži, je tarifní hodnotoutarifní hodnotou hodnota nejvyšší nabídky.
§ 7
Částečná odměna
(1)
Notáři náleží poměrná část odměny za provedenou část úkonu, jestliže úkon zůstal nedokončen bez jeho zavinění nebo jestliže provedená část nedokončeného úkonu účastníkovi přinesla prospěch.
(2)
Odměna náleží též jinému notáři za sepsání pokračování v notářském zápisu.9) Odměna náleží též jinému notáři za sepsání dodatku k protokolu o notářské úschově o schválení obsahu tohoto protokolu. Sepsal-li dodatek k protokolu o notářské úschově týž notář, který sepsal protokol o notářské úschově, odměna za sepsání dodatku je obsažena v odměně za přijetí peněz do notářské úschovy.
§ 8
Vady úkonu
(1)
Notáři nenáleží odměna za úkon, který jeho zaviněním trpí neodstranitelnými vadami, jež mají za důsledek neplatnost právního jednání.
(2)
Notáři nenáleží odměna za úkon, kterým odstranil jím zaviněné vady úkonu.
§ 9
Zvýšení odměny
(1)
Notář může odměnu přiměřeně zvýšit nejvýše o 100 %
a)
jestliže v úkonu jde o věc složitou nebo obtížnou nebo časově náročnou anebo je-li k jejímu vyřízení nutné použít cizího práva nebo cizího jazyka,
b)
u úkonu složeného, nejde-li o osvědčení průběhu valných hromad,
c)
jde-li o úkon, který notář provádí na žádost žadatele nebo z nezbytných důvodů v době od 18.00 hodin do 6.00 hodin nebo ve dnech pracovního klidu,10)
d)
jde-li o úkon, který notář provádí na žádost žadatele nebo z nezbytných důvodů mimo svoji kancelář, kromě úkonů, u nichž z povahy věci vyplývá, že se obvykle provádějí mimo kancelář.
(2)
Jednotlivé důvody zvýšení odměny podle odstavce 1 se navzájem nevylučují.
(3)
Na zvýšení odměny podle odstavců 1 a 2 musí notář žadatele o úkon včas upozornit. Neučiní-li tak, nemůže po provedení úkonu zvýšenou odměnu požadovat.
ČÁST TŘETÍ
ODMĚNA NOTÁŘE ZA POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍ POMOCI A ZA VÝKON SPRÁVY MAJETKU
§ 10
Výše a způsob určení odměny notáře za poskytování právní pomoci a za výkon správy majetku se řídí zvláštním právním předpisem.11) Za poskytování právních služeb podle tohoto zvláštního právního předpisu se pro účely této vyhlášky považuje poskytování právní pomoci a výkon správy majetku.
ČÁST ČTVRTÁ
ODMĚNA NOTÁŘE ZA VÝKON JINÉ ČINNOSTI
HLAVA I
ODMĚNA NOTÁŘE JAKO SOUDNÍHO KOMISAŘE
§ 11
(1)
Odměna notáře, který byl soudem pověřen, aby jako soudní komisař provedl úkony v řízení o pozůstalosti, (dále jen „odměna notáře jako soudního komisaře“) za úkony provedené v řízení o pozůstalosti, které bylo zastaveno, činí 1 000 Kč, nestanoví-li tato vyhláška jinak.
(2)
Předcházelo-li zastavení řízení vypořádání společného jmění zůstavitele a pozůstalého manžela, je základem odměny notáře jako soudního komisaře polovina obvyklé ceny majetku patřícího do společného jmění zůstavitele a pozůstalého manžela.
§ 12
(1)
Základem odměny notáře jako soudního komisaře za úkony provedené v řízení o pozůstalosti je obvyklá cena aktiv pozůstalosti, nestanoví-li tato vyhláška jinak.
(2)
Provádí-li se řízení o pozůstalosti o majetku, který se objevil po právní moci usnesení, jímž bylo původní řízení skončeno, je základem odměny notáře jako soudního komisaře za úkony provedené v tomto řízení obvyklá cena tohoto majetku.
(3)
Je-li obvyklá cena aktiv pozůstalosti nižší než součet poloviny obvyklé ceny majetku patřícího do společného jmění zůstavitele a pozůstalého manžela a obvyklé ceny majetku, který náležel výhradně zůstaviteli, je základem odměny notáře jako soudního komisaře tento součet.
(4)
Provádí-li se řízení o pozůstalosti za tím účelem, aby nabyl dědictví následný dědic, je základem odměny notáře jako soudního komisaře obvyklá cena aktiv pozůstalosti, která následný dědic nabude.
(5)
Je-li v řízení o pozůstalosti nařízena likvidace pozůstalosti, je základem odměny notáře jako soudního komisaře výtěžek zpeněžení majetku tvořícího likvidační podstatu.
§ 13
(1)
Odměna notáře jako soudního komisaře, jejíž základ je stanoven v § 12 odst. 1 až 4, činí
z prvních 500 000 Kč základu| 2,0 %,
---|---
z přebývající částky až do 1 000 000 Kč základu| 0,9 %,
z přebývající částky až do 3 000 000 Kč základu| 0,5 %,
z přebývající částky až do 30 000 000 Kč základu| 0,1 %,
z přebývající částky až do 100 000 000 Kč základu| 0,05 %,
nejméně však 2 000 Kč.|
Částka nad 100 000 000 Kč se do základu nezapočítává.
(2)
Provedl-li notář pověřený úkony v řízení o pozůstalosti jako soudní komisař úkony uvedené v § 14 odst. 1 nebo v § 15 odst. 2, odměnu notáře jako soudního komisaře tvoří součet částky vypočtené nebo stanovené podle odstavce 1, případně podle § 11 odst. 2 nebo podle § 13a a částky vypočtené podle § 14 odst. 1 nebo stanovené v § 15 odst. 2.
§ 13a
(1)
Odměna, jejíž základ je stanoven v § 12 odst. 5, činí
z prvních 100 000 Kč základu| 20 %,
---|---
z přebývající částky až do 500 000 Kč základu| 12,5 %,
z přebývající částky až do 1 000 000 Kč základu| 1,7 %,
z přebývající částky až do 30 000 000 Kč základu| 1,2 %,
z přebývající částky až do 100 000 000 Kč základu| 0,9 %,
nejméně však 5 000 Kč.|
Částka nad 100 000 000 Kč se do základu nezapočítává.
(2)
Je-li jmenován likvidační správce, činí odměna notáře jako soudního komisaře jednu čtvrtinu z odměny vypočtené podle odstavce 1. Jestliže notář před jmenováním likvidačního správce prováděl úkony likvidace, náleží mu také poměrná část z odměny vypočtené podle odstavce 1, odpovídající rozsahu jeho činnosti. Odměnu notáře jako soudního komisaře tvoří v takovém případě součet částky vypočtené podle věty první a částky vypočtené podle věty druhé.
§ 14
(1)
Je-li nařízen soupis pozůstalosti, náleží notáři jako soudnímu komisaři jako část odměny notáře jako soudního komisaře také odměna za provedení soupisu nebo jeho části prováděného na místě samém, která činí 1 500 Kč za každou započatou hodinu po dobu, po kterou se soupis na místě samém prováděl.
(2)
Odměna notáře jako soudního komisaře za vydání, změnu nebo zrušení evropského dědického osvědčení činí 1 500 Kč.
(3)
Odměna notáře jako soudního komisaře za prodloužení doby platnosti ověřené kopie evropského dědického osvědčení, anebo vydání nové ověřené kopie evropského dědického osvědčení činí 100 Kč.
(4)
Odměnu stanovenou podle § 11 nebo vypočtenou podle § 13 včetně případné odměny stanovené a vypočtené podle odstavce 1 až 3 lze přiměřeně zvýšit, nejvýše však o 100 %, pokud úkony notáře v řízení o pozůstalosti byly mimořádně obtížné nebo časově náročné, zejména provedením více nezbytných jednání ve věci, provedením úkonů na místě samém nebo použitím cizího práva nebo jazyka. Odměnu stanovenou a vypočtenou podle odstavce 1 nelze zvýšit pro provedení úkonů na místě samém.
(5)
Bylo-li v řízení o pozůstalosti činno více notářů nebo pokud notář provedl jen některé úkony v řízení o pozůstalosti, náleží mu podíl odměny stanovené podle § 11 nebo vypočtené podle § 13 nebo 13a, popřípadě zvýšené podle odstavce 4, odpovídající rozsahu jeho činnosti. Došlo-li ke zrušení pověření notáře, nemá tento notář právo na odměnu.
HLAVA II
ODMĚNA NOTÁŘE ZA ZJIŠTĚNÍ STAVU A OBSAHU ZÁVĚTI
§ 15
(1)
Nestanoví-li tato vyhláška jinak, odměna za zjištění stavu a obsahu listiny o pořízení pro případ smrti, o prohlášení o vydědění, o smlouvě o zřeknutí se dědického práva nebo o zrušení těchto právních jednání, o povolání vykonavatele závěti, o povolání správce pozůstalosti, o smlouvě o manželském majetkovém režimu nebo o příkazech, podmínkách nebo o jiných právních jednáních, které mají význam pro nabytí pozůstalosti, je obsažena v odměně notáře jako soudního komisaře. Provádí-li zjištění stavu a obsahu listin podle věty první jiný notář než soudní komisař, náleží mu za to odměna ve výši 250 Kč.
(2)
Provádí-li se zjištění stavu a obsahu listiny podle odstavce 1 veřejně, náleží za takové zjištění notáři, který je soudním komisařem, odměna ve výši 500 Kč; jinému notáři náleží odměna ve výši 1 500 Kč.
HLAVA III
ODMĚNA NOTÁŘE ZA VÝKON DALŠÍ JINÉ ČINNOSTI
§ 15a
Pro stanovení výše odměny notáře za výkon další jiné činnosti se použije obdobně ustanovení § 3, pro částečnou odměnu notáře ustanovení § 7, pro vady úkonu ustanovení § 8 a pro zvýšení odměny notáře ustanovení § 9.
ČÁST PÁTÁ
NÁHRADA HOTOVÝCH VÝDAJŮ A NÁHRADA ZA PROMEŠKANÝ ČAS
HLAVA I
NÁHRADA HOTOVÝCH VÝDAJŮ
Náhrada hotových výdajů v souvislosti s notářskou činností
§ 16
Notář má v souvislosti s prováděním úkonů nárok na paušální náhradu nákladů vynaložených na úhradu telekomunikačních služeb, opisy a fotokopie ve výši 300 Kč a nárok na náhradu jiných hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s prováděním úkonů. Jinými hotovými výdaji jsou zejména soudní a jiné poplatky, poštovné, cestovní výdaje, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady a náhrady nákladů na vložení či získání dat z centrálních informačních systémů.
§ 17
(1)
Notář se může se žadatelem dohodnout na paušální částce jako úhradě veškerých nebo některých hotových výdajů, jejichž vynaložení se předpokládá v souvislosti s prováděním úkonu. Žadatel pak nemůže požadovat při vyúčtování specifikaci těchto hotových výdajů a notář nemůže požadovat náhradu těch hotových výdajů, o něž byla dohodnutá paušální částka překročena, pokud se nedohodnou jinak.
(2)
Není-li o výši náhrady cestovních výdajů dohodnuto jinak, řídí se výše této náhrady zvláštním právním předpisem.16)
§ 18
Náhrada hotových výdajů v souvislosti s poskytováním právní pomoci a správou majetku
Náhrada hotových výdajů v souvislosti s poskytováním právní pomoci a správou majetku se řídí zvláštním právním předpisem.11)
§ 19
Hotové výdaje v souvislosti s úkony notáře jako soudního komisaře
(1)
Hotovými výdaji vynaloženými v souvislosti s úkony notáře jako soudního komisaře v řízení o pozůstalosti jsou zejména náklady spojené s doručováním písemností, platby za získání informací o majetku, za získání údajů z informačních systémů, za zjištění stavu a obsahu listiny podle § 15 jiným notářem a cestovní výdaje.
(2)
Výše náhrady cestovních výdajů se stanoví podle zvláštního právního předpisu16).
(3)
Není-li řízení zastaveno, náleží notáři vedle náhrady hotových výdajů podle odstavce 1 také paušální náhrada nákladů spojených s prováděním úkonů po skončení řízení o pozůstalosti ve výši 300 Kč.
HLAVA II
NÁHRADA ZA PROMEŠKANÝ ČAS
§ 20
Náhrada za promeškaný čas v souvislosti s notářskou činností
Náhrada za promeškaný čas náleží notáři při úkonech, prováděných na jiném místě než v kanceláři notáře nebo v místě konání jeho úředních dnů, za čas strávený cestou do tohoto místa a zpět a za čas strávený čekáním na provedení úkonu z důvodů na straně žadatele. Náhrada činí 50 Kč za každou započatou čtvrthodinu.
§ 21
Náhrada za promeškaný čas v souvislosti s poskytováním právní pomoci a výkonem správy majetku
Náhrada za promeškaný čas v souvislosti s poskytováním právní pomoci a výkonem správy majetku se řídí zvláštním právním předpisem.11)
ČÁST ŠESTÁ
ODMĚNA A NÁHRADA HOTOVÝCH VÝDAJŮ SPRÁVCE POZŮSTALOSTI
HLAVA I
ODMĚNA SPRÁVCE POZŮSTALOSTI
§ 22
Základem odměny správce pozůstalosti je obvyklá cena aktiv pozůstalosti, k jejichž správě byl správce pozůstalosti ustanoven. Ustanovení § 12 odst. 2 platí obdobně.
§ 23
Pokud správce pozůstalosti vykonává správu aktiv pozůstalosti nebo jejich části po dobu čtyř měsíců, náleží mu odměna ve výši vypočtené podle § 13 odst. 1 a 3. Vykonává-li správu po dobu kratší nebo delší, odměna se poměrně sníží nebo zvýší.
§ 23a
Odměnu vypočtenou podle § 23 může soud přiměřeně zvýšit, nejvýše však o 100 %, jestliže úkony správce pozůstalosti při správě pozůstalosti byly mimořádně obtížné nebo časově náročné.
HLAVA II
HOTOVÉ VÝDAJE SPRÁVCE POZŮSTALOSTI
§ 24
(1)
Správce pozůstalosti má nárok na náhradu hotových výdajů účelně vynaložených při správě pozůstalosti.
(2)
Výše náhrady cestovních výdajů se řídí zvláštním právním předpisem16).
ČÁST SEDMÁ
ODMĚNA A NÁHRADA HOTOVÝCH VÝDAJŮ NOTÁŘSKÉ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY
§ 24a
(1)
Notářské komoře České republiky (dále jen „Komora“) náleží odměna za provedení zápisu nebo změny zápisu zástavního práva v Rejstříku zástav na základě žádosti orgánu veřejné moci ve výši 600 Kč. Odměnu platí orgán, který podle § 35h notářského řádu požádal o provedení zápisu nebo změny zápisu v Rejstříku zástav.
(2)
Komoře za sdělení osobě, která prokáže právní zájem na tom, zda je či není evidována listina o právním jednání zůstavitele pro případ smrti a je-li evidována, u kterého notáře je uložena, náleží odměna ve výši 500 Kč.
(3)
Komoře za založení smlouvy o manželském majetkovém režimu do sbírky listin Seznamu listin o manželském majetkovém režimu a za zápis stanovených údajů do rejstříku tohoto seznamu náleží odměna ve výši 1 000 Kč.
(4)
Komoře náleží odměna za ověření podpisu a otisku razítka na listině za účelem jejího použití v zahraničí ve výši 300 Kč. Zahrnuje-li úkon současné ověření podpisu a otisku razítka, vybírá se poplatek jen jednou.
(5)
Komoře náleží paušální náhrada hotových výdajů od orgánu veřejné moci za poskytování údajů z Rejstříku zástav tomuto orgánu prostřednictvím dálkového a nepřetržitého přístupu ve výši 225 060 Kč zpětně za kalendářní rok, kdy byly údaje poskytovány, popřípadě v poměrné výši z této částky odpovídající počtu kalendářních měsíců, kdy byly údaje poskytovány, nebo v poměrné výši z této částky, pokud byly údaje poskytovány více orgánům veřejné moci.
ČÁST OSMÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 25
Základ odměny podle této vyhlášky se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru a odměna na celé desetikoruny nahoru.
§ 26
Za úkony notáře provedené přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky náleží notáři odměna a náhrady podle dosavadního právního předpisu.
§ 26a
(1)
Na náhradu hotových výdajů, které Komoře vzniknou za roky 2002 a 2003 v souvislosti se záznamem zástavního práva v Rejstříku zástav na základě rozhodnutí soudu nebo správního úřadu, které bylo Komoře soudem nebo správním úřadem zasláno, nebo v souvislosti se změnou údajů v Rejstříku zástav, uhradí Ministerstvo financí Komoře částku 1 500 000 Kč.
(2)
Komoře náleží jednorázová náhrada hotových výdajů za zřízení dálkového a nepřetržitého přístupu k údajům z Rejstříku zástav orgánu veřejné moci ve výši 1 125 300 Kč. Tuto náhradu poskytne orgán veřejné moci, kterému byl přístup zvláštním zákonem zřízen jako prvnímu; pokud byl přístup takto zřízen více orgánům veřejné moci současně, poskytnou tuto náhradu v poměrné výši.
§ 27
Zrušuje se vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 612/1992 Sb., o odměnách notářů a správců dědictví.
§ 28
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2001.
Ministr:
JUDr. Bureš v. r.
Příloha k vyhlášce č. 196/2001 Sb.
Sazebník odměny notáře za úkony notářské činnosti a za úkony některé jiné činnosti
Oddíl I
Odměna notáře podle tarifní hodnoty
Položka A
Za sepsání notářského zápisu o právním jednání, s výjimkou položky D, včetně vydání jednoho stejnopisu notářského zápisu
z prvních 100 000 Kč tarifní hodnotytarifní hodnoty | 2,0 %,
---|---
z přebývající částky až do 500 000 Kč tarifní hodnotytarifní hodnoty | 1,2 %,
z přebývající částky až do 1 000 000 Kč tarifní hodnotytarifní hodnoty | 0,6 %,
z přebývající částky až do 3 000 000 Kč tarifní hodnotytarifní hodnoty | 0,3 %,
z přebývající částky až do 20 000 000 Kč tarifní hodnotytarifní hodnoty | 0,2 %,
z přebývající částky až do 30 000 000 Kč tarifní hodnotytarifní hodnoty | 0,1 %,
z přebývající částky až do 100 000 000 Kč tarifní hodnotytarifní hodnoty | 0,05 %,
nejméně 2 000 Kč,|
v případě notářského zápisu, který je podkladem pro zápis do veřejného seznamu, nejméně 3 000 Kč, v případě notářského zápisu, který je podkladem pro zápis do evidence svěřenských fondů, nejméně 20 000 Kč a v případě notářského zápisu, který je podkladem pro zápis do veřejného rejstříku, nejméně 4 000 Kč; jde-li o notářský zápis o právním jednání při přeměně právnické osoby, nejméně 20 000 Kč.
Částka nad 100 000 000 Kč se do základu tarifní hodnotytarifní hodnoty nezapočítává.
Nelze-li tarifní hodnotutarifní hodnotu určit nebo ji lze určit jen s nepoměrnými náklady,|
---|---
a) jde-li o notářský zápis, který je podkladem pro zápis do veřejného rejstříku| 4 000 Kč,
b) jde-li o notářský zápis o právním jednání při přeměně právnické osoby| 20 000 Kč,
c) jde-li o notářský zápis o smlouvě o manželském majetkovém režimu nebo o dohodě o změně manželského majetkového režimu| 5 000 Kč,
d) jde-li o jiný notářský zápis o právním jednání| 3 000 Kč.
Za sepsání notářského zápisu o zakladatelském právním jednání o založení společnosti s ručením omezeným, které odpovídá vzoru společenské smlouvy podle zákona o obchodních korporacích a podle kterého vkladová povinnost má být splněna splacením v penězích, jestliže notář, který notářský zápis sepsal, provede na žádost a na jeho podkladě zápis společnosti do obchodního rejstříku| 2 000 Kč.
---|---
Za sepsání notářského zápisu o dohodě se svolením k vykonatelnosti notářského zápisu nebo o právním jednání o uznání peněžitého dluhu se svolením k vykonatelnosti notářského zápisu dvě třetiny z částky vypočtené podle věty první a druhé a vždy nejméně 3 000 Kč; za sepsání notářského zápisu o zástavní smlouvě nebo o kupní smlouvě dvě třetiny z částky vypočtené podle věty první a druhé a vždy nejméně 2 000 Kč; za sepsání notářského zápisu o darovací smlouvě nebo o smlouvě o manželském majetkovém režimu anebo o dohodě o změně smluveného manželského majetkového režimu nebo založeného rozhodnutím soudu jedna polovina z částky vypočtené podle věty první a druhé a vždy nejméně 2 000 Kč.
Položka B
1.
Za sepsání notářského zápisu o osvědčení právně významné skutečnosti, včetně vydání jednoho stejnopisu notářského zápisu
a)
jde-li o osvědčení o průběhu valných hromad nebo o osvědčení slosování nebo o osvědčení jiných skutkových dějů a stavu věcí, použije se položka A, nejméně 2 000 Kč. Nelze-li tarifní hodnotutarifní hodnotu určit nebo ji lze určit jen s nepoměrnými náklady| 3 000 Kč;
---|---
jde-li o osvědčení jiných skutkových dějů a stavu věcí| 5 000 Kč.
---|---
b)
jde-li o osvědčení o prohlášení, použije se položka A a z takto vypočtené odměny tři čtvrtiny| nejméně 800 Kč.
---|---
2.
Za sepsání notářského zápisu o rozhodnutí orgánu právnické osoby nebo ustavujících orgánů zakládaných právnických osob včetně vydání jednoho stejnopisu notářského zápisu
z prvních 100 000 Kč tarifní hodnotytarifní hodnoty | 2,5 %,
---|---
z přebývající částky až do 500 000 Kč tarifní hodnotytarifní hodnoty | 1,5 %,
z přebývající částky až do 1 000 000 Kč tarifní hodnotytarifní hodnoty | 0,8 %,
z přebývající částky až do 3 000 000 Kč tarifní hodnotytarifní hodnoty | 0,4 %,
z přebývající částky až do 20 000 000 Kč tarifní hodnotytarifní hodnoty | 0,2 %,
z přebývající částky až do 30 000 000 Kč tarifní hodnotytarifní hodnoty | 0,1 %,
z přebývající částky až do 100 000 000 Kč tarifní hodnotytarifní hodnoty | 0,05 %,
nejméně 2 500 Kč.|
a jde-li o notářský zápis o rozhodnutí o přeměně právnické osoby, nejméně 20 000 Kč.
Částka nad 100 000 000 Kč se do základu tarifní hodnotytarifní hodnoty nezapočítává.
Nelze-li tarifní hodnotutarifní hodnotu určit nebo ji lze určit jen s nepoměrnými náklady| 4 000 Kč;
---|---
jde-li o notářský zápis o rozhodnutí o přeměně právnické osoby, 20 000 Kč.
3.
Za úhrn úkonů, potřebných k protestaci směnky nebo šeku, včetně sepsání a vydání protestní listiny
z prvních 100 000 Kč tarifní hodnotytarifní hodnoty | 1,0 %,
---|---
z přebývající částky až do 500 000 Kč tarifní hodnotytarifní hodnoty | 0,5 %,
z přebývající částky až do 1 000 000 Kč tarifní hodnotytarifní hodnoty | 0,3 %,
z přebývající částky až do 7 000 000 Kč tarifní hodnotytarifní hodnoty | 0,1 %,
nejméně 2 000 Kč.|
Částka nad 7 000 000 Kč se do základu tarifní hodnotytarifní hodnoty nezapočítává.
Položka C
Za přijetí peněz nebo cenného papírucenného papíru do notářské úschovy
z prvních 100 000 Kč tarifní hodnotytarifní hodnoty | 1,2 %,
---|---
z přebývající částky až do 500 000 Kč tarifní hodnotytarifní hodnoty | 0,6 %,
z přebývající částky až do 1 000 000 Kč tarifní hodnotytarifní hodnoty | 0,4 %,
z přebývající částky až do 10 000 000 Kč tarifní hodnotytarifní hodnoty | 0,2 %,
z přebývající částky až do 30 000 000 Kč tarifní hodnotytarifní hodnoty | 0,1 %,
nejméně 1 000 Kč.|
Částka nad 30 000 000 Kč se do základu tarifní hodnotytarifní hodnoty nezapočítává.
Nelze-li určit tarifní hodnotutarifní hodnotu za přijetí cenného papírucenného papíru do úschovy, nebo ji lze určit jen s nepoměrnými náklady| 1 500 Kč.
---|---
Přijímá-li notář do notářské úschovy peníze v souvislosti s notářským zápisem o právním jednání, který sepsal, jednu desetinu z odměny vypočtené podle vět první a druhé.
Oddíl II
Odměna notáře stanovená pevnou sazbou
Položka D
1\\. Za sepsání notářského zápisu o závěti, dovětku, povolání správce pozůstalosti nebo o prohlášení o vydědění| 2 000 Kč.
---|---
2\\. Za sepsání notářského zápisu o prohlášení toho, kdo je v očekávání vlastní nezpůsobilosti právně jednat, o tom, kým mají být spravovány jeho záležitosti nebo o tom, kdo se má stát jeho opatrovníkem| 1 000 Kč.
3\\. Za sepsání notářského zápisu o prohlášení toho, kdo je v očekávání vlastní nezpůsobilosti právně jednat, o tom, jakým způsobem mají být spravovány jeho záležitosti| 2 000 Kč.
4\\. Za sepsání notářského zápisu o odvolání právních jednání uvedených v bodech 1 až 3| 500 Kč.
5\\. Za vydání notářského zápisu o závěti nebo o dovětku| 500 Kč.
6\\. Za sepsání notářského zápisu o plné moci, včetně vydání jednoho stejnopisu notářského zápisu| 1 000 Kč.
Položka E
1\\. Za sepsání pokračování v notářském zápisu notářem, který notářský zápis sepsal | 300 Kč.
---|---
2\\. Za sepsání pokračování v notářském zápisu jiným notářem | 1 000 Kč.
3\\. Za sepsání dodatku k protokolu o schválení obsahu protokolu o notářské úschově jiným notářem než tím, který přijímá peníze nebo cenný papírcenný papír do notářské úschovy| 1 000 Kč.
Položka F
Za osvědčení o předložení listiny | 600 Kč.
---|---
Položka G
Za sepsání notářského zápisu o osvědčení, že je někdo naživu | 600 Kč.
---|---
Položka H
1\\. Za ověření shody opisu nebo kopie (dále jen „opis“) s listinou, za každou i jen započatou stranu listiny, jejíž opis se ověřuje | 30 Kč.
---|---
2\\. Za ověření pravosti podpisu jedné osoby na téže listině | 70 Kč.
Položka I
1\\. Za přijetí závěti nebo jiné listiny do úschovy, s výjimkou cenného papíru | 1 100 Kč.
---|---
2\\. Jde-li o přijetí cenného papíru do úschovy, použije se položka C.|
Položka J
1\\. Za vydání výpisu z notářského zápisu, za každou započatou stranu vydaného textu tohoto výpisu | 200 Kč;
---|---
obsahuje-li tento výpis z notářského zápisu opisy příloh notářského zápisu, za každou stranu přílohy | 30 Kč.
2\\. Za vydání dalšího stejnopisu notářského zápisu, za každou započatou stranu vydaného textu notářského zápisu | 100 Kč.
3\\. Obsahuje-li stejnopis notářského zápisu podle bodu 2 opisy příloh notářského zápisu, za každou stranu přílohy | 30 Kč.
Položka K
1\\. Za vydání opisu notářského zápisu, za každou započatou stranu textu notářského zápisu | 30 Kč.
---|---
2\\. Za ověření opisu notářského zápisu a jeho vydání za každou započatou stranu textu notářského zápisu| 50 Kč.
Položka L
Za vydání opisu protestní listiny, nebo výpisu z protestní listiny nebo za vydání opisu, nebo výpisu z knihy protestů, za každou započatou stranu textu | 100 Kč.
---|---
Položka M
1\\. Za zápis do Rejstříku zástav| 200 Kč.
---|---
2\\. Za zápis do Rejstříku zástav a za úhrn úkonů potřebných k zápisu, není-li zápis prováděn notářem na podkladě notářského zápisu o právním jednání, který sepsal| 1 500 Kč.
3\\. Za zápis změny zápisu v Rejstříku zástav nebo za provedení výmazu z Rejstříku zástav a úhrn ostatních úkonů potřebných k provedení zápisu změny nebo výmazu| 500 Kč.
4\\. Za vydání opisu nebo výpisu z Rejstříku zástav nebo potvrzení| 200 Kč.
Položka N
1\\. Za zápis smlouvy do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, je-li zápis ujednán ve smlouvě o manželském majetkovém režimu| 200 Kč.
---|---
2\\. Za zápis smlouvy do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, je-li prováděn na žádost manželů| 1 000 Kč.
3\\. Za vydání opisu smlouvy nebo rozhodnutí soudu ze Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, anebo za vydání potvrzení| 300 Kč.
Položka O
1\\. Za zápis do Evidence právních jednání pro případ smrti nebo za provedení změny zápisu| 100 Kč.
---|---
2\\. Za vydání opisu nebo potvrzení z Evidence právních jednání pro případ smrti| 150 Kč.
Položka P
Za zápis do Seznamu prohlášení o určení opatrovníka nebo za provedení změny zápisu| 100 Kč.
---|---
Položka Q
1\\. Za sepsání a vydání osvědčení o splnění zákonem stanovených požadavků českou osobou zúčastněnou na přeshraniční přeměně (dále jen „osvědčení o přeshraniční přeměně“)| 40 000 Kč.
---|---
2\\. Za sepsání a vydání osvědčení o splnění zákonem stanovených požadavků pro zápis přeshraniční přeměny do veřejného rejstříku (dále jen „osvědčení pro zápis přeshraniční přeměny“)| 40 000 Kč.
3\\. Za sepsání a vydání osvědčení o pro zápis přeshraniční přeměny notářem, který sepsal a vydal osvědčení o přeshraniční přeměně všem českým zúčastněným korporacím | 10 000 Kč.
Položka R
Za sepsání notářského zápisu o osvědčení pro zápis do veřejného rejstříku | 1 200 Kč.
---|---
Položka S
1\\. Za zápis do veřejného rejstříku a úhrn úkonů spojených se zápisem| 500 Kč.
---|---
2\\. Za zápis do evidence skutečných majitelů a úhrn úkonů spojených se zápisem| 500 Kč.
3\\. Za zajištění automatického průpisu podle § 41 odst. 2 a § 61 odst. 2 zákona o evidenci skutečných majitelů| 200 Kč.
Položka T
Za sepsání veřejné listiny o identifikaci | 1 000 Kč.
---|---
Položka U
1\\. Za úhrn úkonů potřebných k doručení oznámení věřitele o jeho výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání podle občanského zákoníku (dále jen „oznámení o výhradě“)| 1 500 Kč.
---|---
2\\. Za úhrn úkonů potřebných k doručení oznámení o výhradě, jestliže bylo oznámení o výhradě učiněno do protokolu| 3 000 Kč.
Položka V
1\\. Za sepsání a vydání osvědčení o provedení všech úkonů a o splnění formalit a podmínek předepsaných pro založení evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti fúzí | 40 000 Kč.
---|---
2\\. Za sepsání a vydání osvědčení o zákonnosti dokončení založení evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti fúzí | 40 000 Kč.
3\\. Za sepsání a vydání osvědčení o zákonnosti dokončení založení evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti fúzí notářem, který sepsal a vydal osvědčení o provedení všech úkonů a o splnění formalit a podmínek předepsaných pro založení evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti fúzí | 10 000 Kč.
4\\. Za sepsání a vydání osvědčení o provedení všech úkonů a o splnění formalit a podmínek před přemístěním zapsaného sídla evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti| 10 000 Kč.
5\\. Za sepsání a vydání osvědčení pro zápis do veřejného rejstříku přemístění sídla zahraniční právnické osoby do České republiky nebo osvědčení pro přemístění sídla české obchodní společnosti nebo družstva do zahraničí| 15 000 Kč.
Položka W
Za vydání ověřeného výstupu z informačního systému veřejné správy | 50 Kč.
---|---
Položka X
Za provedení správního úkonu kontaktního místa veřejné správy (českého podacího ověřovacího informačního národního terminálu – Czech POINT)| 50 Kč.
---|---
Položka Y
Za vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů | 100 Kč.
---|---
Položka Z
Za provedení autorizované konverze dokumentu za každou započatou stranu konvertovaného dokumentu | 30 Kč.
---|---
Položka ZA
1\\. Za vydání osvědčení pro zápis do evidence skutečných majitelů v případě skutečného majitele obchodní korporace, s výjimkou bytového a sociálního družstva, jsou-li předmětem zápisu v rámci popisu struktury vztahů údaje o více než 4 osobách nebo právních uspořádáních v ní vystupujících| 2 500 Kč.
---|---
2\\. Za vydání osvědčení pro zápis do evidence skutečných majitelů v případě skutečného majitele obchodní korporace, s výjimkou bytového a sociálního družstva, neexistuje-li struktura vztahů nebo nejsou-li předmětem zápisu v rámci popisu struktury vztahů údaje o více než 4 osobách nebo právních uspořádáních v ní vystupujících| 1 300 Kč.
3\\. Za vydání osvědčení pro zápis do evidence skutečných majitelů v případě skutečného majitele právního uspořádání, ledaže je zřízeno za veřejně prospěšným účelem| 1 500 Kč.
4\\. Za vydání osvědčení pro zápis do evidence skutečných majitelů v případě skutečného majitele fundace, ústavu, obecně prospěšné společnosti a právního uspořádání zřízeného za veřejně prospěšným účelem| 1 000 Kč.
5\\. Za vydání osvědčení pro zápis do evidence skutečných majitelů v případě skutečného majitele jiné než obchodní korporace a bytového a sociálního družstva| 500 Kč.
Pro účely určení počtu osob a právních uspořádání, o kterých se zapisují údaje v rámci popisu struktury vztahů, podle bodů 1. a 2. se nezapočítávají
a)
skutečný majitel a právnická osoba nebo právní uspořádání, o jejichž skutečného majitele jde,
b)
osoba nebo právní uspořádání, o kterých se údaje v rámci popisu struktury vztahů vymazávají bez náhrady.
Co se rozumí skutečným majitelem, právním uspořádáním, strukturou vztahů a zápisem, stanoví zákon o evidenci skutečných majitelů.
1)
§ 2 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).
2)
§ 3 odst. 1 zákona č. 358/1992 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb.
3)
§ 3 odst. 2 zákona č. 358/1992 Sb.
4)
§ 4 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 554/2004 Sb.
7)
§ 528 zákona o obchodních korporacích.
8)
Článek I § 1 bod 2 a § 75 bod 2 a článek II § 1 bod 2 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový.
9)
§ 62 odst. 2 zákona č. 358/1992 Sb.
10)
§ 91 zákoníku práce.
11)
Vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění vyhlášky č. 235/1997 Sb. a vyhlášky č. 484/2000 Sb.
16)
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. |
Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 206/2001 Sb. | Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 206/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva životního prostředí o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce
Vyhlášeno 20. 6. 2001, datum účinnosti 20. 6. 2001, částka 76/2001
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Obory odborné způsobilosti
* § 3 - Podmínky odborné způsobilosti
* Postup při ověřování odborné způsobilosti
* § 4 - (1) Při ověřování odborné způsobilosti se posuzuje odborná úroveň dosavadních prací (§ 5) a ověřuje znalost právních předpisů (§ 6).
* § 5 - Posouzení odborné úrovně dosavadních prací
* § 6 - Ověření znalosti právních předpisů
* § 7 - Důvěrnost
* § 8 - Způsob evidence a zveřejňování vydaných osvědčení
* § 9 - Přechodná ustanovení
* § 10 - Zrušovací ustanovení
* § 11 - Účinnost
Aktuální znění od 20. 6. 2001
206
VYHLÁŠKA
Ministerstva životního prostředí
ze dne 4. června 2001
o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 26 odst. 1 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona č. 366/2000 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 3 odst. 4 zákona:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje obory, pro něž se osvědčuje odborná způsobilost projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce (dále jen „odborná způsobilost“), stanoví doklady potřebné k prokázání odborné způsobilosti, rozsah potřebných znalostí právních předpisů souvisejících s geologickou činností, postup při ověřování odborné způsobilosti a způsob evidence a zveřejňování vydaných rozhodnutí o osvědčení odborné způsobilosti (dále jen „osvědčení“).
§ 2
Obory odborné způsobilosti
(1)
Odborná způsobilost se osvědčuje pro obory zkoumání geologické stavbyzkoumání geologické stavby, ložisková geologieložisková geologie, hydrogeologiehydrogeologie, inženýrská geologieinženýrská geologie, environmentální geologieenvironmentální geologie, sanační geologiesanační geologie, geochemiegeochemie a geofyzika. Tyto obory se uvádějí na kulatém razítku odpovědného řešitele geologických prací.1)
(2)
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a)
zkoumáním geologické stavbyzkoumáním geologické stavby geologické práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) zákona,
b)
ložiskovou geologiíložiskovou geologií geologické práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) a e) zákona,
c)
hydrogeologiíhydrogeologií geologické práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. c) a d) zákona, pokud se týkají hydrogeologiehydrogeologie,
d)
inženýrskou geologiíinženýrskou geologií geologické práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. d) zákona, pokud se týkají inženýrské geologieinženýrské geologie,
e)
environmentální geologiíenvironmentální geologií geologické práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. f) zákona,
f)
sanační geologiísanační geologií geologické práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. g) zákona,
g)
geochemiígeochemií geologické práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) až g) zákona, pokud jsou prováděny pouze geochemickými metodami,
h)
geofyzikou geologické práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) až g) zákona, pokud jsou prováděny pouze geofyzikálními metodami.
§ 3
Podmínky odborné způsobilosti
Fyzická osoba žádající o osvědčení (dále jen „žadatel“) musí splňovat tyto podmínky:
a)
bezúhonnostbezúhonnost,2)
b)
vysokoškolské vzdělání v oblasti přírodních nebo technických věd s geologickým zaměřením a praxi v oboru v délce nejméně tří let nebo úplné střední odborné vzdělání s geologickým zaměřením s praxí v oboru nejméně pěti let,
c)
podíl na řešení geologických úkolů; prokazuje se autorstvím nebo autorským podílem na celkovém řešení geologických úkolů v oboru, pro který se žádá osvědčení, nebo autorstvím publikací zaměřených na požadovaný obor,
d)
odborná úroveň dosavadních prací (§ 5),
e)
složení zkoušky ze znalosti právních předpisů souvisejících s geologickou činností (dále jen „znalost právních předpisů“) (§ 6).
Postup při ověřování odborné způsobilosti
§ 4
(1)
Při ověřování odborné způsobilosti se posuzuje odborná úroveň dosavadních prací (§ 5) a ověřuje znalost právních předpisů (§ 6).
(2)
Ověřování odborné způsobilosti se zahajuje na základě písemné žádosti podané žadatelem Ministerstvu životního prostředí (dále jen „ministerstvo“).
(3)
Žádost obsahuje
a)
jméno, příjmení, akademický titul, popř. též vědeckou hodnost, dále datum a místo narození, adresu trvalého bydliště a telefonní, popř. elektronické spojení,
b)
obor, pro který je odborná způsobilost žádána,
c)
výpis z rejstříku trestů ne starší šesti měsíců,
d)
doklady o požadovaném vzdělání. U středoškolsky vzdělaných žadatelů jsou požadovány úředně ověřené kopie vysvědčení prokazující složení maturitní zkoušky z předmětu výuky se zaměřením na geologii. U absolventů vyšších odborných škol se geologické zaměření studia prokazuje úředně ověřenou kopií dokladu o absolutoriu. U vysokoškolsky vzdělaných žadatelů je požadována úředně ověřená kopie diplomu, vysvědčení o státní závěrečné zkoušce nebo obdobného dokladu vydaného vysokou školou, který prokazuje získání vysokoškolského vzdělání podle § 3 písm. b). Pokud z předloženého dokladu není zřejmé, že tato podmínka je splněna, je třeba žádost doplnit dokladem o studiu.3) Absolventi zahraničních škol předkládají obdobné doklady prokazující požadované odborné vzdělání,
e)
údaje o délce a zaměření dosavadní praxe žadatele při projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací doložené přehledem dosavadní odborné činnosti a seznamem prací (projekty, dílčí a závěrečné zprávy nebo jejich části a další odborné práce) v oboru, pro který je žádáno osvědčení, jejichž je žadatel autoremautorem nebo na jejichž celkovém řešení se autorsky podílel. Při větším počtu prací je možno uvést pouze výběr prací, které žadatel považuje za reprezentativní,
f)
vybrané projekty, dílčí a závěrečné zprávy a další odborné práce, jimiž žadatel dokládá svoji odbornou úroveň a schopnosti projektovat, řídit a vyhodnocovat geologické práce. U ložiskové geologieložiskové geologie předkládá žadatel nejméně jeden projekt a jednu zprávu, u ostatních oborů nejméně jeden projekt a dvě zprávy, případně jiné odborné práce. V případech, kdy žadatel nemůže předložit projekt, nahradí jej zprávou. U projektů a zpráv, na kterých se žadatel pouze podílel, specifikuje formou čestného prohlášení tu část projektu nebo zprávy, která je jeho dílem. Pokud některá předložená práce nebo její část tvoří obchodní tajemství4) objednatele prací, uvede žadatel tuto skutečnost v žádosti,
g)
doklad o zaplacení správního poplatku kolkovými známkami.5)
(4)
Ministerstvo vydává osvědčení na dobu neurčitou,6) a to na základě splnění podmínek uvedených v § 3. V osvědčení vymezí obor geologických prací podle § 2, pro které osvědčení platí.
(5)
Žadatel, jehož žádost byla zamítnuta, může podat novou žádost nejdříve po uplynutí jednoho roku od nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti.
(6)
Ten, komu bylo osvědčení ministerstvem zrušeno,6) může podat novou žádost nejdříve po uplynutí dvou let od nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení osvědčení.
§ 5
Posouzení odborné úrovně dosavadních prací
(1)
Odborná úroveň dosavadních prací se posuzuje hodnocením předložených prací odbornými garanty. Pro získání osvědčení je nezbytné, aby žadatel obdržel kladné hodnocení a doporučení nejméně dvou odborných garantů.
(2)
Posouzení odborné úrovně dosavadních prací musí být provedeno písemně a odborný garant v něm musí podrobně uvést důvody, pro které doporučuje, či nedoporučuje přiznání odborné způsobilosti. Tyto důvody musí být opřeny o posouzení odborné úrovně dosavadních prací, popřípadě dalších geologických prací, jejichž autoremautorem je prokazatelně žadatel. Hodnocení musí být odborným garantem podepsáno a datováno.
(3)
Odborné garanty pro jednotlivé obory geologických prací jmenuje a odvolává ministerstvo z řad odborníků doporučených profesními organizacemi. Pro každý obor je jmenováno nejvýše 7 odborných garantů. Doporučení na jmenování, která předkládají stavovská a profesní sdružení geologů a geologických organizací, musí obsahovat profesní profil navrhovaného odborného garanta a podrobné věcné odůvodnění.
§ 6
Ověření znalosti právních předpisů
(1)
Znalost právních předpisů se ověřuje zkouškou před zkušební komisí (dále jen „komise“). Komisi tvoří předseda, místopředseda a další členové, kteří jsou jmenováni a odvoláváni ministerstvem. Komise má nejméně 4 a nejvýše 7 členů. Místopředseda zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti. Činnost komise zajišťuje tajemník komise jmenovaný ministerstvem, který není členem komise.
(2)
Komise je schopná usnášení za přítomnosti předsedy nebo místopředsedy a nejméně tří dalších členů komise. Rozhoduje se prostou většinou hlasů z přítomných členů komise. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy nebo v jeho nepřítomnosti hlas místopředsedy.
(3)
Předmětem zkoušky je ověření znalosti následujících právních předpisů a schopnosti jejich aplikace:
a)
u všech žadatelů zákon a prováděcí právní předpisy k zákonu,
b)
u žadatelů o obor ložisková geologieložisková geologie horní zákon, právní předpisy upravující hornickou činnost a příslušné části stavebního zákona, v ustanoveních dotýkajících se geologických ložiskových prací a využití jejich výsledků,
c)
u žadatelů o obory hydrogeologiehydrogeologie, inženýrská geologieinženýrská geologie, environmentální geologieenvironmentální geologie a sanační geologiesanační geologie právní předpisy z oblasti činností prováděných hornickým způsobem, zákon o vodách a stavební zákon, v ustanoveních dotýkajících se příslušných geologických prací,
d)
u všech žadatelů občanský zákoník, obchodní zákoník, správní řád a právní předpisy upravující zákonem chráněné zájmy, které představují střety s projektováním, prováděním a vyhodnocováním geologických prací. Předmětem zkoušky jsou ustanovení, která se týkají přípravy, realizace, vyhodnocení a likvidace následků geologických prací a využití jejich výsledků.
(4)
V rámci ověřování odborné způsobilosti je možné zkoušku ze znalostí právních předpisů nejvýše dvakrát opakovat, a to nejpozději do 6 měsíců od podání žádosti. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou bylo řízení přerušeno.
(5)
Bližší vymezení právních předpisů a okruhy otázek ministerstvo zveřejní ve Věstníku Ministerstva životního prostředí a sdělí je žadateli v předvolání ke zkoušce.
(6)
Výsledkem zkoušky je výrok komise „vyhověl“ nebo „nevyhověl“. V případě, že uchazeč nevyhověl, seznámí předseda komise uchazeče s důvody, které komisi vedly k negativnímu hodnocení. Výsledek zkoušky se vyhlašuje v den konání zkoušky.
(7)
O zkoušce je vyhotoven protokol, ve kterém se uvedou zkušební otázky a výsledek zkoušky. V případě, že žadatel nevyhověl, uvede se zdůvodnění. Protokol podepisuje předseda nebo místopředseda komise.
§ 7
Důvěrnost
Materiály předložené žadatelem k žádosti o odbornou způsobilost jsou důvěrné a bez předchozího písemného souhlasu žadatele mohou být zpřístupněny pouze odborným garantům a zaměstnancům ministerstva, kteří zajišťují ověřování odborné způsobilosti.
§ 8
Způsob evidence a zveřejňování vydaných osvědčení
(1)
Evidence ministerstva o vydaných osvědčeních (dále jen „evidence“) obsahuje jmenný seznam držitelů vydaných osvědčení a jejich adresu, vymezení oboru geologických prací, pro které osvědčení platí, datum vydání osvědčení a termín platnosti osvědčení u těch osvědčení, která byla vydána na dobu určitou podle dosavadní právní úpravy.
(2)
Každý může nahlížet do evidence a pořizovat z ní výpisy a opisy.
(3)
Údaje z evidence zveřejňuje ministerstvo ve Věstníku Ministerstva životního prostředí a na jeho internetové stránce.
§ 9
Přechodná ustanovení
(1)
Platná osvědčení vydaná na dobu určitou podle dosavadní právní úpravy zůstávají v platnosti na dobu, na kterou byla vydána.
(2)
Žadatel s osvědčením vydaným na dobu určitou podle dosavadní právní úpravy, který si podá žádost před uplynutím této doby, může projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce do šesti měsíců od uplynutí platnosti osvědčení.
(3)
Osvědčení vydaná pro obor geologické práce-sanace se považují za osvědčení vydaná pro obor sanační geologiesanační geologie.
§ 10
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se vyhláška č. 412/1992 Sb., o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce.
§ 11
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
RNDr. Kužvart v. r.
1)
§ 3 odst. 1 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona č. 366/2000 Sb.
2)
§ 6 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 356/1999 Sb.
3)
§ 57 odst. 1, 3, 6 nebo 7 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).
4)
§ 17 až 20 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
5)
§ 7 odst. 7 zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích.
6)
§ 3 odst. 3 zákona č. 62/1988 Sb., ve znění zákona č. 366/2000 Sb. |
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb. | Vyhláška Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů
Vyhlášeno 22. 6. 2001, datum účinnosti 1. 7. 2001, částka 77/2001
* Úvodní ustanovení
* § 1 - Matriční úřady a jejich správní obvody
* § 2 - Vzory matričních tiskopisů a vzory prohlášení o určení otcovství
* § 2a - Tiskopisy
* § 2b - Vzory potvrzení
* Podrobnosti o technickém způsobu vedení matričních knih
* § 3 - (1) Matriční knihu tvoří matriční tiskopisy svázané do svazků. Každý svazek matriční knihy obsahuje úvodní list matriční knihy, list podpisových vzorů, listy, na které se zapisuje narození, uzavření manželství nebo partnerství, vznik registrovaného partner
* § 4 - (1) Zápis do matriční knihy provádí matrikář vlastnoručně dokumentním inkoustem vyplněním jednotlivých oddílů příslušného matričního listu. Zápis se označí pořadovým číslem při jeho provádění. Písmo musí být čitelné.
* § 5 - (1) Do matriční knihy, s výjimkou matriční knihy vedené zvláštní matrikou, se zapisují narození, uzavření manželství nebo partnerství, vznik registrovaného partnerství a úmrtí (dále jen „matriční událost“), k nimž došlo v témže kalendářním roce. Za posledn
* § 6 - Vynechání matričního listu
* § 7 - Zrušení zápisu
* § 8 - Uvádění data v zápisech
* § 9 - Uvedení místa matriční události
* § 10 - Uvedení místa narození, státního občanství, pohlaví, rodného příjmení a trvalého pobytu
* § 11 - Zkratky
* § 12 - Oprava zápisu
* § 13 - Podpis zápisu, dodatečného zápisu, dodatečného záznamu a opravy
* § 14 - Dodatečný zápis
* § 15 - Dodatečný záznam
* § 16 - Způsob a postup při vedení rejstříku
* Postup při zapisování do matričních knih
* § 17 - Zápis narození
* § 18 - Zápis vícečetných porodů
* § 19 - Zápis mrtvě narozeného dítěte
* § 20 - Zápis narození dítěte nezjištěné totožnosti
* § 21 - Zápis manželství a partnerství
* § 21a - Zápis registrovaného partnerství
* § 22 - Zápis úmrtí
* § 23 - Zápis úmrtí osoby nezjištěné totožnosti
* Postup při vydávání rodných listů, oddacích listů, dokladů o registrovaném partnerství, úmrtních listů, potvrzení a doslovných výpisů z matričních knih
* § 24 - (1) Rodný list, oddací list, doklad o registrovaném partnerství nebo úmrtní list (dále jen „matriční doklad“) se vydává pouze z uzavřeného zápisu1) na předepsaném tiskopise. Je-li vydáván rodný list osoby, jejíž rodiče jsou stejného pohlaví7), vydá se rodn
* § 24a - Vícejazyčný standardní formulář se opatří datem vydání, jménem, popřípadě jmény, příjmením a podpisem matrikáře a otiskem úředního razítka matričního úřadu. Vícejazyčný standardní formulář se pevně spojí s vydaným matričním dokladem nebo vysvědčením o práv
* § 25 - (1) Potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize se vydá na základě žádosti a
* § 26 - Postup při zasílání matričních dokladů do ciziny
* Obecné podmínky pro vedení sbírky listin a nahlížení do ní
* § 27 - (1) Listiny, které tvoří sbírku listin,3) označí matrikář číslem zápisu, matričního listu, svazku a ročníku matriční knihy. Sbírku listin uloží matrikář odděleně od matriční knihy tak, aby byla zabezpečena proti zničení či poškození.
* § 28 - Potvrzení o údajích uvedených ve sbírce listin obsahuje
* Postup při vydávání osvědčení pro uzavření sňatku nebo partnerství a vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo partnerství
* § 29 - Osvědčení o splnění požadavků občanského zákoníku pro uzavření sňatku nebo osvědčení o splnění požadavků občanského zákoníku pro uzavření partnerství4) vydá matriční úřad na základě písemné žádosti snoubenců po předložení dokladů k uzavření manželství nebo
* § 30 - (1) Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření partnerství vydá matriční úřad na základě písemné žádosti snoubence po předložení dokladů k vydání vysvědčení6) a po ověření splnění podmínek k uzav
* Postup při zápisu oznámení o užívání příjmení po rozvodu
* § 31 - (1) Oznámení o přijetí svého dřívějšího příjmení, popřípadě upuštění od užívání společného příjmení vedle příjmení dřívějšího lze učinit ústně do protokolu nebo písemně u kteréhokoli matričního úřadu.
* § 32 - (1) O oznámení o užívání příjmení po rozvodu vydá oznamovateli potvrzení matrikář matričního úřadu, u něhož bylo oznámení učiněno.
* Postup při uvádění příjmení žen v matričních knihách a na matričních dokladech
* § 33 - (1) Žena, jíž se uzavření manželství nebo vznik partnerství anebo vznik registrovaného partnerství týká, popřípadě rodiče dítěte ženského pohlaví, kteří žádají o uvedení příjmení v mužském tvaru, předloží matričnímu úřadu žádost o provedení zápisu tohoto p
* § 34 - (1) Je-li žádost podána u matričního úřadu, u něhož není matriční událost zapsána, postoupí matrikář žádost spolu s doklady uvedenými v § 33 odst. 2 písm. b), c) a d) matričnímu úřadu, u něhož je matriční událost zapsána. V evidenci si vyznačí, kterému mat
* Způsob a postup ověřování odborné způsobilosti pro výkon funkce matrikáře
* § 35 - (1) Zaměstnance obce, v hlavním městě Praze zaměstnance městské části nebo zaměstnance Ministerstva obrany zařazeného do matričního úřadu přihlašuje ke zkoušce podle § 4a odst. 4 zákona jeho zaměstnavatel. Člena zastupitelstva obce přihlašuje ke zkoušce ob
* § 36 - (1) Zkouška se provádí formou písemného testu a ústní zkoušky.
* § 37 - (1) Uchazeči, který úspěšně vykonal zkoušku, vydá zkušební komise osvědčení o způsobilosti k výkonu státní správy na úseku matrik a jména a příjmení ve dvojím vyhotovení. Jedno vyhotovení předá uchazeč podle § 35 odst. 1 věty první zaměstnavateli a uchazeč
* Postup při provádění zápisů do zvláštní matriky
* § 38 - Zápisy matričních událostí do zvláštní matriky se provádějí v časovém pořadí došlých podkladů. Zápisy se označují pořadovými čísly v každém kalendářním roce samostatně.
* § 39 - (1) Zápisy matričních událostí se provádějí
* Postup při předávání matričních knih a sbírek listin k archivaci
* § 40 - (1) Matriční úřad předává matriční knihy po uplynutí lhůty stanovené pro jejich uložení příslušnému státnímu oblastnímu archivu uvedenému v příloze č. 3, a to vždy v průběhu I. čtvrtletí následujícího roku po ověření, že je vedena sbírka listin nebo druhop
* § 41 - (1) O předání vyhotoví matrikář nebo matrikář úřadu s rozšířenou působností, který plní úkoly pro matriční úřady, které jsou zařazeny do jeho správního obvodu, nebo matrikář krajského úřadu, který plní úkoly pro úřady s rozšířenou působností, které jsou za
* Ustanovení přechodná, zrušovací a závěrečná
* § 42 - (1) Matriční úřad zašle v případě změny matrikáře úřadu s rozšířenou působností v jednom vyhotovení a krajskému úřadu ve dvou vyhotoveních do pěti pracovních dnů vzor jeho podpisu a vzor otisku úředního razítka.
* § 43 - Zrušují se:
* § 44 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2001. č. 1 k vyhlášce č. 207/2001 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 207/2001 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 207/2001 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 207/2001 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 207/2001 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (345/2024 Sb.)
207
VYHLÁŠKA
Ministerstva vnitra
ze dne 8. června 2001,
kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 96 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen „zákon“):
Úvodní ustanovení
§ 1
Matriční úřady a jejich správní obvody
(1)
Matriční úřady jsou
a)
obecní úřady,
b)
v hlavním městě Praze úřady městských částí,
c)
v územně členěných statutárních městech úřady městských obvodů nebo úřady městských částí,
d)
pro území vojenských újezdů újezdní úřady.
(2)
Seznam matričních úřadů a vymezení jejich správních obvodů obsahuje příloha č. 1.
§ 2
Vzory matričních tiskopisů a vzory prohlášení o určení otcovství
V příloze č. 2 jsou uvedeny vzory těchto matričních tiskopisů a vzory těchto prohlášení o určení otcovství:
1.
Úvodní list matriční knihy narození
2.
Úvodní list matriční knihy manželství
3.
Úvodní list matriční knihy úmrtí
4.
List podpisových vzorů
5.
List matriční knihy narození
6.
List matriční knihy manželství
7.
List matriční knihy úmrtí
8.
Abecední jmenný rejstřík
9.
Rodný list
10.
Oddací list pro manželství
11.
Úmrtní list
12.
Úmrtní list s uvedením údajů žijícího partnera
13.
Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství
14.
Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření partnerství
15.
Osvědčení k uzavření sňatku pro manželství
16.
Dotazník k uzavření manželství
17.
Protokol o uzavření manželství
18.
Úvodní list matriční knihy registrovaného partnerství
19.
List matriční knihy registrovaného partnerství
20.
Doklad o registrovaném partnerství
21.
Dotazník k uzavření partnerství
22.
Protokol o uzavření partnerství
23.
Rodný list s uvedením údajů rodičů stejného pohlaví
24.
Souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství k nenarozenému dítěti
25.
Souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství k narozenému dítěti, jehož zápis narození nebyl v knize narození proveden
26.
Souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství k narozenému dítěti, jehož zápis narození byl v knize narození proveden
27.
Prohlášení manžela matky dítěte, popřípadě jejího bývalého manžela, muže, který tvrdí, že je otcem dítěte, a matky dítěte o určení otcovství k nenarozenému dítěti
28.
Prohlášení manžela matky dítěte, popřípadě jejího bývalého manžela, muže, který tvrdí, že je otcem dítěte, a matky dítěte o určení otcovství k narozenému dítěti, jehož zápis narození nebyl v knize narození proveden
29.
Prohlášení manžela matky dítěte, popřípadě jejího bývalého manžela, muže, který tvrdí, že je otcem dítěte, a matky dítěte o určení otcovství k narozenému dítěti, jehož zápis narození byl v knize narození proveden
30.
Oddací list pro partnerství
31.
Osvědčení k uzavření sňatku pro partnerství.
§ 2a
Tiskopisy
(1)
Matriční tiskopisy uvedené v příloze č. 2 ve vzorech 9 až 14, 20, 23 a 30 jsou přísně zúčtovatelnými tiskopisy se zajišťovacími prvky proti jejich padělání a pozměnění. Každý tiskopis je opatřen písmenem nebo písmeny označujícími sérii a šestimístnou číslicí každé série od 000001 do 999999. Po vyčerpání čísel dané série následuje série označená dalším písmenem dle abecedního pořadí.
(2)
Matriční tiskopisy uvedené v odstavci 1 jsou tištěny na bezdřevém papíru formátu A4 ze 100% buničiny, 110 g/m2, bez optického zjasňovače s plnou chemickou ochranou.
(3)
Zajišťovacími prvky matričních tiskopisů uvedených v odstavci 1 jsou vedle plné chemické ochrany papíru vlastní jedinečný a nezaměnitelný průběžný vodoznak lva ve štítu a lipové listy.
(4)
Matriční úřad vede přehled o přijatých, vydaných, poškozených nebo znehodnocených tiskopisech uvedených v odstavci 1; poškozené a znehodnocené tiskopisy protokolárně zničí.
(5)
Jsou-li do matričních tiskopisů uvedených v příloze č. 2 ve vzorech 5, 6, 17, 19 a 22 zapisovány údaje o rodičích stejného pohlaví7), slova „otec“ a „matka“ se přeškrtnou vodorovnou čarou.
§ 2b
Vzory potvrzení
(1)
V příloze č. 5 je uveden vzor potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o zahájení léčby pro změnu pohlaví.
(2)
V příloze č. 6 je uveden vzor potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o ukončení léčby pro změnu pohlaví.
Podrobnosti o technickém způsobu vedení matričních knih
§ 3
(1)
Matriční knihu tvoří matriční tiskopisy svázané do svazků. Každý svazek matriční knihy obsahuje úvodní list matriční knihy, list podpisových vzorů, listy, na které se zapisuje narození, uzavření manželství nebo partnerství, vznik registrovaného partnerství nebo úmrtí, (dále jen „matriční list“) a listy pro abecední jmenný rejstřík (dále jen „rejstřík“). Jednotlivé matriční listy jsou předem očíslovány.
(2)
Svazek matriční knihy obsahuje maximálně 300 matričních listů.
(3)
Každý svazek matriční knihy má na přední straně vazby vyznačen druh matriční knihy, název matričního úřadu, název obce, města, v hlavním městě Praze a územně členěných statutárních městech i název městské části nebo městského obvodu nebo označení vojenského újezdu, pro které se matriční kniha vede, pořadové číslo svazku a uvedení počátečního a konečného data zápisů. Svazky matriční knihy, do kterých se zapisují narození, uzavření manželství nebo partnerství, vznik registrovaného partnerství a úmrtí státních občanů České republiky (dále jen „občan“), ke kterým došlo v cizině, (dále jen „zvláštní matrika“) mají místo názvu obce uvedeno „Zvláštní matrika“.
(4)
Úvodní list každého svazku matriční knihy vyplní zaměstnanec obceobce nebo Ministerstva obrany zařazený do matričního úřadu (dále jen „matrikář“). Uvedené údaje na tomto listu ověří zaměstnanec pověřený činností na úseku matrik
a)
obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností (dále jen „úřad s rozšířenou působností“) pro matriční úřady, které jsou zařazeny do jeho správního obvodu, nebo
b)
krajského úřadu pro úřady s rozšířenou působností, které jsou zařazeny do jeho správního obvodu, a Magistrátu hlavního města Prahy, jakož i magistrátů měst Brna, Ostravy a Plzně pro úřady městských částí, popřípadě městských obvodů těchto měst (dále jen „krajský úřad“).
(5)
Matriční úřad vede matriční knihy pro každou obecobec, město, městskou část, městský obvod a území vojenského újezdu samostatně.
(6)
Svazky matriční knihy se od účinnosti vyhlášky označí novou číselnou řadou začínající číslicí 1. U zvláštní matriky se před číselnou řadou každého svazku matriční knihy uvede „ZM“.
(7)
Vede-li matriční úřad souběžně více než jeden svazek pro jeden druh matriční knihy pro jednu obecobec, městskou část, městský obvod, území vojenského újezdu nebo zvláštní matriku, označí se na přední straně vazby každý jednotlivý svazek matriční knihy římským číslem, počínaje číslem I lomeným arabským číslem svazku. Toto označení se uvede i na úvodním listu svazku matriční knihy a vyznačí se, pro jaké zápisy je tento svazek matriční knihy veden.
§ 4
(1)
Zápis do matriční knihyZápis do matriční knihy provádí matrikář vlastnoručně dokumentním inkoustem vyplněním jednotlivých oddílů příslušného matričního listu. Zápis se označí pořadovým číslem při jeho provádění. Písmo musí být čitelné.
(2)
Oddíl matričního listu, který nelze vyplnit pro objektivní neexistenci údajů v době provádění zápisu, se proškrtne vodorovnou čarou. Nevyplněná část oddílu „Záznamy a opravy před podpisem“ se proškrtne čarou napříč. Nelze proškrtnout oddíl „Dodatečné záznamyDodatečné záznamy a opravy“.
(3)
Místo údajů, které se do uzavření zápisu nepodařilo zjistit, uvede matrikář v příslušných oddílech matričního listu slovo „nezjištěno“, pokud není stanoveno jinak.
(4)
Zůstal-li některý údaj nezjištěn i po uzavření zápisu a po následném dalším šetření, učiní se o tom záznam v oddíle matričního listu „Dodatečné záznamyDodatečné záznamy a opravy“.
§ 5
(1)
Do matriční knihy, s výjimkou matriční knihy vedené zvláštní matrikou, se zapisují narození, uzavření manželství nebo partnerství, vznik registrovaného partnerství a úmrtí (dále jen „matriční událost“), k nimž došlo v témže kalendářním roce. Za posledním zápisem kalendářního roku musí být ponechán přiměřený počet matričních listů pro dodatečné zápisy. V zápisech matričních událostí nastalých v následujících letech se pokračuje, pokud není popsán celý svazek matriční knihy. Přitom se zápisy v každém ročníku číslují samostatně s tím, že se v záhlaví matričního listu, na němž je uveden první zápis v roce, uvede označení roku, a to i v případě, že v kalendářním roce nebude proveden žádný zápis.
(2)
Bude-li svazek matriční knihy popsán před skončením kalendářního roku, použije se svazek matriční knihy další, přičemž se v číslování zápisů pokračuje. Jednotlivé svazky matriční knihy následující za sebou se označí postupně arabským číslem.
§ 6
Vynechání matričního listu
Vynechá-li se jeden nebo více matričních listů, přeškrtne matrikář prázdný list čarou napříč a tento list označí doložkou „omylem vynecháno“. K doložce připojí svůj podpis a datum.
§ 7
Zrušení zápisu
Chybný neuzavřený zápis nebo chybně zapsaný uzavřený zápis se zruší tím způsobem, že se přeškrtne čarou napříč a v oddíle „Dodatečné záznamyDodatečné záznamy a opravy“ se poznamená, že zápis se považuje za zrušený s uvedením důvodu. Pořadové číslo zrušeného zápisu je nutno rovněž považovat za neučiněné, pokud za zrušeným zápisem není ještě proveden další zápis.
§ 8
Uvádění data v zápisech
Den, měsíc a rok v zápisu, dodatečném zápisu, dodatečném záznamudodatečném záznamu a opravě zápisu a den, měsíc a rok jejich provedení se uvádějí arabskými číslicemi podle gregoriánského kalendáře tak, že se pro kalendářní den použije označení 01 až 31, pro kalendářní měsíc 01 až 12 a pro kalendářní rok pořadové číslo. Uvedená označení se oddělí tečkami.
§ 9
Uvedení místa matriční události
(1)
Místo matriční události se v zápise uvede
a)
názvem obceobce, a je-li členěna na části, též názvem její části, popřípadě i názvem katastrálního územíkatastrálního území, a číslem popisným nebo evidenčním; shoduje-li se název obceobce s názvem části obceobce, část obceobce se neuvádí,
b)
v hlavním městě Praze názvem obvodu, katastrálního územíkatastrálního území, číslem popisným nebo evidenčním.
(2)
Nemá-li místo matriční události číslo popisné nebo evidenční, připojí se k názvu obce bližší označení místa matriční události. U místa uzavření manželství nebo partnerství anebo vzniku registrovaného partnerství lze vedle čísla popisného nebo evidenčního připojit bližší označení místa.
(3)
Místo matriční události nastalé v cizině se uvede názvem obceobce, popřípadě bližším označením místa matriční události a názvem státu.
§ 10
Uvedení místa narození, státního občanství, pohlaví, rodného příjmení a trvalého pobytu
(1)
Místo narození, nejde-li o zápis místa matriční události, se uvede v zápise
a)
názvem obceobce nebo vojenského újezdu a okresu, v hlavním městě Praze názvem obvodu, jde-li o narození v České republice, nebo
b)
názvem obceobce a názvem státu, jde-li o místo narození v cizině.
(2)
Státní občanství se v zápise uvede názvem státu. Jde-li o osobu, která není státním občanem žádného státu, údaj o státním občanství se proškrtne a do oddílu „Záznamy a opravy před podpisem“ se uvede, že zapsaná osoba je osobou bez státního občanství.
(3)
Pohlaví se v zápise uvede zkratkou M pro pohlaví mužské a F pro pohlaví ženské.
(4)
V zápise se k příjmení zapisované osoby vyplní údaj o rodném příjmenírodném příjmení pouze tehdy, je-li její aktuálně užívané příjmení odlišné od příjmení rodného.
(5)
Místo trvalého pobytu se v zápise uvede způsobem uvedeným v § 9 odst. 1 doplněným o název ulice, číslo orientační, je-li přiděleno, a název okresu. Pokud osoba nemá trvalý pobyt v České republice, uvede se místo jejího pobytu v cizině způsobem uvedeným v § 9 odst. 3.
§ 11
Zkratky
Zkratek lze v zápisech užívat jen tehdy, jestliže jsou běžné a není-li to na závadu úplnosti a jasnosti provedeného zápisu. Nelze však zkracovat jméno, popřípadě jména, označení rodinného stavu a názvy obcíobcí.
§ 12
Oprava zápisu
(1)
Chybné nebo nesprávné údaje zjištěné v zápise matrikář podtečkuje nebo podčárkuje a správné údaje uvede
a)
před jeho uzavřením v oddíle „Záznamy a opravy před podpisem“,
b)
po jeho uzavření v oddíle „Dodatečné záznamyDodatečné záznamy a opravy“.
(2)
Chybně zapsané pořadové číslo zápisu se opraví přeškrtnutím chybného čísla, nad které se uvede správné číslo.
§ 13
Podpis zápisu, dodatečného zápisu, dodatečného záznamu a opravy
(1)
Matrikář podepíše každý zápis, dodatečný zápis, dodatečný záznamdodatečný záznam a opravu zápisu.
(2)
Podpis matrikáře musí odpovídat podpisovému vzoru uvedenému v bodu 4 přílohy č. 2.
§ 14
Dodatečný zápis
(1)
Dodatečný zápis se provede v ročníku matriční knihy, v němž matriční událost nastala, a to v takové podobě, která je v souladu s právními předpisy v té době platnými.
(2)
Dodatečné zápisy matričních událostí nastalých před 1. lednem 1950 se provádějí do matričních knih, do nichž se zapisovaly matriční události osob bez náboženského vyznání.
(3)
Nelze-li pro nedostatek místa provést dodatečný zápis matriční události do matriční knihy v příslušném ročníku, v němž matriční událost nastala, provede se
a)
do matriční knihy na konci ročníku 1949, nastala-li matriční událost před 1. lednem 1950,
b)
do matriční knihy nejbližšího následujícího ročníku.
§ 15
Dodatečný záznam
(1)
Dodatečný záznamDodatečný záznam se provede v oddíle „Dodatečné záznamyDodatečné záznamy a opravy“ u zápisu, ke kterému náleží.
(2)
Je-li oddíl „Dodatečné záznamyDodatečné záznamy a opravy“ zcela zaplněn, lze pro další záznamy vlepit ke středu matriční knihy u příslušného zápisu nepřesahující list papíru. Tento list se opatří na dvou místech, kde byl přilepen, otiskem úředního razítka matričního úřadu tak, aby část otisku razítka byla otištěna do matriční knihy. Na vlepeném listu se uvede: „Dodatek k zápisu narození (uzavření manželství, vzniku partnerství, úmrtí) č. ... matriční knihy sv. ..... (označení matričního úřadu) .....“.
§ 16
Způsob a postup při vedení rejstříku
(1)
Rejstřík se vede na konci každého svazku matriční knihy. Každý zápis matriční události se vyznačí v rejstříku s odkazem na číslo matričního listu. Pokud má matriční kniha více svazků pro matriční události nastalé v jednom kalendářním roce, může být veden společný rejstřík v prvním svazku této knihy; v tomto případě se v rejstříku vyznačí i číslo svazku matriční knihy, v němž je zápis proveden.
(2)
V rejstříku se zapisují příjmení a jména do dvou sloupců, do levého mužů, do pravého žen. Příjmení se uvádějí vždy před jménem. Uzavřená manželství se zapíší do rejstříku, jak podle příjmení muže, tak podle příjmení ženy. Uzavřená partnerství se zapíší do rejstříku podle příjmení obou partnerů.
(3)
Dojde-li ke změně jména nebo příjmení osoby zapsané v matriční knize, vyznačí se tato změna v rejstříku novým zápisem.
(4)
Chybný nebo nesprávný údaj nebo chybně zapsané pořadové číslo v rejstříku se opraví jejich přeškrtnutím a nadepsáním správného údaje nebo správného čísla.
Postup při zapisování do matričních knih
§ 17
Zápis narození
(1)
Zápis narození provede matrikář vyplněním příslušného matričního listu v knize narození podle učiněného oznámení.
(2)
V oddíle „Záznamy a opravy před podpisem“ se zejména uvede souhlasné prohlášení o určení otcovství a způsob užívání příjmení žen.
§ 18
Zápis vícečetných porodů
Zápisy vícečetných porodů provede matrikář v časovém pořadí narození dětí a do oddílu „Záznamy a opravy před podpisem“ se vyznačí, pod kterým pořadovým číslem je proveden zápis sourozence.
§ 19
Zápis mrtvě narozeného dítěte
(1)
Dítě mrtvě narozené zapíše matrikář jen do knihy narození.
(2)
V oddíle „Záznamy a opravy před podpisem“ zápisu se vyznačí, že jde o dítě mrtvě narozené.
§ 20
Zápis narození dítěte nezjištěné totožnosti
Zápis narození nalezeného dítěte nezjištěné totožnosti se provede po ověření, že nebyl dosud v matriční knize proveden. V oddíle „Záznamy a opravy před podpisem“ se uvede čas, místo a okolnosti, za kterých bylo dítě nalezeno, popis jeho zvláštních tělesných znaků, oděvu a označení jiných předmětů majících vztah ke zjištění jeho totožnosti včetně pravděpodobného věku.
§ 21
Zápis manželství a partnerství
(1)
Zápis manželství nebo partnerství provede matrikář vyplněním příslušného matričního listu v knize manželství nebo partnerství.
(2)
V oddíle „Záznamy a opravy před podpisem“ se zejména uvede pravomocné rozhodnutí o povolení krajského úřadu k uzavření manželství nebo partnerství zmocněncem, pravomocné rozhodnutí soudu o povolení uzavřít manželství nebo partnerství nezletilému staršímu šestnácti let, vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo partnerství nebo pravomocné rozhodnutí o jeho prominutí, osvědčení o splnění všech požadavků občanského zákoníku pro uzavření sňatku4) nebo partnerství.
(3)
Jsou-li do příslušného matričního listu v knize manželství zapisovány údaje o manželství, slova „/partnerství“, „/PARTNER/KA“ a „/partnerství“ se přeškrtnou vodorovnou čarou.
(4)
Jsou-li do příslušného matričního listu v knize manželství zapisovány údaje o partnerství, slova „manželství/“, „MANŽEL/“, „MANŽELKA/“ a „manželství/“ se přeškrtnou vodorovnou čarou.
§ 21a
Zápis registrovaného partnerství
(1)
Zápis registrovaného partnerství provede matrikář vyplněním příslušného matričního listu v knize registrovaného partnerství.
(2)
V oddíle „Záznamy a opravy před podpisem“ se zejména uvede údaj o předložení vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do registrovaného partnerství nebo pravomocné rozhodnutí o jeho prominutí.
§ 22
Zápis úmrtí
Zápis úmrtí provede matrikář vyplněním příslušného matričního listu v knize úmrtí.
§ 23
Zápis úmrtí osoby nezjištěné totožnosti
(1)
V zápise úmrtí osoby nezjištěné totožnosti se v oddíle „Záznamy a opravy před podpisem“ uvede i čas, místo a okolnosti, za kterých byla osoba nalezena, popis oděvu a jiných předmětů majících vztah ke zjištění totožnosti této osoby, popřípadě zvláštní tělesné znaky, jakož i pravděpodobný věk.
(2)
Jde-li o zápis nalezeného mrtvého novorozeněte, jehož totožnost byla, byť i dodatečně zjištěna, provede příslušný matriční úřad šetření, nebylo-li takové novorozeně zapsáno v matriční knize jako dítě živě narozené. Pokud takto zapsáno nebylo, zajistí provedení zápisu.
Postup při vydávání rodných listů, oddacích listů, dokladů o registrovaném partnerství, úmrtních listů, potvrzení a doslovných výpisů z matričních knih
§ 24
(1)
Rodný list, oddací list, doklad o registrovaném partnerství nebo úmrtní list (dále jen „matriční doklad“) se vydává pouze z uzavřeného zápisu1) na předepsaném tiskopise. Je-li vydáván rodný list osoby, jejíž rodiče jsou stejného pohlaví7), vydá se rodný list na tiskopise uvedeném v příloze č. 2 ve vzoru 23; je-li vydáván úmrtní list zemřelého, který zemřel v době trvajícího partnerství nebo registrovaného partnerství, vydá se úmrtní list na tiskopise uvedeném v příloze č. 2 ve vzoru 12. Údaje se vyplňují strojopisně nebo pomocí výpočetní techniky. Kopie prvního vydaného matričního dokladu, kopie matričního dokladu vydaného po provedení dodatečného záznamu nebo opravy zápisu v matriční knize se založí do sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 způsobem uvedeným v § 8 zákona. Kopie každého dalšího matričního dokladu, nejde-li o kopie uvedené ve větě třetí, se založí do spisové dokumentace.
(2)
Názvy obcíobcí a okresů nebo států se v matričním dokladu uvádějí názvem existujícím v době vydání matričního dokladu, který se uvede i do matriční knihy, není-li údaj o změně názvu obceobce uveden na úvodním listu matriční knihy vedené pro tuto obecobec. Na žádost lze původní název uvést do poznámky matričního dokladu.
§ 24a
Vícejazyčný standardní formulář se opatří datem vydání, jménem, popřípadě jmény, příjmením a podpisem matrikáře a otiskem úředního razítka matričního úřadu. Vícejazyčný standardní formulář se pevně spojí s vydaným matričním dokladem nebo vysvědčením o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo vysvědčením o právní způsobilosti k uzavření partnerství do svazku sešitím, které se přelepí. Přelepka se opatří otiskem úředního razítka matričního úřadu z obou stran tak, že část otisku úředního razítka je vždy otištěna na přelepce a část na listině.
§ 25
(1)
Potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize se vydá na základě žádosti a
a)
po prokázání, že osoba uplatňuje nárok v cizině, nebo
b)
stanoví-li tak zvláštní zákon.
(2)
Potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize obsahuje
a)
označení matričního úřadu, který potvrzení vydal, a číslo jednací,
b)
údaj o tom, komu bylo potvrzení vydáno,
c)
důvod vydání potvrzení,
d)
druh, datum a místo matriční události,
e)
jménojméno a příjmení osoby, jíž se matriční událost týká,
f)
potvrzovaná skutečnost uvedená v matriční knize,
g)
místo a datum vyhotovení,
h)
jménojméno, popř. jménajména a příjmení matrikáře, jeho podpis a otisk úředního razítka matričního úřadu.
(3)
Doslovný výpis opatří matrikář doložkou, v níž uvede, z jaké matriční knihy byl doslovný výpis pořízen. Připojí otisk úředního razítka matričního úřadu, jménojméno a příjmení, podpis a datum.
(4)
Matriční doklady a potvrzení z matričních knih se
a)
předávají žadateli na základě prokázání jeho totožnosti,
b)
zasílají na doručenku do vlastních rukou,
c)
zasílají matričnímu úřadu, který poskytl podklady pro zápis do matriční knihyzápis do matriční knihy, k jejich předání,
d)
zasílají zastupitelskému úřadu cizího státu v České republice, pokud o vystavení požádá, nebo
e)
zasílají úřadu s rozšířenou působností, nebo krajskému úřadu k ověření pravosti podpisu matrikáře a pravosti otisku úředního razítka, pokud o to zastupitelský úřad cizího státu nebo státní orgán České republiky požádá; úřad s rozšířenou působností, nebo krajský úřad po ověření zašle matriční doklad Ministerstvu zahraničních věcí.
§ 26
Postup při zasílání matričních dokladů do ciziny
(1)
Požádá-li osoba o zaslání matričního dokladu do ciziny, zašle matriční úřad tento doklad na doručenku do vlastních rukou, byl-li uhrazen správní poplatek za jeho vydání nebo je-li jeho vydání od úhrady správního poplatku osvobozeno.
(2)
Pokud nebyl poplatek za vydání matričního dokladu uhrazen a jeho vydání není od správního poplatku osvobozeno, zašle matriční úřad žadateli matriční doklad prostřednictvím zastupitelského úřadu České republiky.
(3)
Mají-li být matriční doklady použity v cizině, zašle matriční úřad na základě žádosti vydaný matriční doklad úřadu s rozšířenou působností, nebo krajskému úřadu k ověření pravosti podpisu matrikáře a pravosti otisku úředního razítka2).
(4)
Ověření se vyznačí formou ověřovací doložky na matričních, popřípadě dalších dokladech vydaných matričním úřadem nebo vyznačením ověřovací doložky na samostatném listu, který musí být pevně spojen s matričním dokladem.
Ověřovací doložka obsahuje
a)
označení úřadu s rozšířenou působností, nebo krajského úřadu,
b)
číslo jednací,
c)
konstatování, že se ověřuje pravost podpisu matrikáře s uvedením jeho jménajména a příjmení a konstatování, že se ověřuje pravost otisku úředního razítka matričního úřadu a jeho označení,
d)
místo a datum ověření,
e)
jméno, popř. jména, příjmení a podpis matrikáře úřadu s rozšířenou působností, nebo matrikáře krajského úřadu a otisk úředního razítka úřadu s rozšířenou působností, nebo krajského úřadu.
(5)
Na základě žádosti úřad s rozšířenou působností, který plní úkoly pro matriční úřady, které jsou zařazeny do jeho správního obvodu, nebo krajský úřad po vyznačení ověřovací doložky matriční doklad
a)
předá žadateli po prokázání jeho totožnosti,
b)
zašle žadateli na adresu v České republice na doručenku do vlastních rukou,
c)
zašle Ministerstvu zahraničních věcí, nebo
d)
zašle matričnímu úřadu k předání žadateli.
Obecné podmínky pro vedení sbírky listin a nahlížení do ní
§ 27
(1)
Listiny, které tvoří sbírku listin,3) označí matrikář číslem zápisu, matričního listu, svazku a ročníku matriční knihy. Sbírku listin uloží matrikář odděleně od matriční knihy tak, aby byla zabezpečena proti zničení či poškození.
(2)
Na listiny určené k založení do sbírky listin uložené u úřadu s rozšířenou působností, který plní úkoly pro matriční úřady, které jsou zařazeny do jeho správního obvodu, nebo krajského úřadu, který plní úkoly pro úřady s rozšířenou působností, které jsou zařazeny do jeho správního obvodu, vyznačí matrikář též údaj o tom, kdy byly dodatečný zápis, dodatečný záznamdodatečný záznam a oprava provedeny. Současně matrikář připojí datum, podpis a úřední razítko matričního úřadu.
(3)
Matriční úřad předá úřadu s rozšířenou působností, který plní úkoly pro matriční úřady, které jsou zařazeny do jeho správního obvodu, nebo krajskému úřadu, který plní úkoly pro úřady s rozšířenou působností, které jsou zařazeny do jeho správního obvodu, sbírku listin za kalendářní rok s vyznačením názvu matričního úřadu a názvu obceobce, městské části, městského obvodu nebo vojenského újezdu, pro které se matriční kniha vede. Dále uvede druh matriční knihy, ročník, svazek a čísla zápisů v ní obsažených.
(4)
Po provedení dodatečného zápisu, dodatečného záznamudodatečného záznamu nebo opravy zápisu matriční události, která nastala do konce roku 1958, zašle matrikář úřadu s rozšířenou působností, který plní úkoly pro matriční úřady, které jsou zařazeny do jeho správního obvodu, nebo krajskému úřadu, který plní úkoly pro úřady s rozšířenou působností, které jsou zařazeny do jeho správního obvodu, kromě listin uvedených v odstavci 1,
a)
doslovný výpis z matriční knihy v případě dodatečného zápisu matriční události,
b)
znění provedeného dodatečného záznamudodatečného záznamu a opravy.
(5)
K nahlížení do sbírky listin se předkládá pouze ta její část, která se vztahuje k příslušné matriční události.
§ 28
Potvrzení o údajích uvedených ve sbírce listin obsahuje
a)
označení úřadu, který potvrzení vydal, a číslo jednací,
b)
údaj o tom, komu bylo potvrzení vydáno,
c)
důvod vydání potvrzení,
d)
druh, datum a místo matriční události,
e)
jméno a příjmení osoby, jíž se matriční událost týká,
f)
potvrzovanou skutečnost uvedenou ve sbírce listin,
g)
místo a datum vyhotovení,
h)
jméno, popř. jména a příjmení matrikáře nebo matrikáře úřadu s rozšířenou působností, který plní úkoly pro matriční úřady, které jsou zařazeny do jeho správního obvodu, nebo matrikáře krajského úřadu, který plní úkoly pro úřady s rozšířenou působností, které jsou zařazeny do jeho správního obvodu, jeho podpis a otisk úředního razítka.
Postup při vydávání osvědčení pro uzavření sňatku nebo partnerství a vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo partnerství
§ 29
Osvědčení o splnění požadavků občanského zákoníku pro uzavření sňatku nebo osvědčení o splnění požadavků občanského zákoníku pro uzavření partnerství4) vydá matriční úřad na základě písemné žádosti snoubenců po předložení dokladů k uzavření manželství nebo partnerství.5)
§ 30
(1)
Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření partnerství vydá matriční úřad na základě písemné žádosti snoubence po předložení dokladů k vydání vysvědčení6) a po ověření splnění podmínek k uzavření manželství nebo partnerství.5)
(2)
Má-li být vysvědčení zasláno do ciziny, postupuje se obdobně jako u zasílání matričních dokladů do ciziny.
Postup při zápisu oznámení o užívání příjmení po rozvodu
§ 31
(1)
Oznámení o přijetí svého dřívějšího příjmení, popřípadě upuštění od užívání společného příjmení vedle příjmení dřívějšího lze učinit ústně do protokolu nebo písemně u kteréhokoli matričního úřadu.
(2)
Matriční úřad, u něhož je uzavření manželství nebo partnerství zapsáno, ověří údaje uvedené v oznámení z předloženého
a)
průkazu totožnosti, a
b)
není-li rozvod manželství nebo partnerství v matriční knize zapsán, dokladu o rozvodu s údajem o právní moci.
(3)
Matriční úřad, u něhož není uzavření manželství nebo partnerství zapsáno, ověří údaje uvedené v oznámení z předloženého
a)
průkazu totožnosti,
b)
oddacího listu, a
c)
dokladu o rozvodu manželství nebo partnerství s údajem o právní moci.
§ 32
(1)
O oznámení o užívání příjmení po rozvodu vydá oznamovateli potvrzení matrikář matričního úřadu, u něhož bylo oznámení učiněno.
(2)
Je-li oznámení učiněno u matričního úřadu, u něhož není uzavření manželství nebo partnerství zapsáno, postoupí matrikář písemné oznámení rozvedeného manžela nebo partnera spolu s doklady uvedenými v § 31 odst. 3 písm. b) a c) matričnímu úřadu příslušnému podle místa uzavření manželství nebo partnerství. V evidenci si vyznačí, kterému matričnímu úřadu bylo oznámení postoupeno.
(3)
Bylo-li manželství nebo partnerství občana uzavřeno v cizině, lze učinit oznámení
a)
prostřednictvím matričního úřadu v České republice, nebo
b)
prostřednictvím zastupitelského úřadu České republiky, nebo
c)
přímo u zvláštní matriky.
Postup při uvádění příjmení žen v matričních knihách a na matričních dokladech
§ 33
(1)
Žena, jíž se uzavření manželství nebo vznik partnerství anebo vznik registrovaného partnerství týká, popřípadě rodiče dítěte ženského pohlaví, kteří žádají o uvedení příjmení v mužském tvaru, předloží matričnímu úřadu žádost o provedení zápisu tohoto příjmení v matriční knize. Žádost lze podat u kteréhokoli matričního úřadu. Její podání není časově omezeno.
(2)
Zápis příjmení v mužském tvaru se provede na základě
a)
prokázání totožnosti žadatele,
b)
matričního dokladu, byl-li již zápis proveden a pokud jej vlastní,
c)
písemného souhlasu druhého rodiče s ověřeným podpisem nebo pravomocného rozhodnutí soudu nahrazujícího tento souhlas, jde-li o nezletilou osobu, a
d)
písemného souhlasu nezletilé osoby starší 12 let.
§ 34
(1)
Je-li žádost podána u matričního úřadu, u něhož není matriční událost zapsána, postoupí matrikář žádost spolu s doklady uvedenými v § 33 odst. 2 písm. b), c) a d) matričnímu úřadu, u něhož je matriční událost zapsána. V evidenci si vyznačí, kterému matričnímu úřadu byla žádost postoupena.
(2)
Matrikář matričního úřadu, u něhož se matriční událost zapisuje, zapíše do matriční knihy na prvním místě příjmení v souladu s pravidly české mluvnice a na druhém místě za lomítko příjmení v mužském tvaru. Do oddílu „Záznamy a opravy před podpisem“ se uvede, jaké příjmení si jeho nositelka, popřípadě rodiče nezletilé osoby ženského pohlaví zvolili.
(3)
V případech, kdy již byl zápis matriční události proveden, učiní se záznam o užívání příjmení do sloupce nebo oddílu „Dodatečné záznamyDodatečné záznamy a opravy“ a vystaví se nový matriční doklad.
Způsob a postup ověřování odborné způsobilosti pro výkon funkce matrikáře
§ 35
(1)
Zaměstnance obceobce, v hlavním městě Praze zaměstnance městské části nebo zaměstnance Ministerstva obrany zařazeného do matričního úřadu přihlašuje ke zkoušce podle § 4a odst. 4 zákona jeho zaměstnavatel. Člena zastupitelstva obceobce přihlašuje ke zkoušce obecobec, jejíhož zastupitelstva je členem.
(2)
Příprava ke zkoušce se uskutečňuje kombinací organizovaného a individuálního studia.
(3)
Organizovaným studiem podle odstavce 2 se rozumí odborná příprava na zkoušku zajišťovanou krajským úřadem.
(4)
Krajský úřad zašle uchazeči o složení zkoušky (dále jen „uchazeč“) seznam studijní literatury a přehled právních předpisů, které budou předmětem zkoušky, do 15 dnů od obdržení přihlášky ke zkoušce a projedná s ním způsob zajištění odborné přípravy ke zkoušce. Odborná příprava trvá nejméně 3 měsíce.
(5)
Termín a místo zkoušky určí krajský úřad po ukončení odborné přípravy. O konání zkoušky vyrozumí krajský úřad uchazeče nejméně 15 dnů přede dnem konání zkoušky.
(6)
Uchazeč, který se ke zkoušce bez náležité omluvy nedostavil anebo od zkoušky odstoupil, při zkoušce nevyhověl. Uchazeči, který se ze závažného důvodu ke zkoušce nemohl dostavit a jehož neúčast byla náležitě omluvena, krajský úřad určí náhradní termín.
§ 36
(1)
Zkouška se provádí formou písemného testu a ústní zkoušky.
(2)
Podmínkou pro konání ústní části zkoušky je správné zodpovězení alespoň dvou třetin otázek obsažených v písemném testu, jehož obsah stanoví Ministerstvo vnitra.
(3)
Zkušební komise krajského úřadu je tříčlenná, předsedou je matrikář krajského úřadu.
(4)
Zkouška se hodnotí stupni „vyhověl“ či „nevyhověl“. Stupněm „vyhověl“ se hodnotí uchazeč, který správně zodpověděl alespoň dvě třetiny otázek obsažených v ústní části zkoušky.
(5)
O provedené zkoušce sepíše krajský úřad zápis, v němž uvede
a)
jménojméno, příjmení a datum a místo narození uchazeče,
b)
jménajména, příjmení a pracovní zařazení členů zkušební komise,
c)
otázky, které byly předmětem ústní zkoušky,
d)
vyhodnocení provedené zkoušky.
(6)
Výsledek zkoušky oznámí uchazeči předseda komise v den jejího konání.
§ 37
(1)
Uchazeči, který úspěšně vykonal zkoušku, vydá zkušební komise osvědčení o způsobilosti k výkonu státní správy na úseku matrik a jménajména a příjmení ve dvojím vyhotovení. Jedno vyhotovení předá uchazeč podle § 35 odst. 1 věty první zaměstnavateli a uchazeč podle § 35 odst. 1 věty druhé obciobci, jejíhož zastupitelstva je členem.
(2)
Osvědčení o způsobilosti k výkonu státní správy na úseku matrik a jména a příjmení obsahuje
a)
jméno, příjmení, datum a místo narození uchazeče,
b)
jména, příjmení a pracovní zařazení členů zkušební komise a podpis předsedy komise,
c)
datum vydání a otisk úředního razítka krajského úřadu.
Postup při provádění zápisů do zvláštní matriky
§ 38
Zápisy matričních událostí do zvláštní matriky se provádějí v časovém pořadí došlých podkladů. Zápisy se označují pořadovými čísly v každém kalendářním roce samostatně.
§ 39
(1)
Zápisy matričních událostí se provádějí
a)
v souladu s předpisy platnými v době vzniku matriční události, jde-li o zápis matriční události osoby, která v době, kdy matriční událost nastala, byla občanem,
b)
podle matričního dokladu vydaného v cizině, jde-li o zápis matriční události osoby, která v době, kdy matriční událost nastala, nebyla občanem; tato skutečnost se poznamená v oddíle „Záznamy a opravy před podpisem“.
(2)
Není-li možno matriční doklad vydaný v cizině pro závažnou překážku opatřit, lze provést zápis i na podkladě jiných dostatečných důkazů, zejména výslechem svědků.
(3)
Obsahují-li podklady pro zápis údaje podle jiného počítání času než užívaného v České republice, uvedou se údaje v zápise v souladu s časovými údaji platnými v České republice. Záznam o tom se provede v oddíle „Záznamy a opravy před podpisem“.
Postup při předávání matričních knih a sbírek listin k archivaci
§ 40
(1)
Matriční úřad předává matriční knihy po uplynutí lhůty stanovené pro jejich uložení příslušnému státnímu oblastnímu archivu uvedenému v příloze č. 3, a to vždy v průběhu I. čtvrtletí následujícího roku po ověření, že je vedena sbírka listin nebo druhopis matriční knihy.
(2)
Úřad s rozšířenou působností, který plní úkoly pro matriční úřady, které jsou zařazeny do jeho správního obvodu, nebo krajský úřad, který plní úkoly pro úřady s rozšířenou působností, které jsou zařazeny do jeho správního obvodu, předává druhopisy matričních knih a sbírky listin po uplynutí lhůty stanovené pro jejich uložení příslušnému státnímu oblastnímu archivu uvedenému v příloze č. 3, a to vždy v průběhu I. čtvrtletí následujícího roku po ověření, že je veden prvopis matriční knihy.
§ 41
(1)
O předání vyhotoví matrikář nebo matrikář úřadu s rozšířenou působností, který plní úkoly pro matriční úřady, které jsou zařazeny do jeho správního obvodu, nebo matrikář krajského úřadu, který plní úkoly pro úřady s rozšířenou působností, které jsou zařazeny do jeho správního obvodu, předávací protokol, v němž se uvede druh matriční knihy, obecobec, pro kterou se matriční kniha vedla, pořadové číslo svazku a počáteční a konečný den zápisu. Při předávání sbírky listin uvede matrikář úřadu s rozšířenou působností, který plní úkoly pro matriční úřady, které jsou zařazeny do jeho správního obvodu, nebo matrikář krajského úřadu, který plní úkoly pro úřady s rozšířenou působností, které jsou zařazeny do jeho správního obvodu, v předávacím protokolu údaje o matriční knize, pro kterou byla sbírka listin vedena.
(2)
Předávací protokol vyhotoví
a)
matrikář ve třech vyhotoveních; jedno spolu s matriční knihou předá příslušnému archivu, druhé vyhotovení potvrzené příslušným archivem se uloží do spisové dokumentace a třetí vyhotovení předá úřadu s rozšířenou působností, který plní úkoly pro matriční úřady, které jsou zařazeny do jeho správního obvodu, nebo krajskému úřadu, který plní úkoly pro úřady s rozšířenou působností, které jsou zařazeny do jeho správního obvodu,
b)
matrikář úřadu s rozšířenou působností, který plní úkoly pro matriční úřady, které jsou zařazeny do jeho správního obvodu, nebo matrikář krajského úřadu, který plní úkoly pro úřady s rozšířenou působností, které jsou zařazeny do jeho správního obvodu, ve dvou vyhotoveních; jedno spolu s matriční knihou nebo sbírkou listin předá příslušnému archivu a druhé vyhotovení potvrzené příslušným archivem se uloží do spisové dokumentace.
Ustanovení přechodná, zrušovací a závěrečná
§ 42
(1)
Matriční úřad zašle v případě změny matrikáře úřadu s rozšířenou působností v jednom vyhotovení a krajskému úřadu ve dvou vyhotoveních do pěti pracovních dnů vzor jeho podpisu a vzor otisku úředního razítka.
(2)
Úřad s rozšířenou působností zašle v případě změny matrikáře krajskému úřadu ve dvou vyhotoveních do pěti pracovních dnů vzor jeho podpisu a vzor otisku úředního razítka.
(3)
Krajský úřad zašle v případě změny matrikáře matričního úřadu, úřadu s rozšířenou působností, nebo krajského úřadu Ministerstvu zahraničních věcí v jednom vyhotovení do pěti pracovních dnů vzor jeho podpisu a vzor otisku úředního razítka.
§ 43
Zrušují se:
1.
Vyhláška č. 479/1950 Ú.l., kterou se vydávají bližší předpisy k zákonu o užívání a změně jména a příjmení.
2.
Vyhláška č. 52/1993 Sb., kterou se mění a doplňují vyhlášky Ministerstva vnitra ve věcech vedení matrik, užívání a změny jména a užívání státního znaku a vlajky.
3.
Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 22/1977 Sb., kterou se vydávají bližší předpisy k zákonu o matrikách.
4.
Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 4/1991 Sb., kterou se mění vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 22/1977 Sb., kterou se vydávají bližší předpisy k zákonu o matrikách.
5.
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 175/1998 Sb., kterou se mění vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 22/1977 Sb., kterou se vydávají bližší předpisy k zákonu o matrikách, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2001.
Ministr:
Mgr. Gross v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 207/2001 Sb.
SEZNAM MATRIČNÍCH ÚŘADŮ V ČESKÉ REPUBLICE A VYMEZENÍ JEJICH SPRÁVNÍCH OBVODŮ
KRAJ: Obec s rozšířenou působností:| Matriční úřad:| Seznam obcí, městských částí, městských obvodů a vojenských újezdů správního obvodu matričního úřadu:
---|---|---
| |
| |
JIHOČESKÝ KRAJ| |
1\\. Blatná| 1\\. Bělčice| 1\\. Bělčice
| | 2\\. Hornosín
| | 3\\. Chobot
| | 4\\. Uzenice
| | 5\\. Uzeničky
| |
| 2\\. Blatná| 1\\. Bezdědovice
| | 2\\. Blatná
| | 3\\. Bratronice
| | 4\\. Buzice
| | 5\\. Čečelovice
| | 6\\. Hajany
| | 7\\. Chlum
| | 8\\. Kadov
| | 9\\. Lažánky
| | 10\\. Lažany
| | 11\\. Mačkov
| | 12\\. Myštice
| | 13\\. Záboří
| |
| 3\\. Lnáře| 1\\. Březí
| | 2\\. Kocelovice
| | 3\\. Lnáře
| | 4\\. Předmíř
| | 5\\. Tchořovice
| |
| 4\\. Sedlice| 1\\. Lom
| | 2\\. Sedlice
| | 3\\. Škvořetice
| |
| |
2\\. České Budějovice| 1\\. Boršov nad Vltavou| 1\\. Boršov nad Vltavou
| | 2\\. Homole
| | 3\\. Hradce
| | 4\\. Planá
| | 5\\. Vrábče
| | 6\\. Závraty
| |
| 2\\. České Budějovice| 1\\. Borek
| | 2\\. Borovnice
| | 3\\. České Budějovice
| | 4\\. Dasný
| | 5\\. Dobrá Voda u Českých Budějovic
| | 6\\. Doubravice
| | 7\\. Doudleby
| | 8\\. Heřmaň
| | 9\\. Hrdějovice
| | 10\\. Komařice
| | 11\\. Litvínovice
| | 12\\. Nedabyle
| | 13\\. Nová Ves
| | 14\\. Plav
| | 15\\. Roudné
| | 16\\. Srubec
| | 17\\. Staré Hodějovice
| | 18\\. Strážkovice
| | 19\\. Střížov
| | 20\\. Úsilné
| | 21\\. Vidov
| |
| 3\\. Dříteň| 1\\. Dříteň
| | 2\\. Nákří
| | 3\\. Olešník
| |
| 4\\. Dubné| 1\\. Branišov
| | 2\\. Břehov
| | 3\\. Čakov
| | 4\\. Čejkovice
| | 5\\. Dubné
| | 6\\. Habří
| | 7\\. Jankov
| | 8\\. Kvítkovice
| | 9\\. Lipí
| | 10\\. Radošovice
| | 11\\. Strýčice
| | 12\\. Záboří
| | 13\\. Žabovřesky
| |
| 5\\. Hluboká nad Vltavou| 1\\. Hluboká nad Vltavou
| | 2\\. Hosín
| |
| 6\\. Kamenný Újezd| 1\\. Kamenný Újezd
| | 2\\. Mokrý Lom
| | 3\\. Římov
| | 4\\. Včelná
| |
| 7\\. Ledenice| 1\\. Ledenice
| |
| 8\\. Lišov| 1\\. Hvozdec
| | 2\\. Libin
| | 3\\. Lišov
| | 4\\. Štěpánovice
| | 5\\. Zvíkov
| |
| 9\\. Rudolfov| 1\\. Adamov
| | 2\\. Dubičné
| | 3\\. Hlincová Hora
| | 4\\. Hůry
| | 5\\. Jivno
| | 6\\. Libníč
| | 7\\. Rudolfov
| | 8\\. Vráto
| |
| 10\\. Ševětín| 1\\. Bošilec
| | 2\\. Drahotěšice
| | 3\\. Dynín
| | 4\\. Chotýčany
| | 5\\. Mazelov
| | 6\\. Neplachov
| | 7\\. Ševětín
| | 8\\. Vitín
| | 9\\. Vlkov
| |
| 11\\. Zliv| 1\\. Dívčice
| | 2\\. Hlavatce
| | 3\\. Mydlovary
| | 4\\. Pištín
| | 5\\. Sedlec
| | 6\\. Zahájí
| | 7\\. Zliv
| |
| |
3\\. Český Krumlov| 1\\. Boletice| 1\\. Boletice (území vojenského újezdu)
| |
| 2\\. Brloh| 1\\. Brloh
| | 2\\. Nová Ves
| |
| 3\\. Český Krumlov| 1\\. Český Krumlov
| | 2\\. Dolní Třebonín
| | 3\\. Chlumec
| | 4\\. Mirkovice
| | 5\\. Mojné
| | 6\\. Přídolí
| | 7\\. Přísečná
| | 8\\. Srnín
| | 9\\. Věžovatá Pláně
| | 10\\. Zubčice
| |
| 4\\. Frymburk| 1\\. Frymburk
| | 2\\. Lipno nad Vltavou
| | 3\\. Přední Výtoň
| |
| 5\\. Horní Planá| 1\\. Černá v Pošumaví
| | 2\\. Horní Planá
| |
| 6\\. Hořice na Šumavě| 1\\. Hořice na Šumavě
| |
| 7\\. Chvalšiny| 1\\. Chvalšiny
| |
| 8\\. Kájov| 1\\. Kájov
| | 2\\. Polná na Šumavě
| |
| 9\\. Křemže| 1\\. Holubov
| | 2\\. Křemže
| |
| 10\\. Loučovice| 1\\. Loučovice
| |
| 11\\. Větřní| 1\\. Bohdalovice
| | 2\\. Světlík
| | 3\\. Větřní
| |
| 12\\. Vyšší Brod| 1\\. Malšín
| | 2\\. Rožmberk nad Vltavou
| | 3\\. Vyšší Brod
| |
| 13\\. Zlatá Koruna| 1\\. Zlatá Koruna
| |
| |
4\\. Dačice| 1\\. Dačice| 1\\. Báňovice
| | 2\\. Budeč
| | 3\\. Budíškovice
| | 4\\. Cizkrajov
| | 5\\. Červený Hrádek
| | 6\\. Český Rudolec
| | 7\\. Dačice
| | 8\\. Dobrohošť
| | 9\\. Horní Slatina
| | 10\\. Hříšice
| | 11\\. Kostelní Vydři
| | 12\\. Peč
| | 13\\. Staré Hobzí
| | 14\\. Třebětice
| | 15\\. Volfířov
| |
| 2\\. Dešná| 1\\. Dešná
| | 2\\. Županovice
| |
| 3\\. Slavonice| 1\\. Písečné
| | 2\\. Slavonice
| |
| 4\\. Studená| 1\\. Heřmaneč
| | 2\\. Horní Meziříčko
| | 3\\. Horní Němčice
| | 4\\. Studená
| |
| |
5\\. Jindřichův Hradec| 1\\. Deštná| 1\\. Březina
| | 2\\. Deštná
| | 3\\. Drunče
| | 4\\. Rosička
| | 5\\. Světce
| | 6\\. Vícemil
| |
| 2\\. Jindřichův Hradec| 1\\. Bednárec
| | 2\\. Bednáreček
| | 3\\. Blažejov
| | 4\\. Dolní Pěna
| | 5\\. Hatín
| | 6\\. Horní Pěna
| | 7\\. Horní Skrýchov
| | 8\\. Hospříz
| | 9\\. Jarošov nad Nežárkou
| | 10\\. Jindřichův Hradec
| | 11\\. Kačlehy
| | 12\\. Kamenný Malíkov
| | 13\\. Lodhéřov
| | 14\\. Polště
| | 15\\. Popelín
| | 16\\. Ratiboř
| | 17\\. Rodvínov
| | 18\\. Roseč
| | 19\\. Velký Ratmírov
| |
| 3\\. Kardašova Řečice| 1\\. Doňov
| | 2\\. Kardašova Řečice
| | 3\\. Pleše
| | 4\\. Pluhův Žďár
| | 5\\. Újezdec
| | 6\\. Višňová
| | 7\\. Záhoří
| |
| 4\\. Kunžak| 1\\. Člunek
| | 2\\. Kunžak
| | 3\\. Střížovice
| |
| 5\\. Nová Bystřice| 1\\. Číměř
| | 2\\. Nová Bystřice
| | 3\\. Staré Město pod Landštejnem
| |
| 6\\. Nová Včelnice| 1\\. Dívčí Kopy
| | 2\\. Hadravova Rosička
| | 3\\. Horní Radouň
| | 4\\. Kostelní Radouň
| | 5\\. Nová Včelnice
| | 6\\. Okrouhlá Radouň
| | 7\\. Vlčetínec
| | 8\\. Žďár
| |
| 7\\. Stráž nad Nežárkou| 1\\. Dolní Žďár
| | 2\\. Lásenice
| | 3\\. Pístina
| | 4\\. Plavsko
| | 5\\. Příbraz
| | 6\\. Stráž nad Nežárkou
| | 7\\. Vydří
| |
| 8\\. Strmilov| 1\\. Bořetín
| | 2\\. Jilem
| | 3\\. Nová Olešná
| | 4\\. Strmilov
| | 5\\. Zahrádky
| |
| |
6\\. Kaplice| 1\\. Benešov nad Černou| 1\\. Benešov nad Černou
| | 2\\. Pohorská Ves
| |
| 2\\. Besednice| 1\\. Besednice
| |
| 3\\. Dolní Dvořiště| 1\\. Dolní Dvořiště
| |
| 4\\. Horní Dvořiště| 1\\. Horní Dvořiště
| |
| 5\\. Kaplice| 1\\. Kaplice
| | 2\\. Omlenice
| | 3\\. Soběnov
| | 4\\. Střítež
| |
| 6\\. Malonty| 1\\. Malonty
| |
| 7\\. Rožmitál na Šumavě| 1\\. Bujanov
| | 2\\. Rožmitál na Šumavě
| |
| 8\\. Velešín| 1\\. Netřebice
| | 2\\. Velešín
| | 3\\. Zvíkov
| |
| |
7\\. Milevsko| 1\\. Bernartice| 1\\. Bernartice
| | 2\\. Borovany
| | 3\\. Veselíčko
| | 4\\. Zběšičky
| |
| 2\\. Chyšky| 1\\. Chyšky
| | 2\\. Vlksice
| |
| 3\\. Kovářov| 1\\. Hrazany
| | 2\\. Kostelec nad Vltavou
| | 3\\. Kovářov
| |
| 4\\. Milevsko| 1\\. Bránice
| | 2\\. Hrejkovice
| | 3\\. Jetětice
| | 4\\. Jickovice
| | 5\\. Křižanov
| | 6\\. Kučeř
| | 7\\. Květov
| | 8\\. Milevsko
| | 9\\. Okrouhlá
| | 10\\. Osek
| | 11\\. Přeborov
| | 12\\. Přeštěnice
| | 13\\. Stehlovice
| | 14\\. Zbelítov
| | 15\\. Zhoř
| |
| 5\\. Sepekov| 1\\. Božetice
| | 2\\. Sepekov
| |
| |
8\\. Písek| 1\\. Čimelice| 1\\. Čimelice
| | 2\\. Rakovice
| | 3\\. Smetanova Lhota
| | 4\\. Varvažov
| |
| 2\\. Mirotice| 1\\. Boudy
| | 2\\. Cerhonice
| | 3\\. Mirotice
| | 4\\. Ostrovec
| |
| 3\\. Mirovice| 1\\. Horosedly
| | 2\\. Lety
| | 3\\. Minice
| | 4\\. Mirovice
| | 5\\. Mišovice
| | 6\\. Myslín
| | 7\\. Nerestce
| |
| 4\\. Orlík nad Vltavou| 1\\. Kožlí
| | 2\\. Králova Lhota
| | 3\\. Nevězice
| | 4\\. Orlík nad Vltavou
| | 5\\. Probulov
| |
| 5\\. Písek| 1\\. Albrechtice nad Vltavou
| | 2\\. Čížová
| | 3\\. Dobev
| | 4\\. Drhovle
| | 5\\. Heřmaň
| | 6\\. Kestřany
| | 7\\. Kluky
| | 8\\. Křenovice
| | 9\\. Olešná
| | 10\\. Písek
| | 11\\. Podolí I
| | 12\\. Předotice
| | 13\\. Putim
| | 14\\. Ražice
| | 15\\. Slabčice
| | 16\\. Vráž
| |
| 6\\. Protivín| 1\\. Paseky
| | 2\\. Protivín
| | 3\\. Skály
| | 4\\. Tálín
| | 5\\. Žďár
| |
| 7\\. Záhoří| 1\\. Dolní Novosedly
| | 2\\. Temešvár
| | 3\\. Vlastec
| | 4\\. Vojníkov
| | 5\\. Vrcovice
| | 6\\. Záhoří
| |
| 8\\. Zvíkovské Podhradí| 1\\. Oslov
| | 2\\. Zvíkovské Podhradí
| |
| |
9\\. Prachatice| 1\\. Husinec| 1\\. Drslavice
| | 2\\. Dvory
| | 3\\. Husinec
| | 4\\. Kratušín
| | 5\\. Lažiště
| | 6\\. Záblatí
| | 7\\. Zábrdí
| |
| 2\\. Lhenice| 1\\. Ktiš
| | 2\\. Lhenice
| | 3\\. Mičovice
| |
| 3\\. Netolice| 1\\. Babice
| | 2\\. Chválovice
| | 3\\. Lužice
| | 4\\. Mahouš
| | 5\\. Malovice
| | 6\\. Němčice
| | 7\\. Netolice
| | 8\\. Olšovice
| |
| 4\\. Prachatice| 1\\. Chroboly
| | 2\\. Nebahovy
| | 3\\. Prachatice
| | 4\\. Těšovice
| | 5\\. Vitějovice
| | 6\\. Žernovice
| |
| 5\\. Strunkovice nad Blanicí| 1\\. Dub
| | 2\\. Hracholusky
| | 3\\. Strunkovice nad Blanicí
| |
| 6\\. Vlachovo Březí| 1\\. Bohunice
| | 2\\. Budkov
| | 3\\. Bušanovice
| | 4\\. Chlumany
| | 5\\. Lipovice
| | 6\\. Pěčnov
| | 7\\. Radhostice
| | 8\\. Tvrzice
| | 9\\. Újezdec
| | 10\\. Vlachovo Březí
| |
| 7\\. Volary| 1\\. Křišťanov
| | 2\\. Lenora
| | 3\\. Nová Pec
| | 4\\. Stožec
| | 5\\. Volary
| | 6\\. Zbytiny
| | 7\\. Želnava
| |
| |
10\\. Soběslav| 1\\. Dírná| 1\\. Dírná
| | 2\\. Třebějice
| |
| 2\\. Soběslav| 1\\. Dráchov
| | 2\\. Hlavatce
| | 3\\. Klenovice
| | 4\\. Komárov
| | 5\\. Mezná
| | 6\\. Myslkovice
| | 7\\. Přehořov
| | 8\\. Roudná
| | 9\\. Sedlecko u Soběslavě
| | 10\\. Skalice
| | 11\\. Soběslav
| | 12\\. Vesce
| | 13\\. Vlastiboř
| | 14\\. Zvěrotice
| |
| 3\\. Tučapy| 1\\. Budislav
| | 2\\. Chotěmice
| | 3\\. Katov
| | 4\\. Tučapy
| |
| 4\\. Veselí nad Lužnicí| 1\\. Borkovice
| | 2\\. Drahov
| | 3\\. Mažice
| | 4\\. Rípec
| | 5\\. Sviny
| | 6\\. Val
| | 7\\. Veselí nad Lužnicí
| | 8\\. Vlkov
| | 9\\. Zálší
| | 10\\. Zlukov
| | 11\\. Žíšov
| |
| |
11\\. Strakonice| 1\\. Čestice| 1\\. Čestice
| | 2\\. Drážov
| | 3\\. Dřešín
| | 4\\. Hoslovice
| | 5\\. Němčice
| | 6\\. Nová Ves
| | 7\\. Vacovice
| | 8\\. Zahorčice
| |
| 2\\. Katovice| 1\\. Kalenice
| | 2\\. Katovice
| | 3\\. Kladruby
| | 4\\. Krejnice
| | 5\\. Krty-Hradec
| | 6\\. Mnichov
| | 7\\. Novosedly
| | 8\\. Strašice
| | 9\\. Štěchovice
| | 10\\. Volenice
| | 11\\. Zvotoky
| |
| 3\\. Radomyšl| 1\\. Chrášťovice
| | 2\\. Osek
| | 3\\. Radomyšl
| | 4\\. Třebohostice
| | 5\\. Únice
| | 6\\. Velká Turná
| |
| 4\\. Strakonice| 1\\. Cehnice
| | 2\\. Doubravice
| | 3\\. Drachkov
| | 4\\. Droužetice
| | 5\\. Jinín
| | 6\\. Kraselov
| | 7\\. Kuřimany
| | 8\\. Kváskovice
| | 9\\. Libětice
| | 10\\. Miloňovice
| | 11\\. Mutěnice
| | 12\\. Nebřehovice
| | 13\\. Paračov
| | 14\\. Pracejovice
| | 15\\. Přední Zborovice
| | 16\\. Radějovice
| | 17\\. Radošovice
| | 18\\. Rovná
| | 19\\. Řepice
| | 20\\. Skály
| | 21\\. Sousedovice
| | 22\\. Strakonice
| | 23\\. Strunkovice nad Volyňkou
| | 24\\. Třešovice
| |
| 5\\. Střelské Hoštice| 1\\. Hlupín
| | 2\\. Horní Poříčí
| | 3\\. Mečichov
| | 4\\. Střelské Hoštice
| |
| 6\\. Štěkeň| 1\\. Čejetice
| | 2\\. Přešťovice
| | 3\\. Slaník
| | 4\\. Štěkeň
| |
| 7\\. Volyně| 1\\. Čepřovice
| | 2\\. Hoštice
| | 3\\. Litochovice
| | 4\\. Malenice
| | 5\\. Milejovice
| | 6\\. Němětice
| | 7\\. Nihošovice
| | 8\\. Nišovice
| | 9\\. Předslavice
| | 10\\. Přechovice
| | 11\\. Úlehle
| | 12\\. Volyně
| |
| |
12\\. Tábor| 1\\. Bechyně| 1\\. Bechyně
| | 2\\. Březnice
| | 3\\. Černýšovice
| | 4\\. Dobronice u Bechyně
| | 5\\. Haškovcova Lhota
| | 6\\. Hodětín
| | 7\\. Hodonice
| | 8\\. Radětice
| | 9\\. Rataje
| | 10\\. Sudoměřice u Bechyně
| | 11\\. Záhoří
| |
| 2\\. Borotín| 1\\. Borotín
| |
| 3\\. Chotoviny| 1\\. Chotoviny
| | 2\\. Jedlany
| | 3\\. Košín
| | 4\\. Nemyšl
| | 5\\. Sudoměřice u Tábora
| |
| 4\\. Choustník| 1\\. Dlouhá Lhota
| | 2\\. Choustník
| | 3\\. Chrbonín
| | 4\\. Krátošice
| | 5\\. Krtov
| | 6\\. Mlýny
| | 7\\. Psárov
| | 8\\. Skopytce
| | 9\\. Vlčeves
| |
| 5\\. Chýnov| 1\\. Bradáčov
| | 2\\. Dolní Hořice
| | 3\\. Chýnov
| | 4\\. Nová Ves u Chýnova
| | 5\\. Radenín
| | 6\\. Turovec
| | 7\\. Vodice
| | 8\\. Zadní Střítež
| |
| 6\\. Jistebnice| 1\\. Jistebnice
| |
| 7\\. Malšice| 1\\. Bečice
| | 2\\. Dražičky
| | 3\\. Libějice
| | 4\\. Lom
| | 5\\. Malšice
| | 6\\. Radimovice u Želče
| | 7\\. Slapy
| |
| 8\\. Mladá Vožice| 1\\. Běleč
| | 2\\. Hlasivo
| | 3\\. Mladá Vožice
| | 4\\. Nová Ves u Mladé Vožice
| | 5\\. Oldřichov
| | 6\\. Pojbuky
| | 7\\. Řemíčov
| | 8\\. Slapsko
| | 9\\. Smilovy Hory
| | 10\\. Šebířov
| | 11\\. Vilice
| | 12\\. Zhoř u Mladé Vožice
| |
| 9\\. Nadějkov| 1\\. Nadějkov
| |
| 10\\. Opařany| 1\\. Opařany
| | 2\\. Řepeč
| |
| 11\\. Planá nad Lužnicí| 1\\. Košice
| | 2\\. Planá nad Lužnicí
| | 3\\. Skrýchov u Malšic
| | 4\\. Ústrašice
| | 5\\. Zhoř u Tábora
| | 6\\. Želeč
| |
| 12\\. Ratibořské Hory| 1\\. Dolní Hrachovice
| | 2\\. Pohnánec
| | 3\\. Pohnání
| | 4\\. Ratibořské Hory
| | 5\\. Rodná
| |
| 13\\. Sezimovo Ústí| 1\\. Sezimovo Ústí
| |
| 14\\. Stádlec| 1\\. Stádlec
| |
| 15\\. Tábor| 1\\. Balkova Lhota
| | 2\\. Dražíce
| | 3\\. Drhovice
| | 4\\. Meziříčí
| | 5\\. Nasavrky
| | 6\\. Radimovice u Tábora
| | 7\\. Radkov
| | 8\\. Svrabov
| | 9\\. Tábor
| |
| |
13\\. Trhové Sviny| 1\\. Borovany| 1\\. Borovany
| | 2\\. Mladošovice
| | 3\\. Ostrolovský Újezd
| |
| 2\\. Horní Stropnice| 1\\. Horní Stropnice
| |
| 3\\. Nové Hrady| 1\\. Hranice
| | 2\\. Nové Hrady
| | 3\\. Žár
| |
| 4\\. Trhové Sviny| 1\\. Čížkrajice
| | 2\\. Jílovice
| | 3\\. Kamenná
| | 4\\. Ločenice
| | 5\\. Olešnice
| | 6\\. Petříkov
| | 7\\. Slavče
| | 8\\. Svatý Jan nad Malší
| | 9\\. Trhové Sviny
| |
| |
14\\. Třeboň| 1\\. České Velenice| 1\\. České Velenice
| | 2\\. Nová Ves nad Lužnicí
| |
| 2\\. Chlum u Třeboně| 1\\. Hamr
| | 2\\. Chlum u Třeboně
| | 3\\. Majdalena
| | 4\\. Staňkov
| |
| 3\\. Lomnice nad Lužnicí| 1\\. Frahelž
| | 2\\. Klec
| | 3\\. Lomnice nad Lužnicí
| | 4\\. Lužnice
| | 5\\. Novosedly nad Nežárkou
| | 6\\. Ponědraž
| | 7\\. Ponědrážka
| | 8\\. Smržov
| | 9\\. Záblatí
| |
| 4\\. Suchdol nad Lužnicí| 1\\. Dvory nad Lužnicí
| | 2\\. Halámky
| | 3\\. Rapšach
| | 4\\. Suchdol nad Lužnicí
| |
| 5\\. Třeboň| 1\\. Cep
| | 2\\. Domanín
| | 3\\. Dunajovice
| | 4\\. Hrachoviště
| | 5\\. Stříbřec
| | 6\\. Třeboň
| |
| |
15\\. Týn nad Vltavou| 1\\. Dolní Bukovsko| 1\\. Dolní Bukovsko
| | 2\\. Hartmanice
| |
| 2\\. Temelín| 1\\. Temelín
| | 2\\. Všemyslice
| |
| 3\\. Týn nad Vltavou| 1\\. Bečice
| | 2\\. Čenkov u Bechyně
| | 3\\. Dobšice
| | 4\\. Dražíč
| | 5\\. Horní Kněžeklady
| | 6\\. Hosty
| | 7\\. Chrášťany
| | 8\\. Modrá Hůrka
| | 9\\. Týn nad Vltavou
| | 10\\. Žimutice
| |
| |
16\\. Vimperk| 1\\. Čkyně| 1\\. Bohumilice
| | 2\\. Bošice
| | 3\\. Čkyně
| | 4\\. Lčovice
| | 5\\. Zálezly
| |
| 2\\. Stachy| 1\\. Nicov
| | 2\\. Stachy
| |
| 3\\. Šumavské Hoštice| 1\\. Buk
| | 2\\. Šumavské Hoštice
| | 3\\. Žárovná
| |
| 4\\. Vacov| 1\\. Vacov
| | 2\\. Vrbice
| |
| 5\\. Vimperk| 1\\. Borová Lada
| | 2\\. Horní Vltavice
| | 3\\. Kubova Huť
| | 4\\. Kvilda
| | 5\\. Nové Hutě
| | 6\\. Strážný
| | 7\\. Svatá Maří
| | 8\\. Vimperk
| |
| 6\\. Zdíkov| 1\\. Zdíkov
| |
| |
17\\. Vodňany| 1\\. Bavorov| 1\\. Bavorov
| | 2\\. Bílsko
| | 3\\. Budyně
| | 4\\. Hájek
| | 5\\. Krajníčko
| | 6\\. Měkynec
| | 7\\. Pivkovice
| |
| 2\\. Vodňany| 1\\. Číčenice
| | 2\\. Drahonice
| | 3\\. Chelčice
| | 4\\. Krašlovice
| | 5\\. Libějovice
| | 6\\. Pohorovice
| | 7\\. Skočíce
| | 8\\. Stožice
| | 9\\. Truskovice
| | 10\\. Vodňany
| |
| |
JIHOMORAVSKÝ KRAJ| |
---|---|---
1\\. Blansko| 1\\. Adamov| 1\\. Adamov
| |
| 2\\. Blansko| 1\\. Blansko
| | 2\\. Olomučany
| | 3\\. Spešov
| | 4\\. Šebrov-Kateřina
| |
| 3\\. Bořitov| 1\\. Bořitov
| |
| 4\\. Černá Hora| 1\\. Brťov-Jeneč
| | 2\\. Býkovice
| | 3\\. Černá Hora
| | 4\\. Dlouhá Lhota
| | 5\\. Lubě
| | 6\\. Malá Lhota
| | 7\\. Žernovník
| |
| 5\\. Doubravice nad Svitavou| 1\\. Doubravice nad Svitavou
| | 2\\. Kuničky
| |
| 6\\. Jedovnice| 1\\. Jedovnice
| | 2\\. Kotvrdovice
| | 3\\. Krasová
| | 4\\. Rudice
| | 5\\. Senetářov
| | 6\\. Vilémovice
| |
| 7\\. Křtiny| 1\\. Bukovina
| | 2\\. Bukovinka
| | 3\\. Habrůvka
| | 4\\. Křtiny
| |
| 8\\. Lipovec| 1\\. Holštejn
| | 2\\. Kulířov
| | 3\\. Lipovec
| |
| 9\\. Lipůvka| 1\\. Lažany
| | 2\\. Lipůvka
| | 3\\. Milonice
| | 4\\. Svinošice
| | 5\\. Újezd u Černé Hory
| | 6\\. Závist
| |
| 10\\. Ostrov u Macochy| 1\\. Ostrov u Macochy
| |
| 11\\. Rájec-Jestřebí| 1\\. Rájec-Jestřebí
| |
| 12\\. Ráječko| 1\\. Ráječko
| |
| 13\\. Sloup| 1\\. Petrovice
| | 2\\. Sloup
| | 3\\. Šošůvka
| | 4\\. Vavřinec
| | 5\\. Žďár
| |
| 14\\. Vysočany| 1\\. Vysočany
| |
| |
2\\. Boskovice| 1\\. Benešov| 1\\. Benešov
| | 2\\. Kořenec
| | 3\\. Okrouhlá
| |
| 2\\. Boskovice| 1\\. Boskovice
| | 2\\. Chrudichromy
| | 3\\. Jabloňany
| | 4\\. Lhota Rapotina
| | 5\\. Ludíkov
| | 6\\. Němčice
| | 7\\. Obora
| | 8\\. Sudice
| | 9\\. Újezd u Boskovic
| | 10\\. Valchov
| | 11\\. Velenov
| |
| 3\\. Knínice| 1\\. Knínice u Boskovic
| | 2\\. Světlá
| | 3\\. Šebetov
| | 4\\. Vanovice
| | 5\\. Vážany
| |
| 4\\. Kunštát| 1\\. Kunštát
| | 2\\. Makov
| | 3\\. Nýrov
| | 4\\. Petrov
| | 5\\. Rozseč nad Kunštátem
| | 6\\. Sulíkov
| | 7\\. Zbraslavec
| |
| 5\\. Letovice| 1\\. Deštná
| | 2\\. Horní Poříčí
| | 3\\. Horní Smržov
| | 4\\. Křetín
| | 5\\. Lazinov
| | 6\\. Letovice
| | 7\\. Míchov
| | 8\\. Pamětice
| | 9\\. Prostřední Poříčí
| | 10\\. Roubanina
| | 11\\. Skrchov
| | 12\\. Stvolová
| | 13\\. Vísky
| | 14\\. Vránová
| |
| 6\\. Lysice| 1\\. Bedřichov
| | 2\\. Černovice
| | 3\\. Drnovice
| | 4\\. Hodonín
| | 5\\. Kozárov
| | 6\\. Krhov
| | 7\\. Kunčina Ves
| | 8\\. Kunice
| | 9\\. Lhota u Lysic
| | 10\\. Lysice
| | 11\\. Štěchov
| | 12\\. Tasovice
| | 13\\. Voděrady
| | 14\\. Žerůtky
| |
| 7\\. Olešnice| 1\\. Crhov
| | 2\\. Kněževes
| | 3\\. Křtěnov
| | 4\\. Lhota u Olešnice
| | 5\\. Louka
| | 6\\. Olešnice
| | 7\\. Rozsíčka
| | 8\\. Ústup
| |
| 8\\. Svitávka| 1\\. Sebranice
| | 2\\. Skalice nad Svitavou
| | 3\\. Svitávka
| |
| 9\\. Velké Opatovice| 1\\. Borotín
| | 2\\. Cetkovice
| | 3\\. Malá Roudka
| | 4\\. Uhřice
| | 5\\. Úsobrno
| | 6\\. Velké Opatovice
| |
| 10\\. Žďárná| 1\\. Suchý
| | 2\\. Žďárná
| |
| |
3\\. Brno| 1\\. Brno-Bystrc| 1\\. Brno-Bystrc
| | 2\\. Brno-Kníničky
| | 3\\. Brno-Žebětín
| |
| 2\\. Brno-Královo Pole| 1\\. Brno-Ivanovice
| | 2\\. Brno-Jehnice
| | 3\\. Brno-Královo Pole
| | 4\\. Brno-Medlánky
| | 5\\. Brno-Útěchov
| |
| 3\\. Brno-Líšeň| 1\\. Brno-Líšeň
| | 2\\. Brno-Vinohrady
| |
| 4\\. Brno-Rečkovice a Mokrá Hora| 1\\. Brno-Ořešín
| | 2\\. Brno-Řečkovice a Mokrá Hora
| |
| 5\\. Brno-sever| 1\\. Brno-Maloměřice a Obřany
| | 2\\. Brno-sever
| |
| 6\\. Brno-střed| 1\\. Brno-Bohunice
| | 2\\. Brno-Bosonohy
| | 3\\. Brno-Kohoutovice
| | 4\\. Brno-Nový Lískovec
| | 5\\. Brno-Starý Lískovec
| | 6\\. Brno-střed
| |
| 7\\. Brno-Tuřany| 1\\. Brno-Chrlice
| | 2\\. Brno-Tuřany
| |
| 8\\. Brno-Žabovřesky| 1\\. Brno-Jundrov
| | 2\\. Brno-Komín
| | 3\\. Brno-Žabovřesky
| |
| 9\\. Brno-Židenice| 1\\. Brno-Černovice
| | 2\\. Brno-jih
| | 3\\. Brno-Slatina
| | 4\\. Brno-Židenice
| |
| |
4\\. Břeclav| 1\\. Břeclav| 1\\. Břeclav
| | 2\\. Ladná
| |
| 2\\. Kostice| 1\\. Kostice
| |
| 3\\. Lanžhot| 1\\. Lanžhot
| |
| 4\\. Lednice| 1\\. Bulhary
| | 2\\. Hlohovec
| | 3\\. Lednice
| |
| 5\\. Moravská Nová Ves| 1\\. Hrušky
| | 2\\. Moravská Nová Ves
| | 3\\. Týnec
| |
| 6\\. Podivín| 1\\. Podivín
| |
| 7\\. Rakvice| 1\\. Přítluky
| | 2\\. Rakvice
| | 3\\. Zaječí
| |
| 8\\. Tvrdonice| 1\\. Tvrdonice
| |
| 9\\. Valtice| 1\\. Valtice
| |
| 10\\. Velké Bílovice| 1\\. Moravský Žižkov
| | 2\\. Velké Bílovice
| |
| |
5\\. Bučovice| 1\\. Brankovice| 1\\. Brankovice
| | 2\\. Dobročkovice
| | 3\\. Chvalkovice
| | 4\\. Kožušice
| | 5\\. Malinky
| | 6\\. Nemochovice
| |
| 2\\. Bučovice| 1\\. Bohaté Málkovice
| | 2\\. Bučovice
| | 3\\. Kojátky
| | 4\\. Křižanovice
| | 5\\. Mouřínov
| | 6\\. Rašovice
| |
| 3\\. Letonice| 1\\. Dražovice
| | 2\\. Letonice
| |
| 4\\. Nemotice| 1\\. Nemotice
| | 2\\. Snovídky
| |
| 5\\. Nesovice| 1\\. Milonice
| | 2\\. Nesovice
| | 3\\. Nevojice
| | 4\\. Uhřice
| |
| |
6\\. Hodonín| 1\\. Čejč| 1\\. Čejč
| | 2\\. Karlín
| | 3\\. Terezín
| |
| 2\\. Čejkovice| 1\\. Čejkovice
| | 2\\. Nový Poddvorov
| | 3\\. Starý Poddvorov
| |
| 3\\. Dolní Bojanovice| 1\\. Dolní Bojanovice
| |
| 4\\. Dubňany| 1\\. Dubňany
| |
| 5\\. Hodonín| 1\\. Hodonín
| |
| 6\\. Lužice| 1\\. Lužice
| |
| 7\\. Mikulčice| 1\\. Mikulčice
| |
| 8\\. Mutěnice| 1\\. Mutěnice
| |
| 9\\. Prušánky| 1\\. Josefov
| | 2\\. Prušánky
| |
| 10\\. Ratíškovice| 1\\. Ratíškovice
| |
| 11\\. Rohatec| 1\\. Petrov
| | 2\\. Rohatec
| | 3\\. Sudoměřice
| |
| |
7\\. Hustopeče| 1\\. Boleradice| 1\\. Boleradice
| | 2\\. Diváky
| |
| 2\\. Hustopeče| 1\\. Horní Bojanovice
| | 2\\. Hustopeče
| | 3\\. Kurdějov
| | 4\\. Starovice
| | 5\\. Starovičky
| | 6\\. Šakvice
| |
| 3\\. Klobouky u Brna| 1\\. Borkovany
| | 2\\. Kašnice
| | 3\\. Klobouky u Brna
| | 4\\. Krumvíř
| | 5\\. Morkůvky
| | 6\\. Velké Hostěrádky
| |
| 4\\. Kobylí| 1\\. Brumovice
| | 2\\. Kobylí
| | 3\\. Vrbice
| |
| 5\\. Popice| 1\\. Popice
| | 2\\. Pouzdřany
| | 3\\. Strachotín
| |
| 6\\. Šitbořice| 1\\. Nikolčice
| | 2\\. Šitbořice
| |
| 7\\. Velké Němčice| 1\\. Křepice
| | 2\\. Uherčice
| | 3\\. Velké Němčice
| |
| 8\\. Velké Pavlovice| 1\\. Bořetice
| | 2\\. Němčičky
| | 3\\. Velké Pavlovice
| |
| |
8\\. Ivančice| 1\\. Dolní Kounice| 1\\. Dolní Kounice
| | 2\\. Kupařovice
| | 3\\. Mělčany
| | 4\\. Moravské Bránice
| | 5\\. Němčičky
| | 6\\. Nové Bránice
| | 7\\. Pravlov
| | 8\\. Trboušany
| |
| 2\\. Ivančice| 1\\. Hlína
| | 2\\. Ivančice
| | 3\\. Neslovice
| |
| 3\\. Oslavany| 1\\. Biskoupky
| | 2\\. Čučice
| | 3\\. Ketkovice
| | 4\\. Nová Ves
| | 5\\. Oslavany
| | 6\\. Senorady
| |
| |
9\\. Kuřim| 1\\. Kuřim| 1\\. Čebín
| | 2\\. Česká
| | 3\\. Jinačovice
| | 4\\. Kuřim
| | 5\\. Lelekovice
| | 6\\. Moravské Knínice
| | 7\\. Rozdrojovice
| |
| 2\\. Veverská Bítýška| 1\\. Hvozdec
| | 2\\. Chudčice
| | 3\\. Veverská Bítýška
| |
| |
10\\. Kyjov| 1\\. Bzenec| 1\\. Bzenec
| | 2\\. Syrovín
| |
| 2\\. Dambořice| 1\\. Dambořice
| |
| 3\\. Domanín| 1\\. Domanín
| |
| 4\\. Hovorany| 1\\. Hovorany
| |
| 5\\. Ježov| 1\\. Ježov
| | 2\\. Labuty
| | 3\\. Skalka
| | 4\\. Vřesovice
| | 5\\. Žádovice
| |
| 6\\. Kostelec| 1\\. Čeložnice
| | 2\\. Hýsly
| | 3\\. Kostelec
| | 4\\. Moravany
| |
| 7\\. Kyjov| 1\\. Bukovany
| | 2\\. Kelčany
| | 3\\. Kyjov
| | 4\\. Mouchnice
| | 5\\. Nechvalín
| | 6\\. Nenkovice
| | 7\\. Ostrovánky
| | 8\\. Skoronice
| | 9\\. Sobůlky
| | 10.Stavěšice
| | 11\\. Strážovice
| | 12\\. Věteřov
| | 13\\. Želetice
| |
| 8\\. Lovčice| 1\\. Lovčice
| |
| 9\\. Milotice| 1\\. Milotice
| |
| 10\\. Svatobořice-Mistřín| 1\\. Svatobořice-Mistřín
| |
| 11\\. Šardice| 1\\. Šardice
| |
| 12\\. Těmice| 1\\. Těmice
| |
| 13\\. Vacenovice| 1\\. Vacenovice
| |
| 14\\. Vlkoš| 1\\. Vlkoš
| |
| 15\\. Vracov| 1\\. Vracov
| |
| 16\\. Žarošice| 1\\. Násedlovice
| | 2\\. Uhřice
| | 3\\. Žarošice
| |
| 17\\. Ždánice| 1\\. Archlebov
| | 2\\. Dražůvky
| | 3\\. Ždánice
| |
| 18\\. Žeravice| 1\\. Žeravice
| |
| |
11\\. Mikulov| 1\\. Dolní Dunajovice| 1\\. Brod nad Dyjí
| | 2\\. Dolní Dunajovice
| | 3\\. Perná
| |
| 2\\. Dolní Věstonice| 1\\. Dolní Věstonice
| | 2\\. Horní Věstonice
| | 3\\. Pavlov
| |
| 3\\. Drnholec| 1\\. Drnholec
| | 2\\. Jevišovka
| |
| 4\\. Mikulov| 1\\. Bavory
| | 2\\. Březí
| | 3\\. Dobré Pole
| | 4\\. Klentnice
| | 5\\. Mikulov
| | 6\\. Milovice
| | 7\\. Sedlec
| |
| 5\\. Novosedly| 1\\. Novosedly
| | 2\\. Nový Přerov
| |
| |
12\\. Moravský Krumlov| 1\\. Miroslav| 1\\. Damnice
| | 2\\. Dolenice
| | 3\\. Hostěradice
| | 4\\. Jiřice u Miroslavi
| | 5\\. Miroslav
| | 6\\. Miroslavské Knínice
| | 7\\. Našiměřice
| | 8\\. Skalice
| | 9\\. Suchohrdly u Miroslavi
| | 10\\. Trnové Pole
| |
| 2\\. Moravský Krumlov| 1\\. Čermákovice
| | 2\\. Dobelice
| | 3\\. Dobřínsko
| | 4\\. Dolní Dubňany
| | 5\\. Džbánice
| | 6\\. Horní Dubňany
| | 7\\. Horní Kounice
| | 8\\. Jamolice
| | 9\\. Lesonice
| | 10\\. Moravský Krumlov
| | 11\\. Rešice
| | 12\\. Rybníky
| | 13\\. Tavíkovice
| | 14\\. Trstěnice
| |
| 3\\. Olbramovice| 1\\. Bohutice
| | 2\\. Jezeřany-Maršovice
| | 3\\. Kubšice
| | 4\\. Olbramovice
| | 5\\. Vedrovice
| |
| 4\\. Vémyslice| 1\\. Kadov
| | 2\\. Petro vice
| | 3\\. Tulešice
| | 4\\. Vémyslice
| |
| |
13\\. Pohořelice| 1\\. Ivaň| 1\\. Ivaň
| |
| 2\\. Pohořelice| 1\\. Branišovice
| | 2\\. Cvrčovice
| | 3\\. Loděnice
| | 4\\. Malešovice
| | 5\\. Odrovice
| | 6\\. Pasohlávky
| | 7\\. Pohořelice
| | 8\\. Šumice
| | 9\\. Troskotovice
| | 10\\. Vlasatice
| |
| 3\\. Vranovice| 1\\. Přibice
| | 2\\. Vranovice
| |
| |
14\\. Rosice| 1\\. Rosice| 1\\. Kratochvilka
| | 2\\. Litostrov
| | 3\\. Rosice
| | 4\\. Tetčice
| | 5\\. Vysoké Popovice
| | 6\\. Zastávka
| |
| 2\\. Říčany| 1\\. Domašov
| | 2\\. Javůrek
| | 3\\. Lesní Hluboké
| | 4\\. Ostrovačice
| | 5\\. Přibyslavíce
| | 6\\. Rudka
| | 7\\. Říčany
| | 8\\. Říčky
| | 9\\. Veverské Knínice
| |
| 3\\. Zbraslav| 1\\. Příbram na Moravě
| | 2\\. Stanoviště
| | 3\\. Újezd u Rosic
| | 4\\. Zálesná Zhoř
| | 5\\. Zbraslav
| |
| 4\\. Zbýšov| 1\\. Babice u Rosic
| | 2\\. Lukovany
| | 3\\. Zakřany
| | 4\\. Zbýšov
| |
| |
15\\. Slavkov u Brna| 1\\. Křenovice| 1\\. Hrušky
| | 2\\. Křenovice
| |
| 2\\. Otnice| 1\\. Bošovice
| | 2\\. Lovčičky
| | 3\\. Milešovice
| | 4\\. Otnice
| |
| 3\\. Slavkov u Brna| 1\\. Heršpice
| | 2\\. Hodějice
| | 3\\. Holubice
| | 4\\. Kobeřice u Brna
| | 5\\. Němčany
| | 6\\. Nížkovice
| | 7\\. Slavkov u Brna
| | 8\\. Vážany nad Litavou
| | 9\\. Velešovice
| |
| 4\\. Šaratice| 1\\. Hostěrádky-Rešov
| | 2\\. Šaratice
| | 3\\. Zbýšov
| |
| |
16\\. Šlapanice| 1\\. Bílovice nad Svitavou| 1\\. Babice nad Svitavou
| | 2\\. Bílovice nad Svitavou
| | 3\\. Březina
| | 4\\. Kanice
| | 5\\. Ochoz u Brna
| | 6\\. Řícmanice
| | 7\\. Vranov
| |
| 2\\. Modřice| 1\\. Hajany
| | 2\\. Modřice
| | 3\\. Moravany
| | 4\\. Nebovidy
| | 5\\. Rebešovice
| | 6\\. Želešice
| |
| 3\\. Ořechov| 1\\. Ořechov
| | 2\\. Prštice
| | 3\\. Radostice
| | 4\\. Silůvky
| |
| 4\\. Pozořice| 1\\. Hostěnice
| | 2\\. Kovalovice
| | 3\\. Pozořice
| | 4\\. Sivice
| | 5\\. Viničné Šumice
| |
| 5\\. Sokolnice| 1\\. Sokolnice
| | 2\\. Telnice
| |
| 6\\. Střelice| 1\\. Střelice
| |
| 7\\. Šlapanice| 1\\. Blažovice
| | 2\\. Jiříkovice
| | 3\\. Kobylnice
| | 4\\. Mokrá-Horákov
| | 5\\. Podolí
| | 6\\. Ponětovice
| | 7\\. Prace
| | 8\\. Šlapanice
| |
| 8\\. Troubsko| 1\\. Omice
| | 2\\. Ostopovice
| | 3\\. Popůvky
| | 4\\. Troubsko
| |
| 9\\. Tvarožná| 1\\. Tvarožná
| | 2\\. Velatice
| |
| 10\\. Újezd u Brna| 1\\. Újezd u Brna
| |
| |
17\\. Tišnov| 1\\. Deblín| 1\\. Braníškov
| | 2\\. Deblín
| | 3\\. Lažánky
| | 4\\. Maršov
| | 5\\. Nelepeč-Žernůvka
| | 6\\. Svatoslav
| | 7\\. Úsuší
| |
| 2\\. Dolní Loučky| 1\\. Borovník
| | 2\\. Dolní Loučky
| | 3\\. Horní Loučky
| | 4\\. Kaly
| | 5\\. Katov
| | 6\\. Křižínkov
| | 7\\. Kuřimská Nová Ves
| | 8\\. Kuřimské Jestřábí
| | 9\\. Lubné
| | 10\\. Níhov
| | 11\\. Rojetín
| | 12\\. Řikonín
| | 13\\. Skryje
| | 14\\. Tišnovská Nová Ves
| | 15\\. Újezd u Tišnova
| | 16\\. Vratislávka
| | 17\\. Žďárec
| |
| 3\\. Doubravník| 1\\. Borač
| | 2\\. Doubravník
| | 3\\. Drahonín
| | 4\\. Olší
| | 5\\. Pernštejnské Jestřábí
| |
| 4\\. Lomnice| 1\\. Běleč
| | 2\\. Brumov
| | 3\\. Lomnice
| | 4\\. Ochoz u Tišnova
| | 5\\. Osiky
| | 6\\. Rašov
| | 7\\. Strhaře
| | 8\\. Synalov
| | 9\\. Zhoř
| |
| 5\\. Nedvědice| 1\\. Černvír
| | 2\\. Nedvědice
| |
| 6\\. Tišnov| 1\\. Březina
| | 2\\. Bukovice
| | 3\\. Drásov
| | 4\\. Heroltice
| | 5\\. Hluboké Dvory
| | 6\\. Hradčany
| | 7\\. Lomnička
| | 8\\. Malhostovice
| | 9\\. Předklášteří
| | 10\\. Rohozec
| | 11\\. Sentice
| | 12\\. Skalička
| | 13\\. Šerkovice
| | 14\\. Štěpánovice
| | 15\\. Tišnov
| | 16\\. Unín
| | 17\\. Vohančice
| | 18\\. Všechovice
| | 19\\. Železné
| |
| |
18\\. Veselí nad Moravou| 1\\. Blatnice pod Svatým Antonínkem| 1\\. Blatnice pod Svatým Antonínkem
| | 2\\. Blatnička
| | 3\\. Suchov
| |
| 2\\. Hroznová Lhota| 1\\. Hroznová Lhota
| | 2\\. Kozojídky
| | 3\\. Tasov
| | 4\\. Žeraviny
| |
| 3\\. Hrubá Vrbka| 1\\. Hrubá Vrbka
| | 2\\. Kuželov
| | 3\\. Malá Vrbka
| |
| 4\\. Kněždub| 1\\. Kněždub
| | 2\\. Tvarožná Lhota
| |
| 5\\. Lipov| 1\\. Lipov
| | 2\\. Louka
| |
| 6\\. Moravský Písek| 1\\. Moravský Písek
| |
| 7\\. Nová Lhota| 1\\. Nová Lhota
| |
| 8\\. Strážnice| 1\\. Radějov
| | 2\\. Strážnice
| |
| 9\\. Velká nad Veličkou| 1\\. Javorník
| | 2\\. Velká nad Veličkou
| |
| 10\\. Veselí nad Moravou| 1\\. Veselí nad Moravou
| |
| 11\\. Vnorovy| 1\\. Vnorovy
| |
| |
19\\. Vyškov| 1\\. Bohdalice-Pavlovice| 1\\. Bohdalice-Pavlovice
| | 2\\. Kozlany
| |
| 2\\. Březina| 1\\. Březina (území vojenského újezdu)
| |
| 3\\. Drnovice| 1\\. Drnovice
| | 2\\. Ježkovice
| |
| 4\\. Hvězdlice| 1\\. Hvězdlice
| |
| 5\\. Ivanovice na Hané| 1\\. Ivanovice na Hané
| | 2\\. Medlovice
| | 3\\. Rybníček
| |
| 6\\. Krásensko| 1\\. Krásensko
| |
| 7\\. Nemojany| 1\\. Luleč
| | 2\\. Nemojany
| | 3\\. Tučapy
| |
| 8\\. Podomí| 1\\. Podomí
| | 2\\. Ruprechtov
| |
| 9\\. Pustiměř| 1\\. Drysice
| | 2\\. Podivice
| | 3\\. Pustiměř
| | 4\\. Radslavice
| | 5\\. Zelená Hora
| |
| 10\\. Račice-Pístovice| 1\\. Račice-Pístovice
| |
| 11\\. Rousínov| 1\\. Habrovany
| | 2\\. Komořany
| | 3\\. Olšany
| | 4\\. Podbřežice
| | 5\\. Rousínov
| |
| 12\\. Švábenice| 1\\. Dětkovice
| | 2\\. Švábenice
| |
| 13\\. Vyškov| 1\\. Hlubočany
| | 2\\. Hoštice-Heroltice
| | 3\\. Křižanovice u Vyškova
| | 4\\. Kučerov
| | 5\\. Lysovice
| | 6\\. Moravské Málkovice
| | 7\\. Nové Sady
| | 8\\. Orlovice
| | 9\\. Prusy-Boškůvky
| | 10\\. Rostěnice-Zvonovice
| | 11\\. Studnice
| | 12\\. Topolany
| | 13\\. Vážany
| | 14\\. Vyškov
| |
| |
20\\. Znojmo| 1\\. Bítov| 1\\. Bítov
| | 2\\. Chvalatice
| | 3\\. Oslnovice
| | 4\\. Vysočany
| | 5\\. Zblovice
| |
| 2\\. Blížkovice| 1\\. Blanné
| | 2\\. Blížkovice
| | 3\\. Ctidružice
| | 4\\. Grešlové Mýto
| | 5\\. Hostim
| | 6\\. Pavlice
| | 7\\. Prokopov
| | 8\\. Vranovská Ves
| |
| 3\\. Božice| 1\\. Borotice
| | 2\\. Božice
| | 3\\. Čejkovice
| |
| 4\\. Hodonice| 1\\. Hodonice
| | 2\\. Krhovice
| | 3\\. Tasovice
| |
| 5\\. Hrušovany nad Jevišovkou| 1\\. Břežany
| | 2\\. Hevlín
| | 3\\. Hrabětice
| | 4\\. Hrušovany nad Jevišovkou
| | 5\\. Litobratřice
| | 6\\. Mackovice
| | 7\\. Pravice
| | 8\\. Šanov
| |
| 6\\. Jaroslavice| 1\\. Dyjákovice
| | 2\\. Hrádek
| | 3\\. Jaroslavice
| | 4\\. Křídlůvky
| | 5\\. Slup
| | 6\\. Strachotice
| | 7\\. Valtrovice
| | 8\\. Velký Karlov
| |
| 7\\. Jevišovice| 1\\. Bojanovice
| | 2\\. Boskovštejn
| | 3\\. Černín
| | 4\\. Jevišovice
| | 5\\. Jiřice u Moravských Budějovic
| | 6\\. Rozkoš
| | 7\\. Slatina
| | 8\\. Střelice
| | 9\\. Vevčice
| |
| 8\\. Kravsko| 1\\. Hluboké Mašůvky
| | 2\\. Kravsko
| | 3\\. Plenkovice
| | 4\\. Žerůtky
| |
| 9\\. Mikulovice| 1\\. Běhařovice
| | 2\\. Křepice
| | 3\\. Mikulovice
| | 4\\. Němčičky
| | 5\\. Rudlice
| | 6\\. Újezd
| | 7\\. Výrovice
| |
| 10\\. Prosiměřice| 1\\. Bantice
| | 2\\. Kyjovice
| | 3\\. Lechovice
| | 4\\. Oleksovice
| | 5\\. Práče
| | 6\\. Prosiměřice
| | 7\\. Stošíkovice na Louce
| | 8\\. Těšetice
| | 9\\. Tvořihráz
| | 10\\. Vítonice
| | 11\\. Želetice
| | 12\\. Žerotice
| |
| 11\\. Šatov| 1\\. Havraníky
| | 2\\. Hnanice
| | 3\\. Šatov
| |
| 12\\. Šumná| 1\\. Horní Břečkov
| | 2\\. Lesná
| | 3\\. Onšov
| | 4\\. Štítary
| | 5\\. Šumná
| | 6\\. Vracovice
| | 7\\. Zálesí
| |
| 13\\. Uherčice| 1\\. Korolupy
| | 2\\. Lubnice
| | 3\\. Uherčice
| | 4\\. Vratěnín
| |
| 14\\. Višňové| 1\\. Horní Dunajovice
| | 2\\. Medlice
| | 3\\. Morašice
| | 4\\. Přeskače
| | 5\\. Višňové
| |
| 15\\. Vranov nad Dyjí| 1\\. Lančov
| | 2\\. Podhradí nad Dyjí
| | 3\\. Podmyče
| | 4\\. Stálky
| | 5\\. Starý Petřín
| | 6\\. Šafov
| | 7\\. Vranov nad Dyjí
| |
| 16\\. Znojmo| 1\\. Bezkov
| | 2\\. Citonice
| | 3\\. Dobšice
| | 4\\. Dyjákovičky
| | 5\\. Dyje
| | 6\\. Chvalovice
| | 7\\. Kuchařovice
| | 8\\. Lukov
| | 9\\. Mašovice
| | 10\\. Milíčovice
| | 11\\. Nový Šaldorf-Sedlešovice
| | 12\\. Olbramkostel
| | 13\\. Plaveč
| | 14\\. Podmolí
| | 15\\. Suchohrdly
| | 16\\. Únanov
| | 17\\. Vrbovec
| | 18\\. Znojmo
| |
| |
21\\. Židlochovice| 1\\. Blučina| 1\\. Blučina
| | 2\\. Měnín
| |
| 2\\. Rajhrad| 1\\. Bratčice
| | 2\\. Holasice
| | 3\\. Ledce
| | 4\\. Opatovice
| | 5\\. Otmarov
| | 6\\. Popovice
| | 7\\. Rajhrad
| | 8\\. Rajhradice
| | 9\\. Sobotovice
| | 10\\. Syrovice
| |
| 3\\. Těšany| 1\\. Moutnice
| | 2\\. Nesvačilka
| | 3\\. Těšany
| | 4\\. Žatčany
| |
| 4\\. Židlochovice| 1\\. Hrušovany u Brna
| | 2\\. Medlov
| | 3\\. Nosislav
| | 4\\. Přísnotice
| | 5\\. Unkovice
| | 6\\. Vojkovice
| | 7\\. Žabčice
| | 8\\. Židlochovice
| |
| |
KARLOVARSKÝ KRAJ| |
---|---|---
1\\. Aš| 1\\. Aš| 1\\. Aš
| | 2\\. Krásná
| | 3\\. Podhradí
| |
| 2\\. Hazlov| 1\\. Hazlov
| |
| 3\\. Hranice| 1\\. Hranice
| |
| |
2\\. Cheb| 1\\. Dolní Žandov| 1\\. Dolní Žandov
| | 2\\. Milíkov
| | 3\\. Okrouhlá
| |
| 2\\. Františkovy Lázně| 1\\. Františkovy Lázně
| | 2\\. Poustka
| | 3\\. Třebeň
| | 4\\. Vojtanov
| |
| 3\\. Cheb| 1\\. Cheb
| | 2\\. Lipová
| | 3\\. Pomezí nad Ohří
| |
| 4\\. Libá| 1\\. Libá
| |
| 5\\. Luby| 1\\. Luby
| | 2\\. Nový Kostel
| |
| 6\\. Nebanice| 1\\. Milhostov
| | 2\\. Nebanice
| | 3\\. Odrava
| | 4\\. Tuřany
| |
| 7\\. Plesná| 1\\. Plesná
| |
| 8\\. Skalná| 1\\. Křižovatka
| | 2\\. Skalná
| | 3\\. Velký Luh
| |
| |
3\\. Karlovy Vary| 1\\. Bečov nad Teplou| 1\\. Bečov nad Teplou
| | 2\\. Chodov
| | 3\\. Teplička
| |
| 2\\. Bochov| 1\\. Bochov
| | 2\\. Bražec
| | 3\\. Stružná
| |
| 3\\. Hradiště| 1\\. Hradiště (území vojenského újezdu)
| |
| 4\\. Karlovy Vary| 1\\. Andělská Hora
| | 2\\. Březová
| | 3\\. Dalovice
| | 4\\. Hory
| | 5\\. Jenišov
| | 6\\. Karlovy Vary
| | 7\\. Mírová
| | 8\\. Otovice
| |
| 5\\. Kyselka| 1\\. Kyselka
| | 2\\. Šemnice
| |
| 6\\. Nejdek| 1\\. Černava
| | 2\\. Nejdek
| | 3\\. Nové Hamry
| | 4\\. Smolné Pece
| | 5\\. Vysoká Pec
| |
| 7\\. Nová Role| 1\\. Božičany
| | 2\\. Děpoltovice
| | 3\\. Nová Role
| |
| 8\\. Otročín| 1\\. Otročín
| |
| 9\\. Sadov| 1\\. Sadov
| |
| 10\\. Stanovice| 1\\. Kolová
| | 2\\. Pila
| | 3\\. Stanovice
| |
| 11\\. Toužim| 1\\. Krásné Údolí
| | 2\\. Toužim
| | 3\\. Útvina
| |
| 12\\. Žlutice| 1\\. Čichalov
| | 2\\. Chyše
| | 3\\. Pšov
| | 4\\. Štědrá
| | 5\\. Valeč
| | 6\\. Verušičky
| | 7\\. Vrbice
| | 8\\. Žlutice
| |
| |
4\\. Kraslice| 1\\. Kraslice| 1\\. Bublava
| | 2\\. Kraslice
| | 3\\. Stříbrná
| |
| 2\\. Oloví| 1\\. Oloví
| |
| 3\\. Rotava| 1\\. Jindřichovice
| | 2\\. Přebuz
| | 3\\. Rotava
| | 4\\. Šindelová
| |
| |
5\\. Mariánské Lázně| 1\\. Lázně Kynžvart| 1\\. Lázně Kynžvart
| | 2\\. Stará Voda
| |
| 2\\. Mariánské Lázně| 1\\. Mariánské Lázně
| | 2\\. Mnichov
| | 3\\. Ovesné Kladruby
| | 4\\. Prameny
| | 5\\. Vlkovice
| | 6\\. Zádub-Závišín
| |
| 3\\. Teplá| 1\\. Teplá
| |
| 4\\. Velká Hleďsebe| 1\\. Drmoul
| | 2\\. Trstěnice
| | 3\\. Tři Sekery
| | 4\\. Valy
| | 5\\. Velká Hleďsebe
| |
| |
6\\. Ostrov| 1\\. Hroznětín| 1\\. Hroznětín
| | 2\\. Merklín
| |
| 2\\. Jáchymov| 1\\. Boží Dar
| | 2\\. Jáchymov
| |
| 3\\. Ostrov| 1\\. Doupovské Hradiště
| | 2\\. Hájek
| | 3\\. Krásný Les
| | 4\\. Ostrov
| | 5\\. Stráž nad Ohří
| | 6\\. Velichov
| | 7\\. Vojkovice
| |
| 4\\. Pernink| 1\\. Abertamy
| | 2\\. Horní Blatná
| | 3\\. Pernink
| | 4\\. Potůčky
| |
| |
7\\. Sokolov| 1\\. Březová| 1\\. Březová
| | 2\\. Rovná
| |
| 2\\. Bukovany| 1\\. Bukovany
| | 2\\. Chlum Svaté Maří
| |
| 3\\. Habartov| 1\\. Habartov
| | 2\\. Josefov
| | 3\\. Krajková
| |
| 4\\. Horní Slavkov| 1\\. Horní Slavkov
| | 2\\. Krásno
| | 3\\. Nová Ves
| |
| 5\\. Chodov| 1\\. Chodov
| | 2\\. Tatrovice
| | 3\\. Vintířov
| | 4\\. Vřesová
| |
| 6\\. Kynšperk nad Ohří| 1\\. Dasnice
| | 2\\. Kaceřov
| | 3\\. Kynšperk nad Ohří
| | 4\\. Libavské Údolí
| | 5\\. Šabina
| |
| 7\\. Loket| 1\\. Loket
| | 2\\. Staré Sedlo
| |
| 8\\. Nové Sedlo| 1\\. Nové Sedlo
| |
| 9\\. Sokolov| 1\\. Citice
| | 2\\. Dolní Nivy
| | 3\\. Dolní Rychnov
| | 4\\. Královské Poříčí
| | 5\\. Lomnice
| | 6\\. Sokolov
| | 7\\. Svatava
| | 8\\. Těšovice
| |
| |
KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ| |
---|---|---
1\\. Broumov| 1\\. Broumov| 1\\. Božanov
| | 2\\. Broumov
| | 3\\. Hejtmánkovice
| | 4\\. Heřmánkovice
| | 5\\. Křinice
| | 6\\. Martinko vice
| | 7\\. Otovice
| | 8\\. Šonov
| |
| 2\\. Meziměstí| 1\\. Hynčice
| | 2\\. Jetřichov
| | 3\\. Meziměstí
| | 4\\. Vernéřovice
| |
| 3\\. Teplice nad Metují| 1\\. Adršpach
| | 2\\. Teplice nad Metují
| |
| |
2\\. Dobruška| 1\\. České Meziříčí| 1\\. České Meziříčí
| | 2\\. Králova Lhota
| | 3\\. Rohenice
| |
| 2\\. Dobruška| 1\\. Bačetín
| | 2\\. Bohdašín
| | 3\\. Bystré
| | 4\\. Dobré
| | 5\\. Dobruška
| | 6\\. Chlístov
| | 7\\. Janov
| | 8\\. Kounov
| | 9\\. Ohnišov
| | 10\\. Podbřezí
| | 11\\. Pohoří
| | 12\\. Val
| |
| 3\\. Opočno| 1\\. Mokré
| | 2\\. Očelice
| | 3\\. Opočno
| | 4\\. Přepychy
| | 5\\. Semechnice
| | 6\\. Trnov
| |
| 4\\. Sedloňov| 1\\. Deštné v Orlických horách
| | 2\\. Dobřany
| | 3\\. Olešnice v Orlických horách
| | 4\\. Sedloňov
| | 5\\. Sněžné
| |
| |
3\\. Dvůr Králové nad Labem| 1\\. Bílá Třemešná| 1\\. Bílá Třemešná
| | 2\\. Dolní Brusnice
| | 3\\. Nemojov
| | 4\\. Třebihošť
| |
| 2\\. Dubenec| 1\\. Bílé Poličany
| | 2\\. Doubravice
| | 3\\. Dubenec
| | 4\\. Hřibojedy
| | 5\\. Lanžov
| | 6\\. Libotov
| | 7\\. Litíč
| | 8\\. Velký Vřešťov
| | 9\\. Vilantice
| |
| 3\\. Dvůr Králové nad Labem| 1\\. Dvůr Králové nad Labem
| | 2\\. Choustníkovo Hradiště
| | 3\\. Kocbeře
| | 4\\. Kohoutov
| | 5\\. Kuks
| | 6\\. Stanovice
| | 7\\. Trotina
| | 8\\. Vítězná
| | 9\\. Vlčkovice v Podkrkonoší
| | 10.Zábřezí-Řečice
| | 11.Zdobín
| |
| 4\\. Mostek| 1\\. Borovnice
| | 2\\. Borovnička
| | 3\\. Horní Brusnice
| | 4\\. Mostek
| |
| |
4\\. Hořice| 1\\. Hořice| 1\\. Bašnice
| | 2\\. Bílsko u Hořic
| | 3\\. Boháňka
| | 4\\. Bříšťany
| | 5\\. Cerekvice nad Bystřicí
| | 6\\. Dobrá Voda u Hořic
| | 7\\. Hořice
| | 8\\. Jeřice
| | 9\\. Lukavec u Hořic
| | 10\\. Milovice u Hořic
| | 11\\. Petrovičky
| | 12\\. Rašín
| | 13\\. Sukorady
| | 14\\. Třebnouševes
| |
| 2\\. Miletín| 1\\. Borek
| | 2\\. Červená Třemešná
| | 3\\. Miletín
| | 4\\. Rohoznice
| | 5\\. Tetín
| | 6\\. Úhlejov
| | 7\\. Vřesník
| |
| 3\\. Ostroměř| 1\\. Holovousy
| | 2\\. Chomutice
| | 3\\. Lískovice
| | 4\\. Nevratice
| | 5\\. Ostroměř
| | 6\\. Podhorní Újezd a Vojice
| | 7\\. Sobčice
| | 8\\. Staré Smrkovice
| |
| |
5\\. Hradec Králové| 1\\. Černilov| 1\\. Černilov
| | 2\\. Divec
| | 3\\. Lejšovka
| | 4\\. Libníkovice
| | 5\\. Librantice
| | 6\\. Libřice
| | 7\\. Výrava
| |
| 2\\. Hradec Králové| 1\\. Hradec Králové
| | 2\\. Lochenice
| | 3\\. Neděliště
| | 4\\. Předměřice nad Labem
| | 5\\. Stěžery
| | 6\\. Vysoká nad Labem
| |
| 3\\. Chlumec nad Cidlinou| 1\\. Chlumec nad Cidlinou
| | 2\\. Chudeřice
| | 3\\. Káranice
| | 4\\. Klamoš
| | 5\\. Kosice
| | 6\\. Kosičky
| | 7\\. Lišice
| | 8\\. Lovčice
| | 9\\. Nové Město
| | 10\\. Olešnice
| | 11\\. Písek
| | 12\\. Převýšov
| | 13\\. Stará Voda
| |
| 4\\. Nechanice| 1\\. Boharyně
| | 2\\. Dolní Přím
| | 3\\. Hrádek
| | 4\\. Kunčice
| | 5\\. Lodín
| | 6\\. Nechanice
| | 7\\. Pšánky
| | 8\\. Puchlovice
| | 9\\. Stračov
| |
| 5\\. Praskačka| 1\\. Dobřenice
| | 2\\. Hvozdnice
| | 3\\. Kratonohy
| | 4\\. Lhota pod Libčany
| | 5\\. Libčany
| | 6\\. Obědovice
| | 7\\. Osice
| | 8\\. Osičky
| | 9\\. Praskačka
| | 10\\. Radíkovice
| | 11\\. Radostov
| | 12\\. Roudnice
| | 13\\. Syrovátka
| | 14\\. Těchlovice
| | 15\\. Urbanice
| |
| 6\\. Smiřice| 1\\. Benátky
| | 2\\. Černožice
| | 3\\. Habřina
| | 4\\. Holohlavý
| | 5\\. Hořiněves
| | 6\\. Lužany
| | 7\\. Račice nad Trotinou
| | 8\\. Sendražice
| | 9\\. Skalice
| | 10\\. Smiřice
| | 11\\. Smržov
| | 12\\. Vrchovnice
| |
| 7\\. Třebechovice pod Orebem| 1\\. Běleč nad Orlicí
| | 2\\. Blešno
| | 3\\. Jeníkovice
| | 4\\. Jílovice
| | 5\\. Ledce
| | 6\\. Třebechovice pod Orebem
| | 7\\. Vysoký Újezd
| |
| 8\\. Všestary| 1\\. Čistěves
| | 2\\. Dohalice
| | 3\\. Hněvčeves
| | 4\\. Máslojedy
| | 5\\. Mokrovousy
| | 6\\. Mžany
| | 7\\. Sadová
| | 8\\. Sovětice
| | 9\\. Střezetice
| | 10\\. Světí
| | 11\\. Třesovice
| | 12\\. Všestary
| |
| |
6\\. Jaroměř| 1\\. Jaroměř| 1\\. Dolany
| | 2\\. Heřmanice
| | 3\\. Hořenice
| | 4\\. Chvalkovice
| | 5\\. Jaroměř
| | 6\\. Jasenná
| | 7\\. Nový Ples
| | 8\\. Rasošky
| | 9\\. Rožnov
| | 10\\. Rychnovek
| | 11\\. Šestajovice
| | 12\\. Velichovky
| | 13\\. Velký Třebešov
| | 14\\. Vlkov
| | 15\\. Zaloňov
| |
| |
7\\. Jičín| 1\\. Jičín| 1\\. Brada-Rybníček
| | 2\\. Březina
| | 3\\. Bukvice
| | 4\\. Butoves
| | 5\\. Češov
| | 6\\. Dílce
| | 7\\. Dolní Lochov
| | 8\\. Dřevěnice
| | 9\\. Holín
| | 10\\. Chyjice
| | 11 Jičín
| | 12\\. Jičíněves
| | 13\\. Jinolice
| | 14\\. Kacákova Lhota
| | 15\\. Kbelnice
| | 16\\. Kněžnice
| | 17\\. Konecchlumí
| | 18\\. Kostelec
| | 19\\. Kovač
| | 20\\. Kyje
| | 21\\. Libuň
| | 22\\. Lužany
| | 23\\. Nemyčeves
| | 24\\. Ohaveč
| | 25\\. Ostružno
| | 26\\. Podhradí
| | 27\\. Podůlší
| | 28\\. Radim
| | 29\\. Slatiny
| | 30\\. Soběraz
| | 31\\. Staré Místo
| | 32\\. Střevač
| | 33\\. Tuř
| | 34\\. Újezd pod Troskami
| | 35\\. Úlibice
| | 36\\. Valdice
| | 37\\. Veliš
| | 38\\. Vitiněves
| | 39\\. Železnice
| |
| 2\\. Kopidlno| 1\\. Běchary
| | 2\\. Budčeves
| | 3\\. Cholenice
| | 4\\. Kopidlno
| | 5\\. Slavhostice
| | 6\\. Vršce
| | 7\\. Židovice
| |
| 3\\. Lázně Bělohrad| 1\\. Choteč
| | 2\\. Lázně Bělohrad
| | 3\\. Mlázovice
| | 4\\. Svatojanský Újezd
| | 5\\. Šárovcova Lhota
| |
| 4\\. Libáň| 1\\. Bačalky
| | 2\\. Bystřice
| | 3\\. Dětenice
| | 4\\. Libáň
| | 5\\. Rokytňany
| | 6\\. Sedliště
| | 7\\. Staré Hrady
| | 8\\. Údrnice
| | 9\\. Zelenecká Lhota
| |
| 5\\. Sobotka| 1\\. Libošovice
| | 2\\. Markvartice
| | 3\\. Mladějov
| | 4\\. Ohařice
| | 5\\. Osek
| | 6\\. Samšina
| | 7\\. Sobotka
| | 8\\. Zámostí-Blata
| |
| 6\\. Vysoké Veselí| 1\\. Kozojedy
| | 2\\. Sběř
| | 3\\. Sekeřice
| | 4\\. Třtěnice
| | 5\\. Volanice
| | 6\\. Vrbice
| | 7\\. Vysoké Veselí
| | 8\\. Žeretice
| | 9\\. Žlunice
| |
| |
8\\. Kostelec nad Orlicí| 1\\. Borohrádek| 1\\. Borohrádek
| | 2 Čermná nad Orlicí
| | 3\\. Zdelov
| | 4\\. Žďár nad Orlicí
| |
| 2\\. Doudleby nad Orlicí| 1\\. Doudleby nad Orlicí
| |
| 3\\. Kostelec nad Orlicí| 1\\. Borovnice
| | 2\\. Častolovice
| | 3\\. Čestice
| | 4\\. Hřibiny-Ledská
| | 5\\. Chleny
| | 6\\. Kostelec nad Orlicí
| | 7\\. Kostelecké Horky
| | 8\\. Krchleby
| | 9\\. Olešnice
| | 10\\. Svídnice
| | 11\\. Tutleky
| | 12\\. Vrbice
| |
| 4\\. Týniště nad Orlicí| 1\\. Albrechtice nad Orlicí
| | 2\\. Bolehošť
| | 3\\. Lípa nad Orlicí
| | 4\\. Nová Ves
| | 5\\. Týniště nad Orlicí
| |
| |
9\\. Náchod| 1\\. Červený Kostelec| 1\\. Červená Hora
| | 2\\. Červený Kostelec
| | 3\\. Horní Radechová
| | 4\\. Slatina nad Úpou
| | 5\\. Zábrodí
| |
| 2\\. Česká Skalice| 1\\. Česká Skalice
| | 2\\. Říkov
| | 3\\. Velká Jesenice
| | 4\\. Žernov
| |
| 3\\. Hořičky| 1\\. Brzice
| | 2\\. Hořičky
| | 3\\. Lhota pod Hořičkami
| | 4\\. Litoboř
| | 5\\. Mezilečí
| | 6\\. Vestec
| |
| 4\\. Hronov| 1\\. Hronov
| | 2\\. Stárkov
| | 3\\. Velké Poříčí
| | 4\\. Vysoká Srbská
| | 5\\. Žďárky
| |
| 5\\. Machov| 1\\. Machov
| |
| 6\\. Náchod| 1\\. Česká Čemná
| | 2\\. Dolní Radechová
| | 3\\. Kramolna
| | 4\\. Náchod
| | 5\\. Studnice
| | 6\\. Vysokov
| |
| 7\\. Nový Hrádek| 1\\. Borová
| | 2\\. Nový Hrádek
| |
| 8\\. Police nad Metují| 1\\. Bezděkov nad Metují
| | 2\\. Bukovice
| | 3\\. Česká Metuje
| | 4\\. Police nad Metují
| | 5\\. Suchý Důl
| | 6\\. Velké Petrovice
| | 7\\. Žďár nad Metují
| |
| |
10\\. Nová Paka| 1\\. Nová Paka| 1\\. Nová Paka
| | 2\\. Pecka
| | 3\\. Stará Paka
| | 4\\. Úbislavice
| | 5\\. Vidochov
| |
| |
11\\. Nové Město nad Metují| 1\\. Bohuslavice| 1\\. Bohuslavice
| | 2\\. Černčice
| | 3\\. Slavětín nad Metují
| | 4\\. Vršovka
| |
| 2\\. Nové Město nad Metují| 1\\. Jestřebí
| | 2\\. Libchyně
| | 3\\. Mezilesí
| | 4\\. Nahořany
| | 5\\. Nové Město nad Metují
| | 6\\. Provodov-Šonov
| | 7\\. Přibyslav
| | 8\\. Sendraž
| | 9\\. Slavoňov
| |
| |
12\\. Nový Bydžov| 1\\. Nový Bydžov| 1\\. Babice
| | 2\\. Barchov
| | 3\\. Hlušice
| | 4\\. Humburky
| | 5\\. Kobylice
| | 6\\. Králíky
| | 7\\. Lužec nad Cidlinou
| | 8\\. Měník
| | 9\\. Mlékosrby
| | 10\\. Myštěves
| | 11\\. Nepolisy
| | 12\\. Nový Bydžov
| | 13\\. Petrovice
| | 14\\. Prasek
| | 15\\. Skřivany
| | 16\\. Sloupno
| | 17\\. Starý Bydžov
| | 18\\. Zachrašťany
| | 19\\. Zdechovice
| |
| 2\\. Smidary| 1\\. Ohnišťany
| | 2\\. Smidary
| | 3\\. Šaplava
| | 4\\. Vinary
| |
| |
13\\. Rychnov nad Kněžnou| 1\\. Rokytnice v Orlických horách| 1\\. Bartošovice v Orlických horách
| | 2\\. Orlické Záhoří
| | 3\\. Pěčín
| | 4\\. Rokytnice v Orlických horách
| | 5\\. Říčky v Orlických horách
| | 6\\. Slatina nad Zdobnicí
| |
| 2\\. Rychnov nad Kněžnou| 1\\. Jahodov
| | 2\\. Javornice
| | 3\\. Liberk
| | 4\\. Lično
| | 5\\. Lukavice
| | 6\\. Rychnov nad Kněžnou
| | 7\\. Skuhrov nad Bělou
| | 8\\. Synkov-Slemeno
| | 9\\. Zdobnice
| |
| 3\\. Solnice| 1\\. Bílý Újezd
| | 2\\. Byzhradec
| | 3\\. Černíkovice
| | 4\\. Kvasiny
| | 5\\. Libel
| | 6\\. Osečnice
| | 7\\. Solnice
| | 8\\. Třebešov
| |
| 4\\. Vamberk| 1\\. Lhoty u Potštejna
| | 2\\. Lupenice
| | 3\\. Polom
| | 4\\. Potštejn
| | 5\\. Proruby
| | 6\\. Rybná nad Zdobnicí
| | 7\\. Vamberk
| | 8\\. Záměl
| |
| 5\\. Voděrady| 1\\. Voděrady
| |
| |
14\\. Trutnov| 1\\. Horní Maršov| 1\\. Horní Maršov
| | 2\\. Malá Úpa
| | 3\\. Pec pod Sněžkou
| |
| 2\\. Janské Lázně| 1\\. Janské Lázně
| |
| 3\\. Malé Svatoňovice| 1.Malé Svatoňovice
| |
| 4\\. Mladé Buky| 1\\. Mladé Buky
| |
| 5\\. Rtyně v Podkrkonoší| 1\\. Rtyně v Podkrkonoší
| |
| 6\\. Svoboda nad Úpou| 1\\. Svoboda nad Úpou
| |
| 7\\. Trutnov| 1\\. Dolní Olešnice
| | 2\\. Hajnice
| | 3\\. Horní Olešnice
| | 4\\. Chotěvice
| | 5\\. Chvaleč
| | 6\\. Jívka
| | 7\\. Pilníkov
| | 8\\. Radvanice
| | 9\\. Staré Buky
| | 10\\. Trutnov
| | 11\\. Vlčice
| |
| 8\\. Úpice| 1\\. Batňovice
| | 2\\. Havlovice
| | 3\\. Libňatov
| | 4\\. Maršov u Úpice
| | 5\\. Suchovršice
| | 6\\. Úpice
| |
| 9\\. Velké Svatoňovice| 1\\. Velké Svatoňovice
| |
| 10\\. Žacléř| 1\\. Bernartice
| | 2\\. Královec
| | 3\\. Lampertice
| | 4\\. Zlatá Olešnice
| | 5\\. Žacléř
| |
| |
15\\. Vrchlabí| 1\\. Hostinné| 1\\. Čermná
| | 2\\. Dolní Kalná
| | 3\\. Horní Kalná
| | 4\\. Hostinné
| | 5\\. Klášterská Lhota
| | 6\\. Prosečné
| |
| 2\\. Rudník| 1\\. Rudník
| |
| 3\\. Vrchlabí| 1\\. Černý Důl
| | 2\\. Dolní Branná
| | 3\\. Dolní Dvůr
| | 4\\. Dolní Lánov
| | 5\\. Kunčice nad Labem
| | 6\\. Lánov
| | 7\\. Strážné
| | 8\\. Špindlerův Mlýn
| | 9\\. Vrchlabí
| |
| |
LIBERECKÝ KRAJ| |
---|---|---
1\\. Česká Lípa| 1\\. Česká Lípa| 1\\. Blíževedly
| | 2\\. Česká Lípa
| | 3\\. Holany
| | 4\\. Horní Libchava
| | 5\\. Jestřebí
| | 6\\. Kozly
| | 7\\. Kravaře
| | 8\\. Kvítkov
| | 9\\. Nový Oldřichov
| | 10\\. Provodín
| | 11\\. Sosnová
| | 12\\. Stružnice
| | 13\\. Stvolínky
| | 14\\. Volfartice
| | 15\\. Zahrádky
| |
| 2\\. Doksy| 1\\. Bezděz
| | 2\\. Doksy
| | 3\\. Luka
| | 4\\. Okna
| | 5\\. Skalka u Doks
| | 6\\. Tachov
| | 7\\. Ždírec
| |
| 3\\. Dubá| 1\\. Blatce
| | 2\\. Dubá
| | 3\\. Chlum
| | 4\\. Tuhaň
| | 5\\. Vrchovany
| |
| 4\\. Mimoň| 1\\. Brniště
| | 2\\. Mimoň
| | 3\\. Noviny pod Ralskem
| | 4\\. Pertoltice pod Ralskem
| | 5\\. Ralsko
| | 6\\. Velký Valtinov
| |
| 5\\. Stráž pod Ralskem| 1\\. Dubnice
| | 2\\. Hamr na Jezeře
| | 3\\. Stráž pod Ralskem
| |
| 6\\. Zákupy| 1\\. Bohatice
| | 2\\. Velenice
| | 3\\. Zákupy
| |
| 7\\. Žandov| 1\\. Horní Police
| | 2\\. Žandov
| |
| |
2\\. Frýdlant| 1\\. Frýdlant| 1\\. Bulovka
| | 2\\. Černousy
| | 3\\. Dětřichov
| | 4\\. Dolní Řasníce
| | 5\\. Frýdlant
| | 6\\. Habartice
| | 7\\. Heřmanice
| | 8\\. Horní Řasníce
| | 9\\. Krásný Les
| | 10\\. Kunratice
| | 11\\. Pertoltice
| | 12\\. Višňová
| |
| 2\\. Hejnice| 1\\. Bílý Potok
| | 2\\. Hejnice
| | 3\\. Lázně Libverda
| |
| 3\\. Jindřichovice pod Smrkem| 1\\. Jindřichovice pod Smrkem
| |
| 4\\. Nové Město pod Smrkem| 1\\. Nové Město pod Smrkem
| |
| 5\\. Raspenava| 1\\. Raspenava
| |
| |
3\\. Jablonec nad Nisou| 1\\. Jablonec nad Nisou| 1\\. Bedřichov
| | 2\\. Dalešice
| | 3\\. Jablonec nad Nisou
| | 4\\. Janov nad Nisou
| | 5\\. Josefův Důl
| | 6\\. Lučany nad Nisou
| | 7\\. Maršovice
| | 8\\. Nová Ves nad Nisou
| |
| 2\\. Rychnov u Jablonce nad Nisou| 1\\. Frýdštejn
| | 2\\. Pulečný
| | 3\\. Rádlo
| | 4\\. Rychnov u Jablonce nad Nisou
| |
| |
4\\. Jilemnice| 1\\. Jablonec nad Jizerou| 1\\. Jablonec nad Jizerou
| |
| 2\\. Jilemnice| 1\\. Benecko
| | 2\\. Bukovina u Čisté
| | 3\\. Čistá u Horek
| | 4\\. Horka u Staré Paky
| | 5\\. Horní Branná
| | 6\\. Jilemnice
| | 7\\. Kruh
| | 8\\. Levínská Olešnice
| | 9\\. Martinice v Krkonoších
| | 10\\. Mříčná
| | 11\\. Peřimov
| | 12\\. Roztoky u Jilemnice
| | 13\\. Studenec
| | 14\\. Svojek
| | 15\\. Víchová nad Jizerou
| | 16\\. Vítkovice
| |
| 3\\. Poniklá| 1\\. Jestřábí v Krkonoších
| | 2\\. Poniklá
| |
| 4\\. Rokytnice nad Jizerou| 1\\. Paseky nad Jizerou
| | 2\\. Rokytnice nad Jizerou
| |
| |
5\\. Liberec| 1\\. Český Dub| 1\\. Bílá
| | 2\\. Cetenov
| | 3\\. Český Dub
| | 4\\. Hlavice
| | 5\\. Proseč pod Ještědem
| | 6\\. Světlá pod Ještědem
| | 7\\. Všelibice
| |
| 2\\. Hodkovice nad Mohelkou| 1\\. Hodkovice nad Mohelkou
| |
| 3\\. Hrádek nad Nisou| 1\\. Hrádek nad Nisou
| | 2\\. Chotyně
| | 3\\. Rynoltice
| |
| 4\\. Chrastavá| 1\\. Bílý Kostel nad Nisou
| | 2\\. Chrastavá
| | 3\\. Kryštofovo Údolí
| | 4\\. Mníšek
| | 5\\. Nová Ves
| | 6\\. Oldřichov v Hájích
| |
| 5\\. Jablonné v Podještědí| 1\\. Jablonné v Podještědí
| | 2\\. Janovice v Podještědí
| |
| 6\\. Křižany| 1\\. Křižany
| | 2\\. Zdislava
| |
| 7\\. Liberec| 1\\. Dlouhý Most
| | 2\\. Jeřmanice
| | 3\\. Liberec
| | 4\\. Stráž nad Nisou
| | 5\\. Šimonovice
| |
| 8\\. Liberec-Vratislavice nad Nisou| 1\\. Městský obvod Vratislavice nad Nisou
| |
| 9\\. Osečná| 1\\. Janův Důl
| | 2\\. Osečná
| |
| |
6\\. Nový Bor| 1\\. Cvikov| 1\\. Cvikov
| | 2\\. Krompach
| | 3\\. Kunratice u Cviková
| | 4\\. Mařenice
| | 5\\. Svor
| |
| 2\\. Kamenický Šenov| 1\\. Kamenický Šenov
| | 2\\. Prysk
| |
| 3\\. Nový Bor| 1\\. Chotovice
| | 2\\. Nový Bor
| | 3\\. Okrouhlá
| | 4\\. Polevsko
| | 5\\. Radvanec
| | 6\\. Skalice u České Lípy
| | 7\\. Sloup v Cechách
| | 8\\. Slunečná
| | 9\\. Svojkov
| |
| |
7\\. Semily| 1\\. Libštát| 1\\. Bělá
| | 2\\. Košťálov
| | 3\\. Libštát
| |
| 2\\. Lomnice nad Popelkou| 1\\. Bradlecká Lhota
| | 2\\. Lomnice nad Popelkou
| | 3\\. Nová Ves nad Popelkou
| | 4\\. Stružinec
| | 5\\. Syřenov
| | 6\\. Veselá
| |
| 3\\. Semily| 1\\. Benešov u Semil
| | 2\\. Bozkov
| | 3\\. Bystrá nad Jizerou
| | 4\\. Háje nad Jizerou
| | 5\\. Chuchelna
| | 6\\. Jesenný
| | 7\\. Příkrý
| | 8\\. Roztoky u Semil
| | 9\\. Semily
| | 10\\. Slaná
| | 11\\. Záhoří
| |
| 4\\. Vysoké nad Jizerou| 1\\. Roprachtice
| | 2\\. Vysoké nad Jizerou
| |
| |
8\\. Tanvald| 1\\. Děsná| 1\\. Děsná
| | 2\\. Kořeno v
| |
| 2\\. Harrachov| 1\\. Harrachov
| |
| 3\\. Smržovka| 1\\. Albrechtice v Jizerských horách
| | 2\\. Jiřetín pod Bukovou
| | 3\\. Smržovka
| |
| 4\\. Tanvald| 1\\. Tanvald
| |
| 5\\. Velké Hamry| 1\\. Plavý
| | 2\\. Velké Hamry
| | 3\\. Zlatá Olešnice
| |
| |
9 Turnov| 1\\. Hrubá Skála| 1\\. Hrubá Skála
| | 2\\. Karlovice
| |
| 2\\. Jenišovice| 1\\. Jenišovice
| |
| 3\\. Příšovice| 1\\. Kobyly
| | 2\\. Pěnčín
| | 3\\. Příšovice
| | 4\\. Soběslavice
| | 5\\. Svijanský Újezd
| | 6\\. Svijany
| |
| 4\\. Rovensko pod Troskami| 1\\. Holenice
| | 2\\. Ktová
| | 3\\. Rovensko pod Troskami
| | 4\\. Troskovice
| | 5\\. Žernov
| |
| 5\\. Sychrov| 1\\. Čtveřín
| | 2\\. Lažany
| | 3\\. Paceřice
| | 4\\. Radimovice
| | 5\\. Sychrov
| | 6\\. Vlastibořice
| | 7\\. Žďárek
| |
| 6\\. Turnov| 1\\. Kacanovy
| | 2\\. Klokočí
| | 3\\. Loučky
| | 4\\. Malá Skála
| | 5\\. Mírová pod Kozákovem
| | 6\\. Modřišice
| | 7\\. Ohrazenice
| | 8\\. Olešnice
| | 9\\. Přepeře
| | 10\\. Radostná pod Kozákovem
| | 11\\. Rakousy
| | 12\\. Tatobity
| | 13\\. Turnov
| | 14\\. Všeň
| | 15\\. Vyskeř
| |
| |
10\\. Železný Brod| 1\\. Železný Brod| 1\\. Držkov
| | 2\\. Jílové u Držkova
| | 3\\. Koberovy
| | 4\\. Líšný
| | 5\\. Loužnice
| | 6\\. Pěnčín
| | 7\\. Radčice
| | 8\\. Skuhrov
| | 9\\. Vlastiboř
| | 10\\. Zásada
| | 11\\. Železný Brod
| |
| |
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ| |
---|---|---
1\\. Bílovec| 1\\. Bílovec| 1\\. Bílov
| | 2\\. Bílovec
| | 3\\. Bítov
| | 4\\. Bravantice
| | 5\\. Kujavy
| | 6\\. Slatina
| | 7\\. Tísek
| | 8\\. Velké Albrechtice
| |
| 2\\. Jistebník| 1\\. Jistebník
| |
| 3\\. Studénka| 1\\. Albrechticky
| | 2\\. Pustějov
| | 3\\. Studénka
| |
| |
2\\. Bohumín| 1\\. Bohumín| 1\\. Bohumín
| |
| 2\\. Dolní Lutyně| 1\\. Dolní Lutyně
| |
| 3\\. Rychvald| 1\\. Rychvald
| |
| |
3\\. Bruntál| 1\\. Bruntál| 1\\. Bruntál
| | 2\\. Dětřichov nad Bystřicí
| | 3\\. Dlouhá Stráň
| | 4\\. Leskovec nad Moravicí
| | 5\\. Lomnice
| | 6\\. Mezina
| | 7\\. Milotice nad Opavou
| | 8\\. Moravskoslezský Kočov
| | 9\\. Nová Pláň
| | 10\\. Nové Heřminovy
| | 11\\. Oborná
| | 12\\. Razová
| | 13\\. Roudno
| | 14\\. Staré Město
| | 15\\. Václavov u Bruntálu
| | 16\\. Valšov
| |
| 2\\. Dvorce| 1\\. Bílčice
| | 2\\. Dvorce
| | 3\\. Křišťanovice
| |
| 3\\. Horní Benešov| 1\\. Horní Benešov
| | 2\\. Horní Životice
| | 3\\. Staré Heřminovy
| | 4\\. Svobodné Heřmanice
| |
| 4\\. Světlá Hora| 1\\. Andělská Hora
| | 2\\. Rudná pod Pradědem
| | 3\\. Světlá Hora
| |
| 5\\. Vrbno pod Pradědem| 1\\. Karlova Studánka
| | 2\\. Karlovice
| | 3\\. Ludvíkov
| | 4\\. Široká Niva
| | 5\\. Vrbno pod Pradědem
| |
| |
4\\. Český Těšín| 1\\. Český Těšín| 1\\. Český Těšín
| | 2\\. Chotěbuz
| |
| |
5\\. Frenštát pod Radhoštěm| 1\\. Frenštát pod Radhoštěm| 1\\. Bordovice
| | 2\\. Frenštát pod Radhoštěm
| | 3\\. Trojanovice
| |
| 2\\. Lichnov| 1\\. Lichnov
| |
| 3\\. Tichá| 1\\. Tichá
| |
| 4\\. Veřovice| 1\\. Veřovice
| |
| |
6\\. Frýdek-Místek| 1\\. Brušperk| 1\\. Brušperk
| | 2\\. Krmelín
| |
| 2\\. Dobrá| 1\\. Dobrá
| | 2\\. Dobratice
| | 3\\. Dolní Tošanovice
| | 4\\. Horní Tošanovice
| | 5\\. Nižní Lhoty
| | 6\\. Nošovice
| | 7\\. Pazderna
| | 8\\. Třanovice
| | 9\\. Vojkovice
| |
| 3\\. Dolní Domaslavice| 1\\. Dolní Domaslavice
| | 2\\. Horní Domaslavice
| | 3\\. Soběšovice
| |
| 4\\. Fryčovice| 1\\. Fryčovice
| |
| 5\\. Frýdek-Místek| 1\\. Baška
| | 2\\. Frýdek-Místek
| | 3\\. Řepiště
| | 4\\. Staré Město
| | 5\\. Sviadnov
| |
| 6\\. Hukvaldy| 1\\. Hukvaldy
| |
| 7\\. Kozlovice| 1\\. Kozlovice
| | 2\\. Lhotka
| |
| 8\\. Lučina| 1\\. Lučina
| | 2\\. Žermanice
| |
| 9\\. Palkovice| 1\\. Palkovice
| |
| 10\\. Paskov| 1\\. Paskov
| | 2\\. Žabeň
| |
| 11\\. Raškovice| 1\\. Krásná
| | 2\\. Morávka
| | 3\\. Pražmo
| | 4\\. Raškovice
| | 5\\. Vyšní Lhoty
| |
| 12\\. Sedliště| 1\\. Bruzovice
| | 2\\. Kaňovice
| | 3\\. Sedliště
| |
| 13\\. Staříč| 1\\. Staříč
| |
| |
7\\. Frýdlant nad Ostravicí| 1\\. Čeladná| 1\\. Čeladná
| |
| 2\\. Frýdlant nad Ostravicí| 1\\. Frýdlant nad Ostravicí
| | 2\\. Janovice
| | 3\\. Malenovice
| | 4\\. Metylovice
| | 5\\. Pržno
| | 6\\. Pstruží
| |
| 3\\. Kunčice pod Ondřejníkem| 1\\. Kunčice pod Ondřejníkem
| |
| 4\\. Ostravice| 1\\. Ostravice
| |
| 5\\. Staré Hamry| 1\\. Bílá
| | 2\\. Staré Hamry
| |
| |
8\\. Havířov| 1\\. Albrechtice| 1\\. Albrechtice
| |
| 2\\. Havířov| 1\\. Havířov
| |
| 3\\. Horní Bludovice| 1\\. Horní Bludovice
| |
| 4\\. Horní Suchá| 1\\. Horní Suchá
| |
| 5\\. Těrlicko| 1\\. Těrlicko
| |
| |
9\\. Hlučín| 1\\. Dolní Benešov| 1\\. Bohuslavice
| | 2\\. Dolní Benešov
| | 3\\. Závada
| |
| 2\\. Hlučín| 1\\. Darkovice
| | 2\\. Děhylov
| | 3\\. Dobroslavice
| | 4\\. Hať
| | 5\\. Hlučín
| | 6\\. Kozmice
| | 7\\. Vřesina
| |
| 3\\. Ludgeřovice| 1\\. Ludgeřovice
| | 2\\. Markvartovice
| | 3\\. Šilheřovice
| |
| 4\\. Píšť| 1\\. Bělá
| | 2\\. Píšť
| |
| |
10\\. Jablůnkov| 1\\. Jablunkov| 1\\. Bocanovice
| | 2\\. Bukovec
| | 3\\. Dolní Lomná
| | 4\\. Horní Lomná
| | 5\\. Hrádek
| | 6\\. Hrčava
| | 7\\. Jablunkov
| | 8\\. Milíkov
| | 9\\. Návsí
| | 10\\. Písečná
| | 11\\. Písek
| |
| 2\\. Mosty u Jablůnkova| 1\\. Mosty u Jablůnkova
| |
| |
11\\. Karviná| 1\\. Dětmarovice| 1\\. Dětmarovice
| |
| 2\\. Karviná| 1\\. Karviná
| |
| 3\\. Petrovice u Karviné| 1\\. Petrovice u Karviné
| |
| 4\\. Stonava| 1\\. Stonava
| |
| |
12\\. Kopřivnice| 1\\. Kopřivnice| 1\\. Kopřivnice
| | 2\\. Závišice
| |
| 2\\. Petřvald| 1\\. Petřvald
| |
| 3\\. Příbor| 1\\. Kateřinice
| | 2\\. Mošnov
| | 3\\. Příbor
| | 4\\. Skotnice
| | 5\\. Trnávka
| |
| 4\\. Štramberk| 1\\. Štramberk
| | 2\\. Ženklava
| |
| |
13\\. Kravaře| 1\\. Bolatice| 1\\. Bolatice
| |
| 2\\. Chuchelná| 1\\. Chuchelná
| | 2\\. Strahovice
| |
| 3\\. Kobeřice| 1\\. Kobeřice
| |
| 4\\. Kravaře| 1\\. Kravaře
| |
| 5\\. Sudice| 1\\. Rohov
| | 2\\. Sudice
| | 3\\. Třebom
| |
| 6\\. Štěpánkovice| 1\\. Štěpánkovice
| |
| |
14\\. Krnov| 1\\. Brantice| 1\\. Brantice
| |
| 2\\. Jindřichov| 1\\. Janov
| | 2\\. Jindřichov
| | 3\\. Petrovice
| | 4\\. Vysoká
| |
| 3\\. Krnov| 1\\. Býkov-Láryšov
| | 2\\. Hošťálkovy
| | 3\\. Krasov
| | 4\\. Krnov
| | 5\\. Lichnov
| |
| 4\\. Město Albrechtice| 1\\. Heřmanovice
| | 2\\. Holčovice
| | 3\\. Liptaň
| | 4\\. Město Albrechtice
| | 5\\. Třemešná
| |
| 5\\. Osoblaha| 1\\. Bohušov
| | 2\\. Dívčí Hrad
| | 3\\. Hlinka
| | 4\\. Osoblaha
| | 5\\. Rusín
| | 6\\. Slezské Pavlovice
| | 7\\. Slezské Rudoltice
| |
| 6\\. Úvalno| 1\\. Úvalno
| |
| 7\\. Zátor| 1\\. Čaková
| | 2\\. Zátor
| |
| |
15\\. Nový Jičín| 1\\. Bartošovice| 1\\. Bartošovice
| | 2\\. Sedlnice
| |
| 2\\. Hodslavice| 1\\. Hodslavice
| |
| 3\\. Mořkov| 1\\. Mořkov
| |
| 4\\. Nový Jičín| 1\\. Bernartice nad Odrou
| | 2\\. Hladké Životice
| | 3\\. Hostašovice
| | 4\\. Jeseník nad Odrou
| | 5\\. Kunín
| | 6\\. Libhošť
| | 7\\. Nový Jičín
| | 8\\. Rybí
| | 9\\. Šenov u Nového Jičína
| | 10\\. Životice u Nového Jičína
| |
| 5\\. Starý Jičín| 1\\. Starý Jičín
| |
| 6\\. Suchdol nad Odrou| 1\\. Suchdol nad Odrou
| |
| |
16\\. Odry| 1\\. Fulnek| 1\\. Fulnek
| | 2\\. Vrchy
| |
| 2\\. Odry| 1\\. Heřmanice u Oder
| | 2\\. Heřmánky
| | 3\\. Jakubčovice nad Odrou
| | 4\\. Mankovice
| | 5\\. Odry
| | 6\\. Vražné
| |
| 3\\. Spálov| 1\\. Luboměř
| | 2\\. Spálov
| |
| |
17\\. Opava| 1\\. Háj ve Slezsku| 1\\. Háj ve Slezsku
| | 2\\. Mokré Lazce
| |
| 2\\. Hrabyně| 1\\. Budišovice
| | 2\\. Hrabyně
| |
| 3\\. Hradec nad Moravicí| 1\\. Branka u Opavy
| | 2\\. Hradec nad Moravicí
| |
| 4\\. Litultovice| 1\\. Bratříkovice
| | 2\\. Dolní Životice
| | 3\\. Hlavnice
| | 4\\. Jakartovice
| | 5\\. Lhotka u Litultovic
| | 6\\. Litultovice
| | 7\\. Mladecko
| |
| 5\\. Opava| 1\\. Brumovice
| | 2\\. Hněvošice
| | 3\\. Holasovice
| | 4\\. Chlebičov
| | 5\\. Chvalíkovice
| | 6\\. Mikolajice
| | 7\\. Neplachovice
| | 8\\. Nové Sedlice
| | 9\\. Oldřišov
| | 10\\. Opava
| | 11\\. Otice
| | 12\\. Slavkov
| | 13\\. Služovice
| | 14\\. Štáblovice
| | 15\\. Štítina
| | 16\\. Uhlířov
| | 17\\. Velké Hoštice
| |
| 6\\. Pustá Polom| 1\\. Hlubočec
| | 2\\. Kyjovice
| | 3\\. Pustá Polom
| | 4\\. Těškovice
| |
| 7\\. Raduň| 1\\. Raduň
| | 2\\. Vršovice
| |
| 8\\. Skřipov| 1\\. Skřipov
| |
| 9\\. Stěbořice| 1\\. Jezdkovice
| | 2\\. Stěbořice
| |
| 10\\. Velké Heraltice| 1\\. Sosnová
| | 2\\. Velké Heraltice
| |
| |
18\\. Orlová| 1\\. Doubrava| 1\\. Doubrava
| |
| 2\\. Orlová| 1\\. Orlová
| |
| 3\\. Petřvald| 1\\. Petřvald
| |
| |
19\\. Ostrava| 1\\. Klimkovice| 1\\. Klimkovice
| | 2\\. Olbramice
| | 3\\. Zbyslavice
| |
| 2\\. Mariánské Hory a Hulváky| 1\\. Mariánské Hory a Hulváky
| | 2\\. Nová Ves
| |
| 3\\. Moravská Ostrava a Přívoz| 1\\. Hošťálkovice
| | 2\\. Lhotka
| | 3\\. Moravská Ostrava a Přívoz
| | 4\\. Petřkovice
| |
| 4\\. Ostrava-Jih| 1\\. Hrabová
| | 2\\. Ostrava-Jih
| | 3\\. Proskovice
| |
| 5\\. Polanka nad Odrou| 1\\. Polanka nad Odrou
| |
| 6\\. Poruba| 1\\. Martinov
| | 2\\. Plesná
| | 3\\. Poruba
| | 4\\. Pustkovec
| | 5\\. Třebovice
| |
| 7\\. Radvanice a Bártovice| 1\\. Radvanice a Bártovice
| |
| 8\\. Slezská Ostrava| 1\\. Michálkovice
| | 2\\. Slezská Ostrava
| |
| 9\\. Stará Bělá| 1\\. Nová Bělá
| | 2\\. Stará Bělá
| |
| 10\\. Stará Ves nad Ondřejnicí| 1\\. Stará Ves nad Ondřejnicí
| |
| 11\\. Svinov| 1\\. Krásné Pole
| | 2\\. Svinov
| |
| 12\\. Šenov| 1\\. Šenov
| |
| 13\\. Václavovice| 1\\. Václavovice
| |
| 14\\. Velká Polom| 1\\. Čavisov
| | 2\\. Dolní Lhota
| | 3\\. Horní Lhota
| | 4\\. Velká Polom
| |
| 15\\. Vítkovice| 1\\. Vítkovice
| |
| 16\\. Vratimov| 1\\. Vratimov
| |
| 17\\. Vřesina| 1\\. Vřesina
| |
| |
20\\. Rýmařov| 1\\. Břidličná| 1\\. Břidličná
| | 2\\. Ryžoviště
| | 3\\. Velká Štáhle
| |
| 2\\. Horní Město| 1\\. Horní Město
| | 2\\. Tvrdkov
| |
| 3\\. Rýmařov| 1\\. Dolní Moravice
| | 2\\. Jiříkov
| | 3\\. Malá Morávka
| | 4\\. Malá Štáhle
| | 5\\. Rýmařov
| | 6\\. Stará Ves
| |
| |
21\\. Třinec| 1\\. Bystřice| 1\\. Bystřice
| | 2\\. Košařiska
| |
| 2\\. Hnojnik| 1\\. Hnojnik
| | 2\\. Komorní Lhotka
| | 3\\. Řeka
| | 4\\. Smilovice
| | 5\\. Střítež
| | 6\\. Vělopolí
| |
| 3\\. Nýdek| 1\\. Nýdek
| |
| 4\\. Třinec| 1\\. Ropice
| | 2\\. Třinec
| | 3\\. Vendryně
| |
| |
22\\. Vítkov| 1\\. Březová| 1\\. Březová
| |
| 2\\. Budišov nad Budišovkou| 1\\. Budišov nad Budišovkou
| | 2\\. Kružberk
| | 3\\. Nové Lublice
| | 4\\. Staré Těchanovice
| | 5\\. Svatoňovice
| |
| 3\\. Melč| 1\\. Melč
| | 2\\. Moravice
| | 3\\. Radkov
| |
| 4\\. Vítkov| 1\\. Čermná ve Slezsku
| | 2\\. Větřkovice
| | 3\\. Vítkov
| |
| |
OLOMOUCKÝ KRAJ| |
---|---|---
1\\. Hranice| 1\\. Bělotín| 1\\. Bělotín
| | 2\\. Polom
| |
| 2\\. Hranice| 1\\. Černotín
| | 2\\. Dolní Těšice
| | 3\\. Horní Těšice
| | 4\\. Hrabůvka
| | 5\\. Hranice
| | 6\\. Jindřichov
| | 7\\. Klokočí
| | 8\\. Milenov
| | 9\\. Olšovec
| | 10\\. Partutovice
| | 11\\. Radíkov
| | 12\\. Skalička
| | 13\\. Střítež nad Ludinou
| | 14\\. Teplice nad Bečvou
| | 15\\. Ústí
| | 16\\. Zámrsky
| |
| 3\\. Hustopeče nad Bečvou| 1\\. Hustopeče nad Bečvou
| | 2\\. Milotice nad Bečvou
| | 3\\. Špičky
| |
| 4\\. Opatovice| 1\\. Býškovice
| | 2\\. Opatovice
| | 3\\. Paršovice
| | 4\\. Rakov
| |
| 5\\. Potštát| 1\\. Luboměř pod Strážnou
| | 2\\. Potštát
| |
| 6\\. Všechovice| 1\\. Horní Újezd
| | 2\\. Malhotice
| | 3\\. Provodovice
| | 4\\. Rouské
| | 5\\. Všechovice
| |
| |
2\\. Jeseník| 1\\. Javorník| 1\\. Bernartice
| | 2\\. Bílá Voda
| | 3\\. Javorník
| | 4\\. Uhelná
| | 5\\. Vlčice
| |
| 2\\. Jeseník| 1\\. Bělá pod Pradědem
| | 2\\. Česká Ves
| | 3\\. Jeseník
| | 4\\. Lipová-lázně
| | 5\\. Ostružná
| | 6\\. Písečná
| |
| 3\\. Mikulovice| 1\\. Hradec-Nová Ves
| | 2\\. Mikulovice
| | 3\\. Supíkovice
| | 4\\. Velké Kunětice
| |
| 4\\. Vidnava| 1\\. Stará Červená Voda
| | 2\\. Velká Kras
| | 3\\. Vidnava
| |
| 5\\. Zlaté Hory| 1\\. Zlaté Hory
| |
| 6\\. Žulová| 1\\. Černá Voda
| | 2\\. Kobylá nad Vidnavkou
| | 3\\. Skorošice
| | 4\\. Vápenná
| | 5\\. Žulová
| |
| |
3\\. Konice| 1\\. Bohuslavice| 1\\. Bohuslavice
| | 2\\. Háčky
| | 3\\. Hvozd
| | 4\\. Polomí
| | 5\\. Raková u Konice
| | 6\\. Rakůvka
| |
| 2\\. Brodek u Konice| 1\\. Brodek u Konice
| | 2\\. Lipová
| | 3\\. Skřipov
| | 4\\. Suchdol
| |
| 3\\. Horní Štěpánov| 1\\. Horní Štěpánov
| |
| 4\\. Kladky| 1\\. Kladky
| | 2\\. Ludmírov
| |
| 5\\. Konice| 1\\. Březsko
| | 2\\. Budětsko
| | 3\\. Dzbel
| | 4\\. Jesenec
| | 5\\. Konice
| | 6\\. Ochoz
| | 7\\. Stražisko
| | 8\\. Šubířov
| |
| 6\\. Přemyslovice| 1\\. Přemyslovice
| |
4\\. Lipník nad Bečvou| 1\\. Lipník nad Bečvou| 1\\. Bohuslávky
| | 2\\. Dolní Újezd
| | 3\\. Jezernice
| | 4\\. Lipník nad Bečvou
| | 5\\. Týn nad Bečvou
| |
| 2\\. Osek nad Bečvou| 1\\. Osek nad Bečvou
| | 2\\. Veselíčko
| |
| 3\\. Soběchleby| 1\\. Dolní Nětčice
| | 2\\. Hlinsko
| | 3\\. Horní Nětčice
| | 4\\. Kladníky
| | 5\\. Lhota
| | 6\\. Radotín
| | 7\\. Soběchleby
| |
| |
5\\. Litovel| 1\\. Bouzov| 1\\. Bouzov
| | 2\\. Luká
| | 3\\. Slavětín
| |
| 2\\. Cholina| 1\\. Bílsko
| | 2\\. Dubčany
| | 3\\. Cholina
| | 4\\. Loučka
| | 5\\. Olbramice
| |
| 3\\. Litovel| 1\\. Bílá Lhota
| | 2\\. Červenka
| | 3\\. Haňovice
| | 4\\. Litovel
| | 5\\. Měrotín
| | 6\\. Mladeč
| | 7\\. Pňovice
| |
| 4\\. Náklo| 1\\. Náklo
| | 2\\. Střeň
| |
| 5\\. Senice na Hané| 1\\. Senice na Hané
| | 2\\. Senička
| | 3\\. Vilémov
| |
| |
6\\. Mohelnice| 1\\. Loštice| 1\\. Loštice
| | 2\\. Moravičany
| | 3\\. Palonín
| | 4\\. Pavlov
| |
| 2\\. Mohelnice| 1\\. Krchleby
| | 2\\. Líšnice
| | 3\\. Maletín
| | 4\\. Mírov
| | 5\\. Mohelnice
| | 6\\. Třeština
| |
| 3\\. Úsov| 1\\. Klopina
| | 2\\. Police
| | 3\\. Stavenice
| | 4\\. Úsov
| |
| |
7\\. Olomouc| 1\\. Bohuňovice| 1\\. Bohuňovice
| | 2\\. Hlušovice
| |
| 2\\. Dolany| 1\\. Bělkovice-Lašťany
| | 2\\. Dolany
| | 3\\. Tovéř
| |
| 3\\. Doloplazy| 1\\. Doloplazy
| |
| 4\\. Drahanovice| 1\\. Drahanovice
| |
| 5\\. Dub nad Moravou| 1\\. Dub nad Moravou
| | 2\\. Charváty
| | 3\\. Věrovany
| |
| 6\\. Hlubočky| 1\\. Hlubočky
| |
| 7\\. Horka nad Moravou| 1\\. Horka nad Moravou
| | 2\\. Skrbeň
| |
| 8\\. Libavá| 1\\. Libavá (území vojenského újezdu)
| |
| 9\\. Liboš| 1\\. Liboš
| |
| 10\\. Lutín| 1\\. Luběnice
| | 2\\. Lutín
| | 3\\. Slatinice
| |
| 11\\. Náměšť na Hané| 1\\. Loučany
| | 2\\. Náměšť na Hané
| |
| 12\\. Olomouc| 1\\. Blatec
| | 2\\. Bystročice
| | 3\\. Bystrovany
| | 4\\. Hněvotín
| | 5\\. Kožušany-Tážaly
| | 6\\. Křelov-Břuchotín
| | 7\\. Olomouc
| | 8\\. Příkazy
| | 9\\. Samotíšky
| | 10\\. Těšetice
| | 11\\. Ústín
| |
| 13\\. Štěpánov| 1\\. Štěpánov
| |
| 14\\. Tršice| 1\\. Suchonice
| | 2\\. Tršice
| |
| 15\\. Velká Bystřice| 1\\. Bukovany
| | 2\\. Mrsklesy
| | 3\\. Přáslavice
| | 4\\. Svésedlice
| | 5\\. Velká Bystřice
| |
| 16\\. Velký Týnec| 1\\. Grygov
| | 2\\. Krčmaň
| | 3\\. Majetín
| | 4\\. Velký Týnec
| |
| 17\\. Velký Újezd| 1\\. Daskabát
| | 2\\. Kozlov
| | 3\\. Velký Újezd
| |
| |
8\\. Prostějov| 1\\. Bedihošť| 1\\. Bedihošť
| | 2\\. Čehovice
| | 3\\. Vřesovice
| | 4\\. Výšovice
| |
| 2\\. Brodek u Prostějova| 1\\. Brodek u Prostějova
| | 2\\. Dobrochov
| | 3\\. Hradčany-Kobeřice
| | 4\\. Ondratice
| | 5\\. Želeč
| |
| 3\\. Čechy pod Kosířem| 1\\. Čechy pod Kosířem
| | 2\\. Hluchov
| | 3\\. Stařechovice
| |
| 4\\. Drahany| 1\\. Bousín
| | 2\\. Drahany
| | 3\\. Niva
| | 4\\. Otinoves
| | 5\\. Rozstání
| |
| 5\\. Klenovice na Hané| 1\\. Čelčice
| | 2\\. Ivaň
| | 3\\. Klenovice na Hané
| | 4\\. Obědkovice
| | 5\\. Pivín
| | 6\\. Skalka
| | 7\\. Tvorovice
| |
| 6\\. Kostelec na Hané| 1\\. Bílovice-Lutotín
| | 2\\. Kostelec na Hané
| | 3\\. Lešany
| |
| 7\\. Kralice na Hané| 1\\. Biskupice
| | 2\\. Hrdibořice
| | 3\\. Hrubčice
| | 4\\. Klopotovice
| | 5\\. Kralice na Hané
| |
| 8\\. Laškov| 1\\. Laškov
| | 2\\. Pěnčín
| |
| 9\\. Němčice nad Hanou| 1\\. Hruška
| | 2\\. Mořice
| | 3\\. Němčice nad Hanou
| | 4\\. Pavlovice u Kojetína
| | 5\\. Srbce
| | 6\\. Vitčice
| | 7\\. Vrchoslavice
| |
| 10\\. Nezamyslice| 1\\. Dobromilice
| | 2\\. Doloplazy
| | 3\\. Dřevnovice
| | 4\\. Koválovice-Osíčany
| | 5\\. Nezamyslice
| | 6\\. Tištín
| | 7\\. Víceměřice
| |
| 11\\. Otaslavice| 1\\. Otaslavice
| | 2\\. Vincencov
| | 3\\. Vranovice-Kelčice
| |
| 12\\. Plumlov| 1\\. Krumsín
| | 2\\. Ohrozim
| | 3\\. Plumlov
| | 4\\. Prostějovičky
| |
| 13\\. Prostějov| 1\\. Držovice
| | 2\\. Mostkovice
| | 3\\. Olšany u Prostějova
| | 4\\. Prostějov
| | 5\\. Vrbátky
| |
| 14\\. Protivanov| 1\\. Buková
| | 2\\. Malé Hradisko
| | 3\\. Protivanov
| |
| 15\\. Ptení| 1\\. Ptení
| | 2\\. Stínava
| | 3\\. Vícov
| | 4\\. Zdětín
| |
| 16\\. Smržice| 1\\. Čelechovice na Hané
| | 2\\. Slatinky
| | 3\\. Smržice
| |
| 17\\. Určice| 1\\. Alojzov
| | 2\\. Dětkovice
| | 3\\. Myslejovice
| | 4\\. Seloutky
| | 5\\. Určice
| |
| |
9\\. Přerov| 1\\. Brodek u Přerova| 1\\. Brodek u Přerova
| | 2\\. Císařov
| | 3\\. Citov
| | 4\\. Rokytnice
| |
| 2\\. Domaželice| 1\\. Čechy
| | 2\\. Domaželice
| | 3\\. Líšná
| |
| 3\\. Dřevohostice| 1\\. Dřevohostice
| | 2\\. Křtomil
| | 3\\. Lipová
| | 4\\. Nahošovice
| | 5\\. Radkova Lhota
| | 6\\. Radkovy
| | 7\\. Turovice
| | 8\\. Žákovice
| |
| 4\\. Horní Moštěnice| 1\\. Beňov
| | 2\\. Dobrčice
| | 3\\. Horní Moštěnice
| | 4\\. Přestavlky
| | 5\\. Říkovice
| | 6\\. Stará Ves
| |
| 5\\. Kojetín| 1\\. Kojetín
| | 2\\. Křenovice
| | 3\\. Měrovice nad Hanou
| | 4\\. Polkovice
| | 5\\. Stříbrnice
| | 6\\. Uhřičice
| |
| 6\\. Kokory| 1\\. Čelechovice
| | 2\\. Kokory
| | 3\\. Lhotka
| | 4\\. Nelešovice
| |
| 7\\. Přerov| 1\\. Bezuchov
| | 2\\. Bochoř
| | 3\\. Lazníčky
| | 4\\. Lazníky
| | 5\\. Oprostovice
| | 6\\. Podolí
| | 7\\. Přerov
| | 8\\. Tučín
| | 9\\. Věžky
| | 10\\. Vlkoš
| | 11\\. Výkleky
| | 12\\. Želatovice
| |
| 8\\. Radslavice| 1\\. Buk
| | 2\\. Grymov
| | 3\\. Hradčany
| | 4\\. Oldřichov
| | 5\\. Pavlovice u Přerova
| | 6\\. Prosenice
| | 7\\. Radslavice
| | 8\\. Radvanice
| | 9\\. Sobíšky
| | 10\\. Sušice
| | 11\\. Šišma
| | 12\\. Zábeštní Lhota
| |
| 9\\. Tovačov| 1\\. Lobodice
| | 2\\. Oplocany
| | 3\\. Tovačov
| |
| 10\\. Troubky| 1\\. Troubky
| |
| |
10\\. Šternberk| 1\\. Moravský Beroun| 1\\. Moravský Beroun
| | 2\\. Norberčany
| |
| 2\\. Šternberk| 1\\. Babice
| | 2\\. Domašov nad Bystřicí
| | 3\\. Domašov u Šternberka
| | 4\\. Hlásnice
| | 5\\. Hnojíce
| | 6\\. Horní Loděnice
| | 7\\. Hraničně Petrovice
| | 8\\. Huzová
| | 9\\. Jívová
| | 10\\. Komárov
| | 11\\. Lipina
| | 12\\. Lužice
| | 13\\. Město Libavá
| | 14\\. Mladějovice
| | 15\\. Mutkov
| | 16\\. Řídeč
| | 17\\. Strukov
| | 18\\. Štarnov
| | 19\\. Šternberk
| | 20\\. Žerotín
| |
| |
11\\. Šumperk| 1\\. Bludov| 1\\. Bludov
| | 2\\. Bohutín
| | 3\\. Chromeč
| |
| 2\\. Branná| 1\\. Branná
| | 2\\. Šléglov
| | 3\\. Vikantice
| |
| 3\\. Hanušovice| 1\\. Hanušovice
| | 2\\. Jindřichov
| | 3\\. Kopřivná
| | 4\\. Malá Morava
| |
| 4\\. Libina| 1\\. Hrabišín
| | 2\\. Libina
| |
| 5\\. Oskava| 1\\. Oskava
| |
| 6\\. Ruda nad Moravou| 1\\. Bohdíkov
| | 2\\. Bušín
| | 3\\. Jakubovice
| | 4\\. Janoušov
| | 5\\. Olšany
| | 6\\. Ruda nad Moravou
| |
| 7\\. Staré Město| 1\\. Staré Město
| |
| 8\\. Šumperk| 1\\. Bratrušov
| | 2\\. Dlouhomilov
| | 3\\. Dolní Studénky
| | 4\\. Hraběšice
| | 5\\. Nový Malin
| | 6\\. Petrov nad Desnou
| | 7\\. Písařov
| | 8\\. Rapotín
| | 9\\. Rejchartice
| | 10\\. Sobotín
| | 11\\. Sudkov
| | 12\\. Šumperk
| | 13\\. Vernířovice
| | 14\\. Vikýřovice
| |
| 9\\. Velké Losiny| 1\\. Loučná nad Děsnou
| | 2\\. Velké Losiny
| |
| |
12\\. Uničov| 1\\. Dlouhá Loučka| 1\\. Dlouhá Loučka
| |
| 2\\. Paseka| 1\\. Paseka
| |
| 3\\. Šumvald| 1\\. Šumvald
| |
| 4\\. Troubelice| 1\\. Lipinka
| | 2\\. Nová Hradečná
| | 3\\. Troubelice
| |
| 5\\. Újezd| 1\\. Újezd
| |
| 6\\. Uničov| 1\\. Medlov
| | 2\\. Uničov
| | 3\\. Želechovice
| |
| |
13\\. Zábřeh| 1\\. Brníčko| 1\\. Brníčko
| | 2\\. Lesnice
| |
| 2\\. Dubicko| 1\\. Bohuslavice
| | 2\\. Dubicko
| | 3\\. Hrabová
| |
| 3\\. Postřelmov| 1\\. Kolšov
| | 2\\. Postřelmov
| |
| 4\\. Rohle| 1\\. Kamenná
| | 2\\. Rohle
| |
| 5\\. Štíty| 1\\. Horní Studénky
| | 2\\. Štíty
| | 3\\. Zborov
| |
| 6\\. Zábřeh| 1\\. Drozdov
| | 2\\. Hoštejn
| | 3\\. Hynčina
| | 4\\. Jedlí
| | 5\\. Jestřebí
| | 6\\. Kosov
| | 7\\. Leština
| | 8\\. Lukavice
| | 9\\. Nemile
| | 10\\. Postřelmůvek
| | 11\\. Rájec
| | 12\\. Rovensko
| | 13\\. Svébohov
| | 14\\. Vyšehoří
| | 15\\. Zábřeh
| | 16\\. Zvole
| |
| |
PARDUBICKÝ KRAJ| |
---|---|---
1\\. Česká Třebová| 1\\. Česká Třebová| 1\\. Česká Třebová
| | 2\\. Přívrat
| | 3\\. Rybník
| | 4\\. Semanín
| | 5\\. Třebovice
| |
| |
2\\. Hlinsko| 1\\. Hlinsko| 1\\. Dědová
| | 2\\. Hamry
| | 3\\. Hlinsko
| | 4\\. Holetín
| | 5\\. Jeníkov
| | 6\\. Kameníčky
| | 7\\. Kladno
| | 8\\. Krouna
| | 9\\. Miřetice
| | 10\\. Otradov
| | 11\\. Pokřikov
| | 12\\. Raná
| | 13\\. Studnice
| | 14\\. Svratouch
| | 15\\. Tisovec
| | 16\\. Včelákov
| | 17\\. Vítanov
| | 18\\. Vojtěchov
| | 19\\. Vortová
| |
| 2 Trhová Kamenice| 1\\. Trhová Kamenice
| | 2\\. Všeradov
| | 3\\. Vysočina
| |
| |
3\\. Holice| 1\\. Holice| 1\\. Býšť
| | 2\\. Dolní Roveň
| | 3\\. Dolní Ředice
| | 4\\. Holice
| | 5\\. Horní Ředice
| | 6\\. Chvojenec
| | 7\\. Ostřetín
| | 8\\. Poběžovice u Holic
| | 9\\. Trusnov
| | 10\\. Uhersko
| | 11\\. Veliny
| | 12\\. Vysoké Chvojno
| |
| 2\\. Horní Jelení| 1\\. Horní Jelení
| | 2\\. Jaroslav
| |
| |
4\\. Chrudim| 1\\. Heřmanův Městec| 1\\. Heřmanův Městec
| | 2\\. Hošťalovice
| | 3\\. Klešice
| | 4\\. Kostelec u Heřmanova Městce
| | 5\\. Lány
| | 6\\. Míčov-Sušice
| | 7\\. Morašice
| | 8\\. Načešice
| | 9\\. Podhořany u Ronova
| | 10\\. Prachovice
| | 11\\. Rozhovice
| | 12\\. Úherčice
| | 13\\. Vápenný Podol
| | 14\\. Vyžice
| |
| 2\\. Hrochův Týnec| 1\\. Bořice
| | 2\\. Čankovice
| | 3\\. Honbice
| | 4\\. Hrochův Týnec
| | 5\\. Nabočany
| | 6\\. Přestavlky
| | 7\\. Trojovice
| | 8\\. Zájezdec
| |
| 3\\. Chrast| 1\\. Bítovany
| | 2\\. Horka
| | 3\\. Hroubovice
| | 4\\. Chrast
| | 5\\. Jenišovice
| | 6\\. Lozice
| | 7\\. Rosice
| | 8\\. Řestoky
| | 9\\. Smrček
| | 10\\. Zaječice
| |
| 4\\. Chroustovice| 1\\. Chroustovice
| | 2\\. Ostrov
| |
| 5\\. Chrudim| 1\\. Bylany
| | 2\\. Dolní Bezděkov
| | 3\\. Dřenice
| | 4\\. Dvakačovice
| | 5\\. Chrudim
| | 6\\. Kočí
| | 7\\. Křižanovice
| | 8\\. Liboměřice
| | 9\\. Licibořice
| | 10\\. Lukavice
| | 11\\. Mladoňovice
| | 12\\. Orel
| | 13\\. Rabštejnská Lhota
| | 14\\. Sobětuchy
| | 15\\. Stolany
| | 16\\. Svídnice
| | 17\\. Třibřichy
| | 18\\. Tuněchody
| | 19\\. Uhřetice
| | 20\\. Vejvanovice
| | 21\\. Žumberk
| |
| 6\\. Luže| 1\\. Luže
| | 2\\. Střemošice
| |
| 7\\. Nasavrky| 1\\. Bojanov
| | 2\\. Ctětín
| | 3\\. České Lhotice
| | 4\\. Hodonín
| | 5\\. Horní Bradlo
| | 6\\. Krásné
| | 7\\. Libkov
| | 8\\. Nasavrky
| |
| 8\\. Proseč| 1\\. Bor u Skutče
| | 2\\. Perálec
| | 3\\. Proseč
| | 4\\. Zderaz
| |
| 9\\. Ronov nad Doubravou| 1\\. Biskupice
| | 2\\. Bousov
| | 3\\. Kněžice
| | 4\\. Lipovec
| | 5\\. Ronov nad Doubravou
| | 6\\. Žlebské Chválovice
| |
| 10\\. Skuteč| 1\\. Hluboká
| | 2\\. Leštinka
| | 3\\. Mrákotín
| | 4\\. Prosetín
| | 5\\. Předhradí
| | 6\\. Skuteč
| | 7\\. Vrbatův Kostelec
| |
| 11\\. Slatiňany| 1\\. Slatiňany
| |
| 12\\. Třemošnice| 1\\. Běstvina
| | 2\\. Seč
| | 3\\. Třemošnice
| |
| |
5\\. Králíky| 1\\. Červená Voda| 1\\. Červená Voda
| |
| 2\\. Králíky| 1\\. Dolní Morava
| | 2\\. Králíky
| | 3\\. Lichkov
| | 4\\. Mladkov
| |
| |
6\\. Lanškroun| 1\\. Dolní Čermná| 1\\. Dolní Čermná
| | 2\\. Horní Čermná
| | 3\\. Petrovice
| |
| 2\\. Lanškroun| 1\\. Albrechtice
| | 2\\. Anenská Studánka
| | 3\\. Cotkytle
| | 4\\. Damníkov
| | 5\\. Horní Třešňovec
| | 6\\. Lanškroun
| | 7\\. Lubník
| | 8\\. Luková
| | 9\\. Ostrov
| | 10\\. Rudoltice
| | 11\\. Sázava
| | 12\\. Trpík
| | 13\\. Žichlínek
| |
| 3\\. Tatenice| 1\\. Krasíkov
| | 2\\. Strážná
| | 3\\. Tatenice
| |
| 4\\. Výprachtice| 1\\. Čenkovice
| | 2\\. Horní Heřmanice
| | 3\\. Výprachtice
| |
| |
7\\. Litomyšl| 1\\. Dolní Újezd| 1\\. Budislav
| | 2\\. Desná
| | 3\\. Dolní Újezd
| | 4\\. Horní Újezd
| | 5\\. Chotěnov
| | 6\\. Jarošov
| | 7\\. Nová Ves u Jarošova
| | 8\\. Poříčí u Litomyšle
| | 9\\. Vidlatá Seč
| |
| 2\\. Litomyšl| 1\\. Benátky
| | 2\\. Bohuňovice
| | 3\\. Cerekvice nad Loučnou
| | 4\\. Čistá
| | 5\\. Horky
| | 6\\. Chmelík
| | 7\\. Chotovice
| | 8\\. Janov
| | 9\\. Litomyšl
| | 10\\. Lubná
| | 11\\. Makov
| | 12\\. Morašice
| | 13\\. Němčice
| | 14\\. Nová Sídla
| | 15\\. Osík
| | 16\\. Příluka
| | 17\\. Řídký
| | 18\\. Sebranice
| | 19\\. Sedliště
| | 20\\. Strakov
| | 21\\. Suchá Lhota
| | 22\\. Trstěnice
| | 23\\. Tržek
| | 24\\. Újezdec
| |
| 3\\. Sloupnice| 1\\. Sloupnice
| | 2\\. Vlčkov
| |
| |
8\\. Moravská Třebová| 1\\. Jevíčko| 1\\. Bělá u Jevíčka
| | 2\\. Biskupice
| | 3\\. Březina
| | 4\\. Březinky
| | 5\\. Hartinkov
| | 6\\. Chornice
| | 7\\. Jaroměřice
| | 8\\. Jevíčko
| | 9\\. Slatina
| | 10\\. Víska u Jevíčka
| | 11\\. Vrážné
| | 12\\. Vysoká
| |
| 2\\. Městečko Trnávka| 1\\. Bezděčí u Trnávky
| | 2\\. Městečko Trnávka
| | 3\\. Rozstání
| | 4\\. Vránová Lhota
| |
| 3\\. Moravská Třebová| 1\\. Borušov
| | 2\\. Dětřichov u Moravské Třebové
| | 3\\. Dlouhá Loučka
| | 4\\. Gruna
| | 5\\. Janůvky
| | 6\\. Koruna
| | 7\\. Křenov
| | 8\\. Kunčina
| | 9\\. Linhartice
| | 10\\. Malíkov
| | 11\\. Mladějov na Moravě
| | 12\\. Moravská Třebová
| | 13\\. Radkov
| | 14\\. Rychnov na Moravě
| | 15\\. Staré Město
| | 16\\. Třebařov
| | 17\\. Útěchov
| |
| |
9\\. Pardubice| 1\\. Dašice| 1\\. Dašice
| | 2\\. Kostěnice
| | 3\\. Lány u Dašic
| |
| 2\\. Lázně Bohdaneč| 1\\. Dolany
| | 2\\. Křičeň
| | 3\\. Lázně Bohdaneč
| | 4\\. Neratov
| | 5\\. Plch
| | 6\\. Podůlšany
| | 7\\. Rohoznice
| | 8\\. Staré Ždánice
| | 9\\. Živánice
| |
| 3\\. Moravany| 1\\. Moravany
| | 2\\. Slepotice
| |
| 4\\. Pardubice| 1\\. Barchov
| | 2\\. Bezděkov
| | 3\\. Bukovina nad Labem
| | 4\\. Čeperka
| | 5\\. Čepí
| | 6\\. Černá u Bohdanče
| | 7\\. Dříteč
| | 8\\. Dubany
| | 9\\. Hrobice
| | 10\\. Jezbořice
| | 11\\. Libišany
| | 12\\. Mikulovice
| | 13\\. Němčice
| | 14\\. Opatovice nad Labem
| | 15\\. Ostřešany
| | 16\\. Pardubice
| | 17\\. Ráby
| | 18\\. Rybitví
| | 19\\. Spojil
| | 20\\. Srch
| | 21\\. Srnojedy
| | 22\\. Staré Hradiště
| | 23\\. Staré Jesenčany
| | 24\\. Starý Mateřov
| | 25\\. Stéblová
| | 26\\. Třebosice
| | 27\\. Úhřetická Lhota
| |
| 5\\. Rohovládova Bělá| 1\\. Bukovka
| | 2\\. Chýšť
| | 3\\. Kasalice
| | 4\\. Malé Výkleky
| | 5\\. Pravy
| | 6\\. Rohovládova Bělá
| | 7\\. Vlčí Habřina
| | 8.Voleč
| |
| 6\\. Sezemice| 1\\. Borek
| | 2\\. Časy
| | 3\\. Choteč
| | 4\\. Kunětice
| | 5\\. Rokytno
| | 6\\. Sezemice
| | 7\\. Újezd u Sezemic
| |
| |
10\\. Polička| 1\\. Bystré| 1\\. Bystré
| | 2\\. Hartmanice
| | 3\\. Jedlová
| | 4\\. Nedvězí
| | 5\\. Svojanov
| | 6\\. Trpín
| |
| 2\\. Polička| 1\\. Borová
| | 2\\. Březiny
| | 3\\. Kamenec u Poličky
| | 4\\. Korouhev
| | 5\\. Květná
| | 6\\. Oldřiš
| | 7\\. Polička
| | 8\\. Pomezí
| | 9\\. Pustá Kamenice
| | 10\\. Pustá Rybná
| | 11\\. Sádek
| | 12\\. Stašov
| | 13\\. Široký Důl
| | 14\\. Telecí
| |
| |
11\\. Přelouč| 1\\. Choltice| 1\\. Bukovina u Přelouče
| | 2\\. Holotín
| | 3\\. Choltice
| | 4\\. Chrtníky
| | 5\\. Jedousov
| | 6\\. Jeníkovice
| | 7\\. Lipoltice
| | 8\\. Poběžovice u Přelouče
| | 9\\. Sovolusky
| | 10\\. Stojice
| | 11\\. Svinčany
| | 12\\. Svojšice
| | 13\\. Turkovice
| | 14\\. Urbanice
| | 15\\. Veselí
| |
| 2\\. Chvaletice| 1\\. Chvaletice
| | 2\\. Kojice
| |
| 3\\. Přelouč| 1\\. Brloh
| | 2\\. Břehy
| | 3\\. Jankovice
| | 4\\. Litošice
| | 5\\. Mokošín
| | 6\\. Přelouč
| | 7\\. Přelovice
| | 8\\. Přepychy
| | 9\\. Sopřeč
| | 10\\. Valy
| | 11\\. Vápno
| | 12\\. Vyšehněvice
| | 13\\. Žáravice
| |
| 4\\. Řečany nad Labem| 1\\. Hlavečník
| | 2\\. Kladruby nad Labem
| | 3\\. Labské Chrčice
| | 4\\. Morašice
| | 5\\. Řečany nad Labem
| | 6\\. Selmice
| | 7\\. Semín
| | 8\\. Strašov
| | 9\\. Tetov
| | 10\\. Trnávka
| | 11\\. Újezd u Přelouče
| | 12\\. Zdechovice
| |
| |
12\\. Svitavy| 1\\. Brněnec| 1\\. Banín
| | 2\\. Bělá nad Svitavou
| | 3\\. Bohuňov
| | 4\\. Brněnec
| | 5\\. Chrastavec
| | 6\\. Lavičné
| | 7\\. Rozhraní
| | 8\\. Rudná
| | 9\\. Študlov
| | 10\\. Vítějeves
| | 11\\. Želivsko
| |
| 2\\. Březová nad Svitavou| 1\\. Březová nad Svitavou
| | 2\\. Pohledy
| |
| 3\\. Svitavy| 1\\. Dětřichov
| | 2\\. Hradec nad Svitavou
| | 3\\. Javorník
| | 4\\. Kamenná Horka
| | 5\\. Karle
| | 6\\. Koclířov
| | 7\\. Kukle
| | 8\\. Mikuleč
| | 9\\. Opatov
| | 10\\. Opatovec
| | 11\\. Radiměř
| | 12\\. Rohozná
| | 13\\. Sklené
| | 14\\. Svitavy
| | 15\\. Vendolí
| |
| |
13\\. Ústí nad Orlicí| 1\\. Brandýs nad Orlicí| 1\\. Brandýs nad Orlicí
| | 2\\. Sudislav nad Orlicí
| |
| 2\\. Dolní Dobrouč| 1\\. Dolní Dobrouč
| | 2\\. Hnátnice
| |
| 3\\. Ústí nad Orlicí| 1\\. České Libchavy
| | 2\\. Dlouhá Třebová
| | 3\\. Hrádek
| | 4\\. Jehnědí
| | 5\\. Libchavy
| | 6\\. Orlické Podhůří
| | 7\\. Řetová
| | 8\\. Řetůvka
| | 9\\. Sopotnice
| | 10\\. Ústí nad Orlicí
| | 11\\. Velká Skrovnice
| | 12\\. Voděrady
| |
| |
14\\. Vysoké Mýto| 1\\. Choceň| 1\\. Běstovice
| | 2\\. Bošín
| | 3\\. Dobříkov
| | 4\\. Choceň
| | 5\\. Koldín
| | 6\\. Kosořín
| | 7\\. Mostek
| | 8\\. Nasavrky
| | 9\\. Oucmanice
| | 10\\. Plchovice
| | 11\\. Podlesí
| | 12\\. Seč
| | 13\\. Skořenice
| | 14\\. Sruby
| | 15\\. Sudslava
| | 16\\. Svatý Jiří
| | 17\\. Újezd u Chocně
| | 18\\. Vračovice-Orlov
| | 19\\. Zálší
| | 20\\. Zářecká Lhota
| |
| 2\\. Vysoké Mýto| 1\\. Bučina
| | 2\\. České Heřmanice
| | 3\\. Džbánov
| | 4\\. Hrušová
| | 5\\. Javorník
| | 6\\. Leština
| | 7\\. Libecina
| | 8\\. Nové Hrady
| | 9\\. Pustina
| | 10\\. Radhošť
| | 11\\. Řepníky
| | 12\\. Slatina
| | 13\\. Stradouň
| | 14\\. Tisová
| | 15\\. Týnišťko
| | 16\\. Vinary
| | 17\\. Vraclav
| | 18\\. Vysoké Mýto
| | 19\\. Zádolí
| | 20\\. Zámrsk
| |
| |
15\\. Žamberk| 1\\. Jablonné nad Orlicí| 1\\. Bystřec
| | 2\\. Jablonné nad Orlicí
| | 3\\. Jamné nad Orlicí
| | 4\\. Mistrovice
| | 5\\. Orlický
| | 6\\. Sobkovice
| | 7\\. Studené
| | 8\\. Těchonín
| | 9\\. Verměřovice
| |
| 2\\. Letohrad| 1\\. Letohrad
| | 2\\. Lukavice
| | 3\\. Nekoř
| | 4\\. Písečná
| | 5\\. Šedivec
| | 6\\. Žampach
| |
| 3\\. Žamberk| 1\\. Česká Rybná
| | 2\\. České Petrovice
| | 3\\. Dlouhoňovice
| | 4\\. Hejnice
| | 5\\. Helvíkovice
| | 6\\. Kameničná
| | 7\\. Klášterec nad Orlicí
| | 8\\. Kunvald
| | 9\\. Líšnice
| | 10\\. Pastviny
| | 11\\. Záchlumí
| | 12\\. Žamberk
| |
| |
PLZEŇSKÝ KRAJ| |
---|---|---
1\\. Blovice| 1\\. Blovice| 1\\. Blovice
| | 2\\. Chlum
| | 3\\. Chocenice
| | 4\\. Jarov
| | 5\\. Louňová
| | 6\\. Milínov
| | 7\\. Seč
| | 8\\. Střížovice
| | 9\\. Únětice
| | 10\\. Vlčtejn
| | 11\\. Zdemyslice
| | 12\\. Žákava
| | 13\\. Ždírec
| |
| 2\\. Letiny| 1\\. Drahkov
| | 2\\. Letiny
| |
| 3\\. Spálené Poříčí| 1\\. Borovno
| | 2\\. Míšov
| | 3\\. Nové Mitrovice
| | 4\\. Spálené Poříčí
| |
| |
2\\. Domažlice| 1\\. Bělá nad Radbuzou| 1\\. Bělá nad Radbuzou
| |
| 2\\. Domažlice| 1\\. Babylon
| | 2\\. Česká Kubice
| | 3\\. Domažlice
| | 4\\. Chrastavice
| | 5\\. Luženičky
| | 6\\. Milavče
| | 7\\. Mrákov
| | 8\\. Nevolice
| | 9\\. Pasečnice
| | 10\\. Pelechy
| | 11\\. Stráž
| | 12\\. Tlumačov
| | 13\\. Újezd
| | 14\\. Zahořany
| |
| 3\\. Kdyně| 1\\. Brnířov
| | 2\\. Chodská Lhota
| | 3\\. Kdyně
| | 4\\. Kout na Šumavě
| | 5\\. Libkov
| | 6\\. Loučim
| | 7\\. Mezholezy
| | 8\\. Nová Ves
| | 9\\. Pocinovice
| | 10\\. Spáňov
| | 11\\. Úsilov
| | 12\\. Všeruby
| |
| 4\\. Klenčí pod Čerchovem| 1\\. Díly
| | 2\\. Draženov
| | 3\\. Chodov
| | 4\\. Klenčí pod Čerchovem
| | 5\\. Nemanice
| | 6\\. Pec
| | 7\\. Postřekov
| | 8\\. Trhanov
| | 9\\. Ždánov
| |
| 5\\. Koloveč| 1\\. Hradiště
| | 2\\. Chocomyšl
| | 3\\. Kanice
| | 4\\. Kaničky
| | 5\\. Koloveč
| | 6\\. Němčice
| | 7\\. Srbice
| | 8\\. Úboč
| | 9\\. Únějovice
| | 10\\. Všepadly
| |
| 6\\. Poběžovice| 1\\. Drahotín
| | 2\\. Hora Svatého Václava
| | 3\\. Hostouň
| | 4\\. Hvožďany
| | 5\\. Mnichov
| | 6\\. Mutěnín
| | 7\\. Nový Kramolín
| | 8\\. Otov
| | 9\\. Pařezov
| | 10\\. Poběžovice
| | 11\\. Rybník
| | 12\\. Vlkanov
| |
| |
3\\. Horažďovice| 1\\. Horažďovice| 1\\. Břežany
| | 2\\. Hejná
| | 3\\. Horažďovice
| | 4\\. Chanovice
| | 5\\. Kejnice
| | 6\\. Malý Bor
| | 7\\. Maňovice
| | 8\\. Slatina
| | 9\\. Svéradice
| | 10\\. Velké Hydčice
| | 11\\. Velký Bor
| |
| 2\\. Myslív| 1\\. Kovčín
| | 2\\. Myslív
| | 3\\. Nehodiv
| |
| 3\\. Nalžovské Hory| 1\\. Hradešice
| | 2\\. Nalžovské Hory
| | 3\\. Tužice
| |
| 4\\. Pačejov| 1\\. Kvášňovice
| | 2\\. Olšany
| | 3\\. Pačejov
| |
| |
4\\. Horšovský Týn| 1\\. Horšovský Týn| 1\\. Blížejov
| | 2\\. Horšovský Týn
| | 3\\. Křenovy
| | 4\\. Meclov
| | 5\\. Mezholezy
| | 6\\. Mířkov
| | 7\\. Močerady
| | 8\\. Osvračín
| | 9\\. Semněvice
| | 10\\. Srby
| | 11\\. Velký Malahov
| | 12\\. Vidice
| |
| 2\\. Staňkov| 1\\. Čermná
| | 2\\. Hlohová
| | 3\\. Hlohovčice
| | 4\\. Poděvousy
| | 5\\. Puclice
| | 6\\. Staňkov
| |
| |
5\\. Klatovy| 1\\. Běšiny| 1\\. Běšiny
| | 2\\. Čachrov
| | 3\\. Vrhaveč
| |
| 2\\. Chudenice| 1\\. Biřkov
| | 2\\. Chudenice
| | 3\\. Ježovy
| | 4\\. Křenice
| | 5\\. Poleň
| |
| 3\\. Janovice nad Úhlavou| 1\\. Běhařov
| | 2\\. Bezděkov
| | 3\\. Dlažov
| | 4\\. Janovice nad Úhlavou
| | 5\\. Javor
| | 6\\. Klenová
| | 7\\. Lomec
| | 8\\. Týnec
| |
| 4\\. Klatovy| 1\\. Bolešiny
| | 2\\. Černíkov
| | 3\\. Dolany
| | 4\\. Chlistov
| | 5\\. Klatovy
| | 6\\. Mochtín
| | 7\\. Myslovice
| | 8\\. Obytce
| | 9\\. Ostřetice
| |
| 5\\. Měčín| 1\\. Měčín
| | 2\\. Předslav
| |
| 6\\. Nýrsko| 1\\. Dešenice
| | 2\\. Hamry
| | 3\\. Chudenín
| | 4\\. Nýrsko
| |
| 7\\. Plánice| 1\\. Číhaň
| | 2\\. Hnačov
| | 3\\. Mlýnské Struhadlo
| | 4\\. Plánice
| | 5\\. Újezd u Plánice
| | 6\\. Zavlekov
| | 7\\. Zborovy
| |
| 8\\. Strážov| 1\\. Strážov
| |
| 9\\. Švihov| 1\\. Červené Poříčí
| | 2\\. Mezihoří
| | 3\\. Švihov
| | 4\\. Vřeskovice
| |
| 10\\. Železná Ruda| 1\\. Železná Ruda
| |
6\\. Královice| 1\\. Kaznějov| 1\\. Dobříč
| | 2\\. Jarov
| | 3\\. Kaznějov
| | 4\\. Koryta
| | 5\\. Mrtník
| | 6\\. Obora
| | 7\\. Rybníce
| |
| 2\\. Kožlany| 1\\. Černíkovice
| | 2\\. Kožlany
| |
| 3\\. Královice| 1\\. Bílov
| | 2\\. Bohy
| | 3\\. Brodeslavy
| | 4\\. Dolní Hradiště
| | 5\\. Hlince
| | 6\\. Holovousy
| | 7\\. Chříč
| | 8\\. Kočín
| | 9\\. Kopidlo
| | 10\\. Kozojedy
| | 11\\. Královice
| | 12\\. Potvorov
| | 13\\. Sedlec
| | 14\\. Slatina
| | 15\\. Studená
| | 16\\. Všehrdy
| | 17\\. Výrov
| | 18\\. Vysoká Libyně
| |
| 4\\. Manětín| 1\\. Bezvěrov
| | 2\\. Dražeň
| | 3\\. Hvozd
| | 4\\. Manětín
| | 5\\. Štichovice
| |
| 5\\. Nečtiny| 1\\. Nečtiny
| |
| 6\\. Plasy| 1\\. Dolní Bělá
| | 2\\. Horní Bělá
| | 3\\. Líté
| | 4\\. Loza
| | 5\\. Pláně
| | 6\\. Plasy
| |
| 7\\. Žihle| 1\\. Mladotice
| | 2\\. Pastuchovice
| | 3\\. Tis u Blatná
| | 4\\. Velečín
| | 5\\. Žihle
| |
| |
7\\. Nepomuk| 1\\. Kasejovice| 1\\. Hradiště
| | 2\\. Kasejovice
| | 3\\. Mladý Smolivec
| | 4\\. Nezdřev
| | 5\\. Oselce
| | 6\\. Životice
| |
| 2\\. Nepomuk| 1\\. Čížkov
| | 2\\. Čmelíny
| | 3\\. Chlumy
| | 4\\. Klášter
| | 5\\. Kozlovice
| | 6\\. Kramolín
| | 7\\. Měcholupy
| | 8\\. Mileč
| | 9\\. Mohelnice
| | 10\\. Nekvasovy
| | 11\\. Nepomuk
| | 12\\. Polánka
| | 13\\. Prádlo
| | 14\\. Sedliště
| | 15\\. Srby
| | 16\\. Tojice
| | 17\\. Třebčice
| | 18\\. Vrčeň
| |
| 3\\. Žinkovy| 1\\. Neurazy
| | 2\\. Žinkovy
| |
| |
8\\. Nýřany| 1\\. Heřmanova Huť| 1\\. Heřmanova Huť
| | 2\\. Hněvnice
| | 3\\. Lochousice
| | 4\\. Přehýšov
| |
| 2\\. Horní Bříza| 1\\. Bučí
| | 2\\. Horní Bříza
| | 3\\. Krašovice
| | 4\\. Ledce
| | 5\\. Příšov
| | 6\\. Tatiná
| | 7\\. Trnová
| | 8\\. Žilov
| |
| 3\\. Chotíkov| 1\\. Chotíkov
| |
| 4\\. Líšťany| 1\\. Líšťany
| |
| 5\\. Město Touškov| 1\\. Bdeněves
| | 2\\. Čeminy
| | 3\\. Kozolupy
| | 4\\. Město Touškov
| | 5\\. Myslinka
| | 6\\. Plešnice
| | 7\\. Pňovany
| | 8\\. Újezd nade Mží
| | 9\\. Úlice
| |
| 6\\. Nýřany| 1\\. Blatnice
| | 2\\. Kbelany
| | 3\\. Nýřany
| | 4\\. Rochlov
| |
| 7\\. Pernarec| 1\\. Čerňovice
| | 2\\. Křelovice
| | 3\\. Ostrov u Bezdružic
| | 4\\. Pernarec
| | 5\\. Úněšov
| |
| 8\\. Třemošná| 1\\. Česká Bříza
| | 2\\. Dolany
| | 3\\. Druztová
| | 4\\. Hromnice
| | 5\\. Kaceřov
| | 6\\. Nadryby
| | 7\\. Třemošná
| | 8\\. Zruč-Senec
| |
| 9\\. Úterý| 1\\. Blažim
| | 2\\. Krsy
| | 3\\. Úterý
| |
| 10\\. Vejprnice| 1\\. Tlučná
| | 2\\. Vejprnice
| | 3\\. Vochov
| |
| 11\\. Všeruby| 1\\. Kunějovice
| | 2\\. Nekmíř
| | 3\\. Nevřeň
| | 4\\. Všeruby
| | 5\\. Zahrádka
| |
| 12.Zbůch| 1\\. Líně
| | 2\\. Úherce
| | 3\\. Zbůch
| |
| |
9\\. Plzeň| 1\\. Chrást| 1\\. Dýšina
| | 2\\. Chrást
| | 3\\. Kyšice
| |
| 2\\. Nezvěstice| 1\\. Chválenice
| | 2\\. Nezvěstice
| |
| 3\\. Plzeň 3| 1\\. Plzeň 1
| | 2\\. Plzeň 2 - Slovany
| | 3\\. Plzeň 3
| | 4\\. Plzeň 4
| | 5\\. Plzeň 5 – Křimice
| | 6\\. Plzeň 6 – Litice
| | 7\\. Plzeň 7 – Radčice
| | 8\\. Plzeň 8 – Černice
| | 9\\. Plzeň 9 - Malešice
| | 10\\. Plzeň 10-Lhota
| |
| 4\\. Starý Plzenec| 1\\. Letkov
| | 2\\. Lhůta
| | 3\\. Losiná
| | 4\\. Mokrouše
| | 5\\. Starý Plzenec
| | 6\\. Štěnovický Borek
| | 7\\. Tymákov
| |
| 5\\. Šťáhlavy| 1\\. Nezbavětice
| | 2\\. Šťáhlavy
| |
| |
10\\. Přeštice| 1\\. Merklín| 1\\. Bolkov
| | 2\\. Buková
| | 3\\. Merklín
| | 4\\. Otěšice
| | 5\\. Ptenín
| | 6\\. Roupov
| | 7\\. Soběkury
| |
| 2\\. Přeštice| 1\\. Borovy
| | 2\\. Dolce
| | 3\\. Dolní Lukavice
| | 4\\. Horní Lukavice
| | 5\\. Horšice
| | 6\\. Chlumčany
| | 7\\. Kbel
| | 8\\. Lužany
| | 9\\. Nezdice
| | 10\\. Oplot
| | 11\\. Přeštice
| | 12\\. Příchovice
| | 13\\. Radkovice
| | 14\\. Renče
| | 15\\. Skašov
| | 16\\. Týniště
| | 17\\. Vlčí
| |
| 3\\. Štěnovice| 1\\. Čižice
| | 2\\. Nebílovy
| | 3\\. Netunice
| | 4\\. Předenice
| | 5\\. Štěnovice
| | 6\\. Útušice
| |
| |
11\\. Rokycany| 1\\. Břasy| 1\\. Bezděkov
| | 2\\. Břasy
| | 3\\. Březina
| | 4\\. Bušovice
| | 5\\. Smědčice
| | 6\\. Všenice
| |
| 2\\. Hrádek| 1\\. Hrádek
| |
| 3\\. Mirošov| 1\\. Kakejcov
| | 2\\. Kornatice
| | 3\\. Mešno
| | 4\\. Mirošov
| | 5\\. Příkosice
| | 6\\. Skořice
| | 7\\. Štítov
| | 8\\. Trokavec
| | 9\\. Vísky
| |
| 4\\. Mýto| 1\\. Cheznovice
| | 2\\. Medový Újezd
| | 3\\. Mýto
| | 4\\. Těškov
| |
| 5\\. Radnice| 1\\. Bujesily
| | 2\\. Hlohovice
| | 3\\. Chlum
| | 4\\. Chomle
| | 5\\. Kamenec
| | 6\\. Kladruby
| | 7\\. Lhotka u Radnic
| | 8\\. Liblín
| | 9\\. Němčovice
| | 10\\. Přívětice
| | 11\\. Radnice
| | 12\\. Sebečice
| | 13\\. Skomelno
| | 14\\. Újezd u Svatého Kříže
| | 15\\. Vejvanov
| |
| 6\\. Rokycany| 1\\. Dobřív
| | 2\\. Ejpovice
| | 3\\. Holoubkov
| | 4\\. Hůrky
| | 5\\. Kamenný Újezd
| | 6\\. Klabava
| | 7\\. Litohlavy
| | 8\\. Nevid
| | 9\\. Osek
| | 10\\. Raková
| | 11\\. Rokycany
| | 12\\. Svojkovice
| | 13\\. Veselá
| | 14\\. Volduchy
| |
| 7\\. Strašíce| 1\\. Strašíce
| | 2\\. Těně
| |
| 8\\. Zbiroh| 1\\. Cekov
| | 2\\. Čilá
| | 3\\. Drahoňův Újezd
| | 4\\. Hradiště
| | 5\\. Kařez
| | 6\\. Kařízek
| | 7\\. Lhota pod Radčem
| | 8\\. Líšná
| | 9\\. Mlečice
| | 10\\. Ostrovec-Lhotka
| | 11\\. Plískov
| | 12\\. Podmokly
| | 13\\. Sirá
| | 14\\. Terešov
| | 15\\. Týček
| | 16\\. Zbiroh
| | 17\\. Zvíkovec
| |
| |
12\\. Stod| 1\\. Dobřany| 1\\. Dnešice
| | 2\\. Dobřany
| | 3\\. Nová Ves
| | 4\\. Přestavlky
| | 5\\. Vstiš
| |
| 2\\. Holýšov| 1\\. Bukovec
| | 2\\. Čečovice
| | 3\\. Černovice
| | 4\\. Holýšov
| | 5\\. Horní Kamenice
| | 6\\. Kvíčovice
| | 7\\. Neuměř
| | 8\\. Štichov
| | 9\\. Všekary
| |
| 3\\. Chotěšov| 1\\. Chotěšov
| |
| 4\\. Stod| 1\\. Honezovice
| | 2\\. Hradec
| | 3\\. Kotovice
| | 4\\. Lisov
| | 5\\. Líšina
| | 6\\. Stod
| | 7\\. Střelice
| | 8\\. Ves Touškov
| | 9\\. Zemětice
| |
| |
13\\. Stříbro| 1\\. Bezdružice| 1\\. Bezdružice
| | 2\\. Cebiv
| | 3\\. Horní Kozolupy
| | 4\\. Kokašice
| | 5\\. Konstantinovy Lázně
| |
| 2\\. Černošín| 1\\. Černošín
| | 2\\. Olbramov
| | 3\\. Ošelín
| | 4\\. Svojšín
| |
| 3\\. Kladruby| 1\\. Kladruby
| | 2\\. Kostelec
| | 3\\. Prostiboř
| | 4\\. Skapce
| | 5\\. Zhoř
| |
| 4\\. Stříbro| 1\\. Benešovice
| | 2\\. Erpužice
| | 3\\. Kšice
| | 4\\. Stříbro
| | 5\\. Sulislav
| | 6\\. Sytno
| | 7\\. Trpísty
| | 8\\. Unehle
| | 9\\. Vranov
| | 10\\. Záchlumí
| |
| |
14\\. Sušice| 1\\. Hartmanice| 1\\. Hartmanice
| | 2\\. Prášily
| |
| 2\\. Kašperské Hory| 1\\. Horská Kvilda
| | 2\\. Kašperské Hory
| | 3\\. Modravá
| | 4\\. Rejštejn
| | 5\\. Srní
| |
| 3\\. Kolinec| 1\\. Kolinec
| | 2\\. Mokrosuky
| |
| 4\\. Rabí| 1\\. Rabí
| |
| 5\\. Strašín| 1\\. Bukovník
| | 2\\. Nezdice na Šumavě
| | 3\\. Soběšice
| | 4\\. Strašín
| |
| 6\\. Sušice| 1\\. Dlouhá Ves
| | 2\\. Dobršín
| | 3\\. Hrádek
| | 4\\. Petrovice u Sušice
| | 5\\. Podmokly
| | 6\\. Sušice
| |
| 7\\. Velhartice| 1\\. Hlavňovice
| | 2\\. Velhartice
| |
| 8\\. Žihobce| 1\\. Dražovice
| | 2\\. Žihobce
| |
| 9\\. Žichovice| 1\\. Budětice
| | 2\\. Čímice
| | 3\\. Domoraz
| | 4\\. Frymburk
| | 5\\. Nezamyslice
| | 6\\. Žichovice
| |
| |
15\\. Tachov| 1\\. Bor| 1\\. Bor
| | 2\\. Staré Sedliště
| |
| 2\\. Chodová Planá| 1\\. Chodová Planá
| |
| 3\\. Planá| 1\\. Brod nad Tichou
| | 2\\. Broumov
| | 3\\. Chodský Újezd
| | 4\\. Kočov
| | 5\\. Lestkov
| | 6\\. Planá
| | 7\\. Zadní Chodov
| |
| 4\\. Přimda| 1\\. Přimda
| | 2\\. Rozvadov
| |
| 5\\. Stráž| 1\\. Staré Sedlo
| | 2\\. Stráž
| | 3\\. Třemešné
| |
| 6\\. Tachov| 1\\. Ctiboř
| | 2\\. Částkov
| | 3\\. Dlouhý Újezd
| | 4\\. Halže
| | 5\\. Hošťka
| | 6\\. Lesná
| | 7\\. Lom u Tachova
| | 8\\. Milíře
| | 9\\. Obora
| | 10\\. Studánka
| | 11\\. Tachov
| | 12\\. Tisová
| |
| |
STŘEDOČESKÝ KRAJ| |
---|---|---
1\\. Benešov| 1\\. Benešov| 1\\. Benešov
| | 2\\. Čakov
| | 3\\. Chlístov
| | 4\\. Chotýšany
| | 5\\. Chrášťany
| | 6\\. Kozmice
| | 7\\. Netvořice
| | 8\\. Petroupim
| | 9\\. Popovice
| | 10.Postupice
| | 11\\. Pyšely
| | 12\\. Soběhrdy
| | 13\\. Struhařov
| | 14\\. Teplýšovice
| | 15\\. Václavice
| |
| 2\\. Bystřice| 1\\. Bystřice
| |
| 3\\. Čerčany| 1\\. Čerčany
| | 2\\. Čtyřkoly
| | 3\\. Hvězdonice
| | 4\\. Lštění
| | 5\\. Mrač
| | 6\\. Nespeky
| | 7\\. Poříčí nad Sázavou
| | 8\\. Přestavlky u Čerčan
| | 9\\. Řehenice
| | 10\\. Vranov
| |
| 4\\. Divišov| 1\\. Český Šternberk
| | 2\\. Divišov
| | 3\\. Drahňovice
| | 4\\. Litichovice
| | 5\\. Třebešice
| |
| 5\\. Neveklov| 1\\. Křečovice
| | 2\\. Maršovice
| | 3\\. Neveklov
| | 4\\. Stranný
| | 5\\. Tisem
| |
| 6\\. Sázava| 1\\. Chocerady
| | 2\\. Choratice
| | 3\\. Ostředek
| | 4\\. Sázava
| | 5\\. Vodslivy
| | 6\\. Xaverov
| |
| 7\\. Týnec nad Sázavou| 1\\. Bukovany
| | 2\\. Chářovice
| | 3\\. Chleby
| | 4\\. Krhanice
| | 5\\. Krňany
| | 6\\. Lešany
| | 7\\. Rabyně
| | 8\\. Týnec nad Sázavou
| | 9\\. Vysoký Újezd
| |
| |
2\\. Beroun| 1\\. Beroun| 1\\. Beroun
| | 2\\. Bykoš
| | 3\\. Hýskov
| | 4\\. Chyňava
| | 5\\. Koněprusy
| | 6\\. Málkov
| | 7\\. Nižbor
| | 8\\. Suchomasty
| | 9\\. Tetín
| | 10\\. Tmaň
| | 11\\. Vinařice
| | 12\\. Vraž
| | 13\\. Železná
| |
| 2\\. Hudlice| 1\\. Hudlice
| | 2\\. Nový Jáchymov
| | 3\\. Otročiněves
| |
| 3\\. Karlštejn| 1\\. Hlásná Třebaň
| | 2\\. Karlštejn
| | 3\\. Mořina
| | 4\\. Mořinka
| | 5\\. Srbsko
| | 6\\. Zadní Třebaň
| |
| 4\\. Králův Dvůr| 1\\. Broumy
| | 2\\. Králův Dvůr
| | 3\\. Kublov
| | 4\\. Svatá
| | 5\\. Trubín
| | 6\\. Trubská
| |
| 5\\. Liteň| 1\\. Korno
| | 2\\. Liteň
| | 3\\. Měňany
| | 4\\. Nesvačily
| | 5\\. Podbrdy
| | 6\\. Skuhrov
| | 7\\. Svinaře
| | 8\\. Všeradice
| |
| 6\\. Loděnice| 1\\. Bubovice
| | 2\\. Chrustenice
| | 3\\. Loděnice
| | 4\\. Lužce
| | 5\\. Mezouň
| | 6\\. Nenačovice
| | 7\\. Svatý Jan pod Skalou
| | 8\\. Vysoký Újezd
| |
| 7\\. Zdice| 1\\. Bavoryně
| | 2\\. Chodouň
| | 3\\. Stašov
| | 4\\. Zdice
| |
| |
3\\. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav| 1\\. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav| 1\\. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
| | 2\\. Brázdim
| | 3\\. Dřevčice
| | 4\\. Hlavenec
| | 5\\. Jenštejn
| | 6\\. Káraný
| | 7\\. Kostelní Hlavno
| | 8\\. Nový Vestec
| | 9\\. Podolanka
| | 10\\. Polerady
| | 11\\. Přezletice
| | 12\\. Radonice
| | 13\\. Sluhy
| | 14\\. Sudovo Hlavno
| | 15\\. Veleň
| | 16\\. Zápy
| | 17\\. Záryby
| |
| 2\\. Čelákovice| 1\\. Čelákovice
| | 2\\. Lázně Toušeň
| | 3\\. Mochov
| | 4\\. Nehvizdy
| | 5\\. Svémyslice
| | 6\\. Vyšehořovice
| | 7\\. Zeleneč
| |
| 3\\. Dřísy| 1\\. Borek
| | 2\\. Dřísy
| | 3\\. Konětopy
| | 4\\. Křenek
| | 5\\. Lhota
| |
| 4\\. Klecany| 1\\. Husinec
| | 2\\. Klecany
| | 3\\. Máslovice
| | 4\\. Větrušice
| | 5\\. Vodochody
| | 6\\. Zdiby
| |
| 5\\. Líbeznice| 1\\. Bašť
| | 2\\. Bořanovice
| | 3\\. Hovorčovice
| | 4\\. Líbeznice
| | 5\\. Předboj
| | 6\\. Sedlec
| | 7\\. Zlonín
| |
| 6\\. Měšice| 1\\. Měšice
| | 2\\. Mratín
| | 3\\. Nová Ves
| |
| 7\\. Odolena Voda| 1\\. Klíčany
| | 2\\. Odolena Voda
| | 3\\. Panenské Břežany
| | 4\\. Veliká Ves
| |
| 8\\. Škvorec| 1\\. Květnice
| | 2\\. Sibřina
| | 3\\. Škvorec
| | 4\\. Zlatá
| |
| 9\\. Úvaly| 1\\. Dobročovice
| | 2\\. Horoušany
| | 3\\. Jirny
| | 4\\. Šestajovice
| | 5\\. Úvaly
| |
| |
4\\. Čáslav| 1\\. Čáslav| 1\\. Bílé Podolí
| | 2\\. Brambory
| | 3\\. Čáslav
| | 4\\. Čejkovice
| | 5\\. Dobrovítov
| | 6\\. Horka I
| | 7\\. Horušice
| | 8\\. Hraběšín
| | 9\\. Chotusice
| | 10\\. Kluky
| | 11\\. Krchleby
| | 12\\. Močovice
| | 13\\. Rohozec
| | 14\\. Semtěš
| | 15\\. Souňov
| | 16\\. Starkoč
| | 17\\. Šebestěnice
| | 18\\. Třebešice
| | 19\\. Třebonín
| | 20\\. Vlačice
| | 21\\. Vodranty
| | 22\\. Vrdy
| | 23\\. Zbýšov
| | 24\\. Žehušice
| |
| 2\\. Tupadly| 1\\. Adamov
| | 2\\. Bratčice
| | 3\\. Drobovice
| | 4\\. Horky
| | 5\\. Potěhy
| | 6\\. Schořov
| | 7\\. Tupadly
| | 8\\. Vlkaneč
| | 9\\. Žáky
| |
| 3\\. Žleby| 1\\. Hostovlice
| | 2\\. Okřesaneč
| | 3\\. Vinaře
| | 4\\. Žleby
| |
| |
5\\. Černošice| 1\\. Černošice| 1\\. Černošice
| | 2\\. Vonoklasy
| |
| 2\\. Červený Újezd| 1\\. Červený Újezd
| | 2\\. Ptice
| | 3\\. Úhonice
| |
| 3\\. Davle| 1\\. Davle
| | 2\\. Hvozdnice
| | 3\\. Měchenice
| |
| 4\\. Dobřichovice| 1\\. Černolice
| | 2\\. Dobřichovice
| | 3\\. Karlík
| | 4\\. Všenory
| |
| 5\\. Dolní Břežany| 1\\. Dolní Břežany
| | 2\\. Zlatníky-Hodkovice
| |
| 6\\. Horoměřice| 1\\. Horoměřice
| | 2\\. Statenice
| | 3\\. Únětice
| |
| 7\\. Hostivice| 1\\. Dobrovíz
| | 2\\. Hostivice
| | 3\\. Chýně
| | 4\\. Jeneč
| |
| 8\\. Hradištko| 1\\. Hradištko
| |
| 9\\. Jesenice| 1\\. Jesenice
| | 2\\. Psáry
| | 3\\. Vestec
| |
| 10\\. Jílové u Prahy| 1\\. Jílové u Prahy
| | 2\\. Kamenný Přívoz
| | 3\\. Libeř
| | 4\\. Ohrobec
| | 5\\. Okrouhlo
| | 6\\. Petrov
| | 7\\. Pohoří
| |
| 11\\. Jinočany| 1\\. Dobříč
| | 2\\. Chrášťany
| | 3\\. Jinočany
| | 4\\. Ořech
| | 5\\. Zbuzany
| |
| 12\\. Libčice nad Vltavou| 1\\. Libčice nad Vltavou
| | 2\\. Tursko
| |
| 13\\. Mníšek pod Brdy| 1\\. Bojanovice
| | 2\\. Bratřínov
| | 3\\. Čisovice
| | 4\\. Jíloviště
| | 5\\. Klínec
| | 6\\. Kytín
| | 7\\. Líšnice
| | 8\\. Mníšek pod Brdy
| | 9\\. Řitka
| | 10\\. Trnová
| | 11\\. Zahořany
| |
| 14\\. Nučice| 1\\. Nučice
| | 2\\. Tachlovice
| |
| 15\\. Průhonice| 1\\. Průhonice
| |
| 16\\. Roztoky| 1\\. Roztoky
| |
| 17\\. Rudná| 1\\. Drahelčice
| | 2\\. Rudná
| |
| 18\\. Řevnice| 1\\. Lety
| | 2\\. Řevnice
| |
| 19\\. Štěchovice| 1\\. Buš
| | 2\\. Slapy
| | 3\\. Štěchovice
| |
| 20\\. Třebotov| 1\\. Choteč
| | 2\\. Chýnice
| | 3\\. Kosoř
| | 4\\. Roblín
| | 5\\. Třebotov
| |
| 21\\. Tuchoměřice| 1\\. Číčovice
| | 2\\. Kněževes
| | 3\\. Středokluky
| | 4\\. Tuchoměřice
| |
| 22\\. Velké Přílepy| 1\\. Holubice
| | 2\\. Lichoceves
| | 3\\. Okoř
| | 4\\. Svrkyně
| | 5\\. Úholičky
| | 6\\. Velké Přílepy
| |
| 23\\. Vrané nad Vltavou| 1\\. Březová-Oleško
| | 2\\. Vrané nad Vltavou
| | 3\\. Zvole
| |
| |
6\\. Český Brod| 1\\. Český Brod| 1\\. Břežany II
| | 2\\. Černíky
| | 3\\. Český Brod
| | 4\\. Doubravčice
| | 5\\. Hradešín
| | 6\\. Chrášťany
| | 7\\. Klučov
| | 8\\. Krupá
| | 9\\. Kšely
| | 10\\. Masojedy
| | 11\\. Mrzky
| | 12\\. Poříčany
| | 13\\. Přehvozdí
| | 14\\. Přistoupím
| | 15\\. Přišimasy
| | 16\\. Rostoklaty
| | 17\\. Tismice
| | 18\\. Tuchoraz
| | 19\\. Tuklaty
| | 20\\. Vitice
| | 21\\. Vrátkov
| |
| |
7\\. Dobříš| 1\\. Dobříš| 1\\. Borotice
| | 2\\. Daleké Dušníky
| | 3\\. Dobříš
| | 4\\. Drevníky
| | 5\\. Drhovy
| | 6\\. Obořiště
| | 7\\. Ouběnice
| | 8\\. Rosovice
| | 9\\. Rybníky
| | 10\\. Stará Huť
| | 11\\. Svaté Pole
| | 12\\. Voznice
| | 13\\. Županovice
| |
| 2\\. Nečín| 1\\. Hřiměždice
| | 2\\. Nečín
| |
| 3\\. Nová Ves pod Pleší| 1\\. Malá Hraštice
| | 2\\. Nová Ves pod Pleší
| | 3\\. Velká Lečice
| |
| 4\\. Nový Knín| 1\\. Čím
| | 2\\. Chotilsko
| | 3\\. Korkyně
| | 4\\. Mokrovraty
| | 5\\. Nové Dvory
| | 6\\. Nový Knín
| |
| |
8\\. Hořovice| 1\\. Cerhovice| 1\\. Cerhovice
| | 2\\. Drozdov
| | 3\\. Újezd
| | 4\\. Záluží
| |
| 2\\. Hořovice| 1\\. Felbabka
| | 2\\. Hořovice
| | 3\\. Kotopeky
| | 4\\. Lhotka
| | 5\\. Libomyšl
| | 6\\. Lochovice
| | 7\\. Otmíče
| | 8\\. Podluhy
| | 9\\. Praskolesy
| | 10\\. Rpety
| | 11\\. Tlustice
| |
| 3\\. Hostomice| 1\\. Běštín
| | 2\\. Hostomice
| | 3\\. Lážovice
| | 4\\. Neumětely
| | 5\\. Osov
| | 6\\. Skřípěl
| | 7\\. Velký Chlumec
| | 8\\. Vižina
| |
| 4\\. Komárov| 1\\. Hvozdec
| | 2\\. Chaloupky
| | 3\\. Komárov
| | 4\\. Malá Víska
| | 5\\. Osek
| |
| 5\\. Zaječov| 1\\. Jivina
| | 2\\. Olešná
| | 3\\. Zaječov
| |
| 6\\. Žebrák| 1\\. Březová
| | 2\\. Bzová
| | 3\\. Hředle
| | 4\\. Chlustina
| | 5\\. Točník
| | 6\\. Žebrák
| |
| |
9\\. Kladno| 1\\. Brandýsek| 1\\. Blevice
| | 2\\. Brandýsek
| | 3\\. Cvrčovice
| | 4\\. Dřetovice
| | 5\\. Kolec
| | 6\\. Libochovičky
| | 7\\. Otvovice
| | 8\\. Slatina
| | 9\\. Stehelčeves
| | 10\\. Třebusice
| | 11\\. Zákolany
| |
| 2\\. Buštěhrad| 1\\. Buštěhrad
| | 2\\. Zájezd
| |
| 3\\. Kačice| 1\\. Hradečno
| | 2\\. Kačice
| |
| 4\\. Kamenné Žehrovice| 1\\. Běleč
| | 2\\. Bratronice
| | 3\\. Doksy
| | 4\\. Kamenné Žehrovice
| | 5\\. Lhota
| | 6\\. Žilina
| |
| 5\\. Kladno| 1\\. Běloky
| | 2\\. Dolany
| | 3\\. Družec
| | 4\\. Hostouň
| | 5\\. Kladno
| | 6\\. Malé Přítočno
| | 7\\. Třebichovice
| | 8\\. Velké Přítočno
| | 9\\. Vinařice
| |
| 6\\. Lány| 1\\. Lány
| |
| 7\\. Libušin| 1\\. Libušin
| | 2\\. Svinařov
| |
| 8\\. Lidice| 1\\. Hřebeč
| | 2\\. Lidice
| | 3\\. Makotřasy
| |
| 9\\. Pchery| 1\\. Pchery
| |
| 10\\. Stochov| 1\\. Stochov
| | 2\\. Tuchlovice
| |
| 11\\. Unhošť| 1\\. Braškov
| | 2\\. Horní Bezděkov
| | 3\\. Kyšice
| | 4\\. Malé Kyšice
| | 5\\. Pavlov
| | 6\\. Pletený Újezd
| | 7\\. Svárov
| | 8\\. Unhošť
| |
| 12\\. Velká Dobrá| 1\\. Velká Dobrá
| |
| |
10\\. Kolín| 1\\. Červené Pečky| 1\\. Červené Pečky
| | 2\\. Nebovidy
| |
| 2\\. Kolín| 1\\. Břežany I
| | 2\\. Býchory
| | 3\\. Grunta
| | 4\\. Jestřábí Lhota
| | 5\\. Kbel
| | 6\\. Kolín
| | 7\\. Konárovice
| | 8\\. Kořenice
| | 9\\. Křečhoř
| | 10\\. Libenice
| | 11\\. Lošany
| | 12\\. Němčice
| | 13\\. Nová Ves I
| | 14\\. Ovčáry
| | 15\\. Pašinka
| | 16\\. Pňov-Předhradí
| | 17\\. Polepy
| | 18\\. Rado vesnice I
| | 19\\. Ratboř
| | 20\\. Starý Kolín
| | 21\\. Tři Dvory
| | 22\\. Veletov
| | 23\\. Volárna
| |
| 3\\. Kouřim| 1\\. Horní Kruty
| | 2\\. Klášterní Skalice
| | 3\\. Kouřim
| | 4\\. Krychnov
| | 5\\. Libodřice
| | 6\\. Svojšice
| | 7\\. Toušice
| | 8\\. Třebovle
| |
| 4\\. Pečky| 1\\. Cerhenice
| | 2\\. Dobřichov
| | 3\\. Chotutice
| | 4\\. Pečky
| | 5\\. Ratenice
| | 6\\. Tatce
| |
| 5\\. Plaňany| 1\\. Plaňany
| | 2\\. Radim
| | 3\\. Vrbčany
| | 4\\. Zalešany
| | 5\\. Žabonosy
| |
| 6\\. Týnec nad Labem| 1\\. Bělušice
| | 2\\. Krakovany
| | 3\\. Týnec nad Labem
| | 4\\. Uhlířská Lhota
| |
| 7\\. Velim| 1\\. Velim
| |
| 8\\. Velký Osek| 1\\. Velký Osek
| | 2\\. Veltruby
| |
| 9\\. Zásmuky| 1\\. Barchovice
| | 2\\. Bečváry
| | 3\\. Církvice
| | 4\\. Dolní Chvatliny
| | 5\\. Drahobudice
| | 6\\. Malotice
| | 7\\. Polní Voděrady
| | 8\\. Skvrnov
| | 9\\. Zásmuky
| | 10\\. Ždánice
| |
| 10\\. Žiželice| 1\\. Dománovice
| | 2\\. Choťovice
| | 3\\. Lipec
| | 4\\. Ohaře
| | 5\\. Polní Chrčíce
| | 6\\. Radovesnice II
| | 7\\. Žehuň
| | 8\\. Žiželice
| |
| |
11\\. Kralupy nad Vltavou| 1\\. Kralupy nad Vltavou| 1\\. Dolany nad Vltavou
| | 2\\. Dřínov
| | 3\\. Chvatěruby
| | 4\\. Kozomín
| | 5\\. Kralupy nad Vltavou
| | 6\\. Olovnice
| | 7\\. Postřižín
| | 8\\. Újezdec
| | 9\\. Úžice
| | 10.Zlončice
| |
| 2\\. Nelahozeves| 1\\. Nelahozeves
| |
| 3\\. Veltrusy| 1\\. Hostin u Vojkovic
| | 2\\. Ledčice
| | 3\\. Nová Ves
| | 4\\. Veltrusy
| | 5\\. Vojkovice
| | 6\\. Všestudy
| | 7\\. Zlosyň
| |
| |
12\\. Kutná Hora| 1\\. Bohdaneč| 1\\. Bohdaneč
| |
| 2\\. Červené Janovice| 1\\. Bludov
| | 2\\. Červené Janovice
| | 3\\. Opatovice I
| | 4\\. Paběnice
| | 5\\. Petrovice I
| | 6\\. Třebětín
| |
| 3\\. Kácov| 1\\. Kácov
| | 2\\. Zbizuby
| |
| 4\\. Kutná Hora| 1\\. Chlístovice
| | 2\\. Křesetice
| | 3\\. Kutná Hora
| | 4\\. Malešov
| | 5\\. Misko vice
| | 6\\. Úmonín
| | 7\\. Vidice
| |
| 5\\. Nové Dvory| 1\\. Církvice
| | 2\\. Hlízov
| | 3\\. Nové Dvory
| |
| 6\\. Rataje nad Sázavou| 1\\. Ledečko
| | 2\\. Podveky
| | 3\\. Rataje nad Sázavou
| | 4\\. Samopše
| | 5\\. Soběšín
| |
| 7\\. Suchdol| 1\\. Suchdol
| |
| 8\\. Svatý Mikuláš| 1\\. Bernardov
| | 2\\. Kobylnice
| | 3\\. Svatý Mikuláš
| | 4\\. Záboří nad Labem
| |
| 9\\. Uhlířské Janovice| 1\\. Čestín
| | 2\\. Košice
| | 3\\. Nepoměřice
| | 4\\. Onomyšl
| | 5\\. Petrovice II
| | 6\\. Rašovice
| | 7\\. Staňkovice
| | 8\\. Sudějov
| | 9\\. Uhlířské Janovice
| | 10\\. Úžice
| | 11\\. Vavřinec
| |
| 10\\. Zbraslavice| 1\\. Černíny
| | 2\\. Štipoklasy
| | 3\\. Zbraslavice
| |
| 11\\. Zruč nad Sázavou| 1\\. Dolní Pohleď
| | 2\\. Horka II
| | 3\\. Chabeřice
| | 4\\. Pertoltice
| | 5\\. Řendějov
| | 6\\. Slavošov
| | 7\\. Vlastějovice
| | 8\\. Zruč nad Sázavou
| |
| |
13\\. Lysá nad Labem| 1\\. Kounice| 1\\. Bříství
| | 2\\. Kounice
| | 3\\. Vykáň
| |
| 2\\. Lysá nad Labem| 1\\. Jiřice
| | 2\\. Lysá nad Labem
| | 3\\. Ostrá
| | 4\\. Přerov nad Labem
| | 5\\. Semice
| | 6\\. Stará Lysá
| | 7\\. Starý Vestec
| | 8\\. Stratov
| |
| 3\\. Milovice| 1\\. Milovice
| |
| |
14\\. Mělník| 1\\. Byšice| 1\\. Byšice
| | 2\\. Čečelice
| | 3\\. Hostin
| | 4\\. Liblice
| |
| 2\\. Liběchov| 1\\. Dolní Zimoř
| | 2\\. Liběchov
| | 3\\. Medonosy
| | 4\\. Tupadly
| | 5\\. Vidim
| | 6\\. Želízy
| |
| 3\\. Lužec nad Vltavou| 1\\. Lužec nad Vltavou
| |
| 4\\. Mělnické Vtelno| 1\\. Mělnické Vtelno
| |
| 5\\. Mělník| 1\\. Býkev
| | 2\\. Cítov
| | 3\\. Dolní Beřkovice
| | 4\\. Horní Počaply
| | 5\\. Hořín
| | 6\\. Jeviněves
| | 7\\. Kly
| | 8\\. Lhotka
| | 9\\. Malý Újezd
| | 10\\. Mělník
| | 11\\. Řepín
| | 12\\. Spomyšl
| | 13\\. Střemy
| | 14\\. Tuhaň
| | 15\\. Velký Borek
| | 16\\. Vraňany
| |
| 6\\. Mšeno| 1\\. Chorušice
| | 2\\. Kadlín
| | 3\\. Kanina
| | 4\\. Lobeč
| | 5\\. Mšeno
| | 6\\. Nebužely
| | 7\\. Nosálov
| | 8\\. Stránka
| |
| 7\\. Vysoká| 1\\. Dobřeň
| | 2\\. Kokořín
| | 3\\. Vysoká
| |
| |
15\\. Mladá Boleslav| 1\\. Bakov nad Jizerou| 1\\. Bakov nad Jizerou
| | 2\\. Bítouchov
| | 3\\. Nová Ves u Bakova
| |
| 2\\. Bělá pod Bezdězem| 1\\. Bělá pod Bezdězem
| | 2\\. Březovice
| | 3\\. Čistá
| | 4\\. Plužná
| |
| 3\\. Benátky nad Jizerou| 1\\. Benátky nad Jizerou
| | 2\\. Dolní Slivno
| | 3\\. Horní Slivno
| | 4\\. Kochánky
| | 5\\. Mečeříž
| | 6\\. Předměřice nad Jizerou
| | 7\\. Sedlec
| | 8\\. Skorkov
| | 9\\. Sojovice
| | 10\\. Tuřice
| | 11\\. Zdětín
| |
| 4\\. Bezno| 1\\. Bezno
| | 2\\. Nemyslovice
| | 3\\. Niměřice
| | 4\\. Pětikozly
| | 5\\. Rokytovec
| | 6\\. Sovínky
| | 7\\. Strenice
| | 8\\. Velké Všelisy
| |
| 5\\. Brodce| 1\\. Brodce
| | 2\\. Horky nad Jizerou
| | 3\\. Hrušov
| |
| 6\\. Čachovice| 1\\. Čachovice
| | 2\\. Lipník
| | 3\\. Vlkava
| |
| 7\\. Dobrovice| 1\\. Ctiměřice
| | 2\\. Dobrovice
| | 3\\. Kobylnice
| | 4\\. Ledce
| | 5\\. Němčice
| | 6\\. Nepřevázka
| | 7\\. Pěčice
| | 8\\. Prodašice
| | 9\\. Semčice
| | 10\\. Ujkovice
| | 11\\. Vinařice
| | 12\\. Žerčice
| |
| 8\\. Dolní Bousov| 1\\. Dobšín
| | 2\\. Dolní Bousov
| | 3\\. Domousnice
| | 4\\. Obrubce
| | 5\\. Obruby
| | 6\\. Přepeře
| | 7\\. Rabakov
| | 8\\. Rohatsko
| | 9\\. Řitonice
| | 10\\. Veselice
| |
| 9\\. Chotětov| 1\\. Chotětov
| |
| 10\\. Katusice| 1\\. Katusice
| | 2\\. Kováň
| | 3\\. Krásná Ves
| | 4\\. Sudoměř
| |
| 11\\. Kosmonosy| 1\\. Bradlec
| | 2\\. Kosmonosy
| |
| 12\\. Krnsko| 1\\. Jizerní Vtelno
| | 2\\. Krnsko
| | 3\\. Písková Lhota
| | 4\\. Strašnov
| |
| 13\\. Kropáčova Vrutice| 1\\. Košátky
| | 2\\. Kropáčova Vrutice
| |
| 14\\. Luštěnice| 1\\. Charvatce
| | 2\\. Chudíř
| | 3\\. Jabkenice
| | 4\\. Kosořice
| | 5\\. Luštěnice
| | 6\\. Smilovice
| |
| 15\\. Mladá Boleslav| 1\\. Březno
| | 2\\. Bukovno
| | 3\\. Dalovice
| | 4\\. Dlouhá Lhota
| | 5\\. Dolní Stakory
| | 6\\. Hrdlořezy
| | 7\\. Husí Lhota
| | 8\\. Josefův Důl
| | 9\\. Kolomuty
| | 10\\. Lhotky
| | 11\\. Mladá Boleslav
| | 12\\. Nová Telib
| | 13\\. Pětkovy
| | 14\\. Plazy
| | 15\\. Řepov
| | 16\\. Sukorady
| | 17\\. Vinec
| | 18\\. Židněves
| |
| 16\\. Skalsko| 1\\. Boreč
| | 2\\. Doubravička
| | 3\\. Kluky
| | 4\\. Kovanec
| | 5\\. Skalsko
| | 6\\. Vrátno
| |
| 17\\. Všejany| 1\\. Všejany
| |
| |
16\\. Mnichovo Hradiště| 1\\. Mnichovo Hradiště| 1\\. Bílá Hlína
| | 2\\. Boseň
| | 3\\. Branžež
| | 4\\. Březina
| | 5\\. Dolní Krupá
| | 6\\. Horní Bukovina
| | 7\\. Chocnějovice
| | 8\\. Jivina
| | 9\\. Klášter Hradiště nad Jizerou
| | 10\\. Kněžmost
| | 11\\. Mnichovo Hradiště
| | 12\\. Mohelnice nad Jizerou
| | 13\\. Mukařov
| | 14\\. Neveklovice
| | 15\\. Ptýrov
| | 16\\. Rokytá
| | 17\\. Strážiště
| |
| 2\\. Žďár| 1\\. Koryta
| | 2\\. Loukov
| | 3\\. Loukovec
| | 4\\. Sezemice
| | 5\\. Žďár
| |
| |
17\\. Neratovice| 1\\. Kostelec nad Labem| 1\\. Kostelec nad Labem
| | 2\\. Tišice
| |
| 2\\. Neratovice| 1\\. Čakovičky
| | 2\\. Chlumín
| | 3\\. Kojetice
| | 4\\. Libiš
| | 5\\. Neratovice
| | 6\\. Zálezlice
| |
| 3\\. Obříství| 1\\. Obříství
| |
| 4\\. Všetaty| 1\\. Nedomice
| | 2\\. Ovčáry
| | 3\\. Všetaty
| |
| |
18\\. Nymburk| 1\\. Kostomlaty nad Labem| 1\\. Kostomlátky
| | 2\\. Kostomlaty nad Labem
| |
| 2\\. Křinec| 1\\. Křinec
| | 2\\. Vestec
| |
| 3\\. Loučeň| 1\\. Jizbice
| | 2\\. Loučeň
| | 3\\. Mcely
| |
| 4\\. Nymburk| 1\\. Bobnice
| | 2\\. Budiměřice
| | 3\\. Čilec
| | 4\\. Dvory
| | 5\\. Hořátev
| | 6\\. Kamenné Zboží
| | 7\\. Kovanice
| | 8\\. Krchleby
| | 9\\. Netřebice
| | 10\\. Nymburk
| | 11\\. Straky
| | 12\\. Všechlapy
| | 13\\. Zbožíčko
| |
| 5\\. Oskořínek| 1\\. Hrubý Jeseník
| | 2\\. Chleby
| | 3\\. Jíkev
| | 4\\. Nový Dvůr
| | 5\\. Oskořínek
| |
| 6\\. Rožďalovice| 1\\. Košík
| | 2\\. Rožďalovice
| | 3\\. Seletice
| | 4\\. Žitovlice
| |
| 7\\. Sadská| 1\\. Hořany
| | 2\\. Hradištko
| | 3\\. Chrást
| | 4\\. Kostelní Lhota
| | 5\\. Milčice
| | 6\\. Písty
| | 7\\. Sadská
| | 8\\. Třebestovice
| | 9\\. Velenka
| | 10\\. Zvěřinek
| |
| |
19\\. Poděbrady| 1\\. Dymokury| 1\\. Činěves
| | 2\\. Dymokury
| | 3\\. Velenice
| |
| 2\\. Kněžice| 1\\. Chotěšice
| | 2\\. Chroustov
| | 3\\. Kněžice
| |
| 3\\. Městec Králové| 1\\. Běrunice
| | 2\\. Dlouhopolsko
| | 3\\. Hradčany
| | 4\\. Kněžičky
| | 5\\. Městec Králové
| | 6\\. Opočnice
| | 7\\. Podmoky
| | 8\\. Sloveč
| | 9\\. Vrbice
| | 10\\. Záhornice
| |
| 4\\. Poděbrady| 1\\. Choťánky
| | 2\\. Kouty
| | 3\\. Křečkov
| | 4\\. Libice nad Cidlinou
| | 5\\. Odřepsy
| | 6\\. Okřínek
| | 7\\. Oseček
| | 8\\. Pátek
| | 9\\. Písková Lhota
| | 10\\. Poděbrady
| | 11\\. Senice
| | 12\\. Sokoleč
| | 13\\. Úmyslovice
| | 14\\. Vlkov pod Oškobrhem
| | 15\\. Vrbová Lhota
| |
| 5\\. Sány| 1\\. Dobšice
| | 2\\. Kolaje
| | 3\\. Opolany
| | 4\\. Sány
| |
| |
20\\. Příbram| 1\\. Březnice| 1\\. Březnice
| | 2\\. Drahenice
| | 3\\. Hlubyně
| | 4\\. Horčápsko
| | 5\\. Hudčice
| | 6\\. Chrást
| | 7\\. Koupě
| | 8\\. Nestrašovice
| | 9\\. Počaply
| | 10\\. Starosedlský Hrádek
| | 11\\. Svojšice
| | 12\\. Tochovice
| | 13\\. Tušovice
| | 14\\. Volenice
| |
| 2\\. Dolní Hbitý| 1\\. Dolní Hbitý
| | 2\\. Jablonná
| |
| 3\\. Hluboš| 1\\. Bratkovice
| | 2\\. Buková u Příbramě
| | 3\\. Hluboš
| | 4\\. Pičín
| |
| 4\\. Hvožďany| 1\\. Hvožďany
| |
| 5\\. Jince| 1\\. Čenkov
| | 2\\. Jince
| | 3\\. Křešín
| | 4\\. Ohrazenice
| |
| 6\\. Kamýk nad Vltavou| 1\\. Kamýk nad Vltavou
| | 2\\. Zduchovice
| |
| 7\\. Milín| 1\\. Bohostice
| | 2\\. Cetyně
| | 3\\. Lazsko
| | 4\\. Lešetice
| | 5\\. Milín
| | 6\\. Ostrov
| | 7\\. Pečíce
| | 8\\. Radětice
| | 9\\. Smolotely
| | 10\\. Solenice
| | 11\\. Těchařovice
| | 12\\. Vrančice
| |
| 8\\. Obecnice| 1\\. Drahlín
| | 2\\. Obecnice
| | 3\\. Sádek
| |
| 9\\. Příbram| 1\\. Bohutín
| | 2\\. Dlouhá Lhota
| | 3\\. Dubenec
| | 4\\. Dubno
| | 5\\. Háje
| | 6\\. Kotenčice
| | 7\\. Láz
| | 8\\. Lhota u Příbramě
| | 9\\. Modřovice
| | 10\\. Narysov
| | 11\\. Občov
| | 12\\. Podlesí
| | 13\\. Příbram
| | 14\\. Suchodol
| | 15\\. Trhové Dušníky
| | 16\\. Třebsko
| | 17\\. Vysoká u Příbramě
| |
| 10\\. Rožmitál pod Třemšínem| 1\\. Bezděkov pod Třemšínem
| | 2\\. Nepomuk
| | 3\\. Rožmitál pod Třemšínem
| | 4\\. Sedlice
| | 5\\. Věšín
| | 6\\. Vranovice
| | 7\\. Vševily
| |
| 11\\. Višňová| 1\\. Drásov
| | 2\\. Obory
| | 3\\. Višňová
| |
| 12\\. Zalužany| 1\\. Bukovany
| | 2\\. Chraštice
| | 3\\. Kozárovice
| | 4\\. Zalužany
| | 5\\. Zbenice
| |
| |
21\\. Rakovník| 1\\. Čistá| 1\\. Břežany
| | 2\\. Čistá
| | 3\\. Šípy
| | 4\\. Velká Chmelištná
| | 5\\. Všesulov
| |
| 2\\. Jesenice| 1\\. Děkov
| | 2\\. Drahouš
| | 3\\. Hořovičky
| | 4\\. Jesenice
| | 5\\. Kolešov
| | 6\\. Krty
| | 7\\. Oráčov
| | 8\\. Švihov
| | 9\\. Žďár
| |
| 3\\. Kněževes| 1\\. Chrášťany
| | 2\\. Kněževes
| | 3\\. Přílepy
| | 4\\. Svojetín
| |
| 4\\. Kolešovice| 1\\. Hořesedly
| | 2\\. Kolešovice
| |
| 5\\. Křivoklát| 1\\. Branov
| | 2\\. Karlova Ves
| | 3\\. Křivoklát
| | 4\\. Městečko
| | 5\\. Nezabudice
| | 6\\. Pustověty
| | 7\\. Velká Buková
| |
| 6\\. Lišany| 1\\. Lišany
| |
| 7\\. Lužná| 1\\. Lužná
| |
| 8\\. Mšec| 1\\. Bdín
| | 2\\. Kalivody
| | 3\\. Milý
| | 4\\. Mšec
| | 5\\. Mšecké Žehrovice
| | 6\\. Přerubenice
| | 7\\. Srbeč
| | 8\\. Třtice
| |
| 9\\. Mutějovice| 1\\. Hředle
| | 2\\. Janov
| | 3\\. Kounov
| | 4\\. Krupá
| | 5\\. Milostín
| | 6\\. Mutějovice
| | 7\\. Nesuchyně
| |
| 10\\. Nové Strašecí| 1\\. Nové Strašecí
| | 2\\. Ruda
| |
| 11\\. Petrovice| 1\\. Petrovice
| | 2\\. Příčina
| | 3\\. Řeřichy
| | 4\\. Šanov
| | 5\\. Václavy
| | 6\\. Zavidov
| |
| 12\\. Rakovník| 1\\. Lašovice
| | 2\\. Lubná
| | 3\\. Nový Dům
| | 4\\. Olešná
| | 5\\. Pavlíkov
| | 6\\. Rakovník
| | 7\\. Senec
| | 8\\. Všetaty
| |
| 13\\. Roztoky| 1\\. Roztoky
| |
| 14\\. Rynholec| 1\\. Rynholec
| |
| 15\\. Řevničov| 1\\. Kozojedy
| | 2\\. Kroučová
| | 3\\. Krušovice
| | 4\\. Pochvalov
| | 5\\. Řevničov
| | 6\\. Smilovice
| | 7\\. Třeboc
| |
| 16\\. Senomaty| 1\\. Pšovlky
| | 2\\. Senomaty
| |
| 17\\. Slabce| 1\\. Hracholusky
| | 2\\. Hřebečníky
| | 3\\. Hvozd
| | 4\\. Krakov
| | 5\\. Krakovec
| | 6\\. Malinová
| | 7\\. Panoší Újezd
| | 8\\. Skryje
| | 9\\. Slabce
| |
| 18\\. Zbečno| 1\\. Račice
| | 2\\. Sýkořice
| | 3\\. Zbečno
| |
| |
22\\. Říčany| 1\\. Kamenice| 1\\. Kamenice
| | 2\\. Kostelec u Křížků
| | 3\\. Radějovice
| |
| 2\\. Kostelec nad Černými lesy| 1\\. Konojedy
| | 2\\. Kostelec nad Černými lesy
| | 3\\. Kozojedy
| | 4\\. Nučice
| | 5\\. Oleška
| | 6\\. Oplany
| | 7\\. Prusice
| | 8\\. Stříbrná Skalice
| | 9\\. Štíhlice
| | 10\\. Vlkančice
| | 11\\. Výžerky
| |
| 3\\. Mnichovice| 1\\. Hrusice
| | 2\\. Kaliště
| | 3\\. Mirošovice
| | 4\\. Mnichovice
| | 5\\. Ondřejov
| | 6\\. Pětihosty
| | 7\\. Senohraby
| | 8\\. Strančice
| | 9\\. Struhařov
| | 10\\. Všestary
| | 11\\. Zvánovice
| |
| 4\\. Říčany| 1\\. Babice
| | 2\\. Březí
| | 3\\. Černé Voděrady
| | 4\\. Čestlice
| | 5\\. Dobřejovice
| | 6\\. Doubek
| | 7\\. Herink
| | 8\\. Jevany
| | 9\\. Klokočná
| | 10\\. Křenice
| | 11\\. Louňovice
| | 12\\. Modletice
| | 13\\. Mukařov
| | 14\\. Nupaky
| | 15\\. Popovičky
| | 16\\. Říčany
| | 17\\. Sluštice
| | 18\\. Světice
| | 19\\. Svojetice
| | 20\\. Tehov
| | 21\\. Tehovec
| | 22\\. Vyžlovka
| |
| 5\\. Velké Popovice| 1\\. Křížkový Újezdec
| | 2\\. Kunice
| | 3\\. Petříkov
| | 4\\. Sulice
| | 5\\. Velké Popovice
| |
| |
23\\. Sedlčany| 1\\. Dublovice| 1\\. Dublovice
| |
| 2\\. Klučenice| 1\\. Klučenice
| | 2\\. Milešov
| |
| 3\\. Kosova Hora| 1\\. Kosova Hora
| | 2\\. Prosenická Lhota
| | 3\\. Štětkovice
| |
| 4\\. Krásná Hora nad Vltavou| 1\\. Krásná Hora nad Vltavou
| |
| 5\\. Petrovice| 1\\. Nechválíce
| | 2\\. Petrovice
| |
| 6\\. Sedlčany| 1\\. Jesenice
| | 2\\. Kňovice
| | 3\\. Křepenice
| | 4\\. Nalžovice
| | 5\\. Nedrahovice
| | 6\\. Osečany
| | 7\\. Počepice
| | 8\\. Příčovy
| | 9\\. Radič
| | 10\\. Sedlčany
| | 11\\. Svatý Jan
| | 12\\. Vysoký Chlumec
| |
| 7\\. Sedlec-Prčice| 1\\. Sedlec-Prčice
| |
| |
24\\. Slaný| 1\\. Slaný| 1\\. Bílichov
| | 2\\. Drnek
| | 3\\. Hobšovice
| | 4\\. Hořešovice
| | 5\\. Hořešovičky
| | 6\\. Jedomělice
| | 7\\. Jemníky
| | 8\\. Kamenný Most
| | 9\\. Klobuky
| | 10\\. Knovíz
| | 11\\. Kutrovice
| | 12\\. Kvílice
| | 13\\. Libovice
| | 14\\. Líský
| | 15\\. Malíkovice
| | 16\\. Neprobylice
| | 17\\. Neuměřice
| | 18\\. Plchov
| | 19\\. Podlešín
| | 20\\. Pozdeň
| | 21\\. Řisuty
| | 22\\. Slaný
| | 23\\. Studeněves
| | 24\\. Třebíz
| | 25\\. Tuřany
| | 26\\. Vrbičany
| | 27\\. Zichovec
| | 28\\. Zvoleněves
| | 29\\. Želenice
| | 30\\. Žižice
| |
| 2\\. Smečno| 1\\. Hrdlív
| | 2\\. Ledce
| | 3\\. Přelič
| | 4\\. Smečno
| |
| 3\\. Velvary| 1\\. Černuc
| | 2\\. Hospozín
| | 3\\. Chržín
| | 4\\. Kmetiněves
| | 5\\. Loucká
| | 6\\. Poštovice
| | 7\\. Sazená
| | 8\\. Uhy
| | 9\\. Velvary
| |
| 4\\. Zlonice| 1\\. Beřovice
| | 2\\. Dřínov
| | 3\\. Jarpice
| | 4\\. Královice
| | 5\\. Páleč
| | 6\\. Stradonice
| | 7\\. Šlapanice
| | 8\\. Vraný
| | 9\\. Zlonice
| |
| |
25\\. Vlašim| 1\\. Čechtice| 1\\. Borovnice
| | 2\\. Čechtice
| | 3\\. Křivsoudov
| | 4\\. Mnichovice
| | 5\\. Strojetice
| |
| 2\\. Dolní Královice| 1\\. Bernartice
| | 2\\. Blažejovice
| | 3\\. Děkanovice
| | 4\\. Dolní Královice
| | 5\\. Dunice
| | 6\\. Keblov
| | 7\\. Loket
| | 8\\. Snět
| | 9\\. Studený
| | 10\\. Setějovice
| | 11\\. Tomice
| |
| 3\\. Louňovice pod Blaníkem| 1\\. Kamberk
| | 2\\. Louňovice pod Blaníkem
| | 3\\. Ostrov
| | 4\\. Velíš
| |
| 4\\. Trhový Štěpánov| 1\\. Hulice
| | 2\\. Soutice
| | 3\\. Tichonice
| | 4\\. Trhový Štěpánov
| |
| 5\\. Vlašim| 1\\. Bílkovice
| | 2\\. Ctiboř
| | 3\\. Hradiště
| | 4\\. Chlum
| | 5\\. Chmelná
| | 6\\. Javorník
| | 7\\. Kladruby
| | 8\\. Kondrac
| | 9\\. Kuňovice
| | 10\\. Libež
| | 11\\. Miřetice
| | 12\\. Načeradec
| | 13\\. Pavlovice
| | 14\\. Pravonín
| | 15\\. Psáře
| | 16\\. Radošovice
| | 17\\. Rataje
| | 18\\. Řimovice
| | 19\\. Slověnice
| | 20\\. Tehov
| | 21\\. Vlašim
| | 22\\. Vracovice
| | 23\\. Všechlapy
| | 24\\. Zdislavice
| |
| |
26\\. Votice| 1\\. Votice| 1\\. Červený Újezd
| | 2\\. Heřmaničky
| | 3\\. Jankov
| | 4\\. Ješetice
| | 5\\. Mezno
| | 6\\. Miličín
| | 7\\. Neustupov
| | 8\\. Olbramovice
| | 9\\. Ratměřice
| | 10\\. Smilkov
| | 11\\. Střezimíř
| | 12\\. Votice
| | 13\\. Zvěstov
| |
| 2\\. Vrchotovy Janovice| 1\\. Vojkov
| | 2\\. Vrchotovy Janovice
| |
| |
---|---|---
ÚSTECKÝ KRAJ| |
1\\. Bílina| 1\\. Bílina| 1\\. Bílina
| | 2\\. Hostomice
| | 3\\. Hrobčice
| | 4\\. Ledvice
| | 5\\. Lukov
| | 6\\. Měrunice
| | 7\\. Ohníč
| |
| 2\\. Světec| 1\\. Světec
| |
| |
2\\. Děčín| 1\\. Benešov nad Ploučnicí| 1\\. Benešov nad Ploučnicí
| | 2\\. Dolní Habartice
| | 3\\. Františkov nad Ploučnicí
| | 4\\. Heřmanov
| | 5\\. Horní Habartice
| | 6\\. Malá Veleň
| | 7\\. Merboltice
| | 8\\. Starý Sachov
| | 9\\. Valkeřice
| | 10\\. Velká Bukovina
| | 11\\. Verneřice
| |
| 2\\. Česká Kamenice| 1\\. Česká Kamenice
| | 2\\. Janská
| | 3\\. Jetřichovice
| | 4\\. Kunratice
| | 5\\. Kytlice
| | 6\\. Markvartice
| | 7\\. Srbská Kamenice
| | 8\\. Veselé
| |
| 3\\. Děčín| 1\\. Arnoltice
| | 2\\. Bynovec
| | 3\\. Děčín
| | 4\\. Dobkovice
| | 5\\. Dobrná
| | 6\\. Hřensko
| | 7\\. Huntířov
| | 8\\. Janov
| | 9\\. Kámen
| | 10\\. Labská Stráň
| | 11\\. Ludvíkovice
| | 12\\. Malšovice
| | 13\\. Růžová
| | 14\\. Těchlovice
| |
| 4\\. Jílové| 1\\. Jílové
| |
| |
3\\. Chomutov| 1\\. Chomutov| 1\\. Bílence
| | 2\\. Blatno
| | 3\\. Březno
| | 4\\. Černovice
| | 5\\. Droužkovice
| | 6\\. Hora Svatého Šebestiána
| | 7\\. Hrušovany
| | 8\\. Chomutov
| | 9\\. Kalek
| | 10\\. Křimov
| | 11\\. Málkov
| | 12\\. Místo
| | 13\\. Nezabylice
| | 14\\. Spoříce
| | 15\\. Údlice
| | 16\\. Všehrdy
| | 17\\. Výsluní
| |
| 2\\. Jirkov| 1\\. Boleboř
| | 2\\. Jirkov
| | 3\\. Otvice
| | 4\\. Pesvice
| | 5\\. Strupčice
| | 6\\. Vrskmaň
| | 7\\. Všestudy
| | 8\\. Vysoká Pec
| |
| |
4\\. Kadaň| 1\\. Kadaň| 1\\. Chbany
| | 2\\. Kadaň
| | 3\\. Libědice
| | 4\\. Pětipsy
| | 5\\. Rokle
| |
| 2\\. Klášterec nad Ohří| 1\\. Domašín
| | 2\\. Klášterec nad Ohří
| |
| 3\\. Kovářská| 1\\. Kovářská
| | 2\\. Měděnec
| |
| 4\\. Perštejn| 1\\. Okounov
| | 2\\. Perštejn
| |
| 5\\. Radonice| 1\\. Mašťov
| | 2\\. Račetice
| | 3\\. Radonice
| | 4\\. Veliká Ves
| | 5\\. Vilémov
| |
| 6\\. Vejprty| 1\\. Kryštofovy Hamry
| | 2\\. Loučná pod Klínovcem
| | 3\\. Vejprty
| |
| |
5\\. Litoměřice| 1\\. Bohušovice nad Ohří| 1\\. Bohušovice nad Ohří
| | 2\\. Brňany
| | 3\\. Oleško
| |
| 2\\. Brozany nad Ohří| 1\\. Brozany nad Ohří
| | 2\\. Dolánky nad Ohří
| | 3\\. Rochov
| |
| 3\\. Hoštka| 1\\. Hoštka
| |
| 4\\. Křešice| 1\\. Křešice
| |
| 5\\. Liběšice| 1\\. Horní Řepčice
| | 2\\. Chotiněves
| | 3\\. Liběšice
| |
| 6\\. Litoměřice| 1\\. Býčkovice
| | 2\\. Hlinná
| | 3\\. Chudoslavice
| | 4\\. Kamýk
| | 5\\. Libochovany
| | 6\\. Litoměřice
| | 7\\. Malíč
| | 8\\. Michalovice
| | 9\\. Miřejovice
| | 10\\. Mlékojedy
| | 11\\. Píšťany
| | 12\\. Ploskovice
| | 13\\. Staňkovice
| | 14\\. Trnovany
| | 15\\. Třebušín
| | 16\\. Velké Žernoseky
| | 17\\. Žalhostice
| |
| 7\\. Polepy| 1\\. Drahobuz
| | 2\\. Polepy
| | 3\\. Vrutice
| |
| 8\\. Štětí| 1\\. Račice
| | 2\\. Snědovice
| | 3\\. Štětí
| |
| 9\\. Terezín| 1\\. Terezín
| | 2\\. Travčice
| |
| 10\\. Úštěk| 1\\. Levín
| | 2\\. Lovečkovice
| | 3\\. Úštěk
| |
| 11\\. Žitenice| 1\\. Žitenice
| |
| |
6\\. Litvínov| 1\\. Hora Svaté Kateřiny| 1\\. Brandov
| | 2\\. Hora Svaté Kateřiny
| | 3\\. Nová Ves v Horách
| |
| 2\\. Horní Jiřetín| 1\\. Horní Jiřetín
| |
| 3\\. Litvínov| 1\\. Český Jiřetín
| | 2\\. Klíny
| | 3\\. Litvínov
| | 4\\. Louka u Litvínova
| |
| 4\\. Lom| 1\\. Lom
| | 2\\. Mariánské Radčice
| |
| 5\\. Meziboří| 1\\. Meziboří
| |
| |
7\\. Louny| 1\\. Hřivice| 1\\. Domoušice
| | 2\\. Hřivice
| | 3\\. Jimlín
| | 4\\. Opočno
| | 5\\. Pnětluky
| | 6\\. Zbrašín
| |
| 2\\. Lenešice| 1\\. Břvany
| | 2\\. Lenešice
| |
| 3\\. Libčeves| 1\\. Kozly
| | 2\\. Libčeves
| | 3\\. Želkovice
| |
| 4\\. Louny| 1\\. Blšany u Loun
| | 2\\. Brodec
| | 3\\. Cítoliby
| | 4\\. Černčice
| | 5\\. Dobroměřice
| | 6\\. Chlumčany
| | 7\\. Chožov
| | 8\\. Chraberce
| | 9\\. Kostice
| | 10\\. Líšťany
| | 11\\. Louny
| | 12\\. Obora
| | 13\\. Počedělice
| | 14\\. Raná
| | 15\\. Ročov
| | 16\\. Slavětín
| | 17\\. Veltěže
| | 18\\. Vinařice
| | 19\\. Vršovice
| |
| 5\\. Panenský Týnec| 1\\. Hříškov
| | 2\\. Nová Ves
| | 3\\. Panenský Týnec
| | 4\\. Smolnice
| | 5\\. Toužetín
| | 6\\. Uherce
| | 7\\. Žerotín
| |
| 6\\. Peruc| 1\\. Peruc
| | 2\\. Vrbno nad Lesy
| |
| 7\\. Postoloprty| 1\\. Postoloprty
| | 2\\. Výškov
| |
| |
8\\. Lovosice| 1\\. Libochovice| 1\\. Černiv
| | 2\\. Evaň
| | 3\\. Chotěšov
| | 4\\. Klapý
| | 5\\. Křesín
| | 6\\. Libochovice
| | 7\\. Lkáň
| | 8\\. Radovesice
| | 9\\. Sedlec
| | 10\\. Slatina
| |
| 2\\. Lovosice| 1\\. Čížkovice
| | 2\\. Chotiměř
| | 3\\. Keblice
| | 4\\. Lhotka nad Labem
| | 5\\. Lovosice
| | 6\\. Lukavec
| | 7\\. Malé Žernoseky
| | 8\\. Prackovice nad Labem
| | 9\\. Siřejovice
| | 10\\. Sulejovice
| | 11\\. Úpohlavy
| | 12\\. Velemín
| | 13\\. Vchynice
| | 14\\. Vrbičany
| |
| 3\\. Třebenice| 1\\. Dlažkovice
| | 2\\. Chodovlice
| | 3\\. Jenčice
| | 4\\. Podsedice
| | 5\\. Třebenice
| | 6\\. Vlastislav
| |
| 4\\. Třebívlice| 1\\. Děčany
| | 2\\. Třebívlice
| |
| |
9\\. Most| 1\\. Bečov| 1\\. Bečov
| | 2\\. Bělušice
| | 3\\. Korozluky
| | 4\\. Skršín
| | 5\\. Volevčice
| |
| 2\\. Most| 1\\. Braňany
| | 2\\. Havraň
| | 3\\. Lišnice
| | 4\\. Lužice
| | 5\\. Malé Březno
| | 6\\. Most
| | 7\\. Obrnice
| | 8\\. Patokryje
| | 9\\. Polerady
| | 10\\. Želenice
| |
| |
10\\. Podbořany| 1\\. Kryry| 1\\. Kryry
| | 2\\. Petrohrad
| |
| 2\\. Lubenec| 1\\. Blatno
| | 2\\. Lubenec
| |
| 3\\. Podbořany| 1\\. Blšany
| | 2\\. Krásný Dvůr
| | 3\\. Nepomyšl
| | 4\\. Očihov
| | 5\\. Podbořanský Rohozec
| | 6\\. Podbořany
| | 7\\. Vroutek
| |
| |
11\\. Roudnice nad Labem| 1\\. Budyně nad Ohří| 1\\. Budyně nad Ohří
| | 2\\. Přestavlky
| | 3\\. Žabovřesky nad Ohří
| |
| 2\\. Horní Beřkovice| 1\\. Ctiněves
| | 2\\. Černouček
| | 3\\. Horní Beřkovice
| | 4\\. Kostomlaty pod Řípem
| | 5\\. Libkovice pod Řípem
| | 6\\. Mnetěš
| | 7\\. Vražkov
| |
| 3\\. Mšené-lázně| 1\\. Bříza
| | 2\\. Martiněves
| | 3\\. Mšené-lázně
| | 4\\. Račiněves
| |
| 4\\. Roudnice nad Labem| 1\\. Bechlín
| | 2\\. Brzánky
| | 3\\. Černěves
| | 4\\. Dobříň
| | 5\\. Doksany
| | 6\\. Dušníky
| | 7\\. Hrobce
| | 8\\. Chodouny
| | 9\\. Kleneč
| | 10\\. Krabčice
| | 11\\. Kyškovice
| | 12\\. Libotenice
| | 13\\. Nové Dvory
| | 14\\. Roudnice nad Labem
| | 15\\. Straškov-Vodochody
| | 16\\. Vědomice
| | 17\\. Vrbice
| | 18\\. Záluží
| | 19\\. Židovice
| |
| |
12\\. Rumburk| 1\\. Krásná Lípa| 1\\. Doubice
| | 2\\. Krásná Lípa
| |
| 2\\. Rumburk| 1\\. Jiříkov
| | 2\\. Rumburk
| | 3\\. Staré Křečany
| |
| 3\\. Šluknov| 1\\. Šluknov
| |
| 4\\. Velký Šenov| 1\\. Dolní Poustevna
| | 2\\. Lipová
| | 3\\. Lobendava
| | 4\\. Mikulášovice
| | 5\\. Velký Šenov
| | 6\\. Vilémov
| |
| |
13\\. Teplice| 1\\. Dubí| 1\\. Dubí
| |
| 2\\. Duchcov| 1\\. Duchcov
| | 2\\. Jeníkov
| | 3\\. Lahošť
| | 4\\. Zabrušany
| |
| 3\\. Hrob| 1\\. Hrob
| | 2\\. Mikulov
| | 3\\. Moldava
| |
| 4\\. Košťany| 1\\. Košťany
| |
| 5\\. Krupka| 1\\. Krupka
| |
| 6\\. Modlany| 1\\. Modlany
| | 2\\. Srbice
| |
| 7\\. Osek| 1\\. Háj u Duchcova
| | 2\\. Osek
| |
| 8\\. Teplice| 1\\. Bystřany
| | 2\\. Kladruby
| | 3\\. Kostomlaty pod Milešovkou
| | 4\\. Novosedlice
| | 5\\. Proboštov
| | 6\\. Teplice
| | 7\\. Újezdeček
| |
| 9\\. Žalany| 1\\. Bořislav
| | 2\\. Bžany
| | 3\\. Rtyně nad Bílinou
| | 4\\. Žalany
| | 5\\. Žim
| |
| |
14\\. Ústí nad Labem| 1\\. Chabařovice| 1\\. Chabařovice
| | 2\\. Přestanov
| |
| 2\\. Chlumec| 1\\. Chlumec
| | 2\\. Telnice
| |
| 3.Libouchec| 1\\. Libouchec
| | 2\\. Tisá
| | 3\\. Velké Chvojno
| |
| 4\\. Petrovice| 1\\. Petrovice
| |
| 5\\. Povrly| 1\\. Povrly
| |
| 6\\. Řehlovice| 1\\. Habrovany
| | 2\\. Řehlovice
| | 3\\. Stebno
| |
| 7\\. Třmíce| 1\\. Trmice
| |
| 8\\. Ustí nad Labem - město| 1\\. Dolní Zálezly
| | 2\\. Chuderov
| | 3\\. Malečov
| | 4\\. Tašov
| | 5\\. Ústí nad Labem - město
| | 6\\. Ústí nad Labem - Severní terasa
| | 7\\. Ústí nad Labem - Střekov
| |
| 9\\. Ústí nad Labem-Neštěmice| 1\\. Ryjíce
| | 2\\. Ústí nad Labem - Neštěmice
| |
| 10\\. Velké Březno| 1\\. Homole u Panny
| | 2\\. Malé Březno
| | 3\\. Velké Březno
| | 4\\. Zubrnice
| |
| |
15\\. Varnsdorf| 1\\. Varnsdorf| 1\\. Dolní Podluží
| | 2\\. Horní Podluží
| | 3\\. Chřibská
| | 4\\. Jiřetín pod Jedlovou
| | 5\\. Rybniště
| | 6\\. Varnsdorf
| |
| |
16\\. Zatec| 1\\. Měcholupy| 1\\. Deštnice
| | 2\\. Holedeč
| | 3\\. Libořice
| | 4\\. Měcholupy
| |
| 2\\. Tuchořice| 1\\. Liběšice
| | 2\\. Lipno
| | 3\\. Tuchořice
| |
| 3\\. Žatec| 1\\. Bitozeves
| | 2\\. Blažim
| | 3\\. Čeradice
| | 4\\. Libočany
| | 5\\. Lišany
| | 6\\. Nové Sedlo
| | 7\\. Staňkovice
| | 8\\. Velemyšleves
| | 9\\. Zálužice
| | 10\\. Žatec
| | 11\\. Žiželice
| |
| |
| |
---|---|---
KRAJ VYSOČINA| |
1\\. Bystřice nad Pernštejnem| 1\\. Bystřice nad Pernštejnem| 1\\. Bohuňov
| | 2\\. Bystřice nad Pernštejnem
| | 3\\. Býšovec
| | 4\\. Dalečín
| | 5\\. Chlum-Korouhvice
| | 6\\. Lísek
| | 7\\. Písečné
| | 8\\. Rozsochy
| | 9\\. Strachujov
| | 10\\. Unčín
| | 11\\. Věchnov
| | 12\\. Velké Janovice
| | 13\\. Vír
| | 14\\. Ždánice
| |
| 2\\. Dolní Rožínka| 1\\. Blažkov
| | 2\\. Bukov
| | 3\\. Dolní Rožínka
| | 4\\. Horní Rožínka
| | 5\\. Milasín
| | 6\\. Moravecké Pavlovice
| | 7\\. Rodkov
| | 8\\. Střítež
| | 9\\. Zvole
| |
| 3\\. Rovečné| 1\\. Nyklovice
| | 2\\. Rovečné
| | 3\\. Sulkovec
| | 4\\. Ubušínek
| | 5\\. Velké Tresné
| | 6\\. Věstín
| |
| 4\\. Rožná| 1\\. Rožná
| | 2\\. Sejřek
| | 3\\. Věžná
| |
| 5\\. Strážek| 1\\. Radkov
| | 2\\. Strážek
| |
| 6\\. Štěpánov nad Svratkou| 1\\. Koroužné
| | 2\\. Prosetín
| | 3\\. Skorotice
| | 4\\. Štěpánov nad Svratkou
| | 5\\. Ujčov
| |
| |
2\\. Havlíčkův Brod| 1\\. Golčův Jeníkov| 1\\. Golčův Jeníkov
| | 2\\. Chrtníč
| | 3\\. Nová Ves u Leštiny
| | 4\\. Podmoky
| | 5\\. Skryje
| | 6\\. Zvěstovice
| |
| 2\\. Habry| 1\\. Bačkov
| | 2\\. Habry
| | 3\\. Kámen
| | 4\\. Leškovice
| | 5\\. Rybníček
| |
| 3\\. Havlíčkův Brod| 1\\. Bartoušov
| | 2\\. Boňkov
| | 3\\. Břevnice
| | 4\\. Česká Bělá
| | 5\\. Dlouhá Ves
| | 6\\. Dolní Krupá
| | 7\\. Havlíčkův Brod
| | 8\\. Herálec
| | 9\\. Horní Krupá
| | 10\\. Hurtova Lhota
| | 11\\. Knyk
| | 12\\. Kochánov
| | 13\\. Kojetín
| | 14\\. Krátká Ves
| | 15\\. Květinov
| | 16\\. Kyjov
| | 17\\. Lípa
| | 18\\. Lučice
| | 19\\. Michalovice
| | 20\\. Okrouhlice
| | 21\\. Okrouhlička
| | 22\\. Olešná
| | 23\\. Pohled
| | 24\\. Radostín
| | 25\\. Rozsochatec
| | 26\\. Skorkov
| | 27\\. Skuhrov
| | 28\\. Slavníč
| | 29\\. Šlapanov
| | 30\\. Štoky
| | 31\\. Tis
| | 32\\. Úhořilka
| | 33\\. Úsobí
| | 34\\. Veselý Žďár
| | 35\\. Věž
| | 36\\. Věžnice
| | 37\\. Vysoká
| | 38\\. Ždírec
| |
| 4\\. Lipnice nad Sázavou| 1\\. Krásná Hora
| | 2\\. Lipnice nad Sázavou
| |
| 5\\. Přibyslav| 1\\. Havlíčkova Borová
| | 2\\. Modlíkov
| | 3\\. Olešenka
| | 4\\. Přibyslav
| | 5\\. Stříbrné Hory
| | 6\\. Žižkovo Pole
| |
| |
3\\. Humpolec| 1\\. Humpolec| 1\\. Budíkov
| | 2\\. Bystrá
| | 3\\. Čejov
| | 4\\. Hojanovice
| | 5\\. Horní Rápotice
| | 6\\. Hořice
| | 7\\. Humpolec
| | 8\\. Ježov
| | 9\\. Jiřice
| | 10\\. Kaliště
| | 11\\. Kejžlice
| | 12\\. Koberovice
| | 13\\. Komorovice
| | 14\\. Mladé Bříště
| | 15\\. Mysletín
| | 16\\. Píšť
| | 17\\. Proseč
| | 18\\. Řečice
| | 19\\. Sedlice
| | 20\\. Senožaty
| | 21\\. Staré Bříště
| | 22\\. Syrov
| | 23\\. Vojslavice
| | 24\\. Vystrkov
| | 25\\. Želiv
| |
| |
4\\. Chotěboř| 1\\. Chotěboř| 1\\. Bezděkov
| | 2\\. Borek
| | 3\\. Čachotín
| | 4\\. Čečkovice
| | 5\\. Dolní Sokolovec
| | 6\\. Heřmanice
| | 7\\. Chotěboř
| | 8\\. Jeřišno
| | 9\\. Jilem
| | 10\\. Jitkov
| | 11\\. Klokočov
| | 12\\. Kraborovice
| | 13\\. Lány
| | 14\\. Libice nad Doubravou
| | 15\\. Maleč
| | 16\\. Nejepín
| | 17\\. Nová Ves u Chotěboře
| | 18\\. Oudoleň
| | 19\\. Rušinov
| | 20\\. Sedletín
| | 21\\. Sloupno
| | 22\\. Uhelná Příbram
| | 23\\. Vepříkov
| | 24\\. Vilémov
| | 25\\. Víska
| |
| 2\\. Krucemburk| 1\\. Krucemburk
| |
| 3\\. Ždírec nad Doubravou| 1\\. Podmoklany
| | 2\\. Slavětín
| | 3\\. Slavíkov
| | 4\\. Sobíňov
| | 5\\. Ždírec nad Doubravou
| |
| |
5\\. Jihlava| 1\\. Batelov| 1\\. Batelov
| | 2\\. Švábov
| |
| 2\\. Brtnice| 1\\. Brtnice
| |
| 3\\. Dobronín| 1\\. Dobronín
| | 2\\. Kamenná
| | 3\\. Střítež
| | 4\\. Ždírec
| |
| 4\\. Dolní Cerekev| 1\\. Dolní Cerekev
| | 2\\. Rohozná
| |
| 5\\. Dušejov| 1\\. Boršov
| | 2\\. Dušejov
| | 3\\. Hojkov
| | 4\\. Hubenov
| | 5\\. Ježená
| | 6\\. Milíčov
| | 7\\. Mirošov
| | 8\\. Opatov
| |
| 6\\. Horní Dubenky| 1\\. Horní Dubenky
| | 2\\. Jihlávka
| | 3\\. Kaliště
| |
| 7\\. Jamné| 1\\. Arnolec
| | 2\\. Jamné
| | 3\\. Jersín
| | 4\\. Nadějov
| | 5\\. Rybné
| | 6\\. Věžnice
| | 7\\. Zhoř
| 8\\. Jihlava| 1\\. Bílý Kámen
| | 2\\. Cerekvička-Rosice
| | 3\\. Čížov
| | 4\\. Hybrálec
| | 5\\. Jihlava
| | 6\\. Malý Beranov
| | 7\\. Měšín
| | 8\\. Plandry
| | 9\\. Puklice
| | 10\\. Rančířov
| | 11\\. Rantířov
| | 12\\. Smrčná
| | 13\\. Velký Beranov
| | 14\\. Vílanec
| | 15\\. Vyskytná nad Jihlavou
| |
| 9\\. Kamenice| 1\\. Kamenice
| |
| 10\\. Kněžice| 1\\. Hrutov
| | 2\\. Kněžice
| |
| 11\\. Kostelec| 1\\. Cejle
| | 2\\. Dvorce
| | 3\\. Kostelec
| |
| 12\\. Luka nad Jihlavou| 1\\. Bítovčice
| | 2\\. Kozlov
| | 3\\. Luka nad Jihlavou
| | 4\\. Vysoké Studnice
| |
| 13\\. Polná| 1\\. Brzkov
| | 2\\. Dobroutov
| | 3\\. Polná
| | 4\\. Stáj
| | 5\\. Věžnička
| | 6\\. Záborná
| |
| 14\\. Stonařov| 1\\. Brtnička
| | 2\\. Dlouhá Brtnice
| | 3\\. Hladov
| | 4\\. Otín
| | 5\\. Stonařov
| | 6\\. Suchá
| |
| 15\\. Třešť| 1\\. Hodice
| | 2\\. Jezdovice
| | 3\\. Panenská Rozsíčka
| | 4\\. Pavlov
| | 5\\. Růžená
| | 6\\. Třešť
| | 7\\. Třeštice
| |
| 16\\. Větrný Jeníkov| 1\\. Dudín
| | 2\\. Kalhov
| | 3\\. Šimanov
| | 4\\. Ústí
| | 5\\. Větrný Jeníkov
| | 6\\. Zbilidy
| | 7\\. Zbinohy
| |
| |
6\\. Moravské Budějovice| 1\\. Jemnice| 1\\. Bačkovice
| | 2\\. Budkov
| | 3\\. Chotěbudice
| | 4\\. Jemnice
| | 5\\. Lhotice
| | 6\\. Lomy
| | 7\\. Lovčovice
| | 8\\. Menhartice
| | 9\\. Mladoňovice
| | 10\\. Oponešice
| | 11\\. Pálovice
| | 12\\. Rácovice
| | 13\\. Radkovice u Budče
| | 14\\. Radotice
| | 15\\. Slavíkovice
| | 16\\. Štěpkov
| | 17\\. Třebelovice
| |
| 2\\. Moravské Budějovice| 1\\. Babice
| | 2\\. Blatnice
| | 3\\. Bohušice
| | 4\\. Cidlina
| | 5\\. Častohostice
| | 6\\. Dědice
| | 7\\. Dešov
| | 8\\. Dolní Lažany
| | 9\\. Domamil
| | 10\\. Hornice
| | 11\\. Jakubov u Moravských Budějovic
| | 12\\. Kojatice
| | 13\\. Komárovice
| | 14\\. Láz
| | 15\\. Lesonice
| | 16\\. Litohoř
| | 17\\. Lukov
| | 18\\. Martínkov
| | 19\\. Moravské Budějovice
| | 20\\. Nimpšov
| | 21\\. Nové Syrovice
| | 22\\. Vícenice
| | 23\\. Zvěrkovice
| |
| 3\\. Police| 1\\. Jiratice
| | 2\\. Kdousov
| | 3\\. Kostníky
| | 4\\. Police
| |
| 4\\. Želetava| 1\\. Lesná
| | 2\\. Meziříčko
| | 3\\. Želetava
| |
| |
7\\. Náměšť nad Oslavou| 1\\. Mohelno| 1\\. Kladeruby nad Oslavou
| | 2\\. Kramolín
| | 3\\. Lhánice
| | 4\\. Mohelno
| |
| 2\\. Náměšť nad Oslavou| 1\\. Březník
| | 2\\. Čikov
| | 3\\. Hartvíkovice
| | 4\\. Hluboké
| | 5\\. Jasenice
| | 6\\. Jinošov
| | 7\\. Kralice nad Oslavou
| | 8\\. Krokočín
| | 9\\. Kuroslepy
| | 10\\. Lesní Jakubov
| | 11\\. Naloučany
| | 12\\. Náměšť nad Oslavou
| | 13\\. Ocmanice
| | 14\\. Okarec
| | 15\\. Popůvky
| | 16\\. Pucov
| | 17\\. Rapotice
| | 18\\. Sedlec
| | 19\\. Studenec
| | 20\\. Sudice
| | 21\\. Třesov
| | 22\\. Vícenice u Náměště nad Oslavou
| | 23\\. Zahrádka
| |
| |
8\\. Nové Město na Moravě| 1\\. Bobrová| 1\\. Bobrová
| | 2\\. Bobrůvka
| | 3\\. Dlouhé
| | 4\\. Mirošov
| | 5\\. Podolí
| | 6\\. Račice
| | 7\\. Radešín
| | 8\\. Radešínská Svratka
| |
| 2\\. Jimramov| 1\\. Borovnice
| | 2\\. Javorek
| | 3\\. Jimramov
| | 4\\. Nový Jimramov
| | 5\\. Věcov
| |
| 3\\. Nové Město na Moravě| 1\\. Fryšava pod Žákovou horou
| | 2\\. Křídla
| | 3 Nová Ves u Nového Města na Moravě
| | 4\\. Nové Město na Moravě
| | 5\\. Radňovice
| | 6\\. Řečice
| | 7\\. Tři Studně
| | 8\\. Vlachovice
| | 9\\. Zubří
| |
| 4\\. Sněžné| 1\\. Daňkovice
| | 2\\. Kadov
| | 3\\. Krásné
| | 4\\. Křižánky
| | 5\\. Kuklík
| | 6\\. Líšná
| | 7\\. Sněžné
| | 8\\. Spělkov
| |
| |
9\\. Pacov| 1\\. Lukavec| 1\\. Čáslavsko
| | 2\\. Lukavec
| | 3\\. Mezilesí
| | 4\\. Salačova Lhota
| | 5\\. Vyklantice
| |
| 2\\. Obrataň| 1\\. Dobrá Voda u Pacova
| | 2\\. Eš
| | 3\\. Kámen
| | 4\\. Obrataň
| | 5\\. Věžná
| | 6\\. Vysoká Lhota
| | 7\\. Zlátenka
| |
| 3\\. Pacov| 1\\. Bratřice
| | 2\\. Buřenice
| | 3\\. Cetoraz
| | 4\\. Důl
| | 5\\. Lesná
| | 6\\. Pacov
| | 7\\. Pošná
| | 8\\. Samšín
| | 9\\. Těchobuz
| | 10\\. Útěchovice pod Stražištěm
| | 11\\. Velká Chyška
| | 12\\. Zhořec
| |
| |
10\\. Pelhřimov| 1\\. Černovice| 1\\. Bořetín
| | 2\\. Černovice
| | 3\\. Hojovice
| | 4\\. Křeč
| | 5\\. Lidmaň
| | 6\\. Mnich
| |
| 2\\. Červená Řečice| 1\\. Bácovice
| | 2\\. Červená Řečice
| | 3\\. Křelovice
| |
| 3\\. Horní Cerekev| 1\\. Bělá
| | 2\\. Černov
| | 3\\. Horní Cerekev
| | 4\\. Horní Ves
| | 5\\. Nová Buková
| |
| 4\\. Hořepník| 1\\. Bořetice
| | 2\\. Hořepník
| | 3\\. Rovná
| |
| 5\\. Kamenice nad Lipou| 1\\. Bohdalín
| | 2\\. Kamenice nad Lipou
| | 3\\. Lhota-Vlasenice
| | 4\\. Rodinov
| | 5\\. Těmice
| | 6\\. Včelnička
| |
| 6\\. Košetice| 1\\. Arneštovice
| | 2\\. Chýstovice
| | 3\\. Chyšná
| | 4\\. Košetice
| | 5\\. Křešín
| | 6\\. Martinice u Onšova
| | 7\\. Onšov
| |
| 7\\. Nová Cerekev| 1\\. Čížkov
| | 2\\. Leskovice
| | 3\\. Moraveč
| | 4\\. Nová Cerekev
| |
| 8\\. Nový Rychnov| 1\\. Nový Rychnov
| |
| 9\\. Pelhřimov| 1\\. Božejov
| | 2\\. Čelistná
| | 3\\. Dehtáře
| | 4\\. Dobrá Voda
| | 5\\. Dubovice
| | 6\\. Kojčice
| | 7\\. Krasíkovice
| | 8\\. Libkova Voda
| | 9\\. Litohošť
| | 10\\. Mezná
| | 11\\. Olešná
| | 12\\. Ondřejov
| | 13\\. Pavlov
| | 14\\. Pelhřimov
| | 15\\. Proseč pod Křemešníkem
| | 16\\. Putimov
| | 17\\. Rynárec
| | 18\\. Střítež
| | 19\\. Svépravice
| | 20\\. Ústrašín
| | 21\\. Útěchovice
| | 22\\. Útěchovičky
| | 23\\. Velký Rybník
| | 24\\. Vokov
| | 25\\. Zachotín
| | 26\\. Zajíčkov
| | 27\\. Žirov
| |
| 10\\. Počátky| 1\\. Častrov
| | 2\\. Počátky
| | 3\\. Polesí
| | 4\\. Stojčín
| | 5\\. Veselá
| |
| 11\\. Vyskytná| 1\\. Jankov
| | 2\\. Střítež pod Křemešníkem
| | 3\\. Vyskytná
| |
| 12\\. Žirovnice| 1\\. Žirovnice
| |
| |
11\\. Světlá nad Sázavou| 1\\. Ledeč nad Sázavou| 1\\. Bělá
| | 2\\. Bojiště
| | 3\\. Číhošť
| | 4\\. Hněvkovice
| | 5\\. Horní Paseka
| | 6\\. Hradec
| | 7\\. Chřenovice
| | 8\\. Jedlá
| | 9\\. Kamenná Lhota
| | 10\\. Kouty
| | 11\\. Kozlov
| | 12\\. Kožlí
| | 13\\. Ledeč nad Sázavou
| | 14\\. Ostrov
| | 15\\. Pavlov
| | 16\\. Prosíčka
| | 17\\. Trpišovice
| | 18\\. Vilémovice
| |
| 2\\. Světlá nad Sázavou| 1\\. Dolní Město
| | 2\\. Druhanov
| | 3\\. Kunemil
| | 4\\. Kynice
| | 5\\. Leština u Světlé
| | 6\\. Malčín
| | 7\\. Nová Ves u Světlé
| | 8\\. Ovesná Lhota
| | 9\\. Pohleď
| | 10\\. Příseka
| | 11\\. Sázavka
| | 12\\. Služátky
| | 13\\. Světlá nad Sázavou
| | 14\\. Vlkanov
| |
| |
12\\. Telč| 1\\. Mrákotín| 1\\. Hostětice
| | 2\\. Lhotka
| | 3\\. Mrákotín
| | 4\\. Řásná
| | 5\\. Řídelov
| |
| 2\\. Nová Říše| 1\\. Bohuslavice
| | 2\\. Dolní Vilímeč
| | 3\\. Jindřichovice
| | 4\\. Knínice
| | 5\\. Krasonice
| | 6\\. Nová Říše
| | 7\\. Rozseč
| | 8\\. Svojkovice
| | 9\\. Vápovice
| | 10\\. Vystrčenovice
| | 11\\. Zdeňkov
| |
| 3\\. Stará Říše| 1\\. Markvartice
| | 2\\. Olšany
| | 3\\. Sedlatice
| | 4\\. Stará Říše
| |
| 4\\. Telč| 1\\. Borovná
| | 2\\. Černíč
| | 3\\. Doupě
| | 4\\. Dyjice
| | 5\\. Horní Myslová
| | 6\\. Klatovec
| | 7\\. Kostelní Myslová
| | 8\\. Krahulčí
| | 9\\. Mysletice
| | 10\\. Mysliboř
| | 11\\. Nevcehle
| | 12\\. Olší
| | 13\\. Ořechov
| | 14\\. Panské Dubenky
| | 15\\. Radkov
| | 16\\. Sedlejov
| | 17\\. Strachoňovice
| | 18\\. Telč
| | 19\\. Urbanov
| | 20\\. Vanov
| | 21\\. Vanůvek
| | 22\\. Volevčice
| | 23\\. Zadní Vydří
| | 24\\. Zvolenovice
| | 25\\. Žatec
| |
| |
13\\. Třebíč| 1\\. Budišov| 1\\. Budišov
| | 2\\. Hodov
| | 3\\. Kamenná
| | 4\\. Nárameč
| | 5\\. Pozďatín
| | 6\\. Pyšel
| | 7\\. Rohy
| | 8\\. Studnice
| | 9\\. Valdíkov
| |
| 2\\. Čáslavice| 1\\. Čáslavice
| | 2\\. Loukovice
| | 3\\. Římov
| |
| 3\\. Dukovany| 1\\. Dukovany
| |
| 4\\. Hrotovice| 1\\. Bačice
| | 2\\. Biskupice-Pulkov
| | 3\\. Dalešice
| | 4\\. Hrotovice
| | 5\\. Krhov
| | 6\\. Litovany
| | 7\\. Odunec
| | 8\\. Račice
| | 9\\. Radkovice u Hrotovic
| | 10\\. Slavětice
| | 11\\. Stropešín
| | 12\\. Třebenice
| | 13\\. Zárubice
| |
| 5\\. Jaroměřice nad Rokytnou| 1\\. Jaroměřice nad Rokytnou
| | 2\\. Lesůňky
| | 3\\. Myslibořice
| | 4\\. Příštpo
| | 5\\. Šebkovice
| |
| 6\\. Okříšky| 1\\. Bransouze
| | 2\\. Číchov
| | 3\\. Heraltice
| | 4\\. Hvězdoňovice
| | 5\\. Nová Ves
| | 6\\. Okříšky
| | 7\\. Petrovice
| | 8\\. Pokojovice
| | 9\\. Přibyslavice
| | 10\\. Radonín
| | 11\\. Zašovice
| |
| 7\\. Opatov| 1\\. Opatov
| |
| 8\\. Předín| 1\\. Předín
| | 2\\. Štěměchy
| |
| 9\\. Rokytnice nad Rokytnou| 1\\. Chlístov
| | 2\\. Markvartice
| | 3\\. Rokytnice nad Rokytnou
| |
| 10\\. Rouchovany| 1\\. Přešovice
| | 2\\. Rouchovany
| |
| 11\\. Rudíkov| 1\\. Horní Heřmanice
| | 2\\. Hroznatín
| | 3\\. Nový Telečkov
| | 4\\. Přeckov
| | 5\\. Rudíkov
| | 6\\. Vlčatín
| |
| 12\\. Třebíč| 1\\. Benetice
| | 2\\. Bochovice
| | 3\\. Čechočovice
| | 4\\. Čechtín
| | 5\\. Červená Lhota
| | 6\\. Číhalín
| | 7\\. Dolní Vilémovice
| | 8\\. Horní Smrčné
| | 9\\. Horní Újezd
| | 10\\. Horní Vilémovice
| | 11\\. Chlum
| | 12\\. Klučov
| | 13\\. Kojetice
| | 14\\. Koněšín
| | 15\\. Kouty
| | 16\\. Kozlany
| | 17\\. Kožichovice
| | 18\\. Krahulov
| | 19\\. Lipník
| | 20\\. Mastník
| | 21\\. Mikulovice
| | 22\\. Okřešice
| | 23\\. Ostašov
| | 24\\. Petrůvky
| | 25\\. Radošov
| | 26\\. Slavičky
| | 27\\. Stařeč
| | 28\\. Střítež
| | 29\\. Svatoslav
| | 30\\. Trnava
| | 31\\. Třebíč
| | 32\\. Valeč
| | 33\\. Výčapy
| |
| 13\\. Vladislav| 1\\. Číměř
| | 2\\. Kojatín
| | 3\\. Smrk
| | 4\\. Vladislav
| |
| |
14\\. Velké Meziříčí| 1\\. Křižanov| 1\\. Dobrá Voda
| | 2\\. Dolní Libochová
| | 3\\. Heřmanov
| | 4\\. Horní Libochová
| | 5\\. Jívoví
| | 6\\. Kadolec
| | 7\\. Kozlov
| | 8\\. Křižanov
| | 9\\. Kundratice
| | 10\\. Milešín
| | 11\\. Moravec
| | 12\\. Nová Ves
| | 13\\. Pikárec
| | 14\\. Radňoves
| | 15\\. Rozseč
| | 16\\. Sviny
| | 17\\. Vidonín
| |
| 2\\. Měřín| 1\\. Blízkov
| | 2\\. Černá
| | 3\\. Horní Radslavice
| | 4\\. Chlumek
| | 5\\. Měřín
| | 6\\. Meziříčko
| | 7\\. Otín
| | 8\\. Pavlínov
| | 9\\. Stránecká Zhoř
| |
| 3\\. Osová Bítýška| 1\\. Březí
| | 2\\. Ořechov
| | 3\\. Osová Bítýška
| | 4\\. Skřinářov
| | 5\\. Vlkov
| | 6\\. Záblatí
| |
| 4\\. Velká Bíteš| 1\\. Březské
| | 2\\. Křoví
| | 3\\. Nové Sady
| | 4\\. Velká Bíteš
| |
| 5\\. Velké Meziříčí| 1\\. Baliny
| | 2\\. Bory
| | 3\\. Březejc
| | 4\\. Dolní Heřmanice
| | 5\\. Jabloňov
| | 6\\. Lavičky
| | 7\\. Martinice
| | 8\\. Netín
| | 9\\. Oslavice
| | 10\\. Oslavička
| | 11\\. Osové
| | 12\\. Petráveč
| | 13\\. Radenice
| | 14\\. Rousměrov
| | 15\\. Ruda
| | 16\\. Sklené nad Oslavou
| | 17\\. Tasov
| | 18\\. Uhřínov
| | 19\\. Velké Meziříčí
| | 20\\. Vídeň
| | 21\\. Zadní Zhořec
| |
| |
15\\. Žďár nad Sázavou| 1\\. Bohdalov| 1\\. Bohdalov
| | 2\\. Kyjov
| | 3\\. Pokojov
| | 4\\. Rudolec
| |
| 2\\. Herálec| 1\\. Herálec
| |
| 3\\. Nížkov| 1\\. Nížkov
| | 2\\. Poděšín
| | 3\\. Sirákov
| |
| 4\\. Nové Veselí| 1\\. Březí nad Oslavou
| | 2\\. Budeč
| | 3\\. Kotlasy
| | 4\\. Matějov
| | 5\\. Nové Veselí
| | 6\\. Újezd
| |
| 5\\. Radostín nad Oslavou| 1\\. Kněževes
| | 2\\. Krásněves
| | 3\\. Pavlov
| | 4\\. Radostín nad Oslavou
| | 5\\. Znětínek
| |
| 6\\. Svratka| 1\\. Chlumětín
| | 2\\. Svratka
| |
| 7\\. Žďár nad Sázavou| 1\\. Bohdalec
| | 2\\. Cikháj
| | 3\\. Hamry nad Sázavou
| | 4\\. Hodíškov
| | 5\\. Jámy
| | 6\\. Karlov
| | 7\\. Lhotka
| | 8\\. Malá Losenice
| | 9\\. Nové Dvory
| | 10\\. Obyčtov
| | 11\\. Ostrov nad Oslavou
| | 12\\. Počítky
| | 13\\. Polnička
| | 14\\. Račín
| | 15\\. Radostín
| | 16\\. Rosička
| | 17\\. Sázava
| | 18\\. Sazomín
| | 19\\. Sklené
| | 20\\. Světnov
| | 21\\. Škrdlovice
| | 22\\. Vatín
| | 23\\. Velká Losenice
| | 24\\. Vepřová
| | 25\\. Vojnův Městec
| | 26\\. Vysoké
| | 27\\. Žďár nad Sázavou
| |
| |
ZLÍNSKÝ KRAJ| |
---|---|---
1\\. Bystřice pod Hostýnem| 1\\. Bystřice pod Hostýnem| 1\\. Blazice
| | 2\\. Brusné
| | 3\\. Bystřice pod Hostýnem
| | 4\\. Chomýž
| | 5\\. Loukov
| | 6\\. Mrlínek
| | 7\\. Osíčko
| | 8\\. Rusava
| | 9\\. Slavkov pod Hostýnem
| | 10\\. Vítonice
| |
| 2\\. Chvalčov| 1\\. Chvalčov
| |
| 3\\. Rajnochovice| 1\\. Komárno
| | 2\\. Podhradní Lhota
| | 3\\. Rajnochovice
| |
| |
2\\. Holešov| 1\\. Holešov| 1\\. Bořenovice
| | 2\\. Holešov
| | 3\\. Horní Lapač
| | 4\\. Jankovice
| | 5\\. Kurovice
| | 6\\. Lechotice
| | 7\\. Ludslavice
| | 8\\. Martinice
| | 9\\. Míškovice
| | 10\\. Pacetluky
| | 11\\. Prusinovice
| | 12\\. Přílepy
| | 13\\. Rymice
| | 14\\. Třebětice
| | 15\\. Zahnašovice
| | 16\\. Žeranovice
| |
| 2\\. Kostelec u Holešova| 1\\. Kostelec u Holešova
| | 2\\. Němčice
| | 3\\. Roštění
| |
| |
3\\. Kroměříž| 1\\. Břest| 1\\. Břest
| |
| 2\\. Hulín| 1\\. Hulín
| | 2\\. Pravčice
| |
| 3\\. Chropyně| 1\\. Chropyně
| | 2\\. Kyselovice
| | 3\\. Záříčí
| | 4\\. Žalkovice
| |
| 4\\. Koryčany| 1\\. Chvalnov-Lísky
| | 2\\. Koryčany
| | 3\\. Střílky
| | 4\\. Zástřizly
| |
| 5\\. Kroměříž| 1\\. Bařice-Velké Těšany
| | 2\\. Bezměrov
| | 3\\. Jarohněvice
| | 4\\. Kostelany
| | 5\\. Kroměříž
| | 6\\. Lubná
| | 7\\. Lutopecny
| | 8\\. Rataje
| | 9\\. Skaštice
| | 10\\. Šelešovice
| | 11\\. Věžky
| | 12\\. Zlobice
| |
| 6\\. Kvasice| 1\\. Karolín
| | 2\\. Kvasice
| | 3\\. Nová Dědina
| | 4\\. Střížovice
| | 5\\. Sulimov
| | 6\\. Vrbka
| |
| 7\\. Litenčice| 1\\. Hoštice
| | 2\\. Kunkovice
| | 3\\. Litenčice
| | 4\\. Nítkovice
| |
| 8\\. Morkovice-Slížany| 1\\. Dřínov
| | 2\\. Morkovice-Slížany
| | 3\\. Pačlavice
| | 4\\. Počenice-Tetětice
| | 5\\. Prasklice
| | 6\\. Uhřice
| |
| 9\\. Zborovice| 1\\. Troubky-Zdislavice
| | 2\\. Zborovice
| |
| 10\\. Zdounky| 1\\. Cetechovice
| | 2\\. Honětice
| | 3\\. Roštín
| | 4\\. Soběsuky
| | 5\\. Zdounky
| |
| |
4\\. Luhačovice| 1\\. Luhačovice| 1\\. Biskupice
| | 2\\. Dolní Lhota
| | 3\\. Horní Lhota
| | 4\\. Ludkovice
| | 5\\. Luhačovice
| | 6\\. Podhradí
| | 7\\. Pozlovice
| | 8\\. Sehradice
| | 9\\. Slopné
| |
| 2\\. Slavičín| 1\\. Bohuslavice nad Vláří
| | 2\\. Lipová
| | 3\\. Petrůvka
| | 4\\. Rudimov
| | 5\\. Slavičín
| | 6\\. Šanov
| |
| |
5\\. Otrokovice| 1\\. Halenkovice| 1\\. Halenkovice
| |
| 2\\. Napajedla| 1\\. Komárov
| | 2\\. Napajedla
| | 3\\. Oldřichovice
| | 4\\. Pohořelice
| | 5\\. Spytihněv
| | 6\\. Žlutava
| |
| 3\\. Otrokovice| 1\\. Bělov
| | 2\\. Otrokovice
| |
| 4\\. Tlumačov| 1\\. Tlumačov
| |
| |
6\\. Rožnov pod Radhoštěm| 1\\. Horní Bečva| 1\\. Horní Bečva
| |
| 2\\. Hutisko-Solanec| 1\\. Hutisko-Solanec
| | 2\\. Prostřední Bečva
| | 3\\. Vigantice
| |
| 3\\. Rožnov pod Radhoštěm| 1\\. Dolní Bečva
| | 2\\. Rožnov pod Radhoštěm
| |
| 4\\. Valašská Bystřice| 1\\. Valašská Bystřice
| |
| 5\\. Vidče| 1\\. Vidče
| |
| 6\\. Zubří| 1\\. Zubří
| |
| |
7\\. Uherské Hradiště| 1\\. Babice| 1\\. Babice
| | 2\\. Huštěnovice
| | 3\\. Kudlovice
| | 4\\. Sušice
| |
| 2\\. Bílovice| 1\\. Bílovice
| | 2\\. Kněžpole
| | 3\\. Mistřice
| | 4\\. Topolná
| |
| 3\\. Boršice| 1\\. Boršice
| | 2\\. Stříbrnice
| |
| 4\\. Boršice u Blatnice| 1\\. Boršice u Blatnice
| |
| 5\\. Březolupy| 1\\. Březolupy
| | 2\\. Svárov
| | 3\\. Zlámanec
| |
| 6\\. Buchlovice| 1\\. Břestek
| | 2\\. Buchlovice
| | 3\\. Staré Hutě
| | 4\\. Stupava
| | 5\\. Tupesy
| | 6\\. Zlechov
| |
| 7\\. Hluk| 1\\. Hluk
| |
| 8\\. Jalubí| 1\\. Jalubí
| |
| 9\\. Kostelany nad Moravou| 1\\. Kostelany nad Moravou
| |
| 10\\. Kunovice| 1\\. Kunovice
| |
| 11\\. Nedachlebice| 1\\. Částkov
| | 2\\. Nedachlebice
| |
| 12\\. Nedakonice| 1\\. Nedakonice
| |
| 13\\. Ostrožská Lhota| 1\\. Ostrožská Lhota
| |
| 14\\. Ostrožská Nová Ves| 1\\. Ostrožská Nová Ves
| |
| 15\\. Osvětimany| 1\\. Hostějov
| | 2\\. Medlovice
| | 3\\. Osvětimany
| | 4\\. Újezdec
| |
| 16\\. Polešovice| 1\\. Ořechov
| | 2\\. Polešovice
| | 3\\. Tučapy
| | 4\\. Vážany
| |
| 17\\. Staré Město| 1\\. Staré Město
| |
| 18\\. Traplice| 1\\. Jankovice
| | 2\\. Košíky
| | 3\\. Traplice
| |
| 19\\. Uherské Hradiště| 1\\. Podolí
| | 2\\. Popovice
| | 3\\. Uherské Hradiště
| |
| 20\\. Uherský Ostroh| 1\\. Uherský Ostroh
| |
| 21\\. Velehrad| 1\\. Modrá
| | 2\\. Salaš
| | 3\\. Velehrad
| |
| |
8\\. Uherský Brod| 1\\. Bánov| 1\\. Bánov
| | 2\\. Bystřice pod Lopeníkem
| | 3\\. Suchá Loz
| |
| 2\\. Bojkovice| 1\\. Bojkovice
| | 2\\. Hostětín
| | 3\\. Komňa
| | 4\\. Pitín
| | 5\\. Záhorovice
| |
| 3\\. Březová| 1\\. Březová
| | 2\\. Lopeník
| |
| 4\\. Dolní Němčí| 1\\. Dolní Němčí
| |
| 5\\. Horní Němčí| 1\\. Horní Němčí
| | 2\\. Slavkov
| |
| 6\\. Hradčovice| 1\\. Drslavice
| | 2\\. Hradčovice
| | 3\\. Veletiny
| |
| 7\\. Korytná| 1\\. Korytná
| |
| 8\\. Nivnice| 1\\. Nivnice
| |
| 9\\. Prakšice| 1\\. Pašovice
| | 2\\. Prakšice
| |
| 10\\. Starý Hrozenkov| 1\\. Starý Hrozenkov
| | 2\\. Vápenice
| | 3\\. Vyškovec
| | 4\\. Žítková
| |
| 11\\. Strání| 1\\. Strání
| |
| 12\\. Šumice| 1\\. Nezdenice
| | 2\\. Rudice
| | 3\\. Šumice
| |
| 13\\. Uherský Brod| 1\\. Uherský Brod
| |
| 14\\. Vlčnov| 1\\. Vlčnov
| |
| |
9\\. Valašské Klobouky| 1\\. Brumov-Bylnice| 1\\. Brumov-Bylnice
| |
| 2\\. Nedašov| 1\\. Návojná
| | 2\\. Nedašov
| | 3\\. Nedašova Lhota
| |
| 3\\. Štítná nad Vláří-Popov| 1\\. Jestřabí
| | 2\\. Rokytnice
| | 3\\. Štítná nad Vláří-Popov
| |
| 4\\. Újezd| 1\\. Drnovice
| | 2\\. Loučka
| | 3\\. Újezd
| | 4\\. Vysoké Pole
| |
| 5\\. Valašské Klobouky| 1\\. Křekov
| | 2\\. Poteč
| | 3\\. Študlov
| | 4\\. Tichov
| | 5\\. Valašské Klobouky
| | 6\\. Valašské Příkazy
| |
| 6\\. Vlachovice| 1\\. Haluzice
| | 2\\. Vlachova Lhota
| | 3\\. Vlachovice
| |
| |
10\\. Valašské Meziříčí| 1\\. Kelč| 1\\. Kelč
| | 2\\. Kladeruby
| |
| 2\\. Lešná| 1\\. Choryně
| | 2\\. Lešná
| |
| 3\\. Loučka| 1\\. Kunovice
| | 2\\. Loučka
| | 3\\. Podolí
| | 4\\. Police
| |
| 4\\. Valašské Meziříčí| 1\\. Branky
| | 2\\. Jarcová
| | 3\\. Krhová
| | 4\\. Mikulůvka
| | 5\\. Oznice
| | 6\\. Poličná
| | 7\\. Valašské Meziříčí
| | 8\\. Velká Lhota
| |
| 5\\. Zašová| 1\\. Střítež nad Bečvou
| | 2\\. Zašová
| |
| |
11\\. Vizovice| 1\\. Slušovice| 1\\. Březová
| | 2\\. Dešná
| | 3\\. Hrobice
| | 4\\. Neubuz
| | 5\\. Slušovice
| | 6\\. Veselá
| |
| 2\\. Trnava| 1\\. Podkopná Lhota
| | 2\\. Trnava
| |
| 3\\. Vizovice| 1\\. Bratřejov
| | 2\\. Jasenná
| | 3\\. Lhotsko
| | 4\\. Lutonina
| | 5\\. Ublo
| | 6\\. Vizovice
| | 7\\. Zádveřice-Raková
| |
| 4\\. Všemina| 1\\. Všemina
| |
| |
12\\. Vsetín| 1\\. Halenkov| 1\\. Halenkov
| |
| 2\\. Horní Lideč| 1\\. Francova Lhota
| | 2\\. Horní Lideč
| | 3\\. Lačnov
| | 4\\. Lidečko
| | 5\\. Střelná
| | 6\\. Valašská Senice
| |
| 3\\. Hošťálková| 1\\. Hošťálková
| |
| 4\\. Hovězí| 1\\. Hovězí
| |
| 5\\. Huslenky| 1\\. Huslenky
| | 2\\. Zděchov
| |
| 6\\. Jablůnka| 1\\. Jablůnka
| | 2\\. Pržno
| |
| 7\\. Karolínka| 1\\. Karolínka
| |
| 8\\. Nový Hrozenkov| 1\\. Nový Hrozenkov
| |
| 9\\. Ratiboř| 1\\. Kateřinice
| | 2\\. Ratiboř
| |
| 10\\. Růžďka| 1\\. Bystřička
| | 2\\. Růžďka
| |
| 11\\. Valašská Polanka| 1\\. Lužná
| | 2\\. Pozděchov
| | 3\\. Prlov
| | 4\\. Seninka
| | 5\\. Valašská Polanka
| |
| 12\\. Velké Karlovice| 1\\. Velké Karlovice
| |
| 13\\. Vsetín| 1\\. Janová
| | 2\\. Leskovec
| | 3\\. Lhota u Vsetína
| | 4\\. Liptál
| | 5\\. Malá Bystřice
| | 6\\. Ústí
| | 7\\. Vsetín
| |
| |
13\\. Zlín| 1\\. Fryšták| 1\\. Fryšták
| | 2\\. Lukoveček
| |
| 2\\. Kašava| 1\\. Držková
| | 2\\. Kašava
| | 3\\. Vlčková
| |
| 3\\. Lukov| 1\\. Lukov
| |
| 4\\. Velký Ořechov| 1\\. Dobrkovice
| | 2\\. Doubravy
| | 3\\. Hřivínův Újezd
| | 4\\. Kaňovice
| | 5\\. Kelníky
| | 6\\. Velký Ořechov
| |
| 5\\. Zlín| 1\\. Bohuslavice u Zlína
| | 2\\. Březnice
| | 3\\. Březůvky
| | 4\\. Hostišová
| | 5\\. Hvozdná
| | 6\\. Karlovice
| | 7\\. Lhota
| | 8\\. Lípa
| | 9\\. Machová
| | 10\\. Mysločovice
| | 11\\. Ostrata
| | 12\\. Provodov
| | 13\\. Racková
| | 14\\. Sazovice
| | 15\\. Šarovy
| | 16\\. Tečovice
| | 17\\. Zlín
| | 18\\. Želechovice nad Dřevnicí
| |
Hlavní město Praha| 1\\. Praha 1| 1\\. Praha 1
---|---|---
| |
| 2\\. Praha 2| 1\\. Praha 2
| |
| 3\\. Praha 3| 1\\. Praha 3
| |
| 4\\. Praha 4| 1\\. Praha 4
| | 2\\. Praha-Kunratice
| |
| 5\\. Praha 5| 1\\. Praha 5
| | 2\\. Praha-Slivenec
| |
| 6\\. Praha 6| 1\\. Praha 6
| | 2\\. Praha-Lysolaje
| | 3\\. Praha-Nebušice
| | 4\\. Praha-Přední Kopanina
| | 5\\. Praha-Suchdol
| |
| 7\\. Praha 7| 1\\. Praha 7
| | 2\\. Praha-Troja
| |
| 8\\. Praha 8| 1\\. Praha 8
| | 2\\. Praha-Březiněves
| | 3\\. Praha-Dolní Chabry
| | 4\\. Praha-Ďáblice
| |
| 9\\. Praha 9| 1\\. Praha 9
| |
| 10\\. Praha 10| 1\\. Praha 10
| |
| 11\\. Praha 11| 1\\. Praha 11
| | 2\\. Praha-Křeslice
| | 3\\. Praha-Šeberov
| | 4\\. Praha-Újezd
| |
| 12\\. Praha 12| 1\\. Praha 12
| | 2\\. Praha-Libuš
| |
| 13\\. Praha 13| 1\\. Praha 13
| | 2\\. Praha-Řeporyje
| |
| 14\\. Praha 14| 1\\. Praha 14
| | 2\\. Praha-Dolní Počernice
| |
| 15\\. Praha 15| 1\\. Praha 15
| | 2\\. Praha-Dolní Měcholupy
| | 3\\. Praha-Dubeč
| | 4\\. Praha-Petrovice
| | 5\\. Praha-Štěrboholy
| |
| 16\\. Praha 16| 1\\. Praha 16
| | 2\\. Praha-Lipence
| | 3\\. Praha-Lochkov
| | 4\\. Praha-Velká Chuchle
| | 5\\. Praha-Zbraslav
| |
| 17\\. Praha 17| 1\\. Praha 17
| | 2\\. Praha-Zličín
| |
| 18\\. Praha 18| 1\\. Praha 18
| | 2\\. Praha-Čakovice
| |
| 19\\. Praha 19| 1\\. Praha 19
| | 2\\. Praha-Satalice
| | 3\\. Praha-Vinoř
| |
| 20\\. Praha 20| 1\\. Praha 20
| |
| 21\\. Praha 21| 1\\. Praha 21
| | 2\\. Praha-Běchovice
| | 3\\. Praha-Klánovice
| | 4\\. Praha-Koloděje
| |
| 22\\. Praha 22| 1\\. Praha 22
| | 2\\. Praha-Benice
| | 3\\. Praha-Kolovraty
| | 4\\. Praha-Královice
| | 5\\. Praha-Nedvězí
| |
| |
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 207/2001 Sb.
VZORY MATRIČNÍCH TISKOPISŮ
VZOR 1
KNIHA NAROZENÍ
40kB
VZOR 2
KNIHA MANŽELSTVÍ
41kB
VZOR 3
KNIHA ÚMRTÍ
38kB
VZOR 4
46kB
VZOR 5
411kB
VZOR 6
575kB
VZOR 7
576kB
VZOR 8
293kB
VZOR 9
RODNÝ LIST
59kB
VZOR 10
ODDACÍ LIST
601kB
VZOR 11
ÚMRTNÍ LIST
63kB
VZOR 12
ÚMRTNÍ LIST
62kB
VZOR 13
537kB
VZOR 14
758kB
VZOR 15
57kB
VZOR 16
1.6MB
VZOR 17
5.6MB
VZOR 18
KNIHA REGISTROVANÉHO PARTNERSTVÍ
206kB
VZOR 19
1.2MB
VZOR 20
DOKLAD O REGISTROVANÉM PARTNERSTVÍ
737kB
VZOR 21
1.8MB
VZOR 22
1.1MB
VZOR 23
351kB
VZOR 24
474kB
VZOR 25
124kB
VZOR 26
125kB
VZOR 27
128kB
VZOR 28
132kB
VZOR 29
551kB
VZOR 30
665kB
VZOR 31
243kB
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 207/2001 Sb.
PŘÍSLUŠNOST MATRIČNÍCH ÚŘADŮ JEDNOTLIVÝCH OKRESŮ K UKLÁDÁNÍ MATRIČNÍCH KNIH, DRUHOPISŮ MATRIČNÍCH KNIH A SBÍREK LISTIN DO ARCHIVŮ
MATRIČNÍ ÚŘADY OKRESU:| Matriční knihy, jejich druhopisy a sbírky listin přísluší do státního oblastního archivu
---|---
|
BENEŠOV| PRAHA
BEROUN| PRAHA
BLANSKO| BRNO
BRNO-MĚSTO| BRNO
BRNO-VENKOV| BRNO
BRUNTÁL| OPAVA
BŘECLAV| BRNO
ČESKÁ LÍPA| LITOMĚŘICE
ČESKÉ BUDĚJOVICE| TŘEBOŇ
ČESKÝ KRUMLOV| TŘEBOŇ
DĚČÍN| LITOMĚŘICE
DOMAŽLICE| PLZEŇ
FRÝDEK - MÍSTEK| OPAVA
HAVLÍČKŮV BROD| HRADEC KRÁLOVÉ
HODONÍN| BRNO
HRADEC KRÁLOVÉ| HRADEC KRÁLOVÉ
CHEB| PLZEŇ
CHOMUTOV| LITOMĚŘICE
CHRUDIM| HRADEC KRÁLOVÉ
JABLONEC NAD NISOU| LITOMĚŘICE
JESENÍK| OPAVA
JIČÍN| HRADEC KRÁLOVÉ
JIHLAVA| BRNO
JINDŘICHŮV HRADEC| TŘEBOŇ
KARLOVY VARY| PLZEŇ
KARVINÁ| OPAVA
KLADNO| PRAHA
KLATOVY| PLZEŇ
KOLÍN| PRAHA
KROMĚŘÍŽ| BRNO
KUTNÁ HORA| PRAHA
LIBEREC| LITOMĚŘICE
LITOMĚŘICE| LITOMĚŘICE
LOUNY| LITOMĚŘICE
MĚLNÍK| PRAHA
MLADÁ BOLESLAV| PRAHA
MOST| LITOMĚŘICE
NÁCHOD| HRADEC KRÁLOVÉ
NOVÝ JIČÍN| OPAVA
NYMBURK| PRAHA
OLOMOUC| OPAVA
OPAVA| OPAVA
OSTRAVA - MĚSTO| OPAVA
PARDUBICE| HRADEC KRÁLOVÉ
PELHŘIMOV| TŘEBOŇ
PÍSEK| TŘEBOŇ
PLZEŇ - JIH| PLZEŇ
PLZEŇ - MĚSTO| PLZEŇ
PLZEŇ - SEVER| PLZEŇ
PRAHA| PRAHA*)
PRAHA - VÝCHOD| PRAHA
PRAHA - ZÁPAD| PRAHA
PRACHATICE| TŘEBOŇ
PROSTĚJOV| BRNO
PŘEROV| OPAVA
PŘÍBRAM| PRAHA
RAKOVNÍK| PRAHA
ROKYCANY| PLZEŇ
RYCHNOV NAD KNĚŽNOU| HRADEC KRÁLOVÉ
SEMILY| HRADEC KRÁLOVÉ
SOKOLOV| PLZEŇ
STRAKONICE| TŘEBOŇ
SVITAVY| HRADEC KRÁLOVÉ
ŠUMPERK| OPAVA
TÁBOR| TŘEBOŇ
TACHOV| PLZEŇ
TEPLICE| LITOMĚŘICE
TRUTNOV| HRADEC KRÁLOVÉ
TŘEBÍČ| BRNO
UHERSKÉ HRADIŠTĚ| BRNO
ÚSTÍ NAD LABEM| LITOMĚŘICE
ÚSTÍ NAD ORLICÍ| HRADEC KRÁLOVÉ
VSETÍN| OPAVA
VYŠKOV| BRNO
ZLÍN| BRNO
ZNOJMO| BRNO
ŽĎÁR NAD SÁZAVOU| BRNO
Vysvětlivka:
*)
V hlavním městě Praze se druhopisy a sbírky listin ukládají v Archivu hlavního města Prahy (§ 23 odst. 4 zákona).
Příloha č. 5
k vyhlášce č. 207/2001 Sb.
POTVRZENÍ O ZAHÁJENÍ LÉČBY PRO ZMĚNU POHLAVÍ
365kB
Příloha č. 6
k vyhlášce č. 207/2001 Sb.
POTVRZENÍ O UKONČENÍ LÉČBY PRO ZMĚNU POHLAVÍ
340kB
1)
§ 51 zákona.
2)
§ 28 zákona.
3)
§ 8 zákona.
4)
§ 666 odst. 1 občanského zákoníku.
5)
§ 32 až 37 zákona.
6)
§ 46 zákona.
7)
Například zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů. |
Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 216/2001 Sb. | Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 216/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 82/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění vyhlášky č. 264/1998 Sb.
Vyhlášeno 29. 6. 2001, datum účinnosti 29. 6. 2001, částka 83/2001
* Čl. I - Vyhláška č. 82/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona
* Čl. II
Aktuální znění od 29. 6. 2001
216
VYHLÁŠKA
Ministerstva životního prostředí
ze dne 12. června 2001,
kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 82/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění vyhlášky č. 264/1998 Sb.
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 2 odst. 2 a § 23 odst. 1 písm. c), odst. 2, odst. 5 a odst. 7 zákona č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“):
Čl. I
Vyhláška č. 82/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění vyhlášky č. 264/1998 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 odst. 11 se za slova „Kulatým razítkem ministerstva“ vkládají slova „a podpisem úřední osoby“.
2.
V § 5 se zrušuje odstavec 12 a odstavce 13 až 15 se označují jako odstavce 12 až 14.
3.
V § 6 odst. 2 se ve větě druhé zrušuje slovo „přednostně“.
4.
V § 6 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Vlastník registrovaného exempláře ohlásí příslušnému orgánu, který provedl registraci exempláře, změny týkající se tohoto exempláře, jako je jeho rozmnožení, úhyn, prodej nebo přenechání jinému držiteli, ztráta, zničení, předání ke komisnímu prodeji, nový způsob označení či identifikace exempláře apod., bez zbytečného odkladu. V případě prodeje nebo přenechání exempláře oznámí jméno, příjmení a adresu nebo název a sídlo nového nabyvatele, v případě úhynu, ztráty nebo zničení exempláře odevzdá příslušnému orgánu registrační list pro tento exemplář.“.
5.
§ 9 zní:
㤠9
Stanovení druhů podléhajících povinnosti označení a stanovení způsobu značení
(K § 23 odst. 5 zákona)
(1)
Povinnost označení živých exemplářů podle § 23 odst. 5 zákona (dále jen „nezaměnitelné označení“) se vztahuje na všechny savce (Mammalia), ptáky (Aves), plazy (Reptilia), obojživelníky (Amphibia) a ryby (Pisces), na něž se vztahuje povinná registrace (§ 23 zákona).
(2)
Povinnost nezaměnitelného označení se nevztahuje na
a)
mláďata savců v období kojení, a to nejdéle do 6 měsíců stáří,
b)
vejce a mláďata ptáků, pokud zůstávají na hnízdě nebo v péči rodičů, a to nejdéle do 3 měsíců stáří,
c)
vejce, jikry, zárodečná stadia a mláďata bezobratlých, plazů, obojživelníků a ryb, a to nejdéle do 3 měsíců stáří.
(3)
Nezaměnitelné značení bude provedeno alespoň jednou z následujících metod:
a)
nesnímatelný kroužek, tj. kroužek umístěný na noze, který nelze sejmout bez poškození kroužku anebo označeného zvířete, nebo jiná nesnímatelná značka umístěná šetrným způsobem na těle živočicha; na kroužku nebo značce je vyraženo identifikační číslo sestávající z písmen CZ a pořadového čísla přiděleného ministerstvem,
b)
nesnímatelný kroužek nebo značka jako podle písmene a), ale s jiným číslem v případě zvířete označeného před platností zákona anebo před dovozem do České republiky; v případě podezření na duplicitu nebo možnost záměny evidenčního čísla je třeba exemplář přeznačit jinou metodou podle tohoto odstavce, aby bylo označení věrohodné,
c)
injekční transpondér (tzv. mikročip) pro elektronickou identifikaci živých zvířat s pevným a neměnným kódem, který bude aplikován předepsaným způsobem veterinárním lékařem; trvalost zavedení transpondéru je třeba ověřit kontrolou minimálně sedm dní po označení; aplikace transpondéru spolu s identifikačním číslem bude písemně potvrzena veterinárním lékařem,
d)
jiný způsob nezaměnitelného označení anebo popis individuálních rozlišovacích znaků exempláře, pokud by označení ve smyslu tohoto ustanovení podle potvrzení veterinárního lékaře způsobilo trvalou újmu na zdraví zvířete nebo by bylo nevhodné či neproveditelné. Takové potvrzení, které žadatel předkládá, obsahuje podrobné zdůvodnění nemožnosti označení a to, zda je nemožnost označení dočasná či trvalá. V případě pochybností si orgán ochrany přírody vyžádá od vlastníka exempláře přezkoumání potvrzení jiným veterinárním lékařem, který je podle doporučení ministerstva odborníkem v oblasti nezaměnitelného značení živočichů. V případě sporných stanovisek veterinárních lékařů pak ministerstvo na žádost registrujícího orgánu určí, zda je exemplář možno považovat za označitelný, či nikoliv. Pokud exemplář není v tomto smyslu označitelný a identifikuje se podle individuálních rozlišovacích znaků, popis těchto znaků je doplněn fotografiemi individuálních rozlišovacích znaků exempláře (vždy dvě fotografie znaku). Fotografie individuálního odlišovacího znaku bude u těchto exemplářů vždy součástí registračního listu a druhá stejná fotografie se archivuje spolu s kopií registračního listu u registrujícího orgánu. V odůvodněných případech může registrující orgán od doplnění fotografiemi upustit a v takovém případě uvede tuto skutečnost s odůvodněním na registračním listu.
(4)
Exemplář bude označen již v době podání žádosti o registraci s výjimkou případů podle odstavce 2 a případů podle odstavce 3 písm. d), kdy není označitelný. Ve výjimečných případech, je-li označení podle stanoviska veterinárního lékaře neproveditelné pouze dočasně (např. vzhledem k vývoji exempláře) a nemá-li exemplář žádný zřetelný individuální znak, může registrující orgán stanovit pozdější termín označení exempláře, přičemž tento termín uvede v kolonce č. 13 registračního listu.“.
6.
Příloha č. 1 zní:
„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 82/1997 Sb.
Seznam ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, na něž se vztahuje působnost § 2 odst. 1 písm. a) zákona a jež jsou zařazeny do přílohy č. 1
| Seznam druhů patřících do přílohy č. 1
---|---
FAUNA (ŽIVOČICHOVÉ)|
---|---
CHORDATA (STRUNATCI)|
MAMMALIA (SAVCI)|
DASYUROMORPHIA (KUNOVCI) (a)|
Dasyuridae (kunovcovití)| Sminthopsis longicaudata (vakomyš dlouhoocasá, vakorejsec)
Sminthopsis psammophila (vakomyš dunová, vakorejsec)
Thylacinidae (vakovlkovití)| Thylacinus cynocephalus p.e. (vakovlk)
PERAMELEMORPHIA (BANDIKUTI) (a)|
Peramelidae (bandikutovití)| Chaeropus ecaudatus p.e. (bandikut dvouprstý)
Macrotis lagotis (bandikut králíkovitý)
Macrotis leucura (bandikut běloocasý)
Perameles bougainville (bandikut páskovaný, vakojezevec)
DIPROTODONTIA (DVOJITOZUBCI) (a)|
Vombatidae (vombatovití)| Lasiorhinus krefftii (vombat Krefftův)
Macropodidae (klokanovití)| Lagorchestes hirsutus (klokan kosmatý)
Lagostrophus fasciatus (klokan páskovaný)
Onychogalea fraenata (klokan uzdičkový)
Onychogalea lunata (klokan měsíčitopásý)
Potoroidae (klokánkovití)| Bettongia spp. (klokánek)
Caloprymnus campestris p.e. (klokánek pouštní, k. stepní)
CHIROPTERA (LETOUNI)|
Pteropodidae (kaloňovití)| Acerodon jubatus (kaloň zlatotemenný)
Acerodon lucifer p.e. (kaloň panajský)
Pteropus insularis (kaloň mikronéský)
Pteropus mariannus (kaloň mariánský)
Pteropus molossinus (kaloň karolínský)
Pteropus phaeocephalus (kaloň Mortlockův)
Pteropus pilosus (kaloň palauský)
Pteropus samoensis (kaloň samojský)
Pteropus tonganus (kaloň ostrovní)
(a) dříve označováno jako MARSUPIALIA (VAČNATCI)|
PRIMATES (PRIMÁTI)|
Lemuridae (lemurovití denní)| Lemuridae spp.(lemurovití denní)
Megaladapidae (lemurovití noční)| Megaladapidae spp.=303 (lemurovití noční)
Cheirogaleidae (makiovití)| Cheirogaleidae spp. (makiovití)
Indridae (indriovití)| Indridae spp.(indriovití)
Daubentoniidae (ksukolovití)| Daubentonia madagascariensis (ksukol ocasatý)
Callithricidae (kosmanovití, opice drápkaté)| Callimico goeldii (tamarín skákavý, kalimiko Goeldův)
Callithrix aurita =304 (kosman ušatý)
Callithrix flaviceps =304 (kosman žlutohlavý)
Leontopithecus spp.=305 (lvíček)
Saguinus bicolor (tamarín pestrý)
Saguinus geoffroyi =306 (tamarín Geoffroyův)
Saguinus leucopus (tamarín běloruký)
Saguinus oedipus (tamarín pinčí)
Cebidae (malpovití)| Alouatta coibensis =307 (vřešťan)
Alouatta palliata (vřešťan pláštíkový)
Alouatta pigra =308 (vřešťan mono)
Ateles geoffroyi frontatus (chápan středoamerický, poddruh frontatus)
Ateles geoffroyi panamensis (chápan středoamerický, poddruh panamensis)
Brachyteles arachnoides (chápan pavoučí)
Cacajao spp.(uakari)
Chiropotes albinasus (chvostan bělonosý)
Lagothrix flavicauda (chápan hnědý)
Saimiri oerstedii (kotul rudohřbetý)
Cercopithecidae (kočkodanovití)| Cercocebus galeritus galeritus (mangabej chocholatý, poddruh galeritus)
Cercopithecus diana =309 (kočkodan Dianin)
Macaca silenus (makak lví, vanderu)
Mandrillus leucophaeus =310 (dril)
Mandrillus sphinx =310 (mandril)
Nasalis concolor =311 (kahau mentavejský)
Nasalis larvatus (kahau nosatý, opice nosatá)
Presbytis potenziani (hulman mentavejský)
Procolobus pennantii kirkii =312 (guereza Pennantova, poddruh kirkii)
Procolobus rufomitratus =313 (guereza červenohlavá)
Pygathrix spp. =314 (langur)
Semnopithecus entellus =315 (hulman posvátný)
Trachypithecus geei =316 (hulman zlatý)
Trachypithecus pileatus =317 (hulman chocholatý)
Hylobatidae (gibonovití)| Hylobatidae spp.(gibonovití)
Hominidae (hominidi)| Gorilla gorilla (gorila)
Pan spp.(šimpanz)
Pongo pygmaeus (orangutan)
XENARTHRA (CHUDOZUBÍ)|
Dasypodidae (pásovcovití)| Priodontes maximus =319 (pásovec velký, p. obrovský)
LAGOMORPHA (ZAJÍCI)|
Leporidae (zajícovití)| Caprolagus hispidus (králík štětinatý)
Romerolagus diazi (králík lávový)
RODENTIA (HLODAVCI)|
Sciuridae (veverkovití)| Cynomys mexicanus (psoun Merriamův, p. mexický)
Muridae (myšovití)| Leporillus conditor (krysa zajícová)
Pseudomys praeconis (myška pobřežní, pseudomys)
Xeromys myoides (krysa pobřežní, xeromys)
Zyzomys pedunculatus (skálomyš tlustoocasá, myš skalní)
Chinchillidae (činčilovití)| Chinchilla spp.°602 (činčila)
CETACEA (KYTOVCI)|
Platanistidae (delfínovcovití)| Lipotes vexillifer (delfínovec čínský)
Platanista spp. (delfínovec)
Ziphiidae (vorvaňovcovití)| Berardius spp. (vorvaňovec)
Hyperoodon spp. (vorvaňovec, anarnak)
Physeteridae (vorvaňovití)| Physeter catodon =320 (vorvaň, v. obrovský, v. tuponosý)
Delphinidae (delfínovití)| Sotalia spp. (delfín)
Sousa spp. (delfín)
Phocoenidae (sviňuchovití)| Neophocoena phocaenoides (sviňucha hladkohřbetá, delfín bezploutvý, d. hladkohřbetý)
Phocoena sinus (sviňucha kalifornská)
Eschrichtidae (plejtvákovcovití)| Eschrichtius robustus =321 (plejtvákovec šedý, plejtvák šedý, velryba šedá)
Balaenopteridae (plejtvákovití)| Balaenoptera acutorostrata** -101 (plejtvák malý, p. štikovitý, p. ostronosý, minke)
Balaenoptera bonaerensis = 473 (plejtvák)
Balaenoptera borealis (plejtvák sejval, p. severní)
Balaenoptera edeni (plejtvák Brydeův)
Balaenoptera musculus (plejtvák obrovský, p. sírový, velryba modrá, kyt sírový)
Balaenoptera physalus (plejtvák myšok, kyt myší, velryba myšok, tunolik)
Megaptera novaeangliae (keporkak, k.dlouhoploutvý, plejtvák keporkak, p. dlouhoploutvý)
Balaenidae (velrybovití)| Balaena mysticetus (velryba grónská, kyt obecný)
Eubalaena spp. =322 (velryba)
Neobalaenidae (velrybkovití)| Caperea marginata (velrybka malá, velryba malá)
CARNIVORA (ŠELMY)|
Canidae (psovití)| Canis lupus** +201 (vlk obecný)
Speothos venaticus (pes pralesní)
Ursidae (medvědovití)| Ailuropoda melanoleuca (panda velká)
Ailurus fulgens (panda červená, panda malá)
Helarctos malayanus (medvěd malajský)
Melursus ursinus (medvěd pyskatý)
Tremarctos ornatus (medvěd brýlatý)
Ursus arctos** +202 (medvěd hnědý, brtník)
Ursus arctos isabellinus (medvěd plavý)
Ursus thibetanus =326 (medvěd ušatý)
Mustelidae (lasicovití)|
Lutrinae (vydry)| Aonyx congicus** +203 =327 (vydra konžská, v. malozubá)
Enhydra lutris nereis (vydra mořská, kalan, poddruh nereis)
Lontra felina =328 (vydra pobřežní)
Lontra longicaudis =329 (vydra středoamerická)
Lontra provocax =328 (vydra jižní)
Lutra lutra (vydra říční, v. evropská)
Pteronura brasiliensis (vydra obrovská, v. brazilská, lontra)
Mustelinae (kuny)| Mustela nigripes (tchoř černonohý)
Viverridae (cibetkovití)| Prionodon pardicolor (linsang skvrnitý)
Felidae (kočkovití)| Acinonyx jubatus °603 (gepard štíhlý)
Caracal caracal** +204 =332 (karakal)
Catopuma temmincki =333 (kočka Temminckova)
Felis nigripes (kočka černonohá)
Herpailurus yaguarondi** +205 =333 (jaguarundi)
Leopardus pardalis =333 (ocelot velký, ocelot)
Leopardus tigrinus =333 (ocelot stromový)
Leopardus wiedii =333 (margay)
Lynx pardinus =334 (rys pardálový)
Neofelis nebulosa (levhart obláčkový)
Oncifelis geoffroyi =333 (kočka slaništní)
Oreailurus jacobita =333 (kočka horská)
Panthera leo persica (lev perský)
Panthera onca (jaguár)
Panthera pardus (levhart, leopard)
Panthera tigris (tygr)
Pardofelis marmorata =333 (kočka mramorovaná)
Prionailurus bengalensis bengalensis** +206 =333 (kočka bengálská, poddruh bengalensis)
Prionailurus planiceps =333 (kočka plochočelá)
Prionailurus rubiginosus** +207 =333 (kočka cejlonská)
Puma concolor coryi =333 (puma, poddruh coryi)
Puma concolor costaricensis =333 (puma, poddruh costaricensis)
Puma concolor couguar =333 (puma, poddruh couguar, puma východní)
Uncia uncia =335 (irbis, levhart sněžný)
Otariidae (lachtanovití)| Arctocephalus townsendi (lachtan guadalupský)
Phocidae (tuleňovití)| Monachus spp.(tuleň, tuleni šedí)
PROBOSCIDEA (CHOBOTNATCI)|
Elephantidae (slonovití)| Elephas maximus (slon indický)
Loxodonta africana** -103 (slon africký)
SIRENIA (SIRÉNY)|
Dugongidae (dugongovití)| Dugong dugon (dugong indický, moroň indický)
Trichechidae (kapustňákovití)| Trichechus inunguis (kapustňák jihoamerický)
Trichechus manatus (kapustňák širokonosý, lamantin)
PERISSODACTYLA (LICHOKOPYTNÍCI)|
Equidae (koňovití)| Equus africanus =336 (osel africký)
Equus grevyi (zebra Grévyho)
Equus hemionus hemionus (džigetaj)
Equus onager khur =337 (khur)
Equus przewalskii =338 (kůň Převalského)
Equus zebra zebra (zebra kapská)
Tapiridae (tapírovití)| Tapiridae spp. ** (tapírovití)
Rhinocerotidae (nosorožcovití)| Rhinocerotidae spp. ** (nosorožcovití)
ARTIODACTYLA (SUDOKOPYTNÍCI)|
Suidae (prasatovití)| Babyrousa babyrussa (babirusa)
Sus salvanius (prase zakrslé)
Tayassuidae (pekariovití)| Catagonus wagneri (pekari Wagnerův)
Camelidae (velbloudovití)| Vicugna vicugna** -106 (vikuňa)
Moschidae (kabarovití)| Moschus spp. ** +212 (kabar)
Cervidae (jelenovití)| Axis calamianensis =340 (axis kalamianský)
Axis kuhlii =341 (axis baveánský)
Axis porcinus annamiticus =342 (axis vepří, poddruh annamiticus)
Blastocerus dichotomus (jelenec bahenní, jelen bahenní)
Cervus duvaucelii (barasinga)
Cervus elaphus hanglu (jelen hanglu)
Cervus eldii (jelen lyrorohý, thamin)
Dama mesopotamica =343 (daněk mezopotámský)
Hippocamelus spp.(huemul)
Megamuntiacus vuquanghensis (muntžak obrovský)
Muntiacus crinifrons (muntžak tmavý)
Ozotoceros bezoarticus (jelenec pampový, jelen guazni)
Pudu puda (pudu jižní, jelínek pudu)
Antilocapridae (vidlorohovití)| Antilocapra americana +213 (vidloroh)
Bovidae (turovití)| Addax nasomaculatus (adax)
Bos gaurus =344 °602 (gaur)
Bos mutus =345 °602 (jak divoký)
Bos sauveli =346 (kuprej)
Bubalus depressicornis =347 (anoa)
Bubalus mindorensis =347 (tamarau, arni tamarau, buvol mindorský)
Bubalus quarlesi =347 (anoa horský)
Capra falconeri (koza šrouborohá)
Cephalophus jentinki (chocholatka čabraková, ch. Jentinkova)
Gazella dama (gazela dama, gazela addra)
Hippotragus niger variani (antilopa obrovská)
Naemorhedus baileyi =349 (goral červený)
Naemorhedus caudatus =349 (goral východní)
Naemorhedus goral (goral tmavý)
Naemorhedus sumatraensis =350 (serau velký, serov)
Oryx dammah =351 (přímorožec šavlorohý)
Oryx leucoryx (přímorožec arabský, bělušina)
Ovis ammon hodgsonii (argali tibetský)
Ovis ammon nigrimontana (argali turkestánský)
Ovis orientalis ophion =352 (ovce kruhorohá, poddruh ophion)
Ovis vignei vignei =353 (ovce kašmírská, poddruh vignei)
Pantholops hodgsonii (orongo, antilopa čiru)
Pseudoryx nghetinhensis (saola)
Rupicapra pyrenaica ornata =354 (kamzík apeninský)
AVES (PTÁCI)|
STRUTHIONIFORMES (PŠTROSI AFRIČTÍ)|
Struthionidae (pštrosovití)| Struthio camelus +214 (pštros dvouprstý)
RHEIFORMES (NANDUOVÉ)|
Rheidae (nanduovití)| Rhea pennata ** -110 =355 (nandu Darwinův)
TINAMIFORMES (TINAMY)|
Tinamidae (tinamovití)| Tinamus solitarius (tinama pruhovaná)
SPHENISCIFORMES (TUČŇÁCI)|
Spheniscidae (tučňákovití)| Sphemscus humboldti (tučňák Humboldtův)
PODICIPEDIFORMES (POTÁPKY)|
Podicipedidae (potápkovití)| Podilymbus gigas (potápka obrovská)
PROCELLARIIFORMES (TRUBKONOSÍ)|
Diomedeidae (albatrosovití)| Diomedea albatrus (albatros Stellerův, albatros bělohřbetý)
PELECANIFORMES (VESLONOZÍ)|
Pelecanidae (pelikánovití)| Pelecanus crispus (pelikán kadeřavý)
Sulidae (terejovití)| Papasula abbotti =356 (terej Abbottův)
Fregatidae (fregatkovití)| Fregata andrewsi (fregatka bělobřichá)
CICONIIFORMES (BRODIVÍ)|
Ciconiidae (čápovití)| Ciconia boyciana =357 (čáp černozobý)
Jabiru mycteria (čáp jabiru)
Mycteria cinerea (nesyt bílý)
Threskiornithidae (ibisovití)| Geronticus eremita (ibis skalní)
Nipponia nippon (ibis japonský)
ANSERIFORMES (VRUBOZOBÍ)|
Anatidae (kachnovití)| Anas aucklandica =358 (kachna auklandská)
Anas laysanensis =359 (kachna laysanská)
Anas oustaleti =360 (kachna marianská)
Branta canadensis leucopareia (berneška velká aleutská)
Branta sandvicensis (berneška havajská)
Cairina scutulata (pižmovka bělohlavá)
Rhodonessa caryophyllacea p.e. (kachna růžohlavá)
FALCONIFORMES (DRAVCI)|
Cathartidae (kondorovití)| Gymnogyps californianus (kondor kalifornský)
Vultur gryphus (kondor velký)
Accipitridae (krahujcovití)| Aquila adalberti =361 (orel Adalbertův)
Aquila heliaca (orel královský)
Chondrohierax uncinatus wilsonii =362 (jestřáb hákozobý)
Haliaeetus albicilla (orel mořský)
Haliaeetus leucocephalus (orel bělohlavý)
Harpia harpyja (harpya, harpie)
Pithecophaga jefferyi (orel opičí)
Falconidae (sokolovití)| Falco araea (poštolka seychellská)
Falco jugger (sokol laggar)
Falco newtoni** +215 (poštolka madagaskarská)
Falco pelegrinoides =363 (sokol šahin)
Falco peregrinus (sokol stěhovavý)
Falco punctatus (poštolka skvrnitá)
Falco rusticolus (raroh lovecký)
GALLIFORMES (HRABAVÍ)|
Megapodiidae (tabonovití)| Macrocephalon maleo (tabon přilbový)
Cracidae (hokovití)| Crax blumenbachii (hoko červenozobý)
Mitu mitu =364 (hoko mitu)
Oreophasis derbianus (hoko horský)
Penelope albipennis (guan bělokřídlý)
Pipile jacutinga =365a (guan černočelý)
Pipile pipile =365b (guan modrohrdlý)
Phasianidae (bažantovití)| Catreus wallichii (bažant Wallichův)
Colinus virginianus ridgwayi (křepelka virginská neboli křepel virginský, poddruh ridgwayi)
Crossoptilon crossoptilon (bažant tibetský, bažant ušatý tibetský)
Crossoptilon harmani =366 (bažant ušatý)
Crossoptilon mantchuricum (bažant mandžuský, bažant ušatý mandžuský)
Lophophorus impejanus (bažant lesklý)
Lophophorus lhuysii (bažant zelenoocasý)
Lophophorus sclateri (bažant Sclaterův)
Lophura edwardsi (bažant Edwardsův)
Lophura imperialis (bažant císařský)
Lophura swinhoii (bažant sedlatý, b. Swinhoeův)
Polyplectron emphanum (bažant palavanský, páv palavanský)
Rheinardia ocellata =368 (bažant perlový)
Syrmaticus ellioti (bažant Elliotův)
Syrmaticus humiae (bažant Humeův)
Syrmaticus mikado (bažant mikado)
Tetraogallus caspius (velekur kaspický)
Tetraogallus tibetanus (velekur tibetský)
Tragopan blythii (satyr Blythův)
Tragopan caboti (satyr Cabotův)
Tragopan melanocephalus (satyr černohlavý)
Tympanuchus cupido attwateri (kur prériový, tetřívek prériový)
GRUIFORMES (KRÁTKOKŘÍDLÍ)|
Gruidae (jeřábovití)| Grus americana (jeřáb americký)
Grus canadensis nesiotes (jeřáb kanadský, poddruh nesiotes)
Grus canadensis pulla (jeřáb kanadský, poddruh pulla)
Grus japonensis (jeřáb mandžuský)
Grus leucogeranus (jeřáb sibiřský, j.bílý)
Grus monacha (jeřáb šedý)
Grus nigricollis (jeřáb černokrký)
Grus vipio (jeřáb východoasijský, j. daurský)
Rallidae (chřástalovití)| Gallirallus sylvestris =369 (chřástal ostrovní)
Rhynochetidae (kaguovití)| Rhynochetos jubatus (kagu chocholatý)
Otididae (dropovití)| Ardeotis nigriceps =370 (drop černohlavý)
Chlamydotis undulata (drop obojkový, drop chocholatý)
Eupodotis bengalensis =371 (drop bengálský)
CHARADRIIFORMES (BAHŇÁCI)|
Scolopacidae (slukovití)| Numenius borealis (koliha severní)
Numenius tenuirostris (koliha tenkozobá)
Tringa guttifer (vodouš ochotský)
Laridae (rackovití)| Larus relictus (racek reliktní)
COLUMBIFORMES (MĚKKOZOBÍ)|
Columbidae (holubovití)| Caloenas nicobarica (holub hřívnatý)
Ducula mindorensis (holub mindorský)
PSITTACIFORMES (PAPOUŠCI)|
Psittacidae (papouškovití)| Amazona arausiaca (amazoňan červenokrký, a. modrohlavý)
Amazona barbadensis (amazoňan žlutoramenný)
Amazona brasiliensis (amazoňan rudoocasý)
Amazona guildingii (amazoňan ohnivý, a. Gouildingův)
Amazona imperialis (amazoňan královský)
Amazona leucocephala (amazoňan kubánský)
Amazona pretrei (amazoňan nádherný)
Amazona rhodocorytha =372 (amazoňan červenočelý)
Amazona tucumana (amazoňan tukumana)
Amazona versicolor (amazoňan mnohobarvý)
Amazona vinacea (amazoňan vínorudý)
Amazona viridigenalis (amazoňan zelenolící)
Amazona vittata (amazoňan portorický)
Anodorhynchus spp. (ara)
Ara ambigua (ara zelený, a. žlutozelený)
Ara glaucogularis =373 (ara modrý, ara kaninda)
Ara macao (ara arakanga, arakanga)
Ara maracana (ara marakana)
Ara militaris (ara vojenský, a. červenočelý)
Ara rubrogenys (ara červenouchý)
Aratinga guarouba (aratinga žlutý, papoušek zlatý)
Cacatua goffini (kakadu gofin, k. Goffinův)
Cacatua haematuropygia (kakadu filipínský)
Cacatua moluccensis (kakadu molucký)
Cyanopsitta spixii (ara škraboškový, ara Spixův)
Cyanoramphus auriceps forbesi (kakariki žlutočelý, papoušek novozélandský žlutočelý)
Cyanorhamphus cookii =374 (kakariki norfolský)
Cyanoramphus novaezelandiae (kakariki rudočelý, papoušek novozélandský rudočelý)
Cyclopsitta diophthalma coxeni =375 (loríček žlutoboký neboli papoušek žlutoboký, poddruh coxeni)
Eos histrio (lori modroprsý)
Eunymphicus cornutus =331 (kakariki chocholatý)
Geopsittacus occidentalis p.e. =376 (papoušek noční)
Neophema chrysogaster (neoféma žlutobřichá, papoušek travní žlutobřichý)
Ognorhynchus icterotis (papoušek žlutouchý)
Pezoporus wallicus (papoušek zemní)
Pionopsitta pileata (amazónek červenohlavý, papoušek červenohlavý)
Probosciger aterrimus (kakadu palmový, kakadu arový)
Psephotus chrysopterygius (papoušek žlutoramenný)
Psephotus dissimilis =377 (papoušek)
Psephotus pulcherrimus p.e. (papoušek překrásný)
Psittacula echo =378 (alexander mauricijský)
Pyrrhura cruentata (pyrura modrobradý, papoušek modrobradý)
Rhynchopsitta spp. (arara)
Strigops habroptilus (kakapo soví, papoušek soví, kakapo)
Vini ultramarina (lori modrý)
STRIGIFORMES (SOVY)|
Tytonidae (sovovití)| Tyto soumagnei (sova madagaskarská)
Strigidae (puštíkovití)| Athene blewitti (sýček lesní)
Mimizuku gurneyi =380 (výreček Gurneyův)
Ninox novaeseelandiae undulata =381 (sovka bubuk, kulíšek kukaččí, poddruh undulata)
Ninox squamipila natalis (sovka molucká, kulíšek, poddruh natalis)
APODIFORMES (SVIŠŤOUNI)|
Trochilidae (kolibříkovití)| Ramphodon dohrnii =382 (kolibřík bronzovoocasý)
TROGONIFORMES (TROGONI)|
Trogonidae (trogonovití)| Pharomachrus mocinno (kvesal chocholatý)
CORACIIFORMES (SROSTLOPRSTÍ)|
Bucerotidae (zoborožcovití)| Aceros nipalensis (zoborožec himalájský)
Aceros subruficolis (zoborožec)
Buceros bicornis (dvojzoborožec indický)
Buceros vigil =384 (zoborožec štítnatý)
PICIFORMES (ŠPLHAVCI)|
Picidae (datlovití)| Campephilus imperialis (datel císařský)
Dryocopus javensis richardsi (datel jávský, poddruh richardsi)
PASSERIFORMES (PĚVCI)|
Cotingidae (kotingovití)| Cotinga maculata (kotinga skvrnitá)
Xipholena atropurpurea (kotinga bělokřídlá)
Pittidae (pitovití)| Pitta gurneyi (pita Gurneyova)
Pitta kochi (pita luzonská)
Atrichornithidae (křováčkovití)| Atrichornis clamosus (křováček zvučný)
Hirundinidae (vlaštovkovití)| Pseudochelidon sirintarae (břehule bělooká, lasolet)
Muscicapidae (lejskovití)| Dasyornis broadbenti litoralis p.e. (střízlíkovec pobřežní, lejsek pobřežní)
Dasyornis longirostris =387 (střízlíkovec dlouhozobý, lejsek dlouhozobý)
Picathartes gymnocephalus (vranule bělokrká)
Picathartes oreas (vranule šedokrká)
Zosteropidae (kruhoočkovití)| Zosterops albogularis (kruhoočko stříbrooké)
Meliphagidae (medosavkovití)| Lichenostomus melanops cassidix =388 (medosavka žlutochocholatá, poddruh cassidix)
Icteridae (vlhovcovití)| Agelaius flavus =389 (vlhovec paraguajský)
Fringillidae (pěnkavovití)| Carduelis cucullata =390 (čížek ohnivý)
Sturnidae (špačkovití)| Leucopsar rothschildi (majna Rothschildova)
REPTILIA (PLAZI)|
TESTUDINATA (ŽELVY)|
Emydidae (emydovití, sladkovodní želvy)| Batagur baska (želva malajská)
Clemmys muhlenbergi (želva Muhlenbergova)
Geoclemys hamiltonii =391 (želva Hamiltonova)
Kachuga tecta =392 (želva střechovitá, želva dura, tekta indická pravá)
Melanochelys tricarinata =393 (želva tricarinata)
Morenia ocellata (želva birmská)
Terrapene coahuila (klapavka, želva coahuila)
Testudinidae (želvovití)| Geochelone nigra =394 (želva sloní)
Geochelone radiata =395 (želva paprsčitá)
Geochelone yniphora =395 (želva madagaskarská)
Gopherus flavomarginatus (želva pouštní)
Psammobates geometricus =395 (želva kreslená)
Testudo kleinmanni (želva Kleinmannova)
Cheloniidae (karetovití)| Cheloniidae spp. (karetovití)
Dermochelyidae (kožatkovití)| Dermochelys coriacea (kožatka velká)
Trionychidae (kožnatkovití)| Apalone ater =396 (kožnatka černá)
Asperidetes gangeticus =396 (kožnatka ganžská)
Asperidetes hurum =396 (kožnatka hnědá)
Asperidetes nigricans =396 (kožnatka tmavá)
Chelidae (matamatovití)| Pseudemydura umbrina (želva, dlouhokrčka západoaustralská)
CROCODYLIA (KROKODÝLOVÉ)|
Alligatoridae (aligátorovití)| Alligator sinensis (aligátor čínský)
Caiman crocodilus apaporiensis (kajman brýlový, poddruh apaporiensis)
Caiman latirostris** -110 (kajman šíronosý)
Melanosuchus niger** -111 (kajman černý)
Crocodylidae (krokodýlovití)| Crocodylus acutus (krokodýl americký)
Crocodylus cataphractus (krokodýl štítnatý)
Crocodylus intermedius (krokodýl orinocký)
Crocodylus moreletii (krokodýl středoamerický)
Crocodylus niloticus** -112 (krokodýl nilský)
Crocodylus navaeguineae mindorensis =399 (krokodýl mindorský)
Crocodylus palustris (krokodýl bahenní)
Crocodylus porosus** -113 (krokodýl mořský)
Crocodylus rhombifer (krokodýl kubánský)
Crocodylus siamensis (krokodýl siamský)
Osteolaemus tetraspis (krokodýl pralesní)
Tomistoma schlegelii (krokodýl úzkohlavý)
Gavialidae (gaviálovití)| Gavialis gangeticus (gaviál indický)
RHYNCHOCEPHALIA (HATÉRIE)|
Sphenodontidae (hatériovití)| Sphenodon spp.(hatérie)
SAURIA (JEŠTĚŘI)|
Iguanidae (leguánovití)| Brachylophus spp.(leguán)
Cyclura spp.(leguán)
Sauromalus varius (leguán pestrý)
Lacertidae (ještěrkovití)| Gallotia simonyi (ještěrka kanárská)
Varanidae (varanovití)| Varanus bengalensis (varan bengálský)
Varanus flavescens (varan žlutavý)
Varanus griseus (varan pustinný, varan pouštní)
Varanus komodoensis (varan komodský)
SERPENTES (HADI)|
Pythonidae (krajtovití)| Python molurus molurus =406 (krajta tygrovitá světlá)
Boidae (hroznýšovití)| Acrantophis spp.(hroznýš)
Boa constrictor occidentalis =405 (hroznýš královský západní)
Epicrates inornatus (hroznýšovec Reinhartův)
Epicrates monensis (hroznýšovec panenský)
Epicrates subflavus (hroznýšovec jamajský)
Sanzinia madagascariensis =407 (hroznýš madagaskarský, psohlavec m.)
Bolyeriidae| Bolyeria multocarinata
Casarea dussumieri
Viperidae (zmijovití)| Vipera ursinii +216 (zmije menší)
AMPHIBIA (OBOJŽIVELNÍCI)|
ANURA (ŽÁBY)|
Bufonidae (ropuchovití)| Altiphrynoides spp. =412 (ropucha)
Atelopus varius zeteki (atelopa, nosatka panamská)
Bufo periglenes (ropucha zlatá, ropucha monteverdeská)
Bufo superciliaris (ropucha pestrá)
Nectophrynoides spp.(ropucha)
Nimbaphrynoides spp. =412 (ropucha)
Spinophrynoides spp. =412 (ropucha)
Microhylidae| Dyscophus antongilii (parosnička červená)
CAUDATA (OCASATÍ, MLOCI)|
Cryptobranchidae (krytožábrovití)| Andrias spp. =411 (velemlok)
PISCES (RYBY)|
COELACANTHIFORMES (LATIMÉRIE)|
Latimeriidae| Latimeria spp. (latimérie)
ACIPENSERIFORMES (JESETEŘI)|
Acipenseridae (jeseterovití)| Acipenser brevirostrum (jeseter krátkonosý)
Acipenser sturio (jeseter velký)
OSTEOGLOSSIFORMES|
Osteoglossidae| Scleropages formosus
CYPRINIFORMES (MÁLOOSTNÍ)|
Cyprinidae (kaprovití)| Probarbus jullieni
Catostomidae| Chasmistes cujus
SILURIFORMES|
Pangasiidae| Pangasianodon gigas
PERCIFORMES (OSTNOPLOUTVÍ)|
Sciaenidae| Cynoscion macdonaldi
ARTHROPODA (ČLENOVCI)|
INSECTA (HMYZ)|
LEPIDOPTERA (MOTÝLI)|
Papilionidae (otakárkovití)| Ornithoptera alexandrae (ptákokřídlec Alexandřin, otakárek Alexandřin)
Papilio chikae (otakárek)
Papilio homerus (otakárek)
Papilio hospiton (otakárek)
MOLLUSCA (MĚKKÝŠI)|
BIVALVIA (MLŽI)|
UNIONOIDA|
Unionidae (velevrubovití)| Conradilla caelata (velevrub)
Dromus dromas =418 (velevrub)
Epioblasma curtisi =419 (velevrub)
Epioblasma florentina =419 (velevrub)
Epioblasma sampsoni =419 (velevrub)
Epioblasma sulcata perobliqua =419 (velevrub)
Epioblasma torulosa gubernaculum =419 (velevrub)
Epioblasma torulosa torulosa =419 (velevrub)
Epioblasma turgidula =419 (velevrub)
Epioblasma walkeri =419 (velevrub)
Fusconaia cuneolus (velevrub)
Fusconaia edgariana (velevrub)
Lampsilis higginsii (velevrub)
Lampsilis orbiculata orbiculata (velevrub)
Lampsilis satur (velevrub)
Lampsilis virescens (velevrub)
Plethobasus cicatricosus (velevrub)
Plethobasus cooperianus (velevrub)
Pleurobema plenum (velevrub)
Potamilus capax =420 (velevrub)
Quadrula intermedia
Quadrula sparsa
Toxolasma cylindrella =421
Unio nickliniana =422 (velevrub)
Unio tampicoensis tecomatensis =423 (velevrub)
Villosa trabalis =424 (velevrub)
GASTROPODA (PLŽI)|
STYLOMMATOPHORA (STOPKOOCÍ)|
Achatinellidae| Achatinella spp.
FLORA (FLÓRA - ROSTLINY)|
AGAVACEAE (AGÁVOVITÉ)| Agave arizonica (agáve arizonská)
Agave parviflora (agáve malokvětá)
Nolina interrata
APOCYNACEAE (TOJEŠŤOVITÉ)| Pachypodium ambogense
Pachypodium baronii
Pachypodium decaryi
ARAUCARIACEAE (BLAHOČETOVITÉ)| Araucaria araucana ** +219 (blahočet chilský, araukárie)
CACTACEAE (KAKTUSOVITÉ)| Ariocarpus spp. =428 (kaktus)
Astrophytum asterias =429 (astrofyt ježovkový, astrofytum)
Aztekium ritteri (kaktus)
Coryphantha werdermannii =430 (kaktus)
Discocactus spp. (kaktus)
Echinocereus ferreirianus ssp. lindsayi =432
Echinocereus schmollii =433 (kaktus)
Escobaria minima =434 (kaktus)
Escobaria sneedii =435 (kaktus)
Mammillaria pectinifera =436 (mamilárie)
Mammillaria solisioides (mamilárie)
Melocactus conoideus (kaktus)
Melocactus deinacanthus (kaktus)
Melocactus glaucescens (kaktus)
Melocactus paucispinus (kaktus)
Obregonia denegrii (kaktus)
Pachycereus militaris =437 (kaktus)
Pediocactus bradyi =438 (kaktus)
Pediocactus knowltonii (kaktus)
Pediocactus paradinei (kaktus)
Pediocactus peeblesianus =440 (kaktus)
Pediocactus sileri =441 (kaktus)
Pelecyphora spp. =442 (sekerovec)
Sclerocactus brevihamatus ssp. tobuschii =443 (kaktus)
Sclerocactus erectocentrus =444 (kaktus)
Sclerocactus glaucus =445 (kaktus)
Sclerocactus mariposensis =446 (kaktus)
Sclerocactus mesae-verdae =447 (kaktus)
Sclerocactus papyracanthus =448 (kaktus)
Sclerocactus pubispinus =449 (kaktus)
Sclerocactus wrightiae =450 (kaktus)
Strombocactus spp. (kaktus)
Turbinicarpus spp. =451 (kaktus)
Uebelmannia spp. =431 (kaktus)
COMPOSITAE (ASTERACEAE) (SLOŽNOKVĚTÉ, HVĚZDICOVITÉ)| Saussurea costus =452 (chrpovník)
CRASSULACEAE (TUČNOLISTOVITÉ)| Dudleya traskiae
CUPRESSACEAE (CYPŘIŠOVITÉ)| Fitzroya cupressoides (cypřiš chilský, alerce, lahuan)
Pilgerodendron uviferum
CYCADACEAE (CYKASOVITÉ)| Cycas beddomei (cykas)
EUPHORBIACEAE (PRYŠCOVITÉ)| Euphorbia ambovombensis (pryšec, euforbie)
Euphorbia capsaintemariensis =453 (pryšec, euforbie)
Euphorbia cremersii =454 (pryšec, euforbie)
Euphorbia cylindrifolia =455 (pryšec, euforbie)
Euphorbia decaryi =456 (pryšec, euforbie)
Euphorbia francoisii (pryšec, euforbie)
Euphorbia moratii =457 (pryšec, euforbie)
Euphorbia parvicyathophora (pryšec, euforbie)
Euphorbia quartziticola (pryšec, euforbie)
Euphorbia tulearensis =458 (pryšec, euforbie)
FOUQUIERIACEAE| Fouquieria fasciculata
Fouquieria purpusii
LEGUMINOSAE (FABACEAE) (BOBOVITÉ)| Dalbergia nigra (brazilské růžové dřevo)
LILIACEAE (LILIOVITÉ)| Aloe albida (aloe)
Aloe albiflora (aloe)
Aloe alfredii (aloe)
Aloe bakeri (aloe)
Aloe bellatula (aloe)
Aloe calcairophila (aloe)
Aloe compressa (aloe) =460
Aloe delphinensis (aloe)
Aloe descoingsii (aloe)
Aloe fragilis (aloe)
Aloe haworthioides (aloe) =461
Aloe helenae (aloe)
Aloe laeta (aloe) =462
Aloe parallelifolia (aloe)
Aloe parvula (aloe)
Aloe pillansii (aloe)
Aloe polyphylla (aloe)
Aloe rauhii (aloe)
Aloe suzannae (aloe)
Aloe thorncroftii (aloe)
Aloe versicolor (aloe)
Aloe vossii (aloe)
NEPENTHACEAE (LÁČKOVKOVITÉ)| Nepenthes khasiana (láčkovka indická)
Nepenthes rajah (láčkovka obrovská)
ORCHIDACEAE (VSTAVAČOVITÉ)| Cattleya trianaei °610 (orchidea)
Dendrobium cruentum °610 (orchidea)
Laelia jongheana °610 (orchidea)
Laelia lobata °610 (orchidea)
Paphiopedilum spp. °610 (střevičník)
Peristeria elata °610 (orchidea)
Phragmipedium spp. °610 (orchidea)
Renanthera imschootiana °610 (orchidea)
Vanda coerulea °610 (tučnopysk)
PINACEAE (BOROVICOVITÉ)| Abies guatemalensis (jedle guatemalská)
PODOCARPACEAE (PODOKARPOVITÉ)| Podocarpus parlatorei (manio)
RUBIACEAE (MOŘENOVITÉ)| Balmea stormiae
SARRACENIACEAE (ŠPIRLICOVITÉ)| Sarracenia alabamensis ssp. alabamensis =466 (špirlice)
Sarracenia jonesii =467 (špirlice)
Sarracenia oreophila (špirlice)
STANGERIACEAE| Stangeria eriopus =469
ZAMIACEAE (ZAMIOVITÉ)| Ceratozamia spp.
Chiqua spp.
Encephalartos spp.
Microcycas calocoma
Vysvětlivky společné pro přílohy č. 1 a 2 jsou uvedeny za přílohou č. 2.“.
7.
Příloha č. 2 včetně vysvětlivek společných pro přílohu č. 1 a 2 zní:
„Příloha č. 2 k vyhlášce č. 82/1997 Sb.
Seznam ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, na něž se vztahuje působnost § 2 odst. 1 písm. b) zákona a jež jsou zařazeny do přílohy č. 2
| Seznam druhů patřících do přílohy č. 2
---|---
FAUNA (ŽIVOČICHOVÉ)|
---|---
CHORDATA (STRUNATCI)|
MAMMALIA (SAVCI)|
MONOTREMATA (PTAKOŘITNÍ)|
Tachyglossidae (ježurovití)| Zaglossus spp. (paježura)
DIPROTODONTIA (DVOJITOZUBCI) (*)|
Phalangeridae (kuskusovití)| Phalanger orientalis (kuskus pruhovaný)
Spilocuscus maculatus =301 (kuskus skvrnitý)
Macropodidae (klokanovití)| Dendrolagus inustus (klokan hnědý)
Dendrolagus ursinus (klokan medvědí)
CHIROPTERA (LETOUNI)|
Pteropodidae (kaloňovití)| Acerodon spp.* (kaloň)
Pteropus spp.* (kaloň)
PRIMATES (PRIMÁTI)| PRIMATES spp.* =302 (PRIMÁTI)
XENARTHRA (CHUDOZUBÍ)|
Myrmecophagidae (mravenečníkovití)| Myrmecophaga tridactyla (mravenečník velký, m. tříprstý)
Bradypodidae (lenochodovití)| Bradypus variegatus =318 (lenochod hnědokrký)
Dasypodidae (pásovcovití)| Chaetophractus nationi °601 (pásovec bolivijský)
PHOLIDOTA (LUSKOUNI)|
Manidae (luskounovití)| Manis spp. °612 (luskoun)
RODENTIA (HLODAVCI)|
Sciuridae (veverkovití)| Ratufa spp. (ratufa)
CETACEA (KYTOVCI)| CETACEA spp. * (KYTOVCI)
CARNIVORA (ŠELMY)|
Canidae (psovití)| Canis lupus* -102 (vlk obecný)
Cerdocyon thous =323 (maikong)
Chrysocyon brachyurus (pes hřívnatý, vlk hřívnatý, guara)
Cuon alpinus (dhoul, vlk rudý)
Pseudalopex culpaeus =323 (pes horský)
Pseudalopex griseus =324 (pes argentinský)
Pseudalopex gymnocercus =323 (pes pampový)
(*) dříve označováno jako MARSUPIALIA (VAČNATCI)|
| Vulpes cana (liška kana)
Vulpes zerda =325 (fenek, f. berberský)
Ursidae (medvědovití)| Ursidae spp. * (medvědovití)
Mustelidae (lasicovití)|
Lutrinae (vydry)| Lutrinae spp.* (vydry)
Mephitinae (skunkové)| Conepatus humboldtii (skunk jižní)
Viverridae (cibetkovití)| Cryptoprocta ferox (fosa)
Cynogale bennettii (mampalon)
Eupleres goudotii =330 (puchol malý, falanuk malý)
Fossa fossana (fanaloka)
Hemigalus derbyanus (puchol žíhaný)
Prionodon linsang (linsang pruhovaný)
Felidae (kočkovití)| Felidae spp.* °602 (kočkovití)
Otariidae (lachtanovití)| Arctocephalus spp.* (lachtan)
Phocidae (tuleňovití)| Mirounga leonina (rypouš sloní)
PROBOSCIDEA (CHOBOTNATCI)|
Elephantidae (slonovití)| Loxodonta africana* +208 °604 (slon africký)
SIRENIA (SIRÉNY)|
Trichechidae (kapustňakovití)| Trichechus senegalensis (kapustňák senegalský)
PERISSODACTYLA (LICHOKOPYTNÍCI)|
Equidae (koňovití)| Equus hemionus* (osel asijský, poloosel)
Equus kiang =337 (kiang)
Equus onager* =337 (onager)
Equus zebra hartmannae (zebra Hartmannové)
Tapiridae (tapirovití)| Tapirus terrestris (tapír jihoamerický)
Rhinocerotidae (nosorožcovití)| Ceratotherium simum simum* +210 °605 (nosorožec tuponosý, jižní forma)
ARTIODACTYLA (SUDOKOPYTNÍCI)|
Tayassuidae (pekariovití)| Tayassuidae spp.* -105 (pekariovití)
Hippopotamidae (hrochovití)| Hexaprotodon liberiensis =339 (hrošík liberijský)
Hippopotamus amphibius (hroch obojživelný)
Camelidae (velbloudovití)| Lama guanicoe (guanako, huanako, lama divoká)
Vicugna vicugna* +211 °606 (vikuňa)
Moschidae (kabarovití)| Moschus spp.* -107 (kabar)
Cervidae (jelenovití)| Cervus elaphus bactrianus (jelen bucharský)
Pudu mephistophiles (pudu severní)
Bovidae (turovití)| Ammotragus lervia (paovce hřivnatá)
Bison bison athabascae (bizon lesní)
Budorcas taxicolor (takin)
Cephalophus dorsalis (chocholatka černohřbetá)
Cephalophus monticola (chocholatka modrá)
Cephalophus ogilbyi (chocholatka Ogilbyova)
Cephalophus silvicultor (chocholatka žlutohřbetá)
Cephalophus zebra (chocholatka páskovaná, ch. zebrovaná)
Damaliscus pygargus pygargus =348 (buvolec bělořitný, antilopa bělořitná, poddruh pygargus)
Kobus leche (voduška červená, voduška lečve)
Ovis ammon* (argali, ovce středoasijská)
Ovis canadensis +213 (ovce tlustorohá)
Ovis vignei * (ovce stepní, arkal)
Saiga tatarica (sajga)
AVES (PTÁCI)|
RHEIFORMES (NANDUOVÉ)|
Rheidae (nanduovití)| Rhea americana (nandu pampový)
Rhea pennata pennata * +209 =355 (nandu Darwinův)
SPHENISCIFORMES (TUČŇÁCI)|
Spheniscidae (tučňákovití)| Spheniscus demersus (tučňák brýlatý)
CICONIIFORMES (BRODIVÍ)|
Balaenicipitidae (člunozobcovití)| Balaeniceps rex (člunozobec velký)
Ciconiidae (čápovití)| Ciconia nigra (čáp černý)
Threskiornithidae (ibisovití)| Eudocimus ruber (ibis rudý)
Geronticus calvus (ibis jihoafrický)
Platalea leucorodia (kolpík bílý)
Phoenicopteridae (plameňákovití)| Phoenicopteridae spp. (plameňákovití)
ANSERIFORMES (VRUBOZOBÍ)|
Anatidae (kachnovití)| Anas bernieri (kachna černoskvrnná, k. Bernierova)
Anas formosa (čírka dvouskvrnná, č. východoindická)
Branta ruficollis (berneška rudokrká)
Coscoroba coscoroba (labuť koskoroba)
Cygnus melanocorypha (labuť černokrká)
Dendrocygna arborea (husička stromová, kachna stromová)
Oxyura leucocephala (kachnice bělohlavá)
Sarkidiornis melanotos (pižmovka hřebenatá)
FALCONIFORMES (DRAVCI)| FALCONIFORMES spp.* -108 (DRAVCI)
GALLIFORMES (HRABAVÍ)|
Phasianidae (bažantovití)| Argusianus argus (argus okatý, bažant argus)
Gallus sonneratii (kur Sonneratův, kur čárkovaný)
Ithaginis cruentus (bažant krvavý)
Pavo muticus (páv japonský, p. zelený)
Polyplectron bicalcaratum (bažant paví, páv zrcadlový)
Polyplectron germaini (bažant hnědý)
Polyplectron malacense (bažant malajský)
Polyplectron schleiermacheri =367 (bažant)
GRUIFORMES (KRÁTKOKŘÍDLÍ)|
Gruidae (jeřábovití)| Gruidae spp.* (jeřábovití)
Otididae (dropovití)| Otididae spp.* (dropovití)
COLUMBIFORMES (MĚKKOZOBÍ)|
Columbidae (holubovití)| Gallicolumba luzonica (holub krvavý)
Goura spp. (korunáč)
PSITTACIFORMES (PAPOUŠCI)| PSITTACIFORMES spp.* -109 (PAPOUŠCI)
CUCULIFORMES (KUKAČKOVITÍ)|
Musophagidae (turakovití)| Musophaga porphyreolopha =379 (turako purpurový, banánovec)
Tauraco spp. (turako)
STRIGIFORMES (SOVY)| STRIGIFORMES spp.* (SOVY)
APODIFORMES (SVIŠŤOUNI)|
Trochilidae (kolibříkovití)| Trochilidae spp.* (kolibříkovití)
CORACIIFORMES (SROSTLOPRSTÍ)|
Bucerotidae (zoborožcovití)| Aceros spp.* (zoborožec)
Anorrhinus spp. =383 (zoborožec)
Anthracoceros spp. (zoborožec)
Buceros spp. * (dvojzoborožec)
Penelopides spp. (zoborožec)
PICIFORMES (ŠPLHAVCI)|
Ramphastidae (tukanovití)| Pteroglossus aracari (arasari červený, arasari černohrdlý)
Pteroglossus viridis (arasari zelený)
Ramphastos sulfuratus (tukan žlutoprsý, tukan Fischerův)
Ramphastos toco (tukan obrovský, tukan toko)
Ramphastos tucanus (tukan rudozobý)
Ramphastos vitellinus (tukan bělolící)
PASSERIFORMES (PĚVCI)|
Cotingidae (kotingovití)| Rupicola spp. (skalňák)
Pittidae (pitovití)| Pitta guajana (pita páskovaná)
Pitta nympha =385 (pita nádherná)
Pycnonotidae (bulbulovití)| Pycnonotus zeylandicus (bulbul korunkatý)
Muscicapidae (lejskovití)| Cyornis ruckii =386 (lejsek Rueckův)
Garrulax canorus (sojkovec zpěvný)
Leiothrix argentauris (timálie stříbrouchá)
Leiothrix lutea (timálie zlatá)
Liocichla omeiensis (sojkovec sečchuanský)
Emberizidae (strnadovití)| Gubernatrix cristata (kardinál zelený)
Paroaria capitata (kardinál černohřbetý)
Paroaria coronata (kardinál šedý)
Tangara fastuosa (tangara nádherná)
Fringillidae (pěnkavovití)| Carduelis yarrellii =390 (čížek Yarrellův)
Estrildidae (astrildovití)| Amandava formosa (tygříček olivový)
Padda oryzivora (rýžovník šedý)
Poephila cincta cincta (pásovník krátkoocasý, poddruh cincta)
Sturnidae (špačkovití)| Gracula religiosa (loskuták posvátný)
Paradisaeidae (rajkovití)| Paradisaeidae spp. (rajkovití)
REPTILIA (PLAZI)|
TESTUDINATA (ŽELVY)|
Dermatemydidae (dlouhohlavcovití)| Dermatemys mawii (dlouhohlavec mexický, dlouhohlávka mexická)
Emydidae (emydovití, sladkovodní želvy)| Callagur borneoensis (želva bornejská)
Clemmys insculpta (želva hrbolatá)
Cuora spp. (želva)
Terrapene spp.* (klapavka)
Testudinidae (želvovití)| Testudinidae spp.* °613 (želvovití)
Trionychidae (kožnatkovití)| Lissemys punctata (kožnatka indická)
Pelomedusidae (terekovití)| Erymnochelys madagascariensis =397 (tereka madagaskarská)
Peltocephalus dumeriliana =397 (tereka velkohlavá)
Podocnemis spp. (tereka)
CROCODYLIA (KROKODÝLOVÉ)| CROCODYLIA spp. *=398@2(KROKODÝLOVÉ)
SAURIA (JEŠTĚŘI)|
Gekkonidae (gekonovití)| Cyrtodactylus serpensinsula =400 (gekon)
Phelsuma spp. =401 (felsuma)
Agamidae (agamovití)| Uromastyx spp. (trnorep)
Chamaeleonidae (chameleónovití)| Bradypodion spp. =402 (chameleón)
Calumma spp. =402 (chameleón)
Chamaeleo spp. (chameleón)
Furcifer spp. =402 (chameleón)
Iguanidae (leguánovití)| Amblyrhynchus cristatus (leguán mořský)
Conolophus spp. (leguán)
Iguana spp. (leguán)
Phrynosoma coronatum (ropušník kalifornský)
Lacertidae (ještěrkovití)| Podarcis lilfordi (ještěrka Lilfordova)
Podarcis pityusensis (ještěrka)
Cordylidae (kruhochvostovití)| Cordylus spp. (kruhochvost)
Pseudocordylus spp. (kruhochvost)
Teiidae (tejovití)| Cnemidophorus hyperythrus (teju oranžovohrdlý)
Crocodilurus lacertinus (teju ještěrkovitý)
Dracaena spp. (teju)
Tupinambis spp. =472@2 (žakruaru, teju)
Scincidae (scinkovití)| Corucia zebrata (scink šalamounský)
Xenosauridae (krokodýlcovití)| Shinisaurus crocodilurus (krokodýlovec čínský)
Helodermatidae (korovcovití)| Heloderma spp. (korovec)
Varanidae (varanovití)| Varanus spp.*@2 (varan)
SERPENTES (HADI)|
Loxocemidae| Loxocemidae spp. =404@2
Pythonidae (krajtovití)| Pythonidae spp.* =404@2 (krajtovití)
Boidae (hroznýšovití)| Boidae spp.*@2 (hroznýšovití)
Bolyeriidae| Bolyeriidae spp.* =404@2
Tropidophiidae| Tropidophiidae spp.=404@2
Colubridae (užovkovití)| Clelia clelia =408 (bojga musurana)
Cyclagras gigas =409 (užovka obrovská)
Elachistodon westermanni (vejcožrout indický)
Ptyas mucosus @2 (ptyas velkooký)
Elapidae (korálovcovití)| Hoplocephalus bungaroides (korálovec širokohlavý)
Naja naja =410 (kobra indická)
Ophiophagus hannah (kobra královská)
Viperidae (zmijovití)| Vipera wagneri (zmije Wagnerova)
AMPHIBIA (OBOJŽIVELNÍCI)|
ANURA (ŽÁBY)|
Dendrobatidae| Allobates spp. =413 (žába šípová)
Dendrobates spp. (žába šípová, dendrobátka)
Epipedobates spp. =413 (žába šípová)
Minyobates spp. =413 (žába šípová)
Phobobates spp. =413 (žába šípová)
Phyllobates spp. (žába šípová, fylobátka)
Myobatrachidae (hvízdalkovití)| Rheobatrachus spp. (hvízdalka)
Ranidae (skokanovití)| Mantella spp. („skokani zlatí“)
Euphlyctis hexadactylus =414 (skokan)
Hoplobatrachus tigerinus =414 (skokan)
CAUDATA (OCASATÍ, MLOCI)|
Ambystomidae (axolotlovití)| Ambystoma dumerilii (axolotl Dumerilův)
Ambystoma mexicanum (axolotl mexický)
PISCES (RYBY)|
CERATODONTIFORMES (BAHNÍCI)|
Ceratodontidae (bahníkovití)| Neoceratodus forsteri (bahník australský)
ACIPENSERIFORMES (JESETEŘI)| ACIPENSERIFORMES spp. * @1 (JESETEŘI)
OSTEOGLOSSIFORMES|
Osteoglossidae| Arapaima gigas (arapaima obrovská)
CYPRINIFORMES (MÁLOOSTNÍ)|
Cyprinidae (kaprovití)| Caecobarbus geertsi (parmička slepá)
ARTHROPODA (ČLENOVCI)|
INSECTA (HMYZ)|
LEPIDOPTERA (MOTÝLI)|
Papilionidae (otakárkovití)| Bhutanitis spp. (pestrokřídlec)
Ornithoptera spp.* =415 (ptákokřídlec, otakárek)
Parnassius apollo (jasoň červenooký)
Teinopalpus spp. (otakárek)
Trogonoptera spp. =415 (otakárek)
Troides spp. =415 (otakárek)
ARACHNIDA (PAVOUKOVCI)|
SCORPIONES (ŠTÍŘI)|
Scorpionidae (veleštírovití)| Pandinus dictator (veleštír)
Pandinus gambiensis (veleštír)
Pandinus imperator =416 (veleštír císařský)
ARANEAE (PAVOUCI)|
Theraphosidae (sklípkanovití)|
| Aphonopelma albiceps =417 (sklípkan)
Aphonopelma pallidum =417 (sklípkan)
Brachypelma spp. =417 (sklípkan)
Brachypelmides klaasi =417 (sklípkan)
ANNELIDA (KROUŽKOVCI)|
HIRUDINOIDEA|
ARHYNCHOBDELLAE|
Hirudinidae (pijavicovití)| Hirudo medicinalis (pijavka lékařská)
MOLLUSCA (MĚKKÝŠI)|
BIVALVIA (MLŽI)|
VENEROIDA|
Tridacnidae (zévovité)| Tridacnidae spp. (zévovití)
UNIONOIDA|
Unionidae (velevrubovití)| Cyprogenia aberti (velevrub)
Epioblasma torulosa rangiana =419 (velevrub)
Pleurobema clava (velevrub)
GASTROPODA (PLŽI)|
STYLOMMATOPHORA (STOPKOOCÍ)|
Camaenidae| Papustyla pulcherrima =425
MEZOGASTROPODA|
Strombidae (křídlatcovití)| Strombus gigas (křídlatec velký)
CNIDARIA (ŽAHAVCI)|
ANTHOZOA (KORÁLNATCI)|
COENOTHECALIA (MODRÉ KORÁLY)| COENOTHECALIA spp. =426 °607 (MODRÉ KORÁLY)
STOLONIFERA|
Tubiporidae (varhanitkovití)| Tubiporidae spp. °607 (varhanitkovití)
ANTIPATHARIA (TRNATCI, ČERNÉ KORÁLY)| ANTIPATHARIA spp. (TRNATCI, ČERNÉ KORÁLY)
SCLERACTINIA (VĚTEVNÍCI)| SCLERACTINIA spp. °607 (VĚTEVNÍCI, „tvrdé korály“)
HYDROZOA (POLYPOVCI)|
MILLEPORINA|
Milleporidae (hydrokorálovcovití)| Milleporidae spp. °607 (hydrokorálovcovití)
STYLASTERINA|
Stylasteridae| Stylasteridae spp. °607
FLORA (FLÓRA - ROSTLINY)|
AGAVACEAE (AGÁVOVITÉ)| Agave victoriae-reginae # 1 (agáve královská)
AMARYLLIDACEAE (AMARYLKOVITÉ)| Galanthus spp. # 1 (sněženka)
Sternbergia spp. # 1 (sternbergie)
APOCYNACEAE (TOJEŠŤOVITÉ)| Pachypodium spp.* # 1
Rauvolfia serpentina #2 (rauwolfie plazivá)
ARALIACEAE (ARALKOVITÉ)| Panax ginseng +217 #3 (všehoj, ženšen)
Panax quinquefolius #3 (všehoj americký, ženšen americký)
ARAUCARIACEAE (BLAHOČETOVITÉ)| Araucaria araucana* -114 #1 (blahočet chilský, araukárie)
BERBERIDACEAE (DŘIŠŤÁLOVITÉ)| Podophyllum hexandrum =427 #2
BROMELIACEAE (BROMÉLIOVITÉ)| Tillandsia harrisii #1 (tilandsie)
Tillandsia kammii # 1 (tilandsie)
Tillandsia kautskyi #1 (tilandsie)
Tillandsia mauryana # 1 (tilandsie)
Tillandsia sprengeliana #1 (tilandsie)
Tillandsia sucrei #1 (tilandsie)
Tillandsia xerographica # 1 (tilandsie)
CACTACEAE (KAKTUSOVITÉ)| CACTACEAE spp.* °608 #4
CARYOCARACEAE| Caryocar costaricense #1 (aji, cagui, almendrillo)
CRASSULACEAE (TUČNOLISTOVITÉ)| Dudleya stolonifera
CYATHEACEAE| Cyathea spp. =439 #1 („stromové kapradiny“)
CYCADACEAE (CYKASOVITÉ)| CYCADACEAE spp.* #1 (CYKASOVITÉ)
DIAPENSIACEAE| Shortia galacifolia # 1
DICKSONIACEAE| Cibotium barometz # 1 („stromová kapradina“)
Dicksonia spp. +218 #1 (diksonie, „stromové kapradiny“)
DIDIEREACEAE| DIDIEREACEAE spp. #1
DIOSCOREACEAE (SMLDINCOVITÉ)| Dioscorea deltoidea #1
DROSERACEAE (ROSNATKOVITÉ)| Dionaea muscipula #1 (mucholapka podivná)
EUPHORBIACEAE (PRYŠCOVITÉ)| Euphorbia spp. * -115 °609 #1 (pryšec, euforbie)
FOUQUIERIACEAE| Fouquieria columnaris # 1
JUGLANDACEAE (OŘEŠÁKOVITÉ)| Oreomunnea pterocarpa =459 #1
LEGUMINOSAE (FABACEAE) (BOBOVITÉ)| Pericopsis elata =403 #5 (afrormosia, krokrodu, assamela)
Platymiscium pleiostachyum #1 (trebol, macawood, granadillo)
Pterocarpus santalinus #6 (santal)
LILIACEAE (LILIOVITÉ)| Aloe spp. * -116#1 (aloe)
MELIACEAE| Swietenia humilis # 1 (svitenie honduraská, mahagon honduraský)
Swietenia mahagoni #5 (svitenie mahagonová, mahagon kubánský)
NEPENTHACEAE (LÁČKOVKOVITÉ)| Nepenthes spp. * # 1 (láčkovka)
ORCHIDACEAE (VSTAVAČOVITÉ)| ORCHIDACEAE spp. * =463 #7 (VSTAVAČOVITÉ)
OROBANCHACEAE (ZÁRAZOVITÉ)| Cistanche deserticola #3
PALMAE (ARECACEAE) (PALMY, AREKOVITÉ)| Chrysalidocarpus decipiens # 1
Neodypsis decaryi # 1
PORTULACACEAE (ŠRUCHOVITÉ)| Anacampseros spp. =464 #1
Avonia spp. =465 #1
Lewisia maguirei # 1
Lewisia serrata # 1
PRIMULACEAE (PRVOSENKOVITÉ)| Cyclamen spp. °611 #1 (brambořík, cyklámen)
PROTEACEAE (PROTEOVITÉ)| Orothamnus zeyheri # 1
Protea odorata # 1
RANUNCULACEAE (PRYSKYŘNÍKOVITÉ)| Adonis vernalis #2 (hlaváček jarní)
Hydrastis canadensis #3
ROSACEAE (RŮŽOVITÉ)| Prunus africana #1 (slivoň)
SARRACENIACEAE (ŠPIRLICOVITÉ)| Sarraceria spp. * #1 (špirlice)
SCROPHULARIACEAE (KRTIČNÍKOVITÉ)| Picrorhiza kurrooa #3
STANGERIACEAE| Bowenia spp. =468 # 1
TAXACEAE (TISOVITÉ)| Taxus wallichiana =470 #2 (tis himálajský)
THYMELEACEAE (AQUILARIACEAE) (LÝKOVCOVITÉ)| Aquilana malaccensis #1 (malajské orlí dřevo, Lignum Aloes)
VALERIANACEAE (KOZLÍKOVITÉ)| Nardostachys grandiflora #3
WELWITSCHIACEAE (WELWITSCHIOVITÉ)| Welwitschia mirabilis =471 #1 (welwitschie podivná)
ZAMIACEAE (ZAMIOVITÉ)| ZAMIACEAE spp.* #1 („cykasy“)
ZINGIBERACEAE (ZÁZVORNÍKOVITÉ)| Hedychium philippinense #1
ZYGOPHYLLACEAE (KACIBOVITÉ)| Guaiacum officinale #1 (lignum vitae, guayacan, palo santo)
Guaiacum sanctum # 1 (lignum vitae, guayacan, palo santo)“.
Vysvětlivky k přílohám č. 1 a 2 znějí:
„Vysvětlivky k přílohám č. 1 a 2
1.
Druhy zařazené v těchto přílohách jsou uváděny:
a)
jménem druhu; nebo
b)
souhrnně jako všechny druhy patřící do vyššího taxonu anebo jeho určené části.
2.
Zkratka „spp.“ se používá k označení všech druhů patřících do vyššího taxonu.
3.
Jiné odkazy na taxony vyšší nežli druh jsou uváděny pouze pro informaci nebo za účelem systematického zařazení. Směrodatná jsou pouze vědecká („latinská“) jména druhů a ostatních biologických taxonů. České názvy taxonů jsou uvedeny pouze jako doplňující informace.
4.
Pro taxony rostlin nižší úrovně než druh se používají následující zkratky:
a)
zkratka „ssp.“ se používá na označení poddruhu,
b)
zkratka „var(s).“ se používá na označení variety (variet) a
c)
zkratka „fa.“ se používá na označení formy.
5.
Zkratka „p.e.“ se používá na označení druhů, které jsou pravděpodobně vyhynulé („possibly extinct“).
6.
Hvězdička „*“ uvedená u jména druhu anebo vyššího taxonu značí, že jedna nebo více geograficky oddělených populací, poddruhů nebo druhů daného druhu či taxonu jsou zařazeny v příloze č. 1 a že tyto populace, poddruhy nebo druhy jsou vyřazeny z přílohy č. 2.
7.
Dvě hvězdičky „**“ uvedené u jména druhu anebo vyššího taxonu značí, že jedna nebo více geograficky oddělených populací, poddruhů nebo druhů daného druhu či taxonu jsou zařazeny v příloze č. 2 a že tyto populace, poddruhy nebo druhy jsou vyřazeny z přílohy č. 1.
8.
Symbol „-“, za kterým následuje číslo, uvedený u jména druhu nebo vyššího taxonu, značí, že určité geograficky oddělené populace, druhy, skupiny druhů nebo čeledi daného druhu či taxonu jsou vyřazeny z dotyčné přílohy, a to následovně:
-101 Populace v západním Grónsku.
-102 Populace v Bhútánu, Indii, Nepálu a Pákistánu.
-103 Populace v Botswaně, Namibii, Jihoafrické republice a Zimbabwe.
-104 Vysvětlivka se již nepoužívá.
-105 Populace Pecari tajacu (pekari páskovaný) v Mexiku a Spojených státech amerických.
-106 - Argentina: populace v provincii Jujuy a polodivoká populace v provinciích Jujuy, Salta, Catamarca, La Rioja a San Juan.
-
Bolívie: populace v chráněných oblastech Mauri-Desaguadero, Ulla Ulla a Lípez-Chichas.
-
Chile: část populace v provincii Paranicota, 1 a oblast Tarapacá.
-
Peru: celá populace.
-107 Populace v Afghánistánu, Bhútánu, Indii, Myanmaru (Barma), Nepálu a Pákistánu.
-108 Cathartidae (kondorovití).
-109 Melopsittacus undulatus (andulka vlnkovaná), Nymphicus hollandicus (korela chocholatá) a Psittacula krameri (alexandr malý, viz též přílohu č. 3).
-110 Populace Rhea pennata pennata v Argentině.
-111 Populace v Ekvádoru s nulovými ročními vývozními kvótami do té doby, než budou roční vývozní kvóty schváleny sekretariátem mezinárodní úmluvy1) a skupinou specialistů na krokodýly IUCN/SSC.
-112 Populace v Botswaně, Etiopii, Keni, Madagaskaru, Malawi, Mosambiku, Jihoafrické republice, Ugandě, Tanzánii (podléhá roční vývozní kvótě 1600 exemplářů z volné přírody včetně loveckých trofejí a mimo exempláře z farem s tzv. ranchingem), Zambii a Zimbabwe.
(Poznámka: „Ranching“ je komerční chov nebo pěstování exemplářů, které byly odebrány z přírody, přičemž tento chov nebo pěstování má pozitivní vliv na ochranu dotčeného druhu. Např. v případě krokodýlů jde o inkubaci vajec a chov mláďat z přírody, přičemž část krokodýlů je po čase znovu vypuštěna do přírody pro posilování volně žijících populací.)
-113 Populace v Austrálii, Indonésii a Papui-Nové Guineji.
-114 Populace v Argentině a v Chile.
-115 Všechny druhy, které nejsou sukulenty.
-116 Aloe vera; označováno též jako Aloe barbadensis.
9.
Symbol „+“, za kterým následuje číslo, uvedený u jména druhu, poddruhu nebo vyššího taxonu značí, že pouze určené geograficky oddělené populace daného druhu, poddruhu či taxonu jsou zařazeny v dotyčné příloze, a to následovně:
+201 Populace v Bhútánu, Indii, Nepálu a Pákistánu.
+202 Populace v Bhútánu, Číně, Mexiku a Mongolsku.
+203 Populace v Kamerunu a Nigérii.
+204 Populace v Asii.
+205 Populace ve Střední a Jižní Americe.
+206 Populace v Bangladéši, Indii a Thajsku.
+207 Populace v Indii.
+208 Populace v Botswaně, Namibii, Jihoafrické republice a Zimbabwe.
+209 Populace v Argentině.
+210 Populace v Jihoafrické republice.
+211 - Argentina: populace v provincii Jujuy a polodivoká populace v provinciích Jujuy, Salta, Catamarca, La Rioja a San Juan.
-
Bolívie: populace v chráněných oblastech Mauri-Desaguadero, Ulla Ulla a Lípez-Chichas s nulovými ročními vývozními kvótami.
-
Chile: část populace v provincii Paranicota, 1a oblast Tarapacá.
-
Peru: celá populace.
+212 Populace v Afghánistánu, Bhútánu, Indii, Myanmaru (Barma), Nepálu a Pákistánu.
+213 Populace v Mexiku.
+214 Populace v Alžírsku, Burkině Faso, Kamerunu, Středoafrické republice, Čadu, Mali, Mauretánii, Maroku, Nigeru, Nigérii, Senegalu a Súdánu.
+215 Populace ze Seychel.
+216 Populace v Evropě s výjimkou území, které dříve tvořilo Svaz sovětských socialistických republik.
+217 Populace v Ruské federaci.
+218 Populace v Amerikách (Severní i Jižní).
+219 Populace v Argentině a Chile.
10.
Symbol „=“, za kterým následuje číslo, uvedený u jména druhu, poddruhu nebo vyššího taxonu značí, že jméno daného druhu, poddruhu či taxonu je nutno vykládat následovně:
=301 Uváděný též jako Phalanger maculatus.
=302 Zahrnuje čeleď Tupaiidae.
=303 Dříve řazený do čeledi Lemuridae.
=304 Dříve řazený jako poddruh Callithrix jacchus.
=305 Zahrnuje rodové synonymum Leontideus.
=306 Dříve řazený do druhu Saguinus oedipus.
=307 Dříve řazený jako Alouatta palliata.
=308 Dříve řazený jako Alouatta palliata (villosa).
=309 Zahrnuje synonymum Cercopithecus roloway.
=310 Dříve řazený v rodu Papio.
=311 Zahrnuje rodové synonymum Simias.
=312 Zahrnuje synonymum Colobus badius kirkii.
=313 Zahrnuje synonymum Colobus badius rufomitratus.
=314 Zahrnuje rodové synonymum Rhinopithecus.
=315 Uváděný též jako Presbytis entellus.
=316 Uváděný též jako Presbytis geei a Semnopithecus geei.
=317 Uváděný též jako Presbytis pileata a Semnopithecus pileatus.
=318 Zahrnuje synonymum Bradypus boliviensis a Bradypus griseus.
=319 Zahrnuje synonymum Priodontes giganteus.
=320 Zahrnuje synonymum Physeter macrocephalus.
=321 Zahrnuje synonymum Eschrichtius glaucus.
=322 Dříve řazený do rodu Balaena.
=323 Dříve řazený do rodu Dusicyon.
=324 Zahrnuje synonymum Dusicyon fulvipes.
=325 Zahrnuje rodové synonymum Fennecus.
=326 Uváděný též jako Selenarctos thibetanus.
=327 Uváděný též jako Aonyx microdon nebo Paraonyx microdon.
=328 Dříve řazený do rodu Lutra.
=329 Dříve řazený do rodu Lutra; zahrnuje synonyma Lutra annectens, Lutra enudris, Lutra incarum a Lutra platensis.
=330 Zahrnuje synonymum Eupleres major.
=331 Zahrnuje Eunymphicus cornutus cornutus a E.c. uvaeensis.
=332 Uváděný též jako Felis caracal a Lynx caracal.
=333 Dříve řazený do rodu Felis.
=334 Uváděný též jako Felis pardina nebo Felis lynx pardina.
=335 Dříve řazený do rodu Panthera.
=336 Uváděný též jako Equus asinus.
=337 Dříve řazený do druhu Equus hemionus.
=338 Uváděný též jako Equus caballus przewalskii.
=339 Uváděný též jako Choeropsis liberiensis.
=340 Uváděný též jako Cervus porcinus calamianensis.
=341 Uváděný též jako Cervus porcinus kuhlii.
=342 Uváděný též jako Cervus porcinus annamiticus.
=343 Uváděný též jako Cervus dama mesopotamicus.
=344 S výjimkou domestikované formy Bos gaurus uváděné jako Bos frontalis.
=345 S výjimkou domestikované formy Bos mutus uváděné jako Bos grunniens.
=346 Zahrnuje rodové synonymum Novibos.
=347 Zahrnuje rodové synonymum Anoa.
=348 Uváděný též jako Damaliscus dorcas dorcas.
=349 Dříve řazený do druhu Naemorhedus goral.
=350 Uváděný též jako Capricornis sumatraensis.
=351 Zahrnuje synonymum Oryx tao.
=352 Zahrnuje synonymum Ovis aries ophion.
=353 Dříve řazený jako Ovis vignei.
=354 Uváděný též jako Rupicapra rupicapra ornata.
=355 Uváděný též jako Pterocnemia pennata.
=356 Uváděný též jako Sula abbotti.
=357 Uváděný též jako Ciconia ciconia boyciana.
=358 Zahrnuje synonyma Anas chlorotis a Anas nesiotis.
=359 Uváděný též jako Anas platyrhynchos laysanensis.
=360 Pravděpodobně kříženec mezi Anas platyrhynchos a Anas superciliosa.
=361 Uváděný též jako Aquila heliaca adalberti.
=362 Uváděný též jako Chondrohierax wilsonii.
=363 Uváděný též jako Falco peregrinus babylonicus a Falco peregrinus pelegrinoides.
=364 Uváděný též jako Crax mitu mitu.
=365a Dříve řazený do rodu Aburria.
=365b Dříve řazený do rodu Aburria; uváděný též jako Pipile pipile pipile.
=366 Dříve řazený do druhu Crossoptilon crossoptilon.
=367 Dříve řazený do druhu Polyplectron malacense.
=368 Zahrnuje synonymum Rheinardia nigrescens.
=369 Uváděný též jako Tricholimnas sylvestris.
=370 Uváděný též jako Choriotis nigriceps.
=371 Uváděný též jako Houbaropsis bengalensis.
=372 Uváděný též jako Amazona dufresniana rhodocorytha.
=373 Často obchodován pod nesprávným označením Ara caninde.
=374 Uváděný též jako Cyanoramphus novaezelandiae cookii.
=375 Uváděný též jako Opopsitta diophthalma coxeni.
=376 Uváděný též jako Pezoporus occidentalis.
=377 Dříve řazený do druhu Psephotus chrysopterygius.
=378 Uváděný též jako Psittacula krameri echo.
=379 Dříve řazený do rodu Gallirex; uváděný též jako Tauraco porphyreolophus.
=380 Uváděný též jako Otus gurneyi.
=381 Uváděný též jako Ninox navaeseelandiae royana.
=382 Dříve řazený do rodu Glaucis.
=383 Zahrnuje rodové synonymum Ptilolaemus.
=384 Dříve řazený do rodu Rhinoplax.
=385 Uváděný též jako Pitta brachyura nympha
=386 Uváděný též jako Muscicapa ruecki nebo Niltava ruecki.
=387 Uváděný též jako Dasyornis brachypterus longirostris.
=388 Uváděný též jako Meliphaga cassidix.
=389 Zahrnuje rodové synonymum Xanthopsar.
=390 Dříve řazený do rodu Spinus.
=391 Uváděný též v rodu Damonia.
=392 Dříve řazený jako Kachuga tecta tecta.
=393 Zahrnuje rodová synonyma Nicoria a Geoemyda (zčásti).
=394 Uváděný též jako Geochelone elephantopus; také označován jako rod Testudo.
=395 Uváděný též jako rod Testudo.
=396 Dříve řazený do rodu Trionyx.
=397 Dříve řazený do Podocnemis spp.
=398 Zahrnuje čeledi Alligatoridae, Crocodylidae a Gavialidae.
=399 Uváděný též jako Crocodylus mindorensis.
=400 Uváděný též jako rod Nactus.
=401 Zahrnuje rodové synonymum Rhoptropella.
=402 Dříve řazený do Chamaeleo spp.
=403 Také uváděný v rodu Afrormosia.
=404 Dříve řazený v čeledi Boidae.
=405 Uváděný též jako Constrictor constrictor occidentalis.
=406 Zahrnuje synonymum Python molurus pimbura.
=407 Zahrnuje synonymum Sanzinia manditra.
=408 Zahrnuje synonymum Pseudoboa cloelia.
=409 Uváděný též jako Hydrodynastes gigas.
=410 Zahrnuje synonyma Naja atra, Naja kaouthia, Naja oxiana, Naja philippinensis, Naja samarensis, Naja sputatrix a Naja sumatrana.
=411 Zahrnuje synonymum Megalobatrachus.
=412 Dříve řazený do Nectophrynoides spp.
=413 Dříve řazený do Dendrobates spp.
=414 Uváděný též jako rod Rana.
=415 Sensu D’Abrera.
=416 Zahrnuje synonyma Pandinus africanus a Heterometrus roeseli.
=417 Dříve řazený do rodu Brachypelma.
=418 Uváděný též jako Conchodromus dromas.
=419 Označované též jako rody Dysnomia a Plagiola.
=420 Zahrnuje rodové synonymum Proptera.
=421 Uváděný též jako rod Carunculina.
=422 Uváděný též jako Megalonaias nickliniana.
=423 Uváděný též jako Cyrtonaias tampicoensis tecomatensis a Lampsilis tampicoensis tecomatensis.
=424 Zahrnuje rodové synonymum Micromya.
=425 Zahrnuje rodové synonymum Papuina.
=426 Zahrnuje pouze čeleď Helioporidae s jediným druhem Heliopora coerulea.
=427 Uváděný též jako Podophyllum emodi a Sinopodophyllum hexandrum.
=428 Zahrnuje rodová synonyma Neogomesia a Roseocactus.
=429 Uváděný též jako rod Echinocactus.
=430 Zahrnuje synonymum Coryphantha densispina.
=431 Také uváděný v rodu Parodia.
=432 Uváděný též jako Echinocereus lindsayi.
=433 Také uváděný v rodu Wilcoxia; zahrnuje Wilcoxia nerispina.
=434 Také uváděný v rodu Coryphantha; zahrnuje synonymum Escobaria nellieae.
=435 Také uváděný v rodu Coryphantha; zahrnuje Escobaria leei jako poddruh.
=436 Zahrnuje synonymum Solisia pectinata.
=437 Také uváděný v rodech Backebergia, Cephalocereus a Mitrocereus; zahrnuje synonymum Pachycereus chrysomallus.
=438 Zahrnuje Pediocactus bradyi ssp. despainii a Pediocactus bradyi ssp. winkleri a synonyma Pediocactus despainii, Pediocactus simpsonii ssp. bradyi a Pediocactus winkleri; také uváděný v rodu Toumeya.
=439 Zahrnuje rody Alsophila, Nephelea, Sphaeropteris, Trichipteris.
=440 Také uváděný v rodech Navajoa, Toumeya a Utahia; zahrnuje synonyma Pediocactus fickeisenii, Navajoa peeblesiana ssp. fickeisenii a Navajoa fickeisenii.
=441 Také uváděný v rodech Echinocactus a Utahia.
=442 Zahrnuje rodové synonymum Encephalocarpus.
=443 Také uváděný v rodu Pediocactus; zahrnuje synonyma Ancistrocactus tobuschii a Ferocactus tobuschii.
=444 Také uváděný v rodech Echinomastus, Neolloydia a Pediocactus; zahrnuje synonyma Echinomastus acunensis a Echinomastus krausei.
=445 Zahrnuje synonyma Ferocactus glaucus, Sclerocactus brevispinus, Sclerocactus wetlandicus a Sclerocactus wetlandicus ssp. ilsae; také uváděný v rodu Pediocactus.
=446 Také uváděný v rodech Echinocactus, Neolloydia a Pediocactus.
=447 Také uváděný v rodech Coloradoa, Ferocactus a Pediocactus.
=448 Také uváděný v rodech Pediocactus a Toumeya.
=449 Také uváděný v rodech Ferocactus a Pediocactus.
=450 Také uváděný v rodech Ferocactus a Pediocactus.
=451 Zahrnuje rodová synonyma Gymnocactus a Normanbokea; také uváděný v rodech Kadenicarpus, Neolloydia, Pediocactus, Pelecyphora, Strombocactus, Thelocactus a Toumeya.
=452 Uváděný též jako Saussurea lappa.
=453 Uváděný též jako Euphorbia decaryi var. capsaintemariensis.
=454 Zahrnuje Euphorbia cremersii fa. viridifolia a Euphorbia cremersii var. rakotozafyi.
=455 Zahrnuje Euphorbia cylindrifolia ssp. tuberifera.
=456 Zahrnuje Euphorbia decaryi vars. ampanihyensis, robinsonii a spirosticha.
=457 Zahrnuje Euphorbia moratii vars. antsingiensis, bemarahensis a multiflora.
=458 Uváděný též jako Euphorbia capsaintemariensis var. tulearensis.
=459 Uváděný též jako Engelhardia pterocarpa.
=460 Zahrnuje Aloe compressa vars. rugosquamosa, schistophila a paucituberculata.
=461 Zahrnuje Aloe haworthioies var. aurantiaca.
=462 Zahrnuje Aloe laeta var. maniaensis.
=463 Zahrnuje čeledi Apostasiaceae a Cypripediaceae jako podčeledi Apostasioideae a Cypripedioideae.
=464 Anacampseros australiana a A. kurtzii jsou také uváděné v rodu Grahamia.
=465 Dříve řazený do Anacampseros spp.
=466 Uváděný též jako Sarracenia rubra ssp. alabamensis.
=467 Uváděný též jako Sarracenia rubra ssp. jonesii.
=468 Dříve řazený v ZAMIACEAE spp.
=469 Zahrnuje synonymum Stangeria paradoxa.
=470 Uváděný též jako Taxus baccata ssp. wallichiana.
=471 Zahrnuje synonymum Welwitschia bainesii.
=472 Tupinambis merianae (Duméril & Bibron, 1839) byl až do 1. srpna 2000 uveden v přílohách k mezinárodní úmluvě1) jako T. teguixin (Linnaeus, 1758). (Rozšíření: severní Argentina, Uruguay, Paraguay, jižní Brazílie, zasahující do brazilské jižní Amazonie.) Tupinambis teguixin (Linnaeus, 1758) byl až do 1. srpna 2000 uveden v přílohách k mezinárodní úmluvě1) jako Tupinambis nigropunctatus (Spix, 1824) (Rozšíření: Kolumbie, Venezuela, Guayany, amazonské povodí v Ekvádoru, Peru, Bolívii a Brazílii, v Brazílii na jih až do státu Sao Paulo.)
=473 Dříve řazený do Balaenoptera acutorostrata.
11.
Symbol „°“, za kterým následuje číslo, uvedený u jména druhu nebo vyššího taxonu je nutno vykládat následovně:
°601 Byly stanoveny nulové roční vývozní kvóty. Všechny exempláře budou považovány za exempláře druhu zařazeného v příloze č. 1 a obchod s nimi bude podle toho regulován.
°602 Exempláře domestikovaných forem nepodléhají ustanovením mezinárodní úmluvy1) a zákona.
°603 Povolené roční vývozní kvóty pro živé exempláře a lovecké trofeje podle následujícího přehledu:
Botswana:| 5
---|---
Namibie:| 150
---|---
Zimbabwe: | 50
---|---
Obchod s těmito exempláři podléhá ustanovení článku III mezinárodní úmluvy1) a ustanovení zákona, které se týkají vývozu a dovozu exemplářů druhů podle § 2 odstavce 1 písmene a) zákona.
°604 Populace v Botswaně, Namibii a Zimbabwe
Výlučně pro umožnění:
1)
vývozu loveckých trofejí pro nekomerční účely,
2)
vývozu živých zvířat do vhodných a přijatelných míst určení (Namibie: pouze pro nekomerční účely),
3)
vývozu kůží (pouze Zimbabwe) a
4)
vývozu koženého zboží a řezeb ze slonoviny pro nekomerční účely (pouze Zimbabwe).
[ ] (viz poznámku 1)
Všechny ostatní exempláře budou považovány za exempláře zařazené do přílohy č. 1 a obchod s nimi bude podle toho regulován.
Aby se zajistilo tam, kde je to požadováno, že a) místa určení pro živé exempláře jsou „vhodná a přijatelná“ a/nebo b) účel dovozu je „nekomerční“, povolení k vývozu a potvrzení o reexportu (tj. povolení k opětovnému vývozu podle § 11 zákona) může být vydáno pouze poté, co vydávající výkonný orgán obdržel od výkonného orgánu státu dovozu potvrzení o tom, že v případě a), analogicky k článku III odst. 3 písm. b) mezinárodní úmluvy1), bylo místo určení zkontrolováno příslušným vědeckým orgánem a předpokládaný příjemce byl uznán jako vhodně vybavený k umístění zvířat a péči o ně, a/nebo v případě b), analogicky k článku III odst. 3 písm. c) mezinárodní úmluvy1), byl výkonný orgán ubezpečen o tom, že exempláře nebudou používány přednostně pro obchodní účely.
Poznámka 1
: Následující text byl vypuštěn z textu vysvětlivky, protože jej již nelze uplatňovat: [Žádný mezinárodní obchod se slonovinou není povolen v období před uplynutím 18 měsíců od data, kdy přesun do přílohy II k mezinárodní úmluvě1) vstoupí v platnost, tj. do 18. března 1999. Poté může být vyvezena surová slonovina v rámci zkušebních kvót, které nepřesáhnou 25,3 tuny (Botswana), 13,8 tuny (Namibie) a 20 tun (Zimbabwe); surová slonovina může být vyvezena do Japonska za podmínek stanovených v Rozhodnutí konference smluvních stran mezinárodní úmluvy1) týkající se slonoviny č. 10.1.]
Populace v Jihoafrické republice
Výlučně pro umožnění:
1)
obchodu s loveckými trofejemi pro nekomerční účely,
2)
obchodu s živými zvířaty pro účely reintrodukce do chráněných území, které byly jako takové formálně vyhlášeny v souladu se zákony dovážející země,
3)
vývozu kůží a koženého zboží. Obchod se surovou slonovinou se týká celých klů ze zásob vlastněných státem, které pocházejí z Krugerova národního parku, s nulovými kvótami.
Všechny ostatní exempláře budou považovány za exempláře zařazené do přílohy č. 1 a obchod s nimi bude podle toho regulován.
°605 Výlučně pro umožnění mezinárodního obchodu s živými zvířaty do vhodných a přijatelných míst určení a s loveckými trofejemi. Všechny ostatní exempláře budou považovány za exempláře zařazené do přílohy č. 1 a obchod s nimi bude podle toho regulován.
°606 Výlučně pro umožnění mezinárodního obchodu s vlnou stříhanou z živých vikuní z populací zahrnutých v příloze č. 2 (viz +211) a se zásobou 3 249 kg vlny jsoucí v Peru k době konání deváté konference smluvních stran mezinárodní úmluvy1) (listopad 1994), jakož i s látkami a položkami z nich vyrobenými, včetně luxusních ručně vyrobených výrobků a pleteného zboží. Rubová strana textilie musí být opatřena značkou schválenou státem, na jehož území se vikuně vyskytují a který je signatářem Úmluvy o ochraně a obhospodařování vikuní („Convenio para la Conservación y Manejo de la Vicuňa“), a tkaná obruba textilie musí nést nápis „VICUŇA - název země původu“ v závislosti na zemi původu. Všechny ostatní exempláře budou považovány za exempláře zařazené do přílohy č. 1 a obchod s nimi bude podle toho regulován.
°607 Fosilie nepodléhají ustanovením mezinárodní úmluvy1) a zákona.
°608 Uměle vypěstované exempláře následujících hybridů nebo kultivarů nepodléhají ustanovením mezinárodní úmluvy1) a zákona:
Hatiora x graeseri,
Schlumbergera x buckleyi,
Schlumbergera russelliana x Schlumbergera truncata,
Schlumbergera orssichiana x Schlumbergera truncata,
Schlumbergera opuntioides x Schlumbergera truncata,
Schlumbergera truncata (kultivary),
Gymnocalycium mihanovichii (kultivary), formy postrádající chlorofyl roubované na roubech následujících taxonů: Harrisia „Jusbertii“, Hylocereus trigonus nebo Hylocereus undatus,
Opuntia microdasys (kultivary).
°609 Uměle vypěstované exempláře kultivarů Euphorbia trigona nepodléhají ustanovením mezinárodní úmluvy1) a zákona.
°610 Semenáčkové nebo tkáňové kultury získané in vitro, v pevných nebo tekutých médiích a převážené ve sterilních nádobách nepodléhají ustanovením mezinárodní úmluvy1) a zákona.
°611 Uměle vypěstované exempláře kultivarů Cyclamen persicum nepodléhají ustanovením mezinárodní úmluvy1) a zákona. Tato výjimka však neplatí pro exempláře, které jsou obchodovány jako dormantní hlízy.
°612 Nulové roční vývozní kvóty byly stanoveny pro Manis crassicaudata (luskoun tlustoocasý), M. javanica (I. ostrovní) a M. pentadactyla (I. krátkoocasý) pro exempláře odebrané z volné přírody a obchodované přednostně pro komerční účely.
°613 Nulové roční vývozní kvóty byly stanoveny pro Geochelone sulcata pro exempláře odebrané z volné přírody a obchodované přednostně pro komerční účely.
12.
V souladu s článkem I písmenem b) pododstavcem (iii) mezinárodní úmluvy1) symbol „#“, za kterým následuje číslo, uvedený u jména druhu nebo vyššího taxonu zařazeného v příloze č. 2, označuje části nebo odvozeniny, které jsou pro účely mezinárodní úmluvy1) a zákona specifikovány níže:
#1 Označuje všechny části a odvozeniny s výjimkou:
a)
semen, výtrusů a pylu (včetně brylek),
b)
semenáčkových nebo tkáňových kultur získaných in vitro, v pevných nebo tekutých médiích a převážených ve sterilních nádobách a
c)
řezaných květů uměle vypěstovaných rostlin.
#2 Označuje všechny části a odvozeniny s výjimkou:
a)
semen a pylu,
b)
semenáčkových nebo tkáňových kultur získaných in vitro, v pevných nebo tekutých médiích a převážených ve sterilních nádobách,
c)
řezaných květů uměle vypěstovaných rostlin a
d)
chemických derivátů a hotových farmaceutických výrobků.
#3 Označuje celé a nakrájené kořeny a části kořenů s výjimkou zpracovaných částí nebo odvozenin (výrobků), jako jsou pudry, pilulky, extrakty, toniky, čaje a cukrářské zboží.
#4 Označuje všechny části a odvozeniny s výjimkou:
a)
semen a pylu s výjimkou semen mexických kaktusů pocházejících z Mexika (tj. semena mexických kaktusů pocházejících z Mexika podléhají ustanovení mezinárodní úmluvy1) a zákona),
b)
semenáčkových nebo tkáňových kultur získaných in vitro, v pevných nebo tekutých médiích a převážených ve sterilních nádobách,
c)
řezaných květů uměle vypěstovaných rostlin,
d)
plodů a jejich částí a odvozenin z nich získaných, a to z naturalizovaných (člověkem introdukovaných, pozn. české red.) nebo uměle vypěstovaných rostlin, a
e)
jednotlivých článků lodyhy („listů“) a jejich částí či odvozenin z nich, a to z naturalizovaných (člověkem introdukovaných, pozn. české red.) nebo uměle vypěstovaných opuncií rodu Opuntia podrodu Opuntia.
#5 Označuje klády, řezivo a dýhy.
#6 Označuje klády, dřevěné štěpky (piliny) a nezpracovaný vytěžený materiál (klesť).
#7 Označuje všechny části a odvozeniny s výjimkou:
a)
semen a pylu (včetně brylek),
b)
semenáčkových nebo tkáňových kultur získaných in vitro, v pevných nebo tekutých médiích a převážených ve sterilních nádobách,
c)
řezaných květů uměle vypěstovaných rostlin a
d)
plodů a jejich částí a odvozenin z nich, a to z uměle vypěstovaných rostlin rodu Vanilla.
13.
Jelikož u žádného druhu nebo vyššího taxonu rostlin (FLORA) z přílohy č. 1 není uvedena poznámka, že s jejich hybridy je nutno zacházet v souladu s ustanoveními článku III mezinárodní úmluvy1), znamená to, že s uměle vypěstovanými hybridy pocházejícími z jednoho nebo více těchto druhů či taxonů je možné obchodovat, pokud mají potvrzení o tom, že byly vypěstovány člověkem [viz ustanovení § 17 odst. 1 písm. c) zákona] a že semena a pyl (včetně brylek), řezané květy, semenáčkové nebo tkáňové kultury získané in vitro, v pevných nebo tekutých médiích a převážené ve sterilních nádobách, těchto hybridů nepodléhají ustanovením mezinárodní úmluvy1) a zákona.
14.
Kříženci (hybridi) nebo jinak geneticky manipulovaní jedinci, jejichž alespoň jeden „rodič“ či jiný „předek“ je jedním z druhů vyjmenovaných v příloze č. 1, 2 nebo 3, jsou považováni za exempláře ve smyslu § 3 písm. a) zákona. V případech, kdy „rodiče“ nebo „předci“ takového živočicha nebo rostliny patří mezi druhy uvedené v různých přílohách, se uplatňují ustanovení restriktivnější přílohy. Analogicky k definici exempláře podle § 3 písm. a) zákona se toto ustanovení uplatňuje pouze tehdy, je-li přítomnost genů nebo znaků „rodičů“ či „předků“ v kříženci rozpoznatelná obecně dostupnými prostředky, exemplář je za křížence označen v doprovodné dokumentaci či balení anebo je to zřejmé z dalších okolností, např. ze známého rodokmenu křížence. [Poznámka: Ustanovení této vysvětlivky se v České republice uplatňuje na základě usnesení konference smluvních stran mezinárodní úmluvy1) č. Conf. 10.17.]
15.
Symbol „@“, za kterým následuje číslo, uvedený u jména druhu nebo vyššího taxonu znamená, že na základě doporučení nebo rozhodnutí konference smluvních stran mezinárodní úmluvy1) se v České republice uplatňují určité výjimky, které jsou pro účely zákona specifikovány níže:
[Upozornění: Uvedené výjimky mají právní závaznost pouze pro území České republiky. Výjimky nemusejí automaticky platit i v jiných smluvních státech mezinárodní úmluvy1) anebo mohou být v těchto státech interpretovány odlišným způsobem. Před vývozem dotčených exemplářů z České republiky se doporučuje, aby se vývozce informoval u příslušných orgánů země dovozu.]
@1 Pokud fyzická osoba dováží nebo vyváží pro svoji potřebu kaviár ve spotřebitelském originálním balení v množství do 250 g na osobu, nebude takový kaviár považován za zařazený do příloh ve smyslu § 2 odst. 2 zákona.
@2 Pokud fyzická osoba dováží nebo vyváží pro svoji potřebu 1 kus náramkových hodinek s páskem zhotoveným z kůže dotčeného druhu živočicha, nebudou takové hodinky s páskem považovány za zařazené do příloh ve smyslu § 2 odst. 2 zákona.“.
8.
Příloha č. 3 včetně vysvětlivek zní:
„Příloha č. 3 k vyhlášce č. 82/1997 Sb.
Seznam ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, na něž se vztahuje působnost § 2 odst. 1 písm. c) zákona a jež jsou zařazeny do přílohy 3.
| Seznam druhů patřících do přílohy č. 3| Země
---|---|---
FAUNA (ŽIVOČICHOVÉ)| |
---|---|---
CHORDATA (STRUNATCI)| |
MAMMALIA (SAVCI)| |
CHIROPTERA (LETOUNI)| |
Phyllostomidae (listonosovití, vampýrovití)| Platyrrhinus lineatus =4013 (listonos bělopásý, vampýr b.)| Uruguay
XENARTHRA (CHUDOZUBÍ)| |
Myrmecophagidae (mravenečníkovití)| Tamandua mexicana =4023 (mravenečník mexický)| Guatemala
Megalonychidae (lenochodovití)| Choloepus hoffmanni (lenochod krátkokrký, lenochod středoamerický)| Kostarika
Dasypodidae (pásovcovití)| Cabassous centralis (pásovec středoamerický)| Kostarika
Cabassous tatouay =4033 (pásovec dlouhouchý)| Uruguay
RODENTIA (HLODAVCI)| |
Sciuridae (veverkovití)| Epixerus ebii (veverka velká)| Ghana
Marmota caudata (svišť dlouhoocasý)| Indie
Marmota himalayana (svišť himálajský)| Indie
Sciurus deppei (veverka Deppeova)| Kostarika
Anomaluridae (šupinatkovití)| Anomalurus beecrofti (šupinatka palmová)| Ghana
Anomalurus derbianus (šupinatka Derbyho)| Ghana
Anomalurus pelii (šupinatka západoafrická)| Ghana
Idiurus macrotis (šupinatka ušatá)| Ghana
Hystricidae (dikobrazovití)| Hystrix cristata (dikobraz obecný)| Ghana
Erethizontidae (ursonovití)| Sphiggurus mexicanus =4043 (kuandu mexický)| Honduras
Sphiggurus spinosus =4043 (kuandu dlouhosrstý, k.ostnatý)| Uruguay
Agoutidae (pakovití)| Agouti paca =4053 (paka nížinná)| Honduras
Dasyproctidae (agutiovití)| Dasyprocta punctata (aguti středoamerický, a.skvrnitý)| Honduras
CARNIVORA (ŠELMY)| |
Canidae (psovití)| Canis aureus (šakal obecný)| Indie
Vulpes bengalensis (liška džunglová)| Indie
Vulpes vulpes griffithi (liška obecná, poddruh griffithi)| Indie
Vulpes vulpes montana (liška obecná, poddruh montana)| Indie
Vulpes vulpes pusilla =4063 (liška obecná, poddruh pusilla)| Indie
Procyonidae (medvídkovití)| Bassaricyon gabbii (olingo štíhlý)| Kostarika
Bassariscus sumichrasti (fret malý)| Kostarika
Nasua narica =4073 (nosál bělohubý)| Honduras
Nasua nasua solitaria (nosál červený, poddruh solitara)| Uruguay
Potos flavus (kynkažu)| Honduras
Mustelidae (lasicovití)| Eira barbara (hyrare)| Honduras
Galictis vittata =4083 (grizon velký)| Kostarika
Martes flavigula (charza žlutohrdlá, kuna charsa)| Indie
Martes foina intermedia (kuna skalní, poddruh intermedia)| Indie
Martes gwatkinsii =4093 (charza jižní)| Indie
Mellivora capensis (medojed kapský)| Botswana, Ghana
Mustela altaica (lasice horská)| Indie
Mustela erminea ferghanae (hranostaj, poddruh ferghanae)| Indie
Mustela kathiah (lasice žlutobřichá)| Indie
Mustela sibirica (kolonok, norek sibiřský)| Indie
Viverridae (cibetkovití)| Arctictis binturong (binturong)| Indie
Civettictis civetta =4103 (cibetka africká)| Botswana
Paguma larvata (oviječ maskovaný, oviječ zakuklený)| Indie
Paradoxurus hermaphroditus (oviječ skvrnitý, oviječ malajský, musang)| Indie
Paradoxurus jerdoni (oviječ tmavý)| Indie
Viverra civettina =4113 (cibetka pobřežní)| Indie
Viverra zibetha (cibetka asijská)| Indie
Viverricula indica (cibetka malá)| Indie
Herpestidae (promykovití)| Herpestes brachyurus fuscus =4133 (promyka krátkoocasá, poddruh fuscus)| Indie
Herpestes edwardsi (promyka mungo, p. indická)| Indie
Herpestes javanicus auropunctata =4123 (promyka zlatá, poddruh auropunctata)| Indie
Herpestes smithii (promyka rudá)| Indie
Herpestes urva (promyka krabová)| Indie
Herpestes vitticollis (promyka pruhovaná)| Indie
Hyaenidae (hyenovití)| Proteles cristatus (hyena hřívnatá, hyena cibetkovitá)| Botswana
Odobenidae (mrožovití)| Odobenus rosmarus (mrož lední)| Kanada
ARTIODACTYLA (SUDOKOPYTNÍCI)| |
Traguhdae (kančilovití)| Hyemoschus aquaticus (kančil vodní, kančil africký)| Ghana
Cervidae (jelenovití)| Cervus elaphus barbarus (jelen berberský)| Tunisko
Mazama americana cerasina (mazama červený, poddruh cerasina)| Guatemala
Odocoileus virginianus mayensis (jelenec běloocasý, poddruh mayensis)| Guatemala
Bovidae (turovití)| Antilope cervicapra (antilopa jelení)| Nepál
Bubalus arnee =4143 (arni, buvol arni)| Nepál
Damaliscus lunatus (buvolec modrý)| Ghana
Gazella cuvieri (gazela atlaská)| Tunisko
Gazella dorcas (gazela dorkas)| Tunisko
Gazella leptoceros (gazela písková)| Tunisko
Tetracerus quadricornis (antilopa čtyřrohá, čtyřrožec srnčí, chusinga)| Nepál
Tragelaphus eurycerus =4153 (bongo, b. lesní)| Ghana
Tragelaphus spekii (sitatunga, antilopa bahenní, lesoň bahenní)| Ghana
AVES (PTÁCI)| |
CICONIIFORMES (BRODIVÍ)| |
Ardeidae (volavkovití)| Ardea goliath (volavka obrovská, v. goliáš)| Ghana
Bubulcus ibis =4163 (volavka rusohlavá)| Ghana
Casmerodius albus =4173 (volavka bílá)| Ghana
Egretta garzetta (volavka stříbřitá)| Ghana
Ciconiidae (čápovití)| Ephippiorhynchus senegalensis (čáp sedlatý)| Ghana
Leptoptilos crumeniferus (čáp marabu, marabu africký)| Ghana
Threskiornithidae (ibisovití)| Bostrychia hagedash =4183 (ibis hagedaš)| Ghana
Bostrychia rara =4193 (ibis kropenatý)| Ghana
Threskiornis aethiopicus (ibis posvátný)| Ghana
ANSERIFORMES (VRUBOZOBÍ)| |
Anatidae (kachnovití)| Alopochen aegyptiacus (husice nilská)| Ghana
Anas acuta (ostralka štíhlá)| Ghana
Anas capensis (čírka kapská)| Ghana
Anas clypeata =4203 (lžičák pestrý)| Ghana
Anas crecca (čírka obecná)| Ghana
Anas penelope (hvízdák euroasijský)| Ghana
Anas querquedula (čírka modrá)| Ghana
Aythya nyroca =4213 (polák malý)| Ghana
Cairina moschata (pižmovka velká, kachna pižmová)| Honduras
Dendrocygna autumnalis (husička podzimní, kachna podzimní)| Honduras
Dendrocygna bicolor =4223 (husička dvoubarvá)| Ghana, Honduras
Dendrocygna viduata (husička vdova, kachna vdova)| Ghana
Nettapus auritus (kačenka běloboká)| Ghana
Plectropterus gambensis (kachna ostruhatá)| Ghana
Pteronetta hartlaubii =4233 (pižmovka konžská, kachna k.)| Ghana
FALCONIFORMES (DRAVCI)| |
Cathartidae (kondorovití)| Sarcoramphus papa (kondor královský)| Honduras
GALLIFORMES (HRABAVÍ)| |
Cracidae (hokovití)| Crax alberti (hoko modrozobý)| Kolumbie
Crax daubentoni (hoko žlutolaločný)| Kolumbie
Crax globulosa (hoko korunkatý)| Kolumbie
Crax rubra (hoko černý)| Kolumbie,
Kostarika,
Guatemala,
Honduras
Ortalis vetula (guan hnědokřídlý, chachalaka hnědokřídlá)| Guatemala, Honduras
Pauxi pauxi =4243 (hoko přílbový)| Kolumbie
Penelope purpurascens (guan rezavobřichý)| Honduras
Penelopina nigra (guan malý)| Guatemala
Phasianidae (bažantovití)| Agelastes meleagrides (perlička červenohlavá)| Ghana
Agriocharis ocellata (krocan paví)| Guatemala
Arborophila charltonii (koroptev kaštanovoprsá)| Malajsie
Arborophila orientalis =4253 (koroptev bělohrdlá)| Malajsie
Caloperdix oculea (křepelka lesní)| Malajsie
Lophura erythrophthalma (bažant červenolící)| Malajsie
Lophura ignita (bažant ohnivý)| Malajsie
Melanoperdix nigra (křepelka černá)| Malajsie
Polyplectron inopinatum (bažant horský)| Malajsie
Rhizothera longirostris (křepelka dlouhozobá)| Malajsie
Rollulus rouloul (křepelka korunkatá, křepel korunkatý)| Malajsie
Tragopan satyra (satyr obecný)| Nepál
CHARADRIIFORMES (BAHŇÁCI)| |
Burhinidae (dytíkovití)| Burhinus bistriatus (dytík pruhovaný)| Guatemala
COLUMBIFORMES (MĚKKOZOBÍ)| |
Columbidae (holubovití)| Columba guinea (holub guinejský)| Ghana
Columba iriditorques =4263 (holub bronzovokrký)| Ghana
Columba livia (holub skalní)| Ghana
Columba mayeri =4273 (holub růžový)| Mauritius
Columba unicincta (holub šedý)| Ghana
Oena capensis (holoubek kapský)| Ghana
Streptopelia decipiens (hrdlička šedoocasá)| Ghana
Streptopelia roseogrisea (hrdlička chechtavá)| Ghana
Streptopelia semitorquata (hrdlička červenooká)| Ghana
Streptopelia senegalensis (hrdlička senegalská, h. palmová)| Ghana
Streptopelia turtur (hrdlička divoká)| Ghana
Streptopelia vinacea (hrdlička vínorudá)| Ghana
Treron calva =4283 (treron, holub africký)| Ghana
Treron waalia (treron, holub waalia)| Ghana
Turtur abyssinicus (holoubek habešský)| Ghana
Turtur afer (holoubek modroskvrnný)| Ghana
Turtur brehmeri =4293 (holoubek Brehmerův)| Ghana
Turtur tympanistria =4303 (holoubek tamburínský)| Ghana
PSITTACIFORMES (PAPOUŠCI)| |
Psittacidae (papouškovití)| Psittacula krameri (alexandr malý)| Ghana
CUCULIFORMES (KUKAČKY)| |
Musophagidae (turakovití)| Corythaeola cristata (turako velký)| Ghana
Crinifer piscator (turako šedý, spárák)| Ghana
Musophaga violacea (turako fialový, banánovec obecný)| Ghana
PICIFORMES (ŠPLHAVCI)| |
Capitonidae (vousákovití)| Semnornis ramphastinus (vousák tukaní)| Kolumbie
Ramphastidae (tukanovití)| Baillonius bailloni (arasari zlatý)| Argentina
Pteroglossus castanotis (arasari hnědouchý)| Argentina
Ramphastos dicolorus (tukan pestrý)| Argentina
Selenidera maculirostris (arasari skvrnozobý)| Argentina
PASSERIFORMES (PĚVCI)| |
Cotingidae (kotingovití)| Cephalopterus ornatus (vranucha ozdobná)| Kolumbie
Cephalopterus penduliger (vranucha dlouholaločnatá)| Kolumbie
Muscicapidae (lejskovití)| Bebrornis rodericanus (lejsek rodrigézský)| Mauritius
Terpsiphone bourbonnensis =4313 (lejskovec bourbonský)| Mauritius
Fringillidae (pěnkavovití)| Serinus canicapillus =4323 (zvonohlík západoafrický)| Ghana
Serinus leucopygius (zvonohlík šedý)| Ghana
Serinus mozambicus (zvonohlík mozambický)| Ghana
Estrildidae (astrildovití)| Amadina fasciata (amadina páskovaná, a. obojková)| Ghana
Amandava subflava =4333 (zlatoprska malá)| Ghana
Estrilda astrild (astrild vlnkovaný)| Ghana
Estrilda caerulescens (modroušek rudoocasý)| Ghana
Estrilda melpoda (astrild oranžolící)| Ghana
Estrilda troglodytes (astrild šedý)| Ghana
Lagonosticta rara (amarant černobřichý)| Ghana
Lagonosticta rubricata (amarant tmavý)| Ghana
Lagonosticta rufopicta (amarant tečkovaný)| Ghana
Lagonosticta senegala (amarant malý)| Ghana
Lagonosticta vinacea =4343 (amarant škraboškový)| Ghana
Lonchura bicolor =4353 (stračka dvoubarvá)| Ghana
Lonchura cantans =4363 (stříbrozobka zpěvná)| Ghana
Lonchura cucullata =4353 (stračka malá)| Ghana
Lonchura fringilloides =4353 (stračka velká)| Ghana
Mandingoa nitidula =4373 (vločkovník zelenohřbetý)| Ghana
Nesocharis capistrata (oliváček bíločelý)| Ghana
Nigrita bicolor (černoušek hnědoprsý)| Ghana
Nigrita canicapilla (černoušek šedohřbetý)| Ghana
Nigrita fusconota (černoušek pláštíkový)| Ghana
Nigrita luteifrons (černoušek žlutočelý)| Ghana
Ortygospiza atricollis (astrild černohrdlý, a. křepelčí)| Ghana
Parmoptila rubrifrons =4383 (astrild mravenčí)| Ghana
Pholidornis rushiae (astrild skřivanový)| Ghana
Pyrenestes ostrinus =4393 (rudoušek černobřichý)| Ghana
Pytilia hypogrammica (astrild rudočelý, astrild červenočelý)| Ghana
Pytilia phoenicoptera (astrild rudokřídlý)| Ghana
Spermophaga haematina (louskáček červenoprsý)| Ghana
Uraeginthus bengalus =4403 (motýlek rudouchý)| Ghana
Ploceidae (snovačovití)| Amblyospiza albifrons (snovač bělozobý)| Ghana
Anaplectes rubriceps =4413 (snovatec červenohlavý)| Ghana
Anomalospiza imberbis (přádelník kukaččí)| Ghana
Bubalornis albirostris (tkalčík bělozobý)| Ghana
Euplectes afer (přádelník zlatý, snovač Napoleonův)| Ghana
Euplectes ardens =4423 (přádelník límcový, snovač)| Ghana
Euplectes franciscanus =4433 (přádelník, snovač oranžový)| Ghana
Euplectes hordeaceus (přádelník korunkatý, snovač)| Ghana
Euplectes macrourus =4443 (přádelník žlutohřbetý, snovač žlutoramenný)| Ghana
Malimbus cassini (snovatec černohrdlý)| Ghana
Malimbus malimbicus (snovatec chocholatý)| Ghana
Malimbus nitens (snovatec rudokrký)| Ghana
Malimbus rubricollis (snovatec červenočapkový)| Ghana
Malimbus scutatus (snovatec štítnatý)| Ghana
Pachypantes superciliosus =4453 (snovač nádherný)| Ghana
Passer griseus (vrabec šedohlavý)| Ghana
Petronia dentata (vrabec bušový)| Ghana
Plocepasser superciliosus (vrabec hnědohlavý)| Ghana
Ploceus albinucha (snovač běločapkový)| Ghana
Ploceus aurantius (snovač oranžový)| Ghana
Ploceus cucullatus =4463 (snovač zahradní)| Ghana
Ploceus heuglini (snovač Heuglinův)| Ghana
Ploceus luteolus =4473 (snovač malý)| Ghana
Ploceus melanocephalus =4483 (snovač černohlavý)| Ghana
Ploceus nigerrimus (snovač černý)| Ghana
Ploceus nigricollis (snovač černokrký)| Ghana
Ploceus pelzelni (snovač tenkozobý)| Ghana
Ploceus preussi (snovač zlatohřbetý)| Ghana
Ploceus tricolor (snovač tříbarvý)| Ghana
Ploceus vitellinus =4493 (snovač žlutavý)| Ghana
Quelea erythrops (snovač červenohlavý)| Ghana
Sporopipes frontalis (astrildovec uzdičkový)| Ghana
Vidua chalybeata =4503 (vdovka malá)| Ghana
Vidua interjecta (vdovka uelle)| Ghana
Vidua larvaticola (vdovka baka)| Ghana
Vidua macroura (vdovka dominikánská, v. černobílá)| Ghana
Vidua orientalis =4513 (vdovka širokoocasá)| Ghana
Vidua raricola (vdovka jambandu)| Ghana
Vidua togoensis (vdovka tožská)| Ghana
Vidua wilsoni (vdovka světlokřídlá)| Ghana
REPTILIA (PLAZI)| |
TESTUDINATA (ŽELVY)| |
Trionychidae (kožnatkovití)| Trionyx triunguis (kožnatka africká)| Ghana
Pelomedusidae (terekovití)| Pelomedusa subrufa (tereka africká)| Ghana
Pelusios adansonii (tereka Adansonova)| Ghana
Pelusios castaneus (tereka hnědá, t. západoafrická)| Ghana
Pelusios gabonensis =4523 (tereka východoafrická, t. gabunská)| Ghana
Pelusios niger (tereka černá)| Ghana
SERPENTES (HADI)| |
Colubridae (užovkovití)| Atretium schistosum| Indie
Cerberus rhynchops| Indie
Xenochrophis piscator =4533 (užovka rybářská)| Indie
Elapidae (korálovcovití)| Micrurus diastema (korálovec atlantický)| Honduras
Micrurus nigrocinctus (korálovec středoamerický)| Honduras
Viperidae (zmijovití)| Agkistrodon bilineatus (ploskolebec kantil)| Honduras
Atropoides nummifer =4553 (křovák, křovinář skákavý)| Honduras
Bothriechis schlegelii =4563 (křovák, křovinář ostnitý)| Honduras
Bothrops asper (křovák, křovinář terciopolo)| Honduras
Crotalus durissus (chřestýš brazilský)| Honduras
Daboia russellii =4573 (zmije řetízková)| Indie
Porthidium nasutum =4583 (křovák, křovinář nosatý)| Honduras
Porthidium ophryomegas =4593 (křovák, křovinář štíhlý)| Honduras
PISCES (RYBY)| |
LAMNIFORMES (ŽRALOCI)| |
Cetorhinidae| Cetorhinus maximus (žralok veliký) #33| Spojené království (Velká Británie)
ARTHROPODA (ČLENOVCI)| |
INSECTA (HMYZ)| |
COLEOPTERA (BROUCI)| |
Lucanidae (roháčovití)| Colophon spp.| Jihoafrická republika
FLORA (FLÓRA - ROSTLINY)| |
GNETACEAE (LIÁNOVCOVITÉ)| Gnetum montanum #13 (liánovec horský)| Nepál
MAGNOLIACEAE (ŠÁCHOLANOVITÉ)| Magnolia liliifera var. obovata =4543 #13| Nepál
MELIACEAE| Swietenia macrophylla #23 (svietenie brazilská, mahagon brazilský)| Bolívie +2013
Brazílie +2023
Kostarika +2033
Mexiko +2043
PAPAVERACEAE (MAKOVITÉ)| Meconopsis regia # 13| Nepál
PODOCARPACEAE (PODOKARPOVITÉ)| Podocarpus neriifolius # 13| Nepál
TETRACENTRACEAE| Tetracentron sinense # 13| Nepál
Vysvětlivky k příloze č. 3
(Poznámka: V seznamu jsou čísla vysvětlivek u jednotlivých taxonů označena horním indexem 3, kvůli odlišení od číslování vysvětlivek v přílohách č. 1 a 2.)
1.
Odkazy na taxony vyšší nežli druh jsou uváděny pouze pro informaci nebo za účelem systematického zařazení. Směrodatná jsou pouze vědecká („latinská“) jména druhů a ostatních biologických taxonů. České názvy taxonů jsou uvedeny pouze jako doplňující informace.
2.
Symbol „+“, za kterým následuje číslo, uvedený u jména druhu, značí, že do přílohy č. 3 jsou zařazeny pouze níže vyjmenované geograficky oddělené populace daného druhu:
+2013 Populace tohoto druhu z Bolívie.
+2023 Populace tohoto druhu z Brazílie.
+2033 Všechny populace tohoto druhu v Amerikách [Severní i Jižní].
+2043 Populace tohoto druhu z Mexika.
3.
Symbol „=„, za kterým následuje číslo, uvedený u jména druhu značí, že jméno daného druhu či taxonu je nutno vykládat následovně:
=4013 Uváděný též jako Vampyrops lineatus.
=4023 Dříve řazený jako Tamandua tetradactyla (zčásti).
=4033 Zahrnuje synonymum Cabassous gymnurus.
=4043 Zahrnuje rodové synonymum Coendu.
=4053 Zahrnuje rodové synonymum Cuniculus.
=4063 Zahrnuje synonymum Vulpes vulpes leucopus.
=4073 Dříve řazený jako Nasua nasua.
=4083 Zahrnuje synonymum Galictis allamandi.
=4093 Dříve řazený jako Martes flavigula.
=4103 Zahrnuje rodové synonymum Viverra.
=4113 Dříve řazený jako Viverra megaspila.
=4123 Dříve řazený jako Herpestes auropunctatus.
=4133 Dříve řazený jako Herpestes fuscus.
=4143 S výjimkou domestikované formy Bubalus arnee uváděné jako Bubalus bubalis.
=4153 Uváděný též jako Boocercus eurycerus; zahrnuje rodové synonymum Taurotragus.
=4163 Uváděný též jako Ardeola ibis.
=4173 Uváděný též jako Egretta alba a Ardea alba.
=4183 Uváděný též jako Hagedashia hagedash.
=4193 Uváděný též jako Lampribis rara.
=4203 Uváděný též jako Spatula clypeata.
=4213 Uváděný též jako Nyroca nyroca.
=4223 Zahrnuje synonymum Dendrocygna fulva.
=4233 Uváděný též jako Cairina hartlaubii.
=4243 Uváděný též jako Crax pauxi.
=4253 Dříve řazený jako Arborophila brunneopectus (zčásti).
=4263 Uváděný též jako Turturoena iriditorques; dříve řazený jako Columba malherbii (zčásti).
=4273 Uváděný též jako Nesoenas mayeri.
=4283 Dříve řazený jako Treron australis (zčásti).
=4293 Uváděný též jako Calopelia brehmeri; zahrnuje synonymum Calopelia puella.
=4303 Uváděný též jako Tympanistria tympanistria.
=4313 Uváděný též jako Tchitrea bourbonnensis.
=4323 Dříve řazený jako Serinus gularis (zčásti).
=4333 Uváděný též jako Estrilda subflava nebo Sporaeginthus subflavus.
=4343 Uváděný též jako Lagonosticta larvata (zčásti).
=4353 Zahrnuje rodové synonymum Spermestes.
=4363 Uváděný též jako Euodice cantans; dříve řazený jako Lonchura malabarica (zčásti).
=4373 Uváděný též jako Hypargos nitidulus.
=4383 Dříve řazený jako Parmoptila woodhousei (zčásti).
=4393 Zahrnuje synonyma Pyrenestes frommi a Pyrenestes rothschildi.
=4403 Uváděný též jako Estrilda bengala.
=4413 Uváděný též jako Malimbus rubriceps nebo Anaplectes melanotis.
=4423 Uváděný též jako Coliuspasser ardens.
=4433 Dříve řazený jako Euplectes orix (zčásti).
=4443 Uváděný též jako Coliuspasser macrourus.
=4453 Uváděný též jako Ploceus superciliosus.
=4463 Zahrnuje synonymum Ploceus nigriceps.
=4473 Uváděný též jako Sitagra luteola.
=4483 Uváděný též jako Sitagra melanocephala.
=4493 Dříve řazený jako Ploceus velatus.
=4503 Uváděný též jako Hypochera chalybeata; zahrnuje synonyma Vidua amauropteryx, Vidua centralis, Vidua neumanni, Vidua okavangoensis a Vidua ultramarina.
=4513 Dříve řazený jako Vidua paradisea (zčásti).
=4523 Uváděný též jako Pelusios subniger.
=4533 Dříve řazený v rodu Natrix.
=4543 Dříve řazený jako Talauma hodgsonii; uváděný též jako Magnolia hodgsonii a Magnolia candollii var. obovata.
=4553 Dříve řazený jako Bothrops nummifer.
=4563 Dříve řazený jako Bothrops schlegelii.
=4573 Dříve řazený jako Vipera ruselli.
=4583 Dříve řazený jako Bothrops nasutus.
=4593 Dříve řazený jako Bothrops ophryomegas.
4.
Jména zemí uvedená u jména druhu jsou jména těch smluvních stran mezinárodní úmluvy1), které navrhly zařazení daného druhu do přílohy č. 3 [viz § 2 odstavec 1 písmeno c) zákona].
5.
Ustanovení mezinárodní úmluvy1) a zákona se vztahují na jakéhokoliv živého nebo mrtvého živočicha druhu uvedeného v této příloze a rovněž na jakoukoli zjevně rozpoznatelnou část nebo odvozeninu z nich [viz § 3 písmeno a) zákona], pokud ovšem v souladu s článkem I písmenem b) pododstavci (ii) a (iii) mezinárodní úmluvy1) symbol „#“, za kterým následuje číslo, uvedený u jména druhu zařazeného v příloze č. 3, neoznačuje ve vztahu k nim pro účely mezinárodní úmluvy1) a zákona části nebo odvozeniny, a to následovně:
#13 Označuje všechny zřetelně rozpoznatelné části a odvozeniny s výjimkou:
a)
semen, výtrusů a pylových zrn (včetně brylek),
b)
semenáčkových nebo tkáňových kultur získaných in vitro, v pevných nebo tekutých médiích, převážených ve sterilních nádobách; a
c)
řezaných květů uměle vypěstovaných rostlin.
#23 Označuje klády, řezivo a dýhy.
#33 Označuje navíc k celým živočichům ještě pouze ploutve a části ploutví.
6.
Pro křížence (hybridy) platí vysvětlivka č. 14 uvedená za přílohou č. 2.“.
9.
Příloha č. 4 zní:
„Příloha č. 4 k vyhlášce č. 82/1997 Sb.
845kB
10.
V příloze č. 8 seznam v písmenu c) zní:
„c)
všechny živé exempláře následujících druhů ptáků:
Agapornis cana (papoušík šedohlavý)
Agapornis fischeri (papoušík Fišerův)
Agapornis nigrigenis (papoušík hnědohlavý)
Agapornis personata (papoušík škraboškový)
Agapornis roseicollis (papoušík růžohrdlý)
Agapornis taranta (papoušík etiopský)
Alisterus scapularis (papoušek královský)
Amandava formosa (tygříček olivový)
Amazona aestiva (amazoňan modročelý)
Anas formosa (čírka dvojskvrnná)
Aprosmictus erythropterus (papoušek červenokřídlý)
Aratinga jandaya (aratinga jendaj)
Argusianus argus (argus okatý, bažant argus)
Barnardius barnardi (barnard zelený)
Barnardius zonarius (barnard límcový)
Bolborhynchus lineola (aymara pruhovaný)
Branta ruficollis (berneška rudokrká)
Carduelis yarrellii (čížek Yarrellův)
Coscoroba coscoroba (labuť koskoroba)
Cyanoliseus patagonus (papoušek patagonský)
Cygnus melanocorypha (labuť černokrká)
Dendrocygna arborea (husička stromová)
Forpus coelestis (papoušíček šedokřídlý)
Forpus conspicillatus (papoušíček brýlatý)
Forpus cyanopygius (papoušíček modravý)
Forpus passerinus (papoušíček vrabčí)
Forpus xanthops (papoušíček žlutolící)
Forpus xanthopterygius (papoušíček modrohřbetý)
Gallicolumba luzonica (holub krvavý)
Gallus sonneratii (kur Sonneratův)
Gracula religiosa (loskuták posvátný)
Leiothrix argentauris (timálie stříbrouchá)
Leiothrix lutea (timálie čínská)
Liocichla omeiensis (sojkovec sečchuanský)
Myiopsitta monachus (mníšek šedý)
Nandayus nenday (nandej černohlavý)
Neophema chrysostoma (neoféma modrokřídlá)
Neophema elegans (neoféma ozdobná)
Neophema pulchella (neoféma tyrkysová)
Neophema splendida (neoféma modrohlavá)
Neopsephotus (Neophema) bourkii (papoušek Bourkův)
Nyctea scandiaca (sovice sněžní)
Oxyura leucocephala (kachnice bělohlavá)
Paroaria coronata (kardinál šedý)
Padda oryzivora (rýžovník šedý)
Pavo muticus (páv japonský, p. zelený)
Platycercus spp. (rozela)
Poephila cincta (pásovník krátkoocasý)
Poicephalus senegalus (papoušek senegalský)
Polyplectron bicalcaratum (bažant paví)
Polyplectron germanii (bažant hnědý)
Polyplectron malacense (bažant malajský)
Polyplectron schleiermacheri (bažant)
Polytelis spp. (papoušek roku Polytelis)
Psephotus dissimilis (synonymum P.chrysopterygius dissimilis, papoušek černočapkový)
Psephotus haematonotus (papoušek zpěvavý)
Psephotus varius (papoušek mnohobarvý)
Psittacula alexandri (alexandr růžový)
Psittacula cyanocephala (alexandr rudohlavý)
Psittacula eupatria (alexandr velký)
Purpureicephalus spurius (papoušek červenotemenný)
Pycnonotus zeylandicus (bulbul korunkatý)
Pyrrhura frontalis (pyrura hnědouchý)
Rhea americana (nandu pampový)
Sarkidiornis melanotos (pižmovka hřebenatá)
Tangara fastuosa (tangara nádherná)
Trichoglossus haematodus (lori mnohobarvý)“.
11.
V příloze č. 8 se za písmenem j) mění tečka v čárku a doplňuje se písmeno k), které zní:
„k)
živá zvířata, která jsou ve vlastnictví fyzické nebo právnické osoby s trvalým pobytem nebo sídlem v zahraničí, která cestuje s exempláři dočasně do České republiky na dobu ne delší než 90 dní, pokud dovozce prokáže povolený dovoz exempláře na tuto dobu kopií č. 1 (modrá) dokladu CITES vydaného pro dovoz ministerstvem podle zákona, která je potvrzena razítkem české celnice, originálem dokladu CITES vydaného ministerstvem podle zákona na budoucí opakovaný vývoz anebo originálem potvrzení ministerstva o povoleném dovozu vydaném podle § 21 odst. 3 zákona.“.
12.
Příloha č. 9 zní:
„Příloha č. 9 k vyhlášce č. 82/1997 Sb.
Seznam druhů, na něž se vztahuje registrační povinnost pro mrtvé exempláře
(K § 23 odst. 2 zákona)
1.
Registrační povinnost podle § 23 odst. 2 zákona se vztahuje na všechny neživé exempláře, včetně jakékoli části těla nebo výrobku ve smyslu definice exempláře podle § 3 písm. a) zákona, což zahrnuje i skořápky ptačích vajec, (dále jen „předměty“) živočišných druhů stanovených v § 2 odst. 1 písm. a) zákona (příloha č. 1 k této vyhlášce) s výjimkou
a)
mrtvých exemplářů druhů vyjmenovaných v příloze č. 8 k této vyhlášce,
b)
předmětů prokazatelně vyrobených nebo jinak získaných v České republice anebo dovezených do České republiky před 1. 6. 1992,
c)
předmětů dovezených do České republiky v období od 1. 6. 1992 do 1. 4. 1997 s povolením ministerstva vydaným podle § 5 odst. 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v tehdy platném znění,
d)
předmětů dovezených do České republiky po 1. 4. 1997, pokud se majitel nebo držitel předmětu prokáže potvrzením ministerstva o povoleném dovozu vydaným podle § 21 odst. 3 zákona,
e)
katalogizovaných sbírkových předmětů v muzeích, pracovištích Akademie věd České republiky, vysokých, středních a základních školách (dále jen „sbírka“), pokud byly součástí sbírky před 1. 4. 1997 a pokud zůstávají součástí sbírky, ve smyslu bodu 2 této přílohy,
f)
katalogizovaných předmětů v depozitářích zoologických zahrad evidovaných u ministerstva podle § 19 odst. 4 zákona (dále jen „zoo“), které byly získány před 1. 4. 1997 z původních živých exemplářů chovaných v těchto zoo, pokud exempláře zůstávají v držení těchto zoo, ve smyslu bodu 2 této přílohy,
g)
předmětů, které byly získány nebo odvozeny z původně živých exemplářů registrovaných podle § 23 odst. 1 zákona, pokud je majitel předmětu totožný s držitelem onoho původního živého exempláře a doloží tuto skutečnost originálem registračního listu vydaným pro původní živý exemplář, ve smyslu bodu 2 této přílohy,
h)
peří, vaječných skořápek a dalších předmětů vyrobených z peří nebo vajec ptáků registrovaných podle § 23 odst. 1 zákona, pokud držitel takového předmětu doloží tuto skutečnost kopií registračního listu a potvrzením držitele registrovaného ptáka, ze kterého peří, vaječná skořápka nebo předmět pochází. Tato výjimka neplatí pro ptačí kožky a preparované ptáky; anebo
i)
exemplářů, které jsou ve vlastnictví fyzické nebo právnické osoby s trvalým pobytem nebo sídlem v zahraničí, která cestuje s exempláři dočasně do České republiky na dobu ne delší než 90 dní, pokud dovozce prokáže původ exempláře kopií č. 1 (modrá) dokladu CITES vydaného pro dovoz ministerstvem podle zákona, která je potvrzena razítkem české celnice, originálem dokladu CITES vydaného ministerstvem podle zákona na budoucí opakovaný vývoz anebo originálem potvrzení ministerstva o povoleném dovozu vydaném podle § 21 odst. 3 zákona.
2.
Registrace exempláře spadajícího pod písmena e), f) nebo g) se neprovádí při přenechání exempláře jiné sbírce nebo zoo, pokud bude původ doložen potvrzením sbírky nebo zoo, odkud exemplář původně pochází, a v případě exempláře podle písmene g) potvrzením majitele původního živého exempláře a originálem nebo kopií registračního listu.“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
RNDr. Kužvart v. r. |
Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 225/2001 Sb. | Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 225/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví postup při vzniku a odstraňování stavu nouze v teplárenství
Vyhlášeno 29. 6. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 84/2001
* § 1 - Rozsah, způsob a podmínky omezení nebo přerušení dodávek
* § 2 - Odstraňování následků stavu nouze
* § 3 - Havarijní plán
* § 4 - Zrušovací ustanovení
* § 5 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2002
225
VYHLÁŠKA
Ministerstva průmyslu a obchodu
ze dne 14. června 2001,
kterou se stanoví postup při vzniku a odstraňování stavu nouze v teplárenství
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 98 odst. 7 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, (dále jen „zákon“) k provedení § 88 odst. 4 zákona:
§ 1
Rozsah, způsob a podmínky omezení nebo přerušení dodávek
(1)
Rozsah a způsob omezení dodávky pro případ vzniku nebo při předcházení stavu nouze je stanoven držitelem licence na výrobu tepelné energietepelné energie či na rozvod tepelné energierozvod tepelné energie (dále jen „držitel licence“) ve formě regulačních stupňů.
(2)
Při zařazování odběrných místodběrných míst do regulačních stupňů se přihlíží k naléhavosti dodávek tepla, zejména z hlediska potřeb zdravotnictví, potravinářství, školství, subjektů hospodářské mobilizace nebo dalších subjektů podle krizových plánů. Zařazení odběrných místodběrných míst do regulačních stupňů se provádí po projednání s územně příslušnými krizovými orgány.
§ 2
Odstraňování následků stavu nouze
Postup při odstraňování následků stavu nouze a obnovení dodávek se řídí podle opatření zpracovaných držitelem licence v havarijních plánech. Havarijní plány se zpracovávají pro soustavy nad 10 MW.
§ 3
Havarijní plán
(1)
Havarijní plán držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energierozvod tepelné energie obsahuje
a)
popis a uspořádání zařízení zdrojů a rozvodů tepelné energierozvodů tepelné energie,
b)
pravomoci a povinnosti zaměstnanců držitele licence pověřených vedením na jednotlivých stupních řízení,
c)
popis typických a předpokládaných pracovních režimů při stavech nouze,
d)
plán omezení odběru tepla ze zdrojů a rozvodů tepelné energierozvodů tepelné energie pro jednotlivá odběrná místaodběrná místa,
e)
postup při omezování spotřeby,
f)
postup obnovení dodávek,
g)
způsob oznámení o vyhlášení stavu nouze určeným zaměstnancům držitele licence, odběratelům a územně příslušným krizovým orgánům a územně příslušným orgánům veřejné správy.
(2)
Havarijní plány se ukládají u držitele licence na výrobu a rozvod tepelné energierozvod tepelné energie a poskytují se v písemné nebo elektronické formě operačnímu středisku integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a zpracovateli krizového plánu.
§ 4
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se vyhláška č. 155/1996 Sb., o řešení stavů nouze v teplárenství.
§ 5
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Ministr:
doc. Ing. Grégr v. r. |
Zákon č. 229/2001 Sb. | Zákon č. 229/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., a některé další zákony
Vyhlášeno 29. 6. 2001, datum účinnosti 30. 6. 2001, částka 85/2001
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
* ČÁST ČTVRTÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.)
229
ZÁKON
ze dne 14. června 2001,
kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
Čl. I
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Podrobnější pravidla pro plnění povinností podle ustanovení § 14 odst. 1 a 3 Pozemkovým fondem České republiky upraví prováděcí právní předpis.“.
2.
V § 27 odst. 3 ve větě poslední za slovem „humanitární,“ se doplňují slova „požární ochrany, ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného systému,“.
3.
V § 59 se odstavec 4 zrušuje.
4.
V § 60 odst. 1 se druhá věta zrušuje.
5.
Za § 60 se vkládají nové § 60a a 60b, které včetně poznámek pod čarou č. 86) a 87) znějí:
㤠60a
(1)
Příslušná organizační složka (§ 9 a 11) převede pozemek tvořící jeden funkční celek s bytovým domem ve vlastnictví bytového družstva bezúplatně do vlastnictví tohoto bytového družstva.
(2)
Podle odstavce 1 se postupuje obdobně v případě pozemku, který tvoří jeden funkční celek
a)
s rodinným domem86) a jeho příslušenstvím, popřípadě k němu příslušející garáží ve vlastnictví bytového družstva, pokud rodinný dům byl vystavěn bytovým družstvem po 1. lednu 1969 na základě výjimky z předpisů o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě87) a na jeho výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc příslušející družstevní bytové výstavbě,
b)
s garáží, popřípadě garážemi ve vlastnictví bytového družstva, na financování jejichž výstavby se podílely fyzické osoby - členové bytového družstva nebo jejich právní předchůdci; to platí i v případě družstev, jejichž předmětem činnosti je výstavba a správa garáží pro jejich členy, jsou-li ostatní podmínky splněny.
(3)
Došlo-li k převodu rodinného domu a jeho příslušenství, popřípadě k němu příslušející garáže uvedených v odstavci 2 písm. a) z vlastnictví bytového družstva, příslušná organizační složka převede pozemek tvořící jeden funkční celek s tímto rodinným domem a jeho příslušenstvím, popřípadě k němu příslušející garáží bezúplatně do vlastnictví vlastníka rodinného domu a jeho příslušenství, popřípadě k němu příslušející garáže, je-li fyzickou osobou.
(4)
Podle odstavce 3 se postupuje obdobně, došlo-li k převodu garáže uvedené v odstavci 2 písm. b) z vlastnictví bytového družstva, popřípadě družstva, jehož předmětem činnosti je výstavba a správa garáží pro jeho členy, do vlastnictví fyzické osoby.
(5)
Příslušná organizační složka převede spoluvlastnický podíl k pozemku tvořícímu jeden funkční celek s domem s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších predpisů, a to v rozsahu odpovídajícím spoluvlastnickému podílu na společných částech domu podle § 8 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů, bezúplatně
a)
do vlastnictví fyzické osoby, která je vlastníkem bytu nebo garáže nebo ateliéru v takovém domě, jestliže tato osoba byla v době převodu bytu nebo garáže nebo ateliéru z vlastnictví bytového družstva, podle ustanovení § 23 zákona o vlastnictví bytů, nájemcem uvedeného bytu nebo garáže nebo ateliéru a členem tohoto bytového družstva, nebo
b)
do vlastnictví fyzické osoby, která je vlastníkem bytu nebo garáže nebo ateliéru v takovém domě, jestliže bytové družstvo jako vlastník budovy prohlášením vymezilo byty a nebytové prostory jako samostatné jednotky podle zákona o vlastnictví bytů a tato osoba získala uvedený byt nebo garáž nebo ateliér do vlastnictví výstavbou na základě smlouvy o výstavbě bytu nebo nebytového prostoru podle zákona o vlastnictví bytů, nebo tato osoba získala uvedený byt do vlastnictví na základě smlouvy o výstavbě na budově ve vlastnictví bytového družstva, popřípadě na domě s byty a nebytovými prostory podle zákona o vlastnictví bytů, z nichž alespoň jeden byl ve vlastnictví bytového družstva podle zákona o vlastnictví bytů, nebo
c)
do vlastnictví fyzické osoby, která se vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru uvedeného v písmenu a) nebo b) stala na základě převodu nebo přechodu vlastnictví tohoto bytu nebo garáže nebo ateliéru, nebo
d)
do vlastnictví bytového družstva, které zůstalo vlastníkem nepřevedených bytů nebo nebytových prostorů v takovém domě.
(6)
K platnosti darovacích smluv uzavíraných podle odstavců 1 až 5 není zapotřebí schválení Ministerstva financí podle ustanovení § 22 odst. 3.
(7)
Jestliže k pozemku uvedenému v odstavci 5 nebo k části tohoto pozemku vzniklo věcné břemeno podle § 21 odst. 5 a 6 zákona o vlastnictví bytů a tento pozemek byl bezúplatně převeden podle odstavce 5, příslušná organizační složka po provedení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí upustí od vymáhání pohledávky odpovídající náhradě za věcné břemeno k tomuto pozemku nebo jeho části, pokud tato pohledávka dosud trvá; ustanovení § 35 odst. 1 a 2 a § 36 se nepoužijí. Jestliže vlastník bytu nebo nebytového prostoru uvedený v odstavci 5, s nímž příslušná organizační složka uzavřela darovací smlouvu, náhradu nebo její část zaplatil, příslušná organizační složka po provedení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí vrátí přijatou částku tomuto vlastníkovi, popřípadě tomu jeho dědici nebo právnímu nástupci, na kterého vlastnictví pozemku přešlo.
§ 60b
Pokud k pozemku tvořícímu jeden funkční celek s bytovým domem, rodinným domem, garáží nebo s domem s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zákona o vlastnictví bytů (§ 60a) vznikla podle ustanovení § 59 odst. 1 výpůjčka právnické osobě, která není vlastníkem bytového domu, rodinného domu, garáže, domu s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zákona o vlastnictví bytů ani bytu nebo nebytového prostoru v tomto domě, a tato výpůjčka trvá anebo je-li již pozemek užíván touto právnickou osobou na základě smlouvy uzavřené podle ustanovení § 59 odst. 2, postupuje se podle ustanovení § 60a pouze za podmínky, že se příslušná organizační složka (§ 9 a 11) předem dohodne s uživatelem pozemku na zrušení této výpůjčky nebo jiného užívacího vztahu, popřípadě že tato výpůjčka nebo užívací vztah jinak zanikne.
86)
§ 3 písm. c) vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.
87)
§ 10 odst. 2 vyhlášky č. 137/1968 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě.“.
6.
V § 65 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
postup stanovení veřejného zájmu pro možnost bezúplatného převodu majetku státu (§ 22 odst. 2), a to zejména ve vztahu k majetku státu, na který byl před účinností tohoto zákona zřízen vztah trvalého užívání (§ 59 odst. 1 a 2).“.
7.
V § 65 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou podrobnější pravidla pro plnění povinností podle ustanovení § 14 odst. 1 a 3 Pozemkovým fondem České republiky.“.
ČÁST ČTVRTÁ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Čl. IV
1.
Dosavadní vztahy trvalého užívání podle § 70 hospodářského zákoníku, které se nezměnily na výpůjčku podle § 59 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona mění na výpůjčku na dobu určitou v trvání do 1. ledna 2007 včetně. Po tuto dobu se výpůjčka řídí ustanoveními občanského zákoníku; v ostatním obdobně platí § 59 odst. 2 uvedeného zákona a dále § 60a téhož zákona, ve znění zákona č. 229/2001 Sb.
2.
Pokud se účastníci užívacího vztahu postupem podle § 59 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., popřípadě podle § 60a téhož zákona, ve znění zákona č. 229/2001 Sb. nedohodnou jinak, výpůjčka podle bodu 1 zaniká uplynutím stanovené doby bez náhrady.
3.
Ustanovení § 27 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění zákona č. 103/2000 Sb. a zákona č. 229/2001 Sb., se použije i v případech vzniku práva věcného břemene ve prospěch jiné osoby než bytového družstva přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 30. června 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Špidla v. r. |
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 230/2001 Sb. | Vyhláška Ministerstva vnitra č. 230/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů
Vyhlášeno 29. 6. 2001, datum účinnosti 29. 6. 2001, částka 86/2001
* Čl. I - Vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 29. 6. 2001
230
VYHLÁŠKA
Ministerstva vnitra
ze dne 27. června 2001,
kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 96 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů:
Čl. I
Vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, se mění takto:
V příloze č. 1 ve sloupci „Okres“ v bodě č. 34 Louny se ve sloupci „Matriční úřad“ v bodě 1 nahrazuje slovo „Blatno“ slovem „Lubenec“ a v bodě 7 se nahrazuje slovo „Liběšice“ slovem „Tuchořice“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Mgr. Gross v. r. |
Zákon č. 231/2001 Sb. | Zákon č. 231/2001 Sb.
Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů
Vyhlášeno 4. 7. 2001, datum účinnosti 4. 7. 2001, částka 87/2001
* ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3a)
* ČÁST DRUHÁ - RADA PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ (§ 4 — § 11)
* ČÁST TŘETÍ - LICENCE (§ 12 — § 25)
* ČÁST ČTVRTÁ - REGISTRACE (§ 26 — § 30)
* ČÁST PÁTÁ - PRÁVA A POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ VYSÍLÁNÍ A PROVOZOVATELŮ PŘEVZATÉHO VYSÍLÁNÍ (§ 31 — § 54a)
* ČÁST ŠESTÁ - ZAJIŠTĚNÍ PLURALITY INFORMACÍ V ROZHLASOVÉM VYSÍLÁNÍ A TELEVIZNÍM VYSÍLÁNÍ (§ 55 — § 58)
* ČÁST SEDMÁ - SANKČNÍ USTANOVENÍ (§ 59 — § 65)
* ČÁST OSMÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ (§ 66 — § 69)
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců (§ 70 — § 70)
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (§ 71 — § 71)
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o regulaci reklamy (§ 72 — § 72)
* ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů (§ 73 — § 73)
* ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 74 — § 74)
* ČÁST PATNÁCTÁ - ÚČINNOST (§ 76 — § 76)
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (321/2024 Sb.)
231
ZÁKON
ze dne 17. května 2001
o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje výkon státní správy v oblasti rozhlasového a televizního vysílánírozhlasového a televizního vysílání.
§ 2
Základní pojmy
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
rozhlasovým a televizním vysílánímrozhlasovým a televizním vysíláním poskytování pořadů a dalších částí vysílánídalších částí vysílání uspořádaných v rámci programuprogramu, včetně služebslužeb přímo souvisejících s programemprogramem, provozovatelem vysílání veřejnosti prostřednictvím sítí elektronických komunikací1a) v podobě chráněné nebo nechráněné podmíněným přístupem1b) za účelem simultánního sledování pořadů a dalších částí vysílánídalších částí vysílání,
b)
převzatým rozhlasovým a televizním vysílánímpřevzatým rozhlasovým a televizním vysíláním příjem vysílání původních rozhlasových a televizních programůprogramů nebo jejich podstatných částí, včetně služebslužeb přímo souvisejících s programyprogramy nebo s podstatnými částmi programuprogramu, a jejich současné, úplné a nezměněné šíření pro veřejnost prostřednictvím sítí elektronických komunikací1a); za nezměněné šíření se považuje i šíření české verze televizního programuprogramu prvotně vysílaného v cizím jazyce,
c)
celoplošným vysílánímceloplošným vysíláním rozhlasové a televizní vysílánírozhlasové a televizní vysílání programůprogramů, které může ve vymezeném územním rozsahu přijímat v případě rozhlasového vysílání alespoň 80 % a v případě televizního vysílání alespoň 70 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu,1c) pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,1d)
d)
programovou sítíprogramovou sítí společné sestavování programůprogramů nebo jejich podstatných částí nebo vzájemné přejímání programůprogramů nebo jejich podstatných částí nebo jejich současné šíření více provozovateli,
e)
regionálním vysílánímregionálním vysíláním rozhlasové nebo televizní vysílání, které může ve vymezeném územním rozsahu přijímat v případě rozhlasového vysílání více než 1 % a méně než 80 % a v případě televizního vysílání více než 1 % a méně než 70 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu,1c)
f)
místním vysílánímmístním vysíláním vysílání rozhlasového nebo televizního programuprogramu určeného svým dosahem pro místně vymezenou oblast a pro tuto oblast vytvářeného; místně vymezená územní oblast nesmí zahrnovat více než 1 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu,1c)
g)
provozovatelem rozhlasového a televizního vysíláníprovozovatelem rozhlasového a televizního vysílání právnická nebo fyzická osoba, která sestavuje programprogram, včetně služebslužeb přímo souvisejících s programemprogramem, určuje způsob organizace rozhlasového a televizního vysílánírozhlasového a televizního vysílání a má za toto vysílání redakční odpovědnostredakční odpovědnost, a pod zvukovým nebo obrazovým označením, jež programprogram a službyslužby přímo související s programemprogramem nezaměnitelně identifikuje, tento programprogram a službyslužby přímo související s programemprogramem prvotně šíří nebo prostřednictvím třetích osob nechává šířit (dále jen „provozovatel vysílání“),
h)
provozovatelem převzatého vysíláníprovozovatelem převzatého vysílání právnická nebo fyzická osoba, která rozhoduje o skladbě programůprogramů převzatého vysílání, včetně služebslužeb přímo souvisejících s programyprogramy převzatého vysílání, a která tyto programyprogramy a službyslužby s nimi přímo související šíří nebo prostřednictvím třetích osob nechává v úplné a nezměněné podobě šířit na základě oprávnění k provozování převzatého vysílání (dále jen „registrace“) podle tohoto zákona,
i)
základní programovou specifikacízákladní programovou specifikací vymezení převažujících žánrů v celku programové skladby,
j)
programemprogramem záměrné časové uspořádání jednotlivých rozhlasových nebo televizních pořadů a dalších částí vysílánídalších částí vysílání a v rozhlasovém vysílání i toku programových prvků; dalšími částmi vysílánídalšími částmi vysílání se rozumí zvukové, obrazové nebo zvukově-obrazové části vysílání, které nemají povahu pořadu a jsou zařazovány mezi pořady nebo jsou jimi pořady provázeny nebo přerušovány, zejména reklamareklama, teleshoppingteleshopping, oznámení provozovatele vysílání týkající se jeho vlastních pořadů a doprovodných produktů, které jsou od těchto pořadů přímo odvozeny, ohlašování pořadů, zvukové a obrazové prostředky oznamující nebo oddělující vysílání obchodních sděleníobchodních sdělení a jiná programová interpunkce,
k)
plnoformátovým programemplnoformátovým programem televizní programprogram obsahující pořadypořady různého zaměření a témat, zejména pořadypořady zpravodajské, filmové, dokumentární, hudební a vzdělávací, který není zaměřen pouze na určitou skupinu obyvatel se shodnými zájmy,
l)
pořadem v rozhlasovém vysílání část vysílání, která svým obsahem, formou a funkcí tvoří uzavřený celek vysílání nebo tok programových prvků a představuje jednotlivou položku rozhlasového programuprogramu; pořadem v televizním vysílánípořadem v televizním vysílání se rozumí pohyblivá obrazová sekvence se zvukem nebo bez zvuku, která bez ohledu na svou délku svým obsahem, formou a funkcí tvoří uzavřený celek vysílání a představuje jednotlivou položku televizního programuprogramu,
m)
teletextemteletextem službaslužba přímo související s programemprogramem, která spočívá ve vysílání textových nebo grafických informací souběžně s vysíláním televizního programuprogramu, přičemž tyto informace lze vyvolat jen na obrazovce televizního přijímače, který je vybaven příslušným dekódovacím zařízením,
n)
reklamoureklamou jakékoliv veřejné oznámení, vysílané za úplatu nebo obdobnou protihodnotu nebo vysílané za účelem vlastní propagace provozovatele vysílání, s cílem propagovat dodání zboží nebo poskytnutí služebslužeb za úplatu, včetně nemovitého majetku, práv a závazků,
o)
službouslužbou přímo související s programemprogramem službaslužba spočívající v šíření textových, obrazových a zvukových informací, které jednotlivě nebo v souhrnu vytvářejí obsah související s programemprogramem, jenž je určen k příjmu veřejností spolu s tímto programemprogramem; službouslužbou přímo související s programemprogramem se rozumí rovněž vytváření a poskytování souboru datových údajů pro obsah elektronického programového průvodceobsah elektronického programového průvodce a službaslužba rozšiřující možnosti využití programuprogramu ve vztahu ke koncovému zařízení,
p)
obsahem elektronického programového průvodceobsahem elektronického programového průvodce textové, obrazové a zvukové informace o programechprogramech šířených v síti elektronických komunikací1a), které jsou šířeny prostřednictvím téže sítě elektronických komunikací a jsou synchronně spojeny s těmito programyprogramy,
q)
skrytým obchodním sdělenímskrytým obchodním sdělením slovní nebo obrazová prezentace zboží, služebslužeb, jména nebo názvu, ochranné známky nebo činnosti výrobce zboží nebo poskytovatele služebslužeb, uvedená provozovatelem vysílání v pořadu, pokud tato prezentace záměrně sleduje reklamní cíl a může veřejnost uvést v omyl o povaze této prezentace; taková prezentace je považována za záměrnou zejména tehdy, dojde-li k ní za úplatu nebo obdobnou protihodnotu,
r)
teleshoppingemteleshoppingem přímá nabídka zboží, a to včetně nemovitého majetku, práv a závazků, nebo služebslužeb, určená veřejnosti a zařazená do rozhlasového či televizního vysílání za úplatu nebo obdobnou protihodnotu,
s)
sponzorováním jakýkoliv příspěvek od osoby, která neprovozuje rozhlasové nebo televizní vysílání, neposkytuje službuslužbu platformy pro sdílení videonahrávek22), nebo audiovizuální mediální službyslužby na vyžádání1e), ani nevyrábí audiovizuální díla, poskytnutý k přímému nebo nepřímému financování rozhlasového nebo televizního programuprogramu nebo pořadu s cílem propagovat své jméno nebo název, ochrannou známku, výrobky, službyslužby, činnosti nebo obraz na veřejnosti,
t)
podprahovou technikou zvuková, obrazová nebo zvukově-obrazová informace, která je záměrně zpracována tak, aby měla vliv na podvědomí posluchače nebo diváka, aniž by ji mohl vědomě vnímat,
u)
nejnižší programovou nabídkounejnižší programovou nabídkou soubor programůprogramů poskytovaný provozovatelem převzatého vysíláníprovozovatelem převzatého vysílání za nejnižší cenu,
v)
kabelovým systémemkabelovým systémem síť elektronických komunikací podle zvláštního právního předpisu1a), jejímž prostřednictvím provozovatel vysílání nebo provozovatel převzatého vysíláníprovozovatel převzatého vysílání šíří předplatitelům programyprogramy za sjednanou cenu; kabelový systémkabelový systém zahrnuje sítě kabelové televize, mikrovlnné systémy pro zemské rozhlasové a televizní vysílánírozhlasové a televizní vysílání či jiné technické prostředky vyjma zemských rádiových vysílacích zařízení,
w)
souborem technických parametrů v případě analogového vysílání prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízenísouborem technických parametrů v případě analogového vysílání prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání (dále jen „vysílač“) kmitočet, vyzářený výkon a vysílací stanoviště,
x)
opakovaným porušením povinnostiopakovaným porušením povinnosti porušení povinnosti, za níž byla více než jednou uložena pokuta ve dvou po sobě jdoucích kalendářních letech,
y)
územním rozsahem vysíláníúzemním rozsahem vysílání v případě celoplošného vysíláníceloplošného vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů celé území České republiky a v případě regionálního nebo místního vysílánímístního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů území stanovené v oprávnění k provozování rozhlasového a televizního vysílánírozhlasového a televizního vysílání (dále jen „licence“) ve shodě se stanoviskem Českého telekomunikačního úřadu
1.
souborem technických parametrů vysílání v případě analogového vysílání,
2.
diagramem využití rádiových kmitočtů1a) v případě digitálního vysílání.
(2)
Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a)
obchodním sdělením reklamareklama a sponzorování a v případě televizního vysílání rovněž teleshoppingteleshopping, umístění produktuumístění produktu nebo jiná obrazová sekvence se zvukem nebo bez zvuku, která je určena k přímé nebo nepřímé propagaci zboží nebo služebslužeb osoby vykonávající hospodářskou činnost, popřípadě jejího obrazu na veřejnosti, a která doprovází pořad nebo je do pořadu zahrnuta za úplatu nebo obdobnou protihodnotu nebo za účelem vlastní propagace,
b)
umístěním produktuumístěním produktu jakákoli podoba začlenění výrobku, službyslužby, ochranné známky, která se k výrobku nebo služběslužbě váže, nebo zmínky o výrobku a služběslužbě do pořadu za úplatu nebo obdobnou protihodnotu,
c)
redakční odpovědností výkon rozhodujícího vlivu na výběr pořadů a dalších částí vysílánídalších částí vysílání a jejich chronologické uspořádání v programové skladbě,
d)
redakčním rozhodnutím rozhodnutí, které je pravidelně přijímáno za účelem výkonu redakční odpovědnosti a spojeno s každodenním provozováním rozhlasového a televizního vysílánírozhlasového a televizního vysílání nebo s poskytováním audiovizuální mediální službyslužby na vyžádání,
e)
pořadem pro děti pořad, který je vyroben a určen pro diváky nebo posluchače mladší 12 let, z jehož obsahu, použitých audiovizuálních a zvukových prostředků výroby, způsobu narace, délky, způsobu i času zařazení do vysílání a prezentace provozovatelem vysílání je zřejmé, že je přizpůsoben osobám této věkové kategorie,
f)
spotřebitelským publicistickým pořadem pořad, který poskytuje divákům poradenství o nákupu zboží nebo služebslužeb, nebo poskytuje jeho recenze,
g)
skrytými titulky forma zpřístupňování audiovizuálních pořadů osobám se sluchovým postižením spočívající ve volitelně nastavitelném textu v českém jazyce, který je synchronizovaný se zvukovou stopou pořadu, zachycuje mluvený projev včetně významových zvuků souvisejících s dějem nevyplývajícím z obrazu a identifikuje mluvčí mimo obraz způsobem, jenž osobám se sluchovým postižením umožňuje orientaci v ději pořadu,
h)
audiopopisem forma zpřístupňování audiovizuálních pořadů osobám se zrakovým postižením spočívající ve volitelně nastavitelném slovním komentáři obrazové složky pořadu umožňujícím osobám se zrakovým postižením vnímat části pořadu, které nejsou vyjádřeny zvukem nebo jsou podle zvuku obtížně rozpoznatelné,
i)
českým znakovým jazykem komunikační systém podle zákona upravujícího komunikační systémy neslyšících a hluchoslepých osob23),
j)
samoregulačním orgánem právnická osoba založená v souladu s právním řádem České republiky, jejímž prostřednictvím provozovatelé vysílání, poskytovatelé audiovizuálních mediálních služebslužeb na vyžádání nebo poskytovatelé služebslužeb platforem pro sdílení videonahrávek sobě a ve svém zájmu samoregulací kultivují službyslužby, které poskytují, do podoby příznivé pro jejich další rozvoj a za tím účelem se písemně zavazují dodržovat pravidla stanovená v etickém kodexu,
k)
etickým kodexem soubor pravidel pro provádění samoregulace přijatý jejími hlavními zúčastněnými subjekty, který stanoví zejména cíle samoregulace, postupy pravidelného, transparentního a nezávislého sledování a vyhodnocování plnění těchto cílů a mechanismus řešení stížností, včetně mechanismu prosazování přiměřených sankcí za porušení stanovených pravidel,
l)
hodnocenými obdobími tříletá na sebe bezprostředně navazující období.
(3)
Za rozhlasové a televizní vysílánírozhlasové a televizní vysílání se nepovažuje
a)
zajišťování komunikačních služebslužeb zaměřených na poskytování informací nebo jiných sdělení na základě individuálních požadavků,
b)
zajišťování sítě elektronických komunikací a poskytování službyslužby elektronických komunikací podle zvláštního právního předpisu,1a)
c)
šíření rozhlasových a televizních programůprogramů a služebslužeb přímo souvisejících s programemprogramem, pokud toto šíření slouží pouze k dopravě signálu chráněného systémem podmíněného přístupu k vysílačům,
d)
sdělování informací souvisejících s provozem technických prostředků využívaných k realizaci rozhlasového a televizního vysílánírozhlasového a televizního vysílání.
(4)
Za rozhlasové vysílání a převzaté rozhlasové vysílání se nepovažuje šíření rozhlasových programůprogramů prostřednictvím přenosového systému uvedeného v § 12 odst. 3 písm. c).
(5)
Za televizní vysílání se nepovažuje
a)
vysílání, které nemá povahu činnosti především hospodářské nebo které nesoutěží s televizním vysíláním,
b)
vysílání, které není určeno k příjmu veřejností,
c)
vysílání, jehož hlavním účelem není poskytování pořadů a zároveň se nejedná o televizní vysílání programůprogramů podle § 67 odst. 1 nebo 2, nebo
d)
vysílání, které nemůže přímo nebo nepřímo přijímat veřejnost v žádném členském státě Evropské unie prostřednictvím zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, které je dostupné v obchodní síti.
(6)
Za převzaté rozhlasové a televizní vysílánípřevzaté rozhlasové a televizní vysílání se nepovažuje současné, úplné a nezměněné šíření přejímaných rozhlasových a televizních programůprogramů včetně služebslužeb přímo souvisejících s programemprogramem určených pro veřejnost prostřednictvím kabelu, do něhož je zapojeno nejvýše 100 účastníků s přijímači podléhajícími oznamovací povinnosti; tento počet může být překročen, jestliže účastníci společného příjmu jsou umístěni v jedné budově nebo v komplexu budov k sobě prostorově nebo funkčně přináležejících, jestliže přenos signálu je veden tak, že nepřekračuje pozemní komunikaci, a jestliže tento společný příjem není obchodně využíván.
(7)
Za programovou síťprogramovou síť se nepovažuje
a)
dohoda provozovatelů vysílání o společném vysílání reklamyreklamy a teleshoppinguteleshoppingu, společné sestavování nebo vzájemné přejímání takových částí programůprogramů, které nejsou významné z hlediska jejich podílu na denní vysílací době v programuprogramu,
b)
vysílání programůprogramů dvěma nebo více provozovateli vysílání na společně sdílených kmitočtech.
§ 3
Působnost zákona
(1)
Tento zákon se vztahuje na
a)
provozovatele vysílání, který toto vysílání provozuje na základě zvláštních právních předpisů,3),4) (dále jen „provozovatel vysílání ze zákona“),
b)
provozovatele rozhlasového vysílání, který toto vysílání provozuje na základě licence udělené podle tohoto zákona,
c)
provozovatele převzatého vysíláníprovozovatele převzatého vysílání, který toto vysílání provozuje na základě registrace podle tohoto zákona.
(2)
Na právnickou nebo fyzickou osobu, která není uvedena v odstavci 1 a provozuje televizní vysílání, se tento zákon vztahuje, lze-li ji považovat za usazenou v České republice podle odstavce 3, nebo splňuje-li podmínky podle odstavce 4 anebo odstavce 5.
(3)
Právnická nebo fyzická osoba se považuje za usazenou v České republice,
a)
má-li sídlo nebo místo podnikání4a) v České republice a redakční rozhodnutí přijímá v České republice, nebo
b)
má-li sídlo nebo místo podnikání v České republice, avšak redakční rozhodnutí přijímá v jiném členském státě Evropské unie, jestliže
1.
podstatná část jejích zaměstnanců zajišťujících televizní vysílání související s výběrem a vysíláním pořadů (dále jen „související s pořady“) působí v České republice,
2.
podstatná část jejích zaměstnanců zajišťujících televizní vysílání související s pořady působí jak v České republice, tak v uvedeném jiném členském státě Evropské unie, nebo
3.
podstatná část jejích zaměstnanců zajišťujících televizní vysílání související s pořady nepůsobí v České republice ani v uvedeném jiném členském státě Evropské unie za podmínky, že televizní vysílání poprvé zahájila v České republice podle českého právního řádu a udržuje trvalé a efektivní zapojení do hospodářského života v České republice, nebo
c)
má-li sídlo nebo místo podnikání v České republice, avšak rozhodnutí o televizním vysílání související s pořady přijímá ve státě, který není členským státem Evropské unie nebo naopak, za podmínky, že podstatná část jejích zaměstnanců zajišťujících televizní vysílání související s pořady působí v České republice.
(4)
Nelze-li právnickou nebo fyzickou osobu považovat za usazenou v České republice podle odstavce 3, ani ji nelze považovat za usazenou v jiném členském státě Evropské unie4b), tento zákon se na ni vztahuje, pokud k televiznímu vysílání nebo k převzatému televiznímu vysílání využívá
a)
zařízení pro přenos vzestupného signálu k družici, které je umístěno na území České republiky, nebo
b)
kapacitu družice příslušející České republice, jestliže nevyužívá zařízení pro přenos vzestupného signálu k družici, které je umístěno na území České republiky nebo v jiném členském státě Evropské unie.
(5)
Na právnickou nebo fyzickou osobu, která provozuje televizní vysílání nebo převzaté televizní vysílání a nelze ji považovat za usazenou v České republice podle odstavce 3, ani ji nelze považovat za usazenou v jiném členském státě Evropské unie, a která v České republice ani v jiném členském státě Evropské unie nesplňuje některou z podmínek podle odstavce 4, se tento zákon vztahuje jen tehdy, lze-li ji považovat za usazenou v České republice podle Smlouvy o fungování Evropské unie4c).
§ 3a
Předpoklady pro účast v řízení o udělení licence k provozování vysílání a v řízení o registraci převzatého vysílání
(1)
Předpokladem k tomu, aby právnická osoba získala licenci nebo registraci, je, že splňuje podmínky stanovené pro podnikání v České republice zvláštním právním předpisem.4d) Má-li právnická osoba právní formu akciové společnostiakciové společnosti, je předpokladem k získání licence, že její akcieakcie znějí na jméno.
(2)
Předpokladem k tomu, aby fyzická osoba získala licenci nebo registraci, je, že má plnou způsobilost k právním úkonům a splňuje podmínky stanovené pro podnikání v České republice zvláštním právním předpisem.4d)
(3)
Je-li osoba uvedená v odstavci 2 zahraniční osobou,4e) která nemá v České republice organizační složku nebo trvalý pobyt, je povinna ustanovit si zástupce v České republice, oprávněného jednat za ni ve věcech upravených tímto zákonem.
ČÁST DRUHÁ
RADA PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ
§ 4
Postavení Rady pro rozhlasové a televizní vysílání
(1)
Zřizuje se Rada pro rozhlasové a televizní vysílánírozhlasové a televizní vysílání (dále jen „Rada“) se sídlem v Praze.
(2)
Rada je ústředním správním úřadem pro oblasti rozhlasového a televizního vysílánírozhlasového a televizního vysílání, převzatého vysílání, audiovizuálních mediálních služebslužeb na vyžádání a služebslužeb platforem pro sdílení videonahrávek v rozsahu stanoveném tímto zákonem, jinými právními předpisy24), přímo použitelnými předpisy Evropské unie a mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu České republiky. Své pravomoci Rada vykonává nestranně a transparentně v souladu s cíli tohoto zákona a jiných právních předpisů, jimiž jsou zejména pluralita médií, kulturní a jazyková rozmanitost, ochrana spotřebitelespotřebitele, přístupnost vysílání pro osoby se zdravotním postižením, zákaz diskriminace, řádné fungování vnitřního trhu a podpora spravedlivé hospodářské soutěže.
(3)
Při svém rozhodování postupuje Rada nezávisle. Řídí se pouze právními předpisy, mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu České republiky, a přímo použitelnými předpisy Evropské unie a při svém rozhodování nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od jakéhokoli orgánu veřejné moci ani od žádné fyzické nebo právnické osoby.
(4)
Do činnosti Rady lze zasahovat pouze na základě zákona.
§ 5
Působnost Rady
(1)
Rada
a)
dohlíží na dodržování právních předpisů v oblasti rozhlasového a televizního vysílánírozhlasového a televizního vysílání a podmínek stanovených v rozhodnutí o udělení licence či v rozhodnutí o registraci,
b)
uděluje, mění a odnímá licence k provozování rozhlasového a televizního vysílánírozhlasového a televizního vysílání,
c)
vydává, mění a zrušuje rozhodnutí o registraci k provozování převzatého vysílání,
d)
vede a aktualizuje seznam provozovatelů rozhlasového vysílání, provozovatelů převzatého rozhlasového vysílání a provozovatelů převzatého televizního vysílání a odděleně vede a aktualizuje seznam provozovatelů televizního vysílání usazených nebo považovaných za usazené v České republice (dále jen „seznam provozovatelů televizního vysílání“), v němž u každého provozovatele uvede, které z kritérií podle § 3 odst. 2 až 4 vůči němu zakládá pravomoc České republiky; seznam provozovatelů televizního vysílání a jeho aktualizace předává Evropské komisi za účelem zpřístupnění v centralizované databázi v termínech a způsoby, které určí Evropská komise,
e)
pravidelně uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup přehled žádostí o licenci a registraci a přehled udělených licencí a jejich změn, registrací a jejich změn,
f)
ukládá správní tresty podle tohoto zákona,
g)
monitoruje obsah rozhlasového a televizního vysílánírozhlasového a televizního vysílání,
h)
uděluje souhlas Českému telekomunikačnímu úřadu k vydávání individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro jiné radiokomunikační službyslužby v části rádiového spektra vyhrazené výhradně pro rozhlasové a televizní vysílánírozhlasové a televizní vysílání,
i)
vyžaduje od Českého telekomunikačního úřadu stanovisko obsahující zkoordinované kmitočty pro analogové rozhlasové vysílání, včetně jejich technických parametrů; v žádosti o stanovisko Rada označí území, které má být vysíláním pokryto a požadované umístění vysílače,
j)
vyžaduje pro účely řízení o udělení licence k provozování rozhlasového a televizního vysílánírozhlasového a televizního vysílání nebo pro účely změny licenčních podmínek od Českého telekomunikačního úřadu stanovisko1a); v žádosti o stanovisko Rada označí území, které má být vysíláním pokryto,
k)
stanoví územní rozsah vysíláníúzemní rozsah vysílání pro provozovatele vysílání podle § 3 odst. 1 písm. b) ve shodě se stanoviskem Českého telekomunikačního úřadu,
l)
spolupracuje s Českým telekomunikačním úřadem v rozsahu podle zvláštních právních předpisů,1a),3),4)
m)
podílí se svými stanovisky a návrhy na vytváření zásad státní politiky České republiky ve vztahu k vysílání a koncepci jeho rozvoje a ve vztahu ke zvyšování úrovně mediální gramotnosti,
n)
stanoví programyprogramy a službyslužby přímo související s těmito programyprogramy, které mají být povinně šířeny ve veřejném zájmu a na podporu služebslužeb televize s internetem a elektronických programových průvodců prostřednictvím sítí elektronických komunikací pro rozhlasové a televizní vysílánírozhlasové a televizní vysílání a souvisejících služebslužeb, přezkoumává každých 5 let trvání potřeby jejich povinného šíření a předkládá Českému telekomunikačnímu úřadu závazná stanoviska pro účely uložení nebo zrušení jejich povinného šíření podle zvláštního právního předpisu4f),
o)
vydává statut a jednací řád Rady,
p)
předkládá návrh svého rozpočtu a závěrečného účtu Ministerstvu financí a příslušnému orgánu Poslanecké sněmovny,
r)
zveřejňuje usnesení Rady, výroční zprávu Rady, zápisy z jednání Rady, nebrání-li tomu zvláštní právní předpisy, a případně další informace způsobem umožňujícím dálkový přístup,
s)
zveřejňuje rozhodnutí soudu o opravném prostředku a žalobě proti rozhodnutí Rady. Tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů,5)
t)
spolupracuje v rámci své působnosti s Evropskou komisí, jinými orgány Evropské unie, regulačními orgány členských států Evropské unie s obdobnou věcnou působností a s orgány mezinárodních organizací, jejichž předmět činnosti se dotýká působnosti Rady, při předávání a získávání informací, údajů a dokumentů stanovených zákonem nebo rozhodnutím vydaným na základě zákona a plní další úkoly, které v oblastech regulace rozhlasového a televizního vysílánírozhlasového a televizního vysílání, audiovizuálních mediálních služebslužeb na vyžádání a služebslužeb platforem pro sdílení videonahrávek vyplývají z členství České republiky v Evropské unii, zejména
1.
účastní se jako člen Skupiny evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální službyslužby prostřednictvím svých zástupců zasedání této skupiny a podílí se na výměně zkušeností a osvědčených postupů s ostatními jejími členy,
2.
podílí se jako člen Kontaktního výboru při Evropské komisi prostřednictvím svých zástupců na činnosti tohoto výboru,
3.
působí jako kontaktní místo pro Evropskou komisi, jiné orgány Evropské unie, regulační orgány členských států Evropské unie a orgány mezinárodních organizací a
4.
žádá jménem České republiky Evropskou komisi o vydání stanoviska určujícího členský stát Evropské unie, do jehož pravomoci patří osoba začleněná do seznamu provozovatelů televizního vysílání, poskytovatelů audiovizuálních mediálních služebslužeb na vyžádání nebo poskytovatelů platformy pro sdílení videonahrávek vedeného Radou a zároveň do obdobného seznamu vedeného příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie, nevyřeší-li věc jednáním s příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie,
u)
zabezpečuje provádění závazků vyplývajících z Evropské úmluvy o přeshraniční televizi4b) a zastupuje Českou republiku ve Stálém výboru zřízeném podle čl. 20 Evropské úmluvy o přeshraniční televizi,
v)
spolupracuje v oblasti regulace televizního vysílání s příslušnými orgány států, které nejsou členskými státy Evropské unie nebo smluvními stranami Evropské úmluvy o přeshraniční televizi,
w)
napomáhá rozvoji samoregulace v oblasti své působnosti a spolupracuje se samoregulačním orgánem, je-li součinnost Rady se samoregulačním orgánem písemně vyžádána, a to zejména při vytváření účinných samoregulačních systémů, a dále při zavádění opatření na podporu mediální gramotnosti; seznam samoregulačních orgánů zveřejňuje na svých internetových stránkách,
x)
zaujímá na žádost samoregulačních orgánů stanoviska a předkládá doporučení k jejich vnitřním předpisům, pokud stanovují povinnosti provozovatelů televizního vysílání, provozovatelů převzatého televizního vysílání, poskytovatelů audiovizuálních mediálních služebslužeb na vyžádání nebo poskytovatelů služebslužeb platforem pro sdílení videonahrávek, zejména v oblasti ochrany nezletilých osob před pořady, které mohou narušit jejich fyzický, psychický nebo mravní vývoj, a to prostřednictvím etického kodexu, a
y)
vydává prováděcí právní předpisy v oblastech provozování rozhlasového a televizního vysílánírozhlasového a televizního vysílání, převzatého vysílání, audiovizuálních mediálních služebslužeb na vyžádání a služebslužeb platforem pro sdílení videonahrávek na základě a v rozsahu podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu.
(2)
Dále Rada
a)
podporuje rozvoj mediální gramotnosti a o opatřeních přijatých v této oblasti předkládá Evropské komisi každé 3 roky zprávu, jejíž rozsah je určen pokyny vydanými Evropskou komisí podle čl. 33a odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU, tak, aby ji měla k dispozici do 3 let ode dne, kdy od Rady obdržela předchozí obdobnou zprávu,
b)
plní funkci veřejně přístupného on-line kontaktního místa pro poskytování informací a přijímání stížností týkajících se zpřístupňování televizních pořadů pro osoby se sluchovým nebo zrakovým postižením; kontaktní místo musí být dostupné i pro osoby se zdravotním postižením,
c)
sleduje a pravidelně vyhodnocuje plnění závazků přijatých provozovateli televizního vysílání a poskytovateli audiovizuálních mediálních služebslužeb na vyžádání v akčních plánech zpřístupňování pořadů pro osoby se sluchovým nebo zrakovým postižením a o opatřeních přijatých v této oblasti předkládá Evropské komisi každé 3 roky zprávu tak, aby ji měla k dispozici do 3 let ode dne, kdy od Rady obdržela předchozí obdobnou zprávu,
d)
sleduje a pravidelně vyhodnocuje, zda poskytovatelé audiovizuálních mediálních služebslužeb na vyžádání vyhrazují pro evropská díla alespoň 30% podíl z celkového počtu pořadů nabízených v katalozích pořadů za sledované období a o opatřeních přijatých v této oblasti předkládá Evropské komisi každé 2 roky zprávu tak, aby ji měla k dispozici do 2 let ode dne, kdy od Rady obdržela předchozí obdobnou zprávu,
e)
vydává stanoviska vyjadřující právní názor Rady ve věcech, které podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu náležejí do její působnosti, a
f)
plní další úkoly stanovené tímto zákonem nebo jiným právním předpisem1e), 3), 4).
§ 6
Povinnosti Rady
(1)
Rada je povinna předkládat Poslanecké sněmovně každoročně výroční zprávu o své činnosti a o stavu v oblasti rozhlasového a televizního vysílánírozhlasového a televizního vysílání a v oblasti poskytování audiovizuálních mediálních služebslužeb na vyžádání (dále jen „výroční zpráva“), která obsahuje zejména
a)
aktuální seznam provozovatelů vysílání, provozovatelů převzatého vysíláníprovozovatelů převzatého vysílání, poskytovatelů audiovizuálních mediálních služebslužeb na vyžádání a poskytovatelů službyslužby platformy pro sdílení videonahrávek,
b)
informaci o situaci v rozhlasovém a televizním vysílánírozhlasovém a televizním vysílání, v převzatém rozhlasovém a televizním vysílánípřevzatém rozhlasovém a televizním vysílání, v poskytování audiovizuálních mediálních služebslužeb na vyžádání a ve službáchslužbách platforem pro sdílení videonahrávek,
c)
informaci o dodržování právních předpisů v oblasti rozhlasového a televizního vysílánírozhlasového a televizního vysílání a poskytování audiovizuálních mediálních služebslužeb na vyžádání a služebslužeb platforem pro sdílení videonahrávek a o uložených správních trestech,
d)
informaci o výsledcích kontrol dodržování povinností stanovených zákonem provozovatelům vysílání, provozovatelům převzatého vysíláníprovozovatelům převzatého vysílání a poskytovatelům audiovizuálních mediálních služebslužeb na vyžádání a o dodržování podmínek stanovených provozovatelům vysílání a provozovatelům převzatého vysíláníprovozovatelům převzatého vysílání,
e)
informaci o udělených licencích a kritériích, na základě kterých byly licence uděleny žadatelům o licenci a zamítnuty žádosti všech ostatních účastníků řízení,
f)
informaci o změnách licenčních podmínek provozovatelů vysílání s licencí,
g)
informaci o podpoře evropské tvorby a evropské nezávislé tvorby, o plnění podílu evropské tvorby (§ 42) a nezávislé tvorby (§ 43) a o důvodech případného nedosahování stanovených podílů v televizním vysílání, včetně informace o podpoře tvorby evropských děl při poskytování audiovizuálních mediálních služebslužeb na vyžádání,
h)
informaci o stavu a úrovni samoregulace v oblastech rozhlasového a televizního vysílánírozhlasového a televizního vysílání, převzatého vysílání, poskytování audiovizuálních mediálních služebslužeb na vyžádání a služebslužeb platforem pro sdílení videonahrávek a o výsledcích spolupráce se samoregulačními orgány,
i)
informaci o úrovni mediální gramotnosti ve vztahu k novým komunikačním technologiím a o opatřeních přijímaných na podporu mediální gramotnosti ze strany provozovatelů rozhlasového a televizního vysíláníprovozovatelů rozhlasového a televizního vysílání, provozovatelů převzatého vysíláníprovozovatelů převzatého vysílání, poskytovatelů audiovizuálních mediálních služebslužeb na vyžádání a služebslužeb platforem pro sdílení videonahrávek a samoregulačních orgánů.
(2)
Výroční zprávu je Rada povinna předložit Poslanecké sněmovně ke schválení nejpozději do 30. dubna každého kalendářního roku. Současně je povinna ji zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup. Výroční zpráva je veřejná ode dne jejího schválení Radou, jenž na ní musí být vyznačen. Poslanecká sněmovna je oprávněna vyžadovat od Rady vysvětlení a dodatečné informace k výroční zprávě. Rada je povinna poskytnout vysvětlení a dodatečné informace v přiměřené lhůtě, kterou stanoví Poslanecká sněmovna.
(3)
Vláda a orgány státní správy spolupracují s Radou ve věcech vysílání a jsou zejména povinny, jde-li o věci vysílání, vyžádat si vždy stanovisko Rady a v mezích své působnosti poskytnout Radě potřebnou součinnost.
(4)
Ministerstvo kultury (dále jen „ministerstvo“) si může vyžádat od Rady údaje potřebné pro účely plnění závazků, které pro Českou republiku vyplývají z členství v Evropské unii a z mezinárodních smluv4b), popřípadě z jejího členství v mezinárodních organizacích. Rada je povinna tyto údaje ministerstvu poskytnout.
(5)
Obdrží-li Rada od provozovatele televizního vysílání, který je považován za usazeného v České republice, informaci, že jeho vysílání bude zcela nebo převážně zaměřené na diváky v jiném členském státě Evropské unie, informuje o této skutečnosti bez zbytečného odkladu regulační orgán dotčeného jiného členského státu Evropské unie. Pokud tento regulační orgán členského státu Evropské unie zašle Radě žádost o informace týkající se činnosti provozovatele televizního vysílání podle věty první, vyřídí Rada tuto žádost, je-li to proveditelné, do 60 dnů ode dne, kdy ji obdržela.
§ 7
Členství v Radě
(1)
Radu tvoří 13 členů, které volí a odvolává Poslanecká sněmovna. Členství v Radě je veřejnou funkcí.
(2)
Funkční období člena Rady je 6 let.
(3)
Do funkce člena Rady může být navržen a jmenován občan České republiky, který
a)
je plně svéprávný,
b)
má trvalý pobyt na území České republiky,
c)
dosáhl věku 25 let,
d)
je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje občan, který byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin, který byl spáchán v přímé souvislosti s provozováním rozhlasového nebo televizního vysílání nebo převzatého vysílání nebo poskytováním audiovizuálních mediálních služebslužeb na vyžádání nebo s vydáváním periodického tisku anebo pro jiný trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, pokud jeho odsouzení pro trestné činytrestné činy nebylo zahlazeno anebo se na něj z jiného důvodu hledí, jako by nebyl odsouzen. Za bezúhonného se dále nepovažuje občan, který nesplňuje podmínky stanovené zvláštním zákonem.6)
(4)
Do funkce člena Rady nemůže být navržena a zvolena osoba, která již po dvě po sobě jdoucí funkční období, popřípadě jejich části vykonávala funkci člena Rady.
(5)
Členství v Radě vzniká dnem bezprostředně následujícím po dni doručení usnesení Poslanecké sněmovny o zvolení do funkce člena Rady zvolenému členu Rady, popřípadě pozdějším dnem uvedeným v usnesení Poslanecké sněmovny o zvolení do funkce člena Rady.
(6)
Členství v Radě zaniká
a)
uplynutím funkčního období člena Rady,
b)
dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemného vzdání se funkce předsedovi Poslanecké sněmovny,
c)
dnem bezprostředně následujícím po dni doručení usnesení Poslanecké sněmovny o odvolání člena Rady z funkce odvolanému členu Rady, popřípadě pozdějším dnem uvedeným v usnesení Poslanecké sněmovny o odvolání člena Rady z funkce,
d)
dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byla omezena svéprávnost člena Rady,
e)
dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl člen Rady odsouzen pro některý z trestných činůtrestných činů uvedených v odstavci 3 písm. d),
f)
úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.
(7)
Poslanecká sněmovna může člena Rady odvolat z funkce z těchto důvodů:
a)
nezúčastňuje-li se jednání Rady po dobu alespoň 6 po sobě následujících kalendářních měsíců, ve kterých se konaly schůze Rady,
b)
nesplňuje-li podmínky pro výkon funkce uvedené v tomto zákoně,
c)
dopustil-li se takového jednání, které narušuje jeho důstojnost, nestrannost nebo nezávislost, anebo zpochybňuje nezávislost nebo nestrannost Rady.
(8)
Usnesení Poslanecké sněmovny o odvolání člena Rady z funkce musí být řádně odůvodněno. Návrh usnesení Poslanecké sněmovny podle věty první předseda Poslanecké sněmovny před hlasováním Poslanecké sněmovny o odvolání člena Rady z funkce písemně oznámí dotčenému členu Rady a požádá ho o písemné stanovisko, k jehož doručení stanoví přiměřenou lhůtu, alespoň však 15 pracovních dnů. Návrh usnesení předseda Poslanecké sněmovny zároveň zveřejní na internetových stránkách Poslanecké sněmovny. Stanovisko dotčeného člena Rady rozešle předseda Poslanecké sněmovny všem poslancům neprodleně poté, co jej obdrží.
(9)
Členu Rady, který byl v souvislosti s trestním stíháním vzat do vazby, pozastaví předseda Poslanecké sněmovny na dobu vazby výkon funkce člena Rady, navrhne-li to Poslanecká sněmovna.
(10)
S funkcí člena Rady je neslučitelná funkce prezidenta České republiky, poslance, senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní bankybanky, funkce člena Rady České tiskové kanceláře, člena Rady České televize, člena Rady Českého rozhlasu.
(11)
Členové Rady vykonávají své funkce osobně a pro jejich výkon nesmějí přijímat žádné pokyny a instrukce.
(12)
Členové Rady nesmějí zastávat funkce v politických stranách nebo hnutích a vystupovat v jejich prospěch.
(13)
Členové Rady ani osoby jim blízké nesmějí zastávat ani neplacené funkce v jakýchkoliv orgánech společností, které podnikají v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, audiovize a reklamyreklamy. Členové Rady ani osoby jim blízké se dále nesmějí podílet na podnikání obchodních společností, které působí v oblasti hromadných sdělovacích prostředků nebo v oblasti audiovize a reklamyreklamy, a poskytovat přímo nebo zprostředkovaně za úplatu poradenskou nebo obdobnou pomoc provozovatelům vysílání, provozovatelům převzatého vysíláníprovozovatelům převzatého vysílání a poskytovatelům audiovizuálních mediálních služebslužeb na vyžádání. Členové Rady nesmějí být v pracovněprávním ani jiném obdobném vztahu k provozovateli vysílání, provozovateli převzatého vysíláníprovozovateli převzatého vysílání a poskytovateli audiovizuálních mediálních služebslužeb na vyžádání.
(14)
Pokud vykonávají vedle své funkce výdělečnou činnost, jsou povinni činit tak způsobem, který neohrozí řádný výkon funkce člena Rady. Členové Rady smějí vykonávat vědeckou, pedagogickou, literární, publicistickou a uměleckou činnost, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost nebo neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost Rady.
§ 8
Jednání Rady
(1)
Pokud zákon nestanoví jinak (odstavec 2), je Rada způsobilá se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů a je-li současně přítomen předseda Rady nebo některý z místopředsedů.
(2)
Rada rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů svých členů, s výjimkou rozhodnutí o udělení licence podle § 18, prodloužení licence podle § 12 odst. 8 až 12 nebo o odnětí licence podle § 63 nebo o zrušení registrace podle § 64, kdy je k rozhodnutí třeba 9 hlasů členů Rady.
(3)
Z rozhodování Rady jsou vyloučeni členové Rady, u nichž se zřetelem na jejich poměr k věci nebo k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům jsou důvodné pochybnosti o jejich podjatosti. Člen Rady je povinen oznámit Radě skutečnosti nasvědčující svému vyloučení z projednávání a rozhodování věci, jakmile se o nich dozví. O námitce podjatosti rozhoduje Rada bez zbytečného odkladu.
(4)
Při jednání se Rada řídí svým jednacím řádem, který stanoví zejména způsob hlasování a způsob zaznamenávání a zveřejňování rozdílných stanovisek členů Rady, způsob volby a odvolávání předsedy Rady a místopředsedů Rady, jakož i pravidla zastupování předsedy.
(5)
O hlasování se vede protokol, do kterého se zaznamenává, jak jednotliví členové Rady hlasovali.
(6)
Člen Rady je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozví při výkonu funkce a které v zájmu zajištění řádného výkonu veřejné správy nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny, a to i po zániku členství v Radě. Této povinnosti jsou členové Rady zproštěni jen z důvodů stanovených jiným zákonem nebo vysloví-li souhlas osoba, jíž se předmětná skutečnost dotýká.
§ 9
Předseda Rady a místopředsedové Rady
(1)
Rada volí a odvolává ze svých členů předsedu a 3 místopředsedy.
(2)
Předseda Rady řídí činnost Rady a jedná jejím jménem.
(3)
Rada předsedu z funkce odvolá,
a)
nevykonával-li funkci po dobu delší než 3 měsíce, nebo
b)
nesplňuje-li podmínky pro výkon funkce člena Rady, nebo
c)
vyskytují-li se ve výkonu jeho funkce opětovně vážné nedostatky.
(4)
Výkon funkce předsedy Rady zaniká
a)
dnem zániku jeho členství v Radě,
b)
uplynutím období, na které byl Radou zvolen,
c)
dnem bezprostředně následujícím po dni doručení usnesení Poslanecké sněmovny o odvolání z funkce, popřípadě pozdějším dnem uvedeným v usnesení Poslanecké sněmovny o odvolání z funkce,
d)
dnem následujícím po doručení písemného vzdání se funkce Radě, nebo
e)
úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.
(5)
Po dobu, kdy předseda Rady nevykonává funkci, jej zastupuje jím pověřený místopředseda Rady; odstavce 3 a 4 se přiměřeně použijí i na odvolání a zánik funkce místopředsedy.
(6)
Byl-li předseda Rady nebo místopředseda Rady odvolán, je Rada povinna nového předsedu Rady nebo místopředsedu zvolit do 30 dnů ode dne odvolání.
(7)
Obdobně je Rada povinna učinit v případě odstoupení či ukončení funkčního období předsedy nebo některého z místopředsedů.
§ 10
Pracovněprávní vztah člena Rady
(1)
Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na členy Rady ustanovení zákoníku práce.
(2)
Předseda Rady, místopředsedové Rady a členové Rady mají nárok na plat a odchodné podle zvláštního právního předpisu.7)
§ 11
Zabezpečení činnosti Rady
(1)
Rada hospodaří s vlastním rozpočtem podle jiného zákona8) a její činnost je hrazena ze samostatné kapitoly státního rozpočtu České republiky. Svůj roční rozpočet zveřejňuje Rada na svých internetových stránkách.
(2)
Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Rady zajišťuje Úřad Rady, který je orgánem Rady, a jeho činnost je hrazena z rozpočtu Rady.
(3)
V čele Úřadu Rady je vedoucí Úřadu Rady, kterého jmenuje a odvolává Rada; na jeho výběr, jmenování a odvolání se přiměřeně použijí ustanovení zákona o státní služběslužbě o výběru, jmenování a odvolání vedoucího služebního úřadu v jiném správním úřadu s celostátní působností. Vedoucí Úřadu Rady se považuje za samostatný stupeň představeného a je podřízen předsedovi Rady.
(4)
Zaměstnanci zařazení v Úřadu Rady, kteří vykonávají činnosti uvedené v § 5 zákona o státní službě, jsou státními zaměstnanci podle zákona o státní službě. Pracovněprávní vztahy zaměstnanců, kteří nejsou státními zaměstnanci, se řídí pracovněprávními předpisy.
(5)
Vedoucí Úřadu Rady se považuje za služební orgán podle zákona o státní službě.
(6)
Rada, předseda Rady a místopředseda Rady jsou oprávněni dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní službyslužby podle zákona o státní službě.
(7)
Podrobnosti a organizaci činnosti Rady upravuje jednací řád Rady.
(8)
Zaměstnanec, který není státním zaměstnancem, zařazený k výkonu práce v Radě, je kromě povinnosti zachovávat mlčenlivost vyplývající ze zákoníku práce povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se při výkonu své činnosti dozvěděl, a to i po skončení zaměstnání; povinnosti zachovávat mlčenlivost může být zproštěn jen na základě zákona nebo vysloví-li se zproštěním této povinnosti souhlas osoba, jíž se předmětná skutečnost týká. Obdobná povinnost se vztahuje také na fyzickou osobu v jiném právním vztahu k Radě, na jehož základě vykonává pro Radu činnost.
ČÁST TŘETÍ
LICENCE
HLAVA I
ŘÍZENÍ O UDĚLENÍ LICENCE K PROVOZOVÁNÍ ROZHLASOVÉHO A TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ ŠÍŘENÉHO PROSTŘEDNICTVÍM VYSÍLAČŮ
§ 12
Licence
(1)
Licenci uděluje Rada v řízení o udělení licence (dále jen „licenční řízení“). Licence opravňuje provozovatele vysílání k rozhlasovému a televiznímu vysílánírozhlasovému a televiznímu vysílání v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy. Licence vstupuje v platnost dnem, kdy rozhodnutí Rady nabylo právní moci s výjimkou případu podle § 18 odst. 2.
(2)
Samostatnou licenci k poskytování služebslužeb přímo souvisejících s programemprogramem nelze udělit.
(3)
Rada je oprávněna vydat licenci k vysílání šířenému prostřednictvím
a)
vysílačů,
b)
družic a kabelových systémůkabelových systémů,
c)
přenosových systémů neuvedených v písmenech a) a b) (dále jen „zvláštní přenosový systém“).
(4)
Na udělení licence není právní nárok, pokud není dále stanoveno jinak.
(5)
Licence se uděluje na dobu určitou, a to nejdéle na dobu
a)
8 let k rozhlasovému vysílání,
b)
12 let k televiznímu vysílání.
(6)
Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí je povinen zahájit vysílání nejdéle do 180 dnů a provozovatel televizního vysílání s licencí do 360 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence, nestanoví-li zákon jinak.
(7)
Licence je nepřevoditelná na jinou osobu.
(8)
Na žádost provozovatele vysílání s licencí Rada dobu platnosti licence prodlouží. Dobu platnosti licence lze prodloužit jedenkrát, a to u rozhlasového vysílání o dobu 8 let a u televizního vysílání o dobu 12 let. Na žádost provozovatele vysílání s licencí může Rada prodloužit dobu platnosti licence i o kratší dobu.
(9)
V žádosti o prodloužení licence může provozovatel vysílání s licencí zároveň požádat o souhlas se změnou právní formy společnosti; Rada žádosti vyhoví, půjde-li o změnu na akciovou společnostakciovou společnost s akciemiakciemi znějícími na jméno.
(10)
Provozovatel vysílání s licencí může písemně požádat Radu o prodloužení doby platnosti licence, na základě které vysílá. Tato žádost musí být Radě doručena
a)
u celoplošného rozhlasového vysílání v období od počátku 36. do konce 30. měsíce před pozbytím platnosti stávající licence,
b)
u celoplošného televizního vysílání v období od počátku 48. do konce 42. měsíce před pozbytím platnosti stávající licence,
c)
u místního rozhlasového nebo televizního vysílání v období od počátku 36. do konce 30. měsíce před pozbytím platnosti stávající licence.
(11)
Rada platnost licence neprodlouží v případě, že žadatel nesplňuje podmínky podle § 13 odst. 3 nebo došlo-li ke změně plánu využití kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové či televizní vysílání z důvodu plnění mezinárodní smlouvy týkající se koordinace kmitočtů a tato změna by podstatným způsobem znemožnila vysílání provozovatele vysílání s licencí; pokud změna plánu využití kmitočtového spektra není podstatná, Rada platnost licence neprodlouží v této části.
(12)
Rada dále platnost licence neprodlouží v případě, že provozovateli vysílání s licencí byl opakovaně pravomocným rozhodnutím uložen správní trest za závažné porušení následujících povinností:
a)
zařadil do vysílání pořady, které propagují válku nebo líčí krutá nebo jinak nelidská jednání takovým způsobem, který je jejich zlehčováním, omlouváním nebo schvalováním,
b)
zařadil do vysílání pořady, které podněcují k násilí nebo nenávisti vůči skupině osob nebo členovi skupiny z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických nebo jiných názorů, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, rodu, zdravotního postižení, věku, sexuální orientace nebo jiného postavení,
c)
zařadil do vysílání pořady, které podněcují ke spáchání teroristického trestného činutrestného činu25),
d)
zařadil do vysílání pořady, které bezdůvodně zobrazují osoby umírající nebo vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost,
e)
zařadil do vysílání podprahové techniky,
f)
zařadil do vysílání pořady, které mohou vážně narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob tím, že obsahují pornografii nebo hrubé samoúčelné násilí,
g)
převedl bez předchozího souhlasu Rady na třetí osoby podíl ve společnosti provozovatele vysílání s licencí, a porušil tak povinnost uvedenou v § 21 odst. 6 a 7.
(13)
Prodloužení doby platnosti licence Radou podle odstavce 8 má stejné právní účinky jako rozhodnutí Rady o udělení licence. Ustanovení odstavce 8 tím není dotčeno.
§ 13
Účastníci licenčního řízení
(1)
Účastníky licenčního řízení jsou všichni žadatelé o udělení licence, jejichž žádost byla doručena Radě ve lhůtě stanovené ve vyhlášení licenčního řízení (§ 15 odst. 2).
(2)
Podat žádost o licenci může právnická osoba nebo fyzická osoba splňující předpoklady podle § 3a.
(3)
Žadatel o licenci splňuje předpoklady pro účast v licenčním řízení, jestliže
a)
na jeho majetek nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku anebo nevstoupil do likvidace,
b)
prokáže, že nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky,
c)
prokáže, že nemá splatný nedoplatek pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení nebo příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
d)
mu nebyla v posledních 5 letech zrušena licence nebo registrace; tento předpoklad neplatí v případech, kdy licence nebo registrace byly zrušeny na žádost provozovatele,
e)
je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje žadatel, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen; je-li žadatelem o licenci právnická osoba, vztahuje se tato podmínka i na fyzické osoby, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jsou členy jejího statutárního nebo kontrolního orgánu,
f)
není společníkem provozovatele vysílání ze zákona ani obchodních společností zřízených provozovatelem vysílání ze zákona,
g)
není veřejným funkcionářem, jemuž je podle zákona o střetu zájmů zakázáno provozovat rozhlasové nebo televizní vysílání, ani právnickou osobou, jejímž je takový veřejný funkcionář členem nebo skutečným majitelem.
(4)
Účastník licenčního řízení nemá právo nahlížet do části spisu týkající se jiného účastníka. Rada učiní vhodná opatření, aby se účastník licenčního řízení nemohl seznámit s údaji o způsobu technického, organizačního a finančního zajištění vysílání jiného účastníka.
§ 14
Žádost o licenci
(1)
Žádost o licenci musí obsahovat následující základní údaje:
a)
u právnické osoby obchodní firmu, sídlo, právní formu, identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) (bylo-li přiděleno), jméno, příjmení a rodné číslo osoby oprávněné za ni jednat. Je-li žadatel o licenci zahraniční právnickou osobou, uvede též údaje o umístění a označení organizační složky na území České republiky, jméno, příjmení a rodné číslo nebo datum narození vedoucího organizační složky a místo jeho pobytu; je-li ustanoven zástupce, musí též obsahovat jeho jméno, příjmení a místo pobytu,
b)
u fyzické osoby jméno, příjmení, rodné číslo (bylo-li přiděleno), jinak datum narození, bydliště, doklad o trvalém pobytu na území České republiky, dále obchodní firmu, identifikační číslo (bylo-li přiděleno), jinak datum zahájení podnikání a adresu bydliště. Je-li žadatel o licenci zahraniční fyzickou osobou, uvede adresu bydliště mimo území České republiky a adresu pobytu na území České republiky, pokud mu byl povolen, údaje o umístění a označení organizační složky, která se zapisuje do obchodního rejstříku podle zvláštního právního předpisu,9b) jméno, příjmení a rodné číslo nebo datum narození vedoucího organizační složky a místo pobytu; je-li ustanoven zástupce, musí obsahovat též jeho jméno, příjmení a místo pobytu,
c)
údaje podle písmene a) nebo b) o všech společnících a osobách, které jsou statutárním orgánem nebo členem statutárního nebo kontrolního orgánu, je-li žadatel o licenci právnickou osobou,
d)
údaje o výši základního kapitálu, o podílech na hlasovacích právech a vkladech společníků, jsou-li povinné, a to včetně určení druhu a peněžního ocenění nepeněžitých vkladů, je-li žadatel o licenci právnickou osobou,
e)
označení (název) programuprogramu,
f)
časový rozsah vysílání a územní rozsah vysíláníúzemní rozsah vysílání; v případě vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů se územní rozsah vysíláníúzemní rozsah vysílání stanoví podle § 2 odst. 1 písm. y), v případě vysílání šířeného prostřednictvím kabelových systémůkabelových systémů se územní rozsah vysíláníúzemní rozsah vysílání stanoví výčtem katastrálních územíkatastrálních území a okresů; v případě vysílání šířeného prostřednictvím družic nebo zvláštních přenosových systémů se územní rozsah vysíláníúzemní rozsah vysílání neuvádí,
g)
základní programovou specifikacizákladní programovou specifikaci, včetně údajů o části programuprogramu převzatého od jiného provozovatele vysílání, a údajů o případných službáchslužbách přímo souvisejících s programemprogramem,
h)
u žadatele o provozování televizního vysílání navrhovaný podíl celkového vysílacího času, který by měl být vyhrazen vysílání evropských děl a evropských děl vyrobených nezávislými výrobci, týká-li se žádost provozování televizního vysílání,
i)
obchodní plán včetně dokladů o výši finančních prostředků, které je schopen vynaložit na provozování rozhlasového a televizního vysílánírozhlasového a televizního vysílání,
j)
hlavní jazyk vysílání a výčet států, na jejichž území má být vysílání zcela nebo převážně směrováno, jedná-li se o televizní vysílání,
k)
údaj, které z kritérií podle § 3 odst. 2 až 4 vůči oznamovateli zakládá pravomoc České republiky, a doklady, které to prokazují.
(2)
Základní údaje uvedené v odstavci 1 dokládá žadatel zakladatelskou nebo společenskou smlouvou, případně zakladatelskou listinou, stanovami, seznamem akcionářů, výpisem z obchodního rejstříku nebo obdobného rejstříku, který nesmí být starší než 3 měsíce, a dokladem o pobytu. K žádosti o licenci žadatel současně připojí potvrzení příslušného orgánu, které nesmí být starší než 3 měsíce, o tom, že žadatel o licenci nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky a že nemá splatný nedoplatek pojistného na veřejné zdravotní pojištění, ani nedoplatek pojistného na sociální zabezpečení nebo příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. V případě, že žadatel nebo člen jeho statutárního nebo kontrolního orgánu není státním občanem České republiky nebo žadatel, který je právnickou osobou, nemá sídlo na území České republiky, připojí dále k žádosti výpis z evidence Rejstříku trestů nebo odpovídající doklad vydaný příslušným orgánem státu původu žadatele nebo člena jeho statutárního nebo kontrolního orgánu, který nesmí být starší než 3 měsíce.
(3)
Je-li žadatel provozovatelem vysílání nebo provozovatelem převzatého vysíláníprovozovatelem převzatého vysílání v České republice nebo v zahraničí nebo vydavatelem periodického tisku v České republice nebo v zahraničí anebo účastníkem společnosti jiného provozovatele vysílání nebo společnosti vydávající periodický tisk v České republice nebo v zahraničí, uvede obdobné údaje uvedené výše též o těchto aktivitách.
(4)
Žadatel je povinen v průběhu licenčního řízení neprodleně ohlásit Radě změny údajů uváděných v žádosti o licenci, které nastaly po podání žádosti.
(5)
Pokud žádost nemá předepsané náležitosti, vyzve písemně Rada účastníka, aby v přiměřené lhůtě, která nesmí být kratší než 15 dnů, odstranil nedostatky. V případě, že žadatel nedostatky neodstraní ve stanovené lhůtě, Rada žádost odmítne. Po dobu lhůty k odstranění nedostatků se společné licenční řízení nepřerušuje.
§ 15
Zahájení licenčního řízení
(1)
Licenční řízení zahajuje Rada z vlastního podnětu nebo z podnětu uchazeče o licenci vyhlášením licenčního řízení. Před zahájením licenčního řízení si Rada vyžádá stanovisko Českého telekomunikačního úřadu vymezující územní rozsah vysíláníúzemní rozsah vysílání způsobem podle odstavce 2, a jedná-li se o licenční řízení o udělení jedné nebo více licencí k vysílání jednoho nebo více programůprogramů šířených prostřednictvím vysílačů pouze digitálně, rovněž stanovisko Českého telekomunikačního úřadu k možnosti umístění v sítích elektronických komunikací; v případě podnětu uchazeče o licenci je Rada povinna vyžádat si od Českého telekomunikačního úřadu potřebná stanoviska nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy podnět obdrží. Licenční řízení Rada vyhlásí nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy od Českého telekomunikačního úřadu obdrží stanovisko, které zahájení licenčního řízení umožňuje; vyžádá-li si Rada od Českého telekomunikačního úřadu k témuž licenčnímu řízení více než jedno stanovisko, počíná lhůta 30 dnů pro vyhlášení licenčního řízení běžet ode dne, kdy obdrží poslední z vyžádaných stanovisek, pokud tato stanoviska zahájení licenčního řízení umožňují.
(2)
Rada ve vyhlášení licenčního řízení stanoví lhůtu a místo podání žádosti o licenci, časový rozsah vysílání, územní rozsah vysíláníúzemní rozsah vysílání určený souborem technických parametrů v případě analogového vysílání nebo diagramem využití rádiových kmitočtů v případě digitálního vysílání; u licenčního řízení na celoplošné vysíláníceloplošné vysílání Rada stanoví požadavky na základní programovou specifikacizákladní programovou specifikaci celoplošného vysíláníceloplošného vysílání (dále jen „požadavky“). Rada oznámení o vyhlášení licenčního řízení zveřejní na úřední desce, nejméně ve dvou celostátních denících a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Rada odmítne žádosti o licenci doručené po stanovené lhůtě a žádosti, které jsou v rozporu s vyhlášenými požadavky.
(4)
O žádostech doručených Radě ve lhůtě podle odstavce 2 se vede společné licenční řízení.
(5)
V případě existence dvou nebo více sítí elektronických komunikací určených k digitálnímu vysílání podle odstavce 1 Rada zahájí licenční řízení, aniž určí přiřazení programůprogramů konkrétním sítím elektronických komunikací. Rada taktéž neurčí strukturu programůprogramů v jednotlivých sítích elektronických komunikací.
(6)
Za účelem doložení bezúhonnostibezúhonnosti žadatele si Rada vyžádá podle zvláštního právního předpisu9f) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 16
Veřejné slyšení
(1)
Týká-li se licenční řízení vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů pouze digitálně, nařídí předseda Rady konání veřejného slyšení ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro podání žádosti o licenci, kterou Rada stanoví podle § 15 odst. 2. V ostatních případech nařídí předseda Rady konání veřejného slyšení ve lhůtě 90 dnů ode dne zahájení licenčního řízení.
(2)
Veřejné slyšení je určeno k projednání otázek týkajících se programové skladby navrhované jednotlivými účastníky licenčního řízení.
(3)
Ve veřejném slyšení konaném v rámci licenčního řízení k jinému než místnímu televiznímu vysílání musí být projednána otázka zastoupení evropských děl, evropských děl vyrobených nezávislými výrobci a děl současné evropské tvorby v navrhované programové skladbě televizního vysílání jednotlivých účastníků licenčního řízení k provozování televizního vysílání.
(4)
Ve veřejném slyšení navrhnou účastníci licenčního řízení znění licenčních podmínek, které se v případě udělení licence stanou licenčními podmínkami podle § 18 odst. 4, s výjimkou podmínek podle písmene c), které stanoví Rada po dohodě s účastníkem řízení tak, aby byly v souladu se stanoviskem Českého telekomunikačního úřadu.
(5)
Pozvánka na veřejné slyšení, kterou je Rada povinna zaslat všem účastníkům licenčního řízení nejpozději 14 dnů před konáním veřejného slyšení, musí obsahovat
a)
místo a termín konání veřejného slyšení,
b)
označení všech účastníků licenčního řízení, včetně adresy jejich sídla, jde-li o právnické osoby, anebo adresy jejich bydliště nebo místa pobytu, popřípadě místa podnikání, jde-li o fyzické osoby,
c)
předmět jednání.
(6)
Konání veřejného slyšení oznamuje Rada vyvěšením pozvánky na své úřední desce a prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků a způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději 14 dnů před konáním veřejného slyšení.
(7)
Veřejné slyšení zahajuje, řídí a ukončuje předseda Rady nebo jím pověřený člen Rady.
(8)
Kromě pozvaných účastníků licenčního řízení mohou při veřejném slyšení k projednávaným otázkám vystoupit, podávat písemné návrhy a vyjadřovat svá stanoviska pouze osoby, které k tomu mají výslovné svolení předsedy Rady nebo jím pověřeného člena Rady.
(9)
Předmětem veřejného slyšení nemohou být skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů.
(10)
Za nepřístojné narušování veřejného slyšení může předseda Rady nebo jím pověřený člen Rady zástupce veřejnosti napomenout a za opakované nepřístojné narušování veřejného slyšení vykázat z jednacích prostor nejdéle do konce jednacího dne, v němž k vykázání došlo.
(11)
Z veřejného slyšení se pořizuje zvukový záznam. O veřejném slyšení se vyhotovuje protokol, jehož součástí jsou údaje o jeho konání, účasti na něm, texty jednotlivých vystoupení, písemně podané návrhy a stanoviska. Protokol je veřejný a od třetího dne po konání veřejného slyšení musí být na vyžádání předložen k nahlédnutí v sídle Rady.
§ 17
Skutečnosti významné pro rozhodování o žádostech o udělení licencí
(1)
Při rozhodování o udělení licence Rada hodnotí
a)
ekonomickou, organizační a technickou připravenost žadatele k zajištění vysílání, včetně výsledků dosavadního podnikání žadatele v oblasti rozhlasového a televizního vysílánírozhlasového a televizního vysílání, pokud v této oblasti podnikal,
b)
transparentnost vlastnických vztahů ve společnosti žadatele,
c)
přínos programové skladby navrhované žadatelem o licenci k rozmanitosti stávající nabídky programůprogramů rozhlasového nebo televizního vysílání na území, které by mělo být rozhlasovým nebo televizním vysíláním pokryto,
d)
zastoupení evropské tvorby (§ 42), tvorby evropských nezávislých producentů a současné tvorby (§ 43) v navrhované programové skladbě televizního vysílání, jde-li o licenci k televiznímu vysílání,
e)
přínos uchazeče pro rozvoj původní tvorby,
f)
v televizním vysílání připravenost žadatele opatřit určité procento vysílaných pořadůpořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené,
g)
přínos žadatele k zajištění rozvoje kultury národnostních, etnických a jiných menšin v České republice.
(2)
Při udělování licence k digitálnímu vysílání Rada hodnotí
a)
ekonomickou, organizační a technickou připravenost žadatele k zajištění vysílání, transparentnost jeho vlastnických vztahů, přínos programové skladby navrhované žadatelem o licenci k rozmanitosti stávající nabídky programůprogramů a zastoupení evropské tvorby (§ 42), tvorby evropských nezávislých producentů a současné tvorby (§ 43) v navrhované programové skladbě televizního vysílání,
b)
přínos uchazeče pro rozvoj původní tvorby,
c)
připravenost žadatele opatřit určité procento vysílaných pořadůpořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené,
d)
přínos žadatele k zajištění rozvoje kultury národnostních, etnických a jiných menšin v České republice.
(3)
Licenci nelze udělit uchazeči, kterému byla licence odejmuta nebo zrušena registrace v předcházejících pěti letech z důvodů porušení zákona nebo který nesplňuje podmínku bezúhonnostibezúhonnosti.
§ 18
Rozhodnutí o udělení licence
(1)
O udělení licence rozhoduje Rada hlasováním. Hlasování o udělení licence probíhá na neveřejném zasedání Rady.
(2)
Na žádost zakladatelů, popřípadě orgánů nebo osob oprávněných podat návrh na zápis právnické osoby se sídlem v České republice do obchodního rejstříku, lze vydat rozhodnutí o udělení licence před zápisem do tohoto rejstříku, je-li prokázáno, že právnická osoba byla založena. Těmto osobám vzniká oprávnění k vysílání dnem zápisu do obchodního rejstříku. Obdobně se postupuje i u osob, které nemají sídlo na území České republiky.
(3)
Rozhodnutí o udělení licence obsahuje výrok o udělení licence jednomu ze žadatelů o licenci a o zamítnutí žádostí ostatních žadatelů, odůvodnění, které obsahuje kritéria, na základě kterých byla licence udělena žadateli o licenci a zamítnuty žádosti všech ostatních účastníků řízení, a poučení o opravném prostředku.
(4)
Rozhodnutí o udělení licence dále obsahuje
a)
označení provozovatele vysílání s licencí, včetně identifikačního čísla poskytnutého správcem základního registru osob9),
b)
označení (název) programuprogramu a označení, zda programprogram bude šířen celoplošně, regionálně či místně,
c)
časový rozsah vysílání a územní rozsah vysíláníúzemní rozsah vysílání,
d)
dobu, na kterou byla licence udělena,
e)
základní programovou specifikacizákladní programovou specifikaci a další programové podmínky, včetně uvedení údaje, zda se jedná o plnoformátový programplnoformátový program, a podmínek týkajících se případného poskytování služebslužeb přímo souvisejících s programemprogramem; v případě digitálního vysílání rovněž podmínky týkající se povinnosti provozovatele vysílání vytvářet a poskytovat soubory datových údajů pro obsah elektronického programového průvodceobsah elektronického programového průvodce,
f)
hlavní jazyk vysílání a výčet států, na jejichž území má být vysílání zcela nebo převážně směrováno, jedná-li se o televizní vysílání,
g)
územní rozsah vysíláníúzemní rozsah vysílání prostřednictvím kabelových systémůkabelových systémů stanovený údaji podle § 14 odst. 1 písm. f),
(dále jen „licenční podmínky“).
(5)
V odůvodněných případech Rada rozhodne, že licence se neuděluje žádnému z žadatelů.
(6)
Rada v rámci přeshraniční spolupráce podle § 5 písm. u) bezodkladně informuje o udělení licence regulační orgán členského státu Evropské unie uvedeného v licenci podle odstavce 4 písm. f).
§ 19
Rozhodnutí o zamítnutí žádosti o licenci
Proti výroku v rozhodnutí Rady o zamítnutí žádosti o licenci lze podat ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí žalobu podle zvláštního právního předpisu9c).
§ 20
Změna souboru technických parametrů vysílání a diagramu
(1)
Rada může omezit soubor technických parametrů vysílání provozovateli vysílání s licencí a provozovateli vysílání ze zákona, který po zahájení vysílání v průběhu kalendářního roku na této části území nevysílal více než 90 dnů nebo efektivně nevyužíval přidělený kmitočet; do této doby se nezapočítává doba, po kterou vysílání nebo efektivnímu využívání kmitočtu bránily odůvodněné technické překážky.
(2)
Soubor technických parametrů v případě analogového vysílání a diagram využití rádiových kmitočtů v případě regionálního nebo místního digitálního vysílání může Rada změnit na základě rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu podle zvláštního právního předpisu1a) učiněného z důvodu dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, anebo z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích.
(3)
Jiným způsobem než postupem podle odstavce 1 nebo 2 Rada není oprávněna bez souhlasu provozovatele vysílání soubor technických parametrů nebo diagram využití rádiových kmitočtů měnit, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak9d).
(4)
Rada vyhoví písemné žádosti provozovatele vysílání s licencí o změnu souboru technických parametrů v případě analogového vysílání a diagramu využití rádiových kmitočtů v případě regionálního nebo místního digitálního vysílání, nedojde-li změnou k porušení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, anebo z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích, nebo k porušení zvláštního zákona, a je-li tato změna v souladu se stanoviskem Českého telekomunikačního úřadu, které si Rada před provedením změny vyžádá. Rada však žádost zamítne, pokud by změna vedla k neudělení licence na základě veřejného slyšení. Důvody neudělení souhlasu musejí být shodné s kritérii uvedenými v § 6 odst. 1 písm. e). Rada je povinna rozhodnout o změně skutečností podle tohoto odstavce do 60 dnů ode dne, kdy jí byla doručena žádost provozovatele vysílání s licencí. Pokud Rada v této lhůtě nerozhodne, má se za to, že se změnou vyslovila souhlas. Rada může řízení přerušit v případě, že je třeba odstranit ve stanovené lhůtě nedostatky v žádosti o změnu nebo pokud bylo zahájeno řízení o předběžné otázce10). V takovém případě Rada v rozhodnutí o přerušení řízení uvede, o jakou otázku se jedná; po dobu přerušení řízení lhůty neběží.
(5)
Provozovatelům celoplošného vysíláníceloplošného vysílání nevzniká přednostní právo na změnu souboru technických parametrů vysílání s cílem vyhovět ustanovení § 2 odst. 1 písm. c).
§ 21
Změna některých skutečností a změna licenčních podmínek
(1)
Provozovatel vysílání s licencí je povinen předem požádat Radu o písemný souhlas se změnou těchto skutečností uvedených v žádosti o licenci:
a)
označení názvu programuprogramu,
b)
změna časového rozsahu vysílání nebo územního rozsahu vysíláníúzemního rozsahu vysílání podle § 2 odst. 1 písm. y),
c)
změna územního rozsahu vysílání u kabelových systémůkabelových systémů,
d)
změna licenčních podmínek,
e)
změna výše základního kapitálu, způsobu rozdělení hlasovacích práv, vkladu jednotlivých společníků (včetně obsahové specifikace a finančního ohodnocení nepeněžitých vkladů) nebo členů a výše jejich obchodních podílů, společenské nebo zakladatelské smlouvy, stanov a seznamu společníků nebo akcionářů.
(2)
Změnu ostatních skutečností uváděných v § 14 odst. 1 a 2 s výjimkou změny právní formy právnické osoby je provozovatel vysílání s licencí povinen Radě oznámit a předložit doklady o schválených změnách do 30 dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo. V případě změn, které se zapisují do obchodního rejstříku, do 30 dnů ode dne zápisu změn v obchodním rejstříku.
(3)
Rada je povinna rozhodnout o změně skutečností podle odstavce 1 do 60 dnů ode dne, kdy jí byla doručena žádost provozovatele vysílání s licencí. Rada je povinna své rozhodnutí odůvodnit, pokud se jedná o řízení s více účastníky. Pokud Rada ve stanovené lhůtě nerozhodne a nejedná se o řízení s více účastníky, má se za to, že se změnou vyslovila souhlas. Rada souhlas neudělí pouze tehdy, pokud by změna vedla k neudělení licence na základě veřejného slyšení. Důvody neudělení souhlasu musí být shodné s kritérii uvedenými v § 6 odst. 1 písm. e). Základní programovou specifikaciZákladní programovou specifikaci nelze měnit. Rada může řízení přerušit, v takovém případě Rada v usnesení o přerušení řízení uvede, z jakého důvodu řízení přerušuje; po dobu přerušení řízení lhůty neběží10).
(4)
Doklady o schválených změnách je provozovatel vysílání s licencí povinen předložit Radě do 30 dnů od jejich provedení. V případě změn, které se zapisují do obchodního rejstříku, do 30 dnů ode dne zapsání změn v obchodním rejstříku.
(5)
Rada může podmínky licence změnit i v případě, že je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, anebo z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích.
(6)
Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí, který je právnickou osobou, nebo jeho společník může po předchozím souhlasu Rady převádět na třetí osoby podíl ve společnosti provozovatele rozhlasového vysílání s licencí; Rada souhlas neudělí pouze tehdy, pokud by došlo k omezení plurality informací podle § 55. Osobám, které byly společníky právnické osoby ke dni vydání rozhodnutí o udělení licence, musí být zachován alespoň 66% podíl nebo 66 % hlasovacích práv po dobu 5 roků od udělení licence; to neplatí, pokud byl tímto společníkem veřejný funkcionář, jemuž je podle zákona o střetu zájmů zakázáno provozovat rozhlasové nebo televizní vysílání.
(7)
Provozovatel televizního vysílání s licencí, který je právnickou osobou, nebo jeho společník může po předchozím souhlasu Rady převádět na třetí osoby podíl ve společnosti provozovatele televizního vysílání s licencí. Rada souhlas neudělí pouze tehdy, pokud by došlo k omezení plurality informací podle § 55 a 56. Osobám, které byly společníky právnické osoby ke dni vydání rozhodnutí o udělení licence, musí být zachován alespoň 66% podíl nebo 66 % hlasovacích práv po dobu 5 roků od udělení licence; to neplatí, pokud byl tímto společníkem veřejný funkcionář, jemuž je podle zákona o střetu zájmů zakázáno provozovat rozhlasové nebo televizní vysílání.
(8)
Právnická osoba nebo fyzická osoba, která je společníkem více než jedné právnické osoby – provozovatele vysílání s licencí, se 100% majetkovou účastí, může po předchozím souhlasu Rady tyto právnické osoby nebo některé z nich přeměnit formou fúze sloučením nebo splynutím na jednu nástupnickou společnost, která bude mít formu společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnostiakciové společnosti.
(9)
Fyzická osoba, která je provozovatelem vysílání s licencí nebo provozovatelem převzatého vysíláníprovozovatelem převzatého vysílání, může požádat, aby licence nebo registrace, která jí byla udělena, byla převedena na právnickou osobu; Rada žádosti vyhoví pouze v případě, že půjde o právnickou osobu, v níž má fyzická osoba 100% majetkovou účast.
(10)
Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí může po předchozím souhlasu Rady přejímat programprogram jiného provozovatele rozhlasového vysílání s licencí včetně identifikace přejímaného programuprogramu, pokud tím nedojde ke změně základní programové specifikacezákladní programové specifikace. Provozovatel vysílání s licencí nesmí přebírat programprogram ani části programuprogramu od provozovatele vysílání ze zákona.
§ 22
Krátkodobá licence
(1)
Rada může svým rozhodnutím udělit krátkodobou licenci, včetně licence ke zkušebnímu vysílání, na dobu nepřesahující 180 dnů. Žádost o krátkodobou licenci musí obsahovat náležitosti uvedené v § 14.
(2)
Rada je povinna rozhodnout o udělení krátkodobé licence do 60 dnů od doručení žádosti.
§ 23
Zkrácené řízení
(1)
Na základě žádosti bez vyhlášení licenčního řízení Rada rozhoduje ve zkráceném řízení
a)
o prodloužení doby platnosti licence podle § 12 odst. 8 až 12,
b)
o souhlasu se změnou právní formy společnosti,
c)
o udělení krátkodobé licence jednomu žadateli.
(2)
O žádostech ve zkráceném řízení Rada rozhodne nejpozději do 60 dnů od jejich doručení.
§ 24
Zánik platnosti licence
Platnost licence zaniká
a)
uplynutím doby, na kterou byla udělena,
b)
dnem zániku právnické osoby, které byla licence udělena,
c)
smrtí fyzické osoby, které byla licence udělena,
d)
dnem nabytí právní moci rozhodnutí Rady o odejmutí licence z důvodů uvedených v § 63,
e)
dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl provozovatel vysílání s licencí odsouzen k trestu zrušení právnické osoby nebo trestu zákazu činnosti provozovatele rozhlasového a televizního vysíláníprovozovatele rozhlasového a televizního vysílání,
f)
dnem, ke kterému provozovatel vysílání s licencí požádal o ukončení vysílání,
g)
sloučením licencí podle zvláštního právního předpisu.
HLAVA II
LICENČNÍ ŘÍZENÍ K PROVOZOVÁNÍ ROZHLASOVÉHO NEBO TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ ŠÍŘENÉHO PROSTŘEDNICTVÍM DRUŽIC, KABELOVÝCH SYSTÉMŮ A ZVLÁŠTNÍCH PŘENOSOVÝCH SYSTÉMŮ A K PROVOZOVÁNÍ ZEMSKÉHO DIGITÁLNÍHO ROZHLASOVÉHO NEBO TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ ŠÍŘENÉHO PROSTŘEDNICTVÍM VYSÍLAČŮ
§ 25
(1)
Licenční řízení k provozování vysílání šířeného prostřednictvím družic, kabelových systémůkabelových systémů a zvláštních přenosových systémů a k provozování zemského digitálního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů se zahajuje z podnětu žadatele o licenci. Licenční řízení podle věty první nelze zahájit z vlastního podnětu Rady. Účastníkem řízení je pouze žadatel o licenci.
(2)
Žádost o licenci musí kromě obecných náležitostí podání a náležitostí žádosti o licenci podle § 14 odst. 1 až 4 obsahovat
a)
písemný souhlas osoby oprávněné k provozování kabelové sítě podle zvláštního právního předpisu s umístěním programuprogramu žadatele o licenci do kabelové sítě, jde-li o vysílání programuprogramu prostřednictvím kabelové sítě a účastník řízení nemá oprávnění ke zřízení a provozování kabelové sítě,
b)
informaci o tom, ve kterých státech lze programprogram přijímat, a specifikaci družice, jde-li o vysílání programuprogramu prostřednictvím družice,
c)
identifikaci přenosového systému a informaci o přístupu k vysílání, jde-li o vysílání programuprogramu prostřednictvím zvláštního přenosového systému,
d)
údaje o způsobu technického, organizačního a finančního zajištění vysílání, jde-li o vysílání programuprogramu zemského digitálního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů.
(3)
Rada je povinna nařídit ve lhůtě 30 dnů ode dne zahájení licenčního řízení ústní jednání s účastníkem licenčního řízení, ve kterém účastník navrhuje programovou skladbu. O ústním jednání se vyhotovuje protokol.
(4)
Rozhodnutí o udělení licence musí obsahovat výrok o udělení licence, odůvodnění a poučení o opravném prostředku.
(5)
Rada licenci žadateli o licenci neudělí pouze tehdy, pokud žadatel nesplňuje podmínky podle § 13 odst. 3 nebo pokud navrhovaná programová skladba nesplňuje požadavky podle § 31 a § 32 odst. 1 nebo by udělení licence bylo v rozporu se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce.
(6)
Na licenční řízení podle odstavců 1 až 5 se nevztahují ustanovení § 13 odst. 1, § 15, 16, § 17 odst. 1 a 2 a § 18 odst. 3 a 5.
ČÁST ČTVRTÁ
REGISTRACE
§ 26
Registrace převzatého vysílání
(1)
Registrace provozovatele převzatého vysíláníprovozovatele převzatého vysílání prostřednictvím sítě elektronických komunikací opravňuje provozovatele k provozování převzatého vysílání prostřednictvím sítě elektronických komunikací v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem.
(2)
Na registraci je právní nárok, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 27 až § 28a.
(3)
Registrace vzniká dnem, kdy rozhodnutí Rady o registraci nabylo právní moci.
§ 27
Přihláška k registraci
(1)
Přihláška k registraci se podává nejméně 60 dnů před zamýšleným zahájením převzatého vysílání.
(2)
Přihláška k registraci obsahuje údaje uvedené v § 14 odst. 1 písm. a) až f) a dále způsob technického, organizačního a finančního zajištění vysílání, informace o programechprogramech, které přihlašovatel zamýšlí šířit, a identifikaci sítě elektronických komunikací, prostřednictvím které bude převzaté vysílání šířeno, a informaci o přístupu k převzatému vysílání. K přihlášce k registraci se připojí doklad prokazující oprávnění, na jehož základě se převzatý programprogram původně vysílá; je-li převzatý programprogram původně vysílán na základě oprávnění vydaného v členském státě Evropských společenství nebo ve státě, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, k přihlášce k registraci se připojí pouze:
a)
název programuprogramu,
b)
základní programová specifikacezákladní programová specifikace,
c)
datum vydání oprávnění, na jehož základě se programprogram původně vysílá, a doba platnosti tohoto oprávnění,
d)
údaje o regulačním orgánu, který vydal oprávnění, na jehož základě se programprogram původně vysílá.
(3)
V případě, že přihlašovatel nebo člen jeho statutárního nebo kontrolního orgánu není státním občanem České republiky nebo přihlašovatel, který je právnickou osobou, nemá sídlo na území České republiky, připojí dále k přihlášce výpis z cizozemské evidence Rejstříku trestů nebo odpovídající doklad vydaný příslušným orgánem státu původu přihlašovatele nebo člena jeho statutárního nebo kontrolního orgánu, ne starší než 3 měsíce.
§ 28
Některá ustanovení o řízení o registraci
(1)
Řízení o registraci se zahajuje doručením písemné přihlášky Radě. Nemá-li přihláška náležitosti podle § 27 odst. 2 nebo jsou-li údaje neúplné, poskytne žadateli bezodkladně, nejpozději však do 15 dnů od jejího doručení, lhůtu k odstranění vad.
(2)
Rada registraci odmítne v případě, že vady přihlášky nebudou odstraněny ve stanovené lhůtě.
(3)
Rada rozhodne o přihlášce k registraci do 30 dnů ode dne jejího doručení Radě. Jestliže Rada nerozhodne o přihlášce k registraci ve lhůtě podle předcházející věty, platí, že přihlašovatel je registrován dnem následujícím po uplynutí této lhůty; o tom Rada vydá přihlašovateli potvrzení.
(4)
Rada zamítne přihlášku k registraci, jestliže
a)
přihlašovateli byla odejmuta licence nebo zrušena registrace v předcházejících pěti letech z důvodu porušování zákona, nebo
b)
přihlašovatel není bezúhonný. Za bezúhonného se nepovažuje přihlašovatel, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. Je-li přihlašovatelem právnická osoba, vztahuje se tato podmínka i na fyzické osoby, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jsou členy jejího statutárního nebo kontrolního orgánu, nebo
c)
z přihlášky vyplývá, že převzatým vysíláním dojde k porušení právních předpisů.
(5)
Za účelem doložení bezúhonnostibezúhonnosti přihlašovatele si Rada vyžádá podle zvláštního právního předpisu9f) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 28a
Zvláštní podmínky provozování převzatého vysílání prostřednictvím vysílačů
(1)
Provozovatel převzatého vysíláníProvozovatel převzatého vysílání provozovaného prostřednictvím vysílačů je povinen uvolnit přenosovou kapacitu sítě elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím převzaté vysílání šíří, pro provozovatele vysílání, který uzavřel s podnikatelem zajišťujícím tuto síť elektronických komunikací smlouvu o šíření svého vysílání prostřednictvím této sítě.
(2)
Neuvolní-li provozovatel převzatého vysíláníprovozovatel převzatého vysílání přenosovou kapacitu sítě elektronických komunikací podle odstavce 1 do 90 dnů ode dne doručení výzvy od provozovatele vysílání, Rada jej k uvolnění přenosové kapacity písemně vyzve do 5 kalendářních dnů ode dne, kdy k tomu obdrží návrh provozovatele vysílání.
(3)
Provozování převzatého vysílání prostřednictvím vysílačů se pro účely vyhlášení licenčního řízení nepovažuje za omezení možnosti umístění v sítích elektronických komunikací podle § 15 odst. 1.
§ 29
Změna registrace
(1)
Provozovatel převzatého vysíláníProvozovatel převzatého vysílání je povinen oznámit Radě předem změnu následujících skutečností uváděných v přihlášce o registraci:
a)
vklady jednotlivých společníků, výše jejich obchodních podílů a způsob rozdělení hlasovacích práv,
b)
seznam akcionářů (společníků),
c)
změnu programové nabídky v případě, že se změna týká televizního programuprogramu převzatého od provozovatele televizního vysílání ze státu, který není členským státem Evropské unie ani smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, nebo rozhlasového programuprogramu převzatého od provozovatele rozhlasového vysílání z jiného státu než České republiky,
d)
územní rozsah vysílání.
(2)
Změna může být provedena poté, co Rada změnu zaregistrovala.
(3)
Změnu ostatních skutečností uvedených v přihlášce k registraci je provozovatel převzatého vysíláníprovozovatel převzatého vysílání povinen oznámit Radě do 15 dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo.
(4)
Ustanovení § 28 odst. 1 až 3 se použijí obdobně.
§ 30
Zánik platnosti registrace
(1)
Registrace zaniká
a)
dnem zániku právnické osoby, která byla registrována,
b)
smrtí fyzické osoby, která byla registrována,
c)
rozhodnutím Rady o zrušení registrace z důvodů uvedených v § 64,
d)
zrušením registrace na žádost provozovatele převzatého vysíláníprovozovatele převzatého vysílání,
e)
dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl provozovatel převzatého vysíláníprovozovatel převzatého vysílání odsouzen k trestu zrušení právnické osoby nebo trestu zákazu činnosti provozovatele převzatého vysíláníprovozovatele převzatého vysílání.
(2)
Neuvolní-li provozovatel převzatého vysíláníprovozovatel převzatého vysílání prostřednictvím vysílačů přenosovou kapacitu sítě elektronických komunikací do 3 dnů ode dne doručení písemné výzvy Rady podle § 28a odst. 2, jeho registrace uplynutím této lhůty zaniká.
ČÁST PÁTÁ
PRÁVA A POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ VYSÍLÁNÍ A PROVOZOVATELŮ PŘEVZATÉHO VYSÍLÁNÍ
HLAVA I
PRÁVA A POVINNOSTI PŘI VYSÍLÁNÍ PROGRAMU
§ 31
Obsah programů
(1)
Provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysíláníprovozovatel převzatého vysílání má právo vysílat programyprogramy svobodně a nezávisle. Do jejich obsahu lze zasahovat pouze na základě zákona a v jeho mezích.
(2)
Provozovatel vysílání poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru.
(3)
Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadechpořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti a zejména nebyla v celku vysílaného programuprogramu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých skupin veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě.
(4)
Provozovatel vysílání ze zákona je povinen sestavovat programovou skladbu tak, aby ve svém vysílání poskytoval vyváženou nabídku pro všechny obyvatele se zřetelem na jejich věk, pohlaví, barvu pleti, víru, náboženství, politické či jiné smýšlení, národnostní, etnický nebo sociální původ a příslušnost k menšině.
(5)
Provozovatel rozhlasového nebo televizního vysílání je oprávněn do vysílání současně zařazovat i pořadypořady, programové prvky a další části vysílání, zejména reklamureklamu a teleshoppingteleshopping, s regionálně odlišným obsahem. Provozovatel celoplošného rozhlasového a televizního vysílánírozhlasového a televizního vysílání s licencí je povinen vysílat celoplošně bez zařazování pořadůpořadů a dalších částí vysílání, programových prvků a reklamyreklamy s regionálně odlišným obsahem minimálně 85 % týdenního vysílacího času.
(6)
Bez výslovného souhlasu příslušného provozovatele vysílání není nikdo oprávněn vysílaný programprogram zpřístupňovat veřejnosti nebo jej šířit za jiným účelem.
(7)
Bez výslovného souhlasu příslušného provozovatele vysílání není nikdo oprávněn zasahovat do vysílaného programuprogramu nebo jeho částí, včetně služebslužeb přímo souvisejících s programemprogramem, zejména
a)
měnit nebo upravovat vysílaný programprogram nebo jeho jednotlivé části obsahově nebo technicky,
b)
přerušovat zvukovou nebo obrazovou složku vysílaného programuprogramu nebo jeho jednotlivých částí, nebo
c)
překrývat zcela nebo zčásti zvukovou nebo obrazovou složku vysílaného programuprogramu nebo jeho jednotlivých částí, včetně obchodních sdělení a jiných oznámení; v případě obrazové složky vysílaného programuprogramu rovněž zmenšovat rozsah jejího zobrazení na obrazovce přijímače.
(8)
Ustanovení odstavce 7 se nevztahuje na
a)
překrytí, která si vyhradil příjemce vysílání výlučně pro soukromé použití a která neslouží k přímému nebo nepřímému hospodářskému prospěchu jiné osoby,
b)
ovládací prvky uživatelských rozhraní nezbytných pro fungování přijímače nebo pro orientaci v pořadech, jako jsou nastavení hlasitosti, vyhledávací funkce, orientační nabídky nebo přehledy dostupných programůprogramů,
c)
překrytí dodaná příslušným provozovatelem vysílání, včetně titulků nebo obchodních sdělení,
d)
oznámení a opatření podle § 32 odst. 1 písm. k) a
e)
techniky datové komprese, které zmenšují velikost datového souboru, a obdobné techniky nezbytné pro přizpůsobení distribučním prostředkům, jako jsou rozlišení nebo kódování, pokud v ničem nemění obsah vysílaného programuprogramu ani jeho jednotlivých částí.
§ 32
Základní povinnosti provozovatelů vysílání a provozovatelů převzatého vysílání
(1)
Provozovatel vysílání je povinen
a)
provozovat vysílání vlastním jménem, na vlastní účet a na vlastní odpovědnost a nést odpovědnost za obsah vysílání,
b)
zajistit, aby vysílané pořadypořady nepropagovaly válku nebo nelíčily krutá nebo jinak nelidská jednání takovým způsobem, který je jejich zlehčováním, omlouváním nebo schvalováním,
c)
zajistit, aby vysílané pořady nepodněcovaly k násilí nebo nenávisti vůči skupině osob nebo členovi skupiny z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických nebo jiných názorů, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, státního občanství, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, rodu, zdravotního postižení, věku, sexuální orientace nebo jiného postavení,
d)
zajistit, aby vysílané pořady a další části vysílánídalší části vysílání neobsahovaly podprahové techniky,
e)
zajistit volbou vhodných opatření, aby pořady, které mohou vážně narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob zejména tím, že obsahují pornografii nebo hrubé samoúčelné násilí, neměly nezletilé osoby za běžných okolností možnost vidět nebo slyšet; tato opatření zahrnují nástroje pro ověřování věku nebo jiná technická opatření, která umožňují zamezit nezletilým osobám přístup k vysílání,
f)
bezdůvodně nezobrazovat osoby umírající nebo vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost,
g)
nezařazovat v době od 06.00 hodin do 22.00 hodin do vysílání pořady, které by mohly narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob; tato povinnost se na provozovatele vysílání nevztahuje, je-li vysílání koncovému uživateli dostupné na základě písemné smlouvy s osobou starší 18 let a je k němu poskytnuto technické opatření, které této osobě umožňuje omezit přístup k vysílání nezletilým osobám,
h)
zajistit, aby rozhlasovému vysílání pořadů, na které se vztahuje omezení podle písmene g), bezprostředně předcházelo slovní upozornění na nevhodnost pořadu pro nezletilé osoby,
i)
nezařazovat do programůprogramů pořadypořady, které mohou utvrzovat stereotypní předsudky týkající se etnických, náboženských nebo rasových menšin,
j)
nezařazovat do programůprogramů pořadypořady a reklamyreklamy, které obsahují vulgarismy a nadávky, kromě uměleckých děl, v nichž je to z hlediska líčeného kontextu nutné; taková díla je však možné vysílat pouze v době od 22.00 hodin do 06.00 hodin druhého dne,
k)
poskytnout v naléhavém veřejném zájmu státním orgánům a orgánům územní samosprávy na jejich žádost nezbytný vysílací čas pro důležitá a neodkladná oznámení v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, stavu ohrožení státu, válečného stavu, stavu kybernetického nebezpečí, oznámení o existenci a pominutí překážky bránící vyhlášení aktu ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv s využitím elektronického systému Sbírky zákonů a mezinárodních smluv, nebo opatření na ochranu veřejného zdraví a zajistit, aby tato oznámení nebo opatření byla zpřístupněna rovněž osobám se sluchovým postižením a osobám se zrakovým postižením; odpovědnost za obsah těchto oznámení má osoba, které byl vysílací čas poskytnut,
l)
uchovávat v odvysílané podobě a v náležité technické kvalitě záznamy všech pořadů včetně dalších částí vysílánídalších částí vysílání a zpřístupnění pořadů pro osoby se sluchovým či zrakovým postižením alespoň po dobu 30 dnů ode dne jejich vysílání a na písemnou výzvu je zapůjčit Radě; provozovatel vysílání má vůči Radě právo na náhradu nutných nákladů spojených se zapůjčením záznamů pořadů a dalších částí vysílánídalších částí vysílání,
m)
bylo-li v důsledku vysílání určitého pořadu nebo dalších částí vysílánídalších částí vysílání zahájeno řízení před orgánem veřejné moci, je provozovatel vysílání povinen na písemnou výzvu příslušného orgánu veřejné moci uchovávat záznam pořadu nebo dalších částí vysílánídalších částí vysílání v odvysílané podobě a v náležité technické kvalitě, až do pravomocného rozhodnutí ve věci,
n)
uvádět označení televizního programuprogramu (logo) v televizním vysílání, s výjimkou vysílání reklamyreklamy a teleshoppinguteleshoppingu,
o)
identifikovat rozhlasový programprogram alespoň jedenkrát za hodinu, nenaruší-li tím celistvost vysílaného pořadupořadu,
p)
oznamovat Radě, že došlo k technickým překážkám vysílání, které mu brání ve vysílání,
r)
požádat Radu o předchozí souhlas s každým přerušením vysílání z jiných důvodů než uvedených v písmenu p),
s)
oznamovat Radě zahájení nebo ukončení vysílání programuprogramu a každé službyslužby přímo související s programemprogramem a dále síť elektronických komunikací1a), jejímž prostřednictvím vysílá programprogram digitálně, a to nejpozději v den, kdy zahájil nebo ukončil vysílání; tyto informace zveřejňuje Rada způsobem umožňujícím dálkový přístup,
t)
zajistit, aby vysílané pořady nepodněcovaly ke spáchání teroristického trestného činutrestného činu25), a
u)
označit v televizním vysílání pořady, na které se vztahují omezení podle písmene g) grafickým znakem „18+“ určujícím potenciální závadnost jejich obsahu pro nezletilé osoby po celou dobu jejich trvání, a poskytnout k těmto pořadům dostatečné informace o obsahu závadném pro nezletilé osoby tak, aby byly snadno a bezúplatně dostupné.
(2)
Provozovatel televizního vysílání po projednání s organizacemi sídlícími ve státu, na jehož území má být vysílání zcela nebo převážně směrováno, sdružujícími osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením zpracovává pro hodnocené období Akční plán zpřístupňování televizních pořadů pro osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením (dále jen „Akční plán“), jímž se zavazuje oproti bezprostředně předcházejícímu hodnocenému období navýšit celkový podíl pořadů zpřístupněných pro osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením prostřednictvím přiměřených opatření. Akční plán se zpracovává v členění podle jednotlivých programůprogramů provozovatele televizního vysílání a jednotlivých běžných roků od 1. července do 30. června. Hodnocená období Akčních plánů vždy počínají dnem 1. července prvního kalendářního roku svého trvání a končí dnem 30. června posledního kalendářního roku svého trvání. Celkový podíl zpřístupněných pořadů se počítá z vysílacího času. Provozovatel televizního vysílání předkládá Radě nový Akční plán vždy do 30. června kalendářního roku, na který připadá konec předcházejícího hodnoceného období.
(3)
Provozovatel televizního vysílání předkládá Radě vyhodnocení plnění Akčního plánu včetně identifikace a doby vysílání jednotlivých zpřístupněných pořadů vždy do 30. září kalendářního roku, na který připadl konec příslušného hodnoceného období.
(4)
Povinnosti podle odstavců 2 a 3 se nevztahují na programyprogramy, jejichž převážná část není tvořena pořady, a na programyprogramy, jejichž převážnou část tvoří pořady, které vzhledem k jejich povaze nelze nebo není účelné pro osoby se sluchovým nebo zrakovým postižením zpřístupňovat, zejména
a)
hudební televizní programyprogramy,
b)
programyprogramy zaměřené výhradně na propagaci vlastního televizního vysílání a výrobků, služebslužeb a dalších činností souvisejících s provozováním vlastního televizního vysílání (§ 67 odst. 1),
c)
programyprogramy, které sestávají pouze z televizní grafiky nebo videotextu bez doprovodného mluveného slova, nebo
d)
programyprogramy místního vysílánímístního vysílání.
(5)
Provozovatel převzatého vysíláníProvozovatel převzatého vysílání může šířit programprogram obsahující pořady nebo další části vysílánídalší části vysílání, které by mohly narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob, za podmínek stanovených v odstavci 1 písm. g); do nejnižší programové nabídkynejnižší programové nabídky nesmí být zařazen programprogram obsahující převážně pořady, které by mohly narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob.
(6)
Provozovatel převzatého vysíláníProvozovatel převzatého vysílání televizního programuprogramu převzatého od provozovatele televizního vysílání ze státu, který není členským státem Evropské unie ani smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, nebo rozhlasového programuprogramu převzatého od provozovatele rozhlasového vysílání z jiného státu než České republiky, není oprávněn šířit takový programprogram, který obsahuje
a)
pořady nebo další části vysílánídalší části vysílání, které jsou vysílány v rozporu s ustanoveními odstavce 1 písm. b), c), f) nebo t),
b)
pořady nebo další části vysílánídalší části vysílání, které mohou narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob, pokud jsou vysílány v rozporu s ustanoveními odstavce 1 písm. e).
(7)
Povinnosti stanovené v odstavci 1 ve vztahu k pořadům je provozovatel vysílání povinen plnit rovněž ve vztahu ke všem dalším částem vysílánídalším částem vysílání, nestanoví-li zákon jinak.
(8)
Provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysíláníprovozovatel převzatého vysílání je povinen na písemnou výzvu poskytnout Radě vyjádření a informace nezbytné k výkonu její působnosti podle § 5 písm. t) až v) nebo § 6 odst. 1 a 4.
(9)
Provozovatel televizního vysílání je povinen umožnit divákům snadný, přímý a trvalý přístup zejména k
a)
základním údajům o provozovateli televizního vysílání, jimiž jsou název nebo jméno a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, adresa sídla v případě právnické osoby nebo bydliště v případě fyzické osoby a u zahraniční osoby rovněž adresa podniku nebo organizační složky na území České republiky, byly-li zřízeny,
b)
údajům, které umožňují rychlé, přímé a účinné navázání kontaktu s provozovatelem televizního vysílání, zejména k poštovní adrese pro doručování, telefonnímu číslu, adrese internetových stránek, popřípadě k adrese pro doručování elektronické pošty, a
c)
informaci o tom, že jeho činnost se řídí právním řádem České republiky a o tom, že orgánem dozoru nad provozováním televizního vysílání je Rada.
(10)
Osobní údaje nezletilých osob shromážděné nebo jinak získané provozovatelem televizního vysílání za účelem plnění opatření podle odstavce 1 písm. e) nesmí být zpracovávány pro obchodní účely, zejména pro přímý marketing, profilování a reklamureklamu cílenou na základě chování.
§ 33
Povinnosti provozovatele vysílání při vysílání událostí značného společenského významu
(1)
Provozovatel televizního vysílání nesmí využívat výhradní práva k vysílání události značného společenského významu způsobem, který by podstatnou část veřejnosti v České republice zbavoval možnosti sledovat tuto událost v přímém přenosu nebo ze záznamu v celoplošném televizním vysílání v nezakódované podobě a bez zvláštního poplatku.
(2)
Je-li táž událost značného společenského významu vzhledem ke své povaze vysílána zároveň v přímém přenosu i ze záznamu, musí být toto vysílání uskutečňováno tak, aby tvořilo účelně a přehledně uspořádaný celek. Událost značného společenského významu lze vysílat pouze ze záznamu jen tehdy, je-li v přímém přenosu vysílána jiná událost značného společenského významu, která se koná současně s událostí, jejíž vysílání ze záznamu proto musí být na nezbytnou dobu pozdrženo.
(3)
Za událost značného společenského významu se považuje událost uvedená v Seznamu událostí značného společenského významu, který po projednání s Radou stanoví ministerstvo vyhláškou.
(4)
Za událost značného společenského významu se dále považuje událost, která byla za událost značného společenského významu prohlášena některým z členských států Evropských společenství a tato skutečnost byla oznámena v Úředním věstníku Evropských společenství. Provozovatel televizního vysílání nesmí využívat výhradní práva k vysílání události značného společenského významu oznámené v Úředním věstníku Evropských společenství způsobem, který by podstatnou část veřejnosti v členském státě Evropských společenství, jenž ji prohlásil za událost značného společenského významu, v rozporu s jeho právními předpisy zbavoval možnosti sledovat tuto událost v přímém přenosu nebo ze záznamu na volně dostupném televizním programuprogramu. Seznam událostí značného společenského významu oznámených v Úředním věstníku Evropských společenství je Rada povinna zpřístupnit způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5)
Za událost značného společenského významu se považuje rovněž událost, která byla za událost značného společenského významu prohlášena některým z členských států Rady Evropy a tato skutečnost byla podle mezinárodní smlouvy stanoveným způsobem zveřejněna příslušným orgánem Rady Evropy (dále jen „událost zveřejněná orgánem Rady Evropy“). Provozovatel televizního vysílání nesmí využívat výhradní práva k vysílání události zveřejněné orgánem Rady Evropy způsobem, který by podstatnou část veřejnosti v členském státě Rady Evropy, jenž ji prohlásil za událost značného společenského významu, v rozporu s jeho právními předpisy zbavoval možnosti sledovat tuto událost v přímém přenosu nebo ze záznamu na volně dostupném televizním programuprogramu. Seznam událostí zveřejněných orgánem Rady Evropy je Rada povinna zpřístupnit způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 34
Vysílání krátkých zpravodajských výňatků
(1)
Provozovatel televizního vysílání, který získal výhradní práva k vysílání události, která je předmětem zvýšeného zájmu veřejnosti (dále jen „událost zvýšeného zájmu veřejnosti“), je povinen ostatním provozovatelům televizního vysílání usazeným v členských státech Evropské unie na jejich žádost umožnit přístup k signálu přenosu nebo poskytnout záznam této události za účelem pořízení krátkého zpravodajského výňatku podle vlastního výběru do svých všeobecných zpravodajských pořadů. Získal-li výhradní práva k vysílání události zvýšeného zájmu veřejnosti provozovatel televizního vysílání usazený v České republice, jsou ostatní provozovatelé televizního vysílání usazení v České republice povinni uplatnit žádost podle věty první u tohoto provozovatele televizního vysílání.
(2)
Doba trvání krátkého zpravodajského výňatku ve všeobecném zpravodajském pořadu nesmí přesáhnout 90 sekund. Krátký zpravodajský výňatek musí být označen uvedením zdroje, z něhož byl převzat, není-li takové označení neproveditelné.
(3)
Při poskytování audiovizuálních mediálních služebslužeb na vyžádání lze krátký zpravodajský výňatek pořízený podle odstavce 1 použít za podmínky, že všeobecný zpravodajský pořad, jehož je součástí, je ze záznamu nabízen týmž provozovatelem televizního vysílání, který jej odvysílal.
(4)
Za všeobecný zpravodajský pořad se považuje pořad sestavený ze zpráv, reportáží a rozhovorů o aktuálním dění v oblasti vnitřní a zahraniční politiky, veřejného života, kultury, kriminality nebo sportu, včetně bloku zvláštního zpravodajství pravidelně navazujícího na tento pořad.
(5)
Provozovatel televizního vysílání, který získal výhradní práva k vysílání události zvýšeného zájmu veřejnosti, je povinen stanovit podmínky, za kterých je možný přístup ostatních provozovatelů televizního vysílání k signálu přenosu nebo dodání záznamu této události (dále jen „akreditační podmínky“), s dostatečným časovým předstihem a zveřejnit je způsobem umožňujícím dálkový přístup. Akreditační podmínky musejí být spravedlivé a rozumné a nesmějí být diskriminační. Provozovatel televizního vysílání, který získal výhradní práva k vysílání události zvýšeného zájmu veřejnosti, je oprávněn za zajištění přístupu k signálu přenosu nebo dodání záznamu této události účtovat nejvýše částku odpovídající náhradě dodatečných nákladů přímo spojených se zajištěním přístupu k signálu přenosu nebo s dodáním záznamu.
HLAVA II
OCHRANA OSOB DOTČENÝCH OBSAHEM ROZHLASOVÉHO NEBO TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ
§ 35
Právo na odpověď
(1)
Jestliže bylo v rozhlasovém nebo televizním vysílání uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na provozovateli vysílání uveřejnění odpovědi. Provozovatel vysílání je povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit.
(2)
Odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení podle odstavce 1 uvádí na pravou míru, nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje. Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení, a je-li napadána jen jeho část, pak této části; z odpovědi musí být patrno, kdo ji činí.
(3)
Osoba, na jejíž žádost byla provozovatelem vysílání uveřejněna odpověď podle tohoto zákona, nemůže požadovat uveřejnění další odpovědi na tuto odpověď.
(4)
Po smrti fyzické osoby přísluší právo podle odstavce 1 jejímu manželu a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.
(5)
Ustanovení zvláštního právního předpisu o ochraně osobnosti a ochraně jména nebo dobré pověsti právnické osoby zůstávají úpravou podle odstavců 1 až 4 nedotčena.
§ 36
Dodatečné sdělení
(1)
Jestliže bylo v rozhlasovém nebo televizním vysílání uveřejněno sdělení o trestním řízenítrestním řízení nebo o řízení ve věcech přestupků vedeném proti fyzické, právnické nebo podnikající fyzické osobě, kterou lze podle tohoto sdělení ztotožnit, a toto řízení nebylo ukončeno pravomocným rozhodnutím, má tato osoba právo požadovat na provozovateli vysílání uveřejnění informace o výsledku tohoto řízení jako dodatečného sdělení. Provozovatel vysílání je povinen na žádost této osoby informaci o pravomocném rozhodnutí uveřejnit.
(2)
Po smrti fyzické osoby přísluší právo podle odstavce 1 jejímu manželu a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.
(3)
Ustanovení zvláštního právního předpisu o ochraně osobnosti a ochraně jména nebo dobré pověsti právnické osoby zůstávají úpravou podle odstavců 1 a 2 nedotčena.
§ 37
Podávání a náležitosti žádosti o uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení
(1)
Žádost o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení musí mít písemnou formu.
(2)
Ze žádosti o uveřejnění odpovědi musí být zřejmé, v čem se skutkové tvrzení obsažené v uveřejněném sdělení dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí fyzické osoby anebo jména nebo dobré pověsti právnické osoby. Součástí žádosti musí být též návrh znění odpovědi nebo dodatečného sdělení.
(3)
Žádost o uveřejnění odpovědi musí být provozovateli vysílání doručena nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění napadeného sdělení v rozhlasovém nebo televizním vysílání, jinak právo na uveřejnění odpovědi zaniká.
(4)
Žádost o uveřejnění dodatečného sdělení musí být provozovateli vysílání doručena nejpozději do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým bylo řízení pravomocně skončeno, jinak právo na uveřejnění dodatečného sdělení zaniká. Bylo-li pravomocné rozhodnutí zrušeno, platí předchozí ustanovení obdobně.
§ 38
Podmínky uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení
(1)
Odpověď nebo dodatečné sdělení je provozovatel vysílání povinen uveřejnit
a)
ve stejném pořadupořadu, v němž bylo uveřejněno napadené sdělení, a nebude-li to možné, ve stejně hodnotném vysílacím čase, v jakém bylo uveřejněno napadené sdělení, a to takovým způsobem, aby nové sdělení bylo formou rovnocenné a rozsahem přiměřené napadenému sdělení,
b)
výslovným označením „odpověď“ nebo „dodatečné sdělení“,
c)
na vlastní náklady,
d)
v témže jazyce, ve kterém bylo uveřejněno napadené sdělení,
e)
s uvedením jména a příjmení nebo názvu osoby, která o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení žádá, jestliže osoba takový požadavek uplatnila.
(2)
Provozovatel vysílání je povinen odpověď nebo dodatečné sdělení uveřejnit do 8 dnů od doručení žádosti o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení.
(3)
Pokud oprávnění provozovatele k rozhlasovému a televiznímu vysílánírozhlasovému a televiznímu vysílání zanikne, je provozovatel vysílání povinen na svůj náklad zajistit uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení za podmínek stanovených tímto zákonem v rozhlasovém nebo televizním vysílání jiného provozovatele vysílání pokrývajícím obdobný počet posluchačů nebo diváků ve shodném regionu jako vysílání, ve kterém bylo napadené sdělení uveřejněno.
§ 39
Uplatnění práva na uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení u soudu
(1)
Neuveřejní-li provozovatel vysílání odpověď nebo dodatečné sdělení vůbec nebo nedodrží-li podmínky pro uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení stanovené v § 38, rozhodne o povinnosti uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení na návrh osoby, která o jejich uveřejnění požádala, soud.
(2)
Návrh musí být podán u soudu do 15 dnů po uplynutí lhůty stanovené pro zveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení, jinak právo domáhat se uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení u soudu zaniká.
§ 40
Výjimky z povinnosti uveřejnit odpověď a dodatečné sdělení
(1)
Provozovatel vysílání není povinen uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení, jestliže
a)
uveřejněním navrženého textu by byl spáchán trestný čintrestný čin nebo přestupek,
b)
uveřejnění navrženého textu by bylo v rozporu s dobrými mravy,
c)
napadené sdělení, popřípadě jeho napadená část je citací sdělení třetí osoby určeného pro veřejnost nebo jeho pravdivou interpretací a jako takové bylo označeno nebo prezentováno.
(2)
Provozovatel vysílání není povinen uveřejnit odpověď, jestliže žádost o její uveřejnění směřuje vůči textu uveřejněnému na základě prokazatelného předchozího souhlasu osoby, která žádost podala.
(3)
Provozovatel vysílání není povinen uveřejnit dodatečné sdělení, jestliže ještě předtím, než mu byla žádost o jeho uveřejnění doručena, uveřejnil sdělení odpovídající dodatečnému sdělení z vlastního podnětu a dodržel přitom podmínky stanovené tímto zákonem.
§ 41
Ochrana zdroje a obsahu informací
(1)
Fyzická osoba nebo právnická osoba, která se podílela na získávání nebo zpracování informací pro uveřejnění nebo uveřejněných v rozhlasovém nebo televizním vysílání, má právo odepřít soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu veřejné správy poskytnutí informace o původu či obsahu těchto informací.
(2)
Fyzická osoba nebo právnická osoba, která se podílela na získávání nebo zpracování informací pro uveřejnění nebo uveřejněných v rozhlasovém nebo televizním vysílání, má právo soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu veřejné správy odepřít předložení nebo vydání věci, z nichž by mohl být zjištěn původ či obsah těchto informací.
(3)
Právy podle odstavců 1 a 2 nejsou dotčeny zvláštním právním předpisem stanovené povinnosti nenadržovat pachateli trestného činutrestného činu a překazit nebo oznámit trestný čintrestný čin a ve vztahu k těmto zvláštním právním předpisem stanoveným povinnostem ani povinnosti, které jsou stanoveny v trestním řízenítrestním řízení.
HLAVA III
PODPORA EVROPSKÉ TVORBY A EVROPSKÉ NEZÁVISLÉ A SOUČASNÉ TVORBY
§ 42
Provozovatel televizního vysílání je povinen tam, kde je to proveditelné, vyhradit pro evropská díla nadpoloviční podíl celkového vysílacího času každého svého programuprogramu. Do celkového vysílacího času programuprogramu, z něhož se určuje podíl vysílacího času vyhrazeného pro evropská díla, se nezapočítává čas určený vysílání zpravodajských pořadůpořadů, sportovních událostí, soutěží, teletextuteletextu, reklamyreklamy a teleshoppinguteleshoppingu.
§ 43
(1)
Provozovatel televizního vysílání je povinen tam, kde je to proveditelné, vyhradit pro evropská díla vyrobená nezávislými výrobci alespoň 10 % celkového vysílacího času každého svého programuprogramu. Do celkového vysílacího času programuprogramu, z něhož se určuje podíl vysílacího času vyhrazeného pro evropská díla vyrobená nezávislými výrobci, se nezapočítává čas určený vysílání zpravodajských pořadůpořadů, sportovních událostí, soutěží, teletextuteletextu, reklamyreklamy a teleshoppinguteleshoppingu.
(2)
Povinnost podle odstavce 1 se považuje za splněnou, pokud provozovatel televizního vysílání vynakládá alespoň 10 % svého programového rozpočtu na výrobu nebo nákup evropských děl vyrobených nezávislými výrobci.
(3)
Za nezávislého výrobce se považuje právnická osoba nebo fyzická osoba, která není provozovatelem televizního vysílání, ani není s provozovatelem televizního vysílání majetkově propojena nebo jejíž dodávky děl pro jednoho provozovatele televizního vysílání nepřesáhnou v průběhu 3 let 90 % její celkové výroby. Osobou majetkově propojenou s provozovatelem televizního vysíláníOsobou majetkově propojenou s provozovatelem televizního vysílání se rozumí osoba, která se podílí na hlasovacích právech nebo základním kapitálu tohoto provozovatele televizního vysílání, nebo osoba, v níž se provozovatel televizního vysílání podílí na hlasovacích právech nebo základním kapitálu.
§ 44
(1)
Provozovatel televizního vysílání je povinen tam, kde je to proveditelné, zajistit, aby v rámci vysílacího času vyhrazeného pro vysílání evropských děl vyrobených nezávislými výrobci tvořilo vysílání děl, od jejichž prvního zveřejnění neuplynulo více než 5 let, alespoň 10 %.
(2)
Provozovatel televizního vysílání, který plní povinnost podpory evropské nezávislé tvorby v souladu s ustanovením § 43 odst. 2 tak, že vynakládá nejméně 10 % z programového rozpočtu na výrobu nebo nákup evropských děl vyrobených nezávislými výrobci, je povinen vynaložit alespoň 10 % z takto stanovené částky na díla, od jejichž prvního zveřejnění neuplynulo více než 5 let.
§ 45
(1)
Povinnosti provozovatele televizního vysílání stanovené v § 42 až 44 se nevztahují na provozovatele
a)
místního vysílánímístního vysílání, který není účastníkem celoplošné televizní sítě,
b)
programuprogramu vysílaného výhradně v jiném než českém jazyce nebo v jiném než v některém z jazyků členských států Evropských společenství; je-li však v jiném než českém jazyce nebo v jiném než v některém z jazyků členských států Evropských společenství vysílána jen podstatná část programuprogramu, povinnosti provozovatele televizního vysílání stanovené v § 42 až 44 se nevztahují jen na tuto část.
(2)
Povinnosti provozovatele televizního vysílání stanovené v § 42 až 44 se nevztahují na provozovatele televizního vysílání určeného výlučně pro příjem mimo území České republiky, jakož i mimo území členských států Evropských společenství, které není přímo nebo nepřímo přijímáno veřejností v České republice anebo v některém z členských států Evropských společenství.
§ 46
Evropské dílo
(1)
Evropským dílem se rozumí
a)
dílo pocházející z členských států Evropské unie,
b)
dílo pocházející ze státu, který není členským státem Evropské unie, avšak je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi4b), splňuje-li toto dílo podmínky podle odstavce 3, nebo
c)
dílo vyrobené v koprodukci v rámci smlouvy týkající se audiovizuálního odvětví uzavřené mezi Evropskými společenstvími a třetím státem, splňuje-li toto dílo podmínky stanovené ve smlouvě, na základě které bylo vyrobeno.
(2)
Ustanovení odstavce 1 písm. b) a c) se použijí pouze tehdy, nejsou-li v příslušných třetích státech uplatňována diskriminační opatření vůči dílům z členských států Evropské unie.
(3)
Za dílo uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) se považuje dílo vytvořené převážně autoryautory a pracovníky s bydlištěm v jednom nebo více státech uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) za předpokladu, že
a)
bylo vyrobeno výrobcem nebo více výrobci usazenými v jednom nebo ve více z těchto států,
b)
výroba díla se uskutečnila pod dohledem a skutečnou kontrolou výrobce nebo více výrobců usazených v jednom nebo ve více z těchto států, nebo
c)
podíl koproducentů z těchto států na celkových koprodukčních nákladech je převažující a koprodukce nebyla kontrolována výrobcem nebo více výrobci usazenými mimo území těchto států.
(4)
Dílo, které nelze považovat za evropské dílo podle odstavce 1, avšak bylo vyrobeno na základě dvoustranné smlouvy o koprodukci uzavřené mezi členskými státy Evropské unie a třetím státem, lze považovat za evropské dílo za předpokladu, že podíl koproducentů z členských států Evropské unie na celkových výrobních nákladech je převažující a výroba nebyla kontrolována výrobcem nebo více výrobci usazenými mimo území členských států Evropské unie.
§ 47
Sledování podpory evropské tvorby a evropské nezávislé a současné tvorby
(1)
Na plnění povinností podle § 42 až 44 dohlíží Rada, které je provozovatel televizního vysílání povinen za sledované období předkládat
a)
údaje o počtu a délce vysílaných evropských děl včetně identifikace těchto děl a jejich výrobců,
b)
údaje o počtu a délce vysílaných evropských děl vyrobených nezávislými výrobci, včetně identifikace těchto děl a jejich výrobců, popřípadě doklady, které prokazují, že vynaložil nejméně 10 % svého programového rozpočtu na výrobu nebo nákup evropských děl vyrobených nezávislými výrobci, včetně identifikace výrobců těchto děl,
c)
seznamy vysílaných evropských děl vyrobených nezávislými výrobci, od jejichž výroby neuplynulo více než 5 let,
d)
údaje o počtu a délce odvysílaných českých děl.
(2)
V případě, že z údajů předložených Radě podle odstavce 1 vyplývá, že povinnosti podle § 42 až 44 ve sledovaném období splněny nebyly, je provozovatel televizního vysílání povinen sdělit Radě důvody jejich nesplnění.
(3)
Sledovaným obdobím se pro účely odstavců 1 a 2 rozumí 1 kalendářní rok.
HLAVA IV
OBCHODNÍ SDĚLENÍ
§ 48
Povinnosti provozovatelů vysílání při vysílání obchodních sdělení
(1)
Provozovatelé vysílání nesmějí zařazovat do vysílání
a)
obchodní sděleníobchodní sdělení, která nejsou snadno rozpoznatelná,
b)
obchodní sděleníobchodní sdělení, která podporují chování ohrožující zdraví nebo bezpečnost nebo chování, které hrubě ohrožuje ochranu životního prostředí,
c)
obchodní sděleníobchodní sdělení, v nichž účinkují hlasatelé, moderátoři a redaktoři zpravodajských a politicko-publicistických pořadů,
d)
náboženská a ateistická obchodní sděleníobchodní sdělení,
e)
obchodní sděleníobchodní sdělení politických stran a hnutí a obchodní sděleníobchodní sdělení nezávislých kandidátů na poslance, senátory, prezidenta republiky nebo členy zastupitelstva územního samosprávného celku, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,
f)
obchodní sděleníobchodní sdělení týkající se léčivých přípravků nebo léčebných postupů, které jsou v České republice dostupné pouze na lékařský předpis, teleshoppingteleshopping týkající se léčivých přípravků, které vyžadují registraci podle zvláštního právního předpisu10a), a teleshoppingteleshopping týkající se léčebných postupů,
g)
obchodní sdělení týkající se cigaret, jiných tabákových výrobků, elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich nebo psychomodulačních látek,
h)
skrytá obchodní sdělenískrytá obchodní sdělení,
i)
obchodní techniky obsahující podprahové techniky,
j)
obchodní sděleníobchodní sdělení, která snižují lidskou důstojnost,
k)
obchodní sděleníobchodní sdělení útočící na víru nebo náboženství nebo na politické nebo jiné smýšlení,
l)
obchodní sdělení obsahující nebo podporující diskriminaci vůči skupině osob nebo členovi skupiny na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, státní příslušnosti, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace,
m)
obchodní sděleníobchodní sdělení naznačující, že země původu potraviny je Česká republika, pokud nejsou splněny požadavky stanovené zákonem o potravinách a tabákových výrobcích21).
(2)
Obchodní sdělení nesmějí fyzicky, psychicky nebo mravně ohrožovat nezletilé osoby tím, že
a)
přímo nabádají nezletilé osoby ke koupi nebo nájmu určitého výrobku nebo službyslužby s využitím jejich nezkušenosti nebo důvěřivosti,
b)
přímo nabádají nezletilé osoby, aby přemlouvaly své rodiče nebo jiné osoby ke koupi nabízeného zboží nebo služebslužeb,
c)
využívají zvláštní důvěru nezletilých osob ke svým rodičům, učitelům nebo k jiným osobám, nebo
d)
bezdůvodně ukazují nezletilé osoby v nebezpečných situacích.
(3)
Za pravdivost údajů obsažených v obchodním sděleníobchodním sdělení odpovídá zadavatel obchodního sdělenízadavatel obchodního sdělení; pokud zadavatele obchodního sdělenízadavatele obchodního sdělení nelze určit, odpovídá provozovatel vysílání. Zadavatelem obchodního sděleníZadavatelem obchodního sdělení se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která objednala u jiné právnické nebo fyzické osoby obchodní sděleníobchodní sdělení.
§ 49
Povinnosti při zařazování reklam, teleshoppingu a označení sponzora do vysílání
(1)
Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby
a)
reklamyreklamy a teleshoppingteleshopping byly snadno rozeznatelné; u provozovatele rozhlasového vysílání zřetelně zvukově a u provozovatele televizního vysílání zřetelně zvukově, obrazově nebo zvukově-obrazově nebo prostorovými prostředky oddělené od ostatních částí vysílání,
b)
izolované reklamní a teleshoppingové šoty byly zařazovány do vysílání pouze výjimečně, vyjma přenosů sportovních událostí; to neplatí pro rozhlasové vysílání,
c)
obchodní sdělení týkající se erotických služebslužeb, erotických výrobků a humánních léčivých přípravků nebo doplňků stravy na podporu sexuální výkonnosti nebyly zařazovány do vysílání v době od 06.00 hodin do 22.00 hodin; tato povinnost se na provozovatele vysílání nevztahuje, je-li vysílání koncovému uživateli dostupné na základě písemné smlouvy uzavřené s osobou starší 18 let a je k němu poskytnuto technické opatření, které této osobě umožňuje omezit přístup k vysílání nezletilým osobám,
d)
reklamyreklamy a teleshoppingteleshopping nebyly zařazovány bezprostředně před vysíláním bohoslužeb ani bezprostředně po jejich vysílání.
(2)
Provozovatel televizního vysílání je povinen zajistit, aby při zařazování reklamyreklamy nebo teleshoppingových šotů do pořadu nebyla narušena celistvost pořadu, ani práva nositelů práv tím, že nezohlední přirozené přestávky, dobu trvání a povahu pořadu.
(3)
Provozovatel televizního vysílání je povinen zajistit, aby reklamyreklamy, teleshoppingteleshopping a označení sponzora byly vysílány takovým způsobem, že hladina hlasitosti jejich vysílání je v souladu s technickou specifikací stanovenou vyhláškou, kterou podle ustanovení § 5 písm. y) vydá Rada. Takový způsob vysílání se použije i při vysílání zvukových nebo zvukově-obrazových prostředků oddělujících reklamureklamu a teleshoppingteleshopping od ostatních částí vysílání podle odstavce 1 písm. a).
(4)
Provozovatel televizního vysílání s licencí nesmí vysílání filmů vyrobených pro televizi, kinematografických děl a zpravodajských pořadů přerušit reklamoureklamou nebo teleshoppingovými šoty více než jednou za každý plánovaný časový úsek v trvání alespoň 30 minut. Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí nesmí vysílání zpravodajských pořadů přerušit reklamoureklamou nebo teleshoppingovými šoty více než jednou za každý plánovaný časový úsek v trvání alespoň 30 minut. Do plánovaného časového úseku vysílání filmů vyrobených pro televizi, kinematografických děl a zpravodajských pořadů se započítává zařazená reklamareklama a teleshoppingové šoty.
(5)
Pokud plánovaná délka pořadu pro děti bez zařazení reklamyreklamy přesahuje 30 minut, lze rozhlasové nebo televizní vysílání tohoto pořadu přerušit reklamoureklamou, a to nejvíce jednou za každý plánovaný úsek v délce alespoň 30 minut. Během televizního vysílání pořadu pro děti nelze reklamureklamu uvádět na dělené obrazovce. Do televizního vysílání pořadu pro děti nelze zařazovat teleshoppingové šoty.
(6)
Rozhlasové a televizní vysíláníRozhlasové a televizní vysílání bohoslužeb nelze reklamoureklamou nebo teleshoppingemteleshoppingem přerušovat. Během televizního vysílání bohoslužeb nelze reklamureklamu nebo teleshoppingteleshopping uvádět na dělené obrazovce.
(7)
Omezení podle odstavce 4 se nevztahuje na filmy vyrobené pro televizi, mají-li povahu dokumentárních pořadů nebo jsou-li samostatnými částmi seriálů nebo cyklů pořadů.
(8)
Provozovatel vysílání ze zákona smí vkládat reklamureklamu a teleshoppingové šoty pouze mezi pořady nebo do přirozených přestávek v pořadech.
§ 50
Časový rozsah reklamy a teleshoppingu v televizním vysílání
(1)
Čas vyhrazený reklaměreklamě v televizním vysílání provozovatele vysílání ze zákona na programechprogramech ČT 2 a ČT 4 nesmí přesáhnout 0,5 % denního vysílacího času na každém z těchto programůprogramů, přičemž vysílání reklamreklam nesmí v době od 19.00 hodin do 22.00 hodin překročit 6 minut v průběhu jedné vysílací hodiny na žádném z těchto programůprogramů. Provozovatel vysílání ze zákona nesmí do vysílání na ostatních programechprogramech zařazovat reklamureklamu s výjimkou reklamyreklamy zařazované do vysílání programuprogramu v přímém spojení s vysíláním kulturní či sportovní události, je-li vysílání takové reklamyreklamy nezbytnou podmínkou k získání práv k televiznímu vysílání sportovní či kulturní události. Je-li do vysílání provozovatele televizního vysílání ze zákona zařazována reklamareklama podle věty druhé, nesmí čas vyhrazený takové reklaměreklamě přesáhnout 0,5 % denního vysílacího času, přičemž v době od 19.00 hodin do 22.00 hodin nesmí překročit 6 minut v průběhu jedné vysílací hodiny. Provozovatel televizního vysílání ze zákona nesmí do vysílání zařazovat teleshoppingteleshopping.
(2)
Čas vyhrazený reklaměreklamě a teleshoppingovým šotům v televizním vysílání provozovatelů vysílání nesmí v době od 06.00 do 18.00 hodin přesáhnout 20 % této doby. Čas vyhrazený reklaměreklamě a teleshoppingovým šotům v televizním vysílání provozovatelů vysílání nesmí přesáhnout v době od 18.00 do 24.00 hodin 20 % této doby.
(3)
Do vysílacího času se pro účely ustanovení odstavců 1 a 2 nezapočítává vysílání teletextuteletextu.
(4)
Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na oznámení provozovatele vysílání týkající se jeho vlastních pořadů a doprovodných výrobků nebo služebslužeb, které jsou od těchto pořadů přímo odvozeny, nebo pořadů a audiovizuálních mediálních služebslužeb subjektů, které patří do skupiny stejné ovládající osoby26). Odstavce 1 a 2 se dále nepoužijí na oznámení o sponzorování nebo umístění produktuumístění produktu, na bezúplatně odvysílaná oznámení ve veřejném zájmu nebo ve prospěch obecně prospěšných cílů, na bezúplatně odvysílaná upozornění na charitativní akce a na neutrální předěly mezi redakčním obsahem a reklamními nebo teleshoppingovými šoty anebo mezi jednotlivými šoty navzájem.
(5)
Provozovatel televizního vysílání ze zákona nesmí denní vysílací čas vyhrazený reklaměreklamě a teleshoppinguteleshoppingu, který nevyužil na některém ze svých programůprogramů, využít k vysílání reklamyreklamy a teleshoppinguteleshoppingu nad rámec časových omezení vysílání reklamyreklamy a teleshoppinguteleshoppingu na jiném svém programuprogramu.
(6)
Souvislý teleshoppingový blok trvá bez přerušení alespoň 15 minut a musí být zřetelně označen obrazovými a zvukovými prostředky. Provozovatel televizního vysílání s licencí může v programuprogramu, který není zaměřen výhradně na teleshoppingteleshopping, vysílat souvislé teleshoppingové bloky nad rámec časových omezení vysílání reklamyreklamy a teleshoppingových šotů podle odstavce 2.
§ 51
Časový rozsah reklamy a teleshoppingu v rozhlasovém vysílání
(1)
Čas vyhrazený reklaměreklamě a teleshoppinguteleshoppingu provozovatele rozhlasového vysílání ze zákona nesmí přesáhnout na celoplošném vysílacím okruhu 3 minuty denního vysílacího času a 5 minut denního vysílacího času na místním okruhu. Provozovatel rozhlasového vysílání ze zákona nesmí do programuprogramu zaměřeného výlučně na zpravodajství, publicistiku a vzdělávací pořady20) zařazovat obchodní sděleníobchodní sdělení s výjimkou obchodních sděleníobchodních sdělení zařazovaných do vysílání programuprogramu v přímém spojení s vysíláním kulturní nebo sportovní události, je-li vysílání takového obchodního sděleníobchodního sdělení nezbytnou podmínkou k získání práv k rozhlasovému vysílání kulturní nebo sportovní události. Věta druhá se nevztahuje na oznámení podle odstavce 4.
(2)
Čas vyhrazený reklaměreklamě a teleshoppinguteleshoppingu v rozhlasovém vysílání ostatních provozovatelů vysílání nesmí přesáhnout 25 % denního vysílacího času.
(3)
Provozovatel rozhlasového vysílání ze zákona nesmí denní vysílací čas vyhrazený reklaměreklamě a teleshoppinguteleshoppingu, který nevyužil na některém ze svých programůprogramů, využít k vysílání reklamyreklamy a teleshoppinguteleshoppingu nad rámec časových omezení vysílání reklamyreklamy a teleshoppinguteleshoppingu na jiném svém programuprogramu.
(4)
Oznámení provozovatele rozhlasového vysílání učiněná ve spojení s vlastními pořadypořady, zbožím a službami přímo odvozenými od těchto programůprogramů, bezplatně odvysílaná oznámení učiněná ve veřejném zájmu a charitativní oznámení se nezapočítávají do časového omezení reklamyreklamy ve vysílání podle předchozích odstavců.
§ 52
Zvláštní ustanovení o obchodních sděleních týkajících se alkoholických nápojů a potravin a nápojů obsahujících živiny a látky, jejichž nadměrný příjem se nedoporučuje
(1)
Obchodní sdělení týkající se alkoholických nápojů nesmějí
a)
být zaměřeny speciálně na nezletilé osoby nebo zobrazovat nezletilé osoby konzumující alkoholické nápoje,
b)
spojovat spotřebu alkoholických nápojů se zvýšenými tělesnými výkony nebo řízením vozidla,
c)
vytvářet dojem, že spotřeba alkoholických nápojů přispívá ke společenskému nebo sexuálnímu úspěchu,
d)
tvrdit, že alkoholické nápoje mají léčebné, stimulující nebo uklidňující účinky nebo že jsou prostředkem řešení osobních konfliktů,
e)
podporovat nestřídmou spotřebu alkoholických nápojů nebo ukazovat abstinenci nebo umírněnost v požívání alkoholických nápojů v nepříznivém světle,
f)
zdůrazňovat vysoký obsah alkoholu jako pozitivní kvalitu alkoholického nápoje.
(2)
Etické kodexy samoregulačních orgánů stanoví podrobnější požadavky na obchodní sdělení týkající se alkoholických nápojů. Jejich cílem musí být dosažení účinného omezení vystavování nezletilých osob obchodním sdělením týkajícím se alkoholických nápojů.
(3)
Etické kodexy samoregulačních orgánů stanoví podrobnější požadavky na obchodní sdělení, která provázejí pořady pro děti nebo jsou v těchto pořadech obsažena a která se týkají potravin a nápojů obsahujících živiny a látky s výživovým a fyziologickým účinkem, zejména tuk, nasycené tuky, transmastné kyseliny, sůl nebo sodík a cukry, jejichž nadměrný příjem ve stravě se nedoporučuje. Jejich cílem musí být dosažení toho, aby obchodní sdělení nezdůrazňovala kladné vlastnosti nutričních aspektů těchto potravin a nápojů, a rovněž účinně omezit vystavování nezletilých osob obchodním sdělením týkajícím se těchto potravin a nápojů.
§ 53
Povinnosti provozovatelů vysílání při vysílání sponzorovaných rozhlasových nebo televizních programů a pořadů
(1)
Rozhlasové nebo televizní programyprogramy a pořady, které jsou sponzorovány, musejí splňovat tyto požadavky:
a)
jejich obsah a chronologické uspořádání pořadů a dalších částí vysílánídalších částí vysílání nesmí být ovlivněny způsobem, kterým by mohla být dotčena redakční odpovědnostredakční odpovědnost a nezávislost provozovatele vysílání,
b)
nesmí přímo nabádat k nákupu nebo nájmu zboží nebo služebslužeb, zejména zvláštním zmiňováním zboží nebo služebslužeb za účelem propagace.
(2)
Rozhlasové nebo televizní programy a pořady nesmějí být sponzorovány osobami, jejichž hlavním předmětem činnosti je výroba nebo prodej cigaret, jiných tabákových výrobků, elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich nebo psychomodulačních látek.
(3)
Při sponzorovánísponzorování rozhlasových nebo televizních programůprogramů a pořadů osobami, jejichž předmět činnosti zahrnuje výrobu nebo distribuci léčivých přípravků nebo léčebné postupy, lze propagovat jméno nebo název sponzora nebo jeho obraz na veřejnosti, avšak nelze propagovat léčivé přípravky nebo léčebné postupy vázané v České republice na lékařský předpis.
(4)
Provozovatel vysílání je povinen každý zcela nebo zčásti sponzorovaný pořad vždy na začátku a dále v průběhu nebo na konci zřetelně označit jménem nebo názvem, obrazovým symbolem (logem) nebo jinou značkou sponzora, kterou se rozumí zejména odkaz na jeho výrobky, službyslužby nebo na jejich charakteristický znak.
(5)
Provozovatel vysílání sponzorovaného programuprogramu je povinen oznámit sponzorovánísponzorování programuprogramu a zřetelně označit jméno nebo název sponzora a uvést hlavní předmět jeho činnosti. Oznámení o sponzorovánísponzorování programuprogramu nesmí být vysíláno v upoutávkách na pořad, v průběhu pořadu a bezprostředně před začátkem nebo po ukončení pořadu.
(6)
Sponzorovat nelze zpravodajské a politicko-publicistické pořady.
(7)
Sponzorovat nelze programyprogramy, u nichž nadpoloviční podíl denního vysílacího času tvoří pořady, které nelze sponzorovat.
§ 53a
Povinnosti provozovatelů televizního vysílání při umístění produktu
(1)
Umístění produktuUmístění produktu není dovoleno ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech, spotřebitelských publicistických pořadech, náboženských pořadech a v pořadech pro děti. Za umístění produktuumístění produktu se nepovažuje případ, kdy se neprovádí žádná platba, ale pouze se bezúplatně poskytuje určité zboží nebo službaslužba, zejména rekvizity nebo ceny pro soutěžící s cílem zařadit je do pořadu.
(2)
Pořady obsahující umístění produktuumístění produktu musejí splňovat tyto požadavky:
a)
jejich obsah a doba zařazení do vysílání nesmějí být ovlivněny tak, aby tím byla dotčena redakční odpovědnostredakční odpovědnost a nezávislost provozovatele televizního vysílání,
b)
nesmějí přímo nabádat k nákupu nebo nájmu zboží nebo služebslužeb, zejména zvláštním zmiňováním tohoto zboží nebo služebslužeb za účelem jejich propagace,
c)
nesmějí nepatřičně zdůrazňovat umístěný produkt.
(3)
Pořady obsahující umístění produktuumístění produktu musejí být na začátku, na konci a v případě přerušení reklamoureklamou nebo teleshoppingovými šoty rovněž po tomto přerušení zřetelně označeny jako pořady obsahující umístění produktuumístění produktu, aby diváci nemohli být žádným způsobem uvedeni v omyl o povaze těchto pořadů. Povinnost podle věty první se nevztahuje na pořady, které nevyrobil nebo jejichž výrobu nezadal sám provozovatel televizního vysílání nebo osoba, která je ve vztahu k provozovateli televizního vysílání v postavení osoby ovládající nebo ovládané podle zvláštního právního předpisu11a).
(4)
Pořady nesmějí obsahovat umístění produktuumístění produktu, pokud se jedná o
a)
cigarety, jiné tabákové výrobky, elektronické cigarety, náhradní náplně do nich nebo umístění produktu osoby, jejímž hlavním předmětem činnosti je výroba nebo prodej cigaret, jiných tabákových výrobků, elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich,
b)
léčivé přípravky nebo léčebné postupy, které jsou v České republice dostupné pouze na lékařský předpis, nebo
c)
psychomodulační látky nebo umístění produktu osoby, jejímž hlavním předmětem činnosti je výroba nebo prodej psychomodulačních látek.
HLAVA V
POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ VYSÍLÁNÍ A PROVOZOVATELŮ PŘEVZATÉHO VYSÍLÁNÍ V KABELOVÉM SYSTÉMU
§ 54
Zajištění místního vysílání
(1)
Provozovatel vysílání s licencí v kabelovém systémukabelovém systému a provozovatel převzatého vysíláníprovozovatel převzatého vysílání v kabelovém systémukabelovém systému na žádost obceobce nebo dobrovolného svazku obcíobcí vyhradí zdarma jeden kanál pro bezplatný místní informační systém sloužící výhradně potřebám obcíobcí, který nesmí být bez souhlasu provozovatele vysílání s licencí a provozovatele převzatého vysíláníprovozovatele převzatého vysílání využíván k reklaměreklamě a teleshoppinguteleshoppingu.
(2)
Provozovatel převzatého vysíláníProvozovatel převzatého vysílání v kabelovém systémukabelovém systému je při vytváření nejnižší programové nabídkynejnižší programové nabídky povinen zajistit, aby v ní bylo zahrnuto zemské vysílání všech programůprogramů nechráněných systémem podmíněného přístupu provozovatelů vysílání ze zákona, jež lze přijímat běžným koncovým zařízením v místě kabelového rozvodu, bez ohledu na to, zda jsou vysílány analogově nebo digitálně, po souhlasu provozovatele vysílání ze zákona3),4).
(3)
Provozovatelé vysílání ze zákona jsou povinni poskytnout uvedené programyprogramy provozovateli převzatého vysíláníprovozovateli převzatého vysílání v kabelovém systémukabelovém systému bezplatně a provozovatel převzatého vysíláníprovozovatel převzatého vysílání je povinen uvedené programyprogramy ve své nejnižší programové nabídcenejnižší programové nabídce bezplatně umístit.
HLAVA VI
VYDÁVÁNÍ STANOVISEK K POVINNOSTI PROVOZOVATELE SÍTĚ ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ ŠÍŘIT VE VEŘEJNÉM ZÁJMU PROGRAMY A SLUŽBY PŘÍMO SOUVISEJÍCÍ S PROGRAMEM
§ 54a
Rada při zjišťování, zda je dán veřejný zájem či zda veřejný zájem trvá, bere v úvahu zejména zastoupení pořadů ve veřejném zájmu a pořadů vlastní tvorby, multimodální zpřístupnění vysílaných pořadů osobám se zrakovým a sluchovým postižením (audiopopis, český znakový jazyk, skryté titulky, snadno srozumitelná orientace v nabídce pořadů) a vhodnost programuprogramu provozovatele pro vysílání neodkladných oznámení podle § 32 odst. 1 písm. k).
ČÁST ŠESTÁ
ZAJIŠTĚNÍ PLURALITY INFORMACÍ V ROZHLASOVÉM VYSÍLÁNÍ A TELEVIZNÍM VYSÍLÁNÍ
§ 55
Zajištění plurality informací v celoplošném analogovém rozhlasovém a televizním vysílání
(1)
Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba nesmí být držitelem více než jedné licence k celoplošnému analogovému televiznímu vysílání.
(2)
Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba nesmí být držitelem více než jedné licence k celoplošnému analogovému rozhlasovému vysílání.
(3)
Provozovatel celoplošného analogového rozhlasového vysílání se nesmí majetkově podílet na podnikání jiného provozovatele celoplošného analogového rozhlasového vysílání.
(4)
Provozovatel celoplošného analogového televizního vysílání se nesmí majetkově podílet na podnikání jiného provozovatele celoplošného analogového televizního vysílání.
(5)
Provozovatel celoplošného televizního vysílání ze zákona se nesmí slučovat s provozovatelem celoplošného analogového televizního vysílání, a to tak, že jejich statutární orgány nebo členové statutárních orgánů jsou stejné osoby nebo osoby blízké nebo jsou společníky ve stejné obchodní společnosti nebo jsou osobami blízkými.
(6)
Provozovatel celoplošného rozhlasového vysílání ze zákona se nesmí slučovat s jiným provozovatelem celoplošného analogového rozhlasového vysílání, a to tak, že jejich statutární orgány nebo členové statutárních orgánů jsou stejné osoby nebo osoby blízké nebo jsou společníky ve stejné obchodní společnosti nebo jsou osobami blízkými.
(7)
Provozovatel celoplošného analogového televizního vysílání se nesmí slučovat s provozovatelem celoplošného analogového televizního vysílání jiným způsobem (§ 58).
(8)
Provozovatel celoplošného analogového rozhlasového vysílání se nesmí slučovat s provozovatelem celoplošného analogového rozhlasového vysílání jiným způsobem (§ 58).
(9)
Ustanovení odstavců 1, 2, 3, 4, 7 a 8 se nevztahují na rozhlasové a televizní vysílánírozhlasové a televizní vysílání šířené prostřednictvím kabelových systémůkabelových systémů, družic a zvláštních přenosových systémů.
(10)
Ustanovení odstavců 7 a 8 se nevztahují na osoby zabývající se náborem a prodejem reklamních služebslužeb, služebslužeb spojených se sponzorstvím a teleshoppingemteleshoppingem, služebslužeb spojených s výzkumem trhu a služebslužeb spojených s nákupem pořadůpořadů, vyjma pořadůpořadů zpravodajských.
§ 55a
Zajištění plurality informací v celoplošném digitálním rozhlasovém a televizním vysílání
(1)
Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba nesmí být současně držitelem více než dvou licencí k provozování celoplošného digitálního televizního vysílání opravňujících k šíření plnoformátových programůplnoformátových programů.
(2)
Provozovatel celoplošného digitálního televizního vysílání se nesmí majetkově podílet na podnikání jiného provozovatele celoplošného televizního vysílání.
(3)
Provozovatel celoplošného televizního vysílání ze zákona se nesmí slučovat s provozovatelem celoplošného digitálního televizního vysílání, a to tak, že jejich statutární orgány nebo členové statutárních orgánů jsou stejné osoby nebo osoby blízké nebo jsou společníky ve stejné obchodní společnosti nebo jsou osobami blízkými.
(4)
Provozovatel celoplošného rozhlasového vysílání ze zákona se nesmí slučovat s jiným provozovatelem celoplošného digitálního rozhlasového vysílání, a to tak, že jejich statutární orgány nebo členové statutárních orgánů jsou stejné osoby nebo osoby blízké nebo jsou společníky ve stejné obchodní společnosti nebo jsou osobami blízkými.
(5)
Provozovatel celoplošného digitálního televizního vysílání se nesmí slučovat s provozovatelem celoplošného digitálního televizního vysílání jiným způsobem (§ 58).
(6)
Provozovatel celoplošného digitálního rozhlasového vysílání se nesmí slučovat s provozovatelem celoplošného digitálního rozhlasového vysílání jiným způsobem (§ 58).
(7)
Ustanovení odstavců 1, 2, 5 a 6 se nevztahují na rozhlasové a televizní vysílánírozhlasové a televizní vysílání šířené prostřednictvím kabelových systémůkabelových systémů, družic a zvláštních přenosových systémů.
(8)
Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na dohody provozovatelů digitálního televizního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů o společném provozování elektronického programového průvodce. Ustanovení odstavců 5 a 6 se nevztahují na osoby zabývající se náborem a prodejem reklamních služebslužeb, služebslužeb spojených se sponzorstvím a teleshoppingemteleshoppingem, služebslužeb spojených s výzkumem trhu a služebslužeb spojených s nákupem pořadů, vyjma pořadů zpravodajských.
§ 56
Zajištění plurality informací v místním a regionálním rozhlasovém a televizním vysílání
(1)
Jestliže je jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba držitelem více licencí k provozování jiného než celoplošného televizního vysílání, nesmí pokrytí České republiky jejím vysíláním v celkovém součtu licencí k provozování jiného než celoplošného televizního vysílání přesáhnout 70 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu, přičemž do celkového počtu obyvatel České republiky se započítává vždy každý pokrytý obyvatel pouze jednou.
(2)
Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba se může majetkově podílet na podnikání více provozovatelů jiného než celoplošného televizního vysílání pouze v případě, že celkové pokrytí obyvatel České republiky vysíláním všech provozovatelů jiného než celoplošného televizního vysílání, na jejichž podnikání se tato osoba podílí, nepřesáhne 70 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu, přičemž do celkového počtu obyvatel České republiky se započítává vždy každý pokrytý obyvatel pouze jednou.
(3)
Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 se nevztahují na televizní vysílání šířené prostřednictvím kabelových systémůkabelových systémů, družic a zvláštních přenosových systémů.
§ 57
Vytváření programových sítí
(1)
Programová síťProgramová síť nesmí pokrývat televizním vysíláním více než 70 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu, přičemž do celkového počtu obyvatel České republiky se započítává vždy každý pokrytý obyvatel pouze jednou.
(2)
Provozovatelé vysílání, kteří šíří nebo šířili své vysílání v rámci programové sítěprogramové sítě, nejsou oprávněni po dobu platnosti udělené nebo prodloužené licence změnit programovou síťprogramovou síť nebo změnit provozovatele vysílání, od kterého přejímají programprogram.
(3)
Ustanovení odstavce 2 je závazné i pro případné právní nástupce provozovatelů vysílání.
§ 58
Sloučení provozovatelů vysílání nebo provozovatelů převzatého vysílání
(1)
Provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysíláníprovozovatel převzatého vysílání je povinen oznámit Radě, jestliže
a)
došlo ke vzájemnému sloučení provozovatelů rozhlasového vysílání a vzájemnému sloučení provozovatelů televizního vysílání formou sloučení právnických osob nebo prodeje podniku nebo jeho podstatné části;
b)
došlo k takovému sloučení mezi provozovateli rozhlasového vysílání a provozovateli televizního vysílání, že
1.
jejich statutární orgány nebo členové statutárních nebo jiných orgánů nebo zaměstnanci, kteří jsou v přímé řídící působnosti statutárního orgánu nebo jeho člena anebo prokuristy, jsou stejné osoby nebo osoby blízké,
2.
společně podnikají na základě smlouvy o sdružení, nebo
3.
jsou osobami blízkými;
c)
došlo k takovému sloučení provozovatelů rozhlasového vysílání, kdy jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba má podstatný vliv na dva nebo více provozovatelů rozhlasového vysílání;
d)
došlo k takovému sloučení provozovatelů televizního vysílání, kdy jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba má podstatný vliv na dva nebo více provozovatelů televizního vysílání.
(2)
Právnická nebo fyzická osoba má na provozovatele vysílání podstatný vliv, pokud
a)
má přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech vyšší než 34 %, přičemž nepřímým podílem se rozumí podíl držený zprostředkovaně prostřednictvím ovládané osoby,
b)
rozhoduje o většině jeho zaměstnanců, kteří jsou v přímé řídící působnosti statutárního orgánu nebo jeho člena, anebo rozhoduje o osobách, které na základě mandátní nebo jiné smlouvy zajišťují významné správní, řídící nebo obchodní činnosti provozovatele vysílání,
c)
má možnost vykonávat rozhodující vliv na řízení provozovatele vysílání na základě smlouvy, zvláštního ustanovení ve stanovách, společenské smlouvě nebo zakladatelské listině, dohody s osobami, které jsou společníky nebo akcionáři provozovatele vysílání, a to bez ohledu na platnost nebo neplatnost takové dohody.
(3)
Povinnosti uvedené v § 56 a 57 se nevztahují na provozovatele vysílání ze zákona a na provozovatele vysílání s krátkodobou licencí.
ČÁST SEDMÁ
SANKČNÍ USTANOVENÍ
§ 59
Opatření k nápravě
(1)
Jestliže provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysíláníprovozovatel převzatého vysílání porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo podmínky udělené licence, upozorní jej Rada na porušení tohoto zákona a stanoví mu lhůtu k nápravě.
(2)
Délka lhůty k nápravě podle předchozího odstavce musí být přiměřená charakteru porušené povinnosti.
(3)
Dojde-li k nápravě ve stanovené lhůtě, Rada správní trest neuloží.
(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí, poruší-li provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysíláníprovozovatel převzatého vysílání zvlášť závažným způsobem některou z povinností uvedených v § 32 odst. 1 písm. c), d) a e), § 63 odst. 1 a § 64 odst. 1.
§ 60
Přestupky
(1)
Provozovatel vysílání nebo provozovatel převzatého vysíláníprovozovatel převzatého vysílání se dopustí přestupku tím, že
a)
zařazuje do vysílání pořady nebo další částí vysílánídalší částí vysílání, které bezdůvodně zobrazují umírající nebo lidi vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost,
b)
neplní povinnosti podle § 31 odst. 2 a 3,
c)
v rozporu s § 32 odst. 1 písm. k) neposkytne nezbytný vysílací čas pro důležitá a neodkladná oznámení nebo opatření ve veřejném zájmu, nebo nezajistí, aby tato oznámení a opatření byla zpřístupněna osobám se sluchovým postižením a osobám se zrakovým postižením,
d)
skartuje záznamy odvysílaných pořadů nebo dalších částí vysílánídalších částí vysílání před uplynutím lhůty uvedené v § 32 odst. 1 písm. l),
e)
nezapůjčí Radě vyžádaný záznam pořadu nebo dalších částí vysílánídalších částí vysílání do 15 dnů ode dne doručení žádosti podle § 32 odst. 1 písm. l),
f)
poruší povinnosti týkající se označování programuprogramu podle § 32 odst. 1 písm. n) a o),
g)
nezabezpečí v kabelovém rozvodu umístění provozovatele celoplošného vysíláníceloplošného vysílání podle § 54 odst. 2,
h)
neoznámí Radě, že došlo k technickým překážkám vysílání, které mu brání ve vysílání podle § 32 odst. 1 písm. p),
i)
poruší povinnosti nebo nesplní podmínky při vysílání událostí značného společenského významu podle § 33 odst. 1 a 2,
j)
neposkytuje záznam vysílání události, která je událostí značného společenského významu, je-li v přímém přenosu vysílána jiná událost značného společenského významu podle § 33 odst. 2,
k)
poruší některou z povinností stanovených pro sponzorovánísponzorování programůprogramů nebo pořadů nebo poruší některou z povinností stanovených pro umístění produktuumístění produktu,
l)
nedodrží povinnosti stanovené pro obchodní sděleníobchodní sdělení a skrytá obchodní sdělenískrytá obchodní sdělení,
m)
neposkytne Radě údaje potřebné pro účely kontroly podílu evropské tvorby a nezávislé tvorby podle § 47 odst. 1,
n)
nezdůvodní plnění požadovaného podílu evropské tvorby a nezávislé tvorby podle § 47 odst. 2,
o)
v rozporu s § 32 odst. 2 nepředloží Radě ve stanovené lhůtě Akční plán na nové hodnocené období,
p)
v rozporu s § 32 odst. 3 nepředloží Radě ve stanovené lhůtě vyhodnocení plnění Akčního plánu za ukončené hodnocené období,
q)
v rozporu s § 32 odst. 2 nesplní závazek navýšit celkový podíl pořadů zpřístupněných osobám se sluchovým postižením a osobám se zrakovým postižením, který přijal v Akčním plánu za ukončené hodnocené období,
r)
v rozporu s § 32 odst. 5 šíří programprogram obsahující pořady nebo další části vysílánídalší části vysílání, které by mohly narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob, aniž by dodržel podmínky podle § 32 odst. 1 písm. g), anebo programprogram obsahující převážně pořady, které by mohly narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob, zařadí do nejnižší programové nabídkynejnižší programové nabídky,
s)
šíří programprogram převzatý od provozovatele televizního vysílání ze státu, který není členským státem Evropské unie ani smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, nebo programprogram převzatý od provozovatele rozhlasového vysílání z jiného státu než z České republiky, jenž obsahuje pořady nebo další části vysílánídalší části vysílání, které jsou vysílány v rozporu s § 32 odst. 6 písm. a) nebo b),
t)
v rozporu s § 32 odst. 7 neplní povinnosti stanovené ve vztahu k pořadům v § 32 odst. 1 rovněž ve vztahu ke všem dalším částem vysílánídalším částem vysílání, aniž by to zákon umožňoval,
u)
v rozporu s § 32 odst. 8 neposkytne Radě vyjádření nebo informace nezbytné k výkonu její působnosti podle § 5 písm. t) až v) nebo § 6 odst. 1 a 4,
v)
neumožňuje divákům snadný, přímý a trvalý přístup k údajům nebo informacím podle § 32 odst. 9,
w)
v rozporu s § 32 odst. 10 nezajistí, aby osobní údaje nezletilých osob, které získá pro účely plnění § 32 odst. 1 písm. e) nebo g), nebyly zpracovány pro obchodní účely,
x)
v rozporu s § 32 odst. 1 písm. h) nezajistí, aby rozhlasovému vysílání pořadu, který by mohl narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob, bezprostředně předcházelo slovní upozornění na nevhodnost pořadu pro nezletilé osoby, nebo
y)
v rozporu s § 32 odst. 1 písm. u) neoznačí pořady v televizním vysílánípořady v televizním vysílání, na které se vztahují omezení podle § 32 odst. 1 písm. g), grafickým znakem „18+“, nebo k nim neposkytne dostatečné informace o obsahu závadném pro nezletilé osoby, který se v těchto pořadech vyskytuje, tak, aby tyto informace byly snadno a bezúplatně dostupné.
(2)
Provozovatel vysílání nebo provozovatel převzatého vysíláníprovozovatel převzatého vysílání se dále dopustí přestupku tím, že
a)
nevyhradí stanovený podíl vysílacího času pro evropská díla a pro evropská díla vyrobená nezávislými výrobci podle § 42 až 44,
b)
neoznámí Radě změnu údajů uvedených v žádosti o licenci podle § 21 odst. 2,
c)
nepožádá Radu předem o souhlas se změnou časového a územního rozsahu vysíláníúzemního rozsahu vysílání a souboru technických parametrů podle § 21 odst. 1 písm. b),
d)
nepožádá Radu předem o souhlas se změnou technických parametrů, nepožádá Radu předem o souhlas se změnou územního rozsahu vysíláníúzemního rozsahu vysílání u kabelových systémůkabelových systémů,
e)
nedodrží časový nebo územní rozsah vysíláníúzemní rozsah vysílání a soubor technických parametrů,
f)
nedodrží základní programovou specifikacizákladní programovou specifikaci,
g)
neplní licenční podmínky,
h)
předem Radě neoznámí změnu skutečností uváděných v přihlášce k registraci podle § 29 odst. 1,
i)
nevyhradí jeden kanál k vysílání programuprogramu pro potřeby místně omezené oblasti pokryté kabelovým systémemkabelovým systémem podle § 54 odst. 1,
j)
nedodrží územní rozsah vysíláníúzemní rozsah vysílání u kabelových systémůkabelových systémů, nebo
k)
poruší povinnosti podle § 49 odst. 3.
(3)
Provozovatel vysílání nebo provozovatel převzatého vysíláníprovozovatel převzatého vysílání se dále dopustí přestupku tím, že
a)
zařazuje do vysílání pořady nebo další části vysílánídalší části vysílání, které propagují válku nebo líčí krutá nebo jinak nelidská jednání takovým způsobem, který je jejich zlehčováním, omlouváním nebo schvalováním,
b)
v rozporu s § 32 odst. 1 písm. d) nezajistí, aby vysílané pořady a další části vysílánídalší části vysílání neobsahovaly podprahové techniky,
c)
v rozporu s § 32 odst. 1 písm. e) nezajistí volbou vhodných opatření, aby pořady, které mohou vážně narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob, neměly tyto osoby možnost vidět nebo slyšet,
d)
zařazuje v době od 06.00 do 22.00 hodin do vysílání pořady, které by mohly narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob, aniž by splnil podmínky podle § 32 odst. 1 písm. g),
e)
poruší povinnosti podle § 32 odst. 1 písm. a),
f)
v rozporu s § 32 odst. 1 písm. c) nezajistí, aby vysílané pořady nepodněcovaly k násilí nebo nenávisti vůči skupině osob nebo členovi skupiny z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických nebo jiných názorů, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, státního občanství, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, rodu, zdravotního postižení, věku, sexuální orientace nebo jiného postavení,
g)
poruší povinnosti podle § 32 odst. 1 písm. r),
h)
poruší povinnost podle § 62 odst. 7,
i)
nedodrží některou z podmínek stanovených v § 67 odst. 3 pro poskytování službyslužby přímo související s programemprogramem,
j)
v rozporu s § 32 odst. 1 písm. t) nezajistí, aby vysílané pořady nepodněcovaly ke spáchání teroristického trestného činutrestného činu.
(4)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
zasahuje do obsahu programuprogramu provozovatele vysílání a provozovatele převzatého vysíláníprovozovatele převzatého vysílání v rozporu s § 31 odst. 1 a poruší povinnosti týkající se výroby nebo vysílání pořadů uvedených ve zvláštních zákonech3),4),
b)
neoprávněně zasahuje do obsahu služebslužeb přímo souvisejících s programemprogramem,
c)
provozuje vysílání nebo převzaté vysílání, aniž je k tomu oprávněna podle tohoto zákona nebo podle zvláštního zákona, nebo
d)
poruší některou z povinností podle § 31 odst. 6 nebo 7.
(5)
Provozovatel vysílání nebo provozovatel převzatého vysíláníprovozovatel převzatého vysílání se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší omezení některých jednání uvedených v § 21 odst. 6 a 7,
b)
poruší oznamovací povinnost podle § 58, nebo
c)
poruší závažně licenční podmínky.
(6)
Provozovatel televizního vysílání se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 34.
(7)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
od 5 000 Kč do 2 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
b)
od 10 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
c)
od 20 000 Kč do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3,
d)
od 50 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. a), b) nebo d),
e)
do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. c),
f)
od 20 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5,
g)
od 1 000 Kč do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6.
§ 61
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Rada.
(2)
Při určení druhu a výměry správního trestu za porušení povinnosti podle tohoto zákona Rada přihlíží také k povaze vysílaného programuprogramu a k postavení provozovatele vysílání a provozovatele převzatého vysíláníprovozovatele převzatého vysílání na mediálním trhu se zřetelem k jeho odpovědnosti vůči divácké veřejnosti v oblasti informací, výchovy, kultury a zábavy. Dále přihlíží ke stanovisku věcně příslušného samoregulačního orgánu uvedeného v seznamu samoregulačních orgánů, obdrží-li toto stanovisko písemně do 20 pracovních dnů ode dne zahájení řízení.
(3)
Rada vydá rozhodnutí o přestupku nejpozději do 270 dnů ode dne zahájení řízení.
(4)
Proti rozhodnutí o udělení pokuty lze podat žalobu podle zvláštního právního předpisu.9c) Podání žaloby má odkladný účinek. Soud o žalobě rozhodne ve lhůtě 90 dnů.
§ 62
Pozastavení převzatého vysílání televizního programu ze státu, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, a pozastavení vysílání televizního programu z členského státu Evropské unie
(1)
Rada může rozhodnout o pozastavení šíření televizního programuprogramu převzatého ze státu, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi a není zároveň členským státem Evropské unie, má-li za to, že jeho obsahem je opětovně porušován § 32 odst. 4 a toto porušování je zřejmé, závažné a má hrubou povahu14), anebo že jeho obsahem jsou na území České republiky jinak porušována práva vyplývající z Evropské úmluvy o přeshraniční televizi15).
(2)
Rada může rozhodnout o pozastavení šíření televizního programuprogramu, který patří do pravomoci jiného členského státu Evropské unie, pokud
a)
provozovatel televizního programuprogramu v průběhu uplynulých 12 kalendářních měsíců nejméně dvakrát zřejmým, závažným a hrubým způsobem porušil § 32 odst. 1 písm. e) nebo g), nebo obsah jeho programuprogramu ohrozil veřejné zdraví nebo představoval závažné a značné riziko jeho ohrožení,
b)
porušení tohoto zákona a řádně odůvodněný záměr pozastavit šíření televizního programuprogramu v České republice písemně oznámila Evropské komisi a regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie, do jehož pravomoci provozovatel televizního vysílání patří (dále jen „příslušný regulační orgán členského státu Evropské unie“), spolu se žádostí o konzultace,
c)
provozovateli televizního programuprogramu umožnila vyjádřit k věci své stanovisko a
d)
má za to, že konzultace s Evropskou komisí a příslušným regulačním orgánem členského státu Evropské unie ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy Evropská komise obdržela oznámení podle písmene b), nevedly ke smírnému řešení.
(3)
Rada může rozhodnout o pozastavení šíření televizního programuprogramu, který patří do pravomoci jiného členského státu Evropské unie, pokud
a)
má za to, že obsahem televizního programuprogramu byl zřejmým, závažným a hrubým způsobem porušen § 32 odst. 1 písm. t) nebo obsah tohoto programuprogramu ohrožuje veřejnou bezpečnost včetně národní bezpečnosti a obrany nebo představuje závažné a značné riziko jejich ohrožení, došlo-li již k tomuto činu alespoň jednou během uplynulých 12 kalendářních měsíců,
b)
porušení tohoto zákona a řádně odůvodněný záměr pozastavit šíření tohoto televizního programuprogramu v České republice písemně oznámila provozovateli televizního programuprogramu a provozovateli převzatého vysíláníprovozovateli převzatého vysílání, Evropské komisi a příslušnému regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie a
c)
provozovateli televizního programuprogramu a provozovateli převzatého vysíláníprovozovateli převzatého vysílání umožnila vyjádřit k věci své stanovisko.
(4)
Rada se může v naléhavých případech v době do 30 dnů ode dne, kdy podle jejího názoru došlo k porušení tohoto zákona, odchýlit od postupu uvedeného v odstavci 3 písm. a) a b), pokud přijaté opatření neprodleně sdělí Evropské komisi a příslušnému regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie, v němž je provozovatel televizního programuprogramu usazen, a uvede důvody, na základě kterých se domnívá, že jde o naléhavý případ.
(5)
Pokud jsou obsahem televizního programuprogramu, který patří do pravomoci jiného členského státu Evropské unie, porušeny právní předpisy jiného členského státu Evropské unie, jimiž tento členský stát v oblastech koordinovaných v rámci Evropské unie a v souladu s právem Evropské unie stanoví podrobnější nebo přísnější pravidla (dále jen „zvláštní pravidla“), a tento programprogram je směrován zcela nebo převážně na území České republiky, může Rada požádat příslušný regulační orgán jiného členského státu Evropské unie, aby porušení vyřešil. Rada s příslušným regulačním orgánem členského státu Evropské unie v této věci spolupracuje urychleně s cílem dosáhnout uspokojivého řešení.
(6)
Rada může rozhodnout o pozastavení šíření televizního programuprogramu, který patří do pravomoci jiného členského státu Evropské unie a jehož obsahem jsou porušena zvláštní pravidla, pokud
a)
uvedla důkazy, které dokládají, že provozovatel vysílání se usadil v jiném členském státě Evropské unie, aby obešel zvláštní pravidla, která by se na něj vztahovala, pokud by byl usazen v České republice, aniž by bylo třeba prokazovat úmysl provozovatele vysílání zvláštní pravidla obcházet,
b)
řádně odůvodněný záměr pozastavit šíření televizního programuprogramu podle písmene a) v České republice písemně oznámila Evropské komisi a regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie, do jehož pravomoci televizní programprogram patří, přičemž uvedla důvody, na jejichž základě situaci posoudila,
c)
umožnila provozovateli vysílání vyjádřit své stanovisko k porušení zákona a k záměru pozastavit jeho vysílání,
d)
má za to, že výsledky dosažené součinností s příslušným regulačním orgánem členského státu Evropské unie, byl-li k součinnosti vyzván, nejsou uspokojivé, a
e)
obdržela písemné rozhodnutí Evropské komise, že uskutečnění záměru podle písmene b) je slučitelné s právem Evropské unie a rozhodnutí Rady o pozastavení vysílání je řádně odůvodněno.
(7)
Rozhodnutí o pozastavení šíření převzatého televizního programuprogramu Rada oznámí každému provozovateli převzatého vysíláníprovozovateli převzatého vysílání. Provozovatel převzatého vysíláníProvozovatel převzatého vysílání nesmí programprogram označený v rozhodnutí Rady na území České republiky šířit ode dne následujícího po dni doručení rozhodnutí Rady, a to do dne, kdy rozhodnutí Rady pozbude platnosti.
(8)
Rozhodnutí o pozastavení šíření převzatého televizního programuprogramu pozbude platnosti uplynutím doby, na kterou Rada jeho platnost ve výroku rozhodnutí omezila, nejpozději však uplynutím doby 6 měsíců ode dne nabytí právní moci. Rozhodnutí o pozastavení šíření převzatého televizního programuprogramu, které bylo vydáno podle odstavce 2, pozbude platnosti, rozhodne-li Evropská komise, že není slučitelné s právem Evropské unie, a to dnem, kdy o tom Rada na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup uveřejní oznámení; oznámení je Rada povinna uveřejnit nejpozději první pracovní den následující po dni, ve kterém obdržela písemné vyhotovení rozhodnutí Evropské komise.
(9)
Rada je povinna písemnosti, které při postupu podle odstavce 1 zasílá příslušnému regulačnímu orgánu státu, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi a není zároveň členským státem Evropské unie, nebo orgánu určenému Evropskou úmluvou o přeshraniční televizi, zaslat neprodleně v kopii rovněž Ministerstvu zahraničních věcí. Pro písemnosti zasílané Radou při postupu podle odstavce 2 nebo 3 Evropské komisi, regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie nebo orgánu určenému podle práva Evropské unie se použije věta první obdobně.
§ 63
Odnětí licence
(1)
Rada odejme licenci provozovateli vysílání s licencí, pokud
a)
dosáhl jejího udělení na základě nepravdivých údajů uvedených v žádosti o licenci nebo porušil povinnost podle § 55, 55a a 56,
b)
zvlášť závažným způsobem opakovaně porušuje povinnost stanovenou v § 32 odst. 1 písm. a), c), d) a e) a za takové porušení povinnosti mu byla uložena opakovaně pokuta,
c)
zvlášť závažným způsobem opakovaně porušuje licenční podmínky,
d)
se stal veřejným funkcionářem, jemuž je podle zákona o střetu zájmů provozování rozhlasového nebo televizního vysílání zakázáno, anebo se takový veřejný funkcionář stal jeho členem nebo skutečným majitelem.
(2)
Rada může odejmout licenci provozovateli vysílání s licencí, pokud
a)
nezahájil vysílání po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence do 180 dnů u rozhlasového vysílání a do 360 dnů u televizního vysílání nebo v jiné zákonem stanovené lhůtě,
b)
po zahájení vysílání v průběhu kalendářního roku nevysílal celkem 30 dnů; do této doby se nezapočítává doba, po kterou vysílání bránily odůvodněné technické překážky,
c)
na jeho majetek byl prohlášen konkurs, nebo
d)
byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.
§ 64
Zrušení registrace
(1)
Rada zruší registraci nebo její část provozovateli převzatého vysíláníprovozovateli převzatého vysílání, pokud
a)
uvedl v přihlášce k registraci nepravdivé údaje,
b)
opakovaně porušuje povinnosti uvedené v § 32 odst. 3 a byla mu za to již udělena pokuta.
(2)
Rada může zrušit registraci či její část provozovateli převzatého vysíláníprovozovateli převzatého vysílání, pokud
a)
závažným způsobem porušil tento zákon nebo mezinárodní dohodu, kterou je Česká republika vázána,
b)
na jeho majetek byl prohlášen konkurs, nebo
c)
byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.
§ 65
Společná ustanovení o odnětí licence a zrušení registrace
(1)
Proti rozhodnutí Rady podle § 63 a 64 lze podat ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí žalobu podle zvláštního právního předpisu.9c) Podání žaloby má odkladný účinek. Soud o žalobě rozhodne ve lhůtě 90 dnů.
(2)
Byla-li licence odňata nebo registrace zrušena, je provozovatel vysílání s licencí a provozovatel převzatého vysíláníprovozovatel převzatého vysílání povinen ukončit vysílání ve lhůtě stanovené Radou.
ČÁST OSMÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ
Ustanovení společná
§ 66
Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se v řízení podle správního řádu, s výjimkou ustanovení o odvolacím řízení, řízení o rozkladu, o přezkumném řízení a o obnově řízení.9e) Proti výroku rozhodnutí, kterým se zamítá žádost o udělení licence, rozhodnutí o změně licence, rozhodnutí o odnětí licence, rozhodnutí o neprodloužení licence, rozhodnutí o odmítnutí registrace, rozhodnutí o zrušení registrace, rozhodnutí o pokutě a rozhodnutí o pozastavení šíření převzatého televizního programuprogramu je možno podat žalobu podle zvláštního právního předpisu.9c) Podání žaloby má odkladný účinek s výjimkou rozhodnutí Rady podle § 20 odst. 4 a § 21 odst. 3. Soud o žalobě rozhodne ve lhůtě 90 dnů.
§ 66a
Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při regulaci reklamyreklamy a sponzorovánísponzorování podle zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
§ 67
(1)
Na televizní vysílání programuprogramu zaměřeného výhradně na propagaci vlastního televizního vysílání a výrobků, služebslužeb a dalších činností souvisejících s provozováním vlastního televizního vysílání se nevztahují ustanovení § 42 až 47, § 49 odst. 2 a 4 a § 50 odst. 2. Jiná reklamareklama může být v rámci takového programuprogramu vysílána pouze za předpokladu, že splňuje podmínky stanovené tímto zákonem.
(2)
Ve vysílání programuprogramu zaměřeného výhradně na reklamureklamu a teleshoppingteleshopping mohou být reklamareklama a teleshoppingteleshopping vysílány pouze za předpokladu, že splňují podmínky stanovené tímto zákonem. Ustanovení § 42 až 47, § 49 odst. 2 a 4 a § 50 odst. 2 se na vysílání takového programuprogramu nepoužijí.
(3)
Na službyslužby přímo související s programemprogramem se vztahují ustanovení § 32 odst. 1 písm. b) až g) a dále ustanovení § 35 až 41. Je-li v rámci služebslužeb přímo souvisejících s programemprogramem a obsahu elektronického programového průvodceobsahu elektronického programového průvodce vysílána reklamareklama a teleshoppingteleshopping, vztahují se na vysílání reklamyreklamy a teleshoppinguteleshoppingu povinnosti podle § 48, 49 a 52 odst. 1.
§ 67a
Na obsah služebslužeb přímo souvisejících s programemprogramem se nevztahují ustanovení § 42 až 47, 50 a 51.
Ustanovení přechodná
§ 68
(1)
Licence k vysílání a registrace k převzatému vysílání vydané podle dosavadních předpisů se považují za licence k vysílání a registrace k vysílání podle tohoto zákona. Provozovatel vysílání v kabelovém systémukabelovém systému nebo prostřednictvím družice požádá o licenci k těm programůmprogramům, které nejsou převzaté; o licenci může požádat i dodavatel programuprogramu do kabelového systémukabelového systému nebo družice; žádost je třeba podat do 12 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, jinak oprávnění šířit takový programprogram pozbývá platnosti. Rada vyhoví takové žádosti do 30 dnů ode dne doručení žádosti Radě, nebrání-li tomu ustanovení tohoto zákona.
(2)
Řízení o udělení licence a o registraci k vysílání zahájené před účinností tohoto zákona se přerušují na 3 měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona; do této doby se prodlužuje platnost stávajících licencí, měla-li být jejich platnost v této době ukončena. Účastníci řízení doplní v této lhůtě žádost o udělení licence k vysílání nebo přihlášku k registraci vysílání podle tohoto zákona. Řízení podle předchozí věty se poté dokončí podle tohoto zákona a za podmínek stanovených tímto zákonem.
(3)
Lhůta podle § 12 odst. 10 k podání žádostí o prodloužení licence je zachována, podá-li provozovatel vysílání s licencí žádost o prodloužení licence nejpozději do 1 měsíce od účinnosti tohoto zákona.
(4)
Doba rozhodná pro užití ustanovení § 12 odst. 12 počíná běžet dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(5)
Pokud licenční podmínky provozovatele vysílání s licencí neobsahují základní programovou specifikacizákladní programovou specifikaci, navrhne provozovatel vysílání s licencí do 6 měsíců ode dne účinnosti zákona její znění a Rada je učiní součástí licenčních podmínek. Návrh musí být shodný s praxí provozovatele vysílání s licencí během posledního roku před nabytím účinnosti tohoto zákona.
(6)
Fyzická osoba, která je provozovatelem vysílání s licencí nebo provozovatelem převzatého vysíláníprovozovatelem převzatého vysílání, může do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona požádat, aby licence nebo registrace, která jí byla udělena, byla převedena na právnickou osobu; Rada žádosti vyhoví pouze v případě, že půjde o právnickou osobu, v níž má fyzická osoba 100% majetkovou účast.
(7)
Řízení o uložení pokuty zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.
(8)
Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílánírozhlasové a televizní vysílání ustavená podle zákona č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění pozdějších předpisů, se považuje za Radu podle tohoto zákona. Do 6 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona uvedou členové Rady své poměry do souladu s § 7.
(9)
Provozovatel vysílání s licencí je povinen přizpůsobit své právní poměry nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona požadavkům podle tohoto zákona. Nesplní-li provozovatel vysílání s licencí tuto povinnost, jeho licence pozbude platnosti uplynutím uvedené lhůty. Ke změnám, které nejsou v rozporu s požadavky uvedenými v § 55 až 58, udělí Rada souhlas.
Zrušovací ustanovení
§ 69
Zrušují se:
1.
Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb., zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 135/1997 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb.
2.
Zákon č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 135/1997 Sb. a zákona č. 151/2000 Sb.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců
§ 70
Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb. a zákona č. 155/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f)
člena, místopředsedy a předsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,“.
Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena g) a h).
2.
V části druhé se za hlavu pátou vkládá nová hlava pátá A, která včetně nadpisu zní:
„HLAVA PÁTÁ A
NÁLEŽITOSTI ČLENA, MÍSTOPŘEDSEDY A PŘEDSEDY RADY PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ
Plat a další plat
§ 24a
(1)
Členu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,00.
(2)
Členu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží další plat.
§ 24b
(1)
Místopředsedovi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,10.
(2)
Místopředsedovi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží další plat.
§ 24c
(1)
Předsedovi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,20.
(2)
Předsedovi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží další plat.“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
§ 71
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb. a zákona č. 137/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 9 se tečka na konci odstavce 2 nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní:
„j)
v řízení proti rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání podle zvláštního zákona.1a)
1a)
§ 66 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů.“.
2.
V § 250m se na konci doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 57b) zní:
„(4)
O návrhu podaném podle zvláštního zákona57b) musí soud rozhodnout nejpozději do 60 dnů ode dne podání.
57b)
§ 19 a § 65 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb.“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o regulaci reklamy
§ 72
Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 3) zní:
„(3)
Reklama na tabák a tabákové výrobky se v televizním a rozhlasovém vysílání zakazuje.3)
3)
§ 48 odst. 1 písm. f) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů.“.
2.
V § 7 písm. a) se slova „Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání7) pro reklamu rozšiřovanou v rozhlasovém a televizním vysílání8)“ nahrazují slovy „Rada pro rozhlasové a televizní vysílání7) pro reklamu rozšiřovanou v rozhlasovém a televizním vysílání7)“.
3.
Poznámka pod čarou č. 7) zní:
„7)
Zákon č. 231/2001 Sb.“.
4.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 8) se zrušuje.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů
§ 73
Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb., se mění takto:
V § 3 odstavec 2 zní:
„(2)
Státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu,1a) vyhradí po předchozím souhlasu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání pro Českou televizi kmitočty umožňující provozování televizního vysílání v rozsahu stanoveném v odstavci 1 písm. a).“.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o správních poplatcích
§ 74
Sazebník správních poplatků, uvedený v příloze k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb. a zákona č. 140/2001 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis nad položkou 65 zní: „Oprávnění k provozování rozhlasového a televizního vysílání a oprávnění k provozování převzatého vysílání“.
2.
Položka 66 včetně poznámky zní:
„Položka 66
a) | Podání žádosti | |
---|---|---|---
| \\- o udělení oprávnění k provozování televizního vysílání | Kč | 50 000,-
| \\- o prodloužení doby platnosti oprávnění k provozování televizního vysílání | Kč | 50 000,-
b) | Podání žádosti | |
| \\- o udělení oprávnění k provozování rozhlasového vysílání | Kč | 15 000,-
| \\- o prodloužení doby platnosti oprávnění k provozování rozhlasového vysílání | Kč | 15 000,-
c) | Podání přihlášky k provozování převzatého vysílání v kabelovém systému nebo
prostřednictvím družic | Kč | 50 000,-
d) | Podání žádosti o změny skutečností uvedených | |
| \\- v žádosti o udělení oprávnění k provozování televizního vysílání | Kč | 10 000,-
| \\- v žádosti o udělení oprávnění k provozování rozhlasového vysílání | Kč | 3 000,-
| \\- v přihlášce k provozování převzatého vysílání v kabelovém systému nebo
prostřednictvím družic | Kč | 10 000,-
e) | Rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání o prodloužení doby
platnosti oprávnění k provozování celoplošného televizního vysílání | Kč | 200 000 000,-
Poznámka:
Poplatek podle písmena d) této položky nevybere správní orgán za změny, které se provádějí též zápisem
v obchodním rejstříku [§ 14 odst. 1 písm. a) až d) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a
televizního vysílání a o změně dalších zákonů].“.
ČÁST PATNÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 76
(1)
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 33 odst. 4 a 5 a § 46, která nabývají účinnosti dnem, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii.
(2)
Ustanovení § 68 odst. 10 pozbývá platnosti dnem, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii.
Klaus v. r.
Zeman v. r.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) s ohledem na měnící se situaci na trhu.
1)
Směrnice Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES ze dne 30. června 1997, kterou se mění směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání.
1a)
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.
1b)
Zákon č. 206/2005 Sb., o ochraně některých služeb v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a služeb informační společnosti.
1c)
§ 12 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.
1d)
§ 3 odst. 3 zákona č. 483/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a § 3 odst. 4 zákona č. 484/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
1e)
Zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání).
2)
Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.
3)
Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů.
4a)
§ 2 odst. 3 obchodního zákoníku.
4b)
Evropská úmluva o přeshraniční televizi, ve znění Protokolu pozměňujícího Evropskou úmluvu o přeshraniční televizi, vyhlášená pod č. 57/2004 Sb. m. s.
4c)
Čl. 49 a následující Smlouvy o fungování Evropské unie.
4d)
Obchodní zákoník.
4e)
§ 21 odst. 1, 2, 4 a 5, § 22 a následující obchodního zákoníku.
4f)
§ 72 zákona č. 127/2005 Sb.
5)
Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
9)
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
9)
Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
9b)
§ 21 odst. 4 a 5 obchodního zákoníku.
9c)
§ 65 a následující zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.
9d)
Čl. VIII zákona č. 153/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
9e)
§ 81 až 102 a § 152 správního řádu.
9f)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele).
9f)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
10)
§ 64 a 65 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
10a)
§ 25 a násl. zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
11a)
§ 66a obchodního zákoníku.
14)
Čl. 24 Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, ve znění Protokolu pozměňujícího Evropskou úmluvu o přeshraniční televizi.
15)
Čl. 24 bis Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, ve znění Protokolu pozměňujícího Evropskou úmluvu o přeshraniční televizi.
16)
Čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES.
20)
§ 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 484/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
21)
§ 9b zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
22)
§ 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 242/2022 Sb., o službách platforem pro sdílení videonahrávek a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o službách platforem pro sdílení videonahrávek).
23)
Zákon č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, ve znění pozdějších předpisů.
24)
Například zákon č. 132/2010 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 242/2022 Sb.
25)
§ 312e odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 455/2016 Sb.
26)
§ 2 odst. 1 písm. f) zákona č. 242/2022 Sb. |
Vyhláška Ministerstva kultury č. 233/2001 Sb. | Vyhláška Ministerstva kultury č. 233/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva kultury, kterou se vydává Seznam událostí značného společenského významu
Vyhlášeno 4. 7. 2001, datum účinnosti 4. 7. 2001, částka 87/2001
* § 1 - Seznam událostí značného společenského významu
* § 2 - Účinnost
Aktuální znění od 4. 7. 2001
233
VYHLÁŠKA
Ministerstva kultury
ze dne 22. května 2001,
kterou se vydává Seznam událostí značného společenského významu
Ministerstvo kultury po projednání s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání stanoví podle § 33 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů:
§ 1
Seznam událostí značného společenského významu
Za události značného společenského významu se považují
1.
letní olympijské hry,
2.
zimní olympijské hry,
3.
mistrovství světa ve fotbalu v rozsahu
a)
všech utkání reprezentačního družstva České republiky,
b)
semifinálových utkání a finálového utkání,
4.
mistrovství Evropy ve fotbalu v rozsahu
a)
všech utkání reprezentačního družstva České republiky,
b)
semifinálových utkání a finálového utkání,
5.
mistrovství světa v ledním hokeji v rozsahu
a)
všech utkání reprezentačního družstva České republiky,
b)
semifinálových utkání a finálového utkání,
6.
mistrovství světa v lehké atletice.
§ 2
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Dostál v. r. |
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 246/2001 Sb. | Vyhláška Ministerstva vnitra č. 246/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva vnitra o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)
Vyhlášeno 23. 7. 2001, datum účinnosti 23. 7. 2001, částka 95/2001
* ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1)
* ČÁST DRUHÁ - STANOVENÍ PODMÍNEK POŽÁRNÍ BEZPEČNOSTI U PRÁVNICKÝCH OSOB A FYZICKÝCH OSOB (§ 2 — § 44)
* ČÁST TŘETÍ - ZPŮSOB VÝKONU STÁTNÍHO POŽÁRNÍHO DOZORU (§ 45 — § 52)
* ČÁST ČTVRTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 53 — § 55) č. 1 k vyhlášce č. 246/2001 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 246/2001 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 246/2001 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 246/2001 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 246/2001 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 246/2001 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2022 (377/2021 Sb.)
246
VYHLÁŠKA
Ministerstva vnitra
ze dne 29. června 2001
o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)
Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“) podle § 101 písm. a) stanoví k provedení § 6b, § 11 odst. 8, § 15 odst. 2, § 16 odst. 4, § 17 odst. 5 a § 31a zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 237/2000 Sb. (dále jen „zákon“):
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a)
požární bezpečnostípožární bezpečností \\- souhrn organizačních, územně technických, stavebních a technických opatření k zabránění vzniku požárupožáru nebo výbuchu s následným požárempožárem, k ochraně osob, zvířat a majetku v případě vzniku požárupožáru a k zamezení jeho šíření,
b)
požární technikoupožární technikou \\- zásahové požární automobily, požární přívěsy, návěsy, kontejnery, plavidla, vznášedla a letadla,
c)
věcnými prostředky požární ochranyvěcnými prostředky požární ochrany \\- prostředky používané k ochraně, záchraně a evakuaci osob, k hašení požárupožáru a prostředky používané při činnosti jednotky požární ochrany při záchranných a likvidačních pracích a ochraně obyvatelstva při plnění úkolů civilní ochrany, popřípadě při činnosti požární hlídky,
d)
požárně bezpečnostním zařízením - systémy, technická zařízení a výrobky pro stavby podmiňující požární bezpečnostpožární bezpečnost stavby nebo jiného zařízení,
e)
vyhrazenými druhy požární technikypožární techniky, věcných prostředků požární ochranyvěcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení - požární technikapožární technika, pro kterou jsou stanoveny technické podmínky zvláštním právním předpisem,1) věcné prostředky požární ochranyvěcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení, na jejichž projektování, instalaci, provoz, kontrolu, údržbu a opravy jsou kladeny zvláštní požadavky,
f)
normativním požadavkemnormativním požadavkem \\- konkrétní technický požadavek obsažený v české technické normě, jehož dodržením se považuje požadavek příslušného ustanovení vyhlášky za splněný; neexistuje-li pro příslušnou oblast platná česká technická norma, považuje se za normativní požadaveknormativní požadavek konkrétní technická specifikace obsažená ve veřejně dostupném uznávaném normativním dokumentu,2)
g)
hořlavou látkouhořlavou látkou \\- látka v tuhém, kapalném nebo plynném stavu, která je za předvídatelných podmínek schopna hořet nebo při své látkové nebo fázové změně vytvářet produkty schopné hořet,
h)
požárním nebezpečímpožárním nebezpečím \\- pravděpodobnost vzniku požárupožáru nebo výbuchu s následným požárempožárem,
i)
požárně technickou charakteristikou - vlastnost látky vyjádřená měřitelnou hodnotou nebo stanovená na základě měřitelných hodnot více dílčích vlastností anebo jev vystihující chování látky při procesu hoření nebo s ním související,
j)
technicko bezpečnostním parametrem - požárně technická charakteristika, která kvalitativně nebo kvantitativně vyjadřuje vlastnosti hořlavé látkyhořlavé látky, při jejímž dodržení za předvídatelných podmínek se činnost považuje z hlediska nebezpečí vzniku požárupožáru nebo výbuchu s následným požárempožárem za bezpečnou,
k)
průvodní dokumentacíprůvodní dokumentací \\- montážní návod, technické podmínky pro projektování nebo provoz, návod k obsluze, požadavky na kontroly, údržbu nebo opravy, podmínky požární bezpečnostipožární bezpečnosti pro používání výrobku nebo zařízení, bezpečnostní listy apod.,
l)
veřejností - osoby, které se oprávněně mohou vyskytovat při provozovaných činnostech a nejsou v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu3) k jejím provozovatelům, nejsou vlastníky objektů, v nichž jsou činnosti provozovány ani provozovateli těchto činností,
m)
požárempožárem \\- každé nežádoucí hoření, při kterém došlo k usmrcení nebo zranění osob nebo zvířat, ke škodám na materiálních hodnotách nebo životním prostředí a nežádoucí hoření, při kterém byly osoby, zvířata, materiální hodnoty nebo životní prostředí bezprostředně ohroženy,
n)
ohlašovnou požárůohlašovnou požárů \\- místo s trvalou obsluhou vybavené potřebnými komunikačními prostředky, které je určeno k přijímání hlášení o vzniku požárupožáru nebo jiné mimořádné události a k vyhlášení požárního poplachu, jakož i k plnění dalších úkolů podle příslušné dokumentace požární ochrany.
ČÁST DRUHÁ
STANOVENÍ PODMÍNEK POŽÁRNÍ BEZPEČNOSTI U PRÁVNICKÝCH OSOB A FYZICKÝCH OSOB
ODDÍL PRVNÍ
VYBAVENÍ PROSTOR PRÁVNICKÝCH OSOB A PODNIKAJÍCÍCH FYZICKÝCH OSOB VĚCNÝMI PROSTŘEDKY POŽÁRNÍ OCHRANY A POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍMI ZAŘÍZENÍMI
[K § 6b písm. c) a d) zákona]
§ 2
Základní požadavky
(1)
Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických osob a fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů (dále jen „podnikající fyzické osoby“) věcnými prostředky požární ochranyvěcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními vyplývá z požárně bezpečnostního řešení stavby,4) nebo z obdobné dokumentace, která je součástí projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem podle zvláštního právního předpisu5) nebo je stanoveno v jiném právním předpisu.6)
(2)
Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochranyvěcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními stanovené podle odstavce 1 může být rozšířeno (např. na základě schváleného posouzení požárního nebezpečípožárního nebezpečí nebo stanovení podmínek požární bezpečnostipožární bezpečnosti).
(3)
Druhy věcných prostředků požární ochranyvěcných prostředků požární ochrany se rozumí
a)
hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné),
b)
osobní ochranné prostředky,
c)
prostředky pro záchranu a evakuaci osob (např. seskokové matrace, plachty a záchranné tunely, žebříky, hydraulické vyprošťovací zařízení, pneumatické vaky),
d)
prostředky pro práci ve výškách, nad volnými hloubkami, na vodě, ve vodě a pod hladinou,
e)
prostředky pro práci s nebezpečnými látkami a pro dekontaminaci, analyzátory plynů, kapalin a nebezpečných látek,
f)
požární výzbroj, stejnokrojové a výstrojní součástky a doplňky,
g)
spojovací a komunikační prostředky a technologie operačních středisek,
h)
hasiva a příměsi do hasiv,
i)
požární příslušenství,
j)
přenosné zásahové prostředky (např. požární stříkačky, generátory, ventilátory).
(4)
Druhy požárně bezpečnostních zařízení7) se rozumí
a)
zařízení pro požární signalizaci (např. elektrická požární signalizace, zařízení dálkového přenosu, zařízení pro detekci hořlavých plynů a par, autonomní požární signalizace, ruční požárně poplachové zařízení),
b)
zařízení pro potlačení požárupožáru nebo výbuchu (např. stabilní nebo polostabilní hasicí zařízení, automatické protivýbuchové zařízení, samočinné hasicí systémy),
c)
zařízení pro usměrňování pohybu kouře při požárupožáru (např. zařízení pro odvod kouře a tepla, zařízení přetlakové ventilace, kouřová klapka včetně ovládacího mechanismu, kouřotěsné dveře, zařízení přirozeného odvětrání kouře),
d)
zařízení pro únik osob při požárupožáru (např. požární nebo evakuační výtah, nouzové osvětlení, nouzové sdělovací zařízení, funkční vybavení dveří, bezpečnostní a výstražné zařízení),
e)
zařízení pro zásobování požární vodou (např. vnější požární vodovod včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnících míst a požárních výtokových stojanů, vnitřní požární vodovod včetně nástěnných hydrantů, hadicových a hydrantových systémů, nezavodněné požární potrubí),
f)
zařízení pro omezení šíření požárupožáru (např. požární klapka, požární dveře a požární uzávěry otvorů včetně jejich funkčního vybavení, systémy a prvky zajišťující zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, vodní clony, požární přepážky a ucpávky),
g)
náhradní zdroje a prostředky určené k zajištění provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení, zdroje nebo zásoba hasebních látek u zařízení pro potlačení požárupožáru nebo výbuchu a zařízení pro zásobování požární vodou, zdroje vody určené k hašení požárůpožárů,
h)
zařízení zamezující iniciaci požárupožáru nebo výbuchu.
(5)
V prostorách a zařízeních právnických osob a podnikajících fyzických osob, u nichž nebylo stanoveno množství, druhy a způsob vybavení věcnými prostředky požární ochranyvěcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními podle odstavce 1 nebo 2, popřípadě nelze-li toto prokázat, se zabezpečují a instalují alespoň
a)
na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje obsahující hasivo s celkovou hasicí schopností8) nejméně 13 A (pro požárypožáry látek v tuhém stavu, zejména organického původu, jejichž hoření je obvykle provázeno žhnutím), nebo
b)
na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje s celkovou hasicí schopností nejméně 70 B (pro požárypožáry hořlavých kapalin nebo hořlavých látekhořlavých látek přecházejících do kapalného stavu), nebo
c)
pokud nejsou na typových štítcích hasicích přístrojů uvedeny hodnoty jejich hasicí schopnosti, jeden přenosný hasicí přístroj na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu, přičemž jmenovité množství náplně hasicího přístroje musí odpovídat nejméně některé z těchto hodnot: 9 litrů vody, 6 litrů vodního roztoku pěnidla, 6 kg halonu nebo jiného ekvivalentního hasiva, 6 kg hasicího prášku nebo 5 kg oxidu uhličitého (CO2).
(6)
V případech, kdy počet přenosných hasicích přístrojů odpovídá požadavkům podle odstavce 5, ale hasicí přístroje nejsou dostupné pro celou posuzovanou plochu (např. stavební rozdělení prostoru na více dispozičně nepropojených místností) nebo nelze použít pouze jeden druh hasiva, instaluje se nejméně jeden přenosný hasicí přístroj pro každý takto oddělený prostor nebo nejméně jeden přenosný hasicí přístroj s potřebným druhem hasiva.
§ 3
Umístění hasicích přístrojů
(1)
Umístění hasicích přístrojů musí umožňovat jejich snadné a rychlé použití.
(2)
Hasicí přístroje se umísťují tak, aby byly snadno viditelné a volně přístupné. Je-li to nezbytné (např. z provozních důvodů), lze hasicí přístroje umístit i do skrytých prostor. V případech, kdy je omezena nebo ztížena orientace osob z hlediska rozmístění hasicích přístrojů (např. v nepřehledných, rozlehlých nebo skrytých prostorách) se k označení umístění hasicích přístrojů použije příslušná požární značka9) umístěná na viditelném místě.
(3)
Hasicí přístroje se umísťují v místech, kde je nejvyšší pravděpodobnost vzniku požárupožáru nebo v jejich dosahu. Volba druhů a typů přenosných hasicích přístrojů se provede v závislosti na charakteru předpokládaného požárupožáru, vyskytujících se hořlavých látkáchhořlavých látkách nebo provozované činnosti; přitom musí být vyloučeno, že bude v případě potřeby použit hasicí přístroj s nevhodnou hasební látkou.
(4)
Přenosné hasicí přístroje se umísťují na svislé stavební konstrukci a v případě, že jsou k tomu konstrukčně přizpůsobeny, na vodorovné stavební konstrukci. Rukojeť hasicího přístroje umístěného na svislé stavební konstrukci musí být nejvýše 1,5 m nad podlahou. Hasicí přístroje umístěné na podlaze nebo na jiné vodorovné stavební konstrukci musí být vhodným způsobem zajištěny proti pádu.
(5)
V dopravních prostředcích a na strojích se přenosné hasicí přístroje umísťují tak, aby nemohly ohrozit bezpečnost osob.
§ 4
Druhy vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení
(1)
Za vyhrazené druhy požární technikypožární techniky se považují zásahové požární automobily s výjimkou velitelských automobilů a vyšetřovacích automobilů s celkovou hmotností do 2000 kg a s výjimkou automobilových jeřábů a vyprošťovacích automobilů1) a kontejnerů.
(2)
Za vyhrazené druhy věcných prostředků požární ochranyvěcných prostředků požární ochrany se považují
a)
hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné),
b)
dýchací přístroje,
c)
prostředky pro záchranu a evakuaci osob (např. seskokové matrace, plachty a záchranné tunely, žebříky, hydraulické vyprošťovací zařízení, pneumatické vaky),
d)
prostředky pro práci ve výškách a nad volnými hloubkami,
e)
ochranné oděvy pro práci ve vodě,
f)
hasiva (kromě vody) a příměsi do hasiv,
g)
požární hadice, proudnice a armatury,
h)
motorové stříkačky.
(3)
Za vyhrazené druhy požárně bezpečnostních zařízení (dále jen „vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení“) se považují
a)
elektrická požární signalizace,
b)
zařízení dálkového přenosu,
c)
zařízení pro detekci hořlavých plynů a par,
d)
stabilní a polostabilní hasicí zařízení,
e)
automatické protivýbuchové zařízení,
f)
zařízení pro odvod kouře a tepla,
g)
požární klapky,
h)
požární a evakuační výtahy.
§ 5
Projektování požárně bezpečnostních zařízení
(1)
Při projektování požárně bezpečnostních zařízení se postupuje podle normativních požadavkůnormativních požadavků.10) Návrhy požárně bezpečnostních zařízení jsou nedílnou součástí požárně bezpečnostního řešení stavby.
(2)
V případě souběhu dvou a více vzájemně se ovlivňujících požárně bezpečnostních zařízení musí být projektem řešeny jejich základní funkce a stanoveny priority (např. pořadí a způsob uvádění jednotlivých prvků systému do činnosti). Koordinaci přitom zabezpečuje zpracovatel požárně bezpečnostního řešení stavby.
(3)
U vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, jejichž projektování není vymezeno normativními požadavkynormativními požadavky, se postupuje podle projekčních předpisů výrobců nebo dovozců (dále jen „výrobce“) těchto zařízení.
(4)
Je-li vyhrazené požárně bezpečnostní zařízení tvořeno hlavními funkčními komponenty (§ 7 odst. 7) 2 a více různých výrobců, považuje se za výrobce osoba, která navrhla toto zařízení jako celek k zajištění požadované požárně bezpečnostní funkce.
(5)
Projektování vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení podle odstavce 1 se zabezpečuje prostřednictvím osoby způsobilé pro tuto činnost, která získala oprávnění k projektové činnosti podle zvláštního právního předpisu.11) V případě, že je projektován konkrétní typ vyhrazeného požárně bezpečnostního zařízení, musí být splněny i požadavky uvedené v § 10 odst. 2.
(6)
Je-li podmínkami územního rozhodnutíúzemního rozhodnutí stanoveno předložení dokumentace pro provádění stavby podle zvláštního právního předpisu12) (dále jen „prováděcí dokumentace“), musí být splněny požadavky uvedené v § 10 odst. 2.
(7)
V případě souběhu 2 a více vzájemně se ovlivňujících požárně bezpečnostních zařízení zabezpečuje koordinaci zpracovatel požárně bezpečnostního řešení stavby i při zpracování prováděcí dokumentace podle odstavce 6.
§ 6
Montáž požárně bezpečnostních zařízení
(1)
Při montáži požárně bezpečnostního zařízení musí být dodrženy podmínky vyplývající z ověřené projektové dokumentace, popřípadě prováděcí dokumentace a postupy stanovené v průvodní dokumentaciprůvodní dokumentaci výrobce.
(2)
Osoba, která provedla montáž požárně bezpečnostního zařízení, potvrzuje splnění požadavků uvedených v odstavci 1 písemně.
§ 7
Provoz, kontroly, údržba a opravy požárně bezpečnostních zařízení
(1)
Před uvedením požárně bezpečnostního zařízení do provozu, kromě ručně ovládaných požárních dveří a požárních uzávěrů otvorů, systémů a prvků zajišťujících zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, požárních přepážek a ucpávek, zabezpečuje osoba uvedená v § 6 odst. 2 provedení funkčních zkoušek, a v případě souběhu dvou a více vzájemně se ovlivňujících požárně bezpečnostních zařízení také koordinačních funkčních zkoušek. Při funkčních zkouškách se ověřuje, zda provedení požárně bezpečnostního zařízení odpovídá projekčním a technickým požadavkům na jeho požárně bezpečnostní funkci. Při koordinačních funkčních zkouškách se ověřuje, zda požárně bezpečnostní funkce systému jako celku odpovídá projekčním a technickým požadavkům.
(2)
Při provozu požárně bezpečnostního zařízení se postupuje podle normativních požadavkůnormativních požadavků a průvodní dokumentaceprůvodní dokumentace výrobce, popřípadě podle ověřené projektové dokumentace nebo prováděcí dokumentace.
(3)
Provozuschopnost instalovaného požárně bezpečnostního zařízení se prokazuje dokladem o jeho montáži, funkční zkoušce, nebo koordinační funkční zkoušce, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách provedených podle podmínek stanovených touto vyhláškou. U vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, a stanoví-li tak průvodní dokumentaceprůvodní dokumentace výrobce, i u dalších požárně bezpečnostních zařízení se provozuschopnost prokazuje také záznamy v příslušné provozní dokumentaci (např. provozní kniha).
(4)
Kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení se provádí v rozsahu stanoveném právními předpisy, normativními požadavkynormativními požadavky13) a průvodní dokumentacíprůvodní dokumentací jeho výrobce nejméně jednou za rok, pokud výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo prováděcí dokumentace anebo posouzení požárního nebezpečípožárního nebezpečí nestanoví lhůty kratší. U objektu uvedeného v příloze č. 6 a za podmínek stanovených touto přílohou se provádí kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení v rozsahu stanoveném právními předpisy, normativními požadavkynormativními požadavky13) a průvodní dokumentacíprůvodní dokumentací jeho výrobce nejméně jednou za 20 měsíců, pokud výrobce nestanoví lhůtu kratší.
(5)
Při provozu, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách požárně bezpečnostního zařízení, u něhož není k dispozici průvodní dokumentaceprůvodní dokumentace nebo neexistuje výrobce, se postupuje podle průvodní dokumentaceprůvodní dokumentace a podmínek stanovených výrobcem technicky nebo funkčně srovnatelného druhu nebo typu požárně bezpečnostního zařízení.
(6)
Je-li požárně bezpečnostní zařízení shledáno nezpůsobilým plnit svoji funkci, musí se tato skutečnost na zařízení a v prostoru, kde je zařízení instalováno, zřetelně vyznačit. Provozovatel v takovém případě provede opatření k jeho neprodlenému uvedení do provozu a prostřednictvím odborně způsobilé osoby nebo technika požární ochrany zabezpečí v potřebném rozsahu náhradní organizační, popřípadě technická opatření. Náhradní opatření se zajišťují do doby opětovného uvedení zařízení do provozu.
(7)
Při opravách požárně bezpečnostního zařízení lze používat pouze náhradní díly odpovídající technickým podmínkám výrobce. Změny součástí systému požárně bezpečnostního zařízení, které jsou výrobky stanovenými podle zvláštního právního předpisu14) (hlavních funkčních komponentů) a takové jeho změny, které mají vliv na funkci požárně bezpečnostního zařízení, se považují za udržovací práce na stavbě, které by mohly ovlivnit požární bezpečnostpožární bezpečnost stavby.15)
(8)
Doklad o kontrole provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení vždy obsahuje následující údaje:
a)
údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání provozovatele požárně bezpečnostního zařízení a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; je-li provozovatelem zařízení fyzická osoba, také jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu této fyzické osoby,
b)
adresu objektu, ve kterém byla kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení provedena, není-li shodná s adresou sídla provozovatele podle písmene a),
c)
umístění, druh, označení výrobce, typové označení, a je-li to nutné k přesné identifikaci, tak i výrobní číslo kontrolovaného zařízení,
d)
výsledek kontroly provozuschopnosti, zjištěné závady včetně způsobu a termínu jejich odstranění a vyjádření o provozuschopnosti zařízení,
e)
datum provedení a termín příští kontroly provozuschopnosti,
f)
písemné potvrzení o provedení kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení, datum, jméno, příjmení a podpis osoby, která kontrolu provozuschopnosti provedla; u podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.
§ 8
Elektrická požární signalizace
(1)
U elektrické požární signalizace se kromě pravidelných jednoročních kontrol provozuschopnosti provádějí zkoušky činnosti elektrické požární signalizace při provozu, a to
a)
jednou za měsíc u ústředen a doplňujících zařízení,
b)
jednou za půl roku u samočinných hlásičů požárupožáru a zařízení, které elektrická požární signalizace ovládá,
pokud v ověřené projektové dokumentaci nebo v prováděcí dokumentaci, popřípadě v průvodní dokumentaciprůvodní dokumentaci výrobce nebo v posouzení požárního nebezpečípožárního nebezpečí není, vzhledem k provozním podmínkám nebo vlivu prostředí, určena lhůta kratší.
(2)
Zkouška činnosti elektrické požární signalizace při provozu se provádí prostřednictvím osob pověřených údržbou tohoto zařízení. Shoduje-li se termín zkoušky činnosti elektrické požární signalizace při provozu s termínem pravidelné jednoroční kontroly provozuschopnosti, pak tato kontrola provedení zkoušky činnosti nahrazuje.
(3)
Zkouška činnosti jednotlivých druhů samočinných hlásičů požárupožáru se provádí za provozu pomocí zkušebních přípravků dodávaných výrobcem.
§ 9
Hasicí přístroje
(1)
Provozuschopnost hasicího přístroje se prokazuje dokladem o jeho kontrole provedené podle podmínek stanovených touto vyhláškou, kontrolním štítkem a plombou spouštěcí armatury.
(2)
Kontrola hasicího přístroje se provádí v rozsahu stanoveném právními předpisy, normativními požadavkynormativními požadavky a průvodní dokumentacíprůvodní dokumentací výrobce po každém jeho použití nebo tehdy, vznikne-li pochybnost o jeho provozuschopnosti (např. při mechanickém poškození) a nejméně jednou za rok, pokud průvodní dokumentaceprůvodní dokumentace výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo posouzení požárního nebezpečípožárního nebezpečí pro některé případy instalací (např. v chemicky agresivním prostředí) nestanoví lhůtu kratší. První kontrola provozuschopnosti hasicího přístroje musí být provedena nejdéle jeden rok před jeho instalací.
(3)
Součástí údržby hasicích přístrojů je jejich periodická zkouška a plnění.
(4)
Při kontrole, údržbě a opravách hasicího přístroje je možno nahradit jednotlivé díly, součásti, náplně a příslušenství (např. typový štítek, hasební látku, výtlačný plyn) jen komponenty odpovídajícími technickým podmínkám výrobce.
(5)
Periodická zkouška, při které se provádí povrchová prohlídka, kontrola značení, prohlídka vnitřku nádoby, zkouška pevnosti a těsnosti nádoby, zkouška těsnosti spouštěcí armatury nebo ventilu a zkouška pojistného ventilu, se vykonává u hasicích přístrojů
a)
vodních a pěnových jednou za 3 roky,
b)
ostatních jednou za 5 let.
(6)
Osoba, která provedla kontrolu, údržbu nebo opravu, opatří hasicí přístroj plombou spouštěcí armatury a trvale čitelným kontrolním štítkem tak, aby byl viditelný při pohledu na instalovaný hasicí přístroj, nevylučuje-li to konstrukční provedení hasicího přístroje. Kontrolní štítek nesmí zasahovat do typového štítku a překrývat výrobní číslo hasicího přístroje.
(7)
Na kontrolním štítku se vyznačuje měsíc a rok provedení úkonu podle odstavce 6, termín příští kontroly nebo příští periodické zkoušky a údaje, podle nichž lze identifikovat osobu, která úkon podle odstavce 6 provedla, a to jméno a příjmení této osoby, popřípadě u podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.
(8)
Doklad o provedené kontrole, údržbě nebo opravách hasicích přístrojů vždy obsahuje následující údaje:
a)
údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání vlastníka (uživatele) hasicího přístroje a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; je-li vlastníkem (uživatelem) hasicího přístroje fyzická osoba, také jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu této fyzické osoby,
b)
adresu objektu, ve kterém byl hasicí přístroj instalován, není-li shodná s adresou podle písmene a),
c)
umístění, druh, označení výrobce, typové označení, výrobní číslo nádoby kontrolovaného hasicího přístroje,
d)
datum provedení a další údaje o kontrole provozuschopnosti, údržbě nebo opravě, jejím výsledku a vyjádření o provozuschopnosti hasicího přístroje,
e)
písemné potvrzení o provedení kontroly provozuschopnosti, datum, jméno, příjmení a podpis osoby, která kontrolu provozuschopnosti provedla, u podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.
(9)
Osoba, která provádí kontrolu, údržbu nebo opravu, vyřadí z používání hasicí přístroj
a)
vadný, který nelze předepsaným způsobem opravit, nebo
b)
ten, u něhož nelze bezpečně zjistit výrobní číslo a rok výroby, nebo
c)
starší 20 let, s výjimkou hasicího přístroje CO2, který se vyřazuje z používání, je-li starší 40 let.
Ten, kdo vyřadil hasicí přístroj z používání, vystaví jeho vlastníku nebo uživateli doklad s uvedením důvodu vyřazení.
§ 10
Společné požadavky na projektování a montáž požárně bezpečnostních zařízení a hasicích přístrojů
(1)
Při projektování, popřípadě zpracování prováděcí dokumentace a montáži vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, jakož i při údržbě a opravách zařízení pro zásobování požární vodou a hasicích přístrojů musí osoba, která příslušnou činnost vykonává, splnit podmínky stanovené právními předpisy, normativními požadavkynormativními požadavky a průvodní dokumentacíprůvodní dokumentací výrobce konkrétního typu požárně bezpečnostního zařízení nebo hasicího přístroje.
(2)
Osoba, která příslušnou činnost podle odstavce 1 provedla, odpovídá za kvalitu provedené činnosti a splnění podmínek stanovených v odstavci 1 písemně potvrdí.
(3)
Podmínky znalostí, praktických dovedností, popřípadě technického vybavení osob provádějících činnosti podle odstavce 1 mohou být stanoveny v průvodní dokumentaciprůvodní dokumentaci výrobců požárně bezpečnostních zařízení a hasicích přístrojů. Rozsah a obsah takto stanovených podmínek musí odpovídat právním předpisům a příslušným normativním požadavkůmnormativním požadavkům.
(4)
Stanoví-li tak průvodní dokumentaceprůvodní dokumentace výrobce požárně bezpečnostních zařízení, která nejsou vyhrazenými druhy, platí pro jejich projektování a montáž požadavky uvedené v odstavcích 1 a 2.
(5)
Podmínky pro získávání odborné způsobilosti, vydávání a odnímání oprávnění k některým činnostem podle zvláštního právního předpisu16) nejsou ustanoveními odstavců 1 až 4 dotčeny.
ODDÍL DRUHÝ
ZPŮSOB VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO HAŠENÍ POŽÁRŮ A PRO ZÁCHRANNÉ PRÁCE
[K § 6b písm. e) zákona]
§ 11
Podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce
(1)
Vytvářením podmínek pro hašení požárů a pro záchranné práceVytvářením podmínek pro hašení požárů a pro záchranné práce se rozumí souhrn organizačních, a popřípadě i technických opatření umožňujících při využití existujících předpokladů, zejména stavebně technických, provedení rychlého a účinného zásahu, evakuace osob, zvířat a materiálu a záchranných prací.
(2)
K provedení rychlého a účinného zásahu podle odstavce 1 zajišťují právnické osoby a podnikající fyzické osoby, aby
a)
bylo zřetelně označeno tísňové číslo (telefonní číslo ohlašovny požárůohlašovny požárů), popřípadě uvedeny další pokyny ke způsobu ohlášení požárupožáru ve všech objektech, kde provozují činnosti; právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečímpožárním nebezpečím zveřejňují požární poplachové směrnice,
b)
byl umožněn přístup ke spojovacím prostředkům, zabezpečena jejich provozuschopnost a použitelnost pro potřeby tísňové komunikace,
c)
byly dodrženy trvale volné průjezdné šířky příjezdových komunikací nejméně 3 m k objektům, k nástupním plochám pro požární technikupožární techniku a ke zdrojům vody určeným k hašení požárůpožárů,
d)
bylo provedeno označení17) a umožněno použití nástupních ploch pro požární technikupožární techniku a požárních výtahů,
e)
byla zajištěna trvalá použitelnost vnitřních a vnějších zásahových cest (např. požární výtahy, požární žebříky) a trvale volný přístup k zařízení pro zásobování požární vodou,
f)
byla označena9) rozvodná zařízení elektrické energie, hlavní vypínače elektrického proudu, uzávěry vody, plynu, produktovodů, uzávěry rozvodů ústředního topení.
(3)
K provedení evakuace osob, zvířat a materiálu a k provedení záchranných prací podle odstavce 1 zajišťují právnické osoby a podnikající fyzické osoby, aby
a)
byly označeny9) nouzové (únikové) východy, evakuační výtahy a směry úniku osob ve všech objektech, kde se při provozovaných činnostech může vyskytovat veřejnost nebo osoby v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu; toto označení nemusí být provedeno v objektech s východy do volného prostoru, které jsou zřetelně viditelné a dostupné z každého místa,
b)
byly trvale volně průchodné komunikační prostory (chodby, schodiště apod.), které jsou součástí únikových cest, tak, aby nebyla omezena nebo ohrožena evakuace nebo záchranné práce,
c)
chráněné únikové cesty18) a všechny jejich součásti nebyly využívány způsobem zvyšujícím požární riziko.19)
ODDÍL TŘETÍ
LHŮTY A ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ PRAVIDELNÝCH KONTROL DODRŽOVÁNÍ PŘEDPISŮ O POŽÁRNÍ OCHRANĚ
[K § 6b písm. f) zákona]
§ 12
Způsob provádění pravidelných kontrol
(1)
Pravidelné kontroly dodržování předpisů o požární ochraně podle § 5 odst. 1 písm. e) zákona se zabezpečují formou preventivních požárních prohlídek a prověřováním dokladů o plnění povinností stanovených předpisy o požární ochraně (dále jen „preventivní požární prohlídky“).
(2)
Předmětem preventivních požárních prohlídek je vždy zjišťování stavu zabezpečení požární ochrany u právnických osob a podnikajících fyzických osob, způsobu dodržování podmínek požární bezpečnostipožární bezpečnosti a prověřování dokladů o plnění povinností stanovených předpisy o požární ochraně.
(3)
Cílem preventivních požárních prohlídek je odstranění zjištěných závad a odchylek od žádoucího stavu (dále jen „požární závady“). Lhůty k odstranění zjištěných požárních závad navrhuje osoba provádějící preventivní požární prohlídku.
(4)
Preventivní požární prohlídky se provádějí ve všech objektech a zařízeních, kde právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozují činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 zákona.
(5)
V objektech a zařízeních, kde právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby provozují činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečípožárního nebezpečí, se preventivní požární prohlídky provádějí v provozech, ve kterých se na pracovištích pravidelně vyskytují současně nejméně 3 osoby v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu k provozovateli nebo veřejnost, popřípadě v dalších objektech nebo zařízeních, pokud tak určí provozovatelé těchto činností.
(6)
Provedení preventivní požární prohlídky se dokládá záznamem do požární knihy, popřípadě jiným prokazatelným způsobem. Záznam o preventivní požární prohlídce musí být sepsán bezprostředně po jejím provedení.
(7)
Záznam o preventivní požární prohlídce obsahuje datum provedení, označení objektu a pracoviště, zjištěné skutečnosti, navržená opatření, stanovení způsobu a termínů jejich splnění, jméno a podpis osoby, která záznam provedla, jméno a podpis vedoucího zaměstnance kontrolovaného pracoviště nebo jiné určené osoby (§ 30) a záznam o splnění navržených opatření.
(8)
Systém provádění preventivních požárních prohlídek a způsob vedení záznamů podle odstavce 6 lze podrobně upravit schváleným posouzením požárního nebezpečípožárního nebezpečí nebo dokumentací požární ochrany zpracovanou na základě stanovení podmínek požární bezpečnostipožární bezpečnosti (např. § 30).
§ 13
Lhůty preventivních požárních prohlídek
(1)
Preventivní požární prohlídky podle § 12 se provádějí v následujících lhůtách:
a)
v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti s vysokým požárním nebezpečímpožárním nebezpečím, nejméně jednou za 3 měsíce (§ 4 odst. 3 zákona),
b)
v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečímpožárním nebezpečím (§ 4 odst. 2 zákona), nejméně jednou za 6 měsíců,
c)
v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečípožárního nebezpečí uvedené v § 12 odst. 5, nejméně jednou za rok.
(2)
Lhůty uvedené v odstavci 1 mohou být zkráceny schváleným posouzením požárního nebezpečípožárního nebezpečí nebo dokumentací požární ochrany zpracovanou na základě stanovení podmínek požární bezpečnostipožární bezpečnosti (např. § 30).
ODDÍL ČTVRTÝ
POSTUP PŘI POSKYTOVÁNÍ VÝROBKŮ A VZORKŮ K PROVEDENÍ POŽÁRNĚ TECHNICKÉ EXPERTIZY
[K § 6b písm. g) zákona]
§ 14
Postup při poskytování určených výrobků
(1)
Právnické osoby, podnikající fyzické osoby a fyzické osoby poskytují orgánu státního požárního dozoru výrobky nebo vzorky k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požárupožáru (§ 50 odst. 2) na základě jeho vyžádání.
(2)
Na základě žádosti osoby předávající výrobek nebo vzorek podle odstavce 1 vyhotovuje orgán státního požárního dozoru potvrzení („Protokol o předání a převzetí výrobku nebo vzorku“), jehož stejnopis předávající osoba obdrží.
(3)
Protokol o předání výrobku nebo vzorku vždy obsahuje označení události, místa, objektu, datum a čas odebrání výrobku nebo vzorku, jeho popis, jakož i údaje o předávající osobě včetně jejího vyjádření, údaje o přebírající osobě a podpisy těchto osob.
ODDÍL PÁTÝ
ZPŮSOB STANOVENÍ PODMÍNEK POŽÁRNÍ BEZPEČNOSTI A POSUZOVÁNÍ POŽÁRNÍHO NEBEZPEČÍ
[K § 6b písm. a), b), h) a i) zákona]
§ 15
Způsob určení podmínek požární bezpečnosti při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím
(1)
Podmínky požární bezpečnostipožární bezpečnosti se stanoví k zabránění vzniku požárupožáru a k ochraně osob, zvířat a majetku v případě vzniku požárupožáru a k zamezení jeho šíření. Při stanovení podmínek požární bezpečnostipožární bezpečnosti se k prostorám, objektům a pracovištím (dále jen „místa“), kde právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby provozují činnosti, přiřadí charakteristiky, podle kterých jsou definovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečímpožárním nebezpečím (§ 4 odst. 2 zákona).
(2)
V místech, ke kterým byly přiřazeny charakteristiky podle odstavce 1, se ve vztahu k provozovaným činnostem se zvýšeným požárním nebezpečímpožárním nebezpečím prokazatelně vyhodnotí
a)
vyskytující se možné zdroje zapálení,
b)
požárně technické charakteristiky, popřípadě technicko bezpečnostní parametry vyskytujících se látek potřebných ke stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku,
c)
základní charakteristiky požární bezpečnostipožární bezpečnosti staveb a technologií (výška stavby, konstrukční systém, odstupové, popřípadě bezpečnostní vzdálenosti, dělení do požárních úseků, technická zařízení, druh provozu a technologií) z hlediska jejich vlivu na vznik a šíření případného požárupožáru a zplodin hoření. Bezpečnostní vzdálenosti volných skladů sena a slámy od vybraných druhů objektů, lesů a komunikací jsou uvedeny v příloze č. 1 této vyhlášky.
(3)
Na základě vyhodnocení podle odstavce 2 se stanoví podmínky požární bezpečnostipožární bezpečnosti při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečímpožárním nebezpečím, přičemž se vždy
a)
vymezí oprávnění a povinnosti osob při zajištění požární bezpečnostipožární bezpečnosti pro zahájení, průběh, přerušení a skončení činnosti,
b)
určí potřebný počet preventivních požárních hlídek a počet zaměstnanců zařazených do těchto preventivních požárních hlídek,
c)
stanoví požadavky pro bezpečný pobyt a pohyb osob včetně zákazů a značení (informace, výstrahy, příkazy a zákazy),
d)
určí způsob zabezpečení volných únikových cest,
e)
stanoví požadavky směřující proti vzniku a šíření požárupožáru nebo vzniku výbuchu s následným požárempožárem, nejsou-li tyto stanoveny výrobcem, například
1.
určení provozních podmínek technických zařízení a technologického procesu, podmínek případných odstávek zařízení nebo omezení provozu,
2.
stanovení maximálního množství hořlavých a hoření podporujících látek, přípravků nebo materiálů (dále jen „množství látek“),
3.
zamezení vzniku nebezpečné koncentrace hořlavých plynů, par hořlavých kapalin nebo hořlavých prachů,
f)
stanoví zajištění požární ochrany v době přerušení, omezení nebo přechodného zastavení provozu (dále jen „doba sníženého provozu“) a v mimopracovní době,
g)
vyhodnotí potřebné věcné prostředky požární ochranyvěcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení, popřípadě také požadavky na speciální hasební látky a postupy, přičemž se vychází z podmínek stanovených touto vyhláškou,
h)
určí další požadavky, které závisí na druhu, místě a způsobu provozování činností se zvýšeným požárním nebezpečímpožárním nebezpečím, například pro mimořádné provozování těchto činností na přechodných pracovištích, tj. na místech, která nejsou k tomuto druhu činnosti projektována, dosud schválena nebo jinak určena (staveniště, volné prostranství, lesní porosty apod.), anebo když se změní výchozí podmínky.
(4)
Podmínky požární bezpečnostipožární bezpečnosti při provozovaných činnostech se zvýšeným požárním nebezpečímpožárním nebezpečím se zapracují do příslušných druhů dokumentace požární ochrany uvedených v § 27.
(5)
Za rozsah a způsob stanovení podmínek požární bezpečnostipožární bezpečnosti odpovídá zpracovatel (osoba odborně způsobilá nebo technik požární ochrany), přičemž vychází ze stavu vědeckých a technických poznatků známých v době jejich stanovení. Za splnění tohoto požadavku se považuje dodržení podmínek stanovených normativními požadavkynormativními požadavky.20)
(6)
V případě dodavatelsky prováděných činností se zvýšeným požárním nebezpečímpožárním nebezpečím zabezpečuje stanovení a dodržování podmínek podle odstavců 1 až 4 právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která tyto činnosti vykonává, není-li smlouvou stanoveno jinak.
§ 16
Způsob posuzování požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím
(1)
Při posuzování požárního nebezpečípožárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečímpožárním nebezpečím (dále jen „posouzení požárního nebezpečípožárního nebezpečí“) se postupuje obdobně podle § 15 odst. 1 až 3, přičemž se klade zvláštní důraz na případné kumulativní účinky požárního nebezpečípožárního nebezpečí.
(2)
Způsob posuzování požárního nebezpečípožárního nebezpečí stanovený touto vyhláškou se přiměřeně vztahuje i na doplnění, přepracování nebo zpracování nového posouzení požárního nebezpečípožárního nebezpečí, popřípadě na odstraňování nedostatků zjištěných při jeho schvalování (§ 6a odst. 4 a 5 zákona). Podmínky a způsob předkládání této dokumentace ke schválení orgánu státního požárního dozoru jsou upraveny v § 40 odst. 7 a 8.
(3)
Zjištění a zhodnocení rozhodujících vlivů z hlediska možnosti vzniku a šíření požárupožáru, vyjádření a posouzení zdrojů rizik ohrožení osob, zvířat a majetku, zhodnocení možností provedení záchranných prací a účinné likvidace požárupožáru včetně popisu jeho možných následků vždy obsahuje
a)
popis základních charakteristik požární bezpečnostipožární bezpečnosti staveb a technologií [§ 15 odst. 2 písm. c)], zjištění množství látek a jejich druhů, požárně bezpečnostních zařízení, zařízení pro detekci a signalizaci technologických stavů; porovnání zjištěných skutečností se stavem žádoucím podle příslušné dokumentace (např. příslušné technické předpisy, ověřená projektová dokumentace, normativní požadavkynormativní požadavky, návody výrobců) a vyhodnocení rozdílů,
b)
zjištění a zhodnocení vyskytujících se možných zdrojů zapálení, uvedení požárně technických charakteristik, popřípadě technicko bezpečnostních parametrů vyskytujících se látek, potřebných ke stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku včetně zdůvodnění výběru látek a jejich požárně technických charakteristik určených jako rozhodné a potřebné pro stanovení preventivních opatření,
c)
vyjádření a posouzení požárního nebezpečípožárního nebezpečí z hlediska ohrožení osob nebo zvířat, možností jejich evakuace a záchrany; při zjišťování počtu osob, které se při provozovaných činnostech vyskytují, se postupuje obdobně podle § 17 odst. 4 a 6,
d)
zjištění a zhodnocení vnějších zdrojů rizik ohrožujících posuzovanou činnost, tj. z prostoru, ve kterém vlastní činnost není provozována, a rizik vznikajících z neprovozních nebo havarijních stavů obslužných zařízení (zdrojů energií včetně náhradních zdrojů, dodávek surovin, chlazení, výměny vzduchu, zabezpečovacích systémů apod.),
e)
zhodnocení možností provedení rychlé a účinné likvidace případného požárupožáru, evakuace osob, zvířat, materiálu a provedení záchranných prací vlastními silami a prostředky provozovatele posuzované činnosti, popřípadě vyjádření potřeb přesahujících tento rámec; při tom se postupuje následujícím způsobem:
1.
stanovení míst, kde lze předpokládat vznik požárupožáru a jeho šíření, a vyhodnocení těchto míst z hlediska určení nejsložitější varianty požárupožáru,
2.
posouzení provozuschopnosti a účinnosti instalovaných požárně bezpečnostních zařízení a organizačních opatření pro včasné zjištění požárupožáru, jeho ohlášení a vyhlášení požárního poplachu,
3.
určení počtu a druhů hasicích přístrojů a porovnání se skutečným stavem,
4.
stanovení časových a prostorových parametrů nejsložitější varianty požárupožáru, potřebných sil, technických prostředků a hasebních látek pro nejsložitější varianty požárupožáru a stanovení podmínek pro jejich připravenost k zásahu, popřípadě také stanovení požadavků na speciální hasební látky a postupy,
f)
popis možných následků požárupožáru, kde se uvedou rozumně předvídatelné následky vzniklé porušením stavebních konstrukcí a zařízení nebo jejich částí, tepelnými účinky a toxickými zplodinami hoření, únikem látek, výskytem hořlavých plynů nebo par, poškozením nebo zničením komunikací, sdělovacích a jiných technických zařízení.
(4)
Při stanovení systému řízení požární ochrany se navrhují organizační a technická řešení mimořádných situací se zaměřením na snížení pravděpodobnosti vzniku požárupožáru, jeho šíření a ohrožení osob, zvířat a majetku (vlastní systém přípravy na řešení závažných havárií a systém řízení při jejich vzniku, jeho organizační struktura, materiální a technické vybavení, zřízení jednotky požární ochrany apod.). Systémová řešení se specifikují v návrzích na opatření.
(5)
Návrhy na opatření včetně stanovení termínů jejich plnění vycházejí z vyhodnocení skutečností uvedených v odstavcích 3 a 4. Opatření jsou
a)
organizačního charakteru - například stanovení organizační struktury pro plnění povinností na úseku požární ochrany, zvláštní požadavky na provádění školení zaměstnanců a odbornou přípravu zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek, preventistů požární ochrany a jednotek požární ochrany, způsobilost zaměstnanců určených k obsluze, údržbě, opravě a kontrolám technických a požárně bezpečnostních zařízení, není-li tato stanovena výrobcem, zpracování a kontrola dokumentace požární ochrany, způsob, rozsah a termíny provádění preventivních požárních prohlídek, zajištění požární ochrany v době sníženého provozu a v mimopracovní době,
b)
technického charakteru - například zvláštní požadavky na provádění údržby, oprav, obsluhy a kontroly objektů, technických a technologických zařízení, stanovení technických parametrů, které nelze překročit (teplota, tlak apod.), zajištění spojovacích prostředků, vybavení ohlašoven požárůohlašoven požárů, označení ochranných nebo nebezpečných pásem, způsob vybavení požární technikoupožární technikou, věcnými prostředky požární ochranyvěcnými prostředky požární ochrany, popřípadě požárně bezpečnostními zařízeními, zajištění volných únikových cest, příjezdových komunikací a nástupních ploch pro požární technikupožární techniku, přístupu k hlavním vypínačům elektrického proudu, uzávěrům vody, plynu, ústředního vytápění, popřípadě dalších produktovodů, označení všech určených míst požárními, výstražnými a bezpečnostními značkami9) nebo tabulkami, způsob manipulace s hořlavými nebo nebezpečnými látkami,
c)
jiná - například vytvoření vlastního systému přípravy na řešení závažných havárií a systému řízení při jejich vzniku, stanovení jeho organizační struktury, specifikace materiálního a technického vybavení, vícestupňové systémy požárně bezpečnostních zařízení, zřízení jednotky požární ochrany (druh jednotky požární ochrany, početní stavy, vybavení apod.).
(6)
Skutečnosti uvedené v odstavci 3 písm. e) k účinné likvidaci požárupožáru mohou být nahrazeny dokumentací zdolávání požárůpožárů (§ 34). V takovém případě dokumentace zdolávání požárůpožárů tvoří nedílnou součást posouzení požárního nebezpečípožárního nebezpečí.
§ 17
Způsob určování činností se zvýšeným a s vysokým požárním nebezpečím
(1)
Pro účely stanovení podmínek požární bezpečnostipožární bezpečnosti a posouzení požárního nebezpečípožárního nebezpečí se při určování množství látek vyskytujících se v jednom prostoru nebo požárním úseku,21) které je rozhodující pro zařazení provozovaných činností do kategorií podle § 4 zákona, postupuje následujícím způsobem:
a)
množství látek vyskytujících se při provozování činností v jednom prostoru (jeden nebo více stavebních objektů, skladovací nebo manipulační plochy, technologická zařízení nebo jejich části, zásobníky a nádrže, které právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba užívá a které spolu stavebně, provozně nebo technologicky souvisejí, (dále jen „jeden prostor“), se sčítají,
b)
v případě provozování činnosti v jednom stavebním objektu, který není prokazatelně dělen do požárních úseků, považuje se tento objekt za jeden požární úsek a množství látek vyskytujících se v jednotlivých jeho částech se sčítají; jedná-li se o stavební objekt nebo zařízení, které z části tvoří požární úsek nebo úseky a část je požárně nedělena, potom se množství látek vyskytujících se v požárních úsecích s množstvím látek vyskytujících se v dalších částech objektu vzájemně nesčítají,
c)
do roční produkce hořlavých kapalin, hořlavých plynů nebo hoření podporujících plynů se započítává množství těchto látek, které se vyrobí, vyskytují se při výrobě nebo naplní do zásobníků, cisteren nebo nádob za jeden rok v jednom stavebním objektu nebo v jednom prostoru,
d)
v případě kusového balení (palety, lahve, sudy apod.) se objemy a množství látek v těchto obalech, za podmínek uvedených v písmenech a), b) a c), sčítají,
e)
provozní náplně a záložní palivo, které jsou součástí silničních a kolejových vozidel, se do množství látek nezapočítávají; množství látek vyskytujících se v jiných částech silničních nebo kolejových vozidel (nádržích, kontejnerech apod.) se do celkového množství látek započítává pouze v případech, kdy při provozovaných činnostech dochází k manipulaci s těmito látkami (např. přečerpávání nebo prodej). Pro přepravu nebezpečných látek platí zvláštní předpisy.22)
(2)
Pro účely určení množství látek podle odstavce 1 se vychází z kapacity, která je uvedena v ověřené projektové dokumentaci stavby nebo průvodní dokumentaciprůvodní dokumentaci zařízení. Pokud v ověřené projektové dokumentaci nebo v průvodní dokumentaciprůvodní dokumentaci tato kapacita uvedena není, vychází se z maximálního množství látek, které se v místě provozování činností vyskytují nebo se mohou vyskytovat.
(3)
Koncentrace hořlavého prachu nebo par hořlavých kapalin ve směsi se vzduchem nebo jiným plynným okysličovadlem se považuje za nebezpečnou pro výbuch s následným požárempožárem (dále jen „nebezpečná koncentrace“), přesahuje-li technicko bezpečnostní parametry stanovené v průvodní dokumentaciprůvodní dokumentaci. Nejsou-li technicko bezpečnostní parametry stanoveny nebo doloženy průvodní dokumentacíprůvodní dokumentací, považuje se za nebezpečnou koncentraci dosažení hodnoty 25 % a vyšší, než je dolní mez výbušnosti23) pro hořlavé prachy nebo páry hořlavých kapalin.
(4)
Při stanovení počtu zaměstnanců na pracovišti pro účely určení činnosti se zvýšeným požárním nebezpečímpožárním nebezpečím podle § 4 odst. 2 písm. d) zákona se vychází ze skutečných projektovaných hodnot vyplývajících z ověřené projektové dokumentace stavby (např. trvalá pracovní místa).19) Není-li toto ověřenou projektovou dokumentací stanoveno, vychází provozovatel činnosti z maximálního skutečného počtu osob současně vykonávajících činnosti na pracovišti, které jsou k němu v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu. Za pracoviště se přitom považuje stavebně oddělená část objektu nebo otevřené technologické zařízení.
(5)
Počet nadzemních podlaží se určuje součtem všech podlaží v nadzemní části budovy. Za výšku budovy se považuje výška její nadzemní části, kde se předpokládá vedení požárního zásahu.
(6)
Při určování počtu osob vyskytujících se v podzemních prostorách se postupuje obdobně podle odstavce 4. Za podzemní prostory se přitom považuje stavebně nebo technologicky oddělený prostor, který je využívaný k činnostem uvedeným v zákoně a jehož stropní konstrukce a začátek únikové cesty se nachází pod úrovní podlahy východu do volného prostoru nebo pod úrovní okolního terénu.
(7)
Pro účely začleňování provozovaných činností do kategorií podle míry požárního nebezpečípožárního nebezpečí se rozumí
a)
stavbou pro shromažďování většího počtu osobstavbou pro shromažďování většího počtu osob – stavba s prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m2,
b)
stavbou pro obchodstavbou pro obchod – stavba, která obsahuje celkovou prodejní plochu větší než 2 000 m2,
c)
stavbou pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientacestavbou pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace – stavba nebo její část určená k užívání
1.
osobami s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, s těžkým sluchovým postižením, s těžkým zrakovým postižením nebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací,
2.
těhotnými ženami nebo osobami doprovázejícími dítě do tří let věku, nebo
3.
osobami, které mají významně sníženou pohyblivost nebo orientaci v souvislosti s poskytováním zdravotní péče,
d)
stavbou ubytovacího zařízenístavbou ubytovacího zařízení – stavba nebo její část, kde je fyzickým osobám poskytováno přechodné ubytování s ubytovací kapacitou více než 20 lůžek.
§ 18
Složité podmínky pro zásah
Pro potřeby členění provozovaných činností podle míry požárního nebezpečípožárního nebezpečí ve smyslu § 4 odst. 1 zákona se za složité podmínky pro zásah považují činnosti, u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah, a to za okolností, kdy jsou tyto činnosti provozovány
a)
v dispozičně složitých a nepřehledných objektech, v nichž hrozí, zejména vzhledem k předpokladu silného zakouření, ztráta orientace osob (např. podzemní hromadné garáže, tunely nad 350 m délky, podzemní systémy hromadné dopravy osob),
b)
v prostorách a zařízeních, kde by vstup nebo činnost jednotky požární ochrany bez upozornění na zvláštní nebezpečí nebo postup hašení znamenal ohrožení zdraví a životů hasičů (např. výroba, skladování nebo prodej výbušin, pyrotechnických výrobků, hořlavých nebo hoření podporujících plynů, výskyt radioaktivních látek nebo biologicky nebezpečného materiálu, rozvodny elektrického proudu, kabelové kanály a mosty, energocentra s náhradními zdroji a vnitřní elektrické stanice osazené olejem chlazenými transformátory o celkovém výkonu 1 MVA a vyšším),
c)
za podmínek, při nichž se vyskytují vybrané nebezpečné chemické látky a přípravky v množství stejném nebo větším, než je množství uvedené v příloze č. 1 zvláštního právního předpisu,24)
d)
v objektech a zařízeních provozů chemické výroby uvedených v příloze č. 2 této vyhlášky,
e)
v objektech a zařízeních administrativních, školských a zdravotnických provozů uvedených v příloze č. 2 této vyhlášky o 7 a více nadzemních podlažích, nebo o 4 a více nadzemních podlažích, pokud tyto objekty nemají zřízeny chráněné únikové cesty,
f)
ve stavbách pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientacestavbách pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace, ve stavbách ubytovacích zařízenístavbách ubytovacích zařízení o 7 a více nadzemních podlažích nebo o 4 a více nadzemních podlažích, pokud tyto objekty nemají zřízeny chráněné únikové cesty,
g)
ve stavbách pro shromažďování většího počtu osobstavbách pro shromažďování většího počtu osob a ve stavbách pro obchodstavbách pro obchod.
§ 19
Hodnoty nahodilého požárního zatížení
(1)
Do nahodilého požárního zatížení se započítává hmotnost a výhřevnost všech hořlavých látekhořlavých látek, které se za normálního provozu nebo užívání v posuzovaném prostoru nebo požárním úseku vyskytují (např. hořlavé zařizovací předměty, popřípadě jejich hořlavé části, technologická zařízení, náplně, izolace, zpracovávané nebo skladované hořlavé látkyhořlavé látky včetně hořlavých obalů a hořlavých přepravních prostředků). Do nahodilého požárního zatížení se nezapočítává hmotnost a výhřevnost pevně zabudovaných stavebních hmot a konstrukcí.
(2)
Hodnoty nahodilého požárního zatížení pro účely členění činností podle požárního nebezpečípožárního nebezpečí jsou uvedeny v příloze č. 2 této vyhlášky. Není-li hodnota nahodilého požárního zatížení pro některé provozované činnosti v příloze č. 2 uvedena jako samostatná položka, použije se hodnota nahodilého požárního zatížení provozně a funkčně srovnatelného druhu provozu.
ODDÍL ŠESTÝ
OVĚŘOVÁNÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI, ODBORNÁ PŘÍPRAVA A ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ O POŽÁRNÍ OCHRANĚ
[K § 11 odst. 8 a § 16 odst. 4 zákona]
§ 20
Ověřování odborné způsobilosti, vydávání a odnímání osvědčení
(1)
Komise ministerstva podle § 11 odst. 1 a 2 zákona (dále jen „komise“) se ustavuje z příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „příslušník“), popřípadě z dalších odborníků z oblasti požární ochrany. Komise má lichý počet členů, nejméně 3, přičemž 1 z jejích členů, kterého určí ministerstvo, vykonává funkci předsedy.
(2)
Přihlášku ke zkoušce odborné způsobilosti podle § 11 odst. 1 a 2 zákona (dále jen „zkouška“) podává uchazeč komisi. Komise při jednání rozhoduje většinou hlasů. O výsledku zkoušky komise vyhotoví písemný protokol podepsaný předsedou a členy komise.
(3)
Při zkoušce komise zjišťuje znalosti v rozsahu tematických okruhů uvedených v § 22 a v příloze č. 3 této vyhlášky, která obsahuje zkušební témata.
(4)
Zkušební komise může vyloučit ze zkoušky uchazeče, který v průběhu zkoušky použije nedovolené pomůcky nebo průběh zkoušky jinak vážně narušuje.
(5)
Zkouška se člení na dvě části, jimiž se rozumí písemný test a ústní přezkoušení. Komise je při zkoušce vázána tematickými okruhy podle odstavce 3.
(6)
Uchazeč koná nejprve písemný test, který netrvá déle než 60 minut. Písemný test obsahuje 50 otázek. Úspěšné složení písemného testu je předpokladem pro konání ústního přezkoušení. Při ústním přezkoušení uchazeč odpovídá na 3 otázky z tematických okruhů uvedených v příloze č. 3 této vyhlášky. Doba na samostatnou přípravu odpovědí činí nejvýše 15 minut. Ústní přezkoušení netrvá déle než 30 minut, přičemž komise může klást doplňující otázky, na které uchazeč odpovídá bez přípravy.
(7)
Jestliže uchazeč odpověděl v písemném testu správně alespoň na 90 % v něm obsažených otázek, je hodnocen klasifikačním stupněm „prospěl“ a postupuje k ústnímu přezkoušení. V opačném případě je hodnocen klasifikačním stupněm „neprospěl“.
(8)
Při ústním přezkoušení uchazeč prokazuje potřebné znalosti včetně jejich samostatné aplikace. V případě, že odpoví správně na zkušební otázky, je hodnocen klasifikačním stupněm „prospěl“.
(9)
Je-li uchazeč hodnocen klasifikačním stupněm „prospěl“ z písemného testu i z ústního přezkoušení, je jeho zkouška hodnocena klasifikačním stupněm „prospěl“. V opačném případě je hodnocen klasifikačním stupněm „neprospěl“ a v případě opakování zkoušky opakuje jak písemný test, tak ústní přezkoušení. Totéž platí pro uchazeče, který byl ze zkoušky vyloučen.
(10)
Výsledek zkoušky oznamuje uchazeči komise ústně bezprostředně po vyhodnocení výsledků.
(11)
Ten, kdo neuspěl při zkoušce se může podrobit opakované zkoušce, která se koná v rozsahu podle odstavce 5. Zkoušku lze konat nejvýše třikrát v kalendářním roce.
(12)
Ten, komu bylo osvědčení odňato (§ 11 odst. 3 zákona), se může podrobit zkoušce nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí osvědčení.
§ 21
Vydávání a odnímání osvědčení o odborné způsobilosti
(1)
Uchazeči, který úspěšně vykonal zkoušku, vydá ministerstvo osvědčení o odborné způsobilosti (dále jen „osvědčení“). Osvědčení obsahuje jméno, příjmení, titul a rodné číslo uchazeče, katalogové číslo osvědčení, označení odborné způsobilosti, datum vydání osvědčení, úřední razítko ministerstva a podpis pověřeného vedoucího zaměstnance ministerstva. Vzory osvědčení jsou uvedeny v přílohách č. 4 a 5 této vyhlášky.
(2)
Absolventům škol požární ochrany nebo absolventům vysokoškolského studia podle § 11 odst. 1 zákona vydává ministerstvo osvědčení na základě jejich žádosti doplněné prokazatelným dokladem o ukončení studia.
(3)
Osvědčení se vydává v jednom vyhotovení.
(4)
Osvědčení se odnímá na základě písemného návrhu orgánu státního požárního dozoru, který obsahuje jméno, příjmení, adresu trvalého pobytu, rodné číslo a katalogové číslo osvědčení odborně způsobilé osoby nebo technika požární ochrany, odůvodnění návrhu, jakož i další podklady, jejichž součástí je popis závažných nedostatků, pro které orgán státního požárního dozoru návrh na odejmutí osvědčení předkládá.
§ 22
Obsah a rozsah odborné přípravy odborně způsobilých osob a techniků požární ochrany
(1)
Obsah a rozsah odborné přípravy k ověření odborné způsobilosti je stanoven zvlášť pro odborně způsobilé osoby a zvlášť pro techniky požární ochrany. Způsob zajištění odborné přípravy k ověření odborné způsobilosti není předepsán, přičemž se připouští i individuální příprava.
(2)
Obsah odborné přípravy je uveden v odstavcích 3 a 4, její rozsah je stanoven tematickými okruhy uvedenými v příloze č. 3 této vyhlášky.
(3)
Obsah odborné přípravy k získání osvědčení o odborné způsobilosti osob podle § 11 odst. 1 zákona tvoří
a)
předpisy o požární ochraně,
b)
požární bezpečnostpožární bezpečnost staveb a technologií,
c)
posuzování požárního nebezpečípožárního nebezpečí,
d)
základní funkce a parametry požární technikypožární techniky, věcných prostředků požární ochranyvěcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,
e)
fyzikální a chemické procesy hoření, výbuchu, hašení a toxických účinků zplodin hoření,
f)
základy taktiky hašení požárůpožárů.
(4)
Obsah odborné přípravy k získání osvědčení o odborné způsobilosti techniků požární ochrany podle § 11 odst. 2 zákona tvoří
a)
předpisy o požární ochraně,
b)
dílčí znalost požární bezpečnostipožární bezpečnosti staveb (únikové cesty, dělení do požárních úseků, odstupové a bezpečnostní vzdálenosti),
c)
základní funkce a parametry požární technikypožární techniky, věcných prostředků požární ochranyvěcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,
d)
základní znalost fyzikálních a chemických procesů hoření, výbuchu, hašení a toxických účinků zplodin hoření.
§ 23
Školení zaměstnanců o požární ochraně
(1)
Školení zaměstnanců o požární ochraně (dále jen „školení zaměstnanců“) obsahuje seznámení
a)
s organizací a zajištěním požární ochrany a se základními povinnostmi vyplývajícími z předpisů o požární ochraně,
b)
s požárním nebezpečímpožárním nebezpečím vznikajícím při činnostech provozovaných právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou v místě výkonu práce zaměstnance,
c)
s požárním řádem, s požárními poplachovými směrnicemi, popřípadě s požárním evakuačním plánem a další dokumentací obsahující stanovení podmínek požární bezpečnostipožární bezpečnosti při činnostech vykonávaných na pracovišti,
d)
se zvláštními požadavky na provoz a obsluhu instalovaných technických zařízení v případě požárupožáru,
e)
se zajištěním požární ochrany v době sníženého provozu a v mimopracovní době,
f)
s rozmístěním a se způsobem použití věcných prostředků požární ochranyvěcných prostředků požární ochrany na pracovišti,
g)
s funkcí, popřípadě způsobem obsluhy požárně bezpečnostních zařízení na pracovišti.
(2)
Školení zaměstnanců se provádí při nástupu do zaměstnání a při každé změně pracoviště nebo pracovního zařazení zaměstnance, pokud se tím mění i obsah skutečností uvedených v odstavci 1, s kterými má být zaměstnanec seznámen. Školení se opakuje nejméně jednou za 2 roky.
(3)
Školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně obsahuje skutečnosti uvedené v odstavci 1 týkající se všech jimi řízených zaměstnanců a provádí se při nástupu do funkce. Školení se opakuje nejméně jednou za 3 roky.
(4)
Školení o požární ochraně se v případě osob pověřených zabezpečováním požární ochrany v době sníženého provozu a v mimopracovní době zabezpečuje před zahájením jejich činnosti a opakuje se nejméně jednou za rok.
(5)
Pro osoby, které vykonávají činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 zákona na pracovištích právnických osob nebo podnikajících fyzických osob a nejsou k nim v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu, se školení o požární ochraně zabezpečuje v rozsahu školení zaměstnanců.
(6)
Školení o požární ochraně pro osoby, které se příležitostně zdržují na pracovištích právnických osob nebo podnikajících fyzických osob provozujících činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 zákona, nebo které s těmito činnostmi přicházejí do styku, se zabezpečuje v nezbytném rozsahu a způsobem stanoveným provozovatelem těchto činností v dokumentaci požární ochrany (např. § 36).
§ 24
Odborná příprava zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek
(1)
Odborná příprava zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek (dále jen „odborná příprava preventivních požárních hlídek“) se provádí před zahájením činností se zvýšeným nebo s vysokým požárním nebezpečímpožárním nebezpečím.
(2)
U opakujících se činností se zvýšeným nebo s vysokým požárním nebezpečímpožárním nebezpečím se odborná příprava preventivních požárních hlídek provádí nejméně jednou za rok.
(3)
Teoretická část odborné přípravy preventivních požárních hlídek obsahuje seznámení s požárním nebezpečímpožárním nebezpečím provozované činnosti, se způsobem vyhlášení požárního poplachu, přivolání jednotky požární ochrany a s poskytnutím pomoci v souvislosti se zdoláváním požárupožáru.
(4)
Praktická část odborné přípravy preventivních požárních hlídek obsahuje seznámení s rozmístěním a použitím věcných prostředků požární ochranyvěcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, se způsobem, podmínkami a možnostmi hašení požárůpožárů, evakuace osob, zvířat nebo materiálu.
(5)
Na odbornou přípravu osob, které jsou zařazeny do preventivních požárních hlídek a nejsou zaměstnanci právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, se vztahují stejné požadavky jako na odbornou přípravu zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek.
§ 25
Odborná příprava preventistů požární ochrany
(1)
Odborná příprava preventistů požární ochrany se provádí před zahájením jejich činnosti a opakuje se nejméně jednou za rok.
(2)
Odborná příprava preventistů požární ochrany obsahuje seznámení se skutečnostmi uvedenými v § 23 odst. 1 na všech místech a pracovištích, kde vykonávají preventivní požární prohlídky, rozšířené o seznámení se způsobem a lhůtami jejich provádění a způsobem vedení požární knihy nebo jiného prokazatelného vedení záznamů o provedených preventivních požárních prohlídkách (§ 12 odst. 6).
§ 26
Stanovení rozsahu a obsahu školení zaměstnanců, odborné přípravy preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany
(1)
Rozsah a obsah školení zaměstnanců, odborné přípravy preventivních požárních hlídek a odborné přípravy preventistů požární ochrany určuje právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba tematickým plánem a časovým rozvrhem. Rozsah a obsah školení a odborné přípravy musí odpovídat vykonávaným činnostem a pracovnímu zařazení zaměstnanců.
(2)
Znalosti získané při školení zaměstnanců, odborné přípravě preventivních požárních hlídek a odborné přípravě preventistů požární ochrany se ověřují v rozsahu a způsobem určeným v dokumentaci požární ochrany (např. § 36).
ODDÍL SEDMÝ
DRUHY, OBSAH A VEDENÍ DOKUMENTACE POŽÁRNÍ OCHRANY
[K § 15 odst. 2 zákona]
§ 27
Druhy dokumentace požární ochrany
(1)
Dokumentací požární ochrany se stanovují podmínky požární bezpečnostipožární bezpečnosti provozovaných činností a prokazuje se plnění některých povinností stanovených předpisy o požární ochraně. Dokumentaci požární ochrany tvoří
a)
dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečímpožárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečímpožárním nebezpečím,
b)
posouzení požárního nebezpečípožárního nebezpečí,
c)
stanovení organizace zabezpečení požární ochrany,
d)
požární řád,
e)
požární poplachové směrnice,
f)
požární evakuační plán,
g)
dokumentace zdolávání požárůpožárů,
h)
řád ohlašovny požárůohlašovny požárů,
i)
tematický plán a časový rozvrh školení zaměstnanců a odborné přípravy preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany,
j)
dokumentace o provedeném školení zaměstnanců a odborné přípravě preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany,
k)
požární kniha,
l)
dokumentace o činnosti a akceschopnosti jednotky požární ochrany, popřípadě požární hlídky.29)
(2)
Součástí dokumentace požární ochrany je také další dokumentace obsahující podmínky požární bezpečnostipožární bezpečnosti, zpracovávaná a schvalovaná, popřípadě vedená podle zvláštních předpisů, například požárně bezpečnostní řešení,4) bezpečnostní dokumentace,24) bezpečnostní listy,30) jakož i doklady prokazující dodržování technických podmínek a návodů vztahujících se k požární bezpečnostipožární bezpečnosti výrobků nebo činností, rozhodnutí a stanoviska správních úřadů týkající se požární bezpečnostipožární bezpečnosti při provozovaných činnostech.
§ 28
Dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požární nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím
Dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečímpožárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečímpožárním nebezpečím (dále jen „začlenění“) obsahuje
a)
označení druhu provozované činnosti a uvedení místa, kde je tato činnost provozována,
b)
uvedení údajů o provozované činnosti rozhodných pro přiřazení charakteristik potřebných pro začlenění,
c)
přiřazení charakteristik, kterými jsou definovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečímpožárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečímpožárním nebezpečím (§ 4 odst. 2 a 3 zákona) k činnosti a místu podle písmene a),
d)
prohlášení právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby o začlenění.
§ 29
Posouzení požárního nebezpečí
(1)
Součástí posouzení požárního nebezpečípožárního nebezpečí z hlediska ohrožení osob, zvířat a majetku je
a)
údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání provozovatele činnosti s vysokým požárním nebezpečímpožárním nebezpečím a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u právnické osoby její statutární orgán (jméno, funkce, eventuálně určená osoba z vícečlenného statutárního orgánu), u podnikající fyzické osoby tato osoba nebo její odpovědný zástupce,
b)
určení provozovaných činností s přiřazením charakteristik, kterými jsou definovány činnosti s vysokým požárním nebezpečímpožárním nebezpečím (§ 4 odst. 3 zákona), identifikace místa, kde právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby tyto činnosti provozují, s uvedením názvu a přesné adresy, předpokládaný termín zahájení činnosti s vysokým požárním nebezpečím, resp., kdy byla tato činnost zahájena v případě, že se tak stalo před nabytím účinnosti této právní úpravy,
c)
jméno a příjmení zpracovatele posouzení požárního nebezpečípožárního nebezpečí, je-li zpracovatelem podnikatel, pak též údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; prohlášení zpracovatele o jeho odborné způsobilosti s uvedením čísla, popřípadě jiné identifikace dokladu, kterým se tato způsobilost prokazuje; v případě, že se na zpracování posouzení požárního nebezpečípožárního nebezpečí podílí 2 a více zpracovatelů, pak se uvedou stejné údaje o zpracovatelích jeho jednotlivých částí a osoba, která odpovídá za věcné a funkční sestavení dokumentu jako celku,
d)
rozpracování požadavků stanovených v § 6a odst. 2 zákona podle postupu uvedeného v § 16 této vyhlášky,
e)
přesné uvedení podkladů, ze kterých byly čerpány použité údaje a obsah dokumentu.
(2)
V případech, kdy je právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti s vysokým požárním nebezpečímpožárním nebezpečím současně jiným právním předpisem24) předepsáno zpracování zvláštních dokumentů a tyto obsahují i hodnocení požárního nebezpečípožárního nebezpečí včetně stanovení příslušných opatření odpovídající způsobem zpracování požadavkům § 6a zákona a rozsahem této vyhlášce, považuje se toto hodnocení včetně navržených opatření za posouzení požárního nebezpečí podle zákona.
§ 30
Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany
(1)
Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany upravuje vytvoření vlastního organizačního systému, nezbytného pro plnění povinností vyplývajících z předpisů o požární ochraně. Přitom se vychází z kategorií a rozsahu provozovaných činností.
(2)
Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany vždy obsahuje přiřazení úkolů na úseku požární ochrany k určeným funkcím s uvedením požadované odborné kvalifikace nebo způsobilosti a dále například
a)
příkazy, zákazy a pokyny k zabezpečení požární ochrany vydané právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou,
b)
stanovení požadavků na odbornou kvalifikaci nebo způsobilost osob pověřených obsluhou, kontrolou, údržbou a opravami technických a technologických zařízení, pokud tato není stanovena zvláštním právním předpisem16) a osob pověřených prováděním prací, které by mohly vést ke vzniku požárupožáru,31)
c)
vymezení požadavků na údržbu, kontroly a opravy technických a technologických zařízení,
d)
určení systému provádění preventivních požárních prohlídek, jejich rozsahu, popřípadě lhůt a způsobu vedení záznamů o provedených preventivních požárních prohlídkách,
e)
stanovení požadavků na provádění cvičného požárního poplachu a s ohledem na rozsah a charakter provozované činnosti také požadavky na zpracování požárního evakuačního plánu nebo dokumentace zdolávání požárůpožárů, není-li touto vyhláškou stanoveno jinak,
f)
zajištění požární ochrany v době sníženého provozu a v mimopracovní době,
g)
určení ohlašoven požárůohlašoven požárů,
h)
doklady o dodavatelském způsobu zabezpečování některých povinností na úseku požární ochrany.
§ 31
Požární řád
(1)
Požární řád upravuje základní zásady zabezpečování požární ochrany na místech, kde se vykonávají činnosti se zvýšeným nebo s vysokým požárním nebezpečímpožárním nebezpečím.
(2)
Požární řád obsahuje
a)
stručný popis vykonávané činnosti a charakteristiky požárního nebezpečípožárního nebezpečí provozované činnosti,
b)
požárně technické charakteristiky, popřípadě technicko bezpečnostní parametry látek potřebné ke stanovení preventivních opatření,
c)
nejvýše přípustné množství látek uvedených v písmenu b), které se mohou vyskytovat v místě provozované činnosti,
d)
stanovení podmínek požární bezpečnostipožární bezpečnosti k zamezení vzniku a šíření požárupožáru nebo výbuchu s následným požárempožárem,
e)
vymezení oprávnění a povinností osob při zajišťování stanovených podmínek požární bezpečnostipožární bezpečnosti, a to pro zahájení, průběh, přerušení a ukončení činnosti,
f)
stanovení podmínek pro bezpečný pobyt a pohyb osob a způsob zabezpečení volných únikových cest,
g)
jméno a příjmení odpovědného vedoucího zaměstnance.
(3)
Přílohou požárního řádu jsou pokyny pro činnost preventivní požární hlídky a přehled o umístění výstražných a bezpečnostních značek, věcných prostředků požární ochranyvěcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení.
(4)
Pokyny pro činnost preventivní požární hlídky vždy obsahují určení prostor nebo činností, pro které je preventivní požární hlídka zřízena, jmenný seznam, stanovení úkolů jednotlivých zaměstnanců zařazených do preventivní požární hlídky a potřebného vybavení k provedení prvotního zásahu, popřípadě další skutečnosti podle zvláštního právního předpisu.31)
(5)
Požární řád se zveřejňuje tak, aby byl dobře viditelný a trvale přístupný pro všechny osoby vyskytující se v místě provozované činnosti.
(6)
V odůvodněných případech (např. pro značný rozsah) nemusí být některé údaje podle odstavce 1 v požárním řádu uvedeny. V takovém případě se do požárního řádu uvede odkaz na druh dokumentace požární ochrany, do které jsou tyto údaje zapracovány.
§ 32
Požární poplachové směrnice
(1)
Požární poplachové směrnice vymezují činnosti zaměstnanců, popřípadě dalších osob při vzniku požárupožáru.
(2)
Požární poplachové směrnice obsahují
a)
postup osoby, která zpozoruje požárpožár, způsob a místo ohlášení požárupožáru,
b)
způsob vyhlášení požárního poplachu pro zaměstnance, popřípadě jednotku hasičského záchranného sboru podniku nebo jednotku sboru dobrovolných hasičů podniku,
c)
postup osob při vyhlášení požárního poplachu (evakuace, pomoc při zdolávání požárupožáru),
d)
telefonní číslo ohlašovny požárůohlašovny požárů,
e)
tísňová čísla,
f)
telefonní čísla pohotovostních a havarijních služeb dodavatelů elektrické energie, plynu a vody.
(3)
Požární poplachové směrnice se zveřejňují tak, aby byly dobře viditelné a trvale přístupné pro všechny osoby vyskytující se v místě provozované činnosti.
(4)
Stanoví-li tak schválené posouzení požárního nebezpečípožárního nebezpečí nebo dokumentace požární ochrany zpracovaná na základě stanovení podmínek požární bezpečnostipožární bezpečnosti (např. § 30), prověřuje se účinnost opatření uvedených v požárních poplachových směrnicích nejméně jednou za rok formou cvičného požárního poplachu. Vyhlášení cvičného požárního poplachu se předem oznámí příslušnému operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje.
(5)
Cvičný požární poplach se vyhlašuje pro osoby, které jsou v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu k provozovateli činnosti.
§ 33
Požární evakuační plán
(1)
Požární evakuační plán upravuje postup při evakuaci osob, zvířat a materiálu z objektů zasažených nebo ohrožených požárempožárem.
(2)
Požární evakuační plán obsahuje
a)
určení osoby, která bude organizovat evakuaci, a místo, ze kterého bude evakuace řízena,
b)
určení osob a prostředků, s jejichž pomocí bude evakuace prováděna,
c)
určení cest a způsobu evakuace, místa, kde se evakuované osoby, popřípadě zvířata budou soustřeďovat, a určení zaměstnance, který provede kontrolu počtu evakuovaných osob,
d)
způsob zajištění první pomoci postiženým osobám,
e)
určení místa, na kterém se bude soustřeďovat evakuovaný materiál, a určení způsobu jeho střežení,
f)
grafické znázornění směru únikových cest v jednotlivých podlažích.
(3)
Požární evakuační plán se zpracovává pro objekty a prostory, ve kterých jsou složité podmínky pro zásah (§ 18) nebo kde se provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečímpožárním nebezpečím a v případě, že tak stanoví dokumentace požární ochrany zpracovaná na základě stanovení podmínek požární bezpečnostipožární bezpečnosti (např. § 30), i pro další provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečímpožárním nebezpečím.
(4)
Úplnost a správnost požárního evakuačního plánu se ověřuje formou cvičného požárního poplachu za podmínek uvedených v § 32 odst. 4 a 5.
(5)
Požární evakuační plán je uložen u jednotky hasičského záchranného sboru podniku. Není-li tato jednotka zřízena, je požární evakuační plán uložen na trvale dosažitelném místě. Grafické znázornění směru únikových cest se umísťuje na dobře viditelném a trvale přístupném místě v jednotlivých podlažích objektů a zařízení podle odstavce 3. Ve stavbách ubytovacích zařízenístavbách ubytovacích zařízení se grafické znázornění směru únikových cest umísťuje také uvnitř ubytovacích jednotek, zpravidla u vstupu do únikových cest.
§ 34
Dokumentace zdolávání požárů
(1)
Dokumentaci zdolávání požárůpožárů tvoří operativní plán zdolávání požárůpožárů (dále jen „operativní plán“) a operativní kartaoperativní karta zdolávání požárupožáru (dále jen „operativní kartaoperativní karta“), které upravují zásady rychlého a účinného zdolávání požárůpožárů a záchrany osob, zvířat a majetku v objektech právnických osob a podnikajících fyzických osob.
(2)
Dokumentace zdolávání požárůpožárů se zpracovává pro objekty a prostory, ve kterých jsou složité podmínky pro zásah (§ 18) nebo kde se provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečímpožárním nebezpečím a v případě, že tak stanoví dokumentace požární ochrany zpracovaná na základě stanovení podmínek požární bezpečnostipožární bezpečnosti (např. § 30), i pro další provozované činnosti ze zvýšeným požárním nebezpečímpožárním nebezpečím.
(3)
Operativní plán tvoří
a)
základní text, který obsahuje operativně taktickou studii, stanovení nejsložitější varianty požárupožáru a výpočty pro stanovení sil a prostředků jednotek požární ochrany, popřípadě také stanovení požadavků na speciální hasební látky a postupy,
b)
vyjímatelná příloha určená pro jednotky požární ochrany při zdolávání požárupožáru, která obsahuje
1.
textovou část s operativně taktickými údaji o objektu, např. základní charakteristiky požární bezpečnostipožární bezpečnosti staveb a technologií, technických zařízení včetně požárně bezpečnostních zařízení, přístupových komunikací, únikových a zásahových cest, určení zdrojů vody pro hašení požárůpožárů, popřípadě speciálních hasebních látek a doporučení pro postup jednotek požární ochrany,
2.
grafickou část s plánem objektu, včetně umístění okolních objektů, zdrojů vody pro hašení požárůpožárů, příjezdových komunikací a nástupních ploch pro požární technikupožární techniku.
Součástí vyjímatelné přílohy může být také operativní kartaoperativní karta.
(4)
Operativní kartaOperativní karta je zjednodušenou formou operativního plánu a zpracovává se zpravidla v případech, kdy se složité podmínky pro zásah vyskytují v jednom stavebním objektu. Operativní kartuOperativní kartu tvoří
a)
textová část, která obsahuje základní charakteristiky požární bezpečnostipožární bezpečnosti stavby a technologií, konstrukční zvláštnosti objektu, popis únikových cest, umístění zařízení pro zásobování požární vodou, umístění a způsob ovládání dalších požárně bezpečnostních zařízení, míst uzávěrů vody, plynu, způsob vypnutí elektrického proudu, popřípadě také stanovení požadavků na speciální hasební látky a postupy,
b)
grafická část, která obsahuje plán objektu a podle potřeby také umístění okolních objektů, zdroje vody pro hašení požárůpožárů, příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární technikupožární techniku.
(5)
Vyjímatelná příloha operativního plánu nebo operativní kartaoperativní karta je uložena u jednotky hasičského záchranného sboru kraje předurčené požárním poplachovým plánem kraje nebo okresu a u jednotky hasičského záchranného sboru podniku. Není-li jednotka hasičského záchranného sboru podniku zřízena, je dokumentace zdolávání požárůpožárů uložena u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby na jiném trvale přístupném místě.
(6)
Součástí podkladů pro zpracování dokumentace zdolávání požárůpožárů je požární poplachový plán, který je k dispozici u orgánu státního požárního dozoru.
(7)
Orgán státního požárního dozoru poskytuje zpracovateli dokumentace zdolávání požárůpožárů k nahlédnutí dokumentaci podle odstavce 6 a v případě potřeby také další odbornou pomoc.
§ 35
Řád ohlašovny požárů
(1)
V případě, že právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba na základě schváleného posouzení požárního nebezpečípožárního nebezpečí nebo dokumentace zpracované na základě stanovení podmínek požární bezpečnostipožární bezpečnosti (např. § 30) zřizuje ohlašovnu požárůohlašovnu požárů, vydává k zajištění jejího provozu řád ohlašovny požárůohlašovny požárů.
(2)
Řád ohlašovny požárůohlašovny požárů upravuje způsob přijímání hlášení o vzniku požárupožáru, vyhlášení požárního poplachu pro zaměstnance a další osoby zdržující se na pracovištích právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, oznámení požárupožáru na operační středisko hasičského záchranného sboru kraje a se zřetelem k místním podmínkám obsahuje
a)
povinnosti obsluhy (ověřování spojení, ovládání požárně bezpečnostních zařízení apod.),
b)
seznam důležitých telefonních čísel (operačního střediska hasičského záchranného sboru kraje, pohotovostních služeb, vedoucích zaměstnanců apod.),
c)
způsob oznámení vzniklého požárupožáru nebo výjezdu vlastní jednotky požární ochrany operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje,
d)
způsob vyhlášení požárního poplachu včetně přivolání pomoci a vyrozumění vedoucích zaměstnanců a dalších osob,
e)
náhradní opatření pro případ poruchy spojovacích prostředků nebo požárně bezpečnostních zařízení.
(3)
Řád ohlašovny požárůohlašovny požárů je uložen na ohlašovně požárůohlašovně požárů a jeho obsah je součástí školení obsluhy ohlašovny požárůohlašovny požárů.
§ 36
Dokumentace o školení zaměstnanců, odborné přípravě preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany
(1)
Dokumentaci o školení zaměstnanců, vedoucích zaměstnanců a osob uvedených v § 23 odst. 4 a 5 tvoří tematický plán a časový rozvrh školení a záznam o provedeném školení, který obsahuje název právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, datum, náplň školení, způsob ověření získaných znalostí, popřípadě doklad o tomto ověření, dobu trvání školení, seznam zaměstnanců s podpisy proškolených osob, jména a podpisy osob, které školení provedly, včetně prohlášení o oprávněnosti k provedení školení podle § 16a zákona.
(2)
Dokumentaci o odborné přípravě preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany tvoří tematický plán a časový rozvrh odborné přípravy a záznam o provedené odborné přípravě, který obsahuje název právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, datum, náplň odborné přípravy, způsob ověření získaných znalostí, popřípadě doklad o tomto ověření, dobu trvání odborné přípravy, seznam zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek a seznam preventistů požární ochrany s podpisy těch, kteří se odborné přípravy zúčastnili, jména a podpisy osob, které odbornou přípravu provedly, včetně prohlášení o oprávněnosti k provedení odborné přípravy podle § 16a zákona.
§ 37
Požární kniha
(1)
Požární kniha slouží k záznamům o všech důležitých skutečnostech týkajících se požární ochrany, např. o provedených preventivních požárních prohlídkách, školení zaměstnanců a osob uvedených v § 23 odst. 4 a 5, odborné přípravě preventivních požárních hlídek, preventistů požární ochrany, o vzniklých požárechpožárech, uskutečnění cvičného požárního poplachu a kontrole dokumentace požární ochrany. Počet požárních knih a určení, pro který objekt nebo zařízení slouží, stanoví právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba (např. § 30).
(2)
Požární kniha slouží také k záznamům o kontrole, údržbě nebo opravě požárně bezpečnostního zařízení. Záznam v požární knize o kontrole a údržbě požárně bezpečnostních zařízení je platným dokladem podle § 7 odst. 3, není-li touto vyhláškou nebo průvodní dokumentacíprůvodní dokumentací výrobce stanoveno jinak.
§ 38
Doklady prokazující dodržování technických podmínek a návodů vztahujících se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností
(1)
Zajištění požární bezpečnostipožární bezpečnosti při provozu technických a technologických zařízení se prokazuje doklady o jejich kontrolách, údržbě a opravách provedených podle požadavků stanovených právními předpisy, normativními požadavkynormativními požadavky a průvodní dokumentacíprůvodní dokumentací výrobců.
(2)
Za doklady podle odstavce 1 se považují
a)
zpráva o revizi nebo zpráva o kontrole, zabezpečené ve stanoveném termínu nebo lhůtě osobou, která je oprávněna16) činnosti uvedené v odstavci 1 provádět,
b)
záznamy o provedené údržbě nebo opravách,
c)
návody a technické podmínky vztahující se k požární bezpečnostipožární bezpečnosti výrobků nebo činností,
d)
doklady prokazující splnění zvláštních požadavků na části zařízení nebo vybavení objektů (zvýšenou požární odolnost stavebních konstrukcí, sníženou hořlavost stavebních hmot, textilií, dekorací apod.),
e)
doklady prokazující dodržování podmínek požární bezpečnostipožární bezpečnosti stanovených zvláštními právními předpisy,31)
f)
požárně technické charakteristiky látek podle § 39, popřípadě technicko bezpečnostní parametry.
§ 39
Požárně technické charakteristiky
(1)
Pro určení vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek, jejichž požárně technické charakteristiky jsou potřebné ke stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku při provozovaných činnostech je rozhodující
a)
jejich množství,
b)
způsob uložení a manipulace,
c)
fyzikální stav a jeho případné změny,
d)
tepelný režim,
e)
reaktivita,
f)
způsob balení,
g)
objemy obalů a podobně.
(2)
Podle druhu a stavu látek určených podle odstavce 1 se ke stanovení preventivních opatření použijí potřebné požárně technické charakteristiky včetně technicko bezpečnostních parametrů. Jedná se například o hořlavost, oxidační vlastnosti, bod vzplanutí, bod hoření, teplotu vznícení, koncentrační meze výbušnosti, index šíření plamene po povrchu, výhřevnost, vlastnosti produktů hoření.
(3)
Pro účely stanovení požárně bezpečnostních opatření se používají hodnoty požárně technických charakteristik včetně technicko bezpečnostních parametrů, které jsou uvedeny v průvodní dokumentaciprůvodní dokumentaci výrobce nebo distributora. Neexistuje-li tato dokumentace, lze vycházet z jiného uznávaného zdroje (např. normativní požadavkynormativní požadavky).
§ 40
Způsob vedení dokumentace požární ochrany
(1)
Není-li zákonem nebo touto vyhláškou stanoveno jinak, zpracovává, popřípadě vede dokumentaci požární ochrany podle § 27 odst. 1 odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany.
(2)
Součástí dokumentace požární ochrany podle § 27 odst. 1 je také uvedení místa a rozsahu její účinnosti, datum zpracování nebo provedení záznamu, jméno a odborná způsobilost zpracovatele, popřípadě osoby, která dokumentaci vede.
(3)
Dokumentaci požární ochrany uvedenou v § 27 odst. 1 písm. a) až i) schvaluje statutární orgán právnické osoby nebo jím pověřený vedoucí zaměstnanec, podnikající fyzická osoba nebo její odpovědný zástupce před zahájením činnosti, k níž se dokumentace vztahuje.
(4)
Kontrola dokumentace požární ochrany uvedené v § 27 odst. 1 písm. a) až i), včetně záznamu o jejím výsledku, se provádí v rámci preventivních požárních prohlídek, a to nejméně jednou za rok nebo po každém požárupožáru anebo po každé provedené změně, která měla vliv na její obsah.
(5)
Požadavky stanovené na obsah některých druhů dokumentace požární ochrany podle § 27 odst. 1 mohou být zapracovány do jiné organizační nebo provozní dokumentace vedené právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou (např. organizační řád, provozní řád, technologické postupy). Jsou-li v takovém případě splněny podmínky uvedené v odstavcích 1 až 3, považují se tyto části jiné organizační nebo provozní dokumentace za příslušné druhy dokumentace požární ochrany.
(6)
Při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečímpožárním nebezpečím, které právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby vykonávají mimořádně a jednorázově a podmínky požární bezpečnostipožární bezpečnosti nejsou stanoveny jiným právním předpisem,31) určí se druhy a způsob zpracování a vedení nezbytné dokumentace požární ochrany nebo některých jejích částí na základě stanovení podmínek požární bezpečnostipožární bezpečnosti podle § 15 (např. pokyny pro činnost preventivní požární hlídky).
(7)
Průvodní dokumentacePrůvodní dokumentace a dokumentace požární ochrany se zpracovává, vede, popřípadě předkládá orgánu státního požárního dozoru ke schválení, kontrole nebo k posouzení v jazyce českém.
(8)
Dokumentace požární ochrany, kterou orgán státního požárního dozoru schvaluje, a požárně bezpečnostní řešení, které je součástí posuzované dokumentace (§ 31 odst. 1 zákona), se předkládají ve 2 vyhotoveních.
(9)
Dokumentace požární ochrany se ukládá takovým způsobem, aby byla dostupná osobám zaměstnancům, jichž se týká, jakož i orgánům státního požárního dozoru. Dokumentace požární ochrany musí být vedena, popřípadě její stejnopisy nebo kopie musí být uloženy takovým způsobem, aby v případě požárupožáru bylo možno prokázat plnění povinností stanovených zákonem.
(10)
Vznikne-li pochybnost zda, popřípadě v jakém rozsahu má být zpracována nebo vedena dokumentace požární ochrany, rozhodne o tom na základě místních podmínek a po posouzení potřebných podkladů orgán státního požárního dozoru.
ODDÍL OSMÝ
OBSAH A ROZSAH POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍHO ŘEŠENÍ
[K § 31a písm. c) zákona]
§ 41
Požárně bezpečnostní řešení
(1)
Při zpracování požárně bezpečnostního řešení se vychází z požadavků zvláštních právních předpisů,32) normativních požadavkůnormativních požadavků a z podmínek vydaného územního rozhodnutí. Příslušné podklady z hlediska požární bezpečnostipožární bezpečnosti obsahují
a)
návrh koncepce požární bezpečnostipožární bezpečnosti z hlediska předpokládaného stavebního řešení a způsobu využití stavby. Přitom se vychází z výšky stavby, stavebních konstrukcí, umístění stavby z hlediska předpokládaných odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností, údajů o navržené technologii a používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látkách,
b)
řešení příjezdových komunikací, popřípadě nástupních ploch pro požární technikupožární techniku, zajištění potřebného množství požární vody, popřípadě jiné hasební látky,
c)
předpokládaný rozsah vybavení objektu vyhrazenými požárně bezpečnostními zařízeními, včetně náhradních zdrojů pro zajištění jejich provozuschopnosti,
d)
zhodnocení možnosti provedení požárního zásahu, popřípadě vyjádření potřeby zřízení jednotky požární ochrany podniku nebo požární hlídky,
e)
grafické vyznačení umístění stavby s vymezením předpokládaných odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností, příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární technikupožární techniku, připojení k sítím technického vybavení apod.
(2)
Požárně bezpečnostní řešení nebo obdobný dokument, který je nedílnou součástí dokumentace nebo projektové dokumentace podle zvláštního předpisu, obsahuje
a)
seznam použitých podkladů pro zpracování,
b)
stručný popis stavby z hlediska stavebních konstrukcí, výšky stavby, účelu užití, popřípadě popisu a zhodnocení technologie a provozu, umístění stavby ve vztahu k okolní zástavbě,
c)
rozdělení stavby do požárních úseků,
d)
stanovení požárního rizika, popřípadě ekonomického rizika, stanovení stupně požární bezpečnostipožární bezpečnosti a posouzení velikosti požárních úseků,
e)
zhodnocení navržených stavebních konstrukcí a požárních uzávěrů z hlediska jejich požární odolnosti,
f)
zhodnocení navržených stavebních hmot (stupeň hořlavosti, odkapávání v podmínkách požárupožáru, rychlost šíření plamene po povrchu, toxicita zplodin hoření apod.),
g)
zhodnocení možnosti provedení požárního zásahu, evakuace osob, zvířat a majetku a stanovení druhů a počtu únikových cest, jejich kapacity, provedení a vybavení,
h)
stanovení odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností a vymezení požárně nebezpečného prostoru, zhodnocení odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností ve vztahu k okolní zástavbě, sousedním pozemkům a volným skladům,
i)
určení způsobu zabezpečení stavby požární vodou včetně rozmístění vnitřních a vnějších odběrních míst, popřípadě způsobu zabezpečení jiných hasebních prostředků u staveb, kde nelze použít vodu jako hasební látku,
j)
vymezení zásahových cest a jejich technického vybavení, opatření k zajištění bezpečnosti osob provádějících hašení požárupožáru a záchranné práce, zhodnocení příjezdových komunikací, popřípadě nástupních ploch pro požární technikupožární techniku,
k)
stanovení počtu, druhů a způsobu rozmístění hasicích přístrojů, popřípadě dalších věcných prostředků požární ochranyvěcných prostředků požární ochrany nebo požární technikypožární techniky,
l)
zhodnocení technických, popřípadě technologických zařízení stavby (rozvodná potrubí, vzduchotechnická zařízení, vytápění apod.) z hlediska požadavků požární bezpečnostipožární bezpečnosti,
m)
stanovení zvláštních požadavků na zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot,
n)
posouzení požadavků na zabezpečení stavby požárně bezpečnostními zařízeními, následně stanovení podmínek a návrh způsobu jejich umístění a instalace do stavby (dále jen „návrh“); návrh vždy obsahuje
1.
způsob a důvod vybavení stavby vyhrazenými požárně bezpečnostními zařízeními, určení jejich druhů, popřípadě vzájemných vazeb,
2.
vymezení chráněných prostor,
3.
určení technických a funkčních požadavků na provedení vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, včetně náhradních zdrojů pro zajištění jejich provozuschopnosti,
4.
stanovení druhů a způsobu rozmístění jednotlivých komponentů, umístění řídicích, ovládacích, informačních, signalizačních a jisticích prvků, trasa, způsob ochrany elektrických, sdělovacích a dalších vedení, zajištění náhradních zdrojů apod.,
5.
výpočtovou část,
6.
stanovení požadavků na obsah prováděcí dokumentace,
o)
rozsah a způsob rozmístění výstražných a bezpečnostních značek a tabulek,9) včetně vyhodnocení nutnosti označení míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení.
(3)
Vyžaduje-li to rozsah stavby nebo v případě požadavku orgánu státního požárního dozoru tvoří nedílnou součást požárně bezpečnostního řešení výkresy požární bezpečnostipožární bezpečnosti zpracované podle normativních požadavkůnormativních požadavků.33) Výkresy požární bezpečnostipožární bezpečnosti stavby obsahují
a)
grafické označení požárních úseků včetně uvedení stupně požární bezpečnostipožární bezpečnosti,
b)
požární odolnost stavebních konstrukcí a požárních uzávěrů,
c)
vyznačení únikových cest, směrů úniku a východů do volného prostoru, celkový počet unikajících osob a počty osob unikajících jednotlivými směry,
d)
schéma vybavení požárně bezpečnostními zařízeními,
e)
zdroje požární vody (vnější a vnitřní odběrní místa),
f)
umístění hlavních uzávěrů vody, plynu, popřípadě dalších rozvodů, umístění hlavních vypínačů elektrické energie,
g)
způsob rozmístění a druhy hasicích přístrojů, bezpečnostních značek a tabulek,9)
h)
vyznačení požárně nebezpečného prostoru stavby a sousedních objektů, přístupových komunikací, nástupních ploch pro požární technikupožární techniku a zásahových cest.
(4)
Rozsah zpracování a obsah požárně bezpečnostního řešení může být v jednotlivých případech, v závislosti na rozsahu a velikosti stavby, přiměřeně omezen nebo rozšířen. Vždy však musí být dostatečným podkladem pro posouzení požární bezpečnostipožární bezpečnosti navrhované stavby. V odůvodněných případech může být součástí požárně bezpečnostního řešení expertní zpráva nebo expertní posudek.
ODDÍL DEVÁTÝ
NĚKTERÉ PODMÍNKY POŽÁRNÍ BEZPEČNOSTI U FYZICKÝCH OSOB
[K § 17 odst. 5 zákona]
§ 42
Tepelné spotřebiče
(1)
Při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů, u kterých není k dispozici průvodní dokumentaceprůvodní dokumentace (návod výrobce na provoz, kontroly, údržbu, obsluhu apod.), se postupuje podle dokumentace technicky a funkčně srovnatelných druhů a typů spotřebičů.
(2)
V případech uvedených v odstavci 1 nebo není-li bezpečná vzdálenost spotřebiče od povrchů stavební konstrukce, podlahové krytiny a zařizovacích předmětů z hořlavých hmot doložena zkouškou nebo předepsána technickou dokumentací, stanoví se bezpečné vzdálenosti podle normativních požadavkůnormativních požadavků.34)
(3)
Při používání tepelných spotřebičů se nevychladlý popel ukládá do nehořlavých uzavíratelných nádob.
§ 43
Komíny a kouřovody
(1)
Komíny a kouřovody se udržují v takovém stavebně technickém stavu, aby byla zajištěna požární bezpečnostpožární bezpečnost při provozu připojených tepelných spotřebičů. Čištění a kontrola komínů se zabezpečuje ve lhůtách a způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem.35)
(2)
V případě skladování hořlavých látekhořlavých látek v půdních prostorách se za bezpečné považuje jejich umístění ve vzdálenosti nejméně 1 m od vnějšího povrchu komínového tělesa.
§ 44
Hořlavé nebo požárně nebezpečné látky
(1)
Pevná paliva se ukládají odděleně od jiných druhů paliv nebo hořlavých anebo hoření podporujících látek.
(2)
Při skladování látek majících sklon k samovznícení se podle druhu a způsobu umístění sleduje, zda nedochází k procesu samovznícení.
(3)
Ke skladování nebo ukládání hořlavých kapalin se používají pouze obaly, nádrže nebo kontejnery k tomuto účelu určené. Hořlavé kapaliny, hořlavé a hoření podporující plyny se skladují pouze v prostorách, které jsou k tomuto účelu určeny.5)
(4)
Hořlavé kapaliny nelze ukládat ve společných a ve sklepních prostorách bytových domů36) nebo ubytovacích zařízení s výjimkou hořlavých kapalin potřebných k vytápění těchto objektů v maximálním množství 40 litrů v nerozbitných přenosných obalech pro jeden tepelný spotřebič.
(5)
V jednotlivých a řadových garážích lze ukládat nejvýše 40 litrů pohonných hmot pro osobní automobily a 80 litrů pohonných hmot pro nákladní automobily v nerozbitných přenosných obalech a nejvýše 20 litrů olejů na jedno stání. V hromadných garážích se pohonné hmoty ani oleje neukládají, s výjimkou provozních náplní a záložního paliva, které jsou součástí vozidel.
(6)
Nádoby s hořlavými nebo hoření podporujícími plyny (např. lahve, sudy, kontejnery, nádrže) se umísťují na snadno přístupných a dostatečně větraných a proti nežádoucím vlivům chráněných místech. Tyto nádoby nelze nikdy ukládat v prostorách pod úrovní okolního terénu, ve světlících, v garážích, kotelnách, místnostech určených ke spaní, ve společných prostorách bytových domů36) a ubytovacích zařízení.
ČÁST TŘETÍ
ZPŮSOB VÝKONU STÁTNÍHO POŽÁRNÍHO DOZORU
ODDÍL PRVNÍ
VÝKON STÁTNÍHO POŽÁRNÍHO DOZORU
[K § 31a písm. a) zákona]
§ 45
Požární kontroly
(1)
Požárními kontrolami podle § 31 odst. 1 písm. a), g) a h) zákona jsou
a)
komplexní kontroly, kterými se prověřuje celkový stav organizačního zabezpečení, plnění povinností a dodržování podmínek požární bezpečnostipožární bezpečnosti vyplývajících z předpisů o požární ochraně,
b)
tematické kontroly, kterými se prověřuje stav zabezpečení požární ochrany ve vymezených oblastech,
c)
kontrolní dohlídky, kterými se prověřuje plnění uložených opatření.
(2)
Požárními kontrolami podle odstavce 1 písm. a) se vždy zjišťuje
a)
správnost začlenění (§ 28), stav a úroveň zabezpečení požární ochrany při provozovaných činnostech, zda objekty a technická zařízení, jejich provoz a údržba vyhovují požadavkům předpisů o požární ochraně a stanoveným podmínkám požární bezpečnosti,
b)
vybavení a doklady o provozuschopnosti požární technikypožární techniky, věcných prostředků požární ochranyvěcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, a zda jejich provoz, kontroly, údržba a opravy odpovídají stanoveným požadavkům,
c)
odborná způsobilost osob zabezpečujících plnění povinností vyplývajících z předpisů o požární ochraně,
d)
zpracování předepsané dokumentace požární ochrany, její vedení a plnění podmínek požární bezpečnostipožární bezpečnosti a opatření v ní stanovených,
e)
způsob, úroveň a lhůty provádění školení zaměstnanců o požární ochraně, odborné přípravy požárních hlídek a preventistů požární ochrany, popřípadě odborné přípravy, školení a výcviku zaměstnanců zařazených do jednotek požární ochrany nebo požárních hlídek,
f)
zřízení jednotky požární ochrany a preventivních požárních hlídek, jejich připravenost a akceschopnost a provádění odborné přípravy v nich zařazených zaměstnanců,
g)
zabezpečení požární ochrany v době sníženého provozu a v mimopracovní době.
§ 46
Stavební prevence
(1)
S ohledem na druh podkladu nebo dokumentace posuzované podle § 31 odst. 1 písm. b) zákona (dále jen „podklady nebo dokumentace“) se zjišťuje
a)
možnost bezpečné evakuace osob, zvířat a majetku z hořící nebo požárempožárem ohrožené stavby nebo její části, do volného prostoru nebo do jiné požárempožárem neohrožené části stavby,
b)
zachování stability a nosnosti konstrukcí po stanovenou dobu,
c)
rozdělení stavby do požárních úseků, stanovení jejich velikosti, zabránění možnosti šíření požárupožáru a jeho zplodin mezi jednotlivými požárními úseky uvnitř stavby, zabránění možnosti šíření požárupožáru na sousední objekty,
d)
zda navržené stavební hmoty odpovídají stanoveným požadavkům (stupeň hořlavosti, odkapávání v podmínkách požárupožáru, rychlost šíření plamene po povrchu apod.),
e)
určení způsobu zabezpečení stavby požární vodou, popřípadě jinými hasebními látkami, věcnými prostředky požární ochranyvěcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními,
f)
vymezení zásahových cest, příjezdových komunikací, popřípadě nástupních ploch pro požární technikupožární techniku,
g)
opatření k zajištění bezpečnosti osob provádějících hašení požárupožáru a záchranné práce,
h)
navržení technických, popřípadě technologických zařízení stavby (rozvodná potrubí, vzduchotechnická zařízení, vytápění, apod.) z hlediska požadavků požární bezpečnostipožární bezpečnosti, popřípadě stanovení zvláštních požadavků na zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot,
i)
rozsah a způsob rozmístění výstražných a bezpečnostních značek a tabulek.9)
(2)
V případě, že předložené podklady nebo dokumentace vykazují z hlediska požární bezpečnostipožární bezpečnosti staveb nedostatky, orgán státního požárního dozoru podle závažnosti nedostatků uvede do souhlasného stanoviska podmínky nebo vydá nesouhlasné stanovisko s uvedením důvodů, pro které bylo nesouhlasné stanovisko vydáno.
(3)
Jeden výtisk požárně bezpečnostního řešení, které bylo součástí posuzovaných podkladů nebo dokumentace, si orgán státního požárního dozoru ponechává ve své dokumentaci.
(4)
Při ověřování, zda byly dodrženy požadavky požární bezpečnostipožární bezpečnosti staveb, prováděném zpravidla při ústním jednání spojeném s místním šetřením,37) se zjišťuje, zda skutečné provedení stavby odpovídá požadavkům vyplývajícím z požárně bezpečnostního řešení,4) podmínkám vyplývajícím ze stavebního povolení a vydaných stanovisek z hlediska požární bezpečnostipožární bezpečnosti. Zjistí-li při tom nedostatky, platí pro vydávání stanovisek obdobně odstavec 2.
(5)
Při ověřování způsobilosti stavby a technických zařízení k bezpečnému provozu z hlediska požární ochrany a při ověřování požadovaných vlastností výrobků se vychází z
a)
dokladů o montáži, funkčních zkouškách a kontrolách provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení (např. § 6 a 7), včetně provozní dokumentace,
b)
dokladů potvrzujících oprávnění osob k montáži požárně bezpečnostních zařízení, jejich potvrzení o provedení montáže těchto zařízení podle projektových požadavků a dokladů o provedení funkčních zkoušek podle § 7 odst. 1,
c)
dokumentace o způsobilosti k bezpečnému provozu technických, popřípadě technologických zařízení (doklady o výchozích revizích, provozních zkouškách apod.),
d)
dokladů potvrzujících použití výrobků a konstrukcí s požadovanými vlastnostmi z hlediska jejich požární bezpečnostipožární bezpečnosti podle zvláštních právních předpisů.38)
§ 47
Posuzování výrobků z hlediska požární bezpečnosti
(1)
Při posuzování výrobků podle § 31 odst. 1 písm. d) zákona se na základě příslušných dokladů zjišťuje, zda jsou z hlediska požární ochrany bezpečné39) a zda jsou podle míry požárního rizika vybaveny potřebnými údaji k bezpečnému používání, kterými jsou
a)
technická dokumentace výrobku včetně popisu jeho konstrukce a funkce,
b)
technické podmínky pro užívání, provoz, opravy a údržbu,
c)
odborné posudky specializovaných pracovišť,
d)
vlastnosti, požárně technické charakteristiky, složení a balení výrobku,
e)
průvodní dokumentaceprůvodní dokumentace výrobce.
(2)
Pro posouzení souladu výrobků s předepsanými požadavky se použijí především výsledky zkoušek provedených příslušnou osobou,40) pro výrobek jako typ, jedná-li se o jednotlivý výrobek, použijí se výsledky zkoušek pro tento jednotlivý výrobek. Pokud technické řešení není obsaženo v dokladech uvedených v odstavci 1, využijí se pro posouzení normativní požadavkynormativní požadavky nebo jiné dokumenty vydané podle zvláštních právních předpisů.41)
§ 48
Posuzování funkčnosti systémů vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení
Při posuzování funkčnosti systémů vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení se na základě příslušných dokladů zjišťuje, zda jsou z hlediska požární ochrany bezpečná,14) provozuschopná, funkční a zda jsou podle míry požárního rizika vybavena potřebnými údaji k bezpečnému používání, kterými jsou
a)
průvodní dokumentaceprůvodní dokumentace výrobce, technická a provozní dokumentace, včetně popisu konstrukce a funkce systému,
b)
doklady o uvedení na trh v České republice,40) popřípadě posudky specializovaných pracovišť (např. dokumentace o provedeném posouzení shody nebo typovém schválení systému),
c)
doklady o dokončené montáži podle ověřené projektové a technické dokumentace včetně dokladů o kompletnosti systému a doklady o splnění předepsaných nebo projektovaných vlastností a parametrů systému,
d)
doklady o uvedení systému do provozu, doklady o ověření jeho funkce nebo funkce jeho hlavních komponentů, v těch případech, kdy lze toto ověření provést na základě průvodní dokumentaceprůvodní dokumentace výrobce,
e)
doklady o výchozích a pravidelných provozních kontrolách, údržbě a opravách.
§ 49
Schvalování posouzení požárního nebezpečí
(1)
Při schvalování posouzení požárního nebezpečípožárního nebezpečí se zjišťuje, zda toto splňuje požadavky a obsahuje všechny náležitosti stanovené zákonem a touto vyhláškou.
(2)
Jeden výtisk schváleného posouzení požárního nebezpečípožárního nebezpečí si orgán státního požárního dozoru ponechává ve své dokumentaci. V případě, že předložené posouzení požárního nebezpečípožárního nebezpečí vykazuje nedostatky (§ 6a odst. 4 zákona), může si orgán státního požárního dozoru jeden výtisk ponechat pro potřebu dalšího jednání až do konce řízení.
(3)
Při schvalování doplněných nebo přepracovaných posouzení požárního nebezpečípožárního nebezpečí podle § 6a odst. 5 zákona se zjišťuje, zda výsledný dokument splňuje požadavky podle odstavce 1. Při tom se sleduje, zda doplněné nebo přepracované posouzení požárního nebezpečípožárního nebezpečí obsahuje zejména
a)
název dokumentace, která se mění nebo doplňuje, včetně uvedení rozhodnutí o schválení původní dokumentace orgánem státního požárního dozoru,
b)
specifikaci měněných, přepracovaných nebo doplněných částí,
c)
údaje o zpracovateli doplňku nebo přepracovaného posouzení požárního nebezpečípožárního nebezpečí.
(4)
Jsou-li součástí schváleného doplnění nebo přepracovaného posouzení požárního nebezpečípožárního nebezpečí návrhy na opatření a lhůty k jejich plnění, postupuje se podle § 6a odst. 6 zákona.
§ 50
Zjišťování příčin vzniku požárů
(1)
Při zjišťování příčin vzniku požárůpožárů se zjišťuje
a)
místo a doba vzniku požárupožáru,
b)
osoba, u které požárpožár vznikl,
c)
příčina vzniku požárupožáru včetně možných verzí,
d)
okolnosti mající vliv na šíření požárupožáru včetně dodržení podmínek požární bezpečnostipožární bezpečnosti stavby, vyplývajících z ověřené projektové dokumentace,
e)
následky požárupožáru, jako jsou předběžná způsobená škoda, zraněné a usmrcené osoby,
f)
výše uchráněných hodnot při hasebním zásahu,
g)
porušení předpisů o požární ochraně,
h)
jiné okolnosti nezbytné pro zjištění příčiny vzniku požárupožáru.
(2)
V odůvodněných případech se při zjišťování příčin vzniku požárupožáru provádí odebírání výrobků nebo vzorků (§ 14).
(3)
Při zjišťování příčin vzniku požárůpožárů orgány státního požárního dozoru zpravidla spolupracují s orgány činnými v trestním řízeníorgány činnými v trestním řízení, orgány státní správy a orgány státního odborného dozoru.
(4)
Výsledky a závěry zjišťování příčin vzniku požárůpožárů se uvádějí do odborných vyjádření, popřípadě znaleckých posudků, které slouží k dalšímu řízení.
(5)
Pro účely stanovení návrhů preventivních opatření, výkonu státního požárního dozoru, koncepce rozvoje požární ochrany a zaměření preventivně výchovné činnosti se provádějí rozbory požárůpožárů a technických zásahů, které obsahují
a)
počet požárůpožárů ve sledovaném období,
b)
výši přímých a následných škod způsobených požárypožáry,
c)
výši uchráněných hodnot při hasebních zásazích,
d)
příčiny vzniku požárůpožárů a zdroje zapálení,
e)
charakteristiky prostorů, kde k požárůmpožárům došlo,
f)
způsob záchrany a evakuace osob nebo zvířat anebo druh a způsob evakuace majetku, počet zachráněných a evakuovaných osob,
g)
počet zraněných a usmrcených, důvody zranění nebo usmrcení,
h)
zhodnocení porušení předpisů o požární ochraně v souvislosti se vznikem a šířením požárůpožárů,
i)
činnost jednotek požární ochrany při hašení požárůpožárů a technických zásazích,
j)
další údaje nezbytné pro zpracování rozborů požárůpožárů a technických zásahů.
(6)
Rozbory požárůpožárů a technických zásahů vycházejí z údajů obsažených v dokumentaci o požárechpožárech a technických zásazích (např. odborná vyjádření, znalecké posudky, spisy o požárechpožárech, statistika událostí) a provádějí se nejméně jednou za rok.
§ 51
Dokumentace o výkonu státního požárního dozoru
O výkonu státního požárního dozoru se vede dokumentace, kterou tvoří
a)
roční plány požárních kontrol,
b)
dokumentace zpracovaná v souvislosti s kontrolou,
c)
posouzení požárního nebezpečípožárního nebezpečí,
d)
vydaná stanoviska, včetně podkladů k jejich vydání,
e)
odborná vyjádření, spisy o požárechpožárech, popřípadě znalecké posudky, statistika událostí a další dokumentace o zjišťování příčin vzniku požárůpožárů,
f)
dokumentace o správním a přestupkovém řízení,
g)
dokumentace o preventivně výchovné činnosti,
h)
písemné záznamy, protokoly a další dokumentace o jednáních uskutečněných při výkonu státního požárního dozoru,
i)
rozbory požárůpožárů a technických zásahů a statistika událostí,
j)
přehledy o výkonu státního požárního dozoru, popřípadě další dokumentace stanovená ministerstvem podle § 24 odst. 1 písm. f) zákona.
ODDÍL DRUHÝ
POŽÁRNĚ TECHNICKÉ EXPERTIZY
[K § 31a písm. b) zákona]
§ 52
Obsah a rozsah požárně technických expertiz
(1)
Požárně technická expertiza se zpracovává na základě zadání orgánu státního požárního dozoru, popřípadě dalších orgánů uvedených v § 50 odst. 2 nebo právnických osob, podnikajících fyzických osob a fyzických osob (dále jen „zadavatel“). Výsledkem požárně technické expertizy je odborné vyjádření nebo znalecký posudek.
(2)
Požárně technická expertiza obsahuje
a)
základní údaje o požárupožáru,
b)
popis zkoumaného výrobku nebo vzorku,
c)
výsledky zkoumání a laboratorních zkoušek,
d)
odpovědi na otázky zadavatele,
e)
závěry.
(3)
Požárně technická expertiza se provádí v potřebném rozsahu, zpravidla ke zjištění nebo potvrzení skutečností uvedených v § 50 odst. 1. Součástí požárně technických expertiz je také zkoumání
a)
vlivu stavebních konstrukcí, požárně bezpečnostních zařízení a činnosti zasahujících jednotek požární ochrany na průběh a šíření požárupožáru,
b)
příčiny případné nefunkčnosti požární technikypožární techniky, požárně bezpečnostních zařízení nebo věcných prostředků požární ochranyvěcných prostředků požární ochrany při požárupožáru,
c)
toxických zplodin hoření.
ČÁST ČTVRTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 53
(1)
Dokumentace požární ochrany zpracovaná a vedená podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou posouzení požárního nebezpečípožárního nebezpečí (§ 98 odst. 4 zákona), jejíž obsah nebo způsob vedení neodpovídá podmínkám stanoveným touto vyhláškou, musí být uvedena do souladu s touto vyhláškou nejpozději do jednoho roku ode dne nabytí její účinnosti.
(2)
Do doby uvedení dokumentace požární ochrany zpracované podle dosavadních předpisů do souladu s požadavky stanovenými touto vyhláškou právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 zákona plní podmínky požární bezpečnosti v ní stanovené a udržují ji v souladu se skutečným stavem (§ 15 odst. 1 zákona).
§ 54
Zrušuje se vyhláška č. 21/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o požární ochraně.
§ 55
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Mgr. Gross v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 246/2001 Sb.
Bezpečnostní vzdálenosti volných skladů sena a slámy1) od vybraných druhů objektů, lesů a komunikací
Pol.| Objekty nebo prostory| Vzdálenost volného skladu sena/slámy1) v metrech
---|---|---
1.| závody (sklady), v nichž se vyrábějí, zpracovávají nebo uskladňují výbušné či lehce vznětlivé látky (např. celuloid, nitrocelulóza), nebo na volném prostranství se uskladňují snadno hořlavé kapaliny (např. benzin, sirouhlík, aceton)| 300
2.| ostatní průmyslové závody, zemědělské závody a střediska, les| 100
3.| okrajové budovy souvislé zástavby obcíobcí| 50
4.| veřejné komunikace| 60
5.| krajní koleje železničních tratí2)| 100
6.| elektrické vedení o vysokém napětí| 30
7.| tuhé domovní odpady3)| 50
8.| volný sklad sena a slámy4)| 50
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 246/2001 Sb.
Hodnoty nahodilého požárního zatížení pn pro účely členění činností podle požárního nebezpečí
Hodnoty nahodilého požárního zatížení pn (v kg/m2) uvedené v následující tabulce jsou vztaženy na 1 m2 podlahové plochy a lze je použít bez dalšího průkazu o skutečném stavu nahodilého požárního zatížení pn. Hodnoty mají charakter průměrného (reprezentativního) zatížení.
Položka| Druh provozu| pn
kg/m2
---|---|---
1| ADMINISTRATIVA|
1.1| Prostory kancelářského charakteru, pisárny, kreslírny, studovny, čítárny včetně kancelářských prostorů vybavených výpočetní technikou (osobními počítači)| 40
1.2| Kancelářské prostory s příručními knihovnami| 60
1.3| Laboratoře a zkušebny:|
a) chemické a jiné, kde se pracuje s hořlavými kapalinami, popř. s hořlavými plyny| 60
b) ostatní| 30
1.4| Prostory určené k reprodukci, např. rozmnožovny, planografie, tiskárny (jako součást administrativních provozů)| 75
1.5| Spisovny, kartotéky apod.| 80
1.6| Archivy| 120
1.7| Kancelářské sklady|
a) sklady vybavení kanceláří (nábytek apod.)| 75
b) sklady kancelářských potřeb| 90
1.8| Zasedací, přednáškové a konferenční síně, hovorny, bankovní a jiné haly s přepážkami| 20
1.9| Předsálí, čekárny, kuřárny| 10
1.10| Vstupní prostory, haly, dvorany, chodby apod. (pokud se v těchto prostorech vyskytuje sedací nábytek, stolky, skříně, výstavní skřínky apod., postupuje se podle položky 1.9 nebo 1.8)| 5
1.11| Společné šatny u shromažďovacích prostorů| 75
1.12| Prostory určené k občerstvení (např. čajovny)| 15
1.13| Výpočetní střediska:|
1.13.1| sál počítače| 30
1.13.2| přípravna dat, pracovna vstupní a výstupní kontroly| 90
1.13.3| sklad médií, dokumentace, papíru apod.:|
a) skladování ve skříních z nehořlavých hmot| 75
b) skladování volně| 90
2| ŠKOLSTVÍ|
2.1| Kmenové učebny, posluchárny| 25
2.2| Odborné učebny| 35
2.3| Školní laboratoře, dílny a podobné prostory určené pro výuku| 45
2.4| Kabinety středních, odborných a vysokých škol včetně prostorů pro pedagogické pracovníky| 50
2.5| Archivy| 120
2.6| Sklady vybavení škol| 75
2.7| Společné šatny| 75
2.8| Vstupní prostory, haly, dvorany| 5
2.9| Chodby| 5
3| OSVĚTA, KULTURA|
3.1| Hlediště (v divadlech, kinech, kulturních domech, koncertních síních apod.)| 25
3.2| Jeviště, sklady rekvizit a dekorací:|
3.2.1| jeviště bez provaziště| 75
3.2.2| jeviště s provazištěm| 150
3.2.3| odkládací plocha, pomocná jeviště| 75
3.2.4| sklady rekvizit a dekorací| 150
3.3| Taneční sály| 15
3.4| Čítárny, studovny| 40
3.5| Knihovny, půjčovny knih| 120
3.6| Klubovny| 30
3.7| Výstavní síně, obrazárny galerie| 15
3.8| Výstavní síně muzeí a výstaviště (bez ohledu na druh vystavovaných předmětů)| 60
3.9| Předsálí, kuřárny| 10
3.10| Vstupní prostory, chodby| 5
3.11| Společné šatny| 75
3.12| Šatny účinkujících| 40
3.13| Prostory s historickou instalací (v zámcích, hradech, měšťanských domech, radnicích a jiných památkových objektech), kromě komunikací| 45
3.14| Depozitáře nábytku, obrazů a jiného zařízení| 90
3.15| Vstupní prostory a chodby s funkcí výstavních síní| 15
3.16| Rozhlasová studia| 25
3.17| Televizní studia, filmové ateliéry| 45
3.18| Kostely, modlitebny apod.| 15
4| ZDRAVOTNICTVÍ|
4.1| Prostory zdravotnických zařízení, ve kterých se poskytuje zdravotnická péče (vyšetřovny, přípravny, terapeutické pokoje, speciální vyšetřovny, operační a zákrokové sály apod.), kromě prostorů dále uvedených| 20
4.2| Prostory pro rehabilitaci, elektroléčbu, léčebný tělocvik, ergoterapii, masáže| 10
4.3| Komunikační prostory, chodby, koupelny, umývárny, WC, čisticí místnosti, vodoléčebné sály, místnosti pro aplikaci mastí, sanitární filtry, baryové kuchyňky, místnosti pro zemřelé, pitevny, otevřené lékárny, sklady sádry a sejmutých sádrových obvazů| 5
4.4| Lůžkové pokoje v nemocnicích, sanatoriích, léčebnách, kromě pol. 4.5| 20
4.5| Lůžkové pokoje v lázeňských léčebnách| 30
4.6| Herny a ložnice v dětských zdravotnických zařízeních (jesle, kojenecké ústavy, dětské domovy)| 25
4.7| Čekárny, hovorny, kuřárny| 10
4.8| Lékárny| 60
4.9| Laboratoře| 45
4.10| Lékařské soukromé ordinace| 25
4.11| Příruční sklady (sklady a sběrny lůžkovin apod.)| 75
4.12| Archivy, sklady rentgenu apod.| 150
5| TĚLESNÁ VÝCHOVA A SPORT|
5.1| Hlediště sportovních zařízení| 15
5.2| Tělocvičny, sportovní haly:|
a) pouze pro tělovýchovu a sport| 10
b) víceúčelové| 20
5.3| Šatny cvičících:|
a) skříňky kovové| 15
b) skříňky dřevěné| 40
c) bez skříněk| 20
5.4| Šatny diváků| 75
5.5| Sklady tělovýchovného zařízení| 100
5.6| Vstupní prostory, předsálí, chodby| 5
5.7| Vstupní prostory a předsálí využité částečně pro obchod| 30
6| OBCHODY|
6.1| Maloobchodní prodejny:|
6.1.1| nehořlavých výrobků (železářského zboží, klenotů, hodin, nehořlavých staveních hmot a výrobků apod.) a prodejny květin, ovoce, zeleniny, nealkoholických nápojů a piva| 10
6.1.2| osobních automobilů a jednostopých vozidel (autosalony), bez prodeje auto-moto výzbroje| 20
6.1.3| domácích potřeb, elektrospotřebičů, skla, porcelánu, keramiky, zbraní, prodejní galerie| 25
6.1.4| auto-moto výzbroje (kromě prodejen pneumatik, olejů a sportovních potřeb pro automobilisty), informační techniky, hudebních nástrojů| 35
6.1.5| masa, uzenin, novin a tabáku, pekařského a cukrářského zboží| 40
6.1.6| dárkového zboží, lahůdek, lihovin, módních doplňků, bižuterie| 50
6.1.7| košíkářského, provaznického a pryžového zboží| 55
6.1.8| zboží z plastických hmot, parfumerie, koloniál, prodej bylin| 60
6.1.9| obuvi, koženého zboží| 65
6.1.10| hraček, galanterie, sportovních potřeb, fotokino, řemeslnických potřeb, nábytku a doplňků| 70
6.1.11| potravin| 75
6.1.12| textilu (metrového a kusového), kancelářských potřeb, gramofonových desek, butiky, starožitnosti| 80
6.1.13| oděvů a kožešin, tapet, vetešnictví| 85
6.1.14| drogistického zboží, kromě barev a laků, podlahových krytin a koberců| 90
6.1.15| knih a hudebnin| 110
6.1.16| barev a laků, pneumatik, motorových olejů| 120
6.2| Prodejny se širším sortimentem zboží:|
6.2.1| prodejní zařízení dočasného nebo trvalého charakteru s různým sortimentem zboží kromě případů podle položek 6.1.16 a 6.2.2 až 6.2.5|
a) jednotlivé prodejní stánky nebo stánky na otevřených tržištích| 40
b) prodejní stánky (kóje, sekce apod.) pro maloobchod, umístěné ve stavebních objektech| 60
c) prodejní stánky (kóje, sekce apod.) pro velkoobchod umístěné ve stavebním objektu nebo prodej z kontejnerů| 80
6.2.2| prodejny s průmyslovým zbožím širšího sortimentu (včetně prodeje širšího sortimentu stavebnin, potřeb pro kutily apod., zahrnující hořlavé hmoty)|
a) skladovací výška zboží (např. v regálech) do 2,5 m| 55
b) skladovací výška zboží (např. v regálech) přes 2,5 m| 75
6.2.3| velkoprodejny potravin apod. (potraviny, maso, uzeniny, pečivo, nápoje, zelenina, ovoce, hygienické zboží, prací prostředky atd.)|
a) skladovací výška zboží (např. v regálech) do 2,5 m| 70
b) skladovací výška zboží (např. v regálech) přes 2,5 m| 90
6.2.4| obchodní domy textilního zboží (metrový i kusový textil, konfekce) a obuvnické zboží (včetně koženého zboží)| 80
6.2.5| obchodní domy bez ohledu na sortiment (včetně hypermarketů):|
a) kromě prodeje hořlavých kapalin v množství přes 200 kg nebo hořlavých plynů v množství přes 100 kg na prodejní plochu jednoho podlaží požárního úseku| 90
b) včetně prodeje hořlavých kapalin a plynů (barev, laků, ředidel, čistících prostředků apod.) přesahující specifikaci podle bodu a)| 110
6.3| Vzorkovny zboží a výrobků:|
a) převážně z nehořlavých hmot| 25
b) z hořlavých hmot| 55
6.4| Příruční sklady:|
6.4.1| knih, hudebnin| 150
6.4.2| barev, laků, pneumatik, motorových olejů, zboží z plastických hmot| 180
6.4.3| příruční sklady ostatních prodejen (kromě položky 6.4.1 a 6.4.2): nahodilé požární zatížení se oproti prodejnám zvyšuje o| 30
6.5| Pasáže|
6.5.1| pasáže (průchody) pouze s funkcí komunikačního prostoru| 5
6.5.2| pasáže (atria, mall) s výskytem výstavních skříněk, informačních a reklamních panelů, odpočinkových laviček apod.| 10
6.5.3| pasáže (atria, mall) s výskytem sedacího nábytku a stolků pro odpočinek i občerstvení, s výskytem příležitostného stánkového prodeje, výstavních skříněk, regálů a s výskytem informačních a reklamních panelů apod.| 15
POZNÁMKA Podle položky 6.5.2 či 6.5.3 se zařazují pasáže (popř. ochozy v pasážích) u hypermarketů resp. u obchodních center, v případě výskytu stánků trvalého charakteru viz položka 6.2.1.|
7| VEŘEJNÉ STRAVOVÁNÍ A UBYTOVÁNÍ|
7.1| Veřejné stravování:|
7.1.1| prostory ke stravování s místy k stání (bufety, výčepy apod.)| 10
7.1.2| prostory ke stravování se stolovým zařízením se sedadly (jídelny, restaurace, menzy, hospody)| 20
7.1.3| prostory pro pobyt hostů (kavárny, vinárny, noční kluby apod.)| 30
7.1.4| přípravny a výrobny pokrmů (kuchyně hromadného stravování včetně pomocných provozů)| 30
7.1.5| příruční sklady výroben pokrmů (bez ohledu na sortiment; oddělené sklady lze posoudit jako sklady prodejen příslušného druhu zboží)| 60
7.2| Veřejné ubytování:|
7.2.1| pokoje hotelů, motelů, hromadné ubytovny a noclehárny, internáty, studentské koleje, dětské domovy (v částech určených pro spaní včetně sociálního vybavení), jakož i přidružené prostory pro personál| 30
7.2.2| příruční sklady a sběrny lůžkovin apod.| 60
7.2.3| hotelové haly, recepce:|
a) vybavené pouze sedacím nábytkem| 10
b) vybavené různými službami pro hosty (např. prodejnou upomínkových předmětů, kadeřnictvím)| 20
7.2.4| chodby| 5
8.| BYTY|
8.1| Bytové domy, rodinné domky, domovy důchodců včetně příslušenství| 40
9| SLUŽBY A PROVOZOVNY|
9.1| Prostory pro příjem, výdej a zkoušení výrobků určených pro opravu čištění apod.:|
9.1.1| výrobky převážně z nehořlavých hmot (klenoty, hodiny, optické přístroje apod.)| 10
9.1.2| výrobky částečně obsahující hořlavé hmoty (mechanické průmyslové zboží, elektrospotřebiče, informační technika, měřicí přístroje, zbraně, bižutérie, deštníky a slunečníky)| 25
9.1.3| výrobky převážně z hořlavých hmot:|
a) prádlo, obuv, kožené zboží, módní doplňky, hudební nástroje, sběrny fotoprací| 35
b) sportovní potřeby, hračky, košíkářské a provaznické zboží, oděvy, kožené a kožešnické zboží, peří a sedlářské výrobky| 45
c) koberce a jiné podlahové krytiny, pneumatiky, zboží z pryže a plastických hmot, sběrny reprodukčních a knihařských prací, oprav nábytku apod.| 60
9.2| U prostorů pro dopravu, výrobu, popř. čištění výrobků uvedených v položce 9.1 včetně příručních skladů se nahodilé požární zatížení zvyšuje o| 15
9.3| U samostatných skladových a expedičních prostorů pro výrobky uvedené v položce 9.1 se nahodilé požární zatížení zvyšuje o| 30
9.4| Dílny (údržbářské, opravárenské, výrobní), popř. samostatné provozovny:|
a) zámečnická dílna, instalatérská dílna, zlatnická dílna, kovodílna uměleckých řemesel apod.| 30
b) dílny jemné mechaniky, elektrotechnická dílna, auto-moto dílny, dílny jízdních kol a kočárků, sklenářská dílna včetně rámování obrazů apod.| 40
c) krejčovská dílna, obuvnická dílna, fotolaboratoře apod.| 50
d) čalounická dílna, aranžovna, dílna dekorací, lakýrnická dílna, dílna autobaterií apod.| 60
e) truhlářská a tesařská dílna, dílna pro tkaní koberců, tiskařská dílna a knihařská dílna apod.| 75
9.5| Provozovny:|
9.5.1| obstaravatelské služby, prostory pro styk se zákazníkem včetně zázemí (cestovní kanceláře, sázkové kanceláře, reklamní a inzertní kanceláře apod.)| 30
9.5.2| půjčovny:|
a) průmyslového zboží| 30
b) sportovního zboží| 50
c) videozáznamů a videotechniky| 60
d) oděvů a úschovny kožešin| 90
9.5.3| kosmetické salóny, kadeřnictví, vlásenkářství apod.| 30
9.5.4| drobné provozovny zahrnující prodej, výrobu, příruční sklady se posuzují podle položky 6.1 (např. řeznictví a uzenářství podle položky 6.1.5 maso, uzeniny)|
9.6| Čekárny u služeb a provozoven, popř. včetně hygienického zázemí| 10
10| GARÁŽE A SERVISY MOTOROVÝCH VOZIDEL|
10.1| Osobní automobily, dodávkové automobily, jednostopá vozidla (skupina 1 podle ČSN 73 6059):|
a) garáže a prostory pro čištění| 15
b) prostory pro údržbu a opravu (bez skladu náhradních dílů a materiálů)| 15
10.2| Nákladní automobily, autobusy, speciální automobily, traktory a samojízdné pracovní stroje (skupina 2 a 3 podle ČSN 73 6059):|
a) garáže a prostory pro čištění| 40
b) prostory pro údržbu a opravy (bez skladů náhradních dílů a materiálu)| 45
10.3| Prostory pro nanášení hořlavých nátěrových hmot| 25
10.4| Sklad náhradních dílů, např. demontovaných dílů, sklad autopříslušenství apod. kromě položky 10.5| 55
10.5| Sklad nátěrových hmot, olejů a mazadel, čalounění, pneumatik| 150
10.6| Sklad tlakových nádob s hořlavými plyny| 180
10.7| Čerpací stanice pohonných hmot a olejů uvnitř i vně stavebního objektu (mimo prostor nádrží)| 30
10.8| Příjem a čekárny u garáží, servisů a opraven:|
a) vybavené pouze sedacím nábytkem| 10
b) vybavené různými službami pro zákazníky (např. bufety)| 20
c) vybavené současně prodejnou autopotřeb| 50
11| DOPRAVA|
11.1| Vstupní haly, průchody, chodby| 5
11.2| Čekárny (u nádražních stanic, letišť) včetně prostorů pro odbavení cestujících (např. u letišť):|
a) vybavení pouze sedacím nábytkem| 10
b) vybavení také prodejními stánky apod.| 20
11.3| Úschovny zavazadel:|
a) společné| 150
b) v kovových skříňkách| 50
12| SPOJE|
12.1| Telekomunikační a radiokomunikační provozy:|
12.1.1| pracoviště informačního centra:|
a) automatické| 45
b) manuální| 70
12.1.2| kontrolní pracoviště frekvenční modulace| 15
12.1.3| nahrávání magnetofonových pásků| 45
12.1.4| ústředna rozhlasu a rozhlasu po drátě| 50
12.1.5| telefonní ústředna:|
a) pobočka do 100 přípojek| 30
b) veřejná a pobočková nad 100 přípojek| 65
12.1.6| faxová (příp. dálnopisná) ústředna:|
a) automatická| 65
b) manuální| 20
12.1.7| sál televizních vysílačů| 35
12.1.8| sál radioreléových zařízení| 35
12.1.9| sál zesilovací stanice dálkových kabelů| 55
12.1.10| sál tónové telegrafie| 55
12.1.11| sál zesilovací stanice| 25
12.1.12| televizní převaděč:|
a) do 0,5 W| 10
b) od 0,5 W do 1 kW| 30
12.1.13| zkušebna technologie spojů (uzlová, tranzitní apod.)| 45
12.2| Poštovní provozy:|
12.2.1| přepážková hala a navazující administrativní prostory kromě dále uvedených provozů| 40
12.2.2| výpravna balíkových a listovních závěrů, výpravna a sklad balíků| 120
12.2.3| sklady|
a) tisku, obalů a tiskopisů| 120
b) prázdných pytlů| 75
13| VÝROBNÍ PROVOZY|
13.1| Průmysl strojírenský a hutnický:|
13.1.1| slévárny, kovárny, lisovny, klempírny, brusírny (bez olejových kalicích lázní)| 10
13.1.2| soustružny, frézárny, galvanizovny, svařovny, válcovny, tažírny (drátů, plechu apod ), mostárny, kalírny, výrobna jízdních kol, kuličkových ložisek, kovových nástrojů a nářadí, trezorů| 10
13.1.3| výroba a montáž silničních a kolejových vozidel (kromě lakoven), motorových letadel, kočárků, kancelářských strojů, optických přístrojů, hodin, zbraní, šicích strojů, tiskařských strojů, balicích a jiných obdobných strojů| 20
13.1.4| výroba izolovaných drátů, kompletizovaných strojírenských produktů zahrnujících také hořlavé hmoty, bezmotorových letadel| 30
13.1.5| lakovny, stříkací boxy (bez skladu barev)| 50
13.2| Průmysl elektrotechnický:|
13.2.1| výroba elektrických přístrojů, elektrických spotřebičů, transformátorů (kromě položky 13.2.2), suchých baterií, žárovek, rozhlasové a televizní techniky, telefonních přístrojů a spojové techniky, informační techniky (počítače)| 25
13.2.2| výroba akumulátorů, navíjení motorů, transformátorů apod. (pokud tvoří samostatný provoz)| 35
13.3| Průmysl chemický:|
13.3.1| výroba anorganických kyselin| 10
13.3.2| výroba pracích prostředků, mýdla, parfumeristického a kosmetického zboží, farmaceutická výroba, výroba organických kyselin| 25
13.3.3| výroba čisticích prostředků (na boty, na podlahy apod), výroba umělých hnojiv, výroba zboží z plastických hmot (bez meziskladů)| 45
13.3.4| výroba disperzních a tiskařských barev, tmelů, lepidel, klihu, voskového zboží| 60
13.3.5| výroba bitumenu, dehtu, umělé kůže, pneumatik, pryžové zboží, podlahových krytin, vulkanizační procesy, výroba filmů, magnetických záznamových pásků, výroba zpracování hořlavých plynů včetně plníren| 75
13.3.6| výroba umělé pryskyřice, plastů a pěnových plastů, zpracování přírodní pryskyřice, kaučuku, výroba pryže, zpracování základních produktů z ropy a výroba hořlavých kapalin III. a IV. třídy nebezpečnosti| 120
13.3.7| výroba nitrolakových a lihových nátěrových hmot, výroba ředidel, výroba a zpracování hořlavých kapalin I. a II. třídy nebezpečnosti| 180
13.4| Průmysl textilní, oděvní a kožedělný:|
13.4.1| textilní výroba - vyšívání a pletení zboží, výroba punčoch, hedvábného zboží, apretace textilií| 20
13.4.2| přádelny, tkalcovny, bělírny, žehlírny, barvírny, výroba tkanin z lýka a jutových tkanin| 30
13.4.3| výroba prádla a oděvů, výroba obuvi, koženého a kožešnického zboží, výroba plsti a plstěného zboží, výroba plachet, matrací ze žíní, pytlů, obvazového materiálu a vaty, výroba vlněných přikrývek, textilní tiskárny| 45
13.4.4| výroba koberců| 60
13.5| Průmysl dřevozpracující a papírenský:|
13.5.1| provozovny mokrého (vodního) zpracování dřevní hmoty (např. varna celulózy)| 5
13.5.2| zpracování surového dřeva (všeobecně), výroba papíru (všeobecně)| 30
13.5.3| výroba dřevěného zboží (soustružna, modelárna, pila apod.), výroba tužek, zápalek, dřevěných lišt a kolíků, lyží, hraček, lisování korku a výroba z korku, papírových nebo dřevěných žaluzií| 45
13.5.4| apretace a zušlechtění papíru, výroba papírového zboží a kancelářských potřeb, výroba kartonů, lepenek a papírových pytlů, výroba nábytku (včetně čalouněného), výroba dveří a oken, dřevěných palet, beden a sudů, výroba dřevité vlny, výroba člunů| 60
13.5.5| výroba laťovek, překližek, dřevotřískových, dřevovláknitých, pilinových a obdobných desek včetně broušení a dalších povrchových úprav| 150
13.6| Průmysl potravinářský:|
13.6.1| výroba nealkoholických nápojů, ovocných šťáv, pivovary, mlékárny, jatka, výroba kompotů a jiné mokré provozy| 10
13.6.2| výroba bonbónů, cukrářského zboží a čokolády, masných výrobků, zpracování tabáku| 20
13.6.3| pražírna kávy, výroba likérů a lihovin, výroba oplatek, konzervárny masných výrobků, mražené zboží| 30
13.6.4| výroba kvasnic, zpracování kakaa, výroba marmelád a džemů| 45
13.6.5| pekárny, výroba sušené zeleniny, těstovin, výroba cukru (kromě položky 13.6.7)| 60
13.6.6| výroba a zpracování stolních olejů, jedlých tuků| 75
13.6.7| mlýny na obilí, výroba škrobu (kromě položky 13.6.1), zušlechtění cukru, chladírny a mrazírny| 120
13.7| Průmysl sklářský a stavebních hmot:|
13.7.1| výroba žárového skla, keramiky, porcelánu, cementu, vápna, cihel, betonu, cementářského zboží, keramického zboží, sádrového zboží, výztuže| 10
13.7.2| výroba a zpracování minerální a skelné vaty (rohože, desky apod.), výroba skleněného zboži a zpracování skla (bez expedice a balení), stavební zámečnictví| 10
13.7.3| výroba dřevěného bednění, lešenářských podlážek apod.| 60
13.7.4| výroba hydroizolačních pásů| 120
13.8| Jiné průmyslové výroby:|
13.8.1| výroba provaznického a kartáčnického zboží, výroba zboží z rákosu a slámy, výroba štětců, výroba hudebních nástrojů| 45
13.8.2| tiskárny| 60
13.8.3| nahodilé požární zatížení oproti položce 13.1 až 13.8 se zvyšuje u: balíren zboží do hořlavých obalů|
a) typu dřevité vlny, zpěněných plastických hmot o| 30
b) typu papírových a kartónových obalů o| 15
příručních skladů a expedice zboží - výrobky o 35 % hodnoty nahodilého požárního zatížení dotčeného druhu zboží - výrobků, nejméně však o
skladů (trvale vymezený prostor skladu, samostatná místnost skladu, samostatný požární úsek apod.), kde skladovaná výška zboží - výrobků nepřekračuje 3 m, a to o 70 % hodnoty nahodilého požárního zatížení dotčeného druhu zboží - výrobků, nejméně však o| 30
50
POZNÁMKA - nahodilé požární zatížení skladů, kde skladová výška zboží - výrobků je vyšší než 3 m, se stanoví individuálně podle skutečné hmotnosti hořlavých látekhořlavých látek a jejich výhřevností.|
13.9| Zemědělská výroba:|
13.9.1| volně ložené sklady brambor, zeleniny, okopanin, ovoce| 0
13.9.2| prostory pro pěstování rostlin, popř. hub| 0
13.9.3| stáje, kromě stájí pro drůbež| 6,5
13.9.4| stáje pro drůbež| 9,5
13.9.5| sklady obilí, semena úsušků| 15
13.9.6| kolny pro stroje (kromě samohybných) a nářadí| 10
13.9.7| sklady suchých krmných směsí| 25
13.9.8| míchárny a přípravny krmiva| 30
13.9.9| sklady sušené zeleniny| 37,5
13.9.10| pásová sušárna chmele, posklizňové úpravy obilí, semen apod., výrobny krmných směsí| 45
13.9.11| sklady kukuřičných úsušků, sušárny obilí a semen| 52,5
13.9.12| sklady sena| 60
13.9.13| sušárna píce| 90
13.9.14| sklady slámy a jiných stébelnatých rostlin| 150
13.9.15| jsou-li produkty u položek 13.9.1, 13.9.5, 13.9.7, 13.9.9 a 13.9.11 skladovány na paletách, v žocích apod., připočítává se 0,8 násobek hmotnosti hořlavých látekhořlavých látek obalů, palet, přenosek apod.|
14| HYGIENICKÉ PROSTORY|
14.1| Šatny zaměstnanců:|
a) s kovovými skřínkami| 15
b) s dřevěnými skřínkami| 50
c) bez skříněk| 20
14.2| Umývárny, WC, úpravny zaměstnanců| 5
15| JINÉ PROVOZY|
15.1| Strojovna vzduchotechniky, strojovna výtahů| 15
15.2| Energocentra, rozvodny:|
a) bez olejových vypínačů| 25
b) s olejovými vypínači| 35
15.3| Prostory měničů a usměrňovačů| 55
15.4| Prostory pro transformátory:|
a) olejové| 160
b) vzduchem chlazené a regulační| 10
15.5| Přívodní kobky VN| 25
15.6| Prostory náhradních zdrojů elektrické energie:|
a) akumulátory| 10
b) díeselagregáty apod.|
1) s provozní nádrží do 100 l| 15
2) s provozní nádrží od 100 l do 500 l| 40
3) s provozní nádrží od 500 l do 1000 l| 65
4) s provozní nádrží nad 1000 l| 120
15.7| Kompresorové stanice pro nehořlavé plyny| 10
15.8| Čerpací stanice pro nehořlavé kapaliny| 10
15.9| Výměníkové stanice tepla (voda, pára)| 5
15.10| Kotelny na palivo:|
| a) tuhé (bez uhelny)| 15
b) kapalné|
1) bez provozní nádrže| 15
2) s provozní nádrží| 75
c) plynové| 10
15.11| Velíny, dozorny, obsluhovny, ohlašovny požárůohlašovny požárů|
a) s elektrickým zařízením regulace umístěným v těchto prostorech| 65
b) pouze s ovládacími řídícími prvky| 15
15.12| Silniční a dálniční tunely| 35
Pozn. Příloha č. 2 vychází z ČSN 73 0802 Požární bezpečnostPožární bezpečnost staveb - Nevýrobní provozy, přičemž některé hodnoty nahodilého požárního zatíženi byly přizpůsobeny podmínkám vyhlášky.
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 246/2001 Sb.
Základní tematické okruhy k ověřování odborné způsobilosti fyzických osob
Poř. číslo| tematický okruh| technik PO| odborně způsobilá osoba
---|---|---|---
1.| Současná právní úprava požární ochrany (dále jen „PO“)| ano| ano
2.| Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob na úseku PO| ano| ano
3.| Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečípožárního nebezpečí| ano| ano
4.| Způsob stanovení podmínek požární bezpečnostipožární bezpečnosti při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečímpožárním nebezpečím| ano| ano
5.| Základní povinnosti fyzických osob| ano| ano
6.| Přehled dokumentace PO a způsob jejího vedení| ano| ano
7.| Dokumentace PO - dokumentace zdolávání požárůpožárů| ano| ano
8.| Dokumentace PO - posouzení požárního nebezpečípožárního nebezpečí| jen seznámení| ano
9.| Dokumentace PO - stanovení organizace zabezpečení PO, řád ohlašovny požárůohlašovny požárů, požární kniha| ano| ano
10.| Dokumentace PO - požární řád, požární poplachové směrnice, požární evakuační plán| ano| ano
11.| Dokumentace PO - bezpečnostní dokumentace, doklady prokazující dodržování technických podmínek a
návodů vztahující se k požární bezpečnostipožární bezpečnosti výrobků nebo činností| ano| ano
12.| Organizace a provádění školení o PO a organizace a provádění odborné přípravy| ano| ano
13.| Kontrola podle zákona o požární ochraně a kontrolního řádu, kontrola dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně| ano| ano
14.| Postavení a působnost orgánů státní správy a samosprávy na úseku PO| ano| ano
15.| Výkon státního požárního dozoru| ano| ano
16.| Vyloučení věcí z užívání, zákaz činnosti a zastavení provozu| ano| ano
17.| Odborně způsobilé osoby na úseku PO, technici a preventisté požární ochrany, osoby zařazené v preventivních požárních hlídkách| ano| ano
18.| Pokuty právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám, správní řád| ano| ano
19.| Jednotky PO| ano| ano
20.| Zásady přestupkového řízení a přestupkypřestupky na úseku PO| ano| ano
21.| Podmínky pro hašení požárůpožárů a pro záchranné práce| ano| ano
22.| Podmínky požární bezpečnostipožární bezpečnosti při používání tepelných spotřebičů, základní, požadavky na komíny| ano| ano
23.| Požární bezpečnostPožární bezpečnost technických a technologických zařízení| ano| ano
24.| Požárně bezpečnostní zařízení| ano| ano
25.| Elektrická požární signalizace| ano| ano
26.| Stabilní a polostabilní hasicí zařízení| ano| ano
27.| Zařízení pro odvod kouře a tepla| ano| ano
28.| Obsah a rozsah požárně bezpečnostního řešení stavby| ano| ano
29.| Zásady požární bezpečnostipožární bezpečnosti nevýrobních objektů, specifika dle účelu a druhů provozů| jen seznámení| ano
30.| Zásady požární bezpečnostipožární bezpečnosti výrobních objektů| jen seznámení| ano
31.| Požární riziko a způsoby jeho vyjádření, požární úseky| jen seznámení| ano
32.| Evakuace osob, únikové cesty| ano| ano
33.| Požárně nebezpečný prostor a odstupové vzdálenosti| jen seznámení| ano
34.| Podmínky požární bezpečnostipožární bezpečnosti při svařování| ano| ano
35.| Elektrická zařízeni jako možný iniciační zdroj| ano| ano
36.| Ochrana před účinky statické elektřiny| ano| ano
37.| Zásady PO při manipulaci, ukládání a skladování plynů, zejména hořlavých plynů| ano| ano
38.| Osobní a věcná pomoc při zdolávání požárůpožárů| ano| ano
39.| Posuzování shody výrobků, prohlášení o shodě, certifikace, autorizace, akreditace| jen seznámení| ano
40.| Technické požadavky na výrobky a povinnosti výrobců, dovozců a distributorů| ano| ano
41.| Hasicí přístroje| ano| ano
42.| Zásobovaní požární vodou| ano| ano
43.| Věcné prostředky PO, požární technikapožární technika| ano| ano
44.| Problematika přepravy nebezpečných látek| ano| ano
45.| Klasifikace, značení, balení látek dle mezinárodních předpisů. Hořlavé kapaliny - provozovny a sklady, plnění a stáčení, výdejní čerpací stanice| ano| ano
46.| Požární tabulky, bezpečnostní barvy, značky| ano| ano
47.| Požárně technické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů, potřebných ke stanovení preventivních opatření k ochraně Života a zdraví osob a majetku| ano| ano
48.| Výměna plynů při požárupožáru, neutrální rovina a její ovlivnění| ano| ano
49.| Proces hoření, zplodiny hoření| ano| ano
50.| Základní hasební látky a jejich hasební účinky| ano| ano
51.| Sdílení tepla, základní poznatky o přenosu tepelné energie vedením, prouděním, zářením| ano| ano
52.| Parametry požárupožáru, podmínky, které ovlivňují šíření požárupožáru| ano| ano
53.| Posuzování požárního nebezpečípožárního nebezpečí| ano| ano
54.| Prevence závažných havárií způsobených vybranými chemickými látkami a chemickými přípravky, bezpečnostní program a bezpečnostní zpráva, havarijní plány, orgány státní správy a provádění kontroly| jen seznámení| ano
55.| Chemické látky a chemické přípravky, klasifikace, nebezpečné látky výbušné, oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé, balení a označování, bezpečnostní list| jen seznámení| ano
56.| Stanovení podmínek požární bezpečnostipožární bezpečnosti při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečímpožárním nebezpečím| ano| ano
57.| Zpracování posouzení požárního nebezpečípožárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečímpožárním nebezpečím| jen seznámení| ano
58.| Určování požadavků na stavební konstrukce, průkaz jejich ověření a vlastnosti stavebních konstrukcí| jen seznámení| ano
59.| Výkresy požární bezpečnostipožární bezpečnosti staveb| jen seznámení| ano
60.| Požadavky na požární odolnost stavebních konstrukcí| jen seznámení| ano
61.| Stupeň požární bezpečnostipožární bezpečnosti a z něho vyplývající požadavky na stavební konstrukce| jen seznámení| ano
62.| Dodatečné zateplovací systémy| jen seznámení| ano
63.| Změny staveb z hlediska požární bezpečnostipožární bezpečnosti| jen seznámení| ano
64.| Požární bezpečnostPožární bezpečnost budov pro bydlení a ubytováni| jen seznámení| ano
65.| Požární bezpečnostPožární bezpečnost shromažďovacích prostorů| jen seznámení| ano
66.| Požární bezpečnostPožární bezpečnost zdravotnických zařízení| jen seznámení| ano
67.| Požární bezpečnostPožární bezpečnost zemědělských objektů| jen seznámení| ano
68.| Požární bezpečnostPožární bezpečnost skladů| jen seznámení| ano
69.| Ochrana staveb proti šíření požárůpožárů vzduchotechnickým zařízením| jen seznámeni| ano
70.| Technická normalizace ve vztahu k PO| jen seznámení| ano
Pozn. Seznámením se rozumí znalost obsahu příslušné dokumentace pózami ochrany a jejího začlenění do systému požární ochrany; v oblasti požární bezpečnostipožární bezpečnosti staveb se seznámením rozumí orientace v pojmech.
Příloha č. 4
k vyhlášce č. 246/2001 Sb.
75kB
Příloha č. 5
k vyhlášce č. 246/2001 Sb.
294kB
Příloha č. 6
k vyhlášce č. 246/2001 Sb.
Seznam objektů, u kterých se kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení provádí nejméně jednou za 20 měsíců
1\\. EDU SO 800/1-01,02| Reaktorovna HVB I a II
---|---
2\\. EDU SO 490/1-01,02| Strojovna HVB I a II
3\\. EDU SO 805/1-01,02| Podélná etažerka I a II
4\\. EDU SO 806/1-01 – 04| Příčná etažerka I - IV
5\\. EDU SO 530/1-01,02| Dieselgenerátorová stanice
6\\. EDU SO 522/1-01,02| Blokové transformátory a transformátory vlastní spotřeby
7\\. EDU SO 350/1-01,02| Kabelové kanály mezi důležitými objekty
8\\. ETE SO 800/01-03,04-06| Budova reaktoru HVB
9\\. ETE SO 490/01,02| Strojovna HVB
10\\. ETE SO 500/01,02| Rozvodna HVB
11\\. ETE SO 510/01,02| Transformátory vyvedení výkonu a transformátory vlastní spotřeby
12\\. ETE SO 522/01,02| Rozvodny rezervního napájení (včetně transformátorů rezervního napájení)
13\\. ETE SO 442/01,02,03| Dieselgenerátorová, kompresorová a čerpací stanice
14\\. ETE SO 350/02| Kabelové kanály mezi důležitými objekty
Výjimku podle § 7 odst. 4 věty druhé lze uplatnit za splnění těchto podmínek:
a)
výjimka se vztahuje na požárně bezpečnostní zařízení, které je nepřístupné z provozních nebo bezpečnostních důvodů a fyzickou kontrolu provozuschopnosti nelze provést jiným způsobem,
b)
výjimku lze uplatnit na požárně bezpečnostní zařízení nebo jeho část, u něhož je provedení kontroly provozuschopnosti fyzicky proveditelné, a
c)
provozovatel jaderného zařízení vede evidenci zařízení podle písmene b), u nichž je tato výjimka uplatněna; součástí evidence je souhlas výrobce požárně bezpečnostního zařízení s provozem zařízení za podmínek uplatněné výjimky.
Vysvětlivky zkratek:
EDU Elektrárna Dukovany
ETE Elektrárna Temelín
HVB hlavní výrobní blok
SO stavební objekt
1)
Vyhláška č. 254/1999 Sb., o technických podmínkách požární techniky, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb.
2)
ČSN EN 45 020 Normalizace a souvisící činnosti - Všeobecný slovník.
3)
Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 18 odst. 1 vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona.
5)
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, (úplné znění vyhlášeno pod č. 109/2001 Sb.).
6)
Například vyhláška č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 187/1994 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.
7)
ČSN ISO 8421 - 1 - 8 Požární ochrana - Slovník.
8)
ČSN EN 3-4 Přenosné hasicí přístroje. Část 4: Množství a náplně, minimální požadavky na hasicí schopnost.
9)
Například ČSN ISO 3864 Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky, ČSN 01 8013 Požární tabulky.
10)
Například ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní objekty, ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb - Výrobní objekty, ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb - Zásobování požární vodou, ČSN 73 0875 Požární bezpečnost staveb - Navrhování elektrické požární signalizace.
11)
Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993 Sb., zákona č. 275/1994 Sb. a zákona č. 276/1994 Sb.
12)
§ 20 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 132/1998 Sb.
13)
Například ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb - Zásobování požární vodou.
14)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.
15)
§ 55 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb.
16)
Například vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů.
17)
Vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích (dopravní značka B 29 s dodatkovou tabulkou „Nástupní plocha pro požární techniku“).
18)
§ 19 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.
19)
Například ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní objekty, ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb - Výrobní objekty.
20)
Například ČSN 07 8304 Tlakové nádoby na plyny - Provozní pravidla, ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny - Provozovny a sklady.
21)
§ 18 odst. 3 vyhlášky č. 137/1998 Sb.
22)
Vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění sdělení č. 157/1997 Sb., sdělení č. 54/1999 Sb. a sdělení č. 93/2000 Sb. m. s., a sdělení č. 60/1999 Sb., o přijetí změn a doplňků Přílohy I - Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží (RID) Přípojku B - Jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží (CIM) k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) ze dne 9. května 1980.
23)
Čl. 1.30.1 ČSN ISO 8421-1 Požární ochrana. Slovník - Část 1: Obecné termíny a jevy požáru.
24)
Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů,(zákon o prevenci závažných havárií).
29)
§ 69 odst. 1 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
30)
§ 14 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a o chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb.
31)
Například vyhláška č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic.
32)
Například vyhláška č. 137/1998 Sb.
33)
ČSN 01 3495 Výkresy ve stavebnictví - Výkresy požární bezpečnosti staveb.
34)
Například ČSN 06 1008 Požární bezpečnost tepelných zařízení.
35)
Vyhláška č. 111/1981 Sb., o čištění komínů.
36)
§ 3 písm. b) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
37)
§ 31 odst. 1 písm. b) a f) vyhlášky č. 132/1998 Sb.
38)
§ 47 zákona č. 50/1976 Sb.
Zákon č. 22/1997 Sb.
Nařízení vlády č. 178/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky, ve znění nařízení vlády č. 81/1999 Sb.
39)
§ 8 zákona č. 22/1997 Sb.
40)
Například zákon č. 22/1997 Sb.
41)
Například zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
1)
Bezpečnostní vzdálenost se nestanoví u volných skladů sena a slámy do 50 m3. Tyto volné sklady se posuzují ve smyslu ČSN 73 0804.
2)
Je-li kolej železniční tratí na náspu, zvětšuje se vzdálenost od volných skladů sena a slámy o dvojnásobek výšky náspu. Je-li volný sklad položen alespoň o 6 m výše než kolej železnice, smí se vzdálenost zmenšit až na 60 m.
3)
Od činné hranice skládky.
4)
Volný sklad sena a slámy muže mít objem nejvýše 4000 m3. Jako jeden volný sklad se posuzuje také souvislá skupina stohů, jejichž celkový objem je nejvýše 4000 m3. |
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 247/2001 Sb. | Vyhláška Ministerstva vnitra č. 247/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva vnitra o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany
Vyhlášeno 23. 7. 2001, datum účinnosti 23. 7. 2001, částka 95/2001
* ČÁST PRVNÍ - JEDNOTKY POŽÁRNÍ OCHRANY (§ 1 — § 31)
* ČÁST DRUHÁ - ODBORNÁ ZPŮSOBILOST A ODBORNÁ PŘÍPRAVA (§ 32 — § 40)
* ČÁST TŘETÍ - ZPŮSOB PROKAZOVÁNÍ OPRÁVNĚNÍ HASIČŮ, MEDAILE A STEJNOKROJ (§ 41 — § 45)
* ČÁST ČTVRTÁ - USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 46 — § 48) č. 1 k vyhlášce č. 247/2001 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 247/2001 Sb. č. 3 č. 4 k vyhlášce č. 247/2001 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 247/2001 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 247/2001 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 247/2001 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 247/2001 Sb. č. 9 k vyhlášce č. 247/2001 Sb. č. 10 k vyhlášce č. 247/2001 Sb. č. 11 k vyhlášce č. 247/2001 Sb. č. 12 k vyhlášce č. 247/2001 Sb. č. 13 k vyhlášce č. 247/2001 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (232/2024 Sb.)
247
VYHLÁŠKA
Ministerstva vnitra
ze dne 22. června 2001
o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany
Ministerstvo vnitra podle § 101 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 237/2000 Sb., stanoví k provedení § 65 odst. 8 písm. a), c) a d), § 70 odst. 6, § 72 odst. 7, § 88 odst. 2, § 91 odst. 1 a § 93 odst. 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 237/2000 Sb. (dále jen „zákon“) a podle § 25 odst. 2 písm. a) zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, po projednání s odborovým svazem hasičů:
ČÁST PRVNÍ
JEDNOTKY POŽÁRNÍ OCHRANY
HLAVA I
PLOŠNÉ POKRYTÍ ÚZEMÍ, BAREVNÉ OZNAČENÍ VOZIDEL, VNITŘNÍ ORGANIZACE A VYBAVENÍ JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY
§ 1
Organizace plošného pokrytí území jednotkami požární ochrany
[K § 65 odst. 8 písm. a) zákona]
(1)
Plošným pokrytím území kraje jednotkami požární ochranyPlošným pokrytím území kraje jednotkami požární ochrany (dále jen „plošné pokrytí“) se rozumí rozmístění jednotek požární ochrany na území kraje a na území hlavního města Prahy. Jednotky požární ochrany (dále jen „jednotky“) se rozmisťují na základě nařízení orgánu kraje vydaného podle § 27 odst. 1 písm. c) zákona. Hasičský záchranný sbor kraje a na území hlavního města Prahy Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy (dále jen „hasičský záchranný sbor kraje“) zabezpečuje podklady pro vydání nařízení orgánů kraje. Za tím účelem
a)
stanoví stupeň nebezpečí území obcíobcí v kraji podle kritérií uvedených v příloze č. 1,
b)
určí v souladu s požadavky podle § 65 odst. 6 zákona po dohodě se zřizovateli jednotek; u jednotek hasičského záchranného sboru kraje po dohodě s generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „generální ředitelství“), jednotky, které budou plošné pokrytí zabezpečovat, stanoví jejich kategorii podle přílohy zákona a charakter záchranných prací, které budou provádět (dále jen „předurčenost k záchranným pracím“),
c)
určí jednotky pro záchranné a likvidační práce při mimořádných událostech prováděné v rámci integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému,1) pokud tak u jednotek hasičského záchranného sboru kraje neučinilo generální ředitelství,
d)
stanoví územní působnost pro každou jednotku s územní působností zabezpečující plošné pokrytí a v dohodě s generálním ředitelstvím také pro jednotku hasičského záchranného sboru kraje určenou pro záchranné a likvidační práce podle písmene c),
e)
vyhotoví mapu plošného pokrytí se zakreslenými údaji o stupních nebezpečí území obcíobcí a rozmístění jednotek s územní působností.
(2)
Pokud nelze za účelem provedení požárního zásahu a záchranných prací podle § 70 odst. 1 písm. a) a b) zákona nebo záchranných a likvidačních prací v rámci integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému (dále jen „zásah“) zajistit akceschopnost jednotky (§ 18), která byla podle odstavce 1 písm. b) určena k zabezpečení plošného pokrytí, oznámí to zřizovatel jednotky hasičskému záchrannému sboru kraje.
(3)
Jestliže se v obciobci změní kritéria rozhodná pro stanovení stupně nebezpečí území obceobce, hasičský záchranný sbor kraje navrhne změnu nařízení kraje vydaného podle § 27 odst. 1 písm. c) zákona.
§ 2
Barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek
[K § 65 odst. 8 písm. c) zákona]
(1)
Barevným označením vozidel, lodí a letadel jednotek se rozumí jejich vnější barevná úprava, nápisy a označení a užití znaků. Barevnou úpravu, nápisy a značení požárních automobilů včetně přívěsů, návěsů a kontejnerů stanoví zvláštní předpis.2) Barevné označení požárních automobilů jednotek dislokovaných na stanicích v prostoru letišť nesmí být v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.3)
(2)
Na zásahových požárních automobilech s předsunutou kapotou se umisťuje velký znak jednotky o výšce nejvíce 500 mm ve střední části kapoty na podélné ose automobilu.
(3)
Na přední části karoserie všech zásahových požárních automobilů může být umístěn znak jednotky, nebo nápis „HASIČI“. Jiné znaky nebo nápisy, s výjimkou označení výrobce požárního automobilu, jsou přípustné, jen stanoví-li to zvláštní předpis.4)
(4)
Na ostatních zásahových požárních automobilech bez předsunuté kapoty se umisťuje malý znak jednotky o výšce nejvýše 100 mm doplněný červeným nápisem na bílé ploše nebo bílým nápisem na červené ploše s názvem jednotky. Výška písma je nejvýše 100 mm. Malý znak jednotky je umístěn na hladké části karosérie pod předním oknem poblíž podélné osy automobilu.
(5)
Na ploše bílých zvýrazňujících vodorovných pruhů předních dveří kabiny řidiče, kterými jsou zásahové požární automobily označeny, smí být umístěno označení místa dislokace jednotky nebo místa dislokace vzdělávacího zařízení Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“), a to v prostoru poblíž svislé osy dveří a souměrně s vodorovnou osou pruhu podle přílohy č. 2.
(6)
Pro označování místa dislokace jednotek na zásahových požárních automobilech je nápis na zásahovém požárním automobilu proveden v černé barvě, a to ve 2 nebo 3 řádcích. Výška písmen je 28 mm, mezera mezi řádky je 32 mm.
(7)
Barevná úprava lodí s výjimkou nafukovacích lodí a vznášedel jednotek je jasně červená s bílým zvýrazňujícím vodorovným pruhem po obvodu trupu. Bílý zvýrazňující pruh o výšce 100 mm je umístěn v prostoru nad čárou ponoru. Na bocích v ploše bílého zvýrazňujícího vodorovného pruhu je na přídi, souměrně s vodorovnou osou pruhu umístěn malý znak jednotky v provedení podle odstavce 4. Bílý zvýrazňující pruh a malý znak jednotky nesmí znemožnit označení lodi poznávacími znaky podle zvláštního předpisu.5)
(8)
Na obou bocích letadel jednotky je umístěn její malý nebo velký znak v provedení podle odstavce 4. Umístění nápisů a označení letadel jednotek schvaluje orgán příslušný podle zvláštního předpisu.6)
HLAVA II
ZPŮSOB ZŘIZOVÁNÍ, VNITŘNÍ ORGANIZACE A VYBAVENÍ JEDNOTEK
[K § 65 odst. 8 písm. d) zákona]
§ 3
Způsob zřizování jednotek
(1)
Jednotky hasičského záchranného sboru kraje jsou na území kraje dislokovány na stanicích. Rozmístění stanic, vnitřní organizaci, početní stav a předurčenost jednotek pro záchranné práce určuje generální ředitelství.
(2)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba (dále jen „podnik“) anebo obecobec zřizuje jednotku zřizovací listinou. Zřizovací listina může být nahrazena smlouvou o zřízení společné jednotky podle § 69a zákona.
(3)
Hasičský záchranný sbor kraje může, s ohledem na míru požárního nebezpečí7) podniku nebo dokumentaci zdolávání požáru,8) určit, že vedle jednotky hasičského záchranného sboru podniku bude zřízena i jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku.
(4)
Jednotka hasičského záchranného sboru podniku je dislokována na stanicích podniku. Kromě centrální stanice podniku, se zřizují pobočné stanice podniku, a to v případech, kdy je třeba zajistit, aby doba jízdy jednotky v podniku ze stanice podniku k místu zásahu nepřesahovala 5 minut; to neplatí pro podniky provozující dopravu a u podniků provozujících liniová vedení produktovodů, energetické dálkovody a povrchové doly. U jednotky hasičského záchranného sboru podniku dislokované na stanicích v prostoru letiště smí doba jízdy na místo zásahu dosahovat až 5 minut, jen pokud mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, nestanoví jinak.3)
Vnitřní organizace jednotek
§ 4
(1)
Jednotku tvoří požární technika a věcné prostředky požární ochrany9) a velitelem jednotky stanovený počet
a)
příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „příslušník“), jde-li o jednotku hasičského záchranného sboru kraje,
b)
zaměstnanců podniku, jde-li o jednotku hasičského záchranného sboru podniku,
c)
členů jednotky sboru dobrovolných hasičů obceobce nebo členů jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku (dále jen „dobrovolná jednotka“) a osob vykonávajících službu v jednotce sboru dobrovolných hasičů obceobce nebo jednotce sboru dobrovolných hasičů podniku (dále jen „dobrovolná jednotka“) jako svoje zaměstnání (dále jen „člen“).
(2)
Příslušníci, zaměstnanci podniku a členové (dále jen „hasiči“) jsou v jednotce rozděleni do čet, družstev, družstev o zmenšeném početním stavu a skupin. Četa se člení na 2 nebo 3 družstva, popřípadě skupiny. Družstvo tvoří velitel družstva a dalších 5 hasičů. Družstvo o zmenšeném početním stavu, tvoří velitel družstva a další 3 hasiči. Skupinu tvoří vedoucí skupiny a nejméně 1 hasič.
(3)
Jednotka, která je složena z hasičů nejméně dvou jednotek uvedených v § 65 odst. 1 zákona nebo z hasičů nejméně jedné jednotky a osob začleněných ve složce integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému anebo z hasičů jednotky a osob poskytujících osobní a věcnou pomoc podle § 18 a 19 zákona (dále jen „osobní a věcná pomoc“), je odřadem. Odřad se člení na čety, družstva nebo skupiny. Odřad sestavuje hasičský záchranný sbor kraje nebo generální ředitelství zejména pro účely operačního řízeníoperačního řízení jednotek při poskytování pomoci v krajích nebo při mezinárodní pomoci jednotkami. Velitele odřadu určí ten, kdo odřad sestavuje.
(4)
Požární hlídku, kterou zřídily obecobec nebo podnik podle § 69 odst. 1 zákona, tvoří velitel požární hlídky a nejméně další 3 členové.
(5)
Základní a minimální početní stav příslušníků jednotky hasičského záchranného sboru kraje ve směně na stanicích je uveden v příloze č. 3.
(6)
Základní početní stav členů jednotky sborů dobrovolných hasičů obcíobcí je uveden v příloze č. 4.
(7)
Základní početní stav jednotky hasičského záchranného sboru podniku na stanicích podniku se přiměřeně stanoví podle přílohy č. 3 a dobrovolné jednotky podniku přiměřeně podle přílohy č. 4 tak, aby k výjezdu na zásah bylo připraveno alespoň jedno družstvo nebo družstvo o zmenšeném početním stavu.
(8)
V případech, kdy podniky zřídí společnou jednotku podle § 69a zákona, se množství sil a prostředků jednotky stanoví podle výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo na základě dokumentace zdolávání požáru všech účastníků smlouvy tak, aby byly splněny požadavky podle § 65 odst. 6 zákona.
§ 5
(1)
V jednotce hasičského záchranného sboru kraje a v jednotce hasičského záchranného sboru podniku působí chemická služba, strojní služba, spojová služba, informační služba a technická služba.
(2)
Chemická služba udržuje provozuschopnost věcných prostředků požární ochrany, zejména prostředků pro práci s nebezpečnými látkami, pro dekontaminaci, pro detekci plynů a nebezpečných látek, hasiv a prostředků pro práci pod hladinou, a dále poskytuje odbornou podporu při zásahu jednotek v prostředí nebezpečných látek na místě zásahu a pro ochranu obyvatel.
(3)
Strojní služba udržuje provozuschopnost požární techniky a věcných prostředků požární ochrany vybavených pohonnou částí včetně jejich základního příslušenství a hydraulických vyprošťovacích zařízení a zajišťuje údržbu opravárenských, diagnostických a dalších obdobných zařízení.
(4)
Spojová služba udržuje v provozu linkové a rádiové přenosové prostředky včetně zařízení systému varování a vyrozumění včetně jejich koncových zařízení a provádí dohled rádiové sítě požární ochrany.
(5)
Informační služba udržuje v provozu informační systémy včetně koncových zařízení sítí a prostředky výpočetní techniky a provádí dohled přenosových sítí.
(6)
Spojová služba a informační služba poskytují odbornou podporu operačním střediskům uvedeným v § 6.
(7)
Technická služba udržuje provozuschopnost věcných prostředků požární ochrany, zejména požárních hadic, požárních armatur, záchranných pneumatických a vyprošťovacích zařízení bez motorového pohonu, prostředků pro práci ve výšce, nad volnou hloubkou nebo pro činnost na vodní hladině.
(8)
Velitel dobrovolné jednotky ustanovený zřizovatelem určí hasiče, kteří v jednotce plní úkoly speciálních služeb podle odstavců 2 až 4 a 7.
§ 6
Při činnosti jednotek působí
a)
operační a informační středisko hasičského záchranného sboru kraje, pro potřebu území krajeúzemí kraje; na území hlavního města Prahy, pro potřebu území hlavního města Prahy,
b)
operační a informační středisko hasičského záchranného sboru kraje, pro potřebu části území krajeúzemí kraje, je-li to nezbytné k zajištění spojení mezi jednotkami (dále jen „územně příslušné operační středisko“),
c)
operační a informační středisko generálního ředitelství,
(dále jen „operační středisko“).
Vybavení jednotek a používání požární techniky a věcných prostředků požární ochrany
§ 7
(1)
Minimální vybavení stanic hasičského záchranného sboru kraje vybranou požární technikou a vybranými věcnými prostředky požární ochrany je uvedeno v příloze č. 6.
(2)
Minimální vybavení jednotek sborů dobrovolných hasičů obcíobcí vybranou požární technikou a vybranými věcnými prostředky požární ochrany je uvedeno v příloze č. 4.
(3)
Požární hlídka se vybavuje jednoduchými věcnými prostředky požární ochrany určenými ke zdolávání požáru nebo k záchranným pracím. Další vybavení požární hlídky určí hasičský záchranný sbor kraje.
§ 8
(1)
Pokud jsou stanoveny pro požární techniku a věcné prostředky požární ochrany technické podmínky,10) lze požární techniku a věcné prostředky požární ochrany do vybavení jednotek zařadit jen v případě, že stanoveným technickým podmínkám vyhovují. Nejsou-li technické podmínky právním předpisem stanoveny, platí technická norma nebo mezinárodní technické pravidlo. Požární techniku a věcné prostředky požární ochrany, které byly zařazeny do vybavení jednotek, mohou používat jen hasiči,
a)
kteří mají osvědčení o odborné způsobilosti podle § 35 odst. 5 pro výkon funkce, kterou v jednotce zastávají, nebo jejichž znalosti a praktické dovednosti (§ 32) byly ověřeny podle § 36 odst. 4,
b)
jejichž schopnost požární techniku a věcné prostředky požární ochrany bezpečně používat nebyla ze zdravotních důvodů přechodně snížena.
(2)
Při používání dýchacích přístrojů a obdobných věcných prostředků požární ochrany, jejichž provozuschopnost souvisí se zevnějškem hasiče, musí být hasiči upraveni tak, aby úprava jejich zevnějšku byla z hlediska provozu věcných prostředků požární ochrany bezpečná. Za bezpečnou úpravu se považuje délka vlasů v obličejové části maximálně po obočí, nepřesahující ušní boltce a na krku maximálně dosahující po úroveň límce košile. Tvář musí být hladce oholena; povolen je pouze krátce střižený knír, který v neupraveném stavu nezasahuje do těsnicí linie masky nebo polomasky.
(3)
Požární techniku a věcné prostředky požární ochrany mohou jednotky použít, jen pokud je provedena kontrola provozuschopnosti, před jejich zařazením k jednotce, před použitím, po použití, v pravidelných intervalech nebo podle podmínek, které stanovil výrobce, a pokud je to nutné pro zajištění provozuschopnosti, také při střídání směn.
(4)
Intervaly pravidelné kontroly podle odstavce 3, pokud výrobce nestanovil lhůtu kratší, jsou
a)
1 měsíc u prostředků pro detekci plynů a nebezpečných látek,
b)
1 měsíc, pokud jde o kontrolu provozuschopnosti informačních systémů a systémů řízení výjezdu jednotky; kontrola se provádí také při každé změně hardwarové nebo softwarové konfigurace,
c)
půl roku u dýchacích přístrojů, ochranných protichemických oděvů, oděvů proti sálavému teplu a ohni a prostředků pro poskytnutí první pomoci,
d)
půl roku, pokud jde o kontrolu provozuschopnosti spojovacích prostředků včetně radiostanic, které jsou přiděleny hasičům do trvalého používání a nedochází k jejich předávání mezi směnami; provozuschopnost ostatních radiostanic a telefonů se kontroluje vždy při začátku směny,
e)
1 rok u prostředků pro práci ve výškách a nad volnými hloubkami,
f)
1 rok u pneumatických a hydraulických vyprošťovacích zařízení.
(5)
O provádění pravidelných kontrol nebo kontrol prováděných v intervalech stanovených výrobcem se vedou záznamy, které se uchovávají po dobu 5 let.
HLAVA III
ORGANIZACE ŘÍZENÍ V JEDNOTKÁCH
[K § 70 odst. 6 písm. a) zákona]
§ 9
Organizační řízení
(1)
Výkon služby příslušníků, zaměstnanců podniků a osob vykonávajících službu v jednotce sboru dobrovolných hasičů obceobce nebo v jednotce sboru dobrovolných hasičů podniku jako svoje zaměstnání (dále jen „hasiči z povolání“) je organizován na stanicích ve směně tak, aby po dobu 24 hodin byla zajištěna akceschopnost jednotky podle § 18. Akceschopnost jednotky nemusí být zabezpečena 24 hodin v případě, že pro výkon služby hasičů z povolání je stanovena doba směny kratší než 24 hodin nebo je početní stav hasičů z povolání ve směně měněn z důvodu různého požárního nebezpečí v územním obvodu stanice.
(2)
Při výkonu služby hasiči nosí stejnokroj v jednotné úpravě výstrojních součástek, kterou určí velitel jednotky. Stejnokroj musí být čistý a nepoškozený.
(3)
Střídání směn hasičů z povolání lze uskutečnit jen při současné přítomnosti hasičů, kteří službu končí a kteří do služby nastupují. Při střídání směn si hasiči z povolání vzájemně předají úkoly, požární techniku, věcné prostředky požární ochrany a další prostředky potřebné pro výkon služby.
(4)
Velitel jednotky ustanovený zřizovatelem jednotky nebo hasič z povolání, který byl jako velitel jednotky na dobu výkonu služby jednotky ve směně určen (dále jen „velitel jednotky“), provede kontrolu zda hasiči z povolání nastupující směnu jsou na výkon služby dostatečně připraveni a upřesní jejich organizační zařazení.
(5)
Hasiči z povolání nastupující směnu upozorní velitele jednotky na všechny skutečnosti, které by mohly nepříznivě ovlivnit výkon služby včetně své případné nepřipravenosti na výkon služby. O nedostatcích a závadách zjištěných při předání služby, které nebyly ihned odstraněny, provádí velitel jednotky záznam ve strážní knize (§ 20 odst. 1), včetně záznamu o přijatých opatřeních.
(6)
Nemůže-li jednotka po dobu výkonu služby ve směně nepřetržitě udržet akceschopnost, velitel jednotky to bezodkladně oznámí územně příslušnému operačnímu středisku.
Operační řízení
§ 10
Vyhlášení poplachu
(1)
Vyhlášení poplachu jednotkám určeným k zásahu požárním poplachovým plánem kraje podle § 27 odst. 1 písm. c) zákona zabezpečují operační střediska nebo jiná místa určená k vyhlášení požárního poplachu.
(2)
Poplach se vyhlašuje akustickými prostředky, prostředky telefonního a rádiového spojení nebo světelným signálem. Po vyhlášení poplachu se hasiči co nejrychleji dostaví do místa předem určeného velitelem jednotky, kde se připraví k výjezdu na místo zásahu.
§ 11
Výjezd jednotky
(1)
Jednotky k výjezdu vysílá operační středisko, zřízené pro území, kde má být zásah uskutečněn, nebo operační středisko, které převezme zásah do působnosti (dále jen „příslušné operační středisko“).
(2)
Při vyhlášení poplachu vyjíždějí z místa své dislokace nejpozději do
a)
2 minut jednotky složené výlučně z hasičů z povolání,
b)
10 minut jednotky složené výlučně z hasičů, kteří nevykonávají službu v jednotce jako své zaměstnání,
c)
5 minut jednotky složené z hasičů uvedených v písmenech a) a b) nebo z členů, kterým byla určena pracovní pohotovost mimo pracoviště, nebo
d)
5 minut jednotky hasičského záchranného sboru kraje zřízené na stanici typu P0 podle přílohy č. 3.
(3)
Pro výjezd jednotek dislokovaných v prostoru letiště platí časové limity podle odstavce 2, pokud mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána, nestanoví jinak.3)
§ 12
Doprava na místo zásahu
(1)
V případech, kdy není určena příslušným operačním střediskem trasa dopravy, určí ji velitel jednotky tak, aby byla co nejrychlejší. Pokud velitel jednotky nestanoví jinak, použije se na vozidle při dopravě na místo zásahu zvláštní zvukové a výstražné světelné zařízení (dále jen „vozidlo s právem přednostní jízdy“).
(2)
Znemožní-li dopravu jednotky na místo zásahu porucha, nehoda, nesjízdnost komunikace nebo jiné závažné okolnosti, oznámí velitel jednotky, pokud to podmínky umožňují, tuto skutečnost příslušnému operačnímu středisku. Příslušné operační středisko rozhodne o dalším postupu.
(3)
Zjistí-li jednotka během dopravy na místo zásahu ještě další požár nebo mimořádnou událost než ty, které byly ohlášeny, oznámí velitel jednotky tuto skutečnost příslušnému operačnímu středisku. Příslušné operační středisko určí, na kterém místě zasáhne jednotka nejdříve. To platí i v případě, dozví-li se příslušné operační středisko o dalším požáru nebo mimořádné události z jiného zdroje než od velitele jednotky. Jestliže velitel jednotky nemá možnost další požár nebo mimořádnou událost příslušnému operačnímu středisku oznámit, o tom, kde jednotka zasáhne nejdříve, rozhodne sám.
§ 13
Průzkum
(1)
Cílem průzkumu na místě zásahu je zjistit
a)
zda jsou ohroženy osoby, zvířata a majetek,
b)
rozsah požáru, způsob a směry jeho šíření a druh hořících materiálů nebo rozsah účinků mimořádné události,
c)
přítomnost nebezpečných látek a předmětů, které mohou nepříznivě ovlivnit průběh zásahu,
d)
terénní a jiné podmínky významné pro použití požární techniky a věcných prostředků požární ochrany.
(2)
Průzkum na místě zásahu provádí
a)
velitel zásahu a nejméně 1 hasič, nebo
b)
průzkumná skupina, kterou tvoří nejméně 2 hasiči, anebo
c)
celá jednotka.
(3)
O tom, kdo provede průzkum, rozhodne velitel zásahu. Provádí-li průzkum průzkumná skupina, velitel zásahu určí jejího velitele, který odpovídá za činnost průzkumné skupiny a výsledky průzkumu.
§ 14
Záchrana osob, zvířat a majetku
(1)
Při zásahu má záchrana osob přednost před záchranou zvířat a majetku. Cílem činnosti jednotky při záchraně osob a zvířat je odstranění bezprostředního ohrožení jejich života.
(2)
Velitel zásahu je oprávněn na nezbytnou dobu záchranu osob, zvířat nebo majetku přerušit v případě, kdy již nelze, ani přes vynaložení všech dostupných sil a prostředků, osoby, zvířata nebo majetek zachránit anebo pokračování v zásahu by bezprostředně ohrožovalo život zasahujících hasičů.
§ 15
Zdolávání požárů
(1)
Cílem činnosti jednotek při zdolávání požáru je
a)
lokalizace požáru v případech, kdy bylo zásahem zamezeno dalšímu šíření požáru a síly a prostředky zasahujících jednotek jsou pro likvidaci požáru dostatečné, a poté
b)
likvidace požáru až do ukončení nežádoucího hoření.
(2)
Jednotky při zásahu používají dokumentaci zdolávání požárů nebo havarijní plány zpracovávané na základě zvláštních právních předpisů11) a dále využívají podmínky vytvořené podniky podle § 5 odst. 1 písm. b) zákona.
(3)
V případě, že by náklady na zdolání požáru osamoceně stojícího objektu, jako je například stoh nebo sklad píce, mohly být s ohledem na hodnotu takového objektu považovány za náklady vynaložené nehospodárně a průzkumem bylo potvrzeno, že nejsou ohroženy životy osob nebo zvířat anebo životní prostředí, je velitel zásahu povinen zvážit účelnost zásahu a případně jej ukončit, aniž by bylo dosaženo cíle činnosti jednotek při zdolávání požáru podle odstavce 1 písm. b).
§ 16
Střídání hasičů při zásahu
Střídání hasičů při zásahu se provádí podle rozhodnutí velitele zásahu tak, aby nedošlo k jejich ohrožení a k přerušení zásahu.
§ 17
Předání místa zásahu
(1)
Pokud je nutné zabezpečit dohled nad místem, kde jednotky zasahovaly, provede velitel zásahu předání místa zásahu vlastníku nebo jiné oprávněné osobě. Pokud tak nelze ihned učinit, velitel zásahu zabezpečí po dobu hrozícího nebezpečí dohled nad místem zásahu.
(2)
Předání místa zásahu se provádí písemně, pokud se určují opatření nutná k odstranění nebezpečí opětovného vzniku požáru podle § 88 odst. 1 zákona.
HLAVA IV
PODMÍNKY AKCESCHOPNOSTI JEDNOTEK
[K § 70 odst. 6 písm. b) zákona]
§ 18
Akceschopností jednotky se rozumí organizační, technická a odborná připravenost sil a prostředků k provedení zásahu. Jednotka je akceschopná, jestliže
a)
početní stav hasičů a vnitřní organizace jednotky jsou v souladu s ustanovením § 4 a jednotka je schopna uskutečnit výjezd na zásah v časovém limitu podle § 11 odst. 2,
b)
hasiči mají osvědčení o odborné způsobilosti podle § 35 odst. 5 pro výkon funkce, kterou v jednotce zastávají, a v jednotce je prováděna pravidelná odborná příprava podle § 36 až 39,
c)
má za účelem provedení zásahu připravenu požární techniku a věcné prostředky požární ochrany a jsou splněny podmínky pro použití požární techniky a věcných prostředků požární ochrany podle § 8 odst. 2 až 5.
§ 19
O akceschopnosti jednotky se vede dokumentace, která může být vedena i v elektronické podobě. Dokumentací o akceschopnosti jednotky se rozumí
a)
strážní kniha, pokud jde o jednotku, ve které vykonávají službu hasiči z povolání,
b)
dokumentace o pravidelné odborné přípravě podle § 36 až 39,
c)
dílčí zpráva o zásahu nebo zpráva o zásahu podle § 26 odst. 2,
d)
taktické postupy pro jednotlivé činnosti jednotky při zásahu a dokumenty pro orientaci v územním obvodu jednotky,
e)
staniční protokol rádiových služeb a záznamy o zkouškách spojovacích prostředků pro operační řízeníoperační řízení,
f)
záznamy podle § 8 odst. 5.
§ 20
(1)
Strážní kniha obsahuje záznamy o výkonu služby. Za správnost těchto záznamů odpovídá velitel jednotky. Strážní knihu jednotky uchovávají po dobu 10 let od data posledního zápisu.
(2)
Dokumentace o pravidelné odborné přípravě podle § 36 až 39 obsahuje
a)
roční plány pravidelné odborné přípravy, které mohou být rozpracovány do měsíčních plánů,
b)
protokol o pravidelné odborné přípravě obsahující údaje podle § 36 odst. 4 a záznamy o odborné přípravě obsahující téma odborné přípravy, datum odborné přípravy a seznam na školení přítomných hasičů, a je-li tématem ochrana zdraví a života hasičů při zásahu, i jejich podpisy a podpisy školitelů.
(3)
Staniční protokol rádiových služeb obsahuje stvrzení předání a převzetí radiostanice při předání a převzetí služby.
(4)
Dílčí zpráva o zásahu obsahuje časové údaje o činnosti jednotky při zásahu, jmenovitý seznam hasičů jednotky, kteří se zásahu zúčastnili, údaje o technickém vybavení a o postupu na místě zásahu, zvláštnosti o zásahu a záznam o využití osobní a věcné pomoci. Dílčí zprávu o zásahu zpracovává velitel jednotky a odevzdává ji veliteli zásahu nejpozději 3 dny po skončení zásahu.
HLAVA V
ZÁSADY VELENÍ A ČINNOSTI HASIČŮ PŘI ZÁSAHU
[K § 70 odst. 6 písm. c) zákona]
§ 21
Převzetí velení společně zasahujících jednotek a složek integrovaného záchranného systému
(1)
Při zásahu 2 nebo více jednotek řízení zásahu převezme velitel jednotky, která zahájila činnost na místě zásahu jako první. To neplatí, jestliže některý z velitelů zasahujících jednotek využije právo přednostního velení podle § 22. Pokud to technické prostředky umožní oznámí velitel jednotky, která přijela na místo zásahu jako první, příslušnému operačnímu středisku převzetí velení zásahu a upřesní místo zásahu a charakter zásahu.
(2)
Jestliže jedna nebo více jednotek zasahuje u mimořádné události s ostatními složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému12) a některé ze zasahujících složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, s ohledem na charakter záchranných a likvidačních prací, přísluší podle zvláštních předpisů13) řízení těchto prací, velitel zásahu s takovou složkou integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému spolupracuje. Nejsou-li příslušné složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému na místě zásahu, velitel zásahu zajistí jejich vyrozumění. Do doby jejich příjezdu, nebo je-li spor o tom, která složka má záchranné a likvidační práce řídit, řízení záchranných a likvidačních prací převezme velitel zásahu.
(3)
Při soustředění většího množství sil a prostředků a při organizačně složitém nebo rozsáhlém zásahu anebo při zásahu v rámci integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému může velitel zásahu zřídit štáb velitele zásahu (dále jen „štáb“), jednotlivé úseky a určit velitele úseků. Zřídí-li velitel zásahu úseky, stanoví úkoly, které budou úseky plnit a vyčlení pro plnění těchto úkolů potřebné síly a prostředky. Pro několik úseků může velitel zásahu zřídit společný sektor a určit jeho velitele. Pokud nestanoví velitel zásahu jinak, jsou hasiči přímo podřízeni svým velitelům jednotek. Velitelé jednotek jsou podřízeni veliteli úseku, veliteli sektoru a veliteli zásahu. Při nebezpečí z prodlení může velitel úseku, velitel sektoru nebo velitel zásahu vydat hasičům rozkaz nebo pokyn přímo.
§ 22
Právo přednostního velení
(1)
V případě, kdy jsou na místě zásahu 2 nebo více jednotek, může být řízení zásahu převzato podle práva přednostního velení. Právem přednostního velení se rozumí, že
a)
velitel jednotky hasičského záchranného sboru kraje má přednost před všemi veliteli jednotek s výjimkou velitele jednotky hasičského záchranného sboru podniku v případě uvedeném v písmenu b),
b)
velitel jednotky hasičského záchranného sboru podniku má přednost před všemi veliteli jednotek v případě, že místem zásahu je podnik, pro který byla tato jednotka zřízena,
c)
velitel jednotky sboru dobrovolných hasičů obceobce má přednost před velitelem jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku s výjimkou případu uvedeného v písmenu d),
d)
velitel jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku má přednost před velitelem jednotky sboru dobrovolných hasičů obceobce v případě, je-li místem zásahu podnik, pro který byla tato jednotka zřízena,
e)
velitel jednotky, v jejíž územní působnosti se místo zásahu nachází, má přednost před ostatními veliteli jednotek stejného druhu; to neplatí, jestliže jednotka, v jejíž územní působnosti se místo zásahu nachází, se do činností na místě zásahu nezapojí nebo pokud se velitelé jednotek dohodnou jinak.
(2)
Řízení zásahu podle odstavce 1 převzít nelze, jestliže generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „generální ředitel“) nebo jím pověřený zástupce, ředitel hasičského záchranného sboru kraje nebo ředitel územního odboru hasičského záchranného sboru kraje anebo jimi pověření funkcionáři hasičského záchranného sboru kraje určí velitele zásahu nebo velení sami převezmou.
(3)
Při předávání a přebírání velení odstupující velitel zásahu nového velitele zásahu informuje o postupu jednotek při zásahu a jednotkám své odstoupení oznámí. Nový velitel se ujme řízení zásahu prohlášením, že velení přebírá. Není-li účast odstupujícího velitele možná, nový velitel převzetí velení jednotkám oznámí sám a tuto okolnost poznamená ve zprávě o zásahu podle § 26 odst. 2.
§ 23
Štáb
(1)
Štáb v souladu s rozhodnutími velitele zásahu organizuje činnost jednotek na místě zásahu, je využíván při koordinaci složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a připravuje rozhodnutí velitele zásahu. Štáb tvoří
a)
náčelník štábu,
b)
člen štábu pro spojení,
c)
člen štábu pro týl,
d)
člen štábu pro analýzu situace na místě zásahu,
e)
člen štábu pro nasazení sil a prostředků,
f)
zástupci složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, v případě zásahu v rámci integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému,
g)
pomocníci členů štábu.
(2)
Náčelník štábu odpovídá za činnost štábu. Navrhuje veliteli zásahu složení štábu, zastupuje velitele zásahu po dobu jeho nepřítomnosti a zajišťuje styk s veřejností na místě zásahu.
(3)
Člen štábu pro spojení zabezpečuje koordinaci spojení na místě zásahu mezi jednotkami a složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a spojení jednotek s příslušným operačním střediskem.
(4)
Člen štábu pro týl organizuje materiální zabezpečení jednotek, včetně podmínek péče o hasiče a osoby vyzvané k poskytnutí osobní pomoci podle § 18 zákona, evidenci výdajů a nákladů na zásah a poskytování neodkladné péče osobám postiženým mimořádnou událostí.
(5)
Člen štábu pro analýzu situace na místě zásahu provádí analýzu situace na místě zásahu za účelem přípravy rozhodnutí velitele zásahu.
(6)
Člen štábu pro nasazení sil a prostředků organizuje součinnost jednotek a složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému na místě zásahu a jejich evidenci.
(7)
Náčelník štábu a členové štábu jsou určeni k výkonu funkce ve štábu velitelem zásahu, který vedle náčelníka štábu do štábu vždy určí alespoň člena štábu pro týl a člena štábu pro spojení. Náčelníkovi a každému členu štábu může velitel zásahu určit pomocníky nebo jim přidělit síly a prostředky, pokud to vyžaduje plnění jim uložených úkolů. Pomocníkem člena štábu mohou být vedle hasičů i fyzické osoby a zástupci právnických osob, které při zásahu poskytují osobní nebo věcnou pomoc nebo se kterými jednotky nebo složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému na místě zásahu spolupracují.
(8)
Stanoviště štábu určí velitel zásahu, a to obvykle v místě velitelského stanoviště. Stanoviště štábu musí být viditelně označeno nápisem „ŠTÁB“ a zabezpečeno proti neoprávněnému vstupu nepovolaných osob a před vlivem nepříznivých klimatických podmínek. Současně musí být zajištěn náhradní mobilní zdroj elektrické energie a prostředky k odstranění technických závad na zařízeních používaných pro činnost štábu.
(9)
Na stanovišti štábu musí být přítomen po dobu zásahu některý z jeho členů a vedena evidence o činnosti štábu.
§ 24
Spojení s příslušným operačním střediskem
Velitel zásahu zabezpečuje průběžné informování příslušného operačního střediska o
a)
situaci na místě zásahu,
b)
potřebě sil a prostředků, popřípadě jiné pomoci,
c)
změně v osobě velitele zásahu,
d)
činnosti jednotek a složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému,
e)
zásadní změně situace na místě zásahu včetně zranění nebo usmrcení hasičů nebo postižených osob,
f)
době lokalizace a likvidace požáru nebo ukončení záchranných a likvidačních prací při mimořádných událostech,
g)
odjezdu jednotek z místa zásahu.
§ 25
Činnost hasičů na místě zásahu
Hasiči na místě zásahu
a)
plní rozkazy a pokyny svých velitelů jednotek,
b)
dodržují pravidla spojení,
c)
provádějí průzkum v místě svého nasazení a zjištěné poznatky hlásí veliteli jednotky nebo veliteli úseku či sektoru anebo veliteli zásahu,
d)
používají osobní ochranné pracovní prostředky,
e)
nepoužívají oděvní doplňky a předměty nošené na těle nebo při sobě, kterých není pro činnost na místě zásahu třeba a které mohou být při zásahu poškozeny nebo které mohou ohrozit jejich zdraví.
§ 26
Velitel zásahu
(1)
Velitel zásahu
a)
řídí průzkum, vyhodnocuje situaci a s ohledem na získané poznatky organizuje soustřeďování a nasazování jednotek,
b)
kontroluje a vyhodnocuje účinnost zásahu a plnění svých rozkazů a pokynů,
c)
rozhoduje o zahájení a ukončení činnosti k záchraně osob, zvířat a majetku a určí, které osoby, která zvířata nebo který majetek budou zachráněny přednostně,
d)
organizuje součinnost zasahujících jednotek a jejich spolupráci s těmi, kteří poskytují osobní a věcnou pomoc,
e)
organizuje spojení v místě zásahu a spojení s příslušným operačním střediskem a odpovídá za úplnost a správnost předávaných informací,
f)
v případě potřeby zřídí štáb, označí velitelské stanoviště a přiděluje do úseků, popřípadě sektorů síly a prostředky jednotek nebo složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému,
g)
zajišťuje týlové zabezpečení jednotek,
h)
zajišťuje podávání informací o zásahu sdělovacím prostředkům a veřejnosti,
i)
organizuje poskytování informací příbuzným osob, které byly postiženy následky požáru nebo mimořádné události,
j)
organizuje opatření k zamezení vstupu nepovolaných osob na místo zásahu,
k)
vyhodnocuje zásah a zpracovává zprávu o zásahu podle odstavce 2.
(2)
Zpráva o zásahu obsahuje údaje o silách a prostředcích na místě zásahu, hodnocení situace na místě zásahu v době příjezdu první zasahující jednotky a popis nasazení jednotek včetně zvláštností, které při zásahu nastaly, a záznam o poskytnutí osobní a věcné pomoci. Zprávu o zásahu zpracovává velitel zásahu a odevzdává ji příslušnému operačnímu středisku nejpozději do 6 dnů ode dne ukončení zásahu.
(3)
V místě zásahu, kde se předpokládají účinky požáru nebo mimořádné události, zabezpečuje velitel zásahu ve spolupráci s příslušným operačním střediskem, správními úřady a obcemiobcemi
a)
provedení průzkumu šíření účinků požáru nebo mimořádné události,
b)
informování obyvatelstva na území ve směru šíření požáru nebo mimořádné události, která by je mohla ohrozit svými účinky,
c)
evakuaci obyvatelstva nebo jeho ochranu před nebezpečím, nelze-li evakuaci uskutečnit,
d)
vyhledání bezprostředně ohrožených osob,
e)
ošetření zraněných osob,
f)
regulaci volného pohybu osob a dopravních prostředků v místě zásahu,
g)
střežení evakuovaného území a majetku,
h)
odstranění staveb a porostů, provedení terénních úprav14) za účelem zmírnění nebo odvrácení rizik vzniklých požárem nebo mimořádnou událostí.
(4)
Velitel zásahu může prostřednictvím příslušného operačního střediska žádat o
a)
regulaci dopravy na trasách odsunu zraněných do zdravotnických zařízení nebo na trasách, po kterých jsou přepravovány síly a prostředky jednotek,
b)
zabezpečení náhradního ubytování pro postižené,
c)
zabezpečení zdravotní péče, hygienické a protiepidemické péče a sociální a duchovní péče pro postižené, nemocné a zraněné,
d)
provedení sanace a dekontaminace zasaženého území,
e)
stanovení hygienických a veterinárních opatření.
(5)
Velitel zásahu za účelem snížení rizika ohrožení života a zdraví zasahujících hasičů
a)
analyzuje informace o nebezpečí na místě zásahu,
b)
rozděluje místo zásahu na zóny s charakteristickým nebezpečím a stanoví odpovídající režim práce a způsob ochrany,
c)
dbá, aby požadavky kladené na jednotky odpovídaly jejich vybavení požární technikou a věcnými prostředky požární techniky a cíl jejich činnosti při zásahu byl stanoven s přihlédnutím ke konstrukci zachraňovaných objektů, charakteru technologických procesů probíhajících v těchto objektech a chemickým vlastnostem vznikajících nebo skladovaných látek, pokud jsou známy,
d)
vytváří podmínky pro obnovu fyzických sil hasičů na místě zásahu, zajištění minimálních podmínek péče o zasahující hasiče a osoby poskytující osobní a věcnou pomoc.
(6)
Velitel zásahu přímo řídí činnost
a)
náčelníka štábu, velitele průzkumné skupiny, velitele úseku, velitele sektoru a dalších hasičů, které určil jako svůj výkonný orgán, pokud jim neurčil jiného přímého nadřízeného,
b)
velitelů jednotek, kromě těch, kteří byli zařazeni do podřízenosti velitele sektoru nebo velitele úseku.
(7)
Velitel zásahu může odvolat
a)
velitele jednotky nebo hasiče, které určil jako svůj výkonný orgán, pokud nemohou plnit nebo neplní svoje úkoly, a současně určit jejich nástupce,
b)
z místa zásahu jednotku, která neplní svoje úkoly nebo jestliže její síly a prostředky nejsou potřebné.
(8)
Velitel zásahu může rozdělit jednotku, určit vedoucí skupin a začlenit osoby poskytující osobní a věcnou pomoc do jednotky. Nad činností těchto osob musí být zajištěn odborný dohled a musí být vybaveny osobními ochrannými prostředky.
(9)
Velitel zásahu může rozhodnout o nedodržení technických podmínek požární techniky a věcných prostředků požární ochrany (§ 8 odst. 1), jestliže hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně života osob.
(10)
Nemůže-li velitel zásahu vykonávat svoje oprávnění a plnit povinnosti podle předchozích odstavců, bezodkladně určí svého zástupce, pokud nedojde k převzetí velení podle § 22 odst. 1 nebo 2.
§ 27
Velitel úseku, velitel sektoru
(1)
Velitel úseku je na místě zásahu podřízen veliteli zásahu nebo veliteli sektoru, pokud byl sektor zřízen.
(2)
Velitel úseku
a)
prostřednictvím velitelů jednotek řídí jednotky zařazené do úseku,
b)
organizuje podle rozhodnutí velitele zásahu průzkum a vyhodnocuje situaci v úseku; v případě bezprostředního ohrožení života osob je oprávněn změnit rozhodnutí velitele zásahu,
c)
podává veliteli zásahu informace o plnění úkolů a o situaci v úseku,
d)
řídí zásah sil a prostředků v úseku a spolupráci při poskytování osobní a věcné pomoci,
e)
kontroluje činnost jednotek při zásahu a plnění svých rozkazů a pokynů,
f)
udržuje spojení s velitelem zásahu a s podřízenými jednotkami.
(3)
Velitel úseku za účelem snížení rizika ohrožení života a zdraví zasahujících hasičů
a)
analyzuje informace o nebezpečí v úseku a provádí jejich ověřování,
b)
určí jednotkám úkoly tak, aby odpovídaly vybavení hasičů v úseku, respektuje zvláštnosti místa zásahu, zejména technologii, konstrukční a dispoziční řešení objektů a vlastnosti přítomných nebo vznikajících látek,
c)
oznamuje veliteli zásahu poznatky o situaci v úseku.
(4)
Úkoly velitele sektoru ve svěřeném sektoru jsou obdobné jako úkoly velitele úseku uvedené v odstavcích 2 a 3.
§ 28
Velitel jednotky
(1)
Velitel jednotky
a)
ohlásí ihned veliteli zásahu příjezd jednotky a množství sil a prostředků jednotky,
b)
podává veliteli úseku či sektoru nebo, není-li úsek či sektor zřízen, tak veliteli zásahu průběžně informace o plnění úkolů a o situaci na místě zásahu; v případě bezprostředního ohrožení života osob je oprávněn změnit rozhodnutí nadřízeného,
c)
zpracovává dílčí zprávu o zásahu (§ 20 odst. 4).
(2)
Velitel jednotky za účelem snížení rizika ohrožení života a zdraví hasičů jednotky
a)
shromažďuje informace o nebezpečí a provádí jejich ověřování na místě zásahu jednotky,
b)
rozděluje místo zásahu jednotky na zóny s charakteristickým nebezpečím a stanovuje odpovídající režim práce a způsob ochrany hasičů,
c)
upozorní velitele úseku či sektoru nebo, není-li velitel úseku či sektoru určen, tak velitele zásahu, pokud požadavky kladené na jednotku neodpovídají jejímu vybavení požární technikou a věcnými prostředky požární techniky a pokud při stanovení cíle činnosti jednotky při zásahu nebylo přihlédnuto ke konstrukci zachraňovaných objektů, charakteru technologických procesů probíhajících v těchto objektech a chemickým vlastnostem vznikajících nebo skladovaných látek,
d)
dbá, pokud to situace na místě zásahu umožňuje, aby při nebezpečných činnostech, jakými jsou například průzkum, práce v prostředí nebezpečných látek, práce ve výškách a hloubkách, byli hasiči jištěni navzájem nebo jiným hasičem,
e)
dbá u zasahujících hasičů na používání předepsaného standardního vybavení osobními ochrannými pracovními prostředky a věcnými prostředky požární ochrany proti působení nebezpečných látek, zejména chemických, radioaktivních a infekčních.
(3)
Velitel jednotky může odvolat z místa zásahu hasiče, který nemůže plnit nebo neplní svoje úkoly nebo jestliže mu neočekávané závažné okolnosti jejich plnění znemožní. O odvolání hasiče je povinen informovat velitele úseku či sektoru nebo, není-li sektor zřízen, tak velitele zásahu.
(4)
Nemůže-li velitel jednotky vykonávat oprávnění a plnit povinnosti podle předchozích odstavců, je povinen bezodkladně určit svého zástupce, kterému řízení jednotky předá.
§ 29
Označení hasičů při zásahu
Při zásahu jsou hasiči označeni
a)
velitel zásahu vestou s nápisem „Velitel zásahu“ nebo červenou páskou s nápisem „VZ“ na levé paži,
b)
náčelník štábu vestou s nápisem „Náčelník štábu“ nebo červenou páskou s nápisem „NŠ“ na levé paži,
c)
člen štábu pro spojení vestou s nápisem „Spojení“ nebo červenou páskou s nápisem „S“ na levé paži,
d)
člen štábu pro týl vestou s nápisem „Týl“ nebo červenou páskou s nápisem „T“ na levé paži,
e)
člen štábu pro analýzu situace na místě zásahu vestou s nápisem „Analýza“ nebo červenou páskou s nápisem „A“ na levé paži,
f)
člen štábu pro nasazení sil a prostředků vestou s nápisem „Nasazení“ nebo červenou páskou s nápisem „N“ na levé paži,
g)
velitel úseku vestou s nápisem „Velitel úseku“ nebo červenou páskou s nápisem „VU“ na levé paži,
h)
velitel sektoru vestou s nápisem „Velitel sektoru“ nebo červenou páskou s nápisem „VS“ na levé paži.
HLAVA VI
ZÁSADY ČINNOSTI JEDNOTEK NA ÚSEKU CIVILNÍ OCHRANY A OCHRANY OBYVATEL
[K § 70 odst. 6 písm. d) zákona]
§ 30
Na úseku civilní ochrany a ochrany obyvatel15) jednotky provádí zásah podle zásad uvedených v § 21 až 28. Při zásahu
a)
zdolávají požáry,
b)
provádí záchranné a likvidační práce,
c)
podílí se na evakuaci obyvatel,
d)
podílí se na označování oblastí s výskytem nebezpečných látek,
e)
podílí se na varování obyvatel,
f)
podílí se na dekontaminaci postižených obyvatel nebo majetku,
g)
podílí se na humanitární pomoci obyvatelstvu a zajištění podmínek pro jeho nouzové přežití.
§ 31
Jednotka vykonává na úseku civilní ochrany a ochrany obyvatel jen takovou činnost uvedenou v § 30, která odpovídá jejímu zařazení v plošném pokrytí a její dislokaci ve vztahu k vnější zóně havarijního plánování16) a k havarijnímu plánu kraje.17)
ČÁST DRUHÁ
ODBORNÁ ZPŮSOBILOST A ODBORNÁ PŘÍPRAVA
[K § 25 odst. 2 písm. a) zákona č. 238/2000 Sb. a k § 72 odst. 7 zákona]
HLAVA I
POŽADAVKY NA ODBORNOU ZPŮSOBILOST
§ 32
Požadavky na odbornou způsobilost hasičů uvedených v § 72 odst. 5 písm. a) až c) zákona, bez které nemohou podle § 72 odst. 1 zákona vykonávat funkce v jednotce, a příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, kteří nejsou zařazeni v jednotce (dále jen „ostatní příslušníci“), se rozumí požadavky na znalost
a)
předpisů o požární ochraně, integrovaném záchranném systémuintegrovaném záchranném systému, ochraně obyvatelstva a o krizovém řízení,18)
b)
používání požární techniky a věcných prostředků požární ochrany,
c)
požárně technické charakteristiky a technicko bezpečnostních parametrů látek,19)
d)
bezpečnosti práce a zásad první pomoci,
(dále jen „odborné znalosti“), uzpůsobené zastávané funkci a požadavky na praktické dovednosti, které jsou nezbytné pro výkon zastávané funkce.
§ 33
(1)
Odborné znalosti a praktické dovednosti hasiči a ostatní příslušníci získávají odbornou přípravou k získání odborné způsobilosti podle § 34 a základní odbornou přípravou podle § 40. Pravidelnou odbornou přípravou podle § 36 až 39 hasiči svoje odborné znalosti a praktické dovednosti každoročně osvědčují.
(2)
Příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky, kteří jsou zařazeni ve funkcích na úseku státního požárního dozoru nebo vykonávají funkci velitele jednotky a kteří získali osvědčení o odborné způsobilosti podle § 35 odst. 5 pro výkon funkce, kterou zastávají, jsou odborně způsobilí i podle § 11 zákona.
(3)
Absolventi středních a vyšších škol požární ochrany nebo absolventi vysokoškolského studia, jehož součástí je ověřovací program pro odbornou způsobilost na úseku požární ochrany schválený ministerstvem a pokud od ukončení jejich studia neuběhla doba delší než 5 let, jsou odborně způsobilí pro výkon funkce velitel dobrovolné jednotky a strojník dobrovolné jednotky.
(4)
Hasiči z povolání, kteří jsou odborně způsobilí pro výkon funkce velitel družstva nebo funkce vyšší, jsou současně odborně způsobilí pro výkon funkce velitel dobrovolné jednotky a hasiči z povolání, kteří jsou odborně způsobilí pro výkon funkce strojník nebo technik strojní služby, jsou současně odborně způsobilí pro výkon funkce strojník dobrovolné jednotky.
HLAVA II
ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ, OVĚŘOVÁNÍ A OSVĚDČOVÁNÍ ODBORNÉ PŘÍPRAVY K ZÍSKÁNÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI A ODBORNÉ PŘÍPRAVY K PRODLOUŽENÍ PLATNOSTI OSVĚDČENÍ O ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI
§ 34
(1)
Odborná příprava k získání odborné způsobilosti a odborná příprava k prodloužení platnosti osvědčení o odborné způsobilosti hasičů uvedených v § 72 odst. 5 písm. a) až c) zákona a ostatních příslušníků pro výkon funkce, kterou zastávají, se provádí, není-li dále stanoveno jinak,
a)
u hasičů uvedených v § 72 odst. 5 písm. a) zákona a ostatních příslušníků v odborných kurzech vzdělávacích zařízení ministerstva nebo ve studijních oborech požární ochrany středních nebo vyšších škol požární ochrany v rozsahu a podle osnov vydaných ministerstvem nebo ve vysokoškolském studiu, jehož součástí je ověřovací program pro odbornou způsobilost na úseku požární ochrany schválený ministerstvem,
b)
u hasičů uvedených v § 72 odst. 5 písm. b) zákona v odborných kurzech vzdělávacích zařízení ministerstva, u hasičských záchranných sborů krajů nebo ve vzdělávacích zařízeních určených ministerstvem v rozsahu a podle osnov vydaných ministerstvem,
c)
u zaměstnanců podniků, u nichž se ověřuje odborná způsobilost podle § 72 odst. 5 písm. c) zákona, u jednotky hasičského záchranného sboru podniku v rozsahu stanoveném velitelem jednotky v rámci pravidelné odborné přípravy podle § 36.
(2)
Odbornou přípravou k získání odborné způsobilosti hasičů z povolání, kteří zastávají funkci vrchní referent, asistent, hasič nebo starší hasič (§ 44), je základní odborná příprava podle § 40 odst. 2 nebo 3. To neplatí pro příslušníky zařazené ve strojní službě.
(3)
Odbornou přípravu k prodloužení platnosti osvědčení o odborné způsobilosti příslušníků zařazených ve funkci hasič, vrchní referent nebo asistent provádí hasičský záchranný sbor kraje v rámci pravidelné odborné přípravy podle § 36.
(4)
Hasič nebo ostatní příslušník se zařadí do odborné přípravy k získání odborné způsobilosti tak, aby nejpozději do 12 měsíců od ustanovení do funkce mohl vykonat zkoušku odborné způsobilosti podle § 35. Do odborné přípravy k prodloužení platnosti osvědčení o odborné způsobilosti se hasič nebo ostatní příslušník zařadí nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy o to požádá.
§ 35
(1)
Odborná příprava k získání odborné způsobilosti a odborná příprava k prodloužení platnosti osvědčení o odborné způsobilosti se ověřuje zkouškou odborné způsobilosti. Zkouška odborné způsobilosti se vykoná bezprostředně po skončení odborné přípravy k získání odborné způsobilosti nebo po skončení odborné přípravy k prodloužení platnosti osvědčení o odborné způsobilosti.
(2)
Vykonání zkoušky odborné způsobilosti se hasiči nebo ostatnímu příslušníkovi neumožní, pokud se v průběhu odborné přípravy k získání odborné způsobilosti nebo odborné přípravy k prodloužení platnosti osvědčení o odborné způsobilosti zjistí, že si neosvojil praktické dovednosti nezbytné pro výkon funkce, kterou zastává.
(3)
Hasiče a ostatní příslušníky zkouší nejméně tříčlenná komise. Komisi zřídí a jejího předsedu jmenuje orgán, který je podle § 72 odst. 5 písm. a) až c) zákona oprávněn zkoušku odborné způsobilosti provádět. Požadavky na odbornou způsobilost podle § 32 uzpůsobené zastávané funkci se zkoušenému sdělí současně s oznámením termínu konání zkoušky.
(4)
O průběhu zkoušky odborné způsobilosti a jejím výsledku se vyhotoví protokol. Zkoušený, který vykoná zkoušku odborné způsobilosti úspěšně, je klasifikován hodnocením „prospěl“, zkoušený, který nebyl úspěšný, se klasifikuje hodnocením „neprospěl“.
(5)
Odborná příprava k získání odborné způsobilosti se osvědčuje vydáním osvědčení o odborné způsobilosti. Osvědčení o odborné způsobilosti opravňuje hasiče nebo ostatního příslušníka k výkonu funkce, kterou zastává. Osvědčení o odborné způsobilosti se vydává na dobu 5 kalendářních let s účinností ode dne vydání. Odborná příprava k prodloužení platnosti osvědčení o odborné způsobilosti se osvědčuje prodloužením platnosti již vydaného osvědčení o odborné způsobilosti. Vzory osvědčení o odborné způsobilosti s vyznačením prodloužené platnosti jsou uvedeny v příloze č. 7.
(6)
Pokud hasiči nebo ostatní příslušníci při zkoušce odborné způsobilosti neuspějí, musí jim být umožněno nejpozději do 3 měsíců zkoušku jedenkrát opakovat. Po tuto dobu platnost vydaného osvědčení o odborné způsobilosti nezaniká. Nárok na opakování zkoušky však nelze uplatnit jako námitku proti odvolání z funkce pro pochybnosti o odborné způsobilosti.
(7)
Nevykonávají-li hasiči uvedení v § 72 odst. 5 písm. a) a b) zákona nebo ostatní příslušníci svědomitě a řádně službu, může generální ředitel nebo ředitel hasičského záchranného sboru kraje nařídit, aby zkoušku odborné způsobilosti vykonali i přesto, že mají platné osvědčení o odborné způsobilosti. Hasičům uvedeným v § 72 odst. 5 písm. c) zákona může zkoušku z týchž důvodů nařídit velitel jednotky hasičského záchranného sboru podniku.
(8)
Zkouška odborné způsobilosti podle odstavce 7 se koná v termínu, který určí ředitel vzdělávacího zařízení ministerstva, u velitelů a strojníků dobrovolných jednotek ředitel hasičského záchranného sboru kraje a u hasičů uvedených v § 72 odst. 5 písm. c) zákona velitel jednotky hasičského záchranného sboru podniku. Zkouška se vykoná nejdříve po 7 dnech a nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy byla nařízena. Výsledek zkoušky se zkoušenému sdělí na místě a jeho zaměstnavateli nejpozději do 8 dnů ode dne vykonání zkoušky. Při neúspěšné zkoušce se postupuje podle odstavce 6.
(9)
Nedostaví-li se hasič nebo ostatní příslušník ke zkoušce odborné způsobilosti ve stanoveném termínu nebo v termínu stanoveném pro opakování zkoušky, orgán, který odbornou způsobilost ověřuje, stanoví na žádost zkoušeného náhradní termín pro vykonání zkoušky, pokud se zkoušený omluvil nejpozději do 5 dnů ode dne, kdy měl zkoušku vykonat, a k zameškání termínu zkoušky nedošlo jeho zaviněním.
HLAVA III
ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ, OVĚŘOVÁNÍ A OSVĚDČOVÁNÍ PRAVIDELNÉ ODBORNÉ PŘÍPRAVY A ZÁKLADNÍ ODBORNÉ PŘÍPRAVY
§ 36
(1)
Pravidelné odborné přípravy (dále jen „odborná příprava“) se zúčastňují všichni hasiči a ostatní příslušníci. Odborná příprava zahrnuje
a)
prohlubování odborných znalostí,
b)
tělesnou přípravu,
c)
prověřovací a taktické cvičení.
(2)
Základní zaměření odborné přípravy stanoví ministerstvo. Podle tohoto zaměření se v jednotce zpracuje plán odborné přípravy, v němž se zohlední předurčenost jednotky k záchranným pracím. Součástí odborné přípravy mohou být i instrukčně metodická zaměstnání nebo specializační kurzy ve vzdělávacích zařízeních ministerstva nebo hasičského záchranného sboru kraje.
(3)
Odbornou přípravu zaměstnanců podniků a členů řídí, organizují a ověřují velitelé jednotek; u příslušníků zařazených v jednotce hasičského záchranného sboru kraje a u ostatních příslušníků, kteří zastávají funkce u hasičského záchranného sboru kraje, ředitel hasičského záchranného sboru kraje a u ostatních příslušníků, kteří zastávají funkce u generálního ředitelství, generální ředitel.
(4)
Odborná příprava se ověřuje jedenkrát v každém kalendářním roce. Ověřením odborné přípravy se rozumí také přezkoušení znalostí a praktických dovedností (§ 32) u každého hasiče jednotky. O výsledku ověření odborné přípravy se vyhotoví protokol, který je součástí dokumentace o odborné přípravě.
(5)
Hasiči, který neuspěje při ověření odborné přípravy, se umožní nejpozději do 3 měsíců toto ověření jedenkrát opakovat.
§ 37
(1)
Za účelem udržení a prohloubení odborných znalostí se organizují specializační kurzy, přednášky, semináře, instrukčně metodická zaměstnání a jiné formy teoretického a praktického výcviku hasičů.
(2)
V rámci prohlubování odborných znalostí se hasiči a ostatní příslušníci podrobí jedenkrát za 2 roky přezkoušení znalosti bezpečnosti práce, pokud předpisy o bezpečnosti práce nestanoví jinak, a
a)
hasiči a ostatní příslušníci určení k používání dýchacích přístrojů procvičí nejméně jedenkrát za 3 měsíce použití těchto přístrojů,
b)
hasiči určení k používání protichemických ochranných oděvů a oděvů proti sálavému teplu a ohni procvičí nejméně jedenkrát za půl roku použití těchto oděvů,
c)
hasiči určení k používání prostředků pro detekci plynů a nebezpečných látek procvičí nejméně jedenkrát za měsíc použití těchto prostředků,
d)
hasiči určení k řízení vozidel s právem přednostní jízdy, kteří v průběhu 4 týdnů neřídili požární automobil určený pro výjezd k zásahu anebo jiné motorové vozidlo stejné hmotnostní kategorie, absolvují bezodkladně kondiční jízdu v délce nejméně 10 km bez použití výstražného zařízení,
e)
hasiči z povolání, jimž má být svěřeno řízení vozidla s právem přednostní jízdy nebo jestliže jako řidiči vozidla s právem přednostní jízdy měli dopravní nehodu, při které došlo k úmrtí nebo těžké újmě na zdravítěžké újmě na zdraví, se podrobí bezodkladně psychodiagnostickému vyšetření.
(3)
Procvičením podle odstavce 2 se rozumí i použití požární techniky a věcných prostředků požární ochrany při zásahu.
§ 38
(1)
Tělesná příprava zahrnuje všeobecnou tělesnou přípravu zaměřenou na udržení fyzické zdatnosti a rozvoj pohybových vlastností a speciální tělesnou přípravuspeciální tělesnou přípravu odpovídající charakteru činnosti při zásahu jednotek. Speciální tělesnou přípravouSpeciální tělesnou přípravou jsou disciplíny požárního sportu a také cvičení s prvky hasičské, lezecké, potápěčské a záchranářské činnosti a práce na vodě.
(2)
Způsob pořádání soutěží v požárním sportu, provádění jednotlivých disciplín a hodnocení dosažených výkonů stanovují pravidla požárního sportu. Požární sport tvoří následující disciplíny
a)
běh na 100 m s překážkami,
b)
výstup do čtvrtého podlaží cvičné věže,
c)
štafeta 4 x 100 m s překážkami,
d)
požární útok.
(3)
V rámci tělesné přípravy mohou být organizovány sportovní soutěže, včetně mistrovství České republiky a mezinárodní soutěže. Náklady spojené s organizací soutěží nese ten, kdo soutěž organizuje. Náklady spojené s reprezentací Hasičského záchranného sboru České republiky nesou generální ředitelství a hasičské záchranné sbory krajů.
§ 39
(1)
Prověřovací cvičení je určeno k prověrce akceschopnosti jednotek, k prověření požárního řádu obceobce,20) k prověření dokumentace zdolávání požárů, havarijních plánů nebo k ověření součinnosti mezi jednotkami a složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému. Součástí tohoto cvičení může být i vyhlášení cvičného požárního poplachu. Taktické cvičení se provádí za účelem přípravy jednotek nebo štábů na zdolávání požárů nebo záchranné práce při mimořádných událostech.
(2)
Prověřovací cvičení je oprávněn nařídit
a)
generální ředitel nebo jeho zástupce,
b)
ředitel hasičského záchranného sboru kraje nebo jeho zástupce,
c)
ředitel územního odboru hasičského záchranného sboru kraje nebo jeho zástupce,
d)
velitel jednotky a příslušníci, kteří v rámci výkonu státního požárního dozoru kontrolují akceschopnost jednotky,
e)
starosta obceobce pro jednotku, kterou obecobec zřídila,
f)
statutární zástupce právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby pro jednotku, kterou zřídily.
(3)
Při ohlášení požáru nebo mimořádné události musí být ohlašovna požáru, operační středisko nebo jiné místo, kterým se požár nebo mimořádná událost ohlašuje, upozorněny, že jde o prověřovací cvičení, pokud nejsou sami prověřovány.
(4)
Taktická cvičení organizují velitelé jednotek v souladu s ročním plánem odborné přípravy. Dokumentaci taktického cvičení schvaluje ředitel územního odboru hasičského záchranného sboru kraje v případě, že se do taktického cvičení zapojují dvě a více jednotek nebo ředitel hasičského záchranného sboru kraje, pokud cvičení svým rozsahem přesáhne územní působnost územního odboru hasičského záchranného sboru kraje.
§ 40
(1)
Do základní odborné přípravy podle odstavců 2 až 4 se nejpozději do 1 roku od ustanovení do funkce v jednotce zařadí hasiči, kteří vykonávají službu při zásahu. Ostatní příslušníci se zařadí do základní odborné přípravy podle odstavců 2 a 3, pokud je to nezbytné pro výkon jejich služby.
(2)
Základní odbornou přípravou hasičů z povolání vykonávajících samostatnou službu při zdolávání požárů na místě zásahu je nástupní odborný výcvik, který podle osnov stanovených ministerstvem organizují v odborných kurzech vzdělávací zařízení ministerstva. Součástí základní odborné přípravy hasičů z povolání vykonávajících samostatnou službu při zdolávání požárů na místě zásahu, může být nástupní výcvik uskutečněný u jednotky, ve které hasiči vykonávají službu.
(3)
Základní odbornou přípravou zaměstnanců podniků vykonávajících samostatnou službu při zdolávání požárů mimo místo zásahu je nástupní odborný výcvik uskutečněný u jednotky, ve které hasiči vykonávají službu. Nástupní odborný výcvik organizují velitelé jednotek v rozsahu nejméně 40 pracovních hodin podle osnov stanovených ministerstvem.
(4)
Základní odbornou přípravu členů organizuje nejméně v rozsahu 40 pracovních hodin velitel dobrovolné jednotky.
(5)
Základní odborná příprava se ověří závěrečnou zkouškou, která se provede obdobně jako zkouška odborné způsobilosti podle § 35 odst. 2 až 4. O vykonání závěrečné zkoušky se vydá potvrzení o vykonání závěrečné zkoušky; příslušníkům ve funkci hasič, vrchní referent nebo asistent a osobám vykonávajícím službu v dobrovolné jednotce jako svoje zaměstnání se vydá též osvědčení o odborné způsobilosti.
ČÁST TŘETÍ
ZPŮSOB PROKAZOVÁNÍ OPRÁVNĚNÍ HASIČŮ, MEDAILE A STEJNOKROJ
§ 41
Způsob prokazování oprávnění hasičů
(K § 88 odst. 2 zákona)
Oprávnění na úseku požární ochrany podle § 88 odst. 1 zákona hasiči na místě zásahu prokazují označením podle § 29. Velitelé jednotek hasičských záchranných sborů podniků a velitelé dobrovolných jednotek prokazují svá oprávnění průkazem, který vydává příslušný hasičský záchranný sbor kraje. Vzor průkazu je uveden v příloze č. 8.
§ 42
Způsob udělování medaile
(K § 91 odst. 2 zákona)
(1)
Podle § 91 odst. 1 zákona lze udělit medaili Hasičského záchranného sboru České republiky Za statečnost. Medaile Za statečnost je zhotovena z pozlacené tombakové slitiny, má kruhový tvar o průměru 35 mm, sílu 3 mm. Na lícové straně je uprostřed v kruhovém poli znázorněn motiv lipových listů, kolem kruhového pole je umístěn nápis „Za statečnost“. Na rubové straně je znak Hasičského záchranného sboru České republiky. Medaile je pohyblivým průvlečným závěsem připevněna ke zdvojené stuze široké 32 mm a dlouhé 55 mm ukončené připínací jehlicí. Stuha má barevné provedení svisle orientované trikolóry v národních barvách uprostřed modrého pole. K medaili náleží dvě stužky o rozměrech 32 mm x 11 mm barevně shodné se stuhou. Medaile se předává v etuji zelené barvy o rozměrech 115 x 75 x 25 mm vyložené zeleným sametem. Součástí medaile je doklad s vyobrazením lícové strany medaile se zapsanými identifikačními údaji oceněné osoby a podpisem ministra vnitra. Vzor medaile je uveden v příloze č. 9.
(2)
Medaili uděluje ministr vnitra na návrh generálního ředitele nebo bez návrhu.
(3)
Medaile může být udělena in memoriam.
(4)
Centrální evidenci udělených medailí vede generální ředitelství.
Náležitosti funkčních označení a náležitosti stejnokrojů
(K § 93 odst. 3 zákona)
§ 43
Náležitosti stejnokrojů zaměstnanců podniků a členů
(1)
Stejnokrojem zaměstnanců podnikuStejnokrojem zaměstnanců podniku se rozumí pracovní stejnokroj I a pracovní stejnokroj II.22) Výstrojní součástky těchto stejnokrojů jsou shodné s výstrojními součástkami stejnokrojů příslušníků s výjimkou výstrojních součástek uvedených v odstavci 7.
(2)
Stejnokrojem členůStejnokrojem členů se rozumí pracovní stejnokroj II, který, pokud je nošen k zásahu, nesmí být vyroben ze směsi bavlna/polyester. Na svoje náklady mohou členové používat i pracovní stejnokroj I.
(3)
Technikům požární ochrany, preventistům požární ochrany a dalším osobám vykonávajícím úkoly na úseku požární ochrany (dále jen „další osoby“) jako svoje zaměstnání v podniku, náleží pracovní stejnokroj I a pracovní stejnokroj II.
(4)
Na stejnokroj se umisťuje domovenka, kterou se označuje příslušnost k jednotce hasičského záchranného sboru podniku nebo k dobrovolné jednotce anebo příslušnost dalších osob k podniku. Domovenka se nosí na levém rukávu blůzy stejnokroje, a to 20 mm pod ramenním švem. Na domovence je uveden název podniku nebo obceobce, jde-li o jednotku sboru dobrovolných hasičů obceobce. Šířka domovenky je 18 mm a tvarově sleduje tvar švu. Barva podkladu je bleděmodrá s 2 mm tmavomodrým lemováním, písmena jsou černá velikosti 10 mm.
(5)
Na stejnokroji může být za účelem označení příslušnosti k jednotce umístěn i rukávový znak. Rukávový znak se nosí na levém rukávu stejnokroje 90 mm pod ramenním švem s vyobrazením znaku podniku nebo znaku obceobce anebo s vyobrazením znaku jednotky, kterou podnik nebo obecobec zřídily. Rukávový znak je ve tvaru pavézy nepřesahující půdorysný rozměr 70 x 90 mm nebo ve tvaru obdélníku rozměru 70 x 90 mm, popřípadě kruhu o průměru 90 mm.
(6)
Na čepicích stejnokroje zaměstnanců podnikůstejnokroje zaměstnanců podniků, členů dobrovolné jednotky podniku a dalších osob se nosí znak, který tvoří hasičská přilba podložena dvěmi přes sebe zkříženými sekyrkami a ve spodní části lemována dvěmi zkříženými ratolestmi. Tento znak je uveden v příloze č. 10. Na čepicích stejnokroje členůstejnokroje členů dobrovolné jednotky obceobce se nosí barevný státní znak.
(7)
U pracovního stejnokroje I zaměstnanců podniků, členů a dalších osob uvedených v odstavci 3 je barva kalhot nebo sukně tmavomodrá v odstínu saka. Ke stejnokroji lze nosit bílou košili s dlouhým rukávem bez nárameníků, kabelku nebo tašku na spisy tmavé barvy bez nápadných ozdob.
(8)
Údržba a obměna stejnokroje se zabezpečuje na náklady zřizovatele jednotky.
§ 44
Náležitosti funkčních označení zaměstnanců podniků a dalších osob na stejnokroji
(1)
Stejnokroj zaměstnanců podnikůStejnokroj zaměstnanců podniků a dalších osob je na náramenících a výložkách opatřen funkčním označením pro funkce
a)
hasič,
b)
starší hasič, preventista požární ochrany,
c)
strojník,
d)
technik, technik požární ochrany, požární referent,
e)
velitel družstva,
f)
velitel čety,
g)
velitel směny,
h)
vedoucí oddělení, odborně způsobilá osoba,
i)
velitel stanice, zástupce velitele jednotky hasičského záchranného sboru podniku,
j)
velitel jednotky hasičského záchranného sboru podniku,
k)
vedoucí odboru požární ochrany, zástupce ředitele hasičského záchranného sboru podniku,
l)
ředitel hasičského záchranného sboru podniku.
(2)
Funkční označení uvedená v odstavci 1 písm. k) a l) se použijí zpravidla v případě, že jednotka hasičského záchranného sboru podniku má několik stanic nebo je součástí vyšší organizační části podniku.
(3)
Pro označení funkcí podle odstavce 1 se používají
a)
trojcípá hvězda zlatavé nebo stříbřité barvy o průměru 15 mm,
b)
kolejnička zlatavé nebo stříbřité barvy o šíři 5 mm a délce 30 mm.
(4)
Umístění funkčního označení na náramenících a výložkách stejnokroje zaměstnanců podnikůstejnokroje zaměstnanců podniků a dalších osob je znázorněno v příloze č. 11. Funkční označení na náramenících stejnokroje zaměstnanců podnikůstejnokroje zaměstnanců podniků a dalších osob je znázorněno v příloze č. 12 a na výložkách pracovního stejnokroje II a svetru v příloze č. 13.
§ 45
Náležitosti funkčních označení členů na stejnokroji
(1)
Stejnokroj členůStejnokroj členů je na náramenících opatřen funkčním označením pro funkce
a)
hasič,
b)
starší hasič po 3 letech členství v jednotce,
c)
strojník,
d)
technik,
e)
velitel družstva,
f)
velitel družstva - zástupce velitele dobrovolné jednotky,
g)
velitel dobrovolné jednotky.
(2)
Pro označení funkcí členů podle odstavce 1 se používají
a)
rozeta stříbřité barvy o průměru 14 mm,
b)
kolejnička stříbřité barvy šíře 5 mm a délce 30 mm.
(3)
Funkční označení na náramenících a na výložkách pracovního stejnokroje II a svetru členů dobrovolných jednotek je znázorněno v příloze č. 14.
ČÁST ČTVRTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 46
Barevná úprava, nápisy, označení a znaky požárních automobilů, včetně přívěsů, návěsů a kontejnerů, lodí, vznášedel a letadel podle dosavadních předpisů musí být uvedeny do souladu s touto vyhláškou nejpozději do 31. prosince 2002.
§ 47
Zrušuje se vyhláška č. 22/1996 Sb., kterou se upravují podrobnosti o úkolech jednotek požární ochrany, stanoví se činnost osob zúčastněných na jejich plnění a zásady velení při zásahu.
§ 48
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Mgr. Gross v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 247/2001 Sb.
Kritéria stupně nebezpečí území obce
Pro účely stanovení stupně nebezpečí území obceobce se obcíobcí rozumí katastrální územíkatastrální území v obciobci1). Stupeň nebezpečí území obceobce je stanoven podle hodnoty celkového kritéria Kc (tabulka č.1).
Stupeň nebezpečí území obce| Hodnota Kc
---|---
I A| 25 a více
I B| 21 až 24
II A| 16 až 20
II B| 11 až 15
III A| 6 až 10
III B| 3 až 5
IV| Do 2
Tabulka č. 1 Celkové kritérium
Hodnota kritéria Kc je dána součtem hodnot jednotlivých kritérií:
Kc = Ko \\+ Kui \\+ Kz
kde:
•
Ko \\- kritérium počtu obyvatel
Hodnota kritéria vyplývá z počtu trvale žijících obyvatel v katastrálním územíkatastrálním území v obciobci (viz tabulka č. 2).
Počet obyvatel| Hodnota Ko
---|---
nad 50000| 20
15001 až 50000| 15
5001 až 15000| 14
3001 až 5000| 12
1001 až 3000| 10
201 až 1000| 5
do 200| 1
Tabulka č. 2 Stanovení kritéria Ko
•
Kui \\- kritérium charakteru území;
Účelem zavedení tohoto kritéria je zohlednit místní vybrané zvláštnosti v katastrálním územíkatastrálním území v obciobci, které kritérium počtu obyvatel nemohlo vždy dostatečně odhalit. Přehled o možnostech uplatnění jednotlivých kritérií charakteru území udává tabulka č. 3. Při oprávněnosti kritéria se započítává každá z hodnot Kui.
Popis kritéria| Hodnota kritéria Kui
---|---
Historické jádro vybraných měst a obcíobcí, území měst a obcíobcí s historickým prostředím, které jsou prohlášeny za národní kulturní památku, památkovou zónu nebo památkovou rezervaci dle zvláštního právního předpisu2).| 1
Rekreační oblast s přechodným zvýšením počtu ubytovaných obyvatel v katastrálním územíkatastrálním území obceobce vyšším jak 5000 osob, vyjma jednorázových akcí.| 1
Zastavěná, alespoň do 25% plochy, nebo obydlená část katastrálního územíkatastrálního území obceobce je umístěno v záplavovém území dvacetileté vody definovaném v povodňovém plánu kraje3).| 1
Katastrální územíKatastrální území obceobce je v zóně havarijního plánování stanovené dle zvláštního právního předpisu4,5) pro látky zařazené jako hořlavé kapaliny nebo hořlavé plyny nebo výbušniny nebo toxická kapalina nebo toxický plyn.| 1
Katastrální územíKatastrální území obceobce je v zóně havarijního plánování stanovené dle zvláštního právního předpisu6) a pro velmi významné zdroje nebo jaderná pracoviště IV. Kategorie7).| 1
Obchodní centra se supermarkety nebo zábavní centra s celkovou kapacitou nad 1000 osob a a průmyslové zóny s plochou nad 1 000 000 m2.| 1
Nemocnice, ústavy sociální péče, léčebné ústavy dlouhodobě nemocných s léčebnou nebo ubytovací kapacitou zařízení v jedné budově nad 100 osob.| 1
Tabulka č. 3 Stanovení kritéria Ku
•
Kz\\- kritérium zásahů
Hodnota kritéria zásahů Kz je závislá na počtu mimořádných událostí se zásahem jednotek v posuzovaném katastrálním územíkatastrálním území obceobce během jednoho roku, přičemž jde o průměrnou hodnotu za posledních pěti let.
Počet mimořádných událostí| Hodnota kritéria Kz
---|---
do 100| 0
101 až 200| 1
nad 200| 2
Tabulka č. 4 Stanovení kritéria Kz
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 247/2001 Sb.
Označení místa dislokace jednotky na požárních automobilech
1.
Místo dislokace jednotky hasičského záchranného sboru kraje se na požárních automobilech vyznačí ve třech řádcích. V prvním řádku se umístí slova „HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR“, ve druhém řádku se umístí název kraje a ve třetím řádku se může umístit název obceobce, ve které se nachází stanice jednotky hasičského záchranného sboru kraje. Příklad:
HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR
JIHOMORAVSKÉHO KRAJE
VYŠKOV
2.
Místo dislokace vzdělávacích zařízení ministerstva se na požárních automobilech vyznačí ve třech řádcích. V prvním řádku se umístí slova „HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR“, ve druhém řádku se umístí slova „ODBORNÉ UČILIŠTĚ“ a ve třetím řádku se umístí název obceobce, ve které se vzdělávací zařízení ministerstva nachází. Příklad:
HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR
ODBORNÉ UČILIŠTĚ
CHOMUTOV
3.
Místo dislokace jednotky hasičského záchranného sboru podniku se na požárních automobilech vyznačí ve třech řádcích. V prvním řádku se umístí slova „HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR“, ve druhém řádku se umístí název podniku a ve třetím řádku se umístí název obceobce, ve které se nachází stanice jednotky hasičského záchranného sboru podniku. Příklad:
HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR
ČESKÉ DRÁHY,a.s.
OLOMOUC
4.
Místo dislokace jednotky sboru dobrovolných hasičů obceobce se na požárních automobilech vyznačí ve dvou řádcích. V prvním řádku se umístí slova „SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ“, ve druhém řádku se umístí název obceobce, ve které se jednotka sboru dobrovolných hasičů obceobce nachází. Příklad:
SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ
VELKÉ MEZIŘÍČÍ
5.
Místo dislokace jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku se na požárních automobilech vyznačí ve třech řádcích. V prvním řádku se umístí slova „SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ“, ve druhém řádku se umístí název podniku a ve třetím řádku se umístí název obceobce, ve které se nachází jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku. Příklad:
SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ
ŠKODA, a.s.
PLZEŇ
6.
U jednotek dislokovaných v prostoru letiště nesmí být označení podle bodů 3 a 5 v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.
Příloha č. 3
Základní a minimální početní stav příslušníků směny stanic hasičského záchranného sboru kraje
Typ stanice| C1| C2| C3| P0| P1| P2| P3| P4
---|---|---|---|---|---|---|---|---
Počet organizovaných výjezdů k zásahu k zabezpečení plošného pokrytí| 2| 2| 3| 1| 1| 1| 1| 2
Základní početní stav příslušníků ve třech směnách| 39| 45| 60| 9| 15| 24| 33| 39
Základní početní stav příslušníků v jedné směně| 13| 15| 20| 3| 5| 8| 11| 13
Minimální početní stav příslušníků v jedné směně určených k výjezdu| 10| 11| 16| 2| 4| 6| 8| 10
Služební místa ve směně
Velící důstojník směny| -| -| 1| -| -| -| -| -
Velitel čety| 1| 1| 1| -| -| -| 1| 1
Velitel družstva| 2| 2| 3| 1| 1| 1| 2| 2
Hasič| 2| 3| 4| -| 1| 2| 2| 3
Hasič – řidič, obsluha požární techniky (strojník)| 4| 5| 7| 2| 2| 3| 4| 4
Hasič – technik speciální služby| 4| 4| 4| -| 1| 2| 2| 3
Pravidla pro úpravu základního a minimálního početního stavu příslušníků směny stanic hasičského záchranného sboru kraje
Základní početní stav příslušníků v jedné směně na stanici hasičského záchranného sboru kraje uvedený v tabulce se zvyšuje
a)
u stanice, která je předurčena pro systém záchranných prací při dopravních nehodách na dálnicích, rychlostních komunikacích a vybraných silnicích I. třídy, o dva příslušníky ve směně,
b)
u stanice, která je předurčena jako opěrná pro likvidaci havárií nebezpečných látek o tři příslušníky ve směně,
c)
až jedenapůlkrát, pokud je to odůvodněno dokumentací zdolávání požárů objektů, jejichž ochranu před požáry a mimořádnými událostmi jednotka zabezpečuje, nebo potřebami operačního řízeníoperačního řízení, anebo potřebami obsluhy speciální požární techniky.
Minimální početní stav příslušníků v jedné směně určených k výjezdu u stanice typu C2 je možné zvýšit o jednoho příslušníka ve směně, pokud je v rámci katastrálního územíkatastrálního území obceobce více než 10 % budov s více než 5 nadzemními podlažími, rozsáhlý výrobní nebo skladovací areál nebo jiný důvod, u něhož je zásah podmíněn vysláním speciální techniky.
V rámci jednoho územního odboru hasičského záchranného sboru kraje a sídla hasičského záchranného sboru kraje se s ohledem na plošné pokrytí a pro vytvoření odpovídající základny pro činnost specializovaných služeb zřizuje vždy jedna ze stanic typu:
C1 - stanice, kde jednotka hasičského záchranného sboru kraje zabezpečuje minimálně výjezd dvou družstev o zmenšeném početním stavu a jedné skupiny,
C2 - stanice, kde jednotka hasičského záchranného sboru kraje zabezpečuje minimálně výjezd dvou družstev o zmenšeném početním stavu a dvou skupin, nebo
C3 - stanice, kde jednotka hasičského záchranného sboru kraje zabezpečuje minimálně výjezd tří družstev o zmenšeném početním stavu a dvou skupin,
a dále se s ohledem na plošné pokrytí a požární nebezpečí katastrálních územíkatastrálních území obcíobcí v kraji zřizují stanice typu P:
P0 - stanice, kde jednotka hasičského záchranného sboru kraje vznikla sdružením prostředků obceobce a hasičského záchranného sboru kraje podle § 69a zákona o požární ochraně,
P1 – stanice, kde jednotka hasičského záchranného sboru kraje zabezpečuje minimálně výjezd jednoho družstva o zmenšeném početním stavu,
P2 – stanice, kde jednotka zabezpečuje výjezd minimálně jednoho družstva o zmenšeném početním stavu a jedné skupiny,
P3 – stanice, kde jednotka hasičského záchranného sboru kraje zabezpečuje minimálně výjezd jednoho družstva o zmenšeném početním stavu a dvou skupin,
P4 – stanice, kde jednotka hasičského záchranného sboru kraje zabezpečuje minimálně výjezd dvou družstev o zmenšeném početním stavu a jedné skupiny.
Příloha č. 4
k vyhlášce č. 247/2001 Sb.
Základní početní stav členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a jejich minimální vybavení požární technikou a věcnými prostředky požární ochrany
Vnitřní organizace jednotky| Kategorie jednotky
---|---
JPO II/1| JPO II/2| JPO III/1| JPO III/2| JPOV
Celkem základní početní stav členů5)| 12| 24| 12| 24| 9
Počet členů v pohotovosti pro výjezd v dané kategorii jednotky| 4| 8| 4| 8| 4
Funkce
Velitel| 1| 1| 1| 1| 1
Velitel družstva| 2| 5| 2| 5| 2
Strojník| 3| 6| 4| 6| 2
Hasič, starší hasič| 6| 12| 5| 12| 4
Požární technika a věcné prostředky požární ochrany3)
Cisternová automobilová stříkačka v základním provedení (dále jen „CAS“)| 1| 1| 1| 1| 11)
Dopravní automobil| 1| 1| 1| 1| 11)
Automobilový žebřík do 30 m| 12)| 12)| 12)| 12)| -
Automobilová plošina do 30 m| 12)| 12)| -| -| -
Odsavač kouře nebo přetlakový ventilátor| 11)| 11)| 11)| 11)| 11)
Motorová stříkačka| 11)| 11)| 11)| 11)| 1
Izolační dýchací přístroj4)| 4| 81)| 4| 81)| 41)
Vozidlová radiostanice požární ochrany| 2| 2| 2| 2| -
Přenosná radiostanice požární ochrany| 2| 4| 2| 4| 11)
Mobilní telefon| 11)| 11)| 11)| 11)| 11)
1)
Jednotka sboru dobrovolných hasičů obceobce je vybavena uvedenou požární technikou, věcnými prostředky požární ochrany, jen pokud je to odůvodněno plošným pokrytím, dokumentací zdolávání požáru objektů, jejichž ochranu před požáry a mimořádnými událostmi jednotka zabezpečuje. Do počtu izolačních dýchacích přístrojů, přetlakových ventilátorů a motorových stříkaček se započítávají také tyto prostředky umístěné v CAS nebo v jiné požární technice ve vybavení jednotky.
2)
Vybavení jednotky sboru dobrovolných hasičů obceobce výškovou technikou se provádí podle obdobné zásady, na které je vybavena stanice typu P2 hasičského záchranného sboru kraje (příloha č.3 a č.6).
3)
Kromě minimálního vybavení požární technikou a věcnými prostředky požární ochrany je jednotka sboru dobrovolných hasičů obceobce vybavována další požární technikou a věcnými prostředky požární ochrany nebo jinými prostředky, pokud je předurčena pro systém záchranných prací při dopravních nehodách, při haváriích, při živelních pohromách a pro ochranu obyvatelstva. To platí i v případech, kdy je nadstandardní vybavení požární technikou a věcnými prostředky požární ochrany a jinými prostředky odůvodněno havarijním plánem kraje nebo dokumentací zdolávání požáru objektů, jejichž ochranu před požáry a jinými mimořádnými událostmi jednotka zabezpečuje. Vybavení požární technikou a prostředky požární ochrany může být zvýšeno až na jedenapůlnásobek limitů uvedených v tabulce (zaokrouhluje se nahoru).
4)
Autonomní dýchací přístroj na stlačený vzduch s otevřeným okruhem, typ s plicní automatikou pro použití v plynném prostředí.
5)
Základní početní stav členů jednotky sboru dobrovolných hasičů obceobce se zvyšuje o potřebný počet členů stanovený právním předpisem, je-li tato jednotka současně zařízením civilní ochrany.
Vysvětlivky:
JPO II/1 - jednotka sboru dobrovolných hasičů obceobce s územní působností kategorie JPO II, která zabezpečuje výjezd družstva o zmenšeném početním stavu a zřizuje se zpravidla ve vybrané obciobci s počtem obyvatel nad 1000,
JPO II/2 - jednotka sboru dobrovolných hasičů obceobce s územní působností kategorie JPO II, která zabezpečuje výjezd dvou družstev o zmenšeném početním stavu a zřizuje se zpravidla ve vybrané obciobci s počtem obyvatel nad 1000,
JPO III/1 - jednotka sboru dobrovolných hasičů obceobce s územní působností kategorie JPO III, která zabezpečuje výjezd družstva o zmenšeném početním stavu a zřizuje se zpravidla ve vybrané obciobci s počtem obyvatel nad 1000,
JPO III/2 - jednotka sboru dobrovolných hasičů obceobce s územní působností kategorie JPO III, která zabezpečuje výjezd dvou družstev o zmenšeném početním stavu a zřizuje se zpravidla ve vybrané obciobci s počtem obyvatel nad 1000,
JPO V - jednotka sboru dobrovolných hasičů obceobce s místní působností kategorie JPO V, která zabezpečuje výjezd družstva o zmenšeném početním stavu.
Poznámka: Jednotka sboru dobrovolných hasičů obceobce, která není zařazena do plošného pokrytí má základní početní stav členů jako jednotka JPO V.
Příloha č. 5
k vyhlášce č. 247/2001 Sb.
Minimální vybavení stanic hasičského záchranného sboru kraje požární technikou a věcnými prostředky požární ochrany
Požární technika a věcné prostředky požární ochrany1)| Typ stanice/počty
---|---
C1| C2| C3| P0| P1| P2| P3| P4
Cisternová automobilová stříkačka (dále jen „CAS“)-celkem počet| 3| 3| 4| 1| 217)| 2| 2| 3
Rychlý zásahový automobil ( dále jen „RZA“) a technický automobil UL nebo hydraulické vyprošťovací zařízení na CAS3)| 1| 1| 1| 1| 1| 1| 1| 1
Technický automobil L nebo S nebo kontejner| 1| 1| 1| | | | 14)| 14)
Protiplynový automobil nebo kontejner| 1| 1| 1| | | | | 14)
Automobilový žebřík do 30 m| 1| 1| 1| | | 14)| 14)| 14)
Automobilový žebřík nad 30 m4)| | | 14)| | | | |
Automobilová plošina do 30 m4) 10)| 1| 1| | | | 1| 1| 1
Automobilová plošina nad 30 m4) 10)| | | 1| | | | |
Dopravní automobil nebo kontejner5)| 1| 1| 1| | | | 1| 1
Velitelský automobil UL| 1| 1| 1| 1| 1| 1| 1| 1
Velitelský automobil L (rozšířené provedení)| 1| 1| 1| | | | |
Automobil pro zjišťování příčin požáru| 1| 1| 1| | | | |
Automobilový jeřáb nebo vyprošťovací automobil s nosností na výložníku do 20 t4)| 1| 1| 1| | | | 1| 1
Užitkový automobil| 1| 1| 1| 1| 1| 1| 1| 1
Osobní automobil| 4| 4| 4| | | | |
Nákladní automobil nebo nosič kontejnerů a nákladním kontejnerem| 1| 1| 1| | | | | 1
Přetlakový ventilátor11)| 2| 2| 2| 1| 1| 1| 1| 1
Elektrocentrála, přenosný generátor 220 V min. 3 kW s přenosnou osvětlovací sadou11)| 1| 1| 1| 1| 1| 1| 1| 1
Přívěsná nebo přenosná lafetová proudnice4), 11) výkon minimálně 2400 l.min-1| 1| 1| 1| | | | | 1
Zařízení na hašení práškem s minimálně 50 kg náplně11)| 14)| 14)| 1| | 1| 1| 1| 1
Zařízení na hašení CO2 s minimálně 150 kg náplně11)| 1| 1| 1| | 14)| 14)| 1| 1
Hadicový přívěs minimálně s 560 m požárních tlakových hadic 75 4)| 1| 1| 1| | | | | 1
Protichemický ochranný oblek rovnotlaký11)| 9| 9| 10| 4| 47)| 47)| 67)| 6
Protichemický ochranný oblek přetlakový11)| 9| 9| 10| 2| 28)| 48)| 68)| 6
Ochranný oblek proti sálavému teplu11)| 4| 4| 4| | 24)| 24)| 24)| 24)
Loď s motor. Pohonem pro minimálně 6 osob4)| 2| 2| 2| | 1| 1| 1| 2
Prostředky pro detekci nebezpečných koncentrací par a plynů (kromě radioaktivního záření radioaktivních plynů)11) – explozimetry| 29)| 29)| 39)| 19)| 19)| 19)| 29)| 29)
Prostředky pro detekci nebezpečných látek (kromě radioaktivního záření radioaktivních látek)11) – toximetry| 1| 1| 1| 1| 1| 1| 1| 1
Prostředek pro detekci bojových chemických látek11)| 1| 1| 1| 1| 1| 1| 1| 1
Indikátor ionizujícího záření gama11)| 2| 2| 3| 1| 1| 1| 2| 2
Osobní operativní dozimetr11)| 4| 4| 6| 1| 1| 2| 4| 4
Radiometr11), 13)| 1| 1| 3| 1| 1| 1| 1| 1
Dekontaminační sprcha11)| 1| 2| 2| | | 14)| 14)| 14)
Mobilní telefon pro organizovaný výjezd| 2| 2| 3| 1| 1| 1| 2| 2
Plnící zařízení tlakových lahví11)| 2| 2| 2| | | | | 1
Pevný generátor 220/380 V6)| 1| 1| 1| | 14)| 14)| 14)| 1
Filtrační dýchací přístroj 11)| 204)| 204)| 254)| | | | |
Izolační dýchací přístroj 11), 14)| 64)| 64)| 94)| | | | |
Izolační dýchací přístroj 11), 15)| 1,7 násobek počtu jedné směny
Náhradní tlakové láhve k dýchacím přístrojům11)| pro každý přístroj 1 náhradní tlaková láhev
Přenosná radiostanice| 1,5 násobek počtu jedné směny| 1,2 násobek počtu jedné směny
Vozidlová radiostanice| Podle počtu zásahových požárních automobilů
Zařízení pro konverzi signálu| Dle počtu CAS a velitelských automobilů
Vybavení jednotek hasičského záchranného sboru kraje technikou a věcnými prostředky bez rozlišení místa dislokace techniky
Autobus4)| 1
Záloha CAS| X2)
Kombinovaný hasící automobil 4)| 1
Pěnový hasicí automobil 4)| 1
Plynový hasicí automobil 4)| 1
Práškový hasicí automobil 4)| 1
Automobilový jeřáb nebo vyprošťovací automobil s nosností výložníku nad 20 t 4)| 1
Nosič kontejnerů| Y12)
Kontejner pro nouzové přežití| 1
Kontejner pro štáb| 1
Kontejner týlový| 1
Kontejner technický nebo technický automobil S4)| 1
Automobil pro přepravu pohonných hmot nebo kontejner tankovací| 1
Celkový počet osobních automobilů| Z16)
Velitelský automobil UL nebo L řídícího důstojníka kraje| 1
1)
Pokud to odůvodňuje odůvodněno plošné pokrytí, havarijní plán kraje, dokumentace zdolávání požáru objektů, jejichž ochranu před požáry a mimořádnými událostmi jednotka zabezpečuje, mohou být počty požární techniky a věcných prostředků požární ochrany uvedené v tabulce zvýšeny u jednotlivých druhů až jedenapůlkrát. (zaokrouhleno nahoru).
2)
Minimální počet CAS v záloze je stanoven počtem stanic hasičského záchranného sboru kraje následovně:
-
do 10 stanic - 2 CAS,
-
od 11 do 20 stanic - 3 CAS,
-
nad 20 stanic - 4 CAS.
3)
RZA může být vybavena stanice, pokud je předurčena pro systém záchranných prací při dopravních nehodách na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla a vybrané silnice I.třídy.
4)
Stanice je vybavena požární technikou a věcnými prostředky požární ochrany, jen pokud to odůvodňuje požární nebezpečí území, havarijní plán kraje nebo dokumentace zdolávání požáru objektů, jejichž ochranu před požáry a mimořádnými událostmi jednotka zabezpečuje.
5)
Dopravní automobil může být nahrazen jiným požárním automobilem pro přepravu nejméně jednoho družstva.
6)
Věcné prostředky požární ochrany nejsou ve vybavení nástavby zásahového požárního automobilu
7)
Pokud je stanice vybavena protichemickými obleky přetlakovými, nemusí být vybavena protichemickými obleky rovnotlakými.
8)
Pokud je stanice vybavena protichemickými obleky rovnotlakými, nemusí být vybavena protichemickými obleky přetlakovými.
9)
Detektor výbušné koncentrace par a plynů kalibrovaný na metan.
10)
Automobilová plošina není nutná ve vybavení, pokud je stanice vybavena automobilovým žebříkem s košem se stejnou nebo přibližně stejnou dostupnou výškou. Počet automobilových plošin na stanicích hasičského záchranného sboru kraje může vytvářet také zálohu výškové techniky u hasičského záchranného sboru kraje ve velikosti až 30 % celkového minimálního počtu automobilových žebříků (zaokrouhluje se nahoru) na stanicích.
11)
Do počtu uvedených prostředků se započítávají také prostředky umístěné v CAS nebo v jiné požární technice ve vybavení stanice.
12)
Počet nosičů kontejnerů je odvozen od počtu kontejnerů tak, aby na 2 až 3 kontejnery připadal alespoň jeden kontejnerový nosič.
13)
Přístroj je schopný měřit dávkový příkon záření gama a povrchovou kontaminaci záření beta (popř. záření alfa).
14)
Autonomní dýchací přístroj s uzavřeným okruhem, typ s tlakovým kyslíkem;
Autonomní dýchací přístroj s uzavřeným okruhem; únikový přístroj s chemicky vyvíjeným kyslíkem (KO2), únikový přístroj s chemicky vyvíjeným kyslíkem (NaCLO3).
15)
Autonomní dýchací přístroj na stlačený vzduch s otevřeným okruhem, typ s plicní automatikou pro použití v plynném prostředí.
16)
Celkový počet osobních automobilů je dán součtem počtu osobních automobilů na stanicích typu C a k tomu následujícího počtu osobních automobilů:
-
do 10 stanic – 7 osobních automobilů,
-
od 11 do 20 stanic – 8 osobních automobilů,
-
nad 20 stanic – 10 osobních automobilů.
17)
Počet CAS lze snížit na jednu, pokud má stanice společnou dislokaci s jednotkou sboru dobrovolných hasičů, která je rovněž vybavena CAS a je současně zabezpečeno její případné použití příslušníky pro zásah.
Příloha č. 6
k vyhlášce č. 247/2001 Sb.
66kB
67kB
75kB
61kB
76kB
63kB
Příloha č. 7
k vyhlášce č. 247/2001 Sb.
Vzor průkazu velitele hasičského záchranného sboru podniku,velitele sboru dobrovolných hasičů obce,velitele sboru dobrovolných hasičů podniku k prokazování oprávnění podle § 88 odst. 1 zákona
První strana průkazu
14kB
Druhá strana průkazu
15kB
Příloha č. 8
k vyhlášce č. 247/2001 Sb.
Vzor medaile „Za statečnost“
1.5MB
Příloha č. 9
k vyhlášce č. 247/2001 Sb.
Vzor znaku na čepici stejnokroje zaměstnanců hasičského záchranného sboru podniku a členů sboru dobrovolných hasičů podniku a dalších osob
1.5MB
Příloha č. 10
k vyhlášce č. 247/2001 Sb.
Umístnění funkčního označení na náramenících a výložkách stejnokroje zaměstnanců podniků a dalších osob
51kB
52kB
Příloha č. 11
k vyhlášce č. 247/2001 Sb.
Funkční označení na náramenících stejnokroje zaměstnanců podniků a dalších osob
5.7MB
4.4MB
Příloha č. 12
k vyhlášce č. 247/2001 Sb.
Funkční označení na výložkách pracovního stejnokroje II a svetru zaměstnanců podniků a dalších osob
5.9MB
4.7MB
Příloha č. 13
k vyhlášce č. 247/2001 Sb.
Funkční označení na náramenících a na výložkách pracovního stejnokroje II a svetru členů dobrovolných jednotek
6.4MB
6.3MB
1)
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.
2)
Vyhláška č. 254/1999 Sb., o technických podmínkách požární techniky, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb. – příloha č. 2 body 73 až 81 a 83 a příloha č. 3 body 19 až 21.
3)
Úmluva o mezinárodním civilním letectví vyhlášená pod č. 147/1947 Sb., ve znění vyhlášky č. 29/1957 Sb.
4)
§ 4 odst. 9 zákona č. 239/2000 Sb.
5)
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb.
Vyhláška č. 344/1991 Sb., kterou se vydává Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách České a Slovenské Federativní Republiky – příloha část I – Česká republika.
6)
Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně některých zákonů.
7)
§ 1 písm. h) vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
8)
§ 34 vyhlášky č. 246/2001 Sb.
9)
§ 1 písm. b) a c) vyhlášky č. 246/2001 Sb.
10)
Například vyhláška č. 254/1999 Sb.
11)
Například § 12 zákona č. 239/2000 Sb.
12)
§ 4 odst. 2 zákona č. 239/2000 Sb.
13)
Například zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 23/1992 Sb. a zákona č. 114/1995 Sb.
14)
§ 19 odst. 3 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb.
15)
§ 2 písm. e) zákona č. 239/2000 Sb.
16)
§ 10 odst. 3 zákona č. 239/2000 Sb.
17)
§ 10 odst. 2 písm. d) zákona č. 239/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
18)
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).
19)
§ 1 odst. 1 písm. i) a j) vyhlášky č. 246/2001 Sb.
20)
§ 15 nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně.
22)
Příloha č. 7 vyhlášky č. 255/1999 Sb., o technických podmínkách věcných prostředků požární ochrany.
1)
Vyhláška č. 463/2002 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění vyhlášky č. 387/2003 Sb. ve znění vyhlášky č. 570/2004 Sb.
2)
Např. vyhláška č. 108/2003 Sb., o prohlášení území s historickým prostředím ve vybraných městech a obcích za památkové zóny a určování podmínek pro jejich ochranu; vyhláška č. 249/1995 Sb., o prohlášení území historických jader vybraných obcí a jejich částí za památkové zóny; nařízení vlády č. 443/1992 Sb., o prohlášení území historického jádra města Františkovy Lázně a území pevnosti Terezín za památkové rezervace; apod.
3)
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
4)
Zákon č. 349/2004 Sb., úplné znění zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií); vyhláška č. 366/2004 Sb., o některých podrobnostech systému prevence závažných havárií.
5)
Vyhláška č. 383/2000 Sb., kterou se stanoví zásady pro stanovení zóny havarijního plánování a rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu pro havárie způsobené vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky.
6)
Nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování.
7)
Vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně. |
Zákon č. 254/2001 Sb. | Zákon č. 254/2001 Sb.
Zákon o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
Vyhlášeno 25. 7. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 98/2001
* ČÁST PRVNÍ - ZÁKON O VODÁCH (VODNÍ ZÁKON) (§ 1 — § 127)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví (§ 128 — § 128)
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o státním fondu životního prostředí České republiky (§ 130 — § 130)
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o vnitrozemské plavbě (§ 131 — § 131)
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o změně trestního zákona, zákona o myslivosti, zákona o rybářství, zákona o státní správě ve vodním hospodářství, zákona o ochraně přírody a krajiny a lesního zákona (§ 132 — § 132)
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o změně zákona o státní správě ve vodním hospodářství a kompetenčního zákona (§ 133 — § 133)
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby (§ 135 — § 135)
* ČÁST DESÁTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 136 — § 136)
* ČÁST JEDENÁCTÁ - ÚČINNOST (§ 137 — § 137) č. 1 k zákonu č. 254/2001 Sb. č. 2 k zákonu č. 254/2001 Sb.
Aktuální znění od 1. 8. 2024 (182/2024 Sb.)
254
ZÁKON
ze dne 28. června 2001
o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKON O VODÁCH (VODNÍ ZÁKON)
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Účel a předmět zákona
(1)
Účelem tohoto zákona je chránit povrchové a podzemní vody, jako ohrožené a nenahraditelné složky životního prostředí a přírodní zdroje, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů, pro zachování vodních zdrojů a předejití stavu nedostatku vody a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodnípovodní a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl v souladu s právem Evropských společenství1). Účelem tohoto zákona je též přispívat k zajištění zásobování obyvatelstva pitnou vodou a k ochraně vodních ekosystémů a na nich přímo závisejících suchozemských ekosystémů.
(2)
Zákon upravuje právní vztahy k povrchovým a podzemním vodám, vztahy fyzických a právnických osob k využívání povrchových a podzemních vod, jakož i vztahy k pozemkům a stavbám, s nimiž výskyt těchto vod přímo souvisí, a to v zájmu zajištění trvale udržitelného užívání těchto vod, bezpečnosti vodních děl a ochrany před účinky povodnípovodní a sucha. V rámci vztahů upravených tímto zákonem se bere v úvahu zásada návratnosti nákladů na vodohospodářské služby, včetně nákladů na související ochranu životního prostředí a nákladů na využívané zdroje, v souladu se zásadou, že znečišťovatel platí.
§ 2
Vymezení pojmů
(1)
Povrchovými vodami jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu; tento charakter neztrácejí, protékají-li přechodně zakrytými úseky, přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních vedeních.
(2)
Podzemními vodami jsou vody přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami; za podzemní vody se považují též vody protékající podzemními drenážními systémy a vody ve studních.
(3)
Vodním útvaremVodním útvarem je vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Vodní útvaryVodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod.
(4)
Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku.
(5)
Silně ovlivněný vodní útvarvodní útvar je útvar povrchové vody, který má v důsledku lidské činnostičinnosti podstatně změněný charakter.
(6)
Umělý vodní útvarvodní útvar je vodní útvarvodní útvar povrchové vody vytvořený lidskou činnostíčinností.
(7)
Útvar podzemní vody je vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektorukolektoru nebo kolektorechkolektorech; kolektoremkolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr.
(8)
Vodním zdrojem jsou povrchové nebo podzemní vody, které jsou využívány nebo které mohou být využívány pro uspokojení potřeb člověka, zejména pro pitné účely.
(9)
Nakládáním s povrchovými nebo podzemními vodami je jejich vzdouvání pomocí vodních děl, využívání jejich energetického potenciálu, jejich využívání k plavbě nebo k plavení dřeva, k chovu ryb nebo vodní drůbeže, jejich odběr, vypouštění odpadních vod do nich a další způsoby, jimiž lze využívat jejich vlastnosti nebo ovlivňovat jejich množství, průtok, výskyt nebo jakost.
(10)
Povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků a případně i jezer do moře v jediném vyústění, ústí nebo deltě vodního toku.
(11)
Dílčí povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků a případně i jezer do určitého místa vodního toku (obvykle jezero nebo soutok řek).
(12)
Hydrogeologický rajon je území s obdobnými hydrogeologickými poměry, typem zvodnění a oběhem podzemní vody.
(13)
Vodní linie je kontinuálně propojená síť vodních toků a ostatních vodních linií, včetně částí vzdutých vodním dílem a přechodně zakrytých úseků, přerušená pouze místy, kde dochází k přirozenému vsakování.
(14)
Ostatní vodní linií je tekoucí povrchová nebo podzemní voda neodpovídající definici vodního toku podle § 43.
(15)
Pověřenou osobou je odborně způsobilá právnická osoba pověřená rozhodnutím Ministerstva zemědělství k provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly, včetně zpracování programu technickobezpečnostního dohledu a zpracování rozsahu měření technickobezpečnostního dohledu, v rozsahu svého pověření, a ke zpracování posudků pro zařazení vodních děl do kategorií z hlediska technickobezpečnostního dohledu.
(16)
Pověřením je rozhodnutí Ministerstva zemědělství udělující pověření k provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly, včetně zpracování programu technickobezpečnostního dohledu a zpracování rozsahu měření technickobezpečnostního dohledu, a ke zpracování posudků pro zařazení vodních děl do kategorií z hlediska technickobezpečnostního dohledu.
§ 2a
(1)
Stavem povrchových vodStavem povrchových vod se rozumí obecné vyjádření stavu útvaru povrchové vody určené ekologickým nebo chemickým stavem, podle toho, který je horší.
(2)
Stavem podzemních vodStavem podzemních vod se rozumí obecné vyjádření stavu útvaru podzemní vody určené kvantitativním nebo chemickým stavem, podle toho, který je horší.
(3)
Ekologickým stavemEkologickým stavem se rozumí vyjádření kvality struktury a funkce vodních ekosystémů vázaných na povrchové vody.
(4)
Dobrým stavem povrchových vodDobrým stavem povrchových vod se rozumí takový stav útvaru povrchové vody, kdy je jeho ekologický i chemický stav přinejmenším dobrý.
(5)
Dobrým stavem podzemních vodDobrým stavem podzemních vod se rozumí takový stav útvaru podzemních vod, kdy je jeho kvantitativní i chemický stav přinejmenším dobrý.
(6)
Dobrým chemickým stavem povrchových vodDobrým chemickým stavem povrchových vod se rozumí chemický stav potřebný pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí (§ 23a), při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy environmentální kvalitynormy environmentální kvality.
(7)
Dobrým chemickým stavem podzemních vodDobrým chemickým stavem podzemních vod se rozumí chemický stav potřebný pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí (§ 23a), při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy environmentální kvalitynormy environmentální kvality.
(8)
Normou environmentální kvalityNormou environmentální kvality se rozumí koncentrace znečišťující látky nebo skupiny látek ve vodě, sedimentech nebo živých organismech, která nesmí být překročena z důvodů ochrany lidského zdraví a životního prostředí.
(9)
Kvantitativním stavem podzemních vodKvantitativním stavem podzemních vod se rozumí vyjádření míry ovlivnění útvaru podzemních vod přímými a nepřímými odběry.
§ 3
Práva k vodám a právní povaha vod
(1)
Povrchové a podzemní vody nejsou předmětem vlastnictví a nejsou součástí ani příslušenstvím pozemku, na němž nebo pod nímž se vyskytují; práva k těmto vodám upravuje tento zákon.
(2)
Za povrchové a podzemní vody se nepovažují vody, které byly z těchto vod odebrány.
(3)
V pochybnostech o tom, zda se jedná nebo nejedná o povrchové nebo podzemní vody, rozhoduje vodoprávní úřad.
§ 4
(1)
Na vody, které jsou podle zvláštního zákona1a) vyhrazenými nerosty, a na přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod, o nichž bylo vydáno osvědčení podle zvláštního zákona,2) se tento zákon vztahuje, jen pokud tak výslovně stanoví.
(2)
Důlní vody se pro účely tohoto zákona považují za vody povrchové, popřípadě podzemní a tento zákon se na ně vztahuje, pokud zvláštní zákon1a) nestanoví jinak.
HLAVA II
NAKLÁDÁNÍ S VODAMI
Díl 1
Základní povinnosti
§ 5
(1)
Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, je povinen dbát o jejich ochranu a zabezpečovat jejich hospodárné a účelné užívání podle podmínek tohoto zákona a dále dbát o to, aby nedocházelo k znehodnocování jejich energetického potenciálu a k porušování jiných veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.3)
(2)
Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami k výrobním účelům, je povinen za účelem splnění povinností podle odstavce 1 provádět ve výrobě účinné úpravy vedoucí k hospodárnému využívání vodních zdrojů a zohledňující nejlepší dostupné technologie.
(3)
Při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich užívání je stavebník povinen podle charakteru a účelu užívání těchto staveb je zabezpečit zásobováním vodou a odváděním odpadních vod kanalizací k tomu určenou. Není-li kanalizace v místě k dispozici, odpadní vody se zneškodňují přímým čištěním s následným vypouštěním do vod povrchových nebo podzemních. V případě technické neproveditelnosti způsobů podle vět první a druhé lze odpadní vody akumulovat v nepropustné jímce (žumpě) s následným vyvážením akumulovaných vod na zařízení schválené pro jejich zneškodnění. Dále je stavebník povinen zabezpečit omezení odtoku povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen „srážková voda“) akumulací a následným využitím, popřípadě vsakováním na pozemku, výparem, anebo, není-li žádný z těchto způsobů omezení odtoku srážkových vod možný nebo dostatečný, jejich zadržováním a řízeným odváděním nebo kombinací těchto způsobů. Bez splnění těchto podmínek nesmí být povolena stavba, změna stavby před jejím dokončením, užívání stavby ani vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nebo rozhodnutí o změně v užívání stavby.
§ 5a
Vodoprávní úřady jako dotčené orgány ve svých stanoviscích k návrhům územně plánovací dokumentace zohledňují cíle ochrany povrchových a podzemních vod, jejich hospodárné využívání a vytváření podmínek pro snižování nepříznivých účinků povodnípovodní a sucha v zastavěných územíchzastavěných územích, zastavitelných plochách a transformačních plochách. Vodoprávní úřady poskytují orgánům územního plánování údaje a podklady pro vymezování ploch vhodných k omezování a zadržování odtoku srážkových vod a realizaci vodních prvků.
Díl 2
Nakládání s povrchovými vodami
§ 6
Obecné nakládání s povrchovými vodami
(1)
Každý může na vlastní nebezpečí bez povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu odebírat povrchové vody nebo s nimi jinak nakládat pro vlastní potřebu, není-li k tomu třeba zvláštního technického zařízení.
(2)
Povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu rovněž není třeba k zachycování povrchových vod jednoduchými zařízeními na jednotlivých pozemcích a stavbách nebo ke změně přirozeného odtoku vod za účelem jejich ochrany před škodlivými účinky těchto vod.
(3)
Při obecném nakládání s povrchovými vodami se nesmí ohrožovat jakost nebo zdravotní nezávadnost vod, narušovat přírodní prostředí, zhoršovat odtokové poměry, poškozovat břehy, vodní díla a zařízení, zařízení pro chov ryb a porušovat práva a právem chráněné zájmy jiných.
(4)
Vodoprávní úřad může obecné nakládání s povrchovými vodami rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy bez náhrady upravit, omezit, popřípadě zakázat, vyžaduje-li to veřejný zájem, zejména dochází-li při něm k porušování povinností podle odstavce 3 nebo z důvodu bezpečnosti osob. Působnost jiných správních úřadů ke stanovení podmínek k užívání těchto vod ke koupání5) není tímto zákonem dotčena.
§ 7
Užívání povrchových vod k plavbě
(1)
K užívání povrchových vod k plavbě a k odběru vody potřebné k provozu plavidel není třeba povolení vodoprávního úřadu.
(2)
Provozovatelé plavidel jsou povinni vybavit je potřebným zařízením k akumulaci odpadních vod a řádně je provozovat, pokud při jejich užívání nebo provozu mohou odpadní vody vznikat, a jsou povinni zabránit únikům odpadních vod a závadných látek z plavidel do vod povrchových.
(3)
Provozovatelé přístavů, speciálních servisních zařízení56) a speciálních lodí6) určených k dopravě pohonných hmot a odpadů z plavidel (dále jen „obslužní loď“) jsou povinni zabezpečovat zásobování plavidel pohonnými a provozními hmotami a odstraňování odpadních vod nebo závadných látek z plavidel v přístavech nebo pomocí speciálních servisních zařízení nebo obslužních lodí tak, aby při tom nedocházelo ke znečišťování povrchových nebo podzemních vod.
(4)
Přečerpávání odpadních vod nebo závadných látek z plavidel a zásobování plavidel pohonnými nebo provozními hmotami mimo přístavy je zakázáno, pokud jejich objem je v jednotlivých případech větší než 50 litrů nebo pokud tyto činnostičinnosti nezabezpečuje speciální servisní zařízení nebo obslužní loď.
(5)
Na povrchových vodách v ochranných pásmech vodních zdrojů I. stupně a na nádržích určených povolením nebo rozhodnutím vodoprávního úřadu podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 4 nebo podle předchozích předpisů pro chov ryb je plavba plavidel se spalovacími motory zakázána. Nejde-li o dopravně významné vodní cesty,7) je tato plavba zakázána na vodních nádržích a vodních tocích, které stanoví Ministerstvo dopravy v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou. Povrchové vody lze užívat k plavbě jen tak, aby při tom nedošlo k ohrožení zájmů rekreace, jakosti vod a vodních ekosystémů, bezpečnosti osob a vodních děl; rozsah a podmínky užívání povrchových vod k plavbě stanoví Ministerstvo dopravy v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.
(6)
Zákaz plavby podle odstavce 5 se nevztahuje na plavidla Státní plavební správy, Hasičského záchranného sboru České republiky, ozbrojených sil České republiky, PoliciePolicie České republiky, obecní policiepolicie, celní správy České republiky a správců vodních toků, pokud jsou použita ke služebním účelům, dále na plavidla použitá v souvislosti s výstavbou, údržbou nebo provozem vodních děl nebo jiných staveb na vodních tocích nebo na pozemcích při nich, plavidla osob vykonávajících povinnosti podle tohoto zákona nebo plavidla použitá k nutnému zajištění zdravotní služby nebo při ochraně před povodněmiochraně před povodněmi. Zákaz plavby podle odstavce 5 se, s výjimkou ochranných pásem vodních zdrojů I. stupně, nevztahuje na plavidla osob, které mají platné povolení k nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 4 nebo podle předchozích předpisů, a to při obhospodařování nádrží určených takovým rozhodnutím pro chov ryb.
(7)
O výjimkách ze zákazu a omezení podle odstavce 5 rozhoduje v jednotlivých případech vodoprávní úřad po projednání se Státní plavební správou.
(8)
Kontrolu dodržování zákazu plavby plavidel se spalovacími motory na povrchových vodách podle odstavce 5, jakož i kontrolu užívání povrchových vod k plavbě s ohledem na stanovený rozsah a podmínky jejich užívání vykonává Policie České republiky a Státní plavební správa.
Díl 3
Povolení, souhlas a vyjádření
Oddíl 1
Povolení
§ 8
Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami
(1)
Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami (dále jen „povolení k nakládání s vodami“) je třeba
a)
jde-li o povrchové vody a nejde-li při tom o obecné nakládání s nimi
1.
k jejich odběru,
2.
k jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci,
3.
k využívání jejich energetického potenciálu,
4.
k užívání těchto vod pro chov ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů, za účelem podnikání,
5.
k jinému nakládání s nimi,
b)
jde-li o podzemní vody
1.
k jejich odběru,
2.
k jejich akumulaci,
3.
k jejich čerpání za účelem snižování jejich hladiny,
4.
k umělému obohacování podzemních zdrojů vod povrchovou vodou,
5.
k jinému nakládání s nimi,
c)
k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních,
d)
k čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následnému vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie,
e)
k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a k jejich následnému vypouštění, pokud nejde o činnostčinnost prováděnou na základě povolení podle zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě7b),
f)
k užívání důlní vody jako náhradního zdroje podle zvláštního zákona1a).
(2)
Povolení k nakládání s vodami se vydává fyzickým nebo právnickým osobám k jejich žádosti. Fyzická nebo právnická osoba, která má platné povolení k nakládání s vodami podle odstavce 1 nebo podle předchozích předpisů (dále jen „oprávněný“) je oprávněna nakládat s vodami v rozsahu a k účelu po dobu uvedenou v platném povolení.
(3)
Povolení k nakládání s vodami není třeba
a)
k čerpacím pokusům při provádění hydrogeologického průzkumu nebo při průzkumu vydatnosti zdrojů podzemních vod, pokud mají trvat méně než 14 dnů a odběr vody v této době nepřekročí 1 l/s,
b)
k odběrům povrchových a podzemních vod pro zjišťování a hodnocení stavu těchto vod (§ 21),
c)
k jednorázovému odběru povrchových nebo podzemních vod v případech záchranných prací při mimořádných událostech, požárech a jiných živelních pohromách,
d)
k nakládání s povrchovými vodami při cvičení a zásahu Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany, PoliciePolicie České republiky, obecní policiepolicie nebo ozbrojených sil České republiky; toto nakládání musí být při cvičení předem projednáno s vodoprávním úřadem,
e)
k využívání energetického potenciálu podzemních vod v případě, že nedochází k odběru nebo čerpání podzemní vody,
f)
k užívání důlních vod organizací při hornické činnostičinnosti pro její vlastní potřebu nebo k vypouštění důlních vod organizací1a),
g)
k vypuštění odpadních vod z odlehčovacích komor do vod povrchových,
h)
k vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky, zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky vznikajících při přípravě jídel, osobní hygieně nebo jako produkt lidského metabolismu při provozu tábora, který je zotavovací akcí nebo jinou podobnou akcí pro děti podle jiného právního předpisu66), pokud
1.
počet účastníků ve věku do 15 let nepřesahuje 60,
2.
ubytování účastníků je zajištěno výhradně ve stanech a
3.
jsou provedena opatření k zamezení ohrožení jakosti povrchových a podzemních vod.
(4)
V pochybnostech o tom, zda se jedná o nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami a o jaký druh nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami se jedná, rozhoduje vodoprávní úřad.
§ 9
(1)
Povolení k nakládání s vodami se vydává na časově omezenou dobu. V povolení k nakládání s vodami se stanoví účel, rozsah, povinnosti a popřípadě podmínky, za kterých se toto povolení vydává. Podkladem vydání povolení k nakládání s podzemními vodami je vyjádření osoby s odbornou způsobilostí, pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech nerozhodne jinak.8)
(2)
Povolení k vypouštění odpadních vod nemůže být vydáno na dobu delší než 10 let, v případě vypouštění odpadních vod se zvlášť nebezpečnými závadnými látkami nebo nebezpečnými závadnými látkami podle přílohy č. 1 na dobu delší než 4 roky.
(3)
Povoluje-li vodoprávní úřad odběr povrchových nebo podzemních vod podléhající zpoplatnění (hlava XI díl 1 a hlava XII) na dobu delší než 1 rok, stanoví současně i výši povoleného ročního odběru.
(4)
Odběr podzemní vody za účelem výroby balené kojenecké nebo pramenité vody lze povolit, pokud zdroj podzemní vody splňuje požadavky na jakost balených kojeneckých nebo pramenitých vod podle vyhlášky upravující požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy8a); v případě, že lze podzemní vodu podle této vyhlášky upravovat, považují se limity na její jakost v ukazatelích, ve kterých ji lze upravovat, za splněné.
(5)
Povolení k nakládání s vodami pro využívání jejich energetického potenciálu nemůže být vydáno na dobu kratší než 30 let. Vodoprávní úřad postupem podle § 12 odst. 2 dobu platnosti povolení prodlouží o dobu stanovenou ve stávajícím povolení, nebyl-li oprávněnému pravomocně uložen správní trest za opakované porušování povinností stanovených tímto zákonem nebo podle něho.
(6)
Povolení k nakládání s vodami pro jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci se vydává na dobu užívání vodního díla, které takové nakládání s vodami umožňuje.
(7)
Při povolování nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů [§ 8 odst. 1 písm. a) bod 4 a 5], stanoví vodoprávní úřad v povolení podmínky pro použití závadných látek ke krmení ryb v jiných případech než stanovených v § 39 odst. 12 a k úpravě povrchových vod na nádržích určených pro chov ryb. V případě, že jsou v povolení stanoveny podmínky pro použití nebezpečných závadných a zvlášť nebezpečných závadných látek, nesmí být toto povolení vydáno na dobu delší než 4 roky. Na oprávněného, který zachází se závadnými látkami v rozsahu podmínek podle věty první, se nevztahuje § 39 odst. 1 věta druhá.
(8)
Povolení k nakládání s vodami k umělému obohacování zdrojů podzemních vod povrchovou vodou lze vydat pouze v případě, že použití zdroje povrchové nebo podzemní vody pro tento účel nepovede k ohrožení cílů stanovených podle § 23a pro tento vodní zdroj nebo cílů stanovených podle § 23a pro uměle obohacovaný zdroj podzemní vody.
(9)
Povolení k nakládání s vodami, které lze vykonávat pouze užíváním vodního díla, je podmínkou vykonatelnosti povolení záměru tohoto vodního díla podle zvláštního zákona. Povolení k nakládání s vodami pozbývá platnosti, jestliže do 3 let ode dne, kdy nabylo právní moci, nenabude právní moci povolení záměru podle zvláštního zákona.
(10)
Jde-li o záměr povolovaný podle stavebního zákona, který nelze provést bez udělené výjimky podle § 23a odst. 8, rozhodne o výjimce vodoprávní úřad. Vydání rozhodnutí o výjimce je podmínkou vykonatelnosti povolení záměru podle stavebního zákona.
§ 9a
(1)
Žádost o vydání povolení k nakládání s vodami obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu
a)
základní popis nakládání s vodami, jeho druh, rozsah a účel a
b)
identifikační údaje o místu nakládání s vodami.
(2)
Součástí žádosti je
a)
dokumentace pro povolení stavby, pokud má sloužit k povolovanému nakládání s vodami,
b)
souhlas vlastníka pozemku nebo stavby vodního díla dotčených povolovaným nakládáním s vodami, není-li žadatel jejich vlastníkem; souhlas musí být vyznačen na situačním výkresu a musí obsahovat podpis vlastníka pozemku nebo stavby vodního díla a jeho identifikační údaje, kterými jsou u
1.
fyzické osoby jméno, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu, a nemá-li ji, adresa bydliště,
2.
právnické osoby název, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
c)
čestné prohlášení o vlastnickém právu ke stavbě vodního díla, pokud má k povolovanému nakládání s vodami sloužit stávající vodní dílo a toto vodní dílo není předmětem evidence v katastrukatastru nemovitostí,
d)
stanovisko správce povodí; to neplatí v případě žádosti o povolení k odběru podzemních vod pro potřeby domácností a o povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních pro potřeby domácností,
e)
vyjádření příslušného správce vodního toku, pokud má být povolovaným nakládáním s vodami dotčen vodní tok,
f)
údaje o průtocích vody ve vodním toku, pokud má být povolovaným nakládáním s vodami dotčen vodní tok,
g)
návrh minimálního zůstatkového průtoku, místo a způsob jeho měření, pokud povolované nakládání s vodami může mít za následek snížení průtoku vodního toku,
h)
vyjádření osoby s odbornou způsobilostí, pokud je povolováno nakládání s podzemními vodami, a
i)
prováděcí projekt sanačních prací, jedná-li se o nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. e).
§ 10
(1)
Měřit množství vody, se kterou nakládá, a předávat výsledky tohoto měření příslušnému správci povodí postupem podle § 22 odst. 2 je povinen
a)
oprávněný, který má povolení k nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1 v celkovém množství alespoň 1 000 m3 vody v kalendářním roce nebo 100 m3 vody v kalendářním měsíci,
b)
oprávněný, který má povolení k nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 5, § 8 odst. 1 písm. b) bodů 2 až 5 nebo § 8 odst. 1 písm. d), e) nebo f) v celkovém množství alespoň 6 000 m3 vody v kalendářním roce nebo 500 m3 vody v kalendářním měsíci,
c)
ten, kdo má povolení k nakládání s vodami v množství alespoň 6 000 m3 vody v kalendářním roce nebo 500 m3 vody v kalendářním měsíci, které jsou přírodním léčivým zdrojem nebo zdrojem přírodních minerálních vod nebo které jsou vyhrazeným nerostem.
(2)
Oprávněný, který má povolení ke vzdouvání, případně k akumulaci povrchových vod a přesahuje-li povolený objem vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo vody vodním dílem akumulované 1 000 000 m3, je povinen měřit množství vzduté nebo akumulované vody a předávat o tom údaje příslušnému správci povodí postupem podle § 22 odst. 2.
(3)
Způsob a četnost měření množství vody podle odstavce 1 pro jednotlivé druhy nakládání s vodami, měření množství vody akumulované nebo vzduté podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo zemědělství po projednání s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou.
(4)
Vodoprávní úřad může stanovit v povolení k nakládání s vodami i další podrobnosti těchto měření. V případě mimořádné situace může vodoprávní úřad na návrh oprávněného stanovit způsob a rozsah měření mimo řízení o povolení k nakládání s vodami, a to na omezenou nezbytně nutnou dobu.
§ 11
(1)
Práva a povinnosti vyplývající z povolení k nakládání s vodami, které bylo vydáno pro účel spojený s vlastnictvím k pozemkům a nebo stavbám, přecházejí na jejich nabyvatele, pokud tyto pozemky a nebo stavby budou i nadále sloužit účelu uvedenému v povolení. To platí i pro jejich uživatele po dobu užívání těchto pozemků nebo staveb v rozsahu, který odpovídá rozsahu práv uživatele k nim, vyplývajícího ze vzájemného vztahu mezi vlastníkem a tímto uživatelem. Nabyvatelé těchto pozemků a nebo staveb, případně jejich uživatelé, jsou povinni oznámit vodoprávnímu úřadu, že došlo k převodu nebo přechodu pozemku nebo stavby, s nimiž je povolení k nakládání s vodami spojeno, a to do 2 měsíců ode dne jejich převodu nebo přechodu, případně vzniku práv k jejich užívání.
(2)
Povolení k nakládání s vodami nezakládá práva k cizím pozemkům a stavbám ani nevzniká vodoprávnímu úřadu, správci vodního toku nebo vlastníku vodního díla právní povinnost náhrady oprávněným za nemožnost nakládat s vodami v maximálním povoleném množství a s určitými vlastnostmi.
(3)
Nestanoví-li vodoprávní úřad jinak, může oprávněný umožnit výkon svého povolení k nakládání s vodami i jinému.
(4)
Je-li povolené nakládání s vodami nezbytně třeba ve veřejném zájmu a oprávněný své povolení nevyužívá zcela nebo zčásti, může mu vodoprávní úřad uložit povinnost umožnit využití jeho vodního díla nebo zařízení k povolenému nakládání s vodami jinou, vodoprávním úřadem určenou fyzickou nebo právnickou osobou, na dobu nezbytně nutnou nebo do doby rozhodnutí o jeho vyvlastnění nebo omezení vlastnického práva, a to za přiměřenou náhradu.
§ 12
Změna a zrušení povolení k nakládání s vodami
(1)
Vodoprávní úřad může z moci úřední povolení k nakládání s vodami změnit nebo zrušit
a)
nevyužívá-li oprávněný vydaného povolení k nakládání s vodami nebo využívá-li jej pouze minimálně bez vážného důvodu po dobu delší než 2 roky; to neplatí v případě povolení podle § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1 k odběru vody ze záložních zdrojů pro zásobování pitnou vodou z veřejného vodovodu,
b)
byla-li oprávněnému, který má povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, uložena povinnost připojit se na kanalizaci podle zvláštního právního předpisu8b),
c)
při stanovení minimální hladiny podzemních vod, nebyla-li dosud stanovena, či při její změně.
(2)
Vodoprávní úřad může povolení k nakládání s vodami změnit nebo zrušit na žádost oprávněného. Bylo-li povolení vydáno jiné osobě, musí žadatel doložit, že je oprávněným z tohoto povolení.
(3)
Vodoprávní úřad povolení k nakládání s vodami změní nebo zruší, a to i v řízení podle odstavce 1 nebo 2, je-li to nezbytné
a)
k dosažení cílů ochrany vod přijatých v plánu povodí (§ 24 a 26),
b)
ke splnění programů snížení znečištění povrchových vod (§ 34 odst. 2 a § 35 odst. 1),
c)
ke splnění programu snížení znečištění povrchových a podzemních vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami (§ 39 odst. 3),
d)
pro zásobování pitnou vodou podle plánu rozvoje vodovodů a kanalizací8c).
(4)
Požádá-li oprávněný o změnu doby platnosti povolení k nakládání s vodami, povolení nezanikne, dokud o žádosti není pravomocně rozhodnuto; žádost je nutné podat před uplynutím doby platnosti povolení k nakládání s vodami.
(5)
Na změnu a zrušení povolení k nakládání s vodami se použije ustanovení § 9 až 11 obdobně.
§ 13
Zánik povolení k nakládání s vodami
Povolení k nakládání s vodami zaniká
a)
uplynutím doby, na kterou bylo uděleno,
b)
zánikem vodního díla (§ 55) umožňujícího povolené nakládání s vodou, pokud vodoprávní úřad do 1 roku po zániku díla nestanoví lhůtu a podmínky k uvedení stavby do původního stavu, v tomto případě povolení zaniká marným uplynutím této lhůty,
c)
zánikem právnické osoby nebo smrtí fyzické osoby, kterým bylo povolení uděleno, pokud nedošlo k přechodu oprávnění na dalšího nabyvatele podle § 11 odst. 1.
§ 14
Povolení k některým činnostem
(1)
Povolení k některým činnostem je třeba
a)
k vysazování stromů nebo keřů v záplavových územích v rozsahu ovlivňujícím odtokové poměry,
b)
k těžbě písku, štěrku, bahna s výjimkou bahna k léčivým účelům, valounů apod. (dále jen „říční materiál“) z pozemků, na nichž leží koryto vodního toku,
c)
ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku v záplavových územích (§ 66) a v ochranných pásmech vodních zdrojů,
d)
k zasypávání odstavených ramen vodních toků,
e)
k vrácení vodního toku do původního koryta (§ 45),
f)
k ukládání těžebního odpadu do povrchových vod10b).
(2)
Povolení k činnostemčinnostem uvedeným v odstavci 1 písm. a) nebo b) se nevyžaduje, vykonává-li je správce vodního toku (§ 48) v souvislosti s jeho správou nebo vlastník vodního díla v souvislosti s údržbou vodní nádrže. Dále není třeba podle odstavce 1 písm. a), vykonává-li je vlastník lesa z důvodů obnovy porostů a při činnostechčinnostech uložených zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
(3)
Vyplývá-li to z povahy věci, může vodoprávní úřad v povolení stanovit podmínky i dobu, na kterou se povolení uděluje.
§ 14a
(1)
Žádost o povolení k některým činnostem podle § 14 odst. 1 obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu
a)
základní popis činnosti, její rozsah a účel a
b)
identifikační údaje o místu, na němž se má činnost uskutečnit.
(2)
Součástí žádosti je
a)
doklad, jímž se prokazuje právo žadatele k nemovité věci, která má být dotčena povolovanou činností, pokud vodoprávní úřad nemůže existenci takového práva ověřit v katastrukatastru nemovitostí,
b)
dokumentace k povolované činnosti, včetně popisu jejích předpokládaných účinků na okolí,
c)
stanovisko správce povodí a
d)
vyjádření příslušného správce vodního toku, pokud má být povolovanou činností dotčen vodní tok.
§ 16
Povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace
(1)
K vypouštění odpadních vod, u nichž lze mít důvodně za to, že mohou obsahovat jednu nebo více zvlášť nebezpečných závadných látek nebo prioritních nebezpečných látek, do kanalizace je třeba povolení vodoprávního úřadu.
(2)
Pokud se do kanalizace vypouštějí odpadní vody obsahující zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky z jedné nebo více jednotlivých technologicky vymezených výrob, je třeba povolení podle odstavce 1 samostatně pro každou z těchto výrob. Jsou-li průmyslové odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek nebo prioritních nebezpečných látek vypouštěny do kanalizace, která je součástí výrobního areálu, a jsou-li čištěny v zařízení určeném k čištění nebo zneškodňování těchto odpadních vod, může vodoprávní úřad vydat povolení až k místu vypouštění odpadních vod z tohoto zařízení.
(3)
Při vydávání tohoto povolení se § 38 odst. 9 až 11 použijí obdobně.
(4)
Vodoprávní úřad uloží v povolení podle odstavce 1 povinnost zřídit kontrolní místo a způsob měření objemu vypouštěných odpadních vod, míry jejich znečištění zvláště nebezpečnými závadnými látkami nebo prioritními nebezpečnými látkami a způsob, jímž mu budou výsledky měření předávány. Při tom zohlední požadavky schváleného kanalizačního řádu.
(5)
Pokud je pro odstraňování zvlášť nebezpečných závadných látek nebo prioritních nebezpečných látek z odpadních vod vypouštěných do kanalizace instalováno zařízení s dostatečnou účinností, může vodoprávní úřad v povolení stanovit místo povinností podle odstavce 4 podmínky provozu takového zařízení.
§ 16a
(1)
Žádost o povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu
a)
základní údaje o vypouštění těchto odpadních vod, jeho rozsahu a účelu a
b)
identifikační údaje o místu vypouštění těchto odpadních vod.
(2)
Součástí žádosti je
a)
souhlas vlastníka, popřípadě provozovatele kanalizace a
b)
doklad o ověření požadovaných vlastností zařízení určeného k čištění nebo zneškodňování odpadních vodzneškodňování odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky v případě, že se účinnost zařízení prokazuje prohlášením o shodě nebo atestem uznávané zkušebny.
Oddíl 2
Souhlas
§ 17
(1)
Souhlas vodoprávního úřadu je třeba ke stavbám, zařízením nebo činnostem, k nimž není třeba povolení podle tohoto zákona, které však mohou ovlivnit vodní poměry, a to
a)
ke stavbám a zařízením na pozemcích, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, nebo na pozemcích s takovými pozemky sousedících, pokud tyto stavby a zařízení ovlivní vodní poměry,
b)
ke zřizování dálkových potrubí a stavbám umožňujícím podzemní skladování látek v zemských dutinách, jakož i ke skladům, skládkám, popřípadě nádržím, pokud provoz uvedených staveb a skládek může významně ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod,
c)
ke stavbám, k těžbě nerostů nebo k terénním úpravám v záplavových územích; ustanovení § 67 tím není dotčeno,
d)
ke stavbám ve vzdálenosti do 15 m od vzdušné paty ochranné hráze vodního toku,
e)
ke stavbám v ochranných pásmech vodních zdrojů,
f)
k úložným místům pro nakládání s těžebním odpadem nebo k rozhodnutí o povinnosti shromažďovat a upravovat znečištěnou vodu a průsaky podle jiného právního předpisu10b),
g)
k vrtům pro využívání energetického potenciálu podzemních vod, z nichž se neodebírá nebo nečerpá podzemní voda; nestanoví-li tento zákon jinak, vodoprávní úřad může v řízení o udělení tohoto souhlasu žadateli uložit, aby mu předložil vyjádření osoby s odbornou způsobilostí8),
h)
k ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur podle jiného právního předpisu49), nebo
i)
ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku, jejichž cílem je následné využití průzkumného díla na stavbu k jímání podzemní vody nebo pro vrty pro využívání energetického potenciálu podzemních vod.
(2)
K žádosti o souhlas k vrtům podle odstavce 1 písm. g) nebo geologickým pracím podle odstavce 1 písm. i) v ochranném pásmu stanoveném podle lázeňského zákona žadatel předloží vyjádření osoby s odbornou způsobilostí podle zákona o geologických pracích8).
(3)
Vyplývá-li to z povahy věci, může vodoprávní úřad v souhlasu stanovit podmínky i dobu, po kterou se souhlas uděluje.
(4)
Souhlas je závazný pro příslušné orgány při postupu podle stavebního zákona a podle jiných zákonů7b),10b) v případech uvedených v odstavci 1.
(5)
Souhlasu podle odstavce 1 není třeba k činnostem, jichž je třeba při cvičení nebo zásahu Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany, Báňské záchranné služby, Policie České republiky, obecní policie a ozbrojených sil České republiky, které v případech cvičení postupují v dohodě s příslušným vodoprávním úřadem.
(6)
Vodoprávní úřad před vydáním souhlasu podle odstavce 1 posoudí možnost zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo stavu útvaru podzemní vody. Zároveň posoudí, zda provedením záměru nedojde k takové změně fyzikálních poměrů, která by vedla ke znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody. Dojde-li k závěru, že provedení záměru může vést ke zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo ke zhoršení stavu útvaru podzemní vody nebo znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody, před vydáním souhlasu podle odstavce 1 upozorní žadatele, že bez výjimky podle § 23a odst. 8 není možné záměr povolit ani provést a že bez této výjimky nelze souhlas podle odstavce 1 vydat.
(7)
Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko65), souhlas podle odstavce 1 se nevydává. Dojde-li orgán příslušný k vydání jednotného environmentálního stanoviska k závěru, že provedení záměru může vést ke zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo ke zhoršení stavu útvaru podzemní vody nebo znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody, upozorní žadatele před vydáním jednotného environmentálního stanoviska, že bez výjimky podle § 23a odst. 8 nelze vydat souhlasné jednotné environmentální stanovisko65).
§ 17a
(1)
Žádost o souhlas obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu
a)
základní popis záměru, jeho rozsah a účel a
b)
identifikační údaje o místu, na němž se má záměr uskutečnit.
(2)
Součástí žádosti je
a)
dokumentace stavby, zařízení nebo činnosti, s výjimkou souhlasu podle § 17 odst. 1 písm. i),
b)
odborné posouzení vlivu záměru na odtokové poměry, pokud jím mohou být dotčeny,
c)
stanovisko správce povodí, s výjimkou souhlasu podle § 17 odst. 1 písm. g) a i) pro potřeby domácností,
d)
vyjádření příslušného správce vodního toku, pokud má být záměrem dotčen vodní tok, a
e)
projekt geologických prací v případě souhlasu podle § 17 odst. 1 písm. i).
Oddíl 3
Vyjádření
§ 18
(1)
Každý, kdo hodlá provádět činnosti, které mohou ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál, jakost nebo množství povrchových nebo podzemních vod, má právo, aby po dostatečném doložení záměru obdržel vyjádření vodoprávního úřadu, zda je tento záměr z hlediska zájmů chráněných podle tohoto zákona možný, popřípadě za jakých podmínek.
(2)
Vodoprávní úřad vydá vyjádření rovněž k využívání zdrojů přírodní minerální vody osvědčených podle zvláštního zákona.2)
(3)
Vyjádření není rozhodnutím ve správním řízení a nenahrazuje povolení nebo souhlas vodoprávního úřadu vydaný podle tohoto zákona.
§ 18a
(1)
Žádost o vyjádření podle § 18 obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu
a)
základní popis záměru, jeho rozsah a účel a
b)
identifikační údaje o místu, na němž se má záměr uskutečnit.
(2)
Součástí žádosti je stanovisko správce povodí.
Díl 4
Vodoprávní evidence
§ 19
(1)
Správní úřady a orgány územní samosprávy jsou povinny vést evidenci jimi vydaných rozhodnutí, opatření obecné povahy, závazných stanovisek, souhlasů a jim podaných ohlášení, k nimž daly souhlas podle tohoto zákona, a dále částí rozhodnutí, které podle zákona o integrované prevenci nahradily rozhodnutí vydávaná podle tohoto zákona.
(2)
Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou stanoví rozsah a způsob vedení evidence podle odstavce 1, vymezí rozsah údajů a způsob jejich ukládání do informačního systému veřejné správy11) a způsob přechodu informací z dosavadní vodohospodářské evidence a souhrnné vodohospodářské evidence12) do tohoto informačního systému.
(3)
Správní úřady a orgány územní samosprávy jsou povinny z jimi vedené evidence podle odstavce 1 ukládat jimi vydávaná rozhodnutí, opatření obecné povahy, závazná stanoviska a identifikační údaje v rozsahu stanoveném vyhláškou vydanou podle odstavce 2 do informačního systému veřejné správy (§ 22 odst. 3 a 4) a předávat je v elektronické podobě Ministerstvu zemědělství nejpozději za kalendářní čtvrtletí vždy do 15. dne prvního měsíce následujícího čtvrtletí.
(4)
Správci povodí jsou povinni průběžně ukládat vybrané údaje z pravomocných rozhodnutí, z opatření obecné povahy a ze závazných stanovisek vodoprávních úřadů v rozsahu stanoveném vyhláškou vydanou podle odstavce 2 do informačního systému veřejné správy.
§ 19a
Registr výpustí
(1)
Zřizuje se registr výpustíregistr výpustí ze zdrojů znečištěnízdrojů znečištění do vod povrchových (dále jen „registr výpustíregistr výpustí“) jako informační systém veřejné správy, který slouží vodoprávním úřadům, správcům povodí, Hasičskému záchrannému sboru České republiky, České inspekci životního prostředí, Policii České republiky a Vojenské policii při zneškodňování haváriezneškodňování havárie, při šetření příčin havárie a pro shromažďování informací o potenciálních zdrojích ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod.
(2)
Správcem registru výpustíregistru výpustí je Ministerstvo životního prostředí.
(3)
Registr výpustíRegistr výpustí zahrnuje údaje o výpustech
a)
ke kterým je vydáno povolení k vypouštění odpadních vod nebo vypouštění důlních vod do vod povrchových v množství přesahujícím v kalendářním roce 6 000 m3 nebo 500 m3 v kalendářním měsíci a které jsou vedeny v evidenci vypouštění odpadních vod a důlních vod podle § 22 odst. 3 písm. b),
b)
nacházejících se v území v blízkosti provozů s integrovaným povolenímintegrovaným povolením67) k vypouštění odpadních vod do vod povrchových,
c)
nacházejících se na významných vodních tocích, mimo výpustí podle písmen a) a b), nebo
d)
nacházejících se na drobných vodních tocích, mimo výpustí podle písmen a) a b).
(4)
Identifikaci výpustí podle odstavce 3 písm. b) a c) pořizují a do registru výpustíregistru výpustí předávají příslušní správci povodí.
(5)
Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství stanoví vyhláškou rozsah a způsob vedení registru výpustíregistru výpustí, rozsah a způsob stanovení území v blízkosti provozů s integrovaným povolenímintegrovaným povolením67) k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a rozsah údajů a způsob jejich zjišťování a vkládání do registru výpustíregistru výpustí.
(6)
Vodoprávní úřady průběžně vkládají do registru výpustíregistru výpustí údaje o zjištěných výpustech, s výjimkou údajů o objektech důležitých pro obranu státu, v rozsahu stanoveném vyhláškou vydanou podle odstavce 5 a předávají je v elektronické podobě Ministerstvu životního prostředí.
§ 20
Údaje zapisované do katastru nemovitostí
(1)
Přehrady, hráze, jezy, stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejích březích, stavby k využití vodní energie a stavby odkališť, pokud jsou spojené se zemí pevným základem, se evidují v katastru nemovitostínemovitostí.12a) Podrobnosti vymezení těchto vodních děl stanoví Ministerstvo zemědělství v dohodě s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním vyhláškou.
(2)
V katastru nemovitostínemovitostí se vyznačují ochranná pásma vodních děl (§ 58 odst. 3) podle odstavce 1 a ochranná pásma vodních zdrojů (§ 30) údaji o způsobu ochrany nemovitostínemovitostí.13)
(3)
Vodoprávní úřad je povinen zaslat příslušnému katastrálnímu úřadu údaje potřebné k evidenci ochrany území podle odstavce 2 do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla tato ochrana území vymezena.
HLAVA III
STAV POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VOD
§ 21
(1)
Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod slouží k zajišťování podkladů pro výkon veřejné správy podle tohoto zákona, plánování v oblasti vod a k poskytování informací veřejnosti a provádí se podle povodí povrchových vod a hydrogeologických rajonů podzemních vod.
(2)
Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod zahrnuje zejména
a)
zjišťování množství a jakosti povrchových a podzemních vod včetně jejich ovlivňování lidskou činnostíčinností a zjišťování stavu vodních útvarůvodních útvarů a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarůvodních útvarů,
b)
vedení vodní bilance (§ 22 odst. 1),
c)
zřízení, vedení a aktualizace evidence
1.
vodních linií a objektů na nich, hydrologických povodí vodních toků, hydrogeologických rajonů a vodních nádrží,
2.
vodních útvarůvodních útvarů včetně silně ovlivněných vodních útvarůvodních útvarů a umělých vodních útvarůvodních útvarů,
3.
množství a jakosti povrchových a podzemních vod, stavu vodních útvarůvodních útvarů a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarůvodních útvarů,
4.
odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních vod a akumulace povrchových vod ve vodních nádržích,
5.
mezinárodních oblastí povodí na území České republiky a dílčích povodí (§ 24),
6.
chráněných oblastí přirozené akumulace vod (§ 28),
7.
ochranných pásem vodních zdrojů (§ 30),
8.
zdrojů povrchových a podzemních vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody,
9.
citlivých oblastí (§ 32),
10.
zranitelných oblastí (§ 33),
11.
oblastí povrchových vod využívaných ke koupání (§ 34),
12.
povrchových vod, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů (§ 35),
13.
hlavních odvodňovacích a hlavních závlahových zařízení (§ 56),
14.
záplavových území (§ 66).
Rozsah a způsob zpracování, ukládání a předávání údajů zahrnutých v evidencích, včetně statistických a kartografických dat, do informačních systémů veřejné správy (§ 22 odst. 3 a 4) stanoví Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou. Údaje z evidencí podle písmene c) se zveřejňují jako otevřená data60).
(3)
Způsob vymezení hydrogeologických rajonů, vymezení vodních útvarůvodních útvarů, způsob hodnocení jejich stavu a způsob hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarůvodních útvarů (§ 23a), náležitosti programů zjišťování a hodnocení stavu vod (§ 26 odst. 4) stanoví Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství vyhláškou.
(4)
Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod a provozování informačních systémů veřejné správy provádějí správci povodí a další odborné subjekty, které za tím účelem pověřuje, zřizuje nebo zakládá Ministerstvo zemědělství, popřípadě Ministerstvo životního prostředí (dále jen „pověřené odborné subjekty“). Správci povodí a pověřené odborné subjekty jsou povinni se při této činnostičinnosti řídit pokyny svého zakladatele nebo zřizovatele.
(5)
Správci povodí a pověřené odborné subjekty jsou oprávněni požadovat pro účely zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod informace od toho, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, jakož i od správních úřadů, popřípadě orgánů územní samosprávy, do jejichž působnosti povolování nakládání s uvedenými vodami spadá, nebo které vedou informační systémy podle zvláštních právních předpisů;14) ti jsou povinni bezplatně sdělovat data správcům povodí a pověřeným odborným subjektům, popřípadě si správci povodí a pověřené odborné subjekty mohou u nich tato data bezplatně a za jejich pomoci zjišťovat. Ustanovení zvláštních právních předpisů chránících utajované informace tím nejsou dotčena.
(6)
Správci povodí a pověřené odborné subjekty poskytují na vyžádání bezplatně správním úřadům informace o stavu povrchových a podzemních vod; zároveň bezplatně poskytují Ministerstvu zdravotnictví informace týkající se nakládání s povrchovými a podzemními vodami v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod.
(7)
Zaměstnanci správců povodí a pověřených odborných subjektů
a)
jsou oprávněni při výkonu své činnosti, včetně odběru vzorků povrchových a podzemních vod, v nezbytně nutném rozsahu vstupovat na cizí pozemky a dále vstupovat do cizích staveb a dalších prostor užívaných pro podnikatelskou činnost nebo provozování jiné hospodářské činnosti, pokud k tomu není třeba povolení podle jiných právních předpisů; vlastníci nebo uživatelé těchto prostor jsou povinni vstup umožnit,
b)
jsou povinni prokazovat se pověřením nebo průkazem správce povodí nebo pověřeného odborného subjektu a před vstupem na cizí pozemky nebo do cizích staveb a dalších prostor informovat oprávněného, jakož i jejich vlastníka nebo uživatele.
§ 22
(1)
Vodní bilance sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaruvodního útvaru za daný časový interval. Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu. Obsah vodní bilance a způsob jejího sestavení stanoví Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou.
(2)
Pro potřeby vodní bilance je ten, kdo je podle § 10 odst. 1 nebo 2 povinen měřit množství vody, se kterou nakládá, a dále ten, kdo má povolení k vypouštění odpadních vod nebo vypouští důlní vody do vod povrchových nebo podzemních v množství přesahujícím v kalendářním roce 6 000 m3 nebo 500 m3 v kalendářním měsíci, povinen jednou ročně ohlašovat příslušným správcům povodí údaje o tomto nakládání nebo vypouštění způsobem a v rozsahu, který stanoví Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou.
(3)
Ministerstvo zemědělství spravuje informační systém veřejné správy podle § 21 odst. 2 písm. c) pro evidenci
a)
vodních linií a objektů na nich a vodních nádrží,
b)
odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních vod a akumulace povrchových vod ve vodních nádržích,
c)
mezinárodních oblastí povodí na území České republiky a dílčích povodí (§ 24),
d)
zdrojů povrchových a podzemních vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody,
e)
hlavních odvodňovacích a hlavních závlahových zařízení (§ 56).
(4)
Ministerstvo životního prostředí spravuje informační systém veřejné správy podle § 21 odst. 2 písm. c) pro evidenci
a)
objektů na vodních liniích hydrologických povodí vodních toků a hydrogeologických rajonů,
b)
vodních útvarůvodních útvarů včetně silně ovlivněných vodních útvarůvodních útvarů a umělých vodních útvarůvodních útvarů,
c)
množství a jakosti povrchových a podzemních vod, stavu vodních útvarůvodních útvarů a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarůvodních útvarů,
d)
chráněných oblastí přirozené akumulace vod,
e)
ochranných pásem vodních zdrojů,
f)
citlivých oblastí,
g)
zranitelných oblastí,
h)
oblastí povrchových vod využívaných ke koupání,
i)
záplavových území,
j)
povrchových vod, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů.
(5)
Ministerstvo životního prostředí spravuje jako samostatnou součást informačního systému veřejné správy podle § 21 odst. 2 písm. c) registr chráněných oblastí, ve kterém v návaznosti na vodní útvaryvodní útvary povrchové nebo podzemní vody eviduje oblasti a území vyžadující zvláštní ochranu podle tohoto zákona nebo zákona o ochraně přírody a krajiny14a).
(6)
Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí postupují při správě informačních systémů podle odstavců 3 a 4 podle zvláštního právního předpisu.15) Tyto informační systémy slouží zejména pro účely podle § 21 odst. 1, § 23 až 26, § 54 a § 108 odst. 3 písm. w).
HLAVA IV
PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD
§ 23
(1)
Plánování v oblasti vod je soustavná koncepční činnostčinnost, kterou zajišťuje stát, a jeho účelem je vymezit a vzájemně harmonizovat veřejné zájmy
a)
ochrany vod jako složky životního prostředí,
b)
snížení nepříznivých účinků povodnípovodní a sucha a
c)
udržitelného užívání vodních zdrojů, zejména pro účely zásobování pitnou vodou.
(2)
V rámci plánování v oblasti vod se pořizují plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizikpovodňových rizik. Tyto plány jsou podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro územní plánování, vodoprávní řízení a řízení o návrhu na povolení záměru podle zvláštního zákona.
§ 23a
Cíle ochrany vod jako složky životního prostředí
(1)
Cíli ochrany vod jako složky životního prostředí (dále jen „cíle ochrany vod“) jsou
a)
pro povrchové vody
1.
zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod, včetně vodních útvarůvodních útvarů ležících v téže mezinárodní oblasti povodí,
2.
zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a dosažení jejich dobrého stavu, s výjimkou útvarů uvedených v bodu 3,
3.
zajištění ochrany, zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarůvodních útvarů a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu,
4.
snížení jejich znečištění prioritními látkami a zastavení nebo postupné odstraňování emisí, vypouštění a úniků prioritních nebezpečných látek,
b)
pro podzemní vody
1.
zamezení nebo omezení vstupů nebezpečných závadných, zvlášť nebezpečných závadných a jiných závadných látek do těchto vod a zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod,
2.
zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním, s cílem dosáhnout dobrého stavu těchto vod,
3.
odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu koncentrace nebezpečných závadných, zvlášť nebezpečných závadných a jiných závadných látek jako důsledku dopadů lidské činnosti, za účelem účinného snížení znečištění těchto vod,
c)
též v oblastech vymezených v § 28 odst. 1, § 30 odst. 1, § 32 odst. 2, § 33 odst. 1, § 34 odst. 1 a § 35 odst. 1 a ve zvláště chráněných územích podle zvláštních zákonů31) dosažení cílů stanovených pro povrchové vody podle písmene a) a pro podzemní vody podle písmene b), pokud v těchto oblastech nejsou pro tyto vody stanoveny zvláštními právními předpisy odlišné požadavky.
(2)
Cílů uvedených v odstavci 1 písm. a) bodech 2 a 3, písm. b) bodě 2 a písm. c) je třeba dosáhnout do 22. prosince 2015.
(3)
Pokud se na vybraný vodní útvarvodní útvar vztahuje více než jeden cíl ochrany vod uvedený v odstavci 1, uplatní se vždy nejpřísnější z nich.
(4)
Pro vybrané vodní útvaryvodní útvary mohou být v plánech povodí (§ 24) určeny zvláštní cíle ochrany vod, které spočívají v prodloužení lhůty uvedené v odstavci 2 za účelem postupného dosahování cílů ochrany vod pro vodní útvaryvodní útvary nebo ve stanovení méně přísných cílů ochrany vod.
(5)
Lhůta uvedená v odstavci 2 může být prodloužena pouze tehdy, pokud se neprojeví další zhoršení stavu dotčeného vodního útvaruvodního útvaru a při splnění těchto podmínek:
a)
není-li včasné dosažení cílů ochrany vod možné z nejméně jednoho dále uvedeného důvodu:
1.
míra požadovaného zlepšení může být z důvodů technické proveditelnosti dosažena pouze postupnými kroky, které přesahují tímto zákonem stanovené lhůty,
2.
dosažení požadovaného zlepšení v rámci tímto zákonem stanovené lhůty by bylo neúměrně nákladné,
3.
přírodní podmínky nedovolují včasné zlepšení stavu daného vodního útvaruvodního útvaru v rámci tímto zákonem stanovené lhůty,
b)
prodloužení lhůty a důvody jejího prodloužení budou jmenovitě uvedeny a vysvětleny v plánu povodí a
c)
prodloužení lhůty bude omezeno na období maximálně dvou následujících aktualizací plánů povodí, s výjimkou případů, kdy přírodní podmínky jsou takové, že stanovené cíle ochrany vod nemohou být v těchto obdobích dosaženy.
(6)
Méně přísné cíle ochrany vod pro vybrané vodní útvaryvodní útvary mohou být stanoveny pouze tehdy, pokud jsou tyto vodní útvaryvodní útvary ovlivněny lidskou činnostíčinností do míry určené v souladu s § 25 odst. 1 písm. a) bodem 2, nebo pokud jsou jejich přírodní podmínky takové, že by dosažení těchto cílů bylo neproveditelné nebo neúměrně nákladné, a pokud jsou splněny tyto podmínky:
a)
potřeby životního prostředí a sociálně ekonomické potřeby zajišťované takovou lidskou činnostíčinností nemohou být dosaženy jinými prostředky, které by z hlediska životního prostředí byly významně lepší a nevyžadovaly by neúměrné náklady,
b)
pro povrchové vody bude dosaženo nejlepšího možného ekologického a chemického stavu při daných vlivech, kterým nebylo možné předejít v důsledku povahy lidské činnostičinnosti nebo znečištění,
c)
pro podzemní vody bude dosaženo nejmenší možné změny oproti dobrému stavu podzemní vodydobrému stavu podzemní vody při daných vlivech, kterým nebylo možné předejít v důsledku povahy lidské činnostičinnosti nebo znečištění,
d)
nedojde k dalšímu zhoršení stavu dotčeného vodního útvaruvodního útvaru a
e)
stanovení méně přísných cílů ochrany vod a příslušné důvody budou jmenovitě uvedeny v plánu povodí a tyto cíle budou každých šest let přezkoumány.
(7)
Dobrého stavu podzemních vodDobrého stavu podzemních vod, dobrého ekologického stavuekologického stavu, dobrého ekologického potenciálu nebo předcházení zhoršování stavu útvaru povrchové nebo podzemní vody nemusí být dosaženo v důsledku nových změn fyzikálních poměrů v útvaru povrchové vody nebo změn hladin útvarů podzemních vod. Ke zhoršení stavu útvaru povrchové vody z velmi dobrého na dobrý může dojít v důsledku nových trvalých lidských činnostíčinností.
(8)
Zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo stavu útvaru podzemní vody či znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody podle odstavce 7 je možné pouze na základě výjimky, kterou udělí vodoprávní úřad na základě žádosti při současném splnění těchto podmínek:
a)
jsou učiněny všechny schůdné kroky k omezení nepříznivých vlivů na stav vodního útvaruvodního útvaru,
b)
důvody těchto změn nebo úprav vyplývají z převažujícího veřejného zájmu nebo pokud jsou přínosy pro životní prostředí a společnost při dosahování cílů podle odstavce 1 převáženy přínosy nových změn pro lidské zdraví, udržení ochrany obyvatel nebo udržitelný rozvoj a
c)
prospěšné cíle, které z těchto změn nebo úprav vodního útvaruvodního útvaru vyplývají, nelze z důvodů technické neproveditelnosti nebo pro neúměrné náklady dosáhnout jinými prostředky, jež by byly z hlediska životního prostředí významně lepší.
(9)
Bez udělené výjimky podle odstavce 8 nelze záměr vedoucí ke zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo stavu útvaru podzemní vody či znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchových vod nebo dobrého stavu útvaru podzemních vod povolit ani provést.
(10)
Důvody pro udělení výjimky podle odstavce 8 musí být uvedeny a vysvětleny v platném plánu povodí podle § 24 nebo v jeho nejbližší aktualizaci.
(11)
Lhůtu podle odstavce 5 lze prodloužit, méně přísné cíle podle odstavce 6 lze stanovit a výjimku podle odstavce 8 lze udělit, pouze pokud nedojde k trvalému vyloučení nebo ústupkům při dosahování cílů ochrany vod jako složky životního prostředí v jiných vodních útvarechvodních útvarech ležících v téže oblasti povodí a jejich použití je v souladu s cíli ochrany životního prostředí.
(12)
Žádost o udělení výjimky podle odstavce 8 obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu
a)
základní popis záměru, jeho rozsah a účel a
b)
identifikační údaje o místu, na němž se má záměr uskutečnit.
(13)
Součástí žádosti je
a)
projektová dokumentace nebo popis záměru,
b)
údaje o plnění podmínek pro udělení výjimky,
c)
stanovisko správce povodí a
d)
správní úkon, z něhož vyplývá, že záměr nelze povolit ani provést bez udělení výjimky podle odstavce 8, byl-li vydán jiným správním orgánem než příslušným k udělení výjimky.
§ 23b
Zvláštní ustanovení o povolování zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů
(1)
Má se za to, že plánování, výstavba, modernizace a provoz zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jejich připojení k soustavě a související soustava samotná a skladovací zařízení, jsou při posuzování existence převažujícího veřejného zájmu nebo převahy přínosů nových změn pro lidské zdraví, udržení ochrany obyvatel nebo udržitelný rozvoj podle § 23a odst. 8 písm. b) v převažujícím veřejném zájmu a že slouží veřejnému zdraví a bezpečnosti68).
(2)
Odstavec 1 se neuplatní v případě plánování a výstavby nových obnovitelných zdrojů využívajících energii vodního toku.
§ 24
Plány povodí
(1)
Území České republiky náleží do třech mezinárodních oblastí povodí, a to do mezinárodní oblasti povodí Labe, mezinárodní oblasti povodí Odry a mezinárodní oblasti povodí Dunaje.
(2)
Plány povodí podle § 23 odst. 2 se zpracovávají ve třech úrovních pro mezinárodní oblasti povodí (dále jen „mezinárodní plány povodí“), části mezinárodních oblastí povodí na území České republiky (dále jen „národní plány povodí“) a dílčí povodí.
(3)
Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství spolupracují v rámci mezinárodních komisí16) na zpracování mezinárodních plánů povodí a mezinárodních plánů pro zvládání povodňových rizikpovodňových rizik nebo souboru plánů pro zvládání povodňových rizikpovodňových rizik koordinovaných na úrovni mezinárodní oblasti povodí.
(4)
Národní plány povodí stanoví cíle:
a)
pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů,
b)
ke snížení nepříznivých účinků povodnípovodní a sucha,
c)
pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb a
d)
pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability krajiny.
Dále obsahují souhrny programů opatření k dosažení uvedených cílů a stanoví strategii jejich financování.
(5)
Národní plán povodí Labe je doplněn plány povodí pro pět dílčích povodí, a to pro dílčí povodí Horního a středního Labe, dílčí povodí Horní Vltavy, dílčí povodí Berounky, dílčí povodí Dolní Vltavy a dílčí povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe.
(6)
Národní plán povodí Odry je doplněn plány povodí pro dvě dílčí povodí, a to pro dílčí povodí Horní Odry, dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry.
(7)
Národní plán povodí Dunaje je doplněn plány povodí pro tři dílčí povodí, a to pro dílčí povodí Moravy a přítoků Váhu, dílčí povodí Dyje a dílčí povodí ostatních přítoků Dunaje.
(8)
Plány dílčích povodí stanoví návrhy programů opatření, které jsou nutné k dosažení cílů pro dané dílčí povodí na základě zjištěného stavu povrchových a podzemních vod, hodnocení povodňových rizikpovodňových rizik, potřeb užívání vodních zdrojů, a časový plán jejich uskutečnění.
(9)
Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou vymezení jednotlivých částí mezinárodních oblastí povodí na území České republiky, jednotlivých dílčích povodí podle odstavců 5 až 7 a přiřazených hydrogeologických rajonů, a dále do kterých správních obvodů krajů a správních obvodů obcíobcí s rozšířenou působností a do územní působnosti kterých správců povodí spadají.
(10)
Národní plány povodí pořizuje Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s příslušnými správci povodí a místně příslušnými krajskými úřady. Národní plány povodí schvaluje vláda.
(11)
Plány pro zvládání povodňových rizikpovodňových rizik pořizuje Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s příslušnými správci povodí a místně příslušnými krajskými úřady. Plány pro zvládání povodňových rizikpovodňových rizik schvaluje vláda.
(12)
Národní plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizikpovodňových rizik jsou začleněny do mezinárodních plánů podle odstavce 3.
(13)
Plány dílčích povodí pořizují správci povodí podle své působnosti ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a ve spolupráci s ústředními vodoprávními úřady. Plány dílčích povodí schvalují podle své územní působnosti kraje.
§ 25
Zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik
(1)
Plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizikpovodňových rizik se zpracovávají ve třech etapách, které představují:
a)
přípravné práce, které musí obsahovat
1.
předběžné vyhodnocení povodňových rizikpovodňových rizik a vymezení oblastí s významným povodňovým rizikempovodňovým rizikem, které se musí zveřejnit a zpřístupnit veřejnosti k připomínkám, a to nejméně 4 roky před začátkem období, kterého se budou plány pro zvládání povodňových rizikpovodňových rizik týkat,
2.
časový plán a program prací pro zpracování plánů povodí, který se musí zveřejnit a zpřístupnit uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám, a to nejméně 3 roky před začátkem období, kterého se budou plány povodí týkat,
3.
analýzu všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí, zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod, mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizikpovodňových rizik pro oblasti vymezené podle bodu 1, ekonomickou analýzu užívání vody, a na jejich základě zpracovaný předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami zjištěných v povodí, včetně uvedení umělých vodních útvarůvodních útvarů, určení silně ovlivněných vodních útvarůvodních útvarů a jeho zdůvodnění, který se musí zveřejnit a zpřístupnit uživatelům vody a veřejnostiveřejnosti k připomínkám, a to nejméně 2 roky před začátkem období, kterého se budou plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizikpovodňových rizik týkat,
b)
zpracování návrhů plánů povodí a návrhů plánů pro zvládání povodňových rizikpovodňových rizik, které musí být zpracovány podle výsledků přípravných prací a obsahovat programy opatření k dosažení cílů podle § 24 odst. 4, zveřejněny a zpřístupněny uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám nejméně 1 rok před začátkem období, kterého se budou plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizikpovodňových rizik týkat,
c)
zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizikpovodňových rizik upravených podle vyhodnocení konzultací s uživateli vody a veřejností.
(2)
Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou obsah plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizikpovodňových rizik, způsob zpracování plánů, podrobnosti etap zpracování podle odstavce 1 včetně způsobu a formy zpracování předběžného vyhodnocení povodňových rizikpovodňových rizik, způsobu stanovení oblastí s významným povodňovým rizikempovodňovým rizikem, obsahu a způsobu zpracování map povodňového nebezpečí a map povodňových rizikpovodňových rizik a formy jejich zveřejnění, způsob zpřístupnění přípravných prací a návrhů plánů povodí a návrhů plánů pro zvládání povodňových rizikpovodňových rizik pro aktivní zapojení uživatelů vody a veřejnosti.
(3)
Plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizikpovodňových rizik se přezkoumávají a aktualizují každých 6 let ode dne jejich schválení podle postupů uvedených v odstavcích 1 a 2.
(4)
Národní plány povodí vydává Ministerstvo zemědělství jako opatření obecné povahy.
(5)
Plány pro zvládání povodňových rizikpovodňových rizik vydává Ministerstvo životního prostředí jako opatření obecné povahy.
§ 26
Programy opatření
(1)
Programy opatření jsou hlavním nástrojem k dosažení cílů uvedených v plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizikpovodňových rizik. Opatření přijatá k dosažení cílů ochrany vod v programu opatření je nutno uskutečnit do 3 let od schválení plánů povodí.
(2)
Programy opatření k dosažení cílů ochrany vod musí obsahovat základní opatření, a tam, kde je to nutné, i doplňková opatření. Vymezení obsahu základních a doplňkových opatření a postupy při zavádění opatření, včetně vytýčení přísnějších cílů ochrany vod a dodatečných opatření stanoví vyhláškou Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí.
(3)
Opatření přijatá v plánech pro zvládání povodňových rizikpovodňových rizik nesmí svým rozsahem a dopadem významně zvyšovat povodňová rizikapovodňová rizika po proudu či proti proudu vodního toku, pokud taková opatření nebyla koordinována a dohodnuta v rámci částí mezinárodních oblastí povodí na území České republiky nebo v rámci mezinárodních oblastí povodí.
(4)
Pokud zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod podle § 21 nebo jiné údaje naznačují, že cíle ochrany vod stanovené pro příslušný vodní útvarvodní útvar podle § 23a nebudou pravděpodobně dosaženy, musí být
a)
vyšetřeny příčiny možného nesplnění,
b)
přešetřena odpovídající povolení k nakládání s vodami, na něž se vztahuje § 12 odst. 3 písm. a),
c)
přešetřeny a upraveny programy pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod,
d)
přijata dodatečná opatření pro dosažení těchto cílů ochrany vod, včetně stanovení přísnějších hodnot vybraných ukazatelů, nebo stanovit další ukazatele, pokud je to účelné.
(5)
V případech dočasného zhoršení stavu vodních útvarůvodních útvarů daného okolnostmi přírodní povahy nebo vyšší mocí, které jsou výjimečné nebo nemohly být rozumně předvídány, jako v případě extrémních povodnípovodní nebo období déletrvajícího sucha nebo v důsledku havárií, je nutné splnit tyto podmínky:
a)
přijmout všechna vhodná opatření s cílem předejít dalšímu zhoršování stavu a neustoupit od dosažení cílů ochrany vod podle § 23a odst. 1 u ostatních vodních útvarůvodních útvarů neovlivněných těmito mimořádnými okolnostmi,
b)
podmínky, za kterých mohou být okolnosti označeny za mimořádné nebo rozumně nepředpověditelné, jsou uvedeny, včetně zavedení příslušných ukazatelů, v plánu povodí,
c)
opatření, která mají být přijata za takovýchto mimořádných okolností, jsou zahrnuta do programů opatření a nebudou oslabovat obnovu jakosti daného vodního útvaruvodního útvaru po skončení mimořádných okolností,
d)
důsledky mimořádných nebo rozumně nepředpověditelných okolností se každoročně přezkoumají a s ohledem na důvody prodloužení lhůt stanovené v § 23a odst. 5 a stanovení méně přísných cílů v § 23a odst. 6 se přijmou všechna proveditelná opatření s cílem v co možná nejkratším čase obnovit ve vodním útvaruvodním útvaru stav, který byl před mimořádnou okolností, a
e)
souhrn důsledků mimořádných okolností a opatření, která byla nebo mají být přijata v souladu s písmeny a) a d), se uvedou v nejbližší aktualizaci plánu povodí.
(6)
Uskutečnění opatření podle odstavce 2 nesmí vést ke zhoršení znečištění pobřežních vod a moří nebo ke zvýšení znečištění povrchových vod. Tento požadavek se neuplatní, pokud by jeho důsledkem bylo zvýšené znečištění životního prostředí jako celku.
(7)
Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a krajskými úřady předkládá každé 3 roky vládě souhrnnou zprávu o plnění programů opatření a o stavu povrchových a podzemních vod a hospodaření s vodami v oblastech povodí.
HLAVA V
OCHRANA VODNÍCH POMĚRŮ A VODNÍCH ZDROJŮ
Díl 1
Ochrana vodních poměrů
§ 27
Vlastníci pozemků jsou povinni, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,18) zajistit péči o ně tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních poměrů. Zejména jsou povinni za těchto podmínek zajistit, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů, odnosu půdy erozní činností vody a dbát o zlepšování retenční schopnosti krajiny.
§ 28
Chráněné oblasti přirozené akumulace vod
(1)
Oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod, vyhlašuje vláda nařízením za chráněné oblasti přirozené akumulace vod.
(2)
V chráněných oblastech přirozené akumulace vod se v rozsahu stanoveném nařízením vlády zakazuje
a)
zmenšovat rozsah lesních pozemků,
b)
odvodňovat lesní pozemky,
c)
odvodňovat zemědělské pozemky,
d)
těžit rašelinu,
e)
těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod,
f)
těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny,
g)
ukládat radioaktivní odpady,
h)
ukládat oxid uhličitý49) do hydrogeologických struktur s využitelnými nebo využívanými zásobami podzemních vod.
(3)
Ministerstvo životního prostředí může po předchozím souhlasu vlády povolit výjimku ze zákazů uvedených v odstavci 2.
(4)
Pokud zákazem podle odstavce 2 písm. a) až c) vznikne vlastníkovi pozemku škoda, má nárok na její úhradu.
§ 28a
Území chráněná pro akumulaci povrchových vod
(1)
Plochy morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod pro snížení nepříznivých účinků povodnípovodní a sucha lze k jejich územní ochraně před jinými aktivitami vymezit v politice územního rozvoje a v územně plánovací dokumentaci jako území chráněná pro akumulaci povrchových vod. V těchto územích lze měnit dosavadní využití, umisťovat stavby a provádět další činnosti pouze v případě, že neznemožní nebo podstatně neztíží jejich budoucí využití pro akumulaci povrchových vod.
(2)
Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základní zásady využití těchto území pořídí Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem životního prostředí. Generel je podkladem pro návrh politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace.
Díl 2
Podzemní vody
§ 29
(1)
Zdroje podzemních vod jsou přednostně vyhrazeny pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou a pro účely, pro které je použití pitné vody stanoveno zvláštním právním předpisem.5) K jiným účelům může vodoprávní úřad povolit použití podzemní vody, jen není-li to na úkor uspokojování uvedených potřeb. Oxid uhličitý je zakázáno ukládat49) do hydrogeologických struktur s významnými zásobami kvalitních podzemních vod určených především pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou.
(2)
Osoba, která způsobí při provozní činnosti19) ztrátu podzemní vody nebo podstatné snížení možnosti odběru ve zdroji podzemních vod, popřípadě zhoršení jakosti vody v něm, je povinna nahradit škodu, která tím vznikla tomu, kdo má povoleno odebírat podzemní vodu z tohoto vodního zdroje, a dále provést podle místních podmínek potřebná opatření k obnovení původního stavu. Náhrada spočívá v opatření náhradního zdroje vody. Není-li to možné nebo účelné, je povinna poskytnout jednorázovou náhradu odpovídající snížení hodnoty tohoto nemovitého majetku, s jehož užíváním je povolení spojeno. Ve sporech o náhradu škody nebo o její výši rozhoduje soud. Tím nejsou dotčeny obecné předpisy o náhradě škody.
(3)
Vlastník pozemku, který při jiné činnosti než při geologických pracích20) na něm zjistí výskyt podzemních vod v neobvyklém množství (např. v takovém množství, které si vyžádá změnu technologie zakládání stavby nebo si vynutí upuštění od realizace stavby na tomto staveništi apod.) nebo zjistí výskyt podzemních vod s napjatou hladinou (artézské vody), je povinen tuto skutečnost ohlásit příslušnému vodoprávnímu úřadu k zjištění vydatnosti zdroje podzemní vody.
Díl 3
Ochrana vodních zdrojů
§ 30
Ochranná pásma vodních zdrojů
(1)
K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok a zdrojů podzemní vody pro výrobu balené kojenecké vody nebo pramenité vody stanoví vodoprávní úřad ochranná pásma opatřením obecné povahy. Vyžadují-li to závažné okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou, než je uvedeno v první větě. Vodoprávní úřad může ze závažných důvodů ochranné pásmo změnit, popřípadě je zrušit. Stanovení ochranných pásem je vždy veřejným zájmem.
(2)
Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení, a ochranná pásma II. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti.
(3)
Ochranné pásmo I. stupně stanoví vodoprávní úřad jako souvislé území
a)
u vodárenských nádrží a u dalších nádrží určených výhradně pro zásobování pitnou vodou minimálně pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí,
b)
u ostatních nádrží s vodárenským využitím než uvedených pod písmenem a) s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení na hladině nádrže 100 m od odběrného zařízení,
c)
u vodních toků
1.
s jezovým vzdutím na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 100 m nebo k hraně vzdouvacího objektu a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu polovinu jeho šířky v místě odběru,
2.
bez jezového vzdutí na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 50 m od místa odběru a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu třetinu jeho šířky v místě odběru,
d)
u zdrojů podzemní vody s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení 10 m od odběrného zařízení,
e)
v ostatních případech individuálně.
(4)
Vodoprávní úřad může stanovit v odůvodněných případech ochranné pásmo I. stupně v rozsahu menším, než je uveden v odstavci 3 písm. a) až d).
(5)
Ochranné pásmo II. stupně se stanoví vně ochranného pásma I. stupně; může být tvořeno jedním souvislým nebo více od sebe oddělenými územími v rámci hydrologického povodí nebo hydrogeologického rajonu. Vodoprávní úřad může ochranné pásmo II. stupně, je-li to účelné, stanovovat postupně po jednotlivých územích.
(6)
Ochranná pásma stanoví vodoprávní úřad na návrh nebo z vlastního podnětu. Nepodají-li návrh na jejich stanovení ti, kteří mají právo vodu z vodního zdroje odebírat, popřípadě ti, kteří o povolení k takovému odběru žádají, u vodárenských nádrží pak ti, kteří vlastní vodní díla sloužící ke vzdouvání vody v takových nádržích nebo jsou jejich stavebníky, může jim předložení tohoto návrhu s potřebnými podklady vodoprávní úřad uložit. Za vodárenské nádrže podle předchozí věty se považují nádrže uvedené v seznamu podle odstavce 13.
(7)
Do ochranného pásma I. stupně je zakázán vstup a vjezd; to neplatí pro osoby, které mají právo vodu z vodního zdroje odebírat, a u vodárenských nádrží pro osoby, které tato vodní díla vlastní. Vodoprávní úřad může stanovit rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy i další výjimky ze zákazu vstupu a vjezdu.
(8)
V ochranném pásmu I. a II. stupně je zakázáno provádět činnostičinnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje, jejichž rozsah je vymezen v opatření obecné povahy o stanovení nebo změně ochranného pásma.
(9)
Odpadne-li důvod ochrany, vodoprávní úřad ochranné pásmo opatřením obecné povahy zruší.
(10)
V opatření obecné povahy o stanovení nebo změně ochranného pásma vodního zdroje vodoprávní úřad stanoví, které činnostičinnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje nelze v tomto pásmu provádět, jaká technická opatření jsou v ochranném pásmu povinny provést osoby podle odstavce 12, popřípadě způsob a dobu omezení užívání pozemků a staveb v tomto pásmu ležících.
(11)
Za prokázané omezení užívání pozemků a staveb v ochranných pásmech vodních zdrojů náleží vlastníkům nebo nájemcům nebo pachtýřům těchto pozemků a staveb náhrada, kterou jsou povinni na jejich žádost poskytnout v případě vodárenských nádrží vlastníci vodních děl umožňujících v nich vzdouvání vody, v ostatních případech oprávnění (§ 8) k odběru vody z vodního zdroje; je-li jich více, poměrně podle povoleného množství odebírané vody. Nedojde-li o poskytnutí náhrady k dohodě, rozhodne o jednorázové náhradě soud.
(12)
Náklady spojené s technickými úpravami v ochranných pásmech vodních zdrojů uloženými vodoprávním úřadem k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti nesou ti, kteří jsou oprávněni vodu z těchto vodních zdrojů odebírat, popřípadě o povolení k jejímu odběru žádají, u vodárenských nádrží pak vlastníci nebo stavebníci vodních děl sloužících ke vzdouvání vody.
(13)
Ministerstvo životního prostředí vyhláškou stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů.
§ 30a
(1)
Návrh na stanovení ochranného pásma vodního zdroje obsahuje kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu základní údaje o navrhovaném ochranném pásmu vodního zdroje, jeho rozsahu a účelu, včetně zdůvodnění konkrétních ochranných opatření.
(2)
Součástí návrhu je
a)
popis a technické údaje o vodním zdroji a odběru vody z něho, charakteristika území navrhovaných ochranných pásem ve vztahu k hydrologickému povodí nebo hydrogeologickému rajónu vodního zdroje, analýza rizik ohrožení vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje a návrh stanovení ochranných pásem a jeho zdůvodnění,
b)
záznam podrobného měření změn obsahující geometrické a polohové určení ochranného pásma, pokud jeho hranice není shodná s hranicemi parcel v katastrální mapěkatastrální mapě,
c)
seznam nemovitých věcí podle obcíobcí a katastrálních územíkatastrálních území s uvedením parcelních čísel, na kterých je navrhováno ochranné pásmo, popřípadě pásma,
d)
povolení stavby vodního díla a povolení užívání vodního díla, pokud má být ochranným pásmem dotčeno stávající vodní dílo,
e)
povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, pokud mají být dotčeny ochranným pásmem, bylo-li vydáno jiným vodoprávním úřadem než příslušným ke stanovení ochranného pásma,
f)
stanovisko správce povodí a
g)
vyjádření příslušného správce vodního toku, pokud má být ochranným pásmem dotčen vodní tok.
§ 31
Pro zdroje povrchových vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, ukazatele a hodnoty jejich přípustného znečištění stanoví vláda nařízením.
§ 32
Citlivé oblasti
(1)
Citlivé oblasti jsou vodní útvaryvodní útvary povrchových vod,
a)
v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti může dojít v důsledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod,
b)
které jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l, nebo
c)
u nichž je z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem nutný vyšší stupeň čištění odpadních vod.
(2)
Citlivé oblasti vymezí vláda nařízením. Vymezení citlivých oblastí podléhá přezkoumání v pravidelných intervalech nepřesahujících 4 roky.
(3)
Pro citlivé oblasti a pro vypouštění odpadních vod do povrchových vod ovlivňujících jakost vody v citlivých oblastech stanoví vláda nařízením ukazatele přípustného znečištění odpadních vod a jejich hodnoty.
§ 33
Zranitelné oblasti
(1)
Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují
a)
povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo
b)
povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody.
(2)
Vláda nařízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření (dále jen „akční program“). Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu.
§ 34
Povrchové vody využívané ke koupání
(1)
Správci povodí ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem zdravotnictví, vodoprávními úřady a příslušnými krajskými hygienickými stanicemi sestavují, přezkoumávají a aktualizují profily vod uvedených v seznamu přírodních koupališť provozovaných na povrchových vodách využívaných ke koupání a dalších povrchových vod, kde lze očekávat, že se v nich bude koupat velký počet osob48). Profil povrchových vod využívaných ke koupání je souhrn údajů o povrchových vodách uvedených v seznamu sestaveném podle zákona o ochraně veřejného zdraví48). Profil povrchových vod využívaných ke koupání může být sestaven pro několik spolu sousedících povrchových vod. Obsah a způsob sestavení profilu povrchových vod využívaných ke koupání, podmínky jeho přezkumu a aktualizace a rozsah a způsob předávání podkladů správcům povodí stanoví Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou.
(2)
Ukazatele a hodnoty přípustného znečištění vod pro účely povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových uvedených v seznamu sestaveném podle zákona o ochraně veřejného zdraví48) a program snížení znečištění těchto vod k dosažení hodnot přípustného znečištění těchto vod stanoví vláda nařízením.
(3)
Pokud povrchové vody uvedené v seznamu sestaveném podle zákona o ochraně veřejného zdraví48) přestanou trvale nebo opakovaně odpovídat požadavkům na jakost vody pro koupání, které jsou stanoveny zvláštním právním předpisem nebo v nařízení vlády podle odstavce 2, uloží nebo přijme vodoprávní úřad k nápravě tohoto stavu odpovídající opatření, a to po projednání s orgány ochrany veřejného zdraví a správcem povodí. Povrchové vody uvedené v seznamu musí do konce koupací sezóny 2015 splňovat požadavky na přijatelnou kvalitu vody.
§ 35
Podpora života ryb
(1)
Povrchové vody, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů, s rozdělením na vody lososové a kaprové, ukazatele a hodnoty přípustného znečištění těchto vod, způsob zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod a program snížení znečištění těchto vod k dosažení hodnot přípustného znečištění těchto vod, stanoví vláda nařízením.
(2)
U vodárenských nebo jiných vodních nádrží nebo na úsecích vodních toků může vodoprávní úřad uložit jejich vlastníkovi, správci vodního toku a uživateli rybářského revíru též způsob rybářského obhospodařování.
(3)
Vypouštět ryby a ostatní vodní živočichy geneticky nevhodných a neprověřených populací přirozených druhů do vodních toků a vodních nádrží bez souhlasu příslušného vodoprávního úřadu, je zakázáno. V případě nepůvodních druhů se postupuje podle zákona o ochraně přírody a krajiny14a).
Díl 4
Ochrana množství vod
§ 36
Minimální zůstatkový průtok
(1)
Minimálním zůstatkovým průtokem je průtok povrchových vod, který ještě umožňuje obecné nakládání s povrchovými vodami a ekologické funkce vodního toku a zohledňuje možnosti rekreační plavby.
(2)
Minimální zůstatkový průtok stanoví vodoprávní úřad v povolení k nakládání s vodami. Vodoprávní úřad přitom přihlédne k podmínkám vodního toku a možnostem rekreační plavby, charakteru nakládání s vodami a vychází z opatření k dosažení cílů ochrany vod přijatých v plánu povodí podle § 26. Dále stanoví místo a způsob měření minimálního zůstatkového průtoku a četnost předkládání výsledků těchto měření vodoprávnímu úřadu.
(3)
Způsob a kritéria stanovení minimálního zůstatkového průtokuminimálního zůstatkového průtoku podle odstavce 2 stanoví vláda nařízením.
§ 37
Minimální hladiny podzemních vod
(1)
Minimální hladina podzemních vod je hladina, která ještě umožňuje udržitelné užívání vodních zdrojů a která zajistí dosažení dobrého ekologického stavuekologického stavu souvisejících útvarů povrchových vod a vyloučí významné poškození suchozemských ekosystémů.
(2)
Minimální hladinu podzemních vod stanoví vodoprávní úřad v povolení k nakládání s vodami, pokud toto nakládání může mít za následek podstatné snížení hladiny podzemních vod. Vodoprávní úřad přitom vychází z plánů povodí a metodického pokynu vydaného Ministerstvem životního prostředí a přihlédne ke zjištěnému stavu povrchových a podzemních vod, zejména k výsledkům vodní bilance v daném hydrogeologickém rajonu.
(3)
Vodoprávní úřad může uložit oprávněnému ve smyslu odstavce 2 povinnost předložit návrh jímacího řádu ke schválení, popřípadě povinnost hladinu podzemních vod pravidelně měřit, dále způsob měření a povinnost podávat příslušnému správci povodí zprávy o výsledcích měření.
Díl 5
Ochrana jakosti vod
§ 38
Odpadní vody
(1)
Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu) a jejich směsi se srážkovými vodami, jakož i jiné vody z těchto staveb, zařízení nebo dopravních prostředků odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody jsou i průsakové vody vznikající při provozování skládek a odkališť nebo během následné péče o ně, s výjimkou vod, které jsou zpětně využívány pro vlastní potřebu organizace, a vod, které odtékají do vod důlních.
(2)
Odpadní vody zneškodňované na komunální čistírně odpadních vod, kterou se rozumí zařízení pro čištění městských odpadních vod vybavené technologií pro likvidaci splašků, musí svým složením odpovídat platnému kanalizačnímu řádu.
(3)
Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně jednotnou kanalizací10a), stává se srážková voda vtokem do této kanalizace vodou odpadní.
(4)
Vody z drenážních systémů odvodňovaných zemědělských pozemků, chladící vody užité na plavidlech a pro vodní turbíny, u nichž došlo pouze ke zvýšení teploty, a nepoužité minerální vody z přírodního léčivého zdroje nebo zdroje přírodní minerální vody nejsou odpadními vodami podle tohoto zákona. Odpadními vodami nejsou ani srážkové vody z pozemních komunikací, pokud je znečištění těchto vod závadnými látkami řešeno technickými opatřeními podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích21a).
(5)
Zneškodňováním odpadních vodZneškodňováním odpadních vod se pro účely tohoto zákona rozumí jejich vypouštění do vod povrchových nebo podzemních nebo akumulace s jejich následným odvozem na čistírnu odpadních vod podle odstavce 8. Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování v souladu s podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění. Při stanovování těchto podmínek je vodoprávní úřad povinen přihlížet k nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vodzneškodňování odpadních vod, kterými se rozumí nejúčinnější a nejpokročilejší stupeň vývoje použité technologie zneškodňování nebo čištění odpadních vod, vyvinuté v měřítku umožňujícím její zavedení za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek a zároveň nejúčinnější pro ochranu vod. Kdo vypouští důlní vody do vod povrchových nebo podzemních podle zákona o ochraně a využití nerostného bohatství1a), může tak činit pouze způsobem a za podmínek, které stanoví vodoprávní úřad.
(6)
Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu měřit objem vypouštěných vod a míru jejich znečištění a výsledky těchto měření předávat vodoprávnímu úřadu, který rozhodnutí vydal, příslušnému správci povodí a pověřenému odbornému subjektu. Vodoprávní úřad tímto rozhodnutím stanoví místo a způsob měření objemu a znečištění vypouštěných odpadních vod a četnost předkládání výsledků těchto měření. Odběry a rozbory ke zjištění míry znečištění vypouštěných odpadních vod mohou provádět jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání (dále jen „oprávněná laboratoř“). Odborná způsobilost pro rozbory odpadních vod a provádění odběrů vzorků se prokazuje osvědčením o akreditaci vydaným podle zákona o technických požadavcích na výrobky57), osvědčením o správné činnostičinnosti laboratoře nebo autorizací k výkonu úředního měření podle zákona o metrologii58), vztahující se na analytické stanovení relevantních ukazatelů a na odběr požadovaného typu vzorků odpadních vod.
(7)
Kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování odvozem na čistírnu odpadních vod a na výzvu vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí předložit doklady o odvozu odpadních vod za období posledních dvou kalendářních let. Odvoz může provádět pouze provozovatel čistírny odpadních vod nebo osoba oprávněná podle živnostenského zákona23). Ten, kdo provede odvoz, je povinen tomu, kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, vydat doklad, ze kterého bude patrno jméno toho, kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, lokalizace jímky, množství odvezených odpadních vod, datum odvozu, název osoby, která odpadní vodu odvezla, a název čistírny odpadních vod, na které budou odpadní vody zneškodněny.
(8)
Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod je zakázáno. Vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky (§ 39 odst. 3) z jedné nebo několika územně souvisejících staveb pro bydlení50), staveb pro rodinnou rekreaci51) nebo z jednotlivých staveb poskytujících ubytovací služby52), vznikajících převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech, přes půdní vrstvy do vod podzemních lze povolit, pokud není v daném případě technicky možné nebo s ohledem na zájmy chráněné tímto zákonem nebo jinými právními předpisy možné nebo žádoucí, vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Povolení vypouštění odpadních vod do vod podzemních podle věty druhé nelze vydat bez souhlasného vyjádření osoby s odbornou způsobilostí8), která posoudí vliv vypouštění odpadních vod na jakost podzemních vod. Maximální povolené množství odpadních vod vypouštěné z jedné nebo několika územně souvisejících staveb pro bydlení nesmí celkově přesáhnout 15 m3/den.
(9)
Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních stanoví vodoprávní úřad nejvýše přípustné hodnoty množství a koncentrace vypouštěného znečištění (emisní limity) a objemu vypouštěných vod. Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových je vázán ukazateli vyjadřujícími stav vody ve vodním toku, normami environmentální kvalitynormami environmentální kvality, ukazateli a hodnotami přípustného znečištění povrchových vod, ukazateli a nejvýše přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod (emisní standardy) stanovenými nařízením vlády a náležitostmi a podmínkami povolení k vypouštění odpadních vod, včetně specifikací nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vodzneškodňování odpadních vod a podmínek jejich použití, které stanoví vláda nařízením a nejlepšími dostupnými technikami59) v oblasti zneškodňování odpadních vodzneškodňování odpadních vod. Při povolování vypouštění odpadních vod do vod podzemních je vázán ukazateli vyjadřujícími stav podzemní vodystav podzemní vody v příslušném útvaru podzemní vody, ukazateli a hodnotami přípustného znečištění podzemních vod, ukazateli a přípustnými hodnotami znečištění odpadních vod a náležitostmi a podmínkami povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních, které stanoví vláda nařízením.
(10)
Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních vodoprávní úřad
a)
přihlíží k potřebě dosažení nebo zachování dobrého stavu povrchových nebo podzemních vod a na vodu vázaných ekosystémů a
b)
posuzuje možnosti omezování znečištění u jeho zdroje i omezování emisí do životního prostředí jako celku a možnosti opětovného využívání odpadních vod.
(11)
Vyžadují-li to cíle stanovené v příslušném plánu povodí nebo cíle ochrany vod či normy environmentální kvalitynormy environmentální kvality stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie, stanoví vodoprávní úřad v povolení přísnější emisní limity, než jsou emisní limity stanovené podle odstavce 9, popřípadě může stanovit další ukazatele a jejich emisní limity. Vodoprávním úřadem stanovené emisní limity nesmí být přísnější než hodnoty dosažitelné při použití nejlepších dostupných technik v oblasti zneškodňování odpadních vodzneškodňování odpadních vod59). Uvedený postup platí obdobně pro případy stanovení ukazatelů znečištění a emisních standardů stanovených nařízením vlády podle § 31, 34 a 35.
(12)
Vodoprávní úřad může při povolování vypouštění odpadních vod z průmyslových staveb a zařízení uložit zneškodňování odpadních vodzneškodňování odpadních vod z jednotlivých dílčích výrob nebo chladících vod odděleně od ostatních odpadních vod.
(13)
Vodoprávní úřad může na základě žádosti znečišťovatele povolit ve výjimečných případech na nezbytně nutnou dobu, zejména při uvádění čistírny odpadních vod do provozu, při zkušebním provozu, nezbytných opravách či změnách zařízení ke zneškodňování odpadních vodzneškodňování odpadních vod a při haváriích těchto zařízení a v případech, kdy odpadní vody budou do povrchových vod vypouštěny řízeným způsobem, při současném stanovení dalších podmínek, které omezí možnost zhoršení jakosti povrchových vod, vypouštění odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod vyššími než hodnoty stanovené vládou nařízením podle odstavce 9 nebo podle § 31.
(14)
V pochybnostech o tom, zda se jedná o odpadní vody, rozhoduje vodoprávní úřad.
§ 38b
(1)
Žádost o stanovení způsobu a podmínek pro vypouštění důlních vod do vod povrchových nebo podzemních obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu
a)
základní popis vypouštění důlních vod do vod povrchových nebo podzemních, jeho rozsah a účel a
b)
identifikační údaje o místu jejich vypouštění.
(2)
Součástí žádosti je
a)
čestné prohlášení o vlastnickém právu ke stavbě vodního díla, pokud povolení k vypouštění důlních vod souvisí se stávajícím vodním dílem, a toto vodní dílo není předmětem evidence v katastrukatastru nemovitostí,
b)
stanovisko správce povodí,
c)
vyjádření příslušného správce vodního toku, pokud má být povolovaným vypouštěním důlních vod dotčen vodní tok, a
d)
vyjádření osoby s odbornou způsobilostí, pokud se jedná o vypouštění důlních vod do vod podzemních.
§ 39
Závadné látky
(1)
Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod (dále jen „závadné látky“). Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí.
(2)
V případech, kdy uživatel závadných látek zachází s těmito látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, má uživatel závadných látek povinnost činit tato opatření:
a)
vypracovat plán opatření pro případy havárie (dále jen „havarijní plán“) a předložit jej ke schválení příslušnému vodoprávnímu úřadu; může-li havárie ovlivnit vodní tok, projedná jej uživatel závadných látek před předložením ke schválení s příslušným správcem vodního toku, kterému také předá jedno jeho vyhotovení a po schválení vodoprávním úřadem vloží havarijní plán do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí,
b)
provádět záznamy o provedených opatřeních a tyto záznamy uchovávat po dobu 5 let.
(3)
Seznam nebezpečných závadných látek a dalších látek nebo skupin látek, které v obdobné míře vyvolávají znepokojení, je uveden v příloze č. 1 k tomuto zákonu; tento seznam obsahuje i zvlášť nebezpečné závadné látky. Zvláštní kategorií nebezpečných závadných látek jsou prioritní látky, které představují významné riziko pro vodní prostředí a související ekosystémy. Seznam prioritních látek stanoví vláda nařízením. Součástí seznamu prioritních látek je také kategorie prioritní nebezpečné látky, což jsou látky, které vytvářejí velmi vysoké riziko ve vodním prostředí nebo zprostředkovaně přes vodní prostředí z důvodu své perzistence a schopnosti bioakumulace. K omezení znečišťování povrchových a podzemních vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami může vláda přijmout na návrh Ministerstva životního prostředí Program na snížení znečištění povrchových a podzemních vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami.
(4)
Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými závadnými látkami nebo nebezpečnými závadnými látkami nebo kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, je povinen učinit odpovídající opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod nebo do kanalizací, které netvoří součást technologického vybavení výrobního zařízení. Je povinen zejména
a)
umístit zařízení, v němž se závadné látky používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují, tak, aby bylo zabráněno nežádoucímu úniku těchto látek do půdy nebo jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami,
b)
používat jen takové zařízení, popřípadě způsob při zacházení se závadnými látkami, které jsou vhodné i z hlediska ochrany jakosti vod,
c)
nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat sklady a skládky, včetně výstupů jejich kontrolního systému pro zjišťování úniku závadných látek a bezodkladně provádět jejich včasné opravy; sklady musí být zabezpečeny nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod,
d)
nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, prostřednictvím odborně způsobilé osoby zkoušet těsnost potrubí nebo nádrží určených pro skladování a prostředků pro dopravu zvlášť nebezpečných závadných látek a nebezpečných závadných látek a v případě zjištění nedostatků bezodkladně provádět jejich včasné opravy; těsnost nádrží určených pro skladování ropy nebo ropných produktů s minimálním objemem 1 000 m3 nebo používaných pro skladování ropy a ropných produktů podle zákona o nouzových zásobách ropy21b), zabezpečených nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod a kontinuálně sledovaných kontrolními systémy, jejichž výstupy jsou zaznamenávány a uchovávány do doby provedení bezprostředně následující zkoušky těsnosti, lze, pokud není výrobcem stanovena lhůta kratší, zkoušet nejméně jednou za 20 let; v případě skladování hnojiv a výluhů z objemných krmiv nebo látek určených pro úpravu vody na vodu pitnou a pro čištění komunálních odpadních vod v nadzemních nádržích umístěných v záchytných vanách o objemu větším, než je objem největší nádrže v nich umístěné, se opakovaná zkouška těsnosti nepožaduje,
e)
vybudovat a provozovat odpovídající kontrolní systém pro zjišťování úniků závadných látek a výstupy z něj předkládat na žádost vodoprávnímu úřadu nebo České inspekci životního prostředí,
f)
zajistit, aby nově budované stavby byly zajištěny proti nežádoucímu úniku těchto látek při hašení požáru.
(5)
Opatření podle odstavce 4 se přiměřeně vztahují i na použité obaly závadných látek.
(6)
Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými závadnými látkami, je povinen vést záznamy o typech těchto látek, které jsou zpracovávány nebo s nimiž se nakládá, o jejich množství, o obsahu jejich účinných složek, o jejich vlastnostech zejména ve vztahu k povrchovým a podzemním vodám a tyto informace na vyžádání poskytnout vodoprávnímu úřadu a Hasičskému záchrannému sboru České republiky.
(7)
Vodoprávní úřad může při použití závadných látek povolit z ustanovení odstavce 1 výjimku a stanovit podmínky pro jejich použití, nejde-li o ropné látky, a to v nezbytně nutné míře, na omezenou dobu a za předpokladu, že jich bude použito
a)
k úpravě a udržování koryta vodního toku,
b)
ke krmení ryb,
c)
z důvodů zdravotních,
d)
k úpravě povrchových nebo podzemních vod pro určité způsoby užívání, například srážení anorganických živin přímo ve vodním toku,
e)
k odstranění nežádoucí flóry nebo fauny ve vodním toku,
f)
jako indikátorových látek pro účely měření, nebo
g)
v rámci schválených sanačních technologií.
(8)
Náležitosti havarijního plánu a nakládání se závadnými látkami včetně požadavků na odborně způsobilou osobu a záchytné vany podle odstavce 4 písm. d) stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. Zásady pro stanovení podmínek pro použití závadných látek v případě výjimek podle odstavce 7 písm. b), d) a e) a při nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů a vymezení kategorií rybníků z hlediska rybářského hospodaření stanoví Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství vyhláškou.
(9)
Mytí motorových vozidel a provozních mechanismů ve vodních tocích nebo na místech, kde by mohlo dojít k ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod, je zakázáno.
(10)
Na nakládání se sedimentovatelnými tuhými látkami uvedenými v příloze č. 1 k tomuto zákonu se vztahují odstavce 2, 4 a 5 obdobně.
(11)
Ukládání oxidu uhličitého49) do povrchových vod je zakázáno.
(12)
K přikrmování ryb krmivy rostlinného původu prováděnému na rybníku tak, aby množství podávaných krmiv bylo rybí obsádkou zkonzumováno, a nedošlo tak k rozkladu krmiv a s tím spojenému zhoršení jakosti vod, není třeba výjimka z použití závadných látek. Krmivo použité pro tyto účely nesmí obsahovat nebezpečné závadné nebo zvlášť nebezpečné závadné látky a přikrmování bez výjimky nesmí být prováděno na povrchových vodách uvedených v seznamu přírodních koupališť podle zákona o ochraně veřejného zdraví a na vodárenských nádržích. Za splnění podmínek uvedených ve větě první a druhé není třeba provádět na rybníku ani na odtoku z něj sledování jakosti vod. V případě kontroly předloží rybníkář vodoprávnímu úřadu nebo České inspekci životního prostředí evidenci o hospodaření vedenou podle zákona o rybářství.
§ 39a
(1)
Žádost o stanovení podmínek pro použití závadných látek nebo o povolení výjimky při použití závadných látek obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu
a)
základní popis použití závadných látek, jeho rozsah a účel a
b)
identifikační údaje o místu, na němž mají být závadné látky použity.
(2)
Součástí žádosti je
a)
stanovisko správce povodí,
b)
vyjádření příslušného správce vodního toku, pokud má být při použití závadných látek dotčen vodní tok,
c)
identifikační údaje a bezpečnostní listy závadných látek, jsou-li k dispozici, a zdůvodnění výběru a množství závadných látek ve vztahu k účelu výjimky,
d)
povolení k nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. e), pokud o něj není žádáno současně se žádostí o výjimku, a doklad o tom, že je žadatel oprávněným podle § 8 odst. 2, nebo mu oprávněný umožnil výkon svého povolení, pokud bylo povolení vydáno jiné osobě,
e)
v případě žádosti o stanovení podmínek pro použití závadných látek podle § 9 odst. 7 nebo povolení výjimky při použití závadných látek ke krmení ryb a k úpravě povrchových vod na nádržích určených pro chov ryb dále
1.
povolení k nakládání s vodami, pokud o něj není žádáno současně se žádostí o výjimku, a doklad o tom, že je žadatel oprávněným podle § 8 odst. 2 nebo mu oprávněný umožnil výkon svého povolení, pokud bylo povolení vydáno jiné osobě,
2.
výsledky rozborů vody v rybnících, pokud byly předcházejícím rozhodnutím o výjimce nařízeny a nebyly zasílány krajskému úřadu průběžně,
3.
vyjádření krajské hygienické stanice, pokud je nádrž zařazena do seznamu sestaveného podle zákona o ochraně veřejného zdraví48), a
4.
předpoklad druhové skladby obsádky rybníka a
f)
v případě žádosti o udělení výjimky při používání závadných látek v rámci schválených sanačních technologií dále prováděcí projekt sanačních prací, ze kterého bude zřejmé
1.
množství závadných látek, které budou aplikovány v jednotlivých etapách a za celou dobu sanace,
2.
popis použití závadných látek a
3.
identifikace místa použití spočívající v označení aplikačních objektů s uvedením parcelních čísel pozemků.
§ 40
Havárie
(1)
Havárií je mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod.
(2)
Havárií je vždy závažné zhoršení nebo závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod ropnými látkami, nebezpečnými závadnými látkami podle části II bodů 1 a 9 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, zvlášť nebezpečnými závadnými látkami, prioritními nebezpečnými látkami, popřípadě radioaktivními látkami a radioaktivními odpady nebo zhoršení nebo ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod v chráněné oblasti přirozené akumulace vod nebo v ochranném pásmu vodního zdroje.
(3)
Za součást havárie se považují rovněž technické poruchy a závady zařízení k zachycování, skladování, likvidaci, dopravě nebo odkládání závadných látek, které havárii předcházely a jsou s ní v příčinné souvislosti.
§ 41
Povinnosti při havárii
(1)
Ten, kdo způsobí havárii (dále jen „původce haváriepůvodce havárie“), nebo zjistí havárii, je povinen ji neprodleně hlásit Hasičskému záchrannému sboru České republiky.
(2)
Původce haváriePůvodce havárie je povinen činit bezprostřední opatření k odstraňování příčin a následků havárie (dále jen „zneškodňování haváriezneškodňování havárie“). Přitom se řídí schváleným havarijním plánem, popřípadě pokyny vodoprávního úřadu příslušného podle místa havárie, České inspekce životního prostředí nebo Hasičského záchranného sboru České republiky při provádění záchranných a likvidačních prací. Za místo havárie se považuje místo vzniku havárie nebo, není-li místo vzniku havárie známo, místo, kde byla havárie poprvé zjištěna.
(3)
Hasičský záchranný sbor České republiky neprodleně informuje o jemu nahlášené havárii vodoprávní úřad příslušný podle místa havárie, správce povodí, Českou inspekci životního prostředí a Policii České republiky. Dojde-li k havárii v ochranném pásmu přírodního léčivého zdroje nebo zdroje přírodních minerálních vod nebo na povrchových vodách využívaných ke koupání podle § 34, informuje Česká inspekce životního prostředí neprodleně Ministerstvo zdravotnictví. Dojde-li při havárii k ohrožení nebo znečištění zdroje pitné vody, informuje vodoprávní úřad příslušný podle místa havárie neprodleně příslušnou krajskou hygienickou stanici.
(4)
Řízení prací při zneškodňování haváriezneškodňování havárie přísluší vodoprávnímu úřadu příslušnému podle místa havárie, se kterým spolupracuje Hasičský záchranný sbor České republiky. Záchranné a likvidační práce při havárii35) řídí Hasičský záchranný sbor České republiky.
(5)
Šetření příčin havárie přísluší vodoprávnímu úřadu příslušnému podle místa havárie. Pro účely šetření příčin havárie správce povodí zajistí odběry vzorků havárií zasažené povrchové nebo podzemní vody, včetně příslušných vzorků sedimentů a živých organismů a vypouštěných odpadních vod v havárií zasaženém území, a jejich bezodkladné předání laboratoři s příslušnou akreditací pro rozbor uvedených vzorků; tím není dotčena možnost odběru vzorků orgány nebo osobami uvedenými v odstavci 6.
(6)
Česká inspekce životního prostředí, správci povodí, Policie České republiky, Vojenská policie a vodoprávní úřady, jejichž správní obvody byly havárií zasaženy, spolupracují při řízení prací při zneškodňování haváriezneškodňování havárie a při šetření příčin havárie, pokud k tomu byly vyzvány Hasičským záchranným sborem České republiky nebo vodoprávním úřadem příslušným podle místa havárie, popřípadě krajským úřadem podle § 107 odst. 1 písm. d).
(7)
Jde-li o havárii, kterou lze řešit jen s použitím mimořádných odborných znalostí, Česká inspekce životního prostředí může převzít od vodoprávního úřadu řízení prací při zneškodňování haváriezneškodňování havárie a šetření příčin havárií; odstavce 4 až 6 se použijí obdobně.
(8)
Původce haváriePůvodce havárie je povinen na výzvu orgánu nebo osoby uvedené v odstavci 3 při zneškodňování haváriezneškodňování havárie s těmito orgány a osobami spolupracovat.
(9)
Osoby, které se zúčastnily zneškodňování haváriezneškodňování havárie, jsou povinny poskytnout potřebné údaje Hasičskému záchrannému sboru České republiky, vodoprávnímu úřadu příslušnému podle místa havárie a České inspekci životního prostředí, pokud si jejich poskytnutí vyžádají.
(10)
Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou způsob a rozsah hlášení havárií Hasičskému záchrannému sboru České republiky, jejich zneškodňování, šetření jejich příčin a způsob odběru vzorků.
§ 42
Opatření k nápravě
(1)
K odstranění následků nedovoleného vypouštění odpadních vod, nedovoleného nakládání se závadnými látkami nebo havárií (dále jen „závadný stav“) uloží vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí tomu, kdo porušil povinnost k ochraně povrchových nebo podzemních vod nebo původci haváriepůvodci havárie (dále jen „původce závadného stavu“), povinnost provést opatření k nápravě spočívající v odstranění následků závadného stavu, popřípadě též v opatření náhradního zdroje vody, pokud to vyžaduje povaha věci. Náklady na provedení opatření k nápravě nese ten, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo. Pokud ten, komu byla uložena opatření, je neplní a hrozí nebezpečí z prodlení, zabezpečí opatření k nápravě vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí na jeho náklady. Pokud k havárii došlo v důsledku zásahu základních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, nepovažují se za původce haváriepůvodce havárie, jestliže k zásahu použily přiměřených prostředků.
(2)
Vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí uloží podle potřeby opatření k nápravě nabyvateli majetku získaného způsobem uvedeným ve zvláštním zákoně,22) který není původcem závadného stavu, ale k jehož majetku takto získanému je závadný stav vázán. Takto postupuje vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí v případě, že nabyvatel tohoto majetku jej získal s vědomím ekologické zátěže a byla-li s ním o tom uzavřena zvláštní smlouva nebo byla-li mu poskytnuta sleva z kupní ceny z důvodu závadného stavu, jenž je předmětem opatření k nápravě. Tímto způsobem postupuje vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí i v případě, existuje-li dosud původce závadného stavu. ExekuciExekuci rozhodnutí vydaného podle tohoto ustanovení nelze zahájit, nařídit nebo provést.
(3)
Povinnosti plynoucí z opatření k nápravě uloženého původci závadného stavu nebo nabyvateli majetku podle odstavce 2 přecházejí na jejich právní nástupce.
(4)
Nelze-li opatření k nápravě uložit podle odstavců 1 až 3 a hrozí-li závažné ohrožení nebo znečištění povrchových nebo podzemních vod, zabezpečí nezbytná opatření k nápravě příslušný vodoprávní úřad z vlastního podnětu nebo z podnětu České inspekce životního prostředí. Může k tomuto účelu uložit provedení opatření k nápravě právnické nebo podnikající fyzické osobě, která je k provedení opatření k nápravě odborně a technicky způsobilá. Účastníkem řízení o uložení opatření je jen tato osoba; odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. K účelu úhrady plateb za provedená opatření k nápravě zřizuje kraj v rámci svého rozpočtu zvláštní účet ročně doplňovaný do výše 10 000 000 Kč. ObecObec s rozšířenou působností, jejíž úřad plní funkci vodoprávního úřadu, který provedení opatření k nápravě uložil, požádá příslušný kraj o úhradu platby za provedené opatření k nápravě. Příslušný kraj zašle bez zbytečného odkladu peněžní prostředky v dohodnuté výši obciobci s rozšířenou působností, která je zašle osobě, která opatření k nápravě provedla.
(5)
Ze zvláštního účtu kraje zřízeného podle odstavce 4 lze hradit rovněž náhradu nákladů na nápravná opatření k nápravě ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů23a). Příslušný kraj zašle tyto prostředky příslušnému orgánu podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů bez zbytečného odkladu na základě jeho žádosti.
(6)
Vlastníci majetku, na němž závadný stav vázne nebo jejichž majetku je nutno použít při odstranění závadného stavu a kteří nejsou těmi, jimž bylo opatření k nápravě uloženo, jsou povinni strpět provedení opatření k nápravě uloženého nebo nařízeného vodoprávním úřadem. Za tím účelem jsou povinni umožnit vstup, popřípadě vjezd na své pozemky a stavby a strpět omezení obvyklého užívání svých pozemků a staveb.
(7)
Pro vstup, popřípadě vjezd do staveb a zařízení ozbrojených sil České republiky, PoliciePolicie České republiky, Bezpečnostní informační služby a Vězeňské službyVězeňské služby České republiky platí zvláštní právní předpisy.24)
(8)
Jestliže se uložená opatření k nápravě dotýkají cizích pozemků nebo staveb, je třeba co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených pozemků a staveb; vstup, popřípadě vjezd a zamýšlená omezení obvyklého užívání pozemků nebo staveb je třeba jim předem oznámit, nehrozí-li nebezpečí z prodlení. Po dokončení opatření k nápravě jsou ti, jimž byla opatření k nápravě uložena, povinni na své náklady uvést pozemky nebo stavby do předchozího stavu, pokud se s jejich vlastníky nedohodli jinak; jsou-li opatření k nápravě prováděna na základě rozhodnutí vodoprávního úřadu podle odstavce 4, hradí tyto náklady příslušná obecobec, a to z prostředků státu.
(9)
Náhradu za majetkovou újmu nebo omezení vzniklá vlastníkům při provádění opatření k nápravě na jejich pozemcích nebo stavbách hradí ten, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo. V případě uvedeném v odstavci 4 hradí tuto náhradu příslušný vodoprávní úřad. Právo na náhradu musí být uplatněno u toho, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo, nebo u příslušného vodoprávního úřadu do 6 měsíců od jeho vzniku, jinak zaniká. Tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody.
HLAVA VI
VODNÍ TOKY
§ 43
Vodní toky
(1)
Vodní toky jsou povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku, a to včetně vod v nich uměle vzdutých. Jejich součástí jsou i vody ve slepých ramenech a v úsecích přechodně tekoucích přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo zakrytými úseky.
(2)
V pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok, rozhoduje vodoprávní úřad. Může též rozhodnout, že vodním tokem jsou i jiné povrchové vody než uvedené v odstavci 1.
(3)
Ustanovení zvláštního zákona25) týkající se hrazení bystřin nejsou dotčena.
§ 44
Koryta vodních toků
(1)
Protéká-li vodní tok po pozemku, který je evidován v katastru nemovitostínemovitostí jako vodní plocha, je korytem vodního toku tento pozemek. Protéká-li vodní tok po pozemku, který není evidován v katastru nemovitostínemovitostí jako vodní plocha, je korytem vodního toku část pozemku zahrnující dno a břehy koryta až po břehovou čáru určenou hladinou vody, která zpravidla stačí protékat tímto korytem, aniž se vylévá do přilehlého území.
(2)
Přirozeným korytem vodního toku je koryto nebo jeho část, které vzniklo přirozeným působením tekoucích povrchových vod a dalších přírodních faktorů nebo provedením opatření k nápravě zásahů způsobených lidskou činností nebo odstraněním vodního díla za účelem obnovy přirozeného koryta drobného vodního toku a které může měnit svůj směr, podélný sklon a příčný profil.
(3)
V pochybnostech o hranici koryta vodního toku nebo o tom, zda se jedná o přirozené koryto vodního toku, rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad.
§ 45
Změny koryta vodního toku
(1)
Opustí-li vodní tok vlivem přírodních sil při povodnipovodni své přirozené koryto a vznikne-li tím koryto nové, mohou vlastníci pozemků, správce vodního toku, jakož i oprávnění k nakládání s vodami, kteří jsou dotčeni novým stavem, žádat jednotlivě nebo společně vodoprávní úřad o povolení vrátit vodní tok na svůj náklad do původního koryta. Stát může žadatelům, kteří obdrží povolení, na obnovu koryta vodního toku po povodnipovodni přispět (§ 102).
(2)
Neobnoví-li se původní stav, stát vykoupí pozemek původního nebo nového koryta vodního toku, jestliže mu tento pozemek vlastník dotčeného pozemku nabídne. Toto neplatí pro dotčené pozemky ve vlastnictví obcíobcí.
(3)
Neobnoví-li se původní stav z důvodu, že vodoprávní úřad obnovu ve veřejném zájmu nepovolí, platí pro vlastníky dotčených pozemků možnost odškodnění podle odstavce 2 a ostatním oprávněným k nakládání s vodami, dotčeným tímto rozhodnutím, náleží přiměřená náhrada.
(4)
Právo na obnovu a odškodnění zaniká po třech letech od roku, v němž došlo ke změně.
§ 46
Ochrana vodních toků a jejich koryt
(1)
Je zakázáno měnit směr, podélný sklon a příčný profil koryta vodního toku, poškozovat břehy, těžit z koryt vodních toků zeminu, písek nebo nerosty a ukládat do vodních toků předměty, kterými by mohlo dojít k ohrožení plynulosti odtoku vod, zdraví nebo bezpečnosti, jakož i ukládat takové předměty na místech, z nichž by mohly být splaveny do vod.
(2)
Ustanovení předchozího odstavce se nevztahuje na případy, kdy se činnosti v něm uvedené provádějí v souladu s tímto zákonem.
§ 47
Správa vodních toků
(1)
Vodní toky jsou předmětem správy. Člení se na významné vodní toky a drobné vodní toky. Seznam významných vodních toků stanoví Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou.
(2)
Správou vodních toků se rozumí povinnost
a)
sledovat stav koryt vodních toků a pobřežních pozemků z hlediska funkcí vodního toku,
b)
pečovat o koryta vodních toků, udržovat břehové porosty na pozemcích koryt vodních toků nebo na pozemcích s nimi sousedících v šířce podle § 49 odst. 2 tak, aby se nestaly překážkou znemožňující plynulý odtok vody při povodnipovodni, s přihlédnutím k tomu, aby jejich druhová skladba co nejvíce odpovídala přírodním podmínkám daného místa; to neplatí, jde-li o pozemky určené k plnění funkcí lesa,
c)
provozovat a udržovat v řádném stavu vodní díla v korytech vodních toků nezbytná k zabezpečení funkcí vodního toku,26) popřípadě vodnímu toku převážně sloužící, která správci vodních toků vlastní, případně je užívají z jiného právního důvodu,
d)
připravovat a zajišťovat úpravy koryt vodních toků, pokud slouží k zajištění funkcí vodního toku,
e)
vytvářet podmínky umožňující oprávněná nakládání s vodami související s vodním tokem; při mimořádných situacích na vodním toku jen pokud to umožňují hydrologické podmínky a stav vodního toku,
f)
oznamovat příslušnému vodoprávnímu úřadu závažné závady, které zjistí ve vodním toku a jeho korytě, způsobené přírodními nebo jinými vlivy; současně navrhovat opatření k nápravě, obnovovat přirozená koryta vodních toků, zejména ve zvlášť chráněných územích27) a v územních systémech ekologické stability,28)
g)
spolupracovat při zneškodňování havárií na vodních tocích,
h)
navrhovat opatření k nápravě zásahů způsobených lidskou činností vedoucí k obnovení přirozených koryt vodních toků,
i)
obnovovat přirozená koryta drobných vodních toků odstraněním vodních děl, jimiž byla před rokem 2002 upravena, změněna nebo zřízena úprava koryt drobných vodních toků,
j)
oznamovat příslušnému vodoprávnímu úřadu výpustě v korytech vodních toků v případech, kdy zjistí, že k nim není vydáno platné povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových podle § 8 odst. 1 písm. c).
(3)
Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou způsob provádění činností uvedených v odstavci 2.
(4)
Správa významných vodních toků vedle povinností správy vodních toků podle odstavce 2 zahrnuje tyto další povinnosti:
a)
provozovat a udržovat v řádném stavu vodní díla na významných vodních tocích zajišťující oprávněná nakládání s povrchovými vodami, která správci významných vodních toků vlastní, případně je užívají z jiného právního důvodu,
b)
udržovat splavnost využívaných dopravně významných vodních cest včetně rozrušování ledových celin ve veřejných přístavech stanovených vyhláškou a označovat a vytyčovat plavební dráhu na vodních cestách7); Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo dopravy stanoví vyhláškou veřejné přístavy, ve kterých se ledové celiny rozrušují,
c)
udržovat v řádném stavu a provozovat i cizí vodní díla na vodních tocích, pokud tak rozhodne vodoprávní úřad podle § 59 odst. 4,
d)
řídit a ovlivňovat podle komplexního manipulačního řádu hospodaření s vodami v soustavě vodních nádrží,
e)
podávat podněty ke zpracování, úpravám a ke koordinaci manipulačních řádů vodních děl jiných vlastníků,
f)
spolupracovat při zneškodňování havárií v povodí, pokud mohou ohrozit jakost vody ve významných vodních tocích,
g)
předložit vodoprávnímu úřadu na jeho výzvu ke schválení návrh komplexního manipulačního řádu, který koordinuje manipulační řády jednotlivých vodních děl tvořících soustavu vodních děl vzájemně se ovlivňujících, a navrhovat vodoprávním úřadům změny povolení k nakládání s vodami, pokud jsou schváleným manipulačním řádem dotčena; vodoprávní úřad je povinen o takovém návrhu rozhodnout,
h)
spolupracovat se správci drobných vodních toků při řešení úkolů týkajících se vodních toků v celé oblasti povodí.
(5)
Správa vodních toků podle odstavců 2 a 4 musí být vykonávána tak, aby nepříznivý dopad na vodní a vodu vázané ekosystémy byl co nejmenší, a s ohledem na dosažení dobrého stavu vod podle § 23a odst. 1 písm. a) bodů 2 a 3.
§ 48
Správci vodních toků
(1)
Správu významných vodních toků zajišťují právnické osoby zřízené podle zvláštního zákona (dále jen „správci povodí“); pro účely tohoto zákona se považují za správce vodních toků.
(2)
Správu drobných vodních toků nebo jejich ucelených úseků jsou oprávněny vykonávat obceobce, jejichž územím drobné vodní toky protékají, nebo fyzické nebo právnické osoby, popřípadě organizační složky státu, jimž drobné vodní toky slouží nebo s jejichž činnostíčinností souvisejí, nebo státní podniky na základě určení Ministerstvem zemědělství. O určení správcem a zrušení správcem drobného vodního toku rozhoduje Ministerstvo zemědělství na základě žádosti; to neplatí v případě určení správcem nebo zrušení správcem drobného vodního toku organizační složku státu nebo státní podnik, jehož předmětem podnikání nebo předmětem činnostičinnosti je správa drobných vodních toků. Současně s určením správcem organizační složku státu nebo státní podnik u drobného vodního toku, u kterého byla dosavadním správcem organizační složka státu nebo státní podnik, přechází z dosavadního na nového správce drobného vodního toku právo hospodaření k pozemkům s korytem takového vodního toku, vodní díla s takovým vodním tokem související a pozemky pod těmito vodními díly, pokud jsou tyto nemovitostinemovitosti ve vlastnictví státu.
(3)
Na území vojenských újezdů29) zajišťuje správu drobných vodních toků Ministerstvo obrany. Na území národních parků zajišťují správu drobných vodních toků Správy národních parků; pro účely tohoto zákona se Ministerstvo obrany a Správy národních parků považují za správce vodních toků.
(4)
Na drobných vodních tocích, ke kterým nebyl určen správce drobného vodního toku, vykonává jejich správu správce vodního toku, jehož je drobný vodní tok přítokem, a to až do doby, než bude správce určen podle odstavce 2. To platí i v případě, je-li na drobném vodním toku, ke kterému nebyl určen správce drobného vodního toku, ucelený úsek drobného vodního toku, ke kterému byl určen správce drobného vodního toku.
(5)
Obsah žádosti podle odstavce 2 a její náležitosti nezbytné k vydání rozhodnutí stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou.
(6)
Správce povodí vykonává dohled nad správou drobných vodních toků. Pokud správce drobného vodního toku neplní povinnosti podle tohoto zákona, může Ministerstvo zemědělství na návrh správce povodí zrušit určení správcem drobného vodního toku.
§ 49
Oprávnění při správě vodních toků
(1)
Správci vodních toků jsou oprávněni
a)
při výkonu svých práv a povinností vstupovat a vjíždět v nezbytném rozsahu na cizí pozemky a stavby, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních právních předpisů,
b)
z důvodu péče o koryta vodního toku a po projednání s vlastníky pozemků odstraňovat nebo nově vysazovat stromy a keře na pozemcích při něm v šířce podle odstavce 2,
c)
požadovat předložení povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu týkajícího se vodního toku a zjišťovat, zda jsou tato rozhodnutí dodržována,
d)
dávat pokyny pro manipulaci s vodními díly jejich uživatelům v rámci komplexního manipulačního řádu soustavy vodních nádrží na vodním toku, pokud to vyžaduje mimořádná situace.
Výkonem uvedených oprávnění nejsou dotčeny zvláštní právní předpisy týkající se ochrany přírody a krajiny.31)
(2)
Správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku, a to
a)
u vodních toků, které jsou vodními cestami dopravně významnými, nejvýše v šířce do 10 m od břehové čáry,
b)
u ostatních významných vodních toků jiných než pod písmenem a) nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry,
c)
u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry.
(3)
Vodoprávní úřad může pro nezbytně nutné potřeby a na nezbytně nutnou dobu stanovit k užívání i větší šířku pozemků při vodním toku, než je uvedeno v odstavci 2.
(4)
Způsobí-li správce vodního toku při výkonu oprávnění podle odstavce 1 nebo 2 škodu, je povinen ji nahradit. O náhradě škody platí obecné předpisy.
§ 50
Povinnosti vlastníků pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků
Vlastníci pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, jsou povinni
a)
strpět na svém pozemku břehové porosty, jakož i obecné nakládání s vodami ve vodním toku,
b)
udržovat břehy koryta vodního toku ve stavu potřebném k zajištění neškodného odtoku vody, odstraňovat překážky a cizorodé předměty ve vodním toku, s výjimkou nánosů, pokud tyto činnosti neznamenají vynaložení zvláštních nákladů, zvláštní odbornou způsobilost nebo použití speciální techniky,
c)
strpět na svém pozemku vodní díla umístěná v korytě vodního toku, vybudovaná před účinností tohoto zákona,
d)
ohlašovat správci vodního toku zjevné závady v korytě vodního toku,
e)
strpět na svém pozemku bez náhrady umístění zařízení ke sledování stavu povrchových a podzemních vod a ekologických funkcí vodního toku, například plavebních znaků apod.,
f)
umožnit vodoprávnímu úřadu, České inspekci životního prostředí, jakož i správci vodního toku výkon jejich oprávnění,
g)
strpět po nich průchod osob podél vodních toků; výjimku z této povinnosti může povolit vodoprávní úřad po projednání s příslušným správcem vodního toku; to neplatí na pozemcích v zastavěném územízastavěném území a na oplocených pozemcích,
h)
strpět na svém pozemku přirozené koryto vodního toku.
§ 51
Povinnosti vlastníků pozemků sousedících s koryty vodních toků
(1)
Vlastníci pozemků sousedících s koryty vodních toků jsou povinni
a)
umožnit správci vodního toku výkon jeho oprávnění,
b)
strpět na svém pozemku bez náhrady umístění zařízení ke sledování stavu povrchových a podzemních vod a ekologických funkcí vodního toku, umístění plavebních znaků apod.,
c)
strpět, po předchozím projednání s nimi, po nich průchod osob; to neplatí na pozemcích v zastavěném územízastavěném území a na oplocených pozemcích,
d)
strpět na svém pozemku přirozené koryto vodního toku.
(2)
Vodoprávní úřad může vlastníkům pozemků sousedících s koryty vodních toků zakázat kácet stromy a keře zabezpečující stabilitu koryta vodního toku.
(3)
Pokud výkonem těchto oprávnění vznikne vlastníkovi pozemku škoda, má nárok na její úhradu.
§ 52
Povinnosti vlastníků staveb a zařízení v korytech vodních toků nebo sousedících s nimi
(1)
Vlastníci staveb a zařízení v korytech vodních toků jsou povinni odstraňovat předměty zachycené či ulpělé na těchto stavbách a zařízeních a nakládat s nimi podle zvláštního zákona.32)
(2)
Vlastníci staveb, které nejsou vodními díly, nebo zařízení v korytech vodních toků, popřípadě sousedících s nimi jsou povinni ve veřejném zájmu dbát o jejich statickou bezpečnost a celkovou údržbu, aby neohrožovaly plynulý odtok povrchových vod, a zabezpečit je proti škodám působeným vodou a odchodem ledu. Pokud k narušení plynulého odtoku vod dojde v důsledku zanedbání péče o tyto stavby nebo zařízení, jsou jejich vlastníci povinni na své náklady provést nápravu a plynulý odtok vody plně obnovit; jinak je vodoprávní úřad oprávněn zajistit nápravu na náklady vlastníka; odpovědnost za škodu způsobenou zanedbáním povinné péče o stavbu nebo zařízení v korytě vodního toku nebo s ním sousedícím tím není dotčena.
§ 53
Pochybnosti o rozsahu povinností a oprávnění
V pochybnostech o rozsahu povinností nebo oprávnění správců povodí a správců vodních toků rozhodne krajský úřad. Ten rozhodne i v pochybnostech o rozsahu povinností vlastníků pozemků koryta vodního toku, vlastníků pozemků sousedících s koryty vodních toků a vlastníků staveb a zařízení v korytu vodního toku nebo sousedících s ním. Vznikne-li taková pochybnost ve vodoprávním řízení, jehož je účastníkem ten, o jehož povinnostech nebo právech pochybnost vznikla, rozhodne vodoprávní úřad, který takové řízení vede.
HLAVA VII
SPRÁVA POVODÍ
§ 54
(1)
Správou povodíSprávou povodí se rozumí správa významných vodních toků (§ 47 odst. 4), některé činnosti spojené se zjišťováním a hodnocením stavu povrchových a podzemních vod v dané oblasti povodí (§ 21) a další činnosti, které vykonávají správci povodí podle tohoto zákona.
(2)
Správu povodíSprávu povodí vykonávají správci povodí.
(3)
Správci povodí poskytují pro činnostčinnost vodoprávních úřadů a pro činnostčinnost České inspekce životního prostředí podle § 112, na jejich žádost, technické, ekonomické a jiné údaje, pokud je mají k dispozici.
(4)
Správci povodí v rámci své činnosti podávají podněty, návrhy a vyjádření vodoprávním úřadům a jiným správním úřadům z hlediska zájmů daných příslušnými plány v oblasti vod a z hlediska dalších zájmů sledovaných zákonem, zejména ve věcech ochrany vodních poměrů, ochrany vod, hospodárného využívání vodních zdrojů, minimálních zůstatkových průtoků vodních toků, minimálních hladin podzemních vod a při přechodném nedostatku vody. Dále poskytují stanoviska správců povodí zejména pro vydání povolení k nakládání s vodami [§ 8 odst. 1 písm. a) až c)], včetně posouzení návrhů hodnot emisních limitů z hlediska souladu s § 38 odst. 9, pro vydání povolení k některým vybraným činnostem [§ 14 odst. 1 písm. a) až c)], pro rozhodnutí o žádosti o povolení záměru vodního díla (§ 55a), pro udělení souhlasu (§ 17), závazného stanoviska podle § 104 odst. 3 a výjimky podle § 23a odst. 8, a to včetně posouzení možnosti zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu záměrem dotčeného vodního útvaruvodního útvaru či nemožnosti dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu záměrem dotčeného vodního útvaruvodního útvaru (§ 23a odst. 7), a míry povodňového nebezpečí a povodňového ohrožení [§ 17 odst. 1 písm. c)] a pro vydání vyjádření (§ 18), ve kterých posuzují soulad záměrů umístit, provést, změnit nebo odstranit stavbu, zařízení nebo provádět jiné činnosti s výše uvedenými zájmy, pokud by takové záměry mohly ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál, popřípadě jakost nebo množství povrchových nebo podzemních vod.
(5)
Jedná-li se o záměr povolovaný podle stavebního zákona, poskytnou správci povodí stanovisko podle odstavce 4 do 30 dnů, ve zvlášť složitých případech do 60 dnů ode dne doručení úplné žádosti o stanovisko; tato lhůta běží ode dne doručení úplné žádosti. Žádost musí obsahovat identifikační údaje žadatele a identifikační údaje o záměru. Součástí žádosti je vždy dokumentace pro povolení záměru. Ustanovení § 181 odst. 1 a 2 stavebního zákona se použije obdobně.
(6)
Správci povodí spolupracují se správci drobných vodních toků a pověřenými odbornými subjekty při řešení úkolů týkajících se celé oblasti povodí.
(7)
Správci povodí evidují v rámci příslušné oblasti povodí snižování retenčních schopností záplavových území vlivem změn v území32a), zejména realizací staveb na ochranu před povodněmiochranu před povodněmi, a při výkonu svých kompetencí navrhují příslušným orgánům způsob kompenzace případných negativních vlivů změn v území na retenční schopnost záplavových území.
HLAVA VIII
VODNÍ DÍLA
§ 55
Vodní díla
(1)
Vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména
a)
přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže,
b)
stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků,
c)
stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok, kanalizačních objektů, čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací,
d)
stavby na ochranu před povodněmipovodněmi,
e)
stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků,
f)
stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích,
g)
stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu,
h)
stavby odkališť,
i)
stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod,
j)
studny,
k)
stavby k hrazení bystřin a strží, pokud zvláštní zákon25) nestanoví jinak,
l)
jiné stavby potřebné k nakládání s vodami povolovanému podle § 8.
(2)
Vodohospodářské úpravy jsou zemní práce a změny terénu v přirozených korytech vodních toků a na pozemcích sousedících s nimi, jimiž se podstatně mění přirozená koryta vodních toků a které jsou nezbytné k zajištění funkcí vodních toků.
(3)
Za vodní díla se podle tohoto zákona nepovažují zejména jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků na pozemcích nebo stavbách k zachycení vody a k jejich ochraně před škodlivými účinky povrchových nebo podzemních vod, vodohospodářské úpravy, terénní úpravy, bezodtokové jímky včetně přítokového potrubí, vnitřní vodovody a vnitřní kanalizace, vodovodní a kanalizační přípojky, průzkumné hydrogeologické vrty, další zařízení vybudovaná v rámci geologických prací8) a vrty k využívání energetického potenciálu podzemních vod, pokud nedochází k čerpání nebo odběru podzemních vod.
(4)
V pochybnostech o tom, zda jde o vodní dílo, rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad.
§ 55a
(1)
Při povolování záměru vodních děl, jejich změn, změn jejich užívání a jejich odstranění musí být součástí žádosti podle zvláštního zákona stanovisko správce povodí. To neplatí v případě studní individuálního zásobování vodou a čistíren odpadních vod do 50 ekvivalentních obyvatel pro potřeby jednotlivých osob (domácností).
(2)
Při povolování záměru vodních děl, jejich změn, změn jejich užívání a jejich odstranění musí být zohledněno umožnění překonání díla přenesením nebo splutím v místech užívání povrchových vod k rekreační plavbě a musí být zohledněna ochrana vodních a na vodu vázaných ekosystémů. Vodní díla nesmějí vytvářet bariéry pohybu ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního toku a musí být umožněno jejich překonání v rámci vodní cesty. To neplatí v případech,
a)
jde-li o rybníky nebo vodní nádrže pro chov ryb nebo o stavby k hrazení bystřin a strží,
b)
vyžaduje-li to ochrana před povodněmiochrana před povodněmi nebo jiný veřejný zájem, nebo
c)
kdy překonání díla nebo pohyb ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního toku nelze zajistit z důvodu technické neproveditelnosti nebo neúměrných nákladů.
(3)
Povolení záměru podle zvláštního zákona nevyžaduje výměna vodovodů a kanalizací, pokud se nemění jejich trasa.
(4)
Spolu s žádostí o vydání kolaudačního rozhodnutí ke stavbám vodovodních řadů, vodárenských objektů, úpraven vody, kanalizačních stok včetně kanalizačních objektů nebo čistíren odpadních vod, které jsou součástí vodovodů nebo kanalizací pro veřejnou potřebu53), předloží žadatel povolení k jejich provozování54).
(5)
Stavební úřad může v rozhodnutí o žádosti o povolení záměru vodního díla uložit stavebníkovi povinnost předložit provozní řád vodního díla spolu s žádostí o vydání kolaudačního rozhodnutí.
(6)
Stavební úřad v rozhodnutí o žádosti o povolení záměru vodního díla stanoví povinnosti, popřípadě podmínky, za kterých je vydává, a účel, kterému má vodní dílo sloužit.
(7)
Stavební úřad může vyzvat žadatele o vydání rozhodnutí o povolení záměru vodního díla k předložení výpočtu povodňové vlny zvláštní povodněpovodně, a to u vodních děl vzdouvajících nebo akumulujících povrchové vody a staveb využívajících jejich energetický potenciál.
(8)
Zanikne-li povolení vydané podle § 8 odst. 1 nebo podle předchozích předpisů o nakládání s vodami, rozhodne stavební úřad o podmínkách dalšího trvání, popřípadě odstranění vodního díla, které umožňovalo nakládání s vodami.
(9)
Stavební úřad může nařídit zastavení prací na stavbě nebo odstranění stavby vodního díla provedené nebo prováděné mimořádným postupem podle stavebního zákona z příkazu povodňového orgánu obceobce, obceobce s rozšířenou působností nebo kraje. Vydání tohoto rozhodnutí je prvním úkonem v řízení.
(10)
V případě podle § 126 odst. 5 se rozhodnutí o žádosti o povolení nebo změnu záměru vodního díla nevydává současně s rozhodnutím podle zákona o integrované prevenci; práva a povinnosti vyplývající z povolení k provedení, změně záměru vodního díla nebo změně jeho užívání lze vykonávat nejdříve ode dne nabytí právní moci rozhodnutí podle zákona o integrované prevenci.
§ 55b
Práva k pozemkům a stavbám, potřebným pro uskutečnění veřejně prospěšných staveb na ochranu před povodněmiochranu před povodněmi, lze odejmout nebo omezit postupem podle zákona o vyvlastnění.
§ 55c
Odstranění vodních děl za účelem obnovy přirozených koryt drobných vodních toků
(1)
Vodní dílo, jímž se upravuje, mění nebo zřizuje koryto drobného vodního toku, vybudovaného před rokem 2002, které svou funkci již neplní nebo ji plní jen částečně anebo pozbylo svého účelu a které se nachází na pozemku mimo zastavěné územízastavěné území nebo zastavitelnou plochu, lze za účelem obnovy přirozeného koryta drobného vodního toku odstranit na základě oznámení jeho vlastníka o odstranění vodního díla nebo na základě povolení odstranění stavby.
(2)
Odstraněním vodního díla na základě oznámení nesmí dojít k významnému zhoršení funkcí drobného vodního toku nebo k významnému dotčení práv a oprávněných zájmů vlastníků pozemků tvořících jeho koryto nebo sousedících s ním.
(3)
Oznámení odstranění vodního díla podle odstavce 1 obsahuje:
a)
náležitosti žádosti o povolení odstranění stavby podle stavebního zákona4),
b)
souhlasné stanovisko příslušného správce vodního toku; to neplatí v případě, že je správce vodního toku vlastníkem vodního díla,
c)
vyjádření vodoprávního úřadu z hlediska splnění podmínek podle odstavce 2.
(4)
Nemá-li oznámení předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, vyzve stavební úřad vlastníka vodního díla k odstranění nedostatků podání, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě.
(5)
Dojde-li stavební úřad k závěru, že oznámení není úplné, nebo je-li nutné stanovit podmínky pro odstranění vodního díla, rozhodne usnesením o zahájení řízení o povolení odstranění stavby podle stavebního zákona; toto usnesení se oznamuje pouze vlastníkovi vodního díla a nelze se proti němu odvolat. Právní mocí usnesení je zahájeno řízení o povolení odstranění stavby. Stavební úřad vydá usnesení o zahájení řízení do 30 dnů ode dne doručení oznámení, jinak platí, že s odstraněním vodního díla souhlasí a vodní dílo lze odstranit na základě oznámení o odstranění vodního díla.
(6)
Jestliže stavební úřad povolil odstranění vodního díla nebo došlo k odstranění vodního díla na základě oznámení, považuje se koryto drobného vodního toku v jeho místě za přirozené koryto drobného vodního toku.
§ 56
Stavby k vodohospodářským melioracím pozemků
(1)
Za stavby k vodohospodářským melioracím pozemků se pro účely tohoto zákona považují stavby
a)
k závlaze a odvodnění pozemků,
b)
k ochraně pozemků před erozní činností vody.
(2)
Stavby k odvodnění zemědělských pozemků se pro účely tohoto zákona člení na hlavní odvodňovací zařízení a podrobná odvodňovací zařízenípodrobná odvodňovací zařízení, přičemž podrobným odvodňovacím zařízenímpodrobným odvodňovacím zařízením se rozumí pro podzemní odvodnění sběrné a svodné drény, drenážní šachty a výusti, pro povrchové odvodnění sběrné příkopy a objekty na nich.
(3)
Podrobné vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí a způsob a rozsah péče o ně stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou.
(4)
Vlastník pozemku, na kterém je umístěna stavba k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část, která souvisí s více pozemky nebo byla zřízena ve veřejném zájmu a která byla vybudována před účinností tohoto zákona, je povinen
a)
strpět stavbu k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část na svém pozemku,
b)
užívat pozemek tak, aby neovlivnil negativně funkci stavby k vodohospodářským melioracím pozemků nebo jejich části,
c)
ohlašovat vlastníkovi stavby k vodohospodářským melioracím pozemků, případně vodoprávnímu úřadu zjevné závady ve funkci stavby nebo její části,
d)
strpět, aby se jeho pozemku užilo v nezbytné míře k údržbě stavby k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její části.
(5)
Vodoprávní úřad je oprávněn v pochybnostech rozhodnout o rozsahu povinnosti vlastníka pozemků, na kterých je stavba k vodohospodářským melioracím nebo její část umístěna, vlastníků pozemků sousedících s pozemkem, na kterém je umístěna stavba k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část, popřípadě o povinnosti správce navazujícího vodního toku k zajištění funkce stavby k vodohospodářským melioracím pozemků.
(6)
Hospodaření se stavbami k vodohospodářským melioracím pozemků, které jsou v majetku státu, vykonává stát svými organizačními složkami, které k tomuto účelu Ministerstvo zemědělství zřídí, pokud se Ministerstvo zemědělství nedohodne o hospodaření s těmito stavbami s právnickými osobami, jimž tyto stavby slouží nebo s jejichž činností souvisejí.
§ 57
Užívání vodních děl jinými osobami
Pokud má bezprostřední prospěch z vodního díla jiný oprávněný (§ 8) než vlastník tohoto vodního díla, je povinen podílet se na úhradě nákladů na údržbu tohoto vodního díla. Nedojde-li mezi vlastníkem vodního díla a oprávněným k dohodě o výši a způsobu úhrady nákladů, rozhodne soud. To neplatí v případě, že vlastník vodního díla je správcem vodního toku a osoba oprávněná k nakládání s vodami podle § 8 v tomto vodním díle je povinna platit platbu k úhradě správy vodních toků a správy povodísprávy povodí podle § 101, a v případě, že osoba oprávněná k nakládání s vodami podle § 8 užívá vodu pouze za účelem využití energetického potenciálu k výrobě elektřiny ve vodních elektrárnách do celkového instalovaného výkonu výrobny 10 MWe.
§ 58
Ochrana vodních děl
(1)
Je zakázáno poškozovat vodní díla a jejich funkce.
(2)
Zejména je zakázáno
a)
na ochranných hrázích vysazovat dřeviny, jezdit po nich vozidly, pokud se nejedná o údržbu, s výjimkou míst k tomu určených,
b)
poškozovat vodočty, vodoměry, cejchy, vodní značky, značky velkých vod a jiná zařízení sloužící k plnění úkolů stanovených tímto zákonem.
(3)
Stavební úřad může na návrh vlastníka vodního díla v zájmu jeho ochrany opatřením obecné povahy stanovit ochranná pásma podél něho a zakázat nebo omezit na nich podle povahy vodního díla povolování a provádění některých staveb nebo činností. Vlastníci pozemků a staveb v ochranném pásmu mají vůči vlastníkovi vodního díla nárok na náhradu majetkové újmy, která jim uvedeným zákazem nebo omezením vznikne. Nedojde-li mezi vlastníkem pozemků a staveb v ochranném pásmu a vlastníkem vodního díla k dohodě o výši náhrady, rozhodne o její výši soud.
§ 59
Povinnosti vlastníků vodních děl
(1)
Vlastník vodního díla je povinen
a)
dodržovat podmínky a povinnosti, za kterých bylo vodní dílo povoleno a uvedeno do provozu, zejména dodržovat provozní řád a schválený manipulační řád, neprodleně oznamovat vodoprávnímu úřadu změny mající vliv na obsah provozního řádu vodního díla pro čištění odpadních vod s povoleným vypouštěním odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných nebo nebezpečných závadných látek podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu do vod povrchových nebo manipulačního řádu a předkládat vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh na úpravu manipulačního řádu tak, aby byl v souladu s komplexním manipulačním řádem podle § 47 odst. 4 písm. g); náležitosti manipulačních a provozních řádů stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou,
b)
udržovat vodní dílo v řádném stavu tak, aby nedocházelo k ohrožování bezpečnosti osob, majetku a jiných chráněných zájmů,
c)
provádět na vlastní náklad u vodního díla technickobezpečnostní dohled, pokud tomuto dohledu vodní dílo podléhá,
d)
provádět na svůj náklad opatření, která mu vodoprávní úřad uloží k odstranění závad zjištěných na vodním díle, zejména při vodoprávním dozoru,
e)
dbát pokynů správce vodního toku v případě mimořádných situací na dotčeném vodním toku,
f)
odstraňovat předměty a hmoty zachycené či ulpělé na vodních dílech a nakládat s nimi podle zvláštního zákona,32)
g)
osadit na vodním díle cejch, vodní značku nebo vodočet, umožnit průběžný přenos dat o průtocích ve vodním toku nebo zajistit zvláštní úpravu přelivu nebo výpusti podle rozhodnutí vodoprávního úřadu,
h)
osadit na vodním díle plavební znaky,
i)
u vodního díla sloužícího ke vzdouvání vody ve vodním toku udržovat na vlastní náklad v řádném stavu dno a břehy v oblasti vzdutí a starat se v něm o plynulý průtok vody, zejména odstraňovat nánosy a překážky, a je-li to technicky možné a ekonomicky únosné, vytvářet podmínky pro migraci vodních živočichů, nejde-li o stavby,
j)
odstraňovat náletové dřeviny z hrází sloužících k ochraně před povodněmiochraně před povodněmi, ke vzdouvání vody nebo k akumulaci vody; na tyto povinnosti se s výjimkou ochrany památných stromů, zvláště chráněných druhů rostlin, zvláště chráněných živočichů a volně žijících ptáků, nevztahuje zákon o ochraně přírody a krajiny14a). Před jejich odstraněním, není-li nebezpečí z prodlení, je vlastník vodního díla povinen oznámit svůj záměr orgánu ochrany přírody.
(2)
Vodoprávní úřad může uložit vlastníkovi vodního díla zpracovat a předložit mu ke schválení provozní řád vodního díla pro čištění odpadních vod s povoleným vypouštěním odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných nebo nebezpečných závadných látek podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu do vod povrchových nebo manipulační řád vodního díla. Vodoprávní úřad může vlastníkovi vodního díla stanovit podmínky pro zpracování provozního nebo manipulačního řádu a lhůtu k jeho předložení. Dále může vlastníkovi vodního díla uložit, aby provedl doplnění nebo jiné úpravy předloženého provozního nebo manipulačního řádu. Vodoprávní úřad může též vlastníkovi vodního díla uložit, aby provedl změnu schváleného provozního nebo manipulačního řádu a tuto změnu předložil ke schválení. Provozní nebo manipulační řád schvaluje vodoprávní úřad na časově omezenou dobu, která nepřesahuje dobu platnosti povolení k vypouštění odpadních vod.
(3)
Ve výjimečných případech může vodoprávní úřad uložit nebo povolit vlastníkovi vodního díla mimořádnou manipulaci na vodním díle nad rámec schváleného manipulačního řádu. V takovém případě nevzniká vlastníkovi vodního díla povinnost náhrady oprávněnému k nakládání s vodami v tomto díle za to, že nemůže nakládat s vodami v maximálním povoleném množství a s určitými vlastnostmi.
(4)
Vyžaduje-li to veřejný zájem a jestliže ten, kdo je k tomu povinen, tyto povinnosti řádně neplní a nezjednal-li nápravu ve stanovené lhůtě, vodoprávní úřad může rozhodnout, že jiná osoba přejímá na dobu nezbytné potřeby provoz nebo údržbu vodních děl. Tento provoz a údržbu obstarává určená osoba na náklady toho, kdo byl povinen tyto povinnosti plnit; není-li taková osoba, nese tyto náklady stát.
(5)
Na odstraňování překážek pro migraci vodních živočichů ve vodním toku způsobených vodními díly vybudovanými před účinností tohoto zákona se podílí stát.
(6)
Žádost o schválení manipulačního řádu vodního díla obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu základní údaje o vodním díle.
(7)
Součástí žádosti je
a)
povolení k nakládání s vodami související s vodním dílem, jehož manipulační řád má být schválen, a, bylo-li povolení vydáno jiné osobě než žadateli, doklad o tom, že mu oprávněný umožnil výkon svého povolení,
b)
povolení užívání vodního díla,
c)
manipulační řád,
d)
stanovisko správce povodí a
e)
vyjádření příslušného správce vodního toku, pokud se jedná o manipulační řád vodního díla, kterým má být dotčen vodní tok.
§ 59a
Povinnost vlastníků pozemků, na nichž se nachází vodní díla
(1)
Vlastník pozemku je povinen strpět za jednorázovou náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1. lednem 2002 a jeho užívání. Tato povinnost vázne na pozemku jako služebnost ve prospěch vodního díla, a není-li to možné, tak ve prospěch osoby, která je vlastníkem stavby vodního díla podle § 55 odst. 1 tohoto zákona.
(2)
Katastrální úřad zapíše na základě osvědčení vodoprávního úřadu služebnost podle odstavce 1 na návrh vlastníka vodního díla na dobu jeho trvání do katastrukatastru nemovitostí; souhlas vlastníka pozemku se nevyžaduje.
(3)
Vodoprávní úřad vydá vlastníku vodního díla na jeho žádost osvědčení o splnění podmínek pro vznik služebnosti podle odstavce 1 v rozsahu podle vět druhé a třetí na základě předložené dokumentace nebo dokladu, které je vlastník vodního díla povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby podle stavebního zákona. Vodoprávní úřad osvědčí, o jaké vodní dílo, jemuž služebnost svědčí, se jedná, na jakých pozemcích označených podle zvláštního předpisu se toto vodní dílo nachází a okamžik jeho vybudování, případně konstatování, že bylo vybudováno před 1. lednem 2002. Pokud služebnost zatěžuje pouze část pozemku nebo je toho třeba z jiného důvodu, je součástí osvědčení vodoprávního úřadu i geometrický plán předložený vlastníkem vodního díla, kterým je zatížená část pozemku vymezena.
§ 60
Vstup na pozemky
(1)
Vlastníci pozemků sousedících s vodním dílem jsou povinni po předchozím projednání s nimi umožnit za účelem provozu a provádění údržby vodních děl v nezbytném rozsahu vstup a vjezd na své pozemky těm, kteří zajišťují provoz nebo provádějí údržbu těchto vodních děl.
(2)
Pokud vstupem na pozemky vznikne vlastníkovi pozemku škoda, má nárok na její úhradu.
§ 61
Technickobezpečnostní dohled nad vodními díly
(1)
Technickobezpečnostním dohledem nad vodními díly (dále jen „technickobezpečnostní dohled“) se rozumí zjišťování technického stavu vodního díla, a to z hlediska bezpečnosti a stability a možných příčin jejich poruch. Provádí se zejména pozorováním a prohlídkami vodního díla, měřením jejích deformací, sledováním průsaku vod, jakož i hodnocením výsledků všech pozorování a měření ve vztahu k předem určeným mezním nebo kritickým hodnotám. Součástí technickobezpečnostního dohledu je i vypracování návrhů opatření k odstranění zjištěných nedostatků.
(2)
Technickobezpečnostnímu dohledu podléhají vodní díla, která slouží ke vzdouvání a zadržování vody. Jedná se o
a)
přehrady, hráze a jezy, s výjimkou příčných staveb v korytech vodních toků a přilehlých územích, jejichž výška od paty hráze po korunu je nižší než 1 m a celkový objem vzduté vody nepřesahuje 1 000 m3, nebo pevných a nepohyblivých příčných vzdouvacích staveb, v korytech vodních toků, jejichž pevná přelivná hrana je převýšena nade dnem v podjezí méně než 1,5 m,
b)
stavby na ochranu před povodněmiochranu před povodněmi,
c)
stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích,
d)
stavby k využití energetického potenciálu povrchových vod, s výjimkou příčných staveb uvedených v písmenu a), a
e)
jiné stavby sloužící ke vzdouvání nebo zadržování vody, s výjimkou nádrží zcela zahloubených v zemi bez vzdouvacího prvku, slepých ramen, vodovodních řadů a vodojemů, kanalizačních sítí a rekreačních bazénů.
(3)
Dále technickobezpečnostnímu dohledu podléhají stavby
a)
odkališť a
b)
hydrotechnických štol a tunelů.
(4)
Z hlediska technickobezpečnostního dohledu se vodní díla rozdělují do I. až IV. kategorie podle rizika ohrožení lidských životů, možných škod na majetku v přilehlém území a ztrát z omezení funkcí a užitků ve veřejném zájmu.
(5)
Stanovení kritérií a postupu pro zařazení vodních děl do kategorií, rozsah a četnost provádění technickobezpečnostního dohledu u jednotlivých kategorií vodních děl a v jednotlivých etapách jejich přípravy, výstavby, změny dokončené stavby vodního díla nebo provozu, náležitosti zpracování rozsahu měření technickobezpečnostního dohledu, náležitosti programu technickobezpečnostního dohledu a zpracování výsledků pozorování a měření stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou.
(6)
Žadatel o povolení záměru vodního díla nebo jeho změny je povinen k žádosti o povolení předložit posudek pro zařazení vodního díla do kategorie s návrhem podmínek provádění technickobezpečnostního dohledu, který zpracovává osoba uvedená v odstavci 10. Posudek pro zařazení vodního díla do kategorie obsahuje stanovení míry bezpečnosti vodního díla při povodníchpovodních a návrh a posouzení parametrů bezpečnostních a výpustných zařízení v souladu se zvláštními právními předpisy61),62).
(7)
O povinnosti zajistit na vodním díle technickobezpečnostní dohled, o jeho rozsahu, případně o podmínkách jeho provádění a o zařazení vodního díla do kategorie I. až IV., rozhodne stavební úřad zpravidla v rozhodnutí o žádosti o povolení záměru vodního díla nebo jeho změny s přihlédnutím k posudku podle předchozího odstavce. Zasahuje-li vodní dílo do správních obvodů několika stavebních úřadů, je k řízení podle věty první příslušný ten stavební úřad, v jehož správním obvodu leží rozhodující část tohoto vodního díla.
(8)
Stavební úřad může rozhodnout o změně kategorie vodního díla, rozsahu technickobezpečnostního dohledu, popřípadě podmínek jeho zajišťování, pokud se významně změní podmínky, za nichž bylo předchozí rozhodnutí vydáno.
(9)
Evidenci technickobezpečnostního dohledu včetně zařazení vodních děl do I. až IV. kategorie spravuje Ministerstvo zemědělství. Rozsah údajů a způsob vedení evidence technickobezpečnostního dohledu stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou.
(10)
Provádět technickobezpečnostní dohled nad vodními díly I. až III. kategorie, včetně zpracování programu technickobezpečnostního dohledu a zpracování rozsahu měření technickobezpečnostního dohledu, zpracovávat posudky pro zařazení vodních děl do I. až IV. kategorie z hlediska technickobezpečnostního dohledu může jen pověřená osoba v rozsahu svého pověření. Je-li taková osoba vlastníkem vodního díla I. nebo II. kategorie, nesmí na něm vykonávat technickobezpečnostní dohled sama a zpracovávat pro něj program technickobezpečnostního dohledu.
(11)
Pověřená osoba je povinna
a)
zajistit kontinuální výkon technickobezpečnostního dohledu v potřebném rozsahu a personálním složení, a to i v době povodnípovodní, živelních pohrom a krizových situací,
b)
oznámit Ministerstvu zemědělství přeměnu právnické osoby a změnu personálního, materiálního a technického vybavení vztahujícího se k výkonu technickobezpečnostního dohledu, a to neprodleně po realizaci této změny,
c)
provádět technickobezpečnostní dohled nad vodními díly v souladu s obecně závaznými předpisy a technickými požadavky, zejména z hlediska jejich bezpečnosti, stability a možných příčin poruch,
d)
vést evidenci technickobezpečnostního dohledu vybraných údajů o vodních dílech a o výkonu technickobezpečnostního dohledu u určených vodních děl, nad kterými provádí technickobezpečnostní dohled v rozsahu a způsobem stanoveným vyhláškou,
e)
předávat údaje z jimi vedené evidence technickobezpečnostního dohledu podle písmene d) Ministerstvu zemědělství nejpozději za kalendářní čtvrtletí vždy do 15. dne prvního měsíce následujícího čtvrtletí v rozsahu a způsobem stanoveným vyhláškou.
(12)
Stavební úřad je povinen
a)
vést evidenci technickobezpečnostního dohledu vybraných údajů o vodních dílech a o výkonu technickobezpečnostního dohledu u vodních děl IV. kategorie, nad kterými neprovádí technickobezpečnostní dohled pověřená osoba v rozsahu a způsobem stanoveným vyhláškou,
b)
předávat údaje z jimi vedené evidence technickobezpečnostního dohledu podle písmene a) Ministerstvu zemědělství nejpozději za kalendářní čtvrtletí vždy do 15. dne prvního měsíce následujícího čtvrtletí v rozsahu a způsobem stanoveným vyhláškou.
(13)
Pověření k výkonu činností podle odstavce 10 věty první lze udělit pouze právnické osobě, která má odborné, personální a materiální vybavení a splňuje předpoklady pro kvalifikovaný výkon těchto činností. Předpoklady fyzické odborně způsobilé osoby pro kvalifikovaný výkon technickobezpečnostního dohledu jsou
a)
pro provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly I. kategorie a zpracování posudků pro zařazení vodních děl do I. až IV. kategorie z hlediska technickobezpečnostního dohledu vysokoškolské vzdělání v magisterském nebo doktorském studijním programu v oblasti vzdělávání Stavebnictví se zaměřením na vodní hospodářství a vodní stavby nebo obdobné vysokoškolské vzdělání získané studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání a nepřetržitá odborná praxe vykonávaná nejméně posledních 10 let při provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly II. kategorie,
b)
pro provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly II. kategorie vysokoškolské vzdělání v magisterském nebo doktorském studijním programu v oblasti vzdělávání Stavebnictví se zaměřením na vodní hospodářství a vodní stavby nebo obdobné vysokoškolské vzdělání získané studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání a nepřetržitá odborná praxe vykonávaná nejméně posledních 10 let při provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly III. kategorie,
c)
pro provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly III. kategorie vysokoškolské vzdělání v magisterském nebo doktorském studijním programu v oblasti vzdělávání Stavebnictví se zaměřením na vodní hospodářství a vodní stavby nebo obdobné vysokoškolské vzdělání získané studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání a odborná praxe nejméně 5 let při provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly IV. kategorie nebo nejméně 8 let při navrhování nebo provozování vodních děl III. nebo vyšší kategorie nebo středoškolské vzdělání ukončené maturitní zkouškou technického směru s vazbou na vodní díla a odborná praxe nejméně 8 let při provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly IV. kategorie nebo nejméně 10 let odborné praxe při navrhování nebo provozování vodních děl III. nebo vyšší kategorie.
(14)
Žádost o udělení pověření k výkonu technickobezpečnostního dohledu obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu
a)
doklad prokazující odborné a personální vybavení, a to
1.
doklad o bezúhonnosti členů statutárního orgánu a osoby nebo osob odpovědných za výkon technickobezpečnostního dohledu podle zvláštního právního předpisu,
2.
souhlasné prohlášení fyzické odborně způsobilé osoby s jejím určením jako osoby odpovědné za výkon technickobezpečnostního dohledu, nebo zpracování posudků pro zařazení vodních děl do I. až IV. kategorie z hlediska technickobezpečnostního dohledu,
3.
reference k výkonu technickobezpečnostního dohledu fyzické odborně způsobilé osoby v případě, kdy žadatel žádá o udělení pověření k výkonu technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly I. a II. kategorie,
4.
osvědčení odborných předpokladů v oboru bezpečnosti vodních děl, zejména osvědčení o autorizaci, osvědčení o znalecké činnosti, zavedení systému jakosti,
b)
doklad prokazující materiální a technické vybavení pro specializované činnosti,
c)
doklad prokazující splnění předpokladů fyzické odborně způsobilé osoby pro kvalifikovaný výkon technickobezpečnostního dohledu.
(15)
Ministerstvo zemědělství může odebrat pověření k provádění technickobezpečnostního dohledu v případě, že
a)
nejsou plněny povinnosti stanovené v odstavci 11,
b)
technickobezpečnostní dohled nebyl vykonáván soustavně nejméně 5 let nad vodními díly III. kategorie,
c)
technickobezpečnostní dohled nebyl vykonáván nepřetržitě nad vodními díly I. a II. kategorie,
d)
nebylo řádně vykonáváno zpracování posudků pro zařazení vodních děl do I. až IV. kategorie technickobezpečnostního dohledu,
e)
došlo k přeměně právnické osoby, nebo vstupu právnické osoby do likvidace.
(16)
Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou rozsah vybraných údajů, způsob vedení evidence technickobezpečnostního dohledu a způsob předávání těchto údajů podle odstavců 11 a 12.
§ 62
Povinnosti vlastníků a stavebníků vodních děl při technickobezpečnostním dohledu
(1)
Technickobezpečnostní dohled je povinen zajišťovat na svůj náklad vlastník, případně stavebník vodního díla, a to v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva zemědělství podle § 61 odst. 5. Vodoprávní úřad může rozhodnutím stanovit další povinnosti k provádění tohoto dohledu.
(2)
U vodních děl zařazených do I. až III. kategorie je povinen jejich vlastník, popřípadě stavebník zajistit technickobezpečnostní dohled prostřednictvím pověřené osoby a účastnit se jeho provádění v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva zemědělství. U vodních děl III. kategorie může technickobezpečnostní dohled provádět vlastník nebo stavebník sám, pokud je pověřenou osobou.
(3)
U vodních děl IV. kategorie může technickobezpečnostní dohled provádět vlastník, případně stavebník sám.
(4)
Vlastník, případně stavebník je povinen u vodních děl zařazených do I. až III. kategorie oznámit neprodleně stanovení pověřené osoby, případně její změnu Ministerstvu zemědělství. Totéž platí pro vodní díla IV. kategorie, u kterých neprovádí technickobezpečnostní dohled vlastník, případně stavebník sám, ale prostřednictvím pověřené osoby.
(5)
Při provádění technickobezpečnostního dohledu je vlastník, případně stavebník vodního díla zařazeného do I. až IV. kategorie povinen
a)
určit fyzickou osobu odpovědnou za výkon technickobezpečnostního dohledu a oznámit její jméno, příjmení, adresu bydliště, popřípadě pracoviště a číslo telefonu příslušnému vodoprávnímu úřadu; u vodních děl IV. kategorie se za osobu odpovědnou za technickobezpečnostní dohled považuje vlastník vodního díla, pokud neurčil jinou osobu,
b)
přizvat příslušný vodoprávní úřad k prohlídce vodního díla podle § 61 odst. 1, a to u staveb I. kategorie jedenkrát ročně, u staveb II. kategorie jedenkrát za 2 roky, u staveb III. kategorie jedenkrát za 4 roky a u staveb IV. kategorie jedenkrát za 10 let,
c)
předkládat u vodních děl I. až IV. kategorie zápis o prohlídce v termínech podle písmene b) příslušnému vodoprávnímu úřadu,
d)
předkládat u vodních děl I. až III. kategorie zprávy o výsledcích technickobezpečnostního dohledu v termínech podle písmene b) nebo, nastaly-li mimořádné okolnosti dotýkající se bezpečnosti vodního díla, příslušnému vodoprávnímu úřadu,
e)
předat u vodních děl I. až III. kategorie příslušnému vodoprávnímu úřadu program technickobezpečnostního dohledu nebo jeho změnu.
HLAVA IX
OCHRANA PŘED POVODNĚMI
Díl 1
Ochrana před povodněmi
§ 63
(1)
Ochranou před povodněmiOchranou před povodněmi se rozumí činnostičinnosti a opatření k předcházení a zvládnutí povodňového rizikapovodňového rizika v ohroženém území. Zajišťuje se systematickou prevencí a operativními opatřeními.
(2)
Operativní opatření jsou zabezpečována podle povodňových plánůpovodňových plánů a při vyhlášení krizového stavu podle krizových plánů34).
(3)
K zajištění ochrany před povodněmipovodněmi je každý povinen umožnit vstup, případně vjezd na své pozemky, popřípadě stavby těm, kteří řídí, koordinují a provádějí zabezpečovací a záchranné práce, přispět na příkaz povodňových orgánů osobní a věcnou pomocí k ochraně životů a majetku před povodněmipovodněmi a řídit se příkazy povodňových orgánů.
(4)
Pokud při této činnosti vznikla vlastníkovi pozemku nebo stavby škoda, má nárok na její náhradu.
§ 64
Povodně
(1)
PovodněmiPovodněmi se pro účely tohoto zákona rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. PovodeňPovodeň může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů (přirozená povodeňpovodeň), nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeňpovodeň).
(2)
PovodeňPovodeň začíná vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivitystupně povodňové aktivity (§ 70) a končí odvoláním třetího stupně povodňové aktivitystupně povodňové aktivity, není-li v době odvolání třetího stupně povodňové aktivitystupně povodňové aktivity vyhlášen druhý stupeň povodňové aktivitystupeň povodňové aktivity. V tom případě končí povodeňpovodeň odvoláním druhého stupně povodňové aktivitystupně povodňové aktivity. Povodní je rovněž situace uvedená v odstavci 1, při níž nebyl vyhlášen druhý nebo třetí stupeň povodňové aktivitystupeň povodňové aktivity, ale stav nebo průtok vody v příslušném profilu nebo srážka dosáhla směrodatné úrovně pro některý z těchto stupňů povodňové aktivitystupňů povodňové aktivity podle povodňového plánupovodňového plánu příslušného územního celku. Pochybnosti o tom, zda v určitém území a v určitém čase byla povodeňpovodeň, rozhoduje, je-li splněna některá z těchto podmínek, vodoprávní úřad.
(3)
Za nebezpečí povodněpovodně se považují situace zejména při
a)
dosažení stanoveného limitu vodního stavu nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci,
b)
déletrvajících vydatných dešťových srážkách, popřípadě prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácp a nápěchů, nebo
c)
vzniku mimořádné situace na vodním díle, kdy hrozí nebezpečí jeho poruchy.
§ 64a
Zvládání povodňových rizik
(1)
Zvládání povodňových rizikpovodňových rizik se soustředí na zmírnění možných nepříznivých účinků povodnípovodní na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnostčinnost, a pokud se to považuje za vhodné, na opatření nestavební povahy nebo na snížení pravděpodobnosti zaplavení.
(2)
Povodňovým rizikemPovodňovým rizikem se rozumí kombinace pravděpodobnosti výskytu povodnípovodní a jejich možných nepříznivých účinků na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnostčinnost.
(3)
Předběžné vyhodnocení povodňových rizikpovodňových rizik je podkladem pro vymezení oblastí s významnými povodňovými rizikypovodňovými riziky. Pro tato území se zpracují nebo aktualizují mapy povodňového nebezpečí, mapy povodňových rizikpovodňových rizik a plány pro zvládání povodňových rizikpovodňových rizik.
(4)
Mapy povodňového nebezpečí vymezují území, která by mohla být zaplavena podle různých povodňových scénářů a s využitím stanovených záplavových území. Na mapách povodňových rizikpovodňových rizik se vyznačí potenciální nepříznivé následky povodnípovodní podle těchto scénářů.
(5)
Plány pro zvládání povodňových rizik jsou součástí plánování v oblasti vod a zohledňují důležitá hlediska, jako jsou náklady a přínosy, rozsah a průběh povodní, retenční schopnosti záplavových území, cíle ochrany vod podle § 23a odst. 1, hospodaření s půdou a s vodními zdroji, územní plánování, využití území, ochranu přírody, lodní dopravu a přístavní infrastrukturu. Plány pro zvládání povodňových rizik se zabývají všemi aspekty zvládání povodňových rizik, přičemž se soustřeďují na prevenci, ochranu, připravenost, včetně povodňových předpovědí a systémů včasného varování, a zohledňují charakteristiky konkrétního povodí nebo dílčího povodí. Plány pro zvládání povodňových rizik mohou zahrnovat rovněž podporu udržitelného využívání území, zlepšení schopnosti půdy zadržovat vodu a kontrolované zaplavení určitých oblastí v případě výskytu povodně.
Díl 2
§ 65
Povodňová opatření
(1)
Povodňová opatření jsou přípravná opatření, opatření prováděná při nebezpečí povodněpovodně, za povodněpovodně a opatření prováděná po povodnipovodni.
(2)
Přípravná opatření jsou
a)
stanovení záplavových území,
b)
vymezení směrodatných limitů stupňů povodňové aktivitystupňů povodňové aktivity,
c)
povodňové plánypovodňové plány,
d)
povodňové prohlídky,
e)
příprava předpovědní a hlásné povodňové služby,
f)
organizační a technická příprava,
g)
vytváření hmotných povodňových rezerv,
h)
příprava účastníků povodňové ochrany.
(3)
Opatření při nebezpečí povodněpovodně a za povodněpovodně jsou
a)
činnostčinnost předpovědní povodňové služby,
b)
činnostčinnost hlásné povodňové služby,
c)
varování při nebezpečí povodněpovodně,
d)
zřízení a činnostčinnost hlídkové služby,
e)
vyklizení záplavových území,
f)
řízené ovlivňování odtokových poměrů,
g)
povodňové zabezpečovací prácepovodňové zabezpečovací práce,
h)
povodňové záchranné prácepovodňové záchranné práce,
i)
zabezpečení náhradních funkcí a služeb v území zasaženém povodní.
(4)
Opatření po povodnipovodni jsou
a)
evidenční a dokumentační práce,
b)
vyhodnocení povodňové situace včetně vzniklých povodňových škod,
c)
odstranění povodňových škod a obnova území po povodnipovodni.
(5)
Povodňová opatření podle odstavců 1 až 4 nejsou výstavba, údržba a opravy staveb a ostatních zařízení sloužících k ochraně před povodněmiochraně před povodněmi, jakož i investice vyvolané povodněmipovodněmi.
§ 66
Záplavová území
(1)
Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodněpovodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí.
(2)
V zastavěných územíchzastavěných územích, v zastavitelných plochách podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků.
(3)
Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
(4)
Vodoprávní úřad, který záplavové území stanovil, zabezpečí zpřístupnění dokumentace a předá jednu kopii této dokumentace Ministerstvu životního prostředí.
(5)
Pokud záplavová území nejsou určena, mohou vodoprávní a stavební úřady a orgány územního plánování při své činnostičinnosti vycházet zejména z dostupných podkladů správců povodí a správců vodních toků o pravděpodobné hranici území ohroženého povodněmipovodněmi.
(6)
Ministerstvo životního prostředí podle podkladů správců vodních toků zajišťuje vedení dokumentace o stanovených záplavových územích na území České republiky a zabezpečuje jejich evidenci v informačním systému veřejné správy.
(7)
Záplavová území a jejich aktivní zóny se stanovují formou opatření obecné povahy.
(8)
Při změnách záplavových území a jejich aktivních zón se odstavce 1 až 4 použijí přiměřeně.
§ 67
Omezení v záplavových územích
(1)
V aktivní zóně záplavových území se nesmí povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmiochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic, jsou-li zřizovány v záplavovém území v katastrálních územíchkatastrálních územích vymezených podle zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů, za podmínky, že současně budou provedena taková opatření, že bude minimalizován vliv na povodňové průtoky; to neplatí pro údržbu staveb a stavební úpravy, pokud nedojde ke zhoršení odtokových poměrů.
(2)
V aktivní zóně je dále zakázáno
a)
těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod,
b)
skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty,
c)
zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky,
d)
zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení; to neplatí pro zřizování táborů sestávajících pouze ze stanů, které byly před stanovením aktivní zóny záplavového území v tomto místě zřizovány a které lze v případě povodňového nebezpečí neprodleně odstranit.
(3)
Mimo aktivní zónu v záplavovém území stanoví vodoprávní úřad podle povodňového nebezpečí nebo povodňového ohrožení opatřením obecné povahy omezující podmínky. Při změně podmínek je může stejným postupem změnit nebo zrušit. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena.
§ 68
Území určená k řízeným rozlivům povodní
(1)
Za území určená k řízeným rozlivům povodnípovodní se považují pozemky nezbytné pro vzdouvání, popřípadě akumulaci povrchových vod veřejně prospěšnými stavbami na ochranu před povodněmipovodněmi, k nimž bylo omezeno vlastnické právo dohodou nebo postupem podle § 55a.
(2)
Za škodu vzniklou řízeným rozlivem povodnípovodní na půdě, polních plodinách, lesních porostech a stavbách v území podle odstavce 1 náleží poškozenému náhrada, kterou poskytuje v penězích stát zastoupený Ministerstvem zemědělství. Výše náhrady za škodu způsobenou na půdě nebo stavbě se stanoví v závislosti na výši nákladů nezbytných na uvedení půdy nebo stavby do původního stavu, včetně nákladů na odstranění nežádoucích naplavenin, výše náhrady za škodu způsobenou na polních plodinách v závislosti na tržních cenách polních plodin v době rozlivu, včetně nákladů na likvidaci poškozených polních plodin; výše náhrady za škodu způsobenou na lesních porostech se stanoví podle lesního zákona33a). Postup při zjišťování a uplatňování náhrady škody a postup při určení její výše stanoví vláda nařízením.
(3)
Náhrada náleží rovněž za finanční újmu vzniklou pozbytím nároku na dotaci, poskytovanou na základě zákona o zemědělství, který poškozený pozbyl v souvislosti s řízeným rozlivem povodněpovodně.
(4)
Poškozenému, jemuž byla poskytnuta náhrada podle odstavce 2, nelze poskytnout státní pomoc z titulu rozlivu povodněpovodně podle zákona o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou.
(5)
Poškozenému nenáleží náhrada v případě, že nedodrží podmínky stanovené pro způsob užívání pozemků určených k rozlivu povodnípovodní.
§ 69
Území ohrožená zvláštními povodněmi
Území ohrožená zvláštními povodněmipovodněmi jsou území, která mohou být při výskytu zvláštní povodněpovodně zaplavena vodou. Pokud pro krizové situace předpokládaný rozsah území ohrožený zvláštními povodněmipovodněmi výrazně přesahuje záplavová území, vymezí se jejich rozsah v krizovém plánu. Pro jeho pořízení platí zvláštní zákon.34)
§ 70
Stupně povodňové aktivity
(1)
Stupni povodňové aktivityStupni povodňové aktivity se pro účely tohoto zákona rozumí míra povodňového nebezpečí vázaná na směrodatné limity, jimiž jsou zpravidla vodní stavy nebo průtoky v hlásných profilech na vodních tocích, popřípadě na mezní nebo kritické hodnoty jiného jevu uvedené v příslušném povodňovém plánupovodňovém plánu.
(2)
Rozsah operativních opatření prováděných pro ochranu před konkrétní povodnípovodní se řídí nebezpečím nebo vývojem povodňové situace, která se vyjadřuje třemi stupni povodňové aktivitystupni povodňové aktivity, kterými jsou:
a)
první stupeň (stav bdělosti) nastává při nebezpečí přirozené povodněpovodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí; tento stav nastává rovněž vydáním výstražné informace předpovědní povodňové služby; vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost vodnímu toku nebo jinému zdroji povodňového nebezpečí, zahajuje činnostčinnost hlásná a hlídková služba; na vodních dílech nastává tento stav při dosažení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností z hlediska bezpečnosti díla nebo při zjištění mimořádných okolností, jež by mohly vést ke vzniku zvláštní povodněpovodně,
b)
druhý stupeň (stav pohotovosti) se vyhlašuje, když nebezpečí přirozené povodněpovodně přerůstá v povodeňpovodeň, ale nedochází k větším rozlivům a škodám mimo koryto; vyhlašuje se také při překročení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti; aktivizují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmiochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodněpovodně podle povodňového plánupovodňového plánu,
c)
třetí stupeň (stav ohrožení) se vyhlašuje při bezprostředním nebezpečí nebo vzniku škod většího rozsahu, ohrožení životů a majetku v záplavovém území; vyhlašuje se také při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti současně se zahájením nouzových opatření; provádějí se povodňové zabezpečovací prácepovodňové zabezpečovací práce podle povodňových plánůpovodňových plánů a podle potřeby záchranné práce nebo evakuace.
(3)
Druhý a třetí stupeň povodňové aktivitystupeň povodňové aktivity vyhlašují a odvolávají ve svém územním obvodu povodňové orgány. Podkladem je dosažení nebo předpověď dosažení směrodatného limitu hladin nebo průtoků stanovených v povodňových plánechpovodňových plánech, zpráva předpovědní nebo hlásné povodňové služby, doporučení správce vodního toku, oznámení vlastníka vodního díla, případně další skutečnosti charakterizující míru povodňového nebezpečí. O vyhlášení a odvolání povodňové aktivity je povodňový orgán povinen informovat subjekty uvedené v povodňovém plánupovodňovém plánu a vyšší povodňový orgán.
(4)
Směrodatné limity vodních stavů pro vyhlašování stupňů povodňové aktivitystupňů povodňové aktivity jsou obsažené v povodňových plánechpovodňových plánech a jsou závazné pro povodňové plánypovodňové plány nižších stupňů.
§ 71
Povodňové plány
(1)
Povodňovými plányPovodňovými plány se pro účely tohoto zákona rozumějí dokumenty, které obsahují způsob zajištění včasných a spolehlivých informací o vývoji povodněpovodně, možnosti ovlivnění odtokového režimu, organizaci a přípravu zabezpečovacích prací; dále obsahují způsob zajištění včasné aktivizace povodňových orgánů, zabezpečení hlásné a hlídkové služby a ochrany objektů, přípravy a organizace záchranných prací a zajištění povodnípovodní narušených základních funkcí v objektech a v území a stanovené směrodatné limity stupňů povodňové aktivitystupňů povodňové aktivity.
(2)
Obsah povodňových plánůpovodňových plánů se dělí na
a)
věcnou část, která zahrnuje údaje potřebné pro zajištění ochrany před povodněmipovodněmi určitého objektu, obceobce, povodí nebo jiného územního celku, směrodatné limity pro vyhlašování stupňů povodňové aktivitystupňů povodňové aktivity,
b)
organizační část, která obsahuje jmenné seznamy, adresy a způsob spojení účastníků ochrany před povodněmipovodněmi, úkoly pro jednotlivé účastníky ochrany před povodněmipovodněmi včetně organizace hlásné a hlídkové služby,
c)
grafickou část, která obsahuje zpravidla mapy nebo plány, na kterých jsou zakresleny zejména záplavová území, evakuační trasy a místa soustředění, hlásné profily, informační místa.
(3)
Povodňovými plányPovodňovými plány územních celků jsou
a)
povodňové plánypovodňové plány obcíobcí, které zpracovávají orgány obcíobcí, v jejichž územních obvodech může dojít k povodnipovodni,
b)
povodňové plánypovodňové plány správních obvodů obcíobcí s rozšířenou působností, které zpracovávají obceobce s rozšířenou působností,
c)
povodňové plánypovodňové plány správních obvodů krajů, které zpracovávají příslušné orgány krajů v přenesené působnosti ve spolupráci se správci povodí,
d)
Povodňový plánPovodňový plán České republiky, který zpracovává Ministerstvo životního prostředí.
(4)
Pro stavby ohrožené povodněmipovodněmi, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodněpovodně, zpracovávají povodňové plánypovodňové plány pro svou potřebu a pro součinnost s povodňovým orgánem obceobce jejich vlastníci. V pochybnostech o rozsahu této povinnosti nebo o tom, které stavby mohou zhoršit průběh povodněpovodně, rozhodne vodoprávní úřad.
(5)
Vodoprávní úřad může uložit povinnost zpracovat povodňový plánpovodňový plán vlastníkům pozemků, které se nacházejí v záplavových územích, je-li to třeba s ohledem na způsob jejich užívání.
(6)
U povodňových plánůpovodňových plánů územních celků (odstavec 3) zpracovatelé každoročně prověřují jejich aktuálnost zpravidla před obdobím jarního tání a toto prověření dokladují. Ostatní povodňové plánypovodňové plány (odstavec 4) zpracovatelé přezkoumávají při podstatných změnách podmínek, za nichž byly zpracovány. Pokud z přezkoumání vyplyne potřeba úpravy nebo doplnění povodňového plánupovodňového plánu, učiní tak zpracovatelé neprodleně.
(7)
Věcnou a grafickou část povodňového plánupovodňového plánu územních celků a jeho změny zpracovatelé předkládají nadřízenému povodňovému orgánu k potvrzení souladu s povodňovým plánempovodňovým plánem vyšší úrovně. U povodňových plánůpovodňových plánů pozemků a staveb potvrzuje soulad povodňový orgán obceobce. Jde-li o stavbu přesahující svým rozsahem nebo vlivem na okolí významně území obceobce, potvrzuje soulad nadřízený povodňový orgán a nižší povodňové orgány o tom informuje. Potvrzením souladu se stává věcná a grafická část povodňového plánupovodňového plánu závaznou. Organizační část povodňového plánupovodňového plánu zpracovatelé průběžně upravují a poskytují dotčeným povodňovým orgánům a účastníkům řízení ochrany před povodněmiochrany před povodněmi k využití, pokud jim není přístupná na portálu veřejné správy v elektronické podobě.
§ 72
Povodňové prohlídky
(1)
Povodňovými prohlídkami se zjišťuje, zda na vodních tocích, vodních dílech a v záplavových územích, popřípadě na objektech nebo zařízeních ležících v těchto územích nejsou závady, které by mohly zvýšit nebezpečí povodněpovodně nebo její škodlivé následky.
(2)
Povodňové prohlídky organizují a provádějí povodňové orgány podle povodňových plánůpovodňových plánů, a to nejméně jednou ročně.
(3)
Povodňové orgány mohou na základě povodňové prohlídky vyzvat vlastníky pozemků, staveb a zařízení v záplavovém území k odstranění předmětů a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta níže po toku. Pokud tito vlastníci výzvy ve stanovené lhůtě neuposlechnou, uloží takovou povinnost rozhodnutím.
§ 73
Předpovědní a hlásná povodňová služba
(1)
Předpovědní povodňová služba informuje povodňové orgány, popřípadě další účastníky ochrany před povodněmiochrany před povodněmi, o nebezpečí vzniku povodněpovodně, o jejím vzniku a o dalším nebezpečném vývoji, o hydrometeorologických prvcích charakterizujících vznik a vývoj povodněpovodně, zejména o srážkách, vodních stavech a průtocích ve vybraných profilech. Tuto službu zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správcem povodí.
(2)
Hlásná povodňová služba zabezpečuje informace povodňovým orgánům pro varování obyvatelstva v místě očekávané povodněpovodně a v místech ležících níže na vodním toku, informuje povodňové orgány a účastníky ochrany před povodněmipovodněmi o vývoji povodňové situace a předává zprávy a hlášení potřebná k jejímu vyhodnocování a k řízení opatření na ochranu před povodněmipovodněmi. Hlásnou povodňovou službu organizují povodňové orgány obcíobcí a povodňové orgány pro správní obvody obcíobcí s rozšířenou působností a podílejí se na ní ostatní účastníci ochrany před povodněmipovodněmi. K zabezpečení hlásné povodňové služby organizují povodňové orgány obcíobcí v případě potřeby hlídkovou službu.
(3)
Vlastníci vodních děl vzdouvajících vodu oznamují nebezpečí zvláštní povodněpovodně příslušným povodňovým orgánům, Hasičskému záchrannému sboru České republiky a v případě nebezpečí z prodlení varují bezprostředně ohrožené fyzické a právnické osoby.
(4)
Pro předávání informací předpovědní a hlásné povodňové služby se využívá operačních a informačních středisek Hasičského záchranného sboru České republiky a složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému35).
§ 74
Povodňové záchranné práce
(1)
Povodňovými záchrannými pracemiPovodňovými záchrannými pracemi jsou technická a organizační opatření prováděná za povodněpovodně v bezprostředně ohrožených nebo již zaplavených územích k záchraně životů a majetku, zejména ochrana a evakuace obyvatelstva z těchto území, péče o ně po nezbytně nutnou dobu, zachraňování majetku a jeho přemístění mimo ohrožené území.
(2)
Povodňové záchranné prácePovodňové záchranné práce v případech, kdy jsou ohroženy lidské životy, nebo hospodářské zájmy, jimiž jsou doprava, zásobování, spoje a zdravotnictví, zajišťují povodňové orgány ve spolupráci se složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému.
§ 75
Povodňové zabezpečovací práce
(1)
Povodňovými zabezpečovacími pracemiPovodňovými zabezpečovacími pracemi jsou technická opatření prováděná při nebezpečí povodněpovodně a za povodněpovodně ke zmírnění průběhu povodněpovodně a jejích škodlivých následků.
(2)
Povodňové zabezpečovací prácePovodňové zabezpečovací práce jsou zejména
a)
odstraňování překážek ve vodním toku a v profilu objektů (propustky, mosty) znemožňujících plynulý odtok vody,
b)
rozrušování ledových nápěchů a zácp ve vodním toku,
c)
ochrana koryta a břehů proti narušování povodňovým průtokem a zajišťování břehových nátrží,
d)
opatření proti přelití nebo protržení ochranných hrází,
e)
opatření proti přelití nebo protržení hrází vodních děl zadržujících vodu,
f)
provizorní uzavírání protržených hrází,
g)
instalace protipovodňových zábran,
h)
opatření proti zpětnému vzdutí vody, zejména do kanalizací,
i)
opatření k omezení znečištění vody,
j)
opatření zajišťující stabilizaci území před sesuvy.
(3)
Povodňové zabezpečovací prácePovodňové zabezpečovací práce zajišťují správci vodních toků na vodních tocích a vlastníci dotčených objektů, případně další subjekty podle povodňových plánůpovodňových plánů nebo na příkaz povodňových orgánů. Zabezpečovací práce, které mohou ovlivnit odtokové podmínky a průběh povodněpovodně, musí být koordinovány ve spolupráci s příslušným správcem povodí na celém vodním toku nebo v celém povodí. Zabezpečovací práce prováděné na vodních dílech zařazených do I. nebo II. kategorie se projednávají s osobou pověřenou prováděním technickobezpečnostního dohledu, pokud nehrozí nebezpečí z prodlení.
§ 76
Dokumentace a vyhodnocení povodní
(1)
Účelem dokumentace je zabezpečení průkazných a objektivních záznamů o průběhu povodněpovodně, o provedených opatřeních k ochraně před povodněmipovodněmi, o příčině vzniku a velikosti škod a o jiných okolnostech souvisejících s povodnípovodní. K tomu zejména slouží záznamy v povodňové knize, průběžný záznam vodních stavů a orientačních hodnot rychlostí a průtoků, průběžný záznam údajů o provozu vodních děl ovlivňujících průběh povodněpovodně, označování nejvýše dosažené hladiny vody, zaměřování a zakreslování záplavy, monitorování kvality vody a možných zdrojů znečištění, fotografické snímky a filmové záznamy, účelový terénní průzkum a šetření.
(2)
Povodňové orgány obcíobcí a obcíobcí s rozšířenou působností a účastníci ochrany před povodněmiochrany před povodněmi, jimž je to zákonem uloženo, zpracovávají zprávu o povodnipovodni, při které byla vyhlášena povodňová aktivita, došlo k povodňovým škodám nebo byly prováděny povodňové zabezpečovací a záchranné práce. Povodňové orgány provádějí vyhodnocení povodněpovodně, které obsahuje rozbor příčin a průběhu povodněpovodně, popis a posouzení účinnosti provedených opatření, věcný rozsah a odborný odhad výše povodňových škod a návrh opatření na odstranění následků povodněpovodně. Zprávu zpracují do 3 měsíců po ukončení povodněpovodně, v případě potřeby rozsáhlejších dokumentačních prací se provede doplňkové vyhodnocení do šesti měsíců po ukončení povodněpovodně.
(3)
Evidenci vyhodnocených povodnípovodní zajišťují správci povodí a z hlediska hydrologického Český hydrometeorologický ústav.
(4)
Zprávy o povodnipovodni jsou předávány k využití vyššímu povodňovému orgánu a k evidenci správci povodí.
Díl 3
Povodňové orgány
§ 77
(1)
Řízení ochrany před povodněmipovodněmi zabezpečují povodňové orgány. Řízení ochrany před povodněmipovodněmi zahrnuje přípravu na povodňové situace, řízení, organizaci a kontrolu všech příslušných činností v průběhu povodněpovodně a v období následujícím bezprostředně po povodnipovodni včetně řízení, organizace a kontroly činnosti ostatních účastníků ochrany před povodněmipovodněmi. Povodňové orgány se při své činnosti řídí povodňovými plánypovodňovými plány.
(2)
V období mimo povodeňpovodeň jsou povodňovými orgány
a)
orgány obcíobcí a v hlavním městě Praze orgány městských částí v rozsahu stanoveném Statutem hlavního města Prahy,
b)
obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze úřady městských částí v rozsahu stanoveném Statutem hlavního města Prahy,
c)
krajské úřady,
d)
Ministerstvo životního prostředí; zabezpečení přípravy záchranných prací přísluší Ministerstvu vnitra.34)
(3)
Po dobu povodněpovodně jsou povodňovými orgány
a)
povodňové komise obcíobcí a v hlavním městě Praze povodňové komise městských částí v rozsahu stanoveném Statutem hlavního města Prahy,
b)
povodňové komise obcíobcí s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze povodňové komise městských částí v rozsahu stanoveném Statutem hlavního města Prahy,
c)
povodňové komise krajů,
d)
Ústřední povodňová komise.
(4)
Povodňové orgány mohou v době povodněpovodně činit opatření a vydávat operativní příkazy k zabezpečení ochrany před povodněmiochrany před povodněmi, v odůvodněných případech i nad rámec platných povodňových plánůpovodňových plánů s tím, že v takovém případě musí neprodleně uvědomit dotčené osoby. Všechna přijatá opatření a vydané příkazy se zapisují do povodňové knihy a musí být přístupné k nahlédnutí osobám vykonávajícím působnost místně příslušných povodňových orgánů, nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na vydávání těchto příkazů se nevztahuje správní řád. Mimořádné pravomoci povodňových orgánů začínají vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivitystupně povodňové aktivity a končí odvoláním těchto stupňů.
(5)
Povodňové orgány nebo jiné osoby na jejich příkaz jsou při povodnipovodni za účelem provádění záchranných a zabezpečovacích prací oprávněni vstupovat v nezbytném rozsahu na cizí pozemky a do objektů.
(6)
Orgány státní správy a jiné orgány jsou povinny povodňovým orgánům pomáhat na jejich výzvu při zajišťování řízení ochrany před povodněmipovodněmi.
(7)
Povodňový orgán nižšího stupně může požádat povodňový orgán vyššího stupně o převzetí řízení ochrany před povodněmipovodněmi v případě, že vlastními silami není schopen tuto ochranu zajistit.
(8)
Povodňový orgán, který převezme řízení ochrany před povodněmiochrany před povodněmi na základě žádosti povodňového orgánu nižšího stupně nebo z vlastního rozhodnutí, je povinen oznámit příslušným nižším povodňovým orgánům datum a čas převzetí, rozsah spolupráce, ukončení řízení ochrany před povodněmiochrany před povodněmi a provést o tom zápis v povodňové knize. Nižší povodňové orgány zůstávají dále činné, provádějí ve své územní působnosti opatření podle svých povodňových plánůpovodňových plánů v koordinaci s vyšším povodňovým orgánem nebo podle jeho pokynů.
(9)
Pokud dojde k vyhlášení krizového stavu podle jiného právního předpisu34), zasedá příslušný krizový štáb a příslušná povodňová komise společně. Pravomoci povodňových orgánů nejsou vyhlášením krizového stavu dotčeny.
§ 78
Povodňové orgány obcí
(1)
Obecní rada může k plnění úkolů při ochraně před povodněmipovodněmi, je-li v jejich územních obvodech možnost povodnípovodní, zřídit povodňovou komisi, jinak tuto činnost zajišťuje obecní rada. Předsedou povodňové komise obceobce je starosta obceobce. Další členy komise jmenuje z členů obecního zastupitelstva a z fyzických a právnických osob, které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmipovodněmi.
(2)
Povodňové orgány obcíobcí jsou podřízeny povodňovému orgánu obceobce s rozšířenou působností.
(3)
Povodňové orgány obcíobcí ve svých územních obvodech v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmipovodněmi
a)
potvrzují soulad věcné a grafické části povodňových plánůpovodňových plánů vlastníků (uživatelů) pozemků a staveb, pokud se nacházejí v záplavovém území nebo zhoršují průběh povodněpovodně (§ 71 odst. 4), s povodňovým plánempovodňovým plánem obceobce,
b)
zpracovávají povodňový plánpovodňový plán obceobce a předkládají jej k odbornému stanovisku správci povodí, v případě drobných vodních toků správci těchto vodních toků,
c)
provádějí povodňové prohlídky,
d)
zajišťují pracovní síly a věcné prostředky na provádění záchranných prací a zabezpečení náhradních funkcí v území,
e)
prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánůpovodňových plánů,
f)
organizují a zabezpečují hlásnou povodňovou službu a hlídkovou službu, zabezpečují varování právnických a fyzických osob v územním obvodu obceobce s využitím jednotného systému varování,
g)
informují o nebezpečí a průběhu povodněpovodně povodňové orgány sousedních obcíobcí a povodňový orgán obceobce s rozšířenou působností,
h)
vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivitystupně povodňové aktivity v rámci územní působnosti,
i)
organizují, řídí, koordinují a ukládají opatření na ochranu před povodněmipovodněmi podle povodňových plánůpovodňových plánů a v případě potřeby vyžadují od orgánů, právnických a fyzických osob osobní a věcnou pomoc,
j)
zabezpečují evakuaci a návrat, dočasné ubytování a stravování evakuovaných občanů, zajišťují další záchranné práce,
k)
zajišťují v době povodněpovodně nutnou hygienickou a zdravotnickou péči, organizují náhradní zásobování, dopravu a další povodní narušené funkce v území,
l)
provádějí prohlídky po povodnipovodni, zjišťují rozsah a výši povodňových škod, zjišťují účelnost provedených opatření a podávají zprávu o povodnipovodni povodňovému orgánu obceobce s rozšířenou působností,
m)
vedou záznamy v povodňové knize.
§ 79
Povodňové orgány obcí s rozšířenou působností
(1)
Starosta obceobce s rozšířenou působností zřizuje povodňovou komisi obceobce s rozšířenou působností a je jejím předsedou. Další členy komise jmenuje ze zaměstnanců obceobce s rozšířenou působností zařazených do obecního úřadu a zástupců orgánů a právnických osob, které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmiochraně před povodněmi. V případě souběžné činnostičinnosti povodňové komise obceobce a obceobce s rozšířenou působností pověřuje starosta řízením povodňové komise obceobce jiného člena komise. Povodňový orgán obceobce s rozšířenou působností je podřízen povodňovému orgánu kraje.
(2)
Povodňové orgány obcíobcí s rozšířenou působností ve svých územních obvodech v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmipovodněmi
a)
potvrzují soulad věcné a grafické části jim předložených povodňových plánůpovodňových plánů obcíobcí s povodňovým plánempovodňovým plánem správního obvodu obceobce s rozšířenou působností,
b)
zpracovávají povodňový plánpovodňový plán správního obvodu obceobce s rozšířenou působností a předkládají jej správci povodí k odbornému stanovisku,
c)
organizují provádění povodňových prohlídek,
d)
prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánůpovodňových plánů,
e)
organizují odborná školení a výcvik pracovníků povodňových orgánů obcíobcí a účastníků ochrany před povodněmipovodněmi,
f)
ukládají podle potřeby vlastníkům vodních děl úpravy manipulačních řádů z hlediska povodňové ochrany,
g)
organizují a řídí hlásnou povodňovou službu na území v správním obvodu obceobce s rozšířenou působností, informují o nebezpečí a průběhu povodněpovodně povodňové orgány sousedních obcíobcí s rozšířenou působností, příslušné správce povodí a Český hydrometeorologický ústav a Hasičský záchranný sbor České republiky,
h)
organizují, řídí, koordinují a ukládají opatření na ochranu před povodněmipovodněmi podle povodňových plánůpovodňových plánů, řídí a koordinují opatření prováděná povodňovými orgány obcíobcí a v případě potřeby vyžadují od orgánů, právnických a fyzických osob osobní a věcnou pomoc,
i)
vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivitystupně povodňové aktivity v rámci územní působnosti,
j)
využívají pro řízení záchranných prací, pro jejich koordinaci se složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a pro spojení s místy záchranných prací operační středisko Hasičského záchranného sboru České republiky,
k)
v nutných případech, pokud není svolána povodňová komise kraje, nařizují po dohodě se správou povodísprávou povodí mimořádné manipulace na vodních dílech nad rámec schválených manipulačních řádů s možným dosahem v rámci správního obvodu obceobce s rozšířenou působností,
l)
spolupracují v době povodněpovodně s povodňovými orgány obcíobcí při zajišťování hygienické a zdravotnické péče, organizují náhradní zásobování, dopravu a další povodní narušené funkce v území,
m)
soustřeďují zprávy o rozsahu a výši povodňových škod, posuzují účelnost provedených opatření a zpracovávají souhrnnou hodnotící zprávu o povodnipovodni,
n)
vedou záznamy v povodňové knize.
§ 80
Povodňové orgány krajů
(1)
Hejtman kraje zřizuje povodňovou komisi kraje a je jejím předsedou. Další členy komise jmenuje její předseda z řad zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu, příslušných správců povodí a zástupců orgánů a právnických osob, které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmipovodněmi. Povodňový orgán kraje je podřízen ústřednímu povodňovému orgánu.
(2)
Povodňové orgány krajů ve svých územních obvodech v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmipovodněmi
a)
potvrzují soulad věcné a grafické části jim předložených povodňových plánůpovodňových plánů správních obvodů obcíobcí s rozšířenou působností s povodňovým plánempovodňovým plánem správního obvodu kraje,
b)
zpracovávají povodňový plánpovodňový plán správního obvodu kraje podle § 71 odst. 3 písm. c) a předkládají jej ústřednímu povodňovému orgánu,
c)
prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánůpovodňových plánů,
d)
ukládají podle potřeby vlastníkům vodních děl úpravy manipulačních řádů z hlediska povodňové ochrany,
e)
organizují odborná školení a výcvik členů povodňových orgánů obcíobcí s rozšířenou působností a účastníků ochrany před povodněmipovodněmi,
f)
účastní se hlásné povodňové služby na území kraje, informují o nebezpečí a průběhu povodněpovodně povodňové orgány obcíobcí s rozšířenou působností, Český hydrometeorologický ústav a Ministerstvo životního prostředí,
g)
organizují, řídí a koordinují opatření na ochranu před povodněmipovodněmi podle povodňových plánůpovodňových plánů, řídí a koordinují opatření prováděná povodňovými orgány obcíobcí s rozšířenou působností,
h)
vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivitystupně povodňové aktivity v rámci územní působnosti,
i)
řídí ve svém správním obvodu ovlivňování odtokových poměrů manipulacemi na vodních dílech v rámci manipulačních řádů; nařizují mimořádné manipulace na těchto vodních dílech nad rámec schváleného manipulačního řádu po projednání s dotčenými povodňovými orgány obcíobcí s rozšířenou působností ve svém správním obvodu, s příslušnými správci povodí a s povodňovými orgány krajů, jejichž správní obvody mohou být touto mimořádnou manipulací ovlivněny,
j)
posuzují vliv zabezpečovacích prací na vodních tocích a vodních dílech na odtokový režim po projednání se správci vodních toků a vodních děl, které jimi mohou být dotčeny, a koordinují jejich provádění,
k)
zpracovávají souhrnnou hodnotící zprávu o povodnipovodni včetně analýzy rozsahu a výše povodňových škod a účelnosti provedených opatření,
l)
vedou záznamy v povodňové knize,
m)
využívají pro řízení záchranných prací, pro jejich koordinaci se složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a pro spojení s místy záchranných prací příslušné operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru České republiky.
§ 81
Ústřední povodňový orgán
(1)
Ministerstvo životního prostředí jako ústřední povodňový orgán v rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmipovodněmi
a)
řídí ochranu před povodněmipovodněmi a výkon dozoru nad ní s výjimkou řízení povodňových záchranných pracípovodňových záchranných prací, které přísluší Ministerstvu vnitra,
b)
metodicky řídí přípravu opatření na ochranu před povodněmipovodněmi, zejména zpracování, předkládání a schvalování povodňových plánůpovodňových plánů, organizaci předpovědní a hlásné povodňové služby,
c)
zpracovává po projednání s dotčenými orgány veřejné správy povodňový plánpovodňový plán České republiky a předkládá jej ke schválení Ústřední povodňové komisi,
d)
potvrzuje soulad povodňových plánůpovodňových plánů správních obvodů krajů s povodňovým plánempovodňovým plánem České republiky,
e)
účastní se hlásné povodňové služby, připravuje odborné podklady pro případné převzetí řízení ochrany před povodněmipovodněmi Ústřední povodňovou komisí, poskytuje informace sdělovacím prostředkům,
f)
zajišťuje průzkumné a dokumentační práce většího rozsahu (letecká pozorování, snímkování a podobně),
g)
účastní se odborné přípravy pracovníků povodňových orgánů.
(2)
Ústřední povodňovou komisi zřizuje vláda, která též schvaluje její statut. Předsedou Ústřední povodňové komise je ministr životního prostředí a místopředsedou ministr vnitra.
(3)
Ústřední povodňová komise řídí, kontroluje, koordinuje a v případě potřeby ukládá v celém rozsahu řízení ochrany před povodněmipovodněmi v době povodněpovodně ohrožující rozsáhlá území, pokud povodňové komise krajů vlastními silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření. V rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmipovodněmi
a)
informuje o průběhu a důsledcích povodní vládu,
b)
nařizuje po projednání s příslušnými povodňovými orgány krajů a příslušnými správci povodí mimořádné manipulace na vodních dílech nad rámec schváleného manipulačního řádu s možným dosahem přesahujícím rámec oblastí povodí podle § 25 odst. 2,
c)
koordinuje a kontroluje činnostčinnost povodňových komisí krajů,
d)
vede záznamy v povodňové knize.
Díl 4
Ostatní účastníci ochrany před povodněmi
§ 82
Správci povodí
Správci povodí v rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmipovodněmi kromě úkolů správce vodních toků
a)
zpracovávají odborná stanoviska k povodňovým plánůmpovodňovým plánům správních obvodů obcíobcí s rozšířenou působností,
b)
spolupracují při zpracování povodňových plánůpovodňových plánů správních obvodů krajů a povodňového plánupovodňového plánu České republiky,
c)
spolupracují s povodňovými orgány obcíobcí s rozšířenou působností při provádění povodňových prohlídek,
d)
dávají podněty povodňovým orgánům k uložení potřebných opatření v záplavových územích, popřípadě jiných opatření k ochraně před povodněmipovodněmi,
e)
účastní se hlásné povodňové služby, zejména sledují a vyhodnocují hydrologickou situaci v povodí a podávají informace povodňovým orgánům, spolupracují s Českým hydrometeorologickým ústavem při provádění předpovědní povodňové služby,
f)
spolupracují s vlastníky vodních děl při oznamování nebezpečí zvláštní povodněpovodně,
g)
navrhují povodňovým orgánům vyhlášení nebo odvolání stupňů povodňové aktivitystupňů povodňové aktivity,
h)
poskytují odbornou, technickou a organizační podporu činnostičinnosti povodňovým komisím krajů,
i)
zabezpečují dokumentování průběhu povodněpovodně v povodí,
j)
po povodnipovodni vyžadují zprávy od povodňových orgánů obcíobcí s rozšířenou působností a správců vodních toků, zpracovávají souhrnnou zprávu za povodí a předkládají ji povodňovým orgánům krajů a Ministerstvu životního prostředí,
k)
spolupracují s povodňovými orgány obcíobcí s rozšířenou působností a krajů při školení a výcviku pracovníků,
l)
zpracovávají návrhy na organizační a technická zlepšení ochrany před povodněmipovodněmi a uplatňují je u povodňových orgánů.
§ 83
Správci vodních toků
Správci vodních toků v rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmipovodněmi
a)
zpracovávají odborná stanoviska k povodňovým plánůmpovodňovým plánům obcíobcí,
b)
provádějí ve spolupráci s povodňovými orgány obcíobcí s rozšířenou působností povodňové prohlídky na vodních tocích,
c)
navrhují příslušným orgánům, aby uložily vlastníkům vodních děl nebo jiných staveb a pozemků na vodních tocích a v záplavovém území povinnost provést potřebná opatření na ochranu před povodněmipovodněmi,
d)
zajišťují pracovní síly a věcné prostředky na provádění nejnutnějších zabezpečovacích prací na vodních tocích,
e)
v době nebezpečí povodněpovodně zajišťují dosažitelnost svých pracovníků a dostupnost věcných prostředků a prověřují jejich připravenost podle povodňových plánůpovodňových plánů,
f)
sledují na vodních tocích všechny jevy rozhodné pro vznik a průběh povodněpovodně, zejména postup a rozsah zamrzání, tvorbu nebezpečných ledových zácp a nápěchů, postup tání a chod ledů, vodní stavy a průtoky, popřípadě nahromadění plovoucích předmětů,
g)
účastní se hlásné povodňové služby, informují o nebezpečí a průběhu povodněpovodně povodňové orgány obcíobcí s rozšířenou působností, příslušné správce povodí, pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu a Hasičský záchranný sbor České republiky,
h)
poskytují odbornou pomoc obecním povodňovým komisím a povodňovým komisím obcíobcí s rozšířenou působností,
i)
navrhují povodňovým orgánům vyhlášení nebo odvolání stupňů povodňové aktivitystupňů povodňové aktivity,
j)
provádějí zabezpečovací práce na vodních tocích a činí další opatření podle povodňových plánůpovodňových plánů,
k)
zabezpečují dokumentování průběhu povodněpovodně na vodních tocích,
l)
po povodnipovodni provádějí ve spolupráci s orgány ochrany přírody a vodoprávními úřady prohlídky vodního toku, zjišťují rozsah a výši povodňových škod a sepisují o nich protokol; dále posuzují účelnost provedených opatření a zpracovávají zprávu o povodnipovodni a předávají ji povodňovému orgánu obceobce s rozšířenou působností, příslušnému správci povodí a pracovišti Českého hydrometeorologického ústavu,
m)
odstraňují povodňové škody na korytech vodních toků, zejména zabezpečují kritická místa pro případ další povodněpovodně, obnovují průtočný profil koryta vodního toku; na tyto činnostičinnosti se nevztahují zvláštní právní předpisy;34a) zahájení těchto činnostíčinností oznámí správce vodního toku 10 pracovních dní předem příslušnému orgánu ochrany přírody.
§ 84
Vlastníci vodních děl
(1)
Vlastníci vodních děl, která mohou ovlivnit průběh přirozené povodněpovodně, v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmipovodněmi
a)
provádějí ve spolupráci s povodňovými orgány obcíobcí s rozšířenou působností a krajů povodňové prohlídky vodních děl, zejména prověřují stav objektů a jejich připravenost z hlediska ochrany před povodněmipovodněmi a odstraňují zjištěné závady,
b)
zajišťují pracovní síly a věcné prostředky na provádění zabezpečovacích prací na vodních dílech,
c)
v době nebezpečí povodněpovodně zajišťují dosažitelnost svých zaměstnanců a dostupnost věcných prostředků a prověřují jejich připravenost,
d)
sledují na vodních dílech všechny jevy rozhodné pro bezpečné převedení povodněpovodně, zejména funkci přelivných objektů, postup a rozsah zamrzání, tvorbu nebezpečných ledových zácp a nápěchů, postup tání a chod ledů, stav hladiny vody, popřípadě nahromadění plovoucích předmětů,
e)
účastní se hlásné povodňové služby, informují o nebezpečí a průběhu povodněpovodně povodňový orgán obceobce s rozšířenou působností, správce vodního toku, příslušného správce povodí, pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu a Hasičský záchranný sbor České republiky,
f)
manipulují na vodních dílech v mezích schváleného manipulačního řádu tak, aby se snížilo nebezpečí povodňových škod; přitom dbají pokynů vodohospodářského dispečinku příslušného správce povodí,
g)
k mimořádným manipulacím na vodních dílech nad rámec schválených manipulačních řádů si vyžadují souhlas povodňového orgánu obceobce s rozšířenou působností nebo kraje podle možného dosahu vlivu manipulace,
h)
provádějí zabezpečovací práce na vodních dílech včetně oblasti vzdutí,
i)
zabezpečují dokumentování průběhu povodněpovodně na vodních dílech,
j)
po povodnipovodni provádějí prohlídku vodních děl, zjišťují rozsah a výši povodňových škod, posuzují účelnost provedených opatření a poskytují povodňovému orgánu obceobce s rozšířenou působností, správci vodního toku a příslušnému správci povodí podklady pro zprávu o povodnipovodni,
k)
odstraňují povodňové škody na vodních dílech, zejména je zabezpečují pro případ další povodněpovodně.
(2)
Vlastníci vodních děl I. až III. kategorie (§ 61), kterým byla uložena povinnost zajistit provádění technickobezpečnostního dohledu dále
a)
poskytnou příslušným povodňovým orgánům, orgánům krizového řízení34) a orgánům integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému35) údaje o parametrech možné zvláštní povodněpovodně (zejména charakteristiky povodňových vln a rozsah ohroženého území) a o provádění technickobezpečnostního dohledu (program) v období povodňové aktivity nebo krizových stavů; vodoprávní úřad může stanovit lhůtu pro splnění této povinnosti,
b)
oznamují neprodleně příslušným povodňovým orgánům, správcům vodních toků a Hasičskému záchrannému sboru České republiky skutečnosti rozhodné pro vyhlášení stavů pohotovosti a ohrožení při nebezpečí vzniku zvláštních povodnípovodní, pokud možno s předpovědí dalšího vývoje,
c)
při bezprostředním ohrožení bezpečnosti vodních děl a vývoji směřujícím k narušení jejich funkce a vzniku zvláštní povodněpovodně varují povodňové orgány níže po toku podle povodňových plánůpovodňových plánů územních celků, Hasičský záchranný sbor České republiky a v případě nebezpečí z prodlení i bezprostředně ohrožené subjekty.
(3)
Na rozestavěných vodních dílech plní úkoly vlastníka vodního díla (odstavce 1 a 2) stavebník.
§ 85
Vlastníci pozemků a staveb, které se nacházejí v záplavovém území nebo zhoršují průběh povodně
(1)
Vlastníci pozemků a staveb, které se nacházejí v záplavovém území nebo zhoršují průběh povodněpovodně, zajišťují, aby nebyly zhoršovány odtokové podmínky a průběh povodněpovodně, při tom
a)
zpracovávají povodňové plánypovodňové plány, mají-li takovou povinnost podle § 71 odst. 4 nebo jim byla uložena vodoprávním úřadem podle § 71 odst. 5,
b)
provádějí ve spolupráci s povodňovými orgány povodňové prohlídky, zejména prověřují stav objektů v záplavovém území z hlediska možného ovlivnění odtokových podmínek za povodněpovodně a možného odplavení staveb, jejich částí a movitých věcí,
c)
na příkaz povodňového orgánu odstraňují své předměty a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta níže po toku,
d)
zajišťují pracovní síly a věcné prostředky k zabezpečení svých předmětů a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta níže po toku,
e)
v době nebezpečí povodněpovodně zajišťují dosažitelnost svých pracovníků a dostupnost věcných prostředků a prověřují jejich připravenost podle povodňového plánupovodňového plánu,
f)
sledují na pozemcích a stavbách všechny jevy rozhodné pro bezpečné převedení povodněpovodně, zejména nahromadění plovoucích předmětů a ucpání průtočného profilu,
g)
účastní se hlásné povodňové služby, informují o nebezpečí a průběhu povodněpovodně povodňový orgán, správce vodního toku a Hasičský záchranný sbor České republiky,
h)
zajišťují záchranu osob a svého majetku, včetně případné předčasné sklizně,
i)
zajišťují ochranu plavidel a zařízení sloužících k plavbě, jsou-li vlastníky nebo provozovateli přístavu; přitom se řídí pokyny orgánů státní plavební správy,
j)
provádějí povodňové zabezpečovací prácepovodňové zabezpečovací práce, zejména na objektech propustků a mostů, silničních a železničních náspů, aby nebyla omezena jejich průtočná kapacita,
k)
provádějí po povodnipovodni prohlídky pozemků a staveb, zjišťují rozsah a výši povodňových škod a poskytují povodňovému orgánu podklady pro zprávu o povodnipovodni,
l)
odstraňují povodňové škody, zejména zabezpečují kritická místa pro případ další povodněpovodně.
(2)
Na rozestavěných stavbách plní úkoly vlastníka stavby stavebník.
(3)
Vlastníci movitého majetku ve vodních tocích nebo v záplavových územích jsou povinni dbát o jeho umístění i užívání způsobem, který nebude bránit odtoku velkých vod, případně znemožní odplavení tohoto majetku.
Díl 5
Náklady na opatření na ochranu před povodněmi
§ 86
(1)
Jednotlivé obceobce mohou činit opatření k přímé ochraně majetku na svém území. Stát a kraje mohou na tato opatření přispět. ObceObce mohou požádat vlastníky majetku, který je těmito opatřeními chráněn, o příspěvek na jejich výstavbu.
(2)
Právnické a fyzické osoby nesou náklady, které jim vzniknou vlastními opatřeními k ochraně jejich majetku před povodněmipovodněmi.
(3)
Náklady na zabezpečovací práce na vodních tocích hradí jejich správci. Vlastníci vodních děl hradí náklady na zabezpečovací práce na těchto vodních dílech.
(4)
Náklady na záchranné práce, kromě nákladů podle odstavce 2, hradí obceobce, kraje a stát v souladu s působnostmi v systému povodňové ochrany podle zvláštního právního předpisu.36)
§ 87
Majetkovou újmu vzniklou v důsledku činnosti nebo opatření uložených v době povodněpovodně
a)
povodňovou komisí obceobce hradí obecobec,
b)
povodňovou komisí obceobce s rozšířenou působností hradí obecobec s rozšířenou působností,
c)
povodňovou komisí kraje hradí kraj,
d)
Ústřední povodňovou komisí hradí Ministerstvo životního prostředí.
HLAVA X
ZVLÁDÁNÍ SUCHA A STAVU NEDOSTATKU VODY
Díl 1
Vymezení pojmů
§ 87a
(1)
Suchem se pro účely této hlavy rozumí hydrologické sucho jako výkyv hydrologického cyklu, který vzniká zejména v důsledku deficitu srážek a projevuje se poklesem průtoků ve vodních tocích a hladiny podzemních vod.
(2)
Stavem nedostatku vody se pro účely této hlavy rozumí dočasný stav s možným dopadem na základní lidské potřeby, hospodářskou činnost a životní prostředí, kdy v důsledku sucha požadavky na užívání vod převyšují dostupné zdroje vod, a je nezbytné omezovat hospodaření s vodou a provádět další opatření.
Díl 2
Plán pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody
§ 87b
(1)
Plán pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody (dále jen „plán pro sucho“) se pořizuje pro území České republiky a pro území kraje.
(2)
Plán pro sucho je podkladem pro
a)
rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, která vydává vodoprávní úřad podle § 6 odst. 4, § 59 odst. 3 nebo § 109 odst. 1 při zvládání sucha,
b)
vyhodnocování nutnosti svolat komisi pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody (dále jen „komise pro sucho“),
c)
rozhodování komise pro sucho o opatřeních při stavu nedostatku vody.
(3)
Plán pro sucho zahrnuje
a)
základní část, která obsahuje údaje potřebné pro zvládání sucha v daném území, charakteristiku území, popis vodních zdrojů včetně záložních a jejich případné zastupitelnosti, popis úpravy, dopravy, převodů vody a zásobování vodou, seznam a popis technických zařízení využitelných k řešení stavu nedostatku vody, seznam uživatelů vody významných pro dané území, seznam povolených nakládání s vodami významněji ovlivňujících množství a jakost vod, popis rizik sucha a místní směrodatné limity a kritéria pro vyhlášení stavu nedostatku vody,
b)
operativní část, která obsahuje seznam orgánů veřejné moci a osob podílejících se na zvládání sucha a stavu nedostatku vody, popis činností, které vykonávají, popis přenosu informací, priority zásobování, návrh postupů pro zvládání sucha a opatření při vyhlášeném stavu nedostatku vody,
c)
grafickou část, která obsahuje mapy nebo plány, na kterých jsou zakreslena zejména území ohrožená suchem, vodohospodářské a vodárenské soustavy, zdroje a úpravny vody a uživatelé vody významní pro dané území.
(4)
Stanovení jednotlivých opatření při vyhlášeném stavu nedostatku vody v plánu pro sucho musí odpovídat významu způsobu užití vody. Tyto způsoby užití vody se stanoví postupně od nejvýznamnějšího k méně významným takto:
a)
zajištění funkčnosti kritické infrastruktury podle předpisů upravujících krizové řízení63) a dalších provozů poskytujících nezbytné služby,
b)
zásobování obyvatelstva pitnou vodou,
c)
živočišná výroba, chov ryb a vodních živočichů, jako zemědělská výroba, a ekologická funkce vody,
d)
hospodářské využití nespadající pod písmena a) až c) a jiné využití s vazbou na místní zaměstnanost,
e)
ostatní využití.
(5)
Vyžadují-li to zvláštní místní podmínky, lze se od pořadí významnosti uvedeného v ustanovení odstavce 4 písm. c) až e) odchýlit.
§ 87c
(1)
Plán pro sucho pořizuje a průběžně aktualizuje pro území kraje krajský úřad, a to ve spolupráci s příslušnými správci povodí a Českým hydrometeorologickým ústavem.
(2)
Návrh plánu pro sucho a jeho aktualizace krajský úřad projedná s obecními úřady obcíobcí s rozšířenou působností ve svém správním obvodu, krajskými úřady sousedních krajů, Policií České republiky, hasičským záchranným sborem kraje, příslušným újezdním úřadem, krajskou hygienickou stanicí, uživateli vody významnými pro území příslušného kraje, Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí. Nachází-li se na území kraje vodní cesta dopravně významná využívaná, projedná krajský úřad návrh plánu pro sucho a jeho aktualizace také s Ministerstvem dopravy a Státní plavební správou. Plán pro sucho a jeho aktualizace nesmí být v rozporu s plánem pro sucho pro území České republiky a s plány pro sucho ostatních krajů. Plán pro sucho a jeho aktualizace po schválení Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí zveřejní krajský úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 87d
(1)
Plán pro sucho pro území České republiky pořizuje a průběžně aktualizuje společně Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí.
(2)
Návrh plánu pro sucho a jeho aktualizace projedná Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí s krajskými úřady, správci povodí, Českým hydrometeorologickým ústavem, Ministerstvem dopravy, Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem vnitra. Plán pro sucho a jeho aktualizace zveřejní Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Díl 3
Orgány pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody
§ 87e
(1)
Orgánem pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody (dále jen „orgán pro sucho“) je
a)
vodoprávní úřad podle § 104 odst. 2,
b)
ústřední a krajská komise pro sucho.
(2)
Nadřízeným správním orgánem krajské komise pro sucho a ústřední komise pro sucho je Ministerstvo zemědělství nebo Ministerstvo životního prostředí v rozsahu působnosti svěřené jim tímto zákonem.
§ 87f
(1)
Hejtman kraje jako zvláštní orgán kraje zřizuje krajskou komisi pro sucho a je jejím předsedou. Další členy této komise hejtman kraje jmenuje ze zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu, příslušných správců povodí, Českého hydrometeorologického ústavu, Policie České republiky, hasičského záchranného sboru kraje a krajské hygienické stanice. Nachází-li se na území kraje vodní cesta dopravně významná využívaná, jmenuje hejtman kraje členem krajské komise pro sucho i zaměstnance Ministerstva dopravy.
(2)
K jednání krajské komise pro sucho hejtman kraje přizve dotčené uživatele vody významné pro dané území uvedené v plánu pro sucho a může přizvat zejména zástupce dotčených obcíobcí. Přizvané osoby nejsou členy krajské komise pro sucho.
§ 87g
Ústřední komisi pro sucho zřizuje vláda. Ústřední komisi pro sucho předsedá ministr zemědělství nebo ministr životního prostředí.
§ 87h
Pokud dojde v době stavu nedostatku vody k vyhlášení krizového stavu podle jiného právního předpisu34), zasedají příslušný krizový štáb a příslušná komise pro sucho společně. Pravomoci komisí pro sucho nejsou vyhlášením krizového stavu dotčeny.
Díl 4
Předpovědní služba pro sucho
§ 87i
Předpovědní služba pro sucho informuje orgány pro sucho o nebezpečí vzniku sucha a o jeho dalším vývoji. Tuto službu zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správci povodí.
Díl 5
Vydávání opatření při stavu nedostatku vody
§ 87j
(1)
Krajský úřad ve spolupráci se správci povodí vyhodnotí, zda na celém území kraje nebo jeho části hrozí nedostatek vody, a navrhne hejtmanovi kraje svolání krajské komise pro sucho. Hejtman kraje svolá krajskou komisi pro sucho, která vyhodnotí, zda je třeba vyhlásit stav nedostatku vody. Stav nedostatku vody vyhlašuje a odvolává krajská komise pro sucho; ustanovení § 25 odst. 2 a 3 správního řádu se použijí obdobně. Dnem vyvěšení na úřední desce krajského úřadu se stav nedostatku vody považuje za vyhlášený nebo odvolaný.
(2)
V případě, kdy je vyhlášen stav nedostatku vody, se § 6 odst. 4, § 59 odst. 3 a § 109 odst. 1 za účelem zvládání sucha nepoužijí.
(3)
Dnem vykonatelnosti nebo účinnosti opatření krajské komise pro sucho podle § 87k se v rozsahu v nich stanoveném pozastavuje vykonatelnost nebo účinnost rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydaných vodoprávním úřadem podle § 6 odst. 4, § 59 odst. 3 a § 109 odst. 1 při zvládání sucha, a to až do doby odvolání stavu nedostatku vody.
(4)
Dnem vykonatelnosti nebo účinnosti opatření ústřední komise pro sucho podle § 87k se v rozsahu v nich stanoveném pozastavuje vykonatelnost nebo účinnost opatření vydaných při stavu nedostatku vody krajskou komisí pro sucho.
(5)
Ústřední komisi pro sucho svolá ministr zemědělství nebo ministr životního prostředí zejména v případě, požádá-li o to předseda krajské komise pro sucho, nebo je-li stav nedostatku vody vyhlášen na území více krajů.
(6)
Ústřední komise pro sucho řídí a koordinuje jednotlivá opatření krajské komise pro sucho podle § 87k, která svými dopady přesahují hranice krajů, a v případě potřeby vydává opatření podle § 87k.
§ 87k
(1)
Krajská nebo ústřední komise pro sucho při stavu nedostatku vody vydává na dobu nezbytně nutnou opatření podle povahy věci rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy, ve kterých
a)
obecné nakládání s povrchovými vodami bez náhrady upraví, omezí nebo zakáže,
b)
povolená nakládání s vodami bez náhrady upraví, omezí nebo zakáže,
c)
omezí užívání pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu,
d)
uloží vlastníkovi vodního díla mimořádnou manipulaci na vodním díle nad rámec schváleného manipulačního řádu,
e)
nařídí vlastníkovi technického zařízení, které slouží pro odběr ze záložního zdroje vody, jeho zprovoznění, pokud je to technicky možné tak, aby bylo možné tento záložní zdroj vody využít,
f)
upraví minimální zůstatkový průtok nebo minimální hladinu podzemních vod stanovené v povolení k nakládání s vodami, nebo stanoví minimální zůstatkový průtok nebo minimální hladinu podzemních vod,
g)
nařídí vlastníkovi potřebného vodohospodářského zařízení jeho zprovoznění a poskytnutí k řešení stavu nedostatku vody, pokud je to technicky možné, nebo
h)
nařídí mimořádné sledování množství a jakosti vod.
(2)
Má-li opatření podle odstavce 1 formu rozhodnutí, je jeho vydání prvním úkonem v řízení. Odvolání nemá odkladný účinek.
(3)
Krajská komise pro sucho neprodleně informuje nadřízený správní orgán o svém svolání a opatřeních vydaných podle odstavce 1.
(4)
Krajská komise pro sucho musí postupovat v souladu s opatřeními vydanými ústřední komisí pro sucho.
(5)
Dnem odvolání stavu nedostatku vody pozbývají platnosti opatření vydaná příslušnou komisí pro sucho.
(6)
Krajská a ústřední komise pro sucho vede knihu činností. Do této knihy se zapisují důvody svolání komise pro sucho, důvody pro vyhlášení stavu nedostatku vody, přijatá opatření podle odstavce 1 a důvody pro odvolání stavu nedostatku vody.
(7)
Nezbytné náklady vynaložené na provedení opatření podle odstavce 1 písm. e) a g) hradí kraj nebo stát podle působnosti komise pro sucho.
§ 87l
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností poskytuje krajskému úřadu součinnost a údaje potřebné pro pořízení a aktualizaci plánu pro sucho kraje a pro činnost krajské komise pro sucho.
(2)
Na výzvu orgánu pro sucho je každý povinen poskytnout jemu známé informace, které mohou mít vliv na vydávání opatření při stavu nedostatku vody. Tím není dotčena povinnost mlčenlivosti, jež byla uložena nebo uznána jiným právním předpisem.
§ 87m
Krajský úřad zpracuje zprávu o průběhu stavu nedostatku vody do 6 měsíců ode dne odvolání stavu nedostatku vody. Zprávu zašle Ministerstvu zemědělství a Ministerstvu životního prostředí. Ústřední komise pro sucho informuje o průběhu a důsledcích stavu nedostatku vody vládu.
HLAVA XI
POPLATKY
Díl 1
Poplatek za odebrané množství podzemní vody
Oddíl 1
Poplatek
§ 88
Subjekt poplatku
(1)
Poplatníkem poplatku za odebrané množství podzemní vody je oprávněný z povolení k odběru podzemní vody.
(2)
V případě, že oprávněný podle odstavce 1 umožnil výkon svého povolení k nakládání s vodami podle § 11 odst. 3 provozovateli vodovodu pro veřejnou potřebu podle zákona upravujícího vodovody a kanalizace, je poplatníkem poplatku tento provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu.
§ 88a
Předmět poplatku
Předmětem poplatku za odebrané množství podzemní vody je odběr podzemní vody podle § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1.
§ 88b
Osvobození od poplatku
Od poplatku za odebrané množství podzemní vody se osvobozuje odebírání podzemní vody provedené poplatníkem na území jedné obceobce nebo vojenského újezdu, jehož objem nepřekračuje 6 000 m3 za kalendářní rok nebo nepřekračuje 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku.
§ 88c
Základ poplatku
Základem poplatku za odebrané množství podzemní vody je objem odebrané vody v m3.
§ 88d
Sazba poplatku
Sazba poplatku za odebrané množství podzemní vody je uvedena v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
§ 88e
Výpočet poplatku
Poplatek za odebrané množství podzemní vody se vypočte jako součin základu poplatku a sazby poplatku.
§ 88f
Poplatkové období
Poplatkovým obdobím poplatku za odebrané množství podzemní vody je kalendářní rok.
§ 88g
Rozpočtové určení poplatku
Výnos poplatku za odebrané množství podzemní vody je z
a)
50 % příjmem rozpočtu kraje, na jehož území se odběr podzemní vody uskutečňuje, a
b)
50 % příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky.
§ 88h
Účelovost poplatku
(1)
Část výnosu poplatku za odebrané množství podzemní vody, která je příjmem rozpočtu kraje, může být použita pouze na podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury, a to zejména pro obecobec, na jejímž území se odběr podzemní vody uskutečňuje, a na zřízení a doplňování zvláštního účtu podle § 42 odst. 4.
(2)
Část výnosu poplatku, která je příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky, může být použita na zlepšování ochrany kvality a množství vod a sledování množství a kvality vod.
Oddíl 2
Správa poplatku
§ 88i
Správce poplatku
(1)
Správcem poplatku za odebrané množství podzemní vody je Státní fond životního prostředí České republiky.
(2)
Správu placení poplatku vykonává celní úřad. Místní příslušnost celního úřadu se řídí podle sídla nebo místa pobytu poplatníka.
§ 88j
Poplatkové přiznání
(1)
Poplatník poplatku za odebrané množství podzemní vody je povinen podat poplatkové přiznání nejpozději do 15. února kalendářního roku následujícího po skončení poplatkového období.
(2)
Poplatkové přiznání se podává prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
(3)
Poplatkové přiznání se nepodává, je-li odebírání podzemní vody osvobozeno od poplatku.
(4)
Tiskopis poplatkového přiznání a dodatečného poplatkového přiznání vydává správce poplatku.
§ 88k
Splatnost poplatku
Poplatek za odebrané množství podzemní vody je splatný ve lhůtě do 30 dnů ode dne nabytí právní moci platebního výměru.
§ 88l
Úrok z prodlení
U nedoplatku na poplatku za odebrané množství podzemní vody vzniká úrok z prodlení.
Díl 2
Poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových
Oddíl 1
Poplatek
§ 89
Subjekt poplatku
Poplatníkem poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových.
§ 89a
Předmět poplatku
(1)
Předmětem poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je vypouštění odpadních vod z jednotlivého zdroje znečištěnízdroje znečištění do vod povrchových.
(2)
Zdrojem znečištěníZdrojem znečištění se rozumí území obceobce, území vojenského újezdu, průmyslový areál, stavba nebo zařízení, pokud se z nich vypouštějí samostatně odpadní vody do povrchových vod.
§ 89b
Osvobození od poplatku
Od poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových se osvobozuje vypouštění
a)
minerálních vod odebíraných ze zdroje osvědčeného podle zákona upravujícího lázeňství jako přírodní léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči,
b)
přírodních minerálních vod odebíraných ze zdroje osvědčeného podle zákona upravujícího lázeňství jako zdroj přírodní minerální vody, pokud nebyly použity při výrobě balených minerálních vod,
c)
vod ze sanačních vrtů a systémů,
d)
odpadních vod z průtočného chlazení parních turbín,
e)
odpadních vod vzniklých využitím podzemních nebo povrchových vod pro získání tepelné energie podle § 8 odst. 1 písm. d), nebo
f)
odpadních vod z odlehčovacích komor jednotné kanalizace64) splňujících technické požadavky pro jejich stavbu a provoz stanovené právním předpisem, kterým se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích.
§ 89c
Osvobození od dílčích poplatků
(1)
Od dílčího poplatku z objemu se osvobozuje vypouštění odpadních vod, jejichž objem nepřekračuje za poplatkové období objem 100 000 m3.
(2)
Od dílčího poplatku z jednotlivého znečištění se osvobozuje vypouštění odpadních vod nepřekračujících hmotnostní nebo koncentrační limit pro ukazatel tohoto znečištění uvedený v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
§ 89d
Základ poplatku
Základ poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových se skládá z dílčích základů poplatku.
§ 89e
Dílčí základy poplatku
(1)
Dílčí základy poplatku tvoří
a)
objem odpadních vod v m3 v případě dílčího poplatku z objemu a
b)
celkové množství jednotlivého znečištění uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu obsaženého v odpadních vodách v kg v případě dílčího poplatku z tohoto znečištění.
(2)
Poplatník může snížit dílčí základ poplatku z jednotlivého znečištění o celkové množství tohoto znečištění obsažené v odebrané vodě, ze které se stala vypouštěná odpadní voda.
(3)
Pro účely výpočtu poplatku se celkové množství jednotlivého znečištění ve vodách v kg vypočte jako součin
a)
průměrné koncentrace ukazatele tohoto znečištění uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu ve vodách v kg/m3 a
b)
objemu vod v m3.
(4)
Je-li provoz čistírny odpadních vod omezen nebo přerušen v důsledku povodněpovodně nebo jiné přírodní katastrofy, považuje se za celkové množství jednotlivého znečištění ve vodách podle odstavce 3 za období, kdy byl provoz omezen nebo přerušen, součin
a)
počtu dní, kdy byl provoz omezen nebo přerušen, a
b)
podílu celkového množství jednotlivého znečištění ve vodách za předcházející poplatkové období a počtu dní tohoto poplatkového období.
§ 89f
Sazba poplatku
(1)
Sazba poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je uvedena v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
(2)
Při výpočtu poplatku za organické znečištění vypouštěných odpadních vod se použije rozdílná sazba pro čištěné a nečištěné odpadní vody.
(3)
Za čištěné odpadní vody se pro účely výpočtu poplatku považují vody splňující hodnoty emisních standardů stanovené v nařízení vlády podle § 38 odst. 9; není-li emisní standard stanoven, emisní limity pro vypouštění odpadních vod uvedené v povolení podle § 8 odst. 1 písm. c).
§ 89g
Sleva na dílčím poplatku
(1)
V případě, že u jednotlivého znečištění dojde v důsledku realizace technického nebo technologického opatření s trvalým účinkem ke snížení jeho vypouštěného množství oproti bezprostředně předcházejícímu poplatkovému období, lze uplatnit slevu na dílčím poplatku.
(2)
Sleva na dílčím poplatku z jednotlivého znečištění činí součin
a)
dílčího základu poplatku,
b)
sazby pro tento dílčí základ poplatku,
c)
podílu
1.
rozdílu dílčího základu poplatku v bezprostředně předcházejícím poplatkovém období a dílčího základu poplatku a
2.
dílčího základu poplatku v bezprostředně předcházejícím poplatkovém období a
d)
koeficientu 2,5.
(3)
Sleva podle odstavce 2 činí nejvýše součin dílčího základu poplatku a sazby pro tento dílčí základ poplatku.
(4)
Slevu nelze uplatnit, pokud je podíl podle odstavce 2 písm. c) nižší než 0,1.
§ 89h
Výpočet poplatku
Poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových se vypočte jako součet dílčího poplatku z objemu a dílčích poplatků z jednotlivých znečištění.
§ 89i
Výpočet dílčích poplatků
Dílčí poplatek se vypočte jako rozdíl
a)
součinu dílčího základu poplatku a sazby pro tento dílčí základ poplatku a
b)
poplatníkem uplatněné slevy na dílčím poplatku.
§ 89j
Poplatkové období
Poplatkovým obdobím poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je kalendářní rok.
§ 89k
Rozpočtové určení poplatku
Výnos poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky.
§ 89l
Účelovost poplatku
Výnos poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových může být použit na podporu intenzifikace a výstavby vodohospodářské infrastruktury a úhradu nákladů na činnostčinnost oprávněné laboratoře vybrané Státním fondem životního prostředí České republiky (dále jen „kontrolní laboratoř“) a odborně způsobilých osob oprávněných k podnikání a autorizovaných k výkonu úředního měření průtoku měřidly s volnou hladinou podle zákona o metrologii.
Oddíl 2
Správa poplatku
§ 89m
Správce poplatku
(1)
Správcem poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je Státní fond životního prostředí České republiky.
(2)
Správu placení poplatku vykonává celní úřad. Místní příslušnost celního úřadu se řídí podle sídla nebo místa pobytu poplatníka.
§ 89n
Povinnosti poplatníka
(1)
Poplatník poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je povinen vést provozní evidenci o sledování množství vypouštěného znečištění, objemu vypouštěných odpadních vod a dalších skutečnostech rozhodných pro určení výše poplatku. Poplatník je povinen uchovávat veškeré podklady k vedení provozní evidence po dobu 5 let.
(2)
Poplatník je povinen u každého zdroje a výpustě prostřednictvím oprávněné laboratoře odebírat vzorky odpadních vod a sledovat koncentraci znečištění v nich v příslušných ukazatelích podle přílohy č. 2 části B, zjišťovat průměrnou koncentraci jednotlivého znečištění a měřit objem odpadních vod vypouštěných ze zdroje znečištěnízdroje znečištění. Poplatník odpovídá za správnost zjištění zdrojů znečištěnízdrojů znečištění a stanovení koncentrace znečištění podle příslušných ukazatelů znečištění.
(3)
Poplatník je povinen oznámit bez zbytečného odkladu správci poplatku omezení, přerušení a obnovení provozu čistírny odpadních vod.
(4)
V případě, že poplatník snižuje dílčí základ poplatku z jednotlivého znečištění o celkové množství tohoto znečištění obsažené v odebrané vodě, ze které se stala vypouštěná odpadní voda, je povinen zjišťovat množství tohoto znečištění.
(5)
Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou
a)
náležitosti provozní evidence podle odstavce 1,
b)
bližší vymezení zdroje znečištěnízdroje znečištění podle § 89a odst. 1,
c)
postup pro určování znečištění obsaženého v odpadních vodách včetně metod měření ukazatelů znečištění oprávněnou a kontrolní laboratoří,
d)
způsob zjišťování průměrné koncentrace jednotlivého znečištění a způsob měření objemu u odpadních vod vypouštěných ze zdroje znečištěnízdroje znečištění podle odstavce 2,
e)
způsob zjišťování množství znečištění v odebrané vodě, ze které se stala vypouštěná odpadní voda podle odstavce 4.
§ 89o
Poplatkové přiznání
(1)
Poplatník poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je povinen podat poplatkové přiznání nejpozději do 15. února kalendářního roku následujícího po skončení poplatkového období.
(2)
Poplatkové přiznání se podává prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
(3)
Poplatkové přiznání se nepodává, pokud je vypouštění odpadních vod od poplatku zcela osvobozeno.
(4)
Tiskopis poplatkového přiznání a dodatečného poplatkového přiznání vydává správce poplatku.
§ 89p
Splatnost poplatku
Poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je splatný ve lhůtě do 30 dnů ode dne nabytí právní moci platebního výměru.
§ 89q
Úrok z prodlení
U nedoplatku na poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových vzniká úrok z prodlení.
Díl 3
Poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních
Oddíl 1
Poplatek
§ 90
Subjekt poplatku
Poplatníkem poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních je oprávněný, který má povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních.
§ 90a
Předmět poplatku
Předmětem poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních je vypouštění odpadních vod do vod podzemních na základě povolení ze zařízení určeného k čištění odpadních vod.
§ 90b
Osvobození od poplatku
Od poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních se osvobozuje vypouštění
a)
odpadních vod ze zařízení určeného k čištění odpadních vod z jedné stavby pro bydlení nebo z jedné stavby pro rodinnou rekreaci,
b)
minerálních vod odebíraných ze zdroje osvědčeného podle zákona upravujícího lázeňství jako přírodní léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči,
c)
přírodních minerálních vod odebíraných ze zdroje osvědčeného podle zákona upravujícího lázeňství jako zdroj přírodní minerální vody, pokud nebyly použity při výrobě balených minerálních vod,
d)
odpadních vod vzniklých využitím podzemních či povrchových vod pro získání tepelné energie [§ 8 odst. 1 písm. d)] a
e)
znečištěných vod, jejichž znečištění bylo po jejich vyčerpání z vod podzemních sníženo [§ 8 odst. 1 písm. e)].
§ 90c
Základ poplatku
Základem poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních je kapacita zařízení určeného k čištění odpadních vod, ze kterého jsou odpadní vody vypouštěny, vyjádřená v ekvivalentních obyvatelích. Jeden ekvivalentní obyvatel odpovídá produkci znečištění 60 g BSK5 za den.
§ 90d
Sazba poplatku
Sazba poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních činí 350 Kč.
§ 90e
Výpočet poplatku
Poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních se vypočte jako součin základu poplatku zaokrouhleného na celé ekvivalentní obyvatele nahoru a sazby poplatku.
§ 90f
Poplatkové období
Poplatkovým obdobím poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních je kalendářní rok.
§ 90g
Rozpočtové určení poplatku
Výnos poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních je příjmem rozpočtu obceobce, na jejímž území k vypouštění dochází.
Oddíl 2
Správa poplatku
§ 90h
Správce poplatku
Správcem poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních je obecní úřad obceobce, na jejímž území k vypouštění dochází.
§ 90i
Splatnost poplatku
Poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních je splatný do 31. ledna kalendářního roku následujícího po poplatkovém období.
HLAVA XII
Platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí a úhrada výdajů na opatření ve veřejném zájmu
§ 101
Platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí
(1)
Kdo odebírá povrchovou vodu z vodního toku, je povinen uhrazovat platbu k úhradě správy vodních toků a u odběrů povrchové vody z významných vodních toků a z ostatních povrchových vod také k úhradě správy povodísprávy povodí, podle účelu užití odebrané povrchové vody v jednotkové výši v Kč/m3 podle skutečně odebraného množství povrchové vody. Povinnost uhrazovat tuto platbu má i ten, kdo odebírá povrchovou vodu prostřednictvím zařízení jiného oprávněného, který neplatí za odběry povrchové vody podle odstavce 4. Kdo odebírá povrchovou vodu je povinen za každý den prodlení s placením plateb podle věty první uhradit úrok z prodlení ve výši 1 promile.
(2)
Výše platby se vypočte vynásobením množství skutečně odebrané povrchové vody za uplynulý kalendářní měsíc (případně jiné období, nepřesahující jeden kalendářní rok, dohodnuté se správcem vodního toku, ve kterém k odběru povrchové vody dochází) snížené o množství povrchové vody, na které se platba nevztahuje (odstavec 4), cenou za odběr povrchové vody stanovenou správcem vodního toku podle zvláštního zákona.42) Odebírá-li oprávněný k nakládání s vodami povrchovou vodu z vodního zdroje v jedné lokalitě na více místech, pak pro účely zpoplatnění se odebrané množství povrchové vody sčítá.
(3)
Cena za odběr povrchové vody se stanoví zvlášť pro účely užití
a)
průtočného chlazení parních turbín,
b)
zemědělských závlah,
c)
zatápění umělých prohlubní terénu (zbytkových jam po těžbě nerostů) v případech vyžadujících čerpání vody nebo převádění vody; tato cena nesmí překročit výši provozních nákladů, které správci vodního toku na tuto činnostčinnost vzniknou,
d)
ostatních odběrů.
(4)
Platba za odběr povrchové vody se neplatí, pokud odebrané množství povrchové vody je menší nebo rovno 6 000 m3 za kalendářní rok nebo je menší nebo rovno 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku. Neplatí se též za odběry povrchových vod pro provoz rybích líhní a sádek a pro napouštění rybníků a vodních nádrží pro chov ryb, zatápění umělých prohlubní terénu (zbytkových jam po těžbě nerostů) nevyžadující čerpání nebo převádění vody správcem vodního toku, pro průtočné chlazení výzkumných jaderných reaktorů, pro požární účely, napouštění veřejných koupališť, odstavených ramen vodních toků a nádrží tvořících chráněný biotop rostlin a živočichů, pro zachování mezinárodně významných mokřadů v lužních lesích, pro postřikování skladovaného dříví vodou, pro výrobu sněhu vodními děly, za odběr okalových vod pro zemědělskou nebo lesní výrobu, za povolený odběr pro vyrovnání vláhového deficitu zemědělských plodin, včetně školkařských výpěstků a pro napouštění vodních nádrží k akumulaci povrchové vody pro závlahy zemědělských plodin a školkařských výpěstků podle podmínek platného povolení k nakládání s vodami. Okalovými vodami pro zemědělskou a lesní výrobu jsou povrchové vody odebírané z vodního toku za zvýšených průtoků (vodních stavů) pro závlahy zaplavováním.
(5)
Oprávněný k odběru povrchové vody je povinen platit platbu měsíčně do dvacátého pátého dne po skončení kalendářního měsíce příslušnému správci vodního toku, ve kterém k odběru povrchové vody dochází, u ostatních odběrů povrchových vod příslušnému správci povodí, pokud s ním nedohodne platební podmínky jinak; v této dohodě však nelze smluvit delší lhůtu než do 25. ledna následujícího kalendářního roku.
(6)
Nezaplatí-li ten, kdo odebral povrchovou vodu, dlužnou platbu, je příslušný správce vodního toku, ve kterém k odběru povrchové vody dochází, nebo správce povodí příslušný podle místa ostatního odběru povrchové vody oprávněn domáhat se jí, včetně úroku z prodlení podle odstavce 1, u soudu.
§ 102
Úhrada výdajů na opatření ve veřejném zájmu
(1)
Stát může poskytnout finanční prostředky k úhradě výdajů na opatření ve veřejném zájmu, zejména pro
a)
činnosti správy povodísprávy povodí podle tohoto zákona,
b)
správu drobných vodních toků,
c)
zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod,
d)
plánování v oblasti vod,
e)
studie odtokových poměrů, stanovení záplavových území a studie preventivních protipovodňových opatření,
f)
obnovu vodních děl a koryt vodních toků,
g)
zřizování, obnovu a provoz vodních děl a zařízení k ochraně před povodněmiochraně před povodněmi a suchem,
h)
zkapacitnění a úpravu koryt vodních toků a zlepšování odtokových poměrů v krajině,
i)
zřizování a obnovu staveb k vodohospodářským melioracím pozemků,
j)
obnovu, odbahnění a rekonstrukci rybníků,
k)
obnovu a provoz vodních cest,
l)
správu vodních děl, o které nikdo nepečuje a u nichž není vlastník znám,
m)
další opatření podle schválených programů opatření (§ 26),
n)
obnovu koryta vodního toku po povodnipovodni (§ 45 odst. 1),
o)
provádění kontrolního zjišťování jakosti a množství vypouštěných odpadních vod, včetně zjišťování zdrojů znečišťování,
p)
vsakování, zadržování a odvádění srážkových vod,
q)
hospodařící subjekty provozující zemědělskou prvovýrobu v ochranných pásmech vodních zdrojů a ochranných pásmech vodárenských nádrží.
(2)
Finanční prostředky na opatření ve veřejném zájmu poskytuje stát správcům povodí, České inspekci životního prostředí, správcům vodních toků, vlastníkům vodních děl a pověřeným odborným subjektům (§ 21 odst. 3) a jiným fyzickým a právnickým osobám; na finanční prostředky není právní nárok.
HLAVA XIII
MĚŘENÍ OBJEMU ODPADNÍCH VOD A ODBĚR A ROZBOR VZORKŮ ODPADNÍCH VOD PRO ÚČELY STANOVENÍ POPLATKU ZA VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH
§ 103
Měření objemu odpadních vod
(1)
Správnost měření objemu vypouštěných odpadních vod a správnou funkci měřidla může kontrolovat pouze odborně způsobilá osoba oprávněná k podnikání a autorizovaná k výkonu úředního měření průtoku měřidly s volnou hladinou podle zákona o metrologii.
(2)
Správnost měření objemu vypouštěných odpadních vod pro účely poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových kontroluje odborně způsobilá osoba podle odstavce 1, vybraná Státním fondem životního prostředí České republiky.
(3)
Seznam odborně způsobilých osob podle odstavce 2 zveřejní Státní fond životního prostředí České republiky způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4)
Oprávněné náklady odborně způsobilých osob podle odstavce 2 spojené s kontrolou správnosti měření objemu vypouštěných odpadních vod pro účely poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových hradí Státní fond životního prostředí České republiky z výnosu poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.
(5)
Ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových, je povinen umožnit odborně způsobilé osobě podle odstavce 2 vstup do prostorů, kde se nachází zdroj znečišťování, a zajistit podmínky pro provedení kontroly včetně poskytnutí podkladů nezbytných pro provedení kontroly.
§ 103a
Odběr a rozbor vzorků odpadních vod pro účely stanovení poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových
(1)
Odběr a rozbor vzorků odpadních vod vypouštěných ze zdroje znečištěnízdroje znečištění pro účely stanovení poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových provádí na základě požadavku toho, kdo vypouští odpadní vody, oprávněná laboratoř.
(2)
Správnost sledování vypouštěného znečištění ve vypouštěných odpadních vodách pro účely poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových kontroluje kontrolní laboratoř.
(3)
Seznam kontrolních laboratoří zveřejní Státní fond životního prostředí České republiky způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4)
Oprávněné náklady kontrolní laboratoře spojené s prováděním odběrů a rozborů vzorků hradí Státní fond životního prostředí České republiky z výnosu poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.
(5)
Ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových, je povinen umožnit pracovníkům kontrolní laboratoře vstup do prostorů, kde se nachází zdroj znečišťování, a zajistit podmínky k odběru vzorků ze všech výpustí zdroje znečištěnízdroje znečištění.
HLAVA XIV
VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY
§ 104
(1)
Státní správu podle tohoto zákona vykonávají vodoprávní úřady a Česká inspekce životního prostředí.
(2)
Vodoprávními úřady jsou
a)
obecní úřady,
b)
újezdní úřady43) na území vojenských újezdů,
c)
obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností,
d)
krajské úřady,
e)
stavební úřady,
f)
ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad (§ 108).
Tímto nejsou dotčena ustanovení o povodňových orgánech a orgánech pro sucho.
(3)
Ve správních řízeních vedených podle zákona o ochraně přírody a krajiny14a), horního zákona1a) a zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě7b) a při povolování záměru podle stavebního zákona lze vydat rozhodnutí nebo učinit jiný úkon jen na základě závazného stanoviska vodoprávního úřadu, pokud mohou být dotčeny zájmy podle tohoto zákona. Závazné stanovisko podle tohoto ustanovení se vydává jen tehdy, pokud se neuděluje souhlas podle § 17. Vodoprávní úřad v závazném stanovisku posoudí možnost zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo stavu útvaru podzemní vody či nemožnost dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody. Dojde-li k závěru, že provedení záměru může vést ke zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo stavu útvaru podzemní vody či znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody, upozorní žadatele, že bez udělené výjimky podle § 23a odst. 8 není možné záměr povolit ani provést a že bez této výjimky nelze vydat kladné závazné stanovisko. Vodoprávní úřad je vázán svým předchozím závazným stanoviskem. Navazující závazná stanoviska mohou vodoprávní úřady v téže věci uplatňovat pouze na základě nově zjištěných a doložených skutečností, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo původní závazné stanovisko vydáno, nebo skutečností vyplývajících z větší podrobnosti pořízené dokumentace nebo podkladů pro rozhodnutí nebo jiný úkon správního orgánu při úkonech podle věty první, jinak se k nim nepřihlíží.
(4)
Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko65), závazné stanovisko podle odstavce 3 se nevydává. Dojde-li orgán příslušný k vydání jednotného environmentálního stanoviska k závěru, že provedení záměru může vést ke zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo ke zhoršení stavu útvaru podzemní vody nebo znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody, upozorní žadatele před vydáním jednotného environmentálního stanoviska, že bez výjimky podle § 23a odst. 8 nelze vydat souhlasné jednotné environmentální stanovisko65).
§ 105
Obecní úřady a újezdní úřady
(1)
Obecní úřady upravují, omezují, popřípadě zakazují podle § 6 odst. 4 tohoto zákona obecné nakládání s povrchovými vodami, nejde-li o vodní toky tvořící státní hranice.
(2)
Státní správu na území vojenských újezdů vykonávají újezdní úřady podle § 105 až 107, nejde-li o působnosti podle hlavy XI a XV tohoto zákona.
§ 106
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností
(1)
Působnost, která přísluší vodoprávním úřadům, vykonávají obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností, pokud ji zákon nesvěřuje jiným orgánům.
(2)
Obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností uplatňují stanoviska k územnímu plánuúzemnímu plánu, regulačnímu plánu a územnímu opatření o stavební uzávěře pro území obceobce, nejedná-li se o územní plánúzemní plán a územní opatření těchto obcíobcí.
§ 107
Krajské úřady
(1)
Do působnosti krajských úřadů patří
a)
uplatňovat stanoviska k zásadám územního rozvoje, územním plánůmúzemním plánům obcíobcí s rozšířenou působností a územním opatřením o stavební uzávěře obcíobcí s rozšířenou působností,
b)
vyjadřovat se podle § 18 tohoto zákona ke stavbám, pokud rozhodujícím způsobem ovlivňují nakládání s vodami, ochranu vod nebo ochranu proti povodním a pokud si to vyhradí,
c)
ve věcech hraničních vod rozhodovat, vydávat souhlasy podle § 17 a závazná stanoviska podle § 104 odst. 3; to neplatí pro opatření vydávaná při stavu nedostatku vody podle § 87k odst. 1; rozhodnutí, souhlas nebo závazné stanovisko vydá krajský úřad po projednání s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství; rozhodnutí, souhlas nebo závazné stanovisko mající vliv na průběh nebo vyznačení státní hranice vydá krajský úřad po projednání s Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem vnitra; rozhodnutí, souhlas nebo závazné stanovisko týkající se přírodních minerálních vod a přírodních léčivých zdrojů v blízkosti státních hranic podle zvláštního zákona2) vydá krajský úřad po projednání s Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem zdravotnictví; za hraniční vody se považují povrchové, popřípadě podzemní vody vymezené v mezinárodních smlouvách, které jsou součástí právního řádu44),
d)
činit za mimořádné situace, zejména při nedostatku vody a při haváriích, opatření, a to v případech přesahujících území správního obvodu obceobce s rozšířenou působností nebo možnosti obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností; v případě mimořádné situace přesahující území správního obvodu jednoho krajského úřadu činí opatření ten z krajských úřadů, v jehož správním obvodu mimořádná situace vznikla, nebo není-li známo místo vzniku mimořádné situace, činí opatření ten z krajských úřadů, jehož správní obvod je mimořádnou situací nejvíce zasažen; v případě havárií činí krajský úřad opatření podle § 41 a 42 a s krajským úřadem, který činí tato opatření, spolupracuje krajský úřad, jehož správní obvod byl havárií zasažen,
e)
spolupracovat s ústředními vodoprávními úřady a správci povodí při pořizování plánů dílčích povodí a jejich plnění. Krajské úřady si mohou pro zajištění spolupráce na plánech dílčích povodí a při provádění kontroly plnění plánů dílčích povodí vyžádat spolupráci odborných subjektů, subjektů sledujících jakost a zdravotní nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody, sdružení občanů působících na úsecích ochrany životního prostředí, rybářství, vlastníků a provozovatelů vodovodů a kanalizací a popřípadě dalších orgánů,
f)
rozhodovat o výjimce podle § 23a odst. 8 a ukládat opatření, která stanoví ve veřejném zájmu programy opatření podle § 26 odst. 4,
g)
stanovovat způsob a podmínky vypouštění důlních vod do vod povrchových nebo podzemních a znečištěných vod a průsaků z úložných míst do povrchových vod,
h)
povolovat nakládání s vodami k využívání energetického potenciálu podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 3 na významných vodních tocích v případech, kdy si to vyhradí,
i)
povolovat vypouštění odpadních vod do vod povrchových ze zdrojů znečištěnízdrojů znečištění o velikosti 10 000 ekvivalentních obyvatel nebo více,
j)
povolovat vypouštění odpadních vod z těžby a zpracování uranových rud a jaderných elektráren a odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných nebo nebezpečných závadných látek podle přílohy č. 1 do vod povrchových a vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace (§ 16) s výjimkou případů, kdy je instalováno zařízení s dostatečnou účinností podle § 16 odst. 5,
k)
povolovat čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a jejich následné vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových [§ 8 odst. 1 písm. e)],
l)
povolovat vzdouvání a akumulaci povrchových vod v nádržích s celkovým objemem nad 1 000 000 m3 nebo s výškou vzdutí nad 10 m ode dna základové výpusti,
m)
stanovovat na návrh správce povodí rozsah záplavových území významných vodních toků a jejich aktivní zóny, ukládat správci povodí zpracování takového návrhu a stanovovat v těchto záplavových územích omezující podmínky podle § 67 odst. 3,
n)
rozhodovat v pochybnostech o tom, zda se jedná o povrchové nebo podzemní vody, o jaké nakládání s vodami se jedná nebo zda se jedná o odpadní vody,
o)
rozhodovat v pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok podle § 43 odst. 2, jakož i o tom, že vodním tokem jsou i jiné povrchové vody než uvedené v odstavci 1,
p)
vydávat vyjádření podle § 18 v případech, kdy jim přísluší vydávat povolení nebo souhlas,
q)
povolovat výjimky při použití závadných látek (§ 39 odst. 7) a povolovat nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných živočichů, pokud vodoprávní úřad stanovuje v povolení podmínky pro použití závadných látek,
r)
stanovovat ochranná pásma vodních zdrojů, v případě, že do jeho působnosti patří povolovat nakládání s vodami z nich,
s)
schvalovat provozní řády vodních děl pro čištění odpadních vod s povoleným vypouštěním odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných nebo nebezpečných závadných látek podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu do vod povrchových a manipulační řády vodních děl, pro něž povoluje nakládání s vodami, včetně mimořádných manipulací na nich a komplexní manipulační řády, v případě, že do jeho působnosti patří povolení k nakládání s vodami alespoň pro jedno z vodních děl, na něž se komplexní manipulační řád bude vztahovat,
t)
vyžadovat od vlastníků (správců) vodních děl I. až III. kategorie, kterým byla uložena povinnost zajistit provádění technicko-bezpečnostního dohledu, zpracování údajů o parametrech možné zvláštní povodněpovodně, zejména charakteristiky průtokových vln a rozsah ohroženého území, a jejich poskytnutí příslušným povodňovým orgánům, orgánům krizového řízení a složkám integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému,
u)
rozhodovat v pochybnostech o rozsahu povinností a oprávnění podle § 53.
(2)
Krajské úřady jsou dotčenými orgány podle § 104 odst. 3 a vydávají závazné stanovisko ve věcech týkajících se jejich působnosti.
§ 107a
Stavební úřady
Stavební úřady, které podle stavebního zákona vykonávají působnost ve věcech vodních děl
a)
rozhodují o žádosti o povolení záměru vodního díla podle § 55a,
b)
mohou nařídit zastavení prací na stavbě nebo odstranění stavby vodního díla provedené nebo prováděné mimořádným postupem podle stavebního zákona z příkazu povodňového orgánu obceobce, obceobce s rozšířenou působností nebo kraje podle § 55a odst. 9 nebo odstranění stavby podle § 55a odst. 8,
c)
rozhodují o stanovení ochranného pásma vodního díla podle § 58 odst. 3,
d)
vydávají osvědčení o splnění podmínek pro vznik služebnosti podle § 59a odst. 3,
e)
rozhodují o technickobezpečnostním dohledu podle § 61 odst. 7,
f)
rozhodují o změně kategorie vodního díla, rozsahu technickobezpečnostního dohledu, popřípadě podmínek jeho zajišťování podle § 61 odst. 8,
g)
vedou evidenci údajů o vodních dílech a o výkonu technickobezpečnostního dohledu u vodních děl IV. kategorie technickobezpečnostního dohledu, nad kterými neprovádí technickobezpečnostní dohled pověřená osoba podle § 61 odst. 12 písm. a),
h)
předávají údaje z jimi vedené evidence údajů o vodních dílech a o výkonu technickobezpečnostního dohledu Ministerstvu zemědělství podle § 61 odst. 12 písm. b),
i)
kontrolují provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly podle § 61 a
j)
provádějí dozor nad vodními díly podle § 110 odst. 5.
§ 108
Ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad
(1)
Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu Ministerstvo zemědělství.
(2)
Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí uplatňují stanoviska k politice územního rozvoje, územnímu rozvojovému plánu, zásadám územního rozvoje a územnímu opatření o stavební uzávěře, je-li jeho pořizovatelem krajský úřad jako úřad územního plánování nebo Ministerstvo pro místní rozvoj.
(3)
Ministerstvo životního prostředí vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech
a)
ochrany množství a jakosti povrchových a podzemních vod, a to
1.
povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních [§ 8 odst. 1 písm. c)],
2.
povolení k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a k jejich následnému vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových [§ 8 odst. 1 písm. e)],
3.
povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek nebo prioritních nebezpečných látek do kanalizací (§ 16),
4.
souhlasu podle § 17 odst. 1 písm. e) a i),
5.
stanovení minimálního zůstatkového průtokuminimálního zůstatkového průtoku a uložení povinnosti osadit na vodním díle cejch nebo vodní značku a povinnosti pravidelně měřit minimální zůstatkový průtokminimální zůstatkový průtok a podávat vodoprávnímu úřadu a správci povodí zprávy o výsledcích měření (§ 36),
6.
stanovení minimální hladiny podzemních vod a uložení povinnosti předložit návrh jímacího řádu, popřípadě povinnosti pravidelně měřit hladinu podzemních vod, způsobu měření a povinnosti podávat vodoprávnímu úřadu a správci povodí zprávy o výsledcích měření (§ 37),
7.
činnostičinnosti při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních a přebírání výsledků měření objemu vypouštěných vod a míry jejich znečištění (§ 38),
8.
přípravy návrhu prováděcího předpisu, kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného znečištění vod (§ 31, 32, 33, 35 a 38),
b)
zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod společně s Ministerstvem zemědělství (§ 21 a 22),
c)
zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod prostřednictvím jím zřízených pověřených odborných subjektů (§ 21),
d)
tvorby a vedení informačního systému společně s Ministerstvem zemědělství podle tohoto zákona (§ 19 a 22),
e)
sestavování a schvalování plánů v oblasti vod a sestavování programů opatření společně s Ministerstvem zemědělství (§ 24 až 26),
f)
posuzování plánů v oblasti vod z hlediska vlivu na životní prostředí (§ 24 a 25),
g)
chráněných oblastí přirozené akumulace vod (§ 28),
h)
ochrany vodních zdrojů (§ 29 a 30),
i)
citlivých oblastí (§ 32),
j)
zranitelných oblastí, s výjimkou přezkoumávání akčního programu, (§ 33),
k)
stanovení opatření k nápravě při nevyhovující jakosti povrchových vod využívaných ke koupání (§ 34 odst. 2),
l)
stanovení povrchových vod, které jsou vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů společně s Ministerstvem zemědělství (§ 35),
m)
ochrany jakosti povrchových nebo podzemních vod před závadnými látkami (§ 39),
n)
zneškodňování havárií (§ 41) a odstraňování jejich škodlivých následků (§ 42),
o)
ochrany před povodněmipovodněmi (§ 63 až 87),
p)
řízení Českého hydrometeorologického ústavu (§ 73),
q)
zvládání sucha a stavu nedostatku vody společně s Ministerstvem zemědělství (§ 87a až 87m),
r)
poplatků za odběr podzemních vod společně s Ministerstvem zemědělství (hlava XI díl 1),
s)
poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a podzemních (hlava XI díly 2 a 3),
t)
spolupráce s orgány krajů v přenesené působnosti ve věcech ochrany množství a jakosti hraničních vod (§ 107),
u)
řízení České inspekce životního prostředí (§ 112),
v)
řízení základního a aplikovaného výzkumu v oblasti ochrany množství a jakosti vod,
w)
plnění úkolů vyplývajících ze vztahu k Evropským společenstvím v oblasti ochrany vod, podávání zpráv o plnění příslušných směrnic Evropských společenství a koordinování převzetí a zavádění legislativy Evropských společenství v oblasti vod společně s Ministerstvem zemědělství,
x)
zajišťování koordinace plánů v oblasti vod a programů opatření v rámci mezinárodní spolupráce ochrany vod v oblastech povodí Labe, Dunaje a Odry.
(4)
Ministerstvo dopravy vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech užívání povrchových vod k plavbě (§ 7).
(5)
Ministerstvo obrany vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech, v nichž je založena působnost újezdních úřadů podle § 105 odst. 2.
§ 109
Pravomoci vodoprávního úřadu při mimořádných opatřeních
(1)
Vyžaduje-li to veřejný zájem, zejména je-li přechodný nedostatek vody nebo je-li ohroženo zásobování obyvatelstva vodou nebo došlo-li k jednorázovému odběru pitné vody z vodovodní sítě v případech záchranných prací při mimořádných událostech, požárech a jiných živelních pohromách, zásahu Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany nebo ozbrojených sil České republiky, může vodoprávní úřad rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy bez náhrady upravit na dobu nezbytně nutnou povolená nakládání s vodami, popřípadě tato nakládání omezit nebo i zakázat. Tato opatření provede po projednání s dotčenými subjekty, pokud to mimořádnost situace nevylučuje.
(2)
Dojde-li v důsledku mimořádné situace k omezení nebo znemožnění povolených odběrů povrchové nebo podzemní vody, které vede k vážnému ohrožení veřejného zájmu, je vodoprávní úřad povinen zajistit po projednání s příslušnými orgány opatření k nápravě. Přitom může stanovit kdo, jakým způsobem a v jakém rozsahu je povinen provést opatření k zajištění náhradního odběru vody, popřípadě k jejímu dovážení. Nutné náklady spojené s uloženými opatřeními může vodoprávní úřad požadovat na tom, kdo mimořádné omezení nebo znemožnění odběrů způsobil. Obecné předpisy o odpovědnosti k náhradě škody nejsou tímto dotčeny.
§ 110
Vodoprávní dozor vodoprávních úřadů
(1)
Vodoprávní úřady kontrolují dodržování ustanovení vodního zákona a předpisů podle něj vydaných a v rozsahu své působnosti ukládají opatření k odstranění zjištěných závad.
(2)
Vodoprávní úřady jsou povinny v rozsahu své působnosti kontrolovat, zda jsou dodržována jimi vydaná rozhodnutí a opatření obecné povahy.
(3)
Obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností kontrolují dodržování opatření obecné povahy vydaných komisemi pro sucho. Krajské úřady kontrolují dodržování rozhodnutí vydaných krajskou komisí pro sucho. Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí kontrolují dodržování rozhodnutí vydaných ústřední komisí pro sucho.
(4)
Vodoprávní úřady si mohou při provádění vodoprávního dozoru vyžádat spolupráci odborných subjektů, subjektů sledujících jakost a zdravotní nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody, sdružení občanů působících na úsecích ochrany životního prostředí, rybářství, popřípadě dalších orgánů.
(5)
Stavební úřady jako součást vodoprávního dozoru provádějí dozor nad vodními díly, jejichž stav by mohl ohrozit bezpečnost osob nebo majetku. Přitom zejména kontrolují, jak vlastníci nebo uživatelé těchto staveb na nich zajišťují technickobezpečnostní dohled a jak provádějí potřebná opatření k jejich bezpečnosti.
§ 111
Vrchní vodoprávní dozor
(1)
Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí kontrolují v rámci vrchního vodoprávního dozoru, jak vodoprávní úřady a Česká inspekce životního prostředí provádějí ustanovení vodního zákona a předpisů podle něho vydaných.
(2)
Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí jsou v rozsahu své působnosti podle tohoto zákona v rámci vrchního vodoprávního dozoru oprávněna též kontrolovat, jak jsou dodržována ustanovení vodního zákona a předpisů podle něho vydaných, jak jsou dodržována rozhodnutí vodoprávních úřadů, jak jsou plněny povinnosti vlastníků vodních děl, správců vodních toků a správců povodí. Zjistí-li závady, mohou uložit potřebná opatření k jejich odstranění.
(3)
Ministerstvo zemědělství v součinnosti s Ministerstvem životního prostředí předkládá každoročně vládě zprávu o zhodnocení kontrolní činnosti provedené v uplynulém roce v rámci vrchního vodoprávního dozoru.
§ 112
Česká inspekce životního prostředí
(1)
České inspekci životního prostředí přísluší
a)
v rámci vodoprávního dozoru kontrolovat, jak podnikající fyzické nebo právnické osoby dodržují povinnosti stanovené tímto zákonem nebo uložené podle tohoto zákona jí nebo vodoprávními úřady na úseku
1.
nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami,
2.
ochrany uvedených vod včetně jejich ochrany při provozování plavby,
3.
havárií ohrožujících jakost těchto vod,
4.
vodních děl určených ke zneškodňování znečištění v odpadních vodách nebo k jejich vypouštění do vod povrchových nebo podzemních nebo do kanalizací,
5.
ochrany vodních poměrů a vodních zdrojů,
6.
uvádění vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních do souladu s požadavky zákona v případech vyžadujících zvláštní pozornost,
b)
ukládat odstranění a nápravu zjištěných nedostatků, jejich příčin a škodlivých následků, zjistí-li porušení povinností na úsecích uvedených pod písmenem a),
c)
nařídit v oblasti, ve které jí přísluší vykonávat kontrolu, zastavení výroby nebo jiné činnostičinnosti, pokud velmi závažným způsobem ohrožuje veřejný zájem a životní prostředí, až do doby odstranění nedostatků, popřípadě jejich příčin,
d)
spolupracovat s vodoprávními úřady a Státním fondem životního prostředí České republiky,
e)
vést centrální evidenci havárií podle § 40 a násl.,
f)
kontrolovat dodržování ustanovení o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových znečišťovateli,
g)
provádět kontrolní zjišťování jakosti a množství vypouštěných odpadních vod včetně zjišťování zdrojů znečišťování,
h)
rozhodovat v pochybnostech o tom, zda jde o čištěné odpadní vody pro účely výpočtu poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových,
i)
plnit další úkoly podle tohoto zákona.
(2)
Na řízení vedená Českou inspekcí životního prostředí podle tohoto zákona se vztahují, připouští-li to povaha těchto řízení, ustanovení § 115.
§ 114
Výkon vodoprávního dozoru
(1)
Pověření pracovníci vodoprávních úřadů a České inspekce životního prostředí se při výkonu vodoprávního dozoru podle tohoto zákona prokazují průkazem vydaným příslušným kontrolním orgánem, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole.
(2)
Za odebrané vzorky pro účely vodoprávního dozoru podle tohoto zákona nenáleží osobě, jíž byl vzorek odebrán, náhrada.
§ 115
Vodoprávní řízení
(1)
Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují vodoprávní úřady při řízení o věcech upravených vodním zákonem podle stavebního zákona, jde-li o rozhodování týkající se vodních děl a vodohospodářských úprav.
(2)
V případech, kdy může rozhodnutí vodoprávního úřadu ovlivnit vodní poměry v územních obvodech několika obcíobcí, oznámí vodoprávní úřad termín a předmět ústního jednání veřejnou vyhláškou i u těchto obecních úřadů.
(3)
Účastníkem řízení jsou též obceobce, v jejichž územním obvodu může dojít rozhodnutím vodoprávního úřadu k ovlivnění vodních poměrů nebo životního prostředí, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(4)
Účastníkem řízení je též správce vodního toku v případech, kdy se řízení dotýká vodního toku.
(5)
Právnická osoba soukromého práva, jejímž předmětem činnosti je podle zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí nebo veřejného zdraví, a jejíž hlavní činností není podnikání nebo jiná výdělečná činnost, a která vznikla alespoň 3 roky před dnem oznámení o zahájení řízení podle tohoto zákona nebo kterou podporuje svými podpisy nejméně 200 osob na podporující listině, může požádat vodoprávní úřad, aby ji informoval o zahajovaných správních řízeních, v nichž mohou být dotčeny zájmy chráněné tímto zákonem. Na podporující listině uvede každá osoba své jméno, příjmení, datum narození a adresu místa pobytu a připojí vlastnoruční podpis.
(6)
Právnická osoba podle odstavce 6 je účastníkem řízení, s výjimkou řízení navazujících na posuzování vlivů na životní prostředí podle § 3 písm. g) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, pokud do 8 dnů ode dne sdělení informace podle odstavce 6 písemně oznámí svou účast v řízení vodoprávnímu úřadu. Dnem sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení právnické osobě nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce vodoprávního úřadu.
(7)
Vodoprávní úřad v písemnosti, kterou nařizuje termín a předmět ústního jednání, upozorní účastníky řízení a dotčené orgány nejméně 10 dnů před ústním jednáním, že závazná stanoviska a námitky, popřípadě důkazy, mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak k nim nebude přihlédnuto. Upustí-li vodoprávní úřad od ústního jednání, určí lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů, do kdy mohou dotčené orgány uplatnit závazná stanoviska a účastníci řízení své námitky, popřípadě důkazy. O určení lhůty se nevydává usnesení. Jde-li o rozhodování týkající se vodních děl, postupuje se podle stavebního zákona.
(8)
V případě řízení navazujícího na posuzování vlivů na životní prostředí podle § 3 písm. g) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí se jedná o řízení s velkým počtem účastníků. Konání veřejného ústního jednání se oznamuje veřejnou vyhláškou, která musí být vyvěšena nejméně 30 dnů předem. Každý může nejpozději při veřejném ústním jednání uplatnit své připomínky, jinak se k nim nepřihlíží. Upustí-li vodoprávní úřad od ústního jednání, oznámí zahájení řízení veřejnou vyhláškou, ve které určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od vyvěšení vyhlášky, do kdy může každý uplatnit své připomínky. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží.
(9)
Ovlivní-li rozhodnutí vodní poměry nebo jakost vod v obvodu působnosti jiného vodoprávního úřadu nebo leží-li vodní dílo, o němž se rozhoduje, zčásti v územním obvodu jiného vodoprávního úřadu, rozhodne věcně a místně příslušný vodoprávní úřad po projednání s těmi vodoprávními úřady, jejichž územních obvodů se rozhodnutí týká.
(10)
V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na podkladě dokladů předložených účastníky vodoprávního řízení, rozhodne vodoprávní úřad bezodkladně; ustanovení § 36 a 47 správního řádu se nepoužijí, a jde-li o řízení z moci úřední, rozhodnutí může být prvním úkonem v řízení. V ostatních případech rozhodne nejdéle do 60 dnů od zahájení vodoprávního řízení; ve zvlášť složitých případech nejdéle do 3 měsíců.
(11)
Vyskytnou-li se nové rozhodné skutečnosti, může vodoprávní úřad v novém vodoprávním řízení měnit, popřípadě rušit i jiná svá rozhodnutí vydaná v souvislosti s povolením, které bylo změněno nebo zrušeno.
(12)
Náklady na znalecké posudky, kterých je třeba ve vodoprávním řízení zahájeném z podnětu žadatele o povolení, popřípadě souhlas podle tohoto zákona, hradí žadatel.
(13)
Na vydání, změnu, zrušení nebo zánik jiného rozhodnutí vodoprávního úřadu než povolení k nakládání s vodami se použijí ustanovení § 12 a 13 obdobně.
(14)
Účastníkem řízení o povolení k odběru podzemní vody je žadatel a dále osoby podle odstavců 4 a 7. Účastníky řízení o určení správce drobného vodního toku nebo jeho zrušení jsou žadatel, dosavadní správce drobného vodního toku, správce povodí a obceobce, jejichž územím drobný vodní tok protéká. K vydání rozhodnutí se vyjadřují příslušné vodoprávní úřady (§ 106 odst. 1).
(15)
Při ukládání opatření k nápravě nedostatků zjištěných při vodoprávním dozoru, jejichž rozsah nelze stanovit bez předchozích průzkumů nebo předchozího zpracování odborných podkladů, lze uložit samostatně provedení těchto průzkumů, popřípadě zpracování uvedených podkladů a podle jejich výsledků vydávat samostatně potřebná rozhodnutí k nápravě. Je-li v rozhodnutí o opatření k nápravě uloženo nakládat s vodami způsobem, k němuž je jinak potřeba povolení podle § 8, toto povolení se již nevydává. V případě, kdy se po právní moci rozhodnutí o opatření k nápravě vyskytnou nové rozhodné skutečnosti, lze vydat nové rozhodnutí o opatření k nápravě.
(16)
Manipulační řád vodního díla a provozní řád vodního díla pro čištění odpadních vod s povoleným vypouštěním odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných nebo nebezpečných závadných látek podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu do vod povrchových schvaluje vodoprávní úřad rozhodnutím.
(17)
Zasahuje-li vodní dílo nebo činnost do správních obvodů několika vodoprávních nebo stavebních úřadů, je k řízení příslušný ten vodoprávní nebo stavební úřad, v jehož správním obvodu leží rozhodující část tohoto vodního díla nebo v jehož správním obvodu se má vykonat rozhodující část činnosti. Činností se rozumí nakládání s vodami, činnosti uvedené v § 14 a další činnosti podle zákona včetně záměrů, k nimž vydává vodoprávní úřad závazné stanovisko nebo vyjádření podle § 18. Místně příslušným vodoprávním úřadem pro stanovení ochranných pásem vodního zdroje je vodoprávní úřad, v jehož správním obvodu se vodní zdroj nachází. Místně příslušným stavebním úřadem pro stanovení ochranných pásem vodního díla je stavební úřad, v jehož správním obvodu leží vodní dílo.
(18)
Po dobu projednávání případu ve zvláštních orgánech zřízených podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, lhůty pro vydání rozhodnutí, souhlasu podle § 17 nebo závazného stanoviska podle § 104 odst. 3 neběží.
(19)
Ve správních řízeních vedených podle § 8 odst. 1 písm. a) bodů 1, 2, 3 a 5, § 8 odst. 1 písm. b) bodů 1, 3 a 5, § 14 odst. 1 písm. b), d), e) a f) posuzuje vodoprávní úřad možnost zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo stavu útvaru podzemní vody nebo nemožnost dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody. Dojde-li k závěru, že provedení záměru může vést ke zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo zhoršení stavu útvaru podzemní vody nebo znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody, řízení přeruší a upozorní žadatele, že bez výjimky podle § 23a odst. 8 není možné záměr povolit ani provést.
(20)
Žádost o vydání povolení, souhlasu nebo vyjádření v případě vodního díla vyžadujícího povolení záměru podle stavebního zákona lze podat prostřednictvím portálu stavebníka podle stavebního zákona.
§ 115a
Opatření obecné povahy
(1)
Opatření obecné povahy podle § 6 odst. 4, § 87k a § 109 odst. 1 se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy.
(2)
Opatření obecné povahy podle odstavce 1 nabývá účinnosti dnem jeho vyvěšení na úřední desce orgánu příslušného k jeho vydání. Opatření obecné povahy se zveřejní též na úředních deskách obecních úřadů v obcíchobcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká.
(3)
Ustanovení § 172 odst. 5 správního řádu se v případě vydávání opatření obecné povahy podle § 25 odst. 4 a 5 a § 66 odst. 7 nepoužije.
(4)
V případě změny nebo zrušení opatření obecné povahy se použijí odstavce 1 až 3 obdobně.
§ 115b
(1)
Žádost podle § 9a, 14a, 16a, 17a, 18a, § 23a odst. 12 a 13, § 38b, 39a, § 59 odst. 6 a 7 nebo návrh podle § 30a se podává na formuláři, který stanoví Ministerstvo zemědělství společně s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou.
(2)
Vodoprávní úřad ve výrokové části rozhodnutí, v opatření obecné povahy a v závazné části závazného stanoviska vydávaných podle § 8 odst. 1, § 14 odst. 1, § 16 odst. 1, § 17 odst. 1, § 23a odst. 8, § 30 odst. 1, § 38 odst. 5, § 39 odst. 7 a § 104 odst. 3 uvede
a)
název záměrem dotčeného vodního toku a číselný identifikátor vodního toku podle údajů v evidenci vodních toků, číslo hydrologického pořadí povodí, název a kód útvaru povrchových vod a říční kilometr vodního toku (staničení),
b)
číslo záměrem dotčeného hydrogeologického rajonu a název a kód útvaru podzemních vod a
c)
polohu záměru, a to orientačně souřadnicemi určenými v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální70).
HLAVA XV
PŘESTUPKY
Díl 1
Přestupky fyzických osob
§ 116
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
nedodrží rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydané za účelem úpravy, omezení nebo zákazu obecného nakládání s povrchovými vodami podle § 6 odst. 4,
b)
nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 odst. 1 bez povolení k nakládání s vodami,
c)
provede činnostčinnost podle § 14 odst. 1 bez povolení vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,
d)
v rozporu s § 16 odst. 1 nebo 2 vypustí bez povolení vodoprávního úřadu do kanalizace odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky,
e)
provede stavbu, zařízení nebo činnostčinnost podle § 17 odst. 1 bez souhlasu vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,
f)
poruší zákaz podle § 28 odst. 2,
g)
poruší zákaz podle § 30 odst. 7 nebo 8,
h)
neprovede technické opatření nebo užívá pozemky nebo stavby v rozporu s opatřením obecné povahy podle § 30 odst. 10,
i)
nedodrží akční program ve zranitelné oblasti podle § 33 odst. 2,
j)
vypustí ryby nebo jiné vodní živočichy geneticky nevhodných nebo neprověřených populací přirozených druhů do vodního toku nebo vodní nádrže v rozporu s § 35 odst. 3,
k)
nepředloží doklady o odvozu odpadních vod podle § 38 odst. 7,
l)
vypustí odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek nebo nebezpečných závadných látek do vod povrchových bez povolení k jejich vypouštění nebo do vod podzemních,
m)
v rozporu s § 39 odst. 1 neučiní při zacházení se závadnými látkami přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod, a ohrozí tak jejich prostředí,
n)
poruší zákaz mytí motorového vozidla nebo provozního mechanismu podle § 39 odst. 9,
o)
poruší zákaz podle § 46 odst. 1 nebo 2,
p)
poruší zákaz podle § 58 odst. 1 nebo omezení podle odst. 3,
q)
nesplní povinnost k zajištění ochrany před povodněmiochrany před povodněmi podle § 63 odst. 3,
r)
poruší zákaz činností v aktivní zóně záplavového území podle § 67 odst. 2,
s)
v rozporu s § 87k odst. 1 nesplní povinnost uloženou opatřením komise pro sucho při stavu nedostatku vody,
t)
neposkytne orgánu pro sucho informace podle § 87l odst. 2,
u)
nakládá s vodami v rozporu s rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 109 odst. 1 nebo neprovede opatření uložené podle § 109 odst. 2, nebo
v)
nesplní opatření uložené podle § 110 odst. 1.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu
a)
do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), g), k), n), p), q), r) nebo t),
b)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene i), j), o), s), u) nebo v),
c)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b) až f) nebo h),
d)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene m), nebo
e)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene l).
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem povrchových vod bez povolení k nakládání s vodami lze uložit pokutu ve výši násobku sazby 40 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 500 000 Kč.
(4)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem podzemních vod bez povolení k nakládání s vodami lze uložit pokutu ve výši násobku sazby 70 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 500 000 Kč.
(5)
Pokutu za přestupek spáchaný nedovoleným odběrem povrchových nebo podzemních vod lze stanovit nejvýše za období 3 let předcházejících dni, kdy byl nedovolený odběr vody zjištěn. Sazbu pokuty podle odstavce 3 nebo 4 lze snížit, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné. Pokuta podle odstavce 3 nebo 4 však nesmí být vyměřena v sazbě nižší než 10 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod nebo v sazbě nižší než 15 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod.
(6)
Nelze-li stanovit množství povrchových nebo podzemních vod odebraných bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním, stanoví orgán ukládající pokutu množství odebrané vody podle směrných čísel roční potřeby vody podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích44a). Není-li možné množství odebrané vody stanovit takovým postupem, stanoví je orgán ukládající pokutu odhadem; přitom vychází z účelu použití odebrané vody a místních podmínek.
§ 117
Porušení povinností při užívání povrchových vod k plavbě
(1)
Fyzická osoba se jako provozovatel plavidla dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
v rozporu s § 7 odst. 2 nevybaví plavidlo potřebným zařízením k akumulaci odpadních vod nebo zařízení k akumulaci odpadních vod řádně neprovozuje, anebo nezabrání úniku odpadních vod nebo závadných látek z plavidel do vod povrchových, nebo
b)
přečerpá odpadní vodu nebo závadnou látku z plavidla nebo zásobí plavidlo pohonnými nebo provozními hmotami v rozporu s § 7 odst. 4.
(2)
Fyzická osoba se jako vůdce plavidla dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
užije plavidlo se spalovacím motorem k plavbě na povrchové vodě v rozporu s § 7 odst. 5, nebo
b)
užije plavidlo k plavbě v rozporu se stanoveným rozsahem a podmínkami užívání povrchových vod k plavbě podle § 7 odst. 5.
(3)
Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 a 2 lze uložit pokutu
a)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a); dojde-li však k úniku odpadních vod nebo závadných látek do vod povrchových, lze uložit pokutu do 200 000 Kč,
b)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. b),
c)
do 200 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 2,
d)
příkazem na místě do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b).
§ 118
Porušení jiných povinností při nakládání s vodami
(1)
Fyzická osoba se jako oprávněný dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 v rozporu s povolením k nakládání s vodami,
b)
nezměří množství povrchových nebo podzemních vod podle § 10 odst. 1 nebo 2, anebo nepředá údaje příslušnému správci povodí podle § 22 odst. 2, nebo
c)
v rozporu s § 38 odst. 6 nezměří objem vypouštěných odpadních vod nebo míru jejich znečištění nebo výsledky měření nepředá vodoprávnímu úřadu.
(2)
Fyzická osoba se jako nabyvatel práv a povinností vyplývajících z povolení k nakládání s vodami, s výjimkou povolení k odběru povrchových nebo podzemních vod nepřesahující 6 000 m3 ročně nebo 500 m3 měsíčně, dopustí přestupkupřestupku tím, že neoznámí podle § 11 odst. 1 přechod nebo převod pozemku nebo stavby, s nimiž je povolení k nakládání s vodami spojeno.
(3)
Fyzická osoba se jako ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových, dopustí přestupku tím, že
a)
neumožní odborně způsobilým osobám podle § 103 odst. 5 vstup do prostorů, kde se nachází kontrolovaný zdroj znečišťování, nebo nezajistí podmínky pro provedení kontroly včetně poskytnutí podkladů nezbytných pro provedení kontroly, nebo
b)
neumožní pracovníkům kontrolní laboratoře podle § 103a odst. 5 vstup do prostorů, kde se nachází zdroj znečišťování, nebo nezajistí podmínky k odběru vzorků ze všech výpustí kontrolovaného zdroje znečištěnízdroje znečištění.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 5 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 2,
b)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c) anebo odstavce 3,
c)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), nebo
d)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) spáchaný vypuštěním odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek nebo nebezpečných závadných látek do vod povrchových.
(5)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) spáchaný odběrem povrchových vod v rozporu s povolením k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši stanovené podle § 116 odst. 3. Ustanovení § 116 odst. 5 a 6 se použijí obdobně.
(6)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) spáchaný odběrem podzemních vod v rozporu s povolením k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši stanovené podle § 116 odst. 4. Ustanovení § 116 odst. 5 a 6 se použijí obdobně.
§ 119
Porušení povinností vlastníků a stavebníků vodních děl
(1)
Fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
neudržuje vodní dílo v řádném stavu podle § 59 odst. 1 písm. b), nebo
b)
neprovádí technickobezpečnostní dohled podle § 59 odst. 1 písm. c).
(2)
Fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. až IV. kategorie dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností při provádění technickobezpečnostního dohledu podle § 62 odst. 4 a 5.
(3)
Fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. nebo II. kategorie dopustí přestupkupřestupku tím, že neprojedná provedení zabezpečovacích prací s osobou pověřenou prováděním technickobezpečnostního dohledu podle § 75 odst. 3.
(4)
Fyzická osoba se jako vlastník vodního díla dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
provozuje vodní dílo v rozporu s § 59 odst. 1 písm. a),
b)
nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh na úpravu manipulačního řádu podle § 59 odst. 1 písm. a),
c)
nedbá pokynů správce vodního toku v případě mimořádných situací na dotčeném vodním toku podle § 59 odst. 1 písm. e),
d)
neodstraní předměty nebo hmoty ulpělé na vodním díle podle § 59 odst. 1 písm. f),
e)
neosadí cejch, vodní značku nebo vodočet nebo neumožní průběžný přenos dat o průtocích ve vodním toku nebo nezajistí zvláštní úpravu přelivu nebo výpusti podle § 59 odst. 1 písm. g),
f)
neosadí plavební znaky podle § 59 odst. 1 písm. h),
g)
nezpracuje či nepředloží ke schválení manipulační nebo provozní řád vodního díla nebo návrh na jeho doplnění, změnu nebo úpravu podle § 59 odst. 2, nebo
h)
nesplní povinnost v ochraně před povodněmiochraně před povodněmi podle § 84.
(5)
Fyzická osoba se jako vlastník hráze sloužící ochraně před povodněmiochraně před povodněmi, vzdouvání nebo akumulaci povrchových vod dopustí přestupkupřestupku tím, že neodstraní náletové dřeviny podle § 59 odst. 1 písm. j).
(6)
Fyzická osoba se jako vlastník vodního díla sloužícího ke vzdouvání vody dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
neudržuje v řádném stavu dno a břehy vodního toku a nevytváří podmínky pro migraci vodních živočichů, nejde-li o stavbu podle § 59 odst. 1 písm. i), nebo
b)
neoznámí nebezpečí zvláštní povodněpovodně nebo nevaruje v případě nebezpečí z prodlení bezprostředně ohrožené fyzické nebo právnické osoby podle § 73 odst. 3.
(7)
Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu
a)
do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo odstavce 4 písm. f), g), h),
b)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 4 písm. b), c), d), e), odstavce 5 nebo odstavce 6 písm. a),
c)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. b), odstavce 3, nebo
d)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 4 písm. a) nebo odstavce 6 písm. b).
§ 120
Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení
(1)
Fyzická osoba se jako vlastník pozemku dopustí přestupkupřestupku tím, že nesplní povinnost podle § 27.
(2)
Fyzická osoba se jako vlastník pozemku, na němž se nachází koryto vodního toku, dopustí přestupkupřestupku tím, že nesplní povinnost podle § 50.
(3)
Fyzická osoba se jako vlastník pozemku sousedícího s korytem vodního toku dopustí přestupkupřestupku tím, že nesplní povinnost podle § 51 odst. 1.
(4)
Fyzická osoba se jako vlastník stavby nebo zařízení v korytě vodního toku dopustí přestupkupřestupku tím, že v rozporu s § 52 odst. 1 neodstraní předměty zachycené či ulpělé na stavbě nebo zařízení.
(5)
Fyzická osoba se jako vlastník stavby, která není vodním dílem, nebo zařízení v korytě vodního toku dopustí přestupkupřestupku tím, že v rozporu s § 52 odst. 2 neprovede nápravu narušení plynulého odtoku povrchových vod.
(6)
Fyzická osoba se jako vlastník pozemku, na kterém je umístěna stavba k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část, která souvisí s více pozemky nebo byla zřízena ve veřejném zájmu, a která byla vybudována před účinností tohoto zákona, dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
v rozporu s § 56 odst. 4 písm. a) nestrpí stavbu k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část,
b)
užívá pozemek v rozporu s § 56 odst. 4 písm. b),
c)
v rozporu s § 56 odst. 4 písm. c) neohlásí vlastníkovi stavby k vodohospodářským melioracím pozemků nebo vodoprávnímu úřadu zjevné závady její funkce, nebo
d)
v rozporu s § 56 odst. 4 písm. d) nestrpí užití pozemku k údržbě stavby k vodohospodářským melioracím pozemků.
(7)
Fyzická osoba se jako vlastník pozemku sousedícího s vodním dílem dopustí přestupkupřestupku tím, že neumožní vstup nebo vjezd na pozemek podle § 60 odst. 1.
(8)
Fyzická osoba se jako vlastník nebo uživatel pozemku nebo stavby anebo dalších prostor dopustí přestupku tím, že neumožní vstup podle § 21 odst. 7 písm. a).
(9)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 písm. c) nebo odstavce 8,
b)
do 10 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 6 písm. b),
c)
do 20 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavců 1 až 3, odstavce 5, odstavce 6 písm. a) a d) nebo odstavce 7, nebo
d)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 4.
§ 121
Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení a vlastníků movitého majetku v ochraně před povodněmi
(1)
Fyzická osoba se jako vlastník pozemku nebo stavby dopustí přestupkupřestupku tím, že v rozporu s § 63 odst. 3 neumožní vstup nebo vjezd na své pozemky nebo stavby k zajištění ochrany před povodněmiochrany před povodněmi.
(2)
Fyzická osoba se jako vlastník pozemku nebo stavby, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodněpovodně, dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
nemá zpracovaný povodňový plánpovodňový plán podle § 71 odst. 4 nebo 5, nebo
b)
nesplní některou z povinností k zamezení zhoršení odtokových podmínek nebo průběhu povodněpovodně podle § 85.
(3)
Fyzická osoba se jako vlastník dotčeného objektu dopustí přestupkupřestupku tím, že nezajistí povodňové zabezpečovací prácepovodňové zabezpečovací práce na dotčeném objektu podle § 75 odst. 3.
(4)
Fyzická osoba se jako vlastník movitého majetku dopustí přestupkupřestupku tím, že nedbá o umístění nebo užívání movitého majetku podle § 85 odst. 3.
(5)
Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu
a)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 2 písm. a), odstavce 4, nebo
b)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 3.
§ 122
Porušení povinností při zacházení se závadnými látkami
(1)
Fyzická osoba, která je držitelem povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace, se dopustí přestupku tím, že
a)
vypustí odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace v rozporu s povolením vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 1 nebo 2, nebo
b)
v rozporu s rozhodnutím vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 4 neměří objem vypouštěných odpadních vod nebo míru jejich znečištění zvláště nebezpečnými závadnými látkami nebo prioritními nebezpečnými látkami nebo výsledky měření nepředá.
(2)
Fyzická osoba, která zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
zachází s nimi bez schváleného havarijního plánu podle § 39 odst. 2 písm. a), nebo
b)
nevede nebo neuchovává záznamy o provedených opatřeních podle § 39 odst. 2 písm. b).
(3)
Fyzická osoba, která zachází se zvlášť nebezpečnými závadnými látkami nebo nebezpečnými závadnými látkami nebo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 39 odst. 4.
(4)
Fyzická osoba, která zachází se zvlášť nebezpečnými závadnými látkami, se dopustí přestupku tím, že nevede záznamy nebo neposkytne informace podle § 39 odst. 6.
(5)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jedná v rozporu s výjimkou podle § 39 odst. 7.
(6)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že přikrmuje ryby krmivy rostlinného původu v rozporu s § 39 odst. 12.
(7)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6,
b)
do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5,
c)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 písm. b),
d)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4,
e)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. a), nebo
f)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3.
§ 123
Porušení povinností při haváriích
(1)
Fyzická osoba se jako původce haváriepůvodce havárie dopustí přestupku tím, že
a)
neohlásí neprodleně havárii podle § 41 odst. 1,
b)
neučiní bezprostřední opatření ke zneškodňování haváriezneškodňování havárie nebo se při zneškodňování haváriezneškodňování havárie neřídí schváleným havarijním plánem nebo pokyny vodoprávního úřadu nebo Hasičského záchranného sboru České republiky podle § 41 odst. 2, nebo
c)
nevyhoví výzvě ke spolupráci při provádění opatření ke zneškodňování haváriezneškodňování havárie podle § 41 odst. 8.
(2)
Fyzická osoba se při havárii dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
neohlásí neprodleně havárii, kterou zjistila podle § 41 odst. 1,
b)
neposkytne vyžádané údaje o havárii podle § 41 odst. 9, nebo
c)
jako osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě, neuvede pozemek nebo stavbu, kterou bylo nutno použít při odstraňování závadného stavu, do předchozího stavu podle § 42 odst. 8.
(3)
Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu
a)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 2 písm. b),
b)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 2 písm. a), c), nebo
c)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) a b).
§ 124
Porušení povinností správce drobného vodního toku
(1)
Fyzická osoba se jako správce drobného vodního toku nebo jeho úseku dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
nesplní některou z povinností podle § 47 odst. 2,
b)
nezajistí povodňové zabezpečovací prácepovodňové zabezpečovací práce podle § 75 odst. 3, nebo
c)
nesplní povinnost v ochraně před povodněmiochraně před povodněmi podle § 83.
(2)
Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu
a)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle písmene a), nebo
b)
do 200 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle písmen b) a c).
§ 125
Porušení povinností poplatníka
(1)
Fyzická osoba se jako poplatník dopustí přestupku tím, že prostřednictvím oprávněné laboratoře neodebírá vzorky odpadních vod nebo nesleduje koncentraci znečištění v nich v příslušných ukazatelích podle přílohy č. 2 části B, nezjišťuje průměrnou koncentraci jednotlivého znečištění nebo neměří objem odpadních vod vypouštěných ze zdroje znečištěnízdroje znečištění podle § 89n odst. 2.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.
Díl 2
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
§ 125a
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
nedodrží rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydané za účelem úpravy, omezení nebo zákazu obecného nakládání s povrchovými vodami podle § 6 odst. 4,
b)
nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 odst. 1 bez povolení k nakládání s vodami,
c)
provede činnostčinnost podle § 14 odst. 1 bez povolení vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,
d)
v rozporu s § 16 odst. 1 nebo 2 vypustí bez povolení vodoprávního úřadu do kanalizace odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky,
e)
provede stavbu, zařízení nebo činnostčinnost podle § 17 odst. 1 bez souhlasu vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,
f)
poruší zákaz podle § 28 odst. 2,
g)
poruší zákaz podle § 30 odst. 7 nebo 8,
h)
neprovede technické opatření nebo užívá pozemky nebo stavby v rozporu s opatřením obecné povahy podle § 30 odst. 10,
i)
nedodrží akční program ve zranitelné oblasti podle § 33 odst. 2,
j)
vypustí ryby nebo jiné vodní živočichy geneticky nevhodných nebo neprověřených populací přirozených druhů do vodního toku nebo vodní nádrže v rozporu s § 35 odst. 3,
k)
vypustí důlní vody do vod povrchových nebo podzemních v rozporu s § 38 odst. 5,
l)
nepředloží doklady o odvozu odpadních vod podle § 38 odst. 7,
m)
vypustí odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek nebo nebezpečných závadných látek, s výjimkou nebezpečných závadných látek podle části II bodů 3 a 10 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, do vod povrchových bez povolení k nakládání s vodami nebo do vod podzemních,
n)
v rozporu s § 39 odst. 1 neučiní při zacházení se závadnými látkami přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod, a ohrozí tak jejich prostředí,
o)
poruší zákaz mytí motorového vozidla nebo provozního mechanismu podle § 39 odst. 9,
p)
poruší zákaz podle § 46 odst. 1,
q)
poruší zákaz podle § 58 odst. 1 nebo omezení podle § 58 odst. 3,
r)
nesplní povinnost k zajištění ochrany před povodněmiochrany před povodněmi podle § 63 odst. 3,
s)
poruší zákaz činností v aktivní zóně záplavového území podle § 67 odst. 2,
t)
v rozporu s § 87k odst. 1 nesplní povinnost uloženou opatřením komise pro sucho při stavu nedostatku vody,
u)
neposkytne orgánu pro sucho informace podle § 87l odst. 2,
v)
vypustí důlní vody bez splnění podmínek stanovených vodoprávním úřadem nebo v rozporu s nimi,
w)
nakládá s vodami v rozporu s rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 109 odst. 1 nebo neprovede opatření uložené podle § 109 odst. 2, nebo
x)
nesplní opatření uložené podle § 110 odst. 1 nebo § 112 odst. 1 písm b).
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), g), q) nebo r),
b)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. u),
c)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), i), j), k), l), o), s), t) nebo w),
d)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), e), h), p) nebo x),
e)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. n) nebo v), nebo
f)
do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle
1.
odstavce 1 písm. b) spáchaný vypuštěním odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, nebo
2.
odstavce 1 písm. d), nebo
g)
do 25 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle
1.
odstavce 1 písm. m), nebo
2.
odstavce 1 písm. n) a pachatel způsobí únik zvlášť nebezpečných závadných látek nebo nebezpečných závadných látek, s výjimkou nebezpečných závadných látek podle části II bodů 3 a 10 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, do vod povrchových nebo podzemních.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem povrchových vod bez povolení k nakládání s vodami lze uložit pokutu ve výši násobku sazby 40 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 10 000 000 Kč.
(4)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem podzemních vod bez povolení k nakládání s vodami lze uložit pokutu ve výši násobku sazby 70 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 10 000 000 Kč.
(5)
Pokutu za přestupek spáchaný nedovoleným odběrem povrchových nebo podzemních vod lze stanovit nejvýše za období 3 let předcházejících dni, kdy byl nedovolený odběr vody zjištěn. Sazbu pokuty podle odstavce 3 nebo 4 lze snížit, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné. Pokuta podle odstavce 3 nebo 4 však nesmí být vyměřena v sazbě nižší než 10 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod nebo v sazbě nižší než 15 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod.
(6)
Nelze-li stanovit množství povrchových nebo podzemních vod odebraných bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním, stanoví orgán ukládající pokutu množství odebrané vody podle směrných čísel roční potřeby vody podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích44a). Není-li možné množství odebrané vody stanovit takovým postupem, stanoví je orgán ukládající pokutu odhadem; přitom vychází z účelu použití odebrané vody a místních podmínek.
§ 125b
Porušení povinností při užívání povrchových vod k plavbě
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel plavidla dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 7 odst. 2 nevybaví plavidlo potřebným zařízením k akumulaci odpadních vod nebo zařízení k akumulaci odpadních vod řádně neprovozuje, nebo nezabrání úniku odpadních vod nebo závadných látek z plavidel do vod povrchových,
b)
nezabezpečí povinnosti provozovatele speciální lodi určené k dopravě pohonných hmot a odpadů z plavidel podle § 7 odst. 3,
c)
přečerpá odpadní vodu nebo závadnou látku z plavidla nebo zásobí plavidlo pohonnými nebo provozními hmotami v rozporu s § 7 odst. 4,
d)
užije plavidlo se spalovacím motorem k plavbě na povrchové vodě v rozporu s § 7 odst. 5, nebo
e)
užije plavidlo k plavbě v rozporu se stanoveným rozsahem a podmínkami užívání povrchových vod k plavbě podle § 7 odst. 5.
(2)
Provozovatel přístavu, speciálního servisního zařízení nebo obslužní lodi se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 7 odst. 3 zásobuje plavidla pohonnými a provozními hmotami nebo odstraňuje odpadní vody nebo závadné látky z plavidel v přístavech nebo pomocí speciálních servisních zařízení obslužních lodí tak, že není vyloučeno znečištění povrchových nebo podzemních vod.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a); dojde-li však k úniku odpadních vod nebo závadných látek do vod povrchových, lze uložit pokutu do 200 000 Kč,
b)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), nebo
c)
do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), d), e) nebo odstavce 2.
§ 125c
Porušení jiných povinností při nakládání s vodami
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako oprávněný dopustí přestupku tím, že
a)
nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 v rozporu s povolením k nakládání s vodami,
b)
nezměří množství povrchových nebo podzemních vod podle § 10 odst. 1 nebo 2, anebo nepředá údaje příslušnému správci povodí podle § 22 odst. 2, nebo
c)
v rozporu s § 38 odst. 6 nezměří objem vypouštěných odpadních vod nebo míru jejich znečištění nebo výsledky měření nepředá vodoprávnímu úřadu.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako nabyvatel práv a povinností vyplývajících z povolení k nakládání s vodami, s výjimkou povolení k odběru povrchových nebo podzemních vod nepřesahující 6 000 m3 ročně nebo 500 m3 měsíčně, dopustí přestupku tím, že neoznámí podle § 11 odst. 1 přechod pozemku nebo stavby, s nimiž je povolení k nakládání s vodami spojeno.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba provádějící odvoz odpadních vod akumulovaných v bezodtokové jímce dopustí přestupku tím, že nevydá tomu, kdo tyto vody akumuluje, doklad podle § 38 odst. 7.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových, dopustí přestupku tím, že
a)
neumožní odborně způsobilým osobám podle § 103 odst. 5 vstup do prostorů, kde se nachází kontrolovaný zdroj znečišťování, nebo nezajistí podmínky pro provedení kontroly včetně poskytnutí podkladů nezbytných pro provedení kontroly, nebo
b)
neumožní pracovníkům kontrolní laboratoře podle § 103a odst. 5 vstup do prostorů, kde se nachází zdroj znečišťování, nebo nezajistí podmínky k odběru vzorků ze všech výpustí kontrolovaného zdroje znečištěnízdroje znečištění.
(5)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
b)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c) anebo odstavce 3 nebo 4,
c)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
d)
do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) spáchaný vypuštěním odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, nebo
e)
do 25 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) spáchaný vypuštěním odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek nebo nebezpečných závadných látek, s výjimkou nebezpečných závadných látek podle části II bodů 3 a 10 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, do vod povrchových.
(6)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) spáchaný odběrem povrchových vod v rozporu s povolením k nakládání s vodami lze uložit pokutu ve výši stanovené podle § 125a odst. 3. Ustanovení § 125a odst. 5 a 6 se použijí obdobně.
(7)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) spáchaný odběrem podzemních vod v rozporu s povolením k nakládání s vodami lze uložit pokutu ve výši stanovené podle § 125a odst. 4. Ustanovení § 125a odst. 5 a 6 se použijí obdobně.
§ 125d
Porušení povinností vlastníků a stavebníků vodních děl
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla dopustí přestupku tím, že neudržuje vodní dílo v řádném stavu podle § 59 odst. 1 písm. b).
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. až IV. kategorie dopustí přestupku tím, že neprovádí technickobezpečnostní dohled podle § 59 odst. 1 písm. c).
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. až IV. kategorie dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností při provádění technickobezpečnostního dohledu podle § 62 odst. 4 a 5.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. nebo II. kategorie dopustí přestupku tím, že neprojedná provedení zabezpečovacích prací s osobou pověřenou prováděním technickobezpečnostního dohledu podle § 75 odst. 3.
(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodního díla dopustí přestupku tím, že
a)
provozuje vodní dílo v rozporu s § 59 odst. 1 písm. a),
b)
nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh na úpravu manipulačního řádu podle § 59 odst. 1 písm. a),
c)
nedbá pokynů správce vodního toku v případě mimořádných situací na dotčeném vodním toku podle § 59 odst. 1 písm. e),
d)
neodstraní předměty nebo hmoty ulpělé na vodním díle podle § 59 odst. 1 písm. f),
e)
neosadí cejch, vodní značku nebo vodočet nebo neumožní průběžný přenos dat o průtocích ve vodním toku nebo nezajistí zvláštní úpravu přelivu nebo výpusti podle § 59 odst. 1 písm. g),
f)
neosadí plavební znaky podle § 59 odst. 1 písm. h),
g)
nezpracuje či nepředloží ke schválení manipulační řád vodního díla nebo návrh na jeho doplnění, změnu nebo úpravu podle § 59 odst. 2,
h)
nezpracuje nebo nepředloží ke schválení provozní řád vodního díla pro čištění odpadních vod s povoleným vypouštěním odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných nebo nebezpečných závadných látek podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu do vod povrchových nebo návrh na jeho doplnění, změnu nebo úpravu podle § 59 odst. 2, nebo
i)
nesplní povinnost v ochraně před povodněmiochraně před povodněmi podle § 84.
(6)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník hráze sloužící ochraně před povodněmiochraně před povodněmi, vzdouvání nebo akumulaci povrchových vod dopustí přestupku tím, že neodstraní náletové dřeviny podle § 59 odst. 1 písm. j).
(7)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodního díla sloužícího ke vzdouvání vody dopustí přestupku tím, že
a)
neudržuje v řádném stavu dno a břehy vodního toku a nevytváří podmínky pro migraci vodních živočichů, nejde-li o stavbu podle § 59 odst. 1 písm. i), nebo
b)
neoznámí nebezpečí zvláštní povodněpovodně, nebo nevaruje v případě nebezpečí z prodlení bezprostředně ohrožené fyzické nebo právnické osoby podle § 73 odst. 3.
(8)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 nebo odstavce 5 písm. f), g),
b)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5 písm. b) až e), h) nebo i), odstavce 6, nebo odstavce 7 písm. a),
c)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo odstavce 4, nebo
d)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 5 písm. a) nebo odstavce 7 písm. b).
§ 125e
Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 27.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku, na němž se nachází koryto vodního toku, dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 50.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku sousedícího s korytem vodního toku dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 51 odst. 1.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník stavby nebo zařízení v korytě vodního toku dopustí přestupkupřestupku tím, že v rozporu s § 52 odst. 1 neodstraní předměty zachycené či ulpělé na stavbě nebo zařízení.
(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník stavby, která není vodním dílem, nebo zařízení v korytě vodního toku dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 52 odst. 2 neprovede nápravu narušení plynulého odtoku povrchových vod.
(6)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku, na kterém je umístěna stavba k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část, která souvisí s více pozemky nebo byla zřízena ve veřejném zájmu, a která byla vybudována před účinností tohoto zákona, dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 56 odst. 4 písm. a) nestrpí stavbu k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část,
b)
užívá pozemek v rozporu s § 56 odst. 4 písm. b),
c)
v rozporu s § 56 odst. 4 písm. c) neohlásí vlastníkovi stavby k vodohospodářským melioracím pozemků nebo vodoprávnímu úřadu zjevné závady její funkce, nebo
d)
v rozporu s § 56 odst. 4 písm. d) nestrpí užití pozemku k údržbě stavby k vodohospodářským melioracím pozemků.
(7)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku sousedícího s vodním dílem dopustí přestupku tím, že neumožní vstup nebo vjezd na pozemek podle § 60 odst. 1.
(8)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo uživatel pozemku nebo stavby anebo dalších prostor dopustí přestupku tím, že neumožní vstup podle § 21 odst. 7 písm. a).
(9)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 písm. c) nebo odstavce 8,
b)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 nebo odstavce 6 písm. b),
c)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 2, odstavce 5, odstavce 6 písm. a), d) nebo odstavce 7, nebo
d)
do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4.
§ 125f
Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení a vlastníků movitého majetku v ochraně před povodněmi
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku nebo stavby dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 63 odst. 3 neumožní vstup nebo vjezd na pozemky nebo na stavby k zajištění ochrany před povodněmiochrany před povodněmi.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku nebo stavby, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodněpovodně, dopustí přestupku tím, že
a)
nemá zpracovaný povodňový plánpovodňový plán podle § 71 odst. 4 nebo 5, nebo
b)
nesplní některou z povinností k zamezení zhoršení odtokových podmínek nebo průběhu povodněpovodně podle § 85.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník dotčeného objektu dopustí přestupku tím, že nezajistí povodňové zabezpečovací prácepovodňové zabezpečovací práce na dotčeném objektu podle § 75 odst. 3.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník movitého majetku dopustí přestupku tím, že nedbá o umístění nebo užívání movitého majetku podle § 85 odst. 3.
(5)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), odstavce 4, nebo
b)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 3.
§ 125g
Porušení povinností při zacházení se závadnými látkami
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace, se dopustí přestupku tím, že
a)
vypustí odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace v rozporu s povolením vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 1 nebo 2,
b)
v rozporu s rozhodnutím vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 4 neměří objem vypouštěných odpadních vod nebo míru jejich znečištění zvláště nebezpečnými závadnými látkami nebo prioritními nebezpečnými látkami nebo výsledky měření nepředá.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, se dopustí přestupku tím, že
a)
zachází s nimi bez schváleného havarijního plánu podle § 39 odst. 2 písm. a), nebo
b)
nevede nebo neuchovává záznamy o provedených opatřeních podle § 39 odst. 2 písm. b).
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která zachází se zvlášť nebezpečnými závadnými látkami nebo nebezpečnými závadnými látkami nebo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 39 odst. 4.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která zachází se zvlášť nebezpečnými závadnými látkami, se dopustí přestupku tím, že nevede záznamy nebo neposkytne informace podle § 39 odst. 6.
(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jedná v rozporu s výjimkou podle § 39 odst. 7.
(6)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že přikrmuje ryby krmivy rostlinného původu v rozporu s § 39 odst. 12.
(7)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6,
b)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5,
c)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 písm. b),
d)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4,
e)
do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a),
f)
do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 3, nebo
g)
do 25 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 a způsobí-li pachatel únik zvlášť nebezpečných závadných látek nebo nebezpečných závadných látek, s výjimkou nebezpečných závadných látek podle části II bodů 3 a 10 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, do vod podzemních nebo povrchových.
§ 125h
Porušení povinností při haváriích
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako původce haváriepůvodce havárie dopustí přestupku tím, že
a)
způsobí havárii podle § 40, nejde-li o havárii způsobenou únikem provozních kapalin po dopravní nehodě na pozemní komunikaci nebo havárii způsobenou porušením povinnosti, na které tento nebo jiný zákon stanoví přísnější správní trest,
b)
neohlásí neprodleně havárii podle § 41 odst. 1,
c)
neučiní bezprostřední opatření ke zneškodňování haváriezneškodňování havárie nebo se při zneškodňování haváriezneškodňování havárie neřídí schváleným havarijním plánem nebo pokyny vodoprávního úřadu nebo Hasičského záchranného sboru České republiky podle § 41 odst. 2, nebo
d)
nevyhoví výzvě ke spolupráci při provádění opatření ke zneškodňování haváriezneškodňování havárie podle § 41 odst. 8.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
neohlásí neprodleně havárii, kterou zjistila podle § 41 odst. 1,
b)
neposkytne vyžádané údaje o havárii podle § 41 odst. 9, nebo
c)
jako osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě, neuvede pozemek nebo stavbu, kterou bylo nutno použít při odstraňování závadného stavu, do předchozího stavu podle § 42 odst. 8.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b),
b)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo odstavce 2 písm. a) nebo c),
c)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
d)
do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), nebo
e)
do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b).
§ 125i
Porušení povinností správce vodního toku a správce povodí
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako správce drobného vodního toku dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní některou z povinností podle § 47 odst. 2,
b)
nezajistí povodňové zabezpečovací prácepovodňové zabezpečovací práce podle § 75 odst. 3, nebo
c)
nesplní povinnost v ochraně před povodněmiochraně před povodněmi podle § 83.
(2)
Právnická osoba se jako správce významného vodního toku dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní některou z povinností podle § 47 odst. 2,
b)
nezajistí povodňové zabezpečovací prácepovodňové zabezpečovací práce podle § 75 odst. 3, nebo
c)
nesplní povinnost v ochraně před povodněmiochraně před povodněmi podle § 83.
(3)
Právnická osoba se jako správce povodí dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost v ochraně před povodněmiochraně před povodněmi podle § 82.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
b)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a),
c)
do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), nebo
d)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b), c) nebo odstavce 3.
§ 125k
Porušení povinností poplatníka
(1)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako poplatník dopustí přestupku tím, že prostřednictvím oprávněné laboratoře neodebírá vzorky odpadních vod nebo nesleduje koncentraci znečištění v nich v příslušných ukazatelích podle přílohy č. 2 části B, nezjišťuje průměrnou koncentraci jednotlivého znečištění nebo neměří objem odpadních vod vypouštěných ze zdroje znečištěnízdroje znečištění podle § 89n odst. 2.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 100 000 Kč.
Díl 3
Společná ustanovení k přestupkům
§ 125l
(1)
Česká inspekce životního prostředí nebo vodoprávní úřad může upustit od uložení správního trestu také tehdy, jestliže pachatel přestupku přijme faktická opatření k odstranění následků porušení povinnosti, jakož i opatření zamezující dalšímu ohrožování nebo znečišťování podzemních nebo povrchových vod, a uložení správního trestu by vzhledem k nákladům na učiněná opatření vedlo k nepřiměřené tvrdosti.
(2)
Sazba pokuty za přestupek podle tohoto zákona se zvyšuje na dvojnásobek, nejvýše však na částku 20 000 000 Kč, jestliže je týž přestupek spáchán opakovaně; to se nepoužije pro přestupek podle § 125a odst. 1 písm. m), § 125a odst. 2 písm. g) bodu 2, § 125c odst. 5 písm. e) nebo § 125g odst. 7 písm. g). Přestupek je spáchán opakovaně, pokud ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za týž přestupek nabylo právní moci, neuplynul 1 rok.
(3)
Při stanovení výše pokuty za přestupek spáchaný vypouštěním odpadních vod bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním, přihlédne orgán ukládající pokutu zejména k míře překročení podmínek povolení k vypouštění těchto vod, k míře ovlivnění jakosti povrchových nebo podzemních vod a jejímu lokálnímu rozsahu, ke stupni ochrany dotčeného územídotčeného území a k příčině nedovoleného vypouštění vod.
(4)
Správní přestupky podle § 117 odst. 2 a § 125b odst. 1 písm. d) a e) projednává Státní plavební správa. Ostatní přestupky podle tohoto zákona projednává v rozsahu své působnosti vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí. Pokutu za přestupek podle § 117 odst. 2 písm. b) může příkazem na místě uložit Státní plavební správa a orgán Policie České republiky. Přestupek projedná ten z příslušných správních orgánů, který dříve zahájil řízení, nebo bylo-li řízení zahájeno v týž den, tak vodoprávní úřad nebo Státní plavební správa.
(5)
Za porušení povinností stanovených stavebními předpisy a týkajících se vodních děl ukládají v rozsahu své působnosti stavební úřady pokuty podle zvláštního zákona.
(6)
Pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí obcímobcím a Státní plavební správou jsou příjmem Státního fondu životního prostředí. Ostatní pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí jsou z 50 % příjmem rozpočtu obceobce, v jejímž územním obvodu byl přestupek spáchán, a z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky.
HLAVA XVI
SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 126
Společná ustanovení
(1)
Pokud se v tomto zákoně užívá pojem „vlastník“ nebo „nabyvatel“, rozumí se jím i ten, komu svědčí právo hospodaření. Pokud vlastník přenesl práva nebo povinnosti, jichž se příslušné ustanovení týká, na uživatele, hledí se na něj jako na vlastníka.
(2)
Správci vodních toků, jsou-li státními organizacemi, jsou povinni na výzvu převzít od příslušných organizačních složek státu vodní díla na vodních tocích a pozemky tvořící koryta vodních toků v úsecích, které spravují, od těchto organizačních složek státu, jestliže hospodaří s uvedeným majetkem podle zvláštního zákona proto, že při jeho nabytí státem nebylo patrno, které organizační složce nebo státní organizaci s ním přísluší hospodařit, anebo se o něm zjistilo, že je majetkem státu, ale žádná organizační složka státu ani státní organizace s ním nehospodaří.45) V pochybnostech o tom, který správce má převzít vodní dílo nebo pozemek státu, určí takového správce Ministerstvo zemědělství; toto určení nemá povahu rozhodnutí ve správním řízení.
(3)
Podrobné odvodňovací zařízeníPodrobné odvodňovací zařízení ve vlastnictví státu umístěné na cizím pozemku se stává včetně příslušné technické dokumentace, je-li tato k dispozici, vlastnictvím vlastníka pozemku dotčeného touto stavbou a podrobné odvodňovací zařízenípodrobné odvodňovací zařízení vybudované státem na pozemku, který je ve vlastnictví státu, přechází v případě převodu tohoto pozemku do vlastnictví nového nabyvatele bezúplatně spolu s pozemkem, pokud neoznámí do 24 měsíců od účinnosti tohoto zákona příslušnému vodoprávnímu úřadu, že s přechodem nesouhlasí. K přechodu těchto vlastnických práv dochází dnem následujícím po uplynutí lhůty k uplatnění nesouhlasu s přechodem.
(4)
Působnost vodoprávních úřadů výslovně neuvedenou je třeba posuzovat podle oblastí, v nichž jim výkon státní správy přísluší.
(5)
Rozhodnutí vydaná podle § 8 odst. 1, § 12 odst. 1, § 16 odst. 1, § 39 odst. 2 písm. a) nebo § 59 odst. 2 se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povoleníintegrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona, včetně časového omezení platnosti povoleného nakládání s vodami, tím nejsou dotčena a musí být při postupu podle zákona o integrované prevenci zohledněna, s výjimkou požadavku současného vydání rozhodnutí podle § 9 odst. 5. Ten, komu svědčí právo z rozhodnutí vydaného podle zákona o integrované prevenci, se považuje za oprávněného podle vodního zákona (§ 8 odst. 2).
(6)
Ohlašovací povinnost vůči vodoprávním úřadům nebo oprávněným subjektům podle § 10 odst. 1, § 22 odst. 2, § 38 odst. 6 u zdrojů znečištěnízdrojů znečištění s povoleným množstvím vypouštěných odpadních vod větším než 6 000 m3/rok se plní prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů.
(7)
Opatření k nápravě podle § 42, § 110 odst. 1, § 111 odst. 2 nebo § 112 odst. 1 písm. b) se neuloží, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách vydáno rozhodnutí o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů45a). Zahájené řízení o uložení opatření k nápravě podle § 42, § 110 odst. 1, § 111 odst. 2 nebo § 112 odst. 1 písm. b) vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí přeruší, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách zahájeno řízení o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů45a).
(8)
V řízeních podle § 3 odst. 3, § 8 odst. 4, § 12 odst. 1, § 38 odst. 14, § 43 odst. 2, § 44 odst. 3, § 53, § 55 odst. 4, § 56 odst. 5, § 59 odst. 2, § 61 odst. 8, § 64 odst. 2 a § 71 odst. 4 rozhoduje vodoprávní úřad z moci úřední.
§ 126a
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, pověřenému obecnímu úřadu nebo obecnímu úřadu, jakož i jejich povodňovým komisím a komisím pro sucho, jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 126b
(1)
Odběry a rozbory odpadních vod podle § 38 odst. 6 nebo § 103a a kontrolu správnosti měření objemu vypouštěných odpadních vod podle § 103 odst. 1 a 2 mohou na území České republiky dočasně45b) provádět rovněž osoby usazené v jiných členských státech Evropské unie, pokud
a)
jsou státními příslušníky členských států Evropské unie a
b)
jsou oprávněny k provozování činnostíčinností uvedených v § 38 odst. 6, § 103 odst. 1 a 2 nebo § 103a podle právních předpisů jiných členských států Evropské unie.
(2)
Doklady o splnění podmínek podle odstavce 1 písm. a) a b) jsou tyto osoby povinny předložit tomu, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových, před zahájením činnostíčinností uvedených v odstavci 1.
§ 127
Přechodná ustanovení
(1)
Práva a povinnosti založené dosavadními právními předpisy zůstávají zachovány, nestanoví-li tento zákon jinak. Řízení zahájená a neskončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.
(2)
Při ukládání zvýšené pokuty se pokuty uložené podle dosavadních právních předpisů posuzují jako pokuty uložené podle tohoto zákona.
(3)
Zařazení vodních děl do kategorií pro účely technickobezpečnostního dohledu (§ 61) podle dosavadních právních předpisů zůstává v platnosti.
(4)
Pověření udělené k výkonu technickobezpečnostního dohledu podle dosavadních právních předpisů se pokládá za pověření udělené k výkonu technickobezpečnostního dohledu udělené podle tohoto zákona, pokud nedošlo na straně pověřené osoby ke změně předpokladů k výkonu technickobezpečnostního dohledu, za nichž bylo pověření uděleno.
(5)
Vlastnická práva k pozemkům, které tvoří koryta vodních toků, které nejsou dosud vedeny v katastrukatastru nemovitostí jako parcely s druhem pozemku vodní plocha a které se staly podle zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, státním vlastnictvím, přecházejí na vlastníky pozemků evidovaných v katastrukatastru nemovitostí, na nichž tato koryta leží, pokud neoznámí do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona příslušnému vodoprávnímu úřadu, že s přechodem nesouhlasí. K přechodu těchto vlastnických práv dochází dnem následujícím po uplynutí lhůty k uplatnění nesouhlasu s přechodem.
(6)
Pokud obceobce v době nabytí účinnosti tohoto zákona vypouštějí odpadní vody do vod povrchových v rozporu s ustanoveními tohoto zákona, může jim na jejich žádost podanou do 3 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona vodoprávní úřad vydat nové povolení k vypouštění odpadních vod, a to nejvýše do úrovně znečištění ve vypouštěných odpadních vodách v období posledních 12 měsíců před nabytím účinnosti tohoto zákona. Toto nové povolení nahrazuje ke dni účinnosti tohoto zákona dosavadní platné povolení. Vodoprávní úřad v novém povolení stanoví přiměřenou lhůtu, ve které bude dosaženo ukazatelů a přípustných hodnot znečištění odpadních vod, které budou v souladu s tímto zákonem a předpisy podle něj vydanými, a podmínky k postupnému dosažení požadované úrovně vypouštěného znečištění; při stanovení lhůty bere vodoprávní úřad v úvahu oprávněné požadavky ochrany vod a možnosti technického řešení. Po dobu této lhůty upustí vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí od ukládání pokut podle § 116 odst. 1 písm. b) za předpokladu, že jsou plněny podmínky k dosažení požadované úrovně vypouštěného znečištění. Přiměřenou lhůtu, ve které bude dosaženo ukazatelů a přípustných hodnot znečištění odpadních vod, které budou v souladu s tímto zákonem a předpisy podle něj vydanými, a podmínky k postupnému dosažení požadované úrovně vypouštěného znečištění nesmí vodoprávní úřad stanovit u zdrojů znečištění nad 2 000 ekvivalentních obyvatel delší než do 31. prosince 2010.
(7)
Odběry podzemních, popřípadě povrchových vod, které jsou vodami důlními, se považují ode dne účinnosti tohoto zákona za povolené; toto povolení platí do 31. prosince 2004, pokud nebude jejich další odběr povolen podle § 8. Ve shora uvedené době se na tyto odběry nevztahuje ustanovení o poplatcích podle hlavy X tohoto zákona.
(8)
Podklady potřebné k zajištění správy poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových podle tohoto zákona předá orgánům krajů v přenesené působnosti Česká inspekce životního prostředí nejpozději do 30 dnů ode dne jejich zřízení.
(9)
Vodohospodářská evidence podle dosavadních právních předpisů se stává součástí evidence rozhodnutí vodoprávních úřadů podle § 19.
(10)
Vypouštění vod do veřejných kanalizací, zásobování vodou z veřejných vodovodů a vodné a stočné se řídí dosavadními právními předpisy, včetně § 24, 30 a 46 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a to až do doby nové právní úpravy vodovodů a kanalizací.
(11)
Poplatky vypočtené podle sazeb uvedených v části B přílohy č. 2 k tomuto zákonu se za rok 2002 platí jen ve výši 80 %.
(12)
Poplatky vypočtené podle sazeb uvedených v části A přílohy č. 2 k tomuto zákonu se za rok 2002 platí pro účel zásobování pitnou vodou a pro účely ostatního užití dosud nezpoplatněné podle zvláštního právního předpisu46) ve výši 35 % a za rok 2003 ve výši 70 %.
(13)
Za vodní díla podle tohoto zákona se považují vodohospodářská díla povolená podle dosavadních právních předpisů. Pokud se v jiných právních předpisech užívá pojem „vodohospodářské dílo“, rozumí se tím vodní dílo podle tohoto zákona.
(14)
Práva a povinnosti založené podle dosavadních právních předpisů na úseku poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a úplat za odběry povrchových nebo podzemních vod zůstávají v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
(15)
Vodoprávní úřady jsou povinny při rozhodování, vydávání vyjádření a při provádění ostatních opatření podle tohoto zákona vycházet ze směrného vodohospodářského plánu v platném znění až do doby schválení nových plánů podle tohoto zákona v příslušné oblasti povodí.
(16)
Zátopová území stanovená podle dosavadních právních předpisů se považují za záplavová území podle § 66.
(17)
Správci drobných vodních toků určení podle dosavadních právních předpisů se považují za správce drobných vodních toků podle tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o ochraně veřejného zdraví
§ 128
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, se mění takto:
1.
V § 4 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 7) zní:
„(3)
V minimálním rozsahu a četnosti, stanoveném prováděcím právním předpisem, je osoba uvedená v § 3 odst. 2, s výjimkou vlastníka a správce veřejného vodovodu, povinna zajistit kontrolu pitné vody v akreditované laboratoři7) nebo u držitele autorizace (§ 83a). Rozsah a četnost kontroly může na žádost osoby upravit rozhodnutím orgán ochrany veřejného zdraví příslušný podle místa činnosti.
7)
Zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
V § 80 odst. 1 se za písmeno l) vkládá čárka a doplňuje se písmeno m), které zní:
„m)
uděluje a zrušuje pověření k provádění autorizace.“.
3.
Za § 83 se vkládají nové § 83a až 83d, které včetně poznámky pod čarou č. 47a) znějí:
㤠83a
(1)
Autorizací se pro účely tohoto zákona rozumí postup zahájený na žádost fyzické osoby, která je podnikatelem, nebo právnické osoby, na jehož základě se vydává osvědčení o tom, že osoba je způsobilá ve vymezeném rozsahu provádět
a)
odběr vzorků a vyšetření jakosti a zdravotní nezávadnosti pitné vody (§ 3 odst. 1), vody v koupalištích a vody ve zdroji pro bazén umělého koupaliště nebo sauny (§ 6),
b)
zjišťování a měření koncentrací a intenzit faktorů vnitřního prostředí staveb (§ 13 odst. 1),
c)
odběr vzorků a měření mikrobiálního a parazitárního znečištění venkovních hracích ploch (§ 13 odst. 2),
d)
odběr vzorků a vyšetření zdravotní nezávadnosti výrobků přicházejících do přímého styku s pitnou a surovou vodou, s výjimkou stavebních výrobků (§ 5), a předmětů běžného užívání, s výjimkou hraček (§ 25),
e)
kontrolu desinfekce a sterilizace (§ 17),
f)
odběr vzorků a vyšetření zdravotní nezávadnosti pokrmů [§ 24 odst. 1 písm. e)],
g)
zjišťování a měření intenzit hluku, vibrací a neionizujícího záření v komunálním a pracovním prostředí (§ 30 až 35),
h)
zjišťování a měření intenzit osvětlení a mikroklimatických podmínek a koncentrací prachu a chemických škodlivin v pracovním prostředí (§ 37 odst. 3),
i)
biologické expoziční testy a vyšetření v oboru genetické toxikologie, fyziologie a psychologie práce.
(2)
Ministerstvo zdravotnictví může pověřit prováděním autorizace právnickou osobu nebo organizační složku státu, zřízenou k plnění úkolů v oboru působnosti Ministerstva zdravotnictví (dále jen „autorizující osoba“). Toto pověření je nepřevoditelné. Na vydání tohoto pověření se nevztahuje správní řád. Při autorizaci se postupuje podle podmínek, které stanoví pro jednotlivé oblasti podle odstavce 1 Ministerstvo zdravotnictví. Pověření autorizující osoby a zrušení tohoto pověření, jakož i podmínky autorizace zveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.
§ 83b
(1)
Autorizující osoba vydá právnické osobě nebo fyzické osobě, která je podnikatelem, na její žádost osvědčení o autorizaci. Toto osvědčení vydá, pokud žadatel splňuje podmínky autorizace, kterými jsou
a)
odborná úroveň ve vztahu k navrhované oblasti autorizace,
b)
vybavení k technickým a administrativním úkonům a přístupnost k zařízením pro speciální šetření,
c)
existence nezbytného počtu zaměstnanců s odborným výcvikem, znalostmi a schopnostmi,
d)
existence závazku zaměstnanců k mlčenlivosti o skutečnostech, o nichž se dovídají osoby provádějící autorizaci,
e)
neexistence finančních nebo jiných zájmů, které by mohly ovlivnit výsledky činnosti osoby provádějící autorizaci,
f)
bezúhonnost žadatele o autorizaci.
(2)
Neexistence finančních nebo jiných zájmů podle odstavce 1 písm. e) se prokazuje čestným prohlášením.
(3)
Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání. Bezúhonnost podle odstavce 1 písm. f) prokazuje za právnickou osobu její statutární zástupce a všichni členové statutárního orgánu. Fyzická osoba prokazuje bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce.
(4)
V žádosti o vydání osvědčení o autorizaci žadatel uvede označení obchodní firmy, jméno a příjmení fyzické osoby nebo název právnické osoby, místo podnikání, popřípadě místo trvalého pobytu, jde-li o fyzickou osobu, sídlo právnické osoby, identifikační číslo a dále údaje prokazující splnění podmínek podle odstavce 1. Zahraniční osoba47a) uvede bydliště mimo území České republiky, místo pobytu v České republice, pokud byl pobyt povolen, umístění a označení organizační složky na území České republiky, jméno a příjmení vedoucího organizační složky a adresu jeho pobytu na území České republiky a dále údaj prokazující splnění podmínek podle odstavce 1.
(5)
Občané členských států Evropské unie prokazují oprávnění k výkonu autorizace podle § 83a odst. 1
a)
průkazem způsobilosti vyžadovaným v členském státě Evropské unie pro přístup k těmto činnostem a vydaným tímto členským státem Evropské unie, nebo
b)
dokladem prokazujícím kvalifikaci pro výkon těchto činností získaným v členském státě Evropské unie,
pokud poskytují záruky zejména v oblasti zdraví, bezpečnosti, ochrany životního prostředí a ochrany spotřebitele v rozsahu upraveném v § 83a odst. 1.
(6)
V případě pochybností rozhoduje o splnění požadavků podle odstavce 5 na žádost občana členského státu Evropské unie Ministerstvo zdravotnictví. Žádost musí obsahovat dokumenty vydané příslušnými orgány členského státu Evropské unie, prokazující skutečnosti uvedené v odstavci 5. Řízení o posouzení žádosti musí být ukončeno nejpozději do 4 měsíců po předložení všech dokumentů vztahujících se k dotyčné osobě.
§ 83c
(1)
Osvědčení o autorizaci vymezuje předmět, rozsah a podmínky činnosti a dobu, na kterou bylo vydáno. Pro vydání osvědčení o autorizaci neplatí správní řád. Žadatel může proti sdělení o neudělení osvědčení o autorizaci podat do 3 dnů ode dne jeho doručení námitky. O námitkách rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví. Proti rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví o námitkách se nelze odvolat. Náklady spojené s autorizací včetně vydání osvědčení o autorizaci hradí žadatel. Cena se sjednává podle zvláštního právního předpisu.
(2)
Autorizace je nepřenosná na jinou osobu, uděluje se na dobu nejvýše 5 let ode dne udělení. Autorizace může být prodloužena vždy o dalších 5 let. Žádost o prodloužení platnosti osvědčení o autorizaci, musí osoba, které bylo vydáno osvědčení o autorizaci, (dále jen „držitel autorizace“) podat autorizující osobě nejméně 6 měsíců před skončením platnosti osvědčení.
(3)
Seznam držitelů autorizace s uvedením obchodní firmy, sídla, popřípadě místa podnikání a identifikačního čísla podle § 83b odst. 4, jakož i změny v těchto údajích uveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. Tyto údaje sdělí Ministerstvu zdravotnictví autorizující osoba.
(4)
Držitel autorizace je povinen dodržovat podmínky autorizace a účastnit se v termínu a rozsahu stanoveném autorizující osobou mezilaboratorních zkoušek. Doklady o výsledcích mezilaboratorních zkoušek musí držitel autorizace ukládat po dobu 5 let. Náklady spojené s mezilaboratorními zkouškami hradí držitel autorizace.
(5)
Autorizující osoba provádí kontrolu nad dodržováním podmínek autorizace a výsledků mezilaboratorních zkoušek. Za tím účelem je oprávněna vstupovat do objektů držitele autorizace, ověřovat splnění podmínek autorizace a požadovat předložení dokumentace včetně výsledků mezilaboratorních zkoušek. Ke kontrole si může autorizující osoba přizvat odborníka pro příslušnou oblast. Zjistí-li autorizující osoba nedostatky, podle závažnosti nedostatků pozastaví účinnost osvědčení nebo je odejme. Odejmutím osvědčení autorizace zaniká. Proti odejmutí osvědčení může držitel autorizace podat do 3 dnů ode dne jeho doručení námitky. O námitkách rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví. Proti rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví o námitkách se nelze odvolat.
§ 83d
(1)
Autorizace vedle důvodu podle § 83c odst. 5 dále zaniká
a)
uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na základě žádosti držitele autorizace k jejímu prodloužení,
b)
vzdáním se osvědčení o autorizaci; vzdání se osvědčení je účinné ode dne, kdy bylo doručeno autorizující osobě,
c)
u fyzických osob smrtí nebo prohlášením držitele autorizace za mrtvého,
d)
dnem zániku právnické osoby, která je držitelem autorizace,
e)
prohlášením konkursu na držitele autorizace, zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu na držitele autorizace pro nedostatek majetku nebo vstupem držitele autorizace do likvidace.
(2)
Autorizující osoba v případech podle odstavce 1 písm. a) a podle § 83c odst. 5, držitel autorizace, popřípadě jeho dědic, právní nástupce právnické osoby, popřípadě její likvidátor, v případech podle odstavce 1 písm. b) až e) jsou povinni informovat Ministerstvo zdravotnictví pro účely podle § 83c odst. 3 o datu zániku autorizace.
47a)
§ 21 odst. 2 obchodního zákoníku.“.
4.
V § 92 odst. 3 se na konec textu doplňuje věta, která zní: „Pokutu až do výše 1 000 000 Kč může tento orgán ochrany veřejného zdraví uložit osobě, která neoprávněně vystupovala jako autorizující osoba nebo držitel autorizace.“.
5.
Za § 100 se vkládá nový § 100a, který zní:
㤠100a
Pokud z tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu upravujícího působnost orgánu ochrany veřejného zdraví vyplývá pro zahraniční osobu povinnost předložit doklady potvrzující určité skutečnosti, rozumí se tím předložení dokladů včetně jejich ověřeného českého překladu, pokud ze zvláštního právního předpisu nevyplývá něco jiného. Pravost podpisů a otisku razítka na originálech předkládaných dokladů musí být ověřena.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o státním fondu životního prostředí České republiky
§ 130
Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění zákona č. 334/1992 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 1 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 2) zní:
„a)
poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových,2)
2)
§ 89 až 99 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).“.
2.
V § 2 odst. 1 písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 6) zní:
„e)
poplatky za skutečný odběr podzemních vod6) ve výši 50 % jejich celkového objemu,
6)
§ 88 zákona č. 254/2001 Sb.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o vnitrozemské plavbě
§ 131
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., se mění takto:
§ 49 a 50 se zrušují.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o změně trestního zákona, zákona o myslivosti, zákona o rybářství, zákona o státní správě ve vodním hospodářství, zákona o ochraně přírody a krajiny a lesního zákona
§ 132
Zákon č. 238/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), se mění takto:
Článek IV se zrušuje.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o změně zákona o státní správě ve vodním hospodářství a kompetenčního zákona
§ 133
Zákon č. 23/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona č. 49/1982 Sb. a zákona č. 425/1990 Sb., a zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:
Články I a II se zrušují.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby
§ 135
Zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb., zákona č. 473/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb., zákona č. 155/1994 Sb., zákona č. 191/1994 Sb., zákona č. 218/1994 Sb., zákona č. 161/1997 Sb., zákona č. 164/1998 Sb., zákona č. 269/1998 Sb., zákona č. 21/2000 Sb. a zákona č. 246/2000 Sb., se mění takto:
V § 15 odst. 2 se tečka na konci písmene t) nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno u), které zní:
„u)
k převodu finančních prostředků ve výši 2,5 mld. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv k navýšení dosud vyčleněných finančních prostředků na krytí nezbytných výdajů obnovy koryt vodních toků a vodohospodářských děl ve vlastnictví státu poškozených v důsledku povodňových katastrof v letech 1997, 1998 a 2000, a na částečné financování programu protipovodňových opatření na vodních tocích a vodohospodářských zařízeních.“.
ČÁST DESÁTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 136
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 114/1995 Sb., zákona č. 14/1998 Sb. a zákona č. 58/1998 Sb.
2.
Zákon č. 14/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3.
Zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 240/2000 Sb. a zákona č. 185/2001 Sb.
4.
Zákon č. 58/1998 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.
5.
Zákon č. 281/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje nařízení vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění nařízení vlády č. 91/1988 Sb.
6.
Nařízení vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství.
7.
Nařízení vlády č. 91/1988 Sb., kterým se mění a doplňuje nařízení vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství.
8.
Nařízení vlády č. 141/2000 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů.
9.
Nařízení vlády č. 100/1999 Sb., o ochraně před povodněmi.
10.
Vyhláška č. 42/1976 Sb., o vodohospodářích.
11.
Vyhláška č. 62/1975 Sb., o odborném technickobezpečnostním dohledu na některých vodohospodářských dílech a technickobezpečnostním dozoru národních výborů nad nimi.
12.
Vyhláška č. 6/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod.
13.
Vyhláška č. 82/1976 Sb., o úpravě užívání povrchových vod k plavbě motorovými plavidly.
14.
Vyhláška č. 422/1992 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 82/1976 Sb., o úpravě užívání povrchových vod k plavbě motorovými plavidly.
15.
Vyhláška č. 99/1976 Sb., o vodní stráži.
16.
Vyhláška č. 81/1977 Sb., kterou se doplňuje vyhláška o vodní stráži.
17.
Vyhláška č. 28/1975 Sb., kterou se určují vodárenské toky a jejich povodí a stanoví seznam vodohospodářsky významných vodních toků.
18.
Vyhláška č. 63/1975 Sb., o povinnostech organizací podávat zprávy o zjištění podzemních vod a oznamovat údaje o jejich odběrech.
19.
Vyhláška č. 176/1999 Sb., kterou se stanoví seznam hraničních vodních toků tvořících státní hranice.
ČÁST JEDENÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 137
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou ustanovení § 20 odst. 1, které nabývá účinnosti po 5 letech po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a ustanovení § 135, které nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příloha č. 1
k zákonu č. 254/2001 Sb.
Zvlášť nebezpečné závadné a nebezpečné závadné látky
I.
Zvlášť nebezpečné závadné látky
Zvlášť nebezpečné závadné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin látek, s výjimkou těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné:
1.
organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí,
2.
organofosforové sloučeniny,
3.
organocínové sloučeniny,
4.
látky nebo produkty jejich rozkladu, u kterých byly prokázány karcinogenní nebo mutagenní vlastnosti, které mohou ovlivnit produkci steroidů, štítnou žlázu, rozmnožování nebo jiné endokrinní funkce ve vodním prostředí nebo zprostředkovaně přes vodní prostředí,
5.
rtuť a její sloučeniny,
6.
kadmium a jeho sloučeniny,
7.
persistentní minerální oleje a persistentní uhlovodíky ropného původu,
8.
persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod.
Jednotlivé zvlášť nebezpečné závadné látky jsou uvedeny pod označením zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky v nařízení vlády vydaném podle § 39 odst. 3; ostatní látky náležející do uvedených skupin, ale v nařízení vlády neoznačené jako zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky, se považují za nebezpečné závadné látky.
II.
Nebezpečné závadné látky
Nebezpečné závadné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin:
1.
Sloučeniny metaloidů a kovů:
1.
zinek
2.
měď
3.
nikl
4.
chrom
5.
olovo
6.
selen
7.
arsen
8.
antimon
9.
molybden
10.
titan
11.
cín
12.
baryum
13.
beryllium
14.
bor
15.
uran
16.
vanad
17.
kobalt
18.
thallium
19.
tellur
20.
stříbro
2.
Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných závadných látek.
3.
Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách.
4.
Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky.
5.
Elementární fosfor a anorganické sloučeniny fosforu.
6.
Nepersistentní minerální oleje a nepersistentní uhlovodíky ropného původu.
7.
Fluoridy.
8.
Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany.
9.
Kyanidy.
10.
Sedimentovatelné tuhé látky, které mají nepříznivý účinek na dobrý stav povrchových voddobrý stav povrchových vod.
Příloha č. 2
k zákonu č. 254/2001 Sb.
A.
Poplatek za odebrané množství podzemní vody
Účel užití odebrané podzemní vody| Sazba v Kč/m3
---|---
Pro zásobování pitnou vodou| 2,00
Pro ostatní užití| 3,00
B.
Poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových
B.1.
Dílčí poplatek z objemu
Poplatkové období| Sazba poplatku (Kč/m3)
---|---
od 2019| 0,1
B.2.
Dílčí poplatek z jednotlivého znečištění
UKAZATEL
znečištění| SAZBA
Kč/kg| LIMIT ZPOPLATNĚNÍ
---|---|---
hmotnostní
kg/rok| a| koncentrační
mg/l
1.| | |
a) CHSK nečištěné odpadní vody| | |
do 31. 12. 2004| 16 | 20 000| | 40
od 1. 1. 2005| 16| 8 000| | 40
b) CHSK čištěné odpadní vody| 8| 10 000| | 40
c) CHSK pro odpadní vody čištěné z výroby buničiny
a ze zušlechťování bavlnářských a lnářských textilií | 3| 10 000| | 40
2\\. RAS| 0,5 | 20 000 | | 1200
3\\. nerozpuštěné látky47)| 2 | 10 000 | | 30
4\\. fosfor celkový| | | |
do 31. 12. 2004| 70| 13 000| | 3
od 1. 1. 2005| 70| 3 000| | 3
5\\. dusík amoniakální| | | |
do 31. 12. 2001| 40| 15 000 | | 15
6\\. dusík Nanorg| | | |
od 1. 1. 2002| 30| 20 000 | | 20
7\\. AOX od 1. 1. 2002| 300 | 15 | | 0,2
8\\. rtuť| 20 000 | 0,4 | | 0,002
9\\. kadmium| 4 000 | 2 | | 0,01
1)
Například Směrnice Rady 75/440/EHS ze dne 16. června 1975 o požadované jakosti povrchových vod určených k odběru pitné vody v členských státech, Směrnice Rady 76/160/EHS ze dne 8. prosince 1975 o jakosti vody pro koupání, Směrnice Rady 76/464/EHS ze dne 4. května 1976 o znečištění způsobeném určitými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí Společenství a návazné směrnice Rady, Směrnice Rady 78/659/EHS ze dne 18. července 1978 o jakosti povrchových vod vyžadujících ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb, Směrnice Rady 80/68/EHS ze dne 17. prosince 1979 o ochraně podzemních vod před znečištěním určitými nebezpečnými látkami doplněná směrnicemi Rady 90/656/EHS a 91/692/EHS, Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod, Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů, Směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a řízení znečištění, Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.
1a)
Například zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon).
3)
Například zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění zákona č. 123/1998 Sb., zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 344/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
5)
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb.
6)
§ 2 odst. 1 písm. a) bod 8 vyhlášky č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách.
7)
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb.
7b)
Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
8a)
Vyhláška č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy, ve znění pozdějších předpisů.
8b)
§ 3 odst. 8 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích).
8c)
§ 4 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
10)
§ 120 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
10a)
Zákon č. 274/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
10b)
Zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů.
10c)
§ 11 až 13 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
10d)
Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.
11)
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.
12)
Vyhláška č. 126/1976 Sb., o vodohospodářské a souhrnné vodohospodářské evidenci.
12a)
§ 2 odst. 1 písm. f) zákona č. 344/1992 Sb., ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
13)
§ 7 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 113/2000 Sb.
14)
Například zákon č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb.
14a)
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
15)
Zákon č. 365/2000 Sb.
16)
Sdělení č. 122/1999 Sb., o sjednání Úmluvy o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje.
Sdělení č. 2/2003 Sb. m. s., Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Odry před znečištěním.
18)
Například zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
19)
§ 420a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.
20)
Zákon č. 62/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
21)
Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 254/2001 Sb.
21a)
Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích.
21b)
Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů.
22)
Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.
23)
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
23a)
Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů.
24)
Například zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
25)
§ 35 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
26)
Například § 3 a 4 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
27)
§ 14 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
28)
§ 4 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
29)
Zákon č. 222/1999 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
31)
Například zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
32)
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.
32a)
§ 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb.
33a)
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
34)
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).
34a)
§ 4 odst. 2 věta třetí zákona č. 114/1992 Sb.
§ 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.
§ 8 odst. 4 vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
35)
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
36)
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
39)
Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů.
42)
§ 6 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.
43)
§ 35 zákona č. 222/1999 Sb.
43a)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
43b)
§ 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
43c)
Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
43d)
§ 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.
43e)
§ 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č. 439/2004 Sb.
44)
Sdělení č. 7/2000 Sb. m. s., o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o spolupráci na hraničních vodách, ve znění sdělení č. 73/2008 Sb. m. s.
Sdělení č. 66/1998 Sb., o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o spolupráci na hraničních vodách v oblasti vodního hospodářství.
Vyhláška č. 57/1970 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o úpravě vodohospodářských otázek na hraničních vodách.
Sdělení č. 54/2015 Sb. m. s., o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o spolupráci na hraničních vodách v oblasti vodního hospodářství.
44a)
Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
45)
§ 10 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.
45a)
Čl. 49 a 50 Smlouvy o založení Evropského společenství.
45a)
Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů.
45b)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu.
46)
Nařízení vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů.
47)
Poplatek za tento ukazatel platí pouze znečišťovatelé, kteří
a) neplatí poplatek za CHSK, ale znečištění přesahuje limit pro zpoplatnění NL, nebo
b) vypouštějí v odpadních vodách více NL, než činí trojnásobek množství zpoplatněné CHSK.
48)
§ 6g odst. 1 písm. a) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 151/2011 Sb.
49)
Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů.
50)
§ 2 písm. a) vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.
51)
§ 2 písm. b) vyhlášky č. 501/2006 Sb.
52)
§ 2 písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb.
53)
§ 1 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
54)
§ 6 zákona č. 274/2001 Sb.
55)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.
56)
Bod 11 přílohy č. 1 k zákonu č. 114/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
57)
§ 16 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
58)
§ 21 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.
59)
§ 2 písm. e) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, ve znění pozdějších předpisů.
60)
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
61)
Vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla, ve znění pozdějších předpisů.
62)
ČSN 75 29 35 - Posuzování bezpečnosti vodních děl při povodních.
63)
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury, ve znění nařízení vlády č. 315/2014 Sb.
64)
§ 2 odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb.
65)
Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.
66)
§ 8 až 12 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů.
67)
Zákon č. 76/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
68)
Článek 16f směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 ze dne 18. října 2023, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001, nařízení (EU) 2018/1999 a směrnice 98/70/ES, pokud jde o podporu energie z obnovitelných zdrojů, a zrušuje směrnice Rady (EU) 2015/652.
70)
Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 159/2023 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů závazných na celém území České republiky, databází geodetických a geografických údajů a státních mapových děl vytvářených pro celé území České republiky a zásadách jejich používání. |
Zákon č. 255/2001 Sb. | Zákon č. 255/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.
Vyhlášeno 25. 7. 2001, datum účinnosti 25. 7. 2001, částka 98/2001
* Čl. I - Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 25. 7. 2001
255
ZÁKON
ze dne 28. června 2001,
kterým se mění zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 odst. 1 písm. b) se za slova „u základních škol“ doplňují slova „a u základních uměleckých škol“.
2.
V § 6 odst. 3 se na konci doplňují věty, které znějí: „U žáků závěrečných ročníků se dotace poskytuje až do konce školního roku bez ohledu na to, že maturitní nebo závěrečná zkouška byla konána již v měsíci květnu nebo červnu. To platí též, bylo-li v květnu nebo červnu konáno absolutorium. Koná-li se absolutorium v jiném období, je dotace poskytována jen do konce kalendářního čtvrtletí, v němž je absolutorium konáno.“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 256/2001 Sb. | Zákon č. 256/2001 Sb.
Zákon o pohřebnictví a o změně některých zákonů
Vyhlášeno 25. 7. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 98/2001
* ČÁST PRVNÍ - POHŘEBNICTVÍ (§ 1 — § 32)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb. (§ 33 — § 33)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (§ 34 — § 34)
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů (§ 35 — § 35)
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 37 — § 37)
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (284/2021 Sb., 149/2023 Sb.)
256
ZÁKON
ze dne 29. června 2001
o pohřebnictví a o změně některých zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
POHŘEBNICTVÍ
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon stanoví podmínky pro zacházení s lidskými pozůstatkylidskými pozůstatky a s lidskými ostatky, práva a povinnosti související s provozováním pohřební služby, prováděním balzamací a konzervací lidských pozůstatkůlidských pozůstatků a s provozováním krematorií a pohřebišť.
§ 2
Vymezení základních pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
tělem zemřelého mrtvé lidské tělo nebo jeho části do pohřbenípohřbení, pokud není za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem26) použito pro potřeby lékařské vědy, výzkumu nebo k výukovým účelům; tělem zemřelého je i tělo mrtvě narozeného dítěte,
b)
jinými lidskými pozůstatkyjinými lidskými pozůstatky plod po potratu, včetně biologických zbytků potratu, není-li možné je od plodu oddělit, podle zvláštního právního předpisu; jiným lidským pozůstatkemjiným lidským pozůstatkem je vždy plod po umělém přerušení těhotenství,
c)
lidskými pozůstatkylidskými pozůstatky tělo zemřelého a jiné lidské pozůstatkyjiné lidské pozůstatky,
d)
lidskými ostatky lidské pozůstatkylidské pozůstatky po pohřbenípohřbení,
e)
pohřbenímpohřbením uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků do hrobu nebo hrobky na pohřebišti nebo jejich zpopelnění v krematoriu,
f)
veřejným pohřebištěmveřejným pohřebištěm prostor určený k pohřbenípohřbení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků nebo uložení lidských ostatkůlidských ostatků v podobě míst pro hroby a hrobky nebo úložiště jednotlivých uren nebo rozptylové či vsypové louky nebo jejich kombinace,
g)
hrobovým místemhrobovým místem místo na pohřebišti určené pro zřízení hrobu nebo hrobky nebo vyhrazené místo v úložišti jednotlivých uren, nebo na vsypové louce,
h)
balzamací úprava lidských pozůstatkůlidských pozůstatků zamezující rozvoji posmrtných změn vyvolaných hnilobnými bakteriemi nebo hmyzem,
i)
konzervacíkonzervací úprava lidských pozůstatkůlidských pozůstatků zpomalující rozvoj posmrtných změn vyvolaných hnilobnými bakteriemi nebo hmyzem,
j)
úpravou těla zemřelého jeho úprava před pietním uložením do konečné rakvekonečné rakve, zejména umývání, holení, stříhání, kosmetické úpravy a oblečení do šatů nebo rubáše,
k)
konečnou rakvíkonečnou rakví pevně zavřená rakev s lidskými pozůstatkylidskými pozůstatky určená pro jejich pohřbenípohřbení, vyrobená z dřevěných desek nebo desek na bázi dřeva a splňující kritéria pevnosti rakve pro pohřbenípohřbení nebo alespoň parametry ve shodě s určenou normou, definovanou v § 4a zákona o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů,
l)
totožnostítotožností jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a státní příslušnost zemřelého,
m)
exhumacíexhumací vyzdvižení lidských ostatkůlidských ostatků nebo urny s lidskými ostatkylidskými ostatky z pohřebiště,
n)
oznámením úmrtíoznámením úmrtí informování o úmrtí alespoň jedné z osob uvedených v § 114 odst. 1 občanského zákoníku,
o)
identifikací jiných lidských pozůstatkůidentifikací jiných lidských pozůstatků písemné potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o potratu obsahující údaje o stáří plodu v týdnech, je-li známo, jeho pohlaví, pokud ho lze určit, datum potratu, je-li známo, nebo datum ukončení těhotenství a jméno, popřípadě jména, a příjmení matky,
p)
vypravitelem pohřbuvypravitelem pohřbu fyzická nebo právnická osoba sjednávající pohřbenípohřbení do 96 hodin od oznámení úmrtíoznámení úmrtí nebo obecobec zajišťující pohřbenípohřbení podle § 5 odst. 1 až 3.
§ 3
Neveřejná pohřebiště
(1)
Účelová zařízení určená výlučně pro uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků nebo lidských ostatkůlidských ostatků členů řeholních řádů nebo kongregací a prostory pro uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků nebo lidských ostatkůlidských ostatků členů uzavřených, zejména příbuzenských, společenství se považují za neveřejná pohřebiště.
(2)
Za neveřejná pohřebiště se rovněž považují účelová zařízení určená výlučně pro uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků nebo lidských ostatkůlidských ostatků příslušníků registrovaných církví a náboženských společností3), jejichž vnitřní předpisy a obřady neumožňují ukládání lidských pozůstatkůlidských pozůstatků nebo lidských ostatkůlidských ostatků na veřejném pohřebištiveřejném pohřebišti.
(3)
Zřizovatelem i provozovatelem neveřejného pohřebiště smí být pouze registrovaná církev a náboženská společnost3) na pozemku v jejím vlastnictví. Pro provozování neveřejných pohřebišť se § 20 až 23 použijí obdobně; pro zrušení neveřejných pohřebišť se § 24 použije obdobně.
(4)
Krajský úřad vydá k záměru zřídit neveřejné pohřebiště vyjádření, ve kterém ověří, zda jsou splněny požadavky podle odstavce 2. Vyjádření krajského úřadu je jedním z podkladů pro vydání povolení záměru vyžadovaného stavebním zákonem. Pro posouzení záměru z hlediska ochrany veřejného zdraví a ochrany podzemních vod a pro povinnosti registrované církve a náboženské společnosti se použije § 17 obdobně.
(5)
Provozovatel neveřejného pohřebiště je povinen před zahájením provozu vydat řád neveřejného pohřebiště, který musí být schválen krajským úřadem; obdobný postup musí být dodržen při každé změně řádu neveřejného pohřebiště. Krajský úřad předložený návrh schválí, pokud v něm bude upraven zejména způsob pohřbívání lidských pozůstatkůlidských pozůstatků a způsob evidence lidských pozůstatkůlidských pozůstatků.
§ 4
(1)
S lidskými pozůstatkylidskými pozůstatky a s lidskými ostatkylidskými ostatky musí být zacházeno důstojně a tak, aby nedošlo k ohrožení veřejného zdraví nebo veřejného pořádku; z těchto důvodů je zakázáno
a)
upravit, konzervovat, balzamovat nebo vystavit tělo zemřelého nakažené morem, cholerou, žlutou zimnicí, pravými neštovicemi, skvrnivkou a hemoragickou horečkou typu Lassa, Marburg a Ebola, nebo dalšími infekčními onemocněními, vyvolanými jinými vysoce rizikovými biologickými agens a jejich toxiny, která stanoví opatřením obecné povahy příslušný orgán ochrany veřejného zdraví4a) (dále jen „nebezpečná nemoc“); tělo zemřelého ve stavu pokročilého rozkladu nebo nakažené nebezpečnou nemocí smí být uloženo pouze do konečné rakvekonečné rakve, a to v transportním vaku,
b)
právnickým nebo podnikajícím fyzickým osobám konzervovat, balzamovat nebo vystavovat tělo zemřelého, a to i konzervované nebo balzamované, bez souhlasu zemřelé osoby,
c)
vystavovat lidské pozůstatkylidské pozůstatky před pohřbenímpohřbením, s výjimkou nekonzervovaného těla zemřelého, které může být vystaveno v otevřené rakvi do 1 týdne od úmrtí, a s výjimkou konzervovaného těla zemřelého, které může být vystaveno v otevřené rakvi i po uplynutí 1 týdne od úmrtí,
d)
fyzickým osobám odstraňovat z těla zemřelého nesnímatelné náhrady,
e)
trvale uložit lidské pozůstatkylidské pozůstatky nebo je zpopelnit jiným způsobem než uvedeným v § 2 písm. e),
f)
zacházet s lidskými pozůstatkylidskými pozůstatky nebo lidskými ostatky způsobem dotýkajícím se důstojnosti zemřelého nebo mravního cítění veřejnosti,
g)
neoprávněně otevřít konečnou rakevkonečnou rakev s lidskými pozůstatkylidskými pozůstatky nebo urnu s lidskými ostatkylidskými ostatky, a
h)
neoprávněně otevřít hrob nebo hrobku nebo neoprávněně provádět exhumaciexhumaci.
(2)
Při úmrtí na námořním plavidle se musí zacházet s lidskými pozůstatkylidskými pozůstatky důstojně; postup při úmrtí se řídí zvláštním právním předpisem5).
(3)
Poskytovatel zdravotních služeb, který poskytuje jednodenní nebo lůžkovou péči podle zvláštního právního předpisu26), a poskytovatel sociálních služeb podle § 34 odst. 1 písm. c) až f) zákona o sociálních službách, který
a)
má zřízeno oddělení patologie nebo oddělení soudního lékařství, musí
1.
předat lidské pozůstatkylidské pozůstatky provozovateli pohřební služby nebo vypraviteli pohřbuvypraviteli pohřbu nebo osobě provádějící balzamaci či konzervacikonzervaci umyté a, byla-li provedena pitva, zašité po jejím dokončení, je-li to možné,
2.
bezúplatně zajistit pro osoby uvedené v bodu 1 možnost úpravy těla zemřelého a uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků do rakve ve vhodné místnosti a umožnit jim nezbytnou hygienickou očistu,
b)
nemá zřízeno oddělení patologie nebo oddělení soudního lékařství, musí bezúplatně zajistit provozovateli pohřební služby nebo vypraviteli pohřbuvypraviteli pohřbu nebo osobě provádějící balzamaci či konzervacikonzervaci možnost úpravy těla zemřelého ve vhodné místnosti a umožnit jim nezbytnou hygienickou očistu.
(4)
Jestliže došlo k úmrtí ve zdravotnickém zařízení nebo v zařízení sociálních služeb, nese poskytovatel uvedený v odstavci 3 po dobu 48 hodin od úmrtí náklady spojené s uložením lidských pozůstatkůlidských pozůstatků. Byla-li provedena pitva, počítá se lhůta 48 hodin od jejího ukončení. Pokud bylo v době podle věty první zajištěno pohřbenípohřbení, nese poskytovatel náklady spojené s uložením lidských pozůstatkůlidských pozůstatků jen do doby zajištění pohřbenípohřbení. Po uplynutí této lhůty nese náklady spojené s uložením lidských pozůstatkůlidských pozůstatků ve zdravotnickém zařízení nebo zařízení sociálních služeb a s jejich přepravou nebo uložením u jiné osoby vypravitel pohřbuvypravitel pohřbu.
(5)
Pokud po uplynutí 48 hodin od úmrtí nemůže poskytovatel uvedený v odstavci 3 zajistit uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků ve vlastním zařízení, zajistí jejich uložení u jiného poskytovatele uvedeného v odstavci 3 nebo u provozovatele pohřební služby; přitom si počínají tak, aby náklady spojené s přepravou a uložením lidských pozůstatkůlidských pozůstatků do pohřbenípohřbení výrazně nepřevýšily obvyklé provozní náklady příslušného poskytovatele zdravotních nebo sociálních služeb za jejich chlazení, popřípadě mrazení.
§ 4a
(1)
Otevřít konečnou rakevkonečnou rakev s lidskými pozůstatkylidskými pozůstatky nebo urnu s lidskými ostatkylidskými ostatky je oprávněn pouze vypravitel pohřbuvypravitel pohřbu.
(2)
Otevřít hrob nebo hrobku na pohřebišti nebo provádět exhumaciexhumaci je oprávněn pouze provozovatel pohřebiště nebo osoba uvedená v řádu pohřebiště podle § 19 odst. 2 písm. k) nebo provozovatel pohřební služby podle podmínek uvedených v řádu pohřebiště podle § 19 odst. 2 písm. l).
(3)
Odstavci 1 a 2 není dotčeno oprávnění státního zástupce podle zvláštního právního předpisu10).
§ 5
(1)
Nesjedná-li ve lhůtě 96 hodin od oznámení úmrtíoznámení úmrtí pohřbenípohřbení těla zemřelého žádný vypravitel pohřbuvypravitel pohřbu ani žádný poskytovatel zdravotních služeb nebo univerzitní vysoká škola, která provádí anatomické pitvy v souladu s podmínkami stanovenými zvláštním právním předpisem26), neprojeví zájem o využití těla zemřelého pro potřeby lékařské vědy a výzkumu nebo k výukovým účelům, nebo nebyla-li zjištěna totožnosttotožnost mrtvého do 1 týdne od zjištění úmrtí, zajistí pohřbenípohřbení slušným způsobem podle místních zvyklostí obecobec, na jejímž území k úmrtí došlo nebo bylo tělo zemřelého nalezeno, případně vyloženo z dopravního prostředku. O zajištění pohřbenípohřbení podle věty první může obecobec uzavřít veřejnoprávní smlouvu s jinou obcíobcí; podmínka stanovená v § 63 odst. 1 větě první zákona o obcích se nepoužije.
(2)
Zajišťuje-li obecobec pohřbenípohřbení těla zemřelého zpopelněním, je jeho součástí uložení urny s lidskými ostatkylidskými ostatky na veřejném pohřebištiveřejném pohřebišti.
(3)
Tělo zemřelého, u něhož nebyla zjištěna totožnosttotožnost, může být pohřbeno pouze uložením do hrobu nebo hrobky. Je-li prokázáno, že se jedná o tělo zemřelého státního příslušníka cizího státu, může obecobec zajistit jeho zpopelnění v krematoriu až po obdržení souhlasu příslušného státu s tímto druhem pohřbenípohřbení na území České republiky; pokud obecobec tento souhlas do 1 měsíce od oznámení úmrtíoznámení úmrtí neobdrží, zajistí pohřbenípohřbení uložením do hrobu nebo hrobky.
(4)
Činnosti podle odstavců 1 až 3 jsou zajišťovány obcíobcí v přenesené působnosti. Prováděcí právní předpis stanoví postup obceobce při zajišťování slušného způsobu pohřbenípohřbení.
(5)
ObecObec, která zajistila pohřbenípohřbení podle odstavců 1 až 3, přihlásí svoji pohledávku z titulu účelně vynaložených nákladů na slušné pohřbenípohřbení podle místních zvyklostí do pasiv pozůstalosti. Bylo-li řízení o pozůstalosti zastaveno, nebo nebyla-li k němu dána pravomoc českých soudů, uplatní obecobec náhradu těchto nákladů u Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „ministerstvo“).
(6)
Osoba, u které je tělo zemřelého uloženo, je povinna neprodleně informovat obecobec, na jejímž území došlo k úmrtí nebo bylo tělo zemřelého nalezeno, případně vyloženo z dopravního prostředku, že nastaly skutečnosti podle odstavce 1.
(7)
Krajská hygienická stanice může v případě, že osoba byla v době úmrtí nakažena nebezpečnou nemocí,
a)
stanovit pro vypravitele pohřbuvypravitele pohřbu nebo provozovatele pohřební služby způsob zacházení s lidskými pozůstatkylidskými pozůstatky, a
b)
rozhodnout o povinnosti vypravitele pohřbuvypravitele pohřbu, není-li možné vyloučit riziko nákazy, o pohřbenípohřbení zpopelněním bez ohledu na vůli zemřelé osoby, případně osob uvedených v § 114 odst. 1 občanského zákoníku nebo vypravitele pohřbuvypravitele pohřbu, a to i v případech uvedených v odstavci 3.
(8)
Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 7 nemá odkladný účinek.
(9)
Náklady spojené s přepravou lidských pozůstatkůlidských pozůstatků a úkony s tím spojené, vyjma přepravy lidských pozůstatkůlidských pozůstatků na pitvu, hradí vypravitel pohřbuvypravitel pohřbu.
§ 5a
(1)
Poskytovatel zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení došlo k potratu nebo ukončení těhotenství na žádost ženy nebo ze zdravotních důvodů,
a)
zajistí uložení jiných lidských pozůstatkůjiných lidských pozůstatků pro účely jejich pohřbenípohřbení po dobu 96 hodin od potratu nebo ukončení těhotenství; v takovém případě se pro účely tohoto zákona potrat nebo ukončení těhotenství považuje za takovou skutečnost, jako by šlo o úmrtí; § 4 odst. 4 a 5 se použijí přiměřeně,
b)
vydá jiné lidské pozůstatkyjiné lidské pozůstatky k pohřbenípohřbení s identifikací jiných lidských pozůstatkůidentifikací jiných lidských pozůstatků na základě žádosti osoby uvedené v § 114 odst. 1 občanského zákoníku ve lhůtě podle písmene a).
(2)
Pokud ve lhůtě podle odstavce 1 písm. a) nepožádá žádná z osob uvedených v § 114 odst. 1 občanského zákoníku o vydání jiných lidských pozůstatkůjiných lidských pozůstatků k pohřbenípohřbení, poskytovatel zdravotních služeb uvedený v § 4 odst. 3 s nimi naloží v souladu se zvláštním právním předpisem27).
HLAVA II
POHŘEBNÍ SLUŽBA, BALZAMACE A KONZERVACE, KREMATORIUM
Díl 1
Pohřební služba
Provozování pohřební služby
§ 6
Provozování pohřební služby
(1)
Provozování pohřební služby zahrnující činnosti spojené s úpravou lidských pozůstatkůlidských pozůstatků, jejich pohřbenímpohřbením a přepravou je koncesovanou živnostíživností, s výjimkou provozování pohřebiště, provádění balzamací a konzervacíkonzervací, zpopelňování lidských pozůstatkůlidských pozůstatků nebo lidských ostatkůlidských ostatků, včetně ukládání lidských ostatkůlidských ostatků do uren.
(2)
Žadatel o koncesi na provozování pohřební služby musí prokázat svoji odbornou způsobilost, kterou se rozumí úspěšné získání profesní kvalifikace Sjednavatel pohřbenípohřbení a profesní kvalifikace Pracovník pro úpravu a přepravu lidských pozůstatkůlidských pozůstatků podle zvláštního předpisu28) a
a)
minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou a tříletá praxe v oblasti pohřebnictví, nebo
b)
minimálně základní vzdělání a desetiletá praxe v oblasti pohřebnictví.
(3)
K udělení koncese k provozování pohřební služby je nutné stanovisko krajské hygienické stanice. Krajská hygienická stanice vydá kladné stanovisko, pokud žadatel o koncesi má k dispozici
a)
chladicí a mrazicí zařízení odpovídající požadavkům uvedeným v § 7 odst. 1 písm. a) a f),
b)
silniční motorové vozidlo určené k přepravě lidských pozůstatkůlidských pozůstatků odpovídající požadavkům uvedeným v § 9 odst. 1 a
c)
místnost pro úpravu těla zemřelého a pro uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků do rakve odpovídající požadavkům uvedeným v § 7 odst. 1 písm. h).
(4)
Chladicí a mrazicí zařízení podle odstavce 3 písm. a) a místnost pro úpravu těla zemřelého podle odstavce 3 písm. c) nesmí být umístěny v prostorách a areálech zdravotnického zařízení nebo zařízení sociálních služeb.
§ 7
Povinnosti provozovatele pohřební služby
(1)
Provozovatel pohřební služby je povinen
a)
upravit tělo zemřelého a k ukládání lidských pozůstatkůlidských pozůstatků do pohřbenípohřbení používat rakve a výhradně chladicí, popřípadě mrazicí, zařízení, jejichž kapacita musí odpovídat průměrné třídenní potřebě, minimálně však se 3 místy,
b)
před zahájením provozu vydat řád pro provozování pohřební služby, který musí být schválen krajskou hygienickou stanicí, zveřejnit ho na viditelném místě a vykonávat živnostživnost v souladu s ním; obdobný postup musí být dodržen při každé změně řádu pro provozování pohřební služby,
c)
zdržet se sjednávání pohřbenípohřbení v prostorách a areálech zdravotnického zařízení nebo zařízení sociálních služeb, a to i prostřednictvím jiné osoby,
d)
zdržet se při kontaktu s pozůstalými chování nešetrného k jejich citům a umožnit při smutečních obřadech účast registrovaných církví, náboženských společností nebo jiných osob v souladu s projevenou vůlí zemřelé osoby, a pokud se tato osoba během svého života ke smutečnímu obřadu nevyslovila, také v souladu s projevenou vůlí osob uvedených v § 114 odst. 1 občanského zákoníku,
e)
postupovat po převzetí těla zemřelého podle pokynů uvedených na listě o prohlídce zemřelého, případně stanovených státním zástupcem, který je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu10),
f)
ukládat lidské pozůstatkylidské pozůstatky do pohřbenípohřbení pouze v rakvi nebo v jiné obdobné schránce do chladicího zařízení zajišťujícího trvalé udržení teploty v rozmezí 0 °C až +5 °C a v případě, kdy doba od zjištění úmrtí prohlížejícím lékařem do pohřbenípohřbení přesáhne 1 týden nebo kdy to vyžaduje stav lidských pozůstatkůlidských pozůstatků, v mrazicím zařízení zajišťujícím trvalé udržení teploty nižší než -10 °C,
g)
předat provozovateli krematoria nebo pohřebiště společně s lidskými pozůstatkylidskými pozůstatky nebo lidskými ostatky doklad podle § 14 odst. 1 nebo 2 nebo § 22 odst. 2; v případě jiných lidských pozůstatkůjiných lidských pozůstatků předat identifikaci jiných lidských pozůstatkůidentifikaci jiných lidských pozůstatků,
h)
bezúplatně umožnit vypraviteli pohřbuvypraviteli pohřbu úpravu těla zemřelého a uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků do rakve v místnosti se snadno omyvatelnými stěnami a nepropustnou podlahou, opatřené odpovídajícím osvětlením, přívodem teplé a studené vody, větráním a zabezpečením proti hmyzu, která je určena pro úpravu těla zemřelého, a pro uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků do rakve, a umožnit mu nezbytnou hygienickou očistu,
i)
vyzvat k převzetí a předat urnu s lidskými ostatkylidskými ostatky vypraviteli pohřbuvypraviteli pohřbu způsobem a ve lhůtě stanovené řádem pro provozování pohřební služby; pokud do 12 měsíců ode dne výzvy provozovatele pohřební služby k převzetí vypravitel pohřbuvypravitel pohřbu urnu nepřevezme nebo není-li taková osoba, je provozovatel pohřební služby povinen zajistit uložení lidských ostatkůlidských ostatků do společného hrobu na veřejném pohřebištiveřejném pohřebišti,
j)
vést evidenci o zacházení s lidskými pozůstatkylidskými pozůstatky a lidskými ostatkylidskými ostatky zejména v rozsahu
1.
jméno, popřípadě jména, příjmení, místo a datum narození, je-li známo, místo a datum úmrtí, je-li známo, kopie listu o prohlídce zemřelého,
2.
identifikace jiných lidských pozůstatkůidentifikace jiných lidských pozůstatků, a
3.
kopie dokladu o zpopelnění nebo pohřbenípohřbení, datum a čas převzetí lidských pozůstatkůlidských pozůstatků nebo lidských ostatkůlidských ostatků, datum a čas jejich uložení do chladicího, popřípadě mrazicího, zařízení, datum a čas předání lidských pozůstatkůlidských pozůstatků nebo lidských ostatkůlidských ostatků provozovateli pohřebiště nebo krematoria, evidenční číslo vozidla, které lidské pozůstatkylidské pozůstatky nebo lidské ostatky přepravilo,
k)
dodržovat požadavky na technické vybavení podle § 6 odst. 3, a
l)
provádět dezinfekci provozních prostor, místnosti pro úpravu těla zemřelého, chladicího a mrazicího zařízení, pracovních pomůcek a vozidel určených k přepravě lidských pozůstatkůlidských pozůstatků a lidských ostatkůlidských ostatků.
(2)
Provozovatel pohřební služby je oprávněn převzít tělo zemřeléhotělo zemřelého ke sjednanému pohřbenípohřbení jen tehdy, je-li úmrtí nebo narození mrtvého dítěte doloženo
a)
listem o prohlídce zemřelého vystaveným prohlížejícím lékařem a v případě provedení pitvy doplněným o příslušné údaje lékařem, který pitvu provedl, a postupovat podle pokynů na tomto listě uvedených,
b)
v případě podezření ze spáchání trestného činutrestného činu v souvislosti s úmrtím, kromě dokladů uvedených v písmenu a), i souhlasem státního zástupce, který je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu10).
(3)
Jiné lidské pozůstatkyJiné lidské pozůstatky je provozovatel pohřební služby oprávněn převzít ke sjednanému pohřbenípohřbení jen tehdy, je-li doložena identifikace jiných lidských pozůstatkůidentifikace jiných lidských pozůstatků.
(4)
Evidence související s provozováním pohřební služby podle odstavce 1 písm. j) musí být vedena průkazně, pravdivě a čitelně ve formě svázané knihy. Zápisy se provádějí bez zbytečného odkladu.
§ 7a
Řád pro provozování pohřební služby
V řádu pro provozování pohřební služby provozovatel podrobně upraví zejména
a)
rozsah poskytovaných služeb,
b)
povinnosti vypravitele pohřbuvypravitele pohřbu v souvislosti s chováním v místnosti pro úpravu těla zemřelého a uložením lidských pozůstatkůlidských pozůstatků do rakve, se zachováním důstojnosti tohoto místa a pravidla užívání zařízení pohřební služby jinými osobami,
c)
postup při ukládání lidských pozůstatkůlidských pozůstatků ve stavu pokročilého rozkladu do rakve a postup při jejich přepravě,
d)
způsob uložení a evidence přepravovaných lidských pozůstatkůlidských pozůstatků a lidských ostatkůlidských ostatků od jejich převzetí až po uložení do hrobu nebo hrobky, případně předání provozovateli krematoria nebo k provedení balzamace nebo konzervacekonzervace v minimálním rozsahu stanoveném v § 7 odst. 1 písm. j),
e)
postup při provádění dezinfekce provozních prostor, místnosti pro úpravu těla zemřelého, chladicího a mrazicího zařízení, pracovních pomůcek a vozidel určených k přepravě lidských pozůstatkůlidských pozůstatků a lidských ostatkůlidských ostatků,
f)
způsob výzvy, převzetí a lhůtu k předání urny s lidskými ostatkylidskými ostatky vypraviteli pohřbuvypraviteli pohřbu.
Přeprava lidských pozůstatků a lidských ostatků
§ 8
(1)
Provozovatel pohřební služby je povinen zajistit
a)
při převozech na místo pohřbenípohřbení nebo při vystavení těla zemřelého jeho oblečení do šatů nebo rubáše, nebo, není-li oblečení možné, jeho důstojné zahalení a uložení v konečné rakvikonečné rakvi; v ostatních případech mohou být uloženy i do rakve transportní nebo do transportního vaku,
b)
uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků, které jsou ve stavu pokročilého rozkladu, nebo těla zemřeléhotěla zemřelého, které je nakaženo nebezpečnou nemocí, pouze do konečné rakvekonečné rakve, a to v transportním vaku,
c)
označení rakví a transportních vaků tak, aby odpovídalo dokumentaci vystavené prohlížejícím lékařem a nemohlo dojít k záměně lidských pozůstatkůlidských pozůstatků v nich uložených.
(2)
Pokud přeprava nekonzervovaných nebo nebalzamovaných lidských pozůstatkůlidských pozůstatků přesahuje dobu 8 hodin nebo vzdálenost 500 km, musí provozovatel pohřební služby zajistit, aby byly lidské pozůstatkylidské pozůstatky uloženy do neprodyšně uzavřené rakve nebo uloženy v chladicím, popřípadě mrazicím, zařízení.
(3)
Pokud provozovatel pohřební služby zajišťuje přepravu lidských pozůstatkůlidských pozůstatků nebo exhumovaných lidských ostatkůlidských ostatků po pozemních komunikacích prostřednictvím jiného dopravce, může uzavřít přepravní smlouvu za předpokladu, že obsahuje závazek dopravce uskutečnit přepravu jen dopravními prostředky odpovídajícími požadavkům stanoveným v § 9 odst. 1.
(4)
Lidské pozůstatkyLidské pozůstatky může vedle provozovatele pohřební služby přepravovat k provedení pitvy jako součásti zdravotních služeb též poskytovatel zdravotních služeb za podmínek stanovených v § 9 odst. 1.
§ 9
(1)
Lidské pozůstatkyLidské pozůstatky a exhumované nezpopelněné lidské ostatkylidské ostatky mohou být po pozemních komunikacích přepravovány pouze ve vozidle zvláštního určení, které musí být k takovému účelu schváleno podle jiného právního předpisu11) jako pohřební. Ložný prostor vozidla zvláštního určení musí být určen výhradně pro jejich přepravu v rakvích nebo v transportních nosítkách s vaky, a to včetně věcí určených pro konání pohřbu, které lze přepravovat společně, a musí být opatřen osvětlením a potřebnými úchyty pro upevnění rakví nebo transportních nosítek s vaky. Stěny a dno ložného prostoru musí být snadno omyvatelné.
(2)
Přeprava lidských pozůstatkůlidských pozůstatků, na kterou se vztahují mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, se provádí způsobem upraveným těmito smlouvami. Průvodní list k přepravě lidských pozůstatkůlidských pozůstatků, potřebný podle příslušné mezinárodní smlouvy,12) vydává krajská hygienická stanice.
(3)
Dojde-li k úmrtí na území státu, který není vázán příslušnou mezinárodní smlouvou,12) je pro přepravu těla zemřelého na území České republiky nebo přepravu přes její území nutný souhlas diplomatické mise nebo konzulárního úřadu příslušného k zastupování zájmů České republiky. Souhlas může být vydán po předložení dokladu o úmrtí podle § 22 odst. 2 a potvrzení o tom, že proti přepravě není námitek z hlediska trestněprávního nebo zdravotního, zejména že osoba, která má být přepravována, nebyla v době úmrtí nakažena nebezpečnou nemocí. Stejný postup se uplatňuje i u těla zemřelého státního příslušníka cizího státu na území České republiky vůči diplomatickým misím nebo konzulárním úřadům států, jejichž občanem zemřelý byl.
Díl 2
Balzamace a konzervace
§ 10
(1)
Provádění balzamace a konzervace je koncesovanou živnostíživností.6)
(2)
Žadatel o koncesi na provádění balzamace a konzervacekonzervace musí prokázat svoji odbornou způsobilost, kterou se rozumí úspěšné získání profesní kvalifikace Pracovník pro úpravu a přepravu lidských pozůstatkůlidských pozůstatků a profesní kvalifikace Pracovník pro vyšší hygienické zaopatření těl zemřelých podle zvláštního právního předpisu28), a absolvování specializované odborné přípravy zaměřené na odbornou problematiku související s balzamací a konzervacíkonzervací a
a)
vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti všeobecného lékařství,
b)
vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu v oblasti zdravotnictví,
c)
vyšší odborné vzdělání skupiny oborů vzdělání Zdravotnictví, Diplomovaná všeobecná sestra, Diplomovaná dětská sestra, Diplomovaná sestra pro intenzivní péči nebo Diplomovaná porodní asistentka,
d)
střední vzdělání skupiny oborů vzdělání Zdravotnictví, Všeobecná sestra, Dětská sestra nebo Porodní asistentka, nebo
e)
minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou a pětiletou praxi v provádění balzamace a konzervacekonzervace.
(3)
Specializovaná odborná příprava podle odstavce 2 je zajišťována podle zvláštního právního předpisu;7) její obsah a rozsah včetně náležitostí dokladu úspěšného absolvování specializované odborné přípravy stanoví prováděcí právní předpis.
(4)
K udělení koncese k provádění balzamace a konzervacekonzervace je nutné stanovisko krajské hygienické stanice8) vydané podle zvláštního právního předpisu.9) Krajská hygienická stanice vydá kladné stanovisko, pokud žadatel o koncesi má vhodnou místnost k provádění balzamace a konzervacekonzervace a vybavení, které bude k provádění balzamace a konzervacekonzervace užívat, není v rozporu s požadavky na ochranu veřejného zdraví.
§ 10a
Řád pro provádění balzamace a konzervace
(1)
Před zahájením provozování balzamace a konzervacekonzervace je provozovatel této živnostiživnosti povinen vydat řád pro provádění balzamace a konzervacekonzervace, který musí být schválen krajskou hygienickou stanicí, a vykonávat živnostživnost v souladu s ním; obdobný postup musí být dodržen při každé změně řádu pro provádění balzamace a konzervacekonzervace.
(2)
Řád pro provádění balzamace a konzervacekonzervace musí být zveřejněn na viditelném místě. Provozovatel v něm podrobně upraví zejména
a)
rozsah poskytovaných služeb,
b)
povinnosti osob, které provádějí balzamaci a konzervacikonzervaci, a dalších osob podílejících se na zajištění této činnosti s ohledem na zachování piety,
c)
postup při přepravě, balzamaci a konzervacikonzervaci lidských pozůstatkůlidských pozůstatků a
d)
způsob uložení a evidence balzamovaných lidských pozůstatkůlidských pozůstatků od jejich převzetí až po uložení do hrobu nebo hrobky, případně předání provozovateli krematoria.
§ 11
Osoba provádějící balzamace a konzervace je
a)
povinna zdržet se při kontaktu s pozůstalými chování nešetrného k jejich citům,
b)
oprávněna převzít tělo zemřelého k balzamaci nebo konzervacikonzervaci jen tehdy, je-li skutečnost úmrtí doložena listem o prohlídce zemřelého vystaveným prohlížejícím lékařem a v případě provedení pitvy doplněným o příslušné údaje lékařem, který pitvu provedl; v případě podezření ze spáchání trestného činutrestného činu v souvislosti s úmrtím je kromě toho nutný i písemný souhlas státního zástupce, který je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu10),
c)
oprávněna jiné lidské pozůstatkyjiné lidské pozůstatky převzít jen tehdy, je-li doložena identifikace jiných lidských pozůstatkůidentifikace jiných lidských pozůstatků.
Díl 3
Krematorium
§ 12
Zřízení krematoria
Krematorium lze zřídit jen na základě povolení záměru podle stavebního zákona. Dotčeným orgánem je také vždy krajská hygienická stanice, která pro účely řízení o povolení záměru vydá stanovisko z hlediska ochrany veřejného zdraví.
Provozování krematoria
§ 13
(1)
Provozování krematoria zahrnující pohřbívání lidských pozůstatkůlidských pozůstatků nebo zpopelňování exhumovaných lidských ostatkůlidských ostatků v konečné rakvikonečné rakvi a související zacházení s ní, manipulaci s lidskými ostatkylidskými ostatky, ukládání lidských ostatkůlidských ostatků do uren, jejich předávání a vedení související evidence, je koncesovanou živnostíživností6).
(2)
Žadatel o koncesi na provozování krematoria musí prokázat svoji odbornou způsobilost, kterou se rozumí úspěšné získání profesní kvalifikace Obsluha kremačního zařízení a profesní kvalifikace Administrátor krematoria podle zvláštního právního předpisu28) a
a)
minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou a tříletá praxe v oblasti pohřebnictví, nebo
b)
minimálně základní vzdělání a desetiletá praxe v oblasti pohřebnictví.
(3)
K udělení koncese k provozování krematoria je nutné stanovisko krajské hygienické stanice8). Krajská hygienická stanice vydá kladné stanovisko, pokud žadatel o koncesi bude pro uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků do zpopelnění používat chladicí a mrazicí zařízení, které odpovídá podmínkám stanoveným v § 7 odst. 1 písm. f).
§ 14
(1)
Provozovatel krematoria je oprávněn převzít tělo zemřelého nebo lidské ostatkylidské ostatky ke zpopelnění a zpopelnit je jen tehdy, je-li skutečnost úmrtí doložena úmrtním listem, průvodním listem k přepravě těla zemřeléhotěla zemřelého (umrlčí pas), zprávou oprávněného orgánu cizího státu nebo listem o prohlídce zemřelého vystaveným podle zvláštního právního předpisu; v případě podezření ze spáchání trestného činutrestného činu v souvislosti s úmrtím je kromě toho nutný i písemný souhlas státního zástupce nebo jiného orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení, který je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu10).
(2)
Jiné lidské pozůstatkyJiné lidské pozůstatky je provozovatel krematoria oprávněn převzít ke zpopelnění jen tehdy, je-li doložena identifikace jiných lidských pozůstatkůidentifikace jiných lidských pozůstatků.
(3)
Provozovatel krematoria je povinen
a)
zpopelňovat v krematoriu pouze lidské pozůstatkylidské pozůstatky nebo exhumované lidské ostatkylidské ostatky,
b)
před zahájením provozu vydat řád krematoria, který musí být schválen krajskou hygienickou stanicí a zveřejněn na viditelném místě, a krematorium provozovat v souladu s tímto řádem a zvláštními právními předpisy15); obdobný postup musí být dodržen při každé změně řádu krematoria,
c)
zdržet se při kontaktu s pozůstalými chování nešetrného k jejich citům a umožnit při smutečních obřadech účast registrovaných církví, náboženských společností nebo jiných osob v souladu s projevenou vůlí zemřelé osoby, a pokud se tato osoba během svého života ke smutečnímu obřadu nevyslovila, také v souladu s projevenou vůlí osob uvedených v § 114 odst. 1 občanského zákoníku,
d)
ukládat lidské pozůstatkylidské pozůstatky do zpopelnění pouze v konečné rakvikonečné rakvi do chladicího nebo mrazicího zařízení splňujícího požadavky uvedené v § 7 odst. 1 písm. f). To neplatí, provede-li zpopelnění lidských pozůstatkůlidských pozůstatků do 48 hodin od jejich převzetí; v tomto případě je provozovatel krematoria povinen zajistit jejich uložení do doby zpopelnění v chladicím zařízení zajišťujícím trvalé udržení teploty v rozmezí od 0 °C do +5 °C, i když doba od zjištění úmrtí prohlížejícím lékařem přesáhla nebo přesáhne 1 týden,
e)
zajistit, aby rakev s lidskými pozůstatkylidskými pozůstatky nebo exhumovanými lidskými ostatkylidskými ostatky byla před zasunutím do kremační pece opatřena značkou nezničitelnou ohněm obsahující číslo záznamu o zpopelnění v návaznosti na jím vedenou evidenci lidských pozůstatkůlidských pozůstatků a lidských ostatkůlidských ostatků,
f)
vypraviteli pohřbuvypraviteli pohřbu vystavit doklad o zpopelnění obsahující
1.
číslo záznamu o zpopelnění podle písmene g),
2.
jednoznačnou identifikaci provozovatele krematoria a pohřební služby, který lidské pozůstatkylidské pozůstatky nebo exhumované lidské ostatkylidské ostatky do krematoria přivezl,
3.
údaje o zemřelém v rozsahu jméno, popřípadě jména, a příjmení, místo a datum narození a úmrtí,
4.
údaje o jiných lidských pozůstatcíchjiných lidských pozůstatcích v rozsahu identifikace jiných lidských pozůstatkůidentifikace jiných lidských pozůstatků,
5.
datum pohřbenípohřbení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků nebo zpopelnění lidských ostatkůlidských ostatků,
g)
uložit lidské ostatkylidské ostatky zbavené kovových a jiných nespalitelných příměsí spolu se značkou uvedenou v písmenu e) do pevně uzavíratelné urny a označit ji číslem záznamu o zpopelnění v návaznosti na jím vedenou evidenci lidských pozůstatkůlidských pozůstatků a lidských ostatkůlidských ostatků, a údaji podle § 15 odst. 2 písm. a) a b),
h)
vyzvat k převzetí a předat urnu s lidskými ostatkylidskými ostatky vypraviteli pohřbuvypraviteli pohřbu nebo provozovateli pohřební služby způsobem a ve lhůtě stanovené řádem krematoria; pokud vypravitel pohřbuvypravitel pohřbu nebo provozovatel pohřební služby do 12 měsíců ode dne zpopelnění urnu od provozovatele krematoria nepřevezme, je provozovatel krematoria povinen lidské ostatkylidské ostatky uložit do společného hrobu na veřejném pohřebištiveřejném pohřebišti.
§ 15
(1)
Provozovatel krematoria v řádu krematoria vydaném podle § 14 odst. 3 písm. b) upraví zejména
a)
postup při přijímání lidských pozůstatkůlidských pozůstatků a lidských ostatkůlidských ostatků ke zpopelnění, včetně druhů rakví, které je možné zpopelňovat,
b)
způsob evidence lidských pozůstatkůlidských pozůstatků a lidských ostatkůlidských ostatků do zpopelnění,
c)
povinnosti návštěvníků krematoria v souvislosti s pořádkem v krematoriu, zachováním důstojnosti tohoto místa a pravidla užívání zařízení krematoria,
d)
způsob uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků nebo lidských ostatkůlidských ostatků,
e)
podmínky zpopelňování lidských pozůstatkůlidských pozůstatků a lidských ostatkůlidských ostatků,
f)
způsob ukládání lidských ostatkůlidských ostatků do uren,
g)
uskladnění a předávání uren s lidskými ostatkylidskými ostatky,
h)
způsob výzvy a převzetí urny s lidskými ostatkylidskými ostatky a lhůtu k jejímu předání vypraviteli pohřbuvypraviteli pohřbu nebo provozovateli pohřební služby.
(2)
Provozovatel krematoria vede evidenci lidských pozůstatkůlidských pozůstatků a lidských ostatkůlidských ostatků, které mu byly předány ke zpopelnění, obsahující zejména
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení zemřelých, jejichž těla nebo lidské ostatky byly v krematoriu zpopelněny,
b)
místo a datum jejich narození a úmrtí, pokud jsou známy,
c)
záznam o nebezpečné nemoci, pokud lidské pozůstatkylidské pozůstatky, které byly zpopelněny, byly touto nemocí nakaženy,
d)
datum a hodinu převzetí lidských pozůstatkůlidských pozůstatků nebo lidských ostatkůlidských ostatků ke zpopelnění, včetně přidělení čísla v evidenci,
e)
druh rakve, vložky do rakve a transportního vaku,
f)
jednoznačnou identifikaci osoby předávající lidské pozůstatkylidské pozůstatky nebo lidské ostatkylidské ostatky,
g)
datum a hodinu uložení do chladicího, popřípadě mrazicího, zařízení,
h)
datum zpopelnění a číslo záznamu o zpopelnění,
i)
datum výzvy k převzetí urny s lidskými ostatkylidskými ostatky a datum jejího vydání nebo odeslání, včetně jména a adresy jejího příjemce, nebo, pokud nebyla urna převzata podle § 14 odst. 3 písm. h), datum a místo, kde byly lidské ostatky uloženy do společného hrobu.
(3)
Evidence související s provozováním krematoria podle odstavce 2 musí být vedena průkazně, pravdivě a čitelně ve formě svázané knihy. Zápisy se provádějí bez zbytečného odkladu.
HLAVA III
VEŘEJNÉ POHŘEBIŠTĚ
§ 16
(1)
Provozování veřejného pohřebiště je službou ve veřejném zájmu zajišťovanou obcíobcí v samostatné působnosti nebo registrovanou církví nebo náboženskou společností (dále jen „provozovatel pohřebiště“). Nemůže-li obecobec zajistit provozování veřejného pohřebiště v územním obvodu své působnosti, je povinna zajistit provozování veřejného pohřebiště v jiné obciobci v okolí na základě dohody s provozovatelem pohřebiště.
(2)
Jestliže obecobec ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provozovala veřejné pohřebiště na pozemku ve vlastnictví církve nebo náboženské společnosti, je oprávněna provozovat toto veřejné pohřebiště i nadále. V takovém případě může registrovaná církev nebo náboženská společnost ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona obciobci písemně oznámit, že nadále hodlá veřejné pohřebiště provozovat sama, a vyzvat ji ke smluvnímu vypořádání vztahů souvisejících se změnou provozovatele pohřebiště. Jestliže registrovaná církev nebo náboženská společnost ve stanovené lhůtě svůj požadavek na změnu provozovatele pohřebiště u obceobce neuplatní, může tak učinit nejdříve za 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Změnou provozovatele pohřebiště nesmí dojít k narušení provozu veřejného pohřebiště.
§ 17
Zřízení veřejného pohřebiště
(1)
Veřejné pohřebištěVeřejné pohřebiště lze zřídit na návrh obceobce nebo registrované církve a náboženské společnosti jen na pozemku v jejich vlastnictví na základě povolení záměru podle stavebního zákona. V rámci řízení o povolení záměru posoudí stavební úřad záměr zřízení veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště z hlediska souladu s územně plánovací dokumentací a z hlediska uplatňování cílů a úkolů územního plánování. Mají-li být součástí veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště hroby nebo hrobky, je obecobec nebo registrovaná církev a náboženská společnost povinna kromě podkladů stanovených zvláštním právním předpisem14) předložit i výsledky hydrogeologického průzkumu, z nichž je patrno, že pozemek je k takovému způsobu pohřbívání vhodný. Ke zřizování jednotlivých hrobů, hrobek, úložišť jednotlivých uren a hrobových zařízení na pohřebišti není třeba povolení záměru podle stavebního zákona.
(2)
Dotčenými orgány v řízení o povolení záměru zřízení veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště jsou vždy také krajská hygienická stanice, která vydá stanovisko z hlediska ochrany veřejného zdraví, a vodoprávní úřad, který vydává stanovisko z hlediska ochrany podzemních vod. Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko30), stanovisko vodoprávního úřadu se nevydává.
Provozování veřejného pohřebiště
§ 18
(1)
Provozování veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště zahrnuje zejména výkopové práce související s pohřbenímpohřbením a exhumacíexhumací, správu a údržbu veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště, pronájem hrobových místhrobových míst a vedení související evidence.
(2)
Zajišťuje-li provozovatel veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště jeho provozování prostřednictvím jiné právnické nebo podnikající fyzické osoby, vztahují se na tuto osobu povinnosti upravené v § 20 písm. a) až c), § 21 odst. 1 a v § 22 odst. 1 a 5. Tato osoba oznamuje provozovateli pohřebiště skutečnosti uvedené v § 20 písm. d).
(3)
K provozování veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště a změnám řádu veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště je nutný předchozí souhlas krajského úřadu. Krajský úřad vydá souhlas za předpokladu, že řád veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště byl vypracován v souladu s požadavky stanovenými zákonem.
(4)
Provozovatel pohřebiště je povinen předložit krajskému úřadu veškeré podklady, které si pro tento účel vyžádá.
§ 19
Řád veřejného pohřebiště
(1)
Provozovatel pohřebiště nebo právnická nebo podnikající fyzická osoba zajišťující v souladu s § 18 odst. 2 provoz veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště se při své činnosti řídí řádem veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště.
(2)
Řád veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště musí být zveřejněn v místě na daném veřejném pohřebištiveřejném pohřebišti obvyklém. V řádu veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště jeho provozovatel zejména podrobně upraví
a)
podmínky pro sjednání nájmu hrobového místahrobového místa, které musí být stejné pro všechny osoby,
b)
rozsah služeb poskytovaných na veřejném pohřebištiveřejném pohřebišti a stanovení druhů konečných rakvíkonečných rakví pro ukládání do hrobů a hrobek, a to včetně vložek a vystýlek do rakví, transportních vaků a rubášů,
c)
jsou-li součástí veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště hroby, tlecí dobu pro lidské ostatkylidské ostatky do nich ukládané v souladu s § 22 odst. 3,
d)
povinnosti nájemců hrobového místahrobového místa při záměru zřízení hrobky,
e)
podmínky pro povolování exhumaceexhumace po tlecí době,
f)
povinnosti návštěvníků veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště v souvislosti s pořádkem na veřejném pohřebištiveřejném pohřebišti a zachováním důstojnosti tohoto místa a způsob a pravidla užívání zařízení veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště (např. obřadních síní), pokud je této úpravy třeba,
g)
povinnosti provozovatele pohřebiště a dalších osob vykonávajících činnosti související se zajištěním řádného provozu veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště,
h)
povinnosti nájemce hrobového místahrobového místa,
i)
dobu, po kterou je veřejné pohřebištěveřejné pohřebiště přístupno návštěvníkům,
j)
omezení vyplývající z územního rozhodnutíúzemního rozhodnutí o zřízení veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště,
k)
je-li veřejné pohřebištěveřejné pohřebiště provozováno prostřednictvím právnické nebo podnikající fyzické osoby, informace o této skutečnosti spolu s uvedením jejího jména a adresy, jde-li o fyzickou osobu, nebo názvu a sídla, jde-li o právnickou osobu,
l)
podmínky pro dohled nad provozovatelem pohřební služby, který na základě smlouvy s vypravitelem pohřbuvypravitelem pohřbu hodlá na pohřebišti provádět práce podle § 4a odst. 2.
§ 20
Provozovatel pohřebiště je povinen
a)
do hrobu nebo do hrobky pohřbívat pouze lidské pozůstatkylidské pozůstatky nebo ukládat lidské ostatkylidské ostatky a provozovat veřejné pohřebištěveřejné pohřebiště v souladu se zveřejněným řádem pohřebiště, tímto zákonem a zvláštními právními předpisy,18)
b)
zdržet se při kontaktu s pozůstalými chování nešetrného k jejich citům a umožnit při smutečních obřadech účast registrovaných církví, náboženských společností nebo jiných osob v souladu s projevenou vůlí zemřelé osoby, a pokud se tato osoba během svého života ke smutečnímu obřadu nevyslovila, také v souladu s projevenou vůlí osob uvedených v § 114 odst. 1 občanského zákoníku,
c)
vést evidenci související s provozováním veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště a vypraviteli pohřbuvypraviteli pohřbu vystavit doklad o pohřbenípohřbení obsahující číslo hrobu nebo hrobky, jméno, popřípadě jména, a příjmení zemřelého, místo a datum jeho narození, úmrtí, pohřbenípohřbení a jednoznačnou identifikaci právnické nebo podnikající fyzické osoby, která pohřbenípohřbení provedla; u jiných lidských pozůstatkůjiných lidských pozůstatků vést evidenci v rozsahu identifikace jiných lidských pozůstatkůidentifikace jiných lidských pozůstatků,
d)
v případě, že lidské ostatkylidské ostatky nejsou ani po uplynutí stanovené tlecí doby zetlelé, neprodleně zajistit příslušné podklady pro stanovení nové tlecí doby ve smyslu § 22 odst. 3, na jejich základě navrhnout novou tlecí dobu, vyžádat si k ní stanovisko krajské hygienické stanice a na základě tohoto stanoviska upravit odpovídajícím způsobem řád veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště,
e)
v případě zákazu pohřbívání bezodkladně písemně informovat krajský úřad a nájemce hrobových místhrobových míst, pokud je mu známa jejich adresa, a současně informovat krajský úřad a veřejnost o tomto zákazu v místě na daném veřejném pohřebištiveřejném pohřebišti obvyklém,
f)
v případě rušení pohřebiště splnit podmínky § 24 a
1.
po podání žádosti o vydání rozhodnutí o zrušení pohřebiště u krajského úřadu informovat nájemce hrobových místhrobových míst o zahájení řízení podle § 24 odst. 1, pokud je mu známa jejich adresa, a současně tuto informaci zveřejnit na místě na daném pohřebišti obvyklém,
2.
písemně informovat nájemce hrobových místhrobových míst o vydání rozhodnutí podle § 24 odst. 1 a datu, k němuž má být pohřebiště zrušeno, pokud je mu známa jejich adresa, a současně tuto informaci zveřejnit na místě na daném pohřebišti obvyklém,
3.
pokud nájemci hrobových místhrobových míst před zveřejněným dnem zrušení pohřebiště nepřemístí lidské ostatkylidské ostatky na jiné pohřebiště, ponechat je na místě,
4.
je-li provozovatelem veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště obecobec, informovat vlastníka hrobky, náhrobku a ostatního hrobového zařízení, pokud mu je znám, že s nimi bude naloženo jako s věcmi opuštěnými; není-li provozovatelem veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště obecobec, odevzdat tyto věci obciobci, na jejímž území se zrušené pohřebiště nachází, s uvedením kontaktních údajů jejich vlastníka, pokud je ke dni zrušení veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště neodstranil, a o tomto postupu předem vlastníka informovat,
5.
pokud má být využito zrušeného pohřebiště k účelu, při kterém je třeba prohloubit terén, zajistit exhumaciexhumaci všech lidských ostatkůlidských ostatků a jejich uložení do společného hrobu na jiném pohřebišti; s nalezenými předměty, u nichž se předpokládá, že jsou zhotoveny z drahých kovů, nebo s předměty, které mají kulturně-historickou hodnotu, ponechanými v hrobech a hrobkách, naložit obdobně jako v bodu 4,
6.
pokud jsou na pohřebišti zřízeny vsypové a rozptylové louky, zajistit přemístění tohoto travního porostu se zeminou na jiné pohřebiště,
g)
provozovateli pohřební služby nebo vypraviteli pohřbuvypraviteli pohřbu umožnit pohřbenípohřbení nebo uložení lidských ostatkůlidských ostatků na pohřebišti; provozovatel pohřebiště má nárok na úhradu přiměřených nákladů za poskytnuté související služby.
§ 21
Evidence související s provozováním veřejného pohřebiště
(1)
Evidence související s provozováním pohřebiště vedená podle § 20 písm. c) obsahuje následující údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení zemřelých, jejichž lidské ostatkylidské ostatky jsou na pohřebišti uloženy,
b)
místo a datum jejich narození a úmrtí, pokud jsou známy,
c)
údaje o jiných lidských pozůstatcíchjiných lidských pozůstatcích v rozsahu identifikace jiných lidských pozůstatkůidentifikace jiných lidských pozůstatků,
d)
datum uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků nebo lidských ostatkůlidských ostatků na pohřebiště včetně jejich exhumaceexhumace, určení hrobového místahrobového místa, hloubky pohřbenípohřbení, druhu rakve, vložky do rakve nebo transportního vaku; u lidských ostatkůlidských ostatků druh a číslo urny a v případě vsypu i místo jejich uložení,
e)
záznam o nebezpečné nemoci, pokud lidské pozůstatkylidské pozůstatky, které byly uloženy do hrobu nebo hrobky, byly touto nemocí nakaženy,
f)
jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa trvalého pobytu a datum narození nájemce hrobového místahrobového místa, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní jméno, nebo obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo osoby nájemce hrobového místahrobového místa, jde-li o právnickou osobu,
g)
datum uzavření nájemní smlouvy a dobu trvání závazku včetně údajů o změně smlouvy,
h)
údaje o hrobce, náhrobku a hrobovém zařízení daného hrobového místahrobového místa, včetně údajů o vlastníku, pokud je znám,
i)
údaje o skutečnosti uvedené v § 20 písm. d), pokud nastala,
j)
údaje o zákazu pohřbívání a době jeho trvání, pokud byl zákaz vydán,
k)
údaje o skutečnostech uvedených v § 20 písm. f) bodech 3 až 6, pokud nastaly, v případě rušení pohřebiště.
(2)
Evidence související s provozováním pohřebiště podle § 20 písm. c) musí být vedena průkazně, pravdivě a čitelně ve formě svázané knihy. Zápisy se provádějí bez zbytečného odkladu.
§ 22
Ukládání lidských pozůstatků a jejich exhumace
(1)
Hroby pro ukládání lidských pozůstatkůlidských pozůstatků musí splňovat následující požadavky:
a)
jejich hloubka musí být u dospělých osob a dětí od 10 let nejméně 1,5 m, u dětí mladších 10 let nejméně 1,2 m,
b)
dno hrobu nebo hrobky musí ležet nad úrovní kolísání hladiny podzemní vody,
c)
boční vzdálenosti mezi jednotlivými hroby musí činit nejméně 0,3 m.
(2)
Provozovatel pohřebiště je oprávněn převzít tělo zemřelého k pohřbenípohřbení do hrobu nebo hrobky nebo lidské ostatkylidské ostatky k uložení jen tehdy, je-li skutečnost úmrtí doložena úmrtním listem, průvodním listem k přepravě těla zemřeléhotěla zemřelého (umrlčí pas), zprávou oprávněného orgánu cizího státu nebo listem o prohlídce zemřelého; v případě podezření ze spáchání trestného činutrestného činu v souvislosti s úmrtím je kromě toho nutný i písemný souhlas státního zástupce nebo jiného orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení, který je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu10). Pro převzetí jiných lidských pozůstatkůjiných lidských pozůstatků k pohřbenípohřbení do hrobu nebo hrobky se postupuje obdobně, přičemž postačí doložení identifikace jiných lidských pozůstatkůidentifikace jiných lidských pozůstatků.
(3)
Nezpopelněné lidské ostatkylidské ostatky musí být uloženy v hrobě po tlecí dobu, která se zřetelem ke složení půdy musí trvat minimálně 10 let. Konkrétní délku tlecí doby pro veřejné pohřebištěveřejné pohřebiště stanoví jeho provozovatel v řádu veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště na základě výsledků hydrogeologického průzkumu, vyžádaného stanoviska krajské hygienické stanice a místních zvyklostí.
(4)
Před uplynutím tlecí doby mohou být do téhož hrobu uloženy další lidské pozůstatkylidské pozůstatky, pokud je možné je umístit nad úroveň naposledy pohřbených lidských pozůstatkůlidských pozůstatků a vrstva ulehlé zeminy nad rakví bude činit nejméně 1 m.
(5)
Před uplynutím tlecí doby mohou být lidské ostatky exhumovány na žádost nájemce hrobového místahrobového místa jen se souhlasem krajské hygienické stanice, nebo nařídí-li exhumaciexhumaci v trestním řízenítrestním řízení předseda senátu nebo státní zástupce. Bez ohledu na uplynutí tlecí doby doloží nájemce hrobového místahrobového místa k žádosti o exhumaciexhumaci vždy skutečnost úmrtí podle odstavce 2 a písemný souhlas osoby uvedené v § 114 odst. 1 občanského zákoníku. Náklady na exhumaciexhumaci hradí ten, kdo o ni požádal; provozovatel pohřebiště zajistí při exhumaciexhumaci provoz na pohřebišti tak, aby nebyl narušen veřejný pořádek a aby byl vyloučen přenos možné nákazy.
(6)
Pokud jsou lidské ostatky uloženy v hrobu nebo hrobce, není třeba k jejich přemístění v rámci hrobu nebo hrobky, nemá-li být rakev otevřena, souhlasu krajské hygienické stanice.
(7)
Lidské ostatkyLidské ostatky je možné uložit na veřejném pohřebištiveřejném pohřebišti, popřípadě exhumovat, vždy jen se souhlasem provozovatele pohřebiště a způsobem, který odpovídá podmínkám pohřbívání a exhumaceexhumace na daném veřejném pohřebištiveřejném pohřebišti.
§ 23
Zákaz pohřbívání
(1)
V případě, že by dalším pohřbíváním mohlo dojít k ohrožení veřejného zdraví nebo vodního hospodářství, může o zákazu pohřbívání v části veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště nebo na celém jeho území rozhodnout krajská hygienická stanice.20)
(2)
Na veřejném pohřebištiveřejném pohřebišti, kde je zakázáno pohřbívání lidských pozůstatkůlidských pozůstatků do hrobů podle odstavce 1, lze nadále pohřbívat do hrobek, pokud orgán, který o zákazu pohřbívání rozhodoval, nerozhodl jinak.
§ 24
Zrušení veřejného pohřebiště
(1)
Veřejné pohřebištěVeřejné pohřebiště může být zrušeno jen ve veřejném zájmu a na základě rozhodnutí krajského úřadu, kterým je současně vyhlášen i zákaz pohřbívání, je-li to nutné. Veřejné pohřebištěVeřejné pohřebiště může být zrušeno až po uplynutí všech dob, po které se provozovatel pohřebiště zavázal hrobová místahrobová místa přenechat k užívání, nejdříve však po uplynutí tlecí doby od posledního uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků do hrobu.
(2)
Je-li z důvodu veřejného zájmu výjimečně nutné zrušit veřejné pohřebištěveřejné pohřebiště před uplynutím dob uvedených v odstavci 1, je krajský úřad povinen zajistit a uhradit exhumaceexhumace a převezení lidských ostatkůlidských ostatků, jakož i přemístění zeminy a travního porostu z rozptylových a vsypových luk, na jiné vhodné veřejné pohřebištěveřejné pohřebiště.
(3)
Zrušení hrobů a hrobek prohlášených za kulturní památky lze provést pouze po předchozím zrušení jejich prohlášení za kulturní památky Ministerstvem kultury.21) Při rušení válečných hrobů se postupuje podle zvláštního právního předpisu.21a)
(4)
Náklady spojené s pracemi v souvislosti se zrušením veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště podle § 20 písm. f) bodů 3, 5 a 6 hradí ten, v jehož zájmu má být veřejné pohřebištěveřejné pohřebiště zrušeno.
(5)
V případě, že obciobci byly předány hrobky, náhrobky a hrobová zařízení podle § 20 písm. f) bodu 4 nebo cenné předměty podle § 20 písm. f) bodu 5, obecobec s těmito věcmi naloží jako s věcmi opuštěnými.
(6)
Pokud je provozovatel pohřebiště povinen postupovat podle § 20 písm. f) bodu 6, musí provést u rozptylové louky skrývku a přemístění porostu a zeminy do hloubky 10 cm, u vsypové louky skrývku a přemístění travního porostu a zeminy do hloubky odpovídající nejnižší úrovni uložení lidských ostatkůlidských ostatků.
§ 25
Užívání hrobového místa
(1)
Nájem hrobového místahrobového místa (dále jen „nájem“) vzniká na základě smlouvy o nájmu hrobového místahrobového místa uzavřené mezi provozovatelem pohřebiště jako pronajímatelem a nájemcem (dále jen „smlouva o nájmu“). Smlouva o nájmu musí mít písemnou formu.
(2)
V případě, že se jedná o nájem hrobového místa v podobě hrobu, musí být doba, na niž se smlouva o nájmu uzavírá, stanovena tak, aby od pohřbení mohla být dodržena tlecí doba stanovená pro veřejné pohřebiště, na němž se hrob nachází.
(3)
Nájem hrobového místa lze sjednat i na dobu předcházející pohřbení nebo uložení urny. Podnájem hrobového místa je zakázán.
(4)
Nájemce je povinen vlastním nákladem zajišťovat údržbu pronajatého hrobového místahrobového místa v rozsahu stanoveném smlouvou o nájmu a oznamovat provozovateli pohřebiště veškeré změny údajů potřebných pro vedení evidence veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště.
(5)
Právo nájmu hrobového místahrobového místa přechází na osobu, kterou nájemce určil, popřípadě na svěřenský fond určený nájemcem. Je-li nájemcem fyzická osoba a není-li přechod nájmu na určenou osobu možný, anebo neurčil-li nájemce nikoho, přechází právo nájmu na jeho manžela, není-li ho, na jeho děti, není-li jich, na jeho rodiče, není-li jich, na jeho sourozence; nežijí-li, pak na jejich děti. Není-li přechod práva nájmu na žádnou z těchto osob možný, přechází právo nájmu na dědice zemřelého. Osoba, na niž právo nájmu přešlo, je povinna sdělit provozovateli pohřebiště bez zbytečného odkladu údaje potřebné pro vedení evidence veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště; to platí i pro správce svěřenského fondu.
(6)
Provozovatel pohřebiště může odstoupit od smlouvy o nájmu, s výjimkou smlouvy o nájmu hrobového místahrobového místa, kde dosud neuplynula stanovená tlecí doba, jestliže nájemce neuhradí dlužné nájemné do 3 měsíců ode dne, kdy ho k tomu provozovatel písemně vyzval.
(7)
Provozovatel pohřebiště je povinen písemně upozornit nájemce na skončení sjednané doby nájmu nejméně 90 dnů před jejím skončením. Není-li mu trvalý pobyt nebo sídlo nájemce znám, uveřejní tuto informaci na veřejném pohřebištiveřejném pohřebišti způsobem, který je v místě obvyklý, nejméně 60 dnů před skončením sjednané doby nájmu a po dobu minimálně jednoho roku od uplynutí tlecí doby od posledního uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků do hrobu a odkaz na uveřejněnou informaci umístí vhodným způsobem na příslušné hrobové místohrobové místo.
(8)
Jestliže nájemce podá před uplynutím sjednané doby nájmu návrh na prodloužení doby trvání smlouvy o nájmu a plní své povinnosti uvedené v odstavci 4, může provozovatel pohřebiště jeho návrh odmítnout jen v případě, má-li být veřejné pohřebištěveřejné pohřebiště zrušeno podle § 24 odst. 1.
HLAVA IV
DOZOR NAD DODRŽOVÁNÍM ZÁKONA
Díl 1
Dozor v pohřebnictví
§ 25a
(1)
Dozor nad dodržováním povinností právnických nebo podnikajících fyzických osob stanovených v
a)
§ 4 odst. 1 písm. b), c) a e) provádí ministerstvo,
b)
§ 4 odst. 1 písm. a) a g) provádí krajská hygienická stanice,
c)
§ 4 odst. 1 písm. h) provádí krajský úřad.
(2)
Dozor nad dodržováním povinností provozovatelů pohřebních služeb, krematorií, osob provádějících konzervacikonzervaci a balzamaci a poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb podle § 4 odst. 3, stanovených v
a)
§ 7 odst. 1 písm. a), c), d), g) a h), § 8 odst. 1 a 2, § 9 odst. 1, § 11 písm. a), § 14 odst. 3 písm. a), c), e), f) a g) a v § 20 písm. b) provádí ministerstvo,
b)
§ 6 odst. 4, § 7 odst. 1 písm. b), § 10a a v § 14 odst. 3 písm. b) provádí živnostenský úřad,
c)
§ 7 odst. 1 písm. f), j), k) a l), § 7 odst. 4, § 14 odst. 3 písm. d) a v § 15 odst. 2 a 3 provádí krajská hygienická stanice,
d)
§ 4 odst. 3 a 5, § 5 odst. 6 a v § 9 odst. 1 provádí krajský úřad.
(3)
Dozor nad dodržováním povinností provozovatelů pohřebiště a právnických nebo podnikajících fyzických osob při provozování pohřebiště stanovených v § 18 odst. 2 a 3, § 19 odst. 1, § 20 písm. a), c), d), e), f) a g) a v § 22 odst. 3 a 5 provádí krajský úřad.
(4)
Zjistí-li orgán uvedený v odstavcích 1 až 3 nedostatky, může podle povahy zjištěného nedostatku rozhodnutím uložit osobě opatření k nápravě a stanovit lhůtu k uskutečnění opatření k nápravě.
(5)
Osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě, je povinna neprodleně oznámit orgánu uvedenému v odstavcích 1 až 3 způsob plnění a splnění uloženého opatření.
(6)
Odvolání proti rozhodnutí o uložení opatření k nápravě nemá odkladný účinek.
Díl 2
Přestupky
§ 26
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 4 odst. 1 písm. a) upraví, konzervuje, balzamuje nebo vystaví tělo zemřelého nakažené nebezpečnou nemocí,
b)
v rozporu s § 4 odst. 1 písm. c) vystaví lidské pozůstatkylidské pozůstatky před pohřbenímpohřbením,
c)
v rozporu s § 4 odst. 1 písm. d) odstraní z lidských pozůstatkůlidských pozůstatků nesnímatelné náhrady,
d)
v rozporu s § 4 odst. 1 písm. e) provede trvalé uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků nebo jejich zpopelnění jiným způsobem než uvedeným v § 2 písm. e),
e)
v rozporu s § 4 odst. 1 písm. f) zachází s lidskými pozůstatkylidskými pozůstatky nebo lidskými ostatky způsobem dotýkajícím se důstojnosti zemřelého nebo mravního cítění veřejnosti,
f)
v rozporu s § 4 odst. 1 písm. g) neoprávněně otevře konečnou rakevkonečnou rakev s lidskými pozůstatkylidskými pozůstatky nebo urnu s lidskými ostatkylidskými ostatky,
g)
v rozporu s § 4 odst. 1 písm. h) neoprávněně otevře hrob nebo hrobku nebo neoprávněně provádí exhumaciexhumaci,
h)
v rozporu s § 5 odst. 6 neinformuje neprodleně příslušnou obecobec o skutečnostech uvedených v § 5 odst. 1.
(2)
Za přestupky podle odstavce 1 písm. a) až g) lze uložit pokutu do 100 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. h) pokutu do 70 000 Kč.
§ 27
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 4 odst. 1 písm. a) upraví, konzervuje, balzamuje nebo vystaví tělo zemřelého nakažené nebezpečnou nemocí,
b)
v rozporu s § 4 odst. 1 písm. b) konzervuje, balzamuje nebo vystaví lidské pozůstatkylidské pozůstatky, a to i konzervované nebo balzamované, nebo v rozporu s § 4 odst. 1 písm. c) vystaví lidské pozůstatkylidské pozůstatky před pohřbenímpohřbením,
c)
v rozporu s § 4 odst. 1 písm. e) provede trvalé uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků nebo jejich zpopelnění jiným způsobem než uvedeným v § 2 písm. e),
d)
v rozporu s § 4 odst. 1 písm. g) neoprávněně otevře konečnou rakevkonečnou rakev s lidskými pozůstatkylidskými pozůstatky nebo urnu s lidskými ostatkylidskými ostatky,
e)
v rozporu s § 4 odst. 1 písm. h) neoprávněně otevře hrob nebo hrobku nebo neoprávněně provádí exhumaciexhumaci.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba provozující pohřební službu se dopustí přestupku tím, že
a)
má umístěny chladicí nebo mrazicí zařízení a místnosti pro úpravu těla zemřelého v prostorách a areálech zdravotnického zařízení nebo zařízení sociálních služeb v rozporu s § 6 odst. 4,
b)
nesplní povinnost upravit tělo zemřelého nebo použít k ukládání lidských pozůstatkůlidských pozůstatků do pohřbenípohřbení rakve a zařízení podle § 7 odst. 1 písm. a),
c)
v rozporu s § 7 odst. 1 písm. b) nevydá před zahájením provozu řád pro provozování pohřební služby, tento řád nebo jeho změna nejsou schváleny krajskou hygienickou stanicí nebo tento řád nebo jeho změnu nezveřejní na viditelném místě,
d)
v rozporu s § 7 odst. 1 písm. c) sjednává pohřbenípohřbení, a to i prostřednictvím jiné osoby, v areálech zdravotnického zařízení nebo zařízení sociálních služeb,
e)
neuloží lidské pozůstatkylidské pozůstatky v rakvi nebo v jiné obdobné schránce nebo k jejich uložení nepoužije chladicí nebo mrazicí zařízení podle § 7 odst. 1 písm. f),
f)
nepředá provozovateli krematoria nebo pohřebiště spolu s lidskými pozůstatkylidskými pozůstatky nebo lidskými ostatky doklad o úmrtí nebo identifikaci jiných lidských pozůstatkůidentifikaci jiných lidských pozůstatků podle § 7 odst. 1 písm. g),
g)
nezajistí pro vypravitele pohřbuvypravitele pohřbu podmínky pro úpravu těla zemřelého a pro uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků do rakve podle § 7 odst. 1 písm. h),
h)
nevede evidenci lidských pozůstatkůlidských pozůstatků a lidských ostatkůlidských ostatků podle § 7 odst. 1 písm. j) a § 7 odst. 4,
i)
nedodržuje požadavky na technické vybavení podle § 7 odst. 1 písm. k),
j)
neprovádí dezinfekci provozních prostor, místnosti pro úpravu těla zemřelého, chladicího a mrazicího zařízení, pracovních pomůcek a vozidel určených k přepravě lidských pozůstatkůlidských pozůstatků a lidských ostatkůlidských ostatků podle § 7 odst. 1 písm. l),
k)
v rozporu s § 8 odst. 1 nezajistí při převozech na místo pohřbenípohřbení nebo při vystavení těla zemřelého jeho oblečení do šatů nebo rubáše nebo, není-li obléknutí možné, důstojné zahalení a uložení v konečné rakvikonečné rakvi,
l)
v rozporu s § 8 odst. 2 nezajistí, aby byly lidské pozůstatkylidské pozůstatky uloženy do neprodyšně uzavřené rakve nebo uloženy v chladicím, popřípadě mrazicím, zařízení, pokud přeprava nekonzervovaných nebo nebalzamovaných lidských pozůstatkůlidských pozůstatků přesahuje dobu 8 hodin nebo vzdálenost 500 km, nebo
m)
přepravuje lidské pozůstatkylidské pozůstatky nebo exhumované nezpopelněné lidské ostatkylidské ostatky v rozporu s § 9 odst. 1.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba provádějící balzamování a konzervacikonzervaci se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 10a nevydá před zahájením provozu řád pro provádění balzamace a konzervacekonzervace, tento řád nebo jeho změna nejsou schváleny krajskou hygienickou stanicí nebo tento řád nebo jeho změnu nezveřejní na viditelném místě.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba provozující krematorium se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší povinnost podle § 14 odst. 3 písm. a) zpopelňovat v krematoriu pouze lidské pozůstatkylidské pozůstatky nebo exhumované lidské ostatkylidské ostatky,
b)
v rozporu s § 14 odst. 3 písm. b) nevydá před zahájením provozu řád krematoria, řád krematoria nebo jeho změna nejsou schváleny krajskou hygienickou stanicí nebo tento řád nebo jeho změnu nezveřejní na viditelném místě,
c)
neuloží lidské pozůstatkylidské pozůstatky do zpopelnění pouze v konečné rakvikonečné rakvi do chladicího nebo mrazicího zařízení podle § 14 odst. 3 písm. d),
d)
nezajistí splnění povinnosti související s označováním rakve podle § 14 odst. 3 písm. e),
e)
nevystaví vypraviteli pohřbuvypraviteli pohřbu doklad o zpopelnění včetně všech náležitostí podle § 14 odst. 3 písm. f),
f)
nesplní některou z povinností podle § 14 odst. 3 písm. g) související s uložením lidských ostatkůlidských ostatků do urny,
g)
nevede evidenci lidských pozůstatkůlidských pozůstatků a lidských ostatkůlidských ostatků podle § 15 odst. 2 nebo 3.
(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba zajišťující v souladu s § 18 odst. 2 provoz veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště se dopustí přestupku tím, že
a)
neoznámí bezodkladně provozovateli pohřebiště, že lidské ostatkylidské ostatky ani po uplynutí tlecí doby nejsou zetlelé podle § 18 odst. 2,
b)
neprovozuje veřejné pohřebištěveřejné pohřebiště v souladu s řádem veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště podle § 19 odst. 1,
c)
v rozporu s § 20 písm. a) pohřbívá do hrobu nebo do hrobky jiné než lidské pozůstatkylidské pozůstatky nebo ukládá jiné než lidské ostatkylidské ostatky,
d)
nevede evidenci lidských pozůstatkůlidských pozůstatků a lidských ostatkůlidských ostatků podle § 21 odst. 1, nebo
e)
nesplní při exhumaciexhumaci lidských ostatkůlidských ostatků některou z povinností podle § 22 odst. 5.
(6)
Provozovatel pohřebiště se dopustí přestupku tím, že
a)
nevydá před zahájením provozu řád pohřebiště podle § 19 nebo neprovede jeho změnu podle § 18 odst. 3, nebo vydá řád pohřebiště nebo jeho změnu bez zveřejnění v místě na daném veřejném pohřebištiveřejném pohřebišti obvyklém,
b)
neprovozuje veřejné pohřebištěveřejné pohřebiště v souladu s řádem veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště podle § 19 odst. 1,
c)
v rozporu s § 20 písm. a) pohřbívá do hrobu nebo do hrobky jiné než lidské pozůstatkylidské pozůstatky nebo ukládá jiné než lidské ostatkylidské ostatky,
d)
neprodleně nezajistí příslušné podklady pro stanovení nové tlecí doby a na jejich základě nenavrhne novou tlecí dobu nebo si nevyžádá k návrhu nové tlecí doby stanovisko krajské hygienické stanice a neupraví odpovídajícím způsobem řád veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště podle § 20 písm. d),
e)
neinformuje krajský úřad, nájemce hrobových místhrobových míst nebo veřejnost o zákazu pohřbívání podle § 20 písm. e),
f)
nesplní v případě rušení pohřebiště některou z povinností podle § 20 písm. f),
g)
neumožní provozovateli pohřební služby nebo vypraviteli pohřbuvypraviteli pohřbu pohřbenípohřbení nebo uložení lidských ostatkůlidských ostatků na pohřebišti podle § 20 písm. g),
h)
nevede evidenci lidských pozůstatkůlidských pozůstatků a lidských ostatkůlidských ostatků podle § 21 odst. 1, nebo
i)
neuloží nezpopelněné lidské ostatkylidské ostatky v hrobě po tlecí dobu podle § 22 odst. 3.
(7)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která provozuje pohřební službu, provádí balzamace nebo konzervacekonzervace, provozuje krematorium, nebo je provozovatelem veřejného pohřebištěveřejného pohřebiště, se dopustí přestupku tím, že poruší při kontaktu s pozůstalými některou z povinností podle § 7 odst. 1 písm. d), § 11 písm. a), § 14 odst. 3 písm. c) a § 20 písm. b).
(8)
Poskytovatel uvedený v § 4 odst. 3 se dopustí přestupku tím, že
a)
nepředá lidské pozůstatkylidské pozůstatky umyté, a byla-li provedena pitva, zašité podle § 4 odst. 3 písm. a),
b)
bezúplatně nezajistí možnost úpravy těla zemřelého a uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků do rakve ve vhodné místnosti nebo neumožní nezbytnou hygienickou očistu podle § 4 odst. 3,
c)
nezajistí uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků podle § 4 odst. 5, nebo
d)
přepravuje lidské pozůstatkylidské pozůstatky nebo exhumované nezpopelněné lidské ostatkylidské ostatky v rozporu s § 9 odst. 1.
(9)
Osoba, u které je tělo zemřelého uloženo, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 5 odst. 6 neinformuje neprodleně obecobec o skutečnostech uvedených v § 5 odst. 1.
(10)
Za přestupky podle odstavců 1 až 9 lze uložit pokutu do 200 000 Kč. Dopustí-li se právnická nebo podnikající fyzická osoba přestupku podle odstavců 1 až 5 opakovaně, uloží se pokuta do 500 000 Kč.
§ 28
(1)
Přestupky fyzických osob podle § 26 projednává obecní úřad.
(2)
Přestupky právnických nebo podnikajících fyzických osob podle
a)
§ 27 odst. 1 písm. b) a c), § 27 odst. 2 písm. b), d), f), g), k) až m), § 27 odst. 4 písm. a), d) až f) a § 27 odst. 7 projednává ministerstvo,
b)
§ 27 odst. 1 písm. e), § 27 odst. 5, 6, 8 a 9 projednává krajský úřad,
c)
§ 27 odst. 1 písm. a) a d), § 27 odst. 2 písm. e), h) až j) a § 27 odst. 4 písm. c) a g) projednává krajská hygienická stanice,
d)
§ 27 odst. 2 písm. a) a c), § 27 odst. 3 a § 27 odst. 4 písm. b) projednává obecní živnostenský úřad.
(3)
Porušení povinností uvedených v § 4 odst. 1 písm. e), g) a h), § 7 odst. 1 písm. c), § 7 odst. 2, § 11 písm. b) a c) a v § 14 odst. 3 písm. a), e) a g) se považuje za závažný způsob porušení podmínek stanovených zvláštním právním předpisem29).
(4)
Přestupek je spáchán opakovaně, pokud byl spáchán do 1 roku od právní moci rozhodnutí, jímž byla tomu, kdo se ho dopustil, uložena pokuta za přestupek podle tohoto zákona.
(5)
Pokuty vybírá orgán, který je uložil.
HLAVA V
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 29
Přechodná ustanovení
(1)
Provozování pohřební služby nebo krematoria na základě koncesovaných živnostíživností vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za provozování pohřební služby nebo krematoria podle tohoto zákona. Právnická nebo fyzická osoba podnikající po dni nabytí účinnosti tohoto zákona na základě koncesovaných živnostíživností vydaných přede dnem nabytí jeho účinnosti je povinna předložit živnostenskému úřadu doklady ve smyslu § 6 a 13 nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; pokud požadované doklady ve stanovené lhůtě nepředloží, její oprávnění k provozování činnosti zanikne. Pokud živnostenský úřad zjistí, že předložené doklady jsou neúplné nebo dostatečně neprokazují odbornou způsobilost a právnická nebo fyzická osoba v termínu jím stanoveném doklady nedoplní nebo závady neodstraní, její oprávnění k provozování činnosti po uplynutí lhůty pro doplnění nebo odstranění závad zanikne.
(2)
Živnostenská oprávnění k činnosti „Provozování pohřebišť“, která podle tohoto zákona již není živnostíživností, zanikají uplynutím 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3)
Obdobně jako v odstavci 1 se postupuje v případě provádění balzamace a konzervace, pokud byla tato živnostživnost provozována před účinností tohoto zákona v rámci koncesované živnostiživnosti pohřební služba nebo provozování pohřebišť a krematorií.
(4)
Do 2 let po nabytí účinnosti tohoto zákona je provozovatel pohřebiště povinen předložit dosavadním uživatelům hrobových míst návrh smlouvy o nájmu hrobového místa, pokud takové smlouvy již nejsou uzavřeny písemně. V případě, že dosavadní uživatel hrobového místa
a)
není znám nebo není známa jeho adresa nebo adresa jeho právních nástupců a návrh nájemní smlouvy mu proto není možno doručit, je provozovatel pohřebiště povinen nejpozději do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na veřejně přístupném místě na veřejném pohřebišti zveřejnit výzvu k uzavření nájemní smlouvy k takovému hrobovému místu a místo (adresu), na něž se má dosavadní uživatel nebo jeho právní nástupce obrátit, spolu s upozorněním, že pokud nebude nájemní smlouva uzavřena do 30 měsíců po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadní užívací právo k hrobovému místu zanikne;
b)
odmítne uzavřít nájemní smlouvu nebo pokud k uzavření nájemní smlouvy nedojde z důvodu jeho nečinnosti, jeho dosavadní právo k užívání hrobového místa zanikne po uplynutí 6 měsíců ode dne odmítnutí uzavřít nájemní smlouvu nebo po uplynutí 6 měsíců ode dne, kdy mu byl doručen návrh smlouvy o nájmu hrobového místa.
(5)
Pokud v případech uvedených v odstavci 4 od uložení lidských pozůstatkůlidských pozůstatků dosud neuplynula stanovená tlecí doba, dosavadní užívací právo k hrobovému místu zanikne až jejím uplynutím. Pokud jde o náhrobky a ostatní hrobové zařízení a cenné předměty nalezené v hrobech a hrobkách, k nimž zanikne dosavadní užívací právo podle odstavce 4, postupuje provozovatel hřbitova obdobně jako při zrušení veřejného pohřebiště.
(6)
U válečných hrobů21a) se užívací právo poskytuje bezplatně na neomezenou dobu.
(7)
ObceObce, které provozovaly veřejné pohřebiště přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona buď samy, nebo prostřednictvím jiné právnické nebo fyzické osoby, jsou povinny upravit řád veřejného pohřebiště v souladu s tímto zákonem a vyžádat si jeho schválení územně příslušným okresním úřadem nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(8)
Organizační složka státu, která ke dni účinnosti tohoto zákona provozuje veřejné pohřebiště, převede jeho provozování do 3 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona obciobci, na jejímž území je veřejné pohřebiště umístěno.
§ 30
(1)
Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, použijí se pro občanskoprávní vztahy podle tohoto zákona ustanovení občanského zákoníku.
(2)
Pokud se v tomto zákoně požaduje předložení listu o prohlídce zemřelého, nahrazuje jej u těla plodu po ukončení těhotenství, které vykazovalo známky života, identifikace obdobná identifikaci jiných lidských pozůstatkůidentifikaci jiných lidských pozůstatků.
(3)
Krajským úřadem příslušným podle § 3 odst. 4 a 5, § 18 odst. 3, § 20 písm. e), § 20 písm. f) bodu 1, § 24 odst. 1 a 2 a § 25a odst. 3 je krajský úřad, v jehož správním obvodu je dané pohřebiště.
§ 30a
Působnosti stanovené krajskému úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 31
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo pro místní rozvoj vydá vyhlášku k provedení § 5 odst. 4 a § 10 odst. 3.
§ 32
Zrušovací ustanovení
Zrušují se § 9 a 10, § 12 odst. 2 a § 13 až 29 včetně poznámek pod čarou č. 9) až 15) vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 19/1988 Sb., o postupu při úmrtí a o pohřebnictví.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb.
§ 33
V zákoně č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., se za § 6 vkládá nový § 6a, který zní:
㤠6a
(1)
Reklama poskytování pohřebních služeb, provádění balzamace a konzervace, provozování krematoria a provozování veřejného pohřebiště (dále jen „činnosti v pohřebnictví“) může obsahovat pouze následující údaje:
a)
název obchodní firmy nebo jméno, příjmení nebo název provozovatele činností v pohřebnictví,
b)
vymezení předmětu činností v pohřebnictví, popřípadě dalších navazujících poskytovaných služeb,
c)
adresu pracoviště určeného pro styk se zákazníky,
d)
telefonní a faxové číslo, adresu elektronické pošty nebo internetovou adresu,
e)
provozní dobu pro veřejnost,
f)
firemní logo nebo jiný grafický motiv.
(2)
Reklama činností v pohřebnictví nesmí být
a)
užita v prostorách zdravotnického zařízení nebo ústavu sociální péče,
b)
doručována prostřednictvím dopisů, letáků, elektronickou poštou nebo jinou adresnou formou.
(3)
V souvislosti s oznamováním úmrtí nelze uplatňovat jakékoli formy reklamy.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
§ 34
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb. a zákona č. 164/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 3 se na konci písmene ac) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno ad), které včetně poznámky pod čarou č. 23k) zní:
„ad)
provozování pohřebišť.23k)
23k)
Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů.“.
2.
V příloze č. 3 skupině 314: „Ostatní“ se název oboru živnosti „Pohřební služba“ nahrazuje názvem „Provozování pohřební služby“, text ve sloupci 2 zní: „§ 6 odst. 2 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů“, text ve sloupci 4 zní: „okresní hygienik“ a text ve sloupci 5 zní: „§ 6 odst. 4 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů“.
3.
V příloze č. 3 skupině 314: „Ostatní“ se za obor živnosti „Provozování pohřební služby“ vkládá nový obor živnosti, který zní: „Provádění balzamace a konzervace“, text ve sloupci 2 zní: „§ 10 odst. 2 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů“, text ve sloupci 4 zní: „okresní hygienik“ a text ve sloupci 5 zní: „§ 10 odst. 4 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů“.
4.
V příloze č. 3 skupině 314: „Ostatní“ se název oboru živnosti „Provozování pohřebišť a krematorií“ nahrazuje názvem „Provozování krematoria“, text ve sloupci 2 zní: „§ 13 odst. 2 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů“, text ve sloupci 4 zní: „okresní hygienik“ a text ve sloupci 5 zní: „§ 13 odst. 4 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů
§ 35
V § 14 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 60/1988 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 474/1992 Sb. a zákona č. 272/1996 Sb., se za slovy „investiční politiky“ spojka „a“ nahrazuje čárkou a za slovem „ruchu“ se doplňují slova „a pohřebnictví“.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
§ 37
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
3)
Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 84 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.
4a)
§ 80 odst. 1 písm. j) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 274/2003 Sb.
5)
§ 40 zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě.
6)
Příloha č. 3 k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7)
Vyhláška č. 176/2009 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o akreditaci vzdělávacího programu, organizace vzdělávání v rekvalifikačním zařízení a způsob jeho ukončení.
8)
Zákon č. 258/2000 Sb.
9)
§ 52 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
10)
Trestní řád.
11)
Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.
12)
Mezinárodní Ujednání o přepravě mrtvol, vyhlášené pod č. 44/1938 Sb.
Dohoda o převozu těl zemřelých, vyhlášená pod č. 22/2012 Sb. m. s.
14)
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon.“.
15)
Například zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.
18)
Například zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.
20)
Zákon č. 258/2000 Sb.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
21)
§ 8 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.
21a)
Zákon č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech a o změně zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
26)
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.
27)
§ 91 zákona č. 372/2011 Sb.
28)
Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů.
29)
§ 58 odst. 2 a 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
30)
Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku. |
Zákon č. 257/2001 Sb. | Zákon č. 257/2001 Sb.
Zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)
Vyhlášeno 25. 7. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 98/2001
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Vymezení základních pojmů
* § 3 - Systém knihoven
* § 4 - Veřejné knihovnické a informační služby
* Evidence knihoven
* § 5 - (1) Ministerstvo vede evidenci knihoven, která je veřejnosti přístupným informačním systémem.
* § 6 - (1) Poskytuje-li zařízení způsobem zaručujícím rovný přístup všem veřejné knihovnické a informační služby vymezené tímto zákonem, ministerstvo je zapíše do evidence knihoven. Osvědčení o provedeném zápisu ministerstvo vydá jejímu provozovateli do 15 dnů od
* § 7 - (1) Provozovatel knihovny je povinen písemně oznámit ministerstvu každou změnu údajů evidovaných v evidenci knihoven, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo.
* § 8 - (1) Ministerstvo z vlastního nebo jiného podnětu rozhodnutím zruší zápis v evidenci knihoven, pokud knihovna přestane splňovat znaky knihovny podle § 2 písm. a).
* Druhy knihoven
* § 9 - Národní knihovna
* § 10 - Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana a Moravská zemská knihovna v Brně
* § 11 - Krajská knihovna
* § 12 - Základní knihovna
* § 13 - Specializovaná knihovna
* § 14 - Meziknihovní služby
* § 15 - Podpora knihoven
* § 16 - Evidence a revize knihovního fondu
* § 17 - Vyřazování knihovních dokumentů
* § 18 - Ochrana knihovního fondu
* § 19 - Opatření k nápravě
* § 20 - Přestupky
* § 22 - Zmocňovací ustanovení
* Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
* § 23 - Na rozhodování a vydávání osvědčení podle tohoto zákona se vztahuje správní řád, nestanoví-li tento zákon jinak.
* § 24 - (1) Knihovny, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona poskytují veřejné knihovnické a informační služby s rovným přístupem všech k těmto službám, se považují za knihovny podle tohoto zákona nejdéle po dobu 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto záko
* § 25 - Zrušovací ustanovení
* § 26 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 2. 2022 (261/2021 Sb.)
257
ZÁKON
ze dne 29. června 2001
o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon upravuje systém knihovenknihoven poskytujících veřejné knihovnické a informační služby a podmínky jejich provozování.
(2)
Tento zákon se nevztahuje na knihovnyknihovny provozované na základě živnostenského oprávnění.
§ 2
Vymezení základních pojmů
V tomto zákoně se rozumí
a)
knihovnouknihovnou zařízení, v němž jsou způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu poskytovány veřejné knihovnické a informační služby vymezené tímto zákonem, a které je zapsáno v evidenci knihovenknihoven,
b)
knihovním dokumentemknihovním dokumentem informační pramen evidovaný jako samostatná jednotka knihovního fonduknihovního fondu knihovnyknihovny,
c)
knihovním fondemknihovním fondem organizovaný, soustavně doplňovaný, zpracovávaný, ochraňovaný a uchovávaný soubor knihovních dokumentůknihovních dokumentů,
d)
meziknihovními službamimeziknihovními službami soubor výpůjčních, informačních a reprografických služeb, které mezi sebou uskutečňují knihovnyknihovny s cílem zpřístupnit svým uživatelům knihovní dokumentyknihovní dokumenty bez ohledu na místo jejich uložení,
e)
historickým fondemhistorickým fondem knihovní fondknihovní fond sestávající z knihovních dokumentůknihovních dokumentů, které vznikly do roku 1860 nebo mají v daném oboru pro svou jedinečnost historickou hodnotu, popřípadě jiný knihovní fondknihovní fond mající zvláštní historickou a kulturní hodnotu, pokud byl takto vymezen ve statutu knihovnyknihovny nebo v jiném právním předpisu,
f)
konzervačním fondemkonzervačním fondem knihovní fondknihovní fond sestávající z knihovních dokumentůknihovních dokumentů, které knihovnaknihovna získala jako příjemce povinného výtisku podle zvláštního právního předpisu,1)
g)
specializovaným fondemspecializovaným fondem knihovní fondknihovní fond sestávající z knihovních dokumentůknihovních dokumentů určitého, zpravidla oborového zaměření,
h)
regionálními funkcemiregionálními funkcemi funkce, v jejichž rámci krajská knihovnakrajská knihovna a další jí pověřené knihovnyknihovny poskytují základním knihovnámzákladním knihovnám v kraji především poradenské, vzdělávací a koordinační služby, budují výměnné fondy a zapůjčují výměnné soubory knihovních dokumentůknihovních dokumentů a vykonávají další nezbytné činnosti napomáhající rozvoji knihovenknihoven a jejich veřejných knihovnických a informačních služeb,
i)
provozovatelem knihovnyprovozovatelem knihovny fyzická nebo právnická osoba, která svým jménem v knihovněknihovně poskytuje veřejné knihovnické a informační služby.
§ 3
Systém knihoven
(1)
Systém knihovenknihoven tvoří
a)
Národní knihovnaknihovna České republiky (dále jen „Národní knihovnaknihovna“), KnihovnaKnihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, Moravská zemská knihovnaknihovna v Brně, zřízené Ministerstvem kultury (dále jen „ministerstvo“),
b)
krajské knihovnykrajské knihovny, zřízené příslušným orgánem kraje,
c)
základní knihovnyzákladní knihovny, zřízené příslušným orgánem obceobce,
d)
specializované knihovnyspecializované knihovny.
(2)
KnihovnyKnihovny uvedené v odstavci 1 písm. c) a d) mohou být zřizovány i jinými subjekty neuvedenými v odstavci 1.
§ 4
Veřejné knihovnické a informační služby
(1)
Veřejné knihovnické a informační služby spočívají
a)
ve zpřístupňování knihovních dokumentůknihovních dokumentů z knihovního fonduknihovního fondu knihovnyknihovny nebo prostřednictvím meziknihovních služebmeziknihovních služeb z knihovního fonduknihovního fondu jiné knihovnyknihovny,
b)
v poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší,
c)
ve zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy,
d)
v umožnění přístupu k informacím na internetu, ke kterým má knihovnaknihovna bezplatný přístup.
(2)
Veřejné knihovnické a informační služby, uvedené v odstavci 1, je provozovatel knihovnyprovozovatel knihovny povinen poskytovat bezplatně, s výjimkou
a)
zpřístupňování knihovních dokumentůknihovních dokumentů z knihovního fonduknihovního fondu knihovnyknihovny, které mají povahu rozmnoženin zvukového či zvukově obrazového záznamu,3)
b)
zpřístupňování knihovních dokumentůknihovních dokumentů z knihovních fondůknihovních fondů jiných knihovenknihoven zprostředkováním jejich rozmnoženin v rámci meziknihovních reprografických služeb,
c)
zpřístupňování knihovních dokumentůknihovních dokumentů z knihovních fondůknihovních fondů knihovenknihoven v rámci mezinárodních meziknihovních služebmeziknihovních služeb.
(3)
Provozovatel knihovnyProvozovatel knihovny může poskytovat další služby spočívající zejména
a)
v umožnění přístupu k placeným informacím na internetu,
b)
v kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti,
c)
ve vydávání tematických publikací,
d)
v poskytování reprografických služeb,
e)
v poskytování písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší.
(4)
Provozovatel knihovnyProvozovatel knihovny je oprávněn požadovat za poskytování knihovnických a informačních služeb, uvedených v odstavci 2 písm. a) až c), a dalších služeb úhradu skutečně vynaložených nákladů.
(5)
Provozovatel knihovnyProvozovatel knihovny je oprávněn požadovat úhradu nákladů vynaložených na administrativní úkony spojené s evidencí uživatelů knihovnyknihovny.
(6)
Provozovatel knihovnyProvozovatel knihovny je povinen zajistit rovný přístup všem k veřejným knihovnickým a informačním službám a dalším službám poskytovaným knihovnouknihovnou.
(7)
Provozovatel knihovnyProvozovatel knihovny vydá knihovní řád, v němž stanoví podrobnosti poskytování knihovnických a informačních služeb.
Evidence knihoven
§ 5
(1)
Ministerstvo vede evidenci knihovenknihoven, která je veřejnosti přístupným informačním systémem.
(2)
Návrh na zápis do evidence knihovenknihoven (dále jen „návrh“) podává provozovatel knihovnyprovozovatel knihovny.
(3)
Návrh obsahuje
a)
název nebo obchodní firmu provozovatele, jeho identifikační číslo osoby, sídlo, předmět činnosti a právní formu, je-li provozovatelem knihovnyprovozovatelem knihovny právnická osoba,
b)
jméno, příjmení a datum narození provozovatele, jeho identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a místo jeho trvalého pobytu, je-li provozovatelem knihovnyprovozovatelem knihovny fyzická osoba,
c)
adresu, název a druh knihovnyknihovny (§ 9 až 13), popřípadě její specializaci.
(4)
K návrhu se připojí knihovní řád.
(5)
Je-li provozovatelem knihovnyprovozovatelem knihovny právnická osoba, která se zapisuje do veřejného seznamu podle zvláštního právního předpisu,4) je provozovatel povinen k žádosti přiložit rovněž výpis z tohoto veřejného seznamu, který nesmí být starší 60 dnů. Je-li provozovatelem knihovnyprovozovatelem knihovny příspěvková organizace,5) nebo provozuje-li stát nebo územní samosprávný celek knihovnuknihovnu prostřednictvím své organizační složky, je provozovatel povinen k žádosti přiložit zřizovací listinu, popřípadě statut příspěvkové organizace nebo organizační složky.
(6)
Není-li návrh úplný, vyzve ministerstvo provozovatele, aby návrh doplnil do 15 dnů ode dne doručení výzvy, a upozorní ho, že nebude-li tato lhůta dodržena, ministerstvo návrh odloží.
§ 6
(1)
Poskytuje-li zařízení způsobem zaručujícím rovný přístup všem veřejné knihovnické a informační služby vymezené tímto zákonem, ministerstvo je zapíše do evidence knihovenknihoven. Osvědčení o provedeném zápisu ministerstvo vydá jejímu provozovateli do 15 dnů ode dne doručení úplného návrhu.
(2)
Neposkytuje-li zařízení způsobem zaručujícím rovný přístup všem veřejné knihovnické a informační služby vymezené tímto zákonem, ministerstvo návrh zamítne.
§ 7
(1)
Provozovatel knihovnyProvozovatel knihovny je povinen písemně oznámit ministerstvu každou změnu údajů evidovaných v evidenci knihovenknihoven, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo.
(2)
Ministerstvo provede změnu zápisu v evidenci knihovenknihoven do 30 dnů od doručení oznámení a o této změně do 30 dnů ode dne doručení oznámení vydá osvědčení.
§ 8
(1)
Ministerstvo z vlastního nebo jiného podnětu rozhodnutím zruší zápis v evidenci knihovenknihoven, pokud knihovnaknihovna přestane splňovat znaky knihovnyknihovny podle § 2 písm. a).
(2)
Ministerstvo rozhodnutím zruší zápis v evidenci knihovenknihoven rovněž na základě oznámení provozovatele o ukončení provozování knihovnyknihovny.
(3)
V rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 ministerstvo stanoví datum, k němuž se zápis do evidence knihovenknihoven ruší.
Druhy knihoven
§ 9
Národní knihovna
(1)
Národní knihovnaknihovna je knihovnouknihovnou s univerzálním knihovním fondemknihovním fondem doplněným specializovanými fondyspecializovanými fondy. Národní knihovnaknihovna trvale uchovává konzervační fondkonzervační fond a historický fondhistorický fond.
(2)
Národní knihovnaknihovna je centrem systému knihovenknihoven. V systému knihovenknihoven vykonává koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, standardizační, metodické a poradenské činnosti, v jejichž rámci zejména
a)
formou souborného katalogu zpracovává evidenci knihovních dokumentůknihovních dokumentů v knihovních fondechknihovních fondech knihovenknihoven na území České republiky, kterou zpřístupňuje knihovnámknihovnám,
b)
zpracovává národní bibliografii a zabezpečuje koordinaci národního bibliografického systému,
c)
plní funkci národní agentury pro mezinárodní standardní číslování knih a hudebnin,
d)
plní funkci národního centra meziknihovních služebmeziknihovních služeb České republiky,
e)
plní funkci národního centra mezinárodní výměny oficiálních publikací,6)
f)
zastupuje knihovnyknihovny systému knihovenknihoven při jednání s kolektivními správci autorských práv ve věci úhrady odměn za užití předmětů ochrany podle zvláštního právního předpisu7) a provádí úhradu odměn za jejich půjčování,
g)
zabezpečuje celostátní koordinaci regionálních funkcíregionálních funkcí a vyhodnocuje jejich plnění.
§ 10
Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana a Moravská zemská knihovna v Brně
(1)
KnihovnaKnihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana je knihovnouknihovnou s univerzálním knihovním fondemknihovním fondem; trvale uchovává konzervační fondkonzervační fond a historický fondhistorický fond.
(2)
Moravská zemská knihovnaknihovna v Brně je knihovnouknihovnou s univerzálním knihovním fondemknihovním fondem, případně doplněným specializovanými fondyspecializovanými fondy; trvale uchovává konzervační fondkonzervační fond a historický fondhistorický fond. Plní funkci krajské knihovnykrajské knihovny v Jihomoravském kraji.
§ 11
Krajská knihovna
(1)
Krajská knihovnaKrajská knihovna je knihovnouknihovnou s univerzálním knihovním fondemknihovním fondem, případně doplněným specializovanými fondyspecializovanými fondy. Krajská knihovnaKrajská knihovna trvale uchovává konzervační fondkonzervační fond a historický fondhistorický fond.
(2)
Krajská knihovnaKrajská knihovna je součástí systému knihovenknihoven vykonávající koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, metodické a poradenské činnosti, v jejichž rámci též
a)
spolupracuje s Národní knihovnouknihovnou při zpracování národní bibliografie a při zpracování souborného katalogu,
b)
zpracovává a zpřístupňuje regionální informační databáze a zabezpečuje koordinaci krajského bibliografického systému,
c)
je krajským centrem meziknihovních služebmeziknihovních služeb,
d)
spolupracuje s knihovnamiknihovnami v kraji při zavádění nových technologií v oblasti zajištění veřejných knihovnických a informačních služeb.
(3)
Krajská knihovnaKrajská knihovna plní a koordinuje plnění regionálních funkcíregionálních funkcí vybraných základních knihovenzákladních knihoven v kraji. Smlouva o přenesení regionálních funkcíregionálních funkcí na vybrané základní knihovnyzákladní knihovny musí mít písemnou formu. Plnění regionálních funkcíregionálních funkcí a jeho koordinaci zajišťuje kraj z peněžních prostředků svého rozpočtu.
(4)
Plní-li krajská knihovnakrajská knihovna v místě svého sídla i funkci základní knihovnyzákladní knihovny, podílí se na zajištění této funkce obecobec.
§ 12
Základní knihovna
(1)
Základní knihovnaZákladní knihovna je knihovnouknihovnou s univerzálním knihovním fondemknihovním fondem nebo se specializovaným knihovním fondemknihovním fondem.
(2)
Základní knihovnaZákladní knihovna je součástí systému knihovenknihoven vykonávající informační, kulturní a vzdělávací činnosti.
§ 13
Specializovaná knihovna
(1)
Specializovaná knihovnaSpecializovaná knihovna je knihovnouknihovnou se specializovaným knihovním fondemknihovním fondem.
(2)
Specializovaná knihovnaSpecializovaná knihovna je součástí systému knihovenknihoven vykonávající koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, metodické a poradenské činnosti, v jejichž rámci zejména
a)
spolupracuje s Národní knihovnouknihovnou při zpracování národní bibliografie a při zpracování souborného katalogu,
b)
zpracovává a zpřístupňuje tematické a oborové bibliografie a databáze,
c)
ve spolupráci s Národní knihovnouknihovnou plní funkci centra meziknihovních služebmeziknihovních služeb v oblasti své specializace,
d)
spolupracuje s knihovnamiknihovnami v oblasti své specializace při zavádění nových technologií v oblasti zajištění veřejných knihovnických a informačních služeb.
§ 14
Meziknihovní služby
(1)
Pokud v knihovním fonduknihovním fondu knihovnyknihovny není knihovní dokumentknihovní dokument, jehož zpřístupnění si její uživatel vyžádal, má provozovatel této knihovnyknihovny (dále jen „žádající knihovnaknihovna“) povinnost v rámci meziknihovních služebmeziknihovních služeb požádat provozovatele jiné knihovnyknihovny o zprostředkování tohoto knihovního dokumentuknihovního dokumentu, popřípadě o poskytnutí informace o něm (dále jen „dožádaná knihovnaknihovna“).
(2)
Dožádaná knihovnaknihovna je povinna žádající knihovněknihovně pro jejího uživatele knihovní dokumentknihovní dokument ze svého knihovního fonduknihovního fondu zprostředkovat tak, že požadovaný knihovní dokumentknihovní dokument žádající knihovněknihovně zapůjčí nebo jí poskytne jeho kopii, popřípadě jí poskytne informace, kde se požadovaný knihovní dokumentknihovní dokument nalézá.
(3)
Pokud je žádost o zprostředkování knihovního dokumentuknihovního dokumentu vyřízena jeho zapůjčením, je žádající knihovnaknihovna povinna vrátit zapůjčený knihovní dokumentknihovní dokument dožádané knihovněknihovně v dohodnuté lhůtě a odpovídajícím stavu. Po dobu výpůjčky knihovního dokumentuknihovního dokumentu nese odpovědnost za jeho poškození nebo ztrátu.
(4)
Meziknihovní výpůjční a informační služby je knihovnaknihovna povinna poskytovat bezplatně. Za poskytnutí kopie knihovního dokumentuknihovního dokumentu v rámci meziknihovních reprografických služeb může dožádaná knihovnaknihovna požadovat úhradu vynaložených nákladů. Provozovatelé knihovenProvozovatelé knihoven mohou požadovat úhradu nákladů na dopravu knihovního dokumentuknihovního dokumentu.
(5)
Provozovatel knihovnyProvozovatel knihovny je povinen vést evidenci meziknihovních služebmeziknihovních služeb, které poskytl.
(6)
Náležitosti žádosti o zprostředkování knihovního dokumentuknihovního dokumentu stanoví prováděcí právní předpis. Prováděcí právní předpis určí, kteří provozovatelé knihovenprovozovatelé knihoven jsou povinni předávat žádosti o zprostředkování knihovního dokumentuknihovního dokumentu v rámci meziknihovní službymeziknihovní služby zahraničním knihovnámknihovnám, popřípadě poskytnout provozovateli knihovnyprovozovateli knihovny účastnící se mezinárodní meziknihovní službymeziknihovní služby metodickou pomoc.
§ 15
Podpora knihoven
(1)
Provozovateli knihovnyProvozovateli knihovny mohou být z peněžních prostředků státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuty podle zvláštního zákona8) účelově určené dotace zejména na
a)
projekty vědy a výzkumu,
b)
zavádění nových technologií v oblasti zajištění veřejných knihovnických a informačních služeb,
c)
podporu propojení knihovenknihoven v síti,
d)
zpracování informačních pramenů do elektronické podoby a jejich zpřístupnění,
e)
doplnění knihovního fonduknihovního fondu,
f)
ochranu knihovního fonduknihovního fondu před nepříznivými vlivy prostředí,
g)
zpřístupnění knihovních fondůknihovních fondů pro občany se zdravotním postižením,
h)
projekty v oblasti kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti,
i)
zajištění výkonu regionálních funkcíregionálních funkcí,
j)
zabezpečení dalšího odborného vzdělávání pracovníků knihovenknihoven,
k)
výstavbu nebo rekonstrukci objektu knihovnyknihovny,
l)
vybavení objektu knihovnyknihovny zabezpečovacími a protipožárními systémy.
(2)
Pro stanovení prioritních oblastí poskytování dotací si ministerstvo vyžádá stanovisko Ústřední knihovnické rady, kterou ministerstvo zřídí, vydá její stanovy a jednací řád.
(3)
Vláda nařízením stanoví pravidla poskytování dotací podle odstavce 1, zejména za jakých podmínek, v jaké výši a v jakých lhůtách jsou dotace poskytovány.
§ 16
Evidence a revize knihovního fondu
(1)
Provozovatel knihovnyProvozovatel knihovny musí vést evidenci knihovního fonduknihovního fondu. Evidence knihovního fonduknihovního fondu musí umožňovat kontrolu jednotlivých záznamů a zaručovat jejich nezaměnitelnost.
(2)
K ověření souladu evidenčních záznamů o jednotlivých knihovních dokumentechknihovních dokumentech se skutečným stavem je provozovatel knihovnyprovozovatel knihovny povinen provádět revize knihovního fonduknihovního fondu, a to
a)
jednou za 5 let, pokud její knihovní fondknihovní fond nepřesahuje 100 000 knihovních dokumentůknihovních dokumentů,
b)
jednou za 10 let, pokud její knihovní fondknihovní fond přesahuje 100 000 knihovních dokumentůknihovních dokumentů a nepřesahuje 200 000 knihovních dokumentůknihovních dokumentů,
c)
jednou za 15 let, pokud její knihovní fondknihovní fond přesahuje 200 000 knihovních dokumentůknihovních dokumentů a nepřesahuje 1 000 000 knihovních dokumentůknihovních dokumentů.
(3)
Přesahuje-li knihovní fondknihovní fond knihovnyknihovny 1 000 000 knihovních dokumentůknihovních dokumentů a nepřesahuje-li 3 000 000 knihovních dokumentůknihovních dokumentů, je provozovatel knihovnyprovozovatel knihovny povinen provádět jeho revizi postupně, a to tak, že každý rok provede revizi části knihovního fonduknihovního fondu nejméně v rozsahu 5 % z celkového počtu knihovních dokumentůknihovních dokumentů v knihovním fonduknihovním fondu.
(4)
Přesahuje-li knihovní fondknihovní fond knihovnyknihovny 3 000 000 knihovních dokumentůknihovních dokumentů, je provozovatel knihovnyprovozovatel knihovny povinen provádět jeho revizi v rozsahu stanoveném plánem revizí schváleným zřizovatelem knihovnyknihovny minimálně v rozsahu 200 000 knihovních dokumentůknihovních dokumentů ročně.
(5)
Provozovatel knihovnyProvozovatel knihovny je povinen zajistit sepsání zápisu o výsledku revize knihovního fonduknihovního fondu.
(6)
Na postup při revizi knihovního fonduknihovního fondu podle tohoto zákona se nevztahuje zvláštní právní předpis.9)
(7)
Podrobnosti o vedení evidence knihovního fonduknihovního fondu a náležitosti zápisu o výsledku revize knihovního fonduknihovního fondu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 17
Vyřazování knihovních dokumentů
(1)
Z knihovního fonduknihovního fondu knihovnyknihovny lze vyřazovat pouze
a)
knihovní dokumentyknihovní dokumenty, které neodpovídají zaměření knihovního fonduknihovního fondu knihovnyknihovny a jejím úkolům,
b)
multiplikáty knihovních dokumentůknihovních dokumentů,
c)
knihovní dokumentyknihovní dokumenty opotřebované, neúplné nebo poškozené tak, že přestaly být informačním pramenem.
(2)
Knihovní dokumentyKnihovní dokumenty z konzervačního fondukonzervačního fondu a z historického fonduhistorického fondu lze vyřazovat pouze se souhlasem ministerstva.
(3)
Provozovatel knihovnyProvozovatel knihovny je povinen nabídnout ke koupi knihovní dokumentyknihovní dokumenty vyřazené podle
a)
odstavce 1 písm. a) a b) provozovateli jiné knihovnyknihovny téhož druhu, a pokud takový provozovatel odmítne, provozovateli knihovnyprovozovateli knihovny, která je součástí školy,10)
b)
odstavce 2 Národní knihovněknihovně.
Pokud nebyly takto odkoupeny, provozovatel nabídne vyřazené knihovní dokumentyknihovní dokumenty ke koupi jinému zájemci. Pokud nebyly ani takto odkoupeny, může je darovat nebo zlikvidovat.
(4)
Podle odstavců 1 až 3 se nepostupuje při vyřazování knihovních dokumentůknihovních dokumentů chráněných podle zvláštního právního předpisu.11)
(5)
Při rušení knihovnyknihovny je její provozovatel povinen postupovat podle odstavců 2 až 4.
§ 18
Ochrana knihovního fondu
Provozovatel knihovnyProvozovatel knihovny je povinen zajistit
a)
umístění knihovního fonduknihovního fondu v podmínkách vhodných pro poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb,
b)
ochranu knihovního fonduknihovního fondu před odcizením a poškozením, zejména ochránit jej před nepříznivými vlivy prostředí,
c)
restaurování knihovních dokumentůknihovních dokumentů, popř. jejich převedení na jiný druh nosiče, je-li to třeba k jejich trvalému uchování.
§ 19
Opatření k nápravě
Zjistí-li ministerstvo, že provozovatel knihovnyprovozovatel knihovny porušil povinnost podle § 7 odst. 1, § 14 odst. 5, § 16 odst. 1 až 4 nebo některou z povinností podle § 18, uloží mu, aby zjištěné nedostatky odstranil a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu.
§ 20
Přestupky
(1)
Provozovatel knihovnyProvozovatel knihovny se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší povinnost podle § 14 odst. 2 nebo 3,
b)
nedodrží postup při vyřazování knihovních dokumentůknihovních dokumentů podle § 17 odst. 2 nebo 3,
c)
poruší povinnost podle § 17 odst. 5, nebo
d)
neodstraní zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě podle § 19.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
od 5 000 Kč do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), nebo
b)
od 25 000 Kč do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c).
(3)
Přestupky podle tohoto zákona projednává a pokuty vybírá a vymáhá ministerstvo.
§ 22
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 14 a 16.
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
§ 23
Na rozhodování a vydávání osvědčení podle tohoto zákona se vztahuje správní řád, nestanoví-li tento zákon jinak.
§ 24
(1)
KnihovnyKnihovny, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona poskytují veřejné knihovnické a informační služby s rovným přístupem všech k těmto službám, se považují za knihovnyknihovny podle tohoto zákona nejdéle po dobu 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2)
KnihovnyKnihovny, které nesplňují povinnost stanovenou v § 4 odst. 1 písm. d) mohou být zapsány do evidence knihovenknihoven podle § 5. Nesplní-li knihovnaknihovna uvedenou povinnost nejpozději do 31. prosince 2007, ministerstvo její zápis v evidenci knihovenknihoven zruší.
§ 25
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se zákon č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven (knihovnický zákon).
§ 26
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích.
Zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), ve znění zákona č. 302/2000 Sb.
3)
§ 38 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).
4)
Například § 27 a násl. obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, § 5 zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, § 5 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech).
5)
§ 54 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.
6)
Vyhláška č. 12/1965 Sb., o Úmluvě o výměně oficiálních publikací a vládních dokumentů mezi státy a Úmluvě o mezinárodní výměně publikací.
7)
Zákon č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8)
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
9)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
10)
§ 45 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 138/1995 Sb.
11)
Například zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb., a zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů. |
Zákon č. 265/2001 Sb. | Zákon č. 265/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 31. 7. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 102/2001
* ČÁST PRVNÍ - ZMĚNA TRESTNÍHO ŘÁDU
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o Veřejném ochránci práv
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona č. 175/1990 Sb.
* ČÁST DESÁTÁ - ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONŮ
* ČÁST JEDENÁCTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 7. 2017 (250/2016 Sb.)
265
ZÁKON
ze dne 29. června 2001,
kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZMĚNA TRESTNÍHO ŘÁDU
Čl. I
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 77/2001 Sb. a zákona č. 144/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 1 se slova „jako obviněný“ zrušují.
2.
V § 2 odstavec 4 zní:
„(4)
Jestliže tento zákon nestanoví něco jiného, postupují orgány činné v trestním řízení z úřední povinnosti. Trestní věci musí projednávat co nejrychleji a s plným šetřením práv a svobod zaručených Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána; při provádění úkonů trestního řízení lze do těchto práv osob, jichž se takové úkony dotýkají, zasahovat jen v odůvodněných případech na základě zákona a v nezbytné míře pro zajištění účelu trestního řízení. K obsahu petic zasahujících do plnění těchto povinností orgány činné v trestním řízení nepřihlížejí.“.
3.
V § 2 odstavec 5 zní:
„(5)
Orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti přezkoumat všechny podstatné okolnosti případu. V přípravném řízení orgány činné v trestním řízení objasňují způsobem uvedeným v tomto zákoně i bez návrhu stran stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch osoby, proti níž se řízení vede. V řízení před soudem státní zástupce a obviněný mohou na podporu svých stanovisek navrhovat a provádět důkazy. Státní zástupce je povinen dokazovat vinu obžalovaného. To nezbavuje soud povinnosti, aby sám doplnil dokazování v rozsahu potřebném pro své rozhodnutí.“.
4.
V § 2 odstavec 8 zní:
„(8)
Trestní stíhání před soudy je možné jen na základě obžaloby nebo návrhu na potrestání, které podává státní zástupce. Veřejnou žalobu v řízení před soudem zastupuje státní zástupce.“.
5.
V § 2 odstavec 11 zní:
„(11)
Jednání před soudy je ústní; důkaz výpověďmi svědků, znalců a obviněného se provádí zpravidla tak, že se tyto osoby vyslýchají.“.
6.
V § 2 odstavec 14 zní:
„(14)
Orgány činné v trestním řízení vedou řízení a vyhotovují svá rozhodnutí v českém jazyce. Každý, kdo prohlásí, že neovládá český jazyk, je oprávněn používat před orgány činnými v trestním řízení svého mateřského jazyka nebo jazyka, o kterém uvede, že ho ovládá.“.
7.
§ 3 zní:
㤠3
(1)
Odborové organizace nebo organizace zaměstnavatelů a ostatní občanská sdružení s výjimkou politických stran a politických hnutí, církve, náboženské společnosti a právnické osoby sledující v předmětu své činnosti charitativní účely (dále jen „zájmová sdružení občanů“) mohou působit při zamezování a předcházení trestné činnosti způsobem uvedeným v tomto zákoně.
(2)
Zájmová sdružení občanů mohou spolupůsobit při výchově osob, u nichž soud rozhodl o podmíněném upuštění od potrestání s dohledem, nebo jejichž trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno, u podmíněně odsouzených, podmíněně odsouzených k trestu odnětí svobody s dohledem a podmíněně propuštěných; pomáhají také vytvářet podmínky, aby odsouzený žil po vykonání trestu řádným životem.“.
8.
§ 4 a 5 se zrušují.
9.
§ 6 zní:
㤠6
(1)
Zájmové sdružení občanů může nabídnout převzetí záruky
a)
za chování obviněného, jehož trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno,
b)
za převýchovu odsouzeného, u něhož bylo podmíněně upuštěno od potrestání s dohledem, kterému byl uložen trest odnětí svobody, jehož výkon byl odložen na zkušební dobu, u podmíněně odsouzeného k trestu odnětí svobody s dohledem, nebo
c)
za dovršení nápravy odsouzeného, který vykonává trest odnětí svobody, trest zákazu činnosti nebo trest zákazu pobytu; v těchto případech může zájmové sdružení občanů současně navrhnout podmíněné propuštění odsouzeného z trestu odnětí svobody nebo podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti nebo zákazu pobytu. K získání podkladů pro takovou žádost se může se souhlasem odsouzeného informovat o jeho chování a dosavadním průběhu výkonu trestu.
(2)
Zájmové sdružení občanů může také navrhnout, aby vazba u obviněného byla nahrazena jeho zárukou (§ 73), a podávat za odsouzeného žádost o udělení milosti a o zahlazení odsouzení.
(3)
Zájmové sdružení občanů, které převzalo záruku, je povinno působit na obviněného nebo odsouzeného, aby žil řádným životem, a k tomu přijmout potřebná opatření; zájmové sdružení občanů rovněž dbá, aby nahradil škodu, kterou způsobil trestným činem.“.
10.
V § 8 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
Jestliže je toho v trestním řízení třeba k řádnému objasnění okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, nebo v řízení před soudem též k posouzení poměrů obviněného anebo pro výkon rozhodnutí, může státní zástupce a po podání obžaloby nebo návrhu na potrestání předseda senátu požadovat údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství, a údaje z evidence cenných papírů. V řízení o trestném činu podle § 178 trestního zákona může orgán činný v trestním řízení vyžadovat individuální údaje získané podle zvláštního zákona pro statistické účely. Podmínky, za nichž může orgán činný v trestním řízení vyžadovat údaje získané při správě daní, stanoví zvláštní zákon. Údaje získané podle tohoto ustanovení nelze využít pro jiný účel než pro trestní řízení, v jehož rámci byly vyžádány.
(3)
Plnění povinností podle odstavce 1 lze odmítnout s odkazem na povinnost zachovávat tajnost utajovaných skutečností chráněných zvláštním zákonem nebo státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti; to neplatí,
a)
jestliže osoba, která tyto povinnosti má, by se jinak vystavila nebezpečí trestního stíhání pro neoznámení nebo nepřekažení trestného činu, nebo
b)
při vyřizování dožádání orgánu činného v trestním řízení o trestném činu, kde dožádaná osoba je současně oznamovatelem trestného činu.
Za státem uznanou povinnost mlčenlivosti se podle tohoto zákona nepovažuje taková povinnost, jejíž rozsah není vymezen zákonem, ale vyplývá z právního úkonu učiněného na základě zákona.“.
11.
V § 8 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Nestanoví-li zvláštní zákon podmínky, za nichž lze pro účely trestního řízení sdělovat skutečnosti, které jsou podle takového zákona utajovány, nebo na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti, lze tyto skutečnosti pro trestní řízení vyžadovat po předchozím souhlasu soudce. Tím není dotčena povinnost mlčenlivosti advokáta podle zákona o advokacii.
(5)
Ustanovením odstavců 1 a 4 není dotčena povinnost zachovávat mlčenlivost uložená na základě vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.“.
12.
§ 11 včetně nadpisu zní:
㤠11
Nepřípustnost trestního stíhání
(1)
Trestní stíhání nelze zahájit, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno
a)
nařídí-li to prezident republiky, uživ svého práva udílet milost nebo amnestii,
b)
je-li trestní stíhání promlčeno,
c)
jde-li o osobu, která je vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení (§ 10), nebo o osobu, k jejímuž stíhání je podle zákona třeba souhlasu, jestliže takový souhlas nebyl oprávněným orgánem dán,
d)
jde-li o osobu, která pro nedostatek věku není trestně odpovědná,
e)
proti tomu, kdo zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého,
f)
proti tomu, proti němuž dřívější stíhání pro týž skutek skončilo pravomocným rozsudkem soudu nebo bylo rozhodnutím soudu nebo jiného oprávněného orgánu pravomocně zastaveno, jestliže rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno,
g)
proti tomu, proti němuž dřívější stíhání pro týž skutek skončilo pravomocným rozhodnutím o schválení narovnání, jestliže rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno,
h)
proti tomu, proti němuž dřívější stíhání pro týž skutek skončilo pravomocným rozhodnutím o postoupení věci s podezřením, že skutek je přestupkem, jiným správním deliktem nebo kárným proviněním, jestliže rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno,
i)
je-li trestní stíhání podmíněno souhlasem poškozeného a souhlas nebyl dán nebo byl vzat zpět, nebo
j)
stanoví-li tak vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.
(2)
Týká-li se důvod uvedený v odstavci 1 jen některého z dílčích útoků pokračujícího trestného činu, nebrání to, aby se ohledně zbylé části takového činu konalo trestní stíhání.
(3)
V trestním stíhání, které bylo zastaveno z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. a), b) nebo i), se však pokračuje, prohlásí-li obviněný do tří dnů od doby, kdy mu bylo usnesení o zastavení trestního stíhání oznámeno, že na projednání věci trvá. O tom je třeba obviněného poučit.“.
13.
V § 12 odst. 1 se zrušují čárka za slovem „zástupce“ a slovo „vyšetřovatel“.
14.
V § 12 odstavec 2 zní:
„(2)
Policejními orgány se rozumějí útvary Policie České republiky a v řízení o trestných činech policistů útvar Ministerstva vnitra pro inspekční činnost. Stejné postavení mají v řízení o trestných činech příslušníků ozbrojených sil pověřené orgány Vojenské policie, v řízení o trestných činech příslušníků Vězeňské služby České republiky pověřené orgány této služby a v řízení o trestných činech příslušníků Bezpečnostní informační služby pověřené orgány Bezpečnostní informační služby. Postavení policejních orgánů mají i pověřené celní orgány v řízení o trestných činech spáchaných porušením celních předpisů a předpisů o dovozu, vývozu nebo průvozu zboží, a to i v případech, kdy se jedná o trestné činy příslušníků ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů a služeb. Není-li dále stanoveno jinak, jsou uvedené orgány oprávněny ke všem úkonům trestního řízení patřícím do působnosti policejního orgánu.“.
15.
V § 12 odst. 10 se slova „úsek od zahájení trestního stíhání, případně od provedení neodkladných nebo neopakovatelných úkonů (§ 160 odst. 1, 2) do podání obžaloby, postoupení věci, přerušení nebo zastavení trestního stíhání před podáním obžaloby“ nahrazují slovy „úsek řízení podle tohoto zákona od sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení nebo provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů, které mu bezprostředně předcházejí, a nebyly-li tyto úkony provedeny, od zahájení trestního stíhání do podání obžaloby, postoupení věci jinému orgánu nebo zastavení trestního stíhání, anebo do rozhodnutí či vzniku jiné skutečnosti, jež mají účinky zastavení trestního stíhání před podáním obžaloby, zahrnující objasňování a prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a vyšetřování“.
16.
V § 12 se doplňuje odstavec 12, který zní:
„(12)
Skutkem podle tohoto zákona se rozumí též dílčí útok pokračujícího trestného činu, není-li výslovně stanoveno jinak.“.
17.
§ 17 zní:
㤠17
(1)
Krajský soud koná v prvním stupni řízení o trestných činech, pokud na ně zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož dolní hranice činí nejméně pět let, nebo pokud za ně lze uložit výjimečný trest. O trestných činech
a)
vlastizrady, rozvracení republiky, teroru, záškodnictví, sabotáže, vyzvědačství, ohrožení utajované skutečnosti, genocidia a trestném činu podle § 1 zákona č. 165/1950 Sb., na ochranu míru,
b)
spáchaných prostřednictvím směnek, šeků a jiných cenných papírů, derivátů a jiných hodnot obchodovatelných na kapitálovém trhu, nebo jejich padělků a napodobenin, pokud jejich zákonným znakem je způsobení značné škody nebo získání značného prospěchu, a
c)
porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím a technologiemi podle § 124a až 124c, porušování předpisů o zahraničním obchodu s vojenským materiálem podle § 124d až 124f, porušování závazných pravidel hospodářského styku podle § 127, zneužívání informací v obchodním styku podle § 128, nekalé soutěže podle § 149 trestního zákona,
koná v prvním stupni řízení krajský soud i tehdy, je-li dolní hranice trestu odnětí svobody nižší.
(2)
Krajský soud koná v prvním stupni řízení též o dílčích útocích pokračujícího trestného činu, jestliže postupem podle § 37a trestního zákona přichází v tomto řízení v úvahu rozhodnutí o vině některým z trestných činů uvedených v odstavci 1.“.
18.
V § 20 odstavec 1 zní:
„(1)
Proti všem obviněným, jejichž trestné činy spolu souvisí, o všech útocích pokračujícího nebo hromadného trestného činu a o všech částech trvajícího trestného činu se koná společné řízení, pokud tomu nebrání důležité důvody. O jiných trestných činech se koná společné řízení tehdy, je-li takový postup vhodný z hlediska rychlosti a hospodárnosti řízení.“.
19.
V § 22 se slova „postoupena nepříslušným soudem“ nahrazují slovy „přikázána nadřízeným soudem“.
20.
§ 24 včetně nadpisu zní:
㤠24
Rozhodnutí o příslušnosti soudu
(1)
Vzniknou-li pochybnosti o příslušnosti soudu, rozhoduje o tom, který soud je příslušný k projednání věci, soud, jenž je nejblíže společně nadřízen soudu, u něhož byla podána obžaloba, jemuž byla věc postoupena podle § 295 nebo mu byla přikázána nadřízeným soudem, a soudu, který má být příslušný podle rozhodnutí o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti [§ 188 odst. 1 písm. a), § 222 odst. 1, § 257 odst. 1 písm. a)]. Přitom je vázán jen zákonnými hledisky rozhodnými pro určení příslušnosti (§ 16 až 22). Není-li soud, jemuž byla věc předložena k rozhodnutí, nadřízen soudu podle zákona příslušnému, postoupí věc k rozhodnutí o příslušnosti tomu soudu, který je společně nadřízen soudu věc předkládajícímu a soudu podle zákona příslušnému.
(2)
Soud, který rozhoduje o příslušnosti soudu, může současně rozhodnout o odnětí a přikázání věci z důvodu uvedeného v § 25.“.
21.
V § 27 se na konci doplňuje tato věta: „Je-li v řízení před soudem o průběhu úkonu pořizován zvukový záznam a v důsledku tohoto předseda senátu nediktuje protokol, je zapisovatelem, pokud je ho třeba, vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník.“.
22.
Za § 27 se vkládají nové § 27a až 27c, které včetně nadpisu znějí:
㤠27a
Vyšší soudní úředník
Jednoduchá rozhodnutí, s výjimkou rozhodnutí o vině a trestu, zpravidla vydává a vykonává a administrativní úkony spojené s řízením provádí vyšší soudní úředník; zvláštní zákon stanoví jeho působnost a určí, které úkony může vyšší soudní úředník provést samostatně a kdy postupuje z pověření soudce.
§ 27b
Probační úředník
(1)
Úředník Probační a mediační služby (dále jen „probační úředník“) vykonává v trestním řízení dohled nad obviněným spočívající jednak v pozitivním vedení a pomoci obviněnému a jednak v kontrole jeho chování a v případech, kdy dohled nebyl uložen, provádí úkony směřující k tomu, aby obviněný vedl řádný život, pokud bylo rozhodnuto
a)
o propuštění obviněného z vazby za současného vyslovení dohledu,
b)
o podmíněném zastavení trestního stíhání,
c)
o podmíněném upuštění od potrestání s dohledem,
d)
o podmíněném odsouzení, včetně podmíněného odsouzení s dohledem,
e)
o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, včetně podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody za současného vyslovení dohledu, nebo
f)
o uložení trestu obecně prospěšných prací nebo trestu zákazu pobytu za současného vyslovení přiměřených omezení a přiměřených povinností.
(2)
Probační úředník může být státním zástupcem a v řízení před soudem předsedou senátu pověřen zjišťováním informací o osobě obviněného a jeho sociálních poměrech a vytvářením podmínek pro rozhodnutí o schválení narovnání a o podmíněném zastavení trestního stíhání. Za podmínek stanovených zvláštním zákonem může provádět jednotlivé úkony i bez takového pokynu. V řízení před soudem může vykonávat jednotlivé úkony výkonu rozhodnutí zejména v případech, kdy byl uložen trest nespojený s odnětím svobody, nebo kdy odsouzený byl z výkonu trestu odnětí svobody podmíněně propuštěn, anebo při výkonu jednotlivých druhů ochranného opatření.
(3)
Bližší podmínky, za nichž probační úředník vykonává svoji působnost, stanoví zvláštní zákon.
§ 27c
Asistent soudce Nejvyššího soudu
Asistent soudce Nejvyššího soudu činí jednotlivé úkony trestního řízení z pověření soudce Nejvyššího soudu. Jeho působnost stanoví zvláštní zákon.“.
23.
§ 28 zní:
㤠28
(1)
Je-li třeba přetlumočit obsah písemnosti, výpovědi nebo jiného procesního úkonu nebo využije-li obviněný právo uvedené v § 2 odst. 14, přibere se tlumočník; totéž platí, jde-li o ustanovení tlumočníka osobě, s níž se nelze dorozumět jinak než znakovou řečí. Tlumočník může být zároveň zapisovatelem. Neuvede-li obviněný jazyk, který ovládá, nebo uvede-li jazyk či dialekt, který není jazykem jeho národnosti nebo úředním jazykem státu, jehož je občanem, a pro takový jazyk nebo dialekt není zapsána žádná osoba v seznamu tlumočníků, ustanoví orgán činný v trestním řízení tlumočníka pro jazyk jeho národnosti nebo úřední jazyk státu, jehož je občanem. Jde-li o osobu bez státního občanství, rozumí se jím stát, kde má trvalý pobyt, nebo stát jeho původu.
(2)
Za podmínek uvedených v odstavci 1 je třeba obviněnému písemně přeložit usnesení o zahájení trestního stíhání, usnesení o vazbě, obžalobu, návrh na potrestání, rozsudek, trestní příkaz, rozhodnutí o odvolání a o podmíněném zastavení trestního stíhání; to neplatí, jestliže obviněný po poučení prohlásí, že pořízení překladu takového rozhodnutí nepožaduje. Týká-li se takové rozhodnutí více obviněných, přeloží se obviněnému jen ta část rozhodnutí, která se jej týká, pokud ji lze oddělit od ostatních výroků rozhodnutí a jejich odůvodnění. Pořízení překladu rozhodnutí a jeho doručení zajišťuje orgán činný v trestním řízení, o jehož rozhodnutí se jedná.
(3)
Jestliže s doručením rozhodnutí uvedeného v odstavci 2 je spojen počátek běhu lhůty a je třeba pořídit písemný překlad takového rozhodnutí, považuje se rozhodnutí za doručené až doručením písemného překladu.“.
24.
V § 29 odstavec 2 zní:
„(2)
Výši náhrady a odměny tlumočníka určí orgán, který tlumočníka přibral, a v řízení před soudem předseda senátu bez zbytečného odkladu, nejpozději do dvou měsíců od vyúčtování náhrady a odměny tlumočníka. Nesouhlasí-li ten, kdo tlumočníka přibral, s výší vyúčtované náhrady a odměny tlumočníka, rozhodne usnesením. Proti usnesení je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“.
25.
V § 29 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Náhradu a odměnu tlumočníka je třeba uhradit bez zbytečného odkladu po jejich přiznání, nejpozději do 30 dnů.“.
26.
V § 30 odst. 1 větě první se zrušují slova „vyšetřovatel a“ a za slovo „orgán“ se vkládají slova „nebo osoba v něm služebně činná“.
27.
V § 30 odst. 2 větě první se zrušuje text „vyšetřovatel,“.
28.
Za § 31 se vkládá nový § 31a, který zní:
㤠31a
Důvody, pro které je z vykonávání úkonů trestního řízení vyloučen vyšší soudní úředník nebo probační úředník, a postup při rozhodování o vyloučení stanoví zvláštní zákon.“.
29.
V § 32 se slova „mu sděleno obvinění“ nahrazují slovy „proti němu zahájeno trestní stíhání“.
30.
V § 33 odstavec 2 zní:
„(2)
Osvědčí-li obviněný, že nemá dostatek prostředků, aby si hradil náklady obhajoby, rozhodne předseda senátu a v přípravném řízení soudce, že má nárok na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu. V takovém případě náklady obhajoby zcela nebo zčásti hradí stát.“.
31.
V § 33 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Návrh na rozhodnutí podle odstavce 2 včetně příloh, jimiž má být prokázána jeho důvodnost, podává obviněný v přípravném řízení prostřednictvím státního zástupce a v řízení před soudem soudu, který koná řízení v prvním stupni. Proti rozhodnutí podle odstavce 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
32.
V § 35 odstavec 2 zní:
„(2)
Obhájcem nemůže být advokát, proti kterému je nebo bylo vedeno trestní stíhání, a v důsledku toho v řízení, ve kterém by měl vykonávat obhajobu, má postavení obviněného, svědka nebo zúčastněné osoby.“.
33.
V § 35 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
V trestním řízení nemůže být obhájcem advokát, který v něm vypovídá jako svědek, podává znalecký posudek nebo je činný jako tlumočník.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
34.
V § 35 odstavec 4 zní:
„(4)
V trestním řízení, ve kterém jsou probírány utajované skutečnosti chráněné zvláštním zákonem, je orgán činný v trestním řízení povinen obhájce poučit podle takového zákona. O provedeném poučení je povinen učinit záznam do spisu a do 30 dnů písemně vyrozumět Národní bezpečnostní úřad.“.
35.
V § 36 odst. 2 se slova „vyšetřovatel nebo“ zrušují.
36.
V § 36 odst. 4 se za slovo „též“ vkládají slova „v hlavním líčení konaném ve zjednodušeném řízení proti zadrženému,“.
37.
V § 36a odst. 2 se slova „V řízení o stížnosti pro porušení zákona a v řízení o návrhu na povolení obnovy“ nahrazují slovy „V řízení o stížnosti pro porušení zákona, v řízení o dovolání a v řízení o návrhu na povolení obnovy“.
38.
V § 37 odst. 2 se na konci doplňují tyto věty: „Oznámí-li změnu obhájce tak, aby obhájce mohl být o úkonu vyrozuměn v zákonem stanovené lhůtě, orgán činný v trestním řízení ode dne doručení takového oznámení vyrozumívá nově zvoleného obhájce. V opačném případě je obhájce předtím ustanovený nebo zvolený, pokud není z obhajování vyloučen, povinen obhajobu vykonávat do doby, než ji osobně převezme později zvolený obhájce.“.
39.
V § 37 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Jestliže si obviněný zvolí dva nebo více obhájců a orgánu činnému v trestním řízení zároveň neoznámí, kterého z těchto obhájců zmocnil k přijímání písemností a k vyrozumívání o úkonech trestního řízení, určí jej předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce; své rozhodnutí oznámí všem zvoleným obhájcům.“.
40.
Za § 37 se vkládá nový § 37a, který zní:
㤠37a
(1)
Předseda senátu a v přípravném řízení soudce rozhodne i bez návrhu o vyloučení advokáta jako zvoleného obhájce z obhajování
a)
z důvodů uvedených v § 35 odst. 2 nebo 3, nebo
b)
jestliže se obhájce opakovaně nedostaví k úkonům trestního řízení, při nichž je jeho účast nezbytná, ani nezajistí účast svého zástupce, ačkoliv byl řádně a včas o takových úkonech vyrozuměn.
(2)
O vyloučení advokáta jako zvoleného obhájce předseda senátu a v přípravném řízení soudce rozhodne též tehdy, jestliže obhájce vykonává obhajobu dvou nebo více spoluobviněných, jejichž zájmy si v trestním řízení odporují. Obhájce, který byl z tohoto důvodu vyloučen, nemůže v téže věci dále vykonávat obhajobu žádného z obviněných.
(3)
Před rozhodnutím podle odstavce 1 nebo 2 předseda senátu a v přípravném řízení soudce umožní obviněnému a obhájci, aby se k věci vyjádřili, a v rozhodnutí k tomuto vyjádření přihlédne. Rozhodne-li o vyloučení obhájce, umožní zároveň obviněnému, aby si v přiměřené lhůtě zvolil obhájce jiného; jde-li o nutnou obhajobu, postupuje podle § 38 odst. 1.
(4)
Proti usnesení podle odstavců 1 a 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“.
41.
Za § 40 se vkládá nový § 40a, který zní:
㤠40a
(1)
Z důvodů uvedených v § 37a odst. 1 nebo 2 nebo nevykonává-li ustanovený obhájce delší dobu obhajobu, předseda senátu a v přípravném řízení soudce i bez návrhu rozhodne o zproštění ustanoveného obhájce povinnosti obhajování; před rozhodnutím umožní obviněnému a obhájci, aby se k věci vyjádřili.
(2)
Proti usnesení podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“.
42.
V § 41 odst. 5 větě druhé se za slova „za obžalovaného ještě“ vkládají slova „dovolání a zúčastnit se řízení o dovolání u Nejvyššího soudu, dále podat“.
43.
V § 43 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Za poškozeného se nepovažuje ten, kdo se sice cítí být trestným činem morálně nebo jinak poškozen, avšak vzniklá újma není způsobena zaviněním pachatele nebo její vznik není v příčinné souvislosti s trestným činem.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
44.
V § 43 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Poškozený se může rovněž výslovným prohlášením sděleným orgánu činnému v trestním řízení vzdát procesních práv, které mu tento zákon jako poškozenému přiznává.“.
45.
V § 44 odstavec 2 zní:
„(2)
Je-li počet poškozených mimořádně vysoký a jednotlivým výkonem jejich práv by mohl být ohrožen rychlý průběh trestního stíhání, rozhodne předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce, že poškození mohou svá práva v trestním řízení uplatňovat pouze prostřednictvím společného zmocněnce, kterého si zvolí. Rozhodnutí oznámí v řízení před soudem soud a v přípravném řízení státní zástupce poškozeným, kteří již uplatnili nárok na náhradu škody; ostatním poškozeným rozhodnutí oznámí při prvém úkonu trestního řízení, ke kterému se předvolávají nebo o kterém se vyrozumívají. Jestliže by celkový počet zvolených zmocněnců vzrostl na více než šest a poškození se mezi sebou o výběru nedohodnou, provede výběr s přihlédnutím k zájmům poškozených soud. Společný zmocněnec vykonává práva poškozených, které zastupuje, včetně uplatnění nároku na náhradu škody v trestním řízení.“.
46.
V § 44 odst. 3 se číslice „2“ nahrazuje číslicí „3“.
47.
V § 45 odst. 3 se číslice „2“ nahrazuje číslicí „3“.
48.
Za § 45 se vkládá nový § 45a, který zní:
㤠45a
Veškeré písemnosti určené poškozenému se doručují na adresu, kterou poškozený uvede. Má-li zmocněnce, doručuje se pouze jemu; to neplatí, jestliže se poškozenému zasílá výzva, aby osobně něco vykonal.“.
49.
Za § 51 se vkládá nový § 51a, který zní:
㤠51a
(1)
Osvědčí-li poškozený, který uplatnil v souladu se zákonem nárok na náhradu škody, že nemá dostatek prostředků, aby si hradil náklady vzniklé s přibráním zmocněnce, rozhodne na jeho návrh předseda senátu soudu, který koná řízení v prvním stupni, a v přípravném řízení soudce, že má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu; to neplatí, pokud vzhledem k povaze uplatňované náhrady škody nebo její výši by zastoupení zmocněncem bylo zřejmě nadbytečné.
(2)
Návrh na rozhodnutí podle odstavce 1 včetně příloh, jimiž má být prokázána jeho důvodnost, podává poškozený v přípravném řízení prostřednictvím státního zástupce, který k němu připojí své vyjádření.
(3)
Za podmínek uvedených v odstavci 1 ustanoví předseda senátu a v přípravném řízení soudce zmocněncem poškozeného advokáta. Náklady vzniklé s přibráním takového zmocněnce hradí stát.
(4)
Pominou-li důvody, které vedly k ustanovení zmocněnce poškozeného, nebo nemůže-li z důležitých důvodů zmocněnec poškozeného nadále zastupovat, rozhodne předseda senátu a v přípravném řízení soudce i bez návrhu o zproštění povinnosti zastupovat poškozeného.
(5)
Proti usnesení podle odstavců 1, 3 a 4 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“.
50.
V § 53 odst. 1 větě první se zrušují čárka za slovem „zástupce“ a slovo „vyšetřovatel“ a ve větě druhé se zrušují čárka za slovem „zástupce“ a slovo „vyšetřovatele“.
51.
§ 55 včetně nadpisu zní:
㤠55
Obecná ustanovení o sepisování protokolu
(1)
Nestanoví-li zákon jinak, o každém úkonu trestního řízení se sepíše, a to zpravidla při úkonu nebo bezprostředně po něm, protokol, který musí obsahovat
a)
pojmenování soudu, státního zástupce nebo jiného orgánu provádějícího úkon,
b)
místo, čas a předmět úkonu,
c)
jméno a příjmení úředních osob a jejich funkce, jméno a příjmení přítomných stran, jméno, příjmení a adresu zákonných zástupců, obhájců a zmocněnců, kteří se úkonu zúčastnili, a u obviněného a poškozeného též adresu, kterou uvede pro účely doručování, a další údaje nutné k zjištění nebo ověření totožnosti, včetně data narození nebo rodného čísla,
d)
stručné a výstižné vylíčení průběhu úkonu, z něhož by bylo patrné i zachování zákonných ustanovení upravujících provádění úkonu, dále podstatný obsah rozhodnutí při úkonu vyhlášených, a byl-li hned při úkonu doručen opis rozhodnutí, osvědčení o tomto doručení; pokud se provádí doslovná protokolace výpovědi osoby, je třeba to v protokole označit tak, aby bylo možné bezpečně určit počátek a konec doslovné protokolace,
e)
návrhy stran, udělené poučení, popřípadě vyjádření poučených osob,
f)
námitky stran nebo vyslýchaných osob proti průběhu úkonu nebo obsahu protokolu.
(2)
Nasvědčují-li zjištěné okolnosti tomu, že svědku nebo osobě jemu blízké v souvislosti s podáním svědectví zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí porušení jejich základních práv, a nelze-li ochranu svědka spolehlivě zajistit jiným způsobem, orgán činný v trestním řízení učiní opatření k utajení totožnosti i podoby svědka; jméno a příjmení a jeho další osobní údaje se do protokolu nezapisují, ale vedou se odděleně od trestního spisu a mohou se s nimi seznamovat jen orgány činné v trestním řízení v dané věci. Svědek se poučí o právu požádat o utajení své podoby a podepsat protokol smyšleným jménem a příjmením, pod kterým je pak veden. Je-li třeba zajistit ochranu těchto osob, orgán činný v trestním řízení učiní bezodkladně všechna potřebná opatření. Zvláštní způsob ochrany svědků a osob jim blízkých stanoví zvláštní zákon. Pominou-li důvody pro utajení podoby svědka a oddělené vedení osobních údajů svědka, orgán, který v té době vede trestní řízení, připojí tyto údaje k trestnímu spisu a podoba svědka se nadále neutajuje.
(3)
V protokolu sepsaném o konfrontaci se zapíší výpovědi konfrontovaných osob doslovně, stejně tak i znění položených otázek a odpovědi na ně; také se uvedou všechny okolnosti, které jsou z hlediska účelu a provádění konfrontace důležité. V protokolu sepsaném o rekognici se podrobně uvedou okolnosti, za nichž byla rekognice prováděna, zejména pořadí, ve kterém byly osoby nebo věci ukázány podezřelému, obviněnému nebo svědkovi, doba a podmínky jejich pozorování a jejich vyjádření; o rekognici prováděné v přípravném řízení se zpravidla pořídí též obrazové záznamy. V protokolu sepsaném o vyšetřovacím pokusu, o rekonstrukci a o prověrce na místě je třeba podrobně popsat okolnosti, za nichž byly tyto úkony prováděny, jakož i jejich obsah a výsledky; pokud to okolnosti případu nevylučují, pořídí se též obrazové záznamy, náčrtky a jiné vhodné pomůcky, které se, je-li to možné, připojí k protokolu. Obdobně je třeba postupovat i v případě provádění dalších důkazů výslovně v zákoně neupravených.
(4)
V českém jazyce se sepíše protokol o výpovědi osoby, i když vyslýchaná osoba vypovídá v jiném jazyce; záleží-li na doslovném znění výpovědi, zapíše zapisovatel nebo tlumočník do protokolu příslušnou část výpovědi také v jazyku, jímž tato osoba vypovídá.
(5)
Za správnost protokolu odpovídá ten, kdo úkon provedl.“.
52.
Za § 55 se vkládají nové § 55a a 55b, které včetně nadpisů znějí:
㤠55a
Použití zvláštních prostředků při protokolaci
(1)
K zachycení průběhu úkonu lze podle potřeby využít i těsnopisného zápisu, který se pak spolu s přepisem do obyčejného písma připojí k protokolu, případně zvukového nebo obrazového záznamu, anebo i jiného vhodného prostředku.
(2)
Byl-li o úkonu pořízen vedle protokolu i zvukový nebo obrazový záznam, poznamená se tato okolnost v protokolu sepsaném o úkonu, v němž se vedle údajů o čase, místě a způsobu jeho provedení uvede též údaj o použitém prostředku. Technický nosič záznamu se připojí ke spisu nebo se ve spise uvede, kde je uložen.
§ 55b
Některé zvláštnosti protokolace v řízení před soudem
(1)
Byl-li k úkonu v řízení před soudem přibrán zapisovatel, diktuje mu protokol předseda senátu. Je-li o průběhu úkonu pořizován zvukový záznam a jako zapisovatel je přibrán vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník, protokol se v průběhu úkonu nediktuje, ale samostatně jej podle záznamu pořizuje vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník.
(2)
Výpovědi osob, které již byly vyslechnuty, se do protokolu o hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání zapisují jen potud, pokud obsahují odchylky nebo dodatky k dřívějším výpovědím. Státní zástupce nebo obviněný mohou žádat, aby výpověď učiněná v řízení před soudem nebo její část byla doslovně zaprotokolována; předseda senátu takové žádosti vyhoví, pokud předmětem výpovědi není jen opakování toho, co je již zachyceno v protokolu.
(3)
Byl-li ve zjednodušeném řízení pořizován zvukový záznam, protokol o hlavním líčení není třeba písemně vyhotovovat, jestliže obviněný a státní zástupce prohlásí, že se vzdávají práva opravného prostředku proti rozhodnutí a na vyhotovení protokolu o hlavním líčení netrvají, anebo žádná z oprávněných osob nepodá opravný prostředek a rozhodnutí nabude právní moci. V takovém případě vyhotoví vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník pouze stručný záznam o průběhu hlavního líčení, ve kterém uvede jen místo a dobu trvání hlavního líčení, přítomné osoby, seznam provedených důkazů a výrok rozsudku s uvedením zákonných ustanovení, jichž bylo použito. Nestanoví-li předseda senátu lhůtu delší, je třeba zvukový záznam uchovat po dobu jednoho roku od právní moci rozhodnutí.
(4)
V řízení před soudem odpovídá za správnost a úplnost protokolace vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník, pokud byl přibrán jako zapisovatel.
(5)
Byl-li zvukový záznam pořízen o průběhu úkonu před soudem a není-li dán důvod k postupu podle odstavce 3, jeho podstatný obsah se v průběhu úkonu nebo bezprostředně po něm zaznamená do protokolu. Prostředek použitý k zaznamenání průběhu úkonu je třeba označit, připojit ke spisům a zajistit jeho neporušitelnost. Není-li jeho připojení ke spisům možné, poznamená se v protokolu sepsaném o úkonu místo jeho uložení. Pokyn k výmazu záznamu dává předseda senátu nejdříve poté, co vyšší soudní úředník potvrdí shodu protokolu se záznamem svým podpisem; výmaz nelze provést dříve než po uplynutí jednoho roku od právní moci rozhodnutí.“.
53.
V § 59 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
V přípravném řízení sepisují podání ústně do protokolu policejní orgány a okresní státní zastupitelství; v řízení před soudem je sepisují okresní soudy. Jsou-li pro to důležité důvody, mohou je výjimečně sepsat i státní zastupitelství a soudy vyššího stupně. Ústně do protokolu nelze podat dovolání.
(3)
Pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému orgánu činnému v trestním řízení je určeno, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Podání je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u příslušného orgánu činného v trestním řízení a aby každá osoba dotčená takovým podáním dostala jeden stejnopis, jestliže je toho třeba. Nesplňuje-li tyto požadavky, orgán činný v trestním řízení ho vrátí podateli, je-li znám, k doplnění s příslušným poučením, jak nedostatky odstranit. Současně stanoví lhůtu k jejich odstranění. Není-li podatel znám anebo nejsou-li nedostatky ve stanovené lhůtě odstraněny, k podání se dále nepřihlíží; to neplatí pro trestní oznámení nebo pro jiný podnět, na jehož podkladě lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu, nebo pro podání, jehož obsahem je opravný prostředek, i když neobsahuje všechny uvedené náležitosti. Z opravného prostředku však vždy musí být patrno, které rozhodnutí napadá a kdo jej činí.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.
54.
V § 60 odst. 4 písm. a) se zrušují čárka za slovem „zástupci“ a slovo „vyšetřovateli“.
55.
V § 61 odst. 1 větě první se za slova „povolí mu“ vkládá čárka a slova „nestanoví-li zákon jinak,“.
56.
§ 62 až 64 včetně nadpisů znějí:
㤠62
Obecné ustanovení
(1)
Nebyla-li písemnost doručena při úkonu trestního řízení, doručuje ji orgán činný v trestním řízení sám nebo prostřednictvím držitele poštovní licence (dále jen „pošta“) a v případě, že by takové doručení nebylo úspěšné, i prostřednictvím orgánu obce nebo příslušného policejního orgánu. Doručují-li písemnost soud nebo státní zastupitelství samy, činí tak svými doručovateli nebo orgány justiční stráže. V případech stanovených zvláštními předpisy doručuje orgán činný v trestním řízení prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti nebo jiného stanoveného orgánu.
(2)
Má-li obviněný obhájce a poškozený nebo zúčastněná osoba zmocněnce, doručuje se písemnost pouze obhájci nebo zmocněnci, pokud zákon nestanoví jinak. Má-li však obviněný, poškozený nebo zúčastněná osoba něco osobně vykonat, doručuje se písemnost i jim.
§ 63
(1)
Nestanoví-li tento zákon jinak, užijí se pro způsob doručování fyzickým osobám, právnickým osobám, státním orgánům, státu, advokátům, notářům, obcím a vyšším územně samosprávným celkům přiměřeně předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení.
(2)
Je-li adresátem obviněný, doručuje se mu především na adresu, kterou za tím účelem uvedl [§ 55 odst. 1 písm. c)].
(3)
Doručují-li se obhájci v řízení proti uprchlému písemnosti určené pro obviněného (§ 306 odst. 1), postupuje se způsobem platným pro doručování obviněnému.
§ 64
Doručování do vlastních rukou
(1)
Do vlastních rukou se doručuje
a)
obviněnému obžaloba, návrh na potrestání a předvolání,
b)
osobám oprávněným podat proti rozhodnutí opravný prostředek opis tohoto rozhodnutí,
c)
jiná písemnost, jestliže to předseda senátu, státní zástupce nebo policejní orgán z důležitých důvodů nařídí.
(2)
Nebyl-li adresát zásilky, kterou je třeba doručit do vlastních rukou, zastižen, zásilka se uloží a adresát se vhodným způsobem vyrozumí, kde si ji může vyzvednout. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedověděl, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, nebo uvedenou adresu označil pro účely doručování.
(3)
Písemnost se ukládá
a)
u okresního soudu, v jehož obvodu je místo doručení, nebo u soudu, který má sídlo v místě doručení, jestliže ji doručuje soudní doručovatel nebo orgán justiční stráže,
b)
u státního zastupitelství, v jehož obvodu je místo doručení, nebo u státního zastupitelství, které má sídlo v místě doručení, jestliže ji doručuje doručovatel státního zastupitelství nebo orgán justiční stráže,
c)
u pošty, jestliže se doručuje prostřednictvím pošty,
d)
u orgánu obce, jestliže se doručuje prostřednictvím orgánu obce,
e)
u příslušného orgánu policie, jestliže doručuje písemnost sám, anebo ji doručuje soud nebo státní zastupitelství prostřednictvím policejního orgánu.
(4)
Uložit doručovanou zásilku podle odstavce 2 nelze, doručuje-li se
a)
obviněnému usnesení o zahájení trestního stíhání, obžaloba, návrh na potrestání, rozsudek, trestní příkaz nebo předvolání k hlavnímu líčení nebo veřejnému zasedání,
b)
jiná písemnost, jestliže to předseda senátu, státní zástupce, nebo policejní orgán z důležitých důvodů nařídí.
(5)
Je-li uložení doručované zásilky vyloučeno, musí to odesílatel na zásilce nápadně vyznačit.“.
57.
Za § 64 se vkládá nový § 64a, který včetně nadpisu zní:
㤠64a
Odepření přijetí
(1)
Odepře-li adresát, popřípadě osoba oprávněná za něj písemnost převzít, písemnost přijmout, poznamená se to na doručence spolu s datem a důvodem odepření a písemnost se vrátí.
(2)
Uzná-li předseda senátu, státní zástupce nebo policejní orgán, který písemnost odeslal, že přijetí bylo odepřeno bezdůvodně, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy přijetí bylo odepřeno; na tento následek musí být adresát doručovatelem upozorněn.“.
58.
V § 65 odst. 1 větě první se zrušují čárka za slovem „zmocněnci“ a slova „jakož i společenský zástupce“, v poslední větě se zrušují čárka za slovem „zástupce“ a slovo „vyšetřovatele“; v odstavci 2 větě první se zrušují čárka za slovem „zástupce“ a slovo „vyšetřovatel“, ve větě druhé se zrušují slova „vyšetřovatel nebo“; v odstavci 3 poslední větě se slova „záznamu o sdělení obvinění“ nahrazují slovy „usnesení o zahájení trestního stíhání“ a v odstavci 5 se tečka na konci zrušuje a doplňují se tato slova: „a údajů, na které se vztahuje státem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti.“.
59.
V § 66 odst. 1 se zrušují čárka za slovem „zástupci“ a slovo „vyšetřovateli“ a čárka za slovem „zástupcem“ a slovo „vyšetřovatelem“; v odstavci 2 se zrušují slova „nebo nápravně výchovného ústavu“.
60.
§ 67 včetně nadpisu zní:
㤠67
Důvody vazby
Obviněný smí být vzat do vazby jen tehdy, jestliže z jeho jednání nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava,
a)
že uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, zejména nelze-li jeho totožnost hned zjistit, nemá-li stálé bydliště anebo hrozí-li mu vysoký trest,
b)
že bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, nebo
c)
že bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil,
a dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu, jsou zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný, a s ohledem na osobu obviněného, povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením.“.
61.
§ 68 zní:
㤠68
(1)
Vzít do vazby lze toliko osobu, proti níž bylo zahájeno trestní stíhání. Rozhodnutí o vazbě musí být odůvodněno též skutkovými okolnostmi. O vzetí do vazby rozhoduje soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce.
(2)
Vzít do vazby nelze obviněného, který je stíhán pro úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje dvě léta, nebo pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje tři léta.
(3)
Omezení uvedená v odstavci 2 se neužijí, jestliže obviněný
a)
uprchl nebo se skrýval,
b)
opakovaně se nedostavil na předvolání a nepodařilo se jej předvést ani jinak zajistit jeho účast při úkonu trestního řízení,
c)
je neznámé totožnosti a dostupnými prostředky se ji nepodařilo zjistit,
d)
již působil na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařil objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, nebo
e)
pokračoval v trestné činnosti, pro niž je stíhán.“.
62.
V § 70 věta první zní: „O vzetí do vazby je třeba bez průtahů vyrozumět některého rodinného příslušníka obviněného, jakož i jeho zaměstnavatele; to neplatí, prohlásí-li obviněný, že s takovým vyrozuměním nesouhlasí, ledaže jde o vyrozumění rodinného příslušníka mladistvého.“.
63.
Za § 70 se vkládá nový § 70a, který zní:
㤠70a
(1)
Příslušnou věznici je třeba bez průtahů vyrozumět o
a)
vzetí obviněného do vazby,
b)
změně důvodů vazby,
c)
rozhodnutí o dalším trvání vazby,
d)
rozhodnutí o propuštění obviněného z vazby,
e)
zákonném označení trestných činů, pro které je obviněný stíhán, nebo o jeho změně,
f)
jménu, příjmení a adrese obhájce, který obviněného zastupuje,
g)
osobních údajích spoluobviněného, pokud se nachází ve vazbě,
h)
postoupení věci jinému orgánu činnému v trestním řízení,
i)
podání obžaloby nebo o pravomocném rozhodnutí o vrácení věci státnímu zástupci k došetření.
(2)
Vyrozumění podle odstavce 1 provede orgán činný v trestním řízení, který vede řízení v době, kdy došlo ke skutečnosti, kterou je třeba věznici oznámit; vrácení věci státnímu zástupci k došetření oznamuje soud, který takové rozhodnutí v prvním stupni učinil.“.
64.
§ 71 zní:
㤠71
(1)
Orgány činné v trestním řízení jsou povinny vyřizovat vazební věci přednostně s největším urychlením.
(2)
Vazba může trvat v přípravném řízení a v řízení před soudem jen nezbytně nutnou dobu. Vazba z důvodu uvedeného v § 67 písm. b) může trvat nejdéle tři měsíce; to neplatí, bylo-li zjištěno, že obviněný již působil na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařil objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání. Nebyl-li obviněný, který není ve vazbě současně i z jiného důvodu, propuštěn na svobodu před uplynutím této lhůty, musí být z vazby z důvodu uvedeného v § 67 písm. b) propuštěn nejpozději den následující po uplynutí uvedené lhůty.
(3)
Jestliže doba trvání vazby v přípravném řízení dosáhne tří měsíců, je státní zástupce povinen do pěti pracovních dnů po uplynutí této doby rozhodnout, zda se obviněný ponechává i nadále ve vazbě, nebo zda se z vazby propouští na svobodu.
(4)
Rozhodne-li státní zástupce, že obviněný se ponechává ve vazbě, je povinen nejpozději do tří měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí znovu rozhodnout o tom, zda se obviněný ponechává i nadále ve vazbě, nebo zda se obviněný propouští z vazby na svobodu. Ponechat obviněného ve vazbě lze, jen pokud nebylo možné pro obtížnost věci nebo z jiných závažných důvodů trestní stíhání v této lhůtě skončit a propuštěním obviněného na svobodu hrozí, že bude zmařeno nebo podstatně ztíženo dosažení účelu trestního stíhání.
(5)
Soud je povinen nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy u něj byla podána obžaloba nebo kdy mu byl doručen spis na základě rozhodnutí o postoupení nebo přikázání věci obviněného, který je ve vazbě, rozhodnout, zda se obviněný ve vazbě ponechává, nebo zda se obviněný propouští z vazby na svobodu.
(6)
Ponechá-li soud obviněného ve vazbě, nebo rozhodne-li soud o vzetí obviněného do vazby až po podání obžaloby, je povinen postupovat obdobně, jako je uvedeno v odstavci 4.
(7)
Jestliže doba trvání vazby stanovená podle odstavce 5 nebo 6 skončí v průběhu řízení o opravném prostředku před nadřízeným soudem, je k rozhodnutí o ponechání obviněného ve vazbě nebo o jeho propuštění na svobodu příslušný tento nadřízený soud.
(8)
Celková doba vazby v trestním řízení nesmí přesáhnout
a)
jeden rok, je-li vedeno trestní stíhání pro trestný čin, o kterém je příslušný konat řízení samosoudce,
b)
dva roky, je-li vedeno trestní stíhání pro trestný čin, o kterém je příslušný v prvním stupni konat řízení senát okresního nebo krajského soudu, nejde-li o trestný čin uvedený v písmenech c) a d),
c)
tři roky, je-li vedeno trestní stíhání pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin, nejde-li o trestný čin uvedený v písmenu d),
d)
čtyři roky, je-li vedeno trestní stíhání pro trestný čin, za který lze podle zvláštní části trestního zákona uložit výjimečný trest.
(9)
Z doby uvedené v odstavci 8 jedna třetina připadá na přípravné řízení a dvě třetiny na řízení před soudem. Po uplynutí této doby je třeba obviněného ihned propustit na svobodu. Je-li obviněný stíhán pro dva nebo více trestných činů, je pro určení této doby rozhodující čin nejpřísněji trestný. Jestliže v průběhu řízení vyjde najevo, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, je jiným trestným činem, a délka vykonané vazby již přesáhla dobu určenou podle předchozí věty, obviněný musí být z vazby propuštěn na svobodu nejpozději do patnácti dnů ode dne, kdy došlo k upozornění na změnu právní kvalifikace skutku, i když některý vazební důvod trvá.
(10)
Lhůta trvání vazby se počítá ode dne, kdy došlo k zatčení nebo zadržení obviněného, anebo nepředcházelo-li zatčení nebo zadržení, ode dne, kdy došlo na základě rozhodnutí o vazbě k omezení osobní svobody obviněného. Při vrácení věci státnímu zástupci k došetření pokračuje běh lhůty uvedené v odstavci 3 ode dne, kdy byl spis doručen státnímu zástupci.
(11)
Délka trvání vazby, o níž bylo rozhodnuto podle § 265o odst. 2, § 275 odst. 3, § 287 nebo § 314k odst. 1, se posuzuje samostatně a nezávisle na vazbě v původním řízení.“.
65.
§ 72 zní:
㤠72
(1)
Všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny průběžně zkoumat, zda důvody vazby ještě trvají nebo se nezměnily. Soudce tak činí v přípravném řízení pouze v řízení o stížnosti proti rozhodnutí uvedenému v § 146a odst. 1 písm. a).
(2)
Obviněný musí být ihned propuštěn na svobodu, jestliže
a)
pomine důvod vazby, nebo
b)
je zřejmé, že vzhledem k osobě obviněného a k okolnostem případu trestní stíhání nepovede k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody, a obviněný se nedopustil jednání uvedeného v § 68 odst. 3.
(3)
Obviněný má právo kdykoliv žádat o propuštění na svobodu. O takové žádosti musí soud neodkladně, nejpozději do pěti pracovních dnů, rozhodnout. Byla-li žádost zamítnuta, může ji obviněný, neuvede-li v ní jiné důvody, opakovat až po uplynutí čtrnácti dnů od právní moci rozhodnutí.
(4)
Souhlasí-li státní zástupce s propuštěním obviněného na svobodu, může v řízení před soudem o propuštění z vazby rozhodnout předseda senátu.“.
66.
§ 73 včetně nadpisu zní:
㤠73
Nahrazení vazby zárukou, dohledem nebo slibem
(1)
Je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. a) nebo c), může orgán rozhodující o vazbě ponechat obviněného na svobodě nebo ho propustit na svobodu, jestliže
a)
zájmové sdružení občanů uvedené v § 3 odst. 1, anebo důvěryhodná osoba schopná příznivě ovlivňovat chování obviněného, nabídnou převzetí záruky za další chování obviněného a za to, že se obviněný na vyzvání dostaví k soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu a že vždy předem oznámí vzdálení se z místa pobytu, a orgán rozhodující o vazbě považuje záruku vzhledem k osobě obviněného a k povaze projednávaného případu za dostatečnou a přijme ji,
b)
obviněný dá písemný slib, že povede řádný život, zejména že se nedopustí trestné činnosti, na vyzvání se dostaví k soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, vždy předem oznámí vzdálení se z místa pobytu a že splní povinnosti a dodrží omezení, která se mu uloží, a orgán rozhodující o vazbě považuje slib vzhledem k osobě obviněného a k povaze projednávaného případu za dostatečný a přijme jej, nebo
c)
s ohledem na osobu obviněného a povahu projednávaného případu lze účelu vazby dosáhnout dohledem probačního úředníka nad obviněným.
(2)
Soud a v přípravném řízení státní zástupce seznámí toho, kdo nabízí převzetí záruky podle odstavce 1 písm. a) a splňuje podmínky pro její přijetí, s podstatou obvinění a se skutečnostmi, v nichž je shledáván důvod vazby.
(3)
Obviněný, nad nímž byl vysloven dohled probačního úředníka nahrazující vazbu, je povinen se ve stanovených lhůtách dostavit k probačnímu úředníkovi, změnit místo pobytu pouze s jeho souhlasem a podrobit se dalším omezením stanoveným ve výroku rozhodnutí, která směřují k tomu, aby se nedopustil trestné činnosti a nemařil průběh trestního řízení.
(4)
Neplní-li obviněný povinnosti uložené v souvislosti s nahrazením vazby některým opatřením uvedeným v odstavci 1 a trvají-li důvody vazby, soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce rozhodne o vazbě.“.
67.
§ 73a včetně nadpisu zní:
㤠73a
Peněžitá záruka
(1)
Je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. a) nebo c), může orgán rozhodující o vazbě ponechat obviněného na svobodě nebo ho propustit na svobodu též tehdy, jestliže přijme složenou peněžitou záruku, jejíž výši určil. Je-li však obviněný stíhán pro trestný čin teroru (§ 93 a 93a), obecného ohrožení podle § 179 odst. 2, 3, nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 3, 4, vraždy (§ 219), ublížení na zdraví (§ 222), loupeže podle § 234 odst. 3, znásilnění podle § 241 odst. 2 až 4 a pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 3, 4 trestního zákona a je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. c), nelze peněžitou záruku přijmout. Se souhlasem obviněného může peněžitou záruku složit i jiná osoba, musí však být před jejím přijetím seznámena s podstatou obvinění a se skutečnostmi, v nichž je shledáván důvod vazby.
(2)
Na návrh obviněného nebo osoby, která nabízí složení peněžité záruky, orgán uvedený v odstavci 1 rozhodne, že
a)
přijetí peněžité záruky je přípustné, a zároveň s přihlédnutím k osobě a k majetkovým poměrům obviněného nebo toho, kdo za něho složení peněžité záruky nabízí, k povaze a závažnosti trestného činu, pro který je obviněný stíhán, a závažnosti důvodů vazby určí výši peněžité záruky v odpovídající hodnotě od 10 000 Kč výše a způsob jejího složení, nebo
b)
vzhledem k okolnostem případu nebo závažnosti skutečností odůvodňujících vazbu nabídku peněžité záruky nepřijímá.
(3)
Soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce rozhodne, že peněžitá záruka připadá státu, jestliže obviněný
a)
uprchne, skrývá se nebo neoznámí změnu svého pobytu, a znemožní tak doručení předvolání nebo jiné písemnosti soudu, státního zástupce nebo policejního orgánu,
b)
zaviněně se nedostaví na předvolání k úkonu trestního řízení, jehož provedení je bez jeho přítomnosti vyloučeno,
c)
opakuje trestnou činnost nebo se pokusí dokonat trestný čin, který dříve nedokonal nebo který připravoval nebo kterým hrozil, nebo
d)
se vyhýbá výkonu uloženého trestu odnětí svobody nebo peněžitého trestu nebo výkonu náhradního trestu odnětí svobody za peněžitý trest.
(4)
Peněžitou záruku zruší nebo změní její výši na návrh obviněného nebo osoby, která ji složila, anebo i bez návrhu soud nebo státní zástupce, který v té době vede řízení, jestliže pominuly důvody, které k jejímu přijetí vedly, nebo se změnily okolnosti rozhodné pro určení její výše. Rozhodne-li o zrušení peněžité záruky nebo o jejím připadnutí státu, přezkoumá zároveň, zda nejsou dány důvody pro rozhodnutí o vzetí do vazby, a případně provede potřebné úkony.
(5)
Nerozhodne-li soud jinak, trvá peněžitá záruka u obviněného, který byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nebo peněžitému trestu, do dne, kdy obviněný nastoupí výkon trestu odnětí svobody, zaplatí peněžitý trest a náklady trestního řízení. Nezaplatí-li obviněný peněžitý trest nebo náklady trestního řízení ve stanovené lhůtě, na jejich zaplacení se použijí prostředky z peněžité záruky.
(6)
Na důvody, pro které peněžitá záruka může připadnout státu nebo být použita na zaplacení peněžitého trestu nebo nákladů trestního řízení, musí být obviněný a osoba, která peněžitou záruku složila, předem upozorněni.“.
68.
Za § 73a se vkládá nový § 73b, který včetně nadpisu zní:
㤠73b
Orgány rozhodující o vazbě
(1)
O vzetí obviněného do vazby může rozhodnout pouze soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce.
(2)
O dalším trvání vazby obviněného rozhoduje soud a v přípravném řízení státní zástupce.
(3)
O propuštění obviněného z vazby může i bez žádosti rozhodnout v přípravném řízení státní zástupce. Ten rovněž může rozhodnout o propuštění obviněného z vazby za současného nahrazení vazby zárukou, slibem, dohledem probačního úředníka nebo peněžitou zárukou. Nevyhoví-li státní zástupce žádosti o propuštění z vazby, je povinen ji do pěti pracovních dnů od doručení předložit k rozhodnutí soudu. Po podání obžaloby činí uvedená rozhodnutí soud.“.
69.
§ 74 včetně nadpisu zní:
㤠74
Stížnost proti rozhodnutí o vazbě
(1)
Proti rozhodnutí o vazbě (§ 68, 69, § 71 odst. 2 až 5, § 72, 73 a 73a) je přípustná stížnost.
(2)
Odkladný účinek má pouze stížnost státního zástupce proti rozhodnutí o propuštění obviněného z vazby a stížnost stran proti rozhodnutí o připadnutí peněžité záruky státu. Byl-li však státní zástupce při vyhlášení takového rozhodnutí přítomen, má jeho stížnost odkladný účinek jen tehdy, byla-li podána ihned po vyhlášení rozhodnutí; jde-li o propuštění z vazby po vyhlášení zprošťujícího rozsudku, má stížnost státního zástupce odkladný účinek jen tehdy, podal-li státní zástupce také odvolání proti rozsudku.“.
70.
V § 75 se v nadpisu slovo „vyšetřovatelem“ nahrazuje slovy „policejním orgánem“ a ve větě první se slovo „vyšetřovatel“ nahrazuje slovy „policejní orgán“.
71.
V § 76 odst. 1 větě první se slovo „vyšetřovatel“ nahrazuje slovy „policejní orgán“ a slova „jí dosud nebylo sděleno obvinění“ se nahrazují slovy „dosud proti ní nebylo zahájeno trestní stíhání“.
72.
V § 76 odst. 2 větě druhé se zrušují slova „vyšetřovateli nebo“.
73.
V § 76 odst. 3 se slovo „Vyšetřovatel“ nahrazuje slovy „Policejní orgán“.
74.
V § 76 odst. 4 větě první se slovo „Vyšetřovatel“ nahrazuje slovy „Policejní orgán“, ve větě druhé se slova „se záznamem o sdělení obvinění (§ 160)“ nahrazují slovy „s vyhotovením usnesení o zahájení trestního stíhání“ a v poslední větě se slovo „vyšetřovatel“ nahrazuje slovy „policejní orgán“.
75.
V § 76 odst. 5 se slova „jí ještě nebylo sděleno obvinění“ nahrazují slovy „ještě proti ní nebylo zahájeno trestní stíhání“.
76.
V § 76 odst. 6 se za slovo „obhájce“ vkládají čárka a slova „hovořit s ním bez přítomnosti třetí osoby“. Na konci se doplňuje tato věta: „O těchto právech je třeba podezřelého poučit a poskytnout mu plnou možnost jejich uplatnění.“.
77.
V § 78 odst. 1 větě první se zrušuje text „, vyšetřovateli“.
78.
V § 78 odst. 3 se zrušuje text „, vyšetřovatel“.
79.
V § 79 odst. 1 větě první se zrušuje text „, vyšetřovatele“ a ve větě druhé se slova „Vyšetřovatel nebo policejní orgán“ nahrazují slovy „Policejní orgán“.
80.
V § 79 odst. 3 se zrušují slova „vyšetřovatelem nebo“.
81.
§ 79a včetně nadpisu zní:
㤠79a
Zajištění peněžních prostředků na účtu u banky
(1)
Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že peněžní prostředky na účtu u banky jsou určeny ke spáchání trestného činu nebo k jeho spáchání byly užity nebo jsou výnosem z trestné činnosti, může předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán rozhodnout o zajištění peněžních prostředků na účtu. Policejní orgán k takovému rozhodnutí potřebuje předchozí souhlas státního zástupce. Předchozího souhlasu státního zástupce není třeba v naléhavých případech, které nesnesou odkladu. Policejní orgán je v takovém případě povinen do 48 hodin své rozhodnutí předložit státnímu zástupci, který s ním buď vysloví souhlas, nebo je zruší.
(2)
Rozhodnutí podle odstavce 1 musí být doručeno bance, která vede účet, a poté, co banka zajištění provedla, i majiteli účtu. V rozhodnutí se uvede bankovní spojení, kterým se rozumí číslo účtu a kód banky, a dále peněžní částka v příslušné měně, na kterou se zajištění vztahuje. Nestanoví-li orgán činný v trestním řízení uvedený v odstavci 1 jinak, zakáže se okamžikem doručení rozhodnutí jakákoliv dispozice s peněžními prostředky, které se na účtu nacházejí, až do výše zajištění, s výjimkou výkonu rozhodnutí. Na úhradu pohledávek, které jsou předmětem výkonu soudního nebo správního rozhodnutí, se přednostně použijí peněžní prostředky nedotčené rozhodnutím o zajištění. S peněžními prostředky, na které se vztahuje rozhodnutí o zajištění, lze v rámci výkonu rozhodnutí nakládat jen po předchozím souhlasu soudce a v přípravném řízení státního zástupce; to neplatí, je-li výkon rozhodnutí prováděn k uspokojení pohledávky státu.
(3)
Jestliže zajištění peněžních prostředků na účtu pro účely trestního řízení již není třeba nebo zajištění není třeba ve stanovené výši, orgán činný v trestním řízení uvedený v odstavci 1 zajištění zruší nebo je omezí. Policejní orgán k takovému rozhodnutí potřebuje předchozí souhlas státního zástupce. Rozhodnutí o zrušení nebo omezení zajištění je třeba doručit bance a majiteli účtu.
(4)
Majitel účtu, jehož peněžní prostředky na účtu byly zajištěny, má právo kdykoliv žádat o zrušení nebo omezení zajištění. O takové žádosti musí státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu neodkladně rozhodnout. Byla-li žádost zamítnuta, může ji majitel účtu, neuvede-li v ní nové důvody, opakovat až po uplynutí čtrnácti dnů od právní moci rozhodnutí.
(5)
Proti rozhodnutí podle odstavců 1, 3 a 4 je přípustná stížnost.“.
82.
Za § 79a se vkládají nové § 79b a 79c, které včetně nadpisu znějí:
㤠79b
Z důvodů, pro které lze zajistit peněžní prostředky na účtu u banky, lze rozhodnout o zajištění peněžních prostředků na účtu u spořitelního a úvěrního družstva nebo jiných subjektů, které vedou účet pro jiného, blokaci peněžních prostředků penzijního připojištění se státním příspěvkem, blokaci čerpání finančního úvěru a blokaci finančního pronájmu. Na postup při rozhodování o zajištění a na zrušení nebo omezení zajištění se přiměřeně užije ustanovení § 79a.
§ 79c
Zajištění zaknihovaných cenných papírů
(1)
Rozhodne-li předseda senátu nebo v přípravném řízení státní zástupce o zajištění zaknihovaných cenných papírů, Středisko cenných papírů, právnická osoba oprávněná k vedení části evidence a k výkonu ostatních činností Střediska cenných papírů podle zvláštního zákona nebo Česká národní banka zřídí jejich majiteli zvláštní účet, na kterém tyto cenné papíry vede.
(2)
V naléhavých případech, které nesnesou odkladu, může o zajištění zaknihovaných cenných papírů rozhodnout též policejní orgán. Do 48 hodin je povinen své rozhodnutí předložit státnímu zástupci, který s ním buď vysloví souhlas, nebo je zruší.
(3)
Okamžikem doručení rozhodnutí o zajištění se zakazuje nakládání s cennými papíry, na které se zajištění vztahuje. Orgán činný v trestním řízení uvedený v odstavcích 1 a 2 může podle povahy a okolností trestného činu, pro který se vede trestní stíhání, v rozhodnutí stanovit, že v důsledku zajištění zaknihovaných cenných papírů nelze vykonávat i další práva.
(4)
Na důvody rozhodnutí o zajištění zaknihovaných cenných papírů, na postup při rozhodování o zajištění a na zrušení nebo omezení zajištění se přiměřeně užije ustanovení § 79a.“.
83.
V § 80 odst. 3 větě první se zrušují čárka za slovem „zástupce“ a slovo „vyšetřovatel“.
84.
V § 81 odst. 4 větě první se zrušují čárka za slovem „zástupce“ a slovo „vyšetřovatel“.
85.
V § 83 odstavec 2 zní:
„(2)
Na příkaz předsedy senátu nebo soudce vykoná domovní prohlídku policejní orgán.“.
86.
§ 83a a 83b včetně nadpisů znějí:
㤠83a
Příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků
(1)
Nařídit prohlídku jiných prostor nebo pozemků je oprávněn předseda senátu, v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán. Policejní orgán k tomu potřebuje předchozí souhlas státního zástupce. Příkaz musí být vydán písemně a musí být odůvodněn. Doručí se uživateli dotčených prostor nebo pozemků, a nebyl-li zastižen při prohlídce, bezprostředně po odpadnutí překážky, která doručení brání.
(2)
Prohlídku jiných prostor nebo pozemků provede orgán, který ji nařídil, nebo na jeho příkaz policejní orgán.
(3)
Bez příkazu nebo souhlasu uvedeného v odstavci 1 může policejní orgán provést prohlídku jiných prostor nebo pozemků jen tehdy, jestliže příkazu nebo souhlasu nelze předem dosáhnout a věc nesnese odkladu, nebo v případě, že uživatel dotčených prostor nebo pozemků písemně prohlásí, že s prohlídkou souhlasí, a své prohlášení předá policejnímu orgánu. O tomto úkonu však musí bezprostředně uvědomit orgán, který je k vydání příkazu nebo souhlasu uvedenému v odstavci 1 oprávněn.
§ 83b
Příkaz k osobní prohlídce
(1)
Nařídit osobní prohlídku je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo s jeho souhlasem policejní orgán.
(2)
Nevykoná-li osobní prohlídku orgán, který ji nařídil, vykoná ji na jeho příkaz policejní orgán.
(3)
Osobní prohlídku vykonává vždy osoba stejného pohlaví.
(4)
Bez příkazu nebo souhlasu uvedeného v odstavci 1 může policejní orgán vykonat osobní prohlídku jen tehdy, jestliže příkazu nebo souhlasu předem dosáhnout nelze a věc nesnese odkladu, anebo jestliže jde o osobu přistiženou při činu nebo o osobu, na kterou byl vydán příkaz k zatčení. Bez příkazu nebo souhlasu lze též provést osobní prohlídku v případech uvedených v § 82 odst. 4.“.
87.
V § 83c odst. 1 se slova „Vyšetřovatel nebo policejní orgán“ nahrazují slovy „Policejní orgán“.
88.
V § 85b se slovo „rekognici“ nahrazuje slovy „rekognici, prověrku na místě“.
89.
Nadpis oddílu pátého hlavy čtvrté zní: „Zadržení a otevření zásilek, jejich záměna a sledování“.
90.
§ 86 včetně nadpisu zní:
㤠86
Zadržení zásilky
(1)
Je-li k objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení v konkrétní věci nutno zjistit obsah nedoručených poštovních zásilek, jiných zásilek nebo telegramů, nařídí předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce, aby je pošta nebo osoba provádějící jejich přepravu vydaly jemu a v přípravném řízení buď státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu.
(2)
Bez nařízení uvedeného v odstavci 1 může být přeprava zásilky pozdržena na příkaz policejního orgánu, pokud věc nesnese odkladu a nařízení nelze předem dosáhnout. Policejní orgán je povinen o pozdržení zásilky do 24 hodin vyrozumět státního zástupce. Neobdrží-li pošta nebo osoba provádějící dopravu zásilek v takovém případě do tří dnů nařízení podle odstavce 1, nesmí dopravu zásilek dále zdržovat.“.
91.
V § 87 odst. 1 se zrušují čárka za slovem „zástupce“ a slovo „vyšetřovatel“; současně se v odstavci 3 slova „provozovateli poštovních služeb“ nahrazují slovem „poště“.
92.
V § 87a odst. 1 se za slova „psychotropní látky,“ vkládá text „prekursory,“ a zrušují se slova „, vydané podle § 86 odst. 1,“.
93.
Za § 87a se vkládají nové § 87b a 87c, které včetně nadpisů znějí:
㤠87b
Sledovaná zásilka
(1)
Státní zástupce může v přípravném řízení nařídit, aby zásilka, u níž je důvodné podezření, že obsahuje věci uvedené v § 87a, byla sledována, jestliže je to třeba k objasnění trestného činu nebo odhalení všech jeho pachatelů a zjištění potřebných skutečností jiným způsobem by bylo neúčinné nebo podstatně ztížené. Sledování zásilky provede podle pokynu státního zástupce policejní orgán; vůči osobám, které se sledovanou zásilkou nakládají, přitom neprovádí žádné úkony směřující k vydání nebo odnětí věci. O průběhu sledování zásilky se sepíše protokol a podle potřeby se pořídí též obrazový nebo jiný záznam.
(2)
Bez příkazu podle odstavce 1 může policejní orgán zahájit sledování zásilky, jestliže věc nesnese odkladu a příkazu nelze předem dosáhnout. O tomto úkonu státního zástupce bez odkladu vyrozumí a postupuje dále podle jeho pokynů.
(3)
V průběhu sledování zásilky může policejní orgán provádět nezbytná opatření k tomu, aby se s vědomím a pod kontrolou celních orgánů dostala zásilka věcí uvedených v § 87a odst. 1 nebo věcí je nahrazujících z území České republiky do ciziny nebo naopak, anebo z ciziny přes území České republiky do třetího státu.
(4)
Sledování zásilky ukončí policejní orgán na příkaz státního zástupce, a je-li zřejmé, že nakládáním se zásilkou vzniká vážné nebezpečí života nebo zdraví, značné škody na majetku, anebo hrozí-li vážné nebezpečí, že takovou zásilku nebude možné dále sledovat, i bez takového příkazu. Podle potřeby současně s ukončením sledování zásilky učiní úkon směřující proti dalšímu držení věcí, které tvoří obsah zásilky; to neplatí, jestliže sledovaná zásilka přechází státní hranici a v rámci mezinárodní spolupráce její sledování převezme příslušný orgán cizího státu.
§ 87c
Společné ustanovení
Zásilkou ve smyslu § 86 až 87c se rozumí předmět dopravovaný jakýmkoliv způsobem, ať již s využitím pošty nebo jiné osoby, včetně dopravy skrytým způsobem.“.
94.
V § 88 odst. 2 se věta čtvrtá zrušuje a poslední věta zní: „Odposlech a záznam telekomunikačního provozu provádí pro potřeby všech orgánů činných v trestním řízení Policie České republiky.“.
95.
V § 88 odst. 4 poslední větě se slovo „současně“ zrušuje.
96.
Za § 88 se vkládá nový § 88a, který zní:
㤠88a
(1)
Je-li k objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení třeba zjistit údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat, nařídí předseda senátu a v přípravném řízení soudce, aby je právnické nebo fyzické osoby, které vykonávají telekomunikační činnost, sdělily jemu a v přípravném řízení buď státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu. Příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu musí být vydán písemně a odůvodněn.
(2)
Příkazu podle odstavce 1 není třeba, pokud k poskytnutí údajů dá souhlas uživatel telekomunikačního zařízení, ke kterému se mají údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu vztahovat.“.
97.
V § 89 odstavec 2 zní:
„(2)
Za důkaz může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci, zejména výpovědi obviněného a svědků, znalecké posudky, věci a listiny důležité pro trestní řízení a ohledání. Každá ze stran může důkaz vyhledat, předložit nebo jeho provedení navrhnout. Skutečnost, že důkaz nevyhledal nebo nevyžádal orgán činný v trestním řízení, není důvodem k odmítnutí takového důkazu.“.
98.
§ 94 se zrušuje.
99.
V § 101a věta první zní: „Neshledá-li policejní orgán důvod k sepsání protokolu o výslechu způsobem uvedeným v § 55 odst. 2, ačkoliv se jej svědek domáhá a uvádí konkrétní skutečnosti, které podle něj takový postup sepsání protokolu odůvodňují, policejní orgán věc předloží státnímu zástupci, aby přezkoumal správnost jeho postupu.“.
100.
V § 102 se na konci odstavce 1 doplňují tyto věty: „Osoby, které byly takto přibrány, mohou navrhnout odložení úkonu na pozdější dobu a v průběhu provádění takového úkonu navrhnout jeho přerušení nebo ukončení, pokud by provedení úkonu nebo pokračování v něm mělo nepříznivý vliv na psychický stav vyslýchané osoby. Nehrozí-li nebezpečí z prodlení, orgán činný v trestním řízení takovému návrhu vyhoví.“.
101.
V § 102 odst. 2 větě první se za slova „v § 211“ vkládají slova „odst. 1 a 2“.
102.
§ 103 zní:
㤠103
Ustanovení § 93 odst. 1 a 2 a § 95 o výslechu obviněného se užije přiměřeně i na výslech svědka.“.
103.
§ 104 včetně nadpisu zní:
㤠104
Svědečné
(1)
Svědek má nárok na náhradu nutných výdajů podle zvláštního právního předpisu upravujícího cestovní náhrady a prokázaného ušlého výdělku (svědečné). Nárok zaniká, neuplatní-li jej svědek do tří dnů po svém výslechu nebo po tom, co mu bylo sděleno, že k výslechu nedojde; na to musí být svědek upozorněn.
(2)
Nárok podle odstavce 1 má svědek nebo jiná osoba, s výjimkou podezřelého nebo obviněného, též tehdy, dostaví-li se na výzvu orgánu činného v trestním řízení k provedení jiného úkonu dokazování.
(3)
Výši svědečného určí zpravidla ihned po uplatnění nároku na svědečné ten, kdo svědka nebo jinou osobu uvedenou v odstavci 2 předvolal, a v řízení před soudem předseda senátu.“.
104.
Za § 104 se vkládá nový oddíl třetí (§ 104a až 104e), který včetně nadpisu zní:
„Oddíl třetí
Některé zvláštní způsoby dokazování
§ 104a
Konfrontace
(1)
Jestliže výpověď obviněného v závažných okolnostech nesouhlasí s výpovědí svědka nebo spoluobviněného, může být obviněný postaven svědkovi nebo spoluobviněnému tváří v tvář.
(2)
Jestliže výpověď svědka nesouhlasí v závažných okolnostech s výpovědí obviněného nebo jiného svědka, může být svědek postaven obviněnému nebo jinému svědkovi tváří v tvář.
(3)
Konfrontace se může provést až poté, kdy každá z osob, jež mají být konfrontovány, byla již dříve vyslechnuta a o její výpovědi byl sepsán protokol. Při konfrontaci se vyslýchaná osoba vyzve, aby druhé osobě vypověděla v přímé řeči své tvrzení o okolnostech, v nichž výpovědi konfrontovaných osob nesouhlasí, popřípadě, aby uvedla další okolnosti, které s jejím tvrzením souvisejí a o kterých dosud nevypovídala. Osoby postavené tváří v tvář mohou si klást vzájemně otázky jen se souhlasem vyslýchajícího.
(4)
Pro konfrontaci jinak platí ustanovení o výpovědi obviněného a o svědcích.
(5)
Osobu mladší než patnáct let lze postavit tváří v tvář jen zcela výjimečně, jestliže to je pro objasnění věci nezbytně nutné; v takovém případě se užije přiměřeně § 102. Tváří v tvář nelze postavit svědka, jehož totožnost se utajuje z důvodů uvedených v § 55 odst. 2.
(6)
Je-li třeba po skončení konfrontace znovu vyslechnout konfrontované osoby, provede se jejich výslech odděleně.
(7)
Konfrontace se zásadně provádí jen v řízení před soudem; před podáním obžaloby lze konfrontaci provést jen výjimečně, pokud lze očekávat, že její provedení výrazněji přispěje k objasnění věci a stejného cíle nelze dosáhnout jinými prostředky.
§ 104b
Rekognice
(1)
Rekognice se koná, je-li pro trestní řízení důležité, aby podezřelý, obviněný nebo svědek znovu poznal osobu nebo věc a určil tím jejich totožnost. K provádění rekognice se vždy přibere alespoň jedna osoba, která není na věci zúčastněna.
(2)
Podezřelý, obviněný nebo svědek, kteří mají poznat osobu nebo věc, se před rekognicí vyslechnou o okolnostech, za nichž osobu nebo věc vnímali, a o znacích nebo zvláštnostech, podle nichž by bylo možno osobu nebo věc poznat. Osoba nebo věc, která má být poznána, jim nesmí být před rekognicí ukázána.
(3)
Má-li být poznána osoba, ukáže se podezřelému, obviněnému nebo svědkovi mezi nejméně třemi osobami, které se výrazně neodlišují. Osoba, která má být poznána, se vyzve, aby se zařadila na libovolné místo mezi ukazované osoby. Jestliže osoba má být poznána nikoliv podle svého vzezření, ale podle hlasu, umožní se jí, aby hovořila v libovolném pořadí mezi dalšími osobami s podobnými hlasovými vlastnostmi.
(4)
Není-li možno ukázat osobu, která má být poznána, rekognice se provede podle fotografie, která se předloží podezřelému, obviněnému nebo svědkovi s obdobnými fotografiemi nejméně tří dalších osob. Tento postup nesmí bezprostředně předcházet rekognici ukázáním osoby.
(5)
Má-li být poznána věc, ukáže se podezřelému, obviněnému nebo svědkovi ve skupině věcí pokud možno téhož druhu.
(6)
Pro rekognici jinak platí ustanovení o výpovědi obviněného a svědka.
(7)
Podle povahy věci lze rekognici provést tak, aby se poznávající osoba bezprostředně nesetkala s poznávanou osobou. Provádí-li se rekognice za účasti osoby mladší než patnáct let, užije se přiměřeně § 102. Rekognici za přítomnosti svědka, jehož totožnost se utajuje z důvodů uvedených v § 55 odst. 2, lze za podmínek utajení jeho podoby a osobních údajů provést, pokud je svědek poznávající osobou.
(8)
Po provedení rekognice se podezřelý, obviněný nebo svědek vyslechnou znovu, je-li třeba odstranit rozpor mezi jejich výpovědí a výsledky rekognice.
§ 104c
Vyšetřovací pokus
(1)
Vyšetřovací pokus se koná, mají-li být pozorováním v uměle vytvořených nebo obměňovaných podmínkách prověřeny nebo upřesněny skutečnosti zjištěné v trestním řízení, popřípadě zjištěny nové skutečnosti důležité pro trestní řízení.
(2)
K provedení vyšetřovacího pokusu se nepřistoupí, jestliže to je vzhledem k okolnostem případu nebo osobě podezřelého, obviněného, spoluobviněného, poškozeného nebo svědka nevhodné nebo lze-li účelu vyšetřovacího pokusu dosáhnout jinak.
(3)
K vyšetřovacímu pokusu, který je prováděn v přípravném řízení, musí být přibrána alespoň jedna osoba, která není na věci zúčastněna, ledaže by nemožnost zajistit její přítomnost při vyšetřovacím pokusu zmařila jeho provedení. Je-li to potřebné vzhledem k povaze věci a ke skutečnostem, které dosud v trestním řízení vyšly najevo, přibere se k vyšetřovacímu pokusu znalec, popřípadě podezřelý, obviněný a svědek. Jejich účast při vyšetřovacím pokusu se řídí ustanoveními, která platí pro jejich výslech. Zúčastní-li se vyšetřovacího pokusu osoba mladší než patnáct let, užije se přiměřeně § 102.
(4)
K úkonům, které souvisejí s vyšetřovacím pokusem, nesmí být podezřelý, obviněný, poškozený nebo svědek, který má právo odepřít výpověď, žádným způsobem donucován.
§ 104d
Rekonstrukce
(1)
Rekonstrukce se koná, má-li být obnovením situace a okolnosti, za kterých byl trestný čin spáchán nebo které k němu mají podstatný vztah, prověřena výpověď podezřelého, obviněného, spoluobviněného, poškozeného nebo svědka, jestliže jiné důkazy provedené v trestním řízení nepostačují k objasnění věci.
(2)
Na postup při rekonstrukci se přiměřeně užijí ustanovení o vyšetřovacím pokusu.
§ 104e
Prověrka na místě
(1)
Prověrka na místě se koná, je-li zapotřebí za osobní přítomnosti podezřelého, obviněného nebo svědka doplnit nebo upřesnit údaje důležité pro trestní řízení, které se vztahují k určitému místu.
(2)
Na postup při prověrce na místě se přiměřeně užijí ustanovení o vyšetřovacím pokusu.“.
Dosavadní oddíly třetí až pátý se označují jako oddíly čtvrtý až šestý.
105.
§ 105 zní:
㤠105
(1)
Je-li k objasnění skutečnosti důležité pro trestní řízení třeba odborných znalostí, vyžádá orgán činný v trestním řízení odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující, přibere orgán činný v trestním řízení a v řízení před soudem předseda senátu znalce. O přibrání znalce se vyrozumí obviněný a v řízení před soudem též státní zástupce. Jiná osoba se o přibrání znalce vyrozumí, pokud je k podání znaleckého posudku třeba, aby tato osoba něco konala nebo strpěla.
(2)
Při výběru osoby, která má být jako znalec přibrána, je třeba přihlížet k důvodům, pro které podle zvláštního zákona je znalec z podání znaleckého posudku vyloučen. Při vyžadování odborného vyjádření orgán činný v trestním řízení zváží, zda osoba, od níž odborné vyjádření vyžaduje, s ohledem na svůj poměr k obviněnému, jiným osobám zúčastněným na trestním řízení nebo poměr k věci není podjatá.
(3)
Proti osobě znalce lze vznést námitky z důvodů, které stanoví zvláštní zákon. Vedle toho lze vznést námitky proti odbornému zaměření znalce nebo proti formulaci otázek položených znalci. V přípravném řízení důvodnost takových námitek posoudí státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu soudu, před kterým se v době oznámení námitek vede řízení; jsou-li námitky uplatněny v rámci opravného prostředku, posoudí je orgán, kterému přísluší o opravném prostředku rozhodnout. Vyhoví-li tento orgán námitkám a důvody pro vyžádání znaleckého posudku trvají, učiní opatření k vyžádání znaleckého posudku buď jiným znalcem nebo podle jinak formulovaných otázek; v opačném případě oznámí osobě, která námitky vznesla, že neshledal k takovému postupu důvody. Stanovisko k námitkám uplatněným v rámci opravného prostředku zpravidla tvoří součást odůvodnění rozhodnutí o takovém opravném prostředku.
(4)
Jestliže jde o objasnění skutečnosti zvláště důležité, je třeba přibrat znalce dva. Dva znalce je třeba přibrat vždy, jde-li o prohlídku a pitvu mrtvoly (§ 115). K prohlídce a pitvě mrtvoly nesmí být přibrán jako znalec ten lékař, který zemřelého ošetřoval pro nemoc, která smrti bezprostředně předcházela.
(5)
O odborné vyjádření podle odstavce 1 lze požádat i osobu, která je podle zvláštního zákona zapsána v seznamu znalců, a fyzickou nebo právnickou osobu, která má potřebné odborné předpoklady. Státní orgán předloží orgánům činným v trestním řízení odborné vyjádření vždy bez úplaty.“.
106.
V § 107 odst. 1 se za předposlední větu vkládá tato věta: „V odůvodněných případech se znalci umožní, aby se zúčastnil provedení i jiného úkonu trestního řízení, pokud takový úkon má význam pro vypracování znaleckého posudku.“.
107.
V § 107 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Znalec přibraný k podání znaleckého posudku o příčině smrti nebo o zdravotním stavu zemřelé osoby je oprávněn vyžadovat zdravotnickou dokumentaci týkající se takové osoby; v ostatních případech může zdravotnickou dokumentaci vyžadovat za podmínek stanovených zvláštním zákonem.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
108.
V § 108 odst. 3 se slovo „vyšetřovatel“ nahrazuje slovy „policejní orgán“.
109.
§ 110 včetně nadpisu zní:
㤠110
Posudek ústavu
(1)
Ve výjimečných, zvlášť obtížných případech, vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení, může policejní orgán nebo státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu přibrat státní orgán, vědecký ústav, vysokou školu nebo instituci specializovanou na znaleckou činnost k podání znaleckého posudku nebo přezkoumání posudku podaného znalcem.
(2)
Ten, kdo byl přibrán k podání znaleckého posudku nebo k přezkoumání posudku podaného znalcem podle odstavce 1, podá posudek písemně. V něm označí osobu nebo osoby, které posudek vypracovaly a mohou být v případě potřeby jako znalci vyslechnuty; pokud bylo třeba přibrat znalce dva (§ 105 odst. 4), uvede nejméně dvě takové osoby.
(3)
Při výběru osob uvedených v odstavci 2 je třeba přihlížet k důvodům, pro které podle zvláštního zákona je znalec z podání znaleckého posudku vyloučen.
(4)
Ustanovení § 105 odst. 3 se při vyžadování posudku ústavu užije obdobně.“.
110.
Za § 110 se vkládá nový § 110a, který zní:
㤠110a
Jestliže znalecký posudek předložený stranou má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný orgánem činným v trestním řízení. Orgán činný v trestním řízení umožní znalci, kterého některá ze stran požádala o znalecký posudek, nahlédnout do spisu nebo mu jinak umožní seznámit se s informacemi potřebnými pro vypracování znaleckého posudku.“.
111.
V § 111 odstavec 2 zní:
„(2)
Výši znalečného určí ten, kdo znalce přibral, a v řízení před soudem předseda senátu bez zbytečného odkladu, nejpozději do dvou měsíců od vyúčtování znalečného. Nesouhlasí-li ten, kdo znalce přibral, s výší vyúčtovaného znalečného, rozhodne usnesením. Proti usnesení je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“.
112.
V § 111 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Znalečné je třeba uhradit bez zbytečného odkladu po jeho přiznání, nejpozději do 30 dnů.“.
113.
V § 114 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Odběr biologického materiálu, který není spojen se zásahem do tělesné integrity osoby, jíž se takový úkon týká, může provést i tato osoba nebo s jejím souhlasem orgán činný v trestním řízení.“.
114.
V § 115 odstavec 1 zní:
„(1)
Vznikne-li podezření, že smrt člověka byla způsobena trestným činem, musí být mrtvola prohlédnuta a pitvána. Pohřbít mrtvolu lze v takových případech jen se souhlasem státního zástupce. O tom rozhodne státní zástupce s největším urychlením.“.
115.
V § 116 odst. 1 se slova „přiberou se k tomu vždy dva znalci“ nahrazují slovy „přibere se k tomu vždy znalec“.
116.
V § 116 odst. 3 se slova „Shledají-li znalci“ nahrazují slovy „Shledá-li znalec“.
117.
V § 119 odst. 2 se zrušují čárka za slovem „zástupce“ a slovo „vyšetřovatel“.
118.
V § 121 písm. a) se číslice „2“ nahrazuje číslicí „3“.
119.
V § 122 odst. 1 větě první se slova „a to popřípadě s poukazem na přijatou záruku“ nahrazují slovy „a jde-li o podmíněné upuštění od potrestání s dohledem, též výrok o stanovení zkušení doby a jejím trvání“ a za větu první se vkládá nová věta, která zní: „Byl-li nad pachatelem vysloven dohled, musí být z výroku rozsudku zřejmé, zda dohled má být vykonáván v rozsahu stanoveném trestním zákonem nebo zda jsou vedle něj pachateli ukládány další přiměřená omezení nebo povinnosti.“.
120.
V § 125 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
V poučení o odvolání, které musí být obsaženo v každém rozsudku soudu prvního stupně, se uvede lhůta, ve které musí být podáno (§ 248 odst. 1), označení soudu, ke kterému má být odvolání podáno (§ 251), označení soudu, který o podaném odvolání bude rozhodovat (§ 252), rozsah, v kterém mohou rozsudek napadat oprávněné osoby (§ 246), a vymezení nutného obsahu odvolání (§ 249).
(3)
V poučení o dovolání, které musí být obsaženo v každém rozhodnutí soudu ve věci samé učiněném v druhém stupni, se uvedou oprávněné osoby, včetně nutnosti, aby dovolání obviněného bylo podáno prostřednictvím obhájce (§ 265d), lhůta k podání dovolání, označení soudu, ke kterému má být dovolání podáno (§ 265e), označení soudu, který o podaném dovolání bude rozhodovat, a vymezení nutného obsahu dovolání (§ 265f).“.
121.
V § 126 se zrušuje písmeno f); dosavadní písmena g), h) a ch) se označují jako písmena f), g) a h).
122.
V § 129 odstavec 2 zní:
„(2)
Jestliže nebyl rozsudek písemně vyhotoven již v poradě, předseda senátu nebo jím pověřený soudce, který byl členem senátu, jej vyhotoví a předá k doručení
a)
v řízení před okresními soudy a krajskými soudy jako soudy druhého stupně ve vazebních věcech do pěti pracovních dnů a v ostatních věcech do deseti pracovních dnů,
b)
v řízení před krajskými soudy jako soudy prvního stupně, vrchními soudy a před Nejvyšším soudem ve vazebních věcech do deseti pracovních dnů a v ostatních věcech do dvaceti pracovních dnů.
Výjimky z těchto lhůt povoluje na žádost předsedy senátu nebo soudce vyhotovujícího rozsudek ze závažných důvodů, zejména s ohledem na rozsáhlost a složitost věci, v jednotlivých věcech předseda soudu. Prodlouží-li lhůtu o více jak dalších dvacet pracovních dnů, písemně zdůvodní, proč nebylo možné stanovit lhůtu kratší. Jinak postupuje podle odstavce 3.“.
123.
V § 130 se zrušuje odstavec 4.
124.
V § 141 odst. 2 větě první se zrušují slova „vyšetřovatele nebo“.
125.
V § 141 odstavec 3 zní:
„(3)
Proti usnesení nejvyššího státního zástupce lze podat stížnost pouze tehdy, jestliže podle zákona o stížnosti přísluší rozhodnout soudu. O stížnosti v těchto případech rozhoduje Nejvyšší soud. O stížnosti proti usnesení státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství rozhoduje nejvyšší státní zástupce.“.
126.
V § 146 odst. 1 věta druhá zní: „Jde-li o usnesení policejního orgánu, které bylo vydáno s předchozím souhlasem státního zástupce nebo na jeho pokyn, může policejní orgán sám stížnosti vyhovět jen s předchozím souhlasem státního zástupce.“.
127.
V § 146 odst. 2 písm. a) se zrušují slova „vyšetřovatel nebo“.
128.
V § 146 se na konci odstavce 2 písm. c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství nejvyššímu státnímu zástupci.“.
129.
§ 146a včetně nadpisu zní:
㤠146a
Rozhodování o stížnosti proti rozhodnutím o zajištění osob a majetku
(1)
O stížnosti proti rozhodnutí, kterým státní zástupce
a)
rozhodl o dalším trvání vazby (§ 73b odst. 2),
b)
zajistil peněžní prostředky na účtu u banky, nebo u spořitelního a úvěrního družstva nebo jiné instituce, která vede účet pro jiného, rozhodl o blokaci peněžních prostředků penzijního připojištění se státním příspěvkem, blokaci čerpání finančního úvěru a blokaci finančního pronájmu, rozhodl o omezení takového zajištění nebo blokace, nebo nevyhověl žádosti o zrušení nebo omezení takového zajištění nebo blokace (§ 79a odst. 1, 3, 4 a § 79b),
c)
zajistil zaknihované cenné papíry, rozhodl o omezení takového zajištění nebo nevyhověl žádosti o zrušení nebo omezení zajištění zaknihovaných cenných papírů (§ 79c odst. 4),
d)
zajistil majetek obviněného k zajištění nároku poškozeného (§ 47), nebo
e)
zajistil majetek obviněného (§ 347),
rozhoduje zpravidla do pěti dnů po uplynutí lhůty k podání stížnosti všem oprávněným osobám soud, v jehož obvodu je činný státní zástupce, který napadené rozhodnutí vydal.
(2)
O stížnosti proti rozhodnutí policejního orgánu podle § 79a odst. 1 a 3, § 79b nebo § 79c odst. 4 rozhoduje ve lhůtě uvedené v odstavci 1 soud, v jehož obvodu je činný státní zástupce, který ve věci vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení. Věc předkládá soudu k rozhodnutí státní zástupce.“.
130.
V § 151 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Nárok je třeba uplatnit do jednoho roku ode dne, kdy se obhájce dozvěděl, že povinnost obhajovat skončila, jinak nárok zaniká.“.
131.
V § 151 odst. 3 věta první zní: „O výši odměny a náhradě hotových výdajů rozhodne na návrh obhájce orgán činný v trestním řízení, který vedl řízení v době, kdy obhájci povinnost obhajovat skončila, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději do dvou měsíců od podání návrhu.“.
132.
V § 151 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5)
Odměnu a náhradu hotových výdajů je třeba uhradit bez zbytečného odkladu po jejich přiznání, nejpozději do 30 dnů.
(6)
Ustanovení odstavců 2 až 5 se přiměřeně užijí na rozhodování o výši odměny a náhradě hotových výdajů ustanoveného zmocněnce poškozeného.“.
133.
Za § 151 se vkládá nový § 151a, který zní:
㤠151a
(1)
Obviněný, který má nárok na bezplatnou obhajobu nebo na obhajobu za sníženou odměnu, a poškozený, který má nárok na ustanovení zmocněnce, mohou žádat, aby předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce rozhodl o tom, že stát ponese náklady na znalecký posudek, který obviněný nebo poškozený vyžádá. Žádosti nelze vyhovět, jestliže takový důkaz není pro objasnění věci zřejmě potřebný nebo stejný úkon k prokázání téže skutečnosti již vyžádal orgán činný v trestním řízení.
(2)
Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost.“.
134.
V § 153 odst. 1 větě první se za slovo „bezvýsledně“ vkládají slova „dovolání nebo“.
135.
§ 155 zní:
㤠155
(1)
O povinnosti odsouzeného k náhradě nákladů spojených s výkonem vazby a o povinnosti k náhradě odměny a hotových výdajů uhrazených ustanovenému obhájci státem [§ 152 odst. 1 písm. a), b)] rozhodne po právní moci rozsudku předseda senátu soudu prvního stupně.
(2)
O povinnosti odsouzeného nahradit poškozenému náklady potřebné k účelnému uplatnění nároku na náhradu škody v trestním řízení a o jejich výši rozhodne po právní moci rozsudku na návrh poškozeného předseda senátu soudu prvního stupně; nárok je třeba uplatnit do jednoho roku od právní moci odsuzujícího rozsudku, jinak zaniká.
(3)
O povinnosti odsouzeného hradit státu náklady vzniklé ustanovením zmocněnce poškozenému a o jejich výši rozhodne po právní moci rozsudku předseda senátu soudu prvního stupně i bez návrhu.
(4)
Proti rozhodnutí podle odstavců 1 až 3 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“.
136.
Část druhá (§ 157 až 179f) včetně nadpisu zní:
„ČÁST DRUHÁ
PŘÍPRAVNÉ ŘÍZENÍ
§ 157
Obecné ustanovení
(1)
Státní zástupce a policejní orgán jsou povinni organizovat svou činnost tak, aby účinně přispívali k včasnosti a důvodnosti trestního stíhání.
(2)
Státní zástupce může uložit policejnímu orgánu provedení takových úkonů, které je tento orgán oprávněn provést a jichž je třeba k objasnění věci nebo ke zjištění pachatele. K prověření skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, je státní zástupce dále oprávněn:
a)
vyžadovat od policejního orgánu spisy, včetně spisů, v nichž nebylo zahájeno trestní řízení, dokumenty, materiály a zprávy o postupu při prověřování oznámení,
b)
odejmout kteroukoliv věc policejnímu orgánu a učinit opatření, aby věc byla přikázána jinému policejnímu orgánu,
c)
dočasně odložit zahájení trestního stíhání.
(3)
V závažných a skutkově složitých věcech může státní zástupce nebo policejní orgán využít odborné pomoci konzultanta, který má znalost ze speciálního oboru. O návrh na výběr určité osoby jako konzultanta může též požádat správní úřad, jiný orgán, vědeckou nebo výzkumnou instituci. O přibrání konzultanta sepíše státní zástupce nebo policejní orgán úřední záznam. Se souhlasem státního zástupce nebo policejního orgánu může konzultant v rozsahu nezbytném pro výkon jeho funkce nahlížet do spisu a být přítomen při provádění úkonů trestního řízení. Do provádění úkonů však nesmí zasahovat. O všech skutečnostech, o nichž se konzultant v průběhu trestního řízení dozvěděl, je povinen zachovávat mlčenlivost. Na vyloučení konzultanta se přiměřeně užijí zvláštní předpisy o znalcích a tlumočnících. Účast konzultanta nezbavuje státního zástupce a policejní orgán odpovědnosti za zákonný průběh trestního řízení.
§ 157a
Žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu a státního zástupce
(1)
Ten, proti němuž se trestní řízení vede, a poškozený mají právo kdykoliv v průběhu přípravného řízení žádat státního zástupce, aby byly odstraněny průtahy v řízení nebo závady v postupu policejního orgánu. Tato žádost není vázána lhůtou. Žádost je nutno státnímu zástupci ihned předložit a státní zástupce ji musí neprodleně vyřídit. O výsledku přezkoumání musí být žadatel vyrozuměn.
(2)
Žádost o odstranění průtahů v řízení nebo závad v postupu státního zástupce vyřizuje státní zástupce bezprostředně vyššího státního zastupitelství.
HLAVA DEVÁTÁ
POSTUP PŘED ZAHÁJENÍM TRESTNÍHO STÍHÁNÍ
§ 158
(1)
Policejní orgán je povinen na základě vlastních poznatků, trestních oznámení i podnětů jiných osob a orgánů, na jejichž podkladě lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu, učinit všechna potřebná šetření a opatření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a směřující ke zjištění jeho pachatele; je povinen činit též nezbytná opatření k předcházení trestné činnosti.
(2)
Oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, je povinen přijímat státní zástupce a policejní orgán. Přitom je povinen oznamovatele poučit o odpovědnosti za vědomě nepravdivé údaje, a pokud o to oznamovatel požádá, do jednoho měsíce od oznámení jej vyrozumět o učiněných opatřeních.
(3)
O zahájení úkonů trestního řízení k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, sepíše policejní orgán neprodleně záznam, ve kterém uvede skutkové okolnosti, pro které řízení zahajuje, a způsob, jakým se o nich dověděl. Opis záznamu zašle do 48 hodin od zahájení trestního řízení státnímu zástupci. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, policejní orgán záznam sepíše po provedení potřebných neodkladných a neopakovatelných úkonů. K objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, opatřuje policejní orgán potřebné podklady a nezbytná vysvětlení a zajišťuje stopy trestného činu. V rámci toho je oprávněn, kromě úkonů uvedených v této hlavě, zejména
a)
vyžadovat vysvětlení od fyzických a právnických osob a státních orgánů,
b)
vyžadovat odborné vyjádření od příslušných orgánů, a je-li toho pro posouzení věci třeba, též znalecké posudky,
c)
obstarávat potřebné podklady, zejména spisy a jiné písemné materiály,
d)
provádět ohledání věci a místa činu,
e)
vyžadovat za podmínek uvedených v § 114 provedení zkoušky krve nebo jiného podobného úkonu, včetně odběru potřebného biologického materiálu,
f)
pořizovat zvukové a obrazové záznamy osob, snímat daktyloskopické otisky, provádět osobou téhož pohlaví nebo lékařem prohlídku těla a jeho zevní měření, jestliže je to nutné ke zjištění totožnosti osoby nebo ke zjištění a zachycení stop nebo následků činu,
g)
za podmínek stanovených v § 76 zadržet podezřelou osobu,
h)
za podmínek stanovených v § 78 až 81 činit rozhodnutí a opatření v těchto ustanoveních naznačená,
i)
způsobem uvedeným v hlavě čtvrté provádět neodkladné nebo neopakovatelné úkony, pokud podle tohoto zákona jejich provedení nepatří do výlučné pravomoci jiného orgánu činného v trestním řízení.
(4)
Při podání vysvětlení má každý právo na právní pomoc advokáta. Je-li vysvětlení požadováno od nezletilého, je třeba o úkonu předem vyrozumět jeho zákonného zástupce; to neplatí, jestliže provedení úkonu nelze odložit a vyrozumění zákonného zástupce nelze zajistit.
(5)
O obsahu vysvětlení, která nemají povahu neodkladného nebo neopakovatelného úkonu, se sepíše úřední záznam. Úřední záznam slouží státnímu zástupci a obviněnému ke zvážení návrhu, aby osoba, která takové vysvětlení podala, byla vyslechnuta jako svědek, a soudu k úvaze, zda takový důkaz provede. Nestanoví-li tento zákon jinak, úřední záznam nelze v řízení před soudem použít jako důkaz. Je-li ten, kdo podal vysvětlení, později vyslýchán jako svědek nebo jako obviněný, nemůže mu být záznam přečten, nebo jinak konstatován jeho obsah.
(6)
Policejní orgán je oprávněn vyzvat osobu, aby se dostavila k podání vysvětlení ve stanovené době na určené místo; v řízení o zvlášť závažném trestném činu je osoba povinna výzvě vyhovět ihned. Jestliže se osoba, která byla řádně vyzvána k podání vysvětlení, bez dostatečné omluvy nedostaví, může být předvedena. Na to a na jiné následky nedostavení (§ 66) musí být taková osoba upozorněna.
(7)
Vysvětlení podle odstavce 3 nesmí být požadováno od toho, kdo by jím porušil státem výslovně uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má. Osoba podávající vysvětlení, s výjimkou podezřelého, je povinna vypovídat pravdu a nic nezamlčet; vysvětlení může odepřít, pokud by jím způsobila nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám uvedeným v § 100 odst. 2; o tom je třeba osobu, od níž je požadováno vysvětlení, předem poučit. Nasvědčují-li zjištěné okolnosti tomu, že osobě podávající vysvětlení bude třeba jako svědkovi poskytnout ochranu, je třeba při sepisování úředního záznamu postupovat podle § 55 odst. 2.
(8)
Má-li výpověď osoby povahu neodkladného nebo neopakovatelného úkonu, policejní orgán ji vyslechne jako svědka za podmínek uvedených v § 158a. Jako svědky vyslechne i další osoby uvedené v § 164 odst. 1, jestliže lze předpokládat, že další prověřování trestního oznámení nebo jiného podnětu k trestnímu stíhání bude trvat delší dobu, zejména proto, že nebyla zjištěna osoba, u níž je dostatečně odůvodněn závěr, že trestný čin spáchala, a v důsledku toho hrozí ztráta důkazní hodnoty výpovědi; pokud výslechy těchto osob nebyly po zahájení trestního stíhání provedeny znovu podle § 164 odst. 4, nelze protokoly o jejich výslechu v hlavním líčení číst podle § 211 a lze je pouze předestřít podle § 212.
(9)
Kdo se dostaví na výzvu k podání vysvětlení, má nárok na náhradu nutných výdajů podle zvláštního právního předpisu upravujícího cestovní náhrady a prokázaného ušlého výdělku za stejných podmínek jako svědek. Nárok nemá ten, kdo byl vyzván k dostavení se pro své protiprávní jednání.
(10)
Provádí-li opatření nebo úkony podle předchozích odstavců jiný policejní orgán než útvar Policie České republiky, vyrozumí o předmětu šetření neprodleně útvar Policie České republiky, který by jinak byl příslušný k řízení. Vznikne-li mezi útvarem Policie České republiky a jiným policejním orgánem spor o příslušnost, předloží věc k posouzení státnímu zástupci. Jeho stanovisko je závazné.
§ 158a
Je-li při prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a zjišťování jeho pachatele třeba provést neodkladný nebo neopakovatelný úkon spočívající ve výslechu svědka nebo v rekognici, provede se na návrh státního zástupce takový úkon za účasti soudce; soudce v takovém případě odpovídá za zákonnost provedení úkonu a k tomu cíli může do průběhu úkonu zasahovat. Soudci však nepřísluší přezkoumávat závěr státního zástupce o tom, že úkon je podle zákona neodkladný nebo neopakovatelný.
Operativně pátrací prostředky a podmínky jejich použití
§ 158b
(1)
Není-li dále stanoveno jinak, je policejní orgán, pokud k tomu byl pověřen příslušným ministrem, jde-li o útvar Policie České republiky, policejním prezidentem, a jde-li o útvar Bezpečnostní informační služby, jejím ředitelem, oprávněn v řízení o úmyslném trestném činu používat operativně pátrací prostředky, kterými se rozumí
a)
předstíraný převod,
b)
sledování osob a věcí,
c)
použití agenta.
(2)
Používání operativně pátracích prostředků nesmí sledovat jiný zájem než získání skutečností důležitých pro trestní řízení. Tyto prostředky je možné použít jen tehdy, nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené. Práva a svobody osob lze omezit jen v míře nezbytně nutné.
(3)
Zvukové, obrazové a jiné záznamy získané při použití operativně pátracích prostředků způsobem odpovídajícím ustanovením tohoto zákona lze použít jako důkaz.
§ 158c
Předstíraný převod
(1)
Předstíraným převodem se rozumí předstírání koupě, prodeje nebo jiného způsobu převodu předmětu plnění včetně převodu věci,
a)
k jejímuž držení je třeba zvláštního povolení,
b)
jejíž držení je nepřípustné,
c)
která pochází z trestného činu, nebo
d)
která je určena ke spáchání trestného činu.
(2)
Předstíraný převod lze uskutečnit pouze na základě písemného povolení státního zástupce.
(3)
Nesnese-li věc odkladu, lze předstíraný převod provést i bez povolení. Policejní orgán je však povinen o povolení bezodkladně dodatečně požádat, a pokud je do 48 hodin neobdrží, je povinen provádění předstíraného převodu ukončit a informace, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít.
(4)
O předstíraném převodu sepíše policejní orgán záznam, který do 48 hodin doručí státnímu zástupci.
§ 158d
Sledování osob a věcí
(1)
Sledováním osob a věcí (dále jen „sledování“) se rozumí získávání poznatků o osobách a věcech prováděné utajovaným způsobem technickými nebo jinými prostředky. Pokud policejní orgán při sledování zjistí, že obviněný komunikuje se svým obhájcem, je povinen záznam s obsahem této komunikace zničit a poznatky, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít.
(2)
Sledování, při kterém mají být pořizovány zvukové, obrazové nebo jiné záznamy, lze uskutečnit pouze na základě písemného povolení státního zástupce.
(3)
Pokud má být sledováním zasahováno do nedotknutelnosti obydlí, do listovního tajemství nebo zjišťován obsah jiných písemností a záznamů uchovávaných v soukromí za použití technických prostředků, lze je uskutečnit jen na základě předchozího povolení soudce. Při vstupu do obydlí nesmějí být provedeny žádné jiné úkony než takové, které směřují k umístění technických prostředků.
(4)
Povolení podle odstavců 2 a 3 lze vydat jen na základě písemné žádosti. Žádost musí být odůvodněna podezřením na konkrétní trestnou činnost a, jsou-li známy, též údaji o osobách či věcech, které mají být sledovány. V povolení musí být stanovena doba, po kterou bude sledování prováděno a která nesmí být delší než šest měsíců. Tuto dobu může ten, kdo sledování povolil, na základě nové žádosti písemně prodloužit vždy na dobu nejvýše šesti měsíců.
(5)
Nesnese-li věc odkladu a nejde-li o případy uvedené v odstavci 3, lze sledování zahájit i bez povolení. Policejní orgán je však povinen o povolení bezodkladně dodatečně požádat, a pokud je do 48 hodin neobdrží, je povinen sledování ukončit, případný záznam zničit a informace, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít.
(6)
Bez splnění podmínek podle odstavců 2 a 3 lze sledování provést, pokud s tím výslovně souhlasí ten, do jehož práv a svobod má být sledováním zasahováno. Je-li takový souhlas dodatečně odvolán, sledování se neprodleně zastaví.
(7)
Má-li být záznam pořízený při sledování použit jako důkaz, je třeba k němu připojit protokol s náležitostmi uvedenými v § 55 a 55a.
(8)
Pokud nebyly při sledování zjištěny skutečnosti důležité pro trestní řízení, je nutno záznamy předepsaným způsobem zničit.
(9)
Provozovatelé telekomunikační činnosti, jejich zaměstnanci a jiné osoby, které se na provozování telekomunikační činnosti podílejí, jakož i pošta nebo osoba provádějící dopravu zásilek jsou povinny bezúplatně poskytovat policejnímu orgánu provádějícímu sledování podle jeho pokynů nezbytnou součinnost. Přitom se nelze dovolávat povinnosti mlčenlivosti stanovené zvláštními zákony.
(10)
V jiné trestní věci, než je ta, v níž bylo sledování za podmínek uvedených v odstavci 2 provedeno, lze záznam pořízený při sledování a připojený protokol použít jako důkaz jen tehdy, je-li i v této věci vedeno řízení o úmyslném trestném činu nebo souhlasí-li s tím osoba, do jejíž práv a svobod bylo sledováním zasahováno.
§ 158e
Použití agenta
(1)
Je-li vedeno trestní řízení pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin, pro trestný čin spáchaný ve prospěch zločinného spolčení nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, je policejní orgán, pokud jím je útvar Policie České republiky, oprávněn použít agenta.
(2)
Agentem je příslušník Policie České republiky plnící úkoly uložené mu řídícím policejním orgánem, vystupující zpravidla se zastíráním skutečného účelu své činnosti. Je-li to k použití agenta, jeho přípravě nebo k jeho ochraně nutné, je k zastírání jeho totožnosti možné
a)
vytvořit legendu o jiné osobní existenci a osobní údaje vyplývající z této legendy zavést do informačních systémů provozovaných podle zvláštních zákonů,
b)
provádět hospodářské činnosti, k jejichž vykonávání je třeba zvláštní oprávnění, povolení či registrace,
c)
zastírat příslušnost k Policii České republiky.
(3)
Orgány veřejné správy jsou povinny poskytnout Policii České republiky bez odkladu potřebnou součinnost při plnění oprávnění uvedených pod písmeny a) až c).
(4)
Použití agenta povoluje na návrh státního zástupce vrchního státního zastupitelství soudce vrchního soudu, v jehož obvodu je státní zástupce, podávající návrh, činný. V povolení musí být uveden účel použití a doba, po kterou bude agent použit, a údaje umožňující identifikaci agenta. Na základě nového návrhu, obsahujícího vyhodnocení dosavadní činnosti agenta, lze dobu povolení prodloužit, a to i opakovaně.
(5)
Ke sledování osob a věcí v rozsahu uvedeném v § 158d odst. 2 agent nepotřebuje další povolení.
(6)
Agent je povinen při své činnosti volit takové prostředky, které jsou způsobilé ke splnění jeho služebního úkolu a jimiž není jiným osobám způsobována újma na jejich právech. Jiné povinnosti podle zvláštního zákona upravujícího postavení příslušníků Policie České republiky nemá.
(7)
Státní zástupce je povinen od příslušného policejního orgánu vyžadovat údaje potřebné pro posouzení, zda trvají důvody pro použití agenta a zda je jeho činnost v souladu se zákonem. Tyto údaje je povinen pravidelně, nejméně jednou za tři měsíce, posuzovat, a pominou-li důvody pro použití agenta, dá policejnímu orgánu pokyn k bezodkladnému ukončení činnosti agenta. Policejní orgán je povinen předložit státnímu zástupci záznam o výsledku použití agenta.
(8)
Agent může plnit své úkoly i na území jiného státu. O jeho vyslání do zahraničí po předchozím souhlasu příslušných orgánů státu, na jehož území má působit, a na základě povolení soudce uvedeného v odstavci 4 rozhoduje policejní prezident, pokud nestanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, jinak; v ostatním platí ustanovení odstavců 1 až 7.
§ 158f
Objeví-li se důvod pro použití operativně pátracích prostředků až po zahájení trestního stíhání, postupuje se podle § 158b až 158e; po podání obžaloby o jejich použití rozhoduje předseda senátu soudu prvního stupně i bez návrhu státního zástupce.
Skončení prověřování
§ 159
(1)
Policejní orgán je povinen prověřit skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin,
a)
do dvou měsíců od jejich přijetí, jde-li o věc patřící do příslušnosti samosoudce, v níž se nekoná zkrácené přípravné řízení,
b)
do tří měsíců, jde-li o jinou věc patřící do příslušnosti okresního soudu, a
c)
do šesti měsíců, jde-li o věc patřící v prvním stupni do příslušnosti krajského soudu.
(2)
Pokud nebylo oznámení nebo jiný podnět ve lhůtách uvedených v odstavci 1 prověřeno, policejní orgán státnímu zástupci písemně zdůvodní, proč nebylo možné v zákonem stanovené lhůtě prověřování skončit, jaké úkony je třeba ještě provést a po jakou dobu bude prověřování pokračovat. Státní zástupce může pokynem policejnímu orgánu jednak změnit výčet úkonů, které mají být ještě provedeny, jednak stanovit odlišně lhůtu, po kterou má prověřování ještě trvat.
(3)
Neskončí-li policejní orgán prověřování ve lhůtě prodloužené podle odstavce 2, předloží spis státnímu zástupci s odůvodněným návrhem na její prodloužení. Státní zástupce postupuje obdobně, jak je uvedeno v odstavci 2.
§ 159a
Odložení nebo jiné vyřízení věci
(1)
Nejde-li ve věci o podezření z trestného činu, státní zástupce nebo policejní orgán věc odloží usnesením, jestliže není na místě vyřídit věc jinak. Takovým vyřízením může být zejména
a)
odevzdání věci příslušnému orgánu k projednání přestupku nebo jiného správního deliktu, nebo
b)
odevzdání věci jinému orgánu ke kázeňskému nebo kárnému projednání.
(2)
Státní zástupce nebo policejní orgán před zahájením trestního stíhání odloží usnesením věc, je-li trestní stíhání nepřípustné podle § 11 odst. 1.
(3)
Státní zástupce nebo policejní orgán může před zahájením trestního stíhání usnesením odložit věc, je-li trestní stíhání neúčelné vzhledem k okolnostem uvedeným v § 172 odst. 2 písm. a) nebo b).
(4)
Státní zástupce nebo policejní orgán věc odloží též tehdy, pokud se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání (§ 160). Pominou-li důvody odložení, trestní stíhání zahájí.
(5)
Usnesení o odložení věci musí být doručeno poškozenému, pokud je znám. Usnesení o odložení věci podle odstavců 2 až 4 musí být doručeno do 48 hodin státnímu zástupci. Oznamovatel se o odložení věci vyrozumí, pokud o to podle § 158 odst. 2 požádal.
(6)
Proti usnesení o odložení věci může poškozený uvedený v odstavci 5 podat stížnost, jež má odkladný účinek.
§ 159b
Dočasné odložení trestního stíhání
(1)
Jestliže to je třeba k objasnění trestné činnosti spáchané ve prospěch zločinného spolčení, nebo jiného úmyslného trestného činu, anebo zjištění jejich pachatelů, může policejní orgán se souhlasem státního zástupce dočasně odložit zahájení trestního stíhání na nezbytnou dobu, nejdéle však o dva měsíce.
(2)
Trvají-li důvody, pro které bylo trestní stíhání dočasně odloženo, může státní zástupce na návrh policejního orgánu vyslovit souhlas s prodloužením lhůty uvedené v odstavci 1 nejvýše o další dva měsíce, a to i opakovaně.
(3)
O dočasném odložení trestního stíhání policejní orgán vyhotoví záznam, jehož opis do 48 hodin zašle státnímu zástupci.
(4)
Pominou-li důvody pro dočasné odložení trestního stíhání, policejní orgán trestní stíhání neprodleně zahájí.
HLAVA DESÁTÁ
ZAHÁJENÍ TRESTNÍHO STÍHÁNÍ, DALŠÍ POSTUP V NĚM A ZKRÁCENÉ PŘÍPRAVNÉ ŘÍZENÍ
Oddíl první
Zahájení trestního stíhání
§ 160
(1)
Nasvědčují-li prověřováním podle § 158 zjištěné a odůvodněné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čin, a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba, rozhodne policejní orgán neprodleně o zahájení trestního stíhání této osoby jako obviněného, pokud není důvod k postupu podle § 159a odst. 2 a 3 nebo § 159b odst. 1. Výrok usnesení o zahájení trestního stíhání musí obsahovat popis skutku, ze kterého je tato osoba obviněna, aby nemohl být zaměněn s jiným, zákonné označení trestného činu, který je v tomto skutku spatřován; obviněný musí být v usnesení o zahájení trestního stíhání označen stejnými údaji, jaké musí být uvedeny o osobě obžalovaného v rozsudku (§ 120 odst. 2). V odůvodnění usnesení je třeba přesně označit skutečnosti, které odůvodňují závěr o důvodnosti trestního stíhání.
(2)
Opis usnesení o zahájení trestního stíhání je třeba doručit obviněnému nejpozději na počátku prvního výslechu a do 48 hodin státnímu zástupci a obhájci; u obhájce počíná lhůta k doručení běžet od jeho zvolení nebo ustanovení.
(3)
Policejní orgán provede potřebné neodkladné nebo neopakovatelné úkony a zahájí trestní stíhání, pokud nelze dosáhnout, aby tyto úkony provedl příslušný orgán, a nejpozději do tří dnů od jejich provedení předá věc tomuto orgánu, který pokračuje v řízení.
(4)
Neodkladným úkonem je takový úkon, který vzhledem k nebezpečí jeho zmaření, zničení nebo ztráty důkazu nesnese z hlediska účelu trestního řízení odkladu na dobu, než bude zahájeno trestní stíhání. Neopakovatelným úkonem je takový úkon, který nebude možno před soudem provést. V protokolu o provedení neodkladného nebo neopakovatelného úkonu je třeba vždy uvést, na základě jakých skutečností byl úkon za neodkladný nebo neopakovatelný považován.
(5)
Vyjde-li během vyšetřování najevo, že se obviněný dopustil dalšího skutku, který není uveden v usnesení o zahájení trestního stíhání, postupuje se ohledně tohoto skutku způsobem uvedeným v odstavcích 1 a 2.
(6)
Vyjde-li během vyšetřování najevo, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, je jiným trestným činem, než jak byl v usnesení o zahájení trestního stíhání právně posouzen, upozorní na to policejní orgán obviněného a učiní o tom záznam do protokolu.
(7)
Proti usnesení o zahájení trestního stíhání je přípustná stížnost.
Oddíl druhý
Vyšetřování
§ 161
Vyšetřovací orgány
(1)
Vyšetřováním se označuje úsek trestního stíhání před podáním obžaloby, postoupením věci jinému orgánu nebo zastavením trestního stíhání, včetně schválení narovnání a podmíněného zastavení trestního stíhání před podáním obžaloby.
(2)
Nestanoví-li zákon jinak, vyšetřování koná služba kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky v útvarech stanovených zvláštním zákonem; ministr vnitra může pověřit vyšetřováním i jiné útvary Policie České republiky a stanovit jejich působnost.
(3)
Vyšetřování o trestných činech spáchaných příslušníky Policie České republiky a příslušníky Bezpečnostní informační služby koná státní zástupce; přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení upravujících postup policejního orgánu konajícího vyšetřování; ustanovení o souhlasu státního zástupce, který je třeba k provedení úkonu policejním orgánem, se neužijí. Při vyšetřování trestných činů příslušníků Policie České republiky a příslušníků Bezpečnostní informační služby může státní zástupce požádat orgány uvedené v § 12 odst. 2 v rámci jejich působnosti o opatření jednotlivého důkazu nebo provedení jednotlivého úkonu vyšetřování, o součinnost při opatřování důkazu nebo provádění úkonu vyšetřování, o předvedení osoby nebo za podmínek § 62 odst. 1 o doručení písemnosti. Tento orgán je povinen státnímu zástupci urychleně vyhovět.
(4)
Za splnění podmínek § 20 odst. 1 koná státní zástupce vyšetřování podle odstavce 3 i proti těm spoluobviněným, kteří nejsou příslušníky Policie České republiky nebo příslušníky Bezpečnostní informační služby; ustanovení § 23 tím není dotčeno.
(5)
Vyšetřování může konat i kapitán lodi při dálkových plavbách o trestných činech spáchaných na této lodi; přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení upravujících postup policejního orgánu konajícího vyšetřování.
(6)
Jednotlivé úkony vyšetřování mohou na základě dožádání provést i jiné policejní orgány.
§ 162
Předání věci policejnímu orgánu příslušnému konat vyšetřování
(1)
Jestliže trestní oznámení nebo jiný podnět k trestnímu stíhání prověřoval jiný policejní orgán, než který je uveden v § 161 odst. 2, a zjištěné skutečnosti odůvodňují zahájení trestního stíhání, tento policejní orgán bez odkladu předloží věc orgánu příslušnému konat vyšetřování. Tím není dotčena jeho povinnost na základě dožádání orgánu konajícího vyšetřování opatřovat jednotlivé důkazy, nebo je na základě takového pokynu provádět.
(2)
Jestliže se policejní orgán uvedený v § 161 odst. 2, kterému byla věc předána jiným orgánem, nepovažuje za příslušný, předloží spisy neprodleně se svým stanoviskem státnímu zástupci; jinak pokračuje v řízení.
§ 163
Trestní stíhání se souhlasem poškozeného
(1)
Trestní stíhání pro trestné činy násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 197a, pomluvy podle § 206, neposkytnutí pomoci podle § 207 a 208, poškozování cizích práv podle § 209, ublížení na zdraví podle § 221, 223 a 224, ohrožování pohlavní nemocí podle § 226, omezování osobní svobody podle § 231 odst. 1, 2, vydírání podle § 235 odst. 1, porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2, krádeže podle § 247, zpronevěry podle § 248, neoprávněného užívání cizí věci podle § 249, neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru podle § 249a, podvodu podle § 250, podílnictví podle § 251 a 252, lichvy podle § 253, zatajení věci podle § 254, porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255, poškozování věřitele podle § 256 a poškozování cizí věci podle § 257 trestního zákona, proti tomu, kdo je ve vztahu k poškozenému osobou, vůči níž by měl poškozený jako svědek právo odepřít výpověď (§ 100 odst. 2), a trestní stíhání pro trestný čin znásilnění podle § 241 odst. 1, 2 proti tomu, kdo je nebo v době spáchání činu byl ve vztahu k poškozenému manželem nebo druhem, jakož i pro trestný čin opilství podle § 201a trestního zákona, pokud jinak vykazuje znaky skutkové podstaty některého z těchto trestných činů, lze zahájit a v již zahájeném trestním stíhání pokračovat pouze se souhlasem poškozeného. Je-li poškozených jedním skutkem několik, postačí souhlas byť jen jednoho z nich.
(2)
Nepředloží-li poškozený své vyjádření státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu písemně, zaznamená se jeho obsah do protokolu. Souhlas s trestním stíháním může poškozený výslovným prohlášením vzít kdykoliv zpět, a to až do doby, než se odvolací soud odebere k závěrečné poradě. Výslovně odepřený souhlas však nelze znovu udělit.
§ 163a
(1)
Souhlasu poškozeného s trestním stíháním pro některý z trestných činů uvedených v § 163 odst. 1 není třeba, pokud
a)
byla takovým činem způsobena smrt,
b)
poškozený není schopen dát souhlas pro duševní chorobu nebo poruchu, pro kterou byl zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo pro kterou byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena,
c)
poškozeným je osoba mladší 15 let,
d)
z okolností je zřejmé, že souhlas nebyl dán nebo byl vzat zpět v tísni vyvolané výhrůžkami, nátlakem, závislostí nebo podřízeností.
(2)
Jestliže se poškozený na výzvu orgánu činného v trestním řízení ihned nevyjádří, zda souhlasí s trestním stíháním podle § 163, tento orgán mu poskytne podle povahy věci k vyjádření přiměřenou lhůtu, nejvýše však 30 dnů. Po marném uplynutí této lhůty již souhlas s trestním stíháním dát nelze. O tom je třeba poškozeného písemně poučit.
§ 164
Postup při vyšetřování
(1)
Policejní orgán postupuje při vyšetřování z vlastní iniciativy tak, aby byly co nejrychleji v potřebném rozsahu vyhledány důkazy k objasnění všech základních skutečností důležitých pro posouzení případu, včetně osoby pachatele a následku trestného činu (§ 89 odst. 1). Přitom postupuje způsobem uvedeným v § 158 odst. 3 a 4; provádí i další úkony podle hlavy čtvrté s výjimkou těch, které je oprávněn provést pouze státní zástupce nebo soudce. Výslechy svědků provádí, jestliže se jedná o neodkladný nebo neopakovatelný úkon nebo jde-li o výslech osoby mladší patnácti let, osoby, o jejíž schopnosti správně a úplně vnímat, zapamatovat si nebo reprodukovat jsou s ohledem na její psychický stav pochybnosti, anebo nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že na svědka by mohl být pro jeho výpověď vyvíjen nátlak. Jinak poškozeného a další svědky vyslechne jen tehdy, jestliže hrozí z jiného důvodu, že bude ovlivněna jejich výpověď nebo schopnost zapamatovat si rozhodné skutečnosti nebo schopnost tyto skutečnosti reprodukovat, zejména je-li pro složitost věci odůvodněn předpoklad delšího trvání vyšetřování. Bez těchto podmínek je však možno, jestliže je toho třeba, vyslechnout znalce.
(2)
Úkony, které byly provedeny před zahájením trestního stíhání, nemusí policejní orgán opakovat, byly-li provedeny způsobem odpovídajícím ustanovením tohoto zákona.
(3)
Policejní orgán vyhledává a za stanovených podmínek i provádí důkazy bez ohledu na to, zda svědčí ve prospěch či neprospěch obviněného. Obviněný nesmí být žádným způsobem k výpovědi nebo doznání donucován. Obhajoba obviněného a jím navrhované důkazy, pokud nejsou zcela bezvýznamné, musí být pečlivě přezkoumány.
(4)
Jestliže byly před zahájením trestního stíhání provedeny výslechy svědků podle § 158 odst. 8 a lze-li takový úkon opakovat, policejní orgán jej na návrh obviněného buď provede znovu a obviněnému nebo obhájci umožní, aby se takového úkonu účastnil, nebo jej poučí o právu domáhat se osobního výslechu takového svědka v řízení před soudem.
(5)
Kromě případů, kdy je podle tohoto zákona třeba souhlasu státního zástupce, činí policejní orgán všechna rozhodnutí o postupu vyšetřování a o provádění vyšetřovacích úkonů samostatně a je plně odpovědný za jejich zákonné a včasné provedení.
§ 165
Účast obviněného a obhájce ve vyšetřování
(1)
Policejní orgán může připustit účast obviněného na vyšetřovacích úkonech a umožnit mu klást otázky vyslýchaným svědkům. Zejména tak postupuje, jestliže obviněný nemá obhájce a spočívá-li úkon ve výslechu svědka, který má právo odepřít výpověď.
(2)
Obhájce je již od zahájení trestního stíhání oprávněn být přítomen při vyšetřovacích úkonech, jejichž výsledek může být použit jako důkaz v řízení před soudem, ledaže nelze provedení úkonu odložit a vyrozumění o něm zajistit. Může obviněnému i jiným vyslýchaným klást otázky, avšak teprve tehdy, až orgán výslech skončí a udělí mu k tomu slovo. Námitky proti způsobu provádění úkonu může vznášet kdykoliv v jeho průběhu. Účastní-li se obhájce výslechu svědka, jehož totožnost má být z důvodů uvedených v § 55 odst. 2 utajena, je policejní orgán povinen přijmout opatření, která znemožňují obhájci zjistit skutečnou totožnost svědka.
(3)
Oznámí-li obhájce policejnímu orgánu, že se chce účastnit vyšetřovacího úkonu uvedeného v odstavci 2, nebo spočívá-li úkon ve výslechu svědka, který má právo odepřít výpověď, je policejní orgán povinen včas obhájci sdělit, o jaký druh úkonu se jedná, dobu a místo jeho konání, ledaže nelze provedení úkonu odložit a vyrozumění obhájce nelze zajistit. Spočívá-li úkon ve výslechu osoby, policejní orgán obhájci sdělí i údaje, podle nichž lze takovou osobu ztotožnit. Nelze-li tyto údaje předem určit, musí být ze sdělení zřejmé, k čemu má tato osoba vypovídat. Sdělení o výslechu svědka, jehož totožnost má být z důvodů uvedených v § 55 odst. 2 utajena, nesmí obsahovat údaje, podle nichž by bylo možné zjistit skutečnou totožnost svědka.
(4)
Jestliže policejní orgán připustí podle odstavce 1 při provádění vyšetřovacího úkonu účast obviněného, postupuje při jeho vyrozumívání obdobně jako v odstavci 3.
§ 166
Skončení vyšetřování
(1)
Uzná-li policejní orgán vyšetřování za skončené a jeho výsledky za postačující k podání obžaloby, umožní obviněnému a obhájci v přiměřené době prostudovat spisy a učinit návrhy na doplnění vyšetřování. Na tuto možnost upozorní obviněného a jeho obhájce nejméně tři dny předem. Uvedenou lhůtu lze se souhlasem obviněného a obhájce zkrátit. Nepovažuje-li policejní orgán navrhované doplnění za nutné, odmítne je. O těchto úkonech učiní policejní orgán záznam ve spise a o odmítnutí návrhů na doplnění vyšetřování vyrozumí obviněného nebo obhájce.
(2)
Nevyužijí-li obviněný nebo obhájce možnosti prostudovat spisy, ačkoliv na ni byli řádně upozorněni, učiní o tom policejní orgán záznam do spisu a postupuje dále, jako by k tomuto úkonu došlo.
(3)
Po skončení vyšetřování předloží policejní orgán státnímu zástupci spis s návrhem na podání obžaloby se seznamem navrhovaných důkazů a zdůvodněním, proč nevyhověl návrhům na provedení důkazů dalších, nebo učiní návrh na některé rozhodnutí podle § 171 až 173, podle § 307 nebo podle § 309.
§ 167
(1)
Policejní orgán je povinen skončit vyšetřování nejpozději
a)
do dvou měsíců od zahájení trestního stíhání, jde-li o věc patřící do příslušnosti samosoudce,
b)
do tří měsíců od zahájení trestního stíhání, jde-li o jinou věc patřící do příslušnosti okresního soudu.
(2)
Pokud není vyšetřování ve lhůtách uvedených v odstavci 1 skončeno, policejní orgán státnímu zástupci písemně zdůvodní, proč nebylo možné v zákonem stanovené lhůtě vyšetřování skončit, jaké úkony je třeba ještě provést a po jakou dobu bude vyšetřování pokračovat. Státní zástupce může pokynem policejnímu orgánu jednak změnit výčet úkonů, které mají být ještě provedeny, jednak stanovit odlišně lhůtu, po kterou má vyšetřování ještě trvat.
(3)
Ve věcech, v nichž nebylo ve lhůtě stanovené podle odstavce 1 vyšetřování skončeno, je státní zástupce povinen v rámci dozoru nejméně jednou za měsíc provést prověrku věci, a pokud je to třeba, uložit policejnímu orgánu povinnost provést konkrétní úkony. O prověrce sepíše státní zástupce záznam.
Oddíl třetí
Zvláštní ustanovení o vyšetřování některých trestných činů
§ 168
(1)
Ustanovení tohoto oddílu se užije při vyšetřování trestných činů, o nichž koná řízení v prvním stupni krajský soud.
(2)
Jestliže tento oddíl neobsahuje ustanovení zvláštní, postupuje se při vyšetřování podle oddílu prvého a druhého této hlavy.
§ 169
(1)
Policejní orgán provádí důkazy v rozsahu, který je nezbytný pro podání obžaloby nebo pro jiné rozhodnutí státního zástupce; podmínkami, za nichž lze provádět výslech svědků podle § 164 odst. 1, přitom není vázán.
(2)
Pro určení rozsahu prováděných důkazů je rozhodující právní kvalifikace skutku, pro který je obviněný v době provádění důkazu stíhán. Je-li obviněný v průběhu vyšetřování upozorněn, že skutek, pro který je vedeno trestní stíhání, bude nadále právně posuzován jako jiný trestný čin, než je uveden v § 168 odst. 1, pokračuje se ve vyšetřování podle oddílu druhého této hlavy. Důkazy, předtím provedené podle odstavce 1, zůstávají součástí důkazů opatřených v průběhu vyšetřování; při posuzování, zda byly provedeny v souladu se zákonem, se nepřihlíží k podmínkám, za nichž lze podle § 164 odst. 1 vyslýchat svědky.
§ 170
(1)
Policejní orgán je povinen skončit vyšetřování nejpozději do šesti měsíců od zahájení trestního stíhání.
(2)
Není-li vyšetřování ve lhůtě uvedené v odstavci 1 skončeno, postupuje policejní orgán a státní zástupce podle § 167 odst. 2, 3.
Oddíl čtvrtý
Rozhodnutí v přípravném řízení
§ 171
Postoupení věci jinému orgánu
(1)
Státní zástupce postoupí věc jinému orgánu, jestliže výsledky přípravného řízení ukazují, že nejde o trestný čin, že však jde o skutek, který by mohl být jiným příslušným orgánem posouzen jako přestupek, jiný správní delikt nebo kárné provinění.
(2)
Proti usnesení podle odstavce 1 může obviněný, a je-li znám, též poškozený, podat stížnost, jež má odkladný účinek.
§ 172
Zastavení trestního stíhání
(1)
Státní zástupce zastaví trestní stíhání,
a)
je-li nepochybné, že se nestal skutek, pro který se trestní stíhání vede,
b)
není-li tento skutek trestným činem a není důvod k postoupení věci,
c)
není-li prokázáno, že skutek spáchal obviněný,
d)
je-li trestní stíhání nepřípustné (§ 11 odst. 1),
e)
nebyl-li obviněný v době činu pro nepříčetnost trestně odpovědný, nebo
f)
zanikla-li trestnost činu.
(2)
Státní zástupce může zastavit trestní stíhání,
a)
je-li trest, k němuž může trestní stíhání vést, zcela bez významu vedle trestu, který pro jiný čin byl obviněnému již uložen nebo který ho podle očekávání postihne,
b)
bylo-li o skutku obviněného již rozhodnuto jiným orgánem, kázeňsky, kárně anebo cizozemským soudem nebo úřadem a toto rozhodnutí lze považovat za postačující, nebo
c)
jestliže vzhledem k významu chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobu provedení činu a jeho následku, nebo okolnostem, za nichž byl čin spáchán, a vzhledem k chování obviněného po spáchání činu je zřejmé, že účelu trestního řízení bylo dosaženo.
(3)
Proti usnesení podle odstavců 1 a 2 může obviněný, a je-li znám, též poškozený, podat stížnost, jež má odkladný účinek.
(4)
V trestním stíhání, které bylo zastaveno z některého důvodu uvedeného v odstavci 2, se pokračuje, prohlásí-li obviněný do tří dnů od doby, kdy mu bylo usnesení o zastavení trestního stíhání oznámeno, že na projednání věci trvá. O tom je třeba obviněného poučit.
§ 173
Přerušení trestního stíhání
(1)
Státní zástupce přeruší trestní stíhání,
a)
nelze-li pro nepřítomnost obviněného věc náležitě objasnit,
b)
nelze-li obviněného pro těžkou chorobu postavit před soud,
c)
není-li obviněný pro duševní chorobu, která nastala až po spáchání činu, schopen chápat smysl trestního stíhání,
d)
bylo-li trestní stíhání předáno do ciziny, nebo byl-li obviněný vydán do ciziny nebo vyhoštěn.
(2)
Před rozhodnutím o přerušení trestního stíhání je nutno učinit vše, čeho je třeba k zabezpečení úspěšného provedení trestního stíhaní. Pomine-li důvod přerušení, státní zástupce rozhodne, že se v trestním stíhání pokračuje.
(3)
O přerušení trestního stíhání je třeba vyrozumět poškozeného.
§ 173a
Doručení usnesení Nejvyššímu státnímu zastupitelství
Usnesení o zastavení trestního stíhání a o postoupení věci doručí státní zástupce do pěti dnů od právní moci Nejvyššímu státnímu zastupitelství.
Oddíl pátý
Dozor státního zástupce
§ 174
(1)
Dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení vykonává státní zástupce.
(2)
Kromě oprávnění uvedených v § 157 odst. 2 je při výkonu dozoru státní zástupce oprávněn
a)
dávat závazné pokyny k vyšetřování trestných činů,
b)
vyžadovat od policejního orgánu spisy, dokumenty, materiály a zprávy o spáchaných trestných činech za účelem prověrky, zda policejní orgán včas zahajuje trestní stíhání a řádně v něm postupuje,
c)
zúčastnit se provádění úkonů policejního orgánu, osobně provést jednotlivý úkon nebo i celé vyšetřování a vydat rozhodnutí v kterékoliv věci; přitom postupuje podle ustanovení tohoto zákona pro policejní orgán a proti jeho rozhodnutí je přípustná stížnost ve stejném rozsahu jako proti rozhodnutí policejního orgánu,
d)
vracet věc policejnímu orgánu se svými pokyny k doplnění,
e)
rušit nezákonná nebo neodůvodněná rozhodnutí a opatření policejního orgánu, která může nahrazovat vlastními; u usnesení o odložení věci může tak učinit do 30 dnů od doručení; jestliže rozhodnutí policejního orgánu nahradil vlastním rozhodnutím jinak než na podkladě stížnosti oprávněné osoby proti usnesení policejního orgánu, je proti jeho rozhodnutí přípustná stížnost ve stejném rozsahu jako proti rozhodnutí policejního orgánu,
f)
přikázat, aby úkony ve věci prováděla jiná osoba služebně činná v policejním orgánu.
§ 174a
Oprávnění nejvyššího státního zástupce
(1)
Nejvyšší státní zástupce může do dvou měsíců od právní moci rušit nezákonná usnesení nižších státních zástupců o zastavení trestního stíhaní nebo o postoupení věci.
(2)
Za tím účelem může státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství vyžadovat od nižších státních zastupitelství spisy, dokumenty, materiály a zprávy a provádět prověrky.
(3)
Zruší-li nejvyšší státní zástupce usnesení podle odstavce 1, pokračuje v řízení státní zástupce, který ve věci rozhodoval v prvním stupni. Přitom je vázán právním názorem, který vyslovil ve svém rozhodnutí nejvyšší státní zástupce, a je povinen provést úkony a doplnění, jejichž provedení Nejvyšší státní zástupce nařídil.
§ 175
(1)
Pouze státní zástupce je oprávněn
a)
rozhodnout o zastavení, podmíněném zastavení nebo přerušení trestního stíhání a o postoupení věci jinému orgánu,
b)
podat obžalobu,
c)
rozhodovat o prodloužení vazby a o ponechání obviněného ve vazbě, o propuštění z vazby na svobodu a o žádosti obviněného o propuštění z vazby na svobodu,
d)
nařídit zajištění majetku obviněného a určit, na které prostředky a věci se toto zajištění nevztahuje, anebo zrušit takové zajištění,
e)
provést zajištění nároku poškozeného na náhradu škody a omezit nebo zrušit takové zajištění anebo věc z něho vyjmout,
f)
nařídit exhumaci mrtvoly,
g)
navrhnout vyžádání obviněného z ciziny,
h)
provést předběžné šetření v řízení o vydání do ciziny.
(2)
Ve věcech, v nichž vyšetřování koná státní zástupce, vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení státní zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství; tím není dotčeno právo státního zástupce, který koná vyšetřování, učinit rozhodnutí podle § 171 až 173, podle § 307 nebo podle § 309 za podmínek tam uvedených, pokud si toto právo nevyhradil státní zástupce vykonávající dozor.
Oddíl šestý
Obžaloba
§ 176
(1)
Jestliže výsledky vyšetřování dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud, státní zástupce podá obžalobu a připojí k ní spisy a jejich přílohy. O podání obžaloby vyrozumí obviněného, obhájce a poškozeného, pokud jsou jeho pobyt nebo sídlo známé.
(2)
Obžaloba může být podána jen pro skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání (§ 160). Míní-li státní zástupce tento skutek posuzovat jako jiný trestný čin, než jak ho posuzoval policejní orgán, upozorní na to před podáním obžaloby obviněného a jeho obhájce a zjistí, zda navrhují se zřetelem na zamýšlenou změnu vyšetřování doplnit.
§ 177
Obžaloba musí obsahovat
a)
označení státního zástupce a den sepsání obžaloby,
b)
jméno a příjmení obviněného, den a místo jeho narození, jeho zaměstnání a bydliště, popřípadě jiné údaje potřebné k tomu, aby nemohl být zaměněn s jinou osobou; jde-li o příslušníka ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru, uvede se též hodnost obviněného a útvar, jehož je příslušníkem,
c)
žalobní návrh, v němž musí být přesně označen skutek, pro který je obviněný stíhán, s uvedením místa, času a způsobu jeho spáchání, popřípadě s uvedením jiných skutečností, pokud je jich třeba k tomu, aby skutek nemohl být zaměněn s jiným a aby bylo odůvodněno použití určité trestní sazby; musí tu být dále uvedeno, jaký trestný čin obžaloba v tomto skutku spatřuje, a to jeho zákonným pojmenováním, uvedením příslušného ustanovení zákonů a všech zákonných znaků včetně těch, které odůvodňují určitou trestní sazbu,
d)
odůvodnění žalovaného skutku s uvedením důkazů, o které se toto odůvodnění opírá, a seznam důkazů, jejichž provedení se v hlavním líčení navrhuje, jakož i právní úvahy, kterými se státní zástupce řídil při posuzování skutečností podle příslušných ustanovení zákona.
§ 178
(1)
Státní zástupce navrhne v obžalobě, aby soud uložil ochranné léčení nebo ochrannou výchovu anebo zabrání věci, má-li za to, že jsou pro to zákonné podmínky.
(2)
Návrh uvedený v odstavci 1 může státní zástupce učinit též samostatně.
§ 179
(1)
K podání obžaloby a k jejímu zastupování před soudem je příslušný státní zástupce vyššího státního zastupitelství, než které u soudu působí, pokud vykonával dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení a věc nepředal nižšímu státnímu zastupitelství.
(2)
I po podání obžaloby může státní zástupce požádat policejní orgán uvedený v § 12 odst. 2 o opatření důkazu, který potřebuje k zastupování obžaloby v řízení před soudem.
Oddíl sedmý
Zkrácené přípravné řízení
§ 179a
(1)
Zkrácené přípravné řízení se koná o trestných činech, o nichž přísluší konat řízení v prvním stupni okresnímu soudu a na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje tři léta, jestliže
a)
podezřelý byl přistižen při činu nebo bezprostředně poté, nebo
b)
v průběhu prověřování trestního oznámení nebo jiného podnětu k trestnímu stíhání byly zjištěny skutečnosti, jinak odůvodňující zahájení trestního stíhání a lze očekávat, že podezřelého bude možné ve lhůtě uvedené v § 179b odst. 4 postavit před soud.
(2)
Zkrácené přípravné řízení konají policejní orgány uvedené v § 12 odst. 2.
(3)
O trestných činech příslušníků Policie České republiky a příslušníků Bezpečnostní informační služby koná zkrácené přípravné řízení státní zástupce; ustanovení § 161 odst. 3 a 4 zde platí přiměřeně.
§ 179b
(1)
Orgán konající zkrácené přípravné řízení provádí úkony podle hlavy deváté. Způsobem uvedeným v hlavě čtvrté provádí pouze neodkladné nebo neopakovatelné úkony.
(2)
Ve zkráceném přípravném řízení má podezřelý stejná práva jako obviněný (§ 33 odst. 1, 2). Zadržený podezřelý má právo zvolit si obhájce a radit se s ním bez přítomnosti třetí osoby již v průběhu zadržení. Pokud si podezřelý, který nebude propuštěn ze zadržení, ale bude předán s návrhem na potrestání soudu k provedení zjednodušeného řízení (§ 314b odst. 1, 2), ve stanovené lhůtě obhájce nezvolí, je třeba mu obhájce na dobu, po kterou trvají důvody zadržení, ustanovit (§ 38). O tom je třeba podezřelého před jeho výslechem poučit a poskytnout mu plnou možnost uplatnění jeho práv.
(3)
Podezřelého ze spáchání trestného činu je třeba vyslechnout a nejpozději na počátku výslechu mu sdělit, ze spáchání jakého skutku je podezřelý a jaký trestný čin je v tomto skutku spatřován. O tomto úkonu orgán konající zkrácené přípravné řízení učiní záznam do protokolu. Opis záznamu doručí podezřelému a jeho obhájci; policejní orgán zašle opis záznamu do 48 hodin též státnímu zástupci. Na postup při výslechu podezřelého se přiměřeně užijí ustanovení o výslechu obviněného.
(4)
Zkrácené přípravné řízení musí být skončeno nejpozději do dvou týdnů ode dne, kdy policejní orgán obdržel trestní oznámení nebo jiný podnět k trestnímu stíhání.
§ 179c
(1)
Nerozhodne-li po skončení zkráceného přípravného řízení policejní orgán o odložení věci z důvodu uvedeného v § 159a odst. 1 až 4, předloží státnímu zástupci stručnou zprávu o jeho výsledku, ve které uvede, jaký trestný čin je spatřován ve skutku, pro který je sděleno podezření, a jaké důkazy, jež lze provést před soudem, podezření odůvodňují. Ke zprávě policejní orgán připojí všechny písemnosti a věci shromážděné v průběhu zkráceného přípravného řízení.
(2)
Státní zástupce, kterému byl doručen návrh policejního orgánu podle odstavce 1, nebo který sám provedl zkrácené přípravné řízení,
a)
podá soudu návrh na potrestání, shledá-li, že výsledky zkráceného přípravného řízení odůvodňují postavení podezřelého před soud,
b)
věc odloží, nejde-li ve věci o podezření z trestného činu,
c)
odevzdá věc příslušnému orgánu k projednání přestupku,
d)
odevzdá věc jinému orgánu ke kázeňskému nebo kárnému projednání,
e)
věc odloží, jestliže je trestní stíhání nepřípustné podle § 11 odst. 1,
f)
věc může odložit též, jestliže je trestní stíhání neúčelné vzhledem k okolnostem uvedeným v § 172 odst. 2, nebo
g)
opatřením vrátí věc policejnímu orgánu, je-li v rámci zkráceného přípravného řízení třeba provést další úkon.
(3)
Neučiní-li státní zástupce žádné rozhodnutí nebo opatření podle odstavce 1, předá věc policejnímu orgánu uvedenému v § 161 odst. 2 k zahájení trestního stíhání s poukazem na to, že skutek, pro který se vedlo zkrácené přípravné řízení, má být správně posouzen podle jiného ustanovení zákona, než podle jakého jej posuzoval policejní orgán, a vzhledem k odchylnému právnímu posouzení nelze zkrácené přípravné řízení konat.
(4)
O odložení věci podle odstavce 1 nebo o rozhodnutí podle odstavce 2 vyrozumí orgán, který takové rozhodnutí učinil, poškozeného, pokud je znám, a oznamovatele, pokud o to podle § 158 odst. 2 požádal.
§ 179d
(1)
Návrh na potrestání obsahuje stejné náležitosti jako obžaloba s výjimkou odůvodnění.
(2)
K návrhu připojí státní zástupce všechny písemnosti a další přílohy, které mají význam pro soudní řízení a rozhodnutí.
§ 179e
Jestliže je státnímu zástupci předána zadržená podezřelá osoba a státní zástupce ji nepropustí na svobodu, předá ji nejpozději do 48 hodin od zadržení soudu spolu s návrhem na potrestání; jinak rozhodne o zahájení trestního stíhání a předloží soudu návrh na rozhodnutí o vazbě obviněného.
§ 179f
(1)
Zkrácené přípravné řízení nelze konat nebo v něm pokračovat, jestliže
a)
je dán důvod vazby a nejsou splněny podmínky pro předání zadrženého podezřelého spolu s návrhem na potrestání soudu, nebo
b)
jsou dány důvody pro konání společného řízení o dvou nebo více trestných činech, a alespoň o jednom z nich je třeba konat vyšetřování.
(2)
Není-li zkrácené přípravné řízení skončeno ve lhůtě uvedené v § 179b odst. 4, státní zástupce s přihlédnutím k okolnostem případu
a)
prodlouží lhůtu, v níž je třeba zkrácené přípravné řízení skončit, nejvýše však o deset dnů,
b)
nařídí policejnímu orgánu, který dosud vedl zkrácené přípravné řízení, aby zahájil trestní stíhání a dále postupoval podle ustanovení hlavy desáté, nebo
c)
uloží, aby věc byla předložena policejnímu orgánu uvedenému v § 161 odst. 2 k zahájení trestního stíhání; státní zástupce tak postupuje vždy, je-li dán některý z důvodů uvedených v odstavci 1.“.
137.
§ 180 zní:
㤠180
(1)
Trestní stíhání před soudem se koná jen na podkladě obžaloby, kterou podává a před soudem zastupuje státní zástupce.
(2)
Při podání a zastupování obžaloby se státní zástupce řídí zákonem a vnitřním přesvědčením založeným na uvážení všech okolností případu. V řízení před soudem vystupuje tak, aby byly objasněny všechny podstatné skutečnosti rozhodné z hlediska podané obžaloby. Za tímto účelem opatřuje z vlastní iniciativy nebo na žádost předsedy senátu i další důkazy, které nebyly dosud opatřeny či provedeny.
(3)
Při dokazování v hlavním líčení a ve veřejném zasedání státní zástupce navrhuje provedení důkazů, které nebyly navrženy již v obžalobě a potřeba je provést vznikla v průběhu řízení před soudem; zpravidla provádí se souhlasem nebo na výzvu předsedy senátu důkazy (§ 203, § 215 odst. 2), které podporují obžalobu. Obhájce nebo obviněný, který nemá obhájce, má právo ve stejném rozsahu se souhlasem předsedy senátu provádět důkazy (§ 215 odst. 2) ve prospěch obhajoby. Spočívá-li provedení těchto důkazů některou ze stran ve výslechu svědka nebo znalce, provede jeho zákonné poučení před započetím výslechu předseda senátu nebo jiný pověřený člen senátu.
(4)
V hlavním líčení, ve veřejném zasedání nebo při jiném úkonu soudu prováděném za přítomnosti stran, může každá ze stran vznášet kdykoliv v jeho průběhu námitky proti způsobu provádění úkonu.“.
138.
§ 181 zní:
㤠181
(1)
Podanou obžalobu je třeba u soudu nejprve přezkoumat z toho hlediska, zda pro další řízení poskytuje spolehlivý podklad, zejména prověřit, zda je dána příslušnost soudu k projednání věci (§ 16 až 22), zda v přípravném řízení nedošlo k závažným procesním vadám, které nelze napravit v řízení před soudem, a zda byly v přípravném řízení objasněny základní skutečnosti, bez kterých není možno hlavní líčení provést a v něm rozhodnout. K tomu slouží předběžné projednání obžaloby.
(2)
Po podání obžaloby soud, nevyčkávaje dalších návrhů, postupuje tak, aby řízení bez průtahů směřovalo k rozhodnutí věci, včetně výkonu rozhodnutí.
(3)
Předseda senátu je povinen v řízení před okresním soudem ve lhůtě tří týdnů a před krajským soudem jako soudem prvního stupně ve lhůtě tří měsíců od podání obžaloby nařídit ve věci hlavní líčení, předběžné projednání obžaloby nebo učinit jiný úkon směřující k rozhodnutí věci, včetně pověření probačního úředníka k úkonům směřujícím k rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo o schválení narovnání anebo jinému rozhodnutí věci mimo hlavní líčení. Nemůže-li tak ze závažných důvodů učinit, předloží spis předsedovi soudu, který podle povahy věci buď uvedenou lhůtu na nezbytně nutnou dobu prodlouží nebo v souladu s rozvrhem práce soudu učiní jiné vhodné opatření k zajištění plynulosti řízení.“.
139.
§ 183 zní:
㤠183
(1)
Kdykoliv v průběhu řízení před soudem může předseda senátu požádat policejní orgán o opatření jednotlivého důkazu, o předvedení osoby nebo za podmínek § 62 odst. 1 o doručení písemnosti. Policejní orgán je povinen mu urychleně vyhovět.
(2)
V závažných a skutkově složitých věcech vyžadujících znalost speciálního oboru může předseda senátu přibrat konzultanta. Přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení § 157 odst. 3.“.
140.
Za § 183 se vkládá nový § 183a, který zní:
㤠183a
(1)
V řízení před soudem může předseda senátu nebo jiný pověřený člen senátu výjimečně z důležitých důvodů vyslechnout obviněného, svědka, znalce nebo provést jiný důkaz mimo hlavní líčení nebo veřejné zasedání. Státní zástupce i obhájce obviněného, kterého se takový úkon týká, jsou oprávněni se takového úkonu zúčastnit a o jeho konání být včas vyrozuměni, ledaže nelze provedení úkonu odložit a jejich vyrozumění nelze zajistit. Účast obviněného na takovém výslechu může být připuštěna zejména v případech, kdy nemá obhájce, a jde-li o výslech svědka, který má právo odepřít výpověď. Vyrozumění o výslechu svědka nebo o jiném úkonu s takovým svědkem, jehož totožnost má být z důvodů uvedených v § 55 odst. 2 utajena, nesmí obsahovat údaje, podle nichž by bylo možné zjistit skutečnou totožnost svědka.
(2)
Účast osob uvedených v odstavci 1 na úkonu může být zajištěna, zejména jde-li o úkon, na němž se účastní osoba mladší než patnáct let nebo svědek, jehož totožnost má být z důvodů uvedených v § 55 odst. 2 utajena, i prostřednictvím audiovizuální techniky, kdy je jim zajištěna možnost klást vyslýchaným či jinak zúčastněným osobám na úkonu otázky.
(3)
Má-li takový důkaz později sloužit k rozhodnutí v hlavním líčení, veřejném nebo neveřejném zasedání, musí v něm být v souladu se zákonem proveden. Číst protokol o výslechu takového svědka v hlavním líčení nebo veřejném zasedání o odvolání bude možno pouze za podmínek uvedených v § 211, a jde-li o svědka mladšího než patnáct let, o okolnostech, jejichž oživování v paměti by vzhledem k věku mohlo nepříznivě ovlivňovat jeho duševní a mravní vývoj, za podmínek uvedených v § 102 odst. 2.
(4)
Předseda senátu dbá na ochranu svědků a osob jim blízkých, kterým v souvislosti s podáním svědectví hrozí újma na zdraví, smrt nebo jiné vážné nebezpečí, a je-li to třeba i na utajení jejich totožnosti, popřípadě podoby. Pokud je třeba zajistit ochranu těchto osob i po podání svědectví, předseda senátu učiní po ukončení výslechu bezodkladně všechna potřebná opatření. V nezbytných případech požádá o ochranu uvedených osob orgány Policie České republiky. Způsob zvláštní ochrany svědků a osob jim blízkých stanoví zvláštní zákon.“.
141.
V § 184 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
K objasnění příčin trestného činu a k urovnání sporu mezi obviněným a poškozeným napomáhá ve stadiu řízení před soudem probační a mediační služba vykonávaná probačními úředníky.
(3)
Dovoluje-li to povaha věci a osoba obviněného, vytváří probační a mediační služba předpoklady pro rozhodnutí soudu mimo hlavní líčení, pro projednání věci v některém ze zvláštních druhů řízení a pro uložení trestů nespojených s odnětím svobody; za tím účelem podle pokynu předsedy senátu probační úředník vyžaduje a opatřuje potřebné podklady, zejména k osobě obviněného.“.
142.
V § 186 písmena e) a f) znějí:
„e)
že přípravné řízení nebylo provedeno podle zákona, neboť v něm byly závažným způsobem porušeny procesní předpisy, zejména ustanovení zajišťující právo obhajoby, a takové porušení procesních předpisů nelze napravit v řízení před soudem, nebo
f)
že ve věci nejsou v potřebném rozsahu objasněny základní skutkové okolnosti, bez kterých není možné ve věci rozhodnout.“.
143.
V § 188 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
rozhodne o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu, který je nejblíže společně nadřízen jemu a soudu, jenž je podle něj příslušný, má-li za to, že sám není příslušný k jejímu projednání,“.
144.
V § 188 odst. 1 písmeno e) zní:
„e)
vrátí věc státnímu zástupci k došetření, je-li toho třeba k odstranění závažných procesních vad přípravného řízení, které nelze napravit v řízení před soudem, nebo k objasnění základních skutkových okolností, bez kterých není možné v hlavním líčení ve věci rozhodnout, a v řízení před soudem by takové došetření bylo v porovnání s možnostmi opatřit takový důkaz v přípravném řízení spojeno s výraznými obtížemi nebo by zřejmě bylo na újmu rychlosti řízení, nebo“.
145.
V § 188 odst. 3 větě první se slova „písm. a)“ nahrazují slovy „písm. b)“, ve větě druhé se za slova „o podmíněném zastavení trestního stíhání“ vkládají slova „a o schválení narovnání“ a středník a věta za středníkem se zrušují.
146.
§ 189 zní:
㤠189
Rozhodnout o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu podle § 188 odst. 1 písm. a) nemůže soud, jemuž byla věc přikázána podle § 24 nebo § 25 nadřízeným soudem, ledaže by se skutkový podklad pro posouzení příslušnosti mezitím podstatně změnil.“.
147.
V § 195 odstavec 2 zní:
„(2)
Za podmínek uvedených v § 186 se obžaloba znovu předběžně projedná také u soudu, jemuž věc byla přikázána nadřízeným soudem po předložení věci podle § 188 odst. 1 písm. a).“.
148.
V § 196 odst. 1 se poslední věta zrušuje.
149.
V § 198 odst. 2 se poslední věta zrušuje.
150.
V § 198 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „a k tomu, aby věc bylo možné projednat a rozhodnout bez odročení“.
151.
Za § 198 se vkládá nový § 198a, který zní:
㤠198a
(1)
V řízení, ve kterém jsou projednávány utajované skutečnosti chráněné zvláštním zákonem, je předseda senátu povinen přísedící a další osoby, které se řízení účastní a s utajovanými skutečnostmi se seznámí, poučit podle takového zákona. O provedeném poučení učiní záznam do spisu.
(2)
O poučení podle odstavce 1 je předseda senátu povinen do 30 dnů písemně vyrozumět Národní bezpečnostní úřad.“.
152.
V § 202 odst. 2 písm. b) se slova „sdělení obvinění“ nahrazují slovy „zahájení trestního stíhání“.
153.
V § 202 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Nedostaví-li se obžalovaný bez řádné omluvy k hlavnímu líčení a soud rozhodne o tom, že se hlavní líčení bude konat v nepřítomnosti obžalovaného, lze v hlavním líčení protokoly o výslechu svědků, znalců a spoluobviněných přečíst za podmínek uvedených v § 211.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
154.
V § 202 odst. 5 se číslice „3“ nahrazuje číslicí „4“ a na konci odstavce 5 se doplňuje tato věta: „Ustanovení odstavce 3 se tu užije přiměřeně.“.
155.
V § 203 odstavec 1 zní:
„(1)
Hlavní líčení řídí a, nestanoví-li zákon jinak, dokazování provádí předseda senátu. Provedením jednotlivého důkazu nebo úkonu může pověřit člena senátu, anebo může jeho provedení uložit státnímu zástupci za podmínek § 180 odst. 3. Tím není dotčeno právo státního zástupce, obžalovaného a jeho obhájce žádat o provedení důkazu podle § 215 odst. 2.“.
156.
V § 211 se na konci odstavce 1 doplňují tyto věty: „Jestliže se obžalovaný, který byl k hlavnímu líčení řádně předvolán, bez omluvy nedostaví, nebo se bez vážného důvodu z jednací síně vzdálí, souhlas obžalovaného s přečtením takového protokolu o výslechu svědka není třeba a postačí souhlas státního zástupce. Na tyto skutečnosti musí být obviněný v předvolání upozorněn.“.
157.
V § 211 odstavec 2 zní:
„(2)
Protokol o výpovědi spoluobžalovaného nebo svědka se přečte také tehdy, byl-li výslech proveden způsobem odpovídajícím ustanovení tohoto zákona a
a)
taková osoba zemřela nebo se stala nezvěstnou, pro dlouhodobý pobyt v cizině nedosažitelnou, nebo onemocněla chorobou, která natrvalo nebo po dohlednou dobu znemožňuje její výslech, nebo
b)
šlo o neodkladný nebo neopakovatelný úkon provedený podle § 158a.“.
158.
V § 211 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Protokol o dřívější výpovědi svědka se přečte také tehdy, byl-li výslech proveden způsobem odpovídajícím ustanovením tohoto zákona a svědek v hlavním líčení bez oprávnění odepřel vypovídat nebo se v podstatných bodech odchyluje od své dřívější výpovědi a
a)
obhájce nebo obviněný měl možnost se tohoto dřívějšího výslechu zúčastnit a klást vyslýchanému otázky,
b)
bylo-li zjištěno, že taková osoba byla předmětem násilí, zastrašování, podplácení či příslibů jiných výhod a tak vedena k tomu, aby nevypovídala nebo vypovídala křivě, nebo
c)
byl-li obsah výpovědi ovlivněn průběhem výslechu v hlavním líčení, zejména v důsledku chování obžalovaného nebo přítomné veřejnosti.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
159.
V § 211 se na konci odstavce 5 doplňuje tato věta: „Ustanovení odstavce 1 věty druhé a třetí tu platí obdobně.“.
160.
§ 212 zní:
㤠212
(1)
Odchyluje-li se svědek nebo spoluobviněný v podstatných bodech od své dřívější výpovědi a nejde-li o případy uvedené v ustanovení § 211 odst. 3 nebo o výpověď provedenou jako neodkladný nebo neopakovatelný úkon podle § 158a, může mu být protokol o jeho výslechu z přípravného řízení, u nějž nebyla obhájci poskytnuta možnost, aby mu byl přítomen, anebo jeho příslušné části některou ze stran nebo předsedou senátu pouze předestřeny k vysvětlení rozporů v jeho výpovědích, aby soud mohl v rámci volného hodnocení důkazů posoudit věrohodnost a pravdivost jeho výpovědi učiněné v hlavním líčení.
(2)
Předestření dřívější výpovědi podle odstavce 1 spočívá v reprodukci těch částí protokolu o předchozím výslechu, ke kterým se má vyslýchaná osoba vyjádřit a vysvětlit rozpory mezi svými výpověďmi. Protokol o výpovědi, který byl předestřen, nemůže být podkladem výroku o vině obviněného, a to ani ve spojení s jinými ve věci provedenými důkazy.“.
161.
V § 215 odst. 1 se slova „společenský zástupce,“ zrušují.
162.
V § 215 odstavec 2 zní:
„(2)
Státní zástupce, obžalovaný a jeho obhájce mohou žádat, aby jim bylo umožněno provést důkaz, zejména výslech svědka nebo znalce. Předseda senátu jim vyhoví zejména tehdy, jestliže jde o důkaz prováděný k jejich návrhu nebo jimi opatřený a předložený; není povinen jim vyhovět, jde-li o výslech obviněného, výslech svědka mladšího než patnáct let, nemocného nebo zraněného svědka, anebo jestliže by provedení důkazu některou z uvedených osob nebylo z jiného závažného důvodu vhodné. Jestliže je výslech stejného svědka nebo znalce navrhován jak státním zástupcem, tak i obžalovaným nebo obhájcem, a obě strany žádají o provedení výslechu, rozhodne předseda senátu po vyjádření obou stran o tom, která z nich výslech provede. Provádění výslechu některou z uvedených stran může předseda senátu přerušit jen tehdy, není-li výslech prováděn v souladu se zákonem, na vyslýchaného je vyslýchajícím činěn nátlak nebo je výslech jím veden jiným nevhodným způsobem, anebo předseda senátu nebo člen senátu považuje za nezbytné položit vyslýchanému otázku, jejíž položení není možno odložit na dobu po provedení takového výslechu nebo jeho části.“.
163.
V § 215 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Po provedení výslechu nebo jeho části podle odstavce 2 má právo druhá strana klást vyslýchanému otázky. Poslední věta odstavce 2 platí tu obdobně.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
164.
V § 216 odst. 2 se slova „společenský zástupce,“ zrušují.
165.
V § 216 odst. 3 se slova „nebo společenský zástupce“ zrušují.
166.
§ 219 zní:
㤠219
(1)
Soud odročí hlavní líčení, objeví-li se překážka, pro kterou nelze hlavní líčení provést nebo v něm pokračovat, přitom stanoví den, kdy se bude konat další hlavní líčení; odročit hlavní líčení na neurčito je možné, jen pokud to vyžaduje povaha úkonu, pro který hlavní líčení není možné provést nebo v něm pokračovat. Odpadne-li překážka, pro kterou muselo být hlavní líčení odročeno na neurčito, je třeba bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtách uvedených v § 181 odst. 3 po odpadnutí překážky, nařídit hlavní líčení nebo učinit jiný úkon směřující ke skončení věci. Nemůže-li tak předseda senátu ze závažných důvodů učinit, platí tu obdobně § 181 odst. 3 poslední věta.
(2)
Dříve než hlavní líčení soud odročí, předseda senátu zjistí, zda strany nenavrhují další důkazy, které by bylo třeba k příštímu líčení opatřit.
(3)
Jestliže není třeba pro podstatnou vadu řízení nebo z jiného důležitého důvodu provést hlavní líčení znovu, sdělí předseda senátu při pokračování v odročeném hlavním líčení podstatný obsah dosavadního jednání. Změnilo-li se složení senátu nebo uplynula-li od odročení hlavního líčení delší doba, přečte se souhlasem státního zástupce a obviněného předseda senátu podstatný obsah protokolu o hlavním líčení, včetně v něm provedených důkazů; není-li souhlas dán, musí být hlavní líčení provedeno znovu.“.
167.
V § 220 odst. 2 se slova „byly v hlavním líčení provedeny“ nahrazují slovy „strany předložily a provedly, případně které sám doplnil“.
168.
V § 222 odstavec 1 zní:
„(1)
Shledá-li soud v zažalovaném skutku trestný čin, k jehož projednání není příslušný, rozhodne o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu, který je nejblíže společně nadřízený jemu a soudu, jenž je podle něj příslušný. Je však povinen rozhodnout věc sám, jde-li toliko o nepříslušnost místní a obžalovaný ji nevytkl; rovněž je povinen sám věc rozhodnout, měla-li by věc být přikázána nejblíže společně nadřízeným soudem soudu téhož druhu, avšak nižšího stupně. Rozhodnout o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu nemůže soud, jemuž byla věc přikázána nadřízeným soudem, ledaže by se skutkový podklad pro posouzení příslušnosti mezitím podstatně změnil.“.
169.
V § 223a odstavec 2 zní:
„(2)
Proti rozhodnutí podle odstavce 1 mohou státní zástupce, obžalovaný a poškozený podat stížnost, jež má odkladný účinek.“.
170.
V § 225 odst. 1 se slova „ani postoupena podle § 222“ nahrazují slovy „, předložena k rozhodnutí o příslušnosti podle § 222 odst. 1 či postoupena jinému orgánu podle § 222 odst. 2“.
171.
§ 226 zní:
㤠226
Soud zprostí obžalovaného obžaloby, jestliže na základě důkazů předložených v hlavním líčení státním zástupcem a případně doplněných soudem, a to i k návrhům ostatních stran,
a)
nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž je obžalovaný stíhán,
b)
v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem,
c)
nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obžalovaný,
d)
obžalovaný není pro nepříčetnost trestně odpovědný, nebo
e)
trestnost činu zanikla.“.
172.
V § 227 se slova „§ 11 odst. 2“ nahrazují slovy „§ 11 odst. 3“.
173.
§ 228 zní:
㤠228
(1)
Odsuzuje-li soud obžalovaného pro trestný čin, kterým způsobil jinému majetkovou škodu, uloží mu zpravidla v rozsudku, aby ji poškozenému nahradil, jestliže byl nárok včas uplatněn (§ 43 odst. 3); nebrání-li tomu zákonná překážka, soud uloží obžalovanému vždy povinnost k náhradě škody, jestliže je výše škody součástí popisu skutku uvedeného ve výroku rozsudku, jímž se obžalovaný uznává vinným, a škoda v této výši nebyla dosud uhrazena.
(2)
Výrok o povinnosti obžalovaného k náhradě škody musí přesně označovat osobu oprávněného a nárok, který mu byl přisouzen. V odůvodněných případech může soud vyslovit, že závazek má být splněn ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti zároveň určí.
(3)
Výrok rozsudku o plnění v penězích může být na návrh poškozeného vyjádřen v cizí měně, neodporuje-li to okolnostem případu a
a)
škoda byla způsobena na peněžních prostředcích v cizí měně nebo na věcech zakoupených za takové peněžní prostředky, nebo
b)
obžalovaný nebo poškozený je cizozemcem.“.
174.
V § 231 odstavec 2 zní:
„(2)
Mimo hlavní líčení soud rozhoduje v neveřejném zasedání. Považuje-li to předseda senátu za potřebné, může k rozhodnutí o schválení narovnání nařídit veřejné zasedání.“.
175.
V § 231 odst. 3 věta druhá zní: „Proti rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo o schválení narovnání mohou takovou stížnost podat též obžalovaný a poškozený.“.
176.
V § 233 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
177.
V § 235 odst. 2 větě druhé se v závorce slova „odst. 1 a 4“ nahrazují slovy „odst. 1 a 5“.
178.
V § 249 odstavec 1 zní:
„(1)
Odvolání musí být ve lhůtě uvedené v § 248 nebo v další lhůtě k tomu stanovené předsedou senátu soudu prvního stupně podle § 251 také odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. O tom musí být oprávněné osoby poučeny.“.
179.
V § 249 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává, byť i zčásti, ve prospěch nebo v neprospěch obviněného.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
180.
§ 251 zní:
㤠251
Řízení u soudu prvního stupně
(1)
Nesplňuje-li odvolání státního zástupce, odvolání, které podal za obžalovaného jeho obhájce, nebo odvolání, které podal za poškozeného nebo za zúčastněnou osobu jejich zmocněnec, náležitosti obsahu odvolání podle § 249 odst. 1, vyzve je předseda senátu, aby vady odstranili ve lhůtě pěti dnů, kterou jim zároveň stanoví, a upozorní je, že jinak bude odvolání odmítnuto podle § 253 odst. 3. Stejně postupuje, pokud takové odvolání podal obžalovaný, který má obhájce, poškozený nebo zúčastněná osoba, kteří mají zmocněnce.
(2)
Nemá-li obžalovaný, který podal odvolání nesplňující náležitosti obsahu odvolání podle § 249 odst. 1, obhájce, vyzve ho předseda senátu k odstranění vad ve lhůtě osmi dnů a poskytne mu k odstranění vad odvolání potřebné poučení. Nevedlo-li to k nápravě nebo vyžaduje-li to povaha projednávané věci, a obžalovaný si sám obhájce nezvolil, ustanoví mu ho za účelem jen odůvodnění odvolání anebo i obhajování v odvolacím řízení předseda senátu a dále postupuje podle odstavce 1. U poškozeného a zúčastněné osoby, kteří nemají zmocněnce, postupuje předseda senátu přiměřeně.
(3)
Jakmile uplynuly lhůty k podání odvolání a lhůty k odstranění vad odvolání u všech oprávněných osob, předseda senátu doručí stejnopis odvolání a jejich odůvodnění ostatním stranám a nevyčkávaje jejich vyjádření předloží spisy odvolacímu soudu.“.
181.
V § 253 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Odvolací soud odmítne odvolání, které nesplňuje náležitosti obsahu odvolání.
(4)
Odmítnout odvolání podle odstavce 3 nelze, jestliže nebyla oprávněná osoba řádně poučena podle § 249 odst. 1 nebo nebyla oprávněné osobě, která nemá obhájce nebo zmocněnce, poskytnuta pomoc při odstranění vad odvolání (§ 251 odst. 2).“.
182.
§ 254 zní:
㤠254
(1)
Nezamítne-li nebo neodmítne-li odvolací soud odvolání podle § 253, přezkoumá zákonnost a odůvodněnost jen těch oddělitelných výroků rozsudku, proti nimž bylo podáno odvolání, i správnost postupu řízení, které jim předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad. K vadám, které nejsou odvoláním vytýkány, odvolací soud přihlíží, jen pokud mají vliv na správnost výroků, proti nimž bylo podáno odvolání.
(2)
Mají-li však vytýkané vady svůj původ v jiném výroku než v tom, proti němuž bylo podáno odvolání, přezkoumá odvolací soud i správnost takového výroku, na který v odvolání napadený výrok navazuje, jestliže oprávněná osoba proti němu mohla podat odvolání.
(3)
Jestliže oprávněná osoba podá odvolání proti výroku o vině, přezkoumá odvolací soud v návaznosti na vytýkané vady vždy i výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají ve výroku o vině svůj podklad, bez ohledu na to, zda bylo i proti těmto výrokům podáno odvolání.
(4)
Byla-li odvoláním napadena část rozsudku týkající se jen některé z více osob, o nichž bylo rozhodnuto týmž rozsudkem, přezkoumá odvolací soud uvedeným způsobem jen tu část rozsudku a předcházejícího řízení, která se týká této osoby.“.
183.
V § 255 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Odvolací soud přeruší trestní stíhání, má-li za to, že zákon, jehož užil v dané trestní věci soud prvního stupně při rozhodování o vině a trestu, je v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou, která má přednost před zákonem; v tomto případě předloží věc Ústavnímu soudu.“.
184.
§ 257 zní:
㤠257
(1)
Odvolací soud napadený rozsudek nebo jeho část zruší a v rozsahu zrušení
a)
rozhodne o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu, který je společně nadřízený soudu prvního stupně, a soudu, jenž je podle něj příslušný, měl-li tak už učinit soud prvního stupně (§ 222 odst. 1); je-li tímto společně nadřízeným soudem odvolací soud, rozhodne ihned sám o přikázání příslušnému soudu,
b)
věc postoupí jinému orgánu, měl-li tak učinit již soud prvního stupně (§ 222 odst. 2),
c)
trestní stíhání zastaví, shledá-li, že je tu některá z okolností, jež by odůvodňovaly zastavení trestního stíhání soudem prvního stupně (§ 223 odst. 1, 2),
d)
trestní stíhání přeruší, měl-li tak učinit již soud prvního stupně (§ 224 odst. 1, 2 a 5).
(2)
Shledá-li odvolací soud, že tu je některá z okolností uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), b), i), která nastala až po vyhlášení napadeného rozsudku, rozhodne, aniž by napadený rozsudek zrušil, o zastavení trestního stíhání.
(3)
V odvolacím řízení, v kterém bylo zastaveno trestní stíhání z některého důvodu uvedeného v odstavci 2, se však pokračuje, prohlásí-li obviněný do tří dnů od doby, kdy mu bylo usnesení o zastavení trestního stíhání oznámeno, že na projednání věci trvá. O tom je třeba obviněného poučit.“.
185.
V § 258 odstavec 1 zní:
„(1)
Odvolací soud zruší napadený rozsudek také
a)
pro podstatné vady řízení, které rozsudku předcházelo, zejména proto, že v tomto řízení byla porušena ustanovení, jimiž se má zabezpečit objasnění věci nebo právo obhajoby, jestliže mohly mít vliv na správnost a zákonnost přezkoumávané části rozsudku,
b)
pro vady rozsudku, zejména pro nejasnost nebo neúplnost jeho skutkových zjištění týkajících se přezkoumávané části rozsudku, nebo proto, že se ohledně takové části soud nevypořádal se všemi okolnostmi významnými pro rozhodnutí,
c)
vzniknou-li pochybnosti o správnosti skutkových zjištění ohledně přezkoumávané části rozsudku, k objasnění věci je třeba důkazy opakovat nebo provádět důkazy další a jejich provádění před odvolacím soudem by znamenalo nahrazovat činnost soudu prvního stupně,
d)
bylo-li v přezkoumávané části rozsudku porušeno ustanovení trestního zákona,
e)
je-li uložený trest v přezkoumávané části rozsudku nepřiměřený,
f)
je-li rozhodnutí o uplatněném nároku poškozeného v přezkoumávané části rozsudku nesprávné.“.
186.
V § 259 odstavec 1 zní:
„(1)
Je-li po zrušení napadeného rozsudku nebo některé jeho části nutno učinit ve věci rozhodnutí nové, může odvolací soud věc vrátit soudu prvního stupně, jen jestliže nelze vadu odstranit ve veřejném zasedání, zejména jsou-li skutková zjištění tak nedostatečná, že je nutno hlavní líčení opakovat nebo provádět rozsáhlé a obtížně proveditelné doplnění dokazování.“.
187.
V § 259 odstavec 3 zní:
„(3)
Rozhodnout sám rozsudkem ve věci může odvolací soud, jen je-li možno nové rozhodnutí učinit na podkladě skutkového stavu, který byl v napadeném rozsudku správně zjištěn a popřípadě na základě důkazů provedených před odvolacím soudem doplněn nebo změněn. Odvolací soud se může odchýlit od skutkového zjištění soudu prvního stupně jen tehdy, jestliže v odvolacím řízení
a)
provedl znovu některé pro skutkové zjištění podstatné důkazy provedené již v hlavním líčení, nebo
b)
provedl důkazy, které nebyly provedeny v hlavním líčení.“.
188.
V § 259 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
V neprospěch obžalovaného může odvolací soud změnit napadený rozsudek jen na podkladě odvolání státního zástupce, jež bylo podáno v neprospěch obžalovaného; ve výroku o náhradě škody tak může učinit též na podkladě odvolání poškozeného, který uplatnil nárok na náhradu škody.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
189.
§ 260 zní:
㤠260
Nelze-li po zrušení rozsudku pokračovat v řízení před soudem pro neodstranitelné procesní vady a není-li důvod pro jiné rozhodnutí, odvolací soud vrátí věc státnímu zástupci k došetření. Ustanovení § 191 a § 264 odst. 2 tu platí obdobně.“.
190.
V § 263 odstavce 5 a 6 znějí:
„(5)
Po zahájení veřejného zasedání přednese předseda senátu nebo jím určený člen senátu napadený rozsudek a podá zprávu o stavu věci. Potom přednese odvolatel své odvolání a odůvodní je; není-li odvolatel přítomen, přečte odvolání včetně odůvodnění předseda senátu nebo jím určený člen senátu. Státní zástupce a osoby, které mohou být rozhodnutím odvolacího soudu přímo dotčeny, pokud nejsou odvolateli, přednesou své vyjádření a návrhy na provedení dokazování; není-li některá z těchto osob přítomna a je-li vyjádření obsaženo ve spise, anebo požádá-li o to, přednese obsah jejich podání předseda senátu nebo jím určený člen senátu.
(6)
Po přednesení návrhů ve veřejném zasedání provede odvolací soud důkazy potřebné pro rozhodnutí o odvolání, nejde-li o rozsáhlé a obtížně proveditelné doplnění dokazování, které by znamenalo nahrazovat činnost soudu prvního stupně. Na provádění důkazů se užije ustanovení o provádění důkazů v hlavním líčení. Není-li obviněný přítomen, ač byl řádně předvolán, má se za to, že s přečtením protokolů o výslechu svědků a znalců souhlasí.“.
191.
V § 263 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Z hlediska změny nebo doplnění skutkových zjištění odvolací soud může přihlížet jen k důkazům, které byly provedeny ve veřejném zasedání před odvolacím soudem; tyto důkazy hodnotí v návaznosti na důkazy provedené soudem prvního stupně v hlavním líčení. Odvolací soud je vázán hodnocením těchto důkazů soudem prvního stupně s výjimkou těch důkazů, které odvolací soud sám ve veřejném zasedání znovu provedl.“.
192.
Za § 265 se vkládá nová hlava sedmnáctá (§ 265a až 265s), která včetně nadpisu zní:
„HLAVA SEDMNÁCTÁ
DOVOLÁNÍ
§ 265a
Přípustnost dovolání
(1)
Dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští.
(2)
Rozhodnutím ve věci samé se rozumí
a)
rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání,
b)
rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn,
c)
usnesení o zastavení trestního stíhání,
d)
usnesení o postoupení věci jinému orgánu,
e)
usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření,
f)
usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání,
g)
usnesení o schválení narovnání, nebo
h)
rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g).
(3)
Dovolání v neprospěch obviněného nelze podat jen z toho důvodu, že soud postupoval v souladu s § 259 odst. 4, § 264 odst. 2, § 273 nebo § 289 písm. b).
(4)
Dovolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné.
§ 265b
Důvody dovolání
(1)
Dovolání lze podat, jen je-li tu některý z následujících důvodů:
a)
ve věci rozhodl věcně nepříslušný soud, nebo soud, který nebyl náležitě obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát nebo rozhodl soud vyššího stupně,
b)
ve věci rozhodl vyloučený orgán; tento důvod nelze použít, jestliže tato okolnost byla tomu, kdo podává dovolání, již v původním řízení známa a nebyla jím před rozhodnutím orgánu druhého stupně namítnuta,
c)
obviněný neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona mít měl,
d)
byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání,
e)
proti obviněnému bylo vedeno trestní stíhání, ačkoliv podle zákona bylo nepřípustné,
f)
bylo rozhodnuto o postoupení věci jinému orgánu, o zastavení trestního stíhání, o podmíněném zastavení trestního stíhání, o schválení narovnání, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí,
g)
rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení,
h)
obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným,
i)
bylo rozhodnuto o upuštění od potrestání nebo o upuštění od potrestání s dohledem, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takový postup,
j)
bylo rozhodnuto o uložení ochranného opatření, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro jeho uložení,
k)
bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí,
l)
v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný.
(2)
Dovolání lze podat též tehdy, byl-li uložen trest odnětí svobody na doživotí.
§ 265c
Dovolací soud
O dovolání rozhoduje Nejvyšší soud.
§ 265d
Oprávněné osoby
(1)
Dovolání mohou podat
a)
nejvyšší státní zástupce na návrh krajského nebo vrchního státního zástupce anebo i bez takového návrhu pro nesprávnost kteréhokoli výroku rozhodnutí soudu, a to ve prospěch i v neprospěch obviněného,
b)
obviněný pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.
(2)
Obviněný může dovolání podat pouze prostřednictvím obhájce. Podání obviněného, které nebylo učiněno prostřednictvím obhájce, se nepovažuje za dovolání, byť bylo takto označeno; o tom musí být obviněný poučen (§ 125 odst. 3). Nejvyšší soud o takovém podání nerozhoduje, ale zašle ho v závislosti na jeho obsahu buď příslušnému soudu jako návrh na povolení obnovy řízení nebo ministru spravedlnosti jako podnět ke stížnosti pro porušení zákona, popřípadě ho vrátí obviněnému s poučením, že dovolání může podat pouze prostřednictvím obhájce. Obdobně postupuje u podání osob, které by mohly podat v jeho prospěch odvolání.
§ 265e
Lhůta a místo podání
(1)
Dovolání se podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje.
(2)
Jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději.
(3)
Lhůta k podání dovolání je zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout.
(4)
Navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné.
§ 265f
Obsah dovolání
(1)
V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 59 odst. 3) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) nebo § 265b odst. 2, o které se dovolání opírá. Nejvyšší státní zástupce je povinen v dovolání uvést, zda je podává ve prospěch nebo v neprospěch obviněného.
(2)
Rozsah, v němž je rozhodnutí dovoláním napadáno, a důvody dovolání lze měnit jen po dobu trvání lhůty k podání dovolání.
§ 265g
Zpětvzetí dovolání
(1)
Osoba, která dovolání podala, může je výslovným prohlášením vzít zpět, a to až do doby, než se Nejvyšší soud odebere k závěrečné poradě. V řízení o dovolání se však pokračuje, vzal-li nejvyšší státní zástupce zpět dovolání podané jen ve prospěch obviněného, pokud obviněný trvá na pokračování dovolacího řízení; v takovém případě Nejvyšší soud rozhoduje v rozsahu, jakoby takové dovolání podané nejvyšším státním zástupcem podal sám obviněný. Zpětvzetí dovolání podaného nejvyšším státním zástupcem jen ve prospěch obviněného, který zemřel, je neúčinné.
(2)
Zpětvzetí dovolání vezme, není-li překážek, usnesením na vědomí předseda senátu Nejvyššího soudu, a nebyla-li věc dosud tomuto soudu předložena, předseda senátu soudu prvního stupně. Vzal-li nejvyšší státní zástupce zpět dovolání podané jen ve prospěch obviněného a obviněný trvá na pokračování řízení o dovolání, uvede to předseda senátu Nejvyššího soudu v usnesení, jímž rozhoduje o zpětvzetí dovolání.
§ 265h
Řízení u soudu prvního stupně
(1)
Nesplňuje-li dovolání nejvyššího státního zástupce nebo dovolání obviněného podané jeho obhájcem náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1, vyzve je předseda senátu, aby vady odstranili ve lhůtě dvou týdnů, kterou jim zároveň stanoví, a upozorní je, že jinak bude dovolání odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. d).
(2)
Předseda senátu soudu prvního stupně doručí opis dovolání obviněného státnímu zástupci a opis dovolání státního zástupce obhájci obviněného a obviněnému s upozorněním, že se mohou k dovolání písemně vyjádřit a souhlasit s projednáním dovolání v neveřejném zasedání [§ 265r odst. 1 písm. c)]. Jakmile lhůta k podání dovolání uplyne všem oprávněným osobám, předloží spisy Nejvyššímu soudu.
(3)
Dospěje-li předseda senátu na podkladě dovolání a obsahu spisů k závěru, že by měl být odložen nebo přerušen výkon rozhodnutí, předloží bez zbytečného odkladu spisy s příslušným návrhem na takový postup Nejvyššímu soudu, který o takovém návrhu rozhodne usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisů, a nebylo-li v mezidobí již dokončeno řízení u soudu prvního stupně, vrátí mu spisy k dokončení řízení.
Rozhodnutí dovolacího soudu
§ 265i
(1)
Nejvyšší soud dovolání odmítne,
a)
není-li přípustné,
b)
bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b,
c)
bylo-li podáno opožděně, osobou neoprávněnou, osobou, která ho znovu podala, když ho předtím výslovně vzala zpět,
d)
nesplňuje-li náležitosti obsahu dovolání,
e)
jde-li o dovolání zjevně neopodstatněné,
f)
je-li zcela zřejmé, že projednání dovolání by nemohlo zásadně ovlivnit postavení obviněného a otázka, která má být z podnětu dovolání řešena, není po právní stránce zásadního významu.
(2)
V odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí.
(3)
Neodmítne-li Nejvyšší soud dovolání podle odstavce 1, přezkoumá zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž bylo dovolání podáno, v rozsahu a z důvodů, uvedených v dovolání, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející. K vádám výroků, které nebyly dovoláním napadeny, Nejvyšší soud přihlíží, jen pokud by mohly mít vliv na správnost výroků, proti nimž bylo podáno dovolání.
(4)
Jestliže oprávněná osoba podá důvodně dovolání proti výroku o vině, přezkoumá Nejvyšší soud v návaznosti na vytýkané vady vždy i výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají ve výroku o vině svůj podklad, bez ohledu na to, zda bylo i proti těmto výrokům podáno dovolání.
(5)
Byla-li dovoláním napadena část rozhodnutí týkající se jen některé z více osob, o nichž bylo rozhodnuto týmž rozhodnutím, přezkoumá Nejvyšší soud uvedeným způsobem jen tu část rozhodnutí a předcházejícího řízení, která se týká této osoby.
§ 265j
Dovolací soud dovolání zamítne, shledá-li, že není důvodné.
§ 265k
(1)
Shledá-li Nejvyšší soud, že podané dovolání je důvodné, zruší napadené rozhodnutí nebo jeho část, popřípadě též vadné řízení mu předcházející.
(2)
Jestliže je vadná jen část napadeného rozhodnutí a lze ji oddělit od ostatních, zruší Nejvyšší soud rozhodnutí jen v této části; zruší-li však, byť i jen zčásti výrok o vině, zruší vždy zároveň celý výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají ve výroku o vině svůj podklad. Současně zruší také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí nebo jeho zrušenou část obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Ustanovení § 261 se užije přiměřeně.
§ 265l
(1)
Je-li po zrušení napadeného rozhodnutí nebo některého jeho výroku nutno učinit ve věci nové rozhodnutí, přikáže Nejvyšší soud zpravidla soudu, o jehož rozhodnutí jde, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
(2)
Záleží-li vada jen v tom, že v napadeném rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný, může Nejvyšší soud, aniž rozhodnutí zruší, přikázat soudu, o jehož rozhodnutí jde, aby o chybějícím výroku rozhodl nebo neúplný výrok doplnil.
(3)
Přikazuje-li Nejvyšší soud věc podle odstavce 1 nebo 2 k novému projednání a rozhodnutí, může zároveň nařídit, aby ji soud projednal a rozhodl v jiném složení senátu. Z důležitých důvodů může také věc přikázat k projednání a rozhodnutí jinému soudu nebo jinému státnímu zástupci.
§ 265m
(1)
Nejvyšší soud může při zrušení napadeného rozhodnutí také sám hned rozhodnout ve věci rozsudkem. Nejvyšší soud nemůže však sám
a)
uznat obviněného vinným skutkem, pro nějž byl obžaloby zproštěn nebo pro nějž bylo trestní stíhání zastaveno,
b)
uznat obviněného vinným těžším trestným činem, než jakým mohl být uznán vinným napadeným rozsudkem,
c)
uložit obviněnému trest odnětí svobody nad patnáct až do dvaceti pěti let nebo trest odnětí svobody na doživotí, nebyl-li mu již uložen přezkoumávaným rozhodnutím, případně ve spojení s rozsudkem soudu prvního stupně.
(2)
Zruší-li Nejvyšší soud rozsudek toliko ve výroku o náhradě škody, užije přiměřeně § 265.
§ 265n
Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
Řízení u dovolacího soudu
§ 265o
(1)
Před rozhodnutím o dovolání může předseda senátu Nejvyššího soudu odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž bylo podáno dovolání.
(2)
Je-li pro rozhodnutí o dovolání třeba objasnit nějakou okolnost, provede potřebné šetření předseda senátu Nejvyššího soudu, anebo na jeho žádost některý jiný orgán činný v trestním řízení, který je povinen mu bez zbytečného odkladu vyhovět. Pro takové šetření platí ustanovení hlavy páté. Ve zvlášť naléhavých případech lze k zajištění důkazního materiálu použít i prostředků uvedených v hlavě čtvrté. Zajistit osobu obviněného vydáním příkazu k zatčení a vzetím do vazby lze však jen tehdy, navrhne-li to nejvyšší státní zástupce v dovolání podaném v neprospěch obviněného a považuje-li to Nejvyšší soud za nezbytné vzhledem k závažnosti trestného činu a naléhavosti vazebních důvodů.
§ 265p
(1)
V neprospěch obviněného může Nejvyšší soud změnit napadené rozhodnutí jen na podkladě dovolání nejvyššího státního zástupce, jež bylo podáno v neprospěch obviněného.
(2)
Dovolání v neprospěch obviněného je vyloučeno, jestliže
a)
obviněný zemřel,
b)
na čin se vztahuje rozhodnutí prezidenta republiky, kterým nařídil, aby se v trestním stíhání nepokračovalo.
(3)
Bylo-li podáno dovolání pouze ve prospěch obviněného, nepřekáží jeho smrt provedení řízení na podkladě dovolání; trestní stíhání tu nelze zastavit proto, že obviněný zemřel.
§ 265r
(1)
O dovolání rozhoduje Nejvyšší soud ve veřejném zasedání. V neveřejném zasedání může učinit
a)
rozhodnutí o odmítnutí dovolání (§ 265i),
b)
rozhodnutí o zrušení napadeného rozhodnutí (§ 265k) a přikázání věci k novému projednání a rozhodnutí (§ 265l odst. 1 a 2), je-li zřejmé, že vadu nelze odstranit ve veřejném zasedání, nebo
c)
jiná rozhodnutí, souhlasí-li s projednáním v neveřejném zasedání nejvyšší státní zástupce i obviněný.
(2)
Účast státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství ve veřejném zasedání je povinná.
(3)
Při veřejném zasedání konaném o dovolání musí mít obviněný obhájce v případech uvedených v § 36a odst. 2 písm. a) až d).
(4)
V nepřítomnosti obviněného, který je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, lze veřejné zasedání konat jen tehdy, jestliže obviněný výslovně prohlásí, že se účasti při veřejném zasedání vzdává.
(5)
Nelze-li vyrozumění o veřejném zasedání doručit osobě, která rozhodnutím o dovolání může být přímo dotčena, stačí o konání veřejného zasedání vyrozumět jejího obhájce, popřípadě zmocněnce. Nemá-li tato osoba obhájce, popřípadě zmocněnce, je třeba jí ho k tomu účelu ustanovit. Ustanovení § 39 se tu užije obdobně.
(6)
Po zahájení veřejného zasedání přednese předseda senátu nebo jím určený člen senátu napadené rozhodnutí a podá zprávu o stavu věci. Potom přednese dovolatel své dovolání a odůvodní je. Státní zástupce a osoby, které mohou být rozhodnutím dovolacího soudu přímo dotčeny, pokud nejsou dovolateli, přednesou své vyjádření; není-li některá z těchto osob přítomna a je-li vyjádření obsaženo ve spise, anebo požádá-li o to, přednese obsah jejich podání předseda senátu nebo jím určený člen senátu.
(7)
Důkazy se ve veřejném zasedání před Nejvyšším soudem zpravidla neprovádějí. Jen výjimečně může Nejvyšší soud řízení doplnit důkazy nezbytnými k tomu, aby mohl o dovolání rozhodnout.
§ 265s
Řízení po přikázání věci
(1)
Orgán činný v trestním řízení, jemuž věc byla přikázána k novému projednání a rozhodnutí, je vázán právním názorem, který vyslovil ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud, a je povinen provést úkony a doplnění, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.
(2)
Bylo-li napadené rozhodnutí zrušeno jen v důsledku dovolání podaného ve prospěch obviněného, nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch.“.
Dosavadní hlavy sedmnáctá až dvacátá čtvrtá se označují jako hlavy osmnáctá až dvacátá pátá.
193.
V § 266 odstavec 1 zní:
„(1)
Proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, jímž byl porušen zákon nebo které bylo učiněno na podkladě vadného postupu řízení, může ministr spravedlnosti podat u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona. Nestanoví-li zákon jinak, není proti rozhodnutí Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona přípustná.“.
194.
V § 266 odst. 5 se slova „soudu, státního zástupce nebo vyšetřovatele“ nahrazují slovy „soudu nebo státního zástupce“.
195.
V § 266 se odstavec 7 zrušuje.
196.
Za § 266 se vkládá nový § 266a, který zní:
㤠266a
(1)
Proti rozhodnutím, jejichž zrušení se lze domáhat cestou dovolání, může ministr spravedlnosti podat stížnost pro porušení zákona ve lhůtě dvou měsíců od doručení pravomocného rozhodnutí státnímu zástupci. Jestliže nebylo v takové věci podáno dovolání, může ministr spravedlnosti podat ve prospěch obviněného stížnost pro porušení zákona i po uplynutí této lhůty.
(2)
Podanou stížnost pro porušení zákona, která nebyla odůvodněna, je ministr spravedlnosti povinen odůvodnit do 14 dnů od jejího podání.
(3)
Stížnost pro porušení zákona a dovolání podané v téže věci projedná Nejvyšší soud ve společném řízení. To nevylučuje postup podle § 23.“.
197.
§ 267 zní:
㤠267
(1)
Ve stížnosti pro porušení zákona musí být vedle obecných náležitostí (§ 59 odst. 3) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se ministr spravedlnosti domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí Nejvyššího soudu. Ministr spravedlnosti je povinen ve stížnosti pro porušení zákona uvést, zda ji podává ve prospěch nebo v neprospěch obviněného.
(2)
Podanou a ve lhůtě uvedené v § 266a odst. 2 též odůvodněnou stížnost pro porušení zákona již nelze v průběhu řízení před Nejvyšším soudem měnit.
(3)
Nejvyšší soud přezkoumá zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející. K vadám výroků, které nebyly stížností pro porušení zákona napadeny, Nejvyšší soud přihlíží, jen pokud by mohly mít vliv na správnost výroků, proti nimž byla podána stížnost pro porušení zákona.
(4)
Jestliže ministr spravedlnosti podá důvodně stížnost pro porušení zákona proti výroku o vině, přezkoumá Nejvyšší soud v návaznosti na vytýkané vady vždy i výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají ve výroku o vině svůj podklad, bez ohledu na to, zda byla i proti těmto výrokům podána stížnost pro porušení zákona.
(5)
Byla-li stížností pro porušení zákona napadena část rozhodnutí týkající se jen některé z více osob, o nichž bylo rozhodnuto týmž rozhodnutím, přezkoumá Nejvyšší soud uvedeným způsobem jen tu část rozhodnutí a předcházejícího řízení, která se týká této osoby.“.
198.
V § 268 odstavec 1 zní:
„(1)
Nejvyšší soud zamítne stížnost pro porušení zákona,
a)
není-li přípustná,
b)
byla-li podána opožděně (§ 266a odst. 1), nebo
c)
není-li důvodná.“.
199.
V § 272 odst. 1 a 2 se slova „do tří měsíců od jejího podání“ nahrazují slovy „do šesti měsíců od jejího podání“.
200.
§ 274 zní:
㤠274
O stížnosti pro porušení zákona rozhoduje Nejvyšší soud ve veřejném zasedání za účasti státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství. Považuje-li to ministr spravedlnosti nebo předseda senátu za potřebné, účastní se veřejného zasedání též pověřený zástupce ministra spravedlnosti. Rozhodnutí podle § 268 odst. 1 může Nejvyšší soud učinit též v neveřejném zasedání.“.
201.
§ 277 včetně nadpisu zní:
㤠277
Obecné ustanovení
Skončilo-li trestní stíhání vedené proti určité osobě pravomocným rozsudkem, pravomocným trestním příkazem, pravomocným usnesením o zastavení trestního stíhání, pravomocným usnesením o podmíněném zastavení trestního stíhání, pravomocným usnesením o schválení narovnání nebo pravomocným usnesením o postoupení věci jinému orgánu, lze v trestním stíhání téže osoby pro týž skutek pokračovat, pokud nebylo takové rozhodnutí zrušeno v jiném předepsaném řízení, jen byla-li povolena obnova trestního řízení. Před povolením obnovy lze k zajištění důkazního materiálu a k zajištění osoby obviněného provádět vyšetřovací úkony jen v mezích ustanovení této hlavy.“.
202.
V § 278 odst. 1 se za slova „skončilo pravomocným rozsudkem“ před čárku vkládají slova „nebo trestním příkazem“ a na konci odstavce 1 se doplňuje tato věta: „Obnova řízení, které skončilo pravomocným rozsudkem, jímž bylo rozhodnuto o podmíněném upuštění od potrestání s dohledem, se povolí, a to i dříve, než nastaly skutečnosti uvedené v § 26 odst. 5 a 6 trestního zákona, také tehdy, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit rozhodnutí o trestu.“.
203.
V § 278 odstavec 2 zní:
„(2)
Obnova řízení, které skončilo pravomocným usnesením soudu o zastavení trestního stíhání, včetně schválení narovnání, o postoupení věci jinému orgánu nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání, a to i v případě, jestliže ještě nenastaly skutečnosti uvedené v § 308 odst. 3, se povolí, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve vést k závěru, že důvody k takovému rozhodnutí tu nebyly a že je na místě v řízení pokračovat.“.
204.
V § 278 odstavec 3 zní:
„(3)
Obnova řízení, které skončilo pravomocným usnesením státního zástupce o zastavení trestního stíhání, včetně schválení narovnání, o postoupení věci jinému orgánu nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání, a to i v případě, jestliže ještě nenastaly skutečnosti uvedené v § 308 odst. 3, se povolí, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy státnímu zástupci dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve vést k závěru, že důvody k takovému rozhodnutí tu nebyly a že je na místě podat proti obviněnému obžalobu.“.
205.
V § 278 odst. 4 se zrušuje text „vyšetřovatel,“.
206.
V § 279 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
uplynula lhůta v délce jedné poloviny promlčecí doby trestného činu, o kterém se vedlo trestní stíhání,“.
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d).
207.
V § 280 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Osoba, která návrh na povolení obnovy řízení podala, může jej výslovným prohlášením vzít zpět, a to až do doby, než se soud prvního stupně odebere k závěrečné poradě. Návrh na povolení obnovy řízení podaný ve prospěch obviněného jinou oprávněnou osobou nebo za obviněného obhájcem nebo zákonným zástupcem může být vzat zpět jen s výslovným souhlasem obviněného; to neplatí, pokud takový návrh podal státní zástupce nebo byl-li takový návrh podán oprávněnou osobou po smrti obviněného. Zpětvzetí návrhu na povolení obnovy řízení vezme usnesením na vědomí předseda senátu soudu prvního stupně. Takové rozhodnutí nebrání pozdějšímu opětovnému podání návrhu na povolení obnovy řízení.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
208.
V § 281 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1)
O návrhu na povolení obnovy řízení, které skončilo pravomocným usnesením státního zástupce o zastavení trestního stíhání, včetně schválení narovnání, o postoupení věci jinému orgánu nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání, rozhoduje soud, který by byl příslušný rozhodovat o obžalobě.
(2)
O návrhu na povolení obnovy řízení, které skončilo pravomocným rozsudkem nebo trestním příkazem, a řízení, které skončilo pravomocným usnesením soudu o zastavení trestního stíhání, včetně schválení narovnání, o postoupení věci jinému orgánu nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání rozhoduje soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni.“.
209.
V § 284 odst. 2 se za slova „o zastavení trestního stíhání“ vkládají slova „včetně schválení narovnání, o postoupení věci jinému orgánu nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání“.
210.
V § 288 odstavec 1 zní:
„(1)
Byla-li pravomocně povolena obnova řízení, které skončilo pravomocným usnesením státního zástupce o zastavení trestního stíhání, včetně schválení narovnání, o postoupení věci jinému orgánu nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání, pokračuje se v přípravném řízení.“.
211.
V § 291 se slova „sdělení obvinění“ nahrazují slovy „zahájení trestního stíhání“.
212.
V § 295 se na konci textu doplňuje tato věta: „Nesouhlasí-li soud, jemuž byla věc postoupena, s takovým postoupením věci, rozhodne o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu, který je nejblíže společně nadřízen jemu a soudu, jenž mu věc postoupil.“.
213.
V § 297 odstavec 1 zní:
„(1)
Nejde-li o řízení proti uprchlému, nelze hlavní líčení konat v nepřítomnosti mladistvého, který v době jeho konání nedosáhl věku osmnácti let.“.
214.
V § 301 odst. 2 písmeno b) zní:
„b)
bylo-li zahájeno trestní stíhání až po dovršení devatenáctého roku obviněného.“.
215.
V § 301 odst. 3 se zrušují slova „ve vykonávacím řízení“.
216.
V § 302 se zrušuje odstavec 2 a ruší se číslování odstavců.
217.
§ 303 zní:
㤠303
(1)
V řízení proti uprchlému se trestní stíhání zahajuje doručením usnesení o zahájení trestního stíhání obviněného obhájci. Nebyl-li mu obhájce zvolen (§ 37 odst. 1), je třeba ho ustanovit.
(2)
Vyvstal-li důvod pro konání řízení proti uprchlému až po doručení usnesení o zahájení trestního stíhání obviněnému do podání obžaloby, státní zástupce o tom učiní záznam, ve kterém uvede, od kterého dne je proti obviněnému konáno řízení proti uprchlému; záznam se doručí obhájci.“.
218.
§ 305 zní:
㤠305
O konání řízení proti uprchlému po podání obžaloby rozhoduje soud na návrh státního zástupce nebo i bez takového návrhu. Návrh může státní zástupce učinit už v obžalobě.“.
219.
Za § 306 se vkládá nový § 306a, který zní:
㤠306a
(1)
Pominou-li důvody řízení proti uprchlému, pokračuje se v trestním řízení podle obecných ustanovení. Požaduje-li to obviněný, provedou se v řízení před soudem znovu důkazy v předchozím soudním řízení provedené, u nichž to jejich povaha připouští, nebo jejichž opakování nebrání jiná závažná skutečnost; v opačném případě se obviněnému protokoly o provedení těchto důkazů přečtou a umožní se mu, aby se k nim vyjádřil.
(2)
Skončilo-li řízení proti uprchlému pravomocným odsuzujícím rozsudkem a poté pominuly důvody, pro které se řízení proti uprchlému vedlo, na návrh odsouzeného podaný do osmi dnů od doručení rozsudku soud prvního stupně takový rozsudek zruší a v rozsahu stanoveném v odstavci 1 se hlavní líčení provede znovu. O právu navrhnout zrušení pravomocného odsuzujícího rozsudku musí být při doručení rozsudku odsouzený poučen. Přiměřeně soud postupuje, vyžaduje-li to mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána.
(3)
V novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného.“.
220.
V § 307 odst. 1 písm. a) se slovo „trestnému“ zrušuje, v odstavci 1 se slovo „pachatele“ nahrazuje slovem „obviněného“ a v odstavci 4 se za slovo „omezení“ vkládají slova „a povinnosti“.
221.
§ 309 a 310 znějí:
㤠309
(1)
V řízení o trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let, může se souhlasem obviněného a poškozeného soud a v přípravném řízení státní zástupce rozhodnout o schválení narovnání a zastavit trestní stíhání, jestliže
a)
obviněný prohlásí, že spáchal skutek, pro který je stíhán, a nejsou důvodné pochybnosti o tom, že jeho prohlášení bylo učiněno svobodně, vážně a určitě,
b)
uhradí poškozenému škodu způsobenou trestným činem nebo učiní potřebné úkony k její úhradě, případně jinak odčiní újmu vzniklou trestným činem, a
c)
složí na účet soudu nebo v přípravném řízení na účet státního zastupitelství peněžní částku určenou konkrétnímu adresátovi k obecně prospěšným účelům, a tato částka není zřejmě nepřiměřená závažnosti trestného činu,
a považuje-li takový způsob vyřízení věci za dostačující vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného činu, k míře, jakou byl trestným činem dotčen veřejný zájem, k osobě obviněného a jeho osobním a majetkovým poměrům.
(2)
Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může obviněný, poškozený a v řízení před soudem i státní zástupce podat stížnost, jež má odkladný účinek.
§ 310
(1)
Před rozhodnutím o schválení narovnání soud a v přípravném řízení státní zástupce vyslechne obviněného a poškozeného, zejména k způsobu a okolnostem uzavření dohody o narovnání, zda dohoda o narovnání mezi nimi byla učiněna dobrovolně a zda souhlasí se schválením narovnání. Obviněného vyslechne také k tomu, zda rozumí obsahu obvinění a zda si je vědom důsledků schválení narovnání. Součástí výslechu obviněného musí být i prohlášení, že spáchal skutek, pro který je stíhán.
(2)
Před výslechem je třeba obviněného i poškozeného poučit o jejich právech a o podstatě institutu narovnání.
(3)
Je-li poškozenou právnická osoba, lze místo výslechu statutárního zástupce nebo jiné osoby oprávněné jednat jejím jménem opatřit její písemné prohlášení k okolnostem uvedeným v odstavci 1.“.
222.
Za § 310 se vkládá nový § 310a, který zní:
㤠310a
Práva poškozeného podle § 309 a 311 nepřísluší tomu, na koho pouze přešel nárok na náhradu škody.“.
223.
§ 311 zní:
㤠311
(1)
Rozhodnutí o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání musí obsahovat popis skutku, jehož se narovnání týká, jeho právní posouzení, obsah narovnání zahrnující výši uhrazené škody nebo škody, k jejíž úhradě byly provedeny potřebné úkony, případně způsob jiného odčinění újmy vzniklé trestným činem, peněžní částku určenou k obecně prospěšným účelům s uvedením jejího příjemce, včetně částky odevzdané státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti, a výrok o zastavení trestního stíhání pro skutek, ve kterém je spatřován trestný čin, jehož se narovnání týká.
(2)
Při určení příjemce peněžité částky k obecně prospěšným účelům je soud vázán obsahem dohody o narovnání mezi obviněným a poškozeným.“.
224.
§ 314 zní:
㤠314
Nebylo-li narovnání soudem nebo v přípravném řízení státním zástupcem schváleno poté, co obviněný učinil prohlášení podle § 309 odst. 1, že spáchal skutek, pro který je stíhán, nelze k tomuto prohlášení v dalším řízení přihlížet jako k důkazu.“.
225.
V § 314b se vkládají nové odstavce 1 až 3, které znějí:
„(1)
Věci, v nichž se konalo zkrácené přípravné řízení, samosoudce projedná ve zjednodušeném řízení. Trestní stíhání se zahajuje tím, že návrh státního zástupce na potrestání byl doručen soudu.
(2)
Byl-li soudu s doručením návrhu předán zadržený podezřelý, soudce jej do 24 hodin vyslechne jako obviněného, zejména k okolnostem zadržení a důvodům vazby, dále k tomu, které skutečnosti považuje za nesporné, a zda souhlasí s tím, aby takové skutečnosti nebyly v hlavním líčení dokazovány. Podle povahy věci buď vydá rozhodnutí, jež může vydat mimo hlavní líčení, nebo obviněnému doručí předvolání k hlavnímu líčení, které se může se souhlasem obviněného konat ihned po jeho výslechu. Současně rozhodne o vazbě, a vezme-li do vazby obviněného, který si obhájce dosud nezvolil, ani mu nebyl ustanoven (§ 179b odst. 2), umožní mu, aby si zvolil ve stanovené lhůtě obhájce (§ 38), a pokud tak neučiní, obhájce mu ustanoví (§ 39 odst. 1).
(3)
Nebyl-li podezřelý zadržen, samosoudce podle protokolu o výslechu podezřelého posoudí, zda je třeba obviněného předvolat k výslechu nebo je možné ihned nařídit hlavní líčení.“.
Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 4 a 5.
226.
V § 314c odstavec 1 zní:
„(1)
Samosoudce obžalobu a návrh na potrestání předběžně neprojednává, přezkoumá je však z hledisek uvedených v § 181 odst. 1 a § 186. Podle výsledků přezkoumání samosoudce
a)
učiní některé z rozhodnutí uvedených v § 188 odst. 1 písm. a) až f),
b)
může zastavit trestní stíhání, jsou-li tu okolnosti uvedené v § 172 odst. 2, nebo
c)
nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 179a odst. 1 pro konání zjednodušeného řízení, návrh na potrestání odmítne.“.
227.
V § 314c odst. 2 větě první se číslovka „191“ nahrazuje číslovkou „195“ a ve větě druhé se slova „samosoudce rozhodne“ nahrazují slovy „může samosoudce rozhodnout“.
228.
V § 314c odst. 4 se věta druhá nahrazuje touto větou: „Proti rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo o schválení narovnání mohou takovou stížnost podat též obviněný a poškozený.“.
229.
V § 314c se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Právní mocí rozhodnutí o odmítnutí návrhu na potrestání podle odstavce 1 písm. c) se věc vrací do přípravného řízení a státní zástupce nařídí konat vyšetřování.“.
230.
V § 314d se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Při hlavním líčení ve zjednodušeném řízení samosoudce vyslechne obviněného; na přečtení protokolu o výslechu podezřelého (§ 179b odst. 3) se užije § 207 odst. 2 obdobně. Poté může rozhodnout o upuštění od dokazování těch skutečností, které strany označily za nesporné a s ohledem na ostatní zjištěné skutečnosti není závažného důvodu o těchto prohlášeních pochybovat. Se souhlasem stran může přečíst i úřední záznamy o vysvětlení osob a o provedení dalších úkonů (§ 158 odst. 3 a 5).“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
231.
V § 314e odstavec 1 zní:
„(1)
Samosoudce může bez projednání věci v hlavním líčení vydat trestní příkaz, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, a to i ve zjednodušeném řízení konaném po zkráceném přípravném řízení.“.
232.
V § 314e odst. 2 písm. a) se na konci doplňují slova „s podmíněným odkladem jeho výkonu“.
233.
V § 314e odst. 2 se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí:
„f)
vyhoštění do pěti let,
g)
zákaz pobytu do pěti let.“.
234.
V § 314f odst. 1 písmena e) a f) znějí:
„e)
výrok o náhradě škody (§ 228 a § 229 odst. 1 a 2), jestliže byl nárok na její náhradu řádně uplatněn (§ 43 odst. 3),
f)
poučení o právu podat odpor, včetně upozornění, že v případě, kdy obviněný odpor nepodá, vzdává se tím práva na projednání věci v hlavním líčení.“.
235.
V § 314g se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Po doručení trestního příkazu může se oprávněná osoba odporu výslovně vzdát.“.
236.
Za § 314g se vkládá nový oddíl šestý, který včetně nadpisu zní:
„Oddíl šestý
Řízení po zrušení rozhodnutí nálezem Ústavního soudu
§ 314h
(1)
Po doručení nálezu Ústavního soudu, kterým bylo zrušeno rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení nebo jeho části, pokračuje tento orgán v tom stadiu řízení, které bezprostředně předcházelo vydání zrušeného rozhodnutí, nestanoví-li zákon nebo nález Ústavního soudu jinak. Přitom je vázán právním názorem, který vyslovil ve věci Ústavní soud, a je povinen provést úkony a doplnění, jejichž provedení Ústavní soud nařídil.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se použije přiměřeně, pokud Ústavní soud nálezem zakázal některému orgánu činnému v trestním řízení, aby pokračoval v porušování ústavně zaručeného základního práva nebo svobody, a přikázal mu, aby, pokud je to možné, obnovil stav před jejich porušením.
§ 314i
Bylo-li nálezem Ústavního soudu zrušeno rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení pouze ve prospěch obviněného,
a)
doba od právní moci původního rozhodnutí ve věci samé do doručení nálezu Ústavního soudu se do promlčecí doby nezapočítává,
b)
nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch; jde-li o jiné rozhodnutí, platí ustanovení § 150 přiměřeně,
c)
nepřekáží jeho smrt provedení dalšího řízení a trestní stíhání nelze zastavit proto, že obviněný zemřel.
§ 314j
Jestliže nález Ústavního soudu zrušil rozsudek, jen pokud jde o některý z trestných činů, za něž byl pravomocně uložen úhrnný nebo souhrnný trest, stanoví příslušný soud neprodleně po doručení nálezu ve veřejném zasedání rozsudkem přiměřený trest za zbývající trestné činy.
§ 314k
(1)
Vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu rozsudkem, rozhodne příslušný soud neprodleně po doručení nálezu Ústavního soudu, kterým byl zrušen výrok o tomto trestu, o vazbě. Při tom postupuje podle § 67 a 68.
(2)
Vykonává-li se jiné rozhodnutí zrušené nálezem Ústavního soudu, rozhodne příslušný orgán činný v trestním řízení po doručení nálezu, nestanoví-li zákon nebo nález Ústavního soudu jinak, o zastavení nebo přerušení jeho výkonu, popřípadě učiní jiné vhodné opatření.“.
237.
V § 322 odst. 1 se slova „jestliže by výkon trestu ohrozil život nebo zdraví odsouzeného“ nahrazují slovy „jestliže z lékařských zpráv předložených odsouzeným nebo vyžádaných s jeho souhlasem vyplývá, že by výkon trestu ohrozil jeho život nebo zdraví“.
238.
V § 325 odst. 1 se slovo „chorobou“ nahrazuje slovem „nemocí“.
239.
V § 327 odst. 2 se slova „chorobou nebo nevyléčitelnou chorobou“ nahrazují slovy „nemocí nebo nevyléčitelnou nemocí“.
240.
§ 329 zní:
㤠329
(1)
V případech, kdy je to s ohledem na povahu uložených omezení a způsob kontroly chování podmíněně odsouzeného nutné, zašle předseda senátu ihned po právní moci rozsudku ukládajícího trest odnětí svobody, jehož výkon byl podmíněně odložen, jeho opis probačnímu úředníkovi k výkonu kontroly nad chováním odsouzeného a nad dodržováním uložených omezení. Požádá jej zároveň, aby v pravidelných termínech, které zároveň stanoví, mu podával zprávu o způsobu života odsouzeného, a v případě, že by zjistil důvody k nařízení výkonu trestu, aby to ihned oznámil soudu. Kontrolu nad chováním odsouzeného a nad dodržováním uložených omezení může na základě dožádání adresovaného okresnímu soudu, v jehož obvodu odsouzený bydlí, pracuje nebo se zdržuje, provádět probační úředník činný mimo obvod soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni.
(2)
Jestliže předseda senátu nepověří výkonem kontroly probačního úředníka, v pravidelných termínech, nejpozději jedenkrát za šest měsíců, zjišťuje, zda podmíněně odsouzený vede řádný způsob života a dodržuje omezení, která mu byla rozsudkem uložena.
(3)
Zájmové sdružení občanů činné na pracovišti odsouzeného nebo v jeho bydlišti může předseda senátu požádat o výchovné spolupůsobení, pokud nabídlo záruku za převýchovu odsouzeného.“.
241.
V § 330 odst. 1 věta druhá zní: „Ve veřejném zasedání rozhodne soud i o ponechání podmíněného odsouzení v platnosti podle § 60 odst. 1 trestního zákona.“.
242.
V § 330a odstavec 1 zní:
„(1)
Jestliže bylo rozhodnuto o podmíněném odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem, soud po právní moci rozsudku opatřením pověří probačního úředníka, v jehož obvodu má odsouzený bydliště nebo pracoviště, aby sledoval jeho chování a dodržování uložených omezení a povinností způsobem stanoveným zvláštním zákonem. Podle povahy věci požádá o spolupůsobení orgány veřejné správy, zájmová sdružení občanů a další orgány, instituce a osoby. Při výkonu dohledu nelze podmíněně odsouzenému ukládat jiné povinnosti, než které vyplývají ze zákona nebo z odsuzujícího rozsudku.“.
243.
V § 331 odstavec 2 zní:
„(2)
Podmíněné propuštění může navrhnout též zájmové sdružení občanů, nabídne-li převzetí záruky za dovršení nápravy odsouzeného. Souhlasí-li s tím odsouzený, může zájmové sdružení občanů před podáním návrhu na podmíněné propuštění požádat ředitele věznice, v níž se vykonává trest, aby mu sdělil stav převýchovy odsouzeného.“.
244.
V § 331 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Jestliže bylo rozhodnuto o podmíněném propuštění za současného vyslovení dohledu nad odsouzeným nebo rozhodl-li soud o podmíněném propuštění odsouzeného a současně mu uložil přiměřená omezení nebo přiměřené povinnosti směřující k tomu, aby vedl řádný život, užije se na postup při výkonu dohledu a kontrole chování odsouzeného přiměřeně ustanovení § 330a odst. 1.“.
245.
V § 333 odstavec 1 zní:
„(1)
Rozhodnutí podle § 331 činí okresní soud, v jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonává. Nebrání-li tomu důležité důvody, je třeba o návrhu nebo žádosti rozhodnout nejpozději do 30 dnů od jejich doručení soudu. Rozhodnutí podle § 332 činí soud, který odsouzeného z trestu podmíněně propustil.“.
246.
V § 336 odst. 2 poslední věta zní: „Odsouzeného zároveň poučí o jeho povinnosti dostavit se do 14 dnů od oznámení tohoto rozhodnutí na obecní úřad nebo instituci, u nichž má obecně prospěšné práce vykonávat, k projednání podmínek výkonu trestu.“.
247.
V § 336 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
O nařízení výkonu trestu obecně prospěšných prací soud vyrozumí probačního úředníka, který provádí kontrolu nad výkonem tohoto trestu; probační úředník při výkonu kontroly postupuje v součinnosti s příslušným obecním úřadem nebo institucí, u nichž jsou obecně prospěšné práce vykonávány.“.
248.
V § 337 větě první se za slovo „úřad“ vkládají slova „nebo instituce, u nichž mají být obecně prospěšné práce vykonávány“.
249.
§ 338 zní:
㤠338
(1)
Považuje-li soud výchovné spolupůsobení zájmového sdružení občanů za prospěšné, postupuje přiměřeně podle § 329.
(2)
Obecní úřady a obecně prospěšné instituce sdělují své požadavky na vykonání obecně prospěšných prací okresnímu soudu, v jehož obvodu mají být obecně prospěšné práce prováděny. Zároveň jsou povinny mu sdělit každou podstatnou změnu týkající se takového požadavku, aby soud měl průběžný přehled o potřebě těchto prací.
(3)
Při získávání požadavků na provedení obecně prospěšných prací vhodných pro odsouzené a při výkonu trestu obecně prospěšných prací probační úředník (§ 27b) spolupracuje s obcemi a s obecně prospěšnými institucemi a provádí úkony směřující k tomu, aby obviněný vedl řádný život.“.
250.
V § 339 odst. 1 se slova „odsouzený je stižen chorobou, která mu ve výkonu trestu brání“ nahrazují slovy „z lékařských zpráv předložených odsouzeným nebo vyžádaných s jeho souhlasem vyplývá, že v důsledku přechodného zhoršení zdravotního stavu není odsouzený schopen trest vykonat“.
251.
V § 340b odst. 1 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu nebo instituce, u nichž mají být obecně prospěšné práce vykonávány, probačního úředníka“.
252.
V § 345 se slova „orgánu, který podle zvláštních předpisů provádí trest propadnutí majetku,“ nahrazují slovy „organizační složce státu, které podle zvláštního zákona přísluší hospodaření s majetkem státu,“.
253.
V § 346 odst. 1 větě první se slova „příslušného orgánu, který provádí trest propadnutí majetku,“ nahrazují slovy „organizační složky státu, které podle zvláštního zákona přísluší hospodaření s majetkem státu,“.
254.
V § 346 odst. 3 se slova „orgánu, který podle zvláštních předpisů provádí trest propadnutí majetku“ nahrazují slovy „organizační složce státu, které podle zvláštního zákona přísluší hospodaření s majetkem státu“.
255.
V § 348 odst. 2 větě první se zrušují slova „příslušného orgánu, který podle zvláštních předpisů provádí rozhodnutí o zajištění, nebo na žádost“.
256.
Za § 349 se vkládají nové § 349a a 349b, které znějí:
㤠349a
(1)
Soud nebo státní zástupce, který rozhodl o zajištění majetku, bez odkladu vyrozumí o zajištění toho, kdo podle zvláštního právního předpisu eviduje vlastníky nebo držitele věcí, na něž se zajištění vztahuje, a okresní úřad, v jehož obvodu měl odsouzený poslední bydliště; není-li poslední bydliště obviněného známo nebo je v cizině, vyrozumí okresní úřad, v jehož obvodu se nachází majetek obviněného. Zároveň je vyzve, aby mu neprodleně oznámily, pokud zjistí, že s věcmi, na které se zajištění vztahuje, se nakládá tak, že hrozí zmaření nebo ztížení výkonu trestu propadnutí majetku.
(2)
Vztahuje-li se rozhodnutí o zajištění majetku na peněžní prostředky na účtu nebo cenné papíry, soud nebo státní zástupce uvedený v odstavci 1 rozhodne o jejich zajištění podle § 79a až 79c.
(3)
Hrozí-li nebezpečí, že s jednotlivou zajištěnou cennou věcí nebo jejich souborem bude nakládáno tak, že bude zmařen nebo ztížen výkon trestu propadnutí majetku, soud nebo státní zástupce uvedený v odstavci 1 vyzve toho, kdo má takovou věc nebo soubor věcí u sebe, k jejich vydání podle § 78 nebo podle § 79 přikáže jejich odnětí.
§ 349b
Výkon trestu propadnutí věci
Opis rozsudku, jímž byl vysloven trest propadnutí věci, zašle předseda senátu organizační složce státu, které podle zvláštního zákona přísluší hospodaření s majetkem státu. Byla-li věc, na niž se vztahuje trest propadnutí věci, zajištěna, učiní předseda senátu opatření, aby byla takové organizační složce státu předána.“.
257.
Za § 350e se vkládá nový § 350f, který zní:
㤠350f
(1)
Byl-li odsouzený vzat do vyhošťovací vazby nebo vykonává-li trest odnětí svobody, zajistí jeho vycestování z území České republiky Policie České republiky, která po dohodě s předsedou senátu odsouzeného ve věznici převezme.
(2)
Náklady spojené s výkonem vyhoštění, pokud je neuhradí odsouzený, s výjimkou nákladů výkonu vazby, hradí Policie České republiky.“.
Dosavadní § 350f se označuje jako § 350g.
258.
Za § 350g se vkládá nový § 350h, který včetně nadpisu zní:
㤠350h
Upuštění od výkonu trestu vyhoštění
(1)
Od výkonu trestu vyhoštění nebo jeho zbytku soud upustí, jestliže po vyhlášení rozsudku, kterým byl tento trest uložen, nastaly skutečnosti, pro které trest vyhoštění nelze uložit.
(2)
Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“.
259.
§ 351 zní:
㤠351
Nařízení výkonu ochranného léčení
(1)
Výkon ochranného léčení nařídí předseda senátu zdravotnickému zařízení, v němž má být ochranné léčení vykonáno. Jestliže však ochranné léčení bylo uloženo vedle nepodmíněného trestu odnětí svobody a ve věznici jsou k výkonu takového léčení dány podmínky, může předseda senátu nařídit, aby ochranné léčení bylo vykonáváno během výkonu trestu odnětí svobody.
(2)
Je-li osoba, u níž bylo uloženo ochranné léčení, při pobytu na svobodě nebezpečná pro své okolí, zařídí předseda senátu bezodkladně její dodání do zdravotnického zařízení; jinak jí může poskytnout přiměřenou lhůtu k obstarání jejích záležitostí.
(3)
Jde-li o příslušníka ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru v činné službě, požádá předseda senátu příslušného velitele nebo náčelníka, aby zařídil jeho dopravení do zdravotnického zařízení.
(4)
Předseda senátu požádá zdravotnické zařízení, aby oznámilo soudu, který ochranné léčení uložil, kdy bylo s výkonem ochranného léčení započato. Zároveň požádá zdravotnické zařízení, aby okresnímu soudu, v jehož obvodě se ochranné léčení vykonává, podalo neprodleně zprávu, jestliže pominou důvody pro další trvání ochranného léčení.
(5)
K nařízení výkonu ochranného léčení předseda senátu pro potřeby zdravotnického zařízení připojí znalecký posudek, opis protokolu o výslechu znalce nebo opis lékařské zprávy o zdravotním stavu odsouzeného, pokud v průběhu trestního řízení byly opatřeny.“.
260.
V § 351a se slovo „léčebné“ nahrazuje slovem „zdravotnické“.
261.
V § 353 se slova „léčebného ústavu“ nahrazují slovy „zdravotnického zařízení“.
262.
§ 358 včetně nadpisu zní:
㤠358
Výkon zabrání věci
Na výkon zabrání věci se přiměřeně užije § 349b.“.
263.
V § 361 odst. 1 větě první se zrušuje text „vyšetřovatel,“.
264.
V § 362 odstavec 3 zní:
„(3)
Jestliže soud nerozhodne o schválení narovnání, předseda senátu zajistí, aby peněžní částka složená k obecně prospěšným účelům byla vrácena obviněnému.“.
265.
V § 362 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
V přípravném řízení činí úkony uvedené v odstavcích 1 až 3 místo předsedy senátu státní zástupce.“.
266.
V § 375 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Pokud se v této hlavě hovoří o cizím státu nebo o soudu cizího státu, rozumí se tím podle povahy věci též mezinárodní soud nebo tribunál ustanovený na základě vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.“.
267.
V § 377 odst. 1 se slova „odevzdají předsedovi senátu, který“ nahrazují slovy „dodají soudu, jehož předseda senátu“.
268.
V § 377 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Na řízení podle odstavce 2 se přiměřeně užije § 67 až 74.“.
269.
V § 379 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Je-li dán důvod vazby, může státní zástupce nebo na jeho příkaz policejní orgán zadržet osobu, o jejíž vydání jde. Nenařídí-li státní zástupce na podkladě dalšího šetření propuštění takové osoby ze zadržení, je povinen ji nejpozději do 48 hodin od zadržení odevzdat krajskému soudu s návrhem na vzetí do vazby. Při zadržení se jinak postupuje podle § 76 odst. 3 a 6 obdobně.“.
270.
§ 380 včetně nadpisu zní:
㤠380
Rozhodnutí soudu
(1)
Po skončení předběžného šetření rozhodne na návrh státního zástupce ve veřejném zasedání krajský soud, v jehož obvodu osoba, o jejíž vydání jde, má pobyt nebo byla přistižena, zda je vydání přípustné. Vysloví-li, že vydání přípustné není, a osoba, o jejíž vydání jde, je ve vazbě, rozhodne zároveň o jejím propuštění.
(2)
Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek. Jde-li o rozhodnutí o propuštění osoby, o jejíž vydání jde, z vazby, má stížnost státního zástupce odkladný účinek pouze tehdy, byla-li stížnost podána ihned po vyhlášení rozhodnutí.
(3)
Po právní moci rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 předseda senátu krajského soudu předloží věc Ministerstvu spravedlnosti. Má-li ministr spravedlnosti pochybnosti o správnosti rozhodnutí soudu, může věc předložit Nejvyššímu soudu k přezkoumání.“.
271.
§ 381 včetně nadpisu zní:
㤠381
Vydávací vazba
(1)
Jestliže zjištěné skutečnosti odůvodňují obavu z útěku osoby, o jejíž vydání jde, může předseda senátu krajského soudu na návrh státního zástupce provádějícího předběžné šetření rozhodnout o jejím vzetí do vazby.
(2)
Bylo-li rozhodnuto, že vydání do ciziny je přípustné, vezme krajský soud osobu, o jejíž vydání jde, do vazby, pokud tak již neučinil předseda senátu podle odstavce 1. Vazebními důvody podle § 67 není přitom vázán.
(3)
Před rozhodnutím o vazbě musí předseda senátu krajského soudu osobu, o jejíž vydání jde, vyslechnout. Tato osoba má právo požadovat, aby při výslechu byl přítomen její obhájce, pokud je dosažitelný ve lhůtě, v níž je třeba rozhodnout. Lhůty uvedené v hlavě čtvrté, v nichž je třeba rozhodnout o vazbě zadržené nebo zatčené osoby, a této osobě rozhodnutí o vazbě oznámit, se obdobně vztahují i na řízení o vydávací vazbě.
(4)
Předseda senátu krajského soudu rozhodne na návrh osoby, o jejíž vydání jde, nebo i bez návrhu, o jejím propuštění z vazby, pominou-li důvody, pro které tato osoba byla podle odstavce 1 vzata do vazby, pokud dosud nebylo rozhodnuto o přípustnosti vydání do ciziny podle odstavce 2. O propuštění takové osoby z vazby rozhodne předseda senátu krajského soudu též tehdy, jestliže předběžné šetření podle § 379 odst. 1 bylo zahájeno bez žádosti cizího státu o vydání a tato žádost nebyla České republice doručena do 40 dnů ode dne vzetí do vazby. Propuštění z vazby v takovém případě nevylučuje nové vzetí do vazby, pokud žádost o vydání dojde dodatečně.
(5)
Proti usnesení, jímž bylo podle odstavce 1 rozhodnuto o vzetí do vazby, a proti usnesení, jímž podle odstavce 4 byla osoba, o jejíž vydání jde, propuštěna z vazby, nebo jímž byla její žádost o propuštění z vazby zamítnuta, lze podat stížnost, jež má s výjimkou rozhodnutí o vzetí do vazby odkladný účinek.
(6)
Ministr spravedlnosti může nařídit propuštění osoby, o jejíž vydání jde, z vazby poté, co mu byla věc předložena podle § 380 odst. 3. Propuštění zajistí předseda senátu krajského soudu, který ve věci rozhodoval.“.
272.
V § 382a se v odstavci 1 za slova „, je uveden“ vkládají slova „v zatýkacím rozkazu a později“, slova „může předložit“ se nahrazují slovem „předloží“ a za odstavec 4 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Hrozí-li nebezpečí útěku osoby, o jejíž vydání jde, může státní zástupce a poté, co je věc předložena Ministerstvu spravedlnosti, ministr spravedlnosti v průběhu zkráceného vydávacího řízení navrhnout vzetí této osoby do vazby. Na řízení o takovém návrhu se přiměřeně užije § 381 odst. 3.“.
273.
V § 383a se na konci doplňuje tato věta: „Pokud vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, umožňuje přímý styk justičních orgánů ohledně převzetí trestního stíhání, rozhoduje o převzetí trestního stíhání státní zastupitelství, které by ve věci bylo příslušné k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení.“.
274.
V § 383b se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Nachází-li se obviněný ve státě, kterému se předává trestní stíhání, rozhodne o předání soud a v přípravném řízení státní zástupce.“.
275.
V § 384 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Jestliže na základě dožádání byla České republice předána k provedení úkonu trestního řízení osoba, která má být na základě vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo výhrady cizího státu držena ve vazbě, rozhodne o jejím vzetí do vazby na návrh státního zástupce předseda senátu krajského soudu, v jehož obvodu má být proveden úkon, který je předmětem dožádání. Na řízení se přiměřeně užije § 379 odst. 4 a § 381 odst. 3 a 5.“.
276.
V § 384a se slova „nejvyššího státního zástupce“ nahrazují slovy „státního zástupce nejvyššího státního zastupitelství“, dosavadní text se označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Jestliže podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, spočívá výkon rozsudku cizozemského soudu v převzetí dohledu a kontroly nad odsouzeným, který je na svobodě, aniž by Česká republika současně přebírala závazek zajistit výkon uloženého trestu nebo jeho zbytku, rozhodne o uznání rozhodnutí cizozemského soudu v tomto rozsahu namísto Nejvyššího soudu okresní soud, v jehož obvodu se odsouzený zdržuje a který bude zajišťovat výkon dohledu a kontroly.
(3)
Proti usnesení podle odstavce 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“.
277.
§ 384c zní:
㤠384c
(1)
Před rozhodnutím podle § 384a může Nejvyšší soud na základě žádosti cizího státu postoupené Ministerstvem spravedlnosti nebo i bez takové žádosti rozhodnout o vzetí osoby, odsouzené rozsudkem cizozemského soudu, o jehož uznání se jedná, do vazby, pokud se taková osoba nachází na území České republiky. Vazebními důvody podle § 67 není Nejvyšší soud vázán.
(2)
Odsouzeného, jehož cizí stát na základě rozhodnutí o uznání rozsudku cizozemského soudu předal k výkonu trestu odnětí svobody, převezmou orgány Vězeňské služby. Do 24 hodin od předání rozhodne soudce soudu uvedeného v § 384d odst. 1 o jeho vzetí do vazby, přičemž vazebními důvody podle § 67 není vázán.“.
278.
V § 384d se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
V České republice lze vykonávat trest ve vyšší výměře, než jakou připouští její zákon, pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.“.
279.
Za § 384d se vkládá nový § 384e, který zní:
㤠384e
(1)
Odsouzený, kterého předal cizí stát k výkonu rozsudku cizozemského soudu, je povinen nahradit státu paušální částkou náklady, které stát v souvislosti s jeho předáním vynaložil.
(2)
Paušální částku uvedenou v odstavci 1 stanoví vyhláškou Ministerstvo spravedlnosti.
(3)
O povinnosti k náhradě nákladů podle odstavce 1 rozhodne předseda senátu soudu uvedeného v § 384d po právní moci rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o výkonu rozsudku cizozemského soudu.
(4)
Proti rozhodnutí podle odstavce 3 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“.
Dosavadní § 384e se označuje jako § 384f.
280.
Za § 384f se vkládá nový oddíl šestý, který včetně nadpisu zní:
„Oddíl šestý
Předání výkonu rozsudku do ciziny
§ 384g
(1)
Jestliže odsouzený, který má podle pravomocného rozsudku soudu České republiky vykonat trest nebo jeho zbytek, se nachází na území cizího státu, a nebyl vydán, může Česká republika tento stát požádat, aby rozsudek jejího soudu byl na jeho území vykonán za podmínek, které stanoví mezinárodní smlouva, která zavazuje Českou republiku i stát, na jehož území se odsouzený nachází, nebo v případě neexistence takové mezinárodní smlouvy za podmínek stanovených vnitrostátním zákonodárstvím státu, na jehož území se odsouzený nachází.
(2)
Na žádost soudu ověří Ministerstvo spravedlnosti podmínky, za nichž cizí stát může převzít výkon rozsudku soudu České republiky.“.
281.
V § 388 odst. 1 se zrušují slova „odst. 1“.
Čl. II
Závěrečná a přechodná ustanovení k části první
1.
Příslušnost k řízení ve věcech, v nichž byla podána obžaloba před účinností tohoto zákona, se posoudí podle dosud platných předpisů; to neplatí pro další řízení v takové věci, jestliže ji soud za účinnosti tohoto zákona pravomocně vrátil státnímu zástupci k došetření.
2.
Trestní stíhání zahájené před účinností tohoto zákona má stejné účinky, jako trestní stíhání zahájené podle tohoto zákona.
3.
Protokolujícím úředníkem je zaměstnanec soudu s nejméně jednoletou praxí při protokolaci, který složil odbornou zkoušku stanovenou pro protokolujícího úředníka určenou Ministerstvem spravedlnosti.
4.
Ve věcech, kde vazba započala přede dnem účinnosti tohoto zákona, začnou běžet lhůty, v nichž je třeba rozhodnout o dalším trvání vazby, až ode dne účinnosti tohoto zákona; tím není dotčeno ustanovení o přípustném trvání vazby.
5.
Z vykonávání úkonů trestního řízení je vyloučen soudce, jestliže byl v projednávané věci činný jako vyšetřovatel.
6.
Stížnost pro porušení zákona může ministr spravedlnosti podat za podmínek stanovených trestním řádem i proti pravomocnému rozhodnutí vyšetřovatele učiněnému přede dnem účinnosti tohoto zákona.
7.
Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou výši odměny za odborné vyjádření podané na žádost orgánů činných v trestním řízení.
8.
Pravomoc k vyšetřování trestných činů příslušníků Policie České republiky a příslušníků Bezpečnostní informační služby (§ 161 odst. 3 a 4, § 179a odst. 3) ve věcech, kde trestní stíhání bylo zahájeno přede dnem účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadní právní úpravou.
Čl. III
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se nařízení vlády č. 464/1991 Sb., o stanovení nejnižší měsíční mzdy pro účely trestního zákona.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o Veřejném ochránci práv
Čl. IX
Zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, se mění takto:
1.
V § 1 odst. 2 se slovo „dále“ nahrazuje slovy „a není-li dále stanoveno jinak“ a slovo „zařízení“ se nahrazuje slovy „dále na zařízení“.
2.
V § 1 odst. 3 se slova „na vyšetřovatele Policie České republiky“ nahrazují slovy „na orgány činné v trestním řízení“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona č. 175/1990 Sb.
Čl. XII
V čl. IV zákona č. 175/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon, se bod 2 zrušuje.
ČÁST DESÁTÁ
ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONŮ
Čl. XIII
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, jak vyplývá z pozdějších zákonů a nálezů Ústavního souduÚstavního soudu, a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), jak vyplývá z pozdějších zákonů a nálezů Ústavního souduÚstavního soudu.
ČÁST JEDENÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl. XIV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 271/2001 Sb. | Zákon č. 271/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 2. 8. 2001, datum účinnosti 1. 10. 2001, částka 104/2001
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o státní sociální podpoře
* ČÁST DRUHÁ - Změna občanského soudního řádu
* ČÁST ŠESTÁ - ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA
* ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2011 (281/2009 Sb.)
271
ZÁKON
ze dne 10. července 2001,
kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o státní sociální podpoře
Čl. I
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 1 se na konci doplňuje tato věta: „Podmínka uplynutí 365 dnů ode dne hlášení se nezkoumá u dětí cizinců hlášených k pobytu na území České republiky a narozených na území České republiky, do jednoho roku jejich věku.“.
2.
V § 3 odst. 3 se za slova „Orgán kraje v přenesené působnosti“ vkládají slova „(dále jen „krajský úřad“)“.
3.
V § 5 odst. 1 písm. a) se na konci bodu 1 doplňují slova: „s výjimkou částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební i soukromé účely podle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů,“.
4.
V § 5 odst. 1 písm. a) se bod 3 zrušuje.
Dosavadní body 4 a 5 se označují jako body 3 a 4.
5.
V § 5 odst. 1 písm. a) se slova „po odpočtu a“ nahrazují slovy „a po odpočtu“.
6.
V § 5 odst. 1 písmeno b) včetně poznámek pod čarou č. 3a) až 3c) zní:
„b)
z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a jsou osvobozeny od této daně,
1.
příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. e), ch), zb) a zf) zákona o daních z příjmů,
2.
příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. k) zákona o daních z příjmů, jde-li o stipendia ze státního rozpočtu a z prostředků veřejné vysoké školy a obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí,
3.
příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. m) zákona o daních z příjmů, jde-li o služné, zástupné a příplatky náležející za službu nebo výcvik za ztížených podmínek nebo ve ztížených a zdraví škodlivých podmínkách podle zvláštního právního předpisu,3a)
4.
příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. o) zákona o daních z příjmů, jde-li o měsíční přídavek na bydlení, výsluhový příspěvek, odbytné, odchodné, platové vyrovnání a příspěvek za službu náležející podle zvláštních právních předpisů,3b)
5.
příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. p) zákona o daních z příjmů, jde-li o služné a příplatek za práci ve ztížených podmínkách nebo ve zdravotně škodlivém prostředí podle zvláštního právního předpisu,3c)
6.
příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. r) zákona o daních z příjmů, s výjimkou příjmů z převodu účasti na obchodních společnostech,
7.
příjmy uvedené v § 6 odst. 9 písm. k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů,
a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů,
3a)
§ 76 až 81 zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze.
3b)
§ 61 odst. 3, § 132, 138 a 140 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.
§ 114 až 116 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
§ 116, 117 a 119 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.
3c)
§ 7 zákona č. 18/1992 Sb., o civilní službě.“.
7.
V § 5 odst. 1 se tečka za písmenem g) nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 4a) zní:
„h)
mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů,4a) a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval.
4a)
Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů.“.
8.
V § 5 odst. 2 se za větu první vkládají tyto věty: „Jestliže z dávek státní sociální podpory započitatelných do rozhodného příjmu [odstavec 1 písm. f) a g)] oprávněná osoba nebo osoba společně posuzovaná uhrazuje přeplatek na dávce (§ 62) nebo uhrazuje částky, které jí byly poskytnuty na uvedených dávkách neprávem nebo proto, že uvedená dávka byla poskytnuta v nesprávné výši, snižuje se rozhodný příjem o částku této úhrady v tom rozhodném období, v němž k takové úhradě došlo. Při stanovení rozhodného příjmu podle odstavců 5 a 6 započte se jako rozhodný příjem i po snížení příjmu podle věty druhé částka odpovídající nejméně částce životního minima.“.
9.
V § 5 odst. 2 větě páté se slovo „druhá“ nahrazuje slovem „čtvrtá“.
10.
V § 5 odst. 3 písm. b) se slova „§ 4 odst. 1 písm. b), e), ch), k), m) až r), v), w) a z)“ nahrazují slovy „bodech 1 až 6“.
11.
V § 5 odst. 3 písm. e) se slova „a g)“ nahrazují slovy „až h)“.
12.
V § 5 odst. 4 písm. a) se slova „a jde-li o mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny,“ zrušují.
13.
V § 5 odst. 4 písm. b) se slova „č. 3 až 5“ nahrazují slovy „bodech 3 a 4“.
14.
V § 5 odst. 4 písm. c) se slova „§ 4 odst. 1 písm. b), e), ch), k), m) až r), v), w) a z)“ nahrazují slovy „v bodu 1, s výjimkou příjmů uvedených v § 4 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů, a v bodech 2 až 6“ a slova „a g)“ se nahrazují slovy „až h)“.
15.
V § 5 odst. 5 písm. b) se slova „a 15“ zrušují.
16.
V § 5 se na konci odstavce 5 doplňuje tato věta: „Obdobně se postupuje, má-li osoba příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů.“.
17.
V § 5 odst. 6 se na konci doplňují tyto věty: „Předchozí věta platí obdobně, má-li osoba příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů. Při stanovení rozhodného příjmu podle věty první se ke zvýšení nebo snížení daně z příjmů podle odstavce 2 věty čtvrté nepřihlíží.“.
18.
V § 6 písm. b) se slovo „dávky“ nahrazuje slovy „výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku“.
19.
V § 12 odst. 1 písm. a) bodu 1 se slovo „(náhradní)“ nahrazuje slovy „nebo náhradní“ a zrušují se slova „příslušníků ozbrojených sil“.
20.
V § 12 odst. 1 písm. a) bodu 2 se slova „pobírá-li v době takového studia“ nahrazují slovy „má-li v době takového studia nárok na“.
21.
V § 12 odst. 3 se slova „považuje také obsahově ucelená část vysokoškolského studia a postgraduální studium absolventů vysokoškolského studia.43)“ nahrazují slovy „pro účely tohoto zákona považuje studium v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu.43)“.
Poznámka pod čarou č. 43) zní:
„43)
§ 45 až 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).“.
22.
V § 13 odst. 2 písm. c) se slova „pokud dítě nevykonává po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle § 10 ani nepobírá hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, nestalo-li se studentem vysoké školy; to neplatí, pokud poslední ročník studia probíhal po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo za trvání služebního poměru.46)“ se nahrazují slovy „není-li dále stanoveno jinak.“.
23.
V § 13 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 46) zní:
„(3)
Dobu školních prázdnin uvedenou v odstavci 2 písm. c) nelze považovat za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole, jestliže
a)
dítě vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle § 10,
b)
dítě mělo po celý kalendářní měsíc nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,
c)
výdělečná činnost uvedená v písmenu a) a nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání uvedený v písmenu b) na sebe v průběhu kalendářního měsíce navazují tak, že trvají po celý kalendářní měsíc,
d)
poslední ročník studia probíhal po dobu výkonu vojenské základní nebo náhradní služby nebo za trvání služebního poměru.46)
Omezení uvedené v písmenech a) až c) neplatí, stalo-li se dítě studentem vysoké školy v kalendářním roce, v němž ukončilo soustavnou přípravu na povolání na střední škole.
46)
Například zákon č. 221/1999 Sb., ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákon č. 186/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
24.
V § 14 odst. 2 písm. b) se za slovo „ukončilo“ vkládá slovo „řádně10a)“.
Poznámka pod čarou č. 10a) zní:
„10a)
§ 55 zákona č. 111/1998 Sb.“.
25.
V § 14 odst. 2 písm. b) se slovo „nepobírá“ nahrazuje slovy „nemá po celý kalendářní měsíc nárok na“.
26.
V § 16 odst. 2 se slova „nezačalo pobírat“ nahrazují slovy „nemělo nárok na“.
27.
V § 20 odst. 2 se za slova „více osob“ vkládají slova „nebo splňuje-li podmínky nároku na sociální příplatek více osob z důvodu péče o totéž dítě“.
28.
V § 24 odst. 1 se slova „(obytné místnosti)“ zrušují a na konci se doplňuje věta, která včetně poznámky pod čarou č. 47a) zní: „Za nájemce bytu se považuje též nájemce obytné místnosti v zařízeních určených k trvalému bydlení podle zvláštního právního předpisu.47a)
47a)
§ 717 občanského zákoníku.“.
29.
V § 24 se na konci odstavce 2 doplňuje věta, která včetně poznámky pod čarou č. 47b) zní: „Za nájemce bytu se považují oba manželé, jde-li o společný nájem bytu manžely podle zvláštního právního předpisu.47b)
47b)
§ 703 občanského zákoníku.“.
30.
V § 24 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Změní-li oprávněná osoba, která je v bytě hlášena k trvalému pobytu, tento pobyt v průběhu kalendářního měsíce, přihlíží se k této změně pro účely příspěvku na bydlení až od následujícího kalendářního měsíce. To platí i v případě, že osoba společně posuzovaná, která je v bytě hlášena k trvalému pobytu, změní tento pobyt v průběhu kalendářního měsíce nebo se stane vlastníkem nebo nájemcem tohoto bytu.“.
31.
V § 28 odst. 4 se na konci doplňují věty, které včetně poznámek pod čarou č. 47c) až 47e) zní: „O denní dojíždění se nejedná, má-li dítě v místě sídla školy nebo její součásti přiděleno (sjednáno) ubytování v internátu nebo v domově mládeže podle zvláštního právního předpisu47c) nebo v jiném zařízení, které slouží k ubytování studentů podle zvláštního právního předpisu.47d) Pro účely tohoto zákona se za součást školy považuje i středisko praktického vyučování a pracoviště praktického vyučování podle zvláštního právního předpisu.47e)
47c)
§ 22 zákona č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění zákona č. 390/1991 Sb.
§ 45 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 138/1995 Sb.
47d)
Zákon č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
47e)
§ 9a a násl. zákona č. 29/1984 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
32.
V § 29 se slova „opatřením vyhlášeným ve Sbírce zákonů15)“ nahrazují slovem „vyhláškou“.
Odkaz na poznámku pod čarou včetně poznámky pod čarou č. 15) se zrušuje.
33.
V § 30 odst. 3 se slovo „částku“ nahrazuje slovy „1,5násobek částky“.
34.
V § 30 odst. 4 písm. a) se slovo „částka“ nahrazuje slovy „1,5násobek částky“.
35.
V § 30 odst. 4 písm. b) se slovo „částka“ nahrazuje slovy „1,5násobek částky“.
36.
V § 30 odst. 7 písm. a) se slova „tři kalendářní dny“ nahrazují slovy „pět kalendářních dnů“.
37.
V § 30 odst. 7 písmeno b) zní:
„b)
dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo speciální mateřskou školu nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně,“.
38.
V § 30 odst. 8 se slova „byla částka“ nahrazují slovy „byl 1,5násobek částky“.
39.
V § 33 odst. 1 se slovo „(náhradní)“ nahrazuje slovy „nebo náhradní“ a za slovo „republiky“ se vkládají slova „nebo v Hradní stráži“.
40.
V § 33 odstavec 2 zní:
„(2)
Pro nárok na zaopatřovací příspěvek platí odstavec 1 obdobně, koná-li službu žena.“.
41.
V § 37 odstavec 4 zní:
„(4)
Příspěvek na úhradu potřeb dítěte nenáleží po dobu, po kterou je dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež (§ 7 odst. 4 věta druhá) nebo v péči jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů (§ 7 odst. 12).“.
42.
V § 40 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Odměna pěstounovi nenáleží, jestliže dítě, které mu bylo svěřeno do pěstounské péče, je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež (§ 7 odst. 4 věta druhá) nebo v péči jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů (§ 7 odst. 12).“.
43.
V § 41 odst. 1 se za číslicí „12“ doplňují slova „písm. f)“.
44.
V § 46 odst. 1 se číslice „4,00“ nahrazuje číslicí „5,00“, číslice „5,00“ číslicí „6,00“ a číslice „9,00“ číslicí „10,00“.
45.
V § 47 se slova „vypravení pohřbu“ nahrazují slovy „pohřbení podle zvláštního právního předpisu48a)“.
Poznámka pod čarou č. 48a) zní:
„48a)
Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů.“.
46.
§ 50 zní:
㤠50
Podmínkou nároku na výplatu dávky je písemný souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob (§ 7) s tím, aby státní orgány a další právnické osoby a fyzické osoby sdělily okresnímu úřadu, příslušnému krajskému úřadu a Ministerstvu práce a sociálních věcí, pokud o dávce rozhodují, vyplácí ji nebo kontrolují, výši příjmu těchto osob, skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, nepříznivý zdravotní stav, údaje o přihlášení se k trvalému pobytu a další údaje, které tvoří náležitosti žádosti podle § 68, a to v rozsahu potřebném pro rozhodování o dávce, její výši a výplatě. Mělo-li nezaopatřené dítě nárok na dávku před dovršením zletilosti, náleží mu výplata dávky po dovršení zletilosti, udělí-li takové dítě písemný souhlas podle věty první. Věta druhá platí obdobně pro nárok na výplatu rodičovského příspěvku rodiče po dovršení 16 let.“.
47.
V § 51 odst. 3 se slova „některou z dávek uvedených v odstavcích 1 a 2“ nahrazují slovy „dávku podle tohoto zákona“.
48.
V § 54 odstavec 2 zní:
„(2)
Nárok na výplatu dávky nebo její části, jde-li o dávky uvedené v § 2 písm. a) a písm. b) bodech 1 a 2 a v § 36 písm. a) a b), zaniká uplynutím jednoho roku ode dne, od kterého dávka nebo její část náleží; to neplatí, jde-li o případ uvedený v § 53 odst. 1.“.
49.
V § 54 odst. 3 se za slovo „dávku“ vkládají slova „uvedenou v § 2 písm. b) bodech 4 a 5 a § 36 písm. c) a d),“.
50.
V § 54 odst. 3 písm. e) se slova „vypravení pohřbu“ nahrazují slovem „pohřbení podle zvláštního právního předpisu48a)“.
51.
V § 54 odst. 4 se na konci doplňují slova, která včetně poznámky pod čarou č. 48b) znějí: „nebo jde-li o nárok na rodičovský příspěvek odsouzené ženy po dobu, po kterou pečuje o dítě na základě povolení, které jí bylo vydáno na žádost, aby ve výkonu trestu měla u sebe a starala se o své dítě podle zvláštního právního předpisu48b)
48b)
§ 67 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů.“.
52.
V § 59 odstavec 1 zní:
„(1)
Příjemcem dávky je oprávněná osoba. Namísto oprávněné osoby je příjemcem dávky
a)
zákonný zástupce oprávněné osoby, pokud nejde o případy uvedené v písmenech b) až d),
b)
jiná osoba, jíž byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud nejde o případy uvedené v písmenech c) a d),
c)
osoba, která má nezletilou oprávněnou osobu v přímém zaopatření, jde-li o výplatu dávky podle § 19 odst. 2, § 28 odst. 6 nebo § 35, nejde-li o případ uvedený v písmenu d),
d)
ústav (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, je-li nezletilá oprávněná osoba v plném přímém zaopatření tohoto ústavu (zařízení).“.
53.
V § 59 odst. 2 se za slovo „úřad“ vkládají slova „namísto příjemců dávky uvedených v odstavci 1“.
54.
V § 59 odst. 3 se slova „Zákonný zástupce, jiná osoba, popřípadě právnická osoba, které je podle tohoto zákona dávka vyplácena,“ nahrazují slovy „Osoby a ústav (zařízení) uvedené v odstavci 1 písm. a) až d)“.
55.
V hlavě druhé na konci nadpisu dílu prvního se doplňují slova „, příjemce dávky a osoby společně posuzované“.
56.
V § 61 odst. 2 se za slovo „úřadem“ vkládají slova „nebo krajským úřadem“, za slovo „úřad“ se vkládají slova „nebo krajský úřad“ a slova „jestliže příjemce byl ve výzvě na tento následek upozorněn“ se nahrazují slovy „dávka může být odejmuta nebo nepřiznána, jestliže příjemce byl ve výzvě na tento následek prokazatelně upozorněn“.
57.
V § 61 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které zní:
„(3)
Osoba společně posuzovaná je povinna v souvislosti s řízením o dávce
a)
osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu,
b)
písemně ohlásit okresnímu úřadu změny ve skutečnostech, které osvědčila podle písmene a),
c)
udělit písemný souhlas podle § 50.
(4)
Osoba společně posuzovaná je povinna splnit povinnosti uvedené v odstavci 3 písm. a) a c) na požádání oprávněné osoby. Pokud osoba společně posuzovaná odmítne splnit povinnosti uvedené v odstavci 3 písm. a) a c), je okresní úřad povinen vyzvat společně posuzovanou osobu, aby tyto povinnosti splnila do osmi dnů ode dne vyzvání; okresní úřad může s osobou společně posuzovanou dohodnout pro splnění uvedených povinností dobu delší než osm dnů. Povinnost uloženou v odstavci 3 písm. b) je osoba společně posuzovaná povinna splnit do osmi dnů ode dne, kdy ke změně skutečností došlo.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5.
58.
V § 61 odst. 5 se za slova „okresním úřadem“ vkládají slova „nebo krajským úřadem“, slova „tímto orgánem“ se nahrazují slovy „orgánem, který uvedenou povinnost uložil“ a za slovo „zastavena“ se vkládají slova „nebo dávka může být odejmuta“.
59.
V § 61 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Okresní úřad, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí, nebo krajský úřad mohou osobě společně posuzované uložit pokutu až do výše 10 000 Kč za porušení povinností uvedených v odstavcích 3 až 5. Pokutu nelze uložit, jestliže osobě společně posuzované vznikla pro nesplnění uvedených povinností povinnost nahradit přeplatek na dávce podle § 62 odst. 2 a 3. Pro vybírání a vymáhání přeplatku platí § 65 odst. 6 věta první obdobně.“.
60.
§ 62 včetně poznámek pod čarou č. 48c) a 48d) zní:
㤠62
(1)
Příjemce dávky, který nesplnil některou jemu uloženou povinnost nebo přijal dávku nebo její část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, nebo jinak způsobil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen částky neprávem přijaté vrátit.
(2)
Jestliže osoba s oprávněnou osobou společně posuzovaná způsobila, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, a v důsledku toho vznikl přeplatek na dávce, je tato osoba povinna jej nahradit.
(3)
Jestliže oprávněná osoba i osoba společně s ní posuzovaná způsobily přeplatek na dávce, odpovídají za vrácení přeplatku na dávce společně a nerozdílně. Oprávněná osoba a osoba s ní společně posuzovaná se vzájemně vypořádají podle míry zavinění. Spory o vzájemném vypořádání mezi těmito osobami rozhodují soudy.48c) Podle tohoto ustanovení se postupuje, nejde-li o případ uvedený v § 63a odst. 2.
(4)
Nárok na vrácení dávky poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím tří let ode dne, kdy byla dávka vyplacena. Tříletá lhůta neplyne po dobu řízení o opravném prostředku, po dobu řízení a provádění výkonu rozhodnutí, nebo kdy jsou na úhradu přeplatku prováděny srážky z dávky nebo příjmu nebo kdy jsou placeny splátky na základě dohody o uznání dluhu. Pro vrácení poměrné části příspěvku na zakoupení motorového vozidla platí lhůta uvedená v § 42 odst. 4.
(5)
Povinnost vrátit přeplatek nevzniká, jestliže tento přeplatek nepřesahuje částku 100 Kč u jednoho druhu dávky.
(6)
O povinnosti vrátit dávku nebo její část podle odstavců 1 až 3 rozhoduje okresní úřad, který dávku vyplácí nebo naposledy vyplácel. Částky neprávem přijaté mohou být sráženy též z běžně vyplácené nebo později přiznané dávky, a to i v případě, že jde o jinou dávku podle tohoto zákona, než na jaké vznikl přeplatek; přitom platí obdobně předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy.48d)
48c)
§ 9 odst. 2 písm. k) občanského soudního řádu.
48d)
§ 299 a 317 občanského soudního řádu.“.
61.
V hlavě druhé nadpis dílu druhého zní: „Povinnosti státních orgánů a dalších osob“.
62.
V § 63 odst. 1 se za slova „fyzické osoby“ vkládají slova „, vyjma příjemců dávek, oprávněných osob a osob společně posuzovaných (§ 61),", slova „nebo příslušnému orgánu kraje, nebo na požádání žadatele o dávku“ se nahrazují slovy „na výzvu krajského úřadu nebo na požádání žadatele o dávku a osoby společně posuzované,“ a slova „orgánem kraje v přenesené působnosti“ se nahrazují slovy „krajským úřadem“.
63.
V § 63 odst. 2 se slova „, další právnické a fyzické osoby mohou podle odstavce 1“ nahrazují slovy „a osoby uvedené v odstavci 1 mohou“.
64.
V § 63 odstavec 3 zní:
„(3)
Ministerstvo práce a sociálních věcí vede informační systém o dávkách státní sociální podpory a jejich výši, o poživatelích těchto dávek a žadatelích o tyto dávky a osobách s nimi společně posuzovaných. Údaje z tohoto informačního systému sděluje okresním úřadům a krajským úřadům v souvislosti s řízením o dávkách státní sociální podpory, a to v rozsahu nezbytném pro provádění státní sociální podpory. Státní orgány a další právnické a fyzické osoby jsou povinny poskytovat Ministerstvu práce a sociálních věcí údaje ze svých informačních systémů, jedná-li se o údaje nezbytné pro vedení informačního systému o dávkách státní sociální podpory, a to způsobem a ve lhůtách určených Ministerstvem práce a sociálních věcí. Okresní úřady a krajské úřady jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o dávkách státní sociální podpory a jejich výplatu včetně osobních údajů, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
65.
V § 63 se doplňují odstavce 4 a 5, které včetně poznámky pod čarou č. 19a), zní:
„(4)
Ministerstvo vnitra poskytuje Ministerstvu práce a sociálních věcí, krajskému úřadu a okresnímu úřadu pro účely státní sociální podpory z informačního systému evidence obyvatel19a) tyto údaje:
a)
jméno, příjmení, případně jejich změnu, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
pohlaví a jeho změnu,
d)
obec a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, pouze stát narození,
e)
rodné číslo,
f)
státní občanství,
g)
adresu místa trvalého pobytu včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,
h)
počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu,
i)
zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
j)
zákaz pobytu a dobu jeho trvání,
k)
rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nemá rodné číslo, uvede se datum jeho narození,
l)
rodné číslo manžela nebo jméno a příjmení manžela, je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo,
m)
rodné číslo dítěte,
n)
datum, místo a okres úmrtí; u občana, který zemřel v cizině, pouze stát úmrtí,
o)
osvojení dítěte.
(5)
Informace uvedené v odstavci 4 poskytuje Ministerstvo vnitra v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
19a)
§ 3 odst. 2 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).“.
66.
Za § 63 se vkládá nový § 63a, který včetně nadpisu zní:
㤠63a
Odpovědnost dalších fyzických nebo právnických osob
(1)
Jestliže další fyzická nebo právnická osoba (§ 63 odst. 1) nepředložily na výzvu okresního úřadu nebo krajského úřadu údaje potřebné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu nebo jestliže tyto údaje byly nesprávné, a v důsledku toho vznikl přeplatek na dávce, jsou další fyzické nebo právnické osoby povinny jej nahradit. Ustanovení § 62 odst. 4 a 5 a odst. 6 věta první platí zde obdobně.
(2)
Jestliže přeplatek na dávce způsobily osoby uvedené v odstavci 1 a osoby uvedené v § 61, odpovídají okresnímu úřadu, který dávku vyplatil, za vrácení přeplatku na dávce společně a nerozdílně. Ustanovení § 62 odst. 3 věta druhá a třetí a odst. 4 a 5 platí zde obdobně.“.
67.
V § 64 odst. 1 se slovo „kraje“ nahrazuje slovy „krajského úřadu“.
68.
V § 64 odst. 3 písm. a) se na konci doplňují slova, která včetně poznámky pod čarou č. 49a) zní: „obcím, okresním úřadům a krajským úřadům a Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí údaje potřebné pro účely sociálně-právní ochrany dětí,49a) obcím, okresním úřadům a krajským úřadům údaje potřebné pro rozhodování o dávkách sociální péče,
49a)
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.“.
69.
V § 64 odst. 4 se slova „orgán kraje v přenesené působnosti“ nahrazují slovy „krajský úřad“.
70.
V § 64 odst. 5 se slova „orgánu kraje“ nahrazují slovy „krajskému úřadu“.
71.
V § 64 odst. 6 se slova „orgán kraje v přenesené působnosti“ nahrazují slovy „krajský úřad“.
72.
V § 65 odst. 1 se slova „Orgán kraje v přenesené působnosti“ nahrazují slovy „Krajský úřad“.
73.
V § 65 odst. 4 se slova „orgán kraje v přenesené působnosti“ nahrazují slovy „příslušný krajský úřad“.
74.
V § 65 odst. 5 se slova „orgán kraje“ nahrazují slovy „krajský úřad“.
75.
V § 65 odst. 6 věta druhá zní: „Výnosy z pokut uložených příslušným krajským úřadem jsou příjmem rozpočtu kraje, výnosy z pokut uložených příslušným okresním úřadem jsou příjmem státního rozpočtu České republiky.“.
76.
V § 68 odst. 1 písm. g) se slova „sociální příplatek,“ a slova „nebo příspěvek na úhradu potřeb dítěte“ zrušují.
77.
V § 68 odst. 1 písm. h) se slova „(obytná místnost)“ zrušují.
78.
V § 68 odst. 1 písm. j) se slovo „opatrovníkem“ nahrazuje slovem „poručníkem“.
79.
V § 68 odst. 2 písm. a) bodu 1 se slova „a d)“ nahrazují slovy „, d) a h)“ a v bodu 2 se slova „a 5“ zrušují.
80.
V § 68 odst. 2 písm. a) bodu 3 se slova „až r)“ nahrazují slovy „, o) až r)“.
81.
V § 68 odst. 3 písm. a) bodu 1 se slova „a d)“ nahrazují slovy „, d) a h)“ a slova „až r)“ se nahrazují slovy „, o) až r)“.
82.
Za § 68a se vkládají nové § 68b a 68c, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 21a) zní:
㤠68b
Podání a jiné úkony
Je-li podle tohoto zákona pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis (§ 67), lze podání nebo jiný úkon učinit
a)
se souhlasem orgánu příslušného v řízení o dávkách též na počítačové sestavě, která má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s předepsaným tiskopisem,
b)
v elektronické podobě a elektronicky podepsat podle zvláštního právního předpisu,21a) pokud Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo příslušný tiskopis v elektronické podobě.
§ 68c
Účastníci řízení
V řízení o dávku podle tohoto zákona jsou účastníky řízení
a)
oprávněná osoba,
b)
příjemce dávky (§ 59),
c)
osoba společně s oprávněnou osobou posuzovaná, další fyzická nebo právnická osoba, jde-li o řízení o přeplatku na dávce podle § 62 a 63a,
d)
fyzická nebo právnická osoba, jde-li o rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce podle § 59.
21a)
Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu).“.
83.
V § 69 písm. c) se za slovo „v“ vkládají slova „§ 51 odst. 1 a 2 a“.
84.
V § 69 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
se rozhoduje o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst. 3.“.
85.
V § 69 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Proti rozhodnutí o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst. 3 se nelze odvolat ani je nelze přezkoumat mimo odvolací řízení.“.
86.
V § 70 odst. 1 se na konci doplňují tyto věty: „Písemné oznámení se nedoručuje, nenáleží-li výplata dávky podle § 51 odst. 1 věty třetí a odst. 2 věty čtvrté. Písemné oznámení o dávce se nedoručuje do vlastních rukou.“.
87.
V § 71 se slova „orgán kraje v přenesené působnosti“ nahrazují slovy „krajský úřad“ a věta druhá se zrušuje.
88.
V § 72 se slova „orgán kraje v přenesené působnosti“ nahrazují slovy „krajský úřad“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Rozhodný příjem pro účely státní sociální podpory se stanoví podle předpisů platných po dni účinnosti tohoto zákona, jde-li o dávky, na které vznikl nárok po dni účinnosti tohoto zákona.
2.
Odsouzené ženě náleží rodičovský příspěvek z důvodu péče o dítě ve výkonu trestu nejdříve za kalendářní měsíc následující po dni účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna občanského soudního řádu
Čl. III
V § 9 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb. a zákona č. 231/2001 Sb., se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které včetně poznámky pod čarou č. 1b) zní:
„k)
ve sporech o vzájemném vypořádání přeplatku na dávce státní sociální podpory poskytnuté neprávem nebo ve vyšší částce mezi oprávněnou osobu a osobou společně posuzovanou nebo mezi oprávněnou osobou a právnickými nebo fyzickými osobami uvedenými ve zvláštním právním předpise.1b)
1b)
§ 62 odst. 3 a § 63a odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST ŠESTÁ
ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA
Čl. VIII
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, jak vyplývá ze zákonů jej měnících.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
Čl. IX
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního čtvrtletí následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. V a VI, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Špidla v. r. |
Zákon č. 272/2001 Sb. | Zákon č. 272/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb.
Vyhlášeno 2. 8. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 104/2001
* Čl. I - Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2002
272
ZÁKON
ze dne 10. července 2001,
kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 2 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní:
„b)
má podle zvláštního právního předpisu1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo je hlášeno k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů,
1a)
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb.“.
2.
V § 2 odst. 3 se slova „nebo dlouhodobý“ zrušují a za slovo „pobyt“ se vkládají slova „nebo není hlášeno k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů podle zvláštního právního předpisu1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky“.
3.
V § 4 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
kraje v přenesené působnosti (dále jen „krajský úřad“),“.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).
4.
V § 4 odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
kraje v samostatné působnosti,“.
Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c).
5.
V § 6 odst. 1 písm. e) se za slovo „důstojnost“ vkládají slova „, mravní vývoj“.
6.
V § 6 odst. 1 se slovo „příčinou“ nahrazuje slovy „anebo mohou být příčinou“.
7.
V § 10 odst. 2 se slovo „vytváří“ nahrazuje slovy „a kraj v samostatné působnosti vytvářejí“.
8.
V § 11 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 9a) zní:
„(2)
Krajský úřad je povinen alespoň jednou v roce zabezpečit konzultace o výkonu pěstounské péče. Konzultací se kromě odborníků na řešení výchovných a sociálních problémů zúčastňují také pěstouni, kteří mají trvalý pobyt na území kraje; konzultací se mohou zúčastnit též děti svěřené těmto pěstounům do pěstounské péče a další fyzické osoby, které tvoří s pěstounem domácnost.9a)
9a)
§ 115 občanského zákoníku.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
9.
V § 12 se text „[§ 39 odst. 1 písm. a)]“ zrušuje.
10.
V § 15 odst. 2 se slovo „základní“ nahrazuje slovem „odůvodněné“.
11.
§ 18 zní:
㤠18
Vyjádření podle zvláštního právního předpisu16) podává soudu v řízení o svěření dítěte do pěstounské péče nebo o osvojení dítěte krajský úřad, jestliže zprostředkoval svěření dítěte do pěstounské péče nebo osvojení dítěte (§ 24), nebo ministerstvo, jestliže zprostředkovalo svěření dítěte do pěstounské péče nebo osvojení dítěte (§ 24a); v ostatních případech podává toto vyjádření okresní úřad.“.
12.
V § 20 odst. 1 se slova „nebo dlouhodobý pobyt“ nahrazují slovy „pobyt nebo který je podle zvláštního právního předpisu upravujícího pobyt cizinců na území České republiky,1a) hlášen k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 365 dnů“.
13.
V § 20 odst. 2 písm. a) se slovo „zajišťuje“ nahrazuje slovy „zajišťují krajské úřady a“.
14.
V § 21 odst. 2 písm. b) se slova „dlouhodobému nebo“ zrušují a za slovo „pobytu“ se vkládají slova „na území České republiky nebo o hlášení k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů podle zvláštního právního předpisu1a) upravujícího pobyt cizinců“.
15.
V § 21 odst. 3 písm. b) se slova „dlouhodobému nebo“ zrušují a za slovo „republiky“ se doplňují slova „nebo o hlášení k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 365 dnů podle zvláštního právního předpisu1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky“.
16.
V § 21 odst. 3 písm. f) bodě 1 se text „22 odst. 8“ nahrazuje textem „23 odst. 3“.
17.
V § 21 odst. 3 písm. h) se slova „, jestliže okresní úřad považuje takovou přípravu za účelnou“ zrušují.
18.
V § 21 odst. 4 se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovy „krajskému úřadu“.
19.
Nadpis pod § 22 zní: „Vedení evidence pro zprostředkování osvojení a pěstounské péče krajským úřadem“.
20.
V § 22 odst. 1 se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovy „Krajský úřad“, v odstavci 2 písm. c) se slovo „ministerstvem“ nahrazuje slovy „krajským úřadem“ a v odstavci 4 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „krajský úřad“.
21.
V § 22 odstavec 5 zní:
„(5)
Krajský úřad zařazuje žadatele do evidence žadatelů neprodleně po odborném posouzení podle § 27. V rozhodnutí krajský úřad stanoví
a)
žadateli povinnost hlásit krajskému úřadu všechny změny rozhodné pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče do 15 dnů ode dne jejich vzniku,
b)
zda má žadatel povinnost zúčastnit se na vyzvání okresního úřadu přípravy k přijetí dítěte do rodiny; příprava k přijetí dítěte do rodiny probíhá nejdříve ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zařazení žadatele do evidence žadatelů a končí nejpozději dnem, kdy žadatel převzal do své péče dítě na základě zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče podle § 24 nebo 24a.“.
22.
V § 22 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 až 8, které znějí:
„(6)
Krajský úřad oznámí, zda byl žadatel zařazen do evidence žadatelů,
a)
okresnímu úřadu; tomu současně oznámí, zda byla žadateli uložena povinnost zúčastnit se na vyzvání přípravy k přijetí dítěte do rodiny,
b)
zřizovateli zařízení pro výkon pěstounské péče, jde-li o žadatele uvedeného v § 21 odst. 5 s výjimkou případu, kdy zřizovatelem je okresní úřad, u něhož tento žadatel žádal o zprostředkování pěstounské péče,
a to do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zařazení do evidence žadatelů.
(7)
Jestliže krajský úřad nezprostředkuje osvojení nebo pěstounskou péči
a)
do 3 kalendářních měsíců od zařazení dítěte do evidence dětí, nebo
b)
do 12 kalendářních měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zařazení žadatele do evidence žadatelů,
zašle kopii údajů z těchto evidencí do 15 dnů od skončení uvedené lhůty ministerstvu pro zařazení do evidence pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče ministerstvem.
(8)
Krajský úřad zašle oznámení
a)
okresnímu úřadu o zaslání kopie údajů
1.
z evidence dětí a evidence žadatelů ministerstvu podle odstavce 7,
2.
obsažených v evidenci žadatelů Úřadu podle odstavce 4,
b)
žadateli o zaslání kopie údajů z evidence žadatelů ministerstvu,
a to do 15 dnů ode dne odeslání těchto kopií.“.
Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 9 až 11.
23.
V § 22 odst. 9 se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovy „Krajský úřad“.
24.
V § 22 se odstavce 10 a 11 zrušují.
25.
§ 23 a 24 znějí:
㤠23
Vedení evidence pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče ministerstvem
(1)
Ministerstvo vede pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče evidenci dětí a evidenci žadatelů. Ministerstvo zařazuje dítě do evidence dětí a žadatele do evidence žadatelů na základě údajů zaslaných ministerstvu krajským úřadem podle § 22 odst. 7, a to do 3 dnů ode dne, kdy obdrželo údaje od krajského úřadu.
(2)
Evidence dětí a evidence žadatelů vedené ministerstvem obsahují údaje uvedené v § 22 odst. 2 a 3.
(3)
Jestliže ministerstvo nezprostředkuje osvojení nebo pěstounskou péči
a)
do 3 kalendářních měsíců od zařazení dítěte do evidence dětí vedené ministerstvem, nebo
b)
do 6 kalendářních měsíců od zařazení žadatele do evidence žadatelů vedené ministerstvem,
postoupí kopii údajů z těchto evidencí Úřadu pro zařazení do evidence pro zprostředkování osvojení ve vztahu k cizině. Údaje o žadateli zašle ministerstvo Úřadu, jen pokud žadatel vyjádřil souhlas podle § 21 odst. 3 písm. f) bodu 1. O postoupení kopií z uvedených evidencí Úřadu informuje ministerstvo krajský úřad, a to do 3 dnů ode dne jejich postoupení.
(4)
Ministerstvo vede evidenci dětí a evidenci žadatelů i poté, kdy postoupilo kopii údajů z těchto evidencí podle odstavce 3 Úřadu.
§ 24
Zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče krajským úřadem
(1)
Pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče vyhledává krajský úřad pro děti vedené v evidenci tohoto krajského úřadu žadatele z evidence žadatelů vedené tímto krajským úřadem a z evidence žadatelů vedené ministerstvem.
(2)
Zjistí-li krajský úřad, že v evidenci žadatelů, kterou vede, nebo v evidenci žadatelů, kterou vede ministerstvo, je zařazen žadatel vhodný stát se osvojitelem nebo pěstounem dítěte, které je v evidenci dětí vedené tímto krajským úřadem, oznámí písemně tuto skutečnost neprodleně
a)
žadateli,
b)
zřizovateli zařízení pro výkon pěstounské péče, jde-li o žadatele uvedeného v § 21 odst. 5,
c)
ministerstvu, jde-li o žadatele vedeného v evidenci žadatelů ministerstva,
d)
Úřadu, jde-li o žadatele, který je i v evidenci vedené Úřadem.
(3)
Na základě písemného oznámení krajského úřadu podle odstavce 2 písm. a) má žadatel právo seznámit se s dítětem a ten, u něhož se dítě nachází, je povinen toto seznámení umožnit. Žadatel má možnost seznámit se s dítětem a podat žádost o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů nebo do péče budoucích pěstounů nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno písemné oznámení krajského úřadu podle odstavce 2.
(4)
Krajský úřad může dávat ministerstvu podněty ke zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče i v případech, kdy jde o děti, které jsou v evidenci dětí vedené ministerstvem. Ministerstvo je povinno se těmito podněty zabývat. Věty první a druhá platí obdobně, jde-li o dítě v evidenci dětí vedené Úřadem.“.
26.
Za § 24 se vkládají nové § 24a až 24d, které včetně nadpisů znějí:
㤠24a
Zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče ministerstvem
(1)
Pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče vyhledává ministerstvo pro děti vedené v evidenci ministerstva žadatele z evidence žadatelů vedené ministerstvem.
(2)
Zjistí-li ministerstvo, že v evidenci žadatelů, kterou vede, je zařazen žadatel vhodný stát se osvojitelem nebo pěstounem dítěte, které je v evidenci dětí vedené tímto ministerstvem, oznámí písemně tuto skutečnost
a)
žadateli,
b)
krajskému úřadu,
c)
zřizovateli zařízení pro výkon pěstounské péče, jde-li o žadatele uvedeného v § 21 odst. 5,
d)
Úřadu, jde-li o žadatele, který je v evidenci vedené Úřadem.
(3)
Ministerstvo vyznačí neprodleně v evidenci žadatelů, kterou vede, den, ve kterém bylo žadateli zasláno oznámení podle odstavce 2 písm. a) o tom, že je vhodným osvojitelem nebo pěstounem.
(4)
Na základě oznámení ministerstva podle odstavce 2 písm. a) má žadatel právo seznámit se s dítětem a ten, u něhož se dítě nachází, je povinen toto seznámení umožnit. Ustanovení § 24 odst. 3 věta druhá platí obdobně.
(5)
Jestliže ministerstvo zprostředkovalo osvojení dítěte nebo svěření dítěte do pěstounské péče, které je v evidenci vedené ministerstvem, a současně je toto dítě vedeno i v evidenci dětí pro zprostředkování osvojení do ciziny, je ministerstvo povinno oznámit tuto skutečnost neprodleně Úřadu.
(6)
Pro odborné posuzování platí § 22 odst. 9 obdobně.
§ 24b
Přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče krajským úřadem nebo ministerstvem
(1)
Zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče se přeruší, jestliže
a)
žadatel písemně o takové přerušení požádá, a to po dobu, kterou v žádosti označí, nebo
b)
žadateli bylo krajským úřadem podle § 24 odst. 2 nebo ministerstvem podle § 24a odst. 2 písemně oznámeno, že v evidenci dětí je dítě, pro něž je vhodným osvojitelem nebo pěstounem, a to po dobu ode dne odeslání uvedeného písemného oznámení do dne, do něhož trvá zprostředkování krajským úřadem podle § 24 odst. 3 nebo ministerstvem podle § 24a odst. 4, anebo do dne, kdy došlo k rozhodnutí o svěření dítěte do péče podle písmena c), nebo
c)
na základě rozhodnutí okresního úřadu bylo dítě svěřeno do péče budoucího osvojitele nebo do péče fyzické osoby, která má zájem stát se pěstounem, a to po dobu trvání této péče, nebo
d)
krajský úřad v době, kdy žadateli zprostředkovává osvojení nebo pěstounskou péči podle § 24, nebo ministerstvo v době, kdy žadateli zprostředkovává osvojení nebo pěstounskou péči podle § 24a, zjistí podle § 22 odst. 9 závažné skutečnosti, které jsou překážkou zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče na přechodnou dobu.
(2)
Doba přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče se nezapočítává do lhůt uvedených v § 22 odst. 7 a § 23 odst. 3. O přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče podle odstavce 1 písm. d) vydá krajský úřad, jestliže přerušil zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, nebo ministerstvo, jestliže přerušilo zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, rozhodnutí.
(3)
Žadatel je povinen v žádosti uvedené v odstavci 1 písm. a) uvést důvod, pro který žádá přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče. Je-li žadatel zařazen do evidence žadatelů vedené krajským úřadem, zasílá žádost krajskému úřadu. Je-li žadatel zařazen do evidence žadatelů vedené ministerstvem, popřípadě je-li současně zařazen i do evidence pro zprostředkování osvojení dítěte z ciziny vedené Úřadem, je povinen zaslat žádost současně každému z orgánů, které tyto evidence vedou.
§ 24c
Vyřazení z evidence dětí nebo evidence žadatelů vedené krajským úřadem
(1)
Krajský úřad
a)
vyřadí dítě z jím vedené evidence dětí
1.
na základě rozhodnutí o osvojení nebo o svěření dítěte do pěstounské péče,
2.
zjistí-li závažné důvody, pro které nelze dítěti zprostředkovat osvojení nebo pěstounskou péči, nebo
3.
po uplynutí lhůty stanovené v § 22 odst. 7 písm. a) a zaslání kopie údajů z evidence dětí ministerstvu,
b)
vyřadí žadatele z jím vedené evidence žadatelů
1.
na základě rozhodnutí o osvojení nebo o svěření dítěte do pěstounské péče, pokud žadatel nežádá o osvojení dalšího dítěte nebo o svěření dalšího dítěte do pěstounské péče,
2.
zjistí-li závažné důvody, pro které nelze žadateli zprostředkovat osvojení nebo pěstounskou péči,
3.
poruší-li žadatel závažným způsobem povinnost sdělovat změny v údajích rozhodných pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče,
4.
požádá-li o to žadatel, nebo
5.
po uplynutí lhůty stanovené v § 22 odst. 7 písm. b) a zaslání kopie údajů z evidence žadatelů ministerstvu,
c)
může vyřadit žadatele z jím vedené evidence žadatelů, jestliže se bez vážného důvodu nezúčastnil přípravy k přijetí dítěte do rodiny, i když byl k účasti na této přípravě vyzván.
(2)
O vyřazení žadatele z evidence žadatelů vydá krajský úřad rozhodnutí jen v případech uvedených v odstavci 1 písm. b) bodech 2 a 3 a odstavci 1 písm. c).
(3)
Krajský úřad zašle do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o vyřazení žadatele z evidence žadatelů oznámení o tomto vyřazení okresnímu úřadu, a jde-li o žadatele uvedeného v § 21 odst. 5, též zřizovateli zařízení pro výkon pěstounské péče, s výjimkou případu, kdy zřizovatelem je okresní úřad, u něhož žadatel žádal o zprostředkování pěstounské péče.
(4)
Pro účely vyřazení žadatele z evidence je okresní úřad povinen oznámit krajskému úřadu, vede-li žadatele v evidenci krajský úřad, datum právní moci rozhodnutí o osvojení nebo o svěření do pěstounské péče.
§ 24d
Vyřazení z evidence dětí nebo evidence žadatelů vedené ministerstvem
(1)
Ministerstvo
a)
vyřadí dítě z jím vedené evidence dětí z důvodů uvedených v § 24c odst. 1 písm. a) bodech 1 a 2,
b)
vyřadí žadatele z jím vedené evidence žadatelů z důvodů uvedených v § 24c odst. 1 písm. b) bodech 1 až 4,
c)
může vyřadit žadatele z jím vedené evidence žadatelů z důvodu uvedeného v § 24c odst. 1 písm. c).
(2)
O vydání rozhodnutí ministerstva o vyřazení žadatele z evidence žadatelů platí § 24c odst. 2 obdobně.
(3)
Ministerstvo zašle do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o vyřazení žadatele z evidence žadatelů písemné oznámení o tomto vyřazení
a)
okresnímu úřadu,
b)
krajskému úřadu,
c)
Úřadu, pokud je žadatel veden i v evidenci podle § 25 odst. 1,
d)
zřizovateli zařízení pro výkon pěstounské péče, jde-li o žadatele uvedeného v § 21 odst. 5 s výjimkou případu, kdy zřizovatelem je okresní úřad, u něhož žadatel o zprostředkování pěstounské péče požádal.
(4)
Ministerstvo oznámí Úřadu vyřazení dítěte z evidence dětí a důvod tohoto vyřazení, jde-li o dítě, které je vedeno v evidenci podle § 25 odst. 2. Vyřazení dítěte z evidence dětí oznámí ministerstvo též krajskému úřadu.“.
27.
V § 25 odst. 1 písm. b) se slova „nebo dlouhodobý“ zrušují a za slovo „pobyt“ se vkládají slova „nebo nejsou hlášeny k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů podle zvláštního právního předpisu1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky“.
28.
V § 25 odst. 1 písm. d) se slova „nebo dlouhodobý“ zrušují a za slovo „pobyt“ se vkládají slova „ani nejsou hlášeny k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 365 dnů podle zvláštního právního předpisu1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky“.
29.
V § 25 odst. 2 písm. a) se text „§ 22 odst. 8“ nahrazuje textem „§ 23 odst. 3“.
30.
V § 25 se na konci textu odstavce 5 doplňují tato slova: „a ministerstvu“.
31.
V § 25 odst. 6 se text „až 7“ nahrazuje textem „a 9“.
32.
V § 25 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Úřad přeruší zprostředkování osvojení po doby uvedené v § 24b odst. 1, jde-li o děti, které jsou vedeny také v evidenci dětí pro zprostředkování osvojení do ciziny nebo evidenci dětí vhodných k osvojení v České republice [odstavec 1 písm. a) a b)], nebo jde-li o žadatele uvedené v odstavci 1 písm. c).“.
33.
V § 26 se číslice „23“ nahrazuje textem „24 odst. 1 a 3“.
34.
V § 27 odst. 1 se slova „ministerstvo“ nahrazují slovy „se“.
35.
V § 27 odst. 1 písm. a) bodě 2 se slova „se vyjadřuje k vhodnosti“ nahrazují slovy „posuzuje vhodnost“.
36.
V § 27 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
u žadatelů posuzuje charakteristika osobnosti, psychický stav, zdravotní stav, jenž zahrnuje posouzení, zda zdravotní stav žadatele z hlediska duševního, tělesného a smyslového nebrání dlouhodobé péči o dítě, předpoklad vychovávat dítě, motivace, která vedla k žádosti o osvojení dítěte nebo k jeho svěření do pěstounské péče, stabilita manželského vztahu a prostředí v rodině, popřípadě další skutečnosti rozhodné pro osvojení dítěte nebo jeho svěření do pěstounské péče.“.
37.
V § 27 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Odborné posuzování provádí
a)
krajský úřad, jde-li o děti nebo žadatele, které zařazuje do evidence dětí nebo žadatelů krajský úřad, a to před zařazením do takové evidence, nebo kteří jsou v evidenci dětí nebo v evidenci žadatelů vedené krajským úřadem,
b)
ministerstvo, jde-li o děti nebo žadatele, kteří jsou v evidenci dětí nebo v evidenci žadatelů vedené ministerstvem.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.
38.
V § 27 odst. 3 se slova „je oprávněno“ nahrazují slovy „a krajský úřad jsou oprávněny“ a slova „přitom spolupracuje“ se nahrazují slovy „a krajský úřad přitom spolupracují“.
39.
V § 27 odst. 4 se za slova „ministerstva“ vkládají slova „a zaměstnanci kraje“.
40.
V § 27 odst. 5 se za slovo „ministerstva“ vkládají slova „a krajského úřadu“ a číslice „3“ se nahrazuje číslicí „4“.
41.
V § 29 odst. 7 se za slova „zaměstnanec“ a „zaměstnance“ vkládají slova „kraje nebo“ a za slovo „vydává“ se vkládají slova „, jde-li o zaměstnance kraje, krajský úřad, a jde-li o zaměstnance ministerstva,“.
42.
V § 30 se slovo „dočasný“ zrušuje.
43.
V § 30 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Je-li místo trvalého pobytu dítěte odlišné od místa trvalého pobytu rodičů nebo jiných fyzických osob, u nichž má dítě pobývat, může okresní úřad vydat písemný souhlas podle odstavce 1 jen na základě vyjádření jiného příslušného okresního úřadu [§ 61 odst. 3 písm. d)].“.
44.
V § 35 odst. 1 písm. c) se slova „nebo dlouhodobý“ zrušují a za slovo „pobyt“ se vkládají slova „nebo nejsou hlášeny k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů podle zvláštního právního předpisu1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky“.
45.
V § 35 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 34a) zní:
„(3)
K předání nebo předávání osobních údajů Úřadem do jiných států se nevyžaduje povolení Úřadu pro ochranu osobních údajů podle zvláštního právního předpisu.34a)
34a)
§ 27 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 177/2001 Sb.“.
46.
V § 39 odst. 2 se za slovo „působnosti“ vkládají slova „a kraje v samostatné působnosti“.
47.
V § 49 odst. 1 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „krajský úřad“ a slovo „ministerstvem“ se nahrazuje slovy „krajským úřadem“.
48.
V § 49 odst. 2 písm. d) se slovo „zařízení“ nahrazuje slovem „výkon“.
49.
V § 49 odstavec 9 zní:
„(9)
Orgány sociálně-právní ochrany, které vydaly pověření, jsou povinny sdělovat ministerstvu údaje o tom, kterým fyzickým nebo právnickým osobám bylo pověření vydáno, popřípadě kterým fyzickým nebo právnickým osobám bylo pověření odňato a z jakých důvodů. Tuto povinnost jsou orgány sociálně-právní ochrany povinny splnit do 8 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o vydání pověření nebo jeho odnětí. Ministerstvo vede na základě těchto údajů evidenci pověřených osob. Ministerstvo poskytuje pro účely rozhodování o pověření orgánům sociálně-právní ochrany údaje z této evidence, a to i v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
50.
V § 51 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Orgán sociálně-právní ochrany, který zprostředkovává osvojení nebo pěstounskou péči, vede evidenci dětí a evidenci žadatelů i v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup ostatním orgánům sociálně-právní ochrany zprostředkujícím osvojení nebo pěstounskou péči podle tohoto zákona.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.
51.
V § 51 odst. 4 písm. c) se za slovo „poskytuje“ vkládají slova „krajskému úřadu a“.
52.
V § 53 odst. 1 se za větu první vkládá věta, která včetně poznámky pod čarou č. 49a) zní: „Povinnosti zachovávat mlčenlivost podle zvláštního právního předpisu49a) se nelze dovolávat, jestliže mají být sděleny údaje o podezření z týrání, zneužívání dítěte nebo ze zanedbávání péče o něj.
49a)
§ 55 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
53.
V § 53 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče jsou žadatelé o osvojení dítěte nebo svěření dítěte do pěstounské péče povinni v rámci odborného posouzení podle § 27 podrobit se vyšetření zdravotního stavu, sdělit údaje o svém zdravotním stavu a sdělit jméno, příjmení a adresu svého ošetřujícího lékaře a název a adresu zdravotnického zařízení, v němž se léčí.“.
54.
V § 57 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 50a) zní:
„(3)
Orgány sociálně-právní ochrany jsou oprávněny zpracovávat vyžádané osobní údaje v rozsahu, který je nezbytný k plnění úkolů podle tohoto zákona, a to i tehdy, jestliže se jedná o osobní údaje označené podle zvláštního právního předpisu50a) jako citlivé.
50a)
Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
55.
V § 59 odstavec 2 zní:
„(2)
Orgán sociálně-právní ochrany je oprávněn uložit pokutu až do výše 200 000 Kč, jestliže fyzická nebo právnická osoba bez pověření provádí činnost uvedenou v § 48 odst. 2 způsobem odporujícím ustanovení § 5 tohoto zákona. Pokutu uloží ten orgán, který by byl příslušný k vydání pověření pro výkon takové činnosti.“.
56.
V § 59 odst. 3 se slova „Ministerstvo je oprávněno“ nahrazují slovy „Orgán sociálně-právní ochrany, který pověření vydal, je oprávněn“.
57.
V § 61 odst. 1 se za slovo „příslušnost“ vkládají slova „krajského úřadu,“.
58.
V § 61 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Místní příslušnost krajského úřadu se řídí
a)
místem trvalého pobytu fyzické osoby, která má zájem stát se osvojitelem nebo přijmout dítě do pěstounské péče, jde-li o případy uvedené v § 22, § 24 odst. 2 a 3, § 24b odst. 1 a 3, § 24c odst. 1 písm. b) a c), § 24c odst. 3 a § 27,
b)
místem trvalého pobytu nebo sídla pověřené osoby, jde-li o vydání pověření podle § 49 nebo odnětí pověření podle § 50.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
59.
V § 61 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
místem trvalého pobytu fyzické osoby, jde-li o případy uvedené v § 30 odst. 2.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
O žádostech o zařazení žadatele do evidence žadatelů postoupených okresním úřadem Ministerstvu práce a sociálních věcí, o nichž nebylo pravomocně rozhodnuto do 31. prosince 2001, rozhodne Ministerstvo práce a sociálních věcí podle předpisů platných před 1. lednem 2002. Ode dne rozhodnutí o zařazení žadatele do evidence žadatelů je žadatel zařazen do evidence žadatelů vedené Ministerstvem práce a sociálních věcí.
2.
Doba, po kterou byl žadatel o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče v evidenci žadatelů Ministerstva práce a sociálních věcí před 1. lednem 2002, se započítává do doby, po jejímž uplynutí postoupí Ministerstvo práce a sociálních věcí kopii údajů z této evidence Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Věta první platí obdobně pro evidenci dětí vedenou Ministerstvem práce a sociálních věcí pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče.
3.
O žádostech o povolení k výkonu sociálně-právní ochrany dětí fyzickými nebo právnickými osobami, o nichž nebylo před 1. lednem 2002 pravomocně rozhodnuto, rozhodne Ministerstvo práce a sociálních věcí podle předpisů platných před 1. lednem 2002. Opis rozhodnutí o pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí, včetně opisu žádosti a dokladů předložených k takovému rozhodnutí, zašle Ministerstvo práce a sociálních věcí krajskému úřadu příslušnému podle místa trvalého pobytu, žádala-li o vydání uvedeného pověření fyzická osoba, nebo místa sídla, žádala-li o vydání uvedeného pověření právnická osoba. Opis rozhodnutí žádosti a dokladů zašle Ministerstvo práce a sociálních věcí krajskému úřadu do 8 dnů ode dne právní moci uvedeného rozhodnutí.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Špidla v. r. |
Zákon č. 273/2001 Sb. | Zákon č. 273/2001 Sb.
Zákon o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů
Vyhlášeno 2. 8. 2001, datum účinnosti 2. 8. 2001, částka 104/2001
* ČÁST PRVNÍ - O PRÁVECH PŘÍSLUŠNÍKŮ NÁRODNOSTNÍCH MENŠIN (§ 1 — § 13a)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o obcích (§ 15 — § 15)
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o krajích (§ 16 — § 16)
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o hlavním městě Praze (§ 17 — § 17)
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o volbách do zastupitelstev v obcích (§ 18 — § 18)
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o volbách do zastupitelstev krajů (§ 19 — § 19)
* ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST (§ 20 — § 20)
Aktuální znění od 1. 7. 2017 (250/2016 Sb.)
273
ZÁKON
ze dne 10. července 2001
o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů
PREAMBULE
Parlament České republiky jako demokratického a právního státu,
maje na zřeteli právo na národnostní a etnickou identitu jako součást lidských práv,
respektuje identitu příslušníků národnostních menšin jako jednotlivců i skupiny projevující se zejména vlastní kulturou, tradicemi či jazykem,
maje na zřeteli vytváření multikulturní společnosti a usilujíc o harmonické soužití národnostních menšin s většinovým obyvatelstvem,
zaručuje příslušníkům národnostních menšin právo na účinnou účast v kulturním, společenském a hospodářském životě a ve veřejných záležitostech, zvláště těch, které se týkají národnostních menšin,
chráně práva příslušníků národnostních menšin v souladu s mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána, s Ústavou a s Listinou základních práv a svobod,
se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
O PRÁVECH PŘÍSLUŠNÍKŮ NÁRODNOSTNÍCH MENŠIN
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon upravuje práva příslušníků národnostních menšin a působnost ministerstev, jiných správních úřadů a orgánů územních samosprávných celků (dále jen „orgány veřejné správy“) ve vztahu k nim.
(2)
Ustanovení zvláštních právních předpisů, která upravují práva příslušníků národnostních menšin, nejsou tímto zákonem dotčena.
§ 2
Vymezení základních pojmů
(1)
Národnostní menšina je společenství občanů České republiky žijících na území současné České republiky, kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla společným etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi, tvoří početní menšinu obyvatelstva a zároveň projevují vůli být považováni za národnostní menšinu za účelem společného úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti, jazyka a kultury a zároveň za účelem vyjádření a ochrany zájmů jejich společenství, které se historicky utvořilo.
(2)
Příslušníkem národnostní menšiny je občan České republiky, který se hlásí k jiné než české národnosti a projevuje přání být považován za příslušníka národnostní menšiny spolu s dalšími, kteří se hlásí ke stejné národnosti.
HLAVA II
PRÁVA PŘÍSLUŠNÍKŮ NÁRODNOSTNÍCH MENŠIN
§ 3
Výkon práv příslušníků národnostních menšin
(1)
Příslušníkům národnostních menšin se zaručuje jednotlivě nebo společně s jinými příslušníky národnostní menšiny výkon jejich práv stanovených tímto zákonem, zvláštními právními předpisy či mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, kterými je Česká republika vázána.
(2)
Výkon práv příslušníků národnostních menšin nesmí být omezován nebo znemožňován.
§ 4
Svobodná volba příslušnosti k národnostní menšině
(1)
Z příslušnosti k národnostní menšině nesmí nikomu vzejít žádná újma.
(2)
Orgány veřejné správy nevedou evidenci příslušníků národnostních menšin. Získávání, zpracovávání a používání osobních údajůosobních údajů ohledně příslušnosti k národnostní menšině se řídí ustanoveními zvláštních právních předpisů.1) Údaje o přihlášení se k národnosti získané těmito orgány při sčítání lidu nebo podle jiného zvláštního zákona, které umožňují určení příslušnosti k národnostní menšině, nesmějí být použity pro jiný účel, než pro který byly shromážděny a uloženy, a po statistickém zpracování musejí být zničeny.
§ 5
Právo na sdružování příslušníků národnostní menšiny
Příslušníci národnostní menšiny se mohou sdružovat v národnostních sdruženích i v politických stranách a v politických hnutích za podmínek a způsobem stanoveným zvláštními právními předpisy.2)
§ 6
Právo účasti na řešení záležitostí týkajících se národnostní menšiny
(1)
Příslušníci národnostních menšin mají právo na aktivní účast v kulturním, společenském a hospodářském životě a ve veřejných záležitostech, zvláště pak těch, které se týkají národnostních menšin, jejichž jsou příslušníky, a to na úrovni obceobce, kraje i na celostátní úrovni.
(2)
Právo podle odstavce 1 vykonávají příslušníci národnostních menšin zejména prostřednictvím výborů pro národnostní menšiny, zřizovaných podle zvláštních právních předpisů,3) a Rady vlády pro národnostní menšiny (dále jen „Rada“).
(3)
Vláda zřizuje jako svůj poradní a iniciativní orgán pro otázky týkající se národnostních menšin a jejich příslušníků Radu. V jejím čele stojí člen vlády.
(4)
Členy Rady jsou zástupci národnostních menšin a zástupci orgánů veřejné moci s tím, že nejméně polovinu členů Rady tvoří zástupci národnostních menšin, kteří byli navrženi sdruženími příslušníků národnostních menšin.
(5)
Do působnosti Rady patří
a)
zajišťovat přípravu opatření vlády, která se týkají práv příslušníků národnostních menšin v České republice,
b)
vyjadřovat se k návrhům zákonů, k návrhům nařízení vlády a k opatřením týkajícím se práv příslušníků národnostních menšin před jejich předložením vládě,
c)
připravovat pro vládu souhrnné zprávy o národnostní situaci na území České republiky,
d)
připravovat pro vládu nebo pro ministerstva či jiné správní úřady doporučení k zajištění potřeb příslušníků národnostních menšin, zejména v oblastech školství, kultury a médií, používání mateřského jazyka, společenského a kulturního života,
e)
spolupracovat s orgány územních samosprávných celků při praktickém zabezpečování národnostní politiky státu,
f)
navrhovat rozdělování finančních prostředků vynakládaných ze státního rozpočtu na podporu aktivit příslušníků národnostních menšin.
(6)
Podrobnosti o složení Rady, způsobu jmenování členů Rady a o činnosti Rady stanoví statut Rady, který schvaluje vláda.
(7)
Krajský úřad řídí a koordinuje ve svém správním obvodu plnění úkolů na úseku státní politiky napomáhající integraci příslušníků romské komunity do společnosti.
(8)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností ve svém správním obvodu plní úkoly napomáhající výkonu práv příslušníků romské komunity a integraci příslušníků romské komunity do společnosti.
§ 7
Právo na užívání jména a příjmení v jazyce národnostní menšiny
Příslušníci národnostních menšin mají právo na užívání svého jména a příjmení v jazyce národnostní menšiny za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.4)
§ 8
Právo na vícejazyčné názvy a označení
(1)
Příslušníci národnostních menšin, které tradičně a dlouhodobě žijí na území České republiky, mají právo, aby název obceobce, v níž žijí, názvy jejích částí, ulic, jiných veřejných prostranstvíveřejných prostranství, označení budov orgánů veřejné správy a volebních místností byly uvedeny rovněž v jazyce národnostní menšiny.
(2)
Podmínky pro výkon práva podle odstavce 1 a způsob uvádění vícejazyčných názvů a označení stanoví zvláštní právní předpis.5)
§ 9
Právo na užívání jazyka národnostní menšiny v úředním styku a před soudy
Příslušníci národnostních menšin, které tradičně a dlouhodobě žijí na území České republiky, mají právo na užívání jazyka národnostní menšiny v úředním styku a před soudy. Podmínky pro výkon tohoto práva upravují zvláštní právní předpisy.6)
§ 10
Právo na užívání jazyka národnostní menšiny ve věcech volebních
Za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy7) mají příslušníci národnostních menšin, které tradičně a dlouhodobě žijí na území České republiky, právo na zveřejnění oznámení o době a místě konání voleb a na další informace pro voliče v jazyce národnostních menšin.
§ 11
Právo na vzdělávání v jazyce národnostní menšiny
(1)
Příslušníci národnostních menšin, které tradičně a dlouhodobě žijí na území České republiky, mají právo na výchovu a vzdělávání ve svém mateřském jazyce ve školách, předškolních zařízeních a školských zařízeních za podmínek, které stanoví zvláštní právní předpisy.8)
(2)
Příslušníci národnostních menšin podle odstavce 1 mohou za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy8) zřizovat
a)
soukromé školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny nebo s výukou jazyka národnostní menšiny jako vyučovacího předmětu,
b)
soukromá předškolní zařízení a soukromá školská zařízení.
§ 12
Právo na rozvoj kultury příslušníků národnostních menšin
(1)
Příslušníci národnostních menšin mají právo na zachování a rozvíjení svého jazyka, kultury a tradic a na jejich respektování.
(2)
Stát vytváří podmínky pro zachování a rozvoj kultury, tradic a jazyků příslušníků národnostních menšin, které tradičně a dlouhodobě žijí na území České republiky; podporuje zejména programy zaměřené na divadla, muzea, galerie, knihovny, dokumentační činnost a další aktivity příslušníků národnostních menšin. Za tím účelem poskytuje dotace ze státního rozpočtu; podmínky a způsob poskytování dotací stanoví vláda nařízením.
§ 13
Právo na rozšiřování a přijímání informací v jazyce národnostní menšiny
(1)
Příslušníci národnostních menšin mají právo na rozšiřování a přijímání informací v jazyce svých národnostních menšin.
(2)
Stát podporuje pro zachování a rozvoj kultury, tradic a jazyků vydávání periodického i neperiodického tisku vydávaného v jazycích národnostních menšin, které tradičně a dlouhodobě žijí na území České republiky, a rozhlasové a televizní vysílání v jazycích národnostních menšin, které tradičně a dlouhodobě žijí na území České republiky. Za tímto účelem poskytuje dotace ze státního rozpočtu; podmínky a způsob poskytování dotací stanoví vláda nařízením.
(3)
Vytváření a šíření rozhlasových a televizních pořadů ve vztahu k příslušníkům národnostních menšin u provozovatelů ze zákona stanoví zvláštní právní předpisy.9)
§ 13a
Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o obcích
§ 15
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), se mění takto:
1.
V § 29 odst. 2 se číslice „20“ nahrazuje číslicí „10“ a číslice „50“ se nahrazuje číslicí „40“.
2.
V § 117 odst. 3 větě první se číslice „15“ nahrazuje číslicí „10“, na konci věty druhé se tečka nahrazuje středníkem a doplňuje se text „vždy však příslušníci národnostních menšin musí tvořit nejméně polovinu všech členů výboru.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o krajích
§ 16
V § 78 odst. 2 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), se číslice „10“ nahrazuje číslicí „5“, slova „ke stejné národnosti jiné než české“ se nahrazují slovy „k národnosti jiné než české“ a na konci věty druhé se tečka nahrazuje středníkem a doplňuje se text „vždy však příslušníci národnostních menšin musí tvořit nejméně polovinu všech členů výboru.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o hlavním městě Praze
§ 17
V § 78 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, se ve větě první číslice „15“ nahrazuje číslicí „5“, na konci věty druhé se tečka nahrazuje středníkem a doplňuje se text „vždy však příslušníci národnostních menšin musí tvořit nejméně polovinu všech členů výboru.“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o volbách do zastupitelstev v obcích
§ 18
V § 31 zákona č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů, se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 10a) zní:
„(3)
V obci, ve které se zřizuje výbor pro národnostní menšiny podle zvláštního zákona,10a) se vyhláška podle odstavců 1 a 2 vydá i v jazyce příslušné národnostní menšiny.
10a)
§ 117 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb.“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o volbách do zastupitelstev krajů
§ 19
V § 27 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 18a) zní:
„(3)
V kraji, ve kterém se zřizuje výbor pro národnostní menšiny podle zvláštního zákona18a), se oznámení podle odstavců 1 a 2 zveřejní i v jazyce příslušné národnostní menšiny.
18a)
§ 78 odst. 2 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb.“.
ČÁST OSMÁ
ÚČINNOST
§ 20
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Špidla v. r.
1)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.
3)
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb.
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb.
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.
5)
Zákon č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 273/2001 Sb.
6)
§ 18 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 30/2000 Sb.
§ 7 zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích.
§ 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
§ 33 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
§ 12 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
§ 46a zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 149/1998 Sb.
§ 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb. a zákona č. 255/1994 Sb.
7)
Zákon č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 273/2001 Sb.
Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů.
9)
Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 274/2001 Sb. | Zákon č. 274/2001 Sb.
Zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
Vyhlášeno 2. 8. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 104/2001
* ČÁST PRVNÍ - VODOVODY A KANALIZACE PRO VEŘEJNOU POTŘEBU (§ 1 — § 40)
* ČÁST DRUHÁ - Změna živnostenského zákona (§ 41 — § 41)
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví (§ 43 — § 43)
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby (§ 45 — § 45)
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o místních poplatcích (§ 46 — § 46)
* ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST (§ 47 — § 47)
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (167/2023 Sb.)
274
ZÁKON
ze dne 10. července 2001
o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
VODOVODY A KANALIZACE PRO VEŘEJNOU POTŘEBU
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon upravuje některé vztahy vznikající při rozvoji, výstavbě a provozu vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací sloužících veřejné potřebě (dále jen „vodovodyvodovody a kanalizacekanalizace“), přípojek na ně, jakož i působnost orgánů územních samosprávných celků a správních úřadů na tomto úseku.
(2)
VodovodyVodovody a kanalizacekanalizace pro veřejnou potřebu se zřizují a provozují ve veřejném zájmu.
(3)
Tento zákon se vztahuje na
a)
vodovodyvodovody a kanalizacekanalizace, pokud je trvale využívá alespoň 50 fyzických osob, nebo pokud průměrná denní produkce z ročního průměru pitné nebo odpadní vody za den je 10 m3 a více,
b)
každý vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci, které provozně souvisejí s vodovodyvodovody a kanalizacemikanalizacemi podle písmene a).
(4)
Tento zákon se nevztahuje na
a)
vodovodyvodovody sloužící k rozvodu jiné než pitné vody1),
b)
oddílné kanalizacekanalizace sloužící k odvádění povrchových vod vzniklých odtokem srážkových vod,
c)
vodovodyvodovody a kanalizacekanalizace nebo jejich části, na které není připojen alespoň 1 odběratel.
(5)
Vodoprávní úřad může na návrh nebo z vlastního podnětu rozhodnutím stanovit, že se tento zákon vztahuje též na kanalizacekanalizace uvedené v odstavci 4 písm. b) a na vodovodyvodovody, které nesplňují podmínky uvedené v odstavci 3 písm. a) nebo na vodovodyvodovody uvedené v odstavci 4 písm. a), jestliže je to v zájmu ochrany veřejného zdraví, ochrany zdraví zvířat nebo ochrany životního prostředí a jsou-li na vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci připojeni alespoň 2 odběratelé.
§ 2
Vymezení základních pojmů
(1)
VodovodVodovod je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodvodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování. Vodovod je vodním dílem.2)
(2)
KanalizaceKanalizace je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod3) a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizacekanalizace. Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně, jedná se o jednotnou kanalizacikanalizaci a srážkové vody se vtokem do této kanalizacekanalizace přímo, nebo přípojkou stávají odpadními vodami. Odvádí-li se odpadní voda samostatně a srážková voda také samostatně, jedná se o oddílnou kanalizacikanalizaci. KanalizaceKanalizace je vodním dílem.
(3)
Provozování vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací je souhrn činností, kterými se zajišťuje dodávka pitné vody nebo odvádění a čištění odpadních vod. Rozumí se jím zejména dodržování technologických postupů při odběru, úpravě a dopravě pitné vody včetně manipulací, odvádění, čištění a vypouštění odpadních vod, dodržování provozních nebo manipulačních řádů3a), kanalizačního řádu, vedení provozní dokumentace, provozní a fakturační měření, dohled nad provozuschopností vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací, příprava podkladů pro výpočet ceny pro vodnévodné a stočnéstočné a další související činnosti; není jím správa vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací ani jejich rozvoj.
(4)
Fyzickou osobou trvale využívající vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci podle § 1 odst. 3 písm. a) je fyzická osoba, která má v obciobci, kde se nachází vodovodvodovod nebo kanalizacekanalizace, trvalý pobyt30).
(5)
Provozovatelem vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace (dále jen „provozovatel“) je osoba, která provozuje vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci a je držitelem povolení k provozování tohoto vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace vydaného krajským úřadem podle § 6.
(6)
Odběratelem je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci, není-li dále stanoveno jinak; u budov v majetku České republiky je odběratelem organizační složka státu, které přísluší hospodaření s touto budovou podle zvláštního zákona;4) u budov, u nichž spoluvlastník budovy je vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru jako prostorově vymezené části budovy a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných částí budovy,5) je odběratelem společenství vlastníků. U pozemků nebo budov předaných pro hospodaření příspěvkových organizací zřízených územními samosprávnými celky jsou odběratelem tyto osoby.
(7)
Vnitřní vodovodvodovod je potrubí určené pro rozvod vody po pozemku nebo stavbě, které navazuje na konec vodovodní přípojkyvodovodní přípojky. Vnitřní vodovodvodovod není vodním dílem.
(8)
Vnitřní kanalizacekanalizace je potrubí určené k odvádění odpadních vod, popřípadě i srážkových vod ze stavby, k jejímu vnějšímu líci. V případech, kdy jsou odváděny odpadní vody, popřípadě i srážkové vody ze stavby i pozemku vně stavby, je koncem vnitřní kanalizacekanalizace místo posledního spojení vnějších potrubí. Tato místa jsou také začátkem kanalizační přípojkykanalizační přípojky.
(9)
Obnovou je výměna části vodovoduvodovodu, úpravny vody, kanalizacekanalizace nebo čistírny odpadních vod, která je inventárně sledovanou částí majetku vlastníka nebo samostatnou položkou uvedenou ve vybraných údajích majetkové evidence, za účelem prodloužení životnosti stavby a s ní související technologie.
(10)
Provozně souvisejícím vodovodemvodovodem nebo provozně související kanalizacíkanalizací je vodovodvodovod, který je propojen s vodovodemvodovodem jiného vlastníka nebo kanalizacekanalizace, která je propojena s kanalizacíkanalizací jiného vlastníka.
(11)
Vybrané údaje majetkové evidence jsou souborem technických a ekonomických údajů, údajů o poloze umožňujících identifikaci staveb přiváděcích řadů a rozvodné vodovodní sítě, staveb pro úpravu vody s technologií pro úpravu nebo bez ní, přiváděcích stok a stokových sítí, čistíren odpadních vod tak, že u každé položky jsou uvedeny identifikační údaje jejich vlastníka.
(12)
Vybrané údaje provozní evidence jsou souborem technických, ekonomických a provozních údajů umožňujících sledovat z hlediska kvantity i kvality služby poskytované prostřednictvím staveb přiváděcích řadů a rozvodné vodovodní sítě, staveb pro úpravu vody s technologií pro úpravu nebo bez ní, přiváděcích stok a stokových sítí a čistíren odpadních vod. V provozní evidenci se u každého zařízení uvedou identifikační údaje jejich provozovatele, kterým může být právnická nebo podnikající fyzická osoba.
§ 3
Přípojky
(1)
Vodovodní přípojkaVodovodní přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovoduvodovodu. Vodovodní přípojkaVodovodní přípojka není vodním dílem.
(2)
Kanalizační přípojkaKanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizacekanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojkaKanalizační přípojka není vodním dílem.
(3)
Vlastníkem vodovodní přípojkyvodovodní přípojky nebo kanalizační přípojkykanalizační přípojky, popřípadě jejích částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci, neprokáže-li se opak.
(4)
Vlastník vodovodní přípojkyvodovodní přípojky je povinen zajistit, aby vodovodní přípojkavodovodní přípojka byla provedena a užívána tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vody ve vodovoduvodovodu.
(5)
Vlastník kanalizační přípojkykanalizační přípojky je povinen zajistit, aby kanalizační přípojkakanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna.
(6)
Vodovodní přípojkuVodovodní přípojku a kanalizační přípojkukanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak; vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila.
(7)
Opravy a údržbu vodovodních přípojekvodovodních přípojek a kanalizačních přípojekkanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranstvíveřejné prostranství,6) zajišťuje provozovatel ze svých provozních nákladů.
(8)
Stavební úřad může rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizacikanalizaci v případech, kdy je to technicky možné.
§ 3a
(1)
V případě, jsou-li pozemky nebo stavby připojené na vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci rozděleny na 2 nebo více pozemků evidovaných v katastru nemovitostínemovitostí s různými vlastníky, mohou zřídit tito vlastníci nové přípojky.
(2)
Pokud přípojky a vnitřní vodovodvodovod nebo vnitřní kanalizacekanalizace rozdělených pozemků nebo staveb mají z hlediska svého členění charakter provozně souvisejícího vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, stavební úřad rozhodne o změně v užívání stavby vodovodní nebo kanalizační přípojkykanalizační přípojky a části vnitřního vodovoduvodovodu nebo vnitřní kanalizacekanalizace podle tohoto zákona.
(3)
Pokud část vnitřního vodovoduvodovodu nebo vnitřní kanalizacekanalizace rozdělených pozemků nebo staveb má z hlediska svého členění charakter vodovodní nebo kanalizační přípojkykanalizační přípojky, stavební úřad rozhodne o změně užívání stavby části vnitřního vodovoduvodovodu nebo vnitřní kanalizacekanalizace na vodovodní nebo kanalizační přípojkukanalizační přípojku.
§ 4
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje a území státu
(1)
Kraj v samostatné působnosti zajišťuje zpracování a schvaluje plán rozvoje vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací (dále jen „plán rozvoje“) pro své území. Plán rozvoje obsahuje koncepci řešení zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na pitnou vodu, a koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod na území daného kraje. Plán rozvoje musí být hospodárný a musí obsahovat technicky nejvhodnější řešení a vazby k plánu rozvoje pro území sousedících krajů.
(2)
Kraj v samostatné působnosti průběžně aktualizuje a schvaluje plán rozvoje pro své území.
(3)
Při zpracování návrhu plánu rozvoje pro území kraje a při zpracování jeho aktualizací se vychází z politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje příslušného kraje a z národních plánů povodí a z plánů pro sucho zpracovaných podle zákona o vodách8), pokud jsou pro dané území zpracovány a schváleny.
(4)
Při zpracování aktualizací plánu rozvoje se vychází z návrhů změn plánu rozvoje vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací předkládaných krajskému úřadu obcemiobcemi ve stanovené elektronické podobě, formátu a obsahu. Aktuální stav zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění se zpracuje na základě kolaudačních rozhodnutí jejich staveb.
(5)
Návrh plánu rozvoje i jeho aktualizaci před schválením kraj projedná s obcemiobcemi, vlastníky a provozovateli vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací v území, jehož se plán rozvoje týká, s Ministerstvem zemědělství (dále jen „ministerstvo“), s dotčeným orgánem územního plánování, s příslušným správcem povodí a s příslušným stavebním úřadem. Krajský úřad návrh plánu rozvoje a jeho aktualizace projedná také s krajskými úřady ostatních krajů, jejichž území se nachází ve stejném povodí. V případech, kdy se plán rozvoje dotýká ochranných pásemochranných pásem přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod ryzích a přírodních léčebných lázní a lázeňských míst, projedná kraj tento návrh s Ministerstvem zdravotnictví, a dotýká-li se plán rozvoje chráněných území a ochranných pásem v oblasti ochrany životního prostředí9), projedná kraj tento návrh s Ministerstvem životního prostředí. Od projednání se upouští v případech, kdy se jedná o doplnění aktuálního stavu zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění.
(6)
Plán rozvoje je podkladem pro zpracování politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace a plánu dílčího povodí podle zákona o vodách8) pro činnost vodoprávního úřadu, úřadu územního plánování, stavebního úřadu a pro činnost obceobce a kraje v samostatné i přenesené působnosti.
(7)
Ministerstvo zajišťuje zpracování, aktualizaci a schválení plánu rozvoje pro území státu, který před jeho schválením projedná s Ministerstvem pro místní rozvoj. Tento plán obsahuje aktuální plány rozvoje pro území krajů se stanovisky k aktualizacím a souhrnné údaje z krajských plánů včetně vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací, které svým rozsahem překračují působnost krajů. Plán rozvoje pro území státu je podkladem pro zpracování politiky územního rozvoje a územního rozvojového plánu.
(8)
Krajský úřad předá ministerstvu v elektronické podobě a ve stanoveném formátu schválené aktualizace plánu rozvoje za předchozí rok do 31. ledna následujícího roku.
(9)
Rozsah a způsob zpracování plánu rozvoje vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací a stanovenou elektronickou podobu, formát a obsah předávaných aktualizací plánu rozvoje stanoví prováděcí právní předpis.
§ 5
Evidence vodovodů a kanalizací
(1)
Vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace je povinen na své náklady zajistit průběžné vedení majetkové evidence svých vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací. Vlastnické vztahy k vodovodůmvodovodům a kanalizacímkanalizacím, jakož i k vodovodním přípojkámvodovodním přípojkám a kanalizačním přípojkámkanalizačním přípojkám se nezapisují do katastru nemovitostínemovitostí. Na majetkovou evidenci vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací se nevztahuje zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.10)
(2)
Vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace je povinen na své náklady zajistit průběžné vedení provozní evidence, kterou tvoří záznamy o zdrojích povrchových a podzemních vod využívaných na vodu dodávanou vodovodyvodovody, výkresová dokumentace vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, nákladové listy, cenové kalkulace, plán kontrol jakosti vod v průběhu výroby pitné vody, plán kontrol míry znečištění odpadních vod, provozní deník a dále provozní řády vedené podle zvláštních právních předpisů3a).
(3)
Vybrané údaje z majetkové evidence vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací a z jejich provozní evidence, stanovené prováděcím právním předpisem, je vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace povinen bezplatně předávat v elektronické podobě a ve stanoveném formátu územně příslušnému stavebnímu úřadu, a to každoročně vždy do 28. února za předcházející kalendářní rok.
(4)
Stavební úřad zpracuje údaje, které mu byly předány podle odstavce 3, za celý svůj územní obvod a předá je vždy do 31. března v elektronické podobě a ve stanoveném formátu příslušnému ministerstvu k vedení ústřední evidence vybraných údajů o vodovodechvodovodech a kanalizacíchkanalizacích podle odstavce 5.
(5)
Ústřední evidenci vybraných údajů o vodovodechvodovodech a kanalizacíchkanalizacích uvedených v odstavci 3 vede ministerstvo.
(6)
Obsah a způsob vedení majetkové evidence vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací, jejich provozní evidence a evidence vybraných údajů o vodovodechvodovodech a kanalizacíchkanalizacích, včetně způsobu předávání vybraných údajů z majetkové a provozní evidence vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací, a formát předání těchto údajů stanoví prováděcí právní předpis.
§ 5a
Omezení přístupu k informacím
Údaje o umístění a kapacitě staveb pro jímání a odběr povrchové a podzemní vody, úpraven vod a vodojemů jsou údaji důležitými z hlediska bezpečnosti podle zákona o zeměměřictví a neposkytují se podle právních předpisů upravujících právo na informace35).
HLAVA II
PROVOZOVÁNÍ VODOVODŮ A KANALIZACÍ
§ 6
Oprávnění k provozování
(1)
Osoba, která hodlá provozovat vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci, požádá krajský úřad o vydání povolení k provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace.
(2)
Krajský úřad vydá povolení k provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace jen osobě, která
a)
je oprávněna provozovat živnostživnost podle zvláštního zákona,12)
b)
je vlastníkem vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace nebo s vlastníkem vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace uzavřela smlouvu, která ji opravňuje vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci provozovat; v případě, že vodovodvodovod nebo kanalizacekanalizace provozně souvisí s vodovodyvodovody nebo kanalizacemikanalizacemi jiných vlastníků, musí být doloženo, že s nimi má vlastník uzavřenou písemnou dohodu podle § 8 odst. 3,
c)
sama nebo její odborný zástupce splňuje kvalifikaci odpovídající požadavkům na provozování, správu a rozvoj vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací, pro které se povolení k provozování vydává, a to v souladu s majetkovou evidencí vedenou podle § 5 odst. 1 v závislosti na počtu fyzických osob trvale využívajících tyto vodovodyvodovody nebo kanalizacekanalizace, a to:
1.
střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělávání obsahově zaměřeném na vodovodyvodovody a kanalizacekanalizace nebo v příbuzném oboru a má nejméně 4 roky praxe v oboru vodovodyvodovody a kanalizacekanalizace, jedná-li se o nejvýše 5 000 fyzických osob trvale využívajících tyto vodovodyvodovody nebo kanalizacekanalizace;
2.
vysokoškolské vzdělání absolvováním studia v akreditovaném studijním programu v oblasti vodovodyvodovody a kanalizacekanalizace a má nejméně 2 roky praxe v oboru vodovodyvodovody a kanalizacekanalizace, jedná-li se o více než 5 000 fyzických osob trvale využívajících tyto vodovodyvodovody nebo kanalizacekanalizace.
(3)
Krajský úřad nevydá povolení k provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, nestanoví-li tento zákon jinak, pokud:
a)
povolení k provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, které jsou předmětem žádosti o vydání povolení, bylo vydáno jiné osobě,
b)
o povolení k provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace žádá osoba, které bylo zrušeno povolení k provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace podle odstavce 9, nebo
c)
předchozí povolení k provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, které jsou předmětem žádosti o vydání povolení, bylo zrušeno podle odstavce 9 písm. b) a nebyl odstraněn důvod vedoucí ke zrušení předchozího povolení.
(4)
V případech uvedených v odstavci 3 písm. b) nebo c) může krajský úřad vydat povolení k provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace pouze s předchozím souhlasem ministerstva.
(5)
V povolení k provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, popřípadě jeho změně, krajský úřad uvede údaje provozovatele, údaje o odborném zástupci provozovatele, provozovaný majetek uvedený identifikačními čísly majetkové evidence vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací, pro které se povolení k provozování vydává, a to v souladu s majetkovou evidencí vedenou podle § 5 odst. 1 v rozsahu uvedeném v žádosti o povolení k provozování.
(6)
Bez splnění podmínky uvedené v odstavci 2 písm. a) krajský úřad vydá povolení k provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace těm obcímobcím, organizačním složkám státu nebo sdružením vlastníků vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací, která jsou právnickými osobami, pokud neprovozují vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci za účelem dosažení zisku.
(7)
Krajský úřad rozhodnutím zruší povolení k provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace v případě, že provozovatel již nesplňuje podmínky pro vydání povolení k provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace uvedené v odstavci 2 písm. a), b) nebo c). O zrušení povolení k provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace krajský úřad neprodleně informuje ministerstvo.
(8)
Krajský úřad rozhodnutím změní, popřípadě zruší a vydá nové povolení k provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, změní-li se výčet vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací, pro které bylo povolení k provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace vydáno, nebo dojde-li ke změně osoby odborného zástupce provozovatele.
(9)
Ministerstvo rozhodnutím zruší povolení k provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, pokud
a)
provozovatel přes předchozí upozornění ministerstva opakovaně nedodržuje nebo porušuje ustanovení tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů12a), nebo
b)
technickým auditem (§ 38) byly zjištěny závažné nedostatky;
o zrušení povolení informuje neprodleně příslušný krajský úřad.
(10)
Krajský úřad informuje v elektronické podobě a ve stanoveném formátu o vydání povolení k provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace i o jejich změně nebo zrušení neprodleně ministerstvo.
(11)
Odborným zástupcem provozovatele je fyzická osoba, která odpovídá za provozování vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací, a která je k provozovateli ve smluvním vztahu.
(12)
K formuláři žádosti o povolení k provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace se přikládá kopie živnostenského oprávnění, kopie smlouvy, kterou uzavřel žadatel s vlastníkem vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace na jejich provozování, pokud jím žadatel není sám, identifikační čísla vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací, uvedená ve vybraných údajích majetkové evidence podle § 4 odst. 3 a 6 tohoto zákona, kterých se povolení k provozování týká, úředně ověřená kopie dokladů o vzdělání a praxi odborného zástupce a jeho písemný souhlas včetně ověřeného podpisu, pokud sám není žadatelem. Formulář žádosti se podává v elektronické podobě a ve stanoveném formátu.
(13)
Vymezení příbuzného oboru k oboru vodovodyvodovody a kanalizacekanalizace a formulář žádosti stanoví prováděcí právní předpis.
(14)
Povolení k provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace pro veřejnou potřebu je nutným podkladem pro vydání kolaudačního rozhodnutí ke stavbám vodovodních řadů, vodárenských objektů, úpraven vody, kanalizačních stok včetně kanalizačních objektů a čistíren odpadních vod.
§ 7
Práva a povinnosti stavebníka, vlastníka a provozovatele při výstavbě, údržbě a provozování vodovodu nebo kanalizace
(1)
Vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace je oprávněn za účelem kontroly, údržby nebo stavební úpravy vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace vstupovat a vjíždět na příjezdné, průjezdné a vodovodemvodovodem nebo kanalizacíkanalizací přímo dotčené cizí pozemky, a to způsobem, který co nejméně zatěžuje vlastníky těchto nemovitostí. Stejné oprávnění má i provozovatel za účelem plnění povinností spojených s provozováním vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace.
(2)
Stavebník13) a vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace mají právo umísťovat na cizí pozemek nebo stavbu tabulky vyznačující polohu vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace.
(3)
Vznikne-li spor o rozsah oprávnění vyplývajících z odstavců 1 a 2, rozhoduje o tomto sporu příslušný stavební úřad.
(4)
Práva podle odstavců 1 a 2 musí být vykonávána tak, aby bylo co nejméně zasahováno do práv vlastníků pozemků a staveb. Za tímto účelem je oprávněná osoba zejména povinna svůj vstup na cizí pozemek nebo stavbu jejímu vlastníku předem oznámit a po skončení prací pozemek nebo stavbu uvést do předchozího stavu, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak. Výkon tohoto práva musí být prováděn též tak, aby co nejméně omezoval osoby užívající pozemek nebo stavbu na základě smlouvy s vlastníkem pozemku nebo stavby a další osoby, které ji užívají s jeho souhlasem.
(5)
Vznikla-li osobě uvedené v odstavci 4 výkonem práv stavebníka nebo vlastníka vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace podle odstavců 1 a 2 majetková újma, nebo je-li tato osoba omezena v obvyklém užívání pozemku nebo stavby, má tato osoba právo na náhradu. Nedojde-li k dohodě o výši a způsobu náhrady, poskytne stavebník nebo vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace osobě uvedené v odstavci 4 jednorázovou náhradu podle zvláštního právního předpisu14) bez zbytečného odkladu, nejpozději do 6 měsíců ode dne vzniku práva na náhradu. Tím není dotčeno právo domáhat se náhrady u soudu. Toto ustanovení se nepoužije na případy styku vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací se stavbami zřízenými podle zákona o pozemních komunikacích.15)
(6)
Provozovatel má právo odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a plynulé provozování zařízení v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník nebo uživatel pozemku.
(7)
Práva a povinnosti podle odstavců 1 až 6 přecházejí na právní nástupce stavebníka, vlastníka a provozovatele vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, jakož i na právní nástupce vlastníků pozemků a staveb.
§ 8
Práva a povinnosti vlastníka vodovodu nebo kanalizace
(1)
Vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace je povinen zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování, vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu a dokládat jejich použití pro tyto účely.
(2)
Vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace může uzavřít smlouvu o provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace s provozovatelem. Jestliže vlastník provozuje vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci svým jménem a na vlastní odpovědnost, vztahují se na něj všechna práva a povinnosti provozovatele.
(3)
Vlastníci vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací provozně souvisejících, popřípadě jejich částí provozně souvisejících, upraví svá vzájemná práva a povinnosti písemnou dohodou tak, aby bylo zajištěno kvalitní a plynulé provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace. Tato dohoda je podmínkou kolaudačního rozhodnutí podle stavebního zákona.
(4)
Vlastníci vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací, jakož i vlastníci vodovodních řadů, vodárenských objektů, kanalizačních stok a kanalizačních objektů provozně souvisejících, jsou povinni umožnit napojení vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace jiného vlastníka, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti. Současně uzavřou vlastníci těchto vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací písemnou dohodu podle odstavce 3. Možnost napojení k zabezpečení dodávek pitné vody nebo odvádění odpadních vod nesmí být podmiňována vyžadováním finančních nebo jiných plnění. Náklady na realizaci napojení vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace hradí vlastník, jemuž je umožněno napojení vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace.
(5)
Vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen umožnit připojení na vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci a dodávat pitnou vodu nebo odvádět odpadní vody a čistit odpadní vody, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti těchto zařízení. Připojení vodovodní nebo kanalizační přípojkykanalizační přípojky a uzavření smlouvy o dodávce pitné vody nebo odvádění i čištění odpadních vod nesmí být podmiňovány vyžadováním finančních nebo jiných plnění. Náklady na realizaci vodovodní přípojkyvodovodní přípojky na vodovodvodovod nebo kanalizační přípojkykanalizační přípojky na kanalizacikanalizaci hradí osoba, které je umožněno připojení. Materiál na odbočení přípojek a uzávěr vodovodní přípojkyvodovodní přípojky hradí vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace.
(6)
Vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace a na právního nástupce provozovatele.
(7)
Při uzavírání smlouvy podle odstavce 6 se mohou strany dohodnout, že odběratelem je třetí osoba.
(8)
Vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace může provést zásah do vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace pouze po předchozím projednání s provozovatelem, pokud není smlouvou uzavřenou podle odstavce 2 stanoveno jinak.
(9)
Vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace i jejich provozovatel jsou povinni umožnit přístup k vodovoduvodovodu nebo kanalizacikanalizaci osobám, které jsou oprávněny provádět kontrolu kvalitního a plynulého provozování vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací a jejich technického stavu nebo činit jiná nezbytná opatření ke zjištění plnění povinností stanovených tímto zákonem a zvláštními zákony.
(10)
Vlastník vodovoduvodovodu i provozovatel vodovoduvodovodu jsou povinni umožnit přístup k vodovoduvodovodu a umožnit bezplatný odběr vody jednotkám požární ochrany16) při záchranných a likvidačních pracích31), pokud není v místě dostupný jiný dostatečný zdroj vody.
(11)
Vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace je povinen zpracovat a realizovat plán financování obnovy vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací, a to na dobu nejméně 10 kalendářních let. Obsah plánu financování obnovy vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací včetně pravidel pro jeho zpracování stanoví prováděcí právní předpis.
(12)
Vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace je povinen poskytnout na vyžádání ve lhůtě stanovené ve výzvě ministerstva údaje o technickém stavu jeho vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací. Vlastník, popřípadě stavebník nových vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací nebo vlastník obnovovaných vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací je povinen poskytnout na vyžádání ve lhůtě stanovené ve výzvě ministerstvu projektovou dokumentaci těchto nových nebo obnovovaných vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací, včetně specifikace nákladů na jejich výstavbu nebo obnovu. Vyhodnocení obdržených údajů je ministerstvo oprávněno zveřejnit.
(13)
Vlastník vodovoduvodovodu má právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále jen „vodnévodné“), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že vodnévodné se platí provozovateli vodovoduvodovodu (§ 20). Právo na vodnévodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. VodnéVodné je úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním. Právo na úplatu pevné složky vodnéhovodného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma vodnéhovodného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obceobce vydané v samostatné působnosti obceobce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací podle § 20 odst. 4.
(14)
Vlastník kanalizacekanalizace má právo na úplatu za odvádění odpadních vod (dále jen „stočnéstočné“), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že stočnéstočné se platí provozovateli kanalizacekanalizace (§ 20). Právo na stočnéstočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizacekanalizace. StočnéStočné je úplatou za službu spojenou s odváděním, čištěním, nebo jiným zneškodňováním odpadních vod. Právo na úplatu pevné složky stočnéhostočného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma stočnéhostočného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obceobce vydané v samostatné působnosti obceobce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací podle § 20 odst. 4.
(15)
Písemná dohoda vlastníků provozně souvisejících vodovodůvodovodů a provozně souvisejících kanalizacíkanalizací musí alespoň obsahovat
a)
u písemné dohody vlastníků provozně souvisejících vodovodůvodovodů strany dohody, předmět dohody včetně uvedení vlastnictví vodovodůvodovodů, stanovení podmínek dodávky (jakost, množství, tlakové poměry, měření, kontrola podmínek, zajištění funkčnosti, postup v odstranění závad, vzájemná informovanost, řešení sporů), specifikace nákladů a jejich kontroly, způsob plateb, smluvní sankce, možnost změn a doba platnosti této dohody,
b)
u písemné dohody vlastníků provozně souvisejících kanalizacíkanalizací strany dohody, předmět dohody včetně uvedení vlastnictví kanalizacíkanalizací, stanovení podmínek odvádění odpadních vod (čištění odpadních vod, limity znečištění, množství a způsob jejich měření, kontrola podmínek, zajištění funkčnosti, postup v odstranění závad, vzájemná informovanost o významných situacích, řešení sporů), specifikace nákladů a jejich kontroly, způsob plateb, smluvní sankce, možnost změn a doba platnosti této dohody.
(16)
Smlouva o dodávce pitné vody odběrateli musí obsahovat alespoň předmět smlouvy, smluvní strany, vlastníka a provozovatele vodovoduvodovodu, vlastníka přípojky a připojené stavby nebo pozemku s určením místa, počet trvale připojených osob, stanovení podmínek dodávky, limity množství dodávaného a množství určujícího kapacitu vodoměru nebo profil přípojky, tlakové poměry v místě přípojky (maximální a minimální), ukazatele jakosti (minimálně hodnoty obsahu vápníku, hořčíku a dusičnanů), způsob stanovení ceny a jejího vyhlášení, způsob fakturace a způsob plateb, možnost změn a doba platnosti této smlouvy.
(17)
Smlouva o odvádění odpadní vody odběrateli, nebo smlouva o odvádění a čištění odpadní vody odběrateli musí obsahovat alespoň předmět smlouvy, smluvní strany, vlastníka a provozovatele kanalizacekanalizace, vlastníka přípojky a připojené stavby nebo pozemku s určením místa, počet trvale připojených osob, stanovení podmínek odvádění nebo odvádění a čištění (limity množství, způsob stanovení množství, limity znečištění), způsob stanovení ceny a jejího vyhlášení, fakturace záloh a způsob plateb, možnost změn a doba platnosti této smlouvy.
§ 9
Práva a povinnosti provozovatele
(1)
Provozovatel je povinen provozovat vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci v souladu s právními předpisy, kanalizačním řádem, podmínkami stanovenými pro tento provoz rozhodnutími správních úřadů a v souladu se smlouvou uzavřenou podle § 8 odst. 2 a dohodou podle § 8 odst. 3, pokud se jedná o vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci provozně související.
(2)
Zásah do vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace může provést provozovatel pouze se souhlasem vlastníka, pokud není smlouvou uzavřenou podle § 8 odst. 2 stanoveno jinak.
(3)
Provozovatel je povinen předat obciobci na její žádost přehled zjištěných ukazatelů jakosti vody za minulý rok nejpozději do 30 dnů ode dne vyžádání.
(4)
Provozovatel je povinen stavebníkovi přeložky vodovodu nebo kanalizacepřeložky vodovodu nebo kanalizace sdělit své písemné stanovisko k navrhované přeložce vodovodu nebo kanalizacepřeložce vodovodu nebo kanalizace nejpozději do 30 dnů od doručení žádosti (§ 24 odst. 2).
(5)
Provozovatel je oprávněn přerušit nebo omezit dodávku vody nebo odvádění odpadních vod bez předchozího upozornění jen v případech živelní pohromy, při havárii vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, vodovodní přípojkyvodovodní přípojky nebo kanalizační přípojkykanalizační přípojky nebo při možném ohrožení zdraví lidí nebo majetku. Provozovatel je oprávněn přerušit nebo omezit dodávku vody bez předchozího upozornění také v případě, kdy je mu při stavu nedostatku vody vyhlášeném podle zvláštního právního předpisu8) příslušným orgánem upraveno, omezeno nebo zakázáno nakládání s vodami. Přerušení nebo omezení dodávky vody je provozovatel povinen bezprostředně oznámit územně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,17) vodoprávnímu úřadu, nemocnicím, operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje a dotčeným obcímobcím. Tato povinnost se nevztahuje na přerušení nebo omezení dodávky vody pouze havárií vodovodní přípojkyvodovodní přípojky.
(6)
Provozovatel je oprávněn přerušit nebo omezit dodávku vody nebo odvádění odpadních vod do doby, než pomine důvod přerušení nebo omezení,
a)
při provádění plánovaných oprav, udržovacích a revizních pracích,
b)
nevyhovuje-li zařízení odběratele technickým požadavkům tak, že jakost nebo tlak vody ve vodovoduvodovodu může ohrozit zdraví a bezpečnost osob a způsobit škodu na majetku,
c)
neumožní-li odběratel provozovateli, po jeho opakované písemné výzvě, přístup k vodoměru, přípojce nebo zařízení vnitřního vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace za podmínek uvedených ve smlouvě uzavřené podle § 8 odst. 6,
d)
bylo-li zjištěno neoprávněné připojení vodovodní přípojkyvodovodní přípojky nebo kanalizační přípojkykanalizační přípojky,
e)
neodstraní-li odběratel závady na vodovodní přípojcevodovodní přípojce nebo kanalizační přípojcekanalizační přípojce nebo na vnitřním vodovoduvodovodu nebo vnitřní kanalizacikanalizaci zjištěné provozovatelem ve lhůtě jím stanovené, která nesmí být kratší než 3 dny,
f)
při prokázání neoprávněného odběru vody nebo neoprávněného vypouštění odpadních vod, nebo
g)
v případě prodlení odběratele s placením podle sjednaného způsobu úhrady vodnéhovodného nebo stočnéhostočného po dobu delší než 30 dnů.
(7)
Přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod podle odstavce 6 je provozovatel povinen oznámit odběrateli v případě přerušení nebo omezení dodávek vody nebo odvádění odpadních vod
a)
podle odstavce 6 písm. b) až g) alespoň 3 dny předem,
b)
podle odstavce 6 písm. a) alespoň 15 dnů předem současně s oznámením doby trvání provádění plánovaných oprav, udržovacích nebo revizních prací.
(8)
V případě přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod podle odstavce 5 nebo odstavce 6 písm. a) je provozovatel oprávněn stanovit podmínky tohoto přerušení nebo omezení a je povinen zajistit náhradní zásobování pitnou vodou nebo náhradní odvádění odpadních vod v mezích technických možností a místních podmínek.
(9)
Provozovatel je povinen neprodleně odstranit příčinu přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod podle odstavce 5 nebo odstavce 6 písm. a) a bezodkladně obnovit dodávku vody nebo odvádění odpadních vod.
(10)
V případě, že k přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod došlo podle odstavce 6 písm. b) až g), hradí náklady s tím spojené odběratel.
(11)
ObecObec může v samostatné působnosti vydat obecně závaznou vyhlášku, kterou upraví způsob náhradního zásobování vodou a náhradního odvádění odpadních vod podle místních podmínek.
(12)
Provozovatel je povinen poskytnout na vyžádání ve lhůtě výzvou stanovené ministerstvu údaje, které se týkají technického stavu vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, které provozuje, údaje o vynaložených provozních nákladech a údaje o výpočtu ceny podle cenových předpisů17a) pro vodnévodné a stočnéstočné podle § 20 odst. 9. Vyhodnocení obdržených údajů je ministerstvo oprávněno zveřejnit.
(13)
Vyhlášením zákazu použití vody pro pitné účely nejsou dotčeny povinnosti provozovatele vodovoduvodovodu podle tohoto zákona.
§ 10
(1)
Neoprávněným odběrem vody z vodovoduvodovodu je odběr
a)
před vodoměrem,
b)
bez uzavřené písemné smlouvy o dodávce vody nebo v rozporu s ní,
c)
přes vodoměr, který v důsledku zásahu odběratele odběr nezaznamenává nebo zaznamenává odběr menší, než je odběr skutečný, nebo
d)
přes vodoměr, který odběratel nedostatečně ochránil před poškozením.
(2)
Neoprávněným vypouštěním odpadních vod do kanalizacekanalizace je vypouštění
a)
bez uzavřené písemné smlouvy o odvádění odpadních vod nebo v rozporu s ní,
b)
v rozporu s podmínkami stanovenými pro odběratele kanalizačním řádem, nebo
c)
přes měřicí zařízení neschválené provozovatelem nebo přes měřicí zařízení, které v důsledku zásahu odběratele množství vypuštěných odpadních vod nezaznamenává nebo zaznamenává množství menší, než je množství skutečné.
(3)
Odběratel je povinen nahradit ztráty vzniklé podle odstavců 1 a 2 vlastníkovi vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, pokud ve smlouvě uzavřené podle § 8 odst. 2 není stanoveno, že náhrada vzniklé ztráty je příjmem provozovatele; způsob výpočtu těchto ztrát stanoví prováděcí právní předpis.
HLAVA III
OBECNÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA VÝSTAVBU VODOVODŮ A KANALIZACÍ A NA JAKOST VODY
§ 11
Vodovody
(1)
VodovodyVodovody musí být navrženy a provedeny tak, aby bylo zabezpečeno dostatečné množství zdravotně nezávadné pitné vody pro veřejnou potřebu ve vymezeném území a aby byla zabezpečena nepřetržitá dodávka pitné vody pro odběratele. Je-li vodovodvodovod jediným zdrojem pro zásobování požární vodou, musí splňovat požadavky požární ochrany na zajištění odběru vody k hašení požáru, je-li to technicky možné.
(2)
Potrubí vodovoduvodovodu pro veřejnou potřebu včetně jeho přípojek a na ně napojených vnitřních rozvodů nesmí být propojeno s vodovodvodovodním potrubím z jiného zdroje vody, než je vodovod pro veřejnou potřebu.
(3)
VodovodyVodovody musí být chráněny proti zamrznutí, poškození vnějšími vlivy, vnější a vnitřní korozi a proti vnikání škodlivých mikroorganismů, chemických a jiných látek zhoršujících kvalitu pitné vody. Další technické požadavky na stavby vodovodůvodovodů stanoví prováděcí právní předpis.
§ 12
Kanalizace
(1)
KanalizaceKanalizace musí být navrženy a provedeny tak, aby negativně neovlivnily životní prostředí, aby byla zabezpečena dostatečná kapacita pro odvádění a čištění odpadních vod z odkanalizovávaného území a aby bylo zabezpečeno nepřetržité odvádění odpadních vod od odběratelů této služby. Současně musí být zajištěno, aby bylo omezováno znečišťování recipientů způsobované dešťovými přívaly. KanalizaceKanalizace musí být provedeny jako vodotěsné konstrukce, musí být chráněny proti zamrznutí a proti poškození vnějšími vlivy. Další požadavky na čištění odpadních vod včetně požadavků na projektovou dokumentaci, výstavbu a provoz kanalizacíkanalizací a čistíren odpadních vod stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Stoky pro odvádění odpadních vod, s výjimkou dešťových stok, jakož i kanalizační přípojkykanalizační přípojky musí být při souběhu a křížení uloženy hlouběji než vodovodní potrubí pro rozvod pitné vody. Výjimku může povolit stavební úřad rozhodnutím o povolení záměru podle stavebního zákona za předpokladu, že bude provedeno takové technické opatření, které zamezí možnosti kontaminace pitné vody vodou odpadní, a to při běžném provozu i v případě poruchy kanalizacekanalizace.
§ 13
Požadavky na jakost vody k úpravě na vodu pitnou
(1)
Voda odebraná z povrchových vodních zdrojů nebo z podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou (dále jen „surová voda“) musí splňovat v místě odběru před její vlastní úpravou požadavky na její jakost ve vazbě na použité standardní metody úpravy surové vody na vodu pitnou.
(2)
Výjimečně lze k úpravě na vodu pitnou odebírat povrchovou nebo podzemní vodu, jež v místě odběru nesplňuje požadavky na jakost surové vody, stanovené prováděcím právním předpisem. Výjimku povoluje na žádost provozovatele vodovoduvodovodu krajský úřad, a to pouze za předpokladu, že technologie úpravy vody z takového zdroje vody zaručuje zdravotní nezávadnost upravené pitné vody, stanovenou zvláštními právními předpisy.1)
(3)
Provozovatel vodovoduvodovodu je povinen provádět odběry vzorků surové vody v místě odběru před její vlastní úpravou a provádět jejich rozbory a celkové výsledky v elektronické podobě a ve stanoveném formátu zasílat krajskému úřadu a příslušnému správci povodí jednou ročně do 31. března za předchozí kalendářní rok.
(4)
Údaje podle odstavce 3 použije příslušný správce povodí jako podklad pro zpracování a aktualizaci plánů povodí a programů opatření z hlediska zlepšování jakosti surové vody.
(5)
Ukazatele jakosti surové vody a jejich mezní hodnoty pro jednotlivé kategorie standardních metod úpravy surové vody na vodu pitnou, formu elektronického a četnost měření hodnot jednotlivých ukazatelů, definice jednotlivých standardních metod úpravy surové vody na vodu pitnou, sledované parametry, referenční metody, četnost odběru vzorků a analýz, možnosti odchylek od požadavků na jakost a formu elektronického předávání výsledků stanoví prováděcí právní předpis.
(6)
Způsob zohlednění výsledků, které vyplývají z posouzení a řízení rizik zpracovaného podle § 3c odst. 1 písm. f) zákona o ochraně veřejného zdraví pro systém zásobování vodou, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 14
Jakost pitné vody a míra znečištění odpadních vod
(1)
Pitná voda dodávaná odběratelům vodovodemvodovodem musí splňovat požadavky na zdravotní nezávadnost pitné vody, stanovené zvláštními právními předpisy.1)
(2)
Práva a povinnosti provozovatele a odběratele související se zdravotní nezávadností pitné vody stanoví zvláštní zákon.17)
(3)
Vlastník kanalizacekanalizace je povinen před podáním žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí pro stavbu kanalizacekanalizace zajistit zpracování kanalizačního řádu, který stanoví nejvyšší přípustnou míru znečistění odpadních vod vypouštěných do kanalizacekanalizace, popřípadě nejvyšší přípustné množství těchto vod a další podmínky jejího provozu. Kanalizační řád schvaluje vodoprávní úřad. Schválený kanalizační řád je vlastník kanalizacekanalizace povinen předložit stavebnímu úřadu spolu s návrhem na vydání kolaudačního rozhodnutí pro stavbu kanalizacekanalizace.
(4)
V případě, kdy rozšíření kanalizační sítě nevyvolá žádnou jinou změnu ustanovení kanalizačního řádu než změnu v údajích o délce kanalizační sítě, stavební úřad v rozhodnutí o povolení záměru rozhodne o upuštění od zpracování nového kanalizačního řádu.
(5)
Provozovatel je povinen zajistit provádění odběrů vzorků odpadní vody a její rozbory.
(6)
Náležitosti kanalizačního řádu stanoví prováděcí právní předpis. Četnost odběrů vzorků a požadavky na rozbor vzorků odpadních vod stanoví prováděcí právní předpis.
HLAVA IV
DODÁVKY, MĚŘENÍ A CENY
§ 15
Dodávky vody
(1)
Povinnost dodávky vody je splněna vtokem vody z vodovoduvodovodu do vodovodní přípojkyvodovodní přípojky.
(2)
Odběratel může odebírat vodu z vodovoduvodovodu pouze pro účely sjednané ve smlouvě o dodávce vody, a to v jakosti pitné vody, v souladu se zvláštními právními předpisy.18)
(3)
Vlastník nebo provozovatel vodovoduvodovodu neodpovídá za škody a ušlý zisk vzniklé nedostatkem tlaku vody při omezeném zásobování vodou pro poruchu na vodovoduvodovodu, při přerušení dodávky elektrické energie, při nedostatku vody nebo z důvodu, pro který je vlastník nebo provozovatel oprávněn dodávku vody omezit nebo přerušit podle § 9 odst. 5 a 6.
(4)
Vyžaduje-li to veřejný zájem, především je-li přechodný nedostatek pitné vody, který nelze z důvodu technických kapacit nebo nedostatečných zdrojů vody nahradit, může vodoprávní úřad po projednání s obcíobcí, vlastníkem a provozovatelem vodovoduvodovodu vydat opatření obecné povahy20) o dočasném omezení užívání pitné vody z vodovoduvodovodu pro veřejnou potřebu na dobu nejdéle 3 měsíců.
(5)
Opatření obecné povahy nabývá účinnosti zveřejněním na úřední desce vodoprávního úřadu, pokud vodoprávní úřad nestanoví jinak. O vydání opatření obecné povahy uvědomí místně příslušný obecní úřad dotčené osoby způsobem v místě obvyklým. Stanovenou dobu dočasného omezení lze stejným způsobem prodloužit nejvýše o 3 měsíce.
(6)
Projednání opatření obecné povahy je veřejné, pokud vodoprávní úřad nestanoví jinak a koná se v den stanovený ve veřejné vyhlášce, kterou se návrh opatření obecné povahy zveřejňuje; veřejné projednání se nemůže konat dříve než 5 dnů po jeho zveřejnění. Dotčené osoby jsou oprávněny podat proti opatření obecné povahy písemné odůvodněné námitky ve lhůtě 5 pracovních dní ode dne jeho zveřejnění nebo na veřejném projednání uplatnit ústní připomínky.
(7)
Je-li vyhlášen stav nedostatku vody podle zákona o vodách8), může orgán k tomu příslušný33) postupem podle zákona o vodách34) dočasně omezit užívání pitné vody z vodovoduvodovodu pro veřejnou potřebu na dobu nejdéle 3 měsíců. Stanovenou dobu lze prodloužit nejvýše o 3 měsíce. Při stavu nedostatku vody podle zákona o vodách8) se odstavec 4 nepoužije.
(8)
Je-li vydáno opatření podle odstavce 4 nebo 7, je odběratel povinen umožnit provozovateli vodovoduvodovodu přístup k vodoměru.
Měření dodávané vody
§ 16
(1)
Množství dodané vody měří provozovatel vodoměrem, který je stanoveným měřidlem podle zvláštních právních předpisů21). Jiný způsob určení množství dodané vody může stanovit v odůvodněných případech pouze vlastník vodovoduvodovodu, popřípadě provozovatel vodovoduvodovodu, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, a to se souhlasem odběratele. Vodoměrem registrované množství dodané vody nebo jiným způsobem určené množství dodané vody je podkladem pro vyúčtování dodávky (fakturaci) vody.
(2)
Vlastníkem vodoměru je vlastník vodovoduvodovodu, s výjimkou případů, kdy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se prokazatelně stal vlastníkem vodoměru provozovatel vodovoduvodovodu.
(3)
Osazení, údržbu a výměnu vodoměru provádí provozovatel. Jeho povinností je oznámit odběrateli výměnu vodoměru alespoň 15 dní předem, současně s vymezením času v rozsahu maximálně 3 hodin, a to i v případě, že vodoměr je pro provozovatele přístupný bez účasti odběratele, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak. Přítomnému odběrateli se současně s výměnou předává potvrzení obsahující zaznamenaný stav měření odebraného vodoměru a u nově osazeného vodoměru jeho číslo, zaznamenaný stav a termín, do kterého musí být vyměněn.
(4)
Odběratel má právo zajistit si na vlastní náklady metrologickou zkoušku vodoměru na místě instalace, a to nezávislým měřidlem, připojeným na odbočení s uzávěrem za osazeným vodoměrem na potrubí vnitřního vodovoduvodovodu před jeho prvním rozdělením. Tuto zkoušku provede za přítomnosti provozovatele vodovoduvodovodu na základě smlouvy s odběratelem Český metrologický institut, pokud to vnitřní vodovodvodovod umožňuje. Zjistí-li se odchylka větší, než připouští zvláštní právní předpis21), vodoměr se považuje za nefunkční a při stanovení množství dodané vody pro vypořádání případné reklamace se postupuje podle § 17 odst. 4 písm. a).
(5)
Není-li množství odebrané vody z hydrantů a veřejných výtokových stojanů měřeno vodoměrem, stanoví toto množství vlastník vodovoduvodovodu na podkladě výpočtu vycházejícího z účelu použití odebrané vody a místních podmínek.
(6)
Způsob určení množství odebírané vody, není-li osazen vodoměr, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 17
(1)
Povinností odběratele je dodržet podmínky umístění vodoměru stanovené vlastníkem, popřípadě provozovatelem vodovoduvodovodu. Pokud vnitřní vodovodvodovod nevyhovuje požadavkům pro montáž vodoměru, je odběratel povinen na písemné vyzvání provozovatele provést v přiměřené lhůtě potřebné úpravy na připojované stavbě nebo pozemku.
(2)
Odběratel je povinen umožnit provozovateli přístup k vodoměru, chránit vodoměr před poškozením a bez zbytečného odkladu oznámit provozovateli závady v měření. Jakýkoliv zásah do vodoměru bez souhlasu provozovatele je nepřípustný a provozovatel má právo jednotlivé části vodoměru zajistit proti neoprávněné manipulaci.
(3)
Vodoměr podléhá úřednímu ověření podle zvláštních právních předpisů.21) Má-li odběratel pochybnosti o správnosti měření nebo zjistí-li závadu na vodoměru, má právo požádat o jeho přezkoušení. Toto právo lze uplatnit nejpozději při výměně vodoměru. Provozovatel je povinen na základě písemné žádosti odběratele do 30 dnů ode dne doručení žádosti zajistit přezkoušení vodoměru u subjektu oprávněného provádět státní metrologickou kontrolu měřidel, přičemž odběratel je povinen poskytnout provozovateli k odečtu i výměně vodoměru nezbytnou součinnost. Výsledek přezkoušení oznámí provozovatel neprodleně písemně odběrateli.
(4)
Zjistí-li se při přezkoušení vodoměru vyžádaném odběratelem, že
a)
údaje vodoměru nesplňují některý z požadavků stanovených zvláštním právním předpisem21), vodoměr se považuje za nefunkční; stanovení množství dodané vody se v tom případě provádí podle skutečného odběru ve stejném období roku předcházejícímu tomu období, které je předmětem reklamace nebo žádosti o přezkoušení vodoměru. V případě, že takové údaje nejsou k dispozici, nebo jsou zjevně zpochybnitelné, stanoví se množství dodané vody podle následného odběru ve stejném období roku nebo podle směrných čísel spotřeby vody a podle odstavce 6, pokud se provozovatel s odběratelem nedohodne jinak,
b)
údaje vodoměru splňují požadavky stanovené zvláštním právním předpisem,21) hradí náklady spojené s výměnou a přezkoušením vodoměru odběratel,
c)
pozbylo platnosti ověření vodoměru podle zvláštního právního předpisu21), považuje se vodoměr za nefunkční; stanovení množství dodané vody se v případě nesouhlasu odběratele provede postupem uvedeným v písmenu a),
d)
vodoměr je nefunkční, hradí náklady spojené s jeho výměnou a přezkoušením provozovatel.
(5)
Zjistí-li provozovatel nebo odběratel při kontrole nebo výměně vodoměru, že vodoměr údaje o množství dodávané vody nezaznamenává, vypočte se množství dodané vody za příslušné období nebo jeho část podle dodávek ve stejném období minulého roku, nebo jde-li o nový odběr nebo změnu, v odběrových poměrech podle množství dodávané vody v následujícím srovnatelném období, případně jiným způsobem dohodnutým s odběratelem.
(6)
Při reklamaci podle § 16 odst. 4 a vypořádání vyplývajícím ze zjištění podle odstavců 4 a 5 se za období k vypořádání považuje období od posledního skutečně provedeného odečtu vodoměru předcházejícího skutečnému odečtu vodoměru na základě kterého došlo k výměně vodoměru do dne výměny vodoměru, související s reklamací nebo žádostí o jeho přezkoušení.
(7)
Byla-li nefunkčnost nebo poškození vodoměru způsobena nedostatečnou ochranou vodoměru odběratelem nebo přímým zásahem odběratele vedoucím k poškození vodoměru, hradí újmu a náklady spojené s výměnou vodoměru odběratel.
(8)
Odběratel si může na svůj náklad osadit na vnitřním vodovoduvodovodu vlastní podružný vodoměr (například pro byt, ubytovnu, prodejnu, výrobnu, pronajaté prostory). Odpočet z podružného vodoměru nemá vliv na určení množství provozovatelem dodané vody.
(9)
Obecné technické podmínky měření množství dodané vody, způsob výpočtu dodané vody, není-li osazen vodoměr, a způsob vypořádání rozdílů podle výsledků přezkoušení vodoměrů stanoví prováděcí právní předpis.
§ 18
Odvádění odpadních vod
(1)
Odvedení odpadních vod z pozemku nebo stavby je splněno okamžikem vtoku odpadních vod z kanalizační přípojkykanalizační přípojky do kanalizacekanalizace.
(2)
KanalizacíKanalizací mohou být odváděny odpadní vody jen v limitech znečištění a v množství stanoveném v kanalizačním řádu a ve smlouvě o odvádění odpadních vod. Odběratel je povinen v místě a rozsahu stanoveném kanalizačním řádem kontrolovat míru znečištění vypouštěných odpadních vod do kanalizacekanalizace.
(3)
V případě, že je kanalizacekanalizace ukončena čistírnou odpadních vod, není dovoleno vypouštět do této kanalizacekanalizace odpadní vody přes septiky a čistírny odpadních vod, pokud se nejedná o čistírny odpadních vod k odstranění znečištění, které převyšuje limity znečištění uvedené kanalizačním řádem.
§ 19
Měření odváděných odpadních vod
(1)
Množství odpadních vod vypouštěných do kanalizacekanalizace měří odběratel svým měřicím zařízením, jestliže to stanoví kanalizační řád. Umístění a typ měřicího zařízení se určí ve smlouvě uzavřené mezi odběratelem a vlastníkem vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, popřípadě provozovatelem; nedojde-li k uzavření smlouvy, určí umístění a typ měřicího zařízení vodoprávní úřad. Měřicí zařízení podléhá úřednímu ověření podle zvláštních právních předpisů21) a toto ověřování zajišťuje na své náklady odběratel. Provozovatel je oprávněn průběžně kontrolovat funkčnost a správnost měřicího zařízení a odběratel je povinen umožnit provozovateli přístup k tomuto měřicímu zařízení.
(2)
Odběratel, který vypouští do kanalizacekanalizace odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných látek,22) je povinen v souladu s povolením vodoprávního úřadu měřit míru znečištění a objem odpadních vod a množství zvlášť nebezpečných látek vypouštěných do kanalizacekanalizace, vést o nich evidenci a výsledky měření předávat vodoprávnímu úřadu, který povolení vydal.
(3)
Má-li provozovatel pochybnosti o správnosti měření nebo zjistí-li závadu na měřicím zařízení, má právo požadovat přezkoušení měřicího zařízení. Odběratel je povinen na základě písemné žádosti provozovatele do 30 dnů od doručení žádosti zajistit přezkoušení měřicího zařízení u autorizované zkušebny. Výsledek přezkoušení oznámí písemně odběratel neprodleně provozovateli.
(4)
Zjistí-li se při přezkoušení měřicího zařízení vyžádaném provozovatelem, že
a)
údaje měřicího zařízení se odchylují od skutečnosti více, než připouští technický předpis tohoto měřicího zařízení, měřicí zařízení se považuje za nefunkční; v tomto případě hradí náklady spojené s výměnou a přezkoušením měřicího zařízení odběratel,
b)
údaje měřicího zařízení se neodchylují od skutečnosti více, než připouští příslušný technický předpis, hradí náklady spojené s výměnou a přezkoušením měřicího zařízení provozovatel,
c)
měřicí zařízení je vadné, hradí náklady spojené s jeho výměnou a přezkoušením odběratel, který je též povinen neprodleně zajistit jeho výměnu za správné a funkční měřicí zařízení.
(5)
Pokud není množství vypouštěných odpadních vod měřeno, předpokládá se, že odběratel, který odebírá vodu z vodovoduvodovodu, vypouští do kanalizacekanalizace takové množství vody, které odpovídá zjištění na vodoměru nebo směrným číslům roční potřeby vody, pokud nejsou instalovány vodoměry. V případě, kdy je měřen odběr z vodovoduvodovodu, ale je také možnost odběru z jiných zdrojů, použijí se ke zjištění spotřeby vody směrná čísla roční potřeby nebo se k naměřenému odběru z vodovoduvodovodu připočte množství vody získané z jiných, provozovatelem vodovoduvodovodu měřených zdrojů.
(6)
Není-li množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizacekanalizace přímo přípojkou nebo přes uliční vpust měřeno, vypočte se toto množství způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis. Výpočet množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizacekanalizace musí být uveden ve smlouvě o odvádění odpadních vod.
(7)
Jestliže odběratel vodu dodanou vodovodemvodovodem zčásti spotřebuje bez vypuštění do kanalizacekanalizace a toto množství je prokazatelně větší než 30 m3 za rok, zjistí se množství vypouštěné odpadní vody do kanalizacekanalizace buď měřením, nebo odborným výpočtem podle technických propočtů předložených odběratelem a ověřených provozovatelem, pokud se předem provozovatel s odběratelem nedohodli jinak.
(8)
Vypořádání rozdílů z nefunkčního měření podle výsledku přezkoušení měřicího zařízení se provádí od odečtu, který předcházel tomu odečtu, který byl důvodem žádosti o přezkoušení měřicího zařízení.
(9)
Vypouští-li odběratel do kanalizacekanalizace vodu z jiných zdrojů než z vodovoduvodovodu a není-li možno zjistit množství vypouštěné odpadní vody měřením nebo jiným způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem, zjistí se množství vypouštěných odpadních vod odborným výpočtem ověřeným provozovatelem.
(10)
Obecné technické podmínky měření množství vypouštěných odpadních vod, způsob výpočtu množství vypouštěných odpadních vod a způsob výpočtu množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizacekanalizace, není-li měření zavedeno, směrná čísla spotřeby vody a způsob vypořádání rozdílů stanoví prováděcí právní předpis.
§ 20
Vodné a stočné
(1)
VodnéVodné a stočnéstočné má jednosložkovou nebo dvousložkovou formu.
(2)
Jednosložková formaJednosložková forma je součinem ceny podle cenových předpisů17a) a množství odebrané vody podle § 16 nebo vypouštěných odpadních vod a srážkových vod podle § 19.
(3)
Dvousložková forma obsahuje složku, která je součinem ceny podle cenových předpisů17a) a množství odebrané vody podle § 16 nebo vypouštěných odpadních vod a srážkových vod podle § 19 a pevnou složku stanovenou v závislosti na kapacitě vodoměru, profilu přípojky nebo ročního množství odebrané vody. Podíl jednotlivých složek stanoví cenový předpis.17a) Způsob výpočtu pevné složky stanoví prováděcí právní předpis.
(4)
VodnéVodné a stočnéstočné se hradí v jednosložkové formějednosložkové formě, pokud obecobec nestanoví obecně závaznou vyhláškou vydanou v samostatné působnosti úhradu vodnéhovodného a stočnéhostočného ve dvousložkové formě, včetně druhu stanovení pevné složky. O úhradě vodnéhovodného a stočnéhostočného ve dvousložkové formě včetně druhu stanovení pevné složky může také rozhodnout nejvyšší orgán právnické osoby, která je vlastníkem vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací a ve které výkon hlasovacích práv nejméně ve dvoutřetinové většině drží obceobce.
(5)
Je-li voda dodávána vlastníkem vodovoduvodovodu, popřípadě jeho provozovatelem jiné osobě, než je odběratel, rozhoduje o formě vodnéhovodného vlastník tohoto vodovoduvodovodu.
(6)
Povinnost platit za odvádění srážkových vod do kanalizacekanalizace pro veřejnou potřebu se nevztahuje na plochy dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací15) veřejně přístupných, plochy drah celostátních a regionálních včetně pevných zařízení potřebných pro přímé zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy s výjimkou staveb, pozemků nebo jejich částí využívaných pro služby, které nesouvisí s činností provozovatele dráhy nebo drážního dopravce, zoologické zahrady, veřejná a neveřejná pohřebiště a plochy nemovitostí určených k trvalému bydlení a na domácnosti.
(7)
Povinnost platit vodnévodné a stočnéstočné se nevztahuje na jednotky požární ochrany při záchranných a likvidačních pracích31).
(8)
Vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, popřípadě jejich provozovatel, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2, je povinen předložit odběrateli na jeho žádost úplný výpočet ceny pro vodnévodné a stočnéstočné podle struktury uvedené v odstavci 9.
(9)
Členění nákladových položek, jejich obsah, objemové a množstevní položky a jejich podíl při výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodnévodné a stočnéstočné stanoví prováděcí právní předpis.
HLAVA V
KRIZOVÁ SITUACE A VEŘEJNÁ SLUŽBA
§ 21
Krizová situace
(1)
Podmínky nouzového zásobování pitnou vodou a nouzového odvádění odpadních vod za krizové situace upravují zvláštní právní předpisy,25) v jejichž rámci provozovatelé vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací podle svých možností zabezpečují odborné služby.
(2)
Za krizové situace jsou provozovatelé povinni informovat na vyžádání ministerstvo a orgány krizového řízení o stavu zásobování pitnou vodou.
(3)
Krajské úřady připravují systémové zajištění nouzového zásobování pitnou vodou a odvádění odpadních vod za krizových situací u vybraných provozovatelů vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací pro území kraje.
§ 22
Povinnost veřejné služby provozovatele vodovodu nebo kanalizace
(1)
Veřejnou službouVeřejnou službou se pro účely tohoto zákona rozumí činnost provozovatele v oboru zásobování vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění, která
a)
přesahuje zajišťování běžných služeb podle tohoto zákona a není smluvně zajištěna nebo plněna, zejména činnost při ohrožení veřejného zdraví, životního prostředí, majetku a veřejného pořádku, nebo
b)
vznikla ztrátou schopnosti stávajícího provozovatele zajišťovat dodávku vody nebo odvádění odpadních vod podle tohoto zákona.
(2)
Povinnost veřejné službyveřejné služby lze uložit provozovateli, který má k jejímu zajištění vytvořeny potřebné podmínky; tato povinnost vzniká rozhodnutím příslušného orgánu veřejné správy (§ 26 až 28). Rozhodnutí se vydává na dobu určitou, nejdéle však na dobu 1 roku. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(3)
Po dobu vykonávání povinnosti veřejné službyveřejné služby přechází právo na vodnévodné a stočnéstočné na toho, komu je tato povinnost uložena. V případě provozně souvisejícího vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, při jejichž provozování nelze vybírat vodnévodné a stočnéstočné, hradí prokázané náklady vzniklé rozhodnutím určenému provozovateli vlastník, popřípadě provozovatel, který pitnou vodu odebírá nebo odpadní vody předává.
(4)
Vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace je povinen umožnit provozovateli plnění povinnosti veřejné službyveřejné služby podle odstavce 2.
(5)
V případech podle odstavce 1 písm. a), které se netýkají provozu vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací, hradí prokázané náklady vzniklé rozhodnutím příslušného orgánu veřejné správy o uložení povinnosti veřejné službyveřejné služby tento orgán veřejné správy.
HLAVA VI
OCHRANA VODOVODNÍCH ŘADŮ A KANALIZAČNÍCH STOK
§ 23
Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok
(1)
K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se vymezují ochranná pásmaochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok (dále jen „ochranná pásmaochranná pásma“).
(2)
Ochrannými pásmyOchrannými pásmy se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a kanalizačních stok určený k zajištění jejich provozuschopnosti. Ochranná pásmaOchranná pásma vodních zdrojů podle zvláštního zákona26) tímto nejsou dotčena.
(3)
Ochranná pásmaOchranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu
a)
u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, 1,5 m,
b)
u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m,
c)
u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.
(4)
V ochranném pásmuochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze
a)
provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování,
b)
vysazovat trvalé porosty,
c)
provádět skládky mimo skládek jakéhokoliv odpadu,
d)
provádět terénní úpravy,
jen s písemným souhlasem vlastníka vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, popřípadě provozovatele, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2.
(5)
Nezíská-li osoba, která hodlá provádět činnosti uvedené v odstavci 4, souhlas podle odstavce 4, může požádat stavební úřad o povolení k těmto činnostem. Stavební úřad může v těchto případech tyto činnosti v ochranném pásmuochranném pásmu povolit a současně stanovit podmínky pro jejich provedení. Přitom přihlédne k technickým možnostem řešení při současném zabezpečení ochrany vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a k technickobezpečnostní ochraně zájmů dotčených osob. Souvisí-li činnost se záměrem stavby nebo jiným záměrem povolovaným podle stavebního zákona, rozhodne stavební úřad o povolení této činnosti ve výrokové části rozhodnutí o povolení záměru.
(6)
Při porušení povinnosti stanovené v odstavci 4 nařídí stavební úřad obnovit předešlý stav.
(7)
Vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, popřípadě provozovatel, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2, je povinen na žádost poskytnout informaci žadateli o možném střetu jeho záměru s ochranným pásmemochranným pásmem vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a další údaje podle zvláštního zákona.28) Při zasahování do terénu, včetně zásahů do pozemních komunikací nebo jiných staveb v ochranném pásmuochranném pásmu, je stavebník, v jehož zájmu se tyto zásahy provádějí, povinen na svůj náklad neprodleně přizpůsobit nové úrovni povrchu veškerá zařízení a příslušenství vodovodního řadu a kanalizační stoky mající vazbu na terén, pozemní komunikaci nebo jinou stavbu. Tyto práce smí provádět pouze s vědomím a se souhlasem vlastníka vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, popřípadě provozovatele, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2.
§ 24
Přeložky vodovodů a kanalizací
(1)
Přeložkou vodovodu nebo kanalizacePřeložkou vodovodu nebo kanalizace se rozumí dílčí změna jejich směrové nebo výškové trasy nebo přemístění některých prvků tohoto zařízení.
(2)
Přeložku je možno provést jen s písemným souhlasem vlastníka vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace. Žádost o souhlas musí obsahovat stanovisko provozovatele. Tím nejsou dotčeny povinnosti vyplývající ze zvláštních právních předpisů.29)
(3)
Přeložku vodovodu nebo kanalizacePřeložku vodovodu nebo kanalizace zajišťuje na vlastní náklad osoba, která potřebu přeložky vyvolala, pokud zákon o pozemních komunikacích15) nestanoví jinak.
(4)
Vlastnictví vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace se po provedení přeložky nemění.
(5)
Stavebník přeložky je povinen předat vlastníkovi vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace dokončenou stavbu neprodleně poté, co nastaly právní účinky kolaudačního rozhodnutí, a to včetně příslušné dokumentace skutečného provedení stavby a souvisejících dokladů.
HLAVA VII
PŮSOBNOST ORGÁNŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY
§ 25
Veřejnou správu na úseku vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací podle tohoto zákona vykonávají
a)
obecní úřady,
b)
obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností a újezdní úřady na území vojenských újezdů,
c)
stavební úřady,
d)
krajské úřady,
e)
ministerstvo,
f)
Ministerstvo obrany.
§ 26
(1)
ObceObce v samostatné působnosti
a)
dbají o rozvoj vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací, odpovídající potřebám obceobce, zajištěním jeho zapracování do územně plánovací dokumentace obceobce v souladu s plánem rozvoje vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací,
b)
vydávají obecně závazné vyhlášky ve věcech stanovených tímto zákonem podle § 9 odst. 11 a § 20 odst. 4.
(2)
Obecní úřady v přenesené působnosti rozhodují o povinnosti veřejné službyveřejné služby podle § 22 na území obceobce, pokud obecobec není provozovatelem.
§ 27
(1)
Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, vykonávají státní správu na úseku vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností a újezdní úřady na území vojenských újezdů jako vodoprávní úřady.
(2)
Obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností a újezdní úřady na území vojenských újezdů
a)
rozhodují o povinnostech veřejné službyveřejné služby podle § 22,
b)
rozhodují o vydání opatření obecné povahy podle § 15 odst. 4 až 6,
c)
schvalují kanalizační řády podle § 14 odst. 3, pokud k jejich schvalování není příslušný krajský úřad,
d)
zajišťují soulad kanalizačních řádů vlastníků provozně souvisejících kanalizacíkanalizací z hlediska kapacitních a kvalitativních možností.
§ 28
(1)
Kraje v samostatné působnosti zabezpečují zpracování, aktualizace a schvalování plánů rozvoje vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací podle § 4.
(2)
Krajské úřady v přenesené působnosti
a)
vydávají, mění nebo ruší povolení provozovat vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci na území kraje podle § 6,
b)
povolují výjimku podle § 13 odst. 2,
c)
rozhodují o povinnosti veřejné službyveřejné služby podle § 22, jestliže se vodovodvodovod nebo kanalizacekanalizace nacházejí na území více správních obvodů obcíobcí s obecními úřady s rozšířenou působností,
d)
připravují systémové zajištění nouzového zásobování pitnou vodou a odvádění odpadních vod za krizových situací,
e)
schvalují kanalizační řády podle § 14 odst. 3, pokud jsou jimi stanoveny podmínky pro vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizacekanalizace.
§ 28a
Stavební úřady
a)
rozhodují o uložení povinnosti připojit se na kanalizacikanalizaci podle § 3 odst. 8,
b)
rozhodují o změně v užívání stavby vodovodní nebo kanalizační přípojkykanalizační přípojky a části vnitřního vodovoduvodovodu nebo vnitřní kanalizacekanalizace podle § 3a odst. 2 a 3,
c)
rozhodují o rozsahu oprávnění podle § 7 odst. 3,
d)
rozhodují o povolení k činnostem v ochranném pásmuochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky podle 23 odst. 5 a o nařízení obnovy předešlého stavu podle § 23 odst. 6,
e)
provádějí kontrolu a projednávají přestupky v případech, kdy jim o věci přísluší rozhodovat podle písmen a) až d).
§ 29
(1)
Ministerstvo
a)
je pro účely tohoto zákona odvolacím orgánem pro rozhodnutí vydaná krajským úřadem v prvním stupni,
b)
zajišťuje zpracování a aktualizace plánu rozvoje vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací pro území státu,
c)
projednává a eviduje navrhované změny a aktualizace plánů rozvoje vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací pro území krajů a pro území státu,
d)
zajišťuje mezinárodní spolupráci v oblasti vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací,
e)
vede seznam technických auditorů,
f)
vyhlašuje provedení technického auditu.
(2)
V působnosti ministerstva je dále regulace oboru vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací, ochrana spotřebitelůspotřebitelů a podpora hospodářské soutěže v prostředí přirozeného monopolu tohoto oboru, k uspokojování požadavků na dodávku pitné vody, odvádění a čištění odpadních vod včetně nákladů, zajištění dohledu nad zpracováním a plněním plánů financování obnovy vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací a poskytování objektivních informací z oboru vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací veřejnosti.
(3)
Ministerstvo v rámci své působnosti podle odstavce 2 rozhoduje o
a)
zrušení povolení k provozování vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací podle § 6 odst. 9,
b)
bilančních nárocích na zdroje zásobování pitnou vodou ze skupinových vodovodůvodovodů a vodárenských soustav, nedojde-li k dohodě jejich vlastníka nebo provozovatele s jednotlivými vlastníky nebo provozovateli připojených vodovodůvodovodů.
(4)
Ministerstvo dále
a)
vede ústřední evidenci údajů o vodovodechvodovodech a kanalizacíchkanalizacích,
b)
zabezpečuje informační systém na úseku vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací pro podporu výkonu veřejné správy,
c)
provádí vzájemná porovnání cen podle cenových předpisů17a) pro vodnévodné a stočnéstočné, nákladů a zisku u kalkulací, tvorby a čerpání prostředků na obnovu, a zveřejňuje výsledky,
d)
provádí vyhodnocení údajů podle § 8 odst. 12 a § 9 odst. 12 a zveřejňuje je,
e)
poskytuje odbornou spolupráci cenovým kontrolním orgánům,
f)
spolupracuje s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže,
g)
kontroluje plnění povinností podle toho zákona vlastníky a provozovateli vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací, zjistí-li závady, může uložit nápravná opatření k jejich odstranění.
(5)
Zaměstnanci ministerstva jsou oprávněni
a)
vstupovat do objektů sloužících k poskytování dodávky pitné vody, odvádění a čištění odpadních vod,
b)
nahlížet do všech účetních a jiných dokladů vlastníků nebo provozovatelů vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací, nezbytných k výkonu regulace, pořizovat jejich kopie a požadovat vysvětlení; o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s touto činností, jsou povinni zachovávat mlčenlivost, a to ještě 2 roky po skončení pracovního poměru.
(6)
Ustanoveními odstavců 2 a 5 není dotčena působnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
§ 29a
Ministerstvo obrany vykonává působnost ústředního úřadu na území vojenských újezdů ve věcech, v nichž je založena působnost újezdního úřadu podle § 25.
§ 29b
(1)
Ministerstvo pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá ze základního registru obyvatel tyto údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení,
b)
datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
d)
adresa místa pobytu,
e)
datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil.
(2)
Ministerstvo pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
pohlaví,
d)
místo a okres narození; v případě narození v cizině, místo a stát,
e)
rodné číslo,
f)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g)
adresa místa trvalého pobytu,
h)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí státního občana České republiky mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
i)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.
(3)
Ministerstvo pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá z informačního systému cizinců tyto údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení,
b)
datum narození,
c)
rodné číslo,
d)
pohlaví,
e)
místo a stát narození; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,
f)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g)
druh a adresa místa pobytu na území České republiky,
h)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí.
(4)
Ministerstvo pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci kromě veřejně přístupných údajů tyto údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby a
b)
adresa místa pobytu v České republice, popřípadě bydliště v zahraničí podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby.
(5)
Z údajů podle odstavců 1 až 4 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
(6)
Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
§ 30
Místní příslušnost
(1)
Místní příslušnost orgánů veřejné správy na úseku vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací se řídí místem, kde se vodovodvodovod nebo kanalizacekanalizace nacházejí.
(2)
Jestliže se vodovodvodovod nebo kanalizacekanalizace nacházejí na území obvodů více orgánů veřejné správy, je místně příslušný orgán veřejné správy, v jehož územním obvodu leží převažující část vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace.
HLAVA VIII
PŘESTUPKY
§ 32
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
bez souhlasu vlastníka nebo provozovatele vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace podle § 23 odst. 5
1.
provádí zemní práce, stavby, umísťuje konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádí činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování,
2.
vysazuje trvalé porosty,
3.
provádí skládky mimo skládek jakéhokoliv odpadu, nebo
4.
provádí terénní úpravy,
b)
v rozporu s § 7 odst. 1 znemožní vstup na pozemky nebo stavby v souvislosti s údržbou vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace nebo za účelem splnění povinností spojených s provozováním vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace,
c)
poškodí vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci nebo jejich součásti či příslušenství,
d)
neoprávněně manipuluje se zařízením vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací,
e)
vypustí do kanalizacekanalizace látky, které nejsou odpadními vodami,
f)
provozuje vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci bez povolení orgánu veřejné správy podle § 6, nebo
g)
v rozporu s § 11 odst. 2 propojí vodovodvodovod pro veřejnou potřebu včetně jeho přípojek a na ně napojených vnitřních rozvodů s jiným zdrojem vody, než je vodovodvodovod pro veřejnou potřebu.
(2)
Fyzická osoba se jako vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
nezajistí průběžné vedení majetkové evidence svých vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací podle § 5 odst. 1,
b)
nezajistí průběžné vedení provozní evidence svých vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací podle § 5 odst. 2,
c)
v rozporu s § 5 odst. 3 nepředá vodoprávnímu úřadu vybrané údaje z majetkové evidence vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací a z jejich provozní evidence v termínu a v elektronické podobě a ve stanoveném formátu, nebo je předá neúplné či chybné,
d)
nezajistí plynulé a bezpečné provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace podle § 8 odst. 1,
e)
neupraví vzájemná práva s vlastníkem provozně souvisejícího vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace podle § 8 odst. 3,
f)
neumožní napojení vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace jiného vlastníka podle § 8 odst. 4,
g)
neumožní připojení na vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci podle § 8 odst. 5,
h)
neuzavře písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem podle § 8 odst. 6,
i)
v rozporu s § 8 odst. 11
1.
nevypracuje nebo nerealizuje plán financování obnovy vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací,
2.
zpracuje plán financování obnovy vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací odchylně od prováděcího právního předpisu vydaného k provedení ustanovení § 8 odst. 11, nebo
3.
nevytváří prostředky na obnovu nebo nedoloží doklady o použití prostředků na obnovu podle § 8 odst. 1.
j)
neposkytne údaje o technickém stavu svého vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace podle § 8 odst. 12,
k)
v rozporu s § 20 odst. 8 odběrateli
1.
nepředloží na jeho žádost výpočet ceny pro vodnévodné a stočnéstočné, nebo
2.
předloží výpočet neúplný nebo ve struktuře, která neodpovídá prováděcímu právnímu předpisu vydanému k provedení tohoto ustanovení,
l)
v rozporu s § 22 odst. 3 nehradí prokázané náklady vzniklé rozhodnutím určenému provozovateli, nebo
m)
neumožní provozovateli plnění povinnosti veřejné službyveřejné služby podle § 22 odst. 4,
n)
v rozporu s § 36 odst. 5 jako vlastník nebo provozovatel
1.
nezveřejní informace o celkovém vyúčtování porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodnévodné a stočnéstočné v předchozím kalendářním roce, nebo
2.
nezdůvodní vykázaný rozdíl nebo nezašle vyúčtování ministerstvu ve stanoveném formátu elektronického předání, nebo
o)
neposkytne k provedení technického auditu údaje vyžádané orgánem uvedeným v § 38 odst. 2.
(3)
Fyzická osoba se jako vlastník vodovoduvodovodu dopustí přestupkupřestupku tím, že neumožní přístup k vodovoduvodovodu a bezplatný odběr vody jednotkám požární ochrany při záchranných a likvidačních pracích31), pokud není v místě dostupný jiný dostatečný zdroj vody.
(4)
Fyzická osoba se jako vlastník kanalizacekanalizace dopustí přestupkupřestupku tím, že nemá rozhodnutím vodoprávního úřadu schválený kanalizační řád této kanalizacekanalizace.
(5)
Fyzická osoba se jako odběratel dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
v rozporu s § 3 odst. 4 nezajistí, aby vodovodní přípojkavodovodní přípojka byla provedena a užívána tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vody ve vodovoduvodovodu,
b)
v rozporu s § 10 odst. 1 neoprávněně odebere vodu z vodovoduvodovodu,
c)
v rozporu s § 10 odst. 2 neoprávněně vypouští odpadní vody do kanalizacekanalizace,
d)
odebírá vodu z vodovoduvodovodu v rozporu s § 15 odst. 2,
e)
odebírá nebo užívá pitnou vodu z vodovoduvodovodu pro veřejnou potřebu v rozporu s § 15 odst. 4 nebo 7,
f)
v rozporu s § 18 odst. 2 odvádí odpadní vody v rozporu s kanalizačním řádem nebo smlouvou o odvádění odpadních vod,
g)
neprovede úpravy na připojované stavbě nebo pozemku podle § 17 odst. 1,
h)
v rozporu s § 17 odst. 2 neposkytne nezbytnou součinnost provozovateli k odečtu nebo výměně vodoměru podle § 17 odst. 3 nebo nechrání vodoměr před poškozením anebo bez zbytečného odkladu neoznámí provozovateli závady v měření,
i)
v rozporu s § 18 odst. 2 nekontroluje v místě a rozsahu stanoveném kanalizačním řádem míru znečištění vypouštěných odpadních vod do kanalizacekanalizace,
j)
vypouští do kanalizacekanalizace odpadní vody, které převyšují limity znečištění a množství stanovené v kanalizačním řádu a ve smlouvě o odvádění odpadních vod,
k)
v rozporu s § 18 odst. 3 vypouští do kanalizacekanalizace odpadní vody přes septik nebo čistírnu odpadních vod v případě, že je kanalizacekanalizace ukončena čistírnou odpadních vod,
l)
neumožní provozovateli přístup k měřicímu zařízení množství odpadních vod v případech podle § 19 odst. 1,
m)
v rozporu s § 19 odst. 2 neměří míru znečištění a objem odpadních vod a množství zvlášť nebezpečných látek vypouštěných do kanalizacekanalizace, nevede o nich evidenci nebo výsledky měření nepředá vodoprávnímu úřadu, který povolení vydal,
n)
nezajistí na základě písemné žádosti provozovatele přezkoušení měřicího zařízení u autorizované zkušebny podle § 19 odst. 3, nebo
o)
nezajistí, aby kanalizační přípojkakanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna.
(6)
Fyzická osoba se jako stavebník přeložky vodovodu nebo kanalizacepřeložky vodovodu nebo kanalizace dopustí přestupku tím, že nepředá vlastníkovi vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace dokončenou stavbu neprodleně poté, co nastaly právní účinky kolaudačního rozhodnutí, a to včetně příslušné dokumentace skutečného provedení stavby a souvisejících dokladů.
(7)
Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu
a)
do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. c), h) nebo i) bodu 2, odstavce 2 písm. j) nebo k) bodu 1 nebo 2, odstavce 2 písm. n) bodu 1 anebo odstavce 5 písm. g) až i) nebo l) až n),
b)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) až d), odstavce 2 písm. a), b) nebo n) bodu 2 anebo odstavce 5 písm. a) až e),
c)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), f) nebo g), odstavce 2 písm. e), g) nebo i) bodu 1 nebo 3, odstavce 5 písm. f), j), k) nebo o) anebo odstavce 6,
d)
do 200 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 2 písm. f), l) nebo o) anebo odstavce 3 nebo 4, nebo
e)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 2 písm. d) nebo m).
§ 33
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
bez souhlasu vlastníka nebo provozovatele vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace podle § 23 odst. 5
1.
provádí zemní práce, stavby, umísťuje konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádí činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování,
2.
vysazuje trvalé porosty,
3.
provádí skládky mimo skládek jakéhokoliv odpadu, nebo
4.
provádí terénní úpravy,
b)
v rozporu s § 7 odst. 1 znemožní vstup na pozemky nebo stavby v souvislosti s údržbou vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace nebo za účelem splnění povinností spojených s provozováním vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace podle § 7 odst. 1,
c)
poškodí vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci nebo jejich součásti či příslušenství,
d)
neoprávněně manipuluje se zařízením vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací,
e)
vypustí do kanalizacekanalizace látky, které nejsou odpadními vodami,
f)
provozuje vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci bez povolení orgánu veřejné správy podle § 6, nebo
g)
v rozporu s § 11 odst. 2 propojí vodovodvodovod pro veřejnou potřebu včetně jeho přípojek a na ně napojených vnitřních rozvodů s jiným zdrojem vody, než je vodovodvodovod pro veřejnou potřebu.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace dopustí přestupku tím, že
a)
nezajistí průběžné vedení majetkové evidence svých vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací podle § 5 odst. 1,
b)
nezajistí průběžné vedení provozní evidence svých vodovodůvodovodů nebo kanalizacíkanalizací podle § 5 odst. 2,
c)
v rozporu s § 5 odst. 3 nepředá vodoprávnímu úřadu vybrané údaje z majetkové evidence vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací a z jejich provozní evidence v termínu a ve stanovené formě elektronického předání, nebo je předá neúplné či chybné,
d)
nezajistí plynulé a bezpečné provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace podle § 8 odst. 1,
e)
neupraví vzájemná práva s vlastníkem provozně souvisejícího vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace podle § 8 odst. 3,
f)
neumožní napojení vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace jiného vlastníka podle § 8 odst. 4,
g)
v rozporu s § 8 odst. 11
1.
nevypracuje nebo nerealizuje plán financování obnovy vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací,
2.
zpracuje plán financování obnovy vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací odchylně od prováděcího právního předpisu vydaného k provedení ustanovení § 8 odst. 11, nebo
3.
nevytváří prostředky na obnovu nebo nedoloží doklady o použití prostředků na obnovu podle § 8 odst. 1,
h)
neposkytne údaje o technickém stavu svého vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace podle § 8 odst. 12,
i)
v rozporu s § 22 odst. 3 nehradí prokázané náklady vzniklé rozhodnutím určenému provozovateli, nebo
j)
neumožní provozovateli plnění povinnosti veřejné službyveřejné služby podle § 22 odst. 4.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace nebo jako provozovatel dopustí přestupku tím, že
a)
neumožní připojení na vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci podle § 8 odst. 5,
b)
neuzavře písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem podle § 8 odst. 6, nebo nepostupuje v souladu s ustanovením § 36 odst. 2,
c)
v rozporu s § 20 odst. 8 odběrateli
1.
nepředloží na jeho žádost výpočet ceny pro vodnévodné a stočnéstočné, nebo
2.
předloží výpočet neúplný nebo ve struktuře, která neodpovídá prováděcímu právnímu předpisu vydanému k provedení tohoto ustanovení,
d)
v rozporu s § 36 odst. 5 jako vlastník nebo provozovatel
1.
nezveřejní informace o celkovém vyúčtování porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodnévodné a stočnéstočné v předchozím kalendářním roce, nebo
2.
nezdůvodní vykázaný rozdíl nebo nezašle vyúčtování ministerstvu ve stanoveném formátu elektronického předání,
e)
neinformuje odběratele způsobem a v rozsahu podle § 36 odst. 10, nebo
f)
neposkytne k provedení technického auditu údaje vyžádané orgánem uvedeným v § 38 odst. 2.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodovoduvodovodu nebo jako provozovatel vodovoduvodovodu dopustí přestupku tím, že neumožní přístup k vodovoduvodovodu nebo bezplatný odběr vody jednotkám požární ochrany při záchranných a likvidačních pracích32), pokud není v místě dostupný jiný dostatečný zdroj vody.
(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník kanalizacekanalizace dopustí přestupku tím, že nemá rozhodnutím vodoprávního úřadu schválený kanalizační řád této kanalizacekanalizace.
(6)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel dopustí přestupku tím, že
a)
provozuje vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci v rozporu s požadavky podle § 9 odst. 1,
b)
nepředá obciobci přehled zjištěných ukazatelů jakosti vody podle § 9 odst. 3,
c)
nesdělí stavebníkovi přeložky vodovodu nebo kanalizacepřeložky vodovodu nebo kanalizace stanovisko k navrhované přeložce vodovodu nebo kanalizacepřeložce vodovodu nebo kanalizace podle § 9 odst. 4,
d)
neoznámí odběrateli přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod ve lhůtách stanovených podle § 9 odst. 7 písm. a) nebo b),
e)
odebírá k úpravě na vodu pitnou povrchovou vodu nebo podzemní vodu, jež v místě odběru nesplňuje požadavky na jakost surové vody v rozporu s § 13 odst. 2,
f)
v rozporu s § 13 odst. 3 neprovádí odběry vzorků surové vody v místě odběru před vlastní úpravou nebo neprovádí jejich rozbory a celkové výsledky nepředává krajskému úřadu jednou ročně do 31. března za předchozí kalendářní rok,
g)
nezajistí provádění odběrů vzorků odpadní vody a její rozbory § 14 odst. 5,
h)
nezajistí přezkoušení vodoměru u subjektu oprávněného provádět státní metrologickou kontrolu měřidel podle § 17 odst. 3,
i)
neinformuje za krizové situace o stavu zásobování pitnou vodou podle § 21 odst. 2,
j)
v rozporu s § 36 odst. 6 neoznámí zhoršení jakosti dodávané pitné vody nebo v návaznosti na toto oznámení nepostupuje podle zvláštního právního předpisu, nebo
k)
nezajistí, aby byly zveřejněny údaje způsobem a v rozsahu podle § 36 odst. 9.
(7)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odběratel dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 3 odst. 4 nezajistí, aby vodovodní přípojkavodovodní přípojka byla provedena a užívána tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vody ve vodovoduvodovodu,
b)
v rozporu s § 10 odst. 1 neoprávněně odebere vodu z vodovoduvodovodu,
c)
v rozporu s § 10 odst. 2 neoprávněně vypouští odpadní vody do kanalizacekanalizace,
d)
odebírá vodu z vodovoduvodovodu v rozporu s § 15 odst. 2,
e)
odebírá nebo užívá pitnou vodu z vodovoduvodovodu pro veřejnou potřebu v rozporu s § 15 odst. 4 nebo 7,
f)
odvádí odpadní vody v rozporu s kanalizačním řádem nebo smlouvou o odvádění odpadních vod podle § 18 odst. 2,
g)
neprovede úpravy na připojované stavbě nebo pozemku podle § 17 odst. 1,
h)
neposkytne nezbytnou součinnost provozovateli k odečtu nebo výměně vodoměru podle § 17 odst. 3 nebo nechrání vodoměr před poškozením anebo bez zbytečného odkladu neoznámí provozovateli závady v měření,
i)
nekontroluje v místě a rozsahu stanoveném kanalizačním řádem míru znečištění vypouštěných odpadních vod do kanalizacekanalizace podle § 18 odst. 2,
j)
vypouští do kanalizacekanalizace odpadní vody, které převyšují limity znečištění a množství stanovené v kanalizačním řádu a ve smlouvě o odvádění odpadních vod,
k)
v rozporu s § 18 odst. 3 vypouští do kanalizacekanalizace odpadní vody přes septik nebo přes čistírnu odpadních vod v případě, že je kanalizacekanalizace ukončena čistírnou odpadních vod,
l)
v rozporu s § 19 odst. 1 neumožní provozovateli přístup k měřicímu zařízení množství odpadních vod,
m)
v rozporu s § 19 odst. 2 neměří míru znečištění a objem odpadních vod a množství zvlášť nebezpečných látek vypouštěných do kanalizacekanalizace, nevede o nich evidenci nebo výsledky měření nepředá vodoprávnímu úřadu, který povolení vydal, nebo
n)
nezajistí na základě písemné žádosti provozovatele přezkoušení měřicího zařízení u autorizované zkušebny podle § 19 odst. 3.
(8)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako stavebník přeložky vodovodu nebo kanalizacepřeložky vodovodu nebo kanalizace dopustí přestupku tím, že nepředá vlastníkovi vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace dokončenou stavbu neprodleně poté, co nastaly právní účinky kolaudačního rozhodnutí, a to včetně příslušné dokumentace skutečného provedení stavby a souvisejících dokladů.
(9)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. c) nebo g) bodu 2, odstavce 2 písm. h), odstavce 3 písm. b) nebo c) bodu 1 nebo 2, odstavce 3 písm. d) bodu 1, odstavce 3 písm. e), odstavce 6 písm. b) až d), g), h) nebo k) nebo odstavce 7 písm. g) až n),
b)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) až d), odstavce 2 písm. a) nebo b), odstavce 3 písm. d) bodu 2 nebo podle odstavce 7 písm. a) až d),
c)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), f) nebo g), odstavce 2 písm. e) nebo g) bodu 1 nebo 3, odstavce 3 písm. a), odstavce 6 písm. e), f), i) nebo j), odstavce 7 písm. e) nebo f) anebo odstavce 8,
d)
do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. f) nebo i), odstavce 3 písm. f), anebo odstavce 4 nebo 5, nebo
e)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. d), j) nebo odstavce 6 písm. a).
§ 34
Společná ustanovení
(1)
Je-li přestupek podle tohoto zákona spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, uloží se pokuta do výše dvojnásobku horní hranice sazeb uvedených v § 32 odst. 7 nebo v § 33 odst. 9. Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců.
(2)
Přestupky podle § 32 odst. 1 až 6 a podle § 33 odst. 1 písm. a) až e) a g), odst. 7 a 8 projednává stavební úřad, v jehož správním obvodu došlo ke spáchání přestupku. Přestupky podle § 33 odst. 1 písm. f) a odst. 2 až 6 projednává krajský úřad, v jehož správním obvodu došlo ke spáchání přestupku. Přestupky na území vojenských újezdů projednají újezdní úřady a ve druhém stupni Ministerstvo obrany.
(3)
Pokuty vybírá orgán, který je uložil.
HLAVA IX
OCHRANA ODBĚRATELE, DOZOR, TECHNICKÝ A EKONOMICKÝ AUDIT
§ 36
Ochrana odběratele
(1)
Pokud je pozemek nebo stavba připojena na vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci v souladu s právními předpisy, vzniká odběrateli nárok na uzavření písemné smlouvy podle § 8 odst. 6. Tento nárok nevzniká, pokud se okolnosti, za kterých došlo k povolení připojení na vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci, změnily natolik, že nejsou splněny podmínky pro uzavření této smlouvy na straně odběratele.
(2)
Vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, popřípadě provozovatel, pokud byl k uzavírání smluv zmocněn, nesmí při uzavírání smlouvy podle § 8 odst. 6 jednat v rozporu s dobrými mravy, zejména nesmí odběratele diskriminovat.
(3)
Vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen předat obecnímu úřadu obceobce, v jejímž obvodu zajišťuje provoz vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, informaci s platnými údaji pro možné odběratele k uzavření písemné smlouvy podle § 8 odst. 6, o
a)
rozsahu zmocnění předaných identifikovaným vlastníkem vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace identifikovanému provozovateli smlouvou podle § 8 odst. 2,
b)
jakosti a tlaku dodávané pitné vody a maximální míře znečištění odváděných odpadních vod s uvedením místa zveřejňování aktuálních informací,
c)
způsobu zjišťování množství odebírané vody včetně stanovení způsobů umístění vodoměrů, způsobu zjišťování množství odpadních vod, výpočtu odváděných srážkových vod a o možných výjimkách,
d)
technických požadavcích na vnitřní vodovodvodovod a vnitřní kanalizacikanalizaci včetně zakázaných materiálů pro vnitřní rozvod,
e)
technických požadavcích na přípojky,
f)
fakturaci, případné zálohové platbě a o způsobu vyúčtování,
g)
rozsahu a podmínkách odpovědnosti za vady, způsobu a místě jejich uplatnění, včetně nároků vyplývajících z této odpovědnosti (reklamační řád),
h)
možnostech přerušení nebo omezení dodávky vody a odvádění odpadních vod a o podmínkách náhradních dodávek vody a náhradního odvádění odpadních vod a údajích o způsobu informování osob, které tyto služby využívají,
i)
případných smluvních pokutách.
(4)
Obecní úřad v přenesené působnosti zajistí, aby veřejnosti byly zpřístupněny informace o podmínkách pro uzavření smlouvy podle § 8 odst. 6 uvedených v odstavci 3.
(5)
Vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen nejpozději do 30. dubna kalendářního roku způsobem uvedeným v prováděcím právním předpisu zveřejnit porovnání všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodnévodné a stočnéstočné17a) a dosažené skutečnosti v předchozím kalendářním roce. Vykázaný rozdíl vyšší než 5 % hodnot kalkulovaných musí být zdůvodněn. Porovnání je vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, popřípadě provozovatel, povinen zaslat ve stejném termínu a v elektronické podobě a ve stanovené formě ministerstvu. V případě, že v předchozím kalendářním roce bylo zpracováno více kalkulací cen pro vodnévodné a stočnéstočné, zveřejní se každá platná kalkulace a na ministerstvo se zašle ve stanoveném elektronickém způsobu předání i součtová kalkulace.
(6)
Provozovatel je povinen po zjištění zhoršení jakosti dodávané pitné vody bez prodlení toto oznámit orgánu ochrany veřejného zdraví a krajskému úřadu a dále postupovat podle zvláštního právního předpisu17).
(7)
Obsah a rozsah porovnání podle odstavce 5 a formu předávání porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodnévodné a stočnéstočné stanoví prováděcí právní předpis.
(8)
Povinnost zveřejnit informace podle odstavce 4 nebo 5 se považuje za splněnou okamžikem předání údajů podle odstavce 4 nebo 5 obecnímu úřadu obceobce, které se týká. ObecObec informace podle
a)
odstavce 4 zveřejní na úřední desce obecního úřadu nebo oznámí, kde jsou tyto informace zpřístupněny,
b)
odstavce 5 zveřejní na úřední desce obecního úřadu bezodkladně po předání těchto údajů, nejpozději však do 2 dnů, na dobu nejméně 30 kalendářních dnů.
(9)
Provozovatel je povinen zajistit, aby byly na jeho internetových stránkách nebo způsobem v místě obvyklým zveřejněny údaje podle odstavce 3, poradenství pro odběratele a aktuální informace z vybraných údajů majetkové a provozní evidence vedené podle § 5 odst. 1 a 2 v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.
(10)
Vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen pravidelně, alespoň jednou za rok, informovat odběratele v co nejvhodnější a snadno přístupné formě, například prostřednictvím vyúčtování nebo elektronické aplikace přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup, o vodnémvodném a stočnémstočném, a to v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Současně ve vyúčtování nebo v elektronické aplikaci podle věty první uvede odkaz na internetové stránky, kde se informace uvedené v odstavci 9 nachází.
§ 37
Dozor
(1)
Obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností, krajské úřady, stavební úřady a újezdní úřady na území vojenských újezdů vykonávají v rozsahu své působnosti založené tímto zákonem jako vodoprávní úřady dozor nad dodržováním tohoto zákona a předpisů podle něj vydaných a mohou ukládat opatření k odstranění zjištěných závad.
(2)
Ministerstvo dozírá, jak orgány veřejné správy na úseku vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací, s výjimkou území vojenských újezdů, provádějí ustanovení tohoto zákona a předpisů podle něj vydaných, a jak jsou dodržována rozhodnutí orgánu veřejné správy vydaná podle tohoto zákona. Zjistí-li závady, může uložit opatření k jejich odstranění.
(3)
Ministerstvo obrany dozírá, jak újezdní úřady na území vojenských újezdů provádějí ustanovení tohoto zákona a předpisů podle něj vydaných, a jak jsou dodržována rozhodnutí újezdních úřadů vydaná podle tohoto zákona. Zjistí-li závady, může uložit opatření k jejich odstranění.
§ 38
Technický audit
(1)
Technický audit vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací (dále jen „technický audit“) je specializovaná odborná činnost sloužící ke kontrole technického stavu vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací, oprávněnosti vynaložených provozních nákladů, jakož i pořizovacích nákladů a nákladů navrhovaného rozvoje vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací.
(2)
Provedení technického auditu ministerstvo vyhlásí z vlastního podnětu nebo z podnětu obceobce, vlastníka nebo provozovatele vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, vodoprávního úřadu, krajského úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo Ministerstva financí. Vlastník nebo provozovatel vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace je povinen poskytnout k provedení technického auditu potřebné údaje. Na vyhlášení technického auditu není právní nárok.
(3)
Výsledkem technického auditu je zpráva se zjištěními a doporučeními ke zlepšení hospodárnosti provozu nebo rozvoje vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací.
(4)
Technický audit je zpracován na náklady toho, kdo k němu dal podnět. Zpráva o technickém auditu se předává tomu, kdo k němu dal podnět, a ministerstvu.
(5)
K provedení technického auditu vybere ten, kdo k němu dal podnět, technického auditora ze seznamu technických auditorů vedeného ministerstvem. Ministerstvo zapíše na dobu 7 let do seznamu technických auditorů odborně způsobilou osobu, která má vysokoškolské vzdělání se zaměřením na obor vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací, praxi v tomto oboru nejméně 10 let a byla vybrána ministerstvem.
(6)
Obsah a využití technických auditů a bližší podmínky pro zápis odborně způsobilé fyzické osoby do seznamu technických auditorů stanoví prováděcí právní předpis.
(7)
Pro osoby zapsané ministerstvem do seznamu technických auditorů k provádění technického auditu platí ustanovení § 37 odst. 3 obdobně.
§ 38a
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
HLAVA X
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 39
(1)
Vlastníci kanalizacíkanalizací, pro jejichž kanalizacikanalizaci nebyl schválen kanalizační řád, jsou povinni jej zpracovat a předložit vodoprávnímu úřadu ke schválení do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2)
Vlastníci kanalizacíkanalizací, pro jejichž kanalizacikanalizaci byl schválen kanalizační řád podle dosavadních právních předpisů, jsou povinni zpracovat a předložit vodoprávnímu úřadu ke schválení nový kanalizační řád nejpozději do 31. března 2004.
(3)
Fyzické a právnické osoby oprávněné k podnikání na základě živnostenského oprávnění pro koncesovanou živnost „Provozování vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací“, které toto oprávnění získaly přede dnem nabytí účinností tohoto zákona, mohou v provozování živnostiživnosti pokračovat nejpozději do 31. března 2004, pokud jim na základě jejich žádosti krajský úřad nevydá povolení podle § 6 před tímto datem. Bez ohledu na ustanovení předchozí věty příslušný živnostenský úřad vydá bez žádosti těmto osobám ve lhůtě do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nový živnostenský list.
(4)
VodovodyVodovody a kanalizacekanalizace, které byly podle dosavadních právních předpisů veřejnými vodovodyvodovody a veřejnými kanalizacemikanalizacemi a splňují podmínky stanovené v § 1, jsou vodovodyvodovody a kanalizacemikanalizacemi podle tohoto zákona. V pochybnostech rozhoduje ministerstvo.
(5)
Plán rozvoje vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací musí být zpracován a schválen nejpozději do 31. prosince 2004.
(6)
Povinnost bezplatně předat vodoprávnímu úřadu vybrané údaje z majetkové evidence a z provozní evidence podle § 5 odst. 3 musí být poprvé splněna nejpozději do 31. ledna 2004.
(7)
Povinnost vlastníka vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace uzavřít smlouvu s odběratelem podle § 8 odst. 5 a § 36 odst. 1 musí být splněna nejpozději do 31. prosince 2003.
(8)
Povolení vodoprávního úřadu k vypouštění odpadních vod, která se vydávají podle § 18 odst. 3, se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povoleníintegrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.
§ 40
(1)
Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení ustanovení § 4 odst. 9, § 5 odst. 6, § 6 odst. 13, § 8 odst. 11, § 10 odst. 3, § 11 odst. 3, § 12 odst. 1, § 13 odst. 5 a 6, § 14 odst. 6, § 16 odst. 6, § 17 odst. 9, § 19 odst. 10, § 20 odst. 3, § 20 odst. 9, § 36 odst. 7, 9 a 10 a § 38 odst. 6.
(2)
Ministerstvo pro místní rozvoj vydá vyhlášku k provedení § 11 odst. 3 a § 12 odst. 1.
ČÁST DRUHÁ
Změna živnostenského zákona
§ 41
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb. a zákona č. 256/2001 Sb., se mění takto:
1.
V příloze č. 2, VÁZANÉ ŽIVNOSTI, skupině 214: Ostatní, se na konci v jednotlivých sloupcích doplňuje tento text:
„Provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu | a) vyučení v tříletém učebním oboru obsahově zaměřeném na vodovody a kanalizace nebo v příbuzném oboru a nejméně 3 roky praxe v oboru vodovody nebo kanalizace, nebo
b) středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou v oboru obsahově zaměřeném na vodovody a kanalizace nebo v příbuzném oboru a nejméně 2 roky praxe v oboru vodovody nebo kanalizace, nebo
c) vysokoškolské vzdělání v oboru obsahově zaměřeném na vodovody a kanalizace nebo v příbuzném oboru a nejméně 1 rok praxe v oboru vodovody nebo kanalizace. | Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích).“.
---|---|---
2.
V příloze č. 3, KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI, ve skupině 314: Ostatní, se v jednotlivých sloupcích zrušuje tento text:
„Provozování vodovodů*) a kanalizací | a) vyučení v tříletém učebním oboru nebo v příbuzném oboru a 3 roky praxe v oboru nebo
b) středoškolské vzdělání v oboru zakončené maturitní zkouškou a 2 roky praxe v oboru nebo v příbuzném oboru nebo
c) vysokoškolské vzdělání v oboru a 1 rok praxe v oboru nebo příbuzném. | | Ministerstvo zemědělství**)| *) § 30 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon),
**) § 29 zákona č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona ČNR č. 23/1992 Sb.“.
---|---|---|---|---
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o ochraně veřejného zdraví
§ 43
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 5) zní:
„(2)
Provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu5) je povinen zajistit, aby dodávaná pitná voda odpovídala požadavkům podle odstavce 1. Stejnou povinnost má osoba, která zajišťuje náhradní zásobování pitnou vodou, osoba, která dodává pitnou vodu pro veřejnou potřebu, a osoba, která vyrábí pitnou vodu jako součást své podnikatelské činnosti, pro jejíž výkon musí být používána pitná voda.
5)
§ 1 a 2 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích).“.
2.
V § 3 odst. 4 se za větu první vkládá nová věta, která zní: „Orgán ochrany veřejného zdraví povolení vydá, jestliže zásobování pitnou vodou nelze zajistit jinak a nebude ohroženo veřejné zdraví.“.
3.
V § 3 odst. 4 dosavadní věta druhá zní: „Povolení však nelze vydat, jde-li o ukazatele s nejvyšší meznou hodnotou nebo meznou hodnotou referenčního rizika a závadu nelze odstranit do 30 dnů.“.
4.
V § 3 se zrušuje odstavec 5.
5.
V § 4 odst. 1 ve větě druhé se slova „výrobce pitné vody“ nahrazují slovy „osoby uvedené v § 3 odst. 2“.
6.
V § 4 odstavec 6 zní:
„(6)
K jímání, odběru, dopravě k úpravě, úpravě, shromažďování, dodávání a měření dodávky pitné vody mohou osoby uvedené v odstavci 2 a odběratelé pitné vody užívat jen výrobky, které vyhovují hygienickým požadavkům podle § 5.“.
7.
V § 4 se odstavec 7 zrušuje.
8.
V § 57 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci je povinna podle potřeby ve své provozovně zajistit každá fyzická osoba, která je podnikatelem, právnická osoba a každá osoba při likvidaci původců nákaz, při zvýšeném výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů.“.
9.
V § 58 odst. 2 se za slova „v jeho objektech“ vkládají slova „, jakož i speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci podle odstavce 3“.
10.
V § 58 odstavec 3 zní:
„(3)
Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech může být vykonávána jen pod dohledem a řízením fyzické osoby, která
a)
absolvovala speciální mistrovský kurs,
b)
podrobila se před komisí úspěšné zkoušce odborné způsobilosti a má osvědčení o odborné způsobilosti.“.
11.
V § 58 odstavec 5 zní:
„(5)
Řídit a dohlížet na výkon speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, při které se používají toxické a vysoce toxické chemické látky a chemické přípravky, může fyzická osoba, která má kvalifikaci podle odstavců 3 a 4.“.
12.
V § 58 odstavec 6 zní:
„(6)
Předpokladem k přijetí do kursu podle odstavce 3 písm. a) je absolvování odborného kursu podle odstavce 2 písm. b) a 5 let praxe ve speciální ochranné dezinfekci, dezinsekci a deratizaci. Předpokladem přijetí do kursu podle odstavce 4 písm. b) je absolvování odborného kursu podle odstavce 2 písm. b). Pro vydání povolení podle odstavce 1 neplatí správní řád.“.
13.
Za § 60 se vkládá nový § 60a, který zní:
㤠60a
(1)
Občané členských států Evropské unie prokazují oprávnění k výkonu činností podle § 58 odst. 2 až 5
a)
průkazem způsobilosti vyžadovaným v členském státě Evropské unie pro přístup k této činnosti a vydaným tímto členským státem Evropské unie, nebo
b)
dokladem prokazujícím kvalifikaci pro výkon této činnosti, získaným v členském státě Evropské unie,
pokud poskytují záruky zejména v oblasti zdraví, bezpečnosti, ochrany životního prostředí a ochrany spotřebitele v rozsahu upraveném v § 58 odst. 2 až 5.
(2)
V případě pochybností rozhoduje o splnění požadavků podle odstavce 1 na žádost občana členského státu Evropské unie Ministerstvo zdravotnictví. Žádost musí obsahovat dokumenty vydané příslušnými orgány členského státu Evropské unie prokazující skutečnosti v odstavci 1. Řízení o posouzení žádosti musí být ukončeno nejpozději do 4 měsíců po předložení všech dokumentů vztahujících se k dotyčné osobě.“.
14.
V § 82 odst. 2 větě druhé se za slova „městského hygienika“ vkládají slova „na návrh příslušného krajského hygienika“.
15.
V § 84 odst. 1 se na konci písmene c) zrušuje čárka a doplňují se slova „nebo zvláštním právním předpisem,“.
16.
V § 87 odst. 3 se za slovo „podle“ vkládají slova „§ 81 odst. 2 a“.
17.
V § 88 odst. 2 se za slova „služebního průkazu“ vkládají slova „nebo pověření“.
18.
V § 97 odst. 2 se slova „výkonu státního zdravotnického dozoru“ nahrazují slovy „plnění úkolu orgánu ochrany veřejného zdraví a zaměstnanců uvedených v § 88 odst. 1“ a za slova „orgánem ochrany veřejného zdraví“ se vkládají slova „a zařízením ochrany veřejného zdraví“.
19.
V § 108 odst. 1 se slova „§ 3 odst. 1, 4 a 5“ nahrazují slovy „§ 3 odst. 1 a 4“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby
§ 45
V zákoně č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb., zákona č. 473/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb., zákona č. 155/1994 Sb., zákona č. 191/1994 Sb., zákona č. 218/1994 Sb., zákona č. 161/1997 Sb., zákona č. 164/1998 Sb., zákona č. 269/1998 Sb., zákona č. 21/2000 Sb., zákona č. 246/2000 Sb. a zákona č. 254/2001 Sb., se v § 15 odst. 2 písm. u) tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno v), které zní:
„v)
k převodu finančních prostředků ve výši 2 mld. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv k částečnému financování programů státního rozpočtu „výstavba a technická obnova vodovodů a úpraven vod (329 030)“ a „výstavba a technická obnova čistíren odpadních vod a kanalizací (329 040)".“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o místních poplatcích
§ 46
Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 184/1991 Sb., zákona č. 338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb. a zákona č. 185/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:
„i)
poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace.“.
2.
Za § 10b se vkládá nový § 10c, který včetně poznámek pod čarou č. 16) až 18) zní:
㤠10c
(1)
Poplatek platí vlastník stavebního pozemku16) zhodnoceného možností připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace po nabytí účinnosti zákona o vodovodech a kanalizacích. Má-li k tomuto stavebnímu pozemku vlastnické právo více subjektů, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně.
(2)
Poplatek se platí obci, na jejímž území se nachází stavební pozemek uvedený v odstavci 1.
(3)
Sazba poplatku nesmí přesáhnout rozdíl ceny stavebního pozemku bez možnosti připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace a ceny stavebního pozemku s touto možností. Cena stavebního pozemku v obci se stanoví podle zvláštního právního předpisu17) v kalendářním roce, ve kterém nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí18) pro stavbu vodovodu nebo kanalizace obcí vybudované. Výše sazby na 1m2 zhodnoceného stavebního pozemku stanoví obec v obecně závazné vyhlášce.
16)
Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb.
17)
Vyhláška č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.
18)
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST OSMÁ
ÚČINNOST
§ 47
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou ustanovení části šesté § 45, které nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Špidla v. r.
1)
§ 3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně souvisejících předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
2)
§ 55 odst. 1 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb.
3)
§ 38 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb.
3a)
§ 59 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb.
§ 4 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 274/2003 Sb.
4)
§ 9 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.
5)
Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.
6)
§ 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
8)
Zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9)
Například zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
10)
Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů.
12)
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
12a)
Například zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
13)
§ 139 písm. d) zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
14)
Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb.
15)
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
16)
Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
17)
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
17a)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
20)
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.
21)
Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb.
Vyhláška č. 334/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na vodoměry na studenou vodu označované zkratkou EHS.
22)
Příloha č. 1 zákona č. 254/2001 Sb.
24)
§ 115 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.
25)
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).
Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů.
26)
§ 30 zákona č. 254/2001 Sb.
27)
Například zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb.
28)
§ 103 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
29)
Zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
30)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
31)
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
32)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.
33)
§ 87k odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
34)
§ 115a odst. 1 a 2 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
35)
Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. |
Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 281/2001 Sb. | Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 281/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kterou se provádí § 9 odst.3 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)
Vyhlášeno 7. 8. 2001, datum účinnosti 7. 8. 2001, částka 106/2001
* § 1 - Základní ustanovení
* § 2 - Podmínky vykonávání péče
* § 3 - Způsob vykonávání péče
* § 4 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 9. 2003 (237/2003 Sb.)
281
VYHLÁŠKA
Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
ze dne 3. července 2001,
kterou se provádí § 9 odst. 3 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 40 odst. 2 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon):
§ 1
Základní ustanovení
Tato vyhláška stanoví podmínky a způsob vykonávání péče o děti v předškolních zařízeních,1) žáky, kteří plní ve školách povinnou školní docházku,2) a děti a mládež ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a preventivně výchovné péče3) (dále jen „žáci“) zařazených do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení4) (dále jen „vzdělávací zařízení“), pokud tuto péči nemohou v krizové situaci vykonávat rodiče nebo jiní zákonní zástupci5) (dále jen „zákonní zástupci“).
§ 2
Podmínky vykonávání péče
(1)
Pokud příslušný orgán6) vyhlásí stav nebezpečí nebo nouzový stav anebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový stav“)7) a nemohou-li zákonní zástupci vykonávat péči o žáky, vykonává po dobu nezbytně nutnou základní péči určené vzdělávací zařízení s cílem zabezpečit ochranu života, zdraví, osobního majetku a základních práv žáků. Vzdělávací zařízení je určeno k této péči příslušným orgánem krizového řízení.
(2)
Určená vzdělávací zařízení vykonávají péči o žáky ve svých objektech vhodných pro tuto činnost s vytvořenými materiálně technickými, personálními a jinými podmínkami nebo v jiných odpovídajících objektech, které jsou zajištěny na základě smlouvy uzavřené určeným vzdělávacím zařízením nebo stanoveny orgány krizového řízení.
(3)
Určená vzdělávací zařízení vykonávají péči o žáky zpravidla v rozsahu stanoveném plány krizové připravenosti,8) které zpracovávají ve spolupráci s orgány kraje,9) orgány obcíobcí,11) popřípadě dalšími orgány určenými podle zvláštních právních předpisů12) a začleněnými v integrovaném záchranném systémuintegrovaném záchranném systému. V plánech krizové připravenosti a krizových plánech doplní určené vzdělávací zařízení podle druhu své činnosti opatření naplňující ustanovení školského zákona; do organizačního zabezpečení v nich promítnou i mimořádná opatření k řešení dopadů možných krizových situacíkrizových situací v oblasti výchovy a vzdělávání a jejího zabezpečení. Tyto plány doplní v souladu s rozsahem jejich začlenění v systému krizového řízení v příslušných krizových plánech13) i v souladu s plány kraje nebo obceobce.
(4)
Příslušný orgán krizového řízení může určenému vzdělávacímu zařízení svěřit i péči o žáky jiných vzdělávacích zařízení, nejvýše však do počtu stanoveného schváleným plánem krizové připravenosti.
(5)
Vzdělávací zařízení při vytváření podmínek pro řešení krizových situací zejména
a)
přijímají preventivní opatření,
b)
zajišťují výběr, školení a výcvik zaměstnanců, popřípadě žáků,
c)
spolupracují s příslušnými orgány veřejné správy a dalšími osobami při plnění povinností stanovených orgány krizového řízení podle krizového zákona.
§ 3
Způsob vykonávání péče
(1)
Určená vzdělávací zařízení zajišťují po vyhlášení krizového stavu nepřetržitý provoz, pokud péči o žáky nemohou v krizové situaci vykonávat zákonní zástupci; orgány krizového řízení mohou v rámci krizových opatření a v dohodě s řediteli vzdělávacích zařízení uložit fyzickým osobám pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc14) ve vztahu k příslušným vzdělávacím zařízením. Po vyhlášení krizového stavu lze nařídit pracovní pohotovost15) příslušných zaměstnanců.
(2)
Určená vzdělávací zařízení zajišťují nezbytně nutnou péči o žáky mimo výchovně vzdělávací činnost, zejména
a)
ubytování,
b)
stravování,
c)
první pomoc, psychologickou a zdravotní péči v součinnosti s příslušnými odbornými orgány a zařízeními,
d)
pomoc žákům při vyhledání jejich zákonných zástupců i při řešení dalších potřeb vyvolaných krizovou situací,
e)
trvale aktualizovanou evidenci ubytovaných osob.
(3)
Určená vzdělávací zařízení v rámci svých plánů krizové připravenosti zejména
a)
postupují způsobem zohledňujícím způsoby ohrožení a jednotlivé druhy možných krizových situací i jejich úrovně z hlediska předpokládaného rizika, včetně stanovení nezbytného počtu zaměstnanců určeného vzdělávacího zařízení k zajištění jeho provozu a maximálního počtu žáků, které lze v daném vzdělávacím zařízení po dobu krizového stavu umístit, případně v rámci náhradních opatření stravovat nebo i ubytovat,
b)
připraví pro období krizového stavu upravený vnitřní předpis obsahující organizační zabezpečení provozu v krizové situaci,
c)
zajišťují v období krizového stavu dozor nebo dohled nad žáky umístěnými v objektech mimo dobu vyučování,
d)
zabezpečují provoz personálně, především zajišťují seznámení příslušných zaměstnanců a žáků, včetně zaměstnanců zajišťujících dozor a zaměstnanců zajišťujících provoz, s úkoly, které budou plnit při krizové situaci, se souvisejícími právními předpisy, s vnitřním předpisem podle písmene b) tohoto ustanovení a se změnou druhu práce u stávajících zaměstnanců; dále stanovují nezbytné navýšení počtu zaměstnanců k zajištění plnění úkolů při krizové situaci,
e)
zajišťují nezbytné materiálové zdroje, energetické zdroje a techniku, především potraviny, vodu, hygienické potřeby, léky, potřeby pro nouzové ubytování, požární techniku,
f)
vytvářejí podmínky pro dodržení hygienických a zdravotních předpisů a předpisů pro bezpečný provoz, případně mohou měnit tyto podmínky za předpokladu, že byly příslušným odpovědným orgánem povoleny mimořádné dočasné výjimky z těchto předpisů v souvislosti s předpokládanými krizovými situacemi,
g)
zajišťují dočasnou úpravu výchovně vzdělávacího procesu v návaznosti na změny v provozu, včetně úprav příslušné pedagogické dokumentace,
h)
zabezpečují organizační náležitosti krizového řízení, zejména vedou seznam adres a telefonních spojení a vyžádají přednostní telekomunikační služby především na nadřízený krizový štáb, zásobovací střediska, lékaře, pracovníky sociální péče, pedagogicko psychologické poradny, dále zabezpečují formuláře pro evidenci umístěných žáků a přehled o zaměstnancích, podklady k účetnictví a k ekonomické evidenci,
i)
uzavírají smlouvy k zabezpečení spolupráce v období krizového stavu.
(4)
Připravenost určených vzdělávacích zařízení na řešení krizových situací zajišťují v rámci svých pravomocí jejich ředitelé16) buď jako statutární orgány právnických osob nebo v případě organizačních složek spolu se statutárními orgány právnických osob, jejichž jsou určená výchovně vzdělávací zařízení součástí.
(5)
Odbornou připravenost ředitelů na řešení krizových situacíkrizových situací17) zajišťuje ve spolupráci se zřizovateli určených vzdělávacích zařízení orgán kraje v rámci přípravy kraje.
§ 4
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Mgr. Zeman v. r.
1)
§ 2 a 3 zákona č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění zákona č. 390/1991 Sb., zákona č. 190/1993 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.
2)
§ 6 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.
3)
§ 9, § 25 a násl. zákona č. 76/1978 Sb., ve znění zákona č. 31/1984 Sb., zákona č. 390/1991 Sb., zákona č. 190/1993 Sb., zákona č. 138/1995 Sb., zákona č. 19/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.
4)
§ 13a a 13b zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č. 139/1995 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb.
5)
Například § 45 a 45a zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č. 132/1982 Sb., zákona č. 91/1998 Sb. a zákona č. 360/1999 Sb.
6)
Například čl. 5 až 7 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, § 3 odst. 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).
7)
§ 2 písm. c) krizového zákona.
8)
§ 29 odst. 1 krizového zákona.
9)
§ 14 a násl. krizového zákona.
11)
§ 21 a násl. krizového zákona.
12)
§ 4 odst. 1 písm. b) krizového zákona.
13)
§ 14 odst. 2 písm. c), § 18 odst. 2 písm. b), § 21 odst. 2 písm. b) krizového zákona.
14)
§ 31 odst. 3 písm. c) a d) krizového zákona.
15)
§ 95 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 3/1991 Sb., zákona č. 74/1994 Sb. a zákona č. 155/2000 Sb.
16)
Například § 1 písm. a) a § 3 odst. 1 zákona č. 564/1990 Sb., ve znění zákona č. 139/1995 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., § 29 krizového zákona.
17)
§ 14 odst. 1 a § 18 odst. 1 a 4 krizového zákona. |
Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 282/2001 Sb. | Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 282/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva životního prostředí o evidenci geologických prací
Vyhlášeno 7. 8. 2001, datum účinnosti 1. 9. 2001, částka 106/2001
* ČÁST PRVNÍ - § 1 (§ 1 — § 6)
* ČÁST TŘETÍ - § 7 (§ 7 — § 7) k vyhlášce č. 282/2001 Sb.
Aktuální znění od 1. 9. 2004 (368/2004 Sb.)
282
VYHLÁŠKA
Ministerstva životního prostředí
ze dne 17. července 2001
o evidenci geologických prací
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 26 odst. 1 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona č. 366/2000 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 7 odst. 4 zákona:
ČÁST PRVNÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví rozsah evidovaných údajů a postup evidence geologických prací.
§ 2
Rozsah evidovaných údajů
(1)
Evidence geologických prací (dále jen „evidence“) obsahuje základní údaje o organizacích provádějících geologické práce1) (dále jen „organizace“) podle projektu geologických prací a údaje o geologických úkolech.2)
(2)
Evidence obsahuje tyto údaje:
a)
obchodní firmu nebo název a sídlo u právnických osob; obchodní firmu nebo jméno a příjmení a místo podnikání u fyzických osob,
b)
identifikační číslo, pokud bylo organizaci přiděleno,
c)
název geologického úkolu,
d)
označení druhu a etapy geologických prací,3)
e)
cíl geologických prací,
f)
hlavní druhy projektovaných prací,
g)
název a kód katastrálního územíkatastrálního území, na kterém nebo na jehož části bude geologický úkol řešen; nevztahuje se na úkoly řešené na více než pěti katastrálních územíchkatastrálních územích,
h)
název kraje, na jehož území bude geologický úkol řešen,
i)
datum zahájení a plánovaného ukončení geologických prací,
j)
souhrnnou projektovanou cenu prací se zaokrouhlením na tisíce Kč u prací hrazených plně z prostředků státního rozpočtu; u ostatních geologických prací finanční rozpětí, pod které spadá rozpočet geologického úkolu, a to v intervalech do 10 000 Kč, od 10 000 Kč do 100 000 Kč, od 100 000 Kč do 1 000 000 Kč, od 1 000 000 Kč do 5 000 000 Kč a nad 5 000 000 Kč,
k)
rozlišení zdroje financování geologického úkolu na státní rozpočet a ostatní zdroje.
§ 3
Postup při vedení evidence
(1)
Evidenci provádí Česká geologická služba.4)
(2)
Podklady k evidenci (dále jen „podklady“) zpracovává organizace podle projektu geologických prací na tiskopise evidenčního listu uvedeného v příloze k této vyhlášce.
(3)
U geologických prací geologického výzkumu, které nejsou prováděny podnikatelsky nebo nejsou financovány ze státního rozpočtu, a u geologických prací, které jsou součástí výuky na středních školách, vyšších odborných školách a vysokých školách, uvede organizace v evidenčním listu jednorázově údaje uvedené v § 2 odst. 2 písm. a).
(4)
K evidenčnímu listu organizace přiloží vymezení zkoumaného území na výřezu mapy vhodného měřítka, ne však většího než 1 : 10 000.
(5)
Evidenční list podepisuje odpovědný řešitel geologických prací1) (dále jen „odpovědný řešitel“). Jestliže geologický úkol nemusí být řešen prostřednictvím odpovědného řešitele5) podepisuje evidenční list ten odpovědný řešitel, od jehož odborné způsobilosti odvozuje organizace oprávnění projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce.
(6)
Podklady doručí organizace ve dvojím vyhotovení České geologické službě do třiceti dnů před zahájením geologických prací poštou, v elektronické podobě nebo přímo pověřenému zaměstnanci v sídle České geologické služby.
(7)
Jestliže údaje v odevzdaných podkladech nejsou úplné, vyžádá si Česká geologická služba jejich doplnění. Do doby doplnění nebudou geologické práce zaevidovány.
(8)
Česká geologická služba zaeviduje geologické práce v den podání úplných podkladů a vydá o tom organizaci do čtrnácti dnů potvrzení.
§ 4
Změna evidence
(1)
Dojde-li ke změně evidovaného geologického úkolu, doručí organizace potřebné podklady pro změnu evidovaných údajů do třiceti dnů od této změny České geologické službě, a to v případě, že
a)
se podstatně rozšíří nebo přemístí území geologického úkolu,
b)
se změní cíl geologického úkolu nebo druh a etapa geologických prací,
c)
geologické práce neskončí do jednoho roku po uplynutí plánovaného termínu jejich ukončení uvedeného v evidenčním listě,
d)
byl geologický úkol zrušen,
e)
se změní údaje uvedené v § 2 odst. 2 písm. a).
(2)
Česká geologická služba vyznačí oznámené změny v evidenci a vydá o tom organizaci potvrzení.
(3)
Jestliže se evidované geologické práce neuskuteční, oznámí organizace tuto skutečnost České geologické službě do třiceti dnů od rozhodnutí o jejich neuskutečnění.
§ 5
Zpřístupňování informací
Česká geologická služba zpřístupňuje prostřednictvím Internetu roční souhrnné údaje o evidovaných geologických pracích.
§ 6
Přechodné ustanovení
Geologické práce, které Geofond České republiky zaregistroval před počátkem účinnosti této vyhlášky, se považují nadále za zaevidované.
ČÁST TŘETÍ
§ 7
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2001.
Ministr:
RNDr. Kužvart v. r.
Příloha k vyhlášce č. 282/2001 Sb.
Evidenční list geologických prací
504kB
1)
§ 3 odst. 1 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona č. 366/2000 Sb.
2)
§ 14 vyhlášky č. 121/1989 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, o udělování povolení a odborné způsobilosti k jejich výkonu.
3)
§ 2 zákona č. 62/1988 Sb., ve znění zákona č. 366/2000 Sb.
4)
§ 17 zákona č. 62/1988 Sb., ve znění zákona č. 366/2000 Sb.
5)
§ 3 odst. 2 zákona č. 62/1988 Sb., ve znění zákona č. 366/2000 Sb. |
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 292/2001 Sb. | Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 292/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby
Vyhlášeno 14. 8. 2001, datum účinnosti 14. 8. 2001, částka 110/2001
* Čl. I - Vyhláška č. 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby, (dále jen „vyhláška“) se mění takto:
* Čl. II - Kde se ve vyhlášce užívá slovo „pracovník“, nahrazuje se slovem „zaměstnanec“.
* Čl. III
Aktuální znění od 14. 8. 2001
292
VYHLÁŠKA
Ministerstva spravedlnosti
ze dne 27. července 2001,
kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby
Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 31 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“):
Čl. I
Vyhláška č. 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby, (dále jen „vyhláška“) se mění takto:
1.
V § 5 odst. 1 se za slova „§ 67“ vkládá čárka a slova „§ 350c“ a slova „údaje o“ se nahrazují slovy „jména, příjmení a data narození“.
2.
V § 7 se na konci odstavce 1 doplňuje věta: „V případě zjevných stop po zranění na těle obviněného se vyhotoví záznam a předvádějícímu orgánu Policie se umožní, aby se k němu vyjádřil a případně přiložil zprávu o lékařské prohlídce.“.
3.
V § 9 se odstavec 3 zrušuje.
4.
§ 15 se zrušuje.
5.
V § 16 odst. 2 se slova „v § 1 odst. 2 a § 2 odst. 1“ nahrazují slovy „v § 1 odst. 2, § 2 odst. 1 a úředníkovi Probační a mediační služby“.
6.
V § 20 odstavec 2 zní:
„(2)
Ve zvlášť odůvodněných případech lze obviněného přemístit do jiné věznice orgánem Vězeňské služby, který o této skutečnosti bez odkladu vyrozumí obhájce obviněného, příslušný soud a v přípravném řízení státního zástupce.“.
7.
V § 25 odst. 1 se za slovo „řízení,“ vkládají slova „státnímu zástupci, který provádí dozor nad výkonem vazby,“.
8.
V § 35 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
Věznice je povinna vytvořit náležité podmínky pro dodržování osobní hygieny obviněných tak, aby bylo zajištěno denní umývání, pravidelné holení a vykonávání běžných hygienických úkonů.“.
Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3.
9.
V § 36 odst. 1 se slovo „jednou“ nahrazuje slovem „dvakrát“.
10.
V § 40 odst. 1 se slova „s orgány uvedenými v § 41, 62 a 71“ nahrazují slovy „obhájcem a orgány uvedenými v § 13 odst. 3 zákona a v § 62 a 71“.
11.
V § 41 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 2.
12.
V § 41 se slova „s orgány uvedenými v odstavci 1“ nahrazují slovy „s obhájcem a s orgány uvedenými v § 13 odst. 3 zákona“.
13.
V § 42 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1)
Správa věznice vede přehled o korespondenci obviněného podléhající kontrole orgánu, který vede řízení. V evidenční kartě obviněného se eviduje veškerá korespondence uvedená v § 13 odst. 3 zákona; ostatní korespondence se eviduje pouze v případě, že je zasílána doporučeně.
(2)
Korespondence obviněných se přijímá a odesílá každý pracovní den v době stanovené vnitřním řádem. Korespondence vedená v českém jazyce se předává poštovnímu úřadu nejpozději následující pracovní den. Došlá korespondence vedená v českém jazyce a cizojazyčná korespondence, kterou věznice může zkontrolovat vlastními prostředky, se předává týž den, kdy byla převzata z poštovního úřadu, pokud tomu nebrání důležité okolnosti. U ostatní cizojazyčné korespondence věznice bez odkladu učiní opatření potřebná k výkonu kontroly a urychlenému doručení. Usnesení soudu o vazbě musí být obviněnému doručeno vždy týž den, kdy jej převzala věznice.“.
14.
V § 42 odst. 3 se slova „§ 41 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 13 odst. 3 zákona“.
15.
V § 43 odstavec 1 zní:
„(1)
Věznice obviněnému na jeho žádost vydá potvrzení o datu, kdy od něj převzala korespondenci k odeslání, o níž obviněný uvádí, že obsahuje opravný prostředek ve smyslu procesních předpisů. Zaměstnanec Vězeňské služby opatří korespondenci prezentačním razítkem věznice a datem dne, kdy bylo takové podání učiněno.“.
16.
V § 43 odst. 3 se slova „od orgánů uvedených v § 41, 62 a 71“ nahrazují slovy „od obhájce a orgánů uvedených v § 13 odst. 3 zákona a v § 62 a 71“.
17.
V § 44 se odstavec 6 zrušuje.
18.
V § 47 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
19.
V § 48 odst. 1 se slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst. 2“.
20.
V § 48 odstavec 2 zní:
„(2)
Balíček nesmí obsahovat cennosti, peníze, zbraně a střelivo, alkoholické nápoje (včetně piva), výrobky obsahující líh a jiné těkavé látky, výrobky ve skleněném obalu, potraviny podléhající rychlé zkáze, výrobky v tlakových nádobách (spreje), tiskoviny nebo materiály propagující národnostní, etnickou, rasovou, náboženskou nebo sociální nesnášenlivost, fašismus a podobná hnutí, násilí a hrubost, jakož i tiskoviny nebo materiály obsahující popis výroby a použití návykových látek, jedů, výbušnin, zbraní a střeliva. Podmínky, za nichž je možné obviněnému zasílat léky a léčiva, určuje lékař.“.
21.
V § 48 odst. 3 se za slovo „zásilka“ vkládají slova „na náklady obviněného“ a slova „odst. 3“ se nahrazují slovy „odst. 2“.
22.
V § 48 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
O nepředání balíčku nebo jeho části se vyhotoví písemný záznam s uvedením důvodu nepředání; s obsahem záznamu se obviněný proti podpisu seznámí.“.
23.
V § 54 odstavec 1 zní:
„(1)
Obviněnému se umožní používat vhodný vlastní přenosný radiopřijímač a televizor napájený z vlastního zdroje, pro který je v přijímači prostor a je jeho součástí. Pokud jsou pro to ve věznici vytvořeny podmínky, může ředitel věznice povolit připojení radiopřijímačů a televizorů na elektrickou síť.“.
24.
V § 54 se odstavec 3 zrušuje.
25.
V § 57 odst. 1 se za slovo „počet“ vkládá slovo „sociálních“.
26.
§ 60 zní:
㤠60
(1)
Stížnosti a žádosti k uplatnění svých práv a oprávněných zájmů může obviněný adresovat jak státním orgánům České republiky, tak mezinárodním orgánům a organizacím, které jsou na celosvětové i evropské úrovni považovány za součást procesu získávání a prošetřování informací o porušování lidských práv.
(2)
Mezinárodními orgány a organizacemi uvedenými v odstavci 1 jsou zejména:
a)
Výbor pro lidská práva, Ženeva,
b)
Komise pro lidská práva OSN, Ženeva,
c)
Úřad pro lidská práva, Ženeva,
d)
Výbor pro odstranění rasové diskriminace, Ženeva,
e)
Výbor proti mučení, Ženeva,
f)
Komise OSN pro postavení žen, Vídeň,
g)
Výbor pro práva dítěte, Ženeva,
h)
Vysoký komisař OSN pro lidská práva, Ženeva,
i)
Vysoký komisař OSN pro uprchlíky, Ženeva, včetně pobočky v Praze,
j)
Evropský soud pro lidská práva, Štrasburk,
k)
Výbor pro zabránění mučení, Štrasburk,
l)
Vysoký komisař OBSE pro národnostní menšiny, Haag,
m)
Úřad OBSE pro demokratické instituce a lidská práva, Varšava,
n)
Amnesty International, Londýn, včetně pobočky v Praze,
o)
Mezinárodní Federace pro lidská práva, Paříž,
p)
Mezinárodní helsinská federace pro lidská práva včetně pobočky v Praze,
r)
Mezinárodní společnost pro lidská práva, Frankfurt,
s)
Mezinárodní romská unie, Texas,
t)
Mezinárodní výbor Červeného kříže, Ženeva, včetně pobočky v Praze.“.
27.
V § 63 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
Důtka se obviněnému vysloví ústně.“.
Dosavadní odstavce 1, 2, 3, 4, 5, 6 a 7 se označují jako odstavce 2, 3, 4, 5, 6, 7 a 8.
28.
V § 63 odst. 3 se ve větě první slova „odnětí práva na přijetí balíčku a zákaz“ nahrazují slovem „zákazu“, za slovo „přesáhnout“ se vkládá slovo „souvislou“ a věta druhá se zrušuje.
29.
V § 63 odstavec 6 zní:
„(6)
Před nástupem kázeňského trestu umístění do samovazby a nejméně jednou týdně v průběhu jeho výkonu musí být obviněný prohlédnut lékařem, který posoudí, zda je zdravotně způsobilý k výkonu tohoto kázeňského trestu. Tím není dotčeno právo obviněného na poskytnutí zdravotní péče i v jiné době během výkonu kázeňského trestu. Během výkonu kázeňského trestu umístění do samovazby je obviněný pod zvýšeným dohledem příslušníka Vězeňské služby.“.
30.
V § 64 odst. 2 se slova „odnětí práva na přijetí balíčku a zákaz“ nahrazují slovy „důtky, zákazu“.
31.
Za § 67 se vkládají nové § 67a a 67b, které znějí:
㤠67a
Zahlazení kázeňského trestu
(1)
Zaměstnanec Vězeňské služby, který rozhodl o zahlazení kázeňského trestu, učiní opatření, aby záznam o takovém trestu byl vymazán.
(2)
Byl-li kázeňský trest zahlazen, nelze ho uvádět v žádném hodnocení obviněného a nelze k němu přihlížet při rozhodování o obviněném.
§ 67b
Vyřízení jiného protispolečenského chování
Přestupky spáchané v době před výkonem vazby nelze vyřídit uložením kázeňského trestu ve výkonu vazby.“.
32.
V § 69 odst. 1 se ve větě první slova „odmítání stravy delším než sedm dnů“ nahrazují slovy „o odmítání stravy, je-li indikován stav vyžadující odeslání k ústavnímu léčení, a o ukončení odmítání stravy“.
33.
§ 70 se zrušuje.
34.
V § 73 se odstavce 1 a 3 zrušují.
Dosavadní odstavce 2 a 4 se označují jako odstavce 1 a 2.
35.
V § 75 odst. 1 se slova „odnětí práva na přijetí balíčku a zákaz“ nahrazují slovem „zákazu“.
36.
§ 78 zní:
㤠78
Kázeňský trest zákazu nákupu potravin a věcí osobní potřeby nelze uložit těhotné ženě.“.
37.
Za § 79 se vkládá nový § 79a, který zní:
㤠79a
(1)
Obvinění ve vazbě z důvodů uvedených v § 350c trestního řádu jsou umísťováni do cel zpravidla odděleně od ostatních obviněných.
(2)
Je-li nutné zajistit cestovní doklady potřebné k výkonu trestu vyhoštění, předvádí se obvinění ve vyhošťovací vazbě vedle orgánů a osob uvedených v § 16 rovněž k orgánům Policie České republiky, které předseda senátu požádal o zajištění cestovních dokladů.“.
38.
V § 80 odstavec 1 zní:
„(1)
Cizinec se bezprostředně po přijetí do věznice poučí ve smyslu § 5 odst. 2 zákona v jazyce, jemuž rozumí.“.
Čl. II
Kde se ve vyhlášce užívá slovo „pracovník“, nahrazuje se slovem „zaměstnanec“.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
JUDr. Bureš v. r. |
Vyhláška České národní banky č. 307/2001 Sb. | Vyhláška České národní banky č. 307/2001 Sb.
Vyhláška České národní banky o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun ke 100. výročí založení Českého fotbalového svazu
Vyhlášeno 30. 8. 2001, datum účinnosti 5. 9. 2001, částka 117/2001
* § 1 - (1) Ke 100. výročí založení Českého fotbalového svazu se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“).
* § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je v horní polovině mince umělecká kompozice stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku České republiky umístěná v obdélníkovém poli. Název státu je v neuzavřeném opisu při spodní straně dvousetkoruny. Označení nom
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 5. září 2001.
Aktuální znění od 5. 9. 2001
307
VYHLÁŠKA
České národní banky
ze dne 25. července 2001
o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun ke 100. výročí založení Českého fotbalového svazu
Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance:
§ 1
(1)
Ke 100. výročí založení Českého fotbalového svazu se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“).
(2)
Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“).
(3)
Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,30 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem "ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *". Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolená odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %.
§ 2
(1)
Na líci dvousetkoruny je v horní polovině mince umělecká kompozice stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku České republiky umístěná v obdélníkovém poli. Název státu je v neuzavřeném opisu při spodní straně dvousetkoruny. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ je v řádku pod seskupením heraldických zvířat. Značka mincovny, která dvousetkorunu razila, je umístěna mezi názvem státu a označením nominální hodnoty mince.
(2)
Na rubu dvousetkoruny je soudobý fotbalový míč, na jehož pravé horní části je umístěn český lev v podobě, v jaké byl vyobrazen na prvním znaku Českého fotbalového svazu. Vlevo od míče jsou při horním okraji dvousetkoruny ve dvou řádcích nad sebou letopočty „1901“ a „2001“. Při spodním okraji dvousetkoruny je neuzavřený opis „ČESKÝ FOTBALOVÝ SVAZ“. Autorkou návrhu dvousetkoruny je akademická sochařka Milena Blašková. Spojené iniciály jejího jména „MB“ jsou umístěny při levém okraji dvousetkoruny pod letopočty.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 5. září 2001.
Guvernér:
v z. RNDr. Niedermayer v. r.
viceguvernér
9kB
9kB |
Vyhláška České národní banky č. 308/2001 Sb. | Vyhláška České národní banky č. 308/2001 Sb.
Vyhláška České národní banky o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun ke 100. výročí narození Jaroslava Seiferta
Vyhlášeno 30. 8. 2001, datum účinnosti 19. 9. 2001, částka 117/2001
* § 1 - (1) Ke 100. výročí narození básníka a nositele Nobelovy ceny za literaturu Jaroslava Seiferta se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“).
* § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je umělecká kompozice stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku České republiky. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je v neuzavřeném opisu při levém, horním a pravém okraji dvousetkoruny. Označení nominální hodnoty min
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 19. září 2001.
Aktuální znění od 19. 9. 2001
308
VYHLÁŠKA
České národní banky
ze dne 15. srpna 2001
o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun ke 100. výročí narození Jaroslava Seiferta
Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance:
§ 1
(1)
Ke 100. výročí narození básníka a nositele Nobelovy ceny za literaturu Jaroslava Seiferta se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“).
(2)
Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“).
(3)
Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,40 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *“. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolená odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %.
§ 2
(1)
Na líci dvousetkoruny je umělecká kompozice stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku České republiky. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je v neuzavřeném opisu při levém, horním a pravém okraji dvousetkoruny. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ je v neuzavřeném opisu při spodním okraji dvousetkoruny a od názvu státu je odděleno tečkami. Značka mincovny, která dvousetkorunu razila, je umístěna ve spodní části mincovního pole nad označením nominální hodnoty mince a pod nohama slezské orlice a českého lva.
(2)
Na rubu dvousetkoruny je v levé polovině mincovního pole umístěn portrét Jaroslava Seiferta. Do spodní části portrétu zasahují letopočty „1901“ a „2001“ umístěné ve dvou řádcích nad sebou při levém okraji dvousetkoruny. Při pravém okraji dvousetkoruny je neuzavřený opis „SEIFERT JAROSLAV“. AutoremAutorem návrhu dvousetkoruny je akademický sochař Ladislav Kozák. Iniciály jeho jména „L•K“ jsou umístěny pod letopočty.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 19. září 2001.
Guvernér:
doc. Ing. Tůma, CSc. v. r.
10kB
9kB |
Vyhláška České národní banky č. 309/2001 Sb. | Vyhláška České národní banky č. 309/2001 Sb.
Vyhláška České národní banky o vydání zlatých mincí „Raná gotika - klášter ve Vyšším Brodě" po 2 000 Kč
Vyhlášeno 30. 8. 2001, datum účinnosti 26. 9. 2001, částka 118/2001
* § 1 - (1) Dnem 26. září 2001 se v rámci cyklu „Deset století architektury“ vydávají zlaté mince „Raná gotika - klášter ve Vyšším Brodě“ po 2 000 Kč (dále jen „mince“).
* § 2 - (1) Na lícní straně je v horní polovině mince volná kompozice stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku České republiky. Český lev je uprostřed mezi moravskou orlicí (vlevo) a slezskou orlicí (vpravo) a je položen výše než obě orlice. Pod
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 26. září 2001.
Aktuální znění od 26. 9. 2001
309
VYHLÁŠKA
České národní banky
ze dne 15. srpna 2001
o vydání zlatých mincí „Raná gotika - klášter ve Vyšším Brodě“ po 2 000 Kč
Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance:
§ 1
(1)
Dnem 26. září 2001 se v rámci cyklu „Deset století architektury“ vydávají zlaté mince „Raná gotika - klášter ve Vyšším Brodě“ po 2 000 Kč (dále jen „mince“).
(2)
Mince se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“).
(3)
Mince se razí ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mince je 6,22 g, její průměr 20 mm a síla 1,4 mm. Hrana mince v běžném provedení je vroubkovaná, hrana mince ve zvláštním provedení je hladká. Při ražbě mince v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolená odchylka nahoru 0,062 g a v ryzosti zlata odchylka nahoru 0,01 %.
§ 2
(1)
Na lícní straně je v horní polovině mince volná kompozice stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku České republiky. Český lev je uprostřed mezi moravskou orlicí (vlevo) a slezskou orlicí (vpravo) a je položen výše než obě orlice. Pod ním je umístěn v jednom řádku název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Pod názvem státu je v dolní polovině mincovního pole fragment kružby gotického kruhového okna, do jehož středového ornamentu je zakomponováno ve dvou řádcích označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „2000 Kč“. Značka mincovny, která minci razila, je umístěna do prostředního ornamentu v dolní polovině fragmentu kružby. V neuzavřeném opisu při spodním okraji mince je text „DESET STOLETÍ ARCHITEKTURY“.
(2)
Na rubové straně je sochařský přepis motivu jednoho z obrazů z cyklu Mistra vyšebrodského oltáře Narození Páně, kde je zobrazen nejvýznamnější fundátor kláštera Vok z Rožmberka s modelem kláštera na rukou. Hlavní motiv mince doplňují pětilistá rožmberská růže a letopočet „2001“, označující ročník ražby, umístěné pod sebou nad modelem kláštera. Při horním okraji mince je neuzavřený opis „RANÁ GOTIKA“, při spodním okraji mince rovněž neuzavřený opis „KLÁŠTER VYŠŠÍ BROD“. AutoremAutorem návrhu mince je akademický sochař Michal Vitanovský. Iniciály jeho jména „MV“, spojené do tvaru stylizovaného srdce, jsou při pravém okraji mince uprostřed.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 26. září 2001.
Guvernér:
doc. Ing. Tůma, CSc. v. r.
7kB
7kB |
Zákon č. 312/2001 Sb. | Zákon č. 312/2001 Sb.
Zákon o státních hranicích
Vyhlášeno 6. 9. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 120/2001
* ČÁST PRVNÍ - STÁTNÍ HRANICE ČESKÉ REPUBLIKY (§ 1 — § 18)
* ČÁST TŘETÍ - SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 20 — § 22) č. 1 k zákonu č. 312/2001 Sb. č. 2 k zákonu č. 312/2001 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (284/2021 Sb.)
312
ZÁKON
ze dne 8. srpna 2001
o státních hranicích
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
STÁTNÍ HRANICE ČESKÉ REPUBLIKY
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon upravuje ve věcech státních hranic České republiky (dále jen „státní hranice“)
a)
výkon státní správy,
b)
práva a povinnosti fyzických osob a právnických osob.
(2)
Pokud Parlamentem schválené, ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána, (dále jen „mezinárodní smlouva“) stanoví něco jiného než tento zákon, použije se mezinárodní smlouva.
§ 2
Základní pojmy
(1)
Státní hranice oddělují výsostné území České republiky od území sousedních států jak na zemském povrchu, tak svislým směrem ve vzdušném prostoru i pod zemským povrchem, v nadzemních i podzemních stavbách a zařízeních. Státní hranice jsou stanoveny mezinárodní smlouvou nebo ústavním zákonem. Polohu státních hranic lze určit z hraničního dokumentárního díla nebo z vyznačení průběhu státních hranic v terénu.
(2)
Hraniční dokumentární dílo je soubor geodetických a popisných údajů o státních hranicích. Obsah a forma hraničního dokumentárního díla jsou stanoveny mezinárodní smlouvou.
(3)
Čáru státních hranic tvoří souvislá množina bodů, které určují průběh státních hranic na zemském povrchu a jejichž polohu lze určit z hraničního dokumentárního díla.
(4)
Lomový bodLomový bod je bodem čáry státních hranic, v němž čára státních hranic mění směr, a jeho polohu lze určit z hraničního dokumentárního díla.
(5)
Hraničním vodním tokemHraničním vodním tokem je tok, kterým podle mezinárodní smlouvy probíhá v podélném směru čára státních hranic.
(6)
Údržbou vyznačení průběhu státních hranic je kontrola správnosti polohy hraničních znakůhraničních znaků a obnova jejich stabilizace a nátěrů.
HLAVA II
PRŮBĚH A VYZNAČENÍ STÁTNÍCH HRANIC
§ 3
Průběh a vyznačení státních hranic
(1)
Průběh státních hranic musí být zřetelný, jednoznačný a musí být vyznačen hraničními znakyhraničními znaky. Poloha hraničních znakůhraničních znaků a nevyznačených lomových bodůlomových bodů je určena souřadnicemi uvedenými v hraničním dokumentárním díle.
(2)
Hraniční znakHraniční znak je měřickou značkou tvořenou povrchovou stabilizací anebo povrchovou a podzemní stabilizací osazenou centricky nad sebou.
(3)
Polohu, tvar a rozměry hraničních znakůhraničních znaků, materiál, z něhož jsou zhotoveny, jakož i jejich popis stanoví mezinárodní smlouva.
§ 4
Přímé a nepřímé vyznačení státních hranic
(1)
Jestliže státní hranice probíhají
a)
po spojnici hraničních znakůhraničních znaků nebo po spojnici lomových bodůlomových bodů, jsou vyznačeny přímo,
b)
hraničním vodním tokemhraničním vodním tokem, hraniční cestou, hraničním příkopem nebo jiným způsobem stanoveným v hraničním dokumentárním díle, který neumožňuje přímé vyznačení, jsou vyznačeny nepřímo.
(2)
Při přímém vyznačení jsou hraniční znakyhraniční znaky osazeny v čáře státních hranic. Při nepřímém vyznačení jsou hraniční znakyhraniční znaky umístěny střídavě nebo v párech po obou stranách čáry státních hranic.
§ 5
Zařízení upozorňující na průběh státních hranic
(1)
Zařízením upozorňujícím na průběh státních hranic jsou
a)
oválná tabule s vyobrazením velkého státního znaku a modrým nápisem „Česká republika“ na bílém podkladu (dále jen „oválná tabule“),
b)
obdélníková tabule s červeným nápisem „POZOR! STÁTNÍ HRANICE“, „POZOR! STÁTNÍ HRANICE PROBÍHAJÍ HRANIČNÍ CESTOU“, „POZOR! STÁTNÍ HRANICE PROBÍHAJÍ HRANIČNÍM VODNÍM TOKEMHRANIČNÍM VODNÍM TOKEM“, „POZOR! STÁTNÍ HRANICE PROBÍHAJÍ PLAVEBNÍ DRÁHOU“, „POZOR! STÁTNÍ HRANICE PROBÍHAJÍ PO OKRAJI CESTY“ nebo „POZOR! STÁTNÍ HRANICE PROBÍHAJÍ PO BŘEHU VODNÍHO TOKU“ na bílém podkladu (dále jen „textová tabule“).
(2)
Oválná tabule se umisťuje na státních hranicích zejména na místech, která jsou podle dohod uzavřených se sousedními státy určena pro překračování státních hranic.
(3)
Textová tabule se umisťuje v prostoru do 50 m od státních hranic (dále jen „bezprostřední blízkost státních hranic“).
(4)
Zařízení upozorňující na průběh státních hranic jsou ve vlastnictví České republiky.
(5)
Vzor oválné tabule je uveden v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
§ 6
Umisťování zařízení upozorňujících na průběh státních hranic
Zařízení upozorňující na průběh státních hranic se umisťují
a)
na pozemku tak, aby jeho vlastník byl omezen v nejmenší možné míře; na umístění tohoto zařízení na zemědělském pozemku se nevztahuje ochrana zemědělské půdy podle zvláštního právního předpisu,1)
b)
u dálnic, silnic nebo místních komunikací sloužících k provozu vozidel nebo chůzi co nejblíže krajnici těchto pozemních komunikací,
c)
do svislé nebo vodorovné plochy konstrukce staveb; umístění nesmí ohrozit stabilitu stavby nebo omezit její užívání.
HLAVA III
HRANIČNÍ PRUH A VOLNÁ KRUHOVÁ PLOCHA
§ 7
(1)
K zajištění zřetelnosti průběhu státních hranic a k ochraně hraničních znakůhraničních znaků je podél státních hranic na úsecích přímého vyznačení hraniční pruh o šíři 1 m (dále jen „hraniční pruh“). Kolem každého hraničního znakuhraničního znaku na úsecích nepřímo vyznačujících průběh státních hranic je volná kruhová plocha o poloměru 1 m (dále jen „volná kruhová plocha“).
(2)
Hraniční pruh a volná kruhová plocha jsou udržovány trvale přehledné, bez vzrostlé vegetace a jiných překážek ztěžujících viditelnost hraničních znakůhraničních znaků a zřetelnost průběhu státních hranic a v případě hraničního pruhu i viditelnost na oba sousední hraniční znakyhraniční znaky.
(3)
V hraničním pruhu a ve volné kruhové ploše je zakázáno provádět stavbu nebo jinou činnost, jejichž důsledkem může být narušení hraničních znakůhraničních znaků nebo zhoršení zřetelnosti průběhu státních hranic.
(4)
Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na stavbu zřizovanou ve veřejném zájmu a sloužící tomuto zájmu nebo jinou činnost, která je prováděna ve veřejném zájmu.
HLAVA IV
PŮSOBNOST MINISTERSTVA VNITRA
§ 8
Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“) při správě státních hranic
a)
zabezpečuje vytyčování, vyznačování, zaměřování a údržbu vyznačení průběhu státních hranic, s výjimkou zeměměřických činností na státních hranicích prováděných podle zvláštního právního předpisu,2)
b)
zabezpečuje údržbu hraničního pruhu a volných kruhových ploch,
c)
spravuje hraniční dokumentární dílo,
d)
zabezpečuje činnost hraničních komisí zřízených k plnění závazků vyplývajících pro Českou republiku z mezinárodních smluv,
e)
koordinuje činnost státních orgánů ve věcech týkajících se správy státních hranic,
f)
vyjadřuje se ke stavbám, stavebním, technickým a jiným opatřením na státních hranicích nebo v jejich bezprostřední blízkosti, zejména z hlediska vlivu na vyznačení průběhu státních hranic,
g)
poskytuje náhradu za majetkové újmy nebo náhradu za omezení využívání nemovitostinemovitosti vzniklé v souvislosti s výkonem správy státních hranic,
h)
vykupuje pozemky, které mají být na základě mezinárodní smlouvy o změnách průběhu státních hranic předány sousedním státům,
i)
vydává průkazy podle mezinárodních smluv,3)
j)
vede evidenci osob, kterým byl vydán průkaz k výkonu činností na státních hranicích (dále jen „průkaz“), a
k)
zabezpečuje umístění zařízení upozorňujících na průběh státních hranic,
l)
je dotčeným orgánem při pořizování územního plánuúzemního plánu pro obecobec, jejíž území sousedí se státními hranicemi, a v řízení o povolení záměru, týká-li se toto řízení stavby v bezprostřední blízkosti státních hranic.
HLAVA V
PRÁVA A POVINNOSTI FYZICKÝCH NEBO PRÁVNICKÝCH OSOB V SOUVISLOSTI SE SPRÁVOU STÁTNÍCH HRANIC
§ 9
Vstup nebo vjezd na pozemky
Osoba, která plní úkoly při správě státních hranic (dále jen „pověřená osoba“), je oprávněna při výkonu těchto činností vstupovat nebo vjíždět v nezbytném rozsahu na pozemky, které se nachází ve vzdálenosti do 3 km od státních hranic (dále jen „pozemky“). Je-li pozemek oplocen, je pověřená osoba oprávněna na něj vstoupit nebo vjet jen za součinnosti jeho vlastníka nebo uživatele.
§ 10
Užívání nemovitosti
(1)
Pověřená osoba může jen v nezbytně nutném rozsahu užívat pozemek nebo stavbu nacházející se na pozemku (dále jen „nemovitostnemovitost“) ke zřizování, přemisťování, odstraňování vyznačení průběhu státních hranic, údržbě hraničního pruhu nebo volných kruhových ploch nebo k údržbě vyznačení průběhu státních hranic.
(2)
Ministerstvo před umístěním hraničního znakuhraničního znaku informuje o záměru jeho zřízení vlastníka nemovitostinemovitosti a písemně ho poučí o právech a povinnostech, které mu zřízením hraničního znakuhraničního znaku vznikají.
(3)
Jsou-li činnostmi podle odstavce 1 dotčeny jiné zvláštním právním předpisem chráněné zájmy,4) postupuje se po předchozím projednání s orgány státní správy nebo orgány územních samosprávných celků, jimž přísluší ochrana těchto zájmů.
(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 se použijí obdobně i na zařízení upozorňující na průběh státních hranic.
§ 11
Povinnosti vlastníka nebo uživatele nemovitosti
(1)
Vlastník nebo uživatel nemovitostinemovitosti je povinen
a)
umožnit vstup nebo vjezd na pozemky v souvislosti se správou státních hranic nebo výkon prací při správě státních hranic,
b)
strpět umístění hraničního znakuhraničního znaku nebo zařízení upozorňujícího na průběh státních hranic na nemovitostinemovitosti,
c)
zdržet se činnosti, jež může ohrozit, poškodit, zničit nebo jinak znehodnotit hraniční znakhraniční znak nebo zařízení upozorňující na průběh státních hranic nebo ztížit jejich využívání,
d)
oznámit bez odkladu ministerstvu poškození, zničení, neoprávněné přemístění nebo odstranění nebo jiné znehodnocení hraničního znakuhraničního znaku nebo zařízení upozorňujícího na průběh státních hranic, nebo
e)
zdržet se činnosti, která může změnit stav hraničního pruhu nebo volné kruhové plochy nebo snížit, popřípadě znemožnit viditelnost průběhu státních hranic.
(2)
Uživatelem podle odstavce 1 je osoba, která nemovitostnemovitost užívá na základě smluvního vztahu k vlastníkovi nebo na základě jiného právního titulu; za uživatele se považuje i organizační složka státu. Obdobně to platí pro uživatele pozemku podle § 9.
§ 12
Povinnosti správce hraničního vodního toku
Správce hraničního vodního tokuhraničního vodního toku je povinen
a)
udržovat hraniční vodní tokhraniční vodní tok podle možnosti tak, aby nedocházelo ke změnám koryta hraničního vodního tokuhraničního vodního toku, pokud tomu nebrání podstatné vodohospodářské nebo ekologické zájmy, a
b)
oznámit bez odkladu ministerstvu práce na hraničním vodním tokuhraničním vodním toku, jimiž může být dotčeno koryto hraničního vodního tokuhraničního vodního toku, nebo změnu břehů nebo koryta hraničního vodního tokuhraničního vodního toku, jakož i poškození, zničení, neoprávněné přemístění nebo odstranění nebo jiné znehodnocení hraničního znakuhraničního znaku u hraničního vodního tokuhraničního vodního toku.
HLAVA VI
PRŮKAZ A EVIDENCE POVĚŘENÝCH OSOB
§ 13
Vydávání průkazu
Pověřená osoba při činnostech podle § 9 a 10 prokazuje oprávnění ke vstupu nebo vjezdu na pozemky nebo k užívání nemovitostínemovitostí průkazem, který ji vydá ministerstvo, a občanským průkazem.
§ 14
Náležitosti průkazu
(1)
Průkaz obsahuje
a)
údaje o držiteli průkazu, údaj o jeho zaměstnavateli, a
b)
údaje o datu vydání, časové platnosti a orgánu, který jej vydal.
(2)
Vzor průkazu je uveden v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
§ 15
Evidence pověřených osob
Evidence pověřených osob obsahuje údaje uváděné na průkazu (§ 14 odst. 1) s výjimkou podpisu jeho držitele.
HLAVA VII
NÁHRADA ZA MAJETKOVÉ ÚJMY A NÁHRADA ZA OMEZENÍ VYUŽÍVÁNÍ NEMOVITOSTI
§ 16
(1)
Pověřená osoba je povinna šetřit práva a majetek vlastníka a po ukončení prací souvisejících s výkonem správy státních hranic uvést nemovitostnemovitost do původního stavu. Přitom je povinna dbát, aby co nejméně rušila hospodaření a užívání nemovitostinemovitosti. Může také po předchozím upozornění provádět v nezbytném rozsahu nutné úpravy terénu, oklešťovat nebo odstraňovat porosty překážející pracem při výkonu správy státních hranic.
(2)
Jestliže není možné uvést nemovitostnemovitost do původního stavu a vznikla-li vlastníku majetková újma v důsledku výkonu správy státních hranic, má právo na náhradu. Náhradu majetkové újmy hradí ministerstvo. Právo na náhradu majetkové újmy musí být uplatněno u ministerstva do 60 dnů od jejího vzniku, jestliže jde o újmu na polních kulturách, v ostatních případech do 1 roku ode dne jejího vzniku, jinak zaniká.
(3)
Jestliže je vlastník nemovitostinemovitosti omezen umístěním hraničního znakuhraničního znaku nebo zařízení upozorňujícího na průběh státních hranic v obvyklém využívání nemovitostinemovitosti, má právo na přiměřenou náhradu za toto omezení. Náhradu za omezení hradí ministerstvo, u něhož je nutno toto právo uplatnit do 1 roku ode dne oznámení o umístění hraničního znakuhraničního znaku nebo zařízení upozorňujícího na průběh státních hranic na nemovitostinemovitosti, jinak zaniká.
(4)
Nedojde-li k dohodě o náhradě majetkové újmy nebo k dohodě o náhradě za omezení využívání nemovitostinemovitosti do 3 měsíců ode dne podání návrhu na dohodu ministerstvem nebo do 3 měsíců ode dne uplatnění práva na náhradu vlastníkem nemovitostinemovitosti, lze se náhrady domáhat u soudu.
(5)
Náhrada za majetkovou újmu podle odstavce 2 nebo náhrada za omezení využívání nemovitostinemovitosti podle odstavce 3 se neposkytuje, jde-li o nemovitostnemovitost ve vlastnictví České republiky.
HLAVA VIII
ÚČAST VE SPRÁVNÍM ŘÍZENÍ
§ 17
(1)
Ministerstvo je dotčeným orgánem při pořizování územního plánuúzemního plánu pro obecobec, jejíž území sousedí se státními hranicemi. Ministerstvo pro tyto účely vydává stanovisko podle stavebního zákona.
(2)
Ministerstvo je dotčeným orgánem v řízení o povolení záměru, týká-li se toto řízení stavby v bezprostřední blízkosti státních hranic. Ministerstvo pro tyto účely vydává vyjádření podle stavebního zákona.
HLAVA IX
PŘESTUPKY
§ 18
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
zničí nebo poškodí, neoprávněně přemístí nebo neoprávněně odstraní hraniční znakhraniční znak nebo zařízení upozorňující na průběh státních hranic,
b)
neoprávněně zasáhne do hraničního pruhu nebo do břehů nebo koryta hraničního vodního tokuhraničního vodního toku nebo do hraniční cesty, zhorší-li se tím zřetelnost průběhu státních hranic, nebo jestliže se tím změní jejich poloha, nebo
c)
neumožní nebo jinak ztíží pověřené osobě vstup, vjezd nebo výkon prací při správě státních hranic.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 500 000 Kč.
(3)
Přestupky podle odstavce 1 projednává krajský úřad.
(4)
Přestupek podle odstavce 1 může projednat příkazem na místě orgán Policie České republiky.
(5)
Pokutu vybírá a vymáhá orgán, který ji uložil.
ČÁST TŘETÍ
SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 20
Využívání údajů z katastru nemovitostí
K zajištění přehledu o nemovitostechnemovitostech pro účely správy státních hranic je ministerstvo oprávněno využívat bezplatně údaje z katastru nemovitostínemovitostí.5)
§ 21
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Zákon č. 245/1921 Sb. z. a n., o státních hranicích.
2.
Vládní nařízení č. 237/1937 Sb. z. a n., jímž se stanoví ukončení doby provádění rozhraničovacích ustanovení mezinárodních smluv.
§ 22
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příloha č. 1
k zákonu č. 312/2001 Sb.
Vzor oválné tabule
3.7MB
Minimální rozměry oválné tabule jsou 530 mm šířky a 720 mm výšky.
Příloha č. 2
k zákonu č. 312/2001 Sb.
328kB
1)
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o společných státních hranicích ze dne 21. prosince 1973 uveřejněná pod č. 95/1975 Sb.
Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o společných státních hranicích ze dne 3. listopadu 1994 uveřejněná pod č. 266/1997 Sb.
Smlouva mezi Českou republikou a Polskou republikou o společných státních hranicích ze dne 17. ledna 1995 uveřejněná pod č. 181/1996 Sb.
Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích ze dne 4. ledna 1996 uveřejněná pod č. 246/1997 Sb.
4)
Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
5)
Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
6)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009. |
Zákon č. 315/2001 Sb. | Zákon č. 315/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 7. 9. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 122/2001
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě
* ČÁST DRUHÁ - Změna horního zákona
* ČÁST TŘETÍ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
* ČÁST ČTVRTÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 5. 2004
315
ZÁKON
ze dne 7. srpna 2001,
kterým se mění zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě
Čl. I
Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 124/2000 Sb., se mění takto:
1.
§ 1 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1) zní:
㤠1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon stanoví podmínky provádění hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, bezpečnosti a ochrany zdraví při těchto činnostech, bezpečnosti provozu, ochrany pracovního prostředí, pro výzkum, výrobu a uvádění výbušnin, výbušných předmětů a pomůcek na trh, jakož i podmínky pro nakládání s nimi. Dále upravuje organizaci a působnost orgánů státní báňské správy.
(2)
Tento zákon se nevztahuje na
a)
výbušniny, výbušné předměty a pomůcky, které drží pro své potřeby ozbrojené síly České republiky, ozbrojené bezpečnostní sbory, ozbrojené složky Celní správy nebo zpravodajské služby České republiky,
b)
výbušniny, výbušné předměty a pomůcky, které drží pro své potřeby ozbrojené síly a sbory jiných států při jejich pobytu na území České republiky, při průjezdu přes území České republiky nebo při přeletu nad územím České republiky, vyplývá-li to z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,
c)
střelivo.1)
1)
Zákon č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 1) se označuje jako poznámka pod čarou č. 1a), a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
2.
§ 3a včetně nadpisu zní:
㤠3a
Organizace
Za organizace podle tohoto zákona se považují právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání, pokud vykonávají některou z činností uvedených v části druhé nebo třetí tohoto zákona.“.
3.
Za § 3a se vkládá nový § 3b, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 3a) a 3b) zní:
㤠3b
Další práva a povinnosti zaměstnanců a zástupců zaměstnanců
(1)
Zaměstnanec má tato další práva a povinnosti:3a)
a)
právo vzdálit se z pracoviště, jestliže vzniknou okolnosti, o kterých se domnívá, že představují vážné nebezpečí pro jeho bezpečnost nebo zdraví,
b)
právo žádat, aby organizace nebo obvodní báňský úřad provedly revizi a šetření tam, kde se domnívá, že jsou porušovány předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu,
c)
povinnost uposlechnout příkazy osob řídících zdolávání havárie,
d)
povinnost splnit závazný příkaz báňského inspektora.
(2)
Příslušný odborový orgán nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci má mimo práv a povinností stanovených pracovněprávními předpisy3a) též právo
a)
účastnit se inspekcí a šetření prováděných na pracovišti zaměstnavatelem, státní báňskou správou nebo jiným k tomu oprávněným orgánem podle zvláštních právních předpisů,3b)
b)
sledovat a šetřit záležitosti týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví,
c)
obracet se s žádostí o pomoc na poradce a nezávislé znalce,
d)
na konzultace se státní báňskou správou,
e)
dostávat zprávy od zaměstnavatele o nehodách a nebezpečných událostech.
3a)
Například zákoník práce, vyhláška č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění pozdějších předpisů.
3b)
Například zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů.“.
4.
V § 5 se odstavec 5 zrušuje.
5.
V § 6 odstavec 3 zní:
„(3)
Organizace je dále povinna
a)
evidovat jména, příjmení a evidenční čísla osob, které se s jejím vědomím nacházejí v podzemí, s uvedením místa, kde se pravděpodobně nacházejí,
b)
bezodkladně ohlásit obvodnímu báňskému úřadu závažné události a nebezpečné stavy, provozní nehody (havárie) a závažné pracovní úrazy; provozní nehodou (havárií) se rozumí událost, kterou byly ohroženy životy nebo zdraví osob,
c)
zjišťovat příčiny provozních nehod a pracovních úrazů,
d)
přijímat bezodkladná opatření k odstranění zjištěných závad a k předcházení provozních nehod a pracovních úrazů,
e)
výsledky šetření provozních nehod a závažných pracovních úrazů předkládat obvodnímu báňskému úřadu spolu s uvedením opatření provedených k odstranění zjištěných závad,
f)
informovat obvodní báňský úřad o podané žádosti zaměstnance (§ 3b) o provedení prošetření bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a toto prošetření provést,
g)
předložit před prvním použitím v dole Českému báňskému úřadu ke schválení (§ 8 odst. 3) vybrané typy důlních strojů, zařízení a pomůcek, pokud již není Českým báňským úřadem schváleno jejich použití jinde v České republice.“.
6.
V § 7 odst. 7 a 8 se slova „revírní“ nahrazují slovy „hlavní“.
7.
Za § 18 se vkládá nový § 18a, který zní:
㤠18a
Vydaná rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru a o povolení hornické činnosti jsou závazná i pro právní nástupce účastníků řízení.“.
8.
V § 19 se na konci odstavce 3 doplňuje tato věta: „Vydaná rozhodnutí o povolení dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu jsou závazná i pro právní nástupce účastníků řízení.“.
9.
V § 20 odst. 1 se slova „písm. b) až i)“ nahrazují slovy „písm. b) až j)“.
10.
V § 21 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 13a) zní:
„(1)
Výbušninami podle tohoto zákona se rozumí látky a předměty, které jsou uvedeny v mezinárodní smlouvě o přepravě nebezpečných věcí, kterou je Česká republika vázána13a) a která je vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv nebo ve Sbírce zákonů, a jsou zařazeny v Příloze A této smlouvy do třídy I těchto látek, jakož i látky, které mají vlastnosti trhavin, třaskavin, střelivin nebo výbušných pyrotechnických složí, pokud nejde o střelivo a pyrotechnické výrobky.
13a)
Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí - ADR (Ženeva, 1957) vyhlášená pod č. 64/1987 Sb., ve znění pozdějších změn vyhlášených pod č. 159/1997 Sb., č. 186/1998 Sb., č. 54/1999 Sb. a č. 93/2000 Sb. m. s.“.
11.
V § 21 odst. 2 se slova „; tento zákon se nevztahuje na střelivo.7)“ nahrazují slovy „a na výbušné materiály, které jsou nebezpečné pro přepravu a nejde o výbušniny podle odstavce 1.“.
12.
V § 21 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 5, které znějí:
„(3)
Za trhací práce se považují práce, při kterých se využívá energie chemické výbuchové přeměny výbušnin a které zahrnují soubor pracovních operací, zejména nabíjení trhavin, přípravu a nabíjení roznětných náložek, zhotovování roznětné sítě, odpálení náloží (odpal) a výbuch náloží (odstřel).
(4)
Za nakládání s výbušninami se považuje výroba a zhotovování výbušnin, jejich používání, skladování, předávání, přeprava a ničení, jakož i předávání a přeprava při obchodování s nimi. Za nakládání s výbušninami se nepovažuje jejich výzkum, vývoj a zkoušení.
(5)
Předáním výbušniny se rozumí každé její skutečné přemístění, s výjimkou přemístění výbušniny v rámci jedné a téže obce.“.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 6 až 9.
13.
Nadpis nad § 22 zní: „Nakládání s výbušninami“ a nadpis pod § 22 zní: „Obecné povinnosti při nakládání s výbušninami“.
14.
V § 22 odst. 3 se slova „příslušný útvar Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „okresní ředitelství Policie České republiky příslušné podle sídla organizace (dále jen „příslušný útvar Policie České republiky“)“.
15.
V § 22 odst. 4 se slova „útvaru Sboru národní bezpečnosti, a mimo prostor organizace útvaru Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „příslušnému útvaru Policie České republiky, a mimo prostor organizace nejbližšímu útvaru Policie České republiky“.
16.
§ 24 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 13b) a 13c) zní:
㤠24
Uvádění výbušnin, výbušných předmětů a pomůcek na trh
(1)
Výbušniny, výbušné předměty a pomůcky se uvádějí na trh podle zvláštního zákona,13b) pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2)
Plastické trhaviny musejí obsahovat detekční látky, které umožní jejich identifikaci a zjištění.
(3)
Metody pro ověřování základních požadavků na bezpečnost výbušnin, nejsou-li stanoveny harmonizovanou českou technickou normou,13c) stanoví Český báňský úřad vyhláškou.
(4)
Český báňský úřad stanoví vyhláškou druhy detekčních látek a podrobnější podmínky pro uvádění výbušnin, výbušných předmětů a pomůcek na trh, jakož i podmínky pro jejich přezkušování.
13b)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
13c)
§ 4a odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb.“.
17.
§ 25 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 13d), 13e) a 13f) zní:
㤠25
Předávání a přejímání výbušnin
(1)
Výbušninu lze předat a převzít jen na základě povolení orgánu státní báňské správy, který je příslušný k povolování trhacích prací nebo ohňostrojných prací, k nimž je výbušnina určena. Toto povolení se nepožaduje u bezdýmného prachu, černého prachu a zápalek, pokud nejsou určeny pro trhací práce nebo ohňostrojné práce.
(2)
Povolení lze vydat jen organizaci, která současně při podání žádosti o vydání povolení prokáže, že má oprávnění k podnikání podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů a má osobu odborně způsobilou podle § 36; má-li být výbušnina organizací skladována, předloží doklad o podmínkách skladování. Žádost o vydání povolení obsahuje
a)
obchodní firmu nebo název,13d) nebo jméno a příjmení, adresu sídla, místa provozovny či místa podnikání, nebo adresu bydliště, identifikační číslo nebo rodné číslo, nebo datum narození, není-li rodné číslo přiděleno, týkající se předávající i přejímající organizace,
b)
druh a množství předávané výbušniny,
c)
úplný popis výbušniny a způsob její identifikace, včetně identifikačního čísla,
d)
údaje o splnění podmínek pro uvedení výbušniny na trh, pokud má být výbušnina uvedena na trh.
(3)
Organizace může výbušninu předat jiné organizaci nebo své organizační složce jen na základě povolení obvodního báňského úřadu příslušného podle místa určení a v případě předávání výbušniny do ciziny nebo z ciziny jen na základě povolení Českého báňského úřadu; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů.13e) O vydání povolení je povinna příslušný báňský úřad požádat organizace, která je příjemcem výbušniny, a tuto povinnost má i v případě, že se výbušnina předává mezi jejími provozovnami,13f) jež se nacházejí mimo území téže obce. Povolení k tranzitu výbušnin přes území České republiky vydává Český báňský úřad; o povolení žádá osoba, která má přepravu provést.
(4)
Příslušný orgán státní báňské správy před vydáním povolení ověří, zda přejímající organizace je oprávněna výbušninu převzít (odstavec 2). Povolení k předání výbušniny vydá jen v případě, jsou-li stanovené podmínky splněny; jinak žádost o vydání povolení zamítne. Povolení k předání výbušniny musí obsahovat údaje uvedené v odstavci 2. Povolení k předání výbušniny vydané obvodním báňským úřadem zašle tento úřad na vědomí krajskému ředitelství Policie České republiky příslušnému podle sídla obvodního báňského úřadu, který povolení vydal. Povolení vydané Českým báňským úřadem zašle tento úřad na vědomí Policejnímu prezídiu Policie České republiky a Generálnímu ředitelství cel.
(5)
Účastníkem řízení o vydání povolení k předání výbušniny je předávající i přejímající organizace; jde-li o předání výbušniny z ciziny, je účastníkem tohoto řízení pouze přejímající organizace, a jde-li o tranzit přes území České republiky, je účastníkem řízení jen osoba, která má přepravu provést.
(6)
Organizace jsou povinny zajistit, aby povolení k předání výbušniny bylo přepravováno společně s výbušninou po celou dobu přepravy z místa odeslání až do místa určení a na požádání předloženo celním orgánům, orgánům Policie České republiky a orgánům státní báňské správy. Povolení k předání výbušniny musí být po ukončení přepravy uloženo u přejímající organizace a úředně ověřená kopie tohoto povolení musí být uložena u předávající organizace, v obou případech nejméně po dobu 5 let ode dne ukončení přepravy.
(7)
Vyžaduje-li předání výbušniny splnění zvláštních požadavků na bezpečnost nebo zvláštní dozor na území, kde bude probíhat přeprava, přejímající organizace spolu se žádostí o vydání povolení k předání výbušniny poskytne orgánu státní báňské správy kromě údajů uvedených v odstavci 2 též údaje o trase přepravy a způsobu předání, předpokládaný den odeslání a převzetí a označení místa vstupu a výstupu na území České republiky, jde-li o předávání do ciziny, z ciziny nebo o tranzit přes území České republiky. Orgán státní báňské správy přezkoumá podmínky, za kterých má být předání a převzetí uskutečněno, zejména s ohledem na zvláštní požadavky. Jsou-li zvláštní požadavky na bezpečnost nebo zvláštní dozor splněny, vydá povolení k předání výbušniny.
(8)
Obvodní báňský úřad může vydat organizaci povolení k opakovanému předávání výbušnin na území České republiky i na delší časové období, nejdéle však na 5 let. V takovém případě je povinna přejímající organizace písemně oznámit obvodnímu báňskému úřadu údaje o množství a druhu výbušniny u každé dílčí dodávky výbušniny, a to před jejím předáním.
(9)
Pokud Český báňský úřad při přezkoumání žádosti o vydání povolení k předání výbušnin do ciziny, z ciziny nebo k tranzitu přes území České republiky zjistí závažné nedostatky žádosti, informuje Komisi Evropských společenství (dále jen „Komise“).
(10)
Organizace zúčastněné na předávání výbušnin jsou povinny orgánům uvedeným v odstavci 6 na jejich žádost sdělit všechny informace týkající se předávání výbušnin a předložit jim doklady o nakládání s předávanými výbušninami.
(11)
Organizace nesmí předat výbušninu, jestliže jí přejímající organizace nepředloží povolení orgánu státní báňské správy k předání výbušniny.
(12)
Orgán státní báňské správy může rozhodnout o zamítnutí žádosti o vydání povolení k předání výbušniny nebo činnost podle již vydaného povolení pozastavit, jestliže zjistí vážné ohrožení nebo narušení veřejného zájmu na bezpečnosti a ochraně životů a zdraví osob i zvířat nebo majetku. Organizace, jíž byla žádost o vydání povolení k předání výbušniny zamítnuta, může podat novou žádost až po uplynutí 30 dnů ode dne zamítnutí žádosti. Činnost podle vydaného povolení k předání výbušniny může být pozastavena na dobu nejdéle 6 měsíců. Příslušný orgán státní báňské správy své rozhodnutí o pozastavení činnosti zruší, jakmile pominou důvody, pro které bylo rozhodnutí o pozastavení činnosti vydáno; nedojde-li však ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o pozastavení činnosti k odstranění vážného ohrožení nebo narušení veřejného zájmu, rozhodne o zrušení vydaného povolení. V případech, kdy jde o předání výbušniny do ciziny, z ciziny nebo o tranzit přes území České republiky, Český báňský úřad informuje Komisi o zamítnutí žádosti o vydání povolení k předání výbušniny na území České republiky nebo povolení jejího tranzitu přes území České republiky anebo o pozastavení činnosti podle těchto již vydaných povolení nebo o zrušení vydaného povolení.
(13)
Je zakázáno předávat plastické trhaviny, které neobsahují detekční látky (§ 24 odst. 2).
13d)
§ 8 obchodního zákoníku.
13e)
Například zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů.
13f)
§ 17 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
18.
V § 27 odst. 3 se slova „příslušnému policejnímu útvaru“ nahrazují slovy „krajskému ředitelství Policie České republiky příslušnému podle sídla obvodního báňského úřadu, který rozhodnutí vydal“.
19.
Za § 28 se vkládá nový § 28a, který včetně nadpisu zní:
㤠28a
Používání výbušnin v rizikových podmínkách a v rizikovém prostředí
(1)
Český báňský úřad stanoví vyhláškou bližší podmínky, popřípadě vlastnosti výbušnin, které lze použít v rizikových podmínkách nebo v rizikovém prostředí (například v plynujících nebo uhelných dolech, popřípadě v uhelných lomech, při extrémních teplotních podmínkách, v prostředí s nebezpečím výbuchu plynu nebo prachu), a přezkušování vlastností těchto výbušnin.
(2)
Jednotlivé druhy výbušnin pro účely uvedené v odstavci 1 musí být k prvnímu použití povoleny Českým báňským úřadem.“.
20.
V § 29 odst. 2 se slova „Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „Policie České republiky“.
21.
V § 29 se na konci odstavce 3 doplňuje tato věta: „Výbušniny a výbušné předměty, které nejsou určeny k okamžitému a bezprostřednímu použití nebo se kterými se jinak nenakládá, musí být uloženy buď v objektech uvedených v odstavci 1 nebo ve skladech výbušnin.“.
22.
V § 32 odst. 4 se slova „příslušnému útvaru Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „krajskému ředitelství Policie České republiky příslušnému podle sídla orgánu, který rozhodnutí vydal“.
23.
V § 33 odstavec 1 zní:
„(1)
Organizace, které nakládají s výbušninami a výbušnými předměty nebo provádějí jejich výzkum, vývoj nebo zkoušky, musejí vést evidenci výbušnin a výbušných předmětů tak, aby byl přehled o tom, jak byly výbušniny a výbušné předměty získány, kde se nacházejí, v jakém množství a komu byly předány nebo jak s nimi bylo naloženo.“.
24.
V § 33 odstavec 3 zní:
„(3)
Organizace uvedené v odstavci 1 vedou evidenci výbušnin a výbušných předmětů po celou dobu, po kterou výbušniny nebo výbušný předmět drží, a uchovávají ji ještě nejméně 3 roky po skončení kalendářního roku, v němž výbušniny nebo výbušné předměty vyrobily, spotřebovaly nebo je předaly jinému subjektu nebo organizaci. Tato povinnost nezaniká ani ukončením činnosti organizace. V případě zániku organizace předá správce konkursní podstaty nebo likvidátor evidenci výbušnin a výbušných předmětů příslušnému obvodnímu báňskému úřadu.“.
25.
V § 33 odst. 4 se slova „Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „Policie České republiky“.
26.
Za § 36a se vkládají nové § 36b a 36c, které včetně nadpisu znějí:
„Informace o organizacích, které používají výbušniny
§ 36b
(1)
Obvodní báňské úřady vedou evidenci organizací používajících výbušniny, která obsahuje údaje uvedené v § 25 odst. 2 písm. a). Tato evidence musí být průběžně aktualizována.
(2)
Organizace používající výbušniny oznamují obvodnímu báňskému úřadu změny údajů uvedených v odstavci 1 nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne jejich vzniku.
(3)
Obvodní báňské úřady jsou povinny umožnit přístup do evidencí vedených podle odstavce 1 orgánům Policie České republiky.
§ 36c
Ministerstvo průmyslu a obchodu vede evidenci organizací, jimž vydalo souhlas k výrobě, zpracování, výzkumu nebo vývoji výbušnin, jakož i k ničení, zneškodňování, nákupu a prodeji výbušnin. Tato evidence musí být průběžně aktualizována.“.
27.
§ 37 se zrušuje.
28.
V § 39 odst. 1 písm. a) se za slova „výrobou výbušnin“ vkládají slova „, nakládáním s výbušninami“.
29.
V § 39 odst. 4 větě první se slova „pro účel jejich vrchního dozoru“ zrušují.
30.
V § 39 se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 18a) zní:
„(5)
Pro účely správního řízení jsou orgány státní báňské správy oprávněny získávat bezplatně údaje z katastru nemovitostí, včetně údajů poskytovaných na technickém nosiči dat a prostřednictvím dálkového přístupu pomocí počítačové sítě.18a)
18a)
§ 22 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
31.
V § 40 odst. 3 písm. c) se slovo „revírních“ nahrazuje slovem „hlavních“.
32.
V § 40 odst. 5 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) až f), která včetně poznámky pod čarou č. 18b) znějí:
„c)
plní vůči Komisi povinnosti České republiky, které vyplývají z tohoto zákona,
d)
stanoví vyhláškou zkušební metody, kterými se ověřují požadavky na bezpečnost výbušnin,
e)
povoluje jednotlivé druhy výbušnin k prvnímu použití v rizikových podmínkách a v rizikovém prostředí (§ 28a),
f)
plní úkoly orgánu dozoru podle zvláštního zákona,18b) jedná-li se o výbušniny, výbušné předměty a pomůcky, a provádí dozor nad tím, zda pro výbušniny, výbušné předměty a pomůcky bylo vydáno prohlášení o shodě.
18b)
§ 18 a 19 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb.“.
33.
V § 40 odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 18c) zní:
„(6)
Český báňský úřad dále
a)
zpracovává v součinnosti s hlavním hygienikem18c) koncepci bezpečnosti a ochrany zdraví při hornické činnosti v dolech, a to po projednání s organizacemi reprezentujícími dotčené zaměstnavatele a zaměstnance, kteří se podílejí na jejím uskutečňování, a tuto koncepci podle potřeby aktualizuje,
b)
zabezpečuje a koordinuje v součinnosti s příslušnými ústředními orgány úkoly mezinárodní spolupráce v oblasti své působnosti,
c)
eviduje údaje o pracovních úrazech, provozních nehodách a nebezpečných událostech, ke kterým došlo při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami; z těchto údajů sestavuje roční statistiky, které zveřejňuje,
d)
informuje Komisi o ochranných opatřeních podle § 45 odst. 3 písm. b), c) a e).
18c)
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb.“.
34.
V § 41 odst. 2 písmeno k) zní:
„k)
schvalují služební řády závodních báňských záchranných stanic,“.
35.
§ 45 zní:
㤠45
(1)
Orgány státní báňské správy mohou odejmout fyzickým osobám jimi vydaná oprávnění nebo osvědčení k výkonu činností za hrubé nebo opakované porušení předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu, a to až na dobu 3 let.
(2)
Orgány státní báňské správy mohou zrušit rozhodnutí nebo jiná opatření opravňující k výkonu činností podle tohoto zákona vydaná organizaci, pokud tato organizace hrubě nebo opakovaně poruší předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo bezpečnosti provozu, a to až na dobu 3 let.
(3)
Orgány státní báňské správy mohou
a)
odejmout výbušninu nebo výbušný předmět, které byly získány nebo s nimiž bylo nakládáno v rozporu s tímto zákonem nebo v rozporu s jiným právním předpisem,
b)
odejmout výbušninu nebo výbušný předmět, které ohrožují bezpečnost osob, zvířat nebo majetku, a to i v případě, že výbušnina nebo výbušný předmět nese označení značkou shody,
c)
nařídit výrobci nebo distributorovi stažení výbušniny nebo výbušného předmětu z trhu v případě, že výbušnina nebo výbušný předmět může ohrozit bezpečnost osob i zvířat nebo majetku, a to včetně výbušnin a výbušných předmětů nesoucích označení značkou shody,
d)
nařídit uložení výbušniny nebo výbušného předmětu do skladu výbušnin nebo jejich zneškodnění,
e)
v případě pochybností o vlastnostech výbušniny nebo výbušného předmětu, které byly uvedeny na trh, nařídit výrobci, dovozci nebo distributorovi provedení zkoušek k ověření základních požadavků na bezpečnost výbušniny nebo výbušného předmětu.
(4)
V případech uvedených v odstavci 3 písm. a) a b) předá orgán státní báňské správy odejmutou výbušninu Policii České republiky, pokud nepostupuje podle odstavce 3 písm. d).“.
36.
§ 46 zní:
㤠46
Správní řád21) se nevztahuje na postup podle § 4, 8, § 21 odst. 8, § 23 odst. 2, § 25 odst. 12, § 28a odst. 2 a § 40 odst. 5 písm. b) a e).“.
ČÁST DRUHÁ
Změna horního zákona
Čl. II
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb. a zákona č. 366/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
všechny druhy ropy a hořlavého zemního plynu (uhlovodíky), všechny druhy uhlí a bituminosní horniny,“.
2.
V § 10 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 3a) zní:
„(2)
Povinnosti v odstavci 1 písm. a) až c) a písm. g) u ložisek s nestanoveným dobývacím prostorem zajišťuje také Česká geologická služba.3a)
3a)
§ 17 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů.“.
3.
V § 11 odstavec 1 zní:
„(1)
Vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů a výhradních ložisek nevyhrazených nerostů je možné provádět pouze na průzkumném území, které je stanoveno podle zvláštních právních předpisů.3)“.
4.
V § 24 se na konci odstavce 1 doplňuje věta, která včetně poznámky pod čarou č. 12a) zní: „Předloží-li organizace současně se žádostí o stanovení dobývacího prostoru plán otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska, včetně dokladu o vypořádání střetu zájmů, a jsou-li splněny ostatní zákonem stanovené podmínky, spojí obvodní báňský úřad správní řízení o stanovení dobývacího prostoru se správním řízením o povolení hornické činnosti podle zvláštního právního předpisu.12a)
12a)
§ 17 a 18 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb.“.
5.
V § 24 odst. 3 větě druhé se slova „povolení geologických prací“ nahrazují slovy „rozhodnutí o stanovení průzkumného území“.
6.
V § 28 odst. 1 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
u výhradních ložisek též žádostí o povolení otvírky, přípravy a dobývání, pokud organizace žádá současně o stanovení dobývacího prostoru a o povolení hornické činnosti.“.
7.
V § 32a odst. 2 větě první se slova „vyhrazených nerostů“ nahrazují slovy „nerostů na výhradních ložiskách“.
8.
V § 32a odst. 2 se na konci věty první tečka nahrazuje středníkem a za středník se vkládají slova „úhrada se stanoví z těch nerostů, pro jejichž dobývání byl stanoven dobývací prostor.“.
9.
V § 32a odst. 2 větě třetí se slovo „vyhrazené“ zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Čl. III
1.
Užívají-li právní předpisy v oblasti horního práva pojem pracovník, rozumí se tím zaměstnanec podle zvláštního zákona.1)
2.
Pokud organizace podle zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, plní úkoly vyplývající z pracovněprávních vztahů, plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštního zákona.1)
ČÁST ČTVRTÁ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Čl. IV
1.
Na výbušniny, výbušné předměty a pomůcky uvedené do oběhu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v souladu s dosavadními právními předpisy se pohlíží jako na výbušniny, výbušné předměty a pomůcky uvedené na trh podle tohoto zákona.
2.
Řízení o uvedení výbušnin, výbušných předmětů a pomůcek do oběhu zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
3.
Rozhodnutí o povolení k odběru výbušnin vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují po dobu, na kterou byla vydána, za povolení k předání výbušnin vydaná podle tohoto zákona.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou ustanovení § 25 odst. 3, § 25 odst. 7 a 9, § 25 odst. 12 poslední věty, § 40 odst. 5 písm. c) a § 40 odst. 6 písm. d) zákona č. 61/1988 Sb., ve znění tohoto zákona, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Zákoník práce. |
Zákon č. 317/2001 Sb. | Zákon č. 317/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a o změně dalších zákonů
Vyhlášeno 7. 9. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 122/2001
* Čl. II - Změna notářského řádu
* Čl. III - Změna občanského soudního řádu
* Čl. IV - Přechodná ustanovení
* Čl. V - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.)
317
ZÁKON
ze dne 8. srpna 2001,
kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a o změně dalších zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. II
Změna notářského řádu
Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb., se mění takto:
1.
Za § 35a se vkládá nový § 35b, který včetně nadpisu zní:
„Rejstřík zástav
§ 35b
(1)
Rejstřík zástav je neveřejný seznam, v elektronické podobě, který vede, provozuje a spravuje Komora.
(2)
V Rejstříku zástav se evidují tyto údaje:
a)
označení zástavy,
b)
výše a právní důvod zajišťované pohledávky,
c)
zástavní dlužník, zástavce a zástavní věřitel, a to uvedením jména, příjmení, rodného čísla nebo data narození, popřípadě identifikačního čísla, a místa trvalého pobytu, jde-li o fyzickou osobu, která má trvalý pobyt v České republice, nebo uvedením jména, příjmení, rodného nebo jiného identifikačního čísla, data narození, bydliště v zahraničí a místa dočasného pobytu v České republice, jsou-li známa, jde-li o fyzickou osobu, která nemá trvalý pobyt v České republice, nebo uvedením obchodní firmy nebo názvu, identifikačního čísla a sídla, jde-li o právnickou osobu se sídlem v České republice, nebo uvedením obchodní firmy nebo názvu, identifikačního čísla nebo registračního čísla či jiného obdobného identifikujícího čísla či označení, identifikačního čísla její organizační složky nebo podniku v České republice, je-li sídlo v zahraničí, sídla její organizační složky nebo podniku v České republice, jsou-li známa, jde-li o právnickou osobu, která nemá sídlo v České republice,
d)
den vzniku a právní důvod zástavního práva,
e)
datum a čas zápisu.
(3)
Soudy a správní úřady jsou povinny zaslat Komoře pravomocná rozhodnutí o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem, které nejsou předmětem evidence v katastru nemovitostí, zástavního práva k věci hromadné, zástavního práva k souboru věcí a zástavního práva k movitým věcem, k nimž vzniklo zástavní právo, aniž by byly odevzdány zástavnímu věřiteli nebo třetí osobě, k provedení záznamu v Rejstříku zástav, a to do 30 dnů od právní moci rozhodnutí.
(4)
Zápisy a výmazy z Rejstříku zástav provádí notáři pomocí elektronického přenosu dat. Záznamy zástavních práv na základě rozhodnutí soudu nebo správního úřadu provádí Komora.
(5)
Proti tomu, kdo jedná v důvěře v obsah zápisu nebo záznamu do Rejstříku zástav, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že obsah zápisu nebo záznamu neodpovídá skutečnosti.
(6)
Kterýkoliv notář vydá každému, kdo osvědčí oprávněný zájem, na jeho žádost opis nebo výpis z Rejstříku zástav nebo potvrzení o tom, že v něm určitá věc, hromadná věc nebo soubor věcí není evidována jako zástava.
(7)
S písemným souhlasem vlastníka movité věci kterýkoliv notář vydá na žádost opis nebo výpis z Rejstříku zástav nebo potvrzení o tom, že v něm určitá věc, hromadná věc nebo soubor věcí není evidována jako zástava.
(8)
Sněm Komory přijme předpis, kterým stanoví postup a způsob pro zápis, záznam, výmaz, opis a výpis z Rejstříku zástav a postup pro vedení, provoz a správu tohoto rejstříku. K platnosti tohoto předpisu je třeba souhlasu Ministerstva spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“).
(9)
Ministerstvo stanoví vyhláškou výši a způsob určení odměn a náhrady hotových výdajů notářů a Komory spojených s vedením, provozem a správou Rejstříku zástav.“.
2.
V § 37 odst. 4 se slova „ministerstva spravedlnosti České republiky (dále jen „ministerstvo spravedlnosti“)“ nahrazují slovem „ministerstva“.
Čl. III
Změna občanského soudního řádu
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb. a zákona č. 271/2001 Sb., se mění takto:
1.
Za § 38a se vkládá nový § 38b, který zní:
㤠38b
Asistent soudce Nejvyššího soudu
Asistent soudce Nejvyššího soudu činí jednotlivé úkony občanského soudního řízení z pověření soudce Nejvyššího soudu. Jeho působnost upraví zvláštní zákon.“.
2.
§ 200y a 200z včetně nadpisu znějí:
„Řízení o soudním prodeji zástavy
§ 200y
(1)
Řízení o soudním prodeji zástavy je zahájeno na základě žaloby, kterou se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy; to neplatí, neumožňují-li zvláštní právní předpisy soudní prodej zástavy.
(2)
Účastníky řízení jsou zástavní věřitel a zástavní dlužník.
§ 200z
(1)
Soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem.
(2)
Ve věci může být rozhodnuto bez nařízení jednání jen za podmínek uvedených v § 115a nebo tehdy, jsou-li skutečnosti uvedené v odstavci 1 doloženy listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře.
(3)
Rozhoduje se usnesením.“.
3.
Za § 200z se vkládá nový § 200za, který zní:
㤠200za
(1)
Usnesení o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci.
(2)
Pravomocné usnesení o nařízení prodeje zástavy je závazné pro každého, proti němuž působí podle zvláštních právních předpisů zástavní právo k této zástavě.
(3)
Podle vykonatelného usnesení o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy.“.
4.
§ 200aa se zrušuje.
5.
V § 258 odst. 3 se slova „o prodeji“ nahrazují slovem „prodejem“ a slova „věcí a nemovitostí“ se nahrazují slovy „a nemovitých věcí, věcí hromadných, souborů věcí a bytů nebo nebytových prostorů ve vlastnictví podle zvláštního zákona, přikázáním zastavené peněžité pohledávky a postižením zastavených jiných majetkových práv“.
6.
V § 261a odst. 4 větě první se slova „rozhodnutí o prodeji“ nahrazují slovy „usnesení o nařízení prodeje“.
7.
V § 268 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Výkon rozhodnutí prodejem zástavy bude zastaven také tehdy, jestliže zaniklo zástavní právo.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
8.
V § 335 odst. 1 se za větu první vkládá nová věta, která zní: „Nemovitostmi se při výkonu rozhodnutí jejich prodejem rozumí nemovité věci a byty nebo nebytové prostory ve vlastnictví podle zvláštního zákona.“.
9.
V § 338a odst. 1 se slovo „zástavy“ nahrazuje slovy „zastavených movitých věcí a nemovitostí“.
10.
V § 338a odst. 3 se slova „rozhodnutí o prodeji“ nahrazují slovy „usnesení o nařízení prodeje“.
11.
V § 338a se odstavec 4 zrušuje.
12.
Za § 338zq se vkládá nový § 338zr, který včetně nadpisu zní:
„Prodej zástavy
§ 338zr
(1)
Na výkon rozhodnutí prodejem zastaveného podniku se užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem podniku, nestanoví-li zákon jinak.
(2)
Při výkonu rozhodnutí prodejem zastaveného podniku se nepoužijí ustanovení § 338f odst. 2 a 3, ledaže jde o návrh dalšího oprávněného z usnesení o nařízení prodeje zástavy, a ustanovení § 338s, ledaže by věřitel přihlásil pohledávku zajištěnou prodávanou zástavou.“.
Čl. IV
Přechodná ustanovení
1.
Ustanoveními čl. I tohoto zákona se řídí i právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.
2.
Řízení o soudním prodeji zástavy podle dosavadních § 200y, 200z a 200aa občanského soudního řádu a řízení o výkon rozhodnutí o prodeji zástavy zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Čl. V
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 319/2001 Sb. | Zákon č. 319/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 7. 9. 2001, datum účinnosti 7. 9. 2001, částka 122/2001
* Čl. I - Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zá
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 18. 9. 2006 (443/2006 Sb.)
319
ZÁKON
ze dne 9. srpna 2001,
kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb. a zákona č. 239/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 38 na konci odstavce 3 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:
„i)
úřadu práce ve věci řízení o vrácení finančních prostředků poskytnutých klientovi ze státního rozpočtu; to platí i pro vymáhání těchto prostředků.“.
2.
V části deváté se v nadpise za slovo „POJIŠTĚNÍ“ vkládají slova „POHLEDÁVEK Z“.
3.
V § 41a odst. 2 se za slovo „pojištění“ vkládají slova „pohledávek z“.
4.
V § 41a odst. 3 se za slovo „pojištění“ vkládají slova „pohledávek z“ a na konci textu se doplňuje tato věta: „Ustanovení § 41l tím není dotčeno.“.
5.
V § 41a odst. 4 se za slova „peněžních prostředků,“ vkládají slova „peněžní prostředky, které si Fond obstaral podle § 41i,“ a slova „bezúročné úvěry“ se zrušují.
6.
V § 41a odst. 5 se slova „vlastníkům vkladů“ nahrazují slovy „za pohledávky z vkladů oprávněným osobám“ a slova „návratných finančních výpomocí a bezúročných úvěrů“ se nahrazují slovy „na splátky dluhů“.
7.
§ 41c zní:
㤠41c
(1)
Pojištěny jsou veškeré pohledávky z vkladů včetně úroků vedených při splnění požadavků na identifikaci stanovených v odstavci 3 v české měně nebo v cizí měně, evidovaných jako kreditní zůstatky na účtech či vkladních knížkách nebo potvrzených vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem, nejde-li o pohledávky uvedené v odstavci 2.
(2)
Pojištěny nejsou pohledávky z vkladů bank, finančních institucí, zdravotních pojišťoven a státních fondů. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 41f. Pojištěny nejsou pohledávky z vkladů, které je banka oprávněna zčásti zahrnout do svého kapitálu (podřízený dluh).
(3)
Banka je povinna zabezpečit identifikaci vkladatele při vedení jeho účtu nebo jiné formě přijetí jeho vkladu a identifikační údaje o vkladateli vést ve své evidenci. Identifikačními údaji se rozumí
a)
u fyzických osob jméno, příjmení, adresa a datum narození nebo rodné číslo, popřípadě identifikační číslo,
b)
u právnických osob obchodní firma nebo název právnické osoby, její sídlo a u tuzemských právnických osob též identifikační číslo.
(4)
Identifikační údaje podle odstavce 3 musí být uvedeny ve smlouvě o účtu, ve vkladní knížce a na vkladovém certifikátu, vkladním listu či jiném obdobném dokumentu potvrzujícím přijetí vkladu.
(5)
Systém pojištění pohledávek z vkladů se nevztahuje na směnky a jiné cenné papíry.
(6)
Roční příspěvek banky do Fondu činí 0, 3 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za předchozí rok, včetně úroků. Průměrný objem pojištěných pohledávek z vkladů banka propočítává podle stavů pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v předchozím roce, a to včetně úroků, na které vznikl vkladateli nárok k témuž dni. Výpočet se provádí v české měně. U pohledávek z vkladů vedených v cizí měně se pro přepočet na českou měnu použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou ke dni, ke kterému je prováděn výpočet.
(7)
Roční příspěvek stavební spořitelny do Fondu pojištění činí 0,1 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za předchozí rok, včetně úroků, na které vznikl účastníkovi stavebního spoření nárok v předchozím roce. Průměrný objem pojištěných pohledávek z vkladů stavební spořitelna propočítává podle čtvrtletních stavů pojištěných pohledávek z vkladů v předchozím roce bez započítání zálohy na státní podporu.
(8)
Příspěvek do Fondu je banka povinna zaplatit za předchozí kalendářní rok nejpozději do 31. ledna běžného roku. Příspěvek se platí v českých korunách. O nezaplacení příspěvku informuje Fond neprodleně Českou národní banku.“.
8.
§ 41d, 41e a 41f znějí:
㤠41d
(1)
Náhrada za pojištěnou pohledávku z vkladu se oprávněné osobě z Fondu poskytne poté, co Fond obdrží písemné oznámení České národní banky o neschopnosti banky dostát závazkům vůči oprávněným osobám za zákonných a smluvních podmínek. Takové oznámení musí být vydáno nejpozději do 21 dnů ode dne zjištění rozhodné skutečnosti a bance nebo bývalé bance musí být písemně sděleno.
(2)
Fond v dohodě s Ministerstvem financí a Českou národní bankou stanoví den zahájení plateb Fondu a vhodným způsobem jej zveřejní. Fond musí být schopen vyplatit náhradu oprávněným osobám do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oznámení podle odstavce 1 vydáno. Česká národní banka v dohodě s Ministerstvem financí může ve zcela mimořádných případech lhůtu prodloužit na žádost Fondu o další 3 měsíce, a to nejvýše dvakrát.
(3)
Banka, popřípadě bývalá banka je povinna ve lhůtě stanovené Fondem poskytnout Fondu podklady potřebné pro zahájení výplaty náhrady za pohledávky z vkladů. Podklady musí obsahovat údaje o výši pohledávky, titulu pohledávky a výši odpočitatelných pohledávek banky. Za splnění povinnosti odpovídá představenstvo banky nebo bývalé banky, popřípadě likvidátor nebo správce konkursní podstaty.
(4)
V důsledku nesplnění povinnosti podle odstavce 3 může být odpovědným osobám uložena Českou národní bankou ve správním řízení pokuta do výše 500 000 Kč, a to i opakovaně.
(5)
Nesplnění povinnosti podle odstavce 3 oznámí Fond bezodkladně České národní bance.
§ 41e
(1)
Pro výpočet náhrady se sečtou všechny pojištěné pohledávky z vkladů oprávněné osoby u banky, včetně jejích podílů na účtech vedených pro dva a více spolumajitelů. Podíl spolumajitele účtu je roven zlomku, v jehož čitateli je celková částka na účtu a ve jmenovateli počet spolumajitelů, pokud oprávněné osoby při založení či dispozici s účtem nedoloží jinou výši podílu. Banka vyznačí jinou výši podílu ve své evidenci. K doložení jiné výše podílu po dni, kdy byla Fondu písemně oznámena skutečnost podle § 41d odst. 1, se nepřihlíží. Od výsledné částky se odečtou splatné závazky téže osoby vůči bance. Výpočet se provádí v české měně ke dni zahájení plateb, přepočet na českou měnu se provádí podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou ke dni, kdy byla Fondu písemně sdělena skutečnost podle § 41d odst. 1. Součástí pojištěné pohledávky z vkladu jsou i úroky vypočtené ke dni zahájení plateb. Náhrada se vyplácí v české měně. Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu je právem spojeným s pohledávkou z vkladu. U pohledávek z vkladů vedených v cizí měně se pro přepočet na českou měnu použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou ke dni, kdy byla Fondu písmeně sdělena skutečnost podle § 41d odst. 1.
(2)
Náhrada oprávněné osobě se poskytuje ve výši 90 % částky vypočtené podle odstavce 1, nejvýše však částka odpovídající 25 000 EUR pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky. Ekvivalent limitu v českých korunách se přepočte podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou ke dni, kdy byla Fondu písemně sdělena skutečnost podle § 41d odst. 1.
§ 41f
(1)
Peněžní prostředky více osob evidované na jednom účtu představují pohledávku z vkladu se zvláštním režimem.
(2)
Při zakládání účtu podle odstavce 1 nebo při nejbližší dispozici s tímto již existujícím účtem je vkladatel povinen bance písemně oznámit, že na účtu jsou evidovány peněžní prostředky představující pohledávku více osob, doložit podíl každé z nich, identifikovat tyto osoby v rozsahu stanoveném v § 41c odst. 3 a pravdivost údajů prokázat. Banka nakládá s vkladem na tomto účtu jako s jakoukoli jinou pojištěnou pohledávkou z vkladu a zaznamená údaje o něm ve své evidenci.
(3)
Pro účely výpočtu náhrady z Fondu za pohledávku z vkladu na účtu podle odstavce 1 je banka povinna předložit Fondu rozčlenění pohledávek z vkladů podle jednotlivých osob a částek připadajících na každou z nich a pravdivost údajů prokázat. Údaje předá Fondu.
(4)
Náhrada za pohledávku z vkladu se zvláštním režimem se poskytne ve stejné výši, v jaké by se poskytla v případě, že by každá z uvedených osob měla peněžní prostředky evidované na vlastním účtu.
(5)
Pokud je skutečný vlastník peněžní částky odlišný od vkladatele, náhrada se poskytne skutečnému vlastníkovi. Vkladatel má povinnost oznámit tuto skutečnost bance při založení či nejbližší dispozici s účtem a identifikovat skutečného vlastníka peněžních prostředků v rozsahu stanoveném v § 41c odst. 3 a banka zaznamená tyto údaje ve smlouvě o účtu či na jiném dokumentu, s jehož vydáním je spojeno přijetí vkladu, a ve své evidenci.
(6)
K oznámení vkladatele podle odstavců 2 a 5 učiněném po dni, kdy byla Fondu písemně oznámena skutečnost podle § 41d odst. 1, se nepřihlíží.“.
9.
V § 41g odstavce 3 až 6 znějí:
„(3)
Na poskytnutí náhrady za pohledávku z vkladů z Fondu nemají nárok
a)
osoby, které mají k dotčené bance zvláštní vztah,
b)
vlastníci vkladů vzniklých v souvislosti s legalizací výnosů z trestné činnosti, za kterou byly soudem v trestním řízení pravomocně odsouzeny.
(4)
Fond pozastaví výplatu náhrad za ty pohledávky z vkladů, o kterých je z průběhu trestního řízení zřejmé, že jde o pohledávky z vkladů ve smyslu odstavce 3 písm. b).
(5)
Povinnost odvádět příspěvek do Fondu z pohledávek z vkladů osob uvedených v odstavci 3 zůstává nedotčena.
(6)
Pro účely výpočtu částky, která bude z Fondu vyplacena oprávněné osobě, nebude přihlíženo k přírůstkům pojištěných pohledávek z vkladů, ke kterým dojde
a)
na základě vnitrobankovního převodu mezi jednotlivými účty vedenými u téže banky učiněného po dni, kdy byla Fondu písemně oznámena skutečnost podle § 41d odst. 1,
b)
v důsledku postoupení pohledávky z vkladu učiněného po dni, kdy byla Fondu písemně oznámena skutečnost podle § 41d odst. 1.“.
10.
V § 41h odst. 1 se slovo „vkladatele“ nahrazuje slovy „oprávněné osoby“.
11.
V § 41h odst. 2 se slovo „vkladatelů“ nahrazuje slovy „oprávněných osob“.
12.
V § 41h odst. 3 se slovo „vkladatele“ nahrazuje slovy „oprávněné osoby“.
13.
§ 41i zní:
㤠41i
V případě, že prostředky Fondu nepostačují k vyplacení zákonem stanovených náhrad, obstará si Fond potřebné peněžní prostředky na trhu. Fond je povinen dbát, aby podmínky, za kterých jsou peněžní prostředky Fondu poskytnuty, byly pro něj co nejvýhodnější.“.
14.
§ 41j zní:
㤠41j
Fond může investovat peněžní prostředky pouze bezpečným způsobem v souladu se svým statutem.“.
15.
§ 41k zní:
㤠41k
V případě, že Fondu byl poskytnut úvěr nebo jiná forma návratné finanční výpomoci (§ 41i), zvyšuje se příspěvek bank do Fondu od roku následujícího po poskytnutí úvěru nebo jiné formě návratné finanční výpomoci na dvojnásobek procentní sazby uvedené v § 41c odst. 6 a 7. V roce následujícím po splacení úvěru nebo jiné formě návratné finanční výpomoci se příspěvek snižuje na procentní sazbu uvedenou v § 41c odst. 6 a 7.“.
16.
Za § 41k se vkládá nový § 41l, který zní:
㤠41l
(1)
Pobočky zahraničních bank se nemusí účastnit systému pojištění pohledávek z vkladů, pokud svůj záměr oznámí České národní bance a současně jí prokáží, že systém pojištění pohledávek z vkladů, na kterém jsou účastny, zaručuje oprávněným osobám nejméně stejný stupeň ochrany jako systém pojištění pohledávek z vkladů podle tohoto zákona.
(2)
Povinnost pobočky zahraniční banky zaplatit příspěvek do Fondu za příslušnou část kalendářního roku, ve kterém učinila oznámení podle odstavce 1, tím není dotčena.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Fond pojištění vkladů (dále jen „Fond“) vyplatí fyzickým a právnickým osobám, které byly vkladateli ke dni zahájení správního řízení o odnětí povolení působit jako bankabanka u Pragobankybanky, a. s. Praha, nyní v konkursu, u Universal bankybanky, a. s., Ústí nad Labem, nyní v konkursu, u Moravia bankybanky, a. s., Frýdek-Místek, nyní v konkursu, u Kreditní bankybanky Plzeň, a. s., nyní v konkursu, u Plzeňské bankybanky, a. s., nyní v konkursu, u Union bankybanky, a. s., nyní v konkursu (dále jen „bankbanky“), dodatečnou náhradu za veškeré pohledávky z jejich vkladů v domácí i cizí měně vedených u těchto bank ke dni zahájení správního řízení o odnětí povolení působit jako bankabanka až do výše 4 miliónů Kč každému vkladateli.
Při výplatě dodatečných náhrad se postupuje přiměřeně podle § 41d až 41g, mimo odstavce 2 § 41e, zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, s tím, že vyplacenou dodatečnou náhradu Fond sníží o již vyplacenou náhradu. Ke dni zahájení výplaty dodatečných náhrad se snižuje pohledávka vkladatele za bankoubankou o částku rovnající se jeho právu na dodatečnou náhradu z Fondu. Dodatečná náhrada bude vyplacena každému, kdo byl vkladatelem u výše uvedených bankbank ke dni zahájení správního řízení o odnětí jejich povolení působit jako bankabanka. Dodatečná náhrada se vyplatí rovněž dědicům fyzických osob a právním nástupcům právnických osob. Ke dni zahájení výplaty dodatečných náhrad se snižuje pohledávka vkladatele za bankoubankou o částku rovnající se jeho právu na dodatečnou náhradu z Fondu. Fond se dnem zahájení výplaty dodatečných náhrad stává věřitelem bankbank ve výši práv vkladatelů bankbank na plnění z Fondu. Výplata dodatečných náhrad podle tohoto ustanovení musí být zahájena do 4 měsíců od účinnosti tohoto zákona.
Vkladatelům bankbank ani jiným osobám v souvislosti s výplatou dodatečné náhrady dle tohoto přechodného ustanovení zákona nenáleží jiné nároky než ty, které vyplývají z tohoto přechodného ustanovení zákona. Nárok dle tohoto přechodného ustanovení zákona se vztahuje na vkladatele těch bankbank výslovně uvedených v tomto ustanovení zákona, na vkladatele jiných bankbank se toto ustanovení nevztahuje a tito mají v případě nastalé neschopnosti bankybanky dostát závazkům vůči vkladatelům nárok na náhradu ve výši stanovené zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 320/2001 Sb. | Zákon č. 320/2001 Sb.
Zákon o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole)
Vyhlášeno 7. 9. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 122/2001
* ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 6)
* ČÁST DRUHÁ - VEŘEJNOSPRÁVNÍ KONTROLA (§ 7 — § 23)
* ČÁST TŘETÍ - FINANČNÍ KONTROLA PODLE MEZINÁRODNÍCH SMLUV (§ 24 — § 24)
* ČÁST ČTVRTÁ - VNITŘNÍ KONTROLNÍ SYSTÉM (§ 25 — § 31)
* ČÁST PÁTÁ - USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZMOCŇOVACÍ (§ 32 — § 33)
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech (§ 34 — § 34)
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (§ 35 — § 35)
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o hlavním městě Praze (§ 36 — § 36)
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o obcích (obecní zřízení) (§ 37 — § 37)
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o krajích (krajské zřízení) (§ 38 — § 38)
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o okresních úřadech (§ 39 — § 39)
* ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (§ 41 — § 41)
* ČÁST ČTRNÁCTÁ - ÚČINNOST (§ 42 — § 42)
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (263/2024 Sb.)
320
ZÁKON
ze dne 9. srpna 2001
o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon vymezuje uspořádání a rozsah finanční kontroly vykonávané mezi orgány veřejné správyorgány veřejné správy1), mezi orgány veřejné správyorgány veřejné správy1) a žadateli nebo příjemci veřejné finanční podpory a uvnitř orgánů veřejné správyorgánů veřejné správy1). Stanoví předmět, hlavní cíle a zásady finanční kontroly vykonávané podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů, pokud tak tyto předpisy stanoví.
(2)
Ustanovení tohoto zákona se vztahují i na kontrolu státního podniku vykonávanou ministerstvem, které plní jménem státu funkci jeho zakladatele podle zvláštního právního předpisu2).
(3)
Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na kontrolu vykonávanou Nejvyšším kontrolním úřadem na kontrolu hospodaření s majetkem zvláštního charakteru2a) a na přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků podle zvláštních právních předpisů3) a dále na kontrolu právnických osob, k nimž stát nebo územní samosprávné celky plní funkci zakladatele podle zvláštních právních předpisů,4) s výjimkou kontroly poskytované veřejné finanční podpory podle tohoto zákona a podle zvláštního právního předpisu.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
orgánem veřejné správy organizační složka státu, která je účetní jednotkou podle zvláštního právního předpisu,5) státní příspěvková organizace, státní fond, územní samosprávný celek, městská část hlavního města Prahy, dobrovolný svazek obcíobcí, příspěvková organizace územního samosprávného celku, městské části hlavního města Prahy nebo dobrovolného svazku obcíobcí, veřejná kulturní instituce, státní organizace Správa železniční dopravní cesty a jiná právnická osoba zřízená k plnění úkolů veřejné správy zvláštním právním předpisem6) nebo právnická osoba zřízená na základě zvláštního právního předpisu, která hospodaří s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky,7)
b)
kontrolovanou osoboukontrolovanou osobou orgán veřejné správyorgán veřejné správy uvedený v písmenu a) a právnická nebo fyzická osoba, která je žadatelem o veřejnou finanční podporu nebo jejím příjemcem; kontrolovanou osoboukontrolovanou osobou je i zahraniční právnická nebo fyzická osoba, pokud na území České republiky podniká a je žadatelem o veřejnou finanční podporu nebo jejím příjemcem; kontrolovanou osoboukontrolovanou osobou jsou i další právnické a fyzické osoby, které jsou na smluvním základě zapojeny do systému řízení nebo využívání prostředků Evropské unie podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství7a),
c)
kontrolním orgánemkontrolním orgánem orgán veřejné správy, který je podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu oprávněný finanční kontrolu u kontrolované osobykontrolované osoby vykonávat,
d)
vedoucím orgánu veřejné správyvedoucím orgánu veřejné správy osoba nebo orgán oprávněný jednat jménem státu, územního samosprávného celku nebo právnické osoby uvedené v písmenu a); v kraji se rozumí vedoucím orgánu veřejné správyvedoucím orgánu veřejné správy ředitel krajského úřadu, v obciobci starosta obceobce, ve statutárních městech primátor a v hlavním městě Praze ředitel Magistrátu hlavního města Prahy,
e)
osobou povinnou spolupůsobit při výkonu finanční kontrolyosobou povinnou spolupůsobit při výkonu finanční kontroly právnická nebo fyzická osoba podílející se na dodávkách zboží nebo služeb hrazených z veřejných výdajůveřejných výdajů nebo z veřejné finanční podpory,
f)
veřejnými financemiveřejnými financemi veřejné příjmyveřejné příjmy a veřejné výdajeveřejné výdaje,
g)
veřejnými prostředkyveřejnými prostředky veřejné financeveřejné finance, věci, majetková práva a jiné majetkové hodnoty patřící státu nebo jiné právnické osobě uvedené v písmenu a),
h)
veřejnými příjmyveřejnými příjmy příjmy státu nebo právnické osoby uvedené v písmenu a),
i)
veřejnými výdajiveřejnými výdaji výdaje vynaložené ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, z jiných peněžních fondů státu, územního samosprávného celku nebo jiných právnických osob uvedených v písmenu a), z prostředků soustředěných v Národním fondu8) a z jiných prostředků ze zahraničí poskytnutých na základě mezinárodních smluv nebo poskytnutých k plnění úkolů veřejné správy,
j)
veřejnou finanční podporou dotaceveřejnou finanční podporou dotace, příspěvky, návratné finanční výpomoci a další prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu, z rozpočtu územního samosprávného celku nebo z rozpočtu jiných právnických osob uvedených v písmenu a), z výnosu prodeje majetku podle zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby a ze zisku z účasti státu v obchodních společnostech, státního fondu, státních finančních aktiv, dále státní záruky, finanční podpora poskytnutá formou slevy na daních i formou osvobození od cla, prostředky poskytnuté z Národního fondu a jiné prostředky ze zahraničí poskytnuté na základě mezinárodních smluv, aktů práva Evropských společenství, aktů práva jiného členského státu Evropské unie nebo k plnění úkolů veřejné správy,
k)
poskytovatelem veřejné finanční podporyposkytovatelem veřejné finanční podpory orgán veřejné správyorgán veřejné správy, který je podle zvláštních právních předpisů oprávněn tuto podporu poskytovat,
l)
správností finanční a majetkové operacesprávností finanční a majetkové operace (dále jen „operace“) její soulad s právními předpisy a dosažení optimálního vztahu mezi její hospodárnostíhospodárností, účelnostíúčelností a efektivnostíefektivností,
m)
hospodárnostíhospodárností takové použití veřejných prostředkůveřejných prostředků k zajištění stanovených úkolů s co nejnižším vynaložením těchto prostředků, a to při dodržení odpovídající kvality plněných úkolů,
n)
efektivnostíefektivností takové použití veřejných prostředkůveřejných prostředků, kterým se dosáhne nejvýše možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění,
o)
účelnostíúčelností takové použití veřejných prostředkůveřejných prostředků, které zajistí optimální míru dosažení cílů při plnění stanovených úkolů.
§ 3
Finanční kontrola
(1)
Finanční kontrola vykonávaná podle tohoto zákona je součástí systému finančního řízení zabezpečujícího hospodaření s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky. Tvoří ji
a)
systém finanční kontroly vykonávané kontrolními orgánykontrolními orgány podle § 7 až 11,
b)
systém finanční kontroly vykonávané podle mezinárodních smluv podle § 24,
c)
vnitřní kontrolní systém v orgánech veřejné správyorgánech veřejné správy podle § 25 až 31.
(2)
Systém podle odstavce 1 písm. a) zahrnuje finanční kontrolu skutečností rozhodných pro hospodaření s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky zejména při vynakládání veřejných výdajůveřejných výdajů včetně veřejné finanční podpory u kontrolovaných osobkontrolovaných osob, a to před jejich poskytnutím, v průběhu jejich použití a následně po jejich použití, včetně auditu podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství7a) (dále jen „veřejnosprávní kontrola“).
(3)
Systém podle odstavce 1 písm. b) zahrnuje finanční kontrolu zahraničních prostředků vykonávanou mezinárodními organizacemi podle vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.9)
(4)
Systém podle odstavce 1 písm. c) zahrnuje
a)
finanční kontrolu zajišťovanou odpovědnými vedoucími zaměstnanci jako součást vnitřního řízení orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy při přípravě operací před jejich schválením, při průběžném sledování uskutečňovaných operací až do jejich konečného vypořádání a vyúčtování a následném prověření vybraných operací v rámci hodnocení dosažených výsledků a správnosti hospodaření (dále jen „řídící kontrola“),
b)
organizačně oddělené a funkčně nezávislé přezkoumávání a vyhodnocování přiměřenosti a účinnosti řídící kontroly, včetně prověřování správnosti vybraných operací, (dále jen „interní audit“).
§ 4
Hlavní cíle finanční kontroly
(1)
Hlavními cíli finanční kontroly je prověřovat
a)
dodržování právních předpisů a opatření přijatých orgány veřejné správyorgány veřejné správy v mezích těchto předpisů při hospodaření s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky k zajištění stanovených úkolů těmito orgány,
b)
zajištění ochrany veřejných prostředkůveřejných prostředků proti rizikům, nesrovnalostem nebo jiným nedostatkům způsobeným zejména porušením právních předpisů, nehospodárným, neúčelným a neefektivním nakládáním s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky nebo trestnou činností,
c)
včasné a spolehlivé informování vedoucích orgánů veřejné správyorgánů veřejné správy o nakládání s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky, o prováděných operacích, o jejich průkazném účetním zpracování za účelem účinného usměrňování činnosti orgánů veřejné správyorgánů veřejné správy v souladu se stanovenými úkoly,
d)
hospodárný, efektivní a účelný výkon veřejné správy.
(2)
Pokud nejsou kritéria pro hodnocení hledisek uvedených v odstavci 1 písm. d) stanovena právními předpisy, technickými nebo jinými normami, musí být předem stanovena vedoucím orgánu veřejné správyvedoucím orgánu veřejné správy, a to na základě objektivně zjištěných skutečností.
§ 5
Organizační zajištění finanční kontroly
(1)
Odpovědnost za organizování, řízení a zajištění přiměřenosti a účinnosti finanční kontroly mají vedoucí orgánů veřejné správyvedoucí orgánů veřejné správy v rámci své řídící pravomoci. Při zavádění a řízení finanční kontroly v orgánech veřejné správyorgánech veřejné správy jejich vedoucí vycházejí z mezinárodně uznávaných standardů, přičemž jsou povinni zejména
a)
organizovat finanční kontrolu tak, aby byla zajištěna přiměřená jistota, že tato kontrola podává včasné a spolehlivé informace o hospodaření, které jsou podkladem pro zajištění účinného řízení výkonu veřejné správy při plnění schválených záměrů a cílů,
b)
dbát, aby finanční kontrolu vykonávali zaměstnanci s kvalifikačními předpoklady, kteří jsou zároveň bezúhonní a u nichž nehrozí střet zájmů podle zvláštních právních předpisů;10) za bezúhonného se považuje zaměstnanec, který nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin, pro nedbalostní trestný čintrestný čin majetkové povahy nebo trestný čintrestný čin související s výkonem veřejné správy, pokud odsouzení nebylo zahlazeno nebo pokud se podle zvláštního právního předpisu na pachatele nehledí, jakoby nebyl odsouzen,
c)
zajistit, aby byly vyloučeny nežádoucí zásahy směřující k ovlivnění zaměstnanců vykonávajících finanční kontrolu; zaměstnanci nesmí být vydán pokyn, který by ohrozil nebo znemožnil objektivní výkon finanční kontroly; pokud byl takový pokyn vydán, zaměstnanec se jím nesmí řídit,
d)
určit konkrétní cíle finanční kontroly podle charakteru zajišťovaných úkolů veřejné správy a v souladu s jejími hlavními cíli podle § 4,
e)
sledovat a vyhodnocovat výsledky finanční kontroly a při zjištění nedostatků neprodleně přijímat konkrétní opatření k nápravě, jakož i systémová opatření, která mají za cíl předcházet a včas odhalovat nesprávné operace a jejich příčiny.
(2)
U dobrovolného svazku obcíobcí mohou finanční kontrolu vykonávat i jiné fyzické osoby než zaměstnanci dobrovolného svazku obcíobcí.
§ 6
Kontrolní metody a kontrolní postupy
(1)
Při výkonu finanční kontroly se používají zejména tyto kontrolní metody:
a)
zjištění skutečného stavu hospodaření s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky a jeho porovnání s příslušnou dokumentací,
b)
sledování správnosti postupů při hospodaření s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky,
c)
šetření a ověřování skutečností týkajících se operací,
d)
kontrolní výpočty,
e)
analýza údajů ve finančních výkazech nebo jiných informačních systémech a vyhodnocení jejich vzájemných vztahů.
(2)
Při výkonu finanční kontroly se uplatňují zejména tyto kontrolní postupy:
a)
schvalovací postupy, které zajišťují prověření podkladů připravovaných operací a které tyto operace v případech zjištění nedostatků pozastaví až do doby jejich odstranění,
b)
operační postupy, které zajišťují úplný a přesný průběh operací až do jejich konečného vypořádání a vyúčtování a které zahrnují i kontrolní techniky při prověřování jejich dokumentace a sestavování účetních, jiných finančních a statistických výkazů, hlášení a zpráv,
c)
hodnotící postupy, které zajišťují posouzení údajů o provedených operacích ukládaných v zavedených informačních systémech a obsažených v účetních, jiných finančních a statistických výkazech, hlášeních a zprávách, dále jejich porovnání se schválenými rozpočty a vyhodnocení jejich důsledků na celkové hospodaření,
d)
revizní postupy, které zajišťují prověření správnosti vybraných operací, jakož i revizní postupy k funkčně a organizačně nezávislému vyhodnocování přiměřenosti a účinnosti finančních kontrol zavedených v rámci systému řízení.
(3)
Kontrolní metody a kontrolní postupy zahrnují i auditní metody a auditní postupy podle a k naplnění požadavků přímo použitelných předpisů Evropských společenství.
(4)
Bližší podrobnosti o kontrolních metodách a kontrolních postupech stanoví prováděcí právní předpis.
ČÁST DRUHÁ
VEŘEJNOSPRÁVNÍ KONTROLA
HLAVA I
PŮSOBNOST KONTROLNÍCH ORGÁNŮ
§ 7
Působnost Ministerstva financí
(1)
Ministerstvo financí jako ústřední správní úřad pro finanční kontrolu
a)
metodicky řídí a koordinuje výkon finanční kontroly ve veřejné správě,
b)
vykonává funkci centrální harmonizační jednotky se zaměřením na harmonizaci a metodické řízení výkonu finanční kontroly ve veřejné správě.
(2)
Ministerstvo financí a finanční úřady vykonávají veřejnosprávní kontrolu, pokud zvláštní právní předpis12) nestanoví jinak, u
a)
organizačních složek státu, státních fondů a u ostatních státních organizací,7) a to včetně prověřování přiměřenosti a účinnosti systémů finanční kontroly zavedených podle § 3 odst. 1 písm. a) a c),
b)
poskytovatelů veřejné finanční podporyposkytovatelů veřejné finanční podpory, s výjimkou územních samosprávných celků,
c)
žadatelů o veřejnou finanční podporu a u příjemců této podpory a dále u právnických a fyzických osob, které jsou napojeny do systému řízení nebo využívání prostředků Evropské unie podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství.
(3)
U ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů a u zpravodajských služeb vykonává veřejnosprávní kontrolu pouze Ministerstvo financí; tato veřejnosprávní kontrola se však nevztahuje na hospodaření s majetkem zvláštního charakteru.2a)
§ 8
Působnost správců kapitol státního rozpočtu
(1)
Správce kapitoly státního rozpočtu13) je povinen vytvořit systém finanční kontroly podle tohoto zákona, kterým zajistí finanční kontrolu jak svého hospodaření, tak i hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací ve své působnosti. Současně zajistí prověřování přiměřenosti a účinnosti tohoto systému a pravidelně, nejméně jednou ročně, jeho hodnocení.
(2)
Poskytovatelé vykonávají veřejnosprávní kontrolu u žadatelů o veřejnou finanční podporu nebo u příjemců této podpory, s výjimkou těch, jímž byla poskytnuta veřejná finanční podpora z rozpočtu územního samosprávného celku.
§ 8a
Působnost řídícího orgánu a platební agentury
Řídící orgán7a) a platební agentura13a) vykonávají veřejnosprávní kontrolu u kontrolovaných osobkontrolovaných osob na všech úrovních realizace finančních prostředků z rozpočtu Evropské unie podle tohoto zákona a přímo použitelných předpisů Evropských společenství.
§ 9
Působnost územních samosprávných celků
(1)
Územní samosprávné celky kontrolují podle tohoto zákona hospodaření s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky u příspěvkových organizací ve své působnosti.
(2)
Územní samosprávné celky vykonávají veřejnosprávní kontrolu u žadatelů o veřejnou finanční podporu nebo u příjemců veřejné finanční podpory, kterou jim poskytují.
(3)
Územní samosprávné celky jsou povinny vytvořit systém finanční kontroly podle tohoto zákona, kterým zajistí finanční kontrolu jak svého hospodaření, tak i hospodaření svých organizačních složek a příspěvkových organizací ve své působnosti. Současně zajistí prověřování přiměřenosti a účinnosti tohoto systému a pravidelně, nejméně jednou ročně, jeho hodnocení.
§ 9a
Působnost dobrovolných svazků obcí
(1)
Dobrovolné svazky obcíobcí kontrolují podle tohoto zákona hospodaření s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky jimi zřízených příspěvkových organizací.
(2)
Dobrovolné svazky obcíobcí vykonávají veřejnosprávní kontrolu u žadatelů o veřejnou finanční podporu nebo u příjemců veřejné finanční podpory, kterou jim poskytují.
(3)
Dobrovolné svazky obcíobcí jsou povinny vytvořit systém finanční kontroly podle tohoto zákona, kterým zajistí finanční kontrolu jak svého hospodaření, tak i hospodaření jimi zřízených příspěvkových organizací. Současně zajistí prověření přiměřenosti a účinnosti tohoto systému a pravidelně, nejméně jednou ročně, jeho hodnocení.
§ 10
Při výkonu veřejnosprávní kontroly u obcíobcí a jimi zřízených organizací prověřují krajské úřady pouze
a)
skutečnosti rozhodné pro poskytnutí prostředků ze státního rozpočtu nebo jiných peněžních prostředků státu, ze státního fondu nebo Národního fondu,
b)
soulad s právními předpisy, hospodárnosthospodárnost, účelnostúčelnost a efektivnostefektivnost při nakládání s prostředky státního rozpočtu, s jinými peněžními prostředky státu nebo s prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu, ze státního fondu, ze státních finančních aktiv nebo z Národního fondu,
c)
skutečnosti rozhodné pro poskytnutí státní záruky.
§ 11
Společná ustanovení k působnosti kontrolních orgánů
(1)
Při veřejnosprávní kontrole, která předchází rozhodnutím o schválení použití veřejných prostředkůveřejných prostředků, prověřují kontrolní orgánykontrolní orgány podklady předložené kontrolovanými osobamikontrolovanými osobami pro připravované operace před jejich uskutečněním. Tato kontrola se soustřeďuje především do období před přijetím rozhodnutí nebo uzavřením smlouvy, která zavazuje orgány veřejné správyorgány veřejné správy k veřejným výdajůmveřejným výdajům nebo jiným plněním majetkové povahy, a je zaměřena zejména na prověřování skutečností, které jsou rozhodné pro vynakládání těchto výdajů nebo pro jiná plnění.
(2)
Kontrolní orgányKontrolní orgány při předběžné veřejnosprávní kontrole posuzují, zda plánované a připravované operace odpovídají stanoveným úkolům veřejné správy a jsou v souladu s právními předpisy, schválenými rozpočty, programy, projekty, uzavřenými smlouvami nebo jinými rozhodnutími o nakládání s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky.
(3)
Při průběžné veřejnosprávní kontrole hospodaření kontrolovaných osobkontrolovaných osob s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky kontrolní orgánykontrolní orgány prověřují zejména, zda tyto osoby
a)
dodržují stanovené podmínky a postupy při uskutečňování, vypořádávání a vyúčtování schválených operací,
b)
přizpůsobují uskutečňování operací při změnách ekonomických, právních, provozních a jiných podmínek novým rizikům,
c)
provádějí včas a přesně zápisy o uskutečňovaných operacích v zavedených evidencích a automatizovaných informačních systémech a zda zajišťují včasnou přípravu stanovených finančních, účetních a jiných výkazů, hlášení a zpráv.
(4)
Při veřejnosprávní kontrole vykonávané následně po vyúčtování operací kontrolní orgánykontrolní orgány prověřují, zkoumají a vyhodnocují u vybraného vzorku těchto operací zejména, zda
a)
údaje o hospodaření s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky věrně zobrazují zdroje, stav a pohyb veřejných prostředkůveřejných prostředků a zda tyto údaje odpovídají skutečnostem rozhodným pro uskutečnění veřejných příjmůveřejných příjmů, výdajů a nakládání s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky,
b)
přezkoumávané operace jsou v souladu s právními předpisy, schválenými rozpočty, programy, projekty, uzavřenými smlouvami nebo jinými rozhodnutími přijatými v rámci řízení a splňují kritéria hospodárnostihospodárnosti, účelnostiúčelnosti a efektivnostiefektivnosti,
c)
opatření přijatá příslušnými orgány veřejné správyorgány veřejné správy včetně opatření k odstranění, zmírnění nebo předcházení rizik jsou kontrolovanými osobamikontrolovanými osobami plněna.
(5)
Výsledky přezkoumání a vyhodnocení operací podle odstavce 4 jsou podkladem k prověřování přiměřenosti a účinnosti systémů finanční kontroly, zavedených u orgánů veřejné správyorgánů veřejné správy podle § 3 odst. 1 písm. a) a c).
(6)
Při auditu vykonávaném podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství kontrolní orgánykontrolní orgány posuzují přiměřenost a účinnost systému finanční kontroly a správnost operací.
HLAVA II
PROCESNÍ PRAVIDLA
§ 13
Pravidla pro výkon veřejnosprávní kontroly na místě
(1)
Vzájemné vztahy mezi kontrolními orgánykontrolními orgány a kontrolovanými osobamikontrolovanými osobami při výkonu veřejnosprávní kontroly na místě se řídí kontrolním řádem, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2)
Zaměstnanci kontrolního orgánukontrolního orgánu mohou při veřejnosprávní kontrole vykonávané na místě u právnické nebo fyzické osoby, která je žadatelem o veřejnou finanční podporu nebo jejím příjemcem, používat kontrolní oprávnění podle tohoto zákona a podle kontrolního řádu pouze v rozsahu nezbytném ke splnění účelu této kontroly.
(3)
Zjistí-li kontrolní orgánkontrolní orgán u kontrolované osobykontrolované osoby nesrovnalosti v dokladech o dodávkách zboží nebo služeb hrazených z veřejných výdajůveřejných výdajů nebo z veřejné finanční podpory, použije při kontrole u osoby povinné spolupůsobit při výkonu této kontroly přiměřeně postup podle odstavce 1.
(4)
Pokud se osoba povinná spolupůsobit ke kontrole podle odstavce 3 již předem ve smlouvě o dodávkách zboží nebo služeb nezavázala, kontrolní orgánkontrolní orgán je oprávněn vyžádat si doklady v rozsahu nezbytném k ověření příslušné operace.
(5)
Při výkonu veřejnosprávní kontroly je kontrolní orgánkontrolní orgán oprávněn si vyžádat od kontrolované účetní jednotky nebo od jiného kontrolního orgánukontrolního orgánu účetní záznamy též prostřednictvím centrálního systému účetních informací státu, anebo si vyžádat účetní záznamy od správce centrálního systému účetních informací státu, za podmínek stanovených zákonem o účetnictví.
§ 13a
Zvláštní ustanovení o procesních pravidlech pro výkon auditu
(1)
Při výkonu auditu podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství se přihlédne k mezinárodně uznávaným auditorským standardům; nepoužijí se § 9 písm. f), § 10 odst. 1 písm. c) a d), § 12 až 19, § 21, § 23 až 27 kontrolního řádu a § 18 až 21 tohoto zákona.
(2)
Zaměstnanec kontrolního orgánukontrolního orgánu, který audit vykonal, vyhotoví o tomto auditu zprávu. Součástí zprávy o auditu vykonaného u orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy je v případě zjištěných nedostatků též doporučení ke zdokonalení systému finanční kontroly, k předcházení nebo zmírnění rizik a k nápravě těchto nedostatků.
(3)
Zaměstnanec kontrolního orgánukontrolního orgánu, který audit vykonává, je povinen seznámit osobu, u které je tento audit vykonáván, se získanými poznatky a s navrhovaným obsahem zprávy o auditu a poskytnout jí písemné vyhotovení návrhu této zprávy. Osoba, u které je audit vykonáván, je oprávněna zaujmout k návrhu této zprávy písemné stanovisko. Toto stanovisko je součástí zprávy o auditu. Lhůtu k zaujetí stanoviska stanoví zaměstnanec kontrolního orgánukontrolního orgánu, který audit vykonává. Tato lhůta nesmí být kratší než 5 dní, pokud nebyla dohodnuta lhůta jiná.
(4)
Zaměstnanec kontrolního orgánukontrolního orgánu, který audit vykonal, je povinen zprávu o auditu předat osobě, u které byl tento audit vykonán. Kontrolovaná osobaKontrolovaná osoba je povinna informovat orgán veřejné správyorgán veřejné správy, jehož zaměstnanec audit vykonal, o přijetí a plnění opatření k nápravě zjištěných nedostatků.
(5)
Audit podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství je ukončen dnem doručení zprávy o auditu příslušnému vedoucímu orgánu veřejné správyvedoucímu orgánu veřejné správy, který tento audit vykonal.
§ 18
Opatření k nápravě
(1)
Kontrolovaná osobaKontrolovaná osoba je povinna přijmout opatření k odstranění nedostatků zjištěných při veřejnosprávní kontrole bez zbytečného odkladu nejpozději ve lhůtě stanovené kontrolním orgánemkontrolním orgánem.
(2)
Kontrolní orgányKontrolní orgány ukládají kontrolovaným osobámkontrolovaným osobám opatření k nápravě, stanoví-li tak zvláštní právní předpis,20) nebo předávají svá kontrolní zjištění orgánům veřejné správyorgánům veřejné správy, které jsou oprávněny uložit kontrolovaným osobámkontrolovaným osobám opatření k nápravě. V takovém případě se na orgány veřejné správyorgány veřejné správy a jejich zaměstnance vztahuje povinnost mlčenlivosti podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu.21)
§ 19
Informace o uložení opatření k nápravě
(1)
Orgány veřejné správyOrgány veřejné správy, které jsou oprávněny uložit kontrolované osoběkontrolované osobě opatření k nápravě, jsou povinny písemně informovat kontrolní orgánkontrolní orgán o jejich uložení a o jejich splnění, a to ve lhůtách do 3 měsíců od jejich uložení a splnění.
(2)
Kontrolní orgányKontrolní orgány jsou oprávněny prověřit u kontrolovaných osobkontrolovaných osob, které jsou povinny přijmout opatření k nápravě nedostatků, plnění těchto opatření. Přitom postupují podle § 13 odst. 1.
§ 22
Podávání zpráv o výsledcích finanční kontroly
(1)
Ministerstvo financí předkládá vládě roční zprávu o výsledcích finančních kontrol spolu s návrhem státního závěrečného účtu. Současně předává tuto zprávu Nejvyššímu kontrolnímu úřadu.
(2)
Orgán veřejné správyOrgán veřejné správy předkládá roční zprávu o výsledcích finančních kontrol Ministerstvu financí.
(3)
Součástí zpráv podle odstavců 1 až 3 je i hodnocení přiměřenosti a účinnosti zavedeného systému finanční kontroly, včetně přehledu o kontrolních zjištěních předaných k dalšímu řízení podle zvláštních právních předpisů.25) Tam, kde tento zákon odkazuje na povinnost orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy zavést systém finanční kontroly u jiných orgánů veřejné správyorgánů veřejné správy, podává roční zprávy orgán, který je povinen systém zavést, i za tyto orgány.
(4)
Strukturu a rozsah zpráv o výsledcích finančních kontrol, postup a termíny jejich předkládání stanoví prováděcí právní předpis.
(5)
O závažných zjištěních z vykonaných finančních kontrol informují kontrolní orgánykontrolní orgány Ministerstvo financí nejpozději do 1 měsíce od ukončení finanční kontroly. Za závažné zjištění se považuje
a)
zjištění, na jehož základě kontrolní orgánkontrolní orgán oznámil podle zvláštního právního předpisu26) státnímu zástupci nebo policejním orgánům skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čintrestný čin,
b)
zjištění neoprávněného použití, zadržení, ztráty nebo poškození veřejných prostředkůveřejných prostředků v hodnotě přesahující 300 000 Kč.
(6)
Splněním povinnosti podle odstavce 6 písm. b) není dotčena povinnost kontrolního orgánukontrolního orgánu sdělit příslušnému správci daně zjištění o porušení rozpočtové či daňové kázně podle zvláštního právního předpisu.23)
§ 23
Spolupráce v oblasti finanční kontroly
(1)
Orgány veřejné správyOrgány veřejné správy vzájemně spolupracují při zajišťování přiměřeného a účinného systému finanční kontroly ve veřejné správě.
(2)
Orgány veřejné správyOrgány veřejné správy spolupracují při zajišťování přiměřeného a účinného systému finanční kontroly s Nejvyšším kontrolním úřadem, kterému na vyžádání poskytují informace podle kontrolního řádu pro zpracování plánu kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu.
ČÁST TŘETÍ
FINANČNÍ KONTROLA PODLE MEZINÁRODNÍCH SMLUV
§ 24
Pravidla pro výkon finanční kontroly podle mezinárodních smluv
(1)
Stanoví-li tak vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána,9) mohou vykonávat mezinárodní organizace svými kontrolními orgánykontrolními orgány nebo určenými zmocněnci finanční kontrolu podle tohoto zákona v rozsahu a za podmínek, které tato smlouva stanoví.
(2)
Stanoví-li tak smlouva uvedená v odstavci 1, jsou mezinárodní organizace v rozsahu a za podmínek, které tato smlouva stanoví, oprávněny vyžadovat si u orgánů veřejné správyorgánů veřejné správy České republiky spolupráci při finanční kontrole nebo zajištění jejího výkonu. Dožádaný orgán veřejné správyorgán veřejné správy je povinen tomuto požadavku vyhovět. V rámci spolupráce se dotčené orgány vzájemně informují o předmětu, účelu a výsledku finanční kontroly, koordinují její výkon a postupují při finanční kontrole ve vzájemné součinnosti.
(3)
Kontrolované osobyKontrolované osoby a osoby povinné spolupůsobit při výkonu finanční kontrolyosoby povinné spolupůsobit při výkonu finanční kontroly jsou povinny v případech uvedených v odstavcích 1 a 2 výkon finanční kontroly umožnit.
(4)
Umožňuje-li to smlouva uvedená v odstavci 1, požadují příslušné orgány veřejné správyorgány veřejné správy České republiky od mezinárodních organizací zprávy o jimi provedených finančních kontrolách.
(5)
Orgány veřejné správyOrgány veřejné správy jsou povinny poskytnout Ministerstvu financí informace o finančních kontrolách a jejich výsledcích, které poskytly mezinárodním organizacím na základě jejich vyžádání.
ČÁST ČTVRTÁ
VNITŘNÍ KONTROLNÍ SYSTÉM
HLAVA I
ZAVEDENÍ, UDRŽOVÁNÍ A PROVĚŘOVÁNÍ ÚČINNOSTI VNITŘNÍHO KONTROLNÍHO SYSTÉMU
§ 25
Povinnosti vedoucího orgánu veřejné správy a vedoucích zaměstnanců
(1)
Vedoucí orgánu veřejné správyVedoucí orgánu veřejné správy je v rámci své odpovědnosti povinen v tomto orgánu zavést a udržovat vnitřní kontrolní systém, který
a)
vytváří podmínky pro hospodárný, efektivní a účelný výkon veřejné správy,
b)
je způsobilý včas zjišťovat, vyhodnocovat a minimalizovat provozní, finanční, právní a jiná rizika vznikající v souvislosti s plněním schválených záměrů a cílů orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy,
c)
zahrnuje postupy pro včasné podávání informací příslušným úrovním řízení o výskytu závažných nedostatků a o přijímaných a plněných opatřeních k jejich nápravě.
(2)
Ke splnění povinností podle odstavce 1 vedoucí orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy vymezí v souladu s § 5 postavení a působnost organizačních složek státu, které nejsou účetními jednotkami podle zvláštního právního předpisu, organizačních složek územních samosprávných celků, organizačních útvarů, vedoucích a ostatních zaměstnanců tak, aby zajistil fungování řídící kontroly a interního auditu. K tomu zejména
a)
stanoví rozsah odpovídajících pravomocí a odpovědností vedoucích a ostatních zaměstnanců při nakládání s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky, včetně úplného a přesného vymezení povinností ve vztahu k jimi plněným úkolům,
b)
zajistí oddělení pravomocí a odpovědností při přípravě, schvalování, provádění a kontrole operací, zejména ve vztahu k výběrovým řízením, uzavírání smluv, vzniku závazků, platbám a vymáhání pohledávek,
c)
zajistí, aby o všech operacích a kontrolách byl proveden záznam a vedena příslušná dokumentace,
d)
přijme veškerá nezbytná opatření k ochraně veřejných prostředkůveřejných prostředků,
e)
zajistí hospodárné, efektivní a účelné využívání veřejných prostředkůveřejných prostředků v souladu se zásadami spolehlivého řízení uvedenými v odstavci 1,
f)
sleduje a zajišťuje plnění rozhodujících úkolů orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy k dosažení schválených záměrů a cílů.
(3)
V případech závažných zjištění postupuje vedoucí orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy podle § 22 odst. 6 obdobně.
(4)
Všichni vedoucí zaměstnanci orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy jsou v rámci vymezených povinností, pravomocí a odpovědností povinni zajistit fungování vnitřního kontrolního systému. Současně jsou povinni podávat vedoucímu orgánu veřejné správyvedoucímu orgánu veřejné správy včasné a spolehlivé informace o výsledcích dosahovaných při plnění stanovených úkolů, o vzniku významných rizik, o závažných nedostatcích v činnosti orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy a o přijímaných a plněných opatřeních k jejich nápravě.
(5)
Na výkon finanční kontroly v rámci vnitřního kontrolního systému orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy se nevztahují procesní pravidla podle § 13 až 21.
(6)
V rámci vnitřního kontrolního systému Bezpečnostní informační služby je vykonávána finanční kontrola; tato kontrola se však nevztahuje na hospodaření s majetkem zvláštního charakteru.2a)
HLAVA II
ŘÍDÍCÍ KONTROLA
§ 26
Předběžná kontrola
(1)
Uvnitř orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy zajišťují předběžnou kontrolu plánovaných a připravovaných operací
a)
vedoucí tohoto orgánu nebo vedoucí zaměstnanci jím pověření k nakládání s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy jako příkazci operací,
b)
vedoucí zaměstnanec organizačního útvaru odpovědný za správu rozpočtu orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy nebo jiný zaměstnanec pověřený k tomu vedoucím tohoto orgánu jako správce rozpočtu,
c)
vedoucí zaměstnanec organizačního útvaru odpovědný za vedení účetnictví orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy nebo jiný zaměstnanec pověřený k tomu vedoucím tohoto orgánu jako hlavní účetní.
(2)
Sloučení funkcí podle odstavce 1 je nepřípustné, není-li dále stanoveno jinak.
(3)
Sloučení funkcí podle odstavce 1 písm. b) a c) je možné v případech, kdy je to odůvodněno malou pravděpodobností výskytu nepřiměřených rizik pro hospodaření s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky, zejména v návaznosti na povahu činnosti orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy, stanovené úkoly, stupeň obtížnosti finančního řízení, strukturu a počet zaměstnanců.
(4)
Pro zaměření předběžné kontroly se použije obdobně ustanovení § 11 odst. 1 a pro její výkon se uplatní zejména kontrolní postupy podle § 6 odst. 2 písm. a).
(5)
Zjistí-li osoby uvedené v odstavci 1 písm. b) a c), že operace byla provedena bez předběžné kontroly, oznámí své zjištění písemně vedoucímu orgánu veřejné správyvedoucímu orgánu veřejné správy. Ten je povinen přijmout opatření k prověření této nekontrolované operace a opatření k zabezpečení řádného výkonu předběžné kontroly.
(6)
U dobrovolného svazku obcíobcí mohou předběžnou řídicí kontrolu vykonávat i jiné fyzické osoby než zaměstnanci dobrovolného svazku obcíobcí.
(7)
U obcíobcí, krajů, hlavního města Prahy, městských části hlavního města Prahy, městských obvodů a části statutárního města může být příkazcem operace člen zastupitelstva.
(8)
U orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy, který nemá víc než 5 zaměstnanců, může být hlavním účetním nebo správcem rozpočtu jiná fyzická osoba než zaměstnanec orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy.
§ 27
Průběžná a následná kontrola
(1)
Uvnitř orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy zajišťují průběžnou a následnou kontrolu jeho vedoucí prostřednictvím vedoucích zaměstnanců organizačních útvarů nebo k tomu pověřených zaměstnanců, kteří zajišťují přímé uskutečňování operací při hospodaření s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky.
(2)
Pro zaměření průběžné a následné kontroly se použije obdobně ustanovení § 11 odst. 3 a 4 a pro její výkon se uplatní zejména kontrolní postupy podle § 6 odst. 2 písm. b) až d).
(3)
Zjistí-li osoby uvedené v odstavci 1 při výkonu průběžné a následné kontroly, že s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky je nakládáno nehospodárně, neefektivně a neúčelně nebo v rozporu s právními předpisy, oznámí své zjištění písemně vedoucímu orgánu veřejné správyvedoucímu orgánu veřejné správy, který je povinen přijmout opatření k nápravě zjištěných nedostatků a opatření k zabezpečení řádného výkonu této kontroly.
HLAVA III
INTERNÍ AUDIT
§ 28
Funkční nezávislost interního auditu
(1)
Uvnitř orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy zajišťuje interní audit funkčně nezávislý útvar, případně k tomu zvlášť pověřený zaměstnanec, organizačně oddělený od řídících výkonných struktur (dále jen „útvar interního auditu“).
(2)
Interní audit je nezávislé a objektivní přezkoumávání a vyhodnocování operací a vnitřního kontrolního systému orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy, které zjišťuje, zda
a)
právní předpisy, přijatá opatření a stanovené postupy jsou v činnosti orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy dodržovány,
b)
rizika vztahující se k činnosti orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy jsou včas rozpoznávána a zda jsou přijímána odpovídající opatření k jejich vyloučení nebo zmírnění,
c)
řídící kontroly poskytují vedoucímu orgánu veřejné správyvedoucímu orgánu veřejné správy spolehlivé a včasné provozní, finanční a jiné informace,
d)
provozní a finanční kritéria podle § 4 jsou plněna,
e)
zavedený vnitřní kontrolní systém je dostatečně účinný, reaguje včas na změny ekonomických, právních, provozních a jiných podmínek,
f)
dosažené výsledky při plnění rozhodujících úkolů orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy poskytují dostatečné ujištění, že schválené záměry a cíle tohoto orgánu budou splněny.
(3)
Na základě svých zjištění předkládá útvar interního auditu vedoucímu orgánu veřejné správyvedoucímu orgánu veřejné správy doporučení ke zdokonalování kvality vnitřního kontrolního systému, k předcházení nebo ke zmírnění rizik a k přijetí opatření k nápravě zjištěných nedostatků. Současně tento útvar zajišťuje v orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy konzultační činnost.
(4)
Interní audit zahrnuje zejména
a)
finanční audity, které ověřují, zda údaje vykázané ve finančních, účetních a jiných výkazech věrně zobrazují majetek, zdroje jeho financování a hospodaření s ním,
b)
audity systémů, které prověřují a hodnotí systémy zajištění příjmů orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy, včetně vymáhání pohledávek, financování jeho činnosti a zajištění správy veřejných prostředkůveřejných prostředků,
c)
audity výkonu, které zkoumají výběrovým způsobem hospodárnosthospodárnost, efektivnostefektivnost a účelnostúčelnost operací i přiměřenost a účinnost vnitřního kontrolního systému.
§ 29
Postavení útvaru interního auditu
(1)
Útvar interního auditu je přímo podřízen vedoucímu orgánu veřejné správyvedoucímu orgánu veřejné správy, který zajišťuje jeho funkční nezávislost a organizační oddělení od řídících výkonných struktur.
(2)
Vedoucího útvaru interního auditu jmenuje a odvolává
a)
ministr financí po projednání ve vládě, pokud jde o útvar interního auditu Ministerstva financí,
b)
vedoucí ústředního orgánu státní správy nebo jiné organizační složky státu, která je správcem kapitoly státního rozpočtu,13) po projednání s ministrem financí, pokud jde o útvar interního auditu tohoto orgánu,
c)
prezident Nejvyššího kontrolního úřadu po projednání s předsedou rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu, pokud jde o útvar interního auditu Nejvyššího kontrolního úřadu,
d)
statutární orgán státní organizace Správa železniční dopravní cesty nebo právnické osoby, zřízené k plnění úkolů veřejné správy zvláštním právním předpisem nebo na základě zvláštního právního předpisu, po projednání s vedoucím orgánu veřejné správyvedoucím orgánu veřejné správy, kterému je zvláštním právním předpisem svěřena kontrola činnosti této osoby, pokud jde o její útvar interního auditu,
e)
vedoucí organizační složky státu, která je účetní jednotkou, státní příspěvkové organizace a státního fondu po projednání s vedoucím orgánu uvedeného pod písmenem b), pokud jde o útvar interního auditu organizační složky státu, státní příspěvkové organizace nebo státního fondu v působnosti tohoto úřadu,
f)
rada kraje na návrh ředitele krajského úřadu, pokud jde o útvar interního auditu kraje,
g)
rada obceobce na návrh starosty obceobce, pokud jde o útvar interního auditu obceobce,
h)
rada hlavního města Prahy na návrh ředitele Magistrátu hlavního města Prahy, pokud jde o útvar interního auditu hlavního města Prahy,
i)
rada městské části hlavního města Prahy na návrh starosty městské části, pokud jde o útvar interního auditu městské části hlavního města Prahy,
j)
statutární orgán příspěvkové organizace územního samosprávného celku po projednání s ředitelem krajského úřadu, pokud jde o útvar interního auditu příspěvkové organizace kraje, se starostou obceobce, pokud jde o útvar interního auditu příspěvkové organizace obceobce, s ředitelem Magistrátu hlavního města Prahy, pokud jde o útvar interního auditu příspěvkové organizace hlavního města Prahy.
(3)
V případě pověřování zaměstnance uvedeného v § 28 odst. 1 zajišťováním interního auditu a jeho odvolávání postupuje vedoucí orgánu veřejné správyvedoucí orgánu veřejné správy podle odstavce 2 obdobně.
(4)
Útvar interního auditu nelze pověřovat úkoly, které jsou v rozporu s nezávislým plněním jemu stanovených úkolů. V rozporu s nezávislým plněním úkolů útvaru interního auditu není, jestliže je tento útvar pověřen zajišťováním výkonu následné veřejnosprávní kontroly podle § 11 odst. 4 až 6.
(5)
V případech s malou pravděpodobností výskytu nepřiměřených rizik při hospodaření s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky, a to zejména v návaznosti na povahu zajišťovaných úkolů, strukturu a stupeň obtížnosti vnitřního řízení, mohou orgány veřejné správyorgány veřejné správy podle § 8 odst. 1 u organizačních složek státu a příspěvkových organizací ve své působnosti, územní samosprávné celky podle § 9 odst. 3 u svých organizačních složek a příspěvkových organizací ve své působnosti a dobrovolné svazky obcíobcí podle § 9a odst. 3 u jimi zřízených příspěvkových organizací nahradit funkci útvaru interního auditu výkonem veřejnosprávní kontroly podle části druhé tohoto zákona.
(6)
ObceObce a městské části hlavního města Prahy, které mají méně jak 15 000 obyvatel, a dobrovolné svazky obcíobcí mohou nahradit funkci útvaru interního auditu přijetím jiných dostatečných opatření. V takovém případě zajišťují průběžné sledování a hodnocení účinnosti těchto opatření a přitom zvažují zavedení útvaru interního auditu. Pokud v návaznosti na toto hodnocení zjistí, že přijatá opatření nejsou dostatečně účinná, jsou obceobce, městské části hlavního města Prahy a dobrovolné svazky obcíobcí povinny bez zbytečného odkladu útvar interního auditu zřídit.
§ 30
Plánování interního auditu
(1)
Interní audit se vykonává v orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy v souladu se střednědobým plánem a ročními plány jednotlivých auditů.
(2)
Střednědobý plán stanoví priority a odráží potřeby orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy z hlediska dosavadních výsledků jeho činnosti a předpokládaných záměrů a cílů na víceleté období.
(3)
Roční plán upřesňuje na základě střednědobého plánu rozsah, věcné zaměření a typ auditů, jejich cíle, časové rozvržení a personální zajištění. Dále obsahuje zejména odbornou přípravu interních auditorů, úkoly v metodické a konzultační činnosti.
(4)
Plány interního auditu zpracovává útvar interního auditu na základě objektivního hodnocení rizik, která vyplývají ze stanovených úkolů orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy, s přihlédnutím k výsledkům veřejnosprávní a jiné kontroly uskutečněné u tohoto orgánu a ke zjištěním vnitřního kontrolního systému.
(5)
Vedoucí útvaru interního auditu projednává přípravu plánů s vedoucím orgánu veřejné správyvedoucím orgánu veřejné správy, který tyto plány schvaluje. Přitom bere v úvahu jeho doporučení.
(6)
Ve zvláště odůvodněných případech může útvar interního auditu na vyžádání vedoucího orgánu veřejné správyvedoucího orgánu veřejné správy operativně zařadit výkon konkrétního auditu mimo schválený roční plán.
(7)
Vedoucí orgánu veřejné správyVedoucí orgánu veřejné správy nejméně jednou ročně zajistí prověření účinnosti vnitřního kontrolního systému, který zahrnuje všechny kontrolní činnosti v rámci vnitřního provozního a finančního řízení tohoto orgánu. Tam, kde dosud nebyla zavedena funkce interního auditu, se prověří u tohoto orgánu i potřeba jeho zavedení.
§ 31
Podávání zpráv
(1)
Útvar interního auditu předává zprávy o svých zjištěních z provedených auditů bez zbytečného odkladu vedoucímu orgánu veřejné správyvedoucímu orgánu veřejné správy s doporučením k přijetí opatření podle § 28 odst. 3.
(2)
Zjistí-li útvar interního auditu, že na základě oznámení řídící kontroly nebo na základě jeho vlastního návrhu nebyla přijata příslušná opatření, je povinen na toto zjištění písemně upozornit vedoucího orgánu veřejné správyvedoucího orgánu veřejné správy.
(3)
Výsledky interního auditu jsou souhrnně uváděny v roční zprávě předkládané vedoucímu orgánu veřejné správyvedoucímu orgánu veřejné správy, která zejména
a)
hodnotí obecnou kvalitu vnitřního kontrolního systému,
b)
analyzuje výskyt závažných nedostatků, které nepříznivě ovlivnily činnost orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy, včetně nedostatků ve fungování vnitřního kontrolního systému, a které byly důvodem snížení finanční výkonnosti v činnosti orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy,
c)
uvádí zjištění o skutečnostech, které by mohly způsobit neúplnost nebo neprůkaznost účetnictví,
d)
předkládá doporučení ke zkvalitnění řízení provozní a finanční činnosti orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy a jeho vnitřního kontrolního systému.
(4)
Na základě doporučení útvaru interního auditu, uvedených ve zprávě podle odstavce 3, přijímá vedoucí orgánu veřejné správyvedoucí orgánu veřejné správy odpovídající opatření.
(5)
Zpráva podle odstavce 3 a přijatá opatření podle odstavce 4 jsou podkladem pro vypracování roční zprávy orgánu veřejné správyorgánu veřejné správy podle § 22, která zahrnuje údaje a informace o výsledcích finanční kontroly v tomto orgánu.
ČÁST PÁTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZMOCŇOVACÍ
§ 32
Přechodná ustanovení
(1)
Finanční kontroly a kontroly, které mají povahu finančních kontrol ve smyslu tohoto zákona a byly zahájeny přede dnem jeho účinnosti, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
(2)
Za kontroly podle odstavce 1 se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují i finanční revize a kontroly účelových dotací, návratných finančních výpomocí, půjček a příspěvků poskytovaných ze státního rozpočtu České republiky a ze státních fondů České republiky podle zvláštního právního předpisu27) a řídí se nadále tímto zákonem.
(3)
Vedoucí orgánu veřejné správyVedoucí orgánu veřejné správy zajistí zavedení systému finanční kontroly podle tohoto zákona do 6 měsíců od nabytí jeho účinnosti.
(4)
Ode dne nabytí úplné účinnosti služebního zákona se jmenování a odvolání podle § 29 odst. 2 písm. a) a b) a § 29 odst. 3 řídí služebním zákonem.28)
§ 32a
Ustanovení § 26 o předběžné kontrole se nepoužije při plnění úkolů integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a při plnění dalších úkolů PoliciePolicie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, ArmádyArmády České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské službyVězeňské služby České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a zpravodajských služeb, pokud jejich provedení nesnese odkladu.28a)
§ 33
Zmocňovací ustanovení
Vyhlášku k provedení § 6 odst. 4 a § 22 odst. 5 vydá Ministerstvo financí.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o rozpočtových pravidlech
§ 34
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb. a zákona č. 187/2001 Sb., se mění takto:
1.
§ 39 včetně poznámky pod čarou č. 22) zní:
㤠39
(1)
Správce kapitoly je odpovědný za hospodaření s prostředky státního rozpočtu a jinými peněžními prostředky státu ve své kapitole.
(2)
Ministerstvo financí, územní finanční orgány, správci kapitol a okresní úřady zajišťují kontrolu hospodaření s prostředky státního rozpočtu, jinými peněžními prostředky státu a prostředky Národního fondu (dále jen „finanční kontrola“) podle zvláštního právního předpisu.
22)
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).“.
2.
§ 40, 41 a 42 se zrušují.
3.
§ 43 zní:
㤠43
Jsou-li prostředky ze zahraničí poskytovány prostřednictvím státního rozpočtu, postupuje se při jejich finanční kontrole podle zvláštního právního předpisu.22)
4.
V § 44 odst. 6 se slova „po vyčerpání řádných opravných prostředků podle zvláštního právního předpisu22)“ zrušují.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
§ 35
V zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, se v § 15 dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 10a) zní:
„(2)
Územní samosprávné celky zajišťují výkon finanční kontroly podle zvláštního právního předpisu.10a)
10a)
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o hlavním městě Praze
§ 36
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb. a zákona č. 273/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní:
„(4)
Hlavní město Praha zajišťuje výkon finanční kontroly podle zvláštního právního předpisu.1a)
1a)
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).“.
2.
V § 3 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Městské části zajišťují výkon finanční kontroly podle zvláštního právního předpisu.1a)“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o obcích (obecní zřízení)
§ 37
V zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., se za § 9 vkládá nový § 9a, který včetně poznámky pod čarou č. 2a) zní:
㤠9a
Obce zajišťují výkon finanční kontroly podle zvláštního právního předpisu.2a)
2a)
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o krajích (krajské zřízení)
§ 38
V zákoně č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., se v § 2 doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní:
„(3)
Kraje zajišťují výkon finanční kontroly podle rozpočtových pravidel územních rozpočtů a podle zvláštního právního předpisu.1a)
1a)
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o okresních úřadech
§ 39
V zákoně č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, v § 9 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 7a) zní:
„(2)
Okresní úřad zajišťuje výkon finanční kontroly u svých organizačních složek a příspěvkových organizací a u obcí a jimi zřízených organizací podle zvláštního právního předpisu.7a)
7a)
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).“.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
§ 41
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 229/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 48 odst. 1 se slovo „Vnitřní“ a slova „(dále jen „kontrola“)“ zrušují.
2.
V § 49 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 65a) zní:
„(1)
Kontrolní metody, kontrolní postupy a vzájemné vztahy kontrolních orgánů a kontrolovaných organizačních složek při provádění kontroly se řídí zvláštními právními předpisy,65a) které upravují finanční kontrolu a její výkon, a pravidly obsaženými ve vnitřních předpisech vydaných kontrolními orgány.
65a)
Například zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).“.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 42
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Čl. 3 odst. 1 směrnice Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států.
2)
Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.
2a)
§ 36 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 353/2001 Sb.
3)
Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb.
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb.
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech.
4)
Například zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
5)
§ 1 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.
6)
Například zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Například zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.
7a)
Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu.
8)
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
9)
Například sdělení č. 7/1995 Sb., o sjednání Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé, ve znění sdělení č. 67/1997 Sb., sdělení č. 251/1997 Sb., ve znění sdělení č. 265/1998 Sb., ve znění sdělení č. 75/1999 Sb. a sdělení č. 16/2000 Sb. m. s.
10)
Například zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
12)
Například § 33 zákona č. 166/1993 Sb., ve znění zákona č. 220/2000 Sb.
13)
§ 3 písm. g) zákona č. 218/2000 Sb.
13a)
Nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 31. června 2005 o financování společné zemědělské politiky.
20)
Například zákon č. 129/2000 Sb., ve znění zákona č. 273/2001 Sb.
21)
Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
21a)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
21b)
§ 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
21c)
Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
22)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů
25)
Například zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a trestní řád.
26)
§ 24 zákona č. 552/1991 Sb.
§ 8 trestního řádu.
27)
Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
28)
§ 53 odst. 5 zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).
28a)
Například zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2000 Sb., zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů. |
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 328/2001 Sb. | Vyhláška Ministerstva vnitra č. 328/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva vnitra o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému
Vyhlášeno 18. 9. 2001, datum účinnosti 18. 9. 2001, částka 127/2001
* ČÁST PRVNÍ - ZÁSADY KOORDINACE SLOŽEK INTEGROVANÉHO ZÁCHRANNÉHO SYSTÉMU PŘI SPOLEČNÉM ZÁSAHU (§ 1 — § 11)
* ČÁST DRUHÁ - ZÁSADY SPOLUPRÁCE OPERAČNÍCH STŘEDISEK ZÁKLADNÍCH SLOŽEK (§ 12 — § 12)
* ČÁST TŘETÍ - PODROBNOSTI O ÚKOLECH OPERAČNÍCH A INFORMAČNÍCH STŘEDISEK (§ 13 — § 13)
* ČÁST ČTVRTÁ - OBSAH DOKUMENTACE INTEGROVANÉHO ZÁCHRANNÉHO SYSTÉMU, ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE A PODROBNOSTI O STUPNÍCH POPLACHŮ POPLACHOVÉHO PLÁNU (§ 14 — § 24)
* ČÁST PÁTÁ - ZÁSADY A ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ, SCHVALOVÁNÍ A POUŽÍVÁNÍ HAVARIJNÍHO PLÁNU KRAJE A VNĚJŠÍHO HAVARIJNÍHO PLÁNU (§ 25 — § 28)
* ČÁST ŠESTÁ - ZÁSADY ZPŮSOBU KRIZOVÉ KOMUNIKACE A SPOJENÍ V INTEGROVANÉM ZÁCHRANNÉM SYSTÉMU (§ 29 — § 30)
* ČÁST SEDMÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 31 — § 32) č. 1 k vyhlášce č. 328/2001 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 328/2001 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2022 (377/2021 Sb.)
328
VYHLÁŠKA
Ministerstva vnitra
ze dne 5. září 2001
o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 35 odst. 2 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, (dále jen „zákon“) k provedení § 5 odst. 4, § 12 odst. 3 a § 18 odst. 4 písm. a) zákona:
ČÁST PRVNÍ
ZÁSADY KOORDINACE SLOŽEK INTEGROVANÉHO ZÁCHRANNÉHO SYSTÉMU PŘI SPOLEČNÉM ZÁSAHU
§ 1
Zásady koordinace složek integrovaného záchranného systému
(1)
Koordinací složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému (dále jen „složka“) při společném zásahu se rozumí koordinace záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací včetně řízení jejich součinnosti.
(2)
Koordinace složek spočívá v zajišťování následujících činností:
a)
vyhodnocení druhu a rozsahu mimořádné událostimimořádné události a jí vyvolaných ohrožení za využití výsledků souběžně organizovaného průzkumu,
b)
uzavření místa zásahu a omezení vstupu osob na místo zásahu, jejichž přítomnost zde není potřebná,
c)
záchrana bezprostředně ohrožených osob, zvířat nebo majetku, popřípadě jejich evakuace,
d)
poskytnutí neodkladné zdravotní péče zraněným osobám,
e)
přijetí nezbytných opatření pro ochranu životů a zdraví osob ve složkách (dále jen „síly“), které zahrnuje
1.
rozdělení místa zásahu na zóny s charakteristickým nebezpečím, stanovení odpovídajícího režimu práce a způsobu ochrany života a zdraví sil včetně použití ochranných prostředků,
2.
zohlednění zvláštností místa zásahu při činnosti složek, jako jsou technologie výrob, konstrukční a dispoziční řešení objektů, vlastností přítomných nebo vznikajících látek,
3.
vytvoření týlu, podmínky pro odpočinek sil, stanovení odpovídajícího režimu jejich práce a odpočinku; pokud to velitelé nebo vedoucí složek (dále jen „vedoucí složky“) vyžadují, vytvoření společného materiálního a finančního zabezpečení složek,
4.
přerušení záchranných pracízáchranných prací, pokud jsou bezprostředně ohroženy životy a zdraví sil nebo záchrannými pracemizáchrannými pracemi by vznikly závažnější nepříznivé následky než ty, které hrozí vzniklou mimořádnou událostímimořádnou událostí,
f)
přerušení trvající příčiny vzniku ohrožení vyvolaných mimořádnou událostímimořádnou událostí, například provizorní opravou, zamezením úniku nebezpečných látek, vyloučením nebo omezením provozu havarovaných zařízení,
g)
omezení ohrožení vyvolané mimořádnou událostímimořádnou událostí a stabilizace situace v místě zásahu, například hašením požárů, ochlazováním konstrukcí, ohraničením uniklých látek, odstraněním staveb a porostů nebo provedením terénních úprav,1)
h)
přijetí odpovídajících opatření v místech, kde se očekávají účinky při předpokládaném šíření mimořádné událostimimořádné události, které zajistí
1.
průzkum šíření mimořádné událostimimořádné události,
2.
informování nebo varování obyvatelstva na území ve směru šíření mimořádné událostimimořádné události, která je může ohrozit svými účinky,
3.
evakuaci obyvatelstva, popřípadě též zvířat,
4.
vyhledání zraněných nebo bezprostředně ohrožených osob,
5.
ošetření zraněných osob,
6.
poskytnutí pomocipomoci osobám, které nelze evakuovat,
7.
regulaci volného pohybu osob a dopravy v místě zásahu a v jeho okolí,
8.
střežení evakuovaného území a majetku,
i)
poskytnutí nezbytné humanitární pomocihumanitární pomoci postiženým osobám,
j)
poskytnutí neodkladné veterinární péče zraněným zvířatům,
k)
poskytování nutných informací příbuzným osob, které jsou výrazně postiženy mimořádnou událostímimořádnou událostí,
l)
podávání nezbytných informací o mimořádné událostimimořádné události a o prováděných záchranných a likvidačních pracích sdělovacím prostředkům a veřejnosti,
m)
dokumentování údajů a skutečností za účelem zjišťování a objasňování příčin vzniku mimořádné událostimimořádné události, a
n)
dokumentování záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací, které obsahuje základní přehled o nasazených složkách a časový sled prováděných činností.
§ 2
Jednotlivé úrovně koordinace složek při společném zásahu
Koordinace složek při společném zásahu je prováděna
a)
velitelem zásahu2) v místě nasazení složek a v prostoru předpokládaných účinků mimořádné událostimimořádné události (dále jen „místo zásahu“) na taktické úrovni,
b)
operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému3) na operační úrovni, nebo
c)
starostou obceobce s rozšířenou působností, hejtmanem kraje a v Praze primátorem hlavního města Prahy (dále jen „hejtman“) nebo Ministerstvem vnitra4) (dále jen „ministerstvo“) a ostatními správními úřady v případech stanovených zákonem5) na strategické úrovni.
Koordinace složek na taktické úrovni
§ 3
Koordinace velitelem zásahu
(1)
Koordinaci složek při společném zásahu v místě zásahu provádí velitel zásahu6) sám nebo prostřednictvím jím zřízených výkonných orgánů, kterými jsou štáb velitele zásahu, velitelé sektorů a velitelé úseků.
(2)
Není-li v místě zásahu zástupce orgánu, jemuž s ohledem na druh mimořádné událostimimořádné události přísluší řízení záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací (dále jen „odpovědný orgán“) podle zvláštních právních předpisů,7) zajistí jeho vyrozumění územně příslušné operační a informační středisko integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému (dále jen „operační a informační středisko“). Velitel jednotek požární ochrany řídí záchranné a likvidační prácelikvidační práce v místě zásahu do příchodu odpovědného orgánu.
(3)
Velitel zásahu
a)
organizuje záchranné a likvidační prácelikvidační práce s ohledem na zásady koordinace složek podle § 1 a po konzultaci s vedoucími složek stanoví celkový postup provedení záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací; při tom vychází z typové činnosti složek při společném zásahu (§ 18),
b)
zajišťuje součinnost mezi jednotlivými vedoucími složek, včetně označení velitele zásahu, náčelníka a členy štábu velitele zásahu a vedoucího složky (§ 4),
c)
ukládá příkazy8) vedoucím složek; síly a prostředky složek nadále podléhají vedoucím složek,
d)
organizuje členění místa zásahu (§ 5),
e)
stanovuje v místě zásahu svého nástupce pro případ předání funkce velitele zásahu,
f)
organizuje spojení mezi místem zásahu a územně příslušným operačním a informačním střediskem při předávání informací (§ 6),
g)
vyhlašuje nebo upřesňuje pro místo zásahu odpovídající stupeň poplachu územně příslušného poplachového plánu integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému (dále jen „poplachový plán“),
h)
povolává potřebné množství sil a prostředků složek na místo zásahu prostřednictvím územně příslušného operačního a informačního střediska, a
i)
organizuje součinnost složek s ostatními právnickými a fyzickými osobami poskytujícími osobní a věcnou pomocvěcnou pomoc, se správními úřady, s orgány obcíobcí a jejich organizačními složkami.9)
(4)
Velitel zásahu řídí přímo
a)
osoby, které určil do funkcí, například náčelníka štábu velitele zásahu, velitele průzkumné skupiny, velitele sektoru, velitele úseku, a
b)
vedoucí složek, vyjma těch, kteří jsou pod přímým velením velitele sektoru nebo velitele úseku.
(5)
Velitel zásahu odvolává
a)
osobu, kterou určil do funkce, pokud neplní nebo nemůže plnit úkoly; za odvolané jmenuje jejich nástupce po konzultaci s přímým nadřízeným odvolaného v místě zásahu, a
b)
složku, která neplní nebo nemůže plnit svoje úkoly anebo pokud její síly a prostředky nejsou v místě zásahu potřebné.
(6)
V případě, že velitel zásahu nemůže vykonávat svoje oprávnění a plnit povinnosti, stává se velitelem zásahu
a)
nástupce, kterého určil v místě zásahu předem,
b)
jiný vedoucí složky, která provádí v místě zásahu převažující činnost, nebo
c)
zástupce odpovědného orgánu za podmínek uvedených v odstavci 2.
(7)
Změna velitele zásahu se provádí tak, že odstupující velitel zásahu sdělí novému veliteli zásahu informace o situaci, cíli a prioritách postupu složek v místě zásahu a oznámí přímo podřízeným své odstoupení. Není-li účast odstupujícího velitele zásahu možná, nový velitel zásahu převzetí řízení zásahu oznámí sám. Nový velitel zásahu se ujme řízení zásahu prohlášením, že řízení zásahu přebírá a oznámí tuto skutečnost na územně příslušné operační a informační středisko. Zároveň poznamená tuto skutečnost ve zprávě o zásahu.
(8)
Ve zprávě o zásahu se zaznamená čas změny velitele zásahu, jeho jméno a příjmení.
§ 4
Součinnost mezi vedoucími složek v místě zásahu
(1)
Součinnost mezi vedoucími složek je zajišťována prostřednictvím
a)
velitele zásahu,
b)
velitele sektoru nebo velitele úseku, jejichž úkoly jsou ve vztahu k řízení součinnosti složek obdobné jako ve zvláštním právním předpisu,10)
c)
štábu velitele zásahu, jehož vnitřní struktura je stanovena zvláštním právním předpisem,11) nebo
d)
spojení.
(2)
Vedoucí složky
a)
ohlašuje veliteli zásahu svoji přítomnost, množství sil a prostředků složky ihned poté, co se dostaví na místo zásahu,
b)
podřizuje se příkazům velitele zásahu, popřípadě velení velitele úseku nebo velitele sektoru (dále jen „nadřízený“), podává mu informace o plnění úkolů a o situaci v místě svého nasazení; v případě bezprostředního ohrožení života sil je oprávněn změnit rozhodnutí nadřízených,
c)
předává řízení složky po dobu nepřítomnosti nástupci,
d)
oznamuje nadřízenému vznik situace, kdy hrozí bezprostřední ohrožení zdraví a života sil složek, a činí neodkladná opatření k ochraně jejich životů a zdraví, a
e)
předává veliteli zásahu potřebné podklady pro zpracování zprávy o zásahu.
(3)
Velitel zásahu, náčelník a členové štábu velitele zásahu jsou označeni podle zvláštního právního předpisu.12) Jejich označení zajišťuje Hasičský záchranný sbor České republiky (dále jen „hasičský záchranný sbor“).
(4)
Vedoucí složky je v místě zásahu označen reflexní vestou nebo rukávovou páskou. Toto označení vyjadřuje také jeho příslušnost ke složce. Každá složka si zabezpečuje označení sama.
§ 5
Organizace členění místa zásahu
(1)
Velitel zásahu člení místo zásahu podle rozsahu mimořádné událostimimořádné události, potřeb koordinace záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací organizačně na
a)
vnější zónu pro uzavření místa zásahu,
b)
nebezpečnou zónu s charakteristickým nebezpečím v místě zásahu,
c)
nástupní prostor,
d)
týlový prostor,
e)
dekontaminační prostor,
f)
prostor pro poskytnutí zdravotní péče osob postižených mimořádnou událostímimořádnou událostí,
g)
shromaždiště evakuovaných,
h)
prostor pro náhradní ustájení evakuovaných nebo zachráněných zvířat, popřípadě též poskytnutí veterinární péče,
i)
prostor pro umístění a identifikaci obětíobětí,
j)
prostor předpokládaného šíření mimořádné událostimimořádné události,
k)
úsek a sektor, přičemž úsekem se rozumí část místa zásahu, kde složky provádí záchranné a likvidační prácelikvidační práce, a sektorem se rozumí několik úseků.
(2)
Velitel zásahu stanoví místo pro
a)
velitelské stanoviště,
b)
stanoviště štábu velitele zásahu,
c)
informování sdělovacích prostředků, a
d)
informování o osobách postižených mimořádnou událostímimořádnou událostí.
§ 6
Koordinace složek s operační úrovní
(1)
Za obsah, formu a aktuálnost informací odesílaných z místa zásahu na územně příslušné operační a informační středisko odpovídá velitel zásahu. Informace obsahují údaje o
a)
situaci v místě zásahu,
b)
času zahájení a ukončení záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací,
c)
nasazených silách a prostředcích složek, jejich potřebě, popřípadě o potřebě jiné pomocipomoci, údaje o činnosti složek, osobní a věcné pomocivěcné pomoci poskytované v místě zásahu,
d)
vyhlášeném stupni poplachu v místě zásahu,
e)
změně v obsazení funkce velitele zásahu,
f)
stavu záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací v místě zásahu,
g)
zásadní změně situace v místě zásahu včetně zranění nebo usmrcení osob nebo vzniku rozsáhlých škod,
h)
odjezdu složek z místa zásahu, a
i)
významných informacích poskytnutých veřejnosti.
(2)
V případě potřeby součinnosti více složek předává ostatní složka13) informace o vzniku mimořádné událostimimořádné události územně příslušnému operačnímu a informačnímu středisku, u kterého je vedena v územně příslušném poplachovém plánu.
Koordinace složek na strategické úrovni
§ 7
Účel koordinace
Koordinace složek na strategické úrovni se provádí za účelem
a)
zapojení sil a prostředků v působnosti ministerstva, ostatních ministerstev, jiných správních úřadů, hejtmanů a starostů obcíobcí s rozšířenou působností v souladu s potřebami záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací, jakož i ochrany obyvatelstvaochrany obyvatelstva podle ústředního poplachového plánu a poplachového plánu kraje v souladu s vnějšími havarijními plány a havarijním plánem kraje, popřípadě s využitím zahraniční pomocipomoci,
b)
stanovení priorit záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací při rozsáhlých mimořádných událostechmimořádných událostech, zejména mezi různými místy zásahu,
c)
zabezpečení materiálních a finančních podmínek14) pro činnost složek při provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací, a
d)
zajištění návaznosti záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací s opatřeními pro krizové stavy.
§ 8
Koordinace ministerstvem
(1)
Ministerstvo provádí ústřední koordinaci záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací prostřednictvím Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „generální ředitelství“) podle § 7 odst. 3 zákona povoláváním a nasazováním sil, prostředků a koordinací pomocipomoci15) poskytované postiženému území z jiných krajů, ostatními ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a ze zahraničí.
(2)
Při ústřední koordinaci záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací generální ředitelství
a)
zabezpečuje opatření ve prospěch záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací z úrovně ministerstva, ostatních ministerstev a jiných ústředních správních úřadů,
b)
analyzuje a hodnotí situaci v postiženém území s využitím podkladů poskytovaných ostatními správními úřady a zpracovává návrhy na opatření,
c)
eviduje a sleduje účinnost nasazení sil a prostředků,
d)
organizuje ochranu obyvatelstvaochranu obyvatelstva postiženého území,
e)
dokumentuje činnost a postup při provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací,
f)
zpracovává informace pro sdělovací prostředky,
g)
organizuje spojení ministerstva s postiženým územím, a
h)
udržuje a koordinuje spojení s příslušnými krizovými štáby krajů a obcíobcí prostřednictvím operačních a informačních středisek.
§ 9
Koordinace hejtmanem
(1)
Hejtman koordinuje záchranné a likvidační prácelikvidační práce podle § 7; vychází přitom z havarijních plánů a spolupracuje s hasičským záchranným sborem kraje.
(2)
Krizový štáb kraje na krajské úrovni plní úkoly uvedené v § 8 odst. 2 písm. b) až f) podle pokynů hejtmana, přičemž stálá pracovní skupina krizového štábu kraje využívá pracoviště zřízeného u hasičského záchranného sboru kraje. Dále udržuje prostřednictvím operačních a informačních středisek spojení s příslušnými krizovými štáby sousedících krajů, krizovými štáby obcíobcí s rozšířenou působností v kraji a s generálním ředitelstvím.
§ 10
Koordinace starostou obce s rozšířenou působností
(1)
Starosta obceobce s rozšířenou působností koordinuje záchranné a likvidační prácelikvidační práce podle § 7; při tom vychází z havarijního plánu kraje nebo z vnějších havarijních plánů a spolupracuje s hasičským záchranným sborem kraje.
(2)
Krizový štáb obceobce s rozšířenou působností ve správním obvodu obceobce s rozšířenou působností plní úkoly uvedené v § 8 odst. 2 písm. b) až f) podle pokynů starosty obceobce s rozšířenou působností. Dále udržuje prostřednictvím operačních a informačních středisek spojení s místem nebo místy zásahu, příslušným krizovým štábem kraje, krizovými štáby sousedících obcíobcí s rozšířenou působností zasažených mimořádnou událostímimořádnou událostí a s generálním ředitelstvím.
§ 11
Krizový štáb kraje nebo krizový štáb obceobce s rozšířenou působností (dále jen „krizový štáb“) svolává jeho zřizovatel zejména při krizových stavech nebo při vyhlášení zvláštního stupně poplachu územně příslušného poplachového plánu16) (dále jen „stupeň poplachu“). Pokud nelze postupovat podle věty prvé, může dát podnět ke svolání krizového štábu řídící důstojník hasičského záchranného sboru kraje, který může současně svolat stálou pracovní skupinu krizového štábu; o jejím svolání neprodleně informuje zřizovatele krizového štábu a řídí činnost stálé pracovní skupiny krizového štábu do jeho rozhodnutí.
ČÁST DRUHÁ
ZÁSADY SPOLUPRÁCE OPERAČNÍCH STŘEDISEK ZÁKLADNÍCH SLOŽEK
§ 12
(1)
Operační středisko základní složky17) vyhodnotí tísňovou komunikaci, která je mu doručena, a pokud
a)
řešení mimořádné událostimimořádné události náleží do jeho věcné působnosti, vyžádá si v případě potřeby spolupráci další základní složky prostřednictvím jejího operačního střediska, nebo
b)
řešení mimořádné událostimimořádné události nenáleží do jeho věcné nebo místní působnosti, předá přijaté informace operačnímu středisku základní složky, které je k řešení mimořádné událostimimořádné události příslušné; pokud řešení této mimořádné událostimimořádné události vyžaduje součinnost několika složek, předá přijaté informace také územně příslušnému operačnímu a informačnímu středisku, jehož prostřednictvím se vyžaduje součinnost těchto složek.
(2)
Operační středisko základní složky může, pokud je to technicky možné, předat tísňovou komunikaci, kterou vyhodnotí podle odstavce 1 písm. b), přímo na základní složku, která je k řešení mimořádné událostimimořádné události příslušná, nebo na operační středisko místně příslušné základní složky anebo na územně příslušné operační a informační středisko.
(3)
Základní složky jsou informovány o nebezpečích vzniku mimořádných událostímimořádných událostí prostřednictvím operačních a informačních středisek. Je-li to nutné pro provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací, operační a informační střediska informují o nebezpečích vzniku mimořádných událostímimořádných událostí určené osoby dotčených správních úřadů s krajskou působností nebo s působností ve správním obvodu obcíobcí s rozšířenou působností, osoby z určených obcíobcí17a) a právnické a fyzické osoby určené havarijním plánem kraje.
(4)
Operační a informační střediska si vyměňují informace s operačními středisky základních složek pro zpracování dokumentace integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a informace nutné pro vzájemnou spolupráci.
ČÁST TŘETÍ
PODROBNOSTI O ÚKOLECH OPERAČNÍCH A INFORMAČNÍCH STŘEDISEK
§ 13
Operační a informační středisko plní následující úkoly:
a)
zajišťuje příjem tísňové komunikace na jednotném evropském tísňovém čísle 112 a národním tísňovém čísle 150,
b)
dokumentuje záchranné a likvidační prácelikvidační práce, na kterých se podílí,
c)
spolupracuje na zpracování dokumentace integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému,
d)
udržuje spojení s operačními středisky základních složek a s ostatními složkami, s místy zásahu a s krizovými štáby,
e)
vyhlašuje odpovídající stupeň poplachu při prvotním povolávání a nasazování sil a prostředků složek na místo zásahu, jestliže je na tomto území více jak jedno místo zásahu, vyhlašuje odpovídající stupeň poplachu pro území postižené mimořádnou událostímimořádnou událostí,
f)
předává informaci o vyhlášeném třetím nebo zvláštním stupni poplachu pro území postižené mimořádnou událostímimořádnou událostí organizačně vyššímu operačnímu a informačnímu středisku, a
g)
zapojuje se do mezinárodních záchranných operací a do přeshraniční spolupráce při záchranných a likvidačních pracíchlikvidačních pracích podle zákona.19)
ČÁST ČTVRTÁ
OBSAH DOKUMENTACE INTEGROVANÉHO ZÁCHRANNÉHO SYSTÉMU, ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE A PODROBNOSTI O STUPNÍCH POPLACHŮ POPLACHOVÉHO PLÁNU
§ 14
Obsah a zpracování dokumentace integrovaného záchranného systému
(1)
Dokumentací integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému je
a)
havarijní plán kraje (§ 25) a vnější havarijní plán (§ 26),
b)
dohoda o poskytnutí pomocipomoci (§ 15),
c)
dokumentace o společných záchranných a likvidačních pracíchlikvidačních pracích a statistické přehledy (§ 16),
d)
dokumentace o společných školeních, instruktážích a cvičení složek (§ 17),
e)
typové činnosti složek při společném zásahu (§ 18), a
f)
územně příslušný poplachový plán, kterým je ústřední poplachový plán integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému (dále jen „ústřední poplachový plán“) nebo poplachový plán integrovaného záchranného systému krajepoplachový plán integrovaného záchranného systému kraje (dále jen „poplachový plán kraje“) (§ 19).
(2)
Generální ředitelství zpracovává a vede dokumentaci integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému uvedenou v odstavci 1 písm. b) až e) a ústřední poplachový plán.
(3)
Hasičský záchranný sbor kraje zpracovává a vede dokumentaci integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému uvedenou v odstavci 1 písm. a) až d) a poplachový plán kraje.
(4)
Pokud některé dokumenty uvedené v odstavci 1 obsahují zvláštní20) nebo utajované skutečnosti,21) dělí se dokumentace integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému do ucelených samostatných částí, oddílů nebo kapitol takovým způsobem, aby byla chráněna jen příslušná část se zvláštní nebo utajovanou skutečností.
§ 15
Dohoda o poskytnutí pomoci
Dohodami o poskytnutí pomocipomoci jsou
a)
písemné dohody o poskytnutí plánované pomoci na vyžádáníplánované pomoci na vyžádání,22) které uzavírá generální ředitelství nebo hasičský záchranný sbor kraje pro sestavení poplachových plánů a které stanovují rozsah poskytnutí pomocipomoci ostatní složkou podle § 21 odst. 4 zákona,
b)
písemné dohody, kterými může hasičský záchranný sbor kraje nebo starosta obceobce předem sjednat způsob a rozsah osobní nebo věcné pomocivěcné pomoci23) pro potřebu záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací, a
c)
dohody podle § 10 odst. 2 písm. e) zákona; jejich uzavření se zveřejňuje ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcíobcí.
§ 16
Dokumentace o společných záchranných a likvidačních pracích a statistické přehledy
(1)
Složky zpracovávají vlastní dokumentaci o záchranných a likvidačních pracíchlikvidačních pracích, které prováděly v prvním nebo druhém stupni poplachu vyhlášeném pro místo zásahu.
(2)
Velitel zásahu zpracovává zprávu o zásahu v případě vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu pro místo zásahu. Předá ji hasičskému záchrannému sboru kraje do 14 dnů od ukončení zásahu. Pokud je velitelem zásahu velitel jednotky požární ochrany, je považována za zprávu o zásahu jím zpracovávaná zpráva o zásahu podle zvláštního právního předpisu.24)
(3)
Hasičský záchranný sbor kraje zpracovává zprávu o zásahu v případě vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu pro určité území, které je postižené mimořádnou událostímimořádnou událostí, a je-li na tomto území více jak jedno místo zásahu. Předává ji hejtmanovi nebo starostovi obceobce s rozšířenou působností, pokud záchranné a likvidační prácelikvidační práce koordinovali.
(4)
Zpráva o zásahu obsahuje údaje o vzniku mimořádné událostimimořádné události, prováděných záchranných a likvidačních pracíchlikvidačních pracích, použitých silách, prostředcích, postupu složek v místě zásahu, následcích mimořádné událostimimořádné události, velikosti škod a uchráněných hodnot, počtu usmrcených a zraněných osob, počtu zachráněných nebo evakuovaných osob, údaje o poskytnuté osobní a věcné pomocivěcné pomoci a grafické znázornění místa zásahu.
(5)
Hasičský záchranný sbor zpracovává statistiku o mimořádných událostechmimořádných událostech spojených se společnými záchrannými a likvidačními pracemilikvidačními pracemi složek podle zvláštního právního předpisu25), 26) tak, aby statistické výstupy byly využitelné pro analýzy mimořádných událostímimořádných událostí podle § 25 odst. 2 písm. a) nebo podle zvláštního právního předpisu27) anebo pro potřeby obnovy území postiženého mimořádnou událostímimořádnou událostí, popřípadě i jiné analytické potřeby složek nebo právnických a fyzických osob.
§ 17
Dokumentace o společných školeních, instruktážích a o cvičení složek
(1)
Dokumentace o společných školeních, instruktážích složek28) (dále jen „odborná příprava“) obsahuje téma a datum odborné přípravy, seznam a podpisy osob, které se jí účastnily, jména, příjmení a podpisy osob, které odbornou přípravu provedly.
(2)
Dokumentace o cvičení29) složek obsahuje zejména cíl, námět a účel cvičení, jméno a příjmení osoby, která je zodpovědná za organizaci cvičení, seznam zúčastněných složek a předpokládaný postup při provedení cvičení s časovými údaji. Uvedenou dokumentaci zpracovává hasičský záchranný sbor kraje nebo generální ředitelství. Dokumentaci o cvičení schvaluje před jeho provedením ten, kdo je oprávněn nařídit prověřovací cvičení nebo taktické cvičení podle § 17 odst. 3 zákona. Po provedení cvičení je dokumentace o cvičení doplněna o vyhodnocení cvičení a o přijaté závěry.
(3)
Dokumentace o společné odborné přípravě a o cvičení složek se ukládá u jejího zpracovatele po dobu 5 let.
§ 18
Typové činnosti složek při společném zásahu
Typové činnosti složek při společném zásahu, které vydává generální ředitelství,30) obsahují postup složek při záchranných a likvidačních pracíchlikvidačních pracích s ohledem na druh a charakter mimořádné událostimimořádné události.
§ 19
Územně příslušný poplachový plán
(1)
Územně příslušný poplachový plán je uložen na územně příslušném operačním a informačním středisku a obsahuje
a)
spojení na základní a ostatní složky,
b)
přehled sil a prostředků ostatních složek, včetně přehledu sil a prostředků pro potřeby záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací na základě smluvních vztahů s fyzickými nebo právnickými osobami, jakož i způsobu a rozsahu jejich povolávání v závislosti na stupních poplachu; v přehledu sil a prostředků jsou zahrnuty také ty, které obecobec s rozšířenou působností, kraj nebo stát může využít na základě platných mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,31) nebo na základě jiných dohod,32) a
c)
způsob povolávání a vyrozumívání vedoucích složek a členů krizových štábů,33) právnických osob a podnikajících fyzických osob zahrnutých do havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu.
(2)
Ústřední poplachový plán se použije při ústřední koordinaci záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací generálním ředitelstvím podle § 7 odst. 3 zákona.
(3)
Poplachový plán kraje se použije, pokud je vyžadována pomocpomoc podle § 20 odst. 2 zákona a pokud koordinaci záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací provádí na krajské úrovni hasičský záchranný sbor kraje nebo hejtman v případech stanovených zákonem.34)
(4)
Poplachový plán kraje se použije, pokud je vyžadována pomocpomoc podle § 20 odst. 2 zákona a pokud koordinaci záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací provádí na úrovni obceobce s rozšířenou působností hasičský záchranný sbor kraje nebo starosta obceobce s rozšířenou působností v případech stanovených zákonem35) anebo pokud jsou záchranné a likvidační prácelikvidační práce koordinovány v místě zásahu velitelem zásahu.
Podrobnosti o stupních poplachů
§ 20
(1)
Stupeň poplachu předurčuje potřebu sil a prostředků pro záchranné a likvidační prácelikvidační práce v závislosti na rozsahu a druhu mimořádné událostimimořádné události a také na úrovni koordinace složek při společném zásahu uvedené v § 2.
(2)
V rámci integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému se vyhlašují čtyři stupně poplachu. Čtvrtý stupeň, který je označen jako zvláštní, je stupněm nejvyšším.
(3)
Potřebný stupeň poplachu vyhlašuje pro jedno místo zásahu velitel zásahu nebo operační a informační středisko36) při prvotním povolávání složek na místo zásahu. Operační a informační středisko může vyhlásit stupeň poplachu pro určité území postižené mimořádnou událostímimořádnou událostí, pokud je na něm více jak jedno místo zásahu.
§ 21
První stupeň poplachu
První stupeň poplachu je vyhlašován v případě, že
a)
mimořádná událostmimořádná událost ohrožuje jednotlivé osoby, jednotlivý objekt nebo jeho část, s výjimkou objektu, kde jsou složité podmínky pro zásah,37) jednotlivé dopravní prostředky osobní nebo nákladní dopravy nebo plochy území do 500 m2, nebo
b)
záchranné a likvidační prácelikvidační práce provádí základní složky, které není nutno při společném zásahu nepřetržitě koordinovat.
§ 22
Druhý stupeň poplachu
Druhý stupeň poplachu je vyhlašován v případě, že
a)
mimořádná událostmimořádná událost ohrožuje nejvýše 100 osob, více jak jeden objekt se složitými podmínkami pro zásah, jednotlivé prostředky hromadné dopravy osob, cenný chov zvířat nebo plochy území do 10 000 m2,
b)
záchranné a likvidační prácelikvidační práce provádí základní a ostatní složky z kraje, kde mimořádná událostmimořádná událost probíhá, nebo
c)
je nutné nepřetržitě koordinovat složky velitelem zásahu při společném zásahu.
§ 23
Třetí stupeň poplachu
(1)
Třetí stupeň poplachu je vyhlašován v případě, že
a)
mimořádná událostmimořádná událost ohrožuje více jak 100 a nejvýše 1000 osob, část obceobce nebo areálu podniku, soupravy železniční přepravy, několik chovů hospodářských zvířat, plochy území do 1 km2, povodí řek, produktovody, jde o hromadnou havárii v silniční dopravě nebo o havárii v letecké dopravě, nebo
b)
záchranné a likvidační prácelikvidační práce provádí základní a ostatní složky nebo se využívají síly a prostředky z jiných krajů, nebo
c)
je nutné složky při společném zásahu v místě zásahu koordinovat velitelem zásahu za pomocipomoci štábu velitele zásahu a místo zásahu rozdělit na sektory a úseky.
(2)
Na základě rozhodnutí řídícího důstojníka hasičského záchranného sboru kraje oznamuje operační a informační středisko kraje vyhlášení třetího stupně poplachu poplachového plánu kraje hejtmanovi. Stejným způsobem nebo na základě žádosti velitele zásahu se oznamuje vyhlášení třetího stupně poplachu poplachového plánu kraje starostovi obceobce s rozšířenou působností.
§ 24
Zvláštní stupeň poplachu
(1)
Zvláštní stupeň poplachu je vyhlašován v případě, že
a)
mimořádná událostmimořádná událost ohrožuje více jak 1000 osob, celé obceobce nebo plochy území nad 1 km2,
b)
záchranné a likvidační prácelikvidační práce provádí základní a ostatní složky včetně využití sil a prostředků z jiných krajů, popřípadě je nutno použít pomocpomoc podle § 22 zákona nebo zahraniční pomocipomoci,
c)
je nutné složky při společném zásahu v místě zásahu koordinovat velitelem zásahu za pomocipomoci štábu velitele zásahu a místo zásahu rozdělit na sektory a úseky, nebo
d)
společný zásah složek vyžaduje koordinaci na strategické úrovni podle § 2 písm. c).
(2)
Vyhlášení zvláštního stupně poplachu poplachového plánu kraje oznamuje operační a informační středisko kraje hejtmanovi. Stejným způsobem nebo na základě rozhodnutí velitele zásahu se vyhlášení zvláštního stupně poplachu poplachového plánu kraje oznamuje starostovi dotčené obceobce s rozšířenou působností.
(3)
Po vyhlášení zvláštního stupně poplachu poplachového plánu kraje operační a informační středisko kraje povolává a nasazuje síly a prostředky z kraje, koordinuje pomocpomoc se sousedními kraji a informuje o vyhlášení zvláštního stupně poplachu poplachového plánu kraje generální ředitelství. Obdobným způsobem koordinuje pomocpomoc operační a informační středisko generálního ředitelství.
ČÁST PÁTÁ
ZÁSADY A ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ, SCHVALOVÁNÍ A POUŽÍVÁNÍ HAVARIJNÍHO PLÁNU KRAJE A VNĚJŠÍHO HAVARIJNÍHO PLÁNU
§ 25
Havarijní plán kraje
(1)
Havarijní plán kraje se zpracovává pro řešení mimořádných událostímimořádných událostí, které vyžadují vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu.
(2)
Havarijní plán kraje zpracovává hasičský záchranný sbor kraje za použití
a)
analýzy vzniku mimořádných událostímimořádných událostí a z toho vyplývajících ohrožení území kraje,
b)
podkladů poskytnutých právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami,38) a
c)
podkladů poskytnutých dotčenými správními úřady, obecními úřady,39) jednotlivými složkami a ve spolupráci s nimi.
(3)
Analýza vzniku mimořádných událostímimořádných událostí a z toho vyplývajících ohrožení území kraje se zhotovuje na základě analytických podkladů připravených jednotlivými složkami v rozsahu jejich působnosti. Jejím obsahem jsou
a)
přehled zdrojů mimořádných událostímimořádných událostí,
b)
přehled pravděpodobných mimořádných událostímimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro území kraje, a
c)
předpokládané záchranné a likvidační prácelikvidační práce.
(4)
Způsob zpracování havarijního plánu kraje je uveden v příloze č. 1.
(5)
Havarijní plán kraje se zpracovává v minimálně dvou vyhotoveních. Jedno vyhotovení havarijního plánu kraje se ukládá jako součást krizového plánu kraje pro jednání bezpečnostní rady kraje a krizového štábu kraje, druhé vyhotovení se ukládá na operačním a informačním středisku kraje.
(6)
Hasičský záchranný sbor kraje předá složkám, správním úřadům a obcímobcím, které plní úkoly z havarijního plánu kraje, výpisy z havarijního plánu kraje pro rozpracování jejich činnosti pro případ vzniku mimořádných událostímimořádných událostí.
Vnější havarijní plán
§ 26
(1)
Vnější havarijní plán se zpracovává
a)
pro jaderné zařízení nebo pracoviště IV. kategorie40) podle § 27 a
b)
pro objekty a zařízení,41) u kterých je možnost vzniku závažné havárie42) způsobené nebezpečnými chemickými látkami a přípravky43) podle zvláštního právního předpisu.26),44)
(2)
Vnější havarijní plán se zpracovává minimálně ve dvou vyhotoveních. Jedno vyhotovení vnějšího havarijního plánu se ukládá jako součást krizového plánu kraje pro jednání bezpečnostní rady kraje a krizového štábu kraje, druhé vyhotovení se ukládá na operačním a informačním středisku kraje.
§ 27
Vnější havarijní plán jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie
(1)
Vnější havarijní plán jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie zpracovává hasičský záchranný sbor kraje, v jehož územním obvodu se nachází jaderné zařízení nebo pracoviště IV. kategorie,45) u kterého je stanovena zóna havarijního plánování.46)
(2)
Pokud zóna havarijního plánování zasahuje na území více krajů, zpracují příslušné hasičské záchranné sbory těchto krajů dílčí části vnějšího havarijního plánu pro příslušnou část území svého kraje (dále jen „dílčí část“) a předají je hasičskému záchrannému sboru kraje, v jehož územním obvodu se nachází jaderné zařízení nebo pracoviště IV. kategorie se stanovenou zónou havarijního plánování (dále jen „koordinující hasičský záchranný sbor“).
(3)
Koordinující hasičský záchranný sbor sjednocuje postup příslušných hasičských záchranných sborů krajů při zpracování dílčích částí vnějšího havarijního plánu, navrhuje a projednává jeho změny, sestavuje vnější havarijní plán pro celou zónu havarijního plánování, projednává jej s držitelem povolení k jednotlivým činnostem (dále jen „držitel povolení“) a s dotčenými ústředními správními úřady.
(4)
Zpracování vnějšího havarijního plánu nebo jeho dílčí části vychází z podkladů žadatele o povolení k jednotlivým činnostem (dále jen „žadatel o povolení“) a držitele povolení podle zvláštního právního předpisu47) a dílčích podkladů připravených příslušnými krajskými úřady, složkami a obcemiobcemi.
(5)
Způsob zpracování vnějšího havarijního plánu je uveden v příloze č. 2.
(6)
Projednání vnějšího havarijního plánu s dotčenými obcemiobcemi a dotčenými správními úřady ve svém správním obvodu zabezpečuje příslušný hasičský záchranný sbor kraje. Případné spory při jeho projednání řeší hejtman kraje, který koordinuje přípravu na řešení mimořádných událostímimořádných událostí v kraji.49)
(7)
Koordinující hasičský záchranný sbor nebo hasičský záchranný sbor kraje, který zpracoval vnější havarijní plán, zajistí předání vyhotovení vnějšího havarijního plánu žadateli o povolení nebo držiteli povolení, ministerstvu, Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost a hasičským záchranným sborům krajů, do jejichž územního obvodu zasahuje zóna havarijního plánování.
(8)
ObceObce, správní úřady s krajskou působností, správní úřady s okresní působností a složky uvedené ve vnějším havarijním plánu kraje a dotčené předpokládanou mimořádnou událostímimořádnou událostí obdrží od koordinujícího hasičského záchranného sboru po jednom vyhotovení výpisu z vnějšího havarijního plánu v rozsahu potřebném pro rozpracování jejich činnosti pro případ vzniku mimořádné událostimimořádné události.
§ 28
(1)
Havarijní plán kraje a vnější havarijní plán se zpracovávají a předávají vždy v listinné a elektronické podobě; výpisy z těchto plánů mohou být zpracovány a předány jen v elektronické podobě.
(2)
Vnější havarijní plán se prověřuje minimálně jedenkrát za 3 roky cvičením.50)
(3)
Dojde-li ke změně, která má dopad na obsah havarijního plánu kraje a vnějšího havarijního plánu, provádí se bezodkladně jejich aktualizace.
(4)
Ucelené samostatné části havarijního plánu kraje, vnějšího havarijního plánu a výpisy z nich, které neobsahují zvláštní skutečnosti,20) utajované skutečnosti21) nebo skutečnosti, na které se nevztahuje povinnost mlčenlivosti,51) mohou být zveřejňovány, pokud to umožňuje zvláštní právní předpis.52)
ČÁST ŠESTÁ
ZÁSADY ZPŮSOBU KRIZOVÉ KOMUNIKACE A SPOJENÍ V INTEGROVANÉM ZÁCHRANNÉM SYSTÉMU
§ 29
Zásady způsobu krizové komunikace
(1)
Krizová komunikaceKrizová komunikace v integrovaném záchranném systémuintegrovaném záchranném systému je organizována pro potřebu jednotlivých úrovní koordinace uvedených v § 2 mezi složkami, ministerstvy, jinými ústředními správními úřady, správními úřady s krajskou působností nebo s působností ve správních obvodech obcíobcí s rozšířenou působností, orgány krajů a orgány obcíobcí (dále jen „subjekty krizové komunikacekrizové komunikace“) a u každého z těchto subjektů.
(2)
Ke krizové komunikacikrizové komunikaci slouží
a)
účelová telekomunikační síť ministerstva, která zabezpečuje hlasovou a datovou komunikaci a připojení hromadné radiokomunikační sítě integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému,
b)
hromadná radiokomunikační síť integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému provozovaná ministerstvem a její využití k běžnému provozu složek jako jediného radiokomunikačního prostředku se používá tam, kde byl ukončen přechod z radiokomunikačních technologií do hromadné sítě,
c)
veřejná pevná telekomunikační síť, ve které je spojení jištěno v rámci regulačních opatření uplatněním přednostního spojení,
d)
veřejná mobilní telekomunikační síť, ve které je spojení jištěno v rámci regulačních opatření uplatněním přednostního spojení,
e)
prostředky mobilní telekomunikační sítě vyčleněné k zajištění spojení orgánů krizového řízení a obcíobcí,
f)
záložní rádiová síť v přímém režimu na určeném kmitočtu, případně v režimu umožňujícím propojení,
g)
spojky nebo vytvořená rádiová síť pro tranzitní přenos zpráv, které se použijí při selhání všech technologií, nebo
h)
mobilní telekomunikační sítě a zařízení, jejichž nasazení může povolit velitel zásahu nebo územně příslušné operační a informační středisko při nedostatečné kapacitě standardně používaných spojovacích prostředků.
(3)
Pokud je to možné, zabezpečuje se v telekomunikačních sítích podle odstavce 2 písm. a) až e) identifikace účastnické stanice volajícího.
§ 30
Organizace spojení v integrovaném záchranném systému
(1)
Vzájemné spojení subjektů krizové komunikacekrizové komunikace se zabezpečuje podle § 29 odst. 2 písm. a) až c) nebo písm. e).
(2)
Spojení mezi složkami v místě zásahu a z místa zásahu na operační a informační středisko se zabezpečuje podle § 29 odst. 2 písm. b) a d). Nelze-li postupovat podle věty prvé, spojení se zabezpečuje podle § 29 odst. 2 písm. c) a písm. e) až h).
(3)
Spojení mezi operačními středisky základních složek se zabezpečuje podle § 29 odst. 2 písm. a) až e). Nelze-li postupovat podle věty prvé, je zabezpečeno spojení podle § 29 odst. 2 písm. f) nebo g) tak, aby bylo vzájemně na sobě nezávislé.
(4)
Spojení mezi operačním a informačním střediskem a operačními středisky, dispečinky nebo pracovišti ostatních složek se zabezpečuje podle § 29 odst. 2 písm. c) a d) a případně po schválení ministerstvem také podle § 29 odst. 2 písm. a) a b).
(5)
Organizaci spojení pro zajištění vlastních činností složky provádí každá složka samostatně.
ČÁST SEDMÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 31
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se vyhláška č. 25/2000 Sb., kterou se stanoví podrobnosti ke zpracování havarijního plánu okresu a vnějšího havarijního plánu.
§ 32
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 25, 27 a 28, která nabývají účinnosti dnem 30. června 2002.
Ministr:
Mgr. Gross v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 328/2001 Sb.
Způsob zpracování havarijního plánu kraje
(1)
Havarijní plán kraje se člení na
A.
informační část,
B.
operativní část a
C.
plány konkrétních činností.
(2)
Havarijní plán kraje obsahuje textové dokumenty doplněné grafickou dokumentací, kterou tvoří mapy,1) grafy a schémata.
A.
Informační část
(1)
Charakteristiku kraje tvoří část
a)
geografická,
b)
demografická,
c)
klimatická a hydrologická a
d)
popis infrastruktury.
(2)
Pro jednotlivé druhy mimořádných událostímimořádných událostí se uvedou skutečnosti zjištěné analýzou možného vzniku mimořádných událostímimořádných událostí, ve které se uvede
a)
místo možného vzniku,
b)
pravděpodobnost vzniku,
c)
rozsah a ohrožení v závislosti na čase a dalších podmínkách,
d)
seznam obcíobcí včetně přehledu o počtu jejich obyvatel a seznam právnických osob a podnikajících fyzických osob zahrnutých do havarijního plánu kraje,2)
e)
ohrožení obyvatelstva,
f)
předpokládané škody,
g)
předpokládané následky vyvolané mimořádnou událostímimořádnou událostí,
h)
zásady pro provedení záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací,
i)
předpokládané množství sil a prostředků pro záchranné a likvidační prácelikvidační práce,
j)
popis příslušné části (ke konkrétnímu druhu mimořádné událostimimořádné události) struktury organizace havarijní připravenosti kraje včetně uvedení působnosti složek,
k)
popis využitelné části (ke konkrétnímu druhu a místu mimořádné událostimimořádné události) systému vyrozumění a varování v rámci organizace záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací a ochrany obyvatelstvaochrany obyvatelstva,
l)
možnosti asanace předpokládaných následků mimořádné událostimimořádné události, s uvedením odpovědnosti za provedení jednotlivých asanačních opatření, a
m)
výčet mimořádných událostímimořádných událostí, které přesahují hranice kraje nebo mohou vzniknout na území kraje anebo se mohou šířit z jiných krajů.
(3)
Při možnosti vzniku jednoho druhu mimořádné událostimimořádné události na více místech území kraje a za obdobných místních podmínek se podrobně popíše nejvíce nebezpečná varianta; u ostatních variant se uvedou pouze odlišnosti a specifika.
B.
Operativní část
Síly a prostředky pro záchranné a likvidační prácelikvidační práce se s ohledem na pomocpomoc vyžadovanou podle § 20 odst. 1 a 2 zákona uvedou jen tehdy, pokud nejsou zahrnuty v poplachových plánech, přičemž poplachový plán kraje se k havarijnímu plánu kraje přiloží. Síly a prostředky pro záchranné a likvidační prácelikvidační práce, které nejsou zahrnuty v poplachovém plánu kraje, se uvedou s těmito údaji:
a)
pomocpomoc poskytovaná sousedním krajům zahrnuje
1.
mimořádné událostimimořádné události, při nichž bude pomocpomoc zpravidla realizována,
2.
síly a prostředky určené k pomocipomoci,
3.
způsob povolání sil a prostředků určených k pomocipomoci a jejich zapojení do záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací a
4.
odpovědnost za vyslání,
b)
pomocpomoc, která může být poskytnuta ze sousedních krajů, zahrnuje
1.
mimořádné událostimimořádné události, při nichž bude zpravidla pomocpomoc vyžadována,
2.
síly a prostředky určené k pomocipomoci,
3.
způsob povolání sil a prostředků určených k pomocipomoci a jejich zapojení do záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací a
4.
odpovědnost za vyslání,
c)
pomocpomoc, která může být poskytnuta z ústřední úrovně, zahrnuje
1.
mimořádné událostimimořádné události, při nichž bude zpravidla pomocpomoc vyžadována,
2.
síly a prostředky určené k pomocipomoci,
3.
způsob povolání sil a prostředků určených k pomocipomoci a jejich zapojení do záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací a
4.
odpovědnost za vyslání,
d)
způsob vyrozumění o mimořádné událostimimořádné události a spojení.
C.
Druhy plánů konkrétních činností
(1)
Za účelem konkrétních činností pro provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací na území kraje se zpracovává plán:
a)
vyrozumění,
b)
traumatologický,
c)
varování obyvatelstva,
d)
ukrytí obyvatelstva,
e)
individuální ochrany obyvatelstvaochrany obyvatelstva,
f)
evakuace obyvatelstva,
g)
nouzového přežití obyvatelstva,
h)
monitorování,
i)
pohotovostní plán veterinárních opatření,3)
j)
veřejného pořádku a bezpečnosti,
k)
ochrany kulturních památek,
l)
hygienických a protiepidemických opatření,
m)
komunikace s veřejností a hromadnými informačními prostředky,
n)
odstranění odpadů.
(2)
Plán vyrozumění obsahuje způsob
a)
předání prvotní informace o mimořádné událostimimořádné události,
b)
vyrozumění a povolání ostatních složek,
c)
informování hejtmana a starostů obcíobcí s rozšířenou působností a
d)
podávání informací o mimořádné událostimimořádné události krajskému úřadu, obecním úřadům obcíobcí s rozšířenou působností, ostatním správním úřadům a obecním úřadům obcíobcí, jichž se dotýká vyrozumění.
(3)
Traumatologický plán obsahuje
a)
postupy zdravotnických zařízení4) a správních úřadů a organizaci zajištění neodkladné zdravotnické péče a zdravotní pomocipomoci obyvatelstvu postiženému mimořádnou událostímimořádnou událostí nebo osobám provádějícím záchranné a likvidační prácelikvidační práce, pokud byly v souvislosti s mimořádnou událostímimořádnou událostí zdravotně postiženy,
b)
způsob zabezpečení zdravotnické pomocipomoci evakuovanému a ukrývanému obyvatelstvu a
c)
zásady ochrany veřejného zdraví v prostorech i mimo prostory mimořádné událostimimořádné události, režimy ochrany zdraví zasahujících složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a dotčených zdravotnických zařízení.
(4)
Plán varování obyvatelstva obsahuje
a)
přehled vyrozumívacích center a koncových prvků varování,
b)
způsob varování obyvatelstva o možném vzniku nebezpečí,
c)
varovný signál a jeho význam a náhradní způsob varování,
d)
způsob předání tísňových informací,
e)
způsob informování o ukončení nebezpečí ohrožení a
f)
rozdělení odpovědnosti za provedení varování obyvatelstva.
(5)
Plán ukrytí obyvatelstva obsahuje
a)
zásady zabezpečení ukrytí,
b)
přehled stálých úkrytů po správních obvodech obcíobcí s rozšířenou působností, s vyznačením typu úkrytu a kapacity ukrývaných osob,
c)
přehled o vhodných prostorech pro vybudování improvizovaných úkrytů a
d)
rozdělení odpovědnosti za ukrytí obyvatelstva.
(6)
Plán individuální ochrany obyvatelstvaochrany obyvatelstva obsahuje
a)
způsob improvizované ochrany dýchacích cest, očí a povrchu těla,
b)
množství a strukturu prostředků individuální ochrany pro vybrané kategorie osob a místa jejich uskladnění,
c)
zabezpečení a způsob provedení výdeje prostředků individuální ochrany a
d)
rozdělení odpovědnosti za provedení individuální ochrany obyvatelstvaochrany obyvatelstva.
(7)
Plán evakuace obyvatelstva obsahuje
a)
zásady provádění evakuace,
b)
rozsah evakuačních opatření,
c)
zabezpečení evakuace,
d)
orgány pro řízení evakuace a způsob jejich vyrozumění a
e)
rozdělení odpovědnosti za provedení evakuace obyvatelstva.
(8)
Plán nouzového přežití obyvatelstva obsahuje
a)
nouzové ubytování,
b)
nouzové zásobování potravinami,
c)
nouzové zásobování pitnou vodou,
d)
nouzové základní služby obyvatelstvu,
e)
nouzové dodávky energií,
f)
organizování humanitární pomocihumanitární pomoci a
g)
rozdělení odpovědnosti za provedení opatření pro nouzové přežití obyvatelstva.
(9)
Plán monitorování obsahuje
a)
přehled stacionárních a mobilních prostředků a jejich rozmístění,
b)
sledované veličiny pro monitorování,
c)
způsob vyhodnocování a předávání zjištěných hodnot a
d)
rozdělení odpovědnosti za provedení monitorování.
(10)
Pohotovostní plán veterinárních opatření3) obsahuje
a)
přehled připravených mimořádných veterinárních opatření a způsob jejich provádění,
b)
síly a prostředky k jejich zabezpečení,
c)
rozdělení odpovědnosti za jejich provedení a
d)
způsob provádění dezinfekce osob, zvířat a prostředků.
(11)
Plán veřejného pořádku a bezpečnosti obsahuje
a)
způsob zabezpečení veřejného pořádku a bezpečnosti a
b)
rozdělení odpovědnosti za provedení opatření na ochranu veřejného pořádku a bezpečnosti.
(12)
Plán ochrany kulturních památek obsahuje
a)
přehled movitých a nemovitých kulturních památek,
b)
způsob zabezpečení jejich ochrany před účinky havárií a
c)
rozdělení odpovědnosti za provedení ochrany kulturních památek.
(13)
Plán hygienických a protiepidemických opatření obsahuje
a)
přehled připravených hygienicko-epidemiologických opatření,
b)
způsob jejich provádění,
c)
síly a prostředky k jejich zabezpečení,
d)
pohotovostní plán pro případ výskytu nebezpečných infekčních nemocí a
e)
rozdělení odpovědnosti za provedení plánovaných hygienických a protiepidemických opatření.
(14)
Plán komunikace s veřejností a hromadnými informačními prostředky obsahuje
a)
přehled spojení na hromadné informační prostředky,
b)
texty nebo nahrávky televizních a rozhlasových tísňových informací,
c)
frekvence vysílání rozhlasových stanic,
d)
způsob ověření průniku tísňových informací,
e)
náhradní způsoby pro informování veřejnosti,
f)
formy, způsoby a postupy při poskytování informací obyvatelstvu o skutečném ohrožení a následně přijímaných opatřeních k ochraně obyvatelstvaochraně obyvatelstva,
g)
organizační a materiální zabezpečení tiskového střediska a
h)
rozdělení odpovědnosti za komunikaci s veřejností a hromadnými informačními prostředky.
(15)
Plán odstranění odpadů vzniklých při mimořádné událostimimořádné události obsahuje
a)
způsob odstranění odpadů a složky provádějící odstranění odpadů,
b)
přehled skládek, spaloven a jiných zařízení na odstranění odpadů a nebezpečných odpadů,
c)
rozdělení odpovědnosti za odstranění odpadů a
d)
stanovení dozoru při odstranění odpadů.
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 328/2001 Sb.
Způsob zpracování vnějšího havarijního plánu
(1)
Pro potřeby zpracování vnějšího havarijního plánu se území zóny havarijního plánování rozdělí na sektory s až šestnácti pravidelnými výsečemi v závislosti na směru větru a na soustředné kruhy. V okolí jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie je středový prostor (zpravidla kruhový), ve kterém jsou příslušná a předem stanovená opatření uplatňována bez ohledu na směr šíření radioaktivních látek a bez ohledu na výsledky monitorování radiační situace. Přesný průběh hranic sektorů a středového prostoru se přizpůsobí místním územním a demografickým poměrům.
(2)
Ochranná opatření mají formu plánů konkrétních činností pro příslušné sektory zóny havarijního plánování. Vymezení velikosti zóny havarijního plánování stanoví Státní úřad pro jadernou bezpečnost1) na základě návrhu držitele povolení.2)
(3)
Vnější havarijní plán obsahuje textovou a grafickou část. Textová část obsahuje údaje informačního a operativního charakteru a plány konkrétních činností. Grafická část obsahuje mapy,3) grafy, schémata, rozmístění sil a prostředků, způsoby vedení záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací, směry možnosti šíření radioaktivních látek při radiační havárii apod.
(4)
Vnější havarijní plán se člení na
A.
informační část,
B.
operativní část a
C.
plány konkrétních činností.
A.
Informační část
(1)
Informační část obsahuje
a)
obecnou charakteristiku jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie,
b)
charakteristiku území, zejména po stránce demografické, geografické a klimatické, a popis infrastruktury na území,
c)
seznam obcíobcí včetně přehledu o počtu obyvatel a seznam právnických a podnikajících fyzických osob, které jsou zahrnuty do vnějšího havarijního plánu,
d)
výsledky analýz možných radiačních havárií a radiologických následků na obyvatelstvo, zvířata a životní prostředí,
e)
systém klasifikace radiačních havárií podle vnitřního havarijního plánu,
f)
požadavky na ochranu obyvatelstvaochranu obyvatelstva a životního prostředí ve vztahu k zásahovým úrovním při radiační havárii,4)
g)
popis struktury organizace havarijní připravenosti v zóně havarijního plánování včetně uvedení kompetencí jejích složek k provádění potřebných činností a
h)
popis systému vyrozumění a varování, který obsahuje vazby na držitele povolení, a předávání informací v rámci organizace havarijní připravenosti v zóně havarijního plánování.
(2)
Ke zpracování částí uvedených v odstavci 1 písm. b) a c) se využijí havarijní plány krajů.
B.
Operativní část
(1)
Operativní část udává přehled připravených opatření, která jsou prováděna držitelem povolení po vyrozumění o podezření na vznik nebo při potvrzení vzniku radiační havárie. Hasičský záchranný sbor kraje rozpracovává řešení jednotlivých opatření v závislosti na předpokládané radiační situaci a její očekávané časové posloupnosti. Provedení jednotlivých opatření se zajišťuje podle plánů konkrétních činností v závislosti na způsobu šíření uniklých radioaktivních látek.
(2)
Operativní část obsahuje
a)
úkoly správních úřadů, obcíobcí a složek, kterých se týkají opatření z vnějšího havarijního plánu,
b)
způsob koordinace řešení radiační havárie,
c)
kritéria pro vyhlášení odpovídajících krizových stavů, jestliže vnější havarijní plán k řešení radiační havárie zjevně nepostačuje,
d)
způsob zabezpečení informačních toků při řízení likvidace následků radiační havárie a
e)
zásady činnosti při rozšíření nebo možnosti rozšíření následků radiační havárie mimo zónu havarijního plánování a spolupráci správních úřadů a obcíobcí, kterých se týkají opatření z vnějšího havarijního plánu.
C.
Plány konkrétních činností
(1)
Za účelem konkrétních činností pro provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací na území kraje se zpracovává plán:
a)
vyrozumění,
b)
varování obyvatelstva,
c)
záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací,
d)
ukrytí obyvatelstva,
e)
jodové profylaxe,
f)
evakuace osob,
g)
individuální ochrany osob,
h)
dekontaminace,
i)
monitorování,
j)
regulace pohybu osob a vozidel,
k)
traumatologický,
l)
pohotovostní plán veterinárních opatření,
m)
regulace distribuce a požívání potravin, krmiv a vody,
n)
opatření při úmrtí osob v zamořené oblasti,
o)
zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti,
p)
komunikace s veřejností a hromadnými informačními prostředky.
(2)
Plán vyrozumění, kterým se rozumí neprodlené předání informace o mimořádné událostimimořádné události, obsahuje
a)
jména osob a názvy institucí, adresy a způsoby kontaktního spojení na
1.
operační a informační střediska a operační střediska základních složek působící na území kraje,
2.
příslušné zaměstnance kraje zařazené do krajského úřadu,
3.
příslušné zaměstnance ostatních složek,
4.
případné další krajské nebo obecní úřady dotčené plánovanými opatřeními,
5.
další územní správní úřady a obceobce dotčené plánovanými opatřeními,
6.
ústřední správní úřady a operační střediska s celostátní působností dotčené plánovanými opatřeními,
b)
výpis ze systému vyrozumění zabezpečovaného držitelem povolení a
c)
činnosti každé zasahující složky a příslušných zaměstnanců kraje zařazených do krajských úřadů, zaměstnanců obcíobcí s rozšířenou působností zařazených do obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností a zaměstnanců obcíobcí zařazených do obecního úřadu, která je prováděna po vyrozumění, například vyhlášení poplachu nebo zabezpečení svozu.
(3)
Plán varování obyvatelstva, který vychází z podkladů o varování zabezpečovaném držitelem povolení, obsahuje
a)
hlavní způsob varování obyvatelstva včetně popisu činnosti, kterou má obyvatelstvo po varování vykonat, a
b)
náhradní způsob varování obyvatelstva.
(4)
Plán záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací obsahuje
a)
potřebu předurčených sil a prostředků, která vychází z územně příslušného poplachového plánu,
b)
seznam složek určených k plnění úkolů při radiační havárii na jaderném zařízení nebo pracovišti IV. kategorie,
c)
způsob vyrozumění a povolání těchto složek,
d)
vybavenost ochrannými a technickými prostředky,
e)
předurčenost k plnění konkrétních úkolů včetně konkrétního možného nasazení,
f)
pravděpodobnou lokalitu jejich nasazení,
g)
trasu příjezdu a odjezdu složek,
h)
způsob řízení zásahu,
i)
maximální dobu nasazení složek v místě zásahu s ohledem na ohrožení zdraví sil,
j)
materiální, technické a zdravotnické zabezpečení složek a
k)
způsob provádění dekontaminace a dozimetrické kontroly osob a techniky.
(5)
Plán ukrytí obyvatelstva s ohledem na podmínky stanovené zvláštním právním předpisem4) obsahuje
a)
způsoby vhodného ukrytí osob v zóně havarijního plánování,
b)
zásady pro chování obyvatelstva při ukrytí a
c)
zásady zásobování ukrytého obyvatelstva potravinami a vodou.
(6)
Plán jodové profylaxe, která je prováděna za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,4) obsahuje počty profylaktik, způsoby distribuce, obměny a použití jodové profylaxe.
(7)
Plán evakuace osob, která je prováděna za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,4) se připravuje pro zónu havarijního plánování. Plán evakuace obsahuje
a)
zásady provádění evakuace,
b)
předpokládané počty evakuovaných osob,
c)
rozsah evakuačních opatření,
d)
zabezpečení evakuace,
e)
orgány určené pro řízení evakuace a způsob jejich vyrozumění,
f)
rozdělení odpovědnosti za provedení evakuace a
g)
monitorování evakuovaných osob a dekontaminačních stanovišť.
(8)
Plán individuální ochrany osob obsahuje
a)
možnosti a způsob použití improvizovaných prostředků k ochraně dýchacích cest, očí a povrchu těla,
b)
množství a strukturu prostředků individuální ochrany, místa jejich uskladnění a zabezpečení jejich výdeje (pokud se jejich použití předpokládá),
c)
způsob nakládání s použitými prostředky individuální ochrany.
(9)
Plán dekontaminace obsahuje
a)
seznam stanovišť a objektů pro provedení dekontaminace,
b)
způsob provedení dekontaminace osob a oděvů, objektů, dopravních a jiných prostředků a území v zóně havarijního plánování,
c)
síly a prostředky pro dekontaminaci, způsob jejich vyrozumění a nasazení,
d)
způsob radiační kontroly po provedení dekontaminace a
e)
způsob zabezpečení náhradního oblečení pro kontaminované osoby.
(10)
Plán monitorování obsahuje způsob předávání zpráv o výsledcích monitorování z celostátní radiační a monitorovací sítě České republiky5) a způsob nakládání se zjištěnými údaji od držitele povolení a způsob jejich předávání.
(11)
Plán regulace pohybu osob a vozidel obsahuje
a)
stanovení hranic uzavřeného prostoru,
b)
určení vstupních a výstupních míst,
c)
způsob regulace pohybu osob,
d)
síly a prostředky pro zabezpečení regulace pohybu osob a vozidel, jejich vyrozumění, nasazení a odpovědnost za provedení úkolů a
e)
úkoly při regulaci pohybu osob a vozidel.
(12)
Traumatologický plán, kterým se upravuje způsob odborného lékařského vyšetření a lékařské péče, obsahuje
a)
zásady a postupy při realizaci zdravotnické pomocipomoci obyvatelstvu nebo jednotlivým osobám, které byly v souvislosti s radiační havárií ozářeny (zevní ozáření, vnitřní kontaminace) nebo postiženy kombinací polytraumat, a osobám, které zabezpečují opatření ke snížení ozáření nebo které provádějí záchranné prácezáchranné práce a které byly v souvislosti s radiační havárií ozářeny (zevní ozáření, vnitřní kontaminace) nebo postiženy kombinací polytraumat, a
b)
způsob zabezpečení zdravotnické pomocipomoci evakuovanému, případně ukrytému obyvatelstvu.
(13)
Pohotovostní plán veterinárních opatření k ochraně hospodářských zvířat při radiační havárii obsahuje
a)
počty a umístění hospodářských zvířat,
b)
opatření připravená pro jejich přežití a způsob jejich zabezpečení,
c)
hospodářské zvířectvo určené k evakuaci, jeho počty, trasy přesunu, způsoby jeho ošetřování a místa jeho následného umístění,
d)
způsob veterinárního třídění a dekontaminace zvířat a
e)
opatření vůči hospodářskému zvířectvu zasaženému radiační havárií včetně likvidace uhynulých zvířat.
(14)
Plán regulace distribuce a požívání potravin, krmiv a vody obsahuje
a)
způsob kontroly znečištění potravin, krmiv a vody radionuklidy,
b)
způsob vydání pokynu k regulaci,
c)
varianty možné regulace,
d)
způsob likvidace potravin a krmiv znečištěných radionuklidy a
e)
způsob zajištění a distribuce nezávadných potravin, vody a krmiv.
(15)
Plán opatření při úmrtí osob v zamořené oblasti obsahuje způsob
a)
vyhledání zemřelých osob a jejich identifikace,
b)
zacházení s kontaminovanými tělesnými pozůstatky zemřelých osob a
c)
pohřbení osob.
(16)
Plán zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti obsahuje způsob jejich zabezpečení a činnost příslušných orgánů a obcíobcí.
(17)
Plán komunikace s veřejností a hromadnými informačními prostředky obsahuje
a)
přehled spojení na kontaktní osoby z hromadných informačních prostředků,
b)
texty nebo nahrávky televizních a rozhlasových tísňových informací včetně způsobu zajištění jejich přípravy a aktualizace,
c)
frekvence a náhradní frekvence rozhlasových stanic,
d)
způsob ověření průniku varovných relací,
e)
náhradní způsob pro informování veřejnosti,
f)
formy, způsoby a postupy při poskytování informací obyvatelstvu o skutečném ohrožení a následně přijímaných opatřeních k ochraně obyvatelstvaochraně obyvatelstva a
g)
organizační a materiální zabezpečení tiskového střediska.
1)
§ 19 odst. 3 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.
2)
§ 19 zákona č. 239/2000 Sb.
3)
§ 5 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb.
4)
§ 4 odst. 6 zákona č. 239/2000 Sb.
5)
§ 7, § 10 až 13 zákona č. 239/2000 Sb.
6)
§ 19 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb.
7)
Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 186/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 138/1999 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 325/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 329/1999 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 60/2001 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb., zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 237/2000 Sb., zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů.
8)
§ 4 odst. 6 zákona č. 239/2000 Sb.
9)
§ 15 odst. 3 zákona č. 239/2000 Sb.
§ 15 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
10)
§ 27 vyhlášky č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany.
11)
§ 23 vyhlášky č. 247/2001 Sb.
12)
§ 29 vyhlášky č. 247/2001 Sb.
13)
§ 4 odst. 2 zákona č. 239/2000 Sb.
14)
§ 31 odst. 3 zákona č. 239/2000 Sb.
15)
§ 20 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb.
16)
Například § 5 odst. 2 písm. d) zákona č. 239/2000 Sb.
17)
§ 4 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb.
17a)
§ 15 odst. 4 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
19)
§ 7 a 10 zákona č. 239/2000 Sb.
20)
§ 27 krizového zákona.
21)
§ 3 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a změně některých zákonů.
22)
§ 21 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb.
23)
§ 2 písm. g) a h) zákona č. 239/2000 Sb.
24)
§ 26 odst. 2 vyhlášky č. 247/2001 Sb.
25)
§ 11 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.
26)
Vyhláška č. 8/2000 Sb., kterou se stanoví zásady hodnocení rizik závažné havárie, rozsah a způsob zpracování bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy, zpracování vnitřního havarijního plánu, zpracování podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu a rozsah a způsob informací určených veřejnosti a postup při zabezpečování informování veřejnosti v zóně havarijního plánování.
27)
§ 18 písm. d) zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií).
28)
§ 7 odst. 2 písm. g) zákona č. 239/2000 Sb.
29)
§ 17 zákona č. 239/2000 Sb.
30)
§ 7 odst. 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb.
31)
Například Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o vzájemné pomoci při katastrofách nebo velkých haváriích, vyhlášená pod č. 139/2000 Sb. m. s.
32)
§ 10 odst. 2 písm. e) zákona č. 239/2000 Sb.
33)
§ 7 odst. 5, § 11 a 13 zákona č. 239/2000 Sb.
34)
§ 10 zákona č. 239/2000 Sb.
35)
§ 13 zákona č. 239/2000 Sb.
36)
§ 5 odst. 3 písm. a) zákona č. 239/2000 Sb.
37)
§ 18 vyhlášky 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
38)
§ 23 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb.
39)
§ 15 odst. 2 písm. e) zákona č. 239/2000 Sb.
40)
§ 4 odst. 12 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.
§ 15 vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně.
41)
§ 2 písm. d) a e) zákona č. 353/1999 Sb.
42)
§ 2 písm. f) zákona č. 353/1999 Sb.
43)
§ 2 písm. b) zákona č. 353/1999 Sb.
44)
Vyhláška č. 383/2000 Sb., kterou se stanoví zásady pro stanovení zóny havarijního plánování a rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu pro havárie způsobené vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky.
45)
§ 2 písm. c) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.
46)
§ 2 písm. m) a § 3 odst. 2 písm. f) zákona č. 18/1997 Sb.
§ 1 odst. 1 nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování.
47)
§ 13 a 19 zákona č. 18/1997 Sb.
49)
§ 11 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb.
50)
§ 10 odst. 2 písm. a), § 12 odst. 2 písm. i) a § 17 odst. 3 zákona č. 239/2000 Sb.
51)
Například § 19 odst. 1 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů.
52)
§ 2 odst. 3, § 9 a 11 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb.
1)
Nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání.
2)
§ 23 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
3)
§ 49 odst. 1 písm. a) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb.
4)
Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
1)
§ 3 odst. 2 písm. g) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
2)
§ 17 odst. 3 zákona č. 18/1997 Sb.
§ 1 nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování.
3)
Nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání.
4)
§ 98 až 100 vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně.
5)
Vyhláška č. 319/2002 Sb., o funkci a organizaci celostátní radiační monitorovací sítě.
6)
§ 64 a 65 vyhlášky č. 184/1997 Sb.
7)
§ 64 odst. 1 vyhlášky č. 184/1997 Sb. |
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb. | Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměně a náhradách soudního exekutora, správce obchodního závodu, správce nemovité věci a plátce mzdy nebo jiného příjmu a o podmínkách pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou soudním exekutorem (exekutorský tarif)
Vyhlášeno 18. 9. 2001, datum účinnosti 18. 9. 2001, částka 128/2001
* ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 4)
* ČÁST DRUHÁ - VÝKON EXEKUČNÍ ČINNOSTI (§ 5 — § 15)
* ČÁST TŘETÍ - PRÁVNÍ POMOC (§ 16 — § 16)
* ČÁST ČTVRTÁ - SEPISOVÁNÍ EXEKUTORSKÝCH ZÁPISŮ A PŘIJÍMÁNÍ VĚCÍ DO ÚSCHOVY (§ 17 — § 17)
* ČÁST PÁTÁ - JINÁ ČINNOST NA ZÁKLADĚ POVĚŘENÍ SOUDU (§ 18 — § 22a)
* ČÁST ŠESTÁ - PROVEDENÍ DRAŽBY (§ 23 — § 23)
* ČÁST SEDMÁ - ČINNOST SPRÁVCE ZÁVODU A SPRÁVCE NEMOVITÉ VĚCI (§ 24 — § 24)
* ČÁST OSMÁ - PAUŠÁLNĚ STANOVENÁ NÁHRADA NÁKLADŮ PLÁTCE MZDY NEBO JINÉHO PŘÍJMU (§ 24a — § 24a)
* ČÁST DEVÁTÁ - POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ÚJMU (§ 25 — § 25)
* ČÁST DESÁTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 26 — § 28)
Aktuální znění od 1. 1. 2022 (517/2021 Sb.)
330
VYHLÁŠKA
Ministerstva spravedlnosti
ze dne 5. září 2001
o odměně a náhradách soudního exekutora, správce obchodního závodu, správce nemovité věci a plátce mzdy nebo jiného příjmu a o podmínkách pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou soudním exekutorem (exekutorský tarif)
Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 131 písm. a) až c) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, (dále jen „zákon“):
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
(1)
Soudní exekutor (dále jen „exekutor“) vykonává exekuční činnost a další činnost za odměnu, jejíž výše a způsob jejího určení se řídí touto vyhláškou.
(2)
Další činností exekutoraDalší činností exekutora se rozumí poskytování právní pomoci, sepisování exekutorských zápisů, přijímání věcí do úschovy, provádění jiné činnosti na základě pověření soudu, zejména doručování písemností soudu a činnosti soudního vykonavatele, a provádění dražeb movitých nebo nemovitých věcí na návrh vlastníka či osoby oprávněné disponovat s věcí (dále jen „dobrovolná dražba“). Další činností exekutoraDalší činností exekutora se rozumí rovněž správa majetku na základě pověření soudu nebo státního zástupce v trestním řízenítrestním řízení.
(3)
V odměně exekutora je zahrnuta i náhrada za běžné administrativní a jiné práce v souvislosti s exekuční činností a další činností exekutoradalší činností exekutora.
§ 2
(1)
V souvislosti s exekuční činností a další činností má exekutor nárok na náhradu hotových výdajů a na náhradu za doručení písemností.
(2)
V souvislosti s exekuční činností náleží exekutorovi vedle nároků podle odstavce 1 náhrada za ztrátu času.
§ 3
Sjednal-li exekutor s oprávněným ve smlouvě o vedení exekuceexekuce smluvní odměnu, má exekutor za výkon exekuční činnosti vedle nároků podle § 1 odst. 1 a § 2 nárok na smluvní odměnu.
§ 4
Správci závodu nebo správci nemovité věci náleží za činnost při exekuciexekuci postižením závodu nebo při exekuciexekuci správou nemovité věci odměna a náhrada hotových výdajů.
ČÁST DRUHÁ
VÝKON EXEKUČNÍ ČINNOSTI
HLAVA I
ODMĚNA ZA VÝKON EXEKUČNÍ ČINNOSTI
Odměna za exekuci ukládající zaplacení peněžité částky
§ 5
(1)
Nestanoví-li se dále jinak, je základem pro určení odměny za exekuciexekuci ukládající zaplacení peněžité částky výše exekutorem vymoženého plnění nezahrnujícího náklady exekuceexekuce a náklady oprávněného.
(2)
Pokud při exekuciexekuci prodejem movitých věcí dochází k výplatě více pohledávek z výtěžku, je základem pro určení odměny ta část vymožené částky, která byla na tyto pohledávky vyplacena.
(3)
Pokud při exekuciexekuci prodejem nemovitých věcí nebo při exekuciexekuci postižením závodu byly uspokojeny zcela nebo zčásti nároky oprávněného, toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný anebo věřitele povinného, který podal přihlášku, je základem pro určení odměny ta část rozdělované podstaty, kterou byly takto uspokojeny nároky těchto osob.
(4)
Je-li vedena exekuceexekuce podle exekučního titulu, ve kterém se oprávněnému přiznává nárok na opětující se dávky, je základem pro určení odměny výše exekutorem vymoženého plnění nezahrnujícího náklady exekuceexekuce a náklady oprávněného. Je-li základem pro určení odměny výše plnění nezahrnujícího náklady exekuceexekuce a náklady oprávněného, které bylo vymoženo na opětující se dávky, jež se staly splatnými ode dne zahájení exekučního řízení, nesmí základ pro určení odměny přesáhnout pětinásobek hodnoty ročního plnění.
§ 6
(1)
Odměna za exekuciexekuci ukládající zaplacení peněžité částky činí
do 3 000 000 Kč základu| 15 %,
---|---
z přebývající částky až do 40 000 000 Kč základu| 10 %,
z přebývající částky až do 50 000 000 Kč základu| 5 %,
z přebývající částky až do 250 000 000 Kč základu| 1 %.
(2)
Částka nad 250 000 000 Kč se do základu nezapočítává.
(3)
Odměna podle odstavce 1 činí nejméně 2 000 Kč.
Odměna za exekuci ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky
§ 7
Odměna za exekuci vyklizením
Odměna exekutora činí 10 000 Kč za každou vyklizenou nemovitostnemovitost, stavbu, byt nebo místnost.
§ 8
Odměna za exekuci odebráním věci
Odměna exekutora za exekuciexekuci odebráním věci činí za každou odebranou věc nebo soubor věcí 15 % z jejich hodnoty, nejméně však 2 000 Kč.
§ 9
Odměna za exekuci rozdělením společné věci
(1)
Výše odměny exekutora za exekuciexekuci rozdělením společné věci v případě, kdy společná věc má být prodána a její výtěžek rozdělen mezi spoluvlastníky, se vypočte podle § 6. Základem pro určení výše odměny je výtěžek prodeje věci.
(2)
Odměna exekutora za exekuciexekuci rozdělením společné věci v případě, kdy společná věc má být rozdělena jinak než prodejem, činí 6 000 Kč za každou rozdělovanou věc.
§ 10
Odměna za exekuci provedením prací a výkonů
Odměna exekutora činí 6 000 Kč za každý vykonaný exekuční titul, který ukládá provedení prací a výkonů.
§ 11
Společná ustanovení k odměně za výkon exekuční činnosti
(1)
Splní-li povinný ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy ke splnění vymáhané povinnosti vymáhaný nárok a uhradí zálohu na snížené náklady exekuceexekuce a náklady oprávněného (§ 46 odst. 6 zákona), náleží exekutorovi odměna
a)
ve výši 50 % odměny podle § 6, jde-li o exekuciexekuci ukládající zaplacení peněžité částky,
b)
ve výši 30 % odměny podle § 7 až 10, jde-li o exekuciexekuci ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky.
(2)
Zanikne-li pověření exekutora k vedení exekuceexekuce rozhodnutím soudu o vyloučení exekutora nebo o zastavení exekuceexekuce anebo změnou exekutora podle § 51 písm. a), b) a d) zákona, činí odměna exekutora, jehož pověření zaniklo, 2 000 Kč, nestanoví-li se dále jinak.
(3)
Pokud exekutor před tím, než z důvodů podle odstavce 2 zaniklo jeho pověření k vedení exekuceexekuce na peněžité plnění, již vymohl část pohledávky, náleží mu odměna stanovená podle § 6 z výše vymožené části pohledávky, nejméně však ve výši podle odstavce 2.
(4)
Exekutorovi náleží odměna ve výši 500 Kč, nebyl-li exekutor pověřen vedením exekuceexekuce a zamítl-li nebo odmítl exekuční návrh nebo zastavil-li exekuční řízení.
(5)
Pokud exekutor nebyl pověřen vedením exekuceexekuce nebo pokud pověření exekutora zaniklo z důvodů, které exekutor zavinil, odměna mu nenáleží.
(6)
Nároky exekutora na náhradu výdajů vynaložených v souvislosti s exekuční činností nejsou ustanoveními odstavců 1 až 5 dotčeny.
§ 12
Záloha na náklady exekuce
(1)
Výši zálohy na náklady exekuceexekuce podle odstavce 2 a lhůtu ke složení zálohy na náklady exekuceexekuce podle odstavců 2 a 3 určuje exekutor.
(2)
Nestanoví-li se v odstavci 3 jinak, záloha na náklady exekuceexekuce ukládající zaplacení peněžité částky nesmí přesáhnout 50 % odměny podle § 6 a paušální částky náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 1, případně odhadu účelně vynaložených hotových výdajů, je-li vyšší než paušální částka podle § 13 odst. 1. Za základ odměny se považuje výše pohledávky, která má být vymožena; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. V případě exekuceexekuce ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky nesmí záloha na náklady exekuceexekuce přesáhnout 50 % odměny stanovené pro takovou exekuciexekuci v § 7 až 10 anebo paušální částku náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 1, případně odhad účelně vynaložených hotových výdajů, je-li vyšší než paušální částka podle § 13 odst. 1.
(3)
Je-li exekuceexekuce vedena pro pohledávku, při jejímž vymáhání již byla jednou exekuceexekuce zastavena, nebo k vymožení nákladů řízení z exekuceexekuce, která byla zastavena a náklady řízení nebyly zaplaceny, činí záloha na náklady exekuceexekuce 500 Kč.
(4)
Záloha na další vedení exekuceexekuce činí 500 Kč.
HLAVA II
NÁHRADA HOTOVÝCH VÝDAJŮ, NÁHRADA ZA ZTRÁTU ČASU A NÁHRADA ZA DORUČENÍ PÍSEMNOSTÍ
§ 13
Náhrada hotových výdajů
(1)
Exekutorovi náleží v souvislosti s výkonem exekuční činnosti náhrada hotových výdajů v paušální částce 3 500 Kč. Tato náhrada zahrnuje zejména soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, úhrady osobám provádějícím přepravu zásilek, telekomunikační poplatky, odborná vyjádření, opisy, fotokopie a náhrady nákladů na vložení či získání dat z centrálních informačních systémů.
(2)
Překročí-li výše hotových výdajů exekutora účelně vynaložených v souvislosti s prováděním exekuční činnosti částku 3 500 Kč, náleží mu místo náhrady podle odstavce 1 náhrada hotových výdajů v plné výši. Tyto náklady je exekutor povinen prokázat.
(3)
Splní-li povinný ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy ke splnění vymáhané povinnosti vymáhaný nárok a uhradí-li zálohu na snížené náklady exekuceexekuce a náklady oprávněného, náleží exekutorovi namísto náhrady podle odstavce 1 náhrada hotových výdajů v paušální částce 1 750 Kč. Ustanovení odstavce 2 se použije obdobně.
(4)
Exekutorovi náleží namísto náhrady podle odstavce 1 náhrada hotových výdajů v paušální částce 200 Kč, nebyl-li exekutor pověřen vedením exekuceexekuce a zamítl-li nebo odmítl exekuční návrh nebo zastavil-li exekuční řízení. Ustanovení odstavce 2 se použije obdobně.
(5)
Exekutorovi náleží náhrada účelně vynaložených hotových výdajů na znalecké posudky a překlady, které je exekutor povinen prokázat. Tato náhrada není zahrnuta do paušální částky podle odstavců 1 a 3.
(6)
Výše náhrady cestovních výdajů se řídí zvláštním právním předpisem1). Výše náhrady cestovních výdajů, která je součástí nákladů exekuceexekuce, činí nejvýše 1 500 Kč za jednu cestu do místa, jež není sídlem exekutora, který vede exekuciexekuci, a zpět. Za společnou cestu ve více exekučních řízeních vedených týmž exekutorem náleží náhrada cestovních výdajů pouze jednou. Exekutor má v každém z těchto řízení nárok na poměrnou část náhrady cestovních výdajů.
(7)
Náhrada nákladů vynaložených na znalecké posudky se řídí zvláštními právními předpisy2).
(8)
Odstavce 1 až 7 se nepoužijí, sjednal-li si oprávněný s exekutorem předem výši účelně vynaložených výdajů podle § 89 zákona.
(9)
Jsou-li exekučního řízení účastni 2 oprávnění nebo 2 povinní, zvyšuje se paušální částka náhrady hotových výdajů podle odstavců 1 a 3 o 30 %. Je-li exekučního řízení účastno více oprávněných než 2 nebo více povinných než 2, zvyšuje se paušální částka náhrady hotových výdajů podle odstavců 1 a 3 bez ohledu na počet účastníků o 50 %.
§ 14
Náhrada za ztrátu času
(1)
Náhrada za ztrátu času náleží exekutorovi při úkonech exekuční činnosti vykonávaných v místě, které není sídlem jeho úřadu, za čas strávený cestou do tohoto místa a zpět. Výše náhrady za ztrátu času, která je součástí nákladů exekuceexekuce, činí nejvýše 500 Kč za jednu cestu do místa, jež není sídlem exekutora, který vede exekuciexekuci, a zpět.
(2)
Náhrada za ztrátu času strávený cestou do místa, které není sídlem jeho úřadu, náleží exekutorovi pouze jednou, vykonal-li v tomto místě úkony ve více exekučních řízeních. Exekutor má v každém z těchto řízení nárok na poměrnou část náhrady za ztrátu času podle počtu úkonů vykonaných v jednotlivých exekučních řízeních.
(3)
Náhrada činí 50 Kč za každou započatou čtvrthodinu.
§ 15
Náhrada za doručení písemností
(1)
Doručuje-li exekutor písemnost v exekučním řízení sám, náleží mu náhrada za doručení písemností.
(2)
Náhrada za doručení písemností sestává z náhrady hotových výdajů účelně vynaložených na doručení písemnosti a z paušální částky ve výši 50 Kč za doručení jedné písemnosti. Doručuje-li se téže osobě více písemností zároveň, paušální částka se nezvyšuje.
(3)
Nebylo-li možno adresátu písemnost doručit, náleží exekutorovi náhrada hotových výdajů účelně vynaložených na doručení písemnosti.
ČÁST TŘETÍ
PRÁVNÍ POMOC
§ 16
(1)
Na stanovení výše a způsobu určení odměny exekutora za poskytování právní pomoci a na stanovení náhrady hotových výdajů v souvislosti s poskytováním právní pomoci exekutorem se použije obdobně zvláštní právní předpis.3) Za poskytování právních služeb podle tohoto zvláštního právního předpisu se pro účely této vyhlášky považuje poskytování právní pomoci exekutorem.
(2)
Náhrada za doručení písemností v souvislosti s poskytováním právní pomoci se řídí ustanovením § 15.
ČÁST ČTVRTÁ
SEPISOVÁNÍ EXEKUTORSKÝCH ZÁPISŮ A PŘIJÍMÁNÍ VĚCÍ DO ÚSCHOVY
§ 17
(1)
Na stanovení výše a způsobu určení odměny exekutora za sepisování exekutorských zápisů a za přijímání věcí do úschovy a na stanovení náhrady hotových výdajů v souvislosti se sepisováním exekutorských zápisů a s přijímáním věcí do úschovy se použije obdobně zvláštní právní předpis.4) Za sepsání notářského zápisu a za přijetí listin a peněz do úschovy notářem podle tohoto zvláštního právního předpisu se pro účely této vyhlášky považuje sepsání exekutorského zápisu a přijetí věcí do úschovy exekutorem.
(2)
Náhrada za doručení písemností v souvislosti se sepisováním exekutorských zápisů a s přijímáním věcí do úschovy se řídí ustanovením § 15.
ČÁST PÁTÁ
JINÁ ČINNOST NA ZÁKLADĚ POVĚŘENÍ SOUDU
§ 18
(1)
Za doručování písemností soudu z pověření soudu náleží exekutorovi odměna ve výši 50 Kč za doručení jedné písemnosti; tato odměna zahrnuje náhradu za doručení písemností. Doručuje-li se téže osobě více písemností zároveň, odměna se nezvyšuje. Nebylo-li možno adresátu písemnost doručit, odměna exekutorovi nenáleží.
(2)
Náhrada hotových výdajů v souvislosti s doručováním písemností soudu se řídí ustanovením § 13.
§ 19
(1)
Za výkon činnosti soudního vykonavatele z pověření soudu náleží exekutorovi,
a)
je-li vymáháno peněžité plnění do částky 15 000 Kč včetně, odměna ve výši 300 Kč,
b)
je-li vymáháno peněžité plnění v částce vyšší než 15 000 Kč, odměna ve výši 2 % z této částky, nejvýše však 50 000 Kč,
c)
je-li vymáháno nepeněžité plnění, odměna ve výši 1 000 Kč.
(2)
Odměna určená podle odstavce 1 náleží exekutorovi za každý nařízený výkon rozhodnutí, při jehož provádění činí exekutor z pověření soudu úkony vykonavatele.
§ 19a
(1)
Za zpeněžení jednotlivých věcí, práv a jiných majetkových hodnot ze zůstavitelova majetku v dražbě na základě pověření soudu náleží exekutorovi odměna ve výši 5 % z výtěžku dražby, nejméně však 1 000 Kč a nejvýše 1 000 000 Kč zvýšených o 1 % z výtěžku dražby přesahující 10 000 000 Kč.
(2)
Je-li v rámci pověření podle odstavce 1 provedeno více dražeb, základ pro výpočet odměny činí součet všech výtěžků.
(3)
Na náhradu hotových výdajů v souvislosti se zpeněžením jednotlivých věcí, práv a jiných majetkových hodnot ze zůstavitelova majetku v dražbě se použije přiměřeně § 13, na náhradu za doručení písemností obdobně § 15.
§ 20
(1)
Náhrada hotových výdajů v souvislosti s výkonem činnosti soudního vykonavatele se řídí ustanovením § 13.
(2)
Náhrada za doručení písemností v souvislosti s výkonem činnosti soudního vykonavatele se řídí ustanovením § 15.
§ 21
Vykonává-li exekutor z pověření soudu činnost odlišnou od činnosti uvedené v ustanoveních § 18 až 19a, náleží mu za každý úkon odměna ve výši 100 Kč a náhrada hotových výdajů a náhrada za doručení písemností podle § 20.
§ 22
Odměnu a náhrady za jinou činnost exekutora konanou z pověření soudu vyplácí exekutorovi soud, který ho touto činností pověřil.
§ 22a
Odměna za správu zajištěné věci a majetku
(1)
Při určení výše a způsobu určení odměny za správu věci nebo majetku, které byly zajištěny v trestním řízenítrestním řízení, se postupuje obdobně podle zvláštního právního předpisu4a). Základem odměny exekutora je cena věci nebo majetku, které mu byly svěřeny do správy podle věty první, zjištěná podle zvláštního právního předpisu4b).
(2)
Na návrh exekutora může orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení, který exekutora správou věci nebo majetku pověřil, přijmout opatření, aby exekutorovi byla poskytnuta ještě před pravomocným skončením trestního řízenítrestního řízení přiměřená záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů, jestliže je to odůvodněno dobou trvání trestního stíhání nebo jinými závažnými důvody.
(3)
Odměnu, zálohu na odměnu a náhrady podle odstavce 4 exekutorovi vyplácí orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení, který jej výkonem správy věci nebo majetku pověřil nebo na který přešla příslušnost ke správě podle zvláštního právního předpisu7).
(4)
Náhrada hotových výdajů v souvislosti se správou věci nebo majetku se řídí ustanovením § 13, náhrada za doručení písemností se řídí ustanovením § 15.
ČÁST ŠESTÁ
PROVEDENÍ DRAŽBY
§ 23
(1)
Na stanovení výše a způsobu určení odměny exekutora za provedení dobrovolné dražby a na stanovení náhrady hotových výdajů v souvislosti s provedením dobrovolné dražby se použije obdobně zvláštní právní předpis.5) Za náklady dražby podle tohoto zvláštního právního předpisu se pro účely této vyhlášky považuje odměna exekutora a náhrada hotových výdajů.
(2)
Náhrada za doručení písemností v souvislosti s provedením dobrovolné dražby se řídí ustanovením § 15.
ČÁST SEDMÁ
ČINNOST SPRÁVCE ZÁVODU A SPRÁVCE NEMOVITÉ VĚCI
§ 24
Na stanovení výše a způsobu určení odměny správce závodu a správce nemovité věci a na stanovení náhrady hotových výdajů v souvislosti s činností správce závodu a správce nemovité věci se použije obdobně vyhláška upravující odměnu správce závodu.6)
ČÁST OSMÁ
PAUŠÁLNĚ STANOVENÁ NÁHRADA NÁKLADŮ PLÁTCE MZDY NEBO JINÉHO PŘÍJMU
§ 24a
Na výši a způsob určení paušálně stanovené náhrady nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu se použije obdobně vyhláška upravující odměnu správce závodu6).
ČÁST DEVÁTÁ
POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ÚJMU
§ 25
Exekutorská komora České republikyExekutorská komora České republiky může exekutorovi zprostředkovat sjednání smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem exekuční činnosti, a exekutor může tohoto zprostředkování při jednání s pojistitelem využít.
ČÁST DESÁTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 26
(1)
Odměna exekutora za vydání výpisu z exekutorského zápisu činí za každou započatou stranu vydaného textu tohoto výpisu 200 Kč. Obsahuje-li tento výpis z exekutorského zápisu opisy příloh exekutorského zápisu, činí odměna za každou stranu přílohy 30 Kč.
(2)
Odměna exekutora za vydání dalšího stejnopisu exekutorského zápisu činí za každou započatou stranu vydaného textu exekutorského zápisu 100 Kč. Obsahuje-li tento stejnopis exekutorského zápisu opisy příloh exekutorského zápisu, činí odměna za každou stranu přílohy 30 Kč.
(3)
Odměna exekutora za vydání prostého opisu exekutorského zápisu a výpisu, opisu nebo potvrzení ze spisu činí za každou započatou stranu textu 30 Kč.
§ 27
Základ pro určení odměny exekutora se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru a vypočítaná odměna na celé desetikoruny nahoru.
§ 28
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
JUDr. Bureš v. r.
1)
Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb., zákona č. 125/1998 Sb., zákona č. 36/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.
2)
Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
Vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění vyhlášky č. 11/1985 Sb., vyhlášky č. 184/1990 Sb., vyhlášky č. 77/1993 Sb. a vyhlášky č. 432/2002 Sb.
2a)
Vyhláška č. 331/2001 Sb., o centrální evidenci exekucí, ve znění vyhlášky č. 130/2005 Sb.
3)
Vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění vyhlášky č. 235/1997 Sb. a vyhlášky č. 484/2000 Sb.
4)
Vyhláška č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví.
4a)
§ 22 až 23a vyhlášky č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví, ve znění vyhlášky č. 403/2005 Sb.
4b)
Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 237/2004 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb.
5)
Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění zákona č. 120/2001 Sb.
6)
Vyhláška č. 485/2000 Sb., o výši odměny správců podniku, způsobu jejího určení a určení náhrady jejich hotových výdajů.
7)
Zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. |
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 340/2001 Sb. | Vyhláška Českého báňského úřadu č. 340/2001 Sb.
Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 327/1992 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při výrobě zpracování výbušnin a odborné způsobilosti pracovníků pro tuto činnost
Vyhlášeno 27. 9. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 131/2001
* Čl. I - Vyhláška č. 327/1992 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při výrobě a zpracování výbušnin a odborné způsobilosti pracovníků pro tuto činnost, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2002
340
VYHLÁŠKA
Českého báňského úřadu
ze dne 5. září 2001,
kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 327/1992 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při výrobě a zpracování výbušnin a odborné způsobilosti pracovníků pro tuto činnost
Český báňský úřad stanoví v dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu podle § 23 odst. 7 a podle § 24 odst. 4 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb. a zákona č. 315/2001 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 327/1992 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při výrobě a zpracování výbušnin a odborné způsobilosti pracovníků pro tuto činnost, se mění takto:
1.
§ 23 zní:
㤠23
Společná ustanovení
Organizace může vyrábět jen takové plastické trhaviny, které jsou značkované pro účely detekce. Detekční látkou je kterákoliv z látek, které jsou uvedeny v příloze č. 4 této vyhlášky.“.
2.
Příloha č. 4 zní:
„Příloha č. 4 k vyhlášce č. 327/1992 Sb.
DETEKČNÍ LÁTKY PRO ÚČELY ZNAČKOVÁNÍ PLASTICKÝCH TRHAVIN
1.
Detekční látky, které jsou uvedeny v následující tabulce, jsou určeny k použití pro účely lepší detekce trhavin pomocí prostředků pro zjišťování jejich par. Detekční látka se přidá do trhaviny takovým způsobem, aby byla homogenně rozptýlena v hotovém výrobku. Minimální koncentrace detekční látky v hotovém výrobku v okamžiku výroby odpovídá hodnotě v níže uvedené tabulce.
2.
Tabulka detekčních látek
Název detekční látky| molekulární vzorec| relativní
molekulová
hmotnost| minimální koncentrace ve hmotě trhaviny
---|---|---|---
Ethylen glykol dinitrát (EGDN)| C2H4(NO2)2| 152| 0,2 %
2,3-Dimethyl-2,3-dinitrobutan (DMNB)| C4H12(NO2)2| 176| 0,1%
para-Mononitrotoluen (p-MNT)| C7H7NO2| 137| 0,5 %
ortho-Mononitrotoluen (o-MNT)| C7H7NO2| 137| 0,5 %“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Předseda:
prof. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r. |
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 341/2001 Sb. | Vyhláška Českého báňského úřadu č. 341/2001 Sb.
Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, ve znění vyhlášky č. 173/1992 Sb., vyhlášky č. 340/1992 Sb. a vyhlášky č. 99/1995 Sb.
Vyhlášeno 27. 9. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 131/2001
* Čl. I - Vyhláška č. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, ve znění vyhlášky č. 173/1992 Sb., vyhlášky č. 340/1992 Sb. a vyhlášky č. 99/1995 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2002
341
VYHLÁŠKA
Českého báňského úřadu
ze dne 12. září 2001,
kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, ve znění vyhlášky č. 173/1992 Sb., vyhlášky č. 340/1992 Sb. a vyhlášky č. 99/1995 Sb.
Český báňský úřad stanoví podle § 24 odst. 3 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, ve znění vyhlášky č. 173/1992 Sb., vyhlášky č. 340/1992 Sb. a vyhlášky č. 99/1995 Sb., se mění takto:
Část první (§ 1 až 4a) se zrušuje.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Předseda:
prof. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r. |
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 342/2001 Sb. | Vyhláška Českého báňského úřadu č. 342/2001 Sb.
Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin
Vyhlášeno 27. 9. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 131/2001
* Čl. I - Vyhláška č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, se mění takto:
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2002
342
VYHLÁŠKA
Českého báňského úřadu
ze dne 12. září 2001,
kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin
Český báňský úřad stanoví podle § 32 odst. 7 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, se mění takto:
V § 7 odstavec 4 zní:
„(4)
Sklad se vybaví zařízením elektronické zabezpečovací signalizace, které bude signalizovat narušení zajištění skladu (násilné vniknutí do skladu) do míst se stálou přítomností osob. Místo se stálou přítomností osob je pracovištěm nepřetržitě obsazeným, ze kterého je možno ohlásit po dobu 24 hodin denně násilné vniknutí do skladu.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
U skladů na povrchu povolených do užívání před počátkem účinnosti této vyhlášky musí být provedeno jejich zajištění podle § 7 odst. 4 nejpozději do 31. prosince 2002.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Předseda:
prof. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r. |
Nařízení vlády č. 345/2001 Sb. | Nařízení vlády č. 345/2001 Sb.
Nařízení vlády o zvýšení důchodů v roce 2001
Vyhlášeno 27. 9. 2001, datum účinnosti 1. 12. 2001, částka 133/2001
* § 1 - (1) Důchody starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 1996 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 30. listopadu 2001 tak, že procentní výměra důchodu se zvyšuje o 11 % procentní výměry důchodu, kter
* § 2 - Procentní výměry důchodů přiznávaných od 1. prosince 2001 do 31. prosince 2001 se zvyšují ode dne přiznání o 8 %, a jde-li o důchody uvedené v § 4, o 11 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni přiznání důchodu, a to před její úpravou podle § 59 zák
* § 3 - (1) Procentní výměry vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů se zvyšují, jen jestliže nebyly vyměřeny z procentních výměr důchodů zvýšených podle tohoto nařízení.
* § 4 - Za důchody přiznané před 1. lednem 1996 se pro účely tohoto nařízení považují též
* § 5 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2001.
Aktuální znění od 1. 12. 2001
345
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 17. září 2001
o zvýšení důchodů v roce 2001
Vláda nařizuje k provedení zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb. a zákona č. 188/2001 Sb., (dále jen „zákon“):
§ 1
(1)
Důchody starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 1996 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 30. listopadu 2001 tak, že procentní výměra důchodu se zvyšuje o 11 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje.
(2)
Důchody starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané od 1. ledna 1996 do 30. listopadu 2001, s výjimkou důchodů uvedených v § 4, se zvyšují od splátky důchodu splatné po 30. listopadu 2001 tak, že procentní výměra důchodu se zvyšuje o 8 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje.
§ 2
Procentní výměry důchodů přiznávaných od 1. prosince 2001 do 31. prosince 2001 se zvyšují ode dne přiznání o 8 %, a jde-li o důchody uvedené v § 4, o 11 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni přiznání důchodu, a to před její úpravou podle § 59 zákona.
§ 3
(1)
Procentní výměry vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů se zvyšují, jen jestliže nebyly vyměřeny z procentních výměr důchodů zvýšených podle tohoto nařízení.
(2)
Je-li důchod upraven pro souběh s jiným důchodem nebo s příjmem z výdělečné činnostivýdělečné činnosti, upraví se při změně výše vypláceného důchodu, která souvisí s důvody úpravy důchodu, zvýšení procentní výměry důchodu podle § 1 nebo § 2 podle té výše procentní výměry důchodu, která náleží ode dne této změny.
§ 4
Za důchody přiznané před 1. lednem 1996 se pro účely tohoto nařízení považují též
a)
vdovské, vdovecké a sirotčí důchody po osobě, které byl důchod přiznán před 1. lednem 1996, pokud nárok na tento důchod trval ke dni její smrti, nebo po osobě, která zemřela před 1. lednem 1996,
b)
starobní důchody osob, jimž nárok na tento důchod vznikl před 1. lednem 1996 a starobní důchod byl vypočten podle předpisů platných před 1. lednem 1996 jen proto, že nebyla splněna podmínka uvedená v § 72 odst. 1 větě první zákona,
c)
plné invalidní a částečné invalidní důchody osob, jimž se nemocenské, na které vznikl nárok před 1. lednem 1996, vyplácelo ještě po 31. prosinci 1995, pokud plná nebo částečná invalidita vznikla před 1. lednem 1996,
d)
starobní důchody podle § 76 zákona, byla-li jejich procentní výměra stanovena podle § 71 odst. 1 a 4 zákona a omezena podle § 4 odst. 1 věty druhé zákona č. 76/1995 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1995,
e)
vdovské, vdovecké a sirotčí důchody vyměřené z důchodů uvedených v písmenech b) až d).
§ 5
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2001.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
1\\. místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí:
PhDr. Špidla v. r. |
Nařízení vlády č. 346/2001 Sb. | Nařízení vlády č. 346/2001 Sb.
Nařízení vlády, kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2000 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2000 a upravují částky pro stanovení výpočtového základu
Vyhlášeno 27. 9. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 133/2001
* § 1 - Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2000 činí 13 490 Kč.
* § 2 - Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2000 činí 1,0942.
* § 3 - Částky pro stanovení výpočtového základu uvedené v § 15 zákona č. 155/1995 Sb. a naposledy zvýšené nařízením vlády č. 375/2000 Sb. se zvyšují takto:
* § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Aktuální znění od 1. 1. 2002
346
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 17. září 2001,
kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2000 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2000 a upravují částky pro stanovení výpočtového základu
Vláda nařizuje podle § 17 odst. 2 a 4 a § 107 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb. a zákona č. 289/1997 Sb.:
§ 1
Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2000 činí 13 490 Kč.
§ 2
Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2000 činí 1,0942.
§ 3
Částky pro stanovení výpočtového základu uvedené v § 15 zákona č. 155/1995 Sb. a naposledy zvýšené nařízením vlády č. 375/2000 Sb. se zvyšují takto:
a)
částky 6 600 Kč se zvyšují na 7 100 Kč,
b)
částky 15 300 Kč se zvyšují na 16 800 Kč.
§ 4
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
1\\. místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí:
PhDr. Špidla v. r. |
Zákon č. 352/2001 Sb. | Zákon č. 352/2001 Sb.
Zákon o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů
Vyhlášeno 5. 10. 2001, datum účinnosti 5. 10. 2001, částka 134/2001
* ČÁST PRVNÍ - UŽÍVÁNÍ STÁTNÍCH SYMBOLŮ ČESKÉ REPUBLIKY (§ 1 — § 13)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 68/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony na úseku všeobecné vnitřní správy, ve znění pozdějších předpisů (§ 14 — § 14)
* ČÁST TŘETÍ - Změna notářského řádu (§ 15 — § 15)
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o ozbrojených silách České republiky (§ 16 — § 16)
* ČÁST PÁTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 17 — § 17)
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 18 — § 18)
Aktuální znění od 1. 1. 2022 (414/2021 Sb.)
352
ZÁKON
ze dne 18. září 2001
o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
UŽÍVÁNÍ STÁTNÍCH SYMBOLŮ ČESKÉ REPUBLIKY
§ 1
Úvodní ustanovení
(1)
Zákon upravuje užívání státních symbolů České republiky,1) a to:
a)
velkého státního znaku a malého státního znaku (dále jen „státní znak“),
b)
státní vlajky,
c)
vlajky prezidenta republiky,
d)
státní pečeti, a
e)
státní hymny.
(2)
Státní symboly lze užívat jen vhodným a důstojným způsobem.
(3)
Pečetidla a pečetě se státním znakem lze užívat pouze za podmínek stanovených tímto zákonem.
Státní znak
§ 2
(1)
Státní znak jsou oprávněni užívat
a)
Poslanecká sněmovna a Senát, poslanec a senátor, Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu,
b)
prezident republiky a Kancelář prezidenta republiky,
c)
vláda a Úřad vlády České republiky,
d)
Veřejný ochránce práv a Kancelář Veřejného ochránce práv,
e)
ministerstva a jiné správní úřady,
f)
kraje, obceobce, městské obvody či městské části územně členěných statutárních měst a městské části hlavního města Prahy,
g)
Ústavní soudÚstavní soud,
h)
soudy a státní zastupitelství,
i)
ozbrojené síly a bezpečnostní sbory,
j)
diplomatické mise a konzulární úřady České republiky,
k)
Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace,
l)
Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů,
m)
Nejvyšší kontrolní úřad,
n)
Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání,
o)
Česká národní bankabanka,
p)
státní fondy,
r)
vysoké školy2), školy a školská zařízení zapsaná ve školském rejstříku podle zvláštního zákona,3)
s)
státní kulturní a vědecké instituce,
t)
právnické a fyzické osoby, kterým je zákonem nebo na základě zákona svěřen výkon státní správy,4)
u)
sportovci při reprezentaci České republiky,
v)
jednotky sborů dobrovolných hasičů obcíobcí, jednotky hasičských záchranných sborů podniků, jednotky sborů dobrovolných hasičů podniků a spolky působící na úseku požární ochrany,
w)
zdravotnická záchranná služba,
(dále jen „oprávněné osoby“).
(2)
Za oprávněné osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až t) mohou státní znak užívat v souvislosti s výkonem působnosti oprávněné osoby fyzické osoby, oprávněné k tomu podle vnitřních předpisů oprávněné osoby nebo pověřené vedoucím oprávněné osoby.
§ 3
(1)
Velký státní znak
a)
je součástí závěsného odznaku starostů,
b)
je součástí zevního označení služebních stejnokrojů zaměstnanců a příslušníků oprávněných osob uvedených v § 2 odst. 1 písm. e) a příslušníků oprávněných osob uvedených v § 2 odst. 1 písm. i) a k), v rozsahu a způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem,
c)
se užívá k vyznačení státních hranic České republiky,
d)
se vyobrazuje na průkazech vydávaných správními úřady České republiky, stanoví-li tak zvláštní právní předpis,
e)
se vyobrazuje na bankovkách, cenných papírechcenných papírech a jiných ceninách České republiky,
f)
se vyobrazuje na sbírkách rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu vydávaných těmito soudy podle zvláštních právních předpisů,
g)
se užívá k zevnímu označení dresu sportovců reprezentujících Českou republiku.
(2)
Velký státní znak lze též
a)
vyobrazit na akademických insigniích, insigniích primátorů a insigniích vyznamenání,
b)
užít na významných listinách oprávněných osob uvedených v § 2 odst. 1 písm. a) až e) a g) až m),
c)
umístit na čelní straně místnosti, kde zasedají a jednají orgány oprávněných osob uvedených v § 2 odst. 1 písm. a) až s),
d)
vyobrazit na čestných odznacích a na bojových praporech5) ozbrojených sil České republiky,
e)
vyobrazit na čestných odznacích a praporech bezpečnostních sborů,
f)
užít v souvislosti s výkonem působnosti oprávněných osob uvedených v § 2 odst. 1 písm. a) až t),
g)
užít k zevnímu označení stejnokrojů členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcíobcí, jednotek hasičských záchranných sborů podniků, jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků a spolků působících na úseku požární ochrany.
§ 4
(1)
Velkým státním znakem lze označit budovy, ve kterých sídlí oprávněné osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) až s). Sídlí-li v budově více těchto oprávněných osob, označí se budova pouze jedním velkým státním znakem.
(2)
Velký státní znak se umísťuje uprostřed nad průčelím budovy, nad hlavním vchodem do budovy nebo po straně hlavního vchodu do budovy. Pokud by takové umístění bylo technicky neproveditelné, lze státní znak umístit na jiném vhodném místě na budově.
(3)
Přestane-li budova sloužit jako sídlo oprávněných osob uvedených v § 2 odst. 1 písm. a) až s), velký státní znak, jímž je označena, se z budovy neodkladně odstraní, pokud není součástí její architektonické výzdoby.
§ 4a
V případech, kdy zákon ukládá nebo umožňuje užití velkého státního znaku, může oprávněná osoba užít i jeho jednobarevnou napodobeninu z kovu, kamene, skla, keramiky nebo jiného materiálu, která svým vyobrazením odpovídá vyobrazení velkého státního znaku.
§ 5
Malý státní znak užívají oprávněné osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) až t) na rozhodnutích a jiných listinách osvědčujících důležité skutečnosti, vydávaných při výkonu státní moci, který jim byl svěřen zákonem nebo na základě zákona5a); může být též vyobrazen na mincích České republiky.
§ 6
(1)
Úředním razítkemÚředním razítkem je razítko vytvářející otisk kruhového tvaru o průměru 20 mm, 25 mm nebo 36 mm, na němž je vyznačen malý státní znak; malý státní znak je vyobrazen uvnitř kruhu, na jehož obvodu je označení oprávněné osoby, popřípadě i označení její organizační součásti a sídla. Používá-li oprávněná osoba více úředních razítekúředních razítek, musí tato razítka obsahovat i pořadová čísla. Otisk úředního razítkaúředního razítka je jednobarevný.
(2)
Úřední razítko nesmí obsahovat velký státní znak.
§ 6a
(1)
Pečetidlem Ministerstva zahraničních věcí je pečetidlo vytvářející otisk kruhového tvaru o průměru 36 mm, na němž je vyznačen malý státní znak; malý státní znak je vyobrazen uvnitř kruhu, na jehož obvodu je označení oprávněné osoby uvedené v odstavci 2, popřípadě i označení její organizační součásti a sídla. V případě zastupitelských úřadů6) lze za označení oprávněné osoby považovat i označení zastupitelského úřadu. Používá-li oprávněná osoba více pečetidel Ministerstva zahraničních věcí, musí tato pečetidla obsahovat i pořadová čísla.
(2)
Pečetidlo Ministerstva zahraničních věcí může používat pouze Ministerstvo zahraničních věcí, včetně zastupitelských úřadů.
(3)
Pečetidlo Ministerstva zahraničních věcí lze užít
a)
k potvrzení neporušitelnosti výtisku mezinárodní smlouvy,
b)
k pečetění diplomatické pošty,
c)
v dalších případech, pokud je to obvyklé.
Státní vlajka
§ 7
(1)
Státní vlajku vyvěšují oprávněné osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) až s) na budovách, v nichž sídlí, při příležitosti státních svátků5b) a při příležitostech celostátního významu, zejména v den smutku nebo v den státního smutku, vyhlášených vládou.
(2)
Vlajková výzdoba začíná zpravidla v 16 hodin dne předcházejícího a končí v 8 hodin dne následujícího po dni uvedeném v odstavci 1.
(3)
Při příležitostech uvedených v odstavci 1 lze namísto státní vlajky použít její napodobeninu s odlišným vzájemným poměrem šířky a délky.
(4)
Na budovách, v nichž sídlí oprávněné osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) až o), může být státní vlajka vyvěšena trvale.
(5)
Státní vlajku mohou vyvěšovat vedoucí diplomatických misí a konzulárních úřadů České republiky na služebních dopravních prostředcích, a to při slavnostních příležitostech a pokud je to v zemi jejich působení obvyklé.
(6)
Ostatní fyzické a právnické osoby a organizační složky státu mohou užít státní vlajku vhodným a důstojným způsobem kdykoliv.
§ 8
(1)
Vyvěšují-li se se státní vlajkou současně státní vlajky jiných států, umístí se státní vlajka vždy na nejčestnější místo; to je z čelního pohledu na objekt
a)
vlevo při vyvěšení 2 státních vlajek,
b)
uprostřed při vyvěšení lichého počtu státních vlajek,
c)
v prostřední dvojici vlevo při vyvěšení sudého počtu státních vlajek,
d)
první zleva, případně i poslední v řadě, při vyvěšení většího počtu vlajek než 5.
(2)
Obdobně se použijí pravidla stanovená v odstavci 1 při vyvěšení státní vlajky s jinými vlajkami.
§ 9
Při užívání státní vlajky musí být dodržena tato pravidla:
a)
při vodorovném umístění směřuje modrý klín vpravo při čelním pohledu na objekt, na němž je vlajka umístěna; bílá barva je vždy nahoře,
b)
při svislém umístění je při čelním pohledu na objekt, na němž je státní vlajka umístěna, bílá barva vždy vlevo a modrý klín směřuje vždy dolů,
c)
státní vlajka se vyvěšuje jen na čelní straně budovy,
d)
státní vlajka se umísťuje vždy v předsednictvu shromáždění, žerď pro státní vlajku se umísťuje vlevo od řečnického pultu při čelním pohledu na tento pult,
e)
státní vlajka nesmí být použita k zahalení pomníku nebo desky, jež mají být odhaleny,
f)
vlajková žerď nesmí být opatřena žádnými ozdobami a kromě státní vlajky na ni nesmí být upevněna žádná jiná vlajka,
g)
státní vlajka se vztyčuje a snímá bez přerušování; při vztyčování a při snímání se státní vlajka nesmí dotýkat země,
h)
při užití státní vlajky na znamení smutku se státní vlajka spustí na půl žerdi,
i)
při smutečních obřadech nesmí být státní vlajka spouštěna spolu s rakví do hrobu nebo žároviště,
j)
na státní vlajce nesmí být žádný text, vyobrazení, obraz, znak nebo odznak, kytice, smuteční závoj a nesmí být svazována do růžice,
k)
státní vlajka nesmí být používána v poškozeném nebo znečištěném stavu.
§ 10
Vlajka prezidenta republiky
(1)
Vlajku prezidenta republiky lze užít k označení
a)
sídla prezidenta republiky v době jeho přítomnosti v České republice,
b)
dopravního prostředku používaného prezidentem republiky.
(2)
Vlajku prezidenta republiky lze užít rovněž v souvislosti s výkonem jeho působnosti.
§ 11
Státní pečeť
Státní pečeť lze užít
a)
k pečetění mezinárodních smluv a plných mocí, ratifikačních listin nebo jiných listin vydávaných v souvislosti se sjednáváním mezinárodních smluv nebo ukončováním jejich platnosti,
b)
na pověřovací listiny diplomatických zástupců,
c)
v dalších případech, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena, nebo pokud je to obvyklé.
§ 12
Státní hymna
Státní hymnu lze hrát i zpívat při státních svátcích a při jiných příležitostech, je-li to obvyklé.
§ 13
Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
zneužije, hrubě zneváží, zničí, poškodí nebo odcizí státní symbol České republiky nebo napodobeninu velkého státního znaku vymezenou v § 4a,
b)
užije malý státní znak v rozporu s § 5,
c)
užije velký státní znak v rozporu s § 6 odst. 2,
d)
užije pečetidlo Ministerstva zahraničních věcí v rozporu s § 6a odst. 2,
e)
užívá vyobrazení zaměnitelné se státním znakem způsobem, který může budit dojem, že je oprávněnou osobou, ačkoli jí není,
f)
nevyvěsí státní vlajku podle § 7 odst. 1, nebo
g)
vyvěsí státní vlajku v rozporu s § 8 nebo 9.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e) lze uložit pokutu do 30 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo g) pokutu do 10 000 Kč.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 68/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony na úseku všeobecné vnitřní správy, ve znění pozdějších předpisů
§ 14
V zákoně č. 68/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony na úseku všeobecné vnitřní správy, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 301/2000 Sb., se článek V zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
Změna notářského řádu
§ 15
V § 115 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), se odstavec 2 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o ozbrojených silách České republiky
§ 16
V § 5 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, písmeno d) zní:
„d)
propůjčuje bojové prapory.“.
ČÁST PÁTÁ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 17
Zrušuje se zákon č. 68/1990 Sb., o užívání státního znaku, státní vlajky a ostatních státních symbolů České republiky, ve znění zákona č. 114/1992 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
§ 18
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
§ 1 zákona č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky.
2)
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
3)
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
4)
Například § 10 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5)
§ 5 písm. d) zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění zákona č. 352/2001 Sb.
5a)
§ 13 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.
§ 9 odst. 3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).
5b)
§ 1 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění zákona č. 101/2004 Sb.
6)
§ 4 zákona č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě). |
Zákon č. 353/2001 Sb. | Zákon č. 353/2001 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 5. 10. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 134/2001
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o účetnictví
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o důchodovém pojištění
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu ztráty Konsolidační banky Praha, státního peněžního ústavu, za rok 1999
* ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2017 (186/2016 Sb.)
353
ZÁKON
ze dne 18. září 2001,
kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o účetnictví
Čl. I
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., se mění takto:
1.
§ 2 včetně nadpisu zní:
㤠2
Předmět účetnictví
Účetní jednotky účtují v soustavě podvojného nebo jednoduchého účetnictví o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech nebo o výdajích a příjmech a o výsledku hospodaření.“.
2.
V § 3 se na konci odstavce 1 doplňují tyto věty: „V účetním období účetní jednotky účtují o uvedených skutečnostech v souladu s účetními metodami (§ 4 odst. 2); přitom o veškerých nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí, zatímco o veškerých výdajích a příjmech účtují až v okamžiku jejich skutečného zaplacení nebo přijetí.“.
3.
V § 4 odstavce 2 až 5 znějí:
„(2)
Účetní jednotky jsou povinny dodržovat při vedení účetnictví směrné účtové osnovy, uspořádání a označování položek účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a obsahové vymezení položek těchto závěrek, obsahové vymezení účetních knih v soustavě jednoduchého účetnictví a dále účetní metody, například způsoby oceňování a jejich použití, včetně postupů tvorby a použití opravných položek, postupů odpisování a postupů tvorby a použití rezerv, jakož i metody konsolidace účetní závěrky. Zařazení účetních jednotek podle § 1 odst. 2 do jednotlivých skupin podle charakteru jejich činnosti, účetní metody a jejich použití jednotlivými skupinami účetních jednotek, popřípadě jednotlivými účetními jednotkami v rámci těchto skupin upraví prováděcí právní předpis.
(3)
Účetní jednotky jsou povinny vést jedno účetnictví za účetní jednotku jako celek.
(4)
Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví jako soustavu účetních záznamů; přitom mohou použít technických prostředků, nosičů informací a programového vybavení. Účetním záznamem se rozumí data, která jsou nositeli informací týkajících se předmětu účetnictví nebo jeho vedení. Každou informaci týkající se předmětu účetnictví nebo jeho vedení jsou účetní jednotky povinny zaznamenávat výhradně jen účetními záznamy.
(5)
Jednotlivé účetní záznamy mohou být seskupovány do účetních záznamů nesoucích souhrnnou informaci; takovými účetními záznamy jsou zejména účetní doklady, účetní zápisy, účetní knihy, odpisový plán, inventurní soupisy, účtový rozvrh, účetní závěrka a výroční zpráva. Účetní jednotky jsou povinny takové účetní záznamy vést nejméně v rozsahu stanoveném tímto zákonem.“.
4.
V § 4 se doplňují odstavce 6 až 9, které včetně poznámek pod čarou č. 2) až 7) znějí:
„(6)
Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v peněžních jednotkách české měny. V případě pohledávek a závazků, podílů,2) cenných papírů3) a derivátů,4) cenin, pokud jsou vyjádřeny v cizí měně, devizových hodnot,5) s výjimkou zlata, jsou účetní jednotky povinny použít současně i cizí měnu; tato povinnost platí i u opravných položek, rezerv a technických rezerv,6) pokud majetek a závazky, kterých se týkají, je vyjádřen v cizí měně.
(7)
Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v českém jazyce. Účetní doklady mohou být vyhotoveny v cizím jazyku jen tehdy, je-li splněna podmínka srozumitelnosti podle § 8 odst. 5.
(8)
Za informační systém podle zvláštního právního předpisu7) lze účetnictví považovat pouze jako celek.
(9)
Účetní jednotky jsou povinny v příslušném účetním období použít účetní metody podle odstavce 2 ve znění platném na jeho počátku.
2)
§ 61 obchodního zákoníku.
3)
§ 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 8a zákona č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
5)
§ 1 písm. d) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění zákona č. 362/2000 Sb.
6)
§ 13 zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).
7)
Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
5.
V § 6 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1)
Účetní jednotky jsou povinny zachycovat skutečnosti, které jsou předmětem účetnictví, (dále jen „účetní případy“) účetními doklady.
(2)
Účetní jednotky jsou povinny zaznamenávat účetní případy v účetních knihách (dále jen „účetní zápisy“) pouze na základě účetních záznamů podle odstavce 1.“.
6.
V § 6 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „a 30“.
7.
V § 6 odst. 4 se slova „§ 18 odst. 1“ nahrazují slovem „§ 18“, za slovy „jako mimořádnou“ se vkládají slova „nebo mezitímní“ a slova „stanovených v“ se nahrazují slovy „stanovených podle“.
8.
§ 7 a 8 znějí:
㤠7
(1)
Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.
(2)
Zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu, který je přitom zobrazen v souladu s účetními metodami, jejichž použití je účetní jednotce uloženo na základě tohoto zákona. Zobrazení je poctivé, když jsou při něm použity účetní metody způsobem, který vede k dosažení věrnosti. Tam, kde účetní jednotka může volit mezi více možnostmi dané účetní metody a zvolená možnost by zastírala skutečný stav, je účetní jednotka povinna zvolit jinou možnost, která skutečnému stavu odpovídá. Pokud dojde ve výjimečných případech k tomu, že použití účetních metod stanovených prováděcími právními předpisy bude neslučitelné s povinností podle odstavce 1, postupuje účetní jednotka odchylně tak, aby byl podán věrný a poctivý obraz.
(3)
Účetní jednotka je povinna použít účetní metody způsobem, který vychází z předpokladu, že bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a že u ní nenastává žádná skutečnost, která by ji omezovala nebo ji zabraňovala v této činnosti pokračovat i v dohledné budoucnosti. V případě, že účetní jednotka má informaci o tom, že u ní taková skutečnost nastává, je povinna použít účetní metody způsobem tomu odpovídajícím, přičemž informaci o použitém způsobu jsou povinny uvést v příloze v účetní závěrce.
(4)
Uspořádání a označování položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty a jejich obsahové vymezení a způsoby oceňování použité v jednom účetním období nesmí účetní jednotky změnit v následujícím účetním období. Účetní jednotky mohou uvedené uspořádání a označování a obsahové vymezení a způsoby oceňování změnit zcela nebo zčásti mezi jednotlivými účetními obdobími jen z důvodů změny předmětu podnikání nebo jiné činnosti anebo z důvodů zpřesnění věrného zobrazení nebo zkvalitnění vypovídací schopnosti účetní závěrky, přičemž informaci o každé takové změně s jejím řádným zdůvodněním jsou povinny uvést v příloze v účetní závěrce.
(5)
Účetní jednotky jsou povinny v příloze účetní závěrky [§ 18 odst. 1 písm. c)] vždy uvést informaci o použitých účetních metodách, popřípadě o odchylkách od těchto metod podle odstavce 2 s jejich řádným zdůvodněním a s uvedením jejich vlivu na majetek a závazky, finanční situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky.
(6)
Účetní jednotky jsou povinny účtovat o aktivech a pasivech, nákladech a výnosech nebo výdajích a příjmech v účetních knihách a zobrazovat je v účetní závěrce samostatně bez jejich vzájemného zúčtování. Porušením vzájemného zúčtování nejsou případy upravené účetními metodami.
§ 8
(1)
Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů.
(2)
Účetnictví účetní jednotky je správné, jestliže účetní jednotka vede účetnictví tak, že to neodporuje tomuto zákonu a ostatním právním předpisům ani neobchází jejich účel.
(3)
Účetnictví účetní jednotky je úplné, jestliže účetní jednotka zaúčtovala v účetním období v účetních knihách všechny účetní případy, které v něm měla zaúčtovat podle § 3, a nejpozději do konce tohoto období za jemu bezprostředně předcházející účetní období sestavila účetní závěrku, popřípadě i konsolidovanou účetní závěrku, vyhotovila výroční zprávu, popřípadě i konsolidovanou výroční zprávu, zveřejnila informace podle § 21a a má o těchto skutečnostech veškeré účetní záznamy, a to přehledně uspořádané.
(4)
Účetnictví účetní jednotky je průkazné, jestliže všechny účetní záznamy tohoto účetnictví jsou průkazné (§ 33a) a účetní jednotka provedla inventarizaci.
(5)
Účetnictví účetní jednotky je srozumitelné, jestliže umožňuje při dodržení ustanovení § 4 odst. 7 jednotlivě i v souvislostech spolehlivě a jednoznačně určit
a)
obsah účetních případů alespoň s použitím účetních metod uvedených v § 4 odst. 2,
b)
obsah účetních záznamů s použitím nástrojů uvedených v § 4 odst. 4.
(6)
Účetnictví účetní jednotky je vedeno způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů, jestliže účetní jednotka je schopna splnit povinnosti spojené s jejich úschovou a zpracováním podle § 31, 32 a § 33 odst. 3 a 6 po celou dobu, po niž jsou jí tímto zákonem uloženy.“.
9.
§ 9 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 8) až 10) zní:
㤠9
Účetní soustavy
(1)
Účetní jednotky jsou povinny účtovat v soustavě podvojného účetnictví; za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3 mohou účtovat v soustavě jednoduchého účetnictví.
(2)
Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. a) a b) mohou v soustavě jednoduchého účetnictví účtovat
a)
občanská sdružení, jejich organizační jednotky,8) které mají právní subjektivitu, církve a náboženské společnosti a jejich útvary,9) které mají právní subjektivitu, sdružení právnických osob a nadační fondy, pokud jejich veškeré příjmy nedosáhly výše 6 000 000 Kč,
b)
obecně prospěšné společnosti, společenství vlastníků jednotek a ostatní účetní jednotky, o nichž to stanoví zvláštní právní předpis.
(3)
Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. d) mohou v soustavě jednoduchého účetnictví účtovat ty, o nichž to stanoví zvláštní právní předpis.10)
(4)
Přechod ze soustavy jednoduchého účetnictví do soustavy podvojného účetnictví je povinný, přestane-li účetní jednotka splňovat podmínky stanovené podle odstavce 2 nebo 3 pro účtování v soustavě jednoduchého účetnictví; přechod do soustavy jednoduchého účetnictví je možný pouze v případě, že účetní jednotka splňuje podmínky stanovené podle odstavce 2 nebo 3 pro účtování v soustavě jednoduchého účetnictví. Plnění podmínek stanovených podle odstavců 2 a 3 se posuzuje za bezprostředně předcházející účetní období. Přechody podle předchozích vět jsou možné vždy jen k 1. dni účetního období, a to následujícího po účetním období, ve kterém účetní jednotka zjistila uvedené skutečnosti.
8)
§ 6 odst. 2 písm. e) zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.
9)
§ 13 odst. 1 písm. g) zákona č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností.
10)
§ 37 obchodního zákoníku.“.
10.
§ 10 se zrušuje.
11.
V § 11 odstavec 1 zní:
„(1)
Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat
a)
označení účetního dokladu,
b)
obsah účetního případu a jeho účastníky,
c)
peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství,
d)
okamžik vyhotovení účetního dokladu,
e)
okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem podle písmene d),
f)
podpisový záznam podle § 33a odst. 4 osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování.
Skutečnosti podle písmen a) až f) prokazuje účetní jednotka pouze účetním dokladem.“.
12.
V § 11 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
13.
V § 11 odstavec 2 zní:
„(2)
Účetní jednotky jsou povinny vyhotovovat účetní doklady bez zbytečného odkladu po zjištění skutečností, které se jimi zachycují, a to tak, aby bylo možno určit obsah každého jednotlivého účetního případu způsobem podle § 8 odst. 5.“.
14.
§ 12 včetně nadpisu zní:
㤠12
Účetní zápisy
(1)
Účetní zápisy jsou účetní záznamy, jejichž obsah je určen ustanoveními tohoto zákona, která se týkají účetních knih.
(2)
Účetní jednotky jsou povinny provádět účetní zápisy průběžně v účetním období po vyhotovení účetního dokladu takovým způsobem, který neohrozí splnění požadavků rovněž jiných právních předpisů. K účetnímu zápisu musí být připojen podpisový záznam osoby odpovědné za jeho provedení, není-li shodný s podpisovým záznamem osoby odpovědné za zaúčtování účetního případu.
(3)
Účetní zápisy nesmějí účetní jednotky provádět mimo účetní knihy.“.
15.
Nadpis nad § 13 „Účetní knihy“ se zrušuje a vkládá se nový nadpis pod § 13, který zní: „Účetní knihy v soustavě podvojného účetnictví“.
16.
V § 13 odst. 1 písm. c) se slova „analytické evidence“ nahrazují slovy „analytických účtů“.
17.
V § 13 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
v knihách podrozvahových účtů, ve kterých se uvádějí účetní zápisy, které se neprovádějí v účetních knihách podle písmen a) a b).“.
18.
V § 13 odst. 2 se slovo „údaje“ nahrazuje slovem „informace“ a v písmenu b) se slovo „nejvýše“ nahrazuje slovem „alespoň“.
19.
V § 13 odstavec 3 zní:
„(3)
Účetní jednotky nesmějí zřizovat účty mimo účtový rozvrh a účetní knihy.“.
20.
V § 13 se odstavec 4 zrušuje.
21.
§ 14 a 15 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 11) znějí:
㤠14
Směrná účtová osnova a účtový rozvrh
(1)
Směrná účtová osnova určuje uspořádání a označení účtových tříd, popřípadě účtových skupin nebo i syntetických účtů pro účtování o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech nebo výdajích a příjmech a o výsledku hospodaření; toto uspořádání musí zajistit sestavení účetní závěrky. Směrnou účtovou osnovu pro jednotlivé skupiny účetních jednotek (§ 4 odst. 2) účtujících v soustavě podvojného účetnictví upraví prováděcí právní předpis.
(2)
Na podkladě směrné účtové osnovy podle odstavce 1 jsou účetní jednotky povinny sestavit účtový rozvrh, v němž uvedou účty potřebné k zaúčtování všech účetních případů a k sestavení účetní závěrky v dané účetní jednotce.
(3)
Účetní jednotky sestavují účtový rozvrh podle odstavce 2 pro každé účetní období; v průběhu účetního období je možno účtový rozvrh doplňovat. Pokud nedochází k prvnímu dni účetního období ke změně účtového rozvrhu platného v předcházejícím účetním období, postupuje účetní jednotka podle tohoto rozvrhu i v následujícím účetním období.
§ 15
Účetní knihy v soustavě jednoduchého účetnictví
(1)
Účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví účtují
a)
v peněžním deníku,
b)
v knize pohledávek a závazků,
c)
v pomocných knihách o ostatních složkách majetku a o závazcích z pracovněprávních vztahů, pokud pro ně mají použití.
(2)
Peněžní deník obsahuje nejméně informace o
a)
peněžních prostředcích v hotovosti, na účtech u finančních institucí,11)
b)
konečných příjmech a výdajích skutečně přijatých či zaplacených v účetním období a v členění potřebném pro zjištění základu daně z příjmů,
c)
průběžných položkách, za které se považují pohyby peněžních prostředků, které nejsou konečným příjmem nebo výdajem ve smyslu písmene b).
(3)
Ustanovení § 12 odst. 3 platí obdobně.
(4)
Obsahové vymezení účetních knih v soustavě jednoduchého účetnictví upraví prováděcí právní předpis.
(5)
Účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví jsou povinny sestavovat přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích (dále jen „přehledy“). Na tyto přehledy se rovněž použijí ustanovení § 18 odst. 2, § 19 odst. 1 a 2 a § 29 odst. 1.
(6)
Účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví nepoužijí ustanovení § 7, 14, 27 a 28.
11)
Například zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 100/2000 Sb.“.
22.
§ 16 včetně nadpisu zní:
㤠16
Ostatní ustanovení o účetních knihách
(1)
Peněžní částky v knihách analytických účtů musí odpovídat příslušným souhrnným peněžním částkám obratů nebo zůstatků syntetických účtů, k nimž se tyto účty vedou.
(2)
V knihách analytických účtů a v pomocných knihách se užije vyjádření v peněžních jednotkách; nelze použít jen měrných jednotek a vyjádření množství.“.
23.
V § 17 odst. 3 v poslední větě se za slova „neuzavírají již účetní knihy ke dni svého zániku“ vkládají slova „, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak“.
24.
§ 18 včetně nadpisu zní:
㤠18
Účetní závěrka
(1)
Účetní jednotky účtující v soustavě podvojného účetnictví sestavují v případech stanovených tímto zákonem účetní závěrku. Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji
a)
rozvaha (bilance),
b)
výkaz zisku a ztráty,
c)
příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech uvedených pod písmeny a) a b), zejména naplněním § 7 odst. 3 až 5 a § 19 odst. 5.
Účetní závěrka může zahrnovat i přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu.
(2)
Účetní závěrka podle odstavce 1 musí obsahovat
a)
obchodní firmu nebo jiný název účetní jednotky; u účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. a) až c) sídlo nebo u účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. d) bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště,
b)
identifikační číslo, pokud je má účetní jednotka přiděleno,
c)
právní formu účetní jednotky,
d)
předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena,
e)
rozvahový den (§ 19 odst. 1) nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje (§ 19 odst. 3),
f)
okamžik sestavení účetní závěrky,
a musí k ní být připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) až c) nebo podpisový záznam účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. d); připojením uvedeného podpisového záznamu se považuje účetní závěrka za sestavenou podle písmene f).
(3)
Účetní jednotky sestavují účetní závěrku v plném nebo zjednodušeném rozsahu. Ve zjednodušeném rozsahu mohou sestavit účetní závěrku účetní jednotky uvedené v § 20, pokud nesplňují kritéria stanovená v § 20 písm. b).
(4)
Uspořádání a označování položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, nákladů a výnosů nebo výdajů a příjmů a výsledku hospodaření v účetní závěrce a obsahové vymezení položek této závěrky a rozsah sestavování účetní závěrky podle odstavce 3 pro jednotlivé skupiny účetních jednotek upraví prováděcí právní předpis.“.
25.
V § 19 se doplňují odstavce 4 až 11, které včetně poznámky pod čarou č. 12) znějí:
„(4)
Účetní jednotky sestavují rozvahu tak, aby počáteční zůstatky účtů, které obsahuje rozvaha, (dále jen „rozvahové účty“), jimiž se otevírá účetní období, navazovaly na konečné zůstatky rozvahových účtů, jimiž se bezprostředně předcházející období uzavřelo; toto ustanovení platí i pro podrozvahové účty.
(5)
Za období počínající koncem rozvahového dne a končící okamžikem sestavení účetní závěrky jsou účetní jednotky povinny uvést v příloze v účetní závěrce rovněž informace o
a)
skutečnostech, které poskytují další informace o podmínkách či situacích, které existovaly ke konci rozvahového dne,
b)
skutečnostech, které jako nejisté podmínky či situace existovaly ke konci rozvahového dne,
a jejichž důsledky mění významným způsobem pohled na finanční situaci účetní jednotky.
(6)
Informace v účetní závěrce musí být spolehlivé, srovnatelné, srozumitelné a posuzují se z hlediska významnosti. Informace se považuje za spolehlivou, jestliže splňuje požadavek § 7 odst. 1 a je-li úplná a včasná. Informace je včasná, je-li získána ve správném čase z hlediska její významnosti a nákladů na její získání, pokud tyto náklady nepřevýší přínosy plynoucí z této informace. Informace je srovnatelná, jestliže splňuje požadavky stanovené v § 7 odst. 3 až 5. Informace je srozumitelná, jestliže splňuje požadavky stanovené v § 8 odst. 5. Informace se považuje za významnou (závažnou), jestliže by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek nebo rozhodování osob, které tyto informace využívají, (dále jen „uživatel“); informace nemohou být vyloučeny pouze z důvodů, že jsou nesrozumitelné pro uživatele.
(7)
Pro účely tohoto zákona se majetek a závazky člení na dlouhodobé a krátkodobé. Dlouhodobým se rozumí takový majetek a závazky, kde doba použitelnosti, popřípadě sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu je delší než 1 rok. Krátkodobým se rozumí takový majetek a závazky, kde doba použitelnosti, popřípadě sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu je do jednoho roku včetně. Pokud s ohledem na charakter majetku a závazků objektivně nelze použít uvedená hlediska členění, je rozhodující záměr účetní jednotky projevený při jejich pořízení.
(8)
V případech, kdy to vyžadují právní předpisy, mohou účetní jednotky poskytnout účetní záznamy nesoucí informace uspořádané podle oborů (druhů) činnosti nebo podle zeměpisných oblastí, ve kterých provozují svou činnost.
(9)
Kromě účetní závěrky sestavené podle tohoto zákona, mohou účetní jednotky poskytovat účetní záznamy nesoucí informace, které jsou sestaveny podle mezinárodních účetních standardů nebo jiných mezinárodně uznávaných účetních zásad.
(10)
Kromě případů podle odstavců 1 a 3 žádný jiný účetní záznam nesmí být označován názvy podle § 18 odst. 1.
(11)
Účetní závěrkou není shromažďování nebo vyžadování informací prováděné na základě zvláštních právních předpisů.12)
12)
Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.“.
26.
§ 20 a 21 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 13) a 14) znějí:
㤠20
Ověřování účetní závěrky auditorem
Účetní závěrku podle tohoto zákona jsou povinny mít ověřenu auditorem z účetních jednotek podle § 1 odst. 2
a)
akciové společnosti,
b)
ostatní obchodní společnosti a družstva, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka (§ 18 odst. 3) ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího překročily nebo již dosáhly alespoň dvou ze tří uvedených kritérií:
1.
úhrn rozvahy více než 40 000 000 Kč; úhrnem rozvahy se pro účely tohoto zákona rozumí úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o položky podle § 26 odst. 3,
2.
čistý obrat více než 80 000 000 Kč; čistým obratem se pro účely tohoto zákona rozumí výnosy snížené o prodejní slevy, daň z přidané hodnoty a ostatní daně přímo spojené s obratem,
3.
průměrný přepočtený stav zaměstnanců, včetně případů pracovního vztahu člena k družstvu, v průběhu účetního období více než 50, zjištěný způsobem stanoveným na základě zvláštního právního předpisu,12)
c)
účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. b), které jsou podnikateli, a to za podmínek podle písmene b),
d)
účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. d) účtující v soustavě podvojného účetnictví za podmínek podle písmene b),
e)
účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis.
§ 21
Výroční zpráva
(1)
Účetní jednotky uvedené v § 20 písm. a) až d) jsou povinny vyhotovovat výroční zprávu. Výroční zpráva obsahuje nejméně informace
a)
o minulém vývoji činnosti účetní jednotky a o jejím postavení nejméně za dvě bezprostředně předcházející účetní období,
b)
o skutečnostech, které poskytují informace o podmínkách či situacích, které nastaly až po konci rozvahového dne,
c)
o předpokládaném budoucím vývoji činnosti účetní jednotky,
d)
o výdajích na činnost v oblasti výzkumu a vývoje,
e)
o pořizování vlastních akcií, zatímních listů, obchodních podílů a akcií, zatímních listů, obchodních podílů ovládající osoby,13)
f)
v rozsahu účetní závěrky za účetní období a výrok auditora o této účetní závěrce, nestanoví-li jinak zvláštní právní předpis, a v rozsahu účetní závěrky za bezprostředně předcházející 2 účetní období,
g)
požadované podle zvláštních právních předpisů,
h)
o tom, zda účetní jednotka má organizační složku v zahraničí.
Součástí výroční zprávy může být i zpráva o auditu podle zvláštního právního předpisu.
(2)
Účetní jednotky uvedené v § 20 písm. e) vyhotovují výroční zprávu nebo obdobný dokument, pokud jim tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis,14) který může určit její obsah odchylně od ustanovení odstavce 1.
(3)
Pro ověřování výroční zprávy auditorem platí ustanovení § 20 obdobně.
13)
§ 120, 161d a 161f obchodního zákoníku.
14)
Například § 18 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.“.
27.
V § 21a odst. 3 se slova „výrok auditora“ nahrazují slovy „zprávu o auditu“.
28.
§ 22 a 23 včetně poznámek pod čarou č. 19) a 20) znějí:
㤠22
(1)
Konsolidovanou účetní závěrkou se rozumí účetní závěrka (§ 18) sestavená a upravená metodami konsolidace podle tohoto zákona (§ 23 odst. 1); tato závěrka informuje o konsolidačním celku podle odstavce 3. Konsolidovaná účetní závěrka musí být ověřena auditorem. Nestanoví-li se dále jinak, ustanovení tohoto zákona týkající se účetní závěrky platí i pro konsolidovanou účetní závěrku.
(2)
Povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku za konsolidační celek má účetní jednotka, která je obchodní společností a je buď řídící osobou,19) ovládající osobou20) nebo v jiné účetní jednotce vykonává jen podstatný vliv, kterým se rozumí nejméně dvacetiprocentní účast. Účetní jednotka, která má povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku, se považuje za konsolidující účetní jednotku. Účetní jednotka, která je buď řízenou osobou,19) ovládanou osobou20) nebo ve které konsolidující účetní jednotka vykonává podstatný vliv, má povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky; tato účetní jednotka se považuje za konsolidovanou účetní jednotku.
(3)
Konsolidačním celkem se rozumí skupina účetních jednotek uvedených v odstavci 2; tyto účetní jednotky jsou do konsolidačního celku zahrnovány postupem upraveným prováděcím právním předpisem. Konsolidující účetní jednotka je osvobozena od povinnosti konsolidovat, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se konsolidovaná účetní závěrka sestavuje, uvedené účetní jednotky na základě svých posledních řádných účetních závěrek nepřekročily nebo nedosáhly alespoň dvou ze tří uvedených kritérií:
1.
úhrn rozvah více než 350 000 000 Kč; úhrnem rozvahy se pro účely tohoto zákona rozumí úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o položky podle § 26 odst. 3,
2.
čistý obrat více než 700 000 000 Kč; čistým obratem se pro účely tohoto zákona rozumí výnosy snížené o prodejní slevy, daň z přidané hodnoty a ostatní daně přímo spojené s obratem,
3.
průměrný přepočtený stav zaměstnanců, včetně případů pracovního vztahu člena k družstvu, v průběhu účetního období více než 500, zjištěný způsobem stanoveným na základě zvláštního právního předpisu.12)
Uvedené osvobození se nepoužije u účetních jednotek, které jsou bankami, nebo u účetních jednotek, které provozují činnost pojištění nebo zajištění podle zvláštních právních předpisů.
(4)
Konsolidující účetní jednotka je povinna včas sdělit konsolidovaným účetním jednotkám zahrnutým do konsolidačního celku, že budou konsolidovány, a současně jim sdělí informaci o vymezení tohoto celku.
(5)
Konsolidované účetní jednotky zahrnuté do konsolidačního celku jsou povinny poskytnout svojí účetní závěrku a veškeré ostatní dokumenty potřebné pro sestavení konsolidované účetní závěrky konsolidující účetní jednotce.
(6)
Povinnosti podle odstavců 2, 4 a 5 platí obdobně pro povinnost vyhotovit konsolidovanou výroční zprávu podle odstavce 7.
(7)
Konsolidovanou výroční zprávou se rozumí výroční zpráva (§ 21), která obsahuje informace o konsolidačním celku.
(8)
Jsou-li obsahem konsolidované výroční zprávy i všechny informace o konsolidující účetní jednotce, které musí obsahovat její výroční zpráva, nemusí dotčená účetní jednotka vyhotovovat tuto zprávu.
§ 23
(1)
Konsolidující účetní jednotka je povinna pro sestavení konsolidované účetní závěrky použít metody
a)
plné konsolidace,
b)
poměrné konsolidace, nebo
c)
konsolidace ekvivalencí (protihodnotou).
(2)
Uspořádání a označování položek konsolidované účetní závěrky a obsahové vymezení položek této závěrky a metody konsolidace účetní závěrky pro jednotlivé skupiny účetních jednotek podle § 4 odst. 2 upraví prováděcí právní předpis.
(3)
Konsolidovaná účetní závěrka se sestavuje ke konci rozvahového dne konsolidující účetní jednotky.
(4)
Účetní závěrky konsolidující účetní jednotky a jí konsolidovaných účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku použité pro sestavení konsolidované účetní závěrky sestavují tyto účetní jednotky v zásadě ke stejnému okamžiku. Předchází-li rozvahový den poslední účetní závěrky některé z konsolidovaných účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku o více jak 3 měsíce rozvahový den podle odstavce 3, je tato konsolidovaná účetní jednotka zahrnuta do konsolidačního celku na základě účetní závěrky jí sestavené s použitím ustanovení § 19 odst. 3 ke konci rozvahového dne konsolidující účetní jednotky. V případě účetních jednotek, které provozují činnost pojištění nebo zajištění podle zvláštních právních předpisů, může uvedená doba činit až 6 měsíců.
(5)
Délka účetního období při konsolidaci účetní závěrky a každý rozdíl v okamžicích sestavení účetní závěrky musí být stejné. O změnách ve vymezení konsolidačního celku v průběhu účetního období musí být uvedeny informace v příloze v konsolidované účetní závěrce.
(6)
V případě konsolidace namísto účetních metod stanovených prováděcími právními předpisy může konsolidující účetní jednotka pro sestavení a úpravu konsolidované účetní závěrky, jakož i konsolidované výroční zprávy použít mezinárodních účetních standardů nebo jiných mezinárodně uznávaných účetních zásad, a to za podmínek upravených prováděcím právním předpisem. V uvedeném případě se nepoužije ustanovení § 22 odst. 8.
19)
§ 66a odst. 7 obchodního zákoníku.
20)
§ 66a odst. 2 obchodního zákoníku.“.
29.
§ 24 zní:
㤠24
(1)
Účetní jednotky jsou povinny oceňovat majetek a závazky způsoby podle ustanovení tohoto zákona.
(2)
Účetní jednotky oceňují majetek a závazky
a)
k okamžiku uskutečnění účetního případu způsoby podle § 25,
b)
ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje, způsoby podle § 27; rovněž toto ocenění je povinna zaznamenat v účetních knihách,
(dále jen „okamžik ocenění“). Ustanovení tohoto zákona o oceňování majetku a závazků se použije přiměřeně i pro oceňování jiných aktiv a pasiv.
(3)
Nelze-li samostatně ocenit jednotlivé složky majetku, mohou účetní jednotky provést jejich ocenění jako souboru majetku, jak je vymezen účetními metodami.
(4)
Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně přepočítávají účetní jednotky na českou měnu kurzem devizového trhu stanoveným Českou národní bankou, a to k okamžiku ocenění
a)
podle odstavce 2 písm. a), nebo
b)
podle odstavce 2 písm. b), a to pouze majetek a závazky uvedené v § 4 odst. 6.
V případě nákupu nebo prodeje cizí měny za českou měnu lze k okamžiku ocenění použít kurzu, za který byly tyto hodnoty nakoupeny nebo prodány.“.
30.
V § 25 odstavce 1 až 3 včetně poznámky pod čarou č. 21) znějí:
„(1)
Z jednotlivých složek majetku a závazků se oceňují
a)
hmotný majetek kromě zásob, s výjimkou hmotného majetku vytvořeného vlastní činností pořizovacími cenami,
b)
hmotný majetek kromě zásob vytvořený vlastní činností vlastními náklady,
c)
zásoby, s výjimkou zásob vytvořených vlastní činností pořizovacími cenami,
d)
zásoby vytvořené vlastní činností vlastními náklady,
e)
peněžní prostředky a ceniny jejich jmenovitými hodnotami,
f)
podíly, cenné papíry a deriváty pořizovacími cenami,
g)
pohledávky při vzniku jmenovitou hodnotou; při nabytí za úplatu nebo vkladem21) pořizovací cenou; závazky při vzniku jmenovitou hodnotou, při převzetí pořizovací cenou,
h)
nehmotný majetek kromě pohledávek, s výjimkou nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností pořizovacími cenami,
i)
nehmotný majetek kromě pohledávek vytvořený vlastní činností vlastními náklady,
j)
příchovky zvířat vlastními náklady,
k)
majetek v případech bezúplatného nabytí, s výjimkou majetku uvedeného pod písmeny e) a g), anebo majetek v případech, kdy vlastní náklady na jeho vytvoření vlastní činností nelze zjistit nebo jsou tyto náklady vyšší než reprodukční pořizovací cena tohoto majetku, reprodukční pořizovací cenou.
(2)
Účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen zisky, které byly dosaženy, a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je hospodářským výsledkem účetního období zisk nebo ztráta.
(3)
U stejného druhu zásob a cenných papírů se za způsob ocenění podle odstavce 1 považuje i ocenění cenou, která vyplyne z ocenění jejich úbytků cenou zjištěnou váženým aritmetickým průměrem nebo způsobem, kdy první cena pro ocenění přírůstku majetku se použije jako první cena pro ocenění úbytku majetku.
21)
§ 59 obchodního zákoníku.“.
31.
V § 25 odst. 4 se písmeno c) zrušuje. Na konci odstavce 4 se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „vymezené v souladu s účetními metodami.“.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).
32.
V § 26 odstavce 2 až 4 znějí:
„(2)
Pokud se při inventarizaci zjistí, že hodnota závazků je vyšší, popřípadě i nižší než jejich výše v účetnictví, uvedou se závazky v účetnictví a v účetní závěrce v tomto zjištěném ocenění.
(3)
Ustanovení o oceňování podle § 25 odst. 2 vyjadřují rezervy, opravné položky a odpisy majetku. Rezervami podle tohoto zákona se rozumí rezerva na rizika a ztráty, rezerva na daň z příjmů, rezerva na důchody a podobné závazky, rezerva na restrukturalizaci. Rezervami se dále rozumí technické rezervy nebo jiné rezervy podle zvláštních právních předpisů. Opravnými položkami se vyjadřuje přechodné snížení hodnoty majetku; odpisy majetku vyjadřují trvalé snížení jeho hodnoty.
(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 neuplatňují účetní jednotky, které účtují v soustavě jednoduchého účetnictví. Účetní jednotky, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, uplatňují ustanovení odstavců 1 až 3 v souladu s účetními metodami.“.
33.
§ 27 včetně poznámek pod čarou č. 22) a 23) zní:
㤠27
(1)
Z jednotlivých složek majetku a závazků k okamžiku ocenění podle § 24 odst. 2 písm. b) se reálnou hodnotou oceňují
a)
cenné papíry, s výjimkou cenných papírů držených do splatnosti, cenných papírů představujících účast s rozhodujícím nebo podstatným vlivem a cenných papírů emitovaných účetní jednotkou,
b)
deriváty,
c)
finanční umístění a technické rezervy u účetních jednotek, které provozují činnost pojištění nebo zajištění podle zvláštních právních předpisů,
d)
majetek a závazky v případech přeměn společností nebo družstev s výjimkou změny právní formy22) nebo v jiných případech podle zvláštního právního předpisu,23)
e)
část majetku a závazků zajištěná deriváty.
(2)
Pro účely tohoto zákona se jako reálná hodnota použije
a)
tržní hodnota,
b)
ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, není-li tržní hodnota k dispozici nebo tato nedostatečně představuje reálnou hodnotu,
c)
ocenění stanovené podle zvláštních právních předpisů, nelze-li postupovat podle písmen a) a b).
(3)
Tržní hodnotou se rozumí hodnota, která je vyhlášena na tuzemské či zahraniční burze nebo na jiném veřejném (organizovaném) trhu. Účetní jednotka pro oceňování podle tohoto zákona použije tržní hodnotu, která je vyhlášena k okamžiku ne pozdějšímu, než je okamžik ocenění [§ 24 odst. 2 písm. b)], a nejvíce se blížícímu okamžiku ocenění. Pokud je majetek veden na tuzemské burze cenných papírů, rozumí se tržní hodnotou zavírací cena vyhlášená burzou cenných papírů v pracovní den, ke kterému se ocenění provádí. V případě, že majetek není veden na tuzemské burze cenných papírů a je kótován na zahraničních burzách cenných papírů, rozumí se tržní hodnotou nejvyšší cena ze zavíracích cen, které bylo dosaženo na schválených trzích zahraničních burz cenných papírů v pracovní den, ke kterému se ocenění provádí. V případě jiného veřejného trhu než burzy se rozumí tržní hodnotou cena platná v den, ke kterému se ocenění provádí. Pokud v den, ke kterému se ocenění provádí, uvedené trhy nepracují, použije se cena vyhlášená na nich poslední pracovní den, který předchází okamžiku ocenění; není-li známa ani tato cena, postupuje se dále podle věty druhé.
(4)
V případech oceňování reálnou hodnotou se použije ustanovení § 25 odst. 2 přiměřeně a o oceňovacích rozdílech z tohoto ocenění účetní jednotky účtují v souladu s účetními metodami.
(5)
Není-li objektivně možné stanovit reálnou hodnotu, považuje se za tuto hodnotu ocenění způsoby podle § 25. Způsoby podle § 25 se ocení i majetek a závazky neuvedené v odstavci 1, není-li dále stanoveno jinak. Dluhopisy a ostatní cenné papíry s pevným výnosem, na něž se nevztahuje ustanovení odstavce 1, se ocení ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, pořizovací cenou zvýšenou nebo sníženou o úrokové výnosy nebo náklady; zahrnuje-li ocenění pohledávek uvedené výnosy nebo náklady, může být zvýšeno nebo sníženo stejným způsobem. Závazky charakteru půjčky vztahující se k majetku uvedenému v odstavci 1 písm. a) a b) se ocení v hodnotě odpovídající ocenění tohoto majetku; uvedený způsob ocenění lze použít i v průběhu účetního období. Podíl, který představuje účast s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, může být oceněn ekvivalencí (protihodnotou); použije-li účetní jednotka uvedený způsob ocenění, je povinna jej použít pro ocenění všech takových podílů.
22)
§ 69 obchodního zákoníku.
23)
Například zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 207/1998 Sb., o výpočtu hodnoty cenných papírů v podílových a investičních fondech.“.
34.
§ 29 a 30 včetně poznámky pod čarou č. 27) znějí:
㤠29
(1)
Účetní jednotky inventarizací zjišťují skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví a zda nejsou dány důvody pro účtování o položkách podle § 25 odst. 2. Inventarizaci účetní jednotky provádějí k okamžiku, ke kterému sestavují účetní závěrku jako řádnou nebo mimořádnou (dále jen „periodická inventarizace“) a pro účely podání návrhu na vyrovnání. V případech uvedených v odstavci 2 účetní jednotky mohou provádět inventarizaci i v průběhu účetního období (dále jen „průběžná inventarizace“). Ustanovení o provádění inventarizací podle zvláštních právních předpisů27) nejsou tímto dotčena.
(2)
Průběžnou inventarizaci mohou účetní jednotky provádět pouze u zásob, u nichž účtují podle druhů, a dále u dlouhodobého hmotného movitého majetku, jenž vzhledem k funkci, kterou plní v účetní jednotce, je v soustavném pohybu a nemá stálé místo, kam náleží. Termín této inventarizace si stanoví sama účetní jednotka. Každý druh zásob a uvedeného hmotného majetku musí být takto inventarizován alespoň jednou za účetní období.
(3)
Účetní jednotky jsou povinny prokázat provedení inventarizace u veškerého majetku a závazků po dobu 5 let po jejím provedení.
§ 30
(1)
Skutečné stavy majetku a závazků účetní jednotky při inventarizaci zjišťují
a)
fyzickou inventurou u hmotného majetku, popřípadě u nehmotného majetku, nebo
b)
dokladovou inventurou u závazků a pohledávek, popřípadě u ostatních složek majetku, u nichž nelze provést fyzickou inventuru,
a tyto stavy jsou povinny zaznamenat v inventurních soupisech.
(2)
Inventurní soupisy jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat
a)
skutečnosti podle odstavce 1 tak, aby bylo možno zjištěný majetek a závazky jednoznačně určit,
b)
podpisový záznam osoby odpovědné za zjištění skutečností podle písmene a) a podpisový záznam osoby odpovědné za provedení inventarizace,
c)
způsob zjišťování skutečných stavů,
d)
ocenění majetku a závazků k okamžiku ukončení inventury i pro účely podle § 26 odst. 3,
e)
okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury.
(3)
V případě provádění průběžné inventarizace mohou být inventurní soupisy podle odstavce 2 nahrazeny průkazným účetním záznamem o provedení fyzické inventury a o vyúčtování inventarizačních rozdílů.
(4)
Fyzickou inventuru hmotného majetku, kterou nelze provést ke konci rozvahového dne, lze provést v průběhu posledních čtyř měsíců účetního období, popřípadě v prvním měsíci následujícího účetního období. Přitom se musí prokázat stav hmotného majetku ke konci rozvahového dne stavy fyzické inventury opravenými o přírůstky a úbytky uvedeného majetku za dobu od ukončení fyzické inventury do konce účetního období, popřípadě za dobu od začátku následujícího účetního období do okamžiku ukončení fyzické inventury v prvním měsíci tohoto účetního období.
(5)
Inventarizačními rozdíly se rozumí rozdíly mezi skutečným stavem a stavem v účetnictví, které nelze prokázat způsobem stanoveným tímto zákonem, kdy
a)
skutečný stav je nižší než stav v účetnictví a rozdíl se označuje jako manko, popřípadě schodek u peněžních hotovostí a cenin, nebo
b)
skutečný stav je vyšší než stav v účetnictví a rozdíl se označuje jako přebytek.
(6)
Inventarizační rozdíly vyúčtují účetní jednotky do účetního období, za které se inventarizací ověřuje stav majetku a závazků.
27)
Například § 31 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce, ve znění nařízení vlády č. 461/2000 Sb.“.
35.
Nadpis části šesté zní: „ÚSCHOVA ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ“.
36.
§ 31 včetně poznámky pod čarou č. 28) zní:
㤠31
(1)
Účetní jednotky jsou povinny uschovávat účetní záznamy pro účely vedení účetnictví po dobu stanovenou v odstavci 2 nebo 3. Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro nakládání s nimi zvláštní právní předpisy.28)
(2)
Účetní záznamy se uschovávají, pokud v § 32 není stanoveno jinak,
a)
účetní závěrka a výroční zpráva po dobu 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají,
b)
účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají,
c)
účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají formu vedení účetnictví (§ 33 odst. 2), po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají.
(3)
Povinnosti spojené s uschováním účetních záznamů, jakož i povinnosti podle § 33 odst. 3 přecházejí u účetních jednotek uvedených v
a)
§ 1 odst. 2 písm. a) až c) na právního nástupce této účetní jednotky, a není-li ho, na likvidátora či správce konkursní podstaty nebo jinou osobu podle zvláštních právních předpisů,
b)
§ 1 odst. 2 písm. d) v případě úmrtí na dědice, převezme-li věci, práva či jiné majetkové hodnoty, náležející k účetní jednotce; připadne-li dědictví nebo jeho část zahrnující věci, práva či jiné majetkové hodnoty, které náleží k účetní jednotce, státu, přecházejí uvedené povinnosti na příslušnou organizační složku státu, která vyrozumí státní archiv.
(4)
V případech, které nejsou uvedeny v odstavci 3, je povinna účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. a) a c) před svým zánikem a účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. b) a d) po ukončení činnosti zajistit povinnosti spojené s uschováním účetních záznamů a o způsobu tohoto zajištění prokazatelně informovat státní archiv.
28)
Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.“.
37.
V § 32 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1)
Použijí-li účetní jednotky účetní záznamy i pro jiný účel než uvedený v § 31 odst. 1, a to zejména pro účely trestního řízení, opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, správního řízení, občanského soudního řízení, daňového řízení, skartačního řízení nebo pro účely sociálního zabezpečení, veřejného zdravotního pojištění anebo pro účely ochrany autorských práv, postupují po uplynutí uschovacích dob uvedených v § 31 odst. 2 dále tak, aby byly zajištěny požadavky vyplývající z jejich použití pro uvedené účely; v případě, kdy účetní jednotky použijí účetní záznamy k těmto účelům, platí všechna ustanovení tohoto zákona týkající se účetních záznamů obdobně.
(2)
Účetní jednotka může jako účetní záznamy použít zejména mzdové listy, daňové doklady nebo jinou dokumentaci vyplývající ze zvláštních právních předpisů. Takto použitá dokumentace musí splňovat požadavky kladené tímto zákonem na účetní záznamy. Tuto dokumentaci uschovávají účetní jednotky po dobu stanovenou v § 31 odst. 2 podle toho, jakou funkci plní při vedení účetnictví, nejde-li o případ podle odstavce 1.“.
38.
V § 32 odst. 3 se slova „účetní písemnosti“ nahrazují slovy „účetní záznamy“.
39.
V § 32 odst. 4 se slova „zákona č. 92/1991 Sb.“ nahrazují slovy, která včetně poznámky pod čarou č. 29) znějí: „podle zvláštních právních předpisů29)“
29)
Například zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.“.
40.
§ 33 až 35 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 30) a 31) znějí:
㤠33
Účetní záznam
(1)
Účetní záznam podle § 4 odst. 4 musí umožňovat vedení účetnictví podle tohoto zákona. Pro účely tohoto zákona se informace obsažená v účetním záznamu označuje jako obsah účetního záznamu; konkrétní způsob zaznamenání této informace se označuje jako forma účetního záznamu.
(2)
Účetní záznam může mít písemnou nebo technickou formu. Pro účely tohoto zákona se považuje za
a)
písemnou formu účetní záznam provedený rukopisem, psacím strojem, tiskařskými nebo reprografickými technikami anebo tiskovým výstupním zařízením výpočetní techniky, jehož obsah je pro fyzickou osobu čitelný,
b)
technickou formu účetní záznam provedený elektronickým, optickým nebo jiným způsobem nespadajícím pod písmeno a), který umožňuje jeho převedení do formy, v níž je jeho obsah pro fyzickou osobu čitelný.
(3)
Účetní jednotka může provést převod účetního záznamu z jedné formy do druhé. V tomto případě je povinna zajistit, že obsah účetního záznamu v nové formě je shodný s obsahem účetního záznamu v původní formě. Splnění uvedené povinnosti se má za prokázané, pokud účetní jednotka předloží účetní záznam v původní i nové formě a jejich obsah je shodný; splnění této povinnosti však účetní jednotka může prokázat i jiným způsobem, který nezpochybní žádná z osob, které s převedeným záznamem pracují. Účetní jednotka je povinna disponovat účetními záznamy, kterými dokládá formu vedení účetnictví.
(4)
Jednotlivý účetní záznam může být tvořen několika dílčími účetními záznamy. Všechna ustanovení o účetních záznamech podle tohoto zákona se týkají každého jednotlivého účetního záznamu včetně dílčích účetních záznamů i účetního záznamu vzniklého jejich seskupením.
(5)
Na všechny formy účetního záznamu se, pokud tento zákon výslovně nestanoví jinak, pohlíží stejně; obsah všech účetních záznamů a jejich změny mají stejné důsledky, jsou-li provedeny v účetních záznamech ve formě podle odstavce 2 písm. b), jako ve formě podle odstavce 2 písm. a).
(6)
Účetní jednotky mohou vést účetní záznamy i ve formě, ve které je jejich obsah bez dalšího nečitelný; v tomto případě jsou povinny disponovat takovými prostředky, nosiči a vybavením (§ 4 odst. 4), které umožní provést převod účetních záznamů do formy, ve které je jejich obsah pro fyzickou osobu čitelný. Pro potřeby ověřování účetní závěrky auditorem (§ 20), jejího zveřejňování (§ 21a) a pro potřeby orgánů podle § 37 odst. 3 jsou účetní jednotky povinny na požádání umožnit oprávněným osobám seznámit se s obsahem jimi určených účetních záznamů v uvedené formě. Tyto povinnosti mají účetní jednotky po dobu, po kterou jsou povinny vést nebo uschovávat uvedené účetní záznamy. Stanovení těchto povinností na smluvním základě30) není dotčeno.
(7)
V řízení ve věcech týkajících se účetnictví nebo vycházejících z účetnictví lze použít k důkazu průkazné účetní záznamy (§ 33a), které splňují požadavky tohoto zákona.
(8)
Účetní jednotky jsou povinny zajistit ochranu účetních záznamů a jejich obsahu, použitých technických prostředků, nosičů informací a programového vybavení před jejich zneužitím, poškozením, zničením, neoprávněnou změnou či přístupem k nim, ztrátou nebo odcizením.
§ 33a
Průkaznost účetního záznamu
(1)
Podle tohoto zákona se za průkazný účetní záznam považuje pouze
a)
účetní záznam, jehož obsah je prokázán přímo porovnáním se skutečností, kterou tento záznam prokazuje,
b)
účetní záznam, jehož obsah je prokázán obsahem jiných průkazných účetních záznamů,
c)
účetní záznam přenesený způsobem splňujícím požadavky podle § 34, nebo
d)
účetní záznam týkající se výhradně skutečností uvnitř jedné účetní jednotky, k němuž je připojen podpisový záznam osoby oprávněné a odpovědné podle odstavce 9.
(2)
Zjistí-li účetní jednotka, že obsah účetního záznamu neodpovídá skutečnosti, je povinna od tohoto okamžiku považovat tento účetní záznam za neprůkazný, byť splňuje ustanovení odstavce 1 písm. b) až d).
(3)
Účetní jednotka je povinna za účelem průkaznosti přenášet účetní záznamy mimo tuto účetní jednotku jen způsobem podle odstavce 1 písm. c). Účetní záznam určený k přenosu musí být podepsán vlastnoručním podpisem nebo obdobným průkazným účetním záznamem v technické formě. Pokud účetní záznam není podepsán před předáním k přenosu, musí být podepsán nejpozději v okamžiku jeho předání k přenosu. Účetní jednotka může, kromě způsobu podle odstavce 1 písm. d), využít při předávání účetních záznamů uvnitř této účetní jednotky i způsob podle odstavce 1 písm. c).
(4)
Podpisovým záznamem se rozumí účetní záznam, jehož obsahem je vlastnoruční podpis nebo obdobný průkazný účetní záznam v technické formě. Na obě formy podpisového záznamu se přitom pohlíží stejně a obě mohou být použity na místě, kde se vyžaduje vlastnoruční podpis.
(5)
Připojením podpisového záznamu se rozumí u účetního záznamu v písemné formě jeho podepsání vlastnoručním podpisem, u účetního záznamu v technické formě jeho podepsání obdobným průkazným účetním záznamem v technické formě.
(6)
Účetní záznam v písemné formě podepsaný vlastnoručním podpisem, který se shoduje s podpisovým vzorem vyhotoveným účetní jednotkou, se považuje za průkazný podle odstavce 1 písm. d) bez ohledu na to, zda se týká výhradně skutečností uvnitř jedné účetní jednotky.
(7)
Identifikačním záznamem se rozumí účetní záznam připojený k účetnímu záznamu automatickým zařízením (§ 4 odst. 4), který umožňuje jednoznačné určení tohoto konkrétního zařízení a který není možno vytvořit jiným než tímto konkrétním zařízením.
(8)
K jednomu účetnímu záznamu může být připojeno více podpisových záznamů, popřípadě identifikačních záznamů.
(9)
Účetní jednotka stanoví vnitřním předpisem oprávnění, povinnosti a odpovědnost osob v této účetní jednotce, vztahující se k připojování podpisového záznamu nebo identifikačního záznamu, a to takovým způsobem, aby bylo možno určit nezávisle na sobě odpovědnost jednotlivých osob za obsah účetního záznamu, ke kterému byly uvedené záznamy připojeny.
§ 34
Přenos účetního záznamu
Přenos účetního záznamu může být uskutečněn pouze prostřednictvím informačního systému nebo jiným způsobem, který splňuje požadavky průkaznosti a dále požadavky ochrany a bezpečnosti odpovídající charakteru přenášených informací podle zvláštních právních předpisů.31)
§ 35
Opravy a ostatní ustanovení o účetních záznamech
(1)
Opravy v účetních záznamech nesmějí vést k neúplnosti, neprůkaznosti, nesprávnosti, nesrozumitelnosti nebo nepřehlednosti účetnictví.
(2)
Zjistí-li účetní jednotka, že některé účetní záznamy jejího účetnictví jsou neúplné, neprůkazné, nesprávné nebo nesrozumitelné, je povinna provést bez zbytečného odkladu jejich opravu způsobem podle odstavce 3.
(3)
Opravy se musí provádět tak, aby bylo možno určit osobu odpovědnou za provedení každé opravy, okamžik jejího provedení a zjistit jak obsah opravovaného účetního záznamu před opravou, tak jeho obsah po opravě.
(4)
Okamžik se v účetním záznamu zaznamenává s takovou přesností, aby nejistota v určení času neměla za následek nejistotu v určení obsahu účetních případů.
(5)
Na účetní záznamy, které jsou ve formě nečitelné, není-li dodrženo ustanovení § 33 odst. 6, se pohlíží, jakoby je účetní jednotky nevedly.
(6)
V případě, že účetní záznamy jsou ztracené nebo odcizené, zničené nebo poškozené tak, že tímto poškozením došlo ke změně jejich obsahu, je povinna účetní jednotka provést opatření k obnovení průkaznosti účetnictví.
30)
Například zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů.
31)
Například § 17 až 20 obchodního zákoníku, § 38 a 39 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 56/1999 Sb., o zajištění bezpečnosti informačních systémů nakládajících s utajovanými skutečnostmi, provádění jejich certifikace a náležitostech certifikátu.“.
41.
§ 36 až 37a včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 32) až 34) znějí:
㤠36
(1)
Za účelem docílení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami ministerstvo podle tohoto zákona zajišťuje tvorbu a vydávání Českých účetních standardů (dále jen „standardy“). Pro tvorbu a vydávání standardů lze použít ustanovení tohoto zákona týkající se účetních záznamů. Obsahem standardů je popis účetních metod nebo postupy účtování; obsah standardů nesmí být v rozporu s ustanoveními tohoto zákona a ostatních právních předpisů ani obcházet jejich účel. Použití standardů účetními jednotkami se považuje za plnění ustanovení o účetních metodách podle tohoto zákona. Pravidla pro tvorbu a vydávání standardů může ministerstvo stanovit prováděcím předpisem. Vydání standardů se oznamuje ve Finančním zpravodaji. Ministerstvo vede registr vydaných standardů.
(2)
Ministerstvo může s právnickou osobou vybranou ve veřejném výběrovém řízení uzavřít smlouvu o vytvoření standardu.
(3)
Z důvodu zvláštního charakteru majetku může ministerstvo vydat pro ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory a zpravodajské služby zvláštní standardy odchylné od odstavce 1. Tyto standardy a jejich vydání se nezveřejňují.
§ 37
Pokuty
(1)
Orgány uvedené v odstavci 3 uloží účetní jednotce pokutu tehdy, jestliže zjistí, že účetní jednotka porušila povinnost uloženou jí v
a)
§ 4 odst. 2 až 4, 6 a 7, § 7 odst. 2 až 6, § 9 odst. 1, § 11 odst. 2, § 12 odst. 2 a 3, § 13 odst. 3, § 14 odst. 2, § 15 odst. 3, § 19 odst. 2, § 23 odst. 1, § 30 odst. 1, § 31 odst. 1 a 4, § 33 odst. 3, 6 a 8, § 33a odst. 9, § 35 odst. 3 a 6; v tomto případě pokuta činí až 3 % z hodnoty úhrnu rozvahy, jak je vymezen v § 20 písm. b) bodu 1;
b)
§ 4 odst. 1, § 6, § 7 odst. 1, § 15 odst. 5, § 20, 21, 21a, § 22 odst. 1, 2, 4, 5 a 6, § 24 odst. 1 a 4, § 33a odst. 1; v tomto případě pokuta činí až 6 % z hodnoty úhrnu rozvahy, jak je vymezen v § 20 písm. b) bodu 1.
V případech porušení ustanovení vztahujících se k soustavě jednoduchého účetnictví se pokuta vypočítá z úhrnu majetku podle přehledu (§ 15 odst. 5). V případech porušení ustanovení vztahujících se ke konsolidaci účetní závěrky se pokuta vypočítá z úhrnu rozvahy, jak je vymezen v § 22 odst. 3 bodu 1.
(2)
Při stanovení výše pokuty podle odstavce 1 se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu a době trvání a následkům porušení povinnosti, k okolnostem, za nichž k porušení povinnosti došlo, a k výši případného bezdůvodného obohacení, pokud bylo porušením povinnosti získáno.
(3)
Ke kontrole dodržování povinností stanovených tímto zákonem a k ukládání pokut podle odstavce 1 jsou na základě tohoto zákona oprávněny územní finanční orgány a kontrolní orgány podle zvláštních právních předpisů.32) Oprávněný orgán uloží za souběžné porušení ustanovení uvedených v odstavci 1 stejnou účetní jednotkou projednané ve společném řízení pokutu podle ustanovení vztahujícího se na porušení nejpřísněji postižitelné. Pokutu nelze uložit, byla-li účetní jednotce ve stejném účetním období za totéž porušení povinnosti již uložena pokuta některým z uvedených oprávněných orgánů, ledaže toto porušení povinnosti nebylo účetní jednotkou odstraněno ve lhůtě jí stanovené oprávněným orgánem.
(4)
Uložením pokuty podle tohoto zákona není dotčena odpovědnost účetní jednotky podle zvláštních právních předpisů.
(5)
Nelze-li zjistit úhrn rozvahy nebo úhrn majetku, stanoví jej orgány podle odstavce 2 kvalifikovaným odhadem.
(6)
Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se orgán příslušný k uložení pokuty o porušení povinnosti dozvěděl, nejpozději však lze pokutu uložit do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
(7)
Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu. Na řízení o uložení pokuty se vztahuje správní řád;33) orgán uvedený v odstavci 3, který pokutu uložil, při vybírání a vymáhání pokut použije zvláštní právní předpis o správě daní a poplatků.34)
§ 37a
(1)
Ministerstvo k provedení ustanovení § 4 odst. 2, § 14 odst. 1, § 15 odst. 4, § 18 odst. 4, § 22 odst. 3, § 23 odst. 2 a 6 vydá vyhlášky, a to nejpozději do 31. prosince 2002.
(2)
Ministerstvo k provedení ustanovení § 36 odst. 1 může vydat vyhlášku.
32)
Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
33)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
34)
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Rozsah a způsob vedení účetnictví včetně všech účetních písemností a záznamů týkajících se daného účetního období, zejména z hlediska správnosti, úplnosti a průkaznosti, se posuzuje podle ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění platném na počátku příslušného účetního období, není-li dále stanoveno jinak.
2.
Tam, kde právní předpisy používají termínu „roční účetní závěrka“, rozumí se tím řádná účetní závěrka podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění tohoto zákona.
3.
Tam, kde právní předpisy používají jakékoli označení účetní písemnosti, rozumí se tím účetní záznam podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění tohoto zákona.
4.
Účetní jednotky při sestavení účetní závěrky za účetní období roku 2002 a při vedení účetnictví do doby nabytí účinnosti vyhlášek vydaných ministerstvem podle § 37a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění tohoto zákona, použijí opatření vydaná ministerstvem podle § 4 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění platném do nabytí účinnosti tohoto zákona. Ode dne nabytí účinnosti vyhlášek vydaných podle § 37a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění tohoto zákona, se opatření vydaná podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, nepoužijí, a to v rozsahu, v jakém je předmět jejich úpravy obsažen ve vyhlášce.
5.
Účetní písemnosti a záznamy, u nichž ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona neskončila nebo u nichž končí uschovací lhůta, se dále uschovávají podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění tohoto zákona, kromě případů, kdy zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění platném na počátku účetního období, jehož se účetní písemnosti a záznamy týkají, stanovil lhůtu delší.
6.
Pro záznam skutečností týkajících se účetního období začínajícího před účinností tohoto zákona a zjištěných v účetním období počínajícím po účinnosti tohoto zákona může účetní jednotka použít ustanovení o účetních záznamech podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění tohoto zákona.
7.
Účetní jednotky účtující podle opatření Ministerstva financí č.j. 281/89 759/2001, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele, mohou v účetním období započatém v období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2002 postupovat při účtování kursových rozdílů k okamžiku uskutečnění účetního případu a ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, u pohledávek, závazků, jakož i dlužných cenných papírů se splatností delší než 12 měsíců držených do splatnosti, podle opatření Ministerstva financí č.j. V/20 100/1992, kterým se stanoví účtová osnova a postupy pro podnikatele, jak vyplývá ze změn a doplnění účinných ke dni 31. prosince 2001; v tomto případě je účetní jednotka povinna postupovat shodně u veškerých pohledávek, závazků a dlužných cenných papírů se splatností delší než 12 měsíců držených do splatnosti.
8.
V prvním dni následujícího účetního období účetní jednotky, které uplatnily postup podle bodu 7, postupují podle odstavce 5 přílohy č. 3 (přechodná ustanovení) opatření Ministerstva financí čj. 281/89 759/2001, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele.
9.
Účetní jednotky účtující podle opatření č.j. 282/105 880/2001, kterým se mění účtová osnova a postupy účtování pro pojišťovny a vydává jejich úplné znění, mohou v účetním období započatém v období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2002 postupovat při účtování kursových rozdílů na účtech pohledávek a závazků nebo finančního umístění podle čl. XI Kursové rozdíly opatření Federálního ministerstva financí č.j. V/2 - 25 430/1992, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro pojišťovny, jak vyplývá ze změn účinných ke dni 31. prosince 2001; v tomto případě je účetní jednotka povinna postupovat shodně u veškerých pohledávek a závazků nebo finančního umístění.
Čl. III
Zmocnění
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, jak vyplývá ze zákonů jej měnících.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem
Čl. IV
V § 37 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 13) zní:
„(2)
Příspěvky účastníků a státní příspěvky účtuje penzijní fond v souladu s účetními metodami podle zvláštního právního předpisu.13)
13)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Čl. V
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb. a zákona č. 116/2001 Sb., se mění takto:
1.
V § 6 na konci odstavce 1 se doplňuje tato věta: „Pro účely hospodaření s majetkem státu včetně prostředků státního rozpočtu, účetnictví a pracovněprávních vztahů mají okresní správy sociálního zabezpečení postavení vnitřních organizačních jednotek České správy sociálního zabezpečení.“.
2.
V § 35a se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Mzdové listy nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění jsou organizace povinny uschovávat po dobu 30 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají.“.
3.
V § 54 odst. 4 se slova „v § 37 až 43“ nahrazují slovy „v § 35a odst. 4, § 37 až 43“.
4.
V § 120c odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 67a) zní:
„(2)
Při provádění sociálního zabezpečení zaměstnanců státu plní organizační složky státu67a) úkoly uložené jinak právnickým osobám jako zaměstnavatelům.
67a)
§ 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Čl. VI
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 22 odst. 1 a 2 se za slova „za středníkem“ vkládají slova „, § 22c“.
2.
Za § 22b se vkládá nový § 22c, který včetně nadpisu zní:
㤠22c
Uschovávání účetních záznamů
Účetní záznamy o údajích potřebných pro stanovení a odvod pojistného jsou plátci pojistného povinni uschovávat po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají.“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o důchodovém pojištění
Čl. IX
V § 107 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1998 Sb. a zákona č. 289/1997 Sb., se slova „pokud od předchozího stanovení těchto částek byly vyplácené důchody zvýšeny alespoň o 5 %“ zrušují.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu ztráty Konsolidační banky Praha, státního peněžního ústavu, za rok 1999
Čl. X
V zákoně č. 259/2001 Sb., o státním dluhopisovém programu na úhradu ztráty Konsolidační banky Praha, státního peněžního ústavu, za rok 1999, a o změně zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, v § 1 odstavec 4 zní:
„(4)
O prostředky získané emisí dluhopisů podle tohoto zákona lze překročit celkové výdaje státního rozpočtu v rozpočtovaném roce, ve kterém budou takto získané prostředky použity. O toto překročení se v příslušném rozpočtovaném roce mění saldo státního rozpočtu a financující položky.“.
ČÁST DEVÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. XI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou části šesté, sedmé a osmé, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 360/2001 Sb. | Vyhláška Českého báňského úřadu č. 360/2001 Sb.
Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem
Vyhlášeno 5. 10. 2001, datum účinnosti 5. 10. 2001, částka 136/2001
* Čl. I - Vyhláška č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpeč
* Čl. II
Aktuální znění od 5. 10. 2001
360
VYHLÁŠKA
Českého báňského úřadu
ze dne 19. září 2001,
kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem
Český báňský úřad stanoví podle § 6 odst. 6 písm. a), b) a d) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě:
Čl. I
Vyhláška č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, se mění takto:
V § 40 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Vrty pro vyhledávání, odplyňování a monitorování starých nebo opuštěných důlních děl mohou být provedeny ve vzdálenosti až 3 metry od objektů a zařízení, avšak jen za předpokladu, že vedoucí pracovník schválí pro tyto práce dokumentaci určující potřebná bezpečnostní opatření k zabránění nahromadění metanu v bezprostředním okolí ústí vrtu a k jeho odvedení do bezpečné vzdálenosti.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda:
prof. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r. |
Vyhláška Ministerstva financí č. 355/2001 Sb. | Vyhláška Ministerstva financí č. 355/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva financí, kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 278/1998 Sb., k provedení zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., ve znění vyhlášky Ministerstva financí č. 88/2000 Sb.
Vyhlášeno 10. 10. 2001, datum účinnosti 10. 10. 2001, částka 135/2001
* Čl. I - V § 4 vyhlášky č. 278/1998 Sb., k provedení zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., ve zně
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 10. 10. 2001
355
VYHLÁŠKA
Ministerstva financí
ze dne 12. září 2001,
kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 278/1998 Sb., k provedení zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., ve znění vyhlášky Ministerstva financí č. 88/2000 Sb.
Ministerstvo financí stanoví podle § 4 odst. 5 a 7, § 6 odst. 2, 9 a 12 zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb.:
Čl. I
V § 4 vyhlášky č. 278/1998 Sb., k provedení zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., ve znění vyhlášky Ministerstva financí č. 88/2000 Sb., se slova „ve výši nejméně 12 %“ nahrazují slovy „ve výši nejméně 9,5 %“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Rusnok v. r. |
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 363/2001 Sb. | Vyhláška Ministerstva vnitra č. 363/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 368/1999 Sb., kterou se stanoví náležitosti a počty fotografií vyžadovaných podle zákona o pobytu cizinců
Vyhlášeno 10. 10. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 137/2001
* Čl. I - V § 1 odst. 4 vyhlášky č. 368/1999 Sb., kterou se stanoví náležitosti a počty fotografií vyžadovaných podle zákona o pobytu cizinců, se věta první nahrazuje touto větou: „Pozadí za zobrazovanou osobou je bílé až světlemodré barvy, přičemž je přípustný plyn
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2002
363
VYHLÁŠKA
Ministerstva vnitra
ze dne 1. října 2001,
kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 368/1999 Sb., kterou se stanoví náležitosti a počty fotografií vyžadovaných podle zákona o pobytu cizinců
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 182 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb.:
Čl. I
V § 1 odst. 4 vyhlášky č. 368/1999 Sb., kterou se stanoví náležitosti a počty fotografií vyžadovaných podle zákona o pobytu cizinců, se věta první nahrazuje touto větou: „Pozadí za zobrazovanou osobou je bílé až světlemodré barvy, přičemž je přípustný plynulý přechod těchto barev.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Fotografie vyhotovené podle stávající právní úpravy je možné předkládat ještě 3 měsíce po nabytí účinnosti této vyhlášky.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Ministr:
Mgr. Gross v. r. |
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 364/2001 Sb. | Vyhláška Ministerstva vnitra č. 364/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 192/2001 Sb., kterou se vydává seznam hraničních přechodů
Vyhlášeno 10. 10. 2001, datum účinnosti 10. 10. 2001, částka 137/2001
* Čl. I - V příloze v části III bod 22 zní:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 10. 10. 2001
364
VYHLÁŠKA
Ministerstva vnitra
ze dne 1. října 2001,
kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 192/2001 Sb., kterou se vydává seznam hraničních přechodů
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 182 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., a podle § 3 odst. 4 zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech):
Čl. I
V příloze v části III bod 22 zní:
„22.| Hevlín - Laa an der Thaya| vss| p, c, m, oa, b,| 00.00-24.00
---|---|---|---|---
n/do 6 t celkové hmotnosti| Po-Pá 04.00-22.00
So 06.00-14.00
Ne a svátek 14.00-22.00“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Mgr. Gross v. r. |
Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 365/2001 Sb. | Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 365/2001 Sb.
Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se mění vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění vyhlášky č. 212/1995 Sb.
Vyhlášeno 10. 10. 2001, datum účinnosti 1. 11. 2001, částka 137/2001
* Čl. I - Vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění vyhlášky č. 212/1995 Sb., se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 11. 2001
365
VYHLÁŠKA
Českého úřadu zeměměřického a katastrálního
ze dne 24. září 2001,
kterou se mění vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění vyhlášky č. 212/1995 Sb.
Český úřad zeměměřický a katastrální stanoví podle § 20 odst. 1 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 186/2001 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění vyhlášky č. 212/1995 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se spojka „a“ před slovem „formu“ nahrazuje čárkou, na konci se vypouští tečka a doplňují se slova „a obsah a způsob provádění zkoušky odborné způsobilosti (dále jen „zkouška“) a srovnávací zkoušky odborné způsobilosti (dále jen „srovnávací zkouška“).“.
2.
V poznámce pod čarou č. 1) se věta druhá zrušuje.
3.
V § 2 odstavec 1 zní:
„(1)
Předmětem správy bodových polí jsou body polohového, výškového a tíhového bodového pole. Polohové bodové pole se dělí na pole základní, zhušťovací body a pole podrobné. Bodové pole výškové a bodové pole tíhové se dělí na pole základní a pole podrobné.“.
4.
V § 2 odst. 2 se číslice „5“ nahrazuje číslicí „6“.
5.
V § 3 písm. a) se slovo „měřické“ zrušuje.
6.
Poznámka pod čarou č. 7) zní:
„7)
§ 17a odst. 1 písm. b) bod 1 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb.“.
7.
V § 4 nadpis zní: „Obsah správy zhušťovacích bodů a podrobných bodových polí“.
8.
V § 4 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
Obsahem správy zhušťovacích bodů je
a)
výkon zeměměřických činností při budování, obnově a údržbě zhušťovacích bodů,
b)
vedení dokumentace a poskytování údajů o zhušťovacích bodech.“.
Dosavadní odstavce 1 až 4 se označují jako odstavce 2 až 5.
9.
Poznámka pod čarou č. 9) zní:
„9)
Vyhláška č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb., vyhlášky č. 113/2000 Sb. a vyhlášky č. 163/2001 Sb.“.
10.
Poznámka pod čarou č. 10) zní:
„10)
§ 4 zákona č. 359/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 17a odst. 1 písm. b) bod 2 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb.“.
11.
V § 4 odstavec 5 zní:
„(5)
Správci značek a územní rozsah jimi vykonávané správy zhušťovacích bodů se uveřejňují ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.“.
12.
Poznámka pod čarou č. 11) zní:
„11)
§ 8 odst. 4 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb.“.
13.
Poznámka pod čarou č. 13) zní:
„13)
§ 8 odst. 5 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb.“.
14.
V § 5 odst. 3 věta první zní: „Druhy značek bodových polí obsahuje příloha (body 2 až 6).“.
15.
Poznámka pod čarou č. 15) zní:
„15)
§ 17a odst. 1 písm. d) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb.“.
16.
Poznámka pod čarou č. 16) zní:
„16)
Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
17.
Poznámka pod čarou č. 20) se zrušuje.
18.
V § 7 odst. 5 se odkaz „21)“ nahrazuje odkazem „9)“ a poznámka pod čarou č. 21) se zrušuje.
19.
Poznámka pod čarou č. 22) zní:
„22)
§ 2 písm. g) a § 17 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb.“.
20.
Poznámka pod čarou č. 25) zní:
„25)
§ 13 a 48 až 58c vyhlášky č. 190/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
21.
Poznámka pod čarou č. 31) zní:
„31)
§ 22 a 32 vyhlášky č. 190/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
22.
Poznámky pod čarou č. 32) až 40) se zrušují.
23.
Poznámka pod čarou č. 41) zní:
„41)
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
24.
Poznámka pod čarou č. 42) se zrušuje.
25.
V § 13 odst. 7 se číslice „5“ nahrazuje číslicí „6“.
26.
Poznámka pod čarou č. 44) zní:
„44)
§ 2 odst. 1 písm. b) bod 2 zákona č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
27.
Poznámka pod čarou č. 45) se zrušuje.
28.
Poznámka pod čarou č. 47) zní:
„47)
§ 17b odst. 1 písm. b) bod 1 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb.“.
29.
V názvu oddílu čtvrtého se spojka „a“ před slovem „forma“ nahrazuje čárkou a na konci se doplňují slova „a obsah a způsob provádění zkoušky a srovnávací zkoušky“.
30.
§ 15 až 18 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 47a) znějí:
„Náležitosti žádosti o udělení úředního oprávnění
§ 15
(1)
Písemná žádost o udělení úředního oprávnění (dále jen „žádost“) fyzické osoby žádající o udělení úředního oprávnění (dále jen „žadatel“) obsahuje
a)
jméno, příjmení, titul, den, měsíc, rok a místo narození, místo trvalého pobytu a údaj, kým a kdy byl žadateli vydán občanský průkaz, nebo číslo cestovního dokladu České republiky a údaj, kým a kdy byl vydán, má-li žadatel místo trvalého pobytu mimo území České republiky; je-li žadatelem cizinec, jeho žádost o udělení úředního oprávnění obsahuje jméno, příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, státní občanství, číslo cestovního dokladu a údaj, kým a kdy byl vydán, a adresu, na kterou má být doručována pošta; žádost musí být předložena v českém jazyce,
b)
rozsah požadovaného úředního oprávnění podle § 13 zákona,
c)
datum a podpis žadatele.
(2)
K žádosti se připojuje
a)
výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší 6 měsíců. Cizinec s trvalým pobytem mimo území České republiky předloží dokument obdobného charakteru vydaný orgánem k tomu oprávněným podle státu trvalého pobytu takové osoby, jakož i států, ve kterých se v posledních 5 letech nepřetržitě zdržoval více než 3 měsíce; pokud dokument není příslušným státem vydáván, nahradí jej cizinec čestným prohlášením; pokud stát trvalého pobytu cizince není totožný se státem, jehož je cizinec občanem, předloží cizinec též dokument vydaný státem, jehož je občanem,
b)
doklad o ukončeném vysokoškolském vzdělání alespoň magisterského studijního programu „geodézie a kartografie“, „geodézie a katastr nemovitostí“, „geomatika“ nebo „vojenská geodézie a kartografie“ ve studijních oborech uvedených v § 16 odst. 1, popřípadě doklad o uznání takového vzdělání absolvovaného mimo území České republiky; doklady o absolvování vysokoškolského vzdělání zeměměřického směru, které bylo ukončeno před účinností této vyhlášky, se posuzují podle právní úpravy v té době platné,
c)
potvrzení o pětileté odborné praxi žadatele v oboru, pro který žádá o udělení úředního oprávnění, vystavené úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem, pod jehož vedením si žadatel ve stanovené době prohloubil odborné znalosti pro výkon příslušných zeměměřických činností a získal zkušenosti pro ověřování výsledků zeměměřických činností; občan členského státu Evropské unie, který je držitelem oprávnění obdobného úřednímu oprávnění podle § 13 zákona, připojí k žádosti potvrzení o tříleté odborné praxi pouze v případě, že nebude vykonávat srovnávací zkoušku,
d)
úředně ověřený překlad oprávnění obdobného úřednímu oprávnění podle § 13 zákona, je-li žadatelem občan členského státu Evropské unie, který je držitelem takového oprávnění,
e)
výsledek zeměměřické činnosti samostatně zpracovaný žadatelem z oblasti zeměměřických činností, pro které žádá o udělení úředního oprávnění, žádá-li o udělení úředního oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) a b) zákona, opatřený čestným prohlášením žadatele, že výsledek zeměměřické činnosti zpracoval samostatně.
(3)
Pokud žadatel vykonával odbornou praxi podle odstavce 2 písm. c) postupně pod vedením několika úředně oprávněných zeměměřických inženýrů, předloží potvrzení o své odborné praxi od každého z nich.
(4)
Potvrzení o odborné praxi podle odstavce 2 písm. c) obsahuje
a)
jméno, příjmení, titul a číslo položky úředně oprávněného zeměměřického inženýra, pod kterým je veden v seznamu Úřadu,
b)
jméno, příjmení, titul a místo trvalého pobytu žadatele, pokud má žadatel trvalý pobyt v České republice; je-li žadatelem cizinec, potvrzení obsahuje jeho jméno, příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, státní občanství a adresu, na kterou má být doručována pošta,
c)
údaje (po měsících) o období, ve kterém byla vykonána stanovená délka odborné praxe,
d)
přehled výsledků zeměměřických činností vykonaných žadatelem ve stanovené době pro odbornou praxi podle odstavce 2 písm. c), které ověřil úředně oprávněný zeměměřický inženýr vydávající žadateli potvrzení,
e)
datum, podpis a otisk razítka úředně oprávněného zeměměřického inženýra.
(5)
Pokud žadatel vykonal praxi (nebo její část) při vedení katastru nemovitostí a jeho kontrole nebo při vedení a obnově souboru geodetických informací novým mapováním a jeho kontrole, předloží potvrzení orgánu zeměměřictví a katastru nemovitostí obsahující údaje uvedené v odstavci 4 písm. b) a c).
(6)
V přehledu výsledků zeměměřických činností podle odstavce 4 písm. d) se uvede u jednotlivých výsledků zeměměřických činností jejich název a pořadové číslo podle evidence výsledků včetně katastrálního území, ve kterém byly zeměměřické činnosti vykonány, a číslo položky zápisu úředně oprávněného zeměměřického inženýra v seznamu vedeném Úřadem. Přehled výsledků zeměměřických činností musí též obsahovat údaj, kde je dokumentace uložena.
(7)
Potvrzení o odborné praxi podle odstavce 4 může být nahrazeno čestným prohlášením žadatele v případě, že úředně oprávněnému zeměměřickému inženýrovi, který ověřoval jeho výsledky, úřední oprávnění zaniklo nebo mu bylo odejmuto. Čestné prohlášení musí žadatel doplnit o údaje podle odstavce 4 písm. a) až d).
§ 16
(1)
Dokladem o ukončení vysokoškolského studia ve studijním programu uvedeném v § 15 odst. 2 písm. b) a získání příslušného akademického titulu je diplom a vysvědčení o státní zkoušce v oboru „geodézie a kartografie“, „katastr nemovitostí“, „geodézie a katastr nemovitostí“, „geomatika“, „důlní měřictví“, „inženýrská geodézie“ nebo „vojenská geodézie a kartografie“.
(2)
Za odbornou praxi podle § 15 odst. 2 písm. c) se považuje výkon zeměměřických činností
a)
podle § 12 a 13, nebo
b)
při výkonu státní správy katastru nemovitostí a jeho kontrole, pokud je požadováno udělení úředního oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona.
§ 17
Náležitosti žádosti o zánik úředního oprávnění
(1)
Písemnou žádost o zánik úředního oprávnění podává úředně oprávněný zeměměřický inženýr Úřadu.
(2)
Žádost podle odstavce 1 obsahuje jméno, příjmení, titul fyzické osoby, která žádá o zánik úředního oprávnění, místo trvalého pobytu, číslo položky jejího zápisu v seznamu vedeném Úřadem a její úředně ověřený podpis; žádá-li o zánik úředního oprávnění cizinec, musí být jeho žádost předložena v českém jazyce a musí v ní být uvedena adresa, na kterou má být doručována pošta.
§ 18
Forma ověřování výsledků zeměměřických činností
(1)
Ověření odborné správnosti výsledků zeměměřických činností (dále jen „ověření výsledků“) se vždy vyznačuje v pravém dolním rohu poslední strany každé části tvořící výsledek zeměměřických činností. Pokud se tyto části skládají z více listů, musí být vždy pevně spojeny.
(2)
Ověření výsledků se vyznačí na všech jeho prvopisech, které jsou předávány objednateli a k využití podle § 4 odst. 2 zákona.
(3)
Podpis, datum ověření výsledku a číslo evidence ověřovaných výsledků se připojuje pod otiskem razítka úředně oprávněného zeměměřického inženýra.
(4)
Ověření geometrického plánu, jeho kopie a upřesněného přídělového plánu upravuje zvláštní předpis.47a)
(5)
Rozměr a vzor razítka úředně oprávněného zeměměřického inženýra jsou stanoveny v příloze (bod 7).
47a)
§ 71 a § 74a odst. 3 písm. e) vyhlášky č. 190/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
31.
Za § 18 se vkládají nové § 18a, 18b a 18c, které včetně nadpisů znějí:
„Zkouška
§ 18a
Obsah zkoušky
(1)
Zkouška se člení na část obecnou, zvláštní a obhajobu žadatelem samostatně zpracovaného výsledku zeměměřické činnosti, žádá-li o úřední oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) a b) zákona.
(2)
Obecná část zkoušky je shodná pro úřední oprávnění udělovaná podle § 13 odst. 1 písm. a), b) a c) zákona a předpokládá znalost právní úpravy
a)
katastru nemovitostí a zápisů vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem,
b)
zeměměřictví,
c)
orgánů státní správy zeměměřictví a katastru nemovitostí.
(3)
V rámci obecné části zkoušky musí žadatelé prokázat též znalost obecné právní úpravy na úseku občanského práva týkající se nemovitostí a správního práva, zejména stavebního zákona, správního řízení, pozemkových úprav, ochrany zemědělského půdního fondu a lesního zákona.
(4)
Zvláštní část zkoušky pro udělení úředního oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona předpokládá znalost
a)
historie evidování nemovitostí (stabilní katastr, evidence katastru daně pozemkové, pozemkový katastr, pozemková kniha, jednotná evidence půdy, evidence nemovitostí) a problematiky přídělového a scelovacího řízení,
b)
obsahu a způsobu vedení souboru popisných informací a souboru geodetických informací katastru nemovitostí,
c)
postupů při tvorbě geometrických plánů, zjišťování průběhu hranic a provádění vytyčování hranic pozemků, pozemkových úprav, podmínek pro zápis údajů na základě geometrických plánů do katastru nemovitostí,
d)
státního mapového díla velkých měřítek, zejména specifik jednotlivých druhů map vyplývajících z doby a způsobu jejich vzniku,
e)
měřických postupů k zajištění předepsané kvality výsledků,
f)
postupů při kalibraci a komparaci přístrojů a pomůcek a příslušných dokladů o tom,
g)
postupů při budování bodových polí, referenčních systémů, stabilizace a měřických metod určování polohy,
h)
předpisů pro vedení a obnovu katastru nemovitostí vydaných Úřadem.
(5)
Zvláštní část zkoušky pro udělení úředního oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. b) zákona předpokládá znalost
a)
rozsahu činností uvedených v odstavci 4 písm. b) a d) až g),
b)
informačních systémů na podkladě map malých a středních měřítek, státního mapového díla,
c)
předpisů pro obnovu katastru nemovitostí vydaných Úřadem.
(6)
Zvláštní část zkoušky pro udělení úředního oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. c) zákona předpokládá znalost
a)
platných českých technických norem (ČSN) pro geodetické práce ve výstavbě,
b)
rozsahu činností uvedených v odstavci 4 písm. e) až g),
c)
postupů při vytyčení prostorové polohy a kontrolního měření,
d)
činnosti při polohovém a výškovém zaměření stavby nebo technologického zařízení, podkladů pro projekt, dokumentace skutečného provedení staveb.
(7)
Žadatel při obhajobě samostatné práce zdůvodňuje postupy, které použil při jejím vyhotovení. Znalostí problematiky z oblasti zeměměřických činností, pro kterou žádá o udělení úředního oprávnění, žadatel prokáže, že práci zpracoval samostatně.
§ 18b
Způsob provádění zkoušky
(1)
Termín konání zkoušky sdělí Úřad žadatelům písemně nejméně měsíc předem. Současně se zasláním pozvánky ke zkoušce může Úřad vyžádat, aby nejpozději u ústní zkoušky žadatel předložil některý z výsledků zeměměřických činností uvedený v přehledu podle § 15 odst. 4 písm. d).
(2)
Zkouška je ústní a její průběh a vyhlášení jsou veřejné.
(3)
Před zahájením zkoušky je ověřena totožnost žadatele.
(4)
O průběhu zkoušky a jejím výsledku pořizuje odborná zkušební komise protokol.
(5)
Výsledek zkoušky se hodnotí stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl“. O výsledku zkoušky je žadatel vyrozuměn ihned po jejím vykonání.
(6)
Pokud žadatel u zkoušky neprospěl, je mu sdělen termín, ve kterém může zkoušku opakovat.
(7)
Žadateli, který se ze závažného důvodu nemohl dostavit ke zkoušce a svou neúčast náležitě omluvil, určí Úřad náhradní termín zkoušky.
(8)
Při zkoušce se postupuje podle zkušebního řádu, který vydá Úřad. Zkušební řád je k nahlédnutí u všech orgánů zeměměřictví a katastru.
§ 18c
Pro obsah a způsob srovnávací zkoušky platí obdobně ustanovení § 18a a 18b.“.
32.
V příloze v bodu 1.2 písmeno b) zní:
„b)
zhušťovací body,“.
33.
V příloze v bodu 1.2 se doplňuje písmeno c), které zní:
„c)
podrobné polohové bodové pole.“.
34.
V příloze v bodu 2.1 písm. c) se slovo „podrobného“ zrušuje.
35.
V příloze v bodu 2.9 písm. e) se za slovo „stabilizaci“ vkládá slovo „, ochraně“.
36.
V příloze se za bod 2 vkládá nový bod 3, který zní:
„3.
Technické požadavky na zhušťovací body
3.1
Poloha zhušťovacího bodu se volí tak, aby nebyla ohrožena stabilizace značky tohoto bodu a přitom byl bod využitelný pro zeměměřické činnosti.
3.2
Zhušťovací bod se stabilizuje jedním z následujících způsobů
a)
povrchovou a jednou podzemní značkou. Povrchovou značkou je kamenný hranol (obvykle žulový) o celkové délce nejméně 700 mm s opracovanou hlavou o rozměrech 160 mm x 160 mm x 100 mm s vytesaným křížkem ve směru úhlopříček na horní ploše hlavy hranolu. Podzemní značkou je kamenná deska o rozměrech nejméně 200 mm x 200 mm x 70 mm s obdobným křížkem jako na povrchové značce. Podzemní značka je umístěna pod povrchovou značkou ve vzdálenosti minimálně 200 mm. Středy křížků, ke kterým se vztahují souřadnice, musí být umístěny ve svislici s mezní odchylkou 5 mm,
b)
povrchovou značkou podle písmene a) nebo nivelační značkou s křížkem, popřípadě otvorem, které jsou zabetonovány ve skalním nebo betonovém masivu,
c)
kovovým čepem s křížkem osazeným do ploché střechy stavby (střešní stabilizace),
d)
dvěma konzolovými značkami, zapuštěnými do svislé plochy staveb (boční stabilizace). Souřadnice bodu jsou vztaženy k vrcholu pomyslného rovnoramenného trojúhelníka, jeho základnu vymezují konzolové značky (vzájemná vzdálenost přibližně 140 cm) a délka ramen je 1390 mm,
e)
použitím neporušené stabilizace nivelačního kamene, kde centrem bodu je průsečík úhlopříček horní plochy hlavy kamene nebo střed vrchlíku hřebové značky, nebo
f)
použitím trvale signalizovaného bodu (makovice věže kostela apod.).
3.3
Zhušťovací bod bez podzemní značky je vždy zajištěn zajišťovacím bodem ve vzdálenosti maximálně 500 m umístěným tak, aby z něj bylo možno příslušný zhušťovací bod jednoznačně zpětně vytyčit. Zajišťovací bod je stabilizován povrchovou značkou podle bodu 3.2 písm. a) nebo značkou podle bodu 3.2 písm. b), d) a e).
3.4
Trvale signalizovaný zhušťovací bod podle bodu 3.2 písm. f) je vždy zajištěn dvěma zajišťovacími body v maximální vzdálenosti 500 m, stabilizovanými podle bodu 3.2 písm. a) nebo d). Zajišťovací body tvoří se zhušťovacím bodem (centrem) pokud možno rovnostranný trojúhelník se vzájemnou viditelností vrcholů. Výškové úhly z obou zajišťovacích bodů na centrum jsou menší než 45º. Orientace základny (spojnice obou zajišťovacích bodů) je určena globálním systémem určování polohy (GPS), geodeticky (orientace na dva trigonometrické nebo zhušťovací body) nebo astronomicky (měřením na Slunce nebo Polárku).
3.5
Zhušťovací bod musí mít z výšky měřického přístroje orientaci (viditelný směr) na trigonometrický zhušťovací nebo zajišťovací bod nebo na trvalý jednoznačně identifikovatelný bod (orientační směr) nebo na zřízený přidružený orientační bod ve vzdálenosti 80 - 300 m, stabilizovaný povrchovou značkou podle bodu 3.2 písm. a) nebo značkami podle bodu 3.2 písm. b), d) a e).
3.6
K ochraně zhušťovacích, zajišťovacích a orientačních bodů se používají zařízení uvedená v bodu 2.7. Výstražná tabulka má nápis „GEODETICKÝ BOD - POŠKOZENÍ SE TRESTÁ.“.
3.7
Přesnost souřadnic a nadmořských výšek zhušťovacích bodů
Základní střední souřadnicová chyba (relativní přesnost vztažená k nejbližším trigonometrickým a zhušťovacím bodům) je stanovena hodnotou 0,02 m. Mezní odchylka nesmí překročit 2,5násobek této hodnoty. Střední chyba v určení nadmořské výšky je stanovena hodnotou 0,1 m.
3.8
Údaje o zhušťovacích bodech
Údaje obsahují
a)
číslo a název bodu,
b)
lokalizační údaje o územních jednotkách a katastrálním území, označení listu Státní mapy 1 : 5 000 - odvozené, označení Základní mapy ČR 1 : 50 000, označení triangulačního listu, číslo parcely nebo číslo popisné stavby, na níž je bod umístěn,
c)
souřadnice zhušťovacího bodu, jeho nadmořskou výšku s uvedením vztažného místa a údaje o orientaci,
d)
místopisný náčrt s vyhledávacími mírami a místopisný popis,
e)
údaje o stabilizaci a ochraně bodu,
f)
údaje o zřízení bodu.
Je-li ke zhušťovacímu bodu zřízen zajišťovací nebo orientační bod, jsou jeho údaje uvedeny v údajích daného zhušťovacího bodu. Souhrn údajů je obsažen v tiskopisu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
3.9
Zhušťovací body jsou očíslovány v evidenčních jednotkách, kterými jsou triangulační listy (bod 2.10 a obr. 7).“.
Dosavadní body 3 až 6 se označují jako body 4 až 7.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2001.
Předseda:
Ing. Šíma, CSc. v. r. |
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 367/2001 Sb. | Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 367/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 17. 10. 2001, datum účinnosti 17. 10. 2001, částka 139/2001
* Čl. I - Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 17. 10. 2001
367
VYHLÁŠKA
Ministerstva dopravy a spojů
ze dne 4. října 2001,
kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 9 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:
1.
V zmocňovacím ustanovení se slova „§ 9 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 9 odst. 3“.
2.
V nadpisu části druhé se text v závorce nahrazuje textem „k § 9 odst. 3 zákona“.
3.
Za § 10 se vkládá nový § 10a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 3a) zní:
㤠10a
Náležitosti smlouvy o zajištění správy a údržby dálnice nebo silnice I. třídy
(1)
Součástí smlouvy jsou vždy tyto náležitosti:
a)
označení smluvních stran, včetně jména a příjmení osob oprávněných za ně jednat,
b)
přesné vymezení úseků dálnice nebo silnice I. třídy, které jsou předmětem smlouvy, a to jejich staničením,
c)
rozsah, způsob a časové lhůty pro odstraňování závad ve sjízdnosti v zimním a v ostatním období,
d)
stanovení ceny za provedenou správu a údržbu dálnice nebo silnice I. třídy, včetně způsobu úhrady a lhůty její splatnosti,
e)
datum účinnosti smlouvy,
f)
doba, na kterou se smlouva uzavírá,
g)
sankce za neplnění smlouvy,
h)
způsob změny a ukončení smlouvy,
i)
další podmínky, jejichž obsah stanoví po vzájemné dohodě obě smluvní strany,
j)
podpisy osob oprávněných jednat za smluvní strany.
(2)
Smlouva musí dále obsahovat zvláštní ujednání o zabezpečení správy a údržby dálnice nebo silnice I. třídy za krizových stavů.3a)
(3)
Smlouva i její případné dodatky musí být uzavřeny písemně.
3a)
Například zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů.“.
4.
Příloha č. 4 zní:
„Příloha č. 4 k vyhlášce č. 104/1997 Sb.
SEZNAM
úseků dálnic a rychlostních silnic, jejichž užití podléhá zpoplatnění (k § 20 odst. 1 zákona)
Označení| Úsek| Délka (km)
---|---|---
D 1| Chodov (Praha) - Brno-západ| 188,0
D 1| Slatina (Brno) - Vyškov (R 46) - včetně vých. přivaděče v dl. 1,0| 30,0
D 2| Chrlice - Lanžhot (hraniční přechod)| 53,0
D 5| Třebonice (Praha R 1) - Beroun-východ| 13,0
D 5| Beroun-centrum - Ejpovice| 51,0
D 5| Sulkov (I/26) - Rozvadov (hraniční přechod)| 61,0
D 8| Zdiby (R 8) - Lovosice| 48,4
D 11| Praha (Praha R 1) - Libice nad Cidlinou| 42,0
R 4| Jíloviště (III/11513) - Skalka (I/18)| 32,0
R 6| Velká Dobrá - Nové Strašecí (II/237)| 16,0
R 7| Kněževes - Slaný-jih| 15,0
R 10| Radonice (Praha) - Bezděčín| 36,0
R 10| Kosmonosy - Ohrazenice| 24,0
R 35| Ohrazenice - Hodkovice| 9,0
R 35| Mohelnice - Křelov| 26,0
R 35| Přáslavice - Lipník| 18,0
R 46| Vyškov (D 1) - Olomouc (II/570)| 37,0
R 52| Rajhrad - Pohořelice-sever| 13,0
| Celkem| 712,4“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Schling v. r. |
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 370/2001 Sb. | Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 370/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o zkoušce o odborné způsobilosti k výkonu odborného dohledu nad využíváním a ochranou přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod
Vyhlášeno 24. 10. 2001, datum účinnosti 24. 10. 2001, částka 140/2001
* § 1 - (1) Osvědčení o odborné způsobilosti fyzické osoby k výkonu odborného dohledu nad využíváním a ochranou přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod (dále jen „odborný dohled“) se získává ověřením odborných znalostí zkouškou o odborné způ
* § 2 - (1) Zkouška o odborné způsobilosti (dále jen „zkouška“) se koná před zkušební komisí (§ 4) v termínech určených ministerstvem. Termíny konání zkoušek ministerstvo zveřejní ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví a na svých internetových stránkách nejpozději
* § 3 - Uchazeč, který se ke zkoušce z vážných důvodů nedostavil a který svoji neúčast řádně omluvil nejpozději v den konání zkoušky, vykoná zkoušku v náhradním termínu stanoveném ministerstvem v dohodě s ním. Jestliže se uchazeč nedostavil ke zkoušce bez vážného
* § 4 - (1) Zkušební komise má lichý počet členů, a to nejméně 3. Alespoň jeden člen zkušební komise je odborník z praxe. Odborníkem z praxe se rozumí fyzická osoba zpravidla s vysokoškolským vzděláním, která vykonává odborný dohled nebo znaleckou činnost anebo po
* § 5 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 24. 10. 2001
370
VYHLÁŠKA
Ministerstva zdravotnictví
ze dne 12. října 2001
o zkoušce o odborné způsobilosti k výkonu odborného dohledu nad využíváním a ochranou přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 46 odst. 1 písm. i) zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), (dále jen „zákon“):
§ 1
(1)
Osvědčení o odborné způsobilosti fyzické osoby k výkonu odborného dohledu nad využíváním a ochranou přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod (dále jen „odborný dohled“) se získává ověřením odborných znalostí zkouškou o odborné způsobilosti fyzické osoby k odbornému dohledu (dále jen „odborná způsobilost“).
(2)
Žádost o provedení zkoušky o odborné způsobilosti (dále jen „žádost“) předkládá fyzická osoba, která hodlá vykonávat odborný dohled, (dále jen „uchazeč“) Ministerstvu zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“), a to nejpozději 30 kalendářních dnů před termínem stanoveným pro vykonání zkoušky (§ 2 odst. 1). V žádosti uchazeč uvede:
a)
jméno, příjmení, titul, rodné číslo nebo číslo průkazu totožnosti1) a adresu trvalého pobytu, telefonní číslo, popřípadě číslo faxu nebo elektronické spojení,
b)
dosažené vzdělání, druh a délku praxe a obor, v němž byla konána.
(3)
K žádosti uchazeč přiloží doklady osvědčující skutečnosti uvedené v odstavci 2 písm. b), popřípadě úředně ověřené kopie těchto dokladů.
§ 2
(1)
Zkouška o odborné způsobilosti (dále jen „zkouška“) se koná před zkušební komisí (§ 4) v termínech určených ministerstvem. Termíny konání zkoušek ministerstvo zveřejní ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví a na svých internetových stránkách nejpozději do 1. března každého kalendářního roku, a to tak, aby první termín konání zkoušky byl stanoven nejdříve za 60 kalendářních dnů ode dne jeho zveřejnění.
(2)
Zkouška probíhá ústní formou. Zkouškou se ověřuje znalost
a)
právních předpisů vztahujících se k využívání a ochraně přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod,
b)
hydrogeologie minerálních vod,
c)
základů pelologie,
d)
krenotechniky,
e)
akumulace, úpravy a způsobu využití minerálních vod,
f)
těžby, skladování, úpravy peloidůpeloidů a jejich přípravy k použití,
g)
přírodních léčivých plynů,
h)
základních ukazatelů kvality přírodních léčivých zdrojů, jejich stanovení, hodnocení a odběru vzorků ke kontrole,
i)
řešení havarijních situací,
j)
vedení dokumentace související s výkonem odborného dohledu.
(3)
Zkouška se hodnotí stupněm „vyhověl“ nebo „nevyhověl“. O výsledku zkoušky rozhoduje zkušební komise většinou hlasů přítomných členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise. Výsledek zkoušky oznámí uchazeči předseda zkušební komise v den jejího konání. V případě, že uchazeč nevyhověl, seznámí předseda zkušební komise uchazeče s důvody tohoto hodnocení. O zkoušce se vyhotoví záznam, ve kterém se uvede datum a místo konání zkoušky, otázky, hodnocení odpovědí a výsledek zkoušky. Záznam podepíše předseda zkušební komise. Součástí záznamu je žádost a stejnopis osvědčení.
§ 3
Uchazeč, který se ke zkoušce z vážných důvodů nedostavil a který svoji neúčast řádně omluvil nejpozději v den konání zkoušky, vykoná zkoušku v náhradním termínu stanoveném ministerstvem v dohodě s ním. Jestliže se uchazeč nedostavil ke zkoušce bez vážného důvodu a řádné omluvy, může zkoušku vykonat pouze na základě nové žádosti.
§ 4
(1)
Zkušební komise má lichý počet členů, a to nejméně 3. Alespoň jeden člen zkušební komise je odborník z praxeodborník z praxe. Odborníkem z praxeOdborníkem z praxe se rozumí fyzická osoba zpravidla s vysokoškolským vzděláním, která vykonává odborný dohled nebo znaleckou činnost anebo posudkovou činnost v oblasti využívání a ochrany zdrojů po dobu nejméně deseti let.
(2)
Ministerstvo jmenuje a odvolává předsedu zkušební komise, místopředsedu, který zastupuje předsedu zkušební komise v době jeho nepřítomnosti, a další členy zkušební komise a náhradníka, a to z odborníků pro oblast využívání a ochrany přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, z řad svých zaměstnanců a z odborníků z praxeodborníků z praxe. Členem zkušební komise může být jmenována pouze fyzická osoba, která s tímto jmenováním vyslovila souhlas.
(3)
Zkušební komise, která má 3 členy, je usnášeníschopná, jsou-li přítomni všichni její členové; v ostatních případech je usnášeníschopná, jsou-li přítomni alespoň dvě třetiny členů. Odborník z praxeOdborník z praxe musí být přítomen vždy.
(4)
Členství ve zkušební komisi podle odstavce 2 zaniká odvoláním, vzdáním se funkce nebo úmrtím.
§ 5
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
prof. MUDr. Fišer, CSc. v. r.
1)
Například zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. |
Nařízení vlády č. 378/2001 Sb. | Nařízení vlády č. 378/2001 Sb.
Nařízení vlády, kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí
Vyhlášeno 6. 11. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 144/2001
* § 1 - Toto nařízení se vztahuje, v souladu s právem Evropských společenství,1) na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí (dále jen „zařízení“), pokud požadavky na bezpečnost provozu a používání zařízení nestanoví zvláštní pr
* § 2 - Pro účely tohoto nařízení se rozumí
* § 3 - (1) Minimálními požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na příslušném riziku vytvářeném daným zařízením jsou
* § 4 - (1) Kontrola bezpečnosti provozu zařízení před uvedením do provozu je prováděna podle průvodní dokumentace výrobce. Není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení zaměstnavatel místním provozním bezpečn
* § 5 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003. č. 1 k nařízení vlády č. 378/2001 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 378/2001 Sb. č. 3 k nařízení vlády č. 378/2001 Sb. č. 4 k nařízení vlády č. 378/2001 Sb. č. 5 k nařízení vlády č. 378/2001 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2003
378
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 12. září 2001,
kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí
Vláda nařizuje podle § 134a odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.:
§ 1
Toto nařízení se vztahuje, v souladu s právem Evropských společenství,1) na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí (dále jen „zařízení“), pokud požadavky na bezpečnost provozu a používání zařízenípoužívání zařízení nestanoví zvláštní právní předpis jinak.2)
§ 2
Pro účely tohoto nařízení se rozumí
a)
používáním zařízenípoužíváním zařízení činnost spojená zejména se spouštěním, zastavováním, dopravou, opravou, seřizováním, manipulací, úpravou, údržbou a čištěním po celou dobu jeho provozu,
b)
nebezpečným prostorem prostor uvnitř nebo vně zařízení, ve kterém je zaměstnanec vystaven riziku ohrožení zdraví,
c)
ochranným zařízenímochranným zařízením mechanické, elektrické, elektronické nebo jiné obdobné zařízení sloužící k bezpečnosti a ochraně života a zdraví zaměstnanců,
d)
obsluhouobsluhou zaměstnanec, který zařízení používá a je k této činnosti oprávněn,
e)
průvodní dokumentacíprůvodní dokumentací soubor dokumentů obsahujících návod výrobce pro montáž, manipulaci, opravy, údržbu, výchozí a následné pravidelné kontroly a revize zařízení, jakož i pokyny pro případnou výměnu nebo změnu částí zařízení,
f)
provozní dokumentacíprovozní dokumentací soubor dokumentů obsahujících průvodní dokumentaciprůvodní dokumentaci, záznam o poslední nebo mimořádné revizi nebo kontrole, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud takový právní předpis není vydán, stanoví-li tak průvodní dokumentaceprůvodní dokumentace nebo zaměstnavatel,
g)
místním provozním bezpečnostním předpisemmístním provozním bezpečnostním předpisem předpis zaměstnavatele upravující zejména pracovní technologické postupy pro používání zařízenípoužívání zařízení a pravidla pohybu zařízení a zaměstnanců v prostorech a na pracovištích zaměstnavatele,
h)
normovou hodnotounormovou hodnotou konkrétní technický požadavek obsažený v příslušné české technické normě.
§ 3
(1)
Minimálními požadavky na bezpečný provoz a používání zařízenípoužívání zařízení v závislosti na příslušném riziku vytvářeném daným zařízením jsou
a)
používání zařízenípoužívání zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno, v souladu s provozní dokumentacíprovozní dokumentací; zaměstnavatel může stanovit další požadavky na bezpečnost místním provozním bezpečnostním předpisemmístním provozním bezpečnostním předpisem, a to minimálně v rozsahu daném normovou hodnotounormovou hodnotou,
b)
zaměstnavatelem stanovený bezpečný přístup obsluhyobsluhy k zařízení a dostatečný manipulační prostor se zřetelem na technologický proces a organizaci práce, umožňující bezpečné používání zařízenípoužívání zařízení,
c)
přivádění nebo odvádění všech forem energií a látek, užívaných nebo vyráběných, bezpečným způsobem,
d)
vybavení zařízení zábranou nebo ochranným zařízenímochranným zařízením nebo přijetí opatření tam, kde existuje riziko kontaktu nebo zachycení zaměstnance pohybujícími se částmi pracovního zařízení nebo pádu břemene,
e)
montování a demontování zařízení za bezpečných podmínek v souladu s návodem dodaným výrobcem,3) nebo není-li návod výrobce k dispozici, návodem stanoveným zaměstnavatelem,
f)
ochrana zaměstnance proti nebezpečnému dotyku u zařízení pod napětím a před jevy vyvolanými účinky elektřiny,
g)
ochrana zařízení, které může být vystaveno účinkům atmosférické elektřiny, zejména zasažení bleskem,
h)
umístění ovládacích prvků ovlivňujících bezpečnost provozu zařízení mimo nebezpečné prostorynebezpečné prostory, bezpečné ovládání, a to i v případě jejich poruchy nebo poškození, dobrá viditelnost, rozpoznatelnost a v určených případech příslušné označení; nemohou-li být ovládací prvky z technických důvodů umístěny mimo nebezpečné prostory, nesmí být jejich ovládání zdrojem nebezpečí, a to ani v důsledku nahodilého úkonu,
i)
spouštění zařízení pouze záměrným úkonem obsluhyobsluhy pomocí ovládače, který je k tomu účelu určen,
j)
vybavení ovládačem pro úplné bezpečné zastavení; v době, kdy se zařízení nepoužívá, jeho vypnutí a ve stanovených případech jeho odpojení od zdrojů energií a zabezpečení,
k)
vybavení ovládačem pro nouzové zastavení, který zablokuje spouštěcí ovládače tam, kde je to nutné; současně se zastavením chodu zařízení nebo jeho nebezpečné části se musí vypnout přívody energií k jeho pohonům, s výjimkou případů, kdyby tím došlo k ohrožení života nebo zdraví zaměstnanců,
l)
vybavení zařízení zřetelně identifikovatelnými zařízeními pro jeho odpojení od všech zdrojů energií; následné připojení zařízení ke zdrojům energie nesmí představovat pro zaměstnance žádné riziko,
m)
vybavení pracoviště, kde je umístěno zařízení, ovládači k zastavení některého nebo všech zařízení v závislosti na druhu rizika,
n)
upevnění, ukotvení nebo zajištění zařízení nebo jeho části vhodným způsobem, je-li to nutné pro bezpečný provoz a používání,
o)
neohrožování zaměstnance rizikovými faktory, například hlukem, vibracemi nebo teplotami, které vyvíjí zařízení,
p)
v případě potřeby označení výstražnými nebo informačními značkami, sděleními, značením nebo signalizací, které jsou srozumitelné, mají jednoznačný charakter a nesmí být poškozovány běžným provozem zařízení, a
r)
vybavení vhodným ochranným zařízenímochranným zařízením a zabezpečením před ohrožením života a poškozením zdraví tak, aby chránilo zaměstnance zejména
1.
před padajícími, odlétajícími nebo vymrštěnými předměty uvolněnými ze zařízení,
2.
před rizikem požáru nebo výbuchu s následným požárem nebo účinků výbušných směsí látek vyráběných, užívaných nebo skladovaných v zařízení,
3.
před nebezpečím vzniklým vypouštěním nebo únikem plynných, kapalných nebo tuhých emisí,
4.
před možným poškozením zdraví zaměstnance způsobeným zachycením nebo destrukcí pohybující se části zařízení.
(2)
Oprava, seřizování, úprava, údržba a čištění zařízení se provádějí, jen je-li zařízení odpojeno od přívodů energií; není-li to technicky možné, učiní se vhodná ochranná opatření.
(3)
ObsluhaObsluha musí mít možnost se přesvědčit, že v nebezpečných prostorechnebezpečných prostorech se nenachází žádný zaměstnanec; pokud nelze tento požadavek splnit, bezpečnostní systém před spuštěním, popřípadě zastavením zařízení musí vydávat zvukový nebo i viditelný výstražný signál, aby zaměstnanci zdržující se v nebezpečném prostorunebezpečném prostoru měli vždy dostatek času nebezpečný prostornebezpečný prostor opustit.
(4)
Ochranné zařízeníOchranné zařízení
a)
musí mít pevnou konstrukci odolnou proti poškození,
b)
musí být umístěno v bezpečné vzdálenosti od nebezpečného prostorunebezpečného prostoru,
c)
nesmí bránit montáži, opravě, údržbě, seřizování, manipulaci a čištění; přístup zaměstnance musí být omezen pouze na tu část zařízení, kde je prováděna činnost, a to pokud možno bez sejmutí ochranného zařízeníochranného zařízení,
d)
nesmí být snadno odnímatelné nebo odpojitelné,
e)
nesmí omezovat výhled na provoz zařízení více, než je nezbytně nutné,
f)
musí splňovat další technické požadavky na blokování nebo jištění stanovené zvláštním právním předpisem, popřípadě normovou hodnotounormovou hodnotou, nevyplývají-li další požadavky ze zvláštního právního předpisu.
(5)
Další požadavky na bezpečný provoz a používání
a)
zařízení pro zdvihání břemen a zaměstnanců jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení,
b)
zařízení pro zdvihání a přemisťování zavěšených břemen jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto nařízení,
c)
pojízdných zařízení jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto nařízení,
d)
zařízení pro plynulou dopravu nákladů jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto nařízení,
e)
stabilních skladovacích zařízení sypkých hmot jsou uvedeny v příloze č. 5 k tomuto nařízení.
§ 4
(1)
Kontrola bezpečnosti provozu zařízení před uvedením do provozu je prováděna podle průvodní dokumentaceprůvodní dokumentace výrobce. Není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentaceprůvodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení zaměstnavatel místním provozním bezpečnostním předpisemmístním provozním bezpečnostním předpisem.
(2)
Zařízení musí být vybaveno provozní dokumentacíprovozní dokumentací. Následná kontrola musí být prováděna nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisemmístním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentaceprůvodní dokumentace nebo normové hodnotynormové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak.4)
(3)
Provozní dokumentaceProvozní dokumentace musí být uchovávána po celou dobu provozu zařízení.
§ 5
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
1\\. místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí:
PhDr. Špidla v. r.
Příloha č. 1
k nařízení vlády č. 378/2001 Sb.
Další požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení pro zdvihání břemen a zaměstnanců
Dalšími požadavky na bezpečný provoz a používání zařízenípoužívání zařízení pro zdvihání břemen a zaměstnanců jsou
1.
Pevnost a stabilita během užívání s ohledem na velikost a hmotnost zdvihaných břemen a na namáhání vzniklá v kotvících či zajišťovaných bodech konstrukce; u pojízdného zařízení jeho stabilita s ohledem na předpokládané podmínky provozu a vlastnosti podkladu, po kterém se pohybuje.
2.
Zabránění případnému zachycení, přimáčknutí nebo naražení zaměstnance.
3.
Zabránění pádu zařízení nebo jeho části či nebezpečnému posunu.
4.
Zabránění samovolnému uvolnění pracovního zařízení nebo jeho částí.
5.
Vyznačení jmenovité nosnosti a tam, kde je to nutné, i jmenovité nosnosti pro každou pracovní polohu zařízení.
6.
Označení vázacích prostředků pro zdvihání tak, aby bylo možné určit charakteristiky podstatné pro jejich bezpečné použití.
7.
Opatření, aby se zaměstnanci nenacházeli pod zavěšeným břemenem, nevyžadují-li to zvláštní podmínky práce stanovené místním provozním bezpečnostním předpisemmístním provozním bezpečnostním předpisem, a aby se břemeno nepřepravovalo nad nechráněnými pracovišti, a pokud to není možné, aby byla zajištěna bezpečnost zaměstnanců.
8.
Volba vázacích prostředků s ohledem na manipulované břemeno, uchopovací a vázací místa a povětrnostní podmínky, v závislosti na způsobu a uspořádání vázacích prostředků.
9.
Skladování závěsných prostředků tak, aby nedošlo k jejich záměně nebo poškození.
10.
Zřetelné označení dočasně instalovaného zařízení, aby obsluhaobsluha mohla určit jeho charakteristiku a bylo tak zajištěno jeho bezpečné používání.
11.
Zřetelné a vhodné označení zařízení, které není určeno pro zdvihání zaměstnanců, zákazem zdvihání osob.
Zvláštními požadavky na používání zařízenípoužívání zařízení pro bezpečné zdvihání zaměstnanců jsou
1.
Zabránění pádu zaměstnanců a zařízení; pokud nelze předejít pádu kabiny, použití závěsných lan se zvýšeným koeficientem pevnosti a provádění jejich kontroly každý den, kdy je zařízení používáno.
2.
Zabránění případného zachycení, přimáčknutí nebo naražení zaměstnanců.
3.
Zabránění ohrožení zaměstnanců v kabině při výpadku pohonu a umožnění jejich evakuace nebo jejich snadného vyproštění.
4.
Použití zařízení ke zdvihání břemen ve výjimečných případech i ke zdvíhaní zaměstnanců je možné jen za předpokladu, že jsou přijata vhodná opatření k zajištění jejich bezpečnosti; obsluhaobsluha na řídicím stanovišti musí mít možnost spolehlivými prostředky komunikovat se zdvihanými zaměstnanci a v případě nebezpečí musí být k dispozici spolehlivé prostředky pro případnou evakuaci nebo vyproštění zdvihaných zaměstnanců.
5.
Zastavení provozu zařízení instalovaného ve venkovním prostoru, pokud se povětrnostní podmínky zhorší natolik, že ohrožují bezpečné použití zařízení nebo bezpečnost a zdraví zaměstnanců a k omezení dalších rizik vyplývajících z této situace pro obsluhuobsluhu a zaměstnance.
Příloha č. 2
k nařízení vlády č. 378/2001 Sb.
Další požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení pro zdvihání a přemisťování zavěšených břemen
Dalšími požadavky na bezpečný provoz a používání zařízenípoužívání zařízení pro zdvihání a přemisťování zavěšených břemen jsou
1.
Volba, kontrola a provádění všech pracovních operací tak, aby byla zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců.
2.
Ochrana zabraňující sklopení, převrácení, posunutí nebo sklouznutí břemene; pravidelná kontrola a údržba zařízení.
3.
Opatření k zabránění kolize břemene nebo částí zařízení s okolními předměty nebo se zaměstnanci, kteří se nacházejí v jeho manipulačním prostoru, v případě, že obsluhaobsluha nemůže sledovat dráhu zdvihaného a přemisťovaného břemene po celou dobu jeho pohybu.
4.
Způsob vázání nebo odvazování břemene oprávněným zaměstnancem vždy v koordinaci a za plné součinnosti s obsluhouobsluhou, která zdvihací zařízení ovládá.
5.
Zajištění vzájemné koordinace obsluhobsluh, jsou-li břemena zdvihána nebo přemisťována dvěma nebo více zařízeními.
6.
Zamezení vzájemné kolize zařízení nebo jejich částí nebo kolize s břemeny, pokud jsou dvě nebo více zařízení umístěna tak, že se jejich manipulační prostory překrývají.
7.
Provádění dohledu nad zavěšeným břemenem zaměstnancem pověřeným zaměstnavatelem, pokud není zamezen přístup do nebezpečného prostorunebezpečného prostoru a není-li zavěšené břemeno při výpadku pohonu zajištěno.
8.
Ochrana zaměstnance při částečném nebo úplném výpadku pohonu a při nebezpečí pádu břemene.
9.
Zastavení provozu zařízení instalovaného ve venkovním prostoru, pokud se povětrnostní podmínky zhorší natolik, že ohrožují bezpečné použití zařízení nebo bezpečnost a zdraví zaměstnanců; přijetí odpovídajících opatření k zamezení samovolnému pohybu zařízení nebo převrácení zařízení.
Příloha č. 3
k nařízení vlády č. 378/2001 Sb.
Další požadavky na bezpečný provoz a používání pojízdných zařízení
Dalšími požadavky na bezpečný provoz a používání pojízdných zařízení jsou
1.
Vybavení zařízení řízeného obsluhouobsluhou vhodnou ochranou k omezení rizika poškození zdraví, které může vzniknout v důsledku zachycení zaměstnance pojezdovými částmi zařízení.
2.
Vybavení hnací jednotky ochranným zařízenímochranným zařízením proti poškození v případech náhodného zadření, uváznutí či zaseknutí příslušenství nebo přídavných nebo tažených zařízení; pokud zadření, uváznutí či zaseknutí nelze zabránit, je nutné učinit všechna dostupná opatření.
3.
Zajištění provozuschopného stavu hnacích jednotek, došlo-li k jejich znečištění nebo poškození.
4.
Zabezpečení zařízení řízeného obsluhouobsluhou před převrácením při provozu za běžných podmínek, a to ochranným zařízenímochranným zařízením, které zajistí, že se pojízdné zařízení nenakloní o více než čtvrtinu maximálního náklonu, nebo konstrukcí, která zajistí dostatečný prostor kolem obsluhyobsluhy, i když naklonění bude větší než čtvrtina maximálního náklonu, nebo jiným technickým opatřením se stejným účinkem; ochranné konstrukce nejsou nutné, pokud je zařízení během činnosti stabilizováno nebo jestliže jeho konstrukční provedení znemožňuje převrácení; existuje-li riziko přimáčknutí obsluhyobsluhy při převrácení zařízení, lze používat pouze takové zařízení, které je vybaveno zádržným systémem, například bezpečnostními pásy.
5.
Vybavení zdvižného manipulačního vozíku (dále jen „vozík“) zařízením k omezení rizika převrácení, jako jsou například
a)
ochranná konstrukce pro obsluhuobsluhu,
b)
konstrukce zabraňující převrácení vozíku,
c)
konstrukce zajišťující při převrácení obsluzeobsluze dostatečný bezpečný prostor mezi vozíkem, terénem či podlahou,
d)
zádržný systém, zajišťující připoutání obsluhyobsluhy k sedadlu, aby nedošlo k jejímu přimáčknutí při převrácení vozíku.
6.
Požadavky na pojízdné zařízení, které může ohrožovat zaměstnance v jeho blízkosti, jsou
a)
zabezpečení před spouštěním nepovolanými zaměstnanci,
b)
vybavení zařízením, které minimalizuje následky kolize v případě, že se pohybuje na vodicím zařízení více jednotek,
c)
vybavení prostředky pro brždění a zastavení; vyžaduje-li to bezpečnost zaměstnanců, vybavení nouzovou brzdou se snadno přístupným ovládáním nebo automatickými systémy pro případ, že dojde k selhání hlavního brzdového a zastavovacího systému,
d)
doplnění o systém ke zlepšení viditelnosti, není-li zorné pole obsluhyobsluhy dostatečné,
e)
vybavení vhodným osvětlením tak, aby obsluzeobsluze v noci nebo v prostředí se sníženou viditelností umožnilo bezpečné používání,
f)
vybavení potřebným množstvím vhodných druhů požární techniky, věcných prostředků požární ochrany, případně požárně bezpečnostních zařízení; to neplatí, jsou-li tyto umístěny v dosahu pojízdného pracovního zařízení,
g)
ochrana dálkových ovládačů proti poškození, automatické zastavení zařízení, pokud se pojízdné zařízení s vlastním pohonem dostane mimo dosah dálkových ovládačů či se v jeho manipulačním prostoru vyskytne překážka.
7.
Vybavení taženého, vlečeného nebo neseného zařízení v případě dopravy zaměstnanců vhodnými ochrannými prostředky; přizpůsobení rychlosti, pokud zařízení vykonává pracovní činnost během tažení, vlečení nebo nesení.
8.
Zákaz použití zařízení se spalovacím motorem bez katalyzátoru v uzavřených prostorech a pracovištích zaměstnavatele.
Příloha č. 4
k nařízení vlády č. 378/2001 Sb.
Další požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení pro plynulou dopravu nákladů
Dalšími požadavky na bezpečný provoz a používání zařízenípoužívání zařízení pro plynulou dopravu nákladů jsou
1.
Zajištění bezpečného přístupu ke všem obslužným plošinám nebo odpočívadlům a jejich bezpečné provedení.
2.
Ochrana otvorů uzavřených částí zařízení umožňující přístup k pohyblivým částem uzamykatelnými nebo blokovanými ochrannými zařízenímiochrannými zařízeními.
3.
Opatření proti náhodnému spadávání volně ložených sypkých nákladů nebo pádu jednotlivých břemen dopravovaných nad nechráněnými pracovišti nebo komunikacemi.
4.
Vzájemné blokování centrálního a místního ovládání zařízení.
5.
Zpracování místního provozního bezpečnostního předpisumístního provozního bezpečnostního předpisu, ve kterém zaměstnavatel uvede
a)
zaměstnance oprávněné k používání zařízenípoužívání zařízení a k vedení evidenční knihy o používání zařízenípoužívání zařízení a počtu provozních hodin,
b)
termíny, rozsah a způsob provádění kontrol zařízení,
c)
technologický postup pro používání zařízenípoužívání zařízení, včetně úkonů a činností, které jsou zakázány,
d)
opatření k zajištění bezpečnosti práce ve škodlivém prostředí při zjištění výskytu nebezpečných látek a na ochranu proti výbojům statické elektřiny.
Příloha č. 5
k nařízení vlády č. 378/2001 Sb.
Další požadavky na bezpečný provoz a používání stabilních skladovacích zařízení sypkých hmot
Dalšími požadavky na bezpečný provoz a používání stabilních skladovacích zařízení sypkých hmot (dále jen „skladovací zařízení“), kterými jsou stabilní zařízení nebo prostorové konstrukce umožňující skladování sypké hmoty, jejichž objem přesahuje 3 m3 a v nichž lze skladovat sypké hmoty o výšce přesahující 1,5 m, jsou
1.
Zabránění přístupu k nebezpečnému prostorunebezpečnému prostoru, ve kterém by mohlo dojít k zachycení zaměstnanců.
2.
Ochrana před padajícími, odlétajícími nebo rozprašovanými sypkými hmotami a zabránění nežádoucímu vniknutí předmětů do skladovacího zařízení.
3.
Ochrana před nebezpečnými účinky statické elektřiny.
4.
Zabránění vzniku požáru nebo výbuchu s následným požárem pro případ možného nebezpečí nahromadění plynných nebo tuhých emisí nebo jejich směsí ve výbušných koncentracích.
5.
Stanovení velikosti a tvarů otvorů ochranných zařízeníochranných zařízení s přihlédnutím k nebezpečnému prostorunebezpečnému prostoru a s ohledem na vlastnosti, strukturu a množství skladovaných sypkých hmot a na možnosti propadnutí zaměstnanců do skladovacího zařízení.
6.
Zabezpečení vstupů a otvorů do uzavřených nebezpečných prostor proti nežádoucímu vstupu zaměstnanců nebo jejich nahodilému pádu; ochrana vstupů k otevřenému skladovacímu zařízení, kde je možnost stálého přístupu k hornímu otvoru, před pádem dovnitř skladovacího zařízení pevným zábradlím s vrchním madlem ve výšce 1,1 m.
7.
Zajištění spolehlivé těsnosti vypouštěcích otvorů a jejich uzávěrů tak, aby odpovídaly vlastnostem skladované sypké hmoty, největšímu přípustnému tlaku nebo podtlaku a aby nemohlo dojít k jejich náhodnému otevření.
8.
Zabezpečení instalovaných ochranných zařízeníochranných zařízení proti samovolnému uvolnění; uzamčení odnímatelných částí klíčem nebo jiným nástrojem.
9.
Zřízení plošin a přístupových lávek pro obsluhuobsluhu o šířce nejméně 0, 5 m.
10.
Vybavení účinným ochranným zařízenímochranným zařízením k omezení nebezpečné koncentrace škodlivin.
11.
Přijetí bezpečnostních opatření k zabránění vytváření kleneb, trychtýřů, převisů skladovaných hmot nebo jejich ulpívání na stěnách skladovacího zařízení, k zabránění nahrnování skladované sypké hmoty v okolí plnicích otvorů skladovacích zařízení umístěných pod úrovní terénu nebo podlahy nad výšku 1,5 m od úrovně okolního terénu nebo podlahy.
12.
Zajištění osvětlení, včetně nouzového osvětlení, v manipulačním prostoru, kde se zdržuje obsluhaobsluha a zaměstnanci.
13.
Zpracování místního provozního bezpečnostního předpisumístního provozního bezpečnostního předpisu, ve kterém zaměstnavatel uvede
a)
zaměstnance oprávněné k používání skladovacího zařízení a k vedení evidenční knihy o údržbě obsahující termíny, rozsah a způsob jejího provádění,
b)
opatření pro vstup do skladovacího zařízení, zejména technologický postup, způsob signalizace, zajištění proti nežádoucímu spouštění, zabezpečení zaměstnanců a jejich zajištění při vstupu do skladovacího zařízení nejméně dvěma dalšími zaměstnanci s napnutým zajišťovacím lanem a se stálým dozorem,
c)
opatření k zajištění bezpečnosti práce ve škodlivém prostředí při zjištění výskytu nebezpečných látek a na ochranu proti výbojům statické elektřiny,
d)
způsob zajištění vstupních otvorů do uzavřených skladovacích zařízení,
e)
technologický postup pro obsluhuobsluhu, dojde-li k přerušení vyprazdňování,
f)
termíny a rozsah kontrol vlastností uložených sypkých hmot z hlediska možného samovznícení nebo výbuchu,
g)
zakázané úkony a činnosti, zejména vstup vypouštěcím otvorem, pokud není skladovací zařízení prázdné, vstupování na skladovaný materiál, ovládání uzávěru skladovacího zařízení z ložné plochy dopravního prostředku a zdržování se na jeho ložné ploše po celou dobu plnění nebo vyprazdňování.
1)
Směrnice Rady 89/655/EHS, o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při používávání pracovního zařízení při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), ve znění směrnice Rady 95/63/ES.
2)
Například zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 124/2000 Sb., zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.
3)
Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků).
4)
Například vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 97/1982 Sb., vyhlášky č. 551/1990 Sb. a nařízení vlády č. 352/2000 Sb., vyhláška č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 552/1990 Sb. a nařízení vlády č. 352/2000 Sb. |
Ústavní zákon č. 395/2001 Sb. | Ústavní zákon č. 395/2001 Sb.
Ústavní zákon, kterým se mění ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 9. 11. 2001, datum účinnosti 1. 6. 2002, částka 149/2001
* Čl. I - Ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb. a ústavního zákona č. 300/2000 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 6. 2002
395
ÚSTAVNÍ ZÁKON
ze dne 18. října 2001,
kterým se mění ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky:
Čl. I
Ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb. a ústavního zákona č. 300/2000 Sb., se mění takto:
1.
V čl. 1 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva.“.
2.
Čl. 10 zní:
„Čl. 10
Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.“.
3.
Za čl. 10 se vkládají nové články 10a a 10b, které znějí:
„Čl. 10a
(1)
Mezinárodní smlouvou mohou být některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci.
(2)
K ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v odstavci 1 je třeba souhlasu Parlamentu, nestanoví-li ústavní zákon, že k ratifikaci je třeba souhlasu daného v referendu.
Čl. 10b
(1)
Vláda pravidelně a předem informuje Parlament o otázkách souvisejících se závazky vyplývajícími z členství České republiky v mezinárodní organizaci nebo instituci uvedené v čl. 10a.
(2)
Komory Parlamentu se vyjadřují k připravovaným rozhodnutím takové mezinárodní organizace nebo instituce způsobem, který stanoví jejich jednací řády.
(3)
Zákon o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek, může svěřit výkon působnosti komor podle odstavce 2 společnému orgánu komor.“.
4.
V čl. 39 odstavec 4 zní:
„(4)
K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů.“.
5.
Čl. 49 zní:
„Čl. 49
K ratifikaci mezinárodních smluv
a)
upravujících práva a povinnosti osob,
b)
spojeneckých, mírových a jiných politických,
c)
z nichž vzniká členství České republiky v mezinárodní organizaci,
d)
hospodářských, jež jsou všeobecné povahy,
e)
o dalších věcech, jejichž úprava je vyhrazena zákonu,
je třeba souhlasu obou komor Parlamentu.“.
6.
Čl. 52 zní:
„Čl. 52
(1)
K platnosti zákona je třeba, aby byl vyhlášen.
(2)
Způsob vyhlášení zákona a mezinárodní smlouvy stanoví zákon.“.
7.
V čl. 87 odst. 1 písmena a) a b) znějí:
„a)
o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem,
b)
o zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem nebo zákonem,“.
8.
V čl. 87 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Ústavní soud dále rozhoduje o souladu mezinárodní smlouvy podle čl. 10a a čl. 49 s ústavním pořádkem, a to před její ratifikací. Do rozhodnutí Ústavního soudu nemůže být smlouva ratifikována.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
9.
V čl. 88 odstavec 2 zní:
„(2)
Soudci Ústavního soudu jsou při svém rozhodování vázáni pouze ústavním pořádkem a zákonem podle odstavce 1.“.
10.
V čl. 89 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Rozhodnutí Ústavního soudu, kterým byl podle čl. 87 odst. 2 vysloven nesoulad mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem, brání ratifikaci smlouvy do doby, než bude nesoulad odstraněn.“.
11.
Čl. 95 zní:
„Čl. 95
(1)
Soudce je při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.
(2)
Dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu soudu.“.
Čl. II
Účinnost
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 2002.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Subsets and Splits