Datasets:

roslein
/

Czech_LEX

Dataset card Data Studio Files Files and versions Community

Split (1)

train · 19.1k rows

law_id stringlengths 11 2.15k	law_text stringlengths 14 1.92M
Zákon č. 151/2002 Sb.	Zákon č. 151/2002 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního Vyhlášeno 17. 4. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 61/2002 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o soudech a soudcích * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců * ČÁST TŘETÍ - Změna lustračního zákona * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o státním zastupitelství * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona č. 14/2002 Sb. * ČÁST ŠESTÁ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o právu shromažďovacím * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o soudních poplatcích * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna energetického zákona * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o státní sociální podpoře * ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o kolektivním vyjednávání * ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o ochraně spotřebitele * ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o patentových zástupcích * ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ * ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2022 (250/2021 Sb.) 151 ZÁKON ze dne 21. března 2002, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o soudech a soudcích Čl. I Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), se mění takto: 1. V § 8 se za slova „Nejvyšší soud,“ vkládají slova „Nejvyšší správní soud,“. 2. V § 14 odst. 1 se za slova „pravomoci soudů“ vkládají slova „v občanském soudním řízení a v trestním řízení“. 3. V § 14 odst. 3 se za slova „rozhodnutí soudů“ vkládají slova „v občanském soudním řízení a v trestním řízení“. 4. V § 25 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 5. V § 32 se na konci odstavce 1 doplňují tato slova: „; jde-li o pravomocná rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, podává podněty k přijetí stanoviska Nejvyššímu správnímu soudu“. 6. V § 32 se na konci odstavce 2 doplňují tato slova: „; obdobně postupuje, je-li o vyjádření požádán před přijetím stanoviska Nejvyšším správním soudem“. 7. V § 33 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 8. V § 67 odst. 1 větě první se na konci doplňují tato slova: „, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak“. 9. V § 72 odst. 2 se slova „Podle odstavce 1 lze“ nahrazují slovy „Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, lze podle odstavce 1“. 10. V § 73 se na konci odstavce 1 doplňuje věta, která zní: „Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.“. 11. V § 73 odstavec 2 zní: „(2) Není-li stanoveno jinak, platí pro řízení a rozhodnutí přiměřeně ustanovení správního řádu.“. 12. V § 73 odst. 3 se za slova „Nejvyššímu soudu“ vkládají slova „nebo k Nejvyššímu správnímu soudu“. 13. V § 110 odst. 3 se za slova „Nejvyššího soudu“ vkládají slova „anebo Nejvyššího správního soudu“. 14. V § 117 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Za stejných podmínek umožní ministerstvo vykonat odbornou justiční zkoušku soudci Ústavního soudu a dále asistentovi soudce Ústavního soudu, Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, pokud vykonával právní praxi podle § 110 alespoň 3 roky.“. 15. V § 129 se na konci odstavce 3 doplňují tato slova: „nebo Nejvyšší správní soud“. 16. V § 134 odst. 2 se za slova „k Nejvyššímu soudu“ vkládají slova „anebo k Nejvyššímu správnímu soudu“. 17. V § 135 odst. 1 písm. c) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) předseda Nejvyššího správního soudu, jde-li o soudce Nejvyššího správního soudu.“. 18. V § 136 odst. 1 písm. b) se za slova „a stanovisek“ vkládají slova „, Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu“. 19. V § 139 odstavec 6 zní: „(6) Rada pro oblast správního soudnictví má 9 členů a tvoří ji 3 soudci zvolení soudci Nejvyššího správního soudu z jejich řad, 2 soudci určení losem ze soudců navržených soudci krajských soudů, advokát navržený Českou advokátní komorou a 3 odborníci z oborů správního práva navržení děkany právnických fakult vysokých škol se sídlem v České republice.“. 20. V § 139 odst. 7 se za slova „zvolení těmito kolegii,“ vkládají slova „za soudce zvolené soudci Nejvyššího správního soudu další soudci zvolení soudci Nejvyššího správního soudu z jejich řad,“. 21. V § 140 odstavec 1 zní: „(1) Z řad soudců Nejvyššího soudu jsou do Rady pro oblast trestního práva voleni její členové a náhradníci shromážděním soudců trestního kolegia a do Rady pro oblast civilního práva jsou její členové a náhradníci voleni společným shromážděním soudců občanskoprávního a obchodního kolegia. Z řad soudců Nejvyššího správního soudu jsou členové a náhradníci Rady pro oblast správního soudnictví voleni plénem Nejvyššího správního soudu.“. 22. V § 140 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Na volby členů Rady a jejich náhradníků plénem Nejvyššího správního soudu se použijí odstavce 3 až 6 obdobně.“. 23. V § 141 odst. 1 větě první se na konci doplňují tato slova: „; jde-li o Radu pro oblast správního soudnictví, je předsedou Rady losem určený soudce zvolený plénem Nejvyššího správního soudu“. 24. V příloze č. 3 „Názvy, obvody a sídla okresních soudů“ se v bodě 3 „Okresní soud v Blansku“ za slovo „Sloup,“ vkládá slovo „Spešov,“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců Čl. II Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, se mění takto: 1. V § 8 odst. 2 písmeno b) zní: „b) předseda Nejvyššího soudu proti kterémukoliv soudci tohoto soudu a dále proti soudci soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech patřících do pravomoci soudů, v nichž je Nejvyšší soud vrcholným soudním orgánem,“. 2. V § 8 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) předseda Nejvyššího správního soudu proti kterémukoliv soudci tohoto soudu a proti soudci soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech patřících do pravomoci soudů, v nichž je Nejvyšší správní soud vrcholným soudním orgánem,“. Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f). ČÁST TŘETÍ Změna lustračního zákona Čl. III Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 26. listopadu 1992, vyhlášeného dne 15. prosince 1992 v částce 116/1992 Sb., zákona č. 254/1995 Sb., zákona č. 422/2000 Sb. a zákona č. 147/2001 Sb., se mění takto: V § 1 odst. 1 písm. d) se na konci doplňují tato slova: „a u Nejvyššího správního soudu,“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o státním zastupitelství Čl. IV Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 11/2001 Sb. a zákona č. 14/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 32c odst. 2 se slova „soudce, navržený Soudcovskou radou Nejvyššího soudu“ nahrazují slovy „soudce navržený trestním kolegiem Nejvyššího soudu“. 2. V § 32c odst. 3 se slova „soudce navržený Soudcovskou radou Nejvyššího soudu“ nahrazují slovy „soudce navržený trestním kolegiem Nejvyššího soudu“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona č. 14/2002 Sb. Čl. V V čl. 3 bodě 2 zákona č. 14/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., se slova „do 48 měsíců“ nahrazují slovy „do 24 měsíců“. ČÁST ŠESTÁ Změna občanského soudního řádu Čl. VI Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb. a zákona č. 501/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 7 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Spory a jiné právní věci uvedené v odstavci 1, o nichž podle zákona rozhodly jiné orgány než soudy, soudy v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují za podmínek uvedených v části páté tohoto zákona.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 2. V § 7 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 96) zní: „(4) Pravomoc soudů ve věcech správního soudnictví upravuje zvláštní zákon.96) 96) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.“. 3. § 8a se zrušuje. 4. V § 9 odst. 2 se písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 39) zrušuje. Dosavadní písmena c) až k) se označují jako písmena b) až j). 5. V § 9 odst. 2 písmeno h) zní: „h) ve sporech o zrušení rozhodnutí rozhodce o plnění závazků z kolektivní smlouvy,“. 6. Poznámka pod čarou č. 1) se zrušuje. 7. V § 9 odst. 3 písm. n) se slova „obchodnímu jménu“ nahrazují slovy „obchodní firmě“. 8. Za § 25a se vkládá nový § 25b, který včetně poznámky pod čarou č. 57b) zní: „§ 25b S výjimkou dovolání si účastník může zvolit zástupcem též patentového zástupce; patentový zástupce může účastníka zastupovat jen v rozsahu oprávnění stanoveného zvláštním právním předpisem.57b) 57b) § 2 zákona č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění zákona č. 151/2002 Sb.“. 9. V § 26 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 57c) zní: „(3) Ve věcech ochrany před diskriminací na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace se účastník může dát v řízení zastupovat též právnickou osobou vzniklou na základě zvláštního právního předpisu,57c) k jejímž činnostem uvedeným ve stanovách patří ochrana před takovou diskriminací. 57c) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 10. V § 26 odst. 4 se za slovo „Úřad“ vkládají slova „anebo právnická osoba podle odstavce 3“. 11. § 45 zní: „§ 45 Písemnost doručuje soud soudním doručovatelem, orgány justiční stráže, soudním exekutorem, prostřednictvím držitele poštovní licence (dále jen „pošta“), veřejné datové sítě nebo příslušného policejního orgánu a v případech stanovených zvláštními právními předpisy i prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti.“. 12. V § 46 odst. 6 písm. b) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) na uzlu veřejné datové sítě označeném elektronickou adresou adresáta, jestliže se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě.“. 13. § 48 a 48a včetně nadpisů znějí: „§ 48 Doručování správním úřadům (1) Písemnost určená správním úřadům se doručuje na adresu jejich sídla. Jestliže správní úřad o to požádá, doručuje se mu písemnost na adresu, kterou sdělil soudu. (2) Za správní úřad jsou oprávněny písemnost, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, převzít osoby oprávněné nebo pověřené vystupovat za správní úřad před soudem nebo jeho zaměstnanci, kteří byli pověřeni přijímat písemnosti. Není-li jich, písemnost se odevzdá tomu, kdo je oprávněn za správní úřad jednat. § 48a Doručování státu (1) Písemnost určená státu se doručuje příslušné organizační složce státu na adresu jejího sídla. Jestliže příslušná organizační složka státu o to požádá, doručuje se jí písemnost na adresu, kterou sdělila soudu. (2) Za příslušnou organizační složku jsou oprávněny písemnost, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, převzít osoby uvedené v § 21a odst. 2 nebo její zaměstnanci, kteří byli pověřeni přijímat písemnosti. Není-li jich, písemnost se odevzdá vedoucímu příslušné organizační složky státu.“. 14. Za § 48d se vkládá nový § 48e, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 61a) zní: „§ 48e Doručování soudním exekutorům (1) Soudním exekutorům se písemnost doručuje na adresu jejich kanceláře, v níž vykonávají exekutorský úřad.61a) Jestliže o to soudní exekutor požádá, doručuje se mu písemnost na adresu, kterou sdělil soudu. (2) Písemnost určenou soudnímu exekutorovi, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, mohou přijmout také exekutorští koncipienti, exekutorští kandidáti nebo jiní jeho zaměstnanci. (3) Ustanovení § 46 odst. 6 a § 48b odst. 3 platí obdobně. (4) Při doručování písemnosti zástupci soudního exekutora se postupuje přiměřeně podle odstavců 1 až 3. 61a) § 13 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.“. 15. Za § 50 se vkládají nové § 50a až 50e, které včetně nadpisu znějí: „Postup při doručování § 50a (1) Doručuje-li soud písemnost při jednání nebo při jiném soudním úkonu, uvede se to v protokolu o jednání nebo v protokolu, který byl sepsán o jiném soudním úkonu. (2) V protokolu se kromě ostatních náležitostí (§ 40) uvede, jaká písemnost byla doručena. Protokol podepíše také ten, kdo doručení provedl, a adresát, popřípadě ten, kdo za něho písemnost převzal. § 50b (1) Nebyla-li písemnost doručena při jednání nebo při jiném soudním úkonu a nelze-li ji doručit prostřednictvím veřejné datové sítě, odevzdá soud písemnost v zalepené obálce k doručení soudním doručovatelem, orgány justiční stráže, soudním exekutorem nebo prostřednictvím pošty anebo prostřednictvím policejního orgánu (dále jen „doručující orgán“). (2) Je-li třeba pro řízení doklad o doručení písemnosti, odevzdá soud písemnost k doručení doručujícímu orgánu s tím, aby její doručení bylo vyznačeno na doručence, kterou k ní připojí. Má-li být písemnost doručena do vlastních rukou (§ 45a), vyznačí se na doručence poznámka „do vlastních rukou“. Je-li podle zákona vyloučeno náhradní doručení písemnosti, vyznačí se na doručence poznámka „náhradní doručení vyloučeno“. Je-li doručováno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky nebo postižením jiných majetkových práv, vyznačí se na doručence poznámka „přesný čas doručení“. (3) V případech stanovených zvláštními právními předpisy soud písemnost odevzdá k doručení Ministerstvu spravedlnosti. (4) Na doručování písemností, jejichž doručení má být vyznačeno na doručence, se nevztahují obecné předpisy o dodávání poštovních zásilek. Za doručování těchto písemností náleží poště finanční úhrada; způsob určení úhrady a její výši, jakož i nároky na její vrácení, jestliže pošta nepostupovala řádně při doručování písemností, stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou vydanou v dohodě s Ministerstvem dopravy a spojů. § 50c (1) Právnickým osobám, správním úřadům, státu, advokátům, notářům, zástupcům notáře, náhradníkům notáře, obcím, vyšším územně samosprávným celkům, soudním exekutorům a zástupcům soudního exekutora se doručuje mimo dny pracovního klidu a zpravidla v době od 9 do 15 hodin. Doručování fyzickým osobám provádí doručující orgán mimo dny pracovního klidu a zpravidla v době od 15 do 22 hodin; v odůvodněných případech jim mohou být písemnosti doručovány i ve dnech pracovního klidu. (2) Doručovatelé jsou oprávněni zjišťovat totožnost adresáta a osob, které jsou za něj oprávněny písemnost převzít. § 50d (1) Nebyla-li fyzická osoba nebo právnická osoba v místě doručování zastižena, provede doručovatel v místě obvyklým způsobem šetření, zda se tam zdržuje. Zjistí-li, že se v místě doručování nezdržuje, a není-li známa jiná adresa nebo jiné místo doručení, vrátí doručující orgán písemnost se zprávou o tom soudu, který mu písemnost odevzdal k doručení. (2) Jestliže adresát nebyl zastižen a náhradní doručení písemnosti je podle poznámky vyznačené na doručence vyloučeno, vrátí doručující orgán písemnost se zprávou o tom soudu, který mu písemnost odevzdal k doručení. (3) Uloží-li doručovatel písemnost u soudu nebo u pošty, zanechá v místě doručování adresátu výzvu, aby si písemnost vyzvedl. Výzva musí obsahovat údaj o tom, kdo je adresátem, označení doručované písemnosti, u koho, kde a v který den byla písemnost uložena a do kdy a v jaké době si adresát může písemnost vyzvednout. § 50e (1) Doručenka musí obsahovat a) označení soudu, který písemnost odevzdal k doručení, b) označení doručujícího orgánu, c) označení doručované písemnosti, d) den doručení písemnosti nebo den uložení písemnosti u soudu (pošty) anebo den, v němž bylo doručení písemnosti odepřeno, e) hodinu a minutu doručení, byla-li vyznačena poznámka „přesný čas doručení“, f) jméno doručovatele, g) jméno a příjmení osoby, která písemnost převzala nebo která převzetí písemnosti odepřela, h) podpis doručovatele, popřípadě též otisk úředního razítka doručujícího orgánu, i) podpis osoby, která písemnost převzala. (2) Vyzvedne-li adresát, popřípadě osoba oprávněná za něj písemnost převzít, písemnost uloženou u soudu nebo u pošty, musí doručenka obsahovat také jméno a příjmení toho, kdo písemnost předal, jeho podpis, popřípadě též otisk úředního razítka doručujícího orgánu, den převzetí uložené písemnosti, jméno a příjmení osoby, která uloženou písemnost vyzvedla, a její podpis. (3) Odepřel-li adresát, popřípadě osoba oprávněná za něj písemnost převzít, písemnost přijmout, musí doručenka rovněž obsahovat údaj o tom, že bylo poskytnuto poučení o následcích odepření přijetí písemnosti (§ 50), a zda, popřípadě čím bylo odepření přijetí písemnosti odůvodněno. (4) Doručenka, která obsahuje stanovené náležitosti, je veřejnou listinou.“. Dosavadní § 50a a 50b se označují jako § 50f a 50g. 16. V § 51 větě první se za slovo „telegraficky,“ vkládají slova „v elektronické podobě,“. 17. V § 79 odst. 1 větě druhé se slova „(obchodní jméno nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušného státního orgánu, který za stát před soudem vystupuje)“ nahrazují slovy „(obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje)“. 18. V § 82 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Odmítl-li žalobu (návrh na zahájení řízení) soud, který rozhoduje podle zvláštního zákona96) věci správního soudnictví, protože šlo o věc, kterou soudy projednávají a rozhodují v občanském soudním řízení, a došla-li soudu příslušnému k občanskému soudnímu řízení do jednoho měsíce od právní moci usnesení žaloba (návrh na zahájení řízení) v této věci, platí, že řízení o ní je u soudu zahájeno dnem, kdy soudu došla odmítnutá žaloba (návrh na zahájení řízení).“. 19. V § 83 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámek pod čarou č. 62a) a 62b) zní: „(2) Zahájení řízení a) o zdržení se protiprávního jednání nebo o odstranění závadného stavu ve věcech ochrany práv porušených nebo ohrožených nekalým soutěžním jednáním,62a) b) o zdržení se protiprávního jednání ve věcech ochrany práv spotřebitelů,62b) c) ve věcech přeměn obchodních společností, stanoví-li tak zvláštní právní předpis,41) d) v dalších věcech stanovených zvláštními právními předpisy, brání též tomu, aby proti témuž žalovanému probíhalo u soudu další řízení o žalobách jiných žalobců požadujících z téhož jednání nebo stavu stejné nároky. 62a) § 53 a 54 obchodního zákoníku. 62b) Například § 25 odst. 2 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 151/2002 Sb.“. 20. V § 104a se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Ustanovení odstavců 2 a 7 se nepoužije, náleží-li věc do věcné příslušnosti soudu, který rozhoduje podle zvláštního zákona96) věci správního soudnictví.“. 21. Za § 104a se vkládají nové § 104b a 104c, které včetně poznámky pod čarou č. 97) znějí: „§ 104b (1) Náleží-li věc do věcné příslušnosti soudu, který rozhoduje podle zvláštního zákona96) věci správního soudnictví, soud řízení zastaví. V usnesení o zastavení řízení musí být navrhovatel rovněž poučen o možnosti podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve správním soudnictví. (2) Ustanovení odstavce 1 neplatí, domáhá-li se navrhovatel podle zvláštního zákona96) ochrany proti nečinnosti orgánu moci výkonné, orgánu územního samosprávného celku, jakož i právnické (fyzické) osoby nebo jiného orgánu, jimž bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, ochrany před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením orgánu moci výkonné, orgánu územního samosprávného celku, jakož i právnické (fyzické) osoby nebo jiného orgánu, jimž bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, rozhodnutí ve věcech politických stran a politických hnutí nebo rozhodnutí o kompetenční žalobě. V uvedených případech soud vysloví, že není věcně příslušný, a rozhodne o postoupení věci věcně příslušnému soudu, který rozhoduje věci správního soudnictví. Právní účinky spojené s podáním návrhu na zahájení řízení zůstávají zachovány. (3) Je-li mezi specializovaným senátem krajského soudu zřízeným podle zvláštního zákona96) k projednání a rozhodnutí věcí správního soudnictví a jiným senátem téhož krajského soudu sporné, zda jde o věc správního soudnictví, postupuje se podle zvláštního zákona;97) ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužije. (4) Účastníci řízení mají právo se k otázce věcné příslušnosti podle odstavce 1 nebo 2, popřípadě k postupu podle odstavce 3 vyjádřit. § 104c (1) Náleží-li věc do věcné příslušnosti soudu, který rozhoduje podle zvláštního zákona96) věci správního soudnictví, nepostupuje se podle § 104b, jestliže soud, který rozhoduje podle zvláštního zákona96) věci správního soudnictví, ve stejné věci pravomocným rozhodnutím odmítl návrh s tím, že šlo o věc, kterou soudy projednávají a rozhodují v občanském soudním řízení. (2) Soud v případě uvedeném v odstavci 1 navrhne senátu zřízenému podle zvláštního zákona,97) aby rozhodl tento spor o věcnou příslušnost. 97) § 2 zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů.“. 22. V § 120 odst. 2 se slova „v řízení o zrušení politické strany nebo politického hnutí, pozastavení a znovuobnovení jejich činnosti,“ zrušují. 23. V § 133a se za slovo „pohlaví,“ vkládají slova „rasového nebo etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace,“. 24. V § 133a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Skutečnosti tvrzené o tom, že účastník byl přímo nebo nepřímo diskriminován na základě svého rasového nebo etnického původu, má soud ve věcech poskytování zdravotní a sociální péče, přístupu ke vzdělání a odborné přípravě, přístupu k veřejným zakázkám, členství v organizacích zaměstnanců nebo zaměstnavatelů a členství v profesních a zájmových sdruženích a při prodeji zboží v obchodě nebo poskytování služeb za prokázané, pokud v řízení nevyšel najevo opak.“. 25. V § 137 se na konci odstavce 2 doplňuje věta, která zní: „K nákladům řízení náleží též odměna za zastupování, je-li zástupcem patentový zástupce (§ 25b); pro její určení se užije obdobně zvláštní právní předpis, jímž jsou stanoveny odměny a náhrady advokátům za poskytování právních služeb.“. 26. V § 155 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Ve věcech ochrany práv porušených nebo ohrožených nekalým soutěžním jednáním62a) a ve věcech ochrany práv spotřebitelů62b) může soud účastníkovi, jehož žalobě vyhověl, přiznat na jeho návrh ve výroku rozsudku právo rozsudek uveřejnit na náklady neúspěšného účastníka; podle okolností případu soud stanoví též rozsah, formu a způsob uveřejnění.“. 27. V § 157 odst. 4 se slova „; to neplatí ve správním soudnictví“ zrušují. 28. V § 159 se zrušují odstavce 2 a 3 a zároveň se ruší označení odstavce 1. 29. Za § 159 se vkládá nový § 159a, který zní: „§ 159a (1) Nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení. (2) Výrok pravomocného rozsudku, kterým bylo rozhodnuto ve věcech uvedených v § 83 odst. 2, je závazný nejen pro účastníky řízení, ale i pro další osoby oprávněné proti žalovanému pro tytéž nároky z téhož jednání nebo stavu. Zvláštní právní předpisy stanoví, v kterých dalších případech a v jakém rozsahu je výrok pravomocného rozsudku závazný pro jiné osoby než účastníky řízení. (3) Výrok pravomocného rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o osobním stavu, je závazný pro každého. (4) V rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány. (5) Jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu.“. 30. § 200h až 200n se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 34b) až 34d) zrušují. 31. § 200o včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 34e) zní: „Řízení o propuštění cizince ze zajištění § 200o (1) Jestliže nebylo ukončeno zajištění cizince podle zvláštního právního předpisu,34e) může se cizinec obrátit na soud s návrhem, aby nařídil jeho propuštění na svobodu z důvodu, že nejsou splněny podmínky pro trvání jeho zajištění stanovené zvláštním právním předpisem. (2) Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4, § 79 odst. 1) obsahovat označení rozhodnutí, jímž bylo pravomocně rozhodnuto o zajištění navrhovatele, musí být uvedeno, v jakých skutečnostech navrhovatel spatřuje nezákonnost trvání zajištění, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se navrhovatel domáhá. (3) Navrhovatel je povinen k návrhu připojit listinné důkazy, jichž se dovolává, pokud nejde o listinné důkazy, které jsou obsaženy ve spisech odpůrce, které se vydaného rozhodnutí týkají. 34e) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 32. V § 200r odst. 2 se slova „že rozhodnutí o zajištění je nezákonné nebo“ zrušují. 33. § 200s se zrušuje. 34. V § 200t se slova „podle § 200o odst. 2“ zrušují. 35. V § 200u odst. 5 se slova „v obou případech“ zrušují. 36. § 200v a 200w se včetně poznámky pod čarou č. 34f) zrušují. 37. V § 202 odst. 1 se písmeno i) zrušuje. Dosavadní písmena j) až l) se označují jako písmena i) až k). 38. Za § 243d se vkládají nové § 244 až 250m, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 98) až 100) znějí: „ČÁST PÁTÁ ŘÍZENÍ VE VĚCECH, O NICHŽ BYLO ROZHODNUTO JINÝM ORGÁNEM HLAVA PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ § 244 (1) Rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen „správní orgán“) podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů (§ 7 odst. 1), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení. (2) Ustanovení odstavce 1 neplatí, a) rozhodl-li o sporu nebo o jiné právní věci rozhodce nebo stálý rozhodčí soud,98) b) jestliže se rozhodnutí správního orgánu v důsledku námitek nebo jiného obdobného úkonu účastníka právního vztahu učiněného před správním orgánem podle zvláštního zákona zrušuje nebo pozbývá účinnosti, c) odkázal-li podle zvláštního právního předpisu správní orgán účastníky právního vztahu s jejich nároky na řízení před soudem.99) § 245 Není-li v této části uvedeno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části první až čtvrté tohoto zákona. HLAVA DRUHÁ PODÁNÍ ŽALOBY § 246 (1) K návrhu je oprávněn ten, kdo tvrdí, že byl dotčen na svých právech rozhodnutím správního orgánu, kterým byla jeho práva nebo povinnosti založena, změněna, zrušena, určena nebo zamítnuta. Tento návrh se nazývá žalobou. (2) Žaloba musí kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4) obsahovat označení účastníků řízení, sporu nebo jiné právní věci, o které správní orgán rozhodl, a rozhodnutí správního orgánu, vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že žaloba je podána včas, údaje o tom, v čem žalobce spatřuje, že byl rozhodnutím správního orgánu dotčen na svých právech, označení důkazů, které by měly být v řízení před soudem provedeny, jakož i to, v jakém rozsahu má být spor nebo jiná právní věc soudem projednána a rozhodnuta a jak má být spor nebo jiná právní věc soudem rozhodnuta. (3) K žalobě je žalobce povinen připojit stejnopis rozhodnutí správního orgánu a listinné důkazy, jichž se dovolává. § 247 (1) Žaloba musí být podána ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí správního orgánu. Zmeškání této lhůty nelze prominout. (2) Žaloba je nepřípustná, jestliže žalobce nevyužil v řízení před správním orgánem řádné opravné prostředky nebo jestliže jím uplatněné řádné opravné prostředky nebyly správním orgánem pro opožděnost projednány. § 248 (1) Podání žaloby nemá odkladný účinek na právní moc ani na vykonatelnost rozhodnutí správního orgánu. (2) Soud na žádost žalobce odloží a) vykonatelnost rozhodnutí správního orgánu až do právní moci rozhodnutí o žalobě, jestliže by neprodleným výkonem rozhodnutí správního orgánu hrozila žalobci závažná újma, b) právní moc rozhodnutí správního orgánu až do právní moci rozhodnutí o žalobě, jestliže je žalobce závažně ohrožen ve svých právech a odklad se nedotkne nepřiměřeným způsobem práv nabytých třetími osobami. (3) Odklad právní moci nebo vykonatelnosti rozhodnutí správního orgánu soud i bez návrhu zruší, jakmile se ukáže, že pominuly důvody, pro které byl povolen. HLAVA TŘETÍ ŘÍZENÍ O ŽALOBĚ Příslušnost § 249 (1) Není-li dále stanoveno jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy. (2) Krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve věcech vkladu práva k nemovitostem.100) § 250 (1) Není-li dále stanoveno jinak, je k řízení místně příslušný a) obecný soud účastníka, jemuž byla nebo podle návrhu podaného u správního orgánu měla být uložena povinnost k plnění, b) obecný soud účastníka, na jehož návrh bylo řízení před správním orgánem zahájeno, není-li dána příslušnost podle písmena a), c) soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který o sporu nebo o jiné právní věci rozhodl, není-li dána příslušnost podle písmena a) nebo b). (2) Týkalo-li se řízení před správním orgánem práva k nemovitosti, je k řízení místně příslušný vždy soud, v jehož obvodu je nemovitost. § 250a Účastníci řízení (1) Účastníky řízení jsou žalobce a ti, kdo byli účastníky v řízení před správním orgánem. (2) Jakmile soud zjistí, že se řízení neúčastní někdo, kdo je podle odstavce 1 jeho účastníkem, přibere jej usnesením do řízení. Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. Projednání žaloby § 250b (1) S žalobou jsou spojeny ke společnému řízení další žaloby, které byly podány ve věci, o níž správní orgán rozhodl stejným rozhodnutím dříve, než o ní soud prvního stupně rozhodl. (2) V průběhu řízení před soudem nesmí být změněn okruh účastníků, jaký tu byl v době rozhodnutí správního orgánu; to neplatí, došlo-li za řízení před soudem k procesnímu nástupnictví (§ 107 a 107a). (3) Návrh, o němž rozhodl správní orgán, nesmí být v průběhu řízení před soudem změněn. § 250c (1) V rámci přípravy jednání předseda senátu rovněž vyžádá od správního orgánu potřebné spisy. (2) Stejnopis žaloby soud doručí též správnímu orgánu, který o sporu nebo o jiné právní věci rozhodl, a umožní mu, aby se k žalobě písemně vyjádřil. (3) Ustanovení § 114b se nepoužije. § 250d (1) Účastníci řízení mohou uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání nejpozději do skončení prvního jednání, které se v řízení před soudem konalo; k později uvedeným skutečnostem a důkazům se nepřihlíží. To neplatí, jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly (vznikly) po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést. (2) O povinnostech podle odstavce 1 a o následcích nesplnění těchto povinností musí být účastníci poučeni v předvolání k prvnímu jednání ve věci. § 250e (1) Soud není vázán skutkovým stavem, jak byl zjištěn správním orgánem. (2) Soud může vzít za svá též skutková zjištění správního orgánu. Možnost zopakovat důkazy provedené před správním orgánem není dotčena. § 250f Soud projedná věc v mezích, ve kterých se žalobce domáhal projednání sporu nebo jiné právní věci v řízení před soudem. Tímto rozsahem není vázán, a) jestliže správní orgán řízení zahájil bez návrhu, b) jde-li o taková společná oprávnění nebo povinnosti, že se rozhodnutí musí vztahovat na všechny účastníky, kteří jsou jejich nositeli, c) vyplývá-li z právního předpisu určitý způsob vypořádání právního vztahu mezi účastníky. HLAVA ČTVRTÁ ROZHODNUTÍ O ŽALOBĚ § 250g (1) Soud žalobu odmítne, a) byla-li podána opožděně, b) byla-li podána někým, kdo k žalobě není oprávněn, c) je-li nepřípustná. (2) K rozhodnutí podle odstavce 1 nemusí být nařízeno jednání. § 250h (1) Účastník, na jehož návrh bylo zahájeno řízení před správním orgánem, může vzít v průběhu řízení před soudem tento návrh zpět, a to zcela nebo zčásti. (2) Byl-li vzat zpět návrh, kterým bylo zahájeno řízení před správním orgánem, a souhlasí-li s tímto zpětvzetím návrhu ostatní účastníci řízení, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví. Jednání nemusí nařizovat. (3) Zastaví-li soud řízení podle odstavce 2, pozbývá rozhodnutí správního orgánu účinnost v rozsahu, v němž je usnesením soudu dotčeno. Uvedený následek musí být uveden ve výroku usnesení o zastavení řízení. § 250i Soud žalobu zamítne, dospěje-li k závěru, že správní orgán rozhodl o sporu nebo o jiné právní věci správně. § 250j (1) Dospěje-li soud k závěru, že o sporu nebo o jiné právní věci má být rozhodnuto jinak, než rozhodl správní orgán, rozhodne ve věci samé rozsudkem. (2) Rozsudek soudu podle odstavce 1 nahrazuje rozhodnutí správního orgánu v takovém rozsahu, v jakém je rozsudkem soudu dotčeno. Tento následek musí být uveden ve výroku rozsudku. § 250k Zastaví-li soud řízení o žalobě z jiných důvodů, než jsou uvedeny v § 250h, nebo odmítne-li žalobu anebo zamítne-li žalobu, zůstává rozhodnutí správního orgánu nedotčeno. § 250l Nahrazuje-li rozsudek soudu alespoň zčásti rozhodnutí správního orgánu (§ 250j odst. 2) nebo pozbylo-li rozhodnutí správního orgánu alespoň zčásti svou účinnost (§ 250h odst. 3), rozhodne soud znovu o náhradě nákladů řízení, které vznikly v řízení před správním orgánem, pokud bylo v tomto řízení o náhradě rozhodnuto. 98) Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. 99) Například § 70 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. 100) Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů.“. 39. V § 274 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) vykonatelných rozhodnutí soudů ve správním soudnictví;“. Dosavadní písmena b) až g) se označují jako písmena c) až h). 40. V § 374 odst. 1 se za slovo „dědictví,“ vkládají slova „postup při doručování písemností,“. 41. Příloha A se zrušuje. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích Čl. VII Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 296/1995 Sb., zákona č. 322/1996 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 98/2001 Sb., zákona č. 104/2001 Sb. a zákona č. 170/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odstavec 4 zní: „(4) Nesouhlasí-li přípravný výbor s upozorněním ministerstva, může se do 15 dnů od doručení upozornění domáhat žalobou ve správním soudnictví určení, že návrh na registraci nemá nedostatky.“. 2. V § 7 odst. 5 se slova „krajského soudu podle odstavce 4“ nahrazují slovy „soudu podle odstavce 4, jímž bylo určeno, že návrh na registraci nemá nedostatky,“. 3. V § 14 odst. 2 se slovo „návrh“ nahrazuje slovy „žalobu ve správním soudnictví“. 4. V § 14 odst. 3 se slova „návrhu strany a hnutí soud“ nahrazují slovy „žaloby strany a hnutí soud ve správním soudnictví“. 5. V § 15 odst. 1 se slova „Nejvyšší soud“ nahrazují slovy „Nejvyšší správní soud“. 6. V § 16a odst. 1 se slova „jeho přezkoumání, považuje-li je za nezákonné nebo odporující stanovám“ nahrazují slovy „určení, zda je takové rozhodnutí v souladu se zákonem a stanovami“. 7. V § 16a odst. 2 se slova „na přezkoumání“ zrušují. 8. V § 16a odst. 3 věta první zní: „Soud v řízení postupuje podle občanského soudního řádu.“. 9. V § 16a odst. 3 se věta druhá zrušuje. 10. V § 20a odst. 2 písm. c) se slova „byl podán Nejvyššímu soudu návrh“ nahrazují slovy „byla podána žaloba“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o právu shromažďovacím Čl. IX V § 13 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, poslední věta včetně poznámky pod čarou č. 2) zní: „Pro řízení se jinak přiměřeně použijí ustanovení soudního řádu správního.2) 2) § 65 až 78 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o soudních poplatcích Čl. X Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb. a zákona č. 451/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odstavec 2 zní: „(2) Ve věcech správního soudnictví je poplatníkem poplatku za řízení ten, kdo podal a) žalobu nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení, b) kasační stížnost.“. 2. V § 3 se na konci odstavce 1 doplňuje věta, která zní: „Ve věcech správního soudnictví rozhoduje ve věcech poplatků za řízení soud, který je věcně a místně příslušný k projednání a rozhodnutí věci.“. 3. V § 3 odstavec 3 zní: „(3) Vznikne-li poplatníku povinnost zaplatit poplatek v souvislosti s odvolacím nebo dovolacím rozhodnutím o věci samé nebo v souvislosti s odvolacím nebo dovolacím rozhodnutím, jímž se řízení končí, rozhoduje ve věcech soudních poplatků soud prvního stupně, nerozhodl-li o nich odvolací nebo dovolací soud.“. 4. V § 3 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Ve věcech poplatků za řízení o kasační stížnosti rozhoduje krajský soud.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 5. V § 4 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) podáním kasační stížnosti,“. Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena e) až h). 6. V § 7 odst. 1 se text „d) až g)“ nahrazuje textem „e) až h)“. 7. V § 9 odst. 1 se slova „nebo dovolání“ nahrazují slovy „, dovolání nebo kasační stížnosti“. 8. V § 9 odst. 7 se za slovo „zaplacen“ vkládají slova „ve věcech správního soudnictví dříve, než usnesení nabylo právní moci, a v ostatních věcech“. 9. V § 10 odst. 3 se slova „nebo dovolání“ nahrazují slovy „, dovolání nebo kasační stížnosti“. 10. V § 11 odst. 1 písmeno b) zní: „b) důchodového pojištění (zabezpečení), nemocenského pojištění (péče), státní sociální podpory, pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, sociální péče a státních dávek,“. 11. V § 11 odst. 1 písm. e) se slova „souvisejících s uplatňováním volebního práva, nebo“ zrušují. 12. V § 11 odst. 1 se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) až o), která včetně poznámky pod čarou č. 2a) znějí: „l) volebních, m) rozpuštění politické strany nebo politického hnutí nebo pozastavení jejich činnosti, n) kompetenčních žalob, o) nařízení exekuce soudem.2a) 2a) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.“. 13. V § 11 odst. 3 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) o kasační stížnosti,“. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g). 14. V § 11 odst. 3 písm. g) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) exekuční.“. 15. V § 11 odst. 4 se za slova „výkon rozhodnutí“ doplňují slova „, o exekuční řízení2a)“. 16. Za § 13a se vkládá nový § 14, který zní: „§ 14 Proti usnesením ve věcech poplatků vydaným soudy ve správním soudnictví není odvolání přípustné.“. 17. V příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., Sazebník poplatků, Poznámky k celému sazebníku, v bodě 2 se slova „řízení nebo“ nahrazují slovy „řízení, kasační stížnosti nebo“. 18. V příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., Sazebník poplatků, se za položku 14 vkládá nová položka 14a, která zní: „Položka 14a 1\\. Za žalobu podanou ve věci, o níž dříve rozhodl jiný orgán než soud, je-li předmětem --- a) peněžité plnění do částky 20 000 Kč včetně\| Kč \| 1 000,- b) v ostatních případech\| Kč\| 2 500,- 2\\. Za žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení ve věcech správního soudnictví a) proti rozhodnutí správního orgánu\| Kč\| 2 000,- b) na určení, že návrh na registraci stanov (změny stanov) politické strany nebo politického hnutí nemá nedostatky\| Kč\| 5 000,- c) na znovuobnovení politické strany nebo politického hnutí\| Kč\| 10 000,- d) v ostatních případech\| Kč\| 1 000,-“. 19. Položka 15 přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., Sazebník poplatků, zní: „Položka 15 Za kasační stížnost\| Kč\| 3 000,-“. ---\|---\|--- 20. V Položce 16 přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., Sazebník poplatků, bod 2 Poznámek zní: „2. Za návrh na zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce nebo na odklad výkonu rozhodnutí nebo exekuce se poplatek nevybere; jde-li o návrh na zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce proto, že po vydání rozhodnutí zaniklo právo jím přiznané ve smyslu § 268 odst. 1 písm. g) o. s. ř., poplatek se vybere podle písmene c) této položky.“. 21. V Položce 16 přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., Sazebník poplatků, se v Poznámkách doplňuje bod 3, který zní: „3. Za námitky proti příkazu soudního exekutora k úhradě nákladů exekuce se poplatek nevybere.“. 22. V Položce 22 přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., Sazebník poplatků, se za slovo „řád“ vkládají slova „nebo soudní řád správní“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna energetického zákona Čl. XI V zákoně č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), se § 97 včetně poznámky pod čarou č. 17) zrušuje. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky Čl. XIII Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 124 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 17) zní: „(3) Zajištěný cizinec je oprávněn podat návrh podle zvláštního právního předpisu,17) v němž soud rozhodne o trvání zajištění a nařídí propuštění, jestliže zákonné důvody trvání zajištění pominuly. 17) § 200o a následující občanského soudního řádu.“. 2. V § 127 písmeno b) zní: „b) rozhodne-li soud ve správním soudnictví o zrušení rozhodnutí o zajištění cizince nebo nařídil-li soud v řízení podle zvláštního právního předpisu propuštění cizince.17)“. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. XV Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb. a zákona č. 353/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 14 odst. 3 písm. a) se za slova „opravný prostředek“ vkládají slova „ve správním řízení nebo žalobu“. 2. V § 78 odstavec 2 zní: „(2) Ze soudního přezkumu jsou vyloučena rozhodnutí o a) ukončení dočasné pracovní neschopnosti; soud přezkoumá takové rozhodnutí jen při rozhodování o žalobě proti rozhodnutí o odnětí dávky nemocenského pojištění, b) dobrovolných dávkách nemocenského pojištění.“. 3. § 79 se včetně poznámky pod čarou č. 22) zrušuje. 4. V § 85 odst. 2 se věty čtvrtá a pátá zrušují. 5. § 89 včetně nadpisu zní: „§ 89 Soudní přezkum rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění (1) Ze soudního přezkumu jsou vyloučena rozhodnutí, která jsou podkladem pro rozhodnutí o důchodu z důchodového pojištění; soud přezkoumá takové rozhodnutí jen při rozhodování o žalobě proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o důchodu. (2) Požádá-li oprávněný před uplynutím lhůty k podání žaloby o sdělení podkladů pro výpočet důchodu, počíná běžet nová lhůta k podání žaloby ode dne, kdy mu byly tyto podklady doručeny. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně o žalobě proti rozhodnutí o zvýšení důchodu pro bezmocnost.“. 6. V § 97 se na konci doplňuje věta, která zní: „Rozhodnutí podle § 95 a § 96 odst. 1, která jsou pokladem pro rozhodnutí o výplatě nemocenského a pro rozhodnutí o přiznání plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu soud přezkoumává jen při rozhodování o žalobě proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o těchto dávkách.“. 7. V § 104 věta čtvrtá zní: „Rozhodnutí o náhradách vydaná v odvolacím řízení jsou vyloučena ze soudního přezkumu.“. 8. § 104e včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 21) zní: „§ 104e Soudní přezkum Ze soudního přezkumu jsou vyloučena rozhodnutí o a) povolení splátek pojistného a penále,21) b) prominutí penále (§ 104ch). 21) § 20a zákona č. 589/1992 Sb.“. 9. V § 104f se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 10. V § 104f odst. 1 se věta třetí zrušuje. 11. § 106 zní: „§ 106 Rozhodnutí o žádosti o odstranění tvrdosti předpisů o sociálním zabezpečení jsou vyloučena ze soudního přezkumu.“. 12. V § 111 odstavec 5 zní: „(5) Ustanovení § 89 o soudním přezkumu platí zde obdobně.“. 13. V § 118a odst. 3 se slova „opravném prostředku“ nahrazují slovem „žalobě“. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona o státní sociální podpoře Čl. XVIII Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 271/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 62 se na konci odstavce 1 doplňuje věta, která zní: „Tato lhůta neplyne po dobu řízení o odvolání, řízení o žalobě, výkonu rozhodnutí, nebo jsou-li na úhradu přeplatku prováděny srážky z dávky.“. 2. Za § 73 se vkládá nový § 73a, který včetně nadpisu zní: „§ 73a Soudní přezkum Ze soudního přezkumu jsou vyloučena rozhodnutí o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst. 3.“. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o kolektivním vyjednávání Čl. XXI Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 155/1995 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 14 odst. 2 věta třetí zní: „Při rozhodování postupuje krajský soud podle ustanovení občanského soudního řádu upravujících řízení v prvním stupni; rozhodne však vždy usnesením, proti němuž není přípustné odvolání ani obnova řízení.“. 2. Poznámka pod čarou č. 24) se zrušuje. 3. V § 15 odst. 2 se slova „Ministerstva financí republik v dohodě s ministerstvy práce a sociálních věcí republik stanoví vyhláškami“ nahrazují slovy „Ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s Ministerstvem financí stanoví vyhláškou“. ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o ochraně spotřebitele Čl. XXIII V § 25 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Návrh na zahájení řízení u soudu o zdržení se protiprávního jednání ve věci ochrany práv spotřebitelů může podat a účastníkem takového řízení může být i sdružení, v jehož stanovách jsou uvedeny tyto cíle.“. ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o patentových zástupcích Čl. XXIV V zákoně č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění zákona č. 14/1993 Sb., § 2 včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní: „§ 2 Patentový zástupce poskytuje odbornou pomoc fyzickým a právnickým osobám ve věcech týkajících se průmyslového vlastnictví zejména tím, že za podmínek a v rozsahu stanoveném zákony o řízení před soudy je zastupuje v řízení před soudy1a) a dále je zastupuje v řízení před Úřadem průmyslového vlastnictví (dále jen „Úřad“), popřípadě jinými správními orgány a poskytuje jim odborné rady. 1a) § 35 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní. § 25b občanského soudního řádu.“. ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ Čl. XXV Přechodná ustanovení k části šesté 1. Ve věcech uvedených v § 244, v nichž zvláštní právní předpis svěřuje soudu rozhodování o opravných prostředcích proti rozhodnutím správních orgánů podle části páté hlavy třetí občanského soudního řádu ve znění účinném k 31. prosinci 2002, lze ode dne účinnosti tohoto zákona podat žalobu podle části páté tohoto zákona za podmínek jím stanovených. 2. Není-li dále stanoveno jinak nebo nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak, platí tento zákon i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. 3. Pro určení věcné a místní příslušnosti v řízeních, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí dosavadní právní předpisy, jde-li o věci, které se po dni nabytí účinnosti tohoto zákona nadále projednávají a rozhodují v občanském soudním řízení. 4. Ve sporech o věcnou příslušnost se postupuje podle tohoto zákona i v řízeních, která byla zahájena přede dnem nabytí jeho účinnosti, jde-li o věci, které se po dni nabytí účinnosti tohoto zákona nadále projednávají a rozhodují v občanském soudním řízení. Vznikl-li však spor o věcnou příslušnost přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, rozhodne se o něm podle dosavadních právních předpisů. 5. Řízení ve věcech uvedených v dosavadních § 200h až 200n, 200v a 200w zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 6. Pro doručování písemností, které byly soudem doručovány nebo odevzdány k doručení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí dosavadní právní předpisy. Čl. XXVI Přechodná ustanovení k části desáté 1. Za řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se poplatky vybírají podle dosavadních právních předpisů, i když se stanou splatnými po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Bylo-li usnesení ve věci poplatku vydáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řízení v této poplatkové věci se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 3. Podle tohoto zákona se vyberou poplatky i v exekučních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; poplatky, jejichž splatnost nastala přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se však vyberou podle dosavadních právních předpisů. ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. XXVII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003, s výjimkou části první bodu 14, částí čtvrté a páté, části desáté bodů 20 a 21, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r.
Nařízení vlády č. 152/2002 Sb.	Nařízení vlády č. 152/2002 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví výčet věcí určených k bezúplatnému převodu z vlastnictví České republiky do vlastnictví Federace židovských obcí v České republice nebo do vlastnictví židovských obcí v České republice za účelem zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem a postup při jejich převodu Vyhlášeno 17. 4. 2002, datum účinnosti 1. 6. 2002, částka 62/2002 * § 1 - K bezúplatnému převodu do vlastnictví Federace židovských obcí v České republice nebo do vlastnictví židovských obcí v České republice (dále jen „židovská právnická osoba“) jsou určeny věci uvedené v příloze k tomuto nařízení. * § 2 - (1) Návrh na uzavření darovací smlouvy za Českou republiku vypracuje ten, kdo s věcmi uvedenými v příloze k tomuto nařízení hospodaří podle zvláštního právního předpisu, (dále jen „navrhovatel“). * § 3 - Toto nařízení nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. k nařízení vlády č. 152/2002 Sb. Aktuální znění od 1. 6. 2002 152 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 18. března 2002, kterým se stanoví výčet věcí určených k bezúplatnému převodu z vlastnictví České republiky do vlastnictví Federace židovských obcí v České republice nebo do vlastnictví židovských obcí v České republice za účelem zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem a postup při jejich převodu Vláda nařizuje podle § 2 odst. 2 zákona č. 212/2000 Sb., o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem a o změně zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů: § 1 K bezúplatnému převodu do vlastnictví Federace židovských obcíobcí v České republice nebo do vlastnictví židovských obcíobcí v České republice (dále jen „židovská právnická osoba“) jsou určeny věci uvedené v příloze k tomuto nařízení. § 2 (1) Návrh na uzavření darovací smlouvy za Českou republiku vypracuje ten, kdo s věcmi uvedenými v příloze k tomuto nařízení hospodaří podle zvláštního právního předpisu, (dále jen „navrhovatel“). (2) Navrhovatel je povinen návrh na uzavření písemné darovací smlouvy zaslat té příslušné židovské právnické osobě, které mají být věci v souladu s přílohou k tomuto nařízení převedeny, a to nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. § 3 Toto nařízení nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Předseda vlády: v z. Rychetský v. r. Ministr financí: Ing. Rusnok v. r. Příloha k nařízení vlády č. 152/2002 Sb. Věci určené k převodu z vlastnictví České republiky do vlastnictví Federace židovských obcí nebo do vlastnictví židovských obcí v České republice 1\\. Pozemkový fond České republiky Ve Smečkách 33 110 00 Praha 1, IČ 45797022\| pozemek parcelní číslo 608, zahrada, zapsaný v katastru nemovitostínemovitostí na listu vlastnictví č. 10002, pro obecobec a katastrální územíkatastrální území Boskovice\| Židovská obecobec Brno Kapitána Jaroše 3 602 00 Brno, IČ 49465473 ---\|---\|--- 2\\. Bytová správa Boskovice, státní podnik v likvidaci U koupadel 6 680 01 Boskovice, IČ 15530183\| budova číslo popisné 349 na pozemku parcelní číslo 607, zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parcelní číslo 607, zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsané v katastru nemovitostínemovitostí na listu vlastnictví č. 348 pro obecobec a katastrální územíkatastrální území Boskovice\| Židovská obecobec Brno Kapitána Jaroše 3 602 00 Brno, IČ 49465473 3\\. Pozemkový fond České republiky Ve Smečkách 33 110 00 Praha 1, IČ 45797022\| pozemek parcelní číslo 167, zahrada, zapsaný v katastru nemovitostínemovitostí na listu vlastnictví č. 10002 pro obecobec Krnov a katastrální územíkatastrální území Krnov Horní Předměstí\| Židovská obecobec Olomouc Komenského 7 772 00 Olomouc, IČ 41031717 4\\. Okresní úřad Břeclav Nám. T.G. Masaryka 3 690 15 Břeclav, IČ 00089621\| pozemek parcelní číslo 401, ostatní plocha, hřbitov, pozemek parcelní číslo st. 746, zastavěná plocha a nádvoří, bez stavby pozemek parcelní číslo st. 747, zastavěná plocha a nádvoří, bez stavby, všechny zapsané v katastru nemovitostínemovitostí na listu vlastnictví č. 2 pro obecobec Břeclav a katastrální územíkatastrální území Břeclav\| Židovská obecobec Brno Kapitána Jaroše 3 602 00 Brno, IČ 49465473 5\\. Pozemkový fond České republiky Ve Smečkách 33 110 00 Praha 1, IČ 45797022\| pozemek parcelní číslo 61/3, trvalé travní porosty, zapsaný v katastru nemovitostínemovitostí na listu vlastnictví č. 1002, pro obecobec Všeruby u Kdyně\| Židovská obecobec Plzeň Smetanovy sady 5 301 37 Plzeň, IČ 49777122 6\\. Pozemkový fond České republiky Ve Smečkách 33 110 00 Praha 1, IČ 45797022\| pozemek parcelní číslo 106/1,ostatní plocha, zapsaný v katastru nemovitostínemovitostí na listu vlastnictví č. 1002 pro obecobec a katastrální územíkatastrální území Bílence\| Židovská obecobec Teplice Lípová 25 415 01 Teplice, IČ 61515434 7\\. Pozemkový fond České republiky Ve Smečkách 33 110 00 Praha 1, IČ 45797022\| pozemek parcelní číslo 342/3, trvalé travní porosty, pozemek parcelní číslo 343/1, orná půda, pozemek a parcelní číslo 343/4, orná půda, všechny zapsané v katastru nemovitostínemovitostí na listu vlastnictví č. 10002 pro obecobec a katastrální územíkatastrální území Veliká Ves\| Federace židovských obcíobcí v České republice Maiselova 18 110 00 Praha 1, IČ 00438341 8\\. Lesy České republiky, státní podnik Přemyslova 1106 500 08 Hradec Králové, IČ 42196451\| pozemek parcelní číslo 369/1, ostatní plocha, zapsaný v katastru nemovitostínemovitostí na listu vlastnictví č. 806 pro obecobec a katastrální územíkatastrální území Budišov nad Budišovkou\| Židovská obecobec Ostrava Tovární 15 709 00 Ostrava, IČ 00562602 9\\. Okresní úřad Praha-východ nám. Republiky 3 110 01 Praha 1, IČ 00067547\| pozemek parcelní číslo 287/1, ostatní plocha, pozemek parcelní číslo 287/2, ostatní plocha, pozemek parcelní číslo 284, ostatní plocha, pozemek parcelní číslo 285/1, ostatní plocha, všechny zapsané v katastru nemovitostínemovitostí na listu vlastnictví č. 2 pro obecobec a katastrální územíkatastrální území Odolena Voda\| Židovská obecobec v Praze Maiselova 18 110 00 Praha 1, IČ 00445258 10\\. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Pekařská 53 656 91 Brno I, IČ 00159816\| budova číslo popisné 289, občanská vybavenost, na pozemku parcelní číslo 1559, zastavěná plocha, pozemek parcelní číslo 1559, zastavěná plocha, vše zapsané v katastru nemovitostínemovitostí na listu vlastnictví č. 565 pro obecobec Brno-střed a katastrální územíkatastrální území Staré Brno\| Židovská obecobec Brno Kapitána Jaroše 3 602 00 Brno, IČ 49465473 11\\. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Pekařská 53 656 91 Brno I, IČ 00159816\| pozemek parcelní číslo 1557/1, ostatní plocha-ostatní veřejná zeleň, vše zapsané v katastru nemovitostínemovitostí na listu vlastnictví č. 565 pro Brno-střed a katastrální územíkatastrální území Staré Brno\| Židovská obecobec Brno Kapitána Jaroše 3 602 00 Brno, IČ 49465473 12\\. Ministerstvo obrany Tychonova 1 160 00 Praha 6, IČ 60162694\| budova evidenční číslo 163 část obceobce Háj na pozemku parcelní číslo st. 199, zastavěná plocha, pozemek parcelní číslo st. 199, zastavěná plocha, pozemek parcelní číslo 724/2, ostatní plocha, vše zapsané v katastru nemovitostínemovitostí na listu vlastnictví č. 56 pro obecobec Loučná a katastrální územíkatastrální území Háj u Loučné\| Federace židovských obcíobcí v České republice Maiselova 18 110 00 Praha 1, IČ 00438341 13\\. Pozemkový fond České republiky Ve Smečkách 33 110 00 Praha 1, IČ 45797022\| pozemek parcelní číslo 43/2, zahrada, vše zapsané v katastru nemovitostínemovitostí na listu vlastnictví č. 10002 pro obecobec a katastrální územíkatastrální území Telč\| Federace židovských obcíobcí v České republice Maiselova 18 110 00 Praha 1, IČ 00438341 14\\. Ministerstvo vnitra Na Štolou 3 170 34 Praha 7, IČ 00007064\| budova číslo popisné 123, občanská vybavenost na pozemku parcelní číslo st. 122/2, zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parcelní číslo st. 122/2, zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsané v katastru nemovitostínemovitostí na listu vlastnictví č. 1154 pro obecobec a katastrální územíkatastrální území Telč\| Federace židovských obcíobcí v České republice Maiselova 18 110 00 Praha 1, IČ 00438341 15\\. Okresní úřad Klatovy Plzeňská 90/111 339 13 Klatovy, IČ 00075086\| budova číslo popisné 42, občanská vybavenost - dům s byty a nebytovými prostory na pozemku parcelní číslo st. 514/1, zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parcelní číslo st. 514/1, zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsané v katastru nemovitostínemovitostí na listu vlastnictví č. 2 pro obecobec Klatovy a katastrální územíkatastrální území Klatovy\| Židovská obecobec Plzeň Smetanovy sady 5 30137 Plzeň, IČ 49777122 16\\. Podnik služeb Náchod, státní podnik v likvidaci Sokolská 779 547 01 Náchod, IČ 00484300\| budova číslo popisné 748, ostatní stavební objekt na pozemku parcelní číslo st. 420, zastavěná plocha, pozemek parcelní číslo st. 420, zastavěná plocha, pozemek parcelní číslo 1202/2, ostatní plocha, manipulační plocha, vše zapsané v katastru nemovitostínemovitostí na listu vlastnictví č. 4587 pro obecobec Náchod a katastrální územíkatastrální území Náchod\| Židovská obecobec Praha Maiselova 18 110 00 Praha 1, IČ 00445258
Vyhláška Ministerstva kultury č. 157/2002 Sb.	Vyhláška Ministerstva kultury č. 157/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva kultury o prohlášení území vybraných částí krajinných celků za památkové zóny Vyhlášeno 19. 4. 2002, datum účinnosti 1. 7. 2002, částka 65/2002 * § 1 - Území částí krajinných celků Čimelicko-Rakovicko (okres Písek) a Vranovsko-Bítovsko (okresy Znojmo a Třebíč) se prohlašují za památkové zóny (dále jen „zóny“). * § 2 - (1) Hranice území zón jsou vymezeny v příloze č. 1 k této vyhlášce a jsou zakresleny na mapách uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce. * § 3 - Při rozhodování orgánů státní památkové péče i jiných správních úřadů podle zvláštních právních předpisů1) se k zajištění ochrany částí krajinného celku a historických prostředí, které se sídly, architektonickými soubory, jednotlivými památkovými objekty, * § 4 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2002. č. 1 k vyhlášce č. 157/2002 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 157/2002 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2002 157 VYHLÁŠKA Ministerstva kultury ze dne 2. dubna 2002, o prohlášení území vybraných částí krajinných celků za památkové zóny Ministerstvo kultury stanoví podle § 6 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.: § 1 Území částí krajinných celků Čimelicko-Rakovicko (okres Písek) a Vranovsko-Bítovsko (okresy Znojmo a Třebíč) se prohlašují za památkové zóny (dále jen „zóny“). § 2 (1) Hranice území zón jsou vymezeny v příloze č. 1 k této vyhlášce a jsou zakresleny na mapách uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce. (2) Mapa zóny Čimelicko-Rakovicko v měřítku 1 : 25 000 bude uložena do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky u Ministerstva kultury, Státního ústavu památkové péče, Krajského úřadu Jihočeského kraje, Okresního úřadu Písek, Státního památkového ústavu v Českých Budějovicích a u obcíobcí, na jejichž území se zóna nachází. (3) Mapa zóny Vranovsko-Bítovsko v měřítku 1 : 50 000 bude uložena do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky u Ministerstva kultury, Státního ústavu památkové péče, Krajského úřadu Jihomoravského kraje, Krajského úřadu kraje Vysočina, Okresního úřadu Znojmo, Okresního úřadu Třebíč, Státního památkového ústavu v Brně a u obcíobcí, na jejichž území se zóna nachází. § 3 Při rozhodování orgánů státní památkové péče i jiných správních úřadů podle zvláštních právních předpisů1) se k zajištění ochrany částí krajinného celku a historických prostředí, které se sídly, architektonickými soubory, jednotlivými památkovými objekty, strukturou pozemků, pozemními komunikacemi, vodními plochami, vodními toky, trvalými porosty a realizovanými kompozičními záměry v krajině vykazují významné kulturní hodnoty, respektují: a) výsledky stavebně historických, urbanistických, archeologických a památkových průzkumů, rozborů a výzkumů území a výsledky rozborů biologické složky území, b) výsledky stavebně historických a restaurátorských průzkumů jednotlivých objektů, c) hodnoty historického prostředí zóny ve vztahu k využití dotčených objektů, prostorů a částí území a k zachování a obnově historických dřevin, d) historický charakter, vzájemné prostorové uspořádání, krajinné dominanty a měřítko jednotlivých objektů, sídelních útvarů a krajiny, e) ochrana archeologických nálezů. § 4 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2002. Ministr: Dostál v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 157/2002 Sb. Hranice území zón 1. ČIMELICKO-RAKOVICKO (okres Písek) Hranice zóny začíná severně od obceobce Čimelice na křižovatce silnic Čimelice - Krsice a Čimelice - Laziště. Hranice směřuje po silnici Čimelice - Laziště na východ ke křížení s hranicí katastrálního územíkatastrálního území Rakovice. Po ní pokračuje východním směrem ke křížení s úvozovou cestou vedoucí k železniční dráze. Po překročení této cesty hranice zóny sleduje dále hranici katastrálního územíkatastrálního území Rakovice východním směrem k železniční dráze, tu přechází a pokračuje východním směrem po hraně terénního zlomu k řece Skalici. Po jejím levém břehu pokračuje hranice severně k silnici Čimelice - Laziště. Po této silnici se hranice stáčí východním směrem ke křížení s polní cestou na jižním okraji osady Nový Dvůr. Po západním okraji zastavěného území této osady směřuje hranice na sever a dále pokračuje po severním a východním obvodu zastavěného území osady k silnici spojující Nový Dvůr a Laziště. Po této silnici pokračuje hranice krátkým úsekem ke křížení s polní cestou. Po ní se stáčí jihovýchodním směrem a poté jižním směrem přes hráz rybníka Zhoř na hráz rybníka Řepice. Zde se hranice odklání východním směrem a pokračuje po břehu rybníka Řepice až k vodoteči na východní straně rybníka. Po této vodoteči pokračuje na východ ke křížení s lesní cestou, po níž se stáčí k jihozápadu, přičemž kříží polní cestu tzv. Knížecí (Vrábsko - Koloredov). Pokračuje k hranici lesa, na jehož severním okraji se stáčí k západu. Obchází z jižní a západní strany zahradu a hájenku v obciobci Vrábsko, překračuje cestu a pokračuje západně po severním okraji zastavěného území obceobce Vrábsko až k cestě Vrábsko - Bisingrov. Po ní směřuje západně k hranici katastrálního územíkatastrálního území Čimelice a odklání se po ní jižním směrem k místu, kde se stýká s vodotečí (Nad Valným), vtékající do rybníka Valný. Zde se odklání západním směrem a pokračuje po vodoteči k rybníku Valný, po jehož východním, jižním a západním okraji pokračuje hranice k vodoteči na západní straně rybníka. Po této vodoteči pokračuje hranice k polní cestě a tu sleduje severozápadním směrem ke křižovatce s cestou Větrov - Čimelice. Po této cestě přechází řeku Skalici, za ní odbočuje na polní cestu, kterou sleduje na západ k železniční dráze. Tuto železniční dráhu kříží a pokračuje po silnici Smetanova Lhota - Čimelice k Čimelicům. Na jižním okraji zastavěného území obceobce Čimelice se hranice stáčí k jihu po silnici Čimelice - Mirotice a pokračuje k oplocené zahradě, která leží západně od této silnice. Dále hranice pokračuje po jižním obvodu zahrady a od jejího jižního cípu přechází vzdušnou čarou k remízu Amerika, který obchází po jeho jižní straně. Z jihozápadního okraje remízu přechází hranice do úvozové cesty, po níž směřuje okrajem lesa severozápadně až na silnici Boudy - Rakovice. Po této silnici pokračuje hranice k obciobci Rakovice, ale ještě v okraji lesa obchází z jihu, západu a severu kamenný památník v podobě trojbokého jehlanu zvaný Vintíř, situovaný bezprostředně u silnice v úpatí vrchu Chlum. Hranice pokračuje k severu po silnici až ke kontribučnímu špýcharu, který obchází rovněž z jihu, západu a severu a vrací se zpět na silnici, po které pokračuje až k areálu zemědělského družstva, který obchází po jeho jižní, východní a severní straně zpět na silnici, po níž pokračuje až do obceobce Rakovice. ObcíObcí Rakovice prochází hranice po komunikaci Bouda - Rakovice k mostku přes Rakovický potok. Zde se odklání východním směrem a pokračuje po Rakovickém potoce až k hranici katastrálního územíkatastrálního území Čimelice. Tu sleduje směrem severním a severozápadním k rozcestí na okraji zastavěného území obceobce Rakovice. Tam se stáčí směrem k východu a po komunikaci Rakovice - Čimelice se vrací do výchozího bodu. 2. VRANOVSKO-BÍTOVSKO (okresy Znojmo a Třebíč) Hranice zóny začíná na severu u můstku na říčce Želetavce u Mácova mlýna. Hranice probíhá korytem říčky směrem k východu. Za Svobodovým mlýnem přechází na silnici směřující k Dešovu. Z rozcestí komunikací pokračuje jihovýchodním směrem k obciobci Zblovice. ObecObec obchází jižním okrajem a vrací se opět na silnici, po které pokračuje k obciobci Chvalatice. Na začátku obceobce přechází na silnici, po které vede k vodní nádrži Vranov. Po levém břehu pokračuje k ústí rozšířené nádrže, pokračuje kolem vodní nádrže až k lesní cestě v lokalitě Štítarský les. Zde se napojuje na zpevněnou cestu mířící k severovýchodu a pokračuje k obciobci Štítary. Přechází silnici Štítary - Zálesí a pokračuje dál po cestě k vodoteči. Pokračuje podél vodoteče, přechází silnici Štítary - Ctidružice a Štítary - Vranovská Ves až na hranici katastrálního územíkatastrálního území Štítary, pokračuje podél severní hranice katastrálního územíkatastrálního území Šumná k železniční dráze. Dále vede podél železniční dráhy, téměř ke hranici katastrálního územíkatastrálního území Šumná. Pokračuje podél východní hranice katastrálního územíkatastrálního území Šumná a Lesná k silnici Lesná - Vracovice - Milíčovice, kterou překračuje a napojuje se na silnici Lesná - Horní Břečkov. ObecObec obchází západním okrajem zastavěného území a po silnici směřuje k jihozápadu k obciobci Čížov. Tu obchází západním okrajem zastavěného území a míří na jih ke státní hranici s Rakouskem. Dále hranici tvoří koryto řeky Dyje, kterým vede proti proudu řeky. Pod Býčí horou opouští břeh řeky a sleduje státní hranici až ke komunikaci směřující k obciobci Podmyče. Po silnici pokračuje k jižnímu okraji obceobce, kterou obchází východním a severním okrajem zastavěného území. Ze západního okraje obceobce pokračuje po silnici směrem na Lančov. Od jižního okraje obceobce hranice pokračuje západním zastavěným okrajem obceobce po silnici, která vede severozápadním směrem k obciobci Vysočany. Na západním okraji katastrálního územíkatastrálního území Lančov vede krátce k jihu podél lesa a po spádnici míří k řece Dyji. Vzdušnou čarou přechází nádrž a sleduje její levý břeh. Před ohybem nádrže a chatovou osadou přechází do koryta místní vodoteče a vede západním směrem k zastavěnému okraji obceobce Oslnovice. Východním a severním zastavěným okrajem obceobce přechází na silnici a pokračuje severovýchodním směrem k obciobci Vysočany. ObecObec obchází podél východního okraje a vrací se na silnici směřující severním směrem k okraji lesa pod Březovým vrchem. Okrajem lesa a polní cestou, směřující k severu, se hranice vrací do výchozího bodu u Mácova mlýna. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 157/2002 Sb. Mapy 1. hranice památkové zóny Čimelicko-Rakovicko 142kB 2. hranice památkové zóny Vranovsko-Bítovsko 179kB 1) Například zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 137/1982 Sb., zákona č. 103/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 262/1992 Sb., zákona č. 43/1994 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 96/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 95/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 59/2001 Sb. a zákona č. 254/2001 Sb., zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.
Vyhláška Ministerstva kultury č. 158/2002 Sb.	Vyhláška Ministerstva kultury č. 158/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva kultury, kterou se mění vyhláška Ministerstva kultury č. 208/1996 Sb., o prohlášení území vybraných částí krajinných celků za památkové zóny Vyhlášeno 19. 4. 2002, datum účinnosti 1. 7. 2002, částka 65/2002 * Čl. I - Příloha k vyhlášce č. 208/1996 Sb., o prohlášení území vybraných částí krajinných celků za památkové zóny, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 7. 2002 158 VYHLÁŠKA Ministerstva kultury ze dne 2. dubna 2002, kterou se mění vyhláška Ministerstva kultury č. 208/1996 Sb., o prohlášení území vybraných částí krajinných celků za památkové zóny Ministerstvo kultury stanoví podle § 6 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.: Čl. I Příloha k vyhlášce č. 208/1996 Sb., o prohlášení území vybraných částí krajinných celků za památkové zóny, se mění takto: V části „Slatiňansko-Slavicko (okres Chrudim)“ větě první se slova „jižně od obce Slatiňany, v místě křížení silnice I/37 Slatiňany - Nasavrky s řekou Chrudimkou“ nahrazují slovy „na mostě, kde silnice mezi obcemi Svídnice a Lukavice kříží řeku Chrudimku“, za větu první se vkládá nová věta, která zní: „Po této silnici jde hranice východním směrem ke křížení se silnicí I/37 Slatiňany - Nasavrky.“ a v poslední větě se slova „silnici Slatiňany - Nasavrky“ nahrazují slovy „mostu na silnici mezi obcemi Svídnice a Lukavice“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2002. Ministr: Dostál v. r.
Nařízení vlády č. 163/2002 Sb.	Nařízení vlády č. 163/2002 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky Vyhlášeno 24. 4. 2002, datum účinnosti 24. 4. 2002, částka 67/2002 * Základní ustanovení * § 1 - (1) Pro účely tohoto nařízení se rozumí: * § 2 - (1) Výrobce nebo dovozce provádí nebo zajišťuje u stanovených výrobků posuzování shody jejich vlastností se základními požadavky (dále jen „posuzování shody“) z hlediska jejich vhodnosti k určenému použití, a to postupem posuzování shody stanoveným u jedno * § 3 - Stavební technické osvědčení * § 4 - Technická dokumentace * Postupy posuzování shody * § 5 - Certifikace * § 5a - Certifikace bez zkoušek při dohledu * § 6 - Posouzení systému řízení výroby * § 7 - Ověření shody * § 8 - Posouzení shody výrobcem * § 9 - Posouzení shody při kusové výrobě * § 10 - Postupem posouzení shody podle § 5 lze na žádost výrobce nebo dovozce nahradit postupy posouzení shody podle § 5a až 8. * § 12 - Doklady o použitém způsobu posouzení shody podle § 13 odst. 7 zákona jsou technická dokumentace a dokumenty vypracované při posuzování shody včetně prohlášení o shodě. * § 13 - Prohlášení o shodě * § 13a - (1) Výrobek vyrobený v jiném členském státě Evropské unie, jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo v Turecku se považuje v jednotlivých případech za odpovídající požadavkům tohoto nařízení, pokud vyhovuje zkouškám a zjištěním, které podle me * § 14 - Přechodná ustanovení * § 15 - Zrušovací ustanovení * § 16 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 163/2002 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 163/2002 Sb. č. 3 k nařízení vlády č. 163/2002 Sb. č. 4 Aktuální znění od 1. 1. 2025 (119/2024 Sb.) 163 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 6. března 2002, kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 11a, 12 a 13 zákona: Základní ustanovení § 1 (1) Pro účely tohoto nařízení se rozumí: a) stavebním výrobkemstavebním výrobkem každý výrobekvýrobek nebo sestavasestava určené pro trvalé zabudování do staveb, pokud jejich vlastnosti mohou ovlivnit alespoň jeden ze základních požadavků na stavby uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení, (dále jen „výrobekvýrobek“), kdy trvalým zabudováním výrobkuvýrobku do stavby je takové zabudování, při kterém se vyjmutím nebo výměnou výrobkuvýrobku trvale mění vlastnosti stavby, přičemž vyjmutí nebo výměna výrobkuvýrobku je stavební prací, b) určeným použitím výrobkuurčeným použitím výrobku použití určené výrobcemvýrobcem nebo dovozcemdovozcem, které se vztahuje k úloze, kterou má výrobekvýrobek při plnění základních požadavků na stavby uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení, c) stavební prací stavební činnost včetně montážní činnosti, jejímž účelem je realizace stavby, její změna, popřípadě udržovací práce, které mohou ovlivnit vlastnosti stavby, d) systémem řízení výrobysystémem řízení výroby stálé vnitřní řízení výroby prováděné výrobcemvýrobcem v místě výroby, v jehož rámci musí být všechny údaje, požadavky a opatření systematicky dokumentovány formou písemných postupů a instrukcí; dokumentace musí zajistit jednoznačné vymezení zabezpečení výroby v dané oblasti a umožnit dosažení a udržení požadovaných vlastností výrobkůvýrobků a účinnosti prověřovaného systému řízení výrobysystému řízení výroby, v němž je příslušný výrobekvýrobek zhotovován, e) kontrolou výrobků při dovozukontrolou výrobků při dovozu dovozcemdovozcem dokumentovaný systém nakupování, přejímky, manipulace, skladování a dodávání výrobkůvýrobků včetně vedení příslušných záznamů, f) kusovou výroboukusovou výrobou způsob výroby, při kterém je vyráběn výrobekvýrobek na základě smluvního vztahu pro konkrétního zákazníka, jednorázově určený pro použití vymezené individuálním požadavkem tohoto zákazníka; jedná se zejména o řemeslnou výrobu výrobkůvýrobků, u které se nepředpokládá opakování výroby typově stejného výrobkuvýrobku založené na průmyslových výrobních metodách, g) počáteční zkouškou typupočáteční zkouškou typu úplný soubor zkoušek nebo jiných technických zjištění prováděných při posouzení shody vzorků výrobkůvýrobků reprezentativních pro typ výrobkuvýrobku podle českých technických norem, dalších technických norem nebo technických dokumentůtechnických dokumentů mezinárodních, popřípadě zahraničních organizací nebo jiných technických dokumentůtechnických dokumentů obsahujících podrobnější technické požadavky, určených k tomuto nařízení podle § 4a odst. 1 zákona (dále jen „určené normy“) nebo stavebního technického osvědčení, h) sestavousestavou výrobekvýrobek uvedený na trh jedním výrobcemvýrobcem, sestávající alespoň ze dvou samostatných součástí, které je třeba sestavit pro zabudování do stavby. (2) Stanovenými výrobkyvýrobky podle § 12 odst. 1 písm. a) zákona jsou stavební výrobky uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení s výjimkou výrobkůvýrobků, u kterých všechny odpovídající základní požadavky podle tohoto nařízení jsou zahrnuty do základních požadavků při posuzování shody podle zvláštního právního předpisu1), včetně výrobkůvýrobků určených jako část těchto výrobkůvýrobků. (3) Toto nařízení se nevztahuje na výrobkyvýrobky, jejichž posuzování a ověřování stálosti vlastností stanovuje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující stavební výrobkystavební výrobky1a). (4) Požadavky na systém řízení výrobysystém řízení výroby jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto nařízení. (5) Úkoly výrobcevýrobce stanovené v tomto nařízení s výjimkou úkolů při provozování systému řízení výrobysystému řízení výroby může plnit zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce [§ 2 písm. f) zákona]. § 2 (1) VýrobceVýrobce nebo dovozcedovozce provádí nebo zajišťuje u stanovených výrobkůvýrobků posuzování shody jejich vlastností se základními požadavky (dále jen „posuzování shody“) z hlediska jejich vhodnosti k určenému použití, a to postupem posuzování shody stanoveným u jednotlivých výrobkůvýrobků v příloze č. 2 k tomuto nařízení. (2) V případě, že výrobcevýrobce nebo dovozcedovozce hodlá uvést na trh výrobekvýrobek, přičemž požadavky na tento výrobekvýrobek nejsou plně obsaženy v určených normách nebo pokud takové normy nebo technické předpisy nekonkretizují z hlediska určeného použití výrobkuurčeného použití výrobku ve stavbě základní požadavky, které se na dané výrobkyvýrobky vztahují, nebo pokud nehodlá výrobcevýrobce nebo dovozcedovozce postupovat podle určených norem, zajistí výrobcevýrobce nebo dovozcedovozce technická zjištění vlastností výrobkuvýrobku autorizovanou osobou podle § 3. Na základě těchto technických zjištění vydává autorizovaná osoba výrobcivýrobci, dovozcidovozci nebo sdružení výrobcůvýrobců nebo dovozcůdovozců stavební technické osvědčení, kterým vymezuje technické vlastnosti výrobkůvýrobků ve vztahu k základním požadavkům na stavby podle toho, jakou úlohu mají výrobkyvýrobky ve stavbě plnit. (3) Na základě posuzování shody vydá výrobcevýrobce nebo dovozcedovozce prohlášení o shodě podle § 13 a připojí českou značku shody k výrobkuvýrobku; výrobcevýrobce nebo dovozcedovozce nemusí připojit českou značku shody v případě posouzení shody při kusové výroběkusové výrobě podle § 9. Vzor české značky shody stanoví příloha č. 4 k tomuto nařízení. (4) Označení českou značkou shody musí být viditelně, čitelně a nesmazatelně připojeno k výrobkuvýrobku. Pokud to vzhledem k povaze výrobkuvýrobku není možné nebo odůvodněné, připojí se k obalu nebo k průvodní dokumentaci. (5) Pokud je česká značka shody zvětšena nebo zmenšena, musí být dodrženy vzájemné proporce mezi jejími jednotlivými prvky. Výška české značky shody nesmí být menší než 10 mm. § 3 Stavební technické osvědčení (1) Pro technická zjištění vlastností výrobkuvýrobku autorizovanou osobou, prováděná v případech uvedených v § 2 odst. 2, výrobcevýrobce nebo dovozcedovozce předkládá autorizované osobě potřebné podklady, popřípadě vzorky výrobkuvýrobku nebo i výsledky předchozích ověřovacích zkoušek a hodnocení vzorků. VýrobceVýrobce nebo dovozcedovozce současně předkládá i písemné prohlášení, že provedení technických zjištění vlastností výrobkuvýrobku nezadal jiné autorizované osobě. (2) Autorizovaná osoba provede a) posouzení podkladů předložených výrobcemvýrobcem nebo dovozcemdovozcem, zejména pro identifikaci výrobkuvýrobku a pro určení těch vlastností, které mají být předmětem posuzování shody, b) vymezení technických vlastností výrobkuvýrobku, které souvisejí se základními požadavky a vymezení jejich úrovní vzhledem k určenému použití výrobkuurčenému použití výrobku ve stavbě, a to z hlediska jiných technických předpisů,2) českých technických norem, technických dokumentůtechnických dokumentů (§ 3 odst. 2 zákona) nebo technických norem mezinárodních nebo zahraničních organizací, popřípadě na základě vědeckých a technických poznatků a poznatků z praxe, c) ověřovací zkoušky vzorků výrobkuvýrobku a jejich vyhodnocení, pokud je to pro vymezení technických vlastností výrobkuvýrobku a jejich úrovní nezbytné. (3) Autorizovaná osoba na základě uvedených technických zjištění, popřípadě zkoušek vydá stavební technické osvědčení s omezenou dobou platnosti, až 5 let. Tuto dobu může prodloužit. (4) Stavební technické osvědčení obsahuje a) identifikační údaje o výrobcivýrobci, dovozcidovozci nebo sdružení výrobcůvýrobců nebo dovozcůdovozců (jméno a příjmení, trvalý pobyt, místo podnikání a identifikační číslo fyzické osoby nebo název, popřípadě obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo právnické osoby), b) identifikaci a popis výrobkuvýrobku, c) vymezení způsobu použití výrobkuvýrobku ve stavbě včetně jeho případného omezení, d) přehled podkladů předložených výrobcemvýrobcem nebo dovozcemdovozcem, e) přehled použitých technických předpisů a technických norem a technických dokumentůtechnických dokumentů, popřípadě pramenů použitých vědeckých a technických poznatků a dále údaje o poznatcích z praxe, pokud byly použity, f) údaje o technických vlastnostech výrobkuvýrobku, jejich úrovních a o způsobech jejich zjištění, g) upřesňující požadavky na posuzování výrobkůvýrobků a na posuzování systému řízení výrobysystému řízení výroby, h) údaje o době platnosti stavebního technického osvědčení. (5) Stavební technické osvědčení lze použít pro posuzování shody pouze po dobu, po kterou se nezmění právní předpisy, technické normy nebo technické dokumentytechnické dokumenty využité ve stavebním technickém osvědčení z hlediska skutečností uvedených v odstavci 2 písm. b) nebo jiné skutečnosti podstatné z hlediska posuzování shody, za kterých bylo stavební technické osvědčení vydáno. Stavební technické osvědčení nelze použít jako doklad o posouzení shody. § 4 Technická dokumentace (1) VýrobceVýrobce nebo dovozcedovozce pořizuje pro posouzení shody technickou dokumentaci. (2) Technická dokumentace musí být zpracována v takovém rozsahu, aby umožňovala posuzování shody výrobkuvýrobku s technickými požadavky obsaženými v určených normách nebo v technických předpisech nebo ve stavebním technickém osvědčení; technická dokumentace, která je nezbytná pro správné pochopení funkce výrobkuvýrobku ve stavbě ve vztahu k základním požadavkům a z které vyplývá určené použití výrobkuurčené použití výrobku ve stavbě, je v případech, kdy je poskytována autorizované osobě, v českém jazyce nebo v jazyce, který je s autorizovanou osobou dohodnut. (3) Technická dokumentace s přihlédnutím k charakteru výrobkuvýrobku obsahuje a) podrobný popis výrobkuvýrobku a vymezení způsobu jeho použití ve stavbě, b) u dovážených výrobkůvýrobků identifikační údaje o jejich výrobcivýrobci, c) odkaz na určené normy, na technické předpisy nebo na stavební technické osvědčení, které budou využity pro posuzování shody před uvedením výrobku na trhuvedením výrobku na trh, d) projektové a výrobní výkresy výrobkuvýrobku, popřípadě jinou dokumentaci konkretizující vlastnosti výrobkuvýrobku vzhledem k jeho použití, technologický postup pro jeho výrobu a pro použití ve stavbě, údaje o technických vlastnostech výrobkuvýrobku vztahující se k základním požadavkům, e) popisy a vysvětlení nezbytné ke srozumitelnosti výkresů a funkce výrobkuvýrobku, návody k použití ve stavbě a případná upozornění; upozornění na nebezpečí nebo omezení použitelnosti a návody k bezpečnému použití musí být v českém jazyce, f) výsledky návrhových a konstrukčních výpočtů a výsledky případně provedených zkoušek, g) zkušební protokoly, popřípadě certifikáty, pokud byly vydány před posuzováním shody podle § 5 až 9. Postupy posuzování shody § 5 Certifikace (1) VýrobceVýrobce nebo dovozcedovozce poskytne autorizované osobě pro certifikaci výrobkuvýrobku a) své identifikační údaje (jméno a příjmení, trvalý pobyt, místo podnikání a identifikační číslo fyzické osoby nebo název, popřípadě obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo právnické osoby), u dovážených výrobkůvýrobků též údaj o výrobcivýrobci a místu výroby, b) technickou dokumentaci podle § 4, c) vzorky výrobkuvýrobku, d) popis provozovaného systému řízení výrobysystému řízení výroby, popřípadě u dovážených výrobkůvýrobků popis způsobu kontroly výrobkůvýrobků dovozcemdovozcem a zajistí u autorizované osoby pravidelný dohled nad řádným fungováním systému řízení výrobysystému řízení výroby nebo nad řádným fungováním kontroly výrobkůvýrobků u dovozcedovozce nejméně jedenkrát za 12 měsíců. (2) Autorizovaná osoba provede certifikaci výrobkuvýrobku tak, že a) přezkoumá podklady předložené výrobcemvýrobcem nebo dovozcemdovozcem a posoudí, zda odpovídají požadavkům tohoto nařízení, b) provede počáteční zkoušku typupočáteční zkoušku typu výrobkuvýrobku na vzorku poskytnutém výrobcemvýrobcem nebo dovozcemdovozcem na základě výběru, který provedla, a ověří, zda výrobekvýrobek splňuje požadavky stanovené určenými normami, technickými předpisy nebo stavebním technickým osvědčením, které souvisejí se základními požadavky, c) provede počáteční prověrku v místě výroby a posouzení systému řízení výrobysystému řízení výroby, zda odpovídá příslušné technické dokumentaci podle odstavce 1 písm. d) a zda systém řízení výrobysystém řízení výroby zabezpečuje, aby výrobkyvýrobky uváděné na trh splňovaly požadavky stanovené určenými normami, technickými předpisy nebo stavebním technickým osvědčením a odpovídaly technické dokumentaci podle § 4 odst. 3; pokud u dovážených výrobkůvýrobků dovozcedovozce nezajistí posouzení systému řízení výrobysystému řízení výroby u zahraničního výrobcevýrobce autorizovanou osobou, je předmětem posouzení způsob kontroly výrobkůvýrobků dovozcemdovozcem. (3) Pokud vzorek odpovídá požadavkům stanoveným určenými normami, technickými předpisy nebo stavebním technickým osvědčením, které souvisejí se základními požadavky, a výrobcevýrobce zajišťuje řádné fungování systému řízení výrobysystému řízení výroby, popřípadě dovozcedovozce zajišťuje řádnou kontrolu výrobkůvýrobků, vystaví autorizovaná osoba certifikát výrobkuvýrobku a předá ho výrobcivýrobci nebo dovozcidovozci. Tento certifikát, popřípadě protokol, pokud je nedílnou součástí certifikátu, obsahuje závěry zjišťování, ověřování, výsledky zkoušek, základní popis a popřípadě zobrazení certifikovaného výrobkuvýrobku nezbytné pro jeho identifikaci. (4) Autorizovaná osoba provádí nejméně jedenkrát za 12 měsíců dohled nad řádným fungováním systému řízení výrobysystému řízení výroby u výrobcevýrobce, odebírá vzorky výrobkůvýrobků v místě výroby, provádí jejich zkoušky a posuzuje, zda vlastnosti výrobkuvýrobku odpovídají určeným normám, technickým předpisům nebo stavebnímu technickému osvědčení. O vyhodnocení dohledu vydá autorizovaná osoba zprávu, kterou předá výrobcivýrobci. Pokud autorizovaná osoba zjistí nedostatky ve fungování systému řízení výrobysystému řízení výroby u výrobcevýrobce nebo ve vlastnostech výrobkuvýrobku, je oprávněna zrušit nebo změnit jí vydaný certifikát. (5) U dovozcedovozce provádí autorizovaná osoba nejméně jedenkrát za 12 měsíců dohled nad řádným fungováním kontroly výrobkůvýrobků, provádí zkoušky vzorků výrobkuvýrobku a posuzuje, zda vlastnosti výrobkuvýrobku odpovídají určeným normám, technickým předpisům nebo stavebnímu technickému osvědčení. O vyhodnocení kontroly dodržení stanovených požadavků vydá autorizovaná osoba zprávu, kterou předá dovozcidovozci. Pokud autorizovaná osoba zjistí nedostatky, je oprávněna zrušit nebo změnit jí vydaný certifikát. § 5a Certifikace bez zkoušek při dohledu (1) Při certifikaci bez zkoušek při dohledu platí § 5 odst. 1 až 3 obdobně. (2) Autorizovaná osoba provádí nejméně jedenkrát za 12 měsíců dohled nad řádným fungováním systému řízení výrobysystému řízení výroby u výrobcevýrobce. O vyhodnocení dohledu vydá autorizovaná osoba zprávu, kterou předá výrobcivýrobci. Pokud autorizovaná osoba zjistí nedostatky fungování požadovaného systému řízení výrobysystému řízení výroby u výrobcevýrobce nebo nedostatky požadovaných vlastností výrobkuvýrobku, je oprávněna zrušit nebo změnit jí vydaný certifikát. (3) Autorizovaná osoba provádí nejméně jedenkrát za 12 měsíců dohled nad řádným fungováním kontroly výrobkůvýrobků u dovozcedovozce. O vyhodnocení dohledu vydá autorizovaná osoba zprávu, kterou předá dovozcidovozci. Pokud autorizovaná osoba zjistí nedostatky, je oprávněna zrušit nebo změnit jí vydaný certifikát. § 6 Posouzení systému řízení výroby (1) VýrobceVýrobce nebo dovozcedovozce pro posouzení systému řízení výrobysystému řízení výroby a) provede nebo nechá provést počáteční zkoušky typupočáteční zkoušky typu výrobkuvýrobku na vzorku a vyhodnotí, zda typ výrobkuvýrobku odpovídá požadavkům stanoveným určenými normami, technickými předpisy nebo stavebním technickým osvědčením, a vystaví o tom doklad, b) zajistí technickou dokumentaci podle § 4, c) zajišťuje takový systém řízení výrobysystém řízení výroby, aby všechny výrobkyvýrobky, které uvádí na trh, splňovaly požadavky stanovené určenými normami, technickými předpisy nebo stavebním technickým osvědčením a odpovídaly technické dokumentaci podle § 4 odst. 3, d) zajistí u autorizované osoby posouzení výrobcemvýrobcem provozovaného systému řízení výrobysystému řízení výroby podle odstavce 2; k tomu jí předá potřebné podklady, které popisují provozovaný systém řízení výrobysystém řízení výroby, e) zajistí u autorizované osoby dohled nad řádným fungováním systému řízení výrobysystému řízení výroby nejméně jedenkrát za 12 měsíců. (2) Autorizovaná osoba a) provede počáteční prověrku v místě výroby a posouzení systému řízení výrobysystému řízení výroby, zda odpovídá příslušným technickým podkladům podle odstavce 1 písm. d) a zda systém řízení výrobysystém řízení výroby zabezpečuje, aby výrobkyvýrobky uváděné na trh splňovaly požadavky stanovené určenými normami, technickými předpisy nebo stavebním technickým osvědčením, odpovídaly technické dokumentaci podle § 4 odst. 3 a dokladu vystavenému podle odstavce 1 písm. a), b) pokud systém řízení výrobysystém řízení výroby zabezpečuje, že výrobkyvýrobky uváděné na trh odpovídají požadavkům podle písmene a), vydá o tom certifikát, c) provádí nejméně jedenkrát za 12 měsíců dohled nad řádným fungováním systému řízení výrobysystému řízení výroby. O vyhodnocení dohledu vydá autorizovaná osoba zprávu, kterou předá výrobcivýrobci, popřípadě též dovozcidovozci. Pokud autorizovaná osoba zjistí nedostatky, je oprávněna zrušit nebo změnit jí vydaný certifikát, (3) V případě, že dovozcedovozce nezajistí autorizované osobě možnost provedení počáteční prověrky v místě výroby nebo posouzení systému řízení výrobysystému řízení výroby u výrobcevýrobce, provádí se posouzení shody postupem podle § 5. § 7 Ověření shody (1) VýrobceVýrobce nebo dovozcedovozce pro ověření shody výrobkůvýrobků a) zajistí u autorizované osoby provedení počáteční zkoušky typupočáteční zkoušky typu výrobkuvýrobku na vzorku, b) zajistí technickou dokumentaci podle § 4, c) zajišťuje takový systém řízení výrobysystém řízení výroby nebo kontroly výrobků při dovozukontroly výrobků při dovozu, aby všechny výrobkyvýrobky, které uvádí na trh, splňovaly požadavky stanovené určenými normami, technickými předpisy nebo stavebním technickým osvědčením a odpovídaly technické dokumentaci podle § 4 odst. 3; dovozcedovozce v odpovídající míře zabezpečuje kontrolu dovážených výrobkůvýrobků. (2) Autorizovaná osoba provede počáteční zkoušky typupočáteční zkoušky typu výrobkuvýrobku na vzorku a posoudí, zda typ výrobkuvýrobku odpovídá určeným normám, technickým předpisům nebo stavebnímu technickému osvědčení. O výsledcích zkoušek a jejich posouzení vystaví protokol s uvedením doby platnosti. § 8 Posouzení shody výrobcem (1) VýrobceVýrobce nebo dovozcedovozce pro posouzení shody výrobkůvýrobků a) provede nebo nechá provést počáteční zkoušky typupočáteční zkoušky typu výrobkuvýrobku na vzorku a posoudí, zda typ výrobkuvýrobku odpovídá určeným normám, technickým předpisům nebo stavebnímu technickému osvědčení; o výsledcích zkoušek a jejich posouzení pořizuje doklad, b) zajistí technickou dokumentaci podle § 4, c) zajišťuje takový systém řízení výrobysystém řízení výroby nebo kontroly výrobků při dovozukontroly výrobků při dovozu, aby všechny výrobkyvýrobky, které uvádí na trh, splňovaly požadavky stanovené určenými normami, technickými předpisy nebo stavebním technickým osvědčením a odpovídaly technické dokumentaci podle § 4 odst. 3; dovozcedovozce v odpovídající míře zabezpečuje kontrolu dovážených výrobkůvýrobků. (2) V případě, že dovozcedovozce nezajistí splnění všech ustanovení odstavce 1, provádí se ověření shody podle § 7. § 9 Posouzení shody při kusové výrobě VýrobceVýrobce může pro posouzení shody výrobkůvýrobků vyráběných kusově namísto postupů posuzování shody uvedených v příloze č. 2 k tomuto nařízení zajistit posouzení shody, pokud určené normy nebo stavební technické osvědčení nestanoví jinak, následujícím postupem: a) u výrobkůvýrobků uváděných na trh v souladu s určenými normami posoudí, zda výrobekvýrobek odpovídá těmto normám vzhledem k jeho určenému použití ve stavbě, a pořídí doklad o tomto posouzení, b) u výrobkůvýrobků, jejichž vlastnosti nejsou v souladu s určenými normami, nebo pokud takové normy nebo technické předpisy nekonkretizují z hlediska určeného použití výrobkuurčeného použití výrobku ve stavbě základní požadavky, zajistí u autorizované osoby posouzení technické dokumentace z hlediska určeného použití výrobkuurčeného použití výrobku. Autorizovaná osoba vydá na základě posouzení technické dokumentace stavební technické osvědčení podle § 3 upravené pro kusovou výrobukusovou výrobu tak, aby posouzení shody podle tohoto stavebního technického osvědčení zahrnovalo pouze takové provedení výrobkuvýrobku, které dovolí jeho určené použití při vzniku minimálně přijatelného rizika ve vztahu k určenému použití výrobkuurčenému použití výrobku. VýrobceVýrobce následně posoudí, zda vlastnosti vyráběného výrobkuvýrobku odpovídají vlastnostem uvedeným ve stavebním technickém osvědčení. § 10 Postupem posouzení shody podle § 5 lze na žádost výrobcevýrobce nebo dovozcedovozce nahradit postupy posouzení shody podle § 5a až 8. § 12 Doklady o použitém způsobu posouzení shody podle § 13 odst. 7 zákona jsou technická dokumentace a dokumenty vypracované při posuzování shody včetně prohlášení o shodě. § 13 Prohlášení o shodě (1) Prohlášení o shodě, které je dokumentem ve smyslu § 13 odst. 2 zákona, vypracovává výrobcevýrobce nebo dovozcedovozce v českém jazyce a poskytuje jej uživatelům stavebních výrobkůstavebních výrobků v tištěné podobě nebo na internetových stránkách. Prohlášení o shodě musí být označeno jedinečným nezaměnitelným identifikačním údajem ve smyslu písmene b), který umožňuje jednoznačnou identifikaci výrobkuvýrobku. Prohlášení o shodě dále obsahuje tyto náležitosti: a) identifikační údaje o výrobcivýrobci nebo dovozcidovozci, který prohlášení o shodě vydává, (jméno a příjmení, trvalý pobyt, místo podnikání a identifikační číslo fyzické osoby nebo název, popřípadě obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo právnické osoby), b) identifikační údaje o výrobkuvýrobku (například název, typ, značka, popis provedení), u dovážených výrobkůvýrobků též jméno a adresu výrobcevýrobce a místo výroby, c) popis a určení výrobkuvýrobku (výrobcemvýrobcem, popřípadě dovozcemdovozcem určený účel použití ve stavbě), d) údaj o použitém způsobu posouzení shody; identifikační údaje dokladů o zkouškách a posouzení shody, e) odkaz na určené normy, technické předpisy nebo stavební technické osvědčení, které byly použity při posouzení shody, f) úplný soubor deklarovaných technických vlastností výrobkuvýrobku, které mohou ovlivnit alespoň jeden ze základních požadavků na stavby uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení; tyto vlastnosti se uvádějí v rozsahu počáteční zkoušky typupočáteční zkoušky typu a vyjadřují se třídou, úrovní, mezní hodnotou nebo popisem tak, aby stavba mohla být řádně navržena a provedena, g) údaje o autorizované osobě, pokud vydala stavební technické osvědčení nebo se podílela na posuzování shody, údaje o této osobě (název, popřípadě obchodní firmu, sídlo, identifikační číslo autorizované osoby) a evidenční číslo a datum vydání jejího nálezu (stavebního technického osvědčení, zkušebního protokolu, zprávy, popřípadě certifikátu) o předmětném výrobkuvýrobku nebo o posouzení systému řízení výrobysystému řízení výroby, h) potvrzení výrobcevýrobce nebo dovozcedovozce o tom, že výrobekvýrobek splňuje deklarované vlastnosti výrobkuvýrobku, splňující základní požadavky podle tohoto nařízení, popřípadě požadavky jiných technických předpisů, že výrobekvýrobek je za podmínek obvyklého, popřípadě výrobcemvýrobcem nebo dovozcemdovozcem určeného použití bezpečný a že přijal opatření, kterými trvale zabezpečuje shodu všech výrobkůvýrobků uváděných na trh s technickou dokumentací a se základními požadavky, i) datum a místo vydání prohlášení o shodě; jméno a funkce odpovědné osoby výrobcevýrobce nebo dovozcedovozce a její podpis. (2) Dojde-li ke změně skutečností, za kterých bylo vydáno prohlášení o shodě na výrobekvýrobek, který má být i po této změně nadále uváděn na trh, a pokud tyto změny mohou ovlivnit vlastnosti výrobkuvýrobku z hledisek základních požadavků, výrobcevýrobce nebo dovozcedovozce vydá nové prohlášení o shodě. Jiné změny skutečností, za kterých bylo vydáno prohlášení o shodě, se uvádí v doplňku k prohlášení o shodě. § 13a (1) VýrobekVýrobek vyrobený v jiném členském státě Evropské unie, jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo v Turecku se považuje v jednotlivých případech za odpovídající požadavkům tohoto nařízení, pokud vyhovuje zkouškám a zjištěním, které podle metod platných v České republice nebo uznaných za rovnocenné provedl subjekt k tomu schválený ve státě výrobcevýrobce. (2) Tohoto nařízení vlády lze využít pro účely ověření vlastností výrobkuvýrobku, které jsou stanoveny pro použití ve stavbě zvláštním právním předpisem4); v takovém případě smí úkoly dovozcedovozce podle § 2 až 8, 10 a 13 plnit též distributordistributor anebo zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce. (3) Postupují-li distributordistributor nebo zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce podle odstavce 2, vztahují se na ně povinnosti dovozcedovozce. § 14 Přechodná ustanovení (1) U výrobkůvýrobků uvedených v příloze č. 2 k tomuto nařízení, pokud není dále stanoveno jinak, lze do 1 roku po dni nabytí účinnosti tohoto nařízení použít namísto postupů posouzení shody vyznačených u jednotlivých výrobkůvýrobků v příloze č. 2 k tomuto nařízení postupy stanovené dosavadními předpisy. (2) VýrobkyVýrobky uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení nepodléhaly postupům posuzování shody podle nařízení vlády č. 178/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky, ve znění nařízení vlády č. 81/1999 Sb., mohou namísto požadavků stanovených tímto nařízením splňovat po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení požadavky na jejich vlastnosti stanovené dosavadními předpisy. (3) Posouzení shody provedené podle nařízení vlády č. 178/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky, ve znění nařízení vlády č. 81/1999 Sb., se považuje za posouzení shody podle tohoto nařízení, pokud nedošlo ke změně skutečností, za kterých bylo posouzení shody provedeno, zejména ke změně vlastností výrobkuvýrobku nebo pro něj stanovených technických požadavků nebo postupu posuzování shody. (4) Dokumenty vydané podle nařízení vlády č. 178/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky, ve znění nařízení vlády č. 81/1999 Sb., lze využít jako podklady pro posouzení shody podle tohoto nařízení. Pokud jsou tyto dokumenty časově omezeny, platí po dobu v nich uvedenou, jestliže v té době nedošlo ke změně skutečností, za kterých byly vydány. (5) Osoby pověřené k činnostem při posuzování shody podle nařízení vlády č. 178/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky, ve znění nařízení vlády č. 81/1999 Sb., se považují za autorizované osoby podle tohoto nařízení, pokud požádají o novou autorizaciautorizaci do 45 dní ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. (6) Dnem vyhlášení sektorové přílohy „Stavební výrobkyStavební výrobky“ k Protokolu k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků ve Sbírce mezinárodních smluv se nepoužije § 11 v případě výrobkůvýrobků majících původ v České republice nebo ve státech Evropské unie. § 15 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Nařízení vlády č. 178/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky. 2. Nařízení vlády č. 81/1999 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 178/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky. § 16 Účinnost (1) Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. (2) Dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost pozbývá § 11 platnosti. Předseda vlády: Ing. Zeman v. r. Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: doc. Ing. Grégr v. r. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 163/2002 Sb. ZÁKLADNÍ POŽADAVKY VýrobkyVýrobky musí být vhodné pro stavby, aby tyto byly (jako celek i jednotlivé části) při respektování hospodárnosti vhodné k určenému využití staveb a zároveň plnily základní požadavky na stavby stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie1) upravujícím podmínky pro uvádění stavebních výrobkůstavebních výrobků na trh. Tyto základní požadavky musí být při běžné údržbě plněny po dobu ekonomicky přiměřené životnosti za předpokladu působení běžně předvídatelných vlivů na stavby. VýrobekVýrobek musí udržet technické vlastnosti po dobu jeho ekonomicky přiměřené životnosti, to je po dobu, kdy budou ukazatele vlastností stavby udržovány na úrovni slučitelné s plněním uvedených požadavků na stavby. POZNÁMKA: 1) Příloha I k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 z 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS. Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 163/2002 Sb. Seznam výrobků s vyznačením postupů posouzení shody 1. Stavební výrobkyStavební výrobky pro betonové a železobetonové části staveb Poř. číslo\| Název skupiny výrobků\| Postup posuz. shody ---\|---\|--- 1\| Cement (pro zvláštní použití a pro zdění)\| § 5 2\| Betonářská a předpínací výztuž\| § 5 a) výrobkyvýrobky z betonářské/předpínací oceli/ocelí (například hladká anebo žebírková ocel v tyčích a svitcích, 7 a 3 drátové pramence, předpínací dráty, svařované výztužné sítě, příhradové nosníky, profilované pásy a jejich stykování; na trh nesmí být uvedena nebo do stavby nesmí být zabudována žebírková ocel pro výztuž do betonu, která není označena identifikační značkou udávající výrobcevýrobce – výrobní závod a zemi původu), b) výztužná vlákna (například ocelová, kompozitní, skleněná), c) nekovová tyčová výztuž pro použití odpovídající aplikacím, které nejsou v případě selhání považovány za příčinu zřícení stavby nebo její části, d) výrobkyvýrobky z betonářské výztuže (například ručně svařované plošné a prostorové prvky), spoje betonářské výztuže (např. svařováním, lisováním, apod.) 3\| Popílek do betonu, pórobetonu a malt\| § 5 4\| Přísady a příměsi do stříkaného betonu a vibrolisovaného betonu\| § 6 5\| Beton pevnostních tříd C 12/15 (B 15) a vyšší\| § 6 6\| Lehký beton pro nosné konstrukce\| § 6 7\| Stříkaný beton\| § 6 8\| Malty k injektáži\| § 6 9\| VýrobkyVýrobky pro ochranu a opravy betonu pro použití v pozemních a inženýrských stavbách\| § 6 10\| Prefabrikované výrobkyvýrobky z obyčejného/ lehkého betonu a autoklávovaného pórobetonu pro nekonstrukční nebo lehké konstrukční použití odpovídající aplikacím, které nejsou v případě selhání považovány za příčinu zřícení stavby nebo její části, jejího nepřípustného přetvoření nebo zranění osob (např. ohrazení, oplocení, telekomunikační spojovací skříně, obkladové prvky, odvodňovací žlaby a další prvky pro odvodnění)\| § 8 11\| Prefabrikované výrobkyvýrobky z obyčejného/ lehkého betonu a autoklávovaného pórobetonu pro konstrukční použití. (např. předpjaté dutinové stropní prvky, sloupy a stožáry, základové piloty, bednicí desky, příhradové nosníky, nosníkové/tvárnicové stropní dílce a prvky, desky žebrových stropů, lineární konstrukční prvky (nosníky a sloupy), prvky nosných stěn, prvky opěrných zdí, střešní prvky, sila, schodiště, prvky pro mosty, lávky a propustky, tramvajové panely, nástupištní prefabrikáty, pražce)\| § 6 12\| SestavySestavy nenosného ztraceného bednění, které má být plněno obyčejným betonem a popřípadě železobetonem, tvořené buď z dutých tvárnic vyrobených z izolačního materiálu (nebo z kombinace izolačního materiálu a jiných materiálů)\| a) pro konstrukce vnějších a vnitřních stěn a stropů v budovách, na které se vztahují požadavky reakce na oheň s předepsanou úrovní\| A11, A21, B1, C1 \| § 5a A12, A22, B2, C2, D, E, (A1 až E)3, F\| § 6 b) nebo z panelů vyrobených z izolačního materiálu (nebo z kombinace izolačního materiálu a jiných materiálů), sestávající z bednicích desek spojených distančními rozpěrami\| § 6 2. Stavební výrobkyStavební výrobky pro zděné stavby Poř. číslo\| Název skupiny výrobků\| Postup posuz. shody ---\|---\|--- 1\| Průmyslově vyráběné malty navrhované\| a) pro zdění: vyrobené pro dosažení specifických požadavků na ukazatele vlastností ve stěnách, sloupech a příčkách\| § 6 b) pro zdění: vyrobené na základě specifického podílu složek, o nichž lze předpokládat, že dosáhnou odpovídajících požadavků na ukazatele vlastností ve stěnách sloupech a příčkách\| § 8 c) pro omítky (základní/štukové)\| § 8 nepatří-li pod skupinu 1/9 VýrobkyVýrobky pro ochranu a opravy betonu\| 2\| Zdicí prvky\| a) zdicí prvky, u nichž pravděpodobnost, že se nedosáhne deklarovaná pevnost v tlaku, je menší než 5%,\| § 6 b) zdicí prvky, u nichž pravděpodobnost, že se nedosáhne deklarovaná pevnost v tlaku, je rovna nebo větší než 5%,\| § 8 c) zdicí prvky ostatní, např. zdicí prvky hliněné apod.\| § 5a 3\| Žárovzdorné výrobkyvýrobky tvarové, netvarové a tepelně izolační\| § 5 4\| Zdicí prvky se zabudovanými tepelněizolačními materiály umístěnými na povrchu a uvnitř, které mohou být vystaveny ohni ve stěnách a příčkách, na které se vztahují požadavky reakce na oheň s předepsanou úrovní\| A11, A21,B1,C1 \| § 5a A12, A22, B2, C2, D, E\| § 6 (A1 až E)3, F\| § 6 5\| VýrobkyVýrobky pálené stropní\| § 5a 6\| Spony, táhla, stropní závěsy, konzoly, opěrné úhelníky, výztuž ložných spár a překladů\| § 7 7\| Přísady a vlákna pro malty a injektážní malty\| a) pro konstrukční použití v maltách a injektážích maltách\| § 6 b) pro ostatní použití v maltách a injektážích maltách\| § 7 3. Stavební výrobkyStavební výrobky ze dřeva a dřevěné konstrukce Poř. číslo\| Název skupiny výrobků\| Postup posuz. shody ---\|---\|--- 1\| Konstrukční výrobkyvýrobky z rostlého dřeva\| Mostní prvky, příhradové prvky, pražce (mostnice), podlahové prvky, stěnové prvky, střešní prvky, stropní prvky jako jsou nosníky, obloukové prvky, stropnice, krokve, sloupy, stožáry, piloty. Příhradové nosníky, podlahy, stěny, střechy, rámy, na které se vztahují požadavky reakce na oheň s předepsanou úrovní\| A11, A21,B1,C1 \| § 5a A12, A22, B2, C2, D, E, (A1 až E)3, F\| § 6 VýrobkyVýrobky mohou nebo nemusí být upraveny proti ohni nebo biologickému napadení\| 2\| Dřevěné rámové a roubené prefabrikované stavební sestavysestavy\| § 5a 3\| Dřevěné sloupy venkovního vedení\| § 6 4\| Konstrukční lepené lamelové výrobkyvýrobky a jiné lepené výrobkyvýrobky ze dřeva\| Mostní prvky, příhradové prvky, podlahové prvky, stěnové prvky, střešní prvky, stropní prvky a prvky krovů, jako jsou nosníky, obloukové prvky, stropnice, krokve, sloupy, stožáry, piloty atd. Příhradové nosníky, podlahy, stěny, střechy, rámy, schodiště\| § 5a VýrobkyVýrobky mohou nebo nemusí být upraveny proti ohni nebo biologickému napadení. 5\| Spojovací prostředky pro konstrukční výrobkyvýrobky ze dřeva\| Hmoždíky do dřeva, prstencové hmoždíky, válečkové ocelové a dřevěné kolíky, vruty do dřeva, svorníky se závity, hřebíky do dřeva. VýrobkyVýrobky mohou nebo nemusí být upraveny proti ohni nebo biologickému napadení\| § 7 6\| Smykové desky a hmoždíky, ozubené hmoždíky, desky s prolisovanými trny, hřebíkové desky pro konstrukční dřevěné výrobkyvýrobky\| § 6 7\| Lehké nosníky a sloupy z kompozitních materiálů na bázi dřeva (včetně T-nosníků, tj. kombinace nosník/deska)\| § 5a 8\| Prvky pro spřažené dřevobetonové konstrukce\| § 6 4. Stavební výrobkyStavební výrobky pro kovové konstrukce Poř. číslo\| Název skupiny výrobků\| Postup posuz. shody ---\|---\|--- 1\| Konstrukční kovové průřezy/profily\| § 6 Za tepla válcované, za studena tvarované nebo jinak vyráběné průřezy/profily různých tvarů (T, L, H, U, Z, I, žlábkové profily, úhelníky, uzavřené profily, trubky), ploché výrobkyvýrobky (plechy, tenké plechy, pásy), tyče, odlitky, výkovky vyrobené z různých kovových materiálů, nechráněné nebo chráněné proti korozi povrchovou úpravou. Pro použití v kovových konstrukcích nebo ve spřažených kovových a betonových konstrukcích\| 2\| Konstrukční kovové stavební díly\| a) hotové kovové výrobkyvýrobky, jako jsou například nosníky, sloupy, schodiště, piloty a štětovnice, kolejnice a pražce, výrobkyvýrobky o průřezech řezané na míru pro určité aplikace Tyto výrobkyvýrobky mohou být použité v nosných konstrukcích včetně konstrukcí základů pozemních a inženýrských staveb\| § 6 b) hotové kovové rámové konstrukce pro zavěšené podhledy (velká zatížení) pro použití v rámových konstrukcích staveb na které se vztahují požadavky reakce na oheň s předepsanou úrovní\| A11, A21, B1, C1\| § 5a A12, A22, B2, C2, D, E, (A1 až E)3,F\| § 6 Mohou být nechráněné nebo chráněné povrchovou úpravou proti korozi, svařované nebo nesvařované\| 3\| Svařovací materiály pro použití v kovových konstrukcích staveb\| § 6 4\| Konstrukční spojovací prostředky\| § 6 Kovové nýty, šrouby (matice a podložky) a H.R. svorníky (vysokopevnostní předepnuté šrouby), čepy, šrouby, kolejnicová upevňovadla pro použití v kovových konstrukcí staveb\| 5. Ochranné, tepelně izolační materiály a výrobkyvýrobky, hydroizolační materiály, střešní krytiny a lepidla Poř. číslo\| Název skupiny výrobků\| Postup posuz. shody ---\|---\|--- 1\| Tepelněizolační výrobkyvýrobky (hotové výrobkyvýrobky a výrobkyvýrobky určené pro vytváření na místě)\| a) pro všechna použití kromě těch, na která se vztahují požadavky o reakci na oheň\| § 7 b) pro použití, na která se vztahují požadavky reakce na oheň s předepsanou úrovní\| A11, A21, B1, C1\| § 5a A12, A22, B2, C2, D, E\| § 7 (A1 až E)3, F\| § 8 2\| Hydroizolace\| a) hydroizolační vrstvy, střešní pojistné hydroizolační vrstvy, parotěsné vrstvy v budovách, střešní lité hydroizolační sestavysestavy\| § 7 b) hydroizolační pásy a fólie, střešní hydroizolační pásy a fólie v budovách\| § 6 c) hydroizolační pásy a fólie, hydroizolační vrstvy střešní pojistné hydroizolační vrstvy, střešní hydroizolační pásy a fólie, parotěsné vrstvy, střešní lité hydroizolační sestavysestavy pro použití, na která se vztahují požadavky reakce na oheň s předepsanou úrovní\| A11, A21,B1,C1\| § 5a A12, A22, B2, C2, D, E\| § 7 (A1 až E)3, F\| § 8 d)střešní pojistné hydroizolační vrstvy, střešní hydroizolační pásy a fólie, střešní lité hydroizolační sestavysestavy pro použití, na která se vztahují požadavky z hlediska tříd namáhání střech při působení vnějšího požáru\| \\- výrobkyvýrobky vyžadující zkoušení\| § 7 \\- výrobkyvýrobky „považované za vyhovující“ bez zkoušení\| § 8 3\| Hydroizolační materiály pro inženýrské a dopravní stavby\| § 5a 4\| Hydroizolační materiály pro izolaci podlah, základových van, stěn, vodorovných konstrukcí, výrobkyvýrobky pro těsnění spár a prostupů železobetonových vodonepropustných konstrukcí\| § 7 5\| Ploché a profilované plechy\| a) pro použití, na která se vztahují požadavky na požární odolnost (např. pro dělení na požární úseky)\| § 5a b) pro použití, na která se vztahují požadavky reakce na oheň s předepsanou úrovní\| A11, A21,B1,C1\| § 5a A12, A22, B2, C2, D, E\| § 7 (A1 až E)3, F\| § 8 c) pro použití, na která se vztahují požadavky z hlediska tříd namáhání střech při působení vnějšího požáru\| \\- výrobkyvýrobky vyžadující zkoušení\| § 7 \\- výrobkyvýrobky „považované za vyhovující“ bez / zkoušení\| § 8 d) pro použití přispívající k vyztužení střešní konstrukce\| § 7 e) pro použití, na která se vztahují předpisy o nebezpečných látkách\| § 7 f) pro použití jiná\| § 8 6\| Střešní tašky, pokrývačská břidlice, kamenná krytina a šindele, prefabrikované spřažené kompozitní nebo sendvičové panely\| a) pro použití, na která se vztahují požadavky na požární odolnost (např. pro dělení na požární úseky)\| § 5a b) pro použití, na která se vztahují požadavky reakce na oheň s předepsanou úrovní\| A11, A21,B1,C1\| § 5a A12, A22, B2, C2, D, E\| § 7 (A1 až E)3, F\| § 8 c) pro použití, na která se vztahují požadavky z hlediska tříd namáhání střech při působení vnějšího požáru\| (3) výrobkyvýrobky vyžadující zkoušení\| § 7 § 8 § 7 (4) výrobkyvýrobky „považované za vyhovující“ bez / zkoušení\| § 7 § 8 c) Pro použití přispívající k vyztužení střešní konstrukce\| d) Pro použití, na která se vztahují předpisy o nebezpečných látkách\| e) Pro použití jiná\| 7\| Samonosné průsvitné střešní sestavysestavy (kromě sestavsestav na bázi skla)\| a) pro použití ve střechách a při střešních úpravách\| § 7 b) pro použití, na která se vztahují požadavky z hlediska tříd namáhání střech při posuzování vnějšího požáru\| \\- výrobkyvýrobky vyžadující zkoušení\| § 7 \\- výrobkyvýrobky „považované za vyhovující“ bez / zkoušení\| § 8 c) pro použití, na která se vztahují požadavky reakce na oheň s předepsanou úrovní\| A11, A21,B1,C1\| § 5a A12, A22, B2, C2, D, E\| § 7 (A1 až E)3,F\| § 8 8\| a) Římsové a okapové prvky pro použití, na která se vztahují požadavky reakce na oheň s předepsanou úrovní\| A11, A21,B1,C1\| § 5a A12, A22, B2, C2, D, E\| § 7 (A1 až E)3, F\| § 8 b) Systémy pro přístup na střechu, lávky a stupadla, příslušenství střešních krytin pro použití, na která se vztahují požadavky z hlediska tříd namáhání střech při působení vnějšího požáru\| \\- výrobkyvýrobky vyžadující zkoušení\| § 7 \\- výrobkyvýrobky „považované za vyhovující bez zkoušení“\| § 8 c) Římsové a okapové prvky, mechanické upevňovací prvky pro střešní krytiny, příslušenství střešních krytin pro použití jiná\| § 8 9\| Pórovité kamenivo, expandované hlíny, škváry a obdobné výrobkyvýrobky určené pro tepelně izolační zásypy\| § 7 10\| Vnější tepelně izolační systémy včetně montovaných s nebo bez vzduchové mezery a meziokenní vložky\| a) pro vnější stěny, na které se vztahují požadavky reakce na oheň s předepsanou úrovní\| A11, A21, B1, C1\| § 5a A12, A22, B2, C2, D, E (A1 až E)3, F\| § 5a b) pro vnější stěny, bez požadavku reakce na oheň\| § 5a 11\| Tmely, maltoviny, lepidla a těsnicí pásky\| a) pro konstrukční použití v pozemních a inženýrských stavbách\| § 6 b) pro vnitřní a vnější použití v pozemních a inženýrských stavbách\| § 7 c) pro použití, na která se vztahují požadavky reakce na oheň s předepsanou úrovní\| A11, A21,B1,C1\| § 5a A12, A22, B2,C2, D,E\| § 6 (A1 až E)3, F\| § 7 12\| VýrobkyVýrobky pro požární přepážky a požární těsnění a výrobkyvýrobky pro ochranu proti požáru (včetně ochranných povrchových úprav)\| a) na které se vztahují požadavky na požární odolnost\| § 5a b)pro použití, na která se vztahují požadavky reakce na oheň s předepsanou úrovní\| A11, A21, B1, C1\| § 5a A12, A22, B2,C2, D, E\| § 7 (A1 až E)3, F\| § 8 13\| VýrobkyVýrobky pro protipožární ochranné nátěry, obklady a nástřiky\| § 5a 14\| VýrobkyVýrobky pro impregnaci dřeva, ochranné nátěry a povlaky dřeva, kovů a zdiva\| § 5 15\| Asfalt pro konstrukce vozovek a povrchové úpravy vozovek\| § 6 16\| Asfaltové směsi\| a) pro konstrukce vozovek a povrchové úpravy vozovek\| § 6 b) pro použití, na která se vztahují požadavky reakce na oheň s předepsanou úrovní\| A1FL1, A2FL1, BFL1, CFL1\| § 5a A1FL2, A2FL2, BFL2, CFL2 DFL, EFL\| § 7 (A1FL až EFL)3, FFL\| § 8 17\| Doplňkové výrobkyvýrobky pro betonové vozovky\| § 8 18\| Obrácené střešní izolační sestavysestavy (bez hydroizolační vrstvy)\| § 6 19\| Průmyslově vyráběné zvukově izolační materiály:\| \| a) pro všechna použití kromě těch, na která se vztahují požadavky reakce na oheň\| § 7 \| b) pro použití, na která se vztahují požadavky reakce na oheň s předepsanou úrovní\| \| A11, A21, B1, C1\| § 5a \| A12, A22, B2, C2, D, E\| § 7 \| (A1 až E)3, F\| § 8 20\| Výztužné síťoviny pro tepelně izolační systémy\| § 6 21\| SestavySestavy pro hydroizolaci mostovek\| § 6 22\| SestavySestavy vnitřně vodotěsných desek, včetně spojovacích pásů pro použití, na která se vztahují požadavky reakce na oheň s předepsanou úrovní\| \| A11, A21, B1,C1\| § 5a \| A12, A22, B2, C2, D, E\| § 7 \| (A1 až E)3, F\| § 8 6. Stavební výrobkyStavební výrobky ze skla Poř. číslo\| Název skupiny výrobků\| Postup posuz. shody ---\|---\|--- 1\| Tabule plochého nebo zakřiveného skla, profilované sklo, izolační skla\| a) pro použití v sestaváchsestavách zasklení, na které se vztahují požadavky na požární odolnost, včetně šíření plamene po povrchu\| § 5a b) pro použití, na která se vztahují požadavky reakce na oheň s předepsanou úrovní\| A1, A2,B,C, D,E\| § 5a (A1 až E)3 F\| § 8 c) pro použití, na která se vztahují požadavky z hlediska tříd namáhání střech při působení vnějšího požáru\| -výrobkyvýrobky vyžadující zkoušení\| § 7 \\- výrobkyvýrobky „považované za vyhovující“ bez zkoušení\| § 8 2\| Sklo ploché nebo zakřivené bezpečnostní a bezpečnostní zasklení odolná proti střelám nebo výbuchům\| a) pro použití jako zasklení odolné proti střelám nebo výbuchům\| § 5a b) pro ostatní použití vystavená rizikům „bezpečnosti při užívání“ a na která se takové předpisy vztahují\| § 7 c) pro použití týkající se úspory energie a/nebo omezení hluku\| § 7 d) pro použití jiná\| § 8 3\| Izolační skla neuvedená pod pořadovým číslem 1 a 2\| a) pro ostatní použití vystavená rizikům " při bezpečnosti při užívání" a na která se takové předpisy vztahují\| § 7 b) pro použití týkající se úspory energie/nebo omezení hluku\| § 7 4\| Sklo ploché a stavební sklo profilované pro stavební účely, neuvedené pod poř. číslem 1, 2 a 3\| a) pro ostatní použití vystavená rizikům „bezpečnosti při užívání“ a na která se takové předpisy vztahují\| § 7 b) pro použití týkající se úspory energie a/nebo omezení hluku\| § 7 c) pro použití jiná\| § 8 5\| Skleněné tvárnice a stěnové panely ze skleněných tvárnic\| a) pro použití v sestaváchsestavách zasklení, na které se vztahují požadavky na požární odolnost\| § 5a b) pro použití, na která se vztahují požadavky reakce na oheň s předepsanou úrovní\| A1, A2,B,C, D,E\| § 5a (A1 až E)3 F\| § 8 c) pro použití jako zasklení odolné proti průstřelům nebo výbuchům\| § 5a d) pro ostatní použití vystavená rizikům „bezpečnosti při užívání“ a na která se takové předpisy vztahují\| § 7 e) pro použití týkající se úspory energie a/nebo omezení hluku\| § 7 f) pro použití jiná\| § 8 7. Stavební výrobkyStavební výrobky pro kanalizační systémy a rozvody kapalin a plynů Poř. číslo\| Název skupiny výrobků\| Postup posuz. shody ---\|---\|--- 1\| VýrobkyVýrobky pro vnitřní kanalizační systémy\| § 8 Zařízení proti zpětnému toku: přivzdušňovací a odvzdušňovací potrubní armatura\| 2\| Vybavení pro čerpací stanice odpadních vod a přečerpávací zařízení pro použití uvnitř budov\| § 7 3\| VýrobkyVýrobky pro těsnění prvků kanalizačních systémů z jiných materiálů než je vulkanizovaný kaučuk, TPE, PUR a mikroporézní pryž\| § 5a 4\| VýrobkyVýrobky pro venkovní kanalizační systémy\| a) Poklopy šachet a vtokové mříže vpustí.\| § 5a b) Vstupní a revizní šachty, ocelová stupadla, žebříky a madla pro vstupní a revizní šachty\| § 8 5\| Odlučovače pro odpadní vody/splašky z pozemních a inženýrských staveb, včetně komunikací\| a) odlučovače tuků, škrobů a olejů\| § 8 b) odlučovače ropných látek\| § 5a 6\| Vybavení a prvky pro čistírny odpadních vod a septiky\| \| a) pro venkovní použití, pro dešťovou vodu, splaškové a odpadní vody s vysokou koncentrací organických látek\| § 7 b) pro použití, na která se vztahují požadavky reakce na oheň s předepsanou úrovní\| A11, A21, B1, C1\| § 5a A12, A22, B2, C2, D, E\| § 7 (A1 až E)3,F\| § 8 7\| VýrobkyVýrobky pro stokové sítě a kanalizační přípojky vně a uvnitř budov (trouby, tvarovky, těsnění a ostatní stavební dílce)\| § 5a 8\| Trubní sestavysestavy, trubky, nádrže, poplachové systémy pro únik a zařízení pro prevenci proti přeplnění, armatury, adheziva, spoje, těsnění pro spoje a těsnicí vložky, potrubí a ochranné vedení, nosné konstrukce pro trubky a potrubí, bezpečnostní příslušenství\| a) v instalacích pro dopravu/ rozvádění/skladování vody, která není určena pro lidskou spotřebu\| § 8 b) v instalacích pro dopravu/ rozvádění/skladování vody, která není určena pro lidskou spotřebu, pokud se na ně vztahují požadavky reakce na oheň s předepsanou úrovní\| A11, A21,B1,C1\| § 5a A12, A22,B2,C2,D,E\| § 7 (A1 až E)3,F\| § 8 c) v instalacích pro dopravu/rozvádění/skladování vody, která není určena pro lidskou spotřebu a pro systémy pro vytápění, pokud se na ně vztahuje požadavek o úspoře energie\| § 7 9\| SestavySestavy (potrubní a zásobovací systémy), trouby nádrže, ventily, kohouty, čerpadla, vodoměry, ochranná a bezpečnostní zařízení, armatury, lepidla, spoje, těsnění pro spoje a těsnicí vložky, membrány, povrchové úpravy, maziva, mazadla v instalacích pro dopravu/rozvod/ zásobování vody určené pro lidskou spotřebu až ke kohoutům u odběratelů a včetně kohoutů\| § 5 10\| Trubní sestavysestavy, trubky, nádrže, poplachové systémy pro únik a zařízení pro prevenci proti přeplnění, armatury, adheziva, těsnění pro spoje a těsnicí vložky, potrubí, nosné konstrukce pro trubky a potrubí, bezpečnostní příslušenství\| a) v instalacích pro dopravu/ rozvod/skladování plynu/paliva určených pro zásobování systémů pro vytápění/chlazení budov z venkovního zásobníku nebo posledního regulačního zařízení sítě ke vstupu do vytápěcích/ chladicích systémů budovy\| § 7 b) v instalacích, na které se vztahují požadavky na požární odolnost, použitých pro dopravu/rozvod/skladování plynu/paliva určených pro zásobování systémů pro vytápění/chlazení budov z venkovního zásobníku nebo posledního regulačního zařízení sítě ke vstupu do vytápěcích/chladicích systémů budovy \| § 5a c) v instalacích, na které se vztahují požadavky reakce na oheň, použitých pro dopravu/rozvod/skladování plynu/paliva určených pro zásobování systémů pro vytápění/chlazení budov z venkovního zásobníku nebo posledního regulačního zařízení sítě ke vstupu do vytápěcích/chladicích systémů budovy\| § 5a 8. Stavební výrobkyStavební výrobky pro otvorové výplně Poř. číslo\| Název skupiny výrobků\| Postup posuz. shody ---\|---\|--- 1\| Okna, dveře a vrata (s příslušným kováním a bez něho) pro dělení na požární/kouřové úseky a na únikových cestách\| § 5 2\| Stavební kování pro dveře a vrata pro dělení na požární/kouřové úseky a na únikových cestách, pro ochranu proti tlakové vodě\| § 5a 3\| Okna, dveře a vrata (s příslušným kováním a bez něho) pro použití, na která se vztahují další specifické požadavky, zejména ochrana proti hluku a tepelná ochrana, těsnost a bezpečnost při užívání\| § 7 4\| Dveře a vrata (s příslušným kováním nebo bez něho) pouze pro použití uvnitř budov\| § 8 5\| Zárubně\| § 7 6\| Střešní světlíky, střešní okna\| a) pro použití, na která se vztahují požadavky na požární odolnost (např. pro dělení na požární úseky)\| § 5a b) pro použití, na která se na která se vztahují požadavky reakce na oheň s předepsanou úrovní\| A11, A21,B1,C1\| § 5a A12, A22, B2, C2, D, E\| § 7 (A1 až E)3,F\| § 8 c) pro použití, na která se vztahují požadavky z hlediska tříd namáhání střech při působení vnějšího požáru\| \\- výrobkyvýrobky vyžadující zkoušení\| § 7 \\- výrobkyvýrobky „považované za vyhovující bez zkoušení“\| § 8 d) pro použití přispívající k vyztužení střešní konstrukce\| § 7 e) pro použití, na která se vztahují předpisy o nebezpečných látkách\| § 7 f) pro použití jiná\| § 7 7\| Uzávěry/okenice a rolety (s příslušným kováním nebo bez něho) vnější použití\| § 8 9. Zvláštní materiály, výrobkyvýrobky, konstrukce a zařízení Poř. číslo\| Název skupiny výrobků\| Postup posuz. shody ---\|---\|--- 1\| Geosyntetika (např. geotextilie, geomembrány, geomřížky, geokompozita, geosítě, geodreny)\| § 6 2\| Kovové kotvy do betonu a zdiva\| a) pro velké zatížení pro upevňování a/nebo nesení betonových konstrukčních prvků nebo těžkých dílců jako jsou obklady a zavěšené podhledy\| § 5a b) pro malé zatížení pro použití v doplňkových systémech pro upevňování a/nebo nesení prvků, jako jsou lehké zavěšené podhledy i instalace\| § 6 3\| Plastové kotvy/hmoždinky do betonu a zdiva pro použití v systémech jako jsou fasádní systémy, pro upevňování nebo nesení prvků, které přispívají ke stabilitě systémů\| § 6 4\| Stavební ložiska a závěry dilatačních spár a čepy pro konstrukční spoje\| a)v pozemních a inženýrských stavbách, ve kterých selhání vyvolá mezní stav únosnosti nebo použitelnosti\| § 5a b) v ostatních pozemních a inženýrských stavbách\| § 7 5\| Vybavení komunikací\| a) výrobkyvýrobky pro vodorovné dopravní značení:\| Retroreflexní dopravní knoflíky\| § 5a Materiály na dodatečný posyp (balotina, protismykové přísady a jejich směsi)\| § 5a Folie pro stálé dopravní značení a předem připravené materiály\| § 5a Barvy, termoplastické materiály, za studena pokládané plasty (s nebo bez protismykových přísad) včetně premixové balotiny\| § 5 Barvy, termoplastické materiály, za studena pokládané plasty uváděné na trh s údaji o typech a podílech balotiny na dodatečný posyp a/nebo protismykových přísad\| § 5 b) svislé dopravní značky:\| Stálé svislé dopravní značky – retroreflexní, neretroreflexní, osvětlené, prosvětlené, proměnné\| § 5a c) stálá zařízení na řízení provozu vozidel a chodců:\| Dopravní zařízení (zábrany pro označení uzavírky, odrazová zrcadla, krátké příčné prahy) a parkovací sloupky\| § 5a Dopravní majáčky\| § 5a Stálá výstražná zařízení a směrové sloupky\| § 5a Světelná signalizační zařízení a pevná výstražná návěstidla\| § 5a Varovná bezpečnostní světla\| § 5a d) Silniční záchytné systémy – např. svodidla, mostní zábradlí, tlumiče nárazů\| § 5a e) Protihluková zařízení a stěny, clony proti oslnění\| § 7 6\| Prvky pro upevňování kolejnic a pražců\| § 6 7\| SestavySestavy vnitřních příček\| a) pro použití, na která se vztahují požadavky reakce na oheň s předepsanou úrovní\| A11, A21, B \\C 1\| § 5a A12, A22, B2, C2, D, E\| § 7 (A1 až E )3, F\| § 8 b) pro použití v sestaváchsestavách, na které se vztahují požadavky na požární odolnost\| § 5a c) pro použití, na která se vztahují předpisy o nebezpečných látkách\| § 7 d) pro použití, která jsou vystavena rizikům spojeným s bezpečností při užívání\| § 7 e) pro použití jiná\| § 8 8\| Konstrukční těsněné sestavysestavy zasklení s mechanickými prostředky pro přenos vlastní váhy tabulí do těsněného úložného rámu a odtud do nosné konstrukce pro vnější stěny a zastřešení\| a) pro přenos vlivů, které plně závisí na konstrukčním těsnění\| § 5a b) pro snížení nebezpečí v případě selhání těsnění\| § 6 9\| SestavySestavy lehkých obvodových plášťů\| a) jako vnější stěny, na které se vztahují požadavky reakce na oheň s předepsanou úrovní\| A11, A21, B11, C1\| § 5a A12, A22, B2, C2, D, E, (A1 až E)3, F\| § 7 b) jako vnější stěny, bez požadavku reakce na oheň\| § 7 c) pro použití v sestaváchsestavách, na které se vztahují požadavky na požární odolnost, včetně šíření požáru\| § 5a 10\| Hydraulická silniční pojiva pro přípravu směsí pro stabilizaci silničního podkladu\| § 6 11\| Popílky a směsi s popílkem pro konstrukční vrstvy vozovek a pro násypy a zásypy při stavbě pozemních komunikací\| § 6 12\| Popílky a směsi s popílkem pro zásypy a násypy pro stavby mimo pozemních komunikací\| § 5 13\| Zásypový materiál určený k likvidaci hlavních a starých důlních děl zasypáním\| § 5 14\| Granulát pro kolejové lože a obslužné komunikace báňských provozů\| § 5 Granulát a aditivovaný granulát do výsypek povrchových dolů pro násypy a zásypy při zahlazování důlní činnosti.\| § 5 Granulát pro rekultivaci báňských výsypek\| § 5 15\| VýrobkyVýrobky pro zpevněné venkovní povrchy\| dlažební prvky (s hladkým nebo plastickým povrchem) např. dlažební kostky, dlažební desky, obrubníky, kvádry, sklobetonové chodníkové světlíky; povrchově upravené plechové kryty; břidlicové desky; dlaždice; mozaiky; pálené dlaždice; teracové dlaždice; plechová mřížovina; vegetační dílce, výrobkyvýrobky pro přejezdy; silniční dílce a rošty pro povrchy chodníků a dopravních ploch\| § 8 16\| Kamenivo pro drážní stavby\| § 5 17\| Pojiva ze syntetických pryskyřic\| § 5a 18\| VýrobkyVýrobky pro stabilizaci hornin a zemin jinde neuvedené\| § 7 19\| Prefabrikované výrobkyvýrobky pro odvodnění z pozemních a inženýrských staveb (např. plastové drenážní systémy, odvodňovací žlábky kromě betonových)\| § 7 20\| Horninové kotvy určené k trvalému zabudování\| § 6 21\| Předpínací systémy stavebních konstrukcí a jejich prvky (vč. kanálků a pouzder)\| § 5a 22\| Systémy pro přístup na střechu, lávky a stupadla\| a) pro použití, na která se vztahují požadavky z hlediska tříd namáhání střech při působení vnějšího požáru\| \\- výrobkyvýrobky vyžadující zkoušení\| § 7 \\- výrobkyvýrobky „považované za vyhovující bez zkoušení“\| § 8 b) pro použití jiná\| § 7 23\| Tažené kompozitní profily\| a) pro použití s požadovanou reakcí na oheň\| § 5a b) pro použití s požadovanou požární odolností\| § 5a c) pro použití s požadavky na mechanické vlastnosti nebo hygienu a ochranu zdraví nebo bezpečnost při užívání nebo tepelně technické vlastnosti\| § 7 d) pro použití jiná\| § 8 24\| Protihluková zařízení a stěny pro použití jiná než je uvedeno v bodu 9.5.e) (například k železnicím a u jiných hlučných zařízení)\| § 7 25\| Protipovodňové zábrany s trvale instalovaným základovým systémem\| § 7 26\| Prefabrikované stavební jednotky\| § 6 27\| SestavySestavy pro chladírenské sklady\| § 6 10. Technická zařízení staveb Poř. číslo\| Název skupiny výrobků\| Postup posuz. shody ---\|---\|--- 1\| Prefabrikované komíny (prvky na výšku podlaží), komínové vložky (prvky nebo bloky), vícevrstvé komíny (prvky nebo bloky), jednovrstvé komínové bloky, díly volně stojících komínů a přilehlých komínů\| § 6 2\| Komínové hlavy\| § 8 3\| Stabilní požární systémy (výrobkyvýrobky pro požární poplach/detekci, stabilní hašení požárů, řízení požáru a kouře a pro potlačování výbuchu)\| § 5a 4\| Požární uzávěry mimo výrobkyvýrobky uvedené pod poř. číslem 1 v tab. 8\| § 5 5\| Zařízení pro přípravu teplé vody a ústřední vytápění s výjimkou zařízení spalujících plynná paliva, tepelná čerpadla\| § 7 6\| Zařízení pro vytápění vnitřních prostor na pevná a kapalná paliva.\| a) v budovách\| § 7 b) pro použití, na která se vztahují požadavky reakce na oheň s předepsanou úrovní\| A11, A21, B1,C1\| § 5a A12, A22, B2, C2, D, E\| § 7 (A1 až E)3,F\| § 8 7\| Zařízení pro vytápění vnitřních prostor bez vlastního zdroje energie\| a) v budovách\| § 7 b) pro použití, na která se vztahují požadavky reakce na oheň s předepsanou úrovní\| A11, A21, B1,C1\| § 5a A12, A22, B2, C2, D, E\| § 7 (A1 až E)3, F\| § 8 8\| Chladicí, vzduchotechnická a klimatizační zařízení, klimatizační jednotky\| § 7 9\| Rozvodné systémy vzduchotechnických a klimatizačních zařízení\| a) pro použití, na která se vztahují požadavky na požární bezpečnost,\| § 5a b) pro použití, na která se nevztahují požadavky na požární bezpečnost.\| § 8 10\| Upevňovací prvky a upevňovací systémy pro potrubní rozvody a rozvody vzduchotechniky\| a) pro použití, na která se vztahují požadavky na požární bezpečnost,\| § 5a b) pro použití, na která se nevztahují požadavky na požární bezpečnost.\| § 8 11\| Regulační, směšovací a zdravotně technické armatury, filtry a odlučovače systémů pro dopravu a rozvody\| a) vody určené pro lidskou spotřebu,\| § 5a b) kapalin, kromě vody určené pro lidskou spotřebu\| § 7 12\| Nádrže a zásobníky (s objemem nad 300 l) pro skladování látek ohrožujících životní prostředí kromě nádrží a zásobníků pro plyny\| § 5a 13\| Domovní zásuvky a vidlice\| § 7 14\| Nástěnné rozvaděče pro montáž na povrch a nástěnné zapuštěné rozvaděče:\| \| a) na které se nevztahují požadavky na požární odolnost nebo kouřotěsnost\| § 7 \| b) na které se vztahují požadavky na požární odolnost nebo kouřotěsnost\| § 5a 15\| Elektrické a optické kabely:\| \| a) s třídou reakce na oheň Aca, B1ca, B2ca nebo Cca\| § 5 \| b) s třídou reakce na oheň Dca, Eca, nebo Fca\| § 7 16\| Systémy pro ochranu kabelových tras proti požáru\| § 5a 17\| Kabelové trasy se zachováním funkčnosti v podmínkách požáru\| § 5a 11. Stavební výrobkyStavební výrobky pro vnitřní a vnější povrchové úpravy stěn, stropů, podlah Poř. číslo\| Název skupiny výrobků\| Postup posuz. shody ---\|---\|--- 1\| VýrobkyVýrobky pro tuhé podlahové povrchy:\| prvky:dlažební prvky, dlaždice, profily, mozaiky, parkety, deskové nebo mřížové kryty, podlahové rošty, tuhé laminované podlahoviny, výrobkyvýrobky na bázi dřeva, licí a potěrové materiály\| nosné systémy uváděné na trh jako sestavysestavy:přístupové rampy, zdvojené podlahy pro vnitřní použití včetně uzavřených prostor veřejné dopravy na které se vztahují požadavky reakce na oheň s předepsanou úrovní\| A1FL1, A2FL1, BFL1, CFL1\| § 5a A1FL2, A2FL2, BFL2, CFL2, DFL, EFL\| § 7 (A1FL až EFL)3, FFL\| § 8 2\| Pružné a textilní podlahoviny\| Stejnorodé a nestejnorodé pružné podlahové krytiny dodávané ve čtvercích, pásech nebo rolích (textilní podlahové krytiny zahrnující čtverce, plastové a pryžové pásy (aminoplastové termosetové podlahoviny); linoleum a korek; antistatické povlaky; volně kladené podlahové čtverce; pružné laminované podlahoviny pro vnitřní použití, na které se vztahují požadavky reakce na oheň s předepsanou úrovní\| A1FL1, A2FL1, BFL1, CFL1\| § 5a A1FL2, A2FL2, BFL2, CFL2, DFL, EFL\| § 7 3\| Pružné a textilní podlahoviny\| Stejnorodé a nestejnorodé pružné podlahové krytiny dodávané ve čtvercích, pásech nebo rolích (textilní podlahové krytiny zahrnující čtverce, plastové a pryžové pásy (aminoplastové termosetové podlahoviny); linoleum a korek; antistatické povlaky; volně kladené podlahové čtverce; pružné laminované podlahoviny pro venkovní použití\| § 8 4\| Vnější a vnitřní obkladové prvky, desky, profily, panely, fasádní obklady (například obklady a profily z plastů, kompozitních materiálů, cihelných pásků, vláknocementových desek, prvky pro povrchové úpravy stěn a podhledů, tvarovaná chemicky odolná kamenina a keramické kachle)\| § 7 5\| Panely, obkladové desky, prvky a profily, fasádní obklady, zavěšené podhledy, závěsné kostry, krytiny v rolích a šindele a)pro použití, na která se vztahují požadavky na požární bezpečnost staveb, včetně šíření plamene po povrchu a odkapávání hmot z podhledů nebo\| bezpečnost při užívání nebo hygienické požadavky,\| § 5a b) pro použití, na která se vztahují tepelně nebo zvukově izolační\| požadavky\| § 7 c) pro použití, na která se vztahují požadavky reakce na oheň\| s předepsanou úrovní\| A11, A21, B1, C1\| § 5a A12, A22, B2, C2, D, E\| § 7 (A1 až E)3,F\| § 8 6\| Sádrokartonové desky, omítky a tence laminované podhledové prvky, sádrovláknité desky a kompozitní panely (lamináty), včetně příslušných doplňkových výrobkůvýrobků\| a) v požárních stěnách, příčkách nebo stropech (nebo jejich obkladech) na které se vztahují požadavky reakce na oheň s předepsanou úrovní\| A11, A21, B1, C\| § 5a A12, A22, B2, C2,D,E\| § 7 (A1 až E)3, F\| § 8 b) ve stěnách, příčkách nebo stropech, zamýšlených pro zvýšení požární\| odolnosti konstrukčních prvků a/nebo pro dělení budov na požární úseky\| § 5a 12. Stavební výrobkyStavební výrobky pro hygienická zařízení a ostatní speciální výrobkyvýrobky Poř. číslo\| Název skupiny výrobků\| Postup posuz. shody ---\|---\|--- 1\| Výlevky, umyvadla a společné umývací žlaby, koupací vany, sprchové mísy, bidety, pisoáry, záchodové mísy, suché, chemické a kompostovací záchody, macerační záchody (záchody se zařízením na zmenšování objemu fekálií), turecké (dřepové) záchody, splachovací nádržky, vířivé vany, sprchové a vanové zástěny a přepážky a prefabrikované hygienické buňky\| § 8 2\| Stavebnicové veřejné záchody a prefabrikované záchodové kabiny s povrchovými úpravami z materiálů spadajících z hlediska reakce na oheň do tříd\| A11,A21,B1, C1\| § 5a A12, A22, B2, C2, D,E\| § 7 (A1 až E)3,F\| § 8 3\| VýrobkyVýrobky pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace:\| § 7 – madla,\| – sklopná sedátka do sprchových koutů,\| – zvedací zařízení pro přemístění osob,\| – dlažební kostky a dlažební desky se speciální hmatovou úpravou pro zrakově postižené,\| – akustické orientační a informační majáky pro zrakově postižené.\| POZNÁMKY: 1) VýrobkyVýrobky/materiály, u nichž jasně stanovená etapa výrobního procesu vede k lepší klasifikaci z hlediska reakce na oheň (např. přidáním retardérů hoření nebo omezením organických materiálů) 2) VýrobkyVýrobky/materiály, na které se nevztahuje poznámka 1 3) VýrobkyVýrobky/materiály, u nichž se nevyžaduje zkoušení reakce na oheň (např. výrobkyvýrobky/materiály tříd A1 podle rozhodnutí Komise 96/603/ES, ve znění rozhodnutí Komise 2000/605/ES) Vysvětlivky: Požární klasifikace stavebních výrobkůstavebních výrobků a konstrukcí staveb, podle výsledků zkoušek reakce na oheň je uvedena v ČSN EN 13501-1. Požární klasifikace stavebních výrobkůstavebních výrobků a konstrukcí staveb podle výsledků zkoušek požární odolnosti kromě vzduchotechnických zařízení je uvedena v ČSN EN 13501-2. Požadavky na požární odolnost a reakci na oheň budou stanoveny v revidované ČSN 73 0810. Výsledky zkoušek stanovení stupně hořlavosti stavebních hmot podle zrušené ČSN 730862 platí do 31. 12. 2007, pokud jejich platnost není jinak omezena. Stupně hořlavosti podle ČSN 730862 lze využít do 31. 12. 2007. Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 163/2002 Sb. I. Požadavky na systém řízení výrobysystém řízení výroby 1. VýrobceVýrobce je odpovědný za organizaci zavedení a udržování účinného systému řízení výrobysystému řízení výroby. Úkoly a odpovědnosti v organizaci řízení výroby je nutné dokumentovat a tuto dokumentaci udržovat v aktuálním stavu. V každém provozu může výrobcevýrobce delegovat tuto činnost na osobu mající nezbytné oprávnění k: a) určení postupů pro činnost při posuzování shody výrobkuvýrobku v přiměřených stádiích, b) určení a zaznamenání každého případu neshody, c) určení postupů k nápravě případů neshody. 2. VýrobceVýrobce musí vypracovat a udržovat v aktuálním stavu dokumentaci o systému řízení výrobysystému řízení výroby, který uplatňuje. Dokumentace a postupy výrobcevýrobce mají být přiměřené výrobkuvýrobku a výrobnímu procesu. Systém řízení výrobySystém řízení výroby musí dosáhnout přiměřenou úroveň důvěry ve shodu výrobkuvýrobku. To zahrnuje: a) přípravu dokumentovaných postupů a instrukcí týkajících se operací řízení výroby v souladu s požadavky norem, technických předpisů, stavebního technického osvědčení nebo technických dokumentůtechnických dokumentů, b) účinné zavedení těchto postupů a instrukcí, c) zaznamenávání těchto operací a jejich výsledků, d) využití těchto výsledků k nápravě všech odchýlení a jejich důsledků, řešení všech z toho vyplývajících situací neshody a popřípadě revize systému řízení výrobysystému řízení výroby, aby se příčina neshody odstranila. 3. Systém řízení výrobySystém řízení výroby zahrnuje některé nebo všechny z těchto operací: a) specifikování a ověřování surovin a složek, b) kontroly a zkoušky, které se mají se stanovenou četností provádět během výroby, po případě postupy pro provádění nerozebiratelných spojů včetně dokladů o odborné způsobilosti pracovníků provádějících nerozebiratelné spoje a nedestruktivní kontrolu nerozebiratelných spojů, c) ověřování a zkoušky, které se mají provádět na hotových výrobcíchvýrobcích s četností, která může být stanovená v normách, technických předpisech, stavebním technickém osvědčení nebo technických dokumentechtechnických dokumentech a přizpůsobená výrobkuvýrobku a jeho výrobním podmínkám. Operace uvedené v písmenu b) jsou zaměřeny na výrobekvýrobek ve stádiu polotovaru i na zařízení, na kterých se mají zkoušky provádět, na jejich seřízení a vybavení apod. Volba těchto kontrol a zkoušek a jejich četnost se opírá o druh a složení výrobkuvýrobku, výrobní proces a jeho složitost, citlivost charakteristik výrobkuvýrobku na změny výrobních parametrů apod. Pokud jde o operace uvedené v písmenu c), neexistuje-li žádná kontrola hotových výrobkůvýrobků v době jejich uvádění na trh, musí výrobcevýrobce zajistit, aby balení a přiměřené podmínky manipulace a skladování nepoškodily výrobkyvýrobky a aby výrobekvýrobek zůstal ve shodě s určenými normami, technickými předpisy nebo stavebním technickým osvědčením. II. Ověřování a zkoušky VýrobceVýrobce musí vlastnit nebo mít dostupné technické vybavení a zaměstnance, které mu umožní provádět nezbytná ověření a zkoušky. Tento požadavek může výrobcevýrobce splnit uzavřením subdodavatelské smlouvy s jednou nebo více organizacemi nebo osobami, které potřebný personál a vybavení mají. VýrobceVýrobce a jeho smluvní subdodavatelé musí zajistit, že měřidla pro posuzování shody výrobkůvýrobků jsou ověřena nebo zkalibrována v souladu s požadavky zvláštního právního předpisu6) a udržovat je tak, aby odpovídaly příslušným normám, technickým předpisům, stavebnímu technickému osvědčení nebo technickým dokumentůmtechnickým dokumentům. III. Zkoušky Zkoušky se musí provádět v souladu s plánem zkoušek a v souladu s metodami uvedenými v normách, technických předpisech, stavebním technickém osvědčení nebo technických dokumentechtechnických dokumentech. V případě určitých charakteristik je však možné, aby norma, stavební technické osvědčení nebo jiné technické dokumentytechnické dokumenty poskytovaly možnost použít nepřímou zkušební metodu, pokud se může zavést určitá korelace nebo ověřitelný vztah mezi stanovenou charakteristikou X - charakteristikou, která se má ověřit - a jinou charakteristikou Y, kterou lze měřit snadněji a spolehlivěji nežli charakteristiku X. Nepřímé zkušební metody se mohou použít, jsou-li průkazně validovány. V závislosti na stanoveném postupu posuzování shody mohou být počáteční zkoušky typupočáteční zkoušky typu prováděny samotným výrobcemvýrobcem nebo autorizovanou osobou. IV. Protokoly o zkouškách VýrobceVýrobce musí vypracovávat a uchovávat záznamy, které poskytují důkaz o tom, že výrobekvýrobek byl zkoušen. Tyto záznamy musí dokladovat, že výrobekvýrobek splnil požadavky určených norem, technických předpisů nebo stavebního technického osvědčení. Pokud výrobekvýrobek tato kritéria nesplňuje, uplatní se opatření výrobcevýrobce v případě zjištění neshodných výrobkůvýrobků. V. Zacházení s výrobkyvýrobky, které nejsou ve shodě Jestliže se kontrolami nebo zkouškami zjistí, že výrobekvýrobek nesplňuje předepsaná kritéria, musí výrobcevýrobce neprodleně přijmout nezbytná nápravná opatření. Neshodné výrobkyvýrobky nebo jejich série se musí uchovávat odděleně od ostatních výrobkůvýrobků a řádně identifikovat. Jakmile je zjištěná vada napravena, příslušné zkoušky nebo ověření se musí opakovat. Pokud výrobkyvýrobky byly uvedeny na trh dříve, než byly výsledky zkoušek nebo ověření k dispozici, musí výrobcevýrobce v rámci dokumentace o provozování systému řízení výrobysystému řízení výroby popsat způsob informování zákazníků. VI. Záznamy ze systému řízení výrobysystému řízení výroby (registr výrobcevýrobce) Záznamy z provedených kontrol nebo zkoušek prováděných v rámci systému řízení výrobysystému řízení výroby vede výrobcevýrobce v registru v souladu s požadavky § 1 odst. 1 písm. d) nařízení. Ke všem výsledkům kontrol nebo zkoušek, kterými bylo zjištěno nesplnění požadavků norem, technických předpisů, stavebního technického osvědčení nebo technických dokumentůtechnických dokumentů, musí být v registru uvedena všechna opatření přijatá k nápravě zjištěného stavu. VII. Identifikovatelnost Odpovědností výrobcevýrobce je uchovávat úplné záznamy o jednotlivých výrobcíchvýrobcích nebo výrobních sériích, včetně příslušných výrobních detailů a charakteristik. Jednotlivé výrobkyvýrobky nebo série výrobkůvýrobků a odpovídající výrobní detaily musí být identifikovatelné a vysledovatelné. Příloha č. 4 Vzor grafické podoby české značky shody 8kB Poznámka: Vzor je zobrazen na pomocné mřížce, která není součástí české značky shody a slouží pro potřeby jejího proporcionálního zvětšení nebo zmenšení. 1) Například nařízení vlády č. 27/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výtahy, ve znění pozdějších předpisů. 1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS, v platném znění. 2) Například § 156 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb., vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, vyhláška č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška České národní banky č. 164/2002 Sb.	Vyhláška České národní banky č. 164/2002 Sb. Vyhláška České národní banky o podmínkách přístupu k informacím v informační databázi České národní banky - Centrální registr úvěrů Vyhlášeno 24. 4. 2002, datum účinnosti 1. 5. 2002, částka 67/2002 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Vymezení pojmů * § 3 - Podmínky přístupu uživatelů registru k informacím z registru * § 4 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2025 (343/2024 Sb.) 164 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 10. dubna 2002 o podmínkách přístupu k informacím v informační databázi České národní banky - Centrální registr úvěrů Česká národní banka stanoví podle § 38a odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 126/2002 Sb.: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví podmínky přístupu k informacím v informační databázi vytvářené Českou národní bankou. § 2 Vymezení pojmů Pro účely této vyhlášky se rozumí a) provozovatelem Česká národní bankabanka, b) registrem informační databáze - Centrální registr úvěrů - informační databáze vytvářená a provozovaná provozovatelem, c) uživatelem registru banka včetně jejích poboček v zahraničí a pobočka zahraniční banky, působící na území České republiky, a další osoby, stanoví-li tak zvláštní zákon, d) dlužníkemdlužníkem právnická osoba, za kterou má uživatel registru pohledávkupohledávku, s výjimkou bankybanky, pobočky zahraniční bankybanky a centrální bankybanky, nebo fyzická osoba, která je podnikatelem, za kterou má uživatel registru pohledávkupohledávku v souvislosti s její podnikatelskou činností, e) pohledávkoupohledávkou rozvahová nebo podrozvahová pohledávkapohledávka uživatele registruuživatele registru za dlužníkemdlužníkem z účtové třídy 2 nebo 9, v korunách českých nebo v cizí měně, bez ohledu na její výši, přičemž v případě dlužníkadlužníka \\- fyzické osoby jde pouze o pohledávkupohledávku v souvislosti s jeho podnikatelskou činností, f) informací z registru výstupní informace poskytovaná uživateli registruuživateli registru, zahrnující 1. identifikační údaje o dlužníkovidlužníkovi, 2. souhrnné údaje o pohledávkáchpohledávkách všech uživatelů registruuživatelů registru za dlužníkemdlužníkem, 3. údaj o počtu uživatelů registruuživatelů registru, kterým vznikla za dlužníkemdlužníkem pohledávkapohledávka, 4. časové určení období, ke kterému se informace z registru vztahuje. § 3 Podmínky přístupu uživatelů registru k informacím z registru (1) Uživatel registruUživatel registru je oprávněn informaci z registru požadovat pouze v přímé souvislosti s konkrétním obchodním případem; touto souvislostí se rozumí vždy a) souvislost s rozhodováním o poskytnutí úvěruúvěru nebo jiné služby vedoucí ke vzniku pohledávkypohledávky uživatele registruuživatele registru, b) souvislost s již vzniklou pohledávkoupohledávkou uživatele registruuživatele registru za dlužníkemdlužníkem. (2) Podmínky podle odstavce 1 jsou splněny, jedná-li se o požadavek, který se týká a) osoby žádající o poskytnutí úvěru nebo jiné služby vedoucí ke vzniku pohledávky [odstavec 1 písm. a)] nebo osoby dlužníka [odstavec 1 písm. b)], osoby ekonomicky spjaté s osobou žádající o poskytnutí úvěru nebo jiné služby vedoucí ke vzniku pohledávky [odstavec 1 písm. a)] nebo s dlužníkem [odstavec 1 písm. b)], b) osoby, která je prokazatelně právním předchůdcem osoby žádající o poskytnutí úvěruúvěru nebo jiné služby vedoucí ke vzniku pohledávkypohledávky, c) osoby, která poskytla nebo hodlá poskytnout zajištění pohledávky, d) osoby, o které je informace evidována v registru, a to pro účely provádění některých opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo proti podvodům anebo pro účely provádění mezinárodních sankcí. (3) Požadavek na informaci z registru obsahuje identifikaci osoby podle odstavce 2, o které je informace požadována, a určení časového období, za které je informace z registru požadována. (4) Oprávněnost požadavku na poskytnutí informace z registru podle odstavců 1 a 2 doloží uživatel registruuživatel registru na vyžádání provozovateli, zejména písemným nebo elektronickým dokladem projeveného zájmu o poskytnutí úvěruúvěru nebo jiné služby vedoucí ke vzniku pohledávkypohledávky uživatele registruuživatele registru nebo dokumentací uživatele registruuživatele registru o již vzniklé pohledávcepohledávce. (5) Podmínkou přístupu uživatelů k registru a získávání informací z něj je dodržování provozně technických podmínek stanovených provozovatelem v uživatelské dokumentaci. (6) Uživatel registru určí alespoň dvě osoby pověřené správou přístupových práv k registru a zajišťující věcnou a technickou komunikaci s Českou národní bankou. (7) Uživatel registru informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o určení osob podle odstavce 6 nebo o změnách jejich kontaktních údajů. (8) Uživatel registru hradí provozovateli za přístup k informacím z registru cenu stanovenou v Ceníku peněžních a obchodních služeb České národní banky (dále jen „ceník“). Ceník je k nahlédnutí ve všech pobočkách provozovatele a v elektronické formě na oficiálních internetových stránkách provozovatele. (9) O provedení každé souhrnné aktualizace údajů v registru je uživatel registru informován provozovatelem. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2002. Guvernér: doc. Ing. Tůma, CSc. v. r.
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 165/2002 Sb.	Vyhláška Českého báňského úřadu č. 165/2002 Sb. Vyhláška Českého báňského úřadu o separátním větrání při hornické činnosti v plynujících dolech Vyhlášeno 26. 4. 2002, datum účinnosti 1. 6. 2002, částka 68/2002 * § 1 - Rozsah platnosti * § 2 - Základní pojmy * § 3 - Obecné požadavky * § 4 - Lutnový tah * § 5 - Ventilátory * § 6 - Separátní větrání foukací * § 7 - Separátní větrání sací * § 8 - Separátní větrání kombinované * § 9 - Umístění chladiče důlních větrů * § 10 - Rychlost důlních větrů * § 12 - Kontinuální kontrola koncentrace metanu * § 13 - Kontinuální kontrola koncentrace kysličníku uhelnatého * § 14 - Kontrola chodu ventilátorů * § 15 - Lhůty a náplň kontrol * § 16 - Požadavky na projektování separátního větrání * § 17 - Opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečností provozu * § 18 - Zvláštní ustanovení * § 18a - Doložka vzájemného uznávání * § 19 - Přechodná ustanovení * § 20 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 165/2002 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 165/2002 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2014 (110/2014 Sb.) 165 VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu ze dne 11. dubna 2002 o separátním větrání při hornické činnosti v plynujících dolech Český báňský úřad stanoví podle § 6 odst. 6 písm. a) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě: § 1 Rozsah platnosti Vyhláška stanoví požadavky na zařízení separátního větrání, jeho projektování, provoz a kontrolu při hornické činnosti v plynujících dolech.1) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES. § 2 Základní pojmy Pro účely této vyhlášky se považuje za a) lutnu - potrubí pro rozvod důlních větrů obvykle z plechu nebo plastických hmot, b) lutnu poddajnou, nevyztuženou - ohebná lutna z měkkých plastických hmot bez vnitřní výztuhy udržující její kruhový tvar, c) lutnový tah - sestava vzájemně spojených luten osazených lutnovým ventilátorem nebo jiným zdrojem tlaku (dále jen „ventilátor“), d) hlavní lutnový tah - lutnový tah separátního větrání vyústěný do průchodního větrního proudu vybavený jedním nebo více ventilátory, e) místní rychlost důlních větrů - rychlost proudících důlních větrů zjištěná měřením v jednom bodě důlního díla, f) přídatné větrací zařízení - zařízení separátního větrání pro zvýšení místní rychlosti důlních větrů (duvka, volný ventilátor apod.), g) průchodní větrní proud - důlní větry proudící proraženým důlním dílem v důsledku podtlaku nebo přetlaku vyvolaného hlavním ventilátorem, h) rychlost důlních větrů - průměrná rychlost proudících důlních větrů zjištěná měřením v průřezu důlního díla, i) separátní větrání - větrání neproraženého důlního díla lutnovým tahem, popřípadě lutnovými tahy s jedním nebo více ventilátory, které může být sací, foukací, kombinované sací nebo kombinované foukací, j) separátní větrání foukací - separátní větrání, při kterém jsou důlní větry foukány z průchodního větrního proudu na čelbu, k) separátní větrání sací - separátní větrání, při kterém jsou důlní větry odsávány z prostoru čelby do průchodního větrního proudu, l) úsek překrytí lutnových tahů - úsek důlního díla, v němž se překrývá hlavní lutnový tah s vedlejším lutnovým tahem, m) ústí lutnového tahu - konec lutnového tahu u čelby, jíž je čelní plocha raženého, dočasně zastaveného nebo neproraženého důlního díla, n) vedlejší lutnový tah - lutnový tah separátního větrání s jedním nebo více ventilátory, popřípadě s jiným zdrojem tlaku, který není vyústěn do průchodního větrního proudu a slouží k větrání úseku neproraženého důlního díla přilehlého k čelbě v návaznosti na hlavní lutnový tah, o) vírník - zařízení instalované v lutnovém tahu přerušující výstup volného větrního proudu z ústí lutnového tahu a měnící směr proudění na boční (tangenciální) výstup prostřednictvím vířivých luten, p) vířivou lutnu - zvláštní konstrukce lutny umožňující boční (tangenciální) výstup větrního proudu z lutny, q) volný ventilátor - ventilátor umístěný mimo hlavní i vedlejší lutnový tah s funkcí přídatného zařízení separátního větrání, r) volný větrní proud - větrní proud vyfukující ve směru osy lutnového tahu, s) zásobník luten - zařízení separátního větrání umožňující plynulé prodlužování lutnového tahu poddajnými nevyztuženými lutnami, t) zaústění lutnového tahu - přechod lutnového tahu z důlního díla odvětrávaného průchodním větrním proudem do důlního díla separátně větraného, u) zařízení separátního větrání - soubor zařízení používaný při separátním větrání, jako jsou ventilátory, zařízení pro vedení, rozvod a regulaci větrů, tlumiče hluku, zásobníky luten, jakož i odprašovací zařízení, popřípadě i chladič důlních větrů, v) chladící zařízení – zařízení určené ke snížení teploty důlních větrů, x) chladič důlních větrů – součást systému chladícího zařízení zajišťující odnímání tepla důlním větrům, y) bočník – větev lutnového tahu, paralelně zapojená k hlavnímu lutnovému tahu, ve které je umístěn chladič důlních větrů. § 3 Obecné požadavky (1) Separátní větrání může být provozováno jen jako nepřetržité, kromě přerušení na dobu nezbytně nutnou pro ověření výskytu plynu1) a pro údržbu lutnového tahu, ventilátorů nebo jejich napájecí sítě. (2) Zařízení separátního větrání může být jen z materiálů, které nepodporují šíření požáru a splňují požadavky ochrany před účinky statické elektřiny. Tyto podmínky jsou splněny, odpovídá-li zařízení požadavkům českých technických norem.2) (3) V separátním větrání je dovoleno používat jen luten, zásobníků luten, tlumičů hluku, odprašovacích zařízení a chladičů důlních větrů, u nichž jsou známy hodnoty jejich aerodynamických odporů, a lutnových ventilátorů se známými pracovními charakteristikami. (4) Mohou být používány jen lutny a zásobníky luten, jejichž hodnota tlaku, kterým tato zařízení mohou být namáhána, je známa. Tato hodnota nesmí být při provozu separátního větrání překročena. (5) Separátní větrání důlních děl, kde se razí nebo dobývá, může být provozováno jen v uspořádání podle přílohy č. 2. § 4 Lutnový tah (1) Spojení luten v lutnovém tahu je nutno provést tak, aby zajišťovalo potřebnou těsnost a spolehlivost proti samovolnému rozpojení. (2) Lutnový tah z poddajných nevyztužených luten je nutné zabezpečit tak, aby při rozběhu ventilátoru bylo zabráněno poškození luten a aby bylo umožněno prodlužování lutnového tahu za chodu ventilátoru. (3) Zaústění lutnového tahu nesmí být provedeno z poddajných nevyztužených luten. (4) Poddajné lutny nevyztužené se nesmějí používat v té části lutnového tahu, kde ventilátor vytváří podtlak. (5) Odbočení z lutnového tahu je možné pouze mezi ústím lutnového tahu a nejbližším ventilátorem, popř. chladičem důlních větrů v uspořádání podle § 9 odst. 1 písm. c) a d) v lutnovém tahu.3) (6) Ústí lutnového tahu při použití trhací práce je nutno chránit proti vniknutí horniny do luten. § 5 Ventilátory (1) Ventilátor separátního větrání nesmí svou konstrukcí připustit možnost zapálení metanu ani uhelného prachu nebo látek tvořících se vzduchem výbušnou směs. U elektrického a vzduchoelektrického ventilátoru lze použít pouze elektromotor v nevýbušném provedení, v sacím lutnovém tahu pak jen ventilátor takové konstrukce, která vyloučí styk elektromotoru s dopravovaným ovzduším. Při použití ventilátoru, jehož konstrukce vylučuje styk elektromotoru s dopravovaným ovzduším, je možné po nezbytně nutnou dobu, zejména při náhlém překročení povolené koncentrace metanu, dopravovat tímto ventilátorem metanovzdušnou směs s koncentrací vyšší než 1,5 %; to neplatí pro plánované odvětrání zaplynovaného důlního díla. (2) Za vyhovující lze považovat jen takový přívod energie pro ventilátor, který zajistí jeho nepřetržitý chod. (3) Lze použít jen vzduchoelektrický ventilátor, který při přerušení dodávky elektrické energie nebo při zvýšení koncentrace metanu v důlním ovzduší vně ventilátoru nad 1,5 % samočinně přepne z elektrického na vzduchový pohon; technickým řešením musí být zajištěno, aby nedošlo k samočinnému přepnutí ze vzduchového na elektrický pohon. (4) Vzduchoelektrický a elektrický ventilátor může být provozován jen za předpokladu, že při pohonu jinou než elektrickou energií je zabráněno zapálení metanu, uhelného prachu nebo látek tvořících se vzduchem výbušnou směs indukovaným napětím, a to i v případě, že ventilátor není zapojen do elektrického obvodu. (5) Pokud na ventilátor nejsou připojeny lutny, je nutno jej opatřit ochranným zařízením.4) (6) Tlumič hluku je nutno u ventilátoru použít v případě, že hladina hluku způsobená chodem ventilátoru v místech, kde se trvale zdržují zaměstnanci, by jinak přesáhla hodnotu stanovenou zvláštním právním předpisem.5) (7) Při foukacím větrání se první ventilátor umístí ve vzdálenosti nejméně 5 m od výdušného větrního proudu z pracoviště, při sacím větrání ve vzdáleností nejméně 5 m od vyústění separátně odvětrávaného důlního díla do důlního díla s průchodním větrním proudem a 3 m od konce lutnového tahu. Ovládací a spínací zařízení prvního ventilátoru může být umístěno ve vzdálenosti nejméně 5 m od vyústění separátně větraného důlního díla do důlního díla s průchodním proudem, a to proti směru proudění důlních větrů. (8) Elektrický ventilátor separátního větrání může být umístěn jen v důlním díle s průchodním větrním proudem. V neproraženém důlním díle může být elektrický ventilátor pouze jako součást chladiče důlních větrů nebo odprašovacího zařízení umístěných mimo lutnový tah, ve vedlejším lutnovém tahu kombinovaného separátního větrání nebo v bočníku hlavního lutnového tahu, a to ve vzdálenosti nejméně 20 m od čelby. (9) Vzduchoelektrický ventilátor umístěný v separátně větraném důlním díle nemůže být při foukacím větrání ve vzdálenosti menší než 50 m od čelby, při sacím větrání menší než 20 m od čelby. Vzduchoelektrický ventilátor nemůže být v lutnovém tahu umístěn mezi chladičem důlních větrů a ústím lutnového tahu. V separátně větraném důlním díle s nebezpečím průtrží hornin, uhlí a plynů může být vzduchoelektrický ventilátor ve vzdálenosti menší než 200 m od čelby provozován jen na vzduchovou energii. (10) Ventilátor nebo jiný zdroj tlaku vedlejšího lutnového tahu se umisťuje jen v úseku překrytí lutnových tahů. (11) Separátně větrané důlní dílo může být do délky 400 m odvětráváno jen lutnovým tahem s ventilátorem nebo ventilátory umístěnými v průchodním větrním proudu. (12) Ventilátor v hlavním lutnovém tahu, mimo bočník, se umisťuje ve vzdálenosti alespoň 3 m od jiného ventilátoru, chladiče důlních větrů nebo odprašovacího zařízení, které jsou s tímto ventilátorem řazeny za sebou. § 6 Separátní větrání foukací Separátní větrání foukací smí být použito v uspořádání podle obrázku A přílohy č. 2 za podmínek, že volný větrní proud z hlavního lutnového tahu je rovnoběžný s osou důlního díla a že mezi ústím lutnového tahu a čelbou není trvale rušen (např. technologickým zařízením). V tomto uspořádání smí být použit zásobník luten za podmínky, že při jeho výměně nedojde k přerušení separátního větrání. § 7 Separátní větrání sací Separátní větrání sací smí být použito v uspořádání podle obrázku B přílohy č. 2. § 8 Separátní větrání kombinované (1) Separátní větrání kombinované sací s hlavním lutnovým tahem sacím a vedlejším lutnovým tahem foukacím smí být použito v uspořádání podle obrázku C přílohy č. 2 a za podmínek, že a) objemový průtok větrů v hlavním lutnovém tahu je alespoň o 20 % větší než objemový průtok větrů ve vedlejším lutnovém tahu, b) volný větrní proud z vedlejšího lutnového tahu je rovnoběžný s osou důlního díla, c) mezi ústím vedlejšího lutnového tahu a čelbou není volný větrní proud trvale rušen, d) ústí hlavního lutnového tahu je při ražbě razicím strojem vyvedeno blíže k čelbě, než je stanoviště obsluhy razicího stroje. (2) Separátní větrání kombinované foukací s hlavním lutnovým tahem foukacím a vedlejším lutnovým tahem sacím smí být použito v uspořádání podle obrázků D, D2 nebo obrázku D3 přílohy č. 2 a za podmínek, že a) vedlejší lutnový tah je vybaven mobilním odprašovacím zařízením, b) objemový průtok větrů v hlavním lutnovém tahu je alespoň o 20 % větší než objemový průtok větrů ve vedlejším lutnovém tahu, c) koncová část hlavního lutnového tahu je opatřena zařízením umožňujícím přerušení volného větrního proudu (uzavírací klapa), vířivými lutnami a zásobníkem luten. Uzavírací klapa smí být nahrazena vírníkem umístěným před vířivými lutnami ve směru proudění větrů v lutnovém tahu, d) uvedení řezného orgánu razicího stroje do chodu je možné jen za současného provozu vedlejšího lutnového tahu s odlučovačem prachu a za současné funkce vířivých luten v hlavním lutnovém tahu s přerušením jeho volného větrního proudu, e) při zastavení nebo poruše odlučovače prachu se zastaví chod řezného orgánu razicího stroje, přeruší se provoz vířivých luten a obnoví se volný větrní proud z hlavního lutnového tahu, f) po dobu výměny zásobníku luten podle obrázku E přílohy č. 2 budou zastaveny technologické práce na čelbě. (3) Při změně směru ražby důlního díla o více než 60 ° smí být kombinované větrání foukací podle odstavce 2 použito v uspořádání podle obrázku F nebo obrázku F2 přílohy č. 2 a za podmínek, že a) vedlejším lutnovým tahem nebude odvětrávána větší délka důlního díla než 200 m, b) vedlejší lutnový tah je vybaven mobilním odprašovacím zařízením, c) objemový průtok větrů v hlavním lutnovém tahu je alespoň o 20 % větší než objemový průtok větrů ve vedlejším lutnovém tahu, d) rychlost důlních větrů podél vedlejšího lutnového tahu je rovna nebo větší než rychlost podle § 10 odst. 1, e) volný větrní proud z hlavního lutnového tahu foukacího bude trvale přerušen a větrní proud vyveden vířivými lutnami, f) při zastavení nebo poruše odlučovače prachu se zastaví chod řezného orgánu razicího stroje. (4) Separátní větrání kombinované foukací s hlavním lutnovým tahem foukacím a vedlejším lutnovým tahem foukacím může být použito jen v uspořádání stanoveném v příloze č. 2 (obrázek G) a za podmínek, že a) ve vedlejším lutnovém tahu je umístěn chladič důlních větrů, b) objemový průtok vedlejším lutnovým tahem je alespoň o 40 % menší než objemový průtok větrů v hlavním lutnovém tahu, c) po celou dobu ražby koncentrace metanu v důlním ovzduší raženého důlního díla nepřekročí 0,5 %. Na dobu a v případech určených projektem separátního větrání může být provoz vedlejšího lutnového tahu zastaven. § 9 Umístění chladiče důlních větrů (1) Chladič důlních větrů jako součást zařízení separátního větrání neproraženého důlního díla lze umístit pouze a) v důlním díle s průchodním větrním proudem na začátku hlavního foukacího lutnového tahu, b) v neproraženém důlním díle ve vedlejším foukacím lutnovém tahu při kombinovaném způsobu větrání, c) v neproraženém důlním díle v bočníku hlavního foukacího lutnového tahu způsobem stanoveným v příloze č. 2 (obrázek H) ve vzdálenosti do 250 m od ústí lutnového tahu; místo instalace bočníku stanoví projekt separátního větrání tak, aby směr proudění důlních větrů oběmi paralelními větvemi hlavního lutnového tahu byl souhlasný, d) v neproraženém důlním díle v hlavním foukacím lutnovém tahu ve vzdálenosti do 200 m od ústí lutnového tahu, pokud koncentrace metanu v průběhu ražby nepřekročí 1,0 %. (2) Směr proudění důlních větrů v hlavním lutnovém tahu v části paralelní k bočníku, při umístění chladiče důlních větrů podle odstavce 1 písm. c), se dálkově kontroluje čidlem kontinuálního sledování rychlosti větrů umístěným podle přílohy č. 2 (obrázek H) a jeho změna se signalizuje na centrálním řídícím stanovišti. Projekt separátního větrání obsahuje též opatření a postup pro případ změny směru proudění důlních větrů v hlavním lutnovém tahu. (3) Organizace zajistí dálkovou kontrolu chodu chladícího zařízení a signalizaci jeho přerušení na centrálním řídícím stanovišti. Projekt separátního větrání obsahuje též opatření a postup pro případ přerušení chodu chladícího zařízení. § 10 Rychlost důlních větrů (1) Separátní větrání je nutné projektovat a provozovat tak, aby rychlost důlních větrů v separátně větraném důlním díle, s výjimkou úseku překrytí lutnových tahů, dosahovala a) nejméně 0,3 m.s-1, pokud se jedná o pracoviště, kde se v otvírce a přípravě tvoří hornickou činností další podzemní prostory, b) nejméně 0,5 m.s-1, pokud koncentrace metanu v důlním ovzduší je vyšší než 0,5 %, c) nejméně 0,15 m.s-1 v hloubených svislých důlních dílech. (2) V úseku separátně větraného důlního díla, kde rychlost důlních větrů nedosahuje rychlosti stanovené v odstavci 1 a kde je současně zjištěna koncentrace metanu vyšší než 0,8 %, je nutno použít přídatné větrací zařízení, aby místní rychlost důlních větrů měřená 0,3 m pod nejvyšším místem výztuže důlního díla byla rovna nebo větší než rychlost podle odstavce 1 písm. b). (3) Vířivou lutnu je nutno umístit tak, aby místní rychlost důlních větrů měřená ve směru tangeciálního proudění důlních větrů 0,3 m pod nejvyšším místem výztuže důlního díla dosáhla nejméně 1,5násobek rychlosti důlních větrů podle odstavce 1. § 12 Kontinuální kontrola koncentrace metanu (1) Kontinuální kontrola koncentrace metanu čidlem se provádí v separátně větraném důlním díle s elektrickým zařízením, kde se razí nebo dobývá. Čidlo se umístí ve výšce 0,1 m pod nejvyšším místem výztuže, v místě nejvyšších zjišťovaných koncentrací metanu, ve vzdálenosti: a) do 3,0 m od čelby při separátním větrání sacím a při kombinovaném separátním větrání podle § 8 odst. 2, přičemž jej nelze umístit ve vzdálenosti menší než 0,5 m před ústí sacího lutnového tahu, b) do 10 m od čelby při separátním větrání foukacím a při kombinovaném separátním větrání podle § 8 odst. 2 a 4, mimo přímé ovlivnění volným větrním proudem vystupujícím z ústí lutnového tahu. (2) Po dobu trhací práce lze čidla uvedená v odstavci 1 přemístit do bezpečné vzdálenosti od místa trhací práce. (3) Při separátním větrání kombinovaném foukacím podle § 8 odst. 2 se kontinuální kontrola koncentrace metanu dále provádí: a) ve volném větrním proudu z vedlejšího lutnového tahu, přičemž čidlo se umístí ve vzdálenosti od 5 do 10 m od lutnového tahu, b) v místě překrytí lutnových tahů v prostoru odprašovacího zařízení ve výšce 0,1 m pod nejvyšším místem výztuže důlního díla. (4) Při umístění chladícího zařízení nebo elektrického ventilátoru v raženém důlním díle, ve vzdálenosti větší než 50 m od čelby, se kontinuální kontrola koncentrace metanu dále provádí v místě tohoto zařízení. Čidlo se umístí ve vzdálenosti 5 až 10 m od tohoto zařízení proti směru proudění důlních větrů, ve výšce 0,1 m pod nejvyšším místem výztuže důlního díla. (5) Organizace zajistí, aby překročení povolené koncentrace metanu bylo signalizováno na centrálním řídícím stanovišti, vymezí oblast ohroženou nedovoleným složením ovzduší a určí způsob uvědomění ohrožených zaměstnanců o překročení povolené koncentrace metanu. § 13 Kontinuální kontrola koncentrace kysličníku uhelnatého (1) Kontinuální kontrolu koncentrace kysličníku uhelnatého čidlem je nutné provádět ve větrním proudu, odváděném ze separátně větraného důlního díla, kde se razí nebo dobývá. (2) Čidlo se umístí: a) v profilu separátně větraného důlního díla delšího než 50 m ve vzdálenosti od 5 do 10 m před jeho vyústěním do průchodního větrního proudu při foukacím a kombinovaném foukacím separátním větrání, b) ve volném větrním proudu vystupujícím z lutnového tahu do průchodního větrního proudu ve vzdálenosti od 5 do 10 m od konce lutnového tahu při sacím a kombinovaném sacím separátním větrání. (3) Organizace zajistí, aby překročení povolené koncentrace kysličníku uhelnatého bylo signalizováno na centrálním řídícím stanovišti. Současně vymezí oblast ohroženou nedovoleným složením ovzduší a určí způsob uvědomění ohrožených zaměstnanců o překročení povolené koncentrace kysličníku uhelnatého. § 14 Kontrola chodu ventilátorů (1) Organizace zajistí, aby chod ventilátorů separátního větrání ražených i dočasně neobsazených ražeb důlních děl, hlav šibíků a dobývek byl dálkově kontrolován a jejich chod signalizován na centrálním řídícím stanovišti. Kontrola chodu ventilátorů jednoho separátně větraného důlního díla může být provedena jako součtová. (2) Při přerušení separátního větrání zajistí organizace neprodlené vypnutí elektrických zařízení a strojů umístěných v neproraženém důlním díle, a to z předem určeného místa. § 15 Lhůty a náplň kontrol (1) Stav zařízení separátního větrání ražených důlních děl je nutné kontrolovat nejméně jedenkrát v každé polovině měsíce, při umístění chladiče důlních větrů podle § 9 odst. 1 písm. d) nejméně jedenkrát týdně. Při této kontrole je nutné rovněž měřit objemový průtok důlních větrů a) přiváděný na čelbu, b) odebíraný od čelby nebo dodávaný na čelbu vedlejším lutnovým tahem, c) odebíraný separátním větráním z průchodního větrního proudu, d) v důlním díle s průchodním větrním proudem. (2) Po zřízení přídatného větracího zařízení se měřením ověří dodržení místní rychlosti větrů (§ 10 odst. 2). (3) O výsledku kontroly pořídí a podepíše záznam ten, kdo kontrolu provedl. Záznam bude uchováván6) nejméně po dobu 1 roku. § 16 Požadavky na projektování separátního větrání (1) Organizace zajistí, aby pro ražbu důlních děl o projektované délce větší než 50 m byl zpracován projekt separátního větrání podle přílohy č. 1. (2) Zařízení separátního větrání je nutno projektovat tak, aby při zohlednění všech použitých zařízení separátního větrání a obvyklé těsnosti lutnového tahu při největší plánované délce neproraženého důlního díla zajistilo po celé jeho délce dodržení předepsané rychlosti důlních větrů, složení ovzduší a vhodných mikroklimatických podmínek.5) (3) Není-li projekt podle odstavce 1 součástí technologického postupu7) nebo projektovaná délka ražby je kratší než 50 m, uvedou se v technologickém postupu základní údaje a požadavky na separátní větrání důlního díla, zejména a) způsob separátního větrání, b) uspořádání zařízení separátního větrání v hlavním a vedlejším lutnovém tahu s určením zóny překrytí, c) typ, počet a umístění ventilátorů a tlumičů hluku, d) potřebný objemový průtok důlních větrů pro odvětrání důlního díla, e) zaústění lutnového tahu do průchodního větrního proudu, vzdálenost ústí lutnového tahu od čelby, f) způsob likvidace zachyceného prachu vznikajícího při technologickém procesu, g) způsob zavěšování, spojování a těsnění luten a ventilátorů, prodlužování lutnového tahu, h) umístění odprašovacího zařízení, popřípadě i chladicího zařízení. § 17 Opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečností provozu (1) Pro odstranění následků zaplynování, pro přerušení separátního větrání (§ 3 odst. 1) a pro případ poruchy separátního větrání určí projekt separátního větrání opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu obsahující zejména a) vymezení oblasti ohrožené nedovoleným složením důlního ovzduší8) (dále jen „ohrožená oblast“), b) povinnost neprodleného vypnutí elektrických zařízení a strojů v ohrožené oblasti,9) c) dobu, po jejímž uplynutí je nutno odvolat pracovníky z neproraženého důlního díla a z ohrožené oblasti, d) opatření k zamezení vstupu nepovolaných osob do ohrožené oblasti, e) určení způsobu, míst a intervalů kontrol složení důlního ovzduší, f) určení postupu při obnově separátního větrání a při následných prohlídkách důlních děl, g) určení postupu při opětovném zapínání elektrických zařízení. (2) Závodní dolu zajistí, aby opatření podle odstavce 1 včetně mapové dokumentace s vyznačením důlní a větrní situace příslušné oblasti až k celkovému výdušnému proudu, všech elektrických rozvodů, míst určených k odpojení elektrické energie a míst určených k znepřístupnění bylo součástí havarijního plánu10) dolu. § 18 Zvláštní ustanovení (1) V případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně lidí nebo při likvidaci havárie, je možné se odchýlit na nezbytně nutnou dobu od ustanovení této vyhlášky, pokud budou provedeny nejnutnější opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu. (2) Jiný způsob řešení, než který je uveden v této vyhlášce a který zajišťuje alespoň stejnou úroveň ochrany bezpečnosti osob a majetku, musí být uveden v plánu otvírky, přípravy a dobývání, nebo v plánu zajištění nebo v plánu likvidace, popřípadě v plánu změny těchto činností. § 18a Doložka vzájemného uznávání Pokud tato vyhláška stanoví požadavky nad rámec požadavků stanovených příslušnými předpisy Evropských společenství, neuplatní se tyto požadavky na výrobky, které byly vyrobeny anebo uvedeny na trh v některém členském státě Evropské unie nebo Turecku, nebo mající původ v některém ze států Evropského sdružení volného obchodu, který je současně smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru, za předpokladu, že takový výrobek odpovídá a) technickým předpisům, které jsou pro výrobu anebo uvedení na trh, popřípadě pro používání tohoto výrobku v některém z těchto států závazné, b) technickým normám nebo pravidlům správné praxe, které jsou vydány národním normalizačním orgánem nebo subjektem jemu na roveň postaveným, v souladu s právními předpisy a požadavky státu, který je smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru, c) mezinárodním technickým normám, oprávněně používaným v některém z těchto států, nebo d) tradičním či inovačním výrobním postupům používaným v některém z těchto států v souladu s jeho právními předpisy, pro které existuje dostatečně podrobná technická dokumentace zajišťující, že tento výrobek může být pro daný účel použití posouzen, v případě potřeby i na základě doplňujících (nikoliv shodných) zkoušek výrobku, pokud tyto technické předpisy, technické normy, pravidla správné praxe nebo postupy zaručují míru ochrany oprávněného zájmu odpovídající míře této ochrany v České republice. § 19 Přechodná ustanovení (1) Ustanovení § 5 odst. 11, § 13, 16 a 17 se nevztahují na důlní díla, jejichž ražba byla zahájena před nabytím účinnosti této vyhlášky, a na plynující doly, pro které byl před nabytím účinnosti této vyhlášky vládou České republiky vyhlášen útlumový program a stanoven termín jejich likvidace. (2) Na plynujících dolech I. třídy nebezpečí zajistí organizace plnění ustanovení § 5 odst. 11, § 13, 16 a 17 do dvou let od nabytí účinnosti této vyhlášky. § 20 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dne 1. června 2002. Předseda: prof. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 165/2002 Sb. Projekt separátního větrání 1. Určení hornicko-geologických a důlně-technických podmínek Před projektováním separátního větrání je nutné zhodnotit očekávané hornicko -geologické a předpokládané důlně-technické podmínky projektovaného důlního díla, a to i z hlediska nebezpečí zapálení metanu (dále jen “CH4”), a určit: 1.1.\| Projektovanou délku důlního díla\| L\| [m] ---\|---\|---\|--- 1.2.\| Světlý průřez projektovaného důlního díla\| S\| [m2] 1.3.\| Maximální průřez projektovaného důlního díla, dílčího úseku v důlním díle\| SMAX\| [m2] 1.4.\| Předpokládanou exhalaci CH4 v projektovaném důlním díle\| q1\| [m3.s-1] 1.5.\| Předpokládanou exhalaci kysličníku uhličitého (dále jen CO2) v projektovaném důlním díle\| q2\| [m3.s-1] 1.6.\| Předpokládanou exhalaci radonu (dále jen “Rn") v projektovaném důlním díle\| DRn\| [Bq.s-1] 1.7.\| Koncentraci CH4 v průchodním větrním proudu (dále jen „PVP“) před zaústěním lutnového tahu do projektovaného důlního díla\| c1\| [%] 1.8.\| Koncentraci CO2 v PVP před zaústěním lutnového tahu do projektovaného důlního díla\| c3\| [%] 1.9.\| Koncentraci Rn v PVP před zaústěním lutnového tahu do projektovaného důlního díla\| cVt\| [Bq.m-3] 1.10.\| Přípustnou koncentraci CH4 v projektovaném důlním díle\| c\| [%] 1.11.\| Přípustnou koncentraci CO2 v projektovaném důlním díle\| c2\| [%] 1.12.\| Přípustnou koncentraci Rn v projektovaném důlním díle\| cRn\| [Bq.m-3] 1.13.\| Hmotnost trhaviny použité na jednu zabírku\| A\| [kg] 1.14.\| Celkový objem jedovatých zplodin ze zvolené trhaviny vyjádřené hodnotou konvenčního CO\| b\| [m3.kg-1] 1.15.\| Přípustnou koncentraci konvenčního CO ve zplodinách po trhací práci\| cCO\| [%] 1.16.\| Délku zabírky trhací práce\| Lz\| [m] 1.17.\| Měrnou hmotnost hornin\| ρh\| [kg.m3] 1.18.\| Čas potřebný ke snížení koncentrace zplodin po trhací práci na přípustnou koncentraci konvenčního CO\| τ\| [s] 1.19.\| Celkový výkon naftových motorů pracujících současně v projektovaném důlním díle\| PN\| [kW] 1.20.\| Největší dovolenou vzdálenost ústí hlavního lutnového tahu foukacího od čelby\| L1\| [m] 1.21.\| Největší dovolenou vzdálenost ústí hlavního lutnového tahu sacího od čelby\| L2\| [m] 1.22.\| Průměr projektovaných luten (u obdélníkových hydraulický)\| D\| [m] 1.23.\| Koeficient porušení radioaktivní rovnováhy (0,2 - 0,5)\| p\| 1.24.\| Nejmenší povolenou rychlost důlních větrů v důlním díle\| vmin\| [m.s-1] 1.25.\| Objemový průtok důlních větrů přivedený na čelbu\| QV0\| [m3.s-1] 1.26.\| Objemový průtok důlních větrů v lutnovém tahu foukacím\| QVF\| [m3.s-1] 1.27.\| Objemový průtok důlních větrů v lutnovém tahu sacím\| QVS\| [m3.s-1] 1.28.\| Objemový průtok důlních větrů lutnovým ventilátorem umístěným v PVP\| QV\| [m3.s-1] 1.29.\| Objemový průtok důlních větrů v PVP\| QVpvp\| [m3.s-1] 1.30.\| Objemový průtok důlních větrů ve vedlejším foukacím lutnovém tahu při separátním větrání foukacím s pomocným tahem foukacím \| QVFp\| [m3. s-1] 1.31.\| Počet vířivých luten\| n\| [ks] 1.32.\| Délku štěrbiny jedné vířivé lutny\| ls\| [m] 1.33.\| Šířku štěrbiny jedné vířivé lutny\| s\| [m] 1.34.\| Výstupní rychlost důlních větrů proudících ze štěrbiny jedné lutny\| v\| [m.s-1] 1.35.\| Kritickou délku projektovaného důlního díla pro zředění zplodin po trhací práci\| Lkr\| [m] 2. Návrh separátního větrání Obsahem projektu separátního větrání je: a) určení vstupních údajů, které charakterizují hornicko-geologické a důlně-technické podmínky projektovaného důlního díla podle bodu 1. této přílohy, b) určení předpokládané plynodajnosti CH4, CO2, CO a Rn, c) výpočet objemového průtoku důlních větrů QV0 potřebného pro větrání projektovaného důlního díla podle kritérií bodu 3. této přílohy, d) určení způsobu separátního větrání, jeho uspořádání a zaústění lutnového tahu do průchodního větrního proudu, e) určení technických parametrů hlavního lutnového tahu, f) určení technických parametrů lutnových ventilátorů a tlumičů hluku a jejich umístění v lutnovém tahu, g) určení objemového průtoku v průchodního větrního proudu, h) určení technických parametrů odprašovacího zařízení a jeho umístění v lutnovém tahu, i) určení technických parametrů chladicího zařízení a jeho umístění v lutnovém tahu, j) určení technických parametrů a uspořádání vedlejšího lutnového tahu, k) určení kontinuální kontroly koncentrací CH4 a CO včetně umístění čidel, vyvedení signalizace a určení mezních hodnot koncentrací. 3. Výpočet objemového průtoku větrů Objemový průtok důlních větrů QV0 potřebný pro větrání důlního díla a přivedený na jeho čelbu lze považovat za vyhovující, je-li splněn požadavek podle vztahu: QV0 ≥ (QV1,QV2,..QVn) QV1 \\- objemový průtok důlních větrů potřebný ke snížení koncentrace exhalujícího CH4 na přípustnou mez, QV2 \\- objemový průtok důlních větrů potřebný ke snížení koncentrace exhalujícího CO2 na přípustnou mez, QV3 \\- objemový průtok důlních větrů potřebný ke snížení koncentrace zplodin po trhací práci na přípustnou mez, QV4 \\- objemový průtok důlních větrů potřebný pro dosažení nejnižší povolené rychlosti důlních větrů, QV5 \\- objemový průtok důlních větrů potřebný ke snížení koncentrace výfukových zplodin naftových motorů na přípustnou mez, QV6 \\- objemový průtok důlních větrů potřebný ke snížení koncentrace exhalujícího Rn na přípustnou mez, QV7 \\- objemový průtok důlních větrů potřebný k dodržení vhodných mikroklimatických podmínek. 3.1. Objemový průtok podle kritéria ke snížení koncentrace CH4 na přípustnou mez: QV1=100.q1c-c1[m3.s-1] 3.2. Objemový průtok podle kritéria ke snížení koncentrace CO2 na přípustnou mez: QV2=100.q2c2-c3[m3.s-1] 3.3. Objemový průtok podle kritéria ke snížení koncentrace zplodin po trhací práci na hodnotu přípustné meze konvenčního CO. 3.3.1. Separátní větrání foukací podle obrázku A přílohy č. 2. Podmínky: a) L1 ≤ 5 (S)1/2 b) #L - do výpočtu se dosazuje menší z hodnot L nebo LKR LKR=100.A.b.0,327+0,0234.L1/D+0,00025.L1/D2S.cco τQV3F=0,888τ.A.b.S2.#L2cco213m3.s-1 3.3.2. Separátní větrání sací podle obrázku B přílohy č. 2. τρQV3=5,09.Acco.τ.1000.b.S12ρh.LZ12m3.s-1 3.4. Objemový průtok podle kritéria nejnižší povolené rychlosti v profilu projektovaného důlního díla: QV4 = 0,5.SMAX\| pro c> 0,5 %\| [m3.s-1] ---\|---\|--- QV4 = 0,3.SMAX\| pro c≤ 0,5 %\| [m3.s-1] QV4 = 0,15.SMAX\| pro c≤ 0,5 %\| [m3.s-1] 3.5. Kritérium snížení koncentrace výfukových zplodin naftových motorů pracujících v projektovaném důlním díle QV5 = (0,065 + 0,069.c). PN [m3.s-1] 3.6. Objemový průtok podle kritéria ke snížení koncentrace exhalujícího Rn: QV6=p.DRn1000.cRn-cVtm3.s-1 3.7. Objemový průtok větrů QV7 podle požadavků na mikroklima v důlním díle: Při stanovení objemového průtoku větrů k zajištění mikroklimatických podmínek se vychází z požadavků stanovených zvláštním právním předpisem.5) Výpočet zohledňuje geotermické a tepelně-vlhkostní poměry a tepelné zdroje raženého důlního díla. 3.8. Objemový průtok QV0 při separátním větrání kombinovaném sacím podle obrázku C přílohy č. 2: 3.8.1. Pro separátní větrání kombinované sací objemový průtok důlních větrů hlavním lutnovým tahem sacím QVS vypočte jako pro separátní větrání sací. 3.8.2. Objemový průtok větrů vedlejším lutnovým tahem foukacím při separátním větrání kombinovaném sacím podle 3.8.1. je nutné určit tak, aby vyhovoval těmto podmínkám: a) z hlediska snížení koncentrace CH4, CO2, CO a Rn platí pro stanovení QVF ve vedlejším foukacím tahu vztahy podle 3.1., 3.2., 3.5. a 3.6., přičemž hlavním lutnovým tahem sacím je nutno z čelby odvést QVS QVS ≥ 1,2.(největší QVF z 3.1., 3.2., 3.5. a 3.6.) [m3.s-1] b) při výpočtu objemového průtoku z hlediska rychlosti proudění větrů podél hlavního lutnového tahu, vyjma úseku překrytí, se postupuje podle 3.4. Podél vedlejšího lutnového tahu foukacího je nutné splnit také další uvedené podmínky: 0,833.QVS ≥ QVF ≥ 0,25.SMAX\| pro c > 0,5 % CH4 ---\|--- 0,833.QVS ≥ QVF ≥ 0,15.SMAX\| pro c ≤ 0,5 % CH4 c) při výpočtu z hlediska snížení koncentrace zplodin po trhací práci je výpočet pro hlavní lutnový tah sací nutno provést podle 3.3.2. Objemový průtok větrů dodávaný vedlejším lutnovým tahem foukacím je nejvyšší hodnota z vypočtených QV0, přičemž k zajištění větrání prostoru podél vedlejšího lutnového tahu platí QV0 = QVF = (0,3 ÷ 0,8).QVS [m3.s-1] 3.8.3. Úsek překrytí hlavního sacího a vedlejšího foukacího lutnového tahu se volí v rozmezí (0,5 až 1).√S. Předstih výfukového ústí vedlejšího foukacího před ústím hlavního sacího má být co nejmenší, max. √S. 3.9. Objemový průtok QV0 při kombinovaném separátním větrání foukacím podle obrázků D a E přílohy č. 2: 3.9.1. Z hlediska snížení koncentrací CH4, CO2, výfukových zplodin vznětových motorů a exhalace Rn platí pro stanovení QVS ve vedlejším sacím lutnovém tahu vztahy podle 3.1., 3.2., 3.5. a 3.6., přičemž hlavním foukacím lutnovým tahem je nutno na čelbu přivést QVF QVF ≥ 1,2 (nejvyšší QVS z 3.1., 3.2., 3.5. nebo 3.6.) [m3.s-1] 3.9.2. Objemový průtok k zajištění nejnižší povolené rychlosti důlních větrů podél hlavního foukacího tahu je vypočten podle 3.4. a podél vedlejšího sacího lutnového tahu takto: 0,833.QVF ≥ QVS 3.9.3. Objemový průtok důlních větrů určený ke snížení koncentrací zplodin po trhací práci je vypočten podle 3.3.1: 3.9.4. Výpočet počtu vířivých luten: Počet je určen vztahem n=QV0ls.v.sks Poznámka: Výstupní rychlost větrů ze štěrbiny vířivé lutny bývá volena v rozsahu 15 až 30 m.s-1. 3.10 Objemový průtok Qvo při kombinovaném separátním větrání foukacím podle obrázku G přílohy č. 2 se stanovuje pro hlavní lutnový tah z hlediska snížení koncentrace CH4, CO2, snížení koncentrace zplodin po trhací práci, dodržení nejnižší povolené rychlosti v profilu důlního díla, snížení koncentrace výfukových zplodin vznětových motorů, snížení koncentrace exhalujícího Rn podle vztahů 3.1, 3.2, 3.3.1, 3.4, 3.5, 3.6. 3.10.1 Objemový průtok vedlejším lutnovým tahem QVFp ≤ 0,6.QVF 4. Výpočet potřebného objemového průtoku důlních větrů v průchodním větrním proudu: Hodnota objemového průtoku důlních větrů v PVP je určena vztahem QVpvp≥QV0,7m3.s-1 přičemž objemový průtok důlních větrů ventilátorem QV umístěným v PVP musí zohlednit: - potřebný objemový průtok na čelbu podle všech kritérií s ohledem na konečnou projektovanou délku důlního díla L, - provozní body ventilátorů, určení jejich typu a jejich umístění (staničení v důlním díle) v lutnovém tahu, - místní a třecí odpory zařízení separátního větrání v hlavním lutnovém tahu, - technicky dosažitelné koeficienty netěsností používaných typů luten a příslušenství separátního větrání. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 165/2002 Sb. Uspořádání zařízení separátního větrání 1. PŘEHLED POUŽITÝCH ZNAČEK 3kB směr proudění důlních větrů v průchodním větrním proudu 2kB lutnový tah 2kB ústí foukacího lutnového tahu 2kB ústí sacího lutnového tahu 2kB ventilátor 3kB vířivé lutny 2kB uzavírací klapa 2kB místo rozpojení lutnového tahu při výměně zásobníku 2kB zásobník luten 3kB odprašovací zařízení s ventilátorem 2kB místo měření koncentrace metanu 2kB místo měření koncentrace kysličníku uhelnatého 2kB místo měření rychlosti důlních větrů 3kB chladič důlních větrů 2. FOUKACÍ VĚTRÁNÍ Obrázek A 34kB Poznámka: typ, počet a umístění ventilátorů v lutnovém tahu určí projekt separátního větrání 3. SACÍ VĚTRÁNÍ Obrázek B 39kB Poznámka: typ, počet a umístění ventilátorů v lutnovém tahu určí projekt separátního větrání. 4. SEPARÁTNÍ VĚTRÁNÍ KOMBINOVANÉ SACÍ (S HLAVNÍM SACÍM LUTNOVÝM TAHEM) Obrázek C 39kB Poznámka: typ, počet a umístění ventilátorů v lutnovém tahu určí projekt separátního větrání 5. SEPARÁTNÍ VĚTRÁNÍ KOMBINOVANÉ FOUKACÍ ( S HLAVNÍM FOUKACÍM LUTNOVÝM TAHEM ) Obrázek D 343kB Pozn.: typ, počet a umístění ventilátorů v lutnovém tahu určí projekt separátního větrání. 5.a SEPARÁTNÍ VĚTRÁNÍ KOMBINOVANÉ FOUKACÍ ( S HLAVNÍM FOUKACÍM LUTNOVÝM TAHEM ) Obrázek D2 355kB Pozn.: typ, počet a umístění ventilátorů v lutnovém tahu určí projekt separátního větrání. 5.b SEPARÁTNÍ VĚTRÁNÍ KOMBINOVANÉ FOUKACÍ ( S HLAVNÍM FOUKACÍM LUTNOVÝM TAHEM ) Obrázek D3 333kB Pozn.: typ, počet a umístění ventilátorů v lutnovém tahu určí projekt separátního větrání. 6. SEPARÁTNÍ VĚTRÁNÍ KOMBINOVANÉ FOUKACÍ PŘI VÝMĚNĚ ZÁSOBNÍKU Obrázek E 36kB Poznámka: typ, počet a umístění ventilátorů v lutnovém tahu určí projekt separátního větrání. 7. SEPARÁTNÍ VĚTRÁNÍ KOMBINOVANÉ FOUKACÍ PŘI ZMĚNĚ SMĚRU RAŽBY Obrázek F 431kB Pozn.: typ, počet a umístění ventilátorů v lutnovém tahu určí projekt separátního větrání. 7.a SEPARÁTNÍ VĚTRÁNÍ KOMBINOVANÉ FOUKACÍ PŘI ZMĚNĚ SMĚRU RAŽBY Obrázek F2 453kB Pozn.: typ, počet a umístění ventilátorů v lutnovém tahu určí projekt separátního větrání. 8. SEPARÁTNÍ VĚTRÁNÍ KOMBINOVANÉ FOUKACÍ (S HLAVNÍM I VEDLEJŠÍM FOUKACÍM LUTNOVÝM TAHEM) Obrázek G 42kB Poznámka: typ, počet a umístění ventilátorů v lutnovém tahu určí projekt separátního větrání 9. UMÍSTĚNÍ CHLADIČE DŮLNÍCH VĚTRŮ V BOČNÍKU Obrázek H 42kB 1) § 79 odst. 2 vyhlášky č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí. 2) Například ČSN 33 2030 Ochrana před nebezpečnými účinky statické elektřiny. 3) § 99 vyhlášky č. 22/1989 Sb. 4) § 220 vyhlášky č. 22/1989 Sb. 5) Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. 6) § 23 odst. 4 vyhlášky č. 22/1989 Sb. 7) § 43 vyhlášky č. 22/1989 Sb. 8) § 83 vyhlášky č. 22/1989 Sb. 9) § 242 vyhlášky č. 22/1989 Sb. 10) Vyhláška č. 71/2002 Sb., o zdolávaní havárií v dolech a při těžbě ropy a zemního plynu.
Zákon č. 170/2002 Sb.	Zákon č. 170/2002 Sb. Zákon o válečných veteránech Vyhlášeno 30. 4. 2002, datum účinnosti 30. 4. 2002, částka 72/2002 * § 1 - Předmět úpravy * § 3 - Válečný veterán * § 3a - Odstranění tvrdosti zákona * § 4 - Osvědčení válečného veterána * § 5 - Příspěvek na stravování, pomoc při začleňování do občanského života a finanční podpora * § 5a - Jmenování válečných veteránů do vyšších vojenských hodností * § 6 - Domov péče o válečné veterány * § 7 - Přijetí, přerušení a ukončení pobytu v domově * § 8 - Úkoly ministerstva * § 9 - Účinnost k zákonu č. 170/2002 Sb. Aktuální znění od 1. 2. 2022 (261/2021 Sb.) 170 ZÁKON ze dne 9. dubna 2002 o válečných veteránech Preambule Maje na zřeteli morální ocenění mužů a žen, kteří s nasazením vlastních životů bojovali za vlast, bránili hodnoty svobody a demokracie a veden přáním připomenout ideály vlastenectví, cti a statečnosti všem občanům, Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje podmínky pro vydání osvědčení válečného veteránaválečného veterána a úkoly Ministerstva obrany (dále jen „ministerstvo“) v oblasti péče o válečné veterány; upravuje rovněž zabezpečení oslav Dne válečných veteránůválečných veteránů, jiných slavnostních a pietních akcí za účasti válečných veteránůválečných veteránů a jmenování válečných veteránůválečných veteránů do vyšších vojenských hodností. § 3 Válečný veterán (1) Válečným veteránem je státní občan České republiky, který po 8. květnu 1945 jako voják v činné službě, příslušník armádyarmády, která v rozhodné době byla považována za armáduarmádu spojeneckou, nebo příslušník armádyarmády státu, jehož je Česká republika právním nástupcem, (dále jen „voják“) anebo jako příslušník bezpečnostního sboru konal službu a) nepřetržitě alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v zahraniční misi v místě ozbrojeného konfliktu nebo v místě s výrazně zhoršenou bezpečnostní situací, b) v souhrnu nejméně po dobu 360 kalendářních dnů v jiných zahraničních misích, než je uvedeno pod písmenem a), které se uskutečnily na základě rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem; nejkratší započitatelná doba podle tohoto ustanovení však činí nejméně 90 dnů nepřetržitého výkonu služby, nebo c) jednotlivě v zahraničních misích po dobu kratší než dobu podle písmene a) nebo b), kdy však celková doba služby po vzájemném sečtení činí alespoň 360 kalendářních dnů; doba výkonu služby v místě ozbrojeného konfliktu nebo v místě s výrazně zhoršenou bezpečnostní situací kratší než doba uvedená pod písmenem a) se v tomto případě do celkové doby služby započítává čtyřnásobně, pokud po tomto přepočtu dosáhne nejméně 90 dnů. (2) Válečným veteránem je rovněž státní občan České republiky, který jako zaměstnanec ústředního orgánu státní správy, bezpečnostního sboru nebo ozbrojených sil (dále jen „zaměstnanec“) plnil úkoly v místě ozbrojeného konfliktu anebo v místě s výrazně zhoršenou bezpečnostní situací nebo v jiné zahraniční misi, a to po dobu stanovenou v odstavci 1 písm. a), b) nebo c). (3) Za válečného veteránaválečného veterána se nepovažuje voják nebo příslušník bezpečnostního sboru, i když splňuje podmínky podle odstavce 1, pokud byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem služby podle odstavce 1 nebo mu byl uložen trest ztráty vojenské hodnosti. Za válečného veteránaválečného veterána se dále nepovažuje ani voják, pokud mu zanikl služební poměr odnětím hodnosti, nebo příslušník bezpečnostního sboru, pokud mu byl uložen kázeňský trest odnětí služební hodnosti. Za válečného veteránaválečného veterána se nepovažuje ani zaměstnanec, i když splňuje podmínky podle odstavce 2, pokud byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s plněním úkolů podle odstavce 2. (4) Do doby podle § 3 odst. 1 nelze započíst dobu služby nebo plnění úkolů, které byly vykonávány ve prospěch režimu jednajícího v rozporu se zásadami demokratické společnosti, respektující práva občanů vyjádřená Chartou Organizace spojených národů, Všeobecnou deklarací lidských práv a navazujícími mezinárodními pakty o občanských, politických, hospodářských, sociálních a kulturních právech. (5) Válečným veteránem je také občan České republiky, který byl účastníkem národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a je nositelem osvědčení podle § 1 odst. 1 písm. a) až f) zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, ve znění pozdějších předpisů. § 3a Odstranění tvrdosti zákona (1) Ministr obrany může na základě písemné a odůvodněné žádosti o odstranění tvrdosti zákona rozhodnout o tom, že za válečného veteránaválečného veterána se považuje i osoba, která a) nesplnila podmínky uvedené v § 3 odst. 1 písm. a), protože zahraniční mise byla ukončena před uplynutím 90 dnů, b) nesplnila podmínky uvedené v § 3 odst. 1 písm. a) nebo b), pokud v průběhu zahraniční mise vykonala mimořádně záslužný čin, nebo c) nesplnila podmínky uvedené v § 3 odst. 1 písm. a) nebo b), pokud v průběhu zahraniční mise utrpěla bez vlastního zavinění újmu na zdraví, v jejímž důsledku jí byla účast v zahraniční misi ukončena. (2) Proti rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 nelze podat rozklad. § 4 Osvědčení válečného veterána (1) Osvědčení válečného veteránaválečného veterána ministerstvo vydává na základě písemné žádosti osob uvedených v § 3 odst. 1 a 2. Žádost kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje místo narození, státní občanství a případně hodnost nebo služební hodnost s hodnostním označením. Žadatel dále uvede místo a dobu služby nebo plnění úkolů v misích, a bylo-li mu vydáno osvědčení o účasti na národním boji za osvobození podle jiného právního předpisu1d), uvede číslo tohoto osvědčení. (2) Ministerstvo v řízení ověří, zda jsou splněny podmínky pro vydání osvědčení válečného veteránaválečného veterána. Jsou-li tyto podmínky splněny, vydá osvědčení válečného veteránaválečného veterána. (3) Ministerstvo vnitra nebo ústřední orgány státní správy poskytnou ministerstvu údaje potřebné k ověření splnění podmínek pro vydání osvědčení válečného veteránaválečného veterána příslušníkům bezpečnostního sboru nebo zaměstnancům. (4) Ve sporných případech Ministerstvo zahraničních věcí na žádost ministerstva vydá stanovisko, ve kterém určí, zda se jedná o misi v místě ozbrojeného konfliktu nebo v místě s výrazně zhoršenou bezpečnostní situací nebo jinou zahraniční misi, jaké bylo místo a doba trvání této zahraniční mise a zda armádaarmáda, ve které osoba v době rozhodné pro vydání osvědčení válečného veteránaválečného veterána konala službu, byla nebo je armádouarmádou spojeneckou. (5) Osvědčení válečného veteránaválečného veterána obsahuje hodnost nebo služební hodnost s hodnostním označením, titul, jméno, příjmení, místo a datum narození, údaje o výkonu služby nebo plnění úkolů a dále otisk razítka, datum a podpis oprávněné úřední osoby. Vzor osvědčení válečného veteránaválečného veterána je uveden v příloze k tomuto zákonu. § 5 Příspěvek na stravování, pomoc při začleňování do občanského života a finanční podpora (1) Válečnému veteránoviVálečnému veteránovi, který a) je držitelem osvědčení podle zákona o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození nebo je poživatelem dávek důchodového pojištění, jež vyplácí orgán sociálního zabezpečení ministerstva, může ministerstvo v závislosti na svých finančních možnostech poskytovat příspěvek na stravování ve výši, kterou přispívá na závodní stravování podle jiného právního předpisu, a zabezpečovat závodní stravování ve vlastních stravovacích zařízeních podle rozpočtových pravidel; příspěvek na stravování podle tohoto zákona nelze poskytovat válečnému veteránoviválečnému veteránovi, pokud je mu příspěvek na stravování již poskytován z jiného titulu, b) je vojákem nebo zaměstnancem ministerstva, poskytuje ministerstvo v případě potřeby pomoc při začleňování do občanského života, psychologickou péči a umožňuje mu pobyt ve vojenském ubytovacím zařízení na dobu nutnou k překonání jeho tíživé sociální situace, nejdéle však na dobu jednoho roku. (2) Válečnému veteránoviVálečnému veteránovi a jeho manželovi, druhovi nebo partnerovi4) může ministerstvo v případě potřeby a v závislosti na jejich zdravotním stavu poskytnout finanční podporu na lázeňskou léčebně rehabilitační péči nebo rekreační pobyt. Finanční podporu na lázeňskou léčebně rehabilitační péči nelze poskytnout těm válečným veteránůmválečným veteránům, kteří mají možnost získat obdobnou podporu ze svého pracovního nebo služebního poměru. § 5a Jmenování válečných veteránů do vyšších vojenských hodností (1) Válečný veteránVálečný veterán, který je vojákem z povolání nebo vojákem v záloze1e), může být jmenován do vyšší vojenské hodnosti jen podle jiného právního předpisu1f). (2) Válečný veteránVálečný veterán, kterému zanikla branná povinnost1g), může být jmenován do vyšší vojenské hodnosti. Do vyšší vojenské hodnosti lze válečného veteránaválečného veterána jmenovat i posmrtně. (3) Válečného veteránaVálečného veterána podle odstavce 2 jmenuje do hodnosti generála prezident republiky na návrh vlády a do ostatních vojenských hodností ministr obrany. (4) Pro jmenování válečného veteránaválečného veterána do vyšší vojenské hodnosti se nepoužije správní řád. § 6 Domov péče o válečné veterány (1) V domově péče o válečné veterány (dále jen „domov“) se poskytuje zejména bydlení, strava, zaopatření a služby s pobytem spojené a v případě potřeby osobní vybavení. Péče se poskytuje formou trvalého nebo dočasného pobytudočasného pobytu. Dočasným pobytemDočasným pobytem se rozumí časově omezený pobyt válečného veteránaválečného veterána v domově trvající nejméně 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů a nejvíce 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. (2) Válečný veteránVálečný veterán se podílí na úhradě nákladů na bydlení, stravu a služby. O výši tohoto podílu rozhoduje ministerstvo na základě prokázaných příjmů válečného veteránaválečného veterána. Po úhradě podílu nákladů za bydlení, stravu a služby musí válečnému veteránoviválečnému veteránovi zůstat alespoň 15 % jeho příjmu. Příjmem se pro účely úhrady rozumí příjmy podle zákona o životním a existenčním minimu1h). Příjmem není příspěvek na péči2). Obdobně se toto ustanovení použije i na manžela, druha nebo partnera4) válečného veterána. (3) Určení výše nákladů podle odstavce 2 a způsob jejich úhrady a případy, kdy se úhrada nákladů nepožaduje, stanoví ministerstvo vyhláškou. (4) Organizaci domova upravuje organizační řád, který vydává ministerstvo. § 7 Přijetí, přerušení a ukončení pobytu v domově (1) Do domova lze přijmout válečného veteránaválečného veterána, který vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a sociálním poměrům potřebuje péči v domově. Zdravotní postižení vylučující přijetí do domova stanoví ministerstvo vyhláškou. (2) Válečný veterán je přijímán do domova na základě písemné žádosti podané ministerstvu. Žádost může podat též poskytovatel zdravotních služeb nebo spolek uvedený v § 8 písm. b); v těchto případech je nutnou součástí žádosti písemný souhlas válečného veteránaválečného veterána s umístěním v domově. K žádosti se přiloží kopie osvědčení válečného veterána a vyjádření lékaře o zdravotním stavu žadatele. Válečný veteránVálečný veterán podává žádost o přijetí do domova i za manžela, druha nebo partnera4), a to s jejich souhlasem. (3) V případech hodných zvláštního zřetele, zejména ze zdravotních důvodů, může ministerstvo do domova přijmout válečného veteránaválečného veterána s manželem, druhem nebo partnerem4). V případě úmrtí válečného veteránaválečného veterána lze jeho manžela, druha nebo partnera4) v domově ponechat, pokud o to požádá. Vyhovuje-li se žádosti o přijetí do domova, určí se doba pobytu a rozhodnutí se písemně nevyhotovuje. (4) Požádá-li válečný veteránválečný veterán o přerušení nebo ukončení pobytu v domově, ministerstvo žádosti vyhoví. Přestane-li válečný veterán splňovat podmínky pro přijetí do domova podle odstavce 1, ministerstvo rozhodne o přerušení nebo ukončení jeho pobytu v domově. (5) Ministerstvo může rozhodnout o tom, že do domova lze výjimečně přijmout i jinou osobu než válečného veteránaválečného veterána, pokud nebude naplněna kapacita domova. Musí se však jednat o osobu, která vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a sociálním poměrům potřebuje péči v domově a netrpí zdravotním postižením, které vylučuje její přijetí do domova. Tuto osobu však lze do domova přijmout pouze na dočasný pobytdočasný pobyt a za podmínky plné úhrady skutečně vynakládaných finančních nákladů. Ministerstvo může této osobě ukončit rozhodnutím pobyt v případě, kdy obsazené lůžko potřebuje pro válečného veteránaválečného veterána nebo jeho manžela, druha nebo partnera4). Pobyt v takovém případě nemůže být ukončen dříve než uplynutím posledního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž rozhodnutí nabylo právní moci. § 8 Úkoly ministerstva Ministerstvo a) vydává osobám uvedeným v § 3 odst. 1 a 2 osvědčení válečného veteránaválečného veterána a vede evidenci vydaných osvědčení, b) umožňuje spolkům, které sdružují převážně válečné veterányválečné veterány, bezplatné využívání objektů, s nimiž hospodaří ministerstvo a právnické osoby jím zřízené, k provozování schůzové činnosti nebo pořádání kulturních a společenských akcí, c) zabezpečuje oslavy Dne válečných veteránůválečných veteránů a může zabezpečovat slavnostní a pietní akce s účastí válečných veteránůválečných veteránů, zejména u příležitosti státních svátků a významných výročí účasti ozbrojených sil v ozbrojených konfliktech a mírových operacích, d) zřizuje a spravuje domovy, e) rozhoduje o přijetí válečného veteránaválečného veterána a jeho manžela, druha nebo partnera4) a jiné osoby stanovené v § 7 odst. 5 do domova a rozhoduje o přerušení nebo ukončení jejich pobytu v domově. § 9 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. Příloha k zákonu č. 170/2002 Sb. 268kB 1) § 18 písm. c) zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání. 1a) § 42 odst. 1 písm. e) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. 1b) § 48 odst. 8 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). § 8 zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu. 1c) § 69 zákona č. 218/2000 Sb. 1d) Zákon č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, ve znění zákona č. 101/1964 Sb. 1e) § 26 zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon). 1f) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění pozdějších předpisů. 1g) § 2 a 7 zákona č. 585/2004 Sb. 1h) Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 7 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. 3) Správní řád. 4) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 171/2002 Sb.	Zákon č. 171/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 4. 2002, datum účinnosti 30. 4. 2002, částka 72/2002 * Čl. I - Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněn * Čl. II - 1. Pro vyhlášení dne konání voleb v zahraničí podle § 1 odst. 5 písm. a) zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění tohoto zákona, neplatí, pokud jde o volby do Poslanecké sněmovn * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 30. 4. 2002 171 ZÁKON ze dne 18. dubna 2002, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 64/2001 Sb. a zákona č. 37/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 4 se za slova „České republiky se“ vkládají slova „na území České republiky“ a věta poslední se zrušuje. 2. V § 1 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se v zahraničí konají ve 2 dnech, kterými jsou a) čtvrtek a pátek, kdy hlasování začíná ve 14. 00 hodin a končí ve 21. 00 hodin místního času, jde-li o hlasování v místě (§ 3 odst. 2), v němž nastává shodně označený hodinový čas později o více jak 4 hodiny ve srovnání s hodinovým časem na území České republiky, b) pátek, kdy hlasování začíná ve 12. 00 hodin a končí ve 22. 00 hodin místního času, a sobota, kdy hlasování začíná v 8. 00 hodin a končí ve 12. 00 hodin místního času, jde-li o hlasování v místě (§ 3 odst. 2), v němž nastává shodně označený hodinový čas později o nejvýše 2 hodiny ve srovnání s hodinovým časem na území České republiky, c) pátek, kdy hlasování začíná ve 14. 00 hodin a končí ve 22. 00 hodin místního času, a sobota, kdy hlasování začíná v 8. 00 hodin a končí ve 14. 00 hodin místního času, jde-li o hlasování v ostatních místech (§ 3 odst. 2). (6) Dnem voleb se podle tohoto zákona rozumí první den voleb na území České republiky, nestanoví-li tento zákon jinak. Lhůty a vymezení volebních dnů podle tohoto zákona nejsou dobou hlasování v zahraničí dotčeny.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 7. 3. V § 16 odstavec 6 zní: „(6) V objektu, v němž je umístěna volební místnost, a v jeho bezprostředním okolí je ve dnech, ve kterých v těchto objektech probíhá hlasování, zakázána volební agitace pro politické strany, politická hnutí, koalice a kandidáty.“. 4. V § 22 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Jakmile předseda zvláštní okrskové volební komise ve zvláštním volebním okrsku, kde probíhá hlasování podle § 1 odst. 5, prohlásí hlasování za ukončené, postupuje zvláštní okrsková volební komise podle § 21 odst. 1 věty první a přeruší své zasedání až do zahájení sčítání hlasů (§ 40).“. 5. V § 38 odst. 5 větě první se číslice „24“ nahrazuje číslicí „48“. 6. V § 40 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Zvláštní okrskové volební komise zahájí sčítání hlasů, jakmile uplyne doba stanovená pro ukončení hlasování na území České republiky.“. Dosavadní odstavce 1 až 4 se označují jako odstavce 2 až 5. 7. V § 40 odst. 2 se slova „ukončení hlasování“ nahrazují slovy „uplynutí doby stanovené pro ukončení hlasování na území České republiky“. 8. V § 43 odst. 6 se slova „ukončení hlasování (§ 22)“ nahrazují slovy „zahájení sčítání podle § 40“. 9. V § 97a se odstavec 5 zrušuje. 10. V příloze č. 3 „Seznam volebních obvodů pro volby do Senátu s uvedením jejich sídla“ volební obvody č. 25 a 27 znějí: „Volební obvod č. 25 Sídlo: Praha 6 zahrnuje území městské části Praha 6, s výjimkou k. ú. Střešovice, části k. ú. Bubeneč a části k. ú. Hradčany, ležící na území městské části Praha 6. Dále zahrnuje území městských částí Praha 17, Praha-Přední Kopanina, Praha-Nebušice, Praha-Suchdol, Praha-Lysolaje Volební obvod č. 27 Sídlo: Praha 1 zahrnuje území městské části Praha 1, území městské části Praha 7, část k. ú. Nové Město ležící na území městské části Praha 2. Dále zahrnuje část území městské části Praha 6 tvořenou k. ú. Střešovice, částí k. ú. Hradčany a částí k. ú. Bubeneč, ležící na území městské části Praha 6“. Čl. II 1. Pro vyhlášení dne konání voleb v zahraničí podle § 1 odst. 5 písm. a) zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění tohoto zákona, neplatí, pokud jde o volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané v roce 2002, lhůta stanovená v § 1 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 204/2000 Sb. Doplnění dne konání voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2002, vyplývající z tohoto zákona, vyhlásí prezident republiky nejpozději do 10 dnů po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Lhůty stanovené v zákoně č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního souduÚstavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 64/2001 Sb. a zákona č. 37/2002 Sb., jejichž běh započal přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a úkony s nimi spojené zůstávají nedotčeny. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 167/2002 Sb.	Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 167/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů, kterou se provádí zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb. Vyhlášeno 3. 5. 2002, datum účinnosti 3. 5. 2002, částka 70/2002 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - VÝUKA A VÝCVIK (§ 2 — § 13a) * ČÁST TŘETÍ - ZKOUŠKY Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL, ŠKOLENÍ, ZKOUŠKY A PŘEZKOUŠENÍ ZKUŠEBNÍCH KOMISAŘŮ (§ 14 — § 20) * ČÁST PÁTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 25 — § 25) * § 26 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 167/2002 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 167/2002 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 167/2002 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 167/2002 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 167/2002 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 167/2002 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 167/2002 Sb. Aktuální znění od 14. 3. 2016 (76/2016 Sb.) 167 VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy a spojů ze dne 19. dubna 2002, kterou se provádí zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb. Ministerstvo dopravy a spojů (dále jen „ministerstvo“) stanoví podle § 62 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., (dále jen „zákon“): ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje a) způsob označení výcvikového vozidla podle druhů výcvikových vozidel, způsob označení osádky výcvikového motocyklu a materiál, ze kterého musí být označení vyrobeno, b) vzor žádosti o přijetí k výuce a výcviku, c) obsah a rozsah jednotlivých druhů výuky a výcviku k získání odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel (dále jen „získání řidičského oprávnění“), d) učební osnovu základního školení, způsob provádění a organizování zkoušky pro učitele výuky a výcviku k získání řidičského oprávnění (dále jen „výuka a výcvik“), e) vzor profesního osvědčení učitele výuky a výcviku (dále jen „profesní osvědčení“), f) způsob vedení evidence výuky a výcviku a vedení záznamů v průkazu žadatele o řidičské oprávnění, g) učební osnovu základního školení, způsob provádění a organizování zkoušky pro zkušební komisaře a vzor průkazu zkušebního komisaře, h) učební osnovu zdokonalovacího školení zkušebních komisařů, rozsah přezkoušení a způsob jeho organizování, i) počet otázek v testu z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy, jejich bodové hodnocení, složení testu z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy podle bodového hodnocení a minimální počet bodů nutných k získání řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel, j) rozsah požadovaných znalostí pro zkoušku z ovládání a údržby vozidla, k) výčet jednotlivých znalostí, dovedností a chování a podrobnosti o požadavcích na zkoušku z praktické jízdy, l) náležitosti potvrzení pro doložení údajů pro pokračování výuky a výcviku (dále jen „potvrzení autoškoly o částečném absolvování výuky a výcviku“). ČÁST DRUHÁ VÝUKA A VÝCVIK HLAVA I § 2 Označení výcvikového vozidla, označení osádky motocyklu a materiál označení (K § 11 odst. 2 zákona) (1) Výcvikový osobní automobil se označuje svítilnou schváleného typu a provedení,1a) která má na přední a zadní straně nápis „AUTOŠKOLA“ a na levé a pravé straně písmeno „L“. Jednotlivá písmena v nápisu „AUTOŠKOLA“ jsou mimo písmene „L“ modré barvy na bílém podkladu. Písmeno „L“ v nápisu „AUTOŠKOLA“ je bílé barvy na modrém podkladu. Písmena „L“ na levé a pravé straně svítilny jsou rovněž bílé barvy na modrém podkladu. Výška písmen je nejméně 70 mm a šířka čáry písma nejméně 12 mm. Označení se umísťuje na střechu výcvikového osobního automobilu. (2) Výcvikový nákladní automobil a výcvikové vozidlo hromadné přepravy osob se označuje tabulí ve tvaru čtverce o straně nejméně 300 mm, na které je umístěno písmeno „L“ o výšce nejméně 250 mm a šířce čáry písma nejméně 30 mm. Plocha tabule je modré barvy, písmeno „L“ je barvy bílé. Označení se umísťuje na přední, zadní a obou bočních stranách výcvikového vozidla. (3) Výcvikový traktor se označuje krychlí o straně nejméně 250 mm, na které je na všech svislých stranách umístěno písmeno „L“ o výšce nejméně 200 mm a šířce čáry písma nejméně 30 mm. Plocha stran krychle je modré barvy, písmeno „L“ je v barvě bílé. Označení se umísťuje na střechu výcvikového traktoru. (4) Výcvikové přípojné vozidlo se označuje tabulí podle odstavce 2, která se umísťuje na obou bočních stranách a na zadní straně přípojného vozidla. (5) Vozidlo, na němž se provádí výcvik tělesně postižených osob a které je konstrukčně přizpůsobeno jejich tělesnému stavu, anebo motorové tříkolové nebo čtyřkolové vozidlo, jehož konstrukční rychlost je nejméně 60 km/h-1, přičemž provozní hmotnost nesmí převyšovat 550 kg, se označuje buď způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo se označuje tabulí uvedenou v odstavci 2, přičemž označení uvedené v tomto odstavci se umísťuje na karoserii vozidla vpředu na levé straně a rovněž vzadu uprostřed vozidla nebo na jeho levé straně. (6) Osádka výcvikového motocyklu se označuje čtvercem o straně nejméně 250 mm, ve kterém je umístěno písmeno „L“ o výšce nejméně 200 mm a šířce čáry písma nejméně 30 mm. Plocha čtverce je modré barvy, písmeno „L“ je barvy bílé. Označení se umísťuje žadateli o řidičské oprávnění na prsou a učiteli výcviku na zádech nebo žadateli o řidičské oprávnění na zádech, pokud jede bez učitele, případně i na prsou. Označení výcvikového motocyklu může být doplněno čtvercem o straně nejméně 125 mm, ve kterém je umístěno písmeno „L“ o výšce nejméně 100 mm a šířce čáry písma nejméně 15 mm. Plocha čtverce je modré barvy, písmeno „L“ je barvy bílé. (7) Písmena a plocha označení vozidel podle odstavců 1 až 6 se vyrábějí z retroreflexního materiálu nejméně třídy 1 podle příslušné ČSN.2) HLAVA II ŽÁDOST O PŘIJETÍ K VÝUCE A VÝCVIKU, OBSAH A ROZSAH VÝUKY A VÝCVIKU § 3 Žádost o přijetí k výuce a výcviku (K § 13 odst. 6 zákona) (1) Žádost o přijetí k výuce a výcviku je dvoustranný tiskopis formátu A4. Vzor žádosti je uveden v příloze č. 1. (2) První stranu žádosti o přijetí k výuce a výcviku, kromě údaje o rodném čísle, vyplňuje žadatel o řidičské oprávnění a osoba potvrzující splnění podmínek přijetí k výuce a výcviku6) před přijetím do výuky a výcviku a provozovatel autoškoly po přijetí žadatele o řidičské oprávnění do výuky a výcviku. Údaj o rodném čísle vyplňuje žadatel o řidičské oprávnění až v době podání žádosti o udělení řidičského oprávnění podle zvláštního právního předpisu.2a) Druhou stranu žádosti o přijetí k výuce a výcviku vyplňuje zkušební komisař při zkoušce z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel. (K § 20 odst. 5 zákona) § 4 Obsah a rozsah výuky k získání řidičského oprávnění (1) Výuka předpisů o provozu na pozemních komunikacích obsahuje tyto tematické celky: a) předpisy o provozu na pozemních komunikacích,3) b) řešení dopravních situací, c) předpisy související s provozem na pozemních komunikacích4) v rozsahu nezbytném pro skupinu vozidel, k jejichž řízení opravňuje příslušné řidičské oprávnění, d) předpisy o řidičských oprávněních a řidičských průkazech,3) e) doklady potřebné při provozu vozidla podle skupiny vozidel, k jejichž řízení opravňuje příslušné řidičské oprávnění,3) f) občanskoprávní a trestněprávní odpovědnost řidiče, rozsah a podmínky pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorových vozidel podle zvláštního právního předpisu.3a) (2) Výuka o ovládání a údržbě vozidla obsahuje a) všeobecný popis a sestavu vozidla příslušné kategorie, b) popis základních soustav vozidla, jejich charakteristiku, účel, činnost a základní údržbu, zásady jejich správného používání, c) ovládací ústrojí vozidla, ovladačů a sdělovačů, jejich umístění a označení, d) základní provozní údaje vozidla, e) zásady preventivní údržby vozidla a její význam pro bezpečnost a hospodárnost provozu a ochranu životního prostředí, f) postup při provádění základní údržby a jednoduchých oprav vozidla, g) nejrozšířenější závady a poruchy vyskytující se na vozidle a základní postupy při jejich zjišťování, h) v případě, že se jedná o výuku u osoby tělesně postižené, která bude řídit vozidlo konstrukčně přizpůsobené jejímu zdravotnímu stavu, provádí se výuka o ovládání a údržbě vozidla o vozidlu konstrukčně přizpůsobeném zdravotnímu stavu tělesně postižené osoby v rozsahu uvedeném pod písmeny a) až g). (3) Výuka teorie řízení a zásad bezpečné jízdy obsahuje tyto tematické celky: a) činitelé ovlivňující bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, b) vliv alkoholu, drog, léčiv, stavu mysli a únavy na chování řidiče, c) právní úpravy doby jízdy a doby odpočinku, d) problematika vzájemných vztahů jednotlivých účastníků provozu na pozemních komunikacích (dopravní etika), e) specifická rizika plynoucí z nedostatku zkušeností ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích a nejzranitelnějších kategorií uživatelů pozemních komunikací, jako jsou děti, chodci, cyklisté a osoby těžce zdravotně postižené, a specifická rizika plynoucí z reakcí tělesně postižených řidičů, kteří řídí vozidla konstrukčně přizpůsobená jejich postižení, f) vliv technického stavu vozidla na bezpečnost jízdy, g) pravidla týkající se používání vozidel s ohledem na životní prostředí, h) základní fyzikální podmínky jízdy vozidla, i) základní postupy řidičských dovedností při rozjetí vozidla, řazení rychlostních stupňů, používání brzd, zastavování a couvání, j) nejdůležitější zásady týkající se sledování bezpečné vzdálenosti mezi vozidly, přilnavosti pneumatik a brzdné dráhy v závislosti na adhezních podmínkách, k) jízda s přívěsem, vlečení vozidel, l) uložení a přeprava nákladu, m) rizikové faktory jízdy vozidla v různých situacích, za různých povětrnostních a klimatických podmínek, vliv změny počasí, denní a noční doby, n) charakteristiky různých typů komunikací a řešení krizových situací, o) doby vnímání, posuzování, rozhodování a reakce, zásady předvídavosti, rozpoznání a řešení kritických situací, p) rozbor příčin dopravních nehod, r) zařízení pro bezpečnost vozidel, zejména používání bezpečnostních pásů a zádržných systémů, faktory aktivní a pasivní bezpečnosti vztahující se k vozidlu a přepravovaným osobám, s) jízda s vozidlem vybaveným elektronickými informačními, varovnými a řídicími systémy k ovládání vozidla, t) seznámení s integrovaným záchranným systémemintegrovaným záchranným systémem, u) seznámení se zásadami potřebnými pro čtení v silniční mapě, v) seznámení se základními úkony na místě dopravní nehody ve vztahu k bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích včetně zásad pro používání reflexní vesty, výstražného trojúhelníku a další označení místa dopravní nehody. (4) Výuka zdravotnické přípravy obsahuje tyto tematické celky: a) prevence dopravních nehod ze zdravotních příčin, b) obecné zásady jednání při dopravních nehodách, c) zásady první pomoci a poskytování první pomoci při jednotlivých poraněních, d) stavy bezprostředně ohrožující život, e) možnosti a způsoby použití jednotlivých zdravotních pomůcek, které jsou ve výbavě lékárničky vozidla. § 5 Obsah a rozsah praktického výcviku k získání řidičského oprávnění (1) Praktický výcvik v řízení vozidla se provádí ve třech po sobě jdoucích etapách a je přizpůsoben příslušné skupině vozidel. Výcvik je zaměřen a) v první etapě na provedení kontroly vozidla před jízdou a základní úkony řidiče před zahájením jízdy, nácvik a zvládnutí základních řidičských dovedností nutných pro ovládání vozidla volantem nebo řídítky, pedálem nebo rukojetí akcelerátoru, spojkou, řazením, provozní a parkovací brzdou, b) v druhé etapě na procvičování získaných základních řidičských dovedností v městském a mimoměstském provozu s nízkou hustotou provozu vozidel s důrazem na dodržování předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zásad bezpečné jízdy, jízdu vyšší rychlostí, nácvik a zvládnutí dalších řidičských dovedností v různých situacích v provozu, ovládání výstroje a výbavy vozidla, například stěrače a ostřikovače skel, odmlžování, klimatizace nebo osvětlení vozidla, pro jeho bezpečný provoz a na jízdu za snížené viditelnosti, c) ve třetí etapě na dosažení plné samostatnosti při řízení vozidla v hustém městském a mimoměstském provozu, na různých kategoriích pozemních komunikací, řízení vozidla za ztížených podmínek, řešení složitých dopravních podmínek a dopravních situací a na jízdu za snížené viditelnosti. (2) Výcvik v praktické údržbě vozidla je zaměřen na a) nácvik jednotlivých úkonů základní údržby vozidla, kontrolu a ošetření základních soustav vozidla a doplnění pohonných hmot, b) dodržování zásad bezpečnosti práce a používání technických zařízení při provádění jednotlivých úkonů údržby, ošetřování a oprav vozidla, c) nácvik zjišťování a odstraňování jednoduchých závad a poruch na vozidle, d) výměnu kola, e) základní úkony nutné k zajištění osvětlení vozidla, například výměnu žárovek, pojistek apod., f) připojení tažného lana nebo tažné tyče, g) znalosti umístění prvků povinné výbavy ve vozidle a způsobu jejich používání včetně praktických dovedností při manipulaci s výstražným trojúhelníkem a jeho správného umístění za vozidlem. (3) Výcvik podle odstavce 2 se u osob tělesně postižených přizpůsobí možnostem vyplývajícím z jejich zdravotního postižení. (4) Praktický výcvik zdravotnické přípravy je zaměřen na a) nácvik poskytování první pomoci při různých poraněních a stavech, b) nácvik zástavy krvácení, c) nácvik použití jednotlivých prostředků z výbavy lékárničky, d) nácvik a zvládnutí vyprošťovacího manévru zraněné osoby z vozidla, e) nácvik a zvládnutí úkonů neodkladné resuscitace. HLAVA III UČITEL VÝUKY A VÝCVIKU (K § 23 odst. 3 zákona) § 6 Základní školení pro učitele výuky a výcviku (1) Základní školení pro učitele výuky a výcviku je zaměřeno na a) metodiku výuky předpisů o provozu na pozemních komunikacích a předpisů souvisejících s provozem na pozemních komunikacích, výuky teorie řízení a zásad bezpečné jízdy a výuky ovládání a údržby vozidla; u osob tělesně postižených na výuku ovládání a údržby vozidla konstrukčně přizpůsobeného tělesně postižené osobě, b) metodiku výcviku v řízení vozidla a výcviku praktické údržby vozidla, c) pedagogickou přípravu zaměřenou na hlavní pedagogické zásady a metodické postupy vyučování s důrazem na udržení pozornosti a zájmu posluchačů, správného způsobu vyjadřování, volby gramaticky a stylisticky správných výrazů, terminologie, gestikulace a správného vystupování učitele, d) zásady dopravní psychologie orientované na fyziologické zákonitosti lidské psychiky, psychologii osobnosti, mezilidskou komunikaci a mezilidské vztahy v provozu na pozemních komunikacích a přizpůsobování se aktuálnímu stavu při řešení dopravních situací, e) způsob výuky osob tělesně postižených používajících vozidla konstrukčně přizpůsobená jejich zdravotnímu postižení, f) zásady poskytování první pomoci v rozsahu podle § 4 odst. 4 a § 5 odst. 4. (2) Učební osnova základního školení pro učitele výuky a výcviku je uvedena v příloze č. 2. (3) Provozovatel autoškoly vede o základním školení evidenci obdobně podle § 9 až 11. § 7 Zkouška učitele výuky a výcviku (1) Zkoušce učitele výuky a výcviku se žadatel o získání profesního osvědčení podrobí nejdéle do šesti měsíců ode dne ukončení základního školení. Ke zkoušce, popřípadě opakované zkoušce přihlašuje žadatele o získání profesního osvědčení provozovatel autoškoly, který prováděl základní školení žadatele, u krajského úřadu příslušného podle sídla provozovny provozovatele autoškoly. (2) Krajský úřad sdělí neprodleně písemně žadateli o získání profesního osvědčení prostřednictvím provozovatele autoškoly místo, datum a čas konání zkoušky, popřípadě opakované zkoušky. Krajský úřad zařadí žadatele o získání profesního osvědčení ke zkoušce, popřípadě opakované zkoušce tak, aby byla zahájena nejpozději do 30 dnů po doručení žádosti o přihlášení ke zkoušce. Pro provedení zkoušky, popřípadě opakované zkoušky jmenuje krajský úřad pětičlennou komisi, jejímž předsedou je vždy zaměstnanec příslušného odborného útvaru krajského úřadu. Členem komise je vždy zástupce autoškoly nebo organizační složky státu, která prováděla základní školení žadatele o získání profesního osvědčení. (3) Při zkoušce podle odstavce 1 žadatel o získání profesního osvědčení prokazuje znalosti a dovednosti a) z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy, b) výkladem tématu z předpisů o provozu na pozemních komunikacích, c) z předpisů souvisejících s předpisy o provozu na pozemních komunikacích a provádění jejich výuky, d) z ovládání a údržby vozidla a provádění jejich výuky, e) z teorie řízení a zásad bezpečné jízdy a provádění jejich výuky, f) z praktické údržby vozidla a provádění její výuky, g) z provádění výcviku v řízení vozidla, h) z praktického ovládání vozidla zařazeného do skupiny vozidel příslušného řidičského oprávnění. (4) Zkouška znalostí podle odstavce 3 písm. a) se provádí písemně zkušebním testem shodným se zkušebním testem pro zkoušku z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel. Zkouška je hodnocena stupněm „prospěl“, dosáhl-li žadatel o získání profesního osvědčení plný počet bodů. (5) Zkouška znalostí a dovedností podle odstavce 3 písm. b) až e) se provádí ústně na základě vždy jedné otázky z každého z těchto okruhů a zkouška podle odstavce 3 písm. f) se provádí ověřením praktických znalostí na vozidle. (6) Zkouška znalostí a dovedností podle odstavce 3 písm. g) a h) se provádí při praktické jízdě s vozidlem. Vozidlo si zajistí na své náklady žadatel o získání profesního osvědčení. (7) Výsledek každé části zkoušky podle odstavce 3 se hodnotí stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl“. Jestliže žadatel o získání profesního osvědčení byl v některé části zkoušky hodnocen stupněm „neprospěl“, může tuto část zkoušky opakovat pouze jednou. Opakovaná část zkoušky může být provedena nejdříve za pět pracovních dní, nejdéle však do šesti měsíců ode dne konání části zkoušky, při které byl žadatel o získání profesního osvědčení hodnocen stupněm „neprospěl“. § 8 Profesní osvědčení (K § 21 odst. 1 zákona) (1) Profesní osvědčení je čtyřstranný tiskopis o rozměrech 150 x 108 mm. (2) Technickou ochranu tiskopisu profesního osvědčení tvoří hologram, který je umístěn na jeho titulní straně. (3) Každý tiskopis profesního osvědčení je opatřen evidenčním číslem. Evidenční číslo tvoří alfanumerický kód složený z kombinace dvou písmen a šesti číslic. Písmena jsou vždy umístěna v evidenčním čísle na prvním místě. (4) Údaje se do profesního osvědčení vypisují vždy černou barvou na tiskárně výpočetní techniky nebo psacím strojem. Zápis údaje do kolonky „Jiné záznamy“ lze provést též otiskem razítka nebo čitelně propisovacím perem modré nebo černé barvy. Podpis oprávněné osoby vydávající profesní osvědčení se provádí čitelně propisovacím perem modré nebo černé barvy. (5) Dojde-li ke změně údaje uvedeného v profesním osvědčení nebo k doplnění údaje nového a nelze-li tuto změnu uvést v kolonce „Jiné záznamy“, vydá krajský úřad nové profesní osvědčení. (6) Profesní osvědčení se opatřuje fotografií jeho držitele, která je v technickém provedení podle zvláštního právního předpisu.5) (7) Vzor profesního osvědčení je uveden v příloze č. 3. HLAVA IV EVIDENCE VÝUKY A VÝCVIKU (K § 27 odst. 5 zákona) § 9 Evidenční kniha (1) Provozovatel autoškoly vede evidenční knihu, do které zaznamenává údaje o žadatelích o řidičské oprávnění přijatých do výuky a výcviku. (2) Evidenční kniha obsahuje datum založení, počáteční a konečné evidenční číslo, otisk razítka autoškoly a podpis odpovědného zástupce autoškoly. Jednotlivé listy evidenční knihy jsou vzestupně číslovány. (3) Do evidenční knihy se zapisuje a) evidenční číslo, jméno, příjmení, případný titul, datum narození a adresa bydliště žadatele o řidičské oprávnění, b) druh výuky a výcviku, c) řidičské oprávnění, o které žadatel žádá, d) datum zahájení výuky a výcviku, e) datum ukončení výuky a výcviku. (4) Opravu zápisu v evidenční knize lze provádět výhradně přeškrtnutím údaje a zapsáním nového údaje tak, aby původní i nový text byly čitelné. Každá oprava se opatřuje datem a podpisem osoby, která opravu provedla. (5) Evidenční kniha se ukládá v autoškole po dobu pěti let po posledním provedeném zápisu. § 10 Třídní kniha (1) Provozovatel autoškoly vede pro každý kurs výuky a výcviku třídní knihu. V záhlaví třídní knihy se uvádí název autoškoly, druh, rozsah a datum zahájení výuky a výcviku. (2) Do třídní knihy se zapisuje a) jméno a příjmení, případný titul žadatele o řidičské oprávnění, b) evidenční číslo žadatele o řidičské oprávnění, c) řidičské oprávnění, které žadatel o řidičské oprávnění již vlastní, d) vyučovací hodina výuky a výcviku a probírané téma, e) účast žadatele o řidičské oprávnění na výuce a výcviku, f) jméno, příjmení a případný titul, datum narození a adresa bydliště tlumočníka, účastní-li se na výuce proto, že žadatel o řidičské oprávnění neovládá buď dostatečně, nebo vůbec jazyk, ve kterém se výuka koná. (3) Zápisy údajů uvedených v odstavci 2 písm. a) až c) se provádějí při zahájení výuky a výcviku. Zápisy údajů uvedených v odstavci 2 písm. d) až f) se provádějí průběžně. (4) Opravu zápisu v třídní knize lze provádět výhradně přeškrtnutím údaje a zapsáním nového údaje tak, aby původní i nový text byly čitelné. Každá oprava se opatřuje datem a podpisem osoby, která opravu provedla. (5) Třídní kniha se ukládá v autoškole po dobu pěti let po ukončení kursu výuky a výcviku. § 11 Evidence o výcviku v řízení vozidla (1) U každého výcvikového vozidla vede provozovatel autoškoly knihu evidence o výcviku v řízení vozidla, do které učitel výcviku v řízení vozidla zaznamenává údaje o provedeném výcviku v řízení vozidla. (2) Kniha evidence o výcviku v řízení vozidla obsahuje datum založení, tovární značku a typ výcvikového vozidla, registrační značku výcvikového vozidla, otisk razítka autoškoly a podpis odpovědného zástupce autoškoly. Jednotlivé listy knihy evidence o výcviku v řízení vozidla jsou vzestupně číslovány. (3) Do knihy evidence o výcviku v řízení vozidla se zapisuje a) jméno, příjmení, případný titul a evidenční číslo žadatele o řidičské oprávnění, b) datum provedeného výcviku v řízení vozidla, c) stav počitadla kilometrů výcvikového vozidla před zahájením výcviku v řízení vozidla a čas zahájení výcviku v řízení každého žadatele o řidičské oprávnění, d) stav počitadla kilometrů výcvikového vozidla po ukončení výcviku v řízení vozidla a čas ukončení výcviku v řízení každého žadatele o řidičské oprávnění. (4) Zápisy údajů uvedených v odstavci 3 písm. a) až c) se provádějí před zahájením výcviku v řízení vozidla. Zápis údaje uvedeného v odstavci 3 písm. d) se provádí v den provedení výcviku v řízení vozidla bezprostředně po provedení tohoto výcviku. Správnost údajů zapsaných v knize evidence o výcviku v řízení vozidla podle odstavce 3 potvrzuje svým podpisem žadatel o řidičské oprávnění. Podpis žadatele o řidičské oprávnění se provede v den provedení výcviku v řízení vozidla bezprostředně po provedení tohoto výcviku. (5) Opravu zápisů v knize evidence o výcviku v řízení vozidla lze provádět výhradně přeškrtnutím údaje a zapsáním nového údaje tak, aby původní i nový text byly čitelné. Každá oprava se opatřuje datem a podpisem osoby, která opravu provedla. (6) Kniha evidence o výcviku v řízení vozidla se ukládá v autoškole po dobu pěti let po posledním provedeném zápisu. (7) Kniha evidence o výcviku v řízení vozidla může být vedena i v elektronické podobě. Podpis žadatele o řidičské oprávnění se v takovém případě pořídí prostřednictvím podpisového skeneru nebo obdobného zařízení umožňujícího záznam podpisu v digitální podobě a včetně údaje o okamžiku jeho pořízení se přímo zaznamená do elektronické evidence. Ustanovení § 13 odst. 3 a 5 se použijí obdobně. § 12 Průkaz žadatele o řidičské oprávnění (1) Průkaz žadatele o řidičské oprávnění obsahuje a) název autoškoly, b) jméno, příjmení, případný titul a evidenční číslo žadatele o řidičské oprávnění, c) řidičské oprávnění, pro jehož získání se provádí výuka a výcvik, d) podpis žadatele o řidičské oprávnění. (2) Do průkazu žadatele o řidičské oprávnění se provádějí zápisy o provedeném výcviku k získání řidičského oprávnění s uvedením data vyučovací hodiny, časového údaje o začátku a konci výcviku a podpisem učitele výcviku. Zápisy se provádějí bezprostředně po ukončení každé vyučovací hodiny výcviku k získání řidičského oprávnění. (3) Opravu zápisu v průkazu žadatele o řidičské oprávnění lze provádět výhradně přeškrtnutím údaje a zapsáním nového údaje tak, aby původní i nový text byly čitelné. Každá oprava se opatřuje datem a podpisem osoby, která opravu provedla. (4) Průkaz žadatele o řidičské oprávnění je po celou dobu provádění výuky a výcviku v držení žadatele o řidičské oprávnění a po ukončení výuky a výcviku se ukládá v autoškole po dobu pěti let. § 13 Elektronická evidence výuky a výcviku (1) Evidenční knihu a třídní knihu lze nahradit elektronickou evidencí výuky a výcviku. (2) V elektronické evidenci výuky a výcviku se vedou údaje podle § 9 odst. 3 a § 10 odst. 2. (3) Elektronickou evidenci výuky a výcviku lze vést za předpokladu, že program splňuje následující požadavky: a) zapsané údaje o provedené výuce a výcviku žadatele o řidičské oprávnění jsou průkazné a vylučují možnost záměny těchto údajů mezi jednotlivými žadateli o řidičské oprávnění navzájem, b) žadatel o řidičské oprávnění je označen svým jménem, příjmením, datem narození a evidenčním číslem, c) zápisy v evidenci o výuce a výcviku žadatele o řidičské oprávnění lze provádět průběžně, d) údaje o provedené výuce a výcviku je možno průběžně prohlížet, pořídit v tištěné podobě, popřípadě uložit na přenosná paměťová média ve formátu kompatibilním s používaným softwarem, e) elektronická evidence výuky a výcviku je vybavena elektronickou pamětí s dostatečnou kapacitou pro zápis údajů o průběhu výuky a výcviku se stálostí údajů na dobu nejméně deseti let, f) elektronická evidence výuky a výcviku je označena názvem a adresou autoškoly, g) zapsaná data jsou zabezpečena proti vymazání, přepisu a dalším neautorizovaným zásahům. (4) Jednotlivé zápisy údajů v elektronické evidenci výuky a výcviku se neopatřují podpisy žadatele o řidičské oprávnění a učitele výuky a výcviku. (5) Veškeré údaje o provedené výuce a výcviku vedené v elektronické evidenci výuky a výcviku se ukládají v autoškole po dobu pěti let po posledním provedeném zápisu. Po celou dobu uložení musí program elektronické evidence výuky a výcviku zajišťovat možnost tiskového výstupu. § 13a Potvrzení o částečném absolvování výuky a výcviku (K § 30 odst. 2 zákona) (1) V potvrzení o částečném absolvování výuky a výcviku se uvádí a) obchodní firma, sídlo a identifikační číslo autoškoly, ve které žadatel o řidičské oprávnění částečně absolvoval výuku a výcvik, je-li jejím provozovatelem právnická osoba, nebo jméno a příjmení, identifikační číslo, obchodní firma a trvalý pobyt provozovatele této autoškoly, je-li jejím provozovatelem fyzická osoba, b) jméno, příjmení, případný titul a adresa bydliště žadatele o řidičské oprávnění, c) řidičské oprávnění příslušné skupiny vozidel, pro jehož získání žadatel o řidičské oprávnění započal výuku a výcvik, d) evidenční číslo, pod kterým byl žadatel o řidičské oprávnění zaregistrován v evidenční knize autoškoly, ve které částečně absolvoval výuku a výcvik, e) druh výuky a výcviku, který žadatel o řidičské oprávnění částečně absolvoval, f) počet hodin v jednotlivých předmětech výuky a výcviku, které žadatel o řidičské oprávnění absolvoval. (2) Potvrzení o částečném absolvování výuky a výcviku opatří provozovatel autoškoly, ve které žadatel o řidičské oprávnění částečně absolvoval výuku a výcvik, svým podpisem a otiskem razítka autoškoly. Správnost údajů uvedených v potvrzení autoškoly o částečném absolvování výuky a výcviku potvrdí svým podpisem též žadatel o řidičské oprávnění. (3) S potvrzením o částečném absolvování výuky a výcviku vydá provozovatel autoškoly, ve které žadatel o řidičské oprávnění částečně absolvoval výuku a výcvik, žadateli rovněž žádost o přijetí k výuce a výcviku, na základě které byl žadatel přijat v autoškole k výuce a výcviku, a doklad o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel. ČÁST TŘETÍ ZKOUŠKY Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL, ŠKOLENÍ, ZKOUŠKY A PŘEZKOUŠENÍ ZKUŠEBNÍCH KOMISAŘŮ HLAVA I ZKUŠEBNÍ KOMISAŘI (K § 34 odst. 3 a k § 36 odst. 5 zákona) § 14 Základní a zdokonalovací školení pro zkušební komisaře (1) Základní školení pro zkušební komisaře je zaměřeno zejména na a) znalost předpisů o provozu na pozemních komunikacích a předpisů souvisejících, b) znalost ovládání a údržby vozidla, bezpečnosti při manipulaci s nákladem, hospodárného řízení z hlediska spotřeby pohonných hmot, provozních nákladů a šetrnosti k životnímu prostředí, technických vlastností vozidel a jejich konstrukčních celků, zejména řízení, pneumatik, brzd, světel, a fyzikálních vlastností vozidel, zejména rychlosti, tření, dynamiky a energie, c) základy psychologie a pedagogiky se zaměřením na aplikaci základních pedagogicko-psychologických zásad a postupů při komunikaci s žadatelem o řidičské oprávnění při vedení zkoušky a následném hodnocení výsledků zkoušky, s důrazem na nácvik přesného vyjadřování, volbu gramaticky a stylisticky vhodných výrazů, terminologii, gestikulaci, jednotnost a důslednost hodnocení a zdokonalování verbálních schopností zkušebního komisaře, d) metodiku výuky a výcviku žadatelů o řidičská oprávnění, včetně metodiky výuky a výcviku tělesně postižených žadatelů o řidičská oprávnění, e) znalost obsahu výuky a výcviku, f) znalost organizace, obsahu a rozsahu zkoušek z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel se zaměřením na důsledné plnění zákonných požadavků na prověřování znalostí, dovedností a chování žadatele o řidičské oprávnění při zachování jednotných principů hodnocení dílčích částí zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, g) znalost zdravotnické přípravy v rozsahu § 4 odst. 4 a § 5 odst. 4, h) znalost praktického ovládání vozidla, jeho řízení a manipulace s vozidlem v návaznosti na rozsah oprávnění k provádění zkoušek z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, jehož je zkušební komisař držitelem, nebo které hodlá získat, a to nejméně v rozsahu požadavků na zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel pro příslušnou skupinu vozidel. (2) Zdokonalovací školení pro zkušební komisaře je zaměřeno zejména na a) prohloubení znalostí, které jsou obsahem základního školení pro zkušební komisaře, b) znalost změn, ke kterým došlo ve věcech, které jsou obsahem základního školení pro zkušební komisaře. (3) Základní i zdokonalovací školení pro zkušební komisaře se provádí v rozsahu předmětů, které jsou obsahem zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel. (4) Učební osnovy základního a zdokonalovacího školení pro zkušební komisaře jsou uvedeny v příloze č. 4. (5) Při rozšíření rozsahu oprávnění k provádění zkoušek o další skupinu vozidel se v rámci zdokonalovacího školení pro zkušební komisaře minimální počty hodin v jednotlivých předmětech učební osnovy zdokonalovacího školení přizpůsobí tomuto rozšíření. § 15 Zkouška a přezkoušení zkušebního komisaře (1) Zkoušku zkušebního komisaře lze složit do šesti měsíců ode dne ukončení základního školení pro zkušební komisaře. (2) Při zkoušce podle odstavce 1 žadatel o získání průkazu zkušebního komisaře prokazuje znalosti a dovednosti a) z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy, b) z předpisů souvisejících s předpisy o provozu na pozemních komunikacích, c) z provádění zkoušky z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a předpisů souvisejících, d) z ovládání a údržby vozidla a provádění zkoušky z ovládání a údržby vozidla, e) z teorie řízení a zásad bezpečné jízdy, f) z praktického ovládání vozidla příslušné skupiny vozidel a provádění zkoušky z praktické jízdy s výcvikovým vozidlem. (3) Zkouška znalostí podle odstavce 2 písm. a) se provádí písemně zkušebním testem shodným se zkušebním testem pro zkoušku z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel. Zkouška je hodnocena stupněm „prospěl“, dosáhl-li žadatel o získání průkazu zkušebního komisaře plný počet bodů a žadatel o prodloužení platnosti průkazu zkušebního komisaře nejméně 47 bodů z maximálního možného počtu 50 bodů. (4) Zkouška znalostí a dovedností podle odstavce 2 písm. b) až e) se provádí ústně. (5) Zkouška znalostí a dovedností podle odstavce 2 písm. f) se provádí při praktické jízdě s vozidlem. Žadatel o získání průkazu zkušebního komisaře musí prokázat vysokou úroveň znalostí a dovedností při řízení motorových vozidel těch skupin, pro které je oprávněn provádět zkoušky žadatelů o řidičská oprávnění. (6) Výsledek každé části zkoušky podle odstavce 2 se hodnotí stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl“. Jestliže žadatel o získání průkazu zkušebního komisaře byl v některé části zkoušky hodnocen stupněm „neprospěl“, může tuto část zkoušky opakovat pouze jednou. Opakovaná část zkoušky může být provedena nejdříve za pět pracovních dní, nejdéle však do šesti měsíců ode dne konání části zkoušky, při které byl žadatel o získání průkazu zkušebního komisaře hodnocen stupněm „neprospěl“. (7) Přezkoušení zkušebního komisaře se provádí na závěr zdokonalovacího školení pro zkušební komisaře. Pro přezkoušení zkušebního komisaře a jeho hodnocení platí obdobně ustanovení odstavců 2 až 6. § 16 Průkaz zkušebního komisaře (K § 35 odst. 4 zákona) (1) Průkaz zkušebního komisaře je čtyřstranný tiskopis o rozměrech 150 x 108 mm. (2) Technickou ochranu tiskopisu průkazu zkušebního komisaře tvoří hologram, který je umístěn na jeho titulní straně. (3) Každý tiskopis průkazu zkušebního komisaře je opatřen evidenčním číslem. Evidenční číslo tvoří alfanumerický kód složený z kombinace dvou písmen a šesti číslic. Písmena jsou vždy umístěna v evidenčním čísle na prvním místě. (4) Údaje se do průkazu zkušebního komisaře vypisují vždy černou barvou na tiskárně výpočetní techniky nebo psacím strojem. Zápis údaje do kolonky „Jiné záznamy“ a do kolonek „Platnost prodloužena do:“ lze provést též otiskem razítka nebo čitelně propisovacím perem modré nebo černé barvy. Podpis oprávněné osoby vydávající průkaz zkušebního komisaře nebo prodlužující jeho platnost se provádí čitelně propisovacím perem modré nebo černé barvy. (5) Dojde-li ke změně údaje uvedeného v průkazu zkušebního komisaře nebo k doplnění údaje nového a nelze-li tuto změnu uvést v kolonce „Jiné záznamy“, vydá ministerstvo nový průkaz zkušebního komisaře. (6) Průkaz zkušebního komisaře se opatřuje fotografií jeho držitele, která je v technickém provedení podle zvláštního právního předpisu.5) (7) Vzor průkazu zkušebního komisaře je uveden v příloze č. 5. HLAVA II ZKOUŠKY Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL § 17 Zkouška z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy (K § 40 odst. 3 zákona) (1) Test, kterým se provádí zkouška z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy, je složen z 25 otázek s možností získání 50 bodů. (2) Otázky v testu jsou sestaveny takto: a) 10 otázek ověřujících znalost pravidel provozu na pozemních komunikacích a jejich užití řidičem, b) 4 otázky ověřující znalost zásad bezpečné jízdy a ovládání vozidla, c) 3 otázky ověřující znalost dopravních značek, světelných a akustických signálů, výstražných světel, speciálních označení vozidel a osob, dopravních zařízení a zařízení pro provozní informace včetně náležitého chování řidiče, jež odpovídá jejich významu, d) 3 otázky ověřující schopnost řešení dopravních situací, e) 2 otázky ověřující znalost předpisů o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, f) 2 otázky ověřující znalost předpisů souvisejících s provozem na pozemních komunikacích, g) 1 otázka ověřující znalost zdravotnické přípravy. (3) V testu jsou použity následující typy otázek: a) otázka, ke které jsou přiřazeny 3 odpovědi, z nichž pouze jedna je správná, b) otázka, ke které jsou přiřazeny odpovědi „ano“ nebo „ne“, c) otázka, ke které jsou přiřazeny tři obrázky, z nichž pouze jeden je ve vztahu k otázce správný. (4) Otázky v testu podle odstavce 2 písm. b), e) a f) jsou zaměřeny na prokázání znalostí žadatele o řidičské oprávnění v následujících oblastech: a) význam sledování situace v provozu na pozemních komunikacích, ohleduplného a ukázněného chování k ostatním účastníkům provozu na pozemních komunikacích, b) vliv únavy, alkoholu, návykových látek a léčiv na reakční a rozpoznávací schopnosti řidiče, na reakční dobu a změnu v chování řidiče obecně, c) nejdůležitější zásady týkající se dodržování bezpečnostní vzdálenosti mezi vozidly, brzdných drah a řízení vozidla v souvislosti s různými povětrnostními podmínkami, d) vliv povětrnostních podmínek na stav pozemní komunikace a rizik vyplývajících z těchto změn pro řízení vozidla, včetně vlivu změn denní a noční doby na řízení vozidla, e) způsob řízení vozidla na jednotlivých kategoriích pozemních komunikací a rizik spojených s řízením vozidla na různých kategoriích pozemních komunikací při různé hustotě provozu, vlastností různých stavebních provedení pozemních komunikací a jejich vliv na bezpečnost řízení vozidla, způsob bezpečného řízení vozidla v tunelech, f) zvláštní rizikové faktory, týkající se nedostatku zkušeností ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích, jako jsou zejména děti, chodci, cyklisté a lidé se sníženou pohyblivostí, g) rizika spočívající v odlišnostech způsobu řízení různých druhů motorových vozidel, problematika zorného pole a zrakového vnímání řidiče při řízení různých druhů vozidel, h) doklady požadované při provozu vozidla, i) zásady chování a jednání v případě vzniku dopravní nehody nebo podobné události a opatření, která mají být v těchto případech provedena (označení místa dopravní nehody, oznámení dopravní nehody, poskytnutí první pomoci), j) pravidla zajištění bezpečné přepravy osob a věcí, k) bezpečnostní opatření při vystupování z vozidla, l) konstrukční součásti vozidla, které mají vliv na bezpečnost jízdy, zejména systém řízení, systém zavěšení kol, brzdový systém, pneumatiky, světlomety, světla, ukazatele směru, odrazová skla, zpětná zrcátka, ostřikovače čelního skla a stěrače, výfukový systém, bezpečnostní pásy a zvukové výstražné zařízení, včetně rozpoznání jejich běžných poruch a závad, m) bezpečnostní vybavení vozidla, zejména bezpečnostní pásy, opěrky hlav a dětské zádržné systémy, n) pravidla týkající se užívání vozidla ve vztahu k životnímu prostředí, zejména přiměřené používání zvukových výstražných zařízení, spotřeba pohonných hmot, omezení znečišťujících emisí. (5) Otázky v testu podle odstavce 2 písm. b), e) a f) jsou vedle oblastí uvedených v odstavci 4 u skupin vozidel AM, A1, A2 a A dále zaměřeny na prokázání znalostí žadatele o řidičské oprávnění v následujících oblastech: a) používání ochranné výstroje, zejména rukavic, bot, oblečení a ochranné přilby, b) viditelnost motocyklisty pro jiné účastníky provozu na pozemních komunikacích, c) rizikové faktory vyplývající ze stavu pozemní komunikace, se zřetelem na kluzké části pozemní komunikace např. kryty kanalizace, vodorovné dopravní značky a tramvajové koleje. (6) Otázky v testu podle odstavce 2 písm. b), e) a f) jsou vedle oblastí uvedených v odstavci 4 u skupin vozidel C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D a D+E dále zaměřeny na prokázání znalostí žadatele o řidičské oprávnění v následujících oblastech: a) doba řízení, bezpečnostní přestávky, doba odpočinku a užívání záznamových zařízení, b) přeprava nákladu nebo cestujících, c) doklady potřebné pro provoz vozidla a doklady potřebné pro vnitrostátní a mezinárodní přepravu nákladu nebo cestujících, d) zásady chování a jednání v případě vzniku dopravní nehody nebo podobné události a opatření, která mají být v těchto případech provedena, včetně pravidel uplatňovaných při provádění záchranných akcí nebo evakuace cestujících, a základní znalost poskytování první pomoci, e) bezpečnostní opatření při demontáži nebo výměně kol, f) hmotnosti a rozměry vozidla, g) omezení zorného pole řidiče vyplývající z konstrukčního provedení vozidla, h) zásady platné pro nakládání vozidla, kontrolu nákladu, uložení a upevnění nákladu, charakteristické vlastnosti některých druhů nákladu (sypké materiály, tekutiny, zavěšené náklady), způsoby nakládky a vykládky rozměrných věcí při užití nakládacího zařízení (pouze u skupin vozidel C1, C1+E, C a C+E), i) principy odpovědnosti řidiče platné pro přepravu cestujících s ohledem na zajištění pohodlí a bezpečnosti cestujících, zvláštnosti přepravy dětí, včetně kontroly prováděné před odjezdem vozidla (pouze u skupin vozidel D1, D1+E, D a D+E), j) základy konstrukce a funkce spalovacího motoru, palivového systému, elektrického systému, zapalovacího systému a převodového ústrojí, funkce provozních kapalin, zásady jejich kontroly, doplňování a výměny, zásady mazání jednotlivých částí vozidla a jejich kontroly a údržby v rámci ochrany před mrazem (pouze u skupin vozidel C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D, D+E), k) zásady konstrukce, montáže a správného užívání pneumatik, včetně údržby, l) typy brzdných systémů, jejich funkce, hlavní části, zapojení, užívání a denní údržba brzdných systémů a regulátorů rychlosti, používání brzd s protiblokovacím systémem, m) typy spojovacích systémů, jejich funkce, hlavní části, zapojení, užívání a denní údržba (pouze u skupin vozidel C1+E, C+E, D1+E a D+E), n) metody používané k odhalení příčin poruch, o) zásady preventivní údržby vozidel a nezbytných běžných oprav, p) odpovědnost řidiče při nakládce, přepravě a vykládce nákladu (pouze u skupin vozidel C1, C1+E, C a C+E). (7) Jednotlivé správné odpovědi jsou hodnoceny jedním, dvěma nebo čtyřmi body. Jedním bodem se hodnotí správné zodpovězení otázek podle odstavce 2 písm. c), e) a g). Dvěma body se hodnotí správné zodpovězení otázek podle odstavce 2 písm. a), b) a f). Čtyřmi body se hodnotí správné zodpovězení otázek podle odstavce 2 písm. d). (8) Pro hodnocení testu stupněm „prospěl“ je potřebné získání nejméně 43 bodů. § 18 Zkouška ze znalostí ovládání a údržby vozidla (K § 41 odst. 3 zákona) (1) Při zkoušce z ovládání a údržby vozidla prokazuje žadatel o řidičské oprávnění pro skupiny vozidel C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D a D+E znalosti základních soustav vozidla a činitelů, které mají vliv na bezpečnost jízdy, ekonomiku provozu a na životní prostředí, znalosti v provádění údržby vozidla, jakož i rozpoznávání a odstraňování vyskytujících se poruch s ohledem na požadavky bezpečnosti provozu motorových a přípojných vozidel. (2) Tělesně postižená osoba prokazuje znalosti podle odstavce 1 k vozidlu konstrukčně přizpůsobenému jejímu postižení. (3) Úplné znění otázek ke zkoušce z ovládání a údržby vozidla pro skupiny vozidel C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D a D+E je uvedeno v příloze č. 6. § 19 Zkouška z praktické jízdy (K § 42 odst. 5 zákona) (1) V první části zkoušky z praktické jízdy žadatel o řidičské oprávnění prokazuje následující znalosti a dovednosti: a) u všech skupin vozidel s výjimkou skupin vozidel AM, A1, A2 a A 1. před zahájením jízdy prověřit stav pneumatik, osvětlení vozidla a směrových světel, zvukového výstražného zařízení, funkčnost řízení a brzd, čelního skla, stěračů, provozních kapalin, přístrojové desky a funkčnost sdělovačů, přizpůsobit si sedadlo a opěrku hlavy do správné polohy, přizpůsobit si zpětná zrcátka, zapnout si bezpečnostní pás a ověřit, že jsou zavřeny všechny dveře, u skupin vozidel C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D a D+E navíc prověřit stav posilovačů brzd a systémů řízení, kol, disků kol, blatníků, oken a záznamového zařízení, 2. následně nastartovat motor a provést plynulé rozjetí vozidla (v průběhu zkoušky provést rozjezd do kopce a z kopce), couvat se zatáčením vlevo i vpravo, zabrzdit vozidlo na přesnost zastavení, zaparkovat vozidlo a opustit parkovací prostor, zajet k obrubníku a vyjet od něho, objet stojící vozidla a překážky, u skupiny vozidel B a B1 navíc otočit vozidlo přední částí do protisměru za použití chodu vpřed a zpětného chodu, b) před zahájením jízdy u skupiny vozidel AM, A1, A2 a A prověřit stav pneumatik, brzd, řízení, vnějšího osvětlení vozidla, směrových světel, spínače výstražných světel, je-li k dispozici, výstražného zvukového zařízení, převodu hnací síly, například sekundárního řetězu, hnacího řemenu nebo hřídele, hladiny oleje v motoru a hladiny brzdové kapaliny, upravit si ochrannou výstroj, včetně rukavic, bot a oblečení, řádně upevnit na hlavě ochrannou přilbu a provést následující zvláštní jízdní úkony vyobrazené v příloze č. 7 k této vyhlášce, kterými žadatel prokazuje dostatečnou připravenost a schopnost samostatného ovládání motocyklu bez přítomnosti druhé osoby na sedadle spolujezdce: 1. sejmout motocykl ze středového stojanu, vést jej bez použití motoru vpřed a vzad se zatočením doleva a doprava, se zaparkováním do omezeného prostoru a postavit motocykl na středový stojan; v případě, že je motocykl vyroben pouze s podpěrným stojanem, použije se podpěrný stojan, 2. provést jízdu při nízké rychlosti zahrnující následování zkušebního komisaře rychlostí chůze v přímém směru, bezpečné otočení o 180° projetím zatáčky tvaru „U“, slalom, jízdu po dráze ve tvaru „8“, opakované rozjetí s jednou nohou na stupačce přesunutím druhé nohy na stupačku a zastavení s následnou oporou jednou nebo oběma nohama pro udržení stability motocyklu, 3. provést jízdu ve vyšších rychlostech zahrnující slalom v rychlosti nejméně 40 km.h-1 a vyhýbání se překážce při rychlosti nejméně 50 km.h-1 (u skupiny vozidel AM při rychlosti 45 km.h-1), 4. provést brzdění na přesnost ve stanoveném úseku z rychlosti nejméně 50 km.h-1, nouzové brzdění na stanovenou vzdálenost z rychlosti nejméně 50 km.h-1 (u skupiny vozidel AM z rychlosti 45 km.h-1). c) u skupiny vozidel B, B+E, C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D, D+E a T 1. provést kontrolu karoserie, dveří pro řidiče a cestující, prvků povinné výbavy vozidla, jejich umístění a použitelnost včetně schopnosti sestavení výstražného trojúhelníku a kontrolu ostatního bezpečnostního vybavení, 2. prokázat znalosti v umístění, upevnění a zajištění nákladu na vozidle nebo přípojném vozidle včetně bezpečnosti práce při jeho nakládání a vykládání z vozidla nebo přípojného vozidla a dovednosti, bezpečného zaparkování a zajištění vozidla pro nakládku a vykládku, d) u skupiny vozidel B+E, C1+E, C+E, D1+E, D+E a T připojit přívěs nebo návěs, aby se vytvořila jízdní souprava, přičemž tento úkon musí začínat s tažným vozidlem zaparkovaným vedle přívěsu nebo návěsu, tj. nikoliv v jedné řadě, a provést kontrolu spojovacího zařízení, brzd a elektrických spojení, umístění, upevnění a zajištění předepsaného nákladu a tento přívěs nebo návěs po všech předepsaných jízdních úkonech odpojit a tažné vozidlo zaparkovat vedle přívěsu nebo návěsu do původní pozice, e) u skupiny vozidel C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D, D+E a T prokázat znalosti použití záznamových zařízení, principů brzdových systémů a omezovačů rychlosti a prověřit odlehčovací brzdu a řídicí systémy, f) u skupiny vozidel D1, D1+E, D a D+E 1. provést kontrolu nouzových východů, hasicích přístrojů a ostatního bezpečnostního vybavení, 2. prokázat znalost pravidel týkajících se zastavení a stání s ohledem na bezpečné nastupování cestujících do autobusu a vystupování z něj. (2) Ve druhé části zkoušky z praktické jízdy žadatel o řidičské oprávnění prokazuje následující znalosti a dovednosti: a) u všech skupin vozidel 1. schopnost ovládání motorového vozidla v podmínkách provozu na pozemních komunikacích, zejména zachování správného směru jízdy, řízení s ohledem na snížení spotřeby paliva a emisí, zrychlení vozidla až na vhodnou rychlost a udržování této rychlosti i během řazení jednotlivých rychlostních stupňů, jízda v zatáčkách, vjetí do křižovatky a její bezpečné projetí, přizpůsobení rychlosti vozidla při odbočování vlevo a vpravo, jízda na pozemních komunikacích v přímém směru, míjení protijedoucích vozidel, včetně úseků s omezeným prostorem, přizpůsobení rychlosti vozidla podmínkám provozu na pozemních komunikacích, zařazení se do jiného jízdního pruhu, dodržování správné vzdálenosti mezi vozidly v jednotlivých jízdních pruzích, předjíždění jiných vozidel, je-li to možné, jízda kolem překážek, například zaparkovaných vozidel, dodržování bezpečného bočního odstupu, popřípadě předjíždění jinými vozidly, odbočení na křižovatce vlevo i vpravo, odbočení mimo pozemní komunikaci, rozjezd po zaparkování, po zastavení v provozu a po výjezdu z vozovky, 2. znalost jízdy na kruhovém objezdu, přejíždění železničního úrovňového přejezdu, jízdy podél zastávek tramvají, autobusů a trolejbusů, přejíždění přechodů pro chodce, jízdy s kopce a do kopce při velkém podélném sklonu, vjezd na dálnici nebo výjezd z dálnice nebo silnice pro motorová vozidla, zařazení do pruhu s rychleji jedoucími vozidly, přejezd do pruhu s pomaleji jedoucími vozidly, průjezd dálničním uzlem a tunelem, pokud jsou takové dopravní situace v místě konání zkoušky dostupné a 3. provedení nezbytných bezpečnostních opatření při opouštění vozidla, b) u skupiny vozidel C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D, D+E a T znalost vlastností vozidla, které mohou zabránit řidiči ve výhledu, vlivu větru na jízdu vozidla, opatření nutných pro předjíždění při stříkajícím blátě, užívání různých brzdových systémů, používání zpomalovací brzdy a přizpůsobení stopy délce vozidla a jeho přesahu při odbočování, c) při zkoušce z praktické jízdy k získání nebo rozšíření rozsahu řidičského oprávnění pro skupinu vozidel B na jízdní soupravy složené z vozidla skupiny B a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti převyšující 750 kg, pokud největší povolená hmotnost této jízdní soupravy převyšuje 3 500 kg, avšak nepřevyšuje 4 250 kg, prokazuje žadatel o řidičské oprávnění znalosti a dovednosti obdobně jako u skupiny B+E. (3) Po celou dobu druhé části zkoušky z praktické jízdy podle odstavce 2 musí žadatel o řidičské oprávnění prokazovat ohleduplné, ukázněné, předvídavé a přizpůsobivé řidičské chování. (4) Hodnocení zkoušky z praktické jízdy zahrnuje a) bezpečný, předvídavý, ohleduplný, přizpůsobivý a rozhodný způsob jízdy, b) dodržování povinností řidiče v provozu na pozemních komunikacích, přizpůsobení jízdy stavu a povaze vozovky, aktuálním povětrnostním vlivům a jiným podmínkám provozu na pozemních komunikacích, c) respektování ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích, správné a včasné reakce na jejich chování, se zvýšenou opatrností vůči dětem, chodcům, cyklistům, osobám s omezenou schopností pohybu a orientace a jiným zranitelným účastníkům provozu na pozemních komunikacích, d) schopnost ovládání vozidla z hlediska správného nastavení a používání bezpečnostních pásů, zpětných zrcátek, opěrek hlavy, sedadel, správné používání světel, schopnost ovládání výstražných směrových světel, stěračů, ventilátoru topení, klimatizace a ostatního vybavení vozidla, e) správné používání ovládacích prvků s ohledem na způsob a kvalitu jízdy, ovládání spojky, převodovky, akcelerátoru, řízení, brzdového systému včetně pomocných brzdových systémů, je-li jimi vozidlo vybaveno, používání jiných postupů zpomalování jízdy než brzdění a využívání parkovací brzdy k bezpečnému rozjezdu do svahu, f) schopnost ovládání vozidla za různých podmínek a při různých rychlostech, s ohledem na druh, vlastnosti, hmotnost a rozměry vozidla nebo jízdní soupravy; u skupin vozidel B+E, C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D, D+E se posuzuje schopnost ovládání vozidla s ohledem na hmotnost a druh nákladu, u skupin vozidel D1, D1+E, D, D+E schopnost zajistit pohodlí cestujících při jízdě, bez náhlého zvýšení rychlosti, s plynulým řízením a plynulým řazením rychlostních stupňů, a bez prudkého brzdění, g) u skupin vozidel B, B+E, C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D, D+E schopnost řídit hospodárně a šetrně k životnímu prostředí s přihlédnutím k otáčkám motoru za minutu, k přeřazování rychlostních stupňů, k brzdění a zrychlování, h) včasné zpomalování, brzdění a zastavování podle okolností, předvídavost, u skupin vozidel C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D, D+E schopnost používání různých brzdových systémů, i) pozorovací schopnosti, panoramatické vidění, správné a včasné používání zpětných zrcátek, vidění na dlouhé, střední a krátké vzdálenosti v souvislosti se schopností včasné a správné reakce, j) dodržování přednosti v jízdě na křižovatkách a dálničních uzlech, dávání přednosti v jízdě za jiných okolností, například při změně směru, přejíždění mezi jízdními pruhy, zvláštních jízdních úkonech, k) schopnost vyhodnocovat světelnou signalizaci, dopravní značky a ostatní značení, dodržování správného chování na světelné signalizaci, dodržování pokynů osob řídících dopravní provoz, správné chování podle dopravních značek, například zákazových nebo příkazových, přiměřené jednání podle vodorovného značení na vozovce, l) schopnost udržování odstupu, dodržování bezpečné vzdálenosti před vozidlem, bezpečný boční odstup po stranách vozidla, dostatečná a bezpečná vzdálenost od ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích, m) schopnost udržování směru jízdy a správného umístění na pozemní komunikaci při řazení do jízdních pruhů, na kruhových objezdech, v zatáčkách, přiměřeně podle druhu a vlastností vozidla nebo jízdní soupravy a schopnost předvídání změny zařazení, n) schopnost dodržovat a nepřekračovat nejvyšší dovolenou rychlost při nepřekročení nejvyšší povolené rychlosti, nejet nepřiměřeně nízkou rychlostí při optimálních podmínkách dovolujících rychlost vyšší, přizpůsobit rychlost povětrnostním podmínkám a podmínkám provozu na pozemních komunikacích, zvolit takovou rychlost, aby byl schopen bezpečně zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled, o) schopnost dávat znamení podle potřeby správně a včas, zejména o změně směru jízdy, přiměřeně reagovat na všechna znamení dávaná ostatními účastníky provozu na pozemních komunikacích včetně světelných výstražných znamení. (5) Záznam o zkoušce z praktické jízdy obsahuje tyto náležitosti: a) jméno, příjmení a datum narození žadatele o řidičské oprávnění nebo držitele řidičského oprávnění, b) skupiny vozidel, pro které se zkouška z praktické jízdy provádí, c) registrační značka výcvikového vozidla nebo výcvikových vozidel spojených do jízdní soupravy, d) údaj o datu a době trvání zkoušky z praktické jízdy, e) údaje o znalostech, dovednostech a chování prověřovaných v rámci zkoušky z praktické jízdy a jejich zhodnocení, f) jméno, příjmení a číslo zkušebního komisaře, g) podpis a otisk razítka zkušebního komisaře, h) podpis žadatele o řidičské oprávnění nebo držitele řidičského oprávnění, i) podpis učitele autoškoly pouze v případě, že žadatel o řidičské oprávnění nebo držitel řidičského oprávnění odmítne záznam o zkoušce z praktické jízdy podepsat, a j) lhůta pro skartaci dokumentu v souladu s právním předpisem upravujícím výkon spisové služby. § 20 Protokol o zkouškách z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel (K § 39 odst. 4 zákona) (1) Protokol o zkouškách z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel (dále jen „protokol o zkouškách“) je evidenční doklad o provedených zkouškách z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel žadatelů o řidičská oprávnění. Protokol o zkouškách vede zkušební komisař. (2) Protokol o zkouškách obsahuje evidenční číslo, datum založení, celkový počet listů, které jsou vzestupně číslované, otisk razítka obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností a podpis osoby, která provedla evidenci protokolu o zkouškách. (3) V protokolu o zkouškách uvede zkušební komisař u každého žadatele o řidičské oprávnění, se kterým provádí zkoušku z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, následující záznamy: a) jméno, příjmení, případný titul a datum narození žadatele o řidičské oprávnění, b) název autoškoly, v níž žadatel o řidičské oprávnění absolvoval výuku a výcvik, c) skupinu vozidel, pro jejíž získání skládá žadatel o řidičské oprávnění zkoušku z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, d) datum provedení zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, e) hodnocení (prospěl - neprospěl) u všech částí, ze kterých se skládá zkouška z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel. Správnost údajů zapsaných v protokolu o zkouškách potvrdí zkušební komisař svým podpisem a otiskem svého razítka. (4) Opravu údaje v protokolu o zkouškách lze provádět výhradně jen přeškrtnutím celého řádku v protokolu a zapsáním nového údaje do řádku následujícího. Původní text v přeškrtnutém řádku musí zůstat čitelný. Každá oprava se opatřuje datem, podpisem zkušebního komisaře, který opravu provedl, a otiskem jeho razítka. (5) Protokol o zkouškách uzavírá zkušební komisař na konci každého kalendářního roku podtržením posledního zápisu s uvedením data uzavření. Uzavření protokolu potvrdí zkušební komisař svým podpisem a otiskem svého razítka. Po uzavření protokolu lze aktualizovat pouze údaje podle odstavce 3 písm. d) a e). (6) Protokol o zkouškách se ukládá u obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností po posledním provedeném zápisu po dobu pěti let. Po pěti letech se protokol o zkouškách ukládá do archivu. ČÁST PÁTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 25 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Vyhláška č. 470/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, 2. vyhláška č. 497/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 470/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů. § 26 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Schling v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 167/2002 Sb. 497kB 433kB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 167/2002 Sb. Tabulka 1 ZÁKLADNÍ PŘÍPRAVA UČITELŮ VÝUKY A VÝCVIKU Rozsah oprávnění osvědčení pro učitele\| POT\| POP\| POÚ ---\|---\|---\|--- 1\\. Legislativa (činnost autoškoly, výuka a výcvik, provoz vozidel)\| 10\| 10\| 10 2\\. Základy dopravní psychologie\| 18\| 18\| 18 3\\. Základy pedagogiky a rétoriky\| 22\| 22\| 22 Celkem\| 50\| 50\| 50 Výuka teorie\| \| \| ---\|---\|---\|--- 4\\. Metodika (didaktika) výuky teoretických předmětů\| \| \| \| a) Předpisy o provozu na pozemních komunikacích\| 6\| 2\| 8 \| b) Ovládání a údržba vozidla\| 6\| 2\| 8 \| c) Teorie řízení a zásady bezpečné jízdy\| 6\| 2\| 8 5\\. Náslechy a výstupy ve výuce teorie\| \| \| \| a) Předpisy o provozu na pozemních komunikacích\| 28\| \| 28 \| b) Ovládání a údržba vozidla\| 18\| \| 18 c) Teorie řízení a zásady bezpečné jízdy\| 20\| \| 20 Celkem teoretické předměty\| 84\| 6\| 90 Praktický výcvik\| \| \| ---\|---\|---\|--- 6\\. Metodika (didaktika) výcviku praktických předmětů\| \| \| \| a) Výcvik v řízení vozidla (obsahová stránka)\| 4\| 8\| 12 \| \| A. Řidičský trenažér (forma získávání základních dovedností)\| \| 6\| 6 \| \| B. Autocvičiště (stavba překážek - rozměry)\| \| 12\| 12 \| \| C. Provoz na pozem. kom. (volba trasy pro etapy výcviku)\| \| 8\| 8 \| b) Praktická údržba vozidla\| 2\| 4\| 6 7\\. Náslechy a výstupy v praktickém výcviku\| \| \| \| a) Výcvik v řízení vozidla\| \| \| \| \| A. Řidičský trenažér\| \| 6\| 6 \| \| B. Autocvičiště\| \| 8\| 8 \| \| C. Provoz na pozemních komunikacích\| \| 20\| 20 \| b) Praktická údržba vozidla\| \| 12\| 12 Celkem praktický výcvik\| 6\| 84\| 90 Minimální počet hodin CELKEM\| 140\| 140\| 230 ---\|---\|---\|--- Vysvětlivky: POT - profesní osvědčení omezené jen pro výuku teorie POP - profesní osvědčení omezené jen pro výuku praktického výcviku POÚ - profesní osvědčení úplné Poznámka: Výuka a výcvik předmětu zdravotnická příprava nejsou obsahem tabulky. Tabulka 2 ZÁKLADNÍ PŘÍPRAVA UČITELŮ VÝUKY A VÝCVIKU PRO ROZŠÍŘENÍ PROFESNÍHO OSVĚDČENÍ O DALŠÍ SKUPINU (PODSKUPINU) ŘIDIČSKÉHO OPRÁVNĚNÍ Rozsah oprávnění osvědčení pro učitele\| POT\| POP\| POÚ ---\|---\|---\|--- 1\\. Legislativa (činnost autoškoly, výuka a výcvik, provoz vozidel)\| 5\| 5\| 5 2\\. Základy dopravní psychologie\| 3\| 3\| 3 3\\. Základy pedagogiky a rétoriky\| 1\| 1\| 1 Celkem\| 9\| 9\| 9 Výuka teorie\| \| \| ---\|---\|---\|--- 4\\. Metodika (didaktika) výuky teoretických předmětů\| \| \| \| a) Předpisy o provozu na pozemních komunikacích\| 3\| 1\| 4 \| b) Ovládání a údržba vozidla\| 3\| 1\| 4 \| c) Teorie řízení a zásady bezpečné jízdy\| 3\| 1\| 4 5\\. Náslechy a výstupy ve výuce teorie\| \| \| \| a) Předpisy o provozu na pozemních komunikacích\| 6\| \| 6 \| b) Ovládání a údržba vozidla\| 4\| \| 4 \| c) Teorie řízení a zásady bezpečné jízdy\| 6\| 3\| 6 Celkem teoretické předměty\| 25\| 6\| 28 Praktický výcvik\| \| \| ---\|---\|---\|--- 6\\. Metodika (didaktika) výcviku praktických předmětů\| \| \| \| a) Výcvik v řízení vozidla (obsahová stránka)\| 2\| 4\| 6 \| \| A. Řidičský trenažér (forma získávání základních dovedností)\| \| 2\| 2 \| \| B. Autocvičiště (stavba překážek - rozměry)\| \| 2\| 2 \| \| C. Provoz na pozem. kom. (volba trasy pro etapy výcviku)\| \| 4\| 4 \| b) Praktická údržba vozidla\| 1\| 2\| 3 \| \| 7\\. Náslechy a výstupy v praktickém výcviku\| \| \| \| a) Výcvik v řízení vozidla\| \| \| \| \| A. Řidičský trenažér\| \| 2\| 2 \| \| B. Autocvičiště\| \| 2\| 2 \| \| C. Provoz na pozemních komunikacích\| \| 10\| 10 \| b) Praktická údržba vozidla\| \| 2\| 2 Celkem praktický výcvik\| 3\| 30\| 33 Minimální počet hodin CELKEM\| 37\| 45\| 70 ---\|---\|---\|--- Vysvětlivky zkratek jsou uvedeny u tabulky 1. Poznámka: Výuka a výcvik předmětu zdravotnická příprava nejsou obsahem tabulky. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 167/2002 Sb. Vzor profesního osvědčení 677kB Příloha č. 4 k vyhlášce č. 167/2002 Sb. UČEBNÍ OSNOVA základního a zdokonalovacího školení pro zkušební komisaře Základní školení \| Obsah školení\| Minimální počet hodin ---\|---\|--- 1.\| Právní problematika\| 36 2.\| Konstrukce motorových vozidel\| 16 3.\| Základy bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích a hospodárného řízení vozidel\| 16 4.\| Teoretické základy hodnocení řidičských dovedností\| 28 5.\| Rétorika a komunikace, jednání s kandidáty\| 16 6.\| Rozvoj praktických dovedností pro hodnocení řidičů\| 54 7.\| Rozvoj osobních řidičských dovedností\| 30 8.\| Vstupní průběžné a výstupní přezkoušení\| 20 \| Počet hodin celkem\| 216 Zdokonalovací školení \| Obsah školení\| Minimální počet hodin ---\|---\|--- Modul A\| Modul B\| Modul C\| Modul D\| Modul E 1.\| Právní problematika\| 4\| 4\| 4\| 4\| 4 2.\| Konstrukce motorových vozidel\| 4\| 4\| 4\| 4\| 0 3.\| Základy bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích a hospodárného řízení vozidel\| 2\| 2\| 2\| 2\| 2 4.\| Teoretické základy hodnocení řidičských dovedností\| 4\| 4\| 4\| 4\| 4 5.\| Rétorika a komunikace, jednání s kandidáty\| 4\| 4\| 4\| 4\| 4 6.\| Rozvoj praktických dovedností pro hodnocení řidičů\| 8\| 8\| 8\| 8\| 8 7.\| Rozvoj osobních řidičských dovedností\| 8\| 8\| 8\| 8\| 8 8.\| První pomoc\| 0\| 0\| 0\| 0\| 4 9.\| Vstupní průběžné a výstupní přezkoušení\| 2\| 2\| 2\| 2\| 2 \| Počet hodin celkem\| 36\| 36\| 36\| 36\| 36 Příloha č. 5 k vyhlášce č. 167/2002 Sb. Vzor průkazu zkušebního komisaře 703kB Příloha č. 6 k vyhlášce č. 167/2002 Sb. ÚPLNÉ ZNĚNÍ OTÁZEK ke zkoušce z ovládání a údržby vozidla Pro skupinu vozidel C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E D a D+E 1. Popište úkony kontroly vozidla před jízdou. 2. Popište kontrolu tlaku vzduchu v pneumatikách a hloubky drážek dezénu pneumatiky. 3. Popište obsah kontroly kol a pneumatik a faktory ovlivňující jejich životnost. 4. Jaké jsou nejčasnější příčiny poškození plášťů pneumatik a jejich projevy. 5. Popište postup při výměně kola. 6. Popište kontrolu množství oleje v motoru a způsob jeho doplňování, časové intervaly pro jeho výměnu. 7. Popište funkci signalizace správné činnosti dobíjení akumulátoru a mazání motoru řidiči vozidla a signalizaci případných projevů poruch během jízdy vozidla. 8. Popište kontrolu a ošetřování kapalinové chladicí soustavy vozidla a zajištění regulace provozní teploty motoru. 9. Popište signalizaci teploty chladicí kapaliny řidiči a postup, došlo-li k přehřátí motoru (např. při dlouhém couvání nebo popojíždění v koloně apod.). 10. Popište kontrolu a ošetřování vzduchové chladicí soustavy vozidla a zajištění regulace provozní teploty motoru. 11. Popište hlavní části palivové soustavy vznětového motoru. 12. V čem spočívá údržba a ošetřování palivové soustavy vznětového motoru. 13. Popište postup při odvzdušnění palivové soustavy vznětového motoru. 14. Popište postup při hledání příčiny zavzdušnění palivové soustavy vznětového motoru. 15. Popište funkci regulátoru otáček vstřikovacího čerpadla a funkci omezovače rychlosti. 16. Popište kontrolu a údržbu výfukového systému motoru. 17. Popište, jakou funkci plní filtr pevných částic, jeho umístění na vozidle a jakými způsoby lze ovlivnit jeho životnost. 18. Popište činnost turbodmychadla, funkci chladiče vzduchu (mezichladiče) a způsob jejich ošetřování. 19. Popište ošetřování čističe vzduchu (suchý, mokrý) a v čem spočívá údržba plnicího systému motoru. 20. Popište, jakou funkci plní u vozidla spojka a jakými způsoby lze ovlivnit její životnost. 21. Popište, jakou funkci plní u vozidla převodovka, rozdělovací převodovka, spojovací hřídel, rozvodovka, diferenciál a kolové redukce, v čem spočívá jejich ošetřování. 22. Popište rozdíl mezi synchronizovanou a nesynchronizovanou převodovkou, způsob jejich ovládání a použití ve vozidlech. 23. Popište význam kombinovaných (půlených) převodovek a jakou funkci plní uzávěrka diferenciálu. 24. Popište, jakou funkci plní na vozidle tlumiče pérování a stabilizátor, projevy jejich nesprávné činnosti na technický stav vozidla a bezpečnost jízdy. 25. Popište účel posilovače brzd a řízení na vozidle, proč se nesmí za jízdy vypínat motor. 26. Popište účel antiblokovacího systému (ABS) na vozidle a kontrolu jeho správné funkce. 27. Popište účel systému regulace prokluzu kol hnacích náprav (ASR) a kontrolu jeho správné funkce. 28. Popište funkci provozní, parkovací, pomocné (odlehčovací) a nouzové brzdy. 29. Popište princip pomocné (odlehčovací) brzdy (motorové, retardéru elektromagnetického a retardéru hydrodynamického). 30. Popište princip činnosti kapalinové brzdy a vzduchokapalinové brzdy. 31. Popište princip činnosti vzduchové brzdy, vyjmenujte její hlavní části. 32. Popište postup při ošetřování a údržbě jednotlivých částí vzduchové brzdy. 33. Popište rozdíl mezi kotoučovou a bubnovou (čelisťovou) brzdou, jejich výhody a nevýhody. 34. Vysvětlete, co se rozumí pod pojmem geometrie řídící nápravy vozidla. 35. Popište nejčastější projevy nesprávné geometrie řídící nápravy vozidla. 36. Popište postup při ošetřování akumulátoru a faktory ovlivňující jeho životnost. 37. Vysvětlete rozdíl mezi paralelním a sériovým zapojením akumulátorů a správný postup při jejich zapojení a odpojení. 38. Popište funkci pojistek v elektrické soustavě vozidla a jejich umístění. 39. Popište, jakým způsobem se provádí výměna žárovek vnějšího osvětlení vozidla. 40. Vysvětlete symboly kontrolek a ovladačů na přístrojové desce (volantu) vozidla. 41. Popište postup při připojení tažného lana a tažné tyče a možnosti jejich použití. 42. Popište postup při montáži sněhových řetězů. 43. Popište základní funkce tachografu a v čem spočívá jeho obsluha. 44. Popište postup při připojování a odpojování přívěsu. 45. Vyjmenujte povinné vybavení vozidla. Příloha č. 7 k vyhlášce č. 167/2002 Sb. Zvláštní jízdní úkony pro první část zkoušky z praktické jízdy motocyklů zařazených do skupiny vozidel AM, A1, A2 a A K § 19 odst. 1 písm. b) bodu 1. 1.1 Sejmutí motocyklu ze středového stojanu a jeho vedení vpřed bez použití motoru se zatočením doleva, následně vzad se zaparkováním do omezeného prostoru a postavení motocyklu na středový stojan. Sejmutí motocyklu ze středového stojanu a jeho vyvedení z omezeného prostoru vpravo. V případě, že je motocykl vyroben pouze s podpěrným stojanem, použije se podpěrný stojan. 1.4MB K § 19 odst. 1 písm. b) bodu 2. 2.1 provedení jízdy při nízké rychlosti - následování komisaře rychlostí chůze cca 4 km.h-1 v přímém směru (délka dráhy cca 12 m) 3.2MB 2.2 Bezpečné otočení o 180° projetím zatáčky tvaru „U“ rychlostí chůze cca 4 km.h-1 815kB 2.3 Slalom při rychlosti chůze cca 4 km.h-1 1.2MB 2.4 Jízda po dráze ve tvaru „8“ při rychlosti chůze cca 4 km.h-1 1.4MB 2.5 Opakované rozjetí se s jednou nohou na stupačce a přesunutím druhé nohy na stupačku a zastavení s následnou oporou jednou nebo oběma nohama pro udržení stability motocyklu 732kB 2.6 Dráha pro úkony v pomalé rychlosti 3.9MB K § 19 odst. 1 písm. b) bodu 3. 3.1 Provedení jízdy ve vyšších rychlostech, slalom v rychlosti 40 km.h-1 1015kB 3.2 Vyhýbání se překážce při počáteční rychlosti nejméně 50 km.h-1 (u skupiny AM při rychlosti 45 km.h-1) 1.2MB K § 19 odst. 1 písm. b) bodu 4. 4.1 Brzdění na přesnost ve stanoveném úseku z rychlosti nejméně 50 km.h-1 (u skupiny AM z rychlosti 45 km.h-1) 685kB 4.2 Nouzové brzdění na stanovenou vzdálenost z rychlosti nejméně 50 km.h-1 (u skupiny AM z rychlosti 45 km.h-1) 846kB 4.3 Dráha pro úkony při vyšší rychlosti 2.1MB 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES ze dne 20. prosince 2006 o řidičských průkazech (přepracované znění). Směrnice Komise 2012/36/EU ze dne 19. listopadu 2012, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech. Směrnice Komise 2014/85/EU ze dne 1. července 2014, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech. 1a) Vyhláška č. 301/2001 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. 2) ČSN 01 8020 Dopravní značky na pozemních komunikacích. 2a) § 92 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3) Například zákon č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 3a) Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. 4) Například zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. 5) Vyhláška č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech. 6) § 13 odst. 1 písm. b) a odst. 2 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 297/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 168/2002 Sb.	Nařízení vlády č. 168/2002 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky Vyhlášeno 7. 5. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 71/2002 * § 1 - Toto nařízení stanoví požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky. * § 2 - Pro účely tohoto nařízení se rozumí * § 3 - Zaměstnavatel při provozování dopravy dopravními prostředky organizuje práci zaměstnanců v souladu s tímto nařízením, se zvláštními právními předpisy,1) návodem dodaným výrobcem pro provoz a používání dopravních prostředků a místním provozním bezpečnostním * § 4 - Další požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování * § 5 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003. č. 1 k nařízení vlády č. 168/2002 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 168/2002 Sb. č. 3 k nařízení vlády č. 168/2002 Sb. č. 4 k nařízení vlády č. 168/2002 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2003 168 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 25. března 2002, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky Vláda nařizuje podle § 134e odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.: § 1 Toto nařízení stanoví požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky. § 2 Pro účely tohoto nařízení se rozumí a) místním provozním bezpečnostním předpisemmístním provozním bezpečnostním předpisem předpis upravující pracovní a technologické postupy při provozování dopravy, b) normovou hodnotounormovou hodnotou konkrétní technický požadavek obsažený v příslušné české technické normě. § 3 Zaměstnavatel při provozování dopravy dopravními prostředky organizuje práci zaměstnanců v souladu s tímto nařízením, se zvláštními právními předpisy,1) návodem dodaným výrobcem pro provoz a používání dopravních prostředků a místním provozním bezpečnostním předpisemmístním provozním bezpečnostním předpisem vydaným zaměstnavatelem, kterým se stanoví pracovní a technologické postupy pro bezpečné provozování dopravy, bezpečnost provádění jednotlivých pracovních operací s ohledem na zvláštnosti pracoviště a pracovní prostředí, na možné ohrožení zaměstnanců povětrnostní situací a na pravidla dorozumívání mezi zaměstnanci při pracovních operacích. § 4 Další požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování a) silniční dopravy, jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení, b) vnitrozemské plavby, jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto nařízení, c) letecké dopravy, jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto nařízení, d) dráhy, drážní dopravy a dráhy průmyslové, jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto nařízení. § 5 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003. Předseda vlády: v z. JUDr. Rychetský v. r. 1\\. místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: PhDr. Špidla v. r. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 168/2002 Sb. Další požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování silniční dopravy 1. Zaměstnavatel je povinen zajistit způsob organizace práce a pracovních postupů při provozování silniční dopravy, obsluze, opravách, kontrole a údržbě dopravních prostředků a pracovních činností, při nichž se používají dopravní prostředky, tak, aby a) byly určeny prostory pro bezpečné nakládání a vykládání přepravovaného nákladu a určen zaměstnanec, který řídí a koordinuje tuto činnost, b) byly vydány organizační pokyny pro vykládku a nakládku zvláště těžkých nebo rozměrných nákladů a pro připojování a odpojování dopravních prostředků byl zajištěn dostatečný počet zaměstnanců pro tyto činnosti, a před zahájením prací určen způsob jejich dorozumívání, c) bylo pracoviště mimo pozemní komunikace v případě potřeby vyznačeno výstražnými tabulkami, dopravními značkami, případně nahrnutím zeminy tam, kde hrozí nebezpečí zřícení nebo zasypání dopravního prostředku, a za snížené viditelnosti byla nebezpečná místa v terénu opatřena světly, odrazkami nebo odrazovými deskami, d) v případě, že to vyžadují okolnosti, byl zaměstnanec při pohybu na pracovišti mimo pozemní komunikace seznámen s místními provozními podmínkami. 2. Zaměstnavatel je dále povinen zajistit, aby zaměstnanec a) neodstavoval dopravní prostředek na nevhodném místě z hlediska bezpečnosti práce, zejména v ochranném pásmu inženýrských sítí,1) a nevjížděl na místa, kde povrch terénu není dostatečně pevný, široký a sjízdný, b) používal při výstupu na ložnou plochu dopravního prostředku, při sestupu z ní a při plachtování žebřík nebo jiné vhodné zařízení, c) zabezpečil bezpečné otáčení nebo couvání za pomoci dalšího zaměstnance, vyžadují-li to okolnosti, zejména nedostatečný rozhled nebo terén mimo pozemní komunikace, d) prováděl kontrolu spojení a kontrolu zajištění závěsného zařízení dopravního prostředku při připojování dopravního prostředku a po odpojení prováděl kontrolu odpojení a zajišťoval rozpojené dopravní prostředky proti samovolnému pohybu, e) používal při odstraňování poruch, ke kterým došlo během jízdy na pozemních komunikacích a kdy je nutno na ně vstoupit, výstražné vesty s vysokou viditelností vyhovující požadavkům normových hodnotnormových hodnot. 3. U zaměstnance, který řídí dopravní prostředek a na kterého se nevztahuje zvláštní právní předpis,2) je zaměstnavatel povinen zajistit, aby a) nepřekročil maximální dobu řízení, která činí 4,5 hodiny; za dobu řízení se považuje i přerušení řízení na dobu kratší než 15 minut. Nejpozději po uplynutí maximální doby řízení musí být řízení přerušeno bezpečnostní přestávkou3) v trvání nejméně 30 minut, nenásleduje-li nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami nebo nepřetržitý odpočinek v týdnu. Bezpečnostní přestávka může být rozdělena do dvou částí v trvání nejméně 15 minut zařazených do doby řízení, b) během bezpečnostní přestávky nevykonával žádnou činnost vyplývající z jeho pracovních povinností, kromě dozoru na vozidlo a jeho náklad. Bezpečnostní přestávky a přestávky na jídlo a oddech se mohou slučovat; přestávky se neposkytují na začátku a na konci pracovní doby, c) vedl v listinné formě nebo technickým zařízením denní evidenci o době řízení dopravního prostředku a o čerpání bezpečnostních přestávek. Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 168/2002 Sb. Další požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování vnitrozemské plavby 1. Zaměstnavatel je povinen zajistit způsob organizace práce a pracovních postupů při provozování vnitrozemské plavby zejména s ohledem na práci na plavidlech, při pohybu plavidel v obvodu přístavu a plavebních komorách. 2. Při vytahování, spouštění, vyvazování a spojování plavidel, při používání lodního výtahu, při práci s lany a kotvou, při sochorování, nakládce, překládce a vykládce nákladu, při práci ve strojovnách plavidel, údržbě, opravách a čištění plavidel je zaměstnavatel povinen zajistit, aby zaměstnanec a) používal při práci s lany lana nepoškozená, b) neponechával nepoužívaná lana volná, c) nezachycoval uvolněná lana rukou, d) nezdržoval se před lany v nebezpečném prostoru a nevstupoval do lanových smyček, e) ohýbal lana pouze přes kladku nebo pachole, f) přecházel z plavidla na plavidlo jen v místech, kde boky plavidel vzájemně přiléhají a obě paluby jsou bez překážek, g) přestupoval z plavidla na plavidlo, z nichž jedno je v pohybu, pouze tehdy, když rychlost pohybujícího se plavidla je stejná nebo nižší než rychlost chůze zaměstnance a přestup je možný pouhým překročením boků plavidel, a aby při přestupu nepřenášel žádná břemena, h) nepřelézal spojená plavidla po kormidlech a lanech, i) při vyvazování plavidla ke břehu nebo v plavebních komorách neopouštěl plavidlo současně s vyvazovacím nebo vrhacím lanem, j) při nakládce a vykládce se nezdržoval v nebezpečném prostoru strojů a technických zařízení pro nakládku a vykládku, k) měl pro přechod z plavidel na břeh zajištěny vhodné lávky dostatečných rozměrů, které musí být upevněny, opatřeny zábradlím a jejich okraje označeny bezpečnostní značkou. 3. Zaměstnavatel je povinen označit bezpečnostními značkami nebezpečná místa na plavidlech, přístupové a únikové cesty; vnitřní strany poklopů v plavidlech musí být označeny tak, aby označení bylo viditelné i při jejich otevření. 4. Při opravách a údržbě plavidel je zaměstnavatel povinen zajistit, aby nedošlo k náhlému uvolnění demontovaných částí zařízení. Demontované části musí být před úplným uvolněním zajištěny proti nepředvídanému pohybu a odkládány tak, aby nebránily bezpečnému pohybu zaměstnanců a byly zajištěny proti pádu nebo sesunutí. 5. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci vhodné osobní ochranné pracovní prostředky s ohledem na zvláštnosti provozu při vnitrozemské plavbě. Záchrannou vestou musí být zaměstnanec vybaven v případech a) kdy plavidlo není vybaveno zábradlím a hrozí nebezpečí pádu zaměstnance, b) záchranných prací nebo při havárii plavidla, c) použití záchranného člunu pro pracovní nebo záchranné účely, d) při opuštění plavidla pomocí otočného ramene, e) opuštění plavidla při vyvazování v plavební komoře, f) vyprošťování kotvy, g) kdy to podle podmínek a charakteru práce určí zaměstnavatel nebo vůdce plavidla. Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 168/2002 Sb. Další požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování letecké dopravy. 1. Zaměstnavatel je povinen zajistit způsob organizace práce a pracovních postupů při provozování letecké dopravy s ohledem na řízení, obsluhu, zajišťování leteckých prací a leteckých služeb a při stanovení pravidel pohybu všech dopravních prostředků, ostatních mechanismů a osob v areálu letiště. 2. Nakládání, překládání a vykládání přepravovaného nákladu a práce při obsluze, údržbě a opravách letadel, jejich plnění pohonnými hmotami, provádění motorových zkoušek, vlečení, mytí, pojíždění a rozmrazování letadel, vyhřívání jejich kabin a práci za nepříznivé povětrnostní situace organizuje zaměstnavatel tak, aby zaměstnanec a) k vlečení letadel používal pouze zařízení určená pro příslušné typy letadel, b) nevstupoval nebo nevjížděl do nebezpečného prostoru u vrtule a před vstupy proudových motorů, c) nepohyboval se nebo nepojížděl za letadly, která mají spuštěné motory, d) vstupoval, pohyboval se a vykonával pracovní činnost na ploše letiště se zvýšenou pozorností s ohledem na provoz a aby při cestě na pracoviště a odchodu z pracoviště používal pouze stanovené přístupové a únikové cesty, e) vykonávající práci na provozních plochách letiště a v nebezpečných prostorách používal výstražné vesty, postroje nebo oděvy s vysokou viditelností nebo z fluorescenčních materiálů, popřípadě prostředky na ochranu sluchu nebo hlavy splňující požadavky normových hodnotnormových hodnot. Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 168/2002 Sb. Další požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dráhy, drážní dopravy a dráhy průmyslové 1. Zaměstnavatel je povinen zajistit způsob organizace práce a pracovních postupů při provozování dráhy, drážní dopravy1) a dráhy průmyslové s ohledem na obsluhu, doprovod, údržbu a opravy drážních vozidel, zvláštní technologie používané při provozování dráhy, práci v kolejišti, na trati, v obvodu dráhy, včetně určování a označování přístupových a manipulačních cest a stezek a zabezpečení bezpečného pohybu po přístupových cestách i při nepříznivé povětrnostní situaci, stavební činnosti, údržbě, překládce a vykládce nákladu, při připojování a odpojování drážních vozidel, posunu, zajišťování drážních vozidel proti náhodnému pohybu a při specifických činnostech. 2. Zaměstnavatel je povinen na pracovišti označit bezpečnostními značkami stožáry, sloupy, konstrukce, pevné objekty, zařízení a jiné překážky zasahující do volného schůdného a manipulačního prostoru. Pro ochranu zaměstnanců na pracovišti je zaměstnavatel povinen v případě potřeby zajistit užívání výstražných systémů, například zastavovacích terčů. 3. Zaměstnavatel je povinen zajistit způsob organizace práce a pracovních postupů při provozování dráhy, drážní dopravy a dráhy průmyslové tak, aby zaměstnanec a) vstupoval, pohyboval se a pracoval v kolejišti jen za účelem výkonu práce, a to se zvýšenou pozorností na provoz, a aby při cestě na pracoviště a při odchodu z pracoviště používal pouze určené přístupové a únikové cesty, b) nestoupal a nesedal na hlavu kolejnic, srdcovku, přídržnici, jazyk nebo opornici výměny, na narážecí a táhlové ústrojí a na další zařízení drážních vozidel, s výjimkou stupaček a míst k tomu určených, c) nepodlézal drážní vozidla a nevstupoval mezi ně, pokud jsou v pohybu, d) nepřecházel koleje před a za stojícími drážními vozidly ve vzdálenosti menší než 5 metrů a nepřecházel koleje bezprostředně před a za jedoucími drážními vozidly, e) neprocházel mezerami mezi drážními vozidly, je-li vzdálenost mezi nimi menší než 10 metrů, pokud se nepřesvědčil, že tato vozidla nebudou uvedena do pohybu, f) nevystupoval, nesestupoval a nestál na brzdové plošině, schůdcích a bočních stupátkách drážních vozidel, pokud se nemůže přidržovat madla, g) nevystupoval na střechy drážních vozidel a jejich náklady na kolejištích s trolejovým vedením, pokud toto vedení není vypnuto a řádně zajištěno, h) při posunu drážních vozidel na ně naskakoval a seskakoval z nich jen tehdy, odpovídá-li rychlost drážního vozidla rychlosti jeho chůze, i) nenaskakoval a neseskakoval z drážních vozidel za nepříznivé povětrnostní situace, zejména za mlhy, deště, sněhu a náledí, j) ručně nesvěšoval a nerozvěšoval drážní vozidla, která jsou v pohybu, k) nerozvěšoval drážní vozidla tyčí v případě, že jejich rychlost neodpovídá rychlosti chůze, l) nerozvěšoval drážní vozidla při spojeném brzdovém, vzduchovém a jiném potrubí, při spojených kabelech elektrického topení a ovládání vozidel a při spuštěných přechodových můstcích, m) nevstupoval při svěšování a rozvěšování drážních vozidel mezi ně, pokud nejsou v klidu, n) nestál při jízdě na stupátkách drážních vozidel na straně ramp a pevných staveb zasahujících do zúženého průjezdného průřezu, o) netlačil nebo netáhnul drážní vozidla za nárazníky nebo šroubovky při současné chůzi v koleji, p) nevstupoval do prostoru mezi nákladní rampu a drážní vozidla, nezdržoval se v tomto prostoru a v místech, kde je úzký průjezdný průřez nebo není zachován volný schůdný prostor, r) při posunu, při práci na kolejišti, při čištění, údržbě a opravách drážních vozidel, při práci ve výškách a na pracovišti, kde je nebezpečí pádu předmětů nebo pracovních úrazů způsobených elektrickým proudem, a při stavební činnosti používal výstražné vesty, postroje nebo oděvy vyrobené z fluorescenčního materiálu, vhodné prostředky na ochranu hlavy a obuv s protiskluznou podešví vyhovující požadavkům normových hodnotnormových hodnot a svítilny s bílým světlem, pokud vstupuje do tunelu. 1) Například zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb. a zákona č. 62/2002 Sb., zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb. a zákona č. 254/2001 Sb., zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění zákona č. 189/1999 Sb. a zákona č. 146/2000 Sb., zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 77/2002 Sb. 1) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). 2) Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 304/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 150/2000 Sb. a zákona č. 361/2000 Sb. Zákon č. 475/2001 Sb., o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě. 3) § 134e odst. 1 písm. a) zákoníku práce. 1) Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 77/2002 Sb.
Zákon č. 173/2002 Sb.	Zákon č. 173/2002 Sb. Zákon o poplatcích za udržování patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin a o změně některých zákonů Vyhlášeno 9. 5. 2002, datum účinnosti 1. 7. 2002, částka 73/2002 * ČÁST PRVNÍ - POPLATKY ZA UDRŽOVÁNÍ PATENTŮ A DODATKOVÝCH OCHRANNÝCH OSVĚDČENÍ PRO LÉČIVA A PRO PŘÍPRAVKY NA OCHRANU ROSTLIN (§ 1 — § 13) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 14 — § 14) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích (§ 15 — § 15) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony na ochranu průmyslového vlastnictví (§ 16 — § 16) * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 17 — § 17) k zákonu č. 173/2002 Sb. Aktuální znění od 29. 9. 2005 (377/2005 Sb.) 173 ZÁKON ze dne 9. dubna 2002 o poplatcích za udržování patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ POPLATKY ZA UDRŽOVÁNÍ PATENTŮ A DODATKOVÝCH OCHRANNÝCH OSVĚDČENÍ PRO LÉČIVA A PRO PŘÍPRAVKY NA OCHRANU ROSTLIN § 1 Předmět úpravy (1) Podle tohoto zákona jsou vyměřovány a vybírány poplatky za udržování patentu v platnosti (dále jen „udržovací poplatky za patent“), poplatky za udržování evropského patentu s účinky pro Českou republiku v platnosti (dále jen „udržovací poplatky za evropský patent“), poplatky za udržování dodatkového ochranného osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin v platnosti (dále jen „udržovací poplatky za dodatková osvědčení“).1) (2) Poplatky podle odstavce 1 vyměřuje a vybírá Úřad průmyslového vlastnictví (dále jen „Úřad“). § 2 Sazby Sazby udržovacích poplatků za patent, udržovacích poplatků za evropský patent a udržovacích poplatků za dodatková osvědčení jsou stanoveny v sazebníku udržovacích poplatků, který je uveden v příloze k tomuto zákonu. § 3 Poplatník (1) Poplatníkem udržovacích poplatků za patent je majitel patentu. (2) Poplatníkem udržovacích poplatků za evropský patent je majitel evropského patentu s účinky pro Českou republiku (dále jen „evropský patent“). (3) Poplatníkem udržovacích poplatků za dodatková osvědčení je majitel dodatkového ochranného osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin (dále jen „dodatkové osvědčení“). § 4 Osvobození od poplatků Od placení udržovacích poplatků je osvobozena Česká republika. § 5 Vyměření a splatnost udržovacího poplatku za patent (1) Udržovací poplatky za patent se platí za jednotlivá roční období trvání patentu, počínaje dnem podání přihlášky vynálezu. (2) První udržovací poplatek za patent vyměří Úřad rozhodnutím, a to ve výši odpovídající sazbám udržovacích poplatků za patent za období ode dne podání přihlášky vynálezu do dne splatnosti vyměřeného udržovacího poplatku za patent. Tento poplatek je splatný nejdéle do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení patentu. (3) Udržovací poplatek za patent za následující roční období je splatný bez vyměření nejpozději dnem, ve kterém uplyne předchozí roční období. § 6 Splatnost udržovacího poplatku za evropský patent (1) Udržovací poplatky za evropský patent se platí za jednotlivá roční období trvání platnosti evropského patentu, počínaje dnem podání evropské patentové přihlášky s účinky pro Českou republiku. (2) První udržovací poplatek za evropský patent se platí bez vyměření až za roční období, která následují po ročním období, ve kterém bylo udělení evropského patentu oznámeno v Evropském patentovém věstníku. (3) Stane-li se první udržovací poplatek za evropský patent splatným do 2 měsíců ode dne oznámení o udělení evropského patentu v Evropském patentovém věstníku, je tento poplatek řádně zaplacen, je-li zaplacen ve lhůtě 2 měsíců ode dne tohoto oznámení. (4) Udržovací poplatek za evropský patent za následující roční období je splatný bez vyměření nejpozději dnem, ve kterém uplyne předchozí roční období. § 7 Splatnost udržovacího poplatku za dodatková osvědčení (1) Udržovací poplatky za dodatková osvědčení se platí za jednotlivá roční období trvání platnosti dodatkového osvědčení, počínaje dnem podání přihlášky vynálezu nebo podání evropské patentové přihlášky s účinky pro Českou republiku, která navazují na poslední roční období platnosti patentu nebo platnosti evropského patentu. (2) První udržovací poplatek za dodatkové osvědčení je splatný před uplynutím posledního ročního období platnosti patentu nebo evropského patentu nebo do 2 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení dodatkového ochranného osvědčení, podle toho, která z těchto lhůt uplyne později. (3) Udržovací poplatek za dodatkové osvědčení za následující roční období je splatný bez vyměření nejpozději dnem, ve kterém uplyne předchozí roční období. Společná ustanovení o placení udržovacích poplatků § 8 (1) Poplatník je povinen u každé platby udržovacího poplatku za patent, udržovacího poplatku za evropský patent nebo udržovacího poplatku za dodatkové osvědčení (dále jen „udržovací poplatek“) uvést, kterého patentu, evropského patentu nebo dodatkového osvědčení se platba udržovacího poplatku týká. Nelze-li jednoznačně zjistit účel platby, Úřad poplatníka vyzve, aby ve stanovené lhůtě tento účel písemně sdělil. Nevyhoví-li poplatník této výzvě, má se za to, že k platbě nedošlo a Úřad platbu vrátí. (2) Není-li splatný udržovací poplatek zaplacen ve stanovené výši, vyzve Úřad poplatníka k jeho doplacení ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení výzvy. Po marném uplynutí této lhůty se má za to, že udržovací poplatek nebyl zaplacen. Úřad platbu, kterou v neúplné výši obdržel, poplatníkovi do 30 dnů ode dne marného uplynutí lhůty vrátí. Ustanovení odstavce 4 tím není dotčeno. (3) Udržovací poplatek lze řádně zaplatit nejdříve jeden rok přede dnem jeho splatnosti. Udržovací poplatek, který byl zaplacen ve stanovené výši předčasně, Úřad uzná za řádně zaplacený jen na základě písemné žádosti poplatníka, jen je-li zaplacen ve výši stanovené tímto zákonem. (4) Nebyl-li udržovací poplatek zaplacen ve stanovené lhůtě nebo má-li se za to, že nebyl zaplacen podle odstavce 2, může jej poplatník uhradit dodatečně ve lhůtě 6 měsíců ode dne jeho splatnosti. V tomto případě je poplatník povinen zároveň se splatným udržovacím poplatkem uhradit penále ve výši, které se rovná výši splatného udržovacího poplatku. § 9 (1) Úřad zaplacený udržovací poplatek vrátí, jestliže nevznikla povinnost jej platit; to neplatí, jestliže na základě žádosti poplatníka podle § 8 odst. 3 Úřad uznal udržovací poplatek, který dosud nebyl splatný, za řádně zaplacený. (2) Úřad vrátí bez žádosti poplatníkovi částku, o kterou zaplatil na udržovací poplatek více, než byl povinen, převyšuje-li tato částka 50 Kč. (3) Úřad nevrátí již zaplacený udržovací poplatek, došlo-li po jeho zaplacení k zániku či zrušení patentu, evropského patentu nebo dodatkového osvědčení, a to včetně udržovacího poplatku zaplaceného předčasně podle § 8 odst. 3. § 10 Způsob placení udržovacích poplatků (1) Udržovací poplatky se platí v české měně a) bezhotovostním převodem z účtu vedeného u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky nebo spořitelního a úvěrního družstva na příslušný účet Úřadu, b) v hotovosti 1. prostřednictvím bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky nebo spořitelního a úvěrního družstva anebo držitele poštovní licence na příslušný účet Úřadu, 2. jejím složením v pokladně Úřadu; na přijatou platbu je Úřad povinen vydat potvrzení, c) šekem. (2) Čísla příslušných účtů pro placení udržovacích poplatků Úřad zveřejní ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví. § 11 Řízení (1) Nestanoví-li tento zákon jinak, nelze u udržovacího poplatku a) prominout zmeškání lhůty k jeho zaplacení, b) povolit posečkání s jeho placením, ani c) povolit jeho zaplacení ve splátkách. (2) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, platí pro řízení ve věcech udržovacích poplatků ustanovení zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků.2) § 12 Rozpočtové určení udržovacích poplatků Udržovací poplatky jsou příjmem státního rozpočtu. Úřad za Českou republiku poměrnou část příjmu z udržovacího poplatku za evropský patent odvádí Evropské patentové organizaci způsobem, ve výši a lhůtách, stanovených mezinárodní smlouvou, která byla schválena Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána.3) § 13 Přechodná ustanovení (1) Pokud byl první správní poplatek za udržování patentu v platnosti vyměřen přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, avšak je splatný po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se podle dosavadních předpisů. (2) Pokud byl správní poplatek za udržování patentu v platnosti splatný a zaplacený podle dosavadních předpisů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokládá se za řádně zaplacený podle tohoto zákona pro celé období, pro které byl zaplacen. (3) Pokud byl správní poplatek za udržování patentu v platnosti, který je splatný po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, zaplacen předem, pokládá se tento správní poplatek za udržovací poplatek za patent podle tohoto zákona, pokud splňuje podmínky tímto zákonem stanovené. (4) Pokud nebyl správní poplatek za udržování patentu v platnosti, který byl splatný přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zaplacen ve stanovené výši, je poplatník povinen doplatit správní poplatek podle dosavadních právních předpisů; při výzvě Úřadu k doplacení správního poplatku se postupuje podle tohoto zákona. (5) Pokud lhůta k zaplacení správního poplatku za udržování patentu v platnosti podle dosavadních právních předpisů marně uplynula přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a tento správní poplatek byl zaplacen podle dosavadních právních předpisů v další lhůtě 6 měsíců, považuje se tento správní poplatek za udržovací poplatek za patent podle tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o správních poplatcích § 14 Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 146/2002 Sb. a zákona č. 149/2002 Sb., se mění takto: 1. V poznámkách k části VIII sazebníku správních poplatků se v bodě 1 číslice „114“ zrušuje. 2. V sazebníku správních poplatků se položka 114 včetně poznámek zrušuje. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích § 15 Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 116/2000 Sb. a zákona č. 207/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 19 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 3a) zní: „(4) Za udržování platnosti patentu, k němuž majitel nabídl licenci podle odstavce 1, se platí poplatky podle zvláštního právního předpisu3a) pouze v poloviční výši. 3a) Zákon č. 173/2002 Sb., o poplatcích za udržování patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin a o změně některých zákonů.“. 2. V § 21 odst. 2 se slovo „správní“ zrušuje a odkaz na poznámku pod čarou č. 4) se nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 3a). 3. V § 21 odstavec 3 zní: „(3) Práva třetích osob, které v dobré víře započaly po marném uplynutí lhůty k zaplacení poplatku s využíváním předmětu vynálezu nebo k takovému využívání provedly vážné a účinné přípravy, nejsou zaplacením tohoto poplatku v dodatečné lhůtě dotčena.“. 4. V § 22 písm. b) se slova „správní poplatky4) za udržování platnosti patentu“ nahrazují slovy „poplatky za udržování patentu v platnosti3a)“. 5. § 35g zní: „§ 35g (1) Za udržování evropského patentu v platnosti je majitel povinen platit poplatky podle zvláštního právního předpisu.3a) (2) Práva třetích osob, které v dobré víře započaly po marném uplynutí lhůty k zaplacení poplatku s využíváním předmětu vynálezu nebo k takovému využívání provedly vážné a účinné přípravy, nejsou zaplacením tohoto poplatku v dodatečné lhůtě dotčena.“. 6. V § 35m odst. 3 se slova „správní poplatky podle zvláštního právního předpisu4)“ nahrazují slovy „poplatky podle zvláštního právního předpisu3a)“. 7. V § 35m odst. 4 se slova „po marném uplynutí lhůty k zaplacení poplatku za udržování osvědčení v platnosti v dobré víře započaly“ nahrazují slovy „v dobré víře započaly po marném uplynutí lhůty k zaplacení poplatku za udržování osvědčení v platnosti,“. 8. V § 35n odst. 1 písm. c) se slovo „správní“ zrušuje. 9. V § 88 se věta druhá zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony na ochranu průmyslového vlastnictví § 16 V čl. X zákona č. 116/2000 Sb., kterým se mění některé zákony na ochranu průmyslového vlastnictví, se slova „dnem 1. července 2002“ nahrazují slovy „dnem, v němž se stane ratifikovaná a vyhlášená Úmluva o udělování evropských patentů pro Českou republiku závazná“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST § 17 Tento zákon nabývá účinnosti dnem, v němž se stane ratifikovaná a vyhlášená Úmluva o udělování evropských patentů pro Českou republiku závazná. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. Příloha k zákonu č. 173/2002 Sb. Sazebník udržovacích poplatků 1. Sazebník poplatků za udržování patentů v platnosti a) za první rok ode dne podání přihlášky vynálezu 1 000 Kč, b) za druhý rok ode dne podání přihlášky vynálezu 1 000 Kč, c) za třetí rok ode dne podání přihlášky vynálezu 1 000 Kč, d) za čtvrtý rok ode dne podání přihlášky vynálezu 1 000 Kč, e) za pátý rok ode dne podání přihlášky vynálezu 2 000 Kč, f) za šestý rok ode dne podání přihlášky vynálezu 2 000 Kč, g) za sedmý rok ode dne podání přihlášky vynálezu 2 000 Kč, h) za osmý rok ode dne podání přihlášky vynálezu 2 000 Kč, i) za devátý rok ode dne podání přihlášky vynálezu 3 000 Kč, j) za desátý rok ode dne podání přihlášky vynálezu 4 000 Kč, k) za jedenáctý rok ode dne podání přihlášky vynálezu 6 000 Kč, l) za dvanáctý rok ode dne podání přihlášky vynálezu 8 000 Kč, m) za třináctý rok ode dne podání přihlášky vynálezu 10 000 Kč, n) za čtrnáctý rok ode dne podání přihlášky vynálezu 12 000 Kč, o) za patnáctý rok ode dne podání přihlášky vynálezu 14 000 Kč, p) za šestnáctý rok ode dne podání přihlášky vynálezu 16 000 Kč, q) za sedmnáctý rok ode dne podání přihlášky vynálezu 18 000 Kč, r) za osmnáctý rok ode dne podání přihlášky vynálezu 20 000 Kč, s) za devatenáctý rok ode dne podání přihlášky vynálezu 22 000 Kč, t) za dvacátý rok ode dne podání přihlášky vynálezu 24 000 Kč. 2. Sazebník poplatků za udržování evropských patentů v platnosti a) za první rok ode dne podání evropské patentové přihlášky 1 000 Kč, b) za druhý rok ode dne podání evropské patentové přihlášky 1 000 Kč, c) za třetí rok ode dne podání evropské patentové přihlášky 1 000 Kč, d) za čtvrtý rok ode dne podání evropské patentové přihlášky 1 000 Kč, e) za pátý rok ode dne podání evropské patentové přihlášky 2 000 Kč, f) za šestý rok ode dne podání evropské patentové přihlášky 2 000 Kč, g) za sedmý rok ode dne podání evropské patentové přihlášky 2 000 Kč, h) za osmý rok ode dne podání evropské patentové přihlášky 2 000 Kč, i) za devátý rok ode dne podání evropské patentové přihlášky 3 000 Kč, j) za desátý rok ode dne podání evropské patentové přihlášky 4 000 Kč, k) za jedenáctý rok ode dne podání evropské patentové přihlášky 6 000 Kč, l) za dvanáctý rok ode dne podání evropské patentové přihlášky 8 000 Kč, m) za třináctý rok ode dne podání evropské patentové přihlášky 10 000 Kč, n) za čtrnáctý rok ode dne podání evropské patentové přihlášky 12 000 Kč, o) za patnáctý rok ode dne podání evropské patentové přihlášky 14 000 Kč, p) za šestnáctý rok ode dne podání evropské patentové přihlášky 16 000 Kč, q) za sedmnáctý rok ode dne podání evropské patentové přihlášky 18 000 Kč, r) za osmnáctý rok ode dne podání evropské patentové přihlášky 20 000 Kč, s) za devatenáctý rok ode dne podání evropské patentové přihlášky 22 000 Kč, t) za dvacátý rok ode dne podání evropské patentové přihlášky 24 000 Kč. 3. Sazebník poplatků za udržování dodatkových osvědčení v platnosti a) za první rok platnosti dodatkového osvědčení 26 000 Kč, b) za druhý rok platnosti dodatkového osvědčení 28 000 Kč, c) za třetí rok platnosti dodatkového osvědčení 30 000 Kč, d) za čtvrtý rok platnosti dodatkového osvědčení 32 000 Kč, e) za pátý rok platnosti dodatkového osvědčení 34 000 Kč. 1) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 3) Úmluva o udělování evropských patentů (Evropská patentová úmluva) přijatá v Mnichově dne 5. října 1973, ve znění aktu revidujícího článek 63 Evropské patentové úmluvy ze dne 17. prosince 1991 a rozhodnutí správní rady Evropské patentové organizace z 21. prosince 1978, 13. prosince 1994, 20. října 1995, 5. prosince 1996 a 10. prosince 1998 a Revizní akt Úmluvy o udělování evropských patentů přijatý v Mnichově 29. listopadu 2000.
Zákon č. 174/2002 Sb.	Zákon č. 174/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 356/1999 Sb. Vyhlášeno 9. 5. 2002, datum účinnosti 24. 5. 2002, částka 73/2002 * ČÁST PRVNÍ - Změna živnostenského zákona * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 356/1999 Sb. * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 24. 5. 2002 174 ZÁKON ze dne 9. dubna 2002, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 356/1999 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna živnostenského zákona Čl. I Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb. a zákona č. 501/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 19 písm. b) se na konci doplňují tato slova: „není-li dále stanoveno jinak,“. 2. V § 24 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Odborná způsobilost spočívající v délce praxe se nevyžaduje u fyzické osoby, která příslušnou živnost již provozovala nebo pro ni byla ustanovena jako odpovědný zástupce; to platí i v případě změny živnosti volné na živnost vázanou. V takovém případě mohou fyzické a právnické osoby oprávněné k podnikání na základě živnostenského oprávnění vydaného na živnost volnou v provozování živnosti pokračovat.“. 3. § 25 zní: „§ 25 Živnosti volné jsou živnosti, pro jejichž provozování tento zákon nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti. K získání živnostenského oprávnění pro živnosti volné musí být splněny všeobecné podmínky (§ 6 odst. 1).“. 4. V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 207: Chemická výroba, se text „Obor 1 \| Průkaz způsobilosti 2 \| Poznámka 3 ---\|---\|--- Nákup, prodej a skladování zkapalněných uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách, včetně jejich dopravy \| úplné střední vzdělání na střední odborné škole technického směru zakončené maturitní zkouškou a 5 let praxe v oboru \| “ nahrazuje textem: „Obor 1 \| Průkaz způsobilosti 2 \| Poznámka 3 ---\|---\|--- Nákup, prodej a skladování zkapalněných uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách) a) nad 1000 kg skladovací kapacity, b) nad 40 kg náplně tlakové nádoby, c) do 40 kg náplně tlakové nádoby a do 1000 kg skladovací kapacity včetně \| pro činnost a) a b): a) vysokoškolské vzdělání v oblasti technických věd a technologií a 2 roky praxe v oboru, nebo b) vyšší odborné vzdělání v technickém studijním oboru a 3 roky praxe v oboru, nebo c) úplné střední odborné vzdělání v technickém studijním oboru a 5 let praxe v oboru \| ) vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Dosavadní živnostenská oprávnění s předmětem živnosti „Nákup, prodej a skladování zkapalněných uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách, včetně jejich dopravy“, která trvala ke dni účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachována. 2. Došlo-li na základě tohoto zákona ke změně názvu živnosti, vydá živnostenský úřad podnikateli průkaz živnostenského oprávnění podle nové právní úpravy na žádost podnikatele nebo nejpozději na základě oznámení změny podle § 49 živnostenského zákona. Úkony podle předchozí věty nepodléhají správnímu poplatku. 3. Ohlášení živnosti ohlašovací vázané s předmětem vymezeným jako „Nákup, prodej a skladování zkapalněných uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách, včetně jejich dopravy“, která byla doručená živnostenskému úřadu přede dnem účinnosti tohoto zákona a u kterých nebylo dosud řízení ukončeno, se projednají podle nové právní úpravy. ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 356/1999 Sb. Čl. III V čl. VI zákona č. 356/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 61/2001 Sb., se bod 25 zrušuje. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Průkazy živnostenských oprávnění pro živnosti ohlašovací volné, které byly vydány před dnem účinnosti nařízení vlády vydaného podle § 73a, zůstávají v platnosti. Podnikatel, který získal živnostenské oprávnění přede dnem účinnosti zákona č. 356/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 61/2001 Sb., a jehož název předmětu podnikání na průkazu živnostenského oprávnění neodpovídá seznamu oborů živností ohlašovacích volných stanovenému nařízením vlády, je oprávněn písemně požádat živnostenský úřad o nahrazení tohoto průkazu průkazem nebo průkazy podle nařízení vlády v rozsahu původního živnostenského oprávnění. V žádosti podnikatel zároveň uvede název nebo názvy oborů živností podle uvedeného seznamu, má-li zřízeny provozovny, promítnutí těchto názvů do údajů o provozovnách v živnostenském rejstříku, a provozuje-li živnost prostřednictvím odpovědného zástupce, sdělení o jeho ustanovení i pro tyto obory živností. Neobsahuje-li žádost všechny uvedené náležitosti, živnostenský úřad podnikatele vyzve k odstranění závad. Ve výzvě stanoví přiměřenou lhůtu nejméně však 15 dnů. Pokud podnikatel závady ve stanovené lhůtě neodstraní, živnostenský úřad žádost zamítne a nahrazení průkazů neprovede. Má-li žádost všechny požadované náležitosti nebo odstraní-li podnikatel závady žádosti ve stanovené lhůtě, vydá živnostenský úřad průkaz nebo průkazy živnostenského oprávnění pro obory živností ve lhůtě nejpozději 30 dnů ode dne, kdy mu byla žádost doručena, nebo ode dne, kdy podnikatelem byly odstraněny závady žádosti. Živnostenská oprávnění, která svým rozsahem náleží do původního živnostenského oprávnění a která podnikatel výslovně neuvede ve své žádosti, zanikají dnem vydání průkazů nových živnostenských oprávnění. Úkony podle tohoto bodu nepodléhají správnímu poplatku. 2. Průkazy živnostenských oprávnění pro živnosti ohlašovací volné, které byly vydány podle článku VI bodu 25 zákona č. 356/1999 Sb. platného do dne účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 175/2002 Sb.	Zákon č. 175/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 478/2001 Sb. Vyhlášeno 9. 5. 2002, datum účinnosti 9. 5. 2002, částka 73/2002 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o silniční dopravě * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o dráhách * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 12. 2002 175 ZÁKON ze dne 9. dubna 2002, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 478/2001 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o silniční dopravě Čl. I Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb., zákona č. 307/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 150/2000 Sb. a zákona č. 361/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 18a odst. 1 písm. c) se slova „prokázání totožnosti“ nahrazují slovy „aby se prokázal osobními údaji podle odstavce 2 písm. c)“. 2. V § 18a odst. 2 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 12) zní: „c) na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení přirážky; osobními údaji jsou jméno, příjmení, rodné číslo nebo datum narození a adresa místa trvalého pobytu,12) uvedené v osobním dokladu cestujícího vydaném příslušným správním úřadem, 12) § 10 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).“. 3. V § 18a odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) na výzvu pověřené osoby ji následovat na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo na výzvu pověřené osoby setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, a to nesplní-li povinnost uvedenou v písmenu c),“. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e). 4. V § 22 odst. 5 se v první větě za slovem „ADR“ zrušuje čárka a zrušují se slova „spočívajících v zajištění povinného školení a vydávání osvědčení řidičům vozidel přepravujících nebezpečné věci a v ověřování technické způsobilosti vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí“. 5. V § 23 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) ustanovit bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí.“. 6. V § 23 odst. 2 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) ustanovit bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí,“. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g). ČÁST DRUHÁ Změna zákona o dráhách Čl. II Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 77/2002 Sb., se mění takto: 1. § 10 včetně nadpisu zní: „§ 10 Ochrana dráhy (1) Vlastníci nemovitosti v sousedství dráhy jsou povinni strpět, aby na jejich pozemcích byla provedena nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li toto nebezpečí výstavbou nebo provozem dráhy nebo přírodními vlivy; vznikne-li toto nebezpečí z jednání těchto vlastníků, jsou povinni učinit nezbytná opatření na svůj náklad. O rozsahu a způsobu provedení nezbytných opatření a o tom, kdo je provede, rozhodne drážní správní úřad. (2) Drážní správní úřad zjišťuje zdroje ohrožování dráhy a zdroje rušení drážního provozu na nich. Zjistí-li zdroj ohrožení jiný, než je uveden v odstavci 1, nařídí drážní správní úřad jeho provozovateli nebo vlastníku odstranění zdroje tohoto ohrožení. Nevyhoví-li provozovatel nebo vlastník zdroje ohrožení, drážní správní úřad rozhodne o odstranění zdroje ohrožení na jeho náklady.“. 2. V § 37 odst. 4 se v písmenu d) tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova, která včetně poznámky pod čarou č. 6b) znějí: „osobními údaji jsou jméno, příjmení, rodné číslo nebo datum narození a adresa místa trvalého pobytu,6b) uvedené v osobním dokladu cestujícího vydaném příslušným správním úřadem. 6b) § 10 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).“. 3. V § 37 odst. 5 se doplňuje písmeno d), které zní: „d) na výzvu pověřené osoby ji následovat na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo na výzvu pověřené osoby setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, a to nesplní-li povinnosti uvedené v písmenu b).“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích Čl. III Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 478/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 28 odstavec 2 zní: „(2) Malou sérií hromadné výroby se rozumí výroba nebo dovoz nejvýše 500 kusů silničních vozidel, systémů vozidel, konstrukčních částí vozidel nebo samostatných technických celků vozidel vyrobených nebo dovezených v průběhu jednoho kalendářního roku. Malou sérií hromadné přestavby se rozumí hromadná přestavba, u které celkový počet přestavěných vozidel v průběhu jednoho kalendářního roku nepřesáhne 50 kusů. Výrobce vozidel, systémů vozidel, konstrukčních částí vozidel, samostatných technických celků vozidel nebo hromadných přestaveb vozidel schválených v malé sérii je povinen zajistit před vyplněním technického průkazu vozidla jeho kontrolu zkušební stanicí v rozsahu kontrolní dokumentace stanovené při schválení.“. 2. V § 34 odst. 3 písmeno d) zní: „d) technickým protokolem vydaným zkušební stanicí, jedná-li se o vozidlo kategorie M1, M2 nebo N1, splňující emisní limity ve výfukových plynech podle normy EURO 2, od jehož první registrace v jiném státě neuplynula ke dni vystavení jednotné celní deklarace doba delší než osm let nebo které nebylo registrováno v jiném státě, anebo o vozidlo kategorie L, O1, O2, T nebo S, od jehož první registrace v jiném státě neuplynula ke dni vystavení jednotné celní deklarace doba delší než osm let nebo které nebylo registrováno v jiném státě, anebo o vozidlo ostatních kategorií, od jehož první registrace v jiném státě neuplynula ke dni vystavení jednotné celní deklarace doba delší než pět let nebo nebylo registrováno v jiném státě,“. 3. V § 35 odst. 2 písmeno b) zní: „b) jedná-li se o vozidlo kategorie M1, M2 nebo N1, splňující emisní limity ve výfukových plynech podle normy EURO 2, od jehož první registrace v jiném státě neuplynula ke dni vystavení jednotné celní deklarace doba delší než osm let, anebo o vozidlo kategorie L, O1, O2, T nebo S, od jehož první registrace v jiném státě neuplynula ke dni vystavení jednotné celní deklarace doba delší než osm let, anebo o vozidlo ostatních kategorií, od jehož první registrace v jiném státě neuplynula ke dni vystavení jednotné celní deklarace doba delší než pět let,“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel Čl. IV Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 48 odst. 1 písmeno c) zní: „c) nákladní vozidlo, speciální vozidlo a jízdní soupravu, mimo takové jízdní soupravy, jejíž součástí je jako tažné vozidlo zemědělský nebo lesnický traktor, pokud největší povolená hmotnost vozidel nebo jízdní soupravy převyšuje 7 500 kg,“. 2. V příloze č. 6 bodu 2 se číslovka „3 500“ nahrazuje číslovkou „7 500“. Čl. V Přechodné ustanovení Osvědčení profesní způsobilosti vydaná od 1. ledna 2001 podle zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, do nabytí účinnosti tohoto zákona jsou osvědčeními profesní způsobilosti podle zákona č. 247/2000 Sb., ve znění zákona č. 478/2001 Sb. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení s výjimkou čl. I bodů 5 a 6, které nabývají účinnosti dnem 1. prosince 2002. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 176/2002 Sb.	Zákon č. 176/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 9. 5. 2002, datum účinnosti 1. 7. 2002, částka 73/2002 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 5. 2004 176 ZÁKON ze dne 9. dubna 2002, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění Čl. I Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb. a zákona č. 459/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 5 písmeno c) zní: „c) má na území České republiky trvalý pobyt, avšak není uveden pod předchozími písmeny a není za něj plátcem pojistného stát, pokud uvedené skutečnosti trvají po celý kalendářní měsíc.“. 2. V § 8 odst. 4 se ve větě první slova „nebo pokud se mu v cizině poskytuje zdravotní péče bez přímé úhrady na základě mezinárodních smluv“ zrušují a ve větě čtvrté se část věty za středníkem zrušuje a středník se nahrazuje tečkou. 3. V § 53 odst. 1 se na konci věty první tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „nestanoví-li tento zákon jinak.“. 4. V § 53 odstavec 3 zní: „(3) Za výkon funkce může být členu rozhodčího orgánu poskytnuta odměna, o které rozhoduje Správní rada zdravotní pojišťovny.“. 5. Za § 53 se vkládá nový § 53a, který zní: „§ 53a (1) Zdravotní pojišťovna může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při předepsání penále, jehož výše nepřesahuje 20 000 Kč ke dni doručení žádosti o odstranění tvrdosti. (2) Rozhodčí orgán může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při uložení pokuty, vyměření přirážky k pojistnému nebo předepsání penále, jehož výše přesahuje 20 000 Kč. (3) O odstranění tvrdostí podle odstavce 1 nebo 2 nelze rozhodnout, jestliže a) plátce pojistného nezaplatil pojistné na zdravotní pojištění splatné do dne vydání rozhodnutí o prominutí pokuty, přirážky k pojistnému nebo penále, b) na plátce pojistného byl podán návrh na prohlášení konkursu, c) plátce pojistného vstoupil do likvidace. (4) O prominutí pokuty, přirážky k pojistnému nebo penále se rozhoduje na základě písemné žádosti plátce pojistného nebo jiné oprávněné osoby (dále jen „žadatel“). Žádost může být podána do nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla uložena pokuta, vyměřena přirážka k pojistnému nebo předepsáno penále; jestliže se objevily nové skutečnosti, které žadatel bez vlastního zavinění nemohl uplatnit do doby nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, může být žádost podána do tří let od právní moci tohoto rozhodnutí. (5) Na řízení o prominutí pokuty, přirážky k pojistnému nebo penále se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.47) Rozhodnutí o odstranění tvrdostí je rozhodnutím konečným.“. 6. Za § 53a se vkládá nový § 53b, který zní: „§ 53b Doručování veřejnou vyhláškou (1) Zdravotní pojišťovna použije v řízení podle § 53 odst. 1 doručení veřejnou vyhláškou v případě, kdy jí není znám pobyt nebo sídlo účastníka řízení, nebo v případě, že se účastník řízení nezdržuje na místě svého pobytu, sídla nebo adrese pro doručování, které pojišťovně oznámil. (2) Doručení veřejnou vyhláškou provede zdravotní pojišťovna tak, že vyvěsí ve svém sídle po dobu patnácti dnů způsobem v místě obvyklým oznámení o místě uložení písemnosti s jejím přesným označením; oznámení se rovněž vyvěsí v sídle místně příslušné organizační jednotky zdravotní pojišťovny, která písemnost doručuje. Poslední den lhůty podle věty první se považuje za den doručení.“. 7. Poznámka pod čarou č. 48) zní: „48) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. II Přechodné ustanovení Žádosti plátců pojistného o prominutí pokuty, přirážky k pojistnému nebo penále podané rozhodčímu orgánu před nabytím účinnosti tohoto zákona a rozhodčím orgánem do doby nabytí účinnosti tohoto zákona nerozhodnuté se posuzují podle tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Čl. III Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb. a zákona č. 49/2002 Sb., se mění takto: 1. § 3b zní: „§ 3b Vyměřovacím základem u osoby, která po celý kalendářní měsíc nemá příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a není za ni plátcem pojistného stát,37) (dále jen „osoba bez zdanitelných příjmů“) je minimální mzda.“. 2. V § 15 odst. 3 se ve větě druhé slovo „neprodleně“ zrušuje. 3. V § 18 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Zdravotní pojišťovna penále nepředepíše, pokud plátce prokáže, že provedl platbu na účet příslušné zdravotní pojišťovny, ale pod nesprávným variabilním symbolem.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 4. Za § 26c se vkládá nový § 26d, který včetně nadpisu zní: „§ 26d Doručování písemností (1) Skutečnosti významné pro plnění povinností plátce pojistného oznamuje zdravotní pojišťovna plátci pojistného zpravidla doručením úřední písemnosti prostřednictvím držitele poštovní licence nebo svými zaměstnanci. (2) Skutečnosti, s nimiž tento zákon spojuje právní důsledky k tíži plátce pojistného, a skutečnosti, o nichž tak stanoví zdravotní pojišťovna, se plátci pojistného oznamují doručením úřední písemnosti do vlastních rukou. (3) Nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoliv se v místě doručování zdržuje, uloží ten, kdo písemnost doručuje, písemnost v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence nebo u místně příslušné organizační jednotky zdravotní pojišťovny, jejíž písemnost má být doručena, a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do patnácti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. (4) Odepře-li adresát bezdůvodně písemnost přijmout, je doručena dnem, kdy bylo její přijetí odepřeno; na to musí ten, kdo zásilku doručuje, adresáta upozornit. (5) Písemnosti určené právnickým osobám se doručují pracovníkům oprávněným za tyto osoby přijímat písemnosti. Není-li jich, doručuje se písemnost, která je určena do vlastních rukou, tomu, kdo je oprávněn za právnickou osobu jednat, ostatní písemnosti kterémukoliv jejímu pracovníku, který písemnost přijme. Stejně se postupuje, ustanovil-li si adresát písemnosti u držitele poštovní licence osobu k přijímání docházejících zásilek. (6) Není-li zdravotní pojišťovně znám pobyt nebo sídlo plátce pojistného nebo nezdržuje-li se plátce pojistného v místě svého pobytu nebo sídla anebo na adrese pro doručování, které oznámil zdravotní pojišťovně, doručí se písemnost veřejnou vyhláškou. Doručení veřejnou vyhláškou provede zdravotní pojišťovna tak, že vyvěsí po dobu patnácti dnů způsobem v místě obvyklým oznámení o místě uložení písemnosti s jejím přesným označením. Oznámení se rovněž vyvěsí v sídle místně příslušné organizační jednotky zdravotní pojišťovny, která písemnost doručuje. Poslední den lhůty podle věty první se považuje za den doručení.“. 5. V § 27 odst. 1 se za větu první vkládá tato věta: „Registr podle věty první obsahuje tyto údaje o pojištěncích: rodné číslo, případně jiné číslo pojištěnce, jméno, příjmení, popřípadě rodné příjmení, adresu pobytu, datum vzniku a zániku pojistného vztahu u příslušné zdravotní pojišťovny; u pojištěnců, za které je plátcem pojistného stát, časové období, v němž je plátcem pojistného stát, označení skupiny pojištěnců, datum odhlášení se ze zdravotního pojištění a přihlášení se do zdravotního pojištění v České republice podle zvláštního právního předpisu,27d) nestanoví-li tento zákon jinak.“. Poznámka pod čarou č. 27d) zní: „27d) § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 176/2002 Sb.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV 1. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2002, s výjimkou čl. I bodu 8, který nabývá účinnosti dnem vyhlášení. 2. Ustanovení čl. I bodu 8 tohoto zákona pozbývá platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Vyhláška Ministerstva financí č. 186/2002 Sb.	Vyhláška Ministerstva financí č. 186/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva financí, kterou se stanoví náležitosti přehledu o předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území postiženém živelní nebo jinou pohromou a vzor pověření osoby pověřené krajem zjišťováním údajů nutných pro zpracování tohoto přehledu Vyhlášeno 15. 5. 2002, datum účinnosti 15. 5. 2002, částka 77/2002 * § 1 - (1) Náležitosti přehledu o předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území obsahuje tabulka, jejíž vzor je stanoven v příloze č. 1 k této vyhlášce, a písemný komentář. * § 2 - Vzor písemného pověření fyzické osoby pověřené krajem zjišťováním údajů nutných pro zpracování přehledu o předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území postiženém živelní nebo jinou pohromou se stanoví v pří * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. č.1 kvyhlášce č.186/2002 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 186/2002 Sb. Aktuální znění od 1. 4. 2006 (93/2006 Sb.) 186 VYHLÁŠKA Ministerstva financí ze dne 25. dubna 2002, kterou se stanoví náležitosti přehledu o předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území postiženém živelní nebo jinou pohromou a vzor pověření osoby pověřené krajem zjišťováním údajů nutných pro zpracování tohoto přehledu Ministerstvo financí stanoví podle § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státní pomoci při obnově území): § 1 (1) Náležitosti přehledu o předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území obsahuje tabulka, jejíž vzor je stanoven v příloze č. 1 k této vyhlášce, a písemný komentář. (2) Kraj zpracuje tabulku podle přílohy č. 1 k této vyhlášce a) za každou obecobec postiženou živelní nebo jinou pohromou zvlášť, b) za území krajeúzemí kraje souhrnně podle působnosti jednotlivých ústředních správních úřadů. (3) Písemný komentář obsahuje: a) stručnou charakteristiku narušení základních funkcí v území; b) zda a v jaké míře lze zajistit obnovu území z dostupných zdrojů obcíobcí a kraje včetně možnosti poskytnutí pomoci ze zdrojů obcíobcí a kraje ostatním osobám; c) návrh rozsahu a pořadí důležitosti obnovy majetku, u něhož se předpokládá vyžádání státní pomoci; d) opatření učiněná v období krizové situace a obsažená v krizových plánech, z nichž je třeba vycházet při obnově území. (4) Písemný komentář zpracuje kraj za své území souhrnně, s využitím údajů uvedených v tabulce podle přílohy č. 1 k této vyhlášce. § 2 Vzor písemného pověření fyzické osoby pověřené krajem zjišťováním údajů nutných pro zpracování přehledu o předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území postiženém živelní nebo jinou pohromou se stanoví v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Rusnok v. r. Příloha č.1 kvyhlášce č.186/2002 Sb. 3.3MB Vysvětlivky k tabulce Základní zpracovatelskou jednotkou, provádějící vyplnění tabulky a odpovídající za správnost údajů, je kraj. Základní jednotkou, za jejíž území jsou údaje poskytovány, je obecobec. Na území obceobce kraj zjišťuje, zda poškozený nebo zničený majetek patří státu, kraji, obciobci, podnikatelskému subjektu (podnikající právnické a fyzické osobě), občanovi nebo ostatním subjektům (nepodnikající právnické osobě), a zjištěné údaje rozdělí do tabulek uspořádaných podle obcíobcí a resortu. V záhlaví tabulky zpracované podle § 1 odst. 2 písm. a) vyhlášky kraj uvede název obceobce, za kterou je zpracována, kód obceobce a název kraje, na jehož území se obecobec nalézá. Ke kódové identifikaci obcíobcí bude využit číselník obcíobcí spravovaný Českým statistickým úřadem a využívaný ve statistické praxi. V záhlaví tabulky zpracované podle § 1 odst. 2 písm. b) vyhlášky kraj uvede název kraje, za který je souhrnná tabulka zpracována, a název ústředního správního úřadu a) který je příslušný k hospodaření s majetkem státu sloužícím k zabezpečení základních funkcí v území nebo jsou s tímto majetkem státu příslušné hospodařit organizační složky státu a státní organizace v jeho působnosti, b) do jehož okruhu působnosti stanovené zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, spadá plnění základních funkcí v území, pro které majetek slouží, jde-li o majetek ve vlastnictví nestátních právnických osob a fyzických osob. Tabulka se vyplňuje v měrných jednotkách a v tisících Kč bez desetinných míst. Nevyplňují se rubriky tabulky, v nichž je vyznačeno X. 1. Do řádku 6f se uvádějí např. drenáže, závlahové potrubí. 2. Do řádku 7g se uvádějí např. věže, stožáry, zásobníky, nádrže, šachty, vrty, tunely. 3. Do řádku 10f se uvádějí např. výrobní haly, sklady, zařízení pro obchod a služby, administrativní budovy, garáže, studny, venkovní úpravy, hřbitovní stavby a zařízení. 4. Do řádku 11d se uvádějí např. stavby funkčně propojené s vodními nádržemi, rybníky a koryty vodních toků (včetně jejich regulovaných úseků), vodní a odvodňovací kanály, náhony. 5. Do řádku 17c se uvádějí mobiliární fondy. Mobiliární fond je odborný termín pro soubor movitých kulturních památek umístěný především na hradech a zámcích, který je do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky zapisován jako celek pod jedním evidenčním číslem. 5. Do řádku 18a se uvádějí náklady na obnovu majetku neuvedeného v jiných řádcích; s ohledem na odvětvová specifika je možné zde doplňkově konkretizovat předmět hodnocení a měrnou jednotku. 6. Věci chráněné podle § 2, 4, 5 a 6 zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, se zařazují podle předmětu odhadu v řádcích pod poř. č. 1 – 18a. Kromě toho se samostatně uvádějí v závěru tabulky a podrobně se specifikují v komentáři. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 186/2002 Sb. 468kB
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 188/2002 Sb.	Vyhláška Ministerstva vnitra č. 188/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 233/2000 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb. a zákona č. 204/2000 Sb., ve znění vyhlášky Ministerstva vnitra č. 80/2002 Sb. Vyhlášeno 15. 5. 2002, datum účinnosti 15. 5. 2002, částka 77/2002 * Čl. I - Vyhláška č. 233/2000 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 S * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 15. 5. 2002 188 VYHLÁŠKA Ministerstva vnitra ze dne 7. května 2002, kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 233/2000 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb. a zákona č. 204/2000 Sb., ve znění vyhlášky Ministerstva vnitra č. 80/2002 Sb. Ministerstvo vnitra stanoví v dohodě s Českým statistickým úřadem podle § 92 odst. 1 písm. c) bodu 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 204/2000 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 233/2000 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb. a zákona č. 204/2000 Sb., ve znění vyhlášky Ministerstva vnitra č. 80/2002 Sb., se mění takto: V příloze č. 1 vzor 2b bod 1 zní: „1. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se uskuteční dne ..................................... od .............. hodin do ........... hodin a dne ..................................... od .............. hodin do ........... hodin.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Mgr. Gross v. r.
Zákon č. 192/2002 Sb.	Zákon č. 192/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a o změně dalších zákonů Vyhlášeno 22. 5. 2002, datum účinnosti 22. 5. 2002, částka 80/2002 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 13. 9. 2005 (348/2005 Sb.) 192 ZÁKON ze dne 9. dubna 2002, kterým se mění zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a o změně dalších zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů Čl. I Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb. a zákona č. 135/1997 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 2 se věta třetí zrušuje. 2. § 2 a 3 včetně poznámek pod čarou č. 1a) a 1b) znějí: „§ 2 (1) Český rozhlas poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením rozhlasových programů na celém území České republiky a do zahraničí (dále jen „veřejná služba v oblasti rozhlasového vysílání“). (2) Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání jsou zejména a) poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů, b) přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky, c) vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti, d) rozvíjení kulturní identity obyvatel České republiky včetně příslušníků národnostních nebo etnických menšin, e) výroba a vysílání zejména zpravodajských, publicistických, dokumentárních, uměleckých, dramatických, sportovních, zábavných a vzdělávacích pořadů a pořadů pro děti a mládež. § 3 (1) Český rozhlas naplňuje veřejnou službu v oblasti rozhlasového vysílání zejména tím, že a) provozuje rozhlasové vysílání s využitím části kmitočtového spektra umožňující pokrytí území České republiky třemi celoplošnými rozhlasovými programy v pásmu velmi krátkých vln a rozhlasovými programy regionálních studií vysílanými v pásmu velmi krátkých vln, a to prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení, popřípadě prostřednictvím jiných technických prostředků; Český rozhlas může vysílat i v pásmu dlouhých a středních vln, b) zřizuje síť vlastních zpravodajů, c) vytváří archivní fondy, udržuje je a podílí se na jejich využívání jako součásti národního kulturního bohatství, d) vysílá díla domácí a zahraniční tvorby, e) poskytuje alespoň na jednom vysílaném programu 24hodinovou programovou službu, včetně aktuálního zpravodajství, f) vyvíjí činnost v oblastech nových vysílacích technologií a služeb. (2) Český rozhlas provozuje rozhlasové vysílání do zahraničí na jednom rozhlasovém programu v pásmu krátkých vln prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení, popřípadě prostřednictvím jiných technických prostředků. Vysílání do zahraničí musí splňovat podmínky § 2 odst. 2 písm. a) a c) a přispívat k propagaci dobrého jména České republiky. (3) Státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu,1a) vyhradí po předchozím souhlasu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání pro Český rozhlas kmitočty umožňující provozování rozhlasového vysílání v rozsahu stanoveném v odstavci 1 písm. a) a v odstavci 2. Kmitočty v pásmu dlouhých a středních vln vyhradí jen tehdy, pokud o to Český rozhlas požádá. (4) Celoplošným rozhlasovým programem se rozumí rozhlasový program, jehož vysílání může přijímat alespoň 70 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu.1b) 1a) Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 274/2001 Sb. 1b) § 12 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 4 odst. 1 větě první se slova „tvorby a šíření programů“ nahrazují slovem „činnosti“, ve větě třetí se slova „Česká národní rada, a to“ nahrazují slovy „Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (dále jen „Poslanecká sněmovna“)“. 4. V § 4 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 1c) znějí: „(2) Návrhy kandidátů na členy Rady předkládají Poslanecké sněmovně organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy. Návrhy lze předložit ve lhůtě 15 dnů ode dne zveřejnění výzvy předsedy Poslanecké sněmovny k předložení návrhů způsobem stanoveným usnesením Poslanecké sněmovny. (3) Členem Rady může být zvolen občan České republiky, který a) je způsobilý k právním úkonům, b) má trvalý pobyt na území České republiky, a c) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, pokud jeho odsouzení pro tento trestný čin nebylo zahlazeno nebo se na něho z jiného důvodu nehledí, jako by nebyl odsouzen, a ten, kdo nesplňuje předpoklady podle zvláštního zákona.1c) 1c) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 4 až 7. 5. V § 4 odstavec 4 zní: „(4) Členové Rady jsou voleni z kandidátů navržených podle odstavce 2, a to na funkční období 6 let, přičemž každé 2 roky je volena jedna třetina členů; mohou být zvoleni opětovně, ne však více než na dvě funkční období jdoucí po sobě. Na místa uprázdněná z jiného důvodu než pro uplynutí funkčního období jsou voleni noví členové na dobu zbývající do konce funkčního období toho člena, jehož místo se uprázdnilo; je-li tato doba kratší než 1 rok, omezení možnosti opětovného zvolení neplatí. V případě odvolání Rady podle § 6 odst. 3 a následném zvolení všech členů Rady Rada na své první schůzi losem určí 3 členy Rady s funkčním obdobím 2 roky, 3 členy s funkčním obdobím 4 roky a 3 členy s funkčním obdobím 6 let.“. 6. V § 4 odst. 5 se slova „České národní radě“ nahrazují slovy „Poslanecké sněmovně“. 7. V § 4 odst. 6 větě druhé se slova „předsednictvo České národní rady“ nahrazují slovy „Poslanecká sněmovna“. 8. V § 5 odstavec 1 zní: „(1) Členství v Radě je neslučitelné s funkcí prezidenta republiky, poslance nebo senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, Veřejného ochránce práv, s jakoukoli funkcí ve veřejné správě, s funkcí člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, člena Rady České televize, člena Rady České tiskové kanceláře, s funkcí generálního ředitele České televize a s funkcí člena dozorčí komise České televize nebo člena dozorčí komise Českého rozhlasu.“. 9. V § 5 odstavec 2 zní: „(2) Člen Rady nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách nebo v politických hnutích, společenských organizacích a sdruženích, občanských iniciativách a podobně, ani nesmí jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů při výkonu své funkce v Radě; dále nesmí být členem společností, které působí v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, ani zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly nepříznivě ovlivňovat jeho nestrannost a objektivitu rozhodování. S výjimkou peněžitých plnění poskytovaných v souvislosti s výkonem funkce podle tohoto zákona nesmí mít člen Rady ani osoba jemu blízká3) žádný majetkový prospěch z provozování rozhlasového vysílání.“. 10. V § 5 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Člen Rady nebo osoby jemu blízké3) nesmějí být v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k Českému rozhlasu, a to i dva roky po ukončení členství v Radě.“. 11. V § 6 odst. 1 písmeno b) zní: „b) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně učiněného vzdání se funkce předsedovi Poslanecké sněmovny,“. 12. V § 6 odst. 1 písmeno d) zní: „d) dnem, kdy člen Rady přestal splňovat předpoklady pro zvolení do funkce člena Rady stanovené v § 4 odst. 3,“. 13. V § 6 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Poslanecká sněmovna člena Rady z funkce odvolá, a) přestal-li splňovat předpoklady pro výkon funkce člena Rady stanovené v § 5, b) narušil-li závažným způsobem důstojnost funkce člena Rady nebo dopustil-li se takového jednání, které zpochybňuje jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce člena Rady, c) nevykonává-li po dobu více než 3 měsíců svou funkci. (3) Poslanecká sněmovna může Radu odvolat, neplní-li Rada opakovaně své povinnosti stanovené tímto zákonem nebo pokud Poslanecká sněmovna dvakrát po sobě neschválí Výroční zprávu o činnosti Českého rozhlasu nebo Výroční zprávu o hospodaření Českého rozhlasu.“. 14. V § 7 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, s výjimkou rozhodnutí o jmenování a odvolání generálního ředitele Českého rozhlasu (dále jen „generální ředitel“), k němuž je zapotřebí alespoň 6 hlasů členů Rady.“. 15. V § 7 se doplňují odstavce 3 a 4, které včetně poznámky pod čarou č. 3a) znějí: „(3) Jednání Rady je veřejné. Veřejnost může být na základě usnesení Rady z celého jednání nebo z jeho části vyloučena, jsou-li projednávány skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů.3a) Osobu, která narušuje veřejné jednání, může předsedající napomenout a za opakované narušování veřejného jednání vykázat z jednacích prostor. (4) Z jednání Rady pořizuje předsedající zápis, jehož součástí nejsou skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů. Zápis z jednání Rady, schválené dokumenty podle § 8, popřípadě usnesení Rady o vyloučení veřejnosti z jejího jednání musí být nejpozději do 3 dnů ode dne jednání Rady uveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup. 3a) Například § 17 až 20 obchodního zákoníku, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 16. V § 8 odst. 1 písmeno a) zní: „a) jmenovat a odvolávat generálního ředitele a na jeho návrh ředitele rozhlasových studií Českého rozhlasu (dále jen „rozhlasová studia“); rozhodnutí o odvolání generálního ředitele musí být písemně odůvodněno a nejpozději do 7 dnů ode dne jeho doručení generálnímu řediteli uveřejněno Radou způsobem umožňujícím dálkový přístup,“. 17. V § 8 odst. 1 se na konci písmene b) doplňují slova „a kontrolovat plnění rozpočtu Českého rozhlasu,“. 18. V § 8 odst. 1 písmeno c) zní: „c) schvalovat na návrh generálního ředitele Statut Českého rozhlasu,“. 19. V § 8 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 3b) zní: „d) předkládat Poslanecké sněmovně ke schválení Kodex Českého rozhlasu, který stanoví zásady naplňování veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání; porušení Kodexu Českého rozhlasu je kvalifikováno jako porušení pracovní kázně podle zvláštního zákona,3b) 3b) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f). 20. V § 8 odst. 1 písmeno e) zní: „e) schvalovat návrhy generálního ředitele na zřizování nebo zrušení rozhlasových studií (§ 9 odst. 8) a návrhy podle § 9 odst. 7,“. 21. V § 8 odst. 1 písm. f) se za slova „týkajících se“ vkládá slovo „generálního“. 22. V § 8 odst. 1 se na konci písmena f) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) až j), která znějí: „g) dohlížet na plnění úkolů veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání (§ 2 a 3) a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu Českého rozhlasu a za tím účelem vydávat doporučení týkající se programové nabídky, h) schvalovat dlouhodobé plány programového, technického a ekonomického rozvoje, i) zřizovat dozorčí komisi (§ 8a) a stanovit výši odměn členů dozorčí komise (§ 8a odst. 7), j) určovat mzdu generálního ředitele.“. 23. V § 8 odstavce 2 až 4 znějí: „(2) Rada předkládá Poslanecké sněmovně Výroční zprávu o činnosti Českého rozhlasu do 31. března bezprostředně následujícího kalendářního roku a Výroční zprávu o hospodaření Českého rozhlasu do 31. srpna bezprostředně následujícího kalendářního roku. Tyto výroční zprávy musí být nejpozději do 3 dnů ode dne schválení Radou uveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Náklady na činnost Rady a na odměny jejích členů, jakož i náklady na činnost dozorčí komise a na odměny jejích členů se hradí ze zvláštní výdajové položky rozpočtu Českého rozhlasu (dále jen „rozpočet“). (4) Rada ani její členové nesmějí přímo zasahovat do tvorby a vysílání rozhlasových pořadů.“. 24. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní: „§ 8a Dozorčí komise (1) Dozorčí komise je poradním orgánem Rady ve věcech kontroly hospodaření Českého rozhlasu. Jejím úkolem je sledovat, zda jsou účelně a hospodárně využívány finanční prostředky a majetek Českého rozhlasu. Dozorčí komise je povinna upozorňovat Radu na zjištěné nedostatky a předkládat jí návrhy na jejich odstranění. (2) Dozorčí komise má 5 členů, kteří jsou voleni a odvoláváni Radou. Členství v dozorčí komisi je veřejnou funkcí.2) (3) Členové dozorčí komise jsou voleni na funkční období 2 let, a to i opětovně, ne však na více než 2 po sobě jdoucí funkční období. Pro zvolení do funkce člena dozorčí komise a pro výkon této funkce platí předpoklady stanovené v § 4 odst. 3 a § 5 obdobně. Pro zánik funkce člena dozorčí komise platí přiměřeně § 6 odst. 1 a 2. (4) Dozorčí komise ze svých členů volí a odvolává svého předsedu a místopředsedu, který zastupuje předsedu včetně řízení schůzí dozorčí komise. Dozorčí komise rovněž přijímá svůj jednací řád. (5) Dozorčí komise se schází vždy, požádají-li o to písemně alespoň 2 z jejích členů, nejméně však jednou v každém kalendářním měsíci. Jednání dozorčí komise jsou neveřejná a předsedající je povinen pořídit z každého jednání zápis. (6) Dozorčí komise je schopna se usnášet za přítomnosti předsedy nebo místopředsedy a alespoň 2 dalších členů; usnesení přijímá většinou hlasů přítomných členů, v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího. (7) Výši odměn členů dozorčí komise stanoví Rada. (8) Členové dozorčí komise mohou nahlížet do všech písemností, účetních dokladů souvisejících s účetnictvím a záznamů na nosičích dat Českého rozhlasu a mohou požadovat i písemná vysvětlení od zaměstnanců Českého rozhlasu. Zaměstnanci Českého rozhlasu jsou povinni poskytnout členům dozorčí komise kopie vyžádaných písemností Českého rozhlasu, jakož i požadovaná vysvětlení. (9) O skutečnostech zjištěných při výkonu kontroly jsou členové dozorčí komise povinni zachovávat mlčenlivost, pokud nebyli této povinnosti zproštěni předsedou Rady. Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení funkce v dozorčí komisi. (10) Dozorčí komise podává Radě písemnou zprávu o své činnosti za každé kalendářní čtvrtletí vždy do desátého dne druhého měsíce po skončení čtvrtletí. Jako podklad pro Výroční zprávu o hospodaření Českého rozhlasu je dozorčí komise povinna předat Radě svůj rozbor hospodaření Českého rozhlasu vždy do 30. června bezprostředně následujícího kalendářního roku.“. 25. § 9 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 3c) zní: „§ 9 Generální ředitel (1) Statutárním orgánem Českého rozhlasu je generální ředitel. V době nepřítomnosti zastupuje generálního ředitele jím pověřený zástupce. (2) Ze své činnosti je generální ředitel odpovědný Radě a má právo se zúčastňovat jejích jednání. (3) Na generálního ředitele se vztahují ustanovení zákoníku práce, nestanoví-li tento zákon jinak. (4) Generálního ředitele jmenuje Rada z kandidátů splňujících předpoklady podle § 4 odst. 3 na základě výsledků výběrového řízení na funkční období 6 let. (5) Funkce generálního ředitele je neslučitelná s členstvím v Radě; pro její výkon platí předpoklady stanovené v § 5 obdobně. (6) Generální ředitel může být z funkce Radou odvolán, zejména neplní-li Český rozhlas opakovaně úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání podle tohoto zákona (§ 2 a 3) nebo povinnosti vyplývající ze zvláštních právních předpisů3c) nebo nenaplňuje-li svými programy zásady Kodexu Českého rozhlasu. Rada odvolá generálního ředitele z funkce, jestliže generální ředitel poruší své povinnosti stanovené zákonem nebo Statutem Českého rozhlasu anebo přestane-li splňovat předpoklady pro výkon funkce stanovené tímto zákonem. (7) K pronájmu nemovitostí na dobu delší než 3 měsíce nebo ke zcizení, popřípadě zatížení nemovitostí nebo jejich částí potřebuje generální ředitel předchozí souhlas Rady, jinak je právní úkon neplatný. (8) Generální ředitel s předchozím souhlasem Rady zřizuje a zrušuje rozhlasová studia s výjimkou zrušení rozhlasových studií v sídlech krajů. (9) V případech stanovených Statutem Českého rozhlasu generální ředitel jmenuje a odvolává vedoucí zaměstnance Českého rozhlasu po projednání s Radou. (10) Ředitelé rozhlasových studií a osoby uvedené v odstavci 9 musí splňovat předpoklady podle § 4 odst. 3. (11) Jestliže se generální ředitel funkce vzdá nebo je z funkce odvolán, popřípadě uvolní-li se funkce generálního ředitele uplynutím funkčního období nebo v důsledku jeho úmrtí, Rada jmenuje prozatímního ředitele Českého rozhlasu (dále jen „prozatímní ředitel“), který vykonává funkci generálního ředitele do doby jmenování nového generálního ředitele. Nového generálního ředitele je Rada povinna jmenovat nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy se uvolní funkce generálního ředitele. (12) Na prozatímního ředitele se vztahují obdobně odstavce 1 až 9. 3c) Například zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.“. 26. § 9a se zrušuje. 27. V § 10 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 3d) zní: „a) rozhlasové poplatky vybírané podle zvláštního právního předpisu,3d) 3d) Zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.“. 28. V § 10 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Náklady spojené s vysíláním Českého rozhlasu podle § 3 odst. 2 hradí Česká republika ze státního rozpočtu.“. 29. V § 11 odst. 1 větě první se slovo „poslání“ nahrazuje slovem „úkoly“ a věta druhá se zrušuje. 30. V § 11 odstavec 2 zní: „(2) Finanční zdroje používá Český rozhlas k plnění svých úkolů podle § 2 a 3.“. 31. V § 12 odstavec 1 zní: „(1) Součástí Českého rozhlasu jsou zejména rozhlasová studia v sídlech krajů, případně rozhlasová studia zřízená na základě § 9 odst. 8 tohoto zákona.“. 32. V § 12 odst. 2 ve větě druhé se za slovo „odpovědný“ vkládá slovo „generálnímu“. 33. V § 12 odst. 3 se slova „§ 3 tohoto zákona“ nahrazují slovy „§ 3 odst. 1 s výjimkou písmen a) a e)“. 34. V § 12 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Podíl vysílání všech rozhlasových studií na celostátních vysílacích okruzích, vyjma okruhů zpravodajsko-publicistických, musí činit minimálně 30 % celkového vysílacího času Českého rozhlasu v měsíčním úhrnu.“. 35. § 13 zní: „§ 13 Český rozhlas může využívat svoji technickou a výrobní základnu pouze v souladu s tímto zákonem (§ 2 a 3).“. Čl. II Přechodné ustanovení Rada Českého rozhlasu ustavená podle dosavadních předpisů se považuje za Radu podle tohoto zákona. Do 6 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona uvedou členové Rady své poměry do souladu s tímto zákonem. ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů Čl. III Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 78/2002 Sb., se mění takto: V § 46a odst. 1 se za slovo „televize“ vkládají slova „a členů Rady Českého rozhlasu“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 197/2002 Sb.	Zákon č. 197/2002 Sb. Zákon o přijetí úvěru Českou republikou od Evropské investiční banky na financování programu Rozvoj materiálně technické základny Masarykovy univerzity v Brně Vyhlášeno 24. 5. 2002, datum účinnosti 24. 5. 2002, částka 82/2002 * § 1 - (1) Česká republika je oprávněna přijmout úvěr od Evropské investiční banky na financování programu Rozvoj materiálně technické základny Masarykovy univerzity v Brně do výše 95 000 000 EUR, splatný ve lhůtě do 31. prosince 2026. * § 2 - O prostředky získané úvěrem podle § 1 lze překročit celkové výdaje státního rozpočtu schválené zákonem o státním rozpočtu v rozpočtovém roce, ve kterém budou takto získané prostředky použity. O toto překročení se v příslušném rozpočtovém roce mění saldo st * § 3 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Aktuální znění od 24. 5. 2002 197 ZÁKON ze dne 24. dubna 2002 o přijetí úvěru Českou republikou od Evropské investiční banky na financování programu Rozvoj materiálně technické základny Masarykovy univerzity v Brně Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 (1) Česká republika je oprávněna přijmout úvěr od Evropské investiční bankybanky na financování programu Rozvoj materiálně technické základny Masarykovy univerzity v Brně do výše 95 000 000 EUR, splatný ve lhůtě do 31. prosince 2026. (2) Úvěrovou smlouvu k přijetí úvěru podle odstavce 1 sjednává jménem České republiky ministr financí. § 2 O prostředky získané úvěrem podle § 1 lze překročit celkové výdaje státního rozpočtu schválené zákonem o státním rozpočtu v rozpočtovém roce, ve kterém budou takto získané prostředky použity. O toto překročení se v příslušném rozpočtovém roce mění saldo státního rozpočtu a financující položky. § 3 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r.
Zákon č. 198/2002 Sb.	Zákon č. 198/2002 Sb. Zákon o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě) Vyhlášeno 24. 5. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 82/2002 * ČÁST PRVNÍ - DOBROVOLNICKÁ SLUŽBA (§ 1 — § 11) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění (§ 12 — § 12) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o důchodovém pojištění (§ 13 — § 13) * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o daních z příjmů (§ 15 — § 15) * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST (§ 17 — § 17) k zákonu č. 198/2002 Sb. Aktuální znění od 5. 6. 2014 (86/2014 Sb.) 198 ZÁKON ze dne 24. dubna 2002 o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ DOBROVOLNICKÁ SLUŽBA § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje podmínky, za kterých stát podporuje dobrovolnickou službudobrovolnickou službu organizovanou podle tohoto zákona a vykonávanou dobrovolníky bez nároku na odměnu. (2) Tento zákon se nevztahuje na a) činnosti upravené zvláštními právními předpisy, i když tyto činnosti splňují znaky dobrovolnické službydobrovolnické služby stanovené tímto zákonem, b) činnosti, které nesplňují znaky dobrovolnické službydobrovolnické služby stanovené tímto zákonem, i když jsou vykonávány dobrovolníky. Vymezení pojmů § 2 (1) Dobrovolnickou službouDobrovolnickou službou je činnost, při níž dobrovolník poskytuje a) pomoc nezaměstnaným, osobám sociálně slabým, zdravotně postiženým, seniorům, příslušníkům národnostních menšin, imigrantům, osobám po výkonu trestu odnětí svobody, osobám drogově závislým, osobám trpícím domácím násilím, jakož i pomoc při péči o děti, mládež a rodiny v jejich volném čase, b) pomoc při přírodních, ekologických nebo humanitárních katastrofách, při ochraně a zlepšování životního prostředí, při péči o zachování kulturního dědictví, při pořádání kulturních nebo sbírkových charitativních akcí pro osoby uvedené v písmenu a), nebo c) pomoc při uskutečňování rozvojových programů a v rámci operací, projektů a programů mezinárodních organizací a institucí, včetně mezinárodních nevládních organizací. (2) Za dobrovolnickou službudobrovolnickou službu uvedenou v odstavci 1 se nepovažuje činnost týkající se uspokojování osobních zájmů, anebo je-li vykonávána v rámci podnikatelské nebo jiné výdělečné činnosti anebo v pracovněprávním vztahu, služebním poměru nebo členském poměru. (3) Dobrovolnická službaDobrovolnická služba je podle své povahy krátkodobá nebo, je-li vykonávána po dobu delší než 3 měsíce, dlouhodobá. § 3 (1) Dobrovolníkem může být fyzická osoba a) starší 15 let, jde-li o výkon dobrovolnické službydobrovolnické služby na území České republiky, b) starší 18 let, jde-li o výkon dobrovolnické službydobrovolnické služby v zahraničí, která se na základě svých vlastností, znalostí a dovedností svobodně rozhodne poskytovat dobrovolnickou službudobrovolnickou službu. (2) Dobrovolník vykonává dobrovolnickou službudobrovolnickou službu na základě smlouvy uzavřené s vysílající organizací; v případě dlouhodobé dobrovolnické službydobrovolnické služby nebo v případě krátkodobé dobrovolnické službydobrovolnické služby, k jejímuž výkonu je dobrovolník vysílán do zahraničí, musí být tato smlouva písemná. (3) Je-li fyzická osoba v pracovněprávním vztahu, služebním poměru, členském poměru nebo je-li žákem nebo studentem, vykonává jako dobrovolník dobrovolnickou službudobrovolnickou službu mimo svůj pracovněprávní vztah, služební poměr, členský poměr, školní vzdělávání nebo studium. (4) Výkon vojenské činné služby je překážkou výkonu dobrovolnické službydobrovolnické služby. (5) Člen sociálního družstva nesmí vykonávat dobrovolnickou službudobrovolnickou službu pro potřebu sociálního družstva, jehož je členem. § 4 (1) Vysílající organizací podle tohoto zákona je veřejně prospěšná právnická osoba se sídlem v České republice, která dobrovolníky vybírá, eviduje, připravuje pro výkon dobrovolnické službydobrovolnické služby a uzavírá s nimi smlouvy o výkonu dobrovolnické službydobrovolnické služby za podmínky, že má udělenu akreditaci (§ 6). (2) Přijímající organizací podle tohoto zákona je fyzická osoba nebo veřejně prospěšná právnická osoba, pro jejíž potřebu je dobrovolnická službadobrovolnická služba vykonávána, způsobilá uzavřít smlouvu s vysílající organizací a schopná dostát závazkům z této smlouvy. (3) Vysílající organizace může vedle smluv uzavíraných s přijímajícími organizacemi uzavřít smlouvy i s dobrovolníky o výkonu dobrovolnické službydobrovolnické služby v její prospěch. Podmínkou je, že dobrovolník vykonává dobrovolnickou službudobrovolnickou službu mimo své povinnosti vyplývající z jeho členského poměru k vysílající organizaci a ani k ní nemá žádný jiný právní vztah. V těchto případech pro vztah mezi dobrovolníkem a organizací, v jejíž prospěch dobrovolník dobrovolnickou službudobrovolnickou službu vykonává, platí přiměřeně ustanovení o právech a povinnostech vysílající i přijímající organizace a ustanovení o právech a povinnostech dobrovolníka. (4) Vysílající organizace doloží svoji veřejnou prospěšnost písemným prohlášením, že splňuje podmínky uvedené v § 146 občanského zákoníku. Smlouvy § 5 (1) Pro výkon krátkodobé dobrovolnické službydobrovolnické služby, nejde-li o dobrovolnickou službudobrovolnickou službu, k jejímuž výkonu je dobrovolník vysílán do zahraničí, musí být mezi dobrovolníkem a vysílající organizací sjednáno alespoň místo, předmět a doba výkonu dobrovolnické službydobrovolnické služby, a podle povahy dobrovolnické službydobrovolnické služby též poskytnutí pracovních prostředků a ochranných pracovních prostředků dobrovolníkovi, popřípadě předložení výpisu z evidence Rejstříku trestů ne staršího než 3 měsíce a potvrzení o zdravotním stavu dobrovolníka ne starší než 3 měsíce [odstavec 2 písm. b) bod 3]. (2) Smlouva mezi dobrovolníkem a vysílající organizací o výkonu dlouhodobé dobrovolnické službydobrovolnické služby nebo krátkodobé dobrovolnické službydobrovolnické služby, k jejímuž výkonu je dobrovolník vysílán do zahraničí, musí vždy obsahovat a) jméno, příjmení, rodné číslo nebo, není-li přiděleno, datum narození, místo trvalého pobytu dobrovolníka a název a sídlo vysílající organizace, b) ujednání 1. o účasti na předvstupní přípravě organizované vysílající organizací; součástí předvstupní přípravy musí být podle povahy dobrovolnické službydobrovolnické služby i informování dobrovolníka o možných rizicích spojených s výkonem dobrovolnické službydobrovolnické služby, která by mohla ohrozit život nebo zdraví dobrovolníka, 2. podle povahy dobrovolnické službydobrovolnické služby o předložení výpisu z evidence Rejstříku trestů ne staršího než 3 měsíce a o předložení písemného prohlášení, že v době sjednání smlouvy není proti dobrovolníkovi vedeno trestní řízenítrestní řízení, 3. podle povahy dobrovolnické službydobrovolnické služby o předložení potvrzení o zdravotním stavu dobrovolníka ne starší než 3 měsíce, ve kterém registrující lékař na základě posouzení zdravotního stavu dobrovolníka vymezí činnosti, které s ohledem na svůj zdravotní stav není dobrovolník schopen vykonávat, 4. podle povahy dobrovolnické službydobrovolnické služby o předložení potvrzení o seznámení dobrovolníka s prevencí infekčních nemocí včetně antimalarické prevence (profilaxe), vyžadují-li to podmínky území, ve kterém má dobrovolník působit, jako podmínkách pro účast v dobrovolnické službědobrovolnické službě, c) místo, předmět a dobu výkonu dobrovolnické službydobrovolnické služby v rámci určitého programu nebo projektu dobrovolnické službydobrovolnické služby, d) způsob stravování a ubytování dobrovolníka, e) závazek dobrovolníka vrátit poměrnou část výdajů vynaložených vysílající organizací, pokud předčasně ukončí výkon dobrovolnické službydobrovolnické služby z jiných než zřetele hodných důvodů, f) podle povahy dobrovolnické službydobrovolnické služby ujednání o náhradách výdajů spojených s nezbytnou přípravou na účast dobrovolníka v určitém programu nebo projektu dobrovolnické službydobrovolnické služby, o náhradě nákladů spojených s cestou na místo působení v zahraničí a zpět, o kapesném ke krytí běžných výdajů na místě působení, o poskytnutí pracovních prostředků a osobních ochranných pracovních prostředků, g) podle povahy dobrovolnické službydobrovolnické služby rozsah pracovní doby, doby odpočinku, podmínky pro udělení dovolené a důvody, za kterých lze výkon dobrovolnické službydobrovolnické služby předčasně ukončit. (3) Smlouva mezi dobrovolníkem a vysílající organizací o výkonu dlouhodobé dobrovolnické službydobrovolnické služby může obsahovat rovněž ujednání, že dobrovolník před vysláním k výkonu dobrovolnické službydobrovolnické služby podá přihlášku k účasti na důchodovém pojištění, splňuje-li podmínky podle zvláštního právního předpisu,2) a závazek vysílající organizace platit za něho pojištění na důchodové pojištění stanovené alespoň z minimálního vyměřovacího základu,3) je-li dlouhodobá dobrovolnická službadobrovolnická služba vykonávána alespoň v rozsahu překračujícím v průměru 20 hodin v kalendářním týdnu. (4) Dobrovolníkovi za výkon dobrovolnické službydobrovolnické služby nenáleží odměna. (5) Vysílající organizace vydá dobrovolníkovi na jeho žádost osvědčení o vykonané dlouhodobé dobrovolnické službědobrovolnické službě, jehož vzor je stanoven v příloze k tomuto zákonu. (6) Při sjednání rozsahu pracovní doby, doby odpočinku, podmínek pro udělení dovolené, kapesného a pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se použijí přiměřeně pracovněprávní předpisy. Vysílající organizace § 6 (1) Vysílající organizaci uděluje akreditaci Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“). Ministerstvo uděluje akreditaci na návrh akreditační komise složené po 1 zástupci Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva vnitra, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva kultury, Ministerstva financí, Rady vlády pro nestátní neziskové organizace; akreditační komise je poradním orgánem ministerstva. (2) Ministerstvo udělí akreditaci podle odstavce 1 vysílající organizaci, která je spolkem, nadací, nadačním fondem, ústavem, sociálním družstvem, obecně prospěšnou společností, církví nebo náboženskou společností nebo právnickou osobou církve nebo náboženské společnosti evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností4), je bezúhonná a doloží, že je schopna s ohledem na kvalifikační složení svých orgánů, zaměstnanců nebo členů, konkrétní projekty nebo programy dobrovolnické službydobrovolnické služby a finanční způsobilost organizovat přípravu a provádění dobrovolnické službydobrovolnické služby a plnit další povinnosti vyplývající z tohoto zákona. Akreditace se uděluje na dobu 4 let. (3) Vysílající organizace uvedená v odstavci 2 se nepovažuje za bezúhonnou, jestliže byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čintrestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. (4) Ministerstvo vede seznam vysílajících organizací, kterým udělilo akreditaci. Tento seznam je veřejným seznamem přístupným elektronicky. Jeho součástí je i vymezení jednotlivých druhů dobrovolnické službydobrovolnické služby a jejich zaměření, jejichž organizování a zajišťování vysílající organizace provádí. (5) Vysílající organizace je povinna informovat ministerstvo o změně skutečnosti rozhodné pro udělení akreditace, ke které došlo v průběhu platnosti akreditace, a to do 1 měsíce ode dne, kdy se o takové změně dozvěděla. § 7 (1) Vysílající organizace je povinna uzavřít před vysláním dobrovolníka k výkonu dobrovolnické službydobrovolnické služby pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou dobrovolník při výkonu dobrovolnické službydobrovolnické služby způsobí sám nebo mu bude při výkonu dobrovolnické službydobrovolnické služby způsobena. Dobrovolník odpovídá pouze za škodu způsobenou úmyslně. (2) Vysílající organizace před vysláním dobrovolníka k výkonu dobrovolnické službydobrovolnické služby do zahraničí sjedná podle povahy dobrovolnické službydobrovolnické služby a podmínek státu, v němž má být dobrovolnická službadobrovolnická služba vykonávána, v tomto státě zdravotní pojištění dobrovolníka. (3) Vysílající organizace odpovídá dobrovolníkovi za to, že vykonává-li dobrovolnickou službudobrovolnickou službu mimo obecobec svého trvalého pobytu, bude podle povahy dobrovolnické službydobrovolnické služby řádně a ve zdravotně nezávadném prostředí ubytován a že dobrovolnickou službudobrovolnickou službu bude v závislosti na její povaze vykonávat v podmínkách neohrožujících jeho život nebo zdraví. (4) Vysílající organizace smí uzavřít smlouvu podle § 5 s dobrovolníkem, který v době, v níž má být smlouva uzavřena, nedosáhl věku 18 let, jen s písemným, úředně ověřeným souhlasem jeho zákonného zástupce nebo se souhlasem jeho zákonného zástupce zapsaným u vysílající organizace do protokolu; bez tohoto souhlasu je smlouva neplatná. (5) S dobrovolníkem mladším 18 let nesmí být sjednán výkon takové dobrovolnické službydobrovolnické služby, která by byla nepřiměřená anatomickým, fyziologickým a psychickým zvláštnostem jeho věku nebo při níž by byl vystaven zvýšenému nebezpečí úrazu nebo jinému poškození zdraví; dobrovolník v tomto věku nesmí být vyslán k výkonu dobrovolnické službydobrovolnické služby do zahraničí. (6) Vysílající organizace je povinna při výběru dobrovolníků, s nimiž uzavře smlouvu, a při sjednávání podmínek výkonu dobrovolnické službydobrovolnické služby uplatnit rovné zacházení, s výjimkou případu, kdy to povaha dobrovolnické službydobrovolnické služby neumožňuje. § 8 (1) Vysílající organizace uzavře před vysláním dobrovolníka na místo jeho působení písemnou smlouvu s přijímající organizací, v níž s ohledem na povahu určitého programu nebo projektu dobrovolnické službydobrovolnické služby navzájem dohodnutého s přijímající organizací, sjedná zejména podmínky výkonu dobrovolnické službydobrovolnické služby, předmět a dobu výkonu dobrovolnické službydobrovolnické služby, způsob ubytování a stravování dobrovolníků, jejich vybavení pracovními prostředky a osobními ochrannými pracovními prostředky, způsob ověřování průběhu dobrovolnické službydobrovolnické služby vysílající organizací za účelem kontroly dodržování smlouvy a hodnocení práce dobrovolníků. Součástí smlouvy mezi vysílající a přijímající organizací musí být rovněž ujednání o povinnosti přijímající organizace informovat vysílající organizaci o rizicích, která mohou ohrozit život nebo zdraví dobrovolníka, vzniklých v průběhu výkonu dobrovolnické službydobrovolnické služby, a přijmout neprodleně opatření, která tato rizika vyloučí, a v případě neodstranitelných rizik omezí. (2) Vysílající organizace nesmí uzavřít smlouvu s přijímající organizací na takové činnosti, které by dobrovolník vykonával v rámci podnikání přijímající organizace, anebo na výkon takové dobrovolnické službydobrovolnické služby, jejímž účelem by bylo nahradit činnosti vykonávané jinak u přijímající organizace osobami v pracovněprávním vztahu, služebním nebo členském poměru, anebo zajišťované pro přijímající organizaci jinými osobami v rámci jejich podnikání. (3) Vysílající organizace jsou povinny vhodným způsobem zveřejňovat roční výroční zprávy o své činnosti nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku. § 9 (1) Pokud ministerstvo zjistí, že vysílající organizace, která má udělenu akreditaci, přestala splňovat podmínky stanovené tímto zákonem pro udělení akreditace (§ 6 odst. 2) nebo přes upozornění ze strany ministerstva nadále neplní povinnosti stanovené tímto zákonem, akreditaci této organizace po projednání v akreditační komisi zruší; přitom dbá, aby tím nebylo dotčeno splnění závazků vyplývajících z uzavřených smluv. (2) Zanikne-li vysílající organizace, s níž má dobrovolník uzavřenu smlouvu podle § 5, přecházejí práva a povinnosti z této smlouvy na jejího právního nástupce, a není-li ho, na stát; ministerstvo poté bez zbytečného odkladu smluvně převede tato práva a povinnosti na jinou vhodnou vysílající organizaci. (3) Ministerstvo je oprávněno z vlastního nebo jiného podnětu kontrolovat, zda vysílající organizace plní podmínky stanovené tímto zákonem. § 10 Využívání dobrovolnické služby státem a územními samosprávnými celky Státní orgány, organizační složky státu, orgány a organizační složky územních samosprávných celků, státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace územních samosprávných celků a školské právnické osoby mohou využívat dobrovolnickou službudobrovolnickou službu k účelům a za podmínek stanovených v § 2; v tomto případě mají postavení přijímající organizace podle tohoto zákona. Mohou rovněž, zejména při organizování dobrovolnické službydobrovolnické služby do zahraničí, bezúplatně zprostředkovat uzavření smlouvy mezi vysílající organizací se sídlem v České republice a přijímající organizací. § 11 Dotace (1) Ministerstvo může poskytnout vysílajícím organizacím dotaci ke krytí a) pojistného placeného na základě pojistné smlouvy uzavřené vysílající organizací podle § 7 odst. 1, b) části výdajů spojených s evidencí dobrovolníků, s jejich přípravou pro výkon dobrovolnické službydobrovolnické služby a se zajišťováním výkonu dobrovolnické službydobrovolnické služby, c) pojistného na důchodové pojištění placeného podle § 5 odst. 3 za dobrovolníka, a to ve výši pojistného stanoveného z minimálního vyměřovacího základu,3) pokud je dlouhodobá dobrovolnická službadobrovolnická služba vykonávána alespoň v rozsahu překračujícím v průměru 20 hodin v kalendářním týdnu. (2) Dotace podle odstavce 1 je v průběhu kalendářního roku vysílajícím organizacím poskytována zálohově, a po skončení kalendářního roku ji vysílající organizace zúčtují podle skutečně vynaložených výdajů, počtu skutečně vyslaných dobrovolníků k výkonu dobrovolnické službydobrovolnické služby a skutečně zaplaceného pojistného na důchodové pojištění ve výši podle odstavce 1 písm. c). Vysílající organizace sdělí ministerstvu na základě jeho výzvy údaje potřebné pro výpočet výše dotace a zálohy na ni. (3) Dotace podle odstavce 1 se za příslušný kalendářní rok neposkytne vysílající organizaci, pokud sjedná nebo obdrží úplatu nebo jinou penězi ocenitelnou výhodu od přijímající organizace. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění § 12 V § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb. a zákona č. 155/2000 Sb., se tečka za písmenem m) nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) osoby vykonávající dlouhodobou dobrovolnickou službu na základě smlouvy s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra, v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu, pokud není dobrovolník plátcem pojistného podle § 5 nebo za něj není plátcem pojistného stát podle předchozích písmen a) až m).“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o důchodovém pojištění § 13 Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 166/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb. a zákona č. 353/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 1 se tečka za písmenem c) nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 6a) zní: „d) výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy uzavřené s vysílající organizací podle zvláštního právního předpisu;6a) za dobu přede dnem podání přihlášky je účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu dvou let bezprostředně před tímto dnem. 6a) Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě).“. 2. V § 6 odst. 2 se věta první nahrazuje touto větou: „Pojištění jsou účastny též ostatní osoby starší 18 let, jestliže podaly přihlášku k účasti na pojištění.“. 3. V § 107 se odstavec 4 zrušuje. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o daních z příjmů § 15 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb. a zákona č. 210/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 se tečka za písmenem zi) nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zj), které včetně poznámky pod čarou č. 4h) zní: „zj) plnění poskytované v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby podle zvláštního právního předpisu.4h) 4h) Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě).“. 2. V § 19 odst. 1 se tečka za písmenem zb) nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zc), které zní: „zc) příjmy plynoucí v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby poskytované podle zvláštního právního předpisu.4h)“. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST § 17 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r. Příloha k zákonu č. 198/2002 Sb. Vzor osvědčení o vykonané dlouhodobé dobrovolnické službě 292kB 2) § 6 odst. 1 písm. d) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 3 odst. 3, § 5b a 16 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb., zákona č. 562/2004 Sb. a zákona č. 495/2005 Sb.
Zákon č. 200/2002 Sb.	Zákon č. 200/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 24. 5. 2002, datum účinnosti 1. 5. 2004, částka 82/2002 * Čl. I - Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 S * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 5. 2004 200 ZÁKON ze dne 24. dubna 2002, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb. a nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 424/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 36a odst. 2 písm. c) se za slovo „zasedání“ vkládají slova „o dovolání,“. 2. V § 72 odst. 1 se v druhé větě slovo „Soudce“ nahrazuje slovem „Soud“. 3. V § 151 odst. 6 se za slovo „výdajů“ vkládají slova „zvoleného obhájce obviněným, který má nárok na bezplatnou obhajobu nebo obhajobu za sníženou odměnu, a“. 4. V § 265b odst. 1 písmena k) a l) znějí: „k) v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný, l) bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).“. 5. V § 265d se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Je-li obviněný zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena, může i proti vůli obviněného za něho v jeho prospěch dovolání podat též jeho zákonný zástupce a jeho obhájce.“. 6. V § 265l se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě.“. 7. V § 314d odst. 2 v druhé větě se slovo „strany“ nahrazuje slovy „státní zástupce a obviněný“ a ve třetí větě slovo „stran“ slovy „státního zástupce a obviněného“. 8. § 359 se zrušuje. 9. V § 363 se číslice „4“ nahrazuje číslicí „3“. 10. V § 384 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „K provádění úkonů přímo souvisejících se sledováním osob a věcí a pronásledováním podezřelých a obviněných přes hranici České republiky je příslušný státní zástupce, v jehož obvodu má být taková součinnost poskytnuta.“. 11. V § 384 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Žádost cizího státu o vyslovení souhlasu, aby údaje nebo věci, které byly tomuto státu Českou republikou předány, byly užity jako důkazy v trestním řízení v cizině, posoudí orgán činný v trestním řízení, který takové údaje nebo věci poskytl. Jestliže je poskytl jiný orgán než soud a k žádosti cizího státu nebo na základě vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, má souhlas vyslovit pouze soud, posoudí žádost okresní soud, v jehož obvodu má sídlo orgán, který uvedené údaje poskytl. (6) S užitím údaje nebo věci v cizině podle odstavce 5 vysloví příslušný orgán činný v trestním řízení souhlas, pokud a) by jejich užití bylo možné v případě, že by se takové trestní řízení vedlo v České republice, a b) nehrozí, že by tím bylo zmařeno jiné řízení vedené v České republice, nebo vážně ohrožen jiný důležitý zájem.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, s výjimkou čl. I bodů 1 až 9, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r.
Zákon č. 201/2002 Sb.	Zákon č. 201/2002 Sb. Zákon o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Vyhlášeno 24. 5. 2002, datum účinnosti 1. 7. 2002, částka 82/2002 * ČÁST PRVNÍ - POSTAVENÍ A ČINNOST ÚŘADU PRO ZASTUPOVÁNÍ STÁTU VE VĚCECH MAJETKOVÝCH (§ 1 — § 13d) * ČÁST DRUHÁ - ORGANIZACE A HOSPODAŘENÍ ÚŘADU A ZAMĚSTNANCI STÁTU V NĚM ZAŘAZENÍ (§ 14 — § 19) * ČÁST TŘETÍ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 20 — § 27) * ČÁST ČTVRTÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ (§ 28 — § 32a) * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 33 — § 33) Aktuální znění od 1. 1. 2024 (277/2019 Sb.) 201 ZÁKON ze dne 2. května 2002 o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ POSTAVENÍ A ČINNOST ÚŘADU PRO ZASTUPOVÁNÍ STÁTU VE VĚCECH MAJETKOVÝCH HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 (1) Zřizuje se Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále jen „Úřad“). (2) Úřad je orgánem České republiky (dále jen „stát“), který a) jedná v řízení před soudy, rozhodci nebo stálými rozhodčími soudy (dále jen „rozhodčí orgány“), správními úřady a jinými orgány,1) b) zpracovává právní stanoviska, c) plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy a tímto zákonem. (3) Úřad je organizační složkou státu (dále jen „organizační složka“) a účetní jednotkou. (4) Sídlem Úřadu je Praha. HLAVA II VÝLUČNÉ JEDNÁNÍ ÚŘADU § 2 (1) Úřad v případech a za podmínek stanovených tímto zákonem vystupuje za stát v řízení před soudy, rozhodčími orgány, správními úřady a jinými orgány ve věcech týkajících se majetku státu (dále jen „majetek“) namísto organizačních složek2) příslušných hospodařit s tímto majetkem podle zvláštního právního předpisu3) (dále jen „příslušná organizační složka“). (2) Pokud Úřad vystupuje za stát podle odstavce 1, jedná jménem státu. Jeho jednání zahrnuje veškeré procesní úkony, které by v řízení podle zvláštního právního předpisu mohla za stát vykonat příslušná organizační složka. § 3 (1) Úřad jedná (§ 2) v řízení a) před tuzemskými soudy a rozhodčími orgány ve věci určení vlastnického práva státu 1. ke hmotné nemovité věci, jejíž ocenění podle zvláštního právního předpisu4) přesahuje v době zahájení řízení částku 25 000 000 Kč, 2. ke hmotné nemovité nebo movité věci prohlášené za národní kulturní památku, 3. ke stavbě, která je sídlem Parlamentu, prezidenta republiky, vlády, ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu, Ústavního souduÚstavního soudu, Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu a Nejvyššího kontrolního úřadu, nebo pozemku touto stavbou zastavěnému, anebo ve věci vyklizení uvedených nemovitých věcí, popřípadě vydání uvedené movité věci, b) před tuzemskými soudy a rozhodčími orgány ve věci peněžitého plnění převyšujícího 50 000 000 Kč a v obchodních věcech 250 000 000 Kč, c) před zahraničními a mezinárodními soudy a rozhodčími orgány ve věci peněžitého plnění převyšujícího 50 000 000 Kč a v obchodních věcech 100 000 000 Kč, d) před Ústavním soudemÚstavním soudem o ústavní stížnosti v případech, kdy podaná ústavní stížnost souvisí s věcí týkající se majetku. (2) Podává-li ústavní stížnost v případě uvedeném v odstavci 1 písm. d) Úřad, činí tak z vlastního nebo jiného podnětu. Nepovažuje-li podnět za opodstatněný, vyrozumí o tom s uvedením důvodů toho, kdo podnět podal, a příslušnou organizační složku. (3) V případech podle odstavce 1 písm. b) a c) se k příslušenství pohledávky nepřihlíží. § 4 Úřad podává z vlastního podnětu anebo z podnětu Nejvyššího kontrolního úřadu nebo Ministerstva financí žalobu a dále jedná (§ 2) v řízení před soudy ve věci určení vlastnického práva státu, určení neplatnosti smlouvy o převodu věci z vlastnictví státu nebo vydání bezdůvodného obohacení na úkor státu, jestliže takovou žalobu dosud nepodala příslušná organizační složka. Nepovažuje-li Úřad podnět za opodstatněný, vyrozumí o tom s uvedením důvodů toho, kdo podnět podal, a příslušnou organizační složku. § 5 Postup podle ustanovení § 3 a 4 nelze použít, a) měl-li by Úřad jednat (§ 2) v řízení ve věci týkající se majetku, s nímž je příslušné hospodařit Ministerstvo obrany; to neplatí, jde-li o určení vlastnického práva státu anebo o vyklizení hmotné nemovité věci, popřípadě vydání hmotné movité věci anebo o určení neplatnosti smlouvy o převodu hmotné nemovité věci z vlastnictví státu, b) měl-li by Úřad jednat v řízení ve věci týkající se majetku, s nímž je příslušná hospodařit Bezpečnostní informační služba, a přitom by takovým postupem mohly být ohroženy bezpečnostní zájmy státu; v pochybnostech je rozhodující stanovisko Úřadu, c) je-li Úřad sám příslušnou organizační složkou (§ 18, 19), d) vylučuje-li to zvláštní právní předpis5) nebo mezinárodní smlouva, kterou je stát vázán a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, e) měl-li by Úřad jednat v řízení namísto příslušného orgánu, kterému zvláštní právní předpis přiznává způsobilost být účastníkem v tomto řízení a který má pro toto řízení i procesní způsobilost,6) f) jde-li o řízení týkající se ochrany zahraničních investic, g) jde-li o řízení o výkon rozhodnutí. HLAVA III DOHODNUTÉ JEDNÁNÍ ÚŘADU § 6 (1) Úřad se může dohodnout s příslušnou organizační složkou, že bude jednat (§ 2) v řízení před soudem, rozhodčím orgánem, správním úřadem nebo jiným orgánem ve věci týkající se majetku namísto této příslušné organizační složky. (2) V případě postupu podle odstavce 1 pořídí Úřad s příslušnou organizační složkou zápis, který musí obsahovat určení věci týkající se majetku nebo důvod, pro který má být zahájeno řízení, jakož i údaje určující majetek, jehož se věc týká. Pro další náležitosti zápisu platí obdobně pravidla o pořizování zápisu podle zvláštního právního předpisu.7) (3) Postupem podle odstavců 1 a 2 nelze dohodnout žádné podmínky, které by Úřad omezovaly ve způsobu jednání v řízení. § 7 Postup podle § 6 je možný i tehdy, pokud řízení před soudem, rozhodčím orgánem, správním úřadem nebo jiným orgánem ve věci týkající se určitého majetku již probíhá. § 8 Postup podle ustanovení § 6 a 7 nelze použít, a) vylučuje-li to mezinárodní smlouva, kterou je stát vázán a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, b) měl-li by Úřad jednat (§ 2) v řízení namísto příslušného orgánu, kterému zvláštní právní předpis přiznává způsobilost být účastníkem v tomto řízení a který má pro toto řízení i procesní způsobilost,6) c) jedná-li Úřad v řízení podle ustanovení § 3 a 4, d) jestliže se Úřad v tomto řízení přímo účastní (§ 11), e) je-li již příslušnou organizační složkou zajištěno pro řízení zastoupení na základě plné moci, f) vystupuje-li Úřad v řízení za stát jako příslušná organizační složka (§ 18, 19), g) jestliže se již Úřad pro totéž řízení takto dohodl s jinou organizační složkou. HLAVA IV VEDLEJŠÍ ÚČASTENSTVÍ § 9 (1) Úřad může vystupovat za stát jako vedlejšího účastníka v občanském soudním řízení8) před soudy v jakékoli věci týkající se majetku, se kterým je příslušná hospodařit státní organizace podle zvláštního právního předpisu9), má-li stát právní zájem na výsledku takového řízení. (2) Pokud Úřad vystupuje za stát podle odstavce 1, jedná jménem státu. Jeho jednání zahrnuje veškeré procesní úkony, které v řízení podle zvláštního právního předpisu může činit vedlejší účastník. (3) Do řízení Úřad vstupuje z vlastního nebo jiného podnětu anebo na výzvu účastníka řízení učiněnou prostřednictvím soudu. Nepovažuje-li podnět nebo výzvu za opodstatněné, vyrozumí o tom s uvedením důvodů toho, kdo podnět podal, popřípadě prostřednictvím soudu účastníka, který výzvu učinil. § 10 Postup podle ustanovení § 9 nelze použít, a) jedná-li Úřad v řízení podle ustanovení § 3 a 4 nebo podle ustanovení § 6 a 7, b) jestliže se Úřad v tomto řízení přímo účastní (§ 11), c) vystupuje-li Úřad v řízení za stát jako příslušná organizační složka (§ 18, 19). HLAVA V PŘÍMÁ ÚČAST ÚŘADU V ŘÍZENÍ § 11 (1) Úřad je způsobilý být sám účastníkem občanského soudního řízení a má pro toto řízení procesní způsobilost,6) pokud v případech doloženého majetkového zájmu státu a v souladu se zvláštním právním předpisem podává návrhy na zahájení řízení před tuzemskými soudy o neplatnost smlouvy o převodu vlastnictví věci nebo smlouvy o převodu cenných papírůcenných papírů, jejichž účastníkem není stát ani státní organizace, anebo do takového řízení vstupuje. (2) Úřad postupuje podle odstavce 1 z vlastního podnětu anebo z podnětu orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení, České národní bankybanky nebo Ministerstva financí. Nepovažuje-li Úřad majetkový zájem státu za doložený, vyrozumí o tom s uvedením důvodů toho, kdo podnět podal. (3) Postupem Úřadu podle odstavců 1 a 2 nejsou dotčena oprávnění státního zastupitelství podle zvláštního právního předpisu.11) § 12 Postup podle ustanovení § 11 nelze použít, a) jedná-li Úřad v řízení podle ustanovení § 3 a 4 nebo podle ustanovení § 6 a 7 nebo podle ustanovení § 9, b) vystupuje-li Úřad v řízení za stát jako příslušná organizační složka (§ 18, 19), c) jestliže návrh na zahájení řízení již podalo státní zastupitelství. HLAVA VI PRÁVNÍ STANOVISKA § 13 (1) Úřad na základě žádosti organizačních složek a státních organizací zpracovává písemná právní stanoviska v jednotlivých věcech týkajících se majetku. (2) O zpracování právního stanoviska podle odstavce 1 lze Úřad požádat tehdy, odůvodňuje-li to zásadní význam nebo složitost věci. HLAVA VII ZASTUPOVÁNÍ OBCÍ § 13a (1) Úřad v případech a za podmínek stanovených tímto zákonem může poskytovat obcímobcím právní pomoc spočívající v zastupování obcíobcí v řízení před soudem. (2) Právní pomoc podle odstavce 1 může Úřad poskytovat pouze v řízení, ve kterém je proti obciobci uplatněn nárok na určení vlastnického práva k nemovitostinemovitosti nebo jejímu příslušenství, které obecobec nabyla od státu, nebo nárok na vyklizení této nemovitostinemovitosti. (3) Právní pomoc podle odstavce 1 Úřad poskytuje obciobci bezplatně. § 13b Dohoda o právní pomoci podle § 13a musí být uzavřena písemně a musí v ní být označen majetek obceobce, k němuž je v řízení před soudem uplatněn nárok. § 13c Právní pomoc podle § 13a nelze poskytnout, a) jestliže žalobcem je stát nebo státní organizace, b) jedná-li Úřad v řízení podle § 3, 4, 6, 7, 9, 11 nebo § 13d, c) vystupuje-li Úřad v řízení za stát jako příslušná organizační složka (§ 18, 19). § 13d (1) Úřad může vystupovat v řízení o určení vlastnického práva k majetku obceobce (§ 13a odst. 2) za stát jako vedlejšího účastníka8) vedle obceobce, má-li stát právní zájem na výsledku takového řízení. § 9 odst. 2 platí pro tento případ obdobně. (2) Postup podle odstavce 1 nelze použít, a) je-li účastníkem řízení stát nebo státní organizace, nebo b) jedná-li Úřad v řízení podle § 3, 4, 6, 7, 9 nebo § 11. ČÁST DRUHÁ ORGANIZACE A HOSPODAŘENÍ ÚŘADU A ZAMĚSTNANCI STÁTU V NĚM ZAŘAZENÍ § 14 (1) Úřad vykonává svoji činnost (§ 3, 4, 6, 7, 9, 11, 13, 13a, 13b a 13d) prostřednictvím svých územních pracovišť, která působí v sídlech krajských soudů a v hlavním městě Praze pro územní obvody krajských soudů a pro území hlavního města Prahy. Územní pracoviště plní též další úkoly podle tohoto zákona [§ 1 odst. 2 písm. c)]. (2) Pokud výkon činnosti Úřadu zabezpečuje anebo další úkoly podle tohoto zákona plní územní pracoviště (odstavec 1), je adresou pro doručování vždy adresa tohoto územního pracoviště. (3) V čele Úřadu je generální ředitel, kterého do funkce jmenuje a z funkce odvolává ministr financí; generální ředitel vykonává funkci v pracovním poměru. (4) Vnitřní uspořádání Úřadu stanoví jeho organizační řád, který schvaluje ministr financí. § 15 (1) Odborný dohled nad činností Úřadu (§ 3, 4, 6, 7, 9, 11, 13, 13a, 13b a 13d) vykonává Ministerstvo financí. Tím nejsou dotčeny zvláštní právní předpisy o kontrole a působnosti kontrolních orgánů.12) (2) Úřad zasílá Ministerstvu financí na vědomí vyhotovení každého zpracovaného právního stanoviska (§ 13). (3) Ministerstvo financí může kdykoli požádat Úřad o informaci o stavu řízení v každé věci, v níž je Úřad činný, pokud je taková informace potřebná k plnění jeho úkolů. § 16 (1) Zaměstnancem státu v Úřadu (dále jen „zaměstnanec Úřadu“) se může stát jen bezúhonná fyzická osoba, která je státním občanem České republiky, občanem jiného členského státu Evropské unie nebo občanem státu, který je smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, a je plně svéprávná. Podmínku bezúhonnosti nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čintrestný čin a odsouzení nebylo zahlazeno. (2) Kvalifikačním předpokladem zaměstnance Úřadu, který má vykonávat činnosti uvedené v ustanoveních § 3, 4, 6, 7, 9, 11, 13, 13a, 13b a 13d anebo zajišťovat obdobné činnosti v rámci plnění dalších úkolů Úřadu (§ 18, 19), je vždy vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice a nejméně tříletá doba praxe v oboru předpokládaného druhu práce po ukončení předepsaného vzdělání. (3) Pracovněprávní vztahy zaměstnanců Úřadu se řídí zákoníkem práce. (4) Zaměstnancům Úřadu uvedeným v odstavci 2 náleží plat jako státnímu zástupci krajského státního zastupitelství do ukončení pátého roku praxe a generálnímu řediteli Úřadu náleží plat jako náměstkovi nejvyššího státního zástupce podle zvláštního zákona.13) (5) Platové poměry ostatních zaměstnanců Úřadu se řídí právními předpisy upravujícími platové poměry zaměstnanců v orgánech státní správy.14) (6) Uchazeč o zaměstnání v Úřadu, který není státním občanem České republiky, musí zkouškou u osoby, která jako plnoprávný člen Asociace jazykových zkušebních institucí v Evropě uskutečňuje touto asociací certifikovanou zkoušku z českého jazyka jako cizího jazyka, prokázat znalost českého jazyka; to neplatí, doloží-li, že absolvoval alespoň po dobu 3 školních roků základní, střední nebo vysokou školu, na kterých byl vyučovacím jazykem český jazyk. Uchazeč o zaměstnání v Úřadu, který není státním občanem České republiky, má nárok na náhradu nákladů, které uhradil za jednu účast na zkoušce z českého jazyka, Úřadem. Na obsah a rozsah zkoušky se vztahuje vyhláška o zkoušce z českého jazyka pro žadatele o přijetí do služebního poměru, kteří nejsou státními občany České republiky; pro tyto účely se uchazeč o pracovní místo vedoucího zaměstnance považuje za žadatele o přijetí na služební místo představeného a ostatní uchazeči se považují za ostatní žadatele. § 17 (1) Zaměstnanci Úřadu jsou povinni a) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu zaměstnání anebo v souvislosti s ním, a to i po skončení pracovního poměru; pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, zaměstnance Úřadu může této povinnosti ze závažných důvodů zprostit generální ředitel Úřadu a generálního ředitele Úřadu může této povinnosti za týchž podmínek zprostit ministr financí, b) v souvislosti s výkonem zaměstnání nepřijímat dary nebo jiné výhody, s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných zaměstnavatelem, u něhož jsou zaměstnáni, nebo na základě právních předpisů a kolektivních smluv, c) zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu zájmů státu se zájmy osobními, zejména nezneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání ve prospěch vlastní nebo někoho jiného. (2) Zaměstnanci Úřadu nesmějí být členy statutárních nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost. (3) Zaměstnanci Úřadu nesmějí vykonávat podnikatelskou ani jinou výdělečnou činnost; toto omezení se nevztahuje na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou, na činnost znalce nebo tlumočníka vykonávanou podle zvláštního právního předpisu pro soud nebo správní úřad,15) na činnost v poradních orgánech vlády a na správu vlastního majetku. § 18 (1) Úřad hospodaří s majetkem podle zvláštních právních předpisů.16) Příjmy a výdaje Úřadu jsou obsaženy v rozpočtu kapitoly Ministerstva financí. (2) O hospodaření s majetkem a o své činnosti v uplynulém roce podává Úřad Ministerstvu financí vždy do 31. března následujícího roku podrobnou zprávu. § 19 (1) V případě majetku, s nímž je Úřad příslušný hospodařit podle ustanovení § 9 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, plní úkoly podle uvedeného zákona územní pracoviště (§ 14) v hlavním městě Praze. Organizační řád Úřadu může stanovit, že některé z těchto úkolů plní ostatní územní pracoviště. (2) V případě majetku, s nímž je Úřad příslušný hospodařit podle ustanovení § 11 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 202/2002 Sb., plní úkoly podle uvedeného zákona územní pracoviště, a) v jehož územním obvodu se tento majetek nachází, b) v jehož územním obvodu měl předchozí majitel poslední trvalý pobyt nebo sídlo, popřípadě v jehož územním obvodu měla sídlo organizační složka nebo státní organizace naposledy příslušná s majetkem hospodařit, nelze-li určit územní pracoviště podle písmene a) anebo nachází-li se majetek v cizině. (3) Zjistí-li územní pracoviště určené podle odstavce 2 písm. b), že majetek nebo jeho část se nachází v územním obvodu jiného územního pracoviště, neprodleně o tom toto územní pracoviště vyrozumí a územní pracoviště na podkladě uvedeného vyrozumění započne neprodleně s plněním úkolů podle zákona uvedeného v odstavci 2. (4) Vzniknou-li v jednotlivém případě pochybnosti, které územní pracoviště má plnit úkoly podle zákona uvedeného v odstavcích 1 a 2, určí toto územní pracoviště generální ředitel Úřadu. ČÁST TŘETÍ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 20 (1) Věcí týkající se majetku je pro účely tohoto zákona rovněž věc týkající se závazku státu nebo závazku státní organizace. (2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, rozumí se věcí týkající se majetku, vlastnického práva státu, závazku státu, závazku státní organizace nebo majetku obceobce i případy, kdy někdo tvrdí anebo popírá, že se jedná o majetek, vlastnické právo státu, závazek státu, závazek státní organizace nebo majetek obceobce. (3) Pokud se v tomto zákoně hovoří o příslušnosti hospodařit s majetkem na straně organizačních složek a státních organizací, rozumí se tím i případy, kdy tuto příslušnost někdo tvrdí anebo popírá, popřípadě kdy je podmíněna určením, že se jedná o majetek. Vztahy související s činností a plněním dalších úkolů Úřadu § 21 (1) Započne-li Úřad jednat v řízení podle ustanovení § 3 a 4 nebo podle ustanovení § 6 a 7, když řízení už probíhá, zůstávají zachovány dosavadní výsledky tohoto řízení i účinky dosavadních procesních úkonů. To platí obdobně, jestliže Úřad v případech stanovených tímto zákonem (§ 23 odst. 4 a 5) přestane v průběhu řízení takto jednat. (2) Započne-li Úřad jednat v řízení podle ustanovení § 3 a 4 nebo podle ustanovení § 6 a 7, jedná takto až do jeho pravomocného skončení, včetně případného řízení o mimořádných opravných prostředcích, není-li dále stanoveno jinak (§ 23 odst. 4 a 5). (3) Po dobu jednání Úřadu podle ustanovení § 3 a 4 a podle ustanovení § 6 a 7 jsou jakékoli procesní úkony ze strany příslušné organizační složky v řízení neúčinné. Jakákoli právní jednání, která v uvedené době příslušná organizační složka učiní mimo řízení a která přitom odporují postupu Úřadu v tomto řízení, jsou neplatná. (4) Postavení a okruh účastníků řízení ani příslušnost organizační složky hospodařit s majetkem,3) kterého se řízení týká, nejsou jednáním Úřadu podle ustanovení § 3 a 4 a podle ustanovení § 6 a 7 dotčeny a výsledek tohoto řízení včetně placení nákladů řízení, popřípadě náhrady nákladů řízení v plném rozsahu dopadá přímo na tuto organizační složku. § 22 (1) Jedná-li Úřad v řízení jménem státu (§ 3, 4, 6, 7), je vyloučeno současné zastoupení na základě plné moci sjednané pro toto řízení příslušnou organizační složkou. (2) Jedná-li Úřad v řízení jménem státu (§ 3, 4, 6, 7, 9) nebo se řízení přímo účastní anebo zastupuje obecobec podle § 13a a 13b, nemůže sám sjednat pro toto řízení zastoupení na základě plné moci, pokud tento zákon dále nestanoví jinak (§ 26). § 23 (1) Pokud v průběhu řízení budou splněny podmínky pro výlučné jednání uvedené v ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) a b), příslušná organizační složka o tom neprodleně Úřad vyrozumí. Úřad oznámí tuto skutečnost soudu nebo rozhodčímu orgánu, před kterým řízení probíhá, a dále postupuje podle tohoto zákona. V ostatních případech výlučného jednání se ke splnění stanovených podmínek v průběhu řízení nepřihlíží. (2) Pokud v průběhu řízení, ve kterém Úřad jedná podle § 6 a 7, budou splněny podmínky pro výlučné jednání (§ 3 a 4), Úřad oznámí tuto skutečnost soudu nebo rozhodčímu orgánu, před kterým řízení probíhá, a pokračuje v jednání podle tohoto zákona. (3) Pokud v průběhu řízení, ve kterém Úřad jedná podle § 9 anebo ve kterém se přímo účastní (§ 11), budou splněny podmínky pro výlučné jednání (§ 3 a 4), Úřad oznámí tuto skutečnost soudu, před kterým řízení probíhá, své jednání nebo svou přímou účast v řízení v souladu se zvláštním právním předpisem ukončí a dále jedná podle tohoto zákona. (4) Pokud v průběhu řízení přestanou být splněny podmínky pro výlučné jednání uvedené v ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) a b) anebo nastanou okolnosti, které výlučné jednání podle ustanovení § 3 a 4 vylučují (§ 5), Úřad oznámí tuto skutečnost soudu nebo rozhodčímu orgánu, před kterým řízení probíhá, a v řízení dále za stát vystupuje příslušná organizační složka, nedojde-li k dohodě podle ustanovení § 7. Jestliže v průběhu řízení přestanou být splněny stanovené podmínky v ostatních případech výlučného jednání, k této skutečnosti se nepřihlíží. (5) Pokud v průběhu řízení nastanou okolnosti, které vylučují dohodnuté jednání (§ 6 a 7) a nejde přitom o případ uvedený v odstavci 2, Úřad oznámí tuto skutečnost soudu, rozhodčímu orgánu, správnímu úřadu nebo jinému orgánu, před kterým řízení probíhá, a v řízení dále za stát vystupuje příslušná organizační složka. § 24 (1) Výkon činnosti Úřadu spočívající v jednání podle § 3, 4, 6, 7, 13a, 13b nebo § 13d zabezpečuje vždy to územní pracoviště (§ 14), v jehož územním obvodu je sídlo příslušné organizační složky nebo obecobec. (2) Výkon činnosti Úřadu spočívající v jednání podle ustanovení § 9 zabezpečuje vždy to územní pracoviště, v jehož územním obvodu je sídlo soudu, před kterým probíhá řízení, do něhož má Úřad vstoupit. (3) Výkon činnosti Úřadu spočívající v jeho přímé účasti v řízení (§ 11) zabezpečuje vždy to územní pracoviště, v jehož územním obvodu je sídlo soudu, u kterého má být návrh na zahájení řízení podán, popřípadě soudu, před kterým probíhá řízení, do něhož má Úřad vstoupit. (4) Výkon činnosti Úřadu spočívající ve zpracování právních stanovisek (§ 13) zabezpečuje územní pracoviště v hlavním městě Praze. (5) Generální ředitel může ze závažných důvodů pro jednotlivý případ výkonu činnosti uvedené v odstavcích 1 až 4 určit jiné než stanovené územní pracoviště. § 25 (1) Jedná-li Úřad v řízení jménem státu (§ 3, 4, 6, 7, 9) anebo se v řízení přímo účastní (§ 11), postupuje v rámci právních předpisů vždy tak, aby účinně hájil majetkové zájmy státu a dodržování základních povinností při hospodaření s majetkem. (2) Všechny organizační složky a státní organizace včas a v úplnosti poskytují Úřadu informace, údaje, podklady a součinnost, nezbytné pro řízení, v němž Úřad jedná jménem státu anebo ve kterém se přímo účastní, a pro zpracování právních stanovisek (§ 13), pokud zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva, kterou je stát vázán a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, nestanoví jinak. (3) Úřad včas a v úplnosti poskytuje příslušným organizačním složkám informace, údaje a podklady, pokud se týkají řízení, ve kterém Úřad jedná (§ 3, 4, 6, 7), a jsou přitom potřebné zejména pro jejich řádné hospodaření s majetkem. (4) Za jednání v řízení podle ustanovení § 3 a 4 a podle ustanovení § 6 a 7 neposkytují příslušné organizační složky Úřadu peněžité plnění. To platí obdobně, jestliže Úřad zpracuje právní stanovisko pro organizační složku nebo státní organizaci. (5) Pokud Úřad jedná v řízení podle ustanovení § 3 a 4 nebo podle ustanovení § 6 a 7, hradí hotové výdaje bezprostředně související s tímto jednáním ze svého rozpočtu. Ostatní náklady řízení a náhrady nákladů řízení včetně soudních poplatků a uložených záloh na náklady důkazu hradí příslušná organizační složka. (6) Pokud soud, rozhodčí orgán, správní úřad nebo jiný orgán rozhodl v řízení, kde Úřad jednal podle ustanovení § 3 a 4 nebo podle ustanovení § 6 a 7, o náhradě nákladů řízení ve prospěch příslušné organizační složky, odvede příslušná organizační složka na příjmový rozpočtový účet Úřadu částku ve výši odpovídající nákladům řízení hrazeným Úřadem podle odstavce 5 první věty. § 25a (1) ObecObec je povinna včas a v úplnosti poskytnout Úřadu informace, údaje, podklady a součinnost, nezbytné pro řízení, v němž Úřad zastupuje obecobec podle ustanovení § 13a a 13b. (2) Úřad včas a v úplnosti informuje obecobec o průběhu řízení ve věci, ve kterém Úřad zajišťuje zastupování obceobce podle ustanovení § 13a a 13b. § 26 Jedná-li Úřad v řízení před zahraničními a mezinárodními soudy a rozhodčími orgány, může sjednat pro toto řízení zastoupení na základě plné moci s fyzickou osobou znalou práva státu, kde řízení probíhá, a oprávněnou k zastupování. Postupuje tak vždy, jestliže tuto podmínku obsahuje zvláštní právní předpis, mezinárodní smlouva, kterou je stát vázán a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, anebo právní řád státu, kde řízení probíhá. Ustanovení § 25 odst. 5 a 6 se zde použijí obdobně. § 27 K zajištění přehledu o věcech evidovaných v katastrukatastru nemovitostí, které jsou ve vlastnictví státu a s nimiž je Úřad příslušný hospodařit (§ 18, 19), využívá Úřad bezúplatně údajů katastrukatastru nemovitostí, a to i dálkovým přístupem k údajům katastrukatastru nemovitostí. ČÁST ČTVRTÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ § 28 Pokud v den nabytí účinnosti tohoto zákona probíhají před tuzemskými soudy a rozhodčími orgány řízení, ve kterých by měl Úřad jednat podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) a b), použije se postup podle § 23 odst. 1 teprve tehdy, nebudou-li tato řízení pravomocně skončena ve lhůtě 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Tím není dotčeno ustanovení § 23 odst. 2 a 3. § 29 (1) Úřad je počínaje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona příslušný hospodařit s veškerým majetkem, s nímž ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona byly příslušné hospodařit okresní úřady nebo Ministerstvo financí podle ustanovení § 11 odst. 2 a 4 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, a se kterým do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nenaložily. To platí obdobně o právech, která s tímto majetkem souvisejí a se kterými byly okresní úřady nebo Ministerstvo financí ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona příslušné hospodařit podle § 9 uvedeného zákona. (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na majetek, s nímž se podle zvláštního právního předpisu stává příslušnou hospodařit Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. (3) Úřad počínaje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona plní úkoly podle ustanovení § 38 zákona uvedeného v odstavci 1 u všech závazků státu souvisejících s majetkem uvedeným v odstavci 1, pokud tyto úkoly k uvedenému dni plnily okresní úřady nebo Ministerstvo financí, s výjimkou závazků, u nichž má tyto úkoly podle zvláštního právního předpisu plnit Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. § 30 Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům, kteří ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na okresních úřadech nebo na Ministerstvu financí zajišťovali majetkoprávní agendu týkající se majetku uvedeného v ustanovení § 29 odst. 1 a závazků uvedených v ustanovení § 29 odst. 4, přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona z okresních úřadů a Ministerstva financí na Úřad.17) § 31 (1) Okresní úřady a Ministerstvo financí předají majetek uvedený v ustanovení § 29 Úřadu nejpozději do 30. září 2002; předmětem předání budou rovněž všechny uzavřené i neuzavřené spisové materiály a pomůcky operativní evidence a další listiny týkající se majetku, jakož i doklady o závazcích souvisejících s předávaným majetkem (dále jen „dokladové materiály“). O předání se pořídí protokol, jehož přílohou budou seznamy všech předávaných položek a závazků souvisejících s předávaným majetkem. (2) Převzetí majetku a dokladových materiálů podle odstavce 1 v rámci Úřadu zajistí jednotlivá územní pracoviště podle svých územních obvodů (§ 14). Tato územní pracoviště následně též zajistí, aby u věcí, které se evidují v katastru nemovitostínemovitostí, byl proveden záznam v katastru nemovitostínemovitostí. Pro tyto účely je listinou osvědčující příslušnost Úřadu jeho ohlášení. (3) Po dobu do předání a převzetí podle odstavců 1 a 2 okresní úřady a Ministerstvo financí zajišťují v nezbytném rozsahu činnosti a provádějí neodkladné úkony směřující k zabezpečení a ochraně dosud nepředaného majetku. Včas upozorňují územní pracoviště Úřadu na neodkladná právní jednání týkající se tohoto majetku a poskytují jim potřebnou součinnost. § 32 Úřad v rámci své příslušnosti hospodařit s majetkem (§ 18, 19) pokračuje v uplatňování nároku státu na vydání věci podle zvláštních právních předpisů18) ve všech případech, kde tato věc spadá do majetku uvedeného v ustanovení § 29 a zahájené řízení o tomto nároku nebylo dosud ukončeno. § 32a (1) Dnem 1. července 2009 přechází z Ministerstva financí na Úřad příslušnost hospodařit s majetkem, ke kterému a) vzniklo Ministerstvu financí právo hospodaření podle § 4 odst. 3 zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů, a s nímž je Ministerstvo financí k uvedenému dni příslušné hospodařit, b) vznikla Ministerstvu financí příslušnost hospodařit podle čl. I bodu 6 zákona č. 364/2000 Sb., o zrušení Fondu dětí a mládeže a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 428/2003 Sb., a s nímž je Ministerstvo financí k uvedenému dni příslušné hospodařit, s výjimkou majetkových účastí v obchodních společnostech. (2) Úřad jako příslušná organizační složka státu počínaje dnem uvedeným v odstavci 1 za stát vykonává práva a plní povinnosti a závazky týkající se majetku uvedeného v odstavci 1 anebo s tímto majetkem související, je za stát účastníkem smluvních vztahů, které se tohoto majetku týkají anebo s ním souvisejí, a vystupuje za stát před soudy, rozhodčími orgány, správními úřady a jinými orgány v řízeních, která se tohoto majetku týkají anebo s ním souvisejí. (3) O předání a převzetí majetku a závazků uvedených v odstavcích 1 a 2, včetně dokumentace týkající se tohoto majetku, závazků i smluvních vztahů a řízení, pořídí Ministerstvo financí a Úřad protokol, jehož přílohou budou seznamy předávaného majetku, závazků a dokumentace. Protokol je zároveň listinou, kterou Úřad zašle s ohlášením změny příslušnosti hospodařit k provedení záznamu do katastru nemovitostínemovitostí. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST § 33 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2002. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r. 1) Například občanský soudní řád, trestní řád, zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, správní řád. 2) § 14 odst. 4 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. 3) § 9 a 11 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění zákona č. 202/2002 Sb. 4) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb. 5) Například zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). 6) § 19 a 20 občanského soudního řádu. 7) § 19 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb. 8) § 93 občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 30/2000 Sb. 9) § 55 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb. 11) Například § 42 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb. 12) Například zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole). 13) Zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí, ve znění pozdějších předpisů. 15) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. 16) Například zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 17) § 251c zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 220/2000 Sb. 18) § 23a zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění některých majetkových křivd, ve znění zákona č. 137/1991 Sb. § 34 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.
Zákon č. 202/2002 Sb.	Zákon č. 202/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 24. 5. 2002, datum účinnosti 1. 7. 2002, částka 82/2002 * ČÁST PRVNÍ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Ústavním soudu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o státní statistické službě * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o státním podniku * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích * ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2007 (264/2006 Sb.) 202 ZÁKON ze dne 24. dubna 2002, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna občanského soudního řádu Čl. I Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001, zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb. a zákona č. 151/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 20 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Přiznává-li zvláštní právní předpis namísto státu někomu jinému způsobilost samostatně jednat před soudem ve věci týkající se majetku státu, jedná tato osoba jako účastník.“. 2. Za § 21b se vkládá nový § 21c, který včetně poznámky pod čarou č. 55a) zní: „§ 21c (1) V případech, kdy podle zvláštního právního předpisu55a) vystupuje před soudem za stát Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, jedná před soudem jménem státu jeho zaměstnanec pověřený ředitelem Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. (2) Ustanovení § 21 odst. 4 a 5 platí obdobně. 55a) Zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.“. 3. Za § 35 se vkládá nový § 35a, který zní: „§ 35a (1) Zvláštní právní předpis55a) stanoví, ve kterých případech a za jakých podmínek může podat návrh na zahájení řízení anebo do řízení vstoupit Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. (2) Pokud Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vstoupí do řízení podle odstavce 1, je oprávněn ke všem úkonům, které může vykonat účastník řízení, pokud nejde o úkony, které může vykonat jen účastník právního vztahu.“. 4. V § 48 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Písemnost určená Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který je účastníkem řízení anebo vstoupil do řízení (§ 35a), se doručuje na adresu jeho územního pracoviště. Za Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových jsou oprávněni písemnost, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, převzít zaměstnanci, kteří byli v rámci územního pracoviště pověřeni přijímat písemnosti; není-li jich, písemnost se odevzdá zaměstnanci, který je pověřen řízením územního pracoviště.“. 5. Za § 48d se vkládá nový § 48e, který zní: „§ 48e Vystupuje-li za stát před soudem Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (§ 21c), doručuje se písemnost na adresu jeho územního pracoviště. Pro přebírání písemnosti se použije obdobně § 48 odst. 3 věta druhá.“. 6. V § 142 odst. 4 se doplňuje věta druhá, která zní: „To platí obdobně, bylo-li řízení zahájeno na návrh Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových v případech a za podmínek uvedených v § 35a.“. 7. V § 157 odst. 1 se za slova „účast státního zastupitelství“ vkládají slova „a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových“. 8. V § 203 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových může podat odvolání jen v případech a za podmínek uvedených v § 35a a jen tehdy, jestliže do řízení vstoupil dříve, než uplynula odvolací lhůta všem účastníkům řízení.“. 9. V § 231 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, pokud není přímo účastníkem řízení, může podat z důvodů uvedených v § 229 žalobu pro zmatečnost jen v případech a za podmínek uvedených v § 35a. Nevstoupil-li Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových do řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí, může žalobu podat, dokud běží lhůta některému z účastníků, jestliže současně vstoupí do řízení (§ 35a).“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o Ústavním soudu Čl. II V § 30 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 2a) zní: „(2) Je-li účastníkem nebo vedlejším účastníkem řízení před Ústavním soudem stát, vystupuje za stát organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu a v řízení jménem státu jedná vedoucí organizační složky státu nebo jím pověřený zaměstnanec této organizační složky státu; tím není dotčeno právo státu nechat se zastoupit způsobem uvedeným v § 29. Vystupuje-li podle zvláštního právního předpisu2a) za stát Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, jedná v řízení jménem státu jeho zaměstnanec pověřený ředitelem Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. 2a) Zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o státní statistické službě Čl. III V § 2 odst. 7 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 220/2000 Sb., se za slova „organizační složka státu“ vkládají slova „, která je účetní jednotkou,“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o státním podniku Čl. IV Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 103/2001 Sb. a zákona č. 77/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se na konci odstavce 2 doplňují slova „a nemá vlastní majetek“. 2. V § 16 odstavec 2 zní: „(2) Podnik vykonává při hospodaření s majetkem státu práva vlastníka podle zvláštních právních předpisů, vlastním jménem jedná v právních vztazích týkajících se majetku státu a účastní se řízení před soudy a jinými orgány ve věcech týkajících se majetku státu včetně řízení o určení, zda tu vlastnické nebo jiné obdobné právo státu je, či není.“. 3. V § 16 odst. 3 se druhá věta zrušuje. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o rozpočtových pravidlech Čl. V V § 66 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), se slova „Organizační složky“ nahrazují slovy „Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, organizační složky“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích Čl. VII Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb. a zákona č. 501/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odstavec 3 zní: „(3) Tento zákon se nevztahuje na úkony a postupy příslušných orgánů, pokud vedou trestní, občanskoprávní, správní nebo jiné obdobné řízení anebo navrhují a schvalují právní předpisy.“. 2. V § 11 odst. 1 písm. f) se slova „v trestním řízení nebo řízení o přestupku“ nahrazují slovy „v trestním, přestupkovém a jiném obdobném řízení“. 3. V § 11 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 15a) zní: „(2) V ostatních případech s majetkem uvedeným v ustanovení § 10 hospodaří Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.15a) Zjistí-li organizační složka uvedená v odstavci 1, že není příslušná hospodařit s určitým majetkem uvedeným v ustanovení § 10, vyrozumí o takovém majetku jinou organizační složku uvedenou v odstavci 1 nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Zjistí-li Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, že v případě určitého majetku uvedeného v ustanovení § 10 přísluší hospodaření organizační složce uvedené v odstavci 1, vyrozumí o takovém majetku tuto organizační složku. 15a) Zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.“. 4. V § 11 odstavec 3 zní: „(3) Pokud nelze příslušnost podle předchozích odstavců určit anebo budou-li v jednotlivém případě dány závažné důvody pro změnu příslušnosti organizačních složek uvedených v odstavci 1 nebo 2, určí, popřípadě změní příslušnost Ministerstvo financí na žádost anebo z vlastního podnětu svým opatřením (§ 20); ve výjimečném případě může být takto založena příslušnost i organizační složce neuvedené v odstavci 1 nebo 2. Ustanovení § 9 odst. 2 a 3 zde platí obdobně.“. 5. V § 11 se odstavce 4 a 5 zrušují. 6. V § 12 odst. 3 se věta druhá zrušuje. 7. V § 12 odst. 4 se za větu druhou vkládá tato věta: „To platí obdobně, je-li majetek nabýván v dražbě.17a)“. Poznámka pod čarou č. 17a) zní: „17a) Například zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.“. 8. V § 12 odst. 5 se za slova „výši přípustnou podle odstavce 4“ vkládají slova „a nejde přitom o nabytí majetku v dražbě17a)“. 9. V § 14 odst. 6 se za slova „ve prospěch státu“ vkládají slova „ukládá dlužníku zvláštní právní předpis anebo je“. 10. V § 14 odst. 7 se za slova „Za nepotřebný se pro tyto účely považuje“ vkládá slovo „zejména“. 11. V § 15 odst. 2 se slova „Majetek podle odstavce 1 je třeba“ nahrazují slovy „Majetek uvedený v odstavci 1 není předmětem rozhodování podle ustanovení § 14 odst. 7 a je třeba jej“. 12. V § 18 se za slova „příslušná organizační složka“ vkládají slova „(§ 11)“ a slova „příslušných hospodařit s tímto majetkem“ se nahrazují slovy „příslušných hospodařit s majetkem“. 13. V § 21 odst. 1 se slova „smlouvou převést pouze věc, která je“ nahrazují slovy „převést smlouvou věc pouze za podmínek uvedených v ustanovení § 22 až 24 a jen tehdy, je-li tato věc“. 14. V § 22 odst. 3 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 36a) zní: „b) spoluvlastnického podílu ve prospěch spoluvlastníka na základě předkupního práva36a) anebo spoluvlastnického podílu na pozemku ve prospěch vlastníka bytu nebo nebytového prostoru podle zvláštního právního předpisu,37) 36a) § 140 občanského zákoníku.“. 15. V § 22 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) pozemku směňovaného za účelem nabytí pozemku jiného vlastníka.“. 16. V § 22 odstavec 4 zní: „(4) Schválení Ministerstvem kultury vyžadují smlouvy o převodu movitých a nemovitých věcí prohlášených za kulturní památku a sbírek muzejní povahy.“. 17. V § 22 se na konci textu odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „nejde-li o smlouvy podléhající schválení podle odstavce 4.“. 18. V § 22 odst. 6 se věta první nahrazuje touto větou: „Zřizovatel si může zcela nebo zčásti vyhradit schvalování smluv o převodu movitých věcí nepodléhajících schválení podle odstavce 4, pokud je uzavírají jím zřízené organizační složky a nejde přitom o postup podle ustanovení § 15 odst. 2.“. 19. V § 26 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 41a) zní: „(1) Nemovité věci lze v nezbytném rozsahu smluvně zatížit věcným břemenem pro účely zřízení nebo provozu sítě technického vybavení41) a veřejně prospěšné stavby,41a) popřípadě k zajištění nezbytného přístupu vlastníka k jeho stavbě. V ostatních případech může ze závažných důvodů výjimku povolit Ministerstvo financí. 41a) § 108 stavebního zákona.“. 20. V § 27 odst. 3 se věta druhá nahrazuje touto větou: „Bezúplatné užívání lze sjednat jen s osobami, které se nezabývají podnikáním,44a) a pouze k zajištění výkonu státní správy v přenesené působnosti anebo pro účely sociální, humanitární, požární ochrany, ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného systému, vzdělávací, vědecké, kulturní, sportovní a tělovýchovné.“. Poznámka pod čarou č. 44a) zní: „44a) § 2 odst. 1 obchodního zákoníku.“. 21. V § 28 odst. 3 se slova „S majetkovými účastmi státu“ nahrazují slovy „Do obchodních společností lze majetek vkládat a s majetkovými účastmi státu“. 22. V § 30 odst. 1 se za slova „družstva48)“ vkládají slova „nebo občanského sdružení48a)“. Poznámka pod čarou č. 48a) zní: „48a) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.“. 23. V § 39 odst. 1 se slova „přijetí závazku nebo uznání nároku“ nahrazují slovy „smluvního přijetí závazku nebo uznání práva, které nevzniklo ze zákona“. 24. V § 39 odst. 2 se za slovy „při vypořádání dědictví dohodou“ čárka nahrazuje tečkou, slova „jakož i při uzavření dohody o vydání věci nebo při poskytování náhrad podle zvláštních právních předpisů.59)“ se zrušují a doplňuje se druhá věta, která zní: „Ustanovení odstavce 1 druhé a třetí věty se nepoužije, dochází-li k vydání věci anebo jinému vypořádání restitučních nároků postupem podle zvláštních právních předpisů.59)“. Poznámka pod čarou č. 59) zní: „59) Například zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.“. 25. V § 44 odst. 2 se za slova „§ 23,“ vkládají slova „§ 27 odst. 5, §“, za slova „§ 12 odst. 4, 7 a 8,“ se vkládají slova „§ 28 odst. 1,“ a za slova „§ 28 odst. 3“ se doplňuje čárka a vkládají se slova „§ 29“. 26. V § 47 odst. 3 se slova „podle odstavce 1“ nahrazují slovy „podle odstavce 2“. 27. V § 54 odst. 1 se čtvrtá a pátá věta nahrazují textem, který zní: „Působnost tohoto zákona se nevztahuje na státní podniky založené podle zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, včetně těch, které se považují za založené podle uvedeného zákona, na státní organizace, které se uvedeným zákonem v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem řídí, a na Budějovický Budvar, národní podnik. Hospodaření těchto státních organizací upravují zvláštní právní předpisy.“. 28. V § 55 odst. 1 se za slova „a účastní se řízení před soudy a jinými orgány ve věcech týkajících se majetku“ vkládají slova „včetně řízení o určení, zda tu vlastnické nebo jiné obdobné právo státu je, či není“. 29. V § 56 odst. 2 se za slova „s předchozím souhlasem svého zřizovatele“ a za slova „nemá-li zřizovatele“ vkládá slovo „(zakladatele)“. 30. V § 60a se na konci odstavce 6 doplňují slova „ani Ministerstva životního prostředí podle § 22 odst. 5“. Čl. VIII Členství státu nebo státní organizace v občanském sdružení vzniklé do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzuje podle dosavadních předpisů; s právy vyplývajícími z tohoto členství se naloží v souladu se zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Čl. IX Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, vztahuje na všechny dosavadní státní organizace, včetně těch, které byly dnem 31. prosince 2001 vyňaty z působnosti uvedeného zákona podle § 54 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 501/2001 Sb. To neplatí pro státní podniky založené podle zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, včetně těch, které se považují za založené podle uvedeného zákona, pro státní organizace, které se uvedeným zákonem v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem řídí, a pro Budějovický Budvar, národní podnik. Čl. X Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, jak vyplývá ze zákonů jej měnících. ČÁST OSMÁ ÚČINNOST Čl. XI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2002. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r.
Zákon č. 205/2002 Sb.	Zákon č. 205/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 24. 5. 2002, datum účinnosti 1. 10. 2002, částka 82/2002 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o technických požadavcích na výrobky * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o České obchodní inspekci * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 5. 2005 (127/2005 Sb.) 205 ZÁKON ze dne 24. dubna 2002, kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o technických požadavcích na výrobky Čl. I Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 102/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 1 písm. a) se za slovo „mohly“ vkládají slova „ve zvýšené míře“, slovo „přírodní“ se nahrazuje slovem „životní“ a za slovo „prostředí“ se vkládají slova „, popřípadě jiný veřejný zájem,“. 2. V § 1 písm. b) se za slovo „distribuují“ vkládají slova „, popřípadě uvádějí do provozu“, za slovo „mohly“ se vkládají slova „ve zvýšené míře“, za slovem „zájem“ se čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „tímto nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů pro provoz výrobků,1)“. Poznámka pod čarou č. 1) zní: „1) Například zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě.“. 3. V § 1 se tečka na konci písmena c) nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) způsob zajištění informačních povinností souvisejících s tvorbou technických předpisů a technických norem, vyplývajících z mezinárodních smluv a požadavků práva Evropských společenství.“. 4. V § 2 písm. a) se za slovo „trh“ vkládají slova „jako nová nebo použitá“. 5. V § 2 písm. b) se slova „v České republice“ nahrazují slovy „na trhu Evropského společenství“. Ve větě druhé se za slova „výrobců nebo dovozců“ vkládají slova „a výrobky poskytnuté k opakovanému použití, je-li u nich před opakovaným použitím posuzována shoda s právními předpisy“ a slova „nařízení vlády nevylučuje“ se nahrazují slovy „stanoví nařízení vlády“. 6. V § 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní: „c) uvedením výrobku do provozu okamžik, kdy je výrobek poprvé použit uživatelem v členských státech Evropské unie k účelu, ke kterému byl zhotoven; pokud tak stanoví nařízení vlády, je výrobek uveden do provozu v okamžiku, kdy je k tomuto použití připraven nebo poskytnut. Pokud je výrobek uveden do provozu na pracovišti,1a) uživatelem se rozumí zaměstnavatel, 1a) § 134a zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.“. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e). 7. V § 2 písm. d) se za slovo „výrobek,“ vkládají slova „a v případech stanovených nařízením vlády též osoba, která sestavuje, balí, zpracovává nebo označuje výrobek,“. 8. V § 2 písm. e) se slovo „státu“ nahrazuje slovy „než členského státu Evropské unie“. 9. V § 2 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) zplnomocněným zástupcem osoba usazená v členském státě Evropské unie, která je výrobcem písemně pověřena k jednání za něj se zřetelem na požadavky vyplývající pro výrobce z tohoto zákona,“. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena g) a h). 10. V § 2 písmeno g) zní: „g) distributorem ten, kdo v dodavatelském řetězci provádí následnou obchodní činnost po uvedení výrobku na trh (dále jen „distribuuje“).“. 11. V § 2 písm. h) bodě 1 se slovo „nebo“ za slovy „v právním předpisu“ nahrazuje slovy „jiném technickém dokumentu nebo technické“ a za slova „předpisy nebo s“ se vkládá slovo „technickými“. 12. V § 2 se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) notifikovanou osobou právnická osoba, která byla členským státem Evropské unie oznámena orgánům Evropského společenství a všem členským státům Evropské unie jako osoba pověřená členským státem Evropské unie k činnostem při posuzování shody výrobků s technickými požadavky.“. 13. Nadpis hlavy II zní: „TECHNICKÉ PŘEDPISY A TECHNICKÉ NORMY“. 14. V nadpisu § 3 se za slovo „předpisy“ doplňují slova „a technické dokumenty“. 15. V § 3 odst. 1 se slova „vyhlášený uveřejněním jeho plného znění ve Sbírce zákonů“ zrušují, dosavadní text se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Technickým dokumentem se pro účely tohoto zákona rozumí dokument, který obsahuje technické specifikace výrobku, a není technickým předpisem ve smyslu odstavce 1 ani technickou normou, a který by mohl vytvořit technickou překážku obchodu.“. 16. V § 4 odst. 3 se zrušují slova „(dále jen „norma“)“. 17. § 4a zní: „§ 4a Harmonizované technické normy a určené normy (1) Česká technická norma se stává harmonizovanou českou technickou normou, přejímá-li plně požadavky stanovené evropskou normou nebo harmonizačním dokumentem, které uznaly orgány Evropského společenství jako harmonizovanou evropskou normu, nebo evropskou normou, která byla jako harmonizovaná evropská norma stanovena v souladu s právem Evropských společenství společnou dohodou notifikovaných osob (dále jen „harmonizované evropské normy“). Pro specifikaci technických požadavků na výrobky, vyplývajících z nařízení vlády nebo jiného příslušného technického předpisu, může Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Úřad“) po dohodě s ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, jejichž působnosti se příslušná oblast týká, určit české technické normy, další technické normy nebo technické dokumenty mezinárodních, popřípadě zahraničních organizací, nebo jiné technické dokumenty, obsahující podrobnější technické požadavky (dále jen „určené normy“). (2) Úřad oznamuje ve Věstníku Úřadu harmonizované české technické normy, určené normy a jejich změny nebo zrušení. V oznámení uvede též technický předpis, k němuž se tyto normy vztahují. (3) Splnění harmonizované české technické normy, určené normy nebo splnění zahraniční technické normy přejímající v členských státech Evropské unie harmonizovanou evropskou normu, nebo splnění jejich částí se považuje v rozsahu a za podmínek stanovených v technickém předpisu za splnění těch požadavků stanovených technickými předpisy, k nimž se tyto normy nebo jejich části vztahují. Pokud orgány Evropského společenství u harmonizovaných evropských norem nebo Úřad u určených norem dospějí k závěru, že splnění těchto norem nebo jejich částí nelze nadále považovat za splnění požadavků technických předpisů, oznámí Úřad ve Věstníku Úřadu ty harmonizované české technické normy nebo určené normy, kterých se tato skutečnost týká.“. 18. V nadpisu § 5 se za slova „Zabezpečení tvorby“ vkládají slova „českých technických“. 19. V § 5 odst. 1 se za slova „Tvorbu a vydávání“ vkládají slova „českých technických“ a za slovo „norem“ se vkládají slova „, jejich změny a zrušení“. 20. V § 5 odst. 2 se za slova „tvorby a vydáváním“ vkládají slova „českých technických“ a za slovo „norem“ se vkládají slova „, jejich změn a zrušení“. 21. V § 5 odst. 6 se za slova „tvorba a vydávání“ vkládají slova „českých technických“ a za slovo „norem“ se vkládají slova „, jejich změny a zrušení“. 22. V § 5 odst. 7 větě první se za slova „Náklady na tvorbu“ vkládají slova „českých technických“. Ve větě druhé se za slova „Náklady na tvorbu“ vkládají slova „českých technických“ a slova „harmonizovaných norem“ se nahrazují slovy „českých technických norem přejímajících evropské normy“. 23. V § 5 odst. 8 se slovo „Normy“ nahrazuje slovy „České technické normy nebo jejich části“. 24. V nadpisu § 6 se za slovo „vydávání“ vkládají slova „českých technických“. 25. V § 6 se za slovo „vydávání“ vkládají slova „českých technických“ a za slovo „norem“ se vkládají slova „, jejich změnách a zrušení“. 26. V § 6 písm. a) se slova „norem a vydaných normách“ nahrazují slovy „českých technických norem, jejich vydání, změnách a zrušení“. 27. V § 6 písm. b) se za slova „vzájemný soulad“ vkládají slova „českých technických“. 28. V § 6 písmeno f) zní: „f) projednání návrhu české technické normy, její změny nebo zrušení s každým, kdo se ve lhůtě stanovené ve zveřejněném oznámení o zahájení zpracování návrhu české technické normy nebo o návrhu na změnu nebo zrušení české technické normy přihlásí u osoby uvedené v tomto oznámení, nebo s každým, kdo zašle své stanovisko ke zveřejněnému návrhu ve lhůtě stanovené v oznámení o jeho zveřejnění,“. 29. V § 6 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) zrušení české technické normy, které bylo projednáno podle písmene f), pokud neodpovídá podmínkám stanoveným pod písmeny b) až d),“. Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno h). 30. V § 6 písm. h) se za slovo „vydaných“ vkládají slova „českých technických“ a za slovo „norem“ se vkládají slova „a jejich změn“. 31. § 7 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1b) zní: „§ 7 Informační povinnosti (1) Informace o návrhu a návrh technického předpisu nebo jiného technického dokumentu, jejich změny nebo doplnění, na které se vztahují informační povinnosti vůči členským státům Evropské unie a orgánům Evropského společenství nebo informační povinnosti vyplývající z mezinárodních smluv, předávají ministerstva, jiné ústřední správní úřady a Česká národní banka Úřadu. (2) Informační povinnosti týkající se českých technických norem zajišťuje pověřená právnická osoba (§ 5 odst. 2). Způsob jejich plnění stanoví vláda nařízením. (3) Technický předpis nebo jiný technický dokument nesmí být předložen ke schválení nebo schválen před uplynutím lhůty pro podání připomínek stanovené vládou s tím, že doba pozastavení prací na přípravě technického předpisu nebo technického dokumentu, během níž má dojít k rozhodnutí o schválení nebo o přípravě harmonizovaného předpisu Evropských společenství, může být prodloužena za podmínek stanovených vládou. (4) Úřad jako informační místo zabezpečuje a) oznamování technických předpisů nebo jiných technických dokumentů podle odstavce 1 do zahraničí, b) informování o zahraničních návrzích technických předpisů a jiných technických dokumentů a o zahraničních dokumentech souvisejících se zajišťováním postupů při poskytování informací uveřejněním ve Věstníku Úřadu, c) informování orgánů Evropského společenství o vydání technických předpisů, pokud přejímají směrnice Evropských společenství, a zasílání textů těchto technických předpisů orgánům Evropského společenství, d) metodické usměrňování jednotného předkládání informací a jejich rozsahu v souladu s pokyny a postupy Komise Evropského společenství a s mezinárodními smlouvami. (5) Jako základu pro obsah technického předpisu lze použít pouze takovou technickou normu, která byla přijata v souladu s postupy stanovenými v nařízení vlády. (6) Vláda může nařízením upravit postup, rozsah a náležitosti poskytování informací týkajících se technických předpisů, jiných technických dokumentů a technických norem. (7) Úřad oznamuje orgánům Evropského společenství, popřípadě příslušným orgánům členských států Evropské unie zejména a) stanoviska ke zjištění, že ustanovení harmonizované evropské normy neodpovídá základním požadavkům uvedeným v předpisech Evropských společenství, popřípadě jiné skutečnosti týkající se harmonizovaných evropských norem nebo jiných dokumentů a opatření souvisejících s uplatňováním předpisů Evropských společenství, b) osoby pověřené podle § 11 k činnostem při posuzování shody podle nařízení vlády přejímajících právo Evropských společenství, změny a zrušení tohoto pověření. (8) Ministerstvo oznamuje orgánům Evropského společenství, popřípadě příslušným orgánům členských států Evropské unie rozhodnutí orgánů dozoru o uložení ochranného opatření1b) u stanovených výrobků (§ 12) s odůvodněním vymezeným v nařízeních vlády. Oznámení orgánů Evropského společenství o ochranných opatřeních uplatněných v jiných členských státech Evropské unie předává ministerstvo orgánům dozoru. (9) Orgány dozoru oznamují ministerstvu a Úřadu rozhodnutí o uložení ochranného opatření u stanovených výrobků. 1b) Například § 7a odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů.“. 32. V § 9 se slova „shody s požadavky technických předpisů“ nahrazují slovy „jejich shody s technickými požadavky stanovenými nařízeními vlády (dále jen „posouzení shody“)“. 33. § 10 včetně nadpisu zní: „§ 10 Certifikace (1) Certifikace podle tohoto zákona je činnost a) autorizované osoby prováděná v rozsahu vymezeném technickým předpisem, nebo b) k tomu akreditované osoby prováděná na žádost výrobce, dovozce nebo jiné osoby, při níž se vydáním certifikátu osvědčí, že výrobek nebo činnosti související s jeho výrobou, popřípadě s jeho opakovaným použitím jsou v souladu s technickými požadavky v certifikátu uvedenými. (2) Certifikáty vydané autorizovanou osobou se využívají při posuzování shody podle § 13 odst. 1, certifikáty vydané akreditovanou osobou lze využít při posuzování shody podle § 13 odst. 1 jen v případech, kdy je k posouzení shody oprávněn výrobce, dovozce nebo jiná osoba.“. 34. V § 11 odst. 1 se ve větě první za slovo „výrobou“ vkládají slova „, popřípadě s jejich opakovaným použitím,“ a ve větě druhé se slovo „věcně“ a slova „vydanými k jeho provedení“ zrušují. 35. V § 11 odst. 4 se slova „vydaných k jeho provedení“ zrušují a za slova „Pověření zaměstnanci Úřadu“ se vkládají slova „a jím přizvané osoby“. 36. V § 11 odst. 5 se slova „vydaných k jeho provedení“ zrušují a za slova „v rozhodnutí o autorizaci“ se vkládají slova „, změní-li se skutečnosti, na jejichž základě bylo vydáno rozhodnutí o autorizaci“. 37. V § 11 odstavec 7 zní: „(7) Autorizované osoby se oznámením podle § 7 odst. 7 písm. b) stávají notifikovanými osobami.“. 38. V § 11a odst. 1 se za slovo „zajišťují“ vkládá slovo „činnosti“ a slova „činnosti při posuzování shody výrobků, zahrnující i posuzování činností souvisejících s jejich výrobou a vymezených v technických předpisech, s požadavky technických předpisů“ se zrušují. 39. V § 11a odst. 2 písm. a) se za slovo „dovozce“ vkládají slova „, popřípadě jiné osoby“. 40. V § 11a odst. 2 písm. b) se na začátek vkládají slova „řídit se při posuzování shody technickými předpisy a“. 41. V § 11a odst. 2 písm. c) se slova „vydanými k provedení tohoto zákona“ zrušují, v bodě 1 se na konci doplňují slova „jejichž platnost mohou omezit, popřípadě pozastavit,“ a v bodě 2 se slova „nebo jiným autorizovaným osobám a v případech stanovených pro plnění mezinárodní smlouvy též zahraničním“ nahrazují slovy „všem věcně příslušným notifikovaným osobám, popřípadě dalším“. 42. V § 11a odst. 2 písmeno e) zní: „e) ohlásit neprodleně orgánu dozoru, že výrobek může ohrozit nebo ohrožuje oprávněný zájem, pokud to zjistí při výkonu své činnosti.“. 43. V § 11a odst. 3 se na konci odstavce tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „popřípadě prodloužit v rozsahu stanoveném příslušným technickým předpisem platnost certifikátu, pokud se nezměnily skutečnosti, za kterých byl vydán.“. 44. Nadpis § 12 se zrušuje. Nadpis nad § 12 zní: „Posuzování shody“. 45. V § 12 odst. 1 písm. a) se slova „jejich vlastností s požadavky technických předpisů“ zrušují a za slova „rozhodnout, že“ se vkládají slova „po dobu trvání tohoto veřejného zájmu“. 46. V § 12 odst. 1 písm. b) se za slova „požadavky na“ vkládá slovo „stanovené“, za slovo „musí“ se vkládá slovo „tyto“ a za slovo „splňovat,“ se vkládají slova „aby mohly být uvedeny na trh, popřípadě do provozu,“. 47. V § 12 odst. 1 písmeno c) zní: „c) které ze stanovených výrobků a za jakých podmínek musí nebo mohou být při uvádění na trh nebo do provozu opatřeny označením stanoveným nařízením vlády (dále jen „stanovené označení“),“. 48. V § 12 odst. 1 se na konci písmena d) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e), f), g) a h), která znějí: „e) důvody ohrožení oprávněného zájmu, které se při uložení ochranných opatření1a) u stanovených výrobků oznamují podle § 7 odst. 8, f) přechodné období, v němž mohou být uváděny na trh, popřípadě do provozu stanovené výrobky nesplňující technické požadavky stanovené podle písmena b), pokud odpovídají právním předpisům členského státu Evropské unie, g) obsah informací o ochranných opatřeních předávaných orgánům Evropského společenství, popřípadě jiným osobám v rozsahu vymezeném právem Evropských společenství týkajícím se posuzování shody, h) jiné podrobnosti, pokud jsou nezbytné k převzetí právních předpisů Evropských společenství týkajících se posuzování shody.“. 49. V § 12 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 50. V § 12 odst. 3 se za slova „na trh“ vkládají slova „, popřípadě do provozu, nebo pro jejich opakované použití“. 51. V § 12 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Pokud nařízení vlády přejímají předpisy Evropských společenství a v postupech posuzování shody je uvedena účast autorizované osoby, tuto činnost provádějí notifikované osoby.“. 52. V § 12 odst. 5 se slova „výrobce nebo dovozce“ nahrazují slovy „ten, kdo o tuto činnost požádal“. 53. V § 12 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Vláda nařízením stanoví grafickou podobu označení CE nebo jiného stanoveného označení, jejich provedení a umístění na výrobku, jeho obalu nebo i v průvodní dokumentaci.“. 54. § 13 včetně poznámky pod čarou č. 2a) zní: „§ 13 (1) Stanovené výrobky mohou výrobci nebo dovozci uvést na trh nebo, stanoví-li tak nařízení vlády, mohou být tyto výrobky uvedeny do provozu, jen splňují-li technické požadavky stanovené podle § 12 odst. 1 písm. b) a po posouzení shody postupem posuzování shody stanoveným podle § 12 odst. 3, a jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 2. (2) Stanovený výrobek, má-li být uveden na trh, popřípadě do provozu, musí nebo může být v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády opatřen stanoveným označením, a pokud tak stanoví nařízení vlády, musí být k němu vydáno nebo přiloženo ES prohlášení o shodě nebo jiný dokument. (3) Označení CE na stanoveném výrobku vyjadřuje, že výrobek splňuje technické požadavky stanovené ve všech nařízeních vlády, které se na něj vztahují a které toto označení stanovují nebo umožňují, a že byl při posouzení jeho shody dodržen stanovený postup. (4) Českou značku shody, kterou tvoří písmena CCZ, lze použít pouze u výrobků, na něž se nevztahují předpisy Evropských společenství. Tato značka vyjadřuje, že výrobek splňuje technické požadavky stanovené ve všech nařízeních vlády, které se na něj vztahují a které toto označení stanovují nebo umožňují, a že byl při posouzení jeho shody dodržen stanovený postup. (5) Pokud je stanovený výrobek opatřen označením CE, nesmí být souběžně označen českou značkou shody, pokud nařízení vlády nestanoví jinak, nebo značkou, která by svým významem nebo podobou mohla vést k záměně s označením CE nebo s jiným stanoveným označením. (6) Pokud tak stanoví vláda nařízením, je výrobce nebo dovozce nebo jiná osoba stanovená nařízením vlády povinna poskytovat na základě žádosti kopie certifikátů nebo jiných dokumentů včetně souvisejících dokladů Úřadu nebo autorizovaným osobám, popřípadě stanoveným zahraničním osobám. (7) Doklady o posouzení shody v rozsahu stanoveném nařízeními vlády je výrobce nebo dovozce povinen v období 10 let od ukončení výroby, dovozu nebo uvádění na trh na vyžádání poskytnout orgánu dozoru. Tato doba může být nařízením vlády určena odchylně. (8) Povinnosti výrobce nebo dovozce uvedené v § 13, jejichž podrobnosti stanoví nařízení vlády, může v rozsahu stanoveném nařízením vlády plnit též zplnomocněný zástupce. Pokud tyto osoby uvedené povinnosti neplní, je povinna zajistit jejich plnění osoba, která jako poslední uvádí stanovený výrobek na trh. (9) Distributor je povinen jednat tak, aby zabránil distribuci stanovených výrobků, které zjevně nesplňují požadavky zákona, zejména výrobků, které nejsou opatřeny stanoveným označením. (10) Jestliže výrobek splňuje podmínky stanovené v § 12 a 13, nesmí být bráněno jeho uvedení na trh, popřípadě do provozu, pokud z významných důvodů ochrany oprávněného zájmu zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů.2a) 2a) Například zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění zákona č. 254/2001 Sb. a zákona č. 274/2001 Sb.“. 56. § 17 se včetně nadpisu zrušuje. 57. § 18 zní: „§ 18 Dozor Dozor nad tím, zda stanovené výrobky uváděné na trh jsou označeny stanoveným způsobem, popřípadě k nim byl vydán či je přiložen stanovený dokument (§ 13 odst. 2) a zda vlastnosti stanovených výrobků uvedených na trh odpovídají stanoveným technickým požadavkům, provádí Česká obchodní inspekce,4) popřípadě orgán stanovený zvláštním zákonem (dále jen „orgán dozoru“). Pokud se při dozoru zjistí odstranitelné nedostatky, umožní orgán dozoru jejich odstranění v jím stanovené lhůtě.“. 58. V § 19 odst. 1 písm. a) se slova „prohlášení o shodě nebo“ zrušují. 59. V § 19 odst. 1 písmeno b) zní: „b) uvedl na trh nebo distribuoval stanovené výrobky bez stanoveného označení nebo dokumentu stanoveného nařízením vlády anebo s klamavým nebo neoprávněným označením nebo dokumentem,“. 60. V § 19 odst. 1 písm. c) se odkaz na dosavadní poznámku pod čarou č. 5) nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 1b). Poznámka pod čarou č. 5) se zrušuje. 61. V § 19 odst. 2 se slova „nebo nesplnili povinnosti vyplývající z § 13 odst. 8 nebo odst. 9 druhá věta“ zrušují a za slova „do výše 1 milionu Kč“ se vkládají slova „, a to i opakovaně“. 62. V § 19 odst. 3 písm. b) se slovo „normu,“ nahrazuje slovy „českou technickou normu, nebo její část,5)“. Poznámka pod čarou č. 5) zní: „5) § 13 a 14 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).“. 63. V § 19 odstavec 7 včetně poznámek pod čarou č. 6) a 6a) zní: „(7) Pokutu vybírá orgán dozoru a vymáhá územní finanční orgán6) podle zvláštního právního předpisu.6a) 6) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 6a) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. 64. Za § 20 se vkládá nový § 20a, který včetně poznámky pod čarou č. 8) zní: „§ 20a Osoby, které se podílejí na činnostech podle hlavy III nebo hlavy IV tohoto zákona, jsou povinny zachovávat mlčenlivost ve smyslu zvláštních právních předpisů8) o skutečnostech, o kterých se dozvěděly při těchto činnostech a jejichž zveřejněním by mohly ohrozit zájmy jiných osob. 8) Například § 17 a násl. obchodního zákoníku.“. 65. § 22 včetně nadpisu zní: „§ 22 Zmocnění Vláda vydá nařízení k provedení § 2 písm. b), c), d), § 3 odst. 2, § 7, § 11 odst. 1 a 2, § 11a odst. 2, § 12 a 13.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o České obchodní inspekci Čl. II Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 240/1992 Sb., zákona č. 22/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb. a zákona č. 321/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 2 písm. e) se slovo „bylo“ zrušuje, slova „vydáno prohlášení o shodě a“ se nahrazují slovy „byly podle zvláštního právního předpisu1a) výrobky řádně opatřeny stanoveným označením, popřípadě zda k nim byl vydán či přiložen stanovený dokument,“. 2. V § 2 odst. 2 písm. e) se slova „podmínkám vydaného prohlášení o shodě,1a)“ nahrazují slovy „technickým požadavkům1a) a zda v souvislosti s označením stanoveného výrobku byly splněny i požadavky stanovené zvláštním právním předpisem1f)“ a doplňuje se poznámka pod čarou č. 1f), která zní: „1f) § 12 písm. c) zákona č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů.“. 3. V § 7a odst. 1 se za slovo „distributorovi“ vkládají slova „, popřípadě osobě, která uvádí výrobek do provozu“. 4. V § 7a odst. 1 písm. a) se za slova „na trh“ vkládají slova „, popřípadě uvádění výrobků do provozu,", slovo „přírodního“ se nahrazuje slovem „životního“ a za slovo „prostředí“ se vkládají slova „, popřípadě jiného veřejného zájmu“. 5. V § 7a odst. 1 písm. b) se za slova „na trh“ vkládají slova „, popřípadě uvádění výrobků do provozu“. 6. V § 7a odst. 3 se na konci za slovy „na trh“ tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „popřípadě kdo je uvedl do provozu.“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. IV 1. Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem pátého kalendářního měsíce po dni vyhlášení, s výjimkou čl. I bodů 3, 5, 6, 8, 9, 12, 17, 31, 37, 41, 51, 53, 54, 56, 57, 58, 59, 60 a 61 a s výjimkou čl. II bodu 1, které nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. 2. Dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost pozbývá § 13a platnosti. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r.
Zákon č. 206/2002 Sb.	Zákon č. 206/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 24. 5. 2002, datum účinnosti 1. 7. 2002, částka 82/2002 * Čl. I - Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb. a zákona č. 315/2001 Sb. * Čl. II - 1. Organizace, kterým bylo podle dosavadních právních předpisů uděleno oprávnění k činnosti podle § 2 písm. a) zákona č. 61/1988 Sb. a nesplňují podmínku stanovenou v § 5 odst. 2 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění tohoto zákona, jsou povinny splnit tuto povin * Čl. III - Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, jak vyplývá ze zákonů jej měnících. * Čl. IV - Účinnost Aktuální znění od 1. 5. 2004 206 ZÁKON ze dne 24. dubna 2002, kterým se mění zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb. a zákona č. 315/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) a i), která znějí: „h) báňská záchranná služba, i) důlně měřická činnost.“. 2. § 3 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2a) zní: „§ 3 Činnost prováděná hornickým způsobem Činností prováděnou hornickým způsobem se podle tohoto zákona rozumí a) dobývání ložisek nevyhrazených nerostů, včetně úpravy a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, a vyhledávání a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů prováděné k tomu účelu, b) těžba písků v korytech vodních toků a štěrkopísků plovoucími stroji, včetně úpravy a zušlechťování těchto surovin prováděných v souvislosti s jejich těžbou, s výjimkou odstraňování nánosů při údržbě vodních toků, c) práce k zajištění stability podzemních prostorů (podzemní sanační práce), d) práce na zpřístupňování jeskyní a práce na jejich udržování v bezpečném stavu, e) zemní práce prováděné za použití strojů a výbušnin, pokud se na jedné lokalitě přemísťuje více než 100 000 m krychlových horniny, s výjimkou zakládání staveb, f) vrtání vrtů s délkou nad 30 m pro jiné účely než k činnostem uvedeným v § 2 a 3, g) jímání přírodních léčivých a stolních minerálních vod v důlním díle v podzemí, h) práce na zpřístupnění starých důlních děl2a) nebo trvale opuštěných důlních děl a práce na jejich udržování v bezpečném stavu, i) podzemní práce spočívající v hloubení důlních jam a studní, v ražení štol a tunelů, jakož i ve vytváření podzemních prostorů o objemu větším než 300 m krychlových horniny. 2a) § 35 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 5 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 3c) a 3d) zní: „(2) Hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem může vykonávat pouze organizace, které bylo orgánem státní báňské správy pro tyto činnosti vydáno oprávnění. Hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem může organizace provádět jen na základě povolení vydaného podle tohoto zákona, horního zákona nebo podle zvláštních právních předpisů,3c) nebo na základě ohlášení, pokud to tyto předpisy připouštějí. Před vydáním povolení k hornické činnosti uvedené v § 2 písm. a) musí organizace doložit, že provádění těchto činností bude řídit a za jejich kvalitu odpovídat osoba s odbornou způsobilostí podle zvláštního zákona.3d) Předpoklady k získání oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, dále pak k projektování a navrhování objektů a zařízení, které jsou součástí hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, popřípadě souvisejících prací, pokud nejsou upraveny zvláštním právním předpisem,3d) stanoví Český báňský úřad vyhláškou. 3c) Například zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 3d) Zákon č. 62/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 4. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který včetně poznámek pod čarou č. 4a) a 4b) zní: „§ 5a (1) Stanoví-li tento zákon, horní zákon nebo předpisy vydané k jejich provedení4a) požadavky na kvalifikaci, odbornou způsobilost nebo jiné požadavky pro výkon činností podle tohoto nebo horního zákona, považují se tyto požadavky za splněné také tehdy, pokud fyzická osoba předloží potvrzení vydané příslušným orgánem členského státu Evropské unie v souladu s příslušnou směrnicí Evropské unie.4b) (2) Potvrzení podle odstavce 1 pro občany České republiky nebo občany jiného členského státu Evropské unie, kteří vykonávali hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem v České republice, vydává Český báňský úřad. Potvrzení se vydává v českém jazyce na základě žádosti fyzické osoby doložené údaji o délce a zaměření této činnosti. 4a) Například vyhláška č. 340/1992 Sb., o požadavcích na kvalifikaci a odbornou způsobilost a o ověřování odborné způsobilosti pracovníků k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých předpisů vydaných Českým báňským úřadem k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů. 4b) Směrnice Evropského Parlamentu a Rady č. 99/42/ES, kterou se provádí postup pro uznání dokladů o vzdělání pro profesní činnosti, upravené směrnicemi o liberalizaci a o přechodných opatřeních, a kterou se doplňuje obecný systém uznávání dokladů o vzdělání.“. 5. V § 6 odstavec 1 zní: „(1) Organizace je při své činnosti povinna zajistit a kontrolovat dodržování tohoto zákona, horního zákona a předpisů vydaných na jejich základě, jakož i zvláštních právních předpisů upravujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnost provozu a pracovní podmínky při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem. Organizace musí ustanovit z osob splňujících předpoklady uvedené v § 5 odst. 3 pro každý důl závodního dolu a pro každý lom závodního lomu, kteří odpovídají za bezpečné a odborné řízení hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem. Organizace nesmí ve věcech odborného řízení a řízení bezpečného provádění hornické činnosti ustanovit závodnímu dolu nebo závodnímu lomu nadřízeného zaměstnance.“. 6. V § 7 odst. 7 se věta druhá nahrazuje větou, která zní: „Nedohodnou-li se organizace na výši příspěvku, stanoví ji Český báňský úřad.“. 7. V § 8 odstavec 3 zní: „(3) Typy vybraných důlních strojů, zařízení, přístrojů a pomůcek musí být před prvním použitím v podzemí povoleny k použití Českým báňským úřadem. Český báňský úřad při vydání tohoto povolení současně stanoví, které vybrané důlní stroje, zařízení, přístroje a pomůcky podléhají pravidelným zkouškám. Provedení zkoušek a předložení odborných posudků potřebných k vydání povolení určí Český báňský úřad a zabezpečí ten, kdo o povolení žádá.“. 8. Za § 8a se vkládá nový § 8b, který včetně poznámky pod čarou č. 6c) zní: „§ 8b Rozbory vzorků důlního ovzduší a jiných důlních plynů mohou provádět jen autorizované osoby podle zvláštního právního předpisu6c) pověřené Českým báňským úřadem. 6c) Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší).“. 9. V § 10 odstavce 4 až 6 znějí: „(4) Při dočasném zastavení provozu v dole nebo lomu je organizace povinna provést jejich zajištění tak, aby bylo možno dobývání ložiska obnovit. Zastavení provozu oznámí organizace obvodnímu báňskému úřadu. Neprovede-li organizace zajištění a je-li ohrožena bezpečnost nebo zdraví lidí nebo další dobývání ložiska, nařídí obvodní báňský úřad zajištění dolu nebo lomu na náklady organizace. (5) Při trvalém zastavení provozu v dole nebo lomu je organizace povinna provést jejich likvidaci nebo předložit obvodnímu báňskému úřadu projekt jejich jiného využití. Neprovede-li organizace likvidaci a je-li ohrožena bezpečnost nebo zdraví lidí, obvodní báňský úřad nařídí provedení likvidace na náklady organizace. (6) Zajištění důlních děl a lomů a likvidaci hlavních důlních děl a lomů povoluje obvodní báňský úřad. Se žádostí o povolení předkládá organizace plán zajištění nebo likvidace. Obvodní báňský úřad zajištění nebo likvidaci hlavních důlních děl a lomů organizaci nařídí, nejde-li o případy uvedené v odstavcích 4 a 5, též pokud organizace nepodá žádost o povolení do 3 měsíců od skončení dobývání nebo přerušení činnosti.“. 10. V § 10 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který včetně poznámky pod čarou č. 8b) zní: „(7) Obvodní báňský úřad může nařídit provedení prací uvedených v odstavcích 4 až 6 maximálně do výše finanční rezervy8b) vytvořené organizací. 8b) § 31 odst. 6 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9. 11. V § 10 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Při změně plánu otvírky, přípravy a dobývání nebo plánu zajištění nebo likvidace je účastníkem řízení pouze žadatel, pokud nejsou ohrožena práva a plnění povinností jiných osob a nezmění se okruh osob dotčených nebo ohrožených hornickou činností. Změna může být povolena pouze po projednání s příslušnými orgány státní správy chránícími v dotčeném území zájmy podle zvláštních právních předpisů.“. 12. V § 14 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Po ukončení činnosti podle § 2 předá organizace do 12 měsíců obvodnímu báňskému úřadu dvě vyhotovení závěrečné zprávy a evidenční listy hlavních důlních děl a důlně měřickou a geologickou dokumentaci, které mohou být uloženy trvalým způsobem na technickém nosiči dat. (4) Po zrušení dobývacího prostoru předá do 2 měsíců příslušný obvodní báňský úřad jedno vyhotovení závěrečné zprávy, evidenční listy hlavních důlních děl a měřickou a geologickou dokumentaci České geologické službě.“. 13. V § 18 odst. 1 se slovo „organizace“ nahrazuje slovy „investor, vlastník důlního díla“. 14. V § 18 se odstavec 4 zrušuje. 15. V § 39 odstavec 2 zní: „(2) Vrchní dozor podle odstavce 1 se nevztahuje na případy, kdy činnosti a technická zařízení uvedené v odstavci 1 podléhají obdobnému dozoru orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva dopravy a spojů, Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva vnitra. Vrchní dozor státní báňské správy není dotčen ekologickým dohledem nad těžbou vykonávaným Ministerstvem životního prostředí.“. 16. V § 40 odst. 5 písmeno b) zní: „b) řídí a koordinuje vývoj a výzkum v oblasti působnosti státní báňské správy, který je financován ze státních prostředků,“. 17. V § 40 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí: „e) vede evidenci o vydaných osvědčeních nebo průkazech odborné způsobilosti, f) vede evidenci o udělených sankcích, jejich výběru a předává je Ministerstvu financí České republiky.“. 18. V § 41 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) a k), která včetně poznámek pod čarou č. 18d), 18e) a 18f) znějí: „j) vykonávají správu úhrad18d) z dobývacích prostorů a z vydobytých nerostů výhradních ložisek,18e) včetně penále; při placení a vymáhání postupují podle zvláštního právního předpisu,18f) k) vedou evidenci o osobách, kterým vydaly osvědčení nebo průkaz odborné způsobilosti podle tohoto zákona a předpisů vydaných na jeho základě, a o vydání těchto dokladů informují Český báňský úřad. 18d) § 7 vyhlášky č. 617/1992 Sb., o podrobnostech placení úhrad z dobývacích prostorů a z vydobytých vyhrazených nerostů. 18e) § 32a odst. 2 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 18f) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. 19. V § 41 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámek pod čarou č. 18g) a 18h) zní: „(3) Při vybírání a vymáhání pohledávek státu a obcí postupují obvodní báňské úřady podle zvláštního právního předpisu.18g) V řízení před soudy vystupují obvodní báňské úřady jako organizační složky státu18h) samostatně jménem České republiky. 18g) § 1 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 18h) § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.“. Čl. II 1. Organizace, kterým bylo podle dosavadních právních předpisů uděleno oprávnění k činnosti podle § 2 písm. a) zákona č. 61/1988 Sb. a nesplňují podmínku stanovenou v § 5 odst. 2 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění tohoto zákona, jsou povinny splnit tuto povinnost do 31. prosince 2003. Pokud organizace nedoloží doklad o splnění podmínky do 15 dnů po stanoveném termínu, oprávnění k vyhledávání a průzkumu zaniká. 2. Oprávnění vydaná pro činnost prováděnou hornickým způsobem uvedenou v § 3 písm. b) zákona č. 61/1988 Sb., ve znění platném do dne účinnosti tohoto zákona, pozbývají platnosti uplynutím 6 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona. V uvedené lhůtě musí organizace na geologické práce získat živnostenské oprávnění pro živnost vázanou podle zvláštního právního předpisu. 3. Organizacím, kterým byl stanoven dobývací prostor podle dosavadních právních předpisů, který se nachází na pozemku ve vlastnictví státu, vzniká právo, aby s nimi správní úřad, právnická osoba nebo její organizační složka, která má pozemek ve správě, uzavřela dohodu o pronájmu pozemku na dobu předpokládaného dobývání ložiska nebo kupní smlouvu o prodeji pozemku. Žádost obsahující specifikaci pozemku údaji podle katastru nemovitostínemovitostí adresovaná správnímu úřadu, právnické osobě nebo její organizační složce, která zmíněný pozemek spravuje, a doložená potvrzením Českého báňského úřadu, že žadateli byl stanoven dobývací prostor, musí být podána nejpozději do 30. října 2003. Český báňský úřad potvrzení nevydá k pozemkům v dobývacích prostorech, kde probíhá nebo má probíhat pouze hlubinná těžba, jestliže požadovaný pozemek již nemůže být hornickou činností ohrožen, anebo u ostatních pozemků v těch případech, kdy na požadovaném pozemku byla těžba již ukončena. V případě prodeje se pozemky převádějí za cenu, která je v daném místě a čase obvyklá. Čl. III Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, jak vyplývá ze zákonů jej měnících. Čl. IV Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2002, s výjimkou čl. I bodu 4, který nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r.
Zákon č. 207/2002 Sb.	Zákon č. 207/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 24. 5. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 82/2002 * Čl. I - Změna zákona o dani silniční * Čl. II - Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2003 207 ZÁKON ze dne 24. dubna 2002, kterým se mění zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Změna zákona o dani silniční Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 243/1994 Sb., zákona č. 143/1996 Sb., zákona č. 61/1998 Sb., zákona č. 303/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 493/2001 Sb., se mění takto: 1. § 1 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1) zrušuje. 2. V § 2 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 1) zní: „(1) Předmětem daně silniční (dále jen „daň“) jsou silniční motorová vozidla1) a jejich přípojná vozidla (dále jen „vozidla“) registrovaná v České republice nebo v zahraničí, provozovaná na území České republiky, jsou-li používána nebo určena k podnikání1a) nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti1a) (dále jen „podnikání“) nebo jsou používána v přímé souvislosti s podnikáním anebo k činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daní z příjmů podle zvláštních právních předpisů1b) nebo obdobných daní v zahraničí. Bez ohledu na to, zda jsou používána nebo určena k podnikání, jsou předmětem daně vozidla s celkovou hmotností alespoň 12 tun, registrovaná v České republice a určená výlučně k přepravě nákladů. 1) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 2 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 1c) a 2) zní: „(2) Předmětem daně nejsou a) speciální pásové automobily a ostatní vozidla podle zvláštního právního předpisu,1c) jakož i zemědělské a lesnické traktory a jejich přípojná vozidla a další zvláštní vozidla podle zvláštního právního předpisu,1c) b) vozidla, kterým byla přidělena zvláštní registrační značka.2) 1c) § 3 zákona č. 56/2001 Sb. 2) § 15 vyhlášky č. 243/2001 Sb., o registraci vozidel, ve znění vyhlášky č. 496/2001 Sb.“. Poznámka pod čarou č. 3) se zrušuje. 4. V § 3 odst. 1 písmeno a) zní: „a) vozidla zpravidla s méně než čtyřmi koly zapsaná v technickém průkazu vozidla jako kategorie L1) a jejich přípojná vozidla,“. 5. V § 3 odst. 1 písm. c) se slovo „evidované“ nahrazuje slovem „registrované“. 6. V § 3 odst. 1 se písmena d) a g) zrušují. Dosavadní písmena e), f), h) a ch) se označují jako písmena d), e), f) a g). 7. V § 3 odst. 1 písmeno d) zní: „d) vozidla zabezpečující linkovou osobní vnitrostátní přepravu za předpokladu, že ujedou pro tento účel více než 80 % kilometrů z celkového počtu kilometrů jimi ujetých ve zdaňovacím období,“. 8. V § 3 odst. 1 písm. e) se na začátek vkládají slova „vozidla provozovaná ozbrojenými silami, vozidla civilní obrany, vozidla, která jsou mobilizační rezervou nebo pohotovostní zásobou, s výjimkou vozidel uvedených v § 4 odst. 2 písm. b), vozidla Policie České republiky,“. 9. V § 3 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 10. V § 4 odst. 1 písm. b) se slovo „evidované“ nahrazuje slovem „registrované“ a slova „evidence dopravního inspektorátu“ nahrazují slovy „registru vozidel“. 11. V § 4 odst. 2 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 4b) zní: „b) osoba, která používá vozidlo registrované a určené jako mobilizační rezerva nebo pohotovostní zásoba4b) k účelům uvedeným v § 2 odst. 1, 4b) § 1 zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů.“. 12. V § 6 odst. 5 se za slova „o 25 % u vozidel“ vkládají slova „uvedených v § 2 odst. 1“. 13. V § 7 odst. 1 se slovo „evidovaného“ nahrazuje slovem „registrovaného“. 14. V § 8 odst. 1 se slova „kterým je na území České republiky přidělena státní poznávací značka, a u vozidel evidovaných“ nahrazují slovy „která jsou registrována na území České republiky a u vozidel registrovaných“; slova „která jsou“ se nahrazují slovem „jsou-li“. 15. V § 8 odst. 3 se slovo „evidovaných“ nahrazuje slovem „registrovaných“. 16. V § 10 odst. 5 se slova „písm. a) až c) a e) až ch)“ nahrazují slovy „písm. a) až g)“. 17. V § 10 odst. 6 se slovo „evidovaná“ nahrazuje slovem „registrovaná“. 18. V § 13 odst. 2 se slovo „evidovaných“ nahrazuje slovem „registrovaných“. 19. V § 15 odst. 1 se v prvé větě za slovo „poradce“ vkládají slova „nebo poplatníka, který je v konkurzním řízení“. 20. V § 16 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Nový poplatník má vůči správci daně4c) registrační povinnost7) ve lhůtě splatnosti nejbližší zálohy na daň podle § 10 odst. 1.“. 21. V § 17a se odstavec 3 zrušuje. Čl. II Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, jak vyplývá ze změn provedených pozdějšími zákony. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r.
Zákon č. 210/2002 Sb.	Zákon č. 210/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 24. 5. 2002, datum účinnosti 1. 7. 2002, částka 82/2002 * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST TŘETÍ - ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.) 210 ZÁKON ze dne 24. dubna 2002, kterým se mění zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. II Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb. a zákona č. 198/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 19 odst. 1 písm. r) se slova „úrokové a dividendové příjmy plynoucí z cenných papírů, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z úroků z finančních prostředků, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, za podmínky, že jsou uloženy na zvláštním účtu u banky“ nahrazují slovy, které včetně poznámky pod čarou č. 13b) znějí: „úrokové příjmy a jiné výnosy plynoucí z cenných papírů, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, a příjmy z jejich prodeje, příjmy plynoucí z úroků z peněžních prostředků, které jsou součástí nadačního jmění, za podmínky, že jsou uloženy na zvláštním účtu u banky nebo pobočky zahraniční banky působící na území České republiky a číslo tohoto účtu je zapsáno v nadačním rejstříku, a veškeré výnosy z cenných papírů, které jsou součástí nadačního jmění a které jsou smlouvou o správě cenných papírů podle zvláštního zákona13b) spravovány k tomu oprávněnou osobou, a za podmínky, že údaje o této smlouvě jsou zapsány v nadačním rejstříku. 13b) § 8 odst. 2 písm. b) a § 8 odst. 3 písm. a) a f) zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 362/2000 Sb.“. 2. V § 19 odst. 1 se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zd), které zní: „zd) příjmy poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, které jim plynou jako odvod části výtěžku loterií a jiných podobných her povolených podle § 4 odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST TŘETÍ ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), jak vyplývá ze změn provedených tímto zákonem. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2002. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r.
Zákon č. 212/2002 Sb.	Zákon č. 212/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 5. 2002, datum účinnosti 27. 5. 2002, částka 83/2002 * Čl. I - Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb. a zákona č. 406/2 * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 27. 5. 2002 212 ZÁKON ze dne 25. dubna 2002, kterým se mění zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb. a zákona č. 406/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 17 odst. 2 se za slova „výplat náhrad“ doplňuje text „(dále jen „den zahájení plateb“)“. 2. Za § 17 se vkládá nový § 17a, který zní: „§ 17a (1) Družstevní záložna, popřípadě družstevní záložna, které bylo odňato povolení (dále jen „bývalá družstevní záložna“), je povinna ve lhůtě stanovené Fondem poskytnout Fondu podklady potřebné pro zahájení výplat náhrad. Podklady musí obsahovat identifikační údaje oprávněné osoby (jméno a příjmení, bydliště, rodné číslo nebo datum narození), údaje o výši a titulu pohledávky a výši odpočitatelných pohledávek družstevní záložny. Vede-li družstevní záložna tyto údaje v elektronické podobě, poskytne Fondu údaje i v elektronické podobě. Za splnění povinnosti odpovídá představenstvo družstevní záložny (bývalé družstevní záložny) nebo jiná osoba mající ze zákona oprávnění jednat jménem družstevní záložny (dále jen „povinná osoba“). (2) V důsledku nesplnění povinnosti podle odstavce 1 může být povinným osobám uložena Úřadem ve správním řízení pokuta do výše 100 000 Kč, a to i opakovaně. (3) Nesplnění povinnosti podle odstavce 1 oznámí Fond bezodkladně Úřadu. (4) V souvislosti s ověřováním oprávněnosti nároku na vyplacení náhrady je Fond oprávněn požadovat po osobě uplatňující nárok na výplatu náhrady originály písemností nebo úředně ověřené kopie písemností prokazujících skutečnosti uvedené v odstavci 1.“. 3. V § 18 odst. 2 se slova „80 %“ nahrazují slovy „90 %“ a slova „100 000 Kč“ se nahrazují slovy „400 000 Kč“. 4. V § 20 odst. 3 druhá věta zní: „V případě opožděné výplaty náhrady z Fondu nevzniká oprávněné osobě právo na úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, ani nárok na náhradu škody.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Ustanovení tohoto zákona se vztahují i na právní vztahy vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona. Oprávněným osobám, kterým již vznikl nárok na náhradu za pojištěný vklad (dále jen „náhrada“) podle dosavadní právní úpravy, náleží náhrada ve výši stanovené podle tohoto zákona, přičemž při výplatě náhrady se přihlédne k náhradě vyplacené podle dosavadní právní úpravy. Dodatečně oprávněné osoby, které jsou věřiteli družstevní záložny, v níž probíhá ke dni účinnosti tohoto zákona konkursní řízení, nebo byly věřiteli z pohledávek vůči družstevní záložně, která ke dni účinnosti tohoto zákona zanikla po splnění rozvrhového usnesení, mají nárok na výplatu náhrady za splnění podmínek uvedených v bodech 2 až 4. 2. Pokud byl na majetek družstevní záložny prohlášen konkurs a do dne účinnosti tohoto zákona nebylo doposud vydáno rozvrhové usnesení, vstupuje Zajišťovací fond družstevních záložen (dále jen „Fond“) dnem účinnosti tohoto zákona do věřitelských práv oprávněné osoby v rozsahu odpovídajícímu právu této osoby na výplatu náhrady. O této skutečnosti informuje Fond bez zbytečného odkladu konkursního správce. V případě, kdy oprávněná osoba nepřihlásila svou pohledávku v konkursním řízení, je Fond do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona oprávněn přihlásit pohledávku vyplývající ze vstupu Fondu do věřitelských práv oprávněné osoby; k takto přihlášené pohledávce se přihlédne, a proběhlo-li již přezkumné jednání, má se za to, že byla pohledávka zjištěna. Pokud již oprávněná osoba obdržela náhradu vypočtenou podle dosavadních předpisů, odečte se tato částka od náhrady vypočtené podle tohoto zákona. 3. Pokud byl na majetek družstevní záložny prohlášen konkurs a do dne účinnosti tohoto zákona bylo vydáno rozvrhové usnesení, ale doposud nedošlo k zániku družstevní záložny, vstupuje Fond dnem účinnosti tohoto zákona do věřitelských práv oprávněné osoby, která podle rozvrhového usnesení nebudou uspokojena, v rozsahu odpovídajícímu nároku této osoby na výplatu náhrady za pojištěný vklad. Pokud již oprávněná osoba obdržela náhradu vypočtenou podle dosavadních předpisů, odečte se tato částka od náhrady vypočtené podle tohoto zákona. 4. Pokud došlo přede dnem účinnosti tohoto zákona k zániku družstevní záložny po předchozím splnění rozvrhového usnesení, má se pro účely výpočtu náhrady za pojištěný vklad za to, že pohledávky oprávněných osob trvají v rozsahu, v kterém nebyly uspokojeny z rozvrhu. Fond věřitelům z těchto pohledávek vyplatí náhradu podle tohoto zákona. Při určení výše náhrady se přihlédne k již vyplacené náhradě vyplacené podle dosavadních předpisů a k rozsahu uspokojení věřitele z rozvrhového usnesení a dodatečně vypočtená náhrada se sníží o tyto částky. Za tímto účelem je Fond oprávněn požadovat po příslušném soudu stejnopis pravomocného rozvrhového usnesení. Soud takové usnesení na žádost Fondu poskytne. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r.
Zákon č. 214/2002 Sb.	Zákon č. 214/2002 Sb. Zákon o vývozu některých kulturních statků z celního území Evropské unie Vyhlášeno 27. 5. 2002, datum účinnosti 1. 5. 2004, částka 83/2002 * § 1 - Tento zákon stanoví další podmínky pro vývoz kulturních statků z celního území Evropské unie (dále jen „celní území“) uvedených v právních předpisech Evropské unie, které upravují vývoz kulturních statků z celního území.1) * § 2 - Vývozní povolení podle tohoto zákona (dále jen „vývozní povolení“) nenahrazuje souhlas, povolení, osvědčení nebo licenci vydávané podle zvláštních právních předpisů.2) * § 3 - (1) K udělování vývozního povolení je příslušné Ministerstvo kultury a v případech týkajících se archiválií Ministerstvo vnitra (dále jen „ústřední orgán“). * § 4 - Žádost o vývozní povolení podle tohoto zákona (dále jen „žádost“) se podává spolu se souhlasem, povolením nebo osvědčením vydanými podle zvláštních právních předpisů,4) popřípadě spolu s žádostí o souhlas nebo žádostí o povolení na tiskopisu, který vydává * § 5 - (1) Ústřední orgán vydá vývozní povolení, pokud je vydán souhlas, povolení nebo osvědčení podle zvláštních právních předpisů,4) a to současně s tímto souhlasem nebo povolením, nebo nejpozději do 10 dnů od předložení žádosti, pokud bylo vydáno osvědčení pod * § 6 - (1) V případě, že vývozce podá u příslušného celního úřadu celní prohlášení v souvislosti s vývozem kulturního statku z území České republiky, kterým navrhuje propustit předmět do celního režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku, a celní úřad má * § 7 - (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že vyváží nebo vyveze kulturní statek bez vývozního povolení. * § 8 - S výjimkou § 6 odst. 1 a § 7 se na postup podle tohoto zákona nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Odvolání proti rozhodnutí podle § 6 odst. 1 nemá odkladný účinek. * § 9 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Aktuální znění od 1. 7. 2017 (183/2017 Sb.) 214 ZÁKON ze dne 25. dubna 2002 o vývozu některých kulturních statků z celního území Evropské unie Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Tento zákon stanoví další podmínky pro vývoz kulturních statků z celního území Evropské unieúzemí Evropské unie (dále jen „celní území“) uvedených v právních předpisech Evropské unie, které upravují vývoz kulturních statků z celního území.1) § 2 Vývozní povolení podle tohoto zákona (dále jen „vývozní povolení“) nenahrazuje souhlas, povolení, osvědčení nebo licenci vydávané podle zvláštních právních předpisů.2) § 3 (1) K udělování vývozního povolení je příslušné Ministerstvo kultury a v případech týkajících se archiválií Ministerstvo vnitra (dále jen „ústřední orgán“). (2) Ústřední orgán vydává vývozní povolení typu standardní povolení.3) § 4 Žádost o vývozní povolení podle tohoto zákona (dále jen „žádost“) se podává spolu se souhlasem, povolením nebo osvědčením vydanými podle zvláštních právních předpisů,4) popřípadě spolu s žádostí o souhlas nebo žádostí o povolení na tiskopisu, který vydává Ministerstvo kultury. § 5 (1) Ústřední orgán vydá vývozní povolení, pokud je vydán souhlas, povolení nebo osvědčení podle zvláštních právních předpisů,4) a to současně s tímto souhlasem nebo povolením, nebo nejpozději do 10 dnů od předložení žádosti, pokud bylo vydáno osvědčení podle zvláštního právního předpisu.5) (2) Vývozní povolení se vydá na dobu stanovenou v souhlasu, povolení nebo osvědčení podle zvláštních právních předpisů.4) (3) Kulturní statek lze vyvézt jen ve lhůtě 12 měsíců ode dne vydání vývozního povolení. § 6 (1) V případě, že vývozce podá u příslušného celního úřadu celní prohlášení v souvislosti s vývozem kulturního statku z území České republiky, kterým navrhuje propustit předmět do celního režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku, a celní úřad má podezření, že vyvážený předmět je kulturním statkem, který je vyvážen bez vývozního povolení, tento předmět rozhodnutím zajistí a informuje o tom neprodleně ústřední orgán. Obdobně postupuje celní úřad v případě, kdy je uskutečňován vývoz takového předmětu a celní prohlášení nebylo podáno nebo bylo podáno u celního úřadu členského státu. (2) Jestliže by k vydání vývozního povolení pro zajištěný předmět byl příslušný ústřední orgán, vyhotoví pro celní úřad ve lhůtě 15 dnů ode dne podání informace posudek. Jedno vyhotovení posudku obdrží rovněž vývozce. (3) V případě, že ústřední orgán není příslušný k vydání vývozního povolení, informuje písemně o zajištění předmětu neprodleně orgán členského státu příslušný k vydání vývozního povolení. (4) Vývozce je povinen strpět úkony nezbytné k identifikaci a prověření předmětu. (5) Náklady související se zajištěním předmětu hradí vývozce, pokud mu bylo prokázáno porušení tohoto zákona. § 7 (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že vyváží nebo vyveze kulturní statek bez vývozního povolení. (2) Vývozce se dopustí přestupku tím, že nestrpí úkony nezbytné k identifikaci a prověření předmětu podle § 6 odst. 4. (3) Držitel vývozního povolení se dopustí přestupku tím, že nezašle formulář vývozního povolení zpět vydávajícímu orgánu do 15 dnů ode dne, kdy nastala skutečnost rozhodná pro vznik této povinnosti6). (4) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3, nebo c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1. (5) Přestupky podle tohoto zákona projednává a pokuty vybírá a vymáhá ústřední orgán. § 8 S výjimkou § 6 odst. 1 a § 7 se na postup podle tohoto zákona nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Odvolání proti rozhodnutí podle § 6 odst. 1 nemá odkladný účinek. § 9 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r. 1) Nařízení Rady (EHS) č. 3911/92, o vývozu kulturních statků, ve znění nařízení Rady (ES) č. 2469/96 a nařízení Rady (ES) č. 947/01. Nařízení Komise (EHS) č. 752/93, provádějící nařízení Rady (EHS) č. 3911/92, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1526/98. 2) Například zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění zákona č. 122/2000 Sb., zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů, zákon č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 3) Čl. 3 až 9 nařízení Komise (EHS) č. 752/93. 4) § 20 zákona č. 20/1987 Sb. § 8 zákona č. 97/1974 Sb., ve znění zákona č. 343/1992 Sb. § 11 zákona č. 122/2000 Sb. § 2 zákona č. 71/1994 Sb. 5) § 2 zákona č. 71/1994 Sb. 6) Čl. 8 odst. 1 poslední věta a čl. 9 odst. 3 nařízení Komise (EHS) č. 752/93, provádějící nařízení Rady (EHS) č. 3911/92.
Zákon č. 217/2002 Sb.	Zákon č. 217/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), a zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb. Vyhlášeno 27. 5. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 83/2002 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o pobytu cizinců * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o cestovních dokladech * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o azylu * ČÁST ČTVRTÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ K ČÁSTI PRVNÍ * ČÁST PÁTÁ - ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 21. 12. 2007 217 ZÁKON ze dne 3. května 2002, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), a zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o pobytu cizinců Čl. I Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se na konci textu odstavce 2 doplňují tato slova: „, včetně občana Evropské unie1a)“. Poznámka pod čarou č. 1a) zní: „1a) Smlouva o založení Evropského společenství.“. 2. V § 1 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 1b) zní: „(3) Úprava vstupu, pobytu a vycestování občana Evropské unie1a) se vztahuje i na občana státu, který je vázán Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru,1b) pokud tato smlouva nestanoví jinak. 1b) Přílohy V a VIII Smlouvy o Evropském hospodářském prostoru.“. 3. V § 2 písm. a) se za slovo „pokud“ vkládají slova „tento zákon nebo“. 4. V § 3 odst. 2 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 3a) zní: „b) mezinárodní letiště, které je vnější hranicí podle zvláštního právního předpisu,3a) pokud splňuje tyto podmínky: 1. bylo jako mezinárodní letiště určeno podle zvláštního právního předpisu4) a 2. provozovatel letiště splnil bezpečnostní podmínky stanovené ve zvláštním právním předpisu,3a) 3a) Zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic).“. 5. V § 3 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) vnitřní hranice3a) nebo“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 6. V § 4 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Na vnitřní hranici se hraniční kontrola provádí v případě přijetí rozhodnutí vlády o zajišťování ochrany vnitřních hranic podle zvláštního právního předpisu.3a)“. 7. V § 5 písm. a) bod 2 zní: „2. vízum opravňující k pobytu na území, vztahuje-li se na cizince vízová povinnost,“. 8. V § 6 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 3 až 6 a povinnost podle § 5 písm. b) až d) se nevztahuje na občana Evropské unie.1a)“. Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až 8. 9. V § 9 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 5a) zní: „d) je zařazen do informačního systému vytvořeného státy, které jsou vázány mezinárodními úmluvami o odstraňování kontrol na společných hranicích,5a) (dále jen „smluvní stát“) za účelem získání přehledu o cizincích, jimž nelze umožnit vstup na území smluvních států (dále jen „informační systém smluvních států“); to neplatí, je-li cizinci uděleno vízum opravňující pouze k pobytu na území, 5a) Dohoda mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, podepsaná v Schengenu v Lucemburském velkovévodství dne 14. června 1985. Úmluva podepsaná dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích.“. Dosavadní písmena d) až n) se označují jako písmena e) až o). 10. V § 9 odst. 1 se za písmeno l) vkládá nové písmeno m), které zní: „m) je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo v něm narušit veřejný pořádek anebo ohrozit mezinárodní vztahy smluvních států,“. Dosavadní písmena m) až o) se označují jako písmena n) až p). 11. V § 9 odst. 1 se písmeno n) zrušuje. Dosavadní písmena o) a p) se označují jako písmena n) a o). 12. V § 9 odst. 2 se na konci písmene a) doplňují slova „; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie,1a)“. 13. V § 9 odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) je důvodné podezření, že cizinec trpí nemocí, která je uvedena v seznamu vydaném Ministerstvem zdravotnictví (§ 182a) (dále jen „závažná nemoc“),“. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d). 14. V § 9 odst. 2 se na konci písmene d) doplňují slova „, anebo, jde-li o občana Evropské unie1a)“. 15. V § 9 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Jestliže policie odepře občanu Evropské unie1a) vstup na území, vydá správní rozhodnutí o odepření vstupu. Obdobně postupuje i v případě rodinného příslušníka občana Evropské unie1a) (§ 15a), pokud tento občan pobývá na území na základě povolení k přechodnému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu (dále jen „zvláštní pobytové povolení“). Rozhodnutí podle věty první se nevydá, je-li důvodem odepření vstupu pravomocné rozhodnutí soudu o trestu vyhoštění z území nebo platné rozhodnutí o správním vyhoštění.“. 16. V § 11 se slova „f), g), h) nebo i)“ nahrazují slovy „g), h), i) nebo j)“. 17. V § 13 se na konci odstavce 3 doplňuje věta, která zní: „Doklad o zajištění prostředků k pobytu lze nahradit rozhodnutím či smlouvou o přidělení grantu získaného na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.“. 18. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který zní: „§ 15a (1) Rodinným příslušníkem občana Evropské unie1a) se pro účely tohoto zákona rozumí jeho a) manžel, b) dítě mladší 21 let a c) nezaopatřený přímý příbuzný ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takový příbuzný manžela občana Evropské unie. (2) Je-li účelem pobytu občana Evropské unie1a) studium, rozumí se rodinným příslušníkem pouze manžel a nezaopatřené dítě. (3) Za nezaopatřenou osobu se pro účely vydání zvláštního pobytového povolení považuje cizinec, který a) se soustavně připravuje na budoucí povolání, b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopen vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.“. 19. V § 17 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje. 20. V § 17 se na konci písmene b) tečka nahrazuje slovem „, anebo“. 21. V § 17 se doplňuje písmeno c), které zní: „c) na základě povolení k přechodnému pobytu.“. 22. V § 17a se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) vízum udělené smluvním státem, které jeho držitele opravňuje k pobytu i na území jiného smluvního státu (dále jen „jednotné schengenské vízum“).“. 23. V § 18 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) je-li občanem Evropské unie,1a)“. Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f). 24. V § 18 písm. d) se na konci bodu 2 slovo „nebo“ zrušuje. 25. V § 18 písm. d) se na konci bodu 3 tečka nahrazuje slovem „, anebo“. 26. V § 18 písm. d) se doplňuje bod 4, který zní: „4. držitelem dokladu o oprávnění k pobytu na území jiného smluvního státu a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce,“. 27. V § 19 odst. 1 se na konci písmene c) doplňují slova „; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie1a)“. 28. V § 19 odst. 1 se na konci písmene d) doplňují slova „; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie1a)“. 29. V § 19 odst. 1 písm. e) se za slovo „území“ vkládají slova „; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie,1a)“. 30. V § 20 se na konci odstavce 5 doplňují věty: „Je-li vízum udělováno občanu Evropské unie1a) nebo rodinnému příslušníku, který není občanem Evropské unie,1a) stanoví policie dobu pobytu minimálně na 15 dnů; byl-li cizinec držitelem zvláštního pobytového povolení, stanoví policie dobu pobytu minimálně na 1 měsíc. Podmínka stanovení minimální doby trvání neplatí, pokud je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo je zjištěno, že trpí závažnou nemocí.“. 31. V § 21 písm. d) se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) doklad o zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, pokud je cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu5) nebo pokud je úhrada nákladů zdravotní péče zajištěna jiným způsobem.“. 32. V § 24 odst. 4 větě druhé se za slovo „pasu“ vkládají slova „, dokladu opravňujícího k pobytu na území členského státu Evropské unie nebo státu, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru,“. 33. V § 24 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Držitel cestovního dokladu pro uprchlíky nebo cestovního dokladu, v němž není vyznačeno státní občanství cizince, se pro účely udělení letištního víza považuje za občana státu, který cestovní doklad vydal.“. 34. § 26a se zrušuje. 35. V § 29 se na konci odstavce 3 doplňují slova „a dále doklad o zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, pokud je cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu5) nebo pokud je úhrada nákladů zdravotní péče zajištěna jiným způsobem“. 36. Za § 29 se vkládají nové § 29a a 29b, které včetně nadpisů znějí: „Jednotné schengenské vízum § 29a Jednotné schengenské vízum vydané Českou republikou (1) Česká republika udělí průjezdní vízum, letištní vízum nebo vízum k pobytu do 90 dnů jako jednotné schengenské vízum, jsou-li splněny tyto podmínky: a) cizinec není zařazen do informačního systému smluvních států, b) Česká republika je cílem jeho cesty nebo v případě průjezdu územím smluvních států je prvním smluvním státem, do kterého na toto vízum vstoupí, a c) cestovní doklad, do něhož má být vízum vyznačeno, opravňuje ke vstupu do všech smluvních států. (2) Opravňuje-li cestovní doklad ke vstupu pouze do některého ze smluvních států, omezí se územní platnost jednotného schengenského víza na území tohoto smluvního státu. (3) Nejsou-li podmínky podle odstavce 1 splněny a Česká republika udělí vízum opravňující k pobytu na území, oznámí orgán, který vízum udělil, tuto skutečnost ostatním smluvním státům. § 29b Jednotné schengenské vízum vydané jiným smluvním státem Jednotné schengenské vízum vydané jiným smluvním státem opravňuje cizince k pobytu na území České republiky po dobu v něm vyznačenou.“. 37. V § 31 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) K žádosti podle odstavce 1 nebo 2 cizinec na požádání zastupitelského úřadu nebo policie předloží lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí. O předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 38. V § 33 odst. 5 se v první větě slova „za poslední zdaňovací období“ zrušují. 39. V § 34 odst. 2 písm. b) se slova „f), g) nebo h)“ nahrazují slovy „g), h) nebo i)“. 40. V § 51 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Vízum nelze udělit občanu Evropské unie;1a) to neplatí, jde-li o vízum výjezdní.“. 41. V § 53 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Zastupitelský úřad žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů odmítne, nepředloží-li cizinec požadované náležitosti. O odmítnutí sepíše záznam s uvedením důvodů.“. 42. V § 56 odst. 1 písm. f) se slova „d) až i), k), l) nebo m)“ nahrazují slovy „d) až j), l), m) nebo n) anebo § 9 odst. 2 písm. b)“. 43. V § 56 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) K důvodu podle odstavce 1 nebo 2 se nepřihlédne, jde-li o udělení víza v zájmu České republiky nebo v zájmu plnění mezinárodního závazku.“. 44. V § 61 odst. 2 písm. d) se slova „f), g) nebo h)“ nahrazují slovy „g), h) nebo i)“. 45. V § 64 písm. a) se slova „nebo doktorský studijní program na vysoké škole nebo na pracovištích výzkumu a vývoje k tomu účelu akreditovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy“ zrušují. 46. V § 64 písmeno b) zní: „b) účast na jazykové a odborné přípravě ke studiu akreditovaného studijního programu vysoké školy organizované veřejnou vysokou školou, nebo účast na jazykovém a odborném kurzu pořádaném v rámci programu Evropské unie nebo na základě mezinárodní smlouvy,“. 47. V § 64 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) odborná praxe a dobrovolná služba mládeže určené k získání praktických, odborných zkušeností cizince a uskutečňované v tuzemské hostitelské organizaci za předpokladu, že se uskutečňují jako součást projektu programu nebo iniciativ Evropské unie a jsou organizačně zajišťovány nebo koordinovány tuzemskou organizací k tomuto účelu akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,“. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f). 48. V § 64a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Povolení k pobytu nelze udělit občanu Evropské unie.1a)“. 49. § 64b se zrušuje. 50. V § 70 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) K žádosti podle odstavce 1 nebo 2 cizinec na požádání zastupitelského úřadu nebo policie předloží lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí. O předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 51. § 73 včetně poznámky pod čarou č. 11c) zní: „§ 73 (1) Policie vydá povolení k pobytu formou správního rozhodnutí. (2) Policie bez zbytečného odkladu sdělí Centrálnímu registru pojištěnců11c) den, kdy rozhodnutí nabylo právní moci. 11c) § 27 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.“. 52. § 74 se zrušuje. 53. V § 78 odst. 1 písmena b) a c) znějí: „b) je cizinec evidován v evidenci nežádoucích osob, c) trpí závažnou nemocí,“. 54. V § 78 odst. 1 písm. d) se slova „písm. b) nebo g)“ nahrazují slovy „písm. a) nebo f)“. 55. V § 78 odst. 2 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) je zařazen do informačního systému smluvních států,“. Dosavadní písmena a) a b) se označují jako písmena b) a c). 56. V § 78 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) K důvodu podle odstavce 1 nebo 2 se nepřihlédne, jde-li o vydání povolení k pobytu v zájmu České republiky nebo v zájmu plnění mezinárodního závazku; jedná-li se o důvod podle odstavce 2 písm. a), policie musí vydání povolení k pobytu projednat se smluvním státem, který cizince zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení pak přihlédnout ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. V případě vydání povolení k pobytu toto oznámí smluvnímu státu podle předchozí věty.“. 57. V § 80 odst. 2 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až i) se označují jako písmena a) až h). 58. V § 80 odst. 2 písm. d) se slova „průkazu o“ zrušují. 59. § 81 až 83 včetně nadpisů znějí: „Průkaz o povolení k pobytu § 81 (1) Průkaz o povolení k pobytu je veřejnou listinou vydanou policií, kterou její držitel prokazuje své jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní občanství, číslo pasu, adresu místa hlášeného pobytu na území, rodné číslo a druh pobytu na území. Průkaz o povolení k pobytu je vydán jako samostatný doklad; namísto vydání tohoto dokladu lze do cestovního dokladu vlepit štítek o povolení k pobytu. (2) Průkaz o povolení k pobytu je povinen mít cizinec starší 15 let, jemuž bylo vydáno povolení k pobytu nebo potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území, není-li dále stanoveno jinak. (3) Policie vydá průkaz o povolení k pobytu neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení k pobytu, není-li dále stanoveno jinak. § 82 Údaje obsažené v průkazu o povolení k pobytu a doba jeho platnosti (1) Průkaz o povolení k pobytu obsahuje údaje podle § 81 odst. 1. (2) Pokud byl cizinci vydán matriční doklad České republiky, uvede se jméno a příjmení ve tvaru uvedeném v tomto matričním dokladu. V ostatních případech se jméno, příjmení a ostatní jména cizince uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu. (3) Průkaz o povolení k pobytu se vydává s dobou platnosti 10 let; dobu jeho platnosti lze opakovaně prodloužit vždy o 10 let. § 83 (1) Zákonný zástupce cizince mladšího 15 let je povinen, není-li dále stanoveno jinak, nejdříve 90 dnů a nejpozději 30 dnů před dovršením 15 let věku tohoto cizince požádat o vydání průkazu o povolení k pobytu. K žádosti předloží jeho cestovní doklad a fotografie. (2) Policie průkaz o povolení k pobytu vyhotoví do 30 dnů ode dne předložení náležitostí podle odstavce 1. (3) Policie vyhotovený průkaz o povolení k pobytu vydá nejdříve v den, kdy cizinec dovrší 15 let věku.“. 60. § 84 včetně nadpisu zní: „§ 84 Prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu (1) Cizinec je povinen požádat policii o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu ve lhůtě 90 dnů před uplynutím této doby; v odůvodněných případech může žádost podat i dříve. (2) V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle odstavce 1 zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec povinen tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů. (3) Dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu policie neprodlouží, shledá-li důvod pro zrušení povolení k pobytu podle § 80.“. 61. § 86 zní: „§ 86 Cizinec, který žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený nebo poškozený, je povinen předložit fotografie, cestovní doklad, poškozený průkaz anebo potvrzení policie o ohlášení odcizení tohoto průkazu. Obdobně se postupuje i v případě, že žádá o prodloužení platnosti doby průkazu a tuto změnu již nelze v tomto průkazu vyznačit.“. 62. V § 87 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Cizinec je povinen neprodleně po dosažení věku 15 let dostavit se na policii, předložit k nahlédnutí rodný list, rozhodnutí orgánu podle odstavce 1 a potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území a odevzdat fotografie. Po předložení všech náležitostí mu policie vydá průkaz o povolení k pobytu.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 63. Za § 87 se vkládá nová hlava IVa, která včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 13), 13a), 13b), 13c), 13d) a 13e) zní: „HLAVA IVa POBYT OBČANA EVROPSKÉ UNIE A JEHO RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ NA ÚZEMÍ NA ZÁKLADĚ ZVLÁŠTNÍHO POBYTOVÉHO POVOLENÍ Díl 1 Povolení k přechodnému pobytu § 87a (1) Občan Evropské unie1a) je oprávněn požádat o povolení k přechodnému pobytu, pokud hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce. (2) K žádosti předloží a) cestovní doklad, b) doklad potvrzující účel pobytu, c) fotografie a d) doklad o zdravotním pojištění a čestné prohlášení, že po dobu pobytu nebude žádat o přiznání dávek sociální péče podle zvláštního právního předpisu;13) to neplatí, je-li účelem pobytu zaměstnání, podnikání13a) nebo výkon funkce člena statutárního orgánu právnické osoby.13b) (3) Na požádání zastupitelského úřadu nebo policie předloží lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí. O předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí. (4) Podle předchozích odstavců se postupuje i v případě rodinného příslušníka občana Evropské unie,1a) pokud tento občan podal žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu nebo již na toto povolení na území pobývá. Rodinný příslušník je povinen k žádosti navíc předložit doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem, a doklad potvrzující, že je nezaopatřenou osobou. Doklad potvrzující nezaopatřenost nepředkládá manžel nebo dítě mladší 21 let. 13) Zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů. 13a) Například obchodní zákoník, živnostenský zákon, zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění zákona č. 160/1992 Sb., a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. 13b) § 20 odst. 1 občanského zákoníku. § 87b (1) Policie vydá občanu Evropské unie1a) povolení k přechodnému pobytu formou průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství (§ 87l). (2) Policie vydá rodinnému příslušníku, který není občanem Evropské unie,1a) povolení k přechodnému pobytu formou průkazu o povolení k pobytu podle § 81. Díl 2 Povolení k trvalému pobytu § 87c (1) Policie vydá občanu Evropské unie1a) na jeho žádost povolení k trvalému pobytu, jestliže a) je na území zaměstnán a pobývá zde nepřetržitě po dobu nejméně 3 let, b) na území podniká,13a) c) vykonává funkci člena statutárního orgánu právnické osoby,13b) d) v době skončení činnosti podle písmene a), b) nebo c) dosáhl věku stanoveného pro vznik nároku na starobní důchod,13c) tuto činnost vykonával posledních 12 měsíců před podáním žádosti a nepřetržitě zde pobývá po dobu nejméně 3 let, přičemž doba činnosti podle písmene a), b) nebo c) vykonávané na území jiného členského státu Evropské unie se považuje za dobu činnosti vykonávané na území, e) skončil činnost podle písmene a), b) nebo c) z důvodu neschopnosti vykonávat práci v důsledku nemoci nebo úrazu a pobývá na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let, přičemž podmínka nepřetržitého pobytu neplatí v případě, kdy mu v průběhu pobytu na území vznikl nárok na invalidní důchod13d) v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání a doba činnosti podle písmene a), b) nebo c) vykonávané na území jiného členského státu Evropské unie se považuje za dobu činnosti vykonávané na území, f) vykonává činnost podle písmene a) na území jiného členského státu Evropské unie a alespoň jednou týdně se vrací na území, přičemž na území dříve nepřetržitě pobýval a současně zde byl zaměstnán po dobu nejméně 3 let, g) vykonává činnost podle písmene b) nebo c) na území jiného členského státu Evropské unie a alespoň jednou týdně se vrací na území, přičemž na území nepřetržitě pobýval a současně zde vykonával obdobnou činnost po dobu nejméně 3 let, h) na území pobývá nepřetržitě přechodně po dobu 5 let za jiným účelem, než je uveden v písmenu a), b) nebo c); do této doby se nezapočítává doba pobytu za účelem studia, nebo i) splňuje podmínky podle § 65. (2) Oprávnění podat žádost o povolení k trvalému pobytu z důvodu podle odstavce 1 písm. d) nebo e) zaniká uplynutím 2 let ode dne skončení činnosti. (3) Pobyt mimo území nepřesahující celkem 3 měsíce ročně nebo pobyt mimo území z důvodu výkonu vojenské služby nemá vliv na podmínku nepřetržitého pobytu požadovanou podle odstavce 1 písm. a), d), e), f), g) nebo h). 13c) § 32 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. 13d) § 38 písm. b) a § 43 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb. § 87d (1) K žádosti o povolení k trvalému pobytu občan Evropské unie1a) předloží a) cestovní doklad, b) doklad potvrzující splnění podmínky podle § 87c odst. 1 a c) fotografie. (2) Na požádání zastupitelského úřadu nebo policie předloží lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí. O předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí. § 87e (1) Policie vydá na žádost rodinného příslušníka občana Evropské unie1a) povolení k trvalému pobytu, jestliže a) obdobnou žádost podal občan Evropské unie,1a) b) je pozůstalou osobou po občanu Evropské unie,1a) který na území pobýval za účelem zaměstnání, podnikání nebo výkonu funkce člena statutárního orgánu právnické osoby, a 1. ke dni úmrtí tohoto občana pobýval na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let, 2. k úmrtí tohoto občana došlo v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, nebo 3. pozbyl státní občanství České republiky v důsledku sňatku s tímto občanem. (2) Oprávnění podat žádost o povolení k trvalému pobytu z důvodu podle odstavce 1 písm. b) zaniká uplynutím 2 let ode dne úmrtí občana Evropské unie.1a) § 87f (1) K žádosti o povolení k trvalému pobytu rodinný příslušník předloží a) cestovní doklad, b) doklad potvrzující splnění podmínky podle § 87e odst. 1 a c) fotografie. (2) Na požádání zastupitelského úřadu nebo policie předloží lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí. O předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí. § 87g (1) Policie vydá povolení k trvalému pobytu formou správního rozhodnutí. (2) Policie bez zbytečného odkladu sdělí Centrálnímu registru pojištěnců11c) den, kdy rozhodnutí nabylo právní moci. Díl 3 Důvody pro zamítnutí zvláštního pobytového povolení, jeho zánik a odnětí oprávnění k pobytu § 87h (1) Policie žádost o zvláštní pobytové povolení zamítne, jestliže a) žadatel nepředloží požadované náležitosti, b) je důvodné nebezpečí, že by žadatel mohl ohrozit bezpečnost České republiky nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, c) žadatel trpí závažnou nemocí, d) žadatel je nežádoucí osobou (§ 154), nebo e) žadatel je zařazen do informačního systému smluvních států. (2) K důvodu podle odstavce 1 písm. c) se nepřihlédne, pokud by rozhodnutí o zamítnutí žádosti nebylo přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince. (3) K důvodu podle odstavce 1 písm. e) se nepřihlédne, jde-li o vydání zvláštního pobytového povolení v zájmu České republiky nebo v zájmu plnění mezinárodního závazku; policie musí vydání zvláštního pobytového povolení projednat se smluvním státem, který cizince zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení pak přihlédnout ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. Vydání zvláštního pobytového povolení oznámí policie smluvnímu státu, který cizince do informačního systému smluvních států zařadil. § 87i Platnost zvláštního pobytového povolení zaniká z důvodů uvedených v § 79. § 87j (1) Policie odejme oprávnění k pobytu na základě povolení k přechodnému pobytu, pokud a) jeho držitel neplní účel, pro který bylo vydáno; to neplatí, je-li účelem pobytu zaměstnání, podnikání nebo výkon funkce statutárního orgánu právnické osoby13b) a překážkou bránící plnění účelu je neschopnost vykonávat práci v důsledku nemoci nebo úrazu, b) povolení bylo vydáno za účelem zaměstnání a cizinec se stal nezaměstnaným z vlastního rozhodnutí učiněného bez vážného důvodu, c) držitel tohoto povolení uplatňuje nárok na přiznání dávek sociální péče13) s výjimkou případu, kdy účelem pobytu je zaměstnání, podnikání nebo výkon funkce statutárního orgánu právnické osoby,13b) anebo d) držitel tohoto povolení ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, není-li zahájeno řízení o vyhoštění, za podmínky, že rozhodnutí o odnětí bude přiměřené z hlediska zásahu do soukromého nebo rodinného života tohoto cizince. (2) Policie odejme oprávnění k pobytu na základě povolení k přechodnému pobytu, jestliže o to držitel tohoto povolení požádá. (3) Při odnětí oprávnění podle odstavce 1 nebo 2 odejme policie i oprávnění k pobytu na základě povolení k přechodnému pobytu vydaného rodinnému příslušníku za podmínky, že rozhodnutí o odnětí bude přiměřené z hlediska zásahu do soukromého nebo rodinného života rodinného příslušníka. Policie postupuje vůči rodinnému příslušníku obdobně i v případě, že oprávnění k pobytu zaniklo na základě rozhodnutí o vyhoštění. § 87k (1) Policie odejme oprávnění k pobytu na základě povolení k trvalému pobytu, jestliže cizinec ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, není-li zahájeno řízení o vyhoštění, za podmínky, že rozhodnutí o odnětí bude přiměřené z hlediska zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince. (2) Policie odejme oprávnění k pobytu na základě povolení k trvalému pobytu, jestliže o to držitel tohoto povolení požádá. (3) Při odnětí oprávnění podle odstavce 1 nebo 2 odejme policie i oprávnění k pobytu na základě povolení k trvalému pobytu vydaného rodinnému příslušníku za podmínky, že rozhodnutí o odnětí bude přiměřené z hlediska zásahu do soukromého nebo rodinného života rodinného příslušníka. Policie postupuje vůči rodinnému příslušníku obdobně i v případě, že oprávnění k pobytu zaniklo na základě rozhodnutí o vyhoštění. Díl 4 Průkazy Průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství § 87l (1) Průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství je veřejnou listinou, kterou její držitel prokazuje své jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní občanství, číslo pasu, adresu místa hlášeného trvalého nebo přechodného pobytu na území, rodné číslo a druh pobytu na území. Ve stanovených případech13e) se do průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství vyznačí další skutečnosti. (2) Policie vydá průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu. 13e) Například Směrnice Rady 68/360/EHS, o odstranění omezení pohybu a pobytu pracovníků členských států a jejich rodinných příslušníků uvnitř Společenství. § 87m (1) Průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství obsahuje údaje podle § 87l odst. 1. (2) Pokud byl cizinci vydán matriční doklad České republiky, uvede se jméno a příjmení ve tvaru uvedeném v tomto matričním dokladu. V ostatních případech se jméno a příjmení a ostatní jména cizince uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu. (3) Průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství se vydává s dobou platnosti a) potřebnou k dosažení účelu, jde-li o přechodný pobyt s předpokládanou dobou pobytu na území kratší než 1 rok, b) 1 rok, jde-li o přechodný pobyt za účelem studia s předpokládanou dobou pobytu na území delší než 1 rok; platnost lze prodloužit o 1 rok, a to i opakovaně, c) 2 roky, jde-li o přechodný pobyt s předpokládanou dobou pobytu na území delší než 1 rok; platnost lze prodloužit o 5 let, a to i opakovaně, d) 5 let, jde-li o přechodný pobyt za účelem podnikání nebo výkonu funkce člena statutárního orgánu právnické osoby; platnost lze prodloužit o 5 let, a to i opakovaně, e) 5 let, jde-li o přechodný pobyt za účelem zaměstnání; platnost lze prodloužit o 5 let, a to i opakovaně, přičemž v případě skončení zaměstnání z důvodu na vůli cizince nezávislém a pokud je již více než 12 po sobě následujících měsíců na území nezaměstnaný, se doba platnosti při prvém prodloužení omezí na 1 rok, f) 10 let, jde-li o trvalý pobyt; platnost lze prodloužit o 10 let, a to i opakovaně. (4) Občanu Evropské unie,1a) který žádá o povolení k přechodnému pobytu jako rodinný příslušník, se průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství vydá s dobou platnosti shodnou s dobou platnosti tohoto dokladu vydaného občanu Evropské unie.1a) § 87n (1) Při prodlužování doby platnosti průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství vydaného občanu Evropské unie,1a) jemuž bylo uděleno povolení k trvalému pobytu, a při vydání tohoto průkazu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený nebo poškozený se postupuje obdobně jako v případě průkazu o povolení k pobytu; § 84 odst. 3 se nepoužije. (2) Policie dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství neprodlouží, shledá-li důvod pro odnětí oprávnění k pobytu (§ 87k). § 87o (1) Cizinec, jemuž bylo uděleno povolení k přechodnému pobytu, je oprávněn požádat policii o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství nebo průkazu o povolení k pobytu nejdříve 90 dnů a nejpozději 30 dnů před uplynutím této doby; v odůvodněných případech může tuto žádost podat před touto dobou. (2) Pokud podání žádosti ve lhůtě uvedené v odstavci 1 zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je oprávněn ji podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů. (3) K žádosti podle odstavce 1 cizinec předloží cestovní doklad; došlo-li ke změně podoby žadatele, připojí rovněž fotografie odpovídající jeho podobě. (4) Při vydání průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství nebo průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený nebo poškozený se postupuje podle § 86. (5) Shledá-li policie důvod pro odnětí oprávnění k pobytu podle § 87j, platnost průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství nebo průkazu o povolení k pobytu neprodlouží. § 87p Náležitosti žádosti o zvláštní pobytové povolení a žádosti o vydání nebo prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, matričních dokladů a fotografie, pokud odpovídá skutečné podobě žadatele. Průkaz o povolení k pobytu § 87r (1) Průkaz o povolení k pobytu podle § 81 je povinen mít rodinný příslušník, jenž není občanem Evropské unie, pokud je starší 15 let a bylo mu vydáno zvláštní pobytové povolení. (2) Policie vydá průkaz o povolení k pobytu neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení k trvalému pobytu. (3) Na průkaz o povolení k pobytu vydaný rodinnému příslušníku se § 82 až 86 vztahují obdobně. Ve stanovených případech13e) se do průkazu o povolení k pobytu vyznačí další skutečnosti. § 87s Doba platnosti průkazu o povolení k pobytu vydaného cizinci, který žádá o zvláštní pobytové povolení jako rodinný příslušník, se stanoví tak, aby byla shodná s dobou platnosti průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství vydaného občanu Evropské unie.1a) Díl 5 Společná ustanovení § 87t (1) Žádost o zvláštní pobytové povolení anebo o prodloužení doby platnosti zvláštního pobytového povolení lze podat na policii nebo zastupitelském úřadu. (2) Žádost o zvláštní pobytové povolení se podává na úředním tiskopisu. Žadatel je povinen v žádosti uvést údaje v rozsahu podle § 70 odst. 3. § 87u Žadatel o zvláštní pobytové povolení je oprávněn pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti.“. 64. V § 88 odst. 3 větě první se za slova „na základě povolení k pobytu“ vkládají slova „nebo zvláštního pobytového povolení“ a za slova „o udělení povolení k pobytu“ se vkládají slova „nebo zvláštního pobytového povolení“. 65. V § 88 odst. 3 větě poslední se slova „o udělení povolení k pobytu“ nahrazují slovy „o povolení trvalého pobytu“. 66. V § 93 odst. 1 se za slova „dlouhodobé vízum,“ vkládají slova „anebo cizinec, který je oprávněn k přechodnému pobytu na území bez víza,“. 67. § 94 se zrušuje. 68. V § 98 odst. 1 se za slova „k pobytu“ vkládají slova „nebo zvláštní pobytové povolení“. 69. V § 103 písm. b) se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a na konci textu se doplňují slova „nebo průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství“. 70. V § 103 písm. d) se za slova „k pobytu“ vkládají slova „, průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství“. 71. V § 103 písm. e) se slovo „nebo“ nahrazuje slovem „, v“ a za slovo „cizince“ se vkládají slova „nebo v průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství, a to“. 72. V § 103 písm. m) se slova „a) nebo b)“ nahrazují slovy „a), b) nebo c)“. 73. V § 103 se na konci písmene o) doplňují slova „, anebo, jde-li o cizince s povolením k pobytu, prostředky podle § 71; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie1a)“. 74. V § 104 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Letecký dopravce a provozovatel vodní dopravy jsou povinni nést náklady spojené s pobytem cizince do doby, než splní povinnost uvedenou v odstavcích 1 a 2.“. 75. V § 106 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 15a) zní: „(3) Orgán sociálního zabezpečení15a) je povinen neprodleně písemně oznámit policii uplatnění nároku na přiznání dávky sociální péče,13) o kterou požádal cizinec uvedený v § 87a. 15a) Část první zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.“. 76. V § 108 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) průkaz totožnosti občana Evropské unie,1a)“. Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f). 77. V § 111 odst. 1 se slova „písm. e)“ nahrazují slovy „písm. f)“. 78. V § 112 se slova „c), d) a e)“ nahrazují slovy „d), e) a f)“. 79. V § 115 nadpis zní: „Důvody pro odnětí a pro nevydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f)“. 80. V § 115 odst. 1 se slova „písm. e)“ nahrazují slovy „písm. f)“. 81. V § 115 odst. 2 se slova „písm. e)“ nahrazují slovy „písm. f)“. 82. V § 117 odst. 1 písm. b) se slova „nebo e)“ nahrazují slovy „, e) nebo f)“. 83. V § 117 odst. 3 se slova „nebo e)“ nahrazují slovy „, e) nebo f)“. 84. V § 118 odst. 1 větě první se doplňují tato slova: „, a je-li důvodné nebezpečí, že by mohl závažným způsobem ohrozit veřejný pořádek nebo bezpečnost smluvních států, i doby pobytu, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území smluvních států“. 85. V § 118 odst. 2 větě první se doplňují tato slova: „anebo pobyt na vízum udělené podle zvláštního zákona2)“. 86. V § 119 odst. 1 písm. a) se za bod 1 vkládá nový bod 2, který zní: „2. je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo“. Dosavadní bod 2 se označuje jako bod 3. 87. V § 119 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Rozhodnutí o správním vyhoštění občana Evropské unie1a) nebo jeho rodinného příslušníka, který na území pobývá na základě povolení k přechodnému pobytu nebo víza k pobytu nad 90 dnů, lze vydat pouze v případě, že ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje odnětí oprávnění k pobytu. (3) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který požádal Českou republiku o ochranu formou azylu, je vykonatelné po nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení azylu2) nebo po nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení řízení o této žádosti.2)“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4. 88. V § 120 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) 10 let, je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo“. Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c). 89. V § 120 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Rozhodnutí o správním vyhoštění občana Evropské unie1a) nebo jeho rodinného příslušníka, kterému bylo uděleno povolení k trvalému pobytu nebo povolení k pobytu, lze vydat pouze v případě, že ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje odnětí oprávnění k pobytu.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 90. V § 123 odst. 2 se slova „lze je uhradit“ nahrazují slovy „uhradí se,“. 91. V § 124 se na konci odstavce 1 doplňují tato slova: „, zejména je-li zjištěno, že cizinec se v minulosti dopustil jednání uvedeného v § 119 odst. 1 písm. a) nebo písm. b) bodu 6 anebo 7, je evidován v evidenci nežádoucích osob (§ 154), nebo je nežádoucí osobou zařazenou do informačního systému smluvních států“. 92. V § 125 odst. 2 větě první se slova „některého rodinného příslušníka“ nahrazují slovy „jeho příbuzného“ a ve větě poslední se doplňují tato slova: „; to neplatí, jde-li o zajištění cizince, který požádal Českou republiku o ochranu formou azylu“. 93. V § 127 se na konci písmene b) tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) je-li cizinci udělen azyl.2)“. 94. V § 145 odstavec 4 zní: „(4) Cizinci se po dobu zajištění poskytuje a) zdravotní péče v rozsahu, který odpovídá rozsahu zdravotní péče plně hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění,5) a b) zdravotní péče v souvislosti s nařízenou karanténou anebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví.“. 95. V § 145 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Nelze-li zdravotní péči poskytnout v zařízení, zajistí policie poskytnutí této péče ve zdravotnickém zařízení. (6) Náklady spojené s poskytnutím zdravotní péče nese cizinec; nemůže-li cizinec s ohledem na své finanční nebo majetkové poměry tyto náklady uhradit nebo nelze-li je uhradit ze zdravotního pojištění, hradí je stát. Úhradu nákladů zajišťuje ministerstvo z kapitoly státního rozpočtu Všeobecná pokladní správa.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 7. 96. V § 154 se na konci odstavce 5 doplňuje tato věta: „Je-li důvodné nebezpečí, že cizinec označený za nežádoucí osobu může ohrozit závažným způsobem veřejný pořádek nebo bezpečnost smluvních států, policie zařadí údaje o jeho jménu a příjmení, ostatních jménech, datu a místu narození, pohlaví, státním občanství a důvod pro označení cizince za nežádoucí osobu do informačního systému smluvních států; to neplatí v případě občana Evropské unie1a) nebo občana smluvního státu.“. 97. V § 155 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Při vyřazení cizince z evidence nežádoucích osob vyřadí policie z informačního systému smluvních států údaje, které tam byly vloženy podle § 154 odst. 5.“. 98. V § 156 odst. 1 se na konci písmene a) doplňují slova „, anebo nesplní povinnost podle § 104“. 99. V § 156 odstavec 2 zní: „(2) Dopravci, který dopraví na území cizince bez cestovního dokladu nebo bez potřebného víza, uloží policie pokutu do výše 200 000 Kč za každého cizince; od uložení pokuty upustí, pokud dopravce prokáže, že učinil veškerá opatření, aby dopravě cizince bez potřebných dokladů zabránil.“. 100. V § 156 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Dopravci, který nesplní povinnost dopravit cizince zpět do zahraničí nebo povinnost nést náklady spojené s pobytem cizince, uloží policie pokutu do výše 200 000 Kč za každého cizince.“. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 4 až 8. 101. V § 156 odst. 4 se slova „do výše 25 000 Kč; za opakované porušení této povinnosti uloží pokutu ve výši“ nahrazují slovy „do výše“. 102. V § 157 odst. 1 se na konci písmene d) doplňují slova „, anebo průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství“. 103. V § 157 odst. 1 se písmeno j) zrušuje. Dosavadní písmena k) až n) se označují jako písmena j) až m). 104. V § 158 odst. 1 písm. c) se za slovo „pobytu“ doplňují slova „, průkazech o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství“. 105. V § 158 odst. 1 písm. d) se slova „písm. e)“ nahrazují slovy „písm. f)“. 106. V § 158 odst. 1 se na konci písmene g) doplňují slova „a údaj o jejich zařazení do informačního systému smluvních států“. 107. V § 158 odst. 1 písm. i) se slova „nebo e)“ nahrazují slovy „, e) nebo f)“. 108. V § 158 odst. 1 se tečka na konci písmene i) nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) údaje o cizincích zařazených do informačního systému smluvních států jiným smluvním státem.“. 109. V § 159 odst. 3 se za slovo „pobytu“ doplňují slova „nebo zvláštním pobytovým povolením“. 110. V § 160 odst. 2 písm. a) se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovo „vízum“ se vkládají slova „nebo zvláštní pobytové povolení“. 111. V § 160 odst. 2 písm. d) se slova „písm. e)“ nahrazují slovy „písm. f)“. 112. V § 160 odst. 3 písm. a) se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovo „vízum“ se vkládají slova „nebo zvláštní pobytové povolení“. 113. V § 160 odst. 3 písm. c) se slova „písm. e)“ nahrazují slovy „písm. f)“. 114. V § 161 odst. 1 písm. b) se za slovo „ředitelství“ vkládá slovo „služby“ a v bodě 2 se slova „a odbor cizinecké policie Praha-Ruzyně“ zrušují. 115. V § 163 písm. c) se slovo „odborů“ nahrazuje slovy „oblastních ředitelství služby“. 116. V § 164 nadpis zní: „Oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie“. 117. V § 164 odst. 1 úvodní větě se za slovo „ředitelství“ doplňuje slovo „služby“. 118. V § 164 odst. 1 písm. e) se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a na konci textu se doplňují slova „nebo ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje“. 119. V § 164 odst. 1 se na konci písmene g) doplňují slova „a průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství“. 120. V § 164 odst. 3 se slova „a odbor cizinecké policie Praha-Ruzyně“ zrušují. 121. V § 168 se za slova „§ 9“ vkládají slova „(s výjimkou řízení podle § 9 odst. 4)“ a za slova „§ 49, 50,“ se vkládají slova „§ 53 odst. 2, §“. 122. V § 169 odstavec 2 zní: „(2) Pokud se žádosti cizince a) o prodloužení doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů anebo prodloužení doby platnosti tohoto víza, b) o vydání povolení k přechodnému pobytu nebo prodloužení doby jeho platnosti, c) o vydání nebo prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu, d) o vydání nebo prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství, nebo e) o vydání nebo prodloužení doby platnosti cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f), v plném rozsahu vyhoví, nepostupuje se podle § 47 správního řádu. Rozhodnutí se stává pravomocným v okamžiku převzetí dokladu cizincem.“. 123. V § 169 odst. 3 ve větě první se za slovo „pobytu“ vkládají slova „nebo zvláštního pobytového povolení“ a ve větě druhé se za slovo „pobytu“ vkládají slova „nebo zvláštního pobytového povolení“. 124. V § 169 odstavec 6 zní: „(6) Odvolání proti rozhodnutí o odepření vstupu na území nebo proti rozhodnutí o odnětí cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) nemá odkladný účinek.“. 125. V § 170 odst. 6 se slova „působení zahraničních učitelů a vědeckých pracovníků na školách a institucích v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Akademie“ nahrazují slovy „pedagogické a vědeckovýzkumné činnosti na základních, středních, vyšších odborných a vysokých školách v České republice a Akademii“. 126. V § 171 se na konci písmene b) doplňují slova „; to neplatí v případě rozhodnutí podle § 9 odst. 4,“. 127. V § 172 se na konci odstavce 4 doplňují slova „anebo průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství“. 128. § 173 zní: „§ 173 Cizinec, jemuž bylo vydáno povolení k pobytu nebo zvláštní pobytové povolení, je oprávněn vstupovat na území, pobývat na něm a vycestovat z tohoto území bez víza.“. 129. V § 178 se číslice „5“ nahrazuje číslicí „6“. 130. V § 180 odst. 2 větě druhé se slova „úředně ověřeným“ zrušují. 131. V § 180 odst. 5 písm. d) se slova „k), l) nebo m)“ nahrazují slovy „l), m) nebo n)“. 132. V § 182 na konci písmene b) se čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 133. V § 182 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Ministerstvo vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů seznam hraničních přechodů a rozsah provozu na těchto přechodech.“. 134. Za § 182 se vkládá nový § 182a, který zní: „§ 182a Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou seznam nemocí, které by mohly ohrozit veřejné zdraví, a seznam nemocí a postižení, které by mohly závažným způsobem ohrozit veřejný pořádek.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o cestovních dokladech Čl. II Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 větě první se slova „k opuštění území České republiky (dále jen „území“)“ nahrazují slovy „k překračování státních hranic České republiky (dále jen „hranice“)“. 2. V § 3 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 1a) a 1b) zní: „(1) Překročit vnější hranici1a) přes hraniční přechod lze jen s platným cestovním dokladem, v provozní době a v souladu s účelem zřízení hraničního přechodu. K překročení vnitřní hranice1a) lze jako cestovní doklad použít i občanský průkaz.1b) Občan mladší 15 let smí překročit hranice bez vlastního cestovního dokladu jen s rodičem, v jehož cestovním dokladu je zapsán. 1a) Zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic). 1b) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění zákona č. 491/2001 Sb.“. 3. V § 3 odst. 2 se slova „území lze opouštět“ nahrazují slovy „vnější hranici lze překračovat“. 4. V § 3 odst. 3 větě první se slova „opouštějící území nebo vstupující na území“ nahrazují slovy „překračující vnější hranici“. 5. V § 3 se na konci odstavce 3 doplňuje tato věta: „Na vnitřní hranici se kontrola cestovního dokladu provádí v případě přijetí rozhodnutí vlády o zajišťování ochrany vnitřních hranic podle zvláštního právního předpisu.1a)“. 6. V § 3 odstavec 4 zní: „(4) Ministerstvo vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů seznam hraničních přechodů a rozsah provozu na těchto přechodech.“. 7. V § 4 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní: „b) mezinárodní letiště, které je vnější hranicí podle zvláštního právního předpisu,1a) pokud splňuje tyto podmínky: 1. bylo jako mezinárodní letiště určeno podle zvláštního právního předpisu,1c) 2. provozovatel letiště splnil bezpečnostní podmínky stanovené ve zvláštním právním předpisu,1a) 1c) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 8. V § 4 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) vnitřní hranice, anebo“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 9. V § 9 odst. 1 větě první se za slovo „Policie“ vkládají slova „při kontrole cestovního dokladu“ a slova „opuštění území“ se nahrazují slovy „překročení hranice“. 10. V § 34 odst. 1 větě první se slova „opouštění území“ nahrazují slovy „překračování hranice“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o azylu Čl. III Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní: „(3) Žadatelem o udělení azylu se pro účely tohoto zákona rozumí cizinec, který požádal Českou republiku o ochranu formou azylu. Postavení žadatele má po dobu správního řízení o udělení azylu a po dobu soudního řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva podle zvláštního právního předpisu.1a) 1a) Díl 1 hlavy II části třetí zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.“. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7. 2. § 31a zní: „§ 31a Rozhodnutí ministerstva ve věci azylu nabývá právní moci dnem doručení.“. 3. § 32 zní: „§ 32 (1) Žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu1a) lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. (2) Ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení rozhodnutí lze podat žalobu proti rozhodnutí o žádosti o udělení azylu a) jímž se tato žádost zamítá jako zjevně nedůvodná, b) které bylo doručeno v době, kdy žadatel o udělení azylu byl umístěn v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, nebo c) podané v zařízení pro zajištění cizinců.3) (3) Podání žaloby podle odstavců 1 a 2 má odkladný účinek.“. 4. § 33 až 33b se zrušují. 5. § 34 zní: „§ 34 (1) Ministerstvo nese náklady správního řízení ve věci azylu. (2) Ministerstvo nese náklady vzniklé poskytováním služeb a kapesného (§ 42) žadatelům o udělení azylu.“. 6. V § 41 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 8a) zní: „(2) Ministerstvo předá bez zbytečného odkladu cestovní doklad cizince, který pobývá v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, policii za účelem ukončení pobytu cizince, pokud a) nepodal žalobu1a) proti rozhodnutí o neudělení azylu nebo o zastavení řízení o udělení azylu, b) nepodal kasační stížnost,8a) nebo c) byl zamítnut návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. 8a) Díl 1 hlavy III části třetí zákona č. 150/2002 Sb.“. 7. V § 49a se písmeno b) zrušuje a zároveň se ruší označení písmene a). 8. V § 54 odst. 1 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 9a) zní: „b) do doby uvedené ve vízu podle zvláštního právního předpisu.9a) 9a) § 20 zákona č. 326/1999 Sb.“. 9. V § 54 odst. 1 se písmeno c) zrušuje. 10. V § 54a písm. a) se slova „podané v průběhu řízení o udělení azylu“ zrušují. 11. V § 54a písm. b) se za slovo „podané“ vkládají slova „v průběhu řízení o kasační stížnosti8a) nebo“ a slova „neudělení azylu, odnětí azylu nebo zastavení řízení“ se nahrazují slovy „kasační stížnosti“. 12. V § 71 odst. 1 písm. c) se za slovo „azylu“ vkládají slova „, cizinců, kteří podali kasační stížnost8a)“. 13. V § 72 odst. 1 se slova „Cizinci, který podal žádost“ nahrazují slovem „Žadateli“ a čárka za slovem „azylu“ se zrušuje. 14. V § 73 odst. 2 písm. b) se slova „opravného prostředku“ nahrazují slovem „žaloby“. 15. V § 73 odst. 2 se doplňuje písmeno c), které zní: „c) soud přiznal odkladný účinek kasační stížnosti.“. 16. Za § 78a se vkládají nové § 78b až 78d, které včetně nadpisu znějí: „§ 78b Pobyt na vízum za účelem strpění pobytu (1) Vízum za účelem strpění pobytu udělí odbor cizinecké a pohraniční policie příslušný podle místa, kde je cizinec hlášen k pobytu. Není-li hlášen k pobytu, je příslušný odbor podle místa, kde byl cizinec hlášen k pobytu naposledy. Vízum se udělí na žádost cizince, který předloží doklad o podání kasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu a návrhu na přiznání odkladného účinku; to neplatí, pokud cizinec na území pobývá na základě povolení k pobytu podle zvláštního právního předpisu.4) (2) Vízum podle odstavce 1 opravňuje cizince k pobytu na území po dobu platnosti víza, která je 365 dnů; na žádost cizince odbor cizinecké a pohraniční policie platnost víza prodlouží, a to i opakovaně. Platnost víza zaniká nabytím právní moci rozhodnutí soudu o kasační stížnosti nebo o nepřiznání odkladného účinku této stížnosti. (3) K žádosti o udělení víza za účelem strpění pobytu nebo prodloužení jeho doby platnosti je cizinec povinen předložit a) cestovní doklad, je-li jeho držitelem, b) doklad potvrzující existenci důvodu pro udělení tohoto víza, c) 3 fotografie; fotografie nepředkládá při žádosti o prodloužení doby platnosti, pokud nedošlo k podstatné změně podoby. (4) O udělení víza za účelem strpění pobytu a prodloužení doby jeho platnosti odbor cizinecké a pohraniční policie neprodleně informuje ministerstvo. § 78c Nemůže-li si cizinec, jemuž je uděleno vízum podle § 78b, zajistit ubytování, zajistí mu ubytování ministerstvo. § 78d (1) Cizinec, jemuž je uděleno vízum za účelem strpění pobytu, si hradí náklady spojené s pobytem na území z vlastních prostředků. (2) Cizinci, jemuž je uděleno vízum za účelem strpění pobytu, lze s ohledem na prokázané majetkové a finanční poměry jeho nebo jeho rodiny poskytnout na jeho žádost finanční příspěvek až do výše životního minima.9) (3) Žadatel o finanční příspěvek je povinen uvést své osobní a majetkové poměry, popřípadě osobní a majetkové poměry své rodiny formou čestného prohlášení a doložit je všemi dostupnými doklady. (4) Finanční příspěvek nelze poskytnout, pokud a) odpovědnost za úhradu nákladů nese právnická nebo fyzická osoba,9a) b) žadatel o finanční příspěvek uvedl nepravdivé údaje o svých finančních anebo majetkových poměrech nebo o finančních nebo majetkových poměrech své rodiny, nebo c) žadatel o finanční příspěvek neoznámil skutečnosti rozhodné pro poskytnutí finančního příspěvku nebo změnu těchto skutečností. (5) K řízení o poskytnutí finančního příspěvku je příslušné ministerstvo. Finanční příspěvek vyplácí ministerstvo v určeném azylovém zařízení. (6) Finanční příspěvek zahrnuje a) příspěvek na zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb, b) příspěvek na dietní stravování, c) příspěvek na zajištění nezbytných nákladů na domácnost.“. 17. V § 88 odst. 1 se za slovo „území“ vkládají slova „a cizinci, jemuž bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu,“ a slova „do skončení řízení o udělení azylu“ se zrušují. ČÁST ČTVRTÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ K ČÁSTI PRVNÍ Čl. IV 1. Držitel průkazu o povolení k pobytu vydaného přede dnem účinnosti tohoto zákona se považuje za cizince, kterému byl povolen trvalý pobyt na území podle tohoto zákona. Držiteli průkazu podle věty první vydá policie potvrzení o povolení trvalého pobytu, učiní tak nejpozději při prvém prodloužení platnosti tohoto průkazu; potvrzení o povolení trvalého pobytu se považuje za správní rozhodnutí o povolení trvalého pobytu. 2. Občan Evropské unie,1a) který je držitelem průkazu o povolení k pobytu vydaného přede dnem účinnosti tohoto zákona, je povinen ve lhůtě do 180 dnů po nabytí účinnosti tohoto ustanovení dostavit se na policii k výměně tohoto průkazu za průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství; policie cizinci současně vydá potvrzení podle bodu 1. 3. Občan Evropské unie,1a) který je držitelem průkazu o povolení k pobytu vydaného po dni účinnosti tohoto zákona, je povinen ve lhůtě do 180 dnů po nabytí účinnosti tohoto ustanovení dostavit se na policii k výměně průkazu za průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství. 4. Občan Evropské unie,1a) který na území pobývá na základě víza k pobytu nad 90 dnů, je povinen ve lhůtě do 180 dnů po nabytí účinnosti tohoto ustanovení dostavit se na policii za účelem vydání průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství a zneplatnění víza. 5. Rodinný příslušník, který není občanem Evropské unie1a) a na území pobývá na základě víza k pobytu nad 90 dnů, je povinen ve lhůtě do 180 dnů po nabytí účinnosti tohoto ustanovení dostavit se na policii za účelem vydání průkazu o povolení k pobytu a zneplatnění víza. 6. Řízení zahájená přede dnem účinnosti tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona; to neplatí o řízení o správním deliktu, které se dokončí podle dosavadní právní úpravy. 7. Žádost o povolení k pobytu podaná občanem Evropské unie1a) před účinností tohoto ustanovení se považuje za žádost o povolení k trvalému pobytu. 8. Žádost o povolení k pobytu podaná rodinným příslušníkem občana Evropské unie1a) před účinností tohoto ustanovení se považuje za žádost o povolení k trvalému pobytu, pokud jsou splněny podmínky podle tohoto zákona. 9. Žádost o vízum k pobytu nad 90 dnů podaná občanem Evropské unie1a) před účinností tohoto ustanovení se považuje za žádost o povolení k přechodnému pobytu. 10. Žádost o vízum k pobytu nad 90 dnů podaná rodinným příslušníkem občana Evropské unie1a) před účinností tohoto ustanovení se považuje za žádost o povolení k přechodnému pobytu, pokud jsou splněny podmínky podle tohoto zákona. 11. Cizinec, který je oprávněn k přechodnému pobytu na území bez víza a na území vstoupil přede dnem účinnosti tohoto ustanovení, je povinen splnit ohlašovací povinnost podle dosavadní právní úpravy. ČÁST PÁTÁ ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA Čl. V Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, jak vyplývá ze změn provedených pozdějšími zákony. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. VI (1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003; s výjimkou čl. I bodů 1, 7, 8, 11 až 15, 18 až 21, 23, 27 až 30, 37, 40, 42 v části, kterou se doplňuje text "anebo § 9 odst. 2 písm. b)", bodů 48, 50, 53, 63 až 65, 68 až 71, 73, 75, 76, 87 v části, kterou se vkládá § 119 odst. 2, bodů 89, 102, 104, 109, 110, 112, 119, 121 v části, kterou se vkládají slova "(s výjimkou řízení podle § 9 odst. 4)"; bodů 122 až 124, 126 až 128, 134, čl. II bodu 11, čl. IV bodů 2 až 5, 7 až 10 a čl. V, které nabývají účinnosti ke dni vstupu smlouvy o přistoupení České republiky do Evropské unie v platnost; čl. I bodů 4 až 6, 22, 24 až 26, 34, 36, 55, 56, 66, 67, 84, 106, 108, čl. II bodů 1 až 5 a 7 až 10 a čl. IV bodu 11, které nabývají účinnosti dnem odstranění kontrol na státních hranicích, stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o vstupu v platnost Úmluvy podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích pro Českou republiku; čl. I bodů 9, 10, 91 v části, kterou se doplňuje text „nebo je nežádoucí osobou zařazenou do informačního systému smluvních států“ a bodů 96 a 97, které nabývají účinnosti dnem spuštění Schengenského informačního systému v České republice stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o spuštění Schengenského informačního systému v České republice; a čl. I bodu 2, který nabývá účinnosti dnem, kdy bude Česká republika vázána Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru. (2) Čl. II bod 11 pozbývá účinnosti dnem zrušení kontrol na státních hranicích, stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o vstupu v platnost Úmluvy podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích pro Českou republiku. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r.
Zákon č. 219/2002 Sb.	Zákon č. 219/2002 Sb. Zákon, kterým se provádějí změny v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky a mění se zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 5. 2002, datum účinnosti 28. 5. 2002, částka 84/2002 * ČÁST PRVNÍ - ZMĚNY V SOUSTAVĚ ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (§ 2 — § 2) * ČÁST TŘETÍ - PŘECHODNÉ USTANOVENÍ (§ 3 — § 3) * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 4 — § 4) Aktuální znění od 28. 5. 2002 219 ZÁKON ze dne 26. dubna 2002, kterým se provádějí změny v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky a mění se zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZMĚNY V SOUSTAVĚ ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY § 1 (1) Zřizuje se Úřad vlády České republiky; tento úřad je ústředním orgánem státní správy. (2) Působnost Úřadu vlády České republiky stanoví zvláštní zákony.1) ČÁST DRUHÁ Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky § 2 Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb., zákona č. 125/1973 Sb., zákona č. 25/1976 Sb., zákona č. 118/1983 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb. a zákona č. 47/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se na konci odstavce 1 nahrazuje tečka čárkou a doplňuje se bod 12, který zní: „12. Úřad vlády České republiky.“. 2. V § 28 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta včetně poznámky pod čarou č. 2): „Organizační jednotkou Úřadu vlády České republiky je Generální ředitelství státní služby.2) 2) § 11 zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).“. 3. V § 28 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 3) zní: „(3) Vedoucího Úřadu vlády České republiky jmenuje a odvolává vláda České republiky. Činnost Úřadu vlády České republiky řídí vedoucí Úřadu vlády České republiky, s výjimkou organizačních věcí státní služby a služebních vztahů státních zaměstnanců; v těchto věcech postupuje vedoucí Úřadu vlády České republiky podle služebního zákona.3) 3) Služební zákon.“. ČÁST TŘETÍ PŘECHODNÉ USTANOVENÍ § 3 Úřad vlády České republiky působící podle § 28 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, včetně práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů a dalších právních vztahů, je Úřadem vlády České republiky podle tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST § 4 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r. 1) § 28 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 219/2002 Sb. Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 221/2002 Sb.	Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 221/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se stanoví sazebník náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony vykonávané v působnosti Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Vyhlášeno 29. 5. 2002, datum účinnosti 1. 6. 2002, částka 85/2002 * § 1 - Odborné a zkušební úkony na úseku krmiv * § 2 - Odborné a zkušební úkony na úseku osiv a sadby pěstovaných rostlin, registrace odrůd, ochrany práv k odrůdám a ověřování chmele * § 3 - Odborné a zkušební úkony na úseku hnojiv * § 3a - Odborné úkony na úseku rostlinolékařské péče * § 4 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 221/2002 Sb. č. 2 č. 3 č. 4 Aktuální znění od 1. 1. 2025 (379/2024 Sb.) 221 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 17. května 2002, kterou se stanoví sazebník náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony vykonávané v působnosti Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 11 zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském): § 1 Odborné a zkušební úkony na úseku krmiv (1) Výše náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony prováděné Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (dále jen „Ústav“) v oblasti biologického zkoušení krmiv, doplňkových látek nebo jejich nového užití a v oblasti laboratorního zkoušení jakosti krmiv, doplňkových látek a premixů v rámci odborného dozoru nebo na vyžádání podle zvláštního právního předpisu1) se stanoví a) podle jednotlivých druhů zvířat, k jejichž krmení jsou krmiva nebo doplňkové látky určeny, a b) podle rozsahu odborných a zkušebních úkonů souvisejících s analýzou krmiv, doplňkových látek a premixů, a dále s testováním finálních hybridů prasat podle zvláštního právního předpisu1a). (2) Celkové náklady za odborné a zkušební úkony podle odstavce 1 jsou tvořeny součtem náhrad nákladů za všechny provedené jednotlivé odborné a zkušební úkony, jejichž výše je stanovena v příloze č. 1 k této vyhlášce. § 2 Odborné a zkušební úkony na úseku osiv a sadby pěstovaných rostlin, registrace odrůd, ochrany práv k odrůdám a ověřování chmele (1) Výše náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony prováděné Ústavem v oblasti zkoušení odrůd pro registraci podle zvláštního zákona2) a pro udělení ochranných práv podle zvláštního zákona3) se stanoví za provedení zkoušek odrůd zařazených do skupin podle náročnosti zkoušek, a to pro zkoušky odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty a pro technologické rozbory a speciální testy a podle rozsahu odborných a zkušebních úkonů souvisejících s analýzou odrůd. (2) Výše náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony prováděné Ústavem v oblasti uznávacího řízení množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu podle zvláštního zákona4) se stanoví podle rozsahu množitelských porostů, počtu přehlídek, rozsahu laboratorního a polního zkoušení a podle rozsahu odborných a zkušebních úkonů souvisejících s analýzou množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu. (3) Výše náhrady nákladů za odborné a zkušební úkony prováděné Ústavem v oblasti ověřování chmele podle zákona o ochraně chmele6) je stanovena v příloze č. 2 k této vyhlášce. (4) Celkové náklady za odborné a zkušební úkony podle odstavců 1 až 3 jsou tvořeny součtem náhrad nákladů za všechny provedené jednotlivé odborné a zkušební úkony, jejichž výše je stanovena v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 3 Odborné a zkušební úkony na úseku hnojiv (1) Výše náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony prováděné Ústavem v oblasti registrace hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátů (dále jen „hnojiv“) podle zvláštního zákona5) se stanoví jako souhrn nákladů za provedené biologické zkoušky a testy, chemické rozbory a podle rozsahu odborných a zkušebních úkonů souvisejících s analýzou hnojiv. (2) Celkové náklady za odborné a zkušební úkony podle odstavce 1 jsou tvořeny součtem náhrad nákladů za všechny provedené jednotlivé odborné a zkušební úkony, jejichž výše je stanovena v příloze č. 3 k této vyhlášce. § 3a Odborné úkony na úseku rostlinolékařské péče (1) Sazby náhrad nákladů za odborné úkony prováděné Ústavem na úseku rostlinolékařské péče se stanoví v příloze č. 4 k této vyhlášce. (2) Celkové náklady za odborné úkony podle odstavce 1 jsou tvořeny součtem náhrad nákladů za všechny provedené jednotlivé odborné úkony, jejichž výše je stanovena v příloze č. 4 k této vyhlášce. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2002. Ministr: Ing. Fencl v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 221/2002 Sb. Sazebník náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony na úseku krmiv 1. Výše sazby náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony v rámci biologického zkoušení krmiv, doplňkových látek nebo jejich nového užití prováděné v testačních zařízeních Ústavu Druh zvířat, k jejichž krmení jsou krmiva nebo doplňkové látky určeny\| Sazba náhrad nákladů za 1 skupinu v Kč ---\|--- Selata - od odstavu do 17 kg živé hmotnosti1)\| 6 600 Prasata - od 17 do 110 kg živé hmotnosti1)\| 13 200 Prasata (finální hybridi) - od 30 do 110 kg (celá skupina 100 ks)3)\| 165 000 Králíci - od odstavu do jatečně zralosti1)\| 11 000 Kuřata - od 1 dne do 36 dní2)\| 2 750 Kachňata - od 1 dne do jatečně zralosti2)\| 3 300 Housata - od 1 dne do jatečně zralosti2)\| 4 400 Krůťata - od 1 dne do jatečné zralosti2)\| 4 400 Nosnice - od počátku snášky (jedna skupina/měsíc chovu)\| 1 650 1) Sazba náhrad nákladů na zkušební úkon se počítá za dobu do dosažení požadované hmotnosti. 2) Sazba náhrad nákladů za zkušební úkon se počítá za celou vymezenou dobu. 3) § 7 odst. 1 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2. Výše sazby náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony v rámci biologického zkoušení krmiv, doplňkových látek nebo jejich nového užití prováděné na zemědělském podniku Odborný a zkušební úkon\| Sazba náhrad nákladů (v Kč) ---\|--- Odborný dozor nad zkušebními úkony biologického zkoušení krmiv, zpracování závěrečné zprávy – provedení úkonu se účtuje hodinovou sazbou za každou započatou hodinu\| 380/hod Součástí vyhodnocení zkoušek mohou být chemické a technologické rozbory a speciální testy, jejichž náklady uhradí žadatel samostatně. 3. Výše náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony prováděné na úseku krmiv a) analýza krmiv Číslo postupu ÚKZÚZ\| Varianta postupu/ společná položka\| Odborný a zkušební úkon\| Sazba náhrad nákladů (v Kč) ---\|---\|---\|--- 10001.1\| Stanovení obsahu vlhkosti a těkavých látek 10001.11\| Stanovení obsahu vlhkosti a těkavých látek - suché vzorky\| 60 10001.12\| Stanovení obsahu vlhkosti a těkavých látek - mokré vzorky\| 102 10002.1\| Stanovení obsahu vlhkosti 10001.11\| Stanovení obsahu vlhkosti - suché vzorky\| 46 10001.12\| Stanovení obsahu vlhkosti - mokré vzorky\| 90 10003.1\| Stanovení obsahu vlhkosti v živočišných a rostlinných tucích a olejích\| 114 10004.1\| Stanovení obsahu popela\| 64 10005.1\| Stanovení obsahu popela nerozpustného v kyselině chlorovodíkové\| 105 10007.1\| Stanovení zrnitosti\| 231 10008.1\| Stanovení obsahu feromagnetických příměsí\| 74 10010.1\| Stanovení obsahu dusíkatých látek rozpustných působením pepsinu\| 468 10011.1\| Stanovení obsahu dusíkatých látek\| 295 10012.1\| Stanovení obsahu močoviny\| 182 10013.1\| Stanovení obsahu těkavých dusíkatých bází\| 191 10014.1\| Stanovení obsahu dusíkatých látek\| 295 10020.1\| Stanovení obsahu bílkovin\| 472 10021.1\| Stanovení obsahu aminokyselin 10021.11\| Stanovení obsahu aminokyselin po kyselé hydrolýze\| 1 103 10021.12\| Stanovení obsahu aminokyselin po oxidativní hydrolýze\| 1 473 10021.13\| Stanovení obsahu aminokyselin po oxidativní hydrolýze\| 1 320 10023.1\| Stanovení obsahu tryptofanu 10023.11\| Stanovení obsahu volného tryptofanu\| 930 10023.12\| Stanovení obsahu celkového tryptofanu\| 1 057 10023.2\| Stanovení obsahu celkového a volného tryptofanu metodou HPLC 10023.21\| Stanovení obsahu volného tryptofanu metodou HPLC\| 1 070 10023.22\| Stanovení obsahu celkového tryptofanu metodou HPLC\| 1216 10024.1\| Stanovení obsahu taurinu\| 898 10028.1\| Stanovení obsahu hydroxyprolinu spektrofotometricky\| 444 10030.1\| Stanovení obsahu biuretu\| 180 10040.1\| Stanovení obsahu mastných kyselin v olejích a tucích metodou GC 10040.11\| Stanovení obsahu mastných kyselin metodou GC-transesterifikační metoda\| 801 10040.12\| Stanovení obsahu mastných kyselin metodou GC-BF metoda\| 945 10050.1\| Stanovení obsahu nerozpustných nečistot v živočišných a rostlinných tucích\| 213 10058.1\| Stanovení obsahu tuku 10058.11\| Stanovení obsahu tuku - bez hydrolýzy\| 196 10058.12\| Stanovení obsahu tuku - po hydrolýze\| 270 10059.1\| Stanovení obsahu tuku 10059.11\| Stanovení obsahu tuku - bez hydrolýzy\| 196 10059.12\| Stanovení obsahu tuku - po hydrolýze\| 270 10060.1\| Stanovení obsahu tuku v olejnatých semenech\| 372 10068.1\| Stanovení obsahu vlákniny\| 313 10069.1\| Stanovení obsahu vlákniny\| 313 10070.1\| Stanovení obsahu acido-detergentní vlákniny (ADF), acidodetergentního ligninu (ADL) a výpočet obsahu hrubé celulózy\| 376 10080.1\| Stanovení obsahu acido-detergentní vlákniny (NDF) a neutrálně detergentní vlákniny po úpravě vzorku amylázou (aNDF)\| 448 10081.1\| Stanovení obsahu cukrů 10081.11\| Stanovení obsahu cukrů - celkové, po hydrolýze\| 552 10081.12\| Stanovení obsahu cukrů - přímo redukující, bez hydrolýzy\| 363 10082.1\| Stanovení obsahu laktózy\| 371 10083.1\| Stanovení obsahu škrobu\| 301 10084.1\| Stanovení obsahu cukrů 10084.11\| Stanovení obsahu cukrů - celkové, po hydrolýze\| 552 10084.12\| Stanovení obsahu cukrů - přímo redukující, bez hydrolýzy\| 363 10090.1\| Stanovení aktivity ureázy v produktech s obsahem sóji\| 205 10100.1\| Stanovení aktivity fytázy\| 569 10127.1\| Stanovení obsahu uhličitanů\| 33 10128.1\| Stanovení obsahu celkového fosforu 90020.1\| Mineralizace - suchá cesta\| 179 10128.11\| Stanovení obsahu celkového fosforu\| 33 10129.1\| Stanovení obsahu ve vodě rozpustných chloridů\| 114 10130.1\| Stanovení obsahu draslíku a sodíku metodou FAES \| 90020.1\| Mineralizace - suchá cesta\| 179 90021.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění\| 140 90022.1\| Mineralizace v uzavřeném systému s mikrovlnným ohřevem\| 336 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 37 10131.1\| Stanovení obsahu ve vodě rozpustných chloridů\| 114 10135.1\| Stanovení obsahu draslíku, sodíku, hořčíku a vápníku metodou FAAS/FAES 90020.1\| Mineralizace - suchá cesta\| 179 90021.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění\| 140 90022.1\| Mineralizace v uzavřeném systému s mikrovlnným ohřevem\| 336 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 43 10140.1\| Stanovení obsahu hořčíku a vápníku metodou FAAS 90020.1\| Mineralizace - suchá cesta\| 179 90021.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění\| 140 90022.1\| Mineralizace v uzavřeném systému s mikrovlnným ohřevem\| 336 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 43 10150.1\| Stanovení obsahu vápníku, draslíku, hořčíku, sodíku a fosforu metodou ICP-OES 90020.1\| Mineralizace - suchá cesta\| 179 90021.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění\| 140 90022.1\| Mineralizace v uzavřeném systému s mikrovlnným ohřevem\| 336 90001.1\| Měření ICP - jediný (první) prvek\| 111 90002.1\| Měření ICP - další prvek\| 32 10160.1\| Stanovení obsahu vápníku manganometricky 90020.1\| Mineralizace - suchá cesta\| 179 90021.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění\| 140 90022.1\| Mineralizace v uzavřeném systému s mikrovlnným ohřevem\| 336 10160.11\| Stanovení obsahu vápníku manganometricky\| 141 10170.1\| Stanovení celkového obsahu síry gravimetricky\| 515 10180.1\| Stanovení celkového obsahu síry metodou ICP-OES \| 90022.1\| Mineralizace v uzavřeném systému s mikrovlnným ohřevem\| 336 90023.1\| Mineralizace - kyselina dusičná - peroxid\| 280 \| 90001.1\| Měření ICP - jediný (první) prvek\| 111 10190.1\| Stanovení obsahu vybraných parametrů metodou NIRS 90011.1\| Stanovení parametru metodou NIRS - jeden (první) parametr\| 196 90012.1\| Stanovení parametru metodou NIRS - další parametr\| 30 10200.1\| Stanovení obsahu glycerolu\| 352 10210.1\| Stanovení obsahu netěkavého organického zbytku\| 204 10220.1\| Stanovení obsahu vody v glycerolu\| 153 10230.1\| Stanovení obsahu beta-karotenu spektrofotometrickou metodou\| 1 096 10240.1\| Stanovení obsahu beta-karotenu metodou HPLC\| 1 764 10251.1\| Izolace DNA pro stanovení GMO - kit GenElute\| 576 10252.1\| Izolace DNA pro stanovení GMO - kit NucleoSpin Food\| 521 10253.1\| Izolace DNA pomocí CTAB pro stanovení GMO metodou PCR\| 339 10254.1\| Provedení PCR pomocí kitu REDExtract pro stanovení GMO\| 304 10255.1\| Provedení PCR pomocí kitu REDTaq pro stanovení GMO metodou PCR\| 126 10257.1\| Gelová elektroforéza pro stanovení GMO metodou PCR\| 58 10258.1\| Kapilární elektroforéza pro stanovení GMO metodou PCR\| 100 10259.1\| Vyhodnocení výsledků stanovení GMO metodou PCR\| 207 10260.1\| Stanovení obsahu vitamínu C metodou HPLC\| 1 627 10262.1\| Kvalitativní stanovení screeningových elementů a genetických modifikací metodou qPCR pomocí Rotor-Gene Probe PCR kitu\| 1 480 10263.1\| Vyhodnocení kvalitativního stanovení screeningových elementů a genetických modifikací metodou qPCR\| 410 10264.1\| Kvantitativní stanovení genetických modifikací metodou qPCR pomocí Rotor-Gene Probe kitu\| 3 760 10265.1\| Vyhodnocení kvantitativního stanovení genetických modifikací metodou qPCR\| 715 10270.1\| Stanovení obsahu vitamínu D metodou HPLC\| 1 947 10271.1\| Stanovení obsahu vitamínu D metodou LCMS\| 1 901 10280.1\| Stanovení obsahu selenu metodou AAS-HG 90023.1\| Mineralizace - kyselina dusičná - peroxid\| 288 90006.1\| Měření AAS - stanovení jednoho prvku hydridovou metodou\| 128 10282.1\| Stanovení obsahu selenu metodou ICP-OES 90023.1\| Mineralizace - kyselina dusičná - peroxid\| 288 90001.1\| Měření ICP - jediný (první) prvek\| 111 10290.1\| Stanovení obsahu selenu metodou ICP-MS 90022.1\| Mineralizace v uzavřeném systému s mikrovlnným ohřevem\| 336 90023.1\| Mineralizace - kyselina dusičná - peroxid\| 250 90009.1\| Měření ICP-MS; jeden prvek\| 360 10292.1\| Speciační stanovení organicky vázaných forem selenu metodou HPLC-ICP-MS\| 4 574 10300.1\| Stanovení obsahu jodu metodou ICP-MS 10300.11\| Příprava hydrolyzátu pro stanovení jodu\| 218 90009.1\| Měření ICP-MS; jeden prvek\| 360 10310.1\| Stanovení obsahu molybdenu metodou ICP-MS 90021.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění\| 140 90022.1\| Mineralizace v uzavřeném systému s mikrovlnným ohřevem\| 336 90009.1\| Měření ICP-MS; jeden prvek\| 360 10320.1\| Stanovení obsahu mědi, železa, manganu a zinku metodou ICP-OES 90020.1\| Mineralizace - suchá cesta\| 179 90021.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění\| 140 90001.1\| Měření ICP - jediný (první) prvek\| 111 90002.1\| Měření ICP - další prvek\| 32 10325.1\| Stanovení obsahu mědi, železa, manganu a zinku metodou FAAS 90020.1\| Mineralizace - suchá cesta\| 179 90021.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění\| 140 90022.1\| Mineralizace v uzavřeném systému s mikrovlnným ohřevem\| 336 90003.1\| FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 43 10326.1\| Stanovení obsahu stopových prvků mědi, železa, manganu a zinku 90020.1\| Mineralizace - suchá cesta\| 179 90021.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění\| 140 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 43 10330.1\| Stanovení obsahu hydroxyanalogu D,L-methioninu (alimetu) metodou HPLC\| 773 10336.1\| Stanovení obsahu kyseliny benzoové a sorbové metodou HPLC\| 3 433 10340.1\| Stanovení obsahu maduramicinu a semduramicinu metodou HPLC 10340.11\| Stanovení obsahu maduramicinu a semduramicinu v krmných směsích metodou HPLC\| 1 300 10340.12\| Stanovení obsahu maduramicinu a semduramicinu v premixech metodou HPLC\| 976 10341.1\| Stanovení obsahu maduramicinu metodou HPLC\| 1 253 10342.1\| Stanovení obsahu semduramicinu metodou HPLC\| 1 238 10350.1\| Stanovení obsahu monensinu, salinomycinu a narasinu metodou HPLC \| 10350.11\| Stanovení obsahu monensinu, salinomycinu a narasinu v krmných směsích metodou HPLC\| 1 297 10350.12\| Stanovení obsahu monensinu, salinomycinu a narasinu v premixech metodou HPLC\| 974 10360.1\| Stanovení obsahu nikarbazinu metodou HPLC\| 887 10370.1\| Stanovení obsahu dekochinátu metodou HPLC\| 841 10380.1\| Stanovení obsahu vitamínu A a vitamínu E metodou HPLC\| 1 434 10381.1\| Stanovení obsahu vitamínu A a vitamínu E metodou HPLC s UV detekcí\| 1 307 10382.1\| Stanovení obsahu vitamínu A\| 1 152 10383.1\| Stanovení obsahu vitamínu E\| 1 152 10384.1\| Stanovení obsahu antioxidantů metodou HPLC\| 913 10389.1\| Stanovení obsahu robenidinu\| 1 203 10390.1\| Stanovení obsahu robenidinu metodou HPLC 10390.11\| Stanovení obsahu robenidinu v krmných směsích metodou HPLC\| 1 146 10390.12\| Stanovení obsahu robenidinu v premixech metodou HPLC\| 891 10391.1\| Stanovení obsahu dimetridazolu metodou HPLC 10391.11\| Stanovení obsahu dimetridazolu v krmných směsích metodou HPLC\| 1 099 10391.12\| Stanovení obsahu dimetridazolu v premixech metodou HPLC\| 865 10392.1\| Stanovení obsahu diclazurilu 10392.11\| Stanovení obsahu diclazurilu v krmných směsích\| 1 246 10392.12\| Stanovení obsahu diclazurilu v premixech\| 899 10400.1\| Stanovení obsahu lasalocidu metodou HPLC\| 880 10401.1\| Stanovení obsahu lasalocidu\| 922 10402.1\| Stanovení obsahu halofuginonu\| 1 500 10410.1\| Stanovení obsahu chromu metodou ICP-MS 90022.1\| Mineralizace v uzavřeném systému s mikrovlnným ohřevem\| 336 90026.1\| Mineralizace - kyselina dusičná\| 138 90009.1\| Měření ICP-MS; jeden prvek\| 360 10412.1\| Stanovení obsahu niklu metodou ICP-MS 90022.1\| Mineralizace v uzavřeném systému s mikrovlnným ohřevem\| 336 90026.1\| Mineralizace - kyselina dusičná\| 138 90009.1\| Měření ICP-MS; jeden prvek\| 360 10420.1\| Stanovení obsahu rtuti na přístroji AMA\| 78 10430.1\| Stanovení obsahu arsenu metodou AAS-HG 90020.1\| Mineralizace - suchá cesta\| 179 90022.1\| Mineralizace v uzavřeném systému s mikrovlnným ohřevem\| 336 90025.1\| Mineralizace - kyselina dusičná - kyselina chlorovodíková\| 203 90006.1\| AAS - měření jednoho prvku hydridovou metodou\| 128 10440.1\| Stanovení obsahu arsenu metodou ICP-MS \| 90022.1\| Mineralizace v uzavřeném systému s mikrovlnným ohřevem\| 336 90025.1\| Mineralizace - kyselina dusičná - kyselina chlorovodíková\| 203 90009.1\| Měření ICP-MS; jeden prvek\| 360 10450.1\| Stanovení obsahu kadmia a olova metodou FAAS 90020.1\| Mineralizace - suchá cesta\| 179 90026.1\| Mineralizace - kyselina dusičná\| 138 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 43 10470.1\| Stanovení obsahu kadmia a olova metodou ICP-MS 90022.1\| Mineralizace v uzavřeném systému s mikrovlnným ohřevem\| 336 90026.1\| Mineralizace - kyselina dusičná\| 138 90009.1\| Měření ICP-MS; jeden prvek\| 360 10472.1\| Stanovení obsahu kobaltu metodou ICP-MS 90022.1\| Mineralizace v uzavřeném systému s mikrovlnným ohřevem\| 336 90020.1\| Mineralizace - suchá cesta\| 179 90021.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění v HCl\| 140 90009.1\| Měření ICP-MS; jeden prvek\| 360 10480.1\| Stanovení obsahu arsenu, kobaltu, chromu a niklu metodou ICP-OES 90020.1\| Mineralizace - suchá cesta\| 179 90021.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění v HCl\| 140 90001.1\| Měření ICP - jediný (první) prvek\| 111 90002.1\| Měření ICP - další prvek\| 32 10490.1\| Stanovení obsahu thalia metodou ICP-MS 90022.1\| Mineralizace v uzavřeném systému s mikrovlnným ohřevem\| 336 90009.1\| Měření ICP-MS; jeden prvek\| 360 10500.1\| Stanovení obsahu fluoridů\| 501 10510.1\| Stanovení obsahu dusitanů metodou IC\| 1 575 10520.1\| Stanovení obsahu metanolu v glycerolu metodou GC\| 921 10530.2\| Stanovení obsahu melaminu a kyseliny kyanurové metodou LC-MS\| 1 142 10540.1\| Stanovení obsahu glukosinolátů metodou HPLC\| 1 469 10541.1\| Stanovení volného a celkového gossypolu 10541.11\| Stanovení volného gossypolu\| 517 10541.12\| Stanovení celkového gossypolu\| 679 10542.1\| Stanovení obsahu theobrominu metodou HPLC\| 790 10542.2\| Stanovení obsahu theobrominu a kofeinu metodou HPLC\| 847 10550.1\| Stanovení obsahu 5-vinyl-2-thiooxazolidonu (goitrinu) metodou GC\| 769 10560.1\| Stanovení obsahu mykotoxinů metodou HPLC - deoxynivalenol\| 2 115 10561.1\| Stanovení obsahu mykotoxinů metodou HPLC - zearalenon\| 2 102 10562.1\| Stanovení obsahu mykotoxinů metodou HPLC - ochratoxin A\| 2 162 10570.1\| Stanovení obsahu mykotoxinů metodou LC-MS - aflatoxin B1, B2, G1,G2\| 2 803 10571.1\| Stanovení obsahu mykotoxinů metodou LC-MS - fumonisin B1 a B2\| 3411 10572.1\| Stanovení obsahu mykotoxinů metodou LC-MS - toxin T2 a HT2\| 2 999 10575.1\| Multireziduální metoda stanovení mykotoxinů metodou LC-MS/MS\| 3 870 10576.1\| Stanovení obsahu přírodních toxinů metodou LC-MS\| 1 451 10580.1\| Stanovení obsahu persistentních organochlorových pesticidů metodou GC-MS 10580.11\| Stanovení obsahu persistentních organochlorových pesticidů metodou GC-MS; 11 analytů\| 2 005 10580.12\| Stanovení obsahu persistentních organochlorových pesticidů metodou GC-MS; 24 analytů\| 2 588 10580.13\| Stanovení obsahu persistentních organochlorových pesticidů metodou GC-MS; 28 analytů\| 3317 10590.1\| Stanovení obsahu indikátorových kongenerů PCB metodou GC-MS\| 2 062 10595.1\| Stanovení obsahu polybromovaných difenyleterů metodou GC-MS\| 2 292 10600.1\| Stanovení obsahu reziduí pesticidů metodou LC-MS 10600.11\| Stanovení obsahu reziduí pesticidů metodou LC-MS; 40 analytů\| 1 935 10600.12\| Stanovení obsahu reziduí pesticidů metodou LC-MS; další analyt\| 71 10600.13\| Stanovení obsahu reziduí pesticidů metodou LC-MS; 120 analytů\| 3 460 10605.1\| Stanovení obsahu reziduí polárních pesticidů metodou LC-MS 10605.11\| Stanovení obsahu reziduí polárních pesticidů metodou LC-MS; chlormequat, mepiquat\| 1 232 10605.12\| Stanovení obsahu reziduí polárních pesticidů metodou LC-MS; další analyt\| 77 10605.13\| Stanovení obsahu reziduí polárních pesticidů metodou LC-MS; glyfosát, etefon\| 1 269 10605.14\| Stanovení obsahu reziduí polárních pesticidů metodou LC-MS; morfin\| 1 238 10605.3\| Stanovení obsahu reziduí polárních pesticidů a morfinu metodou LC-MS 10605.31\| Stanovení obsahu reziduí polárních pesticidů metodou LC-MS; chlormequat, mepiquat\| 1 232 10605.32\| Stanovení obsahu reziduí polárních pesticidů metodou LC-MS; další analyt\| 77 10605.33\| Stanovení obsahu reziduí polárních pesticidů metodou LC-MS; glyfosát, etefon\| 1 269 10605.34\| Stanovení obsahu reziduí polárních pesticidů metodou LC-MS; morfin\| 1 238 10605.4\| Stanovení obsahu reziduí polárních pesticidů metodou LC-MS 10605.41\| Stanovení obsahu reziduí polárních pesticidů metodou LC-MS; glyfosát, glufosinát\| 1 269 10605.42\| Stanovení obsahu reziduí polárních pesticidů metodou LC-MS; další analyt\| 77 10605.43\| Stanovení obsahu reziduí polárních pesticidů metodou LC-MS; etefon, fosetyl, maleinohydrazid\| 1 346 10606.1\| Stanovení obsahu reziduí polárních pesticidů po derivatizaci metodou LC-MS 10606.11\| Stanovení obsahu reziduí polárních pesticidů po derivatizaci metodou LC-MS; glyfosát\| 2 079 10610.1\| Stanovení obsahu reziduí pesticidů metodou GC-MS 10610.11\| Stanovení obsahu reziduí pesticidů metodou GC-MS; 40 analytů\| 2 015 10610.12\| Stanovení obsahu reziduí pesticidů metodou GC-MS; další analyt\| 71 10610.13\| Stanovení obsahu reziduí pesticidů metodou GC-MS; 120 analytů\| 3 540 10615.1\| Stanovení obsahu reziduí dithiokarbamátů metodou GC-MS\| 633 10620.2\| Stanovení obsahu kokcidiostatik metodou LC-MS\| 2 530 10622.1\| Stanovení obsahu sulfonamidů metodou LC-MS/MS\| 2 554 10625.1\| Stanovení močoviny metodou LC-MS/MS\| 1 495 10630.2\| Stanovení obsahu nepovolených doplňkových látek metodou LC-MS\| 2 822 10631.1\| Stanovení obsahu metylbenzochátu\| 1 572 10632.1\| Stanovení obsahu olachindoxu\| 790 10633.1\| Stanovení obsahu amprolia\| 845 10634.1\| Stanovení obsahu carbadoxu\| 1 126 10635.1\| Stanovení obsahu nifursolu metodou HPLC\| 729 10660.1\| Stanovení obsahu GTH metodou GC-MS\| 1 013 10700.1\| Izolace DNA (kit DNeasy Plant Mini)\| 456 10700.11\| Automatická izolace DNA (QIAcube)\| 470 10710.1\| Provedení polymerázové řetězové reakce (PCR) pomocí kitu Type - it Microsatellite PCR\| 234 b) úprava vzorků krmiv Číslo postupu ÚKZÚZ\| Varianta postupu/ Společná položka\| Odborný a zkušební úkon\| Sazba náhrad nákladů (v Kč) ---\|---\|---\|--- 60010.1\| Postupy úprav zkušebních vzorků jednotlivých druhů krmiv 60010.11\| Úprava suchých vzorků krmiv\| 151 60010.12\| Úprava mokrých vzorků krmiv\| 223 60010.13\| Úprava vzorků olejnatých a tukových krmiv\| 235 60010.14\| Úprava vzorků pastovitých a tekutých krmiv\| 140 60071.1\| Úprava a homogenizace vzorků krmiv pro stanovení GMO metodou PCR\| 336 Poznámky: 1. Uvedené sazby náhrad nákladů odpovídají jednomu úkonu (jednomu stanovení). Pokud se vzhledem k okolnostem požaduje více paralelních stanovení, je výsledná sazba náhrad nákladů násobkem počtu paralelních stanovení a položky uvedené pro jedno stanovení. 2. Sazbu náhrad nákladů je možné navýšit až o 100 % při zadání menšího počtu vzorků, než obsahuje obvyklá série vzorků, při požadavku na analýzy vzorků, které vyžadují individuální přístup a při požadavku na urgentní analýzu. Navýšení sazby náhrad nákladů musí být zadavateli oznámeno předem. c) ostatní zkoušky a hodnocení krmiv Odborný a zkušební úkon\| Sazba náhrad nákladů (v Kč) ---\|--- Ověření receptury\| 291 Smyslové posouzení - barva, struktura\| 37 Smyslové posouzení pachu\| 116 Škůdci - makroskopicky - lupa\| 293 Škůdci - mikroskopicky\| 629 Stanovení přítomnosti zakázaných materiálů - makroskopicky\| 293 Stanovení botanické čistoty, nečistot a škodlivých nečistot\| 466 Mikroskopická identifikace složek\| 1 091 Příprava vzorku pro mikroskopii živočišných složek\| 1 860 Metody zkoušení pro stanovení složek živočišného původu\| 1 746 Vypracování posudku - hodnocení krmiv\| 146 Vypracování protokolu\| 291 Vypracování posudku v anglickém jazyce - hodnocení krmiv\| 291 Vypracování protokolu v anglickém jazyce\| 582 Vypracování expertního stanoviska (provedení úkonu se účtuje hodinovou sazbou za každou započatou hodinu)\| 437/hod. d) náklady na odběr vzorků a vzorkování Odborný a zkušební úkon\| Sazba náhrad nákladů (v Kč) ---\|--- Odběr vzorků a vzorkování (konečný vzorek)\| 437/vzorek Odběr vzorků a vzorkování (dílčí vzorek - homogenita)\| 219/vzorek e) expertní pomoc při zpracování a podání žádosti ve věci vydání povolení doplňkové látky1) Odborný a zkušební úkon\| Sazba náhrad nákladů (v Kč) ---\|--- Posouzení dokumentace doplňkových látek - provedení úkonu se účtuje hodinovou sazbou za každou započatou hodinu\| 1 012/hod. 1) Čl. 7 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat, v platném znění, a Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách), v platném znění. Příloha č. 2 1. Výše náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony spojené se zkoušením odrůd a) Roční náklady za odrůdu - zkoušky užitné hodnoty Plodina\| Roční náklady (Kč) ---\|--- Skupina 1:\| cukrovka\| 46 805 Skupina 2: pšenice setá ozimá\| 36 685 Skupina 3: ječmen, tritikale ozimé, žito ozimé\| 32 890 Skupina 4: brambor, řepka ozimá, slunečnice\| 29 095 Skupina 5: kukuřice na siláž, kukuřice na zrno\| 21 505 Skupina 6:\| čirok, hrách polní, kapusta krmná, len přadný, mák, oves, pšenice setá jarní, řepa krmná, sója, tuřín\| 18 975 Skupina 7:\| bob polní, jeteloviny, kmín, konopí seté, len olejný, lupina, peluška, pšenice špalda, pšenice tvrdá, řepice ozimá, řepka jarní, tritikale jarní, vikev, žito jarní\| 14 168 Skupina 8:\| hořčice, lesknice kanárská, meziplodiny, réva, ředkev olejná, řepice jarní, svazenka vratičolistá, světlice barvířská, trávy\| 11 765 b) Roční náklady za odrůdu - zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti 1\\. Zemědělské druhy (mimo použití pro okrasné účely)\| Roční náklady (Kč) ---\|--- 1.1 Obilniny\| 1.1.1 Kukuřice\| 6 325 1.1.2 Čirok, ječmen, lesknice kanárská, oves, proso, pšenice\| 5 693 1.1.3 Pohanka, tritikale, žito\| 1) 1.2. Krmné plodiny\| 1.2.1 Trávy a jeteloviny\| 7 590 1.2.2 Luskoviny\| 6 325 1.2.3 Cizrna, čočka, lupina, vičenec\| 1) 1.2.4 Jiné krmné plodiny\| 3 795 1.3. Olejniny a přadné rostliny\| 1.3.1 Řepka hybridy\| 10 120 1.3.2 Konopí seté, řepka, sója\| 6 325 1.3.3 Slunečnice\| 5 693 1.3.4 Jiné olejniny a přadné rostliny\| 4 428 1.3.5 Hořčice bílá, černá, sareptská\| 1) 1.4. Brambor a jiné okopaniny\| 1.4.1 Brambor\| 7 590 1.4.2 Cukrovka, řepa krmná\| 4 428 2\\. Réva, chmel\| 5 693 3\\. Zeleninové druhy (mimo použití pro okrasné účely)\| 2) 3.1 Bob, hrách\| 6 325 3.2 Brokolice, kapusta růžičková\| 1) 3.3 Jiné zeleninové druhy\| 5 693 4\\. Ovocné rody a druhy\| 4.1 Broskvoň, hrušeň, jabloň, kdouloň, mandloň, meruňka, slivoň, třešeň, višeň a jiné stromové ovoce s udržováním živé kolekce\| 4 428 4.2. Kaštanovník, ořešák\| 3 542 4.3 Angrešt, borůvka, líska, maliník, ostružiník, rybíz, a jiné drobné ovoce s udržováním živé kolekce\| 2 910 4.4 Jahodník\| 1) 4.5 Podnože\| 4 428 4.6 Jiné ovocné rody a druhy bez udržování živé kolekce\| 3 163 5\\. Okrasné rody a druhy\| 5.1 Okrasné dřeviny s udržováním živé kolekce\| 5 060 5.2 Okrasné dřeviny bez udržování živé kolekce\| 3 163 5.3 Jiné okrasné rody a druhy s udržováním živé kolekce\| 3 795 5.4 Jiné okrasné rody a druhy bez udržování živé kolekce\| 3 163 6\\. Léčivé a aromatické rostliny\| 5 060 6.1 Heřmánek pravý\| 1) 1) Náhrady nákladů za odborné a zkušební úkony prováděné pro ústav na smluvním základě zkušebními úřady v zahraničí se hradí v plné výši, přičemž výše nákladů musí být předem známa. Náklady za odborné a zkušební úkony provedené zkušebním úřadem v zahraničí hradí žadatel tomuto úřadu (§ 6 odst. 5 a 8 zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů). 2) Součástí zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti některých druhů zelenin jsou testy na rezistence proti chorobám. Náklady těchto testů hradí žadatel přímo provádějícímu subjektu. Poznámky: 1. Roční náklady za zkoušky odlišnosti uniformity a stálosti prováděné u žadatele činí - 50% ročních nákladů za provedení zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti podle písmene b). 2. Roční náklady za ověření pravosti odrůdy činí - 50 % ročních nákladů za provedení zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti podle písmene b). 3. V případě, že ústav nedisponuje technickými kapacitami pro zajištění zkoušek, budou výsledky převzaty nebo zajištěno zkoušení v zahraničí. 4. Převzetí výsledků zkoušek odlišnosti uniformity a stálosti z členských států UPOV je určeno částkou odpovídající hodnotě 320 EUR podle ČNB k datu vystavení faktury. c) Roční náklady za odrůdu - technologické rozbory, speciální testy Plodina\| Roční náklady (Kč) ---\|--- Pšenice setá ozimá\| 18 975 Pšenice setá jarní\| 15 180 Řepka ozimá\| 11 385 Řepka jarní\| 10 120 Mák\| 7 590 Konopí seté na semeno\| 7 200 Len olejný\| 6 958 Brambor\| 6 325 Kukuřice na siláž\| 4 428 Hrách polní (peluška) na semeno\| 4 428 Lupina\| 4 428 Kmín\| 4 428 Pšenice špalda\| 3 795 Pšenice tvrdá\| 3 795 Žito\| 3 795 Hořčice\| 3 795 Konopí seté ostatní\| 3 795 Světlice barvířská\| 3 795 Čirok na zrno\| 3 163 Oves nahý\| 3 163 Slunečnice\| 3 163 Sója\| 3 163 Tritikale\| 2 530 Kukuřice na zrno\| 2 024 Ječmen ozimý\| 1 898 Oves pluchatý\| 1 898 Bob polní\| 1 898 Ječmen jarní\| 1 265 Řepa krmná\| 1 265 2. Výše náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony spojené s uznáváním množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu trvalých kultur Odborný a zkušební úkon\| Sazba/ha (Kč) Při výměře plochy větší než 0,5 ha\| Minimální sazba za plochy 0,5 ha a menší (Kč) ---\|---\|--- Uznávání množitelského porostu a rozmnožovacího materiálu ovocných druhů\| 2 400\| 1 200 Uznávání množitelského porostu a rozmnožovacího materiálu révy vinné\| 1 760\| 880 Uznávání množitelského porostu a rozmnožovacího materiálu chmele\| 820\| 410 Uznávání množitelského porostu a rozmnožovacího materiálu ovocných druhů, révy a chmele pěstovaného v kontejnerech nebo jiných pěstebních nádobách (včetně pěstování in-vitro)\| 1 800\| 900 3. Výše náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony spojené s uznáváním množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu ostatních druhů a skupin druhů pěstovaných rostlin a) přehlídky porostů Odborný a zkušební úkon\| Náklady (v Kč) ---\|--- Obiloviny, luskoviny, olejniny a přadné rostliny, semenné okopaniny (sazečky a semenice), jeteloviny, jednoleté pícniny a trávy\| Při výměře porostu do 10 ha\| 1\\. přehlídka\| 650 každá další přehlídka\| 450 kontrolní přehlídka\| 650 Při výměře porostu nad 10 ha\| 1\\. přehlídka\| 810 každá další přehlídka\| 500 kontrolní přehlídka\| 650 Přehlídka množitelského porostu hybridní řepky\| 1\\. přehlídka\| 650 2\\. přehlídka\| 860 3\\. přehlídka\| 470 kontrolní přehlídka\| 684 Kukuřice\| 1\\. přehlídka\| 650 2\\. přehlídka\| 760 3\\. a 4. přehlídka\| 600 kontrolní přehlídka\| 650 Brambory při výměře porostu do 2 ha\| 1\\. přehlídka\| 650 2\\. přehlídka\| 500 3\\. přehlídka\| 395 kontrolní přehlídka\| 650 Brambory při výměře porostu nad 2 ha\| 1\\. přehlídka\| 810 2\\. přehlídka\| 500 3\\. přehlídka\| 445 kontrolní přehlídka\| 650 Zeleniny\| 1\\. přehlídka\| 555 každá další přehlídka\| 325 kontrolní přehlídka\| 650 b) úřední vzorkování osiva a sadby Odborný a zkušební úkon\| Náklady (v Kč) ---\|--- Vzorkování osiva ve skladu\| Ručně Nobbeho bodcovým vzorkovadlem\| \\- zemědělské druhy\| 240 \\- zeleniny, květiny, léčivé a aromatické rostliny\| 125 Ručně dvouplášťovým vzorkovadlem\| 300 Ručně druhy se špatnou sypavostí (viz příloha č. 2, bod 3e)\| 315 Automatickým vzorkovadlem\| 140 Vzorkování sadby brambor\| na test ELISA (110 hlíz % = 1 vzorek)\| z porostu\| 380 z hromad\| 215 z obalů (pytle, ohradové palety apod.)\| 250 pro mechanický rozbor sadby brambor (1 vzorek = 25 kg)\| 380 Vzorkování sadby česneku a sazečky cibule\| z hromad\| 220 z obalů\| 220 c) laboratorní zkoušení Odborný a zkušební úkon\| Náklady (v Kč) ---\|--- Obiloviny, luskoviny\| Čistota\| 215 klíčivost (400 semen)\| 325 Olejniny a přadné rostliny, semenné okopaniny vyjma řep\| Čistota\| 215 klíčivost (400 semen)\| 345 Jeteloviny, jednoleté pícniny a velkosemenné trávy\| Čistota\| 315 klíčivost (400 semen)\| 365 Drobnosemenné trávy\| Čistota\| 415 klíčivost (400 semen)\| 315 Trávy se špatnou sypavostí\| Čistota\| 315 klíčivost (400 semen)\| 315 Řepy\| Čistota\| 315 klíčivost (400 semen)\| 315 Jednoklíčkovost\| 365 Zeleniny, květiny, léčivky velkosemenné\| Čistota\| 315 klíčivost (400 semen)\| 365 Ovocné dřeviny\| čistota a TTC test ovocných dřevin (peckoviny - kromě broskve)\| 675 čistota a TTC test ovocných dřevin – broskev\| 720 čistota a TTC test ovocných dřevin (jádroviny)\| 625 Směsi (druhové) travní a jetelotravní do 5 položek\| Čistota složení směsi\| 415 klíčivost (400 semen)\| 450 travní a jetelotravní 6-10 položek\| Čistota složení směsi\| 520 klíčivost (400 semen)\| 450 travní a jetelotravní 10-15 položek\| Čistota složení směsi\| 850 klíčivost (400 semen)\| 450 Směsi s 16 a více komponenty, směsi s podílem bylin a lučních sběrů\| čistota a složení směsi – účtuje se hodinovou sazbou\| 335/hod. Klíčivost\| 450 Ostatní směsi (jiné než travní a jetelotravní)\| Čistota\| 315 klíčivost (400 semen)\| 385 Zkoušení přírodního osiva nebo osiva s vysokým podílem příměsí se účtuje hodinovou sazbou za každou započatou hodinu\| 335/hod. Další zkoušky a úkony\| příjem vzorku a příprava\| 110 HTS\| 110 vlhkost osiva\| 165 Konduktivita\| 250 TTC obiloviny, luskoviny, trávy velkosemenné\| 325 TTC drobná semena, zeleniny, květiny, léčivé rostliny, drobnosemenné trávy\| 830 Velikostní třídění\| 110 Mikroreliéfová zkouška 100 semen\| 350 Stanovení příměsi semen s odlišnou ploiditou\| 2 550 Chladový test u kukuřice\| 830 Rozlišení hybridů kukuřice prosvěcováním\| 110 Fluorescenční zkouška - příměs odrůd (druhů) - bez naklíčení\| 110 Fluorescenční zkouška - příměs odrůd (druhů) - s naklíčením\| 235 Choroby a škůdci\| Jednoduchá přímá identifikace choroby a škůdce\| 290 Identifikace zrnokazů v luskovinách\| 205 Roztoči – včetně identifikace\| 295 Detekce patogenních háďátek vyplavovací metodou\| 130 Detekce a identifikace patogenních háďátek vyplavovací metodou\| 400 Stanovení patogenních hub ve vlhké komůrce včetně detekce\| 405 Stanovení patogenních hub na agarové půdě\| 1 780 Zkouška namořenosti\| 3 560 Detekce spor houbových patogenů z osiva omývací metodou (např. sněti rodu Tilletia)\| 490 Stanovení sněti prašné (Ustilago) - EMBRYO TEST\| 2 380 Stanovení Septoria nodorum fluorescencí\| 550 Stanovení Helminthosporium sp.\| 430 Mechanický rozbor sadby\| česnek\| 560 cibule sazečka\| 540 brambory\| 360 d) elektroforéza Plodina\| Náklady (v Kč) ---\|--- ječmen - čistota partie\| 15 900 ječmen - pravost odrůdy, porovnání 2 vzorků\| 1 590 pšenice, tritikale, kukuřice - čistota partie\| 15 900 pšenice, tritikale, kukuřice - pravost odrůdy, porovnání 2 vzorků\| 1 590 kukuřice - stanovení hybridnosti 10 semen\| 1 590 hrách, sója - čistota partie\| 18 150 hrách, sója - pravost odrůdy, porovnání 2 vzorků\| 1 815 jílek - čistota partie\| 18 600 jílek - pravost odrůdy, porovnání 2 vzorků\| 1 860 brambory - čistota partie\| 11 800 brambory - pravost odrůdy, porovnání 2 vzorků\| 1 180 oves setý - čistota partie\| 13 100 oves setý - pravost odrůdy, porovnání 2 vzorků\| 1 310 e) trávy - rozdělení podle velikosti a sypavosti semen pro účtování zkušebních nákladů Český název\| Velkosemenné druhy\| Drobnosemenné druhy\| Semena špatně se sypající ---\|---\|---\|--- Bojínek cibulkatý\| \| X\| Bojínek luční\| \| X\| Jílek hybridní\| X\| \| Jílek mnohokvětý\| X\| \| Jílek vytrvalý\| X\| \| Kostřava červená\| \| \| X Kostřava luční\| X\| \| Kostřava ovčí\| \| \| X Kostřava rákosovitá\| X\| \| Lesknice menší\| \| X\| Lesknice rákosovitá\| \| X\| Lesknice vodní\| \| X\| Lipnice bahenní\| \| X\| Lipnice hajní\| \| X\| Lipnice luční\| \| X\| Lipnice obecná\| \| X\| Lipnice roční\| \| X\| Lipnice smáčknutá\| \| X\| Medyněk vlnatý\| \| \| X Metlice trsnatá\| \| X\| Ovsík vyvýšený\| \| \| X Pohanka hřebenitá\| \| X\| Psárka luční\| \| \| X Psineček veliký\| \| X\| Psineček psí\| \| X\| Psineček tenký\| \| X\| Psineček výběžkatý\| \| X\| Pýr hřebenitý\| X\| \| Srha hajní\| \| \| X Srha laločnatá\| \| \| X Sveřep samužníkovitý\| X\| \| Sveřep sitecký\| X\| \| Tomka vonná\| \| \| X Trojštět žlutavý\| \| \| X Troskut prstnatý\| \| X\| Jílek mnohokvětý x kostřava rákosovitá\| X\| \| Jílek mnohokvětý x kostřava luční\| X\| \| f) vegetační zkoušky Plodina\| Náklady (v Kč) ---\|--- Polní plodiny a zeleniny z přímého výsevu\| 1 660 Zeleniny předpěstované nebo rychlené\| 1 880 OECD\| vstupní\| 1 660 výstupní\| 1 660 g) odborné úkony související s uznávacím řízením a certifikací rozmnožovacího materiálu Odborný a zkušební úkon\| Náklady (v Kč) ---\|--- Úřední plombování a návěskování osiva a sadby a systému OECD, ISTA, osiva s neukončenou certifikací a úředně nezapsaných odrůd, popř. dozor nad plombováním a návěskováním za partii osiva baleného v pytlích (popř. kombinace obalů) - v počtu více než 30 ks\| 480 za partii osiva baleného v jiných obalech než pytlích (popř. kombinace obalů) - v počtu do 30 ks\| 1 až 10 ks\| 170 11 až 20 ks\| 220 21 až 30 ks\| 260 za 1 ks návěsky z neroztržitelného materiálu včetně potisku požadovaných údajů pro rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů, révy a chmele\| 2,10 za 1 ks návěsky z neroztržitelného materiálu včetně potisku požadovaných údajů pro osivo a sadbu brambor\| 4,25 za 1 ks samolepící etikety včetně potisku požadovaných údajů pro osivo\| 3,75 Za tisk údajů 1 ks návěsky pro osivo a sadbu brambor na dodaný neroztržitelný materiál nebo samolepící etikety\| 1,85 za 1 ks plastové číslované plomby\| 3,20 Úřední dozor nad znovu uzavíráním obalů a přenávěskování se účtuje hodinovou sazbou za každou započatou hodinu\| 440/hod. h) vydání dokladů na osivo a sadbu Odborný a zkušební úkon\| Náklady (v Kč) ---\|--- Vydání dokladu\| množitelský porost, osivo, sadba\| 120 opis dokladu\| 190 Certifikace osiva a sadby ISTA a OECD\| Certifikace ISTA\| vystavení certifikátu\| 165 tiskopis certifikátu\| 115 vystavení duplikátu\| 190 Certifikace OECD\| vystavení certifikátu včetně úplného ověření splnění podmínek pro certifikaci\| 440 vystavení duplikátu\| 190 Odrůdový certifikát\| vystavení certifikátu\| 120 vystavení duplikátu\| 190 i) pověřování a zaškolování osob Odborný a zkušební úkon\| Náklady (v Kč) ---\|--- Pověření k provádění přehlídek množitelských porostů Zaškolování souběžným prováděním přehlídek množitelských porostů\| 50/1 přehlídka Závěrečné přezkoušení teoretické i praktické\| 1500 Vydání dokladu\| 120 Pověření k odběru vzorků rozmnožovacího materiálu Zaškolování souběžným odběrem a zkoušením vzorků\| 50/1 vzorek Závěrečné přezkoušení teoretické i praktické\| 1500 Vydání dokladu\| 120 Pověření k laboratornímu zkoušení Vstupní audit se účtuje hodinovou sazbou za každou započatou hodinu\| 440/hod. Zaškolování v laboratoři ÚKZÚZ\| 500/den Závěrečné přezkoušení teoretické i praktické\| 1 500 Vydání dokladu\| 120 Pravidelný roční dozor\| 1 500 Kruhové testy pro laboratoře v ČR\| 500/1 rok Zaškolování pracovníky ÚKZÚZ k činnostem při certifikaci osiva a sadby Zaškolení bude účtováno jednotnou hodinovou sazbou za každou započatou hodinu\| 440/hod. Uzavření smlouvy k provádění dílčích úkonů při uznávacím řízení Zaškolování provádění mechanického rozboru sadby brambor\| 400/1 rozbor Závěrečné přezkoušení teoretické i praktické\| 1500 Uzavření smlouvy\| 120 Opakované přezkoušení a následná smlouva\| 1 000 4. Výše sazby náhrad nákladů za ostatní odborné a zkušební úkony prováděné v souvislosti se zkoušením odrůd, s uznáváním množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu a) analýza a hodnocení odrůd Číslo postupu ÚKZÚZ\| Varianta postupu/ společná položka\| Odborný a zkušební úkon\| Sazba náhrad nákladů (v Kč) ---\|---\|---\|--- 50010.1\| Stanovení obsahu vlhkosti\| 80 50015.1\| Stanovení obsahu dusíkatých látek\| 295 50020.1\| Stanovení obsahu cukrů (Hagendorn - Jensen)\| 282 50030.1\| Stanovení obsahu škrobu\| 331 50040.1\| Stanovení obsahu celulózy (Kürschner - Hanák)\| 326 50050.1\| Stanovení vybraných parametrů v rostlinném materiálu metodou NIRS 90011.1\| Stanovení parametru metodou NIRS - jeden (první) parametr\| 196 90012.1\| Stanovení parametru metodou NIRS - další parametr\| 30 50078.1\| Stanovení obsahu tuku (oleje) v olejnatých semenech\| 454 50079.1\| Stanovení diethyletherového extraktu v tucích a olejích\| 341 50080.1\| Stanovení jodového čísla\| 401 50082.1\| Stanovení peroxidového čísla v rostlinných a živočišných tucích a olejích\| 300 50090.1\| Stanovení čísla kyselosti a kyselosti\| 112 50091.1\| Stanovení čísla zmýdelnění v rostlinných a živočišných tucích a olejích\| 187 50100.1\| Stanovení obsahu mastných kyselin v rostlinných olejích a tucích metodou GC 50100.11\| Stanovení obsahu mastných kyselin - BF3 metoda\| 1 066 50100.12\| Stanovení obsahu mastných kyselin - transesterifikační metoda\| 734 50110.1\| Stanovení obsahu glukosinolátů metodou HPLC\| 1 469 50120.1\| Stanovení obsahu glukosinolátů v semeni řepky fotometricky\| 128 50130.1\| Výtěžnost mletí - výpočet podle Buhlera, výpočet podle Mohse\| 1 274 50135.1\| Stanovení obsahu popela v mouce\| 66 50140.1\| Stanovení čísla poklesu\| 158 50150.1\| Stanovení sedimentačního indexu - Zelenyho test\| 200 50160.1\| Farinografické stanovení vaznosti vody\| 335 50170.1\| Rapid-Mix-Test (RMT)\| 1 245 50180.1\| Stanovení reologických vlastností mouky alveografem\| 852 50190.1\| Stanovení obsahu mokrého lepku, jeho bobtnavosti a tažnosti 50190.13\| Stanovení obsahu mokrého lepku na přístroji Glutomatic a gluten indexu\| 151 50191.1\| Stanovení obsahu mokrého lepku a hodnoty gluten indexu\| 151 50210.1\| Stanovení obsahu karotenoidů metodou HPLC 50210.11\| Stanovení obsahu B-karotenu metodou HPLC\| 1 764 50210.12\| Stanovení obsahu luteinu metodou HPLC\| 1 937 50210.13\| Stanovení obsahu lykopenu metodou HPLC (bez zmýdelnění)\| 2 008 50211.1\| Stanovení obsahu lykopenu spektrofotometricky\| 708 50220.1\| Stanovení obsahu vitamínu C metodou HPLC\| 1 627 50230.1\| Stanovení obsahu celkových alkaloidů v lupině spektrofotometricky\| 378 50240.1\| Stanovení obsahu steroidních glykoalkaloidů v hlízách brambor metodou HPLC\| 1 172 50242.1\| Stanovení obsahu vlhkosti v chmelu\| 44 50243.1\| Stanovení obsahu pecek v chmelu\| 100 50244.1\| Stanovení obsahu cizích příměsí v chmelu\| 100 50245.1\| Stanovení obsahu chmelových příměsí v chmelu\| 100 50246.1\| Stanovení obsahu alfa a beta hořkých kyselin v chmelu metodou HPLC\| 743 50247.1\| Stanovení podílu myrcenu a beta-farnesenu v chmelové silici metodou kapilární plynové chromatografie\| 721 50250.1\| Stanovení obsahu vybraných opiových alkaloidů metodou HPLC 50250.11\| Stanovení obsahu morfinu metodou HPLC - extrakce směsí rozpouštědel\| 1 090 50250.12\| Stanovení obsahu morfinu metodou HPLC - pomocí SPE\| 1 422 50260.1\| Stanovení obsahu silic\| 360 50270.1\| Stanovení obsahu karvonu\| 324 50271.1\| Stanovení obsahu karvonu a limonenu metodou GC\| 842 50280.1\| Stanovení obsahu hypericinu\| 1 072 50290.1\| Stanovení vařivosti hrachu finometrem\| 138 50300.1\| Stanovení aktivity trypsin inhibitoru\| 565 50310.1\| Stanovení obsahu inulinu\| 269 50320.1\| Senzorické stanovení taninu\| 270 50321.1\| Stanovení obsahu taninu v čiroku spektrofotometricky\| 452 50321.2\| Stanovení obsahu taninu spektrofotometricky\| 452 50330.1\| Stanovení namořenosti osiva metodou GC-MS\| 923 50340.1\| Stanovení namořenosti osiva metodou LC-MS\| 756 50350.1\| Elektroforéza hlízových proteinů brambor - pravost odrůdy\| 947 50360.1\| Stanovení mykotoxinů v obilovinách metodou ELISA \| 50360.11\| Stanovení mykotoxinů v obilovinách metodou ELISA - příprava: mletí, extrakce vodou\| 125 50360.12\| Stanovení mykotoxinů v obilovinách metodou ELISA - příprava: mletí, extrakce metanolem\| 145 50360.13\| Stanovení mykotoxinů v obilovinách metodou ELISA\| 530 b) úprava a analýza vzorků rostlinného materiálu Číslo postupu ÚKZÚZ\| Varianta postupu/ společná položka\| Odborný a zkušební úkon\| Sazba náhrad nákladů (v Kč) ---\|---\|---\|--- 60002.1\| Manipulace s laboratorním vzorkem\| 123 60020.1\| Úprava vzorků bez sušení\| 52 60030.1\| Úprava suchých a vysušených vzorků\| 145 60040.1\| Úprava vzorků olejnatých semen\| 78 60050.1\| Úprava vegetativních orgánů lesních dřevin\| 41 60060.1\| Úprava vzorků pro stanovení mykotoxinů 60060.11\| Úprava vzorků pro stanovení mykotoxinů - suché vzorky\| 147 60060.12\| Úprava vzorků pro stanovení mykotoxinů - mokré vzorky\| 430 60070.1\| Úprava vzorků pro stanovení GMO\| 231 60071.1\| Úprava a homogenizace vzorků krmiv pro stanovení přítomnosti GMO metodou PCR\| 386 60072.1\| Úprava a homogenizace vzorků osiv pro stanovení GMO metodou PCR\| 588 60073.1\| Úprava a homogenizace vzorků čerstvého materiálu pro stanovení GMO metodou PCR\| 166 60074.1\| Úprava a homogenizace vzorků brambor pro stanovení GMO metodou PCR\| 344 60075.1\| Úprava a homogenizace vzorků osiv pro extrakci DNA\| 63 60076.1\| Úprava a homogenizace vzorků čerstvého materiálu pro extrakci DNA 60076.11\| Úprava a homogenizace vzorků čerstvého materiálu pro extrakci DNA - dřevo\| 125 60076.12\| Úprava a homogenizace vzorků čerstvého materiálu pro extrakci DNA - hrozen\| 62 60076.13\| Úprava a homogenizace vzorků čerstvého materiálu pro extrakci DNA - list\| 97 60080.1\| Úprava vzorků konopí pro stanovení THC\| 910 60090.1\| Úprava vzorků hlíz a nati brambor - ELISA metody 60090.11\| Skleníková zkouška a odběr vzorků rostlin\| 1 068 60090.12\| Příprava rostlinného vzorku - lisování šťávy\| 388 60092.1\| Úprava vzorků lyofilizací\| 549 60110.1\| Úprava vzorků obilovin\| 141 60120.1\| Úprava vzorků luskovin\| 135 60130.1\| Úprava vzorků olejnin\| 144 60140.1\| Úprava vzorků zelených hmot\| 131 60150.1\| Úprava vzorků čerstvých hmot\| 151 60160.1\| Úprava vzorků speciálních plodin\| 194 Číslo postupu ÚKZÚZ\| Varianta postupu/ společná položka\| Odborný a zkušební úkon\| Sazba náhrad nákladů (v Kč) ---\|---\|---\|--- 40010.1\| Stanovení sušiny gravimetricky 40010.11\| Stanovení sušiny gravimetricky - suché vzorky\| 37 40010.12\| Stanovení sušiny gravimetricky - mokré vzorky\| 76 40018.1\| Mineralizace směsí kyseliny sírové a peroxidu vodíku\| 154 40020.1\| Mineralizace směsí kyseliny sírové, peroxidu vodíku a selenu\| 154 40030.1\| Mineralizace kyselinou dusičnou a peroxidem vodíku\| 282 40032.1\| Mineralizace v uzavřeném systému s mikrovlnným ohřevem\| 268 40033.1\| Mineralizace v částečně uzavřeném systému s mikrovlnným ohřevem\| 310 40034.1\| Mineralizace na suché cestě\| 290 40040.1\| Vodný výluh\| 73 40042.1\| Výluh roztokem síranu hlinitého\| 48 40052.1\| Stanovení celkového dusíku poloautomaticky\| 135 40053.1\| Stanovení celkového dusíku\| 135 40054.1\| Stanovení celkového dusíku coulometricky\| 99 40056.1\| Stanovení dusičnanového dusíku iontově selektivní elektrodou\| 50 40058.1\| Stanovení celkového dusíku podle Dumase\| 341 40060.1\| Stanovení fosforu spektrofotometricky\| 22 40070.1\| Stanovení vápníku a hořčíku metodou FAAS 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 43 40080.1\| Stanovení draslíku a sodíku metodou FAES 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 43 40090.1\| Stanovení P, Ca, Mg, K, Na metodou ICP-OES 90001.1\| Měření ICP - jediný (první) prvek\| 111 90002.1\| Měření ICP - další prvek\| 32 40100.1\| Stanovení mikroelementů metodou ICP-OES 90001.1\| Měření ICP - jediný (první) prvek\| 111 90002.1\| Měření ICP - další prvek\| 32 40110.1\| Stanovení Cu, Zn, Mn, Fe, Ni, Co, Pb, Cd metodou FAAS 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 43 40120.1\| Stanovení berylia, chromu a hliníku metodou FAAS 90004.1\| Měření FAAS (FAES) -jeden prvek (acetylen-oxid dusný)\| 57 40130.1\| Stanovení Cu, Ni, Cr, Co, Pb, Cd metodou ETA-AAS 90007.1\| Měření AAS-ETA; jeden prvek\| 204 40150.1\| Stanovení boru spektrofotometricky azomethinem H\| 157 40160.1\| Stanovení arsenu a antimonu metodou atomové absorpční spektrometrie s generací hydridů (AAS-HG) 90006.1\| AAS - měření jednoho prvku hydridovou metodou\| 128 90007.1\| Měření AAS-ETA; jeden prvek\| 204 40190.1\| Stanovení rtuti na přístroji AMA-254\| 78 40222.1\| Stanovení aniontů metodou IC\| 503 40224.1\| Stanovení prvků metodou ICP-MS 90009.1\| Měření ICP-MS; jeden prvek\| 360 90010.1\| Měření ICP-MS; jeden prvek\| 64 40260.1\| Stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků metodou HPLC\| 1 184 40280.1\| Stanovení obsahu kanabinoidů metodou GC\| 1 404 40290.1\| Stanovení přítomnosti virové infekce metodou DAS ELISA 40290.11\| Příprava vzorku - 45 vzorků, homogenizace a extrakce\| 25 40290.12\| Stanovení přítomnosti virové infekce metodou DAS ELISA - 45 vzorků, 1 virus\| 52 40290.13\| Stanovení přítomnosti virové infekce metodou DAS ELISA - 45 vzorků, 1 virus, kit Loewe\| 45 40310.1\| Zkoušení sadby a odrůd brambor na přítomnost virů metodou ELISA 40310.11\| Detekce virové infekce-1 virus (A,M,X)-1 mikrodestička/100 testů\| 744 40310.12\| Detekce virové infekce-1 virus (A,M,X)-1 mikrodestička/50 testů\| 437 40310.13\| Detekce virové infekce-1 virus (LR,S,Y)-1 mikrodestička/100 testů\| 801 40310.14\| Detekce virové infekce-1 virus (LR,S,Y)-1 mikrodestička/50 testů\| 465 40310.15\| Detekce virové infekce-5 virů-5 mikrodestiček/500 testů\| 3 557 40310.16\| Detekce virové infekce-6 virů-6 mikrodestiček/600 testů\| 4 003 Poznámky: 1. Uvedené sazby náhrad nákladů odpovídají jednomu úkonu (jednomu stanovení). Pokud se vzhledem k okolnostem požaduje více paralelních stanovení, je výsledná sazba náhrad nákladů násobkem počtu paralelních stanovení a položky uvedené pro jedno stanovení. 2. Sazbu náhrad nákladů je možné navýšit až o 100 % při zadání menšího počtu vzorků, než obsahuje obvyklá série vzorků, při požadavku na analýzy vzorků, které vyžadují individuální přístup a při požadavku na urgentní analýzu. Navýšení sazby náhrad nákladů musí být zadavateli oznámeno předem. 5. Výše náhrady nákladů za odborné a zkušební úkony prováděné při ověřování chmele a certifikace produktů Odborný a zkušební úkon\| Náklady (v Kč) ---\|--- Ověřování chmele hlávkového, práškového nebo granulovaného za každých i započatých 1 000 kg\| 460 Certifikace konzumních brambor v rámci režimu QCZ se účtuje hodinovou sazbou za každou započatou hodinu\| 500/hod. Příloha č. 3 1. Výše sazby náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony spojené s přezkoušením vlastností hnojiv biologickými zkouškami a testy a) roční náklady na polní zkoušky Plodina\| Roční náklady na kombinaci (v Kč)\| Maximální počet opakování ---\|---\|--- Skupina 1 cukrovka, brambory, krmná řepa, pšenice ozimá, slunečnice, řepka jarní, řepka ozimá, mák, jeteloviny\| 14 500\| 4 Skupina 2 ječmen jarní, ječmen ozimý, triticale ozimé, žito ozimé, oves, kukuřice siláž, kukuřice na zrno, luskoviny, sója\| 12 000\| 4 Poznámka: Rozsah zkoušení jsou minimálně 2 kombinace; kombinací se rozumí základní jednotka zkoušení se stejným ošetřením a stejnou plodinou. Součástí vyhodnocení zkoušek mohou být chemické a technologické rozbory a speciální testy, jejichž náklady uhradí žadatel samostatně. Při zkoušení ve druhém roce je možné částku snížit o 15 % a ve třetím roce o 20 %. Při zkoušení dvou a více plodin, popřípadě odrůd v jedné zkoušce je možné snížit celkovou částku až o 15 % a u tří plodin o 20 %. b) roční náklady na nádobové zkoušky a krátkodobé testy Plodina\| Roční náklady na kombinaci (v Kč)\| Maximální počet opakování ---\|---\|--- Skupina 1 zelenina plodová\| 8 800\| 10 Skupina 2 zelenina kořenová\| 8 200\| 8 Skupina 3 zelenina s krátkou vegetační dobou (salát, špenát, ředkvička, polníček)\| 6 300\| 8 Skupina 4 Obiloviny, řepka, jetelovina, kukuřice na siláž, zelenina brukvovitá a cibulová\| 6 300\| 6 Skupina 5 Okopaniny- brambory, řepa\| 7 500\| 10 Skupina 6 květiny\| 8 800\| 8 Skupina 7 Krátkodobé testy v pěstebních nádobách nebo kontejnerech o objemu max. 5 I\| 3 700\| 6 Poznámka: Rozsah zkoušení jsou minimálně 2 kombinace; kombinací se rozumí základní jednotka zkoušení se stejným ošetřením a stejnou plodinou. Součástí vyhodnocení zkoušek mohou být chemické a technologické rozbory a speciální testy, jejichž náklady uhradí žadatel samostatně. Při zkoušení ve druhém roce je možné částku snížit o 15 % a ve třetím roce o 20 %. Při zkoušení dvou a více plodin, popřípadě odrůd v jedné zkoušce je možné snížit celkovou částku až o 15 % a u tří plodin o 20 %. c) náklady na odběr vzorků a hodnocení hnojiv a půd Odborný a zkušební úkon\| Sazba náhrad nákladů (v Kč) ---\|--- Odběr vzorků hnojiv\| 437/vzorek Vypracování posudku - hodnocení hnojiv\| 380 Odběr vzorků půd\| 437/vzorek Vypracování posudku - hodnocení půd\| 380 Vypracování posudku v anglickém jazyce\| 564 d) společné položky Číslo postupu ÚKZÚZ\| Varianta postupu/ společná položka\| Odborný a zkušební úkon\| Sazba náhrad nákladů (v Kč) ---\|---\|---\|--- 90001.1\| Měření ICP - jediný (první) prvek\| 111 90002.1\| Měření ICP - další prvek\| 32 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 43 90004.1\| Měření FAAS (FAES) -jeden prvek (acetylen-oxid dusný)\| 57 90005.1\| Měření FAAS ACT-jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 68 90006.1\| AAS - měření jednoho prvku hydridovou metodou\| 128 90007.1\| Měření AAS-ETA; jeden prvek\| 204 90008.1\| Ředění vzorku před měřením\| 7 90009.1\| Měření ICP-MS; jeden prvek\| 360 90010.1\| Měření ICP-MS; další prvek\| 64 90011.1\| Stanovení parametru metodou NIRS - jeden (první) parametr\| 196 90012.1\| Stanovení parametru metodou NIRS - další parametr\| 30 90013.1\| Stanovení pH (měření)\| 17 90014.1\| Měření NIRS pro rekalibraci\| 164 90020.1\| Mineralizace - suchá cesta\| 179 90021.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění v HCl\| 140 90022.1\| Mineralizace v uzavřeném systému s mikrovlnným ohřevem\| 336 90023.1\| Mineralizace - kyselina dusičná - peroxid\| 288 90025.1\| Mineralizace - kyselina dusičná - kyselina chlorovodíková\| 203 90026.1\| Mineralizace - kyselina dusičná\| 138 90028.1\| Výluh z popela\| 179 90030.1\| Výpočty\| 73 90031.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění v H2O\| 145 90032.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění v NaOH a H2SO2\| 154 90033.1\| Vypracování posudku\| 145 90034.1\| Vypracování protokolu o zkouškách\| 291 90035.1\| Vypracování posudku v anglickém jazyce\| 291 90036.1\| Vypracování protokolu o zkouškách v anglickém jazyce\| 582 e) analýza půd Číslo postupu ÚKZÚZ\| Varianta postupu/ společná položka\| Odborný a zkušební úkon\| Sazba náhrad nákladů (v Kč) ---\|---\|---\|--- 30010.1\| Úprava půdních vzorků pro fyzikálně - chemické rozbory 30010.11\| Úprava půdních vzorků - standardní\| 41 30010.12\| Úprava minerálních horizontů lesních půd\| 176 30010.13\| Úprava organických horizontů lesních půd\| 616 30010.14\| Úprava půdních vzorků - jemnozem II\| 71 30011.1\| Úprava čerstvých půdních vzorků\| 48 30012.1\| Úprava půdních vzorků lyofilizací\| 549 30013.1\| Úprava vzorků pro stanovení organických kontaminantů\| 94 30020.1\| Stanovení vlhkosti gravimetricky\| 51 30020.11\| Stanovení vlhkosti suchého vzorku\| 17 30030.1\| Orientační stanovení obsahu uhličitanů\| 10 30033.1\| Kvantitativní stanovení obsahu uhličitanů gravimetricky\| 62 30040.1\| Stanovení výměnného pH půd extrakcí 0,01 M CaCl2\| 30 30041.1\| Stanovení výměnného pH půd extrakcí 0,2M KCl\| 32 30042.1\| Stanovení pH půd\| 30 30050.1\| Metoda stanovení podílu H+ v sorpčním komplexu půdy podle Adamse a Evanse\| 10 30050.2\| Stanovení podílu H+ v sorpčním komplexu půdy - modifikovaná metoda podle Adamse a Evanse\| 10 30060.1\| Stanovení specifické elektrické vodivosti\| 48 30068.1\| Příprava půdního extraktu podle Mehlicha 3\| 17 30071.1\| Stanovení vápníku a hořčíku v extraktu podle Mehlicha 3 metodou FAAS 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 43 90008.1\| Ředění vzorku před měřením\| 7 30072.1\| Stanovení fosforu v extraktu podle Mehlicha 3 spektrofotometricky\| 15 30073.1\| Stanovení draslíku v extraktu podle Mehlicha 3 metodou FAES 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 43 30074.1\| Analýza extraktu podle Mehlicha 3 metodou ICP-OES 90001.1\| Měření ICP - jediný (první) prvek\| 111 90002.1\| Měření ICP - další prvek\| 32 30100.1\| Příprava půdního extraktu CAL\| 41 30101.1\| Stanovení fosforu v extraktech CAL spektrofotometricky\| 12 30102.1\| Stanovení draslíku v extraktech CAL metodou FAES 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 43 30110.1\| Příprava půdního extraktu roztokem 0,01 M CaCb\| 26 30111.1\| Stanovení hořčíku, draslíku a fosforu v extraktu 0,01 M CaCb metodou ICP-OES 90001.1\| Měření ICP - jediný (první) prvek\| 111 90002.1\| Měření ICP - další prvek\| 32 30112.1\| Stanovení fosforu v extraktu 0,01 M CaCb spektrofotometricky\| 20 30113.1\| Stanovení sodíku a draslíku v extraktu 0,01 M CaCb 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 43 30114.1\| Stanovení hořčíku v extraktu 0,01 M CaCb 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen vzduch)\| 43 30120.1\| Příprava a analýza půdního extraktu 1M neutrálním octanem amonným 30120.11\| Příprava půdního extraktu 1M neutrálním octanem amonným\| 26 90001.1\| Měření ICP - jediný (první) prvek\| 111 90002.1\| Měření ICP - další prvek\| 32 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen - vzduch)\| 43 30150.1\| Příprava a analýza půdního extraktu podle Schachtschabela pro stanovení draslíku\| 81 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 43 30160.1\| Příprava a analýza půdního extraktu podle Schachtschabela pro stanovení hořčíku\| 70 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 43 30170.1\| Stanovení kationtové výměnné kapacity podle Bascomba 30170.11\| Příprava extraktu v BaCb podle Bascomba\| 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 43 30171.1\| Stanovení výměnného sodíku a draslíku v extraktu podle Bascomba 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 43 30172.1\| Stanovení výměnného hořčíku a vápníku v extraktu podle Bascomba 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 43 30180.1\| Stanovení potenciální kationtové výměnné kapacity podle Mehlicha 30180.11\| Příprava extraktu v BaCb podle Mehlicha\| 249 30180.12\| Stanovení výměnného vodíku titrací\| 72 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 43 90030.1\| Výpočty\| 73 30181.1\| Stanovení výměnného sodíku a draslíku v sorpčním komplexu půdy podle Mehlicha 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 43 30182.1\| Stanovení výměnného hořčíku a vápníku v sorpčním komplexu půdy podle Mehlicha 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 43 30190.1\| Stanovení efektivní kationtové výměnné kapacity podle Gillmana 30190.11\| Příprava extraktu v BaCb podle Gillmana\| 237 30191.1\| Stanovení výměnného sodíku a draslíku v sorpčním komplexu půdy podle Gillmana 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 43 30192.1\| Stanovení výměnného hořčíku a vápníku v sorpčním komplexu půdy podle Gillmana 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 43 30193.1\| Stanovení výměnné acidity v extraktu podle Gillmana 30193.11\| Stanovení výměnné acidity\| 173 90004.1\| Měření FAAS (FAES) -jeden prvek (acetylen-oxid dusný)\| 57 30200.1\| Stanovení kationtové výměnné kapacity octanem amonným 30200.11\| Příprava extraktu octanem amonným\| 198 30200.12\| Stanovení kationtové výměnné kapacity\| 57 30201.1\| Stanovení výměnného sodíku a draslíku v sorpčním komplexu půdy octanem amonným 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 43 30202.1\| Stanovení výměnného hořčíku a vápníku v sorpčním komplexu půdy octanem amonným 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 43 30210.1\| Stanovení kationtové výměnné kapacity součtovou metodou 90030.1\| Výpočty\| 73 30230.1\| Příprava extraktu pro stanovení aktuální kationtové výměnné kapacity a výměnných kationtů\| 122 30231.1\| Stanovení výměnného draslíku, železa, sodíku a manganu metodou FAAS 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 43 30232.1\| Stanovení výměnných kationtů vápníku a hořčíku metodou FAAS 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 43 30233.1\| Stanovení výměnného hliníku metodou FAAS 90004.1\| Měření FAAS (FAES) -jeden prvek (acetylen-oxid dusný)\| 57 30234.1\| Stanovení výměnné acidity titrací\| 69 30235.1\| Stanovení aktuální kationtové výměnné kapacity a stupně nasycení 90030.1\| Výpočty\| 73 30236.1\| Stanovení výměnných kationtů metodou ICP-OES 90001.1\| Měření ICP - jediný (první) prvek\| 111 \| 90002.1\| Měření ICP - další prvek\| 32 30240.1\| Stanovení obsahu skeletu\| 1 580 30250.1\| Stanovení zrnitostního složení 30250.11\| Stanovení zrnitostního složení - frakce > 0,25mm (písek)\| 339 30250.12\| Stanovení zrnitostního složení - písek + 1 frakce\| 494 30250.13\| Stanovení zrnitostního složení - každá další frakce\| 161 30260.1\| Orientační určení druhu půdy hmatovou zkouškou\| 10 30270.1\| Stanovení fyzikálních vlastností půd 30270.11\| Kompletní fyzikální rozbor\| 1 868 30270.12\| Zkrácený fyzikální rozbor\| 1 742 30280.1\| Příprava půdního extraktu DTPA-TEA\| 220 30281.1\| Analýza půdního extraktu DTPA-TEA metodou FAAS 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen vzduch)\| 43 30282.1\| Analýza půdního extraktu DTPA-TEA (podle Lindsaye a Norvella) metodou ICP-OES 90001.1\| Měření ICP - jediný (první) prvek\| 111 90002.1\| Měření ICP - další prvek\| 32 30290.1\| Příprava půdního extraktu vodou za varu (podle Bergera a Truoga)\| 91 30291.1\| Stanovení boru spektrofotometricky azomethinem-H\| 157 30292.1\| Stanovení boru metodou ICP-OES 90001.1\| Měření ICP - jediný (první) prvek\| 111 30293.1\| Stanovení molybdenu ve vodných extraktech metodou AAS-ETA 90007.1\| Měření AAS-ETA; jeden prvek\| 204 30300.1\| Příprava půdního extraktu AO-OA\| 292 30301.1\| Stanovení molybdenu metodou extrakční spektrofotometrie\| 209 30302.1\| Stanovení molybdenu v extraktu AO-OA metodou AAS-ETA 90007.1\| Měření AAS-ETA; jeden prvek\| 204 30350.2\| Rozklad lučavkou královskou\| 167 30360.1\| Extrakce půd 2M kyselinou dusičnou\| 60 30370.1\| Extrakce půd směsí kyseliny dusičné a peroxidu vodíku\| 164 30400.1\| Stanovení mědi, zinku, niklu, kobaltu, olova a kadmia metodou FAAS 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 43 30410.1\| Stanovení berylia, chromu a hliníku metodou FAAS 90004.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-oxid dusný)\| 57 30420.1\| Stanovení vápníku a hořčíku metodou FAAS 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 43 30430.1\| Stanovení železa a manganu metodou FAAS 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 43 30440.1\| Stanovení sodíku a draslíku metodou FAES 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 43 30450.1\| Stanovení arsenu, antimonu a selenu metodou HG-AAS 90006.1\| AAS - měření jednoho prvku hydridovou metodou\| 128 30460.1\| Stanovení rtuti na přístroji AMA-254\| 76 30470.1\| Stanovení rtuti metodou CV AAS 90006.1\| AAS - měření jednoho prvku hydridovou metodou\| 128 30480.1\| Stanovení thalia metodou AAS-ETA 90007.1\| Měření AAS-ETA; jeden prvek\| 204 30490.1\| Stanovení arsenu, antimonu a selenu metodou AAS-ETA 90007.1\| Měření AAS-ETA; jeden prvek\| 204 30500.2\| Analýza mineralizátů metodou ICP-OES 90001.1\| Měření ICP - jediný (první) prvek\| 111 90002.1\| Měření ICP - další prvek\| 32 30600.1\| Extrakce půd 1M roztokem dusičnanu amonného\| 342 30610.1\| Extrakce půd 0,01M roztokem chloridu vápenatého\| 26 30615.1\| Extrakce půd vysoce čistou demineralizovanou vodou\| 373 30620.1\| Analýza půdních extraktů metodou AAS-ETA 90007.1\| Měření AAS-ETA; jeden prvek\| 204 30630.1\| Analýza půdního extraktu metodou ICP-MS 90009.1\| Měření ICP-MS; jeden prvek\| 360 90010.1\| Měření ICP-MS; další prvek\| 64 30660.1\| Stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) metodou HPLC\| 1 344 30670.1\| Stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) metodou GC-MS/MS\| 1 984 30680.1\| Stanovení polychlorovaných bifenylů (PCB) metodou GC-MS/MS 30680.11\| Stanovení polychlorovaných bifenylů (PCB) metodou GC-MS/MS; 7 kongenerů; půda, sedimenty\| 1 897 30680.12\| Stanovení polychlorovaných bifenylů (PCB) metodou GC-MS/MS; 7 kongenerů; kaly\| 2 068 30690.1\| Stanovení organochlorových pesticidů (OCP) metodou GC-MS/MS 30690.11\| Stanovení organochlorových pesticidů (OCP) metodou GC-MS/MS; 11 analytů\| 1 948 30690.12\| Stanovení organochlorových pesticidů (OCP) metodou GC-MS/MS; 11 analytů; kaly\| 2 168 30691.1\| Stanovení polybromovaných difenyleterů (PBDE) metodou GCMS/MS\| 2 292 30700.1\| Stanovení adsorbovatelných a celkových organicky vázaných halogenů (AOX a TOX)\| 518 30710.1\| Stanovení extrahovatelných organicky vázaných halogenů (EOX)\| 547 30720.1\| Stanovení obsahu minerálního oleje (NEL) metodou GC/FID\| 1 006 30730.1.\| Stanovení obsahu perfluoroalkylových sloučenin (PFAS) metodou LC-MS/MS\| 1 415 30900.1\| Stanovení ztráty žíháním\| 224 30910.1\| Stanovení COX titrací po oxidaci chromsírovou směsí\| 198 30911.1\| Stanovení COX spektrofotometricky po oxidaci chromsírovou směsí\| 108 30912.1\| Stanovení celkového organického uhlíku elementární analýzou\| 604 30920.1\| Stanovení celkového dusíku podle Kjeldahla s použitím katalyzátoru TiO2\| 273 30921.1\| Stanovení celkového dusíku podle Kjeldahla s použitím selenu jako katalyzátoru\| 291 30922.1\| Stanovení celkového dusíku titrační metodou podle Jodlbauera\| 316 30930.1\| Příprava vzorků a extrakce pro stanovení dusičnanového a amonného dusíku\| 122 30932.1\| Stanovení dusičnanového dusíku metodou UV spektrofotometrie\| 48 30933.1\| Stanovení dusičnanového dusíku iontově selektivní elektrodou\| 67 30934.1\| Stanovení dusitanových iontů spektrofotometricky\| 32 30935.1\| Stanovení amonného dusíku iontově selektivní elektrodou\| 99 30936.1\| Stanovení amonného dusíku spektrofotometricky\| 22 30960.1\| Stanovení síry v půdních extraktech metodou ICP-OES 90001.1\| Měření ICP - jediný (první) prvek\| 111 30971.1\| Stanovení síranů ve vodných extraktech půd metodou iontové chromatografie\| 515 30980.1\| Stanovení COX, CTOT a NTOT metodou NIRS 90011.1\| Stanovení parametru metodou NIRS - jeden (první) parametr\| 196 90012.1\| Stanovení parametru metodou NIRS - další parametr\| 30 30980.2\| Stanovení COX, COT a NTOT glomalinu metodou NIRS 90011.1\| Stanovení parametru metodou NIRS - jeden (první) parametr\| 196 90012.1\| Stanovení parametru metodou NIRS - další parametr\| 30 30990.1\| Stanovení celkového uhlíku, dusíku a síry elementární analýzou\| 341 30992.1\| Extrakce uhlíku z půdy vodou a horkou vodou\| 142 30991\| Stanovení C a N elementární analýzou\| 250 30994.1\| Hustotní frakcionace půdní organické hmoty na lehkou a těžkou frakci\| 1 381 30995.1\| Stanovení uhlíku a dusíku elementární analýzou \| 30995.11\| Stanovení uhlíku a dusíku elementární analýzou (celkový C a N)\| 529 30995.12\| Stanovení uhlíku a dusíku elementární analýzou (anorganický C)\| 204 31000.1\| Odběr, úprava a skladování vzorků půd pro mikrobiologické rozbory\| 567 31010.1\| Stanovení uhlíku a dusíku mikrobiální biomasy fumigační extrakční metodou, fumigace\| 170 31020.1\| Stanovení oxidovatelného uhlíku v půdním extraktu (K2SO4)\| 126 31030.1\| Stanovení celkového dusíku v půdním extraktu (K2SO4)\| 200 31040.1\| Stanovení bazální respirace titrační metodou\| 90 31042.1\| Stanovení bazální a substrátem indukované respirace metodou GC 31042.11\| Stanovení bazální respirace metodou GC\| 239 31042.12\| Stanovení substrátem indukované respirace metodou GC\| 186 31050.1\| Měření bazální respirace, substrátem indukované respirace a respiračních růstových křivek systémem OxiTop 31050.11\| Měření bazální respirace systémem OxiTop\| 270 31050.12\| Měření substrátem indukované respirace systémem OxiTop\| 108 31050.13\| Měření respiračních růstových křivek systémem OxiTop\| 284 31060.1\| Aerobní N mineralizace a nitrifikace inkubačním pokusem\| 132 31070.1\| Anaerobní N mineralizace (amonifikace)\| 202 31080.1\| Krátkodobá nitrifikační aktivita (SNA)\| 168 31090.1\| Aktivita ureázy\| 215 31092.1\| Stanovení aktivity denitrifikačních enzymů (DEA) s rozlišením produktů N2O a N2\| 255 31100.1\| Stanovení enzymatických aktivit půdních mikrobiálních společenstev pomocí fluorogenních substrátů\| 373 31110.1\| Extrakce DNA půdních mikroorganismů kitem (Epicentre Biotechnologies)\| 414 31112.1\| Extrakce DNA z lesních půd kitem Powersoil® DNA Isolation kit\| 462 31120.1\| Přímá extrakce DNA z půdních vzorků\| 202 31130.1\| Přečištění extraktu DNA\| 351 31140.1\| Stanovení koncentrace DNA\| 117 31150.1\| Amplifikace specifických úseků genu amoA metodou PCR\| 250 31160.1\| Analýza produktů PCR gelovou elektroforézou\| 72 31170.1\| Štěpení DNA restrikčními enzymy\| 67 31180.1\| Stanovení maximální vodní kapacity (WHC)\| 58 31200.1\| Stanovení vlivu chemikálií na substrátem indukovanou respiraci inkubačním pokusem\| 306 31210.1\| Stanovení vlivu chemikálií na transformaci dusíku inkubačním pokusem 31210.11\| Stanovení vlivu chemikálií na transformaci dusíku inkubačním pokusem\| 113 \| 30932.1\| Stanovení dusičnanového dusíku metodou UV spektrofotometrie\| 48 31220.1\| Stanovení vlivu chemikálií na krátkodobou nitrifikační aktivitu\| 1 205 31230.1\| Kontaktní test pro stanovení inhibičního účinku půd na dehydrogenázovou aktivitu bakterie Arthrobacter globiformis\| 958 31268.1\| Test vlivu chemikálií na délku kořene salátu (Lactuca sativa)\| 3 896 31270.1\| Test vlivu chemikálií na řepku olejku (Brassica napus)\| 2412 31290.1\| Test vlivu chemikálií na roupici Enchytraeus crypticus 31290.11\| Zkouška inhibice reprodukce roupice Enchytraeus crypticus - kontrola + doporučená dávka chemikálie\| 2415 31290.12\| Zkouška inhibice reprodukce roupice Enchytraeus crypticus - následné dávky chemikálie\| 929 31300.1\| Zkouška inhibice reprodukce a mortality chvostoskoka Folsomia Candida 31300.11\| Zkouška inhibice reprodukce a mortality chvostoskoka Folsomia candida - kontrola + doporučená dávka chemikálie\| 2 269 31300.12\| Zkouška inhibice reprodukce a mortality chvostoskoka Folsomia candida - následné dávky chemikálie\| 1034 31320.1\| Stanovení účinků hnojiv a agrochemikálií na reprodukci žížaly Eisenia andrei 31320.11\| Stanovení účinků hnojiv a agrochemikálií na reprodukci žížaly Eisenia andrei - kontrola\| 6 776 31320.12\| Stanovení účinků hnojiv a agrochemikálií na reprodukci žížaly Eisenia andrei - následné dávky chemikálie\| 3 063 2. Výše sazby náhrad nákladů za chemické rozbory vzorků hnojiv, srážkových a lyzimetrických vod a atmosférických spadů Číslo postupu ÚKZÚZ\| Varianta postupu/společná položka\| Odborný a zkušební úkon\| Sazba náhrad nákladů (v Kč) ---\|---\|---\|--- 20001.1\| Stanovení obsahu vlhkosti gravimetricky a dopočet sušiny 20001.11\| Stanovení obsahu vlhkosti gravimetricky a dopočet sušiny - organická hnojiva\| 253 20001.12\| Stanovení obsahu vlhkosti gravimetricky a dopočet sušiny - průmyslová hnojiva\| 196 20001.13\| Stanovení obsahu vlhkosti gravimetricky a dopočet sušiny - organická hnojiva - pro stanovení rizikových prvků\| 62 20010.1\| Stanovení obsahu popela a spalitelných látek gravimetricky\| 380 20020.1\| Stanovení obsahu chloridů rozpustných ve vodě potenciometricky\| 1 356 20021.1\| Stanovení obsahu chloridů rozpustných ve vodě v nepřítomnosti organických látek titračně\| 291 20030.1\| Stanovení elektrické vodivosti elektrochemicky\| 299 20040.1\| Stanovení obsahu Co, Cu, Mn, Zn a Fe metodou FAAS (celkový nebo vodorozpustný o koncentraci menší než 10 %) 90021.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění v HCl\| 140 90031.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění v H2O\| 145 90003.1\| Měření FAAS (FAES); 1 prvek (acetylen-vzduch)\| 43 20041.1\| Stanovení obsahu boru titračně (celkový a vodorozpustný o koncentraci větší než 10%) 90021.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění v HCl\| 140 90031.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění v H2O\| 145 20041.11\| Stanovení obsahu boru titračně\| 382 20042.1\| Stanovení obsahu Co vážkově (celkový, vodorozpustný o koncentraci větší než 10%) 90021.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění v HCl\| 140 90031.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění v H2O\| 145 20042.11\| Stanovení obsahu Co vážkově\| 562 20043.1\| Stanovení obsahu Mo vážkově (celkový, vodorozpustný o koncentraci větší než 10%) 90021.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění v HCl\| 140 90031.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění v H2O\| 145 2043.11\| Stanovení obsahu Mo vážkově\| 315 20044.1\| Stanovení obsahu Zn a Fe metodou FAAS (celkový, vodorozpustný o koncentraci větší než 10 %) 90003.1\| Měření FAAS (FAES); 1 prvek (acetylen-vzduch)\| 43 90021.1\| Mineralizace - přímé rozpuštění v HCl\| 140 90031.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění v H2O\| 145 20045.1\| Stanovení obsahu Cu titračně (celkový, vodorozpustný o koncentraci menší než 10 %) 90021.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění v HCl\| 140 90031.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění v H2O\| 145 20045.11\| Stanovení obsahu Cu titračně\| 349 20046.1\| Stanovení obsahu Mn titračně (celkový nebo vodorozpustný o koncentraci menší než 10 %) 90021.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění v HCl\| 140 90031.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění v H2O\| 145 2046.11\| Stanovení obsahu Mn titračně\| 332 20047.1\| Stanovení obsahu prvků (B, Co, Cu, Fe, Mn, Mo, Zn) metodou ICP-EOS (celkové a vodorozpustné) 90021.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění v HCl\| 140 90031.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění v H2O\| 145 90001.1\| Měření ICP - jediný (první) prvek\| 111 90002.1\| Měření ICP - další prvek\| 32 20050.1\| Stanovení obsahu celkové Cu v jednosložkových hnojivech typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku metodou FAAS 90021.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění v HCl\| 140 90003.1\| Měření FAAS (FAES); 1 prvek (acetylen-vzduch)\| 43 20060.1\| Stanovení obsahu Cu, Zn, Ni, Fe a Mn metodou FAAS 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 43 90025.1\| Mineralizace - kyselina dusičná - kyselina chlorovodíková\| 203 20061.1\| Příprava vodného extraktu třepáním za studena 90031.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění v H2O\| 145 20062.1\| Extrakce prvků lučavkou královskou 90025.1\| Mineralizace - kyselina dusičná - kyselina chlorovodíková\| 203 20063.1\| Stanovení obsahu Co, Cu, Mn, Zn, Fe, Ni, Cd, Pb a Cr metodou FAAS 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 43 90004.1\| Měření FAAS (FAES) - jeden prvek (acetylen-oxid dusný)\| 57 20070.3\| Stanovení obsahu AI, As, B, Be, Ca, Cd, Co, Cr, Cu, Fe, K, Mg, Mn, Mo, Na, Ni, P, Pb, S, V, Zn metodou ICP-OES 90001.1\| Měření ICP - jediný (první) prvek\| 111 90002.1\| Měření ICP - další prvek\| 32 20080.1\| Stanovení obsahu Mg a Na metodou FAAS a FAES (celkový a vodorozpustný) 90021.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění v HCl\| 140 90031.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění v H2O\| 145 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 43 20081.1\| Stanovení obsahu Ca metodou FAAS (celkový nebo vodorozpustný) 90021.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění v HCl\| 140 90031.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění v H2O\| 145 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 43 20082.1\| Stanovení obsahu Ca a Mg metodou FAAS 90028.1\| Výluh z popela\| 179 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 43 20083.1\| Stanovení obsahu Ca, Mg a Na metodou FAAS 90025.1\| Mineralizace - kyselina dusičná - kyselina chlorovodíková\| 203 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 43 20084.1\| Stanovení obsahu K metodou FAES 90028.1\| Výluh z popela\| 179 20010.1\| Stanovení obsahu popela (spalitelných látek) gravimetricky\| 380 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 43 20100.1\| Stanovení obsahu Cd a Pb metodou FAAS 90025.1\| Mineralizace - kyselina dusičná - kyselina chlorovodíková\| 203 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 43 20101.1\| Stanovení obsahu Cd, Cr a Pb metodou FAAS 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 43 90004.1\| Měření FAAS (FAES) - jeden prvek (acetylen-oxid dusný)\| 57 90025.1\| Mineralizace - kyselina dusičná - kyselina chlorovodíková\| 203 20102.1\| Stanovení obsahu Cd metodou FAAS nebo ICP-OES 90001.1\| Měření ICP - jediný (první) prvek\| 111 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 43 90025.1\| Mineralizace - kyselina dusičná - kyselina chlorovodíková\| 203 20106.1\| Stanovení obsahu šestimocného chromu metodou HPLC-ICP-MS\| 2 228 20110.1\| Stanovení obsahu Hg na přístroji AMA\| 78 20120.1\| Stanovení obsahu As metodou HG-AAS 90006.1\| AAS - měření jednoho prvku hydridovou metodou\| 128 90022.1\| Mineralizace v uzavřeném systému s mikrovlnným ohřevem\| 336 90025.1\| Mineralizace - kyselina dusičná - kyselina chlorovodíková\| 203 20130.1\| Stanovení obsahu amonného dusíku titračně\| 195 20131.1\| Stanovení obsahu dusičnanového a amonného dusíku podle Devardy titračně\| 488 20132.1\| Stanovení obsahu celkového dusíku v dusíkatém vápnu bez dusičnanů titračně\| 1 357 20133.1\| Stanovení obsahu celkového dusíku v dusíkatém vápnu obsahujícím dusičnany titračně\| 1 363 20134.1\| Stanovení obsahu celkového dusíku v močovině titračně\| 734 20135.1\| Stanovení obsahu celkového dusíku podle Jodlbauera titračně\| 763 20135.2\| Stanovení obsahu celkového dusíku podle Jodlbauera titračně\| 763 20137.1\| Stanovení obsahu amonného dusíku formaldehydovou metodou titračně\| 321 20138.1\| Stanovení obsahu amonného dusíku v přítomnosti látek uvolňujících amoniak působením hydroxidu sodného titračně\| 1 331 20139.1\| Stanovení obsahu dusíku nerozpustného ve studené a horké vodě titračně\| 746 20140.1\| Stanovení obsahu dusičnanového a amonného dusíku podle Ulsche titračně\| 706 20141.1\| Stanovení obsahu dusičnanového a amonného dusíku podle Arnda titračně\| 762 20142.1\| Stanovení obsahu kyanamidového dusíku titračně\| 576 20143.1\| Stanovení obsahu amonného dusíku spektrofotometricky\| 131 20144.1\| Stanovení obsahu dusičnanového dusíku spektrofotometricky\| 117 20150.1\| Stanovení obsahu amidického dusíku spektrofotometricky\| 458 20151.1\| Stanovení obsahu biuretu v močovině spektrofotometricky\| 338 20153.1\| Příprava extraktu fosforu rozpustného ve 2 % kyselině citrónové\| 176 20154.1\| Příprava extraktu fosforu rozpustného ve 2 % kyselině mravenčí\| 180 20155.1\| Příprava extraktu fosforu rozpustného v roztoku neutrálního citronanu amonného\| 180 20159.1\| Stanovení obsahu fosforu spektrofotometricky v různých typech extraktů\| 179 20160.1\| Stanovení obsahu celkového fosforu gravimetricky\| 709 20161.1\| Stanovení obsahu vodorozpustného fosforu gravimetricky\| 709 20162.1\| Stanovení obsahu fosforu rozpustného v roztoku neutrálního citronanu amonného gravimetricky\| 678 20163.1\| Stanovení obsahu fosforu rozpustného ve 2 % kyselině citrónové gravimetricky\| 715 20164.1\| Stanovení obsahu fosforu rozpustného v 2 % kyselině mravenčí gravimetricky\| 1 335 20165.1\| Stanovení obsahu fosforu rozpustného při 65° C v alkalickém citronanu amonném podle Petermanna gravimetricky\| 1 377 20166.1\| Stanovení obsahu fosforu rozpustného při teplotě okolí v alkalickém citronanu amonném podle Petermanna gravimetricky\| 1 376 20167.1\| Stanovení obsahu fosforu rozpustného v alkalickém citronanu amonném podle Joulie gravimetricky\| 1 396 20168.1\| Stanovení obsahu volné kyseliny fosforečné titračně\| 2 036 20169.1\| Stanovení obsahu fosforu spektrofotometricky 90028.1\| Výluh z popela\| 179 20010.1\| Stanovení obsahu popela a spalitelných látek gravimetricky\| 380 20169.11\| Stanovení obsahu fosforu spektrofotometricky\| 202 20170.1\| Stanovení obsahu celkového draslíku gravimetricky\| 1 067 20171.1\| Stanovení obsahu draslíku rozpustného ve vodě gravimetricky\| 970 20180.1\| Stanovení obsahu vápníku a hořčíku komplexometricky 90028.1\| Výluh z popela\| 179 20180.11\| Stanovení obsahu vápníku a hořčíku komplexometricky\| 334 20181.1\| Stanovení obsahu vápníku a hořčíku komplexometricky (celkový, vodorozpustný) 90021.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění v HCl\| 140 90031.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění v H2O\| 145 20181.11\| Stanovení obsahu vápníku a hořčíku komplexometricky\| 334 20182.1\| Stanovení obsahu vápníku po srážení jako šťavelan manganometricky 90021.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění v HCl\| 140 90031.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění v H2O\| 145 20182.11\| Stanovení obsahu vápníku po srážení jako šťavelan manganometricky\| 349 20190.1\| Stanovení obsahu síry gravimetricky (celkový a vodorozpustný - síranová forma) 90021.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění v HCl\| 140 90031.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění v H2O\| 145 20190.11\| Stanovení obsahu síry gravimetricky (celkový a vodorozpustný - síranová forma)\| 329 20191.1\| Stanovení obsahu síry gravimetricky (celkový a vodorozpustný - různé formy) 90021.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění v HCl\| 140 90031.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění v H2O\| 145 20191.11\| Stanovení obsahu síry gravimetricky (celkový a vodorozpustný - různé formy)\| 370 20193.1\| Stanovení obsahu síry metodou ICP-OES (celkový a vodorozpustný - síranová forma) 90021.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění v HCl\| 140 90031.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění v H2O\| 145 90001.1\| Měření ICP - jediný (první) prvek\| 111 20194.1\| Stanovení obsahu síry metodou ICP-OES (celkový a vodorozpustný - různé formy) 90032.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění v NaOH a H2O2\| 154 90031.1\| Mineralizace - přímé rozpouštění v H2O\| 145 90001.1\| Měření ICP - jediný (první) prvek\| 111 20220.1\| Stanovení hodnoty pH elektrochemicky v jednosložkových hnojivech typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku\| 151 20221.1\| Stanovení hodnoty pH elektrochemicky\| 145 20222.1\| Stanovení neutralizační konstanty\| 356 20230.1\| Stanovení velikosti částic granulometricky v jednosložkových hnojivech typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku a měkkých přírodních fosforitů\| 124 20231.1\| Stanovení velikosti částic granulometricky\| 124 20232.1\| Stanovení jemnosti mletí měkkých přírodních fosfátů\| 124 20233.1\| Stanovení sypné hmotnosti\| 270 20234.1\| Stanovení jemnosti mletí pro hnojiva ES granulometricky\| 124 20240.1\| Příprava vzorků k analýze průmyslových hnojiv typu ES\| 101 20241.1\| Příprava vzorků k analýze 20241.11\| Příprava vzorků k analýze (hnojiva pevná)\| 101 20241.12\| Příprava vzorků k analýze (hnojiva kapalná)\| 32 20241.13\| Příprava vzorků k analýze (hnojiva organická)\| 228 20241.14\| Příprava vzorků k analýze (hnojiva organická) - pro stanovení rizikových prvků\| 101 20250.1\| Stanovení obsahu volné kyseliny sírové titračně\| 135 20260.1\| Stanovení obsahu stimulátorů růstu - kyselina indolyloctová, naftyloctová, nikotinová a indolylmáselná metodou HPLC\| 1 457 20261.1\| Stanovení obsahu stimulátorů růstu - o-nitrofenol, p-nitrofenol, 5-nitroguajakol metodou HPLC\| 1 459 20262.1\| Stanovení obsahu stimulátorů růstu - kyselina antranilová, salicylová a paracetamol metodou HPLC\| 1 411 20270.1\| Stanovení obsahu 3-methylpyrazolu metodou HPLC\| 1 300 20271.1\| Stanovení obsahu kondenzátů močoviny - oligomery methylen močoviny metodou HPLC\| 2 786 20272.1\| Stanovení obsahu kondenzátů močoviny - isobutylidendimočoviny a krotonylidendimočoviny metodou HPLC\| 1 270 20273.1\| Stanovení obsahu 3,4 dimethyHHpyrazolu metodou HPLC a 3,4 dimethyl-1H-pyrazol fosfátu výpočtem\| 1 577 20274.1\| Stanovení obsahu 2-(3,4-dimethyl-1H-pyrazol-1yl) kyseliny jantarové (DMPSA)\| 2 255 20280.1\| Stanovení obsahu volných aminokyselin metodou ionexové chromatografie\| 1 298 20290.1\| Stanovení obsahu kyseliny močové metodou HPLC\| 1 081 20300.1\| Stanovení obsahu huminových látek titračně\| 278 20302.1\| Stanovení obsahu huminových kyselin a fulvokyselin gravimetricky 20302.11\| Stanovení obsahu huminových kyselin a fulvokyselin gravimetricky - celkový rozbor\| 5 510 20302.12\| Stanovení obsahu huminových kyselin a fulvokyselin gravimetricky - zkrácený rozbor\| 1 300 20310.1\| Stanovení oxidu křemičitého titračně\| 148 20320.1\| Stanovení uhlíku, dusíku a síry elementární analýzou\| 341 20332.1\| Stanovení obsahu methylpyrazol-methylacetamidu (MPA) metodou HPLC\| 2 102 20340.1\| Stanovení obsahu triamidu kyseliny butylthiofosforečné (NBPT) a triamidu kyseliny propylthiofosforečné (NPPT) metodou HPLC\| 1 984 20341.1\| Stanovení 2-NPT v hnojivech metodou HPLC\| 2 280 20370.1\| Stanovení hodnoty pH v extraktu typových substrátů a zemin vodou\| 145 20371.1\| Stanovení elektrické vodivosti typových substrátů a zemin\| 299 20372.1\| Stanovení obsahu popela a spalitelných látek v typových substrátech a zeminách gravimetricky\| 380 20373.1\| Příprava vzorků typových substrátů a zemin pro chemické a fyzikální zkoušky\| 232 20374.1\| Stanovení objemové hmotnosti laboratorně zhutnělých vzorků typových substrátů a zemin\| 105 20375.1\| Stanovení obsahu vlhkosti a sušiny v typových substrátech a zeminách\| 253 20376.1\| Stanovení hodnoty pH extraktu typových zemin roztokem CaCb\| 76 20380.1\| Stanovení hustoty kapalných hnojiv hustoměrem\| 125 20382.1\| Stanovení hustoty kapalných hnojiv pyknometrem\| 192 70010.1\| Stanovení síranů ve vodách turbidimetricky\| 51 70020.1\| Stanovení chloridů ve vodách titračně\| 79 70030.1\| Stanovení chloridů ve vodách turbidimetricky\| 53 70040.1\| Stanovení amonného dusíku ve vodách spektrofotometricky\| 94 70050.1\| Stanovení dusičnanů ve vodách pomocí iontové selektivní elektrody\| 72 70060.1\| Stanovení obsahu dusičnanového dusíku ve vodách metodou UV spektrofotometrie\| 43 70070.1\| Stanovení vápníku a hořčíku ve vodách metodou FAAS 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 44 70080.1\| Stanovení draslíku a sodíku ve vodách metodou FAES 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 44 70090.1\| Stanovení vybraných prvků ve vodách metodou ICP-OES 90001.1\| Měření ICP - jediný (první) prvek - síra\| 111 90001.1\| Měření ICP - jediný (první) prvek\| 111 90002.1\| Měření ICP - další prvek\| 32 70100.1\| Stanovení prvků ve vodách metodou ICP-MS 90009.1\| Měření ICP - MS; jeden prvek\| 360 90010.1\| Měření ICP - MS; další prvek\| 64 70110.1\| Stanovení AI, Cd, Cr, Cu, Fe, Mn, Ni, Pb a Zn ve vodách metodou FAAS 90003.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 44 90004.1\| Měření FAAS (FAES); jeden prvek (acetylen-oxid dusný)\| 57 90005.1\| Měření FAAS ACT - jeden prvek (acetylen-vzduch)\| 68 70120.1\| Stanovení Arsenu ve vodách metodou AAS-HG 90006.1\| AAS - měření jednoho prvku hydridovou metodou\| 128 70130.1\| Stanovení hodnoty pH vod potenciometricky\| 45 70140.1.\| Stanovení fosforu ve vodách spektrofotometricky\| 72 70150.1\| Stanovení elektrické vodivosti\| 48 Poznámky: 1. Uvedené sazby náhrad nákladů odpovídají jednomu úkonu (jednomu stanovení). Pokud se vzhledem k okolnostem požaduje více paralelních stanovení, je výsledná sazba náhrad nákladů násobkem počtu paralelních stanovení a položky uvedené pro jedno stanovení. 2. Sazbu náhrad nákladů je možné navýšit až o 100 % při zadání menšího počtu vzorků, než obsahuje obvyklá série vzorků, při požadavku na analýzy vzorků, které vyžadují individuální přístup a při požadavku na urgentní analýzu. Navýšení sazby náhrad nákladů musí být zadavateli oznámeno předem. 3. a) Náhrady nákladů za roční účast v Mezilaboratorních porovnávacích zkouškách (za všechny periody v daném roce) MPZ ÚKZÚZ\| Sazba náhrad nákladů (Kč) ---\|--- \\- analýza půd1)\| 3 100 \\- analýza kalů a sedimentů1)\| 3 100 \\- analýza rostlinného materiálu1)\| 3 100 \\- analýza krmiv1)\| 3 100 \\- analýza hnojiv1)\| 3 100 \\- stanovení doplňkových látek v krmivech - kokcidiostatika\| 2 800 \\- stanovení doplňkových látek v krmivech - vitamíny\| 1 400 \\- stanovení mykotoxinů v krmivech a potravinách\| 1 400 \\- analýza semen olejnin\| 1 000 \\- ELISA - detekce jednoho viru\| 700 \\- PCR-AP\| 1 700 \\- detekce živočišných proteinů\| 600 \\- detekce háďátek rodu Globodera\| 1 100 \\- identifikace háďátek rodu Globodera\| 1 000 \\- detekce bakterióz v bramborových hlízách\| 1 500 1) U některých MPZ ÚKZÚZ je možno objednat a dodat dvojnásobné množství materiálu, a to za sazbu náhrad nákladů zvýšenou o 50 %. Žadatelům ze zahraničí se navíc účtuje poštovné a balné. Pro tuzemské žadatele je poštovné a balné zahrnuto v sazbě náhrad nákladů. b) Sazba náhrad nákladů za účast v jiných mezilaboratorních porovnávacích zkouškách prováděných Ústavem, než je uvedeno v bodě a), a za interní referenční materiál (IRM) z těchto zkoušek se stanoví podle vynaložených nákladů na jejich poskytnutí. c) Sazba náhrad nákladů za interní referenční materiál (IRM) poskytovaný účastníkům MPZ ÚKZÚZ uvedených v písmeni a). Materiál\| Půda\| Kal/ sediment\| Rostl, materiál\| Krmivo\| Krmivo - premix\| Hnojivo ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Balení (g)\| 250/1000\| 100\| 100\| 250\| 50/100\| 100 Sazba náhrad nákladů (Kč)\| 1200/4000\| 2300\| 1200\| 650\| 650/1200\| 1100 Poznámka: K sazbě náhrad nákladů za IRM se účtuje poštovné a balné. Příloha č. 4 Sazebník náhrad nákladů za odborné úkony na úseku rostlinolékařské péče 1. Výše sazby náhrad nákladů za odborné úkony prováděné v rámci rostlinolékařské diagnostiky Položky\| Odborný úkon\| Sazba náhrad nákladů (v Kč) ---\|---\|--- D 1\| Základní vizuální vyšetření bez použití složitějších metod\| 36 D 2\| Inkubace ve skleníku (za m2/týden)\| 147 D 3\| Detekce houbových a houbám podobných mikroorganismů z rostlinného materiálu\| 405 D 4\| Identifikace houbových a houbám podobných mikroorganismů pomocí světelné mikroskopie\| 153 D 5\| Zjišťování spor houbových patogenů z osiva omývací metodou\| 490 D 6\| Zjišťování trvalých spor houbových patogenů z půdních vzorků prosévací metodou\| 627 D 7\| Biologický test na zjištění původce rakoviny bramboru v půdním vzorku\| 751 D 9\| Úřední zkouška rezistence odrůdy brambor proti rakovině bramboru (za každý vzorek)\| 890 D 10\| Identifikace hmyzích škůdců a roztočů pomocí světelné mikroskopie\| 295 D 11\| Detekce hmyzích škůdců a roztočů pomocí světelné mikroskopie\| 205 D 12\| Inkubace entomologických a nematologických vzorků (týden inkubace)\| 286 D 13\| ELISA pro mikroorganismy\| a) první vzorek\| 394 b) každý další vzorek\| 85 D 14\| Biologický test mechanickou inokulací\| 314 D 15\| Izolace bakterií z osiva\| 745 D 16\| Izolace bakterií z bylinných a ostatních vzorků\| 306 D 17\| Plynově chromatografická identifikace bakterií\| a) první vzorek\| 2 429 b) každý další vzorek\| 194 D 18\| Identifikace bakterií systémem Biolog (1 izolát)\| 649 D 19\| Identifikace bakterií metodou MALDI-TOF\| 530 D 20\| Test patogenity Erwinia amylovora v termostatu (týden kultivace)\| 330 D 21\| Test patogenity v bakteriologii (za m2 a týden kultivace)\| 849 D 22\| Test hypersenzitivity v bakteriologii\| 658 D 23\| Příprava suspenze pro testy na karanténní bakteriózy brambor - hlízy, rostliny, zemina\| 147 D 24\| Příprava suspenze pro testy na karanténní bakteriózy brambor - odpadní a závlahové vody\| 305 D 25\| Imunofluorescenční mikroskopie (Clavibacter sepedonicus a Ralstonia solanacearum)\| a) první vzorek\| 467 b) každý další vzorek\| 147 D 26\| Kultivační test (Clavibacter sepedonicus a Ralstonia solanacearum)\| 417 D 27\| Extrakce DNA\| 30 D 28\| Izolace DNA\| 150 D 29\| Izolace RNA\| 300 D 30\| PCR detekce fytopatogenních organismů\| a) první vzorek\| 975 b) každý další vzorek\| 347 D 31\| Real-time PCR detekce fytopatogenních organismů\| a) první vzorek\| 1 320 b) každý další vzorek\| 440 D 32\| Restrikční analýza (1 vzorek a 1 enzym)\| 320 D 33\| Identifikace organismu na základě sekvenace nukleových kyselin\| 869 D 34\| Detekce a identifikace organismů metodou High Throughput Sequencing - metoda masivně paralelního sekvenování\| 2 785 D 35\| Kvalitativní detekce virů PLRV a PVY metodou real-time PCR\| 4 730 D 36\| Kvalitativní detekce virů PVA a PVM metodou real-time PCR\| 3 960 D 37\| Kvalitativní detekce virů PLRV, PVY, PVA, PVM, PVX a PVS metodou real-time PCR\| 9 350 D 38\| Detekce Verticillium nonalfalfae a V. dahliae metodou realtime PCR z půdního vzorku\| a) první vzorek\| 3790 b) každý další vzorek\| 630 D 39\| Zjišťování (detekce) cystotvorných háďátek v půdním vzorku plavením\| 154 D 40\| Identifikace cystotvorných háďátek pomocí světelné mikroskopie\| 231 D 41\| Kvantitativní stanovení obsahu cyst (v půdním vzorku)\| 238 D 42\| Zjišťování (detekce) hlístic v půdě, rostlinách, osivu a dřevu pomocí neodstředivých metod\| 130 D 43\| Zjišťování (detekce) hlístic v půdě, rostlinách, osivu a dřevu pomocí odstředivých metod\| 175 D 44\| Detekce druhů hlístic z řádu Dorylaimida v půdě pomocí odstředivých metod\| 761 D 45\| Identifikace hlístic pomocí světelné mikroskopie\| 270 D 46\| Biologický test na výskyt/patogenitu rostlinoparazitických hlístic v půdním vzorku\| 1 880 D 47\| Úřední zkoušky rezistence odrůd plodin na cystotvorná háďátka rodu Globodera - kalkulace na 1 vzorek /odrůdukřížence\| a) první vzorek\| 2 735 b) každý další vzorek\| 535 D 48\| Odborné diagnostické úkony nezahrnuté výše v sazebníku se účtují hodinovou sazbou za každou započatou hodinu\| 380/hod 2. Výše sazby náhrad nákladů za odborné úkony spojené se zjišťováním výskytu škodlivých organismů Položky\| Odborný úkon\| Sazba náhrad nákladů (v Kč) ---\|---\|--- K 1\| Prohlídka rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů ke zjištění výskytu škodlivých organismů [pokud nebyla provedena v rámci uznávacího řízení množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu podle příl. č. 2 bodu 2 a 3a)] se účtuje hodinovou sazbou za každou započatou hodinu\| 440/hod. 3. Výše sazby náhrad nákladů za odběr úředního vzorku pro ověření nepřítomnosti škodlivého organismu Položky\| Odborný úkon\| Sazba náhrad nákladů (v Kč) ---\|---\|--- \| Odběr 1 vzorku rostlin určených k pěstování s výjimkou osiva a hlíz bramboru\| V 1\| a) z porostu\| 210 V 2\| b) z hromad\| 70 V 3\| c) z obalů\| 140 V 4\| Odběr 1 vzorku osiva\| 126 \| Odběr 1 vzorku hlíz bramboru\| V 5\| a) z porostu\| 380 V 6\| b) z hromad\| 215 V 7\| c) z obalů\| 253 V 8\| Odběr 1 vzorku dřeva\| 278 V 9\| Odběr 1 vzorku kůry\| 28 V 10\| Odběr 1 vzorku pěstebního substrátu z hromad\| 28 V 11\| Odběr 1 vzorku zrnin\| 28 V 12\| Odběr 1 vzorku ovoce, zeleniny\| 28 V 13\| Odběr 1 vzorku rostlin neurčených k pěstování (řezané květiny apod.), s výjimkou hlíz bramboru\| 28 V 14\| Odběr 1 vzorku zeminy nebo pěstebního substrátu z pozemku se účtuje hodinovou sazbou za každou započatou hodinu\| 440/hod. 4. Výše sazby náhrad nákladů za odborné úkony související s vystavením nebo nahrazením rostlinolékařského pasu nebo rostlinolékařského pasu pro chráněnou zónu Položka\| Odborný a zkušební úkon\| Sazba náhrad nákladů (v Kč) ---\|---\|--- R 1\| Vystavení nebo nahrazení jednoho rostlinolékařského pasu\| 8 R 2\| Šetření na základě žádosti o schválení plánu řízení rizik škodlivých organismů se účtuje hodinovou sazbou za každou započatou hodinu\| 440/hod. 5. Výše sazby náhrad nákladů za provedení dovozní rostlinolékařské kontroly Položky\| Odborný úkon\| Sazba náhrad nákladů (v Kč) ---\|---\|--- DK 1\| Kontrola dokladů za zásilku\| 254 \| Kontrola totožnosti za zásilku\| DK 2\| a) až do velikosti nákladu kamionu, železničního vagónu nebo kontejneru srovnatelné velikosti\| 254 DK 3\| b) větší než výše uvedených rozměrů\| 508 \| Kontrola zdravotního stavu\| \| a) řízky, sadba (kromě lesnického rozmnožovacího materiálu), sazenice jahodníku nebo zeleniny; za zásilku\| DK 4\| \\- do 10 000 kusů\| 636 DK 5\| \\- za každých dalších 1 000 kusů\| 25 \| \\- nejvýše\| 5 082 \| b) keře, stromy (kromě řezaných vánočních stromků), ostatní\| \| dřeviny z pěstitelských školek včetně reprodukčního materiálu lesních dřevin (kromě semen); za zásilku\| DK 6\| \\- do 1 000 kusů\| 636 DK 7\| \\- za každých dalších 100 kusů\| 16 \| \\- nejvýše\| 5 082 \| c) cibule, oddenkové hlízy, oddenky, hlízy, určené k výsadbě\| \| (kromě hlíz bramboru); za zásilku\| DK 8\| \\- do 200 kg\| 636 DK 9\| \\- za každých dalších 10 kg\| 7 \| \\- nejvýše\| 5 082 \| d) semena, tkáňové kultury; za zásilku\| DK 10\| \\- do 100 kg\| 636 DK 11\| \\- za každých dalších 10 kg\| 7 \| \\- nejvýše\| 5 082 \| e) ostatní rostliny určené k výsadbě, jinde v této tabulce neuvedené, za zásilku\| DK 12\| \\- do 5 000 kusů\| 636 DK 13\| \\- za každých dalších 100 kusů\| 7 \| \\- nejvýše\| 6 292 \| f) řezané květiny; za zásilku\| DK 14\| \\- do 20 000 kusů\| 636 DK 15\| \\- za každých dalších 1 000 kusů\| 7 \| \\- nejvýše\| 5 082 \| g) olistěné větve, části jehličnanů (jiné než řezané vánoční stromky); za zásilku\| DK 16\| \\- do 100 kg\| 636 DK 17\| \\- za každých dalších 100 kg\| 64 \| \\- nejvýše\| 5 082 \| h) řezané vánoční stromky; za zásilku\| \| do 1 000 kusů\| 636 DK 18\| \\- za každých dalších 100 ks\| 64 DK 19\| \\- nejvýše\| 5 082 \| i) listy rostlin, jako jsou byliny, koření a listová zelenina, za zásilku\| DK 20\| \\- do 100 kg\| 636 DK 21\| \\- za každých dalších 10 kg\| 64 \| \\- nejvýše\| 5 082 \| j) ovoce, zelenina (jiná než listová); za zásilku\| DK 22\| \\- do 25 000 kg\| 636 DK 23\| \\- za každých dalších 1 000 kg\| 26 \| k) hlízy bramboru; za partii\| DK 24\| \\- do 25 000 kg\| 1 906 DK 25\| \\- za každých dalších 25 000 kg\| 1 906 \| I) dřevo (kromě kůry); za zásilku\| DK 26\| \\- do 100 m3 objemu\| 636 DK 27\| \\- za každý další m3 objemu\| 7 \| m) zemina a jiný pěstební substrát, kůra; za zásilku\| DK 28\| \\- do 25 000 kg hmotnosti\| 636 DK 29\| \\- za každých dalších 1 000 kg\| 26 \| \\- nejvýše\| 5 082 \| n) zrno; za zásilku\| DK 30\| \\- do 25 000 kg hmotnosti\| 636 DK 31\| \\- za každých dalších 1 000 kg\| 26 \| \\- nejvýše\| 25 410 DK 32\| o) ostatní rostliny nebo rostlinné produkty jinde v této tabulce\| 636 \| neuvedené; za zásilku\| DK 33\| p) dovozní rostlinolékařská kontrola zásilek dovážených fyzickými nepodnikajícími osobami pro svoji vlastní potřebu (kontrola dokladů, kontrola totožnosti a kontrola zdravotního stavu)\| 363 Poznámka: Pokud je zásilka složená z více druhů rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, posuzují se jednotlivé druhy jako samostatné zásilky. 5a. Výše sazby náhrad nákladů za provedení vývozního rostlinolékařského šetření Položka\| Odborný a zkušební úkon\| Sazba náhrad nákladů (v Kč) ---\|---\|--- VK 1\| Vývozní rostlinolékařské šetření - pro vystavení rostlinolékařského osvědčení nebo předvývozního osvědčení - za jedno provedené šetření, tj šetření pro jednoho vývozce, na jednom místě a v jeden den\| 310 VK 2\| Vývozní rostlinolékařské šetření - za provedené šetření a vystavení rostlinolékařského osvědčení jako dokladu CITES - za jedno provedené šetření, tj šetření pro jednoho vývozce, na jednom místě a v jeden den\| 430 5b. Výše sazby náhrad nákladů za provedení šetření pro schválení míst kontrol pro vývoz a dovoz zásilek Položka\| Odborný a zkušební úkon\| Sazba náhrad nákladů (v Kč) ---\|---\|--- VK 3\| Výše náhrad nákladů za provedení šetření před schválením místa pro odbavování rizikových komodit v rámci vývozního šetření a místa pro provádění části dovozní rostlinolékařské kontroly se účtuje hodinovou sazbou za každou započatou hodinu\| 418/hod. VK 4\| Výše náhrad nákladů za provedené šetření v porostech, jejichž produkce je určena k vývozu (pokud toto šetření nebylo provedeno v rámci uznávání množitelských porostů) se účtuje hodinovou sazbou za každou započatou hodinu\| 418/hod. 6. Výše sazby náhrad nákladů za odborné úkony prováděné v oblasti povolování přípravků a) Hodnocení vlastností přípravků mimo přípravky obsahující pouze účinnou látku charakteru mikroorganismů, feromonů, repelentů, látek na bázi potravinářských surovin, rostlinných extraktů, přípravků představujících nízké riziko a přípravků obsahujících jen základní látky, v rámci zpravodajství nebo spoluzpravodajství. Položka\| Odborný úkon\| Sazba náhrad nákladů (v Kč) ---\|---\|--- P 1\| Souhrnné odborné hodnocení podkladových údajů o přípravku a posouzení jeho závěrů z hlediska jednotných zásad hodnocení a rozhodování uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh. Není-li nutno hodnotit studie, sníží se výše náhrady o 49 335 Kč u každého z těchto dílčích hodnocení: * chemické a fyzikální vlastnosti, * osud a chování v životním prostředí, * vliv na necílové organismy, necílové rostliny a rostlinné produkty * vliv na cílové rostliny a rostlinné produkty a účinnost na škodlivé organismy (dále jen „dílčí hodnocení“).\| 351 797 b) Hodnocení vlastností přípravků obsahujících pouze účinnou látku charakteru mikroorganismů v rámci zpravodajství nebo spoluzpravodajství Položka\| Odborný úkon\| Sazba náhrad nákladů (v Kč) ---\|---\|--- P 2\| Souhrnné hodnocení a rozhodování. Není-li nutno hodnotit studie, sníží se výše náhrady o 49 335 Kč u každého z dílčích hodnocení.\| 334 340 c) Hodnocení vlastností přípravků obsahujících pouze účinné látky charakteru feromonů, repelentů, látek na bázi potravinářských surovin, rostlinných extraktů, základních látek a přípravků představujících nízké riziko, v rámci zpravodajství nebo spoluzpravodajství Položka\| Odborný úkon\| Sazba náhrad nákladů (v Kč) ---\|---\|--- P 3\| Souhrnné hodnocení a rozhodování. Není-li nutno hodnotit studie, sníží se výše náhrady o 14 042 Kč u každého z dílčích hodnocení.\| 154 836 7. Výše sazby náhrad nákladů za hodnocení účinné látky, safeneru nebo synergentu Položky\| Odborný úkon\| Sazba náhrad nákladů (v Kč) ---\|---\|--- ÚL 1\| Kontrola úplnost dokumentačního souboru (všechny případy ÚL 2-ÚL 6).\| 42 251 ÚL 2\| Hodnocení nové účinné látky, safeneru nebo synergentu, při zpravodajství v rámci společného hodnocení pro účely jejího schválení nebo obnovy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh mimo látek, představujících nízké riziko.\| 2 080 925 ÚL 3\| Hodnocení látek představujících nízké riziko, při zpravodajství v rámci společného hodnocení před jejich schválením anebo obnovou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh.\| 261 096 ÚL 4\| Hodnocení účinné látky, safeneru nebo synergentu před jejím schválením nebo obnovou jejího schválení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh mimo látky představující nízké riziko, při spoluzpravodajství.\| 665 896 ÚL 5\| Hodnocení opětovně předloženého dokumentačního souboru k účinné látce, safeneru nebo synergentu v případě předchozího negativního závěru (podle rozsahu možného využití závěrů předchozího hodnocení) při zpravodajství nebo spoluzpravodajství.\| 657 041 ÚL 6\| Hodnocení látky představující nízké riziko před jejím schválením nebo obnovou jejího schválení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh nebo hodnocení opětovně předloženého dokumentačního souboru k této látce v případě předchozího negativního závěru (podle rozsahu možného využití závěrů předchozího hodnocení) při zpravodajství nebo spoluzpravodajství.\| 234 911 8. Výše sazby náhrad nákladů za odborné úkony prováděné při udělování osvědčení o způsobilosti k provádění úředně uznaných zkoušek Položka\| Odborný úkon\| Sazba náhrad nákladů (v Kč) ---\|---\|--- O 1\| Provedení auditu.\| 56 293 O 2\| Opakovaný audit, opakované udělení osvědčení.\| 35 294 9. Výše sazby náhrad nákladů za povolení souběžného obchodu Položka\| Odborný úkon\| Sazba náhrad nákladů (v Kč) ---\|---\|--- S 1\| Odborné posouzení podkladových údajů, včetně posouzení identity složení srovnávaných přípravků.\| 14 042 10. Výše sazby náhrad nákladů za povolení pomocného prostředku Položka\| Odborný úkon\| Sazba náhrad nákladů (v Kč) ---\|---\|--- DP 1\| Odborné zhodnocení podkladů.\| 49 335 11. Výše sazby náhrad nákladů za vzájemné uznávání povolení Položka\| Odborný úkon\| Sazba náhrad nákladů (v Kč) ---\|---\|--- P 12\| Souhrnné odborné hodnocení podkladových údajů o přípravku a posouzení jeho závěrů z hlediska jednotných zásad hodnocení a rozhodování uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh.\| 91 460 12. Výše náhrady za další odborné úkony související s částmi 6 až 11 této přílohy se účtuje hodinovou sazbou 1 012 Kč/hod, za každou započatou hodinu. 13. Výše sazby náhrad nákladů za odborné úkony prováděné v oblasti mechanizačních prostředků a) Odborné posouzení v oblasti profesionálních zařízení pro aplikaci přípravků Položka\| Odborný úkon\| Sazba náhrad nákladů (v Kč) ---\|---\|--- M 1\| Odborné posouzení provozovny pro kontrolní testování profesionálních zařízení pro aplikaci přípravků.\| 3 000 b) Odborné ověření způsobilosti technického zařízení k hubení škodlivých organismů a způsobilosti provozovatele k označování a opravám dřeva, dřevěných obalů a jiných předmětů, ošetřených proti škodlivým organismům Položka\| Odborný úkon\| Sazba náhrad nákladů (v Kč) ---\|---\|--- M 2\| Ověření způsobilosti technického zařízení k provádění ošetřování dřeva, dřevěného obalového materiálu a jiných předmětů proti škodlivým organismům, ověření způsobilosti provozovatele tohoto zařízení k provádění označování dřeva, dřevěného obalového materiálu a jiných předmětů a opravovat dřevěný obalový materiál.\| 5 570 M 3\| Ověření způsobilosti provozovatele provádět označování a opravovat dřevěný obalový materiál\| 4 180 14. Výše sazby náhrad nákladů za odborné úkony prováděné v rámci šetření obsahu reziduí POR v rostlinách a půdě pro laboratorní analýzy Odborný a zkušební úkon\| Náklady (v Kč) ---\|--- Odběr vzorku půd pro analýzy reziduí POR\| 437 Odběr vzorku rostlinného materiálu pro analýzy reziduí POR\| 437 15. Udělení povolení k držení a množení karanténního materiálu Odborný a zkušební úkon\| Náklady (v Kč) ---\|--- Ohledání/šetření na místě se účtuje hodinovou sazbou za každou započatou hodinu\| 440/hod. 1) § 3 odst. 5, § 8 odst. 7 a 9 a § 17 odst. 1 zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb., zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 320/2002 a zákona č. 21/2004 Sb. 1a) § 6 odst. 6 písm. b) zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 282/2003 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb. Vyhláška č. 471/2000 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění vyhlášky č. 326/2003 Sb. a vyhlášky č. 475/2004 Sb. 2) § 30 odst. 5 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby). 3) § 14 zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám). 4) § 4 až 6 zákona č. 219/2003 Sb. 5) § 4 odst. 5 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech). § 9 vyhlášky č. 309/2021 Sb., o odběrech a chemických a biologických rozborech vzorků hnojiv. 6) § 5 zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění zákona č. 68/2000 Sb. a zákona č. 322/2004 Sb.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 224/2002 Sb.	Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 224/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví rozsah činností zdravotnických zařízení v oblasti zabránění vzniku, rozvoje a šíření onemocnění tuberkulózou, které nejsou hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění Vyhlášeno 30. 5. 2002, datum účinnosti 15. 6. 2002, částka 86/2002 * § 1 - Náklady spojenými s preventivními opatřeními zabraňujícími vzniku, rozvoji a šíření onemocnění tuberkulózou se rozumí kromě nákladů hrazených ze zdravotního pojištění též úhrada: * § 2 - (1) Výdaje za činnosti uvedené v § 1 hradí nestátnímu zdravotnickému zařízení stát prostřednictvím orgánu příslušného k registraci nestátního zdravotnického zařízení, pokud s ním za tímto účelem tento uzavřel smlouvu podle zvláštního právního předpisu,2) n * § 3 - Přechodné ustanovení * § 4 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. června 2002. Aktuální znění od 15. 6. 2002 224 VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví ze dne 22. května 2002, kterou se stanoví rozsah činností zdravotnických zařízení v oblasti zabránění vzniku, rozvoje a šíření onemocnění tuberkulózou, které nejsou hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 108 odst. 1 k provedení § 45 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů: § 1 Náklady spojenými s preventivními opatřeními zabraňujícími vzniku, rozvoji a šíření onemocnění tuberkulózou se rozumí kromě nákladů hrazených ze zdravotního pojištění též úhrada: a) poštovného za zasílání pozvánek na pravidelné očkování proti tuberkulóze a kontrolu jizev a na provedení tuberkulinového testu,1) za zasílání žádostí o předávání zdravotnické dokumentace a její předávání, včetně opakovaného zvaní na kalmetizaci, b) telefonních poplatků na dohledávání dětí, které podléhají kalmetizaci a nově se přistěhovaly do spádové oblasti lékaře oboru tuberkulózy a respiračních nemocí, včetně zajišťování údajů o provedené kalmetizaci u těchto dětí, c) pozvánek na kalmetizaci, nových kalmetizačních karet, tří typů poučení pro rodiče o kalmetizaci, kterými jsou souhlas rodičů s provedením tuberkulinového testu, poučení pro rodiče o aplikaci tuberkulinu a poučení pro rodiče o očkování proti tuberkulóze, d) administrativních činností spojených s prevencí tuberkulózy spočívajících v čase kalmetizační sestry stráveném při vyhledávání karet, vypisování kalmetizačních karet, vypisování pozvánek, telefonických konzultacích s jinými odbornými lékaři z důvodů přešetření, případné kontraindikace kalmetizace a dále při organizaci a zajišťování kalmetizace, vedení dispenzáře tuberkulózou nemocných a osob se zvýšeným rizikem tuberkulózy, kterými jsou zejména osoby v kontaktu s onemocněním tuberkulózou, e) dopravy kalmetizační sestry z pracoviště do místa, kde je na základě souhlasu rodičů prováděna kalmetizace, například do školy či do ordinace praktického dětského lékaře, f) ztráty tuberkulinu a očkovací látky proti tuberkulóze při jejich aplikaci dané krátkou dobou použitelnosti vícedávkové ampule, g) kontroly léčby antituberkulotiky, spočívající v podání pokračovací tabletové antituberkulózní léčby pod dohledem zdravotnického personálu. § 2 (1) Výdaje za činnosti uvedené v § 1 hradí nestátnímu zdravotnickému zařízení stát prostřednictvím orgánu příslušného k registraci nestátního zdravotnického zařízení, pokud s ním za tímto účelem tento uzavřel smlouvu podle zvláštního právního předpisu,2) nebo zřizovatel státního zdravotnického zařízení, který zajišťováním těchto činností pověřil zdravotnické zařízení, které zřídil.3) (2) Zdravotnické zařízení předkládá k úhradě doložené výdaje za uplynulé kalendářní čtvrtletí do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí doby, za kterou se úhrada poskytuje. § 3 Přechodné ustanovení Výdaje za činnosti stanovené v § 1, které vznikly zdravotnickým zařízením od 1. ledna 2001 do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, vyúčtují tato zdravotnická zařízení okresním úřadům nebo svým zřizovatelům do 31. července 2002. § 4 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. června 2002. Ministr: prof. MUDr. Fišer, CSc. v. r. 1) Vyhláška č. 439/2000 Sb., o očkování proti infekčním nemocem. 2) § 5 zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění zákona č. 161/1993 Sb. 3) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 225/2002 Sb.	Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 225/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství o podrobném vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí a způsobu a rozsahu péče o ně Vyhlášeno 30. 5. 2002, datum účinnosti 10. 6. 2002, částka 86/2002 * § 1 - Předmět úpravy * Podrobné vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí * § 2 - (1) Stavba k závlaze pozemku je stavba, soubor staveb, jejich částí a zařízení závlahové soustavy; je tvořena hlavním závlahovým zařízením a podrobným závlahovým zařízením a slouží k umělému dodávání závlahové vody pro vyrovnání vláhového deficitu zeměděls * Způsob a rozsah péče o stavby k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich části * § 3 - (1) Péči o stavby k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich části provádí jejich vlastník údržbou těchto staveb. Údržba staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí se provádí za účelem zpomalení procesu fyzického opotřebení a zabezpeče * § 4 - Udržovací prohlídky staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí * § 5 - Údržba staveb k závlaze pozemků * § 6 - Údržba staveb k odvodnění pozemků * § 7 - Údržba staveb k ochraně pozemků před erozní činností vody * § 8 - Zrušovací ustanovení * § 9 - Účinnost Aktuální znění od 10. 6. 2002 225 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 17. května 2002 o podrobném vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí a způsobu a rozsahu péče o ně Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 56 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon): § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška podrobně vymezuje stavby k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich části, a to k závlaze pozemků, k odvodnění pozemků a k ochraně pozemků před erozní činností vody. Vyhláška dále stanoví způsob a rozsah péče o tyto stavby a jejich části. Podrobné vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí § 2 (1) Stavba k závlaze pozemku je stavba, soubor staveb, jejich částí a zařízení závlahové soustavy; je tvořena hlavním závlahovým zařízením a podrobným závlahovým zařízením a slouží k umělému dodávání závlahové vody pro vyrovnání vláhového deficitu zemědělských plodin, k aplikaci hnojivých a jiných roztoků na pozemky, popřípadě k tepelné regulaci, například protimrazové ochraně nebo ochlazování, a to postřikem, podmokem (brázdovým nebo drenážním), přeronem, výtopou nebo jiným způsobem, zejména kapkovým, bodovým nebo podpovrchovým systémem. (2) Hlavní závlahové zařízení je soubor objektů, které slouží k odběru a dopravě závlahové vody (závlahový provoz), zejména odběrné objekty, nádrže, čerpací stanice, otevřené kanály i krytá potrubí, včetně objektů na nich, přivaděče kryté i otevřené s objekty na nich, závlahová trubní síť pro přívod závlahové vody k místům jejího odběru do podrobných závlahových zařízení, včetně objektů a zařízení na ní, například vzdušníky, kalníky, výtlaky, hydranty nebo armaturní šachty. Hlavním závlahovým zařízením jsou i zpevněné manipulační plochy a cesty sloužící výhradně pro závlahový provoz. (3) Podrobné závlahové zařízení je soubor objektů a zařízení, které slouží k rozvodu závlahové vody po pozemcích, zejména přenosné potrubí a armatury na něm, postřikovače, pásové zavlažovače, širokozáběrové zavlažovací stroje nebo zavlažovací hadice s kapkovači. (4) Stavba k odvodnění pozemku je stavba, soubor staveb, jejich částí a zařízení odvodňovací soustavy; je tvořena hlavním odvodňovacím zařízením a podrobným odvodňovacím zařízenímpodrobným odvodňovacím zařízením a slouží k odvádění nadbytku povrchové a podzemní vody z pozemku, k provzdušňování pozemku a k ochraně odvodňovaného pozemku před zaplavením vnějšími vodami, a to podzemním nebo povrchovým odvodněním. Odvodnění pozemků podzemním odvodněním se provádí zejména drenážní sítí (trubkovou drenáží, krtčí drenáží, křížovou drenáží), nebo regulační drenáží. Odvodnění pozemků povrchovým odvodněním se provádí zejména odvodňovacími kanály nebo příkopy. (5) Hlavní odvodňovací zařízení je soubor objektů, které slouží k odvádění nadbytku povrchové a podzemní vody z pozemku, k provzdušňování pozemku a k ochraně odvodňovaného pozemku před zaplavením vnějšími vodami, zejména otevřené kanály (svodné odvodňovací příkopy, záchytné příkopy a suché nádrže k zachycení vnějších vod, přehrážky a objekty sloužící k regulaci), krytá potrubí (od světlosti 30 cm včetně), včetně objektů na nich (stupně, skluzy) a odvodňovací čerpací stanice. (6) Podrobné odvodňovací zařízeníPodrobné odvodňovací zařízení je soubor objektů, které slouží k bezprostřední úpravě vodního režimu půdy tak, aby stav pozemku odpovídal vláhové potřebě plodin a předpokládané činnosti na něm; pro podzemní odvodnění je tvořeno sběrnými drény, svodnými drény, výustěmi, drenážními šachtami (podzemní drenážní síť) a pro povrchové odvodnění je tvořeno sběrnými příkopy a objekty na nich. (7) Stavba k ochraně pozemku před erozní činností vody je stavba nebo soubor staveb, upravující sklon území nebo zachycující a odvádějící povrchovou vodu a splaveniny stékající po pozemcích nebo zvyšující infiltraci povrchové vody; je tvořena zejména protierozními příkopy, průlehy, terasami, přehrážkami nebo suchými nádržemi. (8) Protierozní příkop je zpravidla lichoběžníkového profilu, sloužící k zachycování a odvádění nebo k infiltraci povrchové vody a k zachycování splavenin. (9) Průleh je mělký a široký příkop s mírným sklonem svahů. (10) Terasa je umělý nebo přírodní terénní stupeň, zmenšující sklon části svahu. (11) Přehrážka je příčný objekt v korytě, strži nebo na svahu pozemku, vytvářející prostor pro zachycení splavenin a zmenšení sklonu dna koryta nebo dna strže nad objektem. (12) Suchá nádrž je vodní nádrž se speciálním rozdělením prostoru nádrže, určená zejména k ochraně níže položeného území před účinky erozní činnosti vody nebo ke krátkodobému zachycení a odtoku tekoucí povrchové vody a splavenin. (13) Přeron je způsob umělého dodávání závlahové vody, při němž závlahová voda stéká po povrchu půdy v tenké vrstvě a přitom ji vsakem navlažuje. (14) Výtopa je způsob umělého dodávání závlahové vody, při němž je půda zaplavována vodou ve vrstvě do 0,3 m. Způsob a rozsah péče o stavby k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich části § 3 (1) Péči o stavby k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich části provádí jejich vlastník údržbou těchto staveb. Údržba staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí se provádí za účelem zpomalení procesu fyzického opotřebení a zabezpečení spolehlivého a bezpečného provozu těchto staveb. Rozsah údržby vychází ze zápisu o udržovací prohlídce. (2) Udržovací prohlídka se provádí za účelem zjištění stavu a funkčnosti těchto staveb nebo jejich částí pro posouzení nutnosti údržby. Podkladem pro udržovací prohlídku je dokumentace těchto staveb (včetně manipulačního a provozního řádu), popřípadě jiné okolnosti, které vlastník těchto staveb považuje za důležité pro zajištění účelu udržovací prohlídky. (3) Udržovací prohlídka se provádí nejméně jedenkrát ročně. O výsledku udržovací prohlídky se pořizuje zápis o udržovací prohlídce, který se archivuje po dobu pěti let. Zápis o udržovací prohlídce obsahuje obecné náležitosti a soupis závad, zjištěných udržovací prohlídkou podle odstavce 2. Obecnými náležitostmi zápisu jsou název stavby, datum udržovací prohlídky a vymezení lokality stavby. § 4 Udržovací prohlídky staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí Při udržovací prohlídce se ověřuje a) u kanálů, příkopů, protierozních příkopů a průlehů 1. stav opevnění, popřípadě těsnění dna a svahů, (nátrže) a souběžných ochranných hrázek, 2. stav nánosů v korytě, 3. stav travních porostů, doprovodných a břehových porostů křovin a dřevin, 4. výskyt řas a jiných vodních rostlin v korytě, 5. stav objektů (například prahů, stupňů, skluzů, propustků, mostků, rozdělovacích objektů nebo hradicích zařízení), 6. stav uzávěrů a dalších pohyblivých mechanizmů, b) u přehrážek a teras 1. deformace a stav koruny, jíž se rozumí horní část konstrukce přehrážek a teras (poklesy, posuny, trhliny), 2. stav opevnění, těsnicích prvků, břehů, 3. stav doprovodných porostů, 4. stav zanesení prostoru pro zachycení splavenin, 5. stav funkčních objektů, c) u podzemních trubních kanálů a přivaděčů (zařízení sloužících k přivádění závlahové vody) 1. stav šachet, 2. stav usazovacích prostorů, 3. stav vtokových a výtokových objektů, 4. stav česlí (zařízení bránící vniknutí pevných předmětů), d) u trubního podzemního vedení a drenážní sítě 1. výskyt vlhkých nebo zbahnělých míst, 2. stav nadzemních objektů (šachty, výustě, jímky, objekty regulační drenáže), 3. odtoky z drénů, stav recipientu v okolí vyústi drenážní sítě, e) u trubního podzemního tlakového vedení (výtlaků) 1. výskyt vlhkých nebo zbahnělých míst, 2. stav nadzemních objektů (hydranty, kalníky, vzdušníky, šachty, značení, potřeba čištění, potřeba obnovy nátěrů), 3. stav zařízení katodové ochrany, f) u trubního nadzemního tlakového vedení (výtlaků) 1. stav spojek a těsnění, 2. poškození zařízení, deformace, 3. potřeba obnovy nátěrů, 4. stav postřikovačů a výtokových zařízení, 5. stav podpůrných a pomocných konstrukcí, g) u čerpacích stanic, přivaděčů (zařízení sloužících k přivádění závlahové vody) a dalších pozemních objektů 1. stav cest sloužících výhradně pro závlahový provoz, zpevněných manipulačních ploch, oplocení, 2. stav venkovních vedení (elektrické, telefonní, signalizace), 3. stav odběrných objektů, čerpacích jímek, hrazení, česlí, usazovacích prostorů, 4. stav pohybových mechanizmů, 5. stav stavební části (zdivo, omítky, střechy, okna, dlažby apod.), 6. stav instalací (zdravotně-technické, vytápění, elektroinstalace, protipožární ochrana), 7. stav technologického vybavení (čerpací agregáty, evakuační stanice, kompresory), 8. stav potrubí a armatur, 9. stav tlakových nádob a platnost revizí, 10. stav zdvihacího zařízení a platnost revizí, 11. stav elektrozařízení a platnost revizí (rozvodny, transformátory, motorové rozvody, elektromotory, rozvaděče, automatické systémy řízení), h) u suchých nádrží 1. stav opevnění, 2. stav usazovacích prostorů, 3. stav zanesení prostorů pro zachycení splavenin, 4. stav prostorů ke krátkodobému zachycení odtoku povrchové vody. § 5 Údržba staveb k závlaze pozemků (1) Údržba stavby k závlaze pozemku vychází z dokumentace skutečného provedení stavby k závlaze pozemku a provádí se v souladu s příslušnou částí technické normy1) a podle zvláštního právního předpisu2) péčí o a) odběrné objekty 1. ošetřováním porostů, svahů, případných hrázek, nádrží a odběrných objektů, 2. odstraňováním nánosů z akumulačních prostorů, čištěním od usazenin, plovoucích látek a řas, 3. čištěním konstrukcí funkčních objektů (hradicích zařízení, česlí, usazovacích prostorů), 4. ošetřováním kovových konstrukcí nátěry a čištěním a ošetřováním pohyblivých mechanizmů, b) závlahové kanály a příkopy 1. ošetřováním travních porostů, svahů, rovněž i případných hrázek včetně jejich odstraňování či dosévání, 2. ošetřováním doprovodních porostů dřevin, včetně jejich odstraňování či doplňování, 3. odstraňováním nánosů, 4. čištěním konstrukcí objektů (propustky, hrazení, rozdělovací objekty), 5. ošetřováním kovových konstrukcí nátěry a čištěním a ošetřováním pohyblivých mechanizmů, c) závlahové trubní sítě, přivaděče 1. kontrolou funkce, čištěním, ošetřováním (konzervací) objektů a zařízení na trubní síti (šoupátka, kalníky, vzdušníky, hydranty), 2. ošetřováním kovových konstrukcí nátěry a čištěním, ošetřováním pohyblivých mechanizmů, 3. čištěním a odvodňováním sítě po ukončení závlahového provozu a před zahájením závlahového provozu, 4. péčí o katodovou ochranu ocelových trubních řadů podle provozních předpisů pro elektrotechnická zařízení, d) povrchová trubní vedení, výtlaky a postřikovače 1. kontrolou, čištěním a odvodněním po ukončení závlahového provozu, čištěním a ošetřováním (promazáním) pohyblivých mechanizmů, 2. čištěním, ošetřováním (konzervací) rozebíratelného potrubí a jeho součástí (armatur), obnovením nátěrů, 3. zimním uskladněním (kromě stabilních potrubí), e) pásové zavlažovače a zavlažovací stroje 1. provedením prací specifikovaných podle návodu k obsluze a údržbě, který je dodáván výrobcem zařízení, 2. odvodněním a zazimováním zařízení, která nejsou určena pro zimní provoz, f) stavební část závlahové čerpací stanice 1. péčí o řádný stav areálu závlahové čerpací stanice (povrchové plochy, přístupové komunikace, oplocení), 2. sekáním a ošetřováním travních porostů, včetně dosévání, ošetřování doprovodního porostu, včetně jeho doplňování, 3. péčí o řádný stav odběrných objektů, sacích jímek, včetně jejich funkčního vybavení (uzávěry, pohyblivé mechanizmy), 4. péčí o protipožární opatření a jeho kontrolou, 5. údržbou stavebních objektů a jejich částí - omítek, střech, oken, kovových a dřevěných konstrukcí, 6. údržbou vodovodních a kanalizačních instalací, 7. údržbou elektroinstalací, vzduchotechniky, vytápění (podle pokynů výrobce zařízení), g) technologickou část závlahové čerpací stanice 1. péčí o závlahové čerpací agregáty (kontrolou dostatku mazadel, řádného stavu ucpávek, kontrolou zavodnění), 2. péčí o další funkční vybavení závlahové čerpací stanice (evakuační stanice, kompresory, tlakové nádoby), 3. péčí o řádný stav zdvihacího zařízení, 4. péčí o řádný stav potrubního vedení, včetně armatur (například uzávěry nebo zpětné klapky), 5. péčí o řádný stav elektrotechnického zařízení (přípojky, rozvodny, transformátory, motorové rozvody, elektromotory, rozvaděče, automatické systémy řízení). (2) V závlahovém období se odstraňují závady bránící užívání stavby k závlaze pozemku a provádí se údržba zajišťující její provoz. Ostatní údržba se provádí zpravidla po skončení závlahového období. Kromě vlastních funkčních objektů stavby k závlaze pozemků se rovněž provádí údržba všech pomocných a měřicích zařízení, například výškových a polygonových bodů, vodočtů, mezníků a staničení. § 6 Údržba staveb k odvodnění pozemků (1) Údržba stavby k odvodnění pozemku vychází z dokumentace skutečného provedení stavby k odvodnění pozemku, pokud je k dispozici, a provádí se v souladu s příslušnou částí technické normy3) péčí o a) stavbu k odvodnění pozemku podzemním odvodněním - trubní podzemní vedení a drenážní síť 1. čištěním trubních kanálů a potrubí drenážní sítě (propláchnutí vodou, čištění drátem, soutyčím, tlakovým čističem), 2. čištěním nadzemních objektů na síti i jejich jednotlivých částí od nánosů a zarůstání (zejména výustě, šachty, objekty regulační drenáže), 3. udržováním krycích poklopů a desek, obsekáváním okolí šachet, pokud jsou na lokalitách s trvalými travními porosty, 4. ošetřováním kovových a dřevěných součástí konstrukcí (odstraňováním rzi, ochrannými nátěry), 5. kypřením půdy nad krtčí drenáží, b) stavbu k odvodnění pozemku povrchovým odvodněním, jímž se rozumí odvodňovací kanály nebo příkopy, a to 1. péčí o travní porosty dna a svahů koryta (rovněž i ochranných hrází), včetně jejich odstraňování kosením, popřípadě jejich doséváním, 2. odstraňováním nánosů, 3. odstraňováním výmolů a nátrží v korytech (popřípadě v ochranných hrázích) jejich zasypáním, včetně zhutnění a povrchové úpravy, 4. odstraňováním překážek v korytě bránících průtočnosti, 5. péčí o břehové porosty, včetně jejich doplňování, 6. čištěním objektů v kanálech (propustky, mostky, stupně, skluzy, usazovací prostory, česle), včetně ošetřování jejich kovových a dřevěných konstrukcí obnovou ochranných nátěrů, c) stavební část odvodňovací čerpací stanice, a to 1. péčí o řádný stav areálu čerpací stanice (povrchové plochy, přístupové komunikace, oplocení), 2. sekáním a ošetřováním travních porostů, včetně dosévání, ošetřování doprovodního porostu, včetně jeho doplňování, 3. čištěním a péčí o řádný stav odběrných objektů, sacích jímek, včetně jejich funkčního vybavení (uzávěry, pohyblivé mechanizmy), 4. péčí o protipožární opatření a jeho kontrolou, 5. údržbou stavebních objektů - omítek, střech, oken, včetně ošetřování kovových nebo dřevěných konstrukcí, 6. údržbou vodovodních a kanalizačních instalací, 7. údržbou elektroinstalací, vzduchotechniky, vytápění (podle potřeby zajištění provozuschopnosti zařízení a v souladu s pokyny a předpisy výrobce zařízení), d) strojní a elektrotechnické části čerpací stanice údržbou podle samostatného provozního řádu, u menších stanic podle pokynů a předpisů výrobce zařízení. (2) Kromě vlastních funkčních objektů stavby k odvodnění pozemků se rovněž provádí údržba výškových a polygonových bodů, vodočtů, mezníků a staničení. § 7 Údržba staveb k ochraně pozemků před erozní činností vody (1) Údržba stavby k ochraně pozemku před erozní činností vody vychází z dokumentace skutečného provedení stavby k ochraně pozemku před erozní činností vody a provádí se péčí o a) protierozní příkopy, průlehy, přehrážky a suché nádrže 1. péčí o travní porosty dna a svahů, včetně jejich odstraňování kosením, popřípadě doséváním, 2. odstraňováním nánosů, 3. odstraňováním výmolů a nátrží v korytech, 4. odstraňováním překážek v korytě bránících průtočnosti, 5. péčí o břehové porosty, včetně jejich doplňování, 6. běžnou údržbou jednoduchých zpevnění - záhozy, pohozy, dlažby, plůtky, vegetační opevnění, 7. čištěním souvisejících objektů (propustky, mostky, stupně, skluzy, usazovací prostory, česle), včetně ošetřování jejich kovových a dřevěných konstrukcí obnovou ochranných nátěrů, b) terasy 1. ošetřováním travních porostů nebo porostů dřevin na terasových svazích, 2. péčí o objekty odvodnění teras, 3. péčí o opěrné zdi teras. (2) Kromě vlastních objektů stavby k ochraně pozemků před erozní činností vody se rovněž provádí údržba výškových a polygonových bodů, vodočtů, mezníků a staničení. § 8 Zrušovací ustanovení Zrušuje se vyhláška č. 34/1960 Sb., o povinnostech vlastníků (uživatelů) meliorovaných pozemků při provozu a udržování rozvodné závlahové sítě a odvodňovací, drenážní a drobné odpadové sítě melioračních staveb zrušených vodních družstev a o provozu a udržování těchto částí melioračních staveb. § 9 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 10. června 2002. Ministr: Ing. Fencl v. r. 1) TNV 75 4933, TNV 75 4934, ČSN 69 0012, ČSN 34 3100. 2) Například vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb., vyhláška č. 195/2002 Sb., o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl. 3) TNV 75 4922.
Zákon č. 226/2002 Sb.	Zákon č. 226/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu) Vyhlášeno 4. 6. 2002, datum účinnosti 1. 7. 2002, částka 87/2002 * ČÁST PRVNÍ - Změna trestního řádu * ČÁST DRUHÁ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 19. 9. 2016 (297/2016 Sb.) 226 ZÁKON ze dne 9. května 2002, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna trestního řádu Čl. I Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 424/2001 Sb. a zákona č. 200/2002 Sb., se mění takto: V § 59 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Ten, kdo činí podání v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu, uvede současně poskytovatele certifikačních služeb, který jeho certifikát vydal a vede jeho evidenci, nebo certifikát připojí k podání.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. ČÁST DRUHÁ Změna občanského soudního řádu Čl. II Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb. a zákona č. 202/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 42 odst. 1 se zrušují slova „podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů“. 2. V § 42 odst. 3 se za slova „učiněno telefaxem“ vkládají slova „nebo v elektronické podobě“. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 227/2002 Sb.	Zákon č. 227/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 212/2000 Sb., o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem a o změně zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 4. 6. 2002, datum účinnosti 4. 6. 2002, částka 87/2002 * Čl. I - V § 3 odst. 2 zákona č. 212/2000 Sb., o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem a o změně zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému ze * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 4. 6. 2002 227 ZÁKON ze dne 9. května 2002, kterým se mění zákon č. 212/2000 Sb., o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem a o změně zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V § 3 odst. 2 zákona č. 212/2000 Sb., o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem a o změně zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se slova „do 31. prosince 2002“ nahrazují slovy „do 31. prosince 2006“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 228/2002 Sb.	Zákon č. 228/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích) Vyhlášeno 4. 6. 2002, datum účinnosti 1. 5. 2004, částka 87/2002 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o advokacii * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o soudech a soudcích * ČÁST TŘETÍ - Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 5. 2004 228 ZÁKON ze dne 9. května 2002, kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o advokacii Čl. I Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., zákona č. 120/2001 Sb. a zákona č. 6/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odstavec 1 zní: „(1) Právní služby na území České republiky jsou oprávněni poskytovat za podmínek stanovených tímto zákonem a způsobem v něm uvedeným a) advokáti, b) fyzické osoby, které jsou státními příslušníky některého z členských států Evropské unie nebo členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru a které v tomto státě získaly oprávnění poskytovat právní služby (dále jen „domovský stát“) pod profesním označením svého domovského státu oznámeným ve sdělení Ministerstva spravedlnosti vyhlášeném ve Sbírce zákonů, (dále jen „evropský advokát“).“. 2. V § 3 odst. 3 se slova „(§ 5 odst. 3)“ nahrazují slovy „(§ 5a odst. 2)“. 3. V § 5 odst. 1 se slova „na žádost“ nahrazují slovy „na základě písemné žádosti“. 4. V § 5 odst. 1 písm. b) se na konci doplňují slova „nebo získal vzdělání v oblasti práva na vysoké škole v zahraničí, pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, anebo je toto vzdělání uznáno podle zvláštních právních předpisů“. 5. V § 5 se odstavce 2 až 4 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 6. Za § 5 se vkládají nové § 5a až 5g, které znějí: „§ 5a (1) Komora zapíše na základě písemné žádosti po složení slibu do seznamu advokátů každého, kdo splňuje podmínky uvedené v § 5 písm. a) a d) až g) a a) prokáže, že je oprávněn poskytovat právní služby způsobem uvedeným v § 3 v jiném státě za podmínek slučitelných s tímto zákonem, a b) složí uznávací zkoušku (§ 54 odst. 3). (2) Advokát, který byl zapsán do seznamu advokátů podle odstavce 1, je oprávněn poskytovat právní služby pouze v oblasti práva státu, v němž získal oprávnění k poskytování právních služeb, a v oblasti práva mezinárodního. § 5b (1) Komora zapíše na základě písemné žádosti po složení slibu do seznamu advokátů evropského advokáta, který splňuje podmínky uvedené v § 5 písm. a) a d) až g) a který prokáže, že a) poskytoval v České republice bez podstatnějších přerušení právní služby jako usazený evropský advokát (§ 35l odst. 1) po dobu alespoň tří let, b) právní služby podle písmena a) poskytoval v oblasti práva České republiky. (2) Prokáže-li žadatel o zápis do seznamu advokátů, který nesplňuje podmínku uvedenou v odstavci 1 písm. b), v pohovoru před tříčlennou komisí jmenovanou předsedou Komory, že jeho znalosti o právu České republiky a stavovských předpisů, jakož i zkušenosti získané v průběhu dosavadního poskytování právních služeb jsou dostatečné k výkonu advokacie, může Komora splnění této podmínky zcela nebo zčásti prominout. § 5c Komora zapíše na základě písemné žádosti po složení slibu do seznamu advokátů státního příslušníka některého z členských států Evropské unie nebo členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru, který splňuje podmínky uvedené v § 5 písm. a) a d) až g) a který a) prokáže, že splnil podmínky profesního vzdělání a praxe stanovené v tomto státě k získání oprávnění k poskytování právních služeb pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b), a b) složí zkoušku způsobilosti (§ 54 odst. 2). § 5d Komora vydá advokátovi, který byl zapsán do seznamu advokátů, po uhrazení poplatku, který stanoví stavovský předpis nejvýše částkou 5 000 Kč, osvědčení o zápisu do seznamu advokátů; v osvědčení Komora vyznačí omezení rozsahu poskytování právních služeb podle § 5a odst. 2. § 5e Zápis do seznamu advokátů zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději do jednoho týdne od vydání osvědčení podle § 5d. § 5f Advokát, který byl zapsán do seznamu advokátů podle § 5a, je oprávněn požádat o nový zápis do seznamu advokátů podle § 5 nebo § 5c, pokud splní podmínky pro zápis do seznamu advokátů uvedené v těchto ustanoveních. § 5g Tomu, kdo prokáže právní zájem, Komora osvědčí, zda splňuje podmínky pro zápis do seznamu advokátů podle § 5 písm. b), c) a h).“. 7. V § 6 odst. 2 se za slova „právního čekatele státního zastupitelství“ doplňují slova „, notářského kandidáta“, za slovo „exekutora“ se doplňují slova „, exekutorského kandidáta“ a za slova „Nejvyššího soudu“ se doplňují slova „anebo Nejvyššího správního soudu“. 8. § 7 zní: „§ 7 (1) Komora umožní do devíti měsíců od doručení písemné žádosti vykonat po uhrazení poplatku, který stanoví stavovský předpis nejvýše částkou 5 000 Kč, (dále jen „poplatek za zkoušku“) a) advokátní zkoušku (§ 54 odst. 1) každému, kdo prokáže, že splňuje podmínky uvedené v § 5 písm. a) až d), b) zkoušku způsobilosti (§ 54 odst. 2) státnímu příslušníkovi některého z členských států Evropské unie nebo členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru, který prokáže, že splňuje podmínky uvedené v § 5 písm. a) a d) až g) a v § 5c písm. a), c) uznávací zkoušku (§ 54 odst. 3) každému, kdo prokáže, že splňuje podmínky uvedené v § 5 písm. a) a d) až g) a v § 5a odst. 1 písm. a). (2) Komora vyrozumí uchazeče o tom, zda splňuje podmínky pro vykonání zkoušky podle odstavce 1 nejpozději do čtyř měsíců po doručení žádosti o vykonání zkoušky. (3) Ten, kdo při některé ze zkoušek uvedených v odstavci 1 neuspěl, může do jednoho měsíce ode dne jejího konání požádat písemně Komoru, aby mu umožnila její opakování. Komora opakování zkoušky po uhrazení poplatku za zkoušku umožní, a to tak, aby se opakovaná zkouška konala nejdříve po uplynutí doby šesti měsíců ode dne konání zkoušky, při které žadatel neuspěl. Zkoušku lze opakovat pouze dvakrát. (4) Ten, kdo při některé ze zkoušek uvedených v odstavci 1 neuspěl a nepodal ve lhůtě podle odstavce 3 žádost o její opakování, anebo ten, kdo při některé ze zkoušek uvedených v odstavci 1 neuspěl ani při jejím druhém opakování, může podat další žádost o vykonání zkoušky nejdříve po uplynutí doby tří let ode dne konání zkoušky, při které naposledy neuspěl. Ten, kdo takto požádá o vykonání advokátní zkoušky, musí dále prokázat, že v posledních třech letech před podáním žádosti vykonával alespoň po dobu dalších dvou let právní praxi advokátního koncipienta; jinak platí ustanovení odstavce 1 obdobně. (5) Komora umožní do jednoho měsíce od doručení písemné žádosti o složení slibu a zápis do seznamu advokátů složení slibu každému, kdo prokáže, že splňuje podmínky uvedené v § 5 písm. a) až h) nebo v § 5a až 5c. Komora zapíše žadatele do seznamu advokátů ke dni složení slibu nebo k pozdějšímu dni uvedenému v žádosti, nepřesahuje-li doba mezi složením slibu a tímto dnem tři měsíce; jinak Komora žádost zamítne s tím, že uznání jiné zkoušky nebo uznání jiné praxe podle § 6 anebo prominutí podmínky pro zápis do seznamu advokátů podle § 5b odst. 2 pozbývají platnosti.“. 9. V § 7b odst. 1 písm. g) se slova „následujícího po měsíci“ zrušují. 10. V § 8 odst. 1 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 11. V § 8 odst. 2 se slova „§ 5 odst. 1 písm. a), b) nebo d) anebo v § 5 odst. 2 písm. a)“ nahrazují slovy „§ 5 písm. a), b) nebo d) anebo v § 5a odst. 1 písm. a)“. 12. § 10 zní: „§ 10 (1) Dojde-li u advokáta, který byl zapsán do seznamu advokátů podle § 5a, k pozastavení či zániku oprávnění poskytovat právní služby v cizině, pozastaví mu Komora výkon advokacie podle tohoto zákona, popřípadě jej ze seznamu advokátů vyškrtne. (2) Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán cizího státu o pozastavení výkonu advokacie advokátovi, který byl zapsán do seznamu advokátů podle § 5a, jakož i o vyškrtnutí tohoto advokáta ze seznamu advokátů. (3) Byl-li pozastaven výkon advokacie advokátovi, který byl zapsán do seznamu advokátů podle § 5b, anebo byl-li tento advokát ze seznamu advokátů vyškrtnut, informuje Komora bez odkladu v potřebném rozsahu o těchto skutečnostech orgán domovského státu, od něhož získal oprávnění k poskytování právních služeb pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b) (dále jen „příslušný orgán domovského státu“). (4) Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán členského státu Evropské unie nebo členského státu Dohody o evropském hospodářském prostoru, ve kterém advokát zapsaný do seznamu advokátů podle § 5 nebo § 57 poskytuje právní služby v postavení obdobném usazenému evropskému advokátovi podle tohoto zákona, o pozastavení výkonu advokacie tomuto advokátovi, jakož i o vyškrtnutí tohoto advokáta ze seznamu advokátů.“. 13. V § 15 odst. 7 se slova „§ 19 písm. a) a c)“ nahrazují slovy „§ 19 odst. 1 písm. a) a c)“. 14. V § 21 odst. 10 se slova „k informování orgánu v cizím státě podle § 35d“ nahrazují slovy „ke splnění informační povinnosti podle § 10 odst. 2 až 4, § 35d a § 35r odst. 1, 2 a 4“. 15. V § 22 odstavec 2 zní: „(2) Způsob určení odměny a náhrad advokáta, popřípadě i jejich výši stanoví Ministerstvo spravedlnosti po předchozím vyjádření Komory vyhláškou.“. 16. V § 27 odst. 1 větě druhé se slovo „ustanoví“ nahrazuje slovem „určí“. 17. V § 27 odst. 2 větě první se slovo „ustanovený“ nahrazuje slovem „určený“ a slovo „ustanovení“ se nahrazuje slovem „určení“. 18. V § 35b v úvodní větě se slova „se hledí,“ nahrazují slovy „se pro účely kárného řízení hledí,“. 19. § 35d zní: „§ 35d (1) Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán cizího státu o zahájení a o výsledku kárného řízení proti advokátovi, který byl zapsán do seznamu advokátů podle § 5a. (2) Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán členského státu Evropské unie nebo členského státu Dohody o evropském hospodářském prostoru, ve kterém advokát zapsaný do seznamu advokátů podle § 5 nebo § 57 poskytuje právní služby v postavení obdobném usazenému evropskému advokátovi podle tohoto zákona, o zahájení a výsledku kárného řízení proti tomuto advokátovi.“. 20. Za část druhou se vkládá nová část třetí, která včetně nadpisů zní: „ČÁST TŘETÍ EVROPSKÝ ADVOKÁT HLAVA PRVNÍ Hostující evropský advokát § 35f Hostujícím evropským advokátem je evropský advokát, který poskytuje právní služby na území České republiky dočasně nebo příležitostně. § 35g Hostující evropský advokát je povinen používat při poskytování právních služeb profesní označení podle § 2 odst. 1 písm. b) s uvedením příslušného orgánu domovského státu; toto označení musí být vyjádřeno v oficiálním jazyku nebo v jednom z oficiálních jazyků domovského státu. § 35h (1) Hostující evropský advokát nemůže být členem sdružení (§ 14) ani společníkem společnosti (§ 15). (2) Hostující evropský advokát není oprávněn účastnit se sněmu a nemůže být volen do orgánů Komory. § 35i (1) Při poskytování právních služeb spočívajících v zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně obhajoby v trestním řízení, je hostující evropský advokát povinen dodržovat povinnosti, které jsou stanoveny právním nebo stavovským předpisem pro advokáty, jakožto zástupce účastníků v tomto řízení. Pokud tyto předpisy některou otázku neupravují, je hostující evropský advokát povinen dodržovat povinnosti, které jsou stanoveny právními, stavovskými nebo jinými předpisy domovského státu o poskytování právních služeb (dále jen „předpisy domovského státu“). (2) Při poskytování jiných právních služeb, než které jsou uvedeny v odstavci 1, je hostující evropský advokát povinen dodržovat povinnosti, které jsou stanoveny předpisy domovského státu. Pokud předpisy domovského státu některou otázku neupravují, použijí se při poskytování právních služeb hostujícím evropským advokátem ustanovení § 3 odst. 1 a 2, § 16, 17, § 18 odst. 1, § 19 až 21, § 22 odst. 1, § 24 odst. 1 a 2, § 25, 26 a 28, jakož i ustanovení zvláštních právních předpisů, pokud upravují poskytování právních služeb advokáty. (3) Ustanovení tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů uvedená v odstavci 2 se při poskytování právních služeb hostujícím evropským advokátem nepoužijí, pokud dodržování povinností jimi stanovených nelze po hostujícím evropském advokátovi vzhledem ke všem okolnostem, a zejména ke skutečnosti, že se jedná o dočasné nebo příležitostné poskytování právních služeb, rozumně požadovat; to však neplatí o povinnostech uvedených v § 16, 17, § 19 až 21 a § 24 odst. 1 a 2. § 35j (1) Poskytuje-li hostující evropský advokát na území České republiky právní služby bez podstatnějších přerušení po dobu jednoho měsíce, je povinen oznámit Komoře adresu místa v České republice pro doručování písemností Komory, včetně rozhodnutí přijatých orgány Komory v řízeních podle tohoto zákona. Pokud hostující evropský advokát tuto povinnost nesplní, Komora písemnost uloží s tím, že účinky doručení písemnosti (rozhodnutí) nastávají třetím dnem po uložení; to platí i v případě písemností, které mají být doručeny do vlastních rukou hostujícího evropského advokáta. (2) Poskytuje-li hostující evropský advokát právní služby spočívající v zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně obhajoby v trestním řízení, je povinen ustanovit advokáta jako svého zmocněnce pro doručování písemností (dále jen „zmocněnec pro doručování“); ustanovení § 35p tím není dotčeno. Hostující evropský advokát je povinen oznámit soudu nebo jinému orgánu adresu sídla zmocněnce pro doručování při prvním úkonu, který vůči němu učiní; soud nebo jiný orgán zasílá písemnosti, včetně rozhodnutí, na adresu sídla zmocněnce pro doručování. Pokud hostující evropský advokát tuto povinnost nesplní, soud nebo jiný orgán písemnost uloží s tím, že účinky doručení písemnosti (rozhodnutí) nastávají třetím dnem po uložení; to platí i v případě písemností, které mají být doručeny do vlastních rukou hostujícího evropského advokáta. § 35k (1) Pokud je o to požádán, je hostující evropský advokát povinen prokázat Komoře, soudu nebo jinému orgánu příslušným dokladem nebo doklady vydanými v domovském státě své oprávnění poskytovat v domovském státě právní služby pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b) (dále jen „průkaz oprávnění“); průkaz oprávnění musí být hostujícím evropským advokátem předložen s jeho úředně ověřeným překladem do českého jazyka. (2) Dokud hostující evropský advokát nesplní povinnost podle odstavce 1, není oprávněn právní služby dále poskytovat. HLAVA DRUHÁ Usazený evropský advokát § 35l (1) Usazeným evropským advokátem je evropský advokát, který je zapsán do seznamu evropských advokátů vedeného Komorou. (2) Usazený evropský advokát je oprávněn poskytovat právní služby na území České republiky soustavně. § 35m (1) Komora zapíše evropského advokáta do seznamu evropských advokátů do jednoho měsíce od doručení písemné žádosti o zápis, ke které musí být přiloženy a) doklad o tom, že evropský advokát je státním příslušníkem některého z členských států Evropské unie nebo členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru, b) průkaz oprávnění (§ 35k odst. 1) ne starší než tři měsíce, c) doklad o splnění povinnosti podle § 24 odst. 3. (2) Komora evropského advokáta do seznamu evropských advokátů nezapíše, pokud mu bylo uloženo kárné opatření dočasného zákazu poskytování právních služeb (§ 35q odst. 2) a ode dne, kdy rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření bylo vykonáno, neuplynula doba alespoň jednoho roku. (3) Komora vydá evropskému advokátovi, který byl zapsán do seznamu evropských advokátů, po uhrazení poplatku, který stanoví stavovský předpis nejvýše částkou 5 000 Kč, osvědčení o zápisu do seznamu evropských advokátů. (4) Zápis do seznamu evropských advokátů zaznamená Komora v seznamu evropských advokátů bez odkladu, nejpozději do jednoho týdne, a informuje o něm v téže lhůtě v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu. (5) Předseda Komory usazeného evropského advokáta rozhodnutím vydaným v řízení podle § 55 ze seznamu evropských advokátů vyškrtne a) nesplnil-li některou z povinností podle § 35n odst. 6, b) zaniklo-li jeho oprávnění poskytovat v domovském státě právní služby pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b), c) přestal-li být státním příslušníkem některého z členských států Evropské unie nebo členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru, d) z důvodů uvedených v § 7b odst. 1 písm. e) a f) a v § 8 odst. 1 písm. b) až d). (6) Usazený evropský advokát, a) který zemřel, je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátů ke dni úmrtí, b) který byl prohlášen za mrtvého, je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení za mrtvého, c) kterému bylo uloženo kárné opatření dočasného zákazu poskytování právních služeb (§ 35q odst. 2), je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření, d) který podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu evropských advokátů, opatřenou úředně ověřeným podpisem, je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátů uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla tato žádost Komoře doručena. (7) V případě vyškrtnutí usazeného evropského advokáta ze seznamu evropských advokátů se použijí přiměřeně ustanovení § 7b odst. 2 a § 8 odst. 2 a 3. § 35n (1) Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro usazeného evropského advokáta přiměřeně ustanovení tohoto zákona a stavovských předpisů o právech a povinnostech advokátů, popřípadě ustanovení zvláštních právních předpisů, pokud stanoví práva a povinnosti advokátů v souvislosti s výkonem advokacie. (2) Usazený evropský advokát je povinen používat při poskytování právních služeb profesní označení podle § 2 odst. 1 písm. b); toto označení musí být vyjádřeno v oficiálním jazyku nebo v jednom z oficiálních jazyků domovského státu. K tomuto označení je usazený evropský advokát povinen uvádět odkaz na jeho zápis do seznamu evropských advokátů. (3) Usazený evropský advokát je oprávněn uvádět ke svému označení podle odstavce 2 i dodatek vyjadřující skutečnost, že v domovském státě, popřípadě i v jiných cizích státech poskytuje právní služby společně s jinými osobami jako účastník (společník) sdružení nebo právnické osoby obdobné sdružení nebo společnosti podle tohoto zákona (§ 14 a 15). (4) Usazený evropský advokát může být členem sdružení (§ 14) nebo společníkem společnosti (§ 15). (5) Usazený evropský advokát má právo účastnit se sněmu; nemůže však být volen do orgánů Komory. (6) Usazený evropský advokát je povinen předložit Komoře nejpozději do 30. listopadu každého kalendářního roku a) průkaz oprávnění (§ 35k odst. 1) ne starší než tři měsíce, b) doklad o splnění povinnosti podle § 24 odst. 3 pro následující kalendářní rok. (7) Sídlo usazeného evropského advokáta (§ 13) se zapisuje do seznamu evropských advokátů. (8) Usazený evropský advokát se může v rámci svého oprávnění dát zastoupit osobami uvedenými v § 26. (9) Ustanovení § 27 odst. 4 a § 30 odst. 2 se použije v případě vyškrtnutí usazeného evropského advokáta ze seznamu evropských advokátů. HLAVA TŘETÍ Společná ustanovení § 35o Evropský advokát je oprávněn poskytovat právní služby spočívající v zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně obhajoby v trestním řízení, a to i v těch případech, kdy zvláštní právní předpis stanoví, že účastník řízení musí být zastoupen advokátem nebo že zástupcem účastníka řízení může být jen advokát. § 35p (1) Poskytuje-li evropský advokát právní služby spočívající v zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně obhajoby v trestním řízení, a stanoví-li zvláštní právní předpis, že účastník musí být v tomto řízení zastoupen advokátem nebo že zástupcem účastníka může být jen advokát, je evropský advokát povinen ustanovit advokáta po dohodě s klientem jako svého konzultanta v otázkách procesního práva, které budou v řízení řešeny, (dále jen „konzultant“); konzultantem může evropský advokát ustanovit i zmocněnce pro doručování podle § 35j odst. 2. (2) Evropský advokát je povinen oznámit soudu nebo jinému orgánu adresu sídla konzultanta při prvním úkonu, který vůči němu učiní; dokud evropský advokát tuto povinnost nesplní, není oprávněn právní služby dále poskytovat. (3) Nerozhodne-li soud nebo jiný orgán jinak, je konzultant oprávněn být přítomen se souhlasem evropského advokáta při všech úkonech, u kterých je oprávněn být přítomen jako zástupce (obhájce) evropský advokát. (4) Ustanoveními předchozích odstavců nejsou dotčeny zvláštní právní předpisy upravující řízení před soudy nebo jinými orgány. (5) Ustanovením odstavce 1 není dotčena odpovědnost evropského advokáta za škodu podle § 24 odst. 1 a 2, ani jeho kárná odpovědnost (§ 35q odst. 1). Kárná odpovědnost a kárné řízení § 35q (1) Evropský advokát je kárně odpovědný podle části druhé hlavy čtvrté tohoto zákona. (2) Evropskému advokátovi lze v kárném řízení uložit kárná opatření uvedená v § 32 odst. 3 písm. a) až c) a kárné opatření dočasného zákazu poskytování právních služeb na dobu jednoho roku až pěti let. Na rozhodnutí o uložení kárného opatření dočasného zákazu poskytování právních služeb se použijí přiměřeně ustanovení § 35a odst. 3 a § 35b písm. c). § 35r (1) Komora informuje v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu o skutečnosti, že předseda kontrolní rady hodlá zahájit proti evropskému advokátovi kárné řízení. (2) Nebylo-li možné splnit informační povinnost podle odstavce 1 z důvodu nebezpečí z prodlení nebo bylo-li kárné řízení zahájeno na základě kárné žaloby podané ministrem spravedlnosti, je Komora povinna informovat bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu o zahájení kárného řízení proti evropskému advokátovi. (3) V kárném řízení proti evropskému advokátovi si kárný senát nebo odvolací senát před rozhodnutím ve věci samé zpravidla vyžádá jako jeden z podkladů pro rozhodnutí i vyjádření příslušného orgánu domovského státu. (4) Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu o výsledku kárného řízení proti evropskému advokátovi.“. Dosavadní části třetí až šestá se označují jako části čtvrtá až sedmá. 21. V § 37 odst. 1 písm. b) se na konci doplňují slova „nebo získal vzdělání v oblasti práva na vysoké škole v zahraničí, pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, anebo je toto vzdělání uznáno podle zvláštních právních předpisů“. 22. V 37 odst. 2 se na konci doplňuje tato věta: „Zápis do seznamu advokátních koncipientů zaznamená Komora v seznamu advokátních koncipientů bez odkladu, nejpozději do jednoho týdne ode dne zápisu.“. 23. V § 37 odst. 4 písm. b) se slova „následujícího po měsíci“ zrušují. 24. V 37 odst. 4 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) kdo byl zapsán do seznamu advokátů, je vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientů dnem zápisu do seznamu advokátů.“. 25. V § 37 odst. 5 se část věty první před středníkem nahrazuje touto částí věty: „Advokátnímu koncipientovi, který podal Komoře písemnou žádost o pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta opatřenou úředně ověřeným podpisem, je pozastaven výkon právní praxe advokátního koncipienta uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla tato žádost Komoře doručena“. 26. V § 37 odst. 6 se za slova „pozastavení výkonu“ vkládá slovo „právní“. 27. V § 40 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Komora vykonává veřejnou správu na úseku advokacie; při výkonu veřejné správy postupuje Komora podle tohoto zákona a podle správního řádu.15)“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 28. V § 41 odst. 1 písmeno f) zní: „f) zkušební komisi pro advokátní zkoušky, zkoušky způsobilosti a uznávací zkoušky (dále jen „zkušební komise České advokátní komory“).“. 29. V § 42 odstavec 5 zní: „(5) Sněm je schopný se usnášet bez ohledu na počet přítomných advokátů. Usnesení sněmu je přijato, hlasovala-li pro něj nadpoloviční většina přítomných advokátů. Při volbě členů a náhradníků orgánů Komory rozhoduje počet hlasů odevzdaných přítomnými advokáty jednotlivým kandidátům.“. 30. V § 44 odstavec 3 zní: „(3) Představenstvu přísluší rozhodovat o a) vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle § 8 odst. 1 písm. a) a c), b) vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů podle § 37 odst. 3 z důvodu nesplňování podmínky uvedené v § 37 odst. 1 písm. c), c) pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst. 2 písm. a) a c), d) pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta podle § 37 odst. 5 z důvodů uvedených v § 9 odst. 2 písm. a) a c).“. 31. V § 44 odst. 4 písmeno f) zní: „f) vyjadřovat se ke zkušebnímu řádu pro advokátní zkoušky, zkoušky způsobilosti a uznávací zkoušky (dále jen „advokátní zkušební řád“),“. 32. V § 45 odstavec 2 zní: „(2) Předsedovi Komory přísluší rozhodovat a) o určení advokáta podle § 18 odst. 2, b) o určení zástupce advokáta podle § 27 odst. 1, c) o určení nástupce advokáta § 27 odst. 4, d) o vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle § 8 odst. 1 písm. b), d) a § 10 odst. 1, e) o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů podle § 37 odst. 3 z důvodu nesplňování podmínek uvedených v § 37 odst. 1 písm. a), b), d) a e), f) o pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst. 1 a odst. 2 písm. b) a § 10 odst. 1, g) o pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta podle § 37 odst. 5 z důvodu uvedeného v § 9 odst. 2 písm. b), h) v dalších věcech stanovených tímto zákonem.“. 33. V § 45 odstavec 3 zní: „(3) Předseda Komory provádí záznamy v seznamu advokátů, v seznamu advokátních koncipientů, v seznamu sdružení a veřejných obchodních společností vykonávajících advokacii a v seznamu evropských advokátů.“. 34. V § 50 odst. 2 se slova za středníkem „ustanovení § 247 až 250k občanského soudního řádu se použijí přiměřeně“ zrušují a středník se nahrazuje tečkou. 35. V § 52 odst. 1 se slova „zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky“ nahrazují slovy „advokátní zkušební řád“. 36. V § 52 odstavec 2 zní: „(2) Ministr spravedlnosti jmenuje členy zkušební komise České advokátní komory, a to nejméně jednu třetinu jejích členů na návrh Komory a jednu třetinu jejích členů na návrh Nejvyššího soudu.“. 37. Za § 52 se vkládá nový § 52a, který zní: „§ 52a Ministerstvo spravedlnosti oznamuje sdělením vyhlášeným ve Sbírce zákonů profesní označení podle § 2 odst. 1 písm. b).“. 38. V § 53 odstavec 1 zní: „(1) Stavovské předpisy upravují otázky svěřené jim tímto zákonem; dále se jimi upravují a) poplatek za zkoušku a podrobnosti o jejím placení, b) poplatek za vydání osvědčení o zápisu do seznamu advokátů a poplatek za vydání osvědčení o zápisu do seznamu evropských advokátů a podrobnosti o jejich placení, c) podrobnosti o provádění plateb advokátů a usazených evropských advokátů podle § 30 odst. 1, d) pravidla vydávání Věstníku, e) podrobnosti o jednotlivých způsobech výkonu advokacie, f) podrobnosti o poskytování právních služeb advokáty, popřípadě advokátními koncipienty, g) podrobnosti o poskytování právních služeb evropskými advokáty, h) podrobnosti o právech a povinnostech advokátů, advokátních koncipientů a evropských advokátů, které jsou stanoveny tímto zákonem, vyjma práv a povinností v kárném řízení a v řízení podle § 55 a 55a, i) podrobnosti o právech a povinnostech advokátů, advokátních koncipientů a evropských advokátů, které jsou stanoveny zvláštním právním předpisem, pokud souvisejí s výkonem advokacie.“. 39. V § 53 odst. 3 se slova „advokáty a advokátní koncipienty“ nahrazují slovy „advokáty, advokátní koncipienty a evropské advokáty“. 40. V § 53 odstavec 4 zní: „(4) Stavovské předpisy uvedené v odstavci 1 písm. a) jsou závazné také pro žadatele o umožnění vykonání advokátní zkoušky, zkoušky způsobilosti nebo uznávací zkoušky.“. 41. V § 54 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Zkouškou způsobilosti se ověřují znalosti uvedené v odstavci 1, avšak s přihlédnutím ke skutečnosti, že žadatel o její vykonání již v některém z členských států Evropské unie nebo členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru splnil podmínky k tomu, aby v tomto státě získal oprávnění k poskytování právních služeb pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b). Zkoušku způsobilosti lze vykonat pouze v jazyce českém nebo slovenském.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 42. V § 54 odstavec 4 zní: „(4) Podrobnosti o advokátní zkoušce, zkoušce způsobilosti a uznávací zkoušce stanoví advokátní zkušební řád (§ 52 odst. 1).“. 43. V § 55 odstavec 4 zní: „(4) V řízeních ve věcech, v nichž přísluší rozhodovat představenstvu (§ 44 odst. 3), se vždy nařídí ústní jednání.“. 44. § 55b zní: „§ 55b Ten, a) kdo nebyl ve lhůtách stanovených tímto zákonem zapsán do seznamu advokátů, do seznamu advokátních koncipientů nebo do seznamu evropských advokátů, b) komu nebylo do jednoho týdne po splnění podmínek stanovených tímto zákonem vydáno osvědčení o zápisu do seznamu advokátů nebo osvědčení o zápisu do seznamu evropských advokátů, c) komu nebylo ve lhůtě stanovené tímto zákonem umožněno vykonat advokátní zkoušku, zkoušku způsobilosti nebo uznávací zkoušku, d) komu nebylo ve lhůtě stanovené tímto zákonem umožněno složení slibu, e) o němž nebyl ve lhůtě stanovené tímto zákonem proveden v seznamu advokátů, v seznamu advokátních koncipientů nebo v seznamu evropských advokátů záznam uvedený v § 55c odst. 1 písm. a) nebo d), f) o němž byl v rozporu s tímto zákonem proveden v seznamu advokátů, v seznamu advokátních koncipientů nebo v seznamu evropských advokátů záznam uvedený v § 55c odst. 1 písm. b) nebo c), je oprávněn obrátit se na soud, aby o jeho právu rozhodl. (2) Spory o plnění závazků vzniklých na základě povinností uvedených v § 30 odst. 1 projednává a rozhoduje soud.“. 45. § 55c zní: „§ 55c (1) Záznamem v seznamu advokátů, v seznamu advokátních koncipientů nebo v seznamu evropských advokátů se rozumí vyznačení následujících skutečností: a) zápis do seznamu advokátů, do seznamu advokátních koncipientů nebo do seznamu evropských advokátů, b) vyškrtnutí ze seznamu advokátů, ze seznamu advokátních koncipientů nebo ze seznamu evropských advokátů, c) pozastavení výkonu advokacie nebo pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta, d) zánik pozastavení výkonu advokacie nebo zánik pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta, e) další skutečnosti stanovené stavovským předpisem. (2) Komora uveřejňuje záznamy podle odstavce 1 písm. a) až d) ve Věstníku.“. 46. § 55d zní: „§ 55d (1) Seznam advokátů, seznam advokátních koncipientů a seznam evropských advokátů jsou veřejnými seznamy; každý do nich může v sídle Komory nahlédnout a pořizovat si z nich výpisy. (2) Seznam advokátů, seznam advokátních koncipientů a seznam evropských advokátů obsahují tyto osobní údaje advokátů, advokátních koncipientů nebo evropských advokátů: a) jméno a příjmení, b) rodné číslo, a není-li přiděleno, datum narození, c) adresu bydliště a sídla. (3) Osvědčení podle § 5g a § 27 odst. 2, osvědčení o zápisu do seznamu advokátů, osvědčení o zápisu do seznamu evropských advokátů, jakož i výpisy ze seznamu advokátů, ze seznamu advokátních koncipientů a ze seznamu evropských advokátů vydané Komorou jsou veřejnými listinami.“. 47. V § 55e odstavec 1 zní: „(1) Písemnosti určené advokátovi nebo usazenému evropskému advokátovi doručuje Komora do jeho sídla; ustanovení § 14 odst. 3 a § 15 odst. 5 tím nejsou dotčena. Písemnosti určené hostujícímu evropskému advokátovi doručuje Komora do místa uvedeného v § 35j odst. 1. Písemnosti určené advokátnímu koncipientovi doručuje Komora do sídla advokáta, k němuž je advokátní koncipient v pracovním poměru; je-li advokátní koncipient v pracovním poměru ke společnosti (§ 15), doručuje Komora písemnosti advokátnímu koncipientovi do sídla této společnosti nebo do sídla kteréhokoliv advokáta, který je jejím společníkem.“. 48. V § 55e odst. 2 se za slova „kárná žaloba,“ vkládají slova „předvolání účastníka kárného řízení k jednání,“ a slova „advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi“ se nahrazují slovy „advokátovi, advokátnímu koncipientovi nebo evropskému advokátovi“. 49. V § 55e odst. 4 se slova „advokát nebo advokátní koncipient“ nahrazují slovy „advokát, advokátní koncipient nebo usazený evropský advokát“. 50. V § 55e se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Předchozími odstavci není dotčeno ustanovení § 35j odst. 1 věta druhá.“. 51. § 56 včetně poznámek pod čarou č. 17), 17a) a 17b) zní: „§ 56 (1) Advokát je oprávněn spravovat cizí majetek, včetně výkonu funkce správce konkursní podstaty podle zvláštních právních předpisů.17) (2) Ustanovení části druhé hlav druhé a třetí tohoto zákona se použijí pro činnost advokáta podle odstavce 1, jakož i pro další činnosti advokátů vykonávané podle zvláštních právních předpisů17a) přiměřeně. Advokát však nemá povinnost mlčenlivosti podle § 21 ohledně skutečností, o nichž se dozvěděl v souvislosti s výkonem funkce správce konkursní podstaty; ustanovení zvláštních právních předpisů17b) o povinnosti mlčenlivosti správce konkursní podstaty tím nejsou dotčena. 17) § 8 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. 17a) Například § 13 odst. 1 písm. d) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 70 odst. 3 obchodního zákoníku, § 9 odst. 3 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 103/2001 Sb., § 50 odst. 3 a 4 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 28 a 29 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 17b) § 8 odst. 8 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. O nový zápis do seznamu advokátů podle § 5f může požádat i advokát, který byl zapsán do seznamu advokátů po složení uznávací zkoušky podle dosavadních předpisů. 2. K vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle § 7b odst. 1 písm. g) na základě žádosti, která došla České advokátní komoře přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dojde po uplynutí doby stanovené dosavadními předpisy. 3. K vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů podle § 37 odst. 4 písm. b) na základě žádosti, která došla České advokátní komoře přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dojde po uplynutí doby stanovené dosavadními předpisy. 4. Řízení ve věcech uvedených v § 55 odst. 1 větě první, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí orgán České advokátní komory příslušný podle dosavadních předpisů. 5. Zkušební komise pro advokátní a uznávací zkoušky jmenovaná podle dosavadních předpisů se považuje za zkušební komisi České advokátní komory podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o soudech a soudcích Čl. III V příloze č. 5 k zákonu č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), se doplňuje bod 3, který zní: „3. Krajský soud České Budějovice – pobočka v Táboře. V obvodu Krajského soudu v Českých Budějovicích se do 31. prosince 2006 zřizuje pobočka v Táboře. Sídlem pobočky je město Tábor.“. ČÁST TŘETÍ Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona Čl. IV Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, jak vyplývá z pozdějších zákonů. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky do Evropské unie v platnost, s výjimkou čl. I bodů 3, 4, 7, 9, 10, 13, 15 až 18, 21 až 26, 29, 30, 32, 34, 43 a 51 a čl. III, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení, a čl. I bodu 27, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 229/2002 Sb.	Zákon č. 229/2002 Sb. Zákon o finančním arbitrovi Vyhlášeno 4. 6. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 87/2002 * Úvodní ustanovení * § 1 - (1) K rozhodování sporu spadajícího jinak do pravomoci českých soudů je příslušný též finanční arbitr (dále jen „arbitr“), jedná-li se o spor mezi spotřebitelem a * § 1a - (1) Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti arbitra plní Kancelář finančního arbitra, která je organizační složkou státu, účetní jednotkou a jejíž příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva financí. * § 2 - Spory podle § 1 rozhoduje arbitr a v rozsahu stanoveném tímto zákonem zástupce arbitra. * § 3 - (1) Institucí se pro účely tohoto zákona rozumí * Arbitr a jeho zástupce * § 4 - (1) Arbitra a zástupce arbitra jmenuje vláda na návrh ministra financí na funkční období 5 let z osob splňujících podmínky stanovené tímto zákonem. Funkční období počíná dnem jmenování, je-li funkce arbitra nebo jeho zástupce neobsazena, jinak dnem následu * § 5 - (1) Arbitr vykonává svou funkci nezávisle a nestranně. Musí se zdržet všeho, co by mohlo budit pochybnosti o jeho nepodjatosti. * § 6 - (1) Výkon funkce arbitra a zástupce arbitra je neslučitelný s funkcí prezidenta republiky, poslance nebo senátora Parlamentu, člena Nejvyššího kontrolního úřadu nebo bankovní rady České národní banky a soudce, jakož i s jakoukoliv další činností ve veřejné * § 7 - (1) Vláda arbitra odvolá, pokud přestal být způsobilý vykonávat svou funkci. * Řízení před arbitrem * § 8 - (1) Řízení se zahajuje na návrh navrhovatele. * § 9 - Návrh je nepřípustný, jestliže * § 10 - (1) Návrh obsahuje * § 11 - Arbitr vyzve po podání návrhu instituci, aby se do 15 dnů k návrhu vyjádřila. V odůvodněných případech může lhůtu na žádost instituce a před uplynutím lhůty o 15 dnů prodloužit, a to i opakovaně. * § 12 - Zásady řízení * § 12a - Arbitr je oprávněn využívat k plnění úkolů podle tohoto zákona údaje z katastru nemovitostí bezplatně. * § 13 - Jednací jazyk * § 14 - Zastavení řízení * § 15 - Nález * § 16 - Námitky * § 17 - Právní moc a vykonatelnost nálezu * § 17a - V nálezu, jímž arbitr vyhovuje, byť i jen zčásti, návrhu navrhovatele, uloží současně instituci povinnost zaplatit sankci ve výši 10 % z částky, kterou je instituce podle nálezu povinna zaplatit navrhovateli, nejméně však 15 000 Kč. Zaplacení 15 000 Kč ulo * § 18 - Náklady řízení * § 20 - Mezinárodní spolupráce * § 21 - Informační povinnost arbitra * § 22 - Arbitra může povinnosti mlčenlivosti o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu činnosti podle tohoto zákona, zprostit pouze vláda. * § 23 - Pořádková pokuta * Ustanovení společná a přechodná * § 24 - Řízení * § 25 - Instituce splní povinnost podle § 19 odst. 1 poprvé do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. * § 26 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2024 (462/2023 Sb.) 229 ZÁKON ze dne 9. května 2002 o finančním arbitrovi Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Úvodní ustanovení § 1 (1) K rozhodování sporu spadajícího jinak do pravomoci českých soudů je příslušný též finanční arbitr (dále jen „arbitr“), jedná-li se o spor mezi spotřebitelemspotřebitelem a a) poskytovatelem platebních služeb při nabízení a poskytování platebních služeb, b) vydavatelem elektronických peněz při vydávání a zpětné výměně elektronických peněz, c) věřitelem nebo zprostředkovatelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru nebo jiného úvěru, zápůjčky, či obdobné finanční služby, d) osobou obhospodařující nebo provádějící administraci fondu kolektivního investování nebo nabízející investice do fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu při obhospodařování nebo provádění administrace fondu kolektivního investování nebo nabízení investic do fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, e) pojistitelem nebo pojišťovacím zprostředkovatelem při distribuci životního pojištění nebo při výkonu práv a plnění povinností ze životního pojištění, f) osobou provozující směnárenskou činnost při provádění směnárenského obchodu, g) stavební spořitelnou nebo zprostředkovatelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování stavebního spoření, h) osobou poskytující investiční služby při poskytování investičních služeb, i) osobou, která vede jiný než platební účet, při vedení tohoto účtu, j) příjemcem jednorázového vkladu při přijímání nebo vracení tohoto vkladu, k) penzijní společností nebo zprostředkovatelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování penzijního připojištění se státním příspěvkem, l) penzijní společností nebo zprostředkovatelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování doplňkového penzijního spoření, m) osobou, která poskytuje nebo distribuuje panevropský osobní penzijní produkt, při poskytování nebo distribuci panevropského osobního penzijního produktu, n) osobou poskytující službu směny měn, která je před zahájením platební transakce nabízena plátci prostřednictvím bankomatu nebo v místě prodeje zboží nebo poskytování služeb, při poskytování této služby směny měn, o) poskytovatelem dlouhodobého investičního produktu při poskytování tohoto produktu. (2) Sjednání rozhodčí smlouvy nevylučuje pravomoc arbitra. (3) Arbitr usiluje zejména o smírné vyřešení sporu. § 1a (1) Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti arbitra plní Kancelář finančního arbitra, která je organizační složkou státu, účetní jednotkou a jejíž příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva financí. (2) V čele Kanceláře finančního arbitra je arbitr. (3) Organizaci a úkoly Kanceláře finančního arbitra upravuje statut, který vydá arbitr. (4) Pracovní poměr a odměňování arbitra, zástupce arbitra a dalších zaměstnanců v Kanceláři finančního arbitra se řídí zákoníkem práce. § 2 Spory podle § 1 rozhoduje arbitr a v rozsahu stanoveném tímto zákonem zástupce arbitra. § 3 (1) Institucí se pro účely tohoto zákona rozumí a) poskytovatel platebních služeb, b) vydavatel elektronických peněz, c) věřitel nebo zprostředkovatel při nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, nebo jiného úvěru, zápůjčky, či obdobné finanční služby, d) osoba obhospodařující fond kolektivního investování, provádějící administraci fondu kolektivního investování nebo nabízející investice do fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, e) pojistitel nebo pojišťovací zprostředkovatel při distribuci životního pojištění nebo při výkonu práv a plnění povinností ze životního pojištění, f) osoba provozující směnárenskou činnost, g) stavební spořitelna a zprostředkovatel při nabízení, poskytování nebo zprostředkování stavebního spoření, h) osoba poskytující investiční služby při poskytování investičních služeb, i) osoba, která vede jiný než platební účet, při vedení tohoto účtu, j) příjemce jednorázového vkladu při přijímání nebo vracení tohoto vkladu, k) penzijní společnost nebo zprostředkovatel při nabízení, poskytování nebo zprostředkování penzijního připojištění se státním příspěvkem, l) penzijní společnost nebo zprostředkovatel při nabízení, poskytování nebo zprostředkování doplňkového penzijního spoření, m) osoba, která poskytuje nebo distribuuje panevropský osobní penzijní produkt, n) osoba poskytující službu směny měn, která je před zahájením platební transakce nabízena plátci prostřednictvím bankomatu nebo v místě prodeje zboží nebo poskytování služeb, při poskytování této služby směny měn, o) poskytovatel dlouhodobého investičního produktu při poskytování tohoto produktu. (2) Navrhovatelem pro účely tohoto zákona může být pouze spotřebitelspotřebitel. (3) Trvalým nosičem dat se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoli nástroj, který umožňuje uživateli uchování informací určených jemu osobně tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou účelu těchto informací, a který umožňuje reprodukci těchto informací v nezměněné podobě. Arbitr a jeho zástupce § 4 (1) Arbitra a zástupce arbitra jmenuje vláda na návrh ministra financí na funkční období 5 let z osob splňujících podmínky stanovené tímto zákonem. Funkční období počíná dnem jmenování, je-li funkce arbitra nebo jeho zástupce neobsazena, jinak dnem následujícím po dni skončení funkčního období dosavadního arbitra nebo jeho zástupce. Vláda jmenuje arbitra nebo zástupce arbitra nejpozději 2 měsíce před řádným uplynutím funkčního období arbitra nebo zástupce arbitra [§ 6 odst. 3 písm. a)]. V ostatních případech [§ 6 odst. 3 písm. b), c), d)] vláda jmenuje arbitra nebo zástupce arbitra tak, aby období ode dne skončení výkonu funkce arbitra nebo zástupce arbitra do dne jmenování nového arbitra nebo zástupce arbitra nepřesáhlo 2 měsíce. (2) Arbitrem a zástupcem arbitra mohou být jmenovány pouze osoby, které jsou bezúhonné, plně svéprávné, mají dobrou pověst a jejichž zkušenosti dávají záruku, že budou svou funkci řádně zastávat. Předpokladem pro jmenování arbitrem a zástupcem arbitra je též vysokoškolské vzdělání získané řádným ukončením studia v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice a prokázání 5 let praxe v oblasti finančního trhu nebo ochrany zájmů spotřebitelůspotřebitelů na finančním trhu. (3) Zástupce arbitra zastupuje v době nepřítomnosti arbitra v plném rozsahu jeho pravomoci a odpovědnosti. Arbitr může zástupce arbitra trvale pověřit výkonem části své rozhodovací pravomoci. (4) Pro jmenování, odvolání z funkce a právní postavení zástupce arbitra platí ustanovení tohoto zákona o arbitrovi. (5) Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin, trestný čintrestný čin proti majetku, hospodářský trestný čintrestný čin nebo pro trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s financováním terorismu, pokud jeho odsouzení pro trestné činytrestné činy nebylo zahlazeno anebo se na něj z jiného důvodu nehledí, jako by nebyl odsouzen. § 5 (1) Arbitr vykonává svou funkci nezávisle a nestranně. Musí se zdržet všeho, co by mohlo budit pochybnosti o jeho nepodjatosti. (2) Za výkon své funkce odpovídá arbitr vládě. (3) Arbitr předkládá Poslanecké sněmovně a vládě jedenkrát ročně, a to vždy do 31. března za uplynulý kalendářní rok, zprávu o své činnosti, která obsahuje rovněž informaci o nákladech vynaložených na zajištění výkonu činnosti. Zpráva též obsahuje informace o projednávaných sporech bez uvedení identifikačních údajů navrhovatelůnavrhovatelů. Uvedením identifikačních údajů instituceinstituce ve zprávě není porušena povinnost mlčenlivosti podle § 22. § 6 (1) Výkon funkce arbitra a zástupce arbitra je neslučitelný s funkcí prezidenta republiky, poslance nebo senátora Parlamentu, člena Nejvyššího kontrolního úřadu nebo bankovní rady České národní banky a soudce, jakož i s jakoukoliv další činností ve veřejné správě a s činností v řídících, dozorčích a kontrolních orgánech podnikatelských subjektů. (2) Výkon funkce arbitra a zástupce arbitra je neslučitelný též s jinou výdělečnou činností, s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, publicistické, literární nebo umělecké, není-li taková činnost na újmu výkonu funkce a její důstojnosti a neohrožuje-li důvěru v nezávislost a nestrannost výkonu funkce. (3) Výkon funkce arbitra nebo zástupce arbitra končí dnem, kdy a) uplynulo jeho funkční období, b) nabyl právní moci rozsudek soudu, kterým byl arbitr nebo zástupce arbitra odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin, trestný čintrestný čin proti majetku, hospodářský trestný čintrestný čin nebo pro trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s financováním terorismu, c) bylo předsedovi vlády doručeno písemné prohlášení arbitra nebo zástupce arbitra, že se své funkce vzdává, d) arbitr nebo zástupce arbitra zemřel, nebo ke dni, ke kterému byl prohlášen za mrtvého. (4) Po dobu výkonu funkce se na arbitra nebo zástupce arbitra nevztahuje branná povinnost, pokud jí podléhají. § 7 (1) Vláda arbitra odvolá, pokud přestal být způsobilý vykonávat svou funkci. (2) Vláda může arbitra odvolat, pokud při výkonu své funkce závažným způsobem nebo opakovaně porušil povinnosti vyplývající pro výkon jeho funkce z tohoto zákona a ze zvláštních právních předpisů. Řízení před arbitrem § 8 (1) Řízení se zahajuje na návrh navrhovatele. (2) Podání návrhu má na promlčení a prekluzi tytéž právní účinky, jako kdyby byla v téže věci podána žaloba u soudu. § 9 Návrh je nepřípustný, jestliže a) spor nenáleží do působnosti arbitra, b) ve věci samé již rozhodl soud nebo v téže věci probíhá řízení před soudem, c) ve věci samé již rozhodl arbitr nebo v téže věci probíhá řízení před arbitrem, d) ve věci samé již bylo rozhodnuto v rozhodčím řízení nebo v téže věci probíhá rozhodčí řízení. § 10 (1) Návrh obsahuje a) označení účastníků řízení, b) doklad o tom, že instituce byla neúspěšně vyzvána k nápravě, c) úplné a srozumitelné vylíčení rozhodných skutečností, d) důkazní prostředky nebo označení důkazů, e) označení, čeho se navrhovatel domáhá, f) prohlášení, že navrhovatel nepodal v téže věci žalobu k soudu nebo k rozhodčímu soudu anebo rozhodci a že neuzavřel s institucí dohodu o mimosoudním vyrovnání a je si vědom závaznosti nálezu, g) plnou moc, je-li navrhovatel zastoupen na základě plné moci, h) datum a podpis navrhovatele. (2) Návrh lze podat též na formuláři vydaném arbitrem. Vzor podání uveřejní arbitr též způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Má-li návrh nedostatky, arbitr navrhovatele uvědomí o tom, o jaké vady se jedná a jak mají být odstraněny, a vyzve jej, aby je ve lhůtě do 15 dnů odstranil. V odůvodněných případech může arbitr lhůtu na žádost navrhovatele a před uplynutím lhůty o 15 dní prodloužit, a to i opakovaně. § 11 Arbitr vyzve po podání návrhu instituci, aby se do 15 dnů k návrhu vyjádřila. V odůvodněných případech může lhůtu na žádost instituce a před uplynutím lhůty o 15 dnů prodloužit, a to i opakovaně. § 12 Zásady řízení (1) Arbitr je povinen rozhodovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nestranně, spravedlivě a bez průtahů a pouze na základě skutečností zjištěných v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy. (2) Arbitr nařídí ústní jednání na návrh účastníka řízení nebo z vlastního podnětu. (3) Arbitr není vázán návrhem a aktivně opatřuje důkazy. Při svém rozhodování vychází arbitr ze skutkového stavu věci a volně hodnotí důkazy. (4) Účastníci řízení mají právo nahlížet do spisu a právo obdržet kopie písemností založených do spisu. (5) V průběhu řízení je arbitr oprávněn vyžadovat od účastníků řízení předložení veškerých důkazů na podporu jejich tvrzení, a to včetně podání ústního vysvětlení. (6) Instituce je povinna do 15 dnů a) na výzvu předložit arbitrovi požadované doklady a účastnit se jednání, b) vyhovět žádosti arbitra o poskytnutí vysvětlení a žádosti o předložení dokumentace vztahující se k předmětu sporu, c) umožnit arbitrovi nahlédnout do svých spisů a elektronických záznamů, které se týkají vedeného sporu. V odůvodněných případech může arbitr lhůtu na žádost instituce a před uplynutím lhůty o 15 dní prodloužit, a to i opakovaně. (7) Arbitr může písemně pověřit zaměstnance v Kanceláři finančního arbitra nebo jiné fyzické osoby, aby prováděli šetření ve věci. InstituceInstituce je povinna plnit své povinnosti podle odstavce 6 i vůči těmto osobám. Před prováděním šetření se pověřená osoba prokáže písemným pověřením. (8) Pověřená fyzická osoba je povinna dodržovat povinnosti stanovené zaměstnancům v § 303 zákoníku práce. (9) Arbitr se může v průběhu řízení obracet i na fyzické a právnické osoby, které nejsou účastníky řízení, pokud jejich vysvětlení může mít význam pro průběh nebo výsledek řízení. Pro tyto případy se obdobně použijí odstavce 6 a 7. Dožádaná fyzická nebo právnická osoba nemá nárok na náhradu nákladů spojených s plněním povinností podle tohoto ustanovení. § 12a Arbitr je oprávněn využívat k plnění úkolů podle tohoto zákona údaje z katastrukatastru nemovitostí bezplatně. § 13 Jednací jazyk Navrhovatel má právo na vedení řízení v jazyce, ve kterém je sepsána jeho smlouva s institucí nebo ve kterém s institucí obvykle písemně jednal. § 14 Zastavení řízení (1) Arbitr řízení zastaví usnesením též, jestliže a) následně zjistil, že návrh je nepřípustný podle § 9, b) navrhovatel neodstranil přes výzvu arbitra nedostatky návrhu nebo neposkytl přes výzvu arbitra potřebnou součinnost; o tom musí být navrhovatel arbitrem poučen, c) navrhovatel vzal svůj návrh zpět, d) je návrh zjevně bezdůvodný nebo šikanózní. (2) Jestliže by řešení sporu svojí právní nebo skutkovou složitostí vážně ohrozilo účel řízení před arbitrem, může arbitr řízení zastavit do 60 dnů ode dne jeho zahájení, a to i v případě, že navrhovatele v této lhůtě vyzve, aby nedostatky návrhu odstranil; o tom musí být navrhovatel arbitrem poučen. Lhůta 60 dnů neběží ode dne doručení výzvy arbitra do dne odstranění nedostatků. Lhůta 60 dnů neběží ani v době ode dne doručení výzvy instituci podle § 11 nebo podle § 12 odst. 6 do dne, kdy instituce splní povinnost uloženou v uvedené výzvě. § 15 Nález (1) Arbitr rozhoduje ve věci samé bez zbytečného odkladu nálezem, nejdéle však do 90 dnů od shromáždění všech podkladů nutných pro rozhodnutí; nelze-li ve zvlášť složitých případech, vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, lhůta se přiměřeně prodlouží, nejvýše o dalších 90 dnů. Arbitr účastníky řízení bezodkladně vyrozumí o prodloužení lhůty a její délce. (2) Písemné vyhotovení nálezu se doručuje účastníkům řízení bez zbytečného odkladu do vlastních rukou. (3) Nález obsahuje výrok, odůvodnění a poučení o námitkách. § 16 Námitky (1) Do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení nálezu nebo usnesení mohou účastníci řízení podat proti nálezu nebo usnesení odůvodněné námitky. Práva podat námitky se lze vzdát. Včas podané námitky mají odkladný účinek. (2) Arbitr rozhodnutím o námitkách nález potvrdí nebo změní, nebo usnesení potvrdí, změní nebo zruší. Arbitr rozhodne o námitkách do 30 dnů ode dne jejich doručení arbitrovi; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 60 dnů; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji arbitr přiměřeně prodloužit. (3) Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručuje účastníkům řízení do vlastních rukou. (4) Rozhodnutí o námitkách je konečné. § 17 Právní moc a vykonatelnost nálezu (1) Doručený nález, který již nelze napadnout námitkami, je v právní moci. (2) Nález je soudně vykonatelný podle občanského soudního řádu, jakmile uplyne lhůta k plnění. (3) Není-li v nálezu stanovena lhůta k plnění, je nález vykonatelný, jakmile nabyl právní moci. § 17a V nálezu, jímž arbitr vyhovuje, byť i jen zčásti, návrhu navrhovatelenavrhovatele, uloží současně instituciinstituci povinnost zaplatit sankci ve výši 10 % z částky, kterou je instituceinstituce podle nálezu povinna zaplatit navrhovatelinavrhovateli, nejméně však 15 000 Kč. Zaplacení 15 000 Kč uloží i v případech, kdy předmětem sporu není peněžitá částka. Sankce je příjmem státního rozpočtu. § 18 Náklady řízení (1) Každý účastník řízení nese své náklady řízení sám, s výjimkou nákladů tlumočení podle § 13, které nese instituce. (2) Řízení se nezpoplatňuje. § 20 Mezinárodní spolupráce (1) Arbitr spolupracuje na základě vzájemnosti s obdobnými orgány mimosoudního řešení spotřebitelských sporů v jiných státech, zejména ve státech tvořících Evropský hospodářský prostor a s orgány Evropské unie. (2) Arbitr vede základní informace o orgánech uvedených v odstavci 1. Arbitr tyto informace vhodným způsobem uveřejňuje. (3) V případě sporů vzniklých při přeshraničním nabízení, poskytování nebo zprostředkování služeb obdobných službám vymezeným v § 1 odst. 1 tohoto zákona, k jejichž řešení není arbitr příslušný, poskytne arbitr spotřebitelispotřebiteli na žádost informaci o orgánu, který je k řešení předmětného sporu příslušný. § 21 Informační povinnost arbitra (1) Arbitr vhodným způsobem umožňujícím dálkový přístup uveřejňuje jednou ročně, nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, výroční zprávu o své činnosti, včetně popisu vybraných projednávaných sporů bez uvedení identifikačních údajů navrhovatelů. Uvedením identifikačních údajů instituce ve výroční zprávě není porušena povinnost mlčenlivosti podle § 22. (2) Výroční zpráva obsahuje zejména a) počet zahájených řízení, včetně rozlišení podle jednotlivých druhů sporů, b) jakékoli systémové nebo závažné problémy, které vedou ke sporům, k jejichž řešení je arbitr příslušný, c) procentní podíl řízení, která byla arbitrem zastavena, včetně zákonných ustanovení, na základě kterých k zastavení řízení došlo, d) průměrnou délku řízení, e) informaci o spolupráci arbitra s obdobnými orgány mimosoudního řešení spotřebitelských sporů v jiných státech. (3) Arbitr poskytne na žádost výroční zprávu na trvalém nosiči dat. (4) Arbitr informuje orgány vykonávající dohled nad institucemi o zjištěných nedostatcích v činnosti institucí. (5) Arbitr poskytuje navrhovatelům na jejich žádost pomoc v souvislosti se zahájením řízení, zejména při sepsání, podání nebo doplnění návrhu, a kdykoli v průběhu řízení. O možnosti poskytování této pomoci a o postupu navrhovatelů v řízení podle tohoto zákona arbitr vhodným způsobem informuje veřejnost. (6) Arbitr vhodným způsobem informuje při výkonu své funkce veřejnost o svém postupu podle tohoto zákona a o projednávaných sporech bez uvedení identifikačních údajů navrhovatelů. Uveřejněním projednávaných sporů s uvedením identifikačních údajů instituce není porušena povinnost mlčenlivosti podle § 22. (7) Arbitr provozuje aktualizované internetové stránky, na kterých poskytuje jasné a srozumitelné informace zejména o a) svých kontaktních údajích, včetně poštovní a e-mailové adresy, b) tom, že je jako orgán mimosoudního řešení spotřebitelských sporů uveden v seznamu vedeném Ministerstvem průmyslu a obchodu, c) arbitrovi a jeho zástupci a o způsobu jejich jmenování a délce jejich mandátu, d) členství arbitra v mezinárodních organizacích sdružujících orgány mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, e) druzích sporů, které je arbitr příslušný rozhodovat, f) procesních pravidlech, jimiž se řešení sporu řídí, g) jazycích, v nichž může být arbitrovi předložen návrh na zahájení řízení a v nichž je řízení vedeno, h) právních předpisech, které upravují předměty sporů, k jejichž řešení je arbitr příslušný, i) předběžných požadavcích, které musí strany před zahájením řízení splňovat, včetně požadavku na předložení dokladu o tom, že instituce byla neúspěšně vyzvána k nápravě, j) tom, zda účastnící řízení mohou ukončit svoji účast v řízení před arbitrem, k) tom, že každý účastník nese své náklady řízení sám, s výjimkou nákladů na tlumočení, a že řízení není zpoplatněno, l) průměrné délce řízení před arbitrem, m) právním účinku usnesení nebo nálezu a vykonatelnosti nálezu. (8) Na žádost poskytne arbitr informace uvedené v odstavci 7 na trvalém nosiči dat. (9) Arbitr zveřejní na svých internetových stránkách ve formě odkazu na příslušné internetové stránky Evropské komise seznam obdobných subjektů mimosoudního řešení spotřebitelských sporů. (10) Arbitr vhodným způsobem informuje účastníky řízení o právu na právní pomoc a o tom, že nemají povinnost právního zastoupení. § 22 Arbitra může povinnosti mlčenlivosti o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu činnosti podle tohoto zákona, zprostit pouze vláda. § 23 Pořádková pokuta (1) Arbitr může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč instituci, jestliže v řízení ztěžuje jeho postup tím, že a) se na výzvu podle § 11 nevyjádří ve stanovené lhůtě k podanému návrhu, nebo b) nesplní povinnosti stanovené v § 12 odst. 6, 7 a 9. (2) Arbitr může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč fyzické nebo právnické osobě, jestliže v řízení ztěžuje jeho postup tím, že a) na výzvu nepředloží arbitrovi nebo pověřené osobě požadované doklady vztahující se k předmětu sporu, b) se neúčastní jednání, c) nevyhoví žádosti arbitra nebo pověřené osoby o poskytnutí vysvětlení a žádosti o předložení dokumentace vztahující se k předmětu sporu, nebo d) neumožní arbitrovi nebo pověřené osobě nahlédnout do svých spisů a elektronických záznamů vztahujících se k předmětu sporu. (3) Pořádkovou pokutu podle odstavce 1 a odstavce 2 lze uložit opakovaně. (4) Proti rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty lze podat námitky do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Včas podané námitky mají odkladný účinek. Pro řízení o námitkách se § 16 použije obdobně. Ustanovení společná a přechodná § 24 Řízení V řízení podle tohoto zákona se postupuje podle správního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak. § 25 Instituce splní povinnost podle § 19 odst. 1 poprvé do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. § 26 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 3) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 2 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.
Zákon č. 230/2002 Sb.	Zákon č. 230/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů Vyhlášeno 4. 6. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 87/2002 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o volbách do Parlamentu České republiky * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o volbách do zastupitelstev krajů * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o volbách do zastupitelstev obcí * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2003 230 ZÁKON ze dne 10. května 2002, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o volbách do Parlamentu České republiky Čl. I Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 64/2001 Sb., zákona č. 37/2002 Sb. a zákona č. 171/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 1 písmeno e) zní: „e) krajský úřad, v hlavním městě Praze Magistrát hlavního města Prahy (dále jen „krajský úřad“) pro volby do Poslanecké sněmovny,“. 2. V § 7 odst. 1 písmeno f) zní: „f) pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu, v hlavním městě Praze úřad městské části v sídle volebního obvodu, které je stanoveno v příloze č. 3 k tomuto zákonu, a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň magistráty těchto měst (dále jen „pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu“) pro volby do Senátu,“. 3. V § 7 odst. 1 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmena h), i), j), k), l) a m) se označují jako písmena g), h), i), j), k) a l). 4. V § 9 odst. 2 písm. c) se slova „okresním úřadům v sídle kraje a okresním úřadům v sídle volebního obvodu“ nahrazují slovy „krajským úřadům a pověřeným obecním úřadům v sídle volebního obvodu“. 5. V § 9 odst. 2 písmeno g) včetně poznámky pod čarou č. 5j) zní: „g) zajišťuje ověřování způsobilosti na úseku voleb pro zaměstnance hlavního města Prahy zařazeného do Magistrátu hlavního města Prahy pověřeného činností na úseku voleb, který prokáže zkouškou potřebné znalosti, a pro zaměstnance městské části hlavního města Prahy zařazeného do úřadu městské části v sídle volebního obvodu pověřeného činností na úseku voleb, který prokáže zkouškou potřebné znalosti; o kladném výsledku ověření způsobilosti vydá osvědčení; ověření způsobilosti na úseku voleb nahrazuje prokázání zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu.5j) 5j) § 84 a 103 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb. Vyhláška č. 345/2000 Sb., o ověřování zvláštní odborné způsobilosti zaměstnanců obcí, krajů, hlavního města Prahy, městských částí hlavního města Prahy a okresních úřadů, osob stojících v čele zvláštních orgánů zřízených na základě zvláštních zákonů a předsedů komisí, kterým byl svěřen výkon přenesené působnosti, (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti), ve znění vyhlášky č. 427/2000 Sb.“. 6. V § 11 odst. 2 písm. a) se slova „okresních úřadů v sídle kraje, u okresních úřadů v sídle volebního obvodu“ nahrazují slovy „krajských úřadů, u pověřených obecních úřadů v sídle volebního obvodu“ a za středníkem se slova „okresními úřady“ nahrazují slovy „krajskými úřady, pověřenými obecními úřady“. 7. V § 11 odst. 2 písm. c) se slova „okresnímu úřadu v sídle kraje nebo okresnímu úřadu v sídle volebního obvodu“ nahrazují slovy „krajskému úřadu nebo pověřenému obecnímu úřadu v sídle volebního obvodu“. 8. V § 11 odst. 2 písm. j) se slova „okresnímu úřadu v sídle kraje a okresnímu úřadu v sídle volebního obvodu“ nahrazují slovy „krajskému úřadu a pověřenému obecnímu úřadu v sídle volebního obvodu“. 9. V § 11 odst. 2 písm. l) se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „pověřenému obecnímu úřadu“. 10. V § 12 nadpis zní: „Krajský úřad“. 11. V § 12 odst. 1 návětí zní: „Krajský úřad pro volby do Poslanecké sněmovny“. 12. V § 12 odst. 2 v návětí se slova „okresního úřadu v sídle kraje, který má osvědčení podle zvláštního právního předpisu,5c)“ nahrazují slovy „kraje zařazený do krajského úřadu, který má osvědčení podle zvláštního právního předpisu,5k)“. 13. V § 12 se doplňují odstavce 3 a 4, které včetně poznámky pod čarou č. 5k) znějí: „(3) Krajský úřad pro volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu a) řeší stížnosti na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni obce, b) kontroluje průběh hlasování ve volebních místnostech, c) ukládá pokuty podle tohoto zákona, d) spolupracuje s Českým statistickým úřadem na zajištění potřebných technických zařízení a pracovních sil pro pracoviště vytvářená u pověřených obecních úřadů. (4) Činnost podle odstavce 3 písm. b) může vykonávat pouze zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu, který má osvědčení podle zvláštního právního předpisu.5k) 5k) Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 230/2002 Sb.“. 14. V § 13 nadpis zní: „Pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu“. 15. V § 13 odst. 1 v návětí se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Pověřený obecní úřad“. 16. V § 13 odst. 2 v návětí se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obce zařazený do pověřeného obecního úřadu“. 17. § 14 se zrušuje. 18. V § 14a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a na jeho konci se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí: „c) kontroluje průběh hlasování ve volebních místnostech, d) kontroluje sčítání hlasů okrskovou volební komisí.“. 19. V § 14a se doplňuje odstavec 2, který zní: „(2) Činnosti podle odstavce 1 písm. c) a d) může vykonávat pouze zaměstnanec obce zařazený do pověřeného obecního úřadu, který má osvědčení podle zvláštního právního předpisu.5c)“. 20. V § 16 odst. 5 větě druhé se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 21. V § 16 odst. 7 větě třetí se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „krajský úřad“ a ve větě poslední se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovem „kraje“. 22. V § 21 odst. 2 se věta druhá nahrazuje touto větou:„Okrsková volební komise o takovém opatření vyrozumí voliče způsobem v místě obvyklým a dále obecní úřad a pověřený obecní úřad; vyrozumí rovněž příslušný krajský úřad při volbách do Poslanecké sněmovny nebo příslušný pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu při volbách do Senátu.“. 23. V § 21a odst. 1 větě první se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „krajský nebo pověřený obecní úřad“. 24. V § 21a odst. 2 větě první a větě druhé se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „krajského úřadu a pověřeného obecního úřadu“; ve větě třetí se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „krajský nebo pověřený obecní úřad“. 25. V § 23 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obce zařazení do pověřeného obecního úřadu,“ a za slova „předpisu,5c)“ se vkládají slova „zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu, kteří mají osvědčení podle zvláštního právního předpisu,5k)“. 26. V § 31 odst. 3 větě první se slova „okresnímu úřadu v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajskému úřadu“ a ve větě druhé se slova „okresní úřad v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 27. V § 31 odst. 4 větě druhé se slova „okresní úřad v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 28. V § 32 odst. 5 větě poslední se slova „okresnímu úřadu v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajskému úřadu“. 29. V § 33 odst. 1 větě první se slova „Okresní úřad v sídle kraje“ nahrazují slovy „Krajský úřad“ a ve větě druhé se slova „okresní úřad v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 30. V § 33 odst. 2 v návětí se slova „okresní úřad v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 31. V § 33 odst. 2 písm. b) se slova „okresní úřady v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajské úřady“. 32. V § 33 odst. 3 v návětí se slova „Okresní úřad v sídle kraje“ nahrazují slovy „Krajský úřad“. 33. V § 33 odst. 4 se slova „Okresní úřad v sídle kraje“ nahrazují slovy „Krajský úřad“ a slova „okresního úřadu v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajského úřadu“. 34. V § 33 odst. 5 větě poslední se slova „okresního úřadu v sídle volebního kraje“ nahrazují slovy „kraje zařazeného do krajského úřadu“. 35. V § 33 odst. 6 se slova „okresní úřad v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajský úřad“ a slova „okresním úřadům v sídlech krajů“ se nahrazují slovy „krajským úřadům“. 36. V § 33 odst. 7 větě první se slova „okresní úřad v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 37. V § 33 odst. 8 větě první a větě druhé se slova „okresní úřad v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajský úřad“ a ve větě druhé se slova „okresního úřadu v sídle kraje“ nahrazují slovem „kraje“. 38. V § 36 odst. 2 se slova „okresnímu úřadu v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajskému úřadu“. 39. V § 36 odst. 3 se slova „okresní úřad v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 40. V § 36 odst. 4 větě druhé se slova „Okresní úřad v sídle kraje“ nahrazují slovy „Krajský úřad“. 41. V § 38 odst. 1 větě první se slova „okresní úřad v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 42. V § 38 odst. 3 větě druhé se slova „okresního úřadu v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajského úřadu“. 43. V § 38 odstavec 4 zní: „(4) Hlasovací lístky zašle krajský úřad prostřednictvím pověřených obecních úřadů starostům, kteří zajistí, aby hlasovací lístky byly dodány všem voličům nejpozději 3 dny přede dnem voleb a v den voleb všem okrskovým volebním komisím. V obcích, kde není starosta, zajistí dodání hlasovacích lístků voličům ve stanovené lhůtě místostarosta, a není-li místostarosta, ředitel krajského úřadu, v hlavním městě Praze ředitel Magistrátu (dále jen „ředitel krajského úřadu“).“. 44. V § 38 odst. 5 větě první se slova „okresní úřad v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 45. V § 38 odst. 6 větě první a větě druhé se slova „okresní úřad v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 46. V § 43 odst. 7 větě první se slova „okresním úřadem“ nahrazují slovy „krajským nebo pověřeným obecním úřadem“. 47. V § 46 odst. 1 se slova „okresního úřadu v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajského úřadu“. 48. V § 46 odst. 2 se slova „okresnímu úřadu v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajskému úřadu“. 49. V § 46 odst. 4 písmena a) a b) znějí: „a) ředitel krajského úřadu, b) zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu,“. 50. V § 46 odst. 5 větě první se slova „okresní úřad v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 51. V § 60 odst. 4 větě první se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „pověřenému obecnímu úřadu“ a ve větě druhé slova „okresní úřad“ slovy „pověřený obecní úřad“. 52. V § 61 odst. 2 písm. e) se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „pověřený obecní úřad“. 53. V § 61 odst. 3 větě třetí se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „pověřenému obecnímu úřadu“. 54. V § 62 odst. 1 větě první se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Pověřený obecní úřad“ a ve větě druhé se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „pověřený obecní úřad“. 55. V § 62 odst. 2 v návětí se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „pověřený obecní úřad“. 56. V § 62 odst. 2 písm. f) se slova „okresní úřady“ nahrazují slovy „pověřené obecní úřady“. 57. V § 62 odst. 3 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Pověřený obecní úřad“. 58. V § 62 odst. 4 větě první se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Pověřený obecní úřad“ a ve větě druhé slova „okresního úřadu“ slovy „pověřeného obecního úřadu“. 59. V § 62 odst. 5 větě poslední se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obce zařazeného do pověřeného obecního úřadu“. 60. V § 62 odst. 6 větě první se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Pověřený obecní úřad“. 61. V § 62 odst. 7 větě první se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „pověřený obecní úřad“. 62. V § 62 odst. 8 větě první a větě druhé se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „pověřený obecní úřad“ a ve větě druhé se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovem „obce“. 63. V § 66 odst. 2 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „pověřenému obecnímu úřadu“. 64. V § 66 odst. 3 větě druhé se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Pověřený obecní úřad“. 65. V § 67 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „pověřený obecní úřad“. 66. V § 67 odst. 3 větě druhé se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „pověřeného obecního úřadu“. 67. V § 67 odst. 4 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „pověřený obecní úřad“, slova „okresních úřadů“ slovy „pověřených obecních úřadů“ a slova „přednosta okresního úřadu“ slovy „ředitel krajského úřadu“. 68. V § 67 odst. 5 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „pověřený obecní úřad“. 69. V § 72 odst. 5 větě první se slova „okresním úřadem“ nahrazují slovy „krajským nebo pověřeným obecním úřadem“. 70. V § 72a odst. 1 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „pověřenému obecnímu úřadu“ a slova „okresním úřadě“ slovy „pověřeném obecním úřadě“. 71. V § 73 odst. 1 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „pověřeného obecního úřadu“. 72. V § 73 odst. 2 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „pověřenému obecnímu úřadu“. 73. V § 73 odst. 4 písmena a) a b) znějí: „a) starosta obce s pověřeným obecním úřadem v sídle volebního obvodu, b) zaměstnanec obce zařazený do pověřeného obecního úřadu v sídle volebního obvodu,“. 74. V § 73 odst. 5 větě první se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „pověřený obecní úřad“. 75. V § 76 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „pověřený obecní úřad“. 76. V § 76 odstavec 3 zní: „(3) Jestliže před druhým kolem voleb ve volebním obvodu se kandidát své kandidatury vzdá, pozbude práva být volen nebo zemře, postupuje do druhého kola voleb kandidát, který se v prvním kole voleb v konečném pořadí umístil na třetím místě; v takovém případě se druhé kolo voleb koná třináctý den po ukončení hlasování v prvním kole.“. 77. V § 76 odst. 4 větě druhé se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „pověřený obecní úřad“ a slova „okresních úřadů“ slovy „pověřených obecních úřadů“. 78. V § 76 se na konci odstavce 6 doplňuje tato část věty: „; ustanovení § 66 odst. 1 věta druhá se nepoužije“. 79. V § 79 odst. 1 písmeno a) zní: „a) jestliže žádný z kandidátů nebyl ve volebním obvodu zvolen,“. 80. V § 79 odst. 5 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „pověřený obecní úřad“. 81. V § 84 se za slova „správy,“ vkládají slova „krajů,“. 82. V § 88 odst. 1 se slova „okresního úřadu v sídle kraje nebo okresního úřadu v sídle volebního obvodu“ nahrazují slovy „krajského úřadu nebo pověřeného obecního úřadu v sídle volebního obvodu“. 83. V § 88 odst. 2 se slova „Nejvyšší soud“ nahrazují slovy „Nejvyšší správní soud“. 84. V § 92 odst. 1 písm. a) se slova „okresních úřadů“ nahrazují slovy „pověřených obecních úřadů“. 85. V § 92 odst. 1 se na konci písmene b) doplňují slova „a zaměstnance městské části hlavního města Prahy pověřeného činností na úseku voleb,“. 86. V § 92 odst. 1 písm. c) bodě 2 se slova „okresních úřadů v sídle kraje, okresních úřadů v sídle volebního obvodu“ nahrazují slovy „krajských úřadů, pověřených obecních úřadů v sídle volebního obvodu“. 87. V § 97 odst. 1 se slova „okresním úřadům“ nahrazují slovy „pověřeným obecním úřadům“. 88. V § 97b odstavec 1 zní: „(1) Úkoly ředitele krajského úřadu stanovené tímto zákonem plní v době jeho nepřítomnosti jeho zástupce.“. 89. V § 97b odst. 2 větě první a větě druhé se slova „přednosta okresního úřadu“ nahrazují slovy „ředitel krajského úřadu“. 90. Za § 97c se vkládá nový § 97d, který zní: „§ 97d Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo pověřenému obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o volbách do zastupitelstev krajů Čl. II Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 273/2001 Sb. a zákona č. 37/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 6 písmeno d) zní: „d) krajský úřad,“. 2. V § 6 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f), g), h) a i) se označují jako písmena e), f), g) a h). 3. V § 6 písm. g) se za slova „územně členěných statutárních městech“ vkládají slova „starosta městské části nebo městského obvodu“. 4. V § 6 se v písmenu h) tečka na konci odstavce nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) ředitel krajského úřadu.“. 5. V § 9 odst. 2 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c), d), e), f) a g) se označují jako písmena b), c), d), e) a f). 6. V § 9 odst. 2 písm. b) se slovo „okresu“ nahrazuje slovem „kraje“. 7. V § 9 odst. 2 písm. c) se slova „okresním úřadům v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajským úřadům“. 8. V § 10 odst. 2 písm. a) se slova „okresních úřadů v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajských úřadů“ a ve větě za středníkem se slovo „okresními“ nahrazuje slovem „krajskými“. 9. V § 10 odst. 2 písm. b) se slova „okresním úřadům v sídlech krajů“ nahrazují slovy „krajským úřadům“. 10. V § 10 odst. 2 písm. i) se slova „okresnímu úřadu v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajskému úřadu“. 11. V § 11 nadpis zní: „Krajský úřad“. 12. V § 11 odst. 1 návětí zní: „Krajský úřad“. 13. V § 11 odst. 1 se na konci písmene e) doplňují slova „a pracovištích vytvářených u pověřených obecních úřadů“. 14. V § 11 odst. 1 se písmeno h) zrušuje. Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno h). 15. V § 11 odst. 1 se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i), j), k), l) a m), která včetně poznámky pod čarou č. 12a) znějí: „i) zajišťuje ověřování způsobilosti na úseku voleb pro zaměstnance obce zařazeného do pověřeného obecního úřadu a pověřeného činností na úseku voleb, který prokáže zkouškou potřebné znalosti; o kladném výsledku ověření způsobilosti vydá osvědčení; ověření způsobilosti na úseku voleb nahrazuje prokázání zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu,12a) j) ukládá pokuty podle tohoto zákona, k) řeší stížnosti na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni obce a města, l) kontroluje průběh hlasování ve volebních místnostech, m) archivuje volební dokumentaci. 12a) § 113 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Vyhláška č. 345/2000 Sb., o ověřování zvláštní odborné způsobilosti zaměstnanců obcí, krajů, hlavního města Prahy, městských částí hlavního města Prahy a okresních úřadů, osob stojících v čele zvláštních orgánů zřízených na základě zvláštních zákonů a předsedů komisí, kterým byl svěřen výkon přenesené působnosti, (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti), ve znění vyhlášky č. 427/2000 Sb.“. 16. V § 11 odst. 2 se slova „podle § 9 odst. 2 písm. b)“ nahrazují slovy „podle zvláštního právního předpisu.12b)“. Poznámka pod čarou č. 12b) zní: „12b) § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů.“. 17. § 12 se včetně nadpisu zrušuje. 18. V § 13 odst. 1 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c), d), e) a f), která znějí: „c) kontroluje průběh hlasování ve volebních místnostech, d) kontroluje sčítání hlasů okrskovou volební komisí, e) řeší stížnosti na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni městských částí nebo městských obvodů, f) archivuje volební dokumentaci.“. 19. V § 13 odstavec 2 zní: „(2) Provádět kontrolu podle odstavce 1 písm. c) a d) a činnost podle odstavce 1 písm. b) může pouze osoba, která má osvědčení podle § 11 odst. 1 písm. i).“. 20. V § 15 se na konci písmene a) doplňují slova „městě, městské části nebo městském obvodu (dále jen „obec“),“. 21. V § 20 odst. 3 větě první se slova „okresnímu úřadu v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajskému úřadu“ a ve větě druhé se slova „okresní úřad v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 22. V § 21 odst. 5 větě poslední za středníkem se slova „okresnímu úřadu v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajskému úřadu“. 23. V § 22 odst. 1 větě první a větě druhé se slova „okresní úřad v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 24. V § 22 odst. 2 se v návětí slova „okresním úřadem v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajským úřadem“. 25. V § 22 odst. 2 písm. b) se slova „okresní úřad v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 26. V § 22 odst. 3 se v návětí slova „Okresní úřad v sídle kraje“ nahrazují slovy „Krajský úřad“. 27. V § 22 odst. 4 větě první se slova „okresní úřad v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajský úřad“ a ve větě druhé se slova „okresního úřadu v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajského úřadu“. 28. V § 22 odst. 5 větě poslední se slova „okresního úřadu v sídle kraje“ nahrazují slovy „kraje zařazeného do krajského úřadu“. 29. V § 22 odst. 6 větě první se slova „okresní úřad v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 30. V § 23 odst. 2 se slova „okresnímu úřadu v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajskému úřadu“. 31. V § 23 odst. 3 větě za středníkem se slova „okresní úřad v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 32. V § 23 odst. 4 větě druhé se slova „Okresní úřad v sídle kraje“ nahrazují slovy „Krajský úřad“. 33. V § 24 odst. 1 větě první se slova „okresní úřad v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 34. V § 24 odst. 3 větě druhé se slova „okresního úřadu v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajského úřadu“. 35. V § 24 odst. 4 větě první se slova „okresní úřad v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajský úřad“ a slova „okresních úřadů“ se nahrazují slovy „pověřených obecních úřadů“ a ve větě druhé se slova „přednosta okresního úřadu, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň primátoři těchto měst (dále jen „přednosta okresního úřadu“)“ nahrazují slovy „ředitel krajského úřadu“. 36. V § 24 odst. 5 se slova „okresní úřad v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 37. V § 35 odstavec 1 zní: „(1) Po prvním dnu voleb zajistí okrsková volební komise zapečetění volební schránky, popřípadě přenosné volební schránky tak, aby do nich nebylo možné vkládat hlasovací lístky ani je vybírat, a zabezpečí i ostatní volební dokumenty. Před zahájením hlasování druhého dne voleb zkontroluje okrsková volební komise neporušenost pečetí a sejme je.“. 38. V § 35 odst. 2 větě první se slova „a okresní úřad v sídle kraje“ nahrazují slovy „, krajský úřad a pověřený obecní úřad“. 39. V § 36 odst. 1 větě první se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „krajský nebo pověřený obecní úřad“. 40. V § 36 odst. 2 větě první se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „krajského nebo pověřeného obecního úřadu“ a ve větě druhé se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „krajský úřad a pověřený obecní úřad“. 41. V § 38 odst. 1 se slova „okresního úřadu, kteří mají osvědčení podle § 9 odst. 2 písm. b)“ nahrazují slovy „obce zařazení do pověřeného obecního úřadu, kteří mají osvědčení podle § 11 odst. 1 písm. i)“. 42. V § 41 odst. 6 se slova „okresním úřadem“ nahrazují slovy „krajským nebo pověřeným obecním úřadem“. 43. V § 42 odst. 1 větě první se slova „okresnímu úřadu v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajskému úřadu“ a ve větě druhé se slova „okresním úřadě v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajském úřadě“. 44. V § 42 odst. 2 se slova „okresního úřadu v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajského úřadu“. 45. V § 42 odst. 3 větě první se slova „okresnímu úřadu v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajskému úřadu“. 46. V § 42 odst. 5 písmena a) a b) znějí: „a) ředitel krajského úřadu, b) pověřený zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu,“. 47. V § 42 odst. 6 větě první se slova „Okresní úřad v sídle kraje“ nahrazují slovy „Krajský úřad“. 48. V § 44 odst. 1 se slova „okresní úřad v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajský úřad“ a slova „okresního úřadu v sídle kraje“ se nahrazují slovy „krajského úřadu“. 49. § 45 včetně nadpisu zní: „§ 45 Ukončení činnosti okrskové volební komise (1) Činnost okrskové volební komise při volbách do zastupitelstva kraje je ukončena patnáctým dnem po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev krajů Státní volební komisí. (2) Činnost okrskové volební komise, jejíž působnost se vztahuje ke kraji, kde byl podán návrh na neplatnost hlasování nebo neplatnost voleb (§ 53), končí a) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu v případě, že tento návrh byl soudem zamítnut, b) patnáctým dnem po uveřejnění výsledků dodatečného hlasování v případě, že tento návrh byl soudem shledán oprávněným a opakuje se v rámci volebního procesu pouze hlasování, c) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu v případě, že tento návrh byl soudem shledán oprávněným a opakuje se celý volební proces.“. 50. V § 46 se slova „Okresní úřad v sídle kraje“ nahrazují slovy „Krajský úřad“. 51. V § 48 odst. 6 větě druhé se slova „okresního úřadu v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajského úřadu“. 52. V § 51 odst. 2 se slova „přednosta okresního úřadu v sídle kraje“ nahrazují slovy „ředitel krajského úřadu“. 53. V § 56 větě první se slova „okresním úřadem v sídle kraje“ nahrazují slovy „krajským úřadem“. 54. V § 57 odst. 2 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 55. V § 58 odst. 2 větě druhé se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „krajský úřad“ a ve větě poslední se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovem „kraje“. 56. V § 59 písm. b) se slova „okresního úřadu v sídle kraje, okresního úřadu a“ nahrazují slovy „obce zařazeného do“. 57. V § 59 písm. c) bodě 1 se slova „a okresních úřadů v sídle kraje“ nahrazují slovy „, pověřených obecních úřadů a krajských úřadů“. 58. V § 62 odst. 1 se slova „přednosty okresního úřadu“ nahrazují slovy „ředitele krajského úřadu“. 59. V § 62 odst. 2 větě první a větě druhé se slova „přednosta okresního úřadu“ nahrazují slovy „ředitel krajského úřadu“. 60. V § 63 se za slova „orgánů státní správy,“ vkládá slovo „krajů,“. 61. V § 64 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1. 62. Za § 69 se vkládá nový § 69a, který zní: „§ 69a Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo pověřenému obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o volbách do zastupitelstev obcí Čl. III Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, se mění takto: 1. V § 5 odst. 2 se slovo „okresního,“ zrušuje. 2. V § 6 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f), g), h), i) a j) se označují jako písmena e), f), g), h) a i). 3. V § 9 odst. 2 písm. a) se slova „okresních úřadů“ nahrazují slovy „u krajských úřadů“ a slova „okresními úřady“ se nahrazují slovy „krajskými úřady“. 4. V § 9 odst. 2 písm. h) se slova „okresních úřadů“ nahrazují slovy „pověřených obecních úřadů“ a na konci písmene h) se doplňují slova „u krajských úřadů nebo pověřených obecních úřadů“. 5. V § 10 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 18) zní: „(1) Krajský úřad a) zajišťuje organizačně a technicky přípravu, průběh a provedení voleb v kraji, b) ukládá pokuty podle tohoto zákona, c) kontroluje průběh hlasování ve volebních místnostech, d) spolupracuje s Českým statistickým úřadem na zajištění potřebných technických zařízení a pracovních sil, e) řeší stížnosti na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni obce, s výjimkou městských částí a městských obvodů, f) ověřuje způsobilost na úseku voleb pro zaměstnance obce, v jejímž obecním úřadu jsou zřízeny alespoň 2 odbory s výjimkou pověřených obecních úřadů, pověřeného činností na úseku voleb, který prokáže zkouškou potřebné znalosti; o kladném výsledku ověření způsobilosti vydá osvědčení; ověření způsobilosti na úseku voleb nahrazuje prokázání zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu,18) g) zajišťuje archivaci volební dokumentace, h) plní další úkoly podle tohoto zákona. 18) § 113 zákona č. 128/2000 Sb. § 84 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 145/2001 Sb. Vyhláška č. 345/2000 Sb., ve znění vyhlášky č. 427/2000 Sb.“. 6. § 11 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 19) zrušuje. 7. V § 12 odst. 1 se na konci písmena h) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se nová písmena i) a j), která znějí: „i) kontroluje průběh hlasování ve volebních místnostech, j) kontroluje sčítání hlasů okrskovou volební komisí.“. 8. V § 12 odst. 2 se na konci písmena i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) provádět kontrolu průběhu hlasování a kontrolu sčítání hlasů (§ 38).“. 9. V § 25 odst. 5 větě druhé se slova „přednosta okresního úřadu, v hlavním městě Praze primátor hlavního města Prahy a ve městech Brně, Ostravě a Plzni primátoři těchto měst (dále jen „přednosta okresního úřadu“)“ nahrazují slovy „ředitel krajského úřadu a v hlavním městě Praze ředitel Magistrátu (dále jen „ředitel krajského úřadu“)“. 10. V § 38 odst. 1 větě první se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „pověřený obecní úřad“. 11. V § 38 odst. 2 větě první a větě druhé se slovo „okresního“ nahrazuje slovy „pověřeného obecního“. 12. V § 38 odst. 2 větě třetí se slovo „okresní“ nahrazuje slovy „pověřený obecní“. 13. V § 40 odst. 1 se slova „zaměstnanci okresního úřadu, kteří mají osvědčení podle zvláštního právního předpisu,19)“ zrušují. 14. V § 43 odst. 5 se slova „okresním úřadem“ nahrazují slovy „pověřeným obecním úřadem“. 15. V § 44 větě první se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „pověřenému obecnímu úřadu nebo krajskému úřadu“ a ve větě druhé se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „pověřeného obecního úřadu nebo krajského úřadu“. 16. V § 49 se slova „v okrese“ nahrazují slovy „ve správním obvodu pověřeného obecního úřadu“ a za slova „předá informace“ se vkládají slova „o výsledku voleb na úrovni pověřeného obecního úřadu nebo kraje“. 17. V § 55 odst. 4 větě první a větě druhé se slova „přednosta okresního úřadu“ nahrazují slovy „ředitel krajského úřadu“. 18. V § 55 odst. 5 se slova „přednosty okresního úřadu“ nahrazují slovy „ředitele krajského úřadu“ a slova „a u zastupitelstev měst Brna, Ostravy a Plzně“ se zrušují. 19. V § 55 odst. 7 větě první se slova „přednosty okresního úřadu“ nahrazují slovy „ředitele krajského úřadu“. 20. V § 58 odst. 3 větě první se slovo „okresního“ nahrazuje slovem „krajského“. 21. V § 58 odst. 4 větě první se slovo „okresního“ nahrazuje slovem „krajského“. 22. V § 58 odst. 4 se věta druhá nahrazuje touto větou: „Obdobně postupuje primátor hlavního města Prahy, který zasílá návrh Ministerstvu vnitra.“. 23. V § 59 odst. 3 se slova „přednosty okresního úřadu“ nahrazují slovy „ředitele krajského úřadu“. 24. V § 64 větě druhé se slovo „okresní“ nahrazuje slovem „krajský“. 25. V § 65 větě třetí se slovo „okresní“ nahrazuje slovem „krajský“. 26. V § 65 se věta poslední nahrazuje touto větou: „Pokuta je příjmem kraje.“. 27. V § 68 odst. 1 větě první a větě třetí se slova „přednosta okresního úřadu“ nahrazují slovy „ředitel krajského úřadu“. 28. V § 68 odst. 1 větě druhé se slova „a ve městech Brně, Ostravě a Plzni“ zrušují. 29. V § 68 odst. 2 se slova „přednosty okresního úřadu“ nahrazují slovy „ředitele krajského úřadu“. 30. V § 69 se za slova „státní správy,“ vkládá slovo „krajů,“. 31. Za § 71 se vkládá nový § 71a, který zní: „§ 71a Působnosti stanovené krajskému úřadu, Magistrátu hlavního města Prahy, magistrátům měst Brno, Ostrava a Plzeň, magistrátům územně nečleněných měst se zvláštním postavením, pověřenému obecnímu úřadu, obecnímu úřadu, úřadu městské části hlavního města Prahy nebo úřadu městské části nebo městského obvodu územně členěného města se zvláštním postavením podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003 s výjimkou čl. I bodů 76, 78 a 79, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2002. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 231/2002 Sb.	Zákon č. 231/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 4. 6. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 87/2002 * Čl. I - Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb. a zákona č. 450/2001 Sb., se mění takto: * Čl. II - Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), jak vyplývá z pozdějších zákonů. * Čl. III Aktuální znění od 1. 1. 2003 231 ZÁKON ze dne 16. května 2002, kterým se mění zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb. a zákona č. 450/2001 Sb., se mění takto: 1. § 1 zní: „§ 1 (1) Kraj je územním společenstvím občanů, které má právo na samosprávu. (2) Kraj je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek a vlastní příjmy vymezené zákonem a hospodaří za podmínek stanovených zákonem podle vlastního rozpočtu. Kraj vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. (3) Kraj je samostatně spravován zastupitelstvem kraje (dále jen „zastupitelstvo“); dalšími orgány kraje jsou rada kraje (dále jen „rada“), hejtman kraje (dále jen „hejtman“) a krajský úřad. Orgánem kraje je též zvláštní orgán kraje (dále jen „zvláštní orgán“) zřízený podle zákona. (4) Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů.“. 2. § 2 včetně poznámky pod čarou č. 1) zní: „§ 2 (1) Kraj spravuje své záležitosti samostatně (dále jen „samostatná působnost“). Státní orgány mohou do samostatné působnosti zasahovat, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem, který stanoví zákon. Rozsah samostatné působnosti může být též omezen zákonem. (2) Státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánům kraje, vykonávají orgány kraje jako svou přenesenou působnost (§ 29 a 30). Kraj je při výkonu státní správy správním obvodem. Kraj je povinen zabezpečit výkon přenesené působnosti. (3) Kraj při výkonu samostatné působnosti a přenesené působnosti chrání veřejný zájem. (4) Kraj zajišťuje výkon finanční kontroly podle rozpočtových pravidel územních rozpočtů a podle zvláštního právního předpisu.1) 1) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).“. 3. § 3 se zrušuje. 4. V § 4 se slova „samostatnou či“ zrušují. 5. § 5 zní: „§ 5 (1) Kraj může mít znak a prapor. (2) Předseda Poslanecké sněmovny může kraji, který nemá znak nebo prapor, na jeho návrh znak nebo prapor udělit. (3) Předseda Poslanecké sněmovny může na žádost kraje změnit znak nebo prapor kraje.“. 6. V § 7 se slova „ve věcech svěřeného výkonu státní správy“ nahrazují slovy „v přenesené působnosti“ a za slovo „tomu“ se doplňuje slovo „kraj“ a slovo „zmocněna“ se nahrazuje slovem „zmocněn“. 7. § 8 zní: „§ 8 (1) Obecně závazné vyhlášky kraje musí být v souladu se zákony a nařízení kraje musí být v souladu se zákony a právními předpisy vydanými vládou a ústředními správními úřady. (2) Obecně závazná vyhláška kraje a nařízení kraje (dále jen „právní předpis kraje“) nabývá platnosti dnem vyhlášení ve Věstníku právních předpisů kraje (dále jen „Věstník“). (3) Dnem vyhlášení právního předpisu kraje je den rozeslání příslušné částky Věstníku, který musí být uveden v jejím záhlaví. (4) Právní předpis kraje nabývá účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení ve Věstníku, pokud v něm není stanoven pozdější počátek účinnosti. (5) Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze výjimečně stanovit dřívější počátek účinnosti právního předpisu kraje, nejdříve však dnem vyhlášení. Dřívější počátek účinnosti musí být v právním předpise kraje uveden. V těchto případech se právní předpis kraje zveřejní též na úřední desce krajského úřadu (dále jen „úřední deska“), na úředních deskách obecních úřadů obcí, kterých se dotýká, a v hromadných informačních prostředcích. (6) Věstník se vydává v postupně číslovaných částkách označených pořadovými čísly. Právní předpisy kraje se ve Věstníku označují pořadovými čísly. Číselná řada právních předpisů kraje, jakož i číselná řada jednotlivých částek Věstníku, se uzavírá vždy koncem každého kalendářního roku. (7) Věstník musí být každému přístupný na krajském úřadu, na obecních úřadech v kraji a na Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“). (8) Kraj zveřejní stejnopis Věstníku i způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 8. § 9 se zrušuje. 9. § 10 včetně poznámky pod čarou č. 3) se zrušuje. 10. Na konci nadpisu dílu 3 se doplňují slova „právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám“. 11. § 11 zní: „§ 11 (1) Kraj může uložit pokutu až do výše 200 000 Kč právnické osobě a fyzické osobě, která je podnikatelem (dále jen „osoba“), porušila-li povinnost stanovenou právním předpisem kraje. (2) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se kraj o porušení povinnosti podle odstavce 1 dozvěděl, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. (3) Při stanovení výše pokuty podle odstavce 1 kraj přihlíží zejména k povaze, závažnosti, době trvání a následkům protiprávního jednání, jakož i k přiměřenosti výše pokuty vzhledem k majetkovým poměrům osoby, která se protiprávního jednání dopustila. (4) Pokutu podle odstavce 1 nelze uložit, jestliže zákon stanoví za porušení povinnosti podle odstavce 1 vyšší sankci. (5) Uložení pokuty podle odstavce 1 nezbavuje osobu uvedenou v odstavci 1 povinnosti odstranit závadný stav ve lhůtě stanovené krajem s přihlédnutím k okolnostem případu. (6) Výnos pokut je příjmem kraje.“. 12. Za § 11 se označení „HLAVA II“ včetně nadpisu „OBČANÉ KRAJE“ nahrazuje označením „Díl 4“ a nadpisem „Občané kraje“. 13. V § 12 odst. 2 písm. a) se slovo „zvláštním“ zrušuje. 14. V § 12 odst. 2 písmeno b) zní: „b) vyjadřovat na zasedání zastupitelstva v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem,“. 15. V § 12 odst. 2 písmeno c) zní: „c) nahlížet do rozpočtu kraje a do závěrečného účtu kraje, do zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva, do usnesení rady, výborů zastupitelstva (dále jen „výbory“) a komisí rady (dále jen „komise“) a pořizovat si z nich výpisy, pokud tomu nebrání jiné zákony,“. 16. V § 12 odst. 2 písm. d) se na konci doplňují slova „jde-li o působnost zastupitelstva, nejdéle do 90 dnů,“. 17. V § 12 odst. 2 písm. e) se část věty za středníkem nahrazuje těmito slovy: „orgány kraje je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva, nejdéle do 90 dnů,“. 18. V § 12 odst. 2 písmeno f) zní: „f) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu kraje a k závěrečnému účtu kraje za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně, ve lhůtě stanovené jednacím řádem, nebo ústně na zasedání zastupitelstva,“. 19. V § 12 odst. 2 písm. f) se čárka na konci nahrazuje tečkou a písmeno g) se zrušuje. 20. § 14 zní: „§ 14 (1) Do samostatné působnosti kraje patří záležitosti, které jsou v zájmu kraje a občanů kraje, pokud nejde o přenesenou působnost kraje. (2) Do samostatné působnosti kraje patří zejména záležitosti uvedené v § 11, 35, 36 a 59, s výjimkou vydávání nařízení kraje, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti svěří zákon. (3) Kraj může pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky kraje, pokud zákon nestanoví jinak. (4) Při výkonu samostatné působnosti kraj spolupracuje s obcemi; nesmí přitom zasahovat do jejich samostatné působnosti. Proti takovému zásahu může obec podat žalobu podle zvláštního zákona. (5) Kraje jsou povinny, pokud je to možné, předem projednat s obcemi opatření dotýkající se jejich působnosti.“. 21. V § 15 odstavec 1 zní: „(1) Kraj je oprávněn vyjadřovat se k návrhům státních orgánů, které se dotýkají působnosti kraje. Státní orgány jsou povinny, pokud je to možné, předem projednat s krajem opatření dotýkající se působnosti kraje.“. 22. V § 15 odst. 2 větě třetí se slovo „osobních“ zrušuje. 23. V § 15 odst. 2 větě třetí se za slovo „údajů“ vkládají slova „a utajovaných skutečností“ a poznámka pod čarou č. 7) zní: „7) Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.“. 24. V § 15 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Kraje jsou při výkonu své působnosti oprávněny využívat bezplatně údajů katastru nemovitostí.“. 25. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který zní: „§ 15a (1) Kraj je povinen vydávat potvrzení a vyhotovovat zprávy pro potřeby právnických a fyzických osob, stanoví-li tak zvláštní právní předpis. (2) Kraj vydává potvrzení potřebná pro uplatnění práva v cizině i v případě, že právní předpis takovou povinnost neukládá, ale požadované údaje jsou mu známy.“. 26. V § 17 odstavec 3 zní: „(3) Kraj nesmí ručit za závazky fyzických a právnických osob vyjma a) závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici uskutečňovanou s finanční podporou ze státního rozpočtu, státních fondů, nebo národního fondu, b) závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici do krajem nebo obcí vlastněné nemovitosti, c) těch, jejichž zřizovatelem je kraj, stát nebo obec, d) těch, v nichž míra účasti kraje nebo spolu s jiným krajem (kraji), obcí (obcemi) nebo státem přesahuje 50 %.“. 27. V § 18 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 9a) zní: „(1) Záměr kraje prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej anebo poskytnout jako výpůjčku kraj zveřejní po dobu nejméně 30 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu kraje vyvěšením na úřední desce, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Nemovitost se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona9a) platnými ke dni zveřejnění záměru. Pokud kraj záměr po uvedenou dobu nezveřejní, je právní úkon neplatný. 9a) § 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 28. V § 18 se na konci odstavce 3 slova „30 dnů“ nahrazují slovy „90 dnů“ a doplňují se slova, která včetně poznámky pod čarou č. 9b) znějí: „nebo jde-li o pronájem nebo výpůjčku právnické osobě, jejímž zřizovatelem je kraj, nebo jde-li o pronájem silničního nebo silničního pomocného pozemku v souvislosti se zvláštním užíváním silnic podle zvláštního zákona.9b) 9b) § 25 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.“. 29. V § 18 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na výpůjčky nebo pronájem majetku svěřeného příspěvkovým organizacím zřízeným krajem, nestanoví-li zvláštní předpis nebo zastupitelstvo ve zřizovací listině jinak.“. 30. § 19 se zrušuje. 31. V § 20 odst. 1 se slova „nebo Ministerstvem financí“ zrušují. 32. V § 20 odst. 3 věta první zní: „Jestliže kraj nepožádá auditora o přezkoumání svého hospodaření za uplynulý kalendářní rok do 31. ledna, může mu Ministerstvo financí ve správním řízení uložit pokutu do výše 100 000 Kč; v takovém případě zabezpečí provedení přezkoumání hospodaření kraje auditorem na náklad povinného kraje.“. 33. V § 20 odst. 3 se věta druhá zrušuje. 34. § 22 zní: „§ 22 Sestavování rozpočtu a závěrečného účtu kraje a hospodaření s prostředky tohoto rozpočtu se řídí zvláštním zákonem.“. 35. V § 23 se slova „tento právní úkon“ nahrazují slovy „splnění těchto podmínek“. 36. V § 23 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Právní úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva, popřípadě rady, lze učinit jen po jejich předchozím schválení, jinak jsou tyto právní úkony kraje od počátku neplatné. Tyto právní úkony činí hejtman nebo jím pověřená osoba, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 69 odst. 2 písm. b).“. 37. V § 24 odstavec 1 zní: „(1) Kraje mohou spolupracovat s ostatními kraji a s obcemi.“. 38. V § 24 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Na spolupráci krajů s ostatními kraji a s obcemi nelze použít ustanovení občanského zákoníku o zájmových sdruženích právnických osob a o smlouvě o sdružení, pokud tento zákon nestanoví jinak.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 39. V § 24 odst. 3 se za slovo „uskutečňuje“ doplňuje slovo „zejména“. 40. V § 24 odst. 4 se věta první zrušuje. 41. V § 24 odst. 5 se za slovem „odstavce“ číslovka „2“ nahrazuje číslovkou „3“. 42. V § 25 odstavec 1 zní: „(1) Majetek získaný výkonem společné činnosti krajů s ostatními kraji nebo s obcemi na základě smlouvy podle § 24 odst. 3 se stává spoluvlastnictvím všech účastníků této smlouvy. Podíly na majetku získaném společnou činností jsou stejné, není-li smlouvou stanoveno jinak.“. 43. V § 25 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 44. V § 28 odst. 1 se slova „vstupovat do regionálních seskupení se zahraničními partnery“ nahrazují slovy „být členem jejich mezinárodních sdružení“. 45. V § 28 odst. 1 se poslední věta zrušuje. 46. V § 28 odst. 2 úvodní část zní: „(2) Kraje mohou uzavírat s územními samosprávnými celky jiných států smlouvy o vzájemné spolupráci. Obsahem spolupráce mohou být jen činnosti, které patří do samostatné působnosti kraje, který smlouvu uzavírá. Smlouva musí obsahovat“. 47. V § 28 odst. 4 se věta první nahrazuje touto větou: „Smlouva o spolupráci podle odstavců 2 a 3, na jejímž základě má vzniknout právnická osoba nebo členství v již existující právnické osobě, podléhá souhlasu ministerstva po předchozím projednání s Ministerstvem zahraničních věcí.“. 48. V § 29 odstavec 1 zní: „(1) Orgány kraje vykonávají na svém území přenesenou působnost ve věcech, které stanoví zákon.“. 49. V § 29 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 50. V § 29 odst. 2 se slova „plnění úkolů v“ nahrazují slovem „výkon“ a doplňuje se tato věta: „Výši příspěvku stanoví Ministerstvo financí po projednání s ministerstvem.“. 51. V § 30 písmeno a) zní: „a) při vydávání nařízení kraje zákony a jinými právními předpisy,“. 52. V § 30 se na konci písmene b) doplňují slova „; podmínkou platnosti směrnic ústředních správních orgánů je jejich publikování ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí“. 53. V § 31 odst. 2 se slova „podle statistického lexikonu obcí“ zrušují. 54. V § 31 odst. 3 se za slovo „úřad“ vkládají slova „nejpozději do 2 dnů od jeho stanovení na úřední desce a dále ve Věstníku“. 55. V § 32 odst. 1 se věta první nahrazuje touto větou: „Funkce člena zastupitelstva je veřejnou funkcí.13)“. Poznámka pod čarou č. 13) zní: „13) § 2 odst. 1, § 124, 206 zákoníku práce.“. 56. V § 32 odst. 2 se za slovo „Podmínky“ vkládají slova „vzniku a“. 57. V § 33 odst. 2 se věta třetí zrušuje. 58. V § 33 odst. 3 se věta první nahrazuje touto větou: „Člen zastupitelstva skládá slib před zastupitelstvem pronesením slova „slibuji“.“. 59. V § 33 se odstavec 4 zrušuje. 60. V § 34 odst. 1 písmena a) až c) znějí: „a) předkládat zastupitelstvu a radě, jakož i výborům a komisím návrhy na projednání, b) vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu a její jednotlivé členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je kraj, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které kraj založil nebo zřídil; písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů, c) požadovat od zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které kraj zřídil, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jejich funkce; informace musí být poskytnuta do 30 dnů.“. 61. V § 34 odst. 2 se slova „které pro něho z výkonu funkce v těchto orgánech vyplývají, a úkoly“ zrušují. 62. V § 34 odst. 3 větě první se slovo „příslušného“ zrušuje. 63. V § 34 odst. 3 větě první se na konci doplňují slova „, který má danou záležitost projednávat“. 64. V § 34 odst. 3 se věta poslední zrušuje. 65. V § 35 odst. 2 písm. a) se slova „v souladu se zákonem14)“ včetně poznámky pod čarou č. 14) zrušují. 66. V § 35 odst. 2 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) schvalovat koncepce rozvoje cestovního ruchu na území kraje, zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění,“. Dosavadní písmena f) až s) se označují jako písmena g) až t). 67. V § 35 odst. 2 písmeno l) zní: „l) rozhodovat o založení a rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy, rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách,“. 68. V § 35 odst. 2 písm. o) se slova „zástupce hejtmana“ nahrazují slovy „náměstka (náměstky) hejtmana“ a na konci se doplňují slova „z řad svých členů a odvolávat je z funkce“. 69. V § 35 odst. 2 písmeno p) zní: „p) stanovit počet uvolněných členů rady, jakož i funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni a od kterého dne,“. 70. V § 35 odst. 2 se písmena r) a s) zrušují. 71. V § 35 odst. 2 se za písmeno q) vkládají nová písmena r) až u), která znějí: „r) rozhodovat o odměnách neuvolněným členům zastupitelstva a o odměnách podle § 50 odst. 4 a 5, s) stanovit zásady pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva (§ 53), t) rozhodovat o peněžitých plněních spojených s výkonem funkce členů výborů, komisí a zvláštních orgánů fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva, u) udělovat ceny kraje,“. Dosavadní písmeno t) se označuje jako písmeno v). 72. V § 35 odst. 3 se za slovo „předložena“ vkládá slovo „k“. 73. V § 36 odst. 1 písm. a) se slova „včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů“ zrušují. 74. V § 36 odst. 1 písm. b) se slova „v jednotlivých případech,“ nahrazují slovy „jedné fyzické nebo právnické osobě v kalendářním roce,“. 75. V § 36 odst. 1 písm. c) se slova „z vlastních prostředků“ zrušují, za slova „sociálních služeb,“ se vkládají slova "podpory rodin,", slova „jedné organizaci“ se nahrazují slovy „jedné fyzické nebo právnické osobě“ a na konci se doplňují slova „nejedná-li se o účelové dotace z prostředků státního rozpočtu,“. 76. V § 36 odst. 1 písmeno h) zní: „h) postoupení pohledávky vyšší než 200 000 Kč,“. 77. V § 36 odst. 1 písm. i) se slovo „výpůjčky“ zrušuje. 78. V § 36 odst. 1 písmeno m) zní: „m) peněžité a nepeněžité vklady do právnických osob.“. 79. V § 36 se odstavce 2 až 4 zrušují. 80. § 38 se zrušuje. 81. V § 39 odst. 2 se slova „zástupce hejtmana“ nahrazují slovy „náměstek hejtmana“. 82. V § 41 odst. 3 se slova „zástupce hejtmana“ nahrazují slovy „náměstek hejtmana“. 83. V § 42 odst. 1 větě druhé se slova „a na úředních deskách okresních a obecních úřadů v kraji“ nahrazují slovy „, kromě toho může informaci zveřejnit způsobem v místě obvyklým“. 84. V § 42 odst. 1 se věta třetí zrušuje. 85. V § 43 větě první se za slovo „hejtman“ vkládají slova „nebo náměstek hejtmana“. 86. V § 43 větě druhé se číslovka „7“ nahrazuje číslovkou „10“. 87. V § 45 větě první se slova „Nastanou-li důvody pro nové volby6)“ nahrazují slovy „Klesne-li počet členů zastupitelstva o více než polovinu oproti počtu stanovenému v § 31 odst. 1 a nejsou-li náhradníci,“. 88. V § 45 větě druhé se za slova „a § 36“ vkládá tečka a zbývající část textu se zrušuje. 89. V § 45 se na konci doplňuje tato věta: „Tuto skutečnost krajský úřad bezodkladně oznámí ministerstvu.“. 90. V § 45 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Jestliže se zastupitelstvo nesejde po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet, nebo nezvolí-li hejtmana do 6 měsíců ode dne, kdy byl odvolán nebo se funkce vzdal, nebo do 6 měsíců ode dne ustavujícího zasedání, ministerstvo je rozpustí a ministr vnitra vyhlásí nové volby. Proti rozhodnutí o rozpuštění zastupitelstva může kraj podat žalobu k soudu. Do doby, než bude zvoleno nové zastupitelstvo, vykonává rada své pravomoci podle § 59 odst. 1 až 3. Není-li zvolena, vykonává hejtman pravomoc podle § 63. Není-li zvolen hejtman, vykonává tuto pravomoc jiný člen zastupitelstva, kterého tím zastupitelstvo pověří.“. 91. V § 48 odst. 1 se za slova „druhu vykonávané funkce“ vkládají slova „a podle počtu obyvatel kraje“. 92. V § 48 odstavec 2 zní: „(2) Nevykonává-li člen zastupitelstva funkci z důvodu pracovní neschopnosti, karantény, z důvodu těhotenství nebo péče o dítě do 3 let věku, poskytne se mu měsíční odměna v poměrné výši. Člen zastupitelstva je povinen neprodleně informovat hejtmana nebo náměstka hejtmana o těchto důvodech a předpokládané době jejich trvání.“. 93. V § 50 odst. 1 se slova „v době konání“ nahrazují slovy „ke dni“. 94. V § 50 odst. 1 se slova „všeobecných voleb“ nahrazují slovy „voleb do zastupitelstva“. 95. V § 50 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Pokud dosavadní hejtman vykonává do ustavujícího zasedání zastupitelstva pravomoc podle § 64b odst. 1, náleží mu měsíční odměna v dosavadní výši. (3) Členovi zastupitelstva, který vykonává pravomoc podle § 64b odst. 2, náleží měsíční odměna ve stejné výši, která by podle prováděcího právního předpisu náležela hejtmanovi.“. 96. V § 50 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Uvolněnému členovi zastupitelstva a neuvolněnému členovi zastupitelstva, který vykonával funkci hejtmana, za niž náleží měsíční odměna, a jemuž zanikl mandát přede dnem voleb do zastupitelstva, může být tato odměna poskytována ještě po dobu 3 měsíců ode dne zániku mandátu. (5) Uvolněnému členovi zastupitelstva a neuvolněnému členovi zastupitelstva, který vykonával funkci hejtmana, za niž náleží měsíční odměna, a byl z této funkce odvolán nebo se jí vzdal, může být tato odměna poskytována ještě po dobu 3 měsíců ode dne vzdání se funkce nebo odvolání z funkce.“. 97. V § 51 se na konci věty první doplňují slova „a zákoníkem práce“. 98. V § 51 se na konci doplňuje tato věta: „Pro tyto účely se posuzuje odměna členům zastupitelstva jako plat zaměstnance v pracovním poměru ke kraji, kraj se posuzuje jako zaměstnavatel a členové zastupitelstva se posuzují jako zaměstnanci.“. 99. § 52 zní: „§ 52 (1) Odměna se uvolněnému členovi zastupitelstva poskytuje ode dne, kdy byl zvolen nebo jmenován do funkce, za kterou odměna náleží. (2) Odměna se neuvolněnému členovi zastupitelstva poskytuje ode dne, který stanoví zastupitelstvo. (3) V případě souběhu výkonu několika funkcí a) náleží uvolněnému členovi zastupitelstva měsíční odměna podle funkce, za kterou se poskytuje nejvyšší odměna, b) lze neuvolněnému členovi zastupitelstva poskytnout měsíční odměnu až do výše souhrnu odměn za jednotlivé funkce.“. 100. § 54 zní: „§ 54 (1) Uvolněný člen zastupitelstva má nárok na dovolenou podle tohoto zákona v délce 5 týdnů za kalendářní rok. (2) Pokud jeho funkční období netrvalo po dobu celého kalendářního roku, má nárok na poměrnou část dovolené, která činí za každý i započatý kalendářní měsíc trvání výkonu jeho funkce jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok. (3) Měsíční odměna podle tohoto zákona náleží i po dobu dovolené. (4) Kraj poskytne uvolněnému členovi zastupitelstva též tu část dovolené, kterou nevyčerpal před uvolněním k výkonu veřejné funkce. Nevyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva dovolenou před uplynutím doby uvolnění k výkonu veřejné funkce, poskytne mu ji uvolňující zaměstnavatel.“. 101. § 55 zní: „§ 55 Na vztahy vyplývající z výkonu funkce uvolněného člena zastupitelstva se vztahují ustanovení zákoníku práce, pokud tento zákon nestanoví jinak.“. 102. Poznámka pod čarou č. 20) a § 56 se zrušují. 103. V § 57 odst. 2 větě první se slova „zástupce hejtmana (zástupci hejtmana)“ nahrazují slovy „náměstek hejtmana (náměstci hejtmana)“. 104. V § 57 odst. 2 se na konci věty první tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „kteří jsou voleni z členů zastupitelstva.“. 105. V § 57 odst. 3 se slova „zástupce hejtmana“ nahrazují slovy „náměstek hejtmana“. 106. V § 58 odst. 3 větě druhé se slova „zástupce hejtmana“ nahrazují slovy „náměstek hejtmana, spolu s ověřovateli“, ve větě třetí se slova „do 7 dnů“ nahrazují slovy „do 10 dnů“ a na konci této věty se doplňují slova „členům zastupitelstva kraje“. 107. V § 59 odst. 1 písm. a) se slova „kontrolovat hospodaření podle něj,“ zrušují. 108. V § 59 odst. 1 písm. b) se za slova „krajského úřadu“ vkládají slova „do zvláštních orgánů kraje a do“. 109. V § 59 odst. 1 písm. c) se za slova „vedoucí odborů krajského úřadu“ vkládají slova „v souladu se zvláštním zákonem“. 110. V § 59 odst. 1 písm. f) se slova „na základě podnětů občanů a právnických osob“ zrušují. 111. V § 59 odst. 1 písmeno j) zní: „j) rozhodovat ve věcech kraje jako jediného společníka obchodní společnosti,“. 112. V § 59 odst. 1 písmeno l) zní: „l) rozhodovat o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce; tuto působnost může rada svěřit příslušnému odboru krajského úřadu zcela nebo zčásti,“. 113. V § 59 odst. 1 se doplňuje písmeno m), které zní: „m) projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva nebo komisemi rady.“. 114. V § 59 odst. 2 písm. a) se za slova „sociálních služeb,“ vkládají slova „podpory rodin,“ a slova „jedné organizaci“ se nahrazují slovy „jednomu občanskému sdružení, jedné humanitární organizaci nebo jedné právnické nebo fyzické osobě“. 115. V § 59 odst. 2 písm. b) se slova „nižší než“ nahrazují slovem „nepřevyšující“. 116. V § 59 odst. 2 písm. c) se slova „nižší než“ nahrazují slovem „nepřevyšující“. 117. V § 59 odst. 2 písm. d) se slova „kratší než“ nahrazují slovem „nepřevyšující“. 118. V § 59 odst. 3 se slovo „rozhoduje“ nahrazuje slovy „zabezpečuje rozhodování“. 119. V § 59 odstavec 4 zní: „(4) Rada může svěřit hejtmanovi, popřípadě krajskému úřadu rozhodování podle odstavce 1 písm. l) a podle odstavce 2 písm. e). Dále může svěřit hejtmanovi rozhodování podle odstavce 3.“. 120. V § 60 větě druhé se slova „plnění některých úkolů“ nahrazují slovy „výkon pravomoci“. 121. V § 60 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Je-li rada odvolána jako celek a není-li současně s tím zvolena nová rada, vykonává dosavadní rada své pravomoci až do zvolení nové rady.“. 122. V § 61 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 123. V § 61 odst. 2 větě první se slova „zástupce hejtmana“ nahrazují slovy „náměstka hejtmana (náměstky hejtmana)“. 124. V § 61 odst. 2 větě druhé se slova „zástupce hejtmana“ nahrazují slovy „náměstek hejtmana“. 125. V § 61 odst. 3 písm. a) se slova „spolu se zástupcem hejtmana“ nahrazují slovy „s náměstkem hejtmana“. 126. V § 61 odst. 3 písm. b) se v části věty před středníkem za slovo „ředitele“ vkládají slova „v souladu se zvláštním zákonem“. 127. V § 61 odst. 3 písm. c) se doplňují slova „a ukládá mu úkoly“. 128. V § 61 odst. 3 se doplňuje písmeno i), které zní: „i) plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva a řediteli.“. 129. V § 61 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Hejtman svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva a rady, podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva a zápis z jednání rady.“. 130. § 63 se zrušuje. 131. V § 64 větě první se slova „zástupce hejtmana“ nahrazují slovy „náměstek hejtmana“. 132. V § 64 věta druhá zní: „Zastupitelstvo může zvolit více náměstků hejtmana a svěřit jim některé úkoly.“. 133. V § 64 větě třetí se slova „Zástupce hejtmana“ nahrazují slovy „Náměstek hejtmana“ a slova „a jedná a rozhoduje ve věcech, které jsou svěřeny hejtmanovi“ se nahrazují slovy „nebo v době, kdy hejtman nevykonává funkci (§ 48 odst. 2 a § 54)“. 134. Za § 64 se vkládají nové § 64a až 64c, které znějí: „§ 64a Je-li hejtman ze své funkce odvolán nebo se funkce vzdal a není-li současně zvolen nový hejtman, vykonává jeho pravomoci podle tohoto zákona náměstek hejtmana, kterého určilo zastupitelstvo k zastupování hejtmana (§ 64). Neurčilo-li zastupitelstvo takového náměstka hejtmana nebo byl-li náměstek hejtmana z funkce odvolán nebo se funkce vzdal současně s hejtmanem, pověří zastupitelstvo výkonem pravomocí hejtmana některého z členů rady. § 64b (1) Hejtman vykonává v období od voleb do zastupitelstva do ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva pravomoci podle § 59 odst. 2 písm. a), c), d), e), h), i) a j), § 59 odst. 3 a § 61 odst. 3. (2) Jestliže zastupitelstvo nezvolí na svém ustavujícím zasedání hejtmana, vykonává dosavadní hejtman, je-li členem zastupitelstva, pravomoci podle odstavce 1. Není-li dosavadní hejtman členem zastupitelstva, pověří zastupitelstvo výkonem těchto pravomocí některého ze svých členů. § 64c (1) Hejtman má právo užívat při významných příležitostech závěsný odznak. Závěsný odznak má uprostřed velký státní znak a po obvodu odznaku je uveden název Česká republika. (2) Rada může stanovit, v kterých případech může tento odznak užívat jiný člen zastupitelstva nebo ředitel krajského úřadu.“. 135. V § 65 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 23) znějí: „(2) V čele zvláštního orgánu může být jen osoba, která, nestanoví-li zvláštní zákon23) jinak, prokázala zvláštní odbornou způsobilost v oblasti přenesené působnosti, pro jejíž výkon byl zvláštní orgán zřízen. Pro prokázání zvláštní odborné způsobilosti osoby stojící v čele zvláštního orgánu platí obdobně ustanovení zvláštních právních předpisů upravujících toto prokázání pro úředníky územních samosprávných celků. (3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na případy, kdy v čele zvláštního orgánu stojí na základě ustanovení zákona hejtman. 23) § 53 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 67/1993 Sb.“. 136. V § 66 větě první se za slovo „zastupitelstvem“ vkládají slova „a radou“. 137. V § 66 větě druhé se slova „nebo zastupitelstvem“ zrušují. 138. V § 66 se věta třetí zrušuje. 139. § 67 včetně poznámek pod čarou č. 22b) a 22c) zní: „§ 67 (1) Krajský úřad vykonává přenesenou působnost s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny zastupitelstvu a radě nebo zvláštnímu orgánu. Krajský úřad a) přezkoumává rozhodnutí vydaná orgány obce v řízení podle zvláštních zákonů,22b) pokud není zákonem tato působnost svěřena zvláštnímu orgánu nebo zákon nestanoví jinak, b) ukládá sankce podle zákona, c) poskytuje odbornou a metodickou pomoc obcím, d) zabezpečuje koordinaci výstavby a provozu informačního systému kompatibilního s informačními systémy veřejné správy, e) organizuje kontroly výkonu přenesené působnosti obcí, vyhodnocuje jejich výsledky a předkládá příslušnému ministerstvu, popřípadě vládě, návrhy na potřebná opatření, f) zřizuje funkci koordinátora pro romské záležitosti,22c) g) vykonává další působnosti svěřené mu zákonem. (2) Krajský úřad kontroluje v potřebném rozsahu a prostředky, které zákon dává k dispozici, činnost orgánů obcí při výkonu přenesené působnosti. 22b) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 22c) § 6 odst. 7 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů.“. 140. V § 68 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Ředitele v případě nepřítomnosti zastupuje zástupce ředitele.“. 141. V § 68 odstavec 2 zní: „(2) Krajský úřad se člení na odbory a oddělení.“. 142. V § 69 odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které včetně poznámky pod čarou č. 22d) zní: „b) podává ministerstvu návrhy na pozastavení obecně závazných vyhlášek obcí a nařízení obcí nebo jejich jednotlivých ustanovení22d) podle zvláštních zákonů, 22d) § 64 odst. 2 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.“. Dosavadní písmena b) až i) se označují jako písmena c) až j). 143. V § 69 odst. 2 písm. c) se za slovo „zaměstnancům“ vkládá slovo „kraje“. 144. V § 69 odst. 2 písm. d) se za slovo „zaměstnancům“ vkládají slova „kraje zařazeným do“. 145. V § 69 odst. 2 písm. e) se za slovo „vydává“ vkládá slovo „zejména“. 146. V § 69 odst. 2 písmena h) a i) znějí: „h) určuje po projednání s hejtmanem své zástupce, i) plní úkoly uložené mu zastupitelstvem, radou nebo hejtmanem.“. 147. Za § 69 se vkládá nový § 69a, který včetně poznámky pod čarou č. 22e) zní: „§ 69a (1) Krajský úřad v přenesené působnosti vykonává dozor nad výkonem samostatné a přenesené působnosti obcí podle zvláštního zákona.22e) (2) Zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu, kteří se podílejí na výkonu dozoru podle odstavce 1, musí mít vysokoškolské vzdělání v oblasti práva nebo v oblasti, která se vztahuje k předmětu dozoru. (3) Dozor je zaměřen výhradně na následné posuzování dodržování zákonnosti a je prováděn tak, aby nebyla omezována samostatná působnost a rozhodovací pravomoc orgánů obce. 22e) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.“. 148. Za § 70 se vkládá nový § 70a, který včetně nadpisu zní: „§ 70a Razítko kraje Kraj může používat vlastní razítko. Razítko může kraj používat jen v případech, kdy zákonem není stanoveno povinné užívání úředního razítka s malým státním znakem.“. 149. § 72 až 75 se zrušují. 150. V § 78 odst. 6 se na konci písmene d) doplňují slova „které kraj zřizuje,“. 151. Nadpis hlavy VI zní: „DOZOR“. 152. Na začátek hlavy VI se vkládá nový § 80a, který zní: „§ 80a (1) Výkon samostatné i přenesené působnosti kraje podléhá dozoru státu (dále jen „dozor“). Dozor vykonávají věcně příslušná ministerstva a jiné věcně příslušné ústřední správní úřady. (2) Dozor je zaměřen výhradně na následné posuzování dodržování zákonnosti a je prováděn tak, aby nebyla omezována samostatná působnost a rozhodovací pravomoc orgánů kraje a aby nedocházelo k nezákonnému zásahu státu do jejich činnosti.“. 153. § 81 až 86 znějí: „§ 81 (1) Při dozoru nad výkonem samostatné působnosti kraje se zjišťuje soulad obecně závazných vyhlášek kraje se zákony a v případě usnesení a rozhodnutí orgánů kraje jejich soulad se zákony a jinými právními předpisy. (2) Při dozoru nad výkonem přenesené působnosti se zjišťuje soulad nařízení kraje se zákony a jinými právními předpisy vydanými vládou a ústředními správními úřady a v případě usnesení a rozhodnutí orgánů kraje jejich soulad se zákony, jinými právními předpisy, usneseními vlády a směrnicemi ministerstev a jiných ústředních správních úřadů. § 82 Při výkonu dozoru jsou ministerstva a jiné ústřední správní úřady oprávněny a) požadovat od příslušného orgánu kraje poskytnutí informací potřebných pro výkon dozoru ve stanovených lhůtách, b) požadovat na kraji změnu nebo zrušení nezákonného opatření jeho orgánů ve stanovené lhůtě, c) požadovat na kraji splnění úkolu stanoveného mu zákonem; nesplní-li kraj úkol stanovený mu zákonem a po upozornění věcně příslušným orgánem nezjedná nápravu, zabezpečí náhradní výkon příslušný ústřední správní úřad na náklady kraje, jestliže nesplněný úkol může provést někdo jiný; v odůvodněných případech může od vymáhání nákladů upustit. § 83 (1) Ministerstvo pozastaví účinnost obecně závazné vyhlášky kraje, je-li v rozporu se zákonem. (2) Rozhodnutí ministerstva o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky kraje nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení krajskému úřadu. Toto rozhodnutí se neprodleně oznámí ve Věstníku. (3) Nezruší-li zastupitelstvo takovou obecně závaznou vyhlášku kraje nebo neuvede-li ji do souladu se zákonem ve lhůtě 3 měsíců od účinnosti rozhodnutí o pozastavení, podá ministr vnitra Ústavnímu soudu návrh na její zrušení. Obdobně postupuje ministr vnitra v případě nečinnosti ředitele krajského úřadu podle § 69 odst. 2 písm. b). (4) Jestliže Ústavní soud návrh ministra vnitra na zrušení obecně závazné vyhlášky kraje odmítne nebo zamítne, nebo řízení zastaví, rozhodnutí ministerstva o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky kraje pozbývá účinnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní moci. § 84 (1) Ministerstvo pozastaví výkon usnesení nebo rozhodnutí orgánu kraje v samostatné působnosti, je-li v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem. Rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení nebo rozhodnutí orgánu kraje v samostatné působnosti nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení kraji. Včas podaný opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. (2) Nezjedná-li příslušný orgán kraje nápravu do 3 měsíců od pozastavení výkonu usnesení nebo rozhodnutí orgánu kraje v samostatné působnosti, podá ministerstvo žalobu k soudu na jeho zrušení. Zjedná-li příslušný orgán kraje nápravu před rozhodnutím soudu, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení nebo rozhodnutí orgánu kraje v samostatné působnosti zruší do 15 dnů od doručení usnesení nebo rozhodnutí orgánu kraje o zjednání nápravy ministerstvu. (3) Zamítne-li soud žalobu, nebo řízení zastaví, rozhodnutí ministerstva o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci. § 85 (1) Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný věcně příslušný ústřední správní úřad pozastaví účinnost nařízení kraje, je-li v rozporu se zákonem. (2) Rozhodnutí věcně příslušného ministerstva nebo jiného věcně příslušného ústředního správního úřadu o pozastavení účinnosti nařízení kraje nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení krajskému úřadu. Toto rozhodnutí se neprodleně oznámí ve Věstníku. (3) Nezruší-li příslušný orgán kraje takové nařízení kraje nebo neuvede-li jej do souladu se zákonem ve lhůtě 3 měsíců od účinnosti rozhodnutí o jeho pozastavení, podá příslušný ministr nebo vedoucí ústředního správního úřadu Ústavnímu soudu návrh na jeho zrušení podle zvláštního zákona. (4) Jestliže Ústavní soud návrh příslušného ministra nebo vedoucího ústředního správního úřadu na zrušení nařízení kraje odmítne nebo zamítne, nebo řízení zastaví, rozhodnutí příslušného ministerstva nebo ústředního správního úřadu o pozastavení účinnosti nařízení kraje pozbývá účinnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní moci. § 86 (1) Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný věcně příslušný ústřední správní úřad pozastaví výkon usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu kraje v přenesené působnosti, je-li v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem vydaným vládou nebo ústředním správním úřadem nebo s usneseními vlády, směrnicemi ministerstev a jiných ústředních správních úřadů. (2) Nezruší-li příslušný orgán kraje takové usnesení, rozhodnutí nebo opatření nebo neuvede-li je do souladu se zákonem nebo jiným právním předpisem vydaným vládou nebo ústředním správním úřadem nebo s usnesením vlády, směrnicí ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu ve lhůtě stanovené příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným ústředním správním úřadem, která nesmí být kratší než 30 dnů, toto ministerstvo nebo tento ústřední správní úřad je svým rozhodnutím zruší. (3) Rozhodnutí věcně příslušného ministerstva nebo jiného věcně příslušného ústředního správního úřadu o pozastavení výkonu takového usnesení, rozhodnutí nebo opatření, jakož i rozhodnutí o jeho zrušení nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení krajskému úřadu.“. 154. V § 87 odst. 2 se slova „nabytí účinnosti“ nahrazují slovem „vyhlášení“. 155. V § 87 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Dozor nad výkonem samostatné a přenesené působnosti krajů se nevztahuje na rozhodnutí kraje vydaná ve správním řízení a na rozhodnutí vydaná v řízení o správě daní a poplatků. (5) Ustanovení § 84 se nepoužije na porušení právních předpisů občanského, obchodního a pracovního práva.“. 156. V § 90 se odstavec 4 zrušuje. 157. V § 91 odst. 1 písm. a) se číslovka „20 000“ nahrazuje číslovkou „100 000“. 158. V § 91 odst. 1 písm. b) se číslovka „100 000“ nahrazuje číslovkou „500 000“. 159. Za § 91 se vkládá nový § 91a, který zní: „§ 91a Při vydávání rozhodnutí podle § 90 odst. 2 se nepostupuje podle správního řádu.“. 160. V nadpisu hlavy VII se slova „KE KRAJŮM“ nahrazují slovy „K ÚZEMNÍM SAMOSPRÁVNÝM CELKŮM“. 161. V § 92 se v odstavci 1 slova „kraje“ nahrazují slovy „územní samosprávy“. 162. V § 92 odstavec 2 zní: „(2) Příslušná ministerstva, do jejichž působnosti náleží úseky státní správy vykonávané orgány územní samosprávy, řídí v rámci zákonů výkon státní správy vydáváním právních předpisů a směrnic; podmínkou platnosti směrnice je její publikace, ve výjimečném případě oznámení o vydání ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí.“. 163. Za § 92 se vkládá nový § 92a, který včetně nadpisu zní: „§ 92a Vztah ministerstev ke krajům Příslušná ministerstva, do jejichž působnosti náleží úseky státní správy vykonávané orgány kraje, a) přezkoumávají rozhodnutí orgánů kraje vydaná na úseku přenesené působnosti ve správním řízení;4) na přezkoumávání rozhodnutí orgánů kraje vydaných ve správním řízení se vztahují ustanovení správního řádu, b) kontrolují výkon přenesené působnosti orgány kraje na svěřeném úseku.“. 164. V § 93 písmeno a) zní: „a) koordinuje vydávání směrnic ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, jež se dotýkají přenesené působnosti kraje nebo přenesené působnosti obce; k tomu vydává Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí; podmínkou platnosti směrnic ústředních správních úřadů je jejich vyhlášení ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí,“. 165. V § 93 písm. b) se slova „okresním úřadům“ nahrazují slovem „obcím“. 166. V § 93 se na konci písmene c) doplňují slova „krajských úřadů“. 167. Za § 93 se vkládá nová hlava VIII, která včetně nadpisu zní: „HLAVA VIII KONTROLA VÝKONU PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI OBCÍ § 93a Kraj v přenesené působnosti kontroluje výkon přenesené působnosti obcemi; tuto kontrolu vykonává krajský úřad. Zásady provádění kontroly § 93b (1) Zaměstnanec příslušného kraje pověřený provedením kontroly činnosti obecního úřadu nebo zvláštního orgánu (dále jen „kontrolující“) je povinen se prokázat písemným pověřením ředitele krajského úřadu. (2) Kontrolující je při provádění kontroly oprávněn a) požadovat od příslušného orgánu obce, aby ve stanovené lhůtě předložil podklady a poskytl úplné informace nezbytné k provedení kontroly, b) zajistit v odůvodněných případech předložené podklady; jejich převzetí je povinen písemně potvrdit. § 93c Při výkonu dozoru je obec povinna předložit na vyžádání dokumenty o kontrolách všeho druhu, a to i těch, které provedly jiné kontrolní orgány a které mají vztah k předmětu kontroly. Na vyžádání je obecní úřad této obce povinen předat kopie celých databází k vyhodnocení v nich obsažených informací souvisejících s předmětem kontroly. Oprávnění a postup krajů při provádění kontroly nad výkonem přenesené působnosti obcí § 93d (1) Oprávnění kraje při provádění kontroly nad výkonem přenesené působnosti obcí (dále jen „kontrola“) vymezuje zvláštní zákon. (2) Kontrolující provádí kontrolu v rozsahu písemného pověření vydaného ředitelem. § 93e Povinnosti kontrolovaného Příslušný orgán obce je povinen v souvislosti s prováděním kontroly předložit kontrolujícímu na jeho žádost ve stanovené lhůtě požadované podklady a poskytnout mu úplné informace nezbytné k provedení kontroly. § 93f Povinnosti kontrolujícího (1) Kontrolující je povinen a) prokazovat se při kontrole písemným pověřením ředitele krajského úřadu podle § 93b odst. 1, b) oznámit starostovi obce zahájení a ukončení kontroly, c) zjistit skutečný stav kontrolovaných činností a porovnat je s příslušnými právními předpisy, d) zabezpečit řádnou ochranu zajištěných podkladů a vrátit je neprodleně, pominou-li důvody jejich zajištění, e) o výsledcích kontroly pořídit písemný protokol o kontrole a uvést v něm náležitosti stanovené tímto zákonem, f) seznámit s obsahem protokolu o kontrole starostu obce nebo jím pověřeného zástupce a rovněž osoby odpovědné za zjištěné nedostatky, pokud jsou v protokolu o kontrole uvedeny, g) předat stejnopis protokolu o kontrole starostovi obce nebo jím pověřenému zástupci k podpisu, h) předat stejnopis části protokolu o kontrole, ve které je vymezena osobní odpovědnost za zjištěné nedostatky, odpovědným osobám a jejich nadřízenému, i) poučit starostu obce nebo jím pověřeného zástupce nebo odpovědnou osobu o možnosti podat proti obsahu kontrolního zjištění obsaženého v protokolu námitky. (2) Pokud starosta nebo jím pověřený zástupce nebo odpovědná osoba odmítne podepsat protokol o kontrole, kontrolující tuto skutečnost vyznačí v tomto protokolu. § 93g Náležitosti protokolu o kontrole V protokolu o kontrole se uvede a) označení příslušného kontrolujícího kraje, b) označení kontrolovaného orgánu obce, c) jméno a příjmení kontrolujícího, popřípadě kontrolujících, d) místo a čas provedení kontroly, e) předmět kontroly, f) všechna kontrolní zjištění, včetně uvedení zjištěných nedostatků a osob za ně odpovědných, g) označení všech podkladů, o které se kontrolní zjištění opírá, h) návrh opatření k nápravě zjištěných nedostatků s termínem k jejich odstranění, i) podpis kontrolujícího, který kontrolu provedl; v případě, že kontrolu provedlo více kontrolujících, podpisy všech kontrolujících, kteří se kontroly zúčastnili, j) datum převzetí protokolu o kontrole starostou obce nebo jím pověřeným zástupcem a odpovědnou osobou, k) datum vyhotovení protokolu. § 93h Námitky (1) Proti obsahu kontrolního zjištění uvedeného v protokolu o kontrole mohou starosta obce nebo jím pověřený zástupce a odpovědné osoby podat písemné a zdůvodněné námitky do 15 dnů ode dne převzetí protokolu o kontrole řediteli krajského úřadu. (2) Ředitel krajského úřadu o námitkách rozhodne do 30 dnů od jejich doručení kraji. (3) Při rozhodování podle odstavce 2 se nepostupuje podle správního řádu. § 93i Pokuty (1) Jestliže při kontrole krajem obec a) nesplní povinnost podle § 93c, uloží jí kraj rozhodnutím pokutu do 20 000 Kč, b) neodstraní ve stanovené a poté ani v nově stanovené lhůtě zjištěné nedostatky, uloží jí kraj rozhodnutím pokutu do 100 000 Kč. (2) Řízení o správním deliktu lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se kraj dozvěděl o jednání uvedeném v odstavci 1, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy k tomuto jednání došlo. Správní delikt nelze projednat, uplynuly-li od jeho spáchání 3 roky. (3) Pokuty uložené podle odstavce 1 jsou příjmem kraje; při jejich vybírání a vymáhání se postupuje podle zvláštního zákona.“. Dosavadní hlava VIII se označuje jako hlava IX. 168. Nad označení § 94 se vkládá nadpis „Společná ustanovení“. 169. Nad označení § 96 se vkládá nadpis „Přechodná ustanovení“. 170. Nad označení § 98 se vkládá nadpis „Závěrečná ustanovení“. 171. Pod označení § 98 se vkládá nadpis „Zmocňovací ustanovení“. 172. V § 98 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1. Čl. II Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), jak vyplývá z pozdějších zákonů. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003, s výjimkou ustanovení bodů 26 a 79, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 244/2002 Sb.	Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 244/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti Vyhlášeno 20. 6. 2002, datum účinnosti 1. 7. 2002, částka 92/2002 * ČÁST PRVNÍ - PODROBNOSTI O PŘEDPOKLADECH PRO VÝKON FUNKCE MYSLIVECKÉ STRÁŽE A JEJICH OVĚŘOVÁNÍ, SLUŽEBNÍ ODZNAK A PRŮKAZ MYSLIVECKÉ STRÁŽE (§ 1 — § 3) * ČÁST DRUHÁ - PRŮKAZ MYSLIVECKÉHO HOSPODÁŘE, ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ ZKOUŠEK PRO MYSLIVECKÉ HOSPODÁŘE A MYSLIVECKÉ ORGANIZACE A ŠKOLY, KTERÉ MOHOU BÝT POVĚŘENY ORGANIZACÍ TĚCHTO ZKOUŠEK (§ 4 — § 8) * ČÁST TŘETÍ - BLIŽŠÍ POKYNY O POUŽÍVÁNÍ LOVECKÝCH DRAVCŮ A LOVECKÝCH PSŮ, JEJICH POČTU A ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ ZKOUŠEK PSŮ Z VÝKONU A SOKOLNICKÝCH ZKOUŠEK A MYSLIVECKÉ ORGANIZACE A ŠKOLY, KTERÉ MOHOU BÝT POVĚŘENY ORGANIZACÍ TĚCHTO ZKOUŠEK (§ 9 — § 18) * ČÁST ČTVRTÁ - LOVECKÉ LÍSTKY, POVOLENKY K LOVU A ZKOUŠKY Z MYSLIVOSTI (§ 19 — § 24) * ČÁST PÁTÁ - ZPŮSOB KONTROLY ULOVENÉ ZVĚŘE (§ 25 — § 29) * ČÁST ŠESTÁ - VYŠŠÍ ODBORNÉ MYSLIVECKÉ ZKOUŠKY (§ 30 — § 32) * ČÁST SEDMÁ - SLUŽEBNÍ STEJNOKROJE ZAMĚSTNANCŮ ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY MYSLIVOSTI A JEJICH OZNAČENÍ (§ 33 — § 35) * ČÁST OSMÁ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 35a — § 35a) * ČÁST DEVÁTÁ - USTANOVENÍ ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ (§ 36 — § 36) * § 37 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 244/2002 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 244/2002 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 244/2002 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 244/2002 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 244/2002 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 244/2002 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 244/2002 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 244/2002 Sb. č. 9 k vyhlášce č. 244/2002 Sb. č. 10 k vyhlášce č. 244/2002 Sb. č. 11 k vyhlášce č. 244/2002 Sb. č. 12 k vyhlášce č. 244/2002 Sb. č. 13 k vyhlášce č. 244/2002 Sb. č. 14 k vyhlášce č. 244/2002 Sb. č. 15 k vyhlášce č. 244/2002 Sb. č. 16 k vyhlášce č. 244/2002 Sb. č. 17 k vyhlášce č. 244/2002 Sb. č. 18 k vyhlášce č. 244/2002 Sb. č. 20 k vyhlášce č. 244/2002 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2018 (419/2017 Sb.) 244 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 7. června 2002, kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 68 k provedení § 12 odst. 8, § 35 odst. 7, § 44 odst. 3, § 47 odst. 5, § 49 odst. 2, § 58 odst. 3 a § 61 odst. 5 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, (dále jen „zákon“): ČÁST PRVNÍ PODROBNOSTI O PŘEDPOKLADECH PRO VÝKON FUNKCE MYSLIVECKÉ STRÁŽE A JEJICH OVĚŘOVÁNÍ, SLUŽEBNÍ ODZNAK A PRŮKAZ MYSLIVECKÉ STRÁŽE (K § 12 odst. 8 zákona) § 1 Podrobnosti o předpokladech pro výkon funkce myslivecké stráže a jejich ověřování (1) Fyzicky a zdravotně způsobilé k výkonu funkce myslivecké stráže jsou osoby, jejichž zdravotní stav neomezuje pobyt v přírodě, pohyb v nerovném terénu a nevylučuje středně velkou a velkou fyzickou zátěž, dále osoby, které nemají sníženou schopnost orientace, zejména závažná onemocnění sluchu a zraku, netrpí kolapsovými stavy a záchvatovitými onemocněními, včetně epilepsie, netrpí závažným duševním onemocněním nebo závažnou poruchou osobnosti anebo dalšími onemocněními, které omezují nebo vylučují výkon funkce myslivecké stráže. (2) Fyzická a zdravotní způsobilost se posuzuje při preventivních prohlídkách vstupních, periodických a mimořádných. Posudek o zdravotní způsobilosti (dále jen „posudek“) vydává příslušný registrující praktický lékař (dále jen „posuzující lékař“) na základě výsledku lékařské prohlídky, popřípadě dalších potřebných vyšetření. Při vydávání posudku se postupuje podle zvláštního právního předpisu.1) (3) Vstupní preventivní prohlídka se provádí v souvislosti s návrhem na ustanovení do funkce myslivecké stráže, mimořádná prohlídka se provádí v případě, kdy lze důvodně předpokládat, že v souvislosti s onemocněním nebo vývojem zdravotního stavu došlo ke změně zdravotní způsobilosti, a to na základě podnětu ošetřujícího lékaře nebo orgánu státní správy myslivostimyslivosti, který osobu do funkce myslivecké stráže ustanovil [§ 12 odst. 1, § 57 odst. 2, 3 a 5 a § 60 zákona]. (4) Posudek musí být vždy opatřen podpisem posuzujícího lékaře, jeho jmenovkou, razítkem zdravotnického zařízení a datem vyhotovení. Posudek musí jednoznačně vyjádřit, že posuzovaná osoba je pro výkon funkce myslivecké stráže způsobilá, nebo nezpůsobilá, popřípadě, že je způsobilá pouze za podmínek, které se v posudku jednoznačně vyjádří. (5) Znalost práv a povinností myslivecké stráže se prokazuje formou písemného testu sestaveného a vyhodnoceného orgánem státní správy myslivostimyslivosti [§ 12 odst. 1, § 57 odst. 2, 3 a 5 a § 60 zákona], ze znalostí právních předpisů upravujících a) práva a povinnosti myslivecké stráže podle zákona, včetně problematiky povolenek k lovu, loveckých lístků, pojištění, honitebhoniteb, obor, nehonebních pozemkůnehonebních pozemků, dob lovu jednotlivých druhů zvěře a zakázaných způsobů lovu, b) vymezení postavení a pravomoci veřejného činitele z hlediska trestního zákona,2) c) trestní řízenítrestní řízení z hlediska součinnosti myslivecké stráže s orgány činnými v trestním řízeníorgány činnými v trestním řízení a oznamovací povinnosti podle trestního řádu,3) d) přestupkové řízení, včetně řízení blokového, a přestupkypřestupky na úseku myslivostimyslivosti,4) e) řízení o jiných správních deliktech podle zákona, f) trestný čintrestný čin pytláctví,5) g) charakteristiku členění a užívání pozemních komunikací se zvláštním zřetelem na účelové a místní komunikace,6) h) držení, nošení a přepravu zbraní a střeliva,7) jakož i jejich použití. (6) Písemný test obsahuje nejméně 20 otázek z oblastí uvedených v odstavci 5. Znalost práv a povinností myslivecké stráže se má za prokázanou, bylo-li správně posouzeno nejméně 75 % otázek. Písemný test lze opakovat nejdříve za 1 měsíc od předchozího neúspěšného písemného testu. § 2 Služební odznak myslivecké stráže (1) Služební odznak myslivecké stráže je vypouklého elipsovitého tvaru o výšce 55 mm a šířce 40 mm. Uprostřed elipsy ohraničené obvodovým pásem je velký státní znak České republiky v barevném provedení, jehož výška je 20 mm a šířka 16 mm. V obvodovém pásu o šířce 8 mm je v horní části uveden nadpis „MYSLIVECKÁ STRÁŽ“. V dolní části elipsy je uvedeno pětimístné evidenční číslo s výškou číslic 4 mm. Pod evidenčním číslem je symbol pěti a nad státním znakem tří lipových listů. Odznak je vyroben z bílého kovu s plastickým provedením písma, číslic, symbolů a ohraničení obvodového pásu. V horní části odznaku je umístěno poutko k připevnění odznaku s koženým řemínkem o délce 70 mm. (2) Vzor služebního odznaku myslivecké stráže je uveden v příloze č. 1 této vyhlášky. § 3 Průkaz myslivecké stráže (1) Průkaz myslivecké stráže je vyroben z papíru o rozměrech 70 x 98 mm se zaoblenými rohy, zatavený do fólie o rozměrech 75 x 105 mm. Na přední straně je v horní části v barevně zvýrazněném pruhu nápis „PRŮKAZ MYSLIVECKÉ STRÁŽE“, vedle kterého je velký státní znak České republiky v barevném provedení. Pod tímto nápisem je v levé polovině průkazu fotografie překrytá v dolním pravém rohu otiskem kulatého úředního razítka vydávajícího orgánu státní správy myslivostimyslivosti [§ 12 odst. 1, § 57 odst. 2, 3 a 5 a § 60 zákona]. V pravé části je uveden nápis „ČESKÁ REPUBLIKA“, pod tím je vepsáno číslo, příjmení, jméno a titul myslivecké stráže a obvod její působnosti (název honitbyhonitby). V dolní části je umístěn pruh s barevnými ochrannými prvky. Na zadní straně je v barevně zvýrazněném pruhu vlevo velký státní znak České republiky v barevném provedení a vedle něj nápis „ČESKÁ REPUBLIKA - PRŮKAZ MYSLIVECKÉ STRÁŽE“, pod tímto pruhem je vepsáno jméno (název) uživatele honitbyuživatele honitby; název a sídlo orgánu státní správy myslivosti [§ 12 odst. 1, § 57 odst. 2, 3 a 5 a § 60 zákona], který průkaz vydal, datum vydání, číslo jednací a doba platnosti. V pravém dolním rohu je podpis a razítko orgánu, který průkaz vydal. Zadní strana je opatřena barevným obrazem jako ochranným prvkem. Číslo, které se vpisuje do průkazu myslivecké stráže, je totožné s evidenčním číslem služebního odznaku, který se myslivecké stráži vydává. (2) Fotografie potřebná k vydání průkazu myslivecké stráže musí být barevná, ostrá, neretušovaná, zhotovená na hladkém lesklém polokartonu nebo zhotovená přístrojem se současnou expozicí více objektivy, o rozměru 35 x 45 mm, zobrazující občana v předním čelném pohledu s výškou obličejové části hlavy od očí k bradě minimálně 13 mm, bez brýlí s tmavými skly a bez pokrývky hlavy, není-li její použití odůvodněno důvody náboženskými nebo zdravotními; pokrývka hlavy však nesmí zakrývat obličejovou část způsobem znemožňujícím identifikaci fyzické osoby. (3) Vzor průkazu myslivecké stráže je uveden v příloze č. 2 této vyhlášky. ČÁST DRUHÁ PRŮKAZ MYSLIVECKÉHO HOSPODÁŘE, ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ ZKOUŠEK PRO MYSLIVECKÉ HOSPODÁŘE A MYSLIVECKÉ ORGANIZACE A ŠKOLY, KTERÉ MOHOU BÝT POVĚŘENY ORGANIZACÍ TĚCHTO ZKOUŠEK (K § 35 odst. 7 zákona) § 4 Průkaz mysliveckého hospodáře (1) Průkaz mysliveckého hospodáře je vyroben z papíru o rozměrech 70 x 98 mm se zaoblenými rohy, zatavený do fólie o rozměrech 75 x 105 mm. Na přední straně je v horní části v barevně zvýrazněném pruhu nápis „PRŮKAZ MYSLIVECKÉHO HOSPODÁŘE“, vedle kterého je velký státní znak České republiky v barevném provedení. Pod tímto nápisem je v levé polovině průkazu fotografie překrytá v dolním pravém rohu otiskem kulatého úředního razítka vydávajícího orgánu státní správy myslivostimyslivosti (§ 35 odst. 6, § 57 odst. 3 až 5 a § 60 zákona). V pravé části je uveden nápis „ČESKÁ REPUBLIKA“, pod tím je vepsáno příjmení, jméno a titul mysliveckého hospodáře, název honitbyhonitby, pro kterou je myslivecký hospodář ustanoven. V dolní části je umístěn pruh s barevnými ochrannými prvky. Na zadní straně je v barevně zvýrazněném pruhu vlevo velký státní znak České republiky v barevném provedení a vedle něj nápis „ČESKÁ REPUBLIKA - PRŮKAZ MYSLIVECKÉHO HOSPODÁŘE“, pod tímto pruhem je vepsáno jméno (název) uživatele honitbyhonitby; název a sídlo orgánu státní správy myslivosti (§ 35 odst. 6, § 57 odst. 3 až 5 a § 60 zákona), který průkaz vydal, datum vydání, číslo jednací a doba platnosti. V pravém dolním rohu je podpis a razítko orgánu, který průkaz vydal. Zadní strana je opatřena barevným obrazem jako ochranným prvkem. (2) Fotografie potřebná k vydání průkazu mysliveckého hospodáře musí být barevná, ostrá, neretušovaná, zhotovená na hladkém lesklém polokartonu nebo zhotovená přístrojem se současnou expozicí více objektivy, o rozměru 35 x 45 mm, zobrazující občana v předním čelném pohledu s výškou obličejové části hlavy od očí k bradě minimálně 13 mm, bez brýlí s tmavými skly a bez pokrývky hlavy, není-li její použití odůvodněno důvody náboženskými nebo zdravotními; pokrývka hlavy však nesmí zakrývat obličejovou část způsobem znemožňujícím identifikaci fyzické osoby. (3) Vzor průkazu mysliveckého hospodáře je uveden v příloze č. 3 této vyhlášky. § 5 Způsob provádění zkoušek pro myslivecké hospodáře (1) Zkoušky pro myslivecké hospodáře mají písemnou a ústní část. Písemná část se koná před částí ústní, trvá nejdéle čtyři hodiny a musí obsahovat otázky z těchto předmětů: a) I. skupina Práva a povinnosti mysliveckého hospodáře a s nimi související předpisy o myslivostimyslivosti, ochraně přírody a krajiny, zbraních a střelivu, veterinární předpisy, předpisy o ochraně zvířat proti týrání - vše se zaměřením na práva a povinnosti mysliveckého hospodáře, právní předpisy Evropské unie a mezinárodní úmluvy týkající se myslivostimyslivosti; b) II. skupina 1. zařazování honitebhoniteb do jakostních tříd, minimální a normované stavy zvěře, chov zvěřechov zvěře v oblastech chovu zvěřechovu zvěře, 2. plány mysliveckého hospodaření, vedení myslivecké evidence a statistiky, povolenky k lovu, 3. myslivecká zařízení, péče o zvěř, zásady chovu a ochrany zvěře a životního prostředí, zvláště chránění živočichové, 4. ekologie, etologie a její využití v myslivecké praxi, pohoda zvěře a ochrana přírody v České republice; c) III. skupina 1. výživa zvěře, 2. nejdůležitější nemoci zvěře, předcházení těmto nemocím, postup při jejich zjištění, včetně léčebných prostředků a ochranných opatření, 3. ošetřování ulovené zvěře, jejích jednotlivých částí, úprava a hodnocení trofejítrofejí, systém chovatelských přehlídek, 4. myslivecká zoologie a kynologie; d) IV. skupina 1. myslivecké zvyky a tradice, myslivecká kultura, myslivecká mluva, 2. lovectví, lovecké zbraně a střelivo a bezpečnost při zacházení s nimi, lovecká pravidla, způsoby lovu, včetně sokolnictví, 3. základy první pomoci při úrazech při provádění práva myslivostimyslivosti, 4. systém kontroly ulovené zvěře a jejího označování. (2) Při písemné části musí uchazeč vypracovat podle zadání návrh plánu mysliveckého hospodaření v honitběhonitbě, statistický výkaz o stavu honitbyhonitby, záznam o ulovené zvěři, včetně její kontroly a označení, jejím prodeji a ostatních dispozicích s ní, dále podle zadání vypracovat evidenci vydaných povolenek k lovu a v honitběhonitbě používaných loveckých psůloveckých psů. (3) Ústní část zkoušky pro myslivecké hospodáře se skládá ze všech předmětů uvedených v odstavci 1 před zkušební komisí, která je šestičlenná a tvoří ji předseda, místopředseda a čtyři zkušební komisaři. Před zkušební komisí může být ve stejném okamžiku zkoušen pouze jeden uchazeč. (4) Zkušebním komisařem pro tyto zkoušky může být ten, kdo je držitel loveckého lístku pro české občany nejméně 5 let a prokáže, že a) složil zkoušku z myslivostimyslivosti při studiu ve studijním programu uskutečňovaném vysokou školou8) v oblasti lesnictví nebo zemědělství, nebo b) je absolventem střední a vyšší odborné školy se studijními obory lesnictví, nebo veterinární prevence, pokud součástí učebního plánu byla povinná výuka předmětu myslivostmyslivost, nebo c) složil vyšší odborné myslivecké zkoušky, nebo d) má vysokoškolské vzdělání v oboru právo podle dříve platných právních předpisů nebo získané studiem v bakalářských, magisterských nebo doktorských studijních programech8) v oblasti právo, jde-li o I. skupinu předmětů, nebo e) má vysokoškolské vzdělání podle dříve platných právních předpisů nebo získané studiem v bakalářských, magisterských nebo doktorských studijních programech8) v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, jde-li o III. skupinu předmětů. (5) Předsedou nebo místopředsedou zkušební komise může být pouze ten, kdo je držitel loveckého lístku pro české občany alespoň 5 let a prokáže, že splňuje kvalifikační předpoklady uvedené v odstavci 4 písm. a), b) nebo c). Jeden zkušební komisař může zkoušet pouze jednu skupinu předmětů. § 6 (1) Termín konání zkoušek pro myslivecké hospodáře určí osoba podle § 8 pověřená organizováním zkoušek pro myslivecké hospodáře (dále jen „pořadatel“). O datu, místu a čase konání zkoušky, resp. každé z jejích částí vyrozumí pořadatel písemně uchazeče nejméně 30 dnů předem a ve stejné lhůtě vyrozumí též Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“). (2) Uchazeči, který se z vážných důvodů nemohl podrobit zkouškám pro myslivecké hospodáře nebo od nich odstoupil, může pořadatel stanovit náhradní termín, místo a čas, kde se budou zkoušky pro myslivecké hospodáře konat, a vyrozumí o nich uchazeče a ministerstvo ve lhůtě stanovené v odstavci 1. (3) U jedné zkušební komise se může podrobit ústní části zkoušek pro myslivecké hospodáře nejvýše 10 uchazečů v jednom dni a zkouška z jedné skupiny předmětů smí trvat nejdéle 15 minut. § 7 Způsob hodnocení znalosti uchazečů (1) Znalosti uchazeče z jednotlivých skupin předmětů (§ 5 odst. 1) v písemné i ústní části zkoušek pro myslivecké hospodáře nebo z vypracování úloh podle zadání (§ 5 odst. 2) se klasifikují: „prospěl s vyznamenáním“, „prospěl“, „neprospěl“. Pokud byl uchazeč klasifikován jako „neprospěl“ alespoň v jedné skupině předmětů (§ 5 odst. 1) nebo ve vypracování úloh podle zadání (§ 5 odst. 2), neprospěl v příslušné části zkoušek pro myslivecké hospodáře. (2) Výsledek zkoušek pro myslivecké hospodáře se klasifikuje: „prospěl s vyznamenáním“, „prospěl“, „neprospěl“. Uchazeče, který opakoval zkoušku podle odstavce 3, nelze klasifikovat "prospěl s vyznamenáním. (3) Uchazeč prospěl s vyznamenáním, pokud byl takto klasifikován alespoň ve stejných 3 skupinách předmětů v písemné i ústní části. Uchazeč u zkoušek pro myslivecké hospodáře prospěl, jestliže prospěl v každé její části. Pokud neprospěl v písemné části zkoušek, nemůže se zúčastnit ústní části zkoušek. Písemnou část zkoušek může jedenkrát opakovat v termínu, který mu pořadatel zkoušky stanoví nejdříve za 1 měsíc a nejpozději do 6 měsíců od termínu konání písemné části zkoušky, při níž neprospěl. Pokud uchazeč neprospěl z jedné skupiny předmětů v ústní části zkoušky, může zkoušku z této skupiny předmětů jedenkrát opakovat v termínu, který mu pořadatel zkoušky stanoví nejdříve za 1 měsíc a nejpozději do 6 měsíců od termínu ústní části zkoušky, při níž neprospěl. V případě, že z opakované písemné části nebo opakované zkoušky ze skupiny předmětů ústní části zkoušky neprospěje, u zkoušek pro myslivecké hospodáře uchazeč neprospěl. (4) O průběhu a výsledku zkoušek pro myslivecké hospodáře pořadatel pořizuje zápis, který obsahuje jméno a příjmení uchazeče, jeho datum narození, zhodnocení uchazeče z jednotlivých skupin předmětů, částí, včetně opakování, celkový výsledek zkoušek pro myslivecké hospodáře, datum a místo jejich konání, včetně náhradního termínu, jména a příjmení zkušebních komisařů, předsedy a místopředsedy zkušební komise. Zápis podepíše předseda, místopředseda a zkušební komisaři. Vzor zápisu o průběhu a výsledku zkoušek pro myslivecké hospodáře je uveden v příloze č. 4 této vyhlášky. (5) Předseda zkušební komise oznámí uchazečům nejpozději do dvou hodin od ukončení zkoušky posledního uchazeče, který skládal u stejné zkušební komise v tomtéž dni zkoušku pro myslivecké hospodáře, výsledek zkoušek pro myslivecké hospodáře veřejně. (6) Uchazeč obdrží o vykonaných zkouškách pro myslivecké hospodáře potvrzení s uvedením označení pořadatele, čísla jeho pověření, svého jména a příjmení, data narození, druhu zkoušky, data jejího složení a výsledku. Potvrzení podepisuje pověřený zástupce pořadatele, předseda, místopředseda a zkušební komisaři. Vzor potvrzení o vykonaných zkouškách pro myslivecké hospodáře je uveden v příloze č. 5 této vyhlášky. § 8 Myslivecké organizace a školy, které mohou být pověřeny organizováním zkoušek pro myslivecké hospodáře Organizováním zkoušek pro myslivecké hospodáře mohou být pověřeny a) myslivecké organizace,9) které mají myslivostmyslivost jako hlavní náplň své činnosti, které mají celostátní působnost a zajišťují pro uchazeče o složení zkoušek pro myslivecké hospodáře přípravné školení a v jeho rámci odbornou praxi, jejíž součástí je příprava na zkoušky mysliveckého hospodáře, nebo b) střední nebo vyšší odborné školy se studijními obory myslivostmyslivost nebo lesnictví, vysoké školy, které uskutečňují studijní programy v oblasti lesnictví nebo zemědělství,8) na kterých je prováděna výuka myslivostimyslivosti jako povinná součást učebního, popřípadě studijního programu v rozsahu nejméně 1 hodiny týdně v průběhu jednoho školního, popřípadě akademického roku a které žákům, popřípadě studentům zajišťují v průběhu studia myslivostimyslivosti rovněž odbornou praxi v myslivostimyslivosti, jejíž součástí je příprava na zkoušky mysliveckého hospodáře. ČÁST TŘETÍ BLIŽŠÍ POKYNY O POUŽÍVÁNÍ LOVECKÝCH DRAVCŮ A LOVECKÝCH PSŮ, JEJICH POČTU A ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ ZKOUŠEK PSŮ Z VÝKONU A SOKOLNICKÝCH ZKOUŠEK A MYSLIVECKÉ ORGANIZACE A ŠKOLY, KTERÉ MOHOU BÝT POVĚŘENY ORGANIZACÍ TĚCHTO ZKOUŠEK (K § 44 odst. 3 zákona) HLAVA I LOVEČTÍ DRAVCI § 9 Bližší pokyny o používání loveckých dravců (1) Lovecké dravceLovecké dravce v sokolnictví mohou používat pouze osoby, které mají lovecký lístek, složily sokolnické zkoušky a používají lovecké dravcelovecké dravce v souladu s právním předpisem na úseku ochrany přírody a krajiny.10) (2) K lovu zvěře může být použit pouze takový lovecký draveclovecký dravec, který svým způsobem lovu a velikostí odpovídá druhu a velikosti lovené zvěře. (3) Lovecký dravecLovecký dravec musí být uvázán vždy za obě končetiny a během létání na volno nesmí být řemínky spojeny. Lovecký dravec musí být označen za účelem identifikace čitelnou jmenovkou chovatele s uvedením jeho adresy. (4) Loveckého dravceLoveckého dravce lze na místo lovu nebo výcviku dopravovat nesením na ruce, případně v prostoru pro přepravu osob v osobním autě s úvazem na obou nohách, popřípadě nasazenou sokolnickou čepičkou. Přeprava loveckého dravce v dopravních prostředcích na delší vzdálenost se řídí zvláštním právním předpisem.11) Způsob provádění sokolnických zkoušek § 10 (1) Sokolnické zkoušky mají písemnou a ústní část. Písemná část se koná před částí ústní, trvá nejdéle dvě hodiny a musí obsahovat otázky z těchto předmětů: a) I. skupina 1. právní předpisy týkající se sokolnictví, zejména předpisy o myslivostimyslivosti, o ochraně přírody a krajiny, na ochranu zvířat proti týrání, o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů, evropské směrnice a mezinárodní úmluvy zabývající se touto problematikou, 2. historie sokolnictví a jeho současnost, 3. organizace sokolnictví v České republice, evidence loveckých dravcůloveckých dravců, sokolnické zvyklosti a tradice, sokolnická setkání; b) II. skupina (sokolnická zoologie) 1. zoologie a biologie dravců, 2. jednotlivé druhy dravců nejčastěji využívané k sokolnictví, jejich popis, velikost, rozpoznávací znaky v přírodě, hnízdění, roční pohyby, potrava a vlastnosti; c) III. skupina (chov a držení loveckých dravcůloveckých dravců) 1. základní onemocnění dravců, jejich prevence a léčení, 2. základy ošetření zlomenin a jiných poranění dravců, 3. zásady inkubace, 4. zásady správné výživy mláďat a dospělých dravců, 5. jednotlivá zařízení pro chov dravců a jejich využití, 6. Etologie a její využití v myslivecké praxi, ochrana a péče o pohodu dravců; d) IV. skupina (výcvik sokolnických dravců a sokolnické lovectví) 1. sokolnická výstroj a výstroj dravce, jejich součásti, výroba, použití, 2. zásady výcviku jednotlivých dravců, 3. lov jednotlivými druhy dravců. (2) Ústní část sokolnické zkoušky se skládá ze všech předmětů uvedených v odstavci 1 před zkušební komisí, která je šestičlenná a tvoří ji předseda, místopředseda a čtyři zkušební komisaři. Před zkušební komisí může být ve stejném okamžiku zkoušen pouze jeden uchazeč. (3) Zkušebním komisařem může být ten, kdo je držitel loveckého lístku pro české občany nejméně 5 let a prokáže, že složil sokolnické zkoušky nebo má vysokoškolské vzdělání podle dříve platných právních předpisů nebo vysokoškolské vzdělání8) v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, jde-li o II. a III. skupinu předmětů. (4) Předsedou nebo místopředsedou zkušební komise může být pouze ten, kdo je držitel loveckého lístku pro české občany alespoň 5 let a prokáže, že složil sokolnické zkoušky. Jeden zkušební komisař může v tomtéž dni zkoušet pouze jednu skupinu předmětů. § 11 (1) Termín konání sokolnických zkoušek určí osoba podle § 13 pověřená organizováním sokolnických zkoušek (dále jen „pořadatel sokolnických zkoušek“). O datu, místu a čase konání zkoušky, resp. každé z jejích částí vyrozumí pořadatel sokolnických zkoušek písemně uchazeče nejméně 30 dnů předem a ve stejné lhůtě vyrozumí též ministerstvo. (2) Uchazeči, který se z vážných důvodů nemohl podrobit sokolnickým zkouškám nebo od nich odstoupil, může pořadatel sokolnických zkoušek stanovit náhradní termín, místo a čas, kde se budou sokolnické zkoušky konat, a vyrozumí o nich uchazeče a ministerstvo ve lhůtě stanovené v odstavci 1. (3) U jedné zkušební komise se může podrobit ústní části sokolnických zkoušek nejvýše 10 uchazečů v jednom dni a zkouška z jedné skupiny předmětů smí trvat nejdéle 15 minut. § 12 Způsob hodnocení znalosti uchazečů (1) Znalosti uchazeče z jednotlivých skupin předmětů (§ 10 odst. 1) v písemné i ústní části sokolnických zkoušek se klasifikují: „prospěl s vyznamenáním“, „prospěl“, „neprospěl“. Pokud byl uchazeč klasifikován jako „neprospěl“ alespoň v jedné skupině předmětů, neprospěl v příslušné části sokolnických zkoušek. (2) Výsledek sokolnických zkoušek se klasifikuje: „prospěl s vyznamenáním“, „prospěl“, „neprospěl“. Uchazeče, který opakoval zkoušku podle odstavce 3, nelze klasifikovat „prospěl s vyznamenáním". (3) Uchazeč prospěl s vyznamenáním, pokud byl takto klasifikován alespoň ve stejných 3 skupinách předmětů v písemné i ústní části. Uchazeč u zkoušek prospěl, jestliže prospěl v každé její části. Pokud neprospěl v písemné části zkoušek, nemůže se zúčastnit ústní části zkoušek. Písemnou část zkoušek může jedenkrát opakovat v termínu, který mu pořadatel sokolnických zkoušek stanoví nejdříve za 1 měsíc a nejpozději do 6 měsíců od termínu konání písemné části zkoušky, při níž uchazeč neprospěl. Pokud uchazeč neprospěl z jedné skupiny předmětů v ústní části zkoušky, může zkoušku z této skupiny předmětů jedenkrát opakovat v termínu, který mu pořadatel sokolnických zkoušek stanoví nejdříve za 1 měsíc a nejpozději do 6 měsíců od termínu ústní části zkoušky, při níž uchazeč neprospěl. V případě, že z opakované písemné části nebo opakované zkoušky ze skupiny předmětů ústní části zkoušky neprospěje, uchazeč u sokolnických zkoušek neprospěl. (4) O průběhu a výsledku sokolnických zkoušek pořadatel sokolnických zkoušek pořizuje zápis, který obsahuje jméno a příjmení uchazeče, jeho datum narození, zhodnocení uchazeče z jednotlivých skupin předmětů, částí, včetně opakování, celkový výsledek sokolnických zkoušek, datum a místo jejich konání, včetně náhradního termínu, jména a příjmení zkušebních komisařů, předsedy a místopředsedy zkušební komise. Zápis podepíše předseda, místopředseda a zkušební komisaři. Vzor zápisu o průběhu a výsledku sokolnických zkoušek je uveden v příloze č. 6 této vyhlášky. (5) Předseda zkušební komise oznámí uchazečům nejpozději do dvou hodin od ukončení zkoušky posledního uchazeče, který skládal u stejné zkušební komise v tomtéž dni sokolnickou zkoušku, výsledek sokolnických zkoušek veřejně. (6) Uchazeč obdrží o vykonaných sokolnických zkouškách potvrzení s uvedením označení pořadatele sokolnických zkoušek, čísla jeho pověření, svého jména a příjmení, data narození, druhu zkoušky, data jejího složení a výsledku. Potvrzení podepisuje pověřený zástupce pořadatele sokolnických zkoušek, předseda, místopředseda a zkušební komisaři. Vzor potvrzení o vykonaných sokolnických zkouškách je uveden v příloze č. 7 této vyhlášky. § 13 Myslivecké organizace a školy, které mohou být pověřeny organizací sokolnických zkoušek Organizováním sokolnických zkoušek mohou být pověřeny a) myslivecké organizace,9) které mají myslivostmyslivost včetně sokolnictví jako hlavní náplň své činnosti, které mají celostátní působnost a jejichž zkušební řády loveckých dravcůloveckých dravců byly schváleny podle předpisu na ochranu zvířat proti týrání11) a které zajišťují uchazečům o složení sokolnických zkoušek přípravné školení a v jeho rámci praxi zaměřenou na sokolnictví, nebo b) střední nebo vyšší odborné školy se studijními obory myslivostmyslivost nebo lesnictví, které mají v učebním plánu povinnou výuku předmětu myslivostmyslivost, a vysoké školy, které uskutečňují studijní programy v oblasti lesnictví nebo zemědělství,8) na kterých je prováděna výuka sokolnictví v rozsahu nejméně 1 hodiny týdně v průběhu jednoho školního, popřípadě akademického roku a které žákům, popřípadě studentům zajišťují v průběhu studia myslivostimyslivosti rovněž odbornou praxi v myslivostimyslivosti zaměřenou i na sokolnictví a jejichž zkušební řády loveckých dravcůloveckých dravců byly schváleny podle předpisu na ochranu zvířat proti týrání.11) HLAVA II LOVEČTÍ PSI § 14 Bližší pokyny o používání loveckých psů (1) V honitběhonitbě [§ 2 písm. i) a j) zákona] se používají lovečtí psilovečtí psi, kteří složili zkoušky z těchto výkonů: a) vyhledávánívyhledávání, dohledánídohledání a přinesenípřinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěředrobné zvěře, b) vyhledávánívyhledávání spárkaté zvěřespárkaté zvěře u psů s kohoutkovou výškou do 55 cm, c) dosledovánídosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěřespárkaté zvěře, nebo d) norovánínorování. (2) Pro účely této vyhlášky se rozumí a) vyhledávánímvyhledáváním – ochota a schopnost psa v určeném prostoru prohledávat terén a vyhledávat v něm živou zvěř drobnou i spárkatou, b) dohledánímdohledáním \\- sledování postřelené drobné zvěředrobné zvěře bezprostředně po výstřelu nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěředrobné zvěře a její nalezení nebo nalezení této zvěře střelbou nebo jiným způsobem usmrcené, a to ve všech přírodních podmínkách, c) přinesenímpřinesením \\- přinášení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné nebo usmrcené drobné zvěředrobné zvěře, a to ve všech přírodních podmínkách, d) dosledovánímdosledováním \\- sledování postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěřespárkaté zvěře a její nalezení nebo nalezení této zvěře střelbou nebo jiným způsobem usmrcené, a to ve všech přírodních podmínkách, e) norovánímnorováním \\- lov zvěře pod zemí, f) spárkatou zvěříspárkatou zvěří \\- daněk skvrnitý, jelen evropský, jelenec běloocasý, kamzík horský, koza bezoárová, muflon, prase divoké, sika Dybowského, sika japonský, srnec obecný, popřípadě los evropský, pokud jeho lov byl povolen podle zvláštního předpisu,10) g) drobnou zvěřídrobnou zvěří \\- druhy zvěře vyjmenované v § 2 písm. d) zákona, které nejsou uvedeny v odstavci 2, popřípadě druhy zvěře vyjmenované v § 2 písm. c) zákona, pokud jejich lov byl povolen podle zvláštních právních předpisů.12) § 15 Počty psů stanovené pro jednotlivé druhy honiteb (1) Pro honitbuhonitbu [§ 2 písm. i) zákona], která má stanoveny jakostní třídy, minimální stavy a normované stavy drobné zvěředrobné zvěře [§ 2 písm. l), § 3 odst. 2 a § 29 odst. 3 zákona], se stanoví počty držených psů takto: a) v honitběhonitbě o výměře do 1000 ha 1. nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu pro vyhledávánívyhledávání drobné zvěředrobné zvěře, dohledánídohledání drobné zvěředrobné zvěře a přinesenípřinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěředrobné zvěře [§ 14 odst. 1 písm. a)] a 2. nejméně 1 pes se zkouškou z výkonu norovánínorování [§ 14 odst. 1 písm. d)], b) v honitběhonitbě o výměře do 3000 ha 1. nejméně 2 psi se zkouškami z výkonu vyhledávánívyhledávání drobné zvěředrobné zvěře, dohledánídohledání drobné zvěředrobné zvěře a přinesenípřinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěředrobné zvěře [§ 14 odst. 1 písm. a)] a 2. nejméně 1 pes se zkouškou z výkonu norovánínorování [§ 14 odst. 1 písm. d)], c) v honitběhonitbě o výměře od 3000 ha 1. nejméně 3 psi se zkouškami z výkonu vyhledávánívyhledávání drobné zvěředrobné zvěře, dohledánídohledání drobné zvěředrobné zvěře a přinesenípřinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěředrobné zvěře [§ 14 odst. 1 písm. a)] a 2. nejméně 2 psi se zkouškou z výkonu norovánínorování [§ 14 odst. 1 písm. d)]. (2) Pro honitbuhonitbu [§ 2 písm. i) zákona], která má stanoveny jakostní třídy, minimální stavy a normované stavy spárkaté zvěřespárkaté zvěře [§ 2 písm. l), § 3 odst. 2 a § 29 odst. 3 zákona], se stanoví počty držených psů takto: a) v honitběhonitbě o výměře do 1000 ha 1. nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu vyhledávánívyhledávání spárkaté zvěřespárkaté zvěře a výkonu dosledovánídosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěřespárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. b) a c)] nebo nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu vyhledávánívyhledávání spárkaté zvěřespárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. b)] a nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu dosledovánídosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěřespárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. c)] a 2. nejméně 1 pes se zkouškou z výkonu norovánínorování [§ 14 odst. 1 písm. d)], b) v honitběhonitbě o výměře do 3000 ha 1. nejméně 2 psi se zkouškami z výkonu vyhledávánívyhledávání spárkaté zvěřespárkaté zvěře a výkonu dosledovánídosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěřespárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. b) a c)] nebo nejméně 2 psi se zkouškami z výkonu vyhledávánívyhledávání spárkaté zvěřespárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. b)] a nejméně 2 psi se zkouškami z výkonu dosledovánídosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěřespárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. c)] a 2. nejméně 1 pes se zkouškou z výkonu norovánínorování [§ 14 odst. 1 písm. d)], c) v honitběhonitbě o výměře od 3000 ha 1. nejméně 3 psi se zkouškami z výkonu vyhledávánívyhledávání spárkaté zvěřespárkaté zvěře a výkonu dosledovánídosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěřespárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. b) a c)] nebo nejméně 3 psi se zkouškami z výkonu vyhledávánívyhledávání spárkaté zvěřespárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. b)] a nejméně 3 psi se zkouškami z výkonu dosledovánídosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěřespárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. c)] a 2. nejméně 2 psi se zkouškou z výkonu norovánínorování [§ 14 odst. 1 písm. d)]. (3) V případě, že honitbahonitba má stanoveny jakostní třídy, minimální stavy a normované stavy jak drobné, tak spárkaté zvěřespárkaté zvěře (odstavce 1 a 2), se počet držených psů se zkouškou z výkonu norovánínorování [§ 14 odst. 1 písm. d)] stanoví takto: a) v honitběhonitbě o výměře do 3000 ha nejméně 1 pes, b) v honitběhonitbě o výměře od 3000 ha nejméně 2 psi. (4) V případě, že honitbahonitba [§ 2 písm. i) zákona] nemá stanovenu jakostní třídu, minimální stav a normovaný stav drobné zvěředrobné zvěře nebo spárkaté zvěřespárkaté zvěře, stanoví se pro všechny výměry honitbyhonitby počet držených psů takto: a) nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu pro vyhledávánívyhledávání, dohledánídohledání a přinesenípřinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěředrobné zvěře [§ 14 odst. 1 písm. a)], b) nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu vyhledávánívyhledávání spárkaté zvěřespárkaté zvěře a výkonu dosledovánídosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěřespárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. b) a c)] nebo nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu vyhledávánívyhledávání spárkaté zvěřespárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. b)] a nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu dosledovánídosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěřespárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. c)] a c) nejméně 1 pes se zkouškou z výkonu norovánínorování [§ 14 odst. 1 písm. d)]. (5) Pro oboruoboru [§ 2 písm. j) zákona] se počet psů stanoví takto: a) nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu vyhledávánívyhledávání spárkaté zvěřespárkaté zvěře a výkonu dosledovánídosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěřespárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. b) a c)] nebo nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu vyhledávánívyhledávání spárkaté zvěřespárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. b)] a nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu dosledovánídosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěřespárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. c)] a b) nejméně 1 pes se zkouškou z výkonu norovánínorování [§ 14 odst. 1 písm. d)]. § 16 Počty loveckých psů pro společné lovy Při společném lovu je stanoven pro první tři střelce a pro každých dalších i započatých deset střelců jeden lovecký peslovecký pes se zkouškou z výkonu, pro druh zvěře, který má být loven (§ 14). Způsob provádění zkoušek psů z výkonu § 17 (1) Zkoušky psů z výkonu jsou praktické a skládají se před komisí, která se skládá z vrchního rozhodčího a rozhodčích pro jednotlivé skupiny. Vrchní rozhodčí nesmí být současně rozhodčím v některé ze skupin. (2) Rozhodčím může být pouze ten, kdo prokáže, že vycvičil a předvedl na zkouškách psů z výkonu, pro které se chce stát rozhodčím, alespoň tři psy, kteří u těchto zkoušek psů z výkonu prospěli, a dále prokáže teoretické znalosti nezbytné pro posuzování psů při zkouškách z výkonu podle podmínek stanovených mysliveckou organizací9) nebo školou, která může být pověřena organizováním zkoušek psů z výkonu (§ 18), a je zapsán do seznamu rozhodčích předkládaného Mezinárodní kynologické federaci (FCI) (§ 44 odst. 1 zákona). Věta první neplatí v případě všestranných zkoušek loveckých psůloveckých psů, jimiž lze současně získat loveckou upotřebitelnost podle § 14 odst. 1 písm. a) a § 14 odst. 1 písm. c) (dále jen „všestranné zkoušky“). V případě podle věty druhé postačí, aby ten, kdo chce být rozhodčím pro všestranné zkoušky, prokázal, že vycvičil a předvedl na všestranných zkouškách alespoň dva psy, musí však být rozhodčím pro všechny zkoušky, z nichž jsou všestranné zkoušky složeny. (3) Psi provádějí zkoušky z výkonů ve skupinách. V jedné skupině v jednom dni může být nejvýše 6 psů. Pes je ve skupině posuzován dvěma rozhodčími. V případě sporu rozhoduje vrchní rozhodčí. (4) Jednotlivé dovednosti, které pes musí při zkoušce z výkonu prokázat (dále jen „disciplíny“), se ohodnocují samostatně. Zkouška z výkonu se ohodnocuje celkovou známkou „obstál“ nebo „neobstál“. (5) O průběhu a výsledcích jednotlivých disciplin pořadatel zkoušek psů z výkonu pořizuje zápis, z něhož musí být zřejmé jméno (název) pořadatele zkoušek psů z výkonu (§ 18), jeho identifikační číslo, sídlo, číslo pověření, datum a druh konané zkoušky s označením výkonů podle § 14 odst. 1, dále jméno psa, plemeno, datum narození psa, tetovací číslo psa, majitel psa, jeho trvalé bydliště, vůdce psa, dále výsledky výkonů psa v jednotlivých disciplínách a celkový výsledek zkoušky z výkonu. Zápis musí být podepsán pořadatelem zkoušek psů z výkonu, vrchním rozhodčím a rozhodčími pro skupinu, ve které pes zkoušku z výkonu skládal. (6) O složení zkoušky psa z výkonů pořadatel zkoušek psů z výkonu vydává potvrzení, jehož součástí je i výslovné uvedení výkonů (§ 14 odst. 1), z nichž pes zkoušku složil. Potvrzení je na papíru o rozměrech 70 x 98 mm se zaoblenými rohy, který může být zataven do fólie o rozměrech 75 x 105 mm. Vzor potvrzení o složení zkoušky psa z výkonů je uveden v příloze č. 8 této vyhlášky. § 18 Myslivecké organizace a školy, které mohou být pověřeny organizováním zkoušek psů z výkonu Organizováním zkoušek psů z výkonu mohou být pověřeny a) myslivecké organizace,9) které mají myslivostmyslivost, včetně kynologie zaměřené na lovecké psylovecké psy, jako hlavní náplň své činnosti a které mají celostátní působnost a jejichž zkušební řády loveckých psůloveckých psů byly schváleny podle předpisu na ochranu zvířat proti týrání11) a jsou zaměřeny na posouzení výkonů psů uvedených v § 14, b) střední nebo vyšší odborné školy se studijními obory myslivostmyslivost, lesnictví nebo veterinární prevence, které mají v učebním plánu povinnou výuku předmětu myslivostmyslivost nebo kynologie, a vysoké školy,8) které uskutečňují studijní programy v oblasti lesnictví nebo zemědělství, na kterých je prováděna výuka kynologie zaměřená na lovecké psylovecké psy v rozsahu nejméně 1 hodiny týdně v průběhu jednoho školního, popřípadě akademického roku a jejichž zkušební řády loveckých psůloveckých psů byly schváleny podle předpisu na ochranu zvířat prot týrání11) a jsou zaměřeny na posouzení výkonů psů uvedených v § 14 odst. 4. ČÁST ČTVRTÁ LOVECKÉ LÍSTKY, POVOLENKY K LOVU A ZKOUŠKY Z MYSLIVOSTI (K § 47 odst. 5 zákona) HLAVA I PODROBNOSTI VYDÁVÁNÍ A ODEBÍRÁNÍ LOVECKÝCH LÍSTKŮ § 19 (1) Lovecké lístky se vydávají: a) pro české občany na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou, a to 1 den, nebo 5 dní, nebo 30 dní, nebo 6 měsíců, nebo 1 rok, b) pro žáky a posluchače odborných škol, na kterých je myslivostmyslivost povinným vyučovacím předmětem, se vydává na jeden školní nebo akademický rok, nejdéle však do ukončení studia na takové škole, c) pro cizincecizince na dobu určitou, a to 1 den, nebo 5 dní, nebo 30 dní, nebo 6 měsíců, nebo 1 rok. CizincemCizincem se pro účely této vyhlášky rozumí fyzická osoba, která nemá na území České republiky trvalý pobyt. (2) Formuláře loveckých lístků jsou tiskopisy, jejichž vzor je uveden v příloze č. 9 této vyhlášky. (3) Lovecký lístek se vydává na základě žádosti podané žadatelem. Vzor žádosti o vydání loveckého lístku je uveden v příloze č. 10 této vyhlášky. K žádosti o vydání loveckého lístku se přikládají doklady osvědčující skutečnosti uvedené v § 47 odst. 3 zákona. Výpis z Rejstříku trestů nesmí být starší než 3 měsíce. (4) Lovecký lístek podle odstavce 1 písm. b) lze vydat pouze tomu, kdo prokáže, že úspěšně ukončil výuku předmětu myslivostmyslivost (střední odborná škola) nebo složil zkoušku z myslivostimyslivosti (vysoká škola). (5) Orgán státní správy myslivostimyslivosti (§ 47 odst. 4, § 57 odst. 3 až 5 a § 60 zákona) vydání loveckého lístku odepře, neprokáže-li žadatel splnění některé z podmínek pro jeho vydání stanovené v odstavci 3 nebo 4. (6) O odebrání loveckého lístku rozhoduje orgán státní správy myslivostimyslivosti (§ 47 odst. 4, § 57 odst. 3 až 5 a § 60 zákona). Odebraný lovecký lístek (§ 47 odst. 4 zákona) lze po uplynutí doby, na kterou byl odebrán, na žádost jeho držitele vrátit jen v případě, že doba jeho platnosti neskončila. V ostatních případech se vydává lovecký lístek nový. HLAVA II POVINNÉ NÁLEŽITOSTI POVOLENKY K LOVU § 20 (1) Povolenka k lovu (§ 46 odst. 2 zákona) musí obsahovat: a) evidenční číslo povolenky k lovu, b) uživatele honitbyhonitby a jeho sídlo, c) název honitbyhonitby, v níž je uživatel honitbyhonitby oprávněn provádět právo myslivostimyslivosti, d) jméno, popřípadě jména, příjmení, číslo loveckého lístku, adresu místa trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu osoby, které je povolenka k lovu vystavena, e) druh zvěře a počet kusů, na které je povolenka k lovu vystavena, u bažanta královského, krocana divokého a spárkaté zvěřespárkaté zvěře (§ 14 odst. 2) též pohlaví a u samců spárkaté zvěřespárkaté zvěře i věkovou třídu, f) datum vystavení a dobu platnosti povolenky k lovu, g) podpis uživatele honitbyhonitby a mysliveckého hospodáře. (2) Vzor povolenky k lovu je uveden v příloze č. 11 této vyhlášky. HLAVA III ZKOUŠKY Z MYSLIVOSTI § 21 (1) Zkoušky z myslivostimyslivosti jsou ústní a musí obsahovat otázky z těchto předmětů: a) I. skupina 1. dějiny lovectví a myslivostimyslivosti a myslivecké spolkové činnosti, 2. význam myslivostimyslivosti, myslivecká kultura, myslivecká etika, 3. osobnost myslivce, myslivecká mluva, myslivecké zvyky a tradice; b) II. skupina 1. právní předpisy o myslivostimyslivosti, o zbraních a střelivu, o ochraně přírody a krajiny, veterinární předpisy, předpisy o ochraně zvířat proti týrání, právní předpisy Evropské unie a mezinárodní úmluvy týkající se myslivostimyslivosti, 2. řízení myslivostimyslivosti, 3. plány mysliveckého hospodaření a myslivecká statistika; c) III. skupina Myslivecká zoologie a biologie zvěře (znalost hlavních rozpoznávacích znaků zvěře a způsobu jejího života); d) IV. skupina 1. chov zvěřechov zvěře (včetně umělého chovu zvěřechovu zvěře a základní technologie), 2. péče o zvěř (včetně přikrmování zvěře, výstavby a údržby mysliveckých zařízení), 3. ekologie a její využití v myslivecké praxi, ochrana přírody, ochrana zvěře a zlepšování životního a přírodního prostředí zvěře, předcházení škodám působených zvěří, vztah k ostatním volně žijícím živočichům, etologie a její využití v myslivecké praxi, pohoda zvěře; e) V. skupina 1. myslivecká kynologie (znalost plemen a skupin loveckých psůloveckých psů, řádného chovu, výchovy a výcviku, vedení a použití loveckých psůloveckých psů), 2. nemoci loveckých psůloveckých psů (příznaky nemocí a jejich léčení), 3. nemoci zvěře (znalost nejdůležitějších nemocí zvěře, předcházení nemocím a jejich léčení); f) VI. skupina 1. lovecké zbraně, střelivo, pomůcky a zařízení (pravidla jejich používání a bezpečnostní opatření), 2. základy první pomoci při úrazech při provádění práva myslivostimyslivosti; g) VII. skupina 1. způsoby lovu zvěře včetně odchytu a lovecká pravidla, 2. lovecké stopařství, 3. ošetřování zvěřiny, úprava a hodnocení loveckých trofejítrofejí. (2) Zkoušky z myslivostimyslivosti se skládají před zkušební komisí, která je devítičlenná a tvoří ji předseda, místopředseda a sedm zkušebních komisařů. (3) Zkušebním komisařem pro zkoušky z myslivostimyslivosti může být ten, kdo je držitel loveckého lístku pro české občany nejméně 5 let a prokáže, že a) složil zkoušku z myslivostimyslivosti při studiu ve studijním programu uskutečňovaném vysokou školou8) v oblasti lesnictví nebo zemědělství, nebo b) je absolventem střední a vyšší odborné školy se studijními obory lesnictví nebo veterinární prevence, nebo zemědělství, pokud součástí učebního plánu byla povinná výuka myslivostimyslivosti, nebo c) složil vyšší odborné myslivecké zkoušky, nebo d) má vysokoškolské vzdělání v oboru právo podle dříve platných právních předpisů nebo získané studiem v bakalářských, magisterských nebo doktorských studijních programech8) v oblasti právo, jde-li o II. skupinu předmětů, nebo e) má vysokoškolské vzdělání podle dříve platných právních předpisů nebo získané studiem v bakalářských, magisterských nebo doktorských studijních programech8) v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, jde-li o III. a V. skupinu předmětů. (4) Předsedou nebo místopředsedou zkušební komise může být pouze ten, kdo je držitel loveckého lístku pro české občany alespoň 5 let a prokáže, že splňuje kvalifikační předpoklady uvedené v odstavci 3 písm. a), b) nebo c). Jeden zkušební komisař může zkoušet pouze jednu skupinu předmětů. (5) U jedné zkušební komise se může podrobit zkouškám z myslivostimyslivosti nejvýše 20 uchazečů v jednom dni a zkouška z jedné skupiny předmětů smí trvat nejdéle 15 minut. § 22 (1) Termín konání zkoušek z myslivostimyslivosti určí osoba podle § 24 pověřená organizováním zkoušek z myslivostimyslivosti (dále jen „pořadatel zkoušek z myslivostimyslivosti“). O datu, místu a čase konání zkoušky, popřípadě každé z jejích částí vyrozumí pořadatel zkoušek z myslivostimyslivosti písemně uchazeče nejméně 30 dnů předem a ve stejné lhůtě vyrozumí též ministerstvo. (2) Uchazeči, který se z vážných důvodů nemohl podrobit zkouškám z myslivostimyslivosti nebo od nich odstoupil, může pořadatel zkoušek z myslivostimyslivosti stanovit náhradní termín, místo a čas, kde se budou zkoušky z myslivostimyslivosti konat, a vyrozumí o nich uchazeče a ministerstvo ve lhůtě stanovené v odstavci 1. § 23 Způsob hodnocení znalosti uchazečů (1) Znalosti uchazeče z jednotlivých skupin předmětů se klasifikují: „prospěl s vyznamenáním“, „prospěl“, „neprospěl“. Pokud byl uchazeč klasifikován jako „neprospěl“ alespoň v jedné skupině předmětů, neprospěl u zkoušek z myslivostimyslivosti. (2) Výsledek zkoušek z myslivostimyslivosti se klasifikuje: „prospěl s vyznamenáním“, „prospěl“, „neprospěl“. Uchazeče, který opakoval zkoušku podle odstavce 3, nelze klasifikovat „prospěl s vyznamenáním". (3) Uchazeč prospěl s vyznamenáním, pokud byl takto klasifikován alespoň ve stejných 4 skupinách předmětů. Uchazeč u zkoušek z myslivostimyslivosti prospěl, jestliže prospěl v každé skupině předmětů. Pokud neprospěl v jedné skupině předmětů zkoušek z myslivostimyslivosti, může uchazeč zkoušku z této skupiny předmětů jedenkrát opakovat v termínu, který mu pořadatel zkoušek z myslivostimyslivosti stanoví nejdříve za 1 měsíc a nejpozději do 6 měsíců od termínu konání zkoušky, při které uchazeč neprospěl. V případě, že z opakované zkoušky ze skupiny předmětů neprospěje, uchazeč u zkoušek z myslivostimyslivosti neprospěl. (4) O průběhu a výsledku zkoušek z myslivostimyslivosti pořadatel zkoušek z myslivostimyslivosti pořizuje zápis, který obsahuje jméno a příjmení uchazeče, jeho datum narození, zhodnocení uchazeče z jednotlivých skupin předmětů, částí, včetně opakování, celkový výsledek zkoušek z myslivostimyslivosti, datum a místo jejich konání, včetně náhradního termínu, jména a příjmení zkušebních komisařů, předsedy a místopředsedy zkušební komise. Zápis podepíše předseda, místopředseda a zkušební komisaři. Vzor zápisu o průběhu a výsledku zkoušek z myslivostimyslivosti je uveden v příloze č. 12 této vyhlášky. (5) Předseda zkušební komise oznámí uchazečům nejpozději do dvou hodin od ukončení zkoušky posledního uchazeče, který skládal u stejné zkušební komise v tomtéž dni zkoušky z myslivostimyslivosti, výsledek zkoušek z myslivostimyslivosti veřejně. (6) Uchazeč obdrží o vykonaných zkouškách z myslivostimyslivosti potvrzení s uvedením označení pořadatele zkoušek z myslivostimyslivosti, čísla jeho pověření, svého jména a příjmení, data narození, druhu zkoušky, data jejího složení a výsledku. Potvrzení podepisuje pověřený zástupce pořadatele zkoušek z myslivostimyslivosti, předseda, místopředsedka a zkušební komisaři. Vzor potvrzení o vykonaných zkouškách z myslivostimyslivosti je uveden v příloze č. 13 této vyhlášky. § 24 Myslivecké organizace a školy, které mohou být pověřeny organizováním zkoušek z myslivosti Organizováním zkoušek z myslivostimyslivosti mohou být pověřeny a) myslivecké organizace,9) které mají myslivostmyslivost [§ 2 písm. a) zákona] jako hlavní náplň své činnosti, mají celostátní působnost a zajišťují pro uchazeče o složení zkoušek z myslivostimyslivosti přípravné školení a v jeho rámci odbornou praxi v myslivostimyslivosti v délce jednoho roku, nebo b) střední nebo vyšší odborné školy se studijními obory myslivostmyslivost, lesnictví nebo zemědělství, které mají v učebním plánu povinnou výuku předmětu myslivostmyslivost, střední odborná učiliště lesnická, vysoké školy, které uskutečňují studijní programy v oblasti lesnictví nebo zemědělství,8) na kterých je prováděna výuka myslivostimyslivosti jako povinná součást učebního, popřípadě studijního programu v rozsahu nejméně 1 hodiny týdně v průběhu jednoho školního, popřípadě akademického roku a které žákům, popřípadě studentům, zajišťují v průběhu studia myslivostimyslivosti rovněž odbornou praxi v myslivostimyslivosti. ČÁST PÁTÁ ZPŮSOB KONTROLY ULOVENÉ ZVĚŘE (K § 49 odst. 2 zákona) § 25 Plomba (1) Plomba je jednorázově použitelná nesnímatelná značka z umělé hmoty žluté barvy se štítkem spojeným se zatahovacím páskem. Štítek o tloušťce 1,25 mm má tvar lichoběžníku se zaoblenými rohy o spodní hraně délky 28 mm. V horní části štítku, z níž vybíhá zatahovací pásek, je umístěna bezpečnostní vkládaná kleština červené barvy. Štítek je na jedné straně označen vyražením zkratky „CZ“, dvoumístného čísla série a šestimístného evidenčního čísla, na druhé straně vyražením malého státního znaku. Zatahovací pásek v celkové délce 22 cm při vyústění ze štítku má v délce 2,5 cm zploštělý profil, poté je v délce 16 cm kruhového profilu se vzorem, který brání zpětnému vytažení zatahovacího pásku z bezpečnostní vkládané kleštiny, konec zatahovacího pásku má v délce 2,5 cm zploštělý profil opatřený po protilehlých stranách vruby a jeho závěrečná část o délce 1 cm přechází do hladkého kruhového profilu. (2) Vzor plomby je uveden v příloze č. 14 této vyhlášky. § 26 Lístek o původu zvěře (1) Lístek o původu zvěře je písemný doklad zhotovený z papíru. Vzor lístku o původu zvěře je uveden v příloze č. 15 této vyhlášky. (2) Do lístku o původu zvěře se zapisují tyto údaje: číslo plomby, název honitbyhonitby, kde byla zvěř ulovena, jméno či název uživatele této honitbyhonitby, datum (rok, měsíc, den) a hodina ulovení nebo nalezení ulovené či jinak usmrcené zvěře, druh zvěře a její pohlaví. Dále obsahuje místo pro případné veterinární záznamy a záznamy o pohybu zvěřiny, až ke konečnému zpracovateli. Pokud jde o použití lístku o původu zvěře v případech, kdy plomba není zapotřebí (§ 49 odst. 1 zákona), číslo plomby se neuvádí. § 27 Způsob výdeje plomb a lístků o původu zvěře (1) Orgán státní správy myslivostimyslivosti (§ 49 odst. 1, § 57 odst. 3 až 5 a § 60 zákona) po obdržení odsouhlaseného, případně dohodnutého plánu mysliveckého hospodaření v honitběhonitbě (§ 36 odst. 3 zákona), popřípadě po nabytí právní moci rozhodnutí o určení plánu mysliveckého hospodaření v honitběhonitbě orgánem státní správy myslivostimyslivosti (§ 36 odst. 3) nebo v případě postupu podle § 36 odst. 5 zákona protokolárně předá uživateli honitbyhonitby na jeho písemnou výzvu požadovaný počet plomb a lístků o původu zvěře. Tento počet může převyšovat počet kusů spárkaté zvěřespárkaté zvěře stanovené k odlovu odsouhlaseným nebo dohodnutým nebo určeným plánem mysliveckého hospodaření a lovu o 30 %, pokud se uživatel honitbyhonitby a orgán státní správy myslivostimyslivosti (§ 49 odst. 1, § 57 odst. 3 až 5 a § 60 zákona) nedohodnou jinak. (2) Pokud dojde ke změně plánu a spotřebě všech plomb a lístků o původu zvěře vydaných podle odstavce 1, orgán státní správy myslivostimyslivosti vydá po provedené kontrole (§ 36 odst. 4 zákona) další plomby a lístky o původu zvěře, za stejných podmínek jako v odstavci 1. Do tohoto počtu se započítává i počet plomb a lístků o původu zvěře nevyužitých uživatelem honitbyhonitby v předchozích letech. (3) Orgán státní správy myslivostimyslivosti (§ 49 odst. 1, § 57 odst. 3 až 5 a § 60 zákona) plomby a lístky o původu zvěře nevydá, jestliže plomby a lístky o původu zvěře vydané podle odstavce 1 nebyly použity, resp. jejich počet, který z předchozího období zbyl, je podle kritérií uvedených v odstavci 1 dostatečný k pokrytí plánovaného počtu spárkaté zvěřespárkaté zvěře určeného k odlovu na další období. § 28 Evidence plomb a lístků o původu zvěře (1) Orgány státní správy myslivostimyslivosti (§ 49 odst. 1, § 57 odst. 3 až 5 a § 60 zákona) vedou evidenci přijatých, vydaných a vrácených plomb a lístků o původu zvěře odděleně. (2) Uživatel honitbyhonitby před započetím lovu vydá každému lovci proti podpisu počet plomb a lístků o původu zvěře odpovídající povolence k lovu a vede o tom evidenci. Při společných lovech spárkaté zvěřespárkaté zvěře může označení zvěře (§ 49 odst. 1 zákona) zajistit myslivecký hospodář. (3) Evidence plomb podle odstavců 1 a 2 obsahují pořadové číslo zápisu, datum, číslo plomby, označení osoby, která plombu vydala, a osoby, které byla plomba vydána, datum převzetí plomby, podpis předávající osoby a podpis přejímající osoby. Obdobné údaje obsahuje evidence o vrácených plombách. Vzor evidenčního listu je v příloze č. 16 této vyhlášky. (4) Evidence lístků o původu zvěře podle odstavců 1 a 2 obsahují stejné údaje jako evidence plomb podle odstavce 3 s tím, že místo čísla plomby se uvádí celkový počet vydaných, resp. vrácených lístků o původu zvěře. V případě, že jde o lístek o původu zvěře podle § 49 odst. 1 zákona, musí uživatel honitbyhonitby takové lístky o původu zvěře opatřit evidenčními čísly a tato čísla uvést do evidence místo celkového počtu vydaných, popřípadě vrácených lístků o původu zvěře. § 29 Připevňování a snímání plomb (1) Plomba se nesnímatelným způsobem (zatažením na nejzazší místo) připevní za Achillovu šlachu na libovolné zadní končetině ulovené nebo jinak usmrcené nebo nalezené zužitkovatelné spárkaté zvěřespárkaté zvěře. V případě neuskutečnitelnosti takového připevnění se plomba připevní za některé žebro hrudního koše spárkaté zvěřespárkaté zvěře. Pro označení spárkaté zvěřespárkaté zvěře lze využít pouze plomby a lístky o původu zvěře vydané příslušným orgánem státní správy myslivostimyslivosti. (2) Plombu připevněnou podle odstavce 1 snímá příjemce zvěře při jejím zpracování nebo podnikatel obchodující se zvěřinou nebo zvěřinu spotřebovávající k pohostinské nebo jiné činnosti tak, aby nebyla porušena její celistvost, včetně upnutí zatahovacího pásku do bezpečnostní vkládané kleštiny. ČÁST ŠESTÁ VYŠŠÍ ODBORNÉ MYSLIVECKÉ ZKOUŠKY (K § 58 odst. 3 zákona) § 30 (1) Vyšší odborné myslivecké zkoušky navazují svým rozsahem na zkoušky z myslivostimyslivosti a zkoušky pro myslivecké hospodáře. Mají písemnou a ústní část a může je skládat pouze osoba, která složila zkoušky z myslivostimyslivosti a zkoušky pro myslivecké hospodáře. Písemná část se koná před částí ústní, trvá nejdéle dvě hodiny a musí obsahovat otázky z těchto předmětů: a) I. skupina 1. myslivostmyslivost u nás a v ostatních, zejména sousedních evropských zemích, 2. chov zvěřechov zvěře v oblastech chovu, 3. bažantnictví a obornictví, 4. myslivecká zařízení, 5. ekologie a ochrana přírody, myslivecká péče o zvěř, zásady chovu a ochrany zvěře, tvorba a ochrana životního prostředí zvěře, 6. význam myslivostimyslivosti a její ekonomika, 7. myslivecké vzdělávání, výzkum, tradice, kultura a propagace; b) II. skupina 1. myslivecká zoologie a biologie zvěře, 2. nejdůležitější nemoci zvěře, předcházení těmto nemocím a jejich léčení, 3. výživa zvěře a ošetřování zvěřiny, 4. myslivecká kynologie; c) III. skupina 1. právní předpisy o myslivostimyslivosti, o zbraních a střelivu, o ochraně přírody a krajiny, o ochraně zvířat proti týrání a veterinární předpisy, 2. základní předpisy Evropské unie vydané k ochraně fauny a flóry, 3. základní mezinárodní úmluvy týkající se ochrany fauny a flóry, 4. práva a povinnosti mysliveckého hospodáře a myslivecké stráže; d) IV. skupina 1. určování jakostních tříd honitebjakostních tříd honiteb, stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře, 2. plány mysliveckého hospodaření, vedení myslivecké evidence a statistiky, 3. ošetřování kožek, úprava a hodnocení loveckých trofejítrofejí a zjišťování a nakládání s biologicky cenným materiálem; e) V. skupina 1. lovectví, lovecká pravidla, způsoby lovu včetně sokolnictví, myslivecké zvyklosti a obyčeje a myslivecká mluva, 2. lovecké zbraně, střelivo, pomůcky a zařízení a pravidla jejich používání a bezpečnostní opatření, 3. etologie zvěře a její využití v myslivecké praxi. (2) Ústní část vyšších odborných mysliveckých zkoušek se skládá ze všech předmětů uvedených v odstavci 1 před zkušební komisí, která je sedmičlenná a tvoří ji předseda, místopředseda a pět zkušebních komisařů. Před zkušební komisí může být ve stejném okamžiku zkoušen pouze jeden uchazeč. (3) Zkušebním komisařem pro vyšší odborné myslivecké zkoušky může být ten, kdo je držitel loveckého lístku pro české občany nejméně 5 let a prokáže, že a) složil zkoušku z myslivostimyslivosti při studiu ve studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v oblasti lesnictví nebo zemědělství,8) nebo b) je absolventem střední nebo vyšší odborné školy se studijními obory lesnictví nebo veterinární prevence, pokud součástí učebního plánu byla povinná výuka myslivostimyslivosti, nebo c) složil vyšší odborné myslivecké zkoušky, nebo d) má vysokoškolské vzdělání v oboru právo podle dříve platných právních předpisů nebo získané studiem v bakalářských, magisterských nebo doktorských studijních programech8) v oblasti právo, jde-li o III. skupinu předmětů, nebo e) má vysokoškolské vzdělání podle dříve platných právních předpisů nebo získané studiem v bakalářských, magisterských nebo doktorských studijních programech8) v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, jde-li o II. skupinu předmětů. (4) Předsedou nebo místopředsedou zkušební komise může být pouze ten, kdo je držitel loveckého lístku pro české občany alespoň 5 let a prokáže, že splňuje kvalifikační předpoklady uvedené v odstavci 3 písm. a), b) nebo c). Jeden zkušební komisař může zkoušet pouze jednu skupinu předmětů. § 31 (1) Termín konání vyšších odborných mysliveckých zkoušek určí ministerstvo. O datu, místu a čase konání zkoušky, resp. každé z jejích částí vyrozumí ministerstvo písemně uchazeče nejméně 30 dnů předem. (2) Uchazeči, který se z vážných důvodů nemohl podrobit vyšším odborným mysliveckým zkouškám nebo od nich odstoupil, může ministerstvo stanovit náhradní termín, místo a čas, kde se budou vyšší odborné myslivecké zkoušky konat, a vyrozumí o nich uchazeče ve lhůtě stanovené v odstavci 1. (3) U jedné zkušební komise se může podrobit ústní části vyšších odborných mysliveckých zkoušek nejvýše 10 uchazečů v jednom dni a zkouška z jedné skupiny předmětů smí trvat nejdéle 15 minut. § 32 Způsob hodnocení znalosti uchazečů (1) Znalosti uchazeče z jednotlivých skupin předmětů se v písemné i ústní části vyšších odborných mysliveckých zkoušek klasifikují: „prospěl s vyznamenáním“, „prospěl“, „neprospěl“. Pokud byl uchazeč klasifikován jako „neprospěl“ alespoň v jedné skupině předmětů, neprospěl v příslušné části vyšších odborných mysliveckých zkoušek. (2) Výsledek vyšších odborných mysliveckých zkoušek se klasifikuje: „prospěl s vyznamenáním“, „prospěl“, „neprospěl“. Uchazeče, který opakoval zkoušku podle odstavce 3, nelze klasifikovat „prospěl s vyznamenáním". (3) Uchazeč prospěl s vyznamenáním, pokud byl takto klasifikován alespoň ve stejných 3 skupinách předmětů v písemné i ústní části. Uchazeč u vyšších odborných mysliveckých zkoušek prospěl, jestliže prospěl v každé její části. Pokud neprospěl v písemné části zkoušek, nemůže se zúčastnit ústní části zkoušek. Písemnou část zkoušek může jedenkrát opakovat v termínu, který mu ministerstvo stanoví nejdříve za 1 měsíc a nejpozději do 6 měsíců od termínu konání písemné části zkoušky, při níž uchazeč neprospěl. Pokud uchazeč neprospěl z jedné skupiny předmětů v ústní části zkoušky, může zkoušku z této skupiny předmětů jedenkrát opakovat v termínu, který mu ministerstvo stanoví nejdříve za 1 měsíc a nejpozději do 6 měsíců od termínu ústní části zkoušky, při níž neprospěl. V případě, že z opakované písemné části nebo opakované zkoušky ze skupiny předmětů ústní části zkoušky neprospěje, u vyšších odborných mysliveckých zkoušek uchazeč neprospěl. (4) O průběhu a výsledku vyšších odborných mysliveckých zkoušek ministerstvo pořizuje zápis, který obsahuje jméno a příjmení uchazeče, jeho datum narození, zhodnocení uchazeče z jednotlivých skupin předmětů, částí, včetně opakování, celkový výsledek vyšších odborných mysliveckých zkoušek, datum a místo jejich konání, včetně náhradního termínu, jména a příjmení zkušebních komisařů, předsedy a místopředsedy zkušební komise. Zápis podepíše předseda, místopředseda a zkušební komisaři. Vzor zápisu o průběhu a výsledku vyšších odborných mysliveckých zkoušek je uveden v příloze č. 17 této vyhlášky. (5) Předseda zkušební komise oznámí uchazečům nejpozději do dvou hodin od ukončení zkoušky posledního uchazeče, který skládal u stejné zkušební komise v tomtéž dni vyšší odborné myslivecké zkoušky, výsledek vyšších odborných mysliveckých zkoušek veřejně. (6) Uchazeč obdrží o vykonaných vyšších odborných mysliveckých zkouškách potvrzení s uvedením označení ministerstva, evidenčního čísla, svého jména a příjmení, data narození, druhu zkoušky, data jejího složení a výsledku. Potvrzení podepisuje pověřený zástupce pořadatele, předseda, místopředseda a zkušební komisaři. Vzor potvrzení o vykonaných vyšších odborných mysliveckých zkouškách je uveden v příloze č. 18 této vyhlášky. ČÁST SEDMÁ SLUŽEBNÍ STEJNOKROJE ZAMĚSTNANCŮ ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY MYSLIVOSTI A JEJICH OZNAČENÍ (K § 61 odst. 5 zákona) § 33 (1) Služební stejnokroj zaměstnanců vykonávajících státní správu myslivostimyslivosti (dále jen „stejnokroj“) je totožný se stejnokrojem zaměstnanců orgánů státní správy lesů14), včetně vymezení jeho povinných oděvních součástí a přípustných oděvních součástí, které mohou být s povinnými oděvními součástmi kombinovány. (2) Součástí stejnokroje je kovový odznak státní správy myslivostimyslivosti, který se umísťuje na levou klopu saka. Kovový odznak je elipsovitého tvaru o výšce 40 mm a šířce 30 mm. Uprostřed elipsy ohraničené obvodovým pásem je na přední straně velký státní znak České republiky, jehož výška je 18 mm a šířka 15 mm, pod ním je umístěn symbol jeleního paroží. V obvodovém pásu o šířce 5 mm je v horní části uveden nápis „STÁTNÍ SPRÁVA MYSLIVOSTIMYSLIVOSTI“, pod ním jsou umístěny 3 lipové listy. Na zadní straně odznaku je uvedeno čtyřmístné evidenční číslo. Odznak je vyroben ze starostříbra, státní znak je v provedení staromosaz, s plastickým provedením písma, symbolů a ohraničení obvodového pásu. Na zadní části odznaku je připevněna spona pro připevnění odznaku ke kapse saka. Vzor odznaku státní správy myslivostimyslivosti je uveden v příloze č. 20 této vyhlášky. (3) Stejnokroj není dovoleno doplňovat jinými součástmi, než přípustnými stejnokrojovými součástmi. V provozních podmínkách lze ke stejnokroji nosit vysoké boty nebo holínky. Součásti stejnokroje se nosí alternativně, s ohledem na roční období. (4) Stejnokroj, který jsou oprávněni nosit při výkonu své funkce, musí zaměstnanci užívat co nejhospodárněji a udržovat jej v řádném stavu. Nesmí upravovat jednotlivé stejnokrojové součásti tak, aby byl změněn jejich vnější vzhled, nebo nosit na stejnokroji jakékoliv jiné označení nebo ozdoby. § 34 (1) Vedoucí orgánů státní správy myslivostimyslivosti stanoví okruh odborných zaměstnanců těchto orgánů, kterým se k výkonu jejich funkce přiděluje stejnokroj; stejnokroj se přiděluje až po uplynutí zkušební doby.13) (2) Při prvém přidělení stejnokroje se zaměstnanci přidělí pouze povinné součásti stejnokroje. V případě, že zaměstnanec ukončí pracovní poměr, stejnokroj nevrací, vrací pouze odznak státní správy myslivostimyslivosti. (3) Stejnokrojové součásti se obměňují ročně v hodnotě odpovídající 50 % hodnoty povinných součástí stejnokroje. Zaměstnanci, který při výkonu své funkce stejnokroj pravidelně nenosí nebo vykonává funkci částečně, může vedoucí příslušného orgánu státní správy myslivostimyslivosti zkrátit limit pro obměnu stejnokrojových součástí pro příští kalendářní rok. Nárok na obměnu stejnokrojových součástí vzniká v ročních intervalech. Stejnokrojové součásti v hodnotě finanční částky roční obměny lze čerpat do dvou let od vzniku nároku. (4) Při zničení nebo poškození stejnokroje nebo jeho součástí v důsledku mimořádných okolností bez zavinění zaměstnance přidělí příslušný orgán státní správy myslivostimyslivosti zaměstnanci povinné součásti stejnokroje, aniž jejich hodnotu započítá do pravidelné obměny stejnokrojových součástí. (5) Místo přidělení stejnokrojových součástí nelze poskytovat peněžité plnění. § 35 Odznak státní správy myslivostimyslivosti vydává zaměstnanci příslušný orgán státní správy myslivostimyslivosti, který vede evidenci o číslech vydaných odznaků a vydávání stejnokrojových součástí a o jejich finanční hodnotě na evidenčních listech, na nichž zaměstnanci svým podpisem potvrzují datum vydání, počet a druh převzatých stejnokrojových součástí, jakož i datum vydání a číslo převzatého odznaku státní správy myslivostimyslivosti. O vrácení odznaku státní správy myslivostimyslivosti vystaví příslušný orgán státní správy myslivostimyslivosti potvrzení, v němž je uvedeno číslo tohoto odznaku a datum jeho vrácení. ČÁST OSMÁ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 35a Tiskopisy podle příloh č. 4, 5, 6, 7, 10, 11, 12, 13, 16, 17 a 18 nemusí být zajišťovány dodavatelsky. ČÁST DEVÁTÁ USTANOVENÍ ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ § 36 Zrušují se: 1. Vyhláška č. 134/1996 Sb., kterou se provádí zákon o myslivosti. 2. Vyhláška č. 188/2000 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o předpokladech pro výkon funkce myslivecké stráže a o jejich ověřování, vzor služebního odznaku se státním znakem a průkazu myslivecké stráže. § 37 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2002. Ministr: Ing. Fencl v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 244/2002 Sb. Vzor služebního odznaku Myslivecké stráže 761kB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 244/2002 Sb. Vzor průkazu Myslivecké stráže 3.9MB Příloha č. 3 k vyhlášce č. 244/2002 Sb. Vzor průkazu mysliveckého hospodáře 2.1MB Příloha č. 4 k vyhlášce č. 244/2002 Sb. Vzor zápisu o průběhu a výsledku zkoušek pro myslivecké hospodáře 401kB Příloha č. 5 k vyhlášce č. 244/2002 Sb. Vzor potvrzení o vykonaných zkouškách pro myslivecké hospodáře 336kB Příloha č. 6 k vyhlášce č. 244/2002 Sb. Vzor zápisu o průběhu a výsledku sokolnických zkoušek 326kB Příloha č. 7 k vyhlášce č. 244/2002 Sb. Vzor potvrzení o vykonaných sokolnických zkouškách 326kB Příloha č. 8 k vyhlášce č. 244/2002 Sb. Vzor potvrzení o složení zkoušky psa z výkonů 13.3MB Příloha č. 9 k vyhlášce č. 244/2002 Sb. Vzor loveckého lístku pro české občany 4.1MB Vzor loveckého lístku pro cizince 4.1MB Příloha č. 10 k vyhlášce č. 244/2002 Sb. Vzor žádosti o vydání loveckého lístku 500kB Příloha č. 11 k vyhlášce č. 244/2002 Sb. Vzor povolenky k lovu 1.9MB Příloha č. 12 k vyhlášce č. 244/2002 Sb. Vzor zápisu o průběhu a výsledku zkoušek z myslivosti 427kB Příloha č. 13 k vyhlášce č. 244/2002 Sb. Vzor potvrzení o vykonaných zkouškách z myslivosti 358kB Příloha č. 14 k vyhlášce č. 244/2002 Sb. Vzor plomby Zadní pohled 98kB Přední pohled 82kB Boční pohled 74kB Příloha č. 15 k vyhlášce č. 244/2002 Sb. Vzor lístku o původu zvěře 587kB Příloha č. 16 k vyhlášce č. 244/2002 Sb. Vzor evidence plomb a lístků o původu zvěře 607kB Příloha č. 17 k vyhlášce č. 244/2002 Sb. Vzor zápisu o průběhu a výsledku vyšších odborných mysliveckých zkoušek 359kB Příloha č. 18 k vyhlášce č. 244/2002 Sb. Vzor potvrzení o vykonaných vyšších odborných mysliveckých zkouškách 341kB Příloha č. 20 k vyhlášce č. 244/2002 Sb. Vzor odznaku státní správy myslivosti 77kB 1) § 77 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 210/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 548/1991 Sb., zákona č. 550/1991 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 206/1996 Sb., zákona č. 14/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 164/2001 Sb. a zákona č. 260/2001 Sb. 2) Například § 89 odst. 9 a § 155 až 159 trestního zákona. 3) § 8 trestního řádu. 4) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 52/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 312/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 62/2002 Sb. a zákona č. 78/2002 Sb. § 63 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti. 5) § 178a trestního zákona. 6) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 281/1997 Sb., zákona č. 259/1998 Sb., zákona č. 146/1999 Sb., zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 489/2001 Sb. 7) Zákon č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb. a zákona č. 156/2000 Sb. 8) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb. a zákona č. 147/2001 Sb. 9) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1990 Sb., zákona č. 513/1991 Sb. a zákona č. 68/1993 Sb. 10) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 76/2002 Sb. 11) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb. a zákona č. 30/1998 Sb. 12) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 76/2002 Sb. Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění vyhlášky č. 105/1997 Sb., vyhlášky č. 200/1999 Sb., vyhlášky č. 85/2000 Sb. a vyhlášky č. 190/2000 Sb. 13) § 31 zákoníku práce. 14) § 1 odst. 1 a příloha č. 1 k vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 79/1996 Sb., o služebních stejnokrojích zaměstnanců orgánů státní správy lesů a o jejich označení, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 245/2002 Sb.	Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 245/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu Vyhlášeno 20. 6. 2002, datum účinnosti 1. 7. 2002, částka 92/2002 * Doba lovu jednotlivých druhů zvěře * § 1 - Doba lovu se stanoví pro dále uvedené druhy zvěře takto: * § 2 - (1) Celoročně lze v oboře lovit druhy zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy (§ 3 odst. 2 zákona). * § 2a - Od 1. ledna 2020 do 31. března 2025 se doba lovu stanoví pro dále uvedené druhy zvěře odchylně od ustanovení § 1 takto: * § 3 - Bližší podmínky provádění lovu * § 4 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2021 (592/2020 Sb.) 245 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 7. června 2002 o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 68 k provedení § 42 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, (dále jen „zákon“): Doba lovu jednotlivých druhů zvěře § 1 Doba lovu se stanoví pro dále uvedené druhy zvěře takto: a) daněk skvrnitý – daněk a daněla od 16. srpna do 31. prosince s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1 a daňče od 16. srpna do 31. března s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1, b) jelen evropský – jelen a laň jelena evropského od 1. srpna do 15. ledna s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1 a kolouch od 1. srpna do 31. března s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1, c) jelenec běloocasý - jelen, laň a kolouch od 1. září do 31. prosince s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1, d) jezevec lesní od 1. září do 30. listopadu s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 2, e) kamzík horský - kamzík, kamzice a kamzíče od 1. října do 30. listopadu, f) koza bezoárová - kozel, koza, kůzle od 1. září do 31. prosince s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1, g) králík divoký od 1. listopadu do 31. prosince s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 3, h) kuna lesní, kuna skalní od 1. listopadu do konce února s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 2, i) liška obecná od 1. ledna do 31. prosince, j) muflon – muflon a muflonka od 1. srpna do 31. prosince s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1 a muflonče od 1. srpna do 31. března s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1, k) ondatra pižmová od 1. listopadu do konce února, l) prase divoké – od 1. ledna do 31. prosince, m) sika Dybowského - jelen, laň a kolouch od 16. srpna do 31. prosince s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1, n) sika japonský - jelen a laň od 1. srpna do 15. ledna s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1 a kolouch od 1. srpna do 31. března s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1, o) srnec obecný - srnec od 1. května do 30. září, srna a srnče od 1. září do 31. prosince s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1, p) zajíc polní od 1. listopadu do 31. prosince s výjimkami uvedenými v § 2 odst. 3 a 5, r) bažant královský - kohout od 16. října do 15. března s výjimkou části honitbyhonitby, která je bažantnicíbažantnicí [§ 2 písm. k) zákona], nebo honitbouhonitbou, která byla samostatnou bažantnicíbažantnicí (§ 69 zákona), v níž lze lovit bažanta královského - kohouta i slepici od 1. ledna do 31. prosince, s) bažant obecný – kohout od 1. ledna do 31. prosince s výjimkou části honitbyhonitby, která je bažantnicíbažantnicí [§ 2 písm. k) zákona], nebo honitbouhonitbou, která byla samostatnou bažantnicíbažantnicí (§ 69 zákona), v níž lze lovit bažanta obecného – kohouta i slepici od 1. ledna do 31. prosince, a s výjimkami uvedenými v § 2 odst. 4 a 5 a 6, t) hrdlička zahradní od 16. října do 15. února, u) holub hřivnáč od 1. srpna do 31. října, v) husa běločelá od 16. srpna do 15. ledna, w) husa polní od 16. srpna do 15. ledna, x) husa velká od 16. srpna do 15. ledna, y) kachna divoká od 1. září do 30. listopadu, z) krocan divoký - krocan a krůta od 1. října do 31. prosince, pouze krocan též od 15. března do 15. dubna s výjimkou části honitbyhonitby, která je bažantnicíbažantnicí [§ 2 písm. k) zákona], nebo honitbouhonitbou, která byla samostatnou bažantnicíbažantnicí (§ 69 zákona), v níž lze lovit krocana a krůtu od 1. ledna do 31. prosince, aa) lyska černá od 1. září do 30. listopadu, bb) perlička obecná od 16. října do 31. prosince s výjimkou části honitbyhonitby, která je bažantnicíbažantnicí [§ 2 písm. k) zákona], nebo honitbouhonitbou, která byla samostatnou bažantnicíbažantnicí (§ 69 zákona), v níž lze lovit perličku od 1. ledna do 31. prosince s výjimkou části honitbyhonitby, která je bažantnicíbažantnicí [§ 2 písm. k) zákona], nebo honitbouhonitbou, která byla samostatnou bažantnicíbažantnicí (§ 69 zákona), v níž lze lovit perličku od 1. ledna do 31. prosince, cc) polák chocholačka od 1. září do 30. listopadu, dd) polák velký od 1. září do 30. listopadu, ee) straka obecná od 1. července do konce února, ff) vrána obecná od 1. července do konce února, gg) orebice rudá od 1. září do konce února s výjimkou části honitbyhonitby, která je bažantnicíbažantnicí [§ 2 písm. k) zákona], nebo honitbouhonitbou, která byla samostatnou bažantnicíbažantnicí (§ 69 zákona), v níž lze lovit orebici rudou od 1. ledna do 31. prosince, a s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 4. § 2 (1) Celoročně lze v obořeoboře lovit druhy zvěře, pro které byla oboraobora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy (§ 3 odst. 2 zákona). (2) V oblastech chovu tetřeva hlušce, tetřívka obecného, jeřábka lesního a koroptve polní (§ 3 odst. 3 zákona) lze celoročně lovit kunu lesní, kunu skalní a jezevce lesního. (3) Celoročně lze lovit zajíce polního a králíka divokého v oplocených vinicích. OplocenímOplocením se pro účely této vyhlášky rozumí takové oploceníoplocení, které celoročně zabraňuje uvedeným druhům zvěře volně vnikat na tyto plochy. (4) Doba lovu s využitím loveckého dravceloveckého dravce je pro zajíce polního od 1. září do 31. prosince a pro bažanta obecného od 1. září do 31. ledna s výjimkou části honitbyhonitby, která je bažantnicíbažantnicí [§ 2 písm. k) zákona], nebo samostatné bažantnicebažantnice (§ 69 odst. 1 zákona), v níž lze lovit bažanta obecného a orebici rudou s využitím loveckého dravceloveckého dravce od 1. ledna do 31. prosince. (5) Doba lovu zajíce polního odchytem je od 1. ledna do 31. ledna. Doba lovu bažanta obecného odchytem je od 1. ledna do 31. března, s výjimkou části honitbyhonitby, která je bažantnicíbažantnicí [§ 2 písm. k) zákona], nebo samostatné bažantnicebažantnice (§ 69 odst. 1 zákona), v níž lze lovit odchytem bažanta obecného – kohouta i slepici od 1. ledna do 31. prosince. § 2a Od 1. ledna 2020 do 31. března 2025 se doba lovu stanoví pro dále uvedené druhy zvěře odchylně od ustanovení § 1 takto: a) daněk skvrnitý – daněk od 1. července do 31. ledna a daněla od 1. srpna do 31. ledna s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1, zvěř do dvou let věku od 1. ledna do 31. prosince, b) jelen evropský – jelen od 1. července do 31. ledna a laň od 1. srpna do 31. ledna s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1, zvěř do dvou let věku od 1. ledna do 31. prosince, c) muflon – muflon od 1. července do 31. března s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1, muflonka od 1. července do 31. prosince s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1, zvěř do dvou let věku od 1. ledna do 31. prosince, d) sika japonský – jelen od 1. července do 31. ledna a laň od 1. srpna do 31. ledna s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1, zvěř do dvou let věku od 1. ledna do 31. prosince, e) sika Dybowského - jelen od 1. července do 31. ledna a laň od 1. srpna do 31. ledna s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1, zvěř do dvou let věku od 1. ledna do 31. prosince, f) srnec obecný – srnec od 1. května do 30. září s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1, srna od 1. srpna do 31. prosince s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1, zvěř do dvou let věku od 1. ledna do 31. prosince, g) kamzík horský – kamzík, kamzice a kamzíče od 1. října do 31. prosince. § 3 Bližší podmínky provádění lovu (1) Na stejném honebním pozemku lze lovit zajíce polního pouze jedenkrát v roce a bažanta obecného pouze dvakrát v roce. Omezení se nevztahuje na lov zajíce polního a bažanta obecného loveckými dravciloveckými dravci a na lov bažanta obecného, bažanta královského, orebici rudou, krocana divokého a perličky kropenaté v bažantnicíchbažantnicích [§ 2 písm. k) zákona]. (2) Společným lovem „na tahu“ lze lovit a) husu běločelou, husu polní a husu velkou pouze 3 dny v týdnu, a to ve středu, v sobotu a v neděli, b) kachnu divokou, lysku černou, poláka chocholačku a poláka velkého pouze 2 dny v týdnu, a to ve středu a v sobotu. § 4 Účinnost (1) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2002. (2) Ustanovení § 1 písm. gg) a § 2 odst. 4 pozbývají platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Ministr: Ing. Fencl v. r. 1) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 76/2002 Sb. Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění vyhlášky č. 105/1997 Sb., vyhlášky č. 200/1999 Sb., vyhlášky č. 85/2000 Sb. a vyhlášky č. 190/2000 Sb.
Zákon č. 254/2002 Sb.	Zákon č. 254/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 6. 2002, datum účinnosti 28. 6. 2002, částka 96/2002 * Čl. I - Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb. a zákona č. 129/2002 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 28. 6. 2002 254 ZÁKON ze dne 24. května 2002, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb. a zákona č. 129/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Služební orgány jsou povinny zajišťovat rovný přístup a rovné zacházení se všemi uchazeči o povolání do služebního poměru (dále jen „uchazeč“) a se všemi vojáky při vytváření podmínek výkonu služby, zejména pokud jde o odbornou přípravu a dosažení služebního postupu, odměňování, jiná peněžitá plnění a plnění peněžité hodnoty. Je zakázána diskriminace uchazečů a vojáků z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu, manželského a rodinného stavu a povinností k rodině, těhotenství nebo mateřství anebo proto, že vojákyně kojí. Je zakázáno i takové jednání služebních orgánů, které diskriminuje nikoliv přímo, ale až ve svých důsledcích. Za takové jednání se považuje i navádění k diskriminaci. Za diskriminaci se nepovažují případy, kdy je pro odlišné zacházení věcný důvod spočívající v povaze služby, kterou voják vykonává, a který je pro výkon této služby nezbytný. (4) Služební orgán ani voják nesmí zneužívat výkonu práv a povinností vyplývajících ze služebního poměru k újmě jiného vojáka nebo k ponižování jeho důstojnosti. Za ponižování důstojnosti se považuje i nežádoucí chování sexuální povahy a všechny formy obtěžování, které směřují k narušení důstojnosti vojáka, vytvoření zastrašující, nepřátelské, ponižující a pokořující nebo urážlivé atmosféry, a které jsou nevítané, nevhodné nebo mohou být druhým vojákem oprávněně vnímány jako podmínka pro rozhodnutí, která ovlivňují výkon práv a povinností vyplývajících ze služebního poměru.“. 2. V § 2 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 5 a 6. 3. Za § 2 se do části druhé hlavy I vkládá nový § 2a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1), 1a), 1b) a 1c) zní: „§ 2a Osobní údaje (1) Od vzniku služebního poměru do jeho zániku zpracovávají služební orgány tyto osobní údaje1) vojáka: a) jméno a příjmení, včetně předchozích jmen a příjmení a rodného příjmení, b) akademické tituly a vědecké hodnosti s daty jejich přiznání, c) rodné číslo, d) adresu místa trvalého pobytu a bydliště, e) státní občanství, f) získané vzdělání, g) zdravotní způsobilost k vojenské činné službě,1a) h) přehled o předchozích pracovních a služebních poměrech a o samostatných výdělečných činnostech, i) jazykové znalosti a zkoušky z nich, j) zvláštní schopnosti, dovednosti, zájmy a oprávnění, k) trestní bezúhonnost, l) rodinný stav, m) jména, příjmení a adresy místa trvalého pobytu a bydliště osob blízkých.1b) (2) K doložení údajů podle odstavce 1 je voják povinen předložit platné doklady a podklady. Údaj o trestní bezúhonnosti podle odstavce 1 písm. k) se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším než 6 měsíců. (3) Služební orgány vedou osobní údaje v osobním spisu vojáka a zakládají do něj doklady a podklady, které prokazují pravdivost a přesnost osobních údajů. Dále vedou v osobním spisu vojáka doklady a podklady o průběhu jeho služebního poměru. Osobní údaje jsou vedeny i s využitím výpočetní techniky. (4) Voják je povinen oznámit služebnímu orgánu změny v osobních údajích, a to do 8 dnů ode dne, kdy ke změnám došlo. (5) Služební orgány zpracovávají při plnění služebních úkolů osobní údaje vojáka v rozsahu vyplývajícím z tohoto zákona. Nestanoví-li tento zákon jinak, postupují při shromažďování, uchovávání, zpřístupňování, předávání a jiném zpracovávání osobních údajů o vojácích a jiných fyzických osobách podle zvláštního právního předpisu.1c) 1) § 4 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. 1a) Vyhláška č. 256/1999 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě. 1b) § 116 občanského zákoníku. 1c) Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 3 odst. 2 písm. b) se slovo „stanovené“ zrušuje. 5. § 4 včetně nadpisu zní: „§ 4 Výběr uchazeče (1) Výběr uchazeče se zahajuje doručením písemné žádosti o povolání do služebního poměru. Výběr provádějí služební orgány. (2) Vyplnění osobního dotazníku, sdělení osobních údajů podle § 2a odst. 1, doložení osobních údajů podle § 2a odst. 2 a vyjádření souhlasu se zpracováním osobních údajů jsou podmínkami pro výběr uchazeče. (3) Služební orgán ověří, zda uchazeč splňuje podmínky stanovené v § 3. Uchazeč musí být o výsledku výběru písemně vyrozuměn nejdéle do 6 měsíců ode dne doručení žádosti. (4) Před povoláním uchazeče do služebního poměru jej služební orgán písemně seznámí s předpokládaným dnem vzniku služebního poměru a dobou jeho trvání, služebním zařazením, místem nástupu služby, se základní týdenní dobou služby a jejím rozvržením, platovými náležitostmi a výplatním termínem, délkou řádné dovolené, podmínkami výkonu služby, podmínkami zániku služebního poměru a opatřeními zajišťujícími rovné zacházení. (5) O uchazeči, který písemně požádal o povolání do služebního poměru a nebyl povolán, uchovávají služební orgány osobní údaje a údaj o důvodu nepovolání do služebního poměru po dobu 50 let. Po uplynutí této doby tyto údaje zlikvidují. (6) Ministerstvo stanoví vyhláškou doklady pro výběr, postup při výběru a vzor osobního dotazníku.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 1) se zrušuje. 6. V § 5 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) zkušební dobu,“. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena f) a g). 7. V § 5 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Zkušební doba činí 3 měsíce. Doba, po kterou voják nekoná službu z důvodu překážek ve službě nebo z důvodu neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, se do zkušební doby započítává v rozsahu nejvýše 10 dnů.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 8. V § 6 odst. 2 se za slova „právnických osobách“ vkládají slova „a organizačních složkách státu“, za slovo „zřizovatelem“ se vkládají slova „nebo zakladatelem“ a na konci odstavce se doplňují tato slova: „, anebo v mezinárodních a nadnárodních organizacích nebo orgánech“. 9. V § 6 odst. 6 se za slova „právnické osoby“ vkládají slova „a organizační složky státu“ a za slovo „zřizovatelem“ se vkládají slova „nebo zakladatelem“. 10. V § 7 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Vojáka lze s jeho souhlasem výjimečně jmenovat do nižší hodnosti, než které v průběhu služebního poměru dosáhl.“. Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 5 až 9. 11. V § 8 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Doby výkonu služby v hodnostech před jmenováním vojáka do nižší hodnosti, než které v průběhu služebního poměru dosáhl, zůstávají vojákovi započteny.“. 12. V § 11 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Vojákovi lze přerušit služební poměr z důvodu přerušení studia nebo pro výkon funkce v zahraničí v mezinárodních a nadnárodních organizacích nebo orgánech.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 13. V § 16 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 5a) zní: „(1) Voják může být přeložen k výkonu služby do jiného místa výkonu služby nebo do podřízenosti jiného služebního orgánu ve stejném místě výkonu služby. Jiným místem výkonu služby se rozumí obec,5a) ve které má voják stanoveno nové místo výkonu služby (dále jen „místo přeložení“). 5a) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.“. 14. V § 16 odst. 2 se za slova „výkonu služby“ vkládají slova „nebo do podřízenosti jiného služebního orgánu ve stejném místě výkonu služby“. 15. V § 17 odst. 2 se za slova „jeho odborné a“ vkládají slova „psychické způsobilosti ke služebnímu zařazení,“ a za slova „zdravotní způsobilosti“ se vkládají slova „a fyzické zdatnosti“. 16. V § 18 písm. f) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g), h), i) a j), která včetně poznámky pod čarou č. 6a) znějí: „g) pozbytím státního občanství České republiky, h) ztrátou zdravotní způsobilosti na základě rozhodnutí přezkumné komise,6a) i) zbavením nebo omezením způsobilosti k právním úkonům, j) zrušením ve zkušební době. 6a) § 36 zákona č. 218/1999 Sb.“. 17. § 19 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 7), 7a), 9) a 9a) zní: „§ 19 Propuštění ze služebního poměru (1) Voják musí být propuštěn ze služebního poměru, pokud a) dosáhl důchodového věku stanoveného pro muže podle zvláštního právního předpisu,7) b) splnil podmínky nároku na starobní důchod podle zvláštního právního předpisu,7a) přičemž dosáhl důchodového věku stanoveného pro muže podle zvláštního právního předpisu,7) c) přestal být ze zdravotních důvodů způsobilý vykonávat službu v dosavadním služebním zařazení, s výjimkou zdravotních důvodů souvisejících s těhotenstvím, nebo podle zvláštního právního předpisu9) není způsobilý pro další výkon služby v dosavadním služebním zařazení a není pro něho jiné služební zařazení, d) se přestal připravovat k výkonu služby studiem a není pro něho jiné služební zařazení, e) není pro něho v důsledku organizačních změn jiné služební zařazení, f) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, g) byl pravomocně odsouzen pro trestný čin a jeho setrvání ve služebním poměru by ohrozilo vážnost ozbrojených sil, h) podle závěrů služebního hodnocení není způsobilý pro další výkon služby, i) se stal členem politické strany, politického hnutí nebo odborové organizace, j) vykonává výdělečnou činnost bez souhlasu služebního orgánu nebo činnost odpovědného zástupce podle zvláštních právních předpisů,9a) je členem statutárních nebo kontrolních orgánů právnických osob, které provozují podnikatelskou činnost, s výjimkou členství ve statutárních nebo kontrolních orgánech nestavebních bytových družstev zřízených ke správě bytového fondu, a právnických osob a organizačních složek státu, jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je ministerstvo nebo jiný správní úřad, k) podal žádost o propuštění ze služebního poměru, l) pominuly důvody přerušení služebního poměru podle § 11 a voják ve služebním poměru nepokračuje podle § 12 odst. 2. (2) Služební poměr zaniká uplynutím 3 kalendářních měsíců následujících po dni doručení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru vydaného služebním orgánem, není-li dohodou stanovena doba kratší; to neplatí při propuštění ze služebního poměru podle odstavce 1 písm. a) a b), kdy služební poměr zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž voják splnil podmínky nároku na starobní důchod, není-li dohodou stanovena doba kratší, a podle odstavce 1 písm. k), kdy služební poměr zaniká uplynutím 6 kalendářních měsíců následujících po dni doručení žádosti o propuštění, není-li dohodou stanovena doba kratší. Služební poměr podle odstavce 1 písm. l) zaniká uplynutím 15 dnů následujících po dni, kdy voják měl pokračovat ve služebním poměru, pokud mu v tom nezabránily závažné důvody. Z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. g) musí být voják propuštěn ze služebního poměru do 6 měsíců ode dne, kdy se služební orgán o pravomocném rozsudku dozvěděl, nejpozději však do 1 roku od nabytí právní moci rozsudku. 7) § 32 odst. 2 a 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. 7a) § 29 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 134/1997 Sb. 9) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 9a) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. Poznámka pod čarou č. 8) se zrušuje. 18. V § 20 odst. 1 se slova „Voják nesmí být ze služebního poměru propuštěn“ nahrazují slovy „O propuštění vojáka ze služebního poměru nesmí být rozhodnuto“. 19. V § 20 odst. 1 písm. a) se slova „plat v nemoci a“ zrušují. 20. V § 20 odst. 1 písmeno b) zní: „b) v době těhotenství vojákyně, do devátého měsíce po porodu, a v době, kdy vojákyně kojí,“. 21. V § 20 odst. 1 písm. d) se za slovo „povolení“ vkládá slovo „lázeňského“. 22. V § 20 odst. 2 se slova „e) a h)“ nahrazují slovy „c), f) a i)“. 23. Za § 21 se vkládá nový § 21a, který včetně nadpisu zní: „§ 21a Zrušení služebního poměru ve zkušební době Služební orgán nebo voják může zrušit služební poměr ve zkušební době i bez uvedení důvodu. Služební poměr zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém bylo doručeno vojákovi rozhodnutí služebního orgánu o zrušení služebního poměru ve zkušební době nebo ve kterém bylo služebnímu orgánu doručeno písemné oznámení vojáka o zrušení služebního poměru ve zkušební době. Rozhodnutí nebo písemné oznámení o zrušení služebního poměru ve zkušební době musí být doručeno druhé straně nejpozději 5 dnů přede dnem, kdy má služební poměr zaniknout.“. 24. V nadpisu § 22 a v odst. 1 a 2 se slovo „zániku“ nahrazuje slovy „propuštění ze“. 25. V § 25 odst. 3 se slova „vojenské lékařské“ nahrazují slovem „přezkumné“. 26. V § 31 odst. 1 se slovo „služebního“ zrušuje. 27. V § 31 odst. 2 se slovo „služební“ zrušuje. 28. § 36 včetně nadpisu zní: „§ 36 Krátká dovolená Vojákovi může být na jeho žádost poskytnuta krátká dovolená v rozsahu do 10 dnů v kalendářním roce k návštěvě rodiny, pokud nemá v obci výkonu služby byt a nemůže denně dojíždět k rodině. Krátká dovolená se poskytuje ve dnech, které jsou obvyklými dny služby vojáka. Krátkou dovolenou nelze poskytnout vojákovi, který pobírá přídavek na bydlení.“. 29. V § 41 odst. 2 se za slova „Těhotná vojákyně“ vkládají slova „, vojákyně, která kojí“. 30. V § 41 se doplňují odstavce 6, 7 a 8, které znějí: „(6) Vojákyně, která je těhotná, vojákyně do konce devátého měsíce po porodu a vojákyně, která kojí, nesmí konat činnost, která škodí jejímu organismu, a činnost, která ohrožuje její mateřské poslání. (7) Vojákyně, která je těhotná, vojákyně do konce devátého měsíce po porodu a vojákyně, která kojí, je povinna neprodleně oznámit a doložit služebnímu orgánu skutečnosti rozhodné pro posouzení zákazu činnosti vztahující se k jejímu služebnímu zařazení. (8) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou činnosti a pracoviště, které jsou zakázány vojákyním, které jsou těhotné, vojákyním do konce devátého měsíce po porodu a vojákyním, které kojí.“. 31. V § 47 odstavec 4 zní: „(4) Voják nesmí vykonávat činnost odpovědného zástupce podle zvláštních právních předpisů9a) ani být členem statutárních nebo kontrolních orgánů právnických osob, které provozují podnikatelskou činnost, s výjimkou členství ve statutárních nebo kontrolních orgánech nestavebních bytových družstev zřízených ke správě bytového fondu, a právnických osob a organizačních složek státu, jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je ministerstvo nebo jiný správní úřad.“. 32. V § 49 písm. d) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) seznamovat vojáky s vojenským řádem a jeho změnami.“. 33. V § 50 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil stanoví ve vojenském řádu podrobnou úpravu vojenského kázeňského práva.“. 34. V § 51 odst. 2 se věta druhá nahrazuje touto větou: „Orgány s kázeňskou pravomocí takový přestupek projednávají a ukládají za něj sankce a ochranná opatření podle zvláštních právních předpisů.15)“. 35. V § 56 se za slovem „uložit“ čárka zrušuje a vkládají se slova „nebo vykonat, byl-li kázeňský trest prominut anebo“. 36. V § 59 odst. 1 až 3 se slova „Česká republika“ nahrazují slovem „Ministerstvo“. 37. V § 59 odst. 2 se slovo „povinna“ nahrazuje slovem „povinno“. 38. V § 59 odst. 2 písm. e) se slova „nebo byt“ zrušují. 39. V § 59 odst. 3 se za slova „jejich manželkám,“ vkládá slovo „manželům,“ a za slova „popřípadě vdovám“ se vkládají slova „nebo vdovcům“. 40. V § 60 odst. 5 se věta první nahrazuje touto větou: „Povinnost uhradit náklady zaniká, zanikl-li služební poměr vojáka podle § 18 písm. e), f), h) a i) nebo podle § 19 odst. 1 písm. a), b), c) a e).“. 41. V § 61 odstavec 1 zní: „(1) V obci výkonu služby nebo v obci, ze které je možné denně dojíždět do místa pravidelného výkonu služby, zabezpečí ministerstvo vojákovi po dobu trvání služebního poměru ubytování nebo mu může zabezpečit byt.“. 42. V § 61 odst. 3 písmena a) a b) znějí: „a) ztratil zdravotní způsobilost následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání a jeho služební poměr zanikl podle § 18 písm. h), b) byl propuštěn ze služebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. a) a b),“. 43. V § 61 odstavce 4 a 5 včetně poznámky pod čarou č. 17) znějí: „(4) Voják, který nebydlí ve služebním bytě v obci jeho výkonu služby nebo v obci, ze které je možné denně dojíždět do místa pravidelného výkonu služby, má nárok na měsíční přídavek na bydlení (dále jen „přídavek na bydlení“). Přídavek na bydlení náleží ve výši od 1,4 do 1,7násobku minimální mzdy17) (dále jen „koeficienty“) podle obce výkonu služby a podle počtu obyvatel žijících v místě výkonu služby. Nárok na přídavek na bydlení zaniká při zániku služebního poměru nebo po přidělení služebního bytu v obci výkonu služby vojáka nebo v obci, ze které je možné denní dojíždění do místa pravidelného výkonu služby. Přídavek na bydlení vojákovi nenáleží, jestliže bez vážných důvodů odmítne služební byt zajištěný ministerstvem; nenáleží rovněž po dobu jeho služebního zařazení jako čekatele, ve zkušební době, po dobu přerušení služebního poměru podle § 11 nebo pokud je mu ministerstvem hrazeno nájemné za byt v místě pravidelného výkonu služby v zahraničí. Vojákovi, který má nárok na přídavek na bydlení, nenáleží náhrady jako při služební cestě ani náhrady při denním dojíždění. (5) Vojákovi, který koná službu v obci, kde nebydlí ve služebním bytě a kde dopravní spojení neumožňuje denní dojíždění do místa pravidelného výkonu služby, zabezpečí ministerstvo ubytování za úhradu. 17) § 111 odst. 3 zákoníku práce. Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů.“. 44. V § 61 se doplňují odstavce 6 až 9, které znějí: „(6) Vojákovi, který se připravuje k výkonu služby studiem, se ubytování zabezpečuje bezplatně. Ubytování se zabezpečuje ode dne zahájení studia do dne jeho ukončení; nezabezpečuje se při cestách a pobytu mimo vojenskou školu, které nejsou v zájmu ozbrojených sil, a v době čerpání řádné a krátké dovolené. (7) Při služební cestě a odvelení se vojákovi poskytuje bezplatné ubytování. (8) Ubytování se poskytuje ve vojenských ubytovacích zařízeních, výjimečně jej lze zajistit v ubytovacím zařízení jiného provozovatele. (9) Vláda stanoví nařízením kategorie obcí výkonu služby a koeficienty pro výpočet přídavku na bydlení. Výše násobků se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. Vláda upraví nařízením výši koeficientů vždy při změně minimální mzdy.“. 45. V § 62 se slova „, jeho manželce a nezaopatřeným dětem" nahrazují slovy „a jeho rodině“. 46. V § 66 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Nárok na plat nebo na náhradu platu nevzniká vojákovi vyslanému k výkonu služby v zahraničí, pokud je mu plat poskytován z prostředků mezinárodní nebo nadnárodní organizace nebo orgánu.“. 47. V § 68 odstavec 2 zní: „(2) Voják je povinen vrátit plat vyplacený za dobu řádné dovolené nebo za její část, na niž ztratil nárok nebo na niž mu nárok nevznikl.“. 48. V § 69 odst. 1 se číslice „15 000“ nahrazuje číslicí „30 000“ a číslice „80 000“ se nahrazuje číslicí „130 000“. 49. V § 69 odstavec 2 zní: „(2) Náborový příspěvek lze vojákovi přiznat, pokud se zaváže vrátit vyplacený náborový příspěvek nebo jeho poměrnou část, zanikne-li jeho služební poměr před uplynutím stanovené doby trvání služebního poměru podle § 18 písm. c) a d) nebo podle § 19 odst. 1 písm. f) až l).“. 50. V § 69 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Z přiznaného náborového příspěvku se vojákovi vyplácí 20 % po 6 měsících trvání služebního poměru, nejdříve však po uplynutí zkušební doby, 30 % po 12 měsících trvání služebního poměru a 50 % po 24 měsících trvání služebního poměru.“. 51. § 70 zní: „§ 70 Ministerstvo stanoví vyhláškou výši náborového příspěvku podle dosaženého vzdělání a stanovené doby trvání služebního poměru.“. 52. V § 71 odstavce 5 a 6 včetně poznámek pod čarou č. 22), 22a), 22b) a 22c) znějí: „(5) Za rodinu vojáka se pro účely tohoto zákona považují, mají-li trvalý pobyt na území státu a žijí-li s vojákem v domácnosti,22) jeho manželka (manžel) nebo družka (druh) a nezaopatřené děti, a to vlastní děti, osvojené děti nebo děti svěřené do pěstounské péče nebo výchovy. Pro účely tohoto zákona se za nezaopatřené dítě považuje dítě vymezené zvláštním právním předpisem.22a) K družce (druhovi) se jako k osobě posuzované podle věty první přihlíží, jen žije-li s vojákem v domácnosti nepřetržitě alespoň 3 měsíce a je-li přihlášena (přihlášen) na adrese vojáka k trvalému pobytu.22b) (6) Obcí výkonu služby se rozumí území obce,22c) na kterém je dislokován vojenský objekt, vojenský útvar nebo vojenské zařízení anebo vojenský záchranný útvar, v němž je voják služebně zařazen. 22) § 115 občanského zákoníku. 22a) § 11 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 22b) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002 Sb. 22c) § 18 a násl. zákona č. 128/2000 Sb.“. 53. V § 72 odst. 1 písmeno e) zní: „e) náhrada jízdních výdajů za cesty do místa trvalého pobytu vojáka nebo do jiné obce pobytu jeho rodiny předem dohodnutého mezi nadřízeným a vojákem a zpět, je-li to hospodárnější a trvá-li služební cesta více než 7 po sobě následujících kalendářních dnů, a to jednou týdně.“. 54. V § 72 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Vojákovi, s nímž byla uzavřena dohoda o zvýšení nebo rozšíření vzdělání, s výjimkou prezenčního studia, nebo vojákovi vyslanému do rekvalifikačního kurzu náležejí náhrady podle odstavce 1. Stravné náleží za dny účasti na studijních soustředěních nebo konzultacích a za dny konání zkoušek v jiné obci, než je jeho stanovené místo výkonu služby nebo místo trvalého pobytu. Při zvýšení nebo rozšíření vzdělání náleží náhrada jízdních výdajů podle odstavce 1 písm. b) a e), jen je-li vojákovi poskytnuto studijní volno.“. 55. V § 73 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Vojákovi vyslanému na služební cestu do místa jeho trvalého pobytu nebo do místa trvalého pobytu jeho rodiny na dobu delší než jeden kalendářní den náleží stravné pouze za dobu výkonu služby.“. 56. V § 74 odst. 3 se číslice „51“ nahrazuje číslicí „50“. 57. V § 74 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Při služební cestě, kdy vojákovi náleží náhrada jízdních výdajů podle § 72 odst. 1 písm. e), se poskytuje náhrada jízdních výdajů ve výši prokázaných jízdních výdajů za druhou vozovou třídu osobního vlaku nebo za autobus. Příplatek za vlak vyšší kvality nebo náhrada za použití autobusu včetně místenky náleží při vzdálenosti nejméně 101 km jedním směrem a dále náleží jízdní výdaje za místní hromadnou dopravu při přestupu z jednoho hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy na jiný. Použije-li voják po předchozím souhlasu nadřízeného k cestě do místa svého trvalého pobytu nebo do jiné obce pobytu jeho rodiny, na kterém se předem s nadřízeným dohodl, a zpět jiné než služební silniční motorové vozidlo, náleží mu náhrada ve výši jízdních výdajů, které by mu náležely při použití vlaku nebo autobusu dálkové přepravy.“. 58. V § 76 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 24a) zní: „(2) Náhrada výdajů za pohonné hmoty náleží vojákovi podle cen pohonných hmot prokázaných dokladem, který se datem shoduje s datem služební cesty. Neprokáže-li voják cenu pohonné hmoty, vypočte se výše náhrad z průměrné ceny pohonné hmoty stanovené zvláštním právním předpisem.24a) Spotřeba pohonné hmoty se vypočte aritmetickým průměrem z údajů uvedených v technickém průkazu vozidla. Pokud technický průkaz vozidla tyto údaje neobsahuje, náleží vojákovi náhrada výdajů za pohonné hmoty, jen prokáže-li spotřebu pohonných hmot technickým průkazem vozidla shodného typu se shodným objemem válců. 24a) Vyhláška č. 445/2001 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad stanoví výše sazeb stravného, výše sazeb základních náhrad za používání silničních motorových vozidel a výše průměrných cen pohonných hmot.“. 59. V § 77 odst. 1 se slova „nového místa výkonu služby“ nahrazují slovy „místa přeložení“. 60. V § 77 odst. 2 se slova „Ženatému vojákovi“ nahrazují slovem „Vojákovi“ a na konci odstavce se doplňuje tato věta: „Je-li voják služebně zařazen jako čekatel, náhrady jako při služební cestě mu nenáležejí.“. 61. V § 77 odstavce 4 až 7 znějí: „(4) Vojákovi náleží po dobu, kdy z důvodu důležitého zájmu služby denně dojíždí z obce výkonu služby do místa trvalého pobytu, náhrada prokázaných jízdních výdajů, popřípadě náhrada za použití jiného než služebního silničního motorového vozidla za cesty z místa trvalého pobytu do obce výkonu služby a zpět, nejvýše však 75 % z denní částky náhrad jako při služební cestě. (5) Vojákovi náleží po dobu, kdy z důvodu důležitého zájmu služby denně dojíždí z pravidelného místa výkonu služby do místa trvalého pobytu rodiny, náhrada při denním dojíždění, trvá-li jeho nepřítomnost v místě trvalého pobytu rodiny z důvodu zaměstnání nejméně 11 hodin v kalendářním dnu. Denní částka náhrady náleží ve výši 25 % z denní částky náhrady jako při služební cestě. Je-li voják služebně zařazen jako čekatel, náhrada při denním dojíždění mu nenáleží. (6) Náhrada jako při služební cestě nebo náhrada při denním dojíždění vojákovi nenáleží, je-li mu poskytnuto bezplatné stravování. Poskytuje-li se vojákovi částečné bezplatné stravování, náhrady jako při služební cestě se úměrně krátí a náhrada při denním dojíždění nenáleží. (7) Vojákovi, který po přeložení vykonává službu mimo místo svého trvalého pobytu a nemůže denně dojíždět, náleží náhrada jízdních výdajů za cesty z místa trvalého pobytu do místa přeložení a zpět ve výši jízdného hromadnými dopravními prostředky dálkové přepravy. Náhrada jízdních výdajů náleží nejvýše pětkrát měsíčně vojákovi, který žije v domácnosti alespoň s jedním příslušníkem rodiny, a jednou měsíčně ostatním vojákům. Vykoná-li voják z místa trvalého pobytu cestu do místa ubytování namísto cesty do místa přeložení, lze mu poskytnout náhradu prokázaných jízdních výdajů, a to až do výše jízdného za cestu z místa trvalého pobytu do místa přeložení. Obdobně se postupuje, pokud ve stejném kalendářním dni náleží vojákovi náhrada prokázaných jízdních výdajů z místa trvalého pobytu do místa ubytování a současně náhrada jízdních výdajů z místa přeložení do místa ubytování. Totéž platí při cestě z místa ubytování do místa trvalého pobytu. Náhrada se poskytuje podle § 74 odst. 5.“. 62. V § 77 odst. 8 se slova „jeho výkonu služby“ nahrazují slovem „přeložení“. 63. V § 77 odstavec 9 zní: „(9) Náhrady podle odstavců 2 až 8 vojákovi nenáležejí ode dne následujícího po dni, kdy a) se přestěhoval do obce výkonu služby, b) mu vznikl nárok na přídavek na bydlení, nebo c) začal vykonávat službu v místě, které mu bylo určeno jako pravidelné místo výkonu služby v zahraničí.“. 64. V § 79 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Vojákovi s pravidelným místem výkonu služby v zahraničí nenáleží stravné za dobu služební cesty na území České republiky a v zemi, kde má stanovené pravidelné místo výkonu služby.“. 65. V § 81 odstavec 3 zní: „(3) Trvá-li zahraniční služební cesta v kalendářním dni 12 a méně hodin, poskytne se stravné v cizí měně ve výši, která se určí násobkem dvanáctiny poloviční výše základní sazby stravného v cizí měně a počtu celých hodin zahraniční služební cesty strávených mimo území České republiky. Za dobu zahraniční služební cesty strávenou mimo území České republiky, která trvá méně než 1 hodinu, stravné v cizí měně nenáleží.“. 66. V § 81 se na začátek odstavce 4 vkládá tato nová věta: „Při poskytnutí bezplatného stravování stravné nenáleží.“. 67. V § 85 se za slovo „požaduje“ vkládají slova „při služební cestě“. 68. V § 86 odst. 1 se slova „podle tohoto zákona“ nahrazují slovy „při služební cestě“. 69. Za § 87 se vkládá nový § 87a, který zní: „§ 87a Nárok na cestovní a jiné náhrady nevzniká vojákovi vyslanému k výkonu služby v zahraničí, pokud mu jsou poskytovány z prostředků mezinárodní nebo nadnárodní organizace nebo orgánu.“. 70. V § 88 se za slova „Výše částek“ vkládají slova „, výše náhrady při denním dojíždění“. 71. Za § 88 se vkládá nový § 88a, který zní: „§ 88a Cestovní a jiné náhrady podle § 71 až 89 lze paušalizovat. Při výpočtu paušální částky vychází služební orgán z průměrných podmínek rozhodných pro poskytování náhrad vojákovi nebo skupině vojáků. Pokud se změní podmínky, za nichž byla paušální částka stanovena, je služební orgán povinen tuto částku přezkoumat a upravit.“. 72. § 89 zní: „§ 89 Ministerstvo stanoví vyhláškou výši a postup při přiznávání cestovních náhrad a náhrad při povolání do služebního poměru a při přeložení.“. 73. V § 90 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Pokud se při služební cestě poskytuje vojákovi místo bezplatného stravování náhrada v penězích, má voják nárok pouze na stravné nebo na náhradu v penězích, a to podle toho, co je pro něho výhodnější.“. 74. V § 92 odst. 1 se věta druhá nahrazuje touto větou: „Při zániku služebního poměru podle § 18 písm. a), h), i) a j) nebo podle § 19 odst. 1 písm. a), b), c), e), h) a k) se poskytuje vojákovi bezplatná přeprava do místa trvalého pobytu nebo hraničního přechodu na území České republiky.“. 75. V § 92 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Použije-li voják po předchozím souhlasu nadřízeného k cestě podle odstavce 1 jiné než služební silniční motorové vozidlo, náleží mu náhrada ve výši jízdních výdajů, které by mu náležely při použití vlaku nebo autobusu dálkové přepravy.“. 76. V § 97 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Vojákovi, který vykonává službu v zahraničí, se preventivní rehabilitace neposkytuje.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 77. § 98 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 27a) zní: „§ 98 Povinnosti nadřízených (1) Péči o bezpečnost a ochranu zdraví vojáků při výkonu služby zajišťují služební orgány. Služební orgány jsou povinny zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví vojáků při výkonu služby s ohledem na rizika spojená s možným ohrožením jejich života a zdraví (dále jen „rizika“) a přijímat opatření k prevenci rizik; tato povinnost se vztahuje též na další fyzické osoby, které se s jejich vědomím zdržují v prostorech, za které odpovídají. (2) Prevencí rizik se rozumí všechna opatření, která směřují k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví vojáků při výkonu služby, a opatření, jejichž cílem je předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat jejich působení. Služební orgány jsou povinny rizika vyhledávat, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Za tím účelem jsou povinny pravidelně kontrolovat bezpečnost a ochranu zdraví vojáků při výkonu služby. (3) Při přijímání a provádění technických, technologických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik vycházejí služební orgány ze všeobecných preventivních zásad, kterými jsou a) omezování vzniku rizik, b) odstraňování rizik u zdroje jejich původu, c) přizpůsobování podmínek výkonu služby potřebám vojáků s cílem omezit působení negativních vlivů výkonu služby na jejich zdraví, d) plánování při provádění prevence rizik. (4) Služební orgány jsou dále povinny a) zajistit vojákům školení o právních předpisech a interních normativních aktech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví vojáků při výkonu služby, pravidelně ověřovat jejich znalost, vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování, b) zajistit vojákům podle potřeb vykonávané služby ve vhodných intervalech dostatečné a přiměřené informace a interní normativní akty o bezpečnosti a ochraně zdraví vojáků při výkonu služby; těhotné vojákyně, vojákyně do konce devátého měsíce po porodu a vojákyně, které kojí, informovat o rizicích spojených s výkonem služby a o opatřeních k ochraně jejich bezpečnosti nebo zdraví, c) vést evidenci o školeních, informacích a interních normativních aktech k bezpečnosti a ochraně zdraví vojáků při výkonu služby, d) přijmout nezbytná opatření pro první pomoc, e) nepřipustit, aby voják vykonával službu, jejíž výkon by neodpovídal jeho zdravotní způsobilosti, f) zajistit dodržování zákazu kouření stanoveného zvláštními právními předpisy,27a) g) přizpůsobovat těhotným a kojícím vojákyním prostory pro jejich odpočinek, h) zajistit vedení a ukládání zdravotní a jiné dokumentace o služebních, popřípadě pracovních úrazech a nemocech z povolání, i) poskytovat vojákům osobní ochranné prostředky, jestliže to vyžaduje výkon služby, udržovat je v použivatelném stavu a provádět kontrolu jejich používání, j) poskytovat vojákům mycí, čisticí a dezinfenkční prostředky, jestliže to vyžaduje výkon služby. (5) Náklady spojené s péčí o bezpečnost a ochranu zdraví vojáků při výkonu služby hradí ministerstvo. 27a) Například zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění pozdějších předpisů.“. 78. V § 116 písm. f) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) náhradu za věcnou škodu.“. 79. V § 117 odst. 1 se slova „platem v nemoci“ nahrazují slovy „náhradou ve výši platu podle § 68 odst. 3“. 80. V § 117 odst. 2 se slova „plat v nemoci“ nahrazují slovy „náhrada ve výši platu podle § 68 odst. 3“. 81. V § 119 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 34a) zní: „(2) Na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením má nárok ten, kdo tyto náklady vynaložil. Tato náhrada se poskytuje ve výši po odpočtu nákladů na dopravu a náhrad cestovních výdajů poskytovaných podle zvláštního právního předpisu.34a) 34a) § 36 a 37 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.“. 82. V § 120 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Jednorázové mimořádné odškodnění náleží jen jednou, ve výši, která je pro vojáka výhodnější.“. 83. V § 122 se na konci odstavce 1 doplňují tato slova: „; § 119 odst. 2 věta poslední se použije obdobně“. 84. V § 125 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Není-li pozůstalého manžela ani pozůstalých dětí nebo osob, které byly odkázány na vojáka výživou, náleží jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých ve výši uvedené ve větě třetí rodičům vojáka.“. 85. V § 132 odstavec 1 zní: „(1) Voják, jehož služební poměr zanikl podle § 18 písm. a), h) a i) nebo podle § 19 odst. 1 písm. a), b), c), e) a g) až l), má nárok na výsluhový příspěvek, jestliže jeho služební poměr trval alespoň po dobu 15 let.“. 86. V § 134 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 37), 37a) a 38) zní: „(1) Při souběhu nároku na výsluhový příspěvek s nárokem na plný invalidní nebo částečný invalidní důchod anebo starobní důchod37) z důchodového pojištění se výsluhový příspěvek vyplácí pouze tehdy, je-li vyšší než některý z uvedených důchodů, a to ve výši rozdílu mezi výsluhovým příspěvkem a důchodem. Rozdíl se zjišťuje ke dni přiznání starobního důchodu, plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu v souběhu s výdělkem nebo ke dni zvýšení důchodů z důchodového pojištění,37a) a to nejdéle do dne, kdy uplynuly 2 roky od vzniku nároku na starobní důchod z důchodového pojištění;38) od tohoto dne náleží výsluhový příspěvek ve výši rozdílu mezi náležejícím starobním důchodem a výsluhovým příspěvkem k tomuto dni a nadále se samostatně zvyšuje podle § 137 bez přihlédnutí k výši důchodu. Při stanovení výše výsluhového příspěvku v souběhu s důchodem z důchodového pojištění do 2 let po vzniku nároku na starobní důchod se vždy přihlíží k plné výši výsluhového příspěvku. 37) § 29 až 31 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 37a) § 67 zákona č. 155/1995 Sb. 38) § 29 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 87. V § 135 odst. 2 se za slova „služebního poměru“ vkládají slova „příslušníků bezpečnostních sborů“. 88. § 138 zní: „§ 138 Voják, jehož služební poměr zanikl podle § 18 písm. a), h) a i) nebo podle § 19 odst. 1 písm. a), b), c), e) a g) až l), anebo voják, který si při splnění stanovených podmínek pro nárok na výsluhový příspěvek nezvolil nárok na jeho výplatu, má nárok na odbytné.“. 89. V § 139 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Bylo-li vojákovi při předcházejícím zániku služebního poměru vyplaceno odbytné nebo při skončení jiného služebního poměru vyplaceno odchodné, vyplatí se při každém dalším zániku služebního poměru odbytné snížené o částku odbytného nebo odchodného, které bylo vyplaceno při předcházejícím skončení služebního poměru. Nedojde-li podle věty první k vzájemnému zúčtování dříve vyplaceného odbytného nebo odchodného s nově náležejícím odbytným, odbytné nenáleží.“. 90. V § 140 odst. 1 se věta třetí zrušuje. 91. V § 140 odst. 2 větě první se slova „propuštění ze“ nahrazují slovem „zániku“. 92. V § 141 odst. 2 se za slovo „dětem“ vkládají slova „uvedeným v odstavci 1“. 93. V § 142 odst. 4 se slova „v tomto zákoně“ nahrazují slovy „v této části zákona“. 94. V § 143 odstavec 3 zní: „(3) Průměrný měsíční hrubý plat se zjišťuje z platů ze služebního poměru vojáka za poslední kalendářní rok před zánikem služebního poměru (dále jen „rozhodné období“). Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, je rozhodným obdobím pro zjištění průměrného měsíčního hrubého platu celá doba trvání služebního poměru. Zanikne-li služební poměr posledním dnem kalendářního roku, je rozhodným obdobím tento kalendářní rok. Jestliže byl vojákovi v rozhodném období služební poměr přerušen podle § 11 a voják po skončení přerušení ve služebním poměru nepokračuje, je rozhodným obdobím kalendářní rok, který předcházel přerušení služebního poměru. Předchozí věta platí obdobně i při určení do dispozice podle § 10 odst. 2 písm. e) a g), pokud po skončení dispozice voják nekonal službu alespoň 1 kalendářní rok. Bylo-li vypláceno v rozhodném období nemocenské nebo peněžitá pomoc podle zvláštních právních předpisů,4),10) vypočtou se výsluhové náležitosti z průměrného měsíčního hrubého platu, který by náležel, kdyby k výplatě nemocenského nebo peněžité pomoci nedošlo. Výše průměrného měsíčního hrubého platu vojáka, který konal službu v zahraničí, se vypočte podle průměrného měsíčního hrubého platu vojáka se srovnatelným služebním zařazením v ozbrojených silách České republiky nebo z rozhodného období před vysláním do zahraničí podle toho, co je pro vojáka výhodnější.“. 95. V § 143 odstavec 4 včetně poznámek pod čarou č. 42a) a 42b) zní: „(4) Odměny poskytnuté vojákovi podle zvláštních právních předpisů42a) v rozhodném období se započítávají do průměrného měsíčního hrubého platu jen do výše dvojnásobku platu stanoveného platovým výměrem platným v první den rozhodného období. Při výpočtu výsluhových náležitostí se nepřihlíží a) ke krácení platu při dočasném zproštění výkonu služby, b) k odměnám poskytnutým při dovršení 50 let věku a k odměnám poskytnutým při prvním zániku služebního poměru po přiznání plného invalidního důchodu nebo po nabytí nároku na starobní důchod, c) k darům poskytnutým podle zvláštního právního předpisu,42b) d) k doplatkům platů vyúčtovaných za období předcházející rozhodnému období. 42a) § 11 písm. a) nařízení vlády č. 79/1994 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb, orgánů celní správy, příslušníků Sboru požární ochrany a zaměstnanců některých dalších organizací (služební platový řád), ve znění nařízení vlády č. 327/1996 Sb. 42b) § 14 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.“. 96. V § 143 odstavec 6 zní: „(6) Doba od propuštění vojáka ze služebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. e) do stanovené doby trvání služebního poměru se pro nárok na výsluhové náležitosti započítává jednou polovinou; ke zvýšenému zápočtu doby služby podle odstavce 1 se nepřihlíží. Výsluhové náležitosti vojáka, který byl jmenován do nižší hodnosti podle § 7 odst. 4, nesmí být nižší než výsluhové náležitosti, na které by měl nárok ke dni jmenování do nižší hodnosti.“. 97. V § 143 odst. 7 se slova „h) až j) a písm. l) a § 19 odst. 2 písm. c)“ nahrazují slovy „g) a i) až l)“ a slova „písm. g)“ se nahrazují slovy „písm. h)“. 98. V § 143 odstavec 8 včetně poznámky pod čarou č. 42c) zní: „(8) Příjemce výsluhového příspěvku je povinen oznámit plátci této dávky do 8 dnů vznik plné nebo částečné invalidity nebo přijetí do služebního poměru podle zvláštních právních předpisů39) anebo vznik nároku na výplatu dávek nemocenské péče v ozbrojených silách podle zvláštních právních předpisů.27) Nepožádá-li příjemce výsluhového příspěvku v případě, že se stal plně nebo částečně invalidním, o přiznání plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu, anebo nejpozději do 2 let po dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod z důchodového pojištění42c) o přiznání starobního důchodu, výplata výsluhového příspěvku se zastaví. Požádá-li však příjemce výsluhového příspěvku o přiznání starobního důchodu později, stanoví se rozdíl způsobem uvedeným podle § 134 odst. 1 věty druhé a případný rozdíl výsluhového příspěvku se doplatí. 42c) § 32, 74, 76 a 94 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 99. V § 164 odst. 4 se slova „písm. d)“ nahrazují slovy „písm. e)“. 100. V § 165 odstavec 1 zní: „(1) Voják, jehož služební poměr zanikl podle a) § 18 písm. a), h), i) a § 19 odst. 1 písm. a), b), c), e) a g), b) § 19 odst. 1 písm. h), k) a l) a splnil závazek ke službě podle předpisů platných před 1. prosincem 1999 nebo konal vojenskou činnou službu alespoň po dobu 20 let, si může místo výsluhového příspěvku podle § 132 a odchodného podle § 140 zvolit nárok na výsluhový příspěvek a odchodné podle předpisů platných před 1. prosincem 1999; vojákovi náleží výsluhový příspěvek a odchodné, jako kdyby byl propuštěn ze služebního poměru podle předpisů platných před 1. prosincem 1999 z organizačních důvodů.“. 101. V § 165 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 4 až 8. 102. V § 165 odst. 8 se slova „písm. d)“ nahrazují slovy „písm. e)“. Čl. II Přechodné ustanovení Ustanovení § 165 odst. 1 až 3 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění tohoto zákona, pozbývají platnosti ke dni 30. listopadu 2004. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 256/2002 Sb.	Zákon č. 256/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 6. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 96/2002 * Čl. I - Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 489/2001 Sb., se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 1. 2003 256 ZÁKON ze dne 24. května 2002, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 489/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odst. 3 se číslovka „30“ nahrazuje číslovkou „35“. 2. Za část třetí se vkládá nová část čtvrtá, která včetně poznámek pod čarou č. 8a) a 8b) zní: „ČÁST ČTVRTÁ PŘEVEDENÍ VÝKONU NĚKTERÝCH PRÁV A POVINNOSTÍ STÁTU V SOUVISLOSTI S VÝSTAVBOU, PROVOZOVÁNÍM A ÚDRŽBOU DÁLNICE § 18a Financovat a zajišťovat výstavbu, provozování a údržbu dálnice lze na základě smlouvy o převedení výkonu některých práv a povinností státu jako vlastníka dálnice (dále jen „koncesionářská smlouva“) na právnickou osobu (dále jen „koncesionář“) vybranou postupem podle zákona o schvalování veřejných zakázek.2b) § 18b Úhrada za výstavbu, provozování a údržbu dálnice je koncesionáři na základě koncesionářské smlouvy poskytována postupně v závislosti na ujednání o rozložení rizik, obsaženém v koncesionářské smlouvě, po dokončení výstavby dálnice z příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury určených na financování výstavby, modernizace, oprav a údržby dálnic.8a) § 18c Koncesionářskou smlouvu s koncesionářem uzavře jménem státu Ministerstvo dopravy a spojů po projednání s Ministerstvem financí s předchozím souhlasem vlády. § 18d (1) Koncesionářskou smlouvou se stát zavazuje odevzdat koncesionáři územní rozhodnutí pro výstavbu dálnice. Koncesionář se zavazuje v území určeném v územním rozhodnutí zajistit na své náklady financování a výstavbu dálnice, její provozování a údržbu. Koncesionářská smlouva se uzavírá na dobu nejméně 25 let (dále jen „koncesionářská doba“). (2) Úhradu podle § 18b lze koncesionáři poskytovat ode dne zahájení provozu na dokončené dálnici. (3) Po skončení smluvní doby je koncesionář povinen odevzdat vybudovanou a provozovanou dálnici včetně jejího příslušenství státu a stát se zavazuje tuto dálnici převzít, odpovídá-li její stavební a dopravně technický stav stavu stanovenému v koncesionářské smlouvě. Součástí odevzdání a převzetí dálnice je společné prohlášení o vzájemném vypořádání všech závazků z koncesionářské smlouvy. § 18e Obsah koncesionářské smlouvy Koncesionářská smlouva musí obsahovat a) vymezení úseku dálnice, který je předmětem výstavby, provozování a údržby a lhůtu jeho výstavby, b) stanovení výše celkové investice a návratnosti vynaložených prostředků, c) stanovení technických kritérií pro výstavbu, provoz a údržbu úseku dálnice a způsob kontroly jejich dodržování, d) závazek státu předat koncesionáři území určené územním rozhodnutím k výstavbě úseku dálnice, e) rozložení rizik mezi stát a koncesionáře po dobu výstavby, provozování a údržby úseku dálnice a závazek koncesionáře toto území převzít, f) závazek koncesionáře financovat a zajistit výstavbu, provoz a údržbu úseku dálnice podle parametrů stanovených smlouvou, g) závazek koncesionáře zajistit zpracování projektové dokumentace k výstavbě dálnice a stavební povolení k výstavbě dálnice, h) závazek koncesionáře uzavřít s pojišťovnou, která má povolení provozovat pojišťovací činnost na území České republiky,8b) pojištění majetku a pojištění odpovědnosti za škodu, i) závazek státu převést ve smlouvě uvedená práva a povinnosti státu jako vlastníka dálnice na koncesionáře za cenu dohodnutou ve smlouvě a závazek koncesionáře tato práva a povinnosti od státu za dohodnutou cenu převzít, j) stanovení doby, po kterou bude úsek dálnice provozován a udržován koncesionářem, k) vymezení stavebního a dopravně technického stavu dálnice v době jejího odevzdání koncesionářem a převzetí státem po uplynutí koncesionářské doby, l) závazek koncesionáře předat po uplynutí dohodnuté doby úsek dálnice státu ve stavebním a dopravně technickém stavu stanoveném smlouvou a závazek státu jej převzít, m) závazek koncesionáře poskytovat čtvrtletně Ministerstvu dopravy a spojů písemnou informaci o průběhu výstavby, způsobech zajištění provozování, oprav a údržby dálnice, n) závazek koncesionáře poskytnout na výzvu Ministerstva dopravy a spojů informace potřebné pro ověření trvání podmínek stanovených v koncesionářské smlouvě, o) důvody pro odstoupení od smlouvy, p) způsob vzájemného vypořádání pro případ odstoupení od smlouvy, r) sankce v případě nedodržení smluvních podmínek. § 18f (1) Jestliže koncesionář provozuje jiné činnosti než výstavbu, provozování a údržbu dálnice, je povinen vést pro tyto činnosti oddělené účtování nákladů, tržeb a výnosů včetně tržeb; finanční prostředky z činností hrazených z veřejných prostředků nelze použít na financování jiných činností. (2) Po dobu trvání koncesionářské smlouvy koncesionář odpovídá za výstavbu, provozování a údržbu dálnice a za dodržení stavebního a dopravně technického stavu dálnice stanoveného tímto zákonem. 8a) § 4 zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky, ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 8b) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní části čtvrtá až sedmá se označují jako části pátá až osmá. 3. V § 25 se v odstavci 6 doplňuje nové písmeno g), které včetně poznámky pod čarou č. 13a) zní: „g) výjimečné užití místní komunikace a silnice samojízdnými pracovními stroji a přípojnými vozidly traktorů, které nemají schválenou technickou způsobilost podle zvláštního právního předpisu.13a) 13a) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 258/2002 Sb.	Zákon č. 258/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 6. 2002, datum účinnosti 28. 6. 2002, částka 97/2002 * Čl. I - Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 189/1999 Sb. a zákona č. 146/2000 Sb., se mění takto: * Čl. II - Osoba, která je oprávněna poskytovat odbavovací služby podle dosavadních právních předpisů, může požádat Ministerstvo dopravy a spojů o udělení souhlasu podle § 49b nejdéle do jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona. Do doby rozhodnutí o žádosti se * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2003 258 ZÁKON ze dne 24. května 2002, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 189/1999 Sb. a zákona č. 146/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 49 odst. 1 se slova „a službu při odbavovacím procesu na letišti“ zrušují. 2. Za § 49 se vkládají nové § 49a až 49n, které včetně poznámky pod čarou č. 5a) znějí: „§ 49a Služby při odbavovacím procesu na veřejném letišti (1) Služby při odbavovacím procesu na veřejném letišti5a) (dále jen „odbavovací služby“) může pro cizí potřeby poskytovat právnická osoba, fyzická osoba, včetně leteckého dopravce a provozovatele letiště; pouze letecký dopravce může tyto služby poskytovat pro vlastní potřebu. (2) Odbavovací služby lze poskytovat na základě souhlasu uděleného Ministerstvem dopravy a spojů. § 49b Podmínky pro udělení souhlasu (1) Ministerstvo dopravy a spojů udělí souhlas k poskytování odbavovacích služeb na základě písemné žádosti, prokáže-li žadatel, že a) má sídlo nebo pobyt na území České republiky nebo v členském státě Evropské unie, není-li žadatelem letecký dopravce; žadateli z členského státu Evropské unie lze souhlas udělit dnem vstupu do Evropské unie na základě principu vzájemnosti, b) fyzická osoba a její odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, dosáhli věku 21 let, jsou plně způsobilí k právním úkonům, bezúhonní a odborně způsobilí, je-li žadatelem fyzická osoba, c) statutární orgán nebo člen statutárního orgánu dosáhli věku 18 let, jsou plně způsobilí k právním úkonům, jsou bezúhonní a alespoň jeden člen statutárního orgánu je odborně způsobilý, je-li žadatelem právnická osoba, d) má technické zařízení k poskytování odbavovacích služeb, e) má sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z poskytování odbavovacích služeb a zaplaceno pojistné, f) má finanční zajištění k poskytování odbavovacích služeb. (2) Náležitosti písemné žádosti o udělení souhlasu, podrobnosti o způsobu prokázání finančního zajištění odbavovacích služeb a náležitosti rozhodnutí o udělení souhlasu stanoví prováděcí právní předpis. § 49c Bezúhonnost Za bezúhonného podle § 49b se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s poskytováním odbavovacích služeb, nebo ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze poskytování odbavovacích služeb a osobě žadatele o udělení souhlasu s poskytováním odbavovacích služeb je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při poskytování odbavovacích služeb, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. § 49d Odborná způsobilost Odbornou způsobilost žadatel prokazuje dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání ekonomického, dopravního, technického nebo právního zaměření a dokladem o vykonání tříleté praxe v řídící činnosti v oboru civilního letectví nebo dokladem o ukončení úplného středního odborného vzdělání ekonomického, dopravního, technického nebo právního zaměření a dokladem o vykonávání pětileté praxe v řídící činnosti v oboru civilního letectví. § 49e Opatření k regulaci odbavovacích služeb z důvodu zajištění bezpečnosti (1) Ministerstvo dopravy a spojů může z důvodu zajištění bezpečnosti civilního letectví a bezpečnosti provozování veřejného letiště vydat pro poskytování odbavovacích služeb spočívajících v odbavování zavazadel, nákladů a pošty, technickém a provozním odbavení letadla na odbavovací ploše a manipulaci s leteckými pohonnými hmotami a oleji, opatření k regulaci odbavovacích služeb. Opatřením k regulaci odbavovacích služeb může Ministerstvo dopravy a spojů pro veřejné letiště, a) na němž se odbaví nejméně tři miliony cestujících nebo 75 tisíc tun nákladu v kalendářním roce, omezit počet poskytovatelů odbavovacích služeb pro cizí potřeby, nejméně však na dva poskytovatele, z nichž jeden může být provozovatelem letiště, b) na němž se odbaví nejméně jeden milion cestujících nebo 25 tisíc tun nákladu v kalendářním roce, vyhradit poskytování odbavovacích služeb pro vlastní potřeby omezenému počtu leteckých dopravců, nejméně však dvěma leteckým dopravcům. (2) Vymezení důvodu zajištění bezpečnosti stanoví prováděcí právní předpis. § 49f Opatření k regulaci odbavovacích služeb z důvodu provozního přetížení letiště (1) Ministerstvo dopravy a spojů může v případě provozního přetížení veřejného letiště, v jehož důsledku dojde k omezení využitelného prostoru pro poskytování odbavovacích služeb vydat opatření k regulaci odbavovacích služeb. Opatřením k regulaci odbavovacích služeb z důvodu provozního přetížení letiště může Ministerstvo dopravy a spojů pro veřejné letiště, a) na němž se odbaví nejméně tři miliony cestujících nebo 75 tisíc tun nákladu v kalendářním roce, 1. omezit počet poskytovatelů odbavovacích služeb pro cizí potřeby spočívajících v odbavování cestujících a zásobování palubního bufetu letadla potravinami a nápoji, 2. vyhradit poskytování odbavovacích služeb pro cizí potřeby spočívajících v odbavování zavazadel, nákladů a pošty, technickém a provozním odbavení letadla na odbavovací ploše a manipulaci s leteckými pohonnými hmotami a oleji jedinému poskytovateli odbavovacích služeb, b) na němž se odbaví nejméně jeden milion cestujících nebo 25 tisíc tun nákladu v kalendářním roce, 1. vyhradit poskytování odbavovacích služeb pro vlastní potřeby spočívajících ve službách odbavování cestujících a zásobování palubního bufetu letadla potravinami a nápoji omezenému počtu leteckých dopravců, 2. zakázat leteckému dopravci poskytovat odbavovací služby pro vlastní potřeby spočívající ve službách odbavování zavazadel, nákladů a pošty, technickém a provozním odbavení letadla na odbavovací ploše a manipulaci s leteckými pohonnými hmotami a oleji, nebo vyhradit jejich poskytování jedinému leteckému dopravci. (2) Vymezení důvodů provozního přetížení letiště stanoví prováděcí právní předpis. § 49g Náležitosti opatření (1) Opatření k regulaci odbavovacích služeb podle § 49e odst. 1 a § 49f odst. 1 vydá Ministerstvo dopravy a spojů písemně a zveřejní je v Letecké informační příručce nejpozději jeden kalendářní měsíc přede dnem jeho zavedení. (2) V opatření k regulaci odbavovacích služeb Ministerstvo dopravy a spojů uvede a) důvody, které vedly k jeho vydání, b) druh odbavovacích služeb, na které se vztahuje, c) prostor veřejného letiště, na který se opatření vztahuje, d) program opatření směřujících k překonání zavedených omezení, e) dobu trvání důvodů regulace odbavovacích služeb. (3) Na vydání opatření podle § 49e odst. 1 a § 49f odst. 1 se nevztahuje správní řád. § 49h Výbor dopravců Ministerstvo dopravy a spojů zajistí, aby byl na veřejném letišti, na kterém může být poskytování odbavovacích služeb regulováno opatřením podle § 49e odst. 1 a § 49f odst. 1, ustaven výbor leteckých dopravců složený ze zástupců leteckých dopravců, kteří toto letiště užívají, popřípadě zástupců organizací, které tyto letecké dopravce zastupují, vyhradí-li si letečtí dopravci tuto možnost. § 49i Výběrové řízení (1) Ministerstvo dopravy a spojů vyhlásí k udělení souhlasu v případě, kdy bude poskytování odbavovacích služeb regulováno opatřením podle § 49e odst. 1 písm. a) nebo § 49f odst. 1 písm. a), výběrové řízení. (2) Pro výběrové řízení platí přiměřeně ustanovení o obchodní veřejné soutěži podle obchodního zákoníku. Podmínky a postup výběrového řízení a způsob hodnocení žádostí o poskytování odbavovacích služeb stanoví Ministerstvo dopravy a spojů po projednání s provozovatelem veřejného letiště a s výborem leteckých dopravců a uveřejní je v Letecké informační příručce. Součástí podmínek výběrového řízení musí být podmínky stanovené v § 49b pro udělení souhlasu. (3) Ministerstvo dopravy a spojů na základě posouzení a vyhodnocení žádostí o udělení souhlasu ve výběrovém řízení a po projednání s provozovatelem veřejného letiště a s výborem dopravců udělí souhlas k poskytování odbavovacích služeb žadateli, který splnil nejlépe podmínky stanovené ve výběrovém řízení. (4) Souhlas k poskytování odbavovacích služeb na základě výběrového řízení může být udělen nejdéle na dobu a) 7 let, je-li udělován na základě opatření k regulaci podle § 49e odst. 1, b) 3 let, je-li udělován na základě opatření k regulaci podle § 49f odst. 1 písm. a) bodu 1, c) 2 let, je-li udělován na základě opatření k regulaci podle § 49f odst. 1 písm. a) bodu 2. (5) Jestliže je poskytování odbavovacích služeb regulováno podle § 49e odst. 1 nebo § 49f odst. 1, může bez výběrového řízení poskytovat odbavovací služby provozovatel veřejného letiště na letišti, jehož je provozovatelem, na základě souhlasu uděleného podle § 49a. § 49j Souhlas (1) Ministerstvo dopravy a spojů udělí souhlas na základě výběrového řízení v případě, že je poskytování odbavovacích služeb regulováno podle § 49e odst. 1 písm. a) nebo § 49f odst. 1 písm. a) bodu 1, tak, aby nejméně jeden z poskytovatelů odbavovacích služeb pro cizí potřeby nebyl řízen a) provozovatelem letiště, nebo b) leteckým dopravcem, jehož výkon byl větší než 25 % cestujících a nákladu zaznamenaný na letišti během kalendářního roku předcházejícího roku, v němž byl udělen souhlas k poskytování odbavovacích služeb pro cizí potřeby, nebo c) Ministerstvem dopravy a spojů nebo Úřadem. (2) Ministerstvo dopravy a spojů rozhodne o udělení souhlasu na základě výběrového řízení ve lhůtě 120 dnů od vyhlášení obchodní veřejné soutěže. § 49k Změna údajů Změní-li se podmínky stanovené v § 49b odst. 1, je držitel souhlasu k poskytování odbavovacích služeb povinen oznámit Ministerstvu dopravy a spojů změny týkající se údajů, na jejichž základě byl souhlas udělen, a ve lhůtě 30 dnů ode dne vzniku změn předložit Ministerstvu dopravy a spojů doklady osvědčující tyto změny. § 49l Odnětí souhlasu Ministerstvo dopravy a spojů odejme souhlas udělený k poskytování odbavovacích služeb, jestliže poskytovatel odbavovacích služeb a) porušuje podmínky stanovené pro poskytování odbavovacích služeb v rozhodnutí o udělení souhlasu, b) přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu byl souhlas udělen, c) o odnětí souhlasu požádal, d) nesplní povinnost uloženou v § 49k. § 49m Přístup k letištním zařízením Provozovatel veřejného letiště je povinen umožnit právnické nebo fyzické osobě, která poskytuje odbavovací služby pro cizí potřeby, a leteckému dopravci, který poskytuje odbavovací služby pro vlastní potřeby, přístup k letištním zařízením v rozsahu nezbytném pro zajištění těchto služeb. Za přístup k letištním zařízením a jejich užívání sjednává provozovatel veřejného letiště s poskytovatelem odbavovacích služeb cenu podle cenových předpisů.9) § 49n Vedení účtů Poskytovatel odbavovacích služeb musí vést pro poskytování těchto služeb oddělené účtování nákladů, tržeb a výnosů. Provozovatel letiště nesmí převádět finanční prostředky získané z provozování letiště do odbavovací služby. Úřad provádí dozor nad vedením odděleného účtování. 5a) § 16a odst. 7 vyhlášky č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 101/1999 Sb.“. 3. V § 55 se zrušují odstavce 2 a 3 a dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2. 4. Za § 55 se vkládají nové § 55a a 55b, které včetně nadpisu znějí: „Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod § 55a (1) Zřizuje se Ústav pro odborně technické zjišťování příčin leteckých nehod se sídlem v Praze (dále jen „Ústav“). Ústav shromažďuje a analyzuje informace o leteckých nehodách, včetně určování příčin leteckých nehod, vypracovává závěry, včetně určení příčin nehod, a vypracovává bezpečnostní doporučení k jejich předcházení. Zjišťování stavu a jeho závěry či doporučení se nesmějí zabývat hodnocením či posuzováním viny či odpovědnosti. (2) Inspektoři Ústavu jsou oprávněni k a) volnému přístupu na místo nehody, k letadlu a jeho obsahu a k troskám letadla, b) zajištění okamžitého vypracování seznamu důkazů a kontroly odstraňování trosek letadla pro účely zkoumání, c) okamžitému přístupu a využití letových zapisovačů a k veškerým ostatním záznamům, d) okamžitému přístupu k výsledkům výslechů leteckého personálu a testům provedeným na vzorcích odebraných z jejich tkání, e) výslechu svědků, f) volnému přístupu k veškerým informacím týkajícím se nehody u vlastníka či provozovatele letadla nebo výrobce letadla a u orgánů odpovídajících za provoz civilního letectví nebo letiště. § 55b (1) V čele Ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra dopravy a spojů. Podrobnosti o činnosti Ústavu a organizační strukturu upravuje statut, který schvaluje vláda na návrh ministra dopravy a spojů. (2) Ředitelem Ústavu může být jmenován bezúhonný občan České republiky; za bezúhonného se považuje občan, který nebyl odsouzen za trestný čin spáchaný úmyslně, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. Ředitel Ústavu a inspektoři Ústavu nesmějí po dobu svého jmenování vykonávat jakoukoliv činnost související se schvalováním typu letadla a jeho součástí, letové způsobilosti, s udělováním licencí k provozování letecké dopravy, s řízením letového provozu nebo provozu letiště a nesmějí vykonávat funkci poradce či člena ve statutárních orgánech subjektů, jejichž zájmy by mohly být v protikladu k činnosti Ústavu. (3) Ústav je organizační složkou státu, jeho rozpočet je součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva dopravy a spojů. (4) O každé nehodě, jejíž příčiny byly podle tohoto zákona zjišťovány, musí inspektor Ústavu zpracovat zprávu, která musí obsahovat bezpečnostní doporučení, je-li to vhodné. Zpráva musí být zveřejněna v Letecké informační příručce do 12 měsíců od data nehody.“. 5. V § 81 odst. 2 se slova „Úřad může pověřit“ nahrazují slovy „Ministerstvo dopravy a spojů pověří“. 6. V § 82 odst. 1 se v návětí slovo „Úřadem“ nahrazuje slovem „Ministerstvem dopravy a spojů“ a na konci odstavce se doplňuje písmeno f), které zní: „f) vykonává dohled nad činností uživatelů sportovních létajících zařízení v rámci jejich provozu.“. 7. V § 88 odst. 1 se doplňuje písmeno p), které zní: „p) pověřuje právnickou osobu, nebo fyzickou osobu ověřováním letové způsobilosti sportovních létajících zařízení, způsobilosti jejich uživatelů včetně evidence a vydávání příslušných dokladů a dohledem nad činností uživatelů sportovních létajících zařízení v rámci jejich provozu.“. 8. V § 88 se písmeno j) zrušuje. Dosavadní písmena k) až o) se označují jako písmena j) až n). 9. V § 89 se písmeno t) zrušuje. Dosavadní písmena u) až aa) se označují jako písmena t) až z). 10. V § 89 se písmeno w) zrušuje. Dosavadní písmena x) až z) se označují jako písmena w) až y). 11. V § 102 odst. 1 první větě se za slova „§ 47 odst. 2“ vkládají slova „§ 49b odst. 2, § 49e odst. 2, § 49f odst. 2“. 12. V § 102 odst. 2 se doplňuje písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 14a) zní: „d) podle článků 69 a 70 Evropské dohody14a) zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé. 14a) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 7/1995 Sb., o sjednání Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé, ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. II Osoba, která je oprávněna poskytovat odbavovací služby podle dosavadních právních předpisů, může požádat Ministerstvo dopravy a spojů o udělení souhlasu podle § 49b nejdéle do jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona. Do doby rozhodnutí o žádosti se považuje osoba za oprávněnou k poskytování těchto služeb. Nepožádá-li v této lhůtě o udělení souhlasu, dosavadní souhlas k poskytování odbavovacích služeb zaniká. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou čl. I bodů 4, 8 a 9, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2003. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 259/2002 Sb.	Zákon č. 259/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění zákona č. 175/1990 Sb., a některé další zákony Vyhlášeno 28. 6. 2002, datum účinnosti 1. 7. 2002, částka 97/2002 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o právu shromažďovacím * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o působnosti národních výborů při provádění některých ustanovení zákona o právu shromažďovacím a zákona o civilní službě * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o pozemních komunikacích * ČÁST PÁTÁ - PŘECHODNÉ USTANOVENÍ * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2017 (250/2016 Sb.) 259 ZÁKON ze dne 24. května 2002, kterým se mění zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění zákona č. 175/1990 Sb., a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o právu shromažďovacím Čl. I Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění zákona č. 175/1990 Sb., se mění takto: 1. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní: „§ 2a Působnost ve věcech práva shromažďovacího v přenesené působnosti vykonává a) obecní úřad, v jehož územním obvodu se má shromáždění konat, b) pověřený obecní úřad, přesahuje-li místo konání shromáždění územní obvod obecního úřadu, c) krajský úřad, pokud místo konání shromáždění přesahuje správní obvod pověřeného obecního úřadu, d) Ministerstvo vnitra, pokud místo konání shromáždění přesahuje hranice kraje (dále jen „úřad“).“. 2. V § 3 se slova „československá právnická osoba“ nahrazují slovy „právnická osoba se sídlem na území České republiky“. 3. V § 4 odst. 1 se slova „(§ 16)“ zrušují. 4. V § 4 odst. 3 se slova „Národní výbor může určit místo v obci“ nahrazují slovy „Rada obce může ve svém územním obvodu nařízením určit místa“. 5. V § 5 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) K oznámení, které svolavatel podá dříve než 6 měsíců přede dnem konání shromáždění, se nepřihlíží.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 6. V § 5 odst. 3 písm. c) se za slovo „zejména“ vkládá slovo „potřebný“ a za slovo „pořadatelů“ se vkládají slova „starších 18 let“. 7. V § 5 odst. 3 písm. e) se slova „, rodné číslo“ zrušují a slova „bydliště“ se nahrazují slovy „trvalý pobyt“. 8. V § 5 odst. 3 písm. f) se slovo „bydliště“ nahrazuje slovy „trvalý pobyt“. 9. V § 6 odst. 1 poslední větě se slova „Národní výbory a jiné státní orgány a organizace“ nahrazují slovem „Úřad“ a slovo „poskytují“ se nahrazuje slovem „poskytuje“. 10. V § 6 odst. 4 se slova „je oprávněn vydávat“ nahrazují slovem „vydává“. 11. V § 6 odstavec 6 zní: „(6) Nepodaří-li se svolavateli při narušení pokojného průběhu shromáždění zjednat nápravu, požádá bez zbytečného odkladu o potřebnou pomoc úřad nebo příslušný útvar Policie České republiky a vlastními prostředky vyzve účastníky k obnovení pokojného průběhu shromáždění. Může tak učinit též, jestliže se účastníci po ukončení shromáždění pokojně nerozejdou.“. 12. V § 7 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Účastníci shromáždění nesmějí mít obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jejich identifikaci, je-li proti shromáždění prováděn zákrok útvaru Policie České republiky.“. 13. Nadpis nad § 8 zní: „Působnost úřadu“. 14. V § 11 odst. 2 se za větu první vkládá věta, která zní: „Pokud o to svolavatel požádá, zašle mu úřad současně s vyvěšením rozhodnutí na úřední desce písemné vyhotovení na vědomí.“. 15. V § 12 odst. 6 věta druhá zní: „V nepřítomnosti zástupce úřadu tak může učinit velící příslušník Policie České republiky.“. 16. V § 14 odstavec 1 zní: „(1) Tomu, kdo svolává nebo pořádá shromáždění, aniž splnil oznamovací povinnost, nebo pořádá shromáždění, které bylo zakázáno, anebo poruší povinnost stanovenou v § 6 odst. 4 a 6, může být uložena pokuta do 5 000 Kč.“. 17. V § 14 odst. 2 se v návětí slova „Stejná pokuta může být uložena tomu“ nahrazují slovy „Přestupku se dále dopustí ten“. 18. V § 14 odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) jako účastník shromáždění má obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jeho identifikaci, je-li proti shromáždění prováděn zákrok útvaru Policie České republiky,“. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena e) až g). 19. V § 14 odst. 2 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) neoprávněně úmyslně zabrání jinému v podstatném rozsahu ve výkonu práva shromažďovacího.“. 20. V § 14 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Za přestupek podle odstavce 2 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 5 000 Kč, za přestupek podle odstavce 2 písm. c) a d) lze uložit pokutu do 10 000 Kč a za přestupek podle odstavce 2 písm. e) až g) pokutu do 7 000 Kč.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 21. § 18 se včetně poznámky pod čarou č. 5) zrušuje. 22. V § 19 se slova „výjimečných poměrů nebo války“ nahrazují slovy „vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu“. 23. V § 4 odst. 1 a 2, § 5, § 6 odst. 3 a 5, § 8 až 11, § 12 odst. 1 a 2, § 12 odst. 6 větě první a § 16 se slova „národní výbor“ nahrazují slovem „úřad“. 24. V § 6 odst. 3 a § 12 odst. 2 se slova „Veřejná bezpečnost“ nahrazují slovy „Policie České republiky“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o působnosti národních výborů při provádění některých ustanovení zákona o právu shromažďovacím a zákona o civilní službě ČÁST TŘETÍ Změna zákona o pozemních komunikacích Čl. III V § 25 odst. 6 písm. e) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., se slova „a shromáždění“ zrušují. ČÁST PÁTÁ PŘECHODNÉ USTANOVENÍ Čl. V Oznámení podaná přede dnem účinnosti tohoto zákona se považují za oznámení učiněná podle tohoto zákona. K oznámením podaným podle dosavadních právních předpisů, v nichž se oznamují shromáždění, která mají být konána po lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepřihlíží. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2002. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 260/2002 Sb.	Zákon č. 260/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 121/2000 Sb., zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 6. 2002, datum účinnosti 1. 9. 2002, částka 97/2002 * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů * ČÁST PÁTÁ - Čl. IX Aktuální znění od 1. 1. 2015 (355/2014 Sb.) 260 ZÁKON ze dne 24. května 2002, kterým se mění zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 121/2000 Sb., zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. IV Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb. a zákona č. 210/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. t) se slovo „investičního majetku,20)“ nahrazuje slovem „majetku,“. 2. V § 5 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Pro poplatníky uvedené v § 2 se hodnotou pohledávky rozumí jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena u pohledávky nabyté postoupením nebo cena zjištěná pro účely daně dědické a nebo darovací u pohledávky nabyté děděním nebo darem.“. 3. V § 7 se doplňuje odstavec 15, který zní: „(15) Poplatníci s příjmy podle odstavce 2 mohou pro účely tohoto zákona účtovat o příjmech a výdajích v soustavě jednoduchého účetnictví.“. 4. V § 8 odst. 6 se slova „cenu pořízení“ nahrazují slovy „pořizovací cenu“. 5. V § 10 odst. 5 se slova „cena pořízení“ nahrazují slovy „pořizovací cena“, slova „ceny pořízení“ se nahrazují slovy „pořizovací ceny“ a věta druhá se nahrazuje větou, která zní: „U příjmů z postoupení pohledávky nabyté postoupením, darem nebo děděním je výdajem hodnota pohledávky.“. 6. V § 10 odst. 7 se slova „ceny pořízení“ nahrazují slovy „pořizovací ceny“. 7. V § 17a písmeno d) zní: „d) účetní období,20) pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců.“. Poznámka pod čarou č. 20) zní: „20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.“. 8. V § 23 odst. 15 se věta první a věta druhá nahrazují tímto textem: „Do základu daně se zahrnuje i opravná položka k souboru majetku nabytému koupí stanovená podle zvláštního právního předpisu.20)“ a v dosavadní větě páté se slova „je při pořízení“ nahrazují slovy „může být při pořízení“. 9. V § 24 odst. 2 písm. o) se slova „cena pořízení“ nahrazují slovy „pořizovací cena“. 10. V § 24 odst. 2 písmeno r) zní: „r) hodnota cenného papíru při prodeji zachycená v účetnictví v souladu se zvláštním právním předpisem20) ke dni jeho prodeje, s výjimkou uvedenou v písmenech w) a ze),“. 11. V § 24 odst. 2 písm. s) bodu 1 se slovo „hodnota“ nahrazuje slovy „jmenovitá hodnota“ a v bodu 2 se slova „cena pořízení20)“ nahrazují slovy „pořizovací cena20)“. 12. V § 24 odst. 2 písm. y) se slova „hodnota pohledávky nebo cena pořízení“ nahrazují slovy „jmenovitá hodnota pohledávky nebo pořizovací cena“ a ve větě na konci se slova „cena pořízení“ nahrazují slovy „pořizovací cena“. 13. V § 24 odst. 2 písmeno w) zní: „w) nabývací cena akcie, která není oceňována v souladu se zvláštním právním předpisem20) reálnou hodnotou, nabývací cena podílu na společnosti s ručením omezeným nebo na komanditní společnosti anebo na družstvu, a to jen do výše příjmů z prodeje této akcie nebo tohoto podílu,“. 14. V § 24 odst. 2 písm. zc) na konci se doplňují slova „nebo byly součástí výnosů v předchozích zdaňovacích obdobích“. 15. V § 24 odst. 2 písmeno ze) zní: „ze) pořizovací cena směnky při prodeji, o níž je účtováno podle zvláštního právního předpisu20) jako o cenném papíru, zachycená v účetnictví v souladu se zvláštním právním předpisem20) ke dni jejího prodeje, a to jen do výše příjmů z jejího prodeje,“. 16. V § 24 odst. 2 písm. zf) se slova „o cenu pořízení“ nahrazují slovy „o pořizovací cenu“. 17. V § 24 odst. 2 písmeno zg) zní: „zg) právo opce podle zvláštního právního předpisu,20) avšak při prodeji práva opce je pořizovací cena práva opce20) zachycená v účetnictví v souladu se zvláštním právním předpisem20) ke dni prodeje výdajem (nákladem), a to jen do výše příjmů z jeho prodeje,“. 18. V § 24 na konci odstavce 2 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zp), které zní: „zp) výdaje na pořízení nehmotného majetku20) u poplatníků s příjmy podle § 7 nebo § 9 neúčtujících v soustavě podvojného účetnictví, snížené o grant Evropského společenství4f) poskytnutý na pořízení nehmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení.“. 19. V § 24 odstavec 7 zní: „(7) Nabývací cenou podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se pro účely tohoto zákona rozumí a) hodnota splaceného peněžitého vkladu společníka nebo člena družstva do vlastního kapitálu, b) hodnota nepeněžitého vkladu společníka nebo člena družstva do vlastního kapitálu. Hodnota tohoto vkladu se stanoví u společníka nebo člena družstva, který je 1. poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2, obdobně jako hodnota nepeněžitého příjmu v době provedení vkladu (§ 3 odst. 3). Hmotný majetek, který byl zahrnut v obchodním majetku poplatníka, se ocení zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2) a ostatní majetek účetní hodnotou.20) Je-li vkladem majetek, který nebyl zahrnut do obchodního majetku poplatníka a byl pořízen nebo nabyt v době kratší než 5 let před splacením tohoto vkladu do obchodní společnosti nebo družstva, ocení se pořizovací cenou,20) je-li pořízen úplatně, vlastními náklady,20) je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii, a při nabytí majetku zděděním nebo darováním cenou stanovenou pro účely daně dědické nebo darovací;26b) přitom u nemovitostí se nabývací cena zvyšuje o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení před splacením vkladu, 2. poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, ve výši zůstatkové ceny (§ 29 odst. 2) vkládaného hmotného majetku a ve výši účetní hodnoty20) ostatního vkládaného majetku, 3. poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 a v § 17 odst. 4, ve výši ceny vkládaného majetku, jakou byl oceněn pro vklad, c) pořizovací cena20) majetkové účasti v případě nabytí podílu koupí nebo cena stanovená pro účely daně dědické a darovací26b) v případě nabytí podílu zděděním nebo darováním. Nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se nemění při změně právní formy obchodní společnosti nebo družstva a při zániku obchodní společnosti nebo družstva v důsledku fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva.70) Nabývací cena podílu na akciové společnosti se nemění, nemění-li se hodnota vkladu společníka a dochází pouze k výměně jedné akcie za jednu jinou akcii nebo k výměně jedné akcie za více akcií anebo více akcií za jednu akcii; přitom je-li výměnou získán vyšší nebo nižší počet akcií, je nabývací cenou jedné akcie poměrný díl nabývací ceny původní akcie nebo součet nabývacích cen původních akcií. Obdobně to platí pro výměnu jednoho druhu cenného papíru (například zatímního listu, vyměnitelného dluhopisu, prioritního dluhopisu) za akcie, nemění-li se hodnota vkladu společníka. U společníka nebo člena družstva, který je plátcem daně z přidané hodnoty, lze nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, není-li tato obchodní společnost nebo družstvo plátcem daně z přidané hodnoty, zvýšit o částku odvedené daně z přidané hodnoty vztahující se k vloženému hmotnému majetku. Nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se snižuje o rozdíl mezi oceněním nepeněžitého vkladu pohledávek vzniklých z titulu smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů a částkou, kterou je povinen společník nebo člen družstva uhradit podle zvláštního právního předpisu.70) Nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se dále snižuje o příjmy plynoucí společníkovi nebo členovi při snížení základního kapitálu, s výjimkou příjmů podléhajících zvláštní sazbě daně podle § 36 odst. 1 písm. b) bodu 3 nebo § 36 odst. 2 písm. a) bodu 9 a u společníka společnosti s ručením omezeným i o vrácený příplatek vložený společníkem mimo základní kapitál.“. 20. V § 24 odst. 8 se slova „nominální hodnota nebo cena pořízení“ nahrazují slovy „jmenovitá hodnota pohledávky nebo pořizovací cena20)“. 21. V § 25 odst. 1 písm. z) se slova „hodnota pohledávky nebo cena pořízení20)“ nahrazují slovy „jmenovitá hodnota pohledávky nebo pořizovací cena20)“. 22. V § 25 odst. 1 se tečka za písmenem zg) nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zh), které zní: „zh) aktivní opravnou položku20) k souboru majetku nabytému vkladem nebo přeměnou,70) s výjimkou opravné položky zahrnované do základu daně podle § 23 odst. 15.“. 23. V § 34 odst. 6 větě prvé se za slova „po konci zdaňovacího období“ vkládají slova „nebo jeho části“ a slova „při převodu vlastnictví“ se nahrazují slovy „a při převodu vlastnictví“. 24. V § 36 odst. 1 písm. b) bodu 2 a v odst. 2 písm. a) bodu 8 se slova „o cenu pořízení“ nahrazují slovy „o pořizovací cenu“. Čl. V Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 2001 platí dosavadní právní předpisy. 2. Rozdíl, o který úhrn hodnot prodaných cenných papírů převýšil úhrn příjmů z jejich prodeje podle § 24 odst. 2 písm. r) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném do 31. prosince 2001, který nebyl uplatněn jako výdaj (náklad) nejdéle za zdaňovací období 2001, lze odečíst od základu daně, a to nejdéle ve 3 zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po vykázání tohoto rozdílu. Obdobně může tento rozdíl nebo jeho část, který neuplatnil poplatník zaniklý bez provedení likvidace, odečíst od základu daně nástupnická společnost (družstvo) při přeměně70) nebo právní nástupce. 3. Při prodeji majetkových podílů na zahraničních právnických osobách nabytých poplatníky se sídlem na území České republiky (bývalými podniky zahraničního obchodu) do konce roku 1990 je ve zdaňovacím období 2002 pořizovací cena těchto majetkových podílů nákladem bez ohledu na výši příjmu z jejich prodeje. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů Čl. VI Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 126/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 3 se slova „účetní hodnotou pohledávky a její“ nahrazují slovy „jmenovitou hodnotou pohledávky a její pořizovací“. 2. V § 8 odst. 1 se slova „hodnoty pohledávek nebo ceny pořízení“ nahrazují slovy „jmenovité hodnoty pohledávek nebo pořizovací ceny“. 3. V § 8a odst. 1 písm. a) se slova „hodnoty pohledávky, nebo ceny pořízení“ nahrazují slovy „jmenovité hodnoty pohledávky, nebo pořizovací ceny“. Čl. VII Přechodné ustanovení Ustanovení článku VI se použijí poprvé pro zdaňovací období roku 2002. ČÁST PÁTÁ Čl. IX Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2002. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 262/2002 Sb.	Zákon č. 262/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) Vyhlášeno 28. 6. 2002, datum účinnosti 28. 6. 2002, částka 98/2002 * Čl. I - V § 14 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), věta první zní: „Poprvé jsou držitelé licencí podle odstavce 2 povinni odvést do fondu příspěve * Čl. II Aktuální znění od 28. 6. 2002 262 ZÁKON ze dne 29. května 2002, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V § 14 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), věta první zní: „Poprvé jsou držitelé licencí podle odstavce 2 povinni odvést do fondu příspěvek o celkové výši 50 000 000 Kč v roce 2002.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 263/2002 Sb.	Zákon č. 263/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 6. 2002, datum účinnosti 1. 7. 2002, částka 98/2002 * Čl. I - Změna zákona o důchodovém pojištění * Čl. II - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * Čl. III - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti * Čl. IV - Přechodné ustanovení * Čl. V - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2002 263 ZÁKON ze dne 30. května 2002, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Změna zákona o důchodovém pojištění Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb. a zákona č. 264/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 11 odst. 2 větě druhé se za slova „toto pojistné odvést“ vkládají slova „, pokud se dále nestanoví jinak“. 2. V § 11 se na konci odstavce 2 doplňují tyto věty: „Za dobu pojištění uvedenou v odstavci 1 písm. a) se u osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. a), d) a f) nepovažuje kalendářní měsíc, za který jejich zaměstnavatel neodvedl pojistné, které byl povinen odvést, je-li tímto zaměstnavatelem obchodní společnost a tyto osoby jsou současně společníky této společnosti anebo členy statutárního orgánu nebo dozorčí rady této společnosti; pro účely části věty před středníkem se za dlužné pojistné nepovažuje dlužné penále. Ustanovení věty třetí neplatí, bylo-li pojistné dlužné za kalendářní měsíc zaplaceno do tří let ode dne splatnosti tohoto pojistného.“. Čl. II Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb. a zákona č. 265/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 37 odst. 1 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) jde-li o obchodní společnost, seznam společníků a členů statutárního orgánu a dozorčí rady této společnosti za jednotlivé kalendářní měsíce a přehled kalendářních měsíců, za které tato společnost neodvedla pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, které byla povinna odvést.“. 2. V § 37 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Zaniká-li obchodní společnost [odstavec 1 písm. h)] bez právního nástupce, je povinna předat údaje uvedené v odstavci 1 písm. h) okresní správě sociálního zabezpečení uvedené v § 39 odst. 1 větě první.“. Čl. III Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti V § 12 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb., se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Pojistné, které dluží obchodní společnost, může zaplatit též společník obchodní společnosti anebo člen statutárního orgánu nebo dozorčí rady této společnosti; to platí též pro osobu, která byla tímto společníkem nebo členem.“. Čl. IV Přechodné ustanovení Doba důchodového pojištění přede dnem účinnosti tohoto zákona se posuzuje podle předpisů platných před tímto dnem. Čl. V Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 264/2002 Sb.	Zákon č. 264/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 6. 2002, datum účinnosti 1. 7. 2002, částka 98/2002 * Čl. I - Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. * Čl. II - Za první měsíc období stanoveného pro zjišťování růstu úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem se pro účely prvého zvýšení vyplácených důchodů (čl. I bod 1) po dni účinnosti tohoto zákona považuje kalendářní měsíc, ve kterém došlo k posle * Čl. III Aktuální znění od 1. 7. 2002 264 ZÁKON ze dne 30. května 2002, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb. a zákona č. 263/2002 Sb., se mění takto: 1. § 67 zní: „§ 67 (1) Vyplácené důchody se zvyšují v závislosti na růstu úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem (dále jen „růst cen“) v období stanoveném podle odstavce 5 a na růstu indexu reálné mzdy (dále jen „růst reálné mzdy“) v období stanoveném podle odstavce 6. (2) Důchody se zvyšují od splátky důchodu splatné v lednu (dále jen „pravidelný termín“), pokud zvýšení důchodu stanovené podle odstavce 4 činí aspoň 2 %. (3) Důchody se zvyšují mimo pravidelný termín (dále jen „mimořádný termín“), pokud v období stanoveném podle odstavce 5 růst cen dosáhl aspoň 10 %. Důchody se podle věty první zvyšují od splátky důchodu splatné v pátém kalendářním měsíci následujícím po kalendářním měsíci, v němž růst cen dosáhl aspoň 10 %. (4) Zvýšení důchodů se stanoví tak, aby u průměrného starobního důchodu činilo částku odpovídající nejméně 100 % růstu cen zjištěného v období podle odstavce 5 a dále též částku odpovídající nejméně jedné třetině růstu reálné mzdy zjištěného v období podle odstavce 6. (5) Období pro zjišťování růstu cen se stanoví tak, že prvním měsícem tohoto období je kalendářní měsíc následující po posledním kalendářním měsíci období pro zjišťování růstu cen použitého při předchozím zvýšení důchodů, a posledním měsícem tohoto období je při zvýšení důchodů a) v pravidelném termínu červenec kalendářního roku, který o jeden rok předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá pravidelný termín zvýšení důchodů, b) v mimořádném termínu kalendářní měsíc, v němž růst cen dosáhl aspoň 10 %. (6) Období pro zjišťování růstu reálné mzdy se stanoví tak, že prvním rokem tohoto období je kalendářní rok následující po posledním kalendářním roce období pro zjišťování růstu reálné mzdy použitého při předchozím zvýšení důchodů, při kterém bylo přihlédnuto k růstu reálné mzdy, a posledním rokem tohoto období je kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín zvýšení důchodů. Pokud je ve stanoveném období růst reálné mzdy stanovený podle odstavce 9 nižší než 1, přihlédne se k růstu reálné mzdy až při tom zvýšení důchodů, při kterém je ve stanoveném období růst reálné mzdy stanovený podle odstavce 9 vyšší než 1. (7) Jestliže se po splnění podmínky pro zvýšení důchodů v pravidelném termínu splní v srpnu kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá pravidelný termín zvýšení důchodů, podmínka pro zvýšení důchodů v mimořádném termínu, zvýší se důchody pouze jednou a zvýšení důchodů podle růstu cen se stanoví podle růstu cen zjištěného v období stanoveném podle odstavce 5 písm. a) i v období stanoveném podle odstavce 5 písm. b). Jestliže se podmínky pro zvýšení důchodů v pravidelném termínu a pro zvýšení důchodů v mimořádném termínu splní současně v červenci, zvýší se důchody jen v mimořádném termínu. (8) Podle odstavců 2 a 3 se zvyšují důchody přiznané ode dne, který spadá do období před prvním dnem kalendářního měsíce, do něhož spadá termín zvýšení důchodů. (9) Růst cen se zjišťuje podle přírůstku úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem vypočteného z originálních bazických indexů spotřebitelských cen zjištěných Českým statistickým úřadem; růst cen se stanoví jako podíl výše tohoto indexu v posledním měsíci období pro zjišťování růstu cen a výše tohoto indexu v měsíci, který bezprostředně předchází prvnímu měsíci tohoto období. Růst reálných mezd se stanoví jako podíl, v jehož čitateli je podíl všeobecného vyměřovacího základu za poslední kalendářní rok období pro zjišťování růstu reálné mzdy a všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který bezprostředně předchází prvnímu kalendářnímu roku tohoto období, a ve jmenovateli je podíl průměrného ročního indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem vypočteného z originálních bazických indexů spotřebitelských cen zjištěných Českým statistickým úřadem za poslední kalendářní rok tohoto období a uvedeného průměrného ročního indexu za kalendářní rok, který bezprostředně předchází prvnímu kalendářnímu roku tohoto období. Průměrný starobní důchod se zjišťuje podle údajů České správy sociálního zabezpečení jako průměrná výše všech starobních důchodů, které nejsou vypláceny v souběhu s jiným důchodem (§ 59) a jejichž výplata byla prováděna za poslední kalendářní měsíc období pro zjišťování růstu cen stanoveného podle odstavce 5. (10) Zvýšení důchodů stanoví vláda nařízením; jde-li o zvýšení důchodů v pravidelném termínu, stanoví vláda zvýšení důchodů do 30. září kalendářního roku, který o jeden rok předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá pravidelný termín zvýšení důchodů, a jde-li o zvýšení důchodů v mimořádném termínu, stanoví vláda zvýšení důchodů do 50 dnů od posledního dne kalendářního měsíce, v němž růst cen dosáhl aspoň 10 %.“. 2. V § 107 odst. 3 větě druhé se za slova „v němž byly zvýšeny procentní výměry vyplácených důchodů“ vkládají slova „v mimořádném termínu“ a na konci se doplňují tato slova: „v mimořádném termínu“. Čl. II Za první měsíc období stanoveného pro zjišťování růstu úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem se pro účely prvého zvýšení vyplácených důchodů (čl. I bod 1) po dni účinnosti tohoto zákona považuje kalendářní měsíc, ve kterém došlo k poslednímu zvýšení vyplácených důchodů přede dnem účinnosti tohoto zákona. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po dni vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 265/2002 Sb.	Zákon č. 265/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 6. 2002, datum účinnosti 28. 6. 2002, částka 98/2002 * Čl. I - V zákoně č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb., § 11a včetně poznámek pod čarou č. 73a) a 73b) zní: * Čl. II Aktuální znění od 28. 6. 2002 265 ZÁKON ze dne 30. května 2002, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V zákoně č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb., § 11a včetně poznámek pod čarou č. 73a) a 73b) zní: „§ 11a (1) Ministerstvo vnitra poskytuje podle zvláštního právního předpisu73a) České správě sociálního zabezpečení z informačního systému evidence obyvatel v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje: a) jméno, příjmení, popřípadě jejich změnu, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví a jeho změnu, d) obec a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, pouze stát narození, e) rodné číslo, f) státní občanství, g) adresu místa trvalého pobytu včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu, i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, j) zákaz pobytu a dobu jeho trvání, k) rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nemá rodné číslo, datum jeho narození, l) rodinný stav, datum a místo jeho změny, m) rodné číslo manžela; je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno a příjmení, n) rodné číslo dítěte, o) osvojení dítěte, p) datum, místo a okres úmrtí; u občana, který zemřel v cizině, pouze stát úmrtí. (2) Ministerstvo vnitra sděluje České správě sociálního zabezpečení údaje, které se týkají občanů starších 15 let, a) o přidělení nebo změně rodného čísla, b) o změně jména nebo příjmení, a to bez žádosti do 15 dnů ode dne, kdy se tyto údaje staly součástí informačního systému evidence obyvatel. (3) Česká správa sociálního zabezpečení od 1. ledna 2003 a) předkládá Ministerstvu vnitra podklady potřebné k určení, popřípadě opravě rodných čísel občanů narozených do 31. prosince 1968, b) může požádat o přidělení rodného čísla nebo jeho opravu výdejové místo rodného čísla, popřípadě Ministerstvo vnitra, zjistí-li důvody pro jeho přidělení nebo opravu podle zvláštního právního předpisu.73b) 73a) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002 Sb. 73b) § 13 až 17 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 274/2002 Sb.	Zákon č. 274/2002 Sb. Zákon o přijetí úvěru Českou republikou na financování investičních potřeb souvisejících s prováděním projektu dálničního obchvatu Plzně a souvisejících silničních přivaděčů Vyhlášeno 28. 6. 2002, datum účinnosti 28. 6. 2002, částka 102/2002 * § 1 - (1) Česká republika je oprávněna přijmout úvěr od Evropské investiční banky na financování investičních potřeb souvisejících s prováděním projektu dálničního obchvatu Plzně a souvisejících silničních přivaděčů ve výši 210 000 000 EUR, splatného ve lhůtě do * § 2 - O prostředky získané úvěrem podle § 1 lze překročit celkové výdaje státního rozpočtu schválené zákonem o státním rozpočtu v rozpočtovém roce, ve kterém budou takto získané prostředky použity. O toto překročení se v příslušném rozpočtovém roce mění saldo st * § 3 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Aktuální znění od 28. 6. 2002 274 ZÁKON ze dne 24. května 2002 o přijetí úvěru Českou republikou na financování investičních potřeb souvisejících s prováděním projektu dálničního obchvatu Plzně a souvisejících silničních přivaděčů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 (1) Česká republika je oprávněna přijmout úvěr od Evropské investiční bankybanky na financování investičních potřeb souvisejících s prováděním projektu dálničního obchvatu Plzně a souvisejících silničních přivaděčů ve výši 210 000 000 EUR, splatného ve lhůtě do 25 let ode dne podpisu smlouvy o úvěru. (2) Projektem dálničního obchvatu Plzně a souvisejících silničních přivaděčů se rozumí příprava, výstavba a kontrola těchto dálničních a silničních úseků: a)\| D5 – 0510/Ia \| Ejpovice – Černice ---\|---\|--- b)\| D5 – 0510/Ib\| Černice – Útušice c)\| D5 –0510/II\| Útušice – Sulkov d)\| D5 – 0510/III\| Most přes Úslavu e)\| D5 – 0510/IV\| Most přes Úhlavu f)\| D5 – 0510/V\| Most přes Radbúzu g)\| I/27\| Plzeň Tyršův sad – ulice Sukova 1\\. stavba h)\| I/27\| Plzeň Tyršův sad – ulice Sukova 2\\. stavba i)\| I/27\| Litice – Šlovice j)\| I/27\| Plzeň Tyršův sad – mimoúrovňové křížení k)\| I/20\| Plzeň D5 – ulice K dráze l)\| I/20\| Plzeň ulice K dráze – ulice Jasmínová m)\| II/180\| Plzeň – Černice (3) Úvěrovou smlouvu k přijetí úvěru podle odstavce 1 sjednává jménem České republiky ministr financí. § 2 O prostředky získané úvěrem podle § 1 lze překročit celkové výdaje státního rozpočtu schválené zákonem o státním rozpočtu v rozpočtovém roce, ve kterém budou takto získané prostředky použity. O toto překročení se v příslušném rozpočtovém roce mění saldo státního rozpočtu a financující položky. § 3 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r.
Zákon č. 276/2002 Sb.	Zákon č. 276/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 6. 2002, datum účinnosti 13. 7. 2002, částka 102/2002 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o cenách * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 5. 2004 (237/2004 Sb.) 276 ZÁKON ze dne 29. května 2002, kterým se mění zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o cenách Čl. I § 17 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 141/2001 Sb., zní: „§ 17 (1) Pokud cenové kontrolní orgány zjistí, že došlo k porušení cenových předpisů podle § 15, uloží prodávajícímu nebo kupujícímu pokutu a) ve výši neoprávněně získaného majetkového prospěchu za období, v němž byl získán, nejdéle však za tři roky zpět ode dne zjištění, pokud jeho výše přesáhne 1 000 000 Kč, b) do výše 1 000 000 Kč, a to v případě, nedosáhne-li výše neoprávněně získaného majetkového prospěchu 1 000 000 Kč, nebo nelze-li neoprávněně získaný majetkový prospěch vyčíslit, nebo jestliže neoprávněně získaný majetkový prospěch nevznikl. (2) Při stanovení výše pokuty podle odstavce 1 písm. b) přihlédnou cenové kontrolní orgány zejména k době trvání protiprávního jednání, míře zavinění a rozsahu poškození kupujících nebo prodávajících. (3) Pokuta je splatná do 15 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena, a stává se příjmem rozpočtu určeného zvláštním předpisem. (4) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se o porušení cenových předpisů cenové kontrolní orgány dozvěděly, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení cenových předpisů došlo. (5) Jestliže tento zákon nestanoví jinak, postupují cenové kontrolní orgány v řízení o porušení cenových předpisů podle zákona o správním řízení.11) (6) Nesouhlasí-li účastník řízení s rozhodnutím orgánu, který pokutu uložil, může po vyčerpání řádných opravných prostředků podat do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o opravném prostředku návrh na přezkoumání rozhodnutí příslušnému soudu. Podání návrhu má odkladný účinek.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r.
Zákon č. 277/2002 Sb.	Zákon č. 277/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 6. 2002, datum účinnosti 28. 6. 2002, částka 102/2002 * Čl. I - Zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění zákona č. 485/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb. a zákona č. 114/2000 Sb., se mění takto: * Čl. II - Nároky založené tímto zákonem v čl. I se nedotýkají majetku, který před účinností tohoto zákona nabyly do vlastnictví jiné osoby než stát. * Čl. III Aktuální znění od 28. 6. 2002 277 ZÁKON ze dne 29. května 2002, kterým se mění zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění zákona č. 485/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb. a zákona č. 114/2000 Sb., se mění takto: Za § 2a se vkládá nový § 2b, který zní: „§ 2b (1) Do vlastnictví obcí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dále přecházejí nemovitosti uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) až d), které jsou ve vlastnictví České republiky a které ke dni 31. prosince 1949 byly ve vlastnictví lesních družstev, jejichž podílníky ke dni jejich likvidace byly výlučně obce. (2) Do vlastnictví obcí přecházejí i nemovitosti uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) až d), které jsou ve vlastnictví České republiky a které byly obcím nebo lesním družstvům obcí přiděleny způsobem uvedeným v § 2a odst. 1. Ustanovení § 2a odst. 2, 3 a 4 se použijí obdobně. (3) Majetek uvedený v odstavcích 1 a 2 přechází do spoluvlastnictví obcí v podílech, které měly na majetku lesního družstva ke dni jeho likvidace. Nelze-li velikost podílů zjistit, má se za to, že jsou stejné. (4) Pokud obec, která byla podílníkem v lesním družstvu, po dni jeho likvidace zanikla, přechází její podíl na obec, která je právním nástupcem zaniklé obce. Je-li právních nástupců více, přechází její podíl do jejich spoluvlastnictví rovným dílem. Není-li žádná nástupnická obec, přechází majetek rovným dílem do spoluvlastnictví ostatních obcí, které byly podílníky v témž lesním družstvu ke dni jeho likvidace. (5) Do vlastnictví obcí nepřecházejí pozemky zastavěné po dni likvidace družstva stavbami ve vlastnictví fyzických nebo právnických osob, včetně pozemků, které se zastavěnými pozemky tvoří jeden funkční celek, s výjimkou lesních cest a oplocenek.“. Čl. II Nároky založené tímto zákonem v čl. I se nedotýkají majetku, který před účinností tohoto zákona nabyly do vlastnictví jiné osoby než stát. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r.
Zákon č. 279/2002 Sb.	Zákon č. 279/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 6. 2002, datum účinnosti 1. 7. 2002, částka 102/2002 * Čl. I - Zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpi * Čl. II Aktuální znění od 1. 7. 2002 279 ZÁKON ze dne 30. května 2002, kterým se mění zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 155/2000 Sb. a zákona č. 14/2002 Sb., se mění takto: 1. § 6 včetně poznámek pod čarou č. 5) až 5b) zní: „§ 6 (1) Státnímu zástupci je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas.5) To neplatí o práci přesčas konané v noci5a) a v den pracovního klidu.5b) (2) Za hodinu práce přesčas uvedené v odstavci 1 větě druhé náleží státnímu zástupci část platu stanoveného podle § 3 připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas konal, zvýšená o 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se státní zástupce s vedoucím státním zástupcem příslušného státního zastupitelství nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Neposkytne-li příslušný vedoucí státní zástupce státnímu zástupci náhradní volno v době tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, náleží státnímu zástupci část platu a její zvýšení podle věty první. 5) § 96 zákoníku práce. 5a) § 99 odst. 1 zákoníku práce. 5b) § 91 odst. 1 zákoníku práce.“. 2. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který zní: „§ 9a Plat při dočasné neschopnosti k výkonu funkce Státnímu zástupci, který byl uznán dočasně neschopným k výkonu funkce, přísluší plat nejdéle po dobu 60 pracovních dnů při téže dočasné neschopnosti k výkonu funkce nebo při více dočasných neschopnostech k výkonu funkce vzniklých v jednom kalendářním roce po tutéž dobu. Při posuzování dočasné neschopnosti k výkonu funkce se postupuje obdobně podle předpisů o posuzování dočasné pracovní neschopnosti.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r.
Zákon č. 280/2002 Sb.	Zákon č. 280/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 6. 2002, datum účinnosti 28. 6. 2002, částka 102/2002 * Čl. I - Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb. a zákona č. 202/2002 Sb., se mění takto: * Čl. II - Ustanovení § 60c zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 280/2002 Sb., se použije obdobně pro případy, kdy výpůjčka k pozemku vznikla podle čl. IV bodu 1 zákona č. 229/2001 Sb., kterým s * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 28. 6. 2002 280 ZÁKON ze dne 29. května 2002, kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb. a zákona č. 202/2002 Sb., se mění takto: Za § 60b se vkládá nový § 60c, který zní: „§ 60c (1) Příslušná organizační složka převede pozemek tvořící jeden funkční celek se stavbou, nejde-li o stavbu drobnou, za cenu stanovenou vyhláškou č. 393/1991 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění platném k 1. listopadu 1991, do vlastnictví družstva uvedeného v § 18 odst. 1 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, kterému vznikla podle ustanovení § 59 odst. 1 výpůjčka a které je vlastníkem stavby, a to za podmínky, že výpůjčka dosud trvá a nelze přitom postupovat podle ustanovení § 59 odst. 2 věty druhé. Postup podle věty první se neuplatní u družstva, které je v likvidaci nebo konkurzu a vyrovnání. Převod bude proveden k žádosti družstva uvedeného ve větě první během doby stanovené v § 59 odst. 1, nejpozději však k 31. prosinci 2003. Neprojeví-li toto družstvo zájem o převod uvedeného pozemku do svého vlastnictví a účastníci užívacího vztahu se nedohodnou ani na jiné smluvní úpravě právního vztahu k uvedenému pozemku podle tohoto zákona, platí o zániku výpůjčky a naložení s uvedeným pozemkem ustanovení § 59 odst. 3. (2) Podle odstavce 1 se postupuje obdobně i v případě bytového družstva, jedná-li se o pozemek, ke kterému vznikla tomuto bytovému družstvu výpůjčka podle ustanovení § 59 odst. 1 a tvoří jeden funkční celek se stavbou, která není stavbou drobnou, je ve vlastnictví tohoto bytového družstva a slouží k zabezpečení správy, údržby a oprav bytových domů ve vlastnictví tohoto bytového družstva anebo k zajištění plnění poskytovaných s užíváním bytů ve vlastnictví nebo správy tohoto bytového družstva. (3) Ustanovením odstavců 1 a 2 není dotčena možnost provést převod bezúplatně za podmínek ustanovení § 22 odst. 2.“. Čl. II Ustanovení § 60c zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 280/2002 Sb., se použije obdobně pro případy, kdy výpůjčka k pozemku vznikla podle čl. IV bodu 1 zákona č. 229/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., a některé další zákony; o zániku této výpůjčky platí ustanovení čl. IV bodu 2 zákona č. 229/2001 Sb. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r.
Zákon č. 281/2002 Sb.	Zákon č. 281/2002 Sb. Zákon o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona Vyhlášeno 28. 6. 2002, datum účinnosti 28. 6. 2002, částka 102/2002 * ČÁST PRVNÍ - OPATŘENÍ SOUVISEJÍCÍ SE ZÁKAZEM BAKTERIOLOGICKÝCH (BIOLOGICKÝCH) A TOXINOVÝCH ZBRANÍ (§ 1 — § 22) * ČÁST DRUHÁ - ZMĚNA ŽIVNOSTENSKÉHO ZÁKONA (§ 23 — § 23) * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 24 — § 24) Aktuální znění od 1. 2. 2022 (261/2021 Sb.) 281 ZÁKON ze dne 30. května 2002 o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OPATŘENÍ SOUVISEJÍCÍ SE ZÁKAZEM BAKTERIOLOGICKÝCH (BIOLOGICKÝCH) A TOXINOVÝCH ZBRANÍ HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje a) práva a povinnosti fyzických a právnických osob související se zákazem vývoje, výroby, hromadění a použití bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a jejich zničením, s nakládáním se stanovenými vysoce rizikovými a rizikovými biologickými agens a toxiny, které mohou být zneužity k porušení zákazu bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní, a b) výkon státní správy v této oblasti. § 2 Vymezení některých pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) biologickým agens mikroorganismus, a to bakterie, virus nebo houba, v přírodním nebo modifikovaném stavu, ve formě izolované živé kultury nebo substrátu obsahujícího živý materiál, který byl záměrně naočkován nebo nakažen touto kulturou, b) toxinemtoxinem toxická chemická látka vzniklá metabolickými pochody organismů, přírodní nebo modifikovaná, nebo taková látka chemicky syntetizovaná, která může způsobit smrt, nemoc nebo jinak ublížit lidem, zvířatům nebo rostlinám; toxinemtoxinem není tato chemická látka, je-li přítomna v diagnostickém vzorku nebo jako přirozený kontaminant v jiném materiálu, c) bakteriologickou (biologickou) zbraní 1. zbraň, jejíž ničivý účinek je založen na vlastnostech biologických agens, které poškozují zdraví lidí nebo zvířat nebo způsobují jejich smrt nebo poškozují rostliny anebo způsobují hospodářské škody, 2. jakékoliv zařízení, vybavení, přístroj, prostředek navržený nebo upravený k šíření nebo použití biologických agens k nepřátelskému účelu nebo v ozbrojeném konfliktu nebo přenašeč biologických agens záměrně nakažený k nepřátelskému účelu nebo k použití v ozbrojeném konfliktu, d) toxinovou zbranítoxinovou zbraní 1. zbraň, jejíž ničivý účinek je založen na vlastnostech toxinůtoxinů, které poškozují zdraví lidí nebo zvířat nebo způsobují jejich smrt nebo poškozují rostliny anebo způsobují hospodářské škody, 2. jakékoliv zařízení, vybavení, přístroj nebo prostředek navržený nebo upravený k šíření nebo použití toxinůtoxinů k nepřátelskému účelu nebo v ozbrojeném konfliktu, e) výrobou kultivace biologického agensbiologického agens reprodukovatelného jakýmkoliv prostředkem, syntéza, biosyntéza nebo extrakce nereprodukovatelného biologického agens nebo toxinutoxinu, f) nakládáním s vysoce rizikovým biologickým agensbiologickým agens nebo toxinemtoxinem vývoj, výroba, použití, nabývání, držení, dovoz, vývoz, přeprava nebo zničení vysoce rizikového biologického agens nebo toxinutoxinu; nakládání s vysoce rizikovým biologickým agens nebo toxinemnakládání s vysoce rizikovým biologickým agens nebo toxinem není službou podle zákona o volném pohybu služeb, g) nakládáním s rizikovým biologickým agens nebo toxinemnakládáním s rizikovým biologickým agens nebo toxinem vývoj, výroba, použití, nabývání, držení, dovoz, vývoz, přeprava nebo zničení rizikového biologického agens nebo toxinutoxinu; nakládání s rizikovým biologickým agens nebo toxinemnakládání s rizikovým biologickým agens nebo toxinem není službou podle zákona o volném pohybu služeb, h) mezinárodním inspektoremmezinárodním inspektorem pověřený zástupce mezinárodní organizace, která provádí inspekční činnost za účelem kontroly plnění Úmluvy o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických (biologických) a toxinových zbranítoxinových zbraní a o jejich zničení (dále jen „Úmluva“)1), i) zakázanou informacízakázanou informací informace přímo umožňující vývoj nebo výrobu bakteriologické (biologické) nebo toxinové zbranětoxinové zbraně anebo vysoce rizikového biologického agensbiologického agens nebo toxinutoxinu a j) nakládáním se zakázanou informacínakládáním se zakázanou informací shromažďování pro jiné než preventivní, ochranné nebo jiné mírové účely, poskytování nebo zveřejňování zakázané informacezakázané informace. § 3 Státní správa v oblasti dodržování zákazu bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní (1) Státní správu v oblasti dodržování zákazu bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní vykonává Státní úřad pro jadernou bezpečnost (dále jen „Úřad“), který současně vykonává i působnost národního úřadu pro plnění Úmluvy. (2) Úřad a) vykonává dozor nad dodržováním zákazu bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní, b) vykonává dozor nad nakládáním s vysoce rizikovými a rizikovými biologickými agens a toxiny podle tohoto zákona, c) vydává, mění a zrušuje rozhodnutí o povolení k nakládání s vysoce rizikovými biologickými agens a toxiny podle tohoto zákona, d) vede evidenci 1. držitelů povolení vydaných podle tohoto zákona a jejich odborných zástupců a 2. fyzických a právnických osob, které nakládají s rizikovými biologickými agens nebo toxiny podle § 17, e) vede evidence 1. vysoce rizikových a rizikových biologických agens a toxinůtoxinů, 2. pracovišť, kde se nakládá s vysoce rizikovými a rizikovými agens a toxinytoxiny, a 3. technického a technologického laboratorního a výrobního vybavení pracovišť podle bodu 2, f) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oboru své působnosti. (3) Evidence vedené podle odstavce 2 písm. d) jsou veřejné. Evidence vedené podle odstavce 2 písm. e) jsou neveřejné. Úřad vydá na požádání úplný nebo částečný výpis z evidence podle odstavce 2 písm. d) osobě, která prokáže právní zájem. Vydání výpisu může být nahrazeno poskytnutím informací z informačního systému způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Při dozorové činnosti využívá Úřad vedle svého zařízení i referenční laboratoře pro vysoce riziková a riziková biologická agens a toxinytoxiny, provozované Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem obrany. HLAVA II ZÁKAZ BAKTERIOLOGICKÝCH (BIOLOGICKÝCH) A TOXINOVÝCH ZBRANÍ A ZAŘÍZENÍ NA JEJICH VÝROBU § 4 (1) Vývoj, výroba, získávání, hromadění, držení, zpracování, použití, spotřeba, dovoz, vývoz, přeprava a distribuce bakteriologických (biologických) a toxinových zbranítoxinových zbraní nebo jiné nakládání s bakteriologickými (biologickými) a toxinovými zbraněmitoxinovými zbraněmi a nakládání se zakázanou informacínakládání se zakázanou informací včetně podpory nebo financování těchto aktivit se zakazuje. (2) Vývoj, výroba, získávání, hromadění, držení, dovoz, vývoz, distribuce a jiné nakládání s technickým a technologickým laboratorním a výrobním vybavením pro výrobu bakteriologických (biologických) nebo toxinových zbranítoxinových zbraní a jejich nosičů a dále projektování, výstavba a užívání pracovišť k jejich výrobě včetně podpory nebo financování těchto aktivit se zakazuje. (3) Vývoj, výroba, získávání, hromadění a držení biologických agens nebo toxinůtoxinů takových druhů a v takovém množství, které neodpovídá potřebě jejich použití pro preventivní, ochranné nebo jiné mírové účely, se zakazuje. § 5 (1) Nález materiálu nebo věci, o kterých se lze domnívat, že mohou být bakteriologickou (biologickou) nebo toxinovou zbranítoxinovou zbraní, nebo že mohou obsahovat vysoce rizikové nebo rizikové biologické agensbiologické agens nebo toxintoxin, jakož i podezření na nakládání se zakázanou informacínakládání se zakázanou informací nebo podezření na podporování nebo financování aktivit podle § 4 je každý povinen bez zbytečného odkladu oznámit Policii České republiky, která tyto informace bez zbytečného odkladu sdělí Úřadu. (2) Pro nález zařízení se obdobně užije ustanovení odstavce 1. (3) Ten, kdo nemá povolení vydané Úřadem podle § 6 odst. 1 a nahodile při své činnosti izoluje nebo detekuje vysoce riziková biologická agens nebo toxinytoxiny, je povinen bez zbytečného odkladu oznámit tuto skutečnost Úřadu. (4) Úřad zajišťuje provedení likvidace materiálů, věcí a zařízení uvedených v odstavcích 1 až 3. Náklady nese stát. Tím není dotčena odpovědnost za škodu podle zvláštních právních předpisů. (5) Každý, kdo zjistí ztrátu vysoce rizikového nebo rizikového biologického agensbiologického agens nebo toxinutoxinu nebo úmyslné poškození technického nebo technologického vybavení uvedeného v deklaraci podle § 16 nebo 17 nebo ohlášeného Úřadu, je povinen oznámit tuto skutečnost bez zbytečného odkladu Policii České republiky, která tyto informace bez zbytečného odkladu sdělí Úřadu. (6) Každý je povinen oznámit do 5 dnů Úřadu, uvede-li do provozu pracoviště, které a) je udržováno v podtlaku vůči okolí, b) je vybaveno výstražným systémem k detekci nepřijatelných změn tlaku vzduchu, c) má odsávaný vzduch filtrován filtry umožňujícími zachycování mikročástic s vysokou účinností (HEPA filtry), d) je utěsnitelné pro plynování a e) má validovaný systém likvidace odpadů. HLAVA III POUŽÍVÁNÍ VYSOCE RIZIKOVÝCH BIOLOGICKÝCH AGENS A TOXINŮ § 6 Nakládání s vysoce rizikovými biologickými agens a toxiny (1) Nakládat s vysoce rizikovými biologickými agens a s toxiny na území České republiky lze jen na základě povolení vydaného Úřadem a) k průmyslovým, zemědělským, výzkumným, zdravotnickým, farmaceutickým a dalším mírovým účelům, b) k ochranným účelům, které se přímo týkají obrany proti bakteriologickým (biologickým) nebo toxinovým zbraním, c) k prevenci, identifikaci, diagnostice a léčbě nemocí, které jsou způsobeny biologickými agens nebo toxiny. (2) Povolení vydaná Úřadem podle tohoto zákona nenahrazují povolení vydávaná podle zvláštních právních předpisů.2) (3) Povolení není třeba pro nakládání s a) vysoce rizikovým biologickým agens nebo toxinemtoxinem při záchranných pracích a likvidačních pracích10), b) diagnostickým vzorkem obsahujícím vysoce rizikové biologické agens nebo kulturou vysoce rizikového biologického agens získanou z tohoto vzorku po dobu kratší než 30 dnů v referenční nebo diagnostické laboratoři podle zvláštního právního předpisu11), c) vysoce rizikovým biologickým agens obsaženým ve vakcíně, pokud tato vakcína není používána k výzkumnému účelu, d) vysoce rizikovým toxinemtoxinem obsaženým v diagnostické sadědiagnostické sadě koncovým uživatelem; diagnostickou sadoudiagnostickou sadou se rozumí veterinární přípravek12) nebo zdravotnický prostředek13) určený k distribuci, jehož nedílnou součástí je biologické agens nebo toxintoxin a který je využíván při diagnostice onemocnění lidí nebo zvířat nebo pro stanovení přítomnosti biologického agens nebo toxinutoxinu v odebraném vzorku; při takovém nakládání se použijí obdobně § 17 až 17c, a e) vysoce rizikovým toxinemtoxinem obsaženým v certifikovaném referenčním materiálu podle zákona o metrologii. (4) Seznam vysoce rizikových biologických agensbiologických agens a toxinůtoxinů stanoví prováděcí právní předpis. (5) Kdo bez povolení nakládá s vysoce rizikovým biologickým agens nebo toxinemtoxinem podle odstavce 3 písm. a), je povinen takové nakládání bez zbytečného odkladu ohlásit Úřadu. § 7 Podmínky pro vydání povolení k nakládání s vysoce rizikovým biologickým agens nebo toxinem (1) Povolení k nakládání s vysoce rizikovým biologickým agens nebo toxinemtoxinem (dále jen „povolení“) Úřad vydá právnické nebo fyzické osobě za podmínky, že a) žadatel má na území České republiky sídlo, jde-li o právnickou osobu, nebo pobyt, jde-li o fyzickou osobu, b) žadatel, jde-li o fyzickou osobu, je plně svéprávný a bezúhonný, c) fyzické osoby, které jsou členy statutárního orgánu žadatele, jsou plně svéprávné a bezúhonné, d) žadatel, který je právnickou osobou, a právnická osoba, která je členem statutárního orgánu žadatele, jsou bezúhonní, e) fyzická osoba, která je zástupcem právnické osoby, která je členem statutárního orgánu žadatele, je plně svéprávná a bezúhonná, f) ustanoví odborného zástupce, který je povinen zajistit řádný výkon činností, které souvisí s povoleným nakládáním s vysoce rizikovým biologickým agens nebo toxinemnakládáním s vysoce rizikovým biologickým agens nebo toxinem; odborný zástupce musí být plně svéprávný, bezúhonný a odborně způsobilý, g) nebylo zrušeno povolení podle § 12 odst. 4 písm. a) a b). (2) Splnění podmínky podle odstavce 1 písm. a) se nevyžaduje u právnických osob se sídlem a fyzických osob s pobytem na území některého členského státu Evropské unie. (3) Splnění podmínky podle odstavce 1 písm. f) se nevyžaduje u fyzické osoby, která je odborně způsobilá. (4) Funkci odborného zástupce lze vykonávat vždy jen pro jednu osobu. § 8 Bezúhonnost (1) Za bezúhonného se pro účel tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s povolovanou činností, nebo pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně. (2) Dokladem ověřujícím bezúhonnostbezúhonnost je a) výpis z evidence Rejstříku trestů osoby, na niž se podmínka bezúhonnosti podle § 7 odst. 1 vztahuje, nebo b) obdobný doklad o bezúhonnosti vydaný příslušným orgánem členského státu Evropské unie, jehož je fyzická osoba, statutární orgán, člen statutárního orgánu nebo odborný zástupce státním příslušníkem nebo na jehož území má právnická osoba sídlo; v případě, že tento stát takové doklady nevydává, mohou být nahrazeny čestným prohlášením učiněným před příslušným orgánem nebo notářem tohoto státu; cizinec, který je nebo byl státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie anebo má nebo měl adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, může místo dokladu o bezúhonnosti vydaného příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie2a). (3) Doklad o bezúhonnosti podle odstavce 2 písm. b) nesmí být starší 3 měsíců. (4) Za účelem doložení bezúhonnosti si Úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu2a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 9 Odborná způsobilost (1) Odbornou způsobilostíOdbornou způsobilostí se rozumí praxe v oboru v délce nejméně 3 roky a řádně ukončené vysokoškolské vzdělání získané ve studijním programu v oblasti a) všeobecného lékařství nebo farmacie, b) veterinárního lékařství nebo veterinární hygieny, c) chemie nebo biologie, ekologie a životního prostředí, d) učitelství se zaměřením na chemii nebo biologii, nebo e) zemědělství nebo potravinářství. (2) Při uznávání odborné kvalifikace získané v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci pro výkon činností uvedených v § 7 odst. 1 písm. f) postupuje Úřad podle zákona o uznávání odborné kvalifikace. (3) Doklady o vzdělání vydané v zahraničí musí být opatřeny nostrifikační doložkou podle zvláštního právního předpisu a v případě dokladů o vysokoškolském vzdělání osvědčením o uznání rovnocennosti vzdělání podle zvláštního právního předpisu. (4) Povinnost předkládat doklady opatřené nostrifikační doložkou nebo osvědčením o uznání rovnocennosti vzdělání podle odstavce 3 se nevztahuje na doklady o vzdělání vydané v členském státě Evropské unie, v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci nebo předkládané fyzickou osobou z tohoto státu. (5) Hodlá-li žadatel o povolení, který je státním příslušníkem členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, vykonávat činnost podléhající povolení dočasně nebo příležitostně, Úřad provede ověření jeho odborné kvalifikace za podmínek stanovených zákonem o uznávání odborné kvalifikace. § 10 Žádost o udělení povolení (1) Žádost o povolení musí obsahovat a) rodné číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození fyzické osoby, která je 1. žadatelem, 2. členem statutárního orgánu žadatele, který je právnickou osobou, nebo 3. zástupcem právnické osoby, která je členem statutárního orgánu žadatele, který je právnickou osobou, b) název vysoce rizikového biologického agensbiologického agens nebo toxinutoxinu, jeho množství a účel a popis nakládání s ním, c) místo výkonu povolované činnosti, liší-li se od místa sídla nebo trvalého pobytu žadatele. (2) Žádost o povolení musí být doložena a) dokladem prokazujícím odbornou způsobilostodbornou způsobilost fyzické osoby nebo odbornou způsobilostodbornou způsobilost odborných zástupců, b) technickou dokumentací včetně plánu provedení stavby, specifikace provozů a instalovaného technického a technologického laboratorního a výrobního vybavení a kolaudačním rozhodnutím, c) hlášením schváleným orgánem ochrany veřejného zdraví příslušným podle místa činnosti podle zvláštního právního předpisu,3) d) prohlášením, že ohledně majetku právnické osoby nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku, e) dalšími doklady podle požadavku Úřadu, f) je-li žadatelova bezúhonnostbezúhonnost osvědčována dokladem podle § 8 odst. 2 písm. b), musí být tento doklad připojen k žádosti. (3) Žádost o povolení musí být podána na formuláři. Vzor formuláře k žádosti o povolení stanoví prováděcí právní předpis. § 11 Rozhodnutí o vydání povolení (1) Úřad postupuje ve správním řízení o vydání povolení nezávisle na řízení vedeném jiným správním úřadem. Žadatel je jediným účastníkem řízení. (2) O vydání povolení Úřad rozhodne ve lhůtě do 90 dnů od zahájení řízení. (3) V rozhodnutí o vydání povolení Úřad uvede a) obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby, která žádá o povolení, a jméno a příjmení, trvalý pobyt osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem, b) jméno a příjmení a pobyt fyzické osoby a jméno a příjmení a pobyt jejího odborného zástupce, je-li ustanoven, c) předmět a rozsah povolení k nakládání, d) druh a množství vysoce rizikových biologických agens nebo toxinů, se kterými lze nakládat, e) podmínky, za kterých lze s vysoce rizikovými biologickými agens nebo toxiny nakládat. (4) Žádost o povolení se zamítne, pokud žadatel nesplní podmínky dané tímto zákonem, nebo by tím došlo k překročení celkového množství vysoce rizikového biologického agensbiologického agens nebo toxinutoxinu pro určité období na území České republiky; celkové množství vysoce rizikového biologického agensbiologického agens nebo toxinutoxinu pro určité období na území České republiky, které nesmí být překročeno, stanoví prováděcí právní předpis. § 12 Nové rozhodnutí o vydání povolení, zrušení a zánik povolení (1) Dojde-li ke změně údajů uvedených v rozhodnutí o vydání povolení nebo jiných skutečností významných pro výkon povolované činnosti, vydá Úřad na základě žádosti držitele povolení nové rozhodnutí. (2) Novým rozhodnutím vydaným podle odstavce 1 se původní rozhodnutí ruší. (3) Dozví-li se Úřad o změně údajů uvedených v rozhodnutí o vydání povolení nebo jiných skutečností významných pro výkon povolované činnosti a držitel povolení nepodal žádost o vydání nového rozhodnutí, Úřad jej k podání žádosti vyzve; k tomu mu stanoví lhůtu, která nesmí být kratší než 5 pracovních dnů ode dne doručení výzvy. (4) Úřad zruší povolení, jestliže jeho držitel a) získal povolení na základě nepravdivých nebo neúplných údajů, b) neplní své povinnosti stanovené tímto zákonem nebo neodstraní nedostatky zjištěné Úřadem, c) přestal splňovat podmínky rozhodné pro jeho vydání, d) o zrušení povolení písemně požádal, nebo e) přes výzvu Úřadu podle odstavce 3 nepožádal o vydání nového rozhodnutí. (5) Pokud držitel povolení nehodlá dále vykonávat povolenou činnost, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu Úřadu a současně požádá o zrušení povolení. (6) Povolení zaniká a) dnem zániku nebo smrti jeho držitele, b) prohlášením konkurzu na majetek držitele povolení, nebo c) rozhodnutím Úřadu o zrušení povolení. (7) Držitel povolení je bez zbytečného odkladu po zániku povolení povinen v souladu s tímto zákonem ukončit povolenou činnost. (8) Odvolání proti rozhodnutí o zrušení povolení nemá odkladný účinek. § 13 Povinnosti držitelů povolení Držitel povolení je zejména povinen a) nakládat s vysoce rizikovými biologickými agens a toxiny jen v rozsahu stanoveném v povolení, b) umožnit vstup na pracoviště inspektorům Úřadu, mezinárodním inspektorůmmezinárodním inspektorům a osobám přizvaným Úřadem a sdělit jim informace o rozsahu právě konaných činností a o bezpečnostních opatřeních nutných pro výkon kontroly, c) umožnit inspektorům umístění monitorovacích přístrojů ke sledování vysoce rizikových biologických agens a toxinůtoxinů a odebrání vzorků pro analýzu, d) bez zbytečného odkladu informovat Úřad o zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, e) bez zbytečného odkladu informovat Úřad o změně odborného zástupce, byl-li ustanoven, a o další důležité změně, ke které došlo při výkonu povolené činnosti, zejména o 1. změně v podmínkách pro vydání povolení, 2. organizační změně, 3. změně technického nebo technologického laboratorního a výrobního vybavení pracoviště, f) plánovanou změnu při výkonu povolené činnosti podle písmene e) ohlašovat Úřadu nejméně 30 dní před jejím provedením, g) v případě zničení vysoce rizikového biologického agens nebo toxinutoxinu postupovat způsobem, který nepředstavuje nebezpečí pro zdraví lidí nebo zvířat anebo nebezpečí pro životní prostředí, h) poskytovat vysoce rizikové biologické agensbiologické agens nebo toxintoxin pouze držiteli povolení podle § 6 odst. 1, pokud Úřad ve výjimečném odůvodněném případě na omezenou dobu rozhodnutím nestanoví jinak a pokud současně nebude ohrožen účel tohoto zákona, i) informovat dopravce vysoce rizikového biologického agensbiologického agens nebo toxinutoxinu o povaze zboží, které mu bylo svěřeno, a o bezpečném způsobu nakládání s ním a toto informování dokumentovat, j) vnitřním předpisem stanovit požadavky na zajišťování řádného výkonu činností, které souvisí s povoleným nakládáním s vysoce rizikovým biologickým agens nebo toxinemnakládáním s vysoce rizikovým biologickým agens nebo toxinem, včetně povinnosti zajistit soustavný přehled odborného zástupce o stavu provádění těchto činností, k) při zániku a zrušení povolení bez zbytečného odkladu zajistit předání vysoce rizikového biologického agensbiologického agens nebo toxinutoxinu jinému držiteli povolení nebo jeho zničení a l) bez zbytečného odkladu oznámit Úřadu únik vysoce rizikového biologického agensbiologického agens nebo toxinutoxinu do životního prostředí. § 13a Přeprava (1) Přepravovat vysoce rizikové biologické agensbiologické agens a toxintoxin lze pouze v přepravním obalu a způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem upravujícím přepravu nebezpečných věcí14). (2) Dopravce musí zajistit, aby zásilka, která obsahuje vysoce rizikové biologické agensbiologické agens nebo toxintoxin, byla přepravována, skladována při přepravě a předána příjemci způsobem znemožňujícím krádež, zneužití a ztrátu, a musí zajistit, aby se s ní neoprávněná osoba nedostala do styku. § 14 Vývoz a dovoz vysoce rizikových biologických agens a toxinů (1) Vyvézt z území České republiky a dovézt na území České republiky vysoce riziková biologická agens a toxiny může jen držitel povolení. Toto povolení nenahrazuje licenci vydanou podle zvláštního právního předpisu.6) (2) Vývoz vysoce rizikových biologických agensbiologických agens a toxinůtoxinů držitelem povolení je možný jen k účelům uvedeným v § 6 odst. 1. (3) Dovoz vysoce rizikových biologických agensbiologických agens a toxinůtoxinů držitelem povolení je možný jen k účelům uvedeným v § 6 odst. 1. (4) Vývoz a dovoz vysoce rizikových biologických agens a toxinů formou zásilek adresovaných do úschovního místa, celního skladu, svobodného pásma nebo na adresu jiné osoby, než je uvedeno v povolení, je zakázán. (5) Držitel povolení je povinen oznámit Úřadu vstup vysoce rizikových biologických agensbiologických agens nebo toxinůtoxinů na území České republiky nebo jejich opuštění území České republiky do 5 dnů ode dne uskutečnění. Oznámení se předává elektronicky. (6) Oznámení podle odstavce 5 obsahuje a) druh a množství dovezených nebo vyvezených vysoce rizikových biologických agens nebo toxinůtoxinů, b) jméno, příjmení, telefonní číslo a adresu elektronické pošty fyzické osoby, která zajišťuje dovoz nebo vývoz pro držitele povolení, c) obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu fyzické osoby, která je dodavatelem vysoce rizikových biologických agensbiologických agens nebo toxinůtoxinů nebo jejich příjemcem v zahraničí, d) datum uskutečnění dovozu nebo vývozu, e) obchodní firmu nebo název a identifikační číslo dopravce a f) celní úřad, který vedl celní řízení při dovozu nebo vývozu. (7) Vzor oznámení podle odstavce 5 stanoví prováděcí právní předpis. (8) Při vývozu vysoce rizikových biologických agens nebo toxinůtoxinů musí mít držitel povolení k dispozici písemné prohlášení zahraničního konečného uživatele, že vysoce riziková biologická agens nebo toxinytoxiny nebudou používány k výrobě nebo vývoji bakteriologických (biologických) nebo toxinových zbranítoxinových zbraní, s uvedením konkrétního účelu jejich použití. § 14a Zabezpečení vysoce rizikového biologického agens a toxinu (1) Držitel povolení je povinen chránit vysoce rizikové biologické agensbiologické agens a toxintoxin a výrobní zařízení k jeho výrobě před ztrátou, krádeží a zneužitím, a to zejména technickými prostředky nebo ostrahou. (2) Držitel povolení je povinen uložit vysoce rizikové biologické agensbiologické agens a toxintoxin v uzamčené místnosti, jejíž stěny, strop, podlaha, okna a dveře jsou z materiálu zabraňujícího vniknutí, v nepřenosné uzamykatelné schráně nebo ve zvláštním k tomu účelu určeném uzamykatelném laboratorním vybavení. (3) Držitel povolení je povinen zajistit, aby do místnosti, ve které je uloženo vysoce rizikové biologické agensbiologické agens nebo toxintoxin, samostatně vstupovaly pouze držitelem povolení určené osoby. Klíče a přístupové prostředky k této místnosti musí být uloženy odděleně od klíčů a přístupových prostředků k jiným místnostem. (4) Držitel povolení je povinen vytvořit a aktualizovat seznam osob, které mají přístup k vysoce rizikovému biologickému agensbiologickému agens nebo toxinutoxinu. (5) Držitel povolení, který provozuje pracoviště podle § 5 odst. 6, kde se nakládá s vysoce rizikovým biologickým agens nebo toxinemtoxinem, je povinen vytvořit seznam osob, které mají na toto pracoviště přístup. (6) Držitel povolení je povinen zajistit, aby všechny osoby, které mají přístup k vysoce rizikovému biologickému agensbiologickému agens nebo toxinutoxinu, byly každoročně proškoleny v oblasti zabezpečení vysoce rizikového biologického agensbiologického agens a toxinutoxinu proti zneužití, ztrátě a krádeži. § 16 Evidence a deklarace vysoce rizikových biologických agens a toxinů (1) Držitel povolení je povinen průběžně vést evidenci o nakládání s vysoce rizikovými biologickými agensbiologickými agens nebo toxinytoxiny a na požádání je předložit Úřadu. (2) Evidence musí být vedena podle pracoviště, kde se evidovaná činnost provádí, podle jednotlivých druhů a množství vysoce rizikových biologických agens nebo toxinůtoxinů. (3) Při zániku nebo zrušení povolení je držitel povolení povinen odevzdat Úřadu celou evidenci o nakládání s vysoce rizikovými biologickými agens nebo toxiny. (4) Držitel povolení je povinen předložit Úřadu deklaraci za uplynulý kalendářní rok nejpozději do 31. ledna následujícího roku. (5) Deklarace musí obsahovat a) druh a množství všech vysoce rizikových biologických agensbiologických agens a toxinůtoxinů, s nimiž je povoleno nakládat, b) název pracoviště, kde se deklarovaná činnost provádí, a jeho umístění, c) technické a technologické laboratorní a výrobní vybavení pracoviště podle písmene b) a d) informaci, zda je nakládání s vysoce rizikovými biologickými agensbiologickými agens nebo toxinytoxiny součástí národního obranného nebo bezpečnostního výzkumu. (6) Podrobnosti o vedení evidence, době jejího uchovávání a údajích obsažených v deklaraci stanoví prováděcí právní předpis. (7) Vzor deklarace stanoví prováděcí právní předpis. HLAVA IV POUŽÍVÁNÍ RIZIKOVÝCH BIOLOGICKÝCH AGENS A TOXINŮ Rizikové biologické agens a toxin § 17 (1) Nakládat s rizikovými biologickými agensbiologickými agens a toxinytoxiny na území České republiky lze jen k a) průmyslovým, zemědělským, výzkumným, zdravotnickým, farmaceutickým a dalším mírovým účelům, b) ochranným účelům, které se přímo týkají obrany proti bakteriologickým (biologickým) nebo toxinovým zbranímtoxinovým zbraním, nebo c) prevenci, identifikaci, diagnostice a léčbě nemocí, které jsou způsobeny biologickými agensbiologickými agens nebo toxinytoxiny. (2) Fyzická nebo právnická osoba, která nakládá s rizikovým biologickým agens nebo toxinemtoxinem, je povinna oznamovat Úřadu formou deklarace údaje za uplynulý kalendářní rok do 31. ledna roku následujícího. (3) Deklarace musí obsahovat a) druh a množství všech ohlášených rizikových biologických agens a toxinůtoxinů, b) pracoviště, kde se deklarovaná činnost provádí, c) technické a technologické laboratorní a výrobní vybavení pracovišť podle písmene b) a d) informaci, zda je nakládání s rizikovým biologickým agens a toxinemtoxinem součástí národního obranného nebo bezpečnostního výzkumu. (4) Pro evidenci rizikových biologických agens a toxinůtoxinů se použije obdobně § 16. (5) Seznam rizikových biologických agensbiologických agens a toxinůtoxinů stanoví prováděcí právní předpis. (6) Podrobnosti o vedení evidence, době jejího uchovávání, údajích obsažených v deklaraci a vzor deklarace stanoví prováděcí právní předpis. § 17a (1) V případě, že fyzická nebo právnická osoba hodlá poprvé nakládat s rizikovým biologickým agens nebo toxinemtoxinem, je povinna ohlásit tuto skutečnost Úřadu 14 dnů před uskutečněním tohoto nakládání. (2) Ohlašovací povinnost se vztahuje i na instalaci nového technického a technologického laboratorního a výrobního vybavení. (3) Ohlášení podle odstavce 1 musí obsahovat a) druh rizikového biologického agens nebo toxinutoxinu a b) údaje podle § 17 odst. 3 písm. b) a c). (4) Ohlašovací povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na nakládání s a) rizikovým biologickým agens nebo toxinemtoxinem při záchranných pracích a likvidačních pracích10), b) diagnostickým vzorkem obsahujícím rizikové biologické agens nebo kulturou rizikového biologického agens získanou z tohoto vzorku po dobu kratší než 30 dnů v referenční nebo diagnostické laboratoři podle zvláštního právního předpisu11), c) rizikovým biologickým agens obsaženým ve vakcíně, pokud tato vakcína není používána k výzkumnému účelu, nebo d) rizikovým toxinemtoxinem obsaženým v certifikovaném referenčním materiálu podle zákona o metrologii. (5) Kdo bez předchozího ohlášení nakládá s rizikovým biologickým agens nebo toxinemtoxinem podle odstavce 4 písm. a), je povinen ohlásit takové nakládání bez zbytečného odkladu Úřadu. (6) Vzory ohlášení podle odstavců 1 a 2 stanoví prováděcí právní předpis. § 17b (1) Právnická nebo fyzická osoba, která nakládá s rizikovým biologickým agens nebo toxinemtoxinem, oznámí Úřadu vstup rizikového biologického agensbiologického agens nebo toxinutoxinu na území České republiky nebo jeho opuštění území České republiky do 5 dnů ode dne uskutečnění. Oznámení se předává elektronicky. (2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje a) druh a množství dovezených nebo vyvezených rizikových biologických agens nebo toxinůtoxinů, b) jméno, příjmení, telefonní číslo a adresu elektronické pošty fyzické osoby, která zajišťuje dovoz nebo vývoz pro osobu nakládající s rizikovým biologickým agens nebo toxinemtoxinem, c) obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu fyzické osoby, která je dodavatelem rizikového biologického agensbiologického agens nebo toxinutoxinu nebo jeho příjemcem v zahraničí, d) datum uskutečnění dovozu nebo vývozu, e) obchodní firmu nebo název a identifikační číslo dopravce a f) celní úřad, který vedl celní řízení v případě dovozu nebo vývozu. (3) Vzor oznámení podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis. (4) Při vývozu rizikového biologického agensbiologického agens nebo toxinutoxinu musí mít osoba, která nakládá s rizikovým biologickým agens nebo toxinemtoxinem, k dispozici písemné prohlášení zahraničního konečného uživatele, že rizikové biologické agens nebo toxintoxin nebudou používány k výrobě nebo vývoji bakteriologických (biologických) nebo toxinových zbranítoxinových zbraní, s uvedením konkrétního účelu jejich použití. § 17c Zabezpečení a přeprava rizikového biologického agens a toxinu (1) Každý, kdo nakládá s rizikovým biologickým agens nebo toxinemtoxinem, je povinen a) zajistit zabezpečení rizikového biologického agens nebo toxinutoxinu proti ztrátě, zneužití nebo krádeži, a to zejména technickými prostředky, b) zajistit zničení rizikového biologického agens nebo toxinutoxinu takovým způsobem, který nepředstavuje nebezpečí pro zdraví lidí nebo zvířat anebo nebezpečí pro životní prostředí, c) oznámit bez zbytečného odkladu Úřadu únik rizikového biologického agensbiologického agens nebo toxinutoxinu do životního prostředí, d) zajistit, aby osoba, která má přístup k rizikovému biologickému agens nebo toxinutoxinu, byla každoročně proškolena v oblasti zabezpečení rizikových biologických agens a toxinůtoxinů proti zneužití, krádeži a ztrátě, a e) bez zbytečného odkladu informovat Úřad o změně, ke které došlo při výkonu ohlášené činnosti, zejména o organizační změně a změně technického nebo technologického laboratorního a výrobního vybavení pracoviště. (2) Přepravovat rizikové biologické agensbiologické agens nebo toxintoxin lze pouze v přepravním obalu a způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem upravujícím přepravu nebezpečných věcí14). HLAVA V VÝKON KONTROLY NAD DODRŽOVÁNÍM ZÁKONA § 18 Kontrola (1) Úřad vykonává kontrolu nad dodržováním tohoto zákona a dalších právních předpisů vydaných na jeho základě. (2) Úřad kontroluje a) držitele povolení k nakládání s vysoce rizikovými biologickými agens nebo toxiny podle § 11, b) osoby nakládající s rizikovými biologickými agens nebo toxiny podle § 17, nebo c) osoby, u nichž je důvodné podezření, že nakládají s vysoce rizikovými biologickými agens nebo toxiny bez povolení. (3) Kontrolu vykonává předseda Úřadu a inspektoři Úřadu (dále jen „inspektoři“); inspektory jmenuje a odvolává předseda Úřadu. (4) Pověření inspektora ke kontrole má formu průkazu vydaného Úřadem. Průkaz obsahuje a) jméno, popřípadě jména a příjmení inspektora, b) datum a místo narození inspektora, c) fotografii nebo jinou formou pořízenou podobenku inspektora, d) podpis inspektora, e) datum vydání průkazu a f) název a adresu sídla Úřadu. § 19 Součinnost s ministerstvy a jinými správními úřady Ministerstva a jiné správní úřady bez zbytečného odkladu informují Úřad o výskytu epidemií a nákaz u lidí, zvířat a rostlin, pokud je podezření, že vznikly únikem vysoce rizikových nebo rizikových biologických agensbiologických agens nebo toxinůtoxinů nebo jejich zneužitím, a v rámci své působnosti provedou opatření k jejich včasné detekci a k omezení jejich úniku. § 20 Opatření k nápravě Zjistí-li inspektoři nedostatky v činnosti kontrolované osoby, jsou oprávněni podle povahy zjištěného nedostatku a) vyžadovat, aby kontrolovaná osoba ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, nebo b) uložit kontrolované osobě provedení technických kontrol, revizí nebo zkoušek provozní způsobilosti technického a technologického laboratorního a výrobního vybavení. Přestupky § 21 (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) poruší zákaz vývoje, výroby, získávání, hromadění, držení, zpracování, použití, spotřeby, dovozu, vývozu, přepravy nebo distribuce bakteriologických (biologických) nebo toxinových zbranítoxinových zbraní nebo jiného nakládání s bakteriologickými (biologickými) nebo toxinovými zbraněmitoxinovými zbraněmi nebo nakládání se zakázanou informacínakládání se zakázanou informací včetně podpory nebo financování těchto aktivit podle § 4 odst. 1, b) poruší zákaz vývoje, výroby, získávání, hromadění, držení, dovozu, vývozu, distribuce nebo jiného nakládání s technickým a technologickým laboratorním a výrobním vybavením pro výrobu bakteriologických (biologických) nebo toxinových zbranítoxinových zbraní nebo jejich nosičů anebo projektování, výstavby nebo užívání pracovišť k jejich výrobě včetně podpory nebo financování těchto aktivit podle § 4 odst. 2, c) poruší zákaz vývoje, výroby, získávání, hromadění nebo držení biologických agens nebo toxinůtoxinů takových druhů nebo v takovém množství, které neodpovídá potřebě jejich použití pro preventivní, ochranné nebo jiné mírové účely podle § 4 odst. 3, d) neinformuje Policii České republiky o skutečnostech podle § 5 odst. 1 nebo 5, e) neinformuje Úřad o skutečnostech podle § 5 odst. 3, f) neinformuje Úřad o skutečnostech podle § 5 odst. 6, nebo g) nakládá s vysoce rizikovým biologickým agens nebo toxinemtoxinem bez povolení Úřadu podle § 6. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c), b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g), c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), nebo d) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo e). § 21a (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení podle tohoto zákona nebo držitelem takového povolení byla a toto povolení zaniklo nebo bylo zrušeno, se dopustí přestupku tím, že a) nakládá s vysoce rizikovým biologickým agens nebo toxinemtoxinem v rozsahu, který není stanoven v povolení, b) neposkytne Úřadu součinnost podle § 13 písm. b) nebo c), c) neinformuje Úřad bez zbytečného odkladu o skutečnosti podle § 13 písm. d) až f) nebo l) nebo podle § 14 odst. 5, d) postupuje v případě zničení vysoce rizikového biologického agens nebo toxinutoxinu v rozporu s § 13 písm. g), e) poskytne vysoce rizikové biologické agensbiologické agens nebo toxintoxin osobě v rozporu s § 13 písm. h), f) neinformuje dopravce vysoce rizikového biologického agens nebo toxinutoxinu o skutečnostech podle § 13 písm. i) nebo takové informování nezdokumentuje, g) nestanoví vnitřním předpisem požadavky podle § 13 písm. j), h) nezajistí při zániku nebo zrušení povolení bez zbytečného odkladu předání vysoce rizikového biologického agensbiologického agens nebo toxinutoxinu jinému držiteli povolení nebo jeho zničení podle § 13 písm. k), nebo i) přepravuje vysoce rizikové biologické agensbiologické agens nebo toxintoxin v rozporu s § 13a odst. 1. (2) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení podle tohoto zákona nebo držitelem takového povolení byla a toto povolení zaniklo nebo bylo zrušeno, se dopustí přestupku tím, že a) vyveze nebo doveze vysoce rizikové biologické agens nebo toxintoxin k jinému účelu, nežli uvedenému v § 14 odst. 2 nebo 3, b) nemá při vývozu rizikového biologického agens nebo toxinutoxinu písemné prohlášení zahraničního konečného uživatele podle § 14 odst. 8, c) nezajistí ochranu vysoce rizikového biologického agensbiologického agens nebo toxinutoxinu anebo výrobního zařízení k jejich výrobě před ztrátou, krádeží nebo zneužitím podle § 14a odst. 1, d) neuloží vysoce rizikové biologické agens nebo toxintoxin podle § 14a odst. 2, e) nezajistí, aby do místnosti, ve které je uloženo vysoce rizikové biologické agensbiologické agens nebo toxintoxin, samostatně vstupovaly pouze držitelem povolení určené osoby nebo neuloží klíče nebo přístupové prostředky podle § 14a odst. 3, f) nevytvoří nebo neaktualizuje seznam osob, které mají přístup k vysoce rizikovému biologickému agensbiologickému agens nebo toxinutoxinu podle § 14a odst. 4, g) nevytvoří seznam osob, které mají přístup na pracoviště s vysoce rizikovým biologickým agens nebo toxinemtoxinem podle § 14a odst. 5, nebo h) nezajistí, aby osoba, která má přístup k vysoce rizikovému biologickému agensbiologickému agens nebo toxinutoxinu, byla každoročně proškolena podle § 14a odst. 6. (3) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení podle tohoto zákona nebo držitelem takového povolení byla a toto povolení zaniklo nebo bylo zrušeno, se dopustí přestupku tím, že a) nevede evidenci o nakládání s vysoce rizikovými biologickými agensbiologickými agens nebo toxinytoxiny nebo ji na požádání nepředloží Úřadu podle § 16 odst. 1, b) neodevzdá při zániku nebo zrušení povolení celou evidenci o nakládání s vysoce rizikovými biologickými agens nebo toxinynakládání s vysoce rizikovými biologickými agens nebo toxiny Úřadu podle § 16 odst. 3, nebo c) nepředloží Úřadu deklaraci podle § 16 odst. 4. (4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), g) až i), odstavce 2 písm. c) až e) nebo odstavce 3 písm. a), c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) až f) nebo odstavce 2 písm. f) až h) nebo odstavce 3 písm. b) nebo c), nebo d) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b). § 21b (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která nakládá s rizikovými biologickými agensbiologickými agens nebo toxinytoxiny, se dopustí přestupku tím, že a) neoznámí Úřadu skutečnosti podle § 17 odst. 2, § 17b odst. 1 nebo § 17c odst. 1 písm. c), b) nesplní ohlašovací povinnost podle § 17a odst. 1 nebo 2, c) nevede evidenci o nakládání s rizikovým biologickým agens nebo toxinemnakládání s rizikovým biologickým agens nebo toxinem podle § 17 odst. 4, d) nemá při vývozu rizikového biologického agens nebo toxinutoxinu k dispozici písemné prohlášení zahraničního konečného uživatele podle § 17b odst. 4, e) přepravuje rizikové biologické agensbiologické agens nebo toxintoxin v rozporu s § 17c odst. 2, f) nezajistí zabezpečení rizikového biologického agens nebo toxinutoxinu proti ztrátě, zneužití nebo krádeži podle § 17c odst. 1 písm. a), g) nezajistí zničení rizikového biologického agens nebo toxinutoxinu podle § 17c odst. 1 písm. b), h) nezajistí, aby osoba, která má přístup k rizikovému biologickému agensbiologickému agens nebo toxinutoxinu, byla každoročně proškolena podle § 17c odst. 1 písm. d), nebo i) neinformuje bez zbytečného odkladu Úřad o organizační změně nebo o změně technického nebo technologického vybavení pracoviště podle § 17c odst. 1 písm. e). (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c), e) až g) nebo i), b) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), nebo c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d). § 21c (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je dopravcem vysoce rizikových biologických agensbiologických agens nebo toxinůtoxinů, se dopustí přestupku tím, že nezajistí, aby a) zásilka obsahující vysoce rizikové biologické agensbiologické agens nebo toxintoxin byla přepravována, skladována při přepravě nebo předána příjemci způsobem znemožňujícím krádež, zneužití nebo ztrátu podle § 13a odst. 2, nebo b) se neoprávněná osoba nedostala do styku se zásilkou obsahující vysoce rizikové biologické agensbiologické agens nebo toxintoxin podle § 13a odst. 2. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 100 000 Kč. § 21d (1) Promlčecí doba činí 5 let. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 8 let od jeho spáchání. (2) Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad. (3) Pokuty za přestupky vybírá Úřad. (4) Sazba pokuty za přestupek podle tohoto zákona se zvyšuje na dvojnásobek, jestliže je týž přestupek spáchán opakovaně. Přestupek je spáchán opakovaně, pokud ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za týž přestupek nabylo právní moci, neuplynul 1 rok. HLAVA VI USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ § 22 (1) Úřad vydá vyhlášku k provedení § 6 odst. 4, § 10 odst. 3, § 11 odst. 4, § 14 odst. 7, § 16 odst. 6 a 7, § 17 odst. 5 a 6, § 17a odst. 6 a § 17b odst. 3. (2) Žádost o udělení povolení, jakož i splnění ohlašovací povinnosti předložením deklarace podle tohoto zákona jsou právnické a fyzické osoby, které provozují činnosti upravené tímto zákonem podle dosavadních předpisů, povinny předat Úřadu nejpozději do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (3) Splněním deklarační povinnosti je zachováno právo nakládat s rizikovými biologickými agens a toxinytoxiny. (4) Právnická osoba nebo fyzická osoba, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nakládala s vysoce rizikovými biologickými agensbiologickými agens nebo vysoce rizikovými toxinytoxiny při podnikání na základě živnostenského oprávnění, může tak činit nejdéle 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (5) Právnická osoba nebo fyzická osoba, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nakládala s rizikovými biologickými agens nebo rizikovými toxinytoxiny při podnikání na základě živnostenského oprávnění, může tak činit nadále, pokud do 14 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona splní ohlašovací povinnost podle § 17. ČÁST DRUHÁ ZMĚNA ŽIVNOSTENSKÉHO ZÁKONA § 23 V zákoně č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb. a zákona č. 174/2002 Sb., se v § 3 odst. 3 na konci písmene ae) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno af), které včetně poznámky pod čarou č. 23m) zní: „af) nakládání s vysoce rizikovým a rizikovým biologickým agens a toxinem.23m) 23m) Zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST § 24 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 7 odst. 2 a § 8 odst. 2 písm. b), která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r. 1) Úmluva o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o jejich zničení vyhlášená pod č. 96/1975 Sb. 2) Například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2a) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 3) Například vyhláška č. 89/2001 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli. 5) Například vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR). 5a) Například Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), přijatá v Ženevě dne 30. září 1957, vyhlášená pod č. 4/1987 Sb., ve znění pozdějších změn vyhlášených pod č. 159/1997 Sb., č. 186/1998 Sb., č. 54/1999 Sb., č. 93/2000 Sb. m. s., č. 6/2002 Sb. m. s. a č. 65/2003 Sb. m. s. 6) Zákon č. 21/1997 Sb., o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním režimům. 6b) Například zákon č. 21/1997 Sb., o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním režimům. 10) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 11) Například zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. 12) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. 13) Zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), vyhlášená pod č. 64/1987 Sb. Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů. Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), vyhlášená pod č. 8/1985 Sb. Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN), vyhlášená pod č. 102/2011 Sb. m. s.
Zákon č. 282/2002 Sb.	Zákon č. 282/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 6. 2002, datum účinnosti 28. 6. 2002, částka 102/2002 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 28. 6. 2002 282 ZÁKON ze dne 30. května 2002, kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou Čl. I Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb. a zákona č. 188/1999 Sb., se mění takto: 1. § 1 až 3 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 1) a 2) znějí: „§ 1 (1) Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropských společenství1) a závazky vyplývajícími z členství České republiky ve Světové obchodní organizaci1) státní podporu vývozu poskytovanou formou pojištění vývozních úvěrových rizik, podpořeného financování a úhrady úrokových rozdílů. (2) Pojištěním vývozních úvěrových rizik se pro účely tohoto zákona rozumí a) pojištění krátkodobých vývozních úvěrů proti nezaplacení v důsledku teritoriálních nebo kombinovaných teritoriálních a tržně nezajistitelných komerčních rizik, b) pojištění dlouhodobých vývozních úvěrů proti nezaplacení v důsledku teritoriálních nebo kombinovaných teritoriálních a tržně nezajistitelných komerčních rizik, nebo nezaplacení v důsledku tržně nezajistitelných komerčních rizik, c) pojištění investic českých právnických osob v zahraničí proti teritoriálním rizikům, především proti riziku zamezení převodu výnosu z investice, vyvlastnění, nebo politicky motivovaného násilného poškození, d) pojištění proti ztrátám vývozců spojeným s přípravou a realizací obchodních činností, e) pojištění úvěrů poskytnutých výrobci nebo vývozci na financování výroby určené pro vývoz proti riziku nesplacení úvěru v důsledku neschopnosti výrobce nebo vývozce splnit podmínky smlouvy o vývozu, f) pojištění bankovních záruk nebo jiných služeb poskytnutých bankou vývozce zahraniční osobě za vývozce proti riziku nesplnění smluvních závazků vývozce ze smlouvy o vývozu, g) pojištění rizik kurzové ztráty české koruny vůči cizím měnám vzniklé v případě pojistného plnění v důsledku rozdílu kurzu platného při sjednání pojistné smlouvy a kurzu platného při výplatě pojistného plnění, h) zajišťovací činnost2) vůči zahraničním úvěrovým pojišťovnám ve vztahu k pojištění poskytnutému podle písmen a), b) a f) v souvislosti s účastí vývozce na dodávkách zboží nebo poskytnutí služeb dovozci uskutečněných zahraniční osobou, a to v rozsahu podílu vývozce na těchto dodávkách. (3) Podpořeným financováním se pro účely tohoto zákona rozumí krátkodobé a dlouhodobé financování a poskytování vývozních úvěrů, úvěrů na financování výroby pro vývoz, úvěrů na investice a na projektové financování a krátkodobé a dlouhodobé poskytování finančních služeb souvisejících s vývozem za podmínek tohoto zákona formou a) refinančních úvěrů bance vývozce na financování vývozu, bance vývozce a bance výrobce na financování výroby pro vývoz, bance investora na financování investice, bance vývozce na projektové financování a přímých úvěrů vývozci nebo zahraniční osobě na financování vývozu, vývozci a výrobci na financování výroby pro vývoz, investorovi na financování investice a vývozci na projektové financování, b) finančních služeb souvisejících s vývozem, které zahrnují především 1. bankovní záruky, 2. otevírání akreditivů a platební styk a zúčtování, 3. zajišťovací operace, 4. financování místních nákladů v zemi sídla nebo trvalého pobytu dovozce. (4) Úhradou úrokových rozdílů se pro účely tohoto zákona rozumí poskytování dotace na krytí části úrokových rozdílů vzniklých vývozcům z nižších úrokových výnosů jimi poskytovaných dodavatelských úvěrů se splatností delší než dva roky ve srovnání s úrokovými náklady vývozců, spojenými s financováním těchto úvěrů. § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) bankou investora banka, pobočka zahraniční banky nebo finanční instituce,1b) která poskytuje investorovi nebo zahraniční osobě úvěr související s investicí, b) bankou výrobce banka, pobočka zahraniční banky nebo finanční instituce,1b) která poskytuje výrobci úvěr související s výrobou zboží nebo s poskytováním služeb určených pro následný vývoz, c) bankou vývozce banka, pobočka zahraniční banky nebo finanční instituce,1b) která poskytuje vývozci nebo zahraniční osobě úvěr související s vývozem, d) dodavatelským úvěrem poskytnutí časového odstupu mezi splněním závazku vývozce a povinností dovozce zaplatit vývozci za jeho plnění poskytnuté dovozci vývozcem podle smlouvy o vývozu, e) dovozcem zahraniční osoba, která uskutečňuje dovoz z České republiky, f) financováním výroby pro vývoz financování výroby zboží a služeb před uskutečněním jejich vývozu, g) finančními službami souvisejícími s vývozem činnosti vykonávané Českou exportní bankou, a. s., (dále jen „exportní banka“) na základě bankovní licence podle zvláštního zákona,1b) které souvisejí s vývozem, h) finančními trhy domácí a zahraniční peněžní a kapitálové trhy, i) finančními zdroji finanční prostředky získané především vydáním dluhopisů, prodejem dluhopisů nebo na základě smluv o úvěru, j) hodnotou vývozu cena sjednaná ve smlouvě o vývozu, k) investicí finanční prostředky nebo jiné penězi ocenitelné hodnoty nebo majetková práva vynaložená na dobu nejméně tří let právnickou osobou se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem podle obchodního zákoníku, za účelem založení, získání nebo zvýšení podílu v právnické osobě se sídlem mimo území České republiky nebo za účelem rozšíření podnikání této právnické osoby, l) investorem právnická osoba se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem podle obchodního zákoníku a která vynakládá investici, m) kapitálovými trhy domácí a zahraniční trhy se splatností poskytovaných finančních zdrojů delších než jeden rok, n) komerčním rizikem riziko nezaplacení pohledávky z vývozního úvěru zahraničním soukromoprávním dlužníkem z důvodu její platební neschopnosti nebo platební nevůle, o) místními náklady výdaje na služby a zboží, které je nutné vynaložit v zemi konečného určení vývozu v souladu se smlouvou o vývozu nebo smlouvou mezi dovozcem a zahraniční osobou, buď pro uskutečnění vývozu nebo pro dokončení projektu nebo díla, na kterém se vývozce účastní v souvislosti se smlouvou o vývozu, a které nebudou financovány za výhodnějších podmínek, než jsou podmínky, za kterých bude financován vývozní úvěr, přičemž jejich výše nesmí překročit výši hotovostní platby placené dovozcem vývozci v souladu se smlouvou o vývozu, p) odběratelským úvěrem úvěr poskytovaný na financování smlouvy o vývozu podle smlouvy o úvěru uzavřené mezi bankou, pobočkou zahraniční banky nebo finanční institucí1b) jako věřitelem a dlužníkem, r) ostatními operacemi operace související se získáním finančních zdrojů k zabezpečení likvidity exportní banky, včetně zajišťovacích operací, s) pojistnou angažovaností souhrn hodnot pojištěných vývozních úvěrových rizik z uzavřených pojistných smluv v nominální výši, včetně úroků a smluvních poplatků, a ze zajišťovací činnosti, snížený o hodnotu rizik, která již zanikla, a hodnot smluv o příslibu pojištění ve výši 50 % jejich nominální hodnoty, t) projektovým financováním poskytnutí úvěru, který je splácen výnosy a příjmy z činnosti zahraniční osoby zřízené za účelem realizace projektu, u) přímým úvěrem úvěr poskytovaný exportní bankou výrobci, vývozci, investorovi nebo zahraniční osobě, v) refinančním úvěrem úvěr poskytovaný exportní bankou bance výrobce, bance vývozce nebo bance investora, w) smlouvou o vývozu smlouva uzavřená mezi vývozcem a dovozcem o vývozu zboží nebo služeb, nebo o vývozu zboží a služeb, x) teritoriálním rizikem riziko nezaplacení pohledávky z vývozního úvěru z důvodu mimořádných a nahodilých událostí v zemi, do níž je vyváženo, nebo v zemi, z níž má být úhrada pohledávky provedena, anebo ve třetí zemi, jako jsou platební nevůle veřejnoprávního dlužníka, rozhodnutí třetí země, zákaz plateb (moratorium), nemožnost nebo zdržení převodu finančních prostředků, rozhodnutí orgánů v zemi dlužníka, rozhodnutí orgánů v zemi pojistitele nebo pojištěného a okolnosti představující vyšší moc, y) tržně nezajistitelnými komerčními riziky komerční rizika, která nelze zajistit na trhu soukromého komerčního úvěrového zajištění za podmínek běžných na mezinárodních trzích, z) veřejnoprávním dlužníkem osoba pověřená výkonem státní moci nebo veřejné správy, která nemůže být právně prohlášena neschopnou plnit své závazky, ostatní osoby se považují za soukromoprávní dlužníky, aa) výrobcem fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem podle obchodního zákoníku a která vyrábí zboží nebo poskytuje služby nebo vyrábí zboží a poskytuje služby určené pro následný vývoz, bb) vývozcem fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem podle obchodního zákoníku a uskutečňuje vývoz, cc) vývozem dodání zboží nebo poskytnutí služeb nebo dodání zboží a poskytnutí služeb dovozci podle smlouvy o vývozu za účelem užití mimo území České republiky, dd) vývozním úvěrem dodavatelský úvěr a odběratelský úvěr, ee) zahraniční osobou fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, ff) zahraniční úvěrovou pojišťovnou zahraniční osoba, která poskytuje pojištění úvěrů s podporou členského státu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, gg) zajišťovacími operacemi operace směřující k omezení zejména měnových, úrokových a jiných rizik. § 3 Podmínky pojištění vývozních úvěrových rizik, poskytnutí podpořeného financování a úhrady úrokových rozdílů (1) Při pojišťování vývozních úvěrových rizik a při podpořeném financování se posuzuje hledisko rizika návratnosti vývozního úvěru s ohledem na platební schopnost zahraniční osoby v postavení dlužníka a země, ze které má být úhrada pohledávky provedena nebo do níž má směřovat investice; u poskytovaných úvěrů a bankovních záruk se posuzuje hledisko rizik návratnosti, zejména platební schopnosti dlužníka a schopnosti vývozce splnit podmínky smlouvy o vývozu. (2) Poskytnutí podpořeného financování, s výjimkou finančních služeb souvisejících s vývozem podle § 1 odst. 3 písm. b) bodů 2 a 3, a úhrada úrokových rozdílů jsou podmíněny pojištěním vývozních úvěrových rizik pojistitelných Exportní garanční a pojišťovací společností, a. s., (dále jen „exportní pojišťovna“) podle § 1 odst. 2, pokud není Ministerstvem financí v dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu udělen souhlas s jiným zabezpečením rizik uvedených v § 1 odst. 2. 1) Směrnice Rady 98/29/ES ze dne 7. května 1998 o harmonizaci hlavních podmínek týkajících se pojišťování vývozních úvěrů pro transakce se střednědobým a dlouhodobým pojištěním. Rozhodnutí Rady 2001/76/ES ze dne 22. prosince 2000 nahrazující rozhodnutí ze dne 4. dubna 1978 o používání jistých zásad v rámci státem podporovaných vývozních úvěrů – Ujednání o pravidlech pro státem podporované vývozní úvěry. Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních publikovaná ve sdělení Ministerstva zahraničních věcí uveřejněném ve Sbírce zákonů pod č. 191/1995 Sb. 2) § 2 písm. d) zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).“. 2. V § 4 odst. 1 větě druhé se slova „ústředních orgánů státní správy2a)“ nahrazují slovem „ministerstev“ a ve větě třetí se slova „Ústřední orgány státní správy“ nahrazují slovem „Ministerstva“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 2a) se včetně odkazů na tuto poznámku zrušuje. 3. V § 4 odst. 1 větě čtvrté se slova „zvláštního zákona3)“ nahrazují slovy „zvláštního zákona upravujícího pojišťovnictví3)“. Poznámka pod čarou č. 3) zní: „3) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 4 odst. 1 větě poslední se slova „mimo náležitosti uvedené ve zvláštním zákoně4)“ nahrazují slovy „kromě náležitostí stanovených v obchodním zákoníku“. Poznámka pod čarou č. 4) se včetně odkazů na tuto poznámku zrušuje. 5. V § 4 odstavec 2 zní: „(2) Exportní pojišťovna nesmí zakládat právnické osoby ani nabývat podíly v právnických osobách, s výjimkou a) exportní banky, b) nabytí podílu v právnické osobě, která je dlužníkem, po dobu nezbytně nutnou k zajištění vymahatelnosti pohledávek vůči dlužníkovi, c) právnické osoby, v níž je exportní pojišťovna většinovým společníkem, jejímž předmětem podnikání je pojišťovací a zajišťovací činnost v odvětví pojištění úvěru a činnosti související s pojišťovací nebo zajišťovací činností podle zvláštního zákona upravujícího pojišťovnictví,3) s výjimkou pojištění podle tohoto zákona; k založení takové právnické osoby je třeba předchozího souhlasu Ministerstva financí. Na tuto právnickou osobu se nevztahuje státní podpora vývozu podle tohoto zákona.“. 6. V § 4 odst. 3 větě první se slovo „Fondy5)“ nahrazuje slovem „Fondy“ a poznámka pod čarou č. 5) se zrušuje. 7. V § 4 odst. 3 větě třetí se slovo „předpisy5a)“ nahrazuje slovy „právními předpisy upravujícími tvorbu rezerv pro pojišťovny a pro účely zjištění základu daně z příjmů,5a) přičemž vyrovnávací rezervu pro pojištění vývozních úvěrových rizik podle § 1 odst. 2 tvoří exportní pojišťovna odděleně“. Poznámka pod čarou č. 5a) zní: „5a) Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 75/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).“. 8. V § 4 odstavec 4 zní: „(4) Při pojištění vývozních úvěrových rizik exportní pojišťovna předkládá Ministerstvu financí ke schválení základní ekonomické parametry jednotlivých nově zaváděných typů pojištění vývozních úvěrových rizik, zejména jejich obchodní plán; přitom zabezpečuje hospodárné využití dotací ze státního rozpočtu a státní záruky.“. 9. V § 4 odst. 8 písmeno a) zní: „a) údaje o exportní pojišťovně, především o výši jejího základního kapitálu, změnách ve složení ministerstev, která vykonávají akcionářská práva státu, změnách ve složení představenstva a dozorčí rady, a dále bilanci exportní pojišťovny,“. 10. V § 5 nadpis zní: „Náležitosti žádosti o pojištění vývozních úvěrových rizik“. 11. V § 5 odst. 1 se za slova „předkládá vývozce“ vkládají slova „, výrobce, investor, banka výrobce, exportní banka“. 12. V § 5 odst. 2 úvodní větě se slova „podle odstavce 1“ nahrazují slovy „o pojištění vývozních úvěrových rizik“ a za slovy „je povinen uvést“ se doplňuje slovo „nejméně“. 13. V § 5 odst. 2 písm. b) se slova „obchodního jmění a případnou účast zahraničních osob na jeho podnikání“ nahrazují slovy „obchodního majetku a strukturu svých společníků“. 14. V § 5 odst. 2 písm. c) se slovo „předmětu“ zrušuje a na konci textu písmene c) se doplňují slova „a rozsah bankovní záruky nebo jiných bankovních služeb poskytovaných v souvislosti s vývozem“. 15. V § 5 se tečka za písmenem d) nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) další údaje uvedené v pojistných podmínkách exportní pojišťovny.“. 16. V § 5 odst. 3 se za slovo „žádosti“ vkládají slova „o pojištění vývozních úvěrových rizik“. 17. V § 6 se v nadpisu slovo „Zvýhodněné“ nahrazuje slovem „Podpořené“. 18. V § 6 odst. 1 větách první a druhé se slovo „zvýhodněného“ nahrazuje slovem „podpořeného“. 19. V § 6 odst. 1 větě třetí se slova „ústředních orgánů státní správy2a)“ nahrazují slovem „ministerstev“ a ve větě čtvrté se slova „Ústřední orgány státní správy“ nahrazují slovem „Ministerstva“. 20. V § 6 odst. 1 větě páté se slova „zvláštních zákonů9)“ nahrazují slovy „zvláštních zákonů upravujících bankovnictví9)“. 21. V § 6 odst. 1 větě šesté se slova „mimo náležitosti uvedené ve zvláštním zákoně4)“ nahrazují slovy „kromě náležitostí stanovených v obchodním zákoníku“. 22. V § 6 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 8a) zní: „(2) Exportní banka provozuje podpořené financování podle § 1 odst. 3 a provádí související činnosti v souladu s bankovní licencí vydanou podle zvláštního zákona.1b) Exportní banka provozuje podpořené financování za podmínek běžných na mezinárodních trzích pro státem podporované vývozní úvěry a pro finanční služby související s vývozem.8a) Zdroje pro podpořené financování získává exportní banka především na finančních trzích. 8a) Například Rozhodnutí Rady 2001/77/EC ze dne 22. prosince 2000 o uplatňování zásad rámcové dohody o projektovém financování v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů. Rozhodnutí Rady 2001/76/EC z 22. prosince 2000 nahrazující rozhodnutí ze dne 4. dubna 1978 o používání jistých zásad v rámci státem podporovaných vývozních úvěrů - Ujednání o pravidlech pro státem podporované vývozní úvěry.“. Poznámka pod čarou č. 10) se zrušuje. 23. V § 6 odstavec 3 zní: „(3) Exportní banka nesmí mít podíl v právnických osobách, s výjimkou a) právnických osob, jejichž předmětem činnosti je poskytování a převod mezibankovních plateb a přenos mezibankovních informací, b) podílů v právnických osobách, které exportní banka získá a drží nejvýše do jednoho roku od jejich nabytí v souvislosti s uplatněním zajištění sjednaného podle § 8 odst. 5, c) právnické osoby založené na dobu určitou za účelem zabezpečení poskytnutí podpořeného financování a získání finančních zdrojů, kde je nebo má být exportní banka v okamžiku nabytí podílu většinovým společníkem; k získání podílu v takové právnické osobě je třeba předchozího souhlasu Ministerstva financí.“. 24. V § 6 odst. 6 úvodní větě se za slovo „žádosti“ vkládají slova „o úhradu úrokových rozdílů“. 25. V § 6 odst. 6 písmeno b) zní: „b) výši svého čistého obchodního majetku a strukturu svých společníků,“. 26. V § 6 odst. 6 písm. c) se slovo „předmětu“ zrušuje. 27. V § 6 odst. 6 písm. g) se slovo „vývozní“ zrušuje. 28. V § 6 odst. 7 písm. c) se slovo „zvýhodněné“ nahrazuje slovem „podpořené“. 29. V § 6 odst. 8 větě první se slova „písm. b) bodu 2“ nahrazují slovy „odst. 5“ a ve větě třetí se slovo „vývozního“ zrušuje. 30. V § 6 odst. 10 se slova „odst. 5“ nahrazují slovy „odst. 6“. 31. V § 6 odstavec 12 zní: „(12) Na úhradu ztrát exportní banky vyplývajících z provozování podpořeného financování, na jehož poskytnutí bylo sjednáno pojištění nebo zabezpečení splácení v souladu s § 3 odst. 2, jsou poskytovány dotace ze státního rozpočtu. Ztráty jsou tvořeny rozdíly mezi zúčtovanými úrokovými výnosy spojenými s poskytováním podpořeného financování a s dočasným využitím finančních zdrojů pro podpořené financování a zúčtovanými úrokovými náklady na získání těchto zdrojů, poplatky písemně sjednanými mezi věřitelem a exportní bankou, spojenými se získáváním těchto finančních zdrojů, náklady na tvorbu rezerv a opravných položek podle zvláštních právních předpisů upravujících tvorbu rezerv a opravných položek pro banky, rozdíly mezi výnosy z operací s finančními deriváty a náklady spojenými s těmito operacemi, rozdíly měnových kurzů a ostatními náklady, které byly exportní bankou prokazatelně vynaloženy při získávání finančních zdrojů. Žádost o poskytnutí dotace na úhradu ztráty předkládá exportní banka Ministerstvu financí. Způsob a postup při předkládání žádosti o poskytnutí dotace na úhradu ztráty a způsob úhrady poskytnuté dotace stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.“. 32. V § 6 se odstavec 13 zrušuje. Dosavadní odstavce 14 až 18 označují jako odstavce 13 až 17. 33. V § 6 odstavec 13 zní: „(13) Pokud exportní banka výjimečně překročí limity úvěrové angažovanosti stanovené podle zvláštních zákonů upravujících bankovnictví9) a tuto skutečnost oznámí bezodkladně České národní bance, může Česká národní banka v odůvodněných případech poskytnout exportní bance lhůtu k tomu, aby dosáhla souladu s těmito limity.“. Poznámka pod čarou č. 11) se zrušuje. 34. V § 6 odst. 14 věta první zní: „Při podpořeném financování postupuje exportní banka podle všeobecných obchodních podmínek.“. 35. V § 6 odst. 14 větě druhé se slova „a úvěrů bance výrobce“ zrušují a slova „vývozců a bank výrobců“ se nahrazují slovy „, kterým jsou refinanční úvěry poskytovány“. 36. V § 6 odst. 15 se slova „podle odstavce 15“ nahrazují slovy „podle odstavce 14“ a slova „v dohodě s Českou národní bankou“ se zrušují. 37. V § 6 odst. 16 úvodní větě se slovo „zvýhodněném“ nahrazuje slovem „podpořeném“. 38. V § 6 odst. 16 písm. a) se slovo „jmění“ nahrazuje slovem „kapitálu“, slova „ústředních orgánů, které“ slovy „ministerstev, která“ a za slovo „práva“ se vkládá slovo „státu“. 39. V § 6 odst. 16 písm. b) se slovo „zvýhodněného“ nahrazuje slovem „podpořeného“ a slovo „zvýhodněném“ slovem „podpořeném“. 40. V § 6 odstavec 17 zní: „(17) Uplatněním výjimek podle odstavce 3 nejsou dotčena ustanovení zvláštního zákona o omezení bank při nabývání a držení podílů v právnických osobách.1b)“. Poznámka pod čarou č. 12) se zrušuje. 41. § 7 včetně nadpisu zní: „§ 7 Náležitosti žádosti o podpořené financování (1) Žádost o podpořené financování, spojené s jednotlivým vývozem, předkládá žadatel exportní bance. Žadatelem o podpořené financování může být pouze banka vývozce, banka výrobce, banka investora, zahraniční osoba, vývozce, investor nebo výrobce. (2) V žádosti o podpořené financování je žadatel povinen uvést a) náležitosti uvedené v § 5 odst. 2 písm. a) až d), b) další údaje uvedené ve všeobecných obchodních podmínkách exportní banky, c) identifikační údaje6) o bance vývozce, bance investora nebo o bance výrobce, nejsou-li žadateli o podpořené financování, kterým má být poskytnuto podpořené financování. (3) Žadatel o podpořené financování, kterému má být toto financování poskytnuto, je povinen poskytnout exportní bance údaje o svém základním kapitálu, o své bilanci a další údaje rozhodné pro posouzení jeho schopnosti zabezpečit návratnost poskytnutého podpořeného financování. (4) Na základě předložené žádosti o podpořené financování může exportní banka uzavřít smlouvu o poskytnutí úvěru, smlouvu o poskytnutí jiné finanční služby související s vývozem nebo smlouvu o příslibu úvěru nebo smlouvu o příslibu poskytnutí finančních služeb souvisejících s vývozem.8) (5) Na podpořené financování není právní nárok.“. 42. V § 8 odst. 1 písm. a) se slova „písm. a)“ nahrazují slovy „odst. 2“. 43. V § 8 odst. 4 se slova „který Ministerstvo financí uděluje v dohodě s Českou národní bankou,“ zrušují. 44. V § 8 odstavec 5 zní: „(5) K zajištění splácení poskytnutého podpořeného financování s výjimkou refinančních úvěrů je exportní banka povinna sjednat zajištění.“. 45. V § 8 odst. 6 se slovo „zvýhodněným“ nahrazuje slovy „s podpořeným“. 46. Za § 8 se doplňuje § 9, který včetně poznámky pod čarou č. 14) zní: „§ 9 Poskytování státní podpory podle tohoto zákona musí být v souladu se zvláštním zákonem upravujícím veřejnou podporu.14) 14) Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, ve znění zákona č. 130/2002 Sb.“. Čl. II Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá z pozdějších zákonů. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu Čl. III V § 3 odst. 5 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 58/1995 Sb. a zákona č. 239/2001 Sb., se slovo „zvýhodněného“ nahrazuje slovem „podpořeného“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r.
Zákon č. 285/2002 Sb.	Zákon č. 285/2002 Sb. Zákon o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon) Vyhlášeno 28. 6. 2002, datum účinnosti 1. 9. 2002, částka 103/2002 * ČÁST PRVNÍ - DAROVÁNÍ, ODBĚRY A TRANSPLANTACE TKÁNÍ A ORGÁNŮ (§ 1 — § 32) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění (§ 34 — § 34) * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře (§ 38 — § 38) * ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST (§ 39 — § 39) k zákonu č. 285/2002 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2024 (277/2019 Sb.) 285 ZÁKON ze dne 30. května 2002 o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ DAROVÁNÍ, ODBĚRY A TRANSPLANTACE TKÁNÍ A ORGÁNŮ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie21) a stanoví pravidla pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidských orgánůorgánů (dále jen „orgánorgán“) určených k transplantacitransplantaci do lidského těla za účelem zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví, a to při jejich darovánídarování, vyšetřování, charakterizaci, odběruodběru, konzervacikonzervaci, převozu a transplantacitransplantaci. (2) Tento zákon dále upravuje podmínky darovánídarování, odběrůodběrů a transplantacítransplantací tkání, buněk a orgánůorgánů prováděných výhradně za účelem poskytování zdravotních služeb1). Jde-li o jakost a bezpečnost tkání a buněktkání a buněk, postupuje se podle zákona upravujícího lidské tkáně a buňkytkáně a buňky7a). § 2 Základní pojmy Pro účely tohoto zákona se rozumí a) orgánemorgánem samostatná a životaschopná část lidského těla tvořená strukturovaným uspořádáním různých tkání, která má zachovánu svoji strukturu, cévní zásobení a schopnost vykonávat fyziologické funkce s významnou mírou autonomie; za orgánorgán se rovněž považuje část orgánuorgánu, má-li v lidském těle sloužit stejnému účelu jako celý orgánorgán, při zachování požadavků na strukturu a cévní zásobení, b) tkáněmi a buňkamitkáněmi a buňkami stavební součásti lidského těla včetně pozůstatků získaných při chirurgických operacích, dále krvetvorné buňky získané z kostní dřeně, z periferní a pupečníkové krve, s výjimkou orgánůorgánů, krve a jejích složek, pohlavních buněk, embryonálních a fetálních tkání a orgánůorgánů, vlasů, nehtů, placenty a odpadových produktů tělního metabolismu (dále jen „tkáň“), c) možným dárcemmožným dárcem pacient, u něhož se s ohledem na jeho zdravotní stav předpokládá smrtsmrt a možnost odběruodběru tkáně nebo orgánu, nebo tělo zemřelé osoby, u níž byla prokázána smrtsmrt a u níž se předpokládá možnost odběruodběru tkáně nebo orgánu, d) dárcemdárcem osoba, která daruje orgánorgán nebo tkáň, ať už k darovánídarování dojde během života této osoby nebo po její smrtismrti, e) smrtísmrtí nevratná ztráta funkce celého mozku, včetně mozkového kmene, nebo nevratná zástava krevního oběhu, f) čekatelemčekatelem osoba evidovaná v Národním registru osob čekajících na transplantacitransplantaci orgánů, g) příjemcempříjemcem osoba přijímající transplantovaný orgánorgán nebo tkáň, h) odběremodběrem všechny zákroky nutné pro získání tkání nebo orgánůorgánů určených pro transplantacitransplantaci včetně vyšetření za účelem posouzení zdravotní způsobilosti dárcedárce a jeho přípravy na odběrodběr, i) darovánímdarováním darovánídarování orgánuorgánu nebo tkáně k transplantacitransplantaci, j) transplantacítransplantací proces směřující k obnovení specifických funkcí lidského organismu přenosem orgánuorgánu nebo tkáně od dárcedárce do těla příjemcepříjemce, k) charakterizací dárcecharakterizací dárce shromáždění relevantních informací o charakteristických znacích dárcedárce, které jsou potřebné k posouzení jeho zdravotní způsobilosti k darovánídarování orgánuorgánu nebo tkáně, za účelem provedení náležitého posouzení a minimalizace rizika pro příjemcepříjemce a optimalizace alokace orgánuorgánu, l) charakterizací orgánucharakterizací orgánu shromáždění relevantních informací o charakteristických znacích orgánuorgánu, které jsou potřebné k posouzení jeho vhodnosti k transplantacitransplantaci, za účelem posouzení a minimalizace rizika pro příjemcepříjemce a optimalizace alokace orgánuorgánu, m) konzervacíkonzervací použití chemických látek, změn okolních podmínek nebo jiných prostředků za účelem předcházení biologickému nebo fyzikálnímu poškození orgánuorgánu nebo zpomalení takového poškození po dobu od odběruodběru do transplantacetransplantace, n) závažným nežádoucím účinkemzávažným nežádoucím účinkem jakákoliv nežádoucí a neočekávaná příhoda související s darovánímdarováním, vyšetřováním, charakterizací, odběremodběrem, konzervacíkonzervací nebo převozem orgánuorgánu určeného k transplantacitransplantaci a transplantacítransplantací orgánuorgánu, která by mohla vést k přenosu přenosného onemocnění, k úmrtí nebo k ohrožení života, poškození zdraví nebo omezení schopností pacienta, nebo která by mohla zapříčinit nebo prodloužit jeho hospitalizacihospitalizaci nebo onemocnění, o) závažnou nežádoucí reakcízávažnou nežádoucí reakcí neočekávaná odezva žijícího dárcedárce nebo příjemcepříjemce, včetně přenosného onemocnění, která by mohla souviset s darovánímdarováním, vyšetřováním, charakterizací, odběremodběrem, konzervacíkonzervací nebo převozem orgánuorgánu určeného k transplantacitransplantaci a transplantacítransplantací orgánuorgánu, která má za následek úmrtí, ohrožení života, poškození zdraví nebo omezení schopností nebo má za následek nebo prodlouží jeho hospitalizacihospitalizaci nebo onemocnění, p) pracovními postupypracovními postupy písemné pokyny popisující jednotlivé etapy procesu od darovánídarování po transplantacitransplantaci orgánuorgánu, včetně materiálů a metod, které mají být použity, a očekávaného celkového výsledku, q) sledovatelnostísledovatelností možnost 1. zjistit místo, kde se orgánorgán nachází, a identifikovat jej během každé etapy zacházení s ním, a zjistit též místo jeho likvidace, 2. identifikovat žijícího nebo zemřelého dárcedárce, 3. identifikovat poskytovatele zdravotních služeb, který provedl odběrodběr orgánuorgánu, 4. identifikovat příjemcepříjemce v transplantačním centrutransplantačním centru a 5. najít a identifikovat všechny potřebné údaje týkající se produktů a materiálů, které přicházejí do styku s orgánemorgánem, r) osobou blízkouosobou blízkou příbuzný v řadě přímé, manžel, registrovaný partner, sourozenec nebo osoba sešvagřená v prvním stupni příbuzenství. HLAVA II ODBĚR TKÁNÍ A ORGÁNŮ Díl 1 Odběr tkání a orgánů od žijících dárců § 3 Přípustnost odběru tkání a orgánů od žijícího dárce (1) OdběrOdběr tkání nebo orgánů (dále jen „odběrodběr“) od žijícího dárcedárce, pokud dále není stanoveno jinak, lze provést, pouze pokud a) je prováděn výhradně v zájmu léčebného přínosu pro příjemcepříjemce, b) v době odběruodběru není k dispozici vhodná tkáň nebo orgán od zemřelého dárcedárce a neexistuje jiná léčebná metoda srovnatelného účinku, c) je dárcemdárcem osoba způsobilá dát způsobem stanoveným tímto zákonem svobodný, informovaný a konkrétní souhlas (§ 7) a tento souhlas skutečně vyslovila, a d) jde o 1. část orgánuorgánu se schopností regenerace nebo adaptace (dále jen „obnovitelné tkáně“), 2. jeden z funkčních párových orgánůorgánů, nebo 3. dělohu, pokud jde o léčbu neplodnosti způsobenou nefunkční nebo chybějící dělohou. (2) OdběrOdběr orgánů od žijícího dárcedárce, pokud dále není stanoveno jinak, lze provést ve prospěch příjemcepříjemce, který a) je osobou blízkouosobou blízkou dárcidárci, pokud dárcedárce vyslovil svobodný, informovaný a konkrétní souhlas (§ 7) ve vztahu k této osobě, b) není osobou blízkouosobou blízkou dárcidárci, pouze za podmínek, že 1. dárcedárce prokazatelným způsobem výslovně projevil vůli darovat svůj orgánorgán tomuto příjemcipříjemci; výslovný projev vůle (dále jen „vyjádření“) musí být učiněn písemně a musí mít úředně ověřený podpis dárcedárce; vyjádření je nedílnou součástí zdravotnické dokumentace dárcedárce, 2. s tímto darovánímdarováním vyslovila etická komise podle § 5 odst. 5 písm. a) souhlas. (3) OdběrOdběr od žijícího dárcedárce nelze provést, pokud a) lze důvodně předpokládat, že provedení odběruodběru by mohlo vážným způsobem ohrozit zdraví nebo život dárcedárce, b) je dárcedárce osoba nacházející se ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě nebo ve výkonu zabezpečovací detence nebo v ochranném léčení, s výjimkou dárcovství mezi dětmi a rodiči, sourozenci a mezi manželi, nebo c) vzniklo na základě posouzení zdravotní způsobilosti dárcedárce důvodné podezření, že dárcedárce trpí nemocí nebo stavem, které by mohly ohrozit zdraví nebo život příjemcepříjemce. To neplatí, pokud riziko poškození zdraví příjemcepříjemce je zanedbatelné ve srovnání se život zachraňující transplantacítransplantací. Podmínky prevence nákazy viru lidského imunodeficitu stanoví zvláštní právní předpis.4) § 4 Ochrana osob, které nenabyly plné svéprávnosti, osob s omezenou svéprávností a osob, které s ohledem na svůj momentální zdravotní stav nejsou schopny zvážit veškeré důsledky provedení odběru obnovitelné tkáně pro vlastní zdraví (1) Od dárcůdárců, kteří jsou osobami, které nenabyly plné svéprávnosti, nebo osobami s omezenou svéprávností (dále jen „osoba, která není plně svéprávná“) anebo osobami, které s odběremodběrem vyslovily souhlas, avšak s ohledem na jejich momentální zdravotní stav lze důvodně předpokládat, že i přes úplné poučení nezvážily nebo nemohly zvážit veškeré důsledky spojené s odběremodběrem obnovitelné tkáně pro vlastní zdraví (dále jen „osoba neschopná vyslovit souhlas“), lze provést pouze odběrodběr obnovitelné tkáně, není-li dále stanoveno jinak, a to pouze pokud a) není k dispozici žádný vhodný dárcedárce, který je schopen dát výslovný a konkrétní souhlas, b) příjemcempříjemcem je sourozenec dárcedárce, c) darovánídarování představuje možnost záchrany života příjemcepříjemce, d) zákonný zástupce dárcedárce, kterým je osoba, která není plně svéprávná, vyslovil podle § 7 odst. 4 s tímto odběremodběrem souhlas, e) etická komise vyslovila podle § 5 odst. 5 písm. b) s tímto odběremodběrem souhlas, a f) tento dárcedárce neprojevuje s darovánímdarováním nesouhlas. (2) Ustanovení odstavce 1 písm. b) a c) se nevztahuje na odběrodběr buněk, pokud tento odběrodběr představuje jen minimální riziko pro zdraví a život dárcedárce. § 5 Etická komise (1) Etická komise je nezávislá komise, kterou ustavuje a zrušuje statutární orgánorgán poskytovatele zdravotních služeb provádějícího odběrodběr orgánuorgánu dárcidárci ve prospěch příjemcepříjemce, který není jeho osobou blízkouosobou blízkou [§ 3 odst. 2 písm. b)], nebo obnovitelné tkáně osobám, které nejsou plně svéprávné nebo osobám neschopným vyslovit souhlas (§ 4). Etická komise může být ustavena jako stálá komise nebo podle potřeby k jednotlivým případům. (2) Etická komise má nejméně 5 členů; je tvořena lékaři, jedním klinickým psychologem a právníkem. Nejméně dvě třetiny členů etické komise nesmí být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k poskytovateli zdravotních služeb uvedenému v odstavci 1. Předsedu a další členy etické komise jmenuje a odvolává statutární orgánorgán poskytovatele zdravotních služeb, ve kterém byla tato komise ustavena. Předseda a členové etické komise při výkonu činnosti etické komise nejsou vázáni pokyny statutárního orgánuorgánu poskytovatele zdravotních služeb ani pokyny jiných vedoucích zaměstnanců poskytovatele zdravotních služeb. Členy etické komise mohou být pouze fyzické osoby bez osobního zájmu nebo účasti na provádění odběruodběru a) orgánuorgánu ve prospěch příjemcepříjemce, který není osobou blízkouosobou blízkou dárcidárci, nebo na transplantacitransplantaci tohoto orgánuorgánu, b) obnovitelné tkáně osobě, která není plně svéprávná nebo osobě neschopné vyslovit souhlas nebo na transplantacitransplantaci této tkáně. (3) Členové etické komise jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem své funkce, s výjimkou případů, kdy tyto skutečnosti sdělují se souhlasem dárcedárce, příjemcepříjemce nebo zákonného zástupce osoby, která není plně svéprávná anebo na základě zproštění povinné mlčenlivosti. Skutečnosti lze se souhlasem osob uvedených ve větě prvé sdělovat tak, aby z nich nebylo možné získat informace o dalších osobách a aby byla respektována anonymita mezi dárcemdárcem a příjemcempříjemcem (§ 20). Pro zproštění povinné mlčenlivosti členů komise se použije zvláštní právní předpis,1) který stanoví práva a povinnosti zdravotnických pracovníků při poskytování zdravotních služeb. Činnost členů etické komise je jiným úkonem v obecném zájmu, při němž se poskytuje zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku7) v nezbytně nutném rozsahu. (4) Jednání etické komise řídí předseda. Etická komise rozhoduje většinou hlasů svých členů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. (5) Etická komise udělí na základě písemné žádosti předložené statutárním orgánemorgánem poskytovatele zdravotních služeb, který komisi ustavil, písemný souhlas nebo nesouhlas s provedením odběruodběru a) orgánuorgánu dárcidárci ve prospěch příjemcepříjemce, který není jeho osobou blízkouosobou blízkou, b) obnovitelné tkáně osobě, která není plně svéprávná nebo osobě neschopné vyslovit souhlas. Udělení souhlasu nebo vyjádření nesouhlasu je součástí zdravotnické dokumentace osoby, která hodlá darovat orgánorgán nebo tkáň, dárcedárce, osoby, která není plně svéprávná nebo osoby neschopné vyslovit souhlas. Etická komise zašle do 7 dnů od udělení souhlasu nebo vyjádření nesouhlasu stejnopis listiny Koordinačnímu středisku transplantacítransplantací. (6) Žádost o udělení souhlasu musí obsahovat a) údaje o zdravotním stavu dárcedárce, osoby, která není plně svéprávná nebo osoby neschopné vyslovit souhlas, které jsou rozhodné pro posouzení možného odběruodběru obnovitelné tkáně, b) vyjádření klinického psychologa o schopnosti osoby, která není plně svéprávná nebo osoby neschopné vyslovit souhlas vyjádřit se k odběruodběru vyžádané lékařem posuzujícím zdravotní způsobilost této osoby, c) údaje o zdravotním stavu příjemcepříjemce orgánu nebo obnovitelné tkáně, d) kopii úplného poučení a informovaného souhlasu dárcedárce orgánuorgánu nebo zákonného zástupce dárcedárce (§ 7 odst. 1 a 2), popřípadě též vyjádření osoby, která není plně svéprávná (§ 7 odst. 6), e) kopii úplného poučení a souhlasu osoby neschopné vyslovit souhlas, f) kopii vyjádření dárcedárce učiněného podle § 3 odst. 2 písm. b), a g) lhůtu, do které je etická komise povinna sdělit souhlas nebo nesouhlas s provedením odběruodběru orgánuorgánu dárcedárce nebo obnovitelné tkáně osoby, která není plně svéprávná nebo osoby neschopné dát souhlas. (7) V případě potřeby může etická komise přizvat k jednání o udělení souhlasu nebo nesouhlasu s odběremodběrem dárcedárce orgánuorgánu nebo zákonného zástupce osoby, která není plně svéprávná, popřípadě též tuto osobu. Etická komise k jednání přizve vždy a) osobu, která není plně svéprávná, v případě, že klinický psycholog ve svém vyjádření uvedl, že tato osoba je schopna vyslovit se k odběruodběru, b) osobu neschopnou vyslovit souhlas, c) dárcedárce orgánuorgánu uvedeného v § 3 odst. 2 písm. b); v tomto případě vedle zdravotních hledisek etická komise zjišťuje a posuzuje též důvody, které vedly dárcedárce k darovánídarování orgánuorgánu. (8) Etická komise v případě udělení souhlasu podle odstavce 5 vykonává dohled nad průběhem odběruodběru a zachováváním práv dárcedárce, osoby, která není plně svéprávná nebo osoby neschopné vyslovit souhlas. (9) Etická komise řádně uchovává podstatné záznamy o své činnosti, zejména písemné pracovní postupy, seznam členů s uvedením jejich odborné způsobilosti, předložené žádosti a podklady, zápisy ze schůzí, zprávy a korespondenci týkající se její činnosti a posuzování žádostí po dobu nejméně 10 let, a to u poskytovatele zdravotních služeb, u kterého je ustavena. V případě zániku etické komise zajistí řádné uchovávání dokumentace statutární orgánorgán poskytovatele zdravotních služeb, ve kterém byla etická komise ustavena. § 5a Jde-li o odběrodběr dělohy ve prospěch příjemcepříjemce, který je osobou blízkouosobou blízkou žijícího dárcedárce, § 5 se použije obdobně. § 6 Posouzení zdravotní způsobilosti žijícího dárce (1) Před odběremodběrem od žijícího dárcedárce musí být posouzena jeho zdravotní způsobilost k darovánídarování tkáně nebo orgánuorgánu. Za tím účelem se provedou taková lékařská vyšetření a postupy, která zhodnotí zdravotní stav žijícího dárcedárce a možná rizika pro zdraví a život dárcedárce spojená s darovánímdarováním tkáně nebo orgánuorgánu. Zároveň musí být stanoveny takové postupy, které všemi dostupnými způsoby omezí rizika pro zdraví a život dárcedárce, která pro něj odebrání tkáně nebo orgánuorgánu představuje, aniž by byla ohrožena kvalita a životaschopnost odebraných tkání nebo orgánůorgánů. Nedílnou součástí posouzení zdravotní způsobilosti dárcedárce je charakterizace dárcecharakterizace dárce a charakterizace orgánucharakterizace orgánu. (2) Za posouzení zdravotní způsobilosti dárcedárce k darovánídarování orgánůorgánů je odpovědný poskytovatel zdravotních služeb, který provádí odběrodběr. V případě darovánídarování tkání se při posuzování zdravotní způsobilosti dárcedárce postupuje podle zákona o lidských tkáních a buňkáchtkáních a buňkách7a). (3) Posuzující lékař provede záznam o posouzení zdravotní způsobilosti dárcedárce s vymezením rozsahu posouzení a se závěrem o způsobilosti či nezpůsobilosti dárcedárce k odběruodběru. Tento záznam stvrzený podpisem posuzujícího lékaře a datem je nedílnou součástí zdravotnické dokumentace dárcedárce. Posuzující lékař předá do 7 dnů od posouzení zdravotní způsobilosti dárcedárce výpis ze zdravotnické dokumentace v rozsahu záznamu podle věty první Koordinačnímu středisku transplantacítransplantací. (4) Poskytovatel zdravotních služeb, který provedl odběrodběr, zajistí dárcidárci poskytnutí preventivní zdravotní péče. (5) Bližší podmínky posuzování zdravotní způsobilosti, rozsah vyšetření žijícího dárcedárce orgánůorgánů a rozsah údajů potřebných k charakterizaci tohoto dárcedárce a k charakterizaci orgánůcharakterizaci orgánů od tohoto dárcedárce stanoví Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“) vyhláškou. (6) DárceDárce nebo zákonný zástupce osoby, která není plně svéprávná, je-li dárcemdárcem tato osoba, může požádat dalšího lékaře, který není na odběruodběru ani na dalších postupech spojených s transplantacítransplantací zapojen, o posouzení zdravotních rizik odběruodběru pro osobu dárcedárce. Pro toto posouzení neplatí ustanovení odstavců 1 až 5. § 7 Úplné poučení a souhlas (1) Lékař posuzující zdravotní způsobilost žijícího dárcedárce je povinen poskytnout dárcidárci úplné poučení o účelu, povaze a důsledcích darovánídarování tkáně nebo orgánuorgánu a o možných rizicích s tím spojených, včetně rizik dlouhodobých. Pokud je dárcemdárcem osoba, která není plně svéprávná, poskytne toto poučení jejímu zákonnému zástupci. Poučení musí být srozumitelné. DárceDárce a zákonný zástupce osoby, která není plně svéprávná má právo klást otázky, a to v rozsahu stanoveném ve větě prvé, a lékař je povinen je zodpovědět. Součástí poučení je rovněž podání informace o právech a ochraně dárcedárce stanovených tímto zákonem. (2) DárceDárce a zákonný zástupce osoby, která není plně svéprávná může požadovat, aby při poučení byl přítomen další svědek. O této možnosti je předem informuje lékař poskytující úplné poučení. Lékař vyhotoví záznam o provedení úplného poučení s jeho stručným obsahem a tento záznam s uvedením data, kdy bylo poučení provedeno, podepíší všechny zúčastněné osoby. Záznam o úplném poučení dárcedárce nebo zákonného zástupce osoby, která není plně svéprávná je nedílnou součástí zdravotnické dokumentace dárcedárce. (3) Lékař provádějící odběrodběr je povinen bezprostředně před provedením odběruodběru úplné poučení za podmínek stanovených v odstavci 1 zopakovat. (4) Souhlas dárcedárce nebo zákonného zástupce osoby, která není plně svéprávná vyslovený na základě úplného poučení podle odstavce 1 musí být svobodný, informovaný a konkrétní. Musí být proveden písemnou formou, stvrzen podpisem a datem a založen ve zdravotnické dokumentaci dárcedárce. Součástí souhlasu vysloveného v souvislosti s odběremodběrem tkáně je vymezení účelu jejího použití. (5) DárceDárce nebo zákonný zástupce osoby, která není plně svéprávná může svůj souhlas kdykoliv odvolat. Lékař provádějící odběrodběr je povinen toto odvolání respektovat, pokud nebyly provedeny při odběruodběru nevratné úkony, jejichž přerušení by znamenalo ohrožení zdraví nebo života dárcedárce. (6) Pokud jsou osoby, která není plně svéprávná schopné v dostatečné míře porozumět důsledkům provedení nebo neprovedení odběruodběru pro ně samé nebo pro příjemcepříjemce, je nutné poskytnout i jim úplné poučení. Pokud osoba uvedená ve větě prvé vysloví nesouhlas s darovánímdarováním, je třeba tento nesouhlas respektovat. (7) Poskytovatel zdravotních služeb, jde-li o souhlas vyslovený v souvislosti s odběremodběrem tkání, poskytne kopii tohoto souhlasu, popřípadě jeho změnu, tkáňovému zařízení7a), kterému tkáně předává. Shodu kopie souhlasu s originálem potvrdí předávající poskytovatel zdravotních služeb. § 8 Podmínění odběru od žijícího dárce (1) OdběrOdběr orgánu od žijícího dárcedárce lze provést pouze ve prospěch osoby, kterou dárcedárce určil (§ 3 odst. 2). Pokud žijící dárcedárce tkáně podmíní jejich odběrodběr darovánímdarováním určité osobě, lze tento odběrodběr provést pouze ve prospěch této osoby. (2) V případě, kdy odebranou tkáň nebo orgán nebude možno implantovat určené osobě, je nutno si vyžádat, a to před provedením odběruodběru, k užití této tkáně nebo orgánu pro jinou osobu souhlas dárcedárce. Důvody, které vedly příslušné lékaře k rozhodnutí, že odebranou tkáň nebo orgán nelze implantovat dárcemdárcem určené osobě, se zaznamenají do zdravotnické dokumentace dárcedárce a osoby určené dárcemdárcem. § 9 Transplantace tkání nebo orgánů odebraných z jiného důvodu než za účelem transplantace (1) Pokud byly tkáň nebo orgán pacientovi odebrány z jiného důvodu než za účelem transplantacetransplantace, mohou být implantovány příjemcipříjemci pouze tehdy, jestliže pacient byl o důsledcích a možných rizicích tohoto odebrání poučen a před nebo po odebrání tkáně nebo orgánu vyslovil s jejich použitím pro transplantacitransplantaci souhlas. (2) Při provedení poučení a získání souhlasu podle odstavce 1 se ustanovení § 7 použije obdobně. Díl 2 Odběr od zemřelých dárců § 10 Přípustnost odběru od zemřelého dárce a náležitosti zjištění smrti (1) OdběrOdběr od zemřelého dárcedárce lze provést, jen byla-li zjištěna smrtsmrt. Pokud by měl být odběrodběr od zemřelého dárcedárce proveden před uplynutím 2 hodin od zjištění smrtismrti, lze tento odběrodběr provést nejdříve po podepsání protokolu podle odstavce 2. Lékaři, kteří zjišťují smrtsmrt, se nesmějí zúčastnit odběruodběru od zemřelého dárcedárce nebo transplantacetransplantace a nesmějí být ošetřujícími lékaři uvažovaného příjemcepříjemce. (2) Zjištění smrtismrti možného dárcemožného dárce musí být vždy prováděno nejméně 2 lékaři s příslušnou specializovanou způsobilostí, kteří dárcedárce vyšetřili nezávisle na sobě. Zjištění smrtismrti možného dárcemožného dárce se v případě předpokládaného odběruodběru před uplynutím 2 hodin od tohoto zjištění zaznamená v protokolu, který je nedílnou součástí zdravotnické dokumentace dárcedárce. Protokol o zjištění smrtismrti podepíší lékaři, kteří zjistili smrtsmrt. (3) SmrtSmrt [§ 2 písm. e)] se zjišťuje prokázáním a) nevratné zástavy krevního oběhu, nebo b) nevratné ztráty funkce celého mozku, včetně mozkového kmene v případech, kdy jsou funkce dýchání nebo krevního oběhu udržovány uměle (dále jen „smrtsmrt mozku“). (4) V případě zjištění smrtismrti prokázáním nevratné zástavy krevního oběhu lze odběrodběr provést před uplynutím 2 hodin od tohoto zjištění, a) pokud je známa doba zjištění smrtismrti, a byla-li smrtsmrt zjištěna ve zdravotnickém zařízení 1. na jednotce intenzivní péče, 2. na anesteziologicko-resuscitačním oddělení, 3. na operačním sále, 4. na příjmové ambulanci oddělení nebo na příjmovém oddělení nemocnice, b) pokud smrtsmrt byla zjištěna na základě ukončení neúspěšné resuscitace. (5) SmrtSmrt mozku se prokazuje, pokud a) se pacient nachází ve stavu, na jehož základě lze uvažovat o diagnóze smrtismrti mozku, a b) lze prokázat klinické známky smrtismrti mozku pacienta, na jejichž základě lze stanovit diagnózu smrtismrti mozku, doplněné vyšetřením potvrzujícím nevratnost smrtismrti mozku. (6) Stav, na jehož základě lze uvažovat o diagnóze smrtismrti mozku, klinické známky smrtismrti mozku pacienta, na jejichž základě lze stanovit diagnózu smrtismrti mozku, vyšetření je prokazující a vyšetření potvrzující nevratnost smrtismrti mozku jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu. (7) Ministerstvo stanoví rozsah údajů potřebných k charakterizaci zemřelého dárcedárce a k charakterizaci orgánůcharakterizaci orgánů od zemřelého dárcedárce, náležitosti a vzor protokolu o zjištění smrtismrti a specializovanou způsobilost lékařů zjišťujících smrtsmrt a lékařů provádějících vyšetření potvrzující nevratnost smrtismrti vyhláškou. Ministerstvo může stanovit bližší podmínky o způsobu provádění vyšetření prokazujících smrtsmrt, vyšetření potvrzujících nevratnost zástavy krevního oběhu nebo smrtismrti mozku a podmínky jejich provádění vyhláškou. § 10a Přípustnost odběru od zemřelého dárce, který je cizincem (1) Cizinci9), u něhož lze předpokládat odběrodběr tkání nebo orgánůorgánů podle tohoto zákona, lze odběrodběr provést v případě, je-li cizinec držitelem platného dokladu o souhlasném projevu vůle k posmrtnému darovánídarování tkání nebo orgánůorgánů vydaného k tomu příslušným orgánemorgánem státu, jehož je cizinec občanem (dále jen „dárcovská karta“). (2) Jde-li o cizince, který není držitelem dárcovské karty a u něhož lze předpokládat odběrodběr tkání nebo orgánůorgánů podle tohoto zákona, poskytovatel zdravotních služeb se dotáže osoby blízkéosoby blízké cizinci, pokud je mu známa, zda a) cizinec 1. neučinil projev vůle směřující k vyjádření nesouhlasu s posmrtným odběremodběrem tkání nebo orgánůorgánů, nebo 2. vyslovil souhlas s darovánímdarováním tkání nebo orgánůorgánů, je-li ve státě, jehož je občanem, uplatňována zásada předpokládaného nesouhlasu, a b) souhlasí s posmrtným odběremodběrem tkání a orgánůorgánů od cizince. (3) Pokud poskytovatel zdravotních služeb postupem podle odstavce 2 zjistí, že lze odběrodběr od cizince provést, zajistí zároveň splnění povinnosti podle § 15 odst. 1. (4) Nemůže-li poskytovatel zdravotních služeb učinit dotaz podle odstavce 2 přímo u osoby blízkéosoby blízké cizinci uvedenému v odstavci 2, zjistí na základě jeho podnětu Koordinační středisko transplantacítransplantací a) u příslušného orgánuorgánu státu, jehož je cizinec občanem, informace podle odstavce 2 písm. a), a b) u diplomatické mise nebo konzulárního úřadu státu, jehož je cizinec občanem, kontakt na osobu blízkouosobu blízkou cizince. Koordinační středisko transplantacítransplantací předá neprodleně kontakt na osobu blízkouosobu blízkou a zjištěné informace poskytovateli zdravotních služeb. (5) Umožňují-li skutečnosti zjištěné podle odstavce 4 písm. a) provést odběrodběr od cizince, zjistí poskytovatel zdravotních služeb u osoby blízkéosoby blízké cizinci, zda souhlasí s posmrtným odběremodběrem tkání a orgánůorgánů od tohoto cizince, a v případě souhlasu zajistí zároveň splnění povinnosti podle § 15 odst. 1. (6) Vyjádření osoby blízkéosoby blízké a informace od příslušného orgánuorgánu státu, jehož je cizinec občanem, podle odstavce 4 písm. a) se zaznamenávají ve zdravotnické dokumentaci cizince. (7) Neobdrží-li poskytovatel zdravotních služeb do 72 hodin informaci o skutečnostech podle odstavce 2 nebo odstavce 4 a 5 anebo nelze-li informovat osobu blízkouosobu blízkou cizince uvedeného v odstavci 2 podle § 15 odst. 1, má se za to, že podmínky pro odběrodběr nejsou splněny. § 11 Nepřípustnost odběru od zemřelého dárce (1) OdběrOdběr od zemřelého dárcedárce je vyloučen, pokud a) zemřelý za svého života nebo zákonný zástupce zemřelého, který byl osobou, která není plně svéprávná, vyslovil prokazatelně nesouhlas s posmrtným odběremodběrem tkání a orgánůorgánů (§ 16), b) nelze na základě posouzení zdravotní způsobilosti vyloučit, že zemřelý trpěl nemocí či stavem, které by mohly ohrozit zdraví nebo život příjemcepříjemce; za posouzení zdravotní způsobilosti zemřelého dárcedárce orgánůorgánů zodpovídá poskytovatel zdravotních služeb provádějící odběrodběr; v případě darovánídarování tkání se při posuzování zdravotní způsobilosti zemřelého dárcedárce postupuje podle zákona upravujícího lidské tkáně a buňkytkáně a buňky, nebo c) zemřelého nelze identifikovat. (2) Posuzující lékař provede záznam o posouzení zdravotní způsobilosti zemřelého dárcedárce s vymezením rozsahu posouzení a se závěrem o způsobilosti či nezpůsobilosti zemřelého dárcedárce k odběruodběru. Tento záznam s datem provedení posouzení, stvrzený podpisem posuzujícího lékaře, je nedílnou součástí zdravotnické dokumentace zemřelého dárcedárce. (3) Bližší podmínky posuzování zdravotní způsobilosti a rozsah vyšetření zemřelého dárcedárce orgánůorgánů stanoví ministerstvo vyhláškou. § 12 Odebrané tkáně a orgány (1) Lékař, který provedl odběrodběr tkáně nebo orgánu, zaznamená výčet odebraných tkání a orgánů a předpokládaný účel jejich použití do zdravotnické dokumentace dárcedárce. (2) Poskytovatelé zdravotních služeb, kteří se podílejí na odběruodběru orgánůorgánů nebo tkání od zemřelého dárcedárce a na jejich transplantacitransplantaci, se vzájemně bezodkladně informují o dodatečném zjištění zdravotní nezpůsobilosti zemřelého dárcedárce a též bezodkladně informují ve stejném rozsahu i Koordinační středisko transplantacítransplantací. (3) Tkáně odebrané podle zákona upravujícího nakládání s lidskými tkáněmi a buňkamitkáněmi a buňkami, které nebyly použity pro transplantacitransplantaci, lze k dalšímu vyšetření, zpracování, preparování, konzervacikonzervaci, uchovávání a distribuci předat pouze tkáňové bancebance. § 13 Pitvy (1) Na těle zemřelého, u kterého byl proveden odběrodběr, se vždy provádí pitva podle zvláštního právního předpisu.10) (2) Pitva zemřelého, u kterého byl proveden odběrodběr, se provede v době co možná nejkratší tak, aby v případě dodatečného zjištění, že zemřelý trpěl nemocí nebo stavem, které by mohly ohrozit zdraví nebo život příjemcepříjemce, mohl být učiněn závěr o zdravotní nezpůsobilosti zemřelého. (3) V případě, že lékař provádějící prohlídku zemřelého má podezření, že smrtsmrt nastala za nejasných okolností nebo násilným úmrtím, včetně sebevraždy anebo vraždy, lze provést odběrodběr pouze za podmínky, že nebude zmařen účel pitvy nařízené podle zvláštního právního předpisu.11) Současně je nezbytné pro potřeby dalšího šetření provést prohlídku odebírané tkáně nebo orgánuorgánu a též části těla, z níž byly odebrány tak, aby se výsledek prohlídky mohl stát součástí pitevního protokolu. (4) Pokud lékař, který provedl pitvu, na základě výsledků této pitvy zjistí, že zemřelý trpěl nemocí nebo stavem, které by mohly ohrozit život nebo zdraví příjemcepříjemce, oznámí tuto skutečnost bezodkladně poskytovateli zdravotních služeb, který provedl odběrodběr tkáně nebo orgánuorgánu. Pokud bylo na základě pitvy učiněno dodatečné zjištění zdravotní nezpůsobilosti zemřelého dárcedárce a orgánorgán nebo tkáň odebraná od tohoto dárcedárce byla již transplantována, učiní poskytovatel zdravotních služeb, který transplantacitransplantaci provedl, neprodleně preventivní opatření k zabránění ohrožení života nebo zdraví příjemcepříjemce, popřípadě zajistí příjemcipříjemci poskytnutí potřebné zdravotní péče, a oznámí tuto skutečnost bezodkladně Koordinačnímu středisku transplantacítransplantací. § 14 Úcta k lidskému tělu Při provádění odběruodběru ze zemřelého a při provádění pitev se musí zacházet s tělem zemřelého s úctou a musí být provedeny všechny úkony tak, aby bylo tělo pokud možno upraveno do původní podoby. Díl 3 Sdělení předpokládaného odběru osobě blízké a nesouhlas s posmrtným odběrem § 15 (1) Ošetřující lékař pacienta, u něhož lze předpokládat odběrodběr tkání nebo orgánůorgánů podle tohoto zákona, sdělí vhodným způsobem osobám blízkýmosobám blízkým, neurčil-li pacient jinak (dále jen „určená osoba“), předpokládanou možnost odběruodběru, a to za podmínky, že určená osoba projevuje zájem o pacienta a pacient za svého života prokazatelným způsobem nevyslovil zákaz sdělování informací o svém zdravotním stavu. Pokud je pacientem uvedeným ve větě prvé osoba, která není plně svéprávná, možnost odběruodběru sdělí ošetřující lékař jejímu zákonnému zástupci a zároveň ho poučí o možnosti vyslovit prokazatelný nesouhlas s odběremodběrem podle § 16 odst. 1 písm. c). V tomto případě neplatí podmínka projevu zájmu o pacienta. Ošetřující lékař zároveň určeným osobám, popřípadě zákonnému zástupci vysvětlí rozsah a účel předpokládaného odběruodběru, a to při respektování anonymity příjemcepříjemce. Určené osoby, popřípadě zákonný zástupce mají právo klást otázky, s výjimkou dotazu na příjemcepříjemce. Pokud určená osoba, popřípadě zákonný zástupce odmítne vysvětlení podle věty čtvrté, ošetřující lékař její odmítnutí respektuje a o této skutečnosti provede záznam do zdravotnické dokumentace pacienta. (2) Pokud se jedná o zemřelého, u něhož lze předpokládat odběrodběr tkání nebo orgánůorgánů podle tohoto zákona, podá informaci, a je-li zemřelým osoba, která není plně svéprávná též poučení, podle odstavce 1 lékař pověřený statutárním orgánemorgánem poskytovatele zdravotních služeb, v němž se zemřelý nachází. (3) O informaci podané podle odstavce 1 provede lékař zápis ve zdravotnické dokumentaci pacienta nebo zemřelého. § 16 (1) OdběrOdběr z těla zemřelé osoby lze uskutečnit, pouze pokud s tím zemřelý za svého života nebo zákonný zástupce osoby, která není plně svéprávná nevyslovil prokazatelně nesouhlas. Nesouhlas se považuje za prokazatelně vyslovený, pokud a) je zemřelý evidován v Národním registru osob nesouhlasících s posmrtným odběremodběrem tkání a orgánůorgánů, nebo b) zemřelý ještě za svého života přímo ve zdravotnickém zařízení před ošetřujícím lékařem a jedním svědkem prohlásí, že nesouhlasí s odběremodběrem v případě své smrtismrti, nebo c) zákonný zástupce osoby, která není plně svéprávná přímo ve zdravotnickém zařízení před ošetřujícím lékařem a jedním svědkem prohlásí, že nesouhlasí s odběremodběrem; toto prohlášení lze učinit pro případ smrtismrti osoby, která není plně svéprávná ještě za jejího života nebo i po úmrtí této osoby. (2) O nesouhlasu s odběremodběrem podle odstavce 1 písm. b) nebo c) se provede neprodleně zápis, který je součástí zdravotnické dokumentace. Tento zápis podepíše pacient, ošetřující lékař a svědek, a pokud se pacient s ohledem na svůj zdravotní stav nemůže podepsat, potvrdí projev jeho vůle ještě další svědek. Pokud se jedná o osobu, která není plně svéprávná, podepíše zápis její zákonný zástupce a ošetřující lékař, popřípadě lékař uvedený v § 15 odst. 2. V zápise se uvede též datum a hodina, kdy bylo prohlášení učiněno. Kopii zápisu o prohlášení podle odstavce 1 písm. b) nebo kopii zápisu prohlášení učiněného pro případ smrtismrti podle odstavce 1 písm. c) je poskytovatel zdravotních služeb povinen do 3 dnů od jeho sepsání zaslat Národnímu registru osob nesouhlasících s posmrtným odběremodběrem tkání a orgánůorgánů. (3) Pokud nebylo prokázáno, že zemřelý vyslovil za svého života prokazatelně nesouhlas s posmrtným odběremodběrem, platí, že s odběremodběrem souhlasí. HLAVA III PŘÍJEMCE § 17 (1) Výběr nejvhodnějších příjemcůpříjemců orgánů je založen na principu medicínské naléhavosti a rovnosti čekatelůčekatelů; při rovnosti medicínské naléhavosti se přihlíží též k celkové době registrace v Národním registru osob čekajících na transplantacitransplantaci orgánů. (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na odběrodběr orgánů od žijících dárcůdárců. (3) PříjemcePříjemce nebo jeho zákonný zástupce musí dát k provedení transplantacetransplantace informovaný písemný souhlas vyslovený na základě úplného poučení poskytnutého příjemcipříjemci lékařem posuzujícím jeho zdravotní způsobilost, popřípadě lékařem provádějícím příjemcipříjemci transplantacitransplantaci; při poskytnutí úplného poučení a vyslovení informovaného písemného souhlasu se použijí ustanovení § 7 obdobně. Pokud není možné vyžádat si vzhledem ke zdravotnímu stavu příjemcepříjemce jeho písemný souhlas nebo souhlas jeho zákonného zástupce a pokud je transplantacetransplantace neodkladným výkonem nutným k záchraně života nebo zdraví příjemcepříjemce, tento souhlas se předpokládá. O důvodech, pro které nebyl získán souhlas podle předcházejících vět, se provede záznam do zdravotnické dokumentace příjemcepříjemce. (4) Součástí zdravotnické dokumentace příjemcepříjemce jsou i údaje o zdravotním stavu dárcedárce související s odběremodběrem. Zdravotnická dokumentace obsahující údaje o zdravotním stavu dárcedárce musí být vedena tak, aby byla zachována anonymita dárcedárce. HLAVA IV NÁRODNÍ ZDRAVOTNÍ REGISTRY SOUVISEJÍCÍ S TRANSPLANTACEMI § 18 (1) Součástí národních zdravotních registrů12) je Národní registr osob nesouhlasících s posmrtným odběremodběrem tkání a orgánůorgánů, Národní registr dárcůdárců orgánůorgánů, Národní registr osob čekajících na transplantacitransplantaci orgánůorgánů a Národní registr provedených transplantacítransplantací orgánůorgánů. Tyto registry zřizuje ministerstvo podle zvláštního právního předpisu.12) (2) Pro vedení registrů, shromažďování dat v nich a nakládání s těmito daty platí zvláštní právní předpis,12),13) pokud tento zákon nestanoví jinak. (3) Úkoly související se správou Národního registru dárcůdárců orgánůorgánů, Národního registru osob čekajících na transplantacitransplantaci orgánůorgánů a Národního registru provedených transplantacítransplantací orgánůorgánů plní Koordinační středisko transplantacítransplantací (§ 25), které je podle zvláštního právního předpisu13) zpracovatelem osobních údajůosobních údajů vedených v těchto registrech. Úkoly související se správou Národního registru osob nesouhlasících s posmrtným odběremodběrem tkání a orgánůorgánů plní Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky (dále jen „statistický ústav“). Statistický ústav je pro potřeby vedení registrů zpracovatelem osobních údajůosobních údajů podle zvláštního právního předpisu.13) (4) Do Národního registru osob nesouhlasících s posmrtným odběremodběrem tkání a orgánůorgánů se povinně uvádí jméno a příjmení, rodné číslo a adresa bydliště osoby nesouhlasící s posmrtným odběremodběrem tkání a orgánůorgánů a nezbytné údaje o rozsahu nesouhlasu. Do Národního registru dárcůdárců orgánůorgánů a Národního registru osob čekajících na transplantacitransplantaci orgánůorgánů se povinně uvádějí nezbytné identifikační údaje dárcedárce, osoby čekající na transplantacitransplantaci orgánuorgánu, osoby, které byla provedena transplantacetransplantace, a nezbytné údaje o zdravotním stavu těchto osob. Podrobnosti o rozsahu a obsahu povinně uváděných dat do Národního registru osob nesouhlasících s posmrtným odběremodběrem tkání a orgánůorgánů, Národního registru dárcůdárců orgánůorgánů, Národního registru osob čekajících na transplantacitransplantaci orgánůorgánů a Národního registru provedených transplantacítransplantací orgánůorgánů a soubor dat předávaných z těchto registrů do Národního zdravotnického informačního systému12) stanoví ministerstvo vyhláškou. Ministerstvo může rovněž vyhláškou stanovit soubor dat předávaných střediskem pro vyhledávání dárcůdárců krvetvorných buněk z registru potenciálních dárcůdárců krvetvorných buněk do Národního zdravotnického informačního systému.12) (5) Pro účely plnění úkolů a) Národního registru dárcůdárců orgánůorgánů se dárcemdárcem rozumí též dárcedárce tkáně, která je určena k přímému přenosu do těla příjemcepříjemce, b) Národního registru osob čekajících na transplantacitransplantaci orgánůorgánů se osobou čekající na transplantacitransplantaci rozumí též osoba čekající na transplantacitransplantaci tkáně, která je určena k přímému přenosu do těla příjemcepříjemce, c) Národního registru provedených transplantacítransplantací orgánůorgánů se provedenou transplantacítransplantací rozumí též provedená transplantacetransplantace tkáně, která je určena k přímému přenosu do těla příjemcepříjemce. HLAVA V POVINNOSTI POSKYTOVATELŮ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB PŘI POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB V SOUVISLOSTI S DAROVÁNÍM A TRANSPLANTACEMI TKÁNÍ A ORGÁNŮ § 20 Respektování anonymity mezi dárci a příjemci a informační povinnost poskytovatelů zdravotních služeb (1) Poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni zachovat anonymitu a) zemřelého dárcedárce tkání nebo orgánůorgánů vůči příjemcipříjemci, b) žijícího dárcedárce tkáně nebo orgánuorgánu vůči osobě uvedené v § 3 odst. 2, pokud si to dárcedárce přeje, c) žijícího dárcedárce obnovitelné tkáně, pokud se nejedná o osobu uvedenou v § 3 odst. 2. (2) Poskytovatel zdravotních služeb provádějící odběryodběry a transplantacetransplantace tkání, transplantační centratransplantační centra a Koordinační středisko transplantacítransplantací zaznamenají a vedou rodné číslo pro potřeby identifikace dárcedárce. Za tímto účelem je poskytovatel zdravotních služeb oprávněn vyžadovat předložení dokladu, ve kterém je rodné číslo uvedeno. Rodné číslo dárcedárce se uchová pro potřeby sledovatelnostisledovatelnosti. (3) Poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni neprodleně informovat o možných dárcíchmožných dárcích orgánůorgánů příslušné transplantační centrumtransplantační centrum (§ 22). § 21 Poskytovatel zdravotních služeb provádějící odběry tkání a transplantace tkání Poskytovatel zdravotních služeb provádějící odběryodběry tkání a transplantacetransplantace tkání, který není transplantačním centremtransplantačním centrem (§ 22), je kromě povinností vyplývajících ze zvláštního právního předpisu15) dále povinen a) hlásit osoby, kterým byl proveden odběrodběr do Národního registru dárcůdárců orgánůorgánů, b) provedené transplantacetransplantace tkání určených k přímému přenosu do těla příjemcepříjemce hlásit do Národního registru provedených transplantacítransplantací orgánůorgánů, c) jde-li o tkáně, poskytovat údaje, které vyžádá Koordinační středisko transplantacítransplantací, d) zjišťovat informace z Národního registru osob nesouhlasících s posmrtným odběremodběrem tkání a orgánůorgánů pro účely provádění odběrůodběrů od zemřelých dárcůdárců a respektovat takto vyslovený nesouhlas s odběremodběrem, e) ověřovat další způsoby prokazatelného vyslovení nesouhlasu s posmrtným odběremodběrem stanovené tímto zákonem a respektovat takto vyslovený nesouhlas, f) vést dokumentaci o provedených odběrechodběrech a transplantacíchtransplantacích a nakládání s odebranými tkáněmi nebo orgányorgány zaznamenávat do protokolu o konečném určení odebraných tkání nebo orgánůorgánů, g) zajistit sledování zdravotního stavu žijících dárcůdárců a příjemcůpříjemců, h) mít k dovozu nebo vývozu dovozní nebo vývozní povolení (§ 26a až 26g). § 22 Transplantační centrum (1) Transplantačním centremTransplantačním centrem se rozumí poskytovatel zdravotních služeb, kterému byl udělen statut centra vysoce specializované péče22) a který na základě toho může provádět odběryodběry a transplantacetransplantace krvetvorných buněk, orgánůorgánů a tkání, které nebyly předány tkáňové bancebance podle § 12 odst. 3. Transplantační centrumTransplantační centrum plní povinnosti podle § 21 a dále je povinno a) hlásit osoby indikované k transplantacitransplantaci tkání a orgánůorgánů do Národního registru osob čekajících na transplantacitransplantaci orgánůorgánů, b) provádět transplantacitransplantaci tkání a orgánůorgánů výlučně příjemcůmpříjemcům registrovaným v Národním registru osob čekajících na transplantacitransplantaci orgánůorgánů, c) spolupracovat s Koordinačním střediskem transplantacítransplantací při výběru nejvhodnějších příjemcůpříjemců orgánůorgánů, d) po obdržení informace podle § 20 odst. 3 zjistit, zda jsou splněny podmínky pro odběrodběr (§ 10 až 11), e) po zjištění splnění podmínek pro odběrodběr informovat o možném dárcimožném dárci Koordinační středisko transplantacítransplantací, f) ověřit, zda bylo provedeno a zaznamenáno posouzení zdravotní způsobilosti dárcedárce včetně dokončení charakterizace orgánucharakterizace orgánu a dárcedárce, g) ověřit, zda byly u dodaných orgánůorgánů dodrženy podmínky konzervacekonzervace a převozu, h) vést dokumentaci o provedených odběrechodběrech a transplantacíchtransplantacích a nakládání s odebranými orgányorgány zaznamenávat do protokolu o konečném určení odebraných orgánůorgánů, i) hlásit jakékoli závažné nežádoucí účinkyzávažné nežádoucí účinky a závažné nežádoucí reakcezávažné nežádoucí reakce Koordinačnímu středisku transplantacítransplantací a poskytovateli zdravotních služeb provádějícímu odběryodběry tkání a transplantacetransplantace tkání nebo jinému transplantačnímu centrutransplantačnímu centru provádějícímu odběrodběr nebo transplantacitransplantaci, j) hlásit provedená opatření pro řešení závažných nežádoucích účinkůzávažných nežádoucích účinků a reakcí Koordinačnímu středisku transplantacítransplantací. (2) Transplantační centrumTransplantační centrum je dále povinno a) zpracovat a udržovat interní systém zajištění jakosti a bezpečnosti pro všechny fáze procesu od darovánídarování po transplantacitransplantaci, b) pro potřeby sledovatelnostisledovatelnosti používat identifikační systém dárcůdárců a příjemcůpříjemců, jehož prostřednictvím lze identifikovat každé darovánídarování, každý s ním spojený orgánorgán a každého s ním spojeného příjemcepříjemce; údaje potřebné pro zajištění sledovatelnostisledovatelnosti transplantační centrumtransplantační centrum uchovává nejméně po dobu 30 let, c) uplatňovat pracovní postupypracovní postupy při odběruodběru, konzervacikonzervaci, balení a označování orgánůorgánů, d) uplatňovat pracovní postupypracovní postupy pro oznamování, šetření, registraci a předávání informací o závažných nežádoucích účincíchzávažných nežádoucích účincích, které mohou mít vliv na jakost a bezpečnost orgánůorgánů, a které mohou být způsobeny vyšetřováním, charakterizací, odběremodběrem, konzervacíkonzervací a převozem orgánůorgánů, a rovněž informací o jakýchkoli nežádoucích reakcích pozorovaných během transplantacetransplantace nebo po ní, které mohou souviset s těmito činnostmi, e) zajistit uplatňování pracovních postupůpracovních postupů zajišťujících integritu orgánuorgánu během převozu a vhodnou dobu převozu, f) zajistit, aby zdravotničtí pracovníci přímo se podílející na procesu od darovánídarování po transplantacitransplantaci nebo likvidaci orgánuorgánu nebo tkáně měli vhodnou kvalifikaci nebo odbornou přípravu, byli odborně způsobilí k výkonu povolání a byli odpovídajícím způsobem vyškoleni. (3) Transplantační centrumTransplantační centrum provádějící transplantacetransplantace krvetvorných buněk plní povinnosti podle § 21 písm. c) a g), dále je povinno spolupracovat se středisky pro vyhledávání dárcůdárců krvetvorných buněk (§ 24) při výběru nejvhodnějších nepříbuzných potenciálních dárcůdárců krvetvorných buněk a provádí konečný výběr vhodného dárcedárce krvetvorných buněk pro konkrétního příjemcepříjemce. § 22a Protokol o nakládání s tkáněmi a orgány Zdravotničtí pracovníci, kteří se účastnili odběruodběru nebo transplantacetransplantace tkání a orgánůorgánů, zaznamenají nakládání s odebranými tkáněmi nebo orgányorgány do protokolu, který je přiložen k odebrané tkáni nebo orgánuorgánu. Do tohoto protokolu se zaznamená zejména datum a místo odběruodběru a konečné určení odebrané tkáně nebo orgánuorgánu. Pokud se odebraná tkáň nebo orgánorgán použijí pro transplantacitransplantaci, do protokolu se zaznamená datum, místo a osoba, jíž byla transplantacetransplantace provedena. Pokud bylo rozhodnuto, že odebrané tkáně a orgányorgány jsou k transplantacitransplantaci nevhodné, do protokolu se zaznamená důvod, proč byly shledány nevhodnými, a způsob dalšího naložení s nimi. Poskytovatel zdravotních služeb zajistí odeslání protokolu Koordinačnímu středisku transplantacítransplantací do 7 dnů ode dne, kdy došlo ke konečnému určení odebrané tkáně nebo orgánuorgánu. § 23 Tkáňová banka (1) Tkáňová bankabanka je určena k zajišťování odběrůodběrů, dalšího zpracování, vyšetřování, konzervaci, skladování a distribuci tkání pro transplantacetransplantace; při těchto činnostech postupuje podle zákona o lidských tkáních a buňkáchtkáních a buňkách. (2) Tkáňové bankybanky jsou povinny a) při organizaci odběrůodběrů tkání spolupracovat s odděleními patologie soudního lékařství, odděleními gynekologicko-porodnickými poskytovatelů zdravotních služeb, se zařízeními transfúzní služby a s poskytovateli zdravotních služeb uvedenými v § 21 a 22, b) využívat informace Národního registru osob nesouhlasících s posmrtným odběremodběrem tkání a orgánůorgánů a Národního registru dárcůdárců orgánůorgánů, c) vést dokumentaci o odebraných a přijatých tkáních, provedených vyšetřeních odebraných tkání, o připravených transplantabilních tkáňových štěpech, které mají v zásobě, a štěpech vydaných na pracoviště provádějící transplantacitransplantaci. § 24 Středisko pro vyhledávání dárců krvetvorných buněk (1) Středisko pro vyhledávání dárcůdárců krvetvorných buněk je určeno pro vyhledávání nepříbuzných dárcůdárců krvetvorných buněk, jejich vyšetřování a zprostředkování transplantacítransplantací krvetvorných buněk od nepříbuzných dárcůdárců. Středisko pro vyhledávání krvetvorných buněk lze zřídit pouze se souhlasem ministerstva.17) (2) Středisko pro vyhledávání dárcůdárců krvetvorných buněk zejména a) vede dokumentaci o provedených vyšetřeních potenciálních dárcůdárců krvetvorných buněk a o zprostředkování transplantacítransplantací krvetvorných buněk, b) vede registr potenciálních dárcůdárců krvetvorných buněk, c) poskytuje na základě žádosti poskytovatele zdravotních služeb informace o potenciálních dárcíchdárcích krvetvorných buněk, a to z hlediska posouzení jejich vhodnosti pro konkrétního příjemcepříjemce, d) zajišťuje a koordinuje mezinárodní spolupráci při provádění výměny krvetvorných buněk určených k transplantacitransplantaci, e) zajišťuje informovanost veřejnosti o významu a o možnostech darovánídarování krvetvorných buněk v souvislosti se získáváním nových dárcůdárců a zajišťuje poučení potenciálních dobrovolných dárcůdárců krvetvorných buněk o skutečnostech souvisejících s dobrovolným darovánímdarováním, f) zajišťuje provedení posouzení zdravotní způsobilosti potenciálních dárcůdárců před jejich zařazením do registru potenciálních dárcůdárců krvetvorných buněk, g) vyhledává v registru potenciálních dárcůdárců krvetvorných buněk vhodné nepříbuzné dárcedárce krvetvorných buněk pro konkrétního příjemcepříjemce, h) zajišťuje sledování zdravotního stavu nepříbuzných dárcůdárců po odběruodběru, i) zajišťuje propuštění nepříbuzného dárcedárce k dalším vyšetřením. (3) Středisko pro vyhledávání dárcůdárců krvetvorných buněk pro vedení registru podle odstavce 2 písm. b) zavede a udržuje informační systém umožňující dohledání potenciálních dárcůdárců krvetvorných buněk. Údaje o potenciálních dárcích se uchovávají po dobu evidence dárcůdárců v registru, minimálně však po dobu 30 let ode dne odběruodběru krvetvorných buněk. Souhlas potenciálního dárcedárce s vedením údajů o jeho osobě v registru musí být písemný. (4) Středisko pro vyhledávání dárcůdárců krvetvorných buněk zpracuje do 1. března každého roku výroční zprávu o činnosti střediska pro vyhledávání dárcůdárců krvetvorných buněk za předcházející kalendářní rok. Výroční zprávu nejpozději k uvedenému datu zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a předloží ji Koordinačnímu středisku transplantacítransplantací. § 25 Koordinační středisko transplantací (1) Ministerstvo zdravotnictví zřizuje Koordinační středisko transplantacítransplantací pro plnění úkolů uvedených v odstavci 2. Při zřízení Koordinačního střediska transplantacítransplantací ministerstvo postupuje tak, aby byla zachována jeho nezávislost na transplantačních centrechtransplantačních centrech, a to z hlediska prostorového, věcného a technického vybavení a umístění sídla střediska. (2) Koordinační středisko transplantacítransplantací plní tyto úkoly: a) vede Národní registr osob čekajících na transplantacitransplantaci orgánů, b) vede Národní registr dárcůdárců orgánůorgánů, c) vede Národní registr provedených transplantacítransplantací orgánůorgánů, d) koordinuje odběrové a transplantační týmy jednotlivých transplantačních center, e) provádí výběr nejvhodnějších příjemcůpříjemců pro odebrané orgányorgány a pro tkáně určené k přímému přenosu do těla příjemcepříjemce; výběr se provádí výlučně z Národního registru osob čekajících na transplantacitransplantaci orgánůorgánů na základě písemného předem definovaného alokačního algoritmu, f) metodicky koordinuje činnost střediska pro vyhledávání dárcůdárců krvetvorných buněk, g) zajišťuje a koordinuje mezinárodní spolupráci při provádění výměny orgánůorgánů určených k transplantacitransplantaci (§ 26), h) spolupracuje s ministerstvem na zajištění jakosti a bezpečnosti transplantacítransplantací orgánůorgánů, i) plní úkoly související s výměnou orgánůorgánů mezi členskými státy Evropské unie (dále jen „členský stát“) a mezi členskými státy a třetími zeměmi, j) uzavírá písemnou dohodu s evropskými organizacemi pro výměnu orgánůorgánů, pokud takové organizace zajišťují soulad s požadavky stanovenými tímto zákonem, k) zpracovává další pracovní postupypracovní postupy, l) plní další úkoly určené ministerstvem. (3) Součástí Koordinačního střediska transplantacítransplantací je centrální monitorovací jednotka, která zpracovává souhrnná data o provedených odběrechodběrech, transplantacíchtransplantacích a jejich výsledcích za každý kalendářní rok a zprávu o tom předává ministerstvu nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku. (4) Soubor požadavků na vytvoření pracovních postupůpracovních postupů pro zajištění systému jakosti a bezpečnosti orgánůorgánů, a to pro odběrodběr, konzervacikonzervaci, balení, označování a převoz orgánůorgánů, sledovatelnostsledovatelnost a dále pro podávání přesných, rychlých a ověřitelných hlášení o závažných nežádoucích účincíchzávažných nežádoucích účincích a reakcích a řešení závažných nežádoucích účinkůzávažných nežádoucích účinků a reakcí, stanoví ministerstvo vyhláškou. HLAVA VI MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE § 26 (1) Mezinárodní výměna tkání a orgánůorgánů k transplantacímtransplantacím je přípustná pouze za předpokladu, že jejím cílem je nalezení nejvhodnějšího příjemcepříjemce nebo záchrana čekatelečekatele na transplantacitransplantaci, jehož život je bezprostředně ohrožen, a za předpokladu, že tkáně a orgányorgány splňují požadavky na jakost a bezpečnost a že je zajištěna jejich sledovatelnostsledovatelnost. (2) Nabídka orgánuorgánu do zahraničí v rámci mezinárodní výměny orgánůorgánů podle odstavce 1 je možná pouze tehdy, pokud v České republice není v Národním registru osob čekajících na transplantacitransplantaci evidován vhodný čekatelčekatel nebo se jedná o postup v rámci členství v mezinárodních transplantačních organizacích. (3) Tkáně a orgányorgány k transplantacímtransplantacím lze ze zahraničí v rámci výměny tkání a orgánůorgánů podle odstavce 1 přijmout pouze v případě, že byl odběrodběr proveden k tomu způsobilým poskytovatelem zdravotních služeb a způsobem, který je v souladu s platnou právní úpravou země původu. Musí být prokázáno, že před odběremodběrem byla posouzena zdravotní způsobilost dárcedárce, a zdravotnická dokumentace dárcedárce související s odběremodběrem musí být dohledatelná. (4) Podmínky mezinárodní spolupráce při transplantacitransplantaci krvetvorných buněk může stanovit ministerstvo vyhláškou. § 26a (1) K dovozu tkání do České republiky nebo k jejich vývozu z České republiky anebo k dovozu nebo vývozu orgánůorgánů v rámci mezinárodní výměny nebo nabídky podle § 26 odst. 1 a 2 (dále jen „dovoz nebo vývoz tkání nebo orgánůorgánů“) vydává ministerstvo dovozní nebo vývozní povolení. O žádosti o dovozní nebo vývozní povolení ministerstvo rozhodne do 90 dnů ode dne jejího podání. (2) Žádost o udělení dovozního nebo vývozního povolení musí kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat a) podpoložku kombinované nomenklatury společného celního sazebníku a její název označující stanovené tkáně nebo orgányorgány, na jejichž dovoz nebo vývoz se dovozní nebo vývozní povolení žádá, stanovenou nařízením vlády, b) navrhované maximální množství tkání nebo orgánůorgánů v kusech nebo buněk v mililitrech, c) navrhovanou dobu platnosti dovozního nebo vývozního povolení, d) účel dovozu nebo vývozu, e) název státu nebo států původu tkání nebo orgánůorgánů v případě dovozu, název státu (států) určení tkání nebo orgánůorgánů v případě vývozu. (3) K žádosti o udělení dovozního nebo vývozního povolení žadatel připojí a) výpis z obchodního rejstříku nebo úředně ověřenou kopii zřizovací listiny, b) výčet a specifikace druhů vyvážených nebo dovážených tkání nebo orgánůorgánů, c) v případě vývozu doklad nebo jeho úředně ověřenou kopii vydanou státním orgánemorgánem potvrzující, že se jedná o poskytovatele zdravotních služeb oprávněného provádět odběryodběry tkání nebo orgánůorgánů. (4) V případě, že dovoz orgánuorgánu do České republiky nebo vývoz orgánuorgánu z České republiky je nezbytné z důvodu záchrany života provést za méně než 90 dnů, může ministerstvo tento dovoz nebo vývoz schválit dodatečně po jeho uskutečnění. Žádost o toto dodatečné schválení dovozu orgánuorgánu do České republiky nebo vývozu orgánuorgánu z České republiky se ministerstvu podává bezprostředně po jeho uskutečnění. § 26b (1) Rozhodnutí o udělení dovozního nebo vývozního povolení kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje a) evidenční číslo dovozního nebo vývozního povolení, b) podpoložku kombinované nomenklatury celního sazebníku a její název označující tkáně nebo orgányorgány, na jejichž dovoz a vývoz se dovozní nebo vývozní povolení uděluje, c) dobu platnosti dovozního nebo vývozního povolení, včetně povoleného maximálního množství kusů orgánůorgánů nebo tkání nebo buněk v mililitrech, které lze dovézt nebo vyvézt, d) název státu nebo států původu tkání nebo orgánůorgánů v případě dovozu, název státu (států) určení tkání nebo orgánůorgánů v případě vývozu, e) poučení o povinnosti vrátit stejnopis písemného vyhotovení dovozního nebo vývozního povolení do 10 pracovních dnů po jeho vyčerpání nebo ukončení jeho platnosti (§ 26e), f) účel dovozu nebo vývozu, g) přílohy rozhodnutí; v každé příloze je vymezeno místo pro záznam identifikačních údajů poskytovatele zdravotních služeb, který provedl odběrodběr tkáně nebo orgánuorgánu, a pro záznamy celních orgánůorgánů o využívání uděleného dovozního nebo vývozního povolení (množství, datum, otisk razítka, podpis); počet příloh odpovídá počtu povoleného maximálního dovozu nebo vývozu podle písmene c). (2) Ministerstvo udělí dovozní nebo vývozní povolení nejdéle na dobu 12 měsíců. § 26c (1) Ministerstvo dovozní nebo vývozní povolení neudělí, jestliže to vyžadují bezpečnostní zájmy České republiky (možnost rizika ohrožení zdraví a života obyvatel). (2) Ministerstvo odejme dovozní nebo vývozní povolení, jestliže a) dovozní nebo vývozní povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů, b) nebyly dodrženy podmínky nebo rozsah v něm stanovené, nebo c) to vyžadují bezpečnostní zájmy České republiky. (3) Odvolání proti rozhodnutí o odejmutí dovozního nebo vývozního povolení podle odstavce 2 nemá odkladný účinek. (4) Ministerstvo a Generální ředitelství cel si vzájemně poskytují údaje týkající se dovozního nebo vývozního povolení, a to v rozsahu údajů uvedených v rozhodnutí podle § 26b. Navzájem se neprodleně informují o skutečnostech významných pro správní řízení o udělení, neudělení nebo odejmutí dovozního nebo vývozního povolení podle tohoto zákona, kontrolují dodržování podmínek stanovených v dovozních nebo vývozních povoleních a ukládání správních trestů. § 26d (1) Dovoz nebo vývoz tkáně nebo orgánuorgánu podle § 26a odst. 1 v konkrétním případě a dovoz nebo vývoz orgánuorgánu podle § 26a odst. 4 lze uskutečnit pouze se souhlasem Koordinačního střediska transplantacítransplantací, které může souhlas a) ke konkrétnímu vývozu udělit, pokud v České republice není v Národním registru osob čekajících na transplantacitransplantaci orgánuorgánu evidován vhodný čekatelčekatel, b) ke konkrétnímu dovozu udělit, pokud je orgánorgán nebo tkáň určena pro konkrétního příjemcepříjemce. (2) Koordinační středisko transplantacítransplantací spolupracuje za účelem zajištění sledovatelnostisledovatelnosti s Generálním ředitelstvím cel. § 26e Dovozní nebo vývozní povolení nelze převést ani nepřechází na právního nástupce. Poskytovatel zdravotních služeb, kterému bylo dovozní nebo vývozní povolení uděleno, je povinen toto povolení ministerstvu vrátit do 10 pracovních dnů po jeho vyčerpání nebo ukončení jeho platnosti, a to včetně záznamů celních orgánůorgánů o jeho využívání a seznamu osob v zahraničí schválených státní autoritou, do kterých byly orgányorgány nebo tkáně z České republiky vyvezeny, nebo z kterých byly orgányorgány nebo tkáně do České republiky dovezeny. § 26g Pro dovoz nebo vývoz tkání nebo orgánůorgánů mezi Českou republikou a členskými státy se ustanovení § 26a až 26d použijí obdobně. HLAVA VII JINÉ ČINNOSTI SOUVISEJÍCÍ S DAROVÁNÍM, ODBĚREM A TRANSPLANTACEMI § 27 Ministerstvo Ministerstvo a) zajišťuje informovanost veřejnosti o významu a o možnostech darovánídarování tkání a orgánůorgánů, a to zvláště dárcovství krvetvorných buněk, o způsobu vyjádření nesouhlasu s posmrtným odběremodběrem a o významu transplantacítransplantací; přitom spolupracuje s ostatními správními úřady a orgányorgány územní samosprávy, se zdravotními pojišťovnami, poskytovateli zdravotních služeb, profesními organizacemi ve zdravotnictví a dalšími orgányorgány a institucemi, b) na základě žádosti Evropské komise nebo jiného členského státu informuje o 1. podmínkách, které podle právních předpisů musí splnit poskytovatel zdravotních služeb, který hodlá poskytovat zdravotní služby podle tohoto zákona, 2. činnostech poskytovatelů zdravotních služeb provádějících odběrodběr a transplantacetransplantace podle tohoto zákona, o agregovaném počtu žijících a zemřelých dárcůdárců, o druhu a počtu transplantovaných nebo zlikvidovaných orgánůorgánů, včetně poskytnutí zprávy podle § 25 odst. 3. § 28 Zákaz finančního prospěchu nebo jiných výhod a obchodování s tkáněmi a orgány (1) Lidské tělo a jeho části nesmějí být jako takové zdrojem finančního prospěchu nebo jiných výhod; tím nejsou dotčena ustanovení § 28a až 28d. (2) DárceDárce ani jiné osoby nesmí uplatňovat vůči příjemcipříjemci žádné nároky. (3) Inzerování a reklama za účelem poptávky nebo nabídky orgánůorgánů jsou zakázány. Za inzerování a reklamu se nepovažuje postup podle § 27. (4) Obchodování s tkáněmi a orgány odebranými za účelem transplantacetransplantace je zakázáno. § 28a Příspěvek na náklady pohřbu (1) Osobě, která vypravila pohřeb zemřelému dárcidárci, kterému byl proveden odběrodběr orgánuorgánu, náleží příspěvek na náklady související s vypravením pohřbu ve výši 5 000 Kč. (2) Žádost o výplatu příspěvku na náklady pohřbu musí kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat a) doklad o zaplacení nákladů na vypravení pohřbu dárcidárci, b) údaje vztahující se k zemřelému dárcidárci, a to jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a datum úmrtí, c) název a adresu poskytovatele zdravotních služeb, ve kterém byl proveden odběrodběr orgánuorgánu, d) určení, jakým způsobem má být částka vyplacena. (3) Není-li žádost ministerstvu podána do 12 měsíců ode dne vypravení pohřbu zemřelému dárcidárci, nárok na příspěvek na náklady pohřbu zaniká. (4) Dopravu těla zemřelého dárcedárce z místa pitvy do místa pohřbu hradí zdravotní pojišťovna příjemcepříjemce. § 28b Náhrada poskytovaná žijícímu dárci orgánu (1) DárciDárci orgánuorgánu náleží náhrada účelně a prokazatelně vynaložených výdajů (dále jen „náhrada výdajů“) a rozdíl mezi ušlým výdělkem a obdrženou náhradou mzdy, platu nebo odměny a obdrženým nemocenským z nemocenského pojištění, který mu vznikl dočasnou pracovní neschopnostídočasnou pracovní neschopností v souvislosti s odběremodběrem orgánuorgánu a poskytováním zdravotních služeb, které si tento odběrodběr vyžádal (dále jen „ušlý výdělek“). (2) Žádost o výplatu náhrady výdajů a ušlého výdělku musí kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat a) datum provedení odběruodběru orgánuorgánu a období, v němž mu byly poskytnuty zdravotní služby související s odběremodběrem orgánuorgánu, b) název a adresu transplantačního centratransplantačního centra, které provedlo odběrodběr, a adresu poskytovatele zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení byly dárcidárci poskytnuty zdravotní služby související s odběremodběrem orgánuorgánu, c) doklad osvědčující výši účelně a prokazatelně vynaložených výdajů a výši ušlého výdělku, popřípadě jeho ověřenou kopii, d) ověřenou kopii dokladu o ukončení dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti související s odběremodběrem; osoba, které se nevydává doklad o dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, doloží písemné vyjádření poskytovatele zdravotních služeb o době, po kterou nemohl vykonávat činnost, za niž vyžaduje náhradu ušlého výdělku. (3) Ministerstvo požádá transplantační centrumtransplantační centrum, které provedlo odběrodběr, a poskytovatele zdravotních služeb, který zajišťoval poskytnutí zdravotních služeb dárcidárci, o potvrzení skutečností podle odstavce 2 písm. b) a dále o vyjádření, zda požadované výdaje a ušlý výdělek souhlasí s obdobím, kdy byl dárcidárci proveden odběrodběr orgánuorgánu a kdy mu byly poskytovány s odběremodběrem související zdravotní služby. Transplantační centrumTransplantační centrum a poskytovatel zdravotních služeb jsou povinni poskytnout požadované informace do 10 dnů ode dne doručení žádosti. (4) Není-li žádost o výplatu náhrady výdajů nebo ušlého výdělku podána do 24 měsíců ode dne provedení odběruodběru orgánuorgánu, nárok na jejich náhradu zaniká. (5) DárciDárci se uhradí náhrada výdajů a ušlý výdělek v prokázané výši, nejvýše však ve výši dvojnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlášené a zveřejněné Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv pro účely zaměstnanosti23). Do náhrady výdajů se nezapočítává náhrada cestovních výdajů dárcedárce hrazená podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění. (6) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen zajistit, aby byl dárcedárce před odběremodběrem orgánuorgánu informován o možnosti požadovat náhradu výdajů a ušlý výdělek a za tím účelem podat žádost podle odstavce 2. Záznam o této informaci, podepsaný zdravotnickým pracovníkem a dárcemdárcem, je nedílnou součástí zdravotnické dokumentace vedené o dárcidárci. § 28c Ministerstvo rozhodne o příspěvku na náklady pohřbu podle § 28a nebo o náhradě poskytované podle § 28b. V případě postupu podle § 28b odst. 3 se lhůta pro vydání rozhodnutí prodlužuje o 30 dnů. § 28d Ministerstvo může pověřit Koordinační středisko transplantacítransplantací výkonem působnosti podle § 28a až 28c. HLAVA VIII PŘESTUPKY § 29 (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz podle § 28 odst. 3. (2) Poskytovatel zdravotních služeb se dopustí přestupku tím, že a) nesplní nebo poruší některou z povinností podle § 3, 4, § 6 odst. 1 nebo 4, § 8 odst. 1, § 10 odst. 1, 2 nebo 4, § 11, 13, § 16 odst. 1 nebo 2, § 20 odst. 1 nebo 3, § 21, § 23 odst. 2, § 25 odst. 2, § 26 odst. 1 až 3 nebo § 28 odst. 1, 3 nebo 4, b) nesplní nebo poruší některou z povinností podle § 10a, 22, § 24 odst. 2 až 4 nebo § 26d odst. 1, c) nesplní nebo poruší některou z povinností podle § 6 odst. 3, § 7 odst. 1 až 3, 6 nebo 7, § 8 odst. 2, § 9 odst. 1, § 12, 14, § 15 odst. 1, § 16 odst. 3, § 22a nebo § 25 odst. 3, d) dováží nebo vyváží orgányorgány bez dovozního nebo vývozního povolení, nebo e) dováží nebo vyváží orgányorgány v rozporu s uděleným dovozním nebo vývozním povolením. (3) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c), b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) nebo b), c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, d) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. e), e) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. d). § 30 (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává krajský úřad, s výjimkou přestupků podle § 29 odst. 2 písm. b), které projednává ministerstvo. K řízení o přestupcích podle § 29 odst. 2 písm. a) a c) až e) je místně příslušný krajský úřad, který poskytovateli zdravotních služeb udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb1). (2) Pokutu vybírá správní orgánorgán, který ji uložil. (3) Správní orgánorgán, který uložil pokutu za přestupek poskytovateli zdravotních služeb, zašle opis rozhodnutí o přestupku podle tohoto zákona zdravotní pojišťovně, se kterou má poskytovatel zdravotních služeb uzavřenu smlouvu o poskytování zdravotních služeb. HLAVA IX SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ § 31 Pokud se v tomto zákoně používá pojem „dárcedárce“ nebo „darovánídarování“, nepoužijí se obecné právní předpisy upravující darovánídarování a náležitosti s tím související.20) § 31a TransplantaciTransplantaci dělohy a postupy s tím související lze podle tohoto zákona provést, pokud ministerstvo uzná transplantacitransplantaci dělohy za standardní metodu v klinické praxi podle zákona o specifických zdravotních službách. § 32 (1) Zdravotnická zařízení provádějící odběryodběry a transplantacetransplantace, transplantační centra, tkáňové bankybanky a střediska pro vyhledávání dárcůdárců krvetvorných buněk a součásti národních zdravotních registrů (§ 18) musí splnit podmínky stanovené tímto zákonem nejpozději do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Ministerstvo uveřejní zřízení Národního registru osob nesouhlasících s posmrtným odběremodběrem tkání a orgánů a způsob registrace občanů v tomto registru, a to způsobem, který zajistí, aby tyto skutečnosti vešly v co možná nejširší známost. Do doby zřízení registru se při zjišťování nesouhlasu s posmrtným odběremodběrem postupuje podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou případů, kdy občan svůj prokazatelný nesouhlas vyjádřil podle § 16 odst. 1 písm. b). ČÁST TŘETÍ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění § 34 Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb. a zákona č. 198/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 13 odst. 2 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 23a) zní: „a) léčebnou péči ambulantní a ústavní (včetně diagnostické péče, rehabilitace, péče o chronicky nemocné a zdravotní péče o dárce tkání nebo orgánů související s jejich odběrem),23a) 23a) Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon).“. 2. V § 13 odst. 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) odběr tkání nebo orgánů určených k transplantaci a nezbytné nakládání s nimi (uchovávání, skladování, zpracování a vyšetření),23a)“. Dosavadní písmena e) až j) se označují jako písmena f) až k). 3. V § 13 odst. 2 se za písmeno i) vkládají nová písmena j) až l), která znějí: „j) dopravu žijícího dárce do místa odběru a z tohoto místa, do místa poskytnutí zdravotní péče související s odběrem a z tohoto místa a náhradu cestovních nákladů, k) dopravu zemřelého dárce do místa odběru a z tohoto místa, l) dopravu odebraných tkání a orgánů (§ 36 odst. 4),“. Dosavadní písmena j) a k) se označují jako písmena m) a n). 4. Za § 35 se vkládá nový § 35a, který včetně nadpisu zní: „§ 35a Transplantace tkání a orgánů Zdravotní péči o živého dárce související s odběrem tkání a orgánů, odběr tkání a orgánů od žijícího nebo zemřelého dárce, nezbytné nakládání s odebranými tkáněmi a orgány a dopravu žijícího dárce nebo náhradu jeho cestovních nákladů a dopravu zemřelého dárce hradí zdravotní pojišťovna, jejímž pojištěncem je žijící dárce nebo jejímž pojištěncem byl zemřelý dárce.“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře § 38 V zákoně č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění zákona č. 160/1992 Sb., v § 2 odst. 1 písmeno c) zní: „c) posuzují a hájí práva a profesní zájmy svých členů,“. ČÁST OSMÁ ÚČINNOST § 39 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2002, s výjimkou části páté bodů 3 a 5, které nabývají účinnosti dnem 1. března 2003. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r. Příloha k zákonu č. 285/2002 Sb. Zjišťování smrti v případech prokazování smrti mozku A. Stav, na jehož základě lze uvažovat o diagnóze smrti mozku Stavem, na jehož základě lze uvažovat o diagnóze smrtismrti mozku, je stav, kdy a) u pacienta není pochybnost o diagnóze strukturálního poškození mozku ani o jeho nevratnosti, a b) pacient je v hlubokém bezvědomí, na umělé plicní ventilaci a je vyloučeno, že se na bezvědomí v okamžiku vyšetření podílí 1. intoxikace, 2. tlumivé a relaxační účinky léčiv, 3. metabolický nebo endokrinní rozvrat, nebo 4. primární podchlazení. B. Klinické známky smrti mozku a vyšetření je prokazující 1. Klinickými známkami smrtismrti mozku, na základě jejichž prokázání lze stanovit diagnózu smrtismrti mozku, jsou a) zornicová areflexie, b) korneální areflexie, c) vestibulookulární areflexie, d) absence jakékoli motorické reakce na algický podnět aplikovaný v inervační oblasti hlavových nervů, e) absence kašlacího reflexu nebo jakékoli bezprostřední motorické reakce na hluboké tracheobronchiální odsávání, f) trvalá zástava spontánního dýchání prokázaná apnoickým testem, g) hluboké bezvědomí. 2. Vyšetření za účelem prokázání klinických známek smrtismrti mozku (dále jen „vyšetření klinických známek smrtismrti mozku“) provádí 2 na sobě nezávislí lékaři, a to v rozsahu stanoveném v bodu 1. 3. U dětí do 1 roku věku se vyšetření klinických známek smrtismrti mozku v rozsahu stanoveném v bodu 1 provádí dvakrát v odstupu nejméně 48 hodin. 4. Důvody, pro které nelze vyšetření klinických známek smrtismrti mozku uvedených v bodu 1 provést, zaznamená lékař provádějící vyšetření klinických známek smrtismrti mozku do protokolu o zjištění smrtismrti. C. Vyšetření potvrzující nevratnost klinických známek smrti mozku 1. Vyšetřeními potvrzujícími nevratnost smrtismrti mozku jsou a) angiografie mozkových tepen, b) mozková perfuzní scintigrafie, c) počítačová tomografická angiografie, d) transkraniální dopplerovská ultrasonografie, nebo e) vyšetření sluchových kmenových evokovaných potenciálů (BAEP). 2. U zemřelých osob s jasně objektivně prokázanou těžkou strukturální infratentoriální lézí se provádí pouze klinické vyšetření. 1) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). 4) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 7) § 124 odst. 2 a § 275 zákoníku práce. 7a) Zákon č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách). 9) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 10) § 28 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 19/1988 Sb., o postupu při úmrtí a pohřebnictví, ve znění zákona č. 256/2001 Sb. 11) § 105 a 115 trestního řádu. 12) § 70 zákona č. 372/2011 Sb. 13) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 15) Například zákon č. 372/2011 Sb., zákon č. 296/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 17) § 70 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 20) Například občanský zákoník, zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. 21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/53/EU ze dne 7. července 2010 o jakostních a bezpečnostních normách pro lidské orgány určené k transplantaci. Směrnice Komise (EU) 2015/566 ze dne 8. dubna 2015, kterou se provádí směrnice 2004/23/ES, pokud jde o postupy pro ověřování rovnocenných jakostních a bezpečnostních norem pro dovážené tkáně a buňky. 22) § 112 zákona č. 372/2011 Sb. 23) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 288/2002 Sb.	Nařízení vlády č. 288/2002 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví pravidla poskytování dotací na podporu knihoven Vyhlášeno 28. 6. 2002, datum účinnosti 1. 7. 2002, částka 105/2002 * § 1 - Předmět úpravy * Pravidla poskytování dotací podle § 15 odst. 1 písm. b) až h), j) a l) zákona * § 2 - Dotaci lze poskytnout provozovateli knihovny zapsané do evidence knihoven,3) který nemá ke dni podání žádosti splatné závazky ve vztahu ke státnímu rozpočtu, ke státním fondům nebo k rozpočtu územního samosprávného celku a splatné závazky pojistného na veř * § 3 - Ministerstvo kultury (dále jen „ministerstvo“) vyhlásí do 30. září kalendářního roku, jenž předchází kalendářnímu roku, v němž má být dotace poskytnuta, prostřednictvím internetu výběrové dotační řízení pro následující kalendářní rok pro jednotlivé oblasti * § 4 - (1) Žádost o poskytnutí dotace obsahuje * § 5 - (1) Projekty posuzují odborné komise jako poradní orgány ustavené ministerstvem, které vždy hodnotí * § 6 - (1) Na základě výsledku výběrového dotačního řízení vydá ministerstvo do 31. března kalendářního roku, v němž má být dotace poskytnuta, rozhodnutí o poskytnutí dotace podle zvláštního právního předpisu,5) a to až do vyčerpání finančních prostředků pro daný * § 7 - Dotace na zavádění nových technologií v oblasti zajištění veřejných knihovnických a informačních služeb * § 8 - Dotace na podporu propojení knihoven v síti * § 9 - Dotace na zpracování informačních pramenů do elektronické podoby a jejich zpřístupnění * § 10 - Dotace na doplnění knihovního fondu * § 11 - Dotace na ochranu knihovního fondu před nepříznivými vlivy prostředí * § 12 - Dotace na zpřístupnění knihovních fondů pro občany se zdravotním postižením * § 13 - Dotace na projekty v oblasti kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti * § 14 - Dotace na zabezpečení dalšího odborného vzdělávání pracovníků knihoven * § 15 - Dotace na vybavení objektu knihovny zabezpečovacími a protipožárními systémy * Společná, přechodná a závěrečná ustanovení * § 20 - (1) Dotaci nelze poskytnout, pokud provozovatel knihovny podle zjištění ministerstva * § 21 - Pro kontrolu dodržování podmínek, za kterých byla dotace poskytnuta, pro řízení o odnětí dotace a pro uplatnění sankcí za porušení rozpočtové kázně při hospodaření s dotací platí zvláštní právní předpisy.8) * § 22 - Výběrová dotační řízení na podporu knihoven vyhlášená ministerstvem přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se dokončí podle předpisů. * § 23 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2002. Aktuální znění od 22. 5. 2013 (113/2013 Sb.) 288 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 29. května 2002, kterým se stanoví pravidla poskytování dotací na podporu knihoven Vláda nařizuje podle § 15 odst. 3 zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), (dále jen „zákon“): § 1 Předmět úpravy (1) Toto nařízení stanoví pravidla pro poskytování dotací provozovatelům knihovenprovozovatelům knihoven ze státního rozpočtu (dále jen „dotace“) na projekty podle § 15 odst. 1 písm. b) až h), j) a l) zákona. (2) Toto nařízení se nevztahuje na poskytování dotací na a) projekty vědy a výzkumu podle § 15 odst. 1 písm. a) zákona, které se řídí zvláštními právními předpisy,1) b) výstavbu nebo rekonstrukci knihovnyknihovny podle § 15 odst. 1 písm. k) zákona, které se řídí zvláštními právními předpisy.2) Pravidla poskytování dotací podle § 15 odst. 1 písm. b) až h), j) a l) zákona § 2 Dotaci lze poskytnout provozovateli knihovnyprovozovateli knihovny zapsané do evidence knihovenknihoven,3) který nemá ke dni podání žádosti splatné závazky ve vztahu ke státnímu rozpočtu, ke státním fondům nebo k rozpočtu územního samosprávného celku a splatné závazky pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. § 3 Ministerstvo kultury (dále jen „ministerstvo“) vyhlásí do 30. září kalendářního roku, jenž předchází kalendářnímu roku, v němž má být dotace poskytnuta, prostřednictvím internetu výběrové dotační řízení pro následující kalendářní rok pro jednotlivé oblasti vybrané v rozsahu podle § 7 až 15 tohoto nařízení. § 4 (1) Žádost o poskytnutí dotace obsahuje a) název nebo obchodní firmu provozovatele knihovnyprovozovatele knihovny, identifikační číslo osoby, sídlo a právní formu, jde-li o právnickou osobu, b) jméno, popřípadě jména a příjmení provozovatele knihovnyprovozovatele knihovny, místo trvalého pobytu a identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, c) jméno, popřípadě jména a příjmení osob, které jsou statutárním orgánem nebo členy statutárního orgánu, je-li provozovatel knihovnyprovozovatel knihovny právnickou osobou, d) bankovní spojení, e) daňové identifikační číslo provozovatele knihovnyprovozovatele knihovny, f) telefonní číslo a elektronickou adresu, g) popis projektu, na který je dotace žádána, včetně termínu a místa jeho realizace, h) požadovanou výši dotace. (2) Příloha k žádosti o poskytnutí dotace obsahuje alespoň a) podrobný rozpočet projektu, včetně výše finanční spoluúčasti provozovatele knihovnyprovozovatele knihovny, b) prohlášení provozovatele knihovnyprovozovatele knihovny o splnění podmínek podle § 2. (3) Žádost se podává ministerstvu písemně do 10. prosince kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž má být dotace poskytnuta. § 5 (1) Projekty posuzují odborné komise jako poradní orgány ustavené ministerstvem, které vždy hodnotí a) kvalitu projektu, jeho společenskou potřebnost a předpokládaný přínos, b) přiměřenost rozpočtovaných nákladů na jednotlivé činnosti, c) odbornou úroveň a vybavenost knihovnyknihovny, d) výsledky realizace projektů provozovatele knihovnyprovozovatele knihovny, pokud na ně byla poskytnuta dotace v předchozích letech. (2) Jednání odborných komisí se řídí jednacím řádem vydaným ministerstvem. § 6 (1) Na základě výsledku výběrového dotačního řízení vydá ministerstvo do 31. března kalendářního roku, v němž má být dotace poskytnuta, rozhodnutí o poskytnutí dotace podle zvláštního právního předpisu,5) a to až do vyčerpání finančních prostředků pro daný kalendářní rok. Při rozhodování o žádostech o poskytnutí dotace se přihlíží k pořadí doporučenému odbornými komisemi na základě hledisek podle § 5 odst. 1. (2) Dotace může být poskytnuta do výše 70 % rozpočtovaných nákladů na realizaci projektu. (3) Dotace je ministerstvem poskytována v termínech stanovených v rozhodnutí o poskytnutí dotace. § 7 Dotace na zavádění nových technologií v oblasti zajištění veřejných knihovnických a informačních služeb Cílem zavádění nových technologií v oblasti zajištění veřejných knihovnických a informačních služeb je především a) automatizace knihovnických a informačních procesů, při níž se respektují vyhlášené knihovnické a technické standardy doporučené Národní knihovnouknihovnou České republiky jako centrem standardizačních činností, b) integrace informačních zdrojů a jejích kvalitativně nové zpřístupnění prostřednictvím centrálního portálu. § 8 Dotace na podporu propojení knihoven v síti Cílem podpory propojení knihovenknihoven v síti je především a) vytváření kooperačních systémů založených na informačních a komunikačních technologiích, b) zkvalitnění stávajícího připojení veřejných knihovenknihoven k internetu, c) rozšíření stávajícího počtu pracovních stanic pro uživatele. § 9 Dotace na zpracování informačních pramenů do elektronické podoby a jejich zpřístupnění Cílem zpracování informačních pramenů do elektronické podoby a jejich zpřístupnění je především a) digitalizace knihovních fondůknihovních fondů, při níž se dodržují příslušné standardy, b) reformátování dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru, při němž se dodržují příslušné standardy, c) budování a rozvoj digitálních knihovenknihoven a archivů za účelem dlouhodobého zpřístupnění digitálních dat, d) zpřístupnění katalogů v elektronické podobě, e) sdílená katalogizace knihovenknihoven a kooperativní tvorba a využívání souboru národních autorit v rámci souborného katalogu. § 10 Dotace na doplnění knihovního fondu Cílem doplnění knihovního fonduknihovního fondu je především a) nákup tištěné neperiodické i periodické produkce odpovídající profilu knihovního fonduknihovního fondu knihovnyknihovny, b) nákup elektronických informačních zdrojů, c) nákup knihovního fonduknihovního fondu v souvislosti s podporou rozvoje národnostních menšin. § 11 Dotace na ochranu knihovního fondu před nepříznivými vlivy prostředí Cílem ochrany knihovního fonduknihovního fondu před nepříznivými vlivy prostředí je především a) ochrana knihovních fondůknihovních fondů s využitím nejnovějších restaurátorských metod a technologií v praxi, b) zamezování a odstraňování nežádoucích vlivů prostředí na knihovní fondyknihovní fondy, c) odstraňování následků mimořádné události. § 12 Dotace na zpřístupnění knihovních fondů pro občany se zdravotním postižením Cílem zpřístupnění knihovních fondůknihovních fondů pro občany se zdravotním postižením je především a) nákup knihovních fondůknihovních fondů pro nevidomé a slabozraké, b) nákup a instalace technických zařízení pro občany se zdravotním postižením umožňujících přístup do knihovnyknihovny, c) nákup technických zařízení umožňujících zpřístupnění knihovních fondůknihovních fondů a elektronických informačních zdrojů občanům se zdravotním postižením. § 13 Dotace na projekty v oblasti kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti Cílem projektů v oblasti kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti je především a) rozvoj čtenářství, b) pořádání přednášek, seminářů, besed, soutěží a výstav, c) vydávání publikací, d) komunitní činnost knihovenknihoven a poskytování služeb pro skupiny ohrožené sociálním vyloučením. § 14 Dotace na zabezpečení dalšího odborného vzdělávání pracovníků knihoven Cílem zabezpečení dalšího odborného vzdělávání pracovníků knihovenknihoven je především mimoškolní vzdělávání pracovníků knihovenknihoven a) v práci s informačními a komunikačními technologiemi, b) v katalogizaci, c) v jiných oblastech nutných k výkonu povolání. § 15 Dotace na vybavení objektu knihovny zabezpečovacími a protipožárními systémy Cílem vybavení objektu knihovnyknihovny zabezpečovacími a protipožárními systémy je především a) zabezpečení historických fondůhistorických fondů a objektů knihovenknihoven před vloupánímvloupáním, b) nákup a instalace zabezpečovacího zařízení za účelem snížení rizik krádeží u volně přístupných knihovních fondůknihovních fondů, c) zabezpečení knihovních fondůknihovních fondů a objektů protipožárními systémy. Společná, přechodná a závěrečná ustanovení § 20 (1) Dotaci nelze poskytnout, pokud provozovatel knihovnyprovozovatel knihovny podle zjištění ministerstva a) nepředložil řádně, včas a v souladu s rozhodnutím o poskytnutí dotace vyúčtování dotace poskytnuté na podporu knihovenknihoven v předchozím kalendářním roce, nebo b) neodvedl prostřednictvím ministerstva řádně, včas a v souladu s rozhodnutím o poskytnutí dotace do státního rozpočtu dotaci na podporu knihovenknihoven poskytnutou v předchozím kalendářním roce nebo její část, které nepoužil nebo které použil v rozporu s právními předpisy nebo rozhodnutím o poskytnutí dotace. (2) Dotaci lze použít pouze na účel uvedený v rozhodnutí o poskytnutí dotace. (3) Z dotace lze hradit kapitálové, běžné a mzdové výdaje související s realizací projektu. Pro stanovení konkrétní výše dotace na mzdy se použije zvláštní právní předpis,7) podle kterého se stanoví platy zaměstnanců vykonávajících stejné nebo srovnatelné činnosti. § 21 Pro kontrolu dodržování podmínek, za kterých byla dotace poskytnuta, pro řízení o odnětí dotace a pro uplatnění sankcí za porušení rozpočtové kázně při hospodaření s dotací platí zvláštní právní předpisy.8) § 22 Výběrová dotační řízení na podporu knihovenknihoven vyhlášená ministerstvem přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se dokončí podle předpisů. § 23 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2002. Předseda vlády: v z. JUDr. Rychetský v. r. Ministr kultury: Dostál v. r. 1) Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje). Nařízení vlády č. 88/2001 Sb., o podmínkách účelového financování výzkumu a vývoje a předání údajů do centrální evidence projektů financovaných ze státního rozpočtu, ve znění nařízení vlády č. 374/2001 Sb. Vyhláška č. 199/2001 Sb., o povolení obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž podle § 3 odst. 1 zákona č. 153/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, pro určité druhy dohod o výzkumu a vývoji. Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře. 2) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb. a zákona č. 320/2001 Sb. Vyhláška č. 40/2001 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku. 3) § 5 zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických služeb (knihovní zákon). 5) § 14 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb. 7) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 20/1997 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 217/2000 Sb. a zákona č. 492/2001 Sb. Nařízení vlády č. 251/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací, ve znění nařízení vlády č. 76/1994 Sb., nařízení vlády č. 141/1995 Sb., nařízení vlády č. 70/1996 Sb., nařízení vlády č. 325/1996 Sb., nařízení vlády č. 352/1997 Sb., nařízení vlády č. 247/1998 Sb., nařízení vlády č. 125/2000 Sb. a nařízení vlády č. 453/2000 Sb. 8) Zákon č. 218/2000 Sb. Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).
Zákon č. 290/2002 Sb.	Zákon č. 290/2002 Sb. Zákon o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 6. 2002, datum účinnosti 1. 7. 2002, částka 106/2002 * ČÁST PRVNÍ - PŘECHOD NĚKTERÝCH DALŠÍCH VĚCÍ, PRÁV A ZÁVAZKŮ ČESKÉ REPUBLIKY NA KRAJE A OBCE, OBČANSKÁ SDRUŽENÍ PŮSOBÍCÍ V OBLASTI TĚLOVÝCHOVY A SPORTU A SOUVISEJÍCÍ ZMĚNY (§ 1 — § 15b) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů (§ 16 — § 16) * ČÁST ČTVRTÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ (§ 18 — § 18) * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 19 — § 19) č. 1 k zákonu č. 290/2002 Sb. č. 2 k zákonu č. 290/2002 Sb. č. 3 k zákonu č. 290/2002 Sb. Aktuální znění od 1. 4. 2012 (375/2011 Sb.) 290 ZÁKON ze dne 13. června 2002 o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PŘECHOD NĚKTERÝCH DALŠÍCH VĚCÍ, PRÁV A ZÁVAZKŮ ČESKÉ REPUBLIKY NA KRAJE A OBCE, OBČANSKÁ SDRUŽENÍ PŮSOBÍCÍ V OBLASTI TĚLOVÝCHOVY A SPORTU A SOUVISEJÍCÍ ZMĚNY § 1 (1) Dnem 1. ledna 2003 přecházejí z vlastnictví České republiky (dále jen „stát“) do vlastnictví krajů věci, se kterými k 31. prosinci 2002 (dále jen „rozhodný den“) byly příslušné hospodařit1) organizační složky státu a státní příspěvkové organizace, u nichž funkci zřizovatele vykonávaly k rozhodnému dni okresní úřady (dále jen „zřizovatel“), pokud tento zákon nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. (2) Na jednotlivé kraje dnem 1. ledna 2003 zároveň přecházejí a) práva státu a jiné majetkové hodnoty, se kterými k rozhodnému dni byly příslušné hospodařit organizační složky státu uvedené v odstavci 1, b) závazky státu, u nichž organizační složky státu uvedené v odstavci 1 k rozhodnému dni zabezpečovaly úkoly podle zvláštního právního předpisu,2) c) práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů,3) ve kterých za stát jednaly k rozhodnému dni organizační složky státu uvedené v odstavci 1. (3) Na jednotlivé kraje dnem 1. ledna 2003 zároveň přecházejí veškerá práva a jiné majetkové hodnoty státu, se kterými byly k rozhodnému dni příslušné hospodařit státní příspěvkové organizace uvedené v odstavci 1, pokud tento zákon nestanoví jinak. (4) Nabývajícím krajem je kraj, na jehož území4) mají organizační složky státu a státní příspěvkové organizace uvedené v odstavci 1 k rozhodnému dni své sídlo. § 2 (1) Dnem 1. ledna 2003 se stávají organizační složky státu uvedené v § 1 organizačními složkami kraje. Do 30. dubna 2003 je kraj povinen přizpůsobit jejich dosavadní zřizovací listiny náležitostem zřizovací listiny vydávané podle zvláštního právního předpisu.5) (2) Dnem 1. ledna 2003 se stávají státní příspěvkové organizace uvedené v § 1 příspěvkovými organizacemi kraje. Příspěvkové organizace kraje zůstávají nositeli závazků, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Do 30. dubna 2003 je kraj povinen přizpůsobit jejich dosavadní zřizovací listiny náležitostem zřizovací listiny vydávané podle zvláštního právního předpisu6) a podat návrh na zápis do obchodního rejstříku. § 3 (1) Dnem účinnosti zvláštního právního předpisu7) se stává Stálá divadelní scéna se sídlem Denisova 148, 339 01 Klatovy, identifikační číslo 00075094 (dále jen „Stálá divadelní scéna“), která byla ke dni předcházejícímu účinnosti zvláštního právního předpisu7) státní příspěvkovou organizací, příspěvkovou organizací Plzeňského kraje. (2) Stálá divadelní scéna zůstává nositelem závazků, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Do 30. dubna 2005 je Plzeňský kraj povinen přizpůsobit její dosavadní zřizovací listinu náležitostem zřizovací listiny vydávané podle zvláštního právního předpisu6) a podat návrh na zápis do obchodního rejstříku. (3) Dnem účinnosti zvláštního právního předpisu7) přecházejí z vlastnictví státu do vlastnictví Plzeňského kraje věci, se kterými ke dni předcházejícímu účinnosti zvláštního právního předpisu7) byla příslušná hospodařit Stálá divadelní scéna. (4) Na Plzeňský kraj dnem účinnosti zvláštního právního předpisu7) zároveň přecházejí veškerá práva a jiné majetkové hodnoty státu, se kterými byla ke dni předcházejícímu účinnosti zvláštního právního předpisu7) příslušná hospodařit Stálá divadelní scéna. (5) O předání a převzetí majetku státu připraví a sepíše Stálá divadelní scéna s Plzeňským krajem nejpozději do 28. února 2005 protokol o předání a převzetí majetku podle tohoto zákona. Protokol je listinou, kterou nabyvatel zašle do 30. června 2005 s ohlášením přechodu vlastnického práva z České republiky na kraj k provedení záznamu práv do katastru nemovitostínemovitostí.16) Nejpozději do 31. března 2005 budou k protokolu připojeny přílohy zpracované na základě výsledků mimořádné účetní závěrky provedené ke dni předcházejícímu účinnosti zvláštního právního předpisu7) podle zvláštního právního předpisu,14) jejichž seznam bude v protokolu uveden. V ostatním pro tento protokol platí § 8 obdobně. § 3a (1) Dnem účinnosti zvláštního právního předpisu7a) se stává Úrazová nemocnice v Brně se sídlem Ponávka 6, 662 50 Brno, identifikační číslo 00209813 (dále jen „Úrazová nemocnice“), která byla ke dni předcházejícímu účinnosti zvláštního právního předpisu7a) státní příspěvkovou organizací, příspěvkovou organizací statutárního města Brna. (2) Úrazová nemocnice zůstává nositelem závazků, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Do 4 měsíců od dne, kdy se stane Úrazová nemocnice jeho příspěvkovou organizací, je statutární město Brno povinno přizpůsobit její dosavadní zřizovací listinu náležitostem zřizovací listiny vydávané podle zvláštního právního předpisu6) a podat návrh na zápis do obchodního rejstříku. (3) Dnem účinnosti zvláštního právního předpisu7a) přecházejí z vlastnictví státu do vlastnictví statutárního města Brna věci, se kterými ke dni předcházejícímu účinnosti zvláštního právního předpisu7a) byla příslušná hospodařit Úrazová nemocnice. (4) Na statutární město Brno dnem účinnosti zvláštního právního předpisu7a) zároveň přecházejí veškerá práva a jiné majetkové hodnoty státu, se kterými byla ke dni předcházejícímu účinnosti zvláštního právního předpisu7a) příslušná hospodařit Úrazová nemocnice. (5) O předání a převzetí majetku státu sepíše Úrazová nemocnice se statutárním městem Brnem nejpozději do 3 měsíců od dne, kdy se Úrazová nemocnice stane příspěvkovou organizací statutárního města Brna, protokol o předání a převzetí majetku podle tohoto zákona. Protokol je listinou, kterou nabyvatel zašle do 2 měsíců od jeho vyhotovení s ohlášením přechodu vlastnického práva z České republiky na kraj k provedení záznamu práv do katastru nemovitostínemovitostí16). K protokolu budou připojeny přílohy zpracované na základě výsledků mimořádné účetní závěrky provedené podle zvláštního právního předpisu14) ke dni předcházejícímu dni, kdy se stane Úrazová nemocnice příspěvkovou organizací statutárního města Brna, jejichž seznam bude v protokolu uveden. V ostatním pro tento protokol platí § 8 obdobně. (6) Pokud nebudou v Úrazové nemocnici poskytovány statutárním městem Brnem zdravotní služby, je statutární město Brno povinno ji bezplatně převést zpět státu. Toto ustanovení se použije i při prodeji či pronájmu Úrazové nemocnice. § 4 (1) Dnem 1. ledna 2003 přecházejí do vlastnictví obcíobcí uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu (dále jen „obecobec“) z vlastnictví státu věci, s nimiž k rozhodnému dni byly příslušné hospodařit organizační složky státu a státní příspěvkové organizace uvedené v této příloze. (2) Na obceobce dnem 1. ledna 2003 zároveň přecházejí a) práva státu a jiné majetkové hodnoty, se kterými k rozhodnému dni byly příslušné hospodařit organizační složky státu uvedené v odstavci 1, b) závazky státu, u nichž organizační složky státu uvedené v odstavci 1 k rozhodnému dni zabezpečovaly úkoly podle zvláštního právního předpisu,2) c) práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů,3) ve kterých za stát jednaly k rozhodnému dni organizační složky státu uvedené v odstavci 1. (3) Na obceobce dnem 1. ledna 2003 zároveň přecházejí veškerá práva a jiné majetkové hodnoty státu, se kterými byly k rozhodnému dni příslušné hospodařit státní příspěvkové organizace uvedené v odstavci 1. § 5 (1) Dnem 1. ledna 2003 se stávají organizační složky státu uvedené v § 4 organizačními složkami obceobce. Do 30. dubna 2003 je obecobec povinna přizpůsobit jejich zřizovací listiny náležitostem zřizovací listiny vydávané podle zvláštního právního předpisu.5) (2) Dnem 1. ledna 2003 se stávají státní příspěvkové organizace uvedené v § 4 příspěvkovými organizacemi obceobce. Příspěvkové organizace obceobce přitom zůstávají nositeli závazků, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Do 30. dubna 2003 je obecobec povinna přizpůsobit jejich dosavadní zřizovací listiny náležitostem zřizovací listiny vydávané podle zvláštního právního předpisu6) a podat návrh na zápis do obchodního rejstříku. § 7 (1) Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona mohou organizační složky státu a státní příspěvkové organizace uvedené v § 1 a 4 nakládat s majetkem státu, s nímž jsou příslušné hospodařit, pouze v rámci jim stanoveného předmětu činnosti. (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na převod vlastnictví majetku státu podle zákona o převodu majetku státu na jiné osoby.11) (3) Výjimku z odstavce 1 může ze závažných důvodů povolit věcně příslušné ministerstvo. Tím není dotčen postup pro nakládání s majetkem státu stanovený zvláštním právním předpisem.12) § 8 (1) O předání a převzetí majetku státu připraví a sepíší předávající organizační složky státu a státní příspěvkové organizace s nabývajícími kraji a obcemiobcemi v období od nabytí účinnosti zákona nejpozději do 31. prosince 2002 protokol o předání a převzetí majetku podle tohoto zákona. (2) Protokol podle odstavce 1 obsahuje název, sídlo a identifikační číslo předávajícího a nabyvatele a výčet nemovitých věcí, které se zapisují do katastru nemovitostínemovitostí, s uvedením údajů nezbytných pro zápis do katastru nemovitostínemovitostí.13) Dále bude v protokolu uveden seznam příloh, které k němu budou připojeny nejpozději do 31. března 2003 na základě zpracování výsledků řádné účetní závěrky provedené k 31. prosinci 2002 podle zvláštního právního předpisu.14) K protokolu se připojí veškerá technická dokumentace k předávaným nemovitostemnemovitostem,15) kterou odevzdá předávající nabyvateli již ke dni podpisu protokolu. Protokol musí být podepsán vedoucím organizační složky státu nebo statutárním orgánem státní příspěvkové organizace za předávajícího a hejtmanem nebo starostou za nabyvatele. Jedno vyhotovení protokolu předávající současně zašle Ministerstvu financí. (3) Protokol podle odstavce 1, jsou-li předmětem předání nemovitostinemovitosti, je listinou, kterou nabyvatel zašle do 30. června 2003 s ohlášením přechodu vlastnického práva z České republiky na kraj nebo obecobec k provedení záznamu práv do katastru nemovitostínemovitostí.16) Pokud tak nabyvatel neučiní, zašle protokol s ohlášením přechodu vlastnického práva z České republiky na kraj nebo obecobec k provedení záznamu práv do katastru nemovitostínemovitostí Ministerstvo financí. Přechod některých zřizovatelských a zakladatelských funkcí § 9 Dnem 1. ledna 2003 přísluší výkon funkce zřizovatele státních příspěvkových organizací uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu Ministerstvu kultury, v příloze č. 3 Ministerstvu zdravotnictví. Ustanovení § 1 a 2 se nepoužijí. § 10 Dnem 1. ledna 2003 přísluší výkon funkce zakladatele státních podniků17) včetně státních podniků v likvidaci, u nichž tuto funkci k rozhodnému dni vykonávaly okresní úřady, Ministerstvu pro místní rozvoj. § 11 Přechod majetku do správy Pozemkového fondu České republiky (1) Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přecházejí z okresních úřadů do správy Pozemkového fondu České republiky (dále jen „Pozemkový fond“) pozemky, které tvoří zemědělský půdní fond a nebo do něj náleží podle § 1 odst. 2 a 3 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, pokud tento majetek stát nabyl po 24. červnu 1991, s výjimkou pozemků, které Pozemkový fond podle zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku nespravuje,18) a pokud tento zákon dále nestanoví jinak. (2) Na Pozemkový fond současně přecházejí práva a závazky s tímto majetkem související. (3) Podle odstavce 1 nepřecházejí do správy Pozemkového fondu pozemky, pokud tvoří jeden funkční celek s obytnými budovami a jinými stavbami, které neslouží a nejsou určeny k zemědělské výrobě. (4) O předání a převzetí majetku uvedeného v odstavci 1 sepíší okresní úřady a Pozemkový fond do 31. prosince 2002 protokol. V protokolu musí být uveden název, sídlo a identifikační číslo okresního úřadu a Pozemkového fondu a výčet pozemků s uvedením údajů nezbytných pro zápis do katastru nemovitostínemovitostí.13) Protokol podepisuje přednosta okresního úřadu a osoba pověřená statutárním orgánem Pozemkového fondu. (5) Dnem 1. července 2003 přecházejí do správy Pozemkového fondu pozemky, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náležejí podle § 1 odst. 2 a 3 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, s nimiž ke dni 30. června 2003 je příslušný hospodařit Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, pokud tento zákon nestanoví jinak. (6) Podle odstavce 5 nepřecházejí do správy Pozemkového fondu pozemky uvedené v § 17 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 183/1993 Sb. Do správy Pozemkového fondu podle odstavce 5 rovněž nepřecházejí pozemky, pokud tvoří jeden funkční celek s obytnými budovami a jinými stavbami, které neslouží a nejsou určeny k zemědělské výrobě. (7) O předání a převzetí majetku uvedeného v odstavci 5 sepíše Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a Pozemkový fond do 30. června 2003 protokol. V protokolu musí být uveden název, sídlo a identifikační číslo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a Pozemkového fondu a výčet pozemků s uvedením údajů nezbytných pro zápis do katastru nemovitostínemovitostí.13) (8) Protokol podle odstavce 4 a 7 je listinou, kterou Pozemkový fond zašle s ohlášením vzniku správy podle tohoto zákona k provedení záznamu do katastru nemovitostínemovitostí.16) § 12 Přechod majetku do vlastnictví Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky (1) Dnem 1. ledna 2003 přecházejí z vlastnictví státu do vlastnictví Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky (dále jen „pojišťovna“) a) nemovité věci užívané pojišťovnou na základě práv, kterých nabyla podle zvláštního zákona jako právní nástupce správy všeobecného zdravotního pojištění zřízené při Ministerstvu zdravotnictví České republiky,19) b) nemovité věci užívané pojišťovnou na základě smluv o převodu práva hospodaření s národním majetkem, uzavřených před 31. prosincem 1993 mezi pojišťovnou jako nabyvatelem a převodci tohoto majetku. (2) Nemovité věci, které přecházejí do vlastnictví pojišťovny, musí být po dobu 10 let ode dne jejich nabytí užívány pouze k účelu, ke kterému byly užívány ke dni převodu vlastnictví věcí podle odstavce 1. Stanou-li se před uplynutím této doby pro pojišťovnu nepotřebnými, musí být nabídnuty k bezúplatnému převodu do vlastnictví státu. Organizační složkou státu příslušnou k přijetí nabídky je věcně příslušné ministerstvo. Pokud stát nepřijme písemnou nabídku pojišťovny ve lhůtě tří měsíců od jejího doručení, naloží pojišťovna s těmito věcmi podle svého uvážení. (3) O předání a převzetí majetku státu sepíší původní předávající organizační složky státu a ostatní příspěvkové organizace s pojišťovnou nejpozději do 31. prosince 2002 protokol o předání a převzetí majetku podle tohoto zákona. Protokol obsahuje název, sídlo a identifikační číslo předávajícího a pojišťovny a výčet nemovitých věcí, které se zapisují do katastru nemovitostínemovitostí, s uvedením údajů nezbytných pro zápis do katastru nemovitostínemovitostí.13) Protokol musí být podepsán vedoucím organizační složky státu nebo statutárním orgánem státní příspěvkové organizace za předávajícího a statutárním zástupcem pojišťovny za nabyvatele. Jedno vyhotovení protokolu předávající současně zašle Ministerstvu financí. (4) Protokol podle odstavce 3 je listinou, kterou pojišťovna zašle do 30. června 2003 s ohlášením přechodu vlastnického práva z České republiky na pojišťovnu k provedení záznamu do katastru nemovitostínemovitostí.16) Pokud tak pojišťovna neučiní, zašle protokol s ohlášením přechodu vlastnického práva z České republiky na pojišťovnu k provedení záznamu do katastru nemovitostínemovitostí Ministerstvo financí. § 13 Příslušnost Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky hospodařit s pozemky, které jsou součástí zvláště chráněných území (1) Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přísluší Agentuře ochrany přírody a krajiny České republiky (dále jen „Agentura“) hospodařit s pozemky, se kterými k tomuto dni byly příslušné hospodařit okresní úřady a které jsou alespoň zčásti součástí zvláště chráněného území vyhlášeného podle zvláštního právního předpisu.20) Na Agenturu současně přecházejí práva a závazky s tímto majetkem související. (2) O předání a převzetí majetku uvedeného v odstavci 1 sepíší okresní úřady a Agentura do 31. prosince 2002 protokol. V protokolu musí být uveden název, sídlo a identifikační číslo okresního úřadu a Agentury a výčet pozemků s uvedením údajů nezbytných pro zápis do katastru nemovitostínemovitostí.13) (3) Protokol podle odstavce 2 je listinou, kterou Agentura zašle s ohlášením změny příslušnosti hospodařit s těmito pozemky podle odstavce 1 k provedení záznamu do katastru nemovitostínemovitostí.16) (4) Dnem 1. ledna 2005 přísluší Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových hospodařit s pozemky, které jsou součástí zvláště chráněných území uvedených v ustanovení § 14 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a nacházejí se v současně zastavěných územích obcíobcí. Agentura je příslušnou hospodařit s těmito pozemky podle odstavce 1 a hospodaří s nimi ke dni 31. prosince 2004. Na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových současně přechází výkon práv a závazků České republiky s těmito pozemky souvisejících, které Agentura vykonávala a plnila. (5) O předání a převzetí majetku uvedeného v odstavci 4 sepíší Agentura a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových do 31. prosince 2005 protokol. V protokolu musí být uveden název, sídlo a identifikační číslo Agentury a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a výčet pozemků s uvedením údajů nezbytných pro zápis do katastru nemovitostínemovitostí.13) (6) Protokol podle odstavce 5 je listinou, kterou Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových zašle s ohlášením změny příslušnosti hospodařit s těmito pozemky podle odstavce 4 k provedení záznamu do katastru nemovitostínemovitostí.16) § 14 Dnem 1. ledna 2003 přecházejí do vlastnictví občanských sdružení působících v oblasti tělovýchovy a sportu z vlastnictví České republiky sportovní zařízení,21) u kterých trvají vztahy trvalého užívání, nebo se změnily na výpůjčku.22) § 15 (1) O předání a převzetí majetku státu sepíší předávající organizační složky státu s nabývajícími občanskými sdruženími působícími v oblasti tělovýchovy a sportu (dále jen „nabyvatel“) nejpozději do 31. prosince 2003 protokol o předání a převzetí majetku podle tohoto zákona. (2) Protokol podle odstavce 1 musí obsahovat název, sídlo a identifikační číslo předávajícího a nabyvatele a výčet nemovitých věcí, které se zapisují do katastru nemovitostínemovitostí, s uvedením údajů nezbytných pro zápis do katastru nemovitostínemovitostí.13) Protokol musí být podepsán vedoucím organizační složky státu za předávajícího a statutárním zástupcem nabyvatele. (3) Protokol podle odstavce 1 je listina, kterou nabyvatel zašle s ohlášením přechodu vlastnického práva z České republiky na nabyvatele k provedení záznamu práv do katastru nemovitostínemovitostí.16) (4) Nemovité věci, které přecházejí do vlastnictví nabyvatele, musí být po dobu 10 let ode dne jejich nabytí užívány pouze k účelu, ke kterému byly užívány ke dni přechodu vlastnictví podle § 14. § 15a Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přecházejí z vlastnictví České republiky bezúplatně do vlastnictví odborových organizací, které mají podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, postavení právnické osoby, pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbou ve vlastnictví těchto odborových organizací, jestliže zároveň a) k těmto pozemkům bylo uvedeným odborovým organizacím nebo jejich právním předchůdcům zřízeno právo trvalého užívání, b) trvalé užívání se podle zvláštních právních předpisů22) změnilo na výpůjčku, c) výpůjčka ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona trvá, d) pozemky slouží k naplňování poslání a činnosti odborových organizací v souladu s čl. 27 Listiny základních práv a svobod. § 15b (1) Nabývající odborová organizace (dále jen „nabyvatel“) požádá předávající organizační složku státu (dále jen „předávající“) o předání majetku uvedeného v § 15a nejpozději do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona; neučiní-li tak, ke změně vlastnického práva podle § 15a nedojde a výpůjčka podle zvláštních právních předpisů22) odborové organizaci nadále trvá. (2) O předání a převzetí majetku uvedeného v § 15a sepíše předávající s nabyvatelem nejpozději do 12 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona protokol o předání a převzetí. (3) Protokol podle odstavce 2 musí obsahovat název, sídlo a identifikační číslo předávajícího a nabyvatele a výčet pozemků s uvedením údajů nezbytných pro zápis do katastru nemovitostínemovitostí. Protokol musí být podepsán za předávajícího jeho vedoucím a za nabyvatele jeho statutárním orgánem. (4) Protokol podle odstavce 1 je listina, kterou nabyvatel zašle s ohlášením přechodu vlastnického práva z České republiky na nabyvatele k provedení záznamu do katastru nemovitostínemovitostí16). (5) Majetek, který přechází do vlastnictví nabyvatele podle § 15a, musí být po dobu 5 let ode dne nabytí užíván pouze k naplňování poslání a činnosti nabyvatele. Stane-li se před uplynutím této doby pro nabyvatele pro tento účel nepotřebným, musí být přednostně nabídnut bezúplatně do vlastnictví státu; organizační složkou státu příslušnou k přijetí nabídky je předávající. Pokud předávající nepřijme písemnou nabídku nabyvatele ve lhůtě 6 měsíců od jejího doručení, naloží nabyvatel s majetkem bez uvedených omezujících podmínek. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů § 16 Zákon č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů, ve znění zákona č. 10/2001 Sb. a zákona č. 408/2001 Sb., se mění takto: 1. V příloze č. 1 se v části Ministerstvo zdravotnictví kraj Ústecký na konci textu doplňují tato slova: „územní středisko Záchranné služby Ústí nad Labem Pasteurova 9, 401 13 Ústí nad Labem 00829013“. 2. V příloze č. 1 se v části Ministerstvo zdravotnictví kraj Budějovický na konci textu doplňují tato slova: „územní středisko Záchranné služby Boženy Němcové 6, 370 01 České Budějovice 48199931“. 3. V příloze č. 1 se v části Ministerstvo zdravotnictví na konci doplňují tato slova: „Plzeňský kraj územní středisko Záchranné služby v Plzni tř. dr. Edwarda Beneše 19, 301 00 Plzeň 45333009 Liberecký kraj územní středisko Záchranné služby v Liberci Husova 976/37, 460 63 Liberec 46744991 Královéhradecký kraj územní středisko Záchranné služby Hradec Králové Hradecká 1690, 512 00 Hradec Králové 48145122 Kraj Vysočina územní středisko Záchranné služby v Jihlavě Vrchlického 61, 586 01 Jihlava 47366630 Jihomoravský kraj územní středisko Záchranné služby náměstí 28. října 23, 602 00 Brno 00346292 Olomoucký kraj územní středisko Záchranné služby v Olomouci Aksamitova 8, 772 00 Olomouc 00849103 Kraj Moravskoslezský územní středisko Záchranné služby 17\\. listopadu 1790, 708 56 Ostrava-Poruba 48804525“. ČÁST ČTVRTÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ § 18 (1) Ve lhůtě do 2 let ode dne, kdy kraj nabyl podle § 1 tohoto zákona do svého vlastnictví věci, se kterými byly příslušné hospodařit organizační složky státu a státní příspěvkové organizace poskytující služby sociální péče,23) včetně veškerých práv a závazků, a které se staly organizačními složkami kraje nebo příspěvkovými organizacemi kraje podle § 2 tohoto zákona, může obecobec, na jejímž území se toto zařízení nachází, kraj písemně požádat o převod věcí, práv a závazků této organizační složky kraje nebo příspěvkové organizace kraje do vlastnictví obceobce. Ustanovení § 4 odst. 2 a 3, § 5 a § 6 odst. 1 a 3 se použijí přiměřeně. (2) Kraj je povinen ve lhůtě tří měsíců od doručení písemné žádosti obceobce převést do vlastnictví obceobce bezúplatně věci, práva a závazky příspěvkové organizace kraje nebo organizační složky kraje poskytující službu sociální péče, jejíž věci, práva a závazky přešly na kraj podle tohoto zákona. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST § 19 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2002. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 290/2002 Sb. Seznam organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací, u nichž funkci zřizovatele vykonávají okresní úřady, které se stávají organizačními složkami a příspěvkovými organizacemi vyjmenovaných obcí Název Sídlo IČ Organizační složka státu --- Okresní knihovna v Mostě Moskevská 12, 434 21 Most 00080713 Nabyvatel: ObecObec Most Okresní knihovna v Teplicích Lípová 796/13, 415 01 Teplice 00361216 Nabyvatel: ObecObec Teplice Okresní knihovna Máchova alej 1, 568 02 Svitavy 00371700 Nabyvatel: ObecObec Svitavy Okresní knihovna Hodonín Národní 36, 695 14 Hodonín 00090344 Nabyvatel: ObecObec Hodonín Název Sídlo IČ Státní příspěvková organizace --- Poradna Koliště 17, 602 00 Brno 67009085 Nabyvatel: ObecObec Šlapanice Husova knihovna Praha-východ Masarykovo náměstí 83, 251 01 Říčany 66002001 Nabyvatel: ObecObec Říčany Divadlo Fráni Šrámka v Písku Tylova 68, 397 11 Písek 00071579 Nabyvatel: ObecObec Písek Okresní knihovna v Písku Alšovo náměstí 85, 397 01 Písek 70869197 Nabyvatel: ObecObec Písek Okresní knihovna Prachatice Husova 71, 383 01 Prachatice 00583197 Nabyvatel: ObecObec Prachatice Šmidingerova knihovna Zámek 1, 386 11 Strakonice 70884552 Nabyvatel: ObecObec Strakonice Okresní knihovna Tábor Jiráskova 1775, 390 01 Tábor 70886634 Nabyvatel: ObecObec Tábor Okresní knihovna Plzeň-sever Pivovarská 2, 331 01 Plasy 00368555 Nabyvatel: ObecObec Plasy Okresní knihovna v Chebu Obrněné brigády 18, 350 37 Cheb 00074250 Nabyvatel: ObecObec Cheb Okresní knihovna Sokolov Zámecká 1, 356 00 Sokolov 0865949 Nabyvatel: ObecObec Sokolov Středisko knihovnických a kulturních služeb okresu Chomutov Palackého 4995/85, 430 11 Chomutov 00360589 Nabyvatel: ObecObec Chomutov Okresní knihovna Karla Hynka Máchy Litoměřice Mírové náměstí 26, 412 01 Litoměřice 00360627 Nabyvatel: ObecObec Litoměřice Okresní knihovna Husova 74, 513 01 Semily 00085791 Nabyvatel: ObecObec Semily Okresní knihovna v Hradci Králové Tomkova 177, 500 01 Hradec Králové 00125491 Nabyvatel: ObecObec Hradec Králové Knihovna Karla Dvořáčka Žižkova 1/3, 682 01 Vyškov 00092398 Nabyvatel: ObecObec Vyškov Okresní knihovna Brno-venkov Tyršova 161, 667 01 Židlochovice 00089249 Nabyvatel: ObecObec Židlochovice Knihovna Vincence Priessnitze Lipovská 296, 790 01 Jeseník 64095401 Nabyvatel: ObecObec Jeseník Okresní knihovna v Olomouci nám. Republiky 1, 771 66 Olomouc 00096733 Nabyvatel: ObecObec Olomouc Knihovna Kroměřížska Slovanské náměstí 3920, 767 01 Kroměříž 00091120 Nabyvatel: ObecObec Kroměříž Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana Velehradská 714, 686 01 Uherské Hradiště 00092118 Nabyvatel: ObecObec Uherské Hradiště Slovácké divadlo Tyršovo náměstí 480, 686 12 Uherské Hradiště 00094846 Nabyvatel: ObecObec Uherské Hradiště Centrum sociálních služeb Rudoleckého 23, 669 02 Znojmo 45671770 Nabyvatel: ObecObec Znojmo Domov-penzion pro důchodce U Lesíka 11, 669 02 Znojmo 45671796 Nabyvatel: ObecObec Znojmo Nemocnice Nemocniční 15, 466 01 Jablonec nad Nisou 00829938 Nabyvatel: ObecObec Jablonec nad Nisou Léčebna dlouhodobě nemocných Komenského 440, 512 51 Lomnice nad Popelkou 00854875 Nabyvatel: ObecObec Lomnice nad Popelkou Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie dr. Farského 3101, 512 11 Vysoké nad Jizerou 00193011 Nabyvatel: ObecObec Vysoké nad Jizerou Domov důchodců Pražská 273, 471 21 Mimoň 48282901 Nabyvatel: Město Mimoň Příloha č. 2 k zákonu č. 290/2002 Sb. Seznam státních příspěvkových organizací, u nichž přechází funkce zřizovatele z okresních úřadů na Ministerstvo kultury Název Sídlo IČ Státní příspěvková organizace --- Muzeum skla a bižuterie U muzea 398/4, 466 01 Jablonec nad Nisou 00079481 Husitské muzeum Žižkovo náměstí 1, 390 01 Tábor 00072486 Příloha č. 3 k zákonu č. 290/2002 Sb. Seznam státních příspěvkových organizací, u nichž přechází funkce z okresních úřadů na Ministerstvo zdravotnictví Psychiatrická léčebna v Kroměříži Havlíčkova 1265, 767 40 Kroměříž 00567914 --- Psychiatrická léčebna Jihlava Brněnská 54, 586 24 Jihlava 00600601 Psychiatrická léčebna Bílá Voda 760 69 Bílá Voda u Javorníka 1 00851388 Psychiatrická léčebna Červený Dvůr Červený Dvůr 1, 382 08 Chvalšiny 00583600 Dětská psychiatrická léčebna Čeňka Zemana 431, 440 01 Louny 00831034 Dětská psychiatrická léčebna U stadionu 285, 595 01 Velká Bíteš 00842052 Dětská psychiatrická léčebna 756 45 Branky č. 202 00851655 1) § 9 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. 2) § 38 zákona č. 219/2000 Sb. 3) § 249 odst. 1 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. 4) Čl. 1 ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění zákona č. 176/2001 Sb. 5) § 26 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. 6) § 27 zákona č. 250/2000 Sb. 7) Zákon č. 1/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 7a) Zákon č. 485/2008 Sb., o přechodu Úrazové nemocnice v Brně a o změně zákona č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů. 10) § 35 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). 11) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. 12) Část třetí zákona č. 219/2000 Sb., ve znění zákona č. 229/2001 Sb. 13) § 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. a zákona č. 120/2000 Sb. 14) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 15) § 103 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb. 16) § 7 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 90/1996 Sb. 17) § 20 a 20a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 103/2001 Sb. 18) § 17 odst. 1 písm. a) až d) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 183/1993 Sb. 19) § 28 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky. 20) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 21) § 2 zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu. 22) § 59 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění zákona č. 229/2001 Sb. 23) § 45 zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 291/2002 Sb.	Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 291/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 6. 2002, datum účinnosti 28. 6. 2002, částka 106/2002 * Čl. I - Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění vyhlášky č. 55/2000 Sb., vyhlášky č. 135/2000 Sb., vyhlášky č. 449/2000 Sb. a vyhlášky č. 101/2002 Sb., se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 28. 6. 2002 291 VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví ze dne 24. června 2002, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 17 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů: Čl. I Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění vyhlášky č. 55/2000 Sb., vyhlášky č. 135/2000 Sb., vyhlášky č. 449/2000 Sb. a vyhlášky č. 101/2002 Sb., se mění takto: V příloze k vyhlášce č. 134/1998 Sb. v Kapitole 603 - gynekologie a porodnictví položky č. 63054 a č. 63055 znějí: „ 63054\| VYŠETŘENÍ V PRENATÁLNÍ PORADNĚ 1 Pravidelné vyšetření v prenatální poradně. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: A - pouze ambulantně čas výkonu: 20 body: 74\| ---\|---\|--- Nositel\| INDX\| Čas A1\| 3\| 20 ZUM: ne ZULP: ne 63055\| VYŠETŘENÍ V PRENATÁLNÍ PORADNĚ 2 Pravidelné vyšetření v prenatální poradně. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: A - pouze ambulantně čas výkonu: 20 body: 109\| Nositel\| INDX\| Čas A2\| 5\| 20 \| \| ZUM: ne ZULP: ne “. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: prof. MUDr. Fišer, CSc. v. r.
Zákon č. 308/2002 Sb.	Zákon č. 308/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 12. 7. 2002, datum účinnosti 12. 7. 2002, částka 114/2002 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o živnostenském podnikání * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST DVANÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2015 (332/2014 Sb.) 308 ZÁKON ze dne 13. června 2002, kterým se mění zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů Čl. I Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb. a zákona č. 370/2000 Sb., se mění takto: 1. V části první se označení dílů včetně jejich nadpisů zrušuje. 2. V § 1 se za slovo „stanovit“ vkládá slovo „některá“. 3. V § 2 odstavec 2 zní: „(2) Posláním Komise je posilovat důvěru investorů a emitentů investičních instrumentů v kapitálový trh. Cílem Komise je přispívat k ochraně investorů a k rozvoji kapitálového trhu a podporovat osvětu v této oblasti.“. 4. V § 3 odst. 2 se na konci písmena b) doplňují slova „a zahraničními úřady, které vykonávají dozor nad kapitálovým trhem,“. 5. Nadpis § 4 zní: „Informační povinnosti Komise“. 6. V § 4 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Komise podává Ministerstvu financí (dále jen „ministerstvo“) čtvrtletně zprávu o situaci na kapitálovém trhu a o opatřeních, která přijala.“. 7. V § 5 odstavec 1 zní: „(1) Institucionálním investorem se rozumí a) banka provádějící obchody na vlastní účet s investičními instrumenty na kapitálovém trhu, investiční společnost, investiční fond, penzijní fond a pojišťovna, b) zahraniční osoba oprávněná podnikat ve stejných oborech na území České republiky jako osoby uvedené pod písmenem a).“. 8. V § 5 odst. 2 se slova „pobočka zahraničního obchodníka s cennými papíry“ nahrazují slovy „zahraniční obchodník s cennými papíry, který poskytuje na území České republiky investiční služby prostřednictvím pobočky“ a slova „veřejně obchodovatelných“ se nahrazují slovy „oprávněné k tisku“. Za slova „Středisko cenných papírů“ se vkládají slova „(dále jen „středisko“)“ a slova „Střediska cenných papírů“ se nahrazují slovem „střediska“. 9. V § 5 odst. 3 se za slovo „rozumí“ vkládá slovo „zejména“ a za slova „poskytovatel služeb na kapitálovém trhu“ se vkládají slova „investor na kapitálovém trhu,“. 10. V § 6 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Komise před zahájením řízení uváží, zda o uložení opatření k nápravě nebo sankce za zjištěné porušení povinností podle tohoto nebo zvláštního zákona řízení zahájí. Přitom Komise vychází zejména z povahy, závažnosti, doby trvání a následku protiprávního jednání. Nezahájí-li Komise řízení, sepíše o tom zápis a věc odloží. Rozhodnutí o odložení věci se nevydává.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 11. V § 6 odstavec 3 zní: „(3) Proti rozhodnutí Komise lze podat rozklad, pokud dále není stanoveno jinak. O rozkladu rozhoduje Prezidium Komise pro cenné papíry (dále jen „prezidium“). Komise provádí výkon svých rozhodnutí.“. 12. V § 6 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Proti rozhodnutí prezidia v prvním stupni není přípustný opravný prostředek.“. 13. V § 6 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) V řízení, které se dotýká osob v počtu vyšším než 50, lze doručovat písemnosti vyvěšením na úřední desce Komise. K okamžiku vyvěšení na úřední desce Komise uveřejní rozhodnutí způsobem umožňujícím dálkový přístup a ve Věstníku Komise. Rozhodnutí, proti němuž nemá podání opravného prostředku odkladný účinek, je doručeno okamžikem vyvěšení na úřední desce Komise.“. 14. V § 7 odst. 2 písm. c) se slova „v pravomocných“ nahrazují slovy „ve vykonatelných“. 15. V § 7a odst. 1 písm. b) se za slova „při nabytí“ vkládají slova „nebo snížení“. 16. V § 7a odst. 1 písm. c) se slova „pro koupi“ nahrazují slovy „v souvislosti s nabýváním“. 17. V § 7a odst. 4 se slovo „uveřejňovaly“ nahrazuje slovem „uveřejňovali“. 18. V § 8 odst. 1 se slova „ve formě“ nahrazují slovem „formou“, za slovo „kontroly“ se vkládají slova „na místě“ a slova „částí třetí zákona o státní kontrole“ se nahrazují slovy „zvláštním právním předpisem“. 19. V § 8 odst. 3 se slova „přijmout vůči“ nahrazují slovem „uložit“ a za slovo „nebo“ se vkládá spojka „i“. 20. V § 9 odst. 1 se za slovo „nebo“ vkládá spojka „i“. 21. V § 9 odst. 3 se za slova „dozor podle zvláštního právního předpisu“ vkládají slova „nad osobami provádějícími bez povolení, souhlasu nebo registrace Komise činnost, ke které je třeba povolení, souhlas nebo registrace Komise,“. 22. V § 9 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Komise může místo pokuty uložit veřejné napomenutí. Současně Komise rozhodne podle okolností o rozsahu, formě a způsobu uveřejnění napomenutí, a to na náklady osoby, které se veřejné napomenutí ukládá.“. 23. V § 10 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 10a) zní: „(5) Při vybírání a vymáhání pokut, uložených podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, postupuje Komise podle zvláštního právního předpisu.10a) 10a) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. 24. V § 10 odstavec 6 včetně poznámek pod čarou č. 10b) až 10f) zní: „(6) Středisko a osoba oprávněná k vedení části evidence střediska, jakož i k výkonu ostatních jeho činností10b) jsou vázány rozhodnutím Komise, pokud se týká jimi vedené evidence, jakmile bylo doručeno, není-li v rozhodnutí uvedeno jinak. Organizátor veřejného trhu10c) a osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry10d) jsou vázáni rozhodnutím Komise o pozastavení obchodování s registrovaným cenným papírem10e) nebo o zákazu obchodování a plnění závazků z takových obchodů10f) a rozhodnutím Komise o předběžném opatření vydaném v těchto věcech, jakmile jim bylo doručeno, není-li v rozhodnutí uvedeno jinak. 10b) § 55 a 70a zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. 10c) § 8b zákona č. 591/1992 Sb., ve znění zákona č. 362/2000 Sb. 10d) § 70b zákona č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10e) § 91 zákona č. 591/1992 Sb., ve znění zákona č. 362/2000 Sb. 10f) § 91a zákona č. 591/1992 Sb., ve znění zákona č. 362/2000 Sb.“. 25. V § 11 odst. 2 písm. a) se slova „aby neprováděl úkony směřující k převodu cenných papírů“ nahrazují slovy „neprovést jakoukoliv registraci převodu cenných papírů“. V § 11 odst. 2 písm. a) a b) se za slova „registraci“ vkládají slova „smluvního“. 26. V § 11 odst. 2 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje. 27. V § 11 odst. 3 větě první se za slova „tohoto řízení“ vkládají slova „a osobám, kterým se rozhodnutím o předběžném opatření ukládá povinnost podle odstavce 2 písm. a) až e)“ a na konci textu odstavce 3 se doplňuje tato věta: „Účastníkem řízení o předběžném opatření podle odstavce 2 není osoba, které se rozhodnutím o předběžném opatření ukládá povinnost podle odstavce 2 písm. a) až e).“. 28. V § 11 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Stejnou povinnost, jakou lze uložit v rozhodnutí o předběžném opatření podle tohoto zákona, může Komise uložit jako opatření k nápravě podle tohoto nebo zvláštního zákona. Rozklad podaný proti rozhodnutí podle věty první nemá odkladný účinek. Komise může v rozhodnutí uvést dobu trvání ukládané povinnosti nebo podmínku, jejímž splněním zaniká účinnost rozhodnutí. Touto podmínkou může být doručení sdělení Komise o odvolání opatření k nápravě povinné osobě.“. 29. V § 12 odst. 1 se slovo „Státnímu“ nahrazuje slovy „Pokud není tímto zákonem stanoveno jinak, státnímu“ a za slovo „bank“ se vkládají slova „a poboček zahraničních bank“. 30. V § 12 se dosavadní odstavec 3 označuje jako odstavec 2 a dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 31. V § 12 odst. 2 se ve větě první za slovo „banka“ vkládají slova „nebo pobočka zahraniční banky“ a slova „obchodníků s cennými papíry, kteří nejsou bankami“ se nahrazují slovy „obchodníka s cennými papíry, který není bankou nebo pobočkou zahraniční banky, pokud tím nejsou dotčeny pravomoci České národní banky při výkonu bankovního dohledu podle zákona o České národní bance a zákona o bankách“, ve větě druhé se za slovo „banka“ vkládají slova „nebo pobočka zahraniční banky“, ve větě poslední se za slova „zákona o dluhopisech“ vkládají slova „, obchodního zákoníku“. 32. V § 12 odstavec 4 zní: „(4) Při výkonu státního dozoru vůči penzijním fondům a pojišťovnám podle odstavce 2 je Komise povinna postupovat tak, aby nebyly narušeny pravomoci ministerstva při jeho výkonu státního dozoru podle zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem a podle zákona o pojišťovnictví.“. 33. V § 12 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Podléhá-li činnost institucionálního investora státnímu dozoru Komise a dohledu České národní banky nebo státnímu dozoru ministerstva, může mu být za skutkově totožné porušení povinnosti uložena pouze jedna pokuta. Pokutu může uložit pouze ten orgán, který o porušení povinnosti zahájil řízení jako první. Tím není dotčena pravomoc ostatních orgánů uložit opatření k nápravě nebo odejmout povolení podle zákona. Byla-li řízení zahájena ve stejný den, pokutu uloží a) Česká národní banka, pokud jde o uložení pokuty bance, b) ministerstvo, pokud jde o uložení pokuty penzijnímu fondu nebo pojišťovně.“. 34. V § 13 odst. 1 písm. e) se slova „veřejně obchodovatelných“ zrušují. 35. V § 13 odst. 1 se na konci písmene k) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) osob podle § 45a odst. 1 zákona o cenných papírech.“. 36. Poznámka pod čarou č. 15) zní: „15) § 72 odst. 1 písm. k) zákona č. 591/1992 Sb., ve znění zákona č. 362/2000 Sb.“. 37. V § 14 odst. 3 písm. a) a b) se slova „veřejně obchodovatelných“ nahrazují slovy „registrovaných“. 38. Poznámka pod čarou č. 21) zní: „21) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 39. V § 15 odstavce 1 až 3 znějí: „(1) Obchodník s cennými papíry, který uzavřel nebo obstaral mimo veřejný trh obchod s investičními instrumenty přijatými k obchodování na veřejném trhu na vlastní nebo cizí účet, je povinen podat o tomto obchodu Komisi hlášení. Totéž platí pro institucionálního investora, který mimo veřejný trh uzavřel obchod s investičními instrumenty, přijatými k obchodování na veřejném trhu. (2) Organizátor veřejného trhu je povinen podat Komisi hlášení o každém obchodu uskutečněném na jím organizovaném veřejném trhu. Jestliže o obchodu podá hlášení organizátor veřejného trhu, neplatí povinnost podle odstavce 1. (3) Komise právním předpisem stanoví, na jaké obchody s investičními instrumenty se povinnost podle odstavce 1 vztahuje, a dále stanoví, v jaké lhůtě se hlášení podle odstavců 1 a 2 podává, jeho náležitosti, rozsah, strukturu a formu.“. 40. V § 15 odstavec 5 zní: „(5) Není-li splněna povinnost uvedená v odstavci 1 nebo 2, rozhodne Komise o uložení opatření k nápravě nebo i sankce podle § 9.“. 41. V § 16 odst. 1 písm. b) se za slovo „banky“ vkládají slova „a k osobám zahrnutým podle zvláštního právního předpisu do konsolidačního celku“. 42. V § 16 odst. 1 písm. c) se slovo „předem“ nahrazuje slovy „bez zbytečného odkladu“, slovo „udělení“ se nahrazuje slovem „uložení“ a spojka „a“ se nahrazuje slovy „nebo i“. 43. V § 16 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Komise nebo ministerstvo provedou kontrolu na místě u osoby zahrnuté podle zvláštního právního předpisu do konsolidačního celku, která podléhá jejich dozoru, požádá-li je o to Česká národní banka z důvodu výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě, a o výsledku kontroly podají České národní bance zprávu.“. 44. § 17 včetně nadpisu zní: „§ 17 Spolupráce s Českou národní bankou (1) Jestliže se Česká národní banka při výkonu bankovního dohledu dozví o obchodech s investičními instrumenty či jiném jednání bank, poboček zahraničních bank nebo jiných osob, které mohou mít význam pro plnění úkolů Komise při výkonu státního dozoru, informuje o nich neprodleně Komisi, pokud zvláštní právní předpis nestanoví, že určité informace poskytovat nelze, nebo jen za splnění určitých podmínek.23) Pokud Komise požádá Českou národní banku o provedení kontroly peněžních transakcí, spojených s těmito obchody, je Česká národní banka povinna kontrolu provést a podat o jejím výsledku zprávu Komisi. (2) Jestliže se Komise při své činnosti dozví o obchodech s investičními instrumenty či jiném jednání bank, poboček zahraničních bank nebo jiných osob, které mohou mít význam pro plnění úkolů České národní banky při výkonu bankovního dohledu, informuje o nich neprodleně Českou národní banku. Pokud Česká národní banka požádá Komisi o provedení kontroly obchodů s investičními instrumenty, je Komise povinna kontrolu provést a podat o jejím výsledku zprávu České národní bance.“. 45. V § 18 odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 46. V § 18 se odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 24) zrušuje. 47. § 20 se včetně nadpisu zrušuje. 48. § 21 včetně poznámek pod čarou č. 24a), 24b), 24c), 24d) a 24e) zní: „§ 21 (1) V čele Komise stojí prezidium. Prezidium se skládá z předsedy Komise a dalších čtyř členů. Předsedu Komise a členy prezidia jmenuje na návrh vlády prezident republiky. (2) Prezidium rozhoduje zejména a) o plánu činnosti Komise, b) o návrhu rozpočtu Komise a závěrečném účtu Komise, c) o návrzích zákonů a prováděcích právních předpisů, d) o vnitřních předpisech Komise, zejména organizačním řádu, jednacím řádu prezidia, spisovém řádu, podpisovém řádu a pravidlech profesionální etiky pro prezidium a zaměstnance Komise, e) o zprávách pro vládu, Poslaneckou sněmovnu a rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny podle § 4 odst. 1 a pro ministerstvo podle § 4 odst. 3, f) o podnětech vládě, g) o rozkladech, h) v řízeních o zavedení nucené správy,24a) o pozastavení obchodování s registrovaným cenným papírem,24b) o zákazu obchodů s určitým registrovaným cenným papírem a plnění závazků z obchodu s určitým registrovaným cenným papírem,24c) o předčasném splacení jmenovité hodnoty dluhopisu nebo emisního kurzu včetně poměrného výnosu24d) a o pozastavení nebo odnětí povolení k činnosti vydaného podle zvláštního právního předpisu24c) a i) o opravném prostředku proti rozhodnutí organizátora veřejného trhu nebo burzovní komory podle zvláštního právního předpisu.24e) (3) Prezidium rozhoduje hlasováním. Rozhodnutí prezidia je přijato, hlasuje-li pro ně nadpoloviční většina jmenovaných členů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy Komise. V případě, že je jmenován pouze jeden člen prezidia, vykonává tento člen působnost prezidia. Pro účely tohoto odstavce a § 23 odst. 3 se členem prezidia rozumí i předseda Komise. 24a) Například § 37d zákona č. 248/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 24b) § 91 zákona č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 24c) Například § 45, 45a, 49, 50, 70a, 70b zákona č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 8 zákona č. 248/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 2 zákona č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů. 24d) § 22 odst. 2 písm. a) zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. 24e) § 78a zákona č. 591/1992 Sb., ve znění zákona č. 362/2000 Sb., a § 31 zákona č. 214/1992 Sb., ve znění zákona č. 251/2000 Sb.“. 49. § 22 zní: „§ 22 (1) V čele prezidia je předseda Komise, který řídí jeho činnost. V případě, že předseda Komise není jmenován, vykonává působnost předsedy Komise služebně nejstarší člen prezidia. (2) Vyžádá-li si vláda, Poslanecká sněmovna, Senát nebo jejich orgány přítomnost předsedy Komise na svém jednání, je předseda Komise povinen se tohoto jednání zúčastnit.“. 50. § 23 včetně nadpisu zní: „§ 23 Podmínky pro výkon funkce předsedy Komise a člena prezidia (1) Předsedou Komise a členem prezidia může být jmenován občan České republiky, který a) je plně způsobilý k právním úkonům, b) je bezúhonný a jeho odborné znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude svoji funkci řádně zastávat, c) má ukončené vysokoškolské vzdělání. (2) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin majetkové povahy nebo úmyslný trestný čin. (3) Funkční období předsedy Komise a člena prezidia je pět let. Předseda Komise a člen prezidia může být do funkce jmenován pouze na dvě funkční období. (4) S funkcí předsedy Komise a člena prezidia je neslučitelná funkce poslance nebo senátora, soudce, státního zástupce, jakákoli funkce ve veřejné správě, funkce člena orgánů územní samosprávy a funkce v politické straně nebo hnutí. (5) Předseda Komise a členové prezidia nesmějí zastávat jinou placenou funkci ani vykonávat jinou výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, literární, publicistické, umělecké a pedagogické. Při těchto všech činnostech jsou předseda Komise a členové prezidia povinni dbát, aby nedocházelo ke střetu zájmů nebo využití informací získaných při výkonu své funkce v Komisi. Předseda nebo člen prezidia se nesmějí podílet po dobu výkonu své funkce přímo ani zprostředkovaně na podnikání osob podléhajících státnímu dozoru Komise. Během výkonu funkce je předseda Komise nebo člen prezidia povinen do deseti dnů ohlásit prezidiu nabytí nebo pozbytí každého investičního instrumentu. (6) Výkon funkce předsedy Komise a člena prezidia končí a) uplynutím funkčního období, b) odvoláním prezidentem republiky z důvodů uvedených v odstavci 7, c) doručením rezignace prezidentu republiky, d) právní mocí rozsudku, jímž je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo omezen ve způsobilosti k právním úkonům, e) právní mocí rozsudku, jímž byl odsouzen pro trestný čin podle odstavce 2, f) právní mocí rozhodnutí o prohlášení konkursu na jeho majetek, g) nevykonává-li z jakýchkoli důvodů svou funkci po dobu delší než šest měsíců, h) úmrtím. (7) Prezident republiky odvolá na návrh vlády předsedu Komise a člena prezidia, porušil-li závažným způsobem nebo opakovaně svou právní povinnost předsedy Komise nebo člena prezidia nebo se dopustil takového jednání, které zpochybňuje nestrannost Komise. (8) Předseda Komise a členové prezidia vykonávají státní dozor nad kapitálovým trhem. Oprávnění k této činnosti prokazují průkazem státního dozoru nad kapitálovým trhem.“. 51. V § 25 odst. 1 se za slovem „prezidia“ slovo „Komise“ zrušuje. 52. V § 25 odst. 2 se za slovo „výdajů“ vkládá čárka a slovo „odchodné“. 53. V § 25 odst. 3 větě první se za slovem „prezidia“ slovo „Komise“ zrušuje, věta druhá a třetí se včetně poznámky pod čarou č. 26) zrušují. 54. § 26 včetně nadpisu zní: „§ 26 Povinnost mlčenlivosti a mezinárodní spolupráce (1) Předseda Komise, členové prezidia, zaměstnanci Komise, osoby, jejichž služeb Komise využívá při výkonu dozoru nad kapitálovým trhem, a jejich zaměstnanci a členové poradních orgánů Komise jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech informacích získaných v souvislosti s výkonem své činnosti, funkce nebo svého zaměstnání v oblasti dozoru nad kapitálovým trhem. Informace podle věty první může osoba, která má povinnost mlčenlivosti, použít jen způsobem a v rozsahu nutném pro plnění úkolů nebo výkon funkce v oblasti dozoru nad kapitálovým trhem nebo v soudním řízení o žalobě proti rozhodnutí učiněném v souvislosti s výkonem funkce v oblasti dozoru nad kapitálovým trhem nebo v obdobném mezinárodním řízení. Porušením povinnosti mlčenlivosti není poskytnutí informace třetí osobě v souhrnné podobě tak, že nelze identifikovat konkrétní subjekt, kterého se informace týká. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení činnosti, zaměstnání nebo funkce, které tuto povinnost založily. (2) Komise poskytne informace pouze a) úřadu v České republice, který spolupůsobí při výkonu dozoru nad kapitálovým trhem nebo působí při výkonu dozoru nad finančním trhem, b) úřadu v členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, který působí při výkonu dozoru nad finančním trhem, c) osobě se sídlem nebo trvalým pobytem v České republice, členském státu Evropské unie nebo jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, která je 1. likvidátorem, nuceným správcem, správcem konkursní podstaty, předběžným správcem, vyrovnacím správcem nebo osobou s obdobnou funkcí vykonávanou v subjektu působícím na finančním trhu a podléhajícím státnímu dozoru, 2. auditorem zákonem stanovené účetní závěrky subjektu působícího na finančním trhu a podléhajícího státnímu dozoru, 3. Evropskou ústřední bankou nebo jinou centrální bankou zodpovědnou za měnovou politiku, 4. provozovatelem vypořádacího systému obchodů s cennými papíry poskytujícím vypořádací služby pro organizátora veřejného trhu v České republice, pokud je poskytnutí informace nezbytné k zajištění řádného plnění funkcí této osoby v případě neplnění nebo hrozícího neplnění závazků ze strany účastníka nebo účastníků veřejného trhu, kterému tato osoba poskytuje služby, 5. provozovatelem kompenzačního systému pro investory nebo systému pojištění vkladů, d) úřadu v České republice nebo v členském státu Evropské unie nebo jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, který působí při výkonu dozoru nad osobami podle písmene c) bodů 1 a 2; Komise dále poskytne informaci úřadu v České republice nebo v členském státu Evropské unie nebo jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, který působí při výkonu dozoru nad platebními systémy a nad dodržováním práva obchodních společností, e) legislativním útvarům ústředních správních úřadů zabývajících se legislativou na úseku finančního trhu, f) orgánům v České republice nebo v členském státu Evropské unie nebo jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor činným v trestním řízení nebo zabývajícími se bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. (3) Informace se subjektům a úřadům podle odstavce 2 poskytují způsobem a v rozsahu nutném pro plnění jejich úkolů nebo výkon jejich funkce a je-li pro ně zaveden režim povinnosti zachovávat mlčenlivost nejméně v rozsahu odpovídajícím rozsahu podle tohoto zákona. (4) Informace získané v souvislosti s výkonem dozoru nad kapitálovým trhem mohou být poskytnuty též orgánům Evropské unie, je-li to zapotřebí k plnění mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána a která byla řádně vyhlášena. (5) Informace poskytnuté Komisi úřadem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nemohou být použity k jinému účelu než k tomu, pro který byly poskytnuty, a nesmí být bez souhlasu poskytovatele poskytnuty nikomu dalšímu. (6) Informace získané Komisí v rámci kontroly na místě na území cizího státu nesmí být bez souhlasu úřadu dozoru nad kapitálovým trhem tohoto státu poskytnuty nikomu dalšímu. (7) Subjektu nebo úřadu, uvedenému v odstavci 2 písm. b), c) bodech 1 a 2 a v odstavci 2 písm. d) větě před středníkem, v jiném než členském státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru je možné poskytovat informace na základě dohody a za předpokladu, že je pro něj zaveden režim povinnosti zachovávat mlčenlivost nejméně v rozsahu odpovídajícím rozsahu podle tohoto zákona, že informace použije pouze k účelu, pro který byly poskytnuty, a jen způsobem a v rozsahu nutném pro plnění úkolů nebo výkon funkce v oblasti kapitálového trhu, a že informace neposkytne bez souhlasu Komise nikomu dalšímu.“. 55. V § 27 odst. 2 věta druhá zní: „Toto ustanovení se nevztahuje na správu vlastního majetku a činnost vědeckou, literární, publicistickou, uměleckou a pedagogickou.". Za větu druhou se vkládá nová věta, která zní: „Při těchto všech činnostech jsou členové a zaměstnanci Komise povinni dbát, aby nedocházelo ke střetu zájmů nebo využití informací získaných při výkonu své funkce v Komisi.“. 56. V § 28 se odstavec 3 zrušuje. 57. V § 29 odst. 2 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Komise“. Čl. II Přechodné ustanovení Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Čl. III Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, jak vyplývá z pozdějších zákonů. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o živnostenském podnikání Čl. VIII V příloze č. 3 k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb. a zákona č. 119/2002 Sb., ve skupině 314: „Ostatní“ se za obor živnosti „Pořádání kursů k získání znalostí k výkonu speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace“ vkládá obor živnosti „Hodnocení kvality investičního instrumentu a účastníka kapitálového trhu (rating)", text ve sloupci 2 zní: „vysokoškolské vzdělání ekonomického nebo právního směru“, text ve sloupci 4 zní: „Komise pro cenné papíry“, text ve sloupci 5 zní: „§ 91b zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů“. Čl. IX Přechodné ustanovení Živnostenské oprávnění, na jehož základě byla dosud provozována živnost, která se tímto zákonem mění na živnost koncesovanou, pozbývá platnosti uplynutím 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. To neplatí, pokud ve lhůtě 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona držitel živnostenského oprávnění podle věty první doloží živnostenskému úřadu doklady uvedené v § 50. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. X Sazebník správních poplatků, uvedený v příloze k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb. a zákona č. 146/2002 Sb., se mění takto: 1. Položka 63 včetně poznámek zní: „Položka 63 a) \| Podání žádosti o schválení prospektu cenného papíru nebo emisních podmínek dluhopisu anebo dluhopisového programu \| Kč 10 000,- ---\|---\|--- b) \| Podání žádosti o schválení užšího prospektu cenného papíru nebo dodatku prospektu cenného papíru nebo doplňku dluhopisového programu a nebo změny emisních podmínek dluhopisu \| Kč 5 000,- c) \| Podání žádosti o povolení zúžení obsahu prospektu nebo užšího prospektu \| Kč 3 000,- d) \| Podání žádosti o schválení dodatku užšího prospektu cenného papíru \| Kč 2 500,- e) \| Podání žádosti o schválení dokumentů (za každý dokument) \| Kč 200,- f) \| Podání žádosti \| \| – o souhlas s obsahem nabídky převzetí registrovaných cenných papírů \| Kč 5 000,- \| – o povolení ke zcizení nebo k smluvnímu nabytí účastnických cenných papírů cílové společnosti \| Kč 1 000,- \| – o vydání rozhodnutí o zániku povinnosti učinit nabídku převzetí z důvodu snížení podílu na hlasovacích právech nebo z důvodu dosažení podílu v důsledku navýšení základního kapitálu \| Kč 1 000,- \| – o vydání rozhodnutí o zproštění obchodníka s cennými papíry oznamovací povinnosti \| Kč 1 000,- \| – o souhlas s obsahem veřejného návrhu smlouvy při zrušení registrace účastnických cenných papírů nebo při změně druhu akcií nebo omezení jejich převoditelnosti \| Kč 5 000,- \| – o souhlas s obsahem veřejného návrhu smlouvy, na jehož základě se berou akcie z oběhu při snížení základního kapitálu \| Kč 5 000,- \| – o souhlas s obsahem veřejného návrhu smlouvy při fúzi akciové společnosti s akciovou společností nebo společností s ručením omezeným \| Kč 5 000,- \| – o souhlas s obsahem veřejného návrhu smlouvy učiněném nástupnickou akciovou společností při rozdělení akciové společnosti se založením nových právnických osob v případě nerovnoměrného výměnného poměru \| Kč 5 000,- \| – o souhlas s obsahem veřejného návrhu smlouvy učiněném nástupnickou společností s ručením omezeným při rozdělení akciové společnosti se založením nových právnických osob v případě vypořádání s akcionáři, kteří nesouhlasili se svou účastí v této společnosti, \| Kč 5 000,- \| – o souhlas s obsahem veřejného návrhu smlouvy učiněného nástupnickou společností při rozdělení akciové společnosti sloučením \| Kč 5 000,- g) \| Podání rozkladu proti rozhodnutí Komise pro cenné papíry \| \| – fyzickou osobou, která není podnikatelem nebo jejíž podnikatelská činnost nesouvisí s rozhodnutím \| Kč 500,- \| – v ostatních případech \| Kč 3 000,- Osvobození: 1. Od poplatků podle této položky jsou osvobozeny banky a spořitelny, jde-li o vydání hypotečních zástavních listů. 2. Od poplatků podle této položky se osvobozuje Česká exportní banka, a. s. Poznámka: Správní orgán vybere poplatek podle písmene e) této položky, jde-li o žádost o zahájení řízení podle § 77 odst. 6 a § 78g odst. 2 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. Položka 64 včetně poznámek zní: „Položka 64 a) \| Podání žádosti o udělení povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti \| Kč 50 000,- ---\|---\|--- b) \| Podání žádosti \| \| – o registraci zprostředkovatele pojištění jako pojišťovacího nebo zajišťovacího makléře \| Kč 20 000,- \| – o udělení souhlasu s nabytím účasti v pojišťovně \| Kč 20 000,- \| – o schválení převodu pojistného kmene pojišťovny \| Kč 20 000,- \| – o schválení záměru sloučení, splynutí, rozdělení nebo přeměny pojišťovny nebo zajišťovny, nejedná-li se o rozdělení pojišťovny provozující souběžně životní a neživotní pojištění \| Kč 20 000,- \| – o schválení všeobecných pojistných podmínek nebo jejich změny \| Kč 20 000,- c) \| Podání žádosti o udělení \| \| – povolení ke vzniku burzy cenných papírů \| Kč 200 000,- \| – povolení k organizování mimoburzovního trhu s cennými papíry \| Kč 200 000,- \| – povolení k vypořádání obchodů s cennými papíry a jinými investičními instrumenty \| Kč 100 000,- \| – povolení tiskárně k tisku listinných cenných papírů \| Kč 100 000,- \| – povolení ke vzniku investiční společnosti nebo investičního fondu nebo k podnikání zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním na území České republiky \| Kč 50 000,- \| – povolení k obchodování s cennými papíry nebo ke zřízení pobočky zahraničního obchodníka s cennými papíry anebo k poskytování investičních služeb prostřednictvím pobočky zahraničního obchodníka s cennými papíry, který jako zahraniční banka již v České republice pobočku zřídil \| Kč 50 000,- \| – povolení k vedení části evidence střediska \| Kč 50 000,- \| – souhlasu s výkonem činnosti \| Kč 5 000,- \| – povolení k vykonávání odborné obchodní činnosti pro obchodníka s cennými papíry (makléře) \| Kč 3 000,- d) \| Podání žádosti o změnu povolení \| \| – ke vzniku burzy cenných papírů \| Kč 100 000,- \| – k organizování mimoburzovního trhu s cennými papíry \| Kč 100 000,- \| – k vypořádání obchodů s cennými papíry a jinými investičními instrumenty \| Kč 50 000,- \| – ke vzniku investiční společnosti nebo investičního fondu nebo k podnikání zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním na území České republiky \| Kč 10 000,- \| – k obchodování s cennými papíry nebo ke zřízení pobočky zahraničního obchodníka s cennými papíry anebo k poskytování investičních služeb prostřednictvím pobočky zahraničního obchodníka s cennými papíry, který jako zahraniční banka již v České republice pobočku zřídil \| Kč 10 000,- \| – k vedení části evidence střediska\| Kč 10 000,- \| – k vykonávání odborné obchodní činnosti pro obchodníka s cennými papíry (makléře) \| Kč 2 000,- e) \| Podání žádosti o odnětí \| \| – povolení a souhlasu udělovaných podle písmene c), s výjimkou žádosti o odnětí povolení k vykonávání odborné obchodní činnosti pro obchodníka s cennými papíry (makléře) \| Kč 3 000,- \| – povolení k vykonávání odborné obchodní činnosti pro obchodníka s cennými papíry (makléře) \| Kč 1 000,- f) \| Podání žádosti o udělení předchozího souhlasu s volbou nebo jmenováním člena představenstva nebo dozorčí rady investiční společnosti, investičního fondu nebo obchodníka s cennými papíry nebo se vznikem oprávnění osoby fakticky řídící činnost obchodníka s cennými papíry nebo s nabytím podílu na hlasovacích právech nebo na základním kapitálu investiční společnosti nebo investičního fondu anebo s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na obchodníkovi s cennými papíry \| Kč 1 000,- g) \| Podání žádosti o \| \| \\- udělení povolení k rozdělení, sloučení nebo splynutí investičních společností nebo investičních fondů \| Kč 50 000,- \| – udělení povolení k vydání podílových listů za účelem vytvoření podílového fondu (za každý podílový fond) \| Kč 20 000,- \| – udělení povolení k přeměně investičního fondu na otevřený podílový fond \| Kč 20 000,- \| – udělení povolení ke vzniku podílového fondu splynutím, k přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond \| Kč 10 000,- \| – udělení povolení ke sloučení podílových fondů \| Kč 5 000,- \| – odnětí povolení k vydání podílových listů za účelem vytvoření podílového fondu \| Kč 2 000,- \| – schválení změny statutu investičního nebo podílového fondu \| Kč 1 000,- h) \| Podání žádosti o udělení povolení k rozdělení, sloučení nebo splynutí burzy cenných papírů \| Kč 20 000,- i) \| Podání žádosti o schválení dražebního řádu obchodníka s cennými papíry \| Kč 3 000,- j) \| Poskytnutí státní záruky \| 0,5 % ze zaručené částky Osvobození: Od poplatku podle písmene j) této položky se osvobozuje Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s. a Česká exportní banka, a. s. Zmocnění: Správní orgán upustí od vybrání poplatku podle písmene d) druhé odrážky této položky, je-li žádáno jen o změny v tržním řádu. Poznámky: 1. Státní zárukou se rozumí státní záruka podle § 73 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). 2. Správní orgán vybere poplatek podle písmene c) osmé odrážky této položky, jde-li o žádost o zahájení řízení podle § 45 odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. XV Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 11/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb. a zákona č. 128/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 26 odst. 7 písm. a) bodu 3 se slova „zrušení bez likvidace, zániku bez likvidace, zrušení s likvidací nebo prohlášení konkursu z majetku evidovaného ke dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ke dni ukončení pronájmu, ke dni zrušení bez likvidace předcházejícímu rozhodný den fúze“ nahrazují slovy „přeměně (s výjimkou změny právní formy), zrušení bez likvidace, zániku bez likvidace, zrušení s likvidací nebo prohlášení konkursu z majetku evidovaného ke dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ke dni ukončení pronájmu, ke dni předcházejícímu rozhodný den fúze“. 2. V § 26 odst. 7 písmeno d) zní: „d) z hmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka uvedeného v § 17 za zdaňovací období vymezené v § 17a písm. c), je-li toto zdaňovací období kratší než dvanáct měsíců nepřetržitě po sobě jdoucích; toto se nepoužije u hmotného majetku zaevidovaného do majetku poplatníka v průběhu tohoto zdaňovacího období nebo v průběhu části zdaňovacího období předcházející tomuto zdaňovacímu období, za kterou se podává daňové přiznání podle § 38m odst. 3 písm. b).“. 3. V § 26 odst. 7 na konci se doplňuje věta, která zní: „Ustanovení tohoto odstavce se použije přiměřeně, dojde-li v průběhu zdaňovacího období ke změně právní formy veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti na jinou obchodní společnost nebo družstvo a akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost.“. 4. V § 28 se na konci odstavce 1 doplňují věty, které znějí: „Pro účely tohoto zákona se při přeměnách podle zvláštního zákona70) považuje za vlastníka hmotného majetku zanikající společnosti nebo družstva nástupnická společnost nebo družstvo. To platí pro hmotný majetek ve vlastnictví zanikající společnosti nebo družstva k rozhodnému dni fůze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva a hmotný majetek, nabytý zanikající společností nebo družstvem od rozhodného dne do dne zápisu fůze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku.“. 5. V § 30 odst. 12 návětí zní: „Ze vstupní ceny, ze které odpisoval původní vlastník a při zachování způsobu odpisování pokračuje v odpisování započatém původním vlastníkem“. 6. V § 30 odst. 12 písm. a) se na konci čárka zrušuje a doplňují se slova „a nástupnická společnost nebo družstvo,70)“. Čl. XVI Přechodná ustanovení 1. Ustanovení čl. XV lze použít již ve zdaňovacím období začínajícím v kalendářním roce 2001. 2. Ustanovení čl. XV lze přiměřeně použít pro nehmotný majetek evidovaný v majetku do 31. prosince 2000. ČÁST DVANÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XVII Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 80e zákona o cenných papírech, ve znění tohoto zákona, a ustanovení § 183d odst. 1 a 2 obchodního zákoníku, ve znění tohoto zákona, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Ustanovení § 25 odst. 2 a 3 a § 28 zákona č. 15/1998 Sb., ve znění tohoto zákona, nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2003. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r.
Zákon č. 310/2002 Sb.	Zákon č. 310/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 12. 7. 2002, datum účinnosti 12. 7. 2002, částka 114/2002 * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o státním zastupitelství * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 24. 4. 2019 (110/2019 Sb.) 310 ZÁKON ze dne 13. června 2002, kterým se mění zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST TŘETÍ Změna zákona o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) Čl. V Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 13/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 17 odst. 1 písmeno i) včetně poznámek pod čarou č. 9) a 9a) zní: „i) zajistit výkon stanovených činností pouze osobami splňujícími podmínky zvláštní odborné způsobilosti a zdravotně a psychicky způsobilými a u osob vykonávajících citlivé činnosti dle zvláštního právního předpisu9a) ověřovat bezpečnostní způsobilost způsobem podle zvláštního právního předpisu,9) 9) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 9a) § 81b odst. 3 zákona č. 148/1998 Sb., ve znění zákona č. 310/2002 Sb.“. 2. V § 18 odst. 1 písmeno l) zní: „l) ověřovat bezpečnostní způsobilost způsobem podle zvláštního právního předpisu9) u osob vykonávajících citlivé činnosti dle zvláštního právního předpisu9a) a ověřovat bezúhonnost zaměstnanců a osob nakládajících s jaderným materiálem I. a II. kategorie, zajišťujících fyzickou ochranu jaderných zařízení a jaderných materiálů, vstupujících bez doprovodu do vnitřního prostoru jaderných zařízení a zajistit, aby jen tyto osoby vykonávaly, řídily a kontrolovaly uvedené činnosti a vstupovaly do vnitřního a chráněného prostoru jaderného zařízení,“. 3. V § 39 odstavec 2 zní: „(2) Kontrolními pracovníky Úřadu jsou inspektoři jaderné bezpečnosti a inspektoři radiační ochrany (dále jen „inspektor“). Inspektorem může být pouze osoba způsobilá k právním úkonům, která má vysokoškolské vzdělání příslušného směru a tři roky odborné praxe. Inspektor musí být odborně způsobilý v jím kontrolované oblasti, bezúhonný podle § 11 a bezpečnostně způsobilý podle zvláštního právního předpisu9) v případě vykonávání citlivých činností dle zvláštního právního předpisu.9a) Inspektory jmenuje předseda Úřadu.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem Čl. VI Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: 1. V § 7 odst. 1 písm. b) bod 5 včetně poznámky pod čarou č. 2) zní: „5. splňují podmínky stanovené zvláštními zákony.2) 2) § 2 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky. § 81d zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 7 odst. 1 písm. b) se čárka za bodem 5 nahrazuje tečkou a bod 6 se zrušuje. 3. § 8 se zrušuje. 4. V § 9 odst. 2 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 3) zní: „c) doklady o státním občanství, trvalém pobytu, výpisy z evidence Rejstříku trestů ne staršími tří měsíců a osvědčeními a doklady vydanými podle zvláštních zákonů3) u členů statutárního orgánu právnické osoby a prokuristů, 3) § 4 odst. 1 zákona č. 451/1991 Sb. § 81i odst. 1 zákona č. 148/1998 Sb.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o státním zastupitelství Čl. VII Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 11/2001 Sb., zákona č. 14/2002 Sb. a zákona č. 151/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) vykonává další úkoly, stanoví-li tak zvláštní zákon.“. 2. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní: „§ 7a (1) Při Nejvyšším státním zastupitelství se zřizuje Kolegium na úseku ochrany utajovaných skutečností (dále jen „Kolegium“). Kolegium plní úkoly stanovené zvláštním zákonem.1a) (2) Kolegium je složeno z 5 členů, státních zástupců vykonávajících funkci u Nejvyššího státního zastupitelství. Členy Kolegia navrhuje a po schválení vládou jmenuje ministr spravedlnosti. Členem Kolegia lze jmenovat pouze státního zástupce, kterému bylo vydáno osvědčení pro stupeň utajení „Přísně tajné“. Členové Kolegia jsou jmenováni na dobu dvou let. Úkoly statutárního orgánu podle zvláštního zákona1a) plní vůči členům Kolegia předseda vlády. (3) V čele Kolegia stojí předseda, kterého z členů Kolegia jmenuje ministr spravedlnosti se souhlasem vlády. Předseda Kolegia organizuje práci Kolegia a svolává a řídí jeho jednání. Předsedu Kolegia zastupují v jeho nepřítomnosti členové Kolegia v rozsahu a pořadí stanoveném Kolegiem. (4) Členové Kolegia jsou při výkonu funkce člena Kolegia nezávislí. Nepodléhají řídící pravomoci a dohledu Nejvyššího státního zástupce, jsou vázáni pouze ústavními zákony, zákony a jinými obecně závaznými právními předpisy a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. (5) Výkon funkce člena Kolegia se považuje za výkon funkce státního zástupce. Na činnost Kolegia se nevztahují ustanovení tohoto zákona o právních prostředcích zajišťujících činnost státního zastupitelství. Úkony provedené Kolegiem ani úkony provedené státním zástupcem při výkonu funkce člena Kolegia se nepovažují za úkony Nejvyššího státního zastupitelství. (6) Po dobu výkonu nelze člena Kolegia přeložit k výkonu funkce u jiného státního zastupitelství nebo jej dočasně přidělit k výkonu funkce u jiného státního zastupitelství, k jinému orgánu nebo organizaci, k ministerstvu nebo k Justiční akademii. (7) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce státního zástupce se státnímu zástupci výkon funkce člena Kolegia pozastavuje. Po tuto dobu se člen Kolegia činnosti Kolegia neúčastní. (8) Člena Kolegia nelze z funkce v Kolegiu odvolat. Funkce člena Kolegia zaniká dnem skončení pracovního poměru státního zástupce, který vykonával funkci v Kolegiu, uplynutím doby, na kterou byl člen Kolegia jmenován, nebo dnem doručení rozhodnutí ministra spravedlnosti o uvolnění státního zástupce z funkce člena Kolegia. Ministr spravedlnosti státního zástupce uvolní z funkce člena Kolegia, pouze pokud o to státní zástupce písemně požádá. 1a) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 13e se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Nejvyšší státní zástupce zajišťuje činnost Kolegia (§ 7a) po stránce materiální, členům Kolegia vytváří podmínky pro řádný výkon funkce.“. 4. V § 33 odst. 2 se za slova „Nejvyššího soudu“ vkládají slova „anebo Nejvyššího správního soudu“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech Čl. VIII V § 13 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákona č. 297/1992 Sb., zákona č. 496/1992 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 144/1999 Sb. a zákona č. 3/2000 Sb., se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Právo na vypořádání majetkového podílu se promlčí za deset let ode dne uplynutí sedmileté lhůty od schválení transformačního projektu.“. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST Čl. IX Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou čl. VII bodu 4, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r.
Zákon č. 311/2002 Sb.	Zákon č. 311/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých dalších zákonů Vyhlášeno 12. 7. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 114/2002 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o obecní policii * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o obcích * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o hlavním městě Praze * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o provozu na pozemních komunikacích * ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2017 (250/2016 Sb.) 311 ZÁKON ze dne 13. června 2002, kterým se mění zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých dalších zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o obecní policii Čl. I Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 153/1995 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odstavec 1 zní: „(1) Obecní policie je orgánem obce, který zřizuje a zrušuje obecní zastupitelstvo obecně závaznou vyhláškou.“. 2. V § 1 odst. 2 se na konci věty doplňují tato slova: „a plní další úkoly, pokud tak stanoví tento nebo zvláštní zákon“. 3. V § 1 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Obecní policie může na základě veřejnoprávní smlouvy (§ 3a) vykonávat úkoly podle tohoto nebo zvláštního zákona i na území jiné obce nebo obcí, které jsou smluvními stranami této smlouvy.“. 4. V § 2 odstavec 1 zní: „(1) Obecní policie při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku a plnění dalších úkolů podle tohoto nebo jiného zákona zejména: a) přispívá k ochraně a bezpečnosti osob a majetku, b) dohlíží nad dodržováním pravidel občanského soužití, c) přispívá v rozsahu stanoveném tímto nebo jiným zákonem k bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, d) odhaluje přestupky a jiné správní delikty, e) upozorňuje fyzické a právnické osoby na porušování obecně závazných právních předpisů a činí opatření k nápravě.“. 5. V § 2 se odstavce 2 a 3 včetně poznámek pod čarou č. 6) až 8) zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 6. V § 3 se odstavec 3 zrušuje. 7. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně poznámky pod čarou č. 7) zní: „§ 3a (1) Obec nebo obce, které nezřídily obecní policii, mohou uzavřít s jinou obcí v témže vyšším územním samosprávném celku (kraji), která obecní policii zřídila, veřejnoprávní smlouvu, na jejímž základě bude obecní policie této obce vykonávat úkoly stanovené tímto nebo zvláštním zákonem na území obce nebo obcí, které obecní policii nezřídily a jsou smluvními stranami této smlouvy. (2) Veřejnoprávní smlouva podle odstavce 1 vyžaduje ke své platnosti souhlasu krajského úřadu. O udělení souhlasu rozhoduje krajský úřad v přenesené působnosti ve správním řízení podle zvláštního zákona. (3) Veřejnoprávní smlouva podle odstavce 1 musí obsahovat a) označení obcí, které jsou jejími smluvními stranami, b) určení rozsahu úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona, které bude obecní policie vykonávat na území obce nebo obcí, které obecní policii nezřídily a které jsou smluvními stranami této smlouvy, jakož i den, od kterého bude obecní policie tyto úkoly vykonávat, c) způsob úhrady nákladů spojených s výkonem úkolů podle písmena b). (4) Obecné podmínky pro uzavírání, platnost, změnu a zrušení veřejnoprávní smlouvy, rozhodování sporů z veřejnoprávní smlouvy a způsob jejího zveřejnění se řídí právní úpravou pro veřejnoprávní smlouvy ve věcech obecního zřízení.7) (5) Obec, která obecní policii nezřídila a je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy podle odstavce 1, vydá strážníkovi obce druhé smluvní strany této smlouvy písemné zmocnění, kterým prokazuje oprávněnost výkonu pravomoci na jejím území. 7) § 66c až 66e zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb.“. 8. V § 4 odst. 6 se na konci odstavce doplňuje tato věta: „Obec je povinna ve lhůtě 15 dnů od skončení pracovního poměru strážníka oznámit tuto skutečnost orgánu, který osvědčení vydal.“. 9. Za § 4 se vkládají nové § 4a a 4b, které včetně nadpisů znějí: „§ 4a Bezúhonnost (1) Bezúhonným není občan, a) který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, jestliže se na něj podle zvláštního právního předpisu nebo rozhodnutí prezidenta republiky nehledí, jako by nebyl odsouzen, b) který byl v posledních 5 letech pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jestliže jeho jednání, kterým spáchal trestný čin, je v rozporu s posláním strážníka podle tohoto zákona. (2) Bezúhonnost prokazuje uchazeč o zaměstnání strážníka předložením výpisu z Rejstříku trestů, který nesmí být starší 3 měsíců, a v případě potřeby i předložením příslušného rozsudku. § 4b Spolehlivost (1) Spolehlivým není občan, kterému byla v posledních 5 letech uložena sankce za přestupek nebo jiný správní delikt, jestliže jeho jednání, kterým spáchal přestupek nebo jiný správní delikt, je v rozporu s posláním strážníka podle tohoto zákona. (2) Spolehlivost prokazuje uchazeč o zaměstnání strážníka čestným prohlášením, které nesmí být starší 3 měsíců. Strážník prokazuje spolehlivost čestným prohlášením vždy k 31. prosinci kalendářního roku. (3) Strážník je povinen zaměstnavateli ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byl pravomocně uznán vinným ze spáchání přestupku nebo jiného správního deliktu, oznámit tuto skutečnost. (4) Čestné prohlášení podle odstavce 2, ve kterém uchazeč přiznává pravomocně uloženou sankci za správní delikt, nebo oznámení podle odstavce 3, obsahují zákonné pojmenování správního deliktu a popis jednání, kterým byl tento delikt spáchán.“. 10. V § 5 odst. 3 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „orgán, který osvědčení vydal“. 11. V § 5 odst. 6 se zrušují slova „a odnímání“. 12. V § 9 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Vykonává-li strážník svou pravomoc na území obce, která je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy podle § 3a, prokáže se na požádání rovněž zmocněním této obce; při zákroku, který nesnese odkladu, tak učiní, jakmile to povaha a okolnosti tohoto zákroku dovolí.“. 13. V § 11 odst. 1 se na konci odstavce doplňují slova „nebo předložila potřebné doklady“. 14. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který zní: „§ 11a (1) Obecní policie je k plnění svých úkolů podle tohoto zákona oprávněna vyžadovat od příslušných orgánů z jejich informačních systémů poskytnutí údajů a) o hledaných a pohřešovaných osobách, b) o odcizených motorových vozidlech a odcizených registračních značkách motorových vozidel, c) o totožnosti provozovatele motorového nebo přípojného vozidla, kterým byl na území obce spáchán přestupek, d) o psech, přihlášených podle zvláštních předpisů u správce poplatku ze psa, o jejich vlastnících a o uhrazení poplatků ze psa v rozsahu nezbytném k provádění kontroly dodržování obecně závazné vyhlášky obce o místním poplatku ze psů, e) o povoleních ke zvláštnímu užívání pozemních komunikací na území obce, f) o povoleních ke zvláštnímu užívání veřejného prostranství v obci v rozsahu nezbytném k provádění kontroly dodržování obecně závazné vyhlášky obce o místním poplatku za užívání veřejného prostranství, g) o osobě, která je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník nemovitosti, nacházející se na území obce, a o tom, zda konkrétní pozemek na území obce je v katastru nemovitostí zapsán jako zeleň v zástavbě nebo ostatní veřejná zeleň. (2) Dožádaný orgán, který požadované údaje ve svém informačním systému vede, je povinen je obecní policii poskytnout, pokud mu v tom nebrání plnění nebo dodržování povinností podle zvláštních předpisů. (3) Jestliže mají údaje uvedené v odstavci 1 povahu osobních údajů, poskytne je dožádaný orgán pouze v rozsahu nezbytně nutném ke ztotožnění osoby uvedené v § 12 odst. 1.“. 15. V § 12 odst. 2 se zrušují slova „hodnověrným způsobem“. 16. V § 12 odst. 2 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e), f) a g), která znějí: „e) na žádost jiné osoby, jestliže tato osoba má na zjištění totožnosti právní zájem, f) jde-li o osobu, která žádá o prokázání totožnosti podle písmena e), g) jde-li o osobu, která oznamuje podezření ze spáchání trestného činu, přestupku nebo jiného správního deliktu.“. 17. V § 13 odstavec 1 zní: „(1) Strážník je oprávněn předvést na policii osobu, která odmítla vyhovět výzvě strážníka k prokázání totožnosti podle § 12 odst. 2 nebo nemůže ani po poskytnutí nezbytné součinnosti strážníka svou totožnost prokázat.“. 18. V § 13 odst. 2 se slova „, jakož i osobu, která odpovídá popisu osoby hledané policií, neprokáže-li tato osoba hodnověrně svoji totožnost“ zrušují. 19. § 17b včetně poznámek pod čarou č. 15b) a 15c) se zrušuje. 20. V § 18 odst. 2 se za slova „písm. e)“ vkládá čárka a slova „f) a g)“. 21. Za § 24 se vkládají nové § 24a a 24b, které znějí: „§ 24a (1) Obecní policie zpracovává osobní údaje, které potřebuje k plnění úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona. (2) Obecní policie poskytuje osobní údaje podle odstavce 1 policii, orgánům obce a dalším orgánům veřejné moci, je-li to nutné k plnění jejich úkolů. (3) Obecní policie nejméně jednou za 3 roky prověřuje, jsou-li osobní údaje zpracovávané podle odstavce 1 potřebné k plnění jejích úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona. Zjistí-li, že tyto údaje nejsou potřebné k plnění jejích úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona, provede bez zbytečného odkladu jejich likvidaci. (4) Ustanovení právních předpisů upravujících ochranu osobních údajů nejsou dotčena. § 24b (1) Obecní policie je oprávněna, je-li to potřebné pro plnění jejích úkolů podle tohoto nebo jiného zákona, pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z míst veřejně přístupných, popřípadě též zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o průběhu zákroku nebo úkonu. (2) Jsou-li k pořizování záznamů podle odstavce 1 zřízeny stálé automatické technické systémy, je obecní policie povinna informace o zřízení takových systémů vhodným způsobem uveřejnit.“. 22. Za § 26 se vkládá nový § 26a, který zní: „§ 26a (1) Zřídí-li obec obecní policii nebo zruší-li ji, oznámí tuto skutečnost ministerstvu písemně do 15 dnů ode dne přijetí tohoto rozhodnutí. (2) Obec písemně sdělí na žádost ministerstva bez zbytečného odkladu údaj o počtu strážníků své obecní policie, kteří mají platné osvědčení.“. 23. § 28 zní: „§ 28 Při pozastavení platnosti osvědčení strážníka a při odnímání osvědčení podle tohoto zákona se postupuje podle správního řádu.“. Čl. II Přechodné ustanovení Ten, kdo je ke dni 1. ledna 2003 zaměstnancem obce zařazeným do obecní policie, je povinen do 6 měsíců od tohoto dne předložit zaměstnavateli doklady vyžadované podle zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění čl. I tohoto zákona, k prokázání bezúhonnosti a spolehlivosti. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o obcích Čl. V Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb. a zákona č. 450/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 15 odst. 3 se na konci doplňují slova „a obecní policie“. 2. V § 15 se odstavec 4 zrušuje. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o hlavním městě Praze Čl. VI Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb. a zákona č. 450/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 4 se spojka „a“ nahrazuje čárkou a na konci se doplňují slova „a městská policie hlavního města Prahy“. 2. V § 59 odst. 2 písmeno q) se zrušují slova „jako organizační složku“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o provozu na pozemních komunikacích Čl. VIII Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb. a zákona č. 62/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 10 se na konci textu odstavce 2 doplňují tato slova: „a obecní policie podle zvláštního právního předpisu14a)“. Poznámka pod čarou č. 14a) zní: „14a) Vyhláška č. 88/1996 Sb., kterou se provádí zákon o obecní policii.“. 2. V § 45 odst. 4 se za slova „policista“ vkládají slova „nebo strážník obecní policie“. 3. V § 67 odst. 4 se za slova „rozhoduje policista“ vkládají slova „nebo strážník obecní policie“. 4. V § 75 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Strážník obecní policie je oprávněn pokyny usměrňovat provoz na pozemních komunikacích v případě, že je to nezbytné pro obnovení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, a není-li řízení provozu zajištěno policií nebo v součinnosti s policií. Při usměrňování provozu používá strážník pokyny stanovené pro řízení provozu policisty.“. 5. V § 79 odst. 1 písmeno c) zní: „c) strážník obecní policie ve stejnokroji 1. před přechodem pro chodce k zajištění bezpečného přechodu osob, jestliže to situace na přechodu či stav přecházejících osob vyžaduje, 2. jestliže jejich řidič je podezřelý ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, k jehož projednání v blokovém řízení je obecní policie oprávněna podle zvláštního zákona,“. 6. V § 128 odst. 3 se slova „nebo Vojenské policie“ nahrazují slovy „, Vojenské policie nebo obecní policie“. ČÁST OSMÁ ÚČINNOST Čl. IX Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r.
Zákon č. 312/2002 Sb.	Zákon č. 312/2002 Sb. Zákon o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů Vyhlášeno 12. 7. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 114/2002 * ČÁST PRVNÍ - ÚŘEDNÍCI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ (§ 1 — § 43) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o hlavním městě Praze (§ 46 — § 46) * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona, kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky (§ 47 — § 47) * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 48 — § 48) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (196/2024 Sb., 448/2024 Sb.) 312 ZÁKON ze dne 13. června 2002 o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚŘEDNÍCI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje pracovní poměr úředníkůúředníků územních samosprávných celkůúzemních samosprávných celků a jejich vzdělávání. (2) Na pracovněprávní vztahy úředníkůúředníků územních samosprávných celkůúzemních samosprávných celků se vztahuje zákoník práce, nestanoví-li tento zákon jinak. § 2 Vymezení základních pojmů (1) Územním samosprávným celkemÚzemním samosprávným celkem je obecobec a kraj a pro účely tohoto zákona též hlavní město Praha, město, statutární město a městská část hlavního města Prahy. (2) ÚřademÚřadem se pro účely tohoto zákona rozumí obecní úřadúřad, městský úřadúřad, magistrát statutárního města, magistrát územně členěného statutárního města, úřadúřad městského obvodu nebo úřadúřad městské části územně členěného statutárního města, krajský úřadúřad, Magistrát hlavního města Prahy a úřadúřad městské části hlavního města Prahy. (3) Správními činnostmiSprávními činnostmi se pro účely tohoto zákona rozumí plnění úkolů územního samosprávného celkuúzemního samosprávného celku při výkonu veřejné moci a dalších úkolů v samostatné nebo přenesené působnosti územního samosprávného celkuúzemního samosprávného celku podle právních předpisů. Správními činnostmiSprávními činnostmi nejsou pomocné, servisní nebo manuální práce ani práce, které výkon těchto prací řídí. (4) ÚředníkemÚředníkem se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnanec územního samosprávného celkuúzemního samosprávného celku podílející se na výkonu správních činnostísprávních činností zařazený do obecního úřaduúřadu, do městského úřaduúřadu, do magistrátu statutárního města nebo do magistrátu územně členěného statutárního města, do úřaduúřadu městského obvodu nebo úřaduúřadu městské části územně členěného statutárního města, do krajského úřaduúřadu, do Magistrátu hlavního města Prahy nebo do úřaduúřadu městské části hlavního města Prahy. (5) Vedoucím úředníkemVedoucím úředníkem se pro účely tohoto zákona rozumí úředníkúředník, který je vedoucím zaměstnancem.3) (6) U vedoucích úředníkůvedoucích úředníků se zakládá pracovní poměr jmenováním. Jmenování provede vedoucí úřaduvedoucí úřadu, nestanoví-li zvláštní zákon, že jmenování provede rada územního samosprávného celkuúzemního samosprávného celku. (7) Vedoucím úřaduVedoucím úřadu se pro účely tohoto zákona rozumí vedoucí úředníkvedoucí úředník, který vykonává funkci tajemníka obecního úřaduúřadu, tajemníka magistrátu statutárního města, tajemníka úřaduúřadu městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, ředitele krajského úřaduúřadu, ředitele Magistrátu hlavního města Prahy nebo tajemníka úřaduúřadu městské části hlavního města Prahy. (8) V obcíchobcích, městských obvodech a městských částech, kde není funkce tajemníka zřízena nebo kde není tajemník ustanoven, plní úkoly vedoucího úřaduúřadu podle tohoto zákona starosta. § 3 Zařazení k výkonu správní činnosti Fyzickou osobu k výkonu správní činnostisprávní činnosti zařazuje v souladu s druhem práce uvedeným v pracovní smlouvě vedoucí úřaduvedoucí úřadu. HLAVA II PRACOVNÍ POMĚR ÚŘEDNÍKA Díl 1 Předpoklady pro vznik pracovního poměru úředníka a předpoklady pro jmenování vedoucího úřadu § 4 Předpoklady pro vznik pracovního poměru úředníka (1) ÚředníkemÚředníkem se může stát fyzická osoba, která a) je státním občanem České republiky, občanem jiného členského státu Evropské unie nebo občanem státu, který je smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, popřípadě fyzická osoba, která je cizincem a má v České republice povolen trvalý pobyt4), b) dosáhla věku 18 let, c) je plně svéprávná, d) je bezúhonná, e) ovládá český jazyk a f) splňuje další předpoklady pro výkon správních činnostísprávních činností stanovené zvláštním právním předpisem. (2) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena a) pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, nebo b) pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti za jednání související s výkonem veřejné správy, pokud se podle zákona na tuto osobu nehledí, jakoby nebyla odsouzena. (3) Pracovní smlouvu k výkonu činnosti úředníkaúředníka lze uzavřít jen s fyzickou osobou, která splňuje předpoklady podle odstavce 1; pro jmenování vedoucího úřaduvedoucího úřadu a jmenování vedoucího úředníkaúředníka se vyžaduje též splnění dalších předpokladů stanovených zvláštním zákonem.6) § 5 Předpoklady pro jmenování vedoucího úřadu (1) Vedoucím úřaduVedoucím úřadu se může stát fyzická osoba, která splňuje předpoklady podle § 4 a má nejméně tříletou praxi a) jako vedoucí zaměstnanec, b) při výkonu správních činnostísprávních činností v pracovním poměru k územnímu samosprávnému celkuúzemnímu samosprávnému celku nebo při výkonu státní správy v pracovním nebo služebním poměru ke státu, nebo c) ve funkci člena zastupitelstva územního samosprávného celkuúzemního samosprávného celku dlouhodobě uvolněného pro výkon této funkce. (2) Délka praxe podle odstavce 1 musí být splněna v průběhu 8 let bezprostředně předcházejících jmenování do funkce. Díl 2 Veřejná výzva a výběrové řízení § 6 Veřejná výzva (1) Uzavření pracovní smlouvy se zájemcem o uzavření pracovní smlouvy (dále jen „zájemce“) musí předcházet veřejná výzva k přihlášení zájemců (dále jen „veřejná výzva“), nestanoví-li tento zákon jinak [§ 7 odst. 1 písm. b)]. Věta první neplatí pro pracovní poměr na dobu určitou. (2) Veřejná výzva obsahuje a) název územního samosprávného celkuúzemního samosprávného celku, b) druh práce a místo výkonu práce, c) předpoklady podle § 4, d) jiné požadavky územního samosprávného celkuúzemního samosprávného celku pro vznik pracovního poměru odpovídající povaze správní činnostisprávní činnosti, kterou má zájemce vykonávat, e) výčet dokladů, které zájemce připojí k přihlášce (odstavec 4), f) platovou třídu odpovídající druhu práce, g) lhůtu pro podání přihlášky, h) místo a způsob podání přihlášky, a i) adresu, na kterou se přihláška odesílá. (3) Zájemce podá k územnímu samosprávnému celkuúzemnímu samosprávnému celku písemnou přihlášku. Přihláška zájemce musí obsahovat tyto náležitosti: a) jméno, příjmení a titul zájemce, b) datum a místo narození zájemce, c) státní příslušnost zájemce, d) místo trvalého pobytu zájemce, e) druh a číslo dokladu prokazujícího totožnost a státní občanství a, je-li zájemcem cizinec, který není občanem členského státu Evropské unie nebo občanem státu, který je smluvním státem Evropského hospodářského prostoru, též číslo dokladu o povolení k trvalému pobytu, f) datum a podpis zájemce. (4) K přihlášce se připojí tyto doklady: a) životopis, ve kterém se uvedou údaje o dosavadních zaměstnáních a o odborných znalostech a dovednostech týkajících se správních činnostísprávních činností, b) výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce; u cizinců též obdobný doklad osvědčující bezúhonnost vydaný domovským státem ne starší než 3 měsíce; pokud takový doklad domovský stát nevydává, doloží se bezúhonnost čestným prohlášením, c) ověřená kopie dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání. (5) Doklad podle odstavce 4 písm. b) lze při podání přihlášky nahradit čestným prohlášením o bezúhonnosti. Doklad o nejvyšším dosaženém vzdělání podle odstavce 4 písm. c) lze při podání přihlášky připojit v prosté kopii. Zájemce předloží doklady podle odstavce 4 písm. b) a c) územnímu samosprávnému celkuúzemnímu samosprávnému celku nejpozději před uzavřením pracovní smlouvy. (6) Veřejná výzva se vyvěsí na úřední desce úřaduúřadu nejméně 15 dnů přede dnem určeným pro podání přihlášek zájemců a současně se zveřejní i způsobem umožňujícím dálkový přístup;7) za splnění této povinnosti odpovídá vedoucí úřaduvedoucí úřadu. (7) Do 15 dnů od uzavření pracovní smlouvy se zájemcem na základě veřejné výzvy nebo od rozhodnutí, že s žádným ze zájemců nebude uzavřena pracovní smlouva, vedoucí úřaduúřadu pořídí o posouzení a hodnocení zájemců zprávu, která obsahuje a) přehled zájemců, b) seznam zájemců vyřazených, protože nesplňovali předpoklady a podmínky stanovené ve veřejné výzvě nebo podali neúplnou přihlášku, c) stručný popis způsobu hodnocení zájemců, a d) označení zájemce, se kterým byla uzavřena pracovní smlouva, nebo sdělení, že s žádným ze zájemců nebyla uzavřena pracovní smlouva. Vedoucí úřaduVedoucí úřadu je povinen umožnit nahlédnout do zprávy všem zájemcům. (8) Pracovní smlouvu lze uzavřít pouze se zájemcem, který splňuje předpoklady a podmínky stanovené ve veřejné výzvě a podal úplnou přihlášku, předložil doklad prokazující totožnost a státní občanství a, je-li zájemcem cizinec, který není občanem členského státu Evropské unie nebo občanem státu, který je smluvním státem Evropského hospodářského prostoru, též doklad o povolení k trvalému pobytu a doklady podle odstavce 4. Výběrové řízení § 7 (1) Výběrové řízení je podmínkou pro a) jmenování do funkce vedoucího úřaduvedoucího úřadu a vedoucího úředníkaúředníka, b) vznik pracovního poměru na dobu neurčitou úředníkaúředníka zařazeného 1. v krajském úřaděúřadě, 2. v Magistrátu hlavního města Prahy, 3. v obecním úřaděúřadě obceobce s rozšířenou působností, 4. v pověřeném obecním úřaděúřadě, 5. v úřaduúřadu městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, kterému je svěřen výkon přenesené působnosti v rozsahu pověřeného obecního úřaduúřadu. (2) Oznámení o vyhlášení výběrového řízení (dále jen „oznámení“) obsahuje údaje uvedené v § 6 odst. 2. Vyhlašuje-li se výběrové řízení na funkci, do níž lze jmenovat pouze fyzickou osobu, která splňuje předpoklad podle § 5, uvedou se v oznámení i tyto předpoklady. (3) Výběrové řízení vyhlašuje vedoucí úřaduvedoucí úřadu oznámením na úřední desce úřaduúřadu územního samosprávného celkuúzemního samosprávného celku nejméně 15 dnů přede dnem určeným pro přihlášení uchazečů o jmenování do funkce vedoucího úředníkaúředníka nebo uchazečů o přijetí do pracovního poměru úředníkaúředníka podle odstavce 1 písm. b) (dále jen „uchazeč“) a současně i způsobem umožňujícím dálkový přístup.7) Jde-li o výběrové řízení na funkci vedoucího úřaduvedoucího úřadu, vyhlašuje oznámení hejtman, primátor nebo starosta. (4) Uchazeč podá k územnímu samosprávnému celkuúzemnímu samosprávnému celku písemnou přihlášku. Přihláška uchazeče musí obsahovat tyto náležitosti: a) jméno, příjmení a titul uchazeče, b) datum a místo narození uchazeče, c) státní příslušnost uchazeče, d) místo trvalého pobytu uchazeče, e) druh a číslo dokladu prokazujícího totožnost a státní občanství a, je-li uchazečem cizinec, který není občanem členského státu Evropské unie nebo občanem státu, který je smluvním státem Evropského hospodářského prostoru, též číslo dokladu o povolení k trvalému pobytu, f) datum a podpis uchazeče. (5) K přihlášce se připojí doklady podle § 6 odst. 4. Doklad podle § 6 odst. 4 písm. b) lze při podání přihlášky nahradit čestným prohlášením o bezúhonnosti. Doklad o nejvyšším dosaženém vzdělání podle § 6 odst. 4 písm. c) lze při podání přihlášky připojit v prosté kopii. Uchazeč předloží doklady podle § 6 odst. 4 písm. b) a c) územnímu samosprávnému celkuúzemnímu samosprávnému celku nejpozději před jmenováním do funkce vedoucího úřaduvedoucího úřadu nebo vedoucího úředníkaúředníka nebo před uzavřením pracovní smlouvy. Splnění předpokladů podle § 5 prokazuje uchazeč čestným prohlášením. (6) Po uplynutí lhůty podle odstavce 3 předá osoba uvedená v odstavci 3 přihlášky výběrové komisi. § 8 (1) Uchazeče posuzuje výběrová komise. Výběrová komise má nejméně 3 členy. (2) Předsedu a ostatní členy výběrové komise jmenuje a odvolává osoba uvedená v § 7 odst. 3. Alespoň jedna třetina členů komise jsou úředníciúředníci územního samosprávného celkuúzemního samosprávného celku, který výběrové řízení vyhlásil. (3) Jednání výběrové komise je neveřejné. Výběrová komise jedná, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů, a rozhodnutí přijímá nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů výběrové komise. § 9 (1) Výběrová komise posoudí, zda uchazeč předložil úplnou přihlášku a doklady podle § 7 odst. 5 a splňuje předpoklady podle § 4, popřípadě § 5, jde-li o uchazeče o jmenování do funkce vedoucího úřaduvedoucího úřadu. Je-li to nutné k posouzení, zda uchazeči splňují požadavky stanovené v oznámení, výběrová komise pozve k jednání uchazeče, kteří předložili úplné přihlášky, včetně dokladů podle § 7 odst. 5 a splňují předpoklady podle § 4, popřípadě § 5, jde-li o uchazeče o jmenování do funkce vedoucího úřaduvedoucího úřadu. (2) Výběrová komise pořídí o posouzení uchazečů písemnou zprávu, která obsahuje a) údaje o složení výběrové komise, b) seznam uchazečů, c) seznam a pořadí uchazečů, kteří předložili úplné přihlášky, včetně dokladů podle § 7 odst. 5, splňují předpoklady podle § 4 nebo podle § 5 a splňují požadavky stanovené v oznámení. (3) Zprávu podle odstavce 2 podepisují všichni přítomní členové výběrové komise a její předseda tuto zprávu předá se spisovým materiálem vztahujícím se k výběrovému řízení osobě uvedené v § 7 odst. 3. (4) Do funkce vedoucího úřaduvedoucího úřadu nebo vedoucího úředníkaúředníka může být jmenován jen uchazeč uvedený v seznamu podle odstavce 2 písm. c). Pracovní smlouva může být uzavřena jen s uchazečem uvedeným v seznamu podle odstavce 2 písm. c). (5) Ke zprávě podle odstavce 2 připojí vedoucí úřaduvedoucí úřadu záznam o uzavření pracovní smlouvy nebo o jmenování podle odstavce 4. Osoba uvedená v § 7 odst. 3 musí na požádání umožnit uchazeči do zprávy nahlédnout. (6) Uchazeč nese náklady, které mu účastí ve výběrovém řízení vznikly. Díl 3 Úprava pracovního poměru § 10 Doba trvání pracovního poměru (1) Pracovní poměr s úředníkemúředníkem se uzavírá na dobu neurčitou. Je-li však pro to důvod spočívající v potřebě zajistit časově omezenou správní činnostsprávní činnost nebo nahradit dočasně nepřítomného úředníkaúředníka, zejména v případě jeho mateřské nebo rodičovské dovolené, dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, u níž lze předpokládat, že bude delší než 3 měsíce nebo výkonu veřejné funkce, lze uzavřít pracovní poměr na dobu určitou. (2) V pracovní smlouvě na dobu určitou uvede územní samosprávný celekúzemní samosprávný celek důvod, pro který nebyl sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou. Není-li v pracovní smlouvě nebo ve jmenování do funkce uveden důvod podle věty první nebo není-li tento důvod v souladu s odstavcem 1, jde o pracovní poměr na dobu neurčitou. § 12 Odvolání z funkce (1) Vedoucího úředníkaVedoucího úředníka nebo vedoucího úřaduvedoucího úřadu lze z funkce odvolat, jen a) pozbyl-li některý z předpokladů podle § 4, b) porušil-li závažným způsobem zákonem stanovenou povinnost v době posledních 6 měsíců před odvoláním z funkce nebo, jde-li o vedoucího úřaduvedoucího úřadu, před podáním návrhu na udělení souhlasu s odvoláním vedoucího úřaduvedoucího úřadu, c) dopustil-li se nejméně 2 méně závažných porušení zákonem stanovené povinnosti v době posledních 6 měsíců před odvoláním z funkce nebo, jde-li o vedoucího úřadu, před podáním návrhu na udělení souhlasu s odvoláním vedoucího úřadu, d) neukončil-li vzdělávání vedoucích úředníků ve lhůtě podle § 27 odst. 1, nebo e) z důvodu pravomocného rozhodnutí soudu o neplatnosti odvolání předchozího vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu z funkce anebo pravomocného rozhodnutí soudu o neplatnosti rozvázání pracovního poměru s předchozím vedoucím úředníkem nebo vedoucím úřadu, pokud výkon funkce předchozího vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu neskončil podle odstavce 2. (2) Vedoucí úředníkVedoucí úředník nebo vedoucí úřaduvedoucí úřadu se může této funkce též vzdát. (3) Odvolání nebo vzdání se funkce musí být písemné a doručené druhému účastníku, jinak je neplatné. Odvolání z funkce musí navíc obsahovat důvody podle odstavce 1, jinak je neplatné. Výkon funkce končí dnem doručení odvolání nebo vzdání se funkce, nebyl-li v odvolání nebo vzdání se funkce uveden den pozdější. (4) Odvoláním nebo vzdáním se funkce vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu pracovní poměr nekončí. Územní samosprávný celek je povinen podat vedoucímu úředníku nebo vedoucímu úřadu návrh na změnu jeho dalšího pracovního zařazení u územního samosprávného celku na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. (5) Shledal-li soud, že odvolání vedoucího úřadu z funkce anebo rozvázání pracovního poměru s ním bylo neplatné, ale do této funkce již je jmenována jiná osoba a územní samosprávný celek ji neodvolal z funkce z důvodu podle odstavce 1 písm. e), územní samosprávný celek může podat vedoucímu úřadu návrh na změnu jeho dalšího pracovního zařazení u územního samosprávného celku na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Náhradu platu podle § 69 zákoníku práce za dobu, která přesáhla 12 měsíců, soud přizná pouze z důvodů zvláštního zřetele hodných. (6) Jestliže územní samosprávný celek nemá pro vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu práci podle odstavce 4 nebo 5 anebo ji vedoucí úředník nebo vedoucí úřadu odmítne, jde o překážku v práci na straně územního samosprávného celku a současně je dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c) zákoníku práce. (7) V případě rozvázání pracovního poměru po odvolání nebo vzdání se funkce vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu nenáleží vedoucímu úředníku nebo vedoucímu úřadu odstupné poskytované při organizačních změnách s výjimkou vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu po odvolání z funkce z důvodu podle odstavce 1 písm. e), kterému náleží odstupné ve výši šestinásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Odstupné ve výši podle věty první náleží také vedoucímu úřadu po postupu územního samosprávného celku podle odstavce 5. § 13 Další odstupné (1) ÚředníkoviÚředníkovi, s nímž územní samosprávný celekúzemní samosprávný celek rozváže pracovní poměr výpovědí z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů, vedle odstupného podle § 67 a 68 zákoníku práce náleží další odstupné ve výši a za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3. (2) Další odstupné náleží úředníkoviúředníkovi, který ke dni rozvázání pracovního poměru dovršil stanovený počet let trvání pracovního poměru. Výše dalšího odstupného činí a) dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku u úředníkaúředníka, který ke dni rozvázání pracovního poměru dovršil nejméně 10 let pracovního poměru podle odstavce 3, b) trojnásobek průměrného měsíčního výdělku u úředníkaúředníka, který ke dni rozvázání pracovního poměru dovršil nejméně 15 let pracovního poměru podle odstavce 3, c) čtyřnásobek průměrného měsíčního výdělku u úředníkaúředníka, který ke dni rozvázání pracovního poměru dovršil nejméně 20 let pracovního poměru podle odstavce 3. (3) Pro účely uvedené v odstavci 2 se započítává pouze doba trvání pracovního poměru úředníkaúředníka u územního samosprávného celkuúzemního samosprávného celku, který rozváže s úředníkemúředníkem pracovní poměr způsobem stanoveným v odstavci 1. § 14 Pracovní pohotovost Je-li vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu podle zvláštního právního předpisu,8) územní samosprávný celekúzemní samosprávný celek může úředníkoviúředníkovi nařídit pracovní pohotovost. Pracovní pohotovost v takovém případě lze nařídit, jestliže je dán předpoklad výkonu práce přesčas, a jen na dobu nezbytně nutnou nepřesahující 400 hodin v kalendářním roce. § 15 Odpovědnost územního samosprávného celku za škodu na majetku Územní samosprávný celekÚzemní samosprávný celek odpovídá za škodu na majetku způsobenou úředníkoviúředníkovi též, bylo-li prokázáno, že tato škoda byla způsobena úředníkoviúředníkovi na jeho majetku pro plnění jeho pracovních úkolů. HLAVA III ZÁKLADNÍ POVINNOSTI ÚŘEDNÍKA § 16 (1) ÚředníkÚředník je povinen a) dodržovat ústavní pořádek České republiky,9) b) dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jím vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jím vykonávané, pokud s nimi byl řádně seznámen, c) hájit při výkonu správních činnostísprávních činností veřejný zájem, d) plnit pokyny vedoucích úředníkůvedoucích úředníků, nejsou-li v rozporu s právními předpisy; má-li úředníkúředník za to, že vydaný pokyn je v rozporu s právními předpisy, je povinen to bezodkladně oznámit osobě, která mu pokyn vydala, a to písemně, nebo, hrozí-li nebezpečí z prodlení, ústně; poté je úředníkúředník povinen splnit daný pokyn pouze tehdy, dostane-li od vedoucího úřaduúřadu písemný příkaz tak učinit; úředníkúředník nesmí vykonat pokyn ani příkaz, pokud by se tím dopustil trestného činutrestného činu, přestupkupřestupku, popřípadě jiného správního deliktu, a tuto skutečnost je povinen bez zbytečného prodlení písemně oznámit vedoucímu úřaduvedoucímu úřadu, e) prohlubovat si kvalifikaci v rozsahu stanoveném tímto zákonem, f) jednat a rozhodovat nestranně bez ohledu na své přesvědčení a zdržet se při výkonu práce všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování, g) zdržet se jednání, jež by závažným způsobem narušilo důvěryhodnost územního samosprávného celkuúzemního samosprávného celku, h) zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními, zejména nezneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání ve prospěch vlastní nebo někoho jiného, i) v souvislosti s výkonem zaměstnání nepřijímat dary nebo jiné výhody, s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných územním samosprávným celkemúzemním samosprávným celkem, u něhož je zaměstnán, nebo na základě právních předpisů a kolektivních smluv, j) v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dozvěděl při výkonu zaměstnání a v souvislosti s ním; to neplatí, pokud byl povinnosti mlčenlivosti zproštěn; povinnosti zachovávat mlčenlivost může úředníkaúředníka zprostit vedoucí úřaduúřadu, jím pověřený vedoucí úředníkúředník nebo příslušný správní úřadúřad podle zvláštních právních předpisů, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,10) k) poskytovat informace o činnosti územního samosprávného celkuúzemního samosprávného celku podle zvláštních právních předpisů11) v rozsahu, v jakém to vyplývá z jeho pracovního zařazení, l) při ústním nebo písemném jednání s fyzickými nebo právnickými osobami sdělit své jméno, příjmení, úřadúřad, ve kterém je zařazen k výkonu práce, zařazení v útvaru úřaduúřadu; územní samosprávný celekúzemní samosprávný celek v organizačním řádu může stanovit, pro které funkce a činnosti lze nahradit toto označení uvedením identifikačního čísla úředníkaúředníka, m) oznámit územnímu samosprávnému celkuúzemnímu samosprávnému celku, že pozbyl některý z předpokladů podle § 4. (2) ÚředníkÚředník je dále povinen a) pracovat svědomitě a řádně podle svých sil, znalostí a schopností, b) plně využívat pracovní doby a pracovních prostředků k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně, hospodárně a včas pracovní úkoly, c) řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu územním samosprávným celkemúzemním samosprávným celkem a střežit a ochraňovat jeho majetek před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy územního samosprávného celkuúzemního samosprávného celku, d) zachovávat pravidla slušnosti při úředním jednání a vůči ostatním zaměstnancům působícím ve veřejné správě. (3) ÚředníkÚředník nesmí být členem řídícího nebo kontrolního orgánu právnické osoby provozující podnikatelskou činnost; to neplatí, pokud do takového orgánu byl vyslán územním samosprávným celkemúzemním samosprávným celkem, jehož je zaměstnancem. Celkový úhrn odměn vyplacených úředníkoviúředníkovi za všechna členství v řídících nebo kontrolních orgánech právnických osob provozujících podnikatelskou činnost za kalendářní rok včetně podílu na zisku či jiného peněžitého plnění činí nejvýše 25 % z ročního úhrnu nejvyššího platového tarifu a nejvýše přípustného osobního příplatku v příslušné platové třídě a v případě vedoucího úředníkaúředníka též příplatku za vedení, který mu lze jako nejvýše přípustný přiznat, a to podle naposledy úředníkemúředníkem obsazeného místa, na kterém úředníkúředník v příslušném kalendářním roce naposledy vykonával správní činnostsprávní činnost. ÚředníkÚředník je povinen bezodkladně informovat územní samosprávný celekúzemní samosprávný celek, jehož je zaměstnancem, o každém peněžitém plnění, které mu bylo vyplaceno. (4) ÚředníkÚředník může vykonávat jinou výdělečnou činnost jen s předchozím písemným souhlasem územního samosprávného celkuúzemního samosprávného celku, u něhož je zaměstnán. (5) Omezení stanovené v předchozím odstavci se nevztahuje na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou, na činnost znalce nebo tlumočníka vykonávanou podle zvláštního právního předpisu12) pro soud nebo správní úřadúřad, na činnost v poradních orgánech vlády a na správu vlastního majetku. (6) Ustanovení § 301 a 303 zákoníku práce se nepoužije. HLAVA IV VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ § 17 (1) Prohlubování kvalifikace podle tohoto zákona může poskytovat jen a) právnická nebo fyzická osoba oprávněná ke vzdělávací činnosti podle zvláštního předpisu, jíž byla udělena akreditace podle § 30, b) příspěvková organizace zřízená Ministerstvem vnitra (dále jen „ministerstvo“), c) ústřední správní úřadúřad, d) Kancelář Veřejného ochránce práv, e) kraj a hlavní město Praha, nebo f) obecobec, jíž byla udělena akreditace podle § 30, (dále jen „vzdělávací instituce“). (2) Vzdělávací instituce poskytuje vzdělávání v souladu s obsahem příslušného druhu prohlubování kvalifikace (§ 18 odst. 1 a 2). (3) Územní samosprávný celekÚzemní samosprávný celek zajišťuje prohlubování kvalifikace úředníkaúředníka prostřednictvím vzdělávacích institucí. (4) Územní samosprávný celekÚzemní samosprávný celek je povinen úředníkoviúředníkovi zajistit prohlubování kvalifikace podle tohoto zákona; postupuje při tom podle plánu vzdělávání podle odstavce 5. (5) Plán vzdělávání obsahuje časový rozvrh prohlubování kvalifikace úředníkaúředníka v rozsahu nejméně 9 pracovních dnů po dobu následujících 3 let. Územní samosprávný celekÚzemní samosprávný celek je povinen vypracovat plán vzdělávání do 1 roku od vzniku pracovního poměru úředníkaúředníka, nejméně jedenkrát za 3 roky plnění tohoto plánu hodnotit a podle výsledků hodnocení provést jeho aktualizaci. § 18 (1) ÚředníkÚředník je povinen prohlubovat si kvalifikaci účastí na a) vstupním vzdělávání, b) průběžném vzdělávání, c) přípravě k ověření zvláštní odborné způsobilosti, d) zkoušce vstupního vzdělávání a e) zkoušce zvláštní odborné způsobilosti, nestanoví-li tento zákon jinak. (2) Vedoucí úředníkVedoucí úředník a vedoucí úřaduvedoucí úřadu jsou povinni prohlubovat si kvalifikaci též účastí na vzdělávání vedoucích úředníkůvedoucích úředníků (§ 27), nestanoví-li tento zákon jinak. (3) K opakování zkoušky zvláštní odborné způsobilosti poskytne územní samosprávný celekúzemní samosprávný celek úředníkoviúředníkovi pracovní volno bez náhrady platu. (4) Náklady prohlubování kvalifikace podle tohoto zákona nese územní samosprávný celekúzemní samosprávný celek; náklady spojené s opakováním zkoušky zvláštní odborné způsobilosti nese úředníkúředník, s výjimkou jejího opakování podle § 26 odst. 1. § 19 Vstupní vzdělávání (1) Vstupní vzdělávání zahrnuje a) znalosti základů veřejné správy, zvláště obecných zásad organizace a činnosti veřejné správy a územního samosprávného celkuúzemního samosprávného celku, základy veřejného práva, veřejných financí, evropského správního práva, práv a povinností a pravidel etiky úředníkaúředníka, b) základní dovednosti a návyky potřebné pro výkon správních činnostísprávních činností, c) základní znalosti informačních systémů veřejné správy a užívání informačních technologií, d) základní komunikační, organizační a další dovednosti úředníkaúředníka. (2) ÚředníkÚředník je povinen ukončit vstupní vzdělávání nejdéle do 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru. (3) Ukončení vstupního vzdělávání se prokazuje osvědčením o vstupním vzdělávání vydaným vzdělávací institucí, která vstupní vzdělávání pořádala. Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti osvědčení o vstupním vzdělávání. Vzdělávací instituce vede evidenci osvědčení o vstupním vzdělávání, která vydala. Zkouška vstupního vzdělávání § 19a (1) ÚředníkÚředník, který vykonává správní činnostisprávní činnosti, pro jejichž výkon je předpokladem prokázání zvláštní odborné způsobilosti, je povinen do 9 měsíců od vzniku pracovního poměru k územnímu samosprávnému celkuúzemnímu samosprávnému celku nebo ode dne, kdy začal tyto správní činnostisprávní činnosti vykonávat, prokázat znalosti a dovednosti získané vstupním vzděláváním zkouškou vstupního vzdělávání. (2) Vedoucí úředníkVedoucí úředník, který řídí úředníkyúředníky vykonávající správní činnostisprávní činnosti, pro jejichž výkon je předpokladem prokázání zvláštní odborné způsobilosti, a vedoucí úřaduvedoucí úřadu je povinen prokázat znalosti a dovednosti získané vstupním vzděláváním zkouškou vstupního vzdělávání do 9 měsíců ode dne jmenování do funkce vedoucího úředníkavedoucího úředníka nebo vedoucího úřaduvedoucího úřadu. (3) Zkouška vstupního vzdělávání má formu písemného testu konaného způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Úspěšné vykonání zkoušky vstupního vzdělávání se prokazuje osvědčením o zkoušce vstupního vzdělávání. (5) Územní samosprávný celekÚzemní samosprávný celek je povinen přihlásit úředníkaúředníka, který vykonává správní činnostisprávní činnosti, pro jejichž výkon je předpokladem prokázání zvláštní odborné způsobilosti, k vykonání zkoušky vstupního vzdělávání do 4 měsíců od vzniku pracovního poměru úředníkaúředníka k územnímu samosprávnému celkuúzemnímu samosprávnému celku nebo ode dne, kdy začal tyto správní činnostisprávní činnosti vykonávat. Vedoucího úředníkaVedoucího úředníka, který řídí úředníkyúředníky vykonávající správní činnostisprávní činnosti, pro jejichž výkon je předpokladem prokázání zvláštní odborné způsobilosti, a vedoucího úřaduúřadu je územní samosprávný celekúzemní samosprávný celek povinen přihlásit k vykonání zkoušky vstupního vzdělávání do 4 měsíců ode dne jmenování do funkce vedoucího úředníkavedoucího úředníka nebo vedoucího úřaduvedoucího úřadu. § 19b (1) Provádění zkoušky vstupního vzdělávání a vydávání osvědčení o zkoušce vstupního vzdělávání zabezpečuje ministerstvo. Zabezpečením zkoušky vstupního vzdělávání může ministerstvo pověřit jím zřízenou příspěvkovou organizaci. (2) Ministerstvo do 15 dnů ode dne doručení přihlášky úředníkoviúředníkovi zpřístupní možnost vykonat zkoušku vstupního vzdělávání a písemně mu sdělí přístupové údaje k vykonání zkoušky, soubor zkušebních otázek a seznam odborné literatury. (3) Ten, kdo zabezpečuje zkoušku vstupního vzdělávání, může vyloučit z této zkoušky úředníkaúředníka, který v průběhu zkoušky použije nedovolené pomůcky nebo průběh zkoušky jinak vážně narušuje. (4) Jestliže úředníkúředník při zkoušce vstupního vzdělávání nevyhověl, může ji dvakrát opakovat. (5) Je-li při zkoušce vstupního vzdělávání úředníkúředník hodnocen klasifikačním stupněm „vyhověl“, do 15 dnů ode dne konání zkoušky obdrží od ministerstva osvědčení o zkoušce vstupního vzdělávání. Ministerstvo vede evidenci osvědčení o zkoušce vstupního vzdělávání, která vydalo. (6) Prováděcí právní předpis stanoví způsob přihlašování ke zkoušce vstupního vzdělávání, náležitosti přihlášky, způsob a průběh zkoušky vstupního vzdělávání a náležitosti osvědčení o zkoušce vstupního vzdělávání. Obsah a rozsah zkoušky vstupního vzdělávání zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 20 Průběžné vzdělávání (1) Průběžné vzdělávání zahrnuje prohlubující, aktualizační a specializační odborné vzdělávání poskytující znalosti a dovednosti nezbytné pro výkon správních činnostísprávních činností v územním samosprávném celkuúzemním samosprávném celku, včetně získávání a prohlubování jazykových znalostí. (2) Průběžné vzdělávání vedoucích úředníkůvedoucích úředníků a vedoucích úřadůvedoucích úřadů zahrnuje rovněž prohlubující a specializační vzdělávání zaměřené na znalosti a dovednosti v oblasti řízení úředníkůúředníků. (3) Průběžné vzdělávání se uskutečňuje formou kurzů. (4) O účasti úředníkaúředníka na jednotlivých kurzech rozhoduje vedoucí úřaduvedoucí úřadu a, jde-li o vedoucího úřaduvedoucího úřadu, ten, kdo plní úkoly zaměstnavatele vůči vedoucímu úřaduvedoucímu úřadu, na základě potřeb územního samosprávného celkuúzemního samosprávného celku a s přihlédnutím k plánu vzdělávání úředníkaúředníka; úředníkúředník je povinen se kurzu zúčastnit. (5) Účast na kurzu, jež je součástí průběžného vzdělávání, se prokazuje osvědčením vydaným vzdělávací institucí, která kurz pořádala. Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti osvědčení o průběžném vzdělávání. (6) Vzdělávací instituce vede evidenci osvědčení o průběžném vzdělávání, která vydala. § 21 Zvláštní odborná způsobilost (1) Správní činnostiSprávní činnosti stanovené prováděcím právním předpisem zajišťuje územní samosprávný celekúzemní samosprávný celek prostřednictvím úředníkůúředníků, kteří prokázali zvláštní odbornou způsobilost. Výjimečně tyto činnosti může vykonávat i úředníkúředník, který nemá zvláštní odbornou způsobilost, a) nejdéle však po dobu 18 měsíců od vzniku pracovního poměru úředníkaúředníka k územnímu samosprávnému celkuúzemnímu samosprávnému celku nebo ode dne, kdy začal vykonávat činnost, pro jejíž výkon je prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokladem, nebo b) splňuje-li podmínky stanovené v § 33 nebo v § 43 odst. 10. (2) Zvláštní odborná způsobilost se ověřuje zkouškou zvláštní odborné způsobilosti a prokazuje osvědčením o zvláštní odborné způsobilosti. ÚředníkÚředník je povinen prokázat zvláštní odbornou způsobilost k výkonu správních činnostísprávních činností stanovených prováděcím právním předpisem do 18 měsíců od vzniku pracovního poměru k územnímu samosprávnému celkuúzemnímu samosprávnému celku nebo ode dne, kdy začal vykonávat činnost, pro jejíž výkon je prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokladem. (3) Zvláštní odborná způsobilost zahrnuje souhrn znalostí a dovedností nezbytných pro výkon činností stanovených prováděcím právním předpisem. Jestliže úředníkúředník vykonává 2 nebo více správních činnostísprávních činností stanovených prováděcím právním předpisem, je povinen prokázat zvláštní odbornou způsobilost pro každou z těchto správních činnostísprávních činností. (4) Jestliže úředníkúředník vykonává 2 nebo více správních činnostísprávních činností stanovených prováděcím právním předpisem v obciobci se základním rozsahem výkonu přenesené působnosti, může namísto zvláštní odborné způsobilosti pro každou z těchto správních činnostísprávních činností prokázat zvláštní odbornou způsobilost pro úředníkyúředníky obcíobcí se základním rozsahem výkonu přenesené působnosti. Zvláštní odborná způsobilost pro úředníkyúředníky obcíobcí se základním rozsahem výkonu přenesené působnosti zahrnuje souhrn znalostí a dovedností nezbytných pro výkon správních činnostísprávních činností stanovených prováděcím právním předpisem vykonávaných úředníkyúředníky obcíobcí se základním rozsahem výkonu přenesené působnosti. (5) Územní samosprávný celekÚzemní samosprávný celek je povinen přihlásit úředníkaúředníka, který vykonává správní činnostisprávní činnosti stanovené prováděcím právním předpisem, k vykonání zkoušky zvláštní odborné způsobilosti do 6 měsíců od vzniku pracovního poměru úředníkaúředníka k územnímu samosprávnému celkuúzemnímu samosprávnému celku nebo ode dne, kdy úředníkúředník začal vykonávat správní činnostsprávní činnost, pro jejíž výkon je prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokladem. Podmínkou vykonání zkoušky zvláštní odborné způsobilosti je úspěšné vykonání zkoušky vstupního vzdělávání. (6) Vedoucí úředníkVedoucí úředník, který řídí úředníkyúředníky vykonávající správní činnostisprávní činnosti stanovené prováděcím právním předpisem, prokazuje zvláštní odbornou způsobilost alespoň pro jednu ze správních činnostísprávních činností stanovených prováděcím právním předpisem, vykonávaných jím řízenými úředníkyúředníky, určenou vedoucím úřaduvedoucím úřadu. (7) Vedoucí úřaduVedoucí úřadu zvláštní odbornou způsobilost neprokazuje. (8) Prováděcí právní předpis stanoví správní činnostisprávní činnosti, pro jejichž výkon je předpokladem prokázání zvláštní odborné způsobilosti, způsob přihlašování ke zkoušce zvláštní odborné způsobilosti, náležitosti přihlášky, způsob a průběh zkoušky zvláštní odborné způsobilosti a náležitosti osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti. Obsah a rozsah zkoušky zvláštní odborné způsobilosti zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 21a Zvláštní odborná způsobilost jiné osoby Ministerstvo umožní získat zvláštní odbornou způsobilost podle § 21 osobě, která nemá povinnost prokázat zvláštní odbornou způsobilost, pokud dosáhla věku 18 let a je plně svéprávná; náklady na získání zvláštní odborné způsobilosti nese tato osoba. Ustanovení tohoto zákona vztahující se ke zkoušce zvláštní odborné způsobilosti se použijí obdobně. Podmínkou vykonání zkoušky zvláštní odborné způsobilosti osobou, která nemá povinnost prokázat zvláštní odbornou způsobilost, není úspěšné vykonání zkoušky vstupního vzdělávání. § 22 Zabezpečení zkoušky zvláštní odborné způsobilosti (1) Provádění zkoušek zvláštní odborné způsobilosti a vydávání osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti zabezpečuje ministerstvo ve spolupráci s příslušnými ministerstvy a s ostatními ústředními správními úřadyúřady. (2) Zabezpečením zkoušky zvláštní odborné způsobilosti může ministerstvo pověřit jím zřízenou příspěvkovou organizaci. (3) Ministerstvo do 30 dnů ode dne doručení přihlášky a nejméně 15 dnů přede dnem konání zkoušky úředníkoviúředníkovi písemně sdělí den, místo a čas konání zkoušky zvláštní odborné způsobilosti, soubor zkušebních otázek a seznam odborné literatury. § 23 Zkušební komise (1) Pro ověřování zvláštní odborné způsobilosti vytváří ministerstvo zkušební komise. Zkušební komise mají 3 členy a jsou složené z odborníků na příslušnou správní činnostsprávní činnost. Předsedu a ostatní členy zkušební komise jmenuje ministerstvo. (2) Činnost zkušební komise řídí její předseda. Zkušební komise rozhoduje většinou hlasů svých členů. (3) Při zkoušce zvláštní odborné způsobilosti je zkušební komise vázána stanovenými soubory zkušebních otázek. (4) Zkušební komise může vyloučit ze zkoušky zvláštní odborné způsobilosti úředníkaúředníka, který v průběhu zkoušky použije nedovolené pomůcky nebo průběh zkoušky jinak vážně narušuje. § 24 Zkouška zvláštní odborné způsobilosti (1) Zkouška zvláštní odborné způsobilosti se člení na 2 samostatně vykonávané a hodnocené části, písemnou a ústní zkoušku. (2) ÚředníkÚředník koná nejdříve písemnou zkoušku. Úspěšné složení písemné zkoušky je předpokladem pro konání ústní zkoušky. (3) Zkušební komise vypracuje o průběhu a výsledku zkoušky zvláštní odborné způsobilosti protokol. Zkouška zvláštní odborné způsobilosti a vyhlášení jejích výsledků jsou veřejné. Ministerstvo oznámí úředníkoviúředníkovi výsledek písemné zkoušky a ústní zkoušky v den jejich konání. (4) Jestliže úředníkúředník nevyhověl při písemné nebo ústní zkoušce, může ji dvakrát opakovat. Opakovaná zkouška zvláštní odborné způsobilosti se vykoná nejdříve po 30, nejpozději však do 90 dnů ode dne zkoušky, v níž úředníkúředník nevyhověl. (5) Je-li při ústní zkoušce úředníkúředník hodnocen klasifikačním stupněm „vyhověl“, do 15 dnů ode dne konání ústní zkoušky obdrží od ministerstva osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti. (6) Ministerstvo vede evidenci osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti, která vydalo. § 26 Řízení o námitkách (1) Je-li úředníkúředník při písemné nebo ústní zkoušce hodnocen klasifikačním stupněm „nevyhověl“, má právo podat do 15 dnů ode dne oznámení této skutečnosti námitky proti postupu zkušební komise; námitky se podávají zkušební komisi. Zkušební komise námitkám vyhoví nebo je do 15 dnů od jejich doručení předá k rozhodnutí ministerstvu. Ministerstvo po projednání s příslušným ministerstvem nebo jiným ústředním správním úřademúřadem o námitkách rozhodne ve lhůtě 30 dnů od jejich doručení, a to tak, že potvrdí hodnocení zkušební komise nebo, bylo-li hodnocení zkušební komise vydáno v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem, změní jej nebo zruší a pozve úředníkaúředníka k opakovanému složení zkoušky zvláštní odborné způsobilosti. (2) Pokud i při opakovaném složení zkoušky zvláštní odborné způsobilosti byl úředníkúředník hodnocen klasifikačním stupněm „nevyhověl“, vydá mu o tom ministerstvo na návrh zkušební komise rozhodnutí. (3) ÚředníkÚředník má právo nahlédnout do všech materiálů týkajících se jeho osoby, které mají význam pro rozhodnutí o zkoušce zvláštní odborné způsobilosti. (4) Na postup při vyřizování námitek se nepoužijí části druhá a třetí správního řádu. § 27 Vzdělávání vedoucích úředníků a vedoucích úřadů (1) Řízení úředníkůúředníků zajišťuje územní samosprávný celekúzemní samosprávný celek prostřednictvím vedoucích úředníkůvedoucích úředníků, kteří ukončili vzdělávání vedoucích úředníkůvedoucích úředníků. Výjimečně řízení těchto úředníkůúředníků může vykonávat i vedoucí úředníkvedoucí úředník, který neukončil vzdělávání vedoucích úředníkůvedoucích úředníků, nejdéle však po dobu 2 let ode dne, kdy začal vykonávat funkci vedoucího úředníkavedoucího úředníka, nebo nestanoví-li tento zákon jinak (§ 43 odst. 10). Účast na vzdělávání vedoucích úředníkůvedoucích úředníků se prokazuje osvědčením vydaným vzdělávací institucí, která kurz pořádala. Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti osvědčení o vzdělávání vedoucích úředníkůvedoucích úředníků a o vzdělávání vedoucích úřadůúřadů. Vedoucí úředníkVedoucí úředník je povinen ukončit vzdělávání vedoucích úředníkůvedoucích úředníků do 2 let ode dne, kdy začal vykonávat funkci vedoucího úředníkavedoucího úředníka. (2) Vzdělávání vedoucích úředníkůvedoucích úředníků zahrnuje obecnou část a zvláštní část. Obecná část zahrnuje znalosti a dovednosti v oblasti řízení úředníkůúředníků. Zvláštní část zahrnuje přehled o činnostech stanovených prováděcím právním předpisem vykonávaných podřízenými úředníkyúředníky. (3) Povinnost účastnit se vzdělávání vedoucích úředníkůvedoucích úředníků ze zvláštní části nemá vedoucí úředníkvedoucí úředník v rozsahu přehledu o činnostech stanovených prováděcím právním předpisem vykonávaných podřízenými úředníkyúředníky, pro které má zvláštní odbornou způsobilost. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují obdobně na vzdělávání vedoucích úřadůúřadů. (5) Vzdělávací instituce vede evidenci osvědčení o vzdělávání vedoucích úředníkůvedoucích úředníků a o vzdělávání vedoucích úřadůúřadů, která vydala. § 28 Počítání lhůt (1) Do lhůt uvedených v § 19 odst. 2, § 19a odst. 1, 2 a 5, § 21 odst. 1, 2 a 5 a v § 27 odst. 1 se nezapočítávají doby mateřské dovolené, rodičovské dovolené, otcovské dovolené, dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiné fyzické osoby v případech podle § 39 zákona o nemocenském pojištění, péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených v § 39 zákona o nemocenském pojištění, poskytování dlouhodobé péče v případech podle § 41a až 41c zákona o nemocenském pojištění, nařízené karantény nebo izolace, pracovního volna souvisejícího s brannou povinností ani doba uvolnění pro výkon veřejné funkce. Nezapočítává se též nepřítomnost v práci pro výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody a vazby, došlo-li k pravomocnému odsouzení, nejde-li o trestný čintrestný čin, který je v rozporu s předpokladem bezúhonnosti podle § 4 odst. 2. (2) Ukončení pracovního poměru a jeho opětovné uzavření nemá za následek nový běh lhůt uvedených v odstavci 1. § 29 Akreditace vzdělávacích institucí nebo vzdělávacích programů (1) Ministerstvo akredituje pro účely tohoto zákona vzdělávací instituce nebo vzdělávací programy na základě žádosti fyzické nebo právnické osoby (dále jen „žadatel“) a za podmínek stanovených tímto zákonem. (2) Akreditace vzdělávací instituce se uděluje na dobu neurčitou. (3) Akreditace vzdělávacího programu se uděluje na dobu 3 let. Před uplynutím lhůty podle věty první může držitel akreditace vzdělávacího programu požádat o její obnovení. Při obnovení akreditace vzdělávacího programu se použije § 31 obdobně. (4) Žádost o akreditaci vzdělávací instituce a žádost o akreditaci vzdělávacího programu se podává prostřednictvím elektronického formuláře. Ministerstvo uveřejní elektronický formulář na portálu veřejné správy. (5) Akreditace vzdělávací instituce nebo akreditace vzdělávacího programu je nepřevoditelná a nepřechází na právní nástupce. (6) Ministerstvo akreditaci vzdělávací instituce nebo akreditaci vzdělávacího programu zruší, požádá-li o to vzdělávací instituce. (7) Zjistí-li ministerstvo při kontrole nedostatky při uskutečňování vzdělávacího programu, vyzve vzdělávací instituci, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu. Nezjedná-li tato vzdělávací instituce ve stanovené lhůtě nápravu, ministerstvo jí akreditaci vzdělávací instituce nebo akreditaci vzdělávacího programu odejme. Ministerstvo akreditaci vzdělávací instituce nebo akreditaci vzdělávacího programu odejme i v případě, že na straně vzdělávací instituce nastaly takové okolnosti, které by odůvodňovaly zamítnutí žádosti o akreditaci vzdělávací instituce nebo akreditaci vzdělávacího programu. (8) Odejme-li ministerstvo akreditaci vzdělávací instituce nebo akreditaci vzdělávacího programu, může být žádost o akreditaci téže vzdělávací instituce nebo téhož vzdělávacího programu podána nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí akreditace. § 30 Akreditace vzdělávací instituce (1) Žádost o akreditaci vzdělávací instituce, je-li žadatel fyzickou osobou, kromě obecných náležitostí žádosti obsahuje též údaje potřebné pro vyžádání výpisu z evidence Rejstříku trestů. (2) K žádosti o akreditaci vzdělávací instituce se připojí oprávnění ke vzdělávací činnosti podle zvláštního právního předpisu; oprávnění není třeba prokazovat, pokud je žadatel o akreditaci vzdělávací instituce obcíobcí. (3) Ministerstvo žádost o akreditaci vzdělávací instituce zamítne, jestliže žadatel o akreditaci vzdělávací instituce není bezúhonný. (4) Fyzická osoba se nepovažuje za bezúhonnou, jestliže byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čintrestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. (5) Právnická osoba se nepovažuje za bezúhonnou, jestliže byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čintrestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. (6) Za účelem prokázání bezúhonnosti podle odstavce 4 nebo 5 si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu19). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 31 Akreditace vzdělávacího programu (1) Vzdělávací program pro přípravu k ověření zvláštní odborné způsobilosti podléhá akreditaci vzdělávacího programu. (2) Odborným lektorem vzdělávacího programu podléhajícího akreditaci vzdělávacího programu může být pouze fyzická osoba, která a) dosáhla vysokoškolského vzdělání nejméně v bakalářském studijním programu a má nejméně tříletou praxi vztahující se k obsahu vzdělávání, nebo b) má nejméně šestiletou praxi vztahující se k obsahu vzdělávání. (3) K žádosti o akreditaci vzdělávacího programu se připojí vzdělávací program. (4) Vzdělávací program obsahuje a) název, formu a cíle; forma vzdělávacího programu vyjadřuje, zda jde o vzdělávání prezenční, distanční nebo o jejich kombinaci, b) členění na vzdělávací předměty a jejich charakteristiku, c) vzdělávací plán; vzdělávací plán stanoví časovou a obsahovou posloupnost vzdělávacích předmětů a dobu vzdělávání, d) seznam odborných lektorů pro vzdělávací program, včetně uvedení jména, příjmení a data narození a doložení splnění požadavku vzdělání a praxe podle odstavce 2. (5) Ministerstvo si vyžádá vyjádření k žádosti o akreditaci vzdělávacího programu od příslušného ministerstva nebo ústředního správního úřaduúřadu. (6) Ministerstvo vydá rozhodnutí o akreditaci vzdělávacího programu do 90 dnů od zahájení řízení. (7) Ministerstvo žádost o akreditaci vzdělávacího programu zamítne, jestliže a) vzdělávací program nesplňuje požadavky podle odstavce 4, b) vzdělávací program není v souladu s cílem přípravy k ověření zvláštní odborné způsobilosti, nebo c) odborný lektor pro vzdělávací program nesplňuje požadavky vzdělání a praxe podle odstavce 2. Rovnocennost vzdělání § 33 (1) Povinnost prokázat zvláštní odbornou způsobilost nebo povinnost účastnit se vzdělávání vedoucích úředníkůvedoucích úředníků a vedoucích úřadůvedoucích úřadů nemá úředníkúředník, který získal vzdělání v bakalářských nebo magisterských studijních programech anebo ve vzdělávacích programech pro vyšší odborné vzdělávání stanovených prováděcím právním předpisem. (2) Za rovnocennou zkoušce vstupního vzdělávání se považuje obecná část úřednické zkoušky podle zákona o státní službě. Prováděcí právní předpis může stanovit, že zvláštní část úřednické zkoušky pro příslušný obor státní služby podle zákona o státní službě se považuje za rovnocennou zkoušce zvláštní odborné způsobilosti. (3) Územní samosprávný celekÚzemní samosprávný celek může zajišťovat činnosti stanovené prováděcím právním předpisem (§ 21) nebo řízení úředníkůúředníků (§ 27) též prostřednictvím úředníkůúředníků uvedených v odstavci 1. HLAVA V STÁTNÍ SPRÁVA V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ § 35 Působnost ministerstva (1) Ministerstvo a) koordinuje prohlubování kvalifikace úředníkůúředníků podle tohoto zákona, b) určuje soubor zkušebních otázek pro zkoušku vstupního vzdělávání, včetně obsahu a kritérií hodnocení zkoušky, c) vede seznam odborníků na příslušnou správní činnostsprávní činnost, z nichž jsou jmenováni členové zkušební komise pro zkoušku zvláštní odborné způsobilosti, d) jmenuje ze seznamu odborníků podle písmene c) členy zkušební komise pro zkoušku zvláštní odborné způsobilosti, e) každoročně zveřejňuje seznam odborníků podle písmene c) způsobem umožňujícím dálkový přístup,7) f) vydává osvědčení o zkoušce vstupního vzdělávání a osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti a vede jejich evidenci, g) rozhoduje o námitkách proti rozhodnutí podle § 26, h) kontroluje činnost vzdělávacích institucí a poskytování vzdělávání podle tohoto zákona, i) rozhoduje o udělení akreditace vzdělávacích institucí a vzdělávacích programů, j) zveřejňuje každoročně seznam vzdělávacích institucí, které mají platnou akreditaci podle tohoto zákona, ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcíobcí a způsobem umožňujícím dálkový přístup,7) k) zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup7) zprávy vzdělávacích institucí podle § 39, l) vypracovává a zveřejňuje výroční zprávu o stavu vzdělávání úředníkůúředníků územních samosprávných celkůúzemních samosprávných celků, m) plní jiné úkoly podle tohoto zákona. (2) Ministerstvo spolupracuje s ostatními ústředními správními úřadyúřady a kraji. § 36 Rozsah spolupráce ministerstva s ostatními ústředními správními úřady Příslušná ministerstva a ostatní ústřední správní úřadyúřady a) poskytují ministerstvu podklady pro stanovení obsahu zkoušky zvláštní odborné způsobilosti, b) určují soubor zkušebních otázek pro zkoušku zvláštní odborné způsobilosti, včetně obsahu a kritérií hodnocení zkoušky, c) rozhodují o zařazení fyzických osob do seznamu odborníků pro příslušnou správní činnostsprávní činnost, z nichž jsou jmenováni členové zkušební komise pro zkoušku zvláštní odborné způsobilosti, d) poskytují ministerstvu na vyžádání součinnost při kontrole činnosti vzdělávacích institucí a poskytování vzdělávání podle tohoto zákona. § 37 Nezabezpečí-li vzdělávací instituce vstupní vzdělávání, přípravu k ověření zvláštní odborné způsobilosti nebo vzdělávání vedoucích úředníkůvedoucích úředníků a vedoucích úřadůvedoucích úřadů, zabezpečí vzdělávání ministerstvo ve spolupráci s příslušnými ministerstvy a ostatními ústředními správními úřadyúřady. V takovém případě ministerstvo zajišťuje vstupní vzdělávání a vzdělávání vedoucích úředníkůvedoucích úředníků a vedoucích úřadůvedoucích úřadů a příslušná ministerstva a další ústřední správní úřadyúřady zajišťují přípravu k ověření zvláštní odborné způsobilosti. HLAVA VI USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ Díl 1 Ustanovení společná § 38 Přestupky (1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) nabízí nebo uskutečňuje vzdělávací program jako akreditovaný podle tohoto zákona bez platné akreditace nebo v rozporu s platnou akreditací, b) vydá osvědčení o průběžném vzdělávání nebo o vzdělávání vedoucích úředníkůvedoucích úředníků a o vzdělávání vedoucích úřadůúřadů, ačkoliv není vzdělávací institucí podle tohoto zákona, nebo c) nabízí nebo uskutečňuje vzdělávání jako akreditovaná vzdělávací instituce podle tohoto zákona bez platné akreditace vzdělávací instituce. (2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), nebo b) 75 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c). (3) Přestupky podle odstavce 1 projednává ministerstvo. § 39 (1) Vzdělávací instituce vypracují každoročně písemnou zprávu obsahující základní údaje o vzdělávání poskytovaném podle tohoto zákona v uplynulém kalendářním roce. Zprávu zašle vzdělávací instituce ministerstvu do 31. března roku následujícího. (2) Nesplní-li vzdělávací instituce povinnost podle odstavce 1, vyzve ji ministerstvo, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu. Nezjedná-li vzdělávací instituce ve stanovené lhůtě nápravu, ministerstvo jí akreditaci vzdělávací instituce odejme. (3) Vzdělávací instituce sdělí na žádost ministerstva datum, čas a místo poskytování vzdělávání podle tohoto zákona. § 40 S úředníkemúředníkem nelze uzavřít konkurenční doložku (§ 310 zákoníku práce). § 41 Společná ustanovení o komisích (1) Účast členů zkušební komise při zkouškách podle tohoto zákona je jiným úkonem v obecném zájmu17), při němž náleží členům této komise pracovní nebo služební volno v nezbytně nutném rozsahu s náhradou mzdy (platu). Členům této komise, kteří nejsou v pracovním poměru ani v poměru obdobném pracovnímu poměru, jsou však výdělečně činní, přísluší náhrada ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena komise v jimi prokázané výši. Členům komise náleží náhrada jízdních výdajů v prokázané výši; způsob dopravy určí ministerstvo; náhradu jízdních výdajů a náhradu ušlého výdělku vyplácí ministerstvo. Zaměstnavateli člena komise nenáleží náhrada mzdy nebo platu za dobu uvolnění jeho zaměstnance. (2) Členy komise nesmějí být fyzické osoby, u nichž se zřetelem na jejich vztah k některému z uchazečů ve výběrovém řízení nebo k úředníkoviúředníkovi vykonávajícímu zkoušku jsou důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti. Člen komise je povinen bezprostředně po tom, co se dozví o skutečnostech nasvědčujících jeho podjatosti, oznámit to tomu, kdo jej jmenoval. Uchazeč nebo úředníkúředník oznámí osobě, která jmenuje členy komise, skutečnosti nasvědčující podjatosti člena komise, jakmile se o těchto skutečnostech dozví. O podjatosti člena komise rozhodne bez zbytečného odkladu osoba, která jmenuje členy komise. Shledá-li, že je člen komise podjatý, odvolá jej a na jeho místo jmenuje jinou osobu. § 42 (1) Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 19 odst. 3, § 19b odst. 6, § 20 odst. 5, § 21 odst. 8, § 27 odst. 1 a § 33 odst. 1. (2) Ministerstvo může vydat vyhlášku k provedení § 33 odst. 2. Díl 2 Přechodná ustanovení § 43 (1) Tímto zákonem se řídí také pracovní poměry vzniklé před 1. lednem 2003, pokud není dále stanoveno jinak; jejich vznik, jakož i nároky z nich vzniklé a právní úkony učiněné před 1. lednem 2003 se však posuzují podle dosavadních předpisů. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, fyzická osoba, která je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zaměstnancem územního samosprávného celkuúzemního samosprávného celku, vykonává správní činnostisprávní činnosti a splňuje předpoklady podle § 4, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za úředníkaúředníka podle tohoto zákona. (3) Fyzická osoba, která je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vedoucím zaměstnancem územního samosprávného celkuúzemního samosprávného celku, vykonává správní činnostisprávní činnosti a splňuje předpoklady podle § 4, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za vedoucího úředníkavedoucího úředníka podle tohoto zákona. (4) Fyzická osoba, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonává funkci tajemníka obecního úřaduúřadu, tajemníka magistrátu statutárního města, tajemníka úřaduúřadu městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, ředitele krajského úřaduúřadu, ředitele Magistrátu hlavního města Prahy nebo tajemníka úřaduúřadu městské části hlavního města Prahy, se považuje za vedoucího úřaduvedoucího úřadu podle tohoto zákona. (5) Zvláštní odborná způsobilost ověřená zkouškou podle zvláštních právních předpisů18) v době od 24. listopadu 1990 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za zvláštní odbornou způsobilost prokázanou podle tohoto zákona. (6) Přihlášky ke zkoušce zvláštní odborné způsobilosti podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za přihlášky učiněné podle § 21 odst. 5. (7) U úředníkaúředníka, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonává správní činnostsprávní činnost, na niž se vztahuje předpoklad zvláštní odborné způsobilosti a tento předpoklad nesplňuje, počínají lhůty podle § 21 odst. 1 a 2 běžet ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a činí 30 měsíců. Není-li tento úředníkúředník ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona přihlášen ke zkoušce zvláštní odborné způsobilosti, územní samosprávný celekúzemní samosprávný celek je povinen jej přihlásit do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (8) U úředníkaúředníka, u kterého by lhůty podle § 21 odst. 1 a 2 jinak skončily před uplynutím 30 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se tyto lhůty prodlužují o 12 měsíců. (9) Zaměstnanec, který je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vedoucím zaměstnancem v úřaduúřadu územního samosprávného celkuúzemního samosprávného celku, má povinnost ukončit vzdělávání vedoucích úředníkůvedoucích úředníků do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (10) ÚředníkÚředník, jemuž do 31. prosince 2007 vznikne nárok na starobní důchod, prokazuje zvláštní odbornou způsobilost jen tehdy, jestliže o to sám požádá. Vedoucí úředníkVedoucí úředník, jemuž do 31. prosince 2007 vznikne nárok na starobní důchod, se účastní vzdělávání vedoucích úředníkůvedoucích úředníků jen tehdy, jestliže o to sám požádá. (11) Plán vzdělávání úředníkaúředníka podle § 17 odst. 5 pro osobu, která je úředníkemúředníkem ke dni účinnosti tohoto zákona, vypracuje vedoucí úřaduvedoucí úřadu nejpozději do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (12) Fyzická osoba, která se podle odstavce 3 považuje za vedoucího úředníkavedoucího úředníka podle tohoto zákona, a fyzická osoba, která se podle odstavce 4 považuje za vedoucího úřaduvedoucího úřadu podle tohoto zákona, je povinna prokázat splnění předpokladů podle § 4 odst. 3 části věty za středníkem nejpozději do 30. června 2003. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o hlavním městě Praze § 46 Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb. a zákona č. 311/2002 Sb., se mění takto: 1. § 84, 85 a 86 se zrušují. 2. V § 120 odst. 2 se slova „a 86“ zrušují. 3. § 127 se včetně poznámky pod čarou č. 24) a odkazu na ni zrušuje. ČÁST PÁTÁ Změna zákona, kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky § 47 Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 26. listopadu 1992 vyhlášeného v částce 116/1992 Sb., zákona č. 254/1995 Sb., zákona č. 422/2000 Sb., zákona č. 147/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) v úřadech územních samosprávných celků,“. 2. V § 1 odst. 3 se na konci doplňuje tato věta: „Funkcemi podle odstavce 1 písm. g) se rozumí funkce vedoucího úřadu a vedoucích úředníků.“. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST § 48 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003, s výjimkou ustanovení § 29 až 32, § 35 odst. 1 písm. k), l) a n) a § 41, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r. 3) § 9 odst. 3 zákoníku práce. 4) § 65 a násl. zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb. 6) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů. 7) § 3 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. 8) § 2 písm. c) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). 9) Čl. 112 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. 10) Například § 46 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 363/2000 Sb. 11) Například zákon č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 12) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. 17) § 203 zákoníku práce. 18) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, ve znění zákona č. 320/2001 Sb. Vyhláška č. 345/2000 Sb., o ověřování zvláštní odborné způsobilosti zaměstnanců obcí, krajů, hlavního města Prahy, městských částí hlavního města Prahy a okresních úřadů, osob stojících v čele zvláštních orgánů zřízených na základě zvláštních zákonů a předsedů komisí, kterým byl svěřen výkon přenesené působnosti, (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti), ve znění vyhlášky č. 427/2000 Sb. Vyhláška č. 51/1998 Sb., kterou se stanoví předpoklady pro výkon funkcí vyžadujících zvláštní odbornou způsobilost v okresních úřadech a v obecních úřadech (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti), ve znění vyhlášky č. 121/1999 Sb. Vyhláška č. 260/1991 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti pracovníků okresních úřadů a jejím ověřování, ve znění vyhlášky č. 535/1992 Sb. 19) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 313/2002 Sb.	Zákon č. 313/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 12. 7. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 114/2002 * Čl. I - Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb. a zákona č. 450/2001 Sb., se mění takto: * Čl. II - Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), jak vyplývá z pozdějších zákonů. * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2003 313 ZÁKON ze dne 13. června 2002, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb. a zákona č. 450/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 2 se slova „vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech“ zrušují. 2. V § 3 odst. 2 větě druhé se slova „Rozdělí-li se město na 2 nebo více obcí“ nahrazují slovy „Oddělí-li se část města a vzniknou 2 nebo více obcí“. 3. V § 4 odst. 1 se slova „Městy se zvláštním postavením (dále jen „statutární město“)“ nahrazují slovy „Statutárními městy“; slovo „a“ se nahrazuje čárkou a na konci se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „Teplice, Karviná a Mladá Boleslav.“. 4. V § 4 odst. 2 se věta druhá zrušuje. 5. § 5 zní: „§ 5 (1) Obec je samostatně spravována zastupitelstvem obce; dalšími orgány obce jsou rada obce, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce. Město je samostatně spravováno zastupitelstvem města; dalšími orgány města jsou rada města, starosta, městský úřad a zvláštní orgány města. (2) Statutární město je samostatně spravováno zastupitelstvem města; dalšími orgány statutárního města jsou rada města, primátor, magistrát a zvláštní orgány města. Městský obvod územně členěného statutárního města je spravován zastupitelstvem městského obvodu; dalšími orgány městského obvodu jsou rada městského obvodu, starosta, úřad městského obvodu a zvláštní orgány městského obvodu. Městská část územně členěného statutárního města je spravována zastupitelstvem městské části; dalšími orgány městské části jsou rada městské části, starosta, úřad městské části a zvláštní orgány městské části. (3) Orgánem obce, města, statutárního města, městského obvodu nebo městské části je též komise, jestliže jí byl svěřen výkon přenesené působnosti (§ 122 odst. 2).“. 6. § 6 včetně poznámky pod čarou č. 1) se zrušuje. 7. § 7 zní: „§ 7 (1) Obec spravuje své záležitosti samostatně (dále jen „samostatná působnost“). Státní orgány a orgány krajů mohou do samostatné působnosti zasahovat, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem, který zákon stanoví. Rozsah samostatné působnosti může být omezen jen zákonem. (2) Státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánu obce, vykonává tento orgán jako svou přenesenou působnost (§ 61 a násl.).“. 8. § 8 zní: „§ 8 Pokud zvláštní zákon upravuje působnost obcí a nestanoví, že jde o přenesenou působnost obce, platí, že jde vždy o samostatnou působnost.“. 9. § 9 včetně poznámky pod čarou č. 2) se zrušuje. 10. V § 10 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b), c) a d) se označují jako písmena a), b) a c). 11. V § 10 písm. a) se slova „veřejně přístupných místech“ nahrazují slovy „veřejných prostranstvích“. 12. V § 10 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) stanoví-li tak zvláštní zákon.“. 13. § 11 včetně poznámky pod čarou č. 3a) zní: „§ 11 (1) Obec může v přenesené působnosti vydávat na základě zákona a v jeho mezích nařízení obce, je-li k tomu zákonem zmocněna. (2) Obec vykonávající rozšířenou působnost3a) (§ 66) může za podmínek stanovených v odstavci 1 vydávat nařízení obce pro správní obvod stanovený zvláštním právním předpisem. 3a) Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností.“. 14. V § 12 odst. 1 větě první se za slovo „vyhlášeny“ vkládají slova „což je podmínkou platnosti právního předpisu obce“ a ve větě druhé se slova „což je podmínkou jeho platnosti“ zrušují. 15. V § 12 odstavec 2 zní: „(2) Pokud není stanovena účinnost pozdější, nabývají právní předpisy obce účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení. Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze výjimečně stanovit dřívější počátek účinnosti, nejdříve však dnem vyhlášení.“. 16. V § 12 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Nařízení obce vykonávající rozšířenou působnost se zveřejní též na úřední desce obecních úřadů působících ve správním obvodu obce s rozšířenou působností. (4) Obec vede evidenci právních předpisů, které vydala. Evidence právních předpisů obsahuje číslo a název právního předpisu, datum jeho schválení, datum nabytí jeho platnosti, datum nabytí jeho účinnosti, popřípadě i datum pozbytí jeho platnosti. Právní předpisy obce se označují pořadovými čísly. Číselná řada se uzavírá vždy koncem každého kalendářního roku.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5. 17. V § 12 odstavec 5 zní: „(5) Právní předpisy obce a jejich evidence musí být každému přístupny u obecního úřadu v obci, která je vydala. Nařízení vydané obcí vykonávající rozšířenou působnost musí být každému přístupné též u obecních úřadů působících v jejím správním obvodu. Právní předpis obce zašle obecní úřad neprodleně po jeho vyhlášení příslušnému krajskému úřadu a dále Ministerstvu vnitra, pokud o to toto ministerstvo požádá.“. 18. § 13 včetně poznámky pod čarou č. 4) zní: „§ 13 (1) Státní orgány a orgány kraje jsou povinny, pokud je to možné, předem projednat s obcí návrhy na opatření dotýkající se působnosti obce. (2) Státní orgány a orgány kraje poskytují obci na požádání bezplatně údaje a informace pro výkon její působnosti. Tuto povinnost mají i obce vůči státním orgánům a orgánům kraje. Ochrana údajů a utajovaných skutečností podle zvláštních právních předpisů4) zůstává nedotčena. (3) Obce jsou při výkonu své působnosti oprávněny využívat bezplatně údajů katastru nemovitostí. 4) Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.“. 19. V § 14 odstavec 2 zní: „(2) Obec vydává potvrzení potřebná pro uplatnění práva v cizině i v případě, že právní předpis takovou povinnost neukládá, ale požadované údaje jsou jí známy.“. 20. § 15 včetně poznámky pod čarou č. 5) se zrušuje. 21. V § 16 odst. 2 písmeno c) zní: „c) vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem,“. 22. V § 16 odst. 2 písm. f) se na konci doplňují slova „jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů,“. 23. V § 16 odst. 2 písm. g) se v části věty za středníkem slovo „podání“ zrušuje; za slovo „obce“ se vkládá slovo „je“; za slovo „nejdéle“ se vkládá slovo „však“ a na konci se doplňují slova „, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů“. 24. V § 19 odstavec 2 zní: „(2) Obec ponese po sloučení název, na němž se slučované obce dohodnou. Jestliže se obce o názvu nedohodnou, rozhodne o něm Ministerstvo vnitra.“. 25. V § 19 odst. 2 se věta třetí nahrazuje touto větou: „K jinému názvu sloučené obce dává souhlas Ministerstvo vnitra.“. 26. V § 19 odst. 3 se za slovem „sousedí“ čárka nahrazuje tečkou a slova „a to po projednání s okresním úřadem“ se zrušují. 27. V § 19 se na konci odstavce 4 doplňují tyto věty: „Dotčené obce oznámí krajskému úřadu rozhodnutí svých zastupitelstev, na jejichž základě má být uzavřena dohoda o sloučení obcí nebo o připojení obce. Je-li konáno místní referendum o sloučení obcí nebo o připojení obce, oznámí dotčené obce i rozhodnutí přijaté v místním referendu.“. 28. V § 19 odst. 5 písm. c) se slova „v obci nebo v jejích částech“ nahrazují slovy „v celé obci“. 29. V § 19 odstavec 6 zní: „(6) Právním nástupcem sloučených nebo připojených obcí je obec vzniklá jejich sloučením nebo obec, která při připojení obce nezaniká. Tato obec se stává příjemcem výnosu daní podle zvláštního zákona, které by jinak podle zvláštních právních předpisů připadly zaniklé obci. Na tuto obec přechází též majetek, včetně finančních prostředků zaniklých obcí, ostatní práva a závazky těchto obcí, včetně jejich práva zakladatele a zřizovatele právnických osob, a dále organizační složky těchto obcí, a to dnem, ke kterému se obce slučují nebo se obec připojuje. Nově vzniklá obec nebo obec, která při připojení nezanikla, zašle opis dohody Ministerstvu vnitra, Ministerstvu financí, příslušnému katastrálnímu úřadu a příslušnému finančnímu úřadu.“. 30. Za § 20 se vkládá nový § 20a, který zní: „§ 20a Nová obec může vzniknout oddělením části obce, popřípadě změnou nebo zrušením vojenského újezdu.9)“. 31. V § 21 odst. 1 se věta první nahrazuje touto větou: „Část obce, která se chce oddělit, musí mít samostatné katastrální území sousedící nejméně se dvěma obcemi nebo jednou obcí a cizím státem a tvořící souvislý územní celek; po oddělení musí mít alespoň 1 000 občanů.“. 32. V § 22 odst. 1 větě první se za slova „krajský úřad“ vkládají slova „v přenesené působnosti“. 33. V § 22 odst. 1 větě druhé se slova „občanů obce“ nahrazují slovy „přijatým v místním referendu8)“. 34. V § 22 odst. 2 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c), d) a e) se označují jako písmena b), c) a d). 35. V § 22 odst. 2 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) rozdělení výnosu daní v poměru podle počtu obyvatel původní a nově vzniklé obce do doby, než bude stanoveno procento, kterým se na výnosech daní podílí nově vzniklá obec.“. 36. V § 22 odst. 4 se za slova „Ministerstvu vnitra“ vkládají slova „Ministerstvu financí,“. 37. V § 22 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Řízení o oddělení části obce ukončené pravomocným rozhodnutím nelze obnovit a pravomocné rozhodnutí o oddělení části obce nelze přezkoumat ve správním řízení. (6) Po vyhlášení výsledků místního referenda obec požádá Ministerstvo vnitra o souhlas s názvem nově vznikající obce.“. 38. V § 24 věta druhá zní: „Oddělení části obce lze provést jen k počátku kalendářního roku následujícího po dni voleb do zastupitelstev v obcích.“. 39. § 26 zní: „§ 26 Změny hranic obcí, při nichž nedochází ke sloučení obcí, připojení obce nebo oddělení části obce, se uskutečňují na základě dohody zúčastněných obcí po projednání s příslušným katastrálním úřadem. Uzavření dohody oznámí obec Ministerstvu financí a finančnímu úřadu.“. 40. V části první hlavě I nadpis dílu 4 zní: „Názvy obcí, jejich částí, ulic a veřejných prostranství, číslování budov, znak a prapor obcí“. 41. V § 31 odstavec 5 zní: „(5) Obecní úřad rozhoduje o tom, jakým popisným, orientačním nebo evidenčním číslem bude budova označena. Každé popisné nebo evidenční číslo budovy musí být v rámci části obce jedinečné. Na rozhodování o označování budov čísly se nepoužije správní řád.“. 42. V § 32 odst. 1 větě první se slovo „obcí“ nahrazuje slovy „obecním úřadem“. 43. V § 32 odst. 1 větě druhé se slovo „obec“ nahrazuje slovy „obecní úřad“. 44. Za § 34 se vkládá nový § 34a, který zní: „§ 34a (1) Obce mohou mít znak a prapor obce. (2) Předseda Poslanecké sněmovny může obci, která nemá znak nebo prapor obce, na její žádost znak nebo prapor obce udělit. Předseda Poslanecké sněmovny může na žádost obce změnit znak nebo prapor obce. (3) Obce a jimi zřízené nebo založené organizační složky a právnické osoby mohou užívat znak a prapor obce. Jiné subjekty mohou užívat znak obce jen s jejím souhlasem. K užívání praporu obce není nutný její souhlas. (4) Má-li městský obvod nebo městská část svůj znak a prapor, platí pro jejich užívání odstavec 3.“. 45. V § 35 odstavec 1 zní: „(1) Do samostatné působnosti obce patří záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obce nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům jako výkon státní správy, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zákon.“. 46. Za § 35 se vkládá nový § 35a, který včetně poznámky pod čarou č. 13a) zní: „§ 35a (1) Obec může pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky obce, pokud zákon nestanoví jinak. (2) Obce mohou zřizovat obecní policii. Zřízení a činnost obecní policie upravuje zvláštní zákon.13a) 13a) Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.“. 47. V § 36 se na konci odstavce 1 doplňuje slovo „obce“. 48. V § 36 odstavec 2 zní: „(2) Obec může udělovat ceny obce.“. 49. V § 38 odstavec 3 zní: „(3) Obec nesmí ručit za závazky fyzických osob a právnických osob vyjma a) závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici uskutečňovanou s finanční podporou ze státního rozpočtu, státních fondů nebo národního fondu, b) závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici do obcí vlastněných nemovitostí, c) těch, jejichž zřizovatelem je obec, kraj nebo stát, d) těch, v nichž míra účasti jí samé nebo spolu s jinou obcí nebo obcemi, krajem nebo kraji nebo státem přesahuje 50 %, e) bytových družstev.“. 50. V § 39 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 15a) zní: „(1) Záměr obce prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní úkon od počátku neplatný. Nemovitost se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona15a) platného ke dni zveřejnění záměru. 15a) § 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 51. V § 39 se na konci odstavce 3 doplňují tato slova: „nebo jde-li o pronájem nebo výpůjčku právnické osobě zřízené obcí“. 52. § 40 se zrušuje. 53. V § 41 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Právní úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, jsou bez tohoto schválení od počátku neplatné.“. 54. § 42 zní: „§ 42 (1) Obec, která má alespoň 5000 obyvatel, dá přezkoumat auditorem hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok. (2) Obec, která má méně než 5000 obyvatel, dá přezkoumat hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok krajským úřadem nebo auditorem. Hospodaření obce přezkoumává krajský úřad v přenesené působnosti. (3) Obec, která dala přezkoumat hospodaření obce auditorem, oznámí neprodleně tuto skutečnost finančnímu úřadu. (4) Rozhodující pro stanovení počtu obyvatel v obci, pro potřeby přezkoumání hospodaření obce, je počet obyvatel obce k 1. lednu roku, za který se provádí přezkoumání hospodaření obce. (5) V územně členěných statutárních městech přezkoumává hospodaření městského obvodu nebo městské části magistrát tohoto města. Magistrát přezkoumává hospodaření městského obvodu nebo městské části v přenesené působnosti. (6) Náklady na přezkoumání hospodaření obce auditorem uhradí obec ze svých rozpočtových prostředků.“. 55. V § 45 odstavec 1 zní: „(1) Jestliže obec nepožádá o přezkoumání svého hospodaření podle § 42 do 31. ledna, může jí finanční úřad uložit pokutu do výše 100 000 Kč ve správním řízení a zabezpečí provedení přezkoumání hospodaření obce auditorem na náklad povinné obce.“. 56. V § 45 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Při rozhodování o výši pokuty přihlíží finanční úřad k povaze, závažnosti a následkům jednání podle odstavce 1 a dále k výši příjmů a výdajů rozpočtu obce. (3) Řízení o uložení pokut podle odstavce 1 lze zahájit nejpozději do 2 let ode dne, do kterého byla obec povinna požádat o přezkoumání svého hospodaření.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 57. V § 46 odst. 1 se slovo „své“ zrušuje. 58. V § 46 odst. 2 se za slovo „uskutečňuje“ doplňuje slovo „zejména“. 59. V § 47 se na konci odstavce 2 doplňují tato slova: „, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 51 odst. 3)“. 60. V § 49 odst. 1 se slovo „jejich“ nahrazuje slovem „svých“. 61. V § 50 odst. 1 písm. c) se slova „inženýrských sítí“ nahrazují slovy „sítí technického vybavení“. 62. V § 51 se odstavce 4 a 5 zrušují. 63. V § 52 úvodní věta zní: „Občané obcí sdružených ve svazku obcí, kteří dosáhli věku 18 let, jsou oprávněni“. 64. V § 52 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu svazku obcí a k závěrečnému účtu svazku obcí za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně nebo ústně na zasedání orgánu svazku obcí.“. 65. V § 53 odst. 1 se slova „příslušným okresním úřadem nebo“ zrušují. 66. Nadpis § 54 zní: „Spolupráce s právnickými a fyzickými osobami“. 67. V § 55 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Obce mohou uzavírat s obcemi jiných států smlouvy o vzájemné spolupráci.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 68. V § 55 odst. 4 úvodní část zní: „Smlouvy podle odstavců 2 a 3 musí mít písemnou formu a musí být předem schváleny zastupitelstvem obce, jinak jsou neplatné. Smlouva musí obsahovat“. 69. V § 55 odstavec 5 zní: „(5) Právnická osoba může na základě smlouvy o spolupráci podle odstavců 2 a 3 vzniknout, jen dovoluje-li to Parlamentem schválená a vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.“. 70. V § 55 odstavec 6 zní: „(6) Smlouva o spolupráci podle odstavců 2 a 3, na jejímž základě má vzniknout právnická osoba nebo členství v již existující právnické osobě, podléhá souhlasu Ministerstva vnitra po předchozím projednání s Ministerstvem zahraničních věcí. Bez tohoto souhlasu smlouva nemůže nabýt účinnosti. Udělení souhlasu může být odepřeno pouze pro rozpor se zákonem nebo Parlamentem schválenou a vyhlášenou mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.“. 71. V části první hlavě II nadpis dílu 5 zní: „Správní delikty“. 72. § 56 a 57 se zrušují. 73. § 58 zní: „§ 58 (1) Obec může uložit pokutu až do výše 10 000 Kč právnické osobě a fyzické osobě, která je podnikatelem, a a) odmítne strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství na své nemovitosti nebo v blízkosti tabulky s označením umístí jiný nápis, b) úmyslně poškodí, odstraní nebo zakryje tabulku s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství, nebo c) neoznačí budovu čísly stanovenými obecním úřadem. (2) Obec může uložit pokutu až do výše 100 000 Kč osobě uvedené v odstavci 1, která neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní, tak, že naruší vzhled obce. (3) Obec může uložit pokutu až do výše 200 000 Kč osobě uvedené v odstavci 1, která znečistí veřejné prostranství, naruší životní prostředí v obci nebo odloží věc mimo vyhrazené místo. (4) Obec může uložit pokutu až do výše 200 000 Kč osobě uvedené v odstavci 1, která porušila povinnost stanovenou právním předpisem obce. (5) Při stanovení výše pokuty podle odstavců 1 až 4 obec přihlíží zejména k povaze, závažnosti, době trvání a následkům protiprávního jednání.“. 74. § 59 zní: „§ 59 (1) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se orgán obce o porušení povinnosti dozvěděl, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. (2) Pokutu podle § 58 nelze uložit, jestliže zákon stanoví za porušení povinností uvedených v § 58 vyšší sankci. (3) Uložení pokuty podle § 58 nezbavuje osobu, které byla uložena pokuta, povinnosti odstranit závadný stav ve lhůtě stanovené obcí s přihlédnutím k okolnostem případu. (4) Do běhu lhůty podle odstavce 1 se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní nebo přestupkové řízení podle zvláštního zákona.“. 75. § 61 včetně poznámky pod čarou č. 18a) zní: „§ 61 (1) Přenesená působnost ve věcech, které stanoví zvláštní zákony, je a) v základním rozsahu svěřeném obci vykonávána orgány obce určenými tímto nebo jiným zákonem nebo na základě tohoto zákona; v tomto případě je území obce správním obvodem, b) v rozsahu pověřeného obecního úřadu (§ 64) vykonávána tímto úřadem, c) v rozsahu obecního úřadu obce s rozšířenou působností (§ 66) vykonávána tímto úřadem. (2) Při výkonu přenesené působnosti se orgány obce řídí a) při vydávání nařízení obce zákony a jinými právními předpisy, b) v ostatních případech též 1. usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů; tato usnesení a tyto směrnice nemohou orgánům obcí ukládat povinnosti, pokud nejsou zároveň stanoveny zákonem; podmínkou platnosti směrnic ústředních správních úřadů je jejich publikování ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí; 2. návrhy opatření, popřípadě rozhodnutím krajského úřadu, učiněnými podle zvláštního zákona18a) v rámci kontroly výkonu přenesené působnosti. (3) Metodickou a odbornou pomoc ve věcech uvedených v odstavci 2 vykonává vůči orgánům obcí krajský úřad. 18a) § 93g písm. h) a § 93h zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.“. 76. § 63 zní: „§ 63 (1) Obce, jejichž orgány vykonávají přenesenou působnost ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností, mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu, podle níž budou orgány jedné obce vykonávat přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti pro orgány jiné obce (jiných obcí), která je (které jsou) účastníkem veřejnoprávní smlouvy. Předmětem veřejnoprávní smlouvy nemůže být přenesená působnost, která je na základě zákona svěřena orgánům jen některých obcí. K uzavření veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu krajského úřadu. (2) Veřejnoprávní smlouva musí obsahovat a) označení účastníků smlouvy, b) dobu trvání smlouvy, c) určení rozsahu přenesené působnosti, kterou budou orgány obce vykonávat pro orgány jiné obce (jiných obcí), a d) způsob úhrady nákladů spojených s výkonem přenesené působnosti podle písmene c).“. 77. § 64 včetně poznámky pod čarou č. 18b) zní: „§ 64 (1) Jako pověřený obecní úřad je pro účel výkonu přenesené působnosti označován v zákonech a jiných právních předpisech, popřípadě aktech řízení a úkonech podle § 61 odst. 2 písm. b) obecní úřad, který, vedle přenesené působnosti podle § 61 odst. 1 písm. a), vykonává v rozsahu jemu svěřeném zvláštními zákony přenesenou působnost ve správním obvodu určeném prováděcím právním předpisem. (2) Obce s pověřeným obecním úřadem stanoví zvláštní zákon.18b) 18b) Příloha č. 1 k zákonu č. 314/2002 Sb. 78. § 65 zní: „§ 65 (1) Neplní-li orgán obce povinnost podle § 7 odst. 2, rozhodne krajský úřad, že pro ni bude přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti vykonávat pověřený obecní úřad, do jehož správního obvodu patří. Krajský úřad zároveň rozhodne o převodu příspěvku na výkon přenesené působnosti. Rozhodnutí vydává krajský úřad v přenesené působnosti; při jeho vydávání se nepostupuje podle správního řádu. (2) Rozhodnutí krajského úřadu podle odstavce 1 se zveřejní nejméně po dobu 15 dnů na úřední desce obecního úřadu obce, jejíž orgán neplnil povinnosti podle § 7 odst. 2.“. 79. § 66 včetně poznámky pod čarou č. 18c) zní: „§ 66 (1) Jako obecní úřad obce s rozšířenou působností je pro účel výkonu přenesené působnosti označován v zákonech a jiných právních předpisech, popřípadě aktech řízení a úkonech podle § 61 odst. 2 písm. b) obecní úřad, který, vedle přenesené působnosti podle § 61 odst. 1 písm. a) a vedle přenesené působnosti podle § 64, vykonává v rozsahu jemu svěřeném zvláštními zákony přenesenou působnost ve správním obvodu určeném prováděcím právním předpisem. (2) Obce s rozšířenou působností určuje zvláštní zákon.18c) 18c) Příloha č. 2 k zákonu č. 314/2002 Sb.“. 80. Za § 66 se vkládá nový § 66a, který zní: „§ 66a (1) Obce s rozšířenou působností, jejichž obecní úřady vykonávají přenesenou působnost ve správním obvodu jednoho krajského úřadu, mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu, podle níž bude obecní úřad jedné obce s rozšířenou působností vykonávat přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti pro obecní úřad jiné obce (jiných obcí) s rozšířenou působností, která je účastníkem veřejnoprávní smlouvy. K uzavření veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu Ministerstva vnitra, které jej vydává po projednání s věcně příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným ústředním správním úřadem. (2) Veřejnoprávní smlouva musí obsahovat a) označení účastníků smlouvy, b) dobu trvání smlouvy, c) určení rozsahu přenesené působnosti, kterou bude obec s rozšířenou působností vykonávat pro jinou obec s rozšířenou působností, d) způsob úhrady nákladů spojených s výkonem přenesené působnosti podle písmene c).“. 81. Za § 66a se vkládají nové § 66b, 66c, 66d a 66e, které včetně nadpisu nad § 66c a poznámky pod čarou č. 18d) znějí: „§ 66b (1) Neplní-li obecní úřad obce s rozšířenou působností povinnost podle § 7 odst. 2, rozhodne Ministerstvo vnitra po projednání s věcně příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným ústředním správním úřadem, že pro něj bude přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti vykonávat jiný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Rozhodnutí Ministerstvo vnitra vydá do 60 dnů ode dne, kdy se dozvědělo o neplnění povinnosti podle věty první. Ministerstvo vnitra zároveň rozhodne o převodu příspěvku na výkon přenesené působnosti. Při vydávání tohoto rozhodnutí se nepostupuje podle správního řádu. (2) Rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 se zveřejní na úřední desce obecního úřadu s rozšířenou působností, který neplnil povinnosti podle § 7 odst. 2, a na úředních deskách obecních úřadů v jeho správním obvodu nejméně po dobu 15 dnů. Rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 se zveřejní ve Věstníku právních předpisů kraje. (3) Ministerstvo vnitra na návrh obce s pověřeným obecním úřadem a s doporučením krajského úřadu a po projednání s příslušnou obcí s rozšířenou působností může rozhodnout o delegování určitého rozsahu výkonu státní správy obce s rozšířenou působností na obec s pověřeným obecním úřadem. Žádost podává obec nejpozději do 15. ledna kalendářního roku. Rozhodnutí Ministerstva vnitra může nabýt právní moci jen k 1. lednu kalendářního roku. Ministerstvo vnitra zároveň rozhodne o převodu příspěvků na výkon přenesené působnosti. Při vydání tohoto rozhodnutí se nepostupuje podle správního řádu. (4) Rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 3 se uveřejní na úřední desce pověřeného obecního úřadu a na úředních deskách obecních úřadů v jeho správním obvodu nejméně po dobu 15 dnů. Dále se rozhodnutí uveřejní ve Věstníku právních předpisů kraje. Společná ustanovení k veřejnoprávním smlouvám (§ 63 a 66a) § 66c (1) Veřejnoprávní smlouvy se uzavírají písemně a musí být v souladu se zákony a jinými právními předpisy. (2) Veřejnoprávní smlouva je uzavřena dnem, kdy rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy o udělení souhlasu s jejím uzavřením nabude právní moci. (3) Při uzavírání veřejnoprávních smluv se přiměřeně použijí ustanovení občanského zákoníku s výjimkou ustanovení o neplatnosti a odporovatelnosti právních úkonů, ustanovení o odstoupení od smlouvy a ustanovení o změně v osobě dlužníka nebo věřitele, nejde-li o právní nástupnictví, a ustanovení o započtení. § 66d (1) Veřejnoprávní smlouvu lze změnit jen písemnou dohodou obcí, které jsou smluvními stranami. K uzavření takové dohody je třeba souhlasu orgánu veřejné správy, který je příslušný k udělení souhlasu k uzavření veřejnoprávní smlouvy; ustanovení § 66c odst. 2 platí obdobně. (2) Veřejnoprávní smlouvu, která byla uzavřena v rozporu s právními předpisy nebo se dostane do rozporu s právními předpisy, zruší orgán veřejné správy, který je příslušný k udělení souhlasu k jejímu uzavření; veřejnoprávní smlouvu podle § 63 může zrušit též Ministerstvo vnitra. (3) Spory z veřejnoprávních smluv rozhoduje orgán veřejné správy, který je příslušný k udělení souhlasu k jejímu uzavření. (4) Proti rozhodnutí vydanému podle odstavců 2 a 3 se nelze odvolat. § 66e (1) Rozhodnutí příslušných orgánů veřejné správy podle § 66c odst. 2 a § 66d se vydávají ve správním řízení podle správního řádu. Je-li k jejich vydání příslušný krajský úřad, vykonává tuto činnost v přenesené působnosti. (2) Proti pravomocnému rozhodnutí uvedenému v odstavci 1 může obec podat žalobu k soudu.18d) (3) Obec, která je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy, ji bezodkladně poté, co byla uzavřena, zveřejní na úřední desce nejméně po dobu 15 dnů. Současně se uzavřená veřejnoprávní smlouva zveřejní ve Věstníku právních předpisů kraje. Obdobně se postupuje i při změně uzavřené veřejnoprávní smlouvy a při jejím zrušení. (4) Uzavřená veřejnoprávní smlouva musí být každému přístupná na obecním úřadu obce, která je její smluvní stranou. 18d) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.“. 82. V § 68 odst. 1 větě první se za slova „členů zastupitelstva“ vkládá slovo „obce“. 83. V § 68 odst. 1 větě druhé se číslovka „9“ nahrazuje číslovkou „15“. 84. V § 68 odst. 3 se slova „podle statistického lexikonu obcí“ zrušují. 85. V § 68 odstavec 4 zní: „(4) Neurčí-li zastupitelstvo jinak, volí se počet členů zastupitelstva podle počtu členů zastupitelstva obce v končícím volebním období.“. 86. V § 69 odst. 2 se věta třetí zrušuje. 87. V § 69 odstavec 3 zní: „(3) Člen zastupitelstva obce skládá slib před zastupitelstvem obce pronesením slova „slibuji“. Člen zastupitelstva obce potvrdí složení slibu svým podpisem.“. 88. § 70 zní: „§ 70 Funkce člena zastupitelstva obce je veřejnou funkcí. Člen zastupitelstva obce nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech vyplývajících z jeho pracovního nebo jiného obdobného poměru.“. 89. V § 71 odst. 1 větě první se za slovo „členům“ vkládají slova „zastupitelstva obce“. 90. V § 71 odst. 4 větě druhé se za slovo „mzdy“ vkládají slova „, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění,“. 91. V § 73 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 23a) a 23b) zní: „(2) Měsíční odměna se uvolněným členům zastupitelstva obce v obcích s rozšířenou působností, v obcích s pověřeným obecním úřadem, v obcích s matričním úřadem23a) a v obcích se stavebním úřadem23b) zvyšuje o částku stanovenou prováděcím právním předpisem. 23a) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů. 23b) § 117 odst. 1 a 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 92. V § 73 odstavec 3 zní: „(3) Nevykonává-li člen zastupitelstva obce funkci z důvodu pracovní neschopnosti, karantény, těhotenství nebo péče o dítě do 3 let věku, měsíční odměna mu nenáleží. Člen zastupitelstva je povinen neprodleně informovat starostu nebo místostarostu o těchto důvodech a předpokládané době jejich trvání.“. 93. V § 75 odst. 1 se slova „v době konání“ nahrazují slovy „ke dni“. 94. V § 75 odst. 1 se za slova „3 měsíců od konání voleb“ vkládají slova „do zastupitelstva obce“. 95. V § 75 odstavec 2 zní: „(2) Pokud dosavadní starosta vykonává do ustavujícího zasedání zastupitelstva obce pravomoc podle § 107 odst. 1, náleží mu měsíční odměna v dosavadní výši.“. 96. V § 75 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Členovi zastupitelstva obce, který vykonává pravomoc podle § 107 odst. 2, náleží měsíční odměna ve stejné výši, která by podle prováděcího právního předpisu náležela starostovi.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 97. V § 75 odstavec 4 zní: „(4) Uvolněnému členovi zastupitelstva obce a neuvolněnému členovi zastupitelstva obce, kteří vykonávali funkci starosty, za niž náleží měsíční odměna, a jimž zanikl mandát přede dnem konání voleb do zastupitelstva obce, může být tato odměna poskytována ještě po dobu 3 měsíců ode dne zániku mandátu.“. 98. V § 75 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Uvolněnému členu zastupitelstva obce a neuvolněnému členu zastupitelstva obce, kteří vykonávali funkci starosty, za niž náleží měsíční odměna, a byli z této funkce odvoláni nebo se jí vzdali, může být tato odměna poskytována ještě po dobu 3 měsíců ode dne vzdání se funkce nebo odvolání z funkce.“. 99. § 76 zní: „§ 76 Splatnost a výplata odměny členům zastupitelstva obce, jakož i srážky z odměny se řídí právními předpisy upravujícími platové poměry zaměstnanců obcí a zákoníkem práce. Pro tyto účely se odměna členů zastupitelstva obce posuzuje jako plat zaměstnanců obce v pracovním poměru; obec se posuzuje jako zaměstnavatel a členové zastupitelstva obce se posuzují jako zaměstnanci.“. 100. § 77 zní: „§ 77 (1) Odměna se uvolněnému členovi zastupitelstva obce poskytuje ode dne, kdy byl zvolen nebo jmenován do funkce, za kterou odměna náleží. (2) Odměna se neuvolněnému členovi zastupitelstva obce poskytuje ode dne, který stanoví zastupitelstvo obce. (3) V případě souběhu výkonu několika funkcí a) náleží uvolněnému členovi zastupitelstva obce měsíční odměna podle funkce, za kterou se poskytuje nejvyšší odměna, b) lze neuvolněnému členovi zastupitelstva obce poskytnout měsíční odměnu až do výše souhrnu odměn za jednotlivé funkce.“. 101. § 79 zní: „§ 79 (1) Uvolněný člen zastupitelstva obce má nárok na dovolenou podle tohoto zákona v délce 5 týdnů za kalendářní rok. (2) Pokud jeho funkční období netrvalo po dobu celého kalendářního roku, má nárok na poměrnou část dovolené, která činí za každý i započatý kalendářní měsíc trvání výkonu jeho funkce jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok. (3) Měsíční odměna podle tohoto zákona náleží i po dobu dovolené. (4) Obec poskytne uvolněnému členu zastupitelstva obce též tu část dovolené, kterou nevyčerpal před uvolněním k výkonu veřejné funkce. Nevyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva obce dovolenou před uplynutím doby uvolnění k výkonu veřejné funkce, poskytne mu ji uvolňující zaměstnavatel. (5) Jestliže si uvolněný člen zastupitelstva obce nemohl dovolenou nebo její část vyčerpat v průběhu příslušného kalendářního roku, převádí se mu tento nárok do následujícího kalendářního roku. V takovém případě může uvolněný člen zastupitelstva též požádat obec o náhradu měsíční odměny za nevyčerpanou dovolenou.“. 102. § 80 se včetně poznámky pod čarou č. 27) zrušuje. 103. § 81 se zrušuje. 104. § 82 zní: „§ 82 Člen zastupitelstva obce má při výkonu své funkce právo a) předkládat zastupitelstvu obce, radě obce, výborům a komisím návrhy na projednání, b) vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je obec, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které obec založila nebo zřídila; písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů, c) požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jejich funkce; informace musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů.“. 105. V § 84 odst. 1 se část věty za středníkem zrušuje. 106. V § 84 odst. 2 písm. a) se slova „územního obvodu“ zrušují. 107. V § 84 odst. 2 písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 29) zní: „f) rozhodovat o založení nebo rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy a rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách,29) 29) Například § 110 a 163 obchodního zákoníku, § 4 zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, § 3 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech).“. 108. V § 84 odst. 2 písmena l), m), n) a o) znějí: „l) stanovit počet členů rady obce, m) volit z řad členů zastupitelstva obce starostu, místostarosty a další členy rady obce (radní) a odvolávat je z funkce, n) určovat funkce, pro které budou členové zastupitelstva obce uvolněni, o) zřizovat a rušit výbory, volit jejich předsedy a další členy a odvolávat je z funkce,“. Dosavadní písmena l) až t) se označují jako písmena p) až y). 109. V § 84 odst. 2 se nově označená písmena s) a y) zrušují. Dosavadní písmena t) až x) se označují jako s) až v). 110. V § 84 odst. 2 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena x) a y), která znějí: „x) stanovit zásady pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva obce, y) rozhodovat o peněžitých plněních poskytovaných fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva obce, za výkon funkce členů výborů.“. 111. V § 84 odst. 4 se slovo „pravomoci“ nahrazuje slovem „pravomoc“. 112. V § 84 odst. 5 se slovo „předloženy“ nahrazuje slovem „předložena“. 113. V § 85 písmeno b) zní: „b) poskytování věcných darů v hodnotě nad 20 000 Kč a peněžitých darů ve výši nad 20 000 Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce,“. 114. V § 85 písmeno c) zní: „c) poskytování dotací nad 50 000 Kč v jednotlivých případech občanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným fyzickým nebo právnickým osobám působícím v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, sociálních služeb, podpory rodin, požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany životního prostředí,“. 115. V § 85 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) uzavření smlouvy o sdružení a poskytování majetkových hodnot podle smlouvy o sdružení, jehož je obec účastníkem,“. Dosavadní písmena d) až k) se označují jako písmena e) až l). 116. V § 85 písm. e) se slova „svazku obcí“ nahrazují slovy „právnických osob“. 117. V § 85 písmeno i) zní: „i) postoupení pohledávky vyšší než 20 000 Kč,“. 118. V § 85 písm. k) se slova „a zřízení věcného břemene na těchto věcech“ zrušují. 119. V § 85 se odstavce 2 až 5 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 120. § 86 se zrušuje. 121. § 88 se zrušuje. 122. V § 89 odst. 1 větě první se slovo „ho“ nahrazuje slovem „je“ a odkaz na poznámku pod čarou č. 30) se včetně této poznámky pod čarou zrušuje. 123. V § 89 odstavec 2 zní: „(2) Nebude-li zastupitelstvo obce nebo jiný orgán obce postupovat v souladu s rozhodnutím přijatým v místním referendu konaném v záležitosti samostatné působnosti obce, vyzve ředitel krajského úřadu zastupitelstvo obce, aby do 2 měsíců zjednalo nápravu. Jestliže tak zastupitelstvo obce neučiní, oznámí krajský úřad neprodleně tuto skutečnost Ministerstvu vnitra, které zastupitelstvo obce rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí může obec podat žalobu k soudu.“. 124. V § 89 odstavec 3 zní: „(3) Do doby, než bude zvoleno nové zastupitelstvo obce, popřípadě určen správce obce podle § 98, vykonává rada obce svou pravomoc podle § 102 odst. 2 a 3. Není-li rada obce zvolena, vykonává starosta pravomoc podle § 107 odst. 1. Není-li zvolen starosta, vykonává tuto pravomoc jiný člen zastupitelstva obce, kterého tím zastupitelstvo obce pověří.“. 125. § 90 zní: „§ 90 Poklesne-li počet členů zastupitelstva obce o více než polovinu, popřípadě pod 5 a zastupitelstvo obce nemůže být doplněno z náhradníků, oznámí obecní úřad neprodleně tuto skutečnost krajskému úřadu. V takovém případě nemůže zastupitelstvo obce rozhodovat o záležitostech podle § 84 a 85.“. 126. V § 91 odst. 2 se slova „přednosta okresního úřadu“ nahrazují slovy „ředitel krajského úřadu“. 127. V § 92 odst. 1 věta první zní: „Zastupitelstvo obce se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za 3 měsíce.“. 128. V § 92 odst. 1 větě třetí se za slova „Zasedání zastupitelstva“ vkládá slovo „obce“. 129. V § 92 odst. 1 větě čtvrté se slova „přednosta okresního úřadu“ zrušují. 130. V § 93 odst. 3 se slova „přednosta příslušného okresního úřadu, jím určený zástupce“ zrušují. 131. V 95 odst. 2 se číslice „7“ nahrazuje číslicí „10“. 132. V § 98 odstavec 1 zní: „(1) Ředitel krajského úřadu jmenuje správce obce z řad zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu, a) neuskuteční-li se v obci vyhlášené volby pro nedostatek kandidátů na členy zastupitelstva obce nebo proto, že nebyla ustavena okrsková volební komise,32) b) dojde-li k rozpuštění zastupitelstva obce podle § 89, c) zanikne-li mandát všem členům zastupitelstva obce a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci, d) není-li zvolen starosta do 6 měsíců od ustavujícího zasedání, popřípadě ode dne, kdy byl odvolán starosta nebo se funkce vzdal, e) dojde-li k počátku kalendářního roku ke sloučení obcí nebo k oddělení části obce.“. 133. V § 98 odstavec 2 zní: „(2) Správce obce zabezpečuje výkon přenesené působnosti, jde-li o obec, kde není tajemník obecního úřadu, a dále úkoly v oblasti samostatné působnosti podle § 84 odst. 2 písm. c) a § 102 odst. 2 a 3. Správce obce je v čele obecního úřadu. Jde-li o obec, kde byla zřízena funkce tajemníka obecního úřadu (§ 110), je tajemník podřízen správci obce.“. 134. V § 98 odst. 3 větě první se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovem „kraje“. 135. V § 98 odst. 3 větě druhé se slova „okresní úřad“ nahrazují slovem „kraj“. 136. V § 98 odstavec 4 zní: „(4) Ředitel krajského úřadu kontroluje činnost správce obce.“. 137. V § 98 odst. 5 se na konci věty první doplňují slova „nebo dnem zvolení starosty“. 138. V § 99 odst. 1 se slova „za její výkon“ nahrazují slovy „ze své činnosti“. 139. V § 99 odstavec 2 zní: „(2) V obci, kde se rada obce nevolí, vykonává její pravomoc starosta, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 102 odst. 4).“. 140. V § 99 odst. 3 se na konci věty první doplňují slova „volení z řad členů zastupitelstva obce“. 141. V § 99 odst. 4 se slova „na tuto funkci rezignoval“ nahrazují slovy „se této funkce vzdal“. 142. V § 100 odstavec 1 zní: „(1) Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady obce pod 5 a na nejbližším zasedání zastupitelstva obce nebude doplněn alespoň na 5, vykonává od tohoto okamžiku její pravomoc zastupitelstvo obce, které může rozhodování o záležitostech podle § 102 odst. 2 a 3 svěřit zcela nebo zčásti starostovi.“. 143. V § 100 odst. 2 se za větu první doplňuje tato věta: „Funkce rady obce vykonává v takovém případě zastupitelstvo obce, které může svěřit plnění některých úkolů rady obce starostovi.“. 144. V § 101 odst. 3 se na konci doplňují slova „členům zastupitelstva obce“. 145. V § 102 odst. 2 písm. a) se na konci textu doplňují slova „provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce,“. 146. V § 102 odst. 2 písm. b) se slovo „zařízením“ nahrazuje slovy „organizačním složkám“ a za slova „zastupitelstvem obce“ se doplňují slova „, s výjimkou obecní policie,“. 147. V § 102 odst. 2 písmeno c) zní: „c) rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti,“. 148. V § 102 odst. 2 písmeno g) včetně poznámky pod čarou č. 32a) zní: „g) na návrh tajemníka obecního úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem,32a) 32a) Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů.“. 149. V § 102 odst. 2 písm. k) se slova „§ 56 až 58“ nahrazují slovy „§ 58“. 150. V § 102 odst. 2 písm. k) se v části věty za středníkem slova „obecní rada“ nahrazují slovy „rada obce“. 151. V § 102 odst. 2 písmeno m) zní: „m) rozhodovat o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce; tuto působnost může rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu nebo příspěvkové organizaci obce zcela nebo zčásti.“. 152. V § 102 odstavec 3 zní: „(3) Rada obce zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo. Rada obce nemůže svěřit starostovi ani obecnímu úřadu rozhodování v záležitostech podle odstavce 2 s výjimkou záležitostí uvedených v odstavci 2 písm. k) a m).“. 153. V § 102 odstavec 4 zní: „(4) V obcích, kde starosta vykonává pravomoc rady obce (§ 99 odst. 2), je zastupitelstvu obce vyhrazeno též rozhodování ve věcech uvedených v odstavci 2 písm. c), d), f), j) a l).“. 154. V § 102 odstavec 5 zní: „(5) Je-li rada obce odvolána jako celek a není-li současně s tím zvolena nová rada obce, vykonává dosavadní rada obce svou pravomoc až do zvolení nové rady obce.“. 155. V § 103 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 156. V § 103 odstavec 3 zní: „(3) Starosta jmenuje a odvolává se souhlasem ředitele krajského úřadu tajemníka obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem32a) a stanoví jeho plat podle zvláštních předpisů;33) bez souhlasu ředitele krajského úřadu je jmenování a odvolání tajemníka obecního úřadu neplatné.“. 157. V § 103 odst. 4 úvodní věta zní: „Starosta“. 158. V § 103 odst. 4 písm. c) se slova „okresním úřadem“ nahrazují slovy „ředitelem krajského úřadu“. 159. V § 103 odst. 4 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) rozhoduje o záležitostech samostatné působnosti obce svěřených mu radou obce,“. Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno h). 160. V § 103 odst. 4 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva a tajemníkovi obecního úřadu.“. 161. V § 103 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Je-li starosta ze své funkce odvolán nebo se funkce vzdal a není-li současně zvolen nový starosta, vykonává jeho pravomoc až do zvolení starosty místostarosta, kterého určilo zastupitelstvo obce k zastupování starosty (§ 104 odst. 1). Neurčilo-li zastupitelstvo obce místostarostu k zastupování starosty nebo byl-li tento místostarosta z funkce odvolán nebo se funkce vzdal současně se starostou, pověří zastupitelstvo obce výkonem pravomoci starosty některého z členů zastupitelstva obce.“. 162. § 104 zní: „§ 104 (1) Starostu zastupuje místostarosta. Zastupitelstvo obce může zvolit více místostarostů a svěřit jim některé úkoly. Místostarosta, kterého určí zastupitelstvo obce, zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy starosta nevykonává funkci (§ 73 odst. 3 a § 79 odst. 1). (2) Starosta spolu s místostarostou podepisuje právní předpisy obce.“. 163. V § 105 odst. 1 se na konci věty druhé doplňují slova „(§ 84 odst. 5)“. 164. V § 105 odstavec 2 zní: „(2) Starosta zašle krajskému úřadu usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů obce, jestliže o to ředitel krajského úřadu požádá. Jestliže o to Ministerstvo vnitra požádá, zašle je též Ministerstvu vnitra.“. 165. V § 106 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a na konci se doplňuje tato věta: „V případech stanovených zvláštními zákony vykonává zvláštní orgán obce s rozšířenou působností státní správu pro správní obvod obce s rozšířenou působností.“. 166. V § 106 se doplňují odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) V čele zvláštního orgánu obce může být jen osoba, která, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, prokázala zvláštní odbornou způsobilost v oblasti přenesené působnosti, pro jejíž výkon byl zvláštní orgán zřízen. Pro prokázání zvláštní odborné způsobilosti osoby stojící v čele zvláštního orgánu obce platí obdobně ustanovení zvláštních právních předpisů upravujících toto prokázání pro úředníky územních samosprávných celků. (3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na případy, kdy v čele zvláštního orgánu obce stojí na základě ustanovení zvláštního zákona starosta.“. 167. § 107 včetně poznámky pod čarou č. 34a) zní: „§ 107 (1) Dosavadní starosta v období ode dne voleb do zastupitelstva obce do dne konání ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce a) zabezpečuje výkon přenesené působnosti v obcích, kde není tajemník obecního úřadu, b) vykonává pravomoci podle § 102 odst. 2 písm. a), b), e), h), i), l), § 102 odst. 3 a § 103 odst. 4 s výjimkou provádění rozpočtových opatření, c) přijímá prohlášení o uzavření manželství.34a) (2) Jestliže zastupitelstvo obce nezvolí na svém ustavujícím zasedání starostu, vykonává dosavadní starosta, je-li členem zastupitelstva, pravomoc podle odstavce 1. Není-li dosavadní starosta členem zastupitelstva obce, pověří zastupitelstvo obce výkonem této pravomoci některého ze svých členů. (3) Jestliže nově zvolené zastupitelstvo obce nezvolí starostu do 6 měsíců ode dne ustavujícího zasedání, postupuje se podle § 98. 34a) § 4 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.“. 168. V § 109 odst. 3 písmeno b) zní: „b) vykonává přenesenou působnost podle § 61 odst. 1 písm. a) s výjimkou věcí, které patří do působnosti jiného orgánu obce;“. 169. V § 110 odst. 1 věta první zní: „V obcích s pověřeným obecním úřadem a v obcích s rozšířenou působností se zřizuje funkce tajemníka obecního úřadu, který je zaměstnancem obce.“. 170. V § 110 odstavec 4 zní: „(4) Tajemník obecního úřadu a) zajišťuje výkon přenesené působnosti s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny radě obce nebo zvláštnímu orgánu obce, b) plní úkoly uložené mu zastupitelstvem obce, radou obce nebo starostou, c) stanoví podle zvláštních právních předpisů33) platy všem zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu, d) plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu, e) vydává spisový řád, skartační řád a pracovní řád obecního úřadu a další vnitřní směrnice obecního úřadu, nevydává-li je rada obce.“. 171. V § 111 odst. 1 se slova „a týkající se“ nahrazují slovem „v“. 172. V § 111 odst. 2 se slova „a týkající se přenesené působnosti obce“ nahrazují slovy „v přenesené působnosti orgánů obce“. 173. V § 111 se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 34b) zní: „(5) Obce mohou používat razítko obce v případech, kdy zvláštním zákonem není stanoveno povinné užívání úředního razítka s malým státním znakem.34b) 34b) Zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů.“. 174. V § 112 větě první se za slova „veřejně přístupné“ vkládají slova „zpravidla po 24 hodin denně“. 175. § 113 se včetně poznámky pod čarou č. 35) zrušuje. 176. § 114 až 116 se zrušují. 177. V § 117 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje středníkem a doplňují se tato slova: „to neplatí, jde-li o předsedu osadního výboru (§ 120).“. 178. V § 119 odst. 4 větě druhé se za slova „člen výboru“ vkládají slova „, který provedl kontrolu,“. 179. V § 122 odst. 2 se slovo „obce“ zrušuje a na konci odstavce 2 se doplňuje text „písm. c)“. 180. V § 122 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Předsedou komise podle odstavce 2 může být jen osoba, která, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, prokázala zvláštní odbornou způsobilost v oblasti komisi svěřené přenesené působnosti. Na prokázání zvláštní odborné způsobilosti předsedy komise se obdobně vztahují ustanovení zvláštních právních předpisů upravujících toto prokázání pro úředníky územních samosprávných celků.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 181. V § 122 odst. 5 se slova „je podřízena okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „odpovídá starostovi“. 182. V části první hlavě VI se na konci nadpisu dílu 1 doplňuje slovo „obce“. 183. § 123 včetně poznámky pod čarou č. 36b) zní: „§ 123 (1) Dozor nad výkonem samostatné působnosti obcí vykonává krajský úřad36b) v přenesené působnosti a Ministerstvo vnitra. Dozor se provádí následně a zjišťuje se při něm soulad obecně závazných vyhlášek obce se zákony a soulad usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obce se zákony a jinými právními předpisy. (2) Při výkonu dozoru je krajský úřad oprávněn a) požadovat na obci poskytnutí informací potřebných pro výkon dozoru ve stanovených lhůtách, b) navrhnout obci změnu nebo zrušení nezákonné obecně závazné vyhlášky obce, rozhodnutí nebo jiného opatření jejích orgánů, c) požadovat na obci splnění úkolu stanoveného jí zákonem; nesplní-li obec úkol stanovený jí zákonem a po upozornění krajským úřadem nezjedná nápravu, zabezpečí náhradní výkon na návrh krajského úřadu Ministerstvo vnitra na náklady obce, jestliže nesplněný úkol může provést někdo jiný; v odůvodněných případech může od vymáhání nákladů upustit. 36b) § 69a zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.“. 184. § 124 zní: „§ 124 (1) Odporuje-li obecně závazná vyhláška obce zákonu, vyzve krajský úřad obec ke zjednání nápravy. Nezjedná-li obec nápravu do 30 dnů od doručení výzvy, navrhne krajský úřad Ministerstvu vnitra pozastavení účinnosti této obecně závazné vyhlášky. O tomto návrhu vyrozumí krajský úřad starostu obce. (2) Ministerstvo vnitra přezkoumá návrh krajského úřadu, a shledá-li, že obecně závazná vyhláška obce je v rozporu se zákonem, rozhodne o pozastavení její účinnosti. Ministerstvo vnitra pozastaví účinnost obecně závazné vyhlášky obce v případě jejího rozporu se zákonem i bez návrhu krajského úřadu, pokud není takový podán do 30 dnů ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce. Rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky nabývá právní moci dnem doručení jeho písemného vyhotovení obecnímu úřadu. (3) Ministr vnitra podá nejpozději do 15 dnů od pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce návrh na její zrušení Ústavnímu soudu. Jestliže Ústavní soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní moci. (4) Zjedná-li příslušný orgán obce nápravu před rozhodnutím Ústavního soudu o návrhu podle odstavce 3, Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce zruší do 15 dnů od doručení usnesení příslušného orgánu obce o zjednání nápravy Ministerstvu vnitra.“. 185. Za § 124 se doplňuje nový § 124a, který zní: „§ 124a (1) Je-li usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu obce v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nejde-li o obecně závaznou vyhlášku obce, vyzve krajský úřad obec ke zjednání nápravy. Nezjedná-li obec nápravu do 30 dnů od doručení výzvy, navrhne krajský úřad Ministerstvu vnitra pozastavení účinnosti takového usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu obce v samostatné působnosti. O tomto návrhu uvědomí krajský úřad starostu obce. (2) Ministerstvo vnitra přezkoumá návrh krajského úřadu, a shledá-li, že usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu obce v samostatné působnosti je v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem, rozhodne o pozastavení jeho výkonu. Ministerstvo vnitra pozastaví výkon usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu obce v samostatné působnosti pro rozpor se zákonem nebo jiným právním předpisem i bez návrhu krajského úřadu, pokud není takový návrh podán do 30 dnů od jeho schválení příslušným orgánem obce. (3) Není-li proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 2 podán rozklad, podá ministr vnitra do 15 dnů od uplynutí lhůty pro podání rozkladu příslušnému soudu návrh na zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce. Je-li proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 2 podán rozklad, podá ministr vnitra takový návrh soudu do 15 dnů ode dne rozhodnutí o rozkladu. Zamítne-li soud tento návrh, rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci. (4) Zjedná-li příslušný orgán obce nápravu před rozhodnutím soudu o návrhu podle odstavce 3, Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení účinnosti usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu obce zruší do 15 dnů od doručení usnesení příslušného orgánu obce o zjednání nápravy Ministerstvu vnitra. (5) Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 se nepoužijí v případech porušení právních předpisů občanského, obchodního a pracovního práva.“. 186. § 125 zní: „§ 125 (1) Pozastaví-li Ministerstvo vnitra účinnost obecně závazné vyhlášky obce nebo výkon usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření obce v samostatné působnosti, vyvěsí obec toto rozhodnutí Ministerstva vnitra neprodleně na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů. (2) Nález, kterým Ústavní soud ruší obecně závaznou vyhlášku obce, nebo rozhodnutí, kterým soud ruší usnesení, rozhodnutí nebo jiná opatření orgánu obce v samostatné působnosti, vyvěsí obec neprodleně na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů. Stejným způsobem vyvěsí obec rozhodnutí Ministerstva vnitra o zrušení rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce nebo výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce, rozhodnutí Ústavního soudu, na jehož základě pozbývá platnosti rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce a rozhodnutí soudu, na jehož základě pozbývá platnosti rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření obce v samostatné působnosti.“. 187. § 126 zní: „§ 126 (1) Dozor nad výkonem přenesené působnosti obcí vykonávají Ministerstvo vnitra a krajský úřad v přenesené působnosti. Dozor se provádí následně a zjišťuje se při něm soulad nařízení obce se zákony a soulad usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obce, které nejsou nařízeními obce, se zákony, jinými právními předpisy nebo v jejich mezích též s usneseními vlády nebo se směrnicemi ústředních správních úřadů. (2) Při výkonu dozoru je krajský úřad oprávněn a) požadovat na obci poskytnutí informací potřebných pro výkon dozoru ve stanovených lhůtách, b) navrhovat obci změny nebo zrušení nezákonného nařízení, rozhodnutí nebo opatření jejích orgánů ve stanovené lhůtě.“. 188. V § 127 odstavec 1 zní: „(1) Odporuje-li nařízení obce zákonu, použije se § 124 obdobně.“. 189. V § 127 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Na zveřejňování rozhodnutí týkajících se pozastavení účinnosti nebo zrušení nařízení obce se použije § 125 obdobně.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 190. V § 127 odst. 3 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „krajský úřad“ a slova „okresním úřadem“ se nahrazují slovy „krajským úřadem“. 191. V § 127 odstavec 4 zní: „(4) Opatření krajského úřadu podle odstavce 3 obec neprodleně vyvěsí na úřadní desce obecního úřadu pod dobu 15 dnů.“. 192. § 128 zní: „§ 128 Skutečnosti uvedené v § 124 odst. 2, 3 a 4, v § 124a odst. 2, 3 a 4 a v § 127 odst. 1 a 3 může obec uveřejnit též způsobem v místě obvyklým.“. 193. § 129 zní: „§ 129 Ustanovení dílů 1 a 2 se nevztahují na rozhodnutí vydaná orgány obce podle správního řádu a podle zákona o správě daní a poplatků.“. 194. V § 130 úvodní část věty zní: „Územně členěná statutární města upraví své vnitřní poměry ve věcech správy města statutem, který je vydáván formou obecně závazné vyhlášky obce. Ve statutu stanoví zejména“. 195. V § 130 písm. b) se slova „a to v rozsahu svěřeném jim zákonem“ zrušují. 196. V § 130 písm. c) se slova „nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak“ zrušují. 197. V § 130 písm. f) se slovo „vyhlášení“ nahrazuje slovem „zveřejňování“. 198. V § 130 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) další záležitosti, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.“. 199. V § 131 se písmena b), e) a f) zrušují. Dosavadní písmena c), d), g) a h) se označují jako písmena b), c), d) a e). 200. V § 131 písm. d) se slova „56 až“ zrušují. 201. § 132 včetně poznámky pod čarou č. 39a) zní: „§ 132 (1) Svěřenou věc z vlastnictví statutárního města lze městskému obvodu nebo městské části odejmout za účelem, pro který lze majetek vyvlastnit podle zvláštního právního předpisu39a) nebo se souhlasem městského obvodu nebo městské části. (2) Svěřenou věc z vlastnictví statutárního města lze městskému obvodu nebo městské části odejmout též v případě, jestliže městský obvod nebo městská část při nakládání s touto věcí porušuje právní předpisy a neodstraní tyto nedostatky ve lhůtě stanovené statutárním městem, která nesmí být kratší než 60 dnů. (3) O odejmutí věci svěřené městskému obvodu nebo městské části z vlastnictví statutárního města rozhoduje zastupitelstvo statutárního města [§ 130 písm. h)]. 39a) § 108 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 202. V § 133 odst. 1 se v úvodní části věty za slovo „statutem“ vkládají slova „za podmínek v něm stanovených“. 203. V § 133 odst. 1 písm. f) se slova „obchodních společností“ nahrazují slovy „právnických osob“. 204. V § 133 odst. 1 písm. g) se slova „s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených městským obvodem nebo městskou částí“ zrušují. 205. V § 133 odst. 1 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) a k), která znějí: „j) poskytování věcných a peněžitých darů fyzickým a právnickým osobám, k) poskytování dotací občanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným právnickým nebo fyzickým osobám působícím v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, sociálních služeb, požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany životního prostředí.“. 206. V § 133 se odstavce 2 a 3 zrušují a zároveň se ruší označení odstavce 1. 207. § 134 zní: „§ 134 (1) Městské obvody a městské části jednají za statutární město v záležitostech jim svěřených zákonem a v mezích zákona statutem. (2) Městské obvody a městské části nemohou vydávat obecně závazné vyhlášky nebo nařízení.“. 208. V § 136 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 209. § 137 zní: „§ 137 Pravomoc rozpustit zastupitelstvo městského obvodu nebo městské části podle § 89 vykonává zastupitelstvo města.“. 210. § 138 se zrušuje. 211. § 139 zní: „§ 139 (1) Orgány statutárních měst vykonávají přenesenou působnost, která je zákonem svěřena pověřeným obecním úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností. (2) Orgány městských obvodů a městských částí vykonávají přenesenou působnost, kterou podle zvláštních zákonů vykonávají orgány obcí. Statutární město může statutem určit městské obvody a městské části, jejichž orgány budou vykonávat zcela nebo zčásti přenesenou působnost svěřenou zvláštními zákony pověřeným obecním úřadům, popřípadě některou přenesenou působnost svěřenou zvláštními zákony obecním úřadům obcí s rozšířenou působností. (3) Je-li to účelné, může statutární město statutem se souhlasem městského obvodu nebo městské části vyhradit v přenesené působnosti orgánů obcí některé činnosti magistrátu města nebo určit, že některé tyto působnosti budou vykonávat orgány jiných městských obvodů nebo městských částí. (4) Městské obvody a městské části jsou při výkonu přenesené působnosti správními obvody; výkon přenesené působnosti jsou povinny zabezpečit. Na výkon přenesené působnosti obdrží městské obvody a městské části příspěvek z rozpočtu statutárního města. (5) Rozhodnutí orgánů městských obvodů a městských částí vydaná ve správním řízení přezkoumává magistrát, pokud není tato působnost svěřena zvláštnímu orgánu města nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.“. 212. V § 140 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Ve statutárním městě plní funkci místostarosty (místostarostů) náměstek (náměstci) primátora.“. Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3. 213. V § 140 odst. 2 větě druhé se slova „ve městech Brno, Ostrava a Plzeň“ zrušují. 214. V § 140 odstavec 3 zní: „(3) V městských částech a městských obvodech, jejichž orgánům je zcela nebo zčásti svěřena přenesená působnost, kterou podle zvláštních zákonů vykonávají pověřené obecní úřady, popřípadě některá přenesená působnost, kterou podle zvláštních zákonů vykonávají obecní úřady obce s rozšířenou působností, se zřizuje funkce tajemníka úřadu městského obvodu nebo tajemníka úřadu městské části. Tajemníka úřadu městského obvodu nebo tajemníka úřadu městské části jmenuje a odvolává starosta se souhlasem tajemníka magistrátu; bez souhlasu tajemníka magistrátu je jmenování a odvolání tajemníka úřadu městského obvodu nebo městské části neplatné.“. 215. V § 141 odst. 1 se slova „týkající se“ nahrazují slovem „v“. 216. V § 141 odst. 2 větě první se slova „týkající se“ nahrazují slovem „v“. 217. V § 141 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Statutární město, městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města mohou používat vlastní razítko v případech, kdy zvláštním zákonem není stanoveno povinné užívání úředního razítka s malým státním znakem.34b) Razítko má uprostřed znak statutárního města nebo městského obvodu nebo městské části a po obvodu razítka je uveden celý název města, městského obvodu nebo městské části.“. 218. § 142 zní: „§ 142 (1) Městské obvody a městské části územně členěného statutárního města mohou mít svůj znak a prapor. (2) Předseda Poslanecké sněmovny může městskému obvodu nebo městské části, které nemají znak a prapor, na jejich žádost, po vyjádření statutárního města, udělit znak a prapor městského obvodu nebo městské části. Předseda Poslanecké sněmovny může na žádost městského obvodu nebo městské části změnit jejich znak a prapor.“. 219. § 143 zní: „§ 143 Magistrát pozastaví výkon usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městského obvodu nebo městské části v samostatné působnosti, je-li v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem. Rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městského obvodu nebo městské části v samostatné působnosti nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení městskému obvodu nebo městské části. Nezjedná-li příslušný orgán městského obvodu nebo městské části nápravu do 3 měsíců od pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření, zastupitelstvo města je zruší.“. 220. § 144 zní: „§ 144 Magistrát pozastaví výkon usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu městského obvodu nebo městské části v přenesené působnosti, je-li v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem nebo s usnesením vlády nebo směrnicemi ústředních správních úřadů. Nezjedná-li příslušný orgán městského obvodu nebo městské části nápravu ve lhůtě stanovené magistrátem, která nesmí být kratší než 30 dnů, magistrát takové usnesení, rozhodnutí nebo opatření zruší. Rozhodnutí o pozastavení výkonu takového usnesení, rozhodnutí nebo opatření, jakož i rozhodnutí o jeho zrušení nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části.“. 221. § 145 zní: „§ 145 (1) Na řízení podle § 137, 143 a 144 se ustanovení správního řádu nevztahují. (2) Ustanovení § 143 a 144 se nepoužijí na rozhodování orgánů městského obvodu nebo městské části podle správního řádu a v řízení o správě daní a poplatků.39)“. 222. V § 147 odst. 1 písm. a) se slova „§ 56 až 58“ nahrazují slovy „§ 58 a 59“. 223. V § 147 odst. 3 se na konci tečka nahrazuje středníkem a doplňují se tato slova: „výnos pokut uložených obcí je příjmem obce, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.“. 224. V § 152 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Obce, jejichž evidence právních předpisů obce neodpovídá ustanovením tohoto zákona, uvedou evidenci právních předpisů obce do souladu s tímto zákonem do konce roku 2003.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 225. V § 153 odst. 2 se slova „§ 33, 64 a 116“ nahrazují slovy „§ 33“. Čl. II Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), jak vyplývá z pozdějších zákonů. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003, s výjimkou ustanovení bodů 3, 49 a 76 až 119, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r.
Zákon č. 314/2002 Sb.	Zákon č. 314/2002 Sb. Zákon o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem Vyhlášeno 12. 7. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 114/2002 * § 1 - Obce s pověřeným obecním úřadem1) jsou stanoveny v příloze k tomuto zákonu. * § 3 - Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem výčtem území obcí. * § 5 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003, s výjimkou ustanovení § 4, které nabývá účinnosti dnem vyhlášení. k zákonu č. 314/2002 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2021 (51/2020 Sb.) 314 ZÁKON ze dne 13. června 2002 o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 ObceObce s pověřeným obecním úřadem1) jsou stanoveny v příloze k tomuto zákonu. § 3 Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou správní obvody obcíobcí s pověřeným obecním úřadem výčtem území obcíobcí. § 5 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003, s výjimkou ustanovení § 4, které nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r. Příloha k zákonu č. 314/2002 Sb. Obce s pověřeným obecním úřadem Jihočeský kraj Bechyně, Blatná, České Budějovice, České Velenice, Český Krumlov, Dačice, Hluboká nad Vltavou, Horní Planá, Jindřichův Hradec, Kaplice, Lišov, Milevsko, Mirotice, Mirovice, Mladá Vožice, Netolice, Nová Bystřice, Nové Hrady, Písek, Prachatice, Protivín, Sezimovo Ústí, Slavonice, Soběslav, Strakonice, Suchdol nad Lužnicí, Tábor, Trhové Sviny, Třeboň, Týn nad Vltavou, Veselí nad Lužnicí, Vimperk, Vodňany, Volary, Volyně, Vyšší Brod, Zliv. Jihomoravský kraj Adamov, Blansko, Boskovice, Brno, Břeclav, Bučovice, Bzenec, Hodonín, Hrušovany nad Jevišovkou, Hustopeče, Ivančice, Ivanovice na Hané, Klobouky u Brna, Kuřim, Kyjov, Letovice, Mikulov, Miroslav, Moravský Krumlov, Pohořelice, Rosice, Rousínov, Slavkov u Brna, Strážnice, Šlapanice, Tišnov, Velká nad Veličkou, Velké Opatovice, Veselí nad Moravou, Vranov nad Dyjí, Vyškov, Znojmo, Ždánice, Židlochovice. Karlovarský kraj Aš, Horní Slavkov, Cheb, Chodov, Karlovy Vary, Kraslice, Kynšperk nad Ohří, Loket, Mariánské Lázně, Nejdek, Ostrov, Sokolov, Toužim, Žlutice. Královéhradecký kraj Broumov, Červený Kostelec, Česká Skalice, Dobruška, Dvůr Králové nad Labem, Hořice, Hostinné, Hradec Králové, Hronov, Chlumec nad Cidlinou, Jaroměř, Jičín, Kopidlno, Kostelec nad Orlicí, Lázně Bělohrad, Náchod, Nechanice, Nová Paka, Nové Město nad Metují, Nový Bydžov, Opočno, Police nad Metují, Rokytnice v Orlických horách, Rychnov nad Kněžnou, Smiřice, Sobotka, Svoboda nad Úpou, Teplice nad Metují, Trutnov, Třebechovice pod Orebem, Týniště nad Orlicí, Úpice, Vamberk, Vrchlabí, Žacléř. Liberecký kraj Cvikov, Česká Lípa, Český Dub, Doksy, Frýdlant, Hodkovice nad Mohelkou, Hrádek nad Nisou, Chrastava, Jablonec nad Nisou, Jablonné v Podještědí, Jilemnice, Liberec, Lomnice nad Popelkou, Mimoň, Nové Město pod Smrkem, Nový Bor, Rokytnice nad Jizerou, Semily, Tanvald, Turnov, Železný Brod. Moravskoslezský kraj Bílovec, Bohumín, Bruntál, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Fulnek, Havířov, Hlučín, Horní Benešov, Jablunkov, Karviná, Kopřivnice, Kravaře, Krnov, Město Albrechtice, Nový Jičín, Odry, Opava, Orlová, Osoblaha, Ostrava, Příbor, Rýmařov, Studénka, Třinec, Vítkov, Vratimov, Vrbno pod Pradědem. Olomoucký kraj Hanušovice, Hlubočky, Hranice, Javorník, Jeseník, Kojetín, Konice, Lipník nad Bečvou, Litovel, Mohelnice, Moravský Beroun, Němčice nad Hanou, Olomouc, Prostějov, Přerov, Šternberk, Šumperk, Uničov, Zábřeh, Zlaté Hory. Pardubický kraj Česká Třebová, Heřmanův Městec, Hlinsko, Holice, Choceň, Chrast, Chrudim, Chvaletice, Jablonné nad Orlicí, Jevíčko, Králíky, Lanškroun, Lázně Bohdaneč, Letohrad, Litomyšl, Moravská Třebová, Nasavrky, Pardubice, Polička, Přelouč, Skuteč, Svitavy, Třemošnice, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto, Žamberk. Plzeňský kraj Bezdružice, Blovice, Bor, Dobřany, Domažlice, Holýšov, Horažďovice, Horšovský Týn, Kašperské Hory, Kdyně, Klatovy, Kralovice, Manětín, Město Touškov, Nepomuk, Nýrsko, Nýřany, Planá, Plánice, Plasy, Plzeň, Poběžovice, Přeštice, Radnice, Rokycany, Spálené Poříčí, Staňkov, Starý Plzenec, Stod, Stříbro, Sušice, Tachov, Třemošná, Všeruby, Zbiroh. Středočeský kraj Bělá pod Bezdězem, Benátky nad Jizerou, Benešov, Beroun, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Březnice, Čáslav, Čelákovice, Černošice, Český Brod, Dobříš, Hořovice, Hostivice, Jesenice (okres Praha-západ), Jesenice (okres Rakovník), Jílové u Prahy, Kamenice, Kladno, Kolín, Kostelec nad Černými lesy, Kouřim, Kralupy nad Vltavou, Křivoklát, Kutná Hora, Lysá nad Labem, Mělník, Městec Králové, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Mníšek pod Brdy, Mšeno, Neratovice, Nové Strašecí, Nymburk, Odolena Voda, Pečky, Poděbrady, Příbram, Rakovník, Roztoky, Rožmitál pod Třemšínem, Říčany, Sadská, Sázava, Sedlčany, Slaný, Týnec nad Labem, Týnec nad Sázavou, Uhlířské Janovice, Unhošť, Úvaly, Velvary, Vlašim, Votice, Zruč nad Sázavou. Ústecký kraj Benešov nad Ploučnicí, Bílina, Česká Kamenice, Děčín, Duchcov, Chomutov, Jirkov, Kadaň, Klášterec nad Ohří, Krupka, Libochovice, Libouchec, Litoměřice, Litvínov, Louny, Lovosice, Most, Podbořany, Postoloprty, Roudnice nad Labem, Rumburk, Šluknov, Štětí, Teplice, Ústí nad Labem, Úštěk, Varnsdorf, Vejprty, Velké Březno, Žatec. Vysočina Bystřice nad Pernštejnem, Golčův Jeníkov, Havlíčkův Brod, Hrotovice, Humpolec, Chotěboř, Jaroměřice nad Rokytnou, Jemnice, Jihlava, Kamenice nad Lipou, Ledeč nad Sázavou, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Nové Město na Moravě, Pacov, Pelhřimov, Počátky, Polná, Přibyslav, Světlá nad Sázavou, Telč, Třebíč, Třešť, Velká Bíteš, Velké Meziříčí, Žďár nad Sázavou. Zlínský kraj Bojkovice, Brumov-Bylnice, Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Horní Lideč, Hulín, Chropyně, Karolinka, Koryčany, Kroměříž, Luhačovice, Morkovice-Slížany, Napajedla, Otrokovice, Rožnov pod Radhoštěm, Slavičín, Staré Město, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Uherský Ostroh, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí, Vizovice, Vsetín, Zlín. 1) § 64 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb.
Zákon č. 320/2002 Sb.	Zákon č. 320/2002 Sb. Zákon o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů Vyhlášeno 18. 7. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 117/2002 * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí * ČÁST OSMÁ - Změna zákona č. 231/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v mimosoudních rehabilitacích * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona č. 162/1992 Sb., o působnosti orgánů České republiky při provádění zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích * ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) * ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů * ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole) * ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči * ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích * ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon) * ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ - Změna zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře * ČÁST TŘICÁTÁ - Změna zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí * ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů * ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů * ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů * ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) * ČÁST ČTYŘICÁTÁ - Změna zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu * ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů * ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv * ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád * ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně * ČÁST ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii * ČÁST PADESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních) * ČÁST PADESÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu) * ČÁST PADESÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech) * ČÁST ŠEDESÁTÁ - Změna zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel) * ČÁST ŠEDESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů * ČÁST ŠEDESÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) * ČÁST ŠEDESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů * ČÁST ŠEDESÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů * ČÁST ŠEDESÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) * ČÁST ŠEDESÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech * ČÁST ŠEDESÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele * ČÁST ŠEDESÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání * ČÁST SEDMDESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje * ČÁST SEDMDESÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů * ČÁST SEDMDESÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti * ČÁST SEDMDESÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku * ČÁST SEDMDESÁTÁ OSMÁ - Změna zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb. * ČÁST SEDMDESÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona č. 39/1993 Sb., o pokutách a sankcích za nedodržování zákonů upravujících transformaci zemědělských družstev a nápravu majetkových křivd v oblasti vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku * ČÁST OSMDESÁTÁ - Změna zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) * ČÁST OSMDESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech * ČÁST OSMDESÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) * ČÁST OSMDESÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů * ČÁST OSMDESÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) * ČÁST OSMDESÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) * ČÁST OSMDESÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky * ČÁST DEVADESÁTÁ - Změna zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky * ČÁST DEVADESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě * ČÁST DEVADESÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách * ČÁST DEVADESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě * ČÁST DEVADESÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích * ČÁST DEVADESÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů * ČÁST DEVADESÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů * ČÁST DEVADESÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) * ČÁST DEVADESÁTÁ OSMÁ - Změna zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu * ČÁST DEVADESÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny * ČÁST STÁ - Změna zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu * ČÁST STO PRVNÍ - Změna zákona č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů * ČÁST STO PÁTÁ - Změna zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy * ČÁST STO SEDMÁ - Změna zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě * ČÁST STO OSMÁ - Změna zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) * ČÁST STO DEVÁTÁ - Změna zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě * ČÁST STO DESÁTÁ - Změna zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů * ČÁST STO JEDENÁCTÁ - Změna zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů * ČÁST STO DVANÁCTÁ - Změna zákona č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích * ČÁST STO TŘINÁCTÁ - Změna zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze * ČÁST STO PATNÁCTÁ - Změna zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon) * ČÁST STO ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých dalších zákonů * ČÁST STO SEDMNÁCTÁ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ * ČÁST STO OSMNÁCTÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ * ČÁST STO DEVATENÁCTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ * ČÁST STO DVACÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 (265/2024 Sb.) 320 ZÁKON ze dne 13. června 2002 o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd Čl. II Zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákona č. 458/1990 Sb., zákona č. 528/1990 Sb., zákona č. 137/1991 Sb., zákona č. 264/1992 Sb. a zákona č. 115/1994 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 1 větě první se slova „okresního národního výboru, v jehož územním obvodu se nemovitost nachází (dále jen „okresní národní výbor“)“ nahrazují slovy „krajského úřadu, v jehož správním obvodu se nemovitost nachází“. 2. V § 6 odstavec 2 zní: „(2) V případě převodu nemovitosti podle vládního nařízení č. 15/1959 Sb. se k výzvě připojí potvrzení krajského úřadu o odnětí věci a o tom, komu byla odňata. Tyto doklady lze nahradit stejným způsobem jako doklady podle odstavce 1. K výzvě se dále připojí potvrzení a) krajského úřadu o výši částky, která byla za odňatou věc vlastníku vyplacena5) (dále jen „vyplacená částka“), s uvedením organizace, která ji zaplatila; b) Ministerstva financí o tom, zda bylo příslušným Ministerstvem financí nebo příslušnou Správou pro věci majetkové a devizové za odňaté věci vyplaceno mimořádné odškodnění ze státního rozpočtu (dále jen „odškodnění“), komu bylo vyplaceno a v jaké výši.“. 3. Za § 23a se vkládá nový § 23b, který zní: „§ 23b Působnosti stanovené krajskému úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby Čl. III Zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb., zákona č. 473/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb., zákona č. 155/1994 Sb., zákona č. 191/1994 Sb., zákona č. 218/1994 Sb., zákona č. 161/1997 Sb., zákona č. 164/1998 Sb., zákona č. 269/1998 Sb., zákona č. 21/2000 Sb., zákona č. 246/2000 Sb., zákona č. 254/2001 Sb. a zákona č. 274/2001 Sb., se mění takto: 1. § 4 se zrušuje. 2. § 9 se zrušuje. 3. V § 11 odst. 4 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „krajskému úřadu“, slova „magistrátnímu úřadu“ se nahrazují slovem „Magistrátu“ a slovo „územním“ se nahrazuje slovem „správním“. 4. § 14 včetně poznámky pod čarou č. 4) se zrušuje. 5. § 16 se zrušuje. 6. V § 16a se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 7. V § 16a odst. 1 se slova „dnem uvedeným v rozhodnutí o zrušení komise příslušný okresní úřad“ nahrazují slovy „krajský úřad“, slova „příslušný obvodní úřad“ se nahrazují slovy „příslušný úřad městské části“. 8. V § 16a se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Spisový materiál soustředěný okresními úřady bude ke dni ukončení činnosti okresních úřadů předán příslušným krajským úřadům.“. 9. V § 16a odst. 2 se slova „Okresní úřady“ nahrazují slovy „Krajské úřady“ a slova „obvodní úřady“ se nahrazují slovy „úřady městských částí“. 10. Za § 16a se vkládá nový § 16b, který zní: „§ 16b Působnosti stanovené krajskému úřadu, Magistrátu hlavního města Prahy nebo úřadu městské části hlavního města Prahy podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích Čl. V Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 184/1991 Sb., zákona č. 338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 185/2001 Sb. a zákona č. 274/2001 Sb., se mění takto: 1. § 14 zní: „§ 14 (1) Stanovení poplatků patří do samostatné působnosti obce, která je ve svém území zavedla. (2) Poplatky zavede obec obecně závaznou vyhláškou, ve které upraví podrobnosti jejich vybírání, zejména stanoví konkrétní sazbu poplatku, ohlašovací povinnost ke vzniku a zániku poplatkové povinnosti, splatnost, úlevy a případné osvobození od poplatků. U poplatku za užívání veřejného prostranství určí místa, která v obci podléhají poplatku za užívání veřejného prostranství. (3) Řízení o poplatcích vykonává obecní úřad.“. 2. § 15 zní: „§ 15 Působnost stanovená obecnímu úřadu podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí Čl. VII Zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění zákona č. 485/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 114/2000 Sb. a zákona č. 277/2002 Sb., se mění takto: 1. § 5 se zrušuje. 2. § 6 se zrušuje. ČÁST OSMÁ Změna zákona č. 231/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v mimosoudních rehabilitacích Čl. VIII Zákon č. 231/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 544/1991 Sb., zákonného opatření č. 345/1992 Sb. a zákona č. 133/1993 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 se slova „okresního úřadu, v jehož územním obvodu se věc nachází (dále jen „okresní úřad“),“ nahrazují slovy „Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových1)“. Poznámka pod čarou č. 1) zní: „1) Zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.“. Poznámky pod čarou č. 1) až 22) se označují jako poznámky pod čarou č. 2) až 23), a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 2. V § 5 úvodní větě se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových1)“. 3. V § 14 odst. 2 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 4. V § 14 odst. 3 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „krajský úřad“ a slovo „územním“ se nahrazuje slovem „správním“. 5. V § 14 odst. 4 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 6. V § 14 odst. 5 se slova „státního rozpočtu České republiky“ nahrazují slovem „kraje“. 7. V § 15 odst. 1 se slova „okresní úřady“ nahrazují slovy „krajské úřady“ a slova „střediska geodézie“ se nahrazují slovy „katastrální úřady“. 8. V § 15 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 9. V § 15 odst. 3 se slova „příslušný okresní úřad“ nahrazují slovy „Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových1)“. 10. V § 17 odst. 1 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „Ministerstvu financí“. 11. V § 18 odst. 1 se slova „okresní úřad, v jehož územním obvodu se věc nachází“ nahrazují slovy „Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových1)“. 12. V § 18 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 13. Za § 18c se vkládá nový § 18d, který zní: „§ 18d Působnosti stanovené krajském úřadu nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona č. 162/1992 Sb., o působnosti orgánů České republiky při provádění zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd Čl. XI Zákon č. 162/1992 Sb., o působnosti orgánů České republiky při provádění zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákona č. 458/1990 Sb., zákona č. 528/1990 Sb. a zákona č. 137/1991 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 se slova „okresní úřady“ nahrazují slovy „krajské úřady“, slova „orgány obcí“ se nahrazují slovy „obecní úřady“ a slova „střediska geodézie“ se nahrazují slovy „katastrální úřad“. 2. V § 5 odst. 1 se slova „je příslušný okresní úřad, v jehož územním obvodu se věc nachází“ nahrazují slovy včetně poznámky pod čarou č. 1a) „je příslušný Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových podle zvláštního právního předpisu1a) „1a) Zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.“. 3. V § 5 odst. 2 se slova „státní podniky, rozpočtové a jiné státní organizace a státní orgány České republiky“ nahrazují slovy „organizační složky státu a státní organizace“. 4. § 6 zní: „§ 6 (1) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových zjišťuje věci, kterých se týká nárok České republiky na vydání podle § 23a zákona, v součinnosti s krajskými úřady, obecními úřady i fyzickými a právnickými osobami. (2) Nevydá-li povinná osoba věc dobrovolně, domáhá se Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových jejího vydání v občanském soudním řízení.“. 5. V § 8 se slova „je ve výši 20 % příjmem rozpočtu okresního úřadu a v hlavním městě Praze obvodního úřadu“ nahrazují slovy „je ve výši 20 % příjmem státního rozpočtu“. 6. § 9 zní: „§ 9 Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích Čl. XIV Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 146/2002 Sb., zákona č. 149/2002 Sb., zákona č. 173/2002 Sb. a zákona č. 308/2002 Sb., se mění takto: 1. § 1 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1) zní: „§ 1 Předmět úpravy Tento zákon stanoví správní poplatky (dále jen „poplatky“), které vyměřují a vybírají orgány státní správy České republiky a územní samosprávné celky, které jsou zvláštními právními předpisy pověřeny výkonem státní správy (dále jen „správní orgán“). Správní orgán je správcem poplatku podle zákona o správě daní a poplatků.1) 1) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 7 odst. 7 větě první se slova „okresních úřadů, obcí,“ nahrazují slovy „územních samosprávných celků,“ a ve větě třetí se slova „okresních úřadů a obcí“ nahrazují slovy „územních samosprávných celků“. 3. V § 9 odst. 1 písmeno c) zní: „c) územní samosprávné celky, jde-li o úkony, týkající se výkonu státní správy, kterým jsou pověřeny.“. 4. V položce 11 Sazebníku správních poplatků se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c). ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) Čl. XVIII Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb. a zákona č. 202/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 2 větě čtvrté se slova „okresních úřadů“ zrušují a slovo „krajům“ se nahrazuje slovem „krajů“. 2. V § 8 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Činnost krajů podle věty čtvrté je činností vykonávanou v přenesené působnosti.“. 3. V § 10 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 4. V § 19 odst. 2 se slova „kapitoly Okresní úřady“ nahrazují slovy „krajů, v jejichž obvodu leží příslušné obce“. 5. V § 19 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Činnost krajů podle věty první je činností vykonávanou v přenesené působnosti.“. 6. V § 20 odst. 3 větě druhé se slova „okresních úřadů“ zrušují a slovo „krajům“ se nahrazuje slovem „krajů“. 7. V § 20 se na konci odstavce 3 doplňuje tato věta: „Činnost krajů podle věty druhé je činností vykonávanou v přenesené působnosti.“. 8. V § 30 odst. 2 větě druhé se slova „okresních úřadů“ zrušují a slovo „krajům“ se nahrazuje slovem „krajů“. 9. V § 30 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Činnost krajů podle věty druhé je činností vykonávanou v přenesené působnosti.“. ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Čl. XIX V § 22 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, se věta třetí nahrazuje touto větou: „O jejím uložení rozhoduje u krajů Ministerstvo financí a u obcí a svazků obcí příslušný finanční úřad.“. ČÁST DVACÁTÁ Změna zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole) Čl. XX Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., se mění takto: 1. Nadpis pod § 10 se zrušuje. 2. V § 10 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 2. 3. V § 10 se slovo „okresní“ nahrazuje slovem „krajské“. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči Čl. XXI Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., zákona č. 361/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 146/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 2 větě první se za slova „jimiž orgány a“ vkládá slovo „odborná“, text „(§ 25 až 33)“ se nahrazuje textem „(§ 25 až 32)“ a ve větě druhé se slovo „organizacemi“ nahrazuje slovy „odbornou organizací“. 2. V § 3 odst. 1 se slova „orgánu kraje v přenesené působnosti a okresního úřadu“ nahrazují slovy „krajského úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 3. V § 3 odst. 4 se slova „okresní úřad a ústřední“ nahrazují slovy „krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností a odbornou“. 4. V § 3 odst. 5 se slova „příslušnému orgánu kraje“ nahrazují slovy „krajskému úřadu“, slova „okresnímu úřadu“ se nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“ a slova „pověřeným organizacím“ se nahrazují slovy „pověřené odborné organizaci“. 5. V § 6 odst. 1 se slova „orgánem kraje v přenesené působnosti“ nahrazují slovy „krajským úřadem“. 6. V § 7 odst. 1 větě druhé se slovo „ústřední“ nahrazuje slovem „odborná“. 7. V § 7 odst. 2 se slova „Orgán kraje v přenesené působnosti a okresní úřady“ nahrazují slovy „Krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností“. 8. V § 7 odst. 3 se slovo „Ústřední“ nahrazuje slovem „Odborná“ a slova „příslušný orgán kraje a okresní úřad“ se nahrazují slovy „krajský úřad a obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 9. V § 7 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 2) zní: „(4) Odborná organizace státní památkové péče oznámí příslušnému katastrálnímu úřadu každé prohlášení nemovitosti za kulturní památku, jakož i každé zrušení tohoto prohlášení, jde-li o věc, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí.2) 2) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 10. V § 7 odst. 5 se slovo „ústřední“ nahrazuje slovem „odborné“. 11. V § 8 odst. 2 se slova „orgánu kraje v přenesené působnosti a okresního úřadu“ nahrazují slovy „krajského úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 12. V § 10 odst. 1 větě první se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“, slovo „krajské“ se nahrazuje slovem „odborné“, text „(§ 33)“ se zrušuje a ve větě druhé se slovo „ústřední“ nahrazuje slovem „odborné“. 13. V § 10 odst. 2 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“ a slova „orgán kraje v přenesené působnosti“ se nahrazují slovy „krajský úřad“. 14. V § 11 odst. 2 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“ a slova „orgán kraje v přenesené působnosti“ se nahrazují slovy „krajský úřad“. 15. V § 11 odst. 3 se slova „okresním úřadem“ nahrazují slovy „obecním úřadem obce s rozšířenou působností“ a slova „orgánem kraje v přenesené působnosti“ se nahrazují slovy „krajským úřadem“. 16. V § 12 odst. 1 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 17. V § 12 odst. 2 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 18. V § 13 odstavec 1 zní: „(1) Vlastník kulturní památky je povinen v případě zamýšleného prodeje (úplatného převodu vlastnictví) kulturní památky, jde-li o movitou kulturní památku nebo jde-li o národní kulturní památku, ji přednostně nabídnout ministerstvu kultury ke koupi (úplatnému nabytí do státního vlastnictví), s výjimkou prodeje mezi osobami blízkými nebo spoluvlastníky.“. 19. V § 13 odst. 2 věta první zní: „Ministerstvo kultury může na základě nabídky vlastníka kulturní památky z mimořádně závažných kulturně společenských důvodů uplatnit právo státu na přednostní koupi (úplatné nabytí do státního vlastnictví) kulturní památky buď přímo nebo prostřednictvím organizací zřizovaných ministerstvem kultury, a to za cenu stanovenou podle zvláštních právních předpisů4), a nelze-li cenu takto určit, za cenu obvyklou odpovídající povaze věci.“ Ve větě druhé se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „ministerstvo kultury“. Poznámka pod čarou č. 4) zní: „4) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.“. Poznámka pod čarou č. 5) se zrušuje. 20. V § 13 odst. 3 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Ministerstvo kultury“ a slovo „povinen“ se nahrazuje slovem „povinno“. 21. V § 13 odst. 4 větě první se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „ministerstvo kultury“, slova „příslušný k uplatnění práva státu na přednostní koupi kulturní památky“ se zrušují a ve větě druhé se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Ministerstvo kultury“. 22. V § 14 odst. 1 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“ a slova „orgánu kraje v přenesené působnosti“ se nahrazují slovy „krajského úřadu“. 23. V § 14 odst. 2 se slova „okresního národního výboru“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 24. V § 14 odst. 4 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“ a slova „orgánu kraje v přenesené působnosti“ nahrazují slovy „krajského úřadu“. 25. V § 14 odst. 5 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“ a slova „orgánu kraje v přenesené působnosti“ nahrazují slovy „krajského úřadu“. 26. V § 14 odstavec 6 zní: „(6) Orgán státní památkové péče příslušný podle odstavců 1 a 2 vydá závazné stanovisko po předchozím písemném vyjádření odborné organizace státní památkové péče, se kterou projedná na její žádost před ukončením řízení návrh tohoto závazného stanoviska.“. 27. V § 14 odst. 7 větě první se slovo „příslušnou“ nahrazuje slovem „odbornou“, ve větě druhé se slovo „poskytují“ nahrazuje slovy „poskytuje odborná“, ve větě třetí se slovo „příslušná“ nahrazuje slovem „odborná“, slova „okresního úřadu, a“ se nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností,“ a slova „orgánu kraje v přenesené působnosti“ se nahrazují slovy „krajského úřadu“. 28. V § 14 odstavec 9 zní: „(9) Vlastník kulturní památky je povinen odevzdat odborné organizaci státní památkové péče na její žádost 1 vyhotovení dokumentace.“. 29. V § 15 odst. 1 větě první se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“ a ve větě druhé se slova „v národním“ nahrazují slovy „ve státním“ a slova „okresního úřadu“ se nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 30. V § 15 odst. 2 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „krajský úřad z vlastního podnětu nebo na návrh obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo na návrh ministerstva kultury“ a slova „, a Ministerstvo kultury, jde-li o“ se nahrazují slovem „nebo“. 31. V § 15 odst. 3 větě první se slovo „národním“ nahrazuje slovem „státním“, slova „okresního úřadu“ se nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“ a ve větě druhé se slova „orgánu kraje v přenesené působnosti“ nahrazují slovy „krajského úřadu“. 32. V § 15 odst. 4 větě první se slova „orgán obce v přenesené působnosti“ nahrazují slovem „obec“, slova „okresního úřadu“ se nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“, ve větě druhé se slova „, pokud není sám stavebním úřadem“ zrušují, slova „okresní úřad“ se nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“, slova „orgán kraje v přenesené působnosti“ se nahrazují slovy „krajský úřad“. 33. V § 16 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obec nebo kraj“ a za slova „na jeho žádost poskytnout“ se vkládají slova „ze svých rozpočtových prostředků“. 34. V § 16 odst. 2 se za slovo „poskytnout“ vkládají slova „ze státního rozpočtu“ a za slovo „kultury“ se doplňují slova „buď přímo, nebo prostřednictvím krajského úřadu, nebo prostřednictvím obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 35. V § 17 odst. 1 větě první se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“, slovo „krajské“ se nahrazuje slovem „odborné“ a ve větě druhé se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“ a slova „orgány státní správy“ se nahrazují slovy „správními úřady“. 36. V § 17 odst. 3 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“, slova „Ministerstva kultury“ se nahrazují slovy „krajského úřadu“ a slovo „ústřední“ se nahrazuje slovem „odborné“. 37. V § 17 odst. 4 se slova „v národním“ nahrazují slovy „ve státním“ a slova „okresní úřad“ se nahrazují slovy „obec s rozšířenou působností“. 38. V § 18 odst. 2 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „krajského úřadu“ a slovo „krajské“ se nahrazuje slovem „odborné“. 39. V § 18 odst. 3 se slovo „ústřední“ nahrazuje slovem „odbornou“. 40. V § 19 odst. 2 se za slovo „památky“ vkládají slova „nebo národní kulturní památky“, slovo „okresní“ se nahrazuje slovem „krajský“, slovo „krajské“ se nahrazuje slovem „odborné“ a slova „, a jde-li o národní kulturní památku, orgán kraje v přenesené působnosti po vyjádření ústřední organizace státní památkové péče“ se zrušují. 41. V § 21 odst. 3 se slovo „ústřední“ nahrazuje slovem „odborné“. 42. V § 22 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 43. V § 23 odst. 2 se slova „orgánu obce v přenesené působnosti“ nahrazují slovy „obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo“. 44. V § 23 odst. 4 větě první se slovo „okresní“ nahrazuje slovem „krajský“ a ve větě třetí se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 45. V § 23 odst. 5 větě první se slovo „okresní“ nahrazuje slovem „krajský“, za slovo „organizaci“ se vkládají slova „zřizovanou krajem“, ve větě druhé se slova „v národním“ nahrazují slovy „ve státním“, za slovo „užívá“ se vkládají slova „krajský úřad“, ve větě třetí se za slovo „nemovitý“ vkládá slovo „archeologický“, slova „v územních obvodech několika okresních úřadů“ se nahrazují slovy „na území několika krajů“, slova „tyto okresní úřady“ se nahrazují slovy „krajské úřady“ a za slovo „dohodě“ se doplňují slova „po předchozím projednání s ministerstvem kultury, a nedojde-li k dohodě, určí tuto organizaci ministerstvo kultury“. 46. V § 23 odst. 6 se slovo „národním“ nahrazuje slovem „státním“. 47. V § 24 odst. 3 se slovo „okresní“ nahrazuje slovem „krajský“. 48. V § 25 odst. 1 se za slovo „vykonávají“ vkládají slova „orgány státní památkové péče, jimiž jsou“ a slova „orgány kraje v přenesené působnosti, okresní úřady a orgány obcí v přenesené působnosti“ se nahrazují slovy „krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností“. 49. V § 25 odst. 2 se slovo „ústřední“ nahrazuje slovem „odborná“. 50. V § 25 odst. 3 se slovo „organizací“ nahrazuje slovy „odborné organizace“. 51. V § 26 odst. 2 písm. b) se slova „koordinuje sestavování jednotného programu“ nahrazují slovy „sestavuje, vyhlašuje a provádí programy“. 52. V § 26 odst. 2 písm. c) se slovo „řídí“ nahrazuje slovem „usměrňuje“ a slovo „usměrňuje“ se zrušuje. 53. V § 26 odst. 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) rozhoduje o zřízení, rozdělení, sloučení, splynutí a jiných změnách organizace na úseku státní památkové péče,“. Dosavadní písmena e) až j) se označují jako písmena f) až k). 54. V § 26 odst. 2 písmeno g) zní: „g) spolupracuje s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a vysokými školami při výchově pracovníků v oboru státní památkové péče, podílí se na jejich dalším vzdělávání a pro ocenění jejich práce, jedná-li se o mimořádné pracovní výsledky, uděluje cenu za památkovou péči,“. 55. V § 26 odst. 2 písm. i) se slovo „ústřední“ nahrazuje slovem „odborné“ a za slovo „péče“ se doplňují slova „která je státní příspěvkovou organizací s celostátní působností,“. 56. V § 26 odst. 2 se písmeno j) zrušuje. Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno j). 57. V § 27 odst. 3 se slova „obcemi, s kraji, s“ nahrazují slovy „orgány státní památkové péče a“ a slova „a s organizacemi“ se nahrazují slovy „, kontrolními orgány, kraji, obcemi a odbornou organizací“. 58. V § 27 odst. 4 se slova „důtky nebo“ zrušují. 59. V § 28 odst. 1 se slova „Orgán kraje v přenesené působnosti“ nahrazují slovy „Krajský úřad“. 60. V § 28 odst. 2 úvodní větě se slova „Orgán kraje v přenesené působnosti“ nahrazují slovy „Krajský úřad“. 61. V § 28 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) vykonává státní stavební dohled při obnově národních kulturních památek z hlediska státní památkové péče,“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 62. Nadpis § 29 zní: „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 63. V § 29 odstavec 1 zní: „(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vykonává a organizuje státní památkovou péči ve stanoveném správním obvodu v souladu s koncepcí rozvoje státní památkové péče v České republice.“. 64. V § 29 odst. 2 úvodní větě se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 65. V § 29 odst. 2 písm. a) se slovo „rozvoje“ nahrazuje slovem „podpory“ a za slovo „plánů“ se vkládají slova „a programů“. 66. V § 29 odst. 2 písm. c) se slovo „řídí“ nahrazuje slovem „usměrňuje“ a slova „v působnosti orgánu obce v přenesené působnosti“ se nahrazují slovem „obcemi“. 67. V § 29 odst. 2 písmeno e) zní: „e) koordinuje jednotné označování nemovitých kulturních památek tabulkou opatřenou nápisem „Kulturní památka“ a velkým státním znakem, popřípadě i značkami stanovenými mezinárodními smlouvami,“. 68. V § 29 odst. 3 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“ a slovo „krajské“ se nahrazuje slovem „odborné“. 69. V § 29 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Podrobnosti o způsobech zabezpečování předpokladů pro komplexní péči o kulturní památky obecními úřady obcí s rozšířenou působností stanoví ministerstvo kultury vyhláškou.“. 70. V § 30 odst. 1 větě první se slova „Orgán obce v přenesené působnosti“ nahrazují slovem „Obec“, ve větě druhé se slova „Orgán obce v přenesené působnosti“ nahrazují slovem „Obec“ a slovo „krajské“ se nahrazuje slovem „odborné“. 71. V § 30 odst. 2 se slova „Orgán obce v přenesené působnosti“ nahrazují slovem „Obec“ a slova „okresním úřadem“ se nahrazují slovy „obecním úřadem obce s rozšířenou působností“ a slovo „zařízení“ se nahrazuje slovy „organizační složku“. 72. V nadpisu § 31 se slovo „okresní“ zrušuje. 73. V § 31 odst. 1 se slova „Okresní úřady a orgán obce v přenesené působnosti“ nahrazují slovy „Rada kraje a rada obce s rozšířenou působností“. 74. V § 31 odst. 2 větě první se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“, slovo „krajské“ se nahrazuje slovem „odborné“, slovo „okresního“ se zrušuje, slovo „okresní“ se zrušuje, ve větě druhé se slova „Okresní konzervátor“ nahrazují slovem „Konzervátor“, slovo „okresní“ se zrušuje a slova „, je-li tato komise zřízena“ se nahrazují slovy „zřízené radou obce s rozšířenou působností“. 75. V § 31 odst. 3 se slovo „okresního“ zrušuje, slova „v okrese“ se zrušují, slova „okresnímu úřadu“ se nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“ a slova „okresnímu úřadu“ se nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 76. V § 31 odst. 4 se slovo „okresního“ zrušuje, slova „okresní úřad“ se nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“ a slovo „okresním“ se zrušuje. 77. V § 31 odst. 5 větě první se slovo „okresního“ zrušuje, slova „okresní úřad“ se nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“ a ve větě druhé se slovo „krajská“ nahrazuje slovem „odborná“. 78. V § 31 odst. 6 se slovo „okresních“ zrušuje. 79. Nadpis § 32 zní: „Odborná organizace státní památkové péče“. 80. V § 32 odst. 1 se slovo „Ústřední“ nahrazuje slovem „Odborná“. 81. V § 32 odst. 2 úvodní větě se slovo „Ústřední“ nahrazuje slovem „Odborná“. 82. V § 32 odst. 2 písm. c) se slovo „ústředního“ zrušuje a za slovo „péče“ se vkládají slova „a zabezpečuje průzkumy, výzkumy a dokumentaci kulturních památek, památkových rezervací a památkových zón“. 83. V § 32 odst. 2 písmeno f) zní: „f) zpracovává potřebné odborné podklady pro ostatní orgány státní památkové péče, metodicky usměrňuje činnost konzervátorů a zpravodajů a poskytuje bezplatnou odbornou pomoc vlastníkům kulturních památek při zajišťování péče o kulturní památky,“. 84. V § 32 odst. 2 písmeno h) zní: „h) sleduje kulturně výchovné využití kulturních památek a jejich propagaci a zabezpečuje kulturně výchovné využití a zpřístupnění kulturních památek, s nimiž hospodaří,“. 85. V § 32 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Odborná organizace státní památkové péče si pro zajištění činností pro výkon státní památkové péče vytváří se souhlasem ministerstva kultury a po projednání s krajem krajská, popřípadě i další územní odborná pracoviště (střediska).“. 86. § 33 se zrušuje. 87. V nadpisu § 34 se slovo „organizací“ nahrazuje slovy „odborné organizace“. 88. V § 34 odst. 1 úvodní větě se za slovo „nebo“ vkládá slovo „odborná“. 89. V nadpisu § 35 se slovo „organizacím“ nahrazuje slovy „právnickým osobám a fyzickým osobám při výkonu podnikání“. 90. V § 35 odst. 1 úvodní větě se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 91. V § 35 odst. 1 písm. b) se slova „, § 21 odst. 3, § 22 odst. 2“ zrušují. 92. V § 35 odst. 1 písm. e) se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“ a slovo „vyžádání“ se zrušuje. 93. V § 35 odst. 1 písm. f) se slova „nebo bez předchozího souhlasu okresního úřadu přemístí movitou kulturní památku z veřejně přístupného místa“ zrušují. 94. V § 35 odst. 1 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena g) a h). 95. V § 35 odst. 1 písm. h) se slovo „vyžádání“ zrušuje a slova „okresního úřadu“ se nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 96. V § 35 odst. 2 úvodní větě se slovo „Okresní“ nahrazuje slovem „Krajský“. 97. V § 35 odst. 2 písm. b) se slovo „vyžádání“ zrušuje. 98. V § 35 odst. 2 písm. d) se za slovo „památky“ vkládají slova „nebo bez předchozího souhlasu krajského úřadu trvale přemístí movitou kulturní památku z veřejně přístupného místa“. 99. V § 35 odst. 2 písm. e) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí: „f) nesplní oznamovací povinnost stanovenou v § 21 odst. 3 nebo § 22 odst. 2 tohoto zákona, g) provádí v rozporu s § 21 odst. 2 archeologický výzkum.“. 100. V § 37 odst. 2 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „orgán státní památkové péče, který je příslušný pokutu uložit“. 101. V § 37 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Pokutu vybírá a vymáhá orgán státní památkové péče, který ji uložil.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 102. V § 37 odstavec 4 zní: „(4) Pokuta uložená a vybraná obecním úřadem obce s rozšířenou působností je příjmem obce s rozšířenou působností. Pokuta uložená a vybraná krajským úřadem je příjmem kraje.“. 103. V § 38 se slovo „organizaci“ nahrazuje slovy „právnické osobě“ a slovo „organizace“ se nahrazuje slovy „právnické osoby“. 104. V § 39 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 105. V § 39 odst. 1 úvodní větě se slova „Důtku nebo“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností může uložit“ a slova „lze uložit“ se zrušují. 106. V § 39 odst. 1 písm. e) se slovo „vyžádání“ zrušuje a slova „okresního úřadu“ se nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 107. V § 39 odst. 1 písm. g) se slovo „vyžádání“ zrušuje a slova „okresního úřadu“ se nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 108. V § 39 odst. 2 úvodní větě se slovo „Pokutu“ nahrazuje slovy „Krajský úřad může uložit pokutu až“ a slova „lze uložit“ se zrušují. 109. V § 39 odst. 2 písm. b) se slovo „vyžádání“ zrušuje. 110. V § 39 odst. 2 písm. c) se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „krajského úřadu trvale“. 111. V § 39 odst. 2 písm. f) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) nesplní oznamovací povinnost stanovenou v § 22 odst. 2, § 23 odst. 2 tohoto zákona.“. 112. § 41 zní: „§ 41 (1) Pokutu vybírá a vymáhá orgán státní památkové péče, který ji uložil. (2) Pokuta uložená a vybraná obecním úřadem obce s rozšířenou působností je příjmem obce s rozšířenou působností. Pokuta uložená a vybraná krajským úřadem je příjmem kraje.“. 113. Za § 42 se vkládá nový § 42a, který zní: „§ 42a Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“. 114. V § 43 odst. 1 písm. a) se slovo „národním“ nahrazuje slovem „státním“. 115. V § 45 odst. 1 se za slova „§ 20 odst. 4“ vkládají slova „, § 29 odst. 4“. 116. V § 45 odst. 2 písm. a) se slova „Českou komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj“ nahrazují slovy „Ministerstvem pro místní rozvoj“. 117. V § 45 odst. 2 písm. c) se slova „Českou plánovací komisí a ministerstvem financí České republiky“ nahrazují slovy „Ministerstvem financí“. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ Změna zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích Čl. XXII Zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích, se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 písm. c) se slova „Státní vědecké“ nahrazují slovem „Vědecké“. 2. V § 3 odst. 1 písm. d) se za slovo „výtisk“ vkládají slova „Městské knihovně v Praze a“, slova „státní vědecké“ se nahrazují slovem „krajské“ a věta druhá se zrušuje. 3. V § 5 odst. 1 se slovo „Okresní“ nahrazuje slovem „Krajský“. 4. V § 5 odst. 2 se slovo „Okresní“ nahrazuje slovem „Krajský“. 5. V § 5 odst. 3 se slovo „Okresní“ nahrazuje slovem „Krajský“. 6. V § 5 odst. 4 se slovo „Okresní“ nahrazuje slovem „Krajský“. 7. V § 5 odst. 5 se slovo „okresního“ nahrazuje slovem „krajského“. 8. V § 5 odst. 6 se slovo „okresního“ nahrazuje slovem „krajského“. 9. V § 5 odst. 7 se slovo „okresní“ nahrazuje slovem „krajský“. 10. V § 5 odst. 8 se slovo „okresní“ nahrazuje slovem „krajský“. 11. V § 5 odstavec 10 zní: „(10) Pokuta uložená a vybraná krajským úřadem je příjmem kraje.“. 12. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který zní: „§ 5a Působnosti stanovené krajskému úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“. ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ Změna zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon) Čl. XXIII Zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), ve znění zákona č. 302/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odst. 1 písm. f) se slova „státní vědecké“ nahrazují slovem „krajské“ a slova „Státní technické knihovně v Praze“ se zrušují. 2. V § 9 odst. 1 písm. g) se slova „hlavního města Prahy“ nahrazují slovy „v Praze“. 3. V § 9 odst. 2 se slova „státní vědecké“ nahrazují slovem „krajské“. 4. V § 17 odst. 1 větě úvodní se slovo „Okresní“ nahrazuje slovem „Krajský“. 5. V § 17 odst. 2 se slovo „Okresní“ nahrazuje slovem „Krajský“. 6. V § 17 odst. 3 se slovo „okresní“ nahrazuje slovem „krajský“. 7. V § 17 odst. 4 se slovo „okresní“ nahrazuje slovem „krajský“ a věta druhá se zrušuje. 8. V § 17 odst. 5 se slovo „okresní“ nahrazuje slovem „krajský“. 9. V § 17 odstavec 7 zní: „(7) Pokuty uložené podle tohoto zákona krajskými úřady jsou příjmem krajů.“. 10. Za § 18 se vkládá nový § 18a, který zní: „§ 18a Působnosti stanovené krajskému úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“. ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ Změna zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. XXVIII Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 2 se slovo „obce“ nahrazuje slovy „obecní úřady“. 2. V § 6 odst. 1 větě první se slova „okresních úřadů“ nahrazují slovem „okresů“. 3. V § 8 odst. 2 písm. c) se slova „okresního úřadu nebo hlavního města Prahy“ nahrazují slovy „obecního úřadu“. 4. V § 8 odst. 7 větě první se slova „územním obvodu“ nahrazují slovy „správním obvodu“ a ve větě druhé se slovo „obvodu“ nahrazuje slovy „správním obvodu“. 5. V § 10 odst. 1 se slova „Obec rozhoduje v přenesené působnosti“ nahrazují slovy „Obecní úřad rozhoduje“. 6. V § 10 odst. 2 se slovo „Obec“ nahrazuje slovy „Obecní úřad“ a slovo „obec“ se nahrazuje slovy „obecní úřad“. 7. V § 16 odst. 1 věty druhá a třetí znějí: „Obdobnou povinnost mají tato zařízení vůči obecním úřadům obcí s rozšířenou působností v souvislosti s poskytováním dávek státní sociální podpory a vůči obecním úřadům a obcím v souvislosti s poskytováním dávek a služeb sociální péče. Uvedenou povinnost mají tato zařízení i vůči orgánům krajů v souvislosti s řízením o opravných prostředcích a s prošetřováním stížností.“. 8. V § 118 odst. 1 písm. a) se slovo „obce“ nahrazuje slovy „obecního úřadu“. 9. V § 118 odst. 3 větě první se slovo „Obec“ nahrazuje slovy „Obecní úřad“. 10. Za § 123d se vkládá nový § 123e, který zní: „§ 123e Působnost stanovená obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.“. ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře Čl. XXIX Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 7 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 2. V § 19 odst. 2 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 3. V § 20 odst. 2 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 4. V § 24 odst. 3 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 5. V § 30 odst. 4 písm. b) se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 6. V § 30 odst. 8 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 7. V § 30 odst. 10 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 8. V § 50 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 9. V § 57 odst. 1 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 10. V § 58 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 11. V § 58 odst. 2 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“, slova „Okresní úřad“ se nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“ a slova „okresnímu úřadu“ se nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 12. V § 58 odst. 2 větě třetí se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 13. V § 58 odst. 3 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 14. V § 59 odst. 2 a 5 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 15. V § 61 odst. 1 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 16. V § 61 odst. 2 se slova „okresním úřadem“ nahrazují slovy „obecním úřadem obce s rozšířenou působností“. 17. V § 61 odst. 2 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 18. V § 61 odst. 3 písm. b) se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 19. V § 61 odst. 4 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 20. V § 61 odst. 5 se slova „okresním úřadem“ nahrazují slovy „obecním úřadem obce s rozšířenou působností“. 21. V § 61 odst. 6 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 22. V § 62 odst. 6 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 23. V § 63 odst. 1 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 24. V § 63 odst. 1 se slova „okresním úřadem“ nahrazují slovy „obecním úřadem obce s rozšířenou působností“. 25. V § 63 odst. 2 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 26. V § 63 odst. 2 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 27. V § 63 odst. 3 se slova „okresním úřadům“ nahrazují slovy „obecním úřadům obcí s rozšířenou působností“. 28. V § 63 odst. 3 se slova „Okresní úřady“ nahrazují slovy „Obecní úřady obcí s rozšířenou působností“. 29. V § 63 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Ministerstvo práce a sociálních věcí zajišťuje pro provádění zákona na vlastní náklady aplikační program automatizovaného zpracování údajů, potřebný pro rozhodování o dávkách, jejich výplatu a jejich kontrolu a poskytuje tento aplikační program obecním úřadům obcí s rozšířenou působností a krajským úřadům. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady jsou povinny při řízení o dávkách, při jejich výplatě a kontrole tyto aplikační programy používat.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 30. V § 63 odst. 5 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 31. V § 63 odst. 6 se slova „v odstavci 4“ nahrazují slovy „v odstavci 5“. 32. V § 63a odst. 1 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 33. V § 63a odst. 2 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 34. V § 64 odst. 1 se slova „krajského úřadu a okresního úřadu“ nahrazují slovy „kraje zařazení do krajského úřadu a obce s rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu“. 35. V § 64 odst. 3 písm. a) v první části věty se slovo „obcím“ nahrazuje slovy „obecním úřadům“ a slova „obcím, okresním úřadům“ nahrazují slovy „obecním úřadům“. 36. V § 64 odst. 4 v návětí se slova „Okresní úřady“ nahrazují slovy „Obecní úřady obcí s rozšířenou působností“. 37. V § 64 odst. 4 písm. a) se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 38. V § 64 odst. 5 se slova „Okresní úřady“ nahrazují slovy „Obecní úřady obcí s rozšířenou působností“. 39. V § 64 odst. 6 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 40. V § 64 odst. 7 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 41. V § 65 odst. 1, 4 a 5 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 42. V § 65 odst. 6 se slova „okresním úřadem“ nahrazují slovy „obecním úřadem obce s rozšířenou působností“. 43. V § 65 odst. 6 větě druhé se slova „státního rozpočtu České republiky“ nahrazují slovy „obce, která pokutu uložila“. 44. V § 66 odst. 1 se slova „okresní úřady“ nahrazují slovy „obecní úřady obcí s rozšířenou působností“. 45. V § 66 odst. 2 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 46. V § 67 odst. 1 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 47. V § 67 odst. 2 se slova „z podnětu okresního úřadu“ nahrazují slovy „z moci úřední obecním úřadem obce s rozšířenou působností“. 48. V § 67 odst. 3 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 49. V § 68 odst. 5 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 50. V § 69 odst. 1 písm. e) se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 51. V § 70 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 52. V § 70 odst. 3 větě první se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 53. V § 70 odst. 3 větě druhé se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 54. V § 71 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 55. V § 72 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 56. Za § 73a se vkládá nový § 73b, který zní: „§ 73b Působnost stanovená krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.“. 57. Za část pátou se vkládá nová část šestá, která včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 30a) zní: „ČÁST ŠESTÁ PROVÁDĚNÍ STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY V OBDOBÍ OD 1. LEDNA 2003 DO 31. BŘEZNA 2004 § 79a (1) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností zajišťují provádění státní sociální podpory podle tohoto zákona od 1. dubna 2004, s výjimkou orgánů hlavního města Prahy, které tuto působnost vykonávají od 1. ledna 2003. (2) Provádění státní sociální podpory podle tohoto zákona zajišťují v období od 1. ledna 2003 do 31. března 2004 obecní úřady těchto obcí: Benešov, Beroun, Blansko, Blovice, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Brno, Bruntál, Břeclav, Černošice, Česká Lípa, České Budějovice, Český Krumlov, Děčín, Domažlice, Frýdek-Místek, Havlíčkův Brod, Hodonín, Hradec Králové, Cheb, Chomutov, Chrudim, Jablonec nad Nisou, Jeseník, Jičín, Jihlava, Jindřichův Hradec, Karlovy Vary, Karviná, Kladno, Klatovy, Kolín, Kroměříž, Kutná Hora, Liberec, Litoměřice, Louny, Mělník, Mladá Boleslav, Most, Náchod, Nový Jičín, Nymburk, Nýřany, Olomouc, Opava, Ostrava, Pardubice, Pelhřimov, Písek, Plzeň, Prachatice, Prostějov, Přerov, Příbram, Rakovník, Rokycany, Rychnov nad Kněžnou, Semily, Sokolov, Strakonice, Svitavy, Šlapanice, Šumperk, Tábor, Tachov, Teplice, Trutnov, Třebíč, Uherské Hradiště, Ústí nad Labem, Ústí nad Orlicí, Vsetín, Vyškov, Zlín, Znojmo, Žďár nad Sázavou. (3) Správní obvody obcí uvedených v odstavci 2 jsou pro účely výkonu státní správy na úseku státní sociální podpory shodné se správními obvody okresních úřadů podle předpisů platných ke dni 31. prosince 2002, které měly sídlo v těchto obcích k tomuto dni. Obce Černošice a Brandýs nad Labem-Stará Boleslav zřídí pracoviště obecního úřadu v hlavním městě Praze; správní obvod obce Černošice se shoduje se správním obvodem okresního úřadu Praha-západ a správní obvod obce Brandýs nad Labem-Stará Boleslav se shoduje se správním obvodem okresního úřadu Praha-východ podle předpisů platných ke dni 31. prosince 2002. Obce Nýřany a Blovice zřídí pracoviště obecního úřadu v Plzni; správní obvod obce Nýřany se shoduje se správním obvodem okresního úřadu Plzeň-sever a správní obvod obce Blovice se shoduje se správním obvodem okresního úřadu Plzeň-jih podle předpisů platných ke dni 31. prosince 2002. Obec Šlapanice zřídí pracoviště obecního úřadu v Brně; správní obvod obce Šlapanice se shoduje se správním obvodem okresního úřadu Brno-venkov podle předpisů platných ke dni 31. prosince 2002. (4) Oprávnění, působnost a povinnosti náležející podle tohoto zákona obecním úřadům obcí s rozšířenou působností přísluší v období od 1. ledna 2003 do 31. března 2004 obecním úřadům uvedeným v odstavci 2. (5) Práva a povinnosti žadatelů o dávky státní sociální podpory, oprávněných osob, příjemců dávek státní sociální podpory a společně posuzovaných osob, které přísluší podle tohoto zákona vůči obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, přísluší v období od 1. ledna 2003 do 31. března 2004 vůči obecním úřadům uvedeným v odstavci 2. (6) Povinnosti státních orgánů, dalších právnických osob a fyzických osob vůči obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle § 63 přísluší v období od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2004 vůči obecním úřadům uvedeným v odstavci 2. (7) Oprávnění náležející podle tohoto zákona krajskému úřadu a Ministerstvu práce a sociálních věcí zůstávají v období od 1. ledna 2003 do 31. března 2004 nedotčena. (8) Působnost stanovená obecním úřadům uvedeným v odstavci 2 pro období od 1. ledna 2003 do 31. března 2004 je výkonem přenesené působnosti. (9) Nestanoví-li se v odstavcích 2 a 3 jinak, platí pro výkon přenesené působnosti obecné předpisy upravující obecní zřízení.30a) § 79b (1) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců obcí uvedených v § 79a odst. 2 zařazených k výkonu práce na úseku státní sociální podpory přecházejí od 1. dubna 2004 na obce s rozšířenou působností, pokud činnost těchto zaměstnanců přechází do působnosti těchto obcí. (2) Obec uvedená v § 79a odst. 2 se dohodne se zaměstnancem a obcemi s rozšířenou působností, na kterou z těchto obcí jeho práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů přejdou. Obec uvedená v § 79 odst. 2 na základě uvedené dohody provede delimitaci příslušných zaměstnanců této obce na určenou obec s rozšířenou působností. (3) Movité věci ve vlastnictví obce uvedené v § 79a odst. 2, které jsou potřebné k výkonu činností přecházejících od 1. dubna 2004 do působnosti obcí s rozšířenou působností, přecházejí dnem 1. dubna 2004 do vlastnictví té obce, na kterou přecházejí práva a povinnosti zaměstnanců podle odstavce 1. (4) Správní řízení zahájená obecním úřadem obcí uvedených v § 79a odst. 2 přede dnem 1. dubna 2004, která před tímto dnem nebyla pravomocně ukončena, dokončí obecní úřady obcí s rozšířenou působností. (5) Výkony rozhodnutí zahájené obecními úřady obcí uvedených v § 79a odst. 2 a výkony rozhodnutí, které bude možné zahájit až po 1. dubnu 2004, provedou obecní úřady obcí s rozšířenou působností. (6) Pro provedení spisové rozluky v souvislosti s převedením činností v oblasti státní sociální podpory od 1. dubna 2004 na obecní úřady obcí s rozšířenou působností se použijí přiměřeně předpisy pro provádění spisové rozluky v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. 30a) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní část šestá se označuje jako část sedmá. ČÁST TŘICÁTÁ Změna zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí Čl. XXX Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/2001 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odstavec 1 zní: „(1) Sociálně-právní ochranu zajišťují orgány sociálně-právní ochrany, jimiž jsou a) krajské úřady, b) obecní úřady obcí s rozšířenou působností, c) obecní úřady, d) ministerstvo, e) Úřad.“. 2. V § 10 odst. 1 se slova „Obec je povinna“ nahrazují slovy „Obecní úřad je povinen“. 3. V § 10 odst. 1 písm. g) se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 4. V § 10 odst. 3 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 5. V § 10 odst. 4 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 6. V § 10 odst. 5 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 7. V § 11 odst. 1 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 8. V § 12 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“ a slova „okresní úřad“ se nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 9. V § 13 odst. 1 se slovo „Obec“ nahrazuje slovy „Obecní úřad“, slovo „obec“ se nahrazuje slovy „obecní úřad“ a slova „okresnímu úřadu“ se nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 10. V § 13 odst. 2 se slovo „Obec“ nahrazuje slovy „Obecní úřad“ a slova „okresní úřad“ se nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 11. V § 14 odst. 1 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 12. V § 14 odst. 2 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 13. V § 14 odst. 3 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 14. V § 15 odst. 1 poslední větě se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 15. V § 15 odst. 2 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 16. V § 16 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 17. V § 17 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 18. V § 18 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 19. V § 19 odst. 1 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 20. V § 19 odst. 3 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 21. V § 19 odst. 4 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností““. 22. V § 19 odst. 5 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“, slova „zaměstnanci okresního úřadu“ se nahrazují slovy „zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu“ a slova „okresním úřadem“ se nahrazují slovy „obecním úřadem obce s rozšířenou působností“. 23. V § 20 odst. 1 poslední větě se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 24. V nadpisu § 21 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 25. V § 21 odst. 1 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“ a slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 26. V § 21 odst. 2 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 27. V § 21 odst. 3 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 28. V § 21 odst. 3 písm. c) se slova „okresním úřadem“ nahrazují slovy „obecním úřadem obce s rozšířenou působností“. 29. V § 21 odst. 3 písm. i) se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 30. V § 21 odst. 4 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 31. V § 21 odst. 5 se slova „okresní úřad, u něhož“ nahrazují slovy „obec, u níž“. 32. V § 22 odst. 5 písm. b) se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 33. V § 22 odst. 6 písm. a) se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 34. V § 22 odst. 6 písm. b) se slova „okresní úřad, u něhož“ nahrazují slovy „obec, u níž“. 35. V § 22 odst. 8 písm. a) se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 36. V § 24b odst. 1 písm. c) se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 37. V § 24c odst. 3 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“ a slova „okresní úřad, u něhož“ se nahrazují slovy „obec, u níž“. 38. V § 24c odst. 4 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 39. V § 24d odst. 3 písm. a) se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 40. V § 24d odst. 3 písm. d) se slova „okresní úřad, u něhož“ nahrazují slovy „obec, u níž“. 41. V § 27 odst. 3 se slova „okresními úřady“ nahrazují slovy „obecními úřady obcí s rozšířenou působností“. 42. V § 28 odst. 1 větě první se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 43. V § 28 odst. 1 větě druhé se slova „okresní úřad“ nahrazují slovem „obec“. 44. V § 28 odst. 2 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 45. V § 29 odst. 1 větách první a druhé se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 46. V § 29 odst. 2 se slova „Zaměstnanec okresního úřadu“ nahrazují slovy „Zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu“ a slova „okresním úřadem“ se nahrazují slovy „obecním úřadem obce s rozšířenou působností“. 47. V § 29 odst. 3 se slova „Zaměstnanec okresního úřadu“ nahrazují slovy „Zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu“. 48. V § 29 odst. 4 se slova „zaměstnanec okresního úřadu“ nahrazují slovy „zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu“ a slova „okresnímu úřadu“ se nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 49. V § 29 odst. 5 se slova „Okresní úřad, jehož zaměstnanec oznámil porušení povinnosti ústavním zařízením, sleduje“ nahrazují slovy „Jestliže zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu oznámil porušení povinnosti ústavním zařízením, sleduje příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 50. V § 29 odst. 6 písm. a) a b) se slova „zaměstnanci okresního úřadu“ nahrazují slovy „zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu“. 51. V § 29 odst. 6 písm. c) až g) se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 52. V § 30 odst. 1 větě druhé se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 53. V § 30 odst. 2 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“ a slova „okresního úřadu“ se nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 54. V § 32 odst. 2 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 55. V § 32 odst. 3 se slova „Zaměstnanci okresního úřadu“ nahrazují slovy „Zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu“. 56. V § 33 odst. 1 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 57. V § 33 odst. 2 větě první se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“ a ve větě druhé se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 58. V § 34 odst. 1 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 59. V § 34 odst. 2 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 60. V § 34 odst. 3 se slova „Zaměstnanec okresního úřadu“ nahrazují slovy „Zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu“. 61. V § 34 odst. 4 větě první se slova „zaměstnanci okresního úřadu“ nahrazují slovy „zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazeného do obecního úřadu“ a ve větě druhé se slova „zaměstnance okresního úřadu“ nahrazují slovy „zaměstnance obce s rozšířenou působností zařazeného do obecního úřadu“. 62. V § 36 odst. 1 písm. a) se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 63. V § 36 odst. 2 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 64. V § 36 odst. 3 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 65. V § 36 odst. 4 písm. c) se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 66. V § 36 odst. 5 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 67. V § 37 odst. 1 se slova „Obec je povinna“ nahrazují slovy „Obecní úřad je povinen“. 68. V § 37 odst. 2 větách první a druhé se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 69. V § 37 odst. 3 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 70. V § 38 odst. 1 se slova „Přednosta okresního úřadu zřizuje, jako zvláštní orgán38)“ nahrazují slovy „Starosta obce s rozšířenou působností zřizuje jako zvláštní orgán obce38)“. 71. Poznámka pod čarou č. 38) zní: „38) § 106 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.“. 72. V § 38 odst. 2 písm. b) se slovo „okresu“ nahrazuje slovy „správního obvodu obce s rozšířenou působností“. 73. V § 38 odst. 3 větě první se slova „Přednosta okresního úřadu“ nahrazují slovy „Starosta obce s rozšířenou působností“ a ve větě druhé se slova „zaměstnanec okresního úřadu“ nahrazují slovy „zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu“. 74. V § 38 odst. 7 poslední větě se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 75. V § 39 odst. 1 se slova „Okresní úřady“ nahrazují slovy „Obce a kraje“. 76. V § 39 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1. 77. V § 47 odst. 2 písm. a) se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 78. V § 47 odst. 3 písm. a) se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 79. V § 48 odst. 2 písm. e) se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 80. V § 48 odst. 2 písm. f) a g) se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 81. V § 49 odst. 1 větě druhé se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 82. V § 51 odst. 3 se slovo „Obec“ nahrazuje slovy „Obecní úřad“. 83. V § 51 odst. 3 písm. b) a c) se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 84. V § 51 odst. 4 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 85. V § 52 odst. 1, 2 a 3 se za slovo „ochrany“ vkládají slova „a zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu“. 86. V § 53 odst. 2 písm. c) se za slovo „ochrany“ vkládají slova „a zaměstnance obce s rozšířenou působností zařazeného do obecního úřadu“. 87. V § 54 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 88. V § 55 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 89. V § 55 odst. 4 větě první se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 90. V § 55 odst. 5 větě první se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 91. V § 55 odst. 5 větě druhé se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 92. V § 56 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 93. V § 57 odst. 1 větě první se za slovo „ochrany“ vkládají slova „, zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu“ a ve větě druhé se za slovo „ochrany“ vkládají slova „a zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu“. 94. Za § 58 se vkládá nový § 58a, který zní: „§ 58a Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“. 95. V § 59 odst. 7 věta druhá zní: „Výnosy z pokut uložených obecním úřadem obce s rozšířenou působností jsou příjmem obce s rozšířenou působností, výnosy z pokut uložených krajským úřadem jsou příjmem rozpočtu kraje, výnosy z pokut uložených dalšími orgány sociálně-právní ochrany jsou příjmem státního rozpočtu České republiky.“. 96. V § 61 odst. 1 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 97. V § 61 odst. 3 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 98. V § 61 odst. 4 se slovo „obce“ nahrazuje slovy „obecního úřadu“. 99. V § 62 odst. 1 a 2 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 100. V § 62 odst. 3 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů Čl. XXXIV Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 27 odst. 6 větě první se slova „okresní úřad (v hlavním městě Praze obvodní úřad)“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností (v hlavním městě Praze Magistrát hlavního města Prahy)“. 2. V § 47 odst. 1 se slova „okresní úřad, v hlavním městě Praze, Magistrát hlavního města Prahy, ve městě Brně, Ostravě a Plzni magistrát (dále jen „okresní úřad“)“ nahrazují slovy „krajský úřad, v hlavním městě Praze, Magistrát hlavního města Prahy (dále jen „krajský úřad“) a slova „okresního úřadu“ se nahrazují slovy „krajského úřadu“. 3. V § 48 odst. 1 písm. a) se slova „okresního úřadu“ a „okresním úřadem“ nahrazují slovy „krajského úřadu“ a „krajským úřadem“. 4. V § 49 odst. 1 se slova „okresního úřadu“ a „okresní úřad“ nahrazují slovy „krajského úřadu“ a „krajský úřad“. 5. Za § 55a se vkládá nový § 55b, který zní: „§ 55b Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“. ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ Změna zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů Čl. XXXV Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 57/2001 Sb., zákona č. 185/2001 Sb. a zákona č. 407/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 13 odst. 2 se slovo „okresu“ nahrazuje slovem „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 2. V § 13 odst. 3 větě první se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 3. V § 13 odst. 4 se slova „okresní úřady“ nahrazují slovy „obecní úřady obcí s rozšířenou působností“. 4. V § 13 odst. 5 se slova „okresní úřady“ nahrazují slovy „obecní úřady obcí s rozšířenou působností“. 5. V § 13 odst. 6 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 6. V § 13 odst. 7 se slova „okresnímu úřadu“ a „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“ a „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 7. V § 13 odst. 8 se slova „okresním úřadem“ a „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecním úřadem obce s rozšířenou působností“ a „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 8. V § 14 odst. 3 se slovo „okresního“ nahrazuje slovem „krajského“. 9. V § 27 se slova „okresnímu úřadu do konce února“ nahrazují slovy „krajskému úřadu do konce února běžného roku“. 10. V § 34 odst. 1 se slova „okresních úřadů“ nahrazují slovy „krajů zařazení do krajského úřadu“. 11. V § 37 odstavec 2 zní: „(2) Pokuty uložené a vybrané podle tohoto zákona Ministerstvem zdravotnictví jsou příjmem státního rozpočtu a pokuty uložené a vybrané podle tohoto zákona krajským úřadem jsou příjmem kraje.“. 12. V § 39 odst. 1 se slovo „okresní“ nahrazuje slovem „krajský“. 13. V § 43 odst. 2 se slovo „Okresní“ nahrazuje slovem „Krajské“. 14. Za § 44 se vkládá nový § 44a, který zní: „§ 44a Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“. ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů Čl. XXXVI Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., se mění takto: 1. V hlavě III díle 1 se v nadpise slova „léčebně preventivní péče“ zrušují. 2. V § 45 odst. 1 se slova „léčebně preventivní péče“ zrušují. 3. V § 47 odstavec 1 zní: „(1) K pravidelnému, zvláštnímu a mimořádnému očkování může zdravotnické zařízení použít jen očkovací látky, které zajistí Ministerstvo zdravotnictví. To neplatí, a) jde-li o očkovací látku proti tuberkulóze a tuberkulín, nebo b) požádá-li fyzická osoba o provedení tohoto očkování jinou očkovací látkou, než zajistilo Ministerstvo zdravotnictví. Při každém očkování musí zdravotnické zařízení dodržet návod k použití a postup stanovený výrobcem.“. 4. V § 47 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) V případě podle odstavce 1 písm. b) zajistí očkovací látku na pravidelné, zvláštní nebo mimořádné očkování zdravotnické zařízení, které očkování provádí. Tato očkovací látka musí být jako léčivý přípravek registrována a zdravotnické zařízení ji musí použít v souladu s podmínkami registrace.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 5. V § 47 odst. 4 se slova „a zařízení ochrany veřejného zdraví“ zrušují. 6. V § 47 odst. 4 se poslední věta zrušuje. 7. § 49 zní: „§ 49 Očkovací látky na pravidelné, zvláštní a mimořádné [§ 69 odst. 1 písm. g)] očkování, které zajistí Ministerstvo zdravotnictví s výjimkou těch, která jsou hrazena z veřejného zdravotního pojištění, jsou hrazena ze státního rozpočtu. Očkovací látky na pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování, která jsou prováděna podle § 47 odst. 1 písm. b), jakož i ostatní očkování se provádějí za cenu sjednanou s osobou, která si jejich provedení objednala, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak.“. 8. V § 51 písm. c) se slovo „zařízení“ nahrazuje slovem „orgánu“. 9. V § 62 odst. 2 se slova „nadřízený orgán ochrany veřejného zdraví“ nahrazují slovy „ředitel příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví“. 10. V § 72 odst. 1 se slova „a zařízení ochrany veřejného zdraví“ a slova „nebo zařízení ochrany veřejného zdraví“ zrušují. 11. V § 72 odst. 1 a 2 se slova „a zařízení ochrany veřejného zdraví“ zrušují. 12. V § 73 odst. 1 se slova „, jakož i zařízení ochrany veřejného zdraví“ zrušují. 13. V § 73 odst. 2 se slova „nebo zařízení ochrany veřejného zdraví“ zrušují. 14. V § 74 odst. 1 se slova „a zařízení ochrany veřejného zdraví“ zrušují. 15. V § 74 odst. 3 se slova „nebo zařízení ochrany veřejného zdraví“ zrušují. 16. V § 74 odst. 4 se slova „nebo zařízení ochrany veřejného zdraví“ zrušují. 17. V § 75 se slova „a zařízení ochrany veřejného zdraví, která mají“ nahrazují slovy „které má“. 18. V hlavě V díle 1 se v nadpise slova „a zaměstnanců zařízení ochrany veřejného zdraví“ zrušují a na konci se doplňují slova „, zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav“. 19. V § 78 písm. b) se slova „krajští hygienici“ nahrazují slovy „krajské hygienické stanice“. 20. V § 78 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c). 21. V § 79 odst. 2 se slova „b) až d)“ nahrazují slovy „b) a c)“. 22. V § 80 odst. 1 písm. a) se za slovo „řídí“ vkládají slova „a kontroluje“ a na konci se doplňují slova „a odpovídá za tvorbu a uskutečňování národní politiky na úseku ochrany veřejného zdraví“. 23. V § 80 odst. 1 písm. b) se slova „krajské hygieniky“ nahrazují slovy „krajské hygienické stanice“. 24. V § 80 odst. 1 písm. c) se slova „krajských hygieniků“ nahrazují slovy „krajských hygienických stanic“. 25. V § 80 odst. 1 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až m) se označují jako písmena d) až l). 26. V § 80 odst. 1 písm. i) se slova „příslušného okresního nebo krajského hygienika“ nahrazují slovy „krajské hygienické stanice“. 27. V § 80 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena m) a n), která znějí: „m) přezkoumává kontrolní plány sestavené krajskými hygienickými stanicemi, které určují prioritu činnosti na úseku státního zdravotního dozoru, n) koordinuje činnost a spolupráci s jinými státními a nestátními orgány a organizacemi, včetně registrovaných občanských sdružení, jakož i se sociálními partnery v oblastech souvisejících s výkonem státní správy na úseku ochrany veřejného zdraví.“. 28. V § 80 odst. 2 se slova „b) až d)“ nahrazují slovy „b) a c)“. 29. V § 80 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) K zabezpečení opatření proti infekčním onemocněním Ministerstvo zdravotnictví zajišťuje pro zdravotnická zařízení očkovací látky na pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování, s výjimkou očkovacích látek proti TBC a Tuberculinu a jejich distribuci.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 30. § 81 se zrušuje. 31. Nadpis § 82 zní: „Krajské hygienické stanice“. 32. V § 82 odstavec 1 zní: „(1) Zřizují se krajské hygienické stanice, jejichž správní obvody a sídla stanoví příloha č. 2 k tomuto zákonu. Krajské hygienické stanice mají územní pracoviště v místech stanovených v příloze č. 3 k tomuto zákonu. Krajské hygienické stanice jsou správními úřady. Krajská hygienická stanice, která působí ve správním obvodu hlavního města Prahy, se označuje jako Hygienická stanice hlavního města Prahy. V čele krajské hygienické stanice je ředitel, kterého jmenuje a odvolává na návrh hlavního hygienika České republiky ministr zdravotnictví.“. 33. V § 82 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4. 34. V § 82 odst. 2 se slova „Okresnímu hygienikovi“ nahrazují slovy „Krajské hygienické stanici“. 35. V § 82 odst. 2 písm. a) se slova „příslušný krajský hygienik nebo“ nahrazují slovem „příslušné“. 36. V § 82 odst. 2 písm. b) se za slovo „ochraně“ vkládají slova „veřejného zdraví včetně ochrany“, v části věty za středníkem se slova „tento dozor“ nahrazují slovy „státní zdravotní dozor nad ochranou zdraví při práci“. 37. V § 82 odst. 2 písm. l) se slova „příslušný krajský hygienik nebo“ nahrazují slovem „příslušné“. 38. V § 82 odst. 2 písm. p) se slovo „celostátním“ zrušuje, slovo „uskutečňovat“ se nahrazuje slovy „kontrolovat a řídit“ a slova „; sledovat ukazatele zdravotního stavu obyvatelstva svého území, poskytovat poradenské služby ke zdravému způsobu života; provádět výchovu k podpoře a ochraně veřejného zdraví" se zrušují. 39. V § 82 odst. 3 se slova „Okresní hygienik je povinen“ nahrazují slovy „Krajská hygienická stanice je povinna“ a slova „příslušného krajského hygienika a“ se zrušují. 40. V § 82 se odstavec 4 zrušuje. 41. Nad § 83a se vkládá nadpis, který zní: „Autorizace“. 42. V § 84 odst. 1 písm. k) se slova „nebo krajským hygienikem“ zrušují. 43. V § 84 odst. 3 se slova „nadřízený orgán ochrany veřejného zdraví“ nahrazují slovy „ředitel příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví“. 44. V § 84 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Státní zdravotní dozor vykonávají krajské hygienické stanice podle kontrolních plánů, které určují priority činnosti na tomto úseku ochrany veřejného zdraví.“. 45. V § 85 odst. 1 větě první se středník nahrazuje tečkou a část druhé věty za středníkem se zrušuje; slova „krajského hygienika“ ve větě první se nahrazují slovy „krajské hygienické stanice“. 46. V § 85 odst. 1 se slova „Nařízením okresního úřadu“ nahrazují slovy „Právním předpisem krajské hygienické stanice“. 47. V § 85 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Krajská hygienická stanice informuje o záměru vydat právní předpis podle odstavce 1 Ministerstvo zdravotnictví. (3) Právní předpisy podle odstavce 1 se označují názvem nařízení krajské hygienické stanice. Nařízení krajské hygienické stanice musí být vyhlášeno. Vyhlášení se provede tak, že se nařízení vyvěsí na úřední desce krajské hygienické stanice na dobu nejméně 15 dnů. Dnem vyhlášení je první den jeho vyvěšení na úřední desce krajské hygienické stanice. Tento způsob vyhlášení je podmínkou platnosti nařízení krajské hygienické stanice. Nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, pokud v něm není stanoveno jinak.“. 48. V § 85 odst. 4 se slova „krajského hygienika“ nahrazují slovy „krajské hygienické stanice“ a slova „okresní úřady, magistráty měst Ostrava, Brno, Plzeň, Magistrát hlavního města Prahy a další“ se zrušují. 49. Nadpis oddílu 3 zní: „Zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav“. 50. § 86 zní: „§ 86 (1) K vyšetřování a měření složek životních a pracovních podmínek, výrobků, k vyšetřování biologického materiálu a k provádění biologických expozičních testů pro účely výkonu státního zdravotního dozoru a dále ke sledování ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva, monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek, přípravě podkladů pro hodnocení a řízení zdravotních rizik a pro činnost orgánu ochrany veřejného zdraví jako složky integrovaného záchranného systému, k podílení se na provádění místních programů ochrany a podpory zdraví, jakož i k výchově k podpoře a ochraně veřejného zdraví a k poskytování poradenských služeb a dalších služeb na úseku ochrany veřejného zdraví se zřizují zdravotní ústavy se sídlem v Praze, Kolíně, Českých Budějovicích, Plzni, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Liberci, Hradci Králové, Pardubicích, Jihlavě, Brně, Olomouci, Ostravě a ve Zlíně. Zdravotní ústavy jsou příspěvkovými organizacemi; funkcí jejich zřizovatele plní Ministerstvo zdravotnictví. (2) K přípravě podkladů pro národní zdravotní politiku, pro ochranu a podporu zdraví, k zajištění metodické a referenční činnosti na úseku ochrany veřejného zdraví, k monitorování a výzkumu vztahů životních podmínek a zdraví, k mezinárodní spolupráci, ke kontrole kvality poskytovaných služeb v ochraně veřejného zdraví, k postgraduální výchově v lékařských oborech ochrany a podpory zdraví a pro zdravotní výchovu obyvatelstva se zřizuje Státní zdravotní ústav se sídlem v Praze. Státní zdravotní ústav je příspěvkovou organizací; funkci jejího zřizovatele plní Ministerstvo zdravotnictví. (3) Zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav jsou zdravotnickými zařízeními. Zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav jsou oprávněny zpracovávat za účelem přípravy podkladu pro tvorbu státní zdravotní politiky a sledování dlouhodobých trendů výskytu infekčních a jiných hromadně se vyskytujících onemocnění údaje o zdraví fyzických osob v souvislosti s předcházením vzniku a šíření infekčních onemocnění, ohrožení nemocí z povolání a jiných poškození zdraví z práce, o expozici fyzických osob škodlivinám v pracovním a životním prostředí a o epidemiologii drogových závislostí a předávat je orgánům ochrany veřejného zdraví. (4) Statutárním orgánem zdravotních ústavů a Státního zdravotního ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává na návrh hlavního hygienika České republiky ministr zdravotnictví. Další úkoly zdravotních ústavů a Státního zdravotního ústavu stanoví Ministerstvo zdravotnictví statutem. (5) Činnosti, pro jejichž výkon tento zákon stanoví podmínku autorizace nebo akreditace, mohou vykonávat jen ústavy uvedené v odstavci 1, které tuto podmínku splňují.“. 51. § 87 se zrušuje. 52. Nadpis oddílu 4 zní: „Oprávnění a povinnosti zaměstnanců orgánů ochrany veřejného zdraví a povinnosti kontrolovaných osob“. 53. V § 88 odst. 1 se slova „Orgány ochrany veřejného zdraví, jejich zaměstnanci, zástupci hlavního hygienika České republiky a zástupci krajských a okresních hygieniků“ nahrazují slovy „Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví“, část věty za středníkem se zrušuje a středník se nahrazuje tečkou. 54. V § 88 odst. 2 se slova „Orgány ochrany veřejného zdraví a zaměstnanci uvedení v odstavci 1“ nahrazují slovy „Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví“, slova „nebo pověření“ se zrušují. 55. V § 88 odst. 3 se slova „Orgány ochrany veřejného zdraví a jejich zaměstnanci“ nahrazují slovy „Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví“, slovo „jeho“ se zrušuje a za slovo „výkon“ se vkládají slova „státního zdravotního dozoru“. 56. V § 88 odst. 4 se slova „orgány ochrany veřejného zdraví a jejich zaměstnanci“ nahrazují slovy „zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví, vykonávající státní zdravotní dozor,“. 57. V § 88 odstavec 5 zní: „(5) Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví jsou oprávněni přizvat k účasti na plnění úkolů podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů zaměstnance zdravotního ústavu, popřípadě jiné odborně způsobilé osoby. Tito zaměstnanci zdravotního ústavu a jiné odborně způsobilé osoby mají práva a povinnosti kontrolních zaměstnanců, a to v rozsahu pověření daného jim příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Kontrolované osoby jsou povinny umožnit jim výkon oprávnění v rozsahu pověření. Zaměstnance zdravotního ústavu a jiné odborně způsobilé osoby nelze pověřit oprávněním ukládat opatření nebo sankce podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů.“. 58. Za § 88 se vkládá nový § 88a, který zní: „§ 88a Pouze zaměstnanci s odbornou způsobilostí pro práci ve zdravotnictví51) mohou plnit úkoly orgánů ochrany veřejného zdraví, uvedených v § 78 písm. a) až c), a) při výkonu státního zdravotního dozoru v oblasti prevence vzniku a šíření infekčních onemocnění a nad plněním povinností zdravotnickými zařízeními, b) jejichž předmětem je zjištění zdravotního stavu fyzické osoby včetně nahlížení do zdravotnické dokumentace, c) při hodnocení zdravotních rizik, d) při odborném řízení činnosti zařízení vykonávajícího závodní preventivní péči a usměrňování činnosti zdravotnických zařízení v ochraně před infekčními onemocněními včetně nemocničních nákaz, nemocemi podmíněnými prací a jinými poškozeními zdraví z práce, e) při vydávání očkovacích látek, f) při provádění ověření pracovních podmínek pro účely posuzování nemocí z povolání.“. 59. V § 89 odst. 1 se slova „Orgány ochrany veřejného zdraví a zaměstnanci hygienických stanic“ nahrazují slovy „Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví“. 60. V § 89 odst. 2 se slova „a zaměstnanci uvedení v § 88 odst. 1 oprávněni“ nahrazují slovem „oprávněny“. 61. V § 90 se slova „a zaměstnanci uvedení v § 88 odst. 1“ zrušují, ve větě druhé se slovo „orgány“ nahrazuje slovem „orgán“, slova „nebo zaměstnanci uvedení v § 88 odst. 1“ se zrušují, ve větě třetí se slova „nebo zaměstnanec uvedený v § 88 odst. 1“ zrušují a slova „, které stanoví působnost orgánů ochrany veřejného zdraví“ se zrušují. 62. § 91 se zrušuje. 63. V § 92 odst. 1 se slova „krajského hygienika“ a „odst. 3“ zrušují a za slova „§ 82“ se vkládají slova „odst. 2“. 64. V § 94 odst. 2 se slovo „a“ za slovy „§ 21 odst. 3“ nahrazuje čárkou, za slova „§ 22 odst. 2“ se vkládají slova „a § 31 odst. 1“, slova „§ 82 odst. 3“ se zrušují a za slova „§ 39 odst. 2 písm. d),“ se vkládají slova „§ 82 odst. 2“. 65. V § 94 odst. 4 se slova „§ 81 odst. 2 písm. d)“ zrušují, slova „§ 82 odst. 3“ se nahrazují slovy „§ 82 odst. 2“. 66. V § 94 odst. 4 se slova „§ 80 odst. 1 písm. h)“ nahrazují slovy „§ 80 odst. 1 písm. g)“. 67. V § 95 odst. 2 větě první se slova „okresní úřady, magistráty měst Ostrava, Brno, Plzeň, Magistrát hlavního města Prahy a další“ zrušují. 68. V § 97 odst. 2 se slova „a zaměstnanců uvedených v § 88 odst. 1“ a „a zařízením ochrany veřejného zdraví“ zrušují. 69. V § 108 odst. 1 se slova „§ 4 odst. 1, 2 a 5“ nahrazují slovy „§ 4 odst. 1 až 3 a odst. 5“ a doplňuje se odstavec 5, který zní: „(5) Pokud právní předpisy používají pojem okresní hygienik, rozumí se jím po dni 1. ledna 2003 krajská hygienická stanice. Pokud právní předpisy používají pojem krajský hygienik, rozumí se jím po dni 1. ledna 2003 Ministerstvo zdravotnictví. Úkoly krajského hygienika podle zákona o integrované prevenci však plní příslušná krajská hygienická stanice.“. 70. V nadpise přílohy č. 1 se slova „a zařízení ochrany veřejného zdraví“ zrušují. 71. V příloze č. 1 se slova „Krajské hygienické stanice a Hygienická stanice hlavního města Prahy“, „Okresní a městské hygienické stanice“ nahrazují slovy „Zdravotní ústavy“. 72. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k zákonu č. 258/2000 Sb. Správní obvody krajských hygienických stanic a jejich sídla 1. Hygienická stanice hlavního města Prahy se sídlem v Praze pro území hlavního města Prahy, 2. Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze pro území okresů Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Ml. Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník, 3. Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích pro území okresů České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor, 4. Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje se sídlem v Plzni pro území okresů Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycany a Tachov, 5. Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech pro území okresů Cheb, Karlovy Vary a Sokolov, 6. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem pro území okresů Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem, 7. Krajská hygienická stanice Libereckého kraje se sídlem v Liberci pro území okresů Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily, 8. Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové pro území okresů Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov, 9. Krajská hygienická stanice Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích pro území okresů Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí, 10. Krajská hygienická stanice kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě pro území okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou, 11. Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně pro území okresů Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo, 12. Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci pro území okresů Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk, 13. Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě pro území okresů Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město, 14. Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně pro území okresů Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín.“. 73. Za přílohu č. 2 se vkládá nová příloha č. 3, která zní: „Příloha č. 3 k zákonu č. 258/2000 Sb. Územní pracoviště krajských hygienických stanic 1. Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze má územní pracoviště v obcích Benešov, Beroun, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Ml. Boleslav, Kladno, Nymburk, Příbram a Rakovník, 2. Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích má územní pracoviště v obcích Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor, 3. Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje se sídlem v Plzni má územní pracoviště v obcích Domažlice, Klatovy, Rokycany, Tachov, 4. Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech má územní pracoviště v obcích Cheb, Sokolov, 5. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem má územní pracoviště v obcích Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice, 6. Krajská hygienická stanice Libereckého kraje se sídlem v Liberci má územní pracoviště v obcích Česká Lípa, Semily, Jablonec nad Nisou, 7. Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové má území pracoviště v obcích Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov, 8. Krajská hygienická stanice Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích má územní pracoviště v obcích Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí, 9. Krajská hygienická stanice kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě má územní pracoviště v obcích Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou, 10. Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně má územní pracoviště v obcích Blansko, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo, 11. Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci má územní pracoviště v obcích Jeseník, Prostějov, Přerov, Šumperk, 12. Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě má územní pracoviště v obcích Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava, 13. Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně má územní pracoviště v obcích Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín.“. ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ Změna zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) Čl. XXXVII V § 349a odst. 1 větě první zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 265/2001 Sb., se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „územní pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ Změna zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu Čl. XL Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 236/1995 Sb., zákona č. 77/1998 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 48/2002 Sb. a zákona č. 202/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 64 odstavec 2 zní: „(2) Návrh na zrušení jiného právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy jsou oprávněni podat a) vláda, b) skupina nejméně 25 poslanců nebo skupina nejméně 10 senátorů, c) senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti, d) ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 tohoto zákona, e) zastupitelstvo kraje, f) Veřejný ochránce práv, g) ministr vnitra, jde-li o návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky kraje a hlavního města Prahy a jde-li o návrh na zrušení právního předpisu obce, h) věcně příslušný ministr, jde-li o návrh na zrušení nařízení kraje a hlavního města Prahy, i) zastupitelstvo obce, jde-li o návrh na zrušení právního předpisu kraje, do jehož územního obvodu obec náleží.“. 2. V § 64 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4, 5, 6 a 7 se označují jako odstavce 3, 4, 5 a 6. ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ Změna zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů Čl. XLI V § 61 odst. 9 větě první zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obce s rozšířenou působností zařazeného do obecního úřadu“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ Změna zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv Čl. XLII V § 1 odst. 2 zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění zákona č. 265/2001 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., se slova „okresní úřady a města při výkonu působnosti okresního úřadu, obce“ nahrazují slovy „orgány územních samosprávných celků“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád Čl. XLIV Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 75 odst. 2 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností;“. 2. V § 336c odst. 1 písm. c) se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 3. V § 338p odst. 1 písm. d) se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 4. Za § 370 se vkládá nový § 370a, který zní: „§ 370a Působnosti stanovené obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně Čl. XLVI Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 429/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 237/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 13 odst. 1 písm. b) se slova „, nařízení okresního úřadu [§ 28 písm. c)]“ zrušují. 2. V § 23 větě první se čárka za slovem „ministerstvo“ nahrazuje spojkou „a“ a slova „a okresní úřady“ se zrušují. 3. V § 24 odst. 1 písm. d) se slovo „okresu“ nahrazuje slovem „kraje“ a slova „(dále jen „vybrané obce“)“ se nahrazují slovy „(dále jen „vybrané obecní úřady“)“. 4. V § 26 odst. 2 písm. c) se slova „a okresního úřadu“ zrušují. 5. V § 26 odst. 2 písm. i) se slova „a okresní úřady“ zrušují. 6. V § 26 odst. 2 písm. n) se slova „a přednostům okresních úřadů v kraji“ zrušují. 7. V § 27 odst. 1 se slova „Orgány kraje v přenesené působnosti“ nahrazují slovy „Krajské úřady“ a písmena c) a f) se zrušují. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d). 8. V § 27 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Rada kraje a) vydává nařízením kraje požární poplachový plán kraje, b) stanoví nařízením kraje podmínky k zabezpečení 1. plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany, 2. zdrojů vody k hašení požárů a tyto zdroje určí, 3. požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru, 4. požární ochrany v budovách zvláštního významu, 5. požární ochrany při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 9. V § 27 odst. 3 se slova „v samostatné působnosti“ zrušují. 10. § 28 se zrušuje. 11. V nadpisu § 29 se doplňují slova „a obecní úřad“. 12. V § 29 odst. 3 se slova „Obec v přenesené působnosti“ nahrazují slovy „Obecní úřad“. 13. V § 29 odst. 4 se slova „obce v přenesené působnosti“ nahrazují slovy „obecní úřady“. 14. V § 29 odst. 4 písm. a) se slova „okresu, popřípadě“ zrušují. 15. V § 30 písm. a) se slova „, okresních úřadů“ zrušují. 16. V § 69a odst. 3 se slovo „okresu“ nahrazuje slovem „kraje“. 17. Za § 89 se vkládá nový § 89a, který zní: „§ 89a Působnosti stanovené krajskému úřadu a radě kraje nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii Čl. XLIX Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 153/1995 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 311/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 5 větě první se slova „orgán kraje v přenesené působnosti“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 2. V § 5 odst. 1 se slova „Orgán kraje v přenesené působnosti“ nahrazují slovy „Krajský úřad“. 3. V § 5 odstavec 2 zní: „(2) V případech uvedených v odstavci 1 může krajský úřad, v případě hlavního města Prahy ministerstvo, platnost osvědčení pozastavit.“. 4. V § 5 se odstavce 3 a 4 zrušují. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 3 a 4. 5. V § 5 odst. 3 se slova „Orgán kraje v přenesené působnosti“ nahrazují slovy „Krajský úřad“. 6. Za § 28a se vkládá nový § 28b, který zní: „§ 28b Působnosti stanovené krajskému úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“. ČÁST PADESÁTÁ TŘETÍ Změna zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních) Čl. LIII Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), se mění takto: 1. V § 27 odst. 3 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 2. Za § 27 se vkládá nový § 27a, který zní: „§ 27a Působnost stanovená obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.“. ČÁST PADESÁTÁ SEDMÁ Změna zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu) Čl. LVII Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb. a zákona č. 217/2002 Sb., se mění takto: 1. § 69 zní: „§ 69 Státní integrační program v oblasti zajištění bydlení realizují krajské úřady formou jednorázové nabídky bydlení azylantovi z prostředků státu. Výši prostředků stanoví vláda pro jednotlivé kraje na základě procentních kvót.“. 2. V § 89 odst. 2 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“ a na konci odstavce 2 se doplňuje věta, která zní: „Působnost stanovená krajskému úřadu a obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.“. ČÁST PADESÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech) Čl. LIX Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění zákona č. 217/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 12 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“, slova „Magistrát hlavního města Prahy, pokud zákon o hlavním městě Praze nestanoví jinak“ se nahrazují slovy „úřad městské části určený Statutem hlavního města Prahy“ a slova „(dále jen „okresní úřad“)“ se nahrazují slovy „(dále jen „obecní úřad obce s rozšířenou působností“)“. 2. V § 12 odst. 2 větě první se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 3. V § 15 odst. 1 větě druhé se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 4. V § 15 odst. 2 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 5. V § 16 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 6. V § 16 odst. 2 se slova „okresním úřadem“ nahrazují slovy „obecním úřadem obce s rozšířenou působností“. 7. V § 19 odst. 2 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“ a poznámka pod čarou č. 11) zní: „11) § 2 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.“. 8. V § 30 odst. 3 se slova „okresní úřady“ nahrazují slovy „obecní úřady obce s rozšířenou působností“. 9. V § 35 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“ a odkaz na poznámku pod čarou č. 22) včetně poznámky pod čarou se zrušují. 10. V § 36 odst. 1 větě první se slova „okresních úřadů“ nahrazují slovy „krajů, obcí s rozšířenou působností“. 11. Za § 39 se vkládá nový § 39a, který zní: „§ 39a Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, úřadu městské části hlavního města Prahy, magistrátům měst Brna, Ostravy a Plzně nebo obecnímu úřadu pověřenému vedením matrik podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“. ČÁST ŠEDESÁTÁ Změna zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel) Čl. LX Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) krajské úřady,“. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d). 2. V § 2 písm. c) se slova „okresní úřady“ nahrazují slovy „obecní úřady obcí s rozšířenou působností“, za slova „v hlavním městě Praze“ se vkládají slova „městské části určené Statutem hlavního města Prahy“ a slova „(dále jen „okresní úřad“)“ se nahrazují slovy „(dále jen „obecní úřad obce s rozšířenou působností“)“. 3. V § 2 písm. d) se slova „obvodní a místní“ zrušují, za slova „úřady městských částí“ se vkládají slova „nebo městských obvodů“ a slovo „statut“ se nahrazuje slovy „statuty těchto měst“. 4. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který zní: „§ 3a Krajský úřad je zpracovatelem5) údajů vedených v informačním systému evidence obyvatel pro ministerstvo, a to v rozsahu § 7 písm. a). Krajský úřad je uživatelem údajů z informačního systému o občanech, cizincích s povolením k pobytu na území České republiky2) a osobách, kterým byl udělen azyl na území České republiky,3) (dále jen „obyvatel“), kteří se přihlásili k trvalému pobytu nebo mají povolen pobyt ve správním obvodu příslušného krajského úřadu. Krajský úřad je uživatelem údajů o těchto obyvatelích v rozsahu údajů uvedených v ustanovení § 3 s výjimkou údajů podle § 3 odst. 2 písm. o); tyto údaje může krajský úřad využívat, jen jsou-li nezbytné pro výkon jeho působnosti.“. 5. § 4 zní: „§ 4 Obecní úřad obce s rozšířenou působností je zpracovatelem5) údajů vedených v informačním systému evidence obyvatel pro ministerstvo, a to v rozsahu § 7 písm. b). Obecní úřad obce s rozšířenou působností je uživatelem údajů z informačního systému o obyvatelích, kteří se přihlásili k trvalému pobytu nebo mají podle zvláštních právních předpisů2),3) povolen pobyt ve správním obvodu příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Obecní úřad obce s rozšířenou působností je uživatelem údajů o těchto obyvatelích v rozsahu údajů uvedených v ustanovení § 3 s výjimkou údaje podle § 3 odst. 2 písm. o); tyto údaje může obecní úřad obce s rozšířenou působností využívat, jen jsou-li nezbytné pro výkon jeho působnosti.“. 6. V § 5 větě první se slovo „Obec“ nahrazuje slovem „Ohlašovna“ a slova „předávaných obcí nebo ohlašovnou“ se nahrazují slovy „, které předává“; ve větě druhé se slova „Obec je uživatelem“ nahrazují slovy „Obec a obecní úřad jsou uživateli“ a v části věty druhé za středníkem se za slovo „obec“ vkládají slova „a obecní úřad“. 7. V § 6 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“ a slovo „územním“ se nahrazuje slovem „správním“. 8. V § 7 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) krajský úřad údaje o nabytí nebo pozbytí státního občanství obyvatel, v jehož správním obvodu mají nebo měli poslední pobyt;“. Dosavadní písmena a) až d) se označují jako písmena b) až e). 9. V § 7 písmeno b) zní: „b) obecní úřad obce s rozšířenou působností v rozsahu údajů předaných mu podle § 6;“. 10. V § 7 písm. e) se slovo „obec“ nahrazuje slovy „obecní úřad“. 11. V § 8 odst. 1 se slova „okresní úřady a obce“ nahrazují slovy „krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností“ a věta poslední se zrušuje. 12. V § 8 odst. 3 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 13. V § 10 odst. 4 se slova „V případě, že nelze zjistit místo trvalého pobytu matky, rozumí se místem trvalého pobytu občana“ nahrazují slovy „V případě, že nelze zjistit místo trvalého pobytu občana podle odstavce 3, rozumí se místem trvalého pobytu tohoto občana“. 14. V § 10 odst. 6 písm. b) se na konec věty za středník vkládají slova: „občan po ukončení pobytu v cizině předkládá cestovní pas, občan po nabytí státního občanství České republiky předkládá doklad o nabytí státního občanství;“. 15. V § 10 odst. 7 větě třetí se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 16. V § 19 odst. 1 větě první se slova „okresních úřadů, ohlašoven a obcí“ nahrazují slovy „, krajů nebo obcí, přednosta a zaměstnanci v újezdních úřadech4)“. 17. Za § 22 se vkládá nový § 22a, který zní: „§ 22a Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, městským částem hlavního města Prahy, městským částem nebo městským obvodům měst Brna, Ostravy a Plzně a obecním úřadům podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“. ČÁST ŠEDESÁTÁ PRVNÍ Změna zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Čl. LXI Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, se mění takto: 1. V § 2 písm. g) a h) se za slova „likvidačních prací“ vkládají slova „a při cvičení“ a za slova „velitele zásahu,“ se vkládají slova „hejtmana kraje nebo“. 2. V § 2 písm. g) a h) se slova „přednosty okresního úřadu“ nahrazují slovy „hejtmana kraje“. 3. V § 4 odst. 1 se slovo „okresu“ nahrazuje slovem „kraje“. 4. V § 4 odst. 6 se slova „přednosty okresního úřadu“ nahrazují slovy „starosty obce s rozšířenou působností“. 5. V § 4 odst. 7 se slova „na úrovni“ a „nebo okresu“ zrušují a slovo „okresu“ se nahrazuje slovem „kraje“. 6. V § 4 odst. 8 se slova „nebo okresu“ zrušují. 7. V § 5 odst. 3 písm. a) se slova „přednosty okresního úřadu,“ zrušují. 8. V § 7 odst. 2 písm. a) se slova „okresních úřadů,“ zrušují. 9. V § 7 odst. 2 písm. c) se slova „a okresů“ zrušují. 10. V § 7 odst. 3 písm. c) se slova „přednosta okresního úřadu“ nahrazují slovy „starosta obce s rozšířenou působností“. 11. V § 8 odstavec 1 zní: „(1) Přesahuje-li mimořádná událost územní obvod kraje, pro který bylo zařízení zdravotnické záchranné služby zřízeno, nebo je-li to nutné z odborných nebo z kapacitních důvodů, a nedohodnou-li se kraje na řešení situace, koordinuje činnost zařízení zdravotnické záchranné služby a zařízení zdravotnické dopravní služby na vyžádání kraje Ministerstvo zdravotnictví. Bližší podmínky o organizaci, činnosti a úkolech zařízení zdravotnické záchranné služby může stanovit Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.“. 12. V § 8 odst. 2 se slovo „okresní“ zrušuje a na konci textu odstavce se doplňují tato slova: „ve správních obvodech obecních úřadů obcí s rozšířenou působností“. 13. V § 10 odst. 2 písm. a) se slova „okresními úřady“ nahrazují slovy „obecními úřady obcí s rozšířenou působností“. 14. V § 10 odst. 2 písm. c) se slova „okresních úřadů“ nahrazují slovy „obecních úřadů obcí s rozšířenou působností“. 15. V § 10 odst. 2 se za písmeno c) vkládají nová písmena d) a e), která znějí: „d) zpracovává plán k provádění záchranných a likvidačních prací na území kraje (dále jen „havarijní plán kraje“), e) zpracovává poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje,“. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena f) a g). 16. V § 10 odst. 3 se slovo „okresu“ nahrazuje slovy „správního obvodu obce s rozšířenou působností“, za slova „krajský úřad“ se vkládají slova „ve spolupráci“ a slova „okresními úřady“ se nahrazují slovy „obecními úřady obcí s rozšířenou působností“. 17. V § 10 odst. 3 se věta poslední zrušuje. 18. V § 10 odst. 4 se za slovo „zpracování“ vkládají slova „havarijního plánu kraje a“ a slova „krizových plánů krajů a okresů“ se nahrazují slovy „krizového plánu kraje“. 19. V § 10 odst. 5 písm. a) se slova „a služeb“ zrušují. 20. V § 10 odst. 5 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až j) se označují jako písmena c) až i). 21. V § 11 písm. b) se slova „přednosty okresních úřadů,“ zrušují. 22. V § 11 písm. c) se slovo „okresu“ nahrazuje slovy „správního obvodu obce s rozšířenou působností“ a slova „přednosta okresního úřadu“ se nahrazují slovy „starosta obce s rozšířenou působností“. 23. V § 11 písm. d) se za slovo „schvaluje“ vkládají slova „havarijní plán kraje,“. 24. V nadpisu dílu třetího se slovo „okresu“ nahrazuje slovy „obce s rozšířenou působností“. 25. § 12 včetně nadpisu zní: „§ 12 Obecní úřad obce s rozšířenou působností (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností při výkonu státní správy kromě úkolů uvedených v § 15 zajišťuje připravenost správního obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva. (2) Úkoly obecního úřadu obce s rozšířenou působností uvedené v odstavci 1 plní hasičský záchranný sbor kraje, který pro potřebu správních obvodů obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a přípravu záchranných a likvidačních prací dále a) plní úkoly při provádění záchranných a likvidačních prací stanovené Ministerstvem vnitra, b) organizuje součinnost mezi obecním úřadem obce s rozšířenou působností a územními správními úřady s působností v jeho správním obvodu a ostatními obcemi, c) pro zabezpečení záchranných a likvidačních prací vykonává obdobně činnosti uvedené v § 10 odst. 5 za podmínek stanovených v § 10 odst. 7, d) za podmínek stanovených v § 10 odst. 4 shromažďuje a používá pro zpracování vnějších havarijních plánů a havarijního plánu kraje potřebné údaje, e) seznamuje ostatní obce, právnické a fyzické osoby ve svém správním obvodu s charakterem možného ohrožení obyvatel s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi, f) zpracovává vnější havarijní plán, pokud to vyplývá ze zvláštního právního předpisu8) a zóna havarijního plánování nepřesahuje správní obvod obecního úřadu obce s rozšířenou působností, g) spolupracuje při zpracování vnějšího havarijního plánu a při koordinovaném řešení mimořádné události s krajským úřadem, pokud zóna havarijního plánování přesahuje území správního obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností, h) zajišťuje havarijní připravenost stanovenou havarijním plánem kraje a vnějšími havarijními plány a ověřuje ji cvičeními (§ 17). (3) Prováděcí právní předpis stanoví zásady a způsob zpracování, schvalování a používání havarijního plánu kraje a vnějšího havarijního plánu.“. 26. § 13 včetně nadpisu zní: „§ 13 Starosta obce s rozšířenou působností Starosta obce s rozšířenou působností a) koordinuje záchranné a likvidační práce při řešení mimořádné události vzniklé ve správním obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností, pokud jej velitel zásahu o koordinaci požádal. Pro koordinaci záchranných a likvidačních prací může starosta obce s rozšířenou působností použít krizový štáb své obce, b) schvaluje vnější havarijní plány.“. 27. V § 14 se slova „přednosta okresního úřadu“ nahrazují slovy „starosta obce s rozšířenou působností“ a za slova „jsou při“ vkládá slovo „své“. 28. V § 15 odst. 2 písm. e) se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „hasičskému záchrannému sboru kraje“ a slovo „okresu“ se nahrazuje slovem „kraje“. 29. V § 16 písm. b) se slova „s přednostou okresního úřadu“ nahrazují slovy „se starostou obce s rozšířenou působností“. 30. V § 17 odst. 3 se za slovem „hejtman“ čárka zrušuje a vkládají se slova „kraje nebo“ a slova „nebo přednosta okresního úřadu“ se zrušují. 31. V § 20 odst. 2 větě první se slova „přednosta okresního úřadu“ nahrazují slovy „starosta obce s rozšířenou působností“, slovo „příslušného“ se zrušuje a za slova „integrovaného záchranného systému“ se doplňuje slovo „kraje“. 32. V § 20 odst. 5 se slova „a přednosta okresního úřadu jsou oprávněni“ nahrazují slovy „je oprávněn“. 33. V § 20 odst. 6 se slova „Přednosta okresního úřadu nebo“ zrušují, slovo „starosta“ se nahrazuje slovem „Starosta“ a slovo „postupují“ se nahrazuje slovem „postupuje“. 34. V § 21 odst. 1 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 35. V § 22 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „hasičského záchranného sboru kraje“. 36. V § 23 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „krajský úřad“ a slovo „okresu“ se nahrazuje slovem „kraje“. 37. V § 23 odst. 2 se za slova „likvidačními pracemi“ vkládají slova „a s jejich přípravou“. 38. V § 23 odst. 2 písm. a) se slova „, přednosty okresního úřadu (§ 13)“ zrušují. 39. V § 23 odst. 2 písm. c) se slova „příslušným orgánům okresního úřadu“ nahrazují slovy „hasičskému záchrannému sboru kraje“ a slovo „jimi“ se nahrazuje slovem „jím“. 40. V § 24 odst. 1 písm. a) se slovo „okresu“ nahrazuje slovem „kraje“ a slova „okresnímu úřadu“ se nahrazují slovy „hasičskému záchrannému sboru kraje“. 41. V § 24 odst. 2 písm. b) se slova „, dále okresnímu úřadu“ zrušují a před slovo „ohroženým“ se vkládá slovo „bezprostředně“. 42. V § 24 odst. 2 písm. f) se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „krajskému úřadu“. 43. V § 25 odst. 2 písm. b) se slova „, přednosty okresního úřadu“ zrušují. 44. V § 25 odst. 2 písm. e) a f) se slova „příslušným orgánům okresního úřadu“ nahrazují slovy „hasičskému záchrannému sboru kraje“ a slovo „jimi“ se nahrazuje slovem „jím“. 45. V § 27 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „hasičský záchranný sbor kraje“ a slova „krajů a“ se zrušují. 46. V § 27 odstavec 2 zní: „(2) Kontrolu uvedenou v odstavci 1 vykonává u obce krajský úřad, u krajského úřadu a hasičského záchranného sboru kraje Ministerstvo vnitra.“. 47. V § 29 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 48. V § 29 odst. 4 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „krajský úřad“ a slovo „územním“ se nahrazuje slovem „správním“. 49. V § 29 odstavec 5 zní: „(5) Obce, kraje, popřípadě základní složky integrovaného záchranného systému jsou oprávněny požadovat uhrazení nákladů, které vynaložily jako náhradu za poskytnutí věcné nebo osobní pomoci, za provedené likvidační práce a škody prokazatelně vzniklé havárií (§ 24), po původci havárie. Těmito úhradami se kompenzují vynaložené výdaje.24)“. 50. V § 30 odst. 4 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „stát prostřednictvím krajského úřadu“ a slovo „územním“ se nahrazuje slovem „správním“. 51. V § 30 odst. 5 větě první se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „krajského úřadu“ a ve větě druhé se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Krajský úřad“. 52. V § 30 odst. 6 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovem „kraj“. 53. V § 31 odstavec 1 zní: „(1) Finanční prostředky ke krytí výdajů potřebných pro zpracování dokumentace integrovaného záchranného systému, ochranu obyvatelstva, společných výdajů při ověřování připravenosti k záchranným a likvidačním pracím a na budování a provozování společně užívaných zařízení pro potřeby integrovaného záchranného systému, zejména v oblasti telekomunikací a informačních systémů, uplatňuje Ministerstvo vnitra a kraj v návrhu svého rozpočtu.“. 54. V § 31 odst. 3 se čárka za slovem „Vláda“ nahrazuje slovem „nebo“ a slova „nebo okresní úřad“ se zrušují. 55. V § 33 odst. 1 se číslice 29 nahrazuje číslicí 28. 56. V § 34 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „hasičský záchranný sbor kraje“. 57. Za § 35 se vkládá nový § 35a, který zní: „§ 35a Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem státní správy v přenesené působnosti.“. ČÁST ŠEDESÁTÁ DRUHÁ Změna zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) Čl. LXII Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), se mění takto: 1. V § 2 se písmena b) a d) zrušují. Dosavadní písmena c), e), f) a g) se označují jako písmena b) až e). 2. V § 3 odst. 1 se slova „nebo vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek“ zrušují. 3. V § 3 odst. 2 se slova „nebo okresu“ zrušují a slovo „jejich“ se nahrazuje slovem „jeho“. 4. V § 3 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Stav nebezpečí pro území kraje nebo jeho část vyhlašuje hejtman kraje, v Praze primátor hlavního města Prahy (dále jen „hejtman“). Hejtman, který stav nebezpečí vyhlásil, o tom neprodleně informuje vládu, Ministerstvo vnitra a sousední kraje, pokud mohou být krizovou situací dotčeny. (4) Stav nebezpečí lze vyhlásit na dobu nejvýše 30 dnů. Tuto dobu může hejtman prodloužit jen se souhlasem vlády.“. 5. V § 3 odst. 5 se slova „nebo přednosta okresního úřadu“ zrušují. 6. V § 3 odst. 6 větě první se slova „nebo nařízení okresního úřadu.6)“ včetně poznámky pod čarou č. 6) zrušují. 7. V § 3 odst. 6 větě třetí se slova „okresních úřadů a“ zrušují. 8. V § 3 odst. 6 větě čtvrté se slova „a okresní úřad“ zrušují. 9. V § 3 odst. 8 se slova „přednosta okresního úřadu,“ zrušují. 10. V § 3 odst. 9 se slova „okresních úřadů a“ zrušují. 11. V nadpisu dílu druhého se slovo „ústřední“ zrušuje. 12. V § 9 odst. 1 se slovo „ústřední“ zrušuje a slovo „ „ministerstvo“ “ se nahrazuje slovem „ „správní úřad“ “. 13. V § 9 odst. 1 písm. b) se slovo „ústředního“ zrušuje. 14. V § 9 odst. 1 písm. c) se slovo „ústředního“ zrušuje. 15. V § 9 odst. 1 písm. d) se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovem „správního úřadu“. 16. V § 9 odst. 1 písmeno e) zní: „e) poskytují na požádání podklady ministerstvům, krajským úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností,“. 17. V § 9 odst. 1 písmeno f) zní: „f) vyžadují prostřednictvím Ministerstva vnitra potřebné podklady od krajských úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností,“. 18. V § 9 odst. 1 písm. g) se slova „a krizových plánů okresů“ zrušují. 19. V § 9 odst. 2 se slovo „Ministerstva“ nahrazuje slovem „Správní úřady“. 20. V § 10 odst. 2 písm. a) se slova „okresních úřadů,“ zrušují. 21. V § 10 odst. 2 písm. c) se slova „a okresů“ zrušují. 22. V § 10 se doplňují odstavce 3 a 4, které včetně poznámky pod čarou č. 13a) znějí: „(3) Ministerstvo vnitra odpovídá za přípravu a řešení krizových situací souvisejících s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem a přitom určuje a kontroluje postupy Policie České republiky.13a) (4) Ministerstvo vnitra řeší rozpory v oblasti krizového řízení. 13a) Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“. 23. Díl 4 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 16) zní: „Díl 4 Orgány kraje a ostatní orgány s územní působností § 14 (1) Orgány kraje zajišťují připravenost kraje na řešení krizových situací. (2) Hejtman a) řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděné územními správními úřady s krajskou působností, obcemi, právnickými a fyzickými osobami, b) zřizuje k řešení krizových situací krizový štáb kraje jako svůj pracovní orgán. (3) Za stavu nebezpečí hejtman a) koordinuje záchranné a likvidační práce (§ 28 odst. 4), poskytování zdravotnické pomoci, provádění opatření k ochraně veřejného zdraví a bezodkladných pohřebních služeb, b) organizuje a koordinuje evakuaci, nouzové ubytování, nouzové zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití obyvatelstva, c) zajišťuje ochranu majetku a podílí se na zajištění veřejného pořádku na území, kde byla provedena evakuace, d) organizuje a koordinuje humanitární pomoc, e) chrání práva a oprávněné zájmy bezprostředně ohrožených osob, které jsou povinny strpět záchranné práce prováděné v zájmu ochrany životů a zdraví osob. (4) Hejtman je povinen vykonávat činnosti uvedené v odstavci 3 tak, aby byly přiměřené a odpovídající svým obsahem a rozsahem účelu a podmínkám konkrétní krizové situace. (5) Hejtman je za stavu nebezpečí oprávněn a) rozhodnout o ukládání pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky k řešení krizové situace, b) nařídit bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení. (6) Hejtman je za stavu nebezpečí dále oprávněn a) nařídit hlášení přechodné změny pobytu osob, b) nařídit použití občanů povinných civilní službou k realizaci krizových opatření, c) nařídit vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou v krizové situaci vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce, d) zajistit přednostní zásobování dětských a zdravotnických zařízení a ozbrojených bezpečnostních a hasičských záchranných sborů, e) zabezpečit náhradní způsob rozhodování o dávkách sociálního zabezpečení (péče) a jejich výplatě. (7) Povinnosti uvedené v odstavci 3 lze uložit pouze tehdy, pokud nelze tyto činnosti a věci zajistit smluvně, subjekt plnění klade zjevně finančně a časově nevýhodné podmínky nebo plnění odmítne a přitom hrozí nebezpečí z prodlení. (8) Opatření uvedená v odstavcích 5 a 6 se využijí jen v tom rozsahu, který je nezbytný pro překonání krizové situace. (9) Hejtman je v době nouzového stavu a stavu ohrožení státu podle tohoto zákona povinen zajistit provedení stanovených krizových opatření v podmínkách kraje. § 15 (1) Hasičský záchranný sbor kraje, zřízený podle zvláštního zákona,16) plní úkoly kraje při přípravě na krizové situace, které nesouvisejí s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem a s jejich řešením. (2) Hasičský záchranný sbor kraje za účelem uvedeným v § 14 odst. 1 a) organizuje součinnost mezi správními úřady a obcemi v kraji, b) zabezpečuje zpracování krizového plánu kraje, který schvaluje hejtman, c) plní při řešení krizových situací úkoly stanovené vládou, ministerstvy a jinými správními úřady. (3) Hasičský záchranný sbor kraje je oprávněn za účelem přípravy na krizové situace vyžadovat, shromažďovat a evidovat údaje o a) kapacitách zdravotnických, ubytovacích a stravovacích zařízení, b) předmětu a rozsahu činnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob v oblasti výroby a služeb, výrobních programech a výrobních kapacitách, rozsahu zásob surovin, polotovarů a hotových výrobků, počtech zaměstnanců a jejich kvalifikaci, c) počtech zaměstnanců ve výrobních provozech a počtech osob bydlících v místech předpokládané evakuace, d) množství, složení a umístění vyráběných, používaných nebo skladovaných nebezpečných látek, e) množství zadržené vody ve vodních nádržích, f) počtech a typech dopravních, mechanizačních a výrobních prostředků ve vlastnictví právnických nebo fyzických osob a druzích vyrobené nebo zachycené přírodní energie, g) uspořádání vnitřních prostorů výrobních objektů, popřípadě jiných objektů důležitých pro řešení krizových situací, vodovodech, kanalizacích, produktovodech a energetických sítích, h) stavbách určených k ochraně obyvatelstva při krizových situacích, k zabezpečení záchranných prací, ke skladování materiálu civilní ochrany a k ochraně a ukrytí obsluh důležitých provozů, i) výměrách pěstovaných zemědělských plodin a druhu a počtu zemědělských zvířat chovaných právnickými nebo fyzickými osobami, pokud tyto údaje jsou nezbytné pro zpracování krizových plánů pro přípravu a řešení krizových situací. (4) Hasičský záchranný sbor kraje a) ukládá obcím, které určí, povinnost rozpracovat vybrané úkoly krizového plánu kraje, b) poskytuje obcím určeným podle písmena a) na vyžádání podklady nezbytné pro rozpracování úkolů krizového plánu kraje, c) seznamuje obce, právnické a fyzické osoby s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení, d) koordinuje pro účely krizového řízení sběr dat od územních správních úřadů, e) vytváří podmínky pro činnost krizového štábu kraje. (5) Za stavu nebezpečí hasičský záchranný sbor kraje a) provádí obdobně činnosti uvedené v § 9 odst. 2, b) zabezpečuje varování a vyrozumění, c) organizuje zjišťování a označování nebezpečných oblastí, provádění dekontaminace a dalších ochranných opatření. 16) Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů. § 16 (1) Policie České republiky13a) zajišťuje připravenost k řešení krizových situací spojených s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem na území kraje. (2) Policie České republiky za účelem uvedeným v odstavci 1 je oprávněna vyžadovat od hasičského záchranného sboru kraje údaje, které tento shromažďuje podle § 15 odst. 3.“. 24. Díl 5 včetně nadpisu se zrušuje. 25. V § 21 odst. 2 písmeno b) zní: „b) rozpracovává úkoly krizového plánu kraje, pokud jde o obec určenou podle § 15 odst. 4 písm. a); v tomto případě starosta zřizuje bezpečnostní radu obce (§ 24) a jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací krizový štáb obce,“. 26. V § 21 odst. 2 písm. c) se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „hasičskému záchrannému sboru kraje“ a slovo „okresu“ se nahrazuje slovem „kraje“. 27. V § 21 odst. 2 písm. d) se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „krajskému úřadu“. 28. V § 21 odst. 2 písm. f) se slova „okresním úřadem“ nahrazují slovy „krajským úřadem“. 29. V § 21 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Starosta obce odpovídá za připravenost obce k řešení krizových situací, za údržbu a provoz informačních a komunikačních prostředků a pomůcek krizového řízení určených Ministerstvem vnitra.“. 30. V § 23 odst. 1 písm. e) se slova „obce a krizovém plánu okresu“ nahrazují slovem „kraje“. 31. V § 23 odst. 3 větě první se slova „přednosta okresního úřadu“ nahrazují slovem „hejtman“. 32. V § 23 odst. 3 větě druhé se slova „přednosta okresního úřadu“ nahrazují slovem „hejtman“ a slova „přednosty okresního úřadu“ slovem „hejtmana“. 33. § 24 včetně nadpisu zní: „§ 24 Bezpečnostní rady (1) Bezpečnostní rada kraje a bezpečnostní rada obce určené podle § 15 odst. 4 písm. a) jsou koordinačními orgány pro přípravu na krizové situace. (2) Předsedou bezpečnostní rady kraje je hejtman, který jmenuje členy bezpečnostní rady kraje; předsedou bezpečnostní rady obce určené podle § 15 odst. 4 písm. a) je starosta příslušné obce, který jmenuje členy bezpečnostní rady obce.“. 34. V § 25 písm. b) se za slova „krizových situací“ vkládají slova „, jejich předcházení“. 35. V § 26 se odstavec 4 zrušuje. 36. V § 28 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 21) zní: „(1) Vláda, správní úřady, orgány krajů, ostatní orgány s územní působností a orgány obcí stanoví, organizují a provádějí opatření uvedená v tomto zákoně v mezích své působnosti vymezené zvláštními právními předpisy.21) 21) Například zákon č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 147/2000 Sb., zákon č. 128/2000 Sb.“. 37. V § 28 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4. 38. V § 28 odst. 4 písmeno a) zní: „a) obsah činnosti a složení bezpečnostní rady kraje a obce určené podle § 15 odst. 4 písm. a) a krizového štábu kraje a obce určené podle § 15 odst. 4 písm. a),“. 39. V § 29 odstavec 2 zní: „(2) V případě, že správní úřad zahrne do krizového plánu konkrétní právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu, je tato povinna bezplatně poskytnout a aktualizovat požadované podklady uvedené v § 15 odst. 3 a další související údaje. Správní úřady, územní správní úřady nebo obce mohou uzavřít s právnickými osobami a s podnikajícími fyzickými osobami smlouvy ke splnění úkolů vyplývajících z krizových plánů.“. 40. V § 29 odst. 4 se slova „(§ 17), přednosta okresního úřadu (§ 20)“ zrušují. 41. V § 29 odst. 5 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovem „hejtman“. 42. V § 29 odst. 5 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovem „hejtmana“. 43. V § 29 odst. 5 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovem „Hejtman“. 44. V § 31 odst. 5 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovem „hejtman“. 45. V § 31 odst. 6 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovem „hejtman“. 46. V § 33 odstavce 1 a 2 včetně poznámky pod čarou č. 25) znějí: „(1) Správní úřad, orgány krajů a ostatní orgány s územní působností a orgány obcí, které se podílejí na krizovém řízení, jsou oprávněny v mezích své působnosti kontrolovat dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení. Při vykonávání kontrolní činnosti se řídí základními pravidly stanovenými zvláštním právním předpisem.25) (2) Kontrolu uvedenou v odstavci 1 vykonává u obce krajský úřad a u orgánů kraje a ostatních orgánů s územní působností Ministerstvo vnitra ve spolupráci s příslušným správním úřadem. 25) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.“. 47. V § 39 odst. 1 se slovo „okresní“ nahrazuje slovem „krajská“ a slovo „okresu“ slovem „kraje“. 48. V § 39 odst. 2 se slova „nebo okresu“ zrušují. 49. Za § 39 se vkládá nový § 39a, který zní: „§ 39a Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo hejtmanovi nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo starostovi obce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu nebo starostovi podle tohoto zákona jsou výkonem státní správy v přenesené působnosti.“. 50. V § 40 odstavec 1 zní: „(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 28 odst. 5.“. ČÁST ŠEDESÁTÁ TŘETÍ Změna zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů Čl. LXIII Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 se na začátek písmene a) vkládají slova „matriční úřady, kterými jsou“ a slova „(dále jen „matriční úřad“)“ se zrušují. 2. V § 2 odst. 1 písmena b) a c) znějí: „b) obecní úřady obcí s rozšířenou působností (dále jen „pověřený úřad“), c) krajské úřady, v hlavním městě Praze a ve městech Brně, Ostravě a Plzni magistráty těchto měst (dále jen „krajský úřad“),“. 3. V § 2 odst. 1 se doplňuje písmeno d), které zní: „d) ministerstvo.“. 4. V § 4 se v nadpisu slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Pověřený úřad“. 5. V § 4 odst. 1 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Pověřený úřad“. 6. V § 4 odst. 1 písm. b) se za slova „do matričních knih“ vkládají slova „matričním úřadům, které jsou zařazeny do jeho správního obvodu“. 7. V § 4 odstavec 2 zní: „(2) Pověřený úřad provádí ověřování (§ 28) rodných, oddacích a úmrtních listů (dále jen „matriční doklad“), vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize, vydaných matričními úřady, které jsou zařazeny do jeho správního obvodu.“. 8. V § 4 odstavec 3 zní: „(3) Pověřený úřad vede a aktualizuje sbírku listin a vede a aktualizuje druhopisy matričních knih vedených do 31. prosince 1958 pro matriční úřady zařazené v jeho správním obvodu.“. 9. V § 4 odst. 4 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Pověřený úřad“, za slova „zaměstnance obce“ se vkládají slova „, v hlavním městě Praze zaměstnance městské části,“ a za slova „(dále jen „matrikář“)“ se vkládají slova „, který je zařazen do jeho správního obvodu,“. 10. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který zní: „§ 4a Krajský úřad (1) Krajský úřad provádí kontrolu vedení matričních knih a sbírek listin u pověřených úřadů ve svém správním obvodu, a to nejméně jednou ročně. (2) Krajský úřad provádí ověřování (§ 28) matričních dokladů, vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize, vydaných pověřenými úřady, které jsou zařazeny do jeho správního obvodu. (3) Krajský úřad vede a aktualizuje sbírku listin a vede a aktualizuje druhopisy matričních knih vedených do 31. prosince 1958 pro pověřené úřady zařazené v jeho správním obvodu. (4) Krajský úřad provádí zkoušku matrikáře pověřeného úřadu, který je matričním úřadem.“. 11. V § 7 odst. 2 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Pověřený úřad nebo krajský úřad“. 12. V § 8 odst. 2 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „pověřenému úřadu nebo krajskému úřadu“. 13. V § 8 odst. 3 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „pověřenému úřadu nebo krajskému úřadu“ a slova „okresního úřadu“ se nahrazují slovy „pověřeného úřadu nebo krajského úřadu“. 14. V § 8 odst. 4 větě první se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Pověřený úřad nebo krajský úřad“. 15. V § 8 odst. 5 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Pověřený úřad nebo krajský úřad“ a slova „zaměstnance okresního úřadu“ se nahrazují slovy „matrikáře pověřeného úřadu nebo zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu“. 16. V § 9 odst. 1 písm. c) se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „pověřeného úřadu nebo krajského úřadu“. 17. V § 9 odst. 1 písm. d) se za slova „zaměstnancem obce“ vkládají slova „, v hlavním městě Praze zaměstnancem městské části,“. 18. V § 9 odst. 2 větě první se slova „okresním úřadem“ nahrazují slovy „pověřeným úřadem nebo krajským úřadem“. 19. § 12 zní: „§ 12 Matriční úřad může povolit na základě žádosti snoubenců uzavření manželství na kterémkoli vhodném místě ve svém správním obvodu.“. 20. V § 23 odst. 3 se v úvodní větě slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „pověřeného úřadu nebo krajského úřadu“. 21. V § 24 odst. 4 se slova „okresním úřadem“ nahrazují slovy „pověřeným úřadem nebo krajským úřadem“. 22. V § 28 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „pověřený úřad nebo krajský úřad“. 23. V § 38 větě první se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „pověřený úřad nebo krajský úřad“. 24. V nadpisu § 52 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „pověřeného úřadu nebo krajského úřadu“. 25. V § 52 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „pověřeného úřadu nebo krajského úřadu“. 26. V § 55 odst. 1 se slova „okresním úřadem“ nahrazují slovy „pověřeným úřadem nebo krajským úřadem“. 27. V § 55 odst. 2 se slova „okresním úřadem“ nahrazují slovy „pověřeným úřadem nebo krajským úřadem“. 28. V § 55 odst. 3 větě první a větě druhé se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „pověřený úřad nebo krajský úřad“ a ve větě třetí se slova „pracovníka okresního úřadu“ nahrazují slovy „zaměstnance obce zařazeného do obecního úřadu, nebo zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu“. 29. V § 55 odst. 4 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „pověřeného úřadu nebo krajského úřadu“. 30. V § 87 odst. 2 se za číslo „8,“ vkládá číslo „12,“. 31. V § 90 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „pověřený úřad nebo krajský úřad“. 32. V § 90 odst. 2 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „pověřeného úřadu anebo krajského úřadu“ a slova „okresní úřad“ se nahrazují slovy „pověřený úřad nebo krajský úřad“. 33. Za § 95 se vkládá nový § 95a, který zní: „§ 95a Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, Magistrátu hlavního města Prahy, úřadu městské části hlavního města Prahy, magistrátu měst Brna, Ostravy a Plzně, úřadům městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“. ČÁST ŠEDESÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů Čl. LXIV Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, se mění takto: 1. V § 6 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Krajský úřad řídí a koordinuje ve svém správním obvodu plnění úkolů na úseku státní politiky napomáhající integraci příslušníků romské komunity do společnosti. (8) Obecní úřad obce s rozšířenou působností ve svém správním obvodu plní úkoly napomáhající výkonu práv příslušníků romské komunity a integraci příslušníků romské komunity do společnosti.“. 2. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který zní: „§ 13a Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“. ČÁST ŠEDESÁTÁ PÁTÁ Změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) Čl. LXV Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb. a zákona č. 308/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 58 odst. 7 větě první se slovo „okresního“ nahrazuje slovem „obecního“. 2. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 314: Ostatní se u oboru živnosti „Provozování pohřební služby“ ve sloupci 4 slova „okresní hygienik“ nahrazují slovy „krajská hygienická stanice“. 3. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 314: Ostatní se u oboru živnosti „Provádění balzamace a konzervace“ ve sloupci 4 slova „okresní hygienik“ nahrazují slovy „krajská hygienická stanice“. 4. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 314: Ostatní se u oboru živnosti „Provozování krematoria“ ve sloupci 4 slova „okresní hygienik“ nahrazují slovy „krajská hygienická stanice“. ČÁST ŠEDESÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech Čl. LXVI Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění zákona č. 286/1995 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto: 1. § 1 včetně poznámek pod čarou č. 1), 2), 3) a 4) zní: „§ 1 Živnostenské úřady Živnostenskými úřady jsou a) obecní živnostenské úřady, kterými jsou odbory obecních úřadů obcí s rozšířenou působností,1) a na území hlavního města Prahy živnostenské odbory úřadů městských částí určených Statutem hlavního města Prahy,2) b) krajské živnostenské úřady, kterými jsou odbory krajských úřadů,3) a na území hlavního města Prahy živnostenský odbor Magistrátu hlavního města Prahy,4) c) Živnostenský úřad České republiky. 1) § 66 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností. 2) § 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. 3) § 68 odst. 2 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 4) § 81 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 145/2001 Sb.“. 2. § 2 včetně poznámky pod čarou č. 5) zní: „§ 2 Obecní živnostenský úřad (1) Obecní živnostenský úřad a) vykonává činnosti v rozsahu stanoveném zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), b) je dotčeným orgánem státní správy v územním a stavebním řízení,5) týká-li se toto řízení koncesovaných živností, živností ohlašovacích vázaných, živností ohlašovacích řemeslných, živností ohlašovacích volných a živností provozovaných průmyslovým způsobem, c) provádí živnostenskou kontrolu a ukládá pokuty za porušení povinností podle živnostenského zákona, d) plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy. (2) Obecní živnostenský úřad vede živnostenský rejstřík v působnosti svého správního obvodu. 5) § 126 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 3. § 3 včetně poznámky pod čarou č. 6) zní: „§ 3 Krajský živnostenský úřad (1) Krajský živnostenský úřad a) vykonává řídící, koordinační, kontrolní a metodickou činnost vůči obecním živnostenským úřadům ve svém správním obvodu; obecním živnostenským úřadům ve svém správním obvodu může nařídit provedení živnostenské kontroly, b) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím obecních živnostenských úřadů6) ve svém správním obvodu, c) spolupracuje na úseku živnostenského podnikání s příslušnými správními úřady, v jejichž působnosti jsou odvětví, ve kterých se provozuje živnostenské podnikání, s hospodářskými komorami, podnikatelskými svazy a sdruženími, d) je oprávněn vyžadovat od ústředních správních úřadů potřebná stanoviska a vyjádření, e) vede živnostenský rejstřík v působnosti svého správního obvodu, f) plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy. (2) Stanoviska a vyjádření podle odstavce 1 písm. d) jsou příslušné orgány povinny sdělit krajskému živnostenskému úřadu do 15 dnů. 6) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.“. 4. § 4 se zrušuje. 5. § 5 zní: „§ 5 Živnostenský úřad České republiky (1) Živnostenský úřad České republiky a) zpracovává koncepce v oblasti živnostenského podnikání, b) vykonává řídící, koordinační, kontrolní a metodickou činnost vůči krajským živnostenským úřadům; může nařídit živnostenským úřadům provedení živnostenské kontroly, c) v zákonem stanovených případech rozhoduje jako správní orgán první instance, d) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím krajských živnostenských úřadů,6) e) vede ústřední evidenci všech podnikatelů, kterým byl vydán průkaz živnostenského oprávnění, f) spolupracuje na úseku živnostenského podnikání s příslušnými správními úřady, v jejichž působnosti jsou odvětví, ve kterých se provozuje živnostenské podnikání, s hospodářskými komorami, podnikatelskými svazy a sdruženími, g) je oprávněn vyžadovat od ústředních správních úřadů potřebná stanoviska a vyjádření, h) plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy. (2) Stanoviska a vyjádření podle odstavce 1 písm. g) jsou příslušné orgány povinny sdělit Živnostenskému úřadu České republiky do 15 dnů.“. 6. V § 6 odst. 1 se slovo „Pracovníci“ nahrazuje slovy „Zaměstnanci obcí, krajů a státu zařazení do“. 7. V § 6 odst. 2 se slovo „Pracovníci“ nahrazuje slovy „Zaměstnanci obcí, krajů a státu zařazení do“. 8. V § 6 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Činnosti vykonávané obecními živnostenskými úřady a krajskými živnostenskými úřady jsou výkonem státní správy v přenesené působnosti.“. 9. § 7 zní: „§ 7 Do doby zřízení Živnostenského úřadu České republiky vykonává jeho působnost Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky.“. ČÁST ŠEDESÁTÁ SEDMÁ Změna zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele Čl. LXVII V § 23 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 145/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb., odstavec 6 zní: „(6) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 8, 9 až 11 a § 14 tohoto zákona v oblasti obchodu a služeb21) provádějí obecní živnostenské úřady,11a) příslušné podle umístění provozovny.“. ČÁST ŠEDESÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání Čl. LXIX V § 7 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 231/2001 Sb. a zákona č. 138/2002 Sb., se v písmenu d) slovo „okresní“ nahrazuje slovem „krajské“. ČÁST SEDMDESÁTÁ TŘETÍ Změna zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje Čl. LXXIII Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, se mění takto: 1. V § 2 písm. a) se za slovo „okresů,“ doplňují slova „správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem, správních obvodů obcí s rozšířenou působností“. 2. § 12 se zrušuje. 3. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který zní: „§ 13a Pověřené obecní úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností Pověřené obecní úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností zajišťují dílčí úkoly spojené s procesem podpory regionálního rozvoje, zejména jsou povinny na žádost ministerstva nebo kraje poskytnout nezbytnou součinnost při přípravě a realizaci strategie regionálního rozvoje, státních programů regionálního rozvoje a programů rozvoje územního obvodu kraje.“. ČÁST SEDMDESÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů Čl. LXXIV Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 479/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 2 větě druhé se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „krajskému úřadu“ a ve větě třetí se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „krajského úřadu“. 2. V § 5 odst. 3 větě první se slova „Okresní hygienik“ nahrazují slovy „Krajská hygienická stanice“ a ve větě druhé se slova „okresního hygienika“ nahrazují slovy „krajské hygienické stanice“. 3. V § 6 odst. 4 větě první se slova „okresního hygienika“ nahrazují slovy „krajské hygienické stanice“ a ve větě druhé se slova „Okresní hygienik“ nahrazují slovy „Krajská hygienická stanice“. 4. V § 9 odst. 2 se slova „okresního hygienika“ nahrazují slovy „krajské hygienické stanice“. 5. V § 9 odst. 3 se slova „okresní hygienik“ nahrazují slovy „krajská hygienická stanice“. 6. V § 10 odst. 4 větě první se slova „okresního hygienika“ nahrazují slovy „krajské hygienické stanice“ a ve větě druhé se slova „Okresní hygienik“ nahrazují slovy „Krajská hygienická stanice“. 7. V § 12 odst. 1 se slova „okresní hygienik“ nahrazují slovy „krajská hygienická stanice“. 8. V § 13 odst. 4 větě první se slova „okresního hygienika“ nahrazují slovy „krajské hygienické stanice“ a ve větě druhé se slova „Okresní hygienik“ nahrazují slovy „Krajská hygienická stanice“. 9. V § 14 odst. 2 písm. b) se slova „okresním hygienikem“ nahrazují slovy „krajskou hygienickou stanicí“. 10. V § 17 odst. 1 se slova „okresní hygienik“ nahrazují slovy „krajská hygienická stanice“. 11. V § 18 odst. 3 větě první se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „krajského úřadu“ a ve větě druhé se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Krajský úřad“ a slova „okresního hygienika“ slovy „krajské hygienické stanice“. 12. V § 18 odst. 4 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „krajskému úřadu“. 13. V § 20 písm. e) se slova „okresního hygienika“ nahrazují slovy „krajské hygienické stanice“. 14. V § 22 odst. 2 se slova „okresního hygienika“ nahrazují slovy „krajské hygienické stanice“. 15. V § 22 odst. 4 se slova „okresního hygienika“ nahrazují slovy „krajské hygienické stanice“. 16. V § 22 odst. 5 se slova „okresního hygienika“ nahrazují slovy „krajské hygienické stanice“. 17. V § 23 odst. 3 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 18. V § 24 odst. 1 větě první se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „krajského úřadu“. 19. V § 24 odst. 2 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 20. V § 28 odst. 2 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 21. V § 28 odst. 3 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 22. Za § 30 se vkládá nový § 30a, který zní: „§ 30a Působnosti stanovené krajskému úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“. ČÁST SEDMDESÁTÁ PÁTÁ Změna zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti Čl. LXXV Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, se mění takto: 1. V § 35 odst. 2 se slova „popřípadě rozhodnutí o schválení nájmu honitby“ nahrazují slovy „po uzavření smlouvy o nájmu honitby nebo po nabytí právní moci“. 2. V § 40 a § 42 odst. 1 se za slova „která není hájena“ vkládají slova „podle § 2 písm. c)“. 3. V § 45 odst. 1 písm. v) se slovo „lovit“ nahrazuje slovem „střílet“. 4. V § 57 odst. 3 až 5 se slova „pověřené obecní úřady v přenesené působnosti“ nahrazují slovy „obecní úřady obcí s rozšířenou působností“. 5. V § 60 se slova „pověřené obecní úřady v přenesené působnosti“ nahrazují slovy „obecní úřady obcí s rozšířenou působností“. 6. V § 61 odst. 2 se slova „pověřené obecní úřady v přenesené působnosti“ nahrazují slovy „obecní úřady obcí s rozšířenou působností“. 7. V § 69 odst. 6 se slova „pověřené obecní úřady v přenesené působnosti“ nahrazují slovy „obecní úřady obcí s rozšířenou působností“. ČÁST SEDMDESÁTÁ SEDMÁ Změna zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku Čl. LXXVII Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 42/1992 Sb., zákona č. 93/1992 Sb., zákona č. 39/1993 Sb., zákona č. 183/1993 Sb., zákona č. 131/1994 Sb., zákona č. 166/1995 Sb., zákona č. 29/1996 Sb., zákona č. 30/1996 Sb. a zákona č. 139/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 3 věta druhá zní: „Výši nedoplatku přídělové ceny sdělí krajský úřad.“. 2. V § 18a odst. 1 se slovo „okresní“ nahrazuje slovem „krajský“. 3. V § 23 odst. 3 větě druhé se slovo „okresní“ nahrazuje slovem „krajský“. 4. V § 25 odst. 4 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“ a dále se slova „Magistrátní úřad“ nahrazují slovy „Magistrát“. 5. Za § 25 se vkládá nový § 25a, který zní: „§ 25a Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, Magistrátu hlavního města Prahy nebo magistrátům měst Brno, Ostrava a Plzeň podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“. ČÁST SEDMDESÁTÁ OSMÁ Změna zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb. Čl. LXXVIII Zákon č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., zákona č. 441/1992 Sb., zákona č. 29/1996 Sb., zákona č. 30/1996 Sb. a zákona č. 212/2000 Sb., se mění takto: V § 10 odst. 2 se slovo „okresní“ zrušuje. ČÁST SEDMDESÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona č. 39/1993 Sb., o pokutách a sankcích za nedodržování zákonů upravujících transformaci zemědělských družstev a nápravu majetkových křivd v oblasti vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku Čl. LXXIX Zákon č. 39/1993 Sb., o pokutách a sankcích za nedodržování zákonů upravujících transformaci zemědělských družstev a nápravu majetkových křivd v oblasti vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, se mění takto: 1. V § 2 odst. 3 větách první a druhé se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 2. V § 2 odst. 4 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 3. V § 3 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 4. V § 3 odst. 2 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 5. V § 3 odst. 3 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 6. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který zní: „§ 3a Působnosti stanovené obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“. 7. V § 4 odst. 3 se slova „Pozemkového fondu České republiky6)“ nahrazují slovem „obce“. 8. § 5 se zrušuje. ČÁST OSMDESÁTÁ Změna zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) Čl. LXXX Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 76/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 19 odstavec 3 včetně poznámek pod čarou č. 14) a 15) zní: „(3) Na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu může orgán státní správy lesů z důvodu ochrany lesa nebo v zájmu zdraví a bezpečnosti občanů rozhodnout o dočasném omezení nebo vyloučení vstupu do lesa, nejvýše však na dobu tří měsíců. Totéž lze stanovit nařízením obce14) s rozšířenou působností. Stanovenou dobu lze stejným způsobem prodloužit nejvýše o tři měsíce. Zákazy vstupu do lesa nebo jiná omezení užívání lesa stanovená zvláštními předpisy anebo podle nich vyhlášená zůstávají nedotčena. Vstup do lesů, které jsou nezbytné pro potřeby obrany státu (dále jen „vojenské lesy“), se řídí zvláštními předpisy.15) 14) § 11 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 15) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.“. 2. V § 46 odst. 2 větě první se slova „orgán kraje v přenesené působnosti“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 3. V § 47 odst. 1 písm. a) se slova „okresní úřady“ nahrazují slovy „obecní úřady obcí s rozšířenou působností“. 4. V § 47 odst. 2 větě první se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností a krajského úřadu“. 5. V § 47 se odstavec 4 zrušuje. 6. V nadpise § 48 se slova „Okresní úřady“ nahrazují slovy „Obecní úřady obcí s rozšířenou působností“. 7. V § 48 odst. 1 se slova „Okresní úřady“ nahrazují slovy „Obecní úřady obcí s rozšířenou působností“. 8. V § 48 odst. 1 písm. d) se za slova „funkcí lesa“ vkládají slova „do výměry 5 ha lesa hospodářského“ a slova „nebo ministerstvo“ se zrušují. 9. V § 48 odst. 1 písm. f) se za slova „funkcí lesa“ vkládají slova „do výměry 1 ha“. 10. V § 48 odst. 1 písm. g) a i) se na konci doplňují slova „pokud nepřesahují jejich správní obvod,“. 11. V § 48 odst. 1 písm. l) se slova „obvod jejich územní působnosti“ nahrazují slovy „jejich správní obvod“. 12. V § 48 odst. 1 se písmena o) až r) zrušují. Dosavadní písmena s) až y) se označují jako písmena o) až t). 13. V § 48 odst. 1 písm. p) se slova „tyto pokuty vybírá a vymáhá“ včetně středníku zrušují. 14. V § 48 odst. 1 písm. r) se na konci doplňují slova „pokud nepřesahují jejich správní obvod,“. 15. V § 48 odst. 1 písm. s) se na konci doplňují slova „pokud nepřesahují jejich správní obvod,“. 16. V § 48 odst. 2 se slova „Okresní úřady“ nahrazují slovy „Obecní úřady obcí s rozšířenou působností“. 17. V § 48 odst. 2 se slova „v obvodu své územní působnosti“ nahrazují slovy „ve svém správním obvodu.“. 18. V § 48 odst. 2 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až i) se označují jako písmena c) až g). 19. V § 48 odst. 2 písm. e) se za slova „lesní stráž“ vkládají slova „s působností ve svém správním obvodu“ a za slova „lesní stráže“ se vkládají slova „s působností ve svém správním obvodu“. 20. V § 48 odst. 2 písm. f) se slova „v obvodu své územní působnosti“ nahrazují slovy „ve svém správním obvodu“ a slova „právnické osobě“ nahrazují slovy „organizační složce státu“. 21. V § 48 se slova „okresní úřady“ nahrazují slovy „obecní úřady obcí s rozšířenou působností“. 22. V § 48a odst. 1 se slova „Orgán kraje v přenesené působnosti“ nahrazují slovy „Krajský úřad“. 23. V § 48a odst. 1 se za dosavadní písmeno b) vkládají nová písmena c) až n), která znějí: „c) o souhlasu k návrhům územně plánovací dokumentace obcí s rozšířenou působností, jimiž mají být dotčeny lesní pozemky, pokud není příslušné ministerstvo, d) o souhlasu k vydání územního rozhodnutí, jímž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa těžbou nevyhrazených nerostů nebo jímž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa o výměře 1 ha a více, e) o odnětí lesních pozemků plnění funkcí lesa nebo o omezení jejich využívání pro plnění funkcí lesa o výměře 1 ha a více a o výši poplatků za odnětí (§ 17 odst. 1), f) o dočasném omezení nebo vyloučení vstupu do lesa (§ 19 odst. 3), pokud přesahují správní obvod obce s rozšířenou působností, g) o stanovení podmínek ke konání organizovaných nebo hromadných sportovních akcí v lese (§ 20 odst. 5), pokud přesahují správní obvod obce s rozšířenou působností, h) schvalují plány a povolují jejich změny (§ 27 odst. 1 a 4), v rámci schvalování plánů povolují mýtní těžbu v lesních porostech mladších 80 let (§ 33 odst. 4), výjimky ze stanovené velikosti nebo šíře holé seče (§ 31 odst. 2) a výjimky ze zákonných lhůt pro zalesnění a zajištění lesního porostu (§ 31 odst. 6), i) o uložení nebo provedení opatření meliorací a hrazení bystřin v lesích (§ 35 odst. 1, 2 a 3), j) o uložení opatření odchylných od ustanovení tohoto zákona v zájmu účelového hospodaření v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení (§ 36 odst. 1), k) o výši náhrady a subjektu povinném k poskytnutí této náhrady vlastníkovi lesa z důvodu omezení při hospodaření v lesích ochranných nebo v lesích zvláštního určení (§ 36 odst. 5), l) o udělení nebo odnětí licence pro výkon funkce odborného lesního hospodáře (§ 37 odst. 2), m) o uložení opatření k odstranění zjištěných nedostatků, opatření ke zlepšení stavu lesů a plnění jejich funkcí, o zastavení nebo omezení výroby nebo jiné činnosti v lese v případech hrozících škod (§ 51 odst. 1), pokud přesahují správní obvod obce s rozšířenou působností, n) o nezbytných opatřeních k odvrácení hrozícího nebezpečí (§ 57), pokud přesahují správní obvod obce s rozšířenou působností.“. Dosavadní písmena c), d), e), f) a g) se označují jako písmena o), p), r), s) a t). 24. V § 48a odst. 1 se původní písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena r), s) a t) se označují jako písmena p), r) a s). 25. V § 48a odst. 1 písm. r) se slova „obvod územní působnosti okresního úřadu“ nahrazují slovy „správní obvod obce s rozšířenou působností“. 26. V § 48a odst. 1 písm. s) se slova „tyto pokuty vybírá a vymáhá“ včetně středníku zrušují. 27. V § 48a odst. 2 se slova „Orgán kraje v přenesené působnosti“ nahrazují slovy „Krajský úřad“. 28. V § 49 odst. 2 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c), d), e), f) a g) se označují jako písmena b), c), d), e) a f). 29. V § 49 odst. 2 písm. c) se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „kraje“. 30. V § 49 odst. 2 písm. d) se slova „tyto pokuty vybírá a vymáhá“ včetně středníku zrušují. 31. V § 49 odst. 3 písm. j) se slova „orgánů krajů“ nahrazují slovy „krajských úřadů“. 32. V § 49 odst. 3 písm. n) se slova „prvního stupně“ zrušují. 33. V § 49 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) V lesích národních parků a jejich ochranných pásmech vykonává působnost krajského úřadu a ministerstva Ministerstvo životního prostředí.“. 34. Za § 58 se vkládá nový § 58a, který zní: „§ 58a Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“. 35. V § 59 se doplňuje odstavec 13, který zní: „(13) Úřadem příslušným ke zrušení ustanovení lesní stráží, která byla ustanovena okresním úřadem, je krajský úřad, v jehož správním obvodu vykonává lesní stráž svou funkci.“. ČÁST OSMDESÁTÁ PRVNÍ Změna zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech Čl. LXXXI V zákoně č. 91/1996 Sb., o krmivech, v § 20 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 9) zní: „(3) Žadatel přiloží k žádosti souhlas Státní veterinární správy9) nebo příslušného orgánu Inspekce životního prostředí s tím, že zkoušené krmivo, krmná surovina, doplňková látka nebo premix při navrženém použití neohrozí zdraví lidí, zvířat a životní prostředí. 9) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. ČÁST OSMDESÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) Čl. LXXXIV Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 41 odst. 2 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 2. V § 49 odst. 1 písm. e) se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 3. V § 76 odst. 3 se slova „Obecně závazná vyhláška“ nahrazují slovy „Právní předpis“. 4. V § 76 odst. 3 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 5. V § 76 odst. 4 se slova „okresních úřadů“ nahrazují slovy „obcí s rozšířenou působností“. 6. Za § 77a se vkládá nový § 77b, který zní: „§ 77b Působnosti stanovené obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“. ČÁST OSMDESÁTÁ PÁTÁ Změna zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Čl. LXXXV Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: 1. V § 19 odst. 9 písmeno c) zní: „c) stanoviskem obecního úřadu podle místa sběru, že sběr bylin a plodů v příslušné oblasti nenarušuje druhovou rozmanitost; působnost stanovená obecnímu úřadu podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.“. 2. V § 29 odst. 4 písm. c) se slova „v okrese“ nahrazují slovy „v obci“. ČÁST OSMDESÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Čl. LXXXVI Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odst. 2 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „v případě vypouštění odpadních vod se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami podle přílohy č. 1 na dobu delší než 4 roky“. 2. V § 42 odst. 4 se za slovo „zřizuje“ vkládá slovo „ústřední“. 3. V § 42 odst. 7 větě druhé se slova „příslušný okresní úřad“ nahrazují slovy „příslušná obec, a to z prostředků státu“. 4. V § 71 odst. 3 písmeno b) zní: „b) povodňové plány správních obvodů obcí s rozšířenou působností, které zpracovávají obce s rozšířenou působností,“. 5. V § 73 odst. 2 větě druhé se slovo „okresů“ nahrazuje slovy „povodňové orgány pro správní obvody obcí s rozšířenou působností“. 6. V § 76 odst. 2 větě první se slovo „okresů“ nahrazuje slovy „obcí s rozšířenou působností“. 7. V § 77 odst. 2 písmena b) a c) znějí: „b) obecní úřady obcí s rozšířenou působností, c) krajské úřady,“. 8. V § 77 odst. 3 písm. b) se slovo „okresů“ nahrazuje slovy „obcí s rozšířenou působností“. 9. V § 78 odst. 2 se slovo „okresu“ nahrazuje slovy „obce s rozšířenou působností“. 10. V § 78 odst. 3 písm. g) a l) se slovo „okresu“ nahrazuje slovy „obce s rozšířenou působností“. 11. V § 79 nadpis zní: „Povodňové orgány obcí s rozšířenou působností“. 12. V § 79 odstavec 1 zní: „(1) Starosta obce s rozšířenou působností zřizuje povodňovou komisi obce s rozšířenou působností a je jejím předsedou. Další členy komise jmenuje ze zaměstnanců obce s rozšířenou působností zařazených do obecního úřadu a zástupců orgánů a právnických osob, které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi. Povodňový orgán obce s rozšířenou působností je podřízen povodňovému orgánu uceleného povodí.“. 13. V § 79 odst. 2 se slovo „okresů“ nahrazuje slovy „obcí s rozšířenou působností“. 14. V § 79 odst. 2 písm. a), b) a k) se slovo „okresu“ nahrazuje slovy „správního obvodu obce s rozšířenou působností“. 15. V § 79 odst. 2 písm. g) se slovo „okresu“ nahrazuje slovy „v správním obvodu obce s rozšířenou působností“ a slovo „okresů“ se nahrazuje slovy „obcí s rozšířenou působností“. 16. V § 80 odst. 2 písm. a) se slovo „okresů“ nahrazuje slovy „správních obvodů obcí s rozšířenou působností“. 17. V § 80 odst. 2 písm. e), f), g) a i) se slovo „okresů“ nahrazuje slovy „obcí s rozšířenou působností“. 18. V § 81 odst. 3 písm. c) se slovo „okresů“ nahrazuje slovy „obcí s rozšířenou působností“. 19. V § 82 písm. a) se slovo „okresů“ nahrazuje slovy „správních obvodů obcí s rozšířenou působností“. 20. V § 82 písm. c), j) a k) se slovo „okresů“ nahrazuje slovy „obcí s rozšířenou působností“. 21. V § 83 písm. b) a g) se slovo „okresů“ nahrazuje slovy „obcí s rozšířenou působností“. 22. V § 83 písm. h) se slova „a okresním povodňovým komisím“ nahrazují slovy „povodňovým komisím a povodňovým komisím obcí s rozšířenou působností“. 23. V § 83 písm. l) se slovo „okresu“ nahrazuje slovy „obce s rozšířenou působností“. 24. V § 84 odst. 1 písm. a) se slovo „okresů“ nahrazuje slovy „obcí s rozšířenou působností“. 25. V § 84 odst. 1 písm. e), g) a j) se slovo „okresu“ nahrazuje slovy „obce s rozšířenou působností“. 26. V § 86 odst. 6 se slova „okresní úřady,“ zrušují. 27. V § 87 písmeno b) zní: „b) povodňovou komisí obce s rozšířenou působností hradí obec s rozšířenou působností,“. 28. V § 104 odst. 1 větě druhé se slova „okresní hygienik“ nahrazují slovy „krajská hygienická stanice“. 29. V § 104 odst. 2 písmeno a) zní: „a) obecní úřady,“. 30. V § 104 odst. 2 písmena c) a d) znějí: „c) obecní úřady obcí s rozšířenou působností, d) krajské úřady,“. 31. Nadpis § 105 zní: „Obecní úřady a újezdní úřady“. 32. V § 105 odst. 1 se slova „Obce v přenesené působnosti“ nahrazují slovy „Obecní úřady“. 33. § 106 včetně nadpisu zní: „§ 106 Obecní úřady obcí s rozšířenou působností Působnost, která podle tohoto zákona přísluší vodoprávním úřadům, vykonávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností, pokud ji tento zákon nesvěřuje jiným orgánům.“. 34. V § 107 nadpis zní: „Krajské úřady“. 35. V § 107 se slova „orgánů krajů v přenesené působnosti“ nahrazují slovy „krajských úřadů“. 36. V § 107 písm. c) se slovo „okresu“ nahrazuje slovy „správního obvodu obce s rozšířenou působností“ a slova „okresního úřadu“ se nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 37. V § 107 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) až u), která znějí: „j) povolovat vypouštění odpadních vod do vod povrchových ze zdrojů znečištění o velikosti 10 000 ekvivalentních obyvatel nebo více, k) povolovat vypouštění odpadních vod z těžby a zpracování uranových rud a jaderných elektráren a odpadních vod se zvláště nebezpečnými nebo nebezpečnými látkami podle přílohy č. 1 do vod povrchových s výjimkou případů mimo případy pod písmenem j), l) povolovat vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné látky podle přílohy č. 1 do kanalizace (§ 16), m) povolovat čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a jejich následné vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových [§ 8 odst. 1 písm. e)], n) povolovat vzdouvání a akumulaci povrchových vod v nádržích s celkovým objemem nad 1 000 000 m3 nebo s výškou vzdutí nad 10 m ode dna základové výpusti, o) stanovovat na návrh správce povodí rozsah záplavových území významných vodních toků a ukládat jim zpracování takového návrhu, p) rozhodovat v pochybnostech o tom, zda se jedná, nebo nejedná o povrchové nebo podzemní vody, r) rozhodovat v pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok podle § 43 odst. 2, jakož i o tom, že vodním tokem jsou i jiné povrchové vody než uvedené v odstavci 1, s) vyjadřovat se v případech, kdy jim přísluší vydávat povolení nebo souhlas, t) povolovat výjimky při použití závadných látek (§ 39 odst. 7), u) povolovat výjimky z požadavku průchodnosti vodního toku pro ryby a vodní živočichy podle § 15 odst. 6 v případech vodních děl pro účel chovu ryb, např. průtočné rybníky a vodní nádrže, nebo k ochraně před škodlivými účinky vod, k zajištění bezpečnosti občanů a jiných veřejných zájmů, např. omezení eroze, devastace koryt, bystřin apod.“. 38. V § 110 odst. 4 větě první se slova „Okresní úřady“ nahrazují slovy „Obecní úřady obcí s rozšířenou působností“ a slova „orgány krajů v přenesené působnosti“ se nahrazují slovy „krajské úřady“. 39. V § 113 větě první se slova „Okresní hygienik“ nahrazují slovy „Krajská hygienická stanice“ a ve větě třetí se slova „úředních deskách místně příslušné obce a příslušného okresního úřadu“ nahrazují slovy „úřední desce obecního úřadu obce s rozšířenou působností a úředních deskách všech obcí tvořících jeho správní obvod“. 40. V § 116 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 41. V § 124 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 42. V § 124 odst. 2 větě třetí se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 43. V § 124 odst. 2 se za větu třetí vkládá tato věta: „V takovém případě Česká inspekce životního prostředí řízení zastaví.“. 44. V § 124 odst. 4 se věta druhá nahrazuje touto větou: „Pokuty ukládané obecními úřady obcí s rozšířenou působností jsou příjmem obce s rozšířenou působností.“. 45. V § 125 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 46. V § 126 odst. 3 větě první se za slovy „k dispozici,“ slova „ode dne účinnosti tohoto zákona“ zrušují a slova „do 6 měsíců“ se nahrazují slovy „do 24 měsíců“. 47. Za § 126 se vkládá nový § 126a, který zní: „§ 126a Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu jsou výkonem přenesené působnosti.“. 48. V § 127 odst. 6 poslední větě se slova „delší než do 31. prosince 2005“ nahrazují slovy „delší než do 31. prosince 2010“. ČÁST OSMDESÁTÁ SEDMÁ Změna zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) Čl. LXXXVII Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), se mění takto: 1. V § 25 písmena a), b) a c) znějí: „a) obecní úřady, b) obecní úřady obcí s rozšířenou působností, c) krajské úřady,“. 2. V § 27 odst. 1 se slova „okresní úřady“ nahrazují slovy „obecní úřady obcí s rozšířenou působností“. 3. V § 27 odstavec 2 zní: „(2) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností rozhodují o povinnostech veřejné služby podle § 22 ve správním obvodu, ve kterém vykonávají tuto působnost.“. 4. V § 32 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Krajský úřad“. 5. V § 33 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 6. V § 35 odstavec 1 zní: „(1) Místně příslušným k ukládání pokut podle § 32 je krajský úřad a podle § 33 obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním území došlo k protiprávnímu jednání.“. 7. V § 38 odst. 2 větě první se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 8. Za § 38 se vkládá nový § 38a, který zní: „§ 38a Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“. ČÁST OSMDESÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky Čl. LXXXIX V § 16 odst. 1 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, se slova „přednostové okresních úřadů, primátoři měst, která vykonávají působnost okresního úřadu, primátoři měst“ nahrazují slovy „hejtmani krajů“. ČÁST DEVADESÁTÁ Změna zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky Čl. XC Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, se mění takto: 1. V § 2 odstavec 8 zní: „(8) Plánováním obrany státu se rozumí soubor plánovaných opatření, vzájemně se ovlivňujících, k zajištění svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením a ke splnění všech požadavků na zajišťování obrany státu, zabezpečení mezinárodních smluvních závazků o společné obraně, včetně podílu ozbrojených sil na činnostech mezinárodních organizací ve prospěch míru, účasti na mírových operacích a podílu při záchranných pracích a při plnění humanitárních úkolů. Plán obrany státu tvoří obranné plánování, operační plánování, mobilizační plánování, plánování připravenosti obranného systému státu a plánování příprav k záchranným pracím a k plnění humanitárních úkolů.“. 2. V § 3 se slova „obranné plánování“ nahrazují slovy „plánování obrany státu“. 3. V § 5 odst. 1 písmeno c) zní: „c) řídí plánování obrany státu, stanoví obsahovou náplň jednotlivých plánů obrany státu a časové etapy pro jejich zpracování,“. 4. V § 5 odst. 2 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) k plnění úkolů při zajišťování obrany státu využívá Ústřední krizový štáb zřízený podle zvláštního právního předpisu.“. 5. V § 6 odst. 1 písm. b) se slova „obranného plánování“ nahrazují slovy „plánování obrany státu“. 6. V § 6 odst. 2 písmeno b) zní: „b) plánují podle rozhodnutí vlády opatření k zajišťování obrany státu včetně jejich finančního zabezpečení a realizují je,“. 7. § 7 včetně nadpisu zní: „§ 7 Krajské úřady Krajské úřady k zajišťování obrany státu a) vyhodnocují objekty, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou být napadeny, a navrhují vládě, cestou ministerstva, způsob jejich ochrany; tato opatření se nevztahují na objekty v působnosti Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu, Nejvyššího kontrolního úřadu, Kanceláře prezidenta republiky, Úřadu vlády České republiky, ministerstev, Správy státních hmotných rezerv, zpravodajských služeb České republiky, České národní banky a na objekty, které střeží ozbrojené síly a ozbrojené bezpečnostní sbory, b) plánují podle rozhodnutí vlády opatření k vytvoření nezbytných podmínek pro zajištění životních potřeb obyvatel, fungování státní správy a samosprávy a zabezpečení mobilizace ozbrojených sil za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, c) stanovují a realizují opatření k zabezpečení mobilizace ozbrojených sil podle rozhodnutí ministerstva a plní další nezbytná opatření k obraně státu, d) řídí evakuaci obyvatel a zabezpečují jejich nezbytné životní potřeby, e) plní úkoly spojené s prověřením opatření pro zabezpečení obrany státu podle rozhodnutí ministerstva, f) vedou soubornou evidenci o určených věcných prostředcích a jejich vlastnících a o fyzických osobách určených za stavu ohrožení státu a za válečného stavu k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci, g) zabezpečují podle požadavků obcí přípravu občanů k obraně státu.“. 8. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1) a 2) zní: „§ 7a Obecní úřady obcí s rozšířenou působností Obecní úřady obcí s rozšířenou působností k zajišťování obrany státu a) podílejí se, v rozsahu stanoveném krajským úřadem, na vyhodnocování objektů, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou být napadeny, a navrhují způsob jejich ochrany, b) plánují, v rozsahu stanoveném krajským úřadem, opatření k vytvoření nezbytných podmínek pro zajištění životních potřeb obyvatel, fungování státní správy a samosprávy a zabezpečení mobilizace ozbrojených sil za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, c) vedou evidenci o vhodných věcných prostředcích, které lze využít pro potřeby zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu a v nezbytném rozsahu vedou osobní údaje o jejich vlastnících, d) vedou evidenci nezbytných osobních údajů o fyzických osobách, které lze určit pro potřeby zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci; zvlášť vedou evidenci osobních údajů zdravotnických pracovnic, v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem,1) pro doplnění ozbrojených sil za válečného stavu, e) provádějí výběr vhodných věcných prostředků a kontrolu určených věcných prostředků; výběrem vhodných věcných prostředků mohou vydáním plné moci pověřit určené pracovníky ústředních správních úřadů, jiných správních úřadů nebo subjektů hospodářské mobilizace, pokud o věcné prostředky požádaly, a jejich následnou kontrolou mohou vydáním plné moci pověřit určené pracovníky ústředních správních úřadů a jiných správních úřadů, f) rozhodují o určení věcných prostředků pro účely zajišťování obrany státu podle druhu a množství v souladu s požadavkem vyplývajícím ze schválených plánů obrany státu; k tomuto účelu provádějí rozpis věcných prostředků podle druhu a množství na další obce ve svém správním obvodu stanoveném zvláštním právním předpisem2) (dále jen „obvod“), g) rozhodují o povolání fyzických osob, které mají trvalý pobyt v jejich obvodu, v souladu s požadavkem vyplývajícím ze schválených plánů obrany státu, k pracovním výpomocím a k pracovním povinnostem pro potřeby zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu a za válečného stavu; koordinují jejich výběr a spolupracují s dalšími obcemi, úřady práce a dalšími správními úřady, h) podílejí se na evakuaci obyvatel a zabezpečení jejich nezbytných životních potřeb podle rozhodnutí krajského úřadu, i) plní úkoly spojené s prověřením opatření pro zabezpečení obrany státu podle rozhodnutí ministerstva, j) podílejí se na organizaci přípravy občanů k obraně státu, k) plní další úkoly a poskytují údaje pro zajišťování obrany státu podle pokynů ministerstev a jiných správních úřadů, l) ukládají sankce za nesplnění povinnosti, m) provádějí výkon rozhodnutí za podmínek stanovených v § 69 až 72, n) rozhodují o vyvlastnění ve zkráceném řízení za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. 1) § 7 odst. 1 zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon). 2) Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností.“. Dosavadní poznámky pod čarou č. 1) až 18) se označují jako poznámky pod čarou č. 3) až 20), a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 9. § 8 zní: „§ 8 Obce v přenesené působnosti Obce v přenesené působnosti k zajišťování obrany státu a) plní úkoly a poskytují údaje pro zabezpečení obrany státu podle požadavků obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo krajského úřadu, b) zabezpečují výběr a povolávání fyzických osob k pracovním výpomocím nebo k pracovním povinnostem pro potřeby zajišťování obrany státu podle rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností, c) podílejí se na zabezpečení dodání určených věcných prostředků pro potřeby zajišťování obrany státu podle rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností, d) plní úkoly spojené s prověřením opatření pro zabezpečení obrany státu podle rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností, e) poskytují potřebnou součinnost v případě výcviku ozbrojených sil mimo území vojenských újezdů; sepisují škody způsobené právnickým a fyzickým osobám a škody způsobené na majetku obce, došlo-li ke škodě v přímé souvislosti s výcvikem ozbrojených sil nebo s prověřením opatření pro zabezpečení obrany státu, f) uplatňují požadavky na přípravu občanů k obraně státu u krajského úřadu cestou obecního úřadu obce s rozšířenou působností a organizují jejich přípravu, g) plní úkoly spojené s evakuací obyvatel podle rozhodnutí krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností a poskytují potřebnou součinnost při ochraně majetku evakuovaných osob.“. 10. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2a) zní: „§ 9a Vztah ke krizovému řízení (1) Ústřední správní úřady, správní úřady, orgány krajů a orgány obcí jsou povinny při plnění úkolů zajišťování obrany státu vzájemně spolupracovat a vyměňovat si v nezbytně nutném rozsahu informace z informačních systémů, které vedou. Při plnění úkolů zajišťování obrany státu využívají pracovišť krizového řízení, pracovních a poradních orgánů zřízených podle zvláštních právních předpisů.2a) Vzájemnou spolupráci a výměnu informací koordinuje ministerstvo. (2) Za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a za válečného stavu mohou orgány krizového řízení nařizovat také opatření podle zvláštního právního předpisu, nejsou-li v rozporu s tímto zákonem. (3) Krizové plány zpracované podle zvláštního právního předpisu za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a za válečného stavu tvoří samostatnou část plánu obrany státu. 2a) Například zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).“. 11. V § 10 písm. a) se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 12. V § 10 písm. b) se slova „pověřených pracovníků okresního úřadu“ nahrazují slovy „pověřených zaměstnanců obce s rozšířenou působností zařazených do obecního úřadu“. 13. V § 10 písm. c) se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 14. V § 13 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Ostatní věcné prostředky se k zajišťování obrany státu použijí v souladu se schválenými krizovými plány zpracovanými podle zvláštních právních předpisů.“. 15. V § 14 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 16. V § 14 odst. 2 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 17. V § 14 odst. 3 úvodní větě se slova „Okresním úřadem“ nahrazují slovy „Obecním úřadem obce s rozšířenou působností“. 18. V § 14 odst. 3 písm. a), b) a c) se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 19. V § 14 odst. 4 větě první se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 20. V § 15 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 21. V § 16 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 22. V § 18 odst. 1 větě první se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 23. V § 18 odst. 1 větě druhé se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 24. V § 19 odst. 3 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 25. V § 20 odst. 3 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 26. V § 20 odst. 4 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“ a slova „okresnímu úřadu“ se nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 27. V § 22 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 28. V § 23 odst. 1, 3, 5 a 6 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 29. V § 23 odst. 7 se slova „příslušný okresní úřad“ nahrazují slovy „příslušná obec“. 30. V § 25 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 31. V § 26 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Povolávací příkaz k plnění pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci lze vydat v souladu se schválenými krizovými plány zpracovanými podle zvláštních právních předpisů.“. Dosavadní odstavce 1 až 5 se označují jako odstavce 2 až 6. 32. V § 26 odst. 5 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 33. V § 27 odst. 1 a 2 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 34. V § 47 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 35. V § 48 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 36. V § 49 odst. 1, 2 a 3 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 37. V § 51 odst. 1 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 38. V § 51 odst. 2 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 39. V § 52 odst. 4 se slova „okresními úřady“ nahrazují slovy „obecními úřady obcí s rozšířenou působností“ a slova „školskými úřady“ se nahrazují slovy „krajskými úřady“. 40. V § 57 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 41. V § 58 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Rada kraje nařízením může stanovit sazby a způsob výpočtu maximální výše náhrad za poskytnutí jednotlivých druhů věcných prostředků použitých v souvislosti s prověřením podle věty první.“. 42. V § 63 odst. 2 se slova „okresní úřady“ nahrazují slovy „obecní úřady obcí s rozšířenou působností“. 43. V § 67 odst. 1 větě první se slova „okresní úřad nebo obec“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“, slovo „jejichž“ se nahrazuje slovem „jehož“ a ve větě druhé se slova „státního rozpočtu nebo“ zrušují. 44. V § 70 větě první se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 45. Za § 73 se vkládají nové § 73a a 73b, které včetně nadpisu znějí: „§ 73a Příslušnost území újezdu ke kraji Území újezdu náleží vždy k území jednoho kraje, a to takto: a) Území Vojenského újezdu Boletice náleží do Jihočeského kraje, b) Území Vojenského újezdu Brdy náleží do Středočeského kraje, c) Území Vojenského újezdu Březina náleží do Jihomoravského kraje, d) Území Vojenského újezdu Hradiště náleží do Karlovarského kraje, e) Území Vojenského újezdu Libava náleží do Olomouckého kraje. § 73b Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“. ČÁST DEVADESÁTÁ PRVNÍ Změna zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě Čl. XCI Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb., zákona č. 304/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 150/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb. a zákona č. 175/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odstavec 20 zní: „(20) Dopravními úřady podle tohoto zákona jsou krajské úřady. Pro městskou autobusovou dopravu je dopravním úřadem Magistrát hlavního města Prahy, magistráty statutárních měst a obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Pro taxislužbu je dopravním úřadem v hlavním městě Praze Magistrát hlavního města Prahy, ve statutárních městech magistráty těchto měst a obecní úřady obcí s rozšířenou působností.“. 2. V § 19a odst. 1 větě první se slova „územního obvodu okresu“ nahrazují slovy „území kraje“. 3. V § 19a odst. 1 věta druhá zní: „Rozsah podílu státu na jejím zajištění ve veřejném zájmu stanoví podle místních podmínek území kraje a výše rozpočtových prostředků, které jsou k dispozici, příslušný kraj.“. 4. V § 19b odst. 1 písm. a) se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovem „kraje“. 5. V § 19b odst. 3 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „kraje“. 6. V § 19c odst. 1 větě první se slova „územního obvodu okresu“ nahrazují slovy „území kraje“. 7. V § 34 odstavec 1 zní: „(1) Státní odborný dozor v silniční dopravě vykonávají dopravní úřady a Ministerstvo dopravy a spojů. Dopravní úřady vykonávají ve svém správním obvodu státní odborný dozor ve všech věcech, které nenáleží Ministerstvu dopravy a spojů. Ministerstvo dopravy a spojů vykonává státní odborný dozor v mezinárodní autobusové linkové silniční dopravě osob a nad financováním dopravní obslužnosti. Při výkonu státního odborného dozoru dozírají, zda dopravci, odesílatelé nebo řidiči dodržují podmínky a plní povinnosti stanovené tímto zákonem a zda provozují dopravu podle uděleného povolení.“. 8. V § 34 odst. 4 větě druhé se slova „orgánem kraje v přenesené působnosti a“ zrušují. 9. V § 34 odst. 4 větě čtvrté se slova „, orgán kraje v přenesené působnosti“ zrušují. 10. V § 35 odst. 1 se slova „, orgán kraje v přenesené působnosti“ zrušují. 11. Za § 40b se vkládá nový § 40c, který zní: „40c Působnosti stanovené krajskému úřadu, Magistrátu hlavního města Prahy, magistrátům statutárních měst nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“. ČÁST DEVADESÁTÁ DRUHÁ Změna zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách Čl. XCII Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., nálezu Ústavního soud uveřejněného pod č. 144/2002 Sb., zákona č. 175/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 20 odst. 2 se slova „územního obvodu okresu“ nahrazují slovy „území kraje“. 2. V § 25 odst. 2 písm. a) se slova „územního obvodu okresu“ nahrazují slovy „území kraje“. 3. V § 38 odst. 1 písm. c) se slova „s okresním úřadem“ nahrazují slovy „s krajem“ a slova „okresní úřad je povinen projednat“ ve větě za středníkem se nahrazují slovy „kraj projedná“. 4. V § 39 odst. 6 v předvětí se slova „jménem státu“ zrušují. 5. V § 39 odst. 6 písm. a) se slova „okresní úřad“ nahrazují slovem „kraj“, slova „územního obvodu okresu“ se nahrazují slovy „území kraje“ a slova „příslušným okresním úřadem je okresní úřad“ ve větě za středníkem se nahrazují slovy „příslušným krajem je kraj“. 6. V § 39 odst. 7 větě druhé se slova „okresní úřad“ nahrazují slovem „kraj“. 7. V § 39a odst. 2 písm. a) se slova „okresní úřad“ nahrazují slovem „kraj“. 8. V § 39a odst. 3 se slova „okresních úřadů“ nahrazují slovem „krajů“. 9. V § 39a odst. 4 větě první se slova „okresních úřadů“ nahrazují slovem „krajů“. 10. V § 39b odst. 1 se slovo „okresu“ nahrazuje slovem „kraje“. 11. V § 39b odst. 2 se slova „územního obvodu okresu“ nahrazují slovy „území kraje“. 12. V § 39c se slova „územního obvodu okresu“ nahrazují slovy „území kraje“. 13. V § 39d odst. 1 větě první se slova „územního obvodu okresu“ nahrazují slovy „území kraje“. 14. V § 40 odst. 2 větě první se slova „Okresní úřady“ nahrazují slovem „Kraje“. 15. V § 40 odst. 3 se slova „okresními úřady“ nahrazují slovem „kraji“. 16. V § 54 odst. 2 se na konci věty za slova „též obce“ vkládají slova „v přenesené působnosti“. 17. V § 57 odst. 1 se za slova „Hlavní město Praha vykonává“ vkládá slovo „přenesenou“. 18. V § 57 odst. 2 se za slova „Ostatní obce vykonávají“ vkládá slovo „přenesenou“. ČÁST DEVADESÁTÁ TŘETÍ Změna zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě Čl. XCIII Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 254/2001 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 36 odst. 2 se slova „okresní úřady“ nahrazují slovy „krajské a obecní úřady“ a slovo „územním“ se nahrazuje slovem „správním“. 2. V § 36 odst. 2 se poznámka pod čarou č. 8) zrušuje. ČÁST DEVADESÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích Čl. XCIV Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb. a zákona č. 259/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 23 odst. 1 se v první a poslední větě slova „obecně závazné vyhlášce“ nahrazují slovem „nařízení“. 2. V § 23 odst. 3 se slova „obecně závazné vyhlášce“ nahrazují slovem „nařízení“. 3. V § 23 se odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 12b) zrušuje. 4. V § 27 odst. 6 poslední věta zní: „Vymezení takových úseků silnic stanoví příslušný kraj nebo obec s rozšířenou působností svým nařízením a vymezení úseků místních komunikací stanoví příslušná obec svým nařízením.“. 5. V § 27 odst. 7 větě druhé se slova „obecně závaznou vyhláškou“ nahrazují slovem „nařízením“. 6. V § 40 odst. 1 se slova „orgán kraje v přenesené působnosti“ nahrazují slovy „krajský úřad“ a slova „okresní úřady“ se nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 7. V § 40 odst. 3 návětí zní: „Krajský úřad“. 8. V § 40 odst. 3 písm. a) se slova „přesahuje územní obvod jednoho okresu a“ zrušují. 9. V § 40 odst. 3 písmeno e) zní: „e) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím obecního úřadu obce s rozšířenou působností a proti rozhodnutím obcí.17)“. 10. V § 40 odst. 4 v návětí se slova „Okresní úřady“ nahrazují slovy „Obecní úřady obcí s rozšířenou působností“. 11. V § 40 odst. 4 se čárka na konci písmena c) nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje. 12. V § 40 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Jde-li o věc, jež se má uskutečnit v územním obvodu dvou nebo více silničních správních úřadů, provede řízení a vydá rozhodnutí nejbližší společně nadřízený správní orgán. Tento orgán může stanovit, že řízení provede a rozhodnutí vydá některý ze silničních správních úřadů, v jehož územním obvodu se má věc uskutečnit.“. 13. V § 41 odst. 1 větě první se slova „a obce“ zrušují. 14. V § 41 odst. 1 větě druhé se slova „okresními úřady a obcemi“ nahrazují slovy „příslušnými silničními správními úřady“. 15. Za § 44 se vkládá nový § 44a, který zní: „§ 44a Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“. ČÁST DEVADESÁTÁ PÁTÁ Změna zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů Čl. XCV Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb. a zákona č. 175/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 větě třetí se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“ a ve větě čtvrté slova „okresní úřad“ slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 2. V § 2 odst. 2 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 3. V § 4 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 4. V § 4 odst. 2 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 5. V § 5 odst. 1 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 6. V § 5 odst. 2 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 7. V § 6 odst. 1 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 8. V § 6 odst. 2 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 9. V § 7 písm. c) se slova „okresního úřadu nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 10. V § 9 odst. 1 písm. d) se slova „okresním úřadem“ nahrazují slovy „obecním úřadem obce s rozšířenou působností“. 11. V § 24 odst. 3 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 12. V § 25 větě první se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 13. V § 32 odst. 2 větě první se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“ a ve větě druhé slova „okresní úřad“ slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 14. V § 32 odst. 3 větě první se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“ a ve větě druhé slova „Okresní úřad“ slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 15. V § 33 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 16. V § 33 odst. 2 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“ a slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obce zařazený do obecního úřadu“. 17. V § 33 odst. 3 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 18. V § 38 odst. 1 a 2 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 19. V § 39 odst. 4 větě třetí se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“ a slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 20. V § 51 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 21. V § 51 odst. 3 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 22. V § 52 odst. 1 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 23. V § 53 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřady obcí s rozšířenou působností“. 24. V § 53 odst. 2 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 25. V § 54 odst. 1 se slova „okresní úřady“ nahrazují slovy „obecní úřady obcí s rozšířenou působností“. 26. V § 54 odst. 3 se slova „okresní úřady“ nahrazují slovy „obecní úřady obcí s rozšířenou působností“. 27. V § 56 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 28. V § 57 větě první se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“, v písmenu b) se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“ a v písmenu c) se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 29. V § 58 odstavec 4 zní: „(4) Pokuty uložené a vybrané podle tohoto zákona ministerstvem jsou příjmem státního rozpočtu a pokuty uložené a vybrané obcí jsou příjmem obce.“. 30. Za § 59 se vkládá nový § 59a, který zní: „§ 59a Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“. ČÁST DEVADESÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů Čl. XCVI Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb. a zákona č. 311/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písm. hh) se slova „okresní úřad je okresní úřad“ nahrazují slovy „krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností je krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 2. V § 43 odst. 5 větě první se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „krajský úřad“ a ve větě druhé slovo „okresu“ slovem „kraje“. 3. V § 67 odst. 1 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 4. V § 67 odst. 2 větě první se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností“ a ve větě druhé slova „okresní úřad“ slovy „příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 5. V § 77 odst. 1 písmeno a) zní: „a) na silnici I. třídy, kromě rychlostní silnice, místně příslušný krajský úřad po předchozím písemném vyjádření příslušného orgánu policie,“. 6. V § 77 se na konci odstavce 1 tečka vypouští a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) na silnici II. a III. třídy1) a na místní komunikaci1) obecní úřad obce s rozšířenou působností po předchozím písemném vyjádření příslušného orgánu policie.“. 7. V § 77 odst. 2 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 8. V § 77 odstavec 3 zní: „(3) Užití dopravních značek „Železniční přejezd se závorami“, „Železniční přejezd bez závor“, „Návěstní deska“, „Tramvaj“, „Dej přednost v jízdě tramvaji!“ a užití dopravní značky „Stůj, dej přednost v jízdě!", má-li být umístěna před železničním přejezdem, stanoví na silnici I. třídy1) místně příslušný krajský úřad, na silnici II. a III. třídy a na místní komunikaci1) místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností po předchozím písemném vyjádření příslušného orgánu policie a po projednání s příslušným drážním úřadem.11)“. 9. V § 77 odstavec 4 zní: „(4) Užití dopravních značek „Výstražný kříž pro železniční přejezd jednokolejný“ a „Výstražný kříž pro železniční přejezd vícekolejný“, světelného signálu „Signál pro zabezpečení železničního přejezdu“ a signálů pro tramvaje stanoví příslušný drážní úřad11) po projednání s příslušným krajským úřadem, pokud jde o užití těchto značek na silnicích I. třídy1) nebo s místně příslušným obecním úřadem obce s rozšířenou působností, pokud jde o užití těchto značek na silnici II. a III. třídy a na místní komunikaci,1) vždy po předchozím písemném stanovisku příslušného orgánu policie.“. 10. V § 79 odst. 1 písm. j) se slova „okresním úřadem“ nahrazují slovy „obecním úřadem obce s rozšířenou působností“. 11. V § 79 odst. 5 větě první se slova „okresním úřadem“ nahrazují slovy „obecním úřadem obce s rozšířenou působností“. 12. V § 86 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 13. V § 88 odst. 4 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 14. V § 90 odst. 2 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 15. V § 92 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 16. V § 92 odst. 5 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 17. V § 93 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 18. V § 93 odst. 2 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 19. V § 93 odst. 3 větě první se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 20. V § 93 odst. 4 větě druhé se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 21. V § 93 odst. 5 větě první se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“ a ve větě druhé slova „okresní úřad“ slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 22. V § 94 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 23. V § 94 odst. 3 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 24. V § 94 odst. 4 větě druhé se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 25. V § 94 odst. 5 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 26. V § 95 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 27. V § 96 odst. 3 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 28. V § 96 odst. 4 větě druhé se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 29. V § 97 odst. 3 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 30. V § 97 odst. 4 větě druhé se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 31. V § 98 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 32. V § 98 odst. 2 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 33. V § 98 odst. 5 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 34. V § 99 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 35. V § 99 odst. 2 větě první se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 36. V § 99 odst. 5 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 37. V § 100 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 38. V § 100 odst. 2 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 39. V § 100 odst. 6 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 40. V § 100 odst. 9 větě první se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 41. V § 101 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 42. V § 101 odst. 2 větě první se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 43. V § 101 odst. 5 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 44. V § 101 odst. 7 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 45. V § 102 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 46. V § 102 odst. 2 větě první se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 47. V § 102 odst. 4 větě druhé se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 48. V § 107 odst. 1 větě první se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“, slova „okresní úřad“ slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“ a ve větě za středníkem slova „okresní úřad“ slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 49. V § 107 odst. 2 se slova „Okresním úřadem“ nahrazují slovy „Obecním úřadem obce s rozšířenou působností“ a slova „okresní úřad“ slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 50. V § 108 odst. 1 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 51. V § 108 odst. 2 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 52. V § 109 odst. 9 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 53. V § 110 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 54. V § 110 odst. 2 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 55. V § 110 odst. 3 větě první se slova „okresním úřadu“ nahrazují slovy „obecním úřadě obce s rozšířenou působností“. 56. V § 111 odst. 4 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 57. V § 111 odst. 5 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 58. V § 111 odst. 6 se slova „na příslušném okresním úřadě“ nahrazují slovy „u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 59. V § 112 odst. 2 větě druhé se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 60. V § 113 odst. 2 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 61. V § 113 odst. 3 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 62. V § 113 odst. 4 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 63. V § 113 odst. 5 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 64. V § 113 odst. 6 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 65. V § 113 odst. 7 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 66. V § 113 odst. 9 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 67. V § 114 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 68. V § 114 odst. 2 se slova „okresní úřad“ v prvním a osmém řádku nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“ a slova „okresnímu úřadu“ slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 69. V § 114 odst. 3 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 70. V § 115 odst. 1 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 71. V § 115 odst. 2 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 72. V § 115 odst. 3 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 73. V § 115 odst. 4 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 74. V § 115 odst. 6 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 75. V § 116 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 76. V § 116 odst. 2 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 77. V § 116 odst. 4 větě první se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 78. V § 120 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 79. V § 120 odst. 2 větě první se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“ a ve větě třetí slova „Okresní úřad“ slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 80. V § 120 odst. 3 větě druhé se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 81. V § 121 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 82. V § 122 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 83. V § 124 v nadpise se slova „okresních úřadů“ nahrazují slovy „krajských úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností“. 84. § 124 odstavec 1 zní: „(1) Státní správu ve věcech provozu na pozemních komunikacích vykonává ministerstvo, které je ústředním orgánem státní správy ve věcech provozu na pozemních komunikacích, krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, Ministerstvo vnitra a policie.“. 85. V § 124 odst. 2 písm. d) se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „krajského úřadu“. 86. V § 124 odstavec 3 zní: „(3) Krajský úřad a) povoluje výjimky podle § 43 odst. 5, b) stanoví po písemném vyjádření příslušného orgánu policie místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích na silnici I. třídy, kromě rychlostní silnice,1) a užití zařízení pro provozní informace na silnici I. třídy, kromě rychlostní silnice,1) c) provádí prevenci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích.“. 87. V § 124 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností a) pověřuje osoby oprávněné k zastavování vozidel podle § 79 odst. 1 písm. j), b) uděluje, podmiňuje, omezuje, odnímá a vrací řidičské oprávnění a zrušuje podmínění nebo omezení řidičského oprávnění, c) nařizuje přezkoumání zdravotní způsobilosti držitele řidičského oprávnění, d) nařizuje přezkoušení z odborné způsobilosti držitele řidičského oprávnění, e) vydává a vyměňuje řidičské průkazy a mezinárodní řidičské průkazy a vydává duplikáty řidičských průkazů a mezinárodních řidičských průkazů, f) vyměňuje řidičské průkazy vydané cizím státem a řidičské průkazy Evropských společenství podle § 116, g) zapisuje do mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem skutečnosti podle § 107 a oznamuje je orgánu cizího státu, který tento mezinárodní řidičský průkaz vydal, h) vede registr řidičů a vydává data z registru řidičů, i) vydává speciální označení vozidel podle § 67 osobám, kterým byly přiznány mimořádné výhody druhého nebo třetího stupně podle zvláštního právního předpisu,36) j) projednává přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu,30) k) provádí prevenci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. (5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností stanoví po písemném vyjádření příslušného orgánu policie místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích na silnici II. a III. třídy a na místní komunikaci1) a užití zařízení pro provozní informace na silnici II. a III. třídy a na místní komunikaci.1)“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 6 až 8. 88. V § 125 odst. 1 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 89. V § 125 odst. 2 větě první se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 90. V § 125 odst. 3 větě první se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 91. V § 125 odst. 5 se slova „státního rozpočtu“ nahrazují slovem „obce“. 92. V § 126 odst. 2 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 93. V § 127 odst. 1 se slova „okresních úřadů“ nahrazují slovy „krajů a obcí“. 94. V § 128 odst. 1 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 95. V § 128 odst. 2 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 96. V § 128 odst. 3 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 97. Za § 128 se vkládá nový § 128a, který zní: „§ 128a Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“. ČÁST DEVADESÁTÁ SEDMÁ Změna zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) Čl. XCVII Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., zákona č. 478/2001 Sb. a zákona č. 175/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 2 větě první se slova „okresní úřady“ nahrazují slovy „obecní úřady obcí s rozšířenou působností“ a ve větě druhé slova „okresní úřad“ slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“ a slovo „územním“ slovem „správním“. 2. V § 4 odst. 3 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 3. V § 4 odst. 8 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 4. V § 5 odst. 1 se slova „okresními úřady“ nahrazují slovy „obecními úřady obcí s rozšířenou působností“. 5. V § 5 odst. 3 se slova „okresními úřady“ nahrazují slovy „obecními úřady obcí s rozšířenou působností“. 6. V § 6 odst. 1 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností. 7. V § 7 odst. 1 se v návětí slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 8. V § 7 odst. 2 větě první se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 9. V § 7 odst. 3 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 10. V § 7 odst. 4 se slova „okresním úřadem“ nahrazují slovy „obecním úřadem obce s rozšířenou působností“. 11. V § 9 odst. 2 větě první se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 12. V § 10 větě první se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 13. V § 11 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 14. V § 12 odst. 2 písm. c) se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 15. V § 13 odst. 1 se v návětí slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 16. V § 13 odst. 2 větě první se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 17. V § 13 odst. 3 větách první, druhé a třetí se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 18. V § 13 odst. 4 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 19. V § 14 odst. 1 se v návětí slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 20. V § 14 odst. 2 větách první a druhé se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 21. V § 29 odst. 2 větách první a druhé se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností.“. 22. V § 29 odst. 2 větě druhé se slovo „územním“ nahrazuje slovem „správním“. 23. V § 31 odst. 1 větě první se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“ a ve větě druhé a třetí se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 24. V § 31 odst. 3 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 25. V § 32 se v návětí slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 26. V § 33 odst. 1 větách první a druhé se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 27. V § 34 odst. 1 větách první a druhé se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 28. V § 34 odst. 1 větě druhé se slovo „územním“ nahrazuje slovem „správním“. 29. V § 35 odst. 1 se v návětí slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 30. V § 35 odst. 2 se v návětí slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 31. V § 35 odst. 3 se v návětí slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 32. V § 35 odst. 4 větách první a druhé se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 33. V § 42 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 34. V § 48 odst. 3 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 35. V § 54 odst. 2 se slova „okresním úřadem“ nahrazují slovy „obecním úřadem obce s rozšířenou působností“ a slovo „územním“ se nahrazuje slovem „správním“. 36. V § 54 se slova „okresním úřadem“ nahrazují slovy „krajským úřadem“. 37. V § 56 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 38. V § 57 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 39. V § 58 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 40. V § 59 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 41. V § 63 odst. 3 větě první se slova „okresním úřadem“ nahrazují slovy „obecním úřadem obce s rozšířenou působností“, ve větě druhé slova „okresní úřad“ slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“ a slovo „územním“ slovem „správním“. 42. V § 63 odst. 4 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 43. V § 64 odst. 1 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 44. V § 65 se v návětí slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 45. V § 66 odst. 1 větě druhé se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 46. V § 67 odst. 2 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 47. V § 68 se v návětí slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 48. V § 74 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 49. V § 79 odst. 4 se slova „okresním úřadem“ nahrazují slovy „obecním úřadem obce s rozšířenou působností“. 50. V § 80 odst. 1 se slova „okresní úřady“ nahrazují slovy „krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností“. 51. V § 80 odst. 3 úvodní větě se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 52. V § 81 odst. 1 větě první se slova „a okresní úřady“ nahrazují slovy „, krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností“; ve větě druhé se slova „a okresní úřady“ nahrazují slovy „, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností“ a ve větě třetí slova „okresními úřady“ slovy „krajskými úřady nebo obecními úřady obcí s rozšířenou působností“. 53. V § 81 odst. 2 se slova „okresních úřadů“ nahrazují slovy „krajů a obcí s rozšířenou působností“. 54. V § 82 odst. 3 větě první se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 55. V § 83 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „, obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 56. V § 83 odst. 2 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 57. V § 83 odst. 3 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 58. V § 83 odst. 5 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 59. V § 83 odst. 5 písm. a) se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 60. V § 84 odst. 1 se slova „nebo okresní úřad“ nahrazují slovy „nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 61. V § 84 odst. 2 se slova „okresním úřadem“ nahrazují slovy „obecním úřadem obce s rozšířenou působností“ a slova „okresní úřad“ slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 62. V § 84 odst. 3 se za slova „Pokuty uložené a vybrané“ vkládají slova „obecním úřadem obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou příjmem obce s rozšířenou působností a pokuty uložené a vybrané ministerstvem podle tohoto zákona“. 63. V § 87 větách první a druhé se slova „a okresního úřadu“ nahrazují slovy „a obecního úřadu obce s rozšířenou působností“. 64. Za § 88 se vkládá nový § 88a, který zní: „§ 88a Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“. ČÁST DEVADESÁTÁ OSMÁ Změna zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu Čl. XCVIII Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění zákona č. 543/1991 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 369/1992 Sb. a zákona č. 366/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 3 větě první se slovo „okresnímu“ nahrazuje slovem „krajskému“, slova „územní působnosti“ se nahrazují slovy „správním obvodu“ a ve větě druhé se slovo „Okresní“ nahrazuje slovem „Krajský“. 2. V § 14 odst. 2 se slovo „okresní“ nahrazuje slovem „krajský“. 3. V § 20 odst. 1 písm. g) se slovo „okresnímu“ nahrazuje slovem „krajskému“. 4. Za § 25 se vkládá nový § 25a, který zní: „§ 25a Působnosti stanovené krajskému úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“. ČÁST DEVADESÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Čl. XCIX Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 76/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 20 odst. 2 se slova „, okresních úřadů“ zrušují. 2. V § 71 odst. 3 se slova „Orgány obce“ nahrazují slovem „Obce“ a slova „státní správy“ se nahrazují slovy „ochrany přírody“. 3. V § 75 odst. 1 písmena a) až c) znějí: „a) obecní úřady, b) pověřené obecní úřady, c) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,“. 4. V § 75 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) krajské úřady,“. Dosavadní písmena d), e) a f) se označují jako písmena e), f) a g). 5. § 76 včetně poznámek pod čarou č. 38), 39) a 39a) zní: „§ 76 (1) Obecní úřady a) povolují s výjimkou území národních parků kácení dřevin a jsou oprávněny k pozastavení, omezení nebo zákazu kácení dřevin podle § 8, ukládají náhradní výsadbu podle § 9 s výjimkou území národních parků a vedou přehled pozemků vhodných k náhradní výsadbě podle § 9 odst. 2, b) vedou přehled o veřejně přístupných účelových komunikacích, stezkách a pěšinách ve svém správním obvodu podle § 63 odst. 1. (2) Pověřené obecní úřady38) a) vydávají závazná stanoviska k zásahům do registrovaných krajinných prvků (§ 4 odst. 2) a registrují významné krajinné prvky, b) vyhlašují památné stromy a jejich ochranná pásma, zajišťují jejich ochranu, popřípadě ruší jejich ochranu (§ 46), c) podílejí se na vytváření ústředního seznamu ochrany přírody pro svůj správní obvod (§ 42 a 47), d) vydávají souhlas ke zřizování nebo rušení cest (§ 63 odst. 1). (3) Magistráty statutárních měst38) vykonávají státní správu v ochraně přírody v rozsahu svěřeném obecním úřadům, pověřeným obecním úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností (§ 76 a 77). (4) Na území hlavního města Prahy39) vykonávají úřady městských částí39a) státní správu v ochraně přírody a krajiny a) v rozsahu svěřeném obecnímu úřadu, b) ve věci vydávání souhlasu ke zřizování nebo rušení účelových komunikací, stezek a pěšin podle § 63 odst. 1, c) ve věci rozhodování o možnosti a podmínkách uvedení do původního stavu podle § 86 odst. 1 a ukládání povinností provést přiměřená náhradní opatření podle § 86 odst. 2, d) ve věci ukládání pokut podle § 87 a 88, e) v dalších věcech, které jsou jim svěřeny Statutem hlavního města Prahy.39) 38) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 39) Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. 39a) § 32 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 6. § 77 zní: „§ 77 (1) Obce s rozšířenou působností mohou vydávat pro svůj správní obvod nařízení podle § 5 odst. 1 k omezení nebo zákazu rušivé činnosti. (2) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností ve svém správním obvodu, nejde-li o národní park nebo chráněnou krajinnou oblast nebo jejich ochranné pásmo, a) vymezují a hodnotí místní systém ekologické stability (§ 4 odst. 1), b) vedou výpisy z ústředního seznamu ochrany přírody (§ 42 a 47) ve svém správním obvodu, c) mohou vyzvat k prokázání povoleného způsobu nabytí zvláště chráněné rostliny, zvláště chráněného živočicha nebo rostliny a živočicha chráněného podle mezinárodních úmluv (§ 54 odst. 1) a vyzvat k prokázání totožnosti (§ 54 odst. 2), d) ukládají opatření podle § 66, e) vykonávají státní dozor v ochraně přírody a krajiny (§ 85), f) rozhodují o možnosti a podmínkách uvedení do původního stavu podle § 86 odst. 1 a ukládají povinnosti provést přiměřená náhradní opatření podle § 86 odst. 2, g) ukládají pokuty za přestupky podle § 87 vyjma § 87 odst. 1 písm. g) a § 87 odst. 3 písm. i), pokud se jedná o jedince druhů chráněných podle zvláštního právního předpisu,4a) h) ukládají pokuty za protiprávní jednání podle § 88 vyjma § 88 odst. 1 písm. n) a § 88 odst. 2 písm. k), pokud se jedná o jedince druhů chráněných podle zvláštního právního předpisu,4a) i) odebírají nedovoleně držené jedince podle § 89, vyjma jedinců druhů chráněných podle zvláštního právního předpisu.4a) (3) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností dále ve svém správním obvodu vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody (§ 76, 77a, 79, 80) a nejde-li o území národního parku, chráněné krajinné oblasti nebo jejich ochranného pásma.“. 7. Za § 77 se vkládá nový 77a, který zní: „§ 77a (1) Kraje zpracovávají ve spolupráci s ministerstvem prognózy, koncepce a strategie ochrany přírody ve své územní působnosti, nejde-li o národní park nebo chráněnou krajinnou oblast, národní přírodní rezervaci, národní přírodní památku nebo jejich ochranné pásmo. (2) Kraje mohou vydávat nařízení o zřízení přírodního parku a stanovit omezení využití jeho území (§ 12 odst. 3) a zajišťují péči o ně. (3) Krajské úřady ve svém správním obvodu, nejde-li o území národního parku nebo chráněné krajinné oblasti nebo jejich ochranného pásma, a) vymezují a hodnotí regionální systém ekologické stability (§ 4 odst. 1), b) vydávají závazné stanovisko ke schválení lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov (§ 4 odst. 3), c) vydávají souhlasy k povolení ke zpřístupňování nebo změně využití jeskyní (§ 10 odst. 2), d) vyhlašují přírodní rezervace (§ 33) a přírodní památky (§ 36) jejich ochranná pásma, stanoví jejich bližší ochranné podmínky (§ 33 a 36) a zajišťují péči o ně, e) rozhodují o omezení výkonu práva myslivosti a rybářství v přírodních rezervacích (§ 34 odst. 2), f) udělují výjimky (§ 43) ze zákazů v přírodních rezervacích (§ 34 odst. 1), g) vydávají souhlasy k činnostem stanoveným v bližších ochranných podmínkách přírodních rezervací a přírodních památek (§ 44 odst. 2), h) vydávají předchozí souhlasy k činnostem podle § 37 odst. 2 na území ochranných pásem přírodních rezervací a přírodních památek, i) schvalují plány péče o přírodní rezervace a přírodní památky (§ 38 odst. 2), j) sjednávají smlouvy o zřízení přírodních rezervací a přírodních památek včetně jejich ochranných pásem (§ 39), k) vydávají předchozí stanovisko a mohou uložit náhradní ochranné opatření podle § 50 odst. 3, l) zajišťují záchranné programy ohrožených zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (§ 52), m) povolují výjimky z ochranných podmínek ohrožených zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (§ 56), n) mohou vyzvat k prokázání povoleného způsobu nabytí zvláště chráněné rostliny, zvláště chráněného živočicha nebo rostliny a živočicha chráněného podle mezinárodních úmluv včetně druhů rostlin a živočichů chráněných zvláštním právním předpisem4a) (§ 54 odst. 1) a vyzvat k prokázání totožnosti (§ 54 odst. 2), o) vedou výpisy z ústředního seznamu ochrany přírody pro svůj správní obvod (§ 42 a 47), p) podávají návrhy na vyvlastnění (§ 60 odst. 2) a mohou převést právo hospodaření k nemovitosti (§ 60 odst. 3), q) ukládají opatření podle § 66, r) ukládají pokuty podle § 87 odst. 1 písm. g), § 87 odst. 3 písm. i), § 88 odst. 1 písm. n) a § 88 odst. 2 písm. k), pokud se jedná o jedince druhů chráněných podle zvláštního právního předpisu,4a) s) odebírají podle § 89 nedovoleně držené jedince druhů chráněných podle zvláštního právního předpisu,4a) t) vykonávají státní dozor v ochraně přírody a krajiny (§ 85), u) spolupracují s ostatními správními úřady a orgány na zajišťování ekologické výchovy a vzdělání, v) jsou odvolacími orgány proti rozhodnutím vydaným obecním úřadem, pověřeným obecním úřadem nebo obecním úřadem obce s rozšířenou působností. (4) Zahájí-li řízení v téže věci (§ 66) tentýž den obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajský úřad, provede řízení obecní úřad obce s rozšířenou působností. Krajský úřad v takovémto případě řízení zastaví.“. 8. V § 79 odst. 3 písm. e) se za slova „kriticky ohrožených“ vkládají slova „a silně ohrožených“. 9. V § 79 odst. 3 písm. g) se slova „(§ 44)“ nahrazují slovy „(§ 30, 31, § 37 odst. 2 a § 44 odst. 2) a výjimky z ochranných podmínek v těchto územích (§ 43)“ a slova „okresní úřad či“ se zrušují. 10. V § 79 odst. 3 se za písmeno m) vkládá písmeno n), které zní: „n) vydává předchozí stanovisko ke způsobu běžného obhospodařování (§ 49 odst. 4),“. Dosavadní písmeno n) se označuje jako písmeno o). 11. § 79a se zrušuje. 12. V § 80 odstavec 1 zní: „(1) Česká inspekce životního prostředí (dále jen „inspekce“) dozírá, jak jsou orgány veřejné správy vyjma ústředních orgánů, právnickými a fyzickými osobami dodržována ustanovení právních předpisů a rozhodnutí týkající se ochrany přírody a krajiny. Inspekce zjišťuje a eviduje případy ohrožení a poškození přírody a krajiny, jejich příčiny a osoby odpovědné za jejich vznik nebo trvání. Inspekce je oprávněna vyžadovat prokazování původu a totožnosti podle § 54, ukládat opatření podle § 66, rozhodovat o možnosti a podmínkách uvedení do původního stavu podle § 86 odst. 1, ukládat povinnost provést přiměřená náhradní opatření podle § 86 odst. 2 a odebírat nedovoleně držené jedince podle § 89.“. 13. V § 80 odst. 3 větě druhé se slova „pověřený obecní úřad, okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad“, ve větě třetí se slova „zahájí pověřený obecní úřad, okresní úřad“ nahrazují slovy „zahájí obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad“ a slova „pokuty pověřený obecní úřad, okresní úřad“ se nahrazují slovy „pokuty obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad“ a ve větě čtvrté se slova „pověřený obecní úřad, okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad“. 14. V § 81 odst. 1 se slovo „Okresní“ nahrazuje slovem „Krajské“ a za slovo „správy“ se vkládají slova „(dále jen „ustanovující úřady“)“. 15. V § 81 odst. 2 se slova „okresní úřad nebo správa“ nahrazují slovy „ustanovující úřad“. 16. V § 81 odst. 4 větě první se slova „vydají okresní úřad a správa“ nahrazují slovy „vydá ustanovující úřad“ a ve větě třetí se slova „Okresní úřad a správy vedou“ nahrazují slovy „Ustanovující úřad vede“. 17. V § 81 odst. 5 se slova „okresnímu úřadu nebo správě“ nahrazují slovy „ustanovujícímu úřadu“. 18. V § 85 odst. 1 se slovo „Okresní“ nahrazuje slovem „Krajské“. 19. V § 85 odst. 2 se slova „kraje, okresní“ nahrazují slovem „krajské“. 20. V § 87 odst. 5 se za slova „obecním úřadem“ vkládají slova „, obecním úřadem obce s rozšířenou působností“ a slovo „okresním“ se nahrazuje slovem „krajským“, slovo „orgánu“ se nahrazuje slovy „obce nebo kraje“ a za slovo „uložil“ se doplňují slova „v prvním stupni“. 21. V § 88 odst. 7 se za slova „obecním úřadem“ vkládají slova „, obecním úřadem obce s rozšířenou působností“ a slovo „okresním“ se nahrazuje slovem „krajským“, slovo „orgánu“ se nahrazuje slovy „obce nebo kraje“ a za slovo „uložil“ se doplňují slova „v prvním stupni“. 22. V § 90 odst. 11 se za slovo „úřadem“ vkládají slova „, krajským úřadem“. 23. Za § 90 se vkládá nový § 90a, který zní: „§ 90a Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, pověřenému obecnímu úřadu, obecnímu úřadu, magistrátům statutárních měst nebo úřadům městských částí hlavního města Prahy podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“. ČÁST STÁ Změna zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu Čl. C Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 98/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 76/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 13 odstavec 1 zní: „(1) Orgány ochrany zemědělského půdního fondu jsou pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady, správy národních parků a Ministerstvo životního prostředí.“. 2. V § 14 úvodní větě se slova „obvodní úřady“ nahrazují slovy „úřady městských částí Praha 1 až 10“. 3. V § 14 se písmena a), d) a e) zrušují. Dosavadní písmena b), c), f) a g) se označují jako písmena a) až d). 4. V § 15 úvodní věta zní: „Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a na území hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy“. 5. V § 15 písmena d) až h) znějí: „d) udělují podle § 5 odst. 2 souhlas k návrhům regulačních plánů a k návrhům územně plánovacích podkladů, které vycházejí ze schválených územních plánů obce, e) udělují podle § 7 odst. 3 souhlas k návrhům tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací, vodních cest a jejich součástí, pokud trasa nepřesahuje správní obvod obce s rozšířenou působností, f) udělují podle § 9 odst. 6 souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, má-li být dotčena zemědělská půda a půda dočasně neobdělávaná (§ 1 odst. 2) o výměře do 1 ha; přitom stanoví podmínky k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu, schvalují plán rekultivace, popřípadě stanoví zvláštní režim jeho provádění a vymezí, zda a v jaké výši budou předepsány odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, g) usměrňují a sjednocují výkon státní správy na úseku ochrany zemědělského půdního fondu, který zajišťují pověřené obecní úřady na území svého správního obvodu, dozírají, jak tyto orgány ochrany zemědělského půdního fondu plní své úkoly, provádějí kontrolní činnost a dávají jim podněty k tomu, aby uplatnily ve své působnosti opatření k odstranění zjištěných závad, h) rozhodují podle § 1 odst. 4 v pochybnostech o tom, že jde o součásti zemědělského půdního fondu,“. 6. § 17 zní: „§ 17 Ministerstvo životního prostředí a) uděluje podle § 5 odst. 2 souhlas k návrhům územních plánů obcí, ve kterých je sídlo kraje, k návrhům územně plánovacích podkladů velkých územních celků, k návrhům územních plánů velkých územních celků a k návrhům územně plánovacích podkladů a návrhu územního plánu, který řeší celé území hlavního města Prahy, b) uděluje podle § 6 odst. 2 souhlas k návrhům na stanovení dobývacích prostorů, je-li navrhovaným řešením dotčen zemědělský půdní fond o výměře nad 20 ha, c) uděluje podle § 7 odst. 3 souhlas k návrhům tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací, celostátních drah a vodních cest a jejich součástí, které se nacházejí na území dvou a více krajů, d) uděluje podle § 9 odst. 6 souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, má-li být dotčena zemědělská půda a půda dočasně neobdělávaná o výměře nad 10 ha, přitom stanoví podmínky k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu, schvaluje plán rekultivace, popřípadě stanoví zvláštní režim jeho provádění a vymezí, zda a v jaké výši budou předepsány odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, e) řídí výkon státní správy na úseku ochrany zemědělského půdního fondu a dozírá, jak orgány ochrany zemědělského půdního fondu nižšího stupně na tomto úseku plní své úkoly, f) vypracovává koncepci ochrany zemědělského půdního fondu jako složky životního prostředí a zajišťuje přípravu obecně závazných právních předpisů, g) vypracovává výklady k ustanovením obecně závazných právních předpisů o ochraně zemědělského půdního fondu, h) provádí kontrolní činnost a dává orgánům ochrany zemědělského půdního fondu podněty k tomu, aby uplatnily ve své působnosti opatření k odstranění zjištěných závad.“. 7. § 17a zní: „§ 17a Krajský úřad a na území hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy a) uděluje podle § 5 odst. 2 souhlas k návrhům územních plánů obcí s výjimkou územních plánů obcí, ve kterých je sídlo kraje, k návrhům regulačních plánů a k návrhům územně plánovacích podkladů, nejde-li o případy v působnosti obecních úřadů obcí s rozšířenou působností [§ 15 písm. d)] nebo Ministerstva životního prostředí [§ 17 písm. a)], b) uděluje podle § 6 odst. 2 souhlas k návrhům na stanovení dobývacích prostorů, je-li navrhovaným řešením dotčen zemědělský půdní fond o výměře do 20 ha, c) uděluje podle § 7 odst. 3 souhlas k návrhům tras nadzemních a podzemních vedení a jejich součástí, přesahuje-li trasa území, v němž vykonává působnost obecní úřad obce s rozšířenou působností, a nejde-li o případ uvedený v § 17 písm. c), d) uděluje podle § 7 odst. 3 souhlas k návrhům celostátních drah a jejich součástí, které nepřesahují území příslušného kraje, a k návrhům pozemních komunikací, vodních cest a jejich součástí, které nepřesahují území příslušného kraje a přesahují správní obvod obce s rozšířenou působností, e) uděluje podle § 9 odst. 6 souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, má-li být dotčena zemědělská půda a půda dočasně neobdělávaná (§ 1 odst. 2) o výměře od 1 do 10 ha; přitom stanoví podmínky k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu, schvaluje plán rekultivace, popřípadě stanoví zvláštní režim jeho provádění a vymezí, zda a v jaké výši budou předepsány odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, f) usměrňuje a sjednocuje výkon státní správy na úseku ochrany zemědělského půdního fondu, který zajišťují obecní úřady obcí s rozšířenou působností na území příslušného kraje, dozírá, jak tyto orgány ochrany zemědělského půdního fondu plní své úkoly, provádí kontrolní činnost a dává jim podněty k tomu, aby uplatnily ve své působnosti opatření k odstranění zjištěných závad.“. 8. V § 18 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Návrh na zahájení řízení podle zákona podávají právnické a fyzické osoby vždy u pověřeného obecního úřadu, v jehož správním obvodu leží největší část zemědělského půdního fondu, který má být příslušným návrhem dotčen. Tento orgán ochrany zemědělského půdního fondu návrh posoudí, a není-li příslušný k jeho vyřízení, postoupí ho se svým stanoviskem obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Obdobně postupuje obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajský úřad, je-li k vyřízení návrhu příslušný vyšší orgán ochrany zemědělského půdního fondu. (2) Leží-li zemědělský půdní fond dotčený podaným návrhem ve správním obvodu dvou nebo více orgánů ochrany zemědělského půdního fondu jednoho stupně, je k řízení ve věci příslušný ten orgán ochrany zemědělského půdního fondu, v jehož správním obvodu leží největší část dotčených pozemků a pokud k tomu má působnost podle § 14, 15 a 17a.“. 9. Za § 18 se vkládá nový § 18a, který zní: „§ 18a Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, pověřenému obecnímu úřadu, Magistrátu hlavního města Prahy nebo úřadu městské části hlavního města Prahy podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“. ČÁST STO PRVNÍ Změna zákona č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Čl. CI Zákon č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. c) se slova „okresní úřady“ nahrazují slovy „krajské úřady“. 2. V § 4 odst. 2 se slova „Okresní úřady“ nahrazují slovy „Krajské úřady“. 3. V § 4 odst. 3 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 4. V § 4 odst. 3 se za větu první vkládá nová věta, která zní: „V tomto případě správa nebo inspekce řízení zastaví.“. 5. V § 4 odst. 3 větě druhé se slova „okresními úřady“ nahrazují slovy „krajskými úřady“. 6. V § 19 odst. 3 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „krajského úřadu“. 7. V § 22 odst. 5 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 8. V § 23 odst. 3 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „krajský úřad“ a slova „okresnímu úřadu“ se nahrazují slovy „krajskému úřadu“. 9. V § 24 odst. 1 se slova „okresní úřady“ nahrazují slovy „krajské úřady“. 10. V § 25 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 11. V § 26 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 12. V § 26 odst. 4 se za větu druhou vkládá nová věta, která zní: „Pokuty vybrané a uložené podle tohoto zákona krajským úřadem jsou příjmem kraje.“. 13. V § 27 odst. 1 a 2 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 14. Za § 29 se vkládá nový § 29a, který zní: „§ 29a Působnosti stanovené krajskému úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“. ČÁST STO PÁTÁ Změna zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy Čl. CV Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění zákona č. 476/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 2 se slova „okresní úřad9) příslušný podle místa, kde ke škodě došlo“ nahrazují slovy „krajský úřad příslušný podle místa, kde ke škodě došlo“. Poznámka pod čarou č. 9) se zrušuje. 2. V § 10 odst. 5 se slova „okresní úřady“ nahrazují slovy „krajské úřady“. 3. V § 10 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo Magistrátu hlavního města Prahy podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“. ČÁST STO SEDMÁ Změna zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě Čl. CVII V zákoně č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb. a zákona č. 202/2002 Sb., v § 25 odstavec 2 zní: „(2) Přestupek projedná obecní úřad obce s rozšířenou působností místně příslušný podle místa pravidelného pracoviště pracovníka orgánu vykonávajícího státní statistickou službu, v ostatních případech podle místa trvalého pobytu osoby, která povinnost mlčenlivosti porušila. Působnost stanovená obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.“. ČÁST STO OSMÁ Změna zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) Čl. CVIII Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb. a zákona č. 61/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 33 odst. 2 větě první se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „krajskému úřadu“ a ve větě druhé se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „krajský úřad“. 2. V § 33 odst. 3 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „krajský úřad“ a slova „okresního úřadu“ se nahrazují slovy „krajského úřadu“. 3. Za § 41 se vkládá nový § 41a, který zní: „§ 41a Působnost stanovená krajskému úřadu podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.“. ČÁST STO DEVÁTÁ Změna zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě Čl. CIX Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb. a zákona č. 206/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 16 odst. 4 poslední větě se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „krajský úřad“ a slovo „územním“ se nahrazuje slovem „správním“. 2. V § 16 odst. 4 se za poslední větu doplňuje věta, která zní: „Působnost stanovená krajskému úřadu podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.“. ČÁST STO DESÁTÁ Změna zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů Čl. CX Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 písmeno h) včetně poznámky pod čarou č. 6) zní: „h) správním úřadem ústřední správní úřad, krajský úřad, obecní úřad s rozšířenou působností a příslušný orgán obce, které krajský úřad podle zvláštního právního předpisu6) uložil povinnost rozpracovat vybrané úkoly krizového plánu kraje (dále jen „určená obec“), a správní úřad podřízený ústřednímu správnímu úřadu, který má působnost v rámci územního obvodu kraje nebo územního obvodu obce s rozšířenou působností, 6) § 21 odst. 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb.“. 2. V § 7 písmeno b) zní: „b) zabezpečuje nezbytnou dodávku k uspokojení základních životních potřeb obyvatel kraje,“. 3. § 8 včetně nadpisu zní: „§ 8 Obecní úřad obce s rozšířenou působností a určená obec Obecní úřad obce s rozšířenou působností a určená obec v systému hospodářských opatření pro krizové stavy připravují a vyhlašují regulační opatření a plní úkoly uložené jim krajským úřadem k zajištění nezbytných dodávek.“. 4. § 9 se včetně nadpisu zrušuje. 5. V § 10 odstavec 2 zní: „(2) Ústřední správní úřad a krajský úřad zpracují plány nezbytných dodávek, které obsahují seznam nezbytných dodávek a přehled jejich dostupných dodavatelů, kteří podnikají v jejich správních obvodech.“. 6. V § 10 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 10) zní: „(4) Pokud krajský úřad ve svém správním obvodu nenalezne dodavatele nezbytné dodávky, uplatní požadavek na její zajištění u toho ústředního správního úřadu, kterému zvláštní právní předpis10) svěřuje v daném okruhu působnost, (dále jen „odborně příslušný ústřední správní úřad“). Do požadavku zahrne i požadavek, který u něho oprávněně uplatnil jiný správní úřad. 10) Například zákon č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřičských a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 97/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 7. V § 11 odstavce 4 a 5 znějí: „(4) O použití pohotovostních zásob po vyhlášení stavu nebezpečí může rozhodnout krajský úřad, pokud a) jsou pohotovostní zásoby uložené v jeho správním obvodu, b) použití pohotovostních zásob je v mezích jeho plánu nezbytných dodávek, a c) pohotovostní zásoby budou použity k odvrácení bezprostředního ohrožení života nebo zdraví obyvatel jeho správního obvodu nebo odvrácení bezprostředně hrozící značné škody. (5) O použití pohotovostních zásob podle odstavce 4 je krajský úřad povinen neprodleně informovat Správu státních hmotných rezerv a vedoucího ústředního správního úřadu, na základě jehož požadavku byly pohotovostní zásoby vytvořeny, a to nejpozději do 3 kalendářních dnů od jejich použití.“. 8. V § 12 odstavec 2 zní: „(2) O vydání zásob pro humanitární pomoc rozhoduje předseda Správy státních hmotných rezerv na základě požadavku krajského úřadu, obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo určené obce. Za přidělení zásob pro humanitární pomoc fyzickým osobám vážně postiženým krizovou situací odpovídá krajský hejtman, starosta obce s rozšířenou působností nebo starosta určené obce, kterému byly zásoby pro humanitární pomoc poskytnuty. Vydané zásoby se neuhrazují ani nevracejí.“. 9. V § 15 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „krajskému úřadu“. 10. V § 17 se slova „příslušného okresního úřadu“ nahrazují slovy „příslušného orgánu krajského úřadu“. 11. § 21 zní: „§ 21 (1) Za stavu nebezpečí může krajský hejtman, starosta obce s rozšířenou působností nebo starosta určené obce v území, pro které byl vyhlášen stav nebezpečí, uložit právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, mající místo podnikání nebo sídlo podniku nebo organizační složky v příslušném územním obvodu, povinnost a) dodávat výrobky, práce nebo služby, které jsou předmětem jejich činnosti nebo podnikání, a to v přiměřeném množství, b) skladovat ve svých prostorách materiál určený pro překonání stavu nebezpečí a odstranění jeho následků nebo toto skladování strpět, c) přemístit dopravní a mechanizační prostředky, jakož i výrobní nebo provozní prostředky movité povahy a zásoby na určené místo. (2) Za stavu nebezpečí může krajský hejtman a) zavést regulaci prodávaného zboží v obchodní síti a stanovit 1. způsob, jakým bude regulováno množství zboží prodávané spotřebiteli, 2. maximální množství zboží, na něž vznikne spotřebiteli nárok, 3. okruh spotřebitelů, kterým budou vybrané položky zboží dodávány přednostně, b) přijmout regulační opatření, kterými se mění způsob řízení a organizace dopravy. (3) Náklady a výdaje spojené s použitím některého regulačního opatření podle odstavce 2 včetně zvýšených nákladů, které by osobě uvedené v odstavci 1 jinak nevznikly, nese správní úřad, který regulační opatření vyhlásil, pokud se s příslušným ústředním správním úřadem o způsobu jejich úhrady nedohodne jinak. O způsobu úhrady může rozhodnout rovněž vláda.“. 12. V § 22 odst. 2 a v § 23 odst. 2 se za slova „v § 21 odst. 1“ vkládají slova „a 2“. 13. V § 24 odst. 3 se slovo „Krajský“ nahrazuje slovem „Správní“ a slova „nebo okresní úřad“ se zrušují. 14. V § 25 odstavce 4 a 5 znějí: „(4) Krajský úřad uloží za každý případ nesplnění regulačních opatření vyhlášených v jeho správním obvodu a) právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě pokutu až do výše 5 000 000 Kč, b) fyzické osobě pokutu až do výše 20 000 Kč. (5) Krajský úřad uloží subjektu hospodářské mobilizace, který uvedl v údajích plánu opatření hospodářské mobilizace vyšší potřebu energií, než kterou si ve skutečnosti vyžádá nezbytná dodávka, pokutu až do výše 1 000 000 Kč.“. 15. V § 26 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Pokuty uložené a vybrané podle tohoto zákona krajským úřadem jsou příjmem kraje.“. 16. Za § 27 se vkládá nový § 27a, který zní: „§ 27a Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“. ČÁST STO JEDENÁCTÁ Změna zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů Čl. CXI Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb. a zákona č. 310/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 2 písm. e) se slova „okresním úřadem“ nahrazují slovy „krajským úřadem a dotčenými obecními úřady obcí s rozšířenou působností“. 2. V § 3 odst. 2 písm. k) se slova „okresním úřadům“ nahrazují slovem „krajům“. 3. V § 15 odst. 1 písm. c) se slova „s okresním úřadem“ nahrazují slovy „s příslušným krajským úřadem a dotčenými obecními úřady obcí s rozšířenou působností“. 4. V § 16 odst. 1 se slova „okresním úřadem“ nahrazují slovy „krajským úřadem a dotčenými obecními úřady obcí s rozšířenou působností“. 5. V § 16 odst. 3 se slova „okresním úřadem“ nahrazují slovy „krajským úřadem a dotčenými obecními úřady obcí s rozšířenou působností“. 6. V § 19 odst. 1 písm. a) se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 7. V § 19 odst. 2 písm. a) se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 8. V § 19 odst. 3 se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „krajskému úřadu a dotčeným obecním úřadům obcí s rozšířenou působností“. 9. V § 38 odst. 2 se slova „na okresních úřadech a obecních úřadech“ nahrazují slovy „na příslušném krajském úřadu a na všech obecních úřadech“. 10. Za § 46 se vkládají nové § 46a a 46b, které znějí: „§ 46a Krajské úřady se v rámci ochrany obyvatelstva před ozářením z přírodních zdrojů podílejí na vyhledávání staveb s vyšší úrovní ozáření z přírodních radionuklidů v jejich vnitřním ovzduší, na rozdělování dotací podle § 28 odst. 2 na provedení ozdravných opatření v těchto stavbách a ve vodách pro veřejné zásobování a na kontrole účinnosti uvedených ozdravných opatření. Podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis. § 46b Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“. 11. V § 47 se za odstavec 9 vkládá nový odstavec 10, který zní: „(10) Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem pro místní rozvoj a s úřadem vydá prováděcí právní předpis k provedení § 46a.“. Dosavadní odstavce 10 a 11 se označují jako odstavce 11 a 12. ČÁST STO DVANÁCTÁ Změna zákona č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích Čl. CXII Zákon č. 12/1997 Sb., o plynulosti a bezpečnosti provozu, ve znění zákona 168/1999 Sb., zákona č. 247/2000 Sb. a zákona č. 361/2000 Sb., se mění takto: 1. § 3 se zrušuje. 2. § 5 se včetně poznámky pod čarou č. 4) zrušuje.“. ČÁST STO TŘINÁCTÁ Změna zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze Čl. CXIII Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb. a zákona č. 312/2002 Sb., se mění takto: 1. V nadpise hlavy V se za slovo „působnost“ a za slovo „a“ vkládají slova „orgánů“. 2. § 31 včetně nadpisu zní: „§ 31 Přenesená působnost orgánů hlavního města Prahy (1) Orgány hlavního města Prahy vykonávají přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena orgánům krajů. (2) Orgány hlavního města Prahy vykonávají přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena orgánům obcí, orgánům obcí s pověřeným obecním úřadem a orgánům obcí s rozšířenou působností, není-li dále stanoveno jinak. (3) Při výkonu přenesené působnosti se orgány hlavního města Prahy řídí a) při vydávání nařízení hlavního města Prahy zákony a jinými právními předpisy, b) v ostatních případech též usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů; usnesení vlády a směrnice ústředních správních úřadů nemohou orgánům hlavního města Prahy ukládat povinnosti, pokud nejsou stanoveny zákonem; podmínkou platnosti směrnic ústředních správních úřadů je jejich publikování ve Věstníku vlády pro orgány kraje a orgány obcí. (4) Hlavní město Praha je povinno zajistit výkon přenesené působnosti a obdrží ze státního rozpočtu příspěvek na výkon přenesené působnosti.“. 3. § 32 včetně nadpisu zní: „Přenesená působnost orgánů městských částí § 32 (1) Orgány městské části vykonávají přenesenou působnost městské části v rozsahu stanoveném zákonem a v mezích zákona Statutem. (2) Orgánům městských částí lze v mezích zákona svěřit Statutem přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena orgánům obcí, orgánům obcí s pověřeným obecním úřadem nebo orgánům obcí s rozšířenou působností, není-li dále stanoveno jinak. (3) Při výkonu přenesené působnosti městské části se orgány městské části řídí zákony a jinými právními předpisy, jakož i usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů; usnesení vlády a směrnice ústředních správních úřadů nemohou orgánům městské části ukládat povinnosti, pokud nejsou stanoveny zákonem. (4) Městská část je povinna zajistit výkon přenesené působnosti a obdrží z rozpočtu hlavního města Prahy příspěvek na výkon přenesené působnosti.“. 4. V § 35 odstavec 6 zní: „(6) Hlavní město Praha a městské části nesmí ručit za závazky fyzických a právnických osob vyjma a) závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici uskutečňovanou s finanční podporou ze státního rozpočtu, státních fondů nebo Národního fondu, b) závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici do nemovitosti vlastněné hlavním městem Prahou, c) těch, jejichž zřizovatelem je hlavní město Praha, městská část nebo stát, d) těch, v nichž míra účasti jí samé, nebo spolu s jinou obcí (obcemi), krajem (kraji) nebo státem přesahuje 50 %, e) bytových družstev.“. 5. V § 44 odstavec 2 zní: „(2) Rada hlavního města Prahy může v přenesené působnosti vydávat na základě a v mezích zákona nařízení hlavního města Prahy, je-li k tomu zákonem zmocněno hlavní město Praha, obce, obce s rozšířenou působností nebo kraje.“. 6. V § 104 odst. 1 větě první se slova „místostarosta (místostarostové)“ nahrazují slovy „zástupce (zástupci) starosty“ a ve větě třetí se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obce s rozšířenou působností“. 7. V § 59 se odstavce 6 až 8 zrušují. ČÁST STO PATNÁCTÁ Změna zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon) Čl. CXV V § 43 odst. 4 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „s výjimkou těch, které se nacházejí na pozemcích vojenského újezdu Hradiště.“. ČÁST STO ŠESTNÁCTÁ Změna zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých dalších zákonů Čl. CXVI Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 453/2001 Sb., se mění takto: V § 2 odst. 4 se slova „měla být realizována v okrese nebo okresech“ nahrazují slovy „měla být realizována ve správním obvodu obce s pověřeným obecním úřadem nebo ve správních obvodech obcí s pověřeným obecním úřadem, v okrese nebo v okresech“. ČÁST STO SEDMNÁCTÁ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ Čl. CXVII 1. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se zrušují okresní úřady. 2. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České republiky zařazených k výkonu práce v okresních úřadech (dále jen „zaměstnanec okresního úřadu“) přecházejí z České republiky na územní samosprávné celky v případech, kdy činnosti zaměstnance okresního úřadu stanovené tímto nebo zvláštním zákonem přecházejí do působnosti územních samosprávných celků. 3. Okresní úřad se dohodne se zaměstnancem okresního úřadu, příslušným územním samosprávným celkem nebo správním úřadem, na který územní samosprávný celek jeho práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů přejdou. 4. Okresní úřad na základě dohody podle bodu 3 provede delimitaci příslušných zaměstnanců okresních úřadů na určené územní samosprávné celky nebo správní úřady. Takto provedená delimitace je závazná. 5. V případě, že podle bodu 3 nedojde k dohodě nejpozději do 1. 9. 2002, stanoví počty a pravidla delimitace zaměstnanců na příslušné územní samosprávné celky nebo správní úřady na návrh přednosty okresního úřadu a s doporučením ředitele krajského úřadu Ministerstvo vnitra. 6. Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnance okresního úřadu v případech, kdy činnosti zaměstnance okresního úřadu stanovené tímto zákonem nepřecházejí podle bodu 2 na územní samosprávné celky, přechází z okresního úřadu na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, není-li upraveno zvláštním předpisem jinak. Tito zaměstnanci zabezpečí realizaci úkolů souvisejících s ukončením činnosti okresních úřadů po 1. lednu 2003. 7. Nároky zaměstnanců okresních úřadů z pracovněprávních vztahů, které nepřešly na příslušné územní samosprávné celky podle bodu 2, jakož i nároky České republiky z pracovněprávních vztahů vůči zaměstnancům okresních úřadů uspokojuje a uplatňuje jménem státu Ministerstvo financí. 8. Ustanovení § 102 odst. 2 písm. j) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), a § 59 odst. 1 písm. b) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), o stanovení počtu zaměstnanců územních samosprávných celků se na případy podle bodu 2 nepoužijí. 9. Na postup podle bodů 2 a 3 se ustanovení § 251d zákoníku práce nepoužije. 10. Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců okresních úřadů, jejichž místem výkonu zaměstnání jsou státní okresní archivy, přechází z okresních úřadů na státní oblastní archivy podle začlenění státních okresních archivů do jednotlivých státních oblastních archivů. 11. Movité věci ve vlastnictví České republiky, se kterými byly příslušné hospodařit okresní úřady a které jsou potřebné k výkonu činností přecházejících podle tohoto zákona do působnosti územních samosprávných celků a jsou používány zaměstnanci okresního úřadu, na něž se vztahuje bod 2, přecházejí s výjimkou věcí uvedených v bodu 12 dnem 1. 1. 2003 z vlastnictví České republiky do vlastnictví toho územního samosprávného celku, na který přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců okresního úřadu. 12. Příslušnost hospodařit s majetkem České republiky, se kterým byly příslušné hospodařit okresní úřady ke dni svého zrušení a který je tvořen informačním systémem poskytnutým Ministerstvem práce a sociálních věcí pro rozhodování o dávkách státní sociální podpory a jejich výplatě a sestávajícím z aplikačního a licenčního softwarového vybavení a hardwarových a komunikačních zařízení, přechází na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Současně se Ministerstvo práce a sociálních věcí stane příslušným hospodařit s právy České republiky souvisejícími s tímto majetkem a započne plnit úkoly spojené s odpovědností za závazky České republiky související s tímto majetkem. 13. Pracoviště státní sociální podpory zřízená okresními úřady před 1. lednem 2003 se stávají pracovišti územních samosprávných celků, na které podle tohoto zákona přecházejí činnosti na úseku státní sociální podpory. Územní samosprávné celky mohou tato pracoviště po 31. prosinci 2002 zrušit jen se souhlasem Ministerstva práce a sociálních věcí. 14. Příslušnost hospodařit s majetkem České republiky, včetně práv, se kterými byly příslušné hospodařit okresní úřady a na které se nevztahují body 11, 12 a 15, přechází dnem 1. 1. 2003 na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, není-li upraveno tímto zákonem nebo zvláštním předpisem jinak. Současně Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových započne plnit úkoly spojené s odpovědností za závazky České republiky související s tímto majetkem, jakož i za další závazky České republiky vzniklé z dosavadní činnosti okresních úřadů anebo s touto činností související. 14a. Příslušnost hospodařit s pohledávkami České republiky, které vznikly porušením podmínek smluv o poskytnutí státních příspěvků na individuální bytovou výstavbu, uzavřených podle zvláštního právního předpisu1), a na které se nevztahuje bod 14., náleží počínaje dnem 1. března 2006 Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Počínaje týmž dnem Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vykonává práva České republiky a plní závazky České republiky ze smluv o poskytnutí státních příspěvků na individuální bytovou výstavbu uzavřených podle zvláštního právního předpisu1), na které se nevztahuje bod 14. 15. Příslušnost hospodařit s majetkem České republiky užívaným státními okresními archivy včetně práv České republiky souvisejících s tímto majetkem, se kterým byly dosud příslušné hospodařit okresní úřady, přechází na státní oblastní archivy v rozsahu, který je dán začleněním jednotlivých státních okresních archivů do příslušných státních oblastních archivů podle zvláštního zákona. Současně státní oblastní archivy započnou v uvedeném rozsahu plnit úkoly spojené s odpovědností za závazky České republiky související s tímto majetkem. 16. Okresní hygienické stanice, městské hygienické stanice v hlavním městě Praze, v městech Plzni a Brně a krajské hygienické stanice včetně Hygienické stanice hlavního města Prahy dnem 1. ledna 2003 zanikají. K tomuto datu zanikají i funkce okresních, městských a krajských hygieniků a funkce hygienika hlavního města Prahy. 17. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona příslušnost k hospodaření s majetkem České republiky, se kterým ke dni 31. prosince 2002 hospodařily okresní a krajské hygienické stanice (Hygienická stanice hlavního města Prahy) a který je potřebný k plnění úkolů v rámci působnosti správního úřadu uvedeného v písmenech a) až n), a veškerá práva a závazky, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů technickohospodářských zaměstnanců, potřebných ke správě a údržbě tohoto majetku a plnění funkcí zaměstnavatele správním úřadem uvedeným v písmenech a) až n) a zaměstnanců vykonávajících státní zdravotní dozor, které měla ke dni 31. prosince 2002: a) Hygienická stanice hlavního města Prahy, přecházejí na Hygienickou stanici hlavního města Prahy se sídlem v Praze, b) Krajská hygienická stanice se sídlem v Praze a okresní hygienické stanice se sídlem v Benešově, Berouně, Kladně, Kolíně, Kutné Hoře, Mělníku, Mladé Boleslavi, Nymburku, Příbrami a Rakovníku, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Středočeského kraje se sídlem v Praze, c) Krajská hygienická stanice se sídlem v Českých Budějovicích a okresní hygienické stanice se sídlem v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Písku, Prachaticích, Strakonicích a Táboře, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích, d) Krajská hygienická stanice se sídlem v Plzni a okresní hygienické stanice se sídlem v Domažlicích, Klatovech, Plzni, Rokycanech a Tachově, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Plzeňského kraje se sídlem v Plzni, e) Krajská hygienická stanice se sídlem v Karlových Varech a okresní hygienické stanice se sídlem v Chebu a Sokolově, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech, f) Krajská hygienická stanice se sídlem v Ústí nad Labem a okresní hygienické stanice se sídlem v Ústí nad Labem, Děčíně, Chomutově, Litoměřicích, Lounech, Mostě a Teplicích, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem, g) Krajská hygienická stanice se sídlem v Liberci a okresní hygienické stanice se sídlem v České Lípě, Jablonci nad Nisou a Semilech, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Libereckého kraje se sídlem v Liberci, h) Krajská hygienická stanice se sídlem v Hradci Králové a okresní hygienické stanice se sídlem v Hradci Králové, Jičíně, Náchodě, Rychnově nad Kněžnou a Trutnově, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové, i) Krajská hygienická stanice se sídlem v Pardubicích a okresní hygienické stanice se sídlem v Chrudimi, Svitavách a Ústí nad Orlicí, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích, j) Krajská hygienická stanice se sídlem v Jihlavě a okresní hygienické stanice se sídlem v Havlíčkově Brodě, Pelhřimově, Třebíči a Žďáru nad Sázavou, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě, k) Krajská hygienická stanice se sídlem v Brně a okresní hygienické stanice se sídlem v Brně, Blansku, Břeclavi, Hodoníně, Vyškově a Znojmě, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Jihomoravského kraje se sídlem v Brně, l) Krajská hygienická stanice se sídlem v Olomouci a okresní hygienické stanice se sídlem v Jeseníku, Prostějově, Přerově a Šumperku, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci, m) Krajská hygienická stanice se sídlem v Ostravě a okresní hygienické stanice se sídlem v Bruntále, Frýdku-Místku, Karviné, Novém Jičíně a Opavě, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě, n) Krajská hygienická stanice se sídlem ve Zlíně a okresní hygienické stanice se sídlem v Kroměříži, Uherském Hradišti a Vsetíně, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně. 18. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona příslušnost k hospodaření s majetkem České republiky, se kterým ke dni 31. prosince 2002 hospodařily Okresní hygienická stanice pro okres Praha-východ se sídlem v Praze a Okresní hygienická stanice pro okres Praha-západ se sídlem v Praze, a veškerá práva a závazky, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, které měla ke dni 31. prosince 2002 Okresní hygienická stanice pro okres Praha-východ a Okresní hygienická stanice pro okres Praha-západ, přecházejí na Ministerstvo zdravotnictví. 19. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona příslušnost k hospodaření s majetkem České republiky neuvedeným v bodech 16 a 17, se kterými ke dni 31. prosince 2002 hospodařily okresní a krajské hygienické stanice (Hygienická stanice hlavního města Prahy), a veškerá práva a závazky včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů ostatních zaměstnanců, neuvedených v bodech 16 a 17, které měla ke dni 31. prosince 2002: a) Hygienická stanice hlavního města Prahy, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Praze, b) Krajská hygienická stanice se sídlem v Praze, okresní hygienické stanice se sídlem v Benešově, Berouně, Kladně, Kolíně, Kutné Hoře, Mělníku, Mladé Boleslavi, Nymburku, Příbrami a Rakovníku, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Kolíně, c) Krajská hygienická stanice se sídlem v Českých Budějovicích a okresní hygienické stanice se sídlem v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Písku, Prachaticích, Strakonicích a Táboře, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Českých Budějovicích, d) Krajská hygienická stanice se sídlem v Plzni, městská hygienická stanice se sídlem v Plzni a okresní hygienické stanice se sídlem v Domažlicích, Klatovech, Plzni, Rokycanech a Tachově, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Plzni, e) Krajská hygienická stanice se sídlem v Karlových Varech a okresní hygienické stanice se sídlem v Chebu, Karlových Varech a Sokolově, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Karlových Varech, f) Krajská hygienická stanice se sídlem v Ústí nad Labem a okresní hygienické stanice se sídlem v Ústí nad Labem, Děčíně, Chomutově, Litoměřicích, Lounech, Mostě a Teplicích, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, g) Krajská hygienická stanice se sídlem v Liberci a okresní hygienické stanice se sídlem v České Lípě, Jablonci nad Nisou, Liberci a Semilech, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Liberci, h) Krajská hygienická stanice se sídlem v Hradci Králové a okresní hygienické stanice se sídlem v Hradci Králové, Jičíně, Náchodě, Rychnově nad Kněžnou a Trutnově, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Hradci Králové, i) Krajská hygienická stanice se sídlem v Pardubicích a okresní hygienické stanice se sídlem v Chrudimi, Svitavách a Ústí nad Orlicí, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Pardubicích, j) Krajská hygienická stanice se sídlem v Jihlavě a okresní hygienické stanice se sídlem v Havlíčkově Brodě, Pelhřimově, Třebíči a Žďáru nad Sázavou, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Jihlavě, k) Krajská hygienická stanice se sídlem v Brně, Městská hygienická stanice se sídlem v Brně a okresní hygienické stanice se sídlem v Brně, Blansku, Břeclavi, Hodoníně, Vyškově a Znojmě, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Brně, l) Krajská hygienická stanice se sídlem v Olomouci a okresní hygienické stanice se sídlem v Jeseníku, Prostějově, Přerově a Šumperku, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Olomouci, m) Krajská hygienická stanice se sídlem v Ostravě a okresní hygienické stanice se sídlem v Bruntále, Frýdku-Místku, Karviné, Novém Jičíně a Opavě, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, n) Krajská hygienická stanice se sídlem ve Zlíně a okresní hygienické stanice se sídlem v Kroměříži, Uherském Hradišti a Vsetíně, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem ve Zlíně. 20. Pokud jde o majetek České republiky, který užívaly ke dni 31. prosince 2002 městské hygienické stanice se sídlem v hlavním městě Praze, v Plzni a v Brně, mění se příslušnost hospodaření s ním takto: a) jde-li o majetek potřebný k plnění úkolů v rámci působnosti správního úřadu uvedeného v bodech 1 až 3 užívaný ke dni 31. prosince 2002: 1. Městskou hygienickou stanicí se sídlem v hlavním městě Praze, přísluší dnem účinnosti tohoto zákona hospodaření s ním Hygienické stanici hlavního města Prahy se sídlem v Praze, 2. Městskou hygienickou stanicí se sídlem v Plzni, přísluší dnem účinnosti tohoto zákona hospodaření s ním Krajské hygienické stanici Plzeňského kraje se sídlem v Plzni, 3. Městskou hygienickou stanicí se sídlem v Brně, přísluší dnem účinnosti tohoto zákona hospodaření s ním Krajské hygienické stanici Jihomoravského kraje se sídlem v Brně; b) jde-li o majetek neuvedený v písmenu a) užívaný ke dni 31. prosince 2002: 1. Městskou hygienickou stanicí se sídlem v hlavním městě Praze, přísluší hospodaření s ním zdravotnímu ústavu se sídlem v Praze, 2. Městskou hygienickou stanicí se sídlem v Plzni, přísluší hospodaření s ním zdravotnímu ústavu se sídlem v Plzni, 3. Městskou hygienickou stanicí se sídlem v Brně, přísluší hospodaření s ním zdravotnímu ústavu se sídlem v Brně; c) dnem účinnosti tohoto zákona práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů technicko-hospodářských zaměstnanců potřebných ke správě a údržbě tohoto majetku a plnění funkcí zaměstnavatele správním úřadem uvedeným v písmenu a) bodech 1 až 3 a zaměstnanců vykonávajících státní zdravotní dozor, které měla k tomuto dni: 1. Městská hygienická stanice hlavního města Prahy, přecházejí na Hygienickou stanici hlavního města Prahy se sídlem v Praze, 2. Městská hygienická stanice se sídlem v Plzni, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Plzeňského kraje se sídlem v Plzni, 3. Městská hygienická stanice se sídlem v Brně, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Jihomoravského kraje se sídlem v Brně; d) dnem účinnosti tohoto zákona práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců neuvedených v písmenu c), které měla k tomuto dni: 1. Městská hygienická stanice hlavního města Prahy, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Praze, 2. Městská hygienická stanice se sídlem v Plzni, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Plzni, 3. Městská hygienická stanice se sídlem v Brně, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Brně. 21. Věci, které jsou majetkem České republiky, práva České republiky a jiné majetkové hodnoty, jakož i závazky České republiky uvedené v bodech 17 až 20 nepřecházejí ve smyslu zvláštního zákona z majetku České republiky do vlastnictví krajů ani obcíobcí. 22. Poměrná část prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb vedených okresními úřady pro pracovníky okresních úřadů zařazené do předškolních zařízení, škol a školských zařízení přechází dnem 1. ledna 2003 na tyto předškolní zařízení, školy a školská zařízení zřízené jako příspěvkové organizace.2) ČÁST STO OSMNÁCTÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ Čl. CXVIII 1. Správní řízení zahájená okresním úřadem a pověřeným obecním úřadem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a před tímto dnem pravomocně neskončená dokončí orgány územních samosprávných celků podle toho, na které územní samosprávné celky působnosti okresních úřadů a pověřených obecních úřadů podle tohoto zákona přešly. 2. Lhůty pro vydání správních rozhodnutí se orgánům uvedeným v bodě 1 prodlužují o 30 dnů. 3. Výkon rozhodnutí zahájený okresním úřadem nebo výkon rozhodnutí, který bude možné zahájit až po nabytí účinnosti tohoto zákona, provedou územní samosprávné celky podle toho, na které územní samosprávné celky působnosti okresních úřadů podle tohoto zákona přešly. Výnosy z takto provedených výkonů rozhodnutí jsou příjmem územních samosprávných celků, které výkon rozhodnutí provedly. 4. V řízeních o odvolání proti rozhodnutím okresních a městských hygieniků, která ke dni účinnosti tohoto zákona nebyla ukončena krajskými hygieniky (hygienikem hlavního města Prahy), pokračuje příslušná krajská hygienická stanice (Hygienická stanice hlavního města Prahy), v řízeních o odvolání proti rozhodnutí krajských hygieniků (hygienika hlavního města Prahy), která ke dni účinnosti tohoto zákona nebyla ukončena, pokračuje Ministerstvo zdravotnictví. 5. V řízeních, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nebyla ukončena okresními a městskými hygieniky a krajskými hygieniky (hygienikem hlavního města Prahy), s výjimkou řízení podle bodu 4, pokračují místně příslušné krajské hygienické stanice (Hygienická stanice hlavního města Prahy). 6. Okresní úřady provedou skartační řízení u všech písemností, jimž ke dni 31. prosince 2002 projde skartační lhůta. 7. Obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností v sídlech dosavadních okresních úřadů a obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností Černošice, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Nýřany, Přeštice a Šlapanice převezmou do své péče spisovny okresních úřadů. 8. Pověřené obecní úřady provedou spisovou rozluku u agend, které budou od 1. ledna 2003 vykonávat obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností. 9. Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou postupy při provádění spisové rozluky v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů a náležitosti spisové evidence při provádění spisové rozluky. ČÁST STO DEVATENÁCTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Čl. CXIX 1. Pokud zvláštní zákon stanoví působnost okresního úřadu nebo okresního národního výboru a tato působnost nebyla tímto nebo zvláštním zákonem převedena na územní samosprávné celky, vykonává tuto působnost obecní úřad obceobce s rozšířenou působností jako výkon přenesené působnosti. 2. Pokud okresní úřad vykonával činnosti, které mu nebyly stanoveny obecně závazným právním předpisem, přechází tyto činnosti na obecní úřad obceobce s rozšířenou působností jako výkon přenesené působnosti. 3. Pokud zvláštní zákon stanoví působnost orgánu, který zanikl, a nejedná se o případy uvedené v bodě 1, a tato působnost nebyla přenesena na jiný orgán, je věcně příslušný ústřední správní úřad, do jehož působnosti rozhodovaná věc náleží, popřípadě ústřední správní úřad, jehož obor působnosti je rozhodované věci nejbližší. ČÁST STO DVACÁTÁ ÚČINNOST Čl. CXX Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003 s výjimkou ustanovení čl. XXV bodu 3, čl. XLV, čl. CXIII bodů 4 a 7 čl. CXVII bodů 3, 4, 5, 9, 10 a 15 a čl. CXVIII bodů 4, 6, 7, 8 a 9, které nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení, a čl. XXV bodů 1 a 2, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2004. Klaus v. r. Havel v. r. v. z. Rychetský v. r. 1) Například vyhláška č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 24 odst. 4 zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č. 284/2002 Sb.
Nařízení vlády č. 329/2002 Sb.	Nařízení vlády č. 329/2002 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 19. 7. 2002, datum účinnosti 1. 12. 2002, částka 119/2002 * Čl. I * Čl. II - 1. Toto nařízení nabývá účinnosti prvním dnem pátého měsíce po dni jeho vyhlášení. Aktuální znění od 1. 12. 2002 329 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 26. června 2002, kterým se mění nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 12 odst. 1 písm. a), § 12 odst. 4 a § 13 odst. 2 a 4 zákona: Čl. I Nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, ve znění nařízení vlády č. 174/1998 Sb., nařízení vlády č. 78/1999 Sb. a nařízení vlády č. 323/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 2 se slova „zákona a technických“ nahrazují slovem „právních“. 2. Příloha č. 1 včetně poznámky pod čarou č. 1) zní: „Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 173/1997 Sb. Poř. č.\| Název položky ---\|--- 1\| lešení trubková, dílcová a kozová včetně trubek, spojovacích a doplňkových součástí (kromě určených pro použití v podzemí) 2\| zásahové požární automobily velitelské a vyšetřovací s celkovou hmotností do 2 000 kg1). 1) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Přílohy č. 2, 10 a 11 vyhlášky č. 254/1999 Sb., o technických podmínkách požární techniky.“. 3. Příloha č. 2 včetně poznámky pod čarou č. 2) zní: „Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 173/1997 Sb. Poř. č.\| Název položky ---\|--- 1\| zemědělské a lesnické traktory - motorová vozidla vybavená koly nebo pásy, jejichž hlavní funkcí je tažná síla, a které jsou konstruovány k tažení, tlačení, nesení nebo pohonu přídavného nářadí, zařízení, strojů a přípojných vozidel určených pro použití v zemědělství nebo lesnictví a lze je použít k provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu2) 2\| hasicí přístroje 3\| hasiva (kromě vody bez přísad) 4\| požární hadice 5\| požární proudnice a požární armatury 6\| výrobky určené pro zásahovou činnost jednotek požární ochrany, a to: a) žebříky, b) hydraulická vyprošťovací zařízení, c) zásahové požární automobily (s výjimkou automobilů velitelských a vyšetřovacích s celkovou hmotností do 2 000 kg, automobilových jeřábů a automobilů vyprošťovacích) a kontejnery, d) požární čerpadla, e) záchranná zařízení pro nouzový únik osob z výšek (seskokové matrace, plachty a záchranné tunely), f) zvedací vaky 7\| prostředky lidové zábavy (zařízení s pohyblivými stanovišti osob, zařízení s omezeně řízeným pohybem osob, zařízení dětských hřišť, zařízení s možností pádu z výšky více než 40 cm, zařízení s možností zvýšené psychické zátěže) 8\| stavební výtahy určené pro dopravu osob nebo osob a nákladů. 2) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 478/2001 Sb. a zákona č. 175/2002 Sb. Vyhláška č. 301/2001 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.“. Čl. II 1. Toto nařízení nabývá účinnosti prvním dnem pátého měsíce po dni jeho vyhlášení. 2. V příloze č. 2 k nařízení vlády č. 173/1997 Sb., ve znění tohoto nařízení, položka uvedená pod pořadovým číslem 1 pozbývá platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Předseda vlády: Ing. Zeman v. r. Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: doc. Ing. Grégr v. r.
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 330/2002 Sb.	Vyhláška Českého báňského úřadu č. 330/2002 Sb. Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 19. 7. 2002, datum účinnosti 1. 8. 2002, částka 119/2002 * Čl. I - Vyhláška č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění vyhlášky č. 477/1991 Sb., vyhlášky č. 340/1992 Sb., vyhlášky č. 3/1994 Sb., vyhláš * Čl. II - Zrušovací ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 10. 2002 330 VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu ze dne 8. července 2002, kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění pozdějších předpisů Český báňský úřad stanoví podle § 6 odst. 6 písm. a) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě: Čl. I Vyhláška č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění vyhlášky č. 477/1991 Sb., vyhlášky č. 340/1992 Sb., vyhlášky č. 3/1994 Sb., vyhlášky č. 54/1996 Sb., vyhlášky č. 109/1998 Sb. a vyhlášky č. 434/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 písmeno c) zní: „c) mobilní (pohyblivý) stroj takový stroj, který se při své pracovní činnosti pohybuje z místa na místo,“. 2. V § 4 odst. 9 se věta druhá a třetí zrušují. 3. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 5a) zní: „§ 4a Sebezáchranné přístroje (1) V uhelných dolech mohou být používány pouze sebezáchranné přístroje izolačního typu. Na ostatních dolech může být na základě příznivého posouzení a vyhodnocení rizik5a) místo sebezáchranného přístroje izolačního typu použit sebezáchranný přístroj filtrační. (2) Na jednom dole se může používat pouze jeden druh sebezáchranného přístroje. (3) Sebezáchranný přístroj smí být k použití vydán pouze za předpokladu, že na přístroji je zřetelně vyznačené schéma způsobu jeho použití. (4) Sebezáchranný přístroj může zaměstnanec v dole odložit pouze na pracovišti do vzdálenosti nejvíce 5 metrů od sebe. (5) Organizace prokazatelně seznámí a prakticky procvičí zaměstnance v používání sebezáchranného přístroje, a to před jeho prvním přidělením. Praktické procvičení se opakuje nejméně jednou ročně. (6) Pro praktické cvičení pracovníků zajistí organizace takový počet cvičných sebezáchranných přístrojů, aby bylo možno praktické cvičení pracovníků ve stanovených lhůtách provést. Pro praktické cvičení je možno použít i vyřazených sebezáchranných přístrojů. 5a) § 132a odst. 3 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.“. Dosavadní § 4a se označuje jako § 4b. 4. § 79 včetně nadpisu zní: „§ 79 Rozdělení dolů (1) Doly se z hlediska výskytu metanu dělí na dvě kategorie: a) neplynující doly, b) plynující doly. (2) Neplynující doly jsou ty doly, kde koncentrace metanu nedosáhla v žádném ovětrávaném důlním díle 0,1 % a kde ani po zastavení větrání na 24 hodin koncentrace metanu nedosáhla 1 % a koncentrace ostatních hořlavých plynů nebo par (dále jen „plyny“) 25 % spodní meze výbušnosti. Plynné zplodiny důlních požárů se pro zařazení dolu neuvažují. (3) Plynující doly jsou uhelné doly s výjimkou dolů lignitových a ostatní doly, které nesplňují požadavky uvedené v odstavci 2. Plynující doly se zařazují do II. nebo I. třídy nebezpečí. Doly II. třídy nebezpečí jsou všechny doly Ostravsko-karvinského revíru a doly s nebezpečím průtrží hornin, uhlí a plynů. Ostatní plynující doly jsou doly I. třídy nebezpečí. (4) Každé zjištění, které by mohlo mít vliv na zařazení dolu do kategorie plynujících dolů nebo do vyšší třídy nebezpečí, oznámí organizace bezodkladně obvodnímu báňskému úřadu. (5) Na základě výsledků měření podle odstavce 2 nebo na základě oznámení podle odstavce 4 zařadí obvodní báňský úřad neplynující důl do kategorie plynujících dolů a plynující důl I. třídy nebezpečí do II. třídy nebezpečí. Plynující důl nemůže být zpětně přeřazen mezi doly neplynující. (6) Při zařazení dolu mezi plynující nebo při přeřazení dolu do vyšší třídy nebezpečí obvodní báňský úřad současně stanoví lhůty kontrolních měření.“. 5. V § 88 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3. 6. V § 101 se odstavce 4 a 6 zrušují. Dosavadní odstavce 5, 7, 8 a 9 se označují jako odstavce 4, 5, 6 a 7. 7. V § 101 odst. 6 se věta druhá zrušuje. 8. V § 101 se doplňuje odstavec 8, který včetně poznámky pod čarou č. 28a) zní: „(8) Bližší podmínky pro projektování, provoz a kontrolu separátního větrání v plynujících dolech stanoví zvláštní právní předpis.28a) 28a) Vyhláška č. 165/2002 Sb., o separátním větrání při hornické činnosti v plynujících dolech.“. 9. § 102 se zrušuje. 10. V § 109a odst. 2 věta první zní: Elektrické zařízení na plynujících dolech II. třídy nebezpečí, které podle § 242 odst. 1 nesmí zůstat v provozu a musí být vypnuto, musí být v místech uvedených v odstavci 1 vypnuto samočinně.“. 11. V § 110 odst. 1 písm. e) se slova „naftových motorů a“ zrušují. 12. V § 110 odst. 4 se slova „a v místech s provozem naftových motorů“ zrušují. 13. V § 110 se doplňují odstavce 9 a 10, které včetně poznámky pod čarou č. 29a) znějí: „(9) Odběr vzorků důlního ovzduší se provádí podle příslušné české technické normy.29a) K překonání podtlaku u větrních uzávěr a uzavíracích hrází a při dálkovém odběru vzorků důlního ovzduší lze použít jen ejektor, sací čerpadlo nebo sací balónek; před vlastním odběrem je však nutno provést odsátí vzduchu z odběrové hadičky a vzorkovnice, a to nejméně ve dvojnásobné hodnotě vnitřního objemu hadičky a vzorkovnice. (10) Při odběru vzorku důlního ovzduší z uzavřeného prostoru se zaznamená také tlak důlního ovzduší v uzavřeném prostoru. 29a) ČSN 83 0050 Odběr vzorků důlního ovzduší.“. 14. V § 146 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Odběr vzorků důlního ovzduší se provádí podle příslušné české technické normy.29a) K překonání podtlaku u větrních uzávěr a při dálkovém odběru vzorků důlního ovzduší lze použít jen ejektor, sací čerpadlo nebo sací balónek; před vlastním odběrem je však nutno provést odsátí vzduchu z odběrové hadičky a vzorkovnice, a to nejméně ve dvojnásobné hodnotě vnitřního objemu hadičky a vzorkovnice. (8) Při odběru vzorku důlního ovzduší z uzavřeného prostoru se zaznamená také tlak důlního ovzduší v uzavřeném prostoru.“. 15. V § 168 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 35a) zní: „(4) V dole lze použít jen soupravu pro sváření plamenem a řezání kyslíkem vybavenou hadicovou pojistkou35a) umístěnou ve vzdálenosti nejdále 1 m od rukojeti hořáku, pokud není obdobným pojistným zařízením vybavena přímo rukojeť hořáku. 35a) ČSN EN 730 Zařízení pro plamenové svařování. Zařízení používaná při svařování, řezání a příbuzných procesech. Bezpečnostní zařízení pro hořlavé plyny a kyslík nebo stlačený vzduch. Všeobecná specifikace, požadavky a zkoušení.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. 16. § 219 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 46a) zní: „§ 219 Automaticky nebo dálkově ovládaná strojní zařízení (1) Automaticky nebo dálkově ovládané strojní zařízení46a) lze provozovat jen za předpokladu, že je zajištěno jeho samočinné zastavení, pokud a) není dodržena určená provozní hodnota, b) vznikne porucha v přívodu energie ke strojnímu zařízení, nebo c) vznikne porucha na automatickém nebo dálkově ovládaném strojním zařízení nebo na jeho provozně zabezpečovacím systému. (2) Automaticky nebo dálkově ovládané strojní zařízení se vybaví i ručním ovládáním. Při ručním ovládání se automatické nebo dálkové ovládání vyřadí z funkce. V místě dálkově ovládaného strojního zařízení bude zajištěno blokování znemožňující nežádoucí uvedení strojního zařízení do chodu. Může-li změnou nastavení ovládání vzniknout stav ohrožující bezpečnost práce a provozu, zabrání se takové změně vhodnými prostředky, jimiž jsou zpravidla přístupový kód nebo uzamykatelný vypínač. 46a) § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 170/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení, ve znění nařízení vlády č. 283/2000 Sb.“. 17. § 231a včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 56a), 56b) a 56c) zní: „§ 231a Elektrické sítě v dole (1) Pro rozvod elektrické energie v dole lze použít jen elektrickou síť s ochranou samočinným odpojením od zdroje, a to za podmínky, že: a) u nízkého napětí jsou všechny živé části odděleny od země a všechny neživé části nepřímo spojeny se zemí56a) (síť IT) a současně je síť hlídána přístrojem ke hlídání izolačního stavu (dále jen „hlídač izolačního stavu“), b) u vysokého napětí 1. uzel zdroje je spojen se zemí přes omezující impedanci a všechny neživé části jsou přímo spojeny se zemí způsobem odpovídajícím ochraně zemněním s rychlým vypnutím56b) [síť IT(r)], nebo 2. všechny živé části jsou odděleny od země a všechny neživé části jsou nepřímo spojeny se zemí způsobem odpovídajícím ochraně zemněním56c) (síť IT). (2) Elektrickou síť podle odstavce 1 písm. a) s příkonem větším než 5 kVA lze provozovat jen s hlídačem izolačního stavu signalizujícím pokles izolačního odporu sítě pod 15 Ω/V. V plynujících dolech lze použít jen hlídač izolačního stavu, který zajistí vypnutí této sítě při poklesu izolačního odporu sítě pod 15 Ω/V. (3) Elektrickou síť podle odstavce 1 písm. b) bodu 2 lze provozovat jen se zařízením pro trvalou kontrolu izolačního odporu sítě signalizujícím pokles izolačního odporu sítě pod 50 Ω/V do místa se stálou obsluhou. V plynujících dolech II. třídy nebezpečí se naměřené hodnoty izolačního odporu elektrické sítě registrují. 56a) Čl. 312.2 ČSN 33 2000-3 Elektrotechnické předpisy – Elektrická zařízení – Část 3: Stanovení základních charakteristik. Čl. 413.1.5 ČSN 33 2000-4-41 Elektrotechnické předpisy – Elektrická zařízení – Část 4: Bezpečnost – Kapitola 41: Ochrana před úrazem elektrickým proudem. 56b) Čl. 312.2 ČSN 33 2000-3. Čl. 413. N6.3 ČSN 33 2000-4-41. 56c) Čl. 312. 2 ČSN 33 2000-3. Čl. 413. N6.1 ČSN 33 2000-4-41.“. 18. V § 236 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 60a) zní: „(5) Pohyblivý stroj lze provozovat jen za předpokladu, že je zajištěno jeho samočinné odpojení od zdroje v okamžiku, kdy nejsou plněny požadavky na ochranu před nebezpečným dotykem neživých částí.60a) 60a) ČSN 33 2000-4-41.“. 19. § 240a se zrušuje. 20. § 258a včetně nadpisu zní: „§ 258a Osvětlení mobilních strojů v podzemí (1) Mobilní stroj, s výjimkou dobývacího kombajnu a stroje poháněného vzduchovou energií, může být provozován, jen pokud je vybaven vlastním svítidlem pro osvětlení pracovního prostoru stroje. (2) Mobilní stroj poháněný ze zdroje energie umístěného na tomto stroji musí být vybaven koncovým červeným světlem a červenými odrazkami. Pokud je stroj určen pro jízdu na vzdálenost větší než 50 m v obou směrech, musí být vybaven bílým i červeným svítidlem a červenými odrazkami na obou stranách stroje; lopatové nakladače nemusí tento požadavek splňovat na lopatové straně. (3) Mobilní stroj s konstrukční rychlostí jízdy vyšší než 20 km.h-1 musí být vybaven brzdovými světly.“. 21. V § 275a odst. 1 ve větě třetí se slovo „elektrickým“ zrušuje. Čl. II Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Výnos Českého báňského úřadu č. 26/1985 o vybavení pracovníků v podzemí hlubinných dolů sebezáchrannými přístroji izolačního typu (reg. v částce 36/1985 Sb.). 2. Výnos Českého báňského úřadu č. 3/1988 Ú. v. ČSR o úkolech organizací při odebírání vzorků důlního ovzduší, o činnosti plynových analytických laboratoří a o jejich kontrole hlavními báňskými záchrannými stanicemi (reg. v částce 26/1987 Sb.), ve znění výnosu Českého báňského úřadu č. 2/1990 (oznámeného pod č. 443 v částce 74/1990 Sb.) a vyhlášky č. 447/2001 Sb. 3. Výnos Českého báňského úřadu č. 5/1981 ze dne 10. 12. 1980 o bezpečnosti a ochraně zdraví a o bezpečnosti provozu při sváření plamenem a řezání kyslíkem (reg. v částce 21/1982 Sb.). 4. Výnos Českého báňského úřadu č. 7/1989 Ú. v. ČSR ze dne 15. 6. 1989 (reg. v částce 19/1989 Sb.), kterým se vydává bezpečnostní předpis pro doly s nebezpečím průtrží, hornin a plynů. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2002, s výjimkou ustanovení § 4a odst. 2 a § 79, která nabývají účinnosti dnem 1. října 2002. Předseda: prof. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r.
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 331/2002 Sb.	Vyhláška Českého báňského úřadu č. 331/2002 Sb. Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 415/1991 Sb., o konstrukci, vypracování dokumentace a stanovení ochranných pilířů, celíků a pásem pro ochranu důlních a povrchových objektů, ve znění vyhlášky č. 340/1992 Sb. Vyhlášeno 19. 7. 2002, datum účinnosti 1. 8. 2002, částka 119/2002 * Čl. I - Vyhláška č. 415/1991 Sb., o konstrukci, vypracování dokumentace a stanovení ochranných pilířů, celíků a pásem pro ochranu důlních a povrchových objektů, ve znění vyhlášky č. 340/1992 Sb., se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 8. 2002 331 VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu ze dne 8. července 2002, kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 415/1991 Sb., o konstrukci, vypracování dokumentace a stanovení ochranných pilířů, celíků a pásem pro ochranu důlních a povrchových objektů, ve znění vyhlášky č. 340/1992 Sb. Český báňský úřad stanoví podle § 6 odst. 6 písm. a) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě: Čl. I Vyhláška č. 415/1991 Sb., o konstrukci, vypracování dokumentace a stanovení ochranných pilířů, celíků a pásem pro ochranu důlních a povrchových objektů, ve znění vyhlášky č. 340/1992 Sb., se mění takto: V § 16 odstavec 3 zní: „(3) Účelem vedení dlouhých důlních děl v orientačním bezpečnostním celíku musí být mimo jiné upřesnění průběhu a stavby zvodněného nebo plynonosného horizontu nebo zatopeného důlního díla, snížení tlaků v nebezpečných horizontech a spolehlivé odvodnění stařin, pokud je to technicky možné. Důlní díla musí být zajišťována zabezpečovacími vrty, určenými v projektu důlní činnosti v orientačním bezpečnostním celíku tak, aby jimi bylo důlní dílo vždy bezpečně zajištěno a) v bližším pásmu orientačního bezpečnostního celíku – alespoň trojicí vrtů, b) ve vzdálenějším pásmu orientačního bezpečnostního celíku – alespoň dvojicí vrtů. Délka vrtů a další parametry, tj. staničení, ústí, směr a úklon, musí být z projektu přeneseny do technologického postupu důlního díla.“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2002. Předseda: prof. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r.
Nařízení vlády č. 336/2002 Sb.	Nařízení vlády č. 336/2002 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 262/1995 Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, ve znění nařízení vlády č. 171/1998 Sb. Vyhlášeno 24. 7. 2002, datum účinnosti 1. 8. 2002, částka 122/2002 * Čl. I - Nařízení vlády č. 262/1995 Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, ve znění nařízení vlády č. 171/1998 Sb., se mění takto: * Čl. II - Do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení není dotčeno prohlášení kulturních památek za národní kulturní památky, provedené nařízením vlády č. 262/1995 Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, ve znění * Čl. III Aktuální znění od 1. 8. 2002 336 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 19. června 2002, kterým se mění nařízení vlády č. 262/1995 Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, ve znění nařízení vlády č. 171/1998 Sb. Vláda nařizuje podle § 4 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči: Čl. I Nařízení vlády č. 262/1995 Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, ve znění nařízení vlády č. 171/1998 Sb., se mění takto: 1. § 1 zní: „§ 1 Za národní kulturní památky se prohlašují tyto kulturní památky: a) v hlavním městě Praze 1. Klementinum, 2. Staroměstské náměstí, 3. Pomník sv. Václava, 4. Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně, 5. Starý židovský hřbitov, 6. Staronová synagoga, 7. Zbraslavský klášter, 8. Müllerova vila, 9. Hradiště Šárka; b) ve Středočeském kraji 1. Památník Lidice, 2. Kostel sv. Bartoloměje v Kolíně, 3. Městské opevnění v Kouřimi, 4. Kostel sv. Barbory v Kutné Hoře, 5. Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi, 6. Kostely sv. Václava a sv. Klimenta ve Staré Boleslavi, 7. Kostel Panny Marie s klášterem – Svatá Hora; c) v Jihočeském kraji 1. Klášter ve Vyšším Brodě, 2. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kájově, 3. Klášter Zlatá Koruna, 4. Kostel sv. Víta v Českém Krumlově, 5. Klášter v Třeboni, 6. Zámek Jindřichův Hradec, 7. Hrad Strakonice; d) v Plzeňském kraji 1. Zámek Horšovský Týn, 2. Kostel sv. Bartoloměje v Plzni, 3. Klášter Plasy, 4. Klášter Kladruby, 5. Hradiště Hradišťský kopec, 6. Slovanské hradiště a mohylové pohřebiště u Bezemína – Cebivi; e) v Karlovarském kraji Hrad Bečov nad Teplou; f) v Ústeckém kraji 1. Klášter františkánů v Kadani, 2. Kostel sv. Mikuláše v Lounech, 3. Klášter v Oseku; g) v Libereckém kraji Zámek Sychrov; h) v Královéhradeckém kraji 1. Kaple Zjevení Páně ve Smiřicích, 2. Muzeum v Hradci Králové, 3. Klášter v Broumově, 4. Pevnostní systém Dobrošov, 5. Zámek Opočno, 6. Hospital Kuks; i) v kraji Vysočina 1. Zámek Telč, 2. Hrad Pernštejn, 3. Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře; j) v Jihomoravském kraji 1. Kostel sv. Jakuba Většího v Brně, 2. Vila Tugendhat, 3. Zámek Lednice, 4. Zámek Valtice, 5. Vodní mlýn ve Slupi; k) v Olomouckém kraji 1. Soubor barokních kašen a sloupů v Olomouci, 2. Olomoucký hrad s kostelem sv. Václava, 3. Kostel sv. Mořice v Olomouci, 4. Klášterní Hradisko, 5. Zámek Velké Losiny; l) v Moravskoslezském kraji 1. Kaple sv. Kříže v Opavě, 2. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Opavě, 3. Důl Michal v Ostravě; m) ve Zlínském kraji 1. Zámek Kroměříž s Květnou a Podzámeckou zahradou, 2. Valašské muzeum v přírodě, 3. Pustevny.“. 2. Za § 1 se vkládá nový § 1a, který zní: „§ 1a (1) Umístění, popis a prostorová identifikace národních kulturních památek podle § 1 jsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení. (2) Státní ústav památkové péče vyznačí národní kulturní památky podle § 1 do 2 vyhotovení kopií katastrálních map do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení; 1 vyhotovení uloží do Ústředního seznamu kulturních památek a 1 vyhotovení neprodleně zašle krajskému úřadu, v jehož správním obvodu se národní kulturní památka podle § 1 nachází. (3) Pokud se v příloze k tomuto nařízení uvádí v prostorových identifikačních znacích část pozemku, rozumí se jí ta jeho část, která je zakreslena v kopiích katastrálních map podle odstavce 2.“. 3. Příloha zní: „Příloha k nařízení vlády č. 262/1995 Sb. Umístění, popis a prostorová identifikace národních kulturních památek prohlášených tímto nařízením a) v hlavním městě Praze 1. Název: Klementinum Popis: Areál bývalého jezuitského kláštera tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Obec: hlavní město Praha Městská část: Praha 1 Katastrální území: Staré Město Pozemky, parcelní čísla: 80, 81, 82, 83, 84, 85, 86, 87, 88, 1109 (část) Budovy, čísla popisná: 190, 1040, 2. Název: Staroměstské náměstí Popis: plocha náměstí tvořená pozemkem vymezeným prostorovými identifikačními znaky a pomníkem Mistra Jana Husa na tomto pozemku Prostorové identifikační znaky: Obec: hlavní město Praha Městská část: Praha 1 Katastrální území: Staré Město Pozemek, parcelní číslo: 1090, 3. Název: Pomník sv. Václava Popis: pomník na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Obec: hlavní město Praha Městská část: Praha 1 Katastrální území: Nové Město Pozemky, parcelní čísla: 2306/10, 2306/1 (část), 4. Název: Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně Popis: budova kostela s věží na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Obec: hlavní město Praha Městská část: Praha 1 Katastrální území: Malá Strana Pozemky, parcelní čísla: 1, 7, 993 (část) Budova, číslo popisné: 556, 5. Název: Starý židovský hřbitov Popis: židovský hřbitov s náhrobky a budovou pohřebního bratrstva na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Obec: hlavní město Praha Městská část: Praha 1 Katastrální území: Josefov Pozemky, parcelní čísla: 48, 49, 50, 6. Název: Staronová synagoga Popis: budova synagogy na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Obec: hlavní město Praha Městská část: Praha 1 Katastrální území: Josefov Pozemek, parcelní číslo: 1, 7. Název: Zbraslavský klášter Popis: areál bývalého cisterciáckého kláštera tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Obec: hlavní město Praha Městská část: Praha 5 Katastrální území: Zbraslav Pozemky, parcelní čísla: 1, 2, 3, 5, 6, 7, 8/1, 9/1, 10/1, 11/1, 17/2, 24, 27, 28 Budovy, čísla popisná: 1, 2, 472, 8. Název: Müllerova vila Popis: areál vily tvořený budovou a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Obec: hlavní město Praha Městská část: Praha 6 Katastrální území: Střešovice Pozemky, parcelní čísla: 865, 866 Budova, číslo popisné: 642, 9. Název: Hradiště Šárka Popis: areál hradiště tvořený pozůstatky staveb a jiných nemovitých objektů na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Obec: hlavní město Praha Městská část: Praha 6 Katastrální území: Vokovice Pozemky, parcelní čísla: 707/1 (část), 707/4, 707/5, 721/1, 721/2, 723/1, 723/2, 724, 725, 726, 727, 728, 729, 730, 731, 732, 733, 734, 736, 737, 738/1, 738/3, 740, 742, 746, 752, 753, 754, 755, 757, 758, 759, 766, 1379/1 (část), 1379/2, 1380, 1381 Katastrální území: Liboc Pozemky, parcelní čísla: 1094, 1095/3 (část), 1097, 1098/1, 1098/2, 1099/1, 1099/3, 1100/1, 1100/2, 1100/4, 1100/5, 1101, 1102, 1103, 1104, 1105, 1106, 1107, 1108, 1109, 1110, 1111, 1112, 1113, 1114, 1115/1, 1115/2, 1115/5, 1115/6, 1116/1, 1116/2, 1116/3, 1116/4, 1116/5, 1116/6, 1117, 1119, 1120, 1121, 1122, 1123, 1125/1 (část), 1125/3, 1125/4 (část), 1125/5, 1126, 1127, 1131/1, 1132/2, 1133/4, 1133/5, 1133/6, 1134/2, 1137, 1144, 1145/1, 1146, 1147/1, 1151, 1333/2 (část), 1340/1, 1340/2; b) ve Středočeském kraji 1. Název: Památník Lidice Popis: areál památníku tvořený nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Kladno Obec: Lidice Katastrální území: Lidice Pozemky, parcelní čísla: 420/4, 420/14, 420/23, 420/24, 420/25, 420/27, 420/28, 480/5, 481/1, 481/6, 481/7, 481/8, 481/9, 481/10, 482/1, 482/3, 482/4, 482/6, 482/7, 482/8, 482/9, 482/10, 482/11, 484/11, 484/12, 484/13, 484/14, 484/15, 484/16, 484/17, 484/18, 486/1, 486/2, 498/4, 498/5, 498/6, 498/7, 498/8, 498/9, 498/10, 498/11, 499, 500, 501, 502, 503, 412/1, 420/7 (část), 420/8, 420/10 (část), 420/11 (část), 420/12, 421/2, 412/2, 420/7, 420/9, 420/10 (část), 420/11, 420/13, 420/15, 420/16, 420/17, 420/18, 420/19, 420/20, 420/21, 420/22, 420/26, 437/1, 437/2, 511, 2. Název: Kostel sv. Bartoloměje v Kolíně Popis: areál kostela tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Kolín Obec: Kolín Katastrální území: Kolín Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 103, 106, 107, 108, 109 pozemkové parcely: 11, 2805/6 (část) Budovy, čísla popisná: 24 (část obce Kolín I), 3. Název: Městské opevnění v Kouřimi Popis: městské opevnění tvořené stavbami a jejich pozůstatky na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Kolín Obec: Kouřim Katastrální území: Kouřim Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 1, 6, 10 (část), 28 (část), 30 (část), 32 (část), 33 (část), 34 (část), 35 (část), 37 (část), 38 (část), 42 (část), 46 (část), 47 (část), 54 (část), 199, 200, 201, 202, 203, 227/1, 227/2, 227/3, 228, 235/1, 235/2, 235/3, 235/4, 235/5, 235/6, 236/1, 236/2, 236/3, 237, 240, 241, 242, 243, 244/1, 244/2, 270, 271, 273/1, 275/1, 275/2, 276/2, 276/3, 276/4, 278, 289, 294, 297, 298, 299, 309, 310, 315, 316, 317, 318, 319, 328, 330, 331, 332, 333, 334, 337, 338/1, 338/2, 338/3, 338/4, 338/5, 338/6, 338/7, 339, 340/1, 340/4, 340/5, 341, 342, 353, 356/1, 356/2, 356/4, 356/5, 356/6, 358, 359/1, 359/2, 359/3, 360/2, 361, 363, 367, 368, 369, 370/1, 370/2, 371, 372/1, 372/2, 372/3, 372/4, 372/5, 372/6, 372/7, 372/8, 372/9, 372/10, 372/11, 372/12, 372/13, 373, 398, 515, 516, 517, 518, 519, 530, 531, 535, 546, 554, 556, 557, 558, 559 (část), 560, 562, 568, 569, 570, 571, 591, 596, 607, 611, 621, 646, 654 (část), 668/1, 668/2, 675/2, 680, 1079 pozemkové parcely: 4/1, 4/2, 5, 7, 9, 10/2, 12, 13/1, 13/2, 13/3, 13/4, 14, 15/1, 15/2, 16, 17, 34 (část), 37/1, 38 (část), 40, 44, 47 (část), 48 (část), 49, 52/2, 52/3, 55/1, 55/2, 55/4, 58/1, 58/2, 59 (část), 66/1, 66/2, 69, 70, 85/1, 85/2, 88/1, 88/2, 140/1, 141, 142, 143/2, 143/3, 144, 147, 148, 149, 178/1 (část), 178/2, 178/3 (část), 181, 183/1, 183/3, 184, 187/2, 188/5, 189, 191, 192, 202, 205/2, 1722/2, 2523/3 (část), 2523/4 (část), 2523/21 (část), 2523/23 (část), 2528, 2529/4, 2530 (část), 2531, 2532, 2534/1, 2534/2, 2534/3, 2536 (část), 2542/1 (část), 2646/2 (část), 2725/1, 2725/2, 2726, 2727, 2741, 2751, 2752 (část), 4. Název: Kostel sv. Barbory v Kutné Hoře Popis: areál kostela tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Kutná Hora Obec: Kutná Hora Katastrální území: Kutná Hora Pozemky, parcelní čísla: 220/1, 226, 227/1, 227/2, 5. Název: Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi Popis: areál kostela tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Praha - východ Obec: Brandýs nad Labem – Stará Boleslav Katastrální území: Stará Boleslav Pozemky, parcelní čísla: 1, 2, 3, 4, 2553, 2554, 2555, 2676/5 (část), 2677/1 (část) Budovy, čísla popisná: 240, 468, 6. Název: Kostely sv. Václava a sv. Klimenta ve Staré Boleslavi Popis: dvojice kostelů a jiné nemovité objekty na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres: Praha - východ Obec: Brandýs nad Labem – Stará Boleslav Katastrální území: Stará Boleslav Pozemek, parcelní číslo: 1667, 7. Název: Kostel Panny Marie s klášterem – Svatá Hora Popis: areál poutního kostela a kláštera tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Příbram Obec: Příbram Katastrální území: Příbram Pozemky, parcelní čísla: 1507, 1945, 1946, 1949, 1950, 1952, 1955, 1956, 1957, 1959/1 (část), 1960, 1961 Budova, číslo popisné: 591 (část obce Příbram II); c) v Jihočeském kraji 1. Název: Klášter ve Vyšším Brodě Popis: areál cisterciáckého kláštera s kostelem Nanebevzetí Panny Marie tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Český Krumlov Obec: Vyšší Brod Katastrální území: Vyšší Brod Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 132, 133, 134/1, 134/2, 134/3, 135/1, 135/2, 135/3, 135/4, 136, 137, 138/1, 138/2, 139, 140, 141, 142, 143, 144/1, 144/2, 144/3, 145/1, 145/2, 167, 215 pozemkové parcely: 88/1, 1398/2, 1400/1, 1401/1, 1403, 1404, 1405, 1406, 1407, 1408, 1409, 1412, 1413, 1414, 1415, 1416, 1419/2, 1775 Budovy, čísla popisná: 128, 129, 130, 131, 132, 133, 134, 135, 136, 137, 138, 151, 152, 159, 2. Název: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kájově Popis: areál poutního kostela tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Český Krumlov Obec: Kájov Katastrální území: Kladné Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 1, 2, 3/1, 3/3 pozemkové parcely: 1415, 2095 Budova, číslo popisné: 1 (část obce Kájov), 3. Název: Klášter Zlatá Koruna Popis: areál cisterciáckého kláštera s kostelem Nanebevzetí Panny Marie tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Český Krumlov Obec: Zlatá Koruna Katastrální území: Zlatá Koruna Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 4, 6/1, 6/2, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13 pozemkové parcely: 41/1, 41/4, 41/5, 41/6, 41/7, 41/8, 42, 48/1, 48/6, 48/7, 48/8, 48/9, 48/11, 49/1, 49/2, 49/3, 49/4, 51, 52/1, 52/3, 52/4, 52/5, 91, 278 Budovy, čísla popisná: 1, 39, 40, 41, 57, 4. Název: Kostel sv. Víta v Českém Krumlově Popis: areál kostela tvořený budovou a jinými nemovitými objekty na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres: Český Krumlov Obec: Český Krumlov Katastrální území: Český Krumlov Pozemek, parcelní číslo: stavební parcela: 208 Budova, číslo popisné: 160 (část obce Vnitřní Město), 5. Název: Klášter v Třeboni Popis: areál augustiniánského kláštera s kostelem Panny Marie Královny a sv. Jiljí tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Jindřichův Hradec Obec: Třeboň Katastrální území: Třeboň Pozemky, parcelní čísla: 562/1, 562/2, 562/3, 562/4, 563, 564, 565, 566, 567 Budovy, čísla popisná: 125, 137, 141, 142, 143, 173 (část obce Třeboň I), 6. Název: Zámek Jindřichův Hradec Popis: areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Jindřichův Hradec Obec: Jindřichův Hradec Katastrální území: Jindřichův Hradec Pozemky, parcelní čísla: 152/1, 152/2, 152/3, 152/4, 152/5, 1187, 1188, 1198, 1199/1, 1200, 1201, 1202, 1203, 1204, 1205, 1209, 1210, 1211/1, 1211/2, 1211/3, 1211/4, 1211/5, 1211/6, 1211/7, 1212/1, 1212/2, 1212/3 Budovy, čísla popisná: 1, 2 (část obce Jindřichův Hradec I), 7. Název: Hrad Strakonice Popis: areál hradu s kostelem sv. Prokopa tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Strakonice Obec: Strakonice Katastrální území: Nové Strakonice Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 1/1, 1/2, 1/3, 1/4, 2, 3/1, 4, 5, 6/1, 6/4 pozemkové parcely: 5/1, 6/1, 6/2, 7, 9, 469/1, 470 Budovy, čísla popisná: 1, 3, 50 (část obce Strakonice II); d) v Plzeňském kraji 1. Název: Zámek Horšovský Týn Popis: areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Domažlice Obec: Horšovský Týn Katastrální území: Horšovský Týn Pozemky, parcelní čísla: 1/1, 1/2, 1/3, 2, 3, 4, 5, 13, 42, 352/1, 352/2, 359/1, 360, 361, 362, 1854, 1855, 1856, 1857, 1858, 1859, 1860, 1861, 2566, 2623 (část), 2624, 2625 (část), 2280, 2281, 2282, 2283, 2284, 2285 Budovy, čísla popisná: 1, 22 (část obce Město), 42 (část obce Plzeňské Předměstí), 129 (část obce Malé Předměstí), 2. Název: Kostel sv. Bartoloměje v Plzni Popis: budova kostela na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres: Plzeň-město Obec: Plzeň Katastrální území: Plzeň Pozemek, parcelní číslo: 1, 3. Název: Klášter Plasy Popis: areál cisterciáckého kláštera s kostelem Nanebevzetí Panny Marie tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Plzeň - sever Obec: Plasy Katastrální území: Plasy Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 1/1, 1/2, 1/3, 1/4, 4/2, 5, 6, 7/1, 7/2, 8/2, 16/1, 16/2, 17/1, 17/2, 17/3, 18, 19, 338, 705 pozemkové parcely: 1/1, 1/2, 2, 3/1, 3/2, 4, 13, 14, 15, 24/1, 24/3, 39/1, 39/2, 39/3 (část), 39/12, 39/13, 39/14, 39/15, 462/1, 462/2, 462/11, 462/14, 462/15, 462/16, 462/19, 462/20, 471/1 (část), 479/3 (část) Budovy, čísla popisná: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 11, 4. Název: Klášter Kladruby Popis: areál benediktinského kláštera s kostelem Nanebevzetí Panny Marie tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Tachov Obec: Kladruby Katastrální území: Pozorka u Kladrub Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 14, 15/1, 15/2, 15/3, 15/4, 15/5, 15/7, 15/8, 15/9, 16, 18, 59 pozemkové parcely: 143/1, 143/3, 160/2, 163/1, 165/1, 165/2, 165/3, 168/1, 231/1 (část), 244/1 (část), 244/2 (část), 258/1, 265, 270, 271, 276 Budovy, čísla popisná: 1, 2, 3, 22 (část obce Pozorka), 5. Název: Hradiště – Hradišťský kopec Popis: areál hradiště tvořený pozůstatky staveb a jiných nemovitých objektů na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres: Tachov Obec: Konstantinovy Lázně Katastrální území: Okrouhlé Hradiště Pozemek, parcelní číslo: 173/1 (část), 6. Název: Slovanské hradiště a mohylové pohřebiště u Bezemína - Cebivi Popis: areál hradiště a pohřebiště tvořený pozůstatky staveb a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Tachov Obec: Bezemín - Cebiv Katastrální území: Bezemín Pozemky, parcelní čísla: 628 (část), 647, 648, 651/1 (část), 684 Okres: Plzeň - sever Obec: Mydlovary Katastrální území: Mydlovary Pozemky, parcelní čísla: 149, 218, 220 (část), 806, 810 (část); e) v Karlovarském kraji Název: Hrad Bečov nad Teplou Popis: Nemovité: areál hradu tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Movitá: románská ostatková skříň sv. Maura z mobiliárního fondu hradu Bečov nad Teplou, umístěná v areálu hradu Bečov nad Teplou Prostorové identifikační znaky: Okres: Karlovy Vary Obec: Bečov nad Teplou Katastrální území: Bečov nad Teplou Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 1, 2, 3, 4, 7, 9, 10, 11, 272 pozemkové parcely: 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 136, 138, 3118, 3119/2, 3119/3 Budovy, čísla popisná: 9, 10, 11, 12, 13, 203; f) v Ústeckém kraji 1. Název: Klášter františkánů v Kadani Popis: areál františkánského kláštera s kostelem Čtrnácti svatých Pomocníků tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Chomutov Obec: Kadaň Katastrální území: Kadaň Pozemky, parcelní čísla: 1029, 1030, 1031/1, 1031/2, 1038, 1039, 1040, 1041, 1042, 1043, 1044, 1045 Budova, číslo popisné: 474, 2. Název: Kostel sv. Mikuláše v Lounech Popis: areál kostela tvořený budovou a pozemky vymezenými prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Louny Obec: Louny Katastrální území: Louny Pozemky, parcelní čísla: 1, 4847, 3. Název: Klášter v Oseku Popis: areál cisterciáckého kláštera s kostelem Nanebevzetí Panny Marie tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Teplice Obec: Osek Katastrální území: Osek u Duchcova Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 14, 15, 16, 17, 18, 20, 21, 22, 23, 25, 26, 27, 28/1, 28/2, 29, 30, 31/1, 31/2, 31/3, 31/4, 32, 33/1, 33/2, 34, 37, 38, 1132, 1133 pozemkové parcely: 35, 37, 38, 39, 40, 41, 46, 50/1, 50/2, 50/3, 51, 52, 54, 56, 79, 84, 85, 86, 92, 93, 94, 95, 97, 99, 100/1, 100/2, 101/1, 102, 171, 176, 863/4 Budovy, čísla popisná: 1, 2, 483, 484, 485, 486, 487, 489, 490, 491 (část obce Osek); g) v Libereckém kraji Název: Zámek Sychrov Popis: areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Liberec Obec: Sychrov Katastrální území: Radostín u Sychrova Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 200, 201, 202, 203, 204, 205, 206, 207, 208, 209, 210, 211, 212, 213, 214, 215, 216, 217, 218, 222 pozemkové parcely: 1000, 1001, 1002, 1003, 1004, 1005, 1010, 1011, 1012, 1013, 1014, 1015, 1016, 1017, 1018, 1019, 1020, 1021, 1022, 1024, 1026/1, 1026/2, 1027, 1028, 1029, 1030, 1031, 1032, 1033, 1034, 1035, 1036, 1037, 1038, 1039, 1040, 1041, 1042, 1043, 1044, 1045, 1046, 1047, 1048, 1049, 1050, 1051, 1052 Budovy, čísla popisná: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 9, 10, 11, 13, 14, 15 (část obce Sychrov) Katastrální území: Paceřice Pozemky, parcelní čísla: pozemkové parcely: 482/1, 482/2, 643/1, 643/2; h) v Královéhradeckém kraji 1. Název: Kaple Zjevení Páně ve Smiřicích Popis: budova kaple s věží na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres: Hradec Králové Obec: Smiřice Katastrální území: Smiřice Pozemek, parcelní číslo: stavební parcela: 11, 2. Název: Muzeum v Hradci Králové Popis: budova muzea a pozemky, vymezené prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Hradec Králové Obec: Hradec Králové Katastrální území: Hradec Králové Pozemky, parcelní čísla: stavební parcela: 621 pozemková parcela: 239/43 Budova, číslo popisné: 465 (část obce Střed Města), 3. Název: Klášter v Broumově Popis: areál benediktinského kláštera s kostelem sv. Vojtěcha tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Náchod Obec: Broumov Katastrální území: Broumov Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 1/1, 1/2, 2, 146, 276, 285, 286, 451, 452, 453, 1121, 1122 pozemkové parcely: 49, 138/1, 138/4, 138/6, 140, 141/7, 713/2, 723, 724, 725, 726/1, 726/2, 727, 728, 730/2, 730/4, 739/1, 761 Budovy, čísla popisná: 1, 2, 225, 226, 4. Název: Pevnostní systém Dobrošov Popis: areál pevnostního systému tvořený stavbami, jejich pozůstatky a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Náchod Obec: Náchod Katastrální území: Dobrošov Pozemky, parcelní čísla: 89/1, 89/2, 91/1 (část), 100/2, 109/7, 109/8, 135/7, 137, 152/1, 152/10, 153/1, 169/2, 169/3, 197/4 (část), 198/7, 198/8, 198/9, 198/12, 221/1 (část), 228/2 (část), 237/3, 242, 266/1, 281, 343/1 (část), 406, 411/1 (část), 411/3, 440/8 (část), 440/9 (část), 469/1 (část), 5. Název: Zámek Opočno Popis: areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Rychnov nad Kněžnou Obec: Opočno Katastrální území: Opočno pod Orlickými horami Pozemky, parcelní čísla: 1, 2, 8, 9, 10, 11/1, 12 (část), 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31/1, 31/2, 32, 33, 34 (část), 46 (část), 1469/2, 1470/2, 1471, 1472, 1473, 1474, 1475/1, 1475/2, 1476, 1478, 1479, 1480, 1481, 1486/2, 1489/2, 1750, 1751, 1752, 1754 Budovy, čísla popisná: 1, 2, 3, 6, 37, 142, 275, 377, 378, 379, 380, 6. Název: Hospital Kuks Popis: areál hospitalu a bývalého zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty a jejich pozůstatky na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Trutnov Obec: Kuks Katastrální území: Kuks Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 57, 58, 59, 60, 62, 129, 130, 131, 132, 133, 138, 141, 142, 153 pozemkové parcely: 399, 401, 403, 404, 405, 407, 408, 409, 410/1, 410/2, 411, 454, 551, 574 (část), 580, 581, 583, 584 (část), 592, 593, 594, 595, 596, 597, 598, 599, 600, 601, 602, 603, 604, 605, 606, 607, 608, 609, 610, 611, 613, 614/1, 614/2, 614/3, 615, 641, 646, 648/1, 649/1, 651, 658, 661, 673/1 Budovy, čísla popisná: 56, 57, 58, 59, 81; i) v kraji Vysočina 1. Název: Zámek Telč Popis: areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Jihlava Obec: Telč Katastrální území: Telč Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 1, 2, 160/2, 169 pozemkové parcely: 1/1, 1/2, 1/3, 1/4, 4, 7492/2 Budovy, čísla popisná: 1, 71 (část obce Vnitřní Město), 2. Název: Hrad Pernštejn Popis: areál hradu tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Žďár nad Sázavou Obec: Nedvědice Katastrální území: Pernštejn Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 34, 36, 37, 38/1, 38/2, 39, 40, 41/1, 41/2, 42, 43/1, 43/2, 43/3, 43/4, 43/5, 43/6, 43/7 pozemkové parcely: 54, 56, 57/1, 57/3, 57/4, 57/5, 60, 61/1, 61/2, 62/2, 156/4, 259/2, 259/5, 259/6, 259/7 Budovy, čísla popisná: 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 15, 16, 17, 18, 3. Název: Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře Popis: areál poutního kostela tvořený budovami a dalšími nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Žďár nad Sázavou Obec: Žďár nad Sázavou Katastrální území: Zámek Žďár Pozemky, parcelní čísla: 577, 578, 579; j) v Jihomoravském kraji 1. Název: Kostel sv. Jakuba Většího v Brně Popis: budova kostela na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres: Brno-město Obec: Brno Katastrální území: Město Brno Pozemek, parcelní číslo: 45, 2. Název: Vila Tugendhat Popis: areál vily tvořený obytnou budovou a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezenými prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Brno-město Obec: Brno Katastrální území: Černá Pole Pozemky, parcelní čísla: 3365, 3366 Budova, číslo popisné: 237 (část obce Sever), 3. Název: Zámek Lednice Popis: areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Břeclav Obec: Lednice Katastrální území: Lednice na Moravě Pozemky, parcelní čísla: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 11, 12, 51, 791/1, 792, 1355, 1384, 1832, 1833, 1834, 1835, 1836, 1841, 1842, 1843, 1844, 1845, 1846, 1847, 1848, 1849, 1850, 1851, 1852, 1853, 1854, 1855, 1856/1, 1856/2, 1857, 1858, 1859, 1860, 1861, 1862, 1863, 1864, 1865, 1866, 1867, 1868, 1869, 1870, 1871, 1872, 1873, 1874, 1875, 1876, 1877, 1878, 1879, 1880, 1881, 1882, 1883, 1884, 1885, 1886, 1887, 1888, 1889, 1890, 1891, 1892, 1893, 1894, 1895, 1896, 1897, 1898, 1899, 1900, 1901, 1902, 1903, 1904, 1905, 1906, 1907, 1908, 1909, 1910, 1911, 1912, 1913, 1914, 1915, 1916, 1917, 1918, 1919, 1920, 1921, 1922, 1923, 1924, 1925, 1926, 1927, 1928, 1929, 1975, 2064 (část), 2073/1 Budovy, čísla popisná: 1, 2, 66, 68, 72, 433, 434 (část obce Lednice), 4. Název: Zámek Valtice Popis: areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Břeclav Obec: Valtice Katastrální území: Valtice Pozemky, parcelní čísla: 646, 647, 648, 649, 650, 651, 652, 1092, 1093, 1094, 1095, 1096, 1097, 2607, 3160, 3161, 3162 Budovy, čísla popisná: 1, 2, 5. Název: Vodní mlýn ve Slupi Popis: areál mlýna tvořený budovami, mlýnským náhonem a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Znojmo Obec: Slup Katastrální území: Slup Pozemky, parcelní čísla: 543, 544, 545 Budova, číslo popisné: 31; k) v Olomouckém kraji 1. Název: Soubor barokních kašen a sloupů v Olomouci Popis: soubor šesti barokních kašen a dvou barokních sloupů na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Olomouc Obec: Olomouc Katastrální území: Olomouc - město Pozemky, parcelní čísla: pozemkové parcely: 116/2 (část), 116/14 (část), 116/37 (část), 116/46 (část), 2. Název: Olomoucký hrad s kostelem sv. Václava Popis: areál bývalého přemyslovského hradu tvořený budovami a jinými nemovitými objekty a jejich pozůstatky na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Olomouc Obec: Olomouc Katastrální území: Olomouc - město Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 146, 147, 148, 149, 150/1, 150/2, 151, 152, 153, 154/1, 1017 pozemkové parcely: 17, 23/2, 24/1, 87/3, 87/4, 87/27, 116/54 (část), 116/55, 116/56 (část) Budovy, čísla popisná: 810, 811, 812, 813, 814, 3. Název: Kostel sv. Mořice v Olomouci Popis: budova kostela na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres: Olomouc Obec: Olomouc Katastrální území: Olomouc - město Pozemek, parcelní číslo: stavební parcela: 321, 4. Název: Klášterní Hradisko Popis: areál bývalého premonstrátského kláštera tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Olomouc Obec: Olomouc Katastrální území: Klášterní Hradisko Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 1/1, 1/2, 1/3, 1/4, 1/6, 2, 3/1, 3/2, 5, 9, 10/1, 10/2, 87, 90, 357, 358, 359, 129 (část) pozemkové parcely: 1/1, 1/4, 2/1, 2/2, 3/2, 19/1 (část), 19/2 (část), 19/4 (část), 22/2 (část), 22/3 (část), 24/1, 24/3, 25/2, 25/4, 31/3 (část), 31/10 (část), 31/15, 31/16, 31/21 (část), 31/22 (část), 31/25 (část), 36/1, 36/2, 36/3, 36/4, 37/3, 38/1, 38/2, 38/3, 39, 40, 41/1, 58/3 (část), 70/1, 70/2, 70/3, 71, 73, 74, 78/3, 79, 80/1, 86/2, 86/3, 86/5 Budovy, čísla popisná: 1, 2, 6, 5. Název: Zámek Velké Losiny Popis: areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Šumperk Obec: Velké Losiny Katastrální území: Velké Losiny Pozemky, parcelní čísla: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14/1, 14/2, 14/3, 18/1, 18/2, 18/3, 18/4, 23, 24, 25, 26, 52 (část), 62, 63, 2727 (část) Budovy, čísla popisná: 265, 268; l) v Moravskoslezském kraji 1. Název: Kaple sv. Kříže v Opavě Popis: areál kaple tvořený budovou a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Opava Obec: Opava Katastrální území: Kateřinky u Opavy Pozemky, parcelní čísla: stavební parcela: 69 pozemkové parcely: 300/1, 300/3, 2. Název: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Opavě Popis: budova kostela na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres: Opava Obec: Opava Katastrální území: Opava – město Pozemky, parcelní čísla: 274, 593 (část), 3. Název: Důl Michal v Ostravě Popis: areál kamenouhelného hlubinného dolu tvořený budovami, jinými nemovitými objekty a technickým zařízením na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Ostrava-město Obec: Ostrava Katastrální území: Michálkovice Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 86, 88, 89, 244/1, 244/2, 245, 246, 248, 249, 448 pozemková parcela: 17/18 Budovy, čísla popisná: 413, 714; m) ve Zlínském kraji 1. Název: Zámek Kroměříž s Květnou a Podzámeckou zahradou Popis: areál zámku a zahrad tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Kroměříž Obec: Kroměříž Katastrální území: Kroměříž Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 267, 268, 269, 270, 363, 364, 365, 366, 367, 368/1, 385, 485, 486, 488, 489, 490, 491, 492, 493, 2569, 7074, 7518, 7519, 7520, 7521, 7522, 7525, 7526, 7527, 7546, 7547, 7548, 7549, 7550 pozemkové parcely: 9, 285/2, 286/1, 286/3, 286/6, 290/3, 402, 403/1, 403/2, 404, 405, 3289/1, 3290/1 Budovy, čísla popisná: 1, 2, 1192, 1344, 1476, 1477, 1478, 1501, 2. Název: Valašské muzeum v přírodě Popis: areál tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Vsetín Obec: Rožnov pod Radhoštěm Katastrální území: Rožnov pod Radhoštěm Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 368/1, 368/3, 985, 986, 987, 988, 1040, 1073, 1615, 1616, 1654, 1655, 1656, 1657, 1658, 1659, 1660, 1661, 1662, 1663, 1664, 1665, 1899, 1927, 1928, 1929, 1930, 1931, 1932, 1933, 1934, 1935, 1936,1937, 1938, 1939, 1940, 1941, 1942, 1943, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021, 2090, 2091, 2092, 2093, 2094, 2095, 2149, 2736, 2737, 2738, 3513, 3514, 3515/1, 4218, 4294, 4295, 4296, 4297, 4299, 4340, 4350, 4368, 4369, 4370 pozemkové parcely: 1474/1, 1474/4, 1474/6, 1474/7, 1497/1, 1497/2, 1497/3, 1503/1, 1503/2, 1503/3, 1503/4, 1503/5, 1503/6, 1505/1, 1505/2, 1505/3, 1508/1, 1508/2, 1508/3, 1508/4, 1508/5, 1508/6, 1508/7, 1509/2, 1509/3, 1510, 1511, 1512/1, 1512/2, 1514/1, 1514/2, 1519/1, 1519/2, 1559/3, 1560/2, 1579, 1581/1, 1581/2, 1581/3, 1588, 1590/1, 1590/2, 1591/1, 1591/2, 1592/2, 1592/3, 1592/4, 1592/5, 1592/6, 1592/7, 1595, 1596, 1597, 1600, 1602/1, 1602/2, 1602/3, 1602/4, 1617/1, 1618/1, 1618/2, 1622, 1623, 1628/1, 1628/2, 1631, 1632, 1633, 1634, 1638/1, 1640/1, 1640/2, 1640/3, 1641, 1647/1, 1647/2, 1647/4, 1647/5, 1647/6, 1648/1, 1648/2, 1648/3, 1652, 1653, 1654/1, 1654/2, 1655, 1657, 1659, 1663, 1666, 1672, 1673, 1678, 1679, 3616/1, 3616/2 (část), 3616/4, 3620/1, 3620/2, 3622/1, 3622/2, 3690/1 (část), 3720 Katastrální území: Tylovice Pozemky, parcelní čísla: 1171/2, 1172, 1173/2, 1174/1, 1174/2, 1174/4, 1175, 1176, 1177, 1178/1, 1197/1 (část), 1197/2, 1197/4, 1198/1 (část), 1199, 1200, 1201, 1205, 1206, 1207, 1208, 1209, 1210/4, 1223, 1224, 1225, 1226, 1227, 1228, 1229, 1230, 1231, 1232, 1233, 1234, 1235, 1236, 1237, 1238, 1239, 1240, 1241, 1242, 1243, 1244, 1245, 1246, 1247/1, 1247/2, 1248, 1249, 1250, 1251, 1252, 1253, 1254, 1255, 1258, 1259, 1260, 1261/1, 1261/2, 1262, 1263, 1264, 1265/1, 1265/3, 1265/10, 1266, 1267, 1268, 1269, 1270, 1271, 1272, 1273, 1274, 1275, 1276, 1277, 1278, 1279, 1280, 1281, 1282, 1283, 1284, 1285, 1286, 1287, 1288, 1289, 1290, 1291, 1292, 1293, 1294, 1295, 1296, 1297, 1298, 1299, 1300, 1301, 1302, 1303, 1304, 1305, 1306, 1307, 1308, 1309, 1310, 1311, 1312, 1313, 1314, 1315, 1316, 1317, 1318, 1319, 1320, 1321, 1322, 1323/1, 1323/2, 1342, 1343, 1344, 1345, 3. Název: Pustevny Popis: areál tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Vsetín Obec: Prostřední Bečva Katastrální území: Prostřední Bečva Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 342/1, 342/2, 440, 446, 450, 1448 pozemkové parcely: 2997/4, 2997/16 (část), 2997/28, 2997/29 Budovy, čísla popisná: 221, 226.“. Čl. II Do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení není dotčeno prohlášení kulturních památek za národní kulturní památky, provedené nařízením vlády č. 262/1995 Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, ve znění nařízení vlády č. 171/1998 Sb. Čl. III Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2002. Předseda vlády: Ing. Zeman v. r. Ministr kultury: Dostál v. r.
Nařízení vlády č. 337/2002 Sb.	Nařízení vlády č. 337/2002 Sb. Nařízení vlády o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky Vyhlášeno 24. 7. 2002, datum účinnosti 1. 8. 2002, částka 122/2002 * ČÁST PRVNÍ - PROHLÁŠENÍ NĚKTERÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK ZA NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - ZRUŠENÍ PROHLÁŠENÍ NĚKTERÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK ZA NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY (§ 2 — § 2) * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 3 — § 3) k nařízení vlády č. 337/2002 Sb. Aktuální znění od 13. 6. 2014 (94/2014 Sb.) 337 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 19. června 2002 o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky Vláda nařizuje podle § 4 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči: ČÁST PRVNÍ PROHLÁŠENÍ NĚKTERÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK ZA NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY § 1 (1) Za národní kulturní památky se prohlašují tyto kulturní památky: a) v hlavním městě Praze 1. České korunovační klenoty, 2. Betlémská kaple, 3. Karolinum, 4. Národní muzeum, 5. Novoměstská radnice; b) v Jihočeském kraji Rožmberská rybniční soustava; c) v Ústeckém kraji Památník obětemobětem katastrofy na dole Nelson; d) v kraji Vysočina 1. Rodný dům Karla Havlíčka Borovského, 2. Klášter s kostelem sv. Prokopa v Třebíči, 3. Židovský hřbitov v Třebíči; e) v Moravskoslezském kraji Důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren. (2) Umístění, popis a prostorová identifikace národních kulturních památek podle odstavce 1 jsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení. (3) Státní ústav památkové péče vyznačí národní kulturní památky podle odstavce 1 do 2 vyhotovení kopií katastrálních mapkatastrálních map do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení; 1 vyhotovení uloží do Ústředního seznamu kulturních památek a 1 vyhotovení neprodleně zašle krajskému úřadu, v jehož správním obvodu se národní kulturní památka podle odstavce 1 nachází. (4) Pokud se v příloze k tomuto nařízení uvádí v prostorových identifikačních znacích část pozemku, rozumí se jí ta jeho část, která je zakreslena v kopiích katastrálních mapkatastrálních map podle odstavce 3. ČÁST DRUHÁ ZRUŠENÍ PROHLÁŠENÍ NĚKTERÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK ZA NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY § 2 Zrušuje se prohlášení těchto národních kulturních památek: a) České korunovační klenoty, Karolinum v Praze, Betlémská kaple v Praze, Novoměstská radnice v Praze a Národní muzeum v Praze, b) Pomník obětem důlní katastrofy na dole Nelson v Oseku a Rodný dům Karla Havlíčka Borovského v Havlíčkově Borové učiněné usneseními vlády.1) ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST § 3 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2002. Předseda vlády: Ing. Zeman v. r. Ministr kultury: Dostál v. r. Příloha k nařízení vlády č. 337/2002 Sb. Umístění, popis a prostorová identifikace národních kulturních památek prohlášených tímto nařízením a) v hlavním městě Praze 1. Název: České korunovační klenoty Popis: Soubor věcí tvořený Svatováclavskou korunou, pouzdrem na korunu, poduškou pod korunu, žezlem, pouzdrem na žezlo, jablkem, pouzdrem na jablko, pláštěm s hermelínovými doplňky, štolou, pásem a tzv. manipulem s hermelínovým lemem, uložený na Pražském hradě, 2. Název: Betlémská kaple Popis: areál kaple tvořený budovami, jejich pozůstatky a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: ObecObec: hlavní město Praha Městská část: Praha 1 Katastrální územíKatastrální území: Staré Město Pozemky, parcelní čísla: 198/2, 200, 201 Budovy, čísla popisná: 256,169, 3. Název: Karolinum Popis: budova Karolina na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: ObecObec: hlavní město Praha Městská část: Praha 1 Katastrální územíKatastrální území: Staré Město Pozemek, parcelní číslo: 568 Budova, číslo popisné: 541, 4. Název: Národní muzeum Popis: budova muzea s objektem vnější vstupní rampy na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: ObecObec: hlavní město Praha Městská část: Praha 1 Katastrální územíKatastrální území: Nové Město Pozemek, parcelní číslo: 1 Budova, číslo popisné: 1700, 5. Název: Novoměstská radnice Popis: areál radnice tvořený budovami na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: ObecObec: hlavní město Praha Městská část: Praha 2 Katastrální územíKatastrální území: Nové Město Pozemky, parcelní čísla: 768, 769/2 Budovy, čísla popisná: 1; b) v Jihočeském kraji Název: Rožmberská rybniční soustava Popis: rybniční soustava tvořená Zlatou stokou, Starou řekou, Novou řekou, rybníkem Rožmberk, Rožmberskou baštou, rybníkem Svět a dalšími nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: --- Zlatá stoka\| Okres:\| Jindřichův Hradec ObecObec:\| Majdalena Katastrální územíKatastrální území:\| Majdalena Pozemky, parcelní čísla:\| pozemkové parcely: 535/1, 535/2, 535/3 ObecObec:\| Třeboň Katastrální územíKatastrální území:\| Branná Pozemky, parcelní čísla:\| pozemkové parcely: 2817/1 Katastrální územíKatastrální území:\| Třeboň Pozemky, parcelní čísla:\| pozemkové parcely: 102, 2012/1, 2012/2, 2012/3, 2036/1, 2036/2, 2040, 2041/1,2116, 2419 Katastrální územíKatastrální území:\| Břilice Pozemek, parcelní číslo:\| pozemková parcela: 1746 Katastrální územíKatastrální území:\| Stará Hlína Pozemek, parcelní číslo:\| 495 Katastrální územíKatastrální území:\| Přeseka Pozemek, parcelní číslo:\| pozemková parcela: 1154/1 ObecObec:\| Lomnice nad Lužnicí Katastrální územíKatastrální území:\| Lomnice nad Lužnicí Pozemek, parcelní číslo:\| pozemková parcela: 3570/1 ObecObec:\| Záblatí Katastrální územíKatastrální území:\| Záblatí u Ponědraže Pozemek, parcelní číslo:\| pozemková parcela: 1384 ObecObec:\| Smržov u Lomnice nad Lužnicí Katastrální územíKatastrální území:\| Smržov u Lomnice nad Lužnicí Pozemky, parcelní čísla:\| pozemkové parcely: 1017/1, 1017/2 ObecObec:\| Ponědraž Katastrální územíKatastrální území:\| Ponědraž Pozemky, parcelní čísla:\| pozemkové parcely: 2034/1, 2034/2 ObecObec:\| Ponědrážka Katastrální územíKatastrální území:\| Ponědrážka Pozemky, parcelní čísla:\| pozemkové parcely: 2091/1, 2091/5, 2091/9, 2091/10, 2091/11, 2091/12, 2091/13 Okres:\| Tábor ObecObec:\| Horusice Katastrální územíKatastrální území:\| Horusice Pozemky, parcelní čísla:\| pozemkové parcely: 2305/1, 2311 ObecObec:\| Veselí nad Lužnicí Katastrální územíKatastrální území:\| Veselí nad Lužnicí Pozemek, parcelní číslo:\| pozemková parcela: 4219 Stará řeka\| Okres:\| Jindřichův Hradec ObecObec:\| Třeboň Katastrální územíKatastrální území:\| Holičky u Staré Hlíny Pozemky, parcelní čísla:\| pozemkové parcely: 518, 548/4, 549/1, 549/2, 550, 605, 660, \| 703/2, 727/1,727/2, 727/6 Katastrální územíKatastrální území:\| Stará Hlína Pozemek, parcelní číslo:\| pozemková parcela: 461/2 Nová řeka\| Okres:\| Jindřichův Hradec ObecObec:\| Novosedly nad Nežárkou Katastrální územíKatastrální území:\| Mláka Pozemky, parcelní čísla:\| pozemkové parcely: 398/1, 398/2, 398/3, 398/4 Katastrální územíKatastrální území:\| Novosedly nad Nežárkou Pozemek, parcelní číslo:\| pozemková parcela: 2846/2 ObecObec:\| Pístina Katastrální územíKatastrální území:\| Pístina Pozemky, parcelní čísla:\| pozemkové parcely: 992/3, 992/5, 992/6, 992/8 ObecObec:\| Třeboň Katastrální územíKatastrální území:\| Holičky u Staré Hlíny Pozemek, parcelní číslo:\| pozemková parcela: 731/1 Rybník Rožmberk\| Okres:\| Jindřichův Hradec ObecObec:\| Třeboň Katastrální územíKatastrální území:\| Stará Hlína Pozemky, parcelní čísla:\| pozemkové parcely: 455/2, 456/1, 456/2, 461/2, 493 (část) \| stavební parcela: 121 Rožmberská bašta\| Okres:\| Jindřichův Hradec ObecObec:\| Lužnice Katastrální územíKatastrální území:\| Lužnice Pozemek, parcelní číslo:\| stavební parcela: 50 Budova, číslo popisné:\| 40 Rybník Svět\| Okres:\| Jindřichův Hradec ObecObec:\| Třeboň Katastrální územíKatastrální území:\| Třeboň Pozemky, parcelní čísla:\| pozemkové parcely: 94, 95, 1989/1, 1989/4, 2008, 2009 ObecObec:\| Domanín u Třeboně Katastrální územíKatastrální území:\| Domanín u Třeboně Pozemek, parcelní číslo:\| pozemková parcela: 487/13; c) v Ústeckém kraji Název: Památník obětemobětem katastrofy na dole Nelson Popis: pomník na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres: Teplice ObecObec: Osek u Duchcova Katastrální územíKatastrální území: Osek u Duchcova Pozemek, parcelní číslo: 737/4; d) v kraji Vysočina 1. Název: Rodný dům Karla Havlíčka Borovského Popis: budova na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres: Havlíčkův Brod ObecObec: Havlíčkova Borová Katastrální územíKatastrální území: Havlíčkova Borová Pozemek, parcelní číslo: stavební parcela: 160 Budova, číslo popisné: 163, 2. Název: Klášter s kostelem sv. Prokopa v Třebíči Popis: areál bývalého benediktinského kláštera s kostelem sv. Prokopa tvořený budovami, jejich pozůstatky a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Třebíč ObecObec: Třebíč Katastrální územíKatastrální území: Podklášteří Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 4, 12, 13, 10/1 (část), 10/2, 10/3, 10/4, pozemkové parcely: 18/1, 18/2 Budovy, čísla popisná: 1, 2, 163, 3. Název: Židovský hřbitov v Třebíči Popis: židovský hřbitov s náhrobky, budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Třebíč ObecObec: Třebíč Katastrální územíKatastrální území: Podklášteří Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 312, 570 pozemkové parcely: 94, 95, 89/2; e) v Moravskoslezském kraji Název:\| Důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren ---\|--- Popis:\| areál kamenouhelného dolu tvořený budovami, jinými nemovitými objekty a technickým zařízením na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Ostrava-město ObecObec:\| Ostrava Katastrální územíKatastrální území:\| Moravská Ostrava Pozemky, parcelní čísla:\| 3206/2, 3207, 3209, 3211, 3212, 3214, 3220/1 (část), 3220/2, 3220/3, 3226/1, 3226/2, 3226/3 Budova číslo popisné:\| 3263 Katastrální územíKatastrální území:\| Vítkovice Pozemky, parcelní čísla:\| 1051/1 (část), 1051/24, 1051/44, 1051/78, 1051/90 (část), 1051/92, 1051/93, 1051/95 (část), 1051/105, 1051/106, 1051/107, 1051/108 Budovy čísla popisná:\| 2993,2994 Budovy, jiné nemovité objekty a technická zařízení: Katastrální územíKatastrální území:\| Moravská Ostrava \| těžní věž a těžní budova včetně 2 mostů pro oběh důlních vozíků, strojovna těžních strojů a elektrický těžní stroj Škoda Plzeň, koupelny mužstva (staré), kotelna se 4 parními kotly Garbe, úpravna uhlí, třídírna uhlí, komín kotelny, koupelny mužstva (nové), kompresorovna s turbokompresorem Breitfeld Daněk Katastrální územíKatastrální území:\| Vítkovice \| vykládka uhlí z vagonů, mlýnice uhlí, budova zásobníků, uhelná věž, koksárenská baterie č. 5 – fragment kolejí výtlačného a vodícího vozu a komín, západní hasící věž, hrubá třídírna koksu, zavážení vysokých pecí, vysoká pec č. 1 včetně skipu pro dopravu surovin k sazebně, strojovny s elektrickým těžním strojem, prašníku, ohřívačů větru, komínu, velínu a odlévací haly, vysoká pec č. 4 včetně skipu pro dopravu surovin k sazebně, strojovny s elektrickým těžním strojem, prašníku, ohřívačů větru, komínu, velínu a odlévací haly, vysoká pec č. 6 včetně skipu pro dopravu surovin k sazebně, strojovny s elektrickým těžním strojem, prašníku, ohřívačů větru, velínu a odlévací haly, plynojem a energetická ústředna č. VI včetně 2 pístových dmychadel. 1) Usnesení vlády ČSR ze dne 30. března 1962 č. 251. Usnesení vlády ČSR ze dne 24. února 1978 č. 70.
Nařízení vlády č. 339/2002 Sb.	Nařízení vlády č. 339/2002 Sb. Nařízení vlády o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem Vyhlášeno 24. 7. 2002, datum účinnosti 1. 5. 2004, částka 122/2002 * ČÁST PRVNÍ - POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ VE VZTAHU K ČLENSKÝM STÁTŮM EVROPSKÉ UNIE A ORGÁNŮM EVROPSKÉ UNIE (§ 1 — § 7) * ČÁST DRUHÁ - INFORMACE POSKYTOVANÉ NA ZÁKLADĚ MEZINÁRODNÍCH SMLUV (§ 8 — § 8) * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 9 — § 9) k nařízení vlády č. 339/2002 Sb. Aktuální znění od 19. 2. 2014 (25/2014 Sb.) 339 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 3. července 2002 o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 7 zákona: ČÁST PRVNÍ POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ VE VZTAHU K ČLENSKÝM STÁTŮM EVROPSKÉ UNIE A ORGÁNŮM EVROPSKÉ UNIE § 1 Předmět úpravy (1) Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie upravující oblast evropské normalizace10) a upravuje postup, rozsah a náležitosti poskytování informací o návrzích technických předpisů, technických dokumentůtechnických dokumentů a technických norem. (2) Předmětem poskytování informací podle tohoto nařízení jsou technické požadavky na výrobkytechnické požadavky na výrobky nebo pravidla pro službypravidla pro služby informační společnosti (dále jen „služba“), včetně příslušných rozhodnutí či opatření správních úřadů nebo orgánů samosprávy, která se vztahují k požadavkům na výrobkyvýrobky nebo k pravidlům pro službypravidlům pro služby. Povinnost k dodržování těchto požadavků nebo pravidel pro službypravidel pro služby při uvedení výrobku na trhuvedení výrobku na trh, při poskytování služby, při podnikání poskytovatele služeb nebo při používání v České republice může být stanovena přímo nebo nepřímo. Předmětem poskytování informací jsou i právní předpisy a rozhodnutí či opatření správních úřadů nebo orgánů samosprávy zakazující výrobu, dovoz, prodej či používání určitého výrobkuvýrobku nebo zakazující poskytování nebo využívání určité služby nebo podnikání poskytovatele služeb. (3) Nepřímým stanovením povinnostiNepřímým stanovením povinnosti se pro účely tohoto nařízení rozumí stanovení povinnosti a) v právních předpisech nebo rozhodnutích či opatřeních správních úřadů nebo orgánů samosprávy, které odkazují na technické požadavky nebo pravidla pro službypravidla pro služby, anebo na profesní pravidla či pravidla správné praxe odkazující na technické požadavky nebo na pravidla pro službypravidla pro služby, přičemž soulad s nimi je předpokladem shody s povinnostmi uloženými uvedenými právními předpisy nebo rozhodnutími či opatřeními správních úřadů nebo orgánů samosprávy, b) ve smlouvách, v nichž je orgán veřejné správy smluvní stranou a které ve veřejném zájmu stanovují shodu s technickými požadavky nebo s pravidly pro službypravidly pro služby, s výjimkou smluv uzavřených podle výsledků zadávání veřejných zakázek podle zvláštního právního předpisu,1a) c) v právních předpisech nebo rozhodnutích či opatřeních správních úřadů nebo orgánů samosprávy obsahujících technické požadavky nebo pravidla pro službypravidla pro služby související s daňovými nebo finančními opatřeními ovlivňujícími spotřebu výrobkůvýrobků nebo služeb tím, že podporují shodu s těmito technickými požadavky, s výjimkou předpisů v oblasti sociálního zabezpečení. (4) Toto nařízení se nevztahuje na a) technické předpisy a technické dokumentytechnické dokumenty, které 1. přejímají právní předpisy Evropské unie, 2. přejímají závazky vyplývající z mezinárodních smluv, které vedou k přijetí společných technických specifikací nebo pravidel pro službypravidel pro služby v Evropské unii, 3. jsou ochranným opatřením podle zvláštního právního předpisu,2) 4. jsou opatřením při výskytu nebezpečného výrobkuvýrobku na trhu podle zvláštního právního předpisu,3) 5. jsou vydány na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, 6. jsou změnou technického předpisu nebo technického dokumentutechnického dokumentu provedenou na žádost Evropské komise (dále jen „Komise“), 7. obsahují pravidla pro službypravidla pro služby uvedené v příloze k tomuto nařízení, b) právní předpisy nezbytné pro ochranu osob, zejména zaměstnanců, kteří výrobkyvýrobky používají, za předpokladu, že se tyto právní předpisy netýkají technických požadavků na výrobkytechnických požadavků na výrobky. (5) Službou informační společnostiSlužbou informační společnosti se pro účely tohoto nařízení rozumí jakákoliv služba poskytovaná elektronickými prostředky na individuální žádost uživatele podanou elektronickými prostředky, poskytovaná zpravidla za úplatu; služba je poskytnuta elektronickými prostředky, pokud je zpráva odeslána prostřednictvím sítě elektronických komunikací a vyzvednuta uživatelem z elektronického zařízení pro ukládání dat. (6) Pravidlem pro službyPravidlem pro služby se rozumí požadavek obecné povahy týkající se přístupu ke službám a jejich provozování, zejména požadavky týkající se poskytovatele služeb, služeb samotných a příjemce služeb, jestliže je z povahy tohoto pravidla zřejmý záměr služby regulovat. Podrobnosti při poskytování informací v oblasti technických předpisů a technických dokumentů § 2 (1) Ministerstva, jiné ústřední správní úřady a Česká národní banka při zpracovávání návrhů technických předpisů a technických dokumentůtechnických dokumentů (dále jen „návrh“) v rámci své působnosti Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Úřad“) a) předají návrh ve stadiu, kdy v něm mohou být ještě provedeny podstatné změnypodstatné změny, nejméně ve lhůtě 100 dnů před plánovaným datem předložení návrhu ke schválení, spolu s 1. oznámením důvodů, pro které je nezbytné takový návrh předložit, 2. informacemi o technické normě, pokud návrh přejímá plné znění mezinárodní nebo evropské normy; v takovém případě není nutné poskytnout text návrhu, 3. údaji o právních předpisech, popřípadě jiných dokumentech, jestliže je jejich znalost nezbytná pro posouzení důsledků návrhu, b) oznámí vyhodnocení a způsob vypořádání připomínek nebo podrobných stanovisek Komise nebo členských států Evropské unie (dále jen „členské státy“), c) předají návrh znovu, jsou-li v něm provedeny podstatné změnypodstatné změny; podstatnými změnamipodstatnými změnami se pro tyto účely rozumí změny, které zásadně změní oblast nebo dobu působnosti návrhu, doplní specifikace či požadavky nebo požadavky zpřísní, d) poskytnou bez zbytečného odkladu schválený technický předpis nebo technický dokumenttechnický dokument. (2) Pokud se na návrh vztahuje také informační povinnost podle zvláštního právního předpisu, přejímajícího právní předpis Evropské unie, která zahrnuje informace uvedené v odstavci 1, postačí oznámení podle tohoto zvláštního právního předpisu, pokud je v takovém oznámení výslovně uvedeno, že je zároveň oznámením podle právního předpisu Evropské unie.1) (3) U návrhů, které mohou omezit uvedení na trh nebo používání chemické látky, přípravku nebo výrobkuvýrobku z důvodu ochrany veřejného zdraví nebo ochrany spotřebitelůspotřebitelů či životního prostředí, příslušný správní úřad předá Úřadu rovněž buď přehled všech příslušných údajů o dotyčné látce, přípravku či výrobkuvýrobku a o známých a dostupných náhražkách, nebo odkazy na ně, pokud jsou takové údaje dostupné, a dále sdělí předpokládané účinky na veřejné zdraví a ochranu spotřebitelespotřebitele a životní prostředí spolu s posouzením rizika chemické látky provedeným vhodným způsobem v souladu s obecnými zásadami hodnocení rizika chemických látek uvedenými ve zvláštním právním předpisu.4) Tímto ustanovením není dotčeno poskytování informací podle zvláštních právních předpisů. (4) Právnická osoba pověřená zabezpečováním tvorby a vydáváním českých technických norem oznámí Úřadu veškeré žádosti, týkající se vypracování technických specifikací nebo technických norem pro konkrétní výrobkyvýrobky za účelem zpracování návrhu technického předpisu pro tyto konkrétní výrobkyvýrobky. Právnická osoba pověřená zabezpečováním tvorby a vydáváním českých technických norem uvede dále též důvody pro vypracování technické specifikace nebo technické normy. § 3 (1) Informace a dokumenty poskytované podle § 2 odst. 1, 3 a 4 předává Úřad bez zbytečného odkladu Komisi. (2) Informace a dokumenty poskytnuté Komisí předá Úřad bez zbytečného odkladu příslušnému ministerstvu, jinému ústřednímu správnímu úřadu nebo České národní bance. § 4 (1) Ministerstvo, jiný ústřední správní úřad nebo Česká národní banka nepředloží ke schválení nebo návrh neschválí ve lhůtě 3 měsíce od data, kdy Komise obdrží oznámení o návrhu; o této skutečnosti informuje Úřad příslušné ministerstvo, jiný ústřední správní úřad nebo Českou národní banku. (2) Lhůta podle odstavce 1 se prodlužuje na a) 4 měsíce v případě návrhu technického dokumentutechnického dokumentu, který má formu dohody, doručí-li Komise nebo členský stát k návrhu podrobné stanovisko, z něhož vyplývá, že návrh může vytvořit technické překážky obchodu, b) 4 měsíce v případě návrhu obsahujícího pravidla pro službypravidla pro služby, doručí-li Komise nebo členský stát k návrhu podrobné stanovisko, z něhož vyplývá, že návrh může vytvořit překážky volného pohybu služeb nebo svobody podnikání poskytovatelů služeb v rámci vnitřního trhu Evropské unie, c) 6 měsíců v případě návrhu, doručí-li Komise nebo členský stát k návrhu podrobné stanovisko, z něhož vyplývá, že návrh může vytvořit technické překážky obchodu, d) 12 měsíců v případě návrhu s výjimkou pravidel pro službypravidel pro služby, oznámí-li Komise svůj záměr navrhnout nebo přijmout právní předpis v této věci, e) 12 měsíců v případě návrhu, včetně pravidel pro službypravidel pro služby, oznámí-li Komise, že se návrh týká věci, která je v působnosti návrhu právního předpisu předloženého Radě Evropské unie, f) 18 měsíců, přijme-li Rada Evropské unie společné stanovisko k případům uvedeným v písmenech d) a e). (3) Lhůta podle odstavce 2 písm. d), e) a f) může být ukončena dříve, a to dnem, kdy a) Komise informuje členské státy, že již nemá v úmyslu navrhnout nebo přijmout právní předpis nebo že svůj návrh či záměr vzala zpět, nebo b) Komise nebo Rada Evropské unie přijme právní předpis v této věci. (4) Odstavce 1 až 3 se nevztahují na případy, kdy ministerstvo, jiný ústřední správní úřad nebo Česká národní banka mají prokazatelné důvody pro závěr, že a) Česká republika je z naléhavých důvodů způsobených vážnými a nepředvídatelnými okolnostmi souvisejícími s ochranou veřejného zdraví nebo s bezpečností, ochranou živočichů či rostlin a v případě pravidel pro službypravidel pro služby též z důvodů mravnosti, zejména při ochraně nezletilců, nucena ve velmi krátké lhůtě připravit technické předpisy nebo technické dokumentytechnické dokumenty, nebo b) Česká republika je z naléhavých důvodů způsobených vážnými okolnostmi souvisejícími s ochranou bezpečnosti finančního systému, zejména s ochranou vkladatelů, investorů a pojištěnců nucena okamžitě vydat a zavést pravidla pro investiční služby. (5) Odstavce 1 až 4 se nepoužijí pro technické předpisy a technické dokumentytechnické dokumenty, které zakazují výrobu, pokud nebrání volnému pohybu zboží, a dále na technické předpisy a technické dokumentytechnické dokumenty uvedené v § 1 odst. 3 písm. c). § 5 V každém technickém předpisu nebo technickém dokumentutechnickém dokumentu, který byl oznámen v souladu s právním předpisem Evropské unie,1) musí být tato skutečnost uvedena. § 7 Zastoupení ve stálém výboru Zástupcem České republiky ve stálém výboru1) složeném ze zástupců jmenovaných členskými státy je fyzická osoba určená Úřadem z řad jeho zaměstnanců; zástupce může při výkonu své funkce využívat dalších odborníků nebo poradců. ČÁST DRUHÁ INFORMACE POSKYTOVANÉ NA ZÁKLADĚ MEZINÁRODNÍCH SMLUV § 8 Ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) uvozujícího ustanovení a bodu 1 se použije přiměřeně i na postup ministerstev, jiných ústředních správních úřadů, České národní banky a Úřadu při poskytování informací o technických předpisech, technických dokumentechtechnických dokumentech a technických normách ve vztahu k zemím, s nimiž je sjednána mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána.5) ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST § 9 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Předseda vlády: Ing. Zeman v. r. Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: doc. Ing. Grégr v. r. Příloha k nařízení vlády č. 339/2002 Sb. Pravidla pro služby, na která se toto nařízení nevztahuje Toto nařízení se nevztahuje na pravidla pro službypravidla pro služby 1. která nejsou speciálně zaměřená na služby informační společnostislužby informační společnosti, 2. v oblasti elektronických komunikací podle zvláštního právního předpisu6), 3. v oblasti cenných papírůcenných papírů podle zvláštních právních předpisů,7) 4. související s činnostmi podléhajícími vzájemnému uznávání podle zvláštního právního předpisu,8) 5. související s pojišťovacími a zajišťovacími činnostmi podle zvláštního právního předpisu,9) 6. vydaná a) regulovanými trhy nebo pro regulované trhy podle zvláštních právních předpisů,7) b) jinými trhy nebo orgány anebo pro jiné trhy nebo orgány, které pro regulované trhy provádějí clearingové nebo zúčtovací operace, s tím, že pro případy podle tohoto bodu zůstává povinnost zaslat konečné znění návrhu ve smyslu § 2 odst. 1 písm. f). 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 98/34/ES o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012. 1a) Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách. 2) § 7a zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 22/1997 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb. 3) § 6 zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků. 4) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 5) Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace (WTO), vyhlášená pod č. 191/1995 Sb. 6) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES.
Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 343/2002 Sb.	Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 343/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o postupu a podmínkách při zveřejnění průběhu přijímacího řízení na vysokých školách Vyhlášeno 30. 7. 2002, datum účinnosti 1. 9. 2002, částka 124/2002 * Postup a podmínky při zveřejnění průběhu přijímacího řízení * § 1 - Informace o přijímacích zkouškách * § 2 - Informace o konání přijímacího řízení * § 3 - Informace o výsledcích přijímacího řízení * § 4 - Požadavky na základní statistické charakteristiky * § 5 - Zveřejnění výsledků přijímacího řízení * § 5a - Společné ustanovení * § 6 - Účinnost Aktuální znění od 5. 5. 2004 (276/2004 Sb.) 343 VYHLÁŠKA Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 11. července 2002 o postupu a podmínkách při zveřejnění průběhu přijímacího řízení na vysokých školách Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 50 odst. 8 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 147/2001 Sb.: Postup a podmínky při zveřejnění průběhu přijímacího řízení § 1 Informace o přijímacích zkouškách Vysoká škola nebo fakulta zveřejní informace o konaných přijímacích zkouškách podle jednotlivých studijních programů a jejich studijních oborů. Jako součást informace o písemných přijímacích zkouškách a o písemných částech přijímacích zkoušek se uvedou: a) úplné zadání zkušebních otázek či příkladů, které jsou součástí přijímací zkoušky nebo její části, a u otázek s výběrem odpovědi správné řešení, b) kritéria pro vyhodnocení a postup, jakým byl stanoven výsledek přijímací zkoušky nebo její části, včetně postupu vedoucího k sestavení pořadí uchazečů podle výsledků přijímací zkoušky (§ 49 odst. 1 zákona o vysokých školách), a c) základní statistické charakteristiky písemné přijímací zkoušky nebo její části uvedené v § 4. § 2 Informace o konání přijímacího řízení Vysoká škola nebo fakulta zveřejní o přijímacím řízení vždy tyto informace: a) termín zahájení a ukončení přijímacích zkoušek, včetně přijímacích zkoušek v náhradním termínu, pokud byly v daném období součástí přijímacího řízení, b) termín vydání rozhodnutí o přijetí ke studiu, c) termín vydání rozhodnutí o případné žádosti o přezkoumání rozhodnutí, d) termíny a podmínky, za nichž je možno nahlédnout do všech materiálů, které mají význam pro rozhodování o přijetí ke studiu podle § 50 odst. 6 zákona o vysokých školách, e) termín skončení přijímacího řízení. § 3 Informace o výsledcích přijímacího řízení Vysoká škola nebo fakulta zveřejní informace o výsledcích přijímacího řízení podle jednotlivých studijních programů, a člení-li se studijní program na studijní obory, pak i podle oborů, a to alespoň: a) počet podaných přihlášek a přihlášených uchazečů, b) počet uchazečů, kteří se zúčastnili přijímacích zkoušek, včetně přijímacích zkoušek v náhradním termínu, c) počet uchazečů, kteří splnili podmínky přijetí, d) počet uchazečů, kteří nesplnili podmínky přijetí, e) počet uchazečů přijatých ke studiu, bez uvedení počtu uchazečů přijatých ke studiu až na základě výsledku přezkoumání původního rozhodnutí (§ 50 odst. 5 a 7 zákona o vysokých školách), f) počet uchazečů přijatých celkem. § 4 Požadavky na základní statistické charakteristiky (1) Za základní statistické charakteristiky písemné přijímací zkoušky podle § 1 písm. c) se považuje: a) počet uchazečů, kteří se zúčastnili písemné přijímací zkoušky, b) nejlepší možný výsledek písemné přijímací zkoušky, c) nejlepší skutečně dosažený výsledek písemné přijímací zkoušky, d) průměrný výsledek písemné přijímací zkoušky, e) směrodatná odchylka výsledků písemné přijímací zkoušky, f) decilové hranice výsledku zkoušky. (2) Průměrný výsledek písemné přijímací zkoušky podle odstavce 1 písm. d) se stanoví jako aritmetický průměr výsledků zkoušky podle vzorce x-=∑i=1nxin,kde xi jsou výsledky zkoušky jednotlivých uchazečů a n je počet účastníků zkoušky. (3) Směrodatná odchylka výsledků písemné přijímací zkoušky podle odstavce 1 písm. e) se vypočte podle vzorce std=∑i=1nx1-x-2nn-1,, kde xi jsou výsledky zkoušky jednotlivých uchazečů, x- je aritmetický průměr výsledků zkoušky a n je počet účastníků zkoušky. (4) Decilové hranice výsledku zkoušky vyjádřené d1, d2, d3, d4, d5, d6, d7, d8, d9 jsou hranice stanovené tak, že rozdělují uchazeče seřazené podle výsledku zkoušky do stejně velkých skupin, přičemž d5 je medián. Medián vyjadřuje prostřední hodnotu z výsledků zkoušek dosažených uchazeči. (5) Pokud přijímací zkouška sestává z několika samostatně vyhodnocovaných částí, ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahují na jednotlivé části písemné přijímací zkoušky obdobně a základní statistické charakteristiky se zveřejňují za celou přijímací zkoušku i za každou samostatně vyhodnocovanou část; má-li přijímací zkouška více variant, zveřejňují se charakteristiky i za každou variantu každé části přijímací zkoušky i za každou variantu celkově. (6) Informace podle odstavce 1 písm. f) se nezveřejní, pokud počet uchazečů, kteří se zúčastnili písemné přijímací zkoušky, je menší než 100. Informace podle odstavce 1 písm. d) až e) se nezveřejní, pokud počet uchazečů, kteří se zúčastnili písemné přijímací zkoušky, je menší než 5. § 5 Zveřejnění výsledků přijímacího řízení (1) Vysoká škola nebo fakulta zveřejní údaje uvedené v § 1 až 4 do 15 dnů po skončení přijímacího řízení na internetových stránkách vysoké školy nebo fakulty. Údaje uvedené v § 1 písm. b) a § 2 a 3 se zveřejní též na úřední desce vysoké školy nebo fakulty a ve výroční zprávě o činnosti vysoké školy nebo fakulty za příslušný kalendářní rok. (2) Ve výroční zprávě vysoké školy nebo fakulty se též zveřejní adresa internetové stránky, na které jsou zveřejněny údaje podle odstavce 1. (3) Ve výroční zprávě vysoké školy se zveřejní údaje podle § 3 v členění podle jednotlivých fakult vysoké školy a studijních programů uskutečňovaných těmito fakultami a podle studijních programů uskutečňovaných vysokou školou. Ve výroční zprávě vysoké školy se rovněž zveřejní adresy internetových stránek podle odstavce 2 v členění podle jednotlivých fakult. § 5a Společné ustanovení Pokud se v této vyhlášce používá pojem „vysoká škola nebo fakulta“, rozumí se tím pro účely této vyhlášky „fakulta“, jedná-li se o úpravu postupu při zveřejnění údajů o průběhu řízení o přijetí ke studiu ve studijním programu uskutečňovaném fakultou; v ostatních případech se pojmem „vysoká škola nebo fakulta“ pro účely této vyhlášky rozumí „vysoká škola“. § 6 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2002. Ministr: Mgr. Zeman v. r.
Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 344/2002 Sb.	Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 344/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se mění vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření Vyhlášeno 30. 7. 2002, datum účinnosti 1. 9. 2002, částka 125/2002 * Čl. I - Vyhláška č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 9. 2002 344 VYHLÁŠKA Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 11. července 2002, kterou se mění vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 27 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb. a zákona č. 137/2002 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 6 odst. 2, 3 a 9, § 8 odst. 2 a 5, § 9 odst. 1 a 2, § 9a odst. 2 až 4, § 16, § 19 až 21 zákona: Čl. I Vyhláška č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření, se mění takto: 1. V § 3 odst. 3 se slovo „Grafickou“ zrušuje a slovo „podobu“ se nahrazuje slovem „Podobu“. 2. V § 4 v textu v závorce pod nadpisem se číslice „5, 6“ a slovo „a“ zrušují. 3. V § 4 písm. b) se slova „jejichž typ byl schválen“ nahrazují slovy „příslušného schváleného typu“. 4. V § 6 odstavec 2 zní: „(2) Základem úřední značky je symbol dvouocasého lva, doplněný písmeny „CM“ přidělenými Institutu, nebo písmeny „K“ nebo „CZK“ přidělenými autorizovaným metrologickým střediskům. Právní význam těchto úředních značek je rovnocenný. Úřední značky jsou dále doplněny evidenčním číslem, písmenným označením nebo přídavnou značkou ověřujícího pracoviště, které přiděluje Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Úřad“). U stanovených měřidel, která podléhají následnému ověřování, je úřední značka doplněna posledním dvojčíslím roku, v němž bylo ověření provedeno.“. 5. V § 6 se na konci odstavce 5 doplňuje tato věta: „Pokud z technických důvodů hrozí snížená čitelnost úřední značky uvedené v odstavci 2, upraví ji Úřad do jiné podoby.“. 6. V § 7 se na konci odstavce 1 doplňují tyto věty: „U stanovených měřidel a certifikovaných referenčních materiálů, pro něž se vystavuje ověřovací list nebo certifikát, se doba platnosti počítá ode dne vydání ověřovacího listu nebo certifikátu.“. 7. V § 7 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) bylo i při neporušeném ověření změněno místo používání stanoveného měřidla v případě, kde to stanoví certifikát o schválení typu měřidla.“. 8. V § 9 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) nemá finanční nebo jiné zájmy, které by mohly ovlivnit výsledky metrologické činnosti, která je předmětem autorizace; v případě autorizace k následnému ověřování stanovených měřidel ověřovaných na místě používání a zároveň určených pro stanovení množství při přímém prodeji veřejnosti nesmí být autorizovaný subjekt uživatelem, výrobcem, opravcem, dovozcem ani distributorem těchto měřidel a e) prokázal metrologickou, technickou a personální způsobilost k ověřování stanovených měřidel předložením k tomu zákonem stanovených osvědčení nebo osvědčení o akreditaci.“. 9. V § 9 odst. 3 větě první se slova „autorizační listinu“ nahrazují slovy „rozhodnutí o autorizaci“. 10. V § 10 odst. 1 písm. d) se slovo „úkolů“ nahrazuje slovem „úkonů“. 11. V § 11 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Plnění těchto podmínek se považuje za důvod provedené registrace.“. 12. V § 13 odst. 1 písmeno b) zní: „b) obor nebo obory měření, včetně měřicích rozsahů a dosahovaných nejistot měření, které mají být předmětem autorizace k výkonu úředního měření,“. 13. V § 13 odst. 1 se na konci písmene e) vypouští čárka a doplňují se tato slova: „nebo osvědčení o odborné způsobilosti úředního měřiče vydané Úřadem,“. 14. V § 13 odst. 1 písmeno f) zní: „f) zákonem předepsané osvědčení o technické a metrologické způsobilosti,“. Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena g) a h). 15. V § 13 odst. 2 větě první se slova „autorizační listinu“ nahrazují slovy „rozhodnutí o autorizaci“. 16. V § 13 odst. 3 písm. b) se za slovo „měření“ vkládají slova „nebo má smluvně zajištěnu jejich dostupnost“. 17. V § 13 odst. 3 písm. c) se slova „má vypracovány“ nahrazují slovem „doloží“. 18. V § 13 odst. 3 písm. d) se slovo „zaměstnanců“ zrušuje. 19. V § 13 odst. 3 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) doloží osvědčení o technické a metrologické způsobilosti k výkonu úředního měření,“. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e). 20. V § 13 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Náležitosti dokladu o úředním měření a grafická podoba otisku razítka subjektu autorizovaného k úřednímu měření jsou uvedeny v příloze č. 9.“. 21. V příloze č. 1 položce 142 se slovo „vodoměry“ nahrazuje slovy „měřidla protečeného množství vody“. 22. V příloze č. 1 položce 143 se slovo „plynoměry“ nahrazuje slovy „měřidla protečeného množství plynu“. 23. V příloze č. 1 se slovo „hydrometrie“ nahrazuje slovem „hygrometrie“. 24. Příloha č. 7 včetně nadpisu zní: „Příloha č. 7 k vyhlášce č. 262/2000 Sb. 501kB 484kB 25. Příloha č. 8 včetně nadpisu zní: „Příloha č. 8 k vyhlášce č. 262/2000 Sb. Grafická podoba otisku razítka autorizovaného metrologického střediska 33kB 26. Doplňuje se příloha č. 9, která zní: „Příloha č. 9 k vyhlášce č. 262/2000 Sb. Náležitosti dokladu o úředním měření a grafická podoba otisku razítka subjektu autorizovaného k úřednímu měření Doklad o úředním měření je veřejnou listinou a obsahuje tyto náležitosti: 1. Záhlaví obsahující název a sídlo autorizovaného subjektu s textem: Subjekt autorizovaný k výkonu úředního měření rozhodnutím ÚNMZ č. j. . . . ., ze dne . . . 2. Nadpis Doklad o úředním měření č. . . /. . (letopočet). 3. Objednavatel úředního měření a č. j. (značka) žádosti nebo smlouvy. 4. Předmět měření. 5. Popis a identifikační údaje předmětu měření. 6. Datum měření. 7. Ovlivňující okolnosti nebo podmínky měření. 8. Měřidlo nebo měřidla použitá pro úřední měření (druh, typ, rozsah, metrologická návaznost). 9. Použitá měřicí metoda. 10. Výsledky měření. 11. Ostatní potřebné údaje o měření (např. o odběru vzorků). 12. Místo a datum vydání dokladu o úředním měření. 13. Jméno a podpis úředního měřiče. 14. Otisk razítka subjektu autorizovaného k úřednímu měření. Pro úřední měření v oboru hmotnosti (úřední vážení) se doklad přiměřeně upraví. Úřad rovněž může ve zvláštních případech schválit doplnění osvědčení o potřebné body. 35kB Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2002. Ministr: doc. Ing. Grégr v. r.
Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 345/2002 Sb.	Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 345/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu Vyhlášeno 30. 7. 2002, datum účinnosti 1. 9. 2002, částka 125/2002 * § 1 - Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES. * § 2 - Schvalování typu a ověřování * § 2a - Prodloužení doby platnosti ověření * § 3 - Zrušovací ustanovení * § 4 - ÚčinnostAktuální znění od 1. 7. 2024 (127/2024 Sb.) 345 VYHLÁŠKA Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 11. července 2002, kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 27 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 3 odst. 3 a § 6 odst. 1 zákona: § 1 Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES. § 2 Schvalování typu a ověřování Schvalování typu a ověřování podléhají měřidla, jejichž druhy jsou uvedeny v příloze. Schvalování typu a prvotnímu ověřování nepodléhají měřidla, na která se vztahuje § 24b zákona. Schvalování typu dále nepodléhají: měřicí sestavy taxametru vozidel taxislužby, odměrné baňky, byrety a pipety třídy přesnosti A, AS, odměrné válce třídy přesnosti A, stacionární nádrže používané jako měřidla objemu, tachografy v silniční dopravě, napínací soupravy na předpjatý beton a horninové kotvy, osobní zvukové expozimetry a butyrometry. § 2a Prodloužení doby platnosti ověření Druhy měřidel, u nichž lze prodloužit dobu platnosti ověření na základě kladného výsledku statistické výběrové zkoušky, jsou stanoveny v příloze. § 3 Zrušovací ustanovení Zrušuje se vyhláška č. 263/2000 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2002. Ministr: doc. Ing. Grégr v. r. Příloha Druhový seznam stanovených měřidel Položka\| Obor měření, druh měřidla\| Doba platnosti ověření\| Vydání ověřovacího listu ---\|---\|---\|--- 1\| MĚŘIDLA GEOMETRICKÝCH VELIČIN\| \| 1.1\| Ztělesněné míry\| \| 1.1.1\| Hmotné délkové měrky\| 5 let\| ne 1.1.2\| Odměrné nádoby\| bez omezení\| ne 1.2\| Měřidla pro měření rozměrů\| \| 1.2.1\| Měřidla pro měření délky navinutelných materiálů\| 2 roky\| ne 1.2.2\| Vícerozměrová měřidla\| 2 roky\| ne 1.3\| Ostatní měřidla délky a měřidla objemu\| \| 1.3.1\| Automatické hladinoměry na stacionárních nádržích\| \| a)\| automatické hladinoměry bez automatické kontroly metrologických parametrů\| 2 roky\| ano b)\| automatické hladinoměry s automatickou kontrolou metrologických parametrů\| 4 roky\| ano 1.3.2\| Odměrné baňky, byrety, pipety třídy přesnosti A, AS používané ke kontrole objemu\| bez omezení\| ne 1.3.3\| Odměrné válce třídy přesnosti A používané ke kontrole objemu\| bez omezení\| ne 1.3.4\| Přepravní sudy vyrobené z korozivzdorných materiálů, tvarově stálé\| bez omezení\| ne 1.3.5\| Přepravní tanky (cisterny) na kapaliny\| \| a)\| přepravní tanky s jednou nebo více objemovými značkami\| 4 roky\| ne b)\| přepravní tanky s automatickými hladinoměry\| 2 roky\| ne 1.3.6\| Stacionární nádrže používané jako měřidla objemu\| \| a)\| chladicí a úschovné nádrže na mléko\| 4 roky\| ano b)\| dřevěné nepřepravní sudy\| 5 let\| ne c)\| nepřepravní sudy z ostatních materiálů\| 10 let\| ne d)\| nádrže vyjma betonových a zděných skladovacích nádrží\| 10 let\| ano 1.3.7\| Kontrolní lihová měřidla používaná k měření množství vyrobeného lihu [1]\| 3 roky\| ano \| Poznámka: [1] Vyhláška č. 150/2008 Sb., o kontrole výroby a oběhu lihu a o provedení dalších ustanovení zákona o lihu s tím souvisejících, ve znění vyhlášky č. 8/2022 Sb. 2\| MĚŘIDLA PRŮTOKU A PROTEKLÉHO MNOŽSTVÍ TEKUTIN\| \| 2.1\| Měřidla průtoku a proteklého množství kapalin\| \| 2.1.1\| Měřidla proteklého množství vody\| \| a)\| měřidla proteklého množství studené pitné vody a teplé vody – mechanické vodoměry\| 5 let\| ne b)\| měřidla proteklého množství studené pitné vody a teplé vody – statické vodoměry\| 8 let\| ne c)\| měřidla proteklého množství vody – vodoměry s výjimkou měřidel uvedených v bodech a) a b)\| 5 let\| ne 2.1.2\| Měřidla a měřicí systémy proteklého množství kapalin jiných než voda nebo než zkapalněné plyny\| 2 roky\| ne 2.1.3\| Měřidla a měřicí systémy proteklého množství zkapalněných plynů\| 1 rok\| ne 2.1.4\| Členy měřidel a měřicích systémů proteklého množství kapalin, které nejsou integrální součástí měřidel a měřicích systémů podle 2.1.1, nebo 2.1.2, nebo 2.1.3\| \| a)\| měřicí převodníky tlaku\| 2 roky\| ne b)\| snímače teploty\| 4 roky\| ne c)\| snímače teploty s převodníkem\| 2 roky\| ne d)\| průtočné oscilační hustoměry\| 1 rok\| ne 2.2\| Měřidla průtoku a proteklého množství plynů\| \| 2.2.1\| Měřidla a měřicí systémy průtoku a proteklého množství plynu a jejich členy\| a)\| membránové plynoměry (včetně plynoměrů s mechanickou teplotní korekcí)\| 10 let[2]\| ne b)\| Coriolisovy hmotnostní plynoměry\| 5 let[3]\| ne c)\| turbínové plynoměry\| 5 let\| ne d)\| rotační plynoměry\| 5 let\| ne e)\| ultrazvukové plynoměry\| 5 let[4]\| ne f)\| termální hmotnostní plynoměry\| 2 roky\| ne g)\| kompaktní a kombinované přepočítávače množství plynu\| 5 let[5]\| ne \| U kombinovaných přepočítávačů množství plynu může být alternativně použito ověřování samostatných členů:\| \| \| i.\| vyhodnocovací jednotka\| 5 let\| ne \| ii.\| snímač teploty\| 4 roky\| ne \| iii.\| snímač teploty s převodníkem\| 2 roky\| ne \| iv.\| měřicí převodník tlaku\| 2 roky\| ne h)\| snímače průtoku s primárním prvkem\| 5 let\| ne i)\| vyhodnocovací jednotky\| 5 let\| ne j)\| měřicí převodníky statického tlaku\| 2 roky\| ne k)\| měřicí převodníky diferenčního tlaku\| 1 rok\| ne l)\| snímače teploty\| 4 roky\| ne m)\| snímače teploty s převodníkem\| 2 roky\| ne n)\| měřidla hustoty a hutnoty (relativní hustoty)\| 1 rok\| ne 2.2.2\| Měřidla a měřicí sestavy proteklého množství stlačeného plynu pro pohon motorových vozidel\| 1 rok\| ne \| Poznámka: [2] Na základě kladného výsledku statistické výběrové zkoušky specifikovaného souboru membránových plynoměrů do velikosti G6 se doba platnosti ověření plynoměrů tohoto souboru prodlužuje o 5 let. [3] Doba platnosti ověření platí za podmínky, že jsou v průběhu třetího roku platnosti ověření podrobeny zkrácené zkoušce s kladným výsledkem. [4] Na základě kladného výsledku statistické výběrové zkoušky specifikovaného souboru ultrazvukových plynoměrů do velikosti G6 se doba platnosti ověření plynoměrů tohoto souboru prodlužuje o 3 roky. [5] Doba platnosti ověření platí za podmínky, že byl přepočítávač množství plynu v průběhu třetího roku platnosti ověření podroben zkrácené zkoušce s kladným výsledkem. 3\| MĚŘIDLA MECHANICKÝCH VELIČIN\| \| 3.1\| Měřidla hmotnosti\| \| 3.1.1\| Závaží\| 2 roky\| ne 3.1.2\| Váhy s neautomatickou činností\| \| a)\| váhy třídy I, II a III\| 2 roky\| ne b)\| váhy třídy IIII používané pro vážení písku, přírodního kameniva, tuhého komunálního odpadu, recyklovatelných materiálů, stavební suti, minerálních lámaných materiálů a vážení malty a betonu\| 2 roky\| ne c)\| váhy pro zjišťování zatížení na nápravu nebo kolo u kolejových vozidel\| 3 roky\| ne d)\| váhy pro statické kontrolní vážení vozidel\| 1 rok\| ano 3.1.3\| Váhy s automatickou činností\| \| a)\| kolejové váhy pro vážení kolejových vozidel za pohybu\| 2 roky\| ne b)\| váhy pro vážení písku, přírodního kameniva, tuhého komunálního odpadu, recyklovatelných materiálů, stavební suti, minerálních a lámaných materiálů a vážení malty a betonu\| 1 rok\| ne c)\| váhy pro nízkorychlostní kontrolní vážení vozidel [6]\| 1 rok\| ano d)\| váhy pro vysokorychlostní kontrolní vážení vozidel [6]\| 1 rok\| ano e)\| kontinuální součtové váhy\| 2 roky\| ne f)\| gravimetrické plnicí váhy\| 2 roky\| ne g)\| dávkovací váhy\| 2 roky\| ne h)\| diskontinuální součtové váhy\| 2 roky\| ne 3.1.4\| Váhy kontrolní s automatickou i neautomatickou činností používané provozovateli balíren pro měření skutečného obsahu výrobku v hotovém balení\| 1 rok\| ne 3.1.5\| Obilní zkoušeče\| 2 roky\| ne \| Poznámka: [6] Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 3.2\| Měřidla mechanického pohybu\| \| 3.2.1\| Silniční rychloměry používané při kontrole dodržování pravidel silničního provozu\| 1 rok\| ano 3.2.2\| Tachografy v silniční dopravě\| \| a)\| analogové\| 2 roky od data ověření\| ne b)\| digitální\| 2 roky od data ověření\| ne 3.2.3\| Měřicí sestavy taxametru vozidel taxislužby\| 2 roky\| ne 3.3\| Měřidla tlaku\| \| 3.3.1\| Oční tonometry\| \| a)\| kontaktní mechanické\| 1 rok\| ne b)\| bezkontaktní a kontaktní elektronické\| 2 roky\| ne 3.3.2\| Přístroje na měření tlaku krve\| 2 roky\| ne 3.3.3\| Měřidla tlaku v pneumatikách silničních motorových vozidel s výjimkou měřidel tlaku používaných výlučně pro měření tlaku v pneumatikách uživateli motorových vozidel\| 2 roky\| ne 3.4\| Měřidla síly\| \| 3.4.1\| Napínací soupravy na předpjatý beton a horninové kotvy\| 6 měsíců\| ano \| \| \| 4\| MĚŘIDLA TEPELNĚ TECHNICKÝCH VELIČIN\| \| 4.1\| Měřidla teploty a tepelné energie\| \| 4.1.1\| Elektronické lékařské teploměry kontaktní\| 2 roky\| 4.1.2\| Měřidla tepelné energie a jejich členy\| \| a)\| kompaktní měřidla tepelné energie\| 5 roků\| ne b)\| snímače průtoku a měřidla proteklého množství\| 5 roků\| ne c)\| snímače teploty\| 5 roků\| ne d)\| snímače teploty s převodníkem\| 2 roky\| ne e)\| měřicí převodníky tlaku\| 2 roky\| ne f)\| vyhodnocovací jednotky kombinovaných měřidel tepelné energie\| 5 roků\| ne 4.1.3\| Teploměry pro kontrolu teplot stanovených právními předpisy o potravinách a pokrmech [7] používané kontrolními orgány\| 2 roky\| ne 4.1.4\| Teploměry pro kontrolu teploty prostředí a teplé užitkové vody s dělením 0,1 °C a lepším [8] používané kontrolními orgány\| \| a)\| skleněné\| bez omezení\| ne b)\| elektronické\| 2 roky\| ne 4.1.5\| Měřidla teploty používaná na stacionárních nádržích pro přepočet na referenční podmínky\| \| a)\| snímače teploty\| 4 roky\| ne b)\| snímače teploty s převodníkem\| 2 roky\| ne \| Poznámka: [7] Například vyhláška č. 366/2005 Sb., o požadavcích vztahujících se na některé zmrazené potraviny a vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, ve znění vyhlášky č. 602/2005 Sb. nebo vyhláška č. 121/2023 Sb., o požadavcích na pokrmy. [8] Vyhláška č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie, ve znění vyhlášky č. 237/2014 Sb. 5\| MĚŘIDLA ELEKTRICKÝCH VELIČIN\| \| 5.1\| Měřidla elektrických veličin\| \| 5.1.1\| Indukční elektroměry pro střídavý proud\| \| a)\| pro měření elektrické energie v přímém zapojení\| 16 let[9]\| ne b)\| pro měření elektrické energie ve spojení s měřicími transformátory\| 5 let\| ne 5.1.2\| Statické elektroměry pro střídavý proud\| \| a)\| pro měření elektrické energie v přímém zapojení\| 12 let[9]\| ne b)\| pro měření elektrické energie ve spojení s měřicími transformátory\| 5 let\| ne 5.1.3\| Měřicí transformátory proudu a napětí\| \| a)\| indukční používané ve spojení s elektroměry\| bez omezení\| ne b)\| kapacitní používané ve spojení s elektroměry\| 5 let\| ne 5.1.4.\| Měřidla a měřicí systémy dobíjecích stanic\| 4 roky\| Ne \| Poznámka: [9] Na základě kladného výsledku statistické výběrové zkoušky specifikovaného souboru elektroměrů se doba platnosti ověření elektroměrů tohoto souboru prodlužuje o 4 roky. \| 6\| MĚŘIDLA OPTICKÝCH VELIČIN\| \| 6.1\| Měřidla fotometrických veličin\| \| 6.1.1\| Luxmetry\| 2 roky\| ano \| \| \| 7\| MĚŘIDLA ČASU, KMITOČTU A AKUSTICKÝCH VELIČIN\| \| 7.1\| Měřidla akustického tlaku\| \| 7.1.1\| Měřidla a měřicí systémy pro měření zvuku ve funkci zvukoměru třídy 1 a 2 nebo analyzátoru\| 2 roky\| ano 7.1.2\| Audiometry tónové\| 2 roky\| ano 7.1.3\| Osobní zvukové expozimetry\| 2 roky\| ano \| \| \| 8\| MĚŘIDLA FYZIKÁLNĚ CHEMICKÝCH VELIČIN\| \| 8.1\| Měřidla hustoty\| \| 8.1.1\| Laboratorní hustoměry s hodnotou dílku menší než 1 kg · m-3 s výjimkou hustoměrů na měření zrnitosti zemin (Casagrande)\| bez omezení\| ano 8.1.2\| Laboratorní lihoměry s hodnotou dílku ≤ 0,2 %\| bez omezení\| ano 8.1.3\| Laboratorní cukroměry s hodnotou dílku 0,1 %\| bez omezení\| ano 8.1.4\| Laboratorní moštoměry s hodnotou dílku 0,2 kg · hl-1\| bez omezení\| ano 8.1.5\| Laboratorní hustoměry na mléko s hodnotou dílku ≤ 0,5 kg · m-3\| bez omezení\| ano 8.1.6\| Laboratorní hustoměry oscilační s možností temperace měřeného vzorku nebo s automatickou teplotní korekcí\| 1 rok\| ano 8.2\| Měřidla vlhkosti pevných látek\| \| 8.2.1\| Vlhkoměry na obiloviny a olejniny\| 1 rok\| ano 8.3\| Měřidla chemického složení\| \| 8.3.1\| Procesní plynové chromatografy pro stanovení energetické hodnoty energetických plynů a jejich směsí\| 1 rok\| ano 8.3.2\| Měřicí systémy pro stanovení energetické hodnoty energetických plynů a jejich směsí\| 5 let[10]\| ano 8.3.3\| Analyzátory chemického složení energetických plynů a jejich směsí\| 1 rok\| ano 8.3.4\| Analyzátory alkoholu v dechu\| 1 rok\| ano \| Poznámka: [10] Doba platnosti ověření platí za podmínky, že je měřicí systém v průběhu každého roku platnosti ověření podroben zkrácené zkoušce s kladným výsledkem. 8.4\| Ostatní měřidla fyzikálně chemických veličin\| \| 8.4.1\| Butyrometry\| bez omezení\| ne \| \| \| 9\| MĚŘIDLA VELIČIN ATOMOVÉ A JADERNÉ FYZIKY\| \| 9.1\| Měřidla veličin aktivity[11] aerosolů, plynů a kapalin uvolňovaných z pracoviště\| 2 roky\| ne 9.2\| Měřidla veličin aktivity používaná pro kontrolu obsahu radionuklidů v pevných látkách, předmětech a zařízeních uvolňovaných z pracoviště\| 2 roky\| ne 9.3\| Měřidla veličin aktivity používaná pro stanovení obsahu radionuklidů v životním prostředí\| 2 roky\| ne 9.4\| Měřidla veličin aktivity a dozimetrických veličin[12] používaná pro kontrolu dodržování kritérií uvedených v limitech a podmínkách jaderného zařízení\| 2 roky\| ne 9.5\| Měřidla veličin aktivity a dozimetrických veličin používaná pro kontrolu dodržování kritérií uvedených v limitech a podmínkách pro nakládání s radioaktivním odpadem\| 2 roky\| ne 9.6\| Měřidla četnosti impulsů, veličin aktivity a dozimetrických veličin používaná pro včasnou detekci odchylek od normálního provozu s cílem zabránit vzniku nebo rozvoji radiační mimořádné události\| 2 roky\| ne 9.7\| Měřidla veličin aktivity a dozimetrických veličin určená pro monitorování radiační situace při a po radiační mimořádné události\| 2 roky\| ne 9.8\| Měřidla veličin aktivity a dozimetrických veličin používaná pro stanovení osobních dávek včetně osobních dávek z havarijního ozáření\| 1 rok\| ne 9.9\| Měřidla veličiny aktivity diagnostických a terapeutických preparátů aplikovaných in vivo pacientům\| 1 rok\| ne 9.10\| Měřidla dozimetrických veličin používaná pro stanovení diagnostických a terapeutických dávek aplikovaných při lékařském ozáření\| 2 roky\| ne 9.11\| Měřidla objemové aktivity přírodních radionuklidů ve vzduchu, ekvivalentní objemové aktivity radonu[13] a dozimetrických veličin používaná pro účely prevence pronikání radonu do staveb a pro ochranu před ozářením z přírodních radionuklidů ve stavbách a na pracovištích s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření a s možným zvýšeným ozářením z radonu\| 2 roky\| ne 9.12\| Měřidla veličin aktivity používaná pro kontrolu obsahu přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech a v pitné vodě\| 2 roky\| ne 9.13\| Měřidla veličin aktivity používaná pro kontrolu obsahu radionuklidů v potravinách a měřidla dozimetrických veličin používaná pro rutinní a validační měření při ozařování potravin\| 2 roky\| ne 9.14\| Měřidla veličiny četnost impulsů, veličin aktivity a dozimetrických veličin používaná pro předcházení a odhalování neautorizované činnosti spojené se štěpnými a jinými radioaktivními látkami\| 2 roky\| ne 9.15\| Měřidla veličiny četnost impulsů, veličin aktivity a dozimetrických veličin používaná pro detekci a identifikaci radionuklidového zdroje při vyhledávání opuštěného zdroje provozovatelem zařízení určeného k tavbě, shromažďování a zpracování kovového šrotu a provozovatelem spalovny odpadu a spoluspalovacího zařízení\| 2 roky\| ne 9.16\| Spektrometrická měřidla veličin aktivity používaná pro kontrolu obsahu radionuklidů v metalurgických výrobcích a radiofarmakách\| 2 roky\| ne \| Poznámka: [11] Veličiny aktivity jsou definovány ČSN EN ISO 80000-10. [12] Dozimetrické veličiny jsou definované ČSN EN ISO 80000-10 a ICRU Report No. 51. [13] Ekvivalentní objemová aktivita radonu je definovaná ICRU Report No.88.\| \| 1) Nařízení vlády č. 293/2000 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na váhy s neautomatickou činností.
Nařízení vlády č. 359/2002 Sb.	Nařízení vlády č. 359/2002 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví vzor služebního průkazu příslušníka Bezpečnostní informační služby Vyhlášeno 15. 8. 2002, datum účinnosti 15. 8. 2002, částka 128/2002 * § 1 - Vzor služebního průkazu příslušníka Bezpečnostní informační služby (dále jen „služební průkaz“) a jeho popis je uveden v příloze k tomuto nařízení. * § 2 - Neplní-li příslušník dočasně úkoly Bezpečnostní informační služby, Bezpečnostní informační služba označí služební průkaz v dolní polovině přední strany červeným nápisem „NEPLNÍ SLUŽEBNÍ ÚKOLY“. * § 3 - Zrušuje se opatření vlády č. OP 06/95 ze dne 25. ledna 1995, kterým se vyhlašuje vyobrazení služebního průkazu příslušníka Bezpečnostní informační služby včetně odznaku, který je jeho nedílnou součástí, a jeho popis, uveřejněné v částce 9/1995 Sb. * § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. k nařízení vlády č. 359/2002 Sb. Aktuální znění od 15. 8. 2002 359 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 10. července 2002, kterým se stanoví vzor služebního průkazu příslušníka Bezpečnostní informační služby Vláda nařizuje k provedení zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb. a zákona č. 155/2000 Sb.: § 1 Vzor služebního průkazu příslušníka Bezpečnostní informační služby (dále jen „služební průkaz“) a jeho popis je uveden v příloze k tomuto nařízení. § 2 Neplní-li příslušník dočasně úkoly Bezpečnostní informační služby, Bezpečnostní informační služba označí služební průkaz v dolní polovině přední strany červeným nápisem „NEPLNÍ SLUŽEBNÍ ÚKOLY“. § 3 Zrušuje se opatření vlády č. OP 06/95 ze dne 25. ledna 1995, kterým se vyhlašuje vyobrazení služebního průkazu příslušníka Bezpečnostní informační služby včetně odznaku, který je jeho nedílnou součástí, a jeho popis, uveřejněné v částce 9/1995 Sb. § 4 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Předseda vlády: PhDr. Špidla v. r. Příloha k nařízení vlády č. 359/2002 Sb. Vzor služebního průkazu a jeho popis Přední strana služebního průkazu 3.1MB Zadní strana služebního průkazu 28kB Služební průkaz je 54 mm vysoký a 86 mm široký. Je vytištěn na bílé plastikové kartě. Tisk přední strany je proveden v zelené a modré barvě s ponecháním 4 bílých obdélníkových polí, a to pro nápis „Bezpečnostní informační služba“, fotografii příslušníka Bezpečnostní informační služby, evidenční číslo služebního průkazu a datum jeho vydání. V pravém dolním rohu přední strany je uvedeno označení funkce ředitele Bezpečnostní informační služby a jeho vlastnoruční podpis. Uprostřed přední strany služebního průkazu je nalepena čtvercová holografická samolepka. Celá přední strana je pokryta průhlednou holografickou laminační fólií; při jejím dolním okraji je umístěn opakující se zvlněný nápis „Bezpečnostní informační služba“. Zadní strana služebního průkazu obsahuje strojopisem psané jméno a příjmení příslušníka Bezpečnostní informační služby.
Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 369/2002 Sb.	Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 369/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví postup Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva při zařazování typu zbraně nebo střeliva do kategorie Vyhlášeno 15. 8. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 130/2002, zrušeno 1. 1. 2026 (90/2024 Sb.) * § 1 - Předmět úpravy * Postup při zařazování typu zbraně nebo střeliva do kategorie * § 2 - (1) Úřad na základě žádosti toho, kdo v pochybnostech požaduje zařazení typu zbraně nebo střeliva do příslušné kategorie, (dále jen „žadatel“) zahájí řízení, v němž rozhodne o zařazení typu zbraně nebo střeliva do příslušné kategorie podle § 3 až 7 zákona. * § 3 - (1) Při zařazování typu zbraně nebo střeliva do kategorie vychází Úřad z technických kritérií stanovených v § 3 až 7 zákona a v příloze zákona a dále zejména z * § 4 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2003 369 VYHLÁŠKA Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 26. července 2002, kterou se stanoví postup Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva při zařazování typu zbraně nebo střeliva do kategorie Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 79 odst. 4 k provedení § 3 odst. 3 zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), (dále jen „zákon“): § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví postup Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva (dále jen „Úřad“), který v pochybnostech rozhoduje o zařazování typu střelné zbraně (dále jen „zbraň“) nebo střeliva do příslušné kategorie. Postup při zařazování typu zbraně nebo střeliva do kategorie § 2 (1) Úřad na základě žádosti toho, kdo v pochybnostech požaduje zařazení typu zbraně nebo střeliva do příslušné kategorie, (dále jen „žadatel“) zahájí řízení, v němž rozhodne o zařazení typu zbraně nebo střeliva do příslušné kategorie podle § 3 až 7 zákona. Žádost obsahuje a) identifikační údaje žadatele (jméno a příjmení, trvalý pobyt u fyzické osoby nebo název, popřípadě obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo u právnické osoby), b) údaje o zbrani (druh, značka výrobce, model, ráže, výrobní číslo, pokud je žadateli známo) a její popis, c) údaje o střelivu (druh, značka výrobce, ráže) a jeho popis, d) důvod předložení žádosti. (2) Žadatel k žádosti přiloží a) zbraň nebo střelivo, které mají být zařazeny do kategorie, pokud rozměry nebo hmotnost dovolují jejich přiložení, jinak sdělí místo jejich uložení a zajistí přístup zaměstnanců Úřadu ke zbrani nebo střelivu a b) technickou, výkresovou, propagační, reklamní nebo jinou dokumentaci ke zbraním nebo střelivu podle písmene a), je-li k dispozici. § 3 (1) Při zařazování typu zbraně nebo střeliva do kategorie vychází Úřad z technických kritérií stanovených v § 3 až 7 zákona a v příloze zákona a dále zejména z a) dovoleného výrobního provedení zbraně nebo střeliva, b) funkčních a střeleckých charakteristik zbraně, c) vzhledu zbraně, d) roku vývoje nebo výroby zbraně, e) celkové délky zbraně, f) počtu nábojů v podávacím ústrojí zbraně, g) dosažené kinetické energie střely na ústí hlavně, h) napínací síly u mechanické zbraně, i) funkčního principu doplňku zbraně, j) druhu zápalu střeliva, k) použitého střeliva ve zbrani, l) druhu střely v náboji. (2) Úřad posoudí typ předložené zbraně nebo střeliva podle hledisek uvedených v odstavci 1 a vydá rozhodnutí o zařazení typu zbraně nebo střeliva do kategorie. (3) Rozhodnutí o zařazení typu zbraně nebo střeliva do kategorie zasílá Úřad též Ministerstvu vnitra a Policejnímu prezidiu České republiky. Úřad rozhodnutí zveřejňuje na své adrese ve veřejně přístupném informačním systému (Internet). § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003. Ministr: Ing. Rusnok v. r.
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 380/2002 Sb.	Vyhláška Ministerstva vnitra č. 380/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva vnitra k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva Vyhlášeno 22. 8. 2002, datum účinnosti 22. 8. 2002, částka 133/2002 * ČÁST PRVNÍ - POSTUP PŘI ZŘIZOVÁNÍ ZAŘÍZENÍ CIVILNÍ OCHRANY A PŘI ODBORNÉ PŘÍPRAVĚ JEJICH PERSONÁLU (§ 1 — § 3) * ČÁST DRUHÁ - ZPŮSOB INFORMOVÁNÍ PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB O CHARAKTERU MOŽNÉHO OHROŽENÍ, PŘIPRAVOVANÝCH OPATŘENÍCH A ZPŮSOBU JEJICH PROVEDENÍ (§ 4 — § 5) * ČÁST TŘETÍ - TECHNICKÉ, PROVOZNÍ A ORGANIZAČNÍ ZABEZPEČENÍ JEDNOTNÉHO SYSTÉMU VAROVÁNÍ A VYROZUMĚNÍ A ZPŮSOB POSKYTOVÁNÍ TÍSŇOVÝCH INFORMACÍ (§ 6 — § 11) * ČÁST ČTVRTÁ - ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ EVAKUACE A JEJÍHO VŠESTRANNÉHO ZABEZPEČENÍ (§ 12 — § 14) * ČÁST PÁTÁ - ZÁSADY POSTUPU PŘI POSKYTOVÁNÍ ÚKRYTŮ A ZPŮSOB A ROZSAH KOLEKTIVNÍ A INDIVIDUÁLNÍ OCHRANY OBYVATELSTVA (§ 15 — § 17) * ČÁST ŠESTÁ - POŽADAVKY OCHRANY OBYVATELSTVA V ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNĚ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA STAVBY CIVILNÍ OCHRANY NEBO STAVBY DOTČENÉ POŽADAVKY CIVILNÍ OCHRANY (§ 18 — § 22) * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST (§ 23 — § 23) č. 1 k vyhlášce č. 380/2002 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 380/2002 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 380/2002 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 380/2002 Sb. Aktuální znění od 22. 8. 2002 380 VYHLÁŠKA Ministerstva vnitra ze dne 9. srpna 2002 k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva Ministerstvo vnitra stanoví podle § 35 odst. 2 a 3 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, (dále jen „zákon“) k provedení § 7 odst. 7 písm. c) až g) zákona a po projednání s Ministerstvem pro místní rozvoj k provedení § 7 odst. 7 písm. h) zákona: ČÁST PRVNÍ POSTUP PŘI ZŘIZOVÁNÍ ZAŘÍZENÍ CIVILNÍ OCHRANY A PŘI ODBORNÉ PŘÍPRAVĚ JEJICH PERSONÁLU [K § 7 odst. 7 písm. c) zákona] § 1 Postup při zřizování zařízení civilní ochrany (1) ObecObec, jiná právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba1) (dále jen „zřizovatel“) může požádat hasičský záchranný sbor kraje o vyjádření k účelnosti zřízení zařízení civilní ochrany. (2) V žádosti uvede a) obecobec – název, identifikační číslo obceobce jako právnické osoby, adresu sídla obecního úřadu, městského úřadu nebo magistrátu, kontaktní osobu a adresu objektu, v němž má být zařízení civilní ochrany zřízeno, b) jiná právnická osoba – obchodní firmu nebo název, identifikační číslo, sídlo a adresu provozovny, v níž má být zařízení civilní ochrany zřízeno; není-li zapsána v obchodním rejstříku, v žádosti dále uvede předmět podnikání (činnosti) a jméno a příjmení člena statutárního orgánu, c) podnikající fyzická osoba – obchodní firmu nebo jméno a příjmení, místo podnikání, identifikační číslo a adresu provozovny, v níž má být zařízení civilní ochrany zřízeno; není-li zapsána v obchodním rejstříku, v žádosti dále uvede předmět podnikání (činnosti). V žádosti se dále uvedou zdroje možných rizik vzniku mimořádných událostímimořádných událostí a další skutečnosti využitelné při posuzování účelnosti zřízení zařízení civilní ochrany. (3) Hasičský záchranný sbor kraje zašle zřizovateli vyjádření do 30 dnů ode dne doručení žádosti a uvede v něm, pro jaký účel je vhodné zařízení civilní ochrany zřídit z hlediska potřeb zabezpečení úkolů vyplývajících z vnějšího havarijního plánu2) nebo havarijního plánu kraje3) a doporučí personální složení zařízení civilní ochrany. § 2 Personální složení a věcné prostředky zařízení civilní ochrany (1) Zařízení pro zajištění evakuace tvoří a) obsluha evakuačního střediskaevakuačního střediska složená z velitele, nejméně 2 pomocníků a dále osob vykonávajících doprovod v počtu potřebném podle organizace dopravy a b) obsluha přijímacího střediskapřijímacího střediska složená z velitele, nejméně 2 pomocníků a osob zabezpečujících péči o evakuované v místě ubytování. (2) Zařízení pro zajištění nouzového přežití a organizované humanitární pomocihumanitární pomoci tvoří a) obsluha zařízení pro nouzové ubytování a stravování složená podle charakteru a velikosti zařízení, nebo b) skupina humanitární pomocihumanitární pomoci složená z velitele a 2 až 4 pomocníků. (3) Zařízení pro nouzové zásobování vodou tvoří obsluha v počtu osob podle rozsahu zabezpečovaných úkolů. (4) Zařízení pro poskytování první pomocipomoci tvoří zdravotnické družstvo složené z velitele a nejméně 3 zdravotníků. (5) Zařízení pro provádění prací spojených s vyprošťováním osob a k odstraňování následků mimořádných událostímimořádných událostí tvoří a) vyprošťovací družstvo složené z velitele a nejméně 4 pomocníků a b) obsluha strojů složená ze 2 členů. (6) Zařízení pro zjišťování a označování nebezpečných oblastí tvoří a) průzkumná hlídka složená z velitele, 3 průzkumníků a řidiče, b) skupina analytického zjišťování vedená velitelem skupiny, která zahrnuje 1. hlídku radiačního a chemického průzkumu složenou ze 3 průzkumníků a řidiče, 2. hlídku laboratorní kontroly složenou z chemika-analytika a laboranta-dozimetristy, c) hlídka dozimetrické kontroly složená z velitele a 2 dozimetristů, d) obsluha stacionárního hlásiče úrovně radiace tvořená 1 členem a e) povodňová hlídka složená ze 2 členů-pozorovatelů. (7) Zařízení pro zabezpečení dekontaminace terénu tvoří a) hlídka strojní speciální očisty složená z velitele, 1 člena a řidiče a b) družstvo ruční speciální očisty složené z velitele, nejméně 2 členů a řidiče. (8) Zařízení pro zabezpečení dekontaminace osob a oděvů tvoří a) skupina zabezpečující provoz stálé umývárny složená z velitele, nejméně 2 dozimetristů-chemiků, 2 členů-obsluhy svlékárny, 2 členů-obsluhy sprchové části, 2 členů-obsluhy oblékárny, 2 zdravotníků, 2 směrníků, 2 členů-obsluhy dodávek vody a 2 členů vydávajících náhradní oděvy, b) skupina pro dekontaminaci oděvů složená z velitele, nejméně 2 dozimetristů-chemiků, 10 členů obsluhy a 8 nosičů oděvů. (9) Zařízení pro zabezpečení dekontaminace věcných prostředků tvoří skupina složená z velitele, 2 dozimetristů-chemiků, 5 členů-obsluhy, 2 členů-pomocné obsluhy, 2 členů obsluhy dodávek vody a 2 směrníků. (10) Zařízení pro zabezpečení ukrytí osob ve stálých úkrytech tvoří krytové družstvo složené z velitele, obsluhy filtroventilačního zařízení, zdravotníků a pomocníků v počtu podle kapacity úkrytu. (11) Zařízení pro zabezpečení výdeje prostředků individuální ochrany tvoří skupina výdeje prostředků individuální ochrany složená z velitele a nejméně 2 členů. (12) Věcné prostředky pro zařízení civilní ochrany jsou stanoveny v příloze č. 1. § 3 Odborná příprava personálu zařízení civilní ochrany (1) Za odborně připraveného je považován velitel, zdravotník, chemik, laborant, průzkumník a dozimetrista, který absolvoval nejméně 16 hodin teoretické přípravy zpravidla ve vzdělávacím zařízení Hasičského záchranného sboru České republiky a 4 hodiny praktické přípravy v objektu zřizovatele zařízení civilní ochrany a který jednou za 2 roky tuto přípravu ve stejném rozsahu opakuje. Pomocník, obsluha, řidič, pozorovatel, směrník, nosič, člen zabezpečující dekontaminaci a člen výdeje prostředků individuální ochrany je považován za odborně připraveného po absolvování praktické přípravy v rozsahu 4 hodin za 2 roky. (2) Odborná příprava se zaměřuje na objasnění místa a úlohy zařízení civilní ochrany při vzniku mimořádné událostimimořádné události, na součinnost se složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a na plnění úkolů vyplývajících z funkce s důrazem na opatření ochrany obyvatelstvaochrany obyvatelstva (ukrytí, evakuace, nouzové přežití, výdej prostředků individuální ochrany, poskytování první pomocipomoci, dekontaminace, vyprošťování, průzkum). ČÁST DRUHÁ ZPŮSOB INFORMOVÁNÍ PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB O CHARAKTERU MOŽNÉHO OHROŽENÍ, PŘIPRAVOVANÝCH OPATŘENÍCH A ZPŮSOBU JEJICH PROVEDENÍ [K § 7 odst. 7 písm. d) zákona] § 4 Způsob informování (1) Informování právnických a fyzických osob (dále jen „informování“) o charakteru možného ohrožení, připravovaných opatřeních a způsobu jejich provedení zabezpečuje obecní úřad a zaměstnavatel. K tomu využívají informace poskytnuté zejména hasičským záchranným sborem kraje. (2) Informování se uskutečňuje zejména a) hromadnými informačními prostředky,4) b) letáky a informačními brožurami, c) ukázkami činnosti integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, nebo d) besedami s obyvatelstvem. § 5 Obsah informování V rámci informování se sdělují zejména údaje o a) zdrojích rizik vzniku mimořádných událostímimořádných událostí a s tím souvisejících preventivních opatřeních, b) činnosti a přípravě integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému na řešení mimořádných událostímimořádných událostí, c) opatřeních ochrany obyvatelstvaochrany obyvatelstva, zejména o varování, evakuaci, ukrytí, individuální ochraně a nouzovém přežití, d) sebeochraně a poskytování vzájemné pomocipomoci a e) organizaci humanitární pomocihumanitární pomoci. ČÁST TŘETÍ TECHNICKÉ, PROVOZNÍ A ORGANIZAČNÍ ZABEZPEČENÍ JEDNOTNÉHO SYSTÉMU VAROVÁNÍ A VYROZUMĚNÍ A ZPŮSOB POSKYTOVÁNÍ TÍSŇOVÝCH INFORMACÍ [K § 7 odst. 7 písm. e) zákona] § 6 Technické, provozní a organizační zabezpečení jednotného systému varování a vyrozumění Jednotný systém varování a vyrozumění je technicky, provozně a organizačně zabezpečen vyrozumívacími centry, telekomunikačními sítěmi a koncovými prvky varování a vyrozumění. § 7 Vyrozumívací centra (1) Vyrozumívací centra jsou součástí operačních a informačních středisek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému pro zabezpečení varování, vyrozumění a předávání tísňových informací. (2) Za vyrozumívací centra se považují i zařízení zřízená za účelem varování a poskytování tísňových informací u právnických osob nebo podnikajících fyzických osob. § 8 Telekomunikační sítě Telekomunikační sítě jsou linkové a rádiové sítě zabezpečující přenos povelů z vyrozumívacích center pro aktivaci koncových prvků varování a vyrozumění. § 9 Koncové prvky varování a vyrozumění (1) Koncové prvky varování jsou technická zařízení schopná vydávat varovný signál, např. sirény. (2) Koncové prvky vyrozumění jsou technická zařízení schopná předat informaci orgánům krizového řízení, např. mobilní telefony. (3) Hasičský záchranný sbor kraje umísťuje koncové prvky varování na území obcíobcí s počtem nad 500 obyvatel, v zónách havarijního plánování a v dalších místech možného vzniku mimořádné událostimimořádné události. (4) Varovný signál je stanovený způsob akustické aktivace koncových prvků varování obyvatelstva před hrozící nebo nastalou mimořádnou událostímimořádnou událostí. (5) Tvar a význam varovného signálu je uveden v příloze č. 2. (6) V místech, která nejsou pokryta varovným signálem, může obecní úřad provádět náhradní způsob varování v dohodě s místně příslušným hasičským záchranným sborem kraje. (7) Připojení technického zařízení, které provozuje obecobec nebo jiná právnická osoba, jež je využitelné jako koncový prvek varování do jednotného systému varování a vyrozumění, připustí hasičský záchranný sbor kraje, splňuje-li technické požadavky stanovené generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky. § 10 Poskytování tísňových informací (1) Tísňovou informací se obyvatelstvu sdělují údaje o bezprostředním nebezpečí vzniku nebo již nastalé mimořádné událostimimořádné události a údaje o opatřeních k ochraně obyvatelstvaochraně obyvatelstva. (2) K poskytování tísňové informace se využívá koncových prvků varování, které jsou vybaveny modulem pro vysílání hlasové informace, a všech hromadných informačních prostředků. (3) Tísňová informace je předávaná bezodkladně po vyhlášení varovného signálu. § 11 Ověřování provozuschopnosti (1) Ověřování provozuschopnosti jednotného systému varování a vyrozumění se provádí zpravidla každou první středu v měsíci ve 12 hodin akustickou zkouškou koncových prvků varování zkušebním tónem. (2) V případě akustické aktivace koncových prvků varování v důsledku technické závady nebo neoprávněného zásahu třetí osoby informuje obecní úřad obceobce, ve které k této události došlo, bezodkladně obyvatele obceobce a hasičský záchranný sbor kraje. ČÁST ČTVRTÁ ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ EVAKUACE A JEJÍHO VŠESTRANNÉHO ZABEZPEČENÍ [K § 7 odst. 7 písm. f) zákona] § 12 Způsob provádění evakuace (1) Evakuací se zabezpečuje přemístění osob, zvířat, předmětů kulturní hodnoty, technického zařízení, případně strojů a materiálu k zachování nutné výroby a nebezpečných látek z míst ohrožených mimořádnou událostímimořádnou událostí. (2) Evakuace se provádí z míst ohrožených mimořádnou událostímimořádnou událostí do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění. (3) Evakuace se vztahuje na všechny osoby v místech ohrožených mimořádnou událostímimořádnou událostí s výjimkou osob, které se budou podílet na záchranných pracíchzáchranných pracích, na řízení evakuace nebo budou vykonávat jinou neodkladnou činnost; přednostně se plánuje pro následující skupiny obyvatelstva a) děti do 15 let, b) pacienty ve zdravotnických zařízeních, c) osoby umístěné v sociálních zařízeních, d) osoby zdravotně postižené, e) doprovod osob uvedených v písmenech a) až d). (4) Evakuace se plánuje a) pro řešení mimořádných událostímimořádných událostí, které vyžadují vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu;5) zvláštnosti provádění evakuace v rámci povodňové ochrany jsou uvedeny v příloze č. 3, b) ze zón havarijního plánování jaderných zařízení nebo pracovišť s velmi významnými zdroji ionizujícího záření;6) zvláštnosti provádění evakuačních opatření v okolí jaderných zařízení jsou uvedeny v příloze č. 4, c) ze zón havarijního plánování objektů nebo zařízení s nebezpečnými chemickými látkami,7) při hrozbě možného ozbrojeného konfliktu z území vyčleněného pro potřeby operační přípravy, předpokládané bojové činnosti a dalších zájmových prostorů ozbrojených sil v souladu s potřebami zajištění obrany státu. Opuštění míst ohrožených mimořádnou událostímimořádnou událostí se plánuje do 48 hodin a u velké sídelní a průmyslové aglomerace až do 72 hodin od vyhlášení evakuace. (5) Plánování evakuačních opatření zahrnuje a) stanovení evakuačních prostorů a pořadí jejich evakuace, vymezení evakuačních tras s dostatečnou propustností vozidel, stanovení potřeby a zajištění dopravních prostředků, zabezpečení činnosti evakuačních a přijímacích středisekpřijímacích středisek, stanovení míst nouzového ubytování a vytvoření podmínek pro ubytování evakuovaného obyvatelstva, b) zajištění propustnosti evakuačních tras, regulaci pohybu obyvatelstva při evakuaci a provedení uzávěry evakuovaného prostoru, c) stanovení, přípravu a zajištění označení míst shromažďování, stanovení postupu při evakuaci ohroženého prostoru a kontrole opuštění obydlí, zajištění ostrahy evakuovaného prostoru, d) přípravu podkladů pro provedení příjmu evakuovaných osob, upřesnění potřeby nouzového ubytování, přípravu podkladů pro rozdělování evakuovaného obyvatelstva v evakuačních střediscíchevakuačních střediscích k přepravě do přijímacích středisekpřijímacích středisek, e) přípravu na řízení dopravy s využitím grafikonů přepravy, založenou na analýze evakuačních tras a z ní vyplývající kapacitě, f) přípravu dokumentace pro příjem evakuovaných osob v přijímacích střediscíchpřijímacích střediscích, pro přerozdělení evakuovaných osob a jejich přepravu do obcíobcí přijímajících evakuované osoby, g) zajištění nouzového ubytování a přípravu dokumentace pro příjem evakuovaných osob v místech nouzového ubytování, h) přípravu postupů pro evakuaci a umístění hospodářského zvířectva, strojů, předmětů kulturní hodnoty, technických zařízení a materiálu k zachování nutné výroby, i) přípravu postupu informování osob, j) psychologickou přípravu osob před a v průběhu evakuace a při dlouhodobém pobytu v náhradním ubytovacím zařízení a k) zabezpečení dokumentace přijatých rozhodnutí a opatření realizovaných v průběhu celé evakuace. § 13 Zabezpečení evakuace (1) Pořádkové zabezpečení evakuace zajišťuje zpracovatel evakuačního plánu v součinnosti s příslušným orgánem veřejné správy. Zahrnuje zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti v průběhu celé evakuace. (2) Dopravní zabezpečení evakuace zajišťuje zpracovatel evakuačního plánu v součinnosti s příslušným orgánem veřejné správy. U organizované hromadné přepravy osob zabezpečuje zásobování pohonnými hmotami. (3) Zdravotnické zabezpečení evakuace, jež v prvé řadě zahrnuje zabezpečení poskytování předlékařské zdravotnické pomocipomoci, převozu do zdravotnických zařízení a zabezpečení hygienicko-epidemiologických opatření, zajišťuje zpracovatel evakuačního plánu v součinnosti s příslušným orgánem veřejné správy.8) (4) Zabezpečení ubytování, zásobování a distribuce zásob zajišťuje zpracovatel evakuačního plánu na základě uzavřených smluv nebo na základě mimořádných pravomocí.9) Zahrnuje v prvé řadě zabezpečení nouzového stravování a zásobování pitnou vodou, potravinami a nouzovými příděly předmětů nezbytných k přežití. (5) Zpracovatel evakuačního plánu zajišťuje mediální zabezpečení evakuace, které zahrnuje zejména zabezpečení varování obyvatelstva, vydání návodů pro chování obyvatelstva a následné předání potřebných tísňových informací. § 14 Orgány pro řízení evakuace (1) Evakuaci zajišťují a) pracovní skupina krizového štábu, b) evakuační střediskoevakuační středisko, c) přijímací střediskopřijímací středisko. (2) Pracovní skupina krizového štábu zajišťuje zejména a) řízení průběhu evakuace, b) koordinaci přepravy z míst shromažďování do evakuačních středisekevakuačních středisek, c) řízení přepravy z nástupních stanic hromadné přepravy do přijímacích středisekpřijímacích středisek a dále do cílových míst přemístění, d) dopravní prostředky a jejich přerozdělování mezi evakuační střediskaevakuační střediska, e) řízení nouzového zásobování pro obyvatelstvo, f) koordinaci činnosti evakuačních středisekevakuačních středisek a přijímacích středisekpřijímacích středisek, g) spolupráci s orgány veřejné správy a se zdravotnickými a humanitárními organizacemi, h) dokumentování průběhu celé evakuace. (3) Evakuačním střediskemEvakuačním střediskem se rozumí zařízení zřetelně označené nápisem, případně mezinárodně platným rozeznávacím znakem civilní ochrany. Umísťuje se zpravidla v místě mimo evakuační prostor, ve kterém jsou evakuované osoby shromažďovány a informovány o dalším postupu. Evakuační střediskoEvakuační středisko zajišťuje zejména a) řízení přepravy z míst shromažďování do evakuačního střediskaevakuačního střediska s využitím dostupných dopravních prostředků, b) vedení evidence o příjmu evakuovaných osob a poskytování pomocipomoci při slučování evakuovaných rodin, c) přerozdělování evakuovaných osob do předurčených příjmových oblastí a přijímacích středisekpřijímacích středisek, d) vytvoření a označení místa pro podávání základních informací v prostoru evakuačního střediskaevakuačního střediska, e) první zdravotnickou pomocpomoc, popřípadě přednemocniční neodkladnou péči a převoz zraněných nebo nemocných do zdravotnických zařízení, f) vytýčení tras k nástupním stanicím hromadné přepravy, g) nocleh a stravování pro personál a evakuované obyvatelstvo, které se zdrží v evakuačním střediskuevakuačním středisku déle než 12 hodin, h) udržování veřejného pořádku v prostoru evakuačního střediskaevakuačního střediska, i) podávání informací o průběhu evakuace pracovní skupině krizového štábu. (4) Přijímacím střediskemPřijímacím střediskem se rozumí zařízení zřetelně označené nápisem, případně mezinárodně platným rozeznávacím znakem civilní ochrany, které zajišťuje a) příjem evakuovaných osob, b) přerozdělení evakuovaných osob do předurčených cílových míst přemístění a míst nouzového ubytování, c) první zdravotnickou pomocpomoc a případný odvoz nemocných do vyčleněných zdravotnických zařízení, d) informování orgánů podle odstavce 1 o průběhu evakuace, e) informování evakuovaných osob, zejména o místě nouzového ubytování a stravování, f) informování orgánů veřejné správy, dotčených evakuačními opatřeními, o počtech a potřebách evakuovaných osob. ČÁST PÁTÁ ZÁSADY POSTUPU PŘI POSKYTOVÁNÍ ÚKRYTŮ A ZPŮSOB A ROZSAH KOLEKTIVNÍ A INDIVIDUÁLNÍ OCHRANY OBYVATELSTVA [K § 7 odst. 7 písm. g) zákona] § 15 Zásady postupu při poskytování úkrytů Krytové družstvo zabezpečuje plynulý vstup obyvatelstva do úkrytu, jeho rozmístění a poučení o chování v úkrytu. Vyžaduje-li to situace, může být kapacita úkrytu překročena nejvýše o 20 %. § 16 Způsob a rozsah kolektivní ochrany (1) Způsob a rozsah kolektivní ochrany obyvatelstvaochrany obyvatelstva ukrytím se stanoví plánem ukrytí, který je součástí havarijního plánu. (2) Ukrytí obyvatelstva se při mimořádných událostechmimořádných událostech zajišťuje v improvizovaných a ve stálých úkrytech. (3) Improvizované úkryty se budují k ochraně obyvatelstvaochraně obyvatelstva před účinky světelného a tepelného záření, pronikavé radiace, kontaminace radioaktivním prachem a proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení v případě nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu a v době válečného stavu v místech, kde nelze k ochraně obyvatelstvaochraně obyvatelstva využít stálých úkrytů. (4) Stálé úkryty slouží k ukrytí obyvatelstva a tvoří je trvalé ochranné prostory v podzemní části staveb nebo stavby samostatně stojící. Stálé úkryty se dělí na stálé tlakově odolné úkryty, stálé tlakově neodolné úkryty a ochranné systémy podzemních dopravních staveb. (5) Stálé tlakově odolné úkryty se využívají k ochraně obyvatelstvaochraně obyvatelstva proti účinkům zbraní hromadného ničení v případě stavu ohrožení státu a válečného stavu. (6) Stálé tlakově neodolné úkryty se využívají k ochraně obyvatelstvaochraně obyvatelstva proti účinkům světelného a tepelného záření, pronikavé radiaci, kontaminaci radioaktivním prachem a částečně proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení v případě stavu ohrožení státu a válečného stavu. (7) Ochranné systémy podzemních dopravních staveb se využívají k ochraně obyvatelstvaochraně obyvatelstva při stavech podle odstavce 5 a při mimořádných událostechmimořádných událostech. § 17 Způsob a rozsah individuální ochrany (1) K individuální ochraně obyvatelstvaochraně obyvatelstva před účinky nebezpečných škodlivin při mimořádných událostechmimořádných událostech se využívají prostředky improvizované ochrany dýchacích cest, očí a povrchu těla. Jedná se o jednoduché pomůcky, které si občané připravují svépomocí z dostupných prostředků a které omezeným způsobem nahrazují prostředky individuální ochrany. (2) Při stavu ohrožení státu a válečném stavu se provádí výdej prostředků individuální ochrany pro vybrané kategorie osob a) dětské ochranné vaky pro děti do 1,5 roku, b) dětské ochranné kazajky pro děti od 1,5 do 6 let, c) dětské ochranné masky pro děti od 1,5 do 18 let, d) ochranné masky pro osoby umístěné ve zdravotnických a sociálních zařízeních, e) ochranné masky pro doprovod osob uvedených v písmenech a) až d). (3) K zabezpečení výdeje prostředků individuální ochrany se stanovuje jejich množství a struktura podle počtu dětí neumístěných ve školských zařízeních a podle projektované kapacity školských zařízení a lůžkové kapacity zdravotnických, sociálních a obdobných zařízení se zálohou 10 %. (4) K zabezpečení výdeje prostředků individuální ochrany se provádí a) výběr a příprava prostorů pro uskladnění, b) příprava personálu zabezpečujícího v zařízeních civilní ochrany výdej prostředků individuální ochrany pro výdejní střediska a skupin výdeje prostředků individuální ochrany (§ 2 odst. 9) k distribuci těchto prostředků obyvatelstvu, c) evidence prostředků individuální ochrany a jejich výdej. ČÁST ŠESTÁ POŽADAVKY OCHRANY OBYVATELSTVA V ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNĚ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA STAVBY CIVILNÍ OCHRANY NEBO STAVBY DOTČENÉ POŽADAVKY CIVILNÍ OCHRANY [K § 7 odst. 7 písm. h) zákona] § 18 Uplatňování požadavků ochrany obyvatelstva v územním plánování Požadavky ochrany obyvatelstvaochrany obyvatelstva v územním plánování se uplatňují jako požadavky civilní ochrany10) vyplývající z havarijních plánů a krizových plánů11) v rozsahu, který odpovídá charakteru území a druhu územně plánovací dokumentace. § 19 Požadavky civilní ochrany k územnímu plánu velkého územního celku Na základě stanoviska dotčeného orgánu12) uplatněného k návrhu zadání územního plánu velkého územního celku13) se do tohoto územního plánu zapracuje návrh území speciálních zájmů14) pro požadované potřeby a) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování, b) nouzového zásobování obyvatelstva vodou, c) ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných na území, d) ochrany před důsledky možného teroristického útoku na objekty, jejichž poškození může způsobit mimořádnou událostmimořádnou událost. § 20 Požadavky civilní ochrany k územnímu plánu obce Na základě stanoviska dotčeného orgánu13) uplatněného k návrhu zadání územního plánu obceobce se v rozsahu předaných podkladů zapracuje do textové a grafické části územního plánu obceobce návrh ploch pro požadované potřeby a) ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní, b) zón havarijního plánování, c) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné událostimimořádné události, d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování, e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomocihumanitární pomoci, f) vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obceobce, g) záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné událostimimořádné události, h) ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území, i) nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. § 21 Požadavky civilní ochrany k regulačnímu plánu (1) Na základě stanoviska dotčeného orgánu13) uplatněného k návrhu zadání regulačního plánu se v souladu s územním plánem obceobce zapracuje do regulačního plánu doložka civilní ochrany členěná na textovou a grafickou část. (2) Textová část stanoví požadavky na pozemky a požadavky na jejich využití pro a) opatření vyplývající z určení záplavových území15) a zón havarijního plánování, b) umístění stálých a improvizovaných úkrytů, c) ubytování evakuovaného obyvatelstva, d) skladování materiálu civilní ochrany, e) zdravotnické zabezpečení obyvatelstva, f) ochranu před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území, g) umístění nově navrhovaných objektů zvláštního významu, h) nouzové zásobování obyvatelstva vodou, i) záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné událostimimořádné události, j) zřízení humanitární základny, k) požární nádrže a místa odběru vody k hašení požárů. (3) Grafická část obsahuje podle potřeby znázornění pozemků obsažených v textové části podle odstavce 2. § 22 Stavebně technické požadavky na stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany (1) Stavebně technické požadavky na stavby civilní ochrany a stavby dotčené požadavky civilní ochrany zahrnují požadavky na a) stálé úkryty, b) ochranné systémy podzemních dopravních staveb, c) stavby financované s využitím prostředků státního rozpočtu, stavby škol a školských zařízení, ubytovny a stavby pro poskytování zdravotní nebo sociální péče z hlediska jejich využitelnosti jako improvizované úkryty, d) stavby pro průmyslovou výrobu a skladování. (2) Stálé úkryty se navrhují především jako zcela zapuštěné, s dvouúčelovým využitím, do míst velké koncentrace obyvatelstva s trvalým nebo přechodným pobytem v dosažitelné vzdálenosti do 500 m od těchto míst, v důležitých provozech, ve školských, zdravotnických, sociálních a dalších zařízeních, minimálně 100 m od zásobníků prchavých látek a plynů s toxickými účinky, které by mohly ohrozit bezpečnost ukrývaného obyvatelstva, a mimo záplavovou oblast. Součástí návrhu jsou i požadavky na jejich provoz a údržbu, protiseismická opatření, vzduchotechnická a kyslíková zařízení, elektrická vzduchová soustrojí a k nim příslušející sklady pohonných hmot a olejů, zásobování pitnou a užitkovou vodou a zdravotně technická zařízení. (3) Improvizované úkryty se navrhují v souladu s plánem ukrytí v dosažitelných vzdálenostech k zabezpečení ukrytí obyvatelstva, jemuž nelze poskytnout stálé úkryty. (4) Velkokapacitní sklady nebezpečných látek,16) například ve stavbách pro průmyslovou výrobu a skladování, se umísťují za hranice vymezeného zastavitelného území obceobce. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST § 23 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Mgr. Gross v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 380/2002 Sb. VĚCNÉ PROSTŘEDKY PRO ZAŘÍZENÍ CIVILNÍ OCHRANY I. Zařízení civilní ochrany k poskytování první pomocipomoci Zdravotnické družstvo:\| nejméně: ---\|--- protichemický oděv, ochranná maska, filtry\| 4 soupravy rukavice pracovní gumové\| 4 páry zdravotnická brašna, jejíž obsah odpovídá autolékárničce č. III17)\| 3 kusy dlaha drátěná\| 5 kusů zdravotnická nosítka\| 2 kusy zdravotnický popruh\| 2 kusy rouška PVC o rozměru 83 x 90 cm\| 2 kusy rouška PVC o rozměru 110 x 220 cm\| 1 kus polní láhev\| 4 kusy přikrývka vlněná s upínací páskou\| 1 kus II. Zařízení civilní ochrany k provádění prací spojených s vyprošťováním osob a k odstraňování následků mimořádných událostímimořádných událostí 1) Vyprošťovací družstvo:\| nejméně: ---\|--- respirátor\| 13 kusů radiomaják - přijímač\| 1 kus zdravotnická brašna, jejíž obsah odpovídá autolékárničce č. III\| 1 kus ženijní materiál (krumpáč, lopata apod.- z místních zdrojů)\| 4 kusy \| 2) Obsluha strojů:\| elektrocentrála (z místních zdrojů)\| 1 kus kompresor (z místních zdrojů)\| 1 kus kladivo pneumatické, bourací, sbíjecí, vrtací (u obsluhy kompresoru)\| 1 souprava palice ocelová (u obsluhy kompresoru)\| 1 kus sochor ocelový (u obsluhy kompresoru)\| 1 kus krumpáč (u obsluhy kompresoru)\| 1 kus lopata (u obsluhy kompresoru)\| 1 kus jeřáb automobilový (z místních zdrojů)\| 1 kus rypadlo (z místních zdrojů)\| 1 kus buldozer (z místních zdrojů)\| 1 kus III. Zařízení civilní ochrany ke zjišťování a označování nebezpečných oblastí 1) Průzkumná hlídka:\| nejméně: ---\|--- protichemický oděv\| 5 souprav ochranná maska\| 5 souprav radiometr\| 1 kus chemický průkazník\| 1 kus souprava osobních operativních dozimetrů\| 1 souprava rozstřikovač přenosný\| 1 souprava prostředky pro vytyčování nebezpečných prostorů\| 1 souprava spojovací prostředek\| 1 souprava automobil (z místních zdrojů)\| 1 kus \| 2) Skupina analytického zjišťování:\| a) hlídka radiačního a chemického průzkumu:\| protichemický oděv\| 5 souprav ochranná maska\| 5 souprav průmyslové filtry\| 1 sada dýchací přístroje\| 3 soupravy polní chemická laboratoř\| 1 souprava chemický průkazník\| 1 kus průmyslové detekční trubičky\| 1 sada kvantimetr 1000\| 1 souprava automatický signalizátor nebezpečných škodlivin\| 1 souprava souprava osobních dozimetrů\| 5 souprav dozimetrický přístroj (např. DC-3B-72)\| 1 souprava souprava radiometru (např. DC-3E-83)\| 1 souprava souprava pro meteorologické pozorování MET CHEM\| 1 souprava souprava pro odběr vzorků pevných látek, vody a vzduchu\| 1 souprava spojovací prostředek\| 2 kusy vytyčovací znaky\| 30 kusů automobil (z místních zdrojů)\| 1 kus gumové rukavice prstové\| 5 párů zásobní kovové nebo polyetylenové baňky (5, 10, 20 litrů)\| 3 kusy nádoba na dekontaminaci\| 2 kusy rozstřikovač přenosný\| 1 souprava polní lopatka\| 2 kusy propanbutanový vařič s kovovou lahví\| 1 souprava zdravotnický prostředek jednotlivce (např. ZPJ-80)\| 5 souprav kapesní svítilna\| 5 kusů mezinárodní znak civilní ochrany\| 3 kusy b) hlídka laboratorní kontroly:\| protichemický oděv\| 2 soupravy ochranná maska\| 2 soupravy průmyslové filtry\| 1 sada dýchací přístroje\| 3 soupravy polní chemická laboratoř\| 1 souprava chemický průkazník\| 1 kus průmyslové detekční trubičky\| 1 sada kvantimetr 1000\| 1 souprava automatický signalizátor nebezpečných škodlivin\| 1 souprava souprava osobních dozimetrů\| 2 soupravy dozimetrický přístroj (např. DC-3B-72)\| 1 souprava souprava radiometru (např. DC-3E-83)\| 1 souprava souprava pro meteorologické pozorování MET CHEM\| 1 souprava souprava pro odběr vzorků pevných látek, vody a vzduchu\| 1 souprava spojovací prostředek\| 2 kusy vytyčovací znaky\| 30 kusů automobil (z místních strojů)\| 1 kus gumové rukavice prstové\| 4 páry zásobní kovové nebo polyetylenové baňky (5, 10, 20 litrů)\| 3 kusy nádoba na dekontaminaci\| 2 kusy rozstřikovač přenosný\| 1 souprava polní lopatka\| 2 kusy propanbutanový vařič s kovovou lahví\| 1 souprava zdravotnický prostředek jednotlivce (např. ZPJ-80)\| 2 soupravy kapesní svítilna\| 2 kusy mezinárodní znak civilní ochrany\| 3 kusy \| 3) Hlídka dozimetrické kontroly:\| protichemický oděv\| 3 soupravy ochranná maska\| 3 soupravy radiometr\| 1 kus souprava osobních operativních dozimetrů\| 1 souprava vyhodnocovací zařízení dozimetrů\| 1 souprava \| 4) Obsluha stacionárního hlásiče úrovně radiace:\| stacionární hlásič úrovně radiace\| 1 souprava IV. Zařízení civilní ochrany k zabezpečení dekontaminace a k provedení jiných ochranných opatření 1) Hlídka strojní speciální očisty terénu:\| nejméně: ---\|--- a) při vybavení technikou na kapaliny:\| protichemický oděv, ochranná maska, filtry\| 3 soupravy kropící automobil (z místních zdrojů)\| 1 kus další materiál (hadry, mýdla, rozpouštědla - z místních zdrojů)\| \| b) při vybavení technikou na sypké hmoty:\| protichemický oděv, ochranná maska, filtry\| 3 soupravy sypací automobil (z místních zdrojů)\| 1 kus další materiál (hadry, mýdla, rozpouštědla - z místních zdrojů)\| \| 2) Družstvo ruční speciální očisty:\| protichemický oděv\| 4 soupravy ochranná maska\| 4 soupravy rozstřikovač přenosný\| 2 soupravy rozmetačka na chlórové vápno\| 2 soupravy další materiál (krumpáče, lopaty, hrábě, vědra, košťata, štětky, rozpouštědla a dekontaminační látky - z místních zdrojů)\| \| 3) Skupina pro dekontaminaci osob a oděvů:\| protichemický oděv\| 38 souprav ochranná maska\| 38 souprav radiometr\| 4 kusy chemický průkazník\| 4 kusy prostředky pro vytyčování zamořených prostorů\| 2 soupravy zdravotnická brašna, jejíž obsah odpovídá autolékárničce č. III\| 2 kusy další materiál (chlornan vápenatý, rozpouštědlo, mýdlo, hadry, kapesní svítilna, náhradní oděvy, igelitový pytel, igelitový sáček, ručník) 4) Skupina pro dekontaminaci věcných prostředků:\| protichemický oděv\| 14 souprav ochranná maska\| 14 souprav radiometr\| 2 kusy chemický průkazník\| 2 kusy prostředky pro vytyčování zamořených prostorů\| 1 souprava zdravotnická brašna, jejíž obsah odpovídá autolékárničce č. III\| 1 kus rozstřikovač přenosný\| 2 soupravy další materiál (chlornan vápenatý, rozpouštědlo, mýdlo, hadry, lopata, koště, kapesní svítilna) V. Zařízení civilní ochrany k zabezpečení ukrytí osob ve stálých úkrytech Krytové družstvo pro stálý úkryt:\| nejméně: ---\|--- protichemický oděv\| 2 soupravy ochranná maska\| 2 soupravy chemický průkazník\| 1 kus radiometr\| 1 kus zdravotnická brašna, jejíž obsah odpovídá autolékárničce č. III\| 2 kusy VI. Zařízení civilní ochrany k zabezpečení výdeje prostředků individuální ochrany Středisko výdeje prostředků individuální ochrany:\| nejméně: ---\|--- faciometr\| 1 kus Příloha č. 2 k vyhlášce č. 380/2002 Sb. TVAR A VÝZNAM VAROVNÉHO SIGNÁLU Varovný signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin. Vyhlašován může být třikrát za sebou v cca tříminutových intervalech. Tón sirény\| Délka signálu\| Název varovného signálu ---\|---\|--- kolísavý\| 140 vteřin\| „VŠEOBECNÁ VÝSTRAHA“ 1) Akustický tvar varovného signálu pro elektrické sirény 10kB 2) Akustický tvar varovného signálu pro elektronické sirény 9kB 3) Akustický tvar požárního poplachu pro elektrické sirény 6kB 4) Akustický tvar požárního poplachu pro elektronické sirény 7kB 5) Zkušební tón pro akustickou zkoušku elektrických a elektronických sirén 6kB Příloha č. 3 k vyhlášce č. 380/2002 Sb. ZVLÁŠTNOSTI PROVÁDĚNÍ EVAKUACE V RÁMCI POVODŇOVÉ OCHRANY 1) Plánování evakuace ze záplavových území18) ohrožených přirozenými a zvláštními povodněmi19) vychází z hydrologických výpočtů, analýzy povodňového ohrožení, z dostupných podkladů správců povodí a správců vodních toků o pravděpodobné hranici území ohroženého přirozenými povodněmi a zvláštními povodněmi. Dotčený územně příslušný vodoprávní úřad, který záplavová území stanovuje, předává mapovou dokumentaci těchto území dotčeným stavebním úřadům a Ministerstvu životního prostředí.20) 2) Evakuace se při přirozených a zvláštních povodních zahajuje na základě rozhodnutí územně příslušných povodňových orgánů,21) v případě vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu na povodní ohroženém území, na základě rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy. Evakuace se provádí podle zpracovaných povodňových nebo havarijních plánů.22) 3) Při plánování evakuace je třeba respektovat rozdílné působení dvou základních typů povodňového ohrožení a vycházet z podkladů příslušných povodňových plánů územního celku a havarijních plánů vybraných vodu vzdouvajících vodních děl (dále jen „vodní dílo“). 4) Při ohrožení přirozenými povodněmi se evakuace provádí z prostorů ohrožených záplavami na základě rozhodnutí územně příslušného povodňového orgánu v závislosti na vyhodnocení aktuální povodňové situace a s ohledem na průběh a dobu příchodu záplavové vlny. 5) Při bezprostředním ohrožení bezpečnosti vodních děl a vývoji směřujícímu k narušení jejich funkce a vzniku zvláštní povodně varují vlastníci vodních děl23) po vodním toku níže položené povodňové orgány, Hasičský záchranný sbor ČR a v případě nebezpečí z prodlení i bezprostředně ohrožené subjekty. 6) Při ohrožení zvláštní povodní, při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a pokud hrozí bezprostřední havárie vodního díla doprovázená nebezpečím vzniku průlomové vlny, se provádí okamžitá evakuace ihned po varování obyvatelstva a nařízení evakuace, a to všemi dostupnými prostředky do předem stanovených prostorů. 7) Evakuace se plánuje s důrazem na rychlost a komplexnost přemístění obyvatelstva a zaměstnanců s ohledem na dobu příchodu čela průlomové vlny. 8) V případě bezprostřední hrozby nebo vzniku mimořádné situace na vodním díle, která vyžaduje záchranné povodňové práce, se evakuace provádí na základě rozhodnutí územně příslušného povodňového orgánu. V případě vyhlášení stavu nebezpečí nebo nouzového stavu na území ohroženém mimořádnou situací na vodním díle se evakuace provádí z tohoto území na základě rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 380/2002 Sb. ZVLÁŠTNOSTI PROVÁDĚNÍ EVAKUAČNÍCH OPATŘENÍ V OKOLÍ JADERNÝCH ZAŘÍZENÍ 1) V zónách havarijního plánování jaderných zařízení24) se plánuje evakuace, která se týká obyvatelstva z části či z celého urbanistického celku, případně většího územního prostoru. 2) Příprava evakuace v okolí jaderných elektráren musí vycházet jak z analýzy rizik, tak i z právních norem, které určují limitní hodnoty.24),25),26) Při přípravě se vychází z vnitřních havarijních plánů jaderných elektráren, vnějších havarijních plánů a podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.25),27) Přitom se vychází z následujících zásad: a) v případě poruchy na technologickém zařízení jaderné elektrárny, která by mohla vyústit ve vznik radiační havárie, se zahajuje příprava přímé evakuace. Přímou evakuací se rozumí evakuace, prováděná bez předchozího ukrytí evakuovaných osob; b) v případě vzniku radiační havárie se provádí ze středového prostoru a z vybraných sektorů v závislosti na směru větru evakuace s ukrytím. Evakuací s ukrytím se rozumí evakuace provedená po předchozím ukrytí evakuovaných osob a po snížení prvotního nebezpečí ozáření z radioaktivního oblaku. 1) § 23 odst. 3 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. 2) § 10 odst. 3 zákona č. 239/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 3) § 10 odst. 4 zákona č. 239/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 4) § 32 zákona č. 239/2000 Sb. 5) § 23, 24 a 25 vyhlášky č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému. 6) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. 7) Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění zákona č. 258/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. 8) Například zákon č. 239/2000 Sb., zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 9) Například § 16 písm. d) zákona č. 239/2000 Sb. 10) Vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci. 11) Vyhláška č. 328/2001 Sb. 12) § 10 odst. 6 a § 15 odst. 5 zákona č. 239/2000 Sb. 13) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 137/1982 Sb., zákona č. 103/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 262/1992 Sb., zákona č. 43/1994 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 95/2000 Sb., zákona č. 96/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 59/2001 Sb., zákona č. 254/2001 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. 14) § 9 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 262/1992 Sb. a zákona č. 83/1998 Sb. 15) § 66 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). 16) § 2 písm. b) zákona č. 353/1999 Sb. 17) Vyhláška č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikací, ve znění vyhlášky č. 299/1996 Sb., vyhlášky č. 4/1998 Sb., vyhlášky č. 244/1999 Sb. a vyhlášky č. 160/2001 Sb. 18) § 66 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). 19) § 64 a § 69 zákona č. 254/2001 Sb. 20) § 66 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb. 21) § 77 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 22) § 11, § 12 a § 13 zákona č. 239/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 23) § 84 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 24) Zákon č. 18/1997 Sb. 25) Zákon č. 239/2000 Sb. 26) Vyhláška č. 184/1997 Sb., o požadavcích na zajištění radiační ochrany. 27) Vyhláška č. 328/2001 Sb.
Zákon č. 391/2002 Sb.	Zákon č. 391/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 26. 8. 2002, datum účinnosti 26. 8. 2002, částka 139/2002 * Čl. I - V § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějš * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 26. 8. 2002 391 ZÁKON ze dne 25. srpna 2002, kterým se mění zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se slova „nebo výstavbou“ nahrazují slovy „, výstavbou nebo pořízením“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zaorálek v. r. Havel v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 392/2002 Sb.	Zákon č. 392/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 490/2001 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2002 Vyhlášeno 26. 8. 2002, datum účinnosti 26. 8. 2002, částka 139/2002 * Čl. I - Zákon č. 490/2001 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2002, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 26. 8. 2002 392 ZÁKON ze dne 23. srpna 2002, kterým se mění zákon č. 490/2001 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2002 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 490/2001 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2002, se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se částka „690 399 679 000 Kč“ nahrazuje částkou „693 399 679 000 Kč“ a částka „736 622 657 000 Kč“ se nahrazuje částkou „739 622 657 000 Kč“. 2. V příloze č. 1 k zákonu se číslo „690 399 679“ nahrazuje číslem „693 399 679“ a číslo „736 622 657“ se nahrazuje číslem „739 622 657“. 3. V příloze č. 2 k zákonu se ve sloupci „nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace“ číslo „58 006 430“ nahrazuje číslem „61 006 430“, číslo „73 116 953“ se nahrazuje číslem „76 116 953“ a číslo „690 399 679“ se nahrazuje číslem „693 399 679“. 4. V příloze č. 3 k zákonu se číslo „115 875 704“ nahrazuje číslem „118 875 704“ a číslo „736 622 657“ se nahrazuje číslem „739 622 657“. 5. V příloze č. 4 k zákonu se v kapitole 398 Všeobecná pokladní správa číslo „58 006 430“ nahrazuje číslem „61 006 430“ a číslo „115 875 704“ se nahrazuje číslem „118 875 704“ a doplňuje se nový specifický dílčí ukazatel „Prostředky na odstranění povodňových škod vzniklých v roce 2002 ve výši 3 000 000“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Havel v. r. Špidla v. r.
Zákon č. 393/2002 Sb.	Zákon č. 393/2002 Sb. Zákon, kterým se stanoví termín pro předložení návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2003 Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky Vyhlášeno 26. 8. 2002, datum účinnosti 26. 8. 2002, částka 139/2002 * § 1 - (1) Vláda předloží návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2003 předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky nejpozději do konce října 2002. * § 2 - (1) Pro předložení návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2003 se nepoužije ustanovení § 101 odst. 1 věty první zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. * § 3 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení a pozbývá platnosti dnem nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2003. Aktuální znění od 26. 8. 2002 393 ZÁKON ze dne 25. srpna 2002, kterým se stanoví termín pro předložení návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2003 Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 (1) Vláda předloží návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2003 předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky nejpozději do konce října 2002. (2) Nesouhlasí-li vláda s předloženými návrhy kapitol Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soudÚstavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad nebo Kancelář Veřejného ochránce práv na rok 2003, rozhodne o číselných údajích na žádost vlády do 15. října 2002 Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny. § 2 (1) Pro předložení návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2003 se nepoužije ustanovení § 101 odst. 1 věty první zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. (2) Pro rozhodnutí Rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny o číselných údajích uvedených v návrhu kapitol Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soudÚstavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad nebo Kancelář Veřejného ochránce práv na rok 2003, s nimiž vláda nesouhlasí, se nepoužije ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). § 3 Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení a pozbývá platnosti dnem nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2003. Zaorálek v. r. Havel v. r. Špidla v. r.
Nařízení vlády č. 394/2002 Sb.	Nařízení vlády č. 394/2002 Sb. Nařízení o poskytnutí finanční pomoci v oblasti bydlení fyzickým osobám postiženým povodněmi Vyhlášeno 28. 8. 2002, datum účinnosti 28. 8. 2002, částka 140/2002 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - (1) Osobě, která ke dni vyhlášení stavu nebezpečí nebo nouzového stavu1) pro příslušné území v důsledku povodně (dále jen „rozhodný den“) užívala byt2) z titulu vlastnického práva nebo jiného právního důvodu3) v objektu, na který bylo v důsledku povodně vy * § 3 - (1) Příspěvek poskytne krajský úřad na základě písemné žádosti osoby uvedené v § 2. Žádost musí být podána do 2 let od rozhodného dne a doložena: * § 4 - (1) Dojde-li v období 1 roku od rozhodného dne k úmrtí osoby uvedené v § 2 odst. 1 a 2, která splňovala podmínky pro poskytnutí příspěvku podle tohoto nařízení, poskytne se příspěvek, popřípadě jeho část jejím příbuzným v řadě přímé, sourozencům či manželo * Závěrečná ustanovení * § 5 - (1) Příspěvek podle tohoto nařízení se na základě písemné žádosti poskytne i osobě, na niž v období 1 roku od rozhodného dne přešlo nebo přejde vlastnické právo k odstraňovanému objektu po zániku manželství nebo děděním, pokud v odstraňovaném objektu v roz * § 6 - Kontrola dodržování podmínek čerpání příspěvku * § 7 - Při poskytování finanční pomoci na bytovou výstavbu podle zvláštních právních předpisů8) se nepřihlíží k příspěvku poskytnutému podle tohoto nařízení. * § 12 - Účinnost Aktuální znění od 31. 5. 2006 (236/2006 Sb.) 394 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 21. srpna 2002 o poskytnutí finanční pomoci v oblasti bydlení fyzickým osobám postiženým povodněmi Vláda nařizuje k provedení zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.: § 1 Předmět úpravy Toto nařízení upravuje poskytování finanční pomoci ze státního rozpočtu fyzickým osobám, které byly postiženy povodněmi a sesuvy půdy v důsledku nadměrných srážek (dále jen „povodeň“), ve formě příspěvku. § 2 (1) Osobě, která ke dni vyhlášení stavu nebezpečí nebo nouzového stavu1) pro příslušné území v důsledku povodně (dále jen „rozhodný den“) užívala byt2) z titulu vlastnického práva nebo jiného právního důvodu3) v objektu, na který bylo v důsledku povodně vydáno pravomocné rozhodnutí o odstranění stavby4) nebo který byl v souvislosti s povodní zničen nebo v rámci záchranných prací odstraněn5) (dále jen „odstraňovaný objekt“), poskytne krajský úřad příspěvek v celkové výši 150 000 Kč. (2) Osobám, které byly společnými nájemci bytu v odstraňovaném objektu nebo tento byt společně užívaly z jiného právního důvodu (dále jen „společní uživatelé“), rozdělí krajský úřad celkovou částku příspěvku 150 000 Kč rovným dílem mezi ty společné uživatele, kteří splňují podmínky pro poskytnutí příspěvku. (3) Podmínkou pro poskytnutí příspěvku je, že osoba v rozhodný den v odstraňovaném objektu trvale bydlela. § 3 (1) Příspěvek poskytne krajský úřad na základě písemné žádosti osoby uvedené v § 2. Žádost musí být podána do 2 let od rozhodného dne a doložena: a) výpisem z katastru nemovitostínemovitostí potvrzujícím vlastnictví nebo spoluvlastnictví odstraňovaného objektu nebo bytu ve vlastnictví v takovém objektu, popřípadě obsah věcného břemene, b) nájemní smlouvou či dokladem o jiném právním důvodu užívání bytu, včetně toho, zda se jedná o společné uživatele bytu, c) čestným prohlášením osoby uvedené v § 2, že v bytě v rozhodný den trvale bydlela, d) pravomocným rozhodnutím o odstranění stavby s potvrzením stavebního úřadu, že rozhodnutí bylo vydáno v důsledku poškození stavby povodní, popřípadě potvrzením stavebního úřadu, že stavba byla v souvislosti s povodní zničena nebo v rámci záchranných prací odstraněna. (2) Skutečnosti uvedené v dokladech podle odstavce 1 písm. d) musí být ověřeny krajským úřadem. (3) Žádost lze podat i po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1, pokud rozhodnutí podle odstavce 1 písm. d) nabylo právní moci po uplynutí této lhůty, nejpozději však do 3 let od rozhodného dne. § 4 (1) Dojde-li v období 1 roku od rozhodného dne k úmrtí osoby uvedené v § 2 odst. 1 a 2, která splňovala podmínky pro poskytnutí příspěvku podle tohoto nařízení, poskytne se příspěvek, popřípadě jeho část jejím příbuzným v řadě přímé, sourozencům či manželovi, pokud a) v rozhodný den v bytě trvale bydleli, b) s osobou žili od rozhodného dne do její smrti ve společné domácnosti, c) příspěvek podle tohoto nařízení již nebyl poskytnut osobě uvedené v § 2 odst. 1 a 2. (2) Pro výši poskytovaného příspěvku platí ustanovení § 2 obdobně. Závěrečná ustanovení § 5 (1) Příspěvek podle tohoto nařízení se na základě písemné žádosti poskytne i osobě, na niž v období 1 roku od rozhodného dne přešlo nebo přejde vlastnické právo k odstraňovanému objektu po zániku manželství nebo děděním, pokud v odstraňovaném objektu v rozhodný den trvale bydlela a pokud příspěvek již nebyl poskytnut osobě uvedené v § 2 odst. 1 a 2. (2) Příspěvek se poskytne osobě uvedené v § 2 odst. 1 a 2, která bydlela ve stavbě domu nebo bytu ve vlastnictví na základě povolení stavebního úřadu k předčasnému užívání, pokud jsou splněny ostatní podmínky stanovené tímto nařízením. (3) Zanikl-li byt odstraněním části stavby podle pravomocného rozhodnutí o odstranění části stavby4) vydaného v důsledku povodně, zničením části stavby v souvislosti s povodní nebo odstraněním části stavby v rámci záchranných prací5) (dále jen „zaniklý byt“), poskytne se osobě uvedené v § 2 odst. 1 a 2 příspěvek, pokud v zaniklém bytě v rozhodný den trvale bydlela. Ustanovení odstavce 1 a § 2 a 3 platí obdobně. § 6 Kontrola dodržování podmínek čerpání příspěvku Pro kontrolu dodržování podmínek čerpání příspěvku poskytovaného podle tohoto nařízení a uplatňování sankcí při neoprávněném použití příspěvku platí zvláštní právní předpisy.7) § 7 Při poskytování finanční pomoci na bytovou výstavbu podle zvláštních právních předpisů8) se nepřihlíží k příspěvku poskytnutému podle tohoto nařízení. § 12 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Předseda vlády: PhDr. Špidla v. r. Ministr pro místní rozvoj: Mgr. Němec v. r. 1) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). 2) § 3 písm. l) vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. 3) Například § 51, 151n, 659 a násl. občanského zákoníku. 4) § 88 a 91 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 5) § 19 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. § 49 vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona. 7) § 39 a 44 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 8) Například nařízení vlády č. 148/1997 Sb., o poskytování bezúročné půjčky na bytovou výstavbu občanů, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 149/1997 Sb., kterým se stanoví podmínky poskytování další finanční podpory hypotečnímu úvěrování bytové výstavby, nařízení vlády č. 244/1995 Sb., kterým se stanoví podmínky poskytování finanční podpory hypotečnímu úvěrování bytové výstavby, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 97/2002 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou bytu osobami mladšími 36 let.
Nařízení vlády č. 395/2002 Sb.	Nařízení vlády č. 395/2002 Sb. Nařízení o poskytnutí nenávratné finanční pomoci v oblasti bydlení fyzickým osobám nebo obcím postiženým povodněmi na úhradu nákladů spojených s odstraněním stavby pro bydlení Vyhlášeno 28. 8. 2002, datum účinnosti 28. 8. 2002, částka 140/2002 * § 1 - Předmět úpravy * Příspěvek fyzickým osobám * § 2 - (1) Fyzické osobě (dále jen „osoba“), která byla ke dni vyhlášení stavu nebezpečí nebo nouzového stavu4) pro příslušné území v důsledku povodně (dále jen „rozhodný den“) vlastníkem stavby, na kterou bylo v důsledku povodně vydáno pravomocné rozhodnutí o od * § 3 - (1) Příspěvek poskytne krajský úřad na základě písemné žádosti osoby uvedené v § 2. Žádost musí být podána do 2 let od rozhodného dne a doložena: * § 4 - Dotace obcím * § 5 - Kontrola dodržování podmínek čerpání příspěvku nebo dotace * § 6 - Při poskytování finanční pomoci na bytovou výstavbu podle zvláštních právních předpisů8) se nepřihlíží k příspěvku nebo dotaci poskytnutým podle tohoto nařízení. * § 7 - Účinnost Aktuální znění od 31. 5. 2006 (237/2006 Sb.) 395 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 21. srpna 2002 o poskytnutí nenávratné finanční pomoci v oblasti bydlení fyzickým osobám nebo obcím postiženým povodněmi na úhradu nákladů spojených s odstraněním stavby pro bydlení Vláda nařizuje k provedení zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.: § 1 Předmět úpravy (1) Toto nařízení upravuje poskytování finanční pomoci ze státního rozpočtu na úhradu nákladů spojených s odstraněním stavbystavby pro bydlení (dále jen „stavbastavba“), její části, zbytků stavbystavby nebo stavební suti (dále jen „odstranění stavbystavby“) v důsledku povodní nebo sesuvů půdy v důsledku nadměrných srážek (dále jen „povodeň“). (2) Na úhradu nákladů spojených s odstraněním stavbystavby v důsledku povodně lze poskytnout fyzické osobě, která má stavbustavbu ve vlastnictví a splňuje podmínky stanovené tímto nařízením, státní pomoc ve formě příspěvku. (3) Na úhradu nákladů spojených s odstraněním stavbystavby v důsledku povodně lze obciobci poskytnout finanční pomoc ve formě dotacedotace, jde-li o stavbustavbu ve vlastnictví obceobce nebo jestliže obecobec v případě nečinnosti vlastníka odstraní stavbustavbu jiného vlastníka a jsou splněny ostatní podmínky stanovené tímto nařízením. (4) StavbouStavbou se pro účely tohoto nařízení rozumí bytový dům,1) rodinný dům2) a nebo byt ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu.3) Příspěvek fyzickým osobám § 2 (1) Fyzické osobě (dále jen „osoba“), která byla ke dni vyhlášení stavu nebezpečí nebo nouzového stavu4) pro příslušné území v důsledku povodně (dále jen „rozhodný den“) vlastníkem stavbystavby, na kterou bylo v důsledku povodně vydáno pravomocné rozhodnutí o odstranění stavbystavby5) nebo její části nebo která byla v souvislosti s povodní zničena nebo v rámci záchranných prací odstraněna6) a tato skutečnost byla osvědčena potvrzením stavebního úřadu (dále jen „odstraňovaný objekt“), poskytne krajský úřad příslušný podle místa odstraňovaného objektu (dále jen „krajský úřad“) příspěvek. (2) Příspěvek se bude poskytovat ve výši nákladů na odstranění stavbystavby. Výše nákladů musí odpovídat ceně v místě obvyklé a musí být odpovídajícím způsobem doložena. (3) Osobě, která byla v rozhodný den spoluvlastníkem odstraňovaného objektu, poskytne krajský úřad příspěvek ve výši odpovídající jejímu spoluvlastnickému podílu. Byl-li odstraňovaný objekt ve společném jmění manželů, postupuje se obdobně. (4) Příspěvek podle tohoto nařízení se na základě písemné žádosti poskytne i osobě, na niž v období 1 roku od rozhodného dne přešlo nebo přejde vlastnické právo k odstraňovanému objektu po zániku manželství nebo děděním, v případě, že příspěvek nebyl poskytnut předchozímu vlastníkovi. § 3 (1) Příspěvek poskytne krajský úřad na základě písemné žádosti osoby uvedené v § 2. Žádost musí být podána do 2 let od rozhodného dne a doložena: a) výpisem z katastru nemovitostínemovitostí potvrzujícím vlastnictví nebo spoluvlastnictví odstraňovaného objektu nebo bytu ve vlastnictví v takovém objektu, b) pravomocným rozhodnutím o odstranění stavbystavby nebo její části s potvrzením stavebního úřadu, že rozhodnutí bylo vydáno v důsledku poškození stavbystavby povodní, popřípadě potvrzením stavebního úřadu, že stavbastavba byla v souvislosti s povodní zničena nebo v rámci záchranných prací odstraněna, c) dokladem o výši nákladů vynaložených vlastníkem na odstranění stavbystavby. (2) Žádost lze podat i po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1, pokud rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) nabylo právní moci po uplynutí této lhůty, nejpozději však do 3 let od rozhodného dne. § 4 Dotace obcím (1) ObciObci, která byla k rozhodnému dni vlastníkem odstraňovaného objektu, nebo obciobci, která v důsledku nečinnosti vlastníka stavbystavby provedla odstranění stavbystavby nebo její části na vlastní náklady, poskytne krajský úřad dotacidotaci. (2) DotaceDotace se bude poskytovat ve výši nákladů na odstranění stavbystavby. Výše nákladů musí odpovídat ceně v místě obvyklé a musí být odpovídajícím způsobem doložena. (3) ObecObec může požádat o náhradu nákladů souhrnně za více odstraňovaných objektů. (4) Písemná žádost musí být podána do 2 let od rozhodného dne a doložena: a) výpisem z katastru nemovitostínemovitostí potvrzujícím vlastnictví nebo spoluvlastnictví odstraňovaného objektu nebo bytu ve vlastnictví v takovém objektu, b) pravomocným rozhodnutím o odstranění stavbystavby nebo její části s potvrzením stavebního úřadu, že rozhodnutí bylo vydáno v důsledku poškození stavbystavby povodní, popřípadě potvrzením stavebního úřadu, že stavbastavba byla v souvislosti s povodní zničena nebo v rámci záchranných prací odstraněna; tato skutečnost musí být ověřena krajským úřadem, c) dokladem o výši nákladů na odstranění stavbystavby vynaložených obcíobcí na odstranění stavbystavby. § 5 Kontrola dodržování podmínek čerpání příspěvku nebo dotace Pro kontrolu dodržování podmínek čerpání příspěvku nebo dotacedotace poskytovaných podle tohoto nařízení a uplatňování sankcí při neoprávněném použití příspěvku nebo dotacedotace platí zvláštní právní předpisy.7) § 6 Při poskytování finanční pomoci na bytovou výstavbu podle zvláštních právních předpisů8) se nepřihlíží k příspěvku nebo dotacidotaci poskytnutým podle tohoto nařízení. § 7 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Předseda vlády: PhDr. Špidla v. r. Ministr pro místní rozvoj: Mgr. Němec v. r. 1) § 3 písm. b) vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. 2) § 3 písm. c) vyhlášky č. 137/1998 Sb. 3) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). 5) § 88 a 91 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 6) § 19 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. § 49 vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona. 7) § 39 a 44 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 8) Například nařízení vlády č. 148/1997 Sb., o poskytování bezúročné půjčky na bytovou výstavbu občanů, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 149/1997 Sb., kterým se stanoví podmínky poskytování další finanční podpory hypotečnímu úvěrování bytové výstavby, nařízení vlády č. 244/1995 Sb., kterým se stanoví podmínky poskytování finanční podpory hypotečnímu úvěrování bytové výstavby, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 97/2002 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou bytu osobami mladšími 36 let.
Vyhláška České národní banky č. 389/2002 Sb.	Vyhláška České národní banky č. 389/2002 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání zlatých mincí „Renesance - zámek v Litomyšli“ po 2 000 Kč Vyhlášeno 30. 8. 2002, datum účinnosti 15. 9. 2002, částka 138/2002 * § 1 - (1) Dnem 25. září 2002 se v rámci cyklu „Deset století architektury“ vydávají zlaté mince „Renesance – zámek v Litomyšli“ po 2 000 Kč (dále jen „mince“). * § 2 - (1) Na lícní straně je v horní polovině mince volná kompozice stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku České republiky. Český lev je uprostřed mezi moravskou orlicí (vpravo) a slezskou orlicí (vlevo) a je umístěn výše než obě orlice. Pod * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. září 2002. Aktuální znění od 15. 9. 2002 389 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 5. srpna 2002 o vydání zlatých mincí „Renesance – zámek v Litomyšli“ po 2 000 Kč Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) Dnem 25. září 2002 se v rámci cyklu „Deset století architektury“ vydávají zlaté mince „Renesance – zámek v Litomyšli“ po 2 000 Kč (dále jen „mince“). (2) Mince se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Mince se razí ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mince je 6,22 g, její průměr 20 mm a síla 1,4 mm. Hrana mince v běžném provedení je vroubkovaná, hrana mince ve zvláštním provedení je hladká. Při ražbě mince v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolená odchylka nahoru 0,062 g a v ryzosti zlata odchylka nahoru 0,01 %. § 2 (1) Na lícní straně je v horní polovině mince volná kompozice stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku České republiky. Český lev je uprostřed mezi moravskou orlicí (vpravo) a slezskou orlicí (vlevo) a je umístěn výše než obě orlice. Pod kompozicí heraldických zvířat je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Název cyklu „DESET STOLETÍ ARCHITEKTURY“ je v neuzavřeném opisu při levém a pravém okraji mince. Pod názvem státu je v dolní polovině mince zobrazen motiv mořské panny z figurálního sgrafita z fasády litomyšlského zámku. Při spodním okraji mince pod tímto motivem je v neuzavřeném opisu označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „2000 Kč“. Značka mincovny, která minci razila, je umístěna v horní polovině mince pod českým lvem. (2) Na rubové straně je vyobrazen zámek v Litomyšli z nadhledu. Vpravo od zámku je při horním okraji mince umístěna zubří hlava s houžví v chřípí, znak rodu Pernštejnů. Při levém, horním a pravém okraji mince je neuzavřený opis „RENESANCE LITOMYŠL ZÁMEK“ a letopočet „2002“, označující ročník ražby. Letopočet odděluje od slova „ZÁMEK“ tečka. Při spodním okraji mince je zobrazen gryf na kamenné kouli ze sgrafita z fasády litomyšlského zámku. Gryf částečně překrývá vyobrazení zámku. AutoremAutorem návrhu mince je akademický sochař Jiří Věneček. Iniciály jeho jména tvořené spojenými písmeny „jv“ jsou umístěny při levém spodním okraji mince pod levým předním spárem gryfa. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. září 2002. Guvernér: doc. Ing. Tůma, CSc. v. r. 8kB 8kB
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 401/2002 Sb.	Vyhláška Ministerstva vnitra č. 401/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 152/2000 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, vyhláška Ministerstva vnitra č. 233/2000 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 243/1999 Sb. a zákona č. 204/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška Ministerstva vnitra č. 59/2002 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů Vyhlášeno 4. 9. 2002, datum účinnosti 4. 9. 2002, částka 141/2002 * Čl. I - Ve vyhlášce č. 152/2000 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, § 17 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 20) až 22) zní: * Čl. II - Ve vyhlášce č. 233/2000 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 243/1999 * Čl. III - Ve vyhlášce č. 59/2002 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, § 1 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1) až 3) zní: * Čl. IV - 1. Pro volby do zastupitelstev obcí konané 1. a 2. listopadu 2002 předá Český statistický úřad pověřenému obecnímu úřadu a obecnímu úřadu v obci, kde jsou zřízeny alespoň 2 odbory, (registrační úřad) seznam kandidátů se shodným jménem, příjmením a věkem, k * Čl. V - Účinnost Aktuální znění od 4. 9. 2002 401 VYHLÁŠKA Ministerstva vnitra ze dne 27. srpna 2002, kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 152/2000 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, vyhláška Ministerstva vnitra č. 233/2000 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 243/1999 Sb. a zákona č. 204/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška Ministerstva vnitra č. 59/2002 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů Ministerstvo vnitra v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem financí stanoví podle § 59 písm. d) zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, podle § 92 odst. 1 písm. d) zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 204/2000 Sb., a podle § 74 písm. a) zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů: Čl. I Ve vyhlášce č. 152/2000 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, § 17 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 20) až 22) zní: „Zvláštní odměna za výkon funkce člena okrskové volební komise, způsob její úhrady a výplaty § 17 (1) Členovi okrskové volební komise přísluší za výkon funkce zvláštní odměna20) (dále jen „odměna“) ve výši 800 Kč a předsedovi okrskové volební komise ve výši 1 000 Kč. (2) Konají-li se volby do zastupitelstev krajů v tytéž dny s volbami21) a) do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zvyšuje se odměna za výkon funkce předsedy a člena okrskové volební komise o 400 Kč, b) do Senátu Parlamentu České republiky, zvyšuje se odměna za výkon funkce předsedy a člena okrskové volební komise o 400 Kč; v případě konání dalšího kola voleb do Senátu Parlamentu České republiky se zvyšuje odměna za výkon funkce předsedy a člena okrskové volební komise o dalších 200 Kč, c) do zastupitelstev obcí, zvyšuje se odměna za výkon funkce předsedy a člena okrskové volební komise o 400 Kč. (3) Odměnu podle odstavce 1 vyplatí do 30 dnů po ukončení činnosti okrskové volební komise22) obecní úřad. V případě, že se předseda nebo člen okrskové volební komise všech jednání okrskové volební komise nezúčastňuje, obecní úřad celkovou výši odměny stanovenou podle odstavce 1 poměrně krátí, a to podle evidence o jejich účasti na jednáních okrskové volební komise. 20) § 55 zákona č. 130/2000 Sb. 21) § 64 zákona č. 130/2000 Sb. 22) § 45 zákona č. 130/2000 Sb.“. Čl. II Ve vyhlášce č. 233/2000 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 243/1999 Sb. a zákona č. 204/2000 Sb., ve znění vyhlášky č. 80/2002 Sb. a vyhlášky č. 188/2002 Sb., § 12 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 22) až 25) zní: „Výše zvláštní odměny za výkon funkce člena okrskové volební komise a člena zvláštní okrskové volební komise, způsob její úhrady a výplaty § 12 (1) Při volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky přísluší členovi okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise za výkon funkce zvláštní odměna22) (dále jen „odměna“) ve výši 800 Kč, předsedovi okrskové volební komise a předsedovi zvláštní okrskové volební komise ve výši 1 000 Kč. (2) Při volbách do Senátu Parlamentu České republiky přísluší členovi okrskové volební komise za výkon funkce odměna ve výši 800 Kč a předsedovi okrskové volební komise odměna ve výši 1 000 Kč v případě, že volby do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním okrsku proběhly pouze v jednom kole. Za výkon funkce v dalším kole voleb do Senátu Parlamentu České republiky se odměna podle věty první zvyšuje o 200 Kč. (3) Konají-li se volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v tytéž dny s volbami do Senátu Parlamentu České republiky, zvyšuje se odměna za výkon funkce předsedy a člena okrskové volební komise podle odstavce 1 o 400 Kč;23) v případě konání dalšího kola voleb do Senátu Parlamentu České republiky se zvyšuje odměna za výkon funkce předsedy a člena okrskové volební komise o dalších 200 Kč. (4) Odměnu podle odstavců 1 až 3 předsedovi a členům okrskových volebních komisí vyplatí do 30 dnů po ukončení činnosti okrskové volební komise24) obecní úřad. V případě, že se předseda nebo člen okrskové volební komise všech jednání komise nezúčastňuje, obecní úřad celkovou výši odměny stanovenou podle odstavců 1 až 3 poměrně krátí, a to podle evidence o jejich účasti na jednáních okrskové volební komise. (5) Odměnu podle odstavce 1 předsedovi a členům zvláštní okrskové volební komise vyplatí do 30 dnů po ukončení činnosti zvláštní okrskové volební komise zastupitelský úřad, u kterého je zvláštní okrsková volební komise zřízena, v měně příslušného státu, a to podle kursu vyhlašovaného Českou národní bankou25) ke dni voleb. V případě, že se předseda nebo člen okrskové volební komise všech jednání komise nezúčastňuje, zastupitelský úřad celkovou výši odměny stanovenou podle odstavce 1 poměrně krátí, a to podle evidence o jejich účasti na jednáních zvláštní okrskové volební komise. 22) § 82 zákona č. 247/1995 Sb. 23) § 95 zákona č. 247/1995 Sb. 24) § 52a a 77a zákona č. 247/1995 Sb. 25) § 35 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., zákona č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb. a zákona č. 127/2002 Sb. Čl. III Ve vyhlášce č. 59/2002 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, § 1 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1) až 3) zní: „Výše zvláštní odměny za výkon funkce člena okrskové volební komise, způsob její úhrady a výplaty § 1 (1) Členovi okrskové volební komise přísluší za výkon funkce zvláštní odměna1) (dále jen „odměna“) ve výši 800 Kč a předsedovi okrskové volební komise ve výši 1 000 Kč. Konají-li se volby do zastupitelstev obcí v tytéž dny společně s volbami2) a) do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zvyšuje se odměna za výkon funkce předsedy a člena okrskové volební komise o 400 Kč, b) do Senátu Parlamentu České republiky, zvyšuje se odměna za výkon funkce předsedy a člena okrskové volební komise o 400 Kč; v případě konání dalšího kola voleb do Senátu Parlamentu České republiky se zvyšuje odměna za výkon funkce předsedy a člena okrskové volební komise o dalších 200 Kč. (2) Odměnu podle odstavce 1 vyplatí do 30 dnů po ukončení činnosti okrskové volební komise3) obecní úřad, městský úřad, magistrát územně nečleněného města se zvláštním postavením, úřad městské části nebo městského obvodu územně členěného města se zvláštním postavením a úřad městské části v hlavním městě Praze (dále jen „obecní úřad“). V případě, že se předseda nebo člen okrskové volební komise všech jednání nezúčastňuje, obecní úřad celkovou výši odměny stanovenou podle odstavce 1 poměrně krátí, a to podle evidence o jejich účasti na jednáních okrskové volební komise. 1) § 62 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 230/2002 Sb. 2) § 70 zákona č. 491/2001 Sb. 3) § 52 zákona č. 491/2001 Sb.“. Čl. IV 1. Pro volby do zastupitelstev obcí konané 1. a 2. listopadu 2002 předá Český statistický úřad pověřenému obecnímu úřadu a obecnímu úřadu v obci, kde jsou zřízeny alespoň 2 odbory, (registrační úřad) seznam kandidátů se shodným jménem, příjmením a věkem, kandidujících do téhož zastupitelstva, padesátý pátý den přede dnem voleb. 2. Lhůta stanovená v § 6 odst. 2 vyhlášky č. 59/2002 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, se nepoužije. Čl. V Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: Mgr. Gross v. r.
Zákon č. 420/2002 Sb.	Zákon č. 420/2002 Sb. Zákon, kterým se zkracuje doba, po kterou je představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům a státním zástupcům poskytován plat při dočasné neschopnosti k výkonu funkce, a kterým se stanoví některá opatření v nemocenském pojištění (péči) a v důchodovém pojištění Vyhlášeno 27. 9. 2002, datum účinnosti 27. 9. 2002, částka 150/2002 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců * ČÁST ČTVRTÁ - OPATŘENÍ V DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2009 (189/2006 Sb.) 420 ZÁKON ze dne 18. září 2002, kterým se zkracuje doba, po kterou je představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům a státním zástupcům poskytován plat při dočasné neschopnosti k výkonu funkce, a kterým se stanoví některá opatření v nemocenském pojištění (péči) a v důchodovém pojištění Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců Čl. I Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 34 odstavec 3 včetně poznámek pod čarou č. 9) a 10) zní: „(3) Představiteli, jehož výkon funkce se řídí zvláštním právním předpisem a zákoníkem práce,9) a soudci nenáleží, pokud se dále nestanoví jinak, plat za dobu, po kterou dočasně nevykonává funkci z důvodů, pro které se podle zákoníku práce zaměstnancům neposkytuje náhrada mzdy,10) pokud se dále nestanoví jinak. 9) Například zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů. 10) § 127 a 128 zákoníku práce.“. 2. V § 34 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Představiteli, jehož výkon funkce se řídí zvláštním právním předpisem a zákoníkem práce,9) a soudci, který byl uznán dočasně neschopným k výkonu funkce, přísluší plat nejdéle po dobu 20 pracovních dnů při téže dočasné neschopnosti k výkonu funkce nebo při více dočasných neschopnostech k výkonu funkce vzniklých v jednom kalendářním roce po tutéž dobu. Ostatním představitelům náleží z důvodů a za podmínek stanovených ve větě první plat nejdéle po dobu 30 kalendářních dnů. Při posuzování dočasné neschopnosti k výkonu funkce se postupuje obdobně podle předpisů o posuzování dočasné pracovní neschopnosti.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců Čl. II V § 9a větě první zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 279/2002 Sb., se slova „60 pracovních dnů“ nahrazují slovy „20 pracovních dnů“. ČÁST ČTVRTÁ OPATŘENÍ V DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ Čl. IV Výši přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2001 pro účely důchodového pojištění stanoví vláda nařízením do 30. listopadu 2002. Ustanovení § 17 odst. 4 věty druhé zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, se pro stanovení koeficientu uvedeného ve větě první nepoužije. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou čl. I a II, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2003. Zaorálek v. r. Havel v. r. Špidla v. r.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 432/2002 Sb.	Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 432/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se mění vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 312/1995 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů trestního řízení Vyhlášeno 9. 10. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 152/2002 * ČÁST DRUHÁ - Změna vyhlášky, kterou se stanoví paušální částka nákladů * ČÁST TŘETÍ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2021 (254/2019 Sb.) 432 VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 1. října 2002, kterou se mění vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 312/1995 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů trestního řízení Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 26 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, a podle § 152 odst. 3 a § 153 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů: ČÁST DRUHÁ Změna vyhlášky, kterou se stanoví paušální částka nákladů Čl. II Vyhláška č. 312/1995 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů trestního řízení, se mění takto: 1. V § 1 se slova „a § 153 odst. 1“ zrušují. 2. V § 1 písm. a) se částka „1 500 Kč“ nahrazuje částkou „2 000 Kč“. 3. V § 1 písm. b) se částka „3 000 Kč“ nahrazuje částkou „4 000 Kč“. 4. V § 1 písm. c) se částka „4 000 Kč“ nahrazuje částkou „6 000 Kč“. 5. V § 3 písm. a) se částka „2 800 Kč“ nahrazuje částkou „7 000 Kč“. 6. V § 3 písm. b) se částka „1 500 Kč“ nahrazuje částkou „3 800 Kč“. 7. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který zní: „§ 3a (1) Paušální částka nákladů podle § 153 odst. 1 trestního řádu a) v řízení o zcela bezvýsledně podaném návrhu na obnovu řízení se určí podle § 1, b) v řízení o zcela bezvýsledně podaném dovolání činí 10 000 Kč. (2) Paušální částka nákladů trestního řízení určená podle odstavce 1 se zvýší podle § 3, pokud v řízení o zcela bezvýsledně podaném návrhu na obnovu řízení nebo dovolání byl přibrán znalec.“. ČÁST TŘETÍ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ Čl. III 1. Znalecké posudky a tlumočnické úkony podané přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se odměňují podle dosavadních předpisů. 2. Podle této vyhlášky se odměňují znalecké posudky a tlumočnické úkony podané nejdříve v den, kdy tato vyhláška nabyla účinnosti, i když byly zadány před tímto datem a část úkonu byla případně vykonána před tímto datem. 3. Paušální částka nákladů trestního řízenítrestního řízení a její zvýšení za podání znaleckého posudku se ve věcech pravomocně skončených přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky stanoví podle dosavadních předpisů. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. IV Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003. Ministr: JUDr. Rychetský v. r.
Nařízení vlády č. 438/2002 Sb.	Nařízení vlády č. 438/2002 Sb. Nařízení vlády o zvýšení důchodů v roce 2003 Vyhlášeno 11. 10. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 154/2002 * § 1 - (1) Důchody starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 1996 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 2002 tak, že procentní výměra důchodu se zvyšuje o 4 % procentní výměry důchodu, která * § 2 - (1) Procentní výměry vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů se zvyšují, jen jestliže nebyly vyměřeny z procentních výměr důchodů zvýšených podle tohoto nařízení. * § 3 - Za důchody přiznané před 1. lednem 1996 se pro účely tohoto nařízení považují též * § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003. Aktuální znění od 1. 1. 2003 438 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 25. září 2002 o zvýšení důchodů v roce 2003 Vláda nařizuje k provedení zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb. a zákona č. 264/2002 Sb., (dále jen „zákon“): § 1 (1) Důchody starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 1996 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 2002 tak, že procentní výměra důchodu se zvyšuje o 4 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje. (2) Důchody starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané od 1. ledna 1996 do 31. prosince 2002, s výjimkou důchodů uvedených v § 3, se zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 2002 tak, že procentní výměra důchodu se zvyšuje o 3,8 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje. § 2 (1) Procentní výměry vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů se zvyšují, jen jestliže nebyly vyměřeny z procentních výměr důchodů zvýšených podle tohoto nařízení. (2) Je-li důchod upraven pro souběh s jiným důchodem nebo s příjmem z výdělečné činnostivýdělečné činnosti, upraví se při změně výše vypláceného důchodu, která souvisí s důvody úpravy důchodu, zvýšení procentní výměry důchodu podle § 1 podle té výše procentní výměry důchodu, která náleží ode dne této změny. § 3 Za důchody přiznané před 1. lednem 1996 se pro účely tohoto nařízení považují též a) vdovské, vdovecké a sirotčí důchody po osobě, které byl důchod přiznán před 1. lednem 1996, pokud nárok na tento důchod trval ke dni její smrti, nebo po osobě, která zemřela před 1. lednem 1996, b) starobní důchody osob, jimž nárok na tento důchod vznikl před 1. lednem 1996 a starobní důchod byl vypočten podle předpisů platných před 1. lednem 1996 jen proto, že nebyla splněna podmínka uvedená v § 72 odst. 1 větě první zákona, c) plné invalidní a částečné invalidní důchody osob, jimž se nemocenské, na které vznikl nárok před 1. lednem 1996, vyplácelo ještě po 31. prosinci 1995, pokud plná nebo částečná invalidita vznikla před 1. lednem 1996, d) starobní důchody podle § 76 zákona, byla-li jejich procentní výměra stanovena podle § 71 odst. 1 a 4 zákona a omezena podle § 4 odst. 1 věty druhé zákona č. 76/1995 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1995, e) vdovské, vdovecké a sirotčí důchody vyměřené z důchodů uvedených v písmenech b) až d). § 4 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003. Předseda vlády: PhDr. Špidla v. r. Ministr práce a sociálních věcí: Ing. Škromach v. r.
Nařízení vlády č. 439/2002 Sb.	Nařízení vlády č. 439/2002 Sb. Nařízení vlády, kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2001 a upravují částky pro stanovení výpočtového základu Vyhlášeno 11. 10. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 154/2002 * § 1 - Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2001 činí 14 640 Kč. * § 2 - Částky pro stanovení výpočtového základu uvedené v § 15 zákona č. 155/1995 Sb. a naposledy zvýšené nařízením vlády č. 346/2001 Sb. se zvyšují takto: * § 3 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003. Aktuální znění od 1. 1. 2003 439 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 25. září 2002, kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2001 a upravují částky pro stanovení výpočtového základu Vláda nařizuje podle § 17 odst. 2 a § 107 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb. a zákona č. 353/2001 Sb.: § 1 Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2001 činí 14 640 Kč. § 2 Částky pro stanovení výpočtového základu uvedené v § 15 zákona č. 155/1995 Sb. a naposledy zvýšené nařízením vlády č. 346/2001 Sb. se zvyšují takto: a) částky 7 100 Kč se zvyšují na 7 400 Kč, b) částky 16 800 Kč se zvyšují na 17 900 Kč. § 3 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003. Předseda vlády: PhDr. Špidla v. r. Ministr práce a sociálních věcí: Ing. Škromach v. r.
Vyhláška České národní banky č. 445/2002 Sb.	Vyhláška České národní banky č. 445/2002 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun ke 150. výročí narození Mikoláše Alše Vyhlášeno 18. 10. 2002, datum účinnosti 6. 11. 2002, částka 155/2002 * § 1 - (1) Ke 150. výročí narození malíře a ilustrátora Mikoláše Alše se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je v horní části mincovního pole umělecká kompozice čtyř stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku České republiky. Heraldická zvířata v nesymetricky umístěných obdélníkových ploškách jsou zakomponovaná do novoren * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 6. listopadu 2002. Aktuální znění od 6. 11. 2002 445 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 2. října 2002 o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun ke 150. výročí narození Mikoláše Alše Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) Ke 150. výročí narození malíře a ilustrátora Mikoláše Alše se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,30 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *“. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolená odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. § 2 (1) Na líci dvousetkoruny je v horní části mincovního pole umělecká kompozice čtyř stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku České republiky. Heraldická zvířata v nesymetricky umístěných obdélníkových ploškách jsou zakomponovaná do novorenesančního rostlinného ornamentu. Pod zakončením ornamentu při pravé straně mince je umístěna zdobná iniciála „A“ a pod ní dva obilné klasy. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je ve dvou řádcích ve spodní části mincovního pole, označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ je umístěno vlevo pod názvem státu. AutoremAutorem lícní strany dvousetkoruny je Petr Pyciak, jehož iniciály, dvě spojená „P“, jsou umístěny při pravém okraji dvousetkoruny vedle obilných klasů. Značka mincovny, která dvousetkorunu razila, je umístěna při jejím spodním okraji uprostřed. (2) Na rubu dvousetkoruny je sochařský přepis Alšovy ilustrace k básni K. V. Raise znázorňující jinocha na koni. Ve spodní části mincovního pole doplňuje vlevo hlavní motiv Alšův podpis a vpravo pod sebou umístěné letopočty „1852“ a „2002“. AutoremAutorem návrhu rubové strany dvousetkoruny je Luboš Charvát. Iniciály jeho jména, propojená stylizovaná písmena „LCH“, jsou umístěny při okraji dvousetkoruny u levé přední nohy koně. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 6. listopadu 2002. Guvernér: v z. RNDr. Niedermayer v. r. viceguvernér 14kB 11kB
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 447/2002 Sb.	Vyhláška Českého báňského úřadu č. 447/2002 Sb. Vyhláška Českého báňského úřadu o hlášení závažných událostí a nebezpečných stavů, závažných provozních nehod (havárií), závažných pracovních úrazů a poruch technických zařízení Vyhlášeno 25. 10. 2002, datum účinnosti 1. 11. 2002, částka 156/2002 * § 1 - V hlášení podle § 6 odst. 3 písm. b) zákona se uvede * § 2 - Hlášením podle § 1 není dotčena povinnost organizace1) oznamovat obvodnímu báňskému úřadu pracovní úrazy a zasílat záznam o úrazu podle zvláštního právního předpisu.2) * § 3 - Účinnost Aktuální znění od 1. 11. 2002 447 VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu ze dne 16. října 2002 o hlášení závažných událostí a nebezpečných stavů, závažných provozních nehod (havárií), závažných pracovních úrazů a poruch technických zařízení Český báňský úřad stanoví podle § 6 odst. 6 písm. d) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákonů č. 425/1990 Sb., č. 542/1991 Sb., č. 169/1993 Sb., č. 128/1999 Sb., č. 71/2000 Sb., č. 124/2000 Sb., č. 315/2001 Sb. a č. 206/2002 Sb., (dále jen „zákon“): § 1 V hlášení podle § 6 odst. 3 písm. b) zákona se uvede a) u závažných pracovních úrazů 1. název a sídlo organizace,1) 2. místo, den, hodina a evidenční číslo úrazu,2) 3. jméno a příjmení postiženého (postižených), 4. druh zranění a zraněná část těla, 5. druh a zdroj úrazu, b) u ostatních závažných událostí, nebezpečných stavů, závažných provozních nehodprovozních nehod (havárií) nebo poruch technických zařízení (dále jen „mimořádná událost“) 1. název a sídlo organizace,1) 2. místo, den a hodina, kdy došlo k mimořádné události, 3. druh mimořádné události, 4. pravděpodobná příčina mimořádné události, 5. odhadovaný rozsah škod. § 2 Hlášením podle § 1 není dotčena povinnost organizace1) oznamovat obvodnímu báňskému úřadu pracovní úrazy a zasílat záznam o úrazu podle zvláštního právního předpisu.2) § 3 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2002. Předseda: prof. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r. 1) § 3a zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 315/2001 Sb. 2) Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu.
Nařízení vlády č. 449/2002 Sb.	Nařízení vlády č. 449/2002 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 332/2002 Sb., kterým se stanoví dodatečné clo na dovoz některých zemědělských výrobků pro kalendářní rok 2002, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 10. 2002, datum účinnosti 4. 11. 2002, částka 157/2002 * Čl. I - V nařízení vlády č. 332/2002 Sb., kterým se stanoví dodatečné clo na dovoz některých zemědělských výrobků pro kalendářní rok 2002, ve znění nařízení vlády č. 413/2002 Sb. a nařízení vlády č. 435/2002 Sb., se za § 1b vkládá nový § 1c, který zní: * Čl. II Aktuální znění od 4. 11. 2002 449 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. října 2002, kterým se mění nařízení vlády č. 332/2002 Sb., kterým se stanoví dodatečné clo na dovoz některých zemědělských výrobků pro kalendářní rok 2002, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 40 zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů: Čl. I V nařízení vlády č. 332/2002 Sb., kterým se stanoví dodatečné clo na dovoz některých zemědělských výrobků pro kalendářní rok 2002, ve znění nařízení vlády č. 413/2002 Sb. a nařízení vlády č. 435/2002 Sb., se za § 1b vkládá nový § 1c, který zní: „§ 1c (1) U zboží uvedeného v celním sazebníku1) v čísle 0203 - Vepřové maso, čerstvé, chlazené nebo zmrazené, jehož objem dovozů překročil spouštěcí úroveň stanovenou zvláštním právním předpisem,2) se uplatní sazba dovozního cla stanovená celním sazebníkem1) nebo mezinárodní smlouvou3) zvýšená o 12,8. (2) Pro případ uvedený v odstavci 1 platí § 1 odst. 3 obdobně.“. Čl. II (1) Toto nařízení nabývá účinnosti druhým pracovním dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. (2) Toto nařízení pozbývá platnosti dnem 31. prosince 2002. Předseda vlády: PhDr. Špidla v. r. Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Rusnok v. r. Ministr zemědělství: Ing. Palas v. r.
Vyhláška č. 454/2002 Sb.	Vyhláška č. 454/2002 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví doklady pro výběr, postup při výběru a vzor osobního dotazníku uchazeče o povolání do služebního poměru vojáka z povolání Vyhlášeno 1. 11. 2002, datum účinnosti 1. 11. 2002, částka 158/2002 * § 1 - Doklady pro výběr * Postup při výběru * § 2 - Služební orgán soustředí a vyhodnotí předložené doklady. Zjistí-li, že doklady jsou neúplné, stanoví uchazeči přiměřenou lhůtu k jejich doplnění. Do výběru zařadí služební orgán uchazeče, který předložil všechny dostupné doklady podle § 1. * § 3 - (1) Při výběru se posuzuje uchazečova způsobilost pro výkon služby vojáka z povolání, zejména splnění kvalifikačních předpokladů4), fyzická zdatnost, jeho zdravotní a psychická způsobilost pro předpokládané služební zařazení. Fyzickou zdatnost prokazuje uc * § 4 - Pokud je uchazeč způsobilý pro výkon služby vojáka z povolání a byl vybrán, zpracuje služební orgán závěrečnou zprávu. Závěrečná zpráva je podkladem pro vydání rozhodnutí o povolání uchazeče do služebního poměru a musí obsahovat údaje stanovené zvláštním p * § 5 - Zrušovací ustanovení * § 6 - ÚčinnostAktuální znění od 1. 7. 2024 (189/2024 Sb.) 454 VYHLÁŠKA ze dne 15. října 2002, kterou se stanoví doklady pro výběr, postup při výběru a vzor osobního dotazníku uchazeče o povolání do služebního poměru vojáka z povolání Ministerstvo obrany stanoví podle § 4 odst. 6 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb. a zákona č. 254/2002 Sb.: § 1 Doklady pro výběr Občan, který se uchází o povolání do služebního poměru (dále jen „uchazeč“), k žádosti o povolání do služebního poměru připojí tyto doklady: a) o dosaženém vzdělání, o dosažené znalosti cizích jazyků, získaných zvláštních dovednostech nebo kopie těchto dokladů, b) čestné prohlášení, že není nebo nebude ke dni povolání do služebního poměru členem politické strany, politického hnutí, odborové organizace nebo členem statutárních nebo kontrolních orgánů právnických osob, které provozují podnikatelskou činnost, s výjimkou členství ve statutárních nebo kontrolních orgánech nestavebních bytových družstev zřízených ke správě bytového fondu a právnických osob a organizačních složek státu, jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je Ministerstvo obrany nebo jiný správní úřad, c) čestné prohlášení, že nevykonává nebo nebude ke dni povolání do služebního poměru vykonávat výdělečnou činnost, nebo žádost o souhlas s výdělečnou činností podle zákona o vojácích z povolání, d) čestné prohlášení, že nepodporuje, nepropaguje nebo nesympatizuje s hnutím, které prokazatelně směřuje k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, e) potvrzení o době trvání předchozího zaměstnání nebo o době trvání předchozího služebního poměru, f) vyplněný osobní dotazník, jehož vzor je uveden v příloze. Postup při výběru § 2 Služební orgán soustředí a vyhodnotí předložené doklady. Zjistí-li, že doklady jsou neúplné, stanoví uchazeči přiměřenou lhůtu k jejich doplnění. Do výběru zařadí služební orgán uchazeče, který předložil všechny dostupné doklady podle § 1. § 3 (1) Při výběru se posuzuje uchazečova způsobilost pro výkon službyvýkon služby vojáka z povolání, zejména splnění kvalifikačních předpokladů4), fyzická zdatnost, jeho zdravotní a psychická způsobilost pro předpokládané služební zařazení. Fyzickou zdatnost prokazuje uchazeč při přezkoušení z tělesné přípravy. Psychická způsobilost se zjišťuje psychologickým vyšetřením a motivačním pohovorem. Zdravotní způsobilost uchazeče se posuzuje podle zvláštního právního předpisu o zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě5). Po vyhodnocení všech kritérií je vybrán nejvhodnější uchazeč. S uchazečem, který byl vybrán, je proveden pohovor k předpokládanému služebnímu zařazení. (2) Pokud se v průběhu výběru zjistí, že uchazeč není způsobilý pro výkon službyvýkon služby vojáka z povolání, výběr se ukončí. (3) Výsledek výběru a posudek o zdravotní způsobilosti uchazeče zašle služební orgán příslušnému krajskému vojenskému velitelství. § 4 Pokud je uchazeč způsobilý pro výkon službyvýkon služby vojáka z povolání a byl vybrán, zpracuje služební orgán závěrečnou zprávuzávěrečnou zprávu. Závěrečná zprávaZávěrečná zpráva je podkladem pro vydání rozhodnutí o povolání uchazeče do služebního poměru a musí obsahovat údaje stanovené zvláštním právním předpisem,6) vyjádření souhlasu uchazeče s údaji uvedenými v závěrečné zprávězávěrečné zprávě s uvedením data a jeho podpisu. Služební orgán, který závěrečnou zprávuzávěrečnou zprávu zpracoval, předloží tuto zprávu a ostatní stanovené doklady služebnímu orgánu, který je oprávněn rozhodnout o povolání uchazeče do služebního poměru. § 5 Zrušovací ustanovení Zrušuje se vyhláška č. 261/1999 Sb., kterou se stanoví postup při povolávacím řízení. § 6 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: Ing. Tvrdík v. r. Příloha 333kB 4) Vyhláška č. 217/2010 Sb., o stanovení kvalifikačních předpokladů pro služební zařazení vojáků z povolání, ve znění pozdějších předpisů. 5) Vyhláška č. 357/2016 Sb., o zdravotní způsobilosti k výkonu vojenské činné služby. 6) § 5 odst. 1 zákona č. 221/1999 Sb.
Vyhláška č. 455/2002 Sb.	Vyhláška č. 455/2002 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 265/1999 Sb., kterou se stanoví doba setrvání ve služebním poměru u vojáků z povolání, kteří se připravují k výkonu služby studiem, a výše úhrady, kterou lze na vojákovi z povolání požadovat, pokud nesplní dohodu Vyhlášeno 1. 11. 2002, datum účinnosti 1. 11. 2002, částka 158/2002 * Čl. I - Vyhláška č. 265/1999 Sb., kterou se stanoví doba setrvání ve služebním poměru u vojáků z povolání, kteří se připravují k výkonu služby studiem, a výše úhrady, kterou lze na vojákovi z povolání požadovat, pokud nesplní dohodu, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 11. 2002 455 VYHLÁŠKA ze dne 15. října 2002, kterou se mění vyhláška č. 265/1999 Sb., kterou se stanoví doba setrvání ve služebním poměru u vojáků z povolání, kteří se připravují k výkonu služby studiem, a výše úhrady, kterou lze na vojákovi z povolání požadovat, pokud nesplní dohodu Ministerstvo obrany stanoví podle § 5 odst. 6 a § 60 odst. 6 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb. a zákona č. 254/2002 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 265/1999 Sb., kterou se stanoví doba setrvání ve služebním poměru u vojáků z povolání, kteří se připravují k výkonu služby studiem, a výše úhrady, kterou lze na vojákovi z povolání požadovat, pokud nesplní dohodu, se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 písm. a) se slova „nejméně 3 měsíce“ nahrazují slovy „déle než 5 měsíců“. 2. V § 1 odst. 1 písm. b) se slova „a u studia v jazykových kurzech v České republice trvajících nepřetržitě nejméně 3 měsíce“ zrušují. 3. V § 1 odst. 1 písm. c) se slova „nejméně 3 měsíce“ nahrazují slovy „déle než 10 měsíců“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: Ing. Tvrdík v. r.
Vyhláška č. 456/2002 Sb.	Vyhláška č. 456/2002 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 266/1999 Sb., o způsobu zabezpečování bezplatného stravování, výstrojních a přepravních náležitostí a o zabezpečování ubytování vojáků z povolání Vyhlášeno 1. 11. 2002, datum účinnosti 1. 11. 2002, částka 158/2002 * Čl. I - Vyhláška č. 266/1999 Sb., o způsobu zabezpečování bezplatného stravování, výstrojních a přepravních náležitostí a o zabezpečování ubytování vojáků z povolání, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 11. 2002 456 VYHLÁŠKA ze dne 15. října 2002, kterou se mění vyhláška č. 266/1999 Sb., o způsobu zabezpečování bezplatného stravování, výstrojních a přepravních náležitostí a o zabezpečování ubytování vojáků z povolání Ministerstvo obrany stanoví podle § 93 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb. a zákona č. 254/2002 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 266/1999 Sb., o způsobu zabezpečování bezplatného stravování, výstrojních a přepravních náležitostí a o zabezpečování ubytování vojáků z povolání, se mění takto: 1. V úvodní větě se zrušují slova „§ 61 odst. 5 a“. 2. § 26 včetně nadpisu se zrušuje. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: Ing. Tvrdík v. r.
Vyhláška č. 458/2002 Sb.	Vyhláška č. 458/2002 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 268/1999 Sb., kterou se pro účely výsluhových náležitostí stanoví, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti, a postup při výplatě výsluhových náležitostí Vyhlášeno 1. 11. 2002, datum účinnosti 1. 11. 2002, částka 158/2002 * Čl. I - Vyhláška č. 268/1999 Sb., kterou se pro účely výsluhových náležitostí stanoví, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti, a postup při výplatě výsluhových náležitostí, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 11. 2002 458 VYHLÁŠKA ze dne 15. října 2002, kterou se mění vyhláška č. 268/1999 Sb., kterou se pro účely výsluhových náležitostí stanoví, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti, a postup při výplatě výsluhových náležitostí Ministerstvo obrany stanoví podle § 133 odst. 2 a podle § 143 odst. 11 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání: Čl. I Vyhláška č. 268/1999 Sb., kterou se pro účely výsluhových náležitostí stanoví, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti, a postup při výplatě výsluhových náležitostí, se mění takto: 1. V § 1 se doplňuje písmeno g), které zní: „g) palubní zdravotnický personál letecké záchranné služby a letecké služby pátrání a záchrany.“. 2. V § 2 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní: „j) vojenského policisty podle zvláštního právního předpisu,1a) 1a) Zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění zákona č. 39/1995 Sb. a zákona č. 213/2000 Sb.“. Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno k). Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: Ing. Tvrdík v. r.
Vyhláška č. 474/2002 Sb.	Vyhláška č. 474/2002 Sb. Vyhláška, kterou se provádí zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona Vyhlášeno 20. 11. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 164/2002 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Seznamy vysoce rizikových a rizikových biologických agens a toxinů * § 4 - Společná ustanovení o vedení evidence * § 5 - Evidenční kniha * § 6 - Vzor evidenčního listu * § 6a - Uchovávání evidenční knihy * § 7 - Deklarace vysoce rizikových a rizikových biologických agens a toxinů a o pracovištích, kde se s nimi nakládá * § 7a - Vzor formuláře k žádosti o povolení * § 7b - Vzor k předávaným údajům * § 8 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 474/2002 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 474/2002 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 474/2002 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 474/2002 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 474/2002 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 474/2002 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 474/2002 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 474/2002 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2018 (379/2017 Sb.) 474 VYHLÁŠKA ze dne 1. listopadu 2002, kterou se provádí zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 22 odst. 1 zákona č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, (dále jen „zákon“) k provedení § 2 písm. d) a e), § 9 a § 16 odst. 6 zákona: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví a) seznam vysoce rizikových biologických agens a toxinůtoxinů, b) seznam rizikových biologických agens a toxinůtoxinů, c) vzor oznámení vstupu vysoce rizikových biologických agensbiologických agens nebo toxinůtoxinů na území České republiky nebo jejich opuštění území České republiky, d) vzor oznámení vstupu rizikových biologických agens nebo toxinůtoxinů na území České republiky nebo jejich opuštění území České republiky, e) podrobnosti o vedení evidence vysoce rizikových biologických agens a toxinůtoxinů, době jejího uchovávání a údajích obsažených v deklaraci vysoce rizikových biologických agens a toxinůtoxinů, f) podrobnosti o vedení evidence rizikových biologických agens a toxinůtoxinů, době jejího uchovávání a údajích obsažených v deklaraci rizikových biologických agens a toxinůtoxinů, g) vzor deklarace vysoce rizikových biologických agens a toxinůtoxinů, h) vzor deklarace rizikových biologických agens a toxinůtoxinů, i) vzor formuláře k žádosti o povolení, j) vzor ohlášení nakládání s rizikovými biologickými agens nebo toxinynakládání s rizikovými biologickými agens nebo toxiny a k) vzor ohlášení instalace nového technického a technologického laboratorního a výrobního vybavení. § 2 Seznamy vysoce rizikových a rizikových biologických agens a toxinů (1) Seznam vysoce rizikových biologických agens a toxinů je uveden v příloze č. 1. (2) Seznam rizikových biologických agens a toxinů je uveden v příloze č. 2. § 4 Společná ustanovení o vedení evidence (1) Evidenci vysoce rizikových a rizikových biologických agens a toxinů vede osoba určená statutárním orgánem, která je zapsána v evidenční knize, prováděním záznamů v evidenční knize. (2) Evidence vysoce rizikových biologických agens a toxinů se vede odděleně od evidence rizikových biologických agens a toxinů. § 5 Evidenční kniha (1) Evidenční kniha se skládá z úvodních informací, seznamu evidovaných biologických agens nebo toxinů a jednotlivých evidenčních listů. (2) Evidenční kniha musí být vedena tak, aby a) údaje v ní evidované nemohly být odstraněny nebo změněny, s výjimkou oprav podle odstavce 4, b) do ní nemohly být vloženy nové údaje nepovolanou osobou, c) jednotlivé záznamy v evidenční knize byly průběžně číslovány a d) bylo možno vytvořit přehled skutečného stavu změn evidenční knihy za určité časové období. (3) Evidenční kniha obsahuje a) úvodní informace, a to 1. údaje o identifikaci právnické nebo fyzické osoby, která má podle § 16 odst. 1 nebo § 17 odst. 4 zákona povinnost vést evidenci, v rozsahu obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby, bylo-li přiděleno, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení, místo trvalého pobytu, popřípadě bydliště, nemá-li osoba trvalý pobyt, a místo podnikání, liší-li se od trvalého pobytu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo rodné číslo fyzické osoby, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, 2. datum, od kdy se záznamy provádějí, 3. datum posledního záznamu, 4. jméno, popřípadě jména, příjmení, místo trvalého pobytu, popřípadě bydliště, nemá-li osoba trvalý pobyt, a podpis statutárního orgánu nebo jeho zástupce a 5. jméno, popřípadě jména, příjmení, místo trvalého pobytu, popřípadě bydliště, nemá-li osoba trvalý pobyt, a podpis osoby, která je určena pro vedení evidence, b) v seznamu evidovaných biologických agens nebo toxinů pořadové číslo a uvedení čísla nebo rozsahu čísel všech evidenčních listů dané položky v evidenční knize a c) alespoň jeden samostatný evidenční list pro každé jednotlivé biologické agens nebo toxin uvedený v seznamu evidovaných biologických agens nebo toxinů. (4) Opravy chybných záznamů v evidenční knize se provádějí tak, aby bylo možno zjistit obsah původního záznamu. Opravený záznam se opatří datem a jménem, popřípadě jmény, a příjmením osoby určené k provádění záznamů v evidenční knize, která opravu záznamu provedla. (5) Po ukončení vedení záznamů v evidenční knize se vyplní údaj podle odstavce 3 písm. a) bodu 3 a musí být zajištěno, aby jednotlivé evidenční listy nebo jejich části, které zůstaly nevyplněny, byly znehodnoceny nebo bylo znemožněno do nich přidat další údaj. § 6 Vzor evidenčního listu Vzor evidenčního listu je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce. § 6a Uchovávání evidenční knihy Uzavřenou evidenční knihu je držitel povolení nebo osoba nakládající s rizikovými biologickými agens nebo toxiny povinna uchovávat po dobu 10 let od data jejího uzavření. § 7 Deklarace vysoce rizikových a rizikových biologických agens a toxinů a o pracovištích, kde se s nimi nakládá (1) Deklarované údaje se předávají na formulářích, jejichž vzor je uveden v příloze č. 4. (2) Deklarace jsou Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost předávány v elektronické formě podepsané uznávaným elektronickým podpisemelektronickým podpisem, pokud není deklarace doručena prostřednictvím datové schránky, nebo v listinné formě s podpisem statutárního orgánu a současně v elektronické formě. § 7a Vzor formuláře k žádosti o povolení Vzor formuláře k žádosti o povolení k nakládání s vysoce rizikovými biologickými agens nebo toxiny je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce. § 7b Vzor k předávaným údajům (1) Vzor oznámení vstupu vysoce rizikových biologických agens nebo toxinů a rizikových biologických agens nebo toxinů na území České republiky nebo jejich opuštění území České republiky je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce. (2) Vzor ohlášení nakládání s rizikovými biologickými agens nebo toxiny je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce. (3) Vzor ohlášení instalace nového technického a technologického laboratorního a výrobního vybavení je uveden v příloze č. 8 k této vyhlášce. § 8 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003. Předsedkyně: Ing. Drábová v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 474/2002 Sb. Seznam vysoce rizikových biologických agens a toxinů [K § 6 odst. 4 zákona] 1. Lidské a živočišné patogeny 1.1. Viry 1. virus afrického moru koní (African horse sickness virus); 2. virus afrického moru prasat (African swine fever virus); 3. virus Andes; 4. virus Aujeszkyho choroby (Suid herpesvirus 1, Pseudorabies virus); 5. virus Dengue; 6. virus Ebola: všechny viry rodu Ebolavirus; 7. virus Hantaan; 8. virus horečky Rift Valley (Rift Valley fever virus); 9. virus Chikungunya; 10. virus ptačí chřipky (Avian influenza virus) - virus definovaný jako virus s vysokou patogenitou; 11. virus japonské encefalitidy (Japanese encephalitis virus); 12. virus Junín; 13. virus katarální horečky ovcí (Bluetongue virus); 14. virus klasického moru prasat (Classical swine fever virus); 15. virus krymsko-konžské hemoragické horečky (Crimean-Congo haemorrhagic fever virus); 16. virus Lassa; 17. virus Lujo; 18. virus lymfocytární choriomeningitidy; 19. virus Machupo; 20. virus Marburg: všechny viry rodu Marburgvirus; 21. virus moru malých přežvýkavců (Peste des petits ruminants virus); 22. virus moru skotu (Rinderpest virus); 23. virus neštovic koz (Goatpox virus); 24. virus neštovic ovcí (Sheeppox virus); 25. virus newcastleské choroby (Newcastle disease virus); 26. virus nodulární dermatitidy skotu (Lumpy skin disease virus); 27. virus opičích neštovic (Monkeypox virus); 28. virus pravých neštovic (Variola virus); 29. virus Sin Nombre; 30. virus slintavky a kulhavky (Foot-and-mouth disease virus); 31. virus Těšínské choroby (rod Teschovirus, druh Teschovirus A); 32. virus venezuelské koňské encefalomyelitidy (Venezuelan equine encephalitis virus); 33. virus vezikulární choroby prasat (Swine vesicular disease virus); 34. virus vezikulární stomatitidy (Vesicular stomatitis virus); 35. virus východní koňské encefalomyelitidy (Eastern equine encephalitis virus); 36. virus vztekliny (Rabies lyssavirus) a ostatních členů rodu Lyssavirus; 37. virus západní koňské encefalomyelitidy (Western equine encephalitis virus); 38. virus žluté zimnice (Yellow fever virus); 39. koronavirus způsobující těžký akutní respirační syndrom (koronavirus podobný SARS); 40. rekonstruovaný virus chřipky z roku 1918. 1.2. Bakterie 1. Bacillus anthracis; 2. Brucella abortus; 3. Brucella melitensis; 4. Brucella suis; 5. Burkholderia mallei (Pseudomonas mallei); 6. Burkholderia pseudomallei (Pseudomonas pseudomallei); 7. Clostridium argentinense (dříve známo jako Clostridium botulinum typu G), kmeny produkující botulinový neurotoxin; 8. Clostridium baratii, kmeny produkující botulinový neurotoxin; 9. Clostridium botulinum; 10. Clostridium butyricum, kmeny produkující botulinový neurotoxin; 11. Coxiella burnetii; 12. Escherichia coli - kmeny produkující shiga toxintoxin (STEC) vyvolávající průjmy, hemoragické průjmy a hemolyticko-uremický syndrom u lidí; 13. Francisella tularensis; 14. Chlamydia psittaci (Chlamydophila psittaci); 15. Mycoplasma mycoides subsp. mycoides SC (small colony); 16. Mycoplasma capricolum subsp. capripneumoniae (kmen F38); 17. Rickettsia prowazekii; 18. Salmonella typhi (Salmonella enterica subsp. enterica sérovar Typhi); 19. Shigella dysenteriae Typ 1; 20. Vibrio cholerae; 21. Yersinia pestis. 2. Patogeny rostlin 2.1. Viry 1. andský latentní tymovir bramboru (Andean potato latent virus); 2. viroid vřetenovitosti hlíz bramboru (Potato spindle tuber viroid). 2.2. Houby 1. Cochliobolus miyabeanus (Helminthosporium oryzae); 2. Magnaporthe grisea (Pyricularia grisea, syn. Pyricularia oryzae); 3. Microcyclus ulei (syn. Dothidella ulei). 3. ToxinyToxiny a jejich podjednotky 1. abrin; 2. aflatoxiny; 3. botulinové toxinytoxiny; 4. conotoxiny; 5. choleratoxin; 6. microcystiny (cyanginosiny); 7. modeccin; 8. ricin; 9. saxitoxin a neosaxitoxin; 10. shiga toxintoxin, shiga toxinytoxiny 1 a 2 (verotoxiny) a proteiny podobné shiga toxinutoxinu, které inaktivují ribozomy; 11. tetrodotoxin; 12. toxinytoxiny Clostridium perfringens (alfa, beta 1, beta 2, epsilon a jota); 13. Staphylococcus aureus enterotoxiny, hemolysin alfa toxintoxin, a toxin syndromu toxického šoku (dříve znám jako Staphylococcus enterotoxin F); 14. trichothecenové toxinytoxiny; 15. viscumin (Viscum Album Lectin 1); 16. volkensin. 4. Genetické elementy a geneticky modifikované organismy 4.1. Genetické elementy, které obsahují sekvence nukleových kyselin související s patogenitou organismů uvedených v bodech 1 a 2. 4.2. Genetické elementy, které obsahují sekvence nukleových kyselin kódující některý z toxinůtoxinů uvedených v bodě 3 nebo kódující podjednotky toxinůtoxinů uvedených v bodě 3. 4.3. Geneticky modifikované organismy, které obsahují sekvence nukleových kyselin související s patogenitou organismů uvedených v bodech 1 a 2. 4.4. Geneticky modifikované organismy, které obsahují sekvence nukleových kyselin kódující některý z toxinůtoxinů uvedených v bodě 3 nebo kódující podjednotky toxinůtoxinů uvedených v bodě 3. 4.5. De novo chemicky syntetizovaný genetický materiál a uměle vytvořené organismy, které obsahují sekvence nukleových kyselin související s patogenitou organismů uvedených v bodech 1 a 2. 4.6. De novo chemicky syntetizovaný genetický materiál a uměle vytvořené organismy, které obsahují sekvence nukleových kyselin kódující některý z toxinůtoxinů uvedených v bodě 3 nebo kódující podjednotky toxinůtoxinů uvedených v bodě 3. Vysvětlivky: 1) Mikroorganismy uvedené v bodě 1.2. 12. zahrnují kmeny séroskupin O26, O45, O91, O103, O104, O111, O113, O121, O145, O157 a další, produkující shiga toxinytoxiny nebo nesoucí geny kódující jejich produkci. Označení „shigatoxigenní kmeny Escherichia coli (STEC)“ je ekvivalentní k označení „verotoxigenní kmeny Escherichia coli (VTEC)“. 2) Pravidla pro nakládání s toxinytoxiny se nevztahují na botulinové toxinytoxiny (bod 3. 3.) nebo conotoxiny (bod 3. 4.) obsažené v léčivých přípravcích registrovaných podle zákona o léčivech. 3) Genetické elementy zahrnují chromozomy, genomy, plasmidy, transpozony a vektory, ať již geneticky modifikované nebo nikoliv, nebo chemicky syntetizované zcela nebo zčásti. Sekvence nukleových kyselin související s patogenitou organismů uvedených v bodech 1 a 2 představují jakoukoli sekvenci specifickou pro některý z výše uvedených mikroorganismů, která: a) jako taková nebo prostřednictvím svých transkripčních nebo translačních produktů představuje významné nebezpečí pro zdraví osob, zvířat nebo rostlin, nebo b) je známa tím, že u daného mikroorganismu nebo u jakéhokoli jiného organismu, do kterého může být vložena nebo jinak integrována, zvyšuje jeho schopnost způsobit vážné poškození zdraví osob, zvířat nebo rostlin. 4) U mikroorganismů uvedených v bodě 3. 10. se „genetické elementy a geneticky modifikované organismy“ podle bodu 4 vztahují pouze na sekvence nukleové kyseliny, které kódují shiga toxinytoxiny (verotoxiny) a proteiny podobné shiga toxinutoxinu, které inaktivují ribozomy, nebo jejich podjednotky. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 474/2002 Sb. Seznam rizikových biologických agens a toxinů [K § 17 odst. 5 zákona] I. Lidské a živočišné patogeny I.I Viry 1. virus australské encefalitidy (Murray Valley encephalitis virus); 2. virus Dobrava-Belgrade; 3. virus encefalitidy St. Louis (St. Louis encephalitis virus); 4. virus Guanarito; 5. virus Hendra (Equine morbilli virus); 6. virus choroby Kyasanurského lesa (Kyasanur forest disease virus); 7. virus Chapare; 8. virus Choclo; 9. virus klíšťové encefalitidy, virus ruské jaro-letní encefalitidy (Tick-borne encephalitis virus, Russian Spring-Summer encephalitis virus); 10. virus Laguna Negra; 11. virus Nipah; 12. virus Oropouche; 13. virus Omské hemoragické horečky (Omsk hemorrhagic fever virus); 14. virus Powassan; 15. virus Rocio; 16. virus Sabiá; 17. virus Seoul; 18. virus vrtivky (Louping ill virus); 19. virus západonilské horečky (West Nile virus). I.II Bakterie 1. Clostridium perfringens - kmeny produkující epsilon toxintoxin; 2. Clostridium tetani; 3. Legionella pneumophila; 4. Mycobacterium bovis (s výjimkou kmene BCG); 5. Mycobacterium tuberculosis (multirezistentní kmeny); 6. Yersinia pseudotuberculosis. I.III Houby 1. Coccidioides immitis; 2. Coccidioides posadasii. II. Patogeny rostlin II.I Bakterie 1. Xanthomonas albilineans; 2. Xanthomonas axonopodis pv. citri (Xanthomonas campestris pv. citri); 3. Xanthomonas oryzae pv. oryzae (Pseudomonas campestris pv. oryzae); 4. Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus (Corynebacterium michiganensis subsp. sepedonicum nebo Corynebacterium sepedonicum); 5. Ralstonia solanacearum, odrůda 3, biovar 2. II.II Houby 1. Colletotrichum kahawae (Colletotrichum coffeanum var. virulans); 2. Puccinia graminis ssp. graminis var. graminis / Puccinia graminis ssp. graminis var. stakmanii (Puccinia graminis [syn. Puccinia graminis f. sp. tritici]); 3. Puccinia striiformis (syn. Puccinia glumarum); 4. Peronosclerospora philippinensis (Peronosclerospora sacchari); 5. Sclerophthora rayssiae var. zeae; 6. Synchytrium endobioticum; 7. Tilletia indica; 8. Thecaphora solani. III. ToxinyToxiny a jejich podjednotky 1. Tetanotoxin. IV. Genetické elementy a geneticky modifikované organismy 1. Genetické elementy, které obsahují sekvence nukleových kyselin související s patogenitou organismů uvedených v bodech I a II. 2. Genetické elementy, které obsahují sekvence nukleových kyselin kódující některý z toxinůtoxinů uvedených v bodě III nebo kódující podjednotky toxinůtoxinů uvedených v bodě III. 3. Geneticky modifikované organismy, které obsahují sekvence nukleových kyselin související s patogenitou organismů uvedených v bodech I a II. 4. Geneticky modifikované organismy, které obsahují sekvence nukleových kyselin kódující některý z toxinůtoxinů uvedených v bodě III nebo kódující podjednotky toxinůtoxinů uvedených v bodě III. 5. De novo chemicky syntetizovaný genetický materiál a uměle vytvořené organismy, které obsahují sekvence nukleových kyselin související s patogenitou organismů uvedených v bodech I a II. 6. De novo chemicky syntetizovaný genetický materiál a uměle vytvořené organismy, které obsahují sekvence nukleových kyselin kódující některý z toxinůtoxinů uvedených v bodě III nebo kódující podjednotky toxinůtoxinů uvedených v bodě III. Vysvětlivky: Genetické elementy zahrnují chromozomy, genomy, plasmidy, transpozony a vektory, ať již geneticky modifikované nebo nikoliv, nebo chemicky syntetizované zcela nebo zčásti. Sekvence nukleových kyselin související s patogenitou organismů uvedených v bodech I a II představují jakoukoli sekvenci specifickou pro některý z výše uvedených mikroorganismů, která: a) jako taková nebo prostřednictvím svých transkripčních nebo translačních produktů představuje významné nebezpečí pro zdraví osob, zvířat nebo rostlin, nebo b) je známa tím, že u daného mikroorganismu nebo u jakéhokoli jiného organismu, do kterého může být vložena nebo jinak integrována, zvyšuje jeho schopnost způsobit vážné poškození zdraví osob, zvířat nebo rostlin. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 474/2002 Sb. Vzor Evidenční list 351kB Příloha č. 4 k vyhlášce č. 474/2002 Sb. Deklarace o vysoce rizikových a rizikových biologických agens a toxinech, o pracovištích, kde se s nimi nakládá Formulář č. 1 – Základní deklarační formulář 426kB Formulář č. 2 - Pracoviště, kde se deklarovaná činnost provádí 915kB Příloha č. 5 k vyhlášce č. 474/2002 Sb. Žádost o povolení k nakládání s vysoce rizikovými biologickými agens nebo toxiny Formulář č. 1 – Základní formulář žádosti 472kB Formulář č. 2 - Vybavení pracoviště, kde se bude s povolenými vysoce rizikovými biologickými agens a toxiny nakládat 472kB Příloha č. 6 k vyhlášce č. 474/2002 Sb. Oznámení vstupu vysoce rizikových a rizikových biologických agens nebo toxinů na území České republiky nebo jejich opuštění území České republiky 763kB Příloha č. 7 k vyhlášce č. 474/2002 Sb. Ohlášení nakládání s rizikovými biologickými agens nebo toxiny 771kB Příloha č. 8 k vyhlášce č. 474/2002 Sb. Ohlášení instalace nového technického a technologického laboratorního a výrobního vybavení 686kB

Subsets and Splits