Split (1)

train · 3.08k rows

law_id stringlengths 19 56	law_text stringlengths 432 1.27M
Zákon č. 6/2005 Sb.	Zákon č. 6/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. Vyhlášeno 6. 1. 2005, datum účinnosti 6. 1. 2005, částka 2/2005 * Čl. I - Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 6. 1. 2005 6 ZÁKON ze dne 16. prosince 2004, kterým se mění zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 1 nadpis zní: „Předmět úpravy“. 2. V § 1 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 1) zní: „(1) Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropských společenství1) zabezpečení práva na přístup k informacím o životním prostředí a na včasné a úplné informace o životním prostředí,1a) na vytvoření podmínek pro výkon tohoto práva a podporu aktivního zpřístupňování informací o životním prostředí ze strany povinných subjektů. Stanoví a) podmínky výkonu práva na včasné a úplné informace o životním prostředí, jimiž disponují povinné subjekty podle tohoto zákona nebo které jsou k dispozici pro tyto subjekty, b) přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí, kterými disponují povinné subjekty podle tohoto zákona nebo které jsou k dispozici pro tyto subjekty, c) základní podmínky a lhůty pro zpřístupňování informací a důvody, pro které mohou povinné subjekty podle tohoto zákona odepřít zpřístupnění informace, d) aktivní zpřístupňování informací o životním prostředí a podporu používání zařízení umožňující dálkový přístup, e) vzdělávání, výchovu a osvětu v oblasti ochrany životního prostředí. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 1) se označuje jako poznámka pod čarou č. 1a) včetně odkazu na tuto poznámku pod čarou. 3. V § 2 písm. a) se slova „stavu životního prostředí a přírodních zdrojů“ nahrazují slovy „životním prostředí“, slova „v písemné, obrazové nebo zvukové formě, na nosičích výpočetní techniky nebo v jiné technicky proveditelné formě“ se nahrazují slovy „v jakékoliv technicky proveditelné podobě“ a slovo „jež“ se nahrazuje slovem „které“. 4. V § 2 písm. a) body 2 a 3 znějí: „2. připravovaných nebo prováděných činnostech a opatřeních a o uzavíraných dohodách, které mají nebo by mohly mít vliv na stav životního prostředí a jeho složek, 3. stavu složek životního prostředí, včetně geneticky modifikovaných organismů, a o interakci mezi nimi, o látkách, energii, hluku, záření, odpadech včetně radioaktivních odpadů a dalších emisích do životního prostředí, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat jeho složky, a o důsledcích těchto emisí,“. 5. V § 2 písm. a) se na konci textu bodu 5 doplňují slova „a veřejné zdraví a o posuzování vlivů na životní prostředí“. 6. V § 2 písm. a) bodě 7 se za slovo „rozhodování“ vkládají slova „a dalších opatřeních a postupech“ a za slovo „pořízeny“ se vkládají slova „zcela nebo zčásti“. 7. V § 2 písm. a) se za bod 7 vkládají nové body 8 až 10, které znějí: „8. stavu veřejného zdraví, bezpečnosti a podmínkách života lidí, pokud jsou nebo mohou být ovlivněny stavem složek životního prostředí, emisemi nebo činnostmi, opatřeními a dohodami podle bodu 2, 9. stavu kulturních a architektonických památek, pokud jsou nebo mohou být ovlivněny stavem složek životního prostředí, emisemi nebo činnostmi, opatřeními a dohodami podle bodu 2, 10. zprávách o provádění a plnění právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí,“. Dosavadní body 8 až 10 se označují jako body 11 až 13. 8. V § 2 písmeno b) včetně poznámek pod čarou č. 3) a 4) zní: „b) povinnými subjekty 1. správní úřady a jiné organizační složky státu a orgány územních samosprávných celků,3) 2. právnické nebo fyzické osoby, které na základě zvláštních právních předpisů vykonávají v oblasti veřejné správy působnost vztahující se přímo nebo nepřímo k životnímu prostředí,4) 3. právnické osoby založené, zřízené, řízené nebo pověřené subjekty uvedenými v bodech 1 a 2, jakož i fyzické osoby pověřené těmito subjekty, které na základě právních předpisů nebo dohody s těmito subjekty poskytují služby, které ovlivňují stav životního prostředí a jeho jednotlivých složek (dále jen „pověřená osoba“); 3) Například zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 4) Například zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.“. 9. V § 2 písm. c) větě první se slova „, tj. předávání písemnou, ústní, telefonickou, elektronickou nebo jinou technicky proveditelnou formou,“ nahrazují slovy „jakoukoliv technicky proveditelnou formou“ a zbývající část textu za slovy „(dále jen „žadatel“)“ se nahrazuje slovy „přímé nahlížení do písemností nebo jiných souborů informací, pořizování výpisů, opisů nebo kopií žadatelem v sídle nebo v jiných prostorách povinných subjektů a informování o způsobech a metodách získání jednotlivých informací;“ a věta poslední se zrušuje. 10. V § 2 se doplňuje písmeno d), které zní: „d) aktivním zpřístupňováním informací jejich poskytování neomezenému okruhu subjektů, aniž by bylo třeba podat žádost.“. 11. V § 3 odst. 1 a 3, v § 5 odst. 1 a 2 a v § 9 odst. 3 se slovo „orgán“ nahrazuje slovy „povinný subjekt“, v § 4 v nadpisu a ve větě první se slovo „orgánu“ nahrazuje slovy „povinnému subjektu“, v § 8 odst. 2 písm. a) se slovo „orgánu“ nahrazuje slovy „povinnému subjektu“, v § 10 odst. 1 se slovo „orgánů“ nahrazuje slovy „povinných subjektů“. 12. V § 3 odst. 1 větě třetí se slovo „telegraficky“ nahrazuje slovem „elektronicky“ a věta čtvrtá a pátá se zrušují. 13. V § 4 se slova „, je jeho povinností sdělit" nahrazují slovy „a současně nemá podle zvláštních právních předpisů povinnost takovou informaci mít, sdělí“ a věta druhá se nahrazuje větou „Pokud je dotazovanému povinnému subjektu známo, který povinný subjekt má požadovanou informaci k dispozici, postoupí mu žádost ve lhůtách stanovených ve větě první a uvědomí o tom žadatele.“. 14. V § 6 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Pokud povinný subjekt zpřístupní informaci byť i jen částečně v jiné než požadované formě, musí tento svůj postup odůvodnit.“. 15. V § 8 odst. 1 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 5) zní: „a) o ochraně utajovaných skutečností,5) 5) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 16. V § 8 odst. 2 se v úvodní části ustanovení slova „Informace nebude rovněž zpřístupněna,“ nahrazují slovy „Zpřístupnění informace může být rovněž odepřeno“. 17. V § 8 odst. 2 písmeno b) zní: „b) by zpřístupnění této informace mohlo mít nepříznivý vliv na ochranu životního prostředí v místech, kterých se informace týká,“. 18. V § 8 odst. 3 se na konci písmena c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) se týká vnitřních pokynů povinného subjektu, které se vztahují výhradně k jeho vnitřnímu chodu.“. 19. V § 8 odst. 5 se slova „o přestupku nebo trestném činu“ nahrazují slovy „o trestném činu, přestupku nebo jiném správním deliktu“. 20. V § 8 odst. 6 se slova „utajovaných skutečností“ nahrazují slovy „těch skutečností, které zakládají důvod pro odepření zpřístupnění informace podle odstavců 1 a 2“. 21. V § 8 se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí: „(8) Je-li odepřeno zpřístupnění informace v případech uvedených v odstavci 3 písm. a), sdělí povinný subjekt žadateli údaj o odhadu doby potřebné na zpracování nebo vyhodnocení požadovaných údajů, a pokud tuto činnost neprovádí sám, i identifikační údaje osoby, která má tuto činnost provést. (9) Jde-li o žádost o poskytnutí informace o emisích vypouštěných nebo vyzařovaných do životního prostředí, nelze použít důvody odepření zpřístupnění informace uvedené v odstavci 1 písm. b) a d) a v odstavci 2 písm. a) a b).“. 22. V § 9 odstavec 1 zní: „(1) Pokud povinný subjekt žádosti o zpřístupnění informace, byť i jen zčásti nevyhoví, vydá o tom ve lhůtě pro zpřístupnění informace rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace. Je-li povinným subjektem pověřená osoba, která není podle zvláštních právních předpisů oprávněna vydávat rozhodnutí, vydá rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace povinný subjekt, který pověřenou osobu založil, zřídil, řídí nebo pověřil, popřípadě s níž má uzavřenu dohodu podle § 2 písm. b) bodu 3.“. 23. V § 9 odst. 4 se slova „utajovaných skutečností“ nahrazují slovy „těch skutečností, které zakládají důvod pro odepření zpřístupnění informace podle § 8 odst. 1 a 2“. 24. V § 10 odstavec 3 zní: „(3) Povinné subjekty jsou v souvislosti se zpřístupňováním informací oprávněny žádat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli.“. 25. V § 10 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Povinné subjekty zpracují veřejně přístupný sazebník úhrad podle odstavce 3 s uvedením podmínek, za nichž se úhrady vybírají, popřípadě za nichž je možno od vybírání úhrad upustit.“. 26. Za § 10 se vkládají nové § 10a a 10b, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 10a) až 10c) znějí: „§ 10a Aktivní zpřístupňování informací (1) Povinné subjekty zpracovávají informace vztahující se k jejich působnosti a vytvářejí nezbytné technické a další podmínky pro aktivní zpřístupňování informací. (2) Povinné subjekty jsou povinny v rozsahu stanoveném tímto zákonem vést a aktualizovat elektronické databáze obsahující informace vztahující se k jejich působnosti. Tato povinnost neplatí pro pověřenou osobu, pokud informace podle odstavce 1 vede v elektronické databázi povinný subjekt, který pověřenou osobu založil, zřídil, řídí nebo pověřil, popřípadě s níž má uzavřenu dohodu podle § 2 písm. b) bodu 3. (3) Elektronické databáze podle odstavce 2 musí být přístupné prostřednictvím zařízení umožňujících dálkový přístup. (4) Povinné subjekty aktivně zpřístupňují informace zejména způsobem umožňujícím dálkový přístup a dále prostřednictvím vlastní ediční a publikační činnosti. (5) Povinné subjekty aktivně zpřístupňují zejména a) koncepce, politiky, strategie, plány a programy týkající se životního prostředí a zprávy o jejich provádění, pokud jsou zpracovávány, b) zprávy o stavu životního prostředí, pokud jsou zpracovávány, c) souhrny údajů o sledování činností, které mají nebo by mohly mít vliv na stav životního prostředí a jeho složek, d) správní rozhodnutí v případě, že je jeho vydání podmíněno vydáním stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu,10a) e) dokumenty pořizované v průběhu posuzování vlivů na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu,10b) f) hodnocení rizik týkající se životního prostředí, pokud jsou zpracovávány, g) dohody o poskytování služeb podle § 2 písm. b) bodu 3. (6) Ministerstvo životního prostředí dále aktivně zpřístupňuje a) seznam informací, které mají mít povinné subjekty k dispozici s uvedením, u jakého povinného subjektu lze informace získat, b) mezinárodní smlouvy a dohody, právní předpisy Evropských společenství, zákony a další právní předpisy v oblasti ochrany životního prostředí a zprávy o jejich provádění a plnění, pokud jsou zpracovávány. (7) Pokud jsou informace uvedené v tomto ustanovení již prokazatelně přístupné prostřednictvím zařízení umožňujících dálkový přístup, mohou povinné subjekty na takto zveřejněné informace odkázat. § 10b Zpřístupňování informací při mimořádných událostech V případě mimořádné události je veřejnost, které hrozí nebezpečí, varována podle zvláštních právních předpisů.10c) 10a) § 10 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb. 10b) § 16 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb. 10c) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.“. 27. V § 12 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Tato zpráva obsahuje zejména informace o kvalitě životního prostředí a o zátěžích, které na životní prostředí působí.“. 28. § 13 včetně nadpisu zní: „§ 13 Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (1) Ústřední správní úřady a) v mezích své působnosti vytvářejí podmínky pro realizaci a rozvoj environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a b) zajišťují odpovídající vzdělanost a informovanost svých zaměstnanců v oblasti životního prostředí. (2) Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy spolu s dalšími ústředními správními úřady, kraje a obce v samostatné působnosti jsou povinny podporovat environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu vycházející z principů udržitelného rozvoje zajišťované prostřednictvím státních i nestátních organizací. (3) Ministerstvo životního prostředí a) zpracovává Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v České republice (dále jen „Státní program“) a předkládá jej vládě ke schválení, b) garantuje, koordinuje a aktualizuje Státní program prostřednictvím akčních plánů na příslušná léta a c) podporuje rozvoj osvěty vedoucí k preventivní ochraně životního prostředí (dále jen „environmentální poradenství“). (4) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a) zodpovídá za zařazení environmentální výchovy ve smyslu udržitelného rozvoje do základních pedagogických dokumentů a b) podporuje další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje. (5) Kraje v samostatné působnosti a) zpracovávají, koordinují a aktualizují krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (dále jen „krajská koncepce“) vycházející ze Státního programu a b) podporují rozvoj environmentálního poradenství. (6) Kraje umožňují obcím v samostatné působnosti podílet se na realizaci krajských koncepcí a vytvářet v této oblasti vlastní programy. (7) Orgány veřejné správy s výjimkou organizačních složek státu mohou k podpoře environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty zřizovat zvláštní fondy.“. 29. V § 14 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 14) zní: „(2) Rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace je po vyčerpání řádných opravných prostředků přezkoumatelné podle zvláštního právního předpisu.14) 14) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. II Přechodné ustanovení Elektronické databáze uvedené v § 10a odst. 2 nemusí obsahovat informace získané přede dnem účinnosti tohoto zákona, pokud tyto informace nejsou k dispozici v elektronické podobě. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Gross v. r.
Zákon č. 57/2005 Sb.	Zákon č. 57/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 4. 2. 2005, datum účinnosti 1. 2. 2005, částka 15/2005 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o azylu * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 2. 2005 57 ZÁKON ze dne 27. ledna 2005, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o azylu Čl. I Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 519/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb. a zákona č. 501/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 3 větě první se za slova „ochranu formou azylu“ vkládají slova „, nebo cizinec, který podal žádost o udělení azylu v jiném členském státě Evropské unie, je-li Česká republika příslušná k jejímu posuzování“. 2. V § 2 se doplňuje odstavec 9, který včetně poznámky pod čarou č. 1b zní: „(9) Nezletilou osobou bez doprovodu se rozumí osoba mladší 18 let, která přicestuje na území bez doprovodu zletilé osoby odpovídající za ni podle právního řádu platného na území státu, jehož občanství osoba mladší 18 let má, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, na území státu jejího posledního bydliště, a to po takovou dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči takovéto osoby; nezletilou osobou bez doprovodu se rozumí i osoba mladší 18 let, která byla ponechána bez doprovodu poté, co přicestovala na území1b). 1b) Směrnice Rady 2003/9/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl. Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny.“. 3. § 8 včetně poznámky pod čarou č. 1c zní: „§ 8 Ministerstvo je příslušné a) k řízení o udělení a odnětí azylu, b) k určení členského státu Evropské unie příslušného k posuzování žádosti o udělení azylu1c), není-li příslušná Česká republika. 1c) Nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států. Nařízení Komise (ES) č. 1560/2003 ze dne 2. září 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 343/2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států.“. 4. V § 10 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Dvouletá lhůta neplatí v případě, jestliže řízení o udělení azylu zahájené podáním žádosti o udělení azylu cizincem bylo zastaveno podle § 25 písm. a) nebo g) a Česká republika je příslušná k posuzování jeho nové žádosti o udělení azylu.1c)“. 5. V § 10 se na konci odstavce 5 doplňují věty „Ve výzvě ministerstvo cizince písemně poučí v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, o právech a povinnostech žadatele o udělení azylu a právu kdykoliv se obrátit se žádostí o pomoc na fyzickou nebo právnickou osobu zabývající se poskytováním právní pomoci či ochranou zájmů uprchlíků a na Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (dále jen „Úřad Vysokého komisaře“). Nelze-li poučení uvést ve výzvě, poučí ministerstvo písemně žadatele o udělení azylu v přiměřené lhůtě, nejpozději však do 15 dnů od prohlášení o azylu.“. 6. Za § 10 se vkládají nové § 10a až 10c, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 5k a 5l znějí: „§ 10a Nepřípustnost žádosti o udělení azylu Žádost o udělení azylu je nepřípustná, a) byla-li podána občanem Evropské unie5k), který nesplňuje podmínky stanovené právem Evropských společenství5l), nebo b) je-li k posuzování žádosti o udělení azylu příslušný jiný členský stát Evropské unie1c). § 10b Doprava žadatele o udělení azylu do členského státu Evropské unie příslušného k posuzování žádosti o udělení azylu Bylo-li řízení o udělení azylu zastaveno z důvodu nepřípustnosti žádosti o udělení azylu podle § 10a písm. b), zajistí ministerstvo dopravu žadatele o udělení azylu do členského státu Evropské unie příslušného k posuzování žádosti o udělení azylu1c). § 10c Doprava žadatele o udělení azylu v případě, že Česká republika je příslušná k posuzování žádosti o udělení azylu V případě, že Česká republika je příslušná k posuzování žádosti o udělení azylu1c), zajistí ministerstvo dopravu žadatele o udělení azylu z hraničního přechodu do přijímacího nebo ministerstvem určeného pobytového střediska. 5k) Čl. 17 Smlouvy o založení Evropských společenství. 5l) Protokol o poskytování azylu státním příslušníkům členských států Evropské unie.“. 7. V § 13 odst. 2 písm. b) se slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene c) se tečka nahrazuje slovem „, nebo" a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) zletilá osoba odpovídající za nezletilou osobu bez doprovodu podle § 2 odst. 9.“. 8. V § 13 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) V případě polygamního manželství, má-li již azylant manžela žijícího s ním na území České republiky, nelze udělit azyl za účelem sloučení rodiny další osobě, která je podle právního řádu jiného státu manželem azylanta.“. 9. V § 16 odst. 3 se slova „Pokud žadatel není způsobilý k právním úkonům (§ 92) a není doprovázen zákonným zástupcem,“ nahrazují slovy „Nezletilé osobě bez doprovodu“. 10. V § 21 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Účastník řízení má právo na kontakt s právnickou nebo fyzickou osobou poskytující mu právní pomoc.“. 11. V § 25 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno g). 12. V § 25 se na konci písmene g) tečka nahrazuje slovem „, nebo" a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) je žádost o udělení azylu nepřípustná.“. 13. Nadpis hlavy VI zní: „ÚŘAD VYSOKÉHO KOMISAŘE“. 14. V § 36 se slova „Organizace spojených národů pro uprchlíky (dále jen „Úřad Vysokého komisaře“)“ zrušují. 15. V § 38 se slova „a s právnickými osobami, které se zabývají ochranou jeho zájmů“ nahrazují slovy „a jinými organizacemi, které se zabývají ochranou práv uprchlíků“. 16. V § 43 se odstavec 8 zrušuje. 17. § 44 zní: „§ 44 Žadatel o udělení azylu má v azylovém zařízení, v němž je hlášen k pobytu, právo na ubytování společně s manželem, s příbuzným v pokolení přímém nebo s jinou osobou blízkou, pokud jsou žadateli o udělení azylu a pokud s tím souhlasí. Za osoby blízké se považují osoby prohlašující, že k sobě mají osobní vztah.“. 18. V § 45 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Policie odebere na dobu řízení o udělení azylu věc nalezenou při osobní prohlídce nebo prohlídce věcí podle odstavce 1, která může sloužit jako důkaz v řízení o udělení azylu nebo při určování členského státu Evropské unie příslušného k posuzování žádosti o udělení azylu1c), a předá ji ministerstvu.“. 19. V § 46 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Cizinec, jemuž bylo řízení o udělení azylu zastaveno z důvodu nepřípustnosti jeho žádosti o udělení azylu podle § 10a písm. b), nesmí opustit přijímací nebo pobytové středisko až do doby, než bude dopraven do členského státu Evropské unie příslušného k posuzování žádosti o udělení azylu, s výjimkou opuštění za účelem vycestování z území. (4) Za opuštění azylového zařízení podle odstavce 2 nebo 3 se nepovažuje opuštění za účelem účasti žadatele o udělení azylu nebo cizince na nařízeném jednání před orgánem veřejné moci, poskytnutí neodkladné zdravotní péče nebo provedení lékařského vyšetření zaměřeného na zjištění, zda žadatel o udělení azylu nebo cizinec netrpí chorobou ohrožující jeho život či zdraví nebo život či zdraví jiných osob v případě, že je nelze v přijímacím středisku provést. V případech opuštění azylového zařízení podle věty první zabezpečí doprovod žadateli o udělení azylu nebo cizinci na žádost ministerstva policie.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 5 a 6. 20. V § 47 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 9b zní: „(2) Žadatel o udělení azylu je povinen strpět zdravotní prohlídku, je-li to třeba pro ochranu veřejného zdraví9b). 9b) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 21. V § 57 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Ministerstvo vydá žadateli o udělení azylu průkaz žadatele o udělení azylu nejpozději do 3 dnů od prohlášení o azylu. (2) Ministerstvo vydá žadateli o udělení azylu průkaz žadatele o udělení azylu nejpozději do 3 dnů od příchodu žadatele o udělení azylu do azylového zařízení, jestliže žádost o udělení azylu byla podána v době výkonu vazby, výkonu trestu odnětí svobody, nebo v zařízení pro zajištění cizinců3).“. 22. V § 57 odst. 4 se slova „, o uděleném vízu (§ 72) a o jeho dětech mladších 15 let, pokud jsou rovněž žadateli o udělení azylu" nahrazují slovy „a o uděleném vízu (§ 72 a 85b)“. 23. V § 71 odst. 1 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) evidenci cizinců, jejichž řízení o udělení azylu bylo zastaveno z důvodu nepřípustnosti žádosti o udělení azylu.“. 24. V § 71 odst. 4 se za slova „a) až d)“ vkládají slova „a g)“. 25. V § 72 odst. 2 větě první se slova „po dobu 60 dnů“ nahrazují slovy „až na dobu 90 dnů“ a slova „až o 60“ se nahrazují slovy „až o 90“. 26. V § 79 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Azylová zařízení slouží k hromadnému ubytování žadatelů o udělení azylu a azylantů za podmínek zaručujících zachování lidské důstojnosti.“. Dosavadní odstavce 1 až 3 se označují jako odstavce 2 až 4. 27. V § 80 se na začátek odstavce 4 vkládá věta „Žadatelé o udělení azylu mají přístup k základnímu, střednímu a vyššímu odbornému vzdělávání za stejných podmínek jako státní občané České republiky12c).“. Poznámka pod čarou č. 12c zní: „12c) Zákon č. 561/200;4 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).“. 28. V § 81 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Provozovatel přijímacího nebo pobytového střediska přihlédne ke specifickým potřebám žadatele o udělení azylu, pokud je jím nezletilá osoba bez doprovodu, osoba mladší 18 let, těhotná žena, osoba se zdravotním postižením, osoba, která byla mučena, znásilněna nebo byla podrobena jiným vážným formám psychického, fyzického či sexuálního násilí, a v případě hodném zvláštního zřetele i jiná osoba. Nezletilá osoba bez doprovodu se po ukončení úkonů podle § 46 odst. 1 umísťuje na základě rozhodnutí soudu do školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo do péče osoby označené v rozhodnutí soudu.“. 29. Za § 85a se vkládá nový § 85b, který zní: „§ 85b (1) Platnost víza uděleného podle tohoto zákona může být v zájmu ochrany bezpečnosti státu, udržení veřejného pořádku, ochrany veřejného zdraví nebo v zájmu plnění mezinárodní smlouvy omezena jen na část území. (2) Při omezení platnosti víza podle odstavce 1 musí být zachována přiměřenost mezi důvodem pro toto omezení a jeho důsledky. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto omezení do soukromého a rodinného života cizince. Územně omezit platnost víza lze nejdéle po dobu 3 měsíců od zahájení řízení o udělení azylu.“. 30. V § 87 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Na žádost ministerstva zabezpečí úkony podle § 10b a 10c policie.“. 31. Za § 88a se vkládá nový § 88b, který zní: „§ 88b Při vyhledávání rodinných příslušníků dítěte, které podalo návrh na zahájení řízení o udělení azylu a které se nachází na území České republiky bez doprovodu osoby starší 18 let, která za dítě zodpovídá podle právního řádu platného na území státu, jehož občanství dítě má, nebo v případě, že je dítě osobou bez státního občanství, ve státě posledního bydliště, je třeba postupovat tak, aby nebyl ohrožen život a svoboda dítěte a jeho rodiny zejména ve státě, jehož státní občanství mají, nebo, v případě, že jsou osobami bez státního občanství, ve státě jejich posledního trvalého bydliště.“. 32. V § 89 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 13 a 13a zní: „(1) Je-li žadatelem o udělení azylu nezletilá osoba bez doprovodu, je jí soudem k ochraně jejích práv a právem chráněných zájmů spojených s pobytem na území ustanoven opatrovník podle zvláštního právního předpisu13). S ohledem na ochranu nezletilé osoby bez doprovodu stanoví soud na podnět ministerstva opatrovníka bezodkladně předběžným opatřením. Na řízení o ustanovení opatrovníka se nevztahuje zvláštní právní předpis13a). 13) Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. 13a) Zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů.“. 33. V § 89 odst. 2 větě první se za slova „opatrovníka vykonává“ vkládá slovo „zletilý“, slovo „nezletilého“ se nahrazuje slovy „nezletilé osoby bez doprovodu“ a slova „nezletilý hlášen“ se nahrazují slovy „nezletilá osoba bez doprovodu hlášena“. 34. V příloze č. 1 bodě 11 písm. a) se za slovo „datum“ vkládají slova „a místo“ a za slovo „narození“ se vkládají slova „, národnost, státní příslušnost“. 35. V příloze č. 1 bodě 11 písm. b) se za slovo „data“ vkládají slova „a místa“. 36. V příloze č. 1 se za bod 20 vkládají nové body 21 a 22, které znějí: „21. Pobýval jste po odchodu z vlasti v jiném členském státu Evropské unie? Pokud ano, uveďte, ve kterých členských státech Evropské unie jste pobýval (stát, obec, ulice), délku a účel pobytu, povolení, na základě kterého jste na území tohoto státu pobýval (druh, doba platnosti). 22. Opustil jste území členských států Evropské unie? Pokud ano, uveďte, kdy jste území členských států Evropské unie opustil, do kterého státu jste cestoval a kdy jste se na území členských států Evropské unie vrátil. Popište průběh cesty.“. Dosavadní body 21 až 32 se označují jako body 23 až 34. 37. V příloze č. 1 se za bod 25 vkládá nový bod 26, který zní: „26. Kdy, kde a jakým způsobem jste vstoupil na území členských států Evropské unie?“. Dosavadní body 26 až 34 se označují jako body 27 až 35. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí Čl. II V § 35 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které včetně poznámky pod čarou č. 34a zní: „j) pomáhá pátrat po rodinných příslušnících dítěte, které podalo návrh na zahájení řízení o udělení azylu podle zvláštního právního předpisu a na území České republiky se nachází bez doprovodu osoby starší 18 let, která za dítě zodpovídá podle právního řádu platného na území státu, jehož občanství dítě má, nebo v případě, že je dítě osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního bydliště34a). 34a) Článek 19 odst. 3 směrnice Rady 2003/9/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 34a se označuje jako poznámka pod čarou č. 34b, včetně odkazu na ni. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 2005. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Gross v. r.
Zákon č. 58/2005 Sb.	Zákon č. 58/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 8. 2. 2005, datum účinnosti 8. 2. 2005, částka 16/2005 * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o živnostenském podnikání * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 4. 2015 (268/2014 Sb.) 58 ZÁKON ze dne 5. ledna 2005, kterým se mění zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna zákona o živnostenském podnikání Čl. II Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb. a zákona č. 499/2004 Sb., se mění takto: V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: „Ostatní“ u oboru živnosti „Nákup, skladování a prodej zdravotnických prostředků,) které mohou být prodávány prodejci zdravotnických prostředků“ text ve sloupci 1 zní: „Nákup, skladování a prodej zdravotnických prostředků) a) třídy IIb a III), s výjimkou kondomů, b) třídy I a IIa), které mohou být prodávány prodejci zdravotnických prostředků“, text ve sloupci 2 zní: „pro činnost a) vysokoškolské vzdělání, nebo vyšší odborné vzdělání, nebo úplné střední vzdělání, nebo úplné střední odborné vzdělání, nebo střední odborné vzdělání**), nebo 2 roky praxe v prodeji zdravotnických prostředků“, text ve sloupci 3 zní: „) § 18 a 19 zákona č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 130/2003 Sb. a zákona č. 58/2005 Sb., ) Příloha č. 9 k nařízení vlády č. 336/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky a kterým se mění nařízení vlády č. 251/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ) § 8 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.; v rámci této živnosti lze rovněž nakupovat, skladovat a prodávat kondomy, pokud tato činnost není provozována na základě jiného živnostenského oprávnění.“. Čl. III Přechodná ustanovení 1. Dosavadní živnostenská oprávnění pro živnost „Nákup, skladování a prodej zdravotnických prostředků,) které mohou být prodávány prodejci zdravotnických prostředků“, která trvala ke dni účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachována, pokud dále není stanoveno jinak. 2. Živnostenský úřad vydá podnikateli, kterému ke dni účinnosti tohoto zákona trvá živnostenské oprávnění pro vázanou živnost „Nákup, skladování a prodej zdravotnických prostředků,*) které mohou být prodávány prodejci zdravotnických prostředků“, průkaz živnostenského oprávnění podle nové právní úpravy v úplném nebo částečném rozsahu na žádost podnikatele nebo na základě oznámení změny ohlášené podle § 49 živnostenského zákona. Vydání průkazu týkající se změny názvu živnosti nepodléhá správnímu poplatku. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Gross v. r.
Zákon č. 59/2005 Sb.	Zákon č. 59/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 8. 2. 2005, datum účinnosti 1. 4. 2005, částka 16/2005 * ČÁST PRVNÍ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 527/1990 Sb. * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 207/2000 Sb. * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2014 (256/2013 Sb.) 59 ZÁKON ze dne 5. ledna 2005, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna občanského soudního řádu Čl. I Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb. a zákona č. 627/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 16b se text „§ 221 odst. 1 písm. b)“ nahrazuje textem „§ 219a odst. 1 písm. a)“. 2. V § 38b se věta druhá zrušuje. 3. V § 40 odst. 1 větě první se za slova „provádí dokazování“ vkládají slova „anebo vyhlašuje rozhodnutí“. 4. V § 41a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) K úkonu účastníka, který není za řízení přípustný, se nepřihlíží.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 5. V § 74 odst. 2 se za slovo „jsou“ vkládají slova „navrhovatel a“. 6. § 75 zní: „§ 75 (1) Předběžné opatření podle § 76a může předseda senátu nařídit jen na návrh obce s rozšířenou působností. Jiné předběžné opatření nařídí předseda senátu na návrh; návrhu není třeba, jde-li o předběžné opatření pro řízení, které může soud zahájit i bez návrhu. (2) Návrh na nařízení předběžného opatření podle § 76 musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení skutečností o tom, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, vylíčení skutečností, které odůvodňují předběžné opatření, a musí být z něj patrno, jakého předběžného opatření se navrhovatel domáhá; ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů musí návrh dále obsahovat identifikační číslo právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení. (3) Návrh na předběžné opatření podle § 76a musí obsahovat kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) jméno nezletilého dítěte, jména, povolání a bydliště ostatních účastníků, jsou-li navrhovateli známa, vylíčení rozhodujících skutečností odůvodňujících nařízení předběžného opatření, označení osoby, které má být dítě předáno do péče, a musí z něj být patrno, že se domáhá nařízení předběžného opatření podle § 76a. (4) Navrhovatel je povinen připojit k návrhu listiny, jichž se dovolává.“. 7. Za § 75a se vkládají nové § 75b a 75c, které znějí: „§ 75b (1) K zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, je navrhovatel povinen složit nejpozději ve stejný den, kdy podal u soudu návrh na nařízení předběžného opatření, jistotu ve výši 50 000 Kč a v obchodních věcech ve výši 100 000 Kč. Podalo-li návrh na předběžné opatření více navrhovatelů, jsou povinni jistotu složit společně a nerozdílně. (2) Nebude-li jistota podle odstavce 1 složena, předseda senátu návrh na předběžné opatření odmítne. (3) Odstavce 1 a 2 neplatí, a) jde-li o předběžné opatření podle § 76a; b) jde-li o předběžné opatření pro řízení, které může soud zahájit i bez návrhu; c) jde-li o předběžné opatření ve věci výživného; d) jde-li o předběžné opatření ve věci pracovní; e) jde-li o předběžné opatření ve věci náhrady škody na zdraví; f) osvědčí-li navrhovatel spolu s návrhem na nařízení předběžného opatření, že jsou u něj splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků (§ 138); g) je-li tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by mohla navrhovateli vzniknout újma, a navrhovatel spolu s návrhem na nařízení předběžného opatření osvědčí, že jistotu bez své viny nemohl složit. (4) Byl-li návrh na nařízení předběžného opatření pravomocným usnesením soudu prvního stupně zamítnut, byl-li tento návrh pravomocně odmítnut nebo bylo-li řízení o tomto návrhu pravomocně zastaveno, soud složenou jistotu vrátí. V případě, že soud nařídil předběžné opatření, bude jistota vrácena, jestliže marně uplynula lhůta k žalobě podle § 77a odst. 2 nebo jestliže nabylo právní moci rozhodnutí soudu o žalobě podané podle § 77a odst. 2 a z tohoto rozhodnutí vyplývá, že jistota nebude použita k uspokojení práva na náhradu škody nebo jiné újmy. § 75c (1) Nepostupoval-li podle § 75a odst. 1 nebo podle § 75b odst. 2, předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, a) jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením, nebo b) jsou-li splněny podmínky uvedené v § 76a. (2) O návrhu na předběžné opatření rozhodne předseda senátu bezodkladně. Není-li tu nebezpečí z prodlení, může předseda senátu o návrhu na předběžné opatření podle § 76a rozhodnout až do uplynutí 24 hodin poté, co byl podán, a o návrhu na jiné předběžné opatření až do uplynutí 7 dnů poté, co byl podán. (3) O návrhu na nařízení předběžného opatření rozhodne předseda senátu bez slyšení účastníků; totéž platí, rozhodne-li předseda senátu o nařízení předběžného opatření pro řízení, které může soud zahájit i bez návrhu. (4) Pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně.“. 8. Za § 76a se vkládají nové § 76b až 76f, které znějí: „§ 76b (1) Vyžadují-li to okolnosti případu nebo je-li tu nebezpečí z prodlení, předseda senátu usnesení o předběžném opatření podle § 76, o němž rozhodl bezodkladně, ihned vyhlásí účastníku, kterému ukládá povinnost, popřípadě též někomu jinému než účastníku řízení, byla-li mu předběžným opatřením uložena povinnost; ukazuje-li se to potřebné, přistoupí k vyhlášení usnesení na místě samém. (2) Stejnopis usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření, je třeba účastníkům, popřípadě jejich zástupcům a těm, kterým byla předběžným opatřením uložena povinnost, odeslat ve lhůtě 3 dnů ode dne vyhlášení usnesení nebo, nebylo-li vyhlášeno, ve lhůtě 3 dnů ode dne jeho vydání. Jiným účastníkům než navrhovateli se spolu se stejnopisem usnesení doručí též návrh na předběžné opatření. (3) Stejnopis usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření, jímž bylo účastníku uloženo, aby nenakládal s určitou nemovitostí, je třeba odeslat ve lhůtě podle odstavce 2 také příslušnému katastrálnímu úřadu; to neplatí, jde-li o nemovitost, která není předmětem evidence v katastru nemovitostí. § 76c Usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření, je vykonatelné vyhlášením. Nedošlo-li k vyhlášení, je vykonatelné, jakmile bylo a) vydáno, jedná-li se o předběžné opatření podle § 76a, b) doručeno tomu, komu ukládá povinnost, jedná-li se o předběžné opatření podle § 76. § 76d (1) Výrok vykonatelného usnesení o nařízení předběžného opatření je závazný jen pro účastníky řízení a pro ty, kterým byla předběžným opatřením uložena povinnost, nestanoví-li zákon jinak. (2) Výrok vykonatelného usnesení o nařízení předběžného opatření podle § 76a je závazný pro každého. (3) V rozsahu, v jakém je výrok vykonatelného usnesení o nařízení předběžného opatření závazný pro účastníky řízení a popřípadě pro jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány. § 76e (1) Právní úkon, který byl učiněn tím, pro něhož je výrok vykonatelného usnesení o nařízení předběžného opatření závazný, je neplatný, jestliže jím byla porušena povinnost uložená vykonatelným usnesením o nařízení předběžného opatření. (2) Bylo-li účastníku předběžným opatřením uloženo, aby nenakládal s určitou nemovitostí, pozbývá návrh na vklad práva týkajícího se této nemovitosti, o němž dosud nebylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto, své právní účinky; to platí i tehdy, jestliže účastník učinil právní úkon týkající se nemovitosti dříve, než se usnesení o nařízení předběžného opatření stalo vykonatelným. § 76f Byl-li návrh na nařízení předběžného opatření zamítnut nebo odmítnut nebo bylo-li řízení o návrhu zastaveno, doručuje se usnesení jen navrhovateli. Stejnopis usnesení je třeba odeslat navrhovateli, popřípadě jeho zástupci ve lhůtě 3 dnů ode dne vyhlášení nebo vydání usnesení.“. 9. V § 77 se odstavec 3 zrušuje. 10. Za § 77 se vkládá nový § 77a, který zní: „§ 77a (1) Zaniklo-li nebo bylo-li zrušeno nařízené předběžné opatření z jiného důvodu než proto, že návrhu ve věci samé bylo vyhověno, nebo proto, že právo navrhovatele bylo uspokojeno, je navrhovatel povinen nahradit škodu a jinou újmu každému, komu předběžným opatřením vznikla. Této odpovědnosti se navrhovatel nemůže zprostit, ledaže by ke škodě nebo k jiné újmě došlo i jinak. (2) Žalobu na náhradu škody nebo jiné újmy podle odstavce 1 je třeba podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy předběžné opatření zaniklo nebo kdy bylo pravomocně zrušeno, jinak právo zanikne. Zmeškání této lhůty nelze prominout. (3) Příslušným k projednání žaloby podle odstavce 2 a k rozhodnutí o ní je soud, který v prvním stupni rozhodoval o předběžném opatření. (4) Pravomocně přiznaná náhrada škody nebo jiné újmy se uspokojí z navrhovatelem složené jistoty; nepostačuje-li jistota k uspokojení všech poškozených, rozdělí soud jistotu mezi ně poměrně. Povinnost navrhovatele nahradit škodu nebo jinou újmu, která nebyla zajištěna složenou jistotou, tím není dotčena. (5) Odstavce 1 až 4 neplatí, jde-li o předběžné opatření podle § 76a.“. 11. V § 99 odst. 1 věta druhá zní: „Soud usiluje o smír mezi účastníky; při pokusu o smír předseda senátu zejména s účastníky probere věc, upozorní je na právní úpravu a na stanoviska Nejvyššího soudu a rozhodnutí uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek týkající se věci a podle okolností případu jim doporučí možnosti smírného vyřešení sporu.“. 12. V § 102 odst. 3 věta druhá zní: „Ustanovení § 75 odst. 1 věta druhá, § 75 odst. 2 a 4, § 75a, 75b, § 75c odst. 1 písm. a), § 75c odst. 2 až 4, § 76, 76b, 76c, 76d, 76e, 76f, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 zde platí obdobně.“. 13. V § 114a odst. 2 písmeno b) zní: „b) vyžádá si zprávu o skutečnostech, které mají význam pro řízení a rozhodnutí (§ 128);“. 14. V § 114a odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) ustanoví znalce, jsou-li splněny podmínky podle § 127;“. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e). 15. Za § 114b se vkládá nový § 114c, který zní: „§ 114c (1) Ukazuje-li se, že postupem podle § 114a odst. 2 a § 114b nemůže být jednání připraveno tak, aby bylo možné věc rozhodnout při jediném jednání, předseda senátu, s výjimkou věcí, v nichž se takový postup jeví neúčelným, předvolá k soudu účastníky řízení a jejich zástupce. Při tomto úkonu jim poskytne potřebná poučení, pokusí se o smírné vyřízení věci a vyzve je, aby splnili své procesní povinnosti, zejména aby do protokolu doplnili svá skutková tvrzení a návrhy na provedení důkazů; § 118a zde platí obdobně. Je-li to potřebné, uloží jim, aby nejpozději při jednání splnili v zájmu dosažení účelu řízení další procesní povinnosti. (2) Odstavec 1 neplatí, jsou-li splněny podmínky k tomu, aby o věci mohlo být rozhodnuto bez nařízení jednání.“. 16. V § 118 odst. 2 se za slovo „jednání“ vkládají slova „a podle dosavadních výsledků řízení uvede, která právně významná skutková tvrzení účastníků lze považovat za shodná, která právně významná skutková tvrzení zůstala sporná a které z dosud navržených důkazů budou provedeny, popřípadě které důkazy soud provede, i když je účastníci nenavrhli“. 17. V § 171 se odstavec 4 zrušuje. 18. V § 205a odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) jimi má být splněna povinnost tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti nebo důkazní povinnost, a to za předpokladu, že pro nesplnění některé z uvedených povinností neměl odvolatel ve věci úspěch a že odvolatel nebyl řádně poučen podle § 118a odst. 1 až 3;“. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f). 19. V § 210a se do závorky za text „§ 43 odst. 2, § 75a odst. 1“ vkládá text „, § 75b odst. 2“. 20. V § 212a odst. 5 se ve větě druhé za slovo „věci“ vkládají slova „a jen jestliže za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava“. 21. V § 212a se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Usnesení, jímž nebylo rozhodnuto ve věci samé, lze přezkoumat jen z důvodů, které se týkají toho, co soud prvního stupně řešil ve výroku usnesení.“. 22. V § 213 odstavec 2 zní: „(2) Odvolací soud může zopakovat dokazování, na základě kterého soud prvního stupně zjistil skutkový stav věci; dosud provedené důkazy zopakuje vždy, má-li za to, že je z nich možné dospět k jinému skutkovému zjištění, než které učinil soud prvního stupně.“. 23. V § 213 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) K provedeným důkazům, z nichž soud prvního stupně neučinil žádná skutková zjištění, odvolací soud při zjišťování skutkového stavu věci nepřihlédne, ledaže by je zopakoval; tyto důkazy je povinen zopakovat, jen jestliže ke skutečnosti, jež jimi má být prokázána, soud prvního stupně provedl jiné důkazy, z nichž při zjišťování skutkového stavu vycházel. (4) Odvolací soud doplní dokazování o účastníky navržené důkazy, které dosud nebyly provedeny, ukazuje-li se to potřebné ke zjištění skutkového stavu věci; to neplatí jen tehdy, má-li být provedeno rozsáhlé doplnění dokazování a jestliže ke skutečnosti, jež jimi má být prokázána, dosud nebylo provedeno žádné nebo zcela nedostatečné dokazování.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5. 24. Za § 213 se vkládají nové § 213a a 213b, které znějí: „§ 213a (1) Má-li odvolací soud za to, že mají být provedeny jiné než účastníky navržené důkazy (§ 120 odst. 3 věta první), nebo opakuje-li dokazování (§ 213 odst. 2 a 3), provede dokazování sám. (2) Odvolací soud doplní dokazování o účastníky navržené důkazy (§ 213 odst. 4) buď sám nebo prostřednictvím soudu prvního stupně anebo dožádaného soudu. § 213b (1) V odvolacím řízení se postupuje podle § 118a; tento postup však nemůže vést k uplatnění nových skutečností nebo důkazů v rozporu s ustanovením § 205a nebo 211a nebo k uplatnění procesních práv, která jsou za odvolacího řízení nepřípustná. (2) Porušení ustanovení § 118a odst. 1 až 3 soudem prvního stupně je vadou řízení, jen jestliže potřeba uvést další tvrzení nebo důkazy vyplyne z odlišného právního názoru odvolacího soudu.“. 25. V § 214 odst. 2 písmeno c) zní: „c) odvolání směřuje proti usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o předběžném opatření, nebo jinému usnesení, kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé;“. 26. V § 214 odst. 1 písm. d) se text „§ 221 odst. 1“ nahrazuje textem „§ 219a odst. 1“. 27. V § 214 odst. 3 se slova „postupuje podle § 213“ nahrazují slovy „opakuje nebo doplňuje dokazování“. 28. § 215 zní: „§ 215 (1) Předvolání musí být účastníkům doručeno tak, aby měli dostatek času k přípravě, zpravidla nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat. (2) Po zahájení jednání podá předseda nebo pověřený člen senátu zprávu o dosavadním průběhu jednání; jinak platí pro jednání před odvolacím soudem přiměřeně § 116 až 118, § 118a odst. 4 a § 119. Na závěr předseda senátu účastníky vyzve, aby shrnuli své návrhy a aby se vyjádřili k dokazování a ke skutkové a k právní stránce věci.“. 29. V § 219 se za slovo „je-li“ vkládají slova „ve výroku“. 30. Za § 219 se vkládá nový § 219a, který zní: „§ 219a (1) Odvolací soud rozhodnutí zruší, jestliže a) tu jsou takové vady, že řízení nemělo proběhnout pro nedostatek podmínek řízení nebo rozhodoval věcně nepříslušný soud nebo vyloučený soudce anebo soud nebyl správně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, popřípadě i jiné vady, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava, b) rozhodnutí není přezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo nedostatek důvodů, c) soud nepřibral za účastníka toho, kdo měl být účastníkem, d) soud nepokračoval v řízení s tím, kdo je procesním nástupcem účastníka, který po zahájení řízení ztratil způsobilost být účastníkem řízení. (2) Odvolací soud rozsudek nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, zruší také tehdy, jestliže ke zjištění skutkového stavu věci je třeba provést další účastníky navržené důkazy, které nemohou být provedeny v odvolacím řízení (§ 213 odst. 3 a 4); ustanovení § 213 odst. 5 tím nesmí být dotčeno.“. 31. § 220 zní: „§ 220 (1) Odvolací soud změní rozsudek nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže nejsou splněny podmínky pro jejich potvrzení (§ 219) nebo zrušení (§ 219a) a jestliže a) soud prvního stupně rozhodl nesprávně, ačkoliv správně zjistil skutkový stav; b) po doplnění nebo zopakování dokazovaní je skutkový stav věci zjištěn tak, že je možné o věci rozhodnout. (2) Odvolací soud změní rozsudek nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, také tehdy, jestliže schválí smír. (3) Nejsou-li podmínky pro potvrzení usnesení, jímž bylo rozhodnuto o předběžném opatření, nebo jiného usnesení, kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé, nebo pro jejich zrušení podle § 219a odst. 1, odvolací soud je změní.“. 32. V § 221 se odstavec 1 zrušuje a dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 33. V § 221 odst. 1 se za slovo „rozhodnutí“ vkládají slova „podle § 219a“. 34. V § 223 se v části věty před středníkem slova „nebo mění rozsudek“ nahrazují slovy „rozsudek (§ 219) nebo mění rozsudek podle § 220 odst. 1“. 35. V § 239 odst. 3 se do závorky za text „§ 75a“ vkládá text „a § 75b“. 36. V § 243b odst. 5 se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“. 37. V § 254 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Není-li v této části uvedeno jinak, při rozhodování o odvolání podanému proti usnesení, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, o návrhu na odklad provedení výkonu rozhodnutí, o návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. a) až f), ve věcech výkonu rozhodnutí o výchově nezletilých dětí (§ 272 až 273a), o ceně prodávané nemovitosti (§ 336a) nebo podniku (§ 338n) a o nařízení dražebního jednání (§ 336b a 338o), lze rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit jen podle § 219a odst. 1. Šetření nebo dokazování, která jsou potřebná pro potvrzení nebo změnu usnesení soudu prvního stupně, provede odvolací soud buď sám nebo prostřednictvím soudu prvního stupně anebo dožádaného soudu. (6) K projednání odvolání není třeba nařizovat jednání také tehdy, jestliže se v odvolacím řízení neprovádí šetření nebo dokazování nebo jestliže soud prvního stupně rozhodl v souladu se zákonem bez nařízení jednání; to neplatí, bylo-li odvolání podáno proti usnesení soudu prvního stupně vydanému ve věci zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. g) a h).“. 38. V § 336k odst. 3 se v poslední větě text „§ 221“ nahrazuje textem „§ 219a“. 39. V § 352 odst. 1 se za slovo „zálohy“ vkládá slovo „, jistoty“. 40. V § 352 odst. 2 se za slovo „úschovy“ vkládají slova „a o složení peněz a jiných hodnot, zálohy, jistoty nebo jiných plateb podle odstavce 1“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Není-li dále stanoveno jinak, platí tento zákon i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. 2. Odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. 3. Dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. 4. V řízení o návrzích na předběžné opatření podaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se postupuje podle dosavadních právních předpisů. 5. Odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným ve věcech předběžných opatření přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. 6. Dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným ve věcech předběžných opatření přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným v těchto věcech po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. ČÁST TŘETÍ Změna zákona č. 527/1990 Sb. Čl. IV V zákoně č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 116/2000 Sb., zákona č. 207/2000 Sb., zákona č. 173/2002 Sb. a zákona č. 501/2004 Sb., se § 75b zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona č. 207/2000 Sb. Čl. V V zákoně č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 474/2004 Sb. a zákona č. 501/2004 Sb., se § 22 zrušuje. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2005. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Gross v. r.
Zákon č. 60/2005 Sb.	Zákon č. 60/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 440/2003 Sb., o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu a o změně některých zákonů, a zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 8. 2. 2005, datum účinnosti 8. 2. 2005, částka 16/2005 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o nakládání se surovými diamanty * ČÁST TŘETÍ - Čl. V Aktuální znění od 1. 7. 2006 (138/2006 Sb.) 60 ZÁKON ze dne 5. ledna 2005, kterým se mění zákon č. 440/2003 Sb., o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu a o změně některých zákonů, a zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o nakládání se surovými diamanty Čl. I Zákon č. 440/2003 Sb., o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu a o změně některých zákonů, se mění takto: 1. § 1 včetně nadpisu zní: „§ 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje nakládání se surovými diamanty, podmínky jejich dovozu, vývozu a tranzitu a stanoví podmínky pro provádění certifikace, evidence a kontroly surových diamantů (dále jen „Kimberleyský systém certifikace“) v rozsahu stanoveném nařízením Rady (ES) č. 2368/2002 ze dne 20. prosince 2002, kterým se provádí Kimberleyský systém certifikace pro mezinárodní obchod se surovými diamanty (dále jen „nařízení“).“. 2. Nadpis nad § 2 se zrušuje. 3. § 2 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1, 1a a 1b zní: „§ 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) kontejnerem1) schránka odolná proti porušení, opatřitelná závěrou proti neoprávněnému otevření, b) nakládáním se surovými diamanty jakékoli zacházení se surovými diamanty, které nejsou uzavřeny v neporušeném kontejneru opatřeném závěrou, c) Sekretariátem orgán pověřený účastníky1a) koordinací Kimberleyského systému certifikace surových diamantů, d) nezvratným důkazem 1. certifikát nebo jeho autorizovaná kopie, vystavená příslušným orgánem, který při dovozu doprovázel surové diamanty, pro které je požadováno vystavení certifikátu Evropských společenství (dále jen „Společenství“)1b) (dále jen „certifikát“), 2. faktura nebo jiný doklad, ze kterého jsou zřejmé údaje o prodávajícím, dárci či zůstaviteli a nabyvateli surových diamantů, a ze kterého vyplývá, že vyvážené surové diamanty, pro které je požadováno vystavení certifikátu Společenství, se nacházejí na území Společenství podle zásad Kimberleyského systému certifikace1b), 3. doklad potvrzující certifikaci zásob, popřípadě potvrzení podle čl. 6 nařízení1b), nebo 4. písemné prohlášení podle čl. 13 nařízení. 1) Čl. 3 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 2368/2002 ze dne 20. prosince 2002, kterým se provádí Kimberleyský systém certifikace pro mezinárodní obchod se surovými diamanty. 1a) Čl. 12 písm. c) nařízení Rady (ES) č. 2368/2002. 1b) Článek 12 nařízení Rady (ES) č. 2368/2002.“. 4. § 3 se včetně dosavadní poznámky pod čarou č. 1 a odkazu na tuto poznámku pod čarou zrušuje. 5. § 4 včetně poznámek pod čarou č. 2 a 2a zní: „§ 4 (1) Příslušným orgánem Společenství2) je Generální ředitelství cel. (2) Generální ředitelství cel při plnění úkolů podle tohoto zákona a nařízení spolupracuje s Evropskou komisí, příslušnými zahraničními orgány, státními orgány jiných států zodpovědnými za plnění úkolů v rámci systému certifikace surových diamantů, Sekretariátem a mezinárodními organizacemi, které plní úkoly ve vztahu k systému certifikace surových diamantů, a poskytuje jim informace, k nimž se Česká republika zavázala. (3) Zaměstnanci Generálního ředitelství cel, kteří plní úkoly v systému certifikace surových diamantů (dále jen „příslušný zaměstnanec“), při plnění svých úkolů spolupracují s celníky Celního úřadu Praha D1 (dále jen „určený celní úřad“), kteří plní úkoly v systému certifikace surových diamantů (dále jen „příslušný celník“). (4) Zjistí-li Generální ředitelství cel nebo určený celní úřad skutečnosti, odůvodňující podezření z financování organizovaného zločinu nebo terorismu, sdělí je neprodleně Policii České republiky (dále jen „Policie“) nebo zpravodajským službám České republiky (dále jen „zpravodajské služby“)2a). (5) Policie a zpravodajské služby poskytují Generálnímu ředitelství cel a určenému celnímu úřadu při výkonu jejich působnosti podle tohoto zákona a nařízení potřebné informace; to neplatí, jestliže by poskytnutí informací ohrozilo důležitý zájem sledovaný Policií nebo příslušnou zpravodajskou službou. 2) Článek 19 nařízení Rady (ES) č. 2368/2002. 2a) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“. 6. § 5 včetně poznámek pod čarou č. 3 a 3a zní: „§ 5 Generální ředitelství cel a) kontroluje a potvrzuje pravost certifikátu při dovozu; potvrzení pravosti certifikátu je veřejnou listinou, b) při vývozu vystavuje certifikát Společenství, který je veřejnou listinou, c) porovnává obsah zásilky s údaji v certifikátu formou fyzické kontroly, včetně stanovení fyzikálně-chemických vlastností surových diamantů nezbytných pro jejich ztotožnění, d) zjišťuje, zda číselná hodnota aktivity surových diamantů nepřesahuje hodnotu povolenou zvláštním právním předpisem3), e) pořizuje dokumentaci zásilky a jejího obsahu, f) vede evidence o dovozu, vývozu a tranzitu surových diamantů, o registraci osob (§ 28 a 29), o ročních hlášeních (§ 32), o prováděných kontrolách a jejich výsledcích (§ 33), o osobách, kterým byly uloženy sankce za porušení tohoto zákona nebo nařízení, a o osobách, které porušily zásady Kimberleyského systému certifikace surových diamantů a tato skutečnost byla Generálnímu ředitelství cel úředně sdělena příslušným orgánem; pro účely evidence zpracovává osobní údaje bez souhlasu příslušných osob3a), g) vyhodnocuje údaje týkající se nakládání se surovými diamanty. 3) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně. 3a) § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.“. 7. V § 6 odstavec 1 zní: „(1) Příslušný zaměstnanec a příslušný celník jsou povinni zachovávat mlčenlivost o tom, co se při své činnosti nebo v souvislosti s ní dozvěděli, zejména o poměrech osob nakládajících se surovými diamanty, jak osobních, tak i souvisejících s jejich podnikáním. Příslušný zaměstnanec i příslušný celník jsou zavázáni povinností zachovávat mlčenlivost podle tohoto zákona i po skončení výkonu své činnosti.“. 8. V § 6 odst. 2 se slovo „zaměstnance“ zrušuje. 9. V § 6 odst. 4 písm. c) se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovy „Ministerstva financí“. 10. V § 6 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 5 až 7. 11. V § 6 odst. 7 se odkaz na poznámku pod čarou č. 2 nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 5a. Poznámka pod čarou č. 5a zní: „5a) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 12. V § 6 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Povinnost zachovávat mlčenlivost neplatí rovněž vůči orgánům Společenství, které plní úkoly související s prováděním Kimberleyského systému certifikace.“. 13. Hlava III včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 6, 6a, 7, 8, 8a a 9 zní: „HLAVA III PROPUŠTĚNÍ SUROVÝCH DIAMANTŮ DO CELNÍHO REŽIMU § 7 Celní prohlášení6) na propuštění surových diamantů do celního režimu6a) podává deklarant7) písemně nebo prostřednictvím zařízení pro zpracování dat u určeného celního úřadu, nestanoví-li tento zákon nebo nařízení jinak. Současně s celním prohlášením je deklarant povinen předložit zásilku určenému celnímu úřadu. Deklarant zajistí na své náklady a nebezpečí dopravu zásilky na určený celní úřad. Dovoz § 8 (1) Celní řízení8) provádí určený celní úřad, nestanoví-li tento zákon nebo nařízení jinak. (2) Určený celní úřad ověřuje správnost a úplnost přijatých celních prohlášení. (3) Od okamžiku předložení zásilky určenému celnímu úřadu do vydání rozhodnutí v celním řízení je tato zásilka pod přímým celním dohledem. § 9 (1) Surové diamanty, které nemají status zboží Společenství8a), lze letecky nebo poštovní přepravou dopravit na území České republiky pouze na vybraná mezinárodní letiště Společenství, kterými jsou letiště Praha-Ruzyně, letiště Brno-Tuřany a letiště Ostrava-Mošnov nebo na Celní úřad Praha 1. (2) Osoba, která surové diamanty dopravila poštovní přepravou nebo letecky na vybrané mezinárodní letiště, je povinna je neprodleně předložit na Celní úřad Praha 1 nebo celnímu úřadu, v jehož územním obvodu se vybrané mezinárodní letiště nachází (dále jen „vybraný celní úřad“). (3) Vybraný celní úřad při vstupu surových diamantů na území České republiky zkontroluje, zda je zásilka doprovázena certifikátem, zkontroluje neporušenost kontejneru a jeho závěry, přiloží na kontejner svou celní závěru a propustí zásilku do režimu tranzitu. Celním úřadem určení je určený celní úřad. (4) Není-li zásilka doprovázena certifikátem nebo je-li kontejner nebo jeho závěra porušena, vybraný celní úřad zásilku neotvírá, provede dokumentaci poškození a sepíše o tom úřední záznam. Vybraný celní úřad přiloží svou celní závěru a dopraví zásilku pod přímým celním dohledem na náklady deklaranta na určený celní úřad. (5) Vybraný celní úřad neprodleně oznámí vstup a veškeré údaje o zásilce určenému celnímu úřadu a Generálnímu ředitelství cel. (6) Surové diamanty, které nemají status zboží Společenství, dopravené na území České republiky jiným druhem dopravy než uvedeným v odstavci 1, musí být předloženy určenému celnímu úřadu. § 10 (1) Příslušný celník a příslušný zaměstnanec společně při předložení zásilky zkontrolují stav kontejneru a jeho závěry a následně otevřou kontejner a každý balíček v něm obsažený. (2) Deklarant má právo být přítomen při kontrole stavu kontejneru a jeho závěry a následném otevření každého balíčku. § 11 (1) Řízení o shodě dovážených surových diamantů s certifikátem, který je provází, zahájí Generální ředitelství cel otevřením kontejneru. (2) Po dobu řízení podle odstavce 1 je celní řízení přerušeno. (3) Příslušný zaměstnanec zkontroluje pravost a platnost certifikátu a porovná obsah zásilky s údaji uvedenými v certifikátu. § 12 Jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem, nařízením a zvláštním právním předpisem9), vydá určený celní úřad rozhodnutí, kterým se surové diamanty propouštějí do navrženého celního režimu. Vývoz § 13 (1) Určený celní úřad ověřuje správnost a úplnost přijatých celních prohlášení na vývoz. (2) Po zahájení celního řízení zkontrolují příslušný celník a příslušný zaměstnanec předložený kontejner, surové diamanty, nezvratný důkaz podle § 2 písm. d) a zda deklarant uvedl veškeré údaje potřebné k vystavení certifikátu Společenství. (3) Deklarant má právo být přítomen při kontrole podle odstavce 2. § 14 (1) K řízení o vystavení certifikátu Společenství je příslušné Generální ředitelství cel. (2) Řízení podle odstavce 1 je zahájeno jakmile Generální ředitelství cel převezme kontejner, surové diamanty, nezvratný důkaz a údaje potřebné k vystavení certifikátu Společenství. (3) Po dobu řízení podle odstavce 1 je celní řízení přerušeno. (4) Příslušný zaměstnanec zkontroluje, zda deklarant poskytl nezvratný důkaz podle § 2 písm. d) a správné a úplné údaje potřebné k vystavení certifikátu Společenství, zda deklarantem předložený kontejner odpovídá přepravě surových diamantů podle tohoto zákona a nařízení, a provede porovnání předložených surových diamantů s údaji uvedenými deklarantem, včetně jejich přibližné aktuální ceny. § 15 (1) Příslušný zaměstnanec a příslušný celník vloží společně s autorizovanou kopií certifikátu Společenství do kontejneru surové diamanty nebo balíčky, které je obsahují, a opatří kontejner závěrou. Deklarant obdrží certifikát Společenství. (2) Deklarant má právo být přítomen při vkládání obsahu do kontejneru a jeho opatření závěrou. § 16 (1) Pouze určený celní úřad je oprávněn při splnění podmínek stanovených tímto zákonem, nařízením a zvláštním právním předpisem9) propustit surové diamanty do režimu vývozu. (2) Osoba, které byly surové diamanty propuštěny do vývozu, je povinna zajistit na vlastní náklady a nebezpečí jejich dopravení na výstupní celní úřad Společenství, který je schválený určeným celním úřadem. Určený celní úřad stanoví lhůtu pro předložení zásilky výstupnímu celnímu úřadu, trasu a způsob dopravy zásilky. Zásilka je po dobu přepravy pod celním dohledem. (3) Mají-li surové diamanty propuštěné ve vývozu opustit území Společenství z místa ležícího na území České republiky, musí z něj vystoupit pouze na vybraném celním úřadu. (4) Vybraný celní úřad zkontroluje neporušenost kontejneru a jeho závěry a zkontroluje, zda je zásilka doprovázena certifikátem podle nařízení. Je-li kontejner nebo jeho závěra porušena, nebo zásilka není doprovázena certifikátem podle nařízení, vybraný celní úřad zásilku neotevře, provede dokumentaci stavu zásilky včetně dokumentů, které ji doprovázejí, a sepíše o tom úřední záznam, opatří zásilku svou celní závěrou a pod přímým celním dohledem ji na náklady deklaranta odešle určenému celnímu úřadu. Určený celní úřad a Generální ředitelství cel se zásilkou nakládají přiměřeně podle ustanovení § 13 až 16 a odstavců 1 až 3. (5) Vybraný celní úřad neprodleně oznámí výstup zásilky a veškeré údaje o zásilce určenému celnímu úřadu a Generálnímu ředitelství cel. 6) Čl. 4 odst. 17 nařízení Rady (EHS) č. 2913/1992 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství. 6a) Čl. 4 odst. 16 nařízení Rady (EHS) č. 2913/1992. 7) Čl. 4 odst. 18 nařízení Rady (EHS) č. 2913/1992. 8) Článek 37 a následující nařízení Rady (EHS) č. 2913/1992. 8a) Čl. 4 odst. 6 nařízení Rady (EHS) č. 2913/1992. 9) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/1992.“. 14. § 17, § 18 včetně nadpisu a § 19 se zrušují. 15. § 20 včetně poznámky pod čarou č. 10 zní: „§ 20 (1) Surové diamanty lze propustit do celního režimu vnějšího tranzitu10) pouze na vybraných celních úřadech. (2) Vstoupí-li surové diamanty na území České republiky na jiném než vybraném celním úřadu, musí být dopraveny v režimu tranzitu určenému celnímu úřadu. V odůvodněných případech, zejména existuje-li nebezpečí, že by surové diamanty mohly uniknout celnímu dohledu nebo jinak ohrozit základní cíle Kimberleyského systému certifikace, zajistí celní úřad dopravu zásilky k určenému celnímu úřadu pod přímým celním dohledem na náklady deklaranta. (3) Celní úřad zkontroluje neporušenost kontejneru a jeho závěry a zkontroluje, zda je zásilka doprovázena certifikátem podle nařízení. Je-li kontejner nebo jeho závěra porušena, nebo zásilka není doprovázena certifikátem podle nařízení, celní úřad zásilku neotevře, provede dokumentaci stavu zásilky včetně dokumentů, které ji doprovázejí, a sepíše o tom úřední záznam. Celní úřad opatří zásilku svou celní závěrou a pod přímým celním dohledem ji na náklady deklaranta dopraví určenému celnímu úřadu. Určený celní úřad a Generální ředitelství cel se zásilkou nakládají přiměřeně podle hlavy III. 10) Článek 91 a následující nařízení Rady (EHS) č. 2913/1992.“. 16. § 21 až 25 se včetně nadpisů zrušují. 17. V § 26 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 10a zní: „(1) Pouze určený celní úřad a vybrané celní úřady jsou při splnění podmínek stanovených tímto zákonem, nařízením a zvláštním právním předpisem9) oprávněny propustit surové diamanty do celního režimu společného tranzitu10a). Tranzitními celními úřady na území České republiky pro přepravy zásilek surových diamantů v režimu společného tranzitu jsou pouze vybrané celní úřady. 10a) Rozhodnutí Rady (EHS) č. 415/1987 ze dne 15. června 1987 o uzavření Úmluvy mezi Evropským společenstvím, Rakouskou republikou, Finskou republikou, Islandskou republikou, Norským královstvím, Švédským královstvím a Švýcarskou konfederací o společném tranzitním režimu, ve znění pozdějších předpisů.“. 18. V § 26 odstavec 2 zní: „(2) Celní úřad odeslání při propuštění surových diamantů do režimu společného tranzitu10a) zkontroluje neporušenost kontejneru a jeho závěry, přiloží na kontejner svou celní závěru, stanoví lhůtu pro dopravení zásilky celnímu úřadu určení, a jsou-li splněny podmínky stanovené zvláštním právním předpisem9), zásilku propustí do režimu společného tranzitu. Výstupním celním úřadem je vybraný celní úřad.“. 19. V § 26 odst. 4 se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovy „Generálnímu ředitelství cel“. 20. V § 26 odst. 5 se slova „z tuzemska“ nahrazují slovy „ze Společenství“. 21. V § 26 odst. 5 se slovo „zákona1)“ nahrazuje slovy „právního předpisu9)“. 22. V § 26 odst. 6 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „Generální ředitelství cel“. 23. V § 26 odst. 7 se slova „z tuzemska“ nahrazují slovy „z území České republiky“ a slovo „ministerstvu“ se nahrazuje slovy „Generálnímu ředitelství cel“. 24. V § 26 odst. 8 se slova „Tuzemský tranzitní celní úřad“ nahrazují slovy „Tranzitní celní úřad“ a slova „do tuzemska“ se nahrazují slovy „na území České republiky“. 25. V § 26 odst. 8 se slovo „zákonem1)“ nahrazuje slovy „právním předpisem9)“. 26. V § 26 odstavec 9 zní: „(9) Je-li kontejner nebo jeho závěra porušena, tranzitní celní úřad zásilku neotevře, provede dokumentaci stavu zásilky včetně dokladů, které ji doprovázejí, a sepíše o tom úřední záznam. Tranzitní celní úřad opatří zásilku svou celní závěrou a pod přímým celním dohledem ji na náklady deklaranta odešle určenému celnímu úřadu. Určený celní úřad a Generální ředitelství cel dále se zásilkou nakládají přiměřeně podle hlavy III.“. 27. V § 26 odst. 10 se slova „Tuzemský tranzitní celní úřad“ nahrazují slovy „Tranzitní celní úřad“ a slova „do tuzemska“ se nahrazují slovy „na území České republiky“ a slovo „ministerstvu“ se nahrazuje slovy „Generálnímu ředitelství cel“. 28. V § 27 odst. 2 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 10b zní: „c) u státních občanů České republiky místo trvalého pobytu na území České republiky, u cizinců místo pobytu na území České republiky, popřípadě obvyklé bydliště na území nebo mimo území Společenství10b). 10b) Článek 3 nařízení Rady (EHS) 2913/1992.“. 29. V § 27 odst. 3 písm. a) se slova „nebo její název“ zrušují. 30. V § 27 odst. 3 písmeno c) zní: „c) u státních občanů České republiky místo trvalého pobytu na území České republiky, u cizinců místo pobytu na území České republiky, popřípadě obvyklé bydliště na území nebo mimo území Společenství10b),“. 31. V § 27 odst. 3 písmeno e) zní: „e) místo podnikání, sídlo, stálou provozovnu nebo organizační složku podniku, je-li zřízena, a“. 32. V § 27 odst. 4 písm. b) se slovo „sídlo“ nahrazuje slovy „identifikační číslo a“. 33. V § 27 odst. 4 písm. c) se slova „identifikační číslo a“ nahrazují slovy „sídlo, řídící ústředí, stálou provozovnu nebo organizační složku podniku, je-li zřízena“. 34. V § 27 odst. 4 se písmeno d) zrušuje. 35. V § 28 odst. 2 písm. a) se za slova „živnostenského listu“ vkládají slova „nebo jiného dokladu, který ji opravňuje na území Společenství k podnikání v činnostech uvedených v odstavci 1, ne starší jednoho měsíce,“. 36. V § 28 odst. 2 písm. b) se za slova „z evidence Rejstříku trestů,“ vkládají slova „nebo obdobný doklad,“. 37. V § 28 odst. 3 se slovo „nebo“ za slovy „daňových předpisů“ nahrazuje čárkou a za slova „tohoto zákona“ se vkládají slova „nebo nařízení“. Slova „ministerstvu úředně sdělena“ se nahrazují slovy „Generálnímu ředitelství cel úředně sdělena jiným“. 38. V § 28 odst. 4 se slovo „nebo“ za slovy „daňových předpisů“ nahrazuje čárkou a za slova „tohoto zákona“ se vkládají slova „nebo nařízení“. 39. V § 28 odst. 5 se slovo „nebo“ za slovy „daňových předpisů“ nahrazuje čárkou a za slova „tohoto zákona“ se vkládají slova „nebo nařízení“. 40. V § 29 odst. 1 se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovy „Generálního ředitelství cel“. 41. V § 29 odst. 3 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „Generální ředitelství cel“. 42. V § 29 odst. 4 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „Generální ředitelství cel“. 43. V § 29 odst. 5 se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovy „Generálnímu ředitelství cel“. 44. V § 29 odst. 6 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „Generální ředitelství cel“. 45. V § 29 odst. 7 se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovy „Generálním ředitelství cel“. 46. V § 31 odst. 4 se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovy „Generálního ředitelství cel“. 47. V § 32 odst. 1 se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovy „Generálnímu ředitelství cel“. 48. V § 32 odst. 2 se slovo „ministerstvem“ nahrazuje slovy „Generálním ředitelstvím cel“. 49. V § 32 odst. 3 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „Ministerstvo financí“. 50. V § 33 odst. 1 se slova „systému certifikace surových diamantů“ nahrazují slovy „Kimberleyského systému certifikace“. 51. V § 33 odst. 2 se slova „služebním průkazem ministerstva“ nahrazují slovy „průkazem občanského zaměstnance celní správy“. 52. V § 33 odst. 4 písm. f) se slova „obchodní a účetní doklady a jiné písemnosti“ nahrazují slovy „obchodní doklady, účetní doklady a jiné účetní záznamy, nebo jiné písemnosti“. 53. V § 33 odst. 8 písm. f) se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovy „Generálního ředitelství cel“. 54. V § 33 odst. 10 písmeno g) zní: „g) otisk úředního razítka,“. 55. Nadpis hlavy VII zní: „SPRÁVNÍ DELIKTY A ZABRÁNÍ VĚCI“. 56. V § 34 odst. 1 se slova „nebo fyzická osoba při podnikatelské činnosti se dopustí protiprávního jednání“ nahrazují slovy „se dopustí správního deliktu“. 57. V § 34 odst. 1 písm. a) se na konci textu doplňují slova „nebo nařízením“. 58. V § 34 odst. 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až i) se označují jako písmena b) až h). 59. V § 34 odst. 1 písm. h) se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovy „Generálnímu ředitelství cel“. 60. V § 34 odst. 2 se slova „Za protiprávní jednání podle odstavce 1 se právnické osobě nebo fyzické osobě při podnikatelské činnosti uloží pokuta“ nahrazují slovy „Za správní delikty právnické osoby se uloží pokuta do“. 61. V § 34 odst. 2 písm. a) se slovo „do“ zrušuje. 62. V § 34 odst. 2 písm. a) se slova „až c)“ nahrazují slovy „a b)“. 63. V § 34 odst. 2 písm. b) se slovo „do“ zrušuje. 64. V § 34 odst. 2 písm. b) se slova „d) až f)“ nahrazují slovy „c) až e)“. 65. V § 34 odst. 2 písm. c) se slovo „do“ zrušuje. 66. V § 34 odst. 2 písm. c) se slova „g) až i)“ nahrazují slovy „f) až h)“. 67. V § 34 se doplňují odstavce 3, 4 a 5, které znějí: „(3) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (4) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž bylo spácháno. (5) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže řízení o něm nebylo zahájeno do 1 roku ode dne, kdy se o něm Generální ředitelství cel dozví, nejpozději však do 6 let ode dne, kdy k jeho spáchání došlo.“. 68. V § 35 odst. 1 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) doveze nebo vyveze surové diamanty v rozporu s tímto zákonem nebo nařízením,“. Dosavadní písmena a) až g) se označují jako písmena b) až h). 69. V § 35 odst. 1 písm. h) se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovy „Generálnímu ředitelství cel“. 70. V § 35 odst. 2 se slova „a) až d)“ nahrazují slovy „a) až e)“ a slova „e) až g)“ se nahrazují slovy „f) až h)“. 71. V § 35 se doplňují odstavce 5 a 6, které včetně poznámky pod čarou č. 14a znějí: „(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby14a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (6) Odpovědnost fyzické osoby za přestupek zaniká, jestliže řízení o něm nebylo zahájeno do 1 roku, nejpozději však do 6 let ode dne, kdy k jeho spáchání došlo. 14a) § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 85/2004 Sb.“. 72. V § 37 se odstavce 1 až 4 zrušují. Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 1 až 5. 73. V § 37 odst. 1 se slova „protiprávní jednání“ nahrazují slovy „správní delikty“ a slovo „ministerstvo“ se nahrazuje slovy „Generální ředitelství cel“. 74. V § 37 odst. 2 se slova „finanční úřad“ nahrazují slovy „celní úřad“. 75. V § 40 se slova „České republiky“ nahrazují slovy „Společenství“. 76. § 41 včetně nadpisu zní: „§ 41 Náhrada nákladů Celní úřad uloží deklarantovi povinnost zaplatit náklady podle § 9 odst. 4, § 17 odst. 4, § 20 odst. 2 a 3 a § 26 odst. 6 a 9 rozhodnutím, proti němuž nemá odvolání odkladný účinek. Deklarant je povinen zaplatit náklady ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí.“. 77. § 42 až 45 se včetně nadpisu nad § 42 zrušují. Čl. II Přechodná ustanovení Certifikáty vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za certifikáty vydané podle tohoto zákona. Čl. III Zmocňovací ustanovení Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 440/2003 Sb., o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu a o změně některých zákonů, jak vyplývá ze změn provedených tímto zákonem. ČÁST TŘETÍ Čl. V Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Gross v. r.
Zákon č. 61/2005 Sb.	Zákon č. 61/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 8. 2. 2005, datum účinnosti 8. 2. 2005, částka 16/2005 * Čl. I - Zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění z * Čl. II - Ministr pro místní rozvoj předloží vládě ke schválení do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona návrh statutu Státního fondu rozvoje bydlení vypracovaný v souladu s tímto zákonem. * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 8. 2. 2005 61 ZÁKON ze dne 6. ledna 2005, kterým se mění zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 391/2002 Sb. a zákona č. 482/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „v souladu s koncepcí bytové politiky schválenou vládou České republiky“. 2. V § 1 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „v působnosti Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „ministerstvo“)“. 3. V § 2 odst. 1 písmeno e) zní: „e) úroky z vkladů, penále, pojistná plnění a jiné platby získané v souvislosti s použitím prostředků Fondu,“. 4. V § 2 odst. 1 písm. g) se slova „z předvstupních a“ nahrazují slovem „ze“. 5. V § 2 odst. 1 se za písmeno g) vkládají nová písmena h) a i), která znějí: „h) přijaté půjčky a úvěry, i) splátky státních půjček poskytnutých do fondů obcí na opravy, modernizaci a rozšíření bytového fondu,“. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno j). 6. V § 2 odstavec 2 zní: „(2) Dluhopisy vydané k zajištění příjmů Fondu jsou vydávány podle zvláštního právního předpisu.1)“. 7. § 3 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2 zní: „§ 3 Použití prostředků Fondu (1) Finanční prostředky soustředěné ve Fondu lze použít pouze na území České republiky a) ke krytí části nákladů spojených s výstavbou, pořízením, opravami a modernizací bytů, bytových a rodinných domů formou úvěru, b) ke krytí části úroků z úvěrů poskytnutých bankami nebo pobočkami zahraničních bank fyzickým a právnickým osobám na výstavbu, pořízení, opravu a modernizaci bytů, bytových a rodinných domů, c) ke krytí části nákladů spojených s výstavbou, pořízením, opravami nebo modernizací bytů, bytových a rodinných domů formou dotace, d) k ručení za část nesplacené jistiny úvěrů poskytnutých bankami nebo pobočkami zahraničních bank fyzickým a právnickým osobám 1. na výstavbu, pořízení, opravu a modernizaci bytů, bytových a rodinných domů, 2. na výstavbu infrastruktury obcemi pro bytovou výstavbu, e) ke krytí části nákladů spojených s koupí nebo nabytím pozemků nebo jejich odpovídajících částí, které jsou kupovány nebo nabývány společně s pořizovanými byty, bytovými nebo rodinnými domy formou úvěru nebo formou krytí části úroků z úvěru, f) ke krytí části úhrady formou úvěru za účelem nabytí členských práv a povinností v družstvu, nebo za účelem nabytí podílu v právnické osobě, stane-li se účastník nájemcem bytu, popřípadě bude-li mít jiné právo užívání bytu v bytovém domě nebo rodinném domě ve vlastnictví právnické osoby, které se nabytí členských práv a povinností nebo nabytí podílu týká, g) ke krytí části nákladů spojených s pořízením zařízení bytu formou úvěru. (2) Finanční prostředky soustředěné ve Fondu lze dále použít a) k nákupu hypotečních zástavních listů, b) k nákupu dluhopisů, jejichž emitentem je Česká národní banka, c) k nákupu státních dluhopisů, d) k úhradě závazků plynoucích z ručení podle odstavce 1 písm. d), e) k úhradě závazků z vydaných dluhopisů, f) k úhradě nákladů spojených se správou Fondu, g) k úhradě nákladů spojených s poskytováním prostředků podle odstavce 1, h) k úhradě nákladů spojených s podporou informační a poradenské činnosti v oblasti bydlení, i) k nákupu dluhopisů vydaných členskými státy Evropské unie nebo jinými státy tvořícími Evropský hospodářský prostor, členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, cenných papírů a dluhopisů vydaných centrálními bankami těchto států a dluhopisů vydaných Evropskou investiční bankou. (3) Činnosti spojené s funkcí Fondu podle odstavce 1 písm. a), b) a d) může Fond svěřit jiné právnické osobě na základě výběrového řízení vyhlášeného podle zvláštního právního předpisu2). (4) Fond uzavírá s příjemci finančních prostředků Fondu smlouvu o poskytnutí prostředků podle odstavce 1. (5) V souvislosti s poskytnutím prostředků Fondu podle odstavce 1 Fond si vyžádá od fyzické nebo právnické osoby žádající o poskytnutí prostředků z Fondu poskytnutí informací a podkladů nezbytných k posouzení jejich schopnosti hospodárně použít finanční prostředky k účelu, ke kterému mají být poskytnuty. (6) Při hospodaření Fondu se nesmí aktiva Fondu snížit pod 6 miliard Kč. Zůstatky prostředků Fondu se na konci kalendářního roku převádějí do následujícího kalendářního roku. (7) Na poskytnutí prostředků z Fondu není právní nárok. 2) Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.“. 8. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2b zní: „§ 3a Tvorba a použití prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb Fond může vytvářet fond kulturních a sociálních potřeb, na jehož tvorbu a hospodaření s prostředky se použijí ustanovení zvláštního právního předpisu2b) obdobně. 2b) Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 510/2002 Sb.“. 9. V § 4 odst. 2 se za slova „o činnosti Fondu“ vkládají slova „, vztazích mezi jeho orgány“. 10. V § 4 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Při posuzování místních a regionálních potřeb podpory investic do bydlení spolupracují orgány Fondu se samosprávnými orgány obcí a krajů.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 11. V § 5 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Není-li Poslaneckou sněmovnou Parlamentu schválen rozpočet Fondu na příslušný kalendářní rok před prvním dnem tohoto kalendářního roku, řídí se jeho rozpočtové hospodaření v době od prvního dne tohoto kalendářního roku do schválení rozpočtu na tento rok objemem a členěním příjmů a výdajů rozpočtu Fondu v předchozím roce. Výdaje v tomto období se uvolňují v jednotlivých položkách rozpočtu Fondu ve výši jedné dvanáctiny celkové roční částky v každém měsíci tohoto období.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 12. V § 5 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) V případě naléhavé potřeby může Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí Poslanecké sněmovny na návrh ministra projednat a schválit nezbytné přesuny mezi jednotlivými položkami rozpočtu Fondu v průběhu kalendářního roku.“. 13. V § 7 odst. 3 se slova „pro místní rozvoj“ zrušují. 14. § 9 zní: „§ 9 Vláda stanoví nařízením podmínky použití finančních prostředků k účelům uvedeným v § 3 odst. 1 a § 3 odst. 2 písm. d) a f), přičemž podmínky poskytnutí prostředků mohou obsahovat zacílení podpor zejména na mladé lidi, domácnosti s nižšími příjmy, osoby znevýhodněné v přístupu k bydlení, nebo osoby ohrožené sociálním vyloučením.“. Čl. II Ministr pro místní rozvoj předloží vládě ke schválení do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona návrh statutu Státního fondu rozvoje bydlení vypracovaný v souladu s tímto zákonem. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Gross v. r.
Zákon č. 62/2005 Sb.	Zákon č. 62/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 8. 2. 2005, datum účinnosti 8. 2. 2005, částka 16/2005 * Čl. I - Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 19/2004 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 8. 2. 2005 62 ZÁKON ze dne 5. ledna 2005, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů Parlament České republiky se usnesl na tomto zákoně: Čl. I Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 19/2004 Sb., se mění takto: V § 2 odst. 4 se za slova „ve správních obvodech obcí s pověřeným obecním úřadem“ vkládá čárka. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Gross v. r.
Zákon č. 81/2005 Sb.	Zákon č. 81/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) Vyhlášeno 23. 2. 2005, datum účinnosti 23. 2. 2005, částka 23/2005 * Čl. I - Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 23. 2. 2005 81 ZÁKON ze dne 21. ledna 2005, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), se mění takto: 1. V § 14 odst. 2 se slova „na území České republiky“ nahrazují slovy „na území členského státu Evropské unie nebo jiné smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru“ a slova „pro území České republiky“ se nahrazují slovy „pro území členského státu Evropské unie nebo jiné smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru“. 2. V § 22 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Umožnění příjmu současného, úplného a nezměněného rozhlasového nebo televizního vysílání na přijímačích téže budovy, popřípadě komplexu budov k sobě prostorově nebo funkčně přináležejících, pomocí společných domovních antén se za užití díla nepovažuje za podmínky, že je umožněn příjem pouze zemského a nezakódovaného vysílání a společný příjem není obchodně využíván.“. 3. Na konci § 23 se doplňují věty „Za provozování rozhlasového a televizního vysílání se podle § 18 odst. 3 nepovažuje zpřístupňování díla pomocí přístrojů technicky způsobilých k příjmu rozhlasového a televizního vysílání ubytovaným v rámci poskytování služeb spojených s ubytováním, jsou-li tyto přístroje umístěny v prostorách určených k soukromému užívání ubytovanými osobami. Za provozování rozhlasového a televizního vysílání se podle § 18 odst. 3 rovněž nepovažuje zpřístupňování díla pacientům při poskytování zdravotní péče ve zdravotnických zařízeních.“. 4. V § 98 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) návrh výše odměn pro jednotlivé způsoby užití předmětů ochrany.“. 5. V § 100 odst. 1 písmeno h) zní: „h) uzavírat s uživateli předmětů ochrany nebo s osobami oprávněnými hájit zájmy v nich sdružených uživatelů, kteří užívají předměty ochrany týmž nebo podobným způsobem, nebo s osobami povinnými platit odměny podle tohoto zákona, za přiměřených a rovných podmínek smlouvy, kterými se pro uživatele 1. poskytuje oprávnění k výkonu práva užít předměty ochrany, k nimž takové právo kolektivně spravují, 2. stanovuje výše a způsob placení odměn podle § 96 odst. 1 písm. a) bodů 1 a 2 a písm. b) a sleduje jejich plnění, 3. stanovuje výše a způsob placení odměn podle § 19 odst. 1 a 2, a to na základě počtu osob, kterým je dílo sděleno, 4. určuje způsob placení odměn stanovených tímto zákonem,“. 6. V § 100 odst. 1 písmeno s) zní: „s) zveřejňovat vhodným způsobem umožňujícím i dálkový přístup pro jednotlivé způsoby užití předmětu ochrany návrh výše odměn nebo způsob jejich určení,“. 7. V § 100 odstavce 5 a 6 znějí: „(5) Provozovatel provozovny či jiného prostoru, který poskytne provozovnu či jiný prostor k provozování nedivadelně provozovaného hudebního díla s textem či bez textu nebo uměleckého výkonu (dále jen „veřejná hudební produkce“), je povinen poskytnout příslušnému kolektivnímu správci údaje a součinnost potřebnou pro určení totožnosti provozovatele veřejné hudební produkce. (6) Dodavatel živé veřejné hudební produkce je povinen předložit provozovateli živé veřejné produkce program produkce s uvedením jmen autorů a názvů děl, která mají být provozována, a to nejpozději 20 dnů před konáním produkce. Provozovatel živé veřejné hudební produkce je povinen tento program produkce s uvedením jmen autorů a názvů děl, která mají být provozována, oznámit příslušnému kolektivnímu správci, a to nejpozději 10 dnů před konáním produkce, pokud není ve smlouvě mezi provozovatelem a kolektivním správcem dohodnuto jinak.“. 8. V § 100 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Při uzavírání smluv podle odstavce 1 písm. h) se přihlédne zejména k a) tomu, zda k užití předmětu ochrany dochází při výkonu podnikání nebo jiné hospodářské činnosti, b) přímému či nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu prospěchu, který uživatel získá z užití či v souvislosti s užitím předmětu ochrany, c) charakteru a specifikům místa nebo regionu, ve kterém dochází k užití předmětu ochrany, d) účelu, způsobu, rozsahu a okolnostem užití předmětu ochrany. (8) Kolektivní správce je povinen si při zpracování návrhu výše odměn nebo návrhu způsobu jejich určení vyžádat stanoviska právnických osob sdružujících příslušné uživatele předmětů ochrany, pokud se takové osoby u kolektivního správce za tímto účelem přihlásily a prokázaly, že sdružují vyšší než zanedbatelný počet uživatelů.“. 9. Za § 100 se doplňuje nový § 100a, který včetně poznámky pod čarou č. 6a zní: „§ 100a (1) Kolektivní správce, popřípadě jím zastoupený nositel práv, nemůže uplatňovat zdržovací nárok [§ 40 odst. 1 písm. b)], ani nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle zvláštní úpravy tohoto zákona (§ 40 odst. 3) z neoprávněného zásahu do kolektivně spravovaného práva nebo ohrožení takového práva, pokud uživatel nebo osoba oprávněná hájit zájmy v ní sdružených uživatelů řádně a bez zbytečných průtahů vede s příslušným kolektivním správcem v souvislosti s takovým zásahem či ohrožením práva jednání směřující k uzavření smlouvy vyžadované tímto zákonem, nebo pokud souhlasí v této souvislosti s využitím zprostředkovatele podle tohoto zákona (§ 102). (2) Ustanovením odstavce 1 není dotčen nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši obvyklé odměny podle zvláštních právních předpisů6a). (3) Překážka uplatnění zdržovacího nároku podle odstavce 1 nevzniká či odpadá, pokud by neuplatnění zdržovacího nároku bylo v rozporu s oprávněnými společnými zájmy nositelů práv, zejména proto, že by z jednání uživatele nebo osoby oprávněné hájit zájmy v ní sdružených uživatelů byl zřejmý úmysl smlouvu uvedenou v odstavci 1 neuzavřít nebo by bylo ohroženo splnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení podle zvláštních právních předpisů6a). 6a) § 451 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“. 10. V § 101 se doplňuje odstavec 11, který zní: „(11) V případě, kdy uživatel předmětu ochrany uzavírá smlouvu nejméně se třemi kolektivními správci, jsou uživatel nebo jejich sdružení oprávněni požadovat, aby příslušní kolektivní správci pověřili společného zástupce, který uzavře s uživatelem smlouvu jejich jménem.“. 11. § 103 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 8 zní: „§ 103 Dozor ministerstva (1) Ministerstvo je oprávněno a) vyžádat si od kolektivního správce informace a předložení podkladů, které jsou potřebné pro výkon dozoru, b) zjišťovat, zda nedochází k porušování povinností uložených touto částí zákona, zejména ustanovením § 100 odst. 7, c) ukládat při zjištění závad v dodržování této části zákona povinnost k nápravě při stanovení přiměřené lhůty a ukládat pokuty. (2) Zjistí-li ministerstvo porušení povinností kolektivního správce, které pro něj vyplývají z této části zákona, uloží kolektivnímu správci povinnost k nápravě a stanoví k jejímu splnění přiměřenou lhůtu. Ministerstvo může rovněž uložit kolektivnímu správci pokutu až do výše 500 000 Kč. Pokuta může být uložena i opakovaně. Pokutu lze uložit nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ministerstvo zjistí, že došlo k porušení povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne porušení povinnosti. Při stanovení výše pokuty ministerstvo přihlíží k závažnosti porušení povinnosti a ke způsobenému následku. Pokuty jsou příjmem Státního fondu kultury České republiky; ministerstvo je vymáhá podle zvláštních právních předpisů8). 8) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Gross v. r.
Zákon č. 82/2005 Sb.	Zákon č. 82/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 23. 2. 2005, datum účinnosti 1. 4. 2005, částka 23/2005 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o České televizi * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 4. 2005 82 ZÁKON ze dne 21. ledna 2005, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o České televizi Čl. I Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 231/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 písm. a) se slova „s využitím části kmitočtového spektra umožňující pokrytí území České republiky“ zrušují a slovo „pozemních“ se nahrazuje slovem „zemských“. 2. V § 3 odst. 1 písm. c) větě první se za slovo „studií“ vkládají slova „České televize (dále jen „televizní studia“)“, na konci věty druhé se tečka nahrazuje čárkou a věta třetí a věta čtvrtá se zrušují. 3. V § 3 odst. 3 se za slova „programem se“ vkládají slova „pro účely tohoto zákona“ a číslo „70“ se nahrazuje číslem „95“. 4. V § 5 odst. 1 se slova „České republiky“ zrušují. 5. V § 5 odstavce 2 a 3 včetně poznámek pod čarou č. 2a a 3 znějí: „(2) Člen Rady nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách, politických hnutích nebo občanských sdruženích, ani nesmí při výkonu své funkce v Radě jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů; dále se nesmí podílet na podnikání v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, ani nesmí zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly ohrozit důvěru v nezávislost nebo nestrannost jeho rozhodování v Radě. Člen Rady nesmí v České televizi zastávat jinou funkci nebo vykonávat výdělečnou činnost, ani nesmí mít od České televize jiné příjmy, než peněžitá plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem funkce podle tohoto zákona nebo příjmy z užití předmětů ochrany podle autorského zákona2a). (3) Předpoklady pro výkon funkce člen Rady nesplňuje, je-li osobou blízkou3) osobě, která v České televizi zastává placenou funkci nebo vykonává výdělečnou činnost, popřípadě má od České televize jiné příjmy, než příjmy z užití předmětů ochrany podle autorského zákona, anebo která se podílí na podnikání v oblasti hromadných sdělovacích prostředků nebo zastupuje obchodní zájmy, které by mohly ohrozit důvěru v nezávislost nebo nestrannost rozhodování člena Rady v Radě. 2a) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). 3) § 116 občanského zákoníku.“. 6. V § 6 odst. 2 písmeno c) zní: „c) nezúčastňuje-li se po dobu více než 3 měsíců schůzí Rady.“. 7. V § 7 odst. 1 se slova „začátku funkčního období“ nahrazují slovy „své první schůze“. 8. V § 7 odstavec 2 zní: „(2) Rada je způsobilá se usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny všech svých členů, je-li přítomen předseda Rady nebo některý z místopředsedů Rady. Rozhodnutí Rada přijímá nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů, s výjimkou rozhodnutí podle § 8 odst. 1 písm. b), e), f), g), j), k) a l), která přijímá nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů, a rozhodnutí o jmenování nebo o odvolání generálního ředitele České televize (dále jen „generální ředitel“), k němuž je zapotřebí alespoň 10 hlasů členů Rady.“. 9. V § 7 odst. 4 větě první se slova „, jehož součástí nejsou skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů“ zrušují, na konci odstavce se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „s výjimkou těch částí uvedených písemností, které obsahují skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů.“. 10. V § 8 odst. 1 písm. a) se slova „České televize (dále jen „televizní studia“)“ zrušují. 11. V § 8 odst. 1 písmeno b) včetně poznámek pod čarou č. 4 a 5 zní: „b) schvalovat rozpočet České televize, přehled pohledávek a závazků a účetní závěrku České televize podle zvláštního právního předpisu4), ověřenou auditorem podle zvláštního právního předpisu5); do doby schválení rozpočtu hospodaří Česká televize podle svého dlouhodobého plánu ekonomického rozvoje, 4) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 12. V § 8 odst. 1 se za písmeno b) vkládají nová písmena c) a d), která včetně poznámky pod čarou č. 6 znějí: „c) kontrolovat účelné a hospodárné využívání finančních zdrojů a majetku České televize podle schváleného rozpočtu a na zjištěné nedostatky písemně upozorňovat generálního ředitele, d) sledovat naplňování požadavků práva Evropských společenství na transparentnost finančních vztahů v České televizi6), 6) Směrnice Komise 80/723/EHS ze dne 25. června 1980 o zprůhlednění finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky a o finanční průhlednosti uvnitř jednotlivých podniků, ve znění směrnice Komise 93/84/EHS a směrnice Komise 2000/52/ES.“. Dosavadní písmena c) až j) se označují jako písmena e) až l). 13. V § 8 odst. 1 písm. g) se slova „(§ 9 odst. 8)“ nahrazují slovy „(§ 9 odst. 9)“ a slova „§ 9 odst. 7“ se nahrazují slovy „§ 9 odst. 8“. 14. V § 8 odst. 1 písm. k) se za slova „(§ 8a)“ vkládají slova „, schvalovat její kontrolní řád (§ 8a odst. 7)“ a slova „(§ 8a odst. 7)“ se nahrazují slovy „(§ 8b odst. 4)“. 15. V § 8 odstavec 2 zní: „(2) Rada předkládá současně Poslanecké sněmovně Výroční zprávu o činnosti České televize do 31. března bezprostředně následujícího kalendářního roku a Výroční zprávu o hospodaření České televize do 31. srpna bezprostředně následujícího kalendářního roku. Výroční zpráva o hospodaření České televize musí v samostatné části obsahovat informaci o naplňování požadavků práva Evropských společenství6). Obě výroční zprávy předseda Rady nejpozději do 3 dnů ode dne jejich předložení Poslanecké sněmovně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 16. V § 8 odst. 4 se slovo „tvorby“ nahrazuje slovem „výroby“. 17. V § 8a odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Jejím úkolem je sledovat, zda jsou finanční zdroje a majetek České televize účelně a hospodárně využívány podle schváleného rozpočtu České televize v souladu s právními předpisy a s požadavky práva Evropských společenství6).“. 18. V § 8a odst. 2 se na konci věty první doplňují slova „z občanů České republiky s odbornými předpoklady pro výkon funkce člena dozorčí komise“ a věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 2 se zrušuje. 19. V § 8a odst. 3 větě první se číslo „2“ nahrazuje číslem „4“. 20. V § 8a odst. 6 se slovo „schopna“ nahrazuje slovem „způsobilá“. 21. V § 8a se odstavec 7 zrušuje. Dosavadní odstavce 8 až 10 se označují jako odstavce 7 až 9. 22. V § 8a odst. 7 se věta první nahrazuje větou „Členové dozorčí komise mohou s vědomím generálního ředitele nahlížet do všech účetních dokladů, účetních záznamů7) a dalších písemností České televize, které mají vypovídací schopnost o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech, a o těchto skutečnostech požadovat ústní nebo písemné informace od příslušných zaměstnanců České televize.“, ve větě druhé se slova „souvisejících s účetnictvím či“ nahrazují slovy „nebo účetních“ a slova „požadovaná vysvětlení“ se nahrazují slovy „požadované informace“ a na konci se doplňuje věta „Podmínky a způsob provádění kontrol stanoví kontrolní řád dozorčí komise, který schvaluje Rada.“. Poznámka pod čarou č. 7 zní: „7) § 4 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 23. V § 8a odst. 8 se ve větě první slovo „kontroly“ nahrazuje slovem „funkce“ a ve větě druhé se za slovo „ukončení“ vkládá slovo „výkonu“. 24. Za § 8a se vkládá nový § 8b, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 8 a 9 zní: „§ 8b Odměny a další náležitosti spojené s výkonem funkce člena Rady a s výkonem funkce člena dozorčí komise (1) Členu Rady náleží měsíční odměna ve výši, která je od 1. ledna do 31. prosince příslušného kalendářního roku určena jako součin průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců České televize dosažené za předcházející kalendářní rok (dále jen „průměrná měsíční mzda“) a koeficientu stanoveného v závislosti na odpovědnosti a náročnosti vykonávané funkce člena Rady (dále jen „koeficient odměn“). Odměna se zaokrouhluje na 100 Kč nahoru. (2) Výši průměrné měsíční mzdy zveřejňuje Česká televize vždy do 31. ledna příslušného kalendářního roku způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Koeficient odměn podle odstavce 1 se stanoví a) členu Rady ve výši 0,80, b) místopředsedovi Rady ve výši 1,03, c) předsedovi Rady ve výši 1,27. (4) Výši odměn členů dozorčí komise stanoví Rada. (5) Členu Rady a členu dozorčí komise přísluší náhrada cestovních výdajů souvisejících s výkonem funkce ve stejném rozsahu jako zaměstnancům podle zvláštního právního předpisu8). Cesta z místa pobytu na jednání Rady, jednání Rady a cesta z jednání Rady do místa pobytu se pro účely poskytování cestovních náhrad považují za pracovní cestu. (6) Výkon funkce člena Rady a výkon funkce člena dozorčí komise je překážkou v práci z důvodu obecného zájmu podle zvláštního právního předpisu9). Zaměstnavatel poskytne členu Rady a členu dozorčí komise pracovní volno bez náhrady mzdy. (7) Odměny a další náležitosti spojené s výkonem funkce člena Rady a s výkonem funkce člena dozorčí komise poskytuje členům Rady a členům dozorčí komise Česká televize. Odměny a další náležitosti podle věty první jsou splatné ve dni pravidelného termínu výplaty mzdy zaměstnanců České televize. 8) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů. 9) § 124 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 74/1994 Sb.“. 25. V § 9 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Výkon funkce generálního ředitele zaniká a) uplynutím funkčního období, b) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně učiněného vzdání se funkce generálního ředitele Radě, c) dnem bezprostředně následujícím po dni, kdy bylo generálnímu řediteli doručeno rozhodnutí Rady o odvolání z funkce, d) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl generální ředitel zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo jímž byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena, e) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl generální ředitel odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s provozováním televizního vysílání, f) smrtí.“. Dosavadní odstavce 6 až 12 se označují jako odstavce 7 až 13. 26. V § 9 odstavec 7 včetně poznámky pod čarou č. 10 zní: „(7) Rada může odvolat generálního ředitele z funkce, a) neplní-li Česká televize úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání podle tohoto zákona (§ 2 a 3) nebo povinnosti vyplývající ze zvláštních právních předpisů10) nebo nenaplňuje-li svými programy zásady Kodexu České televize, jestliže byl generální ředitel na tuto skutečnost Radou v době posledních 12 měsíců písemně upozorněn, b) poruší-li generální ředitel své povinnosti stanovené zákonem nebo Statutem České televize, jestliže byl generální ředitel na porušení svých povinností Radou v době posledních 12 měsíců písemně upozorněn, c) přestane-li generální ředitel splňovat předpoklady pro výkon funkce (§ 5 odst. 1 a 2), nebo d) nevykonává-li generální ředitel po dobu 6 měsíců svou funkci. 10) Například zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.“. 27. V § 9 odst. 8 se za slovo „K“ vkládají slova „uzavření smlouvy o“, za slova „pronájmu nemovitostí“ se vkládají slova „nebo jejich částí v majetku České televize“, slova „ke zcizení“ se nahrazují slovy „smlouvy o převodu“ a za slovo „částí“ se vkládají slova „v majetku České televize“. 28. V § 9 odstavec 9 zní: „(9) Televizní studia, s výjimkou Televizního studia Brno a Televizního studia Ostrava, může generální ředitel zřizovat a zrušovat s předchozím souhlasem Rady.“. 29. V § 9 odst. 11 se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“ a za slova „§ 4 odst. 3 písm. c)“ se vkládají slova „a § 5 odst. 1 a 2“. 30. V § 9 odst. 12 se věta první nahrazuje větou „Zanikne-li výkon funkce generálního ředitele podle odstavce 6, do doby jmenování nového generálního ředitele řídí Českou televizi vedoucí zaměstnanec určený Statutem České televize (dále jen „zástupce generálního ředitele“)“. 31. V § 9 odst. 13 se slovo „prozatímního“ nahrazuje slovy „zástupce generálního“, za slovo „se“ se vkládají slova „v době do jmenování nového generálního ředitele“ a číslo „9“ se nahrazuje číslem „11“. 32. V § 11 odst. 1 se slova „(§ 2 tohoto zákona)“ nahrazují slovy „(§ 2 a 3)“. 33. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 11 zní: „§ 11a Oddělené účtování (1) Česká televize vede účetnictví podle zvláštního právního předpisu4). (2) Česká televize je povinna organizačně oddělit činnosti spočívající v poskytování veřejné služby v oblasti televizního vysílání (§ 2 a 3) od podnikatelských činností (§ 11 odst. 1). Za každou z těchto činností je Česká televize povinna účtovat tak, aby účetnictví umožňovalo rozlišení nákladů a výnosů souvisejících s poskytováním veřejné služby v oblasti televizního vysílání a nákladů a výnosů souvisejících s podnikatelskými činnostmi. Metody rozlišování nákladů a výnosů a jejich přiřazování k činnostem podle § 2 a 3 nebo podle § 11 odst. 1 stanoví Česká televize vnitřním předpisem (dále jen „Účetní standardy České televize“), který musí naplňovat požadavky práva Evropských společenství6). (3) Česká televize je povinna uchovávat údaje o naplňování povinnosti podle odstavce 2 po dobu stanovenou právem Evropských společenství6) a na výzvu tyto údaje předávat Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže11), a to spolu s Účetními standardy České televize a dalšími podklady nezbytnými k posouzení naplňování povinnosti podle odstavce 2. 11) § 2 písm. c) zákona č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.“. 34. V § 12 odst. 1 se za slovem „Ostrava“ čárka zrušuje, slovo „případně“ se nahrazuje slovem „a“ a slova „§ 9 odst. 8“ se nahrazují slovy „§ 9 odst. 9“. 35. V § 12 odst. 2 se slova „zcizení a“ nahrazují slovy „uzavírání smluv o převodu, popřípadě o“ a za slovo „nemovitostí“ se vkládají slova „nebo jejich částí v majetku České televize“. 36. V § 12 odst. 3 se doplňuje věta druhá, která zní: „Časový rozsah regionálního vysílání zpravodajských a publicistických pořadů podle § 3 odst. 1 písm. c) činí u Televizního studia Brno a Televizního studia Ostrava alespoň 25 minut denně; u televizních studií zřizovaných generálním ředitelem podle § 9 odst. 9 může být doba takového vysílání kratší.“. Čl. II Přechodná ustanovení (1) Pro účely určení výše odměny členů Rady České televize se v době ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2004 za průměrnou měsíční mzdu zaměstnanců podle § 8b odst. 1 zákona č. 483/1991 Sb., ve znění tohoto zákona, považuje částka 21 326 Kč. (2) Česká televize je povinna přizpůsobit svůj statut zákonu č. 483/1991 Sb., ve znění tohoto zákona, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, jak vyplývá z pozdějších zákonů. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání Čl. IV V § 2 odst. 1 se na konci textu písmena c) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, doplňují slova „pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak1a)“. Poznámka pod čarou č. 1a zní: „1a) § 3 odst. 3 zákona č. 483/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Gross v. r.
Zákon č. 94/2005 Sb.	Zákon č. 94/2005 Sb. Zákon o zrušení Státního fondu pro zúrodnění půdy, o změně zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 2. 2005, datum účinnosti 28. 2. 2005, částka 28/2005 * ČÁST PRVNÍ - Zákon o zrušení Státního fondu pro zúrodnění půdy (§ 1 — § 2) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o zemědělství (§ 4 — § 4) * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 5 — § 5) Aktuální znění od 1. 1. 2013 (503/2012 Sb.) 94 ZÁKON ze dne 21. ledna 2005 o zrušení Státního fondu pro zúrodnění půdy, o změně zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Zákon o zrušení Státního fondu pro zúrodnění půdy § 1 (1) Dnem 1. ledna 2006 se Státní fond pro zúrodnění půdy (dále jen „Fond“) zrušuje. (2) Dnem 1. ledna 2006 přecházejí práva a povinnosti Fondu, trvající k tomuto dni, včetně práv a závazků z nedokončených sporů ve správním, soudním, popřípadě rozhodčím řízení, na Českou republiku, zastoupenou Ministerstvem zemědělství (dále jen „ministerstvo“). (3) Dnem 1. ledna 2006 se s majetkem, s nímž byl do tohoto dne příslušný hospodařit Fond, stává příslušným hospodařit podle zvláštního právního předpisu1) ministerstvo. § 2 Zrušuje se: 1. Zákon č. 77/1969 Sb., o Státním fondu pro zúrodnění půdy. 2. Zákon č. 175/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 77/1969 Sb., o Státním fondu pro zúrodnění půdy. 3. Část šestá zákona č. 482/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o zemědělství § 4 Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb. a zákona č. 317/2004 Sb., se mění takto: Za § 4a se vkládá nový § 4b, který včetně poznámky pod čarou č. 5d zní: „§ 4b Ministerstvo může v případech hodných zvláštního zřetele, odůvodněných veřejným zájmem, rozhodnutím zřídit výzkumný ústav, vzdělávací instituci, popřípadě muzeum, jako státní příspěvkovou organizaci5d). Za obdobných podmínek může ministerstvo takovou státní příspěvkovou organizaci rozdělit, sloučit s jinou státní příspěvkovou organizací s obdobným předmětem činnosti, zrušit nebo provést jiné změny takovéto státní příspěvkové organizace. 5d) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní poznámky pod čarou č. 5d a 5e se označují jako poznámky pod čarou č. 5e a 5f, a to včetně odkazů v textu na ně. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST § 5 Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 2, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Gross v. r
Zákon č. 95/2005 Sb.	Zákon č. 95/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 28. 2. 2005, datum účinnosti 1. 4. 2005, částka 28/2005 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o poštovních službách * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o telekomunikacích * ČÁST PÁTÁ - Změna živnostenského zákona * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 (265/2024 Sb.) 95 ZÁKON ze dne 21. ledna 2005, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o poštovních službách Čl. I Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 225/2003 Sb. a zákona č. 501/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se za slovo „zákon“ vkládají slova „v souladu s právem Evropských společenství1)“. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/39/ES ze dne 10. června 2002, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na další otevření poštovních služeb Společenství hospodářské soutěži.“. 2. V § 1 odst. 1 se slova „provozovatele poštovních služeb, který poskytuje“ nahrazují slovy „těch provozovatelů poštovních služeb, kteří mají povinnost zajišťovat“. 3. V § 1 odst. 2 se slova „podle podmínek stanovených tímto zákonem za účelem“ nahrazují slovy „za podmínek stanovených tímto zákonem, jejímž účelem je“. 4. V § 2 písm. a) se slova „písemnosti nebo jiné“ zrušují. 5. V § 2 písm. b) se slova „spočívající v“ nahrazují slovy „, jejímž účelem je“. 6. V § 2 písm. c) se slova „podle tohoto zákona“ zrušují. 7. V § 2 písm. f) se slova „poštovních podmínek“ nahrazují slovy „poštovní smlouvy“. 8. V § 2 písm. g) se slova „, a to způsobem stanoveným v poštovních podmínkách“ zrušují. 9. V § 2 písm. h) se slova „poštovních podmínek“ nahrazují slovy „poštovní smlouvy“. 10. V § 2 písm. i) se slova „mezinárodní službou služba svými podmínkami“ nahrazují slovy „zahraniční poštovní službou služba svou povahou“ a slova „která spočívá v dodání písemností, jiných“ se nahrazují slovy „jejímž účelem je dodání“. 11. V § 2 písmeno j) zní: „j) základními službami poštovní služby a zahraniční poštovní služby, které jsou vzhledem k potřebám veřejnosti pod ochranou státu zajišťovanou způsobem podle tohoto zákona,“. 12. V § 2 se doplňují písmena k) až m), která znějí: „k) zahraničním provozovatelem ten, kdo se v zahraničí v součinnosti s provozovatelem podílí na poskytnutí poštovní služby do zahraničí, l) písemností sdělení v písemné podobě na listině určené konkrétní osobě, m) poštovním podáním převzetí poštovní zásilky nebo poukazované peněžní částky provozovatelem k poskytnutí poštovní služby.“. 13. § 3 zní: „§ 3 Poskytovat za úplatu služby, jejichž účelem je vydání písemnosti předem určené osobě, nebo takové služby nabízet, lze jen za podmínky, že jsou nebo mají být poskytovány podle tohoto zákona. To neplatí, a) jde-li o službu poskytovanou na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu České republiky, b) jde-li o službu, jejímž účelem je vydání průvodních listin spolu s věcmi, jichž se týkají, c) jestliže je vydání písemnosti předem určené osobě součástí služby jiné povahy a nelze je s ohledem na účel zajišťovat v rámci samostatné poštovní služby, d) jde-li o službu, při níž je sdělení určené konkrétní osobě přepravováno výhradně v jiné než písemné podobě na listině, nebo e) jde-li o službu, jejíž poskytnutí bylo sjednáno v zahraničí.“. 14. § 4 až 7 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 2 a 3a znějí: „Uzavření poštovní smlouvy § 4 (1) Vyhlášením poštovních podmínek nabízí provozovatel každému uzavření poštovní smlouvy podle těchto poštovních podmínek; vyhlášením se rozumí zveřejnění poštovních podmínek ve všech provozovnách provozovatele na místě veřejně přístupném, případně též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Provozovatel je povinen předložit na žádost poštovní podmínky k nahlédnutí v kterékoliv své provozovně, v níž lze poštovní smlouvu uzavřít. Není-li doba platnosti poštovních podmínek výslovně stanovena, lze jejich platnost ukončit jen oznámením vyhlášeným stejným způsobem jako poštovní podmínky; práva a povinnosti, které vznikly na základě těchto poštovních podmínek, zůstávají jejich pozdější změnou nebo zrušením nedotčena. (2) Provozovatel je povinen uzavřít poštovní smlouvu s každým, kdo mu její uzavření v mezích poštovních podmínek a způsobem v nich stanoveným navrhne. (3) Provozovateli nevzniká povinnost uzavřít poštovní smlouvu, jestliže jejím obsahem mají být také odchylky od práv a povinností nebo jejich doplnění podle § 6 odst. 5. (4) Provozovatel je oprávněn při uzavírání poštovní smlouvy požadovat, aby odesílatel prokázal, že poštovní zásilka a její úprava odpovídají poštovním podmínkám; není však povinen to zjišťovat. § 5 (1) Z poštovní smlouvy vzniká provozovateli povinnost dodat poštovní zásilku nebo poukázanou peněžní částku způsobem v ní určeným příjemci. Není-li sjednáno jinak, uzavřením poštovní smlouvy vznikne odesílateli povinnost uhradit provozovateli dohodnutou cenu. (2) Provozovatel neodpovídá za nesplnění povinností podle poštovní smlouvy z příčin na straně příjemce nebo v důsledku plnění povinnosti uložené provozovateli tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem2). (3) Není-li s provozovatelem dohodnuto něco jiného, odesílatel je povinen upravit poštovní zásilku způsobem podle § 6 odst. 3 písm. b) a c). § 6 Poštovní podmínky (1) Poštovní podmínky musejí mít písemnou formu. (2) Poštovní podmínky obsahují a) požadavky, které má splnit odesílatel před uzavřením poštovní smlouvy, b) způsob, jakým se má postupovat při poštovním podání, c) práva a povinnosti, které se mají stát obsahem právního vztahu vzniklého z poštovní smlouvy. (3) Z poštovních podmínek podle odstavce 2 písm. a) musí vyplývat vždy a) způsob, jakým lze provozovateli navrhnout uzavření poštovní smlouvy, b) povinná úprava poštovní zásilky, její přípustné rozměry a hmotnost, c) který obsah poštovní zásilky je považován za nebezpečný nebo vyžadující zvláštní zacházení, jakož i povinná zvláštní úprava takové poštovní zásilky nebo další náležitosti, které musí splnit odesílatel, d) který obsah poštovní zásilky není dovolen. (4) Z poštovních podmínek podle odstavce 2 písm. c) musí vyplývat vždy a) způsob dodání, b) postup provozovatele v případě, že poštovní zásilku nebo poukázanou peněžní částku nebylo možno dodat, c) cena3) poštovní služby, způsob její úhrady a rozsah nároků odesílatele na její vrácení, jestliže provozovatel porušil povinnost podle poštovní smlouvy, d) způsob přijetí a projednání námitek proti jednání provozovatele, kterým porušil povinnost podle poštovní smlouvy, jakož i způsob uplatnění nároků z tohoto porušení vyplývajících, e) rozsah odpovědnosti provozovatele za vzniklou škodu podle § 13 odst. 1, f) omezení výše náhrady škody podle § 13 odst. 4, g) způsob přijetí a projednání podnětů, že při poskytování poštovní služby došlo ke škodě, jakož i způsob uplatnění nároků ze vzniklé škody vyplývajících, h) postup provozovatele při otevření poštovní zásilky podle § 8, i) postup provozovatele při prodeji nebo zničení poštovní zásilky nebo její části podle § 9 a 10, včetně lhůty, jejímž uplynutím je takové nakládání s poštovní zásilkou podmíněno. (5) Při uzavírání poštovní smlouvy lze sjednat odchylky od práv a povinností podle odstavce 2 písm. c) nebo jejich doplnění; podmínkou však je, že je na takovou možnost v poštovních podmínkách upozorněno a že se těmito odchylkami a doplňky nezmění povaha nabízené poštovní služby. § 7 Práva z poštovní smlouvy (1) Právo nakládat s poštovní zásilkou nebo poukázanou peněžní částkou má až do jejího dodání jen odesílatel; provozovatel může s poštovní zásilkou nebo poukázanou peněžní částkou zacházet jen v nezbytné míře a jen takovým způsobem, který je součástí poskytování poštovní služby. (2) Jiné osoby a orgány mohou s poštovní zásilkou nebo poukázanou peněžní částkou nakládat jen tehdy, bylo-li to dohodnuto nebo stanoví-li to zvláštní právní předpis3a). (3) Práva z poštovní smlouvy se promlčují uplynutím jednoho roku od poštovního podání, nestanoví-li tento zákon něco jiného. 2) Například § 86 až 87a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 3a) Například § 86 až 87a zákona č. 141/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 7 až 12 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, § 11 až 16 zákona č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství, ve znění zákona č. 153/1994 Sb. a zákona č. 88/1995 Sb., zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 15. V § 8 se odstavce 1, 6 a 7 včetně poznámek pod čarou č. 7 a 8 zrušují. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4. 16. V § 8 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 3b zní: „(1) Provozovatel je oprávněn otevřít poštovní zásilku, jestliže a) ji nelze dodat a současně ji nelze vrátit nebo nemá být podle poštovní smlouvy vrácena, b) je důvodné podezření, že obsahuje věc považovanou podle poštovních podmínek za nebezpečnou, nebo věc, jejíž poštovní podání není podle poštovních podmínek dovoleno, c) byla poškozena, d) je důvodná obava, že došlo nebo že by do dodání mohlo dojít ke vzniku škody, nebo e) je to nezbytné k dodržení povinností uložených provozovateli zvláštním právním předpisem3b). 3b) Například zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.“. 17. V § 8 odst. 2 se číslo „2“ nahrazuje číslem „1“. 18. V § 8 odst. 2 se slova „kterou je Česká republika vázána,4)“ nahrazují slovy „která je součástí právního řádu České republiky4),“. 19. V § 8 odst. 2 se slova „nebo podle zvláštního právního předpisu5)“ zrušují. 20. V § 8 odst. 4 se slovo „otevření“ nahrazuje slovem „prohlídky“. 21. V § 8 odst. 4 se věta druhá nahrazuje větou „Při otevírání musí být zajištěna ochrana skutečností, jež jsou chráněny podle zvláštního právního předpisu5), jakož i ochrana poštovního tajemství (§ 16) a listovního tajemství6).“. 22. V § 9 odstavec 1 zní: „(1) Provozovatel je oprávněn po uplynutí sjednané lhůty prodat poštovní zásilku nebo její část, jestliže a) poštovní zásilku nelze dodat a současně ji nelze vrátit nebo nemá být podle poštovní smlouvy vrácena, nebo b) je důvodná obava, že se obsah poštovní zásilky do dodání znehodnotí.“. 23. V § 9 se odstavce 2 a 5 zrušují. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 24. V § 9 se na začátek odstavce 2 vkládá věta „Prodat nelze poštovní zásilku, jež je podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu České republiky4), nedotknutelná.“. 25. V § 9 se na začátek odstavce 3 vkládají slova „Je-li to možné,“. 26. V § 9 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Nebyl-li čistý výtěžek vydán, odesílatel má právo požádat o jeho vydání ve lhůtě podle § 7 odst. 3; po marném uplynutí této lhůty právo na vydání čistého výtěžku zaniká a čistý výtěžek připadne provozovateli.“. 27. § 10 a 11 včetně nadpisů znějí: „§ 10 Zničení poštovní zásilky provozovatelem (1) Provozovatel je oprávněn po uplynutí sjednané lhůty zničit poštovní zásilku nebo její část, jestliže se obsah poštovní zásilky zcela nebo zčásti znehodnotil. (2) Provozovatel je oprávněn i před uplynutím sjednané lhůty zničit poštovní zásilku nebo její část, jestliže je to nezbytné pro zajištění ochrany zdraví lidí. (3) Nedojde-li k prodeji poštovní zásilky, kterou nelze dodat a současně ji nelze vrátit nebo nemá být podle poštovní smlouvy vrácena, provozovatel ji po uplynutí sjednané lhůty zničí. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahuje na poštovní zásilku, jež je podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu České republiky4), nedotknutelná. § 11 Vydání poukázané peněžní částky odesílateli Nebyla-li poukázaná peněžní částka dodána ani vrácena, provozovatel ji vyplatí odesílateli, pokud o to odesílatel požádá do deseti let od poštovního podání; po marném uplynutí této lhůty právo na vydání peněžní částky zaniká a peněžní částka připadne provozovateli.“. 28. V § 12 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Za škodu vzniklou při poskytování poštovních služeb odpovídá provozovatel v rozsahu stanoveném tímto zákonem a poštovní smlouvou. (2) Provozovatel odpovídá jen za škodu, která vznikla v době od poštovního podání do dodání či vrácení.“. 29. V § 12 odst. 5 se slovo „provedeným“ nahrazuje slovy „, pokud byly provedeny“. 30. V § 12 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Provozovatel neodpovídá za škodu vzniklou zvláštní povahou nebo vadností obsahu poštovní zásilky.“. Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 7 až 9. 31. V § 12 odst. 7 se slova „nebo paušální náhradu podle § 13 odst. 6 nebo 7“ zrušují. 32. V § 12 odst. 8 se slovo „lze“ nahrazuje slovem „nelze“. 33. V § 13 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 2 až 6. 34. V § 13 odst. 2 se slova „podle poštovní smlouvy poštovní zásilka při podání“ nahrazují slovy „poštovní zásilka v době a místě jejího poštovního podání“. 35. V § 13 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Byla-li však sjednána náhrada škody v paušální výši, provozovatel hradí škodu ve výši sjednané paušální částky.“. 36. V § 13 odst. 3 se slova „podle poštovní smlouvy při podání, a cenou, kterou má“ nahrazují slovy „v době a místě jejího poštovního podání, a cenou, kterou by měla v době a místě poštovního podání“. 37. V § 13 odstavec 4 zní: „(4) Pokud odesílatel v souladu s poštovní smlouvou uvedl na poštovní zásilce částku, kterou ji oceňuje, škoda se hradí nejvýše do této částky. V ostatních případech se škoda hradí nejvýše do částky sjednané v poštovní smlouvě; nebyla-li taková částka sjednána, výše náhrady není omezena.“. 38. V § 13 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 39. V § 13 odstavec 5 zní: „(5) Prokáže-li se, že ztráta, poškození nebo úbytek obsahu poštovní zásilky vznikly úmyslným jednáním zaměstnance provozovatele nebo osoby oprávněné za provozovatele jednat nebo jiné osoby, které provozovatel použil, anebo provozovatele, který je fyzickou osobou, náhrada škody se poskytne ve výši podle odstavců 2 a 3, přičemž k omezení rozsahu odpovědnosti sjednanému podle odstavce 1 ani k omezení výše náhrady škody podle odstavce 4 se nepřihlíží. Pokud byla sjednána náhrada škody v paušální výši podle odstavce 2 věty druhé, lze místo nároku na náhradu škody v paušální výši uplatnit vůči provozovateli nárok na náhradu škody podle odstavce 2 věty první.“. 40. V § 15 odst. 1 se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“. 41. V § 15 odst. 2 se číslo „5“ nahrazují číslem „7“. 42. § 16 včetně poznámky pod čarou č. 9a zní: „§ 16 (1) Provozovatel, osoba podílející se na poskytování poštovních služeb a osoba vykonávající činnost podle § 37 (dále jen „nositel poštovního tajemství“) mají povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se poskytované nebo poskytnuté poštovní služby, které se při své činnosti dozvěděli. Znalosti těchto skutečností smějí využívat jen pro potřeby poskytování poštovní služby nebo činnosti podle § 37; nesmějí umožnit, aby se s nimi neoprávněně seznámila jiná osoba. (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na informace, ze kterých nevyplývá, kdo byl odesílatelem ani kdo byl adresátem. (3) Nositel poštovního tajemství může sdělit informace o poskytované nebo poskytnuté poštovní službě odesílateli, adresátovi, právnímu nástupci odesílatele nebo adresáta, zástupci odesílatele nebo adresáta, popřípadě jiným osobám, které s vědomím odesílatele nebo adresáta jednají v jejich prospěch. (4) Zprostit nositele poštovního tajemství povinností podle odstavce 1 může jen odesílatel, adresát, právní nástupce odesílatele nebo adresáta a zástupce odesílatele nebo adresáta. (5) Zjišťovat obsah poštovní zásilky smí jen provozovatel při jejím otevření podle § 8 odst. 1. (6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nevztahují na případ, kdy má provozovatel poštovních služeb podle tohoto zákona nebo podle zvláštního právního předpisu2) povinnost a) sdělit osobám a orgánům oprávněným podle zvláštního právního předpisu3a) informace o poskytované nebo poskytnuté poštovní službě, nebo jim umožnit, aby tyto informace získaly, b) vydat osobám a orgánům oprávněným podle zvláštního právního předpisu3a) poštovní zásilku nebo poukázanou peněžní částku, nebo c) učinit nebo umožnit jiná opatření. (7) Provozovatel poštovních služeb je povinen a) vydat na nezbytně nutnou dobu orgánům oprávněným k použití zpravodajské techniky podle zvláštního právního předpisu9a) poštovní zásilku, nebo jim umožnit jiná opatření dotýkající se poštovní zásilky, a to na žádost vedoucího tohoto orgánu nebo jím pověřené osoby a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem9a), b) zachovávat mlčenlivost o postupu podle písmene a). 9a) Například § 7 až 12 zákona č. 154/1994 Sb., § 11 až 16 zákona č. 67/1992 Sb., ve znění zákona č. 153/1994 Sb. a zákona č. 88/1995 Sb.“. 43. § 17 se zrušuje. 44. § 18 zní: „§ 18 (1) Podmínkou provozování poštovních služeb je živnostenské oprávnění podle zvláštního právního předpisu10). (2) Podmínkou provozování poštovní služby, jejímž účelem je dodání písemnosti, je dále poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence podle tohoto zákona. (3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na a) poštovní službu poskytovanou bezúplatně, b) poštovní službu poskytovanou za cenu vyšší nebo rovnou částce, kterou stanoví vláda nařízením, c) poštovní službu, jejímž účelem je dodání poštovní zásilky s hmotností vyšší nebo rovnou hmotnosti, kterou stanoví vláda nařízením, d) poštovní službu, jejímž účelem je dodání poštovní zásilky v zahraničí, e) poštovní službu poskytovanou na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu České republiky, f) poštovní službu, jejímž účelem je dodání průvodních listin spolu s věcmi, jichž se týkají, nebo g) poštovní službu, při níž je sdělení určené konkrétní osobě přepravováno výhradně v jiné než písemné podobě na listině. (4) Vláda stanoví nařízením v souladu s právem Evropských společenství1) částku podle odstavce 3 písm. b) a hmotnost podle odstavce 3 písm. c); částka ani hmotnost nesmí být vyšší, než je nezbytné pro vytvoření ekonomických předpokladů pro řádné plnění poštovní povinnosti.“. 45. § 19 zní: „§ 19 (1) Obsahem poštovní licence je a) povinnost zajistit všeobecnou dostupnost základních služeb na celém území České republiky (dále jen „poštovní povinnost“), b) oprávnění provozovat poštovní služby podle § 18 odst. 2 (dále jen „poštovní oprávnění“). (2) Český telekomunikační úřad (dále jen „Úřad“) zveřejní v Poštovním věstníku, které poštovní služby a které zahraniční poštovní služby jsou vzhledem k potřebám veřejnosti základními službami.“. 46. V § 20 odstavec 1 zní: „(1) O udělení poštovní licence rozhoduje Úřad na základě písemné žádosti podané na výzvu Úřadu zveřejněnou v Poštovním věstníku (dále jen „výzva“). K žádosti musí být připojeny doklady prokazující splnění podmínek podle § 21 odst. 1 písm. a) a c) a návrh poštovních podmínek podle § 21 odst. 1 písm. b). Ve výzvě Úřad uvede základní služby, na které se vztahuje poštovní povinnost, a další služby, které musí držitel poštovní licence zajišťovat podle zvláštních právních předpisů11).“. 47. V § 20 odstavec 3 zní: „(3) Úřad může udělit poštovní licenci na období nejvýše pěti let. Období, na které je poštovní licence udělována, nesmí ani zčásti zasahovat do období, na které byla udělena jiná poštovní licence.“. 48. § 21 až 25 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 12 znějí: „§ 21 Podmínky pro udělení poštovní licence (1) Poštovní licenci může Úřad udělit osobě, a) která je držitelem živnostenského oprávnění k provozování služeb uvedených ve výzvě, b) která předloží návrh poštovních podmínek poštovních služeb uvedených ve výzvě, jenž je způsobilý k tomu, aby Úřad mohl s poštovními podmínkami vyslovit souhlas; návrh poštovních podmínek musí vždy odpovídat požadavkům úředního doručování písemností podle zvláštních právních předpisů, c) která má technické, organizační, ekonomické a personální předpoklady k provozování služeb uvedených ve výzvě, včetně zajištění jejich všeobecné dostupnosti na celém území České republiky. (2) Při rozhodování o udělení poštovní licence přihlíží Úřad i k rozsahu dosavadního podnikání žadatele v oblasti poštovních nebo jiných obdobných služeb. § 22 Udělení poštovní licence (1) V rozhodnutí o udělení poštovní licence Úřad a) stanoví období, na které se poštovní licence uděluje, b) uloží poštovní povinnost v rozsahu podle § 20 odst. 1 a udělí poštovní oprávnění, c) vysloví souhlas s poštovními podmínkami poštovních služeb uvedených ve výzvě, které žadatel o poštovní licenci předložil, s výjimkou cen3), d) stanoví další povinnosti držitele poštovní licence tak, aby poštovní povinnost byla plněna v kvalitě, jež je ve veřejném zájmu nezbytná (dále jen „základní kvalitativní požadavky“); základní kvalitativní požadavky se týkají zejména rychlosti, spolehlivosti a pravidelnosti základních služeb, dostatečné hustoty obslužných míst zajišťujících poštovní podání, otevírací doby provozoven, způsobu dodání a vrácení, vhodného poskytování informací o základních službách a způsobu jejich užití a rychlého a účinného projednávání námitek. (2) Udělenou poštovní licenci nelze bez souhlasu Úřadu převést na jinou osobu. Úřad může vyslovit souhlas s převodem poštovní licence na jinou osobu jen za podmínky, že tato osoba splňuje podmínky podle § 21 odst. 1. § 23 Změna poštovní licence (1) Úřad může na návrh držitele poštovní licence nebo z vlastního podnětu změnit rozsah poštovní povinnosti, a) vyžaduje-li to veřejný zájem na zajištění dostupnosti další základní služby, b) je-li to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z práva Evropských společenství1) nebo k dodržení mezinárodních závazků České republiky12), nebo c) zanikl-li důvod pro zařazení některé služby mezi základní služby. (2) Jestliže Úřad rozšíří rozsah poštovní povinnosti o další poštovní službu, vyzve držitele poštovní licence, aby poštovní podmínky této poštovní služby ve stanovené lhůtě předložil Úřadu k vyslovení souhlasu. (3) Úřad může na návrh držitele poštovní licence nebo z vlastního podnětu změnit základní kvalitativní požadavky, a) je-li to v zájmu uspokojení potřeb veřejnosti, nebo b) je-li to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z práva Evropských společenství1) nebo k dodržení mezinárodních závazků České republiky12). (4) Úřad může z vlastního podnětu odvolat souhlas s poštovními podmínkami některé poštovní služby, na niž se vztahuje poštovní povinnost, a) je-li to v zájmu uspokojení potřeb veřejnosti, nebo b) je-li to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z práva Evropských společenství1) nebo k dodržení mezinárodních závazků České republiky12). (5) Jestliže Úřad odvolá souhlas s poštovními podmínkami, vyzve držitele poštovní licence, aby ve stanovené lhůtě předložil Úřadu k vyslovení souhlasu upravené znění poštovních podmínek. (6) Úřad může vyslovit souhlas se změnou poštovních podmínek některé poštovní služby, na niž se vztahuje poštovní povinnost, jestliže držitel poštovní licence předloží návrh jejich nového znění. (7) Ustanovení odstavců 2, 4, 5 a 6 o vyslovení souhlasu Úřadu s poštovními podmínkami se nevztahují na ceny3). § 24 Odnětí poštovní licence (1) Úřad z vlastního podnětu rozhodne o odnětí poštovní licence, jestliže držitel poštovní licence a) přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu byla poštovní licence udělena, nebo b) neplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o udělení nebo o změně poštovní licence, nebo neumožňuje kontrolu podle § 37 odst. 2 písm. a), ačkoliv byl na možnost odnětí poštovní licence z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn a nápravu nezjednal ani v přiměřené lhůtě stanovené Úřadem. (2) Úřad rozhodne o odnětí poštovní licence, jestliže o její odnětí držitel písemně požádá. § 25 Zánik poštovní licence Poštovní licence zaniká a) uplynutím období, na které byla udělena, b) dnem zrušení právnické osoby nebo smrtí fyzické osoby, které byla udělena, c) dnem stanoveným v rozhodnutí Úřadu o odnětí poštovní licence podle § 24 odst. 1, nebo d) dnem stanoveným v rozhodnutí Úřadu o odnětí poštovní licence podle § 24 odst. 2, nejpozději však uplynutím dvou let ode dne doručení žádosti o odnětí poštovní licence Úřadu. 12) Například závazky podle Světové poštovní úmluvy a jejího Závěrečného protokolu, Ujednání o poštovních peněžních službách, Řádu listovních zásilek a jeho Závěrečného protokolu, Řádu poštovních balíků a jeho Závěrečného protokolu, Řádu Ujednání o poštovních peněžních službách a jeho Závěrečného protokolu.“. 49. § 26 zní: „§ 26 (1) Úřad může udělit jednu či více zvláštních poštovních licencí, jestliže má důvodnou obavu, že držitel poštovní licence nebude schopen splnit své povinnosti týkající se základních služeb. (2) Obsahem zvláštní poštovní licence je a) povinnost zajistit všeobecnou dostupnost stanovených základních služeb na stanoveném území (dále jen „zvláštní poštovní povinnost“), b) oprávnění provozovat na stanoveném území poštovní služby podle § 18 odst. 2 (dále jen „zvláštní poštovní oprávnění“).“. 50. V § 27 odstavec 1 zní: „(1) O udělení zvláštní poštovní licence rozhoduje Úřad na základě písemné žádosti podané na jeho výzvu. K žádosti musí být připojeny doklady prokazující splnění podmínek podle § 28 odst. 1 písm. a) a c) a návrh poštovních podmínek podle § 28 odst. 1 písm. b). Ve výzvě Úřad uvede základní služby, které mají být zajištěny, a území, na kterém mají být zajištěny.“. 51. V § 27 odstavec 3 zní: „(3) Úřad může udělit zvláštní poštovní licenci na období nejvýše tří let.“. 52. § 28 zní: „§ 28 (1) Zvláštní poštovní licenci může Úřad udělit osobě, a) která je držitelem živnostenského oprávnění k provozování služeb uvedených ve výzvě, b) která předloží návrh poštovních podmínek poštovních služeb uvedených ve výzvě, jenž je způsobilý k tomu, aby Úřad mohl s poštovními podmínkami vyslovit souhlas; návrh poštovních podmínek musí vždy odpovídat požadavkům úředního doručování písemností podle zvláštních právních předpisů, c) která má technické, organizační, ekonomické a personální předpoklady k provozování služeb uvedených ve výzvě, včetně zajištění jejich všeobecné dostupnosti na uvedeném území. (2) Při rozhodování o udělení zvláštní poštovní licence přihlíží Úřad i k rozsahu dosavadního podnikání žadatele v oblasti poštovních nebo jiných obdobných služeb.“. 53. § 29 včetně nadpisu zní: „§ 29 Udělení zvláštní poštovní licence (1) V rozhodnutí o udělení zvláštní poštovní licence Úřad a) stanoví období, na které se zvláštní poštovní licence uděluje, b) uloží zvláštní poštovní povinnost v rozsahu podle § 27 odst. 1 a udělí zvláštní poštovní oprávnění, c) vysloví souhlas s poštovními podmínkami poštovních služeb uvedených ve výzvě, které žadatel o zvláštní poštovní licenci předložil, s výjimkou cen3), d) stanoví základní kvalitativní požadavky týkající se plnění zvláštní poštovní povinnosti. (2) Udělenou zvláštní poštovní licenci nelze bez souhlasu Úřadu převést na jinou osobu. Úřad může vyslovit souhlas s převodem zvláštní poštovní licence na jinou osobu jen za podmínky, že tato osoba splňuje podmínky podle § 28 odst. 1.“. 54. Za § 29 se vkládá nový § 29a, který včetně nadpisu zní: „§ 29a Změna zvláštní poštovní licence (1) Úřad může na návrh držitele zvláštní poštovní licence nebo z vlastního podnětu změnit základní kvalitativní požadavky, a) je-li to v zájmu uspokojení potřeb veřejnosti, nebo b) je-li to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z práva Evropských společenství1) nebo k dodržení mezinárodních závazků České republiky12). (2) Úřad může z vlastního podnětu odvolat souhlas s poštovními podmínkami některé poštovní služby, na niž se vztahuje zvláštní poštovní povinnost, a) je-li to v zájmu uspokojení potřeb veřejnosti, nebo b) je-li to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z práva Evropských společenství1) nebo k dodržení mezinárodních závazků České republiky12). (3) Jestliže Úřad odvolá souhlas s poštovními podmínkami, vyzve držitele zvláštní poštovní licence, aby ve stanovené lhůtě předložil Úřadu k vyslovení souhlasu upravené znění poštovních podmínek. (4) Úřad může vyslovit souhlas se změnou poštovních podmínek některé poštovní služby, na niž se vztahuje zvláštní poštovní povinnost, jestliže držitel zvláštní poštovní licence předloží návrh jejich nového znění. (5) Ustanovení odstavců 2, 3 a 4 o vyslovení souhlasu Úřadu s poštovními podmínkami se nevztahují na ceny3).“. 55. § 30 až 32 včetně nadpisů znějí: „§ 30 Odnětí zvláštní poštovní licence (1) Úřad z vlastního podnětu rozhodne o odnětí zvláštní poštovní licence, jestliže držitel zvláštní poštovní licence a) přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu byla zvláštní poštovní licence udělena, nebo b) neplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o udělení nebo o změně zvláštní poštovní licence, nebo neumožňuje kontrolu podle § 37 odst. 2 písm. a), ačkoliv byl na možnost odnětí zvláštní poštovní licence z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn a nápravu nezjednal ani v přiměřené lhůtě stanovené Úřadem. (2) Úřad rozhodne o odnětí zvláštní poštovní licence, jestliže o její odnětí držitel písemně požádá. § 31 Zánik zvláštní poštovní licence Zvláštní poštovní licence zaniká a) uplynutím období, na které byla udělena, b) dnem zrušení právnické osoby nebo smrtí fyzické osoby, které byla udělena, c) dnem stanoveným v rozhodnutí Úřadu o odnětí zvláštní poštovní licence podle § 30 odst. 1, nebo d) dnem stanoveným v rozhodnutí Úřadu o odnětí zvláštní poštovní licence podle § 30 odst. 2, nejpozději však uplynutím jednoho roku ode dne doručení žádosti o odnětí zvláštní poštovní licence Úřadu. § 32 Zveřejňování rozhodnutí Rozhodnutí o udělení, změně a odnětí poštovní licence a sdělení o jejím zániku, rozhodnutí o udělení, změně a odnětí zvláštní poštovní licence a sdělení o jejím zániku, základní kvalitativní požadavky, jakož i poštovní podmínky, s nimiž vyslovil souhlas, Úřad zveřejní v Poštovním věstníku.“. 56. Nadpis hlavy V zní: „PRÁVA A POVINNOSTI DRŽITELE POŠTOVNÍ LICENCE A DRŽITELE ZVLÁŠTNÍ POŠTOVNÍ LICENCE“. 57. § 33 a 34 včetně nadpisů znějí: „§ 33 Povinnosti držitele poštovní licence (1) Držitel poštovní licence je povinen a) plnit poštovní povinnost způsobem, který je v souladu s potřebami veřejnosti a se základními kvalitativními požadavky, včetně soustavného poskytování informací o základních službách a způsobu jejich užití, b) nabízet poštovní služby, na něž se vztahuje poštovní povinnost, podle poštovních podmínek, s nimiž Úřad vyslovil souhlas. (2) Držitel poštovní licence nemusí dočasně plnit povinnosti podle odstavce 1 písm. a), jestliže tomu brání překážky, jež sám nevyvolal a jejichž vzniku nemohl ani při řádné péči zabránit, zejména nezaviněné technické problémy, důsledky přírodních událostí, nedostatek potřebné součinnosti jiných osob nebo důsledky krizové situace. Držitel poštovní licence je však povinen počínat si tak, aby plnění povinností bylo omezeno co nejméně a aby překážky byly co nejdříve odstraněny. (3) Držitel poštovní licence nemusí poskytnout poštovní službu, na niž se vztahuje poštovní povinnost, pokud by její poskytnutí bylo v důsledku toho, že některý z požadavků podle § 6 odst. 2 písm. a) nebyl splněn, neúměrně komplikované, anebo by bylo pro něho spojeno s rizikem jiných vážných následků. (4) Není přípustné neodůvodněné zvýhodňování či znevýhodňování některých zájemců o základní služby. Sjednání odchylek od práv a povinností nebo jejich doplnění podle § 6 odst. 5 nesmí vést k neodůvodněnému zvýhodnění určitého odesílatele oproti jiným zájemcům o základní služby. (5) Držitel poštovní licence je povinen vést způsobem, který stanoví Úřad, průběžnou evidenci svých nákladů spojených s provozováním jednotlivých služeb, na něž se vztahuje poštovní povinnost. Pravidla, která navrhne držitel poštovní licence, podle nichž budou náklady společné pro více činností držitele poštovní licence přiřazovány jednotlivým službám, na něž se vztahuje poštovní povinnost, vyžadují ke své platnosti schválení Úřadem. Držitel poštovní licence musí zajistit, že dodržování těchto pravidel bude jednou ročně ověřeno osobou odborně způsobilou a nezávislou na držiteli poštovní licence; tato osoba musí být schválena Úřadem. Výsledky tohoto ověření Úřad zveřejní v Poštovním věstníku. § 34 Povinnosti držitele zvláštní poštovní licence (1) Držitel zvláštní poštovní licence je povinen a) plnit zvláštní poštovní povinnost způsobem, který je v souladu s potřebami veřejnosti a se základními kvalitativními požadavky, včetně soustavného poskytování informací o základních službách, na něž se vztahuje zvláštní poštovní povinnost, a způsobu jejich užití, b) nabízet poštovní služby, na něž se vztahuje zvláštní poštovní povinnost, podle poštovních podmínek, s nimiž Úřad vyslovil souhlas. (2) Držitel zvláštní poštovní licence nemusí dočasně plnit povinnosti podle odstavce 1 písm. a), jestliže tomu brání překážky, jež sám nevyvolal a jejichž vzniku nemohl ani při řádné péči zabránit, zejména nezaviněné technické problémy, důsledky přírodních událostí, nedostatek potřebné součinnosti jiných osob nebo důsledky krizové situace. Držitel zvláštní poštovní licence je však povinen počínat si tak, aby plnění povinností bylo omezeno co nejméně a aby překážky byly co nejdříve odstraněny. (3) Držitel zvláštní poštovní licence nemusí poskytnout poštovní službu, na niž se vztahuje zvláštní poštovní povinnost, pokud by její poskytnutí bylo v důsledku toho, že některý z požadavků podle § 6 odst. 2 písm. a) nebyl splněn, neúměrně komplikované, anebo by bylo pro něho spojeno s rizikem jiných vážných následků. (4) Není přípustné neodůvodněné zvýhodňování či znevýhodňování některých zájemců o základní služby. Sjednání odchylek od práv a povinností nebo jejich doplnění podle § 6 odst. 5 nesmí vést k neodůvodněnému zvýhodnění určitého odesílatele oproti jiným zájemcům o základní služby.“. Poznámky pod čarou č. 13 a 14 se zrušují. 58. Za § 34 se vkládá nový § 34a, který včetně nadpisu zní: „§ 34a Ceny základních a doplňkových služeb (1) Orgán oprávněný k regulaci cen vychází při regulaci cen podle zvláštního zákona3), a to cen základních služeb, na něž se vztahuje poštovní povinnost a zvláštní poštovní povinnost, a služeb, jež jsou s jejich poskytováním spojeny (dále jen „základní a doplňkové služby“), z ekonomicky oprávněných nákladů spojených se zajišťováním těchto služeb; při stanovení cen se přihlédne k tomu, aby ceny byly všeobecně přijatelné a aby k poskytovaným základním a doplňkovým službám měli přístup všichni zájemci. (2) Ceny základních a doplňkových služeb musejí být stanoveny způsobem, z něhož bude zřejmé, jak byly vytvořeny. (3) Ceny základních a doplňkových služeb, jejichž použití je vázáno na splnění zvláštních podmínek, musejí přihlížet k úspoře nákladů vzniklé splněním těchto zvláštních podmínek. Zvláštní podmínky podle věty první musejí být uvedeny v poštovních podmínkách. (4) Náklady vzniklé při poskytování poštovních služeb podle § 18 odst. 2 a služeb, jež jsou s jejich poskytováním spojeny, nesmějí být promítány do cen ostatních základních a doplňkových služeb.“. 59. V § 35 odst. 1 větě první a druhé se slova „ministerstvo“ nahrazují slovy „Ministerstvo informatiky“. 60. V § 35 odst. 4 se slova „poštovních podmínek“ nahrazují slovy „poštovní smlouvy“. 61. Nadpis hlavy VII zní: „STÁTNÍ SPRÁVA A REGULACE“. 62. § 36 a 37 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 14a znějí: „§ 36 Státní správa v oblasti poštovních služeb Ministerstvo informatiky vykonává státní správu v oblasti poštovních služeb, s výjimkou věcí svěřených tímto zákonem Úřadu. § 37 Činnost Úřadu (1) Úřad dohlíží, zda držitel poštovní licence a držitelé zvláštní poštovní licence a) plní poštovní povinnost a zvláštní poštovní povinnost způsobem podle § 33 a 34, b) nabízejí poštovní služby, na něž se vztahuje poštovní povinnost a zvláštní poštovní povinnost, podle poštovních podmínek, s nimiž Úřad vyslovil souhlas, c) plní další povinnosti uložené jim tímto zákonem. (2) Úkony dohledu podle odstavce 1 uskutečňuje Úřad z vlastního podnětu nebo z podnětu osoby, jejíchž zájmů se poskytování a zajišťování základních služeb držitelem poštovní licence nebo držitelem zvláštní poštovní licence dotýká. Úkony dohledu se uskutečňují a) prováděním státní kontroly14a), b) využitím poznatků získaných jiným způsobem. (3) Úřad dále a) zaujímá stanovisko ke sporům týkajícím se poskytování a zajišťování základních služeb držitelem poštovní licence nebo držitelem zvláštní poštovní licence, o které byl požádán, pokud je toho k vyřešení sporu zapotřebí, b) nejméně jednou ročně vhodným způsobem zveřejní, včetně zveřejnění v Poštovním věstníku, souhrnnou zprávu o plnění povinností uložených držiteli poštovní licence a držitelům zvláštní poštovní licence tímto zákonem, c) činí další opatření v zájmu řádného poskytování a zajišťování základních služeb, d) plní další úkoly svěřené mu tímto zákonem, e) spolupracuje s Komisí Evropských společenství ve věcech týkajících se poštovních služeb. 14a) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.“. 63. Za § 37 se vkládají nové § 37a až 37c, které včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 14b a 14c znějí: „Správní delikty § 37a (1) Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě14b), která poruší ustanovení tohoto zákona tím, že a) poskytuje službu, jejímž účelem je vydání písemnosti předem určené osobě, nebo takovou službu nabízí, jinak než podle tohoto zákona, nebo b) provozuje poštovní službu, jejímž účelem je dodání písemnosti, bez poštovního oprávnění a bez zvláštního poštovního oprávnění, se uloží pokuta do výše 2 000 000 Kč. (2) Držiteli poštovní licence, který a) neplní poštovní povinnost nebo ji plní způsobem, který není v souladu s § 33, b) nabízí poštovní služby, na něž se vztahuje poštovní povinnost, podle poštovních podmínek, s nimiž Úřad nevyslovil souhlas, nebo c) nezajistí ověření podle § 33 odst. 5 prostřednictvím schválené osoby nebo takovou osobu ke schválení Úřadem nenavrhne ve lhůtě stanovené Úřadem, se uloží pokuta do výše 2 000 000 Kč. (3) Držiteli zvláštní poštovní licence, který a) neplní zvláštní poštovní povinnost nebo ji plní způsobem, který není v souladu s § 34, nebo b) nabízí poštovní služby, na něž se vztahuje zvláštní poštovní povinnost, podle poštovních podmínek, s nimiž Úřad nevyslovil souhlas, se uloží pokuta do výše 500 000 Kč. § 37b (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména k rozsahu takového jednání a jeho následkům. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle § 37a projednává Úřad. (5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby14b), se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (6) Pokuty vybírá Úřad a vymáhá místně příslušný územní finanční úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. (7) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu14c). § 37c (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) zničí, poškodí, znečistí, anebo neoprávněně odstraní nebo přemístí schránu určenou k poštovnímu podání nebo dodání, nebo b) jako odesílatel ohrozí zdraví lidí tím, že předá provozovateli k poskytnutí poštovní služby poštovní zásilku, 1. jejíž obsah je podle poštovních podmínek považován za nebezpečný, aniž by byla dodržena její povinná zvláštní úprava podle poštovních podmínek nebo další požadované náležitosti podle poštovních podmínek, nebo 2. jejíž obsah podle poštovních podmínek není dovolen. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do výše 10 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do výše 20 000 Kč. 14b) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku. 14c) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. 64. V § 38 odstavec 1 zní: „(1) Na činnost Ministerstva informatiky podle § 35 a na činnost Úřadu podle § 37 odst. 3 písm. a) a c) se správní řád15) nevztahuje.“. 65. V § 38 odst. 2 se za slova „zvláštní poštovní licence“ vkládají slova „a proti rozhodnutí o změně poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence“. 66. V § 39 se slova „tímto zákonem“ nahrazují slovy „v § 4 až 15 tohoto zákona“. 67. § 40 zní: „§ 40 (1) Úřad vydává Poštovní věstník. Úřad zveřejňuje Poštovní věstník také způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Každý má právo nahlédnout do Poštovního věstníku a) v kterékoliv provozovně držitele poštovní licence, v níž jsou nabízeny poštovní služby, na něž se vztahuje poštovní povinnost, b) v kterékoliv provozovně držitele zvláštní poštovní licence, v níž jsou nabízeny poštovní služby, na něž se vztahuje zvláštní poštovní povinnost.“. 68. § 41 se zrušuje. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Až do zveřejnění základních služeb podle § 19 odst. 2 zákona o poštovních službách, nejdéle však do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se za základní služby považují poštovní služby podle vyhlášky č. 286/2004 Sb., kterou se stanoví poštovní podmínky základních služeb a základní požadavky kvality při jejich zajišťování držitelem poštovní licence (vyhláška o základních službách držitele poštovní licence), a zahraniční poštovní služby, jejichž zajišťování je mezinárodním závazkem České republiky. 2. Až do vyslovení souhlasu s poštovními podmínkami poštovních služeb, na něž se vztahuje poštovní povinnost, Úřadem, nejdéle však do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se za poštovní podmínky podle § 33 odst. 1 písm. b) zákona o poštovních službách považují poštovní podmínky, jež jsou v souladu s vyhláškou č. 286/2004 Sb. 3. Až do stanovení základních kvalitativních požadavků Úřadem, nejdéle však do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se za základní kvalitativní požadavky podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o poštovních službách považují základní požadavky kvality při zajišťování základních služeb podle části třetí vyhlášky č. 286/2004 Sb. 4. Až do rozhodnutí Úřadu podle § 33 odst. 5 zákona o poštovních službách zůstávají v platnosti rozhodnutí Ministerstva informatiky učiněná podle § 34 odst. 3 zákona o poštovních službách v dosavadním znění. 5. Poštovní licence a zvláštní poštovní licence udělené podle dosavadní právní úpravy zůstávají v platnosti. 6. Správní řízení o udělení souhlasu, které bylo zahájeno přede dnem nabytí účinností tohoto zákona a které nebylo dosud ukončeno, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zastavuje. 7. Ostatní správní řízení podle dosavadní právní úpravy, která byla zahájena přede dnem nabytí účinností tohoto zákona a která nebyla dosud ukončena, dokončí Úřad. Čl. III Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Vyhláška č. 226/2000 Sb., kterou se stanoví způsob prokazování finanční způsobilosti k zahájení a provozování základních služeb držitelem poštovní licence. 2. Vyhláška č. 286/2004 Sb., kterou se stanoví poštovní podmínky základních služeb a základní požadavky kvality při jejich zajišťování držitelem poštovní licence (vyhláška o základních službách držitele poštovní licence). Čl. IV Zmocnění k vyhlášení úplného znění Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), jak vyplývá ze zákonů jej měnících. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky Čl. V Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření č. 9/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákona č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 47/2002 Sb., zákona č. 219/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 62/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 362/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb. a zákona č. 587/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 12, který zní: „12. Český telekomunikační úřad.“. 2. V § 18 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „s výjimkou věcí svěřených do působnosti Českého telekomunikačního úřadu.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o telekomunikacích Čl. VI Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 205/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 225/2003 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb. a zákona č. 167/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 se slova „jako správní úřad pro výkon státní správy včetně regulace ve věcech telekomunikací“ zrušují. 2. V § 3 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Úřad je správním a regulačním úřadem ve věcech telekomunikací a poštovních služeb.“. ČÁST PÁTÁ Změna živnostenského zákona Čl. VIII V zákoně č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb. a zákona č. 58/2005 Sb., se v příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI ve skupině 214 obor „Provozování poštovních služeb“ zrušuje. Čl. IX Přechodná ustanovení Dosavadní živnostenská oprávnění s předmětem živnosti „Provozování poštovních služeb“, která trvala ke dni účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti a považují se za oprávnění k provozování volné živnosti „Provozování poštovních a zahraničních poštovních služeb“. Živnostenský úřad provede změnu názvu živnosti na průkazu živnostenského oprávnění na žádost podnikatele nebo při první změně oznámené podle § 49 živnostenského zákona. Ohlášení živnosti ohlašovací vázané „Provozování poštovních služeb“ doručená živnostenskému úřadu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, u nichž nebylo dosud řízení ukončeno, se projednají podle nové právní úpravy. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST Čl. XI Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou čl. III bodu 2, který nabývá účinnosti prvním dnem pátého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Gross v. r.
Zákon č. 123/2005 Sb.	Zákon č. 123/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 3. 2005, datum účinnosti 30. 3. 2005, částka 42/2005 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 30. 3. 2005 123 ZÁKON ze dne 22. února 2005, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění Čl. I Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb. a zákona č. 438/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 10 odst. 1 se na konci doplňuje věta „Při plnění oznamovací povinnosti sděluje zaměstnavatel jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo zaměstnance, případně jiné číslo pojištěnce.“. 2. V § 15 odst. 6 se na konci doplňuje věta „Na rozhodnutí o nezapsání léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely do Seznamu se vztahuje správní řád47).“. 3. V § 15 odst. 7 větě třetí se slova „zápis neprovede“ nahrazují slovy „vydá rozhodnutí o nezapsání léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely do Seznamu podle odstavce 6“. 4. V § 17 odstavec 3 zní: „(3) Zdravotnická zařízení a další subjekty poskytující hrazenou péči jsou povinny ve vyúčtováních zdravotním pojišťovnám uvádět čísla pojištěnců, kterým hrazenou péči poskytly.“. 5. V § 40 odst. 3 se na konci odstavce doplňují věty „Průkaz pojištěnce nebo náhradní doklad obsahuje jméno, příjmení, popřípadě titul, platnost a číslo pojištěnce, kterým je v případě občanů České republiky rodné číslo. Zdravotní pojišťovny vedou v informačních systémech údaje o svých pojištěncích potřebné k provádění veřejného zdravotního pojištění pod číslem pojištěnce.“. 6. V § 40 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Průkaz pojištěnce nebo náhradní doklad může obsahovat vedle údajů identifikujících pojištěnce písemnou formou rovněž obdobné údaje v elektronické formě. Za vydání náhradního dokladu umožňujícího nést údaje v elektronické formě má zdravotní pojišťovna nárok na úhradu nákladů na jeho pořízení. Na průkazu pojištěnce nebo na náhradním dokladu mohou být uloženy i další údaje o pojištěnci, pokud tak stanoví zákon. Další údaje mohou být uloženy na průkazu pojištěnce nebo náhradním dokladu, pokud se na tom dohodne pojištěnec s příslušnou zdravotní pojišťovnou. (5) Zdravotní pojišťovny vedou seznam smluvních zdravotních zařízení a nositelů výkonů včetně rodného čísla nositele výkonu. Za tímto účelem jsou zdravotnická zařízení povinna sdělovat příslušným zdravotním pojišťovnám údaje v rozsahu a v termínech podle § 41 odst. 3 a 4.“. 7. Za § 53b se vkládá nový § 53c, který zní: „§ 53c Při plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona a zvláštního zákona17), jsou povinné subjekty oprávněny uvádět rodná čísla osob, případně jiné číslo pojištěnce.“. 8. V příloze č. 3 SEZNAM PROSTŘEDKŮ ZDRAVOTNICKÉ TECHNIKY v ODDÍLU C Seznam prostředků zdravotnické techniky hrazených z veřejného zdravotního pojištění při poskytování ambulantní péče bod Čísl. 128 zní: „128 \| 11 \| proužky diagnostické na stanovení glukózy \| pouze na základě předepsání DIA, max. 400 ks ročně \| 100 % nejvýše do 5 600 Kč ---\|---\|---\|---\|--- pouze na základě předepsání DIA a schválení revizním lékařem, pokud byl pojištěnci revizním lékařem příslušné zdravotní pojišťovny schválen i glukometr, max. 1 000 ks ročně \| 100 % nejvýše do 14 000 Kč “. Čl. II Přechodné ustanovení Žádosti o zapsání do seznamu léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely hrazených ze zdravotního pojištění podané Ministerstvu zdravotnictví přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a Ministerstvem zdravotnictví do nabytí účinnosti tohoto zákona nerozhodnuté se posuzují podle tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Čl. III Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb. a zákona č. 438/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který včetně poznámek pod čarou č. 11a až 11c zní: „(7) Je-li zaměstnancem zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením11a) z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců11b) osoba, které byl přiznán invalidní nebo částečný invalidní důchod11c), je u ní vyměřovacím základem částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát. 11a) § 67 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 11b) § 78 zákona č. 435/2004 Sb. 11c) § 38 a 43 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.“. Dosavadní odstavce 7 až 13 se označují jako odstavce 8 až 14. 2. V § 3 odst. 9 písm. c) se slova „v odstavci 7“ nahrazují slovy „v odstavci 8“. 3. V § 3a odst. 3 písm. a) se slova „v § 3 odst. 7“ nahrazují slovy „v § 3 odst. 8“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Gross v. r.
Zákon č. 124/2005 Sb.	Zákon č. 124/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 3. 2005, datum účinnosti 30. 3. 2005, částka 42/2005 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o státní sociální podpoře * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2007 (112/2006 Sb.) 124 ZÁKON ze dne 22. února 2005, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o státní sociální podpoře Čl. I Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb. a zákona č. 562/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 větě druhé se za slova „s výjimkou žadatele o udělení azylu“ vkládají slova „ubytovaného v pobytovém středisku Ministerstva vnitra“. 2. V § 5 odst. 6 se slova „uvedená v odstavci 7“ nahrazují slovy „odpovídající 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se rozhodný příjem zjišťuje; pro stanovení částky průměrné mzdy v národním hospodářství platí odstavec 7 věta druhá obdobně“. 3. V § 5 odst. 7 se za slovo „zákona“ vkládají slova „, s výjimkou osob, které vykonávají činnost, která se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost podle zvláštního právního předpisu38), a s výjimkou osob, jejichž činnost se nepovažuje podle zvláštního právního předpisu38) za činnost osob samostatně výdělečně činných proto, že tuto činnost nevykonávají soustavně,“. 4. V § 5 odst. 8 písm. b) se slova „uvedená v odstavci 7“ nahrazují slovy „odpovídající jedné dvanáctině ročního příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok, za který se zjišťuje rozhodný příjem, nebo v případech uvedených v odstavci 6 částka tam uvedená“. Čl. II Přechodné ustanovení Výše dávek ze státní sociální podpory, které náleží ke dni účinnosti tohoto zákona, se k tomuto dni posoudí znovu podle čl. I tohoto zákona, jestliže oprávněná osoba do 3 kalendářních měsíců následujících po dni účinnosti tohoto zákona prokáže, že její příjmy z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti a takové příjmy osob společně s ní posuzovaných, k nimž bylo přihlédnuto při rozhodování o dávce, jsou příjmy osob, které vykonávají činnost, která se považuje podle zákona o důchodovém pojištění za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, nebo jde o příjmy osob, jejichž činnost se nepovažuje podle zákona o důchodovém pojištění za činnost osob samostatně výdělečně činných proto, že tuto činnost nevykonávaly soustavně. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl. V Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb. a zákona č. 669/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 57 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) výchovná a vzdělávací činnost poskytovaná dalšími subjekty, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání a které jsou oprávněny tuto činnost vykonávat v tuzemsku, nebo“. Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c). 2. V § 57 odst. 3 se za slovo „daně“ vkládají slova „podle odstavce 1 písm. a)“. 3. V § 61 písmeno b) zní: „b) poskytnutí služeb a dodání zboží veřejnoprávními subjekty nebo jinými právnickými osobami, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, pokud tyto služby nebo zboží úzce souvisejí s ochranou a výchovou dětí a mládeže,“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Gross v. r.
Zákon č. 125/2005 Sb.	Zákon č. 125/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., a některé další zákony Vyhlášeno 30. 3. 2005, datum účinnosti 1. 4. 2005, částka 42/2005 * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o nelékařských zdravotnických povoláních * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 18. 10. 2016 (324/2016 Sb.) 125 ZÁKON ze dne 22. února 2005, kterým se mění zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST TŘETÍ Změna zákona o ochraně veřejného zdraví Čl. III Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb. a zákona č. 562/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 44a odstavec 6 zní: „(6) Fyzické osoby starší 15 let a mladší 18 let smějí nakládat s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako toxické nebo žíravé jen v rámci přípravy na povolání a pod přímým dozorem odpovědné osoby. S chemickými látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické mohou nakládat jen v rámci přípravy na povolání a pod přímým dohledem osoby s odbornou způsobilostí podle § 44b odst. 1.“. 2. V § 44b odst. 1 písm. a) bodu 3 se slova „a mají ve svém výkazu o studiu potvrzeno úspěšné vykonání zkoušky z toxikologie“ zrušují. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta Čl. IV Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, se mění takto: 1. V § 3 odstavec 2 zní: „(2) V odůvodněných případech na vyžádání zaměstnavatele, jde-li o zaměstnance, a správního úřadu, který zdravotnickému pracovníkovi vydal oprávnění k provozování zdravotnického zařízení podle zvláštního právního předpisu3), jde-li o zdravotnického pracovníka poskytujícího zdravotní péči vlastním jménem, je zdravotnický pracovník povinen doložit zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékařským posudkem, který vydává registrující praktický lékař nebo lékař závodní preventivní péče.“. 2. V § 3 odstavec 3 zní: „(3) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s poskytováním zdravotní péče, nebo ten, na něhož se hledí, jako by nebyl odsouzen4). Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší 90 dnů. Doklad o bezúhonnosti se vyžaduje vždy před zahájením výkonu zdravotnického povolání, a v odůvodněných případech též na vyžádání zaměstnavatele, jde-li o zaměstnance, nebo správního úřadu, který lékaři, zubnímu lékaři nebo farmaceutovi vydal oprávnění k provozování zdravotnického zařízení podle zvláštního právního předpisu3).“. 3. V § 28 se slova „a prováděcího právního předpisu“ zrušují. 4. V § 37 se slova „§ 3 odst. 2,“ zrušují. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o nelékařských zdravotnických povoláních Čl. V Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), se mění takto: 1. V § 3 odstavec 2 zní: „(2) Zdravotnický pracovník a jiný odborný pracovník na vyžádání zaměstnavatele, jde-li o zaměstnance, a zdravotnický pracovník, který poskytuje zdravotní péči vlastním jménem, na vyžádání správního úřadu, který mu vydal oprávnění k provozování zdravotnického zařízení podle zvláštního právního předpisu4), je v odůvodněných případech povinen doložit zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékařským posudkem3), který vydává registrující praktický lékař nebo lékař závodní preventivní péče.“. 2. V § 3 odstavec 3 zní: „(3) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s poskytováním zdravotní péče, nebo ten, na něhož se hledí, jako by nebyl odsouzen5). Doklad o bezúhonnosti se vyžaduje vždy před zahájením výkonu povolání zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka nebo též v jiných odůvodněných případech; zdravotnický pracovník a jiný odborný pracovník na vyžádání zaměstnavatele, jde-li o zaměstnance, a zdravotnický pracovník, který poskytuje zdravotní péči vlastním jménem, na vyžádání správního úřadu, který mu vydal oprávnění k provozování zdravotnického zařízení podle zvláštního právního předpisu4), je povinen doložit svoji bezúhonnost výpisem z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší 3 měsíců.“. 3. V § 79 se slova „a prováděcího právního předpisu“ zrušují. 4. V § 90 odst. 2 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e). ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Gross v. r.
Zákon č. 127/2005 Sb.	Zákon č. 127/2005 Sb. Zákon o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) Vyhlášeno 31. 3. 2005, datum účinnosti 1. 5. 2005, částka 43/2005 * ČÁST PRVNÍ - ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE (§ 1 — § 151) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o vodovodech a kanalizacích (§ 152 — § 152) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního (§ 153 — § 153) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona, kterým se mění zákon o technických požadavcích na výrobky (§ 154 — § 154) * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím služebního zákona (§ 155 — § 155) * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona, kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy a mění některé zákony (§ 156 — § 156) * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona, kterým se mění zákon o telekomunikacích (§ 157 — § 157) * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky (§ 158 — § 158) * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel (§ 159 — § 159) * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona, kterým se mění živnostenský zákon (§ 160 — § 160) * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o živnostenském podnikání (§ 161 — § 161) * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna krizového zákona (§ 163 — § 163) * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání (§ 164 — § 164) * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna rozpočtových pravidel (§ 165 — § 165) * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 166 — § 166) * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (§ 167 — § 167) * ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna soudního řádu správního (§ 171 — § 171) * ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o ochraně hospodářské soutěže (§ 172 — § 172) * ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců (§ 173 — § 173) * ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona č. 427/2003 Sb. (§ 174 — § 174) * ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů (§ 175 — § 176) * ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů (§ 177 — § 178) * ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ - ÚČINNOST (§ 179 — § 179) č. 1 k zákonu č. 127/2005 Sb. č. 2 k zákonu č. 127/2005 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2025 (265/2024 Sb.) 127 ZÁKON ze dne 22. února 2005 o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE HLAVA I Úvodní ustanovení § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje na základě práva Evropské unie1) podmínky podnikání, podmínky výkonu komunikační činnosti a výkon státní správy, včetně regulaceregulace trhu, v oblasti elektronických komunikací. (2) Tento zákon se nevztahuje na obsah služeb poskytovaných prostřednictvím sítí elektronických komunikací, jako je obsah rozhlasového a televizního vysílání, finančních služeb a některých služeb informační společnosti, není-li dále stanoveno jinak. Oddělením regulace přenosu od regulace obsahu nejsou dotčeny vazby, které mezi nimi existují, zejména pro zaručení mediální plurality, kulturní rozmanitosti a ochrany spotřebitelespotřebitele. (3) Tímto zákonem nejsou dotčeny předpisy na ochranu hospodářské soutěže. § 2 Vymezení pojmů (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) účastníkemúčastníkem každý, kdo uzavřel s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických komunikacíslužby elektronických komunikací smlouvu o poskytování těchto služeb, b) uživatelemuživatelem každý, kdo využívá nebo žádá veřejně dostupnou službu elektronických komunikacíslužbu elektronických komunikací, c) koncovým uživatelemkoncovým uživatelem uživateluživatel, který nezajišťuje veřejnou komunikační síťveřejnou komunikační síť nebo veřejně dostupnou službu elektronických komunikacíslužbu elektronických komunikací, d) operátoremoperátorem podnikatel, který zajišťuje nebo je oprávněn zajišťovat veřejnou komunikační síťveřejnou komunikační síť nebo přiřazené prostředkypřiřazené prostředky, e) zajišťováním sítě elektronických komunikací zřízení této sítězajišťováním sítě elektronických komunikací zřízení této sítě, její provozování, dohled nad ní nebo její zpřístupnění, f) vertikálně integrovaným podnikem podnikatel, který provozuje síť elektronických komunikacísíť elektronických komunikací a který zároveň poskytuje služby elektronických komunikacíslužby elektronických komunikací na maloobchodním nebo velkoobchodním trhu, nebo skupina podnikatelů, podléhají-li jejich vzájemné vztahy působnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie70), kteří zajišťují síť elektronických komunikacísíť elektronických komunikací a zároveň poskytují služby elektronických komunikacíslužby elektronických komunikací na maloobchodním i velkoobchodním trhu, g) neziskovou organizacíneziskovou organizací veřejně prospěšná právnická osoba, která podle svého zakladatelského právního jednání nerozděluje zisk ani jiné vlastní zdroje mezi své členy. (2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí a) přiřazenými prostředkypřiřazenými prostředky přiřazené službypřiřazené služby, prostředky fyzické infrastruktury a jiná zařízení nebo prvky související se sítí elektronických komunikacísítí elektronických komunikací nebo službou elektronických komunikacíslužbou elektronických komunikací, které umožňují nebo podporují poskytování služeb prostřednictvím této sítě nebo služby nebo jsou toho schopny, a zahrnují budovy nebo vstupy do budov, kabelové rozvody v budovách, antény, věže a jiné podpůrné konstrukce, kabelovody, potrubí, stožáry, vstupní šachty a rozvodné skříně, b) sítí elektronických komunikacísítí elektronických komunikací přenosové systémy, bez ohledu na to, zda jsou založeny na trvalé infrastruktuře nebo jsou centralizovaně kapacitně řízené, nebo nikoli, a popřípadě i spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky, včetně neaktivních síťových prvků, které umožňují přenos signálů po vedení, rádiovými, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, pevných sítí okruhově nebo paketově komutovaných včetně internetu, mobilních sítí, sítí pro rozvod elektrické energie v rozsahu, v jakém jsou používány pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání a sítí kabelové televize, bez ohledu na typ přenášené informace, c) elektronickým komunikačním zařízenímelektronickým komunikačním zařízením technické zařízení pro vysílání, přenos, směrování, spojování nebo příjem signálů prostřednictvím elektromagnetických vln, d) veřejnou komunikační sítíveřejnou komunikační sítí síť elektronických komunikací, která slouží zcela nebo převážně k poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikacíslužeb elektronických komunikací a která podporuje přenos informací mezi koncovými body sítěkoncovými body sítě, nebo síť elektronických komunikacísíť elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím je poskytovaná služba šíření rozhlasového a televizního vysílání, e) rozhraním 1. koncový bod veřejné komunikační sítěveřejné komunikační sítě, 2. rozhraní pro propojování veřejných komunikačních sítíveřejných komunikačních sítí nebo přístuppřístup k nim, nebo 3. rádiové rozhraní pro cestu rádiových vln mezi rádiovými zařízenímirádiovými zařízeními, a jejich technické specifikace, f) koncovým bodem sítěkoncovým bodem sítě fyzický bod, ve kterém je koncovému uživatelikoncovému uživateli poskytován přístuppřístup k veřejné komunikační sítiveřejné komunikační síti; v případě sítí zahrnujících komutaci nebo směrování je tento bod určen konkrétní síťovou adresou, která může být spojena s číslem nebo jménem účastníkaúčastníka, g) sítí s velmi vysokou kapacitousítí s velmi vysokou kapacitou síť elektronických komunikacísíť elektronických komunikací, která se zcela sestává z optických prvků alespoň do distribučního bodu v obslužném místě, nebo síť elektronických komunikacísíť elektronických komunikací, která je schopna za obvyklých podmínek v době špičky dosahovat podobné výkonnosti, pokud jde o dostupnou přenosovou rychlost pro stahování a vkládání dat, odolnost, parametry související s chybovostí a latenci a její kolísání; výkonnost sítě lze považovat za podobnou bez ohledu na to, zda se vnímání ze strany koncového uživatelekoncového uživatele liší kvůli odlišným vlastnostem vyplývajícím z podstaty média, kterým je síť nakonec spojena s koncovým bodem sítěkoncovým bodem sítě. (3) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí a) službou elektronických komunikacíslužbou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu prostřednictvím sítí elektronických komunikacísítí elektronických komunikací, která s výjimkou služeb poskytujících obsah přenášený prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikacíslužeb elektronických komunikací nebo vykonávajících redakční dohled nad tímto obsahem zahrnuje tyto druhy služeb: 1. službu přístupupřístupu k internetu71), 2. interpersonální komunikační službuinterpersonální komunikační službu, 3. služby spočívající zcela nebo převážně v přenosu signálů, například přenosové služby používané pro poskytování služby komunikace mezi stroji a pro rozhlasové a televizní vysílání, b) interpersonální komunikační službouinterpersonální komunikační službou služba obvykle poskytovaná za úplatu, která prostřednictvím sítí elektronických komunikacísítí elektronických komunikací umožňuje přímou interpersonální a interaktivní výměnu informací mezi konečným počtem osob, kdy osoby, které komunikaci zahajují nebo se jí účastní, určují příjemce informace, a která nezahrnuje služby, jež interpersonální a interaktivní komunikaci umožňují pouze jako nepodstatnou pomocnou funkci, která je ze své podstaty spjata s jinou službou, c) interpersonální komunikační službou založenou na číslechinterpersonální komunikační službou založenou na číslech interpersonální komunikační službainterpersonální komunikační služba, která je spojena s přidělenými čísly uvedenými v národních nebo mezinárodních číslovacích plánech, nebo která umožňuje komunikaci s číslem nebo čísly uvedenými v národních nebo mezinárodních číslovacích plánech, d) interpersonální komunikační službou nezávislou na číslechinterpersonální komunikační službou nezávislou na číslech interpersonální komunikační službainterpersonální komunikační služba, která není spojena s přidělenými čísly uvedenými v národních nebo mezinárodních číslovacích plánech, nebo která neumožňuje komunikaci s číslem nebo čísly uvedenými v národních nebo mezinárodních číslovacích plánech, e) veřejně dostupnou službou elektronických komunikacíslužbou elektronických komunikací služba elektronických komunikacíslužba elektronických komunikací, z jejíhož využívání není nikdo předem vyloučen, f) hlasovou komunikační službouhlasovou komunikační službou veřejně dostupná služba elektronických komunikacíslužba elektronických komunikací pro uskutečňování a přijímání, a to přímo nebo nepřímo, národních nebo mezinárodních volánívolání prostřednictvím jednoho nebo více čísel národního nebo mezinárodního číslovacího plánu, g) univerzální službou soubor služeb podle § 38, které jsou dostupné ve stanovené kvalitě všem spotřebitelůmspotřebitelům na celém území státu za dostupnou cenudostupnou cenu; dostupnou cenoudostupnou cenou se rozumí cena zohledňující úroveň spotřebitelských cen a příjmy obyvatel, h) radiokomunikační službouradiokomunikační službou komunikační činnost, která spočívá v přenosu, vysílání nebo příjmu signálů prostřednictvím rádiových vln, i) volánímvoláním spojení uskutečněné prostřednictvím veřejně dostupné interpersonální komunikační službyinterpersonální komunikační služby, které umožňuje obousměrnou hlasovou komunikaci, j) službami úplné konverzaceslužbami úplné konverzace služby multimediální konverzace v reálném čase, které umožňují obousměrný symetrický přenos pohyblivého obrazu, textu a hlasu mezi uživateliuživateli na dvou nebo více místech, k) sdíleným využíváním rádiového spektrasdíleným využíváním rádiového spektra přístuppřístup dvou nebo více subjektů k využívání týchž kmitočtových pásem 1. podle stanoveného mechanismu sdílení určeného na základě všeobecného oprávnění, přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů nebo individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů anebo jejich kombinace, včetně regulačních přístupůpřístupů jako například sdílení přístupupřístupu k rádiovým kmitočtům, který má usnadnit sdílené využívání kmitočtového pásma, nebo 2. na základě dohody zúčastněných subjektů v souladu s pravidly pro sdílení uvedenými ve všeobecném oprávnění, individuálním oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů nebo přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů, aby byly pro všechny subjekty zajištěny předvídatelné a spolehlivé mechanismy sdílení, a aniž by bylo dotčeno právo hospodářské soutěže, l) přiřazenou služboupřiřazenou službou služba související se sítí elektronických komunikacísítí elektronických komunikací nebo službou elektronických komunikacíslužbou elektronických komunikací, která umožňuje nebo podporuje poskytování, samoobslužnou nebo automatickou aktivaci služeb prostřednictvím této sítě nebo služby nebo je toho schopna a zahrnuje systémy převodu čísel, nebo systémy nabízející rovnocenné funkce, systémy podmíněného přístupusystémy podmíněného přístupu a elektronické programové průvodce, jakož i jiné služby, například služby určení totožnosti, místa nebo přítomnosti. (4) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí a) škodlivou interferencíškodlivou interferencí rušení, které ohrožuje funkčnost radionavigační služby nebo jiných bezpečnost zajišťujících radiokomunikačních služebradiokomunikačních služeb nebo které jinak vážně zhoršuje, znemožňuje nebo opakovaně přerušuje radiokomunikační službyradiokomunikační služby provozované v souladu s tímto zákonem a jinými právními předpisy, se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, a se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii nebo jiné mezinárodní organizaci, b) integritou sítěintegritou sítě funkčnost a provozuschopnost propojených sítí elektronických komunikacísítí elektronických komunikací, ochrana těchto sítí vůči poruchám způsobeným elektromagnetickým rušením nebo provozním zatížením, c) interoperabilitou službyinteroperabilitou služby takové nastavení přenosových parametrů služby a rozhraní, které umožňuje komunikaci mezi koncovými uživatelikoncovými uživateli nebo mezi koncovým uživatelemkoncovým uživatelem a podnikatelem poskytujícím službu prostřednictvím technologicky různých sítí elektronických komunikacísítí elektronických komunikací, d) regulacíregulací usměrňování komunikačních činností a vztahů za účelem dosažení a udržení konkurenčního prostředí, ochrany trhu elektronických komunikací, včetně ochrany uživatelůuživatelů služeb elektronických komunikacíslužeb elektronických komunikací, vydáváním rozhodnutí, opatření obecné povahy a stanovisek podle tohoto zákona a v jeho mezích, e) tísňovou komunikacítísňovou komunikací komunikace pomocí interpersonálních komunikačních služebinterpersonálních komunikačních služeb mezi koncovým uživatelemkoncovým uživatelem a centrem tísňové komunikacecentrem tísňové komunikace, jejímž cílem je požadovat a získat od tísňových služebtísňových služeb pomoc při mimořádných událostech, f) tísňovou služboutísňovou službou složka integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, g) centrem tísňové komunikacecentrem tísňové komunikace místo, kde je jako první přijata tísňová komunikacetísňová komunikace, h) nejvhodnějším centrem tísňové komunikacenejvhodnějším centrem tísňové komunikace předem určené centrum tísňové komunikacecentrum tísňové komunikace, které má vyřizovat tísňovou komunikacitísňovou komunikaci z určité oblasti nebo tísňovou komunikacitísňovou komunikaci určitého typu, i) rádiovým spektremrádiovým spektrem elektromagnetické vlny o kmitočtu nižším než 3 000 GHz šířené prostorem bez umělého vedení, j) harmonizovaným rádiovým spektremharmonizovaným rádiovým spektrem rádiové spektrumrádiové spektrum, pro jehož dostupnost a efektivní využívání byly stanoveny harmonizované podmínky prostřednictvím technických prováděcích opatření v souladu s článkem 4 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru). § 3 (1) Zřizuje se Český telekomunikační úřad (dále jen „Úřad“) jako ústřední správní úřad pro výkon státní správy ve věcech stanovených tímto zákonem, včetně regulace trhu a stanovování podmínek pro podnikání v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb2). (2) Sídlem Úřadu je Praha. (3) Úřad je účetní jednotkou. Úřad má samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu České republiky. HLAVA II Cíle a základní zásady regulace § 4 Regulace je prováděna za účelem nahradit chybějící účinky hospodářské soutěže, vytvářet předpoklady pro řádné fungování hospodářské soutěže a pro ochranu uživatelů a dalších účastníků trhu do doby dosažení plně konkurenčního prostředí. § 5 (1) Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „Ministerstvo“) a Úřad podporují hospodářskou soutěž při zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací a přiřazených prostředkůpřiřazených prostředků podnikateli zejména tím, že při rozhodování ve své působnosti a) zajišťují, aby uživateléuživatelé, včetně zdravotně postižených uživatelůuživatelů a osob, u kterých lze mít s ohledem na jejich věk nebo sociální potřeby za to, že vyžadují zvláštní přístuppřístup, získali maximální výhody z hlediska možnosti volby služby, ceny a kvality, b) zajišťují, aby nedocházelo k narušování nebo omezování hospodářské soutěže v odvětví elektronických komunikací, včetně služeb přenosu obsahu, a c) zajišťují účinnou správu a účelné využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů a čísel. (2) Ministerstvo a Úřad přispívají k rozvoji vnitřního trhu Evropské unie zejména tím, že a) při svém rozhodování odstraňují překážky pro zajišťování sítí elektronických komunikacízajišťování sítí elektronických komunikací, přiřazených prostředkůpřiřazených prostředků a poskytování služeb elektronických komunikací mezi členskými státy Evropské unie (dále jen „členský stát“), b) upřednostňují účinné, efektivní a mezi členskými státy koordinované využívání rádiového spektrarádiového spektra a podporují sdílené využívání rádiového spektrasdílené využívání rádiového spektra v souladu s pravidly hospodářské soutěže, c) přijímají opatření k usnadnění rychlého rozvoje nových bezdrátových komunikačních technologií a aplikací v Evropské unii, mimo jiné uplatněním meziodvětvového přístupupřístupu, je-li to namístě, d) postupují předvídatelně a konzistentně při udílení, obnovení, změně, omezování nebo odnímání práv na užívání rádiového spektrarádiového spektra s cílem podporovat dlouhodobé investice, e) při svém rozhodování podporují zřizování a rozvoj transevropských sítí a interoperabilitu celoevropských služeb mezi členskými státy, a f) spolupracují v souladu se zásadou transparentnosti s národními regulačními úřady jiných členských států, Evropskou agenturou pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), Sdružením evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací BEREC (dále jen „Sdružení BEREC“), Skupinou pro politiku rádiového spektrarádiového spektra RSPG (dále jen „Skupina RSPG“) a s Evropskou komisí (dále jen „Komise“) na zajištění jednotné regulační praxe při aplikaci příslušných směrnic Evropské unie, g) podporují kulturní a jazykovou rozmanitost, jakož i mediální pluralitu, h) podporují přístuppřístup koncových uživatelůkoncových uživatelů k sítím s velmi vysokou kapacitousítím s velmi vysokou kapacitou. (3) Úřad dále prosazuje zájmy koncových uživatelů zejména tím, že při své činnosti a) zajišťuje, aby všichni koncoví uživatelé měli přístuppřístup k univerzální službě podle § 38, b) zajišťuje v souladu s ustanoveními tohoto zákona vysokou úroveň ochrany spotřebitelůspotřebitelů, c) přispívá k zajištění vysoké úrovně ochrany osobních údajůosobních údajů a soukromí, d) podporuje poskytování jasně formulovaných informací, zejména prosazováním transparentnosti cen a podmínek pro používání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, e) řeší v souladu s ustanoveními tohoto zákona potřeby zdravotně postižených koncových uživatelůuživatelů nebo osob, u kterých lze mít s ohledem na jejich věk nebo sociální potřeby za to, že vyžadují zvláštní přístuppřístup, a f) podporuje zachování integrity a bezpečnosti veřejných komunikačních sítíveřejných komunikačních sítí, g) podporuje možnost přístupupřístupu koncových uživatelůuživatelů k informacím a možnost koncových uživatelůuživatelů šířit informace a využívat aplikace a služby podle svého výběru, h) zajišťuje harmonizaci využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů v souladu s potřebou zajistit jejich účelné využívání a za účelem získání výhod pro spotřebitelespotřebitele, jako jsou úspory z rozsahu a interoperabilita služebinteroperabilita služeb elektronických komunikací. (4) V rámci naplňování cílů uvedených v odstavcích 1 až 3 se Ministerstvo a Úřad řídí zejména zásadami nediskriminace, objektivity, technologické neutrality, transparentnosti a proporcionality uvedenými v § 6. Přitom zejména a) prosazují předvídatelnou regulaciregulaci zajišťováním jednotného regulačního přístupupřístupu v průběhu příslušných období přezkumu, b) vytváří podmínky pro hospodářskou soutěž ku prospěchu spotřebitelůspotřebitelů a v odůvodněných případech podporují hospodářskou soutěž v oblasti infrastruktury, c) při zachování hospodářské soutěže na trhu a dodržování zásady nediskriminace podporují efektivní investice do inovace stávající infrastruktury nebo výstavby nové infrastruktury, včetně sítí s velmi vysokou kapacitousítí s velmi vysokou kapacitou, a to i tím, že zajišťují, aby jakákoli povinnost spojená s přístupempřístupem k infrastruktuře nebo propojenímpropojením řádně zohlednila rizika, která nese investující podnikatel, a vytváří podmínky pro uzavírání dohod o spolupráci mezi ním a stranou, která usiluje o přístuppřístup nebo propojenípropojení, aby se investiční rizika rozložila, d) zohledňují různé podmínky týkající se infrastruktury, hospodářské soutěže, koncových uživatelůkoncových uživatelů a spotřebitelůspotřebitelů, které existují v různých geografických oblastech České republiky, včetně místní infrastruktury spravované fyzickými osobami bez nároku na zisk, e) při svém rozhodování zajišťují, aby za srovnatelných podmínek nedocházelo k diskriminaci mezi podnikateli zajišťujícími sítě elektronických komunikacísítě elektronických komunikací nebo poskytujícími služby elektronických komunikací. (5) Ustanovení tohoto zákona týkající se regulačních činností Úřadu v oblasti sítí a služeb elektronických komunikací je třeba v pochybnostech o jejich významu vykládat v souladu se zásadami uvedenými v odstavci 4. § 6 (1) Ministerstvo a Úřad nesmí svým jednáním a rozhodováním poskytnout výhodu jednomu podnikateli nebo uživateli, nebo skupině podnikatelů nebo uživatelů, na úkor ostatních podnikatelů nebo uživatelů, aniž by jednaly na základě tohoto zákona a toto jednání bylo odůvodněné rozdíly v postavení dotčených osob. Jakýkoliv rozdíl v zacházení musí být v souladu s tímto zákonem. (2) Úřad je povinen průběžně sledovat a vyhodnocovat účinky uložených nápravných opatření na jednotlivé relevantní trhy i v období mezi jejich analýzami prováděnými podle tohoto zákona. Zjistí-li, že uložené nápravné opatření má na trhy nežádoucí účinek, neúměrně je deformuje, pominul důvod k jeho uložení, nebo na relevantním trhu existuje účinná a udržitelná hospodářská soutěž, neprodleně uložené nápravné opatření změní nebo zruší. (3) Ministerstvo a Úřad jsou povinny zohlednit potřebu technologicky neutrální regulacetechnologicky neutrální regulace; technologicky neutrální regulacítechnologicky neutrální regulací se rozumí regulace, která neukládá povinnost použít konkrétní druh technologie a ani žádný druh technologie nezvýhodňuje. (4) V rámci naplňování zásady transparentnosti je Úřad, nestanoví-li tento zákon jinak, povinen a) poskytovat podnikatelům poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických komunikací a uživatelům s předstihem všechny informace, které jsou rozhodující pro posouzení věci a jejichž poskytnutí nebrání ustanovení zvláštního právního předpisu3), aby byla umožněna předvídatelnost jednání Úřadu v případech, kde tento zákon s určitým stavem spojuje právo nebo povinnost Úřadu konat, b) náležitě odůvodnit opatření obecné povahy a rozhodnutí, včetně rozhodnutí o ceně. (5) Úřad v rámci správy harmonizovaného rádiového spektraharmonizovaného rádiového spektra zajistí předvídatelnost regulačních opatření pro držitele přídělů rádiových kmitočtůpřídělů rádiových kmitočtů s ohledem na podmínky investování do infrastruktury, která je závislá na využívání rádiového spektrarádiového spektra. Pro držitele přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů pro bezdrátové vysokorychlostní služby elektronických komunikacíslužby elektronických komunikací zajistí Úřad předvídatelnost regulačních opatření po dobu nejméně 20 let. HLAVA III Regulace komunikačních činností Díl 1 Komunikační činnosti a podnikání § 7 (1) Komunikačními činnostmi jsou a) zajišťování sítí elektronických komunikací, b) poskytování služeb elektronických komunikací, c) provozování přístrojůpřístrojů (§ 73). (2) Zajišťování veřejné komunikační sítěveřejné komunikační sítě, poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikacísítí elektronických komunikací podle zákona o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikacísítí elektronických komunikací a zajišťování sítí elektronických komunikacízajišťování sítí elektronických komunikací pro účely bezpečnosti státu se uskutečňují ve veřejném zájmu. § 8 (1) Předmětem podnikání v elektronických komunikacích je a) zajišťování veřejných komunikačních sítí, b) poskytování služeb elektronických komunikací. (2) Podnikat v elektronických komunikacích na území České republiky může za podmínek stanovených tímto zákonem osoba, která splňuje obecné podmínky. Oprávnění k podnikání v elektronických komunikacích, s výjimkou poskytování interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslechinterpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, vzniká této osobě dnem doručení oznámení podnikání, které splňuje náležitosti podle § 13. (3) Obecnými podmínkami pro podnikání v elektronických komunikacíchObecnými podmínkami pro podnikání v elektronických komunikacích se rozumí u a) fyzické osoby její zletilost, plná svéprávnost a bezúhonnost, b) právnické osoby její bezúhonnost. (4) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čintrestný čin související s vykonáváním komunikačních činností podle § 7 nebo se na ni hledí, jako by nebyla odsouzena67). (5) U právnické osoby musí podmínku bezúhonnosti podle odstavce 4 splňovat rovněž každý člen statutárního orgánu. (6) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů. Úřad si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu53) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předává v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístuppřístup. Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky a nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státem posledního pobytu. Právnická osoba, která má sídlo mimo území České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, v němž má sídlo, pokud tento stát takovéto doklady vydává. Fyzická osoba, která je nebo byla státním občanem jiného členského státu nebo má nebo měla adresu bydliště v jiném členském státě, může místo výpisu z evidence obdobné Rejstříku trestů doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státu. Výpisy dokladující bezúhonnost nesmí být starší 3 měsíců. Nevydává-li stát výpisy nebo doklady podle věty čtvrté a páté, předloží Úřadu fyzická nebo právnická osoba čestné prohlášení o své bezúhonnosti. (7) Podmínky pro vznik oprávnění k poskytování interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslechinterpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech upravuje živnostenský zákon. Díl 2 Všeobecné oprávnění § 9 Vydání všeobecného oprávnění (1) Všeobecné oprávnění je opatření obecné povahy Úřadu, které stanoví podmínky výkonu komunikačních činností vztahující se na všechny nebo na určité druhy sítí a služeb elektronických komunikacíslužeb elektronických komunikací provozování přístrojůpřístrojů a na využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů a k využívání čísel a které je závazné pro fyzické a právnické osoby vykonávající činnosti podle § 7. (2) Úřad je oprávněn vydat všeobecné oprávnění k zajišťování sítí elektronických komunikacísítí elektronických komunikací a přiřazených prostředkůpřiřazených prostředků, k poskytování služeb elektronických komunikacíslužeb elektronických komunikací, k provozování přístrojůpřístrojů a k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, pro které není třeba udělit individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů (§ 17), a k využívání čísel. (3) Všeobecné oprávnění se nevztahuje na poskytování interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslechinterpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech. § 10 Podmínky stanovené všeobecným oprávněním (1) Úřad může všeobecným oprávněním stanovit podmínky týkající se a) ochrany osobních údajů a soukromí specifické pro odvětví elektronických komunikací, a to po projednání s Úřadem pro ochranu osobních údajů, b) informace poskytované Úřadu podle tohoto zákona, jiných právních předpisů nebo přímo použitelných předpisů Evropské unie, c) zajištění odposlechu podle § 97 odst. 1, d) komunikace veřejných orgánů s obyvatelstvem za účelem varování veřejnosti před bezprostředním nebezpečím nebo zmírnění následků velkých katastrof, a to po projednání s Ministerstvem vnitra, e) využívání sítí a služeb elektronických komunikacíslužeb elektronických komunikací za krizové situace72) nebo válečného stavu za účelem zajištění komunikace mezi tísňovými službamitísňovými službami a úřady, f) povinnosti poskytnout přístuppřístup k síti podle tohoto zákona, g) plnění povinnosti podle § 62, h) povinnosti transparentnosti vztahující se na provozovatele veřejné sítě elektronických komunikacísítě elektronických komunikací a poskytovatele veřejně dostupné služby elektronických komunikacíslužby elektronických komunikací k zajištění spojení mezi koncovými body sítěkoncovými body sítě a v nezbytných a přiměřených případech i přístuppřístup příslušných orgánů k těmto informacím nezbytný pro ověření jejich přesnosti, i) kritérií a postupů pro ukládání zvláštních povinností podle § 11, j) zajišťování sítí elektronických komunikacísítí elektronických komunikací za stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu6) a válečného stavu7) (dále jen „krizový stav“). (2) Úřad může všeobecným oprávněním stanovit zvláštní podmínky pro zajišťování sítí elektronických komunikacísítí elektronických komunikací týkající se a) propojenípropojení sítí podle tohoto zákona, b) povinnosti poskytovat službu šíření určeného rozhlasového nebo televizního programu a s tímto programem související služby podle § 72, c) ochrany občanů před škodlivými účinky elektromagnetického záření způsobeného sítěmi elektronických komunikacísítěmi elektronických komunikací8), d) zachování integrity veřejných sítí elektronických komunikacísítí elektronických komunikací včetně podmínek pro zabránění elektromagnetickému rušení mezi sítěmi nebo službami elektronických komunikacíslužbami elektronických komunikací, e) ochrany veřejných komunikačních sítíveřejných komunikačních sítí vůči neoprávněnému přístupupřístupu podle § 89 odst. 1, f) využívání rádiového spektrarádiového spektra, s ohledem na účelné využívání rádiového spektrarádiového spektra a zabránění škodlivé interferenciškodlivé interferenci; s výjimkou případů, kdy rádiové kmitočty nelze využívat na základě všeobecného oprávnění, g) oznamování zahájení využívání rádiového spektrarádiového spektra podle písmene f), h) sdíleného využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, i) podmínek pro označování přístrojůpřístrojů a jejich signálů za účelem zjištění jejich provozovatele. (3) Úřad všeobecným oprávněním může stanovit zvláštní podmínky při poskytování služeb elektronických komunikacíslužeb elektronických komunikací týkající se a) interoperability služebinteroperability služeb, b) dostupnosti čísel z národního číslovacího plánu a univerzálních mezinárodních bezplatných telefonních čísel (UIFN) a čísel z číslovacích plánů ostatních členských států, pokud je to technicky proveditelné, pro koncové uživatelekoncové uživatele, a další podmínky podle tohoto zákona, c) ochrany spotřebitelůspotřebitelů specifické pro odvětví elektronických komunikací, d) omezení ve vztahu k přenášení nedovoleného nebo škodlivého obsahu podle jiných právních předpisů73). § 11 Zvláštní povinnosti (1) Zvláštními povinnostmi při zajišťování sítí elektronických komunikacíZvláštními povinnostmi při zajišťování sítí elektronických komunikací se rozumí povinnosti a) spojené s poskytováním univerzální služby podle dílu 6 této hlavy, b) podle § 51 odst. 6 až 8, 14 a 15, c) týkající se přístupupřístupu k síti a propojenípropojení podle § 78, 79, 79a, 80 a 84, d) týkající se systému podmíněného přístupusystému podmíněného přístupu podle § 83, e) podle § 69a. (2) Úřad je oprávněn uložit zvláštní povinnost podle odstavce 1 za podmínek stanovených zákonem odděleně od podmínek uvedených ve všeobecném oprávnění a po konzultaci podle § 130 a popřípadě i podle § 131. Pokud Úřad zvláštní povinnost uložil, přechází tato povinnost na právního nástupce povinné osoby. V případě pochybností o tom, zda a v jakém rozsahu přešla zvláštní povinnost na právního nástupce, rozhodne o těchto skutečnostech Úřad. (3) Informace o uložení zvláštních povinností Úřad uveřejní. § 12 Změna a zrušení všeobecného oprávnění Úřad změní nebo zruší v souladu s postupem podle § 130 a popřípadě i podle § 131 všeobecné oprávnění v odůvodněných případech. Odůvodněnými případy se rozumí a) změna skutečností, na základě kterých bylo všeobecné oprávnění vydáno, b) dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích, c) zajištění obrany a bezpečnosti státu9). § 13 Oznámení podnikání (1) Osoba, která hodlá vykonávat komunikační činnost, která je podnikáním v elektronických komunikacích, s výjimkou poskytování interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslechinterpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, je povinna předem tuto skutečnost písemně oznámit Úřadu, a to na elektronickém formuláři zveřejněném Úřadem podle pokynů Sdružení BEREC týkajících se vzoru pro oznámení. Oznámení je učiněno dnem jeho doručení Úřadu. (2) Nesplňuje-li oznámení podnikání podle odstavce 1 obsahové náležitosti podle odstavců 3 až 5 nebo není-li doloženo splnění obecných podmínek podle § 8 odst. 3, Úřad neprodleně vyzve dotčenou osobu k odstranění vad oznámení ve lhůtě ne kratší než 14 dnů. Nedojde-li k odstranění vad oznámení podnikání ani po uplynutí této lhůty, nevznikne této osobě oprávnění k podnikání v elektronických komunikacích a Úřad jí tuto skutečnost sdělí; neúplné oznámení podnikání není překážkou výkonu komunikační činnosti. (3) Fyzická osoba v oznámení uvede jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, adresu místa podnikání, adresu místa trvalého pobytu nebo přechodného pobytu nad 90 dnů na území České republiky, popřípadě adresu bydliště v zahraničí (dále jen „bydliště“) a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno a adresu její internetové stránky spojené se zajišťováním sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikacíslužeb elektronických komunikací, pokud taková stránka existuje. Vykonává-li fyzická osoba na území České republiky komunikační činnosti podle § 8 odst. 2 prostřednictvím odštěpného závodu, uvede též označení a adresu umístění odštěpného závodu a identifikační číslo, bylo-li přiděleno. (4) Právnická osoba v oznámení uvede obchodní firmu nebo název, adresu sídla, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby a adresu své internetové stránky spojené se zajišťováním sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikacíslužeb elektronických komunikací, pokud taková stránka existuje. Vykonává-li právnická osoba na území České republiky komunikační činnosti podle § 8 odst. 2 prostřednictvím odštěpného závodu, uvede též označení a adresu umístění odštěpného závodu a identifikační číslo, bylo-li přiděleno. (5) Fyzická a právnická osoba dále v oznámení uvede a) vymezení druhu veřejné komunikační sítěveřejné komunikační sítě, kterou hodlá zajišťovat, a popis služby elektronických komunikacíslužby elektronických komunikací, kterou hodlá poskytovat, s odkazem na příslušné všeobecné oprávnění, b) datum předpokládaného zahájení zajišťování veřejné komunikační sítěveřejné komunikační sítě nebo poskytování služby elektronických komunikacíslužby elektronických komunikací. (6) Fyzická a právnická osoba dále při oznámení doloží splnění obecných podmínek podle § 8 odst. 3 a zaplacení správního poplatku za vydání osvědčení podle § 14 odst. 1. Právnická osoba dosud nezapsaná ve veřejném rejstříku při oznámení předloží též ověřenou kopii smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby. (7) Fyzická a právnická osoba, která splnila oznamovací povinnost podle odstavců 2 až 5, je povinna Úřadu písemně neprodleně sdělit změny údajů uvedených v oznámení na elektronickém formuláři podle odstavce 1. To neplatí v případě, kdy změna údajů byla oznámena prostřednictvím jiného agendového místa10a). (8) Fyzická a právnická osoba, která ukončila nebo přerušila vykonávání komunikační činnosti podle všeobecného oprávnění, je povinna ve lhůtě 1 týdne ode dne ukončení nebo přerušení výkonu komunikační činnosti oznámit tuto skutečnost Úřadu; odstavec 1 se použije obdobně. (9) Podnikatel žádající o přístuppřístup nebo propojenípropojení na území České republiky není povinen oznámit Úřadu vykonávání komunikačních činností, neposkytuje-li na území České republiky službu elektronických komunikacíslužbu elektronických komunikací nebo nezajišťuje-li síť elektronických komunikacísíť elektronických komunikací. (10) Fyzická a právnická osoba, která přerušila vykonávání komunikační činnosti podle odstavce 7, je povinna v případě opětovného zahájení vykonávání této činnosti, tuto skutečnost Úřadu oznámit; odstavec 1 se použije obdobně. § 14 Osvědčení a evidence podnikatelů (1) Do 1 týdne od doručení oznámení Úřad vydá osobě podle § 13 odst. 1 osvědčení potvrzující, že tato osoba předložila úplné oznámení podnikání podle § 13 a splnila obecné podmínky podle § 8 odst. 3. Současně fyzické osobě přidělí identifikační číslo, pokud jí dosud nebylo přiděleno; identifikační číslo poskytne Úřadu správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci10a). (2) V osvědčení podle odstavce 1 Úřad uvede a) tyto identifikační údaje: 1. u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, adresu sídla, popřípadě označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 2. u právnické osoby obchodní firmu nebo název, adresu sídla, popřípadě označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, b) vymezení druhu sítě elektronických komunikacísítě elektronických komunikací nebo služby elektronických komunikacíslužby elektronických komunikací, jejíž zajišťování nebo poskytování bylo oznámeno, a skutečnost, zda oznamovateli vzniklo oprávnění podle § 79 a 104, c) podmínky, za kterých podnikatel, který zajišťuje sítě elektronických komunikacísítě elektronických komunikací nebo poskytuje služby elektronických komunikacíslužby elektronických komunikací podle všeobecného oprávnění, může požádat o práva na instalování zařízení, sjednat propojenípropojení a získat přístuppřístup nebo propojenípropojení, aby byl usnadněn výkon těchto práv například na jiných úrovních státní správy nebo vůči jiným podnikatelům. (3) Úřad vede v elektronické podobě databázi osob, kterým vzniklo oprávnění podle § 8 odst. 2. Databáze obsahuje údaje nejvýše v rozsahu údajů uvedených v oznámení podnikání podle § 13. Databáze je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Na žádost osoby uvedené v § 13 odst. 6 vydá Úřad osvědčení o sdělení změny oznámených údajů v rozsahu odstavce 2. Vydání tohoto osvědčení je podmíněno zaplacením správního poplatku. Díl 3 Správa rádiového spektra § 15 Povinnosti Úřadu (1) Úřad vykonává k zajištění správy a účelného využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů správu rádiového spektrasprávu rádiového spektra, která je v souladu s harmonizačními záměry Evropské unie a se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo z členství v mezinárodních organizacích. (2) Správou rádiového spektraSprávou rádiového spektra se rozumí sestavování návrhu plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) a jeho změn, sestavování plánu využití rádiového spektrarádiového spektra, udělování individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, udělování přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů, udělování souhlasu k převodu přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů nebo jeho části, přidělování volacích značek a identifikačních čísel a kódů, koordinace rádiových kmitočtů a kmitočtových pásem a kontrola využívání rádiového spektrarádiového spektra. Úřad v rámci správy rádiového spektrasprávy rádiového spektra odpovídá za jeho účelné využití. Pro účely zajištění koordinace rádiových kmitočtů a pásem může Úřad uzavřít veřejnoprávní smlouvu s právnickou osobou vybranou postupem podle § 163 odst. 4 správního řádu za účelem spolupráce v oblasti zajišťování vnitrostátní kmitočtové koordinace. (3) Veřejnoprávní smlouva obsahuje alespoň a) vymezení předmětu smlouvy, b) podmínky spolupráce smluvních stran, c) výpovědní dobu a výpovědní důvody, d) ujednání o povinnosti zachovávat mlčenlivost ohledně informací získaných v souvislosti s výkonem činnosti podle písmene a). (4) Využíváním rádiových kmitočtůVyužíváním rádiových kmitočtů se rozumí jejich používání pro radiokomunikační služburadiokomunikační službu nebo k zajišťování sítě elektronických komunikacísítě elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím jsou poskytovány služby elektronických komunikacíslužby elektronických komunikací nebo radiokomunikační službyradiokomunikační služby. (5) Využívání rádiových kmitočtůVyužívání rádiových kmitočtů musí probíhat v souladu se zákonem, plánem přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka), plánem využití rádiového spektrarádiového spektra, přídělem rádiových kmitočtůpřídělem rádiových kmitočtů, individuálním oprávněním k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, krátkodobým oprávněním k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů a individuálním oprávněním k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů pro experimentální účelyexperimentální účely, popřípadě všeobecným oprávněním. (6) Pro účely výkonu správy rádiového spektrasprávy rádiového spektra a kontroly elektronických komunikací, vyhledávání a odstraňování zdrojů rušení rádiových kmitočtů a pro kontrolu a vyhodnocení plnění podmínek, které byly uloženy držiteli přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů podle § 22 ve výběrovém řízení podle § 21, Úřad vede databázi přidělených rádiových kmitočtů s informacemi zejména o číslech rozhodnutí, kterými byly rádiové kmitočty přiděleny, a době, na kterou byly přiděleny. Databáze je veřejně přístuppřístupná způsobem umožňujícím dálkový přístuppřístup. Veřejný přístup není k údajům o osobě držitele individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů podle § 18, pokud je držitel fyzickou osobou, a o rádiových kmitočtech přidělených a) Ministerstvu vnitra pro účely bezpečnosti státu, b) PoliciiPolicii České republiky pro účely bezpečnosti státu, c) Bezpečnostní informační službě, d) Vězeňské služběVězeňské službě České republiky, e) Hasičskému záchrannému sboru České republiky, f) Ministerstvu obrany pro vojenské účely, g) Celní správě České republiky, h) Generální inspekci bezpečnostních sborů, i) Úřadu pro zahraniční styky a informace. (7) K části databáze vedené Úřadem podle odstavce 6 Úřad zřizuje a provozuje informační portál (dále jen „portál“), jehož prostřednictvím zpřístupní informace o využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů v pevné, pohyblivé a rozhlasové radiokomunikační služběradiokomunikační službě v sítích elektronických komunikacísítích elektronických komunikací v rozsahu těchto údajů: a) osoba držitele individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů podle § 18, b) název a geografické souřadnice stanoviště rádiových stanic, c) nadmořská výška stanoviště rádiových stanic, d) vyzářený výkon rádiové stanice nebo výkon přivedený do antény, e) přidělený rádiový kmitočet nebo kanál a jeho šířka. (8) Je-li to nezbytné pro zajištění správy a účelného využívání rádiového spektrarádiového spektra může Úřad opatřením obecné povahy vyloučit ze zpřístupnění některé údaje podle odstavce 7. Úřad může tyto údaje rovněž vyloučit ze zpřístupnění na základě podnětu držitele individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, a to z důvodu zajištění bezpečnosti sítí elektronických komunikacísítí elektronických komunikací nebo informací podle jiných právních předpisů74). (9) PřístupPřístup veřejnosti k údajům v portálu, jejichž zpřístupnění nebylo vyloučeno podle odstavce 8, je umožněn bezplatně po ověření totožnosti tazatele. Úřad může k tomu účelu zpracovávat osobní údaje osob, kterým byly prostřednictvím portálu zpřístupněny údaje podle odstavce 7, a v nezbytném rozsahu předávat tyto údaje držitelům individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů. (10) Úřad poskytuje informace do Informačního systému o rádiovém spektrurádiovém spektru10b). (11) Úřad je povinen provádět systematické monitorování účelného využívání rádiového spektrarádiového spektra držiteli individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů podle § 18 a systematické monitorování dodržování závazků vyplývajících držitelům přídělů rádiových kmitočtůpřídělů rádiových kmitočtů z výběrových řízení podle § 21. Za tím účelem je oprávněn shromažďovat příslušné údaje od dotčených držitelů individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, kontrolovat věrohodnost poskytnutých údajů, vyhodnocovat plnění podmínek, které byly uloženy držiteli přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů podle § 22 odst. 2 a 3 ve výběrovém řízení podle § 21. (12) K realizaci úkolů podle odstavců 1, 2, 5 až 7 Úřad provozuje příslušné informační systémy a automatizovaný systém monitorování kmitočtového spektra. (13) Za účelem podpory strategického plánování a koordinace přístupůpřístupů k politice rádiového spektrarádiového spektra v Evropské unii Úřad spolupracuje s Komisí a ostatními příslušnými regulačními orgány v souladu s odstavcem 1, prostřednictvím Skupiny RSPG a na vyžádání i s Evropským parlamentem a Radou Evropské unie, na a) vypracovávání osvědčených postupů o otázkách souvisejících s rádiovým spektremrádiovým spektrem, b) usnadňování koordinace mezi členskými státy a přispívání k rozvoji vnitřního trhu, c) koordinaci svých přístupůpřístupů k přidělování rádiového spektrarádiového spektra a vydávání oprávnění k jeho využívání, a to formou zveřejňování zprávzpráv nebo stanovisek o otázkách souvisejících s rádiovým spektremrádiovým spektrem. § 15a (1) Úřad spolupracuje s úřady jiných členských států stejně jako se zeměmi, které nejsou členy Evropské unie, pro předcházení přeshraniční škodlivé interferenciškodlivé interferenci v harmonizovaném rádiovém spektruharmonizovaném rádiovém spektru a při řešení sporů v rámci přeshraniční koordinace. (2) Úřad může požádat Skupinu RSPG o konzultaci nebo vydání stanoviska za účelem řešení problému nebo sporu v souvislosti s přeshraniční koordinací nebo přeshraniční škodlivou interferencíškodlivou interferencí v harmonizovaném rádiovém spektruharmonizovaném rádiovém spektru. (3) Úřad může požádat Komisi o poskytnutí podpory za účelem vyřešení problémů s koordinací harmonizovaného rádiového spektraharmonizovaného rádiového spektra se zeměmi sousedícími s Evropskou unií, včetně kandidátských a přistupujících zemí. (4) Nebyl-li problém nebo spor vyřešen opatřeními podle odstavců 1 a 2, může Úřad podat žádost Komisi o vydání prováděcího aktu ve věci přeshraniční škodlivé interferenceškodlivé interference v harmonizovaném rádiovém spektruharmonizovaném rádiovém spektru. Souhlasí-li Komise s vydáním tohoto prováděcího aktu, Úřad rozhodne v této věci až po nabytí účinnosti tohoto prováděcího aktu. § 16 Kmitočtové plány (1) Plán přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) stanoví Ministerstvo vyhláškou. (2) Plán využití rádiového spektrarádiového spektra, popřípadě jeho části, Úřad vydává jako opatření obecné povahy. (3) Plán přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) v souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo z členství v mezinárodních organizacích obsahuje kmitočtová pásma pro jednotlivé radiokomunikační služby, popřípadě rádiová zařízenírádiová zařízení a obecné podmínky pro využívání kmitočtů. (4) Úřad v plánu využití rádiového spektrarádiového spektra stanoví technické parametry a podmínky využití rádiového spektrarádiového spektra radiokomunikačními službami, včetně uvedení, zda mají být rádiové kmitočty využívány na základě všeobecného oprávnění nebo na základě individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, zda je počet práv k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů omezen, nebo zda došlo k omezení práv k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů a omezení zásad uvedených v § 16a. (5) Úřad je oprávněn upřednostnit ve veřejném zájmu využívání rádiového spektrarádiového spektra pro poskytování univerzální služby a poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. (6) Plán využití rádiového spektrarádiového spektra a informace o právech, podmínkách, postupech a poplatcích týkajících se využívání rádiového spektrarádiového spektra Úřad uveřejní. Úřad tyto informace průběžně aktualizuje. Údaje o kmitočtových pásmech vyhrazených v plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) Ministerstvu obrany výhradně pro vojenské účely se v plánu využití rádiového spektrarádiového spektra neuveřejňují. (7) Způsob tvorby volacích značek a identifikačních čísel a kódů, jejich používání a druhy radiokomunikačních služeb, pro něž jsou vyžadovány, stanoví prováděcí právní předpis. (8) Technické a provozní podmínky amatérské radiokomunikační službyradiokomunikační služby, třídy osob obsluhujících stanice amatérské radiokomunikační službyradiokomunikační služby a kvalifikační požadavky na tyto osoby, typy stanic a podmínky jejich provozování, včetně omezení pro obsah komunikace, stanoví prováděcí právní předpis. (9) Vláda může nařízením stanovit k zajištění provedení změny podmínek stanovených kmitočtovým plánem podle odstavce 1 nebo 2, které mají zásadní dopad na využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů určených pro poskytování služby šíření zemského televizního nebo rozhlasového vysílání, pravidla, časové a technické podmínky, způsob postupu orgánů státní správy a subjektů dotčených změnou na jejich právech nebo povinnostech a podmínky pro náhradu nákladů účelně a efektivně vynaložených z důvodu změny (§ 27). (10) V plánu využití rádiového spektrarádiového spektra může Úřad stanovit alternativní využívání rádiového spektrarádiového spektra v harmonizovaném rádiovém spektruharmonizovaném rádiovém spektru, pokud a) je zjištění nedostatečné tržní poptávky po užívání takového pásma, včetně posouzení budoucí tržní poptávky, založeno na veřejné konzultaci podle § 130, b) toto alternativní využívání neznemožňuje ani neztěžuje dostupnost nebo užívání takového pásma v jiných členských státech a c) zohlední dlouhodobou dostupnost nebo využívání harmonizovaného rádiového spektraharmonizovaného rádiového spektra v Evropské unii a úspory z rozsahu pro vybavení vyplývající z využívání harmonizovaného rádiového spektraharmonizovaného rádiového spektra v Evropské unii. (11) Úřad provádí přezkum plánu využití rádiového spektrarádiového spektra podle odstavce 10 každé 3 roky od jeho vydání nebo na základě podnětu podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou službu elektronických komunikacíslužbu elektronických komunikací nebo zajišťujícího veřejnou komunikační síťveřejnou komunikační síť, který vyjádří zájem o alternativní využívání harmonizovaného rádiového spektraharmonizovaného rádiového spektra, nebo orgánů podle § 15 odst. 6. Úřad následně informuje Komisi a regulační orgány ostatních členských států o závěru tohoto přezkumu, včetně odůvodnění, a popřípadě i o změně plánu využití rádiového spektrarádiového spektra. § 16a (1) Při správě rádiového spektrasprávě rádiového spektra Úřad jedná v souladu se zásadou technologické neutrality a neutrality vůči službám elektronických komunikací. (2) Úřad v plánu využití rádiového spektrarádiového spektra může omezit zásadu technologické neutrality tím, že stanoví technické podmínky využívání daného kmitočtového pásma určitým typem technologie, je-li to nezbytné pro a) zabránění škodlivé interferenciškodlivé interferenci, b) ochranu veřejného zdraví proti škodlivým účinkům působení elektromagnetického pole, c) zajištění technických podmínek kvality služby elektronických komunikací, d) zajištění maximálního sdílení rádiových kmitočtů, e) zajištění účelného využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, nebo f) plnění cílů veřejného zájmu, jimiž jsou ochrana života a zdraví, podpora sociální, regionální nebo územní soudržnosti nebo podpora kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií, například poskytování služeb rozhlasového a televizního vysílání. (3) Úřad v plánu využití rádiového spektrarádiového spektra může omezit zásadu neutrality vůči službám elektronických komunikací tím, že stanoví využívání kmitočtového pásma konkrétní službou elektronických komunikací a podmínky tohoto využívání, je-li to nezbytné pro a) splnění závazků vyplývajících z členství České republiky v Mezinárodní telekomunikační unii, nebo b) plnění cílů veřejného zájmu, jimiž jsou ochrana života a zdraví54), podpora sociální, regionální nebo územní soudržnosti nebo podpora kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií, například poskytování služeb rozhlasového a televizního vysílání. (4) Úřad může v plánu využití rádiového spektrarádiového spektra zakázat poskytování služby elektronických komunikací v konkrétním kmitočtovém pásmu, a to pouze v případě, jsou-li v daném kmitočtovém pásmu provozovány služby, které slouží k ochraně života a zdraví. (5) Úřad provádí pravidelně, nejméně jednou za pět let, přezkum nezbytnosti omezení podle odstavců 2 až 4 a výsledek tohoto přezkumu uveřejní. Zjistí-li Úřad, že důvody pro omezení podle odstavců 2 až 4 již nejsou dány, plán využití rádiového spektrarádiového spektra změní. § 16b (1) Úřad je oprávněn změnit všechna individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, příděly rádiových kmitočtůpříděly rádiových kmitočtů a všeobecná oprávnění, která budou v rozporu s Plánem využití rádiového spektrarádiového spektra v části upravující omezení technologické neutrality a neutrality vůči službám podle § 16a. (2) Úřad je povinen na žádost dotčeného držitele přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů nebo individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů odstranit omezení technologické neutrality a neutrality vůči službám v tomto přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů nebo individuálním oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů tak, aby jejich podmínky byly v souladu s Plánem využití rádiového spektrarádiového spektra. § 17 Individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů (1) Rádiové kmitočty, které nelze využívat na základě všeobecného oprávnění podle § 9, je možné využívat pouze na základě individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů (dále jen „oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů“), nestanoví-li tento zákon jinak. Úřad udělí žadateli oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů v případě, je-li to nezbytné k a) zabránění škodlivé interferenciškodlivé interferenci, b) zajištění technických podmínek kvality služby elektronických komunikací, c) zabezpečení účelného využívání rádiového spektrarádiového spektra, d) plnění cílů veřejného zájmu, jimiž jsou ochrana života a zdraví54), podpora sociální, regionální nebo územní soudržnosti nebo podpora kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií, například poskytování služeb rozhlasového a televizního vysílání, e) experimentálním účelůmexperimentálním účelům, nebo f) zajištění využívání dotčeného rádiového spektrarádiového spektra z důvodu jeho specifických vlastností. (2) V případech, kdy je nezbytné udělit oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, Úřad rozhodne o jejich udělení kterémukoli podnikateli zajišťujícímu síť elektronických komunikací nebo poskytujícímu službu elektronických komunikací podle všeobecného oprávnění nebo podnikateli užívajícímu tyto sítě nebo služby, anebo nepodnikající osobě v souladu s podmínkami zajišťujícími účelné využívání rádiových kmitočtů, a to na základě jeho písemné žádosti podané Úřadu. (3) Žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů musí obsahovat a) je-li žadatelem 1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu nebo název, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 3. nepodnikající osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště a datum narození fyzické osoby, nebo název a adresu sídla, popřípadě identifikační číslo právnické osoby, bylo-li přiděleno, b) údaje o rádiových kmitočtech, které jsou požadovány, včetně jejich technických parametrů, a účel jejich využívání, nejsou-li tyto kmitočty a jejich technické parametry závazně stanoveny mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, c) číslo jednací a datum vydání rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů v případě žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, ke kterým právo k využívání bylo tímto přídělem uděleno, d) typ vysílacího rádiového zařízenírádiového zařízení, pokud je to vyžadováno mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, anebo to vyplývá z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích, e) návrh požadované volací značky, identifikačního čísla nebo kódu, jsou-li pro daný druh radiokomunikační služby nezbytné, f) vymezení předpokládaného území využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, je-li pro jejich využívání nezbytné, g) požadovanou dobu využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů. (4) Rozsah požadovaných údajů podle odstavce 3 písm. b) pro jednotlivé druhy radiokomunikačních služeb stanoví Úřad opatřením obecné povahy. (5) Žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů musí být doložena a) v případě žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů pro rozhlasové analogové vysílání licencí k provozování rozhlasového vysílání šířeného analogově podle zvláštního právního předpisu11), nebo souhlasem držitele takové licence, s výjimkou případu, kdy se jedná o žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, ke kterým právo k využívání bylo uděleno přídělem rádiových kmitočtůpřídělem rádiových kmitočtů, nebo případu, kdy jsou rádiové kmitočty vyhrazeny podle zvláštního právního předpisu16), b) souhlasem držitele přídělu v případě žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, ke kterým právo k využívání bylo uděleno přídělem rádiových kmitočtůpřídělem rádiových kmitočtů, pokud o oprávnění nežádá držitel tohoto přídělu, c) u osob dosud nezapsaných ve veřejném rejstříku ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby, d) osvědčením o zápisu do leteckého rejstříku České republiky, nebo osvědčením o přidělení poznávací značky, požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů na palubě letadla nebo rozhodnutím vydaným podle zákona o civilním letectví v případě letadla způsobilého létat bez pilota, e) potvrzením Ministerstva dopravy o provedení kmitočtové koordinace v rámci leteckých mezinárodních organizací, požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů letecké pohyblivé služby12), f) osvědčením o zápisu do plavebního rejstříku České republiky, požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů na vnitrozemském plavidle13), nebo do námořního rejstříku České republiky, požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání kmitočtů na námořním plavidle14); zápis plavidla do plavebního rejstříku České republiky je možno rovněž doložit lodním osvědčením14), g) osvědčením o zápisu družicové sítě nebo soustavy do Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů (MIFR), požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání kmitočtů pro družicové sítě nebo soustavy. (6) Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů bezodkladně. Jedná-li se o rádiové kmitočty vyhrazené pro zvláštní účely v rámci plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) a plánu využití rádiového spektrarádiového spektra, rozhodne Úřad ve lhůtě 6 týdnů ode dne podání úplné žádosti. Tuto lhůtu je Úřad oprávněn prodloužit, je-li to nezbytné z důvodu výběrového řízení (§ 21), nejdéle však o 8 měsíců. Lhůty vyplývající z mezinárodních dohod týkajících se využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů nebo orbitálních pozic nejsou tímto dotčeny. (7) Je-li více žadatelů o udělení oprávnění k využívání stejných rádiových kmitočtů, Úřad rozhodne o udělení oprávnění podle pořadí došlých žádostí; tento postup se neuplatní u žadatelů o povolení k provozu stanic amatérské radiokomunikační službyradiokomunikační služby, s výjimkou oprávnění pro amatérský převáděč a amatérský maják. (8) Oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů pro jiné radiokomunikační služby v části rádiového spektrarádiového spektra vyhrazené výhradně pro rozhlasovou službu může Úřad vydat jen se souhlasem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání podle zvláštního právního předpisu11). (9) Úřad přednostně rozhodne o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů nezbytných k zajištění činnosti orgánů Ministerstva vnitra, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Policie České republiky, Vězeňské službyVězeňské služby České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany, poskytovatelů zdravotnické záchranné služby, Celní správy České republiky a Generální inspekce bezpečnostních sborů. (10) Kmitočtová pásma, ve kterých nejsou radiokomunikační službyradiokomunikační služby sdíleně využívány, a jsou vyhrazená v plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) výhradně Ministerstvu obrany pro vojenské účely, mohou být využívána pro vojenské účely bez rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů. (11) Úřad neudělí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, jestliže a) to vyžaduje obrana nebo bezpečnost státu, b) to vyžaduje dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, c) to vyžaduje dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích, d) využívání požadovaných rádiových kmitočtů neumožňuje plán přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) nebo plán využití rádiového spektrarádiového spektra; to neplatí v případě využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů pro experimentální účelyexperimentální účely podle § 19b, e) žadatel ani na opakovanou výzvu Úřadu a v jím stanovené lhůtě nepředložil úplnou žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, f) požadované rádiové kmitočty nejsou k dispozici nebo je nelze zkoordinovat, g) oznámil záměr omezit počet práv k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, jejichž využívání je požadováno, h) došlo k omezení práv k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, jejichž využívání je požadováno, a o rádiové kmitočty žádá osoba, která není držitelem přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů uděleného na základě omezení nebo osobou, které byl udělen souhlas držitele přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů, i) by vedlo udělení oprávnění k využívání požadovaných rádiových kmitočtů k jejich neúčelnému využívání, nebo j) by požadované podmínky využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů byly v rozporu s podmínkami uvedenými v přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů. (12) Úřad přeruší řízení o žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, jestliže hodlá oznámit záměr omezit počet práv podle § 20 odst. 2, které jsou předmětem žádosti, a to nejdéle na 3 měsíce od doručení žádosti. (13) Úřad může rozhodnout, že neudělí oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů také žadateli, který má nedoplatky po lhůtě splatnosti na pokutách nebo poplatcích uložených podle tohoto zákona. (14) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 6 nemá odkladný účinek. § 18 Vydání oprávnění k využívání rádiových kmitočtů (1) Úřad v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů uvede a) byla-li žadatelem 1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu nebo název, adresu sídla, a identifikační číslo bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 3. nepodnikající osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště a datum narození fyzické osoby, nebo název a adresu sídla, popřípadě identifikační číslo právnické osoby, bylo-li přiděleno, b) údaje o rádiových kmitočtech nebo kmitočtovém pásmu včetně jejich technických parametrů, c) označení radiokomunikační služby nebo druhu sítě nebo technologie, pro které bylo oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů uděleno, d) typ vysílacího rádiového zařízenírádiového zařízení, pokud je to vyžadováno mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, anebo to vyplývá z členství České republiky v mezinárodních organizacích, e) přidělené volací značky, identifikační čísla a kódy, jsou-li pro daný druh radiokomunikační služby nezbytné, f) výši poplatků podle § 24, nestanoví-li tento zákon jinak, g) dobu platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, h) případná omezení změny držitele oprávnění nebo pronájmu práv vyplývajících z oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů. (2) Úřad může v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů uložit podmínky týkající se a) zamezení škodlivé interference a ochrany občanů před škodlivými účinky elektromagnetického záření8), b) povinností vyplývajících z příslušných mezinárodních dohod o využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, c) dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, d) dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích anebo povinností souvisejících se zajištěním bezpečnosti státu, nebo e) sdíleného využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů. (3) Doba platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů podle odstavce 1 písm. g) může být stanovena nejdéle na 5 let, a to tak, aby byla v souladu s plánem přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka), plánem využití rádiového spektrarádiového spektra, harmonizačními záměry Evropské unie, mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, a bezpečností státu, pokud tento zákon nestanoví jinak. V případě udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů na základě práv vyplývajících z přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů podle § 22 nebo licence k provozování zemského analogového rozhlasového vysílání vydané podle jiného právního předpisu11), může být doba platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů stanovena delší, nesmí však přesáhnout dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů podle § 22 odst. 2 písm. f) nebo dobu platnosti příslušné licence. Doba platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů pro vojenské účely, zejména pro účely vojenského cvičení, přesunu nebo pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, může být stanovena pouze na dobu trvání takového účelu. (4) Bylo-li využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů harmonizováno na úrovni Evropské unie a byly-li stanoveny podmínky jejich využívání, rozhodne Úřad o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů podnikateli určenému podle pravidel Evropské unie nebo v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána. Jsou-li splněny podmínky spojené s oprávněním k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů stanovené podle tohoto zákona nebo na jeho základě, nestanoví Úřad v oprávnění žádné další podmínky, které by omezovaly nebo opožďovaly využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů. (5) Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů je povinen Úřadu neprodleně oznámit změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno. (6) Je-li před vydáním rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů nutné provést mezinárodní kmitočtovou koordinaci rádiových kmitočtů se zahraničním orgánem odpovědným za její provedení, lhůta pro vydání rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů neběží po dobu potřebnou k provedení mezinárodní kmitočtové koordinace. Lhůta pro vydání rozhodnutí se kromě dob uvedených ve správním řádu prodlužuje též o dobu, po kterou je vyžadována součinnost žadatele o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů za účelem provedení vnitrostátní koordinace rádiových kmitočtů. (7) Podmínky podle odstavce 2 může Úřad stanovit, nestanoví-li je tento zákon, všeobecné oprávnění s výjimkou podmínky podle odstavce 2 písm. e) nebo jiný právní předpis, a pokud o těchto podmínkách žadatele předem informoval. § 19 Změna, prodloužení, odnětí a pozbytí platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů (1) Úřad rozhodne o změně oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, vyžaduje-li to a) dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, b) dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích, c) nezbytně obrana nebo bezpečnost státu a není-li možné ji zajistit jiným způsobem, d) změna přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů, změna skutečností, na základě kterých bylo uděleno individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, nebo změna výše poplatků podle § 24, e) držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů; žádost o změnu přiděleného kmitočtu nebo jeho technických parametrů se považuje za žádost o udělení nového oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů podle § 17, f) výsledek mezinárodní kmitočtové koordinace, g) naplnění podmínky účelného využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, nebo h) výsledek přezkumu podle § 16 odst. 11. S výjimkou případu uvedeného v písmenu e) Úřad musí o záměru učinit takové změny informovat dotčené osoby a poskytnout jim lhůtu 1 měsíc k vyjádření. V případech uvedených v písmenech a) až d) může Úřad tuto lhůtu zkrátit, nejméně však na 7 dnů. Zkrácení lhůty Úřad odůvodní. (2) Dojde-li ke změně podle odstavce 1 písm. a) až c), hradí efektivně a účelně vynaložené náklady vyvolané touto změnou držiteli oprávnění nebo Ministerstvu obrany prostřednictvím radiokomunikačního účturadiokomunikačního účtu Úřad podle § 27. (3) Na žádost držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů Úřad rozhodne o prodloužení doby platnosti tohoto oprávnění. Pokud tomu nebrání skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) a f),nebo pokud nejsou dány důvody pro neudělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 11, Úřad dobu platnosti prodlouží za podmínek podle § 18 odst. 3. Jsou-li předmětem prodloužení doby platnosti takové rádiové kmitočty, na něž byl vydán příděl rádiových kmitočtůpříděl rádiových kmitočtů nebo licence k provozování zemského analogového rozhlasového vysílání, nesmí být tato doba delší než doba platnosti příslušného přídělu nebo licence. Dobu platnosti lze prodloužit opakovaně. Žádost o prodloužení doby platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů musí být Úřadu doručena nejpozději jeden měsíc přede dnem uplynutí jeho platnosti. (4) Úřad rozhodne o odnětí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, jestliže a) držitel oprávnění přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu bylo oprávnění uděleno, nebo podmínky stanovené zvláštním právním předpisem16), b) držitel oprávnění nesplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o udělení oprávnění nebo o změně oprávnění, a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí oprávnění z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn, c) je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, anebo z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo mezinárodních organizacích, anebo vyžaduje-li to obrana nebo bezpečnost státu, d) držitel oprávnění nevyužíval přidělené kmitočty nepřetržitě po dobu 6 měsíců nebo opakovaně přerušil využívání přidělených kmitočtů na souhrnnou dobu 12 měsíců v průběhu 2 let anebo je využíval k jiným účelům, než pro které mu byly přiděleny, nebo přidělené rádiové kmitočty využíval neúčelně vzhledem ke geografickému rozsahu jejich přidělení; do doby přerušení využívání kmitočtů se nezapočítávají doby nutné pro opravy a údržbu vysílacích rádiových zařízenírádiových zařízení, nebo doba, kdy účelnému využívání kmitočtů bránily odůvodněné technické překážky; lhůta pro posouzení nevyužívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů se počítá ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů držiteli oprávnění nebo jeho právnímu předchůdci uděleno poprvé; doba využívání rádiových kmitočtů se nesleduje u provozovatelů amatérské radiokomunikační službyradiokomunikační služby, e) držitel oprávnění o odnětí požádal, přičemž je oprávněn požádat o odnětí oprávnění k určitému datu, f) jsou splněny podmínky uvedené v § 20 odst. 3, g) to vyžaduje výsledek mezinárodní kmitočtové koordinace, nebo h) to vyžaduje výsledek přezkumu podle § 16 odst. 11. (5) Rozhodne-li Úřad o odnětí oprávnění podle odstavce 4 písm. b) nebo d), může žadatel požádat znovu o udělení oprávnění nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí oprávnění nabylo právní moci. (6) Oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů pozbývá platnosti a) uplynutím doby, na kterou bylo oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů uděleno, b) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, pokud tato nemá právního nástupce, c) dnem úmrtí držitele oprávnění, pokud v jeho podnikání nepokračuje dědic16b) nebo správce dědictví16c), d) dnem, kdy rozhodnutí Úřadu podle odstavce 4 nabylo právní moci, nebo dnem uvedeným v takovém rozhodnutí, podle toho, která z těchto skutečností nastane později, e) dnem převodu přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů podle § 23; to neplatí, pokud nový držitel přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů vysloví souhlas podle § 22 odst. 8, f) dnem pozbytí platnosti přídělu podle § 22c s výjimkou § 22c odst. 1 písm. d), pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 20 odst. 3), nebo g) dnem nabytí právní moci nového oprávnění podle § 19a odst. 2. (7) V případě změny přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů na základě rozhodnutí podle § 22a postupem podle § 122 odst. 5 stanoví předseda Rady dobu platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů v tomto rozhodnutí. (8) Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů nebo jeho právní nástupce je povinen zajistit, aby bezprostředně po skončení platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů byl ukončen provoz vysílacích rádiových stanic provozovaných na základě tohoto oprávnění. (9) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 4 písm. c) nemá odkladný účinek. § 19a Změna držitele oprávnění a pronájem práva plynoucího z oprávnění k využívání rádiových kmitočtů (1) Ke změně držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů může dojít, není-li v rozhodnutí o udělení přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů nebo oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů stanoveno jinak. (2) Změna držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů se uskutečňuje prostřednictvím udělení přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů nebo nového oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů podle § 18 na základě společné žádosti budoucího držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů a dosavadního držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů. Pro vydání nového oprávnění se obdobně použijí § 17 a 18. Oprávnění dosavadního držitele k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů pozbude platnosti dnem nabytí právní moci nového oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů. (3) Úřad průběžně provádí přezkum udělených oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů v kmitočtových pásmech, v nichž uděluje oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, jejichž doba platnosti je delší než 10 let a u kterých nelze změnit držitele oprávnění, ani je pronajmout. Pokud po konzultaci podle § 130 a na základě přezkumu Úřad zjistí, že kritéria pro udělování oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů v daném pásmu v této podobě již nejsou relevantní, zruší na žádost držitele oprávnění omezení změny držitele oprávnění nebo pronájmu práv vyplývajících z oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů jiným osobám, nebo vydá všeobecné oprávnění, kterým umožní využívat rádiové kmitočty v daném pásmu na základě a za podmínek tohoto oprávnění. (4) Podnikatel může jinému podnikateli, který splňuje podmínky pro držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, pronajmout práva vyplývající z oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, není-li v rozhodnutí o udělení přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů nebo oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů stanoveno jinak. Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, který pronajal práva vyplývající z tohoto oprávnění jinému podnikateli, nadále odpovídá za plnění podmínek uvedených v tomto oprávnění. Uzavření smlouvy podle věty první, jakož i ukončení její platnosti, oznamuje držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů Úřadu s uvedením údajů podle § 13 odst. 2 nebo 3. § 19b Individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely (1) Úřad rozhodne o udělení individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů pro experimentální účelyexperimentální účely (dále jen „oprávnění pro experimentální účelyexperimentální účely“) na základě písemné žádosti. (2) Experimentálním účelemExperimentálním účelem se rozumí využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů pro výzkum, vývoj a provozní ověřování nových vysílacích rádiových zařízenírádiových zařízení, nebo ověřování a zjišťování fyzikálních vlastností šíření rádiových vln. (3) Při využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů pro experimentální účelyexperimentální účely nesmí docházet k poskytování služby elektronických komunikacíslužby elektronických komunikací za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, s výjimkou časově a územně omezených pilotních projektů zavádění nových technologií. Subjekty, pro které držitel oprávnění pro experimentální účelyexperimentální účely zajišťuje využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů pro experimentální účelyexperimentální účely, se podílejí na nákladech vzniklých v souvislosti s tímto využíváním, přičemž souhrn přiměřených nákladů hrazených těmito subjekty nesmí přesáhnout celkové náklady držitele oprávnění pro experimentální účelyexperimentální účely na využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů pro příslušný experimentální účelexperimentální účel. (4) Pro podání žádosti o udělení oprávnění pro experimentální účelyexperimentální účely se použije obdobně § 17 odst. 3 a 4. Žadatel je povinen na výzvu Úřadu předložit podrobnější informace o využití kmitočtů pro experimentální účelyexperimentální účely. (5) Pro vydání oprávnění pro experimentální účelyexperimentální účely se použije obdobně § 17 odst. 6 a § 18 odst. 1 a 2. Úřad udělí oprávnění pro experimentální účelyexperimentální účely nejvýše na dobu 12 měsíců. V případě, že žadatelem o vydání oprávnění pro experimentální účelyexperimentální účely je příjemce podpory výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředkůveřejných prostředků, lze oprávnění pro experimentální účelyexperimentální účely udělit nejvýše na dobu 54 měsíců. Dobu platnosti oprávnění pro experimentální účelyexperimentální účely lze prodloužit jedenkrát maximálně o 6 měsíců. (6) Úřad neudělí nebo neprodlouží oprávnění pro experimentální účelyexperimentální účely z důvodů uvedených v § 17 odst. 11 písm. a) až c) a písm. e) a f) a v případě, pokud způsob využití požadovaných rádiových kmitočtů pro experimentální účelyexperimentální účely neodpovídá odstavci 2. (7) V případě udělení nebo prodloužení oprávnění pro experimentální účelyexperimentální účely v kmitočtovém pásmu vyhrazeném výhradně pro rozhlasovou službu Úřad informuje Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. (8) Držitel oprávnění pro experimentální účelyexperimentální účely nemá nárok na ochranu před škodlivou interferencíškodlivou interferencí způsobovanou ostatními rádiovými zařízenímirádiovými zařízeními a zároveň nesmí způsobovat škodlivou interferenciškodlivou interferenci vůči ostatním rádiovým zařízenímrádiovým zařízením. (9) V případě, že dojde ke vzniku škodlivé interferenceškodlivé interference způsobované držitelem oprávnění pro experimentální účelyexperimentální účely vůči ostatním rádiovým zařízenímrádiovým zařízením, je držitel oprávnění pro experimentální účelyexperimentální účely povinen bezprostředně podniknout na vlastní náklady takové kroky, které této škodlivé interferenciškodlivé interferenci zabrání, v krajním případě využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů přidělených pro experimentální účelyexperimentální účely na vlastní náklady ukončit. (10) Oprávnění pro experimentální účelyexperimentální účely pozbývá platnosti a) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno, b) v případě, že je uděleno k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů v kmitočtovém pásmu, ve kterém je omezen počet práv k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů a ve kterém došlo v době platnosti oprávnění pro experimentální účelyexperimentální účely k udělení práv k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů na základě výběrového řízení podle § 21. To neplatí v případě, že držitel oprávnění pro experimentální účelyexperimentální účely, se stal držitelem tohoto práva, c) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem oprávnění, pokud tato nemá právního nástupce, d) dnem úmrtí držitele oprávnění, pokud v jeho podnikání nepokračuje dědic16b) nebo správce dědictví16c), e) dnem, kdy rozhodnutí Úřadu podle odstavce 13 nabylo právní moci. (11) Držitel oprávnění pro experimentální účelyexperimentální účely je povinen bezodkladně oznámit Úřadu změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno. (12) Úřad je oprávněn rozhodnout o změně oprávnění pro experimentální účelyexperimentální účely z důvodů uvedených v § 19 odst. 1. (13) Úřad je oprávněn rozhodnout o odnětí oprávnění pro experimentální účelyexperimentální účely z důvodů uvedených v § 19 odst. 4 písm. a) až c) a písm. e). (14) Držitel oprávnění pro experimentální účelyexperimentální účely je povinen poskytnout na výzvu Úřadu ve stanovené lhůtě informaci o průběhu a výsledcích experimentu v rozsahu specifikovaném v podmínkách tohoto oprávnění. Lhůta pro poskytnutí informace nesmí být kratší než 30 dnů. (15) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí o udělení oprávnění pro experimentální účelyexperimentální účely nemá odkladný účinek. § 20 Omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů (1) Úřad může omezit počet práv k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů v plánu využití rádiového spektrarádiového spektra pouze z důvodů zajištění účelného využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů a není-li to v rozporu se zájmem uživatelůuživatelů nebo zájmem na rozvíjení hospodářské soutěže. (2) Při konzultaci podle § 130 Úřad vždy uvede a) údaje o rádiových kmitočtech nebo kmitočtovém pásmu, jichž se omezení týká, b) předpokládaný počet práv, která by měla být udělena, c) podmínky, které Úřad zamýšlí stanovit v souvislosti s využíváním rádiových kmitočtůvyužíváním rádiových kmitočtů, d) důvody, které vedou k záměru omezit počet práv k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů. (3) Úřad je povinen sledovat a v přiměřených intervalech nebo na základě důvodného požadavku osoby dotčené omezením počtu práv k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů přezkoumávat, zda důvody pro omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů stále trvají. Má-li Úřad za to, že důvody omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů pominuly nebo že vzhledem k zájmu uživatelůuživatelů nebo zájmu na rozvíjení hospodářské soutěže je třeba omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů zrušit, Úřad omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů v plánu využití rádiového spektrarádiového spektra zruší a následně rozhodne o odnětí přídělu uděleného v tomto kmitočtovém pásmu. Rozhodnutí o oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů vydaná na základě odňatého přídělu a podmínky stanovené v těchto rozhodnutích nadále zůstávají v platnosti, pokud Úřad z důvodů, pro které došlo ke zrušení omezení počtu práv, nerozhodne o odnětí oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů. Pokud Úřad rozhodl o odnětí přídělu a o odnětí oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů vydaných na základě odňatého přídělu, náleží držiteli přídělu náhrada za odnětí přídělu. Při stanovení výše náhrady Úřad zohlední aktuální zůstatkovou cenu přídělu a efektivní a účelně vynaložené náklady podle § 27 odst. 5 vzniklé držitelům v důsledku případného vyklizení kmitočtového pásma. Úřad v rámci přezkumu podle věty první zároveň zvažuje, zda nelze v daném kmitočtovém pásmu udělit další příděl rádiových kmitočtůpříděl rádiových kmitočtů nebo zrušit omezení počtu práv, a tak umožnit využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů také na základě oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů. V případě, že k takovému závěru Úřad dojde, informuje o tom v Telekomunikačním věstníku a na elektronické úřední desce Úřadu a změní plán využití rádiového spektrarádiového spektra. Je-li možné udělit v daném kmitočtovém pásmu další příděl rádiových kmitočtůpříděl rádiových kmitočtů, zahájí Úřad výběrové řízení podle § 21. (4) V případě, že je v daném kmitočtovém pásmu udělen příděl rádiových kmitočtůpříděl rádiových kmitočtů, je Úřad povinen provést přezkum podle odstavce 3 ve lhůtě 2 let před koncem platnosti tohoto přídělu. Úřad je rovněž povinen provést přezkum podle odstavce 3 nejdříve 5 let před koncem platnosti tohoto přídělu, pokud o to držitel přídělu požádá. Přezkum podle odstavce 3 Úřad neprovede v případě, že byla možnost prodloužení platnosti přídělu vyloučena již v okamžiku jeho udělení. V tomto přezkumu Úřad posoudí zejména a) nutnost zachování omezení počtu práv, b) účelné využívání přidělených rádiových kmitočtů dosavadním držitelem přídělu, c) technické podmínky dalšího využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, d) zájem dosavadního držitele přídělu o předmětné rádiové kmitočty, e) fungování hospodářské soutěže v oblasti elektronických komunikací, f) zachování veřejného pořádku, g) provedení opatření přijatého podle článku 4 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES, h) zefektivnění využití rádiového spektrarádiového spektra s ohledem na technologický nebo tržní vývoj, i) potřebu zabránit závažnému narušení poskytování služeb elektronických komunikacíslužeb elektronických komunikací. (5) Jde-li o příděl rádiových kmitočtůpříděl rádiových kmitočtů udělený v harmonizovaném rádiovém spektruharmonizovaném rádiovém spektru, Úřad dále posoudí plnění podmínek podle § 21 odst. 12. (6) Úřad neprodlouží dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů uděleného v harmonizovaném rádiovém spektruharmonizovaném rádiovém spektru využívaném pro bezdrátové vysokorychlostní služby podle § 22 odst. 5, pokud by to nebylo v souladu s § 21 odst. 12 písm. c), d) nebo e) nebo pokud byla držiteli přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů během doby jeho platnosti pravomocně uložena pokuta za spáchání přestupku neplnění některých podmínek, převzatých závazků nebo povinností uvedených v rozhodnutí o tomto přídělu podle § 118 odst. 23 nebo za opakované spáchání přestupku v rozporu s oprávněním k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů v daném kmitočtovém pásmu podle § 118 odst. 2 písm. a) a § 119 odst. 2 písm. a) anebo z důvodů uvedených v § 22 odst. 6. Dojde-li Úřad na základě přezkumu k závěru, že dobu platnosti přídělu nelze prodloužit informuje o tom, a to nejpozději 12 měsíců před koncem doby platnosti dotčeného držitele přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů. Neprodlouží-li Úřad dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů, vyhlásí výběrové řízení podle § 21. (7) V případě, že na základě výsledků přezkumu podle odstavce 4 bude mít Úřad za to, že je a) třeba i nadále zachovat omezení počtu práv, zajistí ocenění dotčeného přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů na základě znaleckého posudku, včetně doby případného prodloužení přídělu v případě přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů uděleného v harmonizovaném rádiovém spektruharmonizovaném rádiovém spektru využívaném pro bezdrátové vysokorychlostní služby podle § 22 odst. 5, a to nejpozději 12 měsíců před koncem platnosti tohoto přídělu; po konzultaci podle § 130, která zahrne výsledky přezkumu a ocenění přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů, Úřad vyzve dotčeného držitele přídělu nejpozději 6 měsíců před skončením doby platnosti přídělu k podání žádosti o udělení nového přídělu podle závěrů přezkumu; o žádosti Úřad rozhodne bez výběrového řízení podle § 21, b) možné prodloužit dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů uděleného v harmonizovaném rádiovém spektruharmonizovaném rádiovém spektru využívaném pro bezdrátové vysokorychlostní služby podle § 22 odst. 5, zajistí ocenění dotčeného přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů na základě znaleckého posudku a po konzultaci podle § 130, která nesmí být kratší než 3 měsíce a která zahrne výsledky přezkumu a ocenění přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů, Úřad rozhodne o prodloužení doby platnosti přídělu podle závěrů přezkumu. (8) V případě, že držitel přídělu nepodá žádost o udělení nového přídělu ve lhůtě stanovené Úřadem, která nesmí být kratší než 1 měsíc, nebo žádost neodpovídá závěrům přezkumu, Úřad přistoupí k výběrovému řízení podle § 21. (9) Úřad při rozhodování o udělení nového přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů zohlední veškeré připomínky a informace z veřejné konzultace o poptávce jiných podnikatelů na trhu, než jsou držitelé přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů v dotčeném kmitočtovém pásmu. § 21 Výběrové řízení pro příděl rádiových kmitočtů (1) Je-li počet práv k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů plánem využití rádiového spektrarádiového spektra omezen, vyhlásí Úřad výběrové řízení za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů57a) a stanoví, zda budou žádosti o udělení práv k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů hodnoceny podle kritérií uvedených v odstavci 3, nebo zda budou jediným kritériem hodnocení žádostí výsledky aukce. Před vyhlášením výběrového řízení Úřad konzultuje podmínky účasti, kritéria a způsob hodnocení žádostí a podmínky výběrového řízení podle § 130. (2) V případě, že se výběrové řízení podle odstavce 1 týká rádiových kmitočtů v harmonizovaném rádiovém spektruharmonizovaném rádiovém spektru, Úřad nejpozději ke dni zahájení veřejné konzultace informuje Skupinu RSPG o záměru vyhlášení výběrového řízení a uvede, zda požaduje svolání fóra pro vzájemné hodnocení, popřípadě v jakém termínu, a zda požaduje přijetí zprávyzprávy zohledňující názory vyjádřené na zasedání Skupiny RSPG. V průběhu fóra Úřad poskytne Skupině RSPG vysvětlení, jakým způsobem navrhované podmínky výběrového řízení a) podporují rozvoj vnitřního trhu, přeshraniční poskytování služeb, jakož i hospodářskou soutěž, maximalizují výhody pro spotřebitelespotřebitele a dosahují sledovaných cílů, b) zajišťují účelné a efektivní využívání rádiového spektrarádiového spektra a c) zajišťují stabilní a předvídatelné investiční podmínky pro stávající i potenciální podnikatele využívající rádiové spektrumrádiové spektrum při zavádění sítí pro poskytování služeb elektronických komunikacíslužeb elektronických komunikací, které jsou závislé na rádiovém spektrurádiovém spektru. (3) V návaznosti na jednání fóra pro vzájemné hodnocení může Úřad požádat Skupinu RSPG o přijetí stanoviska k výběrovému řízení. (4) Úřad může spolupracovat s příslušným regulačním úřadem jiného členského státu a Skupinou RSPG při zohlednění případného zájmu vyjádřeného dotčenými subjekty tím, že stanoví společné podmínky a způsob provedení výběrových řízení a ve stejné době povedou výběrová řízení za účelem udělení práv k využívání harmonizovaných rádiových kmitočtů. (5) Při stanovení společných podmínek a způsobů provedení výběrového řízení podle odstavce 4 Úřad zohlední a) společně dohodnutý harmonogram, b) společně dohodnuté podmínky a postupy, c) společné nebo srovnatelné podmínky spojené s přídělem rádiových kmitočtůpřídělem rádiových kmitočtů. (6) Zahájení postupu podle odstavce 4 až do provedení výběrového řízení nebrání dalším příslušným regulačním úřadům jiného členského státu navázat spolupráci na jeho tvorbě. (7) Úřad informuje dotčené subjekty v případě, že navzdory jimi vyjádřenému zájmu nejedná společně s příslušným regulačním úřadem jiného členského státu podle odstavce 4, a odmítnutí této spolupráce odůvodní. (8) Podmínky účasti ve výběrovém řízení stanoví Úřad s přihlédnutím ke splnění cílů obsažených v § 5 odst. 2 až 4 a v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Podmínky účasti mohou zahrnovat zejména finanční, technické a odborné předpoklady podnikatele pro využívání přidělených rádiových kmitočtů. Pokud žadatel nesplní podmínky účasti ve výběrovém řízení, Úřad rozhodne o jeho vyřazení z další účasti na řízení. Podání opravného prostředku proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. (9) Kritéria hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů v případě výběrového řízení formou hodnocení žádosti stanoví Úřad s přihlédnutím ke splnění cílů obsažených v § 5 odst. 2 a 3 a v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Kritéria mohou zahrnovat zejména a) finanční, technické a odborné předpoklady podnikatele pro využívání přidělených rádiových kmitočtů, b) dobu zahájení využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, harmonogram rozvoje využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů v závislosti na pokrytí území nebo obyvatel a způsob využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, c) předpokládanou výši investičních nákladů na výstavbu a rozvoj sítě elektronických komunikacísítě elektronických komunikací. (10) Úřad je oprávněn po žadateli požadovat, aby předložil nezbytné informace, kterými prokáže, že může podmínky spojené s udělením práv splnit; neposkytne-li žadatel informace ve stanovené lhůtě, je Úřad oprávněn žádost o udělení práv zamítnout. (11) Vyhlášení výběrového řízení Úřad uveřejní v Telekomunikačním věstníku a na elektronické úřední desce Úřadu včetně a) informace, pro které služby mají být práva k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů udělena, b) předpokládaného počtu práv, která by měla být udělena, c) údajů o rádiových kmitočtech, které jsou předmětem výběrového řízení, d) podmínek spojených s udělením práva k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, včetně případných podmínek, které mají zajistit přístuppřístup koncových uživatelůkoncových uživatelů k sítím nebo službám a doby, na kterou budou příděly rádiových kmitočtůpříděly rádiových kmitočtů uděleny, včetně doby a podmínek pro případné prodloužení doby platnosti přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů, e) určení, zda žádosti o udělení práv k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů budou hodnoceny podle kritérií uvedených v odstavci 9 nebo zda jediným kritériem hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů budou výsledky aukce, f) výše ceny za udělení práva k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, kritérií hodnocení žádostí a pravidel výběrového řízení v případě, že žádosti o udělení práv k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů budou hodnoceny podle kritérií uvedených v odstavci 9, g) aukčního řádu obsahujícího úplná pravidla aukce v případě, že jediným kritériem hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů budou výsledky aukce, h) podmínek účasti výběrového řízení, i) lhůty pro podávání žádostí, j) výše a podmínek složení peněžité záruky55), je-li vyžadována pro zajištění průběhu a účelu výběrového řízení, a dále vymezení případů, kdy peněžitá záruka propadá, k) způsobu úhrady ceny za udělení práv k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů. (12) Podmínkou podle odstavce 11 písm. d) je v případě výběrového řízení na udělení přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů v harmonizovaném rádiovém spektruharmonizovaném rádiovém spektru využívaném pro bezdrátové vysokorychlostní služby zejména a) zajištění účinného a efektivního využívání příslušné části harmonizovaného rádiového spektraharmonizovaného rádiového spektra, b) stanovení pokrytí území a obyvatelstva bezdrátovým vysokorychlostním připojením nebo pokrytí hlavních vnitrostátních a evropských dopravních cest, včetně transevropské dopravní sítě, c) usnadnění rychlého rozvoje nových bezdrátových komunikačních technologií a aplikací, mimo jiné uplatněním meziodvětvového přístupupřístupu, d) plnění cílů obecného zájmu týkající se zajištění bezpečnosti života, veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo obrany, e) zajištění hospodářské soutěže. (13) Výše vyvolávací ceny za příděl rádiových kmitočtůpříděl rádiových kmitočtů se stanoví mimo jiné i se zohledněním nákladů souvisejících s podmínkami udělení přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů. V případě přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů uděleného v harmonizovaném rádiovém spektruharmonizovaném rádiovém spektru, který má být využíván podle § 16 odst. 10 k alternativním účelům, výše vyvolávací ceny zohlední hodnotu takového alternativního využívání. (14) Po vyhlášení výběrového řízení nelze podmínky výběrového řízení měnit. Úřad je oprávněn vyhlášené výběrové řízení zrušit a řízení zastavit, a to i po uplynutí lhůty stanovené pro předkládání žádostí. V případě, že se účastníkúčastník výběrového řízení dopustí jednání, které by ohrožovalo nebo mařilo průběh nebo výsledek tohoto výběrového řízení, Úřad rozhodne o jeho vyřazení z další účasti na výběrovém řízení. (15) V případě, že jediným kritériem hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů budou výsledky aukce, jsou z práva nahlížet do spisu vyloučeny ty části spisu, u nichž by v důsledku nahlížení mohlo dojít k poškození oprávněných zájmů žadatelů nebo by tím mohlo dojít k ohrožení nebo zmaření průběhu nebo výsledku výběrového řízení. Toto omezení se může týkat i informace o žadatelích, kteří podali žádosti o udělení práv k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, a jejich počtu. Jsou-li jediným kritériem hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů výsledky aukce, jsou účastníciúčastníci výběrového řízení povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se týkají jejich účasti v daném řízení. (16) Na základě výsledku výběrového řízení Úřad zamítne žádosti neúspěšných žadatelů, a to do 2 měsíců po skončení výběrového řízení. Po právní moci těchto rozhodnutí o zamítnutí a zaplacení ceny nebo její poměrné části v případě jejího hrazení formou dílčích úhrad úspěšným žadatelem, vydá Úřad rozhodnutí podle § 22. Stanoví-li podmínky výběrového řízení, že cena za udělení práv k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů musí být zaplacena jednorázově, a úspěšný žadatel tak v dané lhůtě neučiní, Úřad jeho žádost zamítne. Rozhodnutí podle § 22 se doručuje pouze úspěšnému žadateli. (17) Úřad zprávuzprávu o průběhu a výsledcích výběrového řízení včetně odůvodnění uveřejní nejpozději do 1 měsíce od jeho ukončení v Telekomunikačním věstníku a na elektronické úřední desce Úřadu. § 22 Příděl rádiových kmitočtů (1) Přídělem rádiových kmitočtůPřídělem rádiových kmitočtů se rozumí udělení práva k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů podle podmínek, které budou Úřadem stanoveny v oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů. Předseda Rady Úřadu (dále jen „předseda Rady“) rozhodne o udělení přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů žadateli, který byl vybrán postupem podle § 21, nebo byl vybrán k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů rozhodnutím Komise, nebo pokud tak stanoví zákon. (2) Předseda Rady v rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů uvede a) specifikaci rádiových kmitočtů, b) označení služby nebo druhu sítě nebo technologie, pro které byla práva k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů udělena, popřípadě výhradního využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů pro přenos specifického obsahu nebo specifických audiovizuálních služeb, c) podmínky účelného využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, včetně sdílení využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, popřípadě stanovení pokrytí území nebo obyvatelstva; při tom předseda Rady zohlední zejména ekonomické a fyzické překážky tržně motivovaného budování aktivní a pasivní infrastruktury a výsledky zeměpisného mapování podle § 115a, d) podmínky převodu přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů v souladu s § 23, e) taxativní výčet závazků, které žadatel převzal v průběhu výběrového řízení na udělení práva k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, f) dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů, g) povinnosti vyplývající z příslušných mezinárodních dohod o využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů a h) výši dílčích úhrad a splátkový kalendář pro uhrazení ceny za příděl rádiových kmitočtůpříděl rádiových kmitočtů v případě, že byl stanoven způsob úhrady ve splátkách v podmínkách výběrového řízení. (3) V případě, že tržně motivované budování infrastruktury naráží na nepřekonatelné ekonomické a fyzické překážky v dané oblasti, v jejichž důsledku má přístuppřístup koncových uživatelůkoncových uživatelů k sítím nebo službám značné nedostatky nebo vůbec neexistuje, může předseda Rady v rozhodnutí o přídělu uvést a) podmínky sdílení fyzické infrastruktury využívající rádiové kmitočty včetně aktivních prvků sítě, b) rámcové podmínky a pravidla obchodních dohod o roamingu, c) podmínky koordinace stavebních prací za účelem budování sítí elektronických komunikacísítí elektronických komunikací využívajících rádiové kmitočty a d) podmínky související se sdílením pasivní infrastruktury nebo povinnosti uzavírat lokalizované dohody o přístupupřístupu k roamingu nebo možnost Úřadu stanovit takové podmínky rozhodnutím podle § 79a. (4) Úřad rovněž zohlední při ukládaní povinnosti podle odstavce 3 a) potřebu maximalizovat připojení v celé Evropské unii, podél hlavních dopravních tras a v určitých územních oblastech, jakož i možnost výrazně zvýšit výběr a dosáhnout vyšší kvality služeb pro koncové uživatelekoncové uživatele, b) zajištění účinného využití rádiového spektrarádiového spektra, c) technickou proveditelnost sdílení a s ním spojených podmínek, d) stav hospodářské soutěže v oblasti infrastruktury i v oblasti služeb, e) technologické inovace, f) převažující potřebu podporovat pobídku operátoraoperátora poskytujícího službu velkoobchodního přístupupřístupu, aby infrastrukturu vůbec zavedl, g) ochranu životního prostředí a veřejného zdraví. (5) Doba platnosti přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů podle odstavce 2 písm. f) musí být přiměřená dané službě elektronických komunikacíslužbě elektronických komunikací a v souladu s kmitočtovými plány, harmonizačními záměry Evropské unie, mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, a bezpečností státu. Doba platnosti přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů uděleného v harmonizovaném rádiovém spektruharmonizovaném rádiovém spektru je nejméně 15 let. Tuto dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů lze prodloužit na základě přezkumu podle § 20 odst. 4 tak, aby celková doba platnosti tohoto prodlouženého přídělu dosáhla alespoň 20 let. Předseda Rady může v přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů uděleném v harmonizovaném rádiovém spektruharmonizovaném rádiovém spektru stanovit dobu platnosti tak, aby zajistil souběžné uplynutí doby platnosti přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů v jednom, nebo více kmitočtových pásmech harmonizovaného rádiového spektraharmonizovaného rádiového spektra. (6) V případě harmonizovaného rádiového spektraharmonizovaného rádiového spektra pro bezdrátové vysokorychlostní služby může předseda Rady udělit příděl rádiových kmitočtůpříděl rádiových kmitočtů na dobu odlišnou od odstavce 5 věty druhé, jde-li o jeho využití pro a) určité zeměpisné oblasti, ve kterých je přístuppřístup k vysokorychlostním sítím omezen, nebo neexistuje, je-li to nezbytné k naplnění cílů podle § 5, b) specifické krátkodobé projekty, c) experimentální účelyexperimentální účely, d) sdílené využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů nebo e) alternativní využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů v harmonizovaném rádiovém spektruharmonizovaném rádiovém spektru. (7) Příděl rádiových kmitočtůPříděl rádiových kmitočtů lze udělit jen podnikateli zajištujícímu veřejnou komunikační síťveřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikacíslužbu elektronických komunikací, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak16). (8) Příděl rádiových kmitočtůPříděl rádiových kmitočtů nenahrazuje oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů a neopravňuje podnikatele k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů pro provoz vysílacích rádiových zařízenírádiových zařízení. Oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, na něž byl vydán příděl rádiových kmitočtůpříděl rádiových kmitočtů, může být uděleno držiteli tohoto přídělu nebo s jeho souhlasem podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síťveřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikacíslužbu elektronických komunikací. § 22a Změna přídělu rádiových kmitočtů (1) Předseda Rady rozhodne po konzultaci podle § 130 o změně přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů na žádost držitele přídělu. (2) Předseda Rady může rovněž rozhodnout po konzultaci podle § 130 o změně přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů, jestliže a) oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, na které se příděl vztahuje, bylo odňato podle § 19 odst. 4 písm. b) nebo d) a držitel přídělu byl držitelem odňatého oprávnění, b) jde o převod přídělu podle § 23, nebo c) je nutné stanovit konkrétní podmínky plnění povinností podle § 22 odst. 3. (3) Při rozhodování podle odstavců 1 a 2 předseda Rady posoudí plnění všech podmínek a povinností stanovených v přídělu a zohlední zejména plnění podmínek podle § 22 odst. 2 písm. d), rozsah služeb, pro které byla práva k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů udělena, potřeby zajištění hospodářské soutěže a plnění podmínek účelného využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů. Postupem podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b) a odstavce 5 lze změnit příděl rádiových kmitočtůpříděl rádiových kmitočtů pouze v případě, že je to nezbytné k naplnění harmonizačních záměrů Evropské unie nebo mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce. (4) Předseda Rady rozhodne o změně přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů, jestliže je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, anebo to vyplývá z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích, vyžaduje-li to obrana nebo bezpečnost státu, anebo je to nezbytné pro zajištění naplnění harmonizačních záměrů Evropské unie na využívání rádiového spektrarádiového spektra16a). (5) Změnu přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů lze provést rovněž, pokud na základě postupu podle § 21 má dojít k udělení dalších práv k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů držiteli přídělu a takové změně nebrání obsahové náležitosti přídělu podle § 22 odst. 2 a 3. § 22b Odnětí přídělu rádiových kmitočtů (1) Předseda Rady rozhodne po konzultaci podle § 130 a popřípadě i podle § 131 o odnětí přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů nebo jeho části (dále jen „odnětí přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů“), jestliže a) držitel přídělu přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu byl příděl udělen, nebo podmínky stanovené zvláštním právním předpisem11),16) a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí přídělu z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn, b) držitel přídělu nesplnil podmínku nebo povinnost stanovenou tímto zákonem nebo rozhodnutím o udělení přídělu a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí přídělu z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn, c) oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, na které se příděl vztahuje, bylo odňato podle § 19 odst. 4 písm. a) až d) a f) až h) a držitel přídělu byl držitelem odňatého oprávnění, d) držitel přídělu nesplnil povinnost uloženou v § 23 odst. 5, e) držitel přídělu požádal podle § 19 odst. 4 písm. e) o odnětí oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů a současně do 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí oprávnění nabylo právní moci, nepožádal o vydání nového oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, na které se příděl vztahuje; to neplatí, pokud neuplynula lhůta pro zahájení využívání podle odstavce 2, nebo f) tak stanoví tento zákon. (2) Pokud lhůta pro zahájení využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů není stanovena přídělem rádiových kmitočtůpřídělem rádiových kmitočtů, je držitel přídělu povinen začít využívat přidělené rádiové kmitočty v plném rozsahu do 2 let ode dne právní moci rozhodnutí o udělení přídělu. Pokud držitel přídělu nezačal využívat přidělené rádiové kmitočty v plném rozsahu a ve stanovené lhůtě, předseda Rady rozhodne o odnětí přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů. (3) Při rozhodování podle odstavců 1 a 2 předseda Rady posoudí plnění všech podmínek a povinností stanovených v přídělu a zohlední zejména rozsah poskytovaných služeb, pro které byla práva k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů udělena, potřeby zajištění hospodářské soutěže a plnění podmínek účelného využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů. (4) Předseda Rady rozhodne o odnětí přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů, jestliže a) je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, anebo z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo mezinárodních organizacích, anebo vyžaduje-li to obrana nebo bezpečnost státu, b) držitel přídělu o odnětí požádal, nebo c) v případě přechodu přídělu v důsledku skutečností podle § 22c odst. 1 písm. b) a c) by došlo k porušení podmínek stanovených v § 23 odst. 1. § 22c Pozbytí platnosti přídělu rádiových kmitočtů (1) Příděl rádiových kmitočtůPříděl rádiových kmitočtů pozbývá platnosti a) uplynutím doby, na kterou byl udělen, b) dnem zániku právnické osoby, které byl udělen, pokud tato nemá právního nástupce, který splňuje podmínku podle § 22 odst. 7, c) v případě úmrtí fyzické osoby, které byl udělen, 1. dnem jejího úmrtí, pokud v jejím podnikání nepokračuje dědic16b) nebo správce dědictví16c), který splňuje podmínku podle § 22 odst. 7, nebo 2. marným uplynutím lhůty uvedené v § 23 odst. 4, pokud dědic nesplňuje podmínku podle § 22 odst. 7, d) dnem, kdy rozhodnutí předsedy Rady podle § 22a a 22b nabylo právní moci, nebo e) nabytím právní moci rozhodnutí podle § 20 odst. 3. (2) V případě, kdy má dojít k zániku právnické osoby, která je držitelem přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů, s právním nástupcem, a tím k přechodu přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů na právního nástupce, Úřad vydá na základě žádosti držitele přídělu vyjádření, zda přechodem přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů nedojde k porušení podmínek stanovených v § 23 odst. 1. (3) V případě zániku právnické osoby, která byla držitelem přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů a která má právního nástupce, je právní nástupce povinen o svém nástupnictví písemně informovat Úřad nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy k zániku právnické osoby došlo. § 22d Přechod přídělu rádiových kmitočtů (1) Zanikne-li právnická osoba, která je držitelem přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů, přechází příděl rádiových kmitočtůpříděl rádiových kmitočtů na jejího právního nástupce, jestliže tento nástupce splňuje podmínky podle § 22 odst. 7 a jestliže jsou současně splněny podmínky, za kterých Úřad uděluje souhlas s převodem přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů podle § 23 odst. 1. (2) Právní nástupce zaniklé právnické osoby, která byla držitelem přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů, je o svém nástupnictví povinen písemně informovat Úřad bez zbytečného odkladu. (3) Zemře-li fyzická osoba, která je držitelem přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů, přechází příděl rádiových kmitočtůpříděl rádiových kmitočtů na jejího dědice, pokud tato osoba splňuje podmínku podle § 22 odst. 7. (4) Dědic, na kterého přešel příděl rádiových kmitočtůpříděl rádiových kmitočtů podle odstavce 3, je o tom povinen bez zbytečného odkladu písemně informovat Úřad. § 23 Převod přídělu rádiových kmitočtů (1) Podnikatel může na jiného podnikatele převést příděl rádiových kmitočtůpříděl rádiových kmitočtů nebo jeho část (dále jen „převod přídělu“) jen s předchozím souhlasem Úřadu. Úřad tento souhlas udělí, pokud a) zamýšleným převodem přídělu nebude narušena hospodářská soutěž v oblasti elektronických komunikací z hlediska využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, b) zamýšleným převodem přídělu nedojde ke změně podmínek ve využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, jejichž využívání bylo mezinárodně harmonizováno, c) zamýšleným převodem přídělu nebude narušeno účelné využití rádiového spektrarádiového spektra, d) neprobíhá s držitelem dotčeného přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů řízení o odnětí přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů nebo jeho části, e) žádost o udělení souhlasu Úřadu s převodem přídělu splňuje náležitosti uvedené v odstavci 2. (2) V žádosti o udělení souhlasu s převodem přídělu podle odstavce 1 držitel přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů uvede a) své identifikační údaje v rozsahu podle § 13 odst. 2 nebo 3, b) identifikační údaje budoucího nabyvatele přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů v rozsahu podle § 13 odst. 2 nebo 3, c) číslo jednací a den vydání rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů, který je předmětem zamýšleného převodu přídělu, d) označení služby, druhu sítě nebo technologie týkající se části přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů, která má být předmětem zamýšleného převodu přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů, e) dobu zahájení a způsob využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, které mají být předmětem zamýšleného převodu přídělu, budoucím nabyvatelem, f) informace o finančních, technických a odborných předpokladech budoucího nabyvatele pro využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, které mají být předmětem zamýšleného převodu přídělu. (3) Převod přídělu musí být proveden do 60 dnů ode dne udělení souhlasu Úřadu podle odstavce 1. (4) Příděl rádiových kmitočtůPříděl rádiových kmitočtů může dědic držitele přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů, který nesplňuje podmínku podle § 22 odst. 7, převést na jinou osobu do 5 měsíců ode dne právní moci konečného usnesení v řízení o dědictví po zemřelém držiteli přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů, na základě kterého byl určen dědicem tohoto přídělu, podle podmínek uvedených v odstavcích 1 až 3. (5) Pokud Úřad na základě přezkumu a po konzultaci podle § 130 zjistí, že v určitém kmitočtovém pásmu může na základě udělených přídělů rádiových kmitočtůpřídělů rádiových kmitočtů dojít k narušení hospodářské soutěže v důsledku hromadění spektra, rozhodne o povinnosti převodu přídělu nebo určené části přídělu anebo poskytnutí souhlasu k jejich využívání jiným podnikatelem, a to za úplatu. Nesplní-li dotčený držitel přídělu rozhodnutí Úřadu ve lhůtě, která nesmí být kratší než 120 dnů, předseda Rady rozhodne o odnětí dotčeného přídělu nebo jeho části. § 23a (1) Úřad uveřejní sdělení o rozhodnutí o udělení, změně nebo odnětí přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů a informace o převodu nebo přechodu přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů. (2) Úřad vydá na žádost nového držitele přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů osvědčení o změně v osobě držitele přídělu. § 23b (1) Předseda Rady může v rozhodnutí o udělení, změně nebo prodloužení doby platnosti přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů a) stanovit omezení rozsahu rádiového spektrarádiového spektra, b) stanovit povinnost velkoobchodního přístupupřístupu anebo celostátního nebo regionálního roamingu, c) vyhradit určité rádiové spektrumrádiové spektrum pro nové operátoryoperátory, je-li to vhodné a odůvodněné s ohledem na specifickou situaci na vnitrostátním trhu, d) odmítnout udělení nových práv na užívání rádiového spektrarádiového spektra nebo povolení nových využití rádiového spektrarádiového spektra v určitých pásmech nebo spojení udělení nových práv na užívání rádiového spektrarádiového spektra či povolení nových využití rádiového spektrarádiového spektra s podmínkami s cílem zabránit narušení hospodářské soutěže, ke kterému by došlo přidělením, převodem nebo hromaděním práv na užívání, e) stanovit podmínky zakazující převod práv na užívání rádiového spektrarádiového spektra, jež nepodléhají kontrole fúzí v České republice ani v Evropské unii, nebo uložit podmínky pro jejich převod, pokud by tyto převody pravděpodobně měly za následek významné narušení hospodářské soutěže, f) změnit stávající práva v souladu s tímto zákonem za účelem nápravy narušení hospodářské soutěže, k němuž došlo převodem nebo hromaděním práv na užívání rádiového spektrarádiového spektra. (2) Předseda Rady návrh rozhodnutí podle odstavce 1 předloží ke stanovisku Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. (3) Předseda Rady při rozhodování podle odstavce 1 zohledňuje tržní podmínky a dostupné referenční hodnoty a vychází ze stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a a) objektivního a do budoucna zaměřeného posouzení podmínek hospodářské soutěže na trhu, b) posouzení, zda jsou opatření podle odstavce 1 nezbytná k udržení nebo dosažení účinné hospodářské soutěže, c) pravděpodobného účinku takových opatření na stávající a budoucí investice tržních subjektů, zejména v případě zavádění sítí. (4) Úřad provede zkoumání dotčeného trhu podle odstavce 3 písm. a) obdobně jako při postupu provádění analýz relevantních trhů. § 24 Poplatky za využívání rádiových kmitočtů (1) Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů a držitel oprávnění pro experimentální účelyexperimentální účely jsou povinni platit za využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů roční poplatky. (2) Výše ročního poplatku podle odstavce 1 se stanoví v souladu s právními předpisy podle druhu radiokomunikační služby odstupňovaně v těchto mezích: a) v pozemní pohyblivé službě v rozmezí od 1 000 Kč do 8 000 000 Kč za jeden přidělený kmitočtový úsek rádiového spektrarádiového spektra o šířce nejvýše 5 MHz v závislosti na využívané šířce kmitočtového pásma, parametrech rádiového zařízenírádiového zařízení a velikosti obsluhované územní oblasti; v případě kmitočtového úseku širšího než 5 MHz je horní hranice výše poplatku proporčně vyšší, b) v pevné službě v rozmezí od 300 Kč do 1 200 000 Kč za jeden přidělený kmitočtový úsek rádiového spektrarádiového spektra v závislosti využívané šířce kmitočtového pásma, druhu rádiového směrového spoje, druhu kmitočtového pásma a parametrech rádiového zařízenírádiového zařízení, c) u šíření a přenosu rozhlasového vysílání (rozhlasová služba) v rozmezí od 375 Kč do 180 000 Kč za jeden přidělený kmitočtový úsek rádiového spektrarádiového spektra v závislosti na druhu kmitočtového pásma a rozhlasového vysílání a na parametrech rádiového zařízenírádiového zařízení, d) u šíření a přenosu televizního vysílání (rozhlasová služba) v rozmezí od 375 Kč do 18 000 000 Kč za jeden přidělený kmitočtový úsek rádiového spektrarádiového spektra v závislosti na druhu kmitočtového pásma a televizního vysílání a na parametrech rádiového zařízenírádiového zařízení, e) v družicové službě v rozmezí od 1 000 Kč do 180 000 Kč za jeden přidělený kmitočtový úsek rádiového spektrarádiového spektra v závislosti na využívané šířce kmitočtového pásma a na technologii umožňující účelné využití kmitočtového pásma výběrem volného kmitočtového kanálu nebo mnohonásobným přístupempřístupem k tomuto kanálu, f) u ostatních radiokomunikačních služebradiokomunikačních služeb v rozmezí od 1 200 Kč do 250 000 Kč za jeden přidělený kmitočtový úsek rádiového spektrarádiového spektra v závislosti na parametrech rádiového zařízenírádiového zařízení a velikosti obsluhované územní oblasti. (3) Povinnost platit poplatky podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů při využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů pro amatérskou radiokomunikační služburadiokomunikační službu, pro leteckou pohyblivou službu a pro námořní pohyblivou službu při sportovní a rekreační činnosti, která není vykonávána za účelem dosažení zisku, pokud jsou rádiové kmitočty využívány Ministerstvem obrany pro vojenské účely nebo pokud jsou rádiové kmitočty využívány zahraniční osobou na principu vzájemnosti podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu České republiky. (4) Poplatky uhrazené držitelem oprávnění k využívání rádiových kmitočtů za využívání rádiových kmitočtů pro rozhlasovou službu uhradí provozovatel rozhlasového nebo televizního vysílání11) bez zbytečného odkladu držiteli oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Využívá-li více provozovatelů rozhlasového nebo televizního vysílání tutéž síť elektronických komunikací, rozdělí se náklady podle výše jejich podílu na souhrnném datovém toku. Využívá-li datový tok pro jiné služby elektronických komunikací další osoba, vztahují se na ni povinnosti provozovatele rozhlasového nebo televizního vysílání podle tohoto ustanovení. (5) Vláda stanoví nařízením výši, popřípadě způsob výpočtu poplatku podle odstavce 2 a dobu jeho splatnosti. (6) V případě poplatků za využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů pro experimentální účelyexperimentální účely se dolní mez podle odstavce 2 nepoužije. Poplatek za využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů pro experimentální účelyexperimentální účely nižší než 100 Kč se nehradí. § 25 Krátkodobé oprávnění k využívání rádiových kmitočtů (1) Úřad udělí krátkodobé oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů na základě žádosti na dobu nezbytně nutnou, nejvýše však na dobu nepřesahující 15 dnů. Krátkodobé oprávnění je určeno pro jednorázové účely, které nelze v dostatečném předstihu předvídat, zejména k zajištění rádiové komunikace ochranného doprovodu významných osob, televizních a rozhlasových přenosů z nenadálých událostí a územně omezené rádiové komunikace při pořádání sportovních a kulturně-společenských akcí. Lze jej udělit, jsou-li požadované kmitočty k dispozici a nedojde-li jejich využíváním ke škodlivé interferenciškodlivé interferenci. Dobu platnosti krátkodobého oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů nelze prodloužit. (2) Žádost musí obsahovat a) identifikační údaje žadatele v rozsahu podle § 17 odst. 3 písm. a), b) údaje o rádiových kmitočtech, které jsou požadovány v rozsahu podle § 17 odst. 4, c) požadovanou dobu využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů. (3) Žádost musí být doručena Úřadu nejdříve 15 dnů, nejméně však 3 pracovní dny před požadovaným termínem zahájení využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů. (4) V případě, že žádost o vydání krátkodobého oprávnění byla u Úřadu podána v elektronické podobě bez podpisu nebo prostřednictvím telefaxu, dodatečné potvrzení způsobem stanoveným správním řádem56) se nevyžaduje. (5) Žadatel je povinen uhradit a při podání žádosti doložit uhrazení jednorázového poplatku za využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů ve výši 3 000 Kč. (6) Pokud se žadateli nevyhoví ani v části, vrátí mu Úřad celý poplatek za využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů. (7) Pokud nelze rozhodnutí o vydání krátkodobého oprávnění žadateli včas oznámit doručením stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí v listinné nebo elektronické podobě, vyrozumí Úřad žadatele o vydání rozhodnutí tak, že mu zašle telefaxem nebo elektronicky kopii stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí. Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí mu Úřad doručí v nejkratším možném termínu. (8) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí o vydání krátkodobého oprávnění nemá odkladný účinek. (9) Využívání rádiových kmitočtůVyužívání rádiových kmitočtů zahraničním subjektem na principu vzájemnosti podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, anebo vyplývající z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo mezinárodních organizacích, anebo v zájmu bezpečnosti státu, nepodléhá jednorázovému poplatku. (10) Udělí-li Úřad krátkodobé oprávnění pro službu šíření rozhlasového a televizního vysílání, bezodkladně o tom informuje Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. § 26 Odborná způsobilost (1) Odborná způsobilost k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů se vyžaduje pro obsluhu a) radiotelefonních, radiotelegrafních nebo jiných vysílacích rádiových zařízenírádiových zařízení umístěných na palubách letadel a lodí zapsaných v leteckém, plavebním nebo námořním rejstříku České republiky, b) radiotelefonních a radiotelegrafních pozemních vysílacích rádiových zařízenírádiových zařízení letecké pohyblivé služby a námořní pohyblivé služby a radiotelefonní služby na vodních cestách13),17), c) radiotelefonních a radiotelegrafních pozemních vysílacích rádiových zařízenírádiových zařízení provozovaných v pásmu krátkých vln, d) vysílacích rádiových zařízenírádiových zařízení pro amatérskou radiokomunikační službu. (2) Obsluhu vysílacích rádiových zařízenírádiových zařízení uvedených v odstavci 1 mohou vykonávat osoby, které mají platný průkaz odborné způsobilosti k obsluze těchto zařízení. Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů je povinen zajistit, aby obsluhu vysílacích rádiových zařízenírádiových zařízení prováděla pouze osoba, která má platný průkaz odborné způsobilosti. Úřad na žádost ověřuje zkouškou způsobilost k obsluze vysílacích rádiových zařízenírádiových zařízení a vydává průkazy odborné způsobilosti. Jestliže zvláštní způsobilost žadatele nebyla Úřadem uznána podle zvláštního právního předpisu18), ověří Úřad způsobilost žadatele k obsluze vysílacích rádiových zařízenírádiových zařízení vždy. (3) Žadatel se ke zkoušce podle odstavce 2 přihlašuje písemně u Úřadu. Úřad žadateli stanoví datum vykonání zkoušky tak, aby se konala nejpozději do 3 měsíců od doručení přihlášky. (4) Žadateli, který prokázal odbornou způsobilost k vykonávání obsluhy vysílacích rádiových zařízenírádiových zařízení zkouškou nebo pokud jeho zvláštní způsobilost byla Úřadem uznána podle zvláštního právního předpisu, vydá Úřad průkaz odborné způsobilosti. (5) Náležitosti přihlášky ke zkoušce podle odstavce 3, obecné podmínky pro vykonání zkoušky, rozsah znalostí potřebných pro jednotlivé druhy odborné způsobilosti, způsob provádění zkoušek, náležitosti zkušebního řádu pro provádění zkoušek, druhy průkazů odborné způsobilosti a dobu jejich platnosti stanoví prováděcí právní předpis. Zkušební řád pro provádění zkoušek vydává předseda Rady. (6) Na žádost držitele průkazu odborné způsobilosti lze dobu platnosti průkazu odborné způsobilosti opakovaně prodloužit. Žádost o prodloužení doby platnosti průkazu odborné způsobilosti musí být držitelem průkazu podána nejméně 1 měsíc přede dnem uplynutí doby jeho platnosti. (7) Pokud doba platnosti průkazu odborné způsobilosti uplynula, lze v období do jednoho roku ode dne pozbytí jeho platnosti vydat nový průkaz, pokud žadatel doloží žádost potvrzením, že v době platnosti průkazu nejméně dva roky vykonával obsluhu vysílacích rádiových zařízenírádiových zařízení, na niž byl průkaz odborné způsobilosti vydán. Registrace družicové sítě nebo soustavy a podmínky využívání rádiových kmitočtů § 26a (1) Registrací družicové sítě nebo soustavyRegistrací družicové sítě nebo soustavy se rozumí postup při provádění předběžné ohlášky, kmitočtové koordinace nebo notifikace anebo zápisu družicové sítě nebo soustavy do Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů (MIFR). Registrace družicové sítě nebo soustavyRegistrace družicové sítě nebo soustavy se považuje za řízení o předběžné otázce pro řízení o žádosti o udělení přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů nebo o vydání oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů pro družicové sítě nebo soustavy. (2) Registraci družicové sítě nebo soustavyRegistraci družicové sítě nebo soustavy, jakož i jejích jednotlivých částí uvedených v odstavci 1, zahajuje Úřad na základě žádosti uchazeče o registraci. Úřad v procesu registrace družicové sítě nebo soustavyregistrace družicové sítě nebo soustavy provádí veškeré úkony související s touto registrací družicové sítě nebo soustavyregistrací družicové sítě nebo soustavy v souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo z členství České republiky v mezinárodních organizacích. Při vyřizování žádosti uchazeče o registraci se postupuje pouze podle částí první a čtvrté správního řádu. (3) Uchazeč o registraci podle odstavce 2 je v průběhu celého procesu registrace družicové sítě nebo soustavyregistrace družicové sítě nebo soustavy povinen ve vztahu k předmětu jeho žádosti sledovat případné vzájemné kolize či provozní neslučitelnosti s ostatními družicovými sítěmi nebo soustavami. V případě zjištění možnosti vzniku takové kolize či neslučitelnosti je uchazeč o registraci povinen o tom bezodkladně informovat Úřad. Uchazeč o registraci je povinen Úřad bezodkladně informovat i o jakékoliv změně vztahující se k procesu registrace družicové sítě nebo soustavyregistrace družicové sítě nebo soustavy a postupu kmitočtové koordinace, pokud je vedena. Uchazeč o registraci je povinen poskytnout Úřadu veškerou součinnost potřebnou pro vyřízení žádosti a postupovat v souladu s výzvami Úřadu. Dojde-li v důsledku nesplnění výzvy Úřadu k zastavení procesu registrace družicové sítě nebo soustavyregistrace družicové sítě nebo soustavy, Úřad uchazeče o registraci o této skutečnosti vyrozumí. (4) Nebude-li z důvodů na straně uchazeče o registraci některá část procesu registrace družicové sítě nebo soustavyregistrace družicové sítě nebo soustavy dokončena ve lhůtách vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo ze závazků České republiky z členství v mezinárodních organizacích, zápis do Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů (MIFR) se neprovede a Úřad uchazeče o registraci o této skutečnosti vyrozumí. (5) O úspěšném dokončení jednotlivých částí procesu registrace družicové sítě nebo soustavyregistrace družicové sítě nebo soustavy, včetně provedení zápisu družicové sítě nebo soustavy do Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů (MIFR), Úřad vydá uchazeči o registraci osvědčení. § 26b (1) Uchazeč o registraci je povinen nahradit Úřadu veškeré vynaložené náklady, které jsou s jednotlivými částmi procesu registrace družicové sítě nebo soustavyregistrace družicové sítě nebo soustavy spojeny a jsou Úřadu účtovány na základě závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo z členství České republiky v mezinárodních organizacích. Tyto náklady je uchazeč o registraci povinen uhradit Úřadu i v případě, že některá z částí procesu registrace družicové sítě nebo soustavyregistrace družicové sítě nebo soustavy nebude úspěšně dokončena a současně vznikla České republice povinnost k úhradě těchto nákladů. V případě, že uchazeč o registraci neuhradí náklady řádně a včas, Úřad zastaví proces registrace družicové sítě nebo soustavyregistrace družicové sítě nebo soustavy. (2) Úřad může po uchazeči o registraci rovněž požadovat náhradu nákladů účelně vynaložených Úřadem na účast jeho zástupců na koordinačních jednáních, pokud si uchazeč o registraci účast zástupců Úřadu na jednáních vyžádal. (3) Výši nákladů podle odstavců 1 a 2 Úřad určí rozhodnutím. Tyto náklady vybírá a vymáhá Úřad. (4) K zajištění povinnosti nahradit náklady podle odstavce 1 je uchazeč o registraci povinen složit peněžitou záruku, jejíž výši určí Úřad v závislosti na předběžném odhadu nákladů. Peněžitou záruku je uchazeč o registraci povinen složit nejpozději do 14 dnů ode dne doručení sdělení Úřadu o její výši, jinak Úřad neprovede uchazečem o registraci požadovaný úkon. (5) Peněžitá záruka se použije na náhradu nákladů podle odstavce 1. Případný rozdíl mezi složenou peněžitou zárukou a nahrazenými náklady podle odstavce 1 Úřad vrátí uchazeči o registraci. Uchazeč o registraci nemá nárok na úroky ze složené peněžité záruky. V případě, že uchazečem o registraci složená peněžitá záruka nebude postačovat k náhradě nákladů podle odstavce 1, je uchazeč o registraci povinen zbývající část nákladů složit nejpozději do 14 dnů ode dne doručení sdělení Úřadu o její výši. (6) Úřad může na základě žádosti uchazeče o registraci nerozhodnout o výši náhrady nákladů podle odstavce 1. Tohoto oprávnění může Úřad využít pouze jednou v kalendářním roce. Je-li za daný kalendářní rok podáno více takových žádostí, Úřad o nich rozhodne podle pořadí jejich podání. V případě, kdy je uchazečem o registraci Česká republika nebo organizační složka státu, platí, že tento uchazeč o registraci podal žádost jako první. Úspěšnému uchazeči o registraci Úřad vrátí složenou peněžitou záruku podle odstavce 4. § 26c (1) Mají-li být práva k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů pro družicovou síť nebo soustavu využívána na základě přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů (§ 16 odst. 4), uděluje se tento příděl bez výběrového řízení (§ 22 odst. 1) držiteli osvědčení o zápisu družicové sítě nebo soustavy do Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů (MIFR) podle § 26a odst. 5. (2) Dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů pro družicové sítě nebo soustavy nebo oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů pro družicové sítě nebo soustavy Úřad stanoví v souladu s dobou platnosti zápisu příslušné družicové sítě nebo soustavy v Základním mezinárodním rejstříku rádiových kmitočtů (MIFR), nejdéle však na dobu 15 let. (3) Příděl rádiových kmitočtůPříděl rádiových kmitočtů pro družicové sítě nebo soustavy a oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů pro družicové sítě nebo soustavy pozbývá platnosti ke dni výmazu příslušného zápisu družicové sítě nebo soustavy ze Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů (MIFR). (4) Pro oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů pro družicové sítě nebo soustavy se ustanovení § 19 odst. 4 písm. d) a § 19 odst. 5 nepoužije. (5) Držitel osvědčení o zápisu družicové sítě nebo soustavy do Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů (MIFR) je povinen sledovat po celou dobu platnosti zápisu u jeho registrované družicové sítě nebo soustavy případné vzájemné kolize či provozní neslučitelnosti s ostatními družicovými sítěmi nebo soustavami. V případě zjištění možnosti vzniku takové kolize či neslučitelnosti, je držitel osvědčení povinen bezodkladně informovat Úřad. Vznik kolize či neslučitelnosti může být důvodem ke změně nebo odnětí uděleného přídělu rádiových kmitočtůpřídělu rádiových kmitočtů nebo vydaného oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů. Díl 4 Radiokomunikační účet § 27 (1) K úhradě efektivně a účelně vynaložených nákladů vzniklých držitelům oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů nebo Ministerstvu obrany při využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů pro vojenské účely v důsledku změn ve využívání rádiového spektrarádiového spektra z důvodů uvedených v § 19 odst. 1 písm. a) až c), § 19 odst. 4 písm. c) a g) a podle § 20 odst. 3 Úřad zřídí radiokomunikační účetradiokomunikační účet, který spravuje. Prostředky radiokomunikačního účturadiokomunikačního účtu lze použít také k úhradě nákladů vzniklých držitelům oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů nebo Ministerstvu obrany při využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů pro vojenské účely v důsledku odstranění vzniklé technické nekompatibility, která není důsledkem nedodržení podmínek stanovených v oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, ve všeobecném oprávnění nebo v plánu využití rádiového spektrarádiového spektra. (2) Prostředky radiokomunikačního účturadiokomunikačního účtu lze použít také k úhradě výdajů Úřadu v souvislosti s plněním povinností podle tohoto zákona spojených se zajišťováním správy rádiového spektrasprávy rádiového spektra, a to na uhrazení nákladů vynaložených na a) odbornou pomoc při zajištění výběrového řízení podle § 21, b) nákup, úpravy, opravy, pravidelnou údržbu a další rozvoj programových nástrojů a výpočetní a měřicí techniky nezbytné pro výkon správy rádiového spektrasprávy rádiového spektra, c) realizaci veřejnoprávní smlouvy podle § 15 odst. 2. (3) Prostředky radiokomunikačního účturadiokomunikačního účtu podle odstavce 2 nesmí v kalendářním roce přesáhnout výši 25 % zůstatku na radiokomunikačním účturadiokomunikačním účtu za předchozí kalendářní rok. Úřad je oprávněn čerpat úhradu výdajů pouze, pokud tím nedojde k omezení uspokojení nároků oprávněných nároků subjektů podle odstavce 1. (4) Radiokomunikačním účtemRadiokomunikačním účtem se rozumí účet, který není součástí státního rozpočtu. Prostředky na účtu jsou vedeny u bankybanky a lze je použít pouze pro účely podle tohoto zákona. Zůstatek na účtu se na konci kalendářního roku převádí do roku následujícího. Úroky jsou příjmem státního rozpočtu, úhrady za bankovní služby spojené s vedením účtu jsou výdajem státního rozpočtu. Příjmy radiokomunikačního účturadiokomunikačního účtu tvoří část poplatků za využívané kmitočty ve výši stanovené vládou. (5) Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů nebo Ministerstvo obrany, který požaduje úhradu efektivně a účelně vynaložených nákladů z důvodů uvedených v odstavci 1, předloží Úřadu kvantifikaci těchto nákladů doloženou účetní evidencí. Úřad posoudí předloženou kvantifikaci na základě účetní evidence, technické dokumentace a dalších prvotních dokladů. Na základě výsledku svého posouzení Úřad navrženou výši efektivně a účelně vynaložených nákladů potvrdí nebo stanoví výši efektivně a účelně vynaložených nákladů jinou. (6) Náklady podle odstavce 1 se rozumí a) náklady na technické úpravy zařízení v případě změny přiděleného rádiového kmitočtu nebo změny jeho technických parametrů, b) zůstatková cena zařízení používaného pro dosavadní způsob využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů a vyřazeného v důsledku změn ve využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů, c) náklady na demontáž a vyřazení zařízení pro dosavadní způsob využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů z provozu, d) náklady na montáž a uvedení do provozu zařízení nahrazujícího vyřazené zařízení a e) náklady na zajištění služby elektronických komunikací poskytované prostřednictvím dosavadních rádiových kmitočtů jiným způsobem, a to po dobu nezbytně nutnou pro zajištění potřebných technických opatření pro provedení změny ve využívání rádiových kmitočtůvyužívání rádiových kmitočtů. (7) Výkaz o hospodaření s prostředky radiokomunikačního účturadiokomunikačního účtu za příslušný kalendářní rok je Úřad povinen uveřejnit. Tento výkaz tvoří součást výroční zprávyzprávy o činnosti Úřadu podle § 110. (8) Vláda stanoví nařízením způsob a výši tvorby prostředků radiokomunikačního účturadiokomunikačního účtu z části poplatků za právo využívat kmitočty a způsob jejich čerpání v souladu s ustanovením § 133. Díl 5 Správa čísel, číselných řad a kódů, adres a jmen § 28 Povinnosti Úřadu (1) Úřad vykonává k zajištění správy a účelného využívání čísel, číselných řad a kódů, adres a jmen, s výjimkou internetových adres, (dále jen „čísla“) správu číselsprávu čísel pro sítě a služby elektronických komunikací, která je v souladu s harmonizačními záměry Evropské unie. (2) Správou číselSprávou čísel se rozumí sestavování číslovacích plánů, pravidel pro tvorbu adres a jmen s výjimkou internetových adres (dále jen „číslovací plány“) a provádění jejích změn, udělování, provádění změn a odnímání oprávnění k využívání čísel, evidence a kontrola jejich využívání. (3) Úřad vede databázi přidělených čísel, která obsahuje alespoň čísla rozhodnutí, kterými byla čísla přidělena, a dobu, na kterou byla přidělena. Databáze je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 29 Číslovací plány (1) Číslovací plány, v souladu se závazky České republiky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy nebo z členství v mezinárodních organizacích, obsahují pravidla pro tvorbu a využívání čísel, včetně evropských harmonizovaných čísel18a), pro veřejně dostupné služby elektronických komunikacíslužby elektronických komunikací poskytované prostřednictvím sítí elektronických komunikacísítí elektronických komunikací. Číslovací plány dále určují výjimky z povinnosti přenositelnosti telefonních čísel (§ 34) a stanoví výjimky z využívání čísel na základě oprávnění k využívání čísel podle § 30. (2) Úřad je oprávněn rozhodnout o zavedení zvláštního režimu pro interpersonální komunikační služby založené na číslechinterpersonální komunikační služby založené na číslech mezi příhraničními oblastmi České republiky a k nim přilehlými příhraničními oblastmi členských států. Podnikatel poskytující interpersonální komunikační služby založené na číslechinterpersonální komunikační služby založené na číslech je povinen bez zbytečného odkladu o takových režimech informovat své koncové uživatelekoncové uživatele v uvedených oblastech. (3) Držitel oprávnění k využívání čísel je povinen při změně číslovacího plánu provést na své náklady technické úpravy vyplývající z této změny. Účastník nebo uživatel nemá nárok na úhradu výdajů nebo případnou náhradu škody, která mu může vzniknout při změně čísla v důsledku změny číslovacího plánu. (4) Číslovací plány stanoví prováděcí právní předpis. § 30 Oprávnění k využívání čísel (1) Čísla z číslovacího plánu lze využívat jen na základě oprávnění k využívání čísel podle § 32, které uděluje Úřad, nevyplývá-li z práva Evropské unie nebo číslovacího plánu něco jiného nebo pokud oprávnění k využívání čísel neuděluje Mezinárodní telekomunikační unie57). Úřad rozhoduje o udělení oprávnění k využívání čísel tak, aby byla poskytnuta odpovídající čísla pro všechny veřejné i neveřejné komunikační sítě a veřejně dostupné služby elektronických komunikacíslužby elektronických komunikací. (2) Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání čísel kterémukoli podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síťveřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikacíslužbu elektronických komunikací podle všeobecného oprávnění, anebo užívajícímu tuto síť nebo službu v souladu s podmínkami zajišťujícími účelné využívání čísel, a to na základě jeho žádosti podané Úřadu. V případě oprávnění k využívání čísel připojených k neveřejným komunikačním sítím a zkrácených telefonních čísel je Úřad oprávněn udělit toto oprávnění i právnické osobě, která není podnikatelem podle věty první. V případě evropských harmonizovaných čísel Úřad rozhodne o udělení oprávnění podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síťveřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikacíslužbu elektronických komunikací, nebo též právnické osobě, jejíž činnost odpovídá účelu, pro který jsou tato čísla vyhrazena. (3) Žádost o udělení oprávnění k využívání čísel musí obsahovat a) je-li žadatelem 1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu nebo název adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 3. nepodnikající právnická osoba, název, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, b) údaje o číslech, která jsou požadována, a účel jejich využívání, c) požadovanou dobu využívání čísel, d) doložení schopnosti spravovat požadovaná čísla a plnit zákonné požadavky v případě osob, které nejsou podnikateli zajišťujícími sítě elektronických komunikacísítě elektronických komunikací nebo poskytujícími služby elektronických komunikacíslužby elektronických komunikací. (4) Žádost musí být u osob doposud nezapsaných ve veřejném rejstříku doložena ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby. (5) Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání čísel bezodkladně. Jedná-li se o čísla vyhrazená pro zvláštní účely v rámci číslovacího plánu, rozhodne Úřad ve lhůtě do 3 týdnů ode dne doručení úplné žádosti. (6) Úřad přeruší řízení o udělení oprávnění k využívání čísel nejdéle na dobu 8 měsíců, nejsou-li vhodná čísla k dispozici. (7) Úřad uveřejní sdělení o rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání čísel. (8) Úřad rozhodne, že neudělí oprávnění k využívání čísel, jestliže a) využívání požadovaných čísel neumožňuje číslovací plán, b) to vyžaduje dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, anebo z členství České republiky v mezinárodních organizacích, c) žadatel ani na opakovanou výzvu Úřadu a v jím stanovené lhůtě nepředložil úplnou žádost o udělení oprávnění k využívání čísel, d) požadovaná čísla nejsou k dispozici, nebo e) žadatel nedoloží schopnost spravovat požadovaná čísla a plnit zákonné požadavky podle odstavce 3 písm. d). (9) Úřad může rozhodnout, že neudělí oprávnění k využívání čísel žadateli, který má nedoplatky po lhůtě splatnosti na pokutách nebo poplatcích uložených podle tohoto zákona. (10) Podnikatel, jemuž bylo uděleno oprávnění k využívání čísel, nesmí diskriminovat jiné podnikatele poskytující služby elektronických komunikací, pokud jde o číselné řady používané pro přístuppřístup k jejich službám. (11) Ke změně držitele oprávnění k využívání čísel může dojít, není-li v rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání čísel stanoveno jinak. Změna držitele oprávnění k využívání čísel se uskutečňuje prostřednictvím udělení nového oprávnění k využívání čísel podle § 32 na základě společné žádosti budoucího držitele oprávnění k využívání čísel a dosavadního držitele oprávnění k využívání čísel. Pro vydání nového oprávnění se obdobně použije § 32. Oprávnění dosavadního držitele k využívání čísel pozbude platnosti dnem nabytí právní moci nového oprávnění k využívání čísel. Tímto není dotčeno využívání čísel jiným podnikatelem na základě jejich přenesení podle § 34. (12) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 5 nemá odkladný účinek. § 31 Udělování oprávnění k využívání čísel zvláštní ekonomické hodnoty (1) Úřad může, po konzultaci s dotčenými subjekty podle § 130, rozhodnout, zda oprávnění k využívání čísel zvláštní ekonomické hodnoty udělí podle pořadí došlých žádostí nebo za účelem udělení oprávnění provede výběrové řízení. Čísly zvláštní ekonomické hodnoty se rozumí čísla symetrická nebo lehce zapamatovatelná. (2) Na výběrové řízení o udělení oprávnění k využívání čísel zvláštní ekonomické hodnoty se přiměřeně použije § 21. (3) Lhůtu pro vydání rozhodnutí o oprávnění k využívání čísel podle § 30 odst. 5 může Úřad prodloužit, je-li to nezbytné k zajištění řádného a transparentního průběhu výběrového řízení o udělení oprávnění k využívání čísel zvláštní ekonomické hodnoty, nejvýše však o 3 týdny. § 32 Vydání oprávnění k využívání čísel (1) Úřad v oprávnění k využívání čísel uvede a) byla-li žadatelem 1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu nebo název, adresu sídla, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 3. nepodnikající právnická osoba, název, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, b) přidělená čísla, c) označení služby, pro kterou budou čísla užívána, včetně všech požadavků spojených s poskytováním dané služby, d) výši poplatků podle § 37, nestanoví-li tento zákon jinak, e) dobu platnosti oprávnění k využívání čísel, f) zvláštní podmínky využívání čísel pro poskytování služeb mimo území České republiky. (2) Úřad dále může v oprávnění k využívání čísel uložit podmínky týkající se a) účelného využívání čísel, b) změny držitele oprávnění k využívání čísel z podnětu jeho držitele a podmínek pro takovou změnu, c) povinností vyplývajících z mezinárodních dohod týkajících se využívání čísel, d) zvláštní podmínky na úseku ochrany spotřebitelespotřebitele v případě využívání čísel podle § 29 odst. 2, e) výčtu závazků, které žadatel převzal v průběhu výběrového řízení o udělení oprávnění k využívání čísel zvláštní ekonomické hodnoty, nebo f) požadavků na přenositelnost čísel. (3) Držitel oprávnění k využívání čísel je povinen neprodleně Úřadu oznámit změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno. (4) Doba platnosti oprávnění k využívání čísel podle odstavce 1 písm. e) musí být přiměřená dané službě elektronických komunikacíslužbě elektronických komunikací a v souladu s číslovacím plánem, harmonizačními záměry Evropské unie, mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, a bezpečností státu. (5) Zanikne-li podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síťveřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikacíslužbu elektronických komunikací oprávnění k využívání čísel týkající se číselné řady podle číslovacího plánu obsahující čísla, která byla přenesena podle § 34, a nedošlo ke změně držitele oprávnění ani nebyla podána žádost o udělení oprávnění k využívání předmětných čísel splňující podmínky podle § 30, Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání dotčené číselné řady jednomu z podnikatelů, kteří poskytují na číslech z této číselné řady veřejně dostupné služby elektronických komunikacíslužby elektronických komunikací. Při rozhodování Úřad zohlední zejména možné dopady na koncové uživatelekoncové uživatele, ekonomické postavení podnikatelů, kteří poskytují na číslech z předmětné číselné řady veřejně dostupné služby elektronických komunikacíslužby elektronických komunikací, a zájem na zajištění účelného využívání čísel. § 33 Tísňová komunikace (1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou interpersonální komunikační službu založenou na číslechinterpersonální komunikační službu založenou na číslech umožňující koncovým uživatelůmkoncovým uživatelům volánívolání na čísla v národním nebo mezinárodním číslovacím plánu je povinen poskytovat všem svým koncovým uživatelůmkoncovým uživatelům, včetně zdravotně postižených uživatelůuživatelů a uživatelůuživatelů veřejných telefonních automatůveřejných telefonních automatů, přístuppřístup k tísňovým službámtísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikacetísňové komunikace na tísňová číslatísňová čísla s centrem tísňové komunikacecentrem tísňové komunikace, který je bezplatný a který nevyžaduje použití jakéhokoliv platebního prostředku. Tento podnikatel je povinen zajistit přístuppřístup zdravotně postižených uživatelůuživatelů k tísňovým službámtísňovým službám, který je rovnocenný s přístupempřístupem dostupným ostatním uživatelůmuživatelům. Tísňovými číslyTísňovými čísly jsou jednotné evropské tísňové číslotísňové číslo 112 a národní tísňová číslatísňová čísla 150, 155, 158, popřípadě další čísla stanovená v číslovacím plánu. Tísňová číslaTísňová čísla slouží k oznámení událostí v případech, kdy je ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek. (2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikacíslužbu elektronických komunikací umožňující koncovým uživatelůmkoncovým uživatelům volánívolání prostřednictvím veřejné pevné komunikační sítě je povinen poskytovat bezodkladně a bezplatně podnikateli zajišťujícímu připojení k veřejné pevné komunikační síti subjektu, který provozuje centrum tísňové komunikacecentrum tísňové komunikace, aktuální osobní údaje všech svých účastníkůúčastníků-fyzických osob a identifikační údaje všech svých účastníkůúčastníků-právnických osob pro lokalizaci, popřípadě identifikaci účastníkaúčastníka tísňové komunikacetísňové komunikace při komunikaci na tísňová číslatísňová čísla. Tyto údaje je poskytující podnikatel povinen aktualizovat průběžně, nejméně však jednou za 14 dnů. (3) Podnikatel zajišťující připojení centra tísňové komunikacecentra tísňové komunikace k veřejné pevné komunikační síti, je povinen a) zřídit a vést aktuální databázi údajů podle odstavce 2 včetně údajů o svých účastnícíchúčastnících veřejně dostupné interpersonální komunikační služby založené na číslechinterpersonální komunikační služby založené na číslech; tyto údaje lze využívat jen pro lokalizaci a identifikaci účastníkaúčastníka tísňové komunikacetísňové komunikace, a b) zajistit bezodkladné a bezplatné zpřístupnění jednotlivých údajů z databáze podle písmene a) centru tísňové komunikacecentru tísňové komunikace způsobem umožňujícím dálkový přístuppřístup včetně bezodkladného a bezplatného zpětného přenosu údajů z této databáze. (4) Podnikateli podle odstavce 3 náleží úhrada účelně vynaložených nákladů za zřízení a vedení databáze podle odstavce 3 písm. a) od subjektu, který provozuje centrum tísňové komunikacecentrum tísňové komunikace. Účelně vynaložené náklady se stanoví jako součet výše odpisů majetku a provozních nákladů vynaložených na zřízení a vedení databáze. Prováděcí právní předpis stanoví, jaké veškeré odpisy majetku a provozní náklady se považují za účelně vynaložené náklady, období, za které podnikateli náleží náhrada účelně vynaložených nákladů, způsob jejich úhrady a způsob výpočtu měsíční výše jejich úhrady. (5) Podnikatel podle odstavce 1 poskytující služby v mobilní veřejné komunikační sítiveřejné komunikační síti je povinen pro každou tísňovou komunikacitísňovou komunikaci bezodkladně a bezplatně zpřístupnit centru tísňové komunikacecentru tísňové komunikace lokalizační údajelokalizační údaje (§ 91) a jiné údaje, které umožňují lokalizaci a identifikaci účastníkaúčastníka tísňové komunikacetísňové komunikace, včetně údajů generovaných telekomunikačním koncovým zařízenímtelekomunikačním koncovým zařízením. Jsou-li v souvislosti s tísňovou komunikacítísňovou komunikací telekomunikačním koncovým zařízenímtelekomunikačním koncovým zařízením, z něhož je komunikace uskutečněna, automaticky vytvářeny a centru tísňové komunikacecentru tísňové komunikace odesílány informace obsahující údaje o tom, kde se účastníkúčastník tísňové komunikacetísňové komunikace nachází, není k tomu třeba souhlasu osoby, jíž se údaje týkají. (6) Podnikatel podle odstavce 1 je povinen zajistit informování veřejnosti o existenci a podmínkách používání tísňových číseltísňových čísel, a jejich vlastnostech zajišťujících dostupnost, jakož i o automatickém vytváření a odesílání informací obsahujících údaje o tom, kde se účastníkúčastník tísňové komunikacetísňové komunikace nachází, mimo jiné prostřednictvím iniciativ konkrétně zaměřených na osoby cestující mezi členskými státy nebo v místech umístění veřejných telefonních automatůveřejných telefonních automatů. Informace podnikatel poskytuje i způsobem umožňujícím dálkový přístuppřístup a ve formátu zajišťujícím dostupnost těchto informací i pro zdravotně postižené osoby, s ohledem na různé druhy zdravotního postižení. (7) Podnikatel podle odstavce 1 nese veškeré náklady související s přenosem tísňové komunikacetísňové komunikace a informace o tom, kde se účastníkúčastník tísňové komunikacetísňové komunikace nachází, ve své síti. Tato povinnost platí i pro přenos tísňové komunikacetísňové komunikace ze sítí jiných podnikatelů. (8) V případech, kdy je ohroženo nebo přerušeno nepřetržité poskytování přístupupřístupu k tísňovým službámtísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikacetísňové komunikace, může Úřad rozhodnout o opatřeních nezbytných k udržení nebo obnovení tohoto přístupupřístupu a v případě potřeby uloží podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu (§ 53 odst. 1), který poskytuje veřejně dostupnou službu elektronických komunikacíslužbu elektronických komunikací umožňující volánívolání v pevném místě, povinnost, aby zajistil další poskytování přístupupřístupu k tísňovým službámtísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikacetísňové komunikace. (9) Rozsah, formu a způsob předávání údajů podle odstavce 2, formu a způsob vedení databáze podle odstavce 3 písm. a) a rozsah, formu a způsob předávání údajů podle odstavce 3 písm. b) a odstavce 5, včetně kritérií přesnosti a spolehlivosti poskytovaných údajů po konzultaci se Sdružením BEREC, stanoví prováděcí právní předpis. (10) Uskutečňuje-li účastníkúčastník, popřípadě uživateluživatel, zlomyslná volání nebo jinou zlomyslnou komunikaci na tísňová číslazlomyslná volání nebo jinou zlomyslnou komunikaci na tísňová čísla, je podnikatel, v jehož síti byla tato komunikace započata, povinen ve své síti na žádost subjektu, který provozuje centrum tísňové komunikacecentrum tísňové komunikace, zablokovat identifikační účastnickou kartu (SIM karta) nebo znemožnit přístuppřístup telekomunikačního koncového zařízenítelekomunikačního koncového zařízení, nebo identifikační účastnické karty (SIM karta), z nichž je tato komunikace uskutečňována, s výjimkou veřejných telefonních automatůveřejných telefonních automatů, k veřejné komunikační sítiveřejné komunikační síti. Taková žádost musí být učiněna v elektronické podobě. Bez ohledu na postup podle věty první může centrum tísňové komunikacecentrum tísňové komunikace dočasně odmítnout komunikaci uskutečňovanou prostřednictvím telekomunikačního koncového zařízenítelekomunikačního koncového zařízení nebo identifikační účastnické karty (SIM karta), z nichž bylo dříve uskutečňováno opakované zlomyslné volánívolání nebo jiná zlomyslná komunikace. (11) O odblokování identifikační účastnické karty (SIM karta) nebo o opětovném umožnění přístupupřístupu telekomunikačního koncového zařízenítelekomunikačního koncového zařízení k veřejné komunikační sítiveřejné komunikační síti rozhodne Úřad na žádost dotčeného účastníkaúčastníka. Při rozhodování Úřad přihlédne k závažnosti jednání, zejména ke způsobu, rozsahu a následkům zlomyslného volánívolání a jiné zlomyslné komunikace. (12) Zlomyslným voláním nebo jinou zlomyslnou komunikací na tísňová číslaZlomyslným voláním nebo jinou zlomyslnou komunikací na tísňová čísla se rozumí volánívolání nebo jiná komunikace na tato čísla za jiným účelem, než podle odstavce 1. (13) Podnikatel podle odstavce 1 je povinen tísňovou komunikacitísňovou komunikaci směrovat na nejvhodnější centrum tísňové komunikacenejvhodnější centrum tísňové komunikace. (14) Tísňová komunikaceTísňová komunikace zahrnuje a) volánívolání, b) zasílání zprávzpráv SMS, c) další způsoby komunikace podle odstavce 15, pokud jimi bude dosaženo účelu tísňové komunikacetísňové komunikace podle tohoto zákona. (15) Podnikatelé podle odstavce 1 spolupracují s Ministerstvem vnitra v součinnosti s Ministerstvem, Ministerstvem zdravotnictví a Úřadem na rozvoji dalších forem a způsobů tísňové komunikacetísňové komunikace včetně zajištění rovnocenného přístupupřístupu zdravotně postižených uživatelůuživatelů k tísňovým službámtísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikacetísňové komunikace a zohledňují pokyny Sdružení BEREC. (16) Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Úřadem přijímají vhodná opatření k zajištění toho, aby koncoví uživatelékoncoví uživatelé se zdravotním postižením z jiných členských států měli při cestách na území České republiky přístuppřístup k tísňovým službámtísňovým službám za rovnocenných podmínek jako ostatní koncoví uživatelékoncoví uživatelé, je-li to možné, a to bez předchozí registrace. (17) Ministerstvo vnitra může stanovit vyhláškou požadavky na formu a způsob tísňové komunikacetísňové komunikace podle odstavce 14. (18) Poskytuje-li podnikatel neuvedený v odstavci 1 přístuppřístup k tísňovým službámtísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikacetísňové komunikace, použijí se na něj odstavce 2, 5 až 7, 10 a 13 až 15 obdobně. (19) Kategorizaci uskutečňovaných zlomyslných volánívolání nebo jiné zlomyslné komunikace s určením doby trvání odmítnutí tísňové komunikacetísňové komunikace centrem tísňové komunikacecentrem tísňové komunikace a stanovením podmínek, při jejichž splnění je možno podat žádost o zablokování identifikační účastnické karty (SIM karta) nebo o znemožnění přístupupřístupu telekomunikačního koncového zařízenítelekomunikačního koncového zařízení k veřejné komunikační sítiveřejné komunikační síti podle odstavce 10, včetně kritérií pro zařazení do kategorií zlomyslné komunikace, stanoví prováděcí právní předpis. § 33a Přístup k evropským harmonizovaným číslům (1) Podnikatel poskytující hlasovou komunikační službuhlasovou komunikační službu je povinen umožnit všem svým koncovým uživatelůmkoncovým uživatelům, včetně uživatelůuživatelů veřejných telefonních automatůveřejných telefonních automatů, volánívolání, které je bezplatné a které nevyžaduje použití jakéhokoliv platebního prostředku, na evropská harmonizovaná čísla18a). Právo podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu na náhradu nákladů vůči osobě, která tato harmonizovaná čísla využívá, není dotčeno. (2) Podnikatel poskytující hlasovou komunikační službuhlasovou komunikační službu je povinen zajistit informování účastníkůúčastníků a uživatelůuživatelů o existenci a podmínkách používání evropských harmonizovaných čísel, zejména způsobem umožňujícím dálkový přístuppřístup. § 33b Systém veřejné výstrahy (1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou mobilní interpersonální komunikační službu založenou na číslechinterpersonální komunikační službu založenou na číslech je povinen bezplatně předávat dotčeným koncovým uživatelůmkoncovým uživatelům v určité územní oblasti veřejné výstrahy týkající se bezprostředně hrozících nebo nastalých mimořádných událostí, krizových situací a jiných závažných událostí ohrožujících život a zdraví osob. Tomuto podnikateli náleží náhrada efektivně a účelně vynaložených nákladů za zajištění předávání veřejných výstrah koncovým uživatelůmkoncovým uživatelům. (2) Pravidla pro aktivaci systému, rozsah předávaných informací podle odstavce 1, iniciátora předávání těchto informací, formu a způsob jejich předávání a výši a způsob určení výše nákladů za jejich předávání stanoví prováděcí právní předpis. (3) Systém veřejné výstrahy zahrnuje alespoň službu zasílání zprávzpráv SMS. (4) Podnikatelé podle odstavce 1 spolupracují s Ministerstvem vnitra v součinnosti s Ministerstvem a Úřadem na rozvoji dalších forem a způsobů realizace systému veřejné výstrahy podle tohoto ustanovení. § 34 Přenositelnost čísel (1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síťveřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikacíslužbu elektronických komunikací je povinen zajistit, aby každý účastníkúčastník, který o to požádá, si mohl bezplatně ponechat své číslo, popřípadě čísla, z rozsahu číslovacího plánu, nezávisle na podnikateli, který službu poskytuje, v případě geografických číselgeografických čísel na určeném území a v případě negeografických číselnegeografických čísel kdekoli na území státu. (2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na přenositelnost mezi veřejnou pevnou a veřejnou mobilní komunikační sítí. To neplatí v případě čísel, u kterých to stanoví prováděcí právní předpis podle § 29 odst. 4. (3) Geografickým číslemGeografickým číslem se rozumí číslo z číslovacího plánu, kde část jeho číselné struktury obsahuje geografický význam užívaný pro směrování komunikace na fyzické umístění koncového bodu veřejné komunikační sítěveřejné komunikační sítě. (4) Negeografickým číslemNegeografickým číslem se rozumí číslo z číslovacího plánu, které není geograficky vázaným číslem, zejména číslo pro přístuppřístup ke službám na účet volaného, ke službám s vyjádřenou cenou a účastnické číslo veřejné mobilní komunikační sítě. (5) Technické a organizační podmínky pro realizaci přenositelnosti mezi podnikateli, včetně souvisejících postupů a lhůt, a zásady pro účtování ceny v souvislosti s přenositelností čísel stanoví Úřad prováděcím právním předpisem. Prováděcí právní předpis rovněž stanoví požadavky na změnu poskytovatele služby přístupupřístupu k internetu podle § 34a odst. 9 a podrobnosti pro realizaci přenesení čísla a změny poskytovatele služby přístupupřístupu k internetu za využití vzdáleného přístupupřístupu, pokud účastníkúčastník nepožaduje jinak a je to technicky proveditelné. (6) Doba, po kterou není účastníkoviúčastníkovi během procesu přenesení čísla na tomto čísle poskytována veřejně dostupná služba elektronických komunikacíslužba elektronických komunikací, nesmí přesáhnout 1 pracovní den. (7) ÚčastníkÚčastník, který hodlá uzavřít smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikacíslužby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační sítiveřejné komunikační síti s jiným podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síťveřejnou komunikační síť nebo poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikacíslužbu elektronických komunikací, než se kterým má uzavřenou smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikacíslužby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační sítiveřejné komunikační síti (dále jen „přejímající poskytovatel služby“), může zároveň přejímajícího poskytovatele služby, který proces přenesení čísla vede, požádat o zajištění přenesení čísla. V žádosti uvede alespoň a) své identifikační údaje, b) identifikační údaje podnikatele doposud zajišťujícího účastníkoviúčastníkovi veřejnou komunikační síťveřejnou komunikační síť nebo poskytujícího účastníkoviúčastníkovi veřejně dostupnou službu elektronických komunikacíslužbu elektronických komunikací (dále jen „opouštěný poskytovatel služby“), c) číslo, o jehož přenesení žádá, d) ověřovací kód účastníkaúčastníka pro přenesení čísla vydaný opouštěným poskytovatelem služby a e) den, ke kterému má přenos čísla proběhnout; přejímající poskytovatel služby neprodleně po splnění podmínek přenositelnosti čísla zajistí provedení úkonů potřebných k přenesení čísla a informuje účastníkaúčastníka o dni, ke kterému má přenos čísla proběhnout a který je zároveň dnem zániku závazku ze smlouvy s opouštěným poskytovatelem služby. (8) Přejímající poskytovatel služby je oprávněn ověřit totožnost účastníkaúčastníka před tím, než jeho jménem požádá opouštěného poskytovatele služby o přenesení čísla; neposkytne-li účastníkúčastník na výzvu přejímajícího poskytovatele služby potřebnou součinnost při ověření své totožnosti, hledí se na něho, jako by o přenesení čísla nepožádal. (9) Přejímající poskytovatel služby do 1 pracovního dne od obdržení žádosti účastníkaúčastníka podle odstavce 7 vyrozumí opouštěného poskytovatele služby o žádosti účastníkaúčastníka o přenesení čísla, včetně ověřovacího kódu účastníkaúčastníka, a okamžiku zániku závazku ze smlouvy podle § 63b odst. 10. (10) Opouštěný poskytovatel služby na žádost spotřebitelespotřebitele využívajícího předplacené služby podanou nejpozději do 30 dnů ode dne zániku závazku ze smlouvy vrátí zbývající zůstatek předplatného. Je-li to ujednáno ve smlouvě, má opouštěný poskytovatel služby právo na náhradu nákladů ve výši, které mu prokazatelně vznikly vrácením zůstatku předplatného. (11) ÚčastníkÚčastník má právo na paušální náhradu, pokud dojde k přenesení čísla se zpožděním nebo dojde ke zneužití přenosu v důsledku porušení povinnosti přejímajícího nebo opouštěného poskytovatele služby nebo dojde k nedodržení dohodnutých termínů opravy a instalace. Způsob určení výše paušální náhrady v případě zpoždění nebo zneužití postupů přenesení čísla nebo nedodržení dohodnutých termínů opravy a instalace a způsob uveřejnění informací o právu na paušální náhradu stanoví prováděcí právní předpis, přičemž paušální náhrada nesmí být nižší než 100 Kč za den a vyšší než 1 000 Kč za den. Právo na náhradu škody podle občanského zákoníku v rozsahu převyšujícím paušální náhradu tím není dotčeno. (12) Opouštěný poskytovatel služby je povinen zajistit, aby účastníkúčastník, jehož závazek ze smlouvy skončil výpovědí ze strany účastníkaúčastníka, si mohl přenést číslo k jinému poskytovateli po dobu nejméně 1 měsíce ode dne zániku závazku ze smlouvy, pokud se tohoto práva výslovně nevzdá. (13) Přenesení čísla a jeho následná aktivace se provede v nejkratší možné lhůtě a k datu výslovně ujednanému s účastníkemúčastníkem podle odstavce 7. ÚčastníkÚčastník, který podal žádost o přenesení čísla k novému poskytovateli, musí mít v každém případě toto číslo aktivované do 1 pracovního dne od data, které s ním bylo ujednáno. (14) V případě selhání procesu přenesení čísla musí opouštěný poskytovatel služby znovu aktivovat číslo a službu účastníkoviúčastníkovi, a to za stejných podmínek sjednaných s ním ve smlouvě, a to až do doby, než dojde k úspěšnému přenesení čísla a aktivaci služeb přejímajícího poskytovatele služby. (15) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síťveřejnou komunikační síť, která je využívána podnikatelem, od kterého nebo ke kterému se přenáší číslo, nesmí bránit procesu přenosu čísla. § 34a Změna poskytovatele služby přístupu k internetu (1) Poskytovatel služby přístupupřístupu k internetu je povinen zajistit, aby každý účastníkúčastník, který o to požádá, mohl změnit poskytovatele služby přístupupřístupu k internetu tak, aby byla zajištěna kontinuita poskytovaných služeb, pokud je to technicky možné. (2) V případě, že se účastníkúčastník rozhodne změnit poskytovatele služby přístupupřístupu k internetu, je každý poskytovatel služby přístupupřístupu k internetu dotčený touto změnou povinen poskytnout mu před touto změnou a v jejím průběhu odpovídající informace. (3) Poskytovatel služby přístupupřístupu k internetu, se kterým hodlá účastníkúčastník uzavřít smlouvu (dále jen „přejímající poskytovatel služby přístupupřístupu k internetu“), poskytovatel služby přístupupřístupu k internetu, který doposud poskytuje účastníkoviúčastníkovi službu přístupupřístupu k internetu (dále jen „opouštěný poskytovatel služby přístupupřístupu k internetu“), a ostatní dotčení podnikatelé zajišťující veřejnou komunikační síťveřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikacíslužbu elektronických komunikací jsou povinni spolupracovat na zajištění změny poskytovatele služby přístupupřístupu k internetu. (4) ÚčastníkÚčastník, který hodlá změnit poskytovatele služby přístupupřístupu k internetu, může požádat přejímajícího poskytovatele služby přístupupřístupu k internetu o zajištění změny poskytovatele služby přístupupřístupu k internetu. Postup změny poskytovatele služby přístupupřístupu k internetu vede přejímající poskytovatel služby přístupupřístupu k internetu. (5) ÚčastníkÚčastník v žádosti podle odstavce 4 uvede alespoň a) své identifikační údaje, b) identifikační údaje opouštěného poskytovatele služby přístupupřístupu k internetu, c) identifikaci služeb, které mají být předmětem změny poskytovatele služby přístupupřístupu k internetu, d) den, ke kterému má změna poskytovatele služby přístupupřístupu k internetu proběhnout, a e) ověřovací kód pro změnu poskytovatele služby přístupupřístupu k internetu vydaný opouštěným poskytovatelem služby přístupupřístupu k internetu. (6) Přejímající poskytovatel služby přístupupřístupu k internetu do 1 pracovního dne od obdržení žádosti účastníkaúčastníka podle odstavce 5 vyrozumí opouštěného poskytovatele služby přístupupřístupu k internetu o žádosti účastníkaúčastníka o změnu poskytovatele služby přístupupřístupu k internetu, sdělí mu všechny náležitosti nutné pro provedení změny poskytovatele služby přístupupřístupu k internetu a informace o dni, ke kterému má změna poskytovatele služby přístupupřístupu k internetu proběhnout, a společně neprodleně ověří možnost provedení změny poskytovatele služby přístupupřístupu k internetu. (7) Při postupu podle odstavce 4 přejímající poskytovatel služby přístupupřístupu k internetu je oprávněn ověřit totožnost účastníkaúčastníka před tím, než jeho jménem požádá opouštěného poskytovatele služby o změnu poskytovatele služby přístupupřístupu k internetu; neposkytne-li účastníkúčastník na výzvu přejímajícího poskytovatele služby přístupupřístupu k internetu potřebnou součinnost při ověření své totožnosti, hledí se na něho, jako by o změnu poskytovatele služby přístupupřístupu k internetu nepožádal. (8) Při postupu podle odstavce 4 přejímající poskytovatel služby přístupupřístupu k internetu zajistí, aby k aktivaci služeb došlo v nejkratší možné době, nebo ve lhůtě dohodnuté s účastníkemúčastníkem. Opouštěný poskytovatel služby přístupupřístupu k internetu je povinen poskytovat své služby za stejných podmínek až do doby, kdy jsou aktivovány služby přejímajícího poskytovatele služby přístupupřístupu k internetu. Přerušení poskytování služby během změny poskytovatele služby přístupupřístupu k internetu nesmí přesáhnout 1 pracovní den. (9) Technické a organizační podmínky pro realizaci změny poskytovatele služby přístupupřístupu k internetu mezi podnikateli, včetně souvisejících postupů a lhůt, stanoví Úřad prováděcím právním předpisem podle § 34 odst. 5. (10) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síťveřejnou komunikační síť, která je využívána podnikatelem, od kterého nebo ke kterému se přenáší služba přístupupřístupu k internetu, nesmí bránit procesu přenosu této služby. (11) ÚčastníkÚčastník má právo na paušální náhradu, pokud dojde ke změně poskytovatele služby přístupupřístupu k internetu se zpožděním nebo dojde ke zneužití změny v důsledku porušení povinnosti přejímajícího nebo opouštěného poskytovatele služby nebo dojde k nedodržení dohodnutých termínů opravy a instalace. Způsob určení výše paušální náhrady v případě zpoždění nebo zneužití postupů změny poskytovatele nebo nedodržení dohodnutých termínů opravy a instalace a způsob uveřejnění informací o právu na paušální náhradu stanoví prováděcí právní předpis podle § 34 odst. 11, přičemž paušální náhrada nesmí být nižší než 100 Kč za den a vyšší než 1 000 Kč za den. Právo na náhradu škody podle občanského zákoníku v rozsahu převyšujícím paušální náhradu tím není dotčeno. (12) Nezbytné úkony související se změnou poskytovatele služby přístupupřístupu k internetu provádí přejímající nebo opouštěný poskytovatel služby přístupupřístupu k internetu na své náklady. Pokud existuje systém určený pro komunikaci mezi přejímajícím a opouštěným poskytovatelem služby přístupupřístupu k internetu a pro provádění nezbytných úkonů souvisejících se změnou poskytovatele služby přístupupřístupu k internetu, musí být přístuppřístup k takovému systému nediskriminační a případná úhrada za přístuppřístup musí pokrývat pouze účelně a efektivně vynaložené náklady na pořízení a provoz systému. § 35 Přístup k telefonním číslům a službám elektronických komunikací (1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikacíslužbu elektronických komunikací je povinen zajistit, je-li to ekonomicky přiměřené, s výjimkou případů, kdy se volaný účastníkúčastník rozhodl z obchodních důvodů omezit přístuppřístup volajících, kteří se nacházejí v určitých geografických oblastech, aby koncoví uživatelékoncoví uživatelé měli v rámci Evropské unie přístuppřístup a) ke službám poskytovaným prostřednictvím negeografických telefonních číselnegeografických telefonních čísel a mohli tyto služby využívat, b) ke všem číslům používaným v Evropské unii, bez ohledu na technologii a zařízení používaná operátoremoperátorem, včetně čísel z národních číslovacích plánů členských států Evropské unie a univerzálních mezinárodních čísel pro bezplatné volánívolání. (2) Úřad je oprávněn uložit podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síťveřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinnost informovat uživateleuživatele o ceně za volánívolání na čísla určená pro služby s vyjádřenou cenou. Úřad může těmto subjektům současně uložit povinnost, aby uživateléuživatelé byli při přístupupřístupu ke konkrétním službám s vyjádřenou cenou informováni bezplatně automatickou hláskou o výši ceny volánívolání, a to bezprostředně před poskytnutím takové služby. (3) Úřad je oprávněn uložit subjektu uvedenému v odstavci 2 povinnost zablokovat přístuppřístup k telefonním číslům a službám, zjistí-li, že při přístupupřístupu k těmto číslům a službám je porušována povinnost uložená podle odstavce 2. Úřad je dále oprávněn uložit tomuto subjektu povinnost zadržet platby, které účastník za přístuppřístup k těmto číslům a službám uhradil, je-li důvodné podezření, že telefonní čísla nebo služby jsou zneužívány k podvodnému jednání. Povinnost podle věty první nebo druhé Úřad uloží na základě podnětu orgánu veřejné moci příslušného k projednání podvodného jednání. Úřad toto rozhodnutí uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístuppřístup. (4) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síťveřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zadržet platby uvedené v odstavci 3 do doby, než o nich rozhodne orgán příslušný k projednání podvodného jednání. § 36 Změna, prodloužení, odnětí a pozbytí platnosti oprávnění k využívání čísel (1) Úřad rozhodne o změně oprávnění k využívání čísel v odůvodněných případech, kterými jsou a) dodržení závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, anebo z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích, b) vyhlášení krizového stavu, c) změna skutečností, na základě kterých bylo uděleno oprávnění k využívání čísel nebo změna výše poplatků podle § 37, d) odůvodněná žádost držitele oprávnění k využívání čísel. S výjimkou případu uvedeného v písmenech b) a d) Úřad musí o záměru učinit takové změny informovat dotčené osoby a poskytnout jim lhůtu alespoň 1 měsíc k vyjádření. V případech uvedených v písmenech a) až c) může Úřad tuto lhůtu z důvodu mimořádných okolností zkrátit, nejméně však na 7 dnů. Zkrácení lhůty Úřad odůvodní. (2) Dojde-li ke změně podle odstavce 1 písm. a) a b), hradí nezbytné náklady vyvolané touto změnou držiteli oprávnění prostřednictvím Úřadu stát. Tyto náklady stát neuhradí v případě, požaduje-li žadatel oprávnění k využívání čísel i přesto, že byl Úřadem seznámen s plánovanou změnou jejich využívání a Úřad tuto skutečnost uvedl v rozhodnutí o oprávnění k využívání čísel. (3) Na žádost držitele oprávnění k využívání čísel Úřad rozhodne o prodloužení doby platnosti tohoto oprávnění. Pokud tomu nebrání skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo pokud nejsou dány důvody pro neudělení oprávnění k využívání čísel podle § 30 odst. 8, Úřad dobu platnosti prodlouží, nejvýše však o dobu podle § 32 odst. 4. Dobu platnosti lze prodloužit opakovaně. Žádost o prodloužení doby platnosti oprávnění k využívání čísel musí být Úřadu doručena nejpozději jeden měsíc přede dnem uplynutí jeho platnosti. (4) Úřad je oprávněn rozhodnout o odnětí oprávnění k využívání čísel, jestliže a) držitel oprávnění přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu bylo oprávnění uděleno, b) držitel oprávnění nesplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o udělení oprávnění, nebo o změně oprávnění, a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí oprávnění z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn, nebo c) držitel oprávnění k využívání evropského harmonizovaného čísla nevyužíval toto číslo nepřetržitě po dobu 6 měsíců nebo opakovaně přerušil využívání tohoto čísla na souhrnnou dobu 12 měsíců v průběhu 2 let anebo jej využíval k jiným účelům, než pro které mu bylo přiděleno; lhůta pro posouzení nevyužívání evropského harmonizovaného čísla se počítá ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo oprávnění k využívání evropského harmonizovaného čísla držiteli oprávnění nebo jeho právnímu předchůdci uděleno poprvé. (5) Úřad rozhodne o odnětí oprávnění k využívání čísel, jestliže a) je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, nebo z členství České republiky v Evropské unii nebo mezinárodních organizacích, anebo vyžadují-li to okolnosti po vyhlášení krizového stavu, nebo b) držitel oprávnění o odnětí požádal. (6) Rozhodne-li Úřad o odnětí oprávnění podle odstavce 4 písm. b), může žadatel požádat znovu o udělení oprávnění nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí oprávnění nabylo právní moci. (7) Oprávnění k využívání čísel pozbývá platnosti a) uplynutím doby, na kterou bylo oprávnění k využívání čísel uděleno, b) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem oprávnění k využívání čísel, pokud tato nemá právního nástupce, c) dnem úmrtí držitele oprávnění, pokud v jeho podnikání nepokračuje dědic16b) nebo správce dědictví16c), nebo d) dnem, kdy rozhodnutí Úřadu podle odstavců 4 a 5 nabylo právní moci. (8) Držitel oprávnění k využívání čísel nebo jeho právní nástupce je povinen zajistit, aby bezprostředně po skončení platnosti oprávnění k využívání čísel bylo ukončeno využívání čísel na základě tohoto oprávnění. To neplatí v případě, že z přidělené číselné řady byla čísla přenesena podle § 34. V takovém případě je držitel oprávnění k využívání čísel nebo jeho právní nástupce povinen informovat podnikatele poskytujícího veřejně dostupné služby elektronických komunikacíslužby elektronických komunikací, který využívá přenesená čísla, o okamžiku skončení platnosti oprávnění, a to nejpozději 1 měsíc před tímto okamžikem; pokud to není možné, bezodkladně poté, co se o této skutečnosti dozvěděl. § 37 Poplatky za práva plynoucí z oprávnění k využívání čísel (1) Držitel oprávnění k využívání čísel je povinen platit za právo využívat čísla poplatky. Využívání tísňových číseltísňových čísel se nezpoplatňuje. (2) Výši ročního poplatku podle odstavce 1 v rozmezí 1 Kč až 150 000 Kč za jedno přidělené číslo odstupňovaného podle druhu čísla a druhu služby elektronických komunikací stanoví vláda nařízením. Díl 6 Univerzální služba § 38 Oprávnění Úřadu a povinnosti podnikatelů (1) Tímto dílem se stanoví rozsah univerzální služby, práva spotřebitelůspotřebitelů a povinnosti podnikatelů poskytujících služby uvedené v odstavcích 2 a 3. Cílem je zajistit pro spotřebitelespotřebitele dostupnost veřejných komunikačních sítíveřejných komunikačních sítí a služeb ve stanovené kvalitě, které uspokojí přiměřené potřeby koncových uživatelůkoncových uživatelů. (2) V rámci univerzální služby může Úřad uložit podnikateli povinnost poskytovat tyto dílčí služby: a) přiměřený přístuppřístup k internetu v pevném místě, včetně připojení potřebného pro využívání služby, b) přístuppřístup k hlasové komunikační služběhlasové komunikační službě v pevném místě, včetně připojení potřebného pro využívání služby, c) přístuppřístup zdravotně postižených osob k dílčím službám podle písmen a) a b) poskytovaných nejen v pevném místě, rovnocenný s přístupempřístupem, který využívají ostatní spotřebiteléspotřebitelé, zejména prostřednictvím speciálně vybavených koncových zařízení, d) doplňkové služby k dílčím službám podle písmen a) a b), kterými jsou 1. podrobný rozpis účtů, 2. bezplatné selektivní blokování odchozích volánívolání, textových zprávzpráv nebo multimediálních zprávzpráv, nebo, je-li to technicky proveditelné, jiných podobných aplikací se zvýšenou sazbou, 3. systémy předplatného, 4. postupné splácení ceny za připojení, 5. zvláštní opatření při neplacení účtů, 6. poradenství ohledně sazeb, 7. kontrola nákladů, 8. deaktivace vyúčtování třetích stran. (3) Podnikatelům poskytujícím dílčí službu podle odstavce 2 písm. a) nebo b), kteří podali přihlášku a vyhověli podmínkám účasti ve výběrovém řízení, Úřad uloží povinnost umožnit osobám se zvláštními sociálními potřebamiosobám se zvláštními sociálními potřebami podle § 44 a 45 výběr cen nebo cenových plánů, které se liší od cenových plánů poskytovaných za běžných obchodních podmínek, tak, aby tyto osoby měly přístuppřístup a mohly využívat dílčí služby podle odstavce 2 písm. a) a b) (dále jen „zvláštní ceny“), a to nejen v pevném místě. Pro výběrové řízení a určení podnikatelů se použije přiměřeně ustanovení § 39. Využití zvláštních cen nesmí tyto osoby omezovat ve využívání všech veřejně dostupných služeb elektronických komunikacíslužeb elektronických komunikací poskytovaných jinými podnikateli. Zvláštní ceny se poskytují osobě se zvláštními sociálními potřebamiosobě se zvláštními sociálními potřebami, která se prokáže podnikateli poskytujícímu dílčí službu podle odstavce 2 písm. a) nebo b), kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny, doklady podle odstavce 8. Ztráty vzniklé tomuto podnikateli poskytováním zvláštních cen hradí stát prostřednictvím Úřadu. Pro výpočet ztráty a její úhradu se použijí ustanovení § 48 a § 49 odst. 1 a 4 obdobně. (4) Osobou se zvláštními sociálními potřebamiOsobou se zvláštními sociálními potřebami se pro účely tohoto zákona rozumí spotřebitelspotřebitel, který je zdravotně postiženou osobou podle § 43 odst. 4 nebo osobou s nízkými příjmy. Osobou s nízkými příjmy se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která se podle zákona o pomoci v hmotné nouzi považuje za osobu, která pobírá příspěvek na živobytí75). (5) Podnikatel, který poskytuje zvláštní ceny podle odstavce 3 nebo který poskytuje speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b), vede pro účely kontroly čerpání cenového zvýhodnění seznam osob, kterým zvláštní cenu nebo speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b) přiznal a poskytnul. Je-li povinnost poskytovat zvláštní ceny nebo speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b) uložena více podnikatelům, vede Úřad pro účely zamezení dvojího čerpání cenového zvýhodnění seznam osob, kterým byla zvláštní cena nebo speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b) přiznány a poskytovány. Podnikatel, kterému byla povinnost poskytovat zvláštní ceny nebo speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b) uložena, je povinen Úřadu předávat údaje pro vedení tohoto seznamu a Úřad mu do něj umožní přístuppřístup za účelem zamezení dvojího čerpání cenového zvýhodnění. Při ověřování správnosti údajů v seznamu Ministerstvo práce a sociálních věcí88) Úřadu sdělí, zda osoba pobírá, popřípadě v jakém období pobírala, příspěvek na živobytí. (6) Poskytovatelem univerzální službyPoskytovatelem univerzální služby se rozumí osoba, které byla uložena povinnost poskytovat jednu nebo více dílčích služeb uvedených v odstavci 2 nebo poskytovat zvláštní ceny podle odstavce 3. (7) Osoba, které byla zvláštní cena přiznána, je povinna informovat podnikatele, kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny, o všech skutečnostech, které mají vliv na podmínky pro poskytnutí zvláštní ceny a to nejpozději do 30 dní od chvíle, kdy se o těchto skutečnostech dozvěděla. (8) Vláda stanoví nařízením doklady, jimiž se osoby se zvláštními sociálními potřebamiosoby se zvláštními sociálními potřebami prokazují poskytovateli univerzální službyposkytovateli univerzální služby, který poskytuje zvláštní ceny podle odstavce 3 nebo speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b), dále výši cenového zvýhodnění pro tyto osoby, náležitosti seznamů osob podle odstavce 5, dobu uchovávání těchto seznamů, formu, způsob a lhůty pro předávání údajů do seznamu vedeného Úřadem, způsob vedení seznamu Úřadem a způsob a podmínky přístupupřístupu poskytovatelů univerzální službyposkytovatelů univerzální služby do tohoto seznamu. (9) Na žádost spotřebitelespotřebitele může být připojení potřebné pro využívání dílčích služeb omezeno tak, aby podporovalo pouze hlasovou komunikační službuhlasovou komunikační službu. § 39 Určení poskytovatele univerzální služby (1) Úřad svůj záměr uložit nebo zrušit jednotlivé povinnosti podle § 38 odst. 2 a 3 (dále jen „povinnost poskytovat univerzální službu“) na celém území státu nebo na jeho části konzultuje s dotčenými subjekty podle § 130 s přihlédnutím k výsledkům zeměpisného mapování podle § 115a. V oznámení uvede zejména a) dílčí služby včetně jejich rozsahu, jež budou předmětem povinnosti poskytovat univerzální službu, a území, jehož se bude uložení povinnosti poskytovat univerzální službu týkat, b) odůvodnění záměru uložit povinnost poskytovat univerzální službu, c) podmínky, které Úřad zamýšlí stanovit v rámci povinnosti poskytovat univerzální službu. (2) Po vyhodnocení výsledků konzultace podle odstavce 1 Úřad povinnost poskytovat dílčí službu neuloží, zjistí-li, že poskytování dotčené služby na celém území státu nebo na jeho části je zajištěno za podmínek srovnatelných s požadavky na zajištění univerzální služby podle tohoto dílu nebo prostřednictvím jiných možných nástrojů veřejné politiky, aniž by bylo nutné povinnosti uvedené v § 38 odst. 2 a 3 uložit. Jinak vyhlásí výběrové řízení. (3) Úřad rozhodnutím zruší uložené povinnosti uvedené v § 38 odst. 2 a 3, zjistí-li na základě konzultace podle odstavce 1, že poskytování dotčené služby na celém území státu nebo na jeho části bude zajištěno za podmínek srovnatelných s požadavky na zajištění univerzální služby podle tohoto dílu nebo prostřednictvím jiných možných nástrojů veřejné politiky, aniž by bylo nutné povinnosti uvedené v § 38 odst. 2 a 3 uložit. Úřad jednou za 3 roky přezkoumává, zda trvají důvody, na jejichž základě byla uložena povinnost uvedená v § 38 odst. 2 a 3. Pokud Úřad na základě přezkumu zjistí, že důvody uložení povinnosti poskytovat dílčí službu podle § 38 odst. 2 a 3 netrvají, rozhodne o zrušení této povinnosti včetně vypořádání úhrady čistých nákladůčistých nákladů na její poskytování za dobu, kdy byla tato služba poskytována. (4) Kritéria hodnocení žádostí o poskytování univerzální služby stanoví Úřad v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Kritéria zahrnují zejména a) finanční, technické a odborné podmínky podnikatele pro poskytování univerzální služby, b) požadavek, aby náklady na poskytování univerzální služby v požadovaném rozsahu a kvalitě byly co nejnižší. (5) Podmínky účasti ve výběrovém řízení stanoví Úřad v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Přihláška podnikatele do výběrového řízení musí obsahovat konkrétní návrh výpočtu ročních čistých nákladůčistých nákladů na poskytování univerzální služby, který je v souladu s § 48 odst. 2 až 4, a jejich předpokládanou celkovou výši. (6) Úřad je oprávněn po žadateli požadovat, aby předložil nezbytné doklady, kterými prokáže, že může podmínky spojené s oprávněním splnit. (7) Vyhlášení výběrového řízení Úřad uveřejní podle § 125, spolu se lhůtou pro podání přihlášek, se všemi podmínkami účasti, požadavky na kvalitu a rozsah poskytovaných služeb, a s kritérii hodnocení žádostí o poskytování univerzální služby. (8) Úřad rozhodnutím uloží povinnost poskytovat univerzální službu podnikateli, který podal přihlášku ve lhůtě podle odstavce 7, vyhověl podmínkám účasti ve výběrovém řízení a nejlépe vyhověl stanoveným kritériím hodnocení žádostí. Odůvodněné rozhodnutí Úřad oznámí všem podnikatelům, kteří podali přihlášku ve lhůtě podle odstavce 7. (9) Úřad ukládá povinnost poskytovat univerzální službu na celém území státu nebo na jeho části jednomu nebo několika podnikatelům tak, aby byla zajištěna dostupnost všech dílčích služeb poskytovaných v rámci univerzální služby pro všechny spotřebitelespotřebitele na celém území státu. (10) Úřad zprávuzprávu o průběhu a výsledcích výběrového řízení a rozhodnutí o uložení povinnosti podle odstavce 8 uveřejní. (11) Na výběrové řízení se přiměřeně použijí ustanovení o veřejné soutěži podle občanského zákoníku. (12) Úřad je oprávněn vyhlášené výběrové řízení zrušit, a to i po lhůtě stanovené pro předkládání žádostí. Zrušení výběrového řízení Úřad uveřejní. (13) Nepodá-li žádný podnikatel přihlášku do výběrového řízení ve lhůtě podle odstavce 7 nebo nebude-li vybrán žádný subjekt pro nesplnění podmínek účasti nebo pro nevyhovění kritériím hodnocení žádostí, Úřad uloží rozhodnutím povinnost poskytovat univerzální službu jednomu nebo více podnikům s významnou tržní silou nebo, neexistuje-li na relevantním trhu podnik s významnou tržní silou, uloží tuto povinnost jednomu nebo více subjektům, které nejlépe vyhovují kritériím hodnocení žádostí. Úřad současně rozhodnutím stanoví v souladu s § 45 cenu, za jakou bude v takovém případě univerzální služba poskytována. Úřad provede kvalifikovaný odhad předběžné výše čistých nákladůčistých nákladů. (14) Pokud by nebylo uložením povinnosti podle § 38 odst. 3 možné uspokojit prokázané potřeby osob se zvláštními sociálními potřebamiosob se zvláštními sociálními potřebami, Úřad výběrové řízení zruší a uloží rozhodnutím povinnost poskytovat zvláštní ceny podnikateli nebo podnikatelům tak, aby bylo dostatečně zajištěno uspokojení potřeb osob se zvláštními sociálními potřebamiosob se zvláštními sociálními potřebami podle požadavků obsažených v podmínkách zrušeného výběrového řízení. Před uložením povinnosti Úřad zohlední skutečnost, zda se podnikatel přihlásil do výběrového řízení, potřebu minimalizovat narušení tržního prostředí a zajistit pro osoby se zvláštními sociálními potřebamiosoby se zvláštními sociálními potřebami v dostatečné míře možnost volby podnikatele, který poskytuje zvláštní ceny. (15) V případě, že podnikatel, kterému byla uložena povinnost poskytovat některou z dílčích služeb, hodlá převést svou síť určenou pro poskytování služeb přístupupřístupu k internetu v pevném místě a přístupupřístupu k hlasové komunikační služběhlasové komunikační službě v pevném místě, nebo její podstatnou část na jinou právnickou osobu, je povinen tuto skutečnost předem v přiměřené lhůtě písemně oznámit Úřadu. V oznámení Úřadu je povinen uvést a) údaje v rozsahu podle § 13 odst. 3, b) údaje o nabyvateli v rozsahu podle § 13 odst. 3, c) vymezení druhu a územního rozsahu sítě, které se převod týká, d) informace o finančních, technických a odborných předpokladech nabyvatele, zejména ve vztahu k zajištění pokračování povinnosti poskytovat univerzální službu, e) datum, ke kterému bude síť na nabyvatele převedena. (16) Úřad posoudí dopad převodu vlastnictví sítě, nebo její podstatné části na poskytování služeb přístupupřístupu k internetu v pevném místě a přístupupřístupu k hlasové komunikační služběhlasové komunikační službě v pevném místě podle § 40 a po konzultaci podle § 130 vydá rozhodnutí o zachování, změně, nebo zrušení povinnosti poskytovat některou z dílčích služeb. § 40 Přístup k internetu a přístup k hlasové komunikační službě (1) Poskytovatel univerzální službyPoskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. a), je povinen vyhovět všem přiměřeným požadavkům spotřebitelůspotřebitelů na přístuppřístup k internetu v pevném místě, včetně připojení potřebného pro využívání služby. (2) Službou přiměřeného přístupu k internetu v pevném místěSlužbou přiměřeného přístupu k internetu v pevném místě se rozumí pro účely univerzální služby služba, která umožňuje využívat nejméně tyto služby: a) elektronická pošta, b) vyhledávače umožňující vyhledávat a nacházet všechny druhy informací, c) základní on-line nástroje pro odbornou přípravu a vzdělávání, d) on-line noviny nebo zprávyzprávy, e) on-line nakupování nebo objednávání zboží nebo služeb, f) hledání zaměstnání a nástroje pro hledání zaměstnání, g) navazování profesních kontaktů, h) internetové bankovnictví, i) využívání služeb elektronické veřejné správy (eGovernment), j) sociální média a zasílání rychlých zprávzpráv (instant messaging), k) volánívolání a videohovory ve standardní kvalitě. (3) Poskytovatel univerzální službyPoskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. b), je povinen vyhovět všem přiměřeným požadavkům spotřebitelůspotřebitelů na přístuppřístup k hlasové komunikační služběhlasové komunikační službě v pevném místě, včetně připojení potřebného pro využívání služby. (4) Připojením potřebným pro využívání služby podle odstavců 1 a 3 se rozumí zřízení a provozování koncového bodu sítěkoncového bodu sítě. (5) PřístupPřístup k internetu v pevném místě a přístuppřístup v pevném místě k hlasové komunikační služběhlasové komunikační službě musí umožnit spotřebitelůmspotřebitelům uskutečňovat národní a mezinárodní telefonní volánívolání, faksimilní komunikaci a přenos dat rychlostmi dostatečnými pro funkční přístuppřístup k internetu, s ohledem na technologie užívané většinou spotřebitelůspotřebitelů a technickou proveditelnost. (6) Nemůže-li poskytovatel univerzální službyposkytovatel univerzální služby podle odstavců 1 a 3 z důvodů na jeho straně vyhovět přiměřenému požadavku ve lhůtě stanovené podle hodnoty parametrů kvality nebo závazných výkonnostních cílů stanovených prováděcím právním předpisem podle § 47 odst. 3, je povinen písemně sdělit spotřebitelispotřebiteli do 1 měsíce od obdržení požadavku tuto skutečnost a lhůtu, do které jeho požadavek uspokojí, a současně o této situaci informovat Úřad. (7) Prováděcí právní předpis stanoví charakteristiky přiměřených požadavků na poskytování služeb podle odstavců 1 a 3. § 43 Zvláštní opatření pro zdravotně postižené osoby (1) Poskytovatel univerzální službyPoskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. c), je povinen poskytovat zdravotně postiženým osobám přístuppřístup k veřejně dostupné službě elektronických komunikacíslužbě elektronických komunikací tak, aby pro ně byla cenově dostupná a umožnila rovnocenný přístuppřístup, který využívají ostatní spotřebiteléspotřebitelé, včetně přístupupřístupu k tísňovým službámtísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikacetísňové komunikace, a to v případě nutnosti i služeb úplné konverzaceslužeb úplné konverzace a konverzních služeb. (2) Poskytovatel univerzální službyPoskytovatel univerzální služby podle odstavce 1 je povinen zdravotně postiženým osobám zejména a) pronajmout nebo prodat, požádají-li o to, jedno speciálně vybavené telekomunikační koncové zařízenítelekomunikační koncové zařízení přiměřené jejich zdravotnímu postižení za cenu standardního telekomunikačního koncového zařízenítelekomunikačního koncového zařízení, a b) nabídnout speciální tarif odpovídající jejich potřebám s ohledem na druh jejich zdravotního postižení; poskytnutí zvláštní ceny podle § 38 odst. 3 se považuje za splnění cenového zvýhodnění v rámci cenových podmínek speciálního tarifu. (3) Charakteristiky funkcí speciálně vybavených telekomunikačních koncových zařízenítelekomunikačních koncových zařízení, která jsou uvedena v odstavci 2, pro různé druhy zdravotního postižení stanoví prováděcí právní předpis. (4) Zdravotně postiženými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí a) držitel průkazu ZTP z důvodu úplné nebo praktické hluchoty, b) držitel průkazu ZTP/P, c) osoba závislá na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost)20) nebo, jde-li o nezletilou osobu, spotřebitelspotřebitel, který o ni osobně pečuje, nebo d) spotřebitelspotřebitel, který vychovává nebo který osobně pečuje o nezletilou osobu, která mu byla svěřena do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu a která je držitelem průkazu podle písmene a) nebo b). § 44 Doplňkové služby (1) Podrobným rozpisem účtů podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 1 se rozumí bezplatné vyúčtování ceny obsahující rozpis využívání služby přístupupřístupu k internetu a využívání hlasové komunikační službyhlasové komunikační služby. Neobsahuje položky za volánívolání, která spotřebitelspotřebitel neplatí, včetně volánívolání na čísla určená pro bezplatné volánívolání, a rozpis využívání služby přístupupřístupu k internetu a využívání hlasové služby, které jsou zpoplatněny formou paušálního poplatku za určité časové období. (2) Selektivním blokováním podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 2 se rozumí bezplatně poskytovaná služba, která spotřebitelispotřebiteli umožňuje na jeho žádost zamezit odchozí volánívolání, odesílání prémiových textových nebo multimediálních zprávzpráv nebo, je-li to technicky proveditelné, přístuppřístup k jiným podobným službám se zvýšenou sazbou anebo zamezit volánívolání na požadované typy čísel nebo skupiny čísel. (3) Systémem předplatného podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 3 se rozumí služba, jejímž prostřednictvím si spotřebitelspotřebitel může předplatit přístuppřístup k veřejné komunikační sítiveřejné komunikační síti a využívání služby přístupupřístupu k internetu a využívání hlasové komunikační službyhlasové komunikační služby. (4) Poskytovatel univerzální službyPoskytovatel univerzální služby je povinen umožnit spotřebitelispotřebiteli postupné splácení ceny za připojení k veřejné komunikační sítiveřejné komunikační síti podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 4. (5) Zvláštními opatřeními při neplacení účtů podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 5 se rozumí opatření, která řeší problematiku neplacení účtů za poskytnuté služby tak, aby spotřebitelspotřebitel byl předem upozorněn na všechny důsledky neplacení účtů. (6) Poradenstvím ohledně sazeb podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 6 se rozumí možnost spotřebitelůspotřebitelů požádat o informace o případných alternativních výhodnějších sazbách. (7) Poskytovatel univerzální službyPoskytovatel univerzální služby je povinen umožnit spotřebitelispotřebiteli přiměřenou úroveň kontroly nákladů podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 7, a to způsobem umožňujícím dálkový přístuppřístup, s cílem předcházet bezdůvodnému odpojení služeb spotřebitelůmspotřebitelům, kteří na ni mají nárok, včetně vhodného mechanismu pro kontrolu toho, zda zájem o využívání dané služby nadále trvá. Součástí této kontroly je i bezplatné upozornění v případě neobvyklého nebo nadměrně zvýšeného využívání služby elektronických komunikacíslužby elektronických komunikací, které má vliv na náklady spotřebitelespotřebitele. (8) Deaktivací vyúčtování třetích stran podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 8 se rozumí služba, s jejíž pomocí může spotřebitelspotřebitel deaktivovat možnost, aby třetí strany využívaly vyúčtování poskytovatele služby přístupupřístupu k internetu nebo poskytovatele veřejně dostupné služby elektronických komunikacíslužby elektronických komunikací k vyúčtování svých produktů nebo služeb. (9) Technické podrobnosti, rozsah a způsob poskytování jednotlivých doplňkových služeb stanoví prováděcí právní předpis. § 45 Cenová dostupnost (1) Úřad na základě svého sledování a vyhodnocování vývoje úrovně cen univerzální služby s ohledem na spotřebitelské ceny, inflaci a průměrnou mzdu obyvatel posuzuje cenovou dostupnost univerzální služby, nebo dílčích služeb dostupných na trhu v případě, že k jejich poskytování nebyl žádný podnikatel podle § 39 určen. Je-li to pro splnění této povinnosti nezbytné, poskytne Ministerstvo, Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí či Český statistický úřad Úřadu na jeho žádost potřebnou součinnost. (2) Poskytovatel univerzální službyPoskytovatel univerzální služby je povinen uplatňovat jednotné ceny na území státu nebo jeho části, kde poskytuje tuto službu, a respektovat ceny stanovené Úřadem podle tohoto zákona. Úřad při zajišťování dostupnosti univerzální služby bude minimalizovat nezbytné zásahy do běžných obchodních podmínek. § 46 Podmínky poskytování dalších služeb Jestliže poskytovatel univerzální službyposkytovatel univerzální služby poskytuje další služby nebo telekomunikační koncová zařízenítelekomunikační koncová zařízení nad rámec povinností uložených podle § 38 odst. 2 písm. a) až d) nebo povinnosti podle § 38 odst. 3, je povinen stanovit smluvní podmínky (§ 63) tak, aby spotřebitelspotřebitel nemusel platit za ty služby elektronických komunikacíslužby elektronických komunikací nebo ta telekomunikační koncová zařízenítelekomunikační koncová zařízení, které nejsou nezbytné nebo nejsou vyžadovány pro poskytnutí požadované dílčí služby. § 47 Kvalita univerzální služby (1) Poskytovatel univerzální službyPoskytovatel univerzální služby je povinen plnit hodnoty parametrů kvality a výkonnostní cíle jednotlivých dílčích služeb. (2) Poskytovatel univerzální službyPoskytovatel univerzální služby je povinen každoročně uveřejňovat na svých internetových stránkách informace o výsledcích poskytování univerzální služby a vyhodnocení výkonnostních cílů podle stavu k 31. prosinci kalendářního roku, a to nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku. (3) Parametry kvality univerzální služby, jejich mezní hodnoty a výkonnostní cíle stanoví prováděcí právní předpis. § 48 Výpočet čistých nákladů na poskytování univerzální služby (1) Úřad vypočítá čisté nákladyčisté náklady na poskytování univerzální služby postupem podle odstavců 2 až 7. Byl-li poskytovatel univerzální službyposkytovatel univerzální služby vybrán ve výběrovém řízení, vychází Úřad z výpočtu čistých nákladůčistých nákladů na poskytování univerzální služby navrženého poskytovatelem v přihlášce do výběrového řízení podle § 39 odst. 5. (2) Čistými nákladyČistými náklady se rozumí náklady, které se vypočítají jako rozdíl mezi efektivně a účelně vynaloženými náklady podnikatele s povinností poskytovat univerzální službu a efektivně a účelně vynaloženými náklady podnikatele bez povinnosti poskytovat univerzální službu, včetně přiměřené míry návratnosti investic a se zohledněním nákladů, kterým by se podnikatel vyhnul, kdyby neměl povinnost poskytovat univerzální službu, a se zohledněním tržních výhod, které vznikly podnikateli při poskytování univerzální služby. Čisté nákladyČisté náklady se počítají za kalendářní rok, v němž měl poskytovatel univerzální službyposkytovatel univerzální služby povinnost poskytovat dílčí službu (dále jen „zúčtovací období“). (3) Čisté nákladyČisté náklady mohou zahrnovat pouze náklady na plnění povinností uvedených v § 38 odst. 2. Výpočet čistých nákladůčistých nákladů na splnění jednotlivých povinností uložených v rámci univerzální služby se provádí pro každou povinnost odděleně; je zakázáno dvojí zaúčtování jakýchkoli přímých nebo nepřímých nákladů a tržních výhod. (4) Celkové čisté nákladyčisté náklady na poskytování univerzální služby všemi dotčenými podnikateli se vypočítají jako součet čistých nákladůčistých nákladů na splnění jednotlivých povinností uložených v rámci univerzální služby. (5) Úplné podklady umožňující správný výpočet čistých nákladůčistých nákladů za zúčtovací období předloží poskytovatel univerzální službyposkytovatel univerzální služby Úřadu do 31. července kalendářního roku následujícího po zúčtovacím období. Poskytovatel univerzální službyPoskytovatel univerzální služby odpovídá za správnost a úplnost jím předloženého výpočtu a předložených dokladů a podkladů. Výpočet čistých nákladůčistých nákladů provádí Úřad na základě výpočtu čistých nákladůčistých nákladů, provedeného poskytovatelem univerzální službyposkytovatelem univerzální služby podle odstavců 2 a 3 a účetních dokladů, popřípadě dalších podkladů poskytovatele univerzální službyposkytovatele univerzální služby, kterými musí být tyto výpočty doloženy. Pokud Úřad zjistí, že podklady poskytovatele univerzální službyposkytovatele univerzální služby jsou neúplné nebo mají nedostatky, stanoví poskytovateli přiměřenou lhůtu k jejich doplnění, popřípadě k opravě. Neprovede-li poskytovatel ve stanovené lhůtě nápravu, Úřad nezahrne náklady na splnění povinnosti uložené v rámci univerzální služby, které se neúplná či nedostatečná dokumentace týká, do čistých nákladůčistých nákladů na poskytování univerzální služby. (6) Úřad ověří správnost a úplnost podkladů do 6 týdnů od jejich předložení nebo doplnění podle odstavce 5, popřípadě ověřením pověří třetí subjekt, u něhož je zajištěna nestrannost a nezávislost na poskytovateli univerzální službyposkytovateli univerzální služby. Závěry ověření, výsledek a způsob výpočtu čistých nákladůčistých nákladů na poskytování univerzální služby Úřad uveřejní. Chyby v psaní, počtech a jiné zřejmé nesprávnosti Úřad opraví a bezodkladně uveřejní. (7) Postup Úřadu při výpočtu a stanovení čistých nákladůčistých nákladů na poskytování univerzální služby, včetně kritérií posuzování neúnosné zátěže, postupu pro výpočet čistých nákladůčistých nákladů na poskytování dílčí služby, postup pro vymezení tržních výhod podle odstavce 2 a doklady, kterými musí být tyto výpočty doloženy, stanoví prováděcí právní předpis. § 49 Financování univerzální služby (1) Žádost o úhradu čistých nákladůčistých nákladů je poskytovatel univerzální službyposkytovatel univerzální služby povinen podat Úřadu nejpozději do 31. července kalendářního roku následujícího po zúčtovacím období. (2) Úřad rozhodne, zda výše čistých nákladůčistých nákladů na poskytování univerzální služby stanovená podle § 48 představuje pro jejího poskytovatele neúnosnou zátěž. V případě, že výše čistých nákladůčistých nákladů představuje pro tohoto poskytovatele neúnosnou zátěž, Úřad současně rozhodne o výši úhrady těchto nákladů. Lhůta, ve které musí být částka poukázána poskytovateli univerzální službyposkytovateli univerzální služby, nesmí být delší než 3 měsíce ode dne právní moci rozhodnutí podle věty druhé. (3) Čisté nákladyČisté náklady podle odstavce 2 hradí stát prostřednictvím Úřadu. (4) Došlo-li k čerpání úhrady nákladů na poskytování univerzální služby podle odstavce 2 na základě nesprávných nebo neúplných údajů poskytovatele univerzální službyposkytovatele univerzální služby, Úřad toto své rozhodnutí zruší a znovu ve věci výše úhrady nákladů na poskytování univerzální služby rozhodne. Poskytovatel univerzální službyPoskytovatel univerzální služby je povinen neoprávněně čerpané finanční prostředky vrátit nejpozději do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí, jímž bylo Úřadem rozhodnuto o úhradě nákladů na poskytování univerzální služby v nové výši nebo úhrada nebyla přiznána. Poskytovatel univerzální službyPoskytovatel univerzální služby je zároveň povinen zaplatit penále za neoprávněné čerpání finančních prostředků ve výši 1 promile denně z částky rovnající se rozdílu částky uvedené ve zrušeném rozhodnutí o výši úhrady nákladů na poskytování univerzální služby a částky uvedené v novém rozhodnutí ve věci podle věty první. Penále je příjmem státního rozpočtu. Úřad může z důvodu zamezení tvrdosti penále snížit nebo výjimečně i prominout. § 50 Obsah výroční zprávy univerzální služby (1) Úřad uveřejní výroční zprávuzprávu za dané zúčtovací období, jejíž součástí je alespoň a) výsledek výpočtu čistých nákladůčistých nákladů na splnění jednotlivých povinností uložených v rámci univerzální služby a celkové čisté nákladyčisté náklady na poskytování univerzální služby, b) určení tržních výhod, které vznikly poskytovatelům univerzální službyposkytovatelům univerzální služby v souvislosti s jejím poskytováním, včetně jejich peněžního vyčíslení, a c) informace o provedených úhradách čistých nákladůčistých nákladů, (2) Výroční zprávazpráva univerzální služby tvoří součást výroční zprávyzprávy o činnosti Úřadu podle § 110. Díl 7 Analýza relevantních trhů a určení podniku s významnou tržní silou § 51
Zákon č. 167/2005 Sb.	Zákon č. 167/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 4. 2005, datum účinnosti 27. 4. 2005, částka 62/2005 * Čl. I - Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 78/2002 Sb., zákona č. 192/2002 Sb., zákona č. 282/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb. a zákona č. 482/2004 Sb., se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 27. 4. 2005 167 ZÁKON ze dne 23. března 2005, kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 78/2002 Sb., zákona č. 192/2002 Sb., zákona č. 282/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb. a zákona č. 482/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 48 odstavec 6 zní: „(6) Jednání vyšetřovací komise je zpravidla veřejné. Na návrh člena vyšetřovací komise se může vyšetřovací komise usnést, že jednání vyšetřovací komise nebo jeho část jsou neveřejné. Učiní tak vždy, jsou-li předmětem jednání vyšetřovací komise utajované skutečnosti související s obranou nebo bezpečností státu nebo jiné závažné utajované skutečnosti.“. 2. V § 48 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Jednání vyšetřovací komise nebo jeho části, které byly prohlášeny za neveřejné, se mohou kromě členů vyšetřovací komise zúčastnit jiné osoby, dala-li s jejich účastí vyšetřovací komise souhlas nebo stanoví-li tak zákon.“. Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 8 až 10. 3. V § 48 odst. 8 se za slova „Členové vyšetřovací komise a další osoby, které se zúčastní nebo jsou přítomny jednání vyšetřovací komise“ vkládají slova „nebo jeho části, které byly prohlášeny za neveřejné“. 4. V příloze č. 1 se v čl. 5 odst. 2 slova „Jednání komise je neveřejné a“ nahrazují slovy „Jednání komise je veřejné. Usnese-li se komise, že její jednání nebo jeho část je neveřejné,“. 5. V příloze č. 1 se v čl. 5 odst. 2 za slovo „přítomni“ vkládá slovo „neveřejného“. 6. V příloze č. 1 se v čl. 6 odst. 1 slova „Komise informuje“ nahrazují slovy „V případě neveřejného jednání informuje komise“. 7. V příloze č. 1 v čl. 11 odstavec 4 zní: „(4) Zápis včetně jeho příloh je veřejně přístupný a mohou z něj být činěny výpisy a opisy. Byly-li jednání komise nebo jeho část prohlášeny za neveřejné, mají právo do zápisu včetně jeho příloh, popřípadě do jiného záznamu nahlížet a činit si z nich výpisy a opisy jen členové komise. V takovýchto případech může komise rozhodnout, že do zápisu včetně jeho příloh, popřípadě do jiného záznamu může nahlédnout a činit si z nich výpisy a opisy i jiná osoba.“. 8. V příloze č. 1 se v čl. 13 slova „Svědci smí být“ nahrazují slovy „V rámci neveřejného jednání nebo jeho části smí být svědci“. 9. V příloze č. 1 v čl. 22 odstavec 1 zní: „(1) Komise poskytne znalci potřebná vysvětlení ze spisu a vymezí jeho úkoly. Je-li toho v případech, kdy je jednání nebo jeho část neveřejné, třeba, dovolí komise znalci nahlédnout do spisů nebo mu spisy zapůjčí. V případech, kdy je jednání nebo jeho část neveřejné, může též komise znalci dovolit, aby byl přítomen při výslechu osoby, jejíž jednání je předmětem vyšetřování, jakož i svědků. Komise též může znalci dovolit, aby osobě, jejíž jednání je předmětem vyšetřování, jakož i svědkům kladl otázky vztahující se k předmětu znaleckého posudku.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Gross v. r.
Zákon č. 168/2005 Sb.	Zákon č. 168/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 27. 4. 2005, datum účinnosti 1. 6. 2005, částka 62/2005 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o státní sociální podpoře * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o důchodovém pojištění * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o zaměstnanosti * ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2012 (329/2011 Sb.) 168 ZÁKON ze dne 23. března 2005, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o státní sociální podpoře Čl. I Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb. a zákona č. 124/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 40 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „není-li dále stanoveno jinak.“. 2. V § 40 se odstavce 3 a 4 včetně poznámky pod čarou č. 48 zrušují. 3. Za § 40 se vkládají nové § 40a a 40b, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 48 znějí: „§ 40a Odměna pěstouna ve zvláštních případech (1) Výše odměny pěstouna činí za kalendářní měsíc součin částky na osobní potřeby pěstouna a koeficientu a) 3,00, pečuje-li pěstoun alespoň o 3 děti svěřené mu do pěstounské péče, přičemž tato odměna se zvyšuje o součin částky na osobní potřeby pěstouna a koeficientu 0,60 za čtvrté a každé další dítě svěřené pěstounovi do pěstounské péče, nebo b) 3,30, pečuje-li pěstoun alespoň o jedno dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči svěřené mu do pěstounské péče, přičemž tato odměna se zvyšuje o součin částky na osobní potřeby pěstouna a koeficientu 0,60 za péči o každé další dítě svěřené mu do pěstounské péče nebo se zvyšuje o součin částky na osobní potřeby pěstouna a koeficientu 0,90 za péči o každé další dítě svěřené mu do pěstounské péče, jde-li o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči. Odměna uvedená v písmenech a) a b) se pro účely zvláštních právních předpisů48) posuzuje jako plat. (2) Odměna pěstouna podle odstavce 1 náleží, jen jestliže pěstoun nebyl po celý kalendářní měsíc výdělečně činný a po celý kalendářní měsíc byly splněny podmínky uvedené v odstavci 1. Odměna pěstouna podle odstavce 1 náleží pěstounovi i po dobu dočasné pracovní neschopnosti pěstouna, nejdéle však po dobu jednoho měsíce jejího trvání. § 40b Podmínky nároku na odměnu pěstouna (1) Vykonává-li pěstoun pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče a je mu proto poskytována odměna za výkon pěstounské péče podle zvláštních právních předpisů49a), odměna pěstouna podle § 40 a 40a nenáleží. (2) Je-li dítě svěřené pěstounovi v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež (§ 7 odst. 4 věta druhá) nebo v péči jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů (§ 7 odst. 12), odměna pěstounovi za péči o tyto děti podle § 40 odst. 1 nenáleží a k těmto dětem se nepřihlíží při stanovení odměny podle § 40a. 48) Například zákon č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 43 odst. 3 se slova „až 40“ nahrazují slovy „až 40b“. 5. V § 51 odst. 4 se za slova „§ 36 písm. b)“ vkládají slova „, s výjimkou odměny pěstouna podle § 40a,“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o důchodovém pojištění Čl. III V § 5 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 359/2004 Sb. a zákona č. 436/2004 Sb., písmeno k), včetně poznámek pod čarou č. 5a a 5b zní: „k) pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu5a), nebo kterým je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu5b), 5a) § 44 až 47 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. 5b) § 40a zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 168/2005 Sb.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 5a se označuje jako poznámka pod čarou č. 5c, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. IV Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb. a zákona č. 501/2004 Sb., se mění takto: 2. V § 36 písmeno m) zní: „m) pěstounů, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu71a), zřizovatel tohoto zařízení, a u pěstounů, kterým je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu71b), orgán, který vyplácí odměnu,“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Čl. V V § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 359/2004 Sb. a zákona č. 436/2004 Sb., bod 10 včetně poznámek pod čarou č. 1c a 1d zní: „10. pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu1c), nebo kterým je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu1d), 1c) § 44 až 47 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. 1d) § 40a zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 168/2005 Sb.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění Čl. VI V § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 359/2004 Sb. a zákona č. 436/2004 Sb., bod 11 včetně poznámek pod čarou č. 1c a 1d zní: „11. pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu1c), nebo kterým je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu1d), 1c) § 44 až 47 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. 1d) § 40a zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 168/2005 Sb.“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. VIII V § 25 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, písmeno q) včetně poznámek pod čarou č. 30 a 30a zní: „q) pěstounem, který vykonává pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu30), nebo kterému je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu30a), 30) § 44 až 47 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. 30a) § 40a zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 168/2005 Sb.“. ČÁST DEVÁTÁ ÚČINNOST Čl. IX Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Gross v. r.
Zákon č. 169/2005 Sb.	Zákon č. 169/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 4. 2005, datum účinnosti 1. 5. 2005, částka 62/2005 * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2007 (264/2006 Sb.) 169 ZÁKON ze dne 23. března 2005, kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna zákona o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění Čl. III Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 582/1991 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 61/1999 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. a zákona č. 421/2003 Sb., se mění takto: 1. § 13 zní: „§ 13 (1) Peněžitá pomoc se poskytuje zaměstnanci nebo zaměstnankyni, kteří převzali do své trvalé péče dítě, jež jim bylo svěřeno rozhodnutím příslušného orgánu, nebo dítě, jehož matka zemřela. (2) Peněžitá pomoc se v případě uvedeném v odstavci 1 poskytuje po dobu 22 týdnů ode dne převzetí dítěte, došlo-li k převzetí do 7 let věku dítěte. Po dobu, po kterou náleží zaměstnankyni peněžitá pomoc v mateřství podle § 11, se peněžitá pomoc neposkytuje. (3) Pro přiznání, výši a poskytování peněžité pomoci platí ostatní ustanovení tohoto zákona obdobně. (4) Podmínky pro nárok na peněžitou pomoc a způsob jejího stanovení se posuzují podle stavu ke dni převzetí dítěte.“. 2. V § 33 odst. 2 se za slova „§ 12a“ vkládají slova „a 13“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů Čl. IV V § 83 odst. 3 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, se za větu první doplňují tyto věty: „Bylo-li dítě převzato po dosažení věku 3 let, nejdéle však do 7 let jeho věku, přísluší rodičovská dovolená po dobu 22 týdnů. Při převzetí dítěte před dosažením věku 3 let tak, že by doba 22 týdnů uplynula po dosažení 3 let věku, se rodičovská dovolená poskytuje do uplynutí 22 týdnů ode dne převzetí dítěte.“. Čl. V Přechodné ustanovení Došlo-li k převzetí dítěte přede dnem, kdy nabude účinnosti ustanovení čl. IV tohoto zákona, posuzují se nároky na rodičovskou dovolenou podle dosavadních právních předpisů. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou části třetí, která nabývá účinnosti dnem, kdy nabude účinnosti zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Gross v. r.
Zákon č. 178/2005 Sb.	Zákon č. 178/2005 Sb. Zákon o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku) Vyhlášeno 30. 4. 2005, datum účinnosti 1. 1. 2006, částka 65/2005 * ČÁST PRVNÍ - ZRUŠENÍ FONDU NÁRODNÍHO MAJETKU ČESKÉ REPUBLIKY A UKONČENÍ JEHO ČINNOSTI (§ 1 — § 4) * ČÁST DRUHÁ - PRIVATIZACE MAJETKU STÁTU (§ 5 — § 8) * ČÁST TŘETÍ - ZÁVĚREČNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 9 — § 11) Aktuální znění od 1. 1. 2019 (308/2018 Sb.) 178 ZÁKON ze dne 28. dubna 2005 o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZRUŠENÍ FONDU NÁRODNÍHO MAJETKU ČESKÉ REPUBLIKY A UKONČENÍ JEHO ČINNOSTI § 1 (1) Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se zrušuje Fond národního majetku České republiky (dále jen „Fond“). (2) Veškerý majetek Fondu přechází dnem zrušení Fondu na stát. Dnem zrušení Fondu vstupuje stát do všech práv a povinností Fondu z právních vztahů, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, jejichž účastníkem byl Fond. § 2 Působnost Fondu přechází na Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“). Ministerstvu přísluší hospodaření s majetkem, který na stát přešel podle § 1 odst. 2. V právních vztazích, do nichž vstoupil stát podle § 1 odst. 2, jedná jménem státu ministerstvo. § 3 (1) Dnem zrušení Fondu zanikají zvláštní práva spojená s výkonem hlasovacího práva spojeného s akciemiakciemi, pro které tato zvláštní práva určily stanovy akciových společnostíakciových společností podle článku IV bodu 2 zákona č. 210/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 541/1992 Sb. a zákona č. 544/1992 Sb., zákon č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodu majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění zákona č. 285/1991 Sb., zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 569/1991 Sb. a zákona č. 282/1992 Sb., a mění zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem; ustanovení stanov akciových společnostíakciových společností, která určují akcieakcie se zvláštními právy spojenými s výkonem hlasovacího práva, pozbývají platnosti dnem zrušení Fondu. (2) Protokol o předání a převzetí majetku, který přechází na stát podle § 1 odst. 2, jehož součástí je soupis tohoto majetku, podepisují předseda Fondu a ministr financí. Pokud jde o nemovité věci, které se zapisují do katastru nemovitostínemovitostí, obsahuje protokol údaje nezbytné pro zápis do katastru nemovitostínemovitostí1). § 4 (1) Finanční prostředky Fondu, které přejdou na stát, finanční prostředky z výnosu prodeje privatizovaného majetku, finanční prostředky ze zisku z účasti státu v obchodních společnostech a doplňkové příjmy převedené ze státního rozpočtudoplňkové příjmy převedené ze státního rozpočtu, získané po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou vedeny ministerstvem na zvláštních účtech, které jsou podřízeny souhrnnému účtu státní pokladny a nejsou součástí příjmových ani výdajových účtů státního rozpočtu. (2) Doplňkovým příjmem převedeným ze státního rozpočtuDoplňkovým příjmem převedeným ze státního rozpočtu se pro účely tohoto zákona rozumí prostředky, které jsou na zvláštní účty převedeny, pokud objem prostředků na zvláštních účtech nepostačuje k pokrytí výdajů uvedených v § 5 odst. 3. ČÁST DRUHÁ PRIVATIZACE MAJETKU STÁTU § 5 (1) V souladu s rozhodnutím vydaným podle zvláštního právního předpisu2) po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přísluší ministerstvu hospodařit s majetkem zrušených státních podniků nebo jiných státních organizací nebo s vyňatými částmi tohoto majetku. (2) O majetku, se kterým přísluší hospodařit ministerstvu a na který je vydáno rozhodnutí o privatizaci, vede ministerstvo zvláštní evidenci. (3) Majetek určený k privatizaci, výnosy z prodeje tohoto majetku, zisk z účasti státu v obchodních společnostech a doplňkové příjmy převedené ze státního rozpočtudoplňkové příjmy převedené ze státního rozpočtu lze použít pouze k těmto účelům: a) k vyrovnání nároků oprávněných osob podle zvláštních právních předpisů3), b) na základě rozhodnutí o privatizaci 1. k vložení do akciové společnostiakciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným a k nakládání s účastmi na těchto společnostech, 2. k prodeji majetku podniku nebo jeho části nebo k prodeji majetkové účasti v obchodní společnosti, nebo 3. k převodu na obceobce, na dobrovolné svazky obcíobcí nebo na kraje, c) v souladu s rozhodnutím vlády 1. k plnění závazků podniků určených k privatizaci, zejména závazků z úvěrů zajištěných zástavním právem, 2. k financování výdajů na činnost státních podniků, jejichž část byla zprivatizována a které je nezbytně nutné zachovat, zejména z důvodů nedořešených nároků oprávněných osob podle zvláštních právních předpisů, 3. k úhradě nákladů spojených s odstraňováním škod na životním prostředí způsobených dosavadní činností podniku, 4. k úhradě nákladů a podpoře investičních a neinvestičních akcí spojených s nápravou škod způsobených na životním prostředí těžbou nerostů a na revitalizaci dotčených území, nebo 5. k převodu do státního rozpočtu d) k nákupu majetku a majetkových účastí, ke kterým má stát předkupní právo, e) k úhradě nákladů spojených s restitučními a privatizačními soudními spory, které je povinno hradit ministerstvo, k úhradě nákladů spojených se soudními spory a správními řízeními vyplývajícími z uplatňování zákona č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, případně i k úhradě souvisejících škod způsobených ministerstvem a před 1. lednem 2006 Fondem a k úhradě nákladů spojených s vypořádáním mimosoudních dohod uzavřených mezi ministerstvem a osobami, které se vůči České republice domáhají uspokojení nároků vzniklých jim v důsledku nesprávného či nezákonného postupu ministerstva a před 1. lednem 2006 Fondu při převodech majetku státu na jiné osoby a které ministerstvo uznalo z důvodu jejich nespornosti, f) k úhradě poplatků spojených s prodejem akcií na regulovaném trhu cenných papírů, nebo prostřednictvím zprostředkovatele, g) k úhradě nákladů ministerstva spojených s projednáváním a realizací privatizačních projektů a rozhodnutí o privatizaci a k úhradě nákladů spojených s údržbou a opravami majetku, který po jeho privatizaci přešel od jeho nabyvatelů zpět do vlastnictví České republiky; k úhradě nákladů spojených se správou aktiv a pasiv po zaniklé České konsolidační agentuře, jakož i k úhradě nákladů spojených se správou aktiv a pasiv, která přešla nebo přejdou na ministerstvo v souvislosti se zrušením nebo zánikem dalších transformačních institucí nebo organizací, které se podílely na přípravě a realizaci procesu privatizace majetku státu. (4) Ministerstvo je povinno při postupu podle odstavců 1 a 2 dodržovat pravidla pro poskytování veřejných podpor, která vyplývají z přímo použitelných předpisů Evropských společenství. § 6 (1) Na základě rozhodnutí o privatizaci jedná ministerstvo za stát při uzavírání smluv a činí jiné právní úkony při nakládání s privatizovaným majetkem, a to: a) zakládá akciové a jiné obchodní společnosti nebo se účastní na jejich zakládání a vkládá do nich vklady, k nimž se jménem státu zavázalo, b) nabývá akcieakcie na základě účasti státu na podnikání v obchodních společnostech a vykonává práva akcionáře, c) vykonává práva společníka spojená s účastí státu na jiných než akciových společnostechakciových společnostech, d) uzavírá smlouvy o prodeji akciíakcií nebo podílů na jiných než akciových společnostechakciových společnostech, e) uzavírá smlouvy o prodeji podniků, nebo části majetku podniků nebo o prodeji části podniku, f) uzavírá smlouvy o nájmu majetku určeného k privatizaci na dobu určitou, a to do doby jeho použití pro privatizaci. (2) Ministerstvo vypořádává též nároky oprávněných osob, jestliže k odnětí vlastnického práva k majetku došlo způsobem uvedeným v § 2 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, a to způsobem uvedeným v příslušném rozhodnutí o privatizaci, nejpozději však do 1 roku od schválení privatizačního projektu. Ministerstvo vypořádává tyto nároky pouze tehdy, uplatní-li je oprávněné osoby včas a uvedou-li název a sídlo podniku, který věc drží, a způsob převzetí majetku státem. (3) Lhůta k uplatnění nároků oprávněných osob stanovená zvláštním právním předpisem se považuje za zachovanou, jestliže oprávněná osoba včas uplatnila nárok uvedený v odstavci 2 u příslušného orgánu. (4) Ministerstvo vydává cenné papírycenné papíry, které nemají povahu státních dluhopisů, k vypořádání restitučních nároků oprávněných osob, kterým byla přiznána náhrada podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. § 7 (1) S majetkem určeným k privatizaci a s majetkovými účastmi státu v obchodních společnostech, které nelze privatizovat podle rozhodnutí o privatizaci, naloží ministerstvo způsobem, který je ke všem okolnostem případu nejvhodnější a nejúčelnější. (2) Obdobně jako v odstavci 1 se postupuje u majetku určeného k privatizaci a účastí státu v obchodních společnostech, se kterými přísluší hospodařit ministerstvu, pokud na stát přešly odstoupením od smlouvy v důsledku porušení smluvních povinností nabyvatele majetku určeného k privatizaci. (3) Práva z průmyslového a jiného duševního vlastnictví, která byla smluvně převedena na základě rozhodnutí o privatizaci, je původní nabyvatel povinen při odstoupení od smlouvy podle odstavce 2 převést na nového nabyvatele majetku určeného k privatizaci. (4) V případech, kdy bude postupováno podle odstavce 1, zruší ministerstvo své rozhodnutí o privatizaci nebo navrhne vládě zrušení jejího rozhodnutí o privatizaci. § 8 Parlament České republiky kontroluje hospodaření s majetkem určeným k privatizaci a s finančními prostředky vedenými podle § 4 ministerstvem na zvláštních účtech. Vláda předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky informaci o postupu privatizace a o stavu a použití prostředků vedených na zvláštních účtech jako samostatnou přílohu ke státnímu závěrečnému účtu. ČÁST TŘETÍ ZÁVĚREČNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ § 9 Ministerstvo stanoví vyhláškou postup při vypracování privatizačního projektu a osnovu upravující způsob uspořádání jednotlivých částí privatizačního projektu. § 10 Zrušuje se: 1. Zákon č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky. 2. Zákon č. 285/1991 Sb., kterým se doplňuje zákon č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky. 3. Zákon č. 120/1995 Sb., kterým se doplňuje zákon č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky. 4. Vyhláška č. 324/1991 Sb., kterou se stanoví závazná osnova pro vypracování privatizačního projektu, ve znění vyhlášky č. 526/1991 Sb. § 11 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006, s výjimkou ustanovení § 3 odst. 2, které nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r. 1) Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. 3) Například zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. 3a) § 9 odst. 8 písm. c) zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. 4) Příloha k zákonu č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 293/2004 Sb.
Zákon č. 179/2005 Sb.	Zákon č. 179/2005 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zrušení Fondu národního majetku České republiky Vyhlášeno 30. 4. 2005, datum účinnosti 1. 1. 2006, částka 65/2005 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona č. 500/1990 Sb. * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 438/1991 Sb. * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o účetnictví * ČÁST OSMÁ - Změna zákona č. 42/1992 Sb. * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona č. 162/1992 Sb. * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o střetu zájmů * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona č. 282/1992 Sb. * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o dani z nemovitostí * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona č. 210/1993 Sb. * ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona č. 224/1994 Sb. * ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona č. 135/1996 Sb. * ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury * ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o Státním fondu rozvoje bydlení * ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o České konsolidační agentuře * ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona č. 15/2002 Sb. * ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona č. 320/2002 Sb. * ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona č. 480/2003 Sb. * ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ - Změna zákona č. 293/2004 Sb. * ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o spotřebních daních * ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o vinohradnictví a vinařství * ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb., 340/2013 Sb., 344/2013 Sb.) 179 ZÁKON ze dne 28. dubna 2005, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zrušení Fondu národního majetku České republiky Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona č. 500/1990 Sb. Čl. I V § 16a odst. 2 zákona č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 191/1994 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se slova „a Fondu národního majetku České republiky“ a slova „nebo Fond národního majetku České republiky“ zrušují. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu Čl. II Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 118 odst. 3 písmeno c) zní: „c) informace o všech peněžních a naturálních příjmech, které přijali za účetní období vedoucí osoby a členové dozorčích rad od emitenta a od osob ovládaných emitentem, a to souhrnně za všechny členy představenstva, souhrnně za všechny ostatní vedoucí osoby a souhrnně za všechny členy dozorčí rady.“. 2. V § 118 odst. 3 písmeno d) zní: „d) informace o počtu akcií vydaných emitentem, které jsou ve vlastnictví statutárních orgánů nebo jejich členů, ostatních vedoucích osob emitenta a členů dozorčí rady, včetně osob těmto osobám blízkých, informace o opčních a obdobných smlouvách, jejichž podkladovým aktivem jsou účastnické cenné papíry vydané emitentem a jejichž smluvními stranami jsou uvedené osoby, nebo které jsou uzavřeny ve prospěch uvedených osob; informace se uvádějí souhrnně za všechny členy představenstva, souhrnně za všechny ostatní vedoucí osoby, souhrnně za všechny členy dozorčí rady a souhrnně za osoby těmto osobám blízké; uvedené osoby oznámí emitentovi potřebné údaje.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby Čl. III Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 541/1992 Sb., zákona č. 544/1992 Sb., zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 306/1993 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 27/2000 Sb. a zákona 220/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 6a odst. 1 se slova „ministerstvu pro správu národního majetku a jeho privatizaci“ nahrazují slovy „Ministerstvu financí“. 2. V § 10 odstavec 8 zní: „(8) Podle odstavce 7 lze postupovat pouze do převodu privatizovaného majetku na Ministerstvo financí. Je-li metodou privatizace vložení privatizovaného majetku do obchodní společnosti, lze podle odstavce 7 postupovat až do převodu majetkové účasti státu v této obchodní společnosti na jinou osobu.“. 3. V § 10 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Vláda může na návrh ministerstva prominout nebo změnit podmínku stanovenou v rozhodnutí o privatizaci, které již bylo realizováno, pokud ministerstvo zjistí, že tato podmínka je z důvodů, které nabyvatel privatizovaného majetku nezpůsobil, nesplnitelná a nebo nutnost splnění této podmínky dodatečně odpadla.“. 4. V § 10a odst. 4 se písmeno b) zrušuje. 5. V § 10a odst. 1 písm. h) se slovo „Fond“ nahrazuje slovy „ministerstvo jménem státu“. 6. V § 10a odstavec 6 zní: „(6) V rozhodnutí o privatizaci, kterým se schvaluje privatizační projekt na účast, lze uložit, že oprávněným osobám bude prodán, popř. vydán majetek, na jehož vydání jim vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů2). Toto rozhodnutí zajistí ministerstvo, které v příslušné akciové společnosti vykonává jménem státu práva akcionáře4d).“. 7. Nadpis části třetí zní: „Užití privatizovaného majetku“. 8. V § 11 odst. 1 se slovo „Fondem“ nahrazuje slovem „ministerstvem“. 9. V § 11 odstavec 2 zní: „(2) Dnem zrušení podniku nebo dnem vynětí části majetku podniku převede zakladatel majetek zrušeného podniku nebo jeho část na ministerstvo.“. 10. V § 11 odst. 5 se slova „ke dni určenému Fondem tyto majetkové účasti na Fond“ nahrazují slovy „ke dni určenému v tomto rozhodnutí tyto majetkové účasti na ministerstvo“. 11. V § 12 odst. 1 se slova „Majetek Fondu“ nahrazují slovy „Privatizovaný majetek“. 12. V § 12 odst. 2 se v úvodní části textu slova „Majetek Fondu“ nahrazují slovy „Privatizovaný majetek“. 13. V § 12 odst. 3 se slova „majetku Fondu“ nahrazují slovy „privatizovaného majetku“. 14. V § 12 odst. 4 se slova „Majetku Fondu“ nahrazují slovy „Privatizovaného majetku“. 15. V § 14 odst. 1 a 2 se slovo „Fond“ nahrazuje slovem „ministerstvo“. 16. § 14a se zrušuje. 17. V § 15 se odstavec 3 zrušuje. 18. V § 19 odst. 1 se slovo „Fond“ nahrazuje slovy „stát, jehož jménem jedná ministerstvo,“. 19. V § 19 odst. 5 se slova „vůči Fondu“ nahrazují slovy „vůči státu“. 20. § 21 zní: „§ 21 Při předávání věcí a sepisování zápisů o převzetí vystupují za stát osoby oprávněné ke dni zrušení podniku nebo vynětí části majetku podniku jednat jménem podniku, pokud ministerstvo nerozhodne jinak. Za tuto činnost jsou tyto osoby odpovědny ministerstvu.“. 21. § 46 včetně poznámky pod čarou č. 16 se zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona č. 438/1991 Sb. Čl. IV V zákoně č. 438/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, a zákon č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění zákona č. 285/1991 Sb., se článek II zrušuje. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o účetnictví Čl. VI Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 437/2003 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 8 písmeno k) zní: „k) postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku, a to pro jednotlivé skupiny účetních jednotek a pro Pozemkový fond České republiky.“. 2. V § 18 odst. 1 písm. b) se slova „Fond národního majetku České republiky“ zrušují. ČÁST OSMÁ Změna zákona č. 42/1992 Sb. Čl. VIII V § 18 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákona č. 144/1999 Sb. a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., odstavec 3 zní: „(3) V případě zániku družstva do 10 let se částka převedená při transformaci do nedělitelného fondu družstva převede na Ministerstvo financí a bude použita pro podporu družstevního podnikání podle zvláštních právních předpisů.“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona č. 162/1992 Sb. Čl. IX V zákoně č. 162/1992 Sb., o působnosti orgánů České republiky při provádění zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákonů č. 458/1990 Sb., č. 528/1990 Sb. a č. 137/1991 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb., § 8 zní: „§ 8 Výnos z prodeje věcí, které Česká republika nabyla do svého vlastnictví podle § 23a, je ve výši 80 % příjmem státního rozpočtu a ve výši 20 % příjmem rozpočtu obce a v hlavním městě Praze městské části, v jejímž územním obvodu se věc nachází.“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o střetu zájmů Čl. X Zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů), ve znění zákona č. 287/1995 Sb., zákona č. 228/1997 Sb., zákona č. 15/2002 Sb. a zákona č. 96/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 5 větě první se slova „, Fond národního majetku České republiky anebo obě tyto osoby“ zrušují. 2. V § 12a odst. 1 písm. b) se slova „Fondu národního majetku České republiky“ zrušují. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona č. 282/1992 Sb. Čl. XI V zákoně č. 282/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 438/1991 Sb., a zákon č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se článek II zrušuje. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o dani z nemovitostí Čl. XIII Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 65/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 576/2002 Sb., zákona č. 237/2004 Sb. a zákona č. 669/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 2 písm. c) se slova „na Fond národního majetku ČR“ nahrazují slovy „na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí“. 2. V § 4 odst. 1 písm. d) se slova „nebo převedené podle zvláštního právního předpisu na Fond národního majetku České republiky“ včetně poznámky pod čarou č. 7 zrušují. 3. § 8 včetně nadpisu zní: „§ 8 Poplatníci daně (1) Poplatníkem daně je vlastník stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru. (2) Jde-li o stavbu, byt nebo samostatný nebytový prostor ve vlastnictví státu, je poplatníkem daně a) organizační složka státu4a) nebo státní organizace zřízená podle zvláštních právních předpisů4b), b) právnická osoba, které se právo trvalého užívání změnilo na výpůjčku podle zvláštního právního předpisu4a). (3) Jde-li o stavbu, byt nebo samostatný nebytový prostor, spravované Pozemkovým fondem České republiky nebo Správou státních hmotných rezerv, jsou poplatníky tyto subjekty. (4) Jde-li o stavbu nebo samostatný nebytový prostor, s výjimkou stavby obytného domu, spravované Pozemkovým fondem České republiky, Správou státních hmotných rezerv nebo převedené na Ministerstvo financí na základě rozhodnutí o privatizaci, které jsou pronajaty, je poplatníkem daně nájemce. (5) Má-li ke stavbě, bytu nebo samostatnému nebytovému prostoru více subjektů vlastnické právo, právo nájmu nebo právo trvalého užívání se u těchto subjektů změnilo na výpůjčku podle zvláštního právního předpisu4a) nebo jim přísluší hospodaření s majetkem státu podle zvláštních právních předpisů4b), jsou tyto subjekty povinny platit daň společně a nerozdílně.“. 4. V § 9 odst. 1 písm. d) se slova „nebo převedené podle zvláštního právního předpisu na Fond národního majetku České republiky“ zrušují. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. XV Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb. a zákona č. 436/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 18 odst. 9 se slova „Fondu národního majetku České republiky18) a“ včetně poznámky pod čarou č. 18 zrušují. 2. V § 25 odst. 1 písm. w) se slova „na Fond národního majetku18)“ zrušují. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu Čl. XVI V § 3 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 58/1995 Sb., zákona č. 296/1995 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 127/2002 Sb. a zákona č. 282/2002 Sb., se odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 1b zrušuje. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona č. 210/1993 Sb. Čl. XVII V článku IV zákona č. 210/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., ústavního zákona č. 541/1992 Sb. a zákona č. 544/1992 Sb., zákon č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění zákona č. 285/1991 Sb., zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 569/1991 Sb. a zákona č. 282/1992 Sb., a mění zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, se bod 2 zrušuje. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona č. 224/1994 Sb. Čl. XVIII V zákoně č. 224/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., ústavního zákona č. 541/1992 Sb., zákona č. 544/1992 Sb., zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 306/1993 Sb., zákon č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění zákona č. 285/1991 Sb., zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 569/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb. a zákona č. 210/1993 Sb., doplňuje zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 117/1994 Sb. a zákona č. 156/1994 Sb., a zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb. a zákona č. 117/1994 Sb., se článek II zrušuje. ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna zákona č. 135/1996 Sb. Čl. XIX V zákoně č. 135/1996 Sb., kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky a kterým se mění a doplňuje zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se článek III zrušuje. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury Čl. XXI Zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 482/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 písmeno a) zní: „a) převody výnosů z privatizovaného majetku, které jsou příjmem České republiky a s nimiž přísluší hospodařit Ministerstvu financí,“. 2. Část druhá se zrušuje. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o Státním fondu rozvoje bydlení Čl. XXII V zákoně č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se část druhá zrušuje. ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o České konsolidační agentuře Čl. XXIII Zákon č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 15/2002 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 482/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 15 písmeno f) zní: „f) výnosů z prodeje privatizovaného majetku, které jsou příjmem České republiky a s nimiž přísluší hospodařit ministerstvu.“. 2. Část devátá se zrušuje. ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona č. 15/2002 Sb. Čl. XXIV V zákoně č. 15/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se část druhá zrušuje. ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ Změna zákona č. 320/2002 Sb. Čl. XXV V zákoně č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, se část šestá zrušuje. ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona č. 480/2003 Sb. Čl. XXVI V zákoně č. 480/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., a některé další zákony, a zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, se část první zrušuje. ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ Změna zákona č. 293/2004 Sb. Čl. XXVIII V zákoně č. 293/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 83/2003 Sb. a zákona č. 179/2003 Sb., a zákon č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se část druhá zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o spotřebních daních Čl. XXXII Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 429/2003 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb. a zákona č. 693/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 92 odst. 1 se číslo „1 000“ nahrazuje číslem „2 000“. 2. V § 97 odst. 3 se číslo „1 000“ nahrazuje číslem „2 000“. ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o vinohradnictví a vinařství Čl. XXXIII Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých dalších zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), se mění takto: 1. V § 31 odst. 2 druhé větě se za slovo „odvod“ vkládají slova „a podporu státu“. 2. V § 31 odst. 6 se na konci doplňují věty „Veřejnou správu vykonává Rada, její předseda a ředitel. Mimo obnovu řízení o opravných prostředcích podle zvláštních zákonů rozhoduje předseda Rady, na jeho rozhodování se přiměřeně použijí ustanovení o vedoucím ústředního správního úřadu.“. 3. V § 31 se odstavec 10 zrušuje. 4. V § 32 odst. 1 se ve větě druhé za slovo „Rady“ vkládá čárka a slova „kteří jsou poslanci, senátory, členy vlády, vedoucími ústředního správního úřadu nebo o nichž tak stanoví zvláštní zákon,“. 5. V § 34 odst. 1 se ve větě třetí za slovo „rady“ vkládá čárka a slova „kteří jsou poslanci, senátory, členy vlády, vedoucími ústředního správního úřadu, soudci nebo o nichž tak stanoví zvláštní zákon,“. 6. V § 34 odst. 2 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až k) se označují jako písmena c) až j). 7. V § 34 odst. 2 se v písmenu j) slova „návrh organizačního řádu“ nahrazují slovy „organizační řád“. 8. V § 34 odst. 4 větě čtvrté se slovo „čtyřleté“ nahrazuje slovem „pětileté“. 9. V § 35 odst. 1 písm. c) se slova „finanční podpora státu (dále jen „podpora státu“)“ nahrazují slovy „podpora státu“ a za slovo „ve“ se vkládá slovo „finanční“. 10. V § 35 odst. 1 písm. k) se slova „odvodů stanovené“ nahrazují slovy „odvodů či státní podpory stanovené“, za slovem „splatnosti“ se vypouští slovo „odvodu“, slova „dvojnásobku odvodu“ se nahrazují slovy „dvojnásobku odvodu nebo státní podpory“ a za slovem „výrobce“ se vkládají slova „či stát“. 11. V § 35 odst. 3 se doplňuje nová věta, která zní: „Obdobně postupuje stát při výplatě podpory státu.“. 12. V § 35 odst. 4 se v první větě zrušují slova „stanoveného prováděcím právním předpisem“ a druhá věta nově zní: „Vzor stanoví Fond jako přílohu organizačního řádu, zveřejní jej dálkovým způsobem a rozešle na obecní úřady vinařských obcí.“. 13. V § 35 odst. 9 se za slovo „Odvody“ vkládají slova „a podporu státu“. 14. V § 42 odst. 1 se zrušuje čárka a následující slova „§ 31 odst. 10 a § 35 odst. 4“. Čl. XXXIV Přechodné ustanovení Funkční období podle tohoto zákona stávajících členů voleného orgánu Vinařského fondu počne běžet dnem účinnosti tohoto ustanovení. ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. XXXVI 1. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006, s výjimkou částí druhé, páté, dvacáté deváté, třicáté, třicáté první, třicáté druhé a třicáté třetí, které nabývají účinnosti dnem jejich vyhlášení. 2. Část třicátá třetí pozbývá platnosti dnem 1. ledna 2006. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 190/2005 Sb.	Zákon č. 190/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, a zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 23. 5. 2005, datum účinnosti 23. 5. 2005, částka 70/2005 * Čl. I - Změna zákona o válečných veteránech * Čl. II - Změna zákona o ochraně utajovaných skutečností * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 23. 5. 2005 190 ZÁKON ze dne 28. dubna 2005, kterým se mění zákon č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, a zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Změna zákona o válečných veteránech Zákon č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, se mění takto: 1. V § 2 nadpis zní: „Armáda a policie“. 2. V § 2 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Policií se pro účely tohoto zákona rozumí Policie České republiky.“. 3. V § 3 odst. 1 se za slovo „armády“ vkládají slova „nebo policie“. 4. V § 3 odst. 2 se za slovo „armády“ vkládají slova „nebo policie“. 5. V § 5 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Ministerstvo vnitra poskytne ministerstvu údaje o splnění podmínek pro vydání osvědčení válečného veterána policistům podle § 3.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 6. V příloze č. 1 k zákonu č. 170/2002 Sb. se v bodu 1 za slova „č. 170/2002 Sb.,“ vkládají slova „ve znění zákona č. 190/2005 Sb.“. 7. V příloze č. 1 k zákonu č. 170/2002 Sb. se v bodu 2 za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) jako příslušník policie,“. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g). 8. V příloze č. 2 k zákonu č. 170/2002 Sb. se za slova „č. 170/2002 Sb.,“ vkládají slova „ve znění zákona č. 190/2005 Sb.“. Čl. II Změna zákona o ochraně utajovaných skutečností Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 363/2000 Sb., zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 322/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 386/2004 Sb., se mění takto: V § 89 odstavec 2 zní: „(2) Tento zákon pozbývá platnosti dnem 31. prosince 2005.“. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 203/2005 Sb.	Zákon č. 203/2005 Sb. Zákon o odškodnění některých obětí okupace Československa vojsky Svazu sovětských socialistických republik, Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky Vyhlášeno 27. 5. 2005, datum účinnosti 27. 5. 2005, částka 74/2005 * § 1 - Účel zákona * § 2 - (1) Osobou oprávněnou podle tohoto zákona je fyzická osoba, která: * § 3 - (1) Oprávněné osoby mají nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky (dále jen „nárok“), jestliže jsou občany České republiky; podmínka občanství České republiky se považuje za splněnou, pokud občanství trvá ke dni podání žádosti o poskytnutí jednorázov * § 4 - (1) Celkový nárok osob oprávněných podle § 2 odst. 3 a 4 tohoto zákona činí 150 000 Kč. * § 5 - (1) Nárok uplatní oprávněná osoba písemně u Ministerstva vnitra. * § 6 - (1) Řízení podle tohoto zákona se zahajuje na návrh oprávněné osoby. Včas uplatněný nárok, pokud o něm nebylo rozhodnuto nebo pokud jednorázová peněžní částka nebyla vyplacena, přechází v případě úmrtí oprávněné osoby na její dědice. * § 7 - (1) Řízení podle tohoto zákona je osvobozeno od správních poplatků. * § 8 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Aktuální znění od 31. 12. 2009 (491/2009 Sb.) 203 ZÁKON ze dne 3. května 2005 o odškodnění některých obětí okupace Československa vojsky Svazu sovětských socialistických republik, Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Účel zákona Účelem zákona je odškodnit občany České republiky, kteří jako občané Československé socialistické republiky nebo občané Československé federativní republiky nebo občané České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen „českoslovenští občané“) byli usmrceni, znásilněni či zraněni v souvislosti s pobytem okupačních armádarmád Svazu sovětských socialistických republik, Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky na území tehdejšího Československa. § 2 (1) Osobou oprávněnou podle tohoto zákona je fyzická osoba, která: a) byla v období od 20. srpna 1968 do 27. června 1991 zraněna nebo znásilněna příslušníkem některé z okupačních armádarmád nebo civilní osobou zdržující se na území Československa v souvislosti s pobytem okupačních armádarmád, b) byla zraněna nebo znásilněna na území Československa, c) v době zranění nebo znásilnění byla československým občanem, d) za zranění nebo znásilnění příslušníkem některé z okupačních armádarmád nebo civilní osobou zdržující se na území Československa v souvislosti s pobytem okupačních armádarmád nebyla odškodněna podle jiného právního předpisu1) nebo na základě usnesení vlády1a) peněžní částkou stejnou, jako je částka uvedená v § 4 odst. 2, anebo vyšší. (2) Zemřela-li osoba splňující podmínky podle odstavce 1, stávají se osobami oprávněnými podle tohoto zákona děti a manžel; nejsou-li osobami oprávněnými děti a manžel, stávají se oprávněnými osobami rodiče osoby splňující podmínky podle odstavce 1. (3) Osobami oprávněnými podle tohoto zákona jsou děti a manžel fyzické osoby, která: a) byla v období od 20. srpna 1968 do 27. června 1991 usmrcena příslušníkem některé z okupačních armádarmád nebo civilní osobou zdržující se na území Československa v souvislosti s pobytem okupačních armádarmád nebo podlehla zranění způsobeném příslušníkem některé z okupačních armádarmád nebo civilní osobou zdržující se na území Československa v souvislosti s pobytem okupačních armádarmád, b) byla usmrcena nebo zraněna s následkem smrti na území Československa a c) v době usmrcení nebo zranění s následkem smrti byla československým občanem. (4) Nejsou-li osobami oprávněnými podle tohoto zákona děti a manžel osoby, která splnila podmínky podle odstavce 3, stávají se oprávněnými osobami rodiče osoby splňující podmínky podle odstavce 3. (5) Byla-li některá z osob splňujících podmínky podle odstavce 3 nebo odstavce 4 odškodněna za smrt nebo zranění s následkem smrti manžela, rodiče či dítěte podle jiného právního předpisu1) nebo na základě usnesení vlády1a) peněžní částkou stejnou, jako je částka uvedená v § 4 odst. 1, anebo vyšší, oprávnění dle tohoto zákona nevzniká. (6) Manžel je oprávněnou osobou (odstavce 2 a 3), trvalo-li manželství s postiženým v době jeho postižení. § 3 (1) Oprávněné osoby mají nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky (dále jen „nárok“), jestliže jsou občany České republiky; podmínka občanství České republiky se považuje za splněnou, pokud občanství trvá ke dni podání žádosti o poskytnutí jednorázové peněžní částky. (2) Nárok je nutné uplatnit ve formě písemné žádosti u orgánu příslušného k rozhodnutí nejpozději do 31. prosince 2006, jinak nárok zaniká. § 4 (1) Celkový nárok osob oprávněných podle § 2 odst. 3 a 4 tohoto zákona činí 150 000 Kč. (2) Celkový nárok osob oprávněných podle § 2 odst. 1 a 2 tohoto zákona činí: a) 70 000 Kč, zanechalo-li zranění nebo znásilnění trvalé následky, b) 30 000 Kč v ostatních případech. (3) Výše nároku stanovená v odstavcích 1 a 2 se sníží o částku, která byla oprávněné osobě v souladu s účelem uvedeným v § 1 před vyplacením nároku poskytnuta jako odškodnění na základě jiných právních předpisů1) nebo na základě usnesení vlády1a). § 5 (1) Nárok uplatní oprávněná osoba písemně u Ministerstva vnitra. (2) Nárok lze prokázat lékařskou zprávou, úmrtním listem, svědeckou výpovědí nejméně dvou svědků nebo jiným způsobem. (3) O poskytnutí jednorázové peněžní částky rozhoduje a jednorázovou částku vyplácí Ministerstvo vnitra. § 6 (1) Řízení podle tohoto zákona se zahajuje na návrh oprávněné osoby. Včas uplatněný nárok, pokud o něm nebylo rozhodnuto nebo pokud jednorázová peněžní částka nebyla vyplacena, přechází v případě úmrtí oprávněné osoby na její dědice. (2) Na toto řízení se použije, pokud tento zákon nestanoví jinak, správní řád2). (3) Proti rozhodnutí Ministerstva vnitra o poskytnutí jednorázové peněžní částky se řádné opravné prostředky v řízení správním nepřipouštějí. (4) K řízení o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva vnitra o poskytnutí jednorázové peněžní částky podle zvláštního zákona3) je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje. § 7 (1) Řízení podle tohoto zákona je osvobozeno od správních poplatků. (2) Jednorázová peněžní částka poskytnutá podle tohoto zákona nepodléhá dani z příjmu fyzických osob a nezahrnuje se do příjmů rozhodných pro účely dávek státní sociální podpory a sociální péče. (3) Náklady na jednorázovou finanční částku hradí stát. (4) Odškodněním podle tohoto zákona nejsou dotčena práva poškozených domáhat se odškodnění vůči jiným státům. (5) Státní orgány, právnické i fyzické osoby jsou povinny na žádost Ministerstva vnitra poskytnout bezplatně podklady nezbytné k prokázání nároku a vyvinout potřebnou součinnost. § 8 Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r. 1) Vyhláška č. 11/1969 Sb., o Smlouvě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Svazu sovětských socialistických republik o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území Československé socialistické republiky. 1a) Usnesení vlády České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 19. prosince 1991 č. 822 o zásadách pro odškodňování pozůstalých po obětech vstupu, pobytu a odchodu sovětských vojsk a občanů poškozených na zdraví v souvislosti se vstupem, pobytem a odchodem sovětských vojsk. 2) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 204/2005 Sb.	Zákon č. 204/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 5. 2005, datum účinnosti 1. 1. 2006, částka 74/2005 * Čl. I - Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2006 204 ZÁKON ze dne 3. května 2005, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb. a zákona č. 168/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 30 odst. 3 písmeno a) zní: „a) dítě, které nedosáhlo 3 let věku, navštěvuje jesle nebo jiné obdobné zařízení pro děti nejvýše 5 kalendářních dnů v kalendářním měsíci, není-li dále stanoveno jinak; za návštěvu dítěte v jeslích nebo v obdobném zařízení pro děti v kalendářním dnu se rozumí každý den, kdy dítě jesle nebo uvedené zařízení navštíví, bez ohledu na délku doby trvání návštěvy,“. 2. V § 30 odst. 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) dítě, které dovršilo 3 let věku, pravidelně navštěvuje mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně,“. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e). 3. V § 31 odst. 2 se slova „písm. a)“ zrušují. 4. V § 54 odst. 4 se na konci odstavce doplňuje věta, která včetně poznámky pod čarou č. 48d zní: „Ustanovení věty první neplatí také, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek ženy po dobu, po kterou tato ve výkonu vazby má u sebe své dítě a stará se o něj podle zvláštního právního předpisu48d). 48d) § 28a zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 52/2004 Sb.“. Čl. II Přechodné ustanovení Nároky na rodičovský příspěvek v případě, že dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku, se posuzují podle čl. I od počátku kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž tento zákon nabyl účinnosti. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 205/2005 Sb.	Zákon č. 205/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 5. 2005, datum účinnosti 1. 8. 2005, částka 74/2005 * ČÁST PRVNÍ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o advokacii * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 8. 2005 205 ZÁKON ze dne 3. května 2005, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna občanského soudního řádu Čl. I Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb. a zákona č. 170/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 35 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Soud uvědomí státního zástupce o zahájení řízení podle odstavce 1 písm. e) a g).“. 2. V § 140 odst. 2 se za slova „účastníku zástupcem“ vkládají slova „nebo opatrovníkem pro řízení“. 3. V § 186 odst. 2 se slovo „vyšetřovaného“ nahrazuje slovy „osoby, o jejíž způsobilost k právním úkonům se jedná (dále jen „vyšetřovaný“)“. 4. V § 186 odst. 3 se slova „tří let“ nahrazují slovy „jednoho roku ode dne právní moci tohoto rozhodnutí“. 5. V § 187 odstavec 1 zní: „(1) Vyšetřovaný je oprávněn dát se jako účastník zastupovat v řízení zástupcem, jehož si zvolí; o tom a o svých dalších procesních právech a povinnostech (§ 5) musí být vyšetřovaný poučen. Nezvolí-li si vyšetřovaný zástupce, ustanoví mu předseda senátu opatrovníka pro řízení z řad advokátů.“. 6. V § 187 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Pokud vyšetřovaný sám požádá, aby byl vyslechnut, soud ho vyslechne.“. 7. V § 187 odst. 3 větě druhé se slova „tří měsíců“ nahrazují slovy „šesti týdnů“. 8. § 188 se zrušuje. 9. § 189 zní: „§ 189 Soud může rozhodnout, že upustí od doručení rozhodnutí o způsobilosti k právním úkonům, jestliže podle závěrů znaleckého posudku (§ 187 odst. 3) adresát není s to význam rozhodnutí pochopit.“. 10. V § 191 odst. 1 se za první větu vkládá věta „Neplatí však náklady právního zastoupení, s výjimkou případů uvedených v § 30 odst. 2 tohoto zákona.“. 11. V § 191 odst. 2 se za slova „jeho zástupci“ vkládají slova „, opatrovníkovi pro řízení“. 12. V § 191a odst. 1 se slova „(dále jen „nemocný“)“ zrušují. 13. V § 191b odst. 1 se za slova „podle § 191a“ vkládají slova „(dále jen „umístěný“)“. 14. V § 191b odst. 1 se slovo „do“ nahrazuje slovy „podle § 191a odst. 1 nebo omezení podle § 191a odst. 2 (dále jen „převzetí“) a dalším držení v“. 15. V § 191b odstavec 2 zní: „(2) Umístěný je oprávněn dát se jako účastník zastupovat v řízení zástupcem, jehož si zvolí; o tom a o svých dalších procesních právech a povinnostech (§ 5) musí být umístěný, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje, poučen. Nezvolí-li si umístěný zástupce, ustanoví mu předseda senátu opatrovníka pro řízení z řad advokátů.“. 16. V § 191b odst. 3 se slova „(§ 191a odst. 1 a 2)“ zrušují. 17. V § 191b odst. 3 se slovo „nemocného“ nahrazuje slovem „umístěného“. 18. V § 191b odst. 3 se za slova „ošetřujícího lékaře“ vkládají slova „, popřípadě další osoby, o jejichž vyslechnutí umístěný požádá; tím není dotčeno právo soudu odmítnout provedení výslechu osob, které umístěný navrhl, není-li zřejmé, co může být výslechem zjištěno“. 19. V § 191c odst. 1 se za slovo „ledaže“ vkládá slovo „ten“ a slovo „(opatrovníku)“ se nahrazuje slovy „nebo opatrovníkovi pro řízení“. 20. V § 191d odst. 1 se slova „důvody a umístěný je omezen nebo vyloučen ze“ nahrazují slovy „důvody, a umístěný je nadále omezen ve“. 21. V § 191d odstavec 2 zní: „(2) Ke zjištění zdravotního stavu umístěného a zjištění, zda další držení umístěného v ústavu je či není nutné, soud ustanoví znalce. Znalcem nemůže být ustanoven lékař, který pracuje v ústavu, v němž je umístěný držen.“. 22. V § 191d odst. 3 se slova „a jeho zástupce (opatrovníka)“ nahrazují slovy „, jeho zástupce nebo opatrovníka pro řízení“. 23. § 191f zní: „§ 191f Umístěný, jeho zástupce, opatrovník a osoby jemu blízké mohou ještě před uplynutím doby, do které je držení přípustné, žádat o nové vyšetření a rozhodnutí o propuštění, je-li odůvodněna domněnka, že další držení v ústavu není důvodné. O způsobu projednání platí ustanovení § 191d odst. 2 až 4 obdobně. Zamítne-li soud opakovaně návrh na propuštění a nelze-li očekávat zlepšení stavu umístěného, může rozhodnout, že nebude konat další vyšetřování před uplynutím doby, po kterou bylo držení v ústavu povoleno.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o advokacii Čl. II Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb. a zákona č. 555/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Poskytováním právních služeb se rozumí rovněž činnost opatrovníka pro řízení ustanoveného podle zvláštního právního předpisu1), je-li vykonávána advokátem.“. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Například § 187 odst. 1 a § 191b odst. 2 občanského soudního řádu, § 91 odst. 2 zákona o soudnictví ve věcech mládeže.“. Dosavadní poznámky pod čarou č. 1 až 1b se označují jako poznámky pod čarou č. 1a až 1c, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 2. V § 33 odst. 3 se slova „části věty za středníkem“ nahrazují slovy „věty druhé“. 3. V § 41 odst. 1 písm. f) a § 52 odst. 2 se slova „České advokátní komory“ nahrazují slovy „Komory“. 4. V § 42 odst. 3 se slovo „tří“ nahrazuje slovem „čtyř“. 5. V § 42 odstavec 5 zní: „(5) Sněm je schopný se unášet bez ohledu na počet přítomných advokátů. Usnesení sněmu je přijato, hlasovala-li pro něj nadpoloviční většina přítomných advokátů. Při volbě členů a náhradníků orgánů Komory rozhoduje počet hlasů odevzdaných jednotlivým kandidátům advokáty, kteří se volby zúčastnili; je-li jen jeden kandidát, je ke zvolení nutné, aby tento kandidát získal nadpoloviční většinu hlasů advokátů, kteří se zúčastnili volby. K odvolání člena nebo náhradníka orgánů Komory postačí alespoň tři pětiny hlasů advokátů, kteří se zúčastnili hlasování o odvolání.“. 6. V § 43 písm. a) se slovo „tří“ nahrazuje slovem „čtyř“. Čl. III Přechodná ustanovení k části druhé 1. Délka volebního období stávajících členů a náhradníků představenstva, kontrolní rady a kárné komise České advokátní komory se řídí dosavadními právními předpisy. 2. Svolání sněmu stávajícím představenstvem České advokátní komory se řídí dosavadními právními předpisy. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou části druhé čl. II bodů 2 až 6 a čl. III, které nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 206/2005 Sb.	Zákon č. 206/2005 Sb. Zákon o ochraně některých služeb v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a služeb informační společnosti Vyhlášeno 27. 5. 2005, datum účinnosti 1. 6. 2005, částka 74/2005 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Pro účely tohoto zákona se rozumí: * § 3 - (1) Je zakázáno * Přestupky * § 4 - (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že * § 6 - (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Český telekomunikační úřad. * § 7 - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2017 (183/2017 Sb.) 206 ZÁKON ze dne 3. května 2005 o ochraně některých služeb v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a služeb informační společnosti Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropských společenství1) ochranu některých služeb v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a služeb informační společnosti. § 2 Pro účely tohoto zákona se rozumí: a) chráněnou službouchráněnou službou kterákoliv z následujících služeb poskytovaná za úplatu a na základě podmíněného přístupupodmíněného přístupu: – rozhlasové a televizní vysílání2), – služba informační společnosti3) nebo poskytování podmíněného přístupupodmíněného přístupu k výše uvedeným službám, pokud je poskytován jako samostatná služba, b) podmíněným přístupempodmíněným přístupem jakékoliv technické opatření nebo ujednání, případně technické opatření a ujednání, zajišťující přístup k chráněné služběchráněné službě ve srozumitelné formě, podmíněný předplatným nebo jinou formou předchozího individuálního oprávnění, c) zařízením podmíněného přístupuzařízením podmíněného přístupu jakékoliv zařízení nebo program navržené nebo převzaté za účelem umožnění přístupu k chráněné služběchráněné službě ve srozumitelné formě, d) přiřazenou služboupřiřazenou službou instalace, údržba nebo výměna zařízení podmíněného přístupuzařízení podmíněného přístupu, jakož i poskytování obchodních sdělení3) ve vztahu k přiřazeným službámpřiřazeným službám nebo k chráněným službámchráněným službám, e) nedovoleným zařízenímnedovoleným zařízením jakékoliv zařízení nebo program navržené nebo převzaté za účelem umožnění přístupu k chráněné služběchráněné službě ve srozumitelné formě bez souhlasu poskytovatele chráněné službychráněné služby. § 3 (1) Je zakázáno a) pro obchodní účely vyrábět, dovážet, šířit, prodávat, pronajímat nebo přechovávat nedovolená zařízenínedovolená zařízení, b) pro obchodní účely provádět instalaci, údržbu nebo náhradu nedovolených zařízenínedovolených zařízení, c) přímo nebo nepřímo propagovat jakýmkoliv způsobem nedovolená zařízenínedovolená zařízení. (2) Aniž by byla dotčena ustanovení § 3 odst. 1, nelze omezovat a) poskytování chráněných služebchráněných služeb nebo přiřazených služebpřiřazených služeb, jejichž zemí původu není Česká republika, b) volný pohyb zařízení podmíněného přístupuzařízení podmíněného přístupu. Přestupky § 4 (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) pro obchodní účely vyrábí, dováží, šíří, prodává, pronajímá nebo přechovává nedovolená zařízenínedovolená zařízení, b) pro obchodní účely provádí instalaci, údržbu nebo náhradu nedovolených zařízenínedovolených zařízení, c) přímo nebo nepřímo propaguje jakýmkoliv způsobem nedovolená zařízenínedovolená zařízení. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) a c) lze uložit pokutu do 500 000 Kč. § 6 (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Český telekomunikační úřad. (2) Pokuty vybírá a vymáhá Český telekomunikační úřad. § 7 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 2005. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 20. listopadu 1998 č. 98/84/ES o právní ochraně služeb s podmíněným přístupem a služeb tvořených podmíněným přístupem. 2) Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně dalších zákonů (zákon o některých službách informační společnosti).
Zákon č. 215/2005 Sb.	Zákon č. 215/2005 Sb. Zákon o registračních pokladnách a o změně některých zákonů (zákon o registračních pokladnách) Vyhlášeno 3. 6. 2005, datum účinnosti 1. 7. 2005, částka 77/2005 * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty (§ 26 — § 26) * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 27 — § 27) Aktuální znění od 1. 1. 2011 (281/2009 Sb.) 215 ZÁKON ze dne 3. května 2005 o registračních pokladnách a o změně některých zákonů (zákon o registračních pokladnách) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o dani z přidané hodnoty § 26 V § 71 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., se za odstavec 13 vkládá nový odstavec 14, který včetně poznámky pod čarou č. 49a zní: „(14) Od daně je osvobozen dovoz zboží zabaveného a propadlého při řízení podle zvláštního právního předpisu49a), pokud je zboží bezúplatně předáno humanitárním a charitativním organizacím nebo sociálním a zdravotnickým zařízením činným na území České republiky k bezúplatnému rozdání zboží sociálně potřebným osobám. 49a) Zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavce 14 až 17 se označují jako odstavce 15 až 18. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST § 27 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2005, s výjimkou části čtvrté, která nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r. 1) § 132 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. 2) § 12 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 36/1967 Sb., o soudních znalcích a tlumočnících. 5) § 9 odst. 2 zákona č. 505/1990 Sb. 6) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 216/2005 Sb.	Zákon č. 216/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 3. 6. 2005, datum účinnosti 1. 7. 2005, částka 77/2005 * ČÁST DRUHÁ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o notářích a jejich činnosti (notářský řád) * ČÁST PÁTÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.) 216 ZÁKON ze dne 3. května 2005, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna občanského soudního řádu Čl. II Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 283/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soud vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb. a zákona č. 205/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odst. 3 písmeno a) zní: „a) ve věcech obchodního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností, nadačního rejstříku a rejstříku společenství vlastníků jednotek,“. 2. V § 9 odst. 3 se na konci písmene v) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno w), které zní: „w) ve věcech jednání shromáždění společenství vlastníků jednotek a sporů z toho vzniklých.“. 3. V § 120 odst. 2 se slova „v řízení ve věcech obchodního rejstříku“ zrušují. 4. § 200b až 200dc znějí: „§ 200b (1) Řízení se zahajuje na návrh. Má-li být dosažena shoda mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem, lze řízení zahájit i bez návrhu. (2) Zpětvzetí návrhu na zahájení není účinné, ledaže se jedná o zápis skutečnosti, jejíž účinnost nebo platnost nastává podle zvláštního právního předpisu zápisem do obchodního rejstříku. (3) Soudy nebo jiné správní orgány upozorní rejstříkový soud vždy na neshodu mezi skutečným právním stavem a stavem zápisu v obchodním rejstříku, jakmile tato skutečnost při jejich činnosti vyjde najevo. § 200c (1) Účastníky řízení jsou osoba, která podala návrh, k němuž je oprávněna podle zvláštního právního předpisu, a podnikatel; ustanovení § 94 odst. 1 a 2 se nepoužijí. (2) Zvláštní právní předpis stanoví, které skutečnosti se do obchodního rejstříku zapisují, jakým způsobem se návrh na jejich zápis, změnu nebo výmaz podává a jakými listinami (přílohami) se musí doložit. § 200d (1) Soud usnesením návrh odmítne, jestliže a) byl podán osobou, která k návrhu není podle zvláštního právního předpisu oprávněna, b) návrh nebyl podán způsobem předepsaným podle zvláštního právního předpisu, c) návrh neobsahuje všechny náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem, d) návrh je nesrozumitelný nebo neurčitý, e) k návrhu nebyly připojeny listiny, jimiž mají být podle zvláštního právního předpisu doloženy údaje o zapisovaných skutečnostech; ustanovení § 43 se nepoužije. (2) Odstavec 1 neplatí, jestliže a) k návrhu nebyla připojena listina proto, že taková listina se podle práva, kterým se řídí zapisovaná zahraniční osoba, nevydává, b) listina byla nesprávně označena nebo nesplňuje všechny formální požadavky stanovené zvláštním právním předpisem, a to za předpokladu, že rozhodné skutečnosti jsou doloženy jinými listinami, které byly k návrhu připojeny. § 200da (1) Nebyl-li návrh odmítnut podle § 200d, soud provede zápis do rejstříku, jestliže údaje o skutečnostech, které se zapisují do rejstříku, byly doloženy listinami, které vyžaduje zvláštní právní předpis, firma není zaměnitelná, popřípadě nevyvolává nebezpečí záměny s firmou již dříve zapsanou, a bylo doloženo oprávnění k výkonu zapisovaného předmětu podnikání (činnosti); jinak soud návrh zamítne. (2) Soud provede zápis do rejstříku podle odstavce 1, aniž o tom vydá rozhodnutí, také, jde-li o skutečnosti, které se do rejstříku zapisují podle zvláštního právního předpisu na základě rozhodnutí soudu nebo správního úřadu. (3) Bez vydání rozhodnutí soud též provede zápis do rejstříku o skutečnostech, jejichž účinnost nebo platnost nenastává podle zvláštního právního předpisu až zápisem do rejstříku, nebo zápis o jiných skutečnostech, které mají podklad v připojeném notářském zápisu, a to za předpokladu, že účastníkem řízení je pouze podnikatel a že provedení takového zápisu navrhl. Notářský zápis je způsobilým podkladem k tomuto zápisu, i když zvláštní právní předpisy tuto formu právního úkonu nevyžadují. (4) V ostatních případech soud o zápisu rozhodne usnesením. Jednání nemusí být nařízeno. (5) O zápisu, který se týká státního podniku nebo právnické osoby veřejného práva zřízené zvláštním právním předpisem, soud vždy rozhodne. (6) Zápis soud provede ke dni uvedenému v návrhu, nejdříve však ke dni jeho provedení. Jestliže soud rozhodl o zápisu unesením, provede se zápis do rejstříku po právní moci usnesení. Má-li být dosažena shoda se skutečným stavem, může soud rozhodnout, že zápis bude proveden již na základě vykonatelného usnesení. § 200db (1) Soud je povinen provést zápis do rejstříku anebo rozhodnout o návrhu usnesením ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem, jinak nejpozději do pěti pracovních dnů. (2) Lhůta podle odstavce 1 běží ode dne podání návrhu. Byl-li však soudní poplatek z návrhu zaplacen až v průběhu řízení nebo došlo-li ke změně návrhu, běží lhůta podle odstavce 1 až ode dne zaplacení soudního poplatku nebo ode dne, kdy soudu došel změněný návrh. (3) Neprovede-li soud zápis do rejstříku podle § 200da odst. 3 a ani o návrhu nerozhodne podle § 200da odst. 4 ve lhůtě uvedené v odstavci 1, považuje se navrhovaný zápis za provedený dnem následujícím po uplynutí této lhůty; to neplatí, byl-li před uplynutím této lhůty návrh vzat účinně zpět. (4) Podnikatel a osoby, které se podle zvláštního právního předpisu zapisují do rejstříku v rámci zápisu podnikatele, se mohou do 1 měsíce od zápisu návrhem domáhat u rejstříkového soudu výmazu nebo změny zápisu provedeného podle odstavce 3; zmeškání této lhůty nelze prominout. Ustanovení § 200b odst. 1 věty druhé tím není dotčeno. § 200dc O zápisu provedeném podle § 200da odst. 3 a § 200db odst. 3 soud vyrozumí účastníky řízení tím, že jim zašle výpis z rejstříku obsahující tento zápis. Výpis jim musí být odeslán nejpozději do 3 dnů od zápisu.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o notářích a jejich činnosti (notářský řád) Čl. IV V § 80a zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb. a zákona č. 284/2004 Sb., se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, nebo pokud je rozhodováno o skutečnostech zapisovaných do veřejných seznamů, i když zvláštní právní předpis pořízení takového notářského zápisu nevyžaduje.“. ČÁST PÁTÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ Čl. V 1. Řízení ve věcech obchodního rejstříku zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 2. V období jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí, že lhůta podle § 200db odst. 1 občanského soudního řádu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se pro potřeby zápisu pro zmeškání lhůty prodlužuje o dalších pět pracovních dnů, a to i v případě, že je lhůta prodloužena podle § 200db odst. 2 občanského soudního řádu. 3. Do 31. prosince 2006 vydá rejstříkový soud na žádost vždy listinný úředně ověřený částečný nebo úplný opis zápisu nebo listiny uložené ve sbírce listin nebo potvrzení o tom, že určitý údaj v obchodním rejstříku není; neověřený opis nebo potvrzení ani opis nebo potvrzení v elektronické podobě se nevydávají a ustanovení § 28 odst. 3 a 5 obchodního zákoníku se nepoužijí. Do 31. prosince 2006 lze obchodní rejstřík vést pouze v listinné podobě; ustanovení § 27 odst. 1 věta druhá a § 33 odst. 2 obchodního zákoníku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužijí. 4. Osoba, která splňuje podmínky podle § 183i odst. 1 tohoto zákona ke dni účinnosti tohoto zákona, může vykonávat právo výkupu účastnických cenných papírůcenných papírů podle § 183i až 183n obchodního zákoníku do tří měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, jinak toto právo zaniká. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2005, s výjimkou ustanovení části první čl. I § 183i, 183k, 183l, 183m a 183n, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení, a s výjimkou ustanovení části třetí čl. III bodů 4 a 5, která nabývají účinnosti dnem 1. prosince 2006. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 217/2005 Sb.	Zákon č. 217/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 3. 6. 2005, datum účinnosti 1. 7. 2005, částka 78/2005 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona č. 526/1990 Sb., o cenách * ČÁST OSMÁ - Změna zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a o jejím vystupování v právních vztazích * ČÁST DEVÁTÁ - ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA * ČÁST DESÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 (265/2024 Sb.) 217 ZÁKON ze dne 3. května 2005, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních Čl. I Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 3 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 3a zní: „b) dovozem vstup vybraných výrobků na daňové území Evropského společenství; pokud jsou však vybrané výrobky v okamžiku vstupu na daňové území Evropského společenství propuštěny do některého z celních režimů s podmíněným osvobozením od cla3a) nebo jsou umístěny ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu, považuje se dovoz za uskutečněný jejich propuštěním do režimu volného oběhu2) nebo režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení3), 3a) Článek 84 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.“. 2. V § 3 písm. c) se za slovo „styku5)“ vkládají slova „a výstup z daňového území Evropského společenství“. 3. V § 3 písm. f) se slova „a stavebně“ zrušují a na konci věty se doplňuje text „přičemž hranice takového místa nesmějí být přerušeny s výjimkou případu, kdy tímto místem prochází veřejná komunikace; celní ředitelství může stanovit, že určité objekty a plochy tohoto místa nejsou jeho součástí,“. 4. V § 3 písm. h) se slova „a která“ nahrazují slovy „v místě, kde“. 5. V § 3 písm. p) se za slova „kvasného lihu“ vkládá slovo „bezvodého“ a na konci se doplňuje text „nebo projekt technologického vývoje ekologicky příznivé palivové směsi těžkých plynových olejů s vodou schválený Ministerstvem životního prostředí“. 6. V § 3 se na konci písmene p) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena q) až s), která znějí: „q) daňovým zástupcem právnická nebo fyzická osoba se sídlem nebo místem pobytu na daňovém území České republiky, která je pověřena provozovatelem daňového skladu registrovaným k dani v jiném členském státě zabezpečovat jeho jménem, na základě povolení a za podmínek stanovených v § 23a, povinnosti spojené s přijímáním vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně a s jejich uváděním do volného daňového oběhu; daňový zástupce nesmí vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně skladovat ani odesílat; daňový zástupce nesmí být totožný s osobou, která od něj má vybrané výrobky jím uvedené do volného daňového oběhu nabýt, r) daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků právnická nebo fyzická osoba se sídlem nebo místem pobytu na daňovém území České republiky, která na základě povolení vydaného celním úřadem zastupuje fyzickou nebo právnickou osobu, která zasílá fyzické osobě na daňové území České republiky z jiného členského státu vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v tomto členském státě; daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků může být pouze osoba, která není totožná s fyzickou osobou, které jsou vybrané výrobky zasílány; daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků vykonává tuto činnost podle podmínek stanovených v § 33 a 33a, s) výrobou proces, při kterém 1. vybraný výrobek vznikne, 2. z vybraného výrobku, který je předmětem daně, vznikne vybraný výrobek, který je jiným předmětem daně, 3. z minerálního oleje, který je uvedený pod jedním kódem nomenklatury, vznikne minerální olej, který je uveden pod jiným kódem nomenklatury.“. 7. V § 4 odst. 1 písm. a) se za slova „oprávněným příjemcem“ vkládají slova „, daňovým zástupcem (§ 23a)“. 8. V § 4 odst. 1 písm. c) se slova v závorce „odst. 4 a 5“ nahrazují slovy „odst. 2 a 4“. 9. V § 4 odst. 1 písm. g) se slova „v případě vzniku povinnosti“ nahrazují slovy „které vznikla povinnost“ a na konci písmene g) se doplňuje slovo „nebo“. 10. V § 4 odst. 1 písmeno h) zní: „h) která je daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků z jiného členského státu na daňové území České republiky [§ 9 odst. 3 písm. i) a § 33 odst. 4]; pokud právnická nebo fyzická osoba uvedená v § 33 odst. 3 neustanoví daňového zástupce, stává se plátcem daně tato osoba.“. 11. V § 4 odst. 3 písm. a) se za slova „minerálních olejů“ vkládají slova „s výjimkou zkapalněných ropných plynů dopravovaných v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně“. 12. V § 4 odst. 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) zkapalněných ropných plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně 5 tlakových nádob,“. Dosavadní písmena b) až i) se označují jako písmena c) až j). 13. V § 4 odst. 4 se za slovy „§ 80“ slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slova „§ 92“ se vkládají slova „a pro tabákové výrobky § 100c“. 14. V § 5 odst. 1 větě první se slova „při uvedení“ nahrazují slovem „uvedených“ a na konci za slovo „jinak“ se vkládají slova „(§ 6)“. 15. V § 5 odst. 2 písmeno b) zní: „b) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) nabyvatele, je-li nabyvatel právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo nabyvatele, bylo-li přiděleno, je-li nabyvatel fyzickou osobou,“. 16. V § 5 odst. 2 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena d) až f). 17. V § 5 odst. 3 písmeno a) zní: „a) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo prodávajícího, bylo-li přiděleno, je-li prodávající fyzickou osobou,“. 18. V § 5 odst. 3 písmeno b) zní: „b) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) kupujícího, je-li kupující právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo kupujícího, bylo-li přiděleno, je-li kupující fyzickou osobou,“. 19. V § 5 odst. 3 písmeno d) zní: „d) výši spotřební daně celkem,“. 20. V § 5 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě, které jsou zasílány fyzické osobě s místem pobytu na daňovém území České republiky (§ 33), lze dopravovat pouze s dokladem, který potvrzuje, že tyto výrobky byly zdaněny v členském státě, ze kterého byly zaslány.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. 21. V § 5 odstavec 8 zní: „(8) Pro prokázání zdanění minerálních olejů, lihu, vybraných výrobků obsahujících líh a tabákových výrobků platí rovněž ustanovení § 51, 74 a 106.“. 22. V § 6 odst. 1 se na konci doplňuje věta „Toto ustanovení se nevztahuje na právnické nebo fyzické osoby uvedené v § 53 odst. 5.“. 23. V § 6 odst. 2 písmeno b) zní: „b) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) přijímajícího uživatele, je-li uživatel právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo přijímajícího uživatele, bylo-li přiděleno, je-li uživatel fyzickou osobou,“. 24. V § 6 odst. 2 písmeno d) zní: „d) prohlášení, že v ceně vybraných výrobků není obsažena daň,“. 25. V § 9 odst. 3 písm. i) se za slova „České republiky“ vkládají slova „(§ 33)“. 26. V § 9 odst. 5 se za slovy „v § 83“ slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci odstavce se doplňují slova „a pro tabákové výrobky v § 101a“. 27. V § 11 odst. 1 písm. e) se slova „písm. a) až d)“ zrušují. 28. V § 11 se na konci odstavce 4 doplňují slova „odst. 1“. 29. V § 12 odst. 3 se za slova „podle § 13“ vkládají slova „, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 11 odst. 3, § 32, § 53 odst. 3 až 5, § 73 odst. 2, § 87 a 98)“. 30. V § 13 odst. 1 se slova „§ 87, 98 a 106“ nahrazují slovy „§ 87 a 98“. 31. V § 13 odst. 2 písm. a) v části věty za středníkem se za slova „daňové identifikační číslo“ vkládají slova „, bylo-li přiděleno,“ a slovo „nebo“ se nahrazuje slovem „a“. 32. V § 13 odst. 2 písmeno f) zní: „f) čestné prohlášení navrhovatele, že jsou splněny podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro ochranu života a zdraví osob a životního prostředí,“. 33. V § 13 odst. 2 písmeno i) zní: „i) doklad o tom, že navrhovatel nemá v České republice nedoplatek evidovaný celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní,“. 34. V § 13 odst. 2 písm. j) se za slova „je-li navrhovatel fyzickou osobou, nebo zda“ vkládá slovo „navrhovateli,“. 35. V § 13 odst. 5 věta druhá zní: „Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku.“. 36. V § 13 odst. 20 písmeno d) zní: „d) dnem, kdy pro prostorově ohraničené místo [§ 3 písm. f)], ve kterém jsou umístěny vybrané výrobky osvobozené od daně na základě zvláštního povolení, nabude právní moci rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu podle § 20,“. 37. V § 13 odst. 23 se čárka za slovem „pivo“ nahrazuje slovem „a“ a slova „a § 106 pro tabákové výrobky“ se zrušují. 38. V § 14 odst. 1 písmeno a) zní: „a) jejich propuštění do režimu vývozu nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku, prokáže-li plátce výstup vybraných výrobků z daňového území Evropského společenství,“. 39. V § 14 odst. 2 písm. a) se za slovo „výrobků“ vkládají slova „celnímu úřadu oznámí, že“ a slova „u celního úřadu“ se nahrazují slovy „; s tímto oznámením předloží doklad o tom, že daň za vybrané výrobky, které budou dopraveny do jiného členského státu, byla na daňovém území České republiky zaplacena“. 40. V § 14 odst. 2 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) u zdaněných vybraných výrobků, které podléhají značení podle tohoto zákona a byly uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky, předloží potvrzení od správce daně jiného členského státu, že značení podle tohoto zákona byla zničena nebo odstraněna.“. 41. V § 14 odst. 2 větě poslední se slova „až d)“ nahrazují slovy „až e)“. 42. V § 14 odst. 3 se za slova „do jiného členského státu (§ 33),“ vkládají slova „a doklad o tom, že daň za vybrané výrobky byla přiznána v tomto jiném členském státě,“ a slova „tohoto dokladu“ se nahrazují slovy „těchto dokladů“. 43. V § 14 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 5 až 9. 44. V § 14 odst. 9 se slova „§ 28 odst. 9“ nahrazují slovy „§ 28 odst. 10“, slovo „a“ se nahrazuje čárkou a na konci věty se za slova „minerálních olejů“ doplňují slova „a § 78 odst. 6 pro případy týkající se vracení daně z lihu“. 45. V § 15 odst. 1 písm. e) se za slovem „mise“ čárka nahrazuje slovem „nebo“ a slova „nebo orgánu Evropských společenství“ se zrušují. 46. V § 15 odst. 2 písm. e) se slova „b) a c)“ nahrazují slovy „b) až d)“ a na konci písmene e) se doplňují slova „pokud mezinárodní smlouva vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví jinak,“. 47. V § 15 odst. 2 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) osobě uvedené v odstavci 1 písm. d) bez omezení,“. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g). 48. V § 15 odst. 2 písm. g) se na konci věty doplňují slova „, pokud mezinárodní smlouva vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví jinak“. 49. V § 15 odstavec 3 zní: „(3) Do limitu pro vrácení daně stanoveného v odstavci 2 se započítává i výše daně připadající na vybrané výrobky osvobozené od daně podle § 11 odst. 1 písm. a) nebo e) dopravené z jiného členského státu nebo dovezené osobám požívajícím výsad a imunit uplatňujícím nárok na vrácení daně ve stejném zdaňovacím období, kterého se uplatňovaný nárok týká.“. 50. V § 15 odst. 5 větě druhé se na konci vkládá text „; to se netýká osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d)“. 51. V § 15 odstavec 6 zní: „(6) Osobě požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 2 písm. a) se vrací daň zaplacená v cenách vybraných výrobků, pokud cena za tyto vybrané výrobky včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dni uvedená na jednom dokladu o prodeji podle odstavce 8 odpovídá principu vzájemnosti. Ostatním osobám požívajícím výsad a imunit uvedeným v odstavci 1 se vrací daň zaplacená v cenách vybraných výrobků, pokud cena za tyto vybrané výrobky včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dni uvedená na jednom dokladu o prodeji podle odstavce 8 je vyšší než 4 000 Kč. Toto omezení se nevztahuje na nákup minerálních olejů pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.“. 52. V § 15 odst. 8 se slovo „menší“ nahrazuje slovem „větší“. 53. V § 15 odst. 9 větě první se slova „příslušnému celnímu úřadu“ zrušují, ve větě druhé se na konci vkládá text „; to se netýká osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d)“ a za větu třetí se vkládá věta čtvrtá, která zní: „Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. d) podává daňové přiznání nejdříve první den po skončení kalendářního roku, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl.“. 54. V § 15 odst. 11 se za slovy „kalendářní měsíc“ vkládají slova „, u osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d) kalendářní rok“. 55. V § 15 odst. 12 písmeno a) zní: „a) diplomatická mise nebo konzulární úřad podle odstavce 1 písm. a) a zvláštní mise podle odstavce 1 písm. b) se sídlem na daňovém území České republiky podávají daňové přiznání celnímu úřadu místně příslušnému podle jejich sídla na daňovém území České republiky,“. 56. V § 15 odst. 12 písm. b) se za slovy „zvláštní mise“ čárka nahrazuje slovem „nebo“, slova „, orgánu Evropských společenství“ se zrušují, slovo „jejich“ se nahrazuje slovem „jeho“ a slovo „podávají“ se nahrazuje slovem „podává“. 57. V § 15 odst. 12 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) orgán Evropských společenství se sídlem na daňovém území České republiky podává daňové přiznání prostřednictvím Ministerstva financí celnímu úřadu místně příslušnému podle jeho sídla na daňovém území České republiky,“. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f). 58. V § 15 odst. 12 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno g), které zní: „g) orgán Evropských společenství se sídlem v jiném členském státu podává daňové přiznání prostřednictvím Ministerstva financí celnímu úřadu, který má v územní působnosti městskou část Praha 1.“. 59. V § 15 odst. 13 věta první zní: „Osobě požívající výsad a imunit s výjimkou osob uvedených v odstavci 1 písm. d) se vrátí zaplacená daň do 30 dní ode dne, kdy byl nárok na vrácení daně vyměřen.“. 60. V § 15 se za odstavec 13 vkládá nový odstavec 14, který zní: „(14) Osobě požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d) se vrátí zaplacená daň do 6 měsíců od posledního dne měsíce, ve kterém příslušný celní úřad žádost o vrácení daně obdržel.“. Dosavadní odstavec 14 se označuje jako odstavec 15. 61. V § 18 odst. 3 se na konci věty první doplňují slova „, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 88 odst. 4 a 5)“. 62. V § 19 odst. 3 větě první se za slova „nestanoví jinak“ vkládají slova „(§ 59 odst. 2, § 78 odst. 3, § 89 odst. 3, § 99 odst. 3 a 4 a § 100a odst. 1)“. 63. V § 19 odst. 4 se slova „(odstavec 5, § 59 odst. 3 a § 78 odst. 5)“ nahrazují slovy „(odstavce 5 a 7 a § 59 odst. 3)“. 64. V § 19 odst. 5 se slova „ve stavebně a prostorově ohraničeném místě“ nahrazují slovy „v prostorově ohraničeném místě [§ 3 písm. f)]“. 65. „V § 19 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 až 8, které znějí: „(6) Vybrané výrobky, a) které se nacházejí v režimu s podmíněným osvobozením od cla podle zvláštního právního předpisu3a) nebo ve svobodném pásmu nebo ve svobodném skladu a které mají místo původu nebo místo určení na území mimo daňové území Evropského společenství1) nebo na území Normanských ostrovů (Spojené království Velké Británie a Severního Irska), nebo b) které jsou dopravovány 1. mezi členskými státy přes země Evropského sdružení volného obchodu (dále jen „ESVO“) nebo mezi členským státem a zemí ESVO v režimu vnitřního tranzitu Společenství, nebo 2. mezi členskými státy přes jednu nebo více třetích zemí, které nejsou zeměmi ESVO, za použití karnetu TIR nebo karnetu ATA, se považují za podmíněně osvobozené od daně. (7) V daňovém skladu mohou být společně s vybranými výrobky, které jsou v režimu podmíněného osvobození od daně, umístěny i vybrané výrobky uvedené v odstavci 6, které se považují za podmíněně osvobozené od daně. (8) Pro dopravu vybraných výrobků uvedených v odstavci 6, které se považují za podmíněně osvobozené od daně, se ustanovení § 24 až 27 a § 34 nepoužijí. Pokud se použije jednotného správního dokladu podle předpisu Evropských společenství28), potom a) v kolonce 33 jednotného správního dokladu se vyplní příslušný kód nomenklatury, b) v kolonce 44 jednotného správního dokladu se zřetelně vyznačí, že se jedná o dopravu vybraných výrobků, c) jeden opis vyhotovení číslo 1 jednotného správního dokladu si ponechá odesilatel, d) řádně potvrzený opis vyhotovení číslo 5 jednotného správního dokladu odešle příjemce odesilateli. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 9. 66. V § 19 odst. 6 se slova „89 a 99“ nahrazují slovy „89, 99 a 100a“. 67. V § 20 odst. 2 písmeno e) zní: „e) čestné prohlášení navrhovatele, že jsou splněny podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro ochranu života a zdraví osob a životního prostředí,“. 68. V § 20 odst. 2 písmeno l) zní: „l) doklad o tom, že navrhovatel nemá v České republice nedoplatek evidovaný celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní,“. 69. V § 20 odst. 2 písm. m) se za slova „je-li navrhovatel fyzickou osobou, nebo zda“ vkládá slovo „navrhovateli,“. 70. V § 20 odst. 5 věta druhá zní: „Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku.“. 71. V § 20 odst. 9 se slova „f) až“ zrušují. 72. V § 20 odst. 15 se za slova „daňových skladech“ vkládají slova „podle odstavce 2 písm. b)“. 73. § 21 včetně poznámky pod čarou č. 26 zní: „§ 21 Zajištění daně (1) Zajištění daně může být poskytnuto a) složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem, přičemž složiteli nevzniká nárok na úrok ze složené částky, nebo b) ručením, pokud osobu ručitele povolí celní ředitelství nebo celní úřad. (2) Za zajištění daně rovnocenné složení hotovosti na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem se považuje: a) poskytnutí šeku, jehož proplacení je zaručeno bankou, b) bankovní zárukou26), nebo c) předložení jiného dokumentu uznaného celním úřadem jako prostředek platby. (3) Má-li být daň zajištěna ručením, ručitel v záruční listině podle vzoru a náležitostí stanovených v prováděcím právním předpisu musí prohlásit, že s dlužníkem splní zaručenou výši daně a jejího příslušenství do výše uvedené v záruční listině. (4) Jestliže dlužník nezaplatí daň v zákonné lhůtě její splatnosti, celní úřad jej vyzve k jejímu zaplacení. Byla-li daň zajištěna ručením, zašle celní úřad tuto výzvu ručiteli na vědomí. (5) Celní úřad použije zajištění daně na úhradu daně, pokud daň není zaplacena v zákonné lhůtě její splatnosti. (6) Byla-li daň zajištěna ručením, celní úřad vyzve ručitele ke splnění ručitelského závazku, pokud není daň zaplacena v zákonné lhůtě její splatnosti a výzva dlužníkovi k zaplacení daně a jejího příslušenství, vydaná podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní, byla marná. (7) Ručitel může i bez udání důvodů své ručení vypovědět, účinky výpovědi jsou naplněny až 16. dnem po doručení výpovědi celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství. Ručitel však ručí za všechny závazky k placení spotřební daně, které v období od okamžiku nabytí účinnosti povolení ručit do nabytí účinnosti výpovědi ručení vznikly nebo vzniknou. (8) Pro každý daňový sklad musí zajištění daně odpovídat, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 77 odst. 3), a) výši daně, která připadá na vybrané výrobky, u nichž provozovatel daňového skladu předpokládá, že bude zahájena jejich doprava ve zdaňovacím období, ve kterém se zajištění daně poskytuje; minimální výše zajištění daně však musí odpovídat jedné dvanáctině výše daně, která připadala na vybrané výrobky, u nichž provozovatel daňového skladu zahájil dopravu v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění daně poskytuje, b) jedné dvanáctině výše daňové povinnosti, která provozovateli daňového skladu vznikla podle § 8 při výrobě vybraných výrobků v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění daně poskytuje; to se týká jen těch vybraných výrobků, které jsou v tomto zdaňovacím období umístěny v daňovém skladu v režimu podmíněného osvobození od daně a u nichž daň již není zajištěna podle písmene a), c) jedné dvanáctině výše daně, která připadá na vybrané výrobky přijaté provozovatelem daňového skladu v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění daně poskytuje; to se týká jen těch vybraných výrobků, které jsou v tomto zdaňovacím období umístěny v daňovém skladu v režimu podmíněného osvobození od daně a u nichž daň již není zajištěna podle písmene a) nebo b). (9) V případě nově založeného daňového skladu musí zajištění daně odpovídat očekávané daňové povinnosti nebo výši daně podle odstavce 7 za jednu dvanáctinu běžného roku bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém byl daňový sklad založen. Za den založení daňového skladu se považuje den, kdy povolení k provozování daňového skladu nabylo právní moci. (10) Provozovatel daňového skladu je povinen průběžně sledovat výši zajištění daně a předávat celnímu úřadu podle jeho požadavků evidenční údaje vztahující se k daňové povinnosti, která vznikla při výrobě vybraných výrobků. (11) Pokud provozovatel daňového skladu zjistí, že výše daňové povinnosti vzniklé podle § 8 při výrobě vybraných výrobků a daně připadající na vybrané výrobky přijaté provozovatelem daňového skladu, které nevstupují do výroby, ve zdaňovacím období je vyšší o 10 % než výše zajištění daně, je povinen zajištění daně doplnit do 10 dnů ode dne zjištění rozdílu. To neplatí v případech, kdy bylo provozovateli daňového skladu povoleno snížení výše zajištění daně nebo od zajištění daně bylo upuštěno. (12) Pokud bude výše daňové povinnosti vzniklé podle § 8 při výrobě vybraných výrobků a daně připadající na vybrané výrobky přijaté provozovatelem daňového skladu, které nevstupují do výroby, nižší o 20 % než výše zajištění daně ve třech po sobě jdoucích zdaňovacích obdobích, provozovatel daňového skladu může prostřednictvím celního úřadu příslušného daňovému skladu požádat celní ředitelství o snížení zajištění daně. Celní ředitelství rozhodne o žádosti do 30 dnů ode dne, kdy mu byla doručena, pokud byla daň zajištěna složením nebo převodem finančních prostředků na zvláštní účet celního úřadu, celní úřad rozdíl na zajištění daně vrátí provozovateli daňového skladu do 10 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o snížení zajištění daně. (13) Provozovatel daňového skladu může též požádat o snížení výše zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně. Celní ředitelství může povolit snížení zajištění daně nebo povolit upuštění od zajištění daně, pokud nejsou pochybnosti o daňové spolehlivosti žadatele, s tím, že žadatel vykazuje dlouhodobou finanční stabilitu, plní řádně a včas své platební povinnosti, je schopen plně dostát svým finančním závazkům a aktivně spolupracuje s celními orgány. Žadatel prokazuje svoji daňovou spolehlivost, dlouhodobou finanční stabilitu, plnění platebních povinností a schopnost dostát závazkům způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis. (14) Rozhodnutí, kterým celní ředitelství povolí snížení zajištění daně nebo upuštění od jeho poskytnutí, se vydává na dobu určitou, a to nejdéle na dobu jednoho roku ode dne vydání tohoto povolení. O vydání nového povolení je provozovatel daňového skladu nebo navrhovatel povinen požádat nejpozději tři kalendářní měsíce před ukončením doby platnosti předchozího povolení, pokud chce, aby mu bylo poskytnuto nepřerušeně snížení zajištění daně nebo upuštění od jeho poskytnutí. Celní ředitelství rozhodne o návrhu na snížení zajištění daně nebo upuštění od jeho poskytnutí do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodů uvědomit. (15) K nové žádosti podané před uplynutím tří měsíců od nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí se nepřihlíží. (16) Provozovatel daňového skladu je povinen oznámit celnímu úřadu každou změnu skutečností, na jejichž základě bylo vydáno rozhodnutí o snížení zajištění daně nebo o upuštění od jeho poskytnutí, a to do 15 kalendářních dní ode dne vzniku změny. Celní úřad u provozovatele daňového skladu změny prověří a o výsledku sepíše protokol, který s oznámením provozovatele daňového skladu postoupí celnímu ředitelství. (17) Celní ředitelství může změnit nebo zrušit rozhodnutí o snížení zajištění daně nebo o upuštění od jeho poskytnutí, pokud by bylo ohroženo vybrání daně nebo pokud se změní skutečnosti, na jejichž základě bylo zajištění daně sníženo nebo bylo od něj upuštěno. (18) Zajištění daně dále upravují § 58, 77 a 90. 26) § 313 a násl. zákona č. 513/1991 Sb.“. 74. Za § 21 se vkládá nový § 21a, který zní: „§ 21a Povolení ručitele (1) Ručitelem může být fyzická osoba s místem pobytu na území České republiky nebo právnická osoba, které bylo povoleno být ručitelem celním ředitelstvím nebo celním úřadem. (2) Ručitelem nemůže být a) dlužník nebo člen statutárního nebo dozorčího orgánu nebo společník dlužníka, zaměstnanec nebo zaměstnavatel dlužníka, b) osoba, která vlastní, kontroluje nebo má přímo či nepřímo v držení 5 % nebo více hodnoty akcií nebo podílů s hlasovacím právem dlužníka, c) příslušník rodiny dlužníka. (3) Má-li být zajištění daně pro provozování daňového skladu poskytnuto ručením, o povolení ručitele rozhoduje celní ředitelství, které také rozhoduje o povolení k provozování daňového skladu. Povolení zajistit daň ručením je součástí povolení k provozování daňového skladu. (4) Má-li být zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně poskytnuto ručením, o povolení ručitele rozhoduje celní úřad místně příslušný daňovému skladu odeslání, pokud zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků není poskytováno ze zajištění daně pro provozování daňového skladu. (5) Povolení ručit lze vydat pouze takové osobě, jejíž finanční situace je taková, že může za osobu, které ručí, zaplatit daň včetně jejího příslušenství do výše zaručené částky uvedené v záruční listině. (6) Celní ředitelství nebo celní úřad nevydá povolení ručit nebo povolení ručiteli odejme v případech, kdy má oprávněné pochybnosti o schopnosti ručitele plnit jeho ručitelské závazky. (7) Celní ředitelství nebo celní úřad jsou oprávněny požadovat po žadateli o povolení ručitele informace týkající se ručitele obdobné jako v případě, kdy provozovatel daňového skladu podává žádost o snížení zajištění daně nebo o upuštění od poskytnutí zajištění daně. (8) Je-li odejmuto povolení zajištění daně ručením při provozování daňového skladu, rozhodnutí celního ředitelství o odejmutí povolení se doručí provozovateli daňového skladu. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. (9) Je-li odejmuto rozhodnutí o zajištění daně ručením pro dopravu vybraných výrobků a daň nebyla zajištěna ze zajištění daně při provozování daňového skladu, rozhodnutí celního úřadu o odejmutí povolení se doručí osobě, která při dopravě vybraných výrobků má daň zajistit nebo daň zajistila. (10) Zjistí-li kterýkoli orgán celní správy nebo územní finanční orgán skutečnosti svědčící o neschopnosti nebo nevůli plnit ručitelské závazky ručitelem, oznámí tyto skutečnosti nejpozději první pracovní den po zjištění celnímu orgánu, který vydal povolení k ručení.“. 75. V § 22 odst. 2 písmeno d) zní: „d) čestné prohlášení navrhovatele, že neporušuje podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro ochranu života a zdraví osob a životního prostředí,“. 76. V § 22 odst. 2 písmeno e) zní: „e) doklad o tom, že navrhovatel nemá v České republice nedoplatek evidovaný celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní,“. 77. V § 22 odst. 2 písm. f) se za slova „je-li navrhovatel fyzickou osobou, nebo zda“ vkládá slovo „navrhovateli,“. 78. V § 22 odst. 5 věta druhá zní: „Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku.“. 79. V § 22 odst. 9 se slova „a), b), c) a g)“ nahrazují slovy „a), b) a c)“. 80. V § 22 se za odstavec 10 vkládá nový odstavec 11, který zní: „(11) Celní ředitelství při vydání povolení přidělí každému oprávněnému příjemci pro opakované přijímání vybraných výrobků evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.“. Dosavadní odstavce 11 až 21 se označují jako odstavce 12 až 22. 81. V § 22 odst. 18 se slova „může odejmout“ nahrazují slovem „odejme“. 82. V § 22 odst. 19 se číslo „17“ nahrazuje číslem „18“. 83. V § 22 odst. 20 větě první se číslo „17“ nahrazuje číslem „18“ a ve větě poslední se číslo „18“ nahrazuje číslem „19“. 84. V § 22 odst. 21 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b). 85. V § 22 odst. 22 se na konci věty slova „odst. 1“ zrušují. 86. V § 23 odst. 4 věty druhá a třetí znějí: „Navrhovatel zajistí daň převodem nebo složením finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem, přičemž po dobu zajištění daně nevzniká nárok na úrok z částky složené na tomto depozitním účtu. Zajištěním daně se rozumí připsání příslušné částky na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem.“. 87. V § 23 odst. 7 se na konci věty slova „odst. 2“ zrušují. 88. Za § 23 se vkládá nový § 23a, který včetně poznámek pod čarou č. 27a a 27b zní: „§ 23a Daňový zástupce (1) Provozovatel daňového skladu registrovaný k dani v jiném členském státě se může nechat na daňovém území České republiky zastupovat svým daňovým zástupcem [§ 3 písm. q)] jen na základě povolení vydaného celním ředitelstvím. Návrh na vydání povolení podává právnická nebo fyzická osoba, která má být ustanovena daňovým zástupcem, prostřednictvím místně příslušného celního úřadu. V návrhu na vydání povolení musí být uvedeny tyto náležitosti: a) obchodní firma nebo název, sídlo nebo místo pobytu, údaje o registraci k dani provozovatele daňového skladu registrovaného k dani v jiném členském státě, potvrzené jemu příslušným správcem daně, a registrační číslo ke spotřebním daním27a), b) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) navrhovatele, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo navrhovatele, bylo-li přiděleno, je-li navrhovatel fyzickou osobou, c) plná moc k zastupování podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní27b) udělená provozovatelem daňového skladu registrovaného k dani v jiném členském státě navrhovateli a písemné prohlášení navrhovatele, že plnou moc přijímá; prohlášení navrhovatele, že plnou moc přijímá, musí být předloženo s úředně ověřeným podpisem navrhovatele, d) předpokládaný roční objem vybraných výrobků přijímaných v režimu podmíněného osvobození od daně, e) název, popřípadě obchodní označení vybraných výrobků přijímaných v režimu podmíněného osvobození od daně, f) doklad o tom, že navrhovatel nemá v České republice nedoplatek evidovaný celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní, g) čestné prohlášení navrhovatele, zda mu byla udělena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel fyzickou osobou, nebo zda navrhovateli, jeho statutárním orgánům nebo členům statutárních orgánů byla uložena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel právnickou osobou, h) sdělení o způsobu zajištění daně, i) výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm navrhovatel zapsán; výpis nesmí být starší více než 30 kalendářních dní. (2) Název vybraného výrobku podle odstavce 1 písm. e) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena. (3) Celní ředitelství rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, jestliže návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 1 a navrhovatel není v likvidaci nebo v konkursním řízení podle zvláštního právního předpisu20). Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku. (4) Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní. (5) Celní ředitelství prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu, v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží. (6) Celní ředitelství vydá povolení, zajistí-li navrhovatel daň. Ve věci zajištění daně platí ustanovení § 21 a 21a obdobně. (7) Celní ředitelství v povolení uvede skutečnosti podle odstavce 1 písm. a), b) a e). (8) Celní ředitelství může v povolení stanovit další podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků nebo nařídit opatření potřebná k zabránění neoprávněného použití. (9) Celní ředitelství při vydání povolení přidělí každému daňovému zástupci evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci. (10) Celní ředitelství rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit. (11) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení vybrané výrobky přijímat v režimu podmíněného osvobození od daně nevyhovuje, musí být odůvodněno. (12) Daňový zástupce je povinen oznámit prostřednictvím celního úřadu celnímu ředitelství každou změnu údajů uvedených v povolení do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku. Celní úřad změny prověří a o výsledku sepíše protokol, který s oznámením daňového zástupce postoupí celnímu ředitelství. (13) Dojde-li ke změně sídla nebo místa pobytu podle odstavce 1 písm. a) nebo b), celní ředitelství rozhodne o změně původního povolení. (14) Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v povolení, celní ředitelství rozhodne o vydání nového povolení a o odejmutí povolení předchozího. (15) Povolení zaniká a) zánikem právnické osoby, je-li daňový zástupce právnickou osobou, b) úmrtím daňového zástupce nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení daňového zástupce za mrtvého, c) nabytím právní moci usnesení soudu o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku nebo nabytím právní moci usnesení soudu, kterým se ruší konkurs na majetek daňového zástupce, d) dnem zániku živnostenského oprávnění21), e) odvoláním plné moci pro daňového zástupce provozovatelem daňového skladu registrovaného k dani v jiném členském státě, který tuto plnou moc udělil, nebo f) vypovězením plné moci daňovým zástupcem. (16) Celní ředitelství odejme povolení, jestliže a) pominuly důvody, na jejichž základě bylo vydáno, b) daňový zástupce po vydání povolení neplní povinnosti, které jsou podmínkou pro jeho vydání, nebo nevede řádně účetnictví nebo evidenci podle tohoto zákona (§ 39a), nebo jinak porušuje povinnosti daňového zástupce a ani uložení pokuty nevedlo k nápravě, c) daňový zástupce o odnětí povolení požádá, nebo d) daňový zástupce po dobu tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců bezdůvodně nepřijímá vybrané výrobky. (17) Pokud je daňovému zástupci, kterému bylo vydáno více povolení daňového zástupce, odejmuto některé z těchto povolení z důvodu uvedeného v odstavci 16 písm. b), odejmou se mu také ostatní povolení daňového zástupce. (18) Bylo-li povolení daňovému zástupci odejmuto podle odstavce 16 písm. b) nebo d), může být takovému daňovému zástupci vydáno nové povolení daňového zástupce nejdříve po dvou letech po nabytí právní moci rozhodnutí o uvedeném odejmutí povolení daňového zástupce. To se týká i odejmutí povolení daňového zástupce podle odstavce 17. (19) Zanikne-li povolení daňového zástupce nebo je-li toto povolení odejmuto, a) celní úřad použije zajištění daně na úhradu pohledávek týkajících se daně a případný zůstatek zajištění daně vrátí do 30 kalendářních dní od použití zajištění na úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství, nebo b) celní úřad v případě, že zajištění daně je poskytnuto formou ručení, požádá ručitele o úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství. (20) Další podmínky, které se týkají přijímání tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně daňovým zástupcem, jsou stanoveny v § 109a. 27a) Článek 15a směrnice Rady 92/12/EHS ze dne 25. února 1992 o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, ve znění směrnic 92/108/EHS, 94/74/ES, 96/99/ES, 2000/44/ES a 2000/47/ES. 27b) § 10 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. 89. V § 24 odst. 1 se slova „(odstavec 4 a § 100)“ nahrazují slovy „(odstavec 4, § 58a odst. 2, § 59 odst. 4 a § 100)“. 90. V § 24 odstavec 2 zní: „(2) Vybrané výrobky lze dopravovat pouze tehdy, jestliže provozovatel odesílajícího daňového skladu poskytne zajištění daně na dopravované vybrané výrobky, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 58 a § 77 odst. 4). Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro provozování odesílajícího daňového skladu, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků. O použití zajištění daně pro provozování odesílajícího daňového skladu pro dopravu vybraných výrobků rozhodne celní úřad místně příslušný tomuto daňovému skladu. Pokud zajištění daně podle § 21 nepokrývá daň připadající na množství vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně, je provozovatel odesílajícího daňového skladu povinen poskytnout další zajištění daně tak, aby odpovídalo výši daně připadající na množství dopravovaných vybraných výrobků. Celní úřad může na žádost provozovatele odesílajícího daňového skladu udělit souhlas s tím, aby zajištění daně poskytl dopravce, provozovatel přijímajícího daňového skladu nebo vlastník vybraných výrobků, pokud s tím dopravce, provozovatel přijímajícího daňového skladu nebo vlastník vybraných výrobků písemně souhlasí. V případě dovozu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně (§ 34 odst. 2) poskytuje zajištění daně provozovatel přijímajícího daňového skladu.“. 91. V § 24 odst. 5 větě první se za slovo „ukončena“ vkládá slovo „jejich“ a slova „přijímajícím daňovým skladem“ nahrazují slovy „v přijímajícím daňovém skladu a jejich umístěním v tomto daňovém skladu“. 92. V § 24 odst. 6 se slova „přijímající daňový sklad“ nahrazují slovy „provozovatel přijímajícího daňového skladu“. 93. V § 25 odst. 1 písm. a) se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slova „oprávněnému příjemci“ se vkládají slova „nebo daňovému zástupci“. 94. V § 25 odst. 1 písm. b) se slova „nebo k“ nahrazují čárkou a za slova „oprávněnému příjemci“ se vkládají slova „nebo daňovému zástupci“. 95. V § 25 odst. 1 písm. c) se slovo „nebo k“ nahrazuje čárkou a za slova „oprávněnému příjemci“ se vkládají slova „nebo daňovému zástupci“. 96. V § 25 odst. 2 věta první zní: „Jsou-li vybrané výrobky dopravovány z daňového skladu umístěného na daňovém území České republiky do daňového skladu, oprávněnému příjemci nebo daňovému zástupci v jiném členském státě, provozovatel odesílajícího daňového skladu je povinen poskytnout zajištění daně ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit při uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu.“. 97. V § 25 odst. 3 větě třetí se slova „mají být vybrané výrobky dopraveny do přijímajícího daňového skladu nebo k oprávněnému příjemci“ nahrazují slovy „má být doprava v režimu podmíněného osvobození od daně ukončena“. 98. V § 25 odst. 5 písm. a) větě první se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slova „oprávněnému příjemci“ se vkládají slova „nebo daňovému zástupci“. 99. V § 25 odst. 5 písm. b) se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slova „oprávněným příjemcem“ se vkládají slova „nebo daňovým zástupcem“. 100. V § 25 odstavec 6 zní: „(6) Přijetím dopravovaných vybraných výrobků v přijímajícím daňovém skladu a jejich umístěním v tomto daňovém skladu nebo přijetím dopravovaných vybraných výrobků oprávněným příjemcem nebo daňovým zástupcem je doprava mezi členskými státy ukončena. Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků a doprava byla ukončena, celní úřad rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní po předložení potvrzeného průvodního dokladu nebo po oznámení o ukončení dopravy celním úřadem místně příslušným pro daňový sklad, jímž byly vybrané výrobky přijaty, nebo u oprávněného příjemce nebo daňového zástupce celním úřadem místně příslušným místu přijetí vybraných výrobků, a zajištění daně vrátí osobě, která zajištění daně poskytla.“. 101. V § 25 odst. 7 se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slova „daňového skladu,“ se vkládají slova „oprávněný příjemce nebo daňový zástupce,“. 102. V § 26 odstavec 2 zní: „(2) Potvrzením přijetí vybraných výrobků na průvodním dokladu provozovatelem přijímajícího daňového skladu, oprávněným příjemcem nebo daňovým zástupcem přechází odpovědnost za porušení režimu podmíněného osvobození od daně na provozovatele přijímajícího daňového skladu, oprávněného příjemce nebo daňového zástupce.“. 103. V § 26 odst. 4 se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slova „oprávněnému příjemci“ se vkládají slova „nebo daňovému zástupci“. 104. V § 26 odst. 7 se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slova „oprávněný příjemce“ se vkládají slova „nebo daňový zástupce“. 105. V § 26 odstavec 8 zní: „(8) Provozovatel přijímajícího daňového skladu odešle nejpozději následující pracovní den po dni ukončení dopravy potvrzené vyhotovení č. 3 a č. 4 celnímu úřadu místně příslušnému pro daňový sklad; oprávněný příjemce nebo daňový zástupce odešle nejpozději následující pracovní den po dni ukončení dopravy potvrzené vyhotovení č. 3 a č. 4 celnímu úřadu místně příslušnému místu přijetí vybraných výrobků. Celní úřad ověří správnost a platnost údajů na vyhotovení č. 3 a zašle jej zpět přijímajícímu daňovému skladu, oprávněnému příjemci nebo daňovému zástupci a zároveň uvědomí celní úřad místně příslušný daňovému skladu, ze kterého byla doprava zahájena, o dni ukončení dopravy vybraných výrobků. Provozovatel přijímajícího daňového skladu, oprávněný příjemce nebo daňový zástupce odešle nejpozději následující pracovní den po obdržení ověřeného vyhotovení č. 3 toto vyhotovení odesílajícímu daňovému skladu.“. 106. V § 26 odstavec 9 zní: „(9) Celní úřad místně příslušný pro daňový sklad, ve kterém byla doprava ukončena, oznámí ukončení dopravy vybraných výrobků celnímu úřadu místně příslušnému pro daňový sklad, z kterého byla doprava zahájena, a to nejpozději do 15 kalendářních dní po přijetí potvrzeného vyhotovení č. 4. V případě přijetí vybraných výrobků oprávněným příjemcem nebo daňovým zástupcem postupuje celní úřad místně příslušný místu přijetí vybraných výrobků obdobně.“. 107. V § 26 se za odstavec 9 vkládá nový odstavec 10, který zní: „(10) V případě, že je průvodní doklad vytvořen elektronickým nebo automatizovaným zpracováním dat, může celní úřad místně příslušný pro odesílající daňový sklad rozhodnout, aby provozovatel odesílajícího daňového skladu nahradil v poli č. 24 průvodního dokladu vlastnoruční podpis otiskem zvláštního razítka uvedeného v příloze II příslušného předpisu Evropských společenství29). V návrhu na vydání tohoto rozhodnutí se provozovatel odesílajícího daňového skladu zaváže nést odpovědnost za všechna rizika spojená s dopravou vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území Evropského společenství za použití průvodního dokladu, který nese otisk zvláštního razítka.“. Dosavadní odstavce 10 a 11 se označují jako odstavce 11 a 12. 108. V § 28 odst. 1 písm. a) se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slova „oprávněným příjemcem“ se vkládají slova „nebo daňovým zástupcem“. 109. V § 28 se na konci odstavce 3 doplňují slova „, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 28 odst. 8)“. 110. V § 28 odst. 7 větě první se slova „nebo k“ nahrazují čárkou, za slova „oprávněnému příjemci“ se vkládají slova „, daňovému zástupci“, za slovy „provozovatel daňového skladu“ se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou, za slovy „oprávněný příjemce“ se vkládají slova „nebo daňový zástupce“ a za slova „nebo výstupní pohraniční“ se vkládá slovo „celní“. 111. V § 28 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Pokud celní úřad ve lhůtě tří let ode dne odeslání vybraných výrobků zjistí, že došlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně při dopravě, oznámí tuto skutečnost provozovateli odesílajícího daňového skladu. Pokud provozovatel odesílajícího daňového skladu prokáže, že o porušení režimu podmíněného osvobození od daně nevěděl ani nemohl vědět, poskytne se mu lhůta 4 měsíců ode dne, kdy obdržel oznámení o porušení, aby prokázal, že došlo ke splnění podmínek stanovených v odstavci 7 písm. a) až c), jinak se odeslané vybrané výrobky považují za vyjmuté z režimu podmíněného osvobození od daně.“. Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 9 a 10. 112. V § 28 odst. 9 ve větě druhé se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slova „oprávněný příjemce“ se vkládají slova „nebo daňový zástupce“. 113. V § 28 odstavec 10 zní: „(10) Zjistí-li se ve lhůtě tří let ode dne vydání průvodního dokladu, že nedošlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně a daň byla vybrána v jiném členském státě nebo že k porušení režimu podmíněného osvobození od daně došlo v jiném členském státě a v tomto členském státě byla daň vybrána, vzniká ode dne zjištění nárok na vrácení daně zaplacené na daňovém území České republiky. Nárok na vrácení daně se uplatňuje v daňovém přiznání podle § 14 odst. 6. K tomuto daňovému přiznání musí být přiložen doklad o zaplacení daně v jiném členském státě. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.“. 114. V § 29 odst. 1 se za slovo „registrovat“ doplňují slova „jako plátce daně“. 115. V § 29 odst. 2 věta druhá zní: „Tato osoba zajistí daň převodem nebo složením finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem, přičemž po dobu zajištění daně nevzniká nárok na úrok z částky složené na tomto depozitním účtu pro zajištění daně.“. 116. V § 31 se na konci odstavce 2 doplňují slova „, po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byly tyto doklady vystaveny“. 117. § 33 včetně poznámky pod čarou č. 31a zní: „§ 33 Zasílání vybraných výrobků (1) Jsou-li vybrané výrobky, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě, zasílány fyzické osobě s místem pobytu na daňovém území České republiky fyzickou nebo právnickou osobou nebo na její účet a tato osoba má v tomto jiném členském státě místo pobytu nebo sídlo, povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká na daňovém území České republiky. (2) Za fyzické osoby, kterým jsou vybrané výrobky zasílány, se pro tento účel považují osoby, které nejsou registrovány jako plátce daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu31a). (3) Fyzická nebo právnická osoba, která vybrané výrobky zasílá z jiného členského státu na daňové území České republiky fyzické osobě podle odstavce 2, ustanoví pro splnění této povinnosti daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků [§ 3 písm. r)]. (4) Daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků může být pouze právnická nebo fyzická osoba se sídlem nebo místem pobytu na daňovém území České republiky, která není totožná s fyzickou osobou podle odstavce 2. (5) Daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků je povinen před každým odesláním vybraných výrobků z jiného členského státu oznámit místně příslušnému celnímu úřadu a) název, popřípadě obchodní označení, druh a množství zasílaných vybraných výrobků v měřicích jednotkách; název vybraného výrobku musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena, b) jméno, příjmení, místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, fyzické osoby podle odstavce 2. Dále je povinen před každým odesláním vybraných výrobků poskytnout zajištění daně, které odpovídá výši daně za množství zasílaných vybraných výrobků, pokud by tyto vybrané výrobky byly uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky. Zajištění daně se poskytuje složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem místně příslušným daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků, přičemž po dobu zajištění daně nevzniká nárok na úrok z částky složené na tomto depozitním účtu. (6) Pokud právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 3 nesplní povinnost ustanovit daňového zástupce podle odstavce 3, přechází na ni všechny jeho povinnosti. (7) Daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků je povinen po přijetí vybraných výrobků fyzickou osobou podle odstavce 2 na daňovém území České republiky daň přiznat a zaplatit [§ 9 odst. 3 písm. i)]. (8) Se souhlasem daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků může celní úřad místně příslušný daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků poskytnutým zajištěním daně uhradit daň. Pokud není tento souhlas udělen, celní úřad rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy částka daně byla připsána na určený účet celního úřadu místně příslušného daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků. (9) Celní úřad použije zajištění daně na úhradu daně včetně jejího příslušenství, pokud není daň zaplacena ve lhůtě splatnosti daně stanovené tímto zákonem. (10) Daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků je povinen vést evidenci o přijatých vybraných výrobcích a o fyzických osobách, kterým byly vybrané výrobky zasílány. Evidence musí obsahovat údaje uvedené v odstavci 5. (11) Pokud se jedná o opakované zasílání vybraných výrobků, na návrh daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků může celní úřad povolit, aby vybrané výrobky přijaté v jednom zdaňovacím období byly zahrnuty do jednoho daňového přiznání (§ 18). (12) K daňovému přiznání podle § 18 je daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků povinen připojit doklad potvrzující, že daň za zasílané vybrané výrobky byla zaplacena v členském státě, ze kterého byly odeslány. (13) Po zaplacení daně celní úřad na žádost daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků vydá potvrzení o zaplacení daně pro účely vrácení daně v členském státě, ze kterého byly vybrané výrobky odeslány. (14) Fyzická nebo právnická osoba s místem pobytu nebo sídlem na daňovém území České republiky může zaslat vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky fyzické osobě s místem pobytu na území jiného členského státu, pokud to před odesláním vybraných výrobků písemně oznámí svému místně příslušnému celnímu úřadu a v oznámení uvede název a množství zasílaných vybraných výrobků a členský stát určení. (15) Fyzická osoba nebo právnická osoba s místem pobytu nebo sídlem na daňovém území České republiky, zasílající vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky fyzické osobě s místem pobytu na území jiného členského státu, je povinna vést evidenci o zasílaných vybraných výrobcích a je povinna prokázat splnění podmínek pro zasílání vybraných výrobků do jiného členského státu stanovených tím státem, do kterého jsou vybrané výrobky zasílány. (16) Ustanovení § 33 se nevztahují na vybrané výrobky, které jsou obsahem drobné zásilky neobchodního charakteru podle § 32 odst. 3. 31a) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.“. 118. Za § 33 se vkládá nový § 33a, který zní: „§ 33a Povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků (1) Právnická nebo fyzická osoba se sídlem nebo místem pobytu na daňovém území České republiky může být daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků jen na základě povolení. O vydání tohoto povolení rozhoduje celní úřad na návrh na vydání povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků. Tento návrh podává fyzická nebo právnická osoba, která vybrané výrobky zasílá z jiného členského státu na daňové území České republiky. (2) V návrhu na vydání povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků navrhovatel uvede a) obchodní firmu nebo název, sídlo a údaje o registraci k dani v jiném členském státě osoby odesílající vybrané výrobky z jiného členského státu, je-li právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a údaje o registraci k dani v jiném členském státě osoby odesílající vybrané výrobky z jiného členského státu, je-li fyzickou osobou; tyto údaje budou potvrzeny příslušným správcem daně, b) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) osoby, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, je-li právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, osoby, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, je-li fyzickou osobou, c) plnou moc k zastupování podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní27b) a prohlášení osoby, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, že se zastupováním souhlasí; prohlášení této osoby, že se zastupováním souhlasí, musí být předloženo s úředně ověřeným podpisem navrhovatele, pokud toto prohlášení není nedílnou součástí plné moci, d) doklad o tom, že osoba, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, nemá v České republice nedoplatek evidovaný celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní. (3) Celní úřad rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, jestliže návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 2. Má-li osoba, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, celní úřad vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku. (4) Navrhovatel nebo osoba, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, je povinna na výzvu celního úřadu uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní. (5) Neobsahuje-li návrh navrhovatele vady, celní úřad místně příslušný osobě, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, rozhodne o vydání povolení do 30 kalendářních dní od zahájení řízení; v rozhodnutí uvede údaje podle odstavce 2 písm. a) až c). (6) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků nevyhovuje, musí být odůvodněno. (7) Právnická nebo fyzická osoba, které bylo vydáno povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků, je povinna oznámit celnímu úřadu místně příslušnému tomuto daňovému zástupci každou změnu údajů podle odstavce 2 písm. a) uvedených v povolení, a to do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku. (8) Právnická nebo fyzická osoba, která byla ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, je povinna oznámit celnímu úřadu místně příslušnému tomuto daňovému zástupci každou změnu údajů podle odstavce 2 písm. b) uvedených v povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků, a to do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku. (9) Právnická nebo fyzická osoba, která vypověděla plnou moc podle odstavce 2 písm. c), je povinna oznámit tuto skutečnost celnímu úřadu místně příslušnému tomuto daňovému zástupci, a to do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku. (10) Dojde-li ke změně sídla nebo místa pobytu podle odstavce 2 písm. a) nebo b), celní úřad rozhodne o změně původního povolení. (11) Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v povolení, celní úřad rozhodne o odejmutí povolení a o případném vydání povolení nového. (12) Pro zánik povolení a jeho odejmutí se použije ustanovení § 23a odst. 15 nebo 16 obdobně.“. 119. V § 34 odst. 2 větě první se za slova „do režimu volného oběhu“ vkládají slova „nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení“ a na konci věty druhé se slova „vstupní pohraniční celní úřad“ nahrazují slovy „celní úřad, který rozhodl o propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu. V případě, že celní úřad, který rozhodl o propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu, je současně místně příslušný pro přijímající daňový sklad, může rozhodnout o použití zajištění daně pro provozování přijímacího daňového skladu pro dopravu vybraných výrobků. Provozovatel přijímajícího daňového skladu zároveň poskytne zajištění daně podle § 24 odst. 2.“. 120. V § 36 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Tranzitní prostor vymezuje rozhodnutím celní úřad místně příslušný mezinárodnímu letišti.“. 121. V § 36 odst. 5 písm. a) v části věty za středníkem se za slova „daňové identifikační číslo“ vkládají slova „, bylo-li přiděleno,“. 122. V § 36 odst. 5 písmeno f) zní: „f) doklad o tom, že navrhovatel nemá v České republice nedoplatek evidovaný celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní,“. 123. V § 36 se za odstavec 9 vkládá nový odstavec 10, který zní: „(10) Celní úřad při vydání povolení přidělí každému držiteli povolení evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.“. Dosavadní odstavce 10 až 12 se označují jako odstavce 11 až 13. 124. V § 37 odst. 2 písm. b) se za slova „§ 14 odst. 1 písm. b)“ vkládají slova „, § 54 odst. 1, 2, 4 a 5 a § 78 odst. 6 a 7“. 125. V § 37 odst. 2 písm. d) se slovo „odběratele“ nahrazuje slovem „příjemce“ a slovo „odběratelem“ se nahrazuje slovem „příjemcem“. 126. V § 37 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Evidence se uchovává po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.“. 127. V § 38 odst. 2 se slova „a odst. 3“ nahrazují slovy „, odst. 3 a 4“. 128. V § 39 odst. 2 se slova „a odst. 3“ nahrazují slovy „, odst. 3 a 4“. 129. Za § 39 se vkládá nový § 39a, který zní: „§ 39a Evidence vedená daňovým zástupcem (1) Daňový zástupce uvedený v § 23a je povinen vést evidenci vybraných výrobků přijatých a vydaných. (2) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 2 písm. b), d) a f) a odst. 3 a 4 obdobně.“. 130. V § 40 odst. 1 se slova „Uživatel je“ nahrazují slovy „Pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 53a), je uživatel“. 131. V § 40 odst. 2 se slova „a odst. 3“ nahrazují slovy „, odst. 3 a 4“. 132. V § 41 odstavec 1 zní: „(1) Celní úřad nebo celní ředitelství jsou oprávněny kontrolovat plnění podmínek povolení k provozování daňového skladu, zvláštních povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, oprávněného příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků, daňového zástupce a daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků.“. 133. V § 42 odst. 4 větě poslední se za slovo „vydáno“ vkládá slovo „nejpozději“. 134. V § 42 odst. 8 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. 135. V § 42 odst. 11 se za slova „Celní ředitelství“ vkládají slova „nebo celní úřad“ a slova „je oprávněno“ se nahrazují slovy „jsou oprávněny“. 136. V § 42 odst. 12 se za slova „Celní ředitelství“ vkládají slova „nebo celní úřad“, slova „je oprávněno“ se nahrazují slovy „jsou oprávněny“ a na konci věty se za slova „celnímu ředitelství“ vkládají slova „nebo celnímu úřadu“. 137. V § 42 odst. 13 se za slova „u celního ředitelství“ vkládají slova „nebo celního úřadu“ a slovo „rozhodlo“ se nahrazuje slovem „rozhodly“. 138. V § 42 se odstavec 17 zrušuje. 139. V § 43 odst. 1 větě první se za slova „podle § 22“ vkládají slova „, daňovému zástupci podle § 23a a daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků podle § 33“ a ve větě druhé se slova „§ 23 odst. 4 a § 29 odst. 2“ nahrazují slovy „§ 23 odst. 4, § 29 odst. 2 a § 33 odst. 8“. 140. V § 44 odst. 2 se na konci písmene c) doplňují slova „(dále jen „výroba tepla“)“. 141. V § 44 odst. 2 písm. e) se slova „bez ohledu na způsob spotřeby tepla“ zrušují. 142. V § 45 odst. 1 písm. a) se za slova „motorové benziny“ vkládají slova „, ostatní benziny“. 143. V § 45 odst. 1 písm. h) se slovo „stlačené“ nahrazuje slovem „uhlovodíkové“ a slovo „stlačených“ se nahrazuje slovem „uhlovodíkových“. 144. V § 45 odst. 1 písm. i) se slovo „stlačené“ nahrazuje slovem „uhlovodíkové“. 145. V § 45 odst. 1 písm. j) se slovo „stlačené“ nahrazuje slovem „uhlovodíkové“. 146. V § 45 odst. 2 písm. c) se za slova „kvasného lihu“ vkládá slovo „bezvodého“ a slova „více než 30 %“ se nahrazují slovy „nejméně 31%“. 147. V § 45 odst. 2 písm. d) se za slovo „kvasného“ vkládá slovo „bezvodého“. 148. V § 45 odst. 2 písm. e) se za slovo „kvasného“ vkládá slovo „bezvodého“. 149. V § 45 odst. 2 písm. f) se za slova „pro pohon motorů“ vkládají slova „nebo pro výrobu tepla“ a slova „písmenech d), e) a g)“ se nahrazují slovy „písmenech d), e) a g) až j)“. 150. V § 45 odst. 2 písm. g) se za slova „kvasným lihem“ vkládá slovo „bezvodým“ a za slova „kvasného lihu“ se vkládá slovo „bezvodého“. 151. V § 45 odst. 2 písm. g) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h), i), j) a k), která včetně poznámky pod čarou č. 35a znějí: „h) směsi benzinu s etyl-terciál-butyl-éterem vyrobeným z kvasného zvláštně denaturovaného lihu a s kvasným zvláštně denaturovaným lihem35) současně tak, aby celkový obsah kyslíku nepřesahoval 2,7 % hmotnostních35a), které obsahují nejméně 85 % benzinu a nejvýše 15 % směsi etyl-terciál-butyl-éteru včetně nezreagovaného lihu při výrobě etyl-terciál-butyl-éteru a kvasného zvláštně denaturovaného lihu, i) směsi benzinu a dalších kyslíkatých složek biologického původu35a) tak, aby celkový obsah kyslíku nepřesahoval 2,7 % hmotnostních; podíl benzinu v této směsi musí činit nejméně 85 %, j) směsi minerálních olejů uvedených v odstavci 1 písm. b) určené jako palivo pro pohon vznětových motorů s metylestery řepkového oleje nebo etylestery řepkového oleje vyrobenými z kvasného zvláštně denaturovaného lihu, přičemž podíl metylesterů řepkového oleje nebo etylesterů řepkového oleje nesmí činit více než 5 % hmotnostních všech látek ve směsi obsažených, k) směsi těžkých plynových olejů s vodou, které obsahují 9 až 15 procent hmotnosti vody určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů. 35a) ČSN EN 228.“. 152. V § 45 odst. 3 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až n) se označují jako písmena d) až m). 153. V § 45 odstavec 4 zní: „(4) U minerálních olejů podle odstavce 3 vznikne při uvedení do volného daňového oběhu povinnost daň přiznat a zaplatit pouze tehdy, jsou-li určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.“. 154. V § 45 odst. 6 se slova „, s výjimkou zemního plynu“ a slova „bez ohledu na způsob spotřeby tepla“ zrušují. 155. V § 45 odst. 8 se slovo „stlačené“ nahrazuje slovem „uhlovodíkové“ a na konci odstavce se doplňují věty „Stejná povinnost platí i pro nabyvatele nebo pro osobu, která pro nabyvatele nebo kupujícího zkapalněné ropné plyny přechodně nabývá. Toto ustanovení se nepoužije pro zkapalněné ropné plyny v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.“. 156. V § 45 odst. 9 ve větě druhé se za slova „skladovány,“ vkládají slova „musí být technologicky odděleny a“, ve větě třetí se za slovo „e)“ vkládají slova „, f) a g) odebírané ze zásobníků v kapalné fázi“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Toto omezení neplatí pro zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. f) a g) skladované v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně a pro zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. f) a g), které nebyly koupeny nebo získány pro další prodej.“. 157. V § 45 se doplňují odstavce 10 a 11, které znějí: „(10) Technologickým oddělením zásobníků pro zkapalněné ropné plyny se rozumí taková úprava, kdy a) ze zásobníku, ve kterém jsou skladovány zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. f), nemohou být tyto plyny vydávány přes výdejní stojan nebo plnicí zařízení pro vydávání zkapalněných ropných plynů podle odstavce 1 písm. e) nebo g), nebo b) ze zásobníku, ve kterém jsou skladovány zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. g), nemohou být tyto plyny vydávány přes výdejní stojan nebo plnicí zařízení pro vydávání zkapalněných ropných plynů podle odstavce 1 písm. e). (11) Minerální oleje spotřebované v kogeneračních jednotkách, tj. v zařízeních, která decentralizovaně vyrábějí teplo a elektrickou energii současně, se považují za minerální oleje použité pro výrobu tepla.“. 158. V § 46 odst. 2 písm. c) se slova „bez ohledu na způsob spotřeby tepla“ zrušují. 159. V § 46 odst. 2 písm. e) se slova „bez ohledu na způsob spotřeby tepla“ zrušují. 160. V § 47 odst. 1 se slovo „stlačené“ nahrazuje slovem „uhlovodíkové“. 161. V § 48 odst. 1 ve sloupci „Text“ se za slova „motorové benziny“ vkládají slova „, ostatní benziny“, v obou případech, a slova „stlačené“ se nahrazují slovy „uhlovodíkové“ ve všech případech. 162. V § 48 se doplňují odstavce 13 až 16, které znějí: „(13) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. h) a i), které obsahují benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 11 840 Kč/1000 l. (14) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. h) a i), které obsahují benzin s obsahem olova nad 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1000 l. (15) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. j) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b). (16) Směsi těžkých plynových olejů s vodou uvedené v § 45 odst. 2 písm. k) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.“. 163. V § 49 odst. 1 se za slova „uvedené v § 45 odst. 1, 2 a 6“ vkládají slova „s výjimkou ostatních benzinů uvedených pod kódy nomenklatury 2710 11 11, 2710 11 15, 2710 11 21, 2710 11 25 a 2710 11 90 (dále jen „ostatní benziny“)“. 164. V § 49 odstavec 2 zní: „(2) Od daně jsou osvobozeny ostatní benziny, pokud jsou používány za účelem výroby výrobků, které nejsou předmětem daně. Při uplatnění nároku na osvobození od daně předloží nabyvatel prodávajícímu průkaz živnostenského oprávnění pro výrobu a dovoz chemických látek a chemických přípravků. Neučiní-li tak, nárok na osvobození od daně zaniká. 165. V § 49 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Od daně jsou osvobozeny odpadní oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. d), pokud jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro výrobu tepla.“. Dosavadní odstavce 3 až 15 se označují jako odstavce 4 až 16. 166. V § 49 odst. 4 se slova „odst. 1 a 2“ nahrazují slovy „odst. 1, 2 a 3“. 167. V § 49 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 až 16 se označují jako odstavce 5 až 15. 168. V § 49 odstavec 10 zní: „(10) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b) používané jako pohonná hmota pro plavby po vodách na daňovém území České republiky, a to výhradně pro plavby z daňového území České republiky na daňové území jiného členského státu nebo pro plavby z jiného členského státu na daňové území České republiky. Toto osvobození od daně se netýká minerálních olejů používaných pro soukromá rekreační plavidla.“. 169. V § 49 se odstavec 12 zrušuje. Dosavadní odstavce 13 až 15 se označují jako odstavce 12 až 14. 170. V § 49 odst. 12 se za slova „kvasného lihu“ vkládá slovo „bezvodého“. 171. V § 49 odst. 13 větě první se slova „ve výši“ nahrazují slovy „maximálně do výše“ a slovo „distribuci“ se nahrazuje slovem „dopravě“ a ve větě druhé se slova „, skladování a dopravě“ zrušují. 172. V § 49 se za odstavec 13 vkládá nový odstavec 14, který zní: „(14) Výše technicky zdůvodněných ztrát při dopravě a skladování minerálních olejů, včetně jejich skladování v podniku na výrobu vybraných výrobků, a způsob jejich výpočtu stanoví prováděcí právní předpis.“. Dosavadní odstavec 14 se označuje jako odstavec 15. 173. V § 49 se doplňují odstavce 16 a 17, které znějí: „(16) Od daně jsou dále osvobozeny rostlinné nebo živočišné tuky a jejich frakce, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury 1507 až 1518, jsou považovány za biomasu, biopalivo nebo obnovitelný zdroj energie a jsou vyráběny, nabízeny k prodeji nebo používány pro výrobu tepla. (17) Od daně jsou dále osvobozeny směsi minerálních olejů a vody uvedené v § 45 odst. 2 písm. k), používané jako testované pohonné hmoty pro vybraná motorová vozidla v rámci schválených pilotních projektů uvedených v § 3 písm. p).“. 174. V § 50 odst. 2 se slova „§ 49 odst. 1, 4, 5, 6, 8, 10 a 12“ nahrazují slovy „§ 49 odst. 1, 2, 8 a 10“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Toto ustanovení se netýká minerálních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1, pokud jsou dopravovány právnickým nebo fyzickým osobám uvedeným v § 53 odst. 4 a 5.“. 175. V § 50 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. e), f) a g) osvobozených od daně musí být daň zajištěna způsobem uvedeným v § 21 ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů. (4) Pro dopravu minerálních olejů osvobozených od daně na daňovém území České republiky platí ustanovení § 24 odst. 3 až 6 obdobně.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5. 176. V § 50 odst. 5 větě druhé se slova „od ukončení dopravy“ nahrazují slovy „ode dne, kdy byl celnímu úřadu předložen doklad o osvobození od daně (§ 6) s potvrzením přijetí vybraných výrobků uživatelem“. Věta poslední se zrušuje. 177. V § 52 odst. 1 se slova „§ 49 odst. 3“ nahrazují slovy „§ 49 odst. 4“. 178. V § 53 odstavec 1 zní: „(1) Minerální oleje osvobozené od daně lze na základě zvláštního povolení (§ 13) také prodávat uživatelům, kterým bylo také vydáno zvláštní povolení, a uživatelům, kteří pro přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně zvláštní povolení mít nemusí (odstavce 3 až 5).“. 179. V § 53 odst. 3 se slova „§ 49 odst. 2, 8, 10 a 12“ nahrazují slovy „§ 49 odst. 3, 4, 8, 10, 12, 15 a 16“. 180. Za § 53 se vkládá nový § 53a, který zní: „§ 53a Evidence minerálních olejů osvobozených od daně Povinnost vést evidenci podle § 40 se nevztahuje na případy uvedené v § 53 odst. 3 až 5.“. 181. V § 54 odst. 1 se za slova „kvasného“ vkládá slovo „bezvodého“. 182. V § 54 odst. 2 se za slova „kvasného“ vkládá slovo „bezvodého“. 183. V § 54 odst. 3 se slova „v § 14 odst. 6“ nahrazují slovy „v § 14 odst. 5“. 184. V § 54 odst. 4 se slova „v případě, kdy jsou mu vráceny“ nahrazují slovy „dnem, kdy přijme“ a na konci se doplňuje věta „Tyto minerální oleje jsou tímto dnem opětovně uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně.“. 185. V § 54 odst. 5 se slova „výrobků uvedených v § 45 odst. 7“ nahrazují slovy „minerálních olejů“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Tyto minerální oleje jsou tímto dnem opětovně uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně.“. 186. V § 54 se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí: „(6) U zdaněných minerálních olejů obsahujících směsi etyl-terciál-butyl-éteru vyrobeného z kvasného zvláštně denaturovaného lihu35) a kvasného zvláštně denaturovaného lihu tak, aby celkový obsah kyslíku nepřesahoval 2,7 % hmotnostních35a), podle § 45 odst. 2 písm. h) vzniká nárok na vrácení daně dnem jejich uvedení do volného daňového oběhu. Daň se vrací ve výši odpovídající součtu 45 % množství etyl-terciál-butyl-éteru obsaženého v tomto minerálním oleji a celkového množství nezreagovaného lihu při výrobě etyl-terciál-butyl-éteru obsaženého v tomto minerálním oleji a zvlášť přidaného kvasného zvláštně denaturovaného lihu. (7) U zdaněných minerálních olejů obsahujících kyslíkaté složky biologického původu35a) vzniká nárok na vrácení daně dnem jejich uvedení do volného daňového oběhu. Daň se vrací ve výši odpovídající množství kyslíkaté složky biologického původu obsažené v minerálním oleji. (8) U zdaněných minerálních olejů obsahujících metylestery řepkového oleje nebo etylestery řepkového oleje podle § 45 odst. 2 písm. j) vzniká nárok na vrácení daně dnem jejich uvedení do volného daňového oběhu. Daň se vrací ve výši odpovídající množství metylesterů řepkového oleje nebo etylesterů řepkového oleje obsažených v minerálním oleji.“. 187. V § 56 odst. 1 se slova „bez ohledu na způsob spotřeby tepla (dále jen „výroba tepla“)“ zrušují. 188. V § 56 odst. 2 se slova „písm. d)“ nahrazují slovy „nebo ostatní benziny“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Toto ustanovení se netýká minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3, pro které je při jejich použití pro výrobu tepla stanovena podle § 48 odst. 10 stejná sazba daně jako pro minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. c).“. 189. V § 56 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Nárok na vrácení daně vzniká také právnickým nebo fyzickým osobám, které obarvily a označkovaly podle zvláštního právního předpisu38) topné oleje uvedené v odstavci 1 nebo 2 v daňovém skladu a prokazatelně tyto topné oleje použily pro výrobu tepla.“. Dosavadní odstavce 3 až 11 se označují jako odstavce 4 až 12. 190. V § 56 odst. 6 se za slova „topných olejů“ vkládají slova „nebo která odpovídá výši daně připadající na topné oleje vyrobené nebo přijaté v režimu podmíněného osvobození od daně“. 191. V § 56 odst. 7 se za slovo „vyrobily“ vkládají slova „nebo obarvily a označkovaly v daňovém skladu“. 192. V § 56 odst. 8 písm. a) se za slova „daňové identifikační číslo“ vkládají slova „prodávajícího, bylo-li přiděleno“. 193. V § 56 odst. 8 písm. b) v části věty za středníkem se za slova „daňové identifikační číslo“ vkládají slova „, bylo-li přiděleno,“ a slovo „, popřípadě“ se nahrazuje slovem „nebo“. 194. V § 56 odst. 8 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena e) až g). 195. V § 56 odst. 12 se slova „odstavců 6 až 8“ nahrazují slovy „odstavců 7 až 9“. 196. Za § 56 se vkládá nový § 56a, který zní: „§ 56a Vracení daně z ostatních benzinů (1) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily za cenu včetně daně, vyrobily pro vlastní spotřebu nebo přijaly v režimu podmíněného osvobození od daně ostatní benziny a prokazatelně tyto benziny použily v rámci podnikatelské činnosti6), a to jinak než pro prodej, pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2. (2) Právnické a fyzické osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat. (3) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby ostatních benzinů pro jiné účely, než je prodej, pohon motorů, výroba tepla nebo výroba směsí uvedených v § 45 odst. 2. (4) Daň se vrací ve výši daně, která byla zahrnuta do ceny ostatních benzinů nebo která odpovídá výši daně připadající na ostatní benziny vyrobené nebo přijaté v režimu podmíněného osvobození od daně. (5) Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem o prodeji a evidencí o nákupu a spotřebě vedenou poplatníkem. V případě, kdy právnické a fyzické osoby použijí pro jiné účely, než je prodej, pohon motorů, výroba tepla nebo výroba směsí uvedených v § 45 odst. 2, ostatní benziny, které samy vyrobily nebo přijaly v režimu podmíněného osvobození od daně, prokazuje se nárok na vrácení daně interním dokladem. (6) Na dokladu o prodeji, který je na žádost prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni podání žádosti, musí být uvedeny tyto náležitosti: a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo prodávajícího, bylo-li přiděleno, je-li prodávající fyzickou osobou, b) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo kupujícího, je-li kupující právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození kupujícího, je-li kupující fyzickou osobou, c) množství ostatních benzinů v objemových jednotkách, jejich obchodní označení a kód nomenklatury, d) sazba spotřební daně platná v den uvedení ostatních benzinů do volného daňového oběhu, e) výše spotřební daně celkem, f) datum vystavení dokladu o prodeji, g) číslo dokladu o prodeji. (7) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti: a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo výrobce, je-li výrobce právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo výrobce, je-li výrobce fyzickou osobou, b) množství ostatních benzinů v objemových jednotkách, jejich obchodní označení a kód nomenklatury, c) sazba spotřební daně platná v den uvedení ostatních benzinů do volného daňového oběhu, d) výše spotřební daně celkem, e) datum vystavení interního dokladu, f) číslo interního dokladu. (8) Nárok na vrácení daně lze uplatnit v daňovém přiznání poprvé do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být nárok uplatněn poprvé. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku. (9) Dodatečné daňové přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání předloženo, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.“. 197. V § 57 odstavec 6 včetně poznámek pod čarou č. 40a a č. 43a zní: „(6) Nárok na vrácení daně poplatník prokazuje a) dokladem o prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c), b) evidencí o skutečné spotřebě těchto výrobků, c) dokladem o zaevidování do evidence zemědělského podnikatele40a), případně výpisem z obchodního rejstříku, d) dokladem z evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů43a) v případě, že se jedná o zemědělskou půdu, e) dokladem o výměře lesních pozemků podle výpisu z katastru nemovitostí41) v případě, že se jedná o lesní pozemky, na nichž hospodaří na základě vlastnického práva41), písemné nájemní smlouvy42) nebo jiného právního důvodu. V případě, že fyzická nebo právnická osoba spotřebuje pro účely uvedené v odstavci 1 výrobky uvedené v odstavci 1, které sama vyrobila, nahrazuje se doklad o nákupu interním dokladem podle odstavce 10. 40a) § 2f zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb. 43a) § 3a zákona č. 252/1997 Sb., ve znění zákona č. 128/2003 Sb.“. 198. V § 57 odst. 7 v úvodní části ustanovení se slova „výrobků podle“ nahrazují slovy „výrobků uvedených v“. 199. V § 57 odst. 9 písm. a) se za slova „pobytu a daňové identifikační číslo“ vkládají slova „prodávajícího, bylo-li přiděleno“. 200. V § 57 odst. 9 písm. b) se za slova „pobytu a daňové identifikační číslo“ vkládají slova „kupujícího, bylo-li přiděleno“. 201. V § 57 odst. 9 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena e) až g). 202. V § 58 se za slova „poskytne zajištění daně“ vkládají slova „složením nebo“, slovo „peněžních“ se nahrazuje slovem „finančních“ a slova „zvláštní účet celního úřadu“ se nahrazují slovy „depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem“. 203. V § 58 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 6, které znějí: (2) Při dopravě v režimu podmíněného osvobození, pokud se nejedná o dopravu do jiného členského státu, se nevyžaduje zajištění daně u ostatních benzinů uvedených v § 45 odst. 1 písm. a), které nejsou určeny k přímému použití, nabízeny k prodeji nebo používány k pohonu motorů nebo pro výrobu tepla. (3) Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. e), f) a g) v režimu podmíněného osvobození od daně musí být daň zajištěna způsobem uvedeným v § 21 ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů. (4) Při dopravě v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky, pokud se nejedná o dopravu do jiného členského státu, nemusí být poskytnuto zajištění daně u minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3, které nejsou určeny k přímému použití, nabízeny k prodeji nebo používány k pohonu motorů nebo pro výrobu tepla a na které se zároveň vztahuje režim podmíněného osvobození od daně podle § 59 odst. 1. (5) Při dopravě minerálních olejů produktovodem se zajištění daně nevyžaduje. (6) Pro stanovení výše zajištění daně pro daňový sklad podle § 21 se nebere v úvahu množství minerálních olejů určených pro zvláštní účely, jejichž vlastníkem je stát34), umístěných v tomto daňovém skladu.“. 204. Za § 58 se vkládá nový § 58a, který zní: „§ 58a Doprava minerálních olejů v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky (1) Minerální oleje lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat rovněž z jedné části daňového skladu do druhé části téhož daňového skladu, pokud tyto části jsou spojeny pouze produktovodem, který je součástí tohoto daňového skladu. (2) Ostatní benziny mohou být dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně [§ 59 odst. 1 písm. c)] i mezi subjekty, které nejsou provozovateli daňového skladu. V takovém případě se ustanovení § 24 a 26 použijí obdobně.“. 205. V § 59 odst. 3 se slova „minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 12 a“ zrušují a za slovy „v odstavci 1“ se vkládá čárka. 206. V § 59 odst. 4 větě první se za slova „samostatným daňovým skladem“ vkládají slova „, pokud není součástí jiného daňového skladu“, ve větě třetí se slova „a používají se při ní průvodní doklady podle § 26“ zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Průvodní doklady podle § 26 nahrazuje elektronická evidence provozovatele produktovodu jako samostatného daňového skladu nebo elektronická evidence provozovatele daňového skladu, jehož je produktovod součástí.“. 207. V § 59 odst. 5 se slova „§ 19 odst. 2“ nahrazují slovy „§ 19 odst. 2 písm. b)“ a slova „, pokud tento zákon nestanoví jinak“ se zrušují. 208. V § 59 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavce 7 až 10 se označují jako odstavce 6 až 9. 209. V § 59 odst. 7 se číslo „7“ nahrazuje číslem „6“. 210. V § 59 odstavec 8 zní: „(8) Pokud jsou minerální oleje umístěny v automobilové cisterně, železniční cisterně odpovídající ustanovením Mezinárodního řádu pro přepravu nebezpečného zboží po železnici (RID) vyhlášeného ve Sbírce mezinárodních smluv nebo v kontejneru odpovídajícím ustanovením Evropské dohody o mezinárodních přepravách nebezpečných věcí po silnici (ADR) vyhlášené ve Sbírce mezinárodních smluv, které se nacházejí na území daňového skladu podle § 3 písm. f), považují se tato dopravní zařízení za součást daňového skladu. To platí i v případě, kdy tato dopravní zařízení z technických důvodů dočasně daňový sklad se svolením celního úřadu místně příslušného pro daňový sklad opustí. V takovém případě se množství minerálních olejů, které se do daňového skladu vrátí, nesmí lišit od množství minerálních olejů, které daňový sklad opustilo.“. 211. V § 59 odst. 9 se číslo „7“ nahrazuje číslem „6“. 212. Za § 59 se vkládá nový § 59a, který zní: „§ 59a Evidence minerálních olejů v daňových skladech Celní úřad může rozhodnout o tom, že evidence minerálních olejů vedená podle § 37 a 38 bude vedena společně za ty daňové sklady, které provozuje stejný provozovatel a pro které je místně příslušný.“. 213. § 60 zní: „§ 60 Nákup, prodej a doprava zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu (1) Právnické nebo fyzické osoby, které nakupují nebo získávají zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) za účelem dalšího prodeje, mohou tyto výrobky přijímat a prodávat jen na základě povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů podle § 60a, pokud nejsou provozovateli daňového skladu. Porušení této povinnosti se považuje za závažné porušení tohoto zákona ve smyslu zvláštního právního předpisu25). Toto ustanovení se nepoužije pro právnické nebo fyzické osoby, které nakupují tyto zkapalněné ropné plyny výhradně v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně. (2) Právnické nebo fyzické osoby, které nakupují nebo získávají zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) pro vlastní spotřebu s roční spotřebou přesahující 10 tun, mohou tyto výrobky přijímat jen na základě povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů podle § 60a. Toto ustanovení se nepoužije pro právnické nebo fyzické osoby, které nakupují tyto zkapalněné ropné plyny výhradně v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně. (3) Právnické nebo fyzické osoby jsou oprávněny vydat zkapalněné ropné plyny pouze těm osobám uvedeným v odstavci 1 nebo 2, které předloží k nahlédnutí povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedené v § 60a odst. 1. (4) Právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2 je povinna vést evidenci podle § 40. (5) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g), které byly ve volném daňovém oběhu nakoupeny nebo získány za cenu včetně daně vypočtené na základě jedné sazby daně, nesmějí být dále prodány za cenu včetně daně vypočtené na základě jiné sazby daně. (6) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) přijaté v režimu podmíněného osvobození od daně oprávněným příjemcem, kterému tak vznikla při jejich uvedení do volného daňového oběhu povinnost přiznat a zaplatit daň vypočtenou na základě jedné sazby daně, nesmějí být dále prodány za cenu včetně daně vypočtené na základě jiné sazby daně. (7) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g), které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státu a které byly dopraveny na daňové území České republiky pro účely podnikání a u kterých byla v České republice zajištěna nebo zaplacena daň vypočtená na základě jedné sazby daně, nesmějí být dále prodány za cenu včetně daně vypočtené na základě jiné sazby daně. (8) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) musí být při dovozu po propuštění do režimu volného oběhu okamžitě uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně. Toto ustanovení se nepoužije pro zkapalněné ropné plyny v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně. (9) Při dopravě zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) po jejich uvedení do volného daňového oběhu nesmějí být tyto plyny dopravovány společně v jednom dopravním prostředku nebo v jejich soupravě, pokud je pro ně stanovena rozdílná sazba daně. Toto ustanovení se nepoužije pro dopravu zkapalněných ropných plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně. (10) Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) uvedených do volného daňového oběhu je právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2 povinna poskytnout zajištění daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů. Celní úřad může na žádost této osoby udělit souhlas, aby zajištění poskytl odesílatel, dopravce nebo vlastník těchto plynů, pokud s tím odesílatel, dopravce nebo jejich vlastník souhlasí. Toto ustanovení se nepoužije pro dopravu zkapalněných ropných plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně. (11) Doprava zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm f) a g) může být zahájena jen tehdy, pokud právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2 odesílateli prokáže, že poskytla zajištění daně pro dopravu těchto plynů. Toto ustanovení se nepoužije pro dopravu zkapalněných ropných plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně a v případě, když zajištění daně poskytuje na základě souhlasu celního úřadu odesílatel. (12) Doprava zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) uvedených do volného daňového oběhu od odesílatele je ukončena přijetím těchto výrobků právnickou nebo fyzickou osobou. (13) Právnickým nebo fyzickým osobám, které poruší povinnosti stanovené v odstavcích 3 až 9 a 11, celní úřad uloží pokutu až do výše 500 000 Kč. Rozhodnutí o uložení pokuty musí být odůvodněno.“. 214. Za § 60 se vkládá nový § 60a, který zní: „§ 60a Povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu (1) Právnické nebo fyzické osoby uvedené v § 60 odst. 1 nebo 2 mohou nakupovat zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) pouze na základě povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu. O vydání tohoto povolení rozhoduje celní ředitelství na návrh podaný prostřednictvím celního úřadu. (2) V návrhu na vydání povolení musí být uvedeny tyto náležitosti: a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) navrhovatele, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo navrhovatele, bylo-li přiděleno, je-li navrhovatel fyzickou osobou, b) popis místa uskladnění zkapalněných ropných plynů a popis způsobu jejich zabezpečení před neoprávněným použitím, c) název, popřípadě obchodní označení zkapalněných ropných plynů, d) účel použití zkapalněných ropných plynů, e) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo dodavatelů, bylo-li přiděleno, je-li dodavatel právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo dodavatele, je-li dodavatel fyzickou osobou, a místo vydání vybraných výrobků, f) evidenční číslo navrhovatele, pokud již bylo celním ředitelstvím navrhovateli přiděleno. (3) Název zkapalněného ropného plynu podle odstavce 2 písm. c) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti zkapalněného ropného plynu tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena. (4) Celní ředitelství rozhodne o vydání povolení pouze navrhovateli, který není v likvidaci nebo v konkursním řízení podle zvláštního právního předpisu20). Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na zdravotním pojištění, na dávkách na pojistném a sociálním zabezpečení a na příspěvcích na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku. (5) Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní. (6) Celní ředitelství prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu, v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží. (7) Celní ředitelství v povolení uvede skutečnosti podle odstavce 2 písm. a) až d). (8) Celní ředitelství může v povolení stanovit další podmínky zabezpečení zkapalněných ropných plynů nebo uložit opatření potřebná k zabránění jejich neoprávněného použití. (9) Celní ředitelství rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit. (10) Rozhodnutí o vydání povolení vyhotoví celní ředitelství ve čtyřech stejnopisech, z nichž jedno je určeno navrhovateli, druhé celnímu úřadu příslušnému pro navrhovatele, třetí dodavateli zkapalněných ropných plynů a čtvrté celnímu úřadu příslušnému pro dodavatele zkapalněných ropných plynů. (11) Celní ředitelství v souvislosti s vydáním prvního povolení přidělí navrhovateli evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci. (12) V rozhodnutí o povolení stanoví celní ředitelství dobu jeho platnosti, která počíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí. Povolení platí nejméně do konce kalendářního roku, v němž nabylo rozhodnutí o jeho udělení právní moci, a nejdéle do konce třetího kalendářního roku od konce roku, v němž bylo rozhodnutí o jeho udělení vydáno. (13) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení nevyhovuje, musí být odůvodněno. (14) O vydání nového povolení je uživatel povinen požádat nejpozději tři kalendářní měsíce před ukončením doby platnosti předchozího povolení, pokud hodlá nepřerušeně nakupovat zkapalněné ropné plyny. (15) Držitel povolení je povinen oznámit celnímu ředitelství každou změnu údajů podle odstavce 2 písm. a) do 15 kalendářních dnů ode dne jejího vzniku a změnu údajů podle odstavce 2 písm. b), c) nebo d) je držitel povolení povinen oznámit dříve, než k těmto změnám dojde. (16) Dojde-li ke změně sídla nebo místa pobytu držitele povolení, místa uskladnění zkapalněných ropných plynů či sídla nebo místa pobytu dodavatele vybraných výrobků, celní ředitelství vydá rozhodnutí o změně původního povolení. Dojde-li ke změně ostatních skutečností a údajů uvedených v povolení, celní ředitelství rozhodne o vydání nového povolení a o odejmutí povolení předchozího. Zanikne-li původní povolení uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, v případném rozhodnutí o vydání nového povolení celní ředitelství rozhodne o odejmutí původního povolení. (17) Povolení zaniká a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, b) zánikem právnické osoby, je-li držitel povolení právnickou osobou, c) úmrtím držitele povolení nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení držitele povolení za mrtvého, d) nabytím právní moci usnesení soudu o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku nebo nabytím právní moci usnesení soudu, kterým se ruší konkurs na majetek uživatele, nebo e) dnem zániku živnostenského oprávnění21). (18) Celní ředitelství odejme povolení, jestliže a) držitel povolení opakovaně porušil povinnosti stanovené v § 60 odst. 3 až 9 a 11, b) držitel povolení neplní podmínky stanovené povolením nebo nevede řádně účetnictví nebo evidenci podle tohoto zákona (§ 40), c) pominuly důvody nebo se změnily podmínky, na jejichž základě bylo povolení vydáno, a držitel povolení nepožádal o jeho změnu, d) po dobu 12 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o vydání povolení nebyl uskutečněn nákup zkapalněných ropných plynů podle tohoto povolení, nebo e) držitel povolení o to požádá.“. 215. V § 63 odst. 2 písm. b) se slova „stlačený“ nahrazují slovy „uhlovodíkový“ a slovo „stlačeného“ se nahrazuje slovem „uhlovodíkového“. 216. V § 64 se odstavec 3 zrušuje. 217. V § 66 odst. 1 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena a) až d). 218. V § 66 odst. 1 písm. a) se písmeno „j)“ nahrazuje písmenem „i)“. 219. V § 66 odst. 2 se slova „odstavce 1 písm. c)“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. b)“. 220. V § 67 odst. 4 se věta druhá nahrazuje větou „Toto ustanovení se nepoužije v případech podle § 11 odst. 2, § 14 odst. 7, § 66 odst. 1 písm. c) a v případech, kdy došlo k dodatečnému vyměření daně na základě vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit při nabytí, prodeji nebo zjištění nezdaněného lihu [§ 68 písm. d)].“. 221. V § 68 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena d) a e). 222. V § 68 písm. d) se slova „§ 66 odst. 1 písm. d)“ nahrazují slovy „§ 66 odst. 1 písm. c)“. 223. V § 71 odst. 1 se písmeno i) zrušuje. Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno i). 224. V § 72 odst. 1 se slova „písm. a), c), d), f), i) a j)“ nahrazují slovy „písm. a), c), d), f) a i)“. 225. V § 73 odst. 2 se slova „písm. b), c), e), g), h), i) a j)“ nahrazují slovy „písm. b), c), e), g), h) a i)“. 226. V § 75 odst. 2 se slova „písm. a), c), d), f), i) a j)“ nahrazují slovy „písm. a), c), d), f) a i)“. 227. § 76 zní: „§ 76 Daňové přiznání k dani z lihu a splatnost této daně Daň je splatná jednou částkou za měsíc, a to ve lhůtě 55 dnů po skončení zdaňovacího období. Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit provozovateli pěstitelské pálenice55), daňové přiznání se podává do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla.“. 228. V § 77 odst. 1 se za slovo „složením“ vkládají slova „nebo převodem“, slovo „peněžních“ se nahrazuje slovem „finančních“ a slova „zvláštní účet celního úřadu“ se nahrazují slovy „depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem“. 229. V § 77 odst. 2 se za slovo „složením“ vkládají slova „nebo převodem“, slovo „peněžních“ se nahrazuje slovem „finančních“ a slova „zvláštní účet celního úřadu“ se nahrazují slovy „depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem“. 230. V § 77 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Pro stanovení výše zajištění daně pro daňový sklad podle § 21 se nebere v úvahu množství lihu určeného pro zvláštní účely, jehož vlastníkem je stát34), umístěného v tomto daňovém skladu. (4) Při dopravě v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky, pokud se nejedná o dopravu do jiného členského státu, nemusí být poskytnuto zajištění daně u lihu zvláštně denaturovaného syntetického a zvláštně denaturovaného kvasného určeného k použití pro stanovený účel52).“. 231. V § 78 odstavec 5 zní: „(5) Líh, jehož vlastníkem je stát a je určen pro zvláštní účely34), musí být umístěn v režimu podmíněného osvobození od daně.“. 232. V § 78 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Celní ředitelství může v odůvodněných případech povolit v daňovém skladu zpracování lihu již uvedeného do volného daňového oběhu. Takový líh se považuje za opětovně uvedený do režimu podmíněného osvobození od daně a provozovateli daňového skladu vzniká dnem opětovného uvedení do režimu podmíněného osvobození od daně nárok na vrácení daně. Nárok na vrácení daně se uplatňuje podle § 14 odst. 5 až 8 a zaniká ve lhůtě uvedené v § 16. (7) Celní ředitelství v povolení podle odstavce 6 určí množství lihu, které lze opětovně přijmout ke zpracování v daňovém skladu, způsob zpracování a vedení evidence tohoto lihu.“. 233. V § 86 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Evidence se uchovává po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.“. 234. V § 88 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5. 235. V § 89 odst. 3 se za slovo „osvobozené“ vkládají slova „od daně“. 236. V § 90 se za slova „poskytne zajištění daně“ vkládají slova „složením nebo“, slovo „peněžních“ se nahrazuje slovem „finančních“ a slova „zvláštní účet celního úřadu“ se nahrazují slovy „depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem“. 237. Za § 90 se vkládá nový § 90a, který zní: „§ 90a Evidence piva v daňových skladech Celní úřad může rozhodnout o tom, že evidence piva vedená podle § 37 a 38 bude vedena společně za ty daňové sklady, které provozuje stejný provozovatel a pro které je místně příslušný.“. 238. V § 93 odst. 2 písm. a) se za slova „kvasného původu“ vkládají slova „bez přídavku lihu“. 239. V § 93 odst. 2 písm. c) se za slova „kvasného původu“ vkládají slova „bez přídavku lihu“. 240. V § 93 odst. 3 písm. a) se za slova „kvasného původu“ vkládají slova „bez přídavku lihu“. 241. V § 93 odst. 3 písm. b) se za slova „kvasného původu“ vkládají slova „bez přídavku lihu“. 242. V § 93 odst. 3 písm. d) se za slova „kvasného původu“ vkládají slova „bez přídavku lihu“. 243. V § 97 odst. 5 se na konci doplňuje věta „Evidence se uchovává po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.“. 244. V § 98a se za slova „§ 99 odst. 3“ vkládají slova „nebo § 100a odst. 1“. 245. V § 99 odstavec 3 zní: „(3) Právnická nebo fyzická osoba, která není malým výrobcem vína podle § 100a a která vyrábí v jednom prostorově ohraničeném místě tiché víno [§ 93 odst. 3)], nemusí toto víno vyrábět v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)], pokud zároveň v tomto místě nevyrábí šumivé víno nebo meziprodukty a pokud toto tiché víno není určeno pro dopravu do jiného členského státu v režimu podmíněného osvobození od daně nebo pokud nejsou do tohoto místa z jiného členského státu víno nebo meziprodukty v režimu podmíněného osvobození od daně přijímány.“. 246. V § 99 se doplňují odstavce 4 až 8, které včetně poznámek pod čarou č. 60d a 60e znějí: „(4) Pokud právnická nebo fyzická osoba podle odstavce 3 nebo podle § 100a podá návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu podle § 20, je povinna provést inventarizaci zásob tichého vína za přítomnosti celního úřadu. V den, kdy rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu nabude právní moci, se tyto zásoby tichého vína (§ 93 odst. 3) považují za uvedené do režimu podmíněného osvobození od daně. (5) Tiché víno (§ 93 odst. 3) osvobozené od daně podle § 97 odst. 3 nemusí být vyrobeno v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)]. (6) Vedlejší produkty60d), které jsou předmětem daně, vznikající při výrobě tichého vína právnickou nebo fyzickou osobou podle § 99 odst. 3 nebo podle § 100a, a mají být odstraněny v souladu se zvláštním právním předpisem60e), se na daňovém území České republiky dopravují do daňového skladu s dokladem podle § 100a odst. 4. Osoba dopravující vedlejší produkty je povinna tento doklad na vyžádání předložit celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství. (7) V daňovém skladu mohou být společně s vínem a meziprodukty umístěny tiché víno (§ 93 odst. 3) nebo vedlejší produkty podle odstavce 6 vyrobené malým výrobcem vína podle § 100a nebo právnickou nebo fyzickou osobou podle § 99 odst. 3, dále tiché víno vyrobené malým výrobcem vína v jiném členském státě. Takové tiché víno nebo vedlejší produkty se považují za uvedené do režimu podmíněného osvobození od daně. (8) Provozovatel daňového skladu, který přijme do daňového skladu tiché víno vyrobené malým výrobcem vína z jiného členského státu, je povinen takové přijetí oznámit celnímu úřadu místně příslušnému přijímajícímu daňovému skladu zasláním kopie dokladu podle § 100a odst. 4. 60d) Nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1227/2000, nařízení Komise (ES) č. 1607/2000, nařízení Komise (ES) č. 1622/2000, nařízení Komise (ES) č. 1623/2000, nařízení Rady (ES) č. 2826/2000, nařízení Rady (ES) č. 1037/2001, nařízení Rady (ES) č. 2585/2001, nařízení Rady (ES) č. 527/2003, nařízení Rady (ES) č. 806/2003, nařízení Komise (ES) č. 1687/2003, nařízení Komise (ES) č. 1793/2003, nařízení Komise (ES) č. 1795/2003 a nařízení Komise (ES) č. 709/2004. Nařízení Komise (ES) č. 1227/2000 ze dne 31. května 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem, jež se týkají produkčního potenciálu, ve znění nařízení Komise (ES) č. 784/2001, nařízení Komise (ES) č. 1253/2001, nařízení Komise (ES) č. 1342/2002, nařízení Komise (ES) č. 315/2003, nařízení Komise (ES) č. 1203/2003 a nařízení Komise (ES) č. 1841/2003. Nařízení Komise (ES) č. 1623/2000 ze dne 25. července 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem, jež se týkají mechanismů trhu, ve znění nařízení Komise (ES) č. 2409/2000, nařízení Komise (ES) č. 2786/2000, nařízení Komise (ES) č. 545/2001, nařízení Komise (ES) č. 1282/2001, nařízení Komise (ES) č. 1660/2001, nařízení Komise (ES) č. 2022/2001, nařízení Komise (ES) č. 2047/2001, nařízení Komise (ES) č. 2429/2001, nařízení Komise (ES) č. 2464/2001, nařízení Komise (ES) č. 1315/2002, nařízení Komise (ES) č. 1795/2002, nařízení Komise (ES) č. 2224/2002, nařízení Komise (ES) č. 625/2003, nařízení Komise (ES) č. 1183/2003, nařízení Komise (ES) č. 1411/2003 a nařízení Komise (ES) č. 1710/2003. 60e) § 11 odst. 3 písm. b) zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů.“. 247. Za § 100 se vkládají nové § 100a a 100b, které včetně poznámky pod čarou č. 60b znějí: „§ 100a Malý výrobce vína (1) Malým výrobcem vína se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba, která vyrábí výhradně tiché víno (§ 93 odst. 3), přičemž průměrná roční výroba60b) tohoto vína nepřevýší 1000 hl a toto víno není vyráběno v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)]. (2) Pokud je tiché víno vyrobené malým výrobcem vína dopravováno do daňového skladu na daňovém území České republiky, nepoužije se doklad prokazující zdanění podle § 5, ale doklad podle odstavce 4. (3) Pokud je tiché víno vyrobené malým výrobcem vína dopravováno do daňového skladu v jiném členském státě, použije se doklad podle odstavce 4. (4) Při dopravě tichého vína do daňového skladu podle odstavců 2 a 3 se použije doklad stanovený v příslušném předpisu Evropských společenství60a). Malý výrobce tichého vína je povinen tento doklad na vyžádání předložit celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství. (5) Malý výrobce vína je povinen před zahájením dopravy tichého vína do daňového skladu uvědomit celní úřad místně příslušný místu, kde se tiché víno vyrábí, skladuje, zpracovává, přijímá nebo odesílá. (6) Nevznikne-li malému výrobci vína ve zdaňovacím období povinnost daň přiznat a zaplatit, malý výrobce vína není povinen podat daňové hlášení. § 100b Evidence vína v daňových skladech Celní úřad může rozhodnout o tom, že evidence vína vedená podle § 37 a 38 bude vedena společně za ty daňové sklady, které provozuje stejný provozovatel a pro které je místně příslušný. 60b) Čl. 2 písm. c) nařízení Komise (ES) č. 884/2001 ze dne 24. dubna 2001, kterým se stanoví pravidla pro průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů a pro evidenční knihy vedené v odvětví vína.“. 248. V části druhé se pod nadpis hlavy páté vkládá nový § 100c, který zní: „§ 100c Plátce daně z tabákových výrobků Plátce je také právnická nebo fyzická osoba, která poruší zákaz prodeje cigaret konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce (§ 112).“. 249. V § 101 odst. 3 písm. b) bodech 3 a 4 se slova „tabákovou náplň“ nahrazují slovy „drcenou tabákovou směs“. 250. V § 101 odst. 3 písm. c) bod 1 zní: „1. řezaný nebo jinak dělený tabák, kroucený nebo lisovaný do desek a způsobilý ke kouření bez dalšího průmyslového zpracování,“. 251. V § 101 odst. 3 písm. c) bod 2 zní: „2. tabákový odpad prodávaný konečnému spotřebiteli, který nespadá pod písmena a) a b) a který je možné kouřit, nebo“. 252. V § 101 odst. 3 písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 60c zní: „d) ostatním tabákem tabákové výrobky, které nespadají pod písmeno c), jsou určeny pro konečného spotřebitele a k jinému účelu než ke kouření, s výjimkou šňupavých a žvýkacích tabáků60c). 60c) Vyhláška č. 344/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky na tabákové výrobky.“. 253. Za § 101 se vkládá nový § 101a, který zní: „§ 101a Vznik povinnosti daň z tabákových výrobků přiznat a zaplatit Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také dnem porušení zákazu prodeje cigaret konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce (§ 112).“. 254. V § 102 odst. 1 se slova „, doutníků, cigarillos a tabáku“ zrušují a na konci se doplňují slova „podle § 103“. 255. V § 102 odstavec 2 zní: „(2) Základem daně pro pevnou část daně u cigaret je množství vyjádřené v kusech.“. 256. V § 102 odstavec 3 zní: „(3) Při porušení zákazu prodeje cigaret konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce (§ 112), je základem daně rozdíl mezi základem daně z vyšší ceny pro konečného spotřebitele a základem daně z ceny pro konečného spotřebitele uvedené na tabákové nálepce.“. 257. V § 102 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Základem daně u doutníků a cigarillos je množství vyjádřené v kusech a u tabáku množství vyjádřené v kilogramech.“. 258. V § 103 odst. 1 se za slova „Cenou pro konečného spotřebitele“ vkládají slova „cigaret (§ 102 odst. 1)“. 259. V § 103 odst. 3 se slova „tabákové výrobky“ nahrazují slovem „cigarety“ a slova „, popřípadě množství kilogramů“ se zrušují. 260. V § 103 odstavec 4 zní: „(4) Pro cigarety, které nejsou značeny tabákovými nálepkami, je cena pro konečného spotřebitele totožná s cenou stanovenou pro cigarety, které musí být značeny tabákovou nálepkou, se stejným obchodním názvem a o stejném počtu kusů v jednotkovém balení.“. 261. V § 103 odstavec 6 zní: „(6) Cenou pro konečného spotřebitele cigaret nejprodávanější cenové kategorie se rozumí nejrozšířenější cena cigaret pro konečného spotřebitele stanovená podle prodeje tabákových nálepek u Celního úřadu Kolín (dále jen „pověřený celní úřad“) za předchozí kalendářní rok. Tato cena slouží k výpočtu výše sazeb u cigaret.“. 262. V § 104 odstavec 1 zní: „(1) Sazby daně jsou stanoveny takto: Text \| Sazba daně ---\|--- pevná\| procentní cigarety\| 0,60 Kč/kus\| 24 % celkem nejméně však 1,13 Kč/kus doutníky, cigarillos \| 0,79 Kč/kus Tabák ke kouření \\- jemně řezaný tabák určený pro ruční výrobu cigaret \\- ostatní tabák ke kouření \| 720,00 Kč/kg 720,00 Kč/kg Ostatní tabák určený k jiným účelům \| 720,00 Kč/kg“. 263. V § 104 odstavec 2 zní: „(2) Sazby daně jsou stanoveny takto: Text \| Sazba daně ---\|--- pevná\| procentní cigarety\| 0,73 Kč/kus\| 25 % celkem nejméně však 1,36 Kč/kus doutníky, cigarillos \| 0,79 Kč/kus Tabák ke kouření \\- jemně řezaný tabák určený pro ruční výrobu cigaret \\- ostatní tabák ke kouření \| 810,00 Kč/kg 810,00 Kč/kg Ostatní tabák určený k jiným účelům \| 810,00 Kč/kg“. 264. V § 104 odstavec 3 zní: „(3) Výše daně u doutníků, cigarillos a tabáku se vypočítá jako součin základu daně a pevné sazby daně, přičemž pro výpočet daně z tabáku je rozhodující hmotnost tabáku v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit. Výše daně u cigaret se vypočítá jako součet pevné části daně násobený počtem kusů a procentní části daně.“. 265. V § 104 odst. 5 se slova „tabákových výrobků“ nahrazují slovem „cigaret“ a číslo „2“ se nahrazuje číslem „3“. 266. § 105 zní: „§ 105 Osvobození od daně z tabákových výrobků (1) Od daně jsou osvobozeny tabákové výrobky určené k použití pro nezbytné výrobní zkoušky nebo jako vzorky odebrané celním úřadem. (2) Evidence tabákových výrobků osvobozených od daně podle odstavce 1 se vede odděleně. Evidence se uchovává po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.“. 267. § 106 zní: „§ 106 Prokázání zdanění tabákových výrobků Právnická nebo fyzická osoba vystavující daňový doklad podle § 5 odst. 2, doklad o prodeji podle § 5 odst. 3 nebo doklad o dopravě podle § 5 odst. 4 je povinna uvést na těchto dokladech cenu pro konečného spotřebitele u cigaret a neuvádí výši spotřební daně celkem.“. 268. V § 107 odst. 4 se za slovo „spotřebu“ doplňují slova „nebo pokud jsou dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně s následným umístěním v daňovém skladu“. 269. V § 107 odstavec 7 zní: „(7) Prodej jednotlivých doutníků a cigarillos se smí uskutečňovat pouze z otevřeného jednotkového balení určeného pro konečného spotřebitele, které je označeno tabákovou nálepkou.“. 270. V § 108 odst. 1 se věta poslední zrušuje. 271. V § 108 odst. 2 větě třetí se slova „ke každému vyhotovení“ nahrazují slovem „k“. 272. § 109 zní: „§ 109 Oprávněný příjemce tabákových výrobků (1) Oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků podle § 22 a oprávněný příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků podle § 23 mohou přijímat pouze tabákové výrobky označené tabákovou nálepkou. (2) Úhrada hodnoty tabákových nálepek při jejich odběru nebo zajištění hodnoty tabákových nálepek podle § 119 odst. 5 písm. a) nebo b) je považováno za zajištění daně v případě, že oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků podle § 22 přijímá výhradně tabákové výrobky a je současně odběratelem tabákových nálepek podle § 118 odst. 3. (3) Úhrada hodnoty tabákových nálepek při jejich odběru nebo zajištění hodnoty tabákových nálepek podle § 119 odst. 5 písm. b) je považováno za zajištění daně v případě, že oprávněný příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků podle § 23 přijímá výhradně tabákové výrobky a je současně odběratelem tabákových nálepek podle § 118 odst. 3. (4) Přijímá-li oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků podle § 22 výhradně tabákové výrobky a není-li odběratelem tabákových nálepek podle § 118 odst. 3, postupuje se ve věci zajištění daně podle § 22 odst. 8. (5) Přijímá-li oprávněný příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků podle § 23 výhradně tabákové výrobky a není-li odběratelem tabákových nálepek podle § 118 odst. 3, postupuje se ve věci zajištění daně podle § 23 odst. 4. (6) Návrh na vydání povolení pro opakované nebo jednorázové přijímání tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně musí dále obsahovat soupis tabákových výrobků členěný podle druhů, obchodních názvů, druhu obalů, s uvedením počtu kusů, popřípadě kilogramů v jednotkovém balení.“. 273. Za § 109 se vkládá nový § 109a, který zní: „§ 109a Daňový zástupce pro tabákové výrobky (1) Daňový zástupce podle § 23a může přijímat pouze tabákové výrobky označené tabákovou nálepkou. (2) Úhrada hodnoty tabákových nálepek při jejich odběru nebo zajištění hodnoty tabákových nálepek podle § 119 odst. 5 písm. a) nebo b) je považováno za zajištění daně v případě, že daňový zástupce podle § 23a přijímá výhradně tabákové výrobky a je současně odběratelem tabákových nálepek podle § 118 odst. 3. (3) Přijímá-li daňový zástupce podle § 23a výhradně tabákové výrobky a není-li odběratelem tabákových nálepek podle § 118 odst. 3, postupuje se ve věci zajištění daně podle § 23a odst. 6. (4) Návrh na vydání povolení pro daňového zástupce musí dále obsahovat soupis tabákových výrobků členěný podle druhů, obchodních názvů, druhu obalů, s uvedením počtu kusů, popřípadě kilogramů v jednotkovém balení.“. 274. V § 110 odst. 1 větě první se slova „tabákové výrobky“ nahrazují slovem „cigarety“ a větě druhé se slova „tabákových výrobků“ nahrazují slovem „cigaret“. 275. V § 110 odst. 2 se za slova „při prodeji“ vkládá slovo „cigaret“. 276. V § 110 odstavec 3 zní: „(3) Pokud je k cigaretám přidán nebo přibalen jiný předmět, nesmí být při prodeji konečnému spotřebiteli celková cena odlišná od ceny pro konečného spotřebitele uvedené na tabákové nálepce. Prodej cigaret nesmí být vázán na prodej jiných předmětů.“. 277. V § 110 se odstavec 4 zrušuje. 278. V § 111 odst. 1 se slova „tabákové výrobky“ nahrazují slovem „cigarety“, za slova „aby výrobci“ se vkládá slovo „, dovozci“ a za slova „ukončení výroby,“ se vkládá slovo „ukončení“. 279. V § 111 odst. 2 se slova „tabákových výrobků“ nahrazují slovem „cigaret“. 280. Za § 111 se vkládá nový § 111a, který zní: „§ 111a Zákaz nákupu za cenu nižší než cena pro konečného spotřebitele Konečný spotřebitel nesmí nakupovat cigarety za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, nestanoví-li tento zákon jinak. To neplatí při bezúplatném nabytí cigaret jako zkušebních vzorků.“. 281. V § 112 odst. 1 se slova „tabákové výrobky“ nahrazují slovem „cigarety“. 282. V § 112 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 283. V § 114 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 62a) zní: „(2) Tabákové výrobky vyrobené na daňovém území České republiky, na daňové území České republiky dovezené nebo na daňové území České republiky dopravené z jiného členského státu musí být značeny tabákovou nálepkou62a), pokud nejsou dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně s následným umístěním v daňovém skladu nebo pokud není v odstavci 6 stanoveno jinak. 62a) Vyhláška č. 467/2003 Sb., o používání tabákových nálepek při značení tabákových výrobků.“. 284. V § 114 odst. 6 písm. b) se za slova „pro dopravu“ vkládají slova „v režimu podmíněného osvobození od daně“. 285. V § 114 se odstavec 7 zrušuje. 286. V § 115 odst. 1 se na konci písmene d) čárka nahrazuje slovem „a“ a na konci písmene e) se slovo „a“ a písmeno f) zrušuje. 287. V § 115 odst. 1 se slova „(dále jen „orgány“)“ nahrazují slovy „(dále jen „kontrolní orgány“)“ a slova „povinny o svém zjištění“ se nahrazují slovy „v případě zjištění neznačených tabákových výrobků povinny“. 288. V § 115 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Kontrolu značení tabákových výrobků provádějí kontrolní orgány obdobným postupem jako ostatní kontrolní činnost vykonávanou podle zvláštních právních předpisů, které stanoví jejich působnost. Kontrolní nález obsažený ve zprávě o kontrole se považuje pro potřeby tohoto zákona za důkaz pro řízení o přestupku nebo o jiném správním deliktu. (3) Pokud jsou při provádění kontroly podle odstavce 2 zjištěny neznačené tabákové výrobky, vydá kontrolní orgán rozhodnutí o předběžném opatření, ve kterém stanoví zajištění těchto výrobků. Pokud je kontrolní činnost součástí kontroly prováděné v rámci správy daní, uplatní se postup pro zajištění věci při správě daní. Nelze-li rozhodnutí o zajištění neznačených tabákových výrobků předat při kontrole jejich držiteli, zakládá se toto rozhodnutí jako nedoručitelné ve spise.“. 289. V § 115 se odstavce 4 až 6 zrušují. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 4. 290. V § 116 se na konci odstavce 1 doplňují slova „a podle § 101a“. 291. V § 118 odst. 2 se slova „výrobcem, dovozcem nebo osobou pověřenou k podání návrhu na stanovení ceny pro konečného spotřebitele tabákových výrobků podle § 103 odst. 2 (dále jen „odběratel“)“ nahrazují slovy „výrobcem nebo dovozcem“ a slovo „odběratele“ se nahrazuje slovy „výrobce nebo dovozce“. 292. V § 118 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Výrobce se sídlem, popřípadě místem pobytu, v jiném členském státě může pověřit osobu se sídlem, popřípadě místem pobytu na daňovém území České republiky, která je oprávněna dopravovat tabákové výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně z jiného členského státu, i k odběru tabákových nálepek. U tabákových nálepek pro cigarety může být touto pověřenou osobou pouze osoba, která byla stejným výrobcem zároveň pověřena k podání návrhu na stanovení ceny pro konečného spotřebitele (§ 103 odst. 2). Nákup a přepravu tabákových nálepek od jejich výrobce k pověřenému celnímu úřadu, jejich odběr na daňovém území České republiky osobou pověřenou k odběru tabákových nálepek a kontrolu přepravy, uložení a užití tabákových nálepek u této osoby zajišťuje pověřený celní úřad.“. Dosavadní odstavce 3 až 14 se označují jako odstavce 4 až 15. 293. V § 118 odst. 4 se slova „Odběratel je povinen“ nahrazují slovy „Výrobce, dovozce nebo osoba pověřená k odběru tabákových nálepek podle odstavce 3 (dále jen „odběratel“) jsou povinni“ a slovo „sám“ se nahrazuje slovem „sami“. 294. V § 118 odst. 12 se slova „s uvedením ceny pro konečného spotřebitele, která obsahuje současně platnou sazbu daně“ nahrazují slovy „obsahující současně platnou sazbu daně“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Tabákové nálepky lze odebrat nejdříve dva týdny po doručení objednávky pověřenému celnímu úřadu.“. 295. V § 118 se na konci odstavce 15 doplňuje věta „Tabákové nálepky lze odebrat nejdříve dva týdny po doručení objednávky pověřenému celnímu úřadu.“. 296. V § 119 odst. 5 větě první se slova „nebo osoba pověřená k podání návrhu na stanovení ceny pro konečného spotřebitele tabákových výrobků podle § 103 odst. 2 jsou povinni“ nahrazují slovy „je povinen“. 297. V § 119 odst. 5 písm. a) se za slovo „banky“ vkládají slova „, pokud takovou záruku celní úřad povolí“. 298. V § 119 odst. 5 písm. b) se slova „převodem peněžních“ nahrazují slovy „složením nebo převodem finančních“, slova „zvláštní účet celního úřadu“ se nahrazují slovy „depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem“ a slova „zvláštním účtu celního úřadu“ se nahrazují slovy „depozitním účtu pro zajištění daně zřízeném celním úřadem“. 299. V § 122 odstavec 1 zní: „(1) Odběratel může vrátit pověřenému celnímu úřadu poškozené nebo znečištěné tabákové nálepky, pokud prokáže, že jde o tabákové nálepky nabyté v souladu s tímto zákonem. U poškozených tabákových nálepek musí jejich nepoškozená část činit alespoň 60 % celkové plochy tabákové nálepky. Je-li poškozená tabáková nálepka složena z více částí, musí být zřejmé, že jednotlivé části patří k sobě. U poškozených a znečištěných tabákových nálepek pro cigarety musí být výše ceny pro konečného spotřebitele a počet kusů, které jsou natištěny na tabákové nálepce, prokazatelné. U poškozených a znečištěných tabákových nálepek pro doutníky, cigarillos a tabák musí být počet kusů, popřípadě kilogramů, které jsou natištěny na tabákové nálepce, prokazatelný.“. 300. V § 122 odst. 7 se ve větě druhé slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovo „dovezl“ se vkládají slova „nebo dopravil z jiného členského státu“ a ve větě třetí se slovo „krabičkách“ nahrazuje slovy „jednotkových baleních“. 301. V § 122 odst. 9 se slova „tabákové výrobky“ nahrazují slovem „cigarety“ a slova „, popřípadě kilogramů“ se zrušují. 302. V § 122 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Dojde-li ke změně sazby daně, může odběratel použít odebrané tabákové nálepky na doutníky, cigarillos a tabák, pokud počet kusů, popřípadě kilogramů v jednotkovém balení odpovídá údajům natištěným na tabákové nálepce, nebo může nepoužité tabákové nálepky vrátit pověřenému celnímu úřadu. Pokud odběratel již uhradil hodnotu tabákových nálepek, vrátí mu pověřený celní úřad tuto částku.“. 303. § 123 až 130 včetně nadpisu nad § 123 se zrušují. 304. V § 131 písm. i) se za slova „§ 122 odst. 2“ vkládá čárka a číslo „3“. 305. V § 131 písm. j) se slova „způsob stanovení ceny pro konečného spotřebitele na základě zvláštního právního předpisu61)“ nahrazují slovy „postup při zpracování návrhu cen pro konečného spotřebitele u cigaret a při změnách těchto cen“. 306. § 132 včetně poznámek pod čarou č. 65a a 65b zní: „§ 132 Vymezení pojmů Pro účely této části zákona se rozumí a) stánkem prostory ohraničené pevnou nebo přenosnou konstrukcí, pulty, stolky, nebo obdobná zařízení, kde je prodáváno zboží, b) stánkem s prodejem denního a periodického tisku stánek pevné konstrukce, který se nenachází na tržišti (tržnici), a mimo širokého sortimentu denního a periodického tisku nabízí jako doplňkový sortiment i tabákové výrobky, c) stánkem s občerstvením stánek pevné konstrukce, který se nenachází na tržišti nebo v tržnici, a mimo sortimentu občerstvení nabízí jako doplňkový sortiment i tabákové výrobky a lihoviny, d) tržištěm (tržnicí) neuzavíratelný, uzavíratelný nebo částečně uzavíratelný nezastřešený prostor, kde je prodáváno zboží nebo jsou poskytovány služby a ve kterém je umístěn více než jeden stánek, e) pojízdnou prodejnou mobilní zařízení určené k prodeji zboží schopné pohybu a samostatné funkce, které splňuje technické požadavky podle zvláštních právních předpisů65a) a zároveň odpovídá hygienickým předpisům65b), f) lihovinami alkoholické nápoje obsahující nejméně 15 % objemových etanolu, kromě piva (§ 81) a vína (§ 93). 65a) Například § 16 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb. 65b) Například § 11 a 19 zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 307. § 133 včetně poznámek pod čarou č. 65c a 65d zní: „§ 133 Zákaz prodeje (1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, je na stáncích, tržištích (tržnicích) nebo místech, které nesplňují technické požadavky na územně technické, účelové a stavebně technické řešení staveb36) a které nejsou zkolaudovány k prodeji zboží nebo poskytování hostinských služeb, zakázáno prodávat lihoviny a tabákové výrobky. (2) Tabákové výrobky lze jako doplňkový sortiment prodávat ve stáncích s prodejem denního a periodického tisku [§ 132 písm. b)]. Tabákové výrobky a lihoviny lze jako doplňkový sortiment prodávat ve stáncích s občerstvením [§ 132 písm. c)]. (3) Tabákové výrobky a lihoviny lze prodávat v pojízdných prodejnách při prodeji zboží v místech, kde není zajišťován prodej v prodejnách, které splňují technické požadavky na územně technické, účelové a stavebně technické řešení staveb a které jsou zkolaudovány k prodeji zboží nebo poskytování hostinských služeb. (4) Lihoviny, i rozlévané, lze prodávat na veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podnicích, včetně tanečních zábav a diskoték, pokud zvláštní právní předpis65c) nestanoví jinak. (5) Osoba, která může podle odstavce 4 lihoviny prodávat, je povinna nejpozději 3 pracovní dny před konáním podniku o této činnosti písemně informovat příslušný celní úřad. Písemná informace musí obsahovat údaje o osobě, která lihoviny prodává, o časovém vymezení prodeje lihovin a údaje o druhu a množství prodávaných lihovin. (6) Zákaz prodeje tabákových výrobků a lihovin stanovený zvláštním právním předpisem65d) zůstává tímto ustanovením nedotčený. 65c) Například § 10 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 313/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. 65d) Zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění pozdějších předpisů.“. 308. V § 134 odst. 1 se na konci písmene d) čárka nahrazuje slovem „a“ a na konci písmene e) se slovo „a“ a písmeno f) zrušuje. 309. V § 134 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Kontrolu zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků provádějí kontrolní orgány podle odstavce 1 obdobným postupem jako ostatní kontrolní činnost vykonávanou podle zvláštních právních předpisů, které stanoví jejich působnost. Kontrolní nález obsažený ve zprávě o kontrole se považuje pro potřeby tohoto zákona za důkaz pro řízení o přestupku nebo o jiném správním deliktu. (3) Pokud jsou při provádění kontroly podle odstavce 2 zjištěny lihoviny a tabákové výrobky, vydá kontrolní orgán rozhodnutí o předběžném opatření, ve kterém stanoví zajištění těchto výrobků. Pokud je kontrolní činnost součástí kontroly prováděné v rámci správy daní, uplatní se postup pro zajištění věci při správě daní. Nelze-li rozhodnutí o zajištění lihovin a tabákových výrobků předat při kontrole jejich držiteli, zakládá se toto rozhodnutí jako nedoručitelné ve spise.“. 310. V § 134 se odstavec 4 zrušuje. 311. § 135 a 135a se zrušují. 312. Za část třetí se vkládá nová část čtvrtá, která včetně poznámek pod čarou č. 67 a 68 zní: „ČÁST ČTVRTÁ PŘESTUPKY A SPRÁVNÍ DELIKTY § 135 (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že na daňovém území České republiky nabude tabákové výrobky, které nejsou značeny platnou tabákovou nálepkou. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 150 000 Kč. § 135a (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) neznačí způsobem uvedeným v § 114 tabákové výrobky tabákovými nálepkami, b) použije ke značení tabákových výrobků tabákové nálepky na daňovém území České republiky jinde než v daňovém skladu nebo v jiném daňovém skladu, než pro který byly odebrány, c) použije ke značení tabákových výrobků tabákové nálepky, na kterých jsou vytištěny údaje neodpovídající skutečnému obsahu jednotkového balení, na kterém je tabáková nálepka umístěna, d) použije tabákové nálepky v rozporu s ustanovením upravujícím povinnost umístit tabákovou nálepku na jednotkovém balení a pod průhledný přebal, pokud se tento používá tak, aby při otevření jednotkového balení došlo k jejímu poškození, e) předá jinému tabákové nálepky, f) neobjedná nebo neodebere tabákové nálepky od pověřeného celního úřadu, pokud tuto povinnost má, g) prodá tabákové nálepky v rozporu s § 118 odst. 7, h) nevede evidenci přijatých, použitých a vrácených tabákových nálepek a neuchovává evidenci a doklady ve lhůtě stanovené zákonem, i) neprovede inventuru tabákových nálepek podle rozhodnutí pověřeného celního úřadu, j) nevrátí tabákové nálepky starého vzoru ve lhůtě stanovené v § 122 odst. 4, nebo k) nevrátí nepoužité tabákové nálepky ve lhůtě stanovené v § 122 odst. 6. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do a) 50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) až g), c) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. h), d) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. i) až k). § 135b (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) skladuje neznačené tabákové výrobky na daňovém území České republiky v množství větším než 500 000 kusů cigaret, doutníků nebo cigarillos nebo v množství větším než 500 kilogramů tabáku, b) uvede do volného daňového oběhu, doveze nebo dopraví na daňové území České republiky tabákové výrobky, které nejsou v uzavřeném jednotkovém balení (§ 107 odst. 4), c) prodá konečnému spotřebiteli cigarety za cenu nižší nebo vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, nebo poskytne konečnému spotřebiteli slevu z ceny pro konečného spotřebitele (§ 110 a 112), d) prodá konečnému spotřebiteli cigarety, ke kterým je přidán nebo přibalen jiný předmět, za celkovou cenu odlišnou od ceny pro konečného spotřebitele uvedené na tabákové nálepce nebo váže prodej cigaret konečnému spotřebiteli na prodej jiných předmětů, e) učiní tabákové výrobky předmětem loterie nebo podobné sázkové hry, f) neoznámí včas celnímu úřadu dovoz tabákových výrobků v rámci podnikatelské činnosti podle § 108 odst. 1, g) neoprávněně skladuje nebo prodá neznačené tabákové výrobky na daňovém území České republiky, h) prodá tabákové výrobky jinak než v uzavřeném jednotkovém balení podle § 107 odst. 6, nebo i) spotřebuje cigarety zakoupené za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce. (2) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že nakoupí cigarety za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, ačkoliv prodej cigaret není předmětem její činnosti. (3) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) až f), c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. g), d) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. i) a odstavce 2, e) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. h). § 135c (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz prodeje lihovin a tabákových výrobků podle § 133. Za tento přestupek lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. (2) Právnické nebo podnikající fyzické osobě, která poruší zákaz prodeje lihovin a tabákových výrobků podle § 133, se uloží pokuta do 1 000 000 Kč. § 135d Propadnutí a zabrání zajištěných tabákových výrobků nebo lihovin (1) Správní orgán příslušný k projednání správního deliktu uloží propadnutí neznačených tabákových výrobků zajištěných při kontrole podle § 115 nebo tabákových výrobků anebo lihovin zajištěných při kontrole podle § 134, jestliže a) náleží pachateli správního deliktu a b) byly ke spáchání správního deliktu užity nebo určeny. (2) Nebylo-li uloženo propadnutí věcí uvedených v odstavci 1, rozhodne se o jejich zabrání, jestliže a) náleží pachateli, kterého nelze za správní delikt stíhat, b) nenáleží pachateli správního deliktu nebo mu nenáleží zcela, nebo c) vlastník není znám, a jejich uvedením do oběhu by s přihlédnutím k jejich množství mohla být způsobena újma hospodářským zájmům státu chráněných tímto zákonem. (3) Pachateli správního deliktu, kterému bylo uloženo propadnutí, nebo osobě, u které byly zabrané tabákové výrobky nebo lihoviny zajištěny, se uloží povinnost nahradit státu náklady spojené se správou a zničením propadlých nebo zabraných tabákových výrobků nebo lihovin. (4) Proti rozhodnutí o zabrání věci a o povinnosti nahradit státu náklady spojené se správou a zničením zabraných tabákových výrobků nebo lihovin se nelze odvolat. (5) Vlastníkem propadlých nebo zabraných tabákových výrobků nebo lihovin se stává stát. Celní úřad propadlé nebo zabrané tabákové výrobky nebo lihoviny zničí. Na zničení dohlíží tříčlenná komise, kterou určí ředitel celního úřadu ze zaměstnanců celního úřadu. (6) Nebudou-li zajištěné tabákové výrobky nebo lihoviny prohlášeny za propadlé nebo zabrané, musí být bez zbytečného odkladu vráceny tomu, komu nepochybně patří, jinak tomu, u koho byly zajištěny. § 135e Společná ustanovení (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 6 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle § 135, § 135a odst. 1 písm. a), § 135b odst. 1 písm. a) až e), g) až i) a § 135b odst. 2 v prvním stupni projednávají orgány uvedené v § 115 odst. 1. Správní delikty podle § 135c v prvním stupni projednávají orgány uvedené v § 134 odst. 1. Příslušným k projednání je orgán, který porušení povinnosti nebo zákazu zjistí jako první. Správní delikty podle § 135a odst. 1 písm. b) až k) a § 135b odst. 1 písm. f) projednávají pouze celní orgány. (5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby67) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (6) Pokuta je splatná do 30 dní ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena. Pokuty vybírá orgán, který je uložil. Pokuty vymáhá celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. Rozhodnutí o uložení pokuty lze vykonat do pěti let po uplynutí lhůty určené pro její zaplacení. (7) K zajištění vymáhání pokuty uložené jiným orgánem než celním úřadem je tento jiný orgán povinen zaslat celnímu úřadu rozhodnutí o uložení pokuty s doložkou vykonatelnosti, nebyla-li pokuta zaplacena včas nebo ve správné výši. (8) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu68), kterým se upravuje správa daní a poplatků. 67) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku. 68) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní část čtvrtá se označuje jako část pátá. 313. V § 139 odst. 1 se slova „§ 21 odst. 9“ nahrazují slovy „§ 21 odst. 3 a 12“. 314. V § 139 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá prováděcí vyhlášku k ustanovení § 49 odst. 13.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Zvláštní povolení vydaná podle § 13 a 60 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti po dobu stanovenou ve zvláštním povolení nebo do dne jejich zániku anebo jejich odejmutí, a ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nahrazují povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu podle § 60a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Právnická osoba, která skladuje minerální oleje nebo líh osvobozené od daně jako součást státních hmotných rezerv, je povinna tyto výrobky dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uvést do režimu podmíněného osvobození od daně. Pokud tak neučiní, považují se tímto dnem tyto výrobky za uvedené do volného daňového oběhu. 3. Těžké topné oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 51 až 2710 19 69, které byly do dne 26. května 2004 předmětem daně podle § 45 odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou osvobozeny od daně, pokud je právnické nebo fyzické osoby uvedené v § 56 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nakoupily za cenu obsahující daň ve výši 8 150 Kč/1000 l nebo 9 950 Kč/1000 l a pokud byly těmito osobami použity pro výrobu tepla v době od 1. května 2004 do 31. května 2005. Celní úřad daň těmto osobám vrátí na jejich žádost obsahující náležitosti podle § 56 odst. 7 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, podanou nejpozději do 30. listopadu 2005. 4. Právnické nebo fyzické osobě, která do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nakoupila nebo vyrobila minerální oleje, které byly předmětem spotřební daně podle § 45 odst. 3 písm. d) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, za cenu obsahující daň nebo při jejich spotřebě pro výrobu tepla odvedla daň ve výši 11 980 Kč/1000 l nebo 11 840 Kč/1000 l a která tyto nakoupené nebo vyrobené minerální oleje spotřebovala nebo spotřebuje pro výrobu tepla do 6 měsíců následujících po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniká nárok na vrácení daně ve výši uvedené v § 56 odst. 6 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Nárok na vrácení daně musí být uplatněn způsobem uvedeným v § 56 odst. 10 a prokázán doklady podle § 56 odst. 7 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Tiché víno (§ 93 odst. 3) uvedené do volného daňového oběhu, které bylo umístěno v daňovém skladu podle § 19 odst. 5 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uvádí do režimu podmíněného osvobození od daně dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí Čl. IV V § 3 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 65/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 669/2004 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb., se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Dohodne-li se vlastník pozemku s nájemcem pozemku, je nájemce pozemku povinen ve zdaňovacích obdobích 2005 až 2007 včetně postupovat podle ustanovení § 3 odst. 2 ve znění účinném do 31. 12. 2004; v takovém případě se nájemce pozemku považuje za poplatníka daně z pozemku se všemi právy a povinnostmi s tím souvisejícími. Tuto dohodu je nájemce povinen správci daně doložit ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Pro zdaňovací období roku 2005 tak musí učinit ve lhůtě 150 dnů ode dne účinnosti tohoto odstavce.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty Čl. V § 58 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., včetně poznámek pod čarou č. 45 a 46 zní: „§ 58 Zdravotnické služby a zboží (1) Zdravotnickými službami se pro účely tohoto zákona rozumí služby zdravotní péče a související služby poskytované oprávněnými subjekty45) pacientům a osobám, jímž je taková péče určena, vymezené zákonem o veřejném zdravotním pojištění46). Za zdravotnické služby se nepovažují zdanitelná plnění uskutečňovaná očními optiky. (2) Od daně je osvobozeno dodání zboží, které je spotřebováno v rámci zdravotnických služeb podle odstavce 1. Od daně je osvobozeno dodání lidské krve a jejích složek, lidských orgánů, tkání a mateřského mléka. Od daně je osvobozeno též dodání stomatologických výrobků, které jsou zdravotnickými prostředky podle zvláštních právních předpisů, stomatologickými laboratořemi včetně oprav tohoto zboží. Od daně není osvobozen výdej nebo prodej léčiv, potravin pro zvláštní výživu a zdravotnických prostředků na lékařský předpis i bez lékařského předpisu. Od daně je také osvobozeno poskytování dopravních služeb nemocným nebo zraněným osobám oprávněnými osobami za použití prostředků pro dopravu k tomuto účelu zvlášť konstruovaných nebo upravených. (3) Od daně je osvobozeno zdravotní pojištění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění46). 45) Zákon č. 548/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 161/1993 Sb. Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. 46) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Čl. VI V § 35a odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb., se na konci odstavce tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) poplatník, kterému bylo poskytnuto podle zvláštního právního předpisu67) více příslibů investičních pobídek, může uplatnit slevu na dani za zdaňovací období pouze podle jednoho z těchto příslibů. Uplatní-li slevu na dani podle později poskytnutého příslibu, nemůže za všechna následující zdaňovací období uplatnit slevu na dani podle dříve vydaných příslibů.“. Čl. VII Od daně z příjmů právnických osob je osvobozena podpora z Vinařského fondu poskytnutá počínaje 1. lednem 2004 na pořízení nebo technické zhodnocení hmotného majetku, jen pokud byla o poskytnutou podporu zároveň snížena jeho vstupní cena. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích Čl. VIII Příloha Sazebník zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, se mění takto: 1. V položce 1 v ustanovení „Předmětem poplatku není“ bodu 1 se slova „žádosti o povolení úlevy uvedené v bodě 1 písmenu g)“ nahrazují slovy „žádostí uvedených v bodě 1 písmenech c) a g)“. 2. V položce 1 v ustanovení „Poznámky“ bodu 1 se v poslední větě za slovy „státního rozpočtu“ vkládají slova „, státních fondů“. 3. V položce 1 v ustanovení „Poznámky“ bod 2 zní: „2. Poplatky podle bodu 1 této položky se vybírají za každou daň, které se žádost daňového subjektu týká, a za každý daňový subjekt, podává-li jednu žádost více daňových subjektů. Poplatek se vybírá jen jednou, jde-li o daň ze společného předmětu zdanění (např. daň z nemovitostí).“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona č. 526/1990 Sb., o cenách Čl. IX V § 15 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 354/2003 Sb., se tečka na konci písmene b) nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) u tabákových výrobků poruší povinnosti uložené zvláštním právním předpisem10a).“. ČÁST OSMÁ Změna zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a o jejím vystupování v právních vztazích Čl. X Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a o jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., č. 229/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 280/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb. a zákona č. 218/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 11 odst. 1 písmeno a) včetně poznámek pod čarou č. 8, 8a, 8b a 8c zní: „a) s majetkem, který v souvislosti s porušením celně právních předpisů anebo na základě těchto předpisů připadl státu8), s propadlými nebo zabavenými výrobky, které jsou předmětem spotřební daně8a), a dále s dopravními prostředky, které propadly nebo byly zabrány v souvislosti s porušením právních předpisů upravujících správu spotřebních daní8b), přísluší celním orgánům8c), 8) Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 8a) § 135d zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. 8b) § 42 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8c) Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 11 odst. 1 se písmeno c) včetně poznámek pod čarou č. 10 a 10a zrušuje. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena c) až e). ČÁST DEVÁTÁ ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA Čl. XI Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, jak vyplývá ze zákonů jej měnících. ČÁST DESÁTÁ ÚČINNOST Čl. XII 1. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2005, s výjimkou a) ustanovení bodu 117, které nabývá účinnosti dnem 1. října 2005, b) ustanovení bodu 263, které nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2006, c) ustanovení bodů 151, 162 a 186, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2007, d) části třetí čl. IV, části čtvrté čl. V, části páté čl. VI, části šesté čl. VIII, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení. 2. § 104 odst. 1 zákona o spotřebních daních, ve znění čl. I bodu 262 tohoto zákona, pozbývá platnosti dnem 31. března 2006. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 219/2005 Sb.	Zákon č. 219/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu Vyhlášeno 3. 6. 2005, datum účinnosti 3. 6. 2005, částka 78/2005 * Čl. I - V § 4 odst. 1 zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, se středník nahrazuje tečkou a část věty za středníkem se zrušuje. * Čl. II Aktuální znění od 3. 6. 2005 219 ZÁKON ze dne 5. května 2005, kterým se mění zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V § 4 odst. 1 zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, se středník nahrazuje tečkou a část věty za středníkem se zrušuje. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 228/2005 Sb.	Zákon č. 228/2005 Sb. Zákon o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů Vyhlášeno 16. 6. 2005, datum účinnosti 16. 6. 2005, částka 84/2005 * ČÁST PRVNÍ - KONTROLA OBCHODU S VÝROBKY, JEJICHŽ DRŽENÍ SE V ČESKÉ REPUBLICE OMEZUJE Z BEZPEČNOSTNÍCH DŮVODŮ (§ 1 — § 19) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o návykových látkách (§ 20 — § 20) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 21 — § 21) * ČÁST PÁTÁ - Změna transplantačního zákona (§ 23 — § 23) * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 24 — § 24) Aktuální znění od 1. 3. 2023 (281/2013 Sb., 383/2022 Sb.) 228 ZÁKON ze dne 18. května 2005 o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ KONTROLA OBCHODU S VÝROBKY, JEJICHŽ DRŽENÍ SE V ČESKÉ REPUBLICE OMEZUJE Z BEZPEČNOSTNÍCH DŮVODŮ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje kontrolu obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů zvláštními právními předpisy2), a) při jejich přepravě z území ostatních členských států Evropské unie na území České republiky nebo přepravě těchto výrobků z území České republiky na území ostatních členských států Evropské unie (dále jen „přeprava“), b) při jejich dovozu z území jiného než členského státu Evropské unie na území České republiky (dále jen „dovoz“), nebo c) při jejich vývozu z území České republiky do jiného než členského státu Evropské unie v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie upravující oblast obchodování se střelnými zbraněmi a střelivem3) (dále jen „vývoz“). Tím nejsou dotčeny postupy podle zvláštních právních předpisů4). (2) Vláda nařízením stanoví seznam výrobků (dále jen „stanovené výrobky“), podmínky jejich přepravy a dovozu, a to i ve vztahu ke státům vymezeným v tomto nařízení, jakož i další podrobnosti požadavků uvedených v § 2 až 4. (3) Stanovené výrobky mohou být přepravovány a dováženy jen na základě povolení Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen „povolení“). Vývoz výrobků určených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím oblast obchodování se střelnými zbraněmi a střelivem3) (dále jen „určené výrobky“) lze provádět jen na základě vývozního povolení (dále jen „povolení k vývozu“). Povolení a povolení k vývozu vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“). (4) Přeprava a dovoz stanovených výrobků, které mají neobchodní charakter podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí celní kodex Unie5), nepodléhá povolení. Povolení § 2 (1) O udělení povolení rozhoduje ministerstvo na základě žádosti fyzické nebo právnické osoby oprávněné na území České republiky podnikat (dále jen „žadatel“) podané písemně s využitím elektronického formuláře zveřejněného způsobem stanoveným zákonem upravujícím právo na digitální služby (dále jen „elektronický formulář“). (2) Žádost o udělení povolení, vedle obecných náležitostí, musí obsahovat a) funkce, jméno a příjmení zpracovatele žádosti, číslo telefonu nebo faxu nebo elektronickou adresu, b) navrhovanou dobu platnosti povolení, nejdéle však na jeden rok, c) název stanoveného výrobku, jeho množství nebo objem vyjádřené v jednotkách uvedených v nařízení vlády, případně další specifikace výrobku, d) podpoložku a v případě, že není stanovena, položku kombinované nomenklatury společného celního sazebníku6) označující stanovené výrobky, na jejichž přepravu nebo dovoz se žádá povolení, e) identifikační údaje výrobce, a to obchodní firmu nebo název, adresu sídla a stát, jde-li o právnickou osobu, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště nebo místo podnikání a stát, jde-li o fyzickou osobu, f) identifikační údaje zahraničního smluvního partnera, a to obchodní firmu nebo název, adresu sídla a stát, jde-li o právnickou osobu, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště nebo místo podnikání a stát, jde-li o fyzickou osobu, g) identifikační údaje příjemce při přepravě stanovených výrobků z území České republiky na území ostatních členských států Evropské unie, pokud je odlišný od zahraničního smluvního partnera, a to obchodní firmu nebo název, adresu sídla a stát, jde-li o právnickou osobu, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště nebo místo podnikání a stát, jde-li o fyzickou osobu, h) identifikační údaje o konečném uživatelikonečném uživateli, je-li znám, a to obchodní firmu nebo název, adresu sídla a stát, jde-li o právnickou osobu, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště nebo místo podnikání a stát, jde-li o fyzickou osobu, i) název země, odkud je stanovený výrobek dovážen nebo přepravován nebo název země, do které je výrobek přepravován, j) účel přepravy nebo dovozu, k) celkovou cenu dovážených nebo přepravovaných stanovených výrobků v korunách českých, dle přiložených dokladů k žádosti, l) prohlášení žadatele, že informace uvedené v žádosti o udělení povolení pro přepravu nebo dovoz jsou v souladu s předloženými doklady a že všechny uvedené údaje jsou pravdivé a že stanovené výrobky budou prodávány pouze k povolenému účelu. (3) Žádost o udělení povolení musí být doložena a) povolením nebo jiným dokladem podle zvláštních právních předpisů2), b) v případě dovozu a přepravy stanovených výrobků oznámením identifikace označení7) nebo prohlášením žadatele o neoznačení výrobku zkušební značkou, c) dalšími doklady, které stanoví nařízení vlády. (4) V žádosti o povolení žadatel kromě požadavků uvedených v odstavci 2 uvede státy, jimiž hodlá zboží provážet. § 3 (1) Předkládání žádostí o povolení není časově omezeno, pokud nařízení vlády nestanoví jinak. (2) O žádosti o povolení rozhodne ministerstvo bez zbytečných odkladů, nejdéle do 30 dnů, ve zvlášť složitých případech může tato lhůta činit 60 dnů ode dne doručení žádosti. § 4 (1) Povolení obsahuje, kromě obecných náležitostí, a) evidenční číslo povolení, b) podpoložku kombinované nomenklatury společného celního sazebníku6) označující stanovené výrobky, na něž se povolení vydává, c) název stanoveného výrobku, jeho množství nebo objem vyjádřené v měrných jednotkách, včetně celkové ceny v Kč, d) dobu platnosti povolení, maximálně v délce jednoho roku, e) název země konečného uživatelekonečného uživatele v případě přemístění výrobku z České republiky, název země, odkud výrobek přichází v případě přemístění do České republiky, f) případné další podmínky, je-li to nezbytné z důvodu plnění mezinárodních závazků České republiky nebo jejích zahraničně politických nebo bezpečnostních zájmů, g) upozornění na povinnost vrátit udělené povolení do 20 pracovních dnů po jeho vyčerpání nebo ukončení jeho platnosti ministerstvu, včetně sdělení údaje o ceně a množství přepravovaného nebo dováženého zboží. (2) Povolení může obsahovat kromě údajů podle odstavce 1 i názvy států, jimiž lze zboží provážet, údaje o zahraničním smluvním partnerovi, údaje o příjemci, pokud je odlišný od zahraničního smluvního partnera, údaje o konečném uživatelikonečném uživateli a údaje o obchodním případu, pokud to vyžadují mezinárodní závazky České republiky nebo její zahraničně politické nebo bezpečnostní zájmy. (3) V případě dovozu se v povolení vymezí místo pro záznamy celních úřadů o využívání uděleného povolení; v případě přepravy se v povolení vymezí místo pro záznamy žadatele o využívání uděleného povolení. § 5 (1) Povolení, které je jinak potřebné k propuštění stanovených výrobků do celního režimu nebo ke zpětnému vývozu, se nevyžaduje k propuštění do celního režimu a) tranzitu, b) uskladnění v celním skladu. (2) Povolení se nevyžaduje k propuštění stanovených výrobků do celního režimu svobodného pásma. § 6 (1) Povolení nelze převést ani nepřechází na právního nástupce. Osoba, které bylo povolení uděleno, musí proto povolení předložit celnímu úřadu, v případě dovozu spolu s celním prohlášením, jako deklarant, nebo Policii České republiky v případě přepravy. Osoba, které bylo povolení uděleno, je povinna toto povolení ministerstvu vrátit do 20 pracovních dnů po jeho vyčerpání nebo ukončení jeho platnosti. (2) Osoba, které bylo povolení uděleno, je povinna vždy do desátého dne měsíce následujícího po uplynutí kalendářního pololetí písemně informovat ministerstvo o využívání povolení v tomto uplynulém kalendářním pololetí, a to s využitím elektronického formuláře, ve kterém lze kromě obecných náležitostí podání požadovat údaje obsažené v žádosti o udělení povolení a v uděleném povolení týkající se obchodů zrealizovaných na základě tohoto povolení, jejichž rozsah stanoví prováděcí právní předpis. § 7 (1) Povolení ministerstvo neudělí, jestliže a) nejsou splněny náležitosti stanovené v § 2, b) to vyžadují mezinárodní závazky České republiky nebo její zahraničně politické nebo bezpečnostní zájmy, c) porušil žadatel podstatně povinnosti stanovené tímto zákonem v době, od které neuplynul více než 1 rok, nebo d) žadateli bylo v době kratší než jeden rok před podáním žádosti podle § 8 odst. 1 písm. a) a b) odejmuto povolení. (2) V případě neudělení povolení podle odstavce 1 stát neodpovídá fyzické nebo právnické osobě za případnou škodu, která jí vznikla neudělením povolení. § 7a Pozastavení čerpání povolení (1) V případě, že je to nutné z důvodů ochrany mezinárodních závazků České republiky nebo jejích zahraničně politických nebo bezpečnostních zájmů, ministerstvo pozastaví výkon práv a povinností z povolení (dále jen „čerpání povolení“). Rozklad proti rozhodnutí o pozastavení čerpání povolení nemá odkladný účinek. Pominou-li tyto důvody a není-li důvod k postupu podle § 8 odst. 1, ministerstvo rozhodnutí o pozastavení čerpání povolení zruší. (2) V případě pozastavení čerpání povolení podle odstavce 1 stát neodpovídá fyzické nebo právnické osobě za škodu, která jí vznikla pozastavením čerpání povolení. § 8 Odejmutí povolení (1) Ministerstvo udělené povolení odejme, jestliže a) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů, b) nebyly dodrženy podmínky nebo rozsah v něm stanovené, nebo c) to vyžadují mezinárodní závazky České republiky nebo její zahraničně politické nebo bezpečnostní zájmy. (2) Fyzická nebo právnická osoba, které bylo povolení odejmuto, je povinna vrátit originál povolení ministerstvu nejpozději do 10 kalendářních dnů po převzetí rozhodnutí o odejmutí povolení. (3) V případech uvedených v odstavci 1 stát neodpovídá fyzické nebo právnické osobě, které bylo uděleno povolení, za škodu, která jí vznikla jeho oprávněným odejmutím. Povolení k vývozu § 8a (1) O udělení povolení k vývozu rozhoduje ministerstvo na základě žádosti podané vývozcem písemně s využitím elektronického formuláře. Pro náležitosti žádosti o udělení povolení k vývozu platí § 2 odst. 2, 3 a 4 obdobně, přičemž konečným uživatelem se rozumí konečný příjemce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího oblast obchodování se střelnými zbraněmi a střelivem3). (2) Pokud jsou určené výrobky umístěny v jednom či více jiných členských státech Evropské unie, než je stát, v němž byla podána žádost o povolení k vývozu, musí být tato skutečnost v žádosti uvedena. § 8b (1) O žádosti o povolení k vývozu rozhodne ministerstvo bez zbytečných odkladů, nejdéle však do 30 dnů ode dne doručení žádosti, ve zvlášť složitých případech lze tuto lhůtu prodloužit až o 60 dní. Při rozhodování o žádosti musí být splněny a doloženy požadavky15) stanovené v přímo použitelném předpise Evropské unie upravujícím oblast obchodování se střelnými zbraněmi a střelivem3); ministerstvo rozhodne o žádosti na základě závazných stanovisek dotčených orgánů, kterými jsou a) Ministerstvo zahraničních věcí z hlediska zahraničně politických zájmů České republiky a dodržování mezinárodních závazků České republiky, zejména závazků vyplývajících z vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a z členství České republiky v mezinárodních organizacích, b) Ministerstvo vnitra z hlediska vnitřního pořádku a bezpečnosti. (2) Závazné stanovisko podle odstavce 1 vydá dotčený orgán ve lhůtě 20 dnů od doručení stejnopisu žádosti o povolení k vývozu; ve zvlášť složitých případech a na odůvodněnou žádost lze tuto lhůtu přiměřeně prodloužit. Závazné stanovisko musí obsahovat souhlas či nesouhlas dotčeného orgánu, který je odůvodněn. (3) Ministerstvo udělí povolení s platností v délce nejvýše 1 roku. Povolení k vývozu se vydává na formuláři uvedeném v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím oblast obchodování se střelnými zbraněmi a střelivem3). (4) Ministerstvo informuje Český báňský úřad o udělení povolení k vývozu, kterým se povoluje vývoz zápalek a bezdýmného nebo černého prachu. (5) Ustanovení o povolení podle § 5 a 6 platí pro povolení k vývozu obdobně. Ustanovení o poskytování informací podle § 6 odst. 2 platí obdobně pro poskytování informací osobami, kterým bylo uděleno povolení k vývozu. § 8c (1) Povolení k vývozu ministerstvo neudělí, jestliže a) žadatel nesplnil požadavky stanovené v § 8a, b) bylo vydáno nesouhlasné závazné stanovisko podle § 8b, c) vývozce nepoužívá přiměřené a vhodné prostředky a postupy pro zajištění souladu s ustanoveními a cíli přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího oblast obchodování se střelnými zbraněmi a střelivem3), tohoto zákona a s podmínkami povolení k vývozu, a s hledisky týkajícími se zamýšleného konečného použití, příjemce, určeného konečného příjemce a nebezpečí zneužití, d) členský stát informovaný podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího oblast obchodování se střelnými zbraněmi a střelivem15) vznesl námitky proti udělení povolení k vývozu, e) žadatel nesplňuje podmínky pro vydání povolení k vývozu15) podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího oblast obchodování se střelnými zbraněmi a střelivem3), nebo f) žadateli bylo v době kratší než 1 rok před podáním žádosti podle § 8e odst. 1 písm. a), b) odejmuto povolení. (2) Ustanovení o neudělení povolení podle § 7 odst. 1 písm. c) se použije pro neudělení povolení k vývozu obdobně. Pro odpovědnost v případě neudělení povolení k vývozu v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím oblast obchodování se střelnými zbraněmi a střelivem3) se použije § 7 odst. 2 obdobně. § 8d Pozastavení čerpání povolení k vývozu (1) V případech stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím oblast obchodování se střelnými zbraněmi a střelivem3) ministerstvo na návrh dotčeného orgánu pozastaví čerpání povolení k vývozu. Rozklad proti rozhodnutí o pozastavení čerpání povolení k vývozu nemá odkladný účinek. (2) Pominou-li důvody podle odstavce 1 a není-li důvod k postupu podle § 8e, ministerstvo na návrh dotčeného orgánu, na základě jehož návrhu bylo rozhodnuto o pozastavení čerpání povolení k vývozu, rozhodnutí o pozastavení čerpání povolení k vývozu zruší. (3) Pro odpovědnost v případě pozastavení čerpání povolení k vývozu v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím oblast obchodování se střelnými zbraněmi a střelivem3) se použije § 7a odst. 2 obdobně. § 8e Odejmutí povolení k vývozu (1) Ministerstvo udělené povolení k vývozu odejme, jestliže a) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů, b) nebyly dodrženy podmínky nebo rozsah v něm stanovené, c) to vyžadují mezinárodní závazky České republiky nebo její zahraničně politické nebo bezpečnostní zájmy, nebo d) jestliže osoba, které bylo povolení uděleno, přestala splňovat podmínky pro udělení povolení k vývozu. (2) Ustanovení o vrácení povolení podle § 8 odst. 2 a ustanovení o odpovědnosti podle § 8 odst. 3 platí pro povolení k vývozu obdobně. § 9 Mezinárodní dovozní certifikát Mezinárodní dovozní certifikát ke stanoveným výrobkům dováženým do České republiky vystavuje pro potřeby zahraničních fyzických a právnických osob ministerstvo. Žádost o vystavení mezinárodního dovozního certifikátu se podává písemně s využitím elektronického formuláře. V žádosti lze kromě obecných náležitostí žádosti požadovat údaje obsažené v žádosti o udělení povolení a v uděleném povolení, jejichž rozsah stanoví prováděcí právní předpis. § 10 Dohled celních orgánů (1) Celní úřady dohlížejí, zda je obchod se stanovenými výrobky a určenými výrobky prováděn pouze fyzickými nebo právnickými osobami, kterým bylo uděleno povolení nebo povolení k vývozu podle tohoto zákona, a zda je prováděn v rozsahu a za podmínek stanovených tímto povolením. (2) V průběhu přepravy nebo dovozu musí být stanovené výrobky a v průběhu vývozu musí být určené výrobky doprovázeny originálem povolení podle zvláštního zákona11). V průběhu přepravy, dovozu nebo vývozu musí být stanovené výrobky a určené výrobky dále doprovázeny originálem povolení, pokud jde o přepravu nebo dovoz, nebo originálem povolení k vývozu, pokud jde o vývoz. Povolení podle vět první a druhé musí být na vyžádání v průběhu kontroly předložena celním úřadům. (3) Celní úřad je při výkonu dohledu podle odstavců 1 a 2 oprávněn požadovat předložení originálu povolení nebo povolení k vývozu podle tohoto zákona a zapisovat na tento originál podstatné údaje o skutečnostech, které se váží k jeho využívání; zápisy do těchto povolení opatří datem provedení zápisu a údajem jednoznačně identifikujícím toho, kdo zápis provedl. (4) Shledá-li celní úřad, že obchod se stanovenými výrobky nebo určenými výrobky není prováděn v souladu s tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím oblast obchodování se střelnými zbraněmi a střelivem3) v případě určených výrobků nebo se zvláštními právními předpisy nebo s podmínkami stanovenými v povolení nebo v povolení k vývozu, postupuje podle § 11a až 11c a § 14 až 16 a neprodleně o tom informuje ministerstvo. § 11 Kontrola Kontrolovat přepravu a dovoz stanovených výrobků a vývoz určených výrobků jsou oprávněny provádět příslušné celní úřady. Při pátrání po stanovených výrobcích a určených výrobcích uniklých celnímu dohledu a zajišťování osoby, která tyto výrobky tomuto dohledu odňala nebo se tohoto odnětí zúčastnila, postupují podle zvláštních právních předpisů. Zajištění stanovených výrobků a zajištění určených výrobků § 11a Celní úřad může zajistit stanovené výrobky nebo určené výrobky (dále jen „zajištění“), lze-li důvodně předpokládat, že stanovené výrobky nebo určené výrobky byly užity nebo určeny ke spáchání přestupku anebo byly přestupkem získány nebo byly nabyty za jinou věc přestupkem získanou. Celní úřad při zajištění postupuje tak, aby práva třetích osob nebyla omezena nad míru nutnou ke splnění účelu zajištění16). § 11b (1) Celní úřad vydá o zajištění rozhodnutí. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. (2) V rozhodnutí o zajištění se uvedou důvody, pro které se stanovené výrobky nebo určené výrobky zajišťují, a dále se uvede, že zajištěné stanovené výrobky nebo určené výrobky mohou být prodány zpravidla ve veřejné dražbě k uhrazení dlužné částky na uložené pokutě, nebude-li pokuta zaplacena. Pokud je to účelné, může celní úřad stanovit, že se stanovené výrobky nebo určené výrobky ponechávají osobě, která je vlastní nebo drží; přitom tato osoba nesmí stanovené výrobky nebo určené výrobky používat, převést na jinou osobu, nebo s nimi jinak nakládat. (3) Osoba, které bylo doručeno rozhodnutí o zajištění, je povinna výrobky, o jejichž zajištění bylo rozhodnuto, celnímu úřadu vydat, pokud celní úřad nepostupuje podle odstavce 2 věty druhé; nejsou-li tyto výrobky na výzvu celního úřadu vydány, může celní úřad tyto výrobky odejmout osobě, která je má u sebe. (4) O vydání nebo odnětí zajištěných stanovených výrobků nebo určených výrobků se vyhotoví úřední záznam, v němž se uvede též popis stanovených výrobků nebo určených výrobků. Osobě, která stanovené výrobky nebo určené výrobky vydala, nebo které byly stanovené výrobky nebo určené výrobky odňaty, vystaví celní úřad potvrzení o vydání nebo odnětí těchto výrobků. § 11c Nejsou-li zajištěné stanovené výrobky nebo určené výrobky k dalšímu řízení již třeba a nepřichází-li v úvahu jejich propadnutí nebo zabrání v řízení o přestupku anebo postup podle § 15c, vrátí se osobě, které byly zajištěny. § 12 Poskytnutí údajů pro účely tohoto zákona (1) Ministerstvo a Generální ředitelství cel si vzájemně poskytují údaje týkající se povolení a povolení k vývozu a celního řízení, a to v rozsahu údajů uvedených v rozhodnutí podle § 4 a § 8b odst. 3. Navzájem se neprodleně informují o skutečnostech významných pro správní řízení podle tohoto zákona, kontrolu dodržování podmínek stanovených v povolení a povolení k vývozu a ukládání správních trestů. (2) Ministerstvo poskytne v jednotlivých případech na žádost podle zvláštního právního předpisu12) údaje v rozsahu údajů uvedených v rozhodnutí podle § 4 a § 8b odst. 3. § 13 Uchovávání informací Ministerstvo uchovává rozhodnutí nebo usnesení ve věci přepravy a dovozu stanovených výrobků a rozhodnutí nebo usnesení ve věci vývozu určených výrobků po dobu 30 let ode dne a) vydání rozhodnutí, kterým se žádost o vydání povolení a žádost o vydání povolení k vývozu zamítá, b) vydání usnesení, kterým se zastavuje řízení, c) vydání rozhodnutí, kterým se povolení a povolení k vývozu odejímá, d) ukončení platnosti povolení a povolení k vývozu, nebo e) vyčerpání povolení a povolení k vývozu. Přestupky § 14 (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) v rozporu s § 1 odst. 3 1. přepraví nebo doveze stanovený výrobek bez povolení, nebo 2. vyveze určený výrobek bez povolení k vývozu, b) nesplní některou z povinností stanovenou v povolení nebo v povolení k vývozu, c) jako osoba, které bylo vydáno povolení k vývozu, nevrátí v rozporu s § 6 odst. 1 nebo § 8 odst. 2 povolení k vývozu, d) jako osoba, které bylo vydáno povolení k vývozu, nesplní povinnost informovat ministerstvo podle § 6 odst. 2, e) provádí přepravu nebo dovoz stanovených výrobků v rozporu s § 7a odst. 1, f) provádí vývoz určených výrobků v rozporu s § 8d odst. 1, g) nesplní povinnost podle § 10 odst. 2, h) jako osoba, které bylo doručeno rozhodnutí o zajištění, v rozporu s § 11b odst. 3 nevydá stanovené výrobky nebo určené výrobky celnímu úřadu, nebo i) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obchodování se střelnými zbraněmi a střelivem3) neposkytne překlad všech dokumentů, které byly poskytnuty jako průkazní doklady. (2) Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu do a) 3 000 000 Kč, nebo do výše pětinásobku ceny stanovených výrobků nebo určených výrobků, je-li pětinásobek ceny stanovených výrobků nebo určených výrobků vyšší než 3 000 000 Kč, jedná-li se o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a), b), e) a f), b) 100 000 Kč, jedná-li se o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. c), d), g) a i), c) 3 000 000 Kč, jedná-li se o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. h). § 15 (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 1 odst. 3 1. přepraví nebo doveze stanovený výrobek bez povolení, nebo 2. vyveze určený výrobek bez povolení k vývozu, b) nesplní některou z povinností stanovenou v povolení nebo v povolení k vývozu, c) jako osoba, které bylo vydáno povolení nebo povolení k vývozu, nevrátí v rozporu s § 6 odst. 1 nebo § 8 odst. 2 povolení nebo povolení k vývozu, d) jako osoba, které bylo vydáno povolení nebo povolení k vývozu, nesplní povinnost informovat ministerstvo podle § 6 odst. 2, e) provádí přepravu nebo dovoz stanovených výrobků v rozporu s § 7a, f) provádí vývoz určených výrobků v rozporu s § 8d odst. 1, g) nesplní povinnost podle § 10 odst. 2, h) jako osoba, které bylo doručeno rozhodnutí o zajištění, v rozporu s § 11b odst. 3 nevydá stanovené výrobky nebo určené výrobky celnímu úřadu, nebo i) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obchodování se střelnými zbraněmi a střelivem3) neposkytne překlad všech dokumentů, které byly poskytnuty jako průkazní doklady. (2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 5 000 000 Kč, nebo do výše pětinásobku ceny stanovených výrobků nebo určených výrobků, je-li pětinásobek ceny stanovených výrobků nebo určených výrobků vyšší než 5 000 000 Kč, jedná-li se o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a), b), e) a f), b) 500 000 Kč, jedná-li se o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. c), d), g) a i), c) 5 000 000 Kč, jedná-li se o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. h). § 15c Kontrolované stanovené výrobky nebo určené výrobky, o jejichž propadnutí nebo zabrání bylo pravomocně rozhodnuto, prodá příslušná organizační složka státu zpravidla ve veřejné dražbě; výtěžek z prodeje po odečtení nákladů prodeje je příjmem státního rozpočtu České republiky. Pokud tyto výrobky nelze prodat, zajistí příslušná organizační složka státu jejich zničení, a to na náklady toho, komu bylo propadnutí nebo zabrání kontrolovaných stanovených výrobků nebo určených výrobků uloženo. § 16 Společná ustanovení (1) Přestupek podle § 14 projedná celní úřad, v jehož obvodu byl přestupek zjištěn; příslušný celní úřad může postoupit věc k projednání celnímu úřadu, v jehož obvodu osoba, která se přestupku dopustila, bydlí nebo pracuje. Přestupek podle § 15 projedná celní úřad, v jehož obvodu má právnická osoba sídlo; nemá-li právnická osoba sídlo v České republice, projedná přestupek celní úřad, v jehož obvodu byl přestupek zjištěn. (2) Pokus přestupku podle § 14 odst. 1 písm. a) bodů 1 a 2 a § 15 odst. 1 písm. a) bodů 1 a 2 je trestný. Přechodná ustanovení § 17 (1) Platná úřední povolení (licence) udělená podle zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů, se považují za povolení vydaná podle tohoto zákona. (2) Řízení o udělení licencí zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona. Zmocňovací ustanovení § 18 Vláda vydá nařízení k provedení § 1 odst. 2, § 6 odst. 2, § 8a odst. 1 ve spojení s § 2 odst. 2, 3 a 4 a § 9. Zrušovací ustanovení § 19 Zrušuje se: 1. Zákon č. 152/1997 Sb., na ochranu před dovozem dumpingových výrobků a o změně a doplnění některých zákonů. 2. Zákon č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů. 3. Nařízení vlády č. 185/2000 Sb., kterým se stanoví výrobky, jež mohou být dováženy do České republiky nebo vyváženy z České republiky jen na základě licence podle zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů. 4. Nařízení vlády č. 446/2000 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 185/2000 Sb., kterým se stanoví výrobky, jež mohou být dováženy do České republiky nebo vyváženy z České republiky jen na základě licence podle zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů. 5. Nařízení vlády č. 495/2000 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 185/2000 Sb., kterým se stanoví výrobky, jež mohou být dováženy do České republiky nebo vyváženy z České republiky jen na základě licence podle zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů, ve znění nařízení vlády č. 446/2000 Sb. 6. Nařízení vlády č. 264/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 185/2000 Sb., kterým se stanoví výrobky, jež mohou být dováženy do České republiky nebo vyváženy z České republiky jen na základě licence podle zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů, ve znění nařízení vlády č. 446/2000 Sb. a nařízení vlády č. 495/2000 Sb. 7. Nařízení vlády č. 397/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 185/2000 Sb., kterým se stanoví výrobky, jež mohou být dováženy do České republiky nebo vyváženy z České republiky jen na základě licence podle zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 8. Nařízení vlády č. 404/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 185/2000 Sb., kterým se stanoví výrobky, jež mohou být dováženy do České republiky nebo vyváženy z České republiky jen na základě licence podle zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 9. Nařízení vlády č. 481/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 185/2000 Sb., kterým se stanoví výrobky, jež mohou být dováženy do České republiky nebo vyváženy z České republiky jen na základě licence podle zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 10. Nařízení vlády č. 561/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 185/2000 Sb., kterým se stanoví výrobky, jež mohou být dováženy do České republiky nebo vyváženy z České republiky jen na základě licence podle zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 11. Nařízení vlády č. 263/2001 Sb., kterým se stanoví ochranné opatření na dovoz některých výrobků do České republiky. 12. Nařízení vlády č. 194/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády v souvislosti s uplatňováním ochranných opatření podle zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o návykových látkách § 20 Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 57/2001 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 407/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 223/2003 Sb. a zákona č. 362/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 20 odstavec 1 zní: „(1) Ke každému jednotlivému vývozu návykových látek a přípravků je třeba povolení Ministerstva zdravotnictví (dále jen „vývozní povolení“).“. 2. V § 21 odstavec 1 zní: „(1) Ke každému jednotlivému dovozu návykových látek a přípravků je třeba povolení Ministerstva zdravotnictví (dále jen „dovozní povolení“).“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o správních poplatcích § 21 V příloze Sazebník zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, položka 103 a položka 105 včetně poznámek pod čarou č. 62 a 64 znějí: „Položka 103 Vydání úředního povolení k dovozu nebo vývozu nebo přepravě stanovených výrobků62)\| Kč 500 ---\|--- Osvobození Od poplatku podle této položky je osvobozeno vydání úředního povolení na vývoz nebo dovoz nebo přepravu stanovených výrobků pro účely výstav, předvedení, reklamací a bezúplatného vývozu a dovozu vzorků. Poznámka Úřední povolení vydává správní úřad v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. 62) Zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů. Položka 105 Udělení a) povolení k vývozu nebo k přepravě uvnitř Společenství zboží a technologií dvojího užití64)\| Kč 500 ---\|--- b) mezinárodního dovozního certifikátu\| Kč 500 64) Zákon č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití.“. ČÁST PÁTÁ Změna transplantačního zákona § 23 Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů, se mění takto: 1. V § 21 odst. 1 se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) k dovozu nebo vývozu tkání nebo orgánů v rámci mezinárodní výměny tkání nebo orgánů podle § 26 odst. 1 nebo 2 nebo nabídky podle § 26 odst. 3 mít povolení k jejich dovozu nebo vývozu udělené ministerstvem (dále jen „dovozní nebo vývozní povolení“).“. 2. V § 26 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Nabídku tkáně nebo orgánu k transplantacím do zahraničí lze učinit též na základě povolení uděleného ministerstvem. Ministerstvo toto povolení udělí, pokud není v Národním registru osob čekajících na transplantaci orgánů evidován vhodný čekatel a není-li možné nabídku tkáně nebo orgánu do zahraničí uskutečnit na základě členství v mezinárodních transplantačních organizacích nebo na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 3. Za § 26 se vkládají nové § 26a až 26g, které znějí: „§ 26a (1) K dovozu nebo vývozu tkání nebo orgánů v rámci mezinárodní výměny tkání nebo orgánů podle § 26 odst. 1 nebo 2 nebo nabídky podle § 26 odst. 3 (dále jen „dovoz nebo vývoz tkání nebo orgánů“) vydává ministerstvo dovozní nebo vývozní povolení. Žádost o dovozní nebo vývozní povolení předkládá ministerstvu zdravotnické zařízení, které mezinárodní výměnu tkání nebo orgánů uskutečňuje (dále jen „žadatel“), nejméně 90 kalendářních dnů před zamýšleným zahájením dovozu nebo vývozu. (2) Žádost o udělení dovozního nebo vývozního povolení musí obsahovat a) identifikační údaje žadatele, b) desetimístnou podpoložku kombinované nomenklatury společného celního sazebníku a její název označující stanovené tkáně nebo orgány, na jejichž dovoz nebo vývoz se dovozní nebo vývozní povolení žádá, stanovenou nařízením vlády (§ 26e), c) navrhované maximální množství tkání nebo orgánů v kusech nebo buněk v mililitrech, d) navrhovanou dobu platnosti dovozního nebo vývozního povolení, e) účel dovozu nebo vývozu, f) název státu (států) původu tkání nebo orgánů v případě dovozu, název státu (států) určení tkání nebo orgánů v případě vývozu, g) datum vyhotovení, jméno a příjmení osoby oprávněné jednat jménem žadatele, podpis této osoby a otisk razítka žadatele. (3) K žádosti o udělení dovozního nebo vývozního povolení žadatel připojí a) výpis z obchodního rejstříku nebo úředně ověřenou kopii zřizovací listiny, b) výčet a specifikace druhů vyvážených nebo dovážených tkání nebo orgánů, c) v případě vývozu doklad nebo úředně ověřenou kopii vydanou státní autoritou potvrzující, že se jedná o zdravotnické zařízení oprávněné provádět odběry tkání nebo orgánů. (4) Jestliže žádost neobsahuje náležitosti stanovené v odstavcích 2 a 3, ministerstvo ji žadateli vrátí a zároveň určí přiměřenou lhůtu k doplnění žádosti. Lhůta určená k doplnění žádosti se nezapočítává do lhůty stanovené pro rozhodnutí o udělení dovozního nebo vývozního povolení. Jestliže žadatel žádost v určené lhůtě nedoplní, ministerstvo zahájené řízení o udělení dovozního nebo vývozního povolení zastaví. § 26b (1) Rozhodnutí o udělení dovozního nebo vývozního povolení obsahuje a) identifikační údaje žadatele, b) evidenční číslo dovozního nebo vývozního povolení, c) podpoložku kombinované nomenklatury celního sazebníku a její název označující tkáně nebo orgány, na jejichž dovoz a vývoz se dovozní nebo vývozní povolení uděluje, d) dobu platnosti dovozního nebo vývozního povolení, včetně povoleného maximálního množství kusů orgánů nebo tkání nebo buněk v mililitrech, které lze dovézt nebo vyvézt, e) název státu (států) původu tkání nebo orgánů v případě dovozu, název státu (států) určení tkání nebo orgánů v případě vývozu, f) další podmínky, pokud je to nezbytné, g) upozornění na povinnost vrátit dovozní nebo vývozní povolení do 10 pracovních dnů po jeho vyčerpání nebo ukončení jeho platnosti (§ 26e), h) účel dovozu nebo vývozu, i) poučení o opravném prostředku, j) přílohy rozhodnutí; v každé příloze je vymezeno místo pro záznam identifikačních údajů zdravotnického zařízení, které provedlo odběr tkáně nebo orgánu, a pro záznamy celních orgánů o využívání uděleného dovozního nebo vývozního povolení (množství, datum, otisk razítka, podpis); počet příloh odpovídá počtu povoleného maximálního dovozu nebo vývozu podle písmene d), k) datum vydání, podpis pověřeného pracovníka ministerstva a otisk razítka. (2) Ministerstvo udělí dovozní nebo vývozní povolení na dobu nejdéle 12 měsíců. § 26c (1) Ministerstvo dovozní nebo vývozní povolení neudělí, jestliže a) nejsou splněny náležitosti žádosti uvedené v § 26a odst. 2 a 3, nebo b) to vyžadují bezpečnostní zájmy České republiky (možnost rizika ohrožení zdraví a života obyvatel). (2) Ministerstvo odejme dovozní nebo vývozní povolení, jestliže a) dovozní nebo vývozní povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů, b) nebyly dodrženy podmínky nebo rozsah v něm stanovené, nebo c) to vyžadují bezpečnostní zájmy České republiky. (3) Odvolání proti rozhodnutí o odejmutí dovozního nebo vývozního povolení podle odstavce 2 nemá odkladný účinek. (4) Veškerá písemná podání se předkládají v českém jazyce a listinné důkazy musí být opatřeny úředním překladem do českého jazyka. (5) Ministerstvo a Generální ředitelství cel si vzájemně poskytují údaje týkající se dovozního nebo vývozního povolení, a to v rozsahu údajů uvedených v rozhodnutí podle § 26b. Navzájem se neprodleně informují o skutečnostech významných pro správní řízení o udělení, neudělení nebo odejmutí dovozního nebo vývozního povolení podle tohoto zákona, kontrolují dodržování podmínek stanovených v dovozních nebo vývozních povoleních a ukládání sankcí. § 26d Na postup ministerstva se při udělování a odejmutí dovozních nebo vývozních povolení vztahuje správní řád, není-li tímto zákonem stanoveno jinak. § 26e Dovozní nebo vývozní povolení nelze převést ani nepřechází na právního nástupce. Zdravotnické zařízení, kterému bylo dovozní nebo vývozní povolení uděleno, je povinno toto povolení ministerstvu vrátit do 10 pracovních dnů po jeho vyčerpání nebo ukončení jeho platnosti, a to včetně záznamů celních orgánů o jeho využívání a seznamu zdravotnických zařízení v zahraničí schválených státní autoritou, do kterých byly orgány nebo tkáně z České republiky vyvezeny, nebo z kterých byly orgány nebo tkáně do České republiky dovezeny. § 26f Vláda vydá nařízení k provedení § 26a odst. 2 písm. b). § 26g Pro mezinárodní výměnu tkání nebo orgánů podle § 26 odst. 1 nebo 2 nebo nabídku podle § 26 odst. 3 mezi členskými zeměmi Evropské unie se ustanovení § 26a až 26d použijí obdobně.“. 4. V § 29 odst. 2 písm. a) se doplňují body 3 a 4, které znějí: „3. které dováží nebo vyváží tkáně nebo orgány bez dovozního nebo vývozního povolení do výše 5 000 000 Kč, 4. které dováží nebo vyváží tkáně nebo orgány v rozporu s uděleným dovozním nebo vývozním povolením do výše 1 000 000 Kč,“. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST § 24 Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r. 1) Článek 346 Smlouvy o fungování Evropské unie. 2) Například zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů. 3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se provádí článek 10 protokolu Organizace spojených národů proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, který doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (protokol OSN o střelných zbraních), a stanoví vývozní povolení, opatření pro dovoz a tranzit střelných zbraní, jejich součástí, dílů a střeliva. 4) Například zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. 5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie. 6) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku. 7) Například zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 8) Například zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 11) § 50 zákona č. 119/2002 Sb. 12) Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 15) Například čl. 11 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 258/2012. Čl. 2 odst. 2 rámcového rozhodnutí Rady 2002/548/SVV ze dne 13. června 2012 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy. 16) Čl. 17 odst. 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2012.
Zákon č. 229/2005 Sb.	Zákon č. 229/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 16. 6. 2005, datum účinnosti 1. 7. 2005, částka 84/2005 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o silniční dopravě * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o provozu na pozemních komunikacích * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 16. 12. 2006 229 ZÁKON ze dne 18. května 2005, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o silniční dopravě Čl. I Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb., zákona č. 304/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 150/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 577/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb. a zákona č. 1/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 2 písmeno b) zní: „b) dopravní úřad určený podle kritérií stanovených ve zvláštním právním předpisu5b), jde-li o zahraniční osobu. 5b) § 50 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 356/1999 Sb.“. 2. V § 9 odst. 1 se slova „a zajistit, aby ve vozidle taxislužby byla umístěna kopie protokolu o technické prohlídce“ zrušují. 3. V § 9 odst. 2 písmeno e) zní: „e) práce řidiče taxislužby vykonávala pouze osoba 1. starší 21 let, 2. bezúhonná5), 3. spolehlivá, 4. která má průkaz o způsobilosti řidiče vykonávat taxislužbu.“. 4. V § 9 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 5a zní: „(3) Za spolehlivou se nepovažuje osoba, a) která má v evidenční kartě řidiče záznam o tom, že jí byl soudem za spáchání trestného činu uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, jehož výkon skončil v posledních třech letech nebo od jehož výkonu bylo v posledních třech letech podmíněně upuštěno, nebo b) která má v evidenční kartě řidiče záznam o uložení sankce za přestupek spočívající v požití alkoholického nápoje nebo jiné návykové látky před řízením motorového vozidla nebo v jeho průběhu nebo v odmítnutí podrobit se na výzvu policisty dechové zkoušce nebo lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem v případě, že dechová zkouška byla pozitivní, nebo v odmítnutí podrobit se na výzvu policisty lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou, nebo c) která má v evidenční kartě řidiče tři nebo více záznamů o spáchaných přestupcích proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu na pozemních komunikacích, nebo d) která v posledních třech letech provozovala silniční dopravu pro cizí potřeby neoprávněně, nebo e) která se v posledních třech letech opakovaně dopustila jednání, za které jí byla pravomocně uložena sankce za porušení právních předpisů souvisejících s provozováním silniční dopravy s výjimkou sankce za spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu podle zvláštního zákona5a), nebo f) která se jako řidič vozidla taxislužby v průběhu posledních tří let dopustila jednání, za nějž byla provozovateli taxislužby pravomocně uložena sankce za porušení právních předpisů souvisejících s provozováním silniční dopravy, nebo g) které byla v posledních třech letech odejmuta koncese nebo povolení k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby z důvodů porušování povinností uložených právními předpisy souvisejícími s provozováním silniční dopravy, h) které byl odebrán průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby podle § 21 odst. 9 věty druhé, a to do doby, než jí je průkaz navrácen. 5a) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 5. § 21 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 6a až 6c zní: „§ 21 Taxislužba (1) Provozovatel taxislužby je oprávněn provozovat taxislužbu pouze vozidlem, které je pro tyto účely evidováno dopravním úřadem. Podrobnosti k náležitostem evidence vozidel taxislužby stanoví prováděcí právní předpis. (2) Provozovatel taxislužby je povinen zajistit, aby vozidlo taxislužby bylo při výkonu taxislužby, kterým se rozumí nabízení nebo vykonávání přepravních služeb, označeno střešní svítilnou s nápisem „TAXI“ a vybaveno úředně ověřeným a zaplombovaným taxametrem6a), jehož nedílnou součástí je tiskárna a paměťová jednotka schopná uchovávat denní a měsíční zaznamenané hodnoty o provozu vozidla alespoň po dobu pěti let ode dne jejich záznamu. Podrobnosti o náležitostech svítilny a způsobu jejího používání stanoví prováděcí právní předpis. Vozidlo, které je opatřeno střešní svítilnou s nápisem „TAXI“ není přípustné využívat k provozování jiného druhu silniční dopravy bez zakrytí této střešní svítilny. (3) Provozovatel taxislužby je povinen zajistit, aby řidič při výkonu taxislužby používal taxametr uvedený v odstavci 2 a po ukončení jízdy bez vyzvání vydal cestujícímu nepoškozený a čitelný doklad o výši jízdného pořízený jako výstup z tiskárny taxametru. Podrobnosti o užití taxametru, náležitostech „Uživatelské a evidenční knihy taxametru“, která musí být při výkonu taxislužby ve vozidle, a náležitostech dokladu o výši jízdného stanoví prováděcí právní předpis. Doklad o zaplacení jízdného, jakož i denní hodnoty o provozu vozidla zaznamenané na paměťové jednotce jsou jiným dokladem sloužícím k přehledu o stavu hospodaření a majetku nebo k jeho kontrole podle zvláštního právního předpisu6b). (4) Provozovatel taxislužby je povinen zajistit, aby k výkonu taxislužby bylo užito pouze vozidel označených a vybavených předepsaným způsobem. Způsob označení vozidla, požadavky na vybavení vozidla taxislužby doklady a dalšími náležitostmi stanoví prováděcí právní předpis. (5) Provozovatel taxislužby je povinen dopravnímu úřadu příslušnému pro vydání stanoviska ke koncesi předem písemně oznámit zahájení výkonu taxislužby. V písemném oznámení provozovatel taxislužby uvede a) obchodní firmu, popřípadě název, sídlo a právní formu právnické osoby a její identifikační číslo, je-li provozovatelem právnická osoba, nebo obchodní firmu, popřípadě jméno a příjmení, případně odlišující dodatek, trvalý pobyt a místo podnikání, liší-li se od trvalého pobytu, rodné číslo a identifikační číslo fyzické osoby, je-li provozovatelem fyzická osoba, b) číslo, pod kterým byla vydána koncese, c) jméno, příjmení, adresu trvalého pobytu, adresu pro doručování a rodné číslo všech řidičů taxislužby, d) předpokládané datum zahájení provozování taxislužby. (6) Písemné oznámení podle odstavce 5 provozovatel taxislužby doloží a) úředně ověřenou kopií koncesní listiny, b) výpisem z evidence Rejstříku trestů všech osob, které hodlá pověřit výkonem práce řidiče taxislužby, který není starší než 3 měsíce, c) doklady dosvědčujícími spolehlivost všech osob, které hodlá pověřit výkonem práce řidiče taxislužby, pokud si je dopravní úřad vyžádá, d) jednou fotografií takové osoby, jež vyhovuje požadavkům stanoveným zvláštním předpisem6c), e) údaji o tovární značce, státní poznávací nebo registrační značce a evidenčním číslu vozidla, pokud mu bylo již přiděleno, kterým hodlá provozovat taxislužbu. (7) Provozovatel taxislužby je dále povinen do sedmi dnů písemně oznámit příslušnému dopravnímu úřadu veškeré změny údajů uvedených v odstavcích 5 a 6 a datum případného ukončení provozování taxislužby. (8) Dopravní úřad vydá provozovateli taxislužby průkazy o způsobilosti řidičů taxislužby znějící na jména osob uvedených v písemném oznámení, jestliže jsou starší 21 let a je u nich splněna podmínka bezúhonnosti a spolehlivosti. Dopravní úřad je povinen rozhodnout ve věci do 30 dnů ode dne, kdy obdržel písemné oznámení provozovatele taxislužby, včetně souvisejících dokladů. Průkazy o způsobilosti řidiče taxislužby jsou veřejnou listinou a vydávají se s platností na dobu pěti let. Vzor průkazu o způsobilosti řidiče taxislužby stanoví prováděcí právní předpis. (9) Dopravní úřad příslušný podle odstavce 5 rozhodne o odebrání průkazu o způsobilosti řidiče taxislužby, jestliže zjistí, že osoba řidiče nesplňuje podmínku bezúhonnosti či spolehlivosti. Dopravní úřad příslušný podle odstavce 5 rozhodne dále o odebrání průkazu o způsobilosti řidiče taxislužby z důvodů podle odstavce 13; v tomto případě dopravní úřad průkaz o způsobilosti řidiče odebere na dobu dvou let. (10) Průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby pozbývá platnosti a) uplynutím doby, na kterou byl vystaven, b) dnem nabytí právní moci rozhodnutí dopravního úřadu o odebrání průkazu o způsobilosti řidiče taxislužby, c) dnem, kdy bylo dopravnímu úřadu příslušnému podle odstavce 5 doručeno písemné oznámení podle odstavce 11 písm. d) a e). (11) Provozovatel taxislužby je povinen a) zajistit, aby průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby byl umístěn na viditelném místě ve vozidle taxislužby; podrobnosti k umístění průkazu ve vozidle stanoví prováděcí právní předpis, b) zajistit, aby při nabízení přepravních služeb na území Hlavního města Prahy nebo statutárních měst měl řidič u sebe originál nebo úředně ověřenou kopii platného osvědčení obce o úspěšném vykonání zkoušky podle § 21a odst. 1, pokud obec využila oprávnění podle § 21a odst. 1, c) do 3 dnů poté, co se dozvěděl o skutečnostech nasvědčujících ztrátě bezúhonnosti či spolehlivosti řidiče taxislužby, který pro něj taxislužbu vykonává, učinit o tom písemné oznámení dopravnímu úřadu příslušnému podle odstavce 5, d) do 3 dnů písemně oznámit dopravnímu úřadu příslušnému podle odstavce 5 ztrátu, zničení, odcizení nebo zneužití průkazu o způsobilosti řidiče taxislužby, e) do 3 dnů písemně oznámit dopravnímu úřadu příslušnému podle odstavce 5 skutečnost, že mu řidič vozidla taxislužby nepředal průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby, který je dopravce povinen odevzdat podle odstavce 12, f) v případě vyřazení vozidla taxislužby z evidence zajistit okamžité odstranění povinného označení umístěného na vozidle taxislužby a demontáž taxametru. (12) Provozovatel taxislužby je povinen odevzdat průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby dopravnímu úřadu příslušnému podle odstavce 5 nejpozději do sedmi kalendářních dnů poté, co a) osoba, na jejíž jméno byl průkaz vydán, přestala vykonávat pro provozovatele taxislužby práci řidiče taxislužby, b) uplynula doba platnosti průkazu o způsobilosti řidiče taxislužby, c) nabylo právní moci rozhodnutí dopravního úřadu o odebrání průkazu o způsobilosti řidiče taxislužby, d) nalezne nebo jinak získá zpět průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby, jehož ztrátu, zničení, odcizení nebo zneužití písemně oznámil dopravnímu úřadu, e) nabylo právní moci rozhodnutí živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění opravňujícího provozovatele taxislužby k provozování taxislužby nebo o pozastavení této živnosti, f) písemně oznámil živnostenskému úřadu ukončení nebo přerušení provozování této živnosti. (13) Kontrolní orgán je oprávněn zadržet průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby na místě samém z důvodů a) poškození cestujícího na ceně jízdného, b) nevydání cestujícímu dokladu o zaplacení jízdného z tiskárny taxametru, c) uvedení nepravdivých údajů na dokladu o zaplacení jízdného, d) výkonu práce řidiče taxislužby bez osvědčení obce o složení zkoušky podle § 21a odst. 1 na území obce, která v obecně závazné vyhlášce obce stanovila zkoušku jako podmínku provozování taxislužby na území obce, e) neumožnění výkonu státního dozoru v silniční dopravě ve smyslu ustanovení § 34, f) užití vozidla v silničním provozu, označeného nebo vybaveného způsobem zaměnitelným s vozidlem taxislužby, ačkoliv toto vozidlo není zařazeno v evidenci vozidel taxislužby, g) neplatnost průkazu. (14) Na zadržení průkazu na místě samém se nevztahuje správní řád. Kontrolní orgán řidiči vystaví na místě samém písemné potvrzení, například formou protokolu. Kontrolní orgán písemně oznámí zadržení průkazu o způsobilosti řidiče taxislužby příslušnému dopravnímu úřadu; oznámení předá spolu se zadrženým průkazem bez zbytečného odkladu, nejpozději následující pracovní den po dni zadržení průkazu. Příslušný dopravní úřad je do 15 pracovních dnů ode dne doručení oznámení o zadržení průkazu povinen zahájit řízení o odebrání průkazu o způsobilosti řidiče taxislužby. Lhůta je zachována, pokud v její poslední den je oznámení o zahájení správního řízení odevzdáno k poštovní přepravě. Pokud bude rozhodnuto o odebrání průkazu, dopravní úřad jej po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí zašle dopravnímu úřadu, který jej vydal. Rozhodne-li dopravní úřad o vrácení zadrženého průkazu, vrátí jej bez zbytečného odkladu jeho držiteli. (15) Řidič taxislužby je povinen nejpozději do tří dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odebrání průkazu řidiče taxislužby předat tento průkaz provozovateli taxislužby, na základě jehož oznámení podle § 21 odst. 5 byl průkaz vystaven. Provozovatel taxislužby, kterému byl předán průkaz řidiče taxislužby, je povinen předat tento průkaz dopravnímu úřadu, který průkaz vystavil. 6a) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. 6b) § 125 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 6c) Vyhláška č. 642/2004 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech.“. 6. § 21a včetně poznámky pod čarou č. 6d zní: „§ 21a (1) Hlavní město Praha, statutární města a další obce s počtem obyvatel nad 20 000 mohou stanovit v samostatné působnosti6d) obecně závaznou vyhláškou obce jako podmínku k výkonu práce řidiče taxislužby na území obce povinnost prokázat zkouškou řidiče znalosti místopisu, právních předpisů upravujících taxislužbu a ochranu spotřebitele, znalosti obsluhy taxametru a způsob provádění zkoušky. O úspěšně vykonané zkoušce vydá obec účastníkovi zkoušky osvědčení a vyznačí v něm časový a územní rozsah jeho platnosti. Obec zašle kopii vydaného osvědčení dopravnímu úřadu, v jehož územním obvodu se nachází. Osvědčení je veřejnou listinou. (2) Obec je oprávněna v samostatné působnosti6d) stanovit obecně závaznou vyhláškou obce pro stanoviště vozidel taxislužby podmínky pro uzavření smlouvy s právnickými nebo fyzickými osobami o užívání stanoviště, podmínky užívání stanoviště a Provozní řád upravující v souladu s místními podmínkami pravidla provozu na stanovišti taxislužby včetně cenových podmínek. Provozní řád se zveřejní v místě stanoviště. 6d) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.“. 7. Za § 34a se vkládají nové § 34b a 34c, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 7b, 7d a 7e znějí: „§ 34b Registr dopravců (1) Evidence údajů o dopravcích je vedena v registru dopravců, který je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona7b), jehož správcem je dopravní úřad. (2) Dopravní úřad vede v registru dopravců evidenci a) podnikatelů v dopravě, kterým vydal stanovisko ke koncesi včetně osobních údajů o těchto podnikatelích uvedených v koncesní listině a jejich změn, b) řidičů taxislužby, na jejichž jména vystavil průkazy o způsobilosti řidiče taxislužby, c) vozidel hlášených dopravnímu úřadu podle § 9 odst. 4 písm. d), d) vozidel taxislužby podle § 21 odst. 1, e) dokladů vydaných dopravcům. (3) V registru dopravců se vedou též údaje o jejich finanční způsobilosti, dobré pověsti, zkoušce odborné způsobilosti a sankcích uložených dopravcům nebo řidičům taxislužby v souvislosti s provozováním dopravy, a to po dobu tří let od jejich pravomocného uložení, včetně údaje o řidiči, který svým jednáním při výkonu dopravy zavdal bezprostřední důvod k zahájení správního řízení s dopravcem. Příslušné orgány veřejné správy jsou povinny do 30 kalendářních dnů od pravomocného uložení sankce zaslat jimi vydaná pravomocná rozhodnutí o uložení sankce za protiprávní jednání spáchané v souvislosti s provozováním dopravy dopravnímu úřadu příslušnému k vydání stanoviska ke koncesi, jakož i oznámit veškeré změny týkající se uložené sankce. (4) Dopravní úřad umožní nahlížet do registru dopravců Ministerstvu dopravy a orgánům provádějícím kontrolu podle zvláštních předpisů v územním obvodu dopravního úřadu, který evidenci vede. (5) Dopravní úřad na základě písemné žádosti poskytne údaje z registru dopravců a) správním orgánům v rozsahu potřebném k plnění jejich úkolů, b) soudům, c) orgánům činným v trestním řízení, d) obcím v rozsahu potřebném k plnění jejich úkolů, e) fyzickým osobám, pokud jde o údaje o nich vedené, f) jiným fyzickým nebo právnickým osobám na základě písemného souhlasu osoby, o jejíž údaje fyzická nebo právnická osoba žádá, ověřeného příslušným orgánem. (6) Výpis údajů z registru dopravců se řídí, pokud není v tomto zákoně stanoveno jinak, zvláštním právním předpisem7d). § 34c Centrální registr dopravců (1) Evidence údajů shromažďovaných z registru dopravců je vedena v centrálním registru dopravců (dále jen „centrální registr“), který je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona7b), jehož správcem je Ministerstvo dopravy. (2) Ministerstvo dopravy v centrálním registru zpracovává údaje předávané dopravními úřady z registru dopravců způsobem stanoveným zvláštním zákonem7e). (3) Ministerstvo dopravy poskytuje údaje z centrálního registru na základě písemné žádosti pouze subjektům uvedeným v § 34b odst. 5. (4) Výpis z údajů centrálního registru se řídí, pokud tento zákon nestanoví jinak, zvláštním právním předpisem7d). (5) Prováděcí právní předpis stanoví technické prostředky a způsob zpracování údajů v registru dopravců a v centrálním registru dopravců a způsob předávání údajů z registru dopravců do centrálního registru dopravců. 7b) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 7d) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. 7e) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 8. V § 35 odst. 1 písmeno g) zní: „g) poruší ustanovení § 9 odst. 2, 4 nebo § 9a,“. 9. § 35a včetně nadpisu zní: „§ 35a Návrh na zrušení živnostenského oprávnění (1) Dopravní úřad, celní úřad nebo Ministerstvo dopravy podá u příslušného živnostenského úřadu návrh na zrušení živnostenského oprávnění5) tomu dopravci, který přestal splňovat podmínku dobré pověsti nebo podmínku finanční způsobilosti. (2) Dopravní úřad, celní úřad nebo Ministerstvo dopravy může z důvodu závažného porušení podmínek stanovených tímto zákonem podat u příslušného živnostenského úřadu návrh na zrušení živnostenského oprávnění5) tomu dopravci, kterému byla opakovaně uložena pokuta podle tohoto zákona. Pro účely tohoto zákona se opakovaně uloženou pokutou rozumí a) nejméně třikrát uložená pokuta podle ustanovení § 35 odst. 1 v období posledních pěti let, nebo b) nejméně dvakrát uložená pokuta podle ustanovení § 35 odst. 2 nebo 3 v období posledních pěti let. (3) Za závažné porušení podmínek stanovených tímto zákonem je považováno také uložení pokuty podle ustanovení § 35 odst. 4 v období posledních pěti let.“. 10. V § 41 odstavce 2 a 3 znějí: (2) Ministerstvo dopravy vydá prováděcí právní předpis k provedení § 3 odst. 1 písm. b), § 3 odst. 2 a 3, § 4a odst. 6, § 6 odst. 1, § 6 odst. 8, § 7 odst. 3, § 9 odst. 1, § 17 odst. 6, § 18b odst. 2, § 19a odst. 3, § 19b odst. 6, § 21 odst. 1, 2, 3, 4, 8 a odst. 11 písm. a), § 22 odst. 5, § 30 odst. 2, § 34c odst. 5 a § 35b odst. 4. (3) Hlavní město Praha, statutární města a další obce s počtem obyvatel nad 20 000 mohou obecně závaznou vyhláškou upravit podmínky pro provozování taxislužby podle § 21a odst. 1; obec může obecně závaznou vyhláškou upravit podmínky pro provozování taxislužby podle § 21a odst. 2. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se v již zahájených řízeních ve věci vydání průkazu o způsobilosti řidiče taxislužby postupuje podle dosud platné právní úpravy. 2. Průkazy o způsobilosti řidiče taxislužby vydané před nabytím účinnosti tohoto zákona, jejichž platnost má skončit po nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti po dobu v nich uvedenou a jejich územní rozsah se rozšiřuje na území celé republiky. Tím není dotčeno ustanovení § 21a. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o provozu na pozemních komunikacích Čl. III V zákoně č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb. a zákona č. 53/2004 Sb., § 134 odstavec 2 zní: „(2) Řidičské průkazy vydané a) od 1. července 1964 do 31. prosince 1993 jsou jejich držitelé povinni vyměnit do 31. prosince 2007, b) od 1. ledna 1994 do 31. prosince 2000 jsou jejich držitelé povinni vyměnit do 31. prosince 2010, c) od 1. ledna 2001 do 30. dubna 2004 jsou jejich držitelé povinni vyměnit do 31. prosince 2013.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2005, s výjimkou čl. I bodu 7, který nabývá účinnosti po uplynutí osmnácti měsíců ode dne jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 251/2005 Sb.	Zákon č. 251/2005 Sb. Zákon o inspekci práce Vyhlášeno 29. 6. 2005, datum účinnosti 1. 7. 2005, částka 94/2005 * ČÁST PRVNÍ - VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - PŮSOBNOST A PŘÍSLUŠNOST ÚŘADU A INSPEKTORÁTŮ (§ 3 — § 6) * ČÁST TŘETÍ - PRÁVA A POVINNOSTI PŘI KONTROLE (§ 7 — § 9) * ČÁST ČTVRTÁ - PŘESTUPKY (§ 9a — § 37) * ČÁST PÁTÁ - KONTROLA A SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE PŘI VYSÍLÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ V RÁMCI NADNÁRODNÍHO POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB (§ 37a — § 37c) * ČÁST ŠESTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 38 — § 50) k zákonu č. 251/2005 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2025 (230/2024 Sb., 470/2024 Sb.) 251 ZÁKON ze dne 3. května 2005 o inspekci práce Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie78) a upravuje zřízení a postavení orgánů inspekce práce jako kontrolních orgánů na úseku ochrany pracovních vztahů, pracovních podmínek a služby péče o dítě v dětské skupině, působnost a příslušnost orgánů inspekce práce, práva a povinnosti při kontrole a sankce za porušení stanovených povinností. § 2 (1) Zřizují se Státní úřad inspekce práce (dále jen „úřad“) a oblastní inspektoráty práce (dále jen „inspektorát“), které jsou správními úřady. Sídlem úřadu je Opava. Označení, sídla a územní obvody inspektorátů jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu. (2) Úřad je účetní jednotkou. Pro účely hospodaření s majetkem státu, včetně prostředků státního rozpočtu, účetnictví, služebních vztahů státních zaměstnanců a pracovněprávních vztahů mají inspektoráty postavení vnitřních organizačních jednotek úřadu. (3) Úřad je řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“). (4) Ministerstvo je ve věcech státní služby nadřízeným služebním úřadem úřadu. Úřad je nadřízeným služebním úřadem inspektorátu. (5) V čele úřadu je generální inspektor. V čele inspektorátu je vedoucí inspektor. Výběr, jmenování a odvolání generálního inspektora a vedoucího inspektora se řídí zákonem o státní službě. ČÁST DRUHÁ PŮSOBNOST A PŘÍSLUŠNOST ÚŘADU A INSPEKTORÁTŮ § 3 (1) Úřad a inspektoráty kontrolují dodržování povinností vyplývajících z a) právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci2) práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích včetně právních předpisů o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnancům, b) právních předpisů stanovících pracovní dobu a dobu odpočinku, c) právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, d) právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení, e) právních předpisů o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců3), zaměstnanců pečujících o děti, jakož i zaměstnanců, kteří prokázali, že převážně sami dlouhodobě pečují o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost)3a), f) právních předpisů upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi4), g) právního předpisu, který stanoví povinnost uskutečnit veřejnou výzvu nebo výběrové řízení na obsazení místa úředníka nebo na obsazení místa vedoucího úředníka územního samosprávného celku, jakož i to, zda veřejná výzva nebo výběrové řízení byly provedeny včetně jejich průběhu75), h) právního předpisu upravujícího péči o dítě v dětské skupině82), i) právní úpravy zákona o ochraně oznamovatelů. (2) Úřad a inspektoráty rovněž kontrolují dodržování a) kolektivních smluv5) v částech, ve kterých jsou upraveny individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců vyplývající z právních předpisů, jakož i vnitřních předpisů podle § 305 zákoníku práce, b) vnitřních předpisů vydaných podle zákoníku práce6a), jestliže zakládají práva zaměstnanců. (3) Úřad a inspektoráty kontrolují dodržování právních předpisů upravujících právní postavení zaměstnanců vyslaných k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb79), přičemž ve vzájemné souvislosti posuzují zejména následující skutečnosti: a) za účelem zjištění skutečného místa výkonu činnosti zaměstnavatele v České republice úřad a inspektoráty provedou celkové posouzení všech skutečností charakterizujících činnosti, jež provádí zaměstnavatel v České republice, popřípadě též v jiném členském státě Evropské unie, v němž je usazen, přičemž se vezme v úvahu období 5 let předcházející vyslání zaměstnance; při tomto posouzení jsou zohledněny zejména následující skutečnosti: 1. místo, kde má zaměstnavatel své sídlo, popřípadě kde má administrativní zázemí, 2. místo, kde zaměstnavatel platí daně a příspěvky sociálního pojištění, 3. členský stát, který vydal zaměstnavateli povolení k výkonu příslušné činnosti, případně kde je zaregistrován u obchodní komory nebo jiných profesních subjektů v souladu s právem daného členského státu, 4. místo, kde zaměstnavatel vykonává hlavní předmět podnikání, a kde zaměstnává zaměstnance vykonávající administrativní práce, 5. místo, kde zaměstnavatel přijímá zaměstnance do pracovněprávního vztahu a odkud jsou zaměstnanci vysíláni, 6. rozhodné právo, kterým se řídí pracovněprávní vztahy uzavřené mezi zaměstnavatelem a vysílanými zaměstnanci, 7. objem zaměstnavatelem realizovaných nadnárodních služeb nebo výše obratu uskutečněného v jiném členském státě Evropské unie s přihlédnutím ke specifické situaci zejména nově založených podniků a malých a středních podniků, b) za účelem zjištění, v jakém členském státě Evropské unie zaměstnanec dočasně vyslaný k výkonu práce v České republice obvykle koná práci, se zkoumají veškeré skutečnosti charakterizující tuto práci a zaměstnance, přičemž je zkoumáno zejména 1. zda zaměstnanec vykonává práci v České republice po omezenou dobu, 2. místo, kde zaměstnanec obvykle vykonává svoji práci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) nebo podle Úmluvy o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Římská úmluva), 3. datum, ke kterému bylo vyslání zaměstnance zahájeno, 4. zda se zaměstnanec po skončení vyslání vrací do jiného členského státu Evropské unie, ze kterého byl vyslán, anebo má v tomto jiném členském státě Evropské unie pokračovat ve výkonu práce, 5. povaha vykonávaných činností, 6. skutečnost, zda dopravu, stravování a ubytování poskytuje nebo proplácí zaměstnavatel, který zaměstnance vysílá, a způsob jejich poskytování nebo proplácení, 7. zda pracovní místo bylo opakovaně obsazované týmž nebo jiným zaměstnancem. (4) Úřad a inspektoráty vykonávají kontrolu také v případech stanovených zvláštními právními předpisy9). § 4 (1) Úřad a) řídí inspektoráty; je vůči inspektorátům nadřízeným služebním úřadem v organizačních věcech státní služby a služebních vztazích zaměstnanců vykonávajících ve správních úřadech státní správu jako službu, kterou Česká republika poskytuje veřejnosti, b) odborně vede inspektoráty a poskytuje jim technickou pomoc, c) zpracovává roční program kontrolních akcí, který projedná s vyššími odborovými orgány a organizacemi zaměstnavatelů, a předkládá jej ministerstvu ke schválení, d) koordinuje kontrolu prováděnou inspektoráty ve vztahu k činnosti jiných správních úřadů vykonávanou podle zvláštních právních předpisů, v jejichž působnosti je dozor, popřípadě kontrolní činnost na úseku bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí nebo pracovních podmínek, e) vydává a odnímá průkazy inspektorům opravňující inspektory k výkonu kontroly podle tohoto zákona, f) je oprávněn vykonávat kontrolu v rozsahu stanoveném v § 3, g) ukládá opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole a určuje přiměřené lhůty k jejich odstranění, h) kontroluje plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků, i) rozhoduje ve správním řízení v prvním stupni o přestupcích, zákazu podle § 7 odst. 1 písm. g) nebo odnětí či omezení podle § 7 odst. 1 písm. h), j) přezkoumává ve správním řízení rozhodnutí o přestupcích, zákazu podle § 7 odst. 1 písm. g) nebo odnětí či omezení podle § 7 odst. 1 písm. h) vydaná inspektorátem, k) vydává závazná stanoviska ohledně posouzení souladu podmínek pro práci členů posádky lodě s požadavky části páté zákona o námořní plavbě a zákoníku práce76). (2) Úřad a) předkládá ministerstvu podněty ke zlepšení právní úpravy týkající se právních předpisů uvedených v § 3 odst. 1, b) podílí se společně s ministerstvem na mezinárodní spolupráci týkající se pracovního prostředí, bezpečnosti práce, pracovněprávních vztahů a pracovních podmínek, c) poskytuje právnickým a fyzickým osobám, které v pracovních vztazích zaměstnávají fyzické osoby (dále jen „zaměstnavatel“), a zaměstnancům bezúplatně základní informace a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek, d) na základě podkladů inspektorátů zpracovává roční souhrnnou zprávu o výsledcích kontrolních akcí, kterou předkládá ministerstvu, a informuje o jejím obsahu vyšší odborové orgány a organizace zaměstnavatelů, e) spolupracuje na programech osvěty o ochraně pracovních vztahů a pracovních podmínek zajišťovaných jinými správními úřady, vyššími odborovými orgány nebo organizacemi zaměstnavatelů, f) poskytuje Úřadu práce České republiky a ministerstvu informaci o uložení pokuty agentuře práce za porušení povinností, které pro agentury práce vyplývají z § 307b až 309 zákoníku práce, o uložení pokuty zaměstnavateli za neposkytnutí součinnosti při kontrole a o uložení pokuty zaměstnavateli za porušení povinností vyplývajících z právních předpisů, jejichž dodržování úřad a inspektoráty kontrolují, a to do 15 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty, g) podává příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie (dále jen „příslušný cizí orgán“) žádosti o pomoc, informace, oznámení nebo vymáhání pokuty nebo jiné sankce na jednotném formuláři postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie80), přičemž žádost úřadu o vymáhání pokuty nebo jiné sankce, jakož i oznámení rozhodnutí, na jehož základě je příslušná pokuta nebo jiná sankce ukládána, obsahuje alespoň: 1. jméno a známou adresu zaměstnavatele a veškeré ostatní příslušné údaje nebo informace nezbytné pro jeho identifikaci, 2. shrnutí skutečností a okolností, na jejichž základě došlo k závěru o možném porušení právních předpisů, povahu tohoto porušení a výčet příslušných právních předpisů, 3. nástroj umožňující vymahatelnost v České republice (vykonatelné rozhodnutí) a veškeré další příslušné informace nebo doklady, včetně informací a dokladů právní povahy, které se týkají související pohledávky, pokuty nebo jiné sankce, 4. v případě oznámení rozhodnutí účel oznámení a lhůtu pro jeho provedení, 5. v případě žádosti o vymáhání pokuty, jiné sankce nebo související pohledávky či její složky, datum, kdy se stalo rozhodnutí vykonatelným, celkovou vymáhanou částku, veškeré informace důležité pro její vymáhání, včetně skutečnosti zda, a případně jak bylo rozhodnutí zaměstnavateli doručeno, včetně sdělení úřadu, zda proti uložení pokuty nebo jiné sankce lze podat další opravný prostředek, h) sděluje příslušnému cizímu orgánu skutečnosti naznačující porušování právních předpisů v oblasti vysílání zaměstnanců v rámci nadnárodního poskytování služeb a informuje Evropskou komisi o přetrvávajících problémech při výměně informací s jinými členskými státy Evropské unie v této oblasti, i) poskytuje na svých internetových stránkách v českém jazyce a v dalších jazycích nejčastěji používaných dočasně vysílanými zaměstnanci aktuální informace o pracovních podmínkách podle § 319 odst. 1 a 2 a § 319a zákoníku práce zaměstnanců vyslaných k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb a v českém a anglickém jazyce základní informace o právech zaměstnanců podle § 324a zákoníku práce. Tyto informace úřad zpřístupní i jinými vhodnými způsoby, a na žádost osoby se zdravotním postižením také v podobě, v níž se s nimi tato osoba může seznámit. (3) Úřad vede a zajišťuje provoz informačního systému o pracovních úrazech10) a informačního systému, který se zaměřuje na rizika při výkonu práce a na opatření k jejich odstraňování zjištěných kontrolou; přitom vychází z údajů inspektorátů. (4) Informační systém o pracovních úrazech obsahuje údaje o a) fyzické osobě, která utrpěla pracovní úraz, jimiž jsou jméno a příjmení, datum narození, státní příslušnost, adresa místa trvalého pobytu a pohlaví, b) zaměstnavateli, jimiž jsou označení zaměstnavatele, předmět jeho podnikání, místo, kde k pracovnímu úrazu došlo, a činnost, při které k pracovnímu úrazu došlo, c) pracovním úrazu, jimiž jsou druh zranění a zraněná část těla, druh pracovního úrazu, co bylo zdrojem pracovního úrazu, včetně jejich organizačních a technických příčin, a proč k pracovnímu úrazu došlo. Informační systém o pracovních úrazech slouží pro potřebu úřadu a ministerstva; údaje z něho se poskytují jiným orgánům v případech stanovených zvláštními zákony11) nebo v případech, kdy dala předchozí souhlas fyzická osoba, jíž se údaje týkají, popřípadě fyzická osoba, která by poskytnutím údajů mohla být dotčena. České správě sociálního zabezpečení se údaje z informačního systému poskytují též v elektronické podobě umožňující dálkový přístup. (5) Informační systém o rizicích při výkonu práce obsahuje údaje o a) zaměstnavateli, jimiž jsou označení zaměstnavatele a předmět jeho podnikání, b) rizicích při výkonu práce a o tom, jaká opatření k jejich odstranění byla přijata. Informační systém o rizicích při výkonu práce slouží pro potřebu úřadu, ministerstva a Úřadu práce České republiky – krajských poboček a pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „krajské pobočky Úřadu práce“). Ministerstvu a krajským pobočkám Úřadu práce se údaje z informačního systému poskytují též v elektronické podobě umožňující dálkový přístup. (6) Úřad je povinen při vedení informačního systému podle odstavců 4 a 5 zajistit ochranu osobních údajůosobních údajů způsobem stanoveným zvláštním zákonem12). § 5 (1) Inspektorát a) vykonává kontrolu v rozsahu stanoveném v § 3, b) ukládá opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, určuje přiměřené lhůty k jejich odstranění, c) kontroluje plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků, d) je oprávněn kontrolovat příčiny a okolnosti pracovních úrazů, popřípadě se zúčastňovat šetření na místě úrazového děje, e) poskytuje úřadu údaje o 1. pracovních úrazech10), pro vedení informačního systému o pracovních úrazech podle § 4 odst. 4, ke kterým došlo v jeho územním obvodu, včetně jejich organizačních a technických příčin, 2. rizicích při výkonu práce zjištěných kontrolou a o opatřeních přijatých k jejich odstranění pro vedení informačního systému podle § 4 odst. 5, f) předkládá úřadu podněty ke zlepšení právní úpravy týkající se právních předpisů uvedených v § 3 odst. 1, g) poskytuje informace a zpracovává zprávy o plnění svých úkolů, které předkládá úřadu, h) vyjadřuje se k vybraným projektovým dokumentacím staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, zda splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, i) uplatňuje při povolování staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení14), j) poskytuje zaměstnavatelům a zaměstnancům bezúplatně základní informace a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek, k) rozhoduje ve správním řízení v prvním stupni o přestupcích, zákazu podle § 7 odst. 1 písm. g) nebo odnětí či omezení podle § 7 odst. 1 písm. h), l) prostřednictvím úřadu informuje příslušný cizí orgán oprávněný podle práva jiného členského státu Evropské unie poskytovat nebo požadovat přeshraniční spolupráci, doručovat a vymáhat rozhodnutí o uložení pokuty nebo jiné sankce při kontrole dodržování právních předpisů upravujících vysílání zaměstnanců k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb o skutečnostech souvisejících s vysláním zaměstnanců, v případě, že má pochybnosti o skutečnostech souvisejících s vysláním zaměstnance z jiného členského státu Evropské unie k výkonu práce v České republice v rámci nadnárodního poskytování služeb. (2) Provedl-li inspektorát kontrolu na základě písemného podnětu, informuje písemně o výsledku toho, kdo podnět podal. § 6 (1) Působnost úřadu a inspektorátů se vztahuje na a) zaměstnavatele a na jejich zaměstnance, na právnické osoby, u kterých jsou vykonávány veřejné funkce, a na fyzické osoby vykonávající veřejné funkce, b) fyzické osoby, které jsou zaměstnavateli a samy též pracují15), c) fyzické nebo právnické osoby podnikající podle zvláštního právního předpisu16) a nikoho nezaměstnávající17), d) spolupracujícího manžela nebo dítě osoby uvedené pod písmeny b) a c)18), e) fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby (stavebník) nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci18a), a na koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci18b), f) vysílající a přijímající organizace a dobrovolníky při výkonu dobrovolnické služby podle zvláštního právního předpisu19), g) právnické osoby, které vykonávají činnost školy nebo školského zařízení, další právnické osoby nebo fyzické osoby, u nichž se uskutečňuje praktické vyučování žáků středních škol, odborných učilišť20) nebo vyšších odborných škol, h) věznice, právnické nebo fyzické osoby zaměstnávající odsouzené a na odsouzené21), i) právnické a fyzické osoby, u kterých je prováděn výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi4), j) rodinný závod77), (dále jen „kontrolovaná osoba“). (2) V zařízeních ozbrojených sil a bezpečnostních sborů v působnosti Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva financí, v zařízeních Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a Národního bezpečnostního úřadu, jakož i v objektech, s nimiž je příslušné hospodařit Ministerstvo vnitra, kde by kontrolou mohlo dojít k ohrožení utajovaných skutečností, může být kontrola provedena jen se souhlasem příslušného ministerstva a v zařízeních Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a Národního bezpečnostního úřadu jen se souhlasem jejich ředitele. Nebude-li souhlas podle věty první udělen, zajistí ten, kdo odmítl souhlas udělit, provedení kontroly ve své působnosti a podá do 60 pracovních dnů ode dne odmítnutí udělení souhlasu písemnou zprávu o výsledku provedené kontroly orgánu inspekce práce, který o souhlas požádal. (3) V právních vztazích zaměstnanců vykonávajících ve správních úřadech státní správu jako službu, kterou Česká republika poskytuje veřejnosti, upravených zákonem o státní službě22), mohou úřad a inspektoráty kontrolovat jen věci týkající se doby výkonu státní služby a přestávek ve státní službě, služební pohotovosti, státní služby přesčas a v noční době a bezpečnosti při výkonu státní služby. (4) Působnost úřadu a inspektorátů se nevztahuje na a) vojáky v činné službě povolané k výkonu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení podle branného zákona, b) vojáky z povolání podle zákona o vojácích z povolání24), c) fyzické osoby vykonávající službu v bezpečnostních sborech podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů25), d) kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonává vrchní dozor orgán státní báňské správy26), e) kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonávají dozor orgány státního zdravotního dozoru27), f) kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonává kontrolní činnost Státní úřad pro jadernou bezpečnost28), g) kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonávají dozor drážní správní úřady29), h) bezpečnost provozu určených technických zařízení v ozbrojených silách České republiky30), i) činnost bezpečnostního sboru při služebním zákroku31) nebo zásahu podle zvláštních právních předpisů32). (5) Místní příslušnost inspektorátu k výkonu kontroly se řídí místem činnosti kontrolované osoby a u organizační složky státu jejím sídlem; ve správním řízení se řídí místní příslušnost správním řádem. Úřad může v jednotlivých případech hodných zvláštního zřetele, zejména z důvodu podjatosti, písemně pověřit provedením kontroly jiný než místně příslušný inspektorát. ČÁST TŘETÍ PRÁVA A POVINNOSTI PŘI KONTROLE § 7 (1) Inspektor je oprávněn a) vykonávat kontrolu podle tohoto zákona, je-li při jejím zahájení přítomen člen statutárního orgánu kontrolované osoby, zástupce kontrolované osoby, zaměstnanec kontrolované osoby, spolupracující rodinný příslušník nebo jiná fyzická osoba, která vykonává nebo zabezpečuje činnost, která je předmětem činnosti kontrolované osoby; na místech, na kterých by mohlo dojít k bezprostřednímu ohrožení života nebo zdraví inspektora, může být kontrola vykonána jen za doprovodu fyzické osoby pověřené k tomu kontrolovanou osobou, b) požadovat prokázání totožnosti fyzických osob uvedených v písmenu a) podle občanského průkazu, cestovního dokladu, popřípadě služebního průkazu státního zaměstnance22), c) v případech hodných zvláštního zřetele, popřípadě nebezpečí hrozícího z prodlení, nařizovat provedení měření, prohlídek, zkoušek nebo revizí, d) dotazovat se zaměstnanců kontrolované osoby bez přítomnosti dalších fyzických osob, zástupce příslušného odborového orgánu nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na záležitosti související s vykonávanou kontrolou34), e) nařizovat zachování místa úrazového děje v původním stavu až do skončení šetření o pracovním úrazu nebo po dobu nezbytnou k zadokumentování místa úrazového děje, f) při provádění kontroly nebo v rámci úkonů předcházejících kontrole pořizovat zvukové, obrazové a zvukově-obrazové záznamy bez vědomí kontrolovaných osob, pokud nelze účelu kontroly dosáhnout jinak; právo fyzických osob na ochranu jejich soukromého a osobního života tím není dotčeno, g) vydat rozhodnutí o zákazu 1. používání objektů, pracovišť, výrobních, pracovních prostředků nebo zařízení, pracovních nebo technologických postupů, látek nebo materiálů, vykonávání prací nebo činností, které bezprostředně ohrožují bezpečnost zaměstnanců nebo dalších fyzických osob zdržujících se s vědomím kontrolované osoby v jejích prostorech, a to až do doby odstranění závady, s výjimkou pevných trakčních zařízení a trakčních vozidel na drahách a ve veřejné silniční dopravě, lodí a letadel; za tím účelem mohou nařídit, aby přítomné fyzické osoby ihned opustily prostory, ve kterých je bezprostředně ohrožena jejich bezpečnost. Vyžaduje-li to nebezpečí hrozící z prodlení, lze rozhodnutí oznámit ústně; odvolání nemá odkladný účinek. Jestliže bylo rozhodnutí oznámeno ústně, musí jej inspektor uvést v dílčím protokolu [§ 8 písm. b)]. Rozhodnutí o vydaném zákazu musí být oznámeno kontrolované osobě písemně bez zbytečného odkladu po dni oznámení ústního rozhodnutí, 2. práce přesčas, práce v noci, práce zaměstnankyň a mladistvých zaměstnanců, je-li vykonávána v rozporu se zvláštním právním předpisem35), h) vydat rozhodnutí o odnětí nebo omezení oprávnění nebo osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních vydaného podle zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení, pokud jeho držitel neprovede řádně prohlídku, revizi nebo zkoušku ve stanoveném rozsahu, i) ukládat kontrolované osobě opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole a určovat přiměřené lhůty k jejich odstranění; mohou rovněž navrhovat potřebná technická a jiná opatření k odstranění rizik36), j) vstupovat se souhlasem zaměstnance a jiných dotčených osob, které v daném místě žijí, do jiných míst, než je pracoviště zaměstnavatele, je-li tam vykonávána práce na dálku83) nebo služba z jiného místa84). (2) Průkaz inspektora [§ 4 odst. 1 písm. e)] je dokladem o pověření k výkonu kontrolní činnosti. § 8 Povinnosti inspektora Inspektor je povinen a) informovat příslušný odborový orgán nebo radu zaměstnanců nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci o zahájení kontroly, jestliže u kontrolované osoby působí, b) pořídit o výsledku kontroly dílčí protokol [§ 7 odst. 1 písm. g) a h)]; dílčí protokol musí být součástí protokolu, § 9 (1) Inspektor může v odůvodněných případech vyzvat kontrolovanou osobu, aby se v určené lhůtě dostavila na pracoviště úřadu nebo inspektorátu a poskytla údaje, dokumenty nebo věci související s výkonem kontroly; kontrolovaná osoba je povinna této výzvy uposlechnout, pokud neprokáže vážnou překážku, která jí brání ve splnění této povinnosti v určené lhůtě. (2) Oprávnění zaměstnanci, popřípadě zástupci kontrolované osoby jsou povinni na žádost inspektorů dostavit se v určeném termínu k projednání výsledků kontroly. ČÁST ČTVRTÁ PŘESTUPKY HLAVA I PŘESTUPKY FYZICKÝCH OSOB § 9a (1) Fyzická osoba se jako osoba, která vykonává nebo zabezpečuje činnost, která je předmětem činnosti kontrolované osoby, dopustí přestupkupřestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 9. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. § 10 Přestupky na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance tím, že poruší povinnosti vůči příslušným odborovým orgánům, radám zaměstnanců nebo zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyplývající z § 62, 277, 279, 280, 287 a § 339 odst. 1 zákoníku práce. (2) Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč. § 11 Přestupky na úseku rovného zacházení (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku na úseku rovného zacházení tím, že a) nezajistí rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, a odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání, b) diskriminuje zaměstnance (§ 16 zákoníku práce), c) postihne nebo znevýhodní zaměstnance proto, že se zákonným způsobem domáhal svých práv a nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů, d) neprojedná se zaměstnancem nebo na jeho žádost se zástupci zaměstnanců jeho stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu39). (2) Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 a) písm. a), b) nebo c) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč, b) písm. d) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč. § 11a Přestupky na úseku ochrany soukromí a osobních práv zaměstnanců (1) Fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí přestupku na úseku ochrany soukromí a osobních práv zaměstnanců tím, že a) naruší soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele některým ze způsobů uvedených v § 316 odst. 2 zákoníku práce, b) neinformuje zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění podle § 316 odst. 3 zákoníku práce, nebo c) v rozporu s § 316 odst. 4 zákoníku práce vyžaduje od zaměstnance informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a se základním pracovněprávním vztahem. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a) nebo c), b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b). § 12 Přestupky na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tím, že a) poruší stanovené povinnosti při vzniku, změnách, skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, b) neuzavře písemně pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, c) nezajistí, aby zaměstnanec nepřekročil zákoníkem práce stanovený rozsah práce konané na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, d) poruší některou z povinností stanovených v § 37, 37a, 77a nebo v § 77b zákoníku práce, nebo e) poruší povinnost stanovenou v § 77 odst. 4 zákoníku práce, f) nesplní informační povinnost podle § 279 odst. 1 písm. j) zákoníku práce. (2) Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 a) písm. a) a c) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč, b) písm. b) lze uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč, c) písm. d) až f) lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč. § 12a Přestupky na úseku práce na dálku (1) Fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí přestupku na úseku práce na dálku tím, že a) v rozporu s § 317 odst. 1 zákoníku práce neuzavře dohodu o práci na dálku písemně, b) nesplní některou povinnost podle § 317 odst. 2 nebo 3 zákoníku práce, c) neurčí pro účely poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody podle § 192 a 194 zákoníku práce a čerpání dovolené stanovené rozvržení pracovní doby zaměstnance vykonávajícího práci na dálku do směn podle § 317 odst. 4 písm. c) zákoníku práce. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč. § 13 Přestupky na úseku odměňování zaměstnanců (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku na úseku odměňování zaměstnanců tím, že a) neposkytne zaměstnanci za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty stejnou mzdu, plat nebo odměnu z dohody jako jinému zaměstnanci, b) neposkytne zaměstnanci mzdu alespoň ve výši minimální mzdy40), nebo plat ve stanovené výši, nejméně ve výši zaručeného platu, c) neposkytne zaměstnanci ve stanoveném termínu mzdu nebo plat nebo některou její složku, d) neposkytne zaměstnanci mzdu nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas, e) neposkytne zaměstnanci náhradní volno za práci ve svátek nebo mzdu za práci přesčas anebo příplatek k platu za takovou práci, f) neposkytne zaměstnanci příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci, g) neposkytne zaměstnanci příplatek k platu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu, h) poskytne zaměstnanci složku platu, kterou právní předpisy neupravují, nebo mu poskytne složku mzdy nebo platu, na kterou mu nevznikl nárok, anebo ji poskytne způsobem, který právní předpisy nedovolují, i) provede ze mzdy nebo platu zaměstnance bez dohody o srážkách ze mzdy nebo platu jiné než stanovené srážky, j) neposkytne zaměstnanci odměnu za pracovní pohotovost nebo ji neposkytne ve stanovené výši, k) nezajistí podmínky stanovené pro normování práce43), ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu, l) odmění zaměstnance v rozporu s § 103 odst. 1 písm. k) zákoníku práce, m) neposkytne zaměstnanci za práci vykonanou na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr odměnu z dohody nebo některou její složku ve výši a za podmínek stanovených jiným právním předpisem a sjednaných v dohodě o práci konané mimo pracovní poměr, n) jako ručitel neuspokojí mzdové nároky zaměstnanců podle § 324a odst. 4 zákoníku práce. (2) Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 a) písm. a) a j) lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč, b) písm. d), e), h) a k) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč, c) písm. b), c), f), g), i), l), m) a n) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč. § 14 Přestupky na úseku náhrad (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku náhrad tím, že neposkytne zaměstnanci náhradu mzdy, platu nebo odměny z dohody anebo náhradu výdajů spojených s výkonem práce, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu. (2) Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč. § 15 Přestupky na úseku pracovní doby (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku na úseku pracovní doby tím, že a) nestanoví jednotlivým zaměstnancům pracovní dobu podle režimu jejich práce nebo nedodrží délku směny, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu45), b) nezajistí splnění podmínek při rozvržení pracovní doby, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu46), c) započte překážky v práci na straně zaměstnance při pružné pracovní době v rozporu se zvláštním právním předpisem48), d) nestanoví začátek a konec pracovní doby a rozvrh pracovních směn, e) nepřihlédne při zařazení zaměstnanců do směn k potřebám zaměstnanců pečujících o děti, f) neposkytne zaměstnancům přestávku v práci na jídlo a oddech nebo bezpečnostní přestávku, g) odečte u prací, které nemohou být přerušeny, z pracovní doby přiměřenou dobu na jídlo a oddech, h) neposkytne nepřetržitý denní odpočinek nebo nepřetržitý odpočinek v týdnu ve stanoveném minimálním rozsahu, i) nařídí zaměstnanci výkon práce ve dnech pracovního klidu v jiných než stanovených případech50), j) zahrne nesprávně svátky do pracovní doby, k) nevede evidenci pracovní doby, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu52), l) nařídí zaměstnanci pracovní pohotovost v rozporu s § 95 zákoníku práce, kolektivní smlouvou, popřípadě se nařízením vlády, kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě45), m) nařídí zaměstnanci práci přesčas v rozporu s § 93 odst. 2, § 240 odst. 3 zákoníku práce, n) nařídí zaměstnanci práci přesčas ve vyšším rozsahu, než je její týdenní nebo roční rámec vyplývající ze zákoníku práce53), o) vyžádá nebo umožní, aby byla práce přesčas konána nad rámec vyplývající ze zákoníku práce, p) poruší zákaz zaměstnávat těhotné zaměstnankyně prací přesčas, q) zaměstná mladistvé zaměstnance3) prací přesčas53), r) zaměstná mladistvé zaměstnance3) prací v noci54),55), nejde-li o jejich výchovu k povolání, s) nezajistí, aby pracovní doba zaměstnance pracujícího v noci nepřekročila stanovenou hranici, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu54), t) nezajistí, aby zaměstnanec pracující v noci byl ve stanovených případech vyšetřen lékařem56), u) neprojedná s příslušným odborovým orgánem nebo zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a organizaci práce v noci, v) nevybaví pracoviště, na kterém se pracuje v noci, prostředky pro poskytnutí první pomoci, včetně zajištění prostředků umožňujících přivolat rychlou lékařskou pomoc, w) neuzavře dohodu o kratší pracovní době písemně85), x) neuzavře dohodu o rozvržení pracovní doby do směn zaměstnancem nebo změnu písemně podle § 87a zákoníku práce, poruší povinnosti z dohody vyplývající anebo poruší povinnosti při rozvázání dohody. (2) Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 a) písm. c), e), u) a x) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč, b) písm. k), l), s), v) a w) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč, c) písm. f), h), i), j), o), p), r) a t) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč, d) písm. a), b), d), g), m), n) a q) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč. § 16 Přestupky na úseku dovolené (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku dovolené tím, že poruší stanovené povinnosti vztahující se k délce dovolené za kalendářní rok nebo její poměrné části, k dodatkové dovolené, čerpání dovolené nebo určení jejího nástupu. (2) Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč. § 17 Přestupky na úseku bezpečnosti práce (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku na úseku bezpečnosti práce tím, že a) nezajistí s ohledem na možné ohrožení života nebo zdraví bezpečnost fyzických osob zdržujících se s jejím vědomím na jejích pracovištích, b) neplní informační povinnost stanovenou v § 108 odst. 2 a 3 zákoníku práce, c) nezajistí spolupráci osob na jednom pracovišti, aby byli kromě jejích zaměstnanců chráněni také zaměstnanci jiné osoby, d) přenese náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na zaměstnance, e) nezajistí přijetí opatření potřebných k prevenci rizik, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu36), f) nedodrží povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce stanovené v § 101 až 103 zákoníku práce, g) neposkytne nebo neposkytne bezplatně osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky nebo ochranné nápoje, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu57), h) nesplní povinnost udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu nebo nekontroluje jejich používání, i) neumístí bezpečnostní značky nebo nezavede signály, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu58), j) nevyšetří příčiny a okolnosti pracovního úrazu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu10), k) nevyhotoví záznam o pracovním úrazu nebo nevede dokumentaci ve stanoveném rozsahu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu10), l) nepředá vyhotovení záznamu o pracovním úrazu postiženému a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům, m) nevede evidenci o pracovních úrazech ve stanoveném rozsahu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu10), n) neohlásí pracovní úraz a nezašle záznam o něm stanoveným orgánům a institucím10), o) nepřijme opatření proti opakování pracovních úrazů, p) nevede evidenci fyzických osob, u nichž byla uznána nemoc z povolání, q) neplní povinnosti týkající se pracoviště a pracovního prostředí stanovené v zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci58a), v nařízení vlády o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí59), nařízení vlády o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky59a) a nařízení vlády o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu59b), r) neplní povinnosti při zajištění řádného stavu používaných výrobních a pracovních prostředků a zařízení stanovené v zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci58a) a v nařízení vlády, kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí59c), s) poruší povinnost týkající se organizace práce a pracovních postupů stanovenou v zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci58a), nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat60), nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru61), nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky62), nařízení vlády o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích62a) a nařízení vlády, kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě62b), t) nepřizná právo odmítnout výkon práce, o níž lze mít důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje život nebo zdraví zaměstnanců, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob, u) zaměstná mladistvé zaměstnance3) pracemi, při nichž jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu nebo při jejichž výkonu by mohli vážně ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných fyzických osob, v) nepřizná odborovým orgánům právo vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v rozsahu stanoveném v § 322 zákoníku práce, w) nepřizná zaměstnancům právo účasti na řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu34), x) nezajistí na pracovištích dodržování zákazu požívat alkoholické nápoje nebo zneužívat jiné návykové látky, y) nedoručí ve stanoveném termínu oznámení o zahájení prací na stavbě splňující požadavky stanovené v § 15 odst. 1 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo neprovede bez zbytečného odkladu jeho aktualizaci, z) neplní povinnost zhotovitele poskytovat koordinátorovi bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi součinnost, ačkoli k tomu má povinnost podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci62d), za) nesplní některou z povinností koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle § 10 odst. 4 nebo § 18 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zb) nedodržuje opatření k zamezení rizik na pracovištích, stanovená právními předpisy, které upravují povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob při používání chemických látek nebo látek obsažených ve směsích75), zc) nesplní některou z povinností odborně způsobilé fyzické osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik podle § 10 odst. 4 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zd) v rozporu s § 10 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vykonává činnost odborně způsobilé fyzické osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik nebo činnost koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi bez příslušného oprávnění, ze) v rozporu s § 14 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci neurčí jednoho nebo více koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, zf) v rozporu s § 15 odst. 2 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nezajistí zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi před zahájením prací nebo nezajistí jeho aktualizaci při realizaci stavby, zg) v rozporu s § 14 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nezajistí součinnost všech zhotovitelů nebo jiné osoby s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi po celou dobu přípravy a realizace stavby. (2) Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 a) písm. b), c), v), w), x), za) a zc) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč, b) písm. l), m), n), p), y), zd), ze), zf) a zg) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč, c) písm. a), j), k), q), r), s), t) a z) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč, d) písm. d), e), f), g), h), i), o), u) a zb) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč. § 18 Přestupky na úseku zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku na úseku zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců tím, že a) nepřevede těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni do konce devátého měsíce po porodu nebo zaměstnankyni, která kojí, na jinou práci, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu, b) poruší postup při vysílání těhotné zaměstnankyně, zaměstnance pečujícího o dítě, zaměstnance, který prokázal, že převážně sám dlouhodobě pečuje o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost)3a), na pracovní cestu nebo postup při přeložení stanovený v § 240 zákoníku práce, c) nevyhoví písemné žádosti zaměstnankyně nebo zaměstnance pečujících o dítě mladší než 15 let, těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně nebo zaměstnance, kteří převážně sami dlouhodobě pečují o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost)3a), o kratší pracovní dobu podle § 80 zákoníku práce nebo o jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší pracovní doby, přestože jí v tom nebrání vážné provozní důvody, d) písemně neodůvodní zamítnutí žádosti zaměstnance podle § 241 odst. 2 nebo 3 zákoníku práce, e) písemně neodůvodní zamítnutí žádosti zaměstnance podle § 241a zákoníku práce, f) neposkytne mateřskou dovolenou, otcovskou dovolenou nebo rodičovskou dovolenou nebo ji poskytne v rozporu s § 195 až 198 zákoníku práce, g) neposkytne přestávky ke kojení nebo je poskytne v rozporu s § 242 zákoníku práce, h) zaměstná mladistvé zaměstnance3) nepřiměřenými pracemi v rozporu s § 244 až 246 zákoníku práce, i) nezabezpečí lékařské vyšetření mladistvého zaměstnance3) v případech stanovených v § 247 zákoníku práce, j) při zaměstnávání mladistvých zaměstnanců3) se neřídí lékařským posudkem. (2) Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 a) písm. c) a j) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč, b) písm. b), f) a i) lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč, c) písm. a), g) a h) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč, d) písm. d) a e) lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč. § 19 Přestupky na úseku bezpečnosti technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku na úseku bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví tím, že nezajistí, aby technická zařízení stanovená zvláštním právním předpisem63), která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví, obsluhovaly jen zdravotně způsobilé a zvlášť odborně způsobilé fyzické osoby. (2) Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč. § 20 Přestupky na úseku bezpečnosti vyhrazených technických zařízení (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku bezpečnosti vyhrazených technických zařízení tím, že a) neprovede řádně prohlídku, revizi nebo zkoušku v souvislosti s uváděním do provozu nebo provozem vyhrazených technických zařízení, b) bez oprávnění nebo osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních vydaného podle zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení provede prohlídku, revizi nebo zkoušku vyhrazeného technického zařízení, pro které je nezbytné být držitelem tohoto osvědčení, c) nedodrží určenou lhůtu pro odstranění závad zjištěných při kontrole. (2) Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 a) písm. c) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč, b) písm. a) a b) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč. § 20a Přestupky na úseku agenturního zaměstnávání (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku agenturního zaměstnávání tím, že a) nesplní povinnost podle § 307b zákoníku práce, b) nezajistí, aby dohoda o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce 1. obsahovala údaje stanovené v § 308 odst. 1 písm. a) až e), g) a h) zákoníku práce, nebo 2. byla uzavřena písemně podle § 308 odst. 2 zákoníku práce, c) nesplní některou povinnost podle § 309 nebo 309a zákoníku práce, nebo d) jako uživatel81) nezajistí, aby dohoda o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce obsahovala údaje stanovené v § 308 odst. 1 písm. f) zákoníku práce nebo tyto údaje uvede nepravdivě. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Přestupky na úseku výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti § 21 (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku na úseku výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti tím, že umožní dítěti výkon této činnosti bez povolení nebo podmínky tohoto povolení poruší. (2) Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč. § 22 (1) Zákonný zástupce dítěte se dopustí přestupkupřestupku na úseku výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti tím, že umožní výkon činnosti dítěte bez povolení nebo podmínky povolení poruší. (2) Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 100 000 Kč. HLAVA II PŘESTUPKY PRÁVNICKÝCH A PODNIKAJÍCÍCH FYZICKÝCH OSOB § 22a (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako kontrolovaná osoba dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 9. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. § 23 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance tím, že poruší povinnosti vůči příslušným odborovým orgánům, radám zaměstnanců nebo zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyplývající z § 62, 277, 279, 280, 287 a § 339 odst. 1 zákoníku práce. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč. § 24 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku rovného zacházení (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku rovného zacházení tím, že a) nezajistí rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, a odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání, b) diskriminuje zaměstnance (§ 16 zákoníku práce), c) postihne nebo znevýhodní zaměstnance proto, že se zákonným způsobem domáhal svých práv a nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů, d) neprojedná se zaměstnancem nebo na jeho žádost se zástupci zaměstnanců jeho stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu39). (2) Za přestupek podle odstavce 1 a) písm. a), b) nebo c) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč, b) písm. d) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč. § 24a Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku ochrany soukromí a osobních práv zaměstnanců (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí přestupku na úseku ochrany soukromí a osobních práv zaměstnanců tím, že a) naruší soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele některým ze způsobů uvedených v § 316 odst. 2 zákoníku práce, b) neinformuje zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění podle § 316 odst. 3 zákoníku práce, nebo c) v rozporu s § 316 odst. 4 zákoníku práce vyžaduje od zaměstnance informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a se základním pracovněprávním vztahem. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a) nebo c), b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b). § 25 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tím, že a) poruší stanovené povinnosti při vzniku, změnách, skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, b) neuzavře písemně pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, c) nezajistí, aby zaměstnanec nepřekročil zákoníkem práce stanovený rozsah práce konané na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, d) poruší některou z povinností stanovených v § 37, 37a, 77a nebo v § 77b zákoníku práce, nebo e) poruší povinnost stanovenou v § 77 odst. 4 zákoníku práce, f) nesplní informační povinnost podle § 279 odst. 1 písm. j) zákoníku práce. (2) Za přestupek podle odstavce 1 a) písm. a) a c) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč, b) písm. b) lze uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč, c) písm. d) až f) lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč. § 25a Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku práce na dálku (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku práce na dálku tím, že a) v rozporu s § 317 odst. 1 zákoníku práce neuzavře dohodu o práci na dálku písemně, b) nesplní některou povinnost podle § 317 odst. 2 až 3 zákoníku práce, c) neurčí pro účely poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody podle § 192 a 194 zákoníku práce a čerpání dovolené stanovené rozvržení pracovní doby zaměstnance vykonávajícího práci na dálku do směn podle § 317 odst. 4 písm. c) zákoníku práce. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč. § 26 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku odměňování zaměstnanců (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku odměňování zaměstnanců tím, že a) neposkytne zaměstnanci za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty stejnou mzdu, plat nebo odměnu z dohody jako jinému zaměstnanci, b) neposkytne zaměstnanci mzdu alespoň ve výši minimální mzdy40), nebo plat ve stanovené výši, nejméně ve výši zaručeného platu, c) neposkytne zaměstnanci ve stanoveném termínu mzdu nebo plat nebo některou její složku, d) neposkytne zaměstnanci mzdu nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas, e) neposkytne zaměstnanci náhradní volno za práci ve svátek nebo mzdu za práci přesčas anebo příplatek k platu za takovou práci, f) neposkytne zaměstnanci příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci, g) neposkytne zaměstnanci příplatek k platu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu, h) poskytne zaměstnanci složku platu, kterou právní předpisy neupravují, nebo mu poskytne složku mzdy nebo platu, na kterou mu nevznikl nárok, anebo ji poskytne způsobem, který právní předpisy nedovolují, i) provede ze mzdy nebo platu zaměstnance bez dohody o srážkách ze mzdy nebo platu jiné než stanovené srážky, j) neposkytne zaměstnanci odměnu za pracovní pohotovost nebo ji neposkytne ve stanovené výši, k) nezajistí podmínky stanovené pro normování práce, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu, l) odmění zaměstnance v rozporu s § 103 odst. 1 písm. k) zákoníku práce, m) neposkytne zaměstnanci za práci vykonanou na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr odměnu z dohody nebo některou její složku ve výši a za podmínek stanovených jiným právním předpisem a sjednaných v dohodě o práci konané mimo pracovní poměr, n) jako ručitel neuspokojí mzdové nároky zaměstnanců podle § 324a odst. 4 zákoníku práce. (2) Za přestupek podle odstavce 1 a) písm. a) a j) lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč, b) písm. d), e), h) a k) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč, c) písm. b), c), f), g), i), l), m) a n) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč. § 27 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku náhrad (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku náhrad tím, že neposkytne zaměstnanci náhradu mzdy, platu nebo odměny z dohody anebo náhradu výdajů spojených s výkonem práce, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč. § 28 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku pracovní doby (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku pracovní doby tím, že a) nestanoví jednotlivým zaměstnancům pracovní dobu podle režimu jejich práce nebo nedodrží délku směny, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu45), b) nezajistí splnění podmínek při rozvržení pracovní doby, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu46), c) započte překážky v práci na straně zaměstnance při pružné pracovní době v rozporu se zvláštním právním předpisem48), d) nestanoví začátek a konec pracovní doby a rozvrh pracovních směn, e) nepřihlédne při zařazení zaměstnanců do směn k potřebám zaměstnanců pečujících o děti, f) neposkytne zaměstnancům přestávku v práci na jídlo a oddech nebo bezpečnostní přestávku, g) odečte u prací, které nemohou být přerušeny, z pracovní doby přiměřenou dobu na jídlo a oddech, h) neposkytne nepřetržitý denní odpočinek nebo nepřetržitý odpočinek v týdnu ve stanoveném minimálním rozsahu, i) nařídí zaměstnanci výkon práce ve dnech pracovního klidu v jiných než stanovených případech50), j) zahrne nesprávně svátky do pracovní doby, k) nevede evidenci pracovní doby, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu52), l) nařídí zaměstnanci pracovní pohotovost v rozporu s § 95 zákoníku práce, kolektivní smlouvou, popřípadě se nařízením vlády, kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě45), m) nařídí zaměstnanci práci přesčas v rozporu s § 93 odst. 2, § 240 odst. 3 zákoníku práce, n) nařídí zaměstnanci práci přesčas ve vyšším rozsahu, než je její týdenní nebo roční rámec vyplývající ze zákoníku práce53), o) vyžádá nebo umožní, aby byla práce přesčas konána nad rámec vyplývající ze zákoníku práce, p) poruší zákaz zaměstnávat těhotné zaměstnankyně prací přesčas, q) zaměstná mladistvé zaměstnance3) prací přesčas53), r) zaměstná mladistvé zaměstnance3) prací v noci54),55), nejde-li o jejich výchovu k povolání, s) nezajistí, aby pracovní doba zaměstnance pracujícího v noci nepřekročila stanovenou hranici, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu54), t) nezajistí, aby zaměstnanec pracující v noci byl ve stanovených případech vyšetřen lékařem56), u) neprojedná s příslušným odborovým orgánem nebo zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a organizaci práce v noci, v) nevybaví pracoviště, na kterém se pracuje v noci, prostředky pro poskytnutí první pomoci, včetně zajištění prostředků umožňujících přivolat rychlou lékařskou pomoc, w) neuzavře dohodu o kratší pracovní době písemně85), x) neuzavře dohodu o rozvržení pracovní doby do směn zaměstnancem nebo změnu písemně podle § 87a zákoníku práce, poruší povinnosti z dohody vyplývající anebo poruší povinnosti při rozvázání dohody. (2) Za přestupek podle odstavce 1 a) písm. c), e), u) a x) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč, b) písm. k), l), s), v) a w) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč, c) písm. f), h), i), j), o), p), r) a t) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč, d) písm. a), b), d), g), m), n) a q) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč. § 29 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku dovolené (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku dovolené tím, že poruší stanovené povinnosti vztahující se k délce dovolené za kalendářní rok nebo její poměrné části, k dodatkové dovolené, čerpání dovolené nebo určení jejího nástupu. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč. § 30 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku bezpečnosti práce (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku bezpečnosti práce tím, že a) nezajistí s ohledem na možné ohrožení života nebo zdraví bezpečnost fyzických osob zdržujících se s jejím vědomím na jejích pracovištích, b) neplní informační povinnost stanovenou v § 108 odst. 2 a 3 zákoníku práce, c) nezajistí spolupráci osob na jednom pracovišti, aby byli kromě jejích zaměstnanců chráněni také zaměstnanci jiné osoby, d) přenese náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na zaměstnance, e) nezajistí přijetí opatření potřebných k prevenci rizik, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu36), f) nedodrží povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce stanovené v § 101 až 103 zákoníku práce, g) neposkytne nebo neposkytne bezplatně osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky nebo ochranné nápoje, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu57), h) nesplní povinnost udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu nebo nekontroluje jejich používání, i) neumístí bezpečnostní značky nebo nezavede signály, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu58), j) nevyšetří příčiny a okolnosti pracovního úrazu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu10), k) nevyhotoví záznam o pracovním úrazu nebo nevede dokumentaci ve stanoveném rozsahu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu10), l) nepředá vyhotovení záznamu o pracovním úrazu postiženému a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům, m) nevede evidenci o pracovních úrazech ve stanoveném rozsahu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu10), n) neohlásí pracovní úraz a nezašle záznam o něm stanoveným orgánům a institucím10), o) nepřijme opatření proti opakování pracovních úrazů, p) nevede evidenci fyzických osob, u nichž byla uznána nemoc z povolání, q) neplní povinnosti týkající se pracoviště a pracovního prostředí stanovené v zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci58a), v nařízení vlády o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí59), nařízení vlády o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky59a) a nařízení vlády o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu59b), r) neplní povinnosti při zajištění řádného stavu používaných výrobních a pracovních prostředků a zařízení stanovené v zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci58a) a v nařízení vlády, kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí59c), s) poruší povinnost týkající se organizace práce a pracovních postupů stanovenou v zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci58a), nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat60), nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru61), nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky62), nařízení vlády o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích62a) a nařízení vlády, kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě62b), t) nepřizná právo odmítnout výkon práce, o níž lze mít důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje život nebo zdraví zaměstnanců, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob, u) zaměstná mladistvé zaměstnance3) pracemi, při nichž jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu nebo při jejichž výkonu by mohli vážně ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných fyzických osob, v) nepřizná odborovým orgánům právo vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v rozsahu stanoveném v § 322 zákoníku práce, w) nepřizná zaměstnancům právo účasti na řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu34), x) nezajistí na pracovištích dodržování zákazu požívat alkoholické nápoje nebo zneužívat jiné návykové látky, y) nedoručí ve stanoveném termínu oznámení o zahájení prací na stavbě splňující požadavky stanovené v § 15 odst. 1 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo neprovede bez zbytečného odkladu jeho aktualizaci, z) neplní povinnost zhotovitele poskytovat koordinátorovi bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi součinnost, ačkoli k tomu má povinnost podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci62d), za) nesplní některou z povinností koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle § 10 odst. 4 nebo § 18 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zb) nedodržuje opatření k zamezení rizik na pracovištích, stanovená právními předpisy, které upravují povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob při používání chemických látek nebo látek obsažených ve směsích75), zc) v rozporu s § 14 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci neurčí jednoho nebo více koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, zd) v rozporu s § 15 odst. 2 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nezajistí zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi před zahájením prací nebo nezajistí jeho aktualizaci při realizaci stavby, ze) v rozporu s § 14 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nezajistí součinnost všech zhotovitelů nebo jiné osoby k součinnosti s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi po celou dobu přípravy a realizace stavby. (2) Za přestupek podle odstavce 1 a) písm. b), c), v), w), x) a za) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč, b) písm. l), m), n), p), y), zc), zd) a ze) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč, c) písm. a), j), k), q), r), s), t) a z) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč, d) písm. d), e), f), g), h), i), o), u) a zb) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč. § 31 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců tím, že a) nepřevede těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni do konce devátého měsíce po porodu nebo zaměstnankyni, která kojí, na jinou práci, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu, b) poruší postup při vysílání těhotné zaměstnankyně, zaměstnance pečujícího o dítě, zaměstnance, který prokázal, že převážně sám dlouhodobě pečuje o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost)3a), na pracovní cestu nebo postup při přeložení stanovený v § 240 zákoníku práce, c) nevyhoví písemné žádosti zaměstnankyně nebo zaměstnance pečujících o dítě mladší než 15 let, těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně nebo zaměstnance, kteří převážně sami dlouhodobě pečují o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost)3a), o kratší pracovní dobu podle § 80 zákoníku práce nebo o jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší pracovní doby, přestože jí v tom nebrání vážné provozní důvody, d) písemně neodůvodní zamítnutí žádosti zaměstnance podle § 241 odst. 2 nebo 3 zákoníku práce, e) písemně neodůvodní zamítnutí žádosti zaměstnance podle § 241a zákoníku práce, f) neposkytne mateřskou dovolenou, otcovskou dovolenou nebo rodičovskou dovolenou nebo ji poskytne v rozporu s § 195 až 198 zákoníku práce, g) neposkytne přestávky ke kojení nebo je poskytne v rozporu s § 242 zákoníku práce, h) zaměstná mladistvé zaměstnance3) nepřiměřenými pracemi v rozporu s § 244 až 246 zákoníku práce, i) nezabezpečí lékařské vyšetření mladistvého zaměstnance3) v případech stanovených v § 247 zákoníku práce, j) při zaměstnávání mladistvých zaměstnanců3) se neřídí lékařským posudkem. (2) Za přestupek podle odstavce 1 a) písm. c) a j) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč, b) písm. b), f) a i) lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč, c) písm. a), g) a h) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč, d) písm. d) a e) lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč. § 32 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku bezpečnosti technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku bezpečnosti technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví tím, že nezajistí, aby technická zařízení stanovená zvláštním právním předpisem63), která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví, obsluhovaly jen zdravotně způsobilé a zvlášť odborně způsobilé fyzické osoby. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč. § 33 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku bezpečnosti vyhrazených technických zařízení (1) Právnická osoba a podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku bezpečnosti vyhrazených technických zařízení tím, že a) neprovede řádně prohlídku, revizi, montáž, opravy nebo zkoušku v souvislosti s uváděním do provozu nebo provozem vyhrazených technických zařízení, b) bez oprávnění nebo osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních vydaného podle zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení provede prohlídku, revizi, montáž, opravy, rekonstrukci nebo zkoušku vyhrazeného technického zařízení, pro které je nezbytné být držitelem tohoto oprávnění nebo osvědčení, c) v rozporu s § 20 odst. 5 zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení nezajistí odstranění zjištěných závad na vyhrazeném technickém zařízení, d) v rozporu s § 20 odst. 2 písm. d) zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení nezajistí řádnou obsluhu vyhrazených technických zařízení, e) jako provozovatel vyhrazeného technického zařízení neohlásí havárii v rozporu s § 22 zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení. (2) Za přestupek podle odstavce 1 a) písm. c) a d) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč, b) písm. a), b) a e) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč. § 33a Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku agenturního zaměstnávání (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku agenturního zaměstnávání tím, že a) nesplní povinnost podle § 307b zákoníku práce, b) nezajistí, aby dohoda o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce 1. obsahovala údaje stanovené v § 308 odst. 1 písm. a) až e), g) a h) zákoníku práce, nebo 2. byla uzavřena písemně podle § 308 odst. 2 zákoníku práce, c) nesplní některou povinnost podle § 309 nebo 309a zákoníku práce, nebo d) jako uživatel81) nezajistí, aby dohoda o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce obsahovala údaje stanovené v § 308 odst. 1 písm. f) zákoníku práce nebo tyto údaje uvede nepravdivě. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč. § 34 Přestupek na úseku výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti tím, že umožní dítěti výkon této činnosti bez povolení nebo podmínky tohoto povolení poruší. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč. § 34a Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku ochrany oznamovatelů (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako povinný subjekt podle zákona o ochraně oznamovatelů a) neurčí příslušnou osobu podle § 9 odst. 1 zákona o ochraně oznamovatelů nebo jinou příslušnou osobu podle § 10 odst. 7 zákona o ochraně oznamovatelů, b) nezajistí možnost oznamovatele podat oznámení podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně oznamovatelů, c) nezajistí uveřejnění stanovených informací způsobem umožňujícím dálkový přístup podle § 9 odst. 2 písm. b) zákona o ochraně oznamovatelů, d) v rozporu s § 9 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně oznamovatelů nezajistí, aby se s podanými oznámeními mohla seznamovat pouze příslušná osoba nebo aby byl dodržen zákaz poskytnout údaje podle § 20 zákona o ochraně oznamovatelů, nebo e) v rozporu s § 9 odst. 2 písm. f) zákona o ochraně oznamovatelů nezajistí, aby byl oznamovatel vyrozuměn o přijetí oznámení podle § 12 odst. 2 zákona o ochraně oznamovatelů nebo o výsledcích posouzení důvodnosti oznámení podle § 12 odst. 3 zákona o ochraně oznamovatelů. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze uložit pokutu do 400 000 Kč. (3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d) a e) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. HLAVA III SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O PŘESTUPCÍCH § 35 Přestupky podle tohoto zákona v prvním stupni projednává inspektorát; jestliže kontrolu vykonal úřad, projednává přestupky podle tohoto zákona v prvním stupni úřad. § 36 Úřad nebo inspektorát, aniž řízení o přestupku zahájí, může věc usnesením odložit též v případě, kdy je vzhledem k významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného zájmu, který byl činem kontrolované osoby dotčen, způsobu provedení činu, jeho následku, okolnostem, za nichž byl čin spáchán, nebo vzhledem k chování kontrolované osoby po spáchání činu zřejmé, že účelu, jehož by bylo možno dosáhnout řízením o přestupku, bylo dosaženo nebo jej lze dosáhnout jinak. Usnesení o odložení věci se poznamená do spisu; ustanovení zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich týkající se vyrozumění o odložení věci se nepoužije. § 37 Pokuta je příjmem státního rozpočtu. ČÁST PÁTÁ KONTROLA A SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE PŘI VYSÍLÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ V RÁMCI NADNÁRODNÍHO POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB § 37a Přístup k informacím a správní spolupráce (1) Úřad ve spolupráci s inspektoráty na základě odůvodněné žádosti příslušného cizího orgánu nebo Evropské komise podané na jednotném formuláři postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie80), která se týká zaměstnavatele usazeného v České republice, bezplatně a) poskytne příslušnému orgánu informace za účelem identifikace vyslání a kontroly dodržování právních předpisů upravujících postavení zaměstnanců vyslaných k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb, b) prošetří skutečnosti související s vysláním zaměstnance, c) poskytne písemnosti související s vysláním zaměstnance. (2) Úřad poskytne informace podle odstavce 1 písm. a) a) v odůvodněných naléhavých případech vyžadujících nahlížení do příslušných rejstříků bez zbytečného odkladu, nejvýše však do 2 pracovních dnů, b) v ostatních případech nejpozději do 25 pracovních dnů od obdržení žádosti. (3) Nelze-li žádost podle odstavce 1 vyřídit, informuje o tom úřad příslušný cizí orgán. Úřad bez zbytečného odkladu informuje příslušný cizí orgán o skutečnostech souvisejících s vysláním, pokud jsou pochybnosti o dodržování pracovních a mzdových podmínek. (4) Úřad může požádat příslušný cizí orgán o poskytnutí přeshraniční spolupráce v rozsahu podle odstavce 1 písm. a), b) a c), která se týká zaměstnavatele usazeného v jiném členském státě Evropské unie. Informace poskytnuté příslušným cizím orgánem na základě této žádosti může úřad využít pouze za účelem kontroly dodržování právních předpisů upravujících vysílání zaměstnanců k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb. § 37b Doručování rozhodnutí o uložení pokuty nebo jiné sankce zaměstnavateli usazenému v jiném členském státě Evropské unie a její vymáhání (1) Rozhodnutí o uložení pokuty nebo jiné sankce a s ním související písemnosti doručuje úřad a inspektorát zaměstnavateli usazenému v jiném členském státě Evropské unie, který vysílá zaměstnance k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky, prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo prostřednictvím příslušného orgánu státní správy pověřeného k doručování písemností do ciziny. Pokud se tímto způsobem nepodaří písemnost zaměstnavateli usazenému v jiném členském státě Evropské unie doručit, požádá úřad na jednotném formuláři postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie80) příslušný cizí orgán o doručení písemností podle věty první. (2) Pokud zaměstnavatel usazený v jiném členském státě Evropské unie, který vysílá zaměstnance k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky, nesplnil dobrovolně povinnost na základě pravomocného a vykonatelného rozhodnutí o uložení pokuty nebo jiné sankce v České republice v určené lhůtě, požádá úřad na jednotném formuláři postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie80) o výkon rozhodnutí příslušný cizí orgán. Přijetím žádosti příslušným cizím orgánem podle věty první zaniká pohledávka České republiky. (3) V případě, že rozhodnutí o uložení pokuty nebo jiné sankce, o jehož výkon úřad požádal podle odstavce 2, bylo napadeno v souladu s právními předpisy České republiky, oznámí úřad tuto skutečnost bezodkladně příslušnému cizímu orgánu. § 37c Doručování rozhodnutí o uložení pokuty nebo jiné sankce zaměstnavateli usazenému v České republice a její vymáhání (1) Úřad na základě žádosti příslušného cizího orgánu podané na jednotném formuláři postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie80) a) doručí zaměstnavateli usazenému v České republice vysílajícímu zaměstnance k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území jiného členského státu Evropské unie rozhodnutí o uložení pokuty vydané v jiném členském státě Evropské unie, nebo b) zabezpečí výkon pravomocného a vykonatelného rozhodnutí vydaného v jiném členském státě Evropské unie podle právních předpisů České republiky. (2) Úřad bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 měsíce od přijetí žádosti podle odstavce 1 doručí zaměstnavateli usazenému v České republice vysílajícímu zaměstnance k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území jiného členského státu Evropské unie rozhodnutí o uložení pokuty a doručí podle odstavce 1 písm. b) obecnému správci daně podle zvláštního právního předpisu žádost o vymáhání pokuty. (3) Úřad odmítne žádost podle odstavce 1, pokud žádost obsahuje takové formální nebo obsahové vady, pro něž je třeba ji považovat za zmatečnou, anebo pokud zjevně neodpovídá příslušnému rozhodnutí. Úřad může odmítnout žádost, pokud je zjevné, že vymáhání pokuty či jiné správní sankce by bylo nehospodárné. (4) Pokuta uložená v jiném členském státě Evropské unie je příjmem státního rozpočtu, který spravuje a vymáhá obecný správce daně podle jiného právního předpisu. Vykonatelné rozhodnutí cizího orgánu přiložené k této žádosti je exekučním titulem. (5) Úřad informuje bez zbytečného odkladu příslušný cizí orgán o a) úkonech, které byly uskutečněny na základě jeho žádosti podle odstavce 1, a datu doručení rozhodnutí, b) důvodech odmítnutí žádosti. (6) Pokud po přijetí žádosti podle odstavce 1 došlo k napadení rozhodnutí podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie, ve kterém byla pokuta uložena, a toto napadení má vliv na vykonatelnost rozhodnutí, je výkon tohoto rozhodnutí v České republice přerušen, dokud v této věci nerozhodne příslušný cizí orgán. (7) Pokuta uložená cizím orgánem v jiné měně, než je česká koruna, se převede na české koruny podle kursů devizového trhu vyhlášených Českou národní bankoubankou pro den uložení pokuty. ČÁST ŠESTÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Společná ustanovení § 38 Působnost ministerstva Ministerstvo a) schvaluje roční program kontrolních akcí [§ 4 odst. 1 písm. c)], b) koordinuje kontrolní priority; za tím účelem spolupracuje se státním zdravotním dozorem27), c) v případech hodných zvláštního zřetele je oprávněno určit rozsah a počet kontrolních akcí v ročním programu těchto akcí [§ 4 odst. 1 písm. c)], d) přezkoumává správní rozhodnutí vydaná úřadem v prvním stupni, e) shromažďuje a projednává podněty příslušných odborových orgánů, organizací zaměstnavatelů týkající se kontroly podle tohoto zákona, f) je vůči úřadu nadřízeným služebním úřadem v organizačních věcech státní služby a služebních vztazích státních zaměstnanců. § 39 Průkazy inspektorů Vzor a provedení průkazu inspektorů podle § 4 odst. 1 písm. f) stanoví ministerstvo vyhláškou. § 40 (1) Úřad a inspektoráty jsou při plnění konkrétních úkolů spadajících do jejich působnosti v oblasti umožnění výkonu nelegální práce, zastřeného zprostředkovávání zaměstnání nebo umožnění výkonu zastřeného zprostředkovávání zaměstnání oprávněny od správce daně vyžádat informace nezbytné pro jejich plnění. Správce daně žádosti vyhoví, ledaže by poskytnutím informací mohlo dojít k narušení řádného výkonu správy daní. (2) Poskytnutí informací podle odstavce 1 není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu, a to ani v případě, že úřad nebo inspektorát tyto informace poskytne orgánům činným v trestním řízení pro účely trestního řízení v souvislosti s objasněním okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin neoprávněného zaměstnávání cizinců. § 45 Pracovištěm kontrolované osoby se pro účely tohoto zákona rozumí místa určená nebo obvyklá pro výkon činnosti kontrolované osoby, včetně jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele, je-li tam vykonávána práce na dálku83) nebo služba z jiného místa84). Za činnost kontrolované osoby se považuje zajišťování výroby nebo poskytování služeb, jakož i jiná činnost vykonávaná podle zvláštních právních předpisů. Přechodná ustanovení § 46 Kontroly a správní řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona inspektoráty bezpečnosti práce, Českým úřadem bezpečnosti práce, úřady práce nebo ministerstvem se dokončí podle dosavadních právních předpisů v působnosti inspektorátů, pokud kontrolu a správní řízení zahájil inspektorát bezpečnosti práce nebo úřad práce, a v působnosti úřadu, pokud kontrolu a správní řízení zahájil Český úřad bezpečnosti práce nebo ministerstvo. § 47 (1) Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v Českém úřadu bezpečnosti práce přechází na úřad73). (2) Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v inspektorátech bezpečnosti práce přechází z a) Inspektorátu bezpečnosti práce pro hlavní město Prahu na inspektorát pro hlavní město Prahu73), b) Inspektorátu bezpečnosti práce pro Středočeský kraj na inspektorát pro Středočeský kraj73), c) Inspektorátu bezpečnosti práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu na inspektorát pro Jihočeský kraj a kraj Vysočina73), d) Inspektorátu bezpečnosti práce pro Plzeňský a Karlovarský kraj na inspektorát pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj73), e) Inspektorátu bezpečnosti práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj na inspektorát pro Ústecký kraj a Liberecký kraj73), f) Inspektorátu bezpečnosti práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj na inspektorát pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj73), g) Inspektorátu bezpečnosti práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj na inspektorát pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj73), h) Inspektorátu bezpečnosti práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj na inspektorát pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj73). (3) Výkon práv a závazků Českého úřadu bezpečnosti práce přechází na úřad. Výkon práv a závazků inspektorátů bezpečnosti práce přechází na inspektoráty podle odstavce 2. (4) Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v úřadech práce, k jejichž pracovním úkolům patří kontrola nad dodržováním povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů, s výjimkou pracovněprávních předpisů o zaměstnanosti a pracovněprávních předpisů o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, přechází dnem 1. července 2005 z úřadů práce na inspektoráty podle odstavce 2. Úřad práce dohodne se zaměstnancem v úřadu práce podle věty první, na který inspektorát výkon jeho práv a povinností z pracovněprávních vztahů přejde. (5) Úřad práce na základě dohody podle odstavce 4 provede delimitaci zaměstnanců v úřadech práce podle odstavce 4 věty první na inspektoráty podle odstavce 2. Takto provedená delimitace je závazná. (6) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 4 nejpozději do 30. dubna 2005, stanoví počty a pravidla delimitace zaměstnanců v úřadech práce na inspektoráty podle odstavce 2 na návrh ředitele úřadu práce ministerstvo. § 48 Do doby nabytí úplné účinnosti zákona o státní službě jmenuje a odvolává74) generálního inspektora a vedoucího inspektora ministr práce a sociálních věcí; vedoucího inspektora jmenuje a odvolává po projednání s generálním inspektorem. Závěrečná ustanovení § 49 Zrušují se Český úřad bezpečnosti práce a inspektoráty bezpečnosti práce. § 50 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2005, s výjimkou ustanovení § 47 odst. 4 až 6, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Paroubek v. r. Příloha k zákonu č. 251/2005 Sb. Označení, sídla a působnost oblastních inspektorátů práce 1. Oblastní inspektorát práce pro hlavní město Prahu se sídlem v Praze vykonává působnost v hlavním městě Praze 2. Oblastní inspektorát práce pro Středočeský kraj se sídlem v Praze vykonává působnost ve Středočeském kraji 3. Oblastní inspektorát práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v Českých Budějovicích vykonává působnost v Jihočeském kraji a v kraji Vysočina 4. Oblastní inspektorát práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj se sídlem v Plzni vykonává působnost v Plzeňském kraji a v Karlovarském kraji 5. Oblastní inspektorát práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem vykonává působnost v Ústeckém kraji a v Libereckém kraji 6. Oblastní inspektorát práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj se sídlem v Hradci Králové vykonává působnost v Královéhradeckém kraji a v Pardubickém kraji 7. Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj se sídlem v Brně vykonává působnost v Jihomoravském kraji a Zlínském kraji 8. Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj se sídlem v Ostravě vykonává působnost v Moravskoslezském kraji a Olomouckém kraji 2) § 276 odst. 1 zákoníku práce. 3) § 350 odst. 2 zákoníku práce. 3a) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. 4) § 34 občanského zákoníku. § 121 až 124 zákona o zaměstnanosti. 5) § 22 až 29 zákoníku práce. 6a) § 305 zákoníku práce. 8) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 10) § 105 zákoníku práce. Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, ve znění pozdějších předpisů. 11) Například § 128 občanského soudního řádu, § 11 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, § 9 odst. 1 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. 12) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 13) § 136 odst. 2 zákoníku práce. 14) Například nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů. 15) § 12 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů. 16) Například živnostenský zákon. 17) § 12 písm. b) zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 18) § 12 písm. c) zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 18a) § 12 písm. d) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). 18b) § 14 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění zákona č. 362/2007 Sb. 19) § 3 a 4 zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě). 20) § 65 odst. 1 a 2 školského zákona. 21) Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 22) Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů. 24) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. 25) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. 26) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. 27) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 28) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 29) § 54, 53a a 58 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů. 30) § 36 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. Vyhláška č. 273/1999 Sb., kterou se vymezují určená technická zařízení používaná s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou a ve vojenských objektech a provádění zkoušek určených technických zařízení. 31) Například § 59 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. 32) Například zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 34) § 108 a § 276 odst. 1 zákoníku práce. 35) § 93, 94 a § 245 odst. 1 zákoníku práce. 36) § 102 zákoníku práce. 37) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 38) § 116 a 117 občanského zákoníku. 39) § 25c odst. 7 zákoníku práce. 40) § 111 zákoníku práce. Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, nejnižších úrovních zaručené mzdy a o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. 43) § 300 zákoníku práce. 45) Nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě. 46) § 74 odst. 2, § 76 odst. 3, § 84 a § 87a odst. 2 písm. b) zákoníku práce. 48) § 97 odst. 1 a 2 zákoníku práce. 50) § 91 zákoníku práce. 52) § 96 odst. 1 zákoníku práce. 53) § 78 odst. 1 písm. i), § 93 odst. 2 a 4 zákoníku práce. 54) § 94 zákoníku práce. 55) § 245 odst. 1 zákoníku práce. 56) § 94 odst. 2 zákoníku práce. 57) Nařízení vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků. 58) § 133b zákoníku práce. Nařízení vlády č. 11/2002 Sb. 58a) Zákon č. 309/2006 Sb., ve znění zákona č. 362/2007 Sb. 59) Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí. 59a) Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky. 59b) Nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu. 59c) Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. 60) Nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat. 61) Nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru. 62) Nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky. 62a) Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích. 62b) Nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě. 62d) § 16 písm. b) zákona č. 309/2006 Sb. 63) § 134b zákoníku práce. Vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb. 66) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku. 67) Například § 44 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 68) § 1 odst. 1 písm. e) zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 73) § 251c zákoníku práce. 74) § 33 odst. 2 zákoníku práce. 75) Zákon č. 350/2011 Sb. 75) § 6 až 9 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2006 Sb. 76) § 12n odst. 2 zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů. 76) Zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů. 77) § 12 písm. e) zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 81) § 14 odst. 1 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 78) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“). Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii. 79) Například § 319 zákoníku práce. 80) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES („nařízení o systému IMI“), v platném znění. 82) Zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 83) § 317 zákoníku práce. 84) § 117 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě. 85) § 80 zákoníku práce.
Zákon č. 253/2005 Sb.	Zákon č. 253/2005 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o inspekci práce Vyhlášeno 29. 6. 2005, datum účinnosti 1. 7. 2005, částka 94/2005 * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zaměstnanosti * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o prevenci závažných havárií * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o silniční dopravě * ČÁST SEDMÁ - Změna živnostenského zákona * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o ozbrojených silách České republiky * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna atomového zákona * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů * ČÁST PATNÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2022 (250/2021 Sb.) 253 ZÁKON ze dne 3. května 2005, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o inspekci práce Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. II Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb. a zákona č. 202/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 125 se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“. 2. V § 126 odst. 1 písm. a) se slova „s výjimkou pracovních podmínek vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci60),“ včetně poznámky pod čarou č. 60 zrušují. 3. V § 126 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4. 4. § 127 včetně poznámky pod čarou č. 62 zní: „§ 127 Pro účely tohoto zákona se za pracovněprávní předpisy považují právní předpisy o zaměstnanosti a právní předpisy o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele62). 62) Například zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 436/2004 Sb.“. 5. V § 130 se na konci doplňuje věta „Služební průkaz vydává a odnímá ministerstvo.“. 6. V § 139 odst. 1 písm. a) se slova „nebo dalších pracovněprávních předpisů“ zrušují. 7. V § 139 odstavci 1 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d). 8. V § 139 odst. 2 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c). 9. V § 139 odst. 2 písm. a) se slova „nepřizpůsobí pracovní podmínky a pracovní prostředí zaměstnávání osob se zdravotním postižením,“ zrušují. 10. V § 139 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 11. V § 139 odstavec 5 zní: „(5) Za přestupek a) podle odstavce 1 písm. a) a podle odstavce 2 písm. a) a b) lze uložit pokutu 1 000 000 Kč, b) podle odstavce 1 písm. b) a c) lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč, c) podle odstavce 1 písm. d) lze uložit pokutu do 5 000 Kč, d) podle odstavce 2 písm. c) lze uložit pokutu do 500 000 Kč, e) podle odstavců 3 a 4 lze uložit pokutu do 10 000 Kč.“. 12. V § 140 odst. 1 písm. a) se slova „nebo dalších pracovněprávních předpisů“ zrušují. 13. V § 140 odst. 1 se na konci písmene c) doplňuje slovo „nebo“. 14. V § 140 odst. 1 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d). 15. V § 140 odst. 2 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c). 16. V § 140 odst. 2 písm. a) se slova „nepřizpůsobí pracovní podmínky a pracovní prostředí zaměstnávání osob se zdravotním postižením,“ zrušují. 17. V § 140 odstavec 3 zní: „(3) Za správní delikt lze právnické osobě uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) a podle odstavce 2 písm. a) a b), b) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c) a d), c) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. c).“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o prevenci závažných havárií Čl. IV Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 82/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 16 písmeno f) zní: „f) správní úřady inspekce práce,“. 2. V § 21 se slova „odborného dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení“ nahrazují slovy „inspekce práce“. 3. V poznámce pod čarou č. 18 se slova „zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů“ nahrazují slovy „zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce“. 4. V § 22 odst. 4 a 5 se slova „odborného dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení“ nahrazují slovy „inspekce práce“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o ochraně veřejného zdraví Čl. V Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb. a zákona č. 125/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 se za slova „zajistit u držitele osvědčení o akreditaci4a)“ doplňují slova „, držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře4c)“. Poznámka pod čarou č. 4c zní: „4c) § 7 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 293/2002 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.“. 2. V § 6 odst. 3 písm. b) se za slova „zajistit u držitele osvědčení o akreditaci4a)“ doplňují slova „, držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře4c)“. 3. V § 89 odst. 1 písmeno g) včetně poznámky pod čarou č. 53 zní: „g) orgánu inspekci práce53) v souvislosti se šetřením pracovního úrazu, 53) Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o silniční dopravě Čl. VI V § 37 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 304/1997 Sb., odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 9 zní: „(2) Orgán inspekce práce kontroluje splnění podmínek stanovených tímto zákonem, pokud souvisejí s bezpečností práce9). 9) Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.“. ČÁST SEDMÁ Změna živnostenského zákona Čl. VII V § 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 286/1995 Sb., odstavec 3 písmeno n) včetně poznámky pod čarou č. 22b zní: „n) výkon inspekce práce22b), 22b) Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění Čl. VIII V § 55 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, se slova „jsou orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce a technickými zařízeními“ nahrazují slovy „je orgán inspekce práce“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o ozbrojených silách České republiky Čl. IX V § 7 odst. 1 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 6 zní: „d) provádí státní odborný dozor nad určenými technickými zařízeními a bezpečností jejich provozu. Státním odborným dozorem se rozumí 1. dozor nad dodržováním bezpečnosti určených technických zařízení, 2. dozor nad dokumentacemi a technologiemi určených technických zařízení z hlediska bezpečnosti určených technických zařízení, 3. vydávání odborných a závazných stanovisek, zda se při projektování, konstrukci, výrobě, montáži, provozu, obsluze, opravách, údržbě a revizi určených technických zařízení plní požadavky na bezpečnost určených technických zařízení, 4. prověřování odborné způsobilosti k montáži, opravám, revizím a zkouškám určených technických zařízení, 5. prověřování odborné způsobilosti fyzických osob k činnostem na určených technických zařízeních, 6. prověřování způsobilosti prototypů určených technických zařízení k provozu. Zákon o technických požadavcích na výrobky tím není dotčen6). 6) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Čl. X Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb. a zákona č. 168/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 21 odst. 1 písm. a) se slovo „příslušného“ a slova „a ochranou zdraví při práci“ zrušují a slova „odborného dozoru nad bezpečností“ se nahrazují slovy „inspekce práce“. 2. V § 21 odst. 1 písm. c) se slovo „příslušného“ a slova „a ochranou zdraví při práci“ zrušují a slova „odborného dozoru nad bezpečností“ se nahrazují slovy „inspekce práce“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna atomového zákona Čl. XI Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb. a zákona č. 1/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písm. i) se za slovo „jaderné“ vkládají slova „a technické“. 2. V § 2 na konci se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno nn), které zní: „nn) technickou bezpečností schopnost vybraného zařízení při činnostech souvisejících s využíváním jaderné energie neohrožovat za stanovených podmínek jeho provozu lidské zdraví a majetek po celou dobu jeho životnosti a zajistit trvalou shodu s technickými požadavky, které jsou obsaženy v prováděcím právním předpisu nebo jiné závazné technické specifikaci pro vybrané zařízení.“. 3. V § 3 odst. 2 písm. a) se slova „radiační ochranou a havarijní připraveností“ nahrazují slovy „radiační ochranou, havarijní připraveností a technickou bezpečností vybraných zařízení“. 4. V § 3 odst. 2 na konci se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena w) a x), která včetně poznámky pod čarou č. 2a znějí: „w) stanovuje technické požadavky k zajištění technické bezpečnosti vybraných zařízení, x) po dohodě se správním úřadem kontroluje činnost osob autorizovaných podle zvláštního právního předpisu2a). 2a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 5. Za § 4 se vkládají nové § 4a a 4b, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 2b znějí: „§ 4a Zajišťování technické bezpečnosti vybraných zařízení (1) Každý, kdo vyrábí vybraná zařízení, která jsou speciálně navrhovaná pro jaderné zařízení, je povinen zajistit posouzení shody těchto zařízení způsobem a v rozsahu stanoveným prováděcím právním předpisem; prováděcí právní předpis stanoví způsob určení těchto zařízení a technické požadavky na ně. (2) Povinnosti uvedené v odstavci 1 se vztahují i na dovozce vybraných zařízení, která jsou speciálně navrhována pro jaderná zařízení, s výjimkou případů, kdy vybrané zařízení odpovídá ve státě, v němž bylo vyrobeno, a) technickým předpisům pro jaderná zařízení, které jsou pro výrobu tohoto zařízení závazné, b) technickým normám nebo pravidlům správné praxe určeným pro jaderná zařízení, které jsou vydány národním normalizačním orgánem nebo subjektem jemu naroveň postaveným, c) mezinárodním technickým normám pro jaderná zařízení oprávněně používaným v tomto státě, nebo d) výrobním postupům používaným v souladu s jejich právními předpisy pro jaderná zařízení, pro které existuje dostatečně podrobná technická dokumentace zajišťující, že toto zařízení může být pro daný účel použití posouzeno v případě potřeby i na základě doplňujících zkoušek zařízení, pokud tyto technické předpisy, technické normy, pravidla správné praxe nebo postupy zaručují míru ochrany oprávněného zájmu odpovídající míře této ochrany v České republice. § 4b Posuzování shody (1) Vybraná zařízení, která jsou speciálně navrhovaná pro jaderné zařízení, lze použít v jaderné energetice až po jejich posouzení právnickou osobou, která je k tomu pověřena postupem podle zvláštního právního předpisu2b) (dále jen „autorizovaná osoba“). Autorizovaná osoba provádí posouzení shody těchto zařízení s technickými požadavky postupy stanovenými v prováděcím právním předpisu. (2) Náklady spojené s činností autorizované osoby při posuzování shody nese ten, kdo o tuto činnost požádal. (3) Pokud nejsou činnosti při posuzování shody vybraných zařízení s technickými požadavky zabezpečeny autorizovanou osobou, zabezpečuje plnění jejích úkolů Úřad. 2b) § 11 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 6. V § 17 odst. 1 na konci se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní: „m) zajistit technickou bezpečnost vybraných zařízení v provozu v souladu s prováděcím právním předpisem.“. 7. V § 39 odst. 4 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a technických požadavků na technickou bezpečnost vybraných zařízení“. 8. V § 39 odst. 4 písm. c) se za slovy „fyzické ochrany“ slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci textu se doplňují slova „a technické bezpečnosti vybraných zařízení“. 9. V § 47 odst. 7 se za slova „4,“ vkládají slova „4a, 4b,“. Čl. XII Přechodná ustanovení 1. Státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení týkající se technických zařízení v jaderné energetice zahájený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů, organizací státního odborného dozoru, dokončí Státní úřad pro jadernou bezpečnost. 2. Organizace vykonávající státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení v jaderné energetice předají dokumentaci vztahující se k oprávněním a osvědčením podle bodu 1 Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost do 1 měsíce od nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů Čl. XIII V § 86 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, odstavec 3 zní: „(3) Dozor nad bezpečností při výkonu služby příslušníků vykonává u a) Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace ministerstvo, b) Celní správy České republiky Ministerstvo financí, c) Vězeňské služby České republiky Ministerstvo spravedlnosti.“. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů Čl. XIV V zákoně č. 362/2003 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., se část čtrnáctá zrušuje. ČÁST PATNÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XVII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2005. Zaorálek v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 255/2005 Sb.	Zákon č. 255/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 6. 2005, datum účinnosti 1. 7. 2005, částka 94/2005 * Čl. I - Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 155/1995 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 151/2002 Sb. a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 199/2003 Sb., se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 7. 2005 255 ZÁKON ze dne 3. května 2005, kterým se mění zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 155/1995 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 151/2002 Sb. a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 199/2003 Sb., se mění takto: 1. § 7 včetně poznámek pod čarou č. 4a, 4b a 4c zní: „§ 7 (1) Smluvní strany kolektivní smlouvy vyššího stupně mohou společně navrhnout, aby bylo ve Sbírce zákonů vyhlášeno sdělení4a) Ministerstva práce a sociálních věcí, že kolektivní smlouva vyššího stupně je závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódem Odvětvové klasifikace ekonomických činností4b) (dále jen „odvětví“). (2) Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí podle odstavce 1 se vyhlásí ve Sbírce zákonů, pokud je kolektivní smlouva vyššího stupně uzavřena a) organizací zaměstnavatelů, kteří v odvětví, v němž se navrhuje rozšířit závaznost kolektivní smlouvy vyššího stupně, zaměstnávají největší počet zaměstnanců, nebo b) příslušným vyšším odborovým orgánem, který v odvětví, v němž se navrhuje rozšířit závaznost kolektivní smlouvy vyššího stupně, jedná za největší počet zaměstnanců. (3) Splnění podmínek stanovených v odstavci 2 se posuzuje k poslednímu dni čtvrtletí, za které jsou k dispozici statistické informace podle odstavce 6. (4) Návrh na rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně (dále jen „návrh“) musí být písemný, podepsaný smluvními stranami na téže listině a musí obsahovat označení kolektivní smlouvy vyššího stupně a odvětví, v němž má být její závaznost rozšířena na další zaměstnavatele. Dále musí obsahovat a) seznamy zaměstnavatelů, pro které je kolektivní smlouva vyššího stupně závazná, a celkový počet jejich zaměstnanců, seznamy zaměstnavatelů, kteří jsou členy ostatních organizací zaměstnavatelů v tomtéž odvětví, celkové počty jejich zaměstnanců a kódy Odvětvové klasifikace ekonomických činností4b), nebo b) celkový počet zaměstnanců, za které jedná příslušný vyšší odborový orgán uvedený v odstavci 2 písm. b), to je seznam zaměstnavatelů, u kterých tento orgán působí prostřednictvím příslušného odborového orgánu, a celkový počet jejich zaměstnanců, a počet zaměstnanců, za které jedná jiný příslušný vyšší odborový orgán, který působí v tomtéž odvětví, to je seznam zaměstnavatelů, u kterých tento orgán působí prostřednictvím příslušného odborového orgánu, počet jejich zaměstnanců a jejich kód Odvětvové klasifikace ekonomických činností4b). Smluvní strany připojí k návrhu znění kolektivní smlouvy vyššího stupně v písemné a elektronické podobě. (5) Organizace zaměstnavatelů je povinna pro tyto účely písemně sdělit Ministerstvu práce a sociálních věcí a organizaci zaměstnavatelů, která působí v tomtéž odvětví, na žádost seznam zaměstnavatelů, kteří jsou jejími členy, a celkový počet jejich zaměstnanců. Vyšší odborový orgán je povinen pro tyto účely písemně sdělit Ministerstvu práce a sociálních věcí a vyššímu odborovému orgánu, který působí v tomtéž odvětví, na žádost celkový počet zaměstnanců, za které jedná, a seznam zaměstnavatelů, u kterých působí příslušná odborová organizace. (6) Skutečnosti stanovené v odstavci 4 prokazují smluvní strany statistickými informacemi Českého statistického úřadu o celkovém počtu zaměstnanců a písemnými sděleními podle odstavce 5. (7) Pokud návrh nesplňuje náležitosti stanovené v odstavci 4, vyzve Ministerstvo práce a sociálních věcí smluvní strany k odstranění nedostatků, popřípadě k doplnění návrhu a stanoví jim k tomu přiměřenou lhůtu. Zároveň je poučí, že pokud nedostatky neodstraní, popřípadě návrh nedoplní, nebude možné vyhlásit sdělení podle odstavce 1. (8) Smluvní strany kolektivní smlouvy vyššího stupně mohou vzít návrh zpět do 15 dnů od jeho doručení. Na náležitosti zpětvzetí návrhu se vztahuje odstavec 4 věta první obdobně. (9) Jsou-li splněny podmínky stanovené v odstavci 2 a návrh obsahuje náležitosti stanovené v odstavci 4, zašle Ministerstvo práce a sociálních věcí bez zbytečného odkladu, nejdříve však po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 8, sdělení uvedené v odstavci 1 k vyhlášení do Sbírky zákonů. Ve sdělení uvede též místo, kde se lze seznámit s obsahem kolektivní smlouvy vyššího stupně, jejíž závaznost se rozšiřuje na další zaměstnavatele. Ministerstvo práce a sociálních věcí zároveň zašle kolektivní smlouvu vyššího stupně v elektronické podobě úřadům práce4c) a zveřejní ji způsobem umožňujícím dálkový přístup. Úřad práce umožňuje každému, kdo o to požádá, nahlédnout do kolektivní smlouvy vyššího stupně, jejíž závaznost byla rozšířena na další zaměstnavatele. (10) Nejsou-li splněny podmínky stanovené v odstavci 2 nebo návrh neobsahuje náležitosti stanovené v odstavci 4, popřípadě jestliže smluvní strany neodstranily ve stanovené lhůtě nedostatky návrhu, nebo jej nedoplnily, Ministerstvo práce a sociálních věcí písemně vyrozumí smluvní strany, že jejich návrhu nevyhovuje. 4a) § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv. 4b) § 18 odst. 1 a § 19 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 220/2000 Sb. a zákona č. 411/2000 Sb. 4c) § 8 odst. 1 písm. m) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.“. 2. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně poznámek pod čarou č. 4d, 4e a 4f zní: „§ 7a Kolektivní smlouva vyššího stupně je závazná od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení sdělení podle § 7 odst. 1 ve Sbírce zákonů pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví, s výjimkou zaměstnavatele, a) na kterého byl nejpozději k tomuto dni prohlášen konkurs4d), b) který k tomuto dni zaměstnává více než 50 % fyzických osob se zdravotním postižením4e), c) který k tomuto dni zaměstnává méně než 20 zaměstnanců, d) u kterého došlo k mimořádné události4f), jejíž následky k tomuto dni trvají, nebo e) pro kterého je závazná jiná kolektivní smlouva vyššího stupně. 4d) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. 4e) § 67 zákona č. 435/2004 Sb. 4f) § 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 285/2005 Sb.	Zákon č. 285/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 18. 7. 2005, datum účinnosti 1. 10. 2005, částka 104/2005 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o komoditních burzách * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2013 (503/2012 Sb.) 285 ZÁKON ze dne 16. června 2005, kterým se mění zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o komoditních burzách Čl. I Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 105/1995 Sb. a zákona č. 70/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 1a zní: „(1) Komoditní burzou je právnická osoba zřízená podle tohoto zákona (dále jen „burza“) k organizování burzovních obchodů se zbožím (dále jen „komodity“), deriváty vztahujícími se ke komoditám, které jsou předmětem obchodování na komoditní burze (dále jen „komoditní deriváty“) nebo se zemědělským skladním listem podle zvláštního právního předpisu1a). 1a) § 4 zákona č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech, zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů.“. Dosavadní poznámky pod čarou č. 1a a 1b se označují jako poznámky pod čarou č. 1b a 1c, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 2. Poznámka pod čarou č. 3 zní: „3) Nařízení vlády č. 503/2000 Sb., o Obchodním věstníku, ve znění nařízení vlády č. 408/2003 Sb.“. 3. V § 4 odst. 1 písm. j) se slovo „zveřejňování“ nahrazuje slovem „uveřejňování“. 4. V § 10 odst. 3 se písmena c), d) a e) zrušují. Dosavadní písmena f), g) a h) se označují jako písmena c), d) a e). 5. V § 12 odst. 2 písm. b) se slova „výši a lhůty placení členských příspěvků a zápisného, výši burzovních poplatků,“ zrušují. 6. V § 12 odst. 2 písm. l) se slovo „zveřejňovat“ nahrazuje slovem „uveřejňovat“. 7. V § 12 odst. 2 se za písmeno n) vkládají nová písmena o), p) a q), která znějí: „o) usnášet se na burzovních pravidlech, p) rozhodovat o výši a lhůtě splatnosti členských příspěvků a zápisného, q) stanovit výši burzovních poplatků,“. Dosavadní písmeno o) se označuje jako písmeno r). 8. V § 17 odst. 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c). 9. V § 17 odst. 1 písm. b) se slova „a generální sekretář burzy (§ 16)“ zrušují. 10. V § 17 odst. 2 se slova „písm. d)“ nahrazují slovy „písm. c)“. 11. V § 18 odst. 2 se slova „písm. c)“ nahrazují slovy „písm. b) a“ a slova „valnou hromadou“ se nahrazují slovy „burzovní komorou“. 12. V § 19 odst. 1 písm. b) se slova „a c)“ zrušují. 13. V § 19 odst. 3 se slova „písm. d)“ nahrazují slovy „písm. c)“. 14. V § 21 odst. 1 a 4 se slova „písm. d)“ nahrazují slovy „písm. c)“. 15. V § 27 odstavec 7 zní: „(7) Kursy uvádí burzovní komora v kursovním listě, který se uveřejňuje způsobem stanoveným statutem; nestanoví-li statut způsob uveřejnění, považuje se za uveřejnění oznámení údajů kursovního listu v Obchodním věstníku.“. 16. V § 29 odst. 5 se slovo „zveřejnění“ nahrazuje slovem „uveřejnění“. 17. V § 36 odst. 2 a 7 se slovo „Kčs“ nahrazuje slovem „Kč“. 18. V § 36 odst. 5 věta druhá zní: „Řízení o uložení pokuty podle odstavce 4 lze zahájit do šesti měsíců ode dne, kdy se o neoprávněném používání označení uvedených v § 1 odst. 4 příslušný orgán státní správy dověděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému jednání došlo.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Komoditní burza zřízená podle dosavadních právních předpisů uvede své vnitřní poměry do souladu s tímto zákonem nejpozději do 31. prosince 2005. 2. Neuvede-li burza své vnitřní poměry do souladu s tímto zákonem ve lhůtě podle odstavce 1, ustanovení jejího statutu, která jsou v rozporu s tímto zákonem, pozbývají platnosti. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 2005, s výjimkou části druhé, která nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 289/2005 Sb.	Zákon č. 289/2005 Sb. Zákon o Vojenském zpravodajství Vyhlášeno 18. 7. 2005, datum účinnosti 1. 8. 2005, částka 104/2005 * ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - POSTAVENÍ PŘÍSLUŠNÍKŮ VOJENSKÉHO ZPRAVODAJSTVÍ (§ 2 — § 5) * ČÁST TŘETÍ - SPECIFICKÉ PROSTŘEDKY ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ (§ 6 — § 16) * ČÁST ČTVRTÁ - ČINNOSTI VOJENSKÉHO ZPRAVODAJSTVÍ PŘI ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY (§ 16a — § 16n) * ČÁST PÁTÁ - VEDENÍ EVIDENCÍ VOJENSKÝM ZPRAVODAJSTVÍM (§ 17 — § 20) * ČÁST ŠESTÁ - KONTROLA ČINNOSTI VOJENSKÉHO ZPRAVODAJSTVÍ A POVINNOST ZACHOVÁVAT MLČENLIVOST (§ 21 — § 24) * ČÁST SEDMÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 25 — § 31) Aktuální znění od 1. 7. 2021 (150/2021 Sb.) 289 ZÁKON ze dne 16. června 2005 o Vojenském zpravodajství Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 (1) Zřizuje se Vojenské zpravodajství jako jednotná ozbrojená zpravodajská služba České republiky. (2) Postavení a působnost Vojenského zpravodajství a jeho spolupráci s ostatními zpravodajskými službami České republiky upravuje zvláštní právní předpis1). ČÁST DRUHÁ POSTAVENÍ PŘÍSLUŠNÍKŮ VOJENSKÉHO ZPRAVODAJSTVÍ § 2 Úkoly Vojenského zpravodajství plní příslušníci Vojenského zpravodajství, kterými jsou vojáci z povolání a vojáci v záloze povolaní k výkonu vojenské činné služby k Vojenskému zpravodajství, a zaměstnanci zařazení ve Vojenském zpravodajství2a), kteří se na plnění úkolů Vojenského zpravodajství podílejí v rozsahu, který určuje statut Vojenského zpravodajství2b). § 3 Příslušníci Vojenského zpravodajství jsou při plnění svých úkolů povinni dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní, jakož i toho, aby osobám v souvislosti s jejich činností nevznikla škoda nebo jiná nepřiměřená újma. § 4 Příslušníci Vojenského zpravodajství prokazují svou příslušnost k Vojenskému zpravodajství služebním průkazem s evidenčním číslem a ústním prohlášením „Vojenské zpravodajství“. § 5 Příslušníci Vojenského zpravodajství ve služebním poměru vojáka z povolání jsou oprávněni držet a nosit služební střelnou zbraň a použít ji v případě nutné obrany nebo krajní nouze3). ČÁST TŘETÍ SPECIFICKÉ PROSTŘEDKY ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ § 6 Specifickými prostředky získávání informacíSpecifickými prostředky získávání informací se pro účely tohoto zákona rozumějí zpravodajské prostředky a využívání osob jednajících ve prospěch Vojenského zpravodajstvíosob jednajících ve prospěch Vojenského zpravodajství. HLAVA I ZPRAVODAJSKÉ PROSTŘEDKY § 7 (1) Vojenské zpravodajství je oprávněno v oboru své působnosti používat zpravodajské prostředky, kterými jsou a) zpravodajská technikazpravodajská technika, b) krycí dokladykrycí doklady, c) krycí prostředkykrycí prostředky, d) sledování osob a věcísledování osob a věcí. (2) Vojenské zpravodajství je povinno zabezpečit ochranu zpravodajských prostředků před vyzrazením, zneužitím, poškozením, zničením, ztrátou a odcizením. § 8 Zpravodajská technika (1) Zpravodajskou technikouZpravodajskou technikou se pro účely tohoto zákona rozumějí technické prostředky a zařízení, zejména elektronické, fototechnické, chemické, fyzikálně-chemické, radiotechnické, optické, mechanické anebo jejich soubory, používané utajovaným způsobem, pokud je jimi zasahováno do základních práv a svobod při a) vyhledávání, otevírání, zkoumání nebo vyhodnocování dopravovaných zásilek, b) odposlouchávání, popřípadě zaznamenávání telekomunikačního, radiokomunikačního nebo jiného obdobného provozu, popřípadě zjišťování údajů o tomto provozu, c) pořizování obrazových, zvukových nebo jiných záznamů, d) vyhledávání použití technických prostředků, které by mohly znemožnit nebo znesnadnit plnění úkolů v rámci působnosti Vojenského zpravodajství, e) identifikaci osob nebo předmětů, popřípadě při zjišťování jejich pohybu za použití zabezpečovací a nástrahové techniky. (2) Použitím zpravodajské technikyzpravodajské techniky, pokud jím není zasahováno do základních práv a svobod, není a) zachycování, poslech, monitorování a vyhodnocování informací, které jsou šířeny způsobem, jenž k nim umožňuje přístup předem neurčeného okruhu osob, b) pořizování obrazových nebo zvukových záznamů, c) používání zabezpečovací a nástrahové techniky, d) monitorování telekomunikačního, radiokomunikačního nebo jiného obdobného provozu bez odposlechu jeho obsahu, popřípadě zjišťování údajů o tomto provozu. § 9 Použití zpravodajské techniky (1) Vojenské zpravodajství může zpravodajskou technikuzpravodajskou techniku použít jen po předchozím písemném povolení předsedy senátu vrchního soudu příslušného podle sídla Ministerstva obrany (dále jen „soudce“) a za předpokladu, že by odhalování nebo dokumentování činností, pro něž má být použita, bylo jiným způsobem neúčinné nebo podstatně ztížené anebo v daném případě nemožné. (2) Použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky nesmí překročit rozsah povolení soudce podle odstavce 1 a nesmí zasahovat do práv a svobod nad nezbytně nutnou míru. (3) Vojenské zpravodajství může technicky zabezpečit použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky i pro potřeby jiných oprávněných orgánů, pokud o to požádají a předloží příslušné povolení k použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky vydané podle zvláštního právního předpisu4). (4) Vojenské zpravodajství je oprávněno žádat technické zabezpečení použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky pro vlastní potřebu i od jiných, k této činnosti oprávněných orgánů. V tomto případě je povinno doložit, že použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky bylo podle tohoto zákona povoleno5). (5) Vojenské zpravodajství je oprávněno v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu požadovat od právnické nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť anebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací a) zřízení, popřípadě zabezpečení rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech nebo záznam zpráv v určených bodech jejich sítě, a b) poskytnutí provozních nebo lokalizačních údajů způsobem, ve formě a v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem18). § 10 Povolení k použití zpravodajské techniky (1) Povolení k použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky vydává soudce na základě písemné žádosti, která obsahuje a) druh zpravodajské technikyzpravodajské techniky, která má být použita, dobu trvání jejího použití, základní identifikační údaje o osobě, vůči které má být zpravodajská technikazpravodajská technika použita, pokud jsou tyto údaje známy, číslo telefonní nebo jiné obdobné stanice, pokud z ní má být prováděn odposlech, popřípadě záznam, a je-li známo, i místo použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky; má-li být zpravodajská technikazpravodajská technika použita vůči ústavnímu činiteli nebo jejím použitím má být zasahováno do práva nedotknutelnosti obydlí, musí být tato informace součástí žádosti, b) důvody pro použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky včetně odůvodnění podmínek pro její použití stanovených v § 9 odst. 1, c) informaci o jakékoliv předchozí žádosti o použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky vůči osobě uvedené v písmenu a) včetně informace, jak bylo o této žádosti rozhodnuto. (2) Soudce o žádosti o povolení k použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky rozhodne bezodkladně. (3) Použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky lze povolit jen na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na dobu 4 měsíců; tuto dobu lze na základě nové žádosti prodloužit, vždy však nejvýše o další 4 měsíce. (4) Rozhodnutí o povolení k použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky obsahuje druh zpravodajské technikyzpravodajské techniky, která může být použita, dobu trvání jejího použití, základní identifikační údaje o osobě, vůči které má být zpravodajská technikazpravodajská technika použita, pokud jsou tyto údaje známy, číslo telefonní nebo jiné obdobné stanice, pokud z ní má být prováděn odposlech, popřípadě záznam, a je-li známo, i místo použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky, a odůvodnění povolení k použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky. (5) Soudce vydá současně s rozhodnutím o povolení k použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky výpis z tohoto rozhodnutí, který obsahuje nejnutnější identifikační údaje a výrok, zda při jejím použití může být zasahováno do práva nedotknutelnosti obydlí; výpis neobsahuje odůvodnění. (6) Zamítne-li soudce žádost o povolení k použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky, obsahuje rozhodnutí odůvodnění zamítnutí. (7) Proti rozhodnutí o povolení nebo zamítnutí žádosti o povolení k použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky není přípustný opravný prostředek. § 11 Kontrola průběhu používání zpravodajské techniky (1) Soudce je oprávněn požadovat od Vojenského zpravodajství informace k posouzení, zda důvody pro používání zpravodajské technikyzpravodajské techniky trvají. (2) Zjistí-li soudce, že důvody používání zpravodajské technikyzpravodajské techniky pominuly, povolení k jejímu použití odejme. § 12 Vojenské zpravodajství bezodkladně písemně informuje soudce o ukončení používání zpravodajské technikyzpravodajské techniky. § 13 Krycí doklady (1) Krycím doklademKrycím dokladem se pro účely tohoto zákona rozumí dokument sloužící k zastírání skutečné totožnosti příslušníka Vojenského zpravodajství nebo k utajení jeho příslušnosti k Vojenskému zpravodajství, k zastírání činnosti Vojenského zpravodajství nebo k utajení objektů Vojenského zpravodajství. (2) Krycím doklademKrycím dokladem nesmí být průkaz poslance nebo senátora, člena vlády, člena bankovní rady České národní bankybanky, člena kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu, soudce Ústavního souduÚstavního soudu, služební průkaz soudce nebo státního zástupce nebo doklad žijící osoby. (3) Je-li to vzhledem k povaze krycího dokladukrycího dokladu nutné, je Vojenské zpravodajství oprávněno v nezbytné míře zpracovávat údaje v informačních systémech vedených podle zvláštních právních předpisů, a to vložením, změnou nebo fyzickým vymazáním údajů souvisejících s krycím doklademkrycím dokladem nebo blokováním těchto údajů. Správci informačních systémů veřejné správy a na náklady Vojenského zpravodajství také správci jiných informačních systémů využívajících údaje z informačních systémů veřejné správy poskytnou při tomto zpracovávání potřebnou součinnost; při tom postupují tak, aby nedošlo k vyzrazení činnosti Vojenského zpravodajství. (4) Krycí dokladKrycí doklad opatřuje Vojenské zpravodajství na základě rozhodnutí jeho ředitele. (5) Krycí dokladKrycí doklad vydává Vojenské zpravodajství; vydání krycího dokladukrycího dokladu může Vojenskému zpravodajství zabezpečit také Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra nebo Bezpečnostní informační služba. (6) Vojenské zpravodajství vede evidenci opatřených krycích dokladůkrycích dokladů. § 14 Krycí prostředky (1) Krycím prostředkemKrycím prostředkem se pro účely tohoto zákona rozumí věc, která není dokumentem, prostor nebo činnost sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby nebo činnosti Vojenského zpravodajství. (2) Krycí prostředekKrycí prostředek opatřuje nebo zřizuje Vojenské zpravodajství na základě rozhodnutí jeho ředitele. (3) Vojenské zpravodajství vede evidenci opatřených a zřízených krycích prostředkůkrycích prostředků. § 15 Sledování osob a věcí (1) Sledováním osob a věcíSledováním osob a věcí se rozumí získávání poznatků o osobách a věcech prováděné utajovaným způsobem technickými nebo jinými prostředky. (2) O použití sledování osob a věcísledování osob a věcí a o jeho dokumentaci rozhoduje na žádost ředitele Vojenského zpravodajství ministr obrany. (3) Vojenské zpravodajství je oprávněno žádat technické zabezpečení použití sledování osob a věcísledování osob a věcí pro vlastní potřebu i od jiných, k této činnosti oprávněných orgánů. V tomto případě je povinno doložit, že použití sledování bylo podle tohoto zákona povoleno4). HLAVA II VYUŽÍVÁNÍ OSOB JEDNAJÍCÍCH VE PROSPĚCH VOJENSKÉHO ZPRAVODAJSTVÍ § 16 (1) Vojenské zpravodajství je oprávněno při plnění svých úkolů využívat osoby jednající v jeho prospěch. (2) Osobou jednající ve prospěch Vojenského zpravodajstvíOsobou jednající ve prospěch Vojenského zpravodajství se rozumí fyzická osoba starší 18 let, poskytující dobrovolně Vojenskému zpravodajství informace nebo služby takovým způsobem, aby nebyla vyzrazena její spolupráce s Vojenským zpravodajstvím. (3) Vojenské zpravodajství je povinno ochraňovat osobu jednající v jeho prospěch před vyzrazením a způsobením újmy na životě, zdraví, cti nebo majetku, která by jí mohla vzniknout takovým jednáním. ČÁST ČTVRTÁ ČINNOSTI VOJENSKÉHO ZPRAVODAJSTVÍ PŘI ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY § 16a Činnosti Vojenského zpravodajství, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru (1) Vojenské zpravodajství za podmínek stanovených tímto zákonem provádí a) cílenou detekci kybernetických útoků a hrozeb majících původ v zahraničí12) a směřujících proti důležitým zájmům státu, jejichž zajišťování je předmětem obrany České republiky podle zákona o zajišťování obrany České republiky19) (dále jen „detekce“), b) identifikaci a vyhodnocování detekovaných kybernetických útoků a hrozeb a jejich dopadů (dále jen „vyhodnocování“) a c) opatření k odvracení detekovaných kybernetických útoků a hrozeb. (2) Detekce je Vojenským zpravodajstvím prováděna na základě jím stanovených ukazatelů kybernetických útoků a hrozeb umožňujících odhalit v kybernetickém prostoru definované jevy, které v daném čase byly vyhodnoceny jako skutečnosti ohrožující důležité zájmy státu v kybernetickém prostoru. (3) Ukazatele kybernetických útoků a hrozeb jsou Vojenským zpravodajstvím stanovovány na základě a) dat a informací, které Vojenské zpravodajství získává při plnění svých úkolů jako jednotné ozbrojené zpravodajské služby České republiky, b) dat a informací předaných ostatními zpravodajskými službami, Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost a dalšími státními orgány, nebo c) dalších skutečností způsobilých ohrozit plnění funkce státu v oblasti zajišťování jeho obrany, které jsou mu předány. § 16b Spolupráce Vojenského zpravodajství při provádění činností, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru (1) Při provádění činností a opatření vykonávaných v souvislosti se zajišťováním obrany státu v kybernetickém prostoru spolupracuje Vojenské zpravodajství s ostatními zpravodajskými službami a s dalšími státními orgány, ozbrojenými silami České republiky, bezpečnostními sbory a právnickými a fyzickými osobami, pokud působí v oblasti zajišťování kybernetické bezpečnosti nebo obrany státu. (2) Při zajišťování detekce Vojenské zpravodajství spolupracuje s právnickými nebo fyzickými osobami zajišťujícími veřejnou komunikační síť nebo poskytujícími veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, a to na základě písemné dohody o spolupráci. Dohodou o spolupráci nelze sjednat předávání metadat ve větším rozsahu, než je upraveno v § 16d odst. 2. (3) Dohoda o spolupráci uzavřená podle odstavce 2 musí obsahovat a) technické a organizační podmínky nezbytné pro realizaci detekce, b) způsob předávání metadat o zachyceném útoku nebo hrozbě a c) způsob určení výše efektivně vynaložených nákladů. § 16c Součinnost při detekci Pokud Vojenské zpravodajství nemá s právnickou nebo podnikající fyzickou osobou zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací uzavřenu dohodu o spolupráci podle § 16b odst. 2 a hrozilo by nebezpečí z prodlení, je oprávněno si vyžádat od této osoby po nezbytně nutnou dobu součinnost při cíleném vyhledávání konkrétního kybernetického útoku nebo hrozby pomocí ukazatelů v rozsahu bezpečnostních opatření, která tato osoba již provádí. § 16d Nástroje detekce a podmínky jejich provozování (1) Vojenské zpravodajství může využívat vlastní nástroje detekce, které jsou umisťovány pouze pro účely detekce na určených bodech veřejných komunikačních sítí, pokud to vyžaduje důležitý zájem obrany státu a a) nelze ani s vynaložením potřebného úsilí dosáhnout uzavření ani změny dohody o spolupráci pro zajišťování detekce podle § 16b odst. 2, nebo b) zajišťování detekce na základě dohody o spolupráci uzavřené podle § 16b odst. 2 není účinné. (2) Nástroj detekce zaznamenává metadata a) popisující informace a souvislosti nezbytné pro přenos dat, jejich strukturu a čas o zachyceném provozu veřejných komunikačních sítí a veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, a to pouze v rozsahu souvisejícím s detekovaným kybernetickým útokem nebo hrozbou na základě stanovených ukazatelů; součástí není obsah přenášených dat, b) provozu nástroje detekce a c) o manipulaci s konfigurací nástroje detekce pro potřeby auditu činností vykonávaných Vojenským zpravodajstvím. (3) Vojenské zpravodajství nesmí využívat nástroje detekce podle odstavce 1 pro provádění odposlechů nebo pro záznam zpráv podle zákona o elektronických komunikacích nebo k aktivnímu zásahu podle § 16f odst. 3. (4) Vojenské zpravodajství provádí detekci výlučně způsobem, který zaručuje, že a) je zachována důvěrnost komunikací fyzických a právnických osob při poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, integrita veřejných komunikačních sítí a dostupnost veřejných komunikačních sítí a služeb elektronických komunikací a b) není zasahováno nebo ovlivňováno plnění povinností právnické nebo podnikající fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací vůči uživatelům sítě, včetně kvality poskytovaných služeb, jinak, než v rozsahu odpovídajícím veřejnému zájmu na zajišťování obrany státu. § 16e Zajištění podmínek detekce (1) Ministerstvo obrany požaduje pro účely podle § 16d odst. 1 od právnické nebo podnikající fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, aby zřídila a zabezpečila v určených bodech jí zajišťované veřejné komunikační sítě rozhraní pro připojení nástroje detekce. (2) Základní charakteristiky veřejných komunikačních sítí využitelných pro umístění nástrojů detekce z hlediska zajištění důležitých zájmů státu stanoví vláda v ústředním plánu obrany státu20). (3) K plnění povinnosti podle odstavce 1 vydá Ministerstvo obrany na základě návrhu Vojenského zpravodajství vypracovaného jako opatření k zajištění závěrů jím plněných povinností stanovených v § 16a odst. 1 a 2 rozhodnutí, jímž právnické nebo podnikající fyzické osobě zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací uloží povinnost zřídit a zabezpečit rozhraní pro připojení nástrojů detekce v určeném bodě veřejné komunikační sítě a povinnost strpět umístění a provozování těchto nástrojů. (4) Rozhodnutí podle odstavce 3 musí vedle náležitostí stanovených správním řádem obsahovat také a) určení doby, po kterou má být nástroj detekce v určeném bodě provozován, a b) lhůtu, ve které je právnická nebo podnikající fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinna v určených bodech jí zajišťované veřejné komunikační sítě zřídit rozhraní pro připojení nástroje detekce. (5) Doba podle odstavce 4 písm. a) nesmí být delší než 12 měsíců; Ministerstvo obrany ji může na návrh Vojenského zpravodajství prodloužit, a to nejvýše o 6 měsíců. (6) Rozklad proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. (7) Před vydáním rozhodnutí podle odstavce 3 je Vojenské zpravodajství povinno posoudit, zda připojení nástroje detekce samo o sobě není bezpečnostním rizikem, popřípadě zda je možné důsledky takového bezpečnostního rizika přijmout jako akceptovatelné vzhledem k účelu připojení konkrétního nástroje detekce. Dokument obsahující závěry takového posouzení je podkladem pro vydání rozhodnutí podle odstavce 3. (8) Před vydáním rozhodnutí o prodloužení lhůty podle odstavce 5 je Ministerstvo obrany povinno vždy posoudit, zda jsou splněny podmínky podle § 16d. Rozhodnutí o prodloužení lhůty obsahuje určení doby, po kterou má být nástroj detekce v určeném bodě dále provozován. § 16f Opatření k odvracení detekovaných kybernetických útoků a hrozeb (1) Vojenské zpravodajství na základě výsledku vyhodnocování přijme opatření k odvrácení detekovaných kybernetických útoků a hrozeb podle odstavce 2 nebo 3. (2) V případě, že identifikuje konkrétní kybernetický útok nebo hrozbu, pro jejichž odvrácení nejsou naplněny podmínky pro provedení aktivního zásahu podle § 16g, předá neprodleně zjištěné informace k provedení dalších opatření příslušným státním orgánům. Zjištěné informace v nezbytně nutném rozsahu může předat také provozovateli národního CERT21), pokud vyhodnotí, že je to pro účely zajištění kybernetické bezpečnosti státu účelné. V případech hodných zvláštního zřetele může předat informace v nezbytně nutném rozsahu také další osobě, která s jejich využitím může provést opatření směřující proti kybernetickému útoku či hrozbě. (3) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, provede Vojenské zpravodajství za podmínek stanovených v § 16g aktivní zásah k neprodlenému odvrácení detekovaného kybernetického útoku či hrozby. § 16g Oprávnění provést aktivní zásah v kybernetickém prostoru (1) Vojenské zpravodajství je oprávněno provést aktivní zásah výlučně v případě, že a) skutečnosti jím zjištěné v kybernetickém prostoru svědčí o existenci ohrožení důležitých zájmů státu ve značném rozsahu, b) kybernetický útok nebo hrozba směřující proti důležitým zájmům státu trvají nebo bezprostředně hrozí a c) kybernetický útok nebo hrozbu směřující proti důležitým zájmům státu nelze odvrátit v součinnosti s ozbrojenými silami České republiky a aktivní zásah byl vyhodnocen jako jediný možný účinný způsob jejich odvrácení. (2) K provedení aktivního zásahu je Vojenské zpravodajství oprávněno pouze po předchozím souhlasu ministra obrany. (3) O zahájení aktivního zásahu Vojenské zpravodajství bezodkladně informuje vládu, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost a ostatní zpravodajské služby. (4) Vojenské zpravodajství o provedení aktivního zásahu bezodkladně po jeho provedení informuje ministra obrany a jeho prostřednictvím a) vládu, b) náčelníka Generálního štábu ArmádyArmády České republiky, c) ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a d) ostatní zpravodajské služby. (5) Pro obsah předávané informace podle odstavce 4 se využije § 16h odst. 2 obdobně. (6) Jestliže nedojde k ohrožení důležitého zájmu státu, může být v nutném rozsahu informován i provozovatel národního CERT21). (7) Vojenské zpravodajství poskytne v souvislosti s jím prováděnými činnostmi a opatřeními, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru, v této oblasti působnosti součinnost Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo Policii České republiky, pokud o to v individuálních případech výlučně pro účely jimi zajišťované bezpečnosti České republiky v kybernetickém prostoru požádají; tím není dotčena součinnost výkonu veškerých činností Vojenského zpravodajství prováděných podle této části vůči ozbrojeným silám České republiky při zajišťování obrany státu. § 16h Záznamy o předání dat a informací nebo aktivním zásahu a jejich uchovávání (1) Pokud Vojenské zpravodajství v rámci zajištění součinnosti pro provádění činností, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru, předává data a informace, které jsou výstupem jím prováděné detekce a vyhodnocování, zpracuje o tomto předání záznam obsahující charakteristiku předávaných dat a informací v rozsahu skutečností uvedených v odstavci 2 písm. a) až c) a e), účel předání dat a informací a dále údaje o době předání dat a informací a identifikační údaje adresáta jejich předání v rozsahu: a) název adresáta, b) adresa, na kterou byly data a informace předány, c) časový údaj předání dat a informací s přesností na sekundy, d) časový údaj o potvrzení převzetí dat a informací s přesností na sekundy. (2) Vojenské zpravodajství je povinno o každém provedeném aktivním zásahu provést záznam, a to minimálně v rozsahu: a) charakteristika identifikovaného útoku nebo hrozby směřující proti důležitým zájmům státu, b) závěry posouzení útoku nebo hrozby směřující proti důležitým zájmům státu, c) závěry posouzení přípustnosti provedení aktivního zásahu, d) údaje o zdroji útoku nebo hrozby směřující proti důležitým zájmům státu, e) časový údaj o provedení opatření směřujících k zastavení nebo odvrácení útoku anebo odstranění hrozby s přesností na sekundy, f) způsob provedení zásahu a popis využitých organizačních a technických opatření, g) další skutečnosti charakterizující provedení aktivního zásahu. (3) Záznamy podle odstavců 1 a 2 Vojenské zpravodajství uchovává po dobu 10 let od data jejich zpracování. § 16i Zprávy o činnostech Vojenského zpravodajství, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru (1) Vojenské zpravodajství předkládá prezidentu republiky a vládě prostřednictvím ministra obrany jednou ročně podrobnou zprávu o činnostech a opatřeních Vojenského zpravodajství, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru, a vyhodnocení jejich účinnosti. (2) Vojenské zpravodajství předkládá ministru obrany neprodleně po ukončení kalendářního pololetí písemnou zprávu o stavu jím plněných úkolů, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru, za toto období. § 16j Nepřípustnost použití dat a informací k jiným účelům Data a informace získané Vojenským zpravodajstvím při provádění detekce nesmí být použity pro jiné účely než zabezpečování činností, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu, pokud tento zákon nestanoví jinak. § 16k Inspektor pro kybernetickou obranu (1) Vláda České republiky jmenuje a odvolává na návrh ministra obrany inspektora pro kybernetickou obranu; návrh je vládě České republiky překládán po jeho projednání ve výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve věcech bezpečnosti. (2) Inspektor pro kybernetickou obranu je jmenován na dobu 5 let. (3) Inspektor pro kybernetickou obranu je vojákem z povolání nebo zaměstnancem zařazeným ve Vojenském zpravodajství a je podřízen přímo ministrovi obrany, nestanoví-li tento zákon jinak. (4) Ve věcech služebního nebo pracovního poměru inspektora pro kybernetickou obranu činí právní úkony jménem České republiky ministr obrany. (5) Inspektor pro kybernetickou obranu je při plnění úkolů podle § 16l odst. 1 písm. a) a b) nezávislý a je vázán pouze právním řádem České republiky; je povinen svou funkci vykonávat nestranně, v mezích svého oprávnění a zdržet se při jejím výkonu všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v jeho nestrannost a profesionalitu. (6) Vojenské zpravodajství je povinno zajistit, aby byl inspektor pro kybernetickou obranu náležitě, včas a v potřebném rozsahu zapojen do veškerých záležitostí souvisejících s činnostmi Vojenského zpravodajství, jimiž se podílí na zajišťování obrany České republiky v kybernetickém prostoru, zejména mu poskytuje veškeré potřebné informace o provádění detekce a vyhodnocování. Vojenské zpravodajství zároveň zabezpečuje materiální a personální podmínky výkonu funkce inspektora pro kybernetickou obranu. (7) Inspektor pro kybernetickou obranu předává ministru obrany vždy neprodleně po ukončení kalendářního pololetí zprávu o jím zjištěných nedostatcích v oblasti zajišťování ochrany dat a informací zpracovávaných Vojenským zpravodajstvím při výkonu činností, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru; zpráva obsahuje rovněž návrhy opatření na zkvalitnění ochrany soukromí a osobních údajů. V případě zjištění závažného nedostatku zprávu předává inspektor pro kybernetickou obranu ministru obrany bezodkladně po jeho zjištění, a to včetně návrhů na jeho odstranění a přijetí preventivních opatření. § 16l Úkoly inspektora pro kybernetickou obranu (1) Inspektor pro kybernetickou obranu vykonává tyto úkoly: a) prověřuje správnost postupů Vojenského zpravodajství při činnostech, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru, pokud se týkají zabezpečení ochrany dat a informací, b) ověřuje účinnost opatření přijatých Vojenským zpravodajstvím za účelem zajišťování ochrany dat a informací zpracovávaných při činnostech, jimiž se Vojenské zpravodajství podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru, podílí se na jejich zavádění do činnosti Vojenského zpravodajství a navrhuje jejich případnou aktualizaci, c) při činnostech Vojenského zpravodajství, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru, poskytuje na vyžádání poradenskou podporu příslušníkům Vojenského zpravodajství v oblasti ochrany dat a informací, d) za účelem zajištění účinnosti opatření přijímaných k ochraně práv spolupracuje se subjekty, u nichž byly umístěny nástroje detekce podle § 16e. (2) Právnické nebo podnikající fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se mohou obracet na inspektora pro kybernetickou obranu ve všech záležitostech souvisejících se zajištěním jejich práv, pokud jsou nebo by mohly být ohroženy činností Vojenského zpravodajství, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru. (3) Inspektor pro kybernetickou obranu podnět prošetří a na základě zjištěných skutečností vypracuje zprávu, se kterou seznámí Poslaneckou sněmovnu a osobu, která podnět podala. § 16m Kontrola činností, jimiž se Vojenské zpravodajství podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru, a prověřování souvisejících opatření (1) Provádí-li vláda, Poslanecká sněmovna nebo orgán nezávislé kontroly22) kontrolu činností a opatření Vojenského zpravodajství, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru, je Vojenské zpravodajství povinno kontrolujícímu předložit zejména a) záznamy podle § 16h a b) další zprávy, které jsou nezbytné pro zjištění skutečného stavu v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu kontroly. (2) Kontrolující podle odstavce 1 jsou oprávněni požádat o a) přístup k auditním záznamům provozu nástroje detekce, b) přístup ke spisové dokumentaci vedené ve věci rozhodování o umístění nástroje detekce, nebo c) poskytnutí dalších dat a informací souvisejících s předmětem kontroly. (3) Kontrolující je při provádění kontroly povinen šetřit práva a oprávněné zájmy Vojenského zpravodajství, stejně jako třetích osob, kterým byly v souvislosti s prováděním činností Vojenského zpravodajství podle této části uloženy povinnosti. (4) Kontrolní řád se na kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství podle této části nepoužije. (5) Na prověřování opatření přijímaných Vojenským zpravodajstvím v zájmu zabezpečování činností, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru, Ministerstvem obrany se použije ustanovení § 41 zákona o zajišťování obrany České republiky obdobně. § 16n Náhrada škody nebo nemajetkové újmy (1) Každý, komu vznikla škoda nebo nemajetková újma v souvislosti s činnostmi Vojenského zpravodajství, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu, má právo na jejich náhradu. (2) Fyzické nebo právnické osobě se nahrazuje také škoda nebo nemajetková újma, která jí vznikla v důsledku realizace opatření přijatých Vojenským zpravodajstvím v zájmu provedení aktivního zásahu směřujícího k odstranění kybernetického útoku nebo hrozby v rámci zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru. (3) Povinnost státu k náhradě škody nebo nemajetkové újmy podle odstavců 1 a 2 nevznikne, pokud se jedná o škodu nebo nemajetkovou újmu způsobenou fyzické nebo právnické osobě, která vyvolala útok nebo hrozbu. (4) Za škodu nebo nemajetkovou újmu způsobenou Vojenským zpravodajstvím odpovídá stát. Náhradu škody nebo nemajetkové újmy poskytuje v zastoupení státu Ministerstvo obrany. ČÁST PÁTÁ VEDENÍ EVIDENCÍ VOJENSKÝM ZPRAVODAJSTVÍM § 17 (1) Vojenské zpravodajství je oprávněno ukládat, uchovávat a využívat údaje o fyzických a právnických osobách ve svých evidencích, jestliže a) existují podložená podezření ze záměrů nebo činností, o kterých zabezpečuje informace ve své působnosti, b) je to potřebné ke zjištění a zhodnocení záměrů nebo činností, o kterých zabezpečuje informace ve své působnosti, nebo c) je to nutné k plnění dalších úkolů stanovených zvláštním právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika vázána. (2) Údaje o chování nezletilých osob mladších 15 let se nesmějí vkládat do evidencí. Údaje o chování nezletilých osob starších 15 let se musí po dvou letech od vložení přezkoumat a nejpozději po pěti letech uložit tak, aby k nim neměl přístup nikdo jiný než orgány oprávněné podle zvláštního právního předpisu, ledaže by po dovršení zletilosti těchto osob k nim získalo Vojenské zpravodajství v oboru své působnosti další poznatky. (3) Všechny údaje vedené v evidencích Vojenského zpravodajství, o kterých se dodatečně zjistí, že byly získány neoprávněně nebo že jsou nepravdivé, se uloží tak, aby k nim neměl přístup nikdo s výjimkou orgánů oprávněných podle zvláštního právního předpisu. § 18 Pokud údaje o osobách, uchovávané v evidencích Vojenského zpravodajství, již nejsou k plnění úkolů Vojenského zpravodajství potřebné nebo pokud je k tomu jiný zákonný důvod, uloží Vojenské zpravodajství tyto údaje způsobem, který zabrání každému, s výjimkou orgánů oprávněných podle zvláštního právního předpisu, v přístupu k těmto údajům. § 19 Vojenské zpravodajství je povinno zabezpečit ochranu údajů obsažených v evidencích před vyzrazením, zneužitím, poškozením nebo zničením. § 20 (1) Vojenské zpravodajství skutečnost o vedení evidence o fyzických a právnických osobách ani její obsah těmto osobám nesděluje. (2) Vojenské zpravodajství může informace a informační systémy sdružovat a získávat informace pod krytím jiným účelem nebo jinou činností. (3) Vojenské zpravodajství zřizuje bezpečnostní archiv k trvalému zachování informací7). ČÁST ŠESTÁ KONTROLA ČINNOSTI VOJENSKÉHO ZPRAVODAJSTVÍ A POVINNOST ZACHOVÁVAT MLČENLIVOST § 21 (1) Kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán (dále jen „kontrolní orgán“). (2) Kontrolní orgán se skládá nejméně ze 7 členů. Poslanecká sněmovna stanoví počet členů tak, aby byl zastoupen každý poslanecký klub ustavený podle příslušnosti k politické straně nebo politickému hnutí, za něž poslanci kandidovali ve volbách; počet členů je vždy lichý. Členem kontrolního orgánu může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny. (3) Pokud zákon nestanoví jinak, vztahuje se na jednání kontrolního orgánu a na práva a povinnosti jeho členů přiměřeně zvláštní právní předpis8). Kontrolní řád se na kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství podle této části nepoužije. § 22 (1) Členové kontrolního orgánu mohou vstupovat v doprovodu ředitele Vojenského zpravodajství nebo jím pověřeného příslušníka Vojenského zpravodajství do objektů Vojenského zpravodajství. (2) Ředitel Vojenského zpravodajství předkládá kontrolnímu orgánu a) statut Vojenského zpravodajství9), b) návrh rozpočtu Vojenského zpravodajství, c) písemná zadání úkolů uložených vládou nebo prezidentem republiky10), d) podklady potřebné ke kontrole plnění rozpočtu Vojenského zpravodajství, e) vnitřní předpisy Vojenského zpravodajství. (3) Ředitel Vojenského zpravodajství předkládá kontrolnímu orgánu na jeho požádání a) zprávu o činnosti Vojenského zpravodajství11), b) zprávu o použití zpravodajských prostředků, vyjma zpravodajských prostředků použitých při zabezpečování informací majících původ v zahraničí12), a to pouze ve věcech a v případech, ve kterých Vojenské zpravodajství svou činnost již ukončilo, c) souhrnnou informaci obsahující zaměření a počet případů a věcí, v nichž je Vojenské zpravodajství činné, vyjma případů a věcí při zabezpečování informací majících původ v zahraničí12); v informaci odliší případy a věci podle zvláštního právního předpisu13), d) počet případů, ve kterých byla podána žádost o poskytnutí zprávy bankoubankou nebo pobočkou zahraniční bankybanky o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství18), o poskytnutí zprávy spořitelním a úvěrním družstvem o údajích o svém členovi a o jeho transakcích nebo o poskytnutí zprávy jinou osobou, která je oprávněna poskytovat platební služby jako podnikání, o uživateli jí poskytované služby a o jeho transakcích, e) zprávu o využívání žádostí o poskytnutí zprávy bankoubankou nebo pobočkou zahraniční bankybanky o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství18), o poskytnutí zprávy spořitelním a úvěrním družstvem o údajích o svém členovi a o jeho transakcích nebo o poskytnutí zprávy jinou osobou, která je oprávněna poskytovat platební služby jako podnikání, o uživateli jí poskytované služby a o jeho transakcích, a to pouze ve věcech a případech, ve kterých Vojenské zpravodajství svou činnost již ukončilo. (4) Kontrolní orgán není oprávněn zasahovat do personálních pravomocí vedoucích příslušníků Vojenského zpravodajství a nahrazovat jejich řídící činnost. § 23 (1) Kontrolní orgán je oprávněn požadovat od ředitele Vojenského zpravodajství potřebná vysvětlení a písemné podklady, má-li za to, že a) činnost Vojenského zpravodajství nezákonně omezuje nebo poškozuje práva a svobody osob, nebo b) došlo k vyzrazení utajovaných skutečností14) z činnosti Vojenského zpravodajství. (2) Každé porušení zákona příslušníky Vojenského zpravodajství, které kontrolní orgán zjistí při své činnosti, je povinen oznámit ministru obrany, řediteli Vojenského zpravodajství a nejvyššímu státnímu zástupci. § 24 Povinnost zachovávat mlčenlivost uložená členům kontrolního orgánu podle zákona se nevztahuje na případy, kdy kontrolní orgán podává oznámení podle § 23 odst. 2. Skutečnosti, o nichž se členové kontrolního orgánu dovědí při výkonu své funkce, oznamují v míře nezbytné pro dosažení účelu kontroly podle tohoto zákona. ČÁST SEDMÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ HLAVA I SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 25 (1) Příslušníci Vojenského zpravodajství a každý, kdo plní úkoly podle tohoto zákona, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů Vojenského zpravodajství nebo v souvislosti s nimi. (2) Na žádost orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení může ministr obrany zprostit v potřebném rozsahu mlčenlivosti osoby uvedené v odstavci 1. (3) Ustanoveními odstavců 1 a 2 není dotčen zákon o ochraně utajovaných skutečností14). § 26 Vláda stanoví nařízením vzor služebního průkazu příslušníka Vojenského zpravodajství. § 27 Ministr obrany stanoví bližší vymezení způsobů používání specifických prostředků získávání informacíspecifických prostředků získávání informací a vedení evidencí stanovených tímto zákonem Vojenským zpravodajstvím. HLAVA II PŘECHODNÁ USTANOVENÍ § 28 Pokud se v dosavadním právním předpisu vyskytují slova „Vojenské obranné zpravodajství“, „Vojenská zpravodajská služba“ nebo „Vojenské zpravodajství“, rozumí se jimi Vojenské zpravodajství podle tohoto zákona. § 29 Příslušníci Vojenského obranného zpravodajství podle dosavadního právního předpisu15), jakož i vojáci z povolání16), kteří jsou služebně zařazeni ve Vojenském zpravodajství nebo Vojenské zpravodajské službě podle dosavadní právní úpravy17), se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají příslušníky Vojenského zpravodajství podle tohoto zákona. HLAVA III ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 30 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Zákon č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství. 2. Zákon č. 88/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství, ve znění zákona č. 153/1994 Sb. § 31 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r. 1) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2a) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 2b) § 6 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky. 3) § 13 a 14 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 9 a násl. zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě. 5) § 53 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 265/2001 Sb. § 9 zákona č. 154/1994 Sb. 6) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů. 9) § 6 zákona č. 153/1994 Sb. 10) § 8 odst. 4 zákona č. 153/1994 Sb. 11) § 8 odst. 1 zákona č. 153/1994 Sb. 12) § 5 odst. 3 písm. a) zákona č. 153/1994 Sb., ve znění zákona č. 290/2005 Sb. 13) § 5 zákona č. 153/1994 Sb., ve znění zákona č. 290/2005 Sb. 14) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 15) § 8 zákona č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství. 16) Zákon č. 221/1999 Sb. 17) § 3 písm. c) zákona č. 153/1994 Sb. 18) § 97 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb. a zákona č. 273/2012 Sb. 19) § 2 odst. 1 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. 20) § 2 písm. a) nařízení vlády č. 139/2017 Sb., o plánování obrany státu. 21) § 17 zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti. 22) § 12 zákona č. 153/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 290/2005 Sb.	Zákon č. 290/2005 Sb. Zákon o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o Vojenském zpravodajství Vyhlášeno 18. 7. 2005, datum účinnosti 1. 8. 2005, částka 104/2005 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zpravodajských službách České republiky * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Bezpečnostní informační službě * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o elektronických komunikacích * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o ochraně utajovaných skutečností * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 8. 2005 290 ZÁKON ze dne 16. června 2005 o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o Vojenském zpravodajství Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o zpravodajských službách České republiky Čl. I Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. a zákona č. 53/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 1 zní: „(2) Používání specifických prostředků získávání informací a vedení evidencí obsahujících údaje o osobách Bezpečnostní informační službou a Vojenským zpravodajstvím, jakož i postavení příslušníků zpravodajských služeb a jejich služební poměry upravují zvláštní zákony1). 1) Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství. Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 3 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 2 zní: „c) Vojenské zpravodajství jako součást Ministerstva obrany2). 2) § 16 odst. 2 písm. e) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 290/2005 Sb.“. 3. V § 4 odstavec 4 zní: „(4) Ředitele Vojenského zpravodajství jmenuje, po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti, ministr obrany se souhlasem vlády. Z výkonu své funkce je ředitel Vojenského zpravodajství odpovědný ministru obrany, který ho též se souhlasem vlády odvolává.“. 4. V § 5 odst. 3 písmeno a) zní: „a) mající původ v zahraničí, důležité pro obranu a bezpečnost České republiky,“. 5. V § 5 odst. 3 písm. d) se před slovo „činnostech“ vkládají slova „záměrech a“ a slova „státní a služební tajemství“ se nahrazují slovy „utajované skutečnosti“. 6. § 17 a 18 včetně nadpisu znějí: „Zvláštní ustanovení o Úřadu pro zahraniční styky a informace § 17 Příslušník Úřadu pro zahraniční styky a informace prokazuje svoji příslušnost k Úřadu pro zahraniční styky a informace služebním průkazem s evidenčním číslem a ústním prohlášením „Úřad pro zahraniční styky a informace“. § 18 (1) Úřad pro zahraniční styky a informace může pro ochranu činností, které koná na území České republiky, a jestliže je to nezbytné pro plnění úkolů v jeho působnosti, používat sledování osob a věcí, krycí doklady, nástrahovou a zabezpečovací techniku a využívat osob jednajících v jeho prospěch, které musí být starší 18 let. (2) Krycími doklady se pro účely tohoto zákona rozumějí listiny a předměty sloužící k utajení skutečné totožnosti osoby. Krycím dokladem nesmí být průkaz prezidenta republiky, poslance nebo senátora Parlamentu, člena vlády, člena Nejvyššího kontrolního úřadu anebo guvernéra České národní banky a služební průkaz státního zástupce nebo soudce, diplomatický pas nebo doklad dosud žijící osoby. (3) Úřadu pro zahraniční styky a informace vydává krycí doklady Ministerstvo vnitra.“. 7. § 19 zní: „§ 19 (1) Úřad pro zahraniční styky a informace je oprávněn ukládat, uchovávat a využívat údaje o fyzických a právnických osobách, jestliže je to nutné k plnění úkolů v jeho působnosti. (2) Úřad pro zahraniční styky a informace je povinen zabezpečit ochranu údajů obsažených v evidencích před vyzrazením, zneužitím, poškozením, ztrátou a odcizením. (3) Úřad pro zahraniční styky a informace skutečnost o vedení evidence o fyzických a právnických osobách ani její obsah těmto osobám nesděluje.“. 8. § 21 se zrušuje. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o Bezpečnostní informační službě Čl. II Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb. a zákona č. 499/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odstavec 1 zní: „(1) Zpravodajskou technikou se pro účely tohoto zákona rozumějí technické prostředky a zařízení, zejména elektronické, fototechnické, chemické, fyzikálně-chemické, radiotechnické, optické, mechanické anebo jejich soubory, používané utajovaným způsobem, pokud je při něm zasahováno do základních práv a svobod občanů při a) vyhledávání, otevírání, zkoumání nebo vyhodnocování dopravovaných zásilek, b) odposlouchávání, popřípadě zaznamenávání telekomunikačního, radiokomunikačního a jiného obdobného provozu, popřípadě zjišťování údajů o tomto provozu, c) pořizování obrazových, zvukových nebo jiných záznamů, d) vyhledávání použití technických prostředků, které by mohly znemožnit nebo znesnadnit plnění úkolů v rámci Bezpečnostní informační služby, e) identifikaci osob nebo předmětů, popřípadě při zjišťování jejich pohybu za použití zabezpečovací a nástrahové techniky.“. 2. V § 8 odst. 2 písmeno d) zní: „d) monitorování telekomunikačního, radiokomunikačního nebo jiného obdobného provozu bez odposlechu jeho obsahu, popřípadě zjišťování údajů o tomto provozu.“. 3. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který zní: „§ 8a Bezpečnostní informační služba je oprávněna žádat v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu od právnických a fyzických osob zajišťujících veřejnou komunikační síť nebo poskytujících veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, aby v určených bodech své sítě zřídily a zabezpečily rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv.“. 4. Poznámka pod čarou č. 3 zní: „3) § 9 a 10 zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství.“. 5. Poznámka pod čarou č. 4 zní: „4) § 53 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 265/2001 Sb.“. 6. V § 10 odst. 1 písmeno a) zní: „a) druh zpravodajské techniky, která má být použita, dobu trvání jejího použití, základní identifikační údaje o osobě, vůči které má být zpravodajská technika použita, pokud jsou tyto údaje známy, číslo telefonní nebo jiné obdobné stanice, pokud z ní má být prováděn odposlech, popřípadě záznam, a je-li známo, i místo použití zpravodajské techniky; má-li být zpravodajská technika použita vůči ústavnímu činiteli nebo jejím použitím má být zasahováno do práva nedotknutelnosti obydlí, musí být tato informace součástí žádosti,“. 7. V § 10 odst. 1 písm. c) se slova „vůči objektu zájmu uvedenému“ nahrazují slovy „vůči osobě uvedené“. 8. V § 10 odst. 3 se slova „údaje o objektu zájmu, vůči kterému má být zpravodajská technika použita“ nahrazují slovy „údaje o osobě, vůči které má být zpravodajská technika použita, pokud jsou tyto údaje známy“. 9. V § 19 odst. 3 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které včetně poznámky pod čarou č. 7a zní: „c) počet případů použití zpravodajské techniky, ve kterých je Bezpečnostní informační služba činná, s uvedením jednotlivých oblastí působnosti Bezpečnostní informační služby7a) a druhu zpravodajské techniky, 7a) § 5 odst. 1 zákona č. 153/1994 Sb.“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). ČÁST TŘETÍ Změna zákona o elektronických komunikacích Čl. III V § 97 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), odstavce 1 a 2 včetně poznámek pod čarou č. 37 a 37a znějí: „(1) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna na náklady žadatele zřídit a zabezpečit v určených bodech své sítě rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv a) Policii České republiky pro účely stanovené zvláštním právním předpisem36), b) Bezpečnostní informační službě pro účely stanovené zvláštním právním předpisem37), c) Vojenskému zpravodajství pro účely stanovené zvláštním právním předpisem37a). (2) Orgány uvedené v odstavci 1 prokazují své oprávnění k odposlechu a záznamu zpráv předáním písemné žádosti, která obsahuje číslo jednací, pod kterým je rozhodnutí soudu u tohoto orgánu vedeno, a která je podepsána osobou odpovědnou u orgánu uvedeného v odstavci 1 za vykonávání odposlechu a záznamu zpráv. V případě odposlechu a záznamu zpráv Policií České republiky podle zvláštních právních předpisů36) se v písemné žádosti uvádí číslo jednací, pod kterým je souhlas účastníka odposlouchávané stanice u Policie České republiky veden. 37) § 6 až 8 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů. 37a) § 9 a 10 zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o ochraně utajovaných skutečností Čl. IV V zákoně č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 363/2000 Sb., zákona č. 60/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 322/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 386/2004 Sb., se v části třetí hlava první zrušuje. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky Čl. V V § 16 odst. 2 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 239/2000 Sb. a zákona č. 13/2002 Sb., písmeno e) zní: „e) řídí Vojenské zpravodajství,“. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 292/2005 Sb.	Zákon č. 292/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 18. 7. 2005, datum účinnosti 1. 10. 2005, částka 104/2005 * Čl. I - Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění zákona č. 83/1995 Sb. a zákona č. 423/2003 * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 10. 2005 292 ZÁKON ze dne 16. června 2005, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění zákona č. 83/1995 Sb. a zákona č. 423/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 5 se doplňuje odstavec 11, který zní: „(11) Smlouva musí obsahovat do ukončení doby spoření, nejdéle po dobu 6 let ode dne jejího uzavření, výši úplaty nebo způsob stanovení výše úplaty za vedení účtu stavebního spoření, zřízeného a vedeného k přijímání vkladu účastníka, a za služby nezbytně související s vedením tohoto účtu, přičemž způsob stanovení výše úplaty nesmí být závislý jen na vůli stavební spořitelny. Nezbytně souvisejícími službami s vedením účtu podle věty první jsou takové služby, jejichž poskytování ukládá stavební spořitelně obecně závazný právní předpis, nebo takové služby, jejichž poskytnutí nemůže účastník, který řádně plní závazky ze smlouvy, odmítnout bez toho, aby to pro něj mělo nepříznivý následek znamenající ztrátu nároku na státní podporu.“. 2. V § 11 odst. 2 se doplňuje věta, která zní: „Úroky ze zálohy státní podpory náleží účastníkovi ode dne následujícího po dni, kdy stavební spořitelna obdrží zálohu od ministerstva.“. Čl. II Přechodné ustanovení Opatření podle § 11 odst. 2 se vztahují na všechny účastníky stavebního spoření bez ohledu na datum uzavření smlouvy. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 341/2005 Sb.	Zákon č. 341/2005 Sb. Zákon o veřejných výzkumných institucích Vyhlášeno 13. 9. 2005, datum účinnosti 13. 9. 2005, částka 122/2005 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - ZŘÍZENÍ A VZNIK VEŘEJNÉ VÝZKUMNÉ INSTITUCE A ZMĚNA JEJÍHO ZŘIZOVATELE (§ 3 — § 9a) * ČÁST TŘETÍ - ZRUŠENÍ A ZÁNIK VEŘEJNÉ VÝZKUMNÉ INSTITUCE (§ 10 — § 14) * ČÁST ČTVRTÁ - PŮSOBNOST ZŘIZOVATELE (§ 15 — § 15) * ČÁST PÁTÁ - ORGÁNY VEŘEJNÉ VÝZKUMNÉ INSTITUCE (§ 16 — § 19) * ČÁST ŠESTÁ - VNITŘNÍ PŘEDPISY VEŘEJNÉ VÝZKUMNÉ INSTITUCE (§ 20 — § 20) * ČÁST SEDMÁ - HOSPODAŘENÍ VEŘEJNÉ VÝZKUMNÉ INSTITUCE (§ 21 — § 30) * ČÁST OSMÁ - PODMÍNKY PRO PŘIJÍMÁNÍ VÝZKUMNÝCH PRACOVNÍKŮ ZE TŘETÍCH ZEMÍ (§ 30a — § 30g) * ČÁST DEVÁTÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ (§ 31 — § 31) * ČÁST DESÁTÁ - ÚČINNOST (§ 32 — § 32) č. 1 k zákonu č. 341/2005 Sb. č. 2 k zákonu č. 341/2005 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2024 (277/2019 Sb., 349/2023 Sb.) 341 ZÁKON ze dne 28. července 2005 o veřejných výzkumných institucích Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje a) způsob zřízení, vznik, činnost a způsob zrušení a zánik veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, b) postavení a působnost zřizovatele a orgánů veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce a c) přeměnu příspěvkových organizací zabývajících se výzkumem na veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce. § 2 Veřejná výzkumná instituce (1) Veřejná výzkumná instituceVeřejná výzkumná instituce je právnickou osobou, jejímž hlavním předmětem činnosti je výzkum, včetně zajišťování infrastruktury výzkumu, vymezený zákonem o podpoře výzkumu, vývoje a inovací1). Veřejná výzkumná instituceVeřejná výzkumná instituce svou hlavní činností zajišťuje výzkum podporovaný zejména z veřejných prostředkůveřejných prostředků v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropských společenství2). (2) Veřejná výzkumná instituceVeřejná výzkumná instituce může být zřízena Českou republikou nebo územním samosprávným celkem (dále jen „zřizovatel“); jménem České republiky plní funkci zřizovatele veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce ministerstvo, jiný ústřední orgán státní správy nebo Akademie věd České republiky v postavení organizačních složek České republiky (dále jen „organizační složka státu“). (3) Činnost veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce musí být v souladu se zvláštními právními předpisy upravujícími veřejnou podporu. (4) Informace o výsledcích výzkumné činnosti veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce musí být veřejně dostupné v informačním systému výzkumu, vývoje a inovací3) a ve výroční zprávě o činnosti a hospodaření veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce (dále jen „výroční zpráva“), zveřejněné způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději do 30 dnů po jejím schválení, nestanoví-li zvláštní právní předpisy jinak. (5) Název veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce musí obsahovat označení „veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce“ nebo jeho zkratku „v. v. i.“. Jiné osoby nesmějí ve svém názvu nebo obchodní firmě toto označení používat. (6) Závazkové vztahy mezi veřejnými výzkumnými institucemiveřejnými výzkumnými institucemi navzájem a mezi veřejnými výzkumnými institucemiveřejnými výzkumnými institucemi na straně jedné a státem, územním samosprávným celkem nebo vysokou školou na straně druhé při realizaci hlavní, další nebo jiné činnosti veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí, jakož i závazkové vztahy mezi veřejnou výzkumnou institucíveřejnou výzkumnou institucí a podnikateli při realizaci hlavní, další nebo jiné činnosti veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce a podnikatelské činnosti podnikatelů se řídí občanským zákoníkem. ČÁST DRUHÁ ZŘÍZENÍ A VZNIK VEŘEJNÉ VÝZKUMNÉ INSTITUCE A ZMĚNA JEJÍHO ZŘIZOVATELE § 3 Zřízení veřejné výzkumné instituce (1) Veřejná výzkumná instituceVeřejná výzkumná instituce je zřízena dnem vydání zřizovací listiny zřizovatelem. Zřizovací listina se vydává i při vzniku veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce splynutím (§ 11 odst. 3 a 4) a rozdělením (§ 11 odst. 5 a 6). (2) Zřizovací listina obsahuje a) označení a sídlo organizační složky státu vykonávající funkci zřizovatele nebo, je-li zřizovatelem územní samosprávný celek, jeho název a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), b) název a sídlo veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, c) určení doby, na kterou je veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce zřizována; v případě zřízení veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce na dobu určitou musí být tato doba uvedena, d) účel, ke kterému je veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce zřizována, a tomu odpovídající druh činnosti ve výzkumu jako předmět hlavní činnosti veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, e) předmět, podmínky a rozsah činností, které nejsou výzkumem nebo jeho infrastrukturou, f) vymezení majetku, který je vkládán do veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, včetně ocenění majetku v účetních cenách podle zvláštního právního předpisu, a vymezení závazků, které souvisejí s vkládaným majetkem a přecházejí na veřejnou výzkumnou instituciveřejnou výzkumnou instituci, g) stanovení základní organizační struktury veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, h) určení, kteří zaměstnanci veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce se stávají zaměstnanci veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, pokud vznikne rozdělením. (3) Jsou-li předmětem majetku vymezeného ve zřizovací listině nemovitostinemovitosti evidované v katastru nemovitostínemovitostí České republiky (dále jen „katastr nemovitostínemovitostí“), musí být označeny podle zvláštního právního předpisu4). § 4 Vznik veřejné výzkumné instituce (1) Veřejná výzkumná instituceVeřejná výzkumná instituce vzniká dnem, ke kterému je zapsána do rejstříku veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí. (2) Návrh na zápis veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí podává Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy zřizovatel. V návrhu určí zřizovatel den, ke kterému má být zápis proveden. K návrhu na zápis musí být přiložena zřizovací listina. V případech, kdy veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce vzniká splynutím nebo rozdělením, podává zřizovatel návrh na její zápis společně s návrhem na výmaz zanikajících veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí z rejstříku veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí. § 5 (1) Jménem veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce v době od jejího zřízení do jejího vzniku je oprávněn jednat zřizovatel. (2) V době od vzniku veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce do doby jmenování ředitele veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce je oprávněna jednat jménem veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce osoba pověřená zřizovatelem řízením veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce. (3) Z jednání podle odstavce 1 je zavázán zřizovatel. Vznikem veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce přecházejí práva a závazky vzniklé z jednání zřizovatele podle odstavce 1 na veřejnou výzkumnou instituciveřejnou výzkumnou instituci. § 6 Rejstřík veřejných výzkumných institucí (1) Rejstřík veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o veřejných výzkumných institucíchveřejných výzkumných institucích. Rejstřík veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí vede Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a uveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Na jednání v důvěře v zápis do rejstříku veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí, možnost uplatnění námitek, zveřejňování údajů a obsahu listin, účinky tohoto zveřejnění a důsledky nesouladu mezi zapsanými a zveřejněnými údaji nebo uloženými a zveřejněnými listinami platí obdobně ustanovení zvláštního právního předpisu upravujícího obchodní rejstřík5). (3) Do rejstříku veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí se zapisuje a) den, ke kterému byl proveden zápis, b) změna zřizovací listiny, c) název, sídlo a identifikační číslo veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, d) označení a sídlo organizační složky státu vykonávající funkci zřizovatele nebo, je-li zřizovatelem územní samosprávný celek, jeho název a identifikační číslo, e) jméno, popřípadě jména, příjmení osoby pověřené řízením veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce podle § 5 odst. 2 a místo jejího trvalého pobytu na území České republiky, nebo bydliště v cizině a místo pobytu na území České republiky, den udělení nebo den odnětí tohoto pověření, f) jméno, popřípadě jména, příjmení ředitele a místo jeho trvalého pobytu na území České republiky, nebo bydliště v cizině a místo pobytu na území České republiky, den zahájení a ukončení výkonu funkce ředitele, g) předmět hlavní činnosti (druh činnosti ve výzkumu), k jehož provádění byla veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce zřízena, h) předmět další nebo jiné činnosti (§ 21 odst. 3), byla-li stanovena ve zřizovací listině, i) zrušení veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, jeho právní důvod a den, ke kterému byla veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce zrušena, j) při zrušení veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce s likvidací vstup do likvidace a jméno, popřípadě jména, příjmení likvidátora a místo jeho trvalého pobytu na území České republiky, nebo bydliště v cizině a místo pobytu na území České republiky, k) ukončení likvidace a den, ke kterému byla likvidace ukončena, l) sloučení veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí s tím, že u každé zanikající veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce se zapíše, že zanikla sloučením, a název, sídlo a identifikační číslo nástupnické veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce a u nástupnické veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce se zapíše, že na ni přešel majetek a závazky zanikající veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, a název, sídlo a identifikační číslo zanikající veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce nebo zanikajících veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí, m) splynutí veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí s tím, že u zanikajících veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí se zapíše, že zanikly splynutím, a název, sídlo a identifikační číslo nástupnické veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, která vznikla splynutím, a u nástupnické veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce se zapíše, že na ni přešel majetek a závazky zanikajících veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí, a názvy, sídla a identifikační čísla zanikajících veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí, n) rozdělení veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce s tím, že u zanikající veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce se zapíše, že zanikla rozdělením, a názvy, sídla a identifikační čísla nástupnických veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí a u každé nástupnické veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, která vznikla rozdělením, se zapíše, že vznikla rozdělením, že na ni přešel majetek a závazky zanikající veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce uvedené v rozhodnutí zřizovatele o rozdělení, název, sídlo a identifikační číslo zanikající veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, jakož i názvy, sídla a identifikační čísla ostatních nástupnických veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí, které vznikly rozdělením, o) prohlášení konkursu na majetek veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, jméno, popřípadě jména, příjmení nebo firma insolvenčního správceinsolvenčního správce a jeho sídlo, p) zrušení konkursu a den, ke kterému byl konkurs zrušen, q) zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku, r) doručení vyrozumění o zahájení exekuceexekuce na majetek veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, jméno, popřípadě jména, příjmení exekutora a místo jeho pobytu na území České republiky, nebo bydliště v cizině a místo jeho pobytu na území České republiky, s) změna nebo výmaz zapsaných skutečností, t) další skutečnosti, stanoví-li tak zákon. (4) Návrh na zápis veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí, návrh na zápis změny zřizovací listiny, změny označení a sídla organizační složky státu vykonávající funkci zřizovatele, změny v osobě ředitele veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, sloučení, splynutí nebo rozdělení veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, vstupu veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce do likvidace a návrh na její výmaz z rejstříku veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí podává zřizovatel. V ostatních případech je osobou oprávněnou podávat návrh na zápis do rejstříku veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí ředitel veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce nebo její likvidátor. (5) Návrh na zápis musí být doložen listinnými doklady prokazujícími skutečnosti, které mají být do rejstříku veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin. § 7 (1) Při řízení o zápisu veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí, jakož i při řízení o zápisu změn nebo výmazu dosud zapsaných skutečností, se postupuje podle správního řádu7), nestanoví-li tento zákon jinak. (2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodne o návrhu na zápis veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí, jakož i o návrhu na zápis změn nebo výmazu dosud zapsaných skutečností, v případě návrhu na zápis veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce přidělí veřejné výzkumné instituciveřejné výzkumné instituci identifikační číslo osoby poskytnuté správcem základního registru osob7a), a bez zbytečného odkladu provede zápis do rejstříku veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí. (3) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zamítne návrh na zápis veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí, nejsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem pro zřízení a vznik, popřípadě pro zánik veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, vzniká-li veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce splynutím nebo rozdělením. (4) Po zápisu změny zřizovací listiny zřizovatel bez zbytečného odkladu vyhotoví úplné znění zřizovací listiny a předá je Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, které je zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 8 (1) Součástí rejstříku veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí je sbírka listin obsahující a) zřizovací listinu a její změny, úplné znění zřizovací listiny, b) výroční zprávy, c) účetní závěrky a zprávy auditora o jejich ověření, d) doklad o jmenování, odvolání nebo o jiném způsobu ukončení výkonu funkce ředitele, popřípadě i likvidátora, nebo doklad o udělení či odnětí pověření řízením veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, e) podpisový vzor ředitele nebo osoby pověřené zřizovatelem řízením veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, popřípadě i likvidátora, f) rozhodnutí týkající se zrušení veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, g) zprávu o průběhu likvidace a zprávu o naložení s majetkem a závazky veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, h) rozhodnutí o sloučení, splynutí nebo rozdělení, popřípadě smlouvu o sloučení nebo splynutí, i) rozhodnutí soudu vydaná podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení, j) další listiny, o kterých tak stanoví tento zákon. (2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vede pro každou zapsanou veřejnou výzkumnou instituciveřejnou výzkumnou instituci ve sbírce listin zvláštní složku. (3) Jestliže ve sbírce listin není uložena některá z listin uvedených v odstavci 1, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, jakmile tuto skutečnost zjistí, poznamená to ve sbírce listin, vyzve veřejnou výzkumnou instituciveřejnou výzkumnou instituci, aby mu listinu určenou k založení do sbírky listin bez zbytečného odkladu předala, a oznámí tuto skutečnost zřizovateli. (4) Není-li listina, která má být uložena do sbírky listin, vyhotovena v českém jazyce, může si Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyžádat překlad této listiny do českého jazyka provedený tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků9). Pravost podpisu a otisku razítka na originálech předkládaných dokladů, které byly vydány v zahraničí, musí být ověřena. Požadavek na provedení překladu tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků a požadavek na ověření pravosti podpisu a otisku razítka se nevztahuje na státní příslušníky členského státu Evropské unie nebo právnickou osobou se sídlem, úřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti v členském státu Evropské unie, nejsou-li pochybnosti o správnosti překladu, popřípadě o pravosti podpisu nebo razítka. § 9 (1) Povinnosti týkající se rejstříku veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí je osoba oprávněná k podání návrhu na zápis, popřípadě výmaz, povinna splnit bez zbytečného odkladu poté, co rozhodná skutečnost nastala. Rozhodnutí soudu, která se zakládají do sbírky listin, předá Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy k založení do sbírky listin bez zbytečného odkladu ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soud. (2) Zjistí-li Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy neshodu mezi skutečným právním stavem a stavem zápisů v rejstříku veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí, vyzve veřejnou výzkumnou instituciveřejnou výzkumnou instituci ke zjednání nápravy. Nezjedná-li tato veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce ve lhůtě stanovené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nápravu, může soud na návrh Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, je-li takový postup v zájmu ochrany práv nebo právem chráněných zájmů třetích osob, rozhodnout o zrušení a likvidaci této veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce. (3) Zápis veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce a předmětu její činnosti, zápis změn nebo výmaz dosud zapsaných skutečností oznámí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy příslušnému finančnímu úřadu10), orgánu vykonávajícímu státní statistickou službu8) a orgánu, který vydal živnostenské oprávnění nebo jiné podnikatelské oprávnění, nejpozději do 1 týdne ode dne zápisu. (4) Údaje rejstříku veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí včetně sbírky listin jsou veřejně přístupné v listinné a elektronické podobě, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup a na Portálu veřejné správy. Každý má právo do rejstříku veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí nahlížet a pořizovat si z něj kopie nebo výpisy. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydá na požádání úředně ověřený úplný nebo částečný opis zápisu nebo listiny uložené ve sbírce listin, výpis nebo potvrzení o určitém zápisu nebo o tom, že v rejstříku veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí tento zápis není. § 9a Změna zřizovatele veřejné výzkumné instituce (1) Organizační složka státu vykonávající funkci zřizovatele veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce se může dohodnout s jinou organizační složkou státu, že bude nově plnit funkci zřizovatele tato jiná organizační složka státu, a to ode dne, který si organizační složky státu v dohodě ujednají. Je-li dotčenou organizační složkou státu Akademie věd České republiky, vyžaduje se ke změně zřizovatele schválení Akademickým sněmem a předchozí souhlas rady instituce, které se změna týká. (2) Organizační složka státu, která nově plní funkci zřizovatele veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce na základě dohody podle odstavce 1, upraví do 3 dnů ode dne, kdy začala plnit funkci zřizovatele, zřizovací listinu a v této lhůtě podá návrh na zápis změny zřizovací listiny a označení a sídla organizační složky státu vykonávající funkci zřizovatele Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. K návrhu se přiloží dohoda podle odstavce 1, která se zakládá do sbírky listin. ČÁST TŘETÍ ZRUŠENÍ A ZÁNIK VEŘEJNÉ VÝZKUMNÉ INSTITUCE § 10 Zrušení veřejné výzkumné instituce (1) Zániku veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce předchází její zrušení bez likvidace nebo s likvidací. (2) Veřejná výzkumná instituceVeřejná výzkumná instituce se zrušuje a) rozhodnutím zřizovatele o zrušení veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce s likvidací, b) rozhodnutím zřizovatele o sloučení, o splynutí11) nebo o rozdělení, popřípadě smlouvou o sloučení, o splynutí nebo o rozdělení uzavřenou mezi zřizovateli, c) uplynutím doby, na kterou byla veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce zřízena, d) dosažením účelu, pro který byla veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce zřízena, e) zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce nebo zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce je zcela nepostačující, nebo f) rozhodnutím soudu. (3) Veřejná výzkumná instituceVeřejná výzkumná instituce se zrušuje v případech uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) dnem stanoveným v rozhodnutí; v případě zrušení podle odstavce 2 písm. f) dnem stanoveným v rozhodnutí soudu, nejdříve však dnem nabytí právní moci rozhodnutí. § 11 Zrušení veřejné výzkumné instituce bez likvidace (1) Sloučením dochází k zániku jedné nebo více veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí (dále jen „zanikající instituce“), jemuž předchází jejich zrušení bez likvidace; majetek a závazky zanikající instituce včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na jinou veřejnou výzkumnou instituciveřejnou výzkumnou instituci účastnící se sloučení, která nezaniká (dále jen „nástupnická instituce“). (2) O sloučení rozhoduje zřizovatel po projednání s radou každé z veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí, která se sloučení účastní; plní-li funkci zřizovatele Akademie věd České republiky, vyžaduje se ke sloučení předchozí souhlas rady každé z veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí, které se sloučení účastní, a schválení Akademickým sněmem. Rozhodnutí zřizovatele o sloučení musí obsahovat název, sídlo a identifikační číslo zanikající instituce, název, sídlo a identifikační číslo nástupnické instituce. Současně zřizovatel změní zřizovací listinu nástupnické instituce. Jsou-li slučované instituce zřízeny různými zřizovateli, nahrazuje rozhodnutí o sloučení smlouva zřizovatelů o sloučení, která musí dále určit, který ze zřizovatelů bude vykonávat práva a povinnosti zřizovatele ve vztahu k nástupnické instituci. Tento zřizovatel změní zřizovací listinu nástupnické instituce. Jsou-li slučované veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce zřízeny Českou republikou a působnost zřizovatele vykonávají různé organizační složky státu, uzavřou tyto složky písemnou dohodu, ve které stanoví, která z nich bude vykonávat jménem České republiky práva a povinnosti zřizovatele. Tento zřizovatel vydá rozhodnutí o sloučení a současně změní zřizovací listinu nástupnické instituce. (3) Splynutím dochází k zániku dvou nebo více veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí, jemuž předchází jejich zrušení bez likvidace; majetek a závazky zanikajících institucí včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na nově vznikající nástupnickou instituci. (4) O splynutí rozhoduje zřizovatel po projednání s radou každé z veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí, která se splynutí účastní; plní-li funkci zřizovatele Akademie věd České republiky, vyžaduje se ke splynutí předchozí souhlas rady každé z veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí, které se splynutí účastní, a schválení Akademickým sněmem. Rozhodnutí zřizovatele o splynutí musí obsahovat název, sídlo a identifikační číslo zanikajících institucí. Současně zřizovatel vydá zřizovací listinu nástupnické instituce. Jsou-li zanikající instituce zřízeny různými zřizovateli, nahrazuje rozhodnutí o splynutí smlouva zřizovatelů o splynutí, která musí dále určit, který ze zřizovatelů bude vykonávat práva a povinnosti zřizovatele ve vztahu k nástupnické instituci. Tento zřizovatel vydá zřizovací listinu nástupnické instituce. Jsou-li zanikající veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce zřízeny Českou republikou a působnost zřizovatele vykonávají různé organizační složky státu, uzavřou tyto složky písemnou dohodu, ve které stanoví, která z nich bude vykonávat jménem České republiky práva a povinnosti zřizovatele. Tento zřizovatel vydá rozhodnutí o splynutí a současně vydá zřizovací listinu nástupnické instituce. (5) Rozdělením veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce zaniká. Jejímu zániku předchází zrušení bez likvidace s tím, že její majetek a závazky včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na nástupnické instituce v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o rozdělení. Nástupnická instituce ručí za závazky, které na ni v důsledku rozdělení přešly, do výše hodnoty nabytého majetku snížené o výši závazků, které na ni v důsledku rozdělení přešly. Ze závazků, které nejsou uvedeny v rozhodnutí o rozdělení, jsou nástupnické instituce zavázány společně a nerozdílně. (6) O rozdělení rozhoduje zřizovatel, po projednání s radou instituce; plní-li funkci zřizovatele Akademie věd České republiky, vyžaduje se k rozdělení předchozí souhlas rady instituce a schválení Akademickým sněmem. Rozhodnutí zřizovatele o rozdělení musí obsahovat název, sídlo a identifikační číslo zanikající instituce, určení, jaký majetek a jaké závazky, přecházejí na jednotlivé nástupnické instituce. Současně s rozhodnutím o rozdělení zřizovatel vydá zřizovací listinu nástupnické instituce. (7) Právní účinky uvedené v odstavcích 2, 4 a 6 nastávají dnem provedení zápisu do rejstříku veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí. Zrušení veřejné výzkumné instituce s likvidací § 12 (1) O zrušení veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce a o jejím vstupu do likvidace rozhoduje zřizovatel po projednání s radou instituce; plní-li funkci zřizovatele Akademie věd České republiky, vyžaduje se ke zrušení předchozí souhlas rady instituce a schválení Akademickým sněmem. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se při zrušení veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce s likvidací ustanovení zvláštního právního předpisu o likvidaci obchodních společností12). (3) Likvidační zůstatek přejde dnem výmazu z rejstříku veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí na zřizovatele. Zřizovatel nese úhradu nákladů likvidace včetně úhrady nákladů na odměnu likvidátora. § 13 (1) O zrušení veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce a o jejím vstupu do likvidace může rozhodnout krajský soud, v jehož obvodu má veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce sídlo (dále jen „soud“) na návrh osoby, která osvědčí právní zájem, jestliže a) nebyly ustaveny všechny orgány veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce (§ 16 až 19) po dobu delší než 6 měsíců, b) v některém z orgánů veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce zaniklo před více než 6 měsíci členství osoby vykonávající funkci tohoto orgánu nebo jeho člena, aniž by došlo k novému jmenování nebo zvolení daného orgánu nebo člena daného orgánu, c) v posledních 12 měsících existence veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce se nekonalo ani jedno zasedání rady instituce, d) veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce neprovádí hlavní činnost uvedenou ve zřizovací listině po dobu delší než 6 měsíců, e) veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce provozuje další nebo jinou činnost v rozporu s § 21 odst. 3 nebo provozováním další nebo jiné činnosti došlo v období 6 měsíců opakovaně k ohrožení kvality a rozsahu hlavní činnosti, k jejímuž provádění byla veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce zřízena, f) veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce užívá příjmů ze své činnosti nebo ze svého majetku v rozporu s tímto zákonem. (2) Soud může rozhodnout o zrušení veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce a o jejím vstupu do likvidace i bez návrhu, je-li takový postup v zájmu ochrany práv nebo právem chráněných zájmů třetích osob a není-li zjednána náprava při neshodě mezi skutečným právním stavem a stavem zápisů v rejstříku veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí po výzvě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a ve lhůtě jím stanovené. (3) Soud stanoví lhůtu k odstranění důvodu, pro který bylo zrušení veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce navrženo, je-li odstranění tohoto důvodu možné. (4) Účastníkem řízení je veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce, zřizovatel a v případě, že řízení je zahájeno na návrh, i navrhovatel. Zánik veřejné výzkumné instituce § 14 (1) Veřejná výzkumná instituceVeřejná výzkumná instituce zaniká dnem výmazu veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce z rejstříku veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí. (2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodne o výmazu zanikající veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce z rejstříku veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí bez zbytečného odkladu poté, kdy mu je předložen úplný návrh a jsou-li splněny podmínky pro zrušení veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce stanovené tímto zákonem. ČÁST ČTVRTÁ PŮSOBNOST ZŘIZOVATELE § 15 Zřizovatel a) vydává zřizovací listinu veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce a rozhoduje o změně zřizovací listiny, předkládá zřizovací listinu a její změny Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, b) podává návrh na zápis veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí a na její výmaz z rejstříku, navrhuje den zápisu do rejstříku veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí, c) vkládá do veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce zřizovací listinou nebo její změnou majetek nezbytný k zajištění účelu, pro který je veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce zřizována; vykonává-li jménem České republiky funkci zřizovatele organizační složka státu, může být do veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce vložen pouze takový majetek České republiky, se kterým je tato organizační složka státu příslušná hospodařit a který je nezbytný k zajištění účelu, pro který je veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce zřizována, d) rozhoduje o zrušení veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce za podmínek stanovených v § 10 až 12, e) v případě vzniku veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce rozdělením rozhoduje o tom, kteří zaměstnanci přejdou do vznikající veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, f) v případě zrušení veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce s likvidací podle § 12 jmenuje likvidátora a schvaluje zprávu o průběhu likvidace, g) jmenuje a odvolává osobu pověřenou řízením veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce podle § 5 odst. 2, § 16 odst. 2, § 17 odst. 3, h) jmenuje a odvolává ředitele veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, i) jmenuje a odvolává členy dozorčí rady veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce (dále jen „dozorčí rada“) a u veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, u níž plní funkci zřizovatele ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy nebo jejímž zřizovatelem je územní samosprávný celek, externí členy rady instituce, j) schvaluje jednací řád dozorčí rady a jeho změny a zprávu o činnosti dozorčí rady, k) uděluje předchozí písemný souhlas k právním úkonům veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce uvedeným v § 19 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 6, l) navrhuje odvolání voleného člena rady instituce v případě opakovaného neplnění povinností člena rady instituce. ČÁST PÁTÁ ORGÁNY VEŘEJNÉ VÝZKUMNÉ INSTITUCE § 16 (1) Orgány veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce jsou a) ředitel, b) rada instituce, c) dozorčí rada. (2) Orgány veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce musí být ustaveny do 6 měsíců ode dne jejího vzniku. Do ustavení orgánů veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce vykonává jejich práva a povinnosti osoba pověřená zřizovatelem řízením veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce (§ 5 odst. 2). (3) Funkce ředitele a funkce člena rady instituce nejsou slučitelné s funkcí člena dozorčí rady téže veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce. (4) Náklady na činnost orgánů veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, náklady spojené s výkonem funkce v těchto orgánech, mzda ředitele a odměny členům dalších orgánů veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce se hradí z prostředků veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce. (5) Rada instituce a dozorčí rada jsou schopny usnášení, je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů. Nestanoví-li vnitřní předpis veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce požadavek vyšší, je k rozhodnutí třeba souhlasu prosté většiny přítomných. Ostatní záležitosti upraví jednací řád rady instituce a jednací řád dozorčí rady. (6) Členové orgánů včetně ředitele veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce jsou povinni zachovat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými přijdou do styku v souvislosti s výkonem funkce člena orgánu veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, stanovenou zvláštními právními předpisy13). Porušení této povinnosti může být důvodem k odvolání z funkce člena orgánu veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce. § 17 Ředitel (1) Ředitel a) je statutárním orgánem veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, b) rozhoduje ve všech věcech veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, pokud nejsou tímto zákonem svěřeny do působnosti rady instituce, dozorčí rady nebo zřizovatele, c) zabezpečuje řádné vedení účetnictví, d) předkládá radě instituce a dozorčí radě po ověření účetní závěrky auditorem návrh výroční zprávy, e) předává zřizovateli účetní závěrku ověřenou auditorem a výroční zprávu schválenou dozorčí radou, f) předkládá poskytovateli14) návrhy projektů výzkumu, vývoje a inovací projednané radou instituce, g) předkládá radě instituce návrhy, které se týkají rozpočtu veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce a jeho změn, a návrhy vnitřních předpisů veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, s výjimkou jednacího řádu dozorčí rady, a jejich změn, h) předkládá radě instituce návrhy na změny zřizovací listiny; po jejich projednání radou instituce je předává zřizovateli, i) předkládá dozorčí radě ke schválení návrhy právních úkonů, k nimž se vyžaduje předchozí písemný souhlas dozorčí rady podle § 19 odst. 1 písm. b), j) vydává vnitřní předpisy podle § 20 odst. 1 písm. c) až e). (2) Ředitele jmenuje zřizovatel na základě výběrového řízení. Členy výběrové komise jmenuje zřizovatel, z toho nejméně polovinu na návrh rady instituce nebo z řad jejích členů. Ředitele může zřizovatel odvolat na návrh rady instituce nebo dozorčí rady nebo z vlastního rozhodnutí. Před jmenováním nebo odvoláním ředitele zřizovatel projedná svůj záměr s radou instituce a s dozorčí radou. V případě, že ředitel přestane splňovat podmínky pro výkon funkce stanovené tímto zákonem, navrhne rada instituce zřizovateli odvolání ředitele bez zbytečného odkladu poté, co se o této skutečnosti dozví. (3) V době do jmenování ředitele podle odstavce 2 vykonává v nezbytně nutném rozsahu jeho působnost osoba pověřená zřizovatelem řízením veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce. (4) Ředitelem může být pouze fyzická osoba, která a) je způsobilá k právním úkonům, b) nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čintrestný čin15), jehož skutková podstata souvisí s předmětem činnosti veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, nebo pro trestný čintrestný čin hospodářský nebo trestný čintrestný čin proti majetku, c) nebyla jí v posledních třech letech uložena sankce podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon odborné činnosti související s předmětem činnosti veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce16). (5) Splnění podmínek podle odstavce 4 písm. c) prokazuje uchazeč o funkci ředitele čestným prohlášením; splnění podmínek podle odstavce 4 písm. b) prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů17) ne starším 3 měsíců. Není-li uchazeč o funkci ředitele státním občanem České republiky, prokazuje splnění podmínek podle odstavce 4 čestným prohlášením. (6) Ředitel nesmí být členem řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost a nesmí se podílet na podnikání právnických osob působících v oblasti, která je předmětem činnosti veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce. Uvedené omezení se nevztahuje na správu vlastního majetku. (7) Jinou výdělečnou činnost může ředitel vykonávat podle zákoníku práce s předchozím písemným souhlasem zřizovatele18). (8) Ředitel může být předsedou rady instituce nebo jejím členem. Není-li ředitel členem rady instituce, je oprávněn účastnit se zasedání rady instituce bez hlasovacího práva. (9) Délka funkčního období ředitele je 5 let. Tatáž osoba může zastávat funkci ředitele nejvýše 2 po sobě jdoucí funkční období. Ředitel vykonává tuto funkci v pracovním poměru. § 18 Rada instituce (1) Rada instituce se skládá z předsedy, místopředsedy a dalších členů rady instituce. Předsedu rady instituce a místopředsedu rady instituce, který zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti, volí a odvolává rada instituce. (2) Rada instituce a) dbá na zachovávání účelu, pro který byla veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce zřízena, a na uplatnění veřejného zájmu v její činnosti, b) stanovuje směry činnosti veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce v souladu se zřizovací listinou a rozhoduje o koncepci jejího rozvoje, c) projednává návrh rozpočtu veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, návrh změn rozpočtu a návrh střednědobého výhledu rozpočtu, d) schvaluje vnitřní předpisy veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce uvedené v § 20 odst. 1 písm. a) a b), e) projednává návrh výroční zprávy, účetní závěrku a vnitřní předpisy veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce uvedené v § 20 odst. 1 písm. c) až e), f) projednává návrhy změn zřizovací listiny, g) projednává návrh postupu zřizovatele podle § 10 odst. 2 písm. a) a b), popřípadě k takovému postupu dává v případech stanovených v § 11 odst. 2, 4 a 6 a v § 12 odst. 1 předchozí souhlas, a v případě stanoveném v § 9a odst. 1 větě druhé dává předchozí souhlas ke změně zřizovatele, h) navrhuje členy výběrové komise a odvolání ředitele podle § 17 odst. 2 a projednává záměr zřizovatele jmenovat nebo odvolat ředitele podle § 17 odst. 2, i) projednává návrhy projektů výzkumu, vývoje a inovací veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, j) projednává návrhy na sjednání smluv o spolupráci veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce. (3) Rada instituce má nejméně 5 a nejvýše 15 členů. Počet členů rady instituce podle celkového počtu zaměstnanců veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, podrobnosti týkající se složení rady instituce, podrobnosti o způsobu volby, popřípadě jmenování externích členů podle odstavce 4, a odvolání členů rady instituce, které nejsou stanoveny tímto zákonem, stanoví volební řád rady instituce. (4) V radě instituce musí být kromě zaměstnanců veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce z řad výzkumných pracovníků zastoupeni i odborníci z jiných právnických osob, popřípadě organizačních složek státu, zabývajících se výzkumem, uživatelé výsledků výzkumu, a plní-li funkci zřizovatele ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy nebo je-li zřizovatelem územní samosprávný celek, též 1 zástupce zřizovatele (dále jen „externí členové“). Externí členové rady instituce tvoří nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu členů rady instituce. U veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí zřízených za účelem spolupráce výzkumných organizací při pořízení a využití velké infrastruktury nebo infrastruktury podle zvláštního právního předpisu14) tvoří externí členové rady instituce jmenovaní spolupracujícími výzkumnými organizacemi nejméně dvě třetiny a nejvýše tři čtvrtiny členů rady veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce. (5) Členství v radě instituce vzniká zvolením výzkumnými pracovníky veřejné výzkumné institucevýzkumnými pracovníky veřejné výzkumné instituce, s výjimkou zástupce zřizovatele, kterého jmenuje zřizovatel, a ostatních externích členů rady instituce, kteří jsou jmenováni zřizovatelem na základě návrhů podávaných jinými právnickými osobami nebo organizačními složkami státu, zabývajícími se výzkumem nebo vývojem, popřípadě dalšími představiteli odborné veřejnosti. Volby členů rady instituce jsou přímé, rovné a s tajným hlasováním. Volení členové rady instituce jsou navrhováni a voleni výzkumnými pracovníky veřejné výzkumné institucevýzkumnými pracovníky veřejné výzkumné instituce. K platnosti voleb je třeba nadpoloviční účasti výzkumných pracovníků veřejné výzkumné institucevýzkumných pracovníků veřejné výzkumné instituce. Ke zvolení je potřebná nadpoloviční většina platných hlasů. U veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí zřízených za účelem spolupráce výzkumných organizací při pořízení a využití velké infrastruktury nebo infrastruktury podle zvláštního právního předpisu14) jsou externí členové rady instituce jmenováni a odvoláváni statutárními zástupci spolupracujících výzkumných organizací, a to v počtu odpovídajícím jejich poměrnému zastoupení. (6) Výzkumnými pracovníky veřejné výzkumné instituceVýzkumnými pracovníky veřejné výzkumné instituce se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnanci veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, kteří se v rámci pracovní činnosti zabývají výzkumem a vývojem1) nebo takové činnosti řídí. Podrobnosti stanoví volební řád rady instituce. (7) Délka funkčního období člena rady instituce je 5 let. Tatáž osoba může být zvolena nebo jmenována členem rady instituce opětovně, bez omezení počtu funkčních období. (8) Členem rady instituce může být jen fyzická osoba, která splňuje podmínky podle § 17 odst. 4. Splnění těchto podmínek se prokazuje podle § 17 odst. 5. Členům rady instituce může být za výkon funkce poskytnuta odměna včetně poskytování cestovních náhrad spojených s výkonem funkce v rozsahu zákona o cestovních náhradách. Výši odměny stanoví zřizovatel na základě výroční zprávy. (9) Způsob jednání rady instituce stanoví jednací řád rady instituce. (10) Členství v radě instituce zanikne a) uplynutím funkčního období, b) odstoupením, c) odvoláním, nebo d) smrtí. (11) Volený člen rady instituce může být odvolán výzkumnými pracovníky dané veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce; k platnosti odvolání je třeba nadpoloviční účasti výzkumných pracovníků veřejné výzkumné institucevýzkumných pracovníků veřejné výzkumné instituce s tím, že k odvolání je třeba nadpoloviční většina platných hlasů. (12) V případě, že se rada instituce po dobu 6 měsíců nesejde tak, aby byla schopna se usnášet, ač byla po celou tuto dobu rada instituce ustavena, končí funkční období všech členů rady instituce uplynutím 6 měsíců od posledního zasedání, na kterém byla rada schopna se usnášet. Noví členové rady instituce jsou voleni nebo jmenováni postupem podle odstavců 4 a 5. Jestliže volení členové rady instituce nebudou zvoleni do 2 měsíců od skončení funkčního období všech členů rady instituce podle věty první, jmenuje tyto členy rady instituce zřizovatel, a to na dobu, než budou volení členové rady instituce řádně zvoleni. (13) Nevyjádří-li se rada instituce podle odstavce 2 písm. c) nebo e) až j) do 30 dnů ode dne doručení návrhu nebo záměru, platí, že návrh nebo záměr byl radou instituce projednán. § 19 Dozorčí rada (1) Dozorčí rada a) vykonává dohled nad činností a hospodařením veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce; za tím účelem jsou její členové na základě rozhodnutí dozorčí rady, popřípadě i bez tohoto rozhodnutí, není-li dozorčí rada schopna plnit své funkce, oprávněni kdykoliv nahlížet do účetních dokladů a dalších dokumentů této instituce, vyžadovat potřebná vysvětlení a zjišťovat skutečný stav, b) vykonává dohled nad nakládáním s majetkem veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce a vydává předchozí písemný souhlas k právním úkonům, kterými veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce hodlá 1. nabýt nebo zcizit nemovitý majetek, 2. nabýt nebo zcizit movitý majetek, jehož hodnota je vyšší než dvousetnásobek částky, od níž jsou samostatné movité věci považovány podle zvláštního právního předpisu19) za hmotný majetek, 3. zřídit zástavní nebo jiné věcné právo k majetku veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, 4. založit jinou právnickou osobu, 5. nabýt účast v existující právnické osobě, 6. vložit majetek do jiné právnické osoby, 7. sjednat či měnit nájemní smlouvu o nájmu nemovitostinemovitosti nebo movitého majetku v hodnotě podle bodu 2 nebo jinou smlouvu o užívání nemovitostinemovitosti nebo movitého majetku v hodnotě podle bodu 2 s dobou nájmu delší než 3 měsíce, c) navrhuje odvolání ředitele zřizovateli a projednává záměr zřizovatele jmenovat nebo odvolat ředitele podle § 17 odst. 2, d) připravuje návrhy jednacího řádu dozorčí rady a jeho změn a předkládá je ke schválení zřizovateli, e) vyjadřuje se k návrhům změn zřizovací listiny veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, f) vyjadřuje se k návrhu na sloučení, splynutí nebo rozdělení veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, g) vyjadřuje se k návrhu rozpočtu veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce a ke způsobu jejího hospodaření, h) vyjadřuje se k další nebo jiné činnosti veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce a k dalším věcem, které jí předloží ředitel nebo zřizovatel, i) schvaluje výroční zprávu, j) vyjadřuje svá stanoviska k činnosti veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce a zveřejňuje je též podle odstavce 3, k) předkládá řediteli, radě instituce a zřizovateli návrhy na odstranění zjištěných nedostatků ve výkonu jejich působnosti, l) předkládá zřizovateli a řediteli nejméně jednou ročně zprávu o své činnosti, m) určuje auditora pro účely ověření účetní závěrky, n) projednává návrhy na změny zřizovací listiny, o) poskytuje zřizovateli nezbytné informace o činnosti a hospodaření veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce. (2) Dozorčí rada právní úkon neschválí, jestliže je v rozporu s požadavkem řádného využívání majetku veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce k realizaci její hlavní činnosti nebo jestliže by jím bylo ohroženo plnění účelu, ke kterému byla veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce zřízena. (3) Stanoviska dozorčí rady se zveřejňují ve výroční zprávě. (4) Členy dozorčí rady včetně jejího předsedy a místopředsedy, který zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti, jmenuje a odvolává zřizovatel tak, aby v ní byli přiměřeně zastoupeni zejména zástupci zřizovatelů, popřípadě zaměstnanci veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce. (5) Délka funkčního období člena dozorčí rady je 5 let. Tatáž osoba může vykonávat funkci člena dozorčí rady nejvýše 2 po sobě jdoucí funkční období. (6) Dozorčí rada má nejméně 5 a nejvýše 7 členů. Počet členů dozorčí rady podle celkového počtu zaměstnanců veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce a způsob jednání stanoví jednací řád dozorčí rady. (7) Členem dozorčí rady může být jen fyzická osoba, která splňuje požadavky podle § 17 odst. 4. Splnění těchto požadavků se prokazuje podle § 17 odst. 5. Členům dozorčí rady může být za výkon funkce poskytnuta odměna včetně poskytování cestovních náhrad, spojených s výkonem funkce, v rozsahu zákona o cestovních náhradách. Výši odměny stanoví zřizovatel na základě zprávy o činnosti dozorčí rady. (8) Ředitel se může účastnit zasedání dozorčí rady bez hlasovacího práva. Na žádost ředitele je předseda dozorčí rady povinen svolat mimořádné zasedání dozorčí rady. Dozorčí rada je povinna tuto skutečnost oznámit zřizovateli. ČÁST ŠESTÁ VNITŘNÍ PŘEDPISY VEŘEJNÉ VÝZKUMNÉ INSTITUCE § 20 (1) Vnitřními předpisy veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce jsou zejména a) volební řád rady instituce, b) jednací řád rady instituce, c) organizační řád, d) vnitřní mzdový předpis20), e) pravidla pro hospodaření s fondy veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, f) jednací řád dozorčí rady. (2) Není-li ustavena rada instituce, schvaluje volební řád rady instituce zřizovatel. (3) Je-li mzda sjednána kolektivní smlouvou, zašle veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce kopii kolektivní smlouvy zřizovateli k informaci. ČÁST SEDMÁ HOSPODAŘENÍ VEŘEJNÉ VÝZKUMNÉ INSTITUCE § 21 (1) Veřejná výzkumná instituceVeřejná výzkumná instituce je povinna majetek využívat k realizaci hlavní činnosti. K další nebo jiné činnosti může majetek využívat jen, stanoví-li tak tento zákon; další nebo jiná činnost veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce nesmí být hrazena z veřejných prostředkůveřejných prostředků určených na podporu výzkumu. (2) Veřejná výzkumná instituceVeřejná výzkumná instituce může kromě své hlavní činnosti provádět i činnosti, které nejsou výzkumem nebo jeho infrastrukturou, kde a) další činností je činnost prováděná na základě požadavků příslušných organizačních složek státu nebo územních samosprávných celků ve veřejném zájmu a podporovaná z veřejných prostředkůveřejných prostředků podle zvláštních právních předpisů21), b) jinou činností je činnost hospodářská prováděná za účelem dosažení zisku. (3) Další nebo jinou činnost může veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce provádět pouze za podmínky, že a) navazují na hlavní činnost veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, b) jsou prováděny za účelem účinnějšího využití majetku a lidských zdrojů veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, c) není ohrožena hlavní činnost veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, d) náklady a výnosy každé z uvedených činností jsou v účetnictví vedeny odděleně, e) jejich předmět a podmínky jejich provádění jsou stanoveny ve zřizovací listině veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce a jsou v souladu se zvláštními právními předpisy22), f) výnosy z těchto činností dosahují alespoň skutečně vynaložených nákladů. (4) Výsledek hospodaření veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce je tvořen výsledkem hospodaření v hlavní činnosti a výsledkem hospodaření v další a jiné činnosti po zdanění. (5) Pokud je na konci účetního období výsledkem hospodaření v další nebo jiné činnosti ztráta, veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce neprodleně takovou činnost ukončí. (6) Zisk po zdanění veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce využívá nejprve k úhradě případné ztráty z minulých období a dále prostřednictvím fondů k podpoře hlavní činnosti. Prostředky podpory výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředkůveřejných prostředků může veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce použít pouze k účelu, ke kterému jí byly poskytovatelem poskytnuty, a to i v případě jejich převodu do fondu účelově určených prostředků podle § 26. § 22 Rozpočet (1) Veřejná výzkumná instituceVeřejná výzkumná instituce sestavuje vyrovnaný rozpočet na kalendářní rok a střednědobý výhled rozpočtu na nejméně 2 další následující roky. Do svého rozpočtu a jeho střednědobého výhledu veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce zahrnuje náklady a výnosy související s hlavní, další a jinou činností. (2) Výnosy veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce jsou zejména finanční prostředky z a) podpory výzkumné organizace na základě jí dosažených výsledků nebo projektů výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředkůveřejných prostředků podle zvláštního právního předpisu14), b) podpory hlavní nebo další činnosti z jiných než veřejných prostředkůveřejných prostředků, c) majetku, d) přijatých darů a dědictví, e) dotací na další činnost z veřejných prostředkůveřejných prostředků, f) jiné činnosti. (3) Náklady veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce jsou zejména a) náklady na hlavní činnost, b) náklady na další činnost, c) náklady na jinou činnost. (4) Veřejná výzkumná instituceVeřejná výzkumná instituce zveřejňuje rozpočet a střednědobý výhled rozpočtu nejpozději do 30 dnů ode dne jeho schválení ředitelem. § 23 Fondy (1) Veřejná výzkumná instituceVeřejná výzkumná instituce tvoří tyto fondy: a) rezervní fond, b) fond reprodukce majetku, c) fond účelově určených prostředků, d) fond sociální. (2) Zůstatky fondů uvedených v odstavci 1 k 31. prosinci běžného roku se převádějí do následujícího rozpočtového roku. § 24 Rezervní fond (1) Zdrojem rezervního fondu jsou a) příděl finančních prostředků nejméně ve výši 5 % ze zisku běžného účetního období po zdanění, b) peněžní dary, s výjimkou peněžních darů účelově určených. (2) Veřejná výzkumná instituceVeřejná výzkumná instituce může použít prostředků rezervního fondu a) k úhradě ztráty, b) k úhradě sankcí, c) ke krytí dočasného nedostatku finančních prostředků, d) k úhradě nákladů hlavní činnosti nezajištěných výnosy, e) k doplnění fondu reprodukce majetku po schválení radou instituce, nebo f) k jiným výdajům, které v mimořádných případech schválí zřizovatel a dozorčí rada [§ 15 písm. k), § 19 odst. 1 písm. b) body 1 až 6]. § 25 Fond reprodukce majetku (1) Zdrojem fondu reprodukce majetku jsou a) finanční prostředky ve výši účetních odpisů dlouhodobého majetku, b) příděl ze zisku, c) peněžní dary určené na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku, d) výnosy z prodeje dlouhodobého majetku, e) peněžní prostředky přijaté na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku, f) peněžní prostředky přijaté na sdružení prostředků k pořízení dlouhodobého majetku, g) peněžní prostředky rezervního fondu, jejichž převod do fondu reprodukce majetku schválila rada instituce. (2) Veřejná výzkumná instituceVeřejná výzkumná instituce použije prostředků fondu reprodukce majetku a) na pořízení dlouhodobého i krátkodobého majetku, b) k financování oprav a udržování dlouhodobého i krátkodobého majetku, c) na technické zhodnocení dlouhodobého majetku, d) pro sdružování prostředků na pořízení dlouhodobého majetku s jinou institucí, nebo e) k úhradě splátek úvěrů a půjček na pořízení dlouhodobého majetku, včetně úroků z těchto úvěrů a půjček. § 26 Fond účelově určených prostředků (1) Zdrojem fondu účelově určených prostředků jsou a) účelově určené peněžní dary s výjimkou darů určených na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku, b) účelově určené peněžní prostředky ze zahraničí, c) účelově určené veřejné prostředkyveřejné prostředky včetně prostředků účelové a institucionální podpory výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředkůveřejných prostředků, které nemohly být veřejnou výzkumnou institucíveřejnou výzkumnou institucí efektivně použity v rozpočtovém roce, ve kterém jí byly poskytnuty. (2) Účelově určené prostředky podle odstavce 1 písm. c) může veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce převést do fondu účelově určených prostředků do výše 5 % objemu účelově určených veřejných prostředkůveřejných prostředků poskytnutých veřejné výzkumné instituciveřejné výzkumné instituci na jednotlivé projekty výzkumu, vývoje a inovací nebo jednotlivé činnosti prováděné v rámci další činnosti v daném kalendářním roce. Převod účelově určených prostředků veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce písemně oznámí jejich poskytovateli. (3) Prostředky fondu účelově určených prostředků může veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce použít pouze k účelu, ke kterému jí byly poskytnuty. § 27 Sociální fond (1) Zdrojem sociálního fondu je základní příděl na vrub nákladů veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce ve výši 1 % z ročního objemu nákladů veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost a příděl ze zisku. Nejméně 50 % ze základního přídělu podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. Užití sociálního fondu se řídí pravidly pro hospodaření s fondy veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce [§ 18 odst. 2 písm. d) a § 20 odst. 1 písm. e)]. (2) Pro účely vymezení způsobilých nákladů ve výzkumu, vývoji a inovacích23) se sociální fond veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce považuje za fond kulturních a sociálních potřeb. § 28 Majetek (1) Zřizovatel vloží do veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce na základě zřizovací listiny majetek potřebný k zajištění účelu, pro který je veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce zřizována, popřípadě na ni převede závazky související s vkládaným majetkem, nejvýše však do výše 20 % hodnoty tohoto vkládaného majetku. Zřizovatel může vložit do veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce majetek, popřípadě na ni převést závazky související s vkládaným majetkem do výše 20 % hodnoty vkládaného majetku, i po jejím vzniku, a to změnou zřizovací listiny. (2) O nakládání s majetkem veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce rozhodují orgány veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem. (3) K přechodu závazků podle odstavce 1 se nevyžaduje souhlas věřitele. Zřizovatel ručí za splnění závazků, které přešly na veřejnou výzkumnou instituciveřejnou výzkumnou instituci. Veřejná výzkumná instituceVeřejná výzkumná instituce bez zbytečného odkladu oznámí věřiteli změnu v osobě dlužníka. (4) Majetek a závazky vymezené ve zřizovací listině včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na veřejnou výzkumnou instituciveřejnou výzkumnou instituci dnem jejího vzniku nebo dnem zápisu změny zřizovací listiny, s výjimkou vlastnických nebo jiných věcných práv k nemovitostemnemovitostem, která jsou předmětem evidence v katastru nemovitostínemovitostí. Vlastnická nebo jiná věcná práva k nemovitostemnemovitostem24) nabude veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce vkladem těchto práv do katastru nemovitostínemovitostí. Vklad se provede na základě zřizovací listiny nebo její změny. Návrh na vklad vlastnického nebo jiného věcného práva k nemovitostemnemovitostem do katastru nemovitostínemovitostí podá oprávněná osoba25) bez zbytečného odkladu po vzniku veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce nebo po zápisu změny zřizovací listiny do rejstříku veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí. (5) K předání a převzetí vkládaného majetku a převáděných závazků podle odstavce 1, popřípadě listin prokazujících jejich existenci, musí dojít bez zbytečného odkladu po jejich nabytí veřejnou výzkumnou institucíveřejnou výzkumnou institucí a na základě předávacího protokolu. Dnem předání přechází na veřejnou výzkumnou instituciveřejnou výzkumnou instituci nebezpečí škody na věci. (6) Veřejná výzkumná instituceVeřejná výzkumná instituce nemůže bez předchozího písemného souhlasu dozorčí rady činit právní úkony uvedené v § 19 odst. 1 písm. b). K právním úkonům uvedeným v § 19 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 6 je nutný rovněž předchozí písemný souhlas zřizovatele. (7) Právní úkony uvedené v § 19 odst. 1 písm. b) jsou bez předchozího písemného souhlasu dozorčí rady neplatné; právní úkony uvedené v § 19 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 6 jsou neplatné rovněž bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele. (8) Veřejná výzkumná instituceVeřejná výzkumná instituce může sama nebo společně s jinými osobami založit jinou právnickou osobu nebo založit sdružení s jinými právnickými či fyzickými osobami nebo do takového sdružení vstoupit pouze za účelem využívání výsledků své výzkumné činnosti. Veřejná výzkumná instituceVeřejná výzkumná instituce může provést peněžitý či nepeněžitý vklad, včetně nemovitých věcí vložených do veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce zřizovatelem, do jiné právnické osoby nebo jinak úplatně nabýt majetkovou účast v jiné právnické osobě pouze v případě, že tato právnická osoba provádí výzkum a vývoj nebo využívá výsledky hlavní činnosti veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce. Veřejná výzkumná instituceVeřejná výzkumná instituce však nesmí a) stát se společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, b) vkládat do jiné právnické osoby prostředky z poskytnuté podpory nebo dotace [§ 22 odst. 2 písm. a) a e)], s výjimkou institucionální podpory výzkumné organizace podle zhodnocení jí dosažených výsledků, c) uvedenými úkony ohrozit svou hlavní činnost. (9) Veřejná výzkumná instituceVeřejná výzkumná instituce nesmí zajišťovat závazky jiných osob ani zřizovat zástavní právo k nemovitostemnemovitostem a nemůže nabývat jiné cenné papírycenné papíry než cenné papírycenné papíry vydané státem nebo územním samosprávným celkem, za jejichž splacení se stát nebo územní samosprávný celek zaručil, kromě případů podle odstavce 7. (10) Zcizí-li veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce majetek, je povinna sjednat cenu26) ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá; bezúplatně lze majetek zcizit pouze ve veřejném zájmu. § 29 Účetnictví (1) Veřejná výzkumná instituceVeřejná výzkumná instituce je zařazena v rámci účetních jednotek podle zvláštního právního předpisu27) mezi jiné právnické osoby, jejichž hlavní činností není podnikání. (2) Veřejná výzkumná instituceVeřejná výzkumná instituce vede účetnictví podle zvláštních právních předpisů28), nestanoví-li tento zákon jinak. (3) O způsobilých nákladech projektů výzkumu, vývoje a inovací vede veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce oddělenou evidenci a v rámci této evidence sleduje náklady hrazené z institucionální nebo účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředkůveřejných prostředků podle zvláštních právních předpisů29). (4) Veřejná výzkumná instituceVeřejná výzkumná instituce je povinna mít účetní závěrku ověřenou auditorem. § 30 Výroční zpráva (1) Veřejná výzkumná instituceVeřejná výzkumná instituce vypracovává a po schválení dozorčí radou zveřejňuje výroční zprávu, a to nejpozději do 6 měsíců po skončení hodnoceného období. Hodnoceným obdobím je kalendářní rok. (2) První výroční zprávu po svém vzniku zveřejní veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce nejpozději do 6 měsíců od počátku kalendářního roku následujícího po vzniku veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce. Pouze v případě, že činnost veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce v roce jejího vzniku je kratší než 6 měsíců, prodlužuje se tato lhůta o 1 rok. (3) Výroční zprávu zveřejňuje veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce prostřednictvím jejího uložení ve sbírce listin rejstříku veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí a zároveň prostřednictvím veřejné informační sítě. (4) Výroční zpráva obsahuje a) informace o složení orgánů veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce a o jejich činnosti či o jejich změnách, b) informace o změnách zřizovací listiny, c) hodnocení hlavní činnosti, d) hodnocení další a jiné činnosti, e) informace o opatřeních k odstranění nedostatků v hospodaření a zprávu, jak byla splněna opatření k odstranění nedostatků uložená v předchozím roce, f) stanoviska dozorčí rady, g) další skutečnosti požadované zvláštním právním předpisem30). ČÁST OSMÁ PODMÍNKY PRO PŘIJÍMÁNÍ VÝZKUMNÝCH PRACOVNÍKŮ ZE TŘETÍCH ZEMÍ § 30a (1) Veřejná výzkumná instituceVeřejná výzkumná instituce může přijmout výzkumného pracovníka ze třetí země na dobu delší než 3 měsíce k účasti na výzkumné činnosti31), jestliže a) je pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí schválena Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, b) uzavřela s výzkumným pracovníkem ze třetí země dohodu o hostování (§ 30c) a c) se písemně zaváže, že uhradí případné náklady spojené s pobytem výzkumného pracovníka na území České republiky po skončení platnosti oprávnění k pobytu na území České republiky, včetně nákladů spojených s vycestováním výzkumného pracovníka z území České republiky, pokud tyto náklady vznikly do 6 měsíců ode dne skončení platnosti dohody o hostování a byly hrazeny z veřejných prostředkůveřejných prostředků. (2) Za výzkumného pracovníka ze třetí země se pro účely tohoto zákona považuje občan státu, který není členským státem Evropské unie, je absolventem studia v doktorském studijním programu nebo má vysokoškolské vzdělání umožňující přístup ke studiu v doktorském studijním programu a byl veřejnou výzkumnou institucíveřejnou výzkumnou institucí vybrán k účasti na výzkumné činnosti, pro kterou se daná kvalifikace vyžaduje. (3) Závazku vyplývajícího z odstavce 1 písm. c) se veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce zprostí, prokáže-li, že vynaložila veškeré úsilí, aby zabránila neoprávněnému setrvání výzkumného pracovníka ze třetí země na území České republiky. § 30b Seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků (1) Veřejná výzkumná instituceVeřejná výzkumná instituce je oprávněna podat žádost o schválení pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí (dále jen „žádost o schválení“) Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. V žádosti o schválení veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce uvede svůj název, identifikační číslo a své sídlo. (2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodne o žádosti o schválení a zapíše veřejnou výzkumnou instituciveřejnou výzkumnou instituci do zvláštního seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí (dále jen „seznam výzkumných organizací“). Rozhodnutí o schválení veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí se vydá s platností nejméně na 5 let. (3) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zamítne žádost o schválení veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, pokud veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce nesplňuje podmínky uvedené v § 30a odst. 1. (4) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodne o odnětí schválení veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, pokud a) veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce přestane splňovat podmínky uvedené v § 30a odst. 1, b) vyjde najevo, že schválení udělené veřejné výzkumné instituciveřejné výzkumné instituci bylo získáno podvodně, nebo c) vyjde najevo, že veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce uzavřela dohodu o hostování se státním příslušníkem třetí země podvodným způsobem. (5) Je-li žádost o schválení zamítnuta nebo schválení veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí odňato, může Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rozhodnutí stanovit podmínku, že veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce může novou žádost o schválení podat až po uplynutí doby stanovené v rozhodnutí; tato doba nesmí být delší než 5 let. (6) Do seznamu výzkumných organizací, který vede Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, se zapisuje a) název, identifikační číslo a sídlo veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce, b) datum nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla schválena veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, c) údaj o odnětí schválení veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí před uplynutím doby jeho platnosti nebo údaj o tom, že novou žádost o schválení může veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce podat až po uplynutí doby stanovené v rozhodnutí podle odstavce 5 s uvedením této doby. (7) Seznam výzkumných organizací je veřejně přístupný, a to i prostřednictvím veřejné informační sítě. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv v souladu s předpisem Evropských společenství31) seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí a bez zbytečného prodlení jeho změny. Na požádání vydá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy výpis ze seznamu výzkumných organizací. (8) Veřejná výzkumná instituceVeřejná výzkumná instituce je povinna oznámit změnu údajů zapsaných do seznamu výzkumných organizací Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy do 30 dnů ode dne jejich vzniku. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy bez zbytečného odkladu provede změnu údajů v seznamu výzkumných organizací. (9) Dozví-li se Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, že došlo ke vzniku skutečnosti, která má nebo může mít vliv na zamítnutí žádosti o schválení, odnětí schválení veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí nebo na zápis veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce do seznamu výzkumných organizací, informuje o tom bezodkladně Ministerstvo vnitra a další orgány státní správy České republiky, týká-li se tato skutečnost jejich působnosti. § 30c Dohoda o hostování (1) Dohodou o hostování se veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce zavazuje přijmout výzkumného pracovníka ze třetí země za účelem jeho účasti na výzkumné činnosti a výzkumný pracovník se zavazuje vyvinout úsilí k dokončení dané výzkumné činnosti. (2) Dohoda o hostování obsahuje a) název nebo účel výzkumné činnosti nebo oblasti výzkumu, b) datum zahájení a ukončení nebo odhadované trvání výzkumné činnosti a c) údaje o zamýšleném pobytu na území jednoho nebo více jiných členských států Evropské unie za účelem provádění části svého výzkumu, pokud jsou tyto informace známy v době podání žádosti. (3) Veřejná výzkumná instituceVeřejná výzkumná instituce může dohodu o hostování s výzkumným pracovníkem ze třetí země uzavřít, jestliže a) ředitel po projednání s radou instituce rozhodl uskutečnit výzkumnou činnost a ověřil 1. účel, dobu výzkumné činnosti a dostupnost finančních prostředků na výzkumnou činnost, 2. dostatečnou odbornou kvalifikaci výzkumného pracovníka ze třetí země k účasti na výzkumné činnosti; výzkumný pracovník je povinen svou kvalifikaci doložit ověřenou kopií dokladu o dosaženém vzdělání podle zvláštního právního předpisu33), b) výzkumný pracovník ze třetí země má zajištěn měsíční příjem alespoň ve výši dostačující k pokrytí přiměřených nákladů souvisejících s pobytem na území České republiky po celou dobu trvání dohody o hostování, včetně nákladů spojených s návratem do státu původu po ukončení této dohody, aniž by musel využívat systém sociální pomoci České republiky, c) výzkumný pracovník ze třetí země předloží čestné prohlášení, že uzavře cestovní zdravotní pojištění34) na dobu pobytu ode dne vstupu na území České republiky do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu. (4) Po uzavření dohody o hostování předá veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce výzkumnému pracovníkovi ze třetí země písemný závazek uvedený v § 30a odst. 1 písm. c). (5) Dohoda o hostování zaniká, jestliže a) výzkumnému pracovníkovi ze třetí země není uděleno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu podle zvláštního právního předpisu32), nebo b) dojde mezi veřejnou výzkumnou institucíveřejnou výzkumnou institucí a výzkumným pracovníkem ze třetí země k ukončení právního vztahu. (6) Ve věcech v tomto zákoně neupravených se dohoda o hostování řídí občanským zákoníkem. (7) Dojde-li ke vzniku skutečnosti, která brání nebo by mohla zabránit uzavření nebo dalšímu pokračování dohody o hostování, je veřejná výzkumná instituceveřejná výzkumná instituce povinna o této skutečnosti neprodleně informovat Ministerstvo vnitra a další orgány státní správy České republiky, týká-li se tato skutečnost jejich působnosti. § 30d Podmínky pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí stanovené tímto zákonem se nevztahují na a) žadatele o udělení mezinárodní ochrany, azylanta a osobu požívající doplňkové ochrany, b) žadatele o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany a cizince, kterému bylo toto oprávnění k pobytu uděleno, c) státního občana třetí země, u něhož nastaly důvody znemožňující jeho vycestování z území České republiky podle jiného právního předpisu36) nebo z důvodů na jeho vůli nezávislých, d) státního občana třetí země, který je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, který uplatnil své právo volného pohybu v rámci Evropské unie, e) státního občana třetí země, který je dlouhodobě pobývajícím rezidentem jiného členského státu Evropské unie39), f) státního občana třetí země, který spolu se svými rodinnými příslušníky a bez ohledu na svou státní příslušnost požívá práv na volný pohyb rovnocenných s právy občanů Evropské unie na základě dohod mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a třetími zeměmi nebo mezi Evropskou unií a třetími zeměmi, g) státního občana třetí země, který přichází na území Evropské unieúzemí Evropské unie jako zaměstnaný stážista na základě převedení v rámci společnosti40), a h) státního občana třetí země, který byl přijat jako vysoce kvalifikovaný pracovník41). § 30e Přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí jinými výzkumnými organizacemi (1) Úprava podmínek pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí stanovená tímto zákonem pro veřejnou výzkumnou instituciveřejnou výzkumnou instituci platí s odchylkou podle odstavců 2 a 3 obdobně i pro jinou výzkumnou organizaci, za kterou se považuje a) organizační složka státu nebo územního samosprávného celku, b) organizační jednotka Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra, c) fyzická osoba podnikající podle zvláštního právního předpisu usazená v členském státě Evropské unie, nebo d) právnická osoba se sídlem v členském státě Evropské unie, provádí-li na území České republiky výzkum vymezený zákonem o podpoře výzkumu, vývoje a inovací1). (2) Jiná výzkumná organizace k žádosti o schválení přiloží a) ověřenou kopii zřizovací nebo zakládací listiny, společenské smlouvy, stanov nebo jiné zakladatelské listiny, kde je uveden jako předmět činnosti výzkum, jde-li o jinou výzkumnou organizaci uvedenou v odstavci 1 písm. a), b) nebo d), b) ověřenou kopii listiny prokazující oprávnění podnikat podle zvláštního právního předpisu, kde je uveden jako předmět činnosti výzkum, jde-li o jinou výzkumnou organizaci uvedenou v odstavci 1 písm. c), a c) některou z těchto listin: 1. platné rozhodnutí poskytovatele o poskytnutí institucionální podpory podle zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací, 2. doklad o uplatnění nároku na odpočet výdajů vynaložených na realizaci projektu výzkumu ze základu daně podle zvláštního právního předpisu37), nebo 3. doklad o dosažení vlastních výsledků ve výzkumu prováděném na území České republiky. Povinnost přiložit k žádosti o schválení tyto listiny se nevztahuje na jinou výzkumnou organizaci, která provádí výzkum na základě zvláštního právního předpisu38). Tato povinnost se dále nevztahuje na jinou výzkumnou organizaci se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, prokáže-li, že její výzkumná činnost vyplývá z právního předpisu či správního aktu jiného členského státu Evropské unie v obdobném rozsahu jako v případě věty první, a dále na jinou výzkumnou organizaci schválenou v souladu s právním předpisem Evropských společenství31) v jiném členském státě Evropské unie, prokáže-li se výpisem ze seznamu výzkumných institucí tohoto členského státu ne starším než 90 kalendářních dnů. Jiná výzkumná organizace není povinna k žádosti přiložit listiny, jejichž obsah je možné ověřit z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem. (3) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy posoudí žádost o schválení předloženou jinou výzkumnou organizací z hlediska její úplnosti, souladu údajů uvedených v žádosti o schválení nebo v přiložených listinách s veřejně přístupnými rejstříky a s podmínkami stanovenými v § 30a odst. 1 a dále postupuje obdobně jako v § 30b odst. 2 a 3. (4) Jiná výzkumná organizace se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která byla schválena v tomto státě nebo v České republice, může přijímat za podmínek stanovených tímto zákonem výzkumné pracovníky ze třetích zemí po zřízení své organizační složky nebo pracoviště v České republice. § 30f Přestupky (1) Veřejná výzkumná instituceVeřejná výzkumná instituce nebo jiná výzkumná organizace se dopustí přestupku tím, že a) přijme výzkumného pracovníka ze třetí země v rozporu s § 30a odst. 1 písm. a), nebo b) nesplní oznamovací povinnost podle § 30b odst. 8. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do 100 000 Kč. § 30g Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2) Pokuty vybírá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. ČÁST DEVÁTÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ § 31 Přeměna příspěvkových organizací na veřejné výzkumné instituce (1) Státní příspěvkové organizace, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu, (dále jen „státní příspěvková organizace“) se dnem 1. ledna 2007 stávají veřejnými výzkumnými institucemiveřejnými výzkumnými institucemi. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy k témuž dni zapíše tyto veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí. (2) Zřizovatel státní příspěvkové organizace vydá zřizovací listinu veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce obsahující údaje podle § 3 odst. 2 písm. a) až e), g) a h) a předloží ji do 30. června 2006 Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. K témuž dni zřizovatel předloží další údaje nutné k zápisu veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí podle § 6 odst. 3 písm. a), c) až h) a doloží je listinnými doklady prokazujícími skutečnosti, které mají být do rejstříku veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin [§ 8 odst. 1 písm. a), d) a e)]. (3) Pokud zřizovatel nepředloží údaje, listinné doklady nebo listiny podle odstavce 2 nebo je předloží neúplné, vyzve jej Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, aby ve lhůtě stanovené ve výzvě, která nesmí být kratší než 15 dnů, tyto údaje, listinné doklady nebo listiny doplnil. (4) Zřizovatel nejpozději do 15. prosince 2006 rozhodne o majetku, k němuž má příslušnost hospodaření státní příspěvková organizace, a o jejích závazcích, které nepřejdou na veřejnou výzkumnou instituciveřejnou výzkumnou instituci; postupuje přitom v souladu s § 28 odst. 1. Zřizovatel zároveň určí příslušnost hospodaření k tomuto majetku České republiky a určí nositele těch závazků, které nepřejdou na veřejnou výzkumnou instituciveřejnou výzkumnou instituci. Převezme-li tyto závazky Česká republika, plní je za Českou republiku jako nositele závazků zřizovatel, případně jiná organizační složka státu, kterou určí. K převzetí závazků státní příspěvkové organizace Českou republikou se nevyžaduje souhlas věřitele. (5) Dnem 1. ledna 2007 přechází na veřejnou výzkumnou instituciveřejnou výzkumnou instituci majetek České republiky, ke kterému měla ke dni 31. prosince 2006 příslušnost hospodaření státní příspěvková organizace, která se mění na veřejnou výzkumnou instituciveřejnou výzkumnou instituci podle odstavce 1. Aktiva, závazky a další pasiva, příslušející této státní příspěvkové organizaci ke dni 31. prosince 2006, se stávají dnem 1. ledna 2007 aktivy, závazky a dalšími pasivy veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce. Peněžní prostředky, se kterými hospodaří ke dni 31. prosince 2006 státní příspěvková organizace, se převádějí na účet cizích prostředků vedený organizační složkou státu, která je zřizovatelem státní příspěvkové organizace nebo plní jeho funkci. Peněžní prostředky uvedené v předchozí větě převede organizační složka státu bezodkladně na účet veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce. (6) Zastupitelstvo územního samosprávného celku, který je zřizovatelem příspěvkové organizace uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu (dále jen „příspěvková organizace územního samosprávného celku“), rozhodne do 3 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, zda se příspěvková organizace územního samosprávného celku dnem 1. ledna 2007 stane veřejnou výzkumnou institucíveřejnou výzkumnou institucí a současně požádá Ústřední věstník České republiky o uveřejnění tohoto rozhodnutí. Po uplynutí této lhůty není dotčen postup podle § 3. (7) Při vydání zřizovací listiny, předložení zřizovací listiny Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy a při zápisu veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce vznikající přeměnou příspěvkové organizace územního samosprávného celku do rejstříku veřejných výzkumných institucíveřejných výzkumných institucí se postupuje podle odstavců 2 a 3 obdobně. (8) Dnem 1. ledna 2007 přechází na veřejnou výzkumnou instituciveřejnou výzkumnou instituci majetek územního samosprávného celku, který byl ke dni 31. prosince 2006 ve správě jeho příspěvkové organizace, která se mění na veřejnou výzkumnou instituciveřejnou výzkumnou instituci podle odstavce 6. Aktiva, závazky a další pasiva ve správě této příspěvkové organizace územního samosprávného celku ke dni 31. prosince 2006, se stávají dnem 1. ledna 2007 aktivy, závazky a dalšími pasivy veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce. Peněžní prostředky, se kterými hospodaří příspěvková organizace územního samosprávného celku ke dni 31. prosince 2006, se převádějí na účet cizích prostředků zřizovatele. Peněžní prostředky uvedené v předchozí větě převede územní samosprávný celek bezodkladně na účet veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce. (9) O majetku a závazcích, které přecházejí na veřejnou výzkumnou instituciveřejnou výzkumnou instituci podle odstavců 5 a 8, sepíše zřizovatel do 31. ledna 2007 protokol. (10) Zaměstnanci státní příspěvkové organizace, která se mění na veřejnou výzkumnou instituciveřejnou výzkumnou instituci podle odstavce 1, jakož i zaměstnanci příspěvkové organizace územního samosprávného celku, která se mění na veřejnou výzkumnou instituciveřejnou výzkumnou instituci podle odstavce 6, se stávají dnem 1. ledna 2007 zaměstnanci této veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce. (11) Návrh na zápis přechodu vlastnického nebo jiného věcného práva k nemovitému majetku, který přechází na veřejnou výzkumnou instituciveřejnou výzkumnou instituci podle odstavců 5 a 8, podá do katastru nemovitostínemovitostí do 31. ledna 2007 zřizovatel. NemovitostiNemovitosti musí být označeny podle zvláštního právního předpisu4). Přechod vlastnického práva nebo jiného věcného práva se v katastru nemovitostínemovitostí vyznačí záznamem. (12) Za závazky státní příspěvkové organizace nebo příspěvkové organizace územního samosprávného celku vzniklé v souvislosti s provozováním její hlavní činnosti před její přeměnou na veřejnou výzkumnou instituciveřejnou výzkumnou instituci ručí i po přeměně příspěvkové organizace na veřejnou výzkumnou instituciveřejnou výzkumnou instituci zřizovatel. (13) Pokud ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 1. ledna 2007 dojde ke sloučení, rozdělení nebo zániku státní příspěvkové organizace uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, vztahují se odstavce 1 až 5 a 9 až 12 na její nástupnickou příspěvkovou organizaci. ČÁST DESÁTÁ ÚČINNOST § 32 Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 341/2005 Sb. Státní příspěvkové organizace, které se dnem 1. ledna 2007 mění na veřejnou výzkumnou instituci zřizovatel\| název státní příspěvkové organizace\| IČ\| sídlo ---\|---\|---\|--- Ministerstvo dopravy\| Centrum dopravního výzkumu\| 44994575\| Líšeňská 33a, 636 00 Brno Ministerstvo práce a sociálních věcí\| Výzkumný ústav práce a sociálních věcí\| 45773009\| Palackého náměstí 4 Praha 2 Výzkumný ústav bezpečnosti práce\| 00025950\| Jeruzalémská 9 Praha 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy\| Centrum pro studium vysokého školství\| 00237752\| U Lužického semináře 90/13 118 00 Praha 1 – Malá Strana Ministerstvo zahraničních věcí\| Ústav mezinárodních vztahů\| 48546054\| Nerudova 3 Praha 1 Ministerstvo zemědělství\| Výzkumný ústav rostlinné výroby\| 00027006\| Drnovská 507 161 06 Praha 6 - Ruzyně Výzkumný ústav živočišné výroby\| 00027014\| Přátelství 815 Praha - Uhříněves Výzkumný ústav veterinárního lékařství\| 00027162\| Hudcova 70 621 32 Brno Výzkumný ústav potravinářský v Praze\| 00027022\| Radiová 7/1285 102 31 Praha 10 – Hostivař Výzkumný ústav zemědělské techniky\| 00027031\| Drnovská 507 161 06 Praha 6 – Ruzyně Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy\| 00027049\| Žabovřeská 250 156 27 Praha 5 – Zbraslav Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti\| 00020702\| Jíloviště – Strnady 156 04 Praha 5 – Zbraslav Ministerstvo životního prostředí\| Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví\| 00027073\| Květnové náměstí 391 252 43 Průhonice Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M.\| 00020711\| Podbabská 219/30 160 62 Praha 6 Český úřad zeměměřický a katastrální\| Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický\| 00025615\| Zdiby 98 okres Praha – východ Státní úřad pro jadernou bezpečnost\| Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany\| 70565813\| Příbram – Kamenná 262 31 pošta Milín Akademie věd České republiky\| Archeologický ústav AV ČR, Brno\| 68081758\| Královopolská 147, 612 64 Brno Archeologický ústav AV ČR, Praha\| 67985912\| Letenská 4, 118 01 Praha 1 Archiv AV ČR\| 67985921\| V Zámcích 56/76, 181 00 Praha 8-Bohnice Astronomický ústav AV ČR\| 67985815\| Fričova 298, 251 65 Ondřejov Biofyzikální ústav AV ČR\| 68081707\| Královopolská 135, 612 65 Brno Botanický ústav AV ČR\| 67985939\| Zámek 1, 252 43 Průhonice Entomologický ústav AV ČR\| 60077395\| Branišovská 31, 370 05 České Budějovice Etnologický ústav AV ČR\| 68378076\| Na Florenci 3/1420, 110 00 Praha 1 Filozofický ústav AV ČR\| 67985955\| Jilská 1, 110 00 Praha 1 Fyzikální ústav AV ČR\| 68378271\| Na Slovance 2, 182 21 Praha 8 Fyziologický ústav AV ČR\| 67985823\| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4 Geofyzikální ústav AV ČR\| 67985530\| Boční 11/1401, 141 31 Praha 4 Geologický ústav AV ČR\| 67985831\| Rozvojová 135, 165 02 Praha 6 - Lysolaje Historický ústav AV ČR\| 67985963\| Prosecká 76, 190 00 Praha 9 Hydrobiologický ústav AV ČR\| 60077387\| Na sádkách 7, 370 05 České Budějovice Knihovna AV ČR\| 67985971\| Národní 3, 115 22 Praha 1 Masarykův ústav AV ČR\| 67985980\| Na Florenci 3/1420, 110 00 Praha 1 Matematický ústav AV ČR\| 67985840\| Žitná 25, 115 67 Praha 1 Mikrobiologický ústav AV ČR\| 61388971\| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4 Národohospodářský ústav AV ČR\| 67985998\| Politických vězňů 7,111 21 Praha 1 Orientální ústav AV ČR\| 68378009\| Pod vodárenskou věží 4, 182 08 Praha 8 Parazitologický ústav AV ČR\| 60077409\| Branišovská 31, 370 05 České Budějovice Psychologický ústav AV ČR\| 68081740\| Veveří 97, 602 00 Brno Slovanský ústav AV ČR\| 68378017\| Valentinská 1, 110 00 Praha 1 Sociologický ústav AV ČR\| 68378025\| Jilská 1, 110 00 Praha 1 Středisko společných činností AV ČR\| 60457856\| Národní 3, 110 00 Praha 1 Ústav analytické chemie AV ČR\| 68081715\| Veveří 97, 611 42 Brno Ústav anorganické chemie AV ČR\| 61388980\| 250 68 Řež u Prahy Ústav biologie obratlovců AV ČR\| 68081766\| Květná 8, 603 65 Brno Ústav dějin umění AV ČR\| 68378033\| Husova 4, 110 00 Praha 1 Ústav ekologie krajiny AV ČR\| 67179843\| Na Sádkách 7, 370 05 České Budějovice Ústav experimentální botaniky AV ČR\| 61389030\| Rozvojová 135, 165 02 Praha 6 - Lysolaje Ústav experimentální medicíny AV ČR\| 68378041\| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4 Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR\| 61388955\| Dolejškova 3, 182 23 Praha 8 Ústav fyziky atmosféry AV ČR\| 68378289\| Boční 11/1401, 141 31 Praha 4 Ústav fyziky materiálů AV ČR\| 68081723\| Žižkova 22, 616 62 Brno Ústav fyziky plazmatu AV ČR\| 61389021\| P. O. Box 17, Za Slovankou 3, 182 21 Praha 8 Ústav geoniky AV ČR\| 68145535\| Studentská 1768, 708 00 Ostrava - Poruba Ústav chemických procesů AV ČR\| 67985858\| Rozvojová 135, 165 02 Praha 6 Ústav informatiky AV ČR\| 67985807\| Pod vodárenskou věží 2, 182 07 Praha 8 Ústav jaderné fyziky AV ČR\| 61389005\| 250 68 Řež Ústav makromolekulární chemie AV ČR\| 61389013\| Heyrovského nám. 2, 162 06 Praha 6 Ústav molekulární biologie rostlin AV ČR\| 60077352\| Branišovská 31, 370 05 České Budějovice Ústav molekulární genetiky AV ČR\| 68378050\| Flemingovo nám. 2, 166 37 Praha 6 Ústav organické chemie a biochemie AV ČR\| 61388963\| Flemingovo nám. 2, 166 10 Praha 6 Ústav pro českou literaturu AV ČR\| 68378068\| Na Florenci 3/1420, 110 15 Praha 1 Ústav pro elektrotechniku AV ČR\| 67985866\| Dolejškova 5, 182 02 Praha 8 Ústav pro hydrodynamiku AV ČR\| 67985874\| Pod Paťankou 30/5, 166 12 Praha 6 Ústav pro jazyk český AV ČR\| 68378092\| Letenská 4, 118 51 Praha 1 Ústav pro soudobé dějiny AV ČR\| 68378114\| Vlašská 9, 118 40 Praha 1 Ústav přístrojové techniky AV ČR\| 68081731\| Královopolská 147, 612 64 Brno Ústav půdní biologie AV ČR\| 60077379\| Na sádkách 7, 370 05 České Budějovice Ústav radiotechniky a elektroniky AV ČR\| 67985882\| Chaberská 57, 182 51 Praha 8 Ústav státu a práva AV ČR\| 68378122\| Národní 18, 116 91 Praha 1 Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR\| 67985891\| V Holešovičkách 41, 182 09 Praha 8 Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR\| 68378297\| Prosecká 76, 190 00 Praha 9 Ústav teorie informace a automatizace AV ČR\| 67985556\| Pod vodárenskou věží 4, 182 08 Praha 8 Ústav termomechaniky AV ČR\| 61388998\| Dolejškova 5,182 00 Praha 8 Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR\| 67985904\| Rumburská 89,277 21 Liběchov Příloha č. 2 k zákonu č. 341/2005 Sb. Příspěvkové organizace územních samosprávných celků, o kterých zřizovatel rozhodne, zda se dnem 1. ledna 2007 mění na veřejnou výzkumnou instituci zřizovatel\| název příspěvkové organizace\| IČ\| sídlo ---\|---\|---\|--- Jihomoravský kraj\| Ústav archeologické památkové péče Brno\| 48511005\| Kaloudova 30, 614 00 Brno Ústecký kraj\| Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, příspěvková organizace\| 47325011\| Žižkova ul. č.p. 835, 434 01 Most 1) § 2 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů. 2) Čl. 87 a 89 Smlouvy o založení Evropského společenství, ve znění pozdějších smluv. 3) § 12 zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. 5) § 27 obchodního zákoníku. 7) Správní řád. 7a) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech. 8) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. 10) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 11) § 69a obchodního zákoníku. 12) § 70 až 75b obchodního zákoníku. 13) Například obchodní zákoník, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, autorský zákon, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 14) § 2 odst. 2 písm. e) a f) zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, ve znění pozdějších předpisů. 15) Trestní zákon. 16) Například zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 207/2004 Sb., o ochraně, chovu a využití pokusných zvířat. 17) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 126/2003 Sb. 18) § 75 zákoníku práce. 19) § 26 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 20) § 18 odst. 2 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č. 217/2000 Sb. 21) Například zákon č. 40/2004 Sb., zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 22) Živnostenský zákon. Zákon o ochraně hospodářské soutěže. 23) § 2 odst. 2 písm. m) zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, ve znění pozdějších předpisů. 24) Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů. 25) § 4 odst. 2 zákona č. 265/1992 Sb., ve znění zákona č. 90/1996 Sb. 26) § 1 odst. 2 písm. a) a § 2 odst. 3 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. 27) § 14 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 28) Zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví. 29) § 8 odst. 1 zákona o podpoře výzkumu a vývoje. Zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 30) § 21 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 31) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair. 32) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 33) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 34) § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 379/2007 Sb. 35) Směrnice Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby. 36) § 179 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 165/2006 Sb. 37) § 34 odst. 4 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 545/2005 Sb. a zákona č. 56/2006 Sb. 38) Například zákon č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 39) Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty. 40) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/66/EU ze dne 15. května 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti. 41) Směrnice Rady 2009/50/ES ze dne 25. května 2009 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci.
Zákon č. 342/2005 Sb.	Zákon č. 342/2005 Sb. Zákon o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o veřejných výzkumných institucích Vyhlášeno 13. 9. 2005, datum účinnosti 13. 9. 2005, částka 122/2005 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o Akademii věd České republiky * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o podpoře výzkumu a vývoje * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o dani z nemovitostí * ČÁST ČTVRTÁ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o státní statistické službě * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o vysokých školách * ČÁST TŘINÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2014 (340/2013 Sb., 344/2013 Sb.) 342 ZÁKON ze dne 28. července 2005 o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o veřejných výzkumných institucích Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o Akademii věd České republiky Čl. I Zákon č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, ve znění zákona č. 220/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 se slova „rozpočtovou organizací“ nahrazují slovy „organizační složkou České republiky“. 2. V § 3 odst. 2 se slova „pracoviště jako příspěvkové organizace“ nahrazují slovy „jménem České republiky pracoviště jako veřejné výzkumné instituce“. 3. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) § 48 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).“. 4. V § 3 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Akademie podporuje Učenou společnost České republiky, občanské sdružení, která přispívá ke svobodnému pěstování a rozvoji vědy v České republice a reprezentuje ji vůči obdobným zahraničním vědeckým institucím.“. 5. V § 5 odst. 1 se za slovo „Nejvyšším“ vkládá slovo „samosprávným“. 6. V § 6 písmena d) a e) znějí: „d) schvaluje zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení a zrušení pracovišť, e) usnáší se na návrhu na jmenování předsedy z členů Sněmu a na jeho odvolání,“. 7. V § 6 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) volí a odvolává z funkce volené členy Rady a členy Vědecké rady,“. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g). 8. V § 8 odst. 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena b) až e). 9. V § 8 odst. 1 písm. e) se slova „místopředsedy a“ zrušují. 10. V § 10 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí: „(2) Předsedu jmenuje a odvolává prezident republiky z členů Sněmu a na návrh Sněmu, který projedná vláda. Funkční období předsedy je čtyři roky. Funkci předsedy nelze zastávat déle než dvě po sobě jdoucí funkční období. (3) Předseda jmenuje místopředsedy z volených členů předsednictva. (4) Předseda jmenuje a odvolává ředitele pracovišť.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 5 až 7. 11. V § 11 odstavec 2 zní: „(2) Vědeckou radu tvoří zástupci pracovišť, zástupci vysokých škol a dalších vědeckých institucí a významní vědci ze zahraničí.“. 12. § 12 včetně poznámky pod čarou č. 2 zní: „§ 12 Pracoviště jsou veřejnými výzkumnými institucemi podle zvláštního právního předpisu2). 2) Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích.“. Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje. 13. V § 13 písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 4 zní: „e) ve spolupráci s vysokými školami uskutečňuje doktorské studijní programy4) a vychovává vědecké pracovníky, 4) § 47 a 81 zákona o vysokých školách.“. 14. V § 13 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 4a zní: „h) zajišťuje infrastrukturu pro výzkum a vývoj4a). 4a) § 2 odst. 2 písm. f) zákona o podpoře výzkumu a vývoje.“. 15. § 14, 15 a 17 se zrušují. 16. Za § 20 se vkládá nový § 20a, který zní: „§ 20a Funkční období osob vykonávajících ke dni předcházejícímu dnu přeměny pracoviště na veřejnou výzkumnou instituci funkci ředitele pracoviště nebo funkci člena vědecké rady pracoviště skončí dnem předcházejícím dnu uvedené změny.“. Čl. II Funkční období osob vykonávajících ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadních právních předpisů funkci předsedy Akademie věd České republiky, člena Akademického sněmu, člena Akademické rady nebo člena Vědecké rady Akademie věd České republiky není tímto zákonem dotčeno. Čl. III Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, jak vyplývá ze zákonů jej měnících. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o podpoře výzkumu a vývoje Čl. IV Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění zákona č. 41/2004 Sb. a zákona č. 215/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 2 písm. b) se slova „příjemcem organizační složka, právnická osoba“ nahrazují slovy „příjemcem organizační složka, organizační jednotka Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra, zabývající se výzkumem a vývojem, dále právnická osoba“. 2. V § 2 odst. 2 písm. c) se slova „spolupříjemcem organizační složka, právnická osoba“ nahrazují slovy „spolupříjemcem organizační složka, organizační jednotka Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra, zabývající se výzkumem a vývojem, dále právnická osoba“. 3. V § 2 odst. 2 písm. d) se slova „uchazečem organizační složka, právnická osoba“ nahrazují slovy „uchazečem organizační složka, organizační jednotka Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra, zabývající se výzkumem a vývojem, dále právnická osoba“. 4. V § 2 odst. 2 písmeno f) zní: „f) infrastrukturou podpůrná činnost zahrnující 1. služby pro výzkum a vývoj, 2. činnost speciálních výzkumných zařízení, 3. činnost organizací zajišťujících administrativu a financování výzkumu a vývoje, nebo 4. ověřování či rozšiřování výsledků výzkumu a vývoje,“. 5. V § 3 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Z výdajů na výzkum a vývoj lze hradit finanční ocenění mimořádných výsledků výzkumu a vývoje nebo finanční ocenění propagace či popularizace výzkumu a vývoje. Podmínky pro ocenění stanoví vláda na návrh Rady pro výzkum a vývoj.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7. 6. V § 3 odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 2a zní: „(6) Z výdajů na výzkum a vývoj se hradí náklady spojené s činností Rady pro výzkum a vývoj, s činností Grantové agentury České republiky a s činností Akademie věd České republiky2a). 2a) § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky.“. 7. V § 4 odst. 2 se slova „z výdajů na výzkum a vývoj toho poskytovatele“ nahrazují slovy „formou dotace právnickým nebo fyzickým osobám nebo zvýšením výdajů organizačních složek, organizačních jednotek Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra zabývajících se výzkumem a vývojem, tím poskytovatelem“. 8. V § 4 odst. 3 v uvozovací větě se slova „z výdajů organizačních složek“ nahrazují slovy „zvýšením výdajů organizačních složek“. 9. V § 4 odst. 3 písm. a) se za slova „příspěvkové organizace“ vkládají slova „, veřejné výzkumné instituce a organizační složky územního samosprávného celku“ a slovo „jejím“ se nahrazuje slovem „jejich“. 10. V § 4 odst. 3 písm. f) se za slovo „složky“ vkládají slova „České republiky“. 11. V § 4 odst. 4 se za slovo „dotace“ vkládají slova „právnickým osobám nebo zvýšením výdajů organizačních složek“. 12. V § 4 se doplňuje nový odstavec 8, který včetně poznámky pod čarou č. 5a zní: „(8) Pokud poskytovatel, který je správcem kapitoly státního rozpočtu, na základě zvláštního právního předpisu5a) sám provádí výzkum, jehož řešení je předmětem ochrany utajovaných skutečností nebo se týká obrany či bezpečnosti státu, je tento výzkum hrazen jako institucionální podpora výzkumného záměru z výdajů tohoto poskytovatele. Na poskytování této podpory se nevztahují § 4 odst. 3, § 27, 28 a § 29 odst. 4 a 5. K tomuto postupu je nutný předchozí písemný souhlas Rady pro výzkum a vývoj. 5a) Například § 8 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů.“. 13. V § 8 odstavec 2 zní: „(2) Ke každému uplatněnému výsledku musí příjemce vykázat všechny zdroje veřejných prostředků, s jejichž podporou byl výsledek dosažen. Výsledek uvedený v informačním systému výzkumu a vývoje může zahrnovat více poznatků za podmínky, že poskytovatel při závěrečném hodnocení uzná, že získaný poznatek splnil cíle řešení projektu nebo výzkumného záměru stanovené ve smlouvě uzavřené podle § 9 odst. 1 až 4, popřípadě v rozhodnutí vydaném podle § 9 odst. 5 a 6.“. 14. V § 9 odst. 5 se ve větě první slova „Je-li příjemcem účelové podpory organizační složka, poskytovatel poskytne“ nahrazují slovy „Je-li příjemcem nebo spolupříjemcem účelové podpory organizační složka, organizační jednotka Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra, zabývající se výzkumem a vývojem, poskytovatel poskytne“. 15. V § 10 odst. 2 větě druhé se za slova „rozpočtového opatření“ vkládá čárka a vkládají se slova „s výjimkou případů, kdy je spolupříjemce organizační složkou“. 16. V § 10 odst. 5 se ve větě první za slovo „příjemce“ vkládají slova „, s výjimkou případů, kdy je spolupříjemce organizační složkou“. 17. V § 11 odst. 4 se slova „Je-li příjemcem účelové podpory organizační složka, poskytovatel vydá rozhodnutí“ nahrazují slovy „Je-li příjemcem účelové podpory organizační složka, organizační jednotka Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra, zabývající se výzkumem a vývojem, poskytovatel vydá rozhodnutí“. 18. V § 15 se ve větě třetí slova „Je-li příjemcem nebo spolupříjemcem organizační složka, je vlastníkem jimi pořízeného nebo vytvořeného majetku Česká republika“ nahrazují slovy „Je-li příjemcem nebo spolupříjemcem organizační složka, organizační jednotka Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra, zabývající se výzkumem a vývojem, je vlastníkem jimi pořízeného nebo vytvořeného majetku Česká republika“. 19. V § 17 odst. 6 se ve větě první slova „vybraným právnickým osobám, fyzickým osobám nebo organizačním složkám“ nahrazují slovy „vybraným právnickým osobám, fyzickým osobám, organizačním složkám, organizačním jednotkám Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra, zabývající se výzkumem a vývojem“. 20. V § 17 odst. 7 se za slova „podpory formou dotace“ vkládají slova „nebo formou výdaje Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra“. 21. V § 18 odst. 2 se v písmenu g) doplňuje věta „To neplatí pro organizační jednotky Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra, zabývající se výzkumem a vývojem.“. 22. V § 18 odst. 4 se na konci textu písmene b) doplňují slova „s výjimkou osob, u kterých jsou pro výkon funkce statutárního orgánu nebo jeho člena stanoveny zvláštním právním předpisem27a) obdobné podmínky jako podmínky způsobilosti uvedené v odstavci 2 písm. e) a f).“. Poznámka pod čarou č. 27a zní: „27a) Například § 17 odst. 4 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích.“. 23. V § 18 odst. 5 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, s výjimkou osob, u kterých jsou pro výkon funkce statutárního orgánu nebo jeho člena stanoveny zvláštním právním předpisem27a) obdobné podmínky jako podmínky způsobilosti uvedené v odstavci 2 písm. e) a f)“. 24. V § 18 odst. 8 se slova „a které by mohly mít vliv“ nahrazují slovy „nebo které by mohly mít vliv“. 25. V § 21 odst. 3 větě druhé se za slovo „přijetí“ vkládají slova „nebo nepřijetí“. 26. V § 21 odst. 10 se slova „podle odstavce 7“ nahrazují slovy „podle odstavců 3 a 7“. 27. V § 27 odst. 2 větě páté se slova „o návrzích projektů“ nahrazují slovy „o návrzích výzkumných záměrů“. 28. V § 27 odst. 4 se za slova „podpory formou dotace“ vkládají slova „nebo podpory výdaje Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra“. 29. V § 28 odst. 2 písm. a) se slova „organizační složkou a“ nahrazují slovy „organizační složkou, organizační jednotkou Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra, zabývající se výzkumem a vývojem a“. 30. V § 28 odst. 3 se slova „státní příspěvkovou organizací, veřejnou vysokou školou nebo organizační složkou,“ nahrazují slovy „státní příspěvkovou organizací, veřejnou vysokou školou, organizační složkou, organizační jednotkou Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra, zabývající se výzkumem a vývojem“. 31. V § 28 odst. 3 se v úvodní části textu za slova „státní příspěvkovou organizací,“ vkládají slova „příspěvkovou organizací územního samosprávného celku, veřejnou výzkumnou institucí,“. 32. V § 28 odst. 3 písm. b) se za slovo „učinit“ vkládá slovo „neprodleně“ a slova „před započetím dalšího účetního období“ se zrušují. 33. V § 28 odst. 3 písm. d) se za slovo „fondu“ vkládají slova „či jiného zvláštním právním předpisem stanoveného fondu“. 34. V § 28 odst. 5 se slova „a které by mohly mít vliv“ nahrazují slovy „nebo které by mohly mít vliv“. 35. V § 31 odst. 11 písm. b) se slova „které se týkají organizačních složek, právnických osob nebo fyzických osob v jeho působnosti,“ nahrazují slovy „které se týkají organizačních složek, organizačních jednotek Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra, zabývající se výzkumem a vývojem, dále právnických osob nebo fyzických osob v jeho působnosti,“. 36. V § 36 odst. 2 písmeno a) zní: „a) přípravu a realizaci programů a dalších aktivit v oblasti základního výzkumu včetně veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji na podporu grantových projektů,“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o dani z nemovitostí Čl. V Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 65/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 576/2002 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 se na konci písmene t) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno u), které zní: „u) pozemky ve vlastnictví veřejných výzkumných institucí.“. 2. V § 4 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Pozemky uvedené v odstavci 1 písm. e) až g), l), r), t) a u) jsou osvobozeny od daně z pozemků, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány.“. 3. V § 4 odstavec 4 zní: „(4) Poplatník daně uplatní nárok na osvobození od daně z pozemků podle odstavce 1 písm. e) až h), j), k), m), n), p), r) a u) v daňovém přiznání.“. 4. V § 9 odst. 1 se na konci písmene t) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena u) a v), která znějí: „u) stavby ve vlastnictví veřejných výzkumných institucí, v) stavby ve vlastnictví veřejných vysokých škol.“. 5. V § 9 odstavec 3 zní: „(3) Osvobození podléhají též byty a samostatné nebytové prostory splňující podmínky pro osvobození podle odstavce 1 písm. a) až c), e), f), h), i), k) až n), p), r), t), u) a v), není-li dále stanoveno jinak.“. 6. V § 9 odst. 5 se věta druhá nahrazuje větou „Stavby, byty nebo samostatné nebytové prostory uvedené v ustanovení odstavce 1 písm. e), f), u) a v) jsou osvobozeny od daně ze staveb, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány.“. 7. V § 9 odstavec 6 zní: „(6) Poplatník uplatní nárok na osvobození od daně ze staveb podle odstavce 1 písm. e) až k), m) až r), u) a v) v daňovém přiznání.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna občanského soudního řádu Čl. VI V § 9 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 628/2004 Sb. a zákona č. 216/2005 Sb., se doplňuje písmeno x), které včetně poznámky pod čarou č. 53b zní: „x) v řízení o zrušení veřejné výzkumné instituce a její likvidaci a o jmenování a odvolání jejího likvidátora53b). 53b) § 13 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. VII Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. k) se slova „z prostředků vysoké školy“ nahrazují slovy „z prostředků vysoké školy nebo veřejné výzkumné instituce“. 2. V § 18 odst. 5 se za slova „veřejnou vysokou školou“ vkládají slova „nebo veřejnou výzkumnou institucí“. 3. V § 18 odst. 8 se za slova „veřejné vysoké školy,“ vkládají slova „veřejné výzkumné instituce,“. 4. V § 20 odstavec 7 zní: „(7) Poplatníci vymezení v § 18 odst. 3, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, použijí-li prostředky získané takto dosaženou úsporou daňové povinnosti ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích; přitom u poplatníků zřízených k poskytování veřejné služby v televizním nebo rozhlasovém vysílání pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) spojených s poskytováním veřejné služby a u společenství vlastníků jednotek pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) spojených se správou domu, u poplatníků provozujících zdravotnické zařízení pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) spojených s poskytováním zdravotní péče. V případě, že 30% snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně. Veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 3 000 000 Kč, použijí-li prostředky získané takto dosaženou úsporou daňové povinnosti v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) na vzdělávání, vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti a v případě, že 30% snížení činí méně než 1 000 000 Kč, mohou odečíst částku ve výši 1 000 000 Kč, maximálně však do výše základu daně.“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o státní statistické službě Čl. IX Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 81/2004 Sb. a zákona č. 562/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 22 odst. 1 písm. e) se za slova „podle zvláštního právního předpisu,12a)“ vkládají včetně poznámky pod čarou č. 12b slova „a veřejným výzkumným institucím12b)“. 12b) Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích.“. 2. V § 22 odst. 4 se slova „odstavce 1 písm. a), c) a d)“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. a) a c) až e)“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů Čl. XI V § 2 odst. 1 písm. k) zákona č. 148/2003 Sb., o konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů), se za slova „pověřenou osobou příspěvková organizace“ vkládají slova „nebo veřejná výzkumná instituce“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Čl. XII V § 23 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 562/2004 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které včetně poznámky pod čarou č. 16b zní: „f) zřizovat veřejné výzkumné instituce podle zvláštního zákona16b). 16b) Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích.“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o vysokých školách Čl. XIV Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 210/2000 Sb., zákona č. 147/2001 Sb., zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 121/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 473/2004 Sb. a zákona č. 562/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 18 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „a zvláštními právními předpisy upravujícími podporu výzkumu a vývoje7a)“. Poznámka pod čarou č. 7a zní: „7a) Zákon o podpoře výzkumu a vývoje. Nařízení vlády č. 462/2002 Sb., o institucionální podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o hodnocení výzkumných záměrů, ve znění nařízení vlády č. 28/2003 Sb. Nařízení vlády č. 461/2002 Sb., o účelové podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji.“. 2. V § 18 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí: „e) fond účelově určených prostředků, f) fond sociální.“. 3. V § 18 odst. 6 se za slova „vysoké školy“ vkládají slova „uvedené v odstavci 5 písm. a) až d)“ a slova „z hospodářského výsledku“ se nahrazují slovy „ze zisku“. 4. V § 18 se na konci textu odstavce 6 doplňují věty „Veřejná vysoká škola může rozdělovat do fondů zisk po zdanění pouze v případě, že byla uhrazena případná ztráta z minulých období. Zůstatky fondů k 31. prosinci běžného roku se převádějí do následujícího rozpočtového roku. Použití prostředků fondů uvedených v odstavci 5 písm. a) až d) a f) upravuje statut veřejné vysoké školy.“. 5. V § 18 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 až 10, které znějí: „(7) Fond účelově určených prostředků vytváří veřejná vysoká škola z a) účelově určených darů, s výjimkou darů určených na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku, b) účelově určených peněžních prostředků ze zahraničí, c) účelově určených veřejných prostředků, včetně prostředků účelové a institucionální podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků, které nemohly být veřejnou vysokou školou použity v rozpočtovém roce, ve kterém jí byly poskytnuty. (8) Účelově určené prostředky podle odstavce 7 písm. c) může veřejná vysoká škola převést do fondu účelově určených prostředků do výše 5 % objemu účelově určených veřejných prostředků poskytnutých veřejné vysoké škole na jednotlivé projekty výzkumu a vývoje či výzkumné záměry v daném kalendářním roce; v případě jiné podpory z veřejných prostředků do výše 5 % objemu této podpory poskytnuté veřejné vysoké škole v daném kalendářním roce. Převod účelově určených prostředků veřejná vysoká škola písemně oznámí jejich poskytovateli. (9) Prostředky fondu účelově určených prostředků může veřejná vysoká škola použít pouze k účelu, ke kterému jí byly poskytnuty. (10) Sociální fond je tvořen základním přídělem na vrub nákladů veřejné vysoké školy do výše 2 % z ročního objemu nákladů veřejné vysoké školy zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 11. 6. V § 40 se doplňuje odstavec 4, který včetně odkazu na poznámku pod čarou č. 7a zní: „(4) Poskytování dotací soukromým vysokým školám na výzkum a vývoj se řídí zvláštními právními předpisy upravujícími podporu výzkumu a vývoje7a).“. 7. V § 83 odst. 1 větě třetí se slova „vlády České republiky“ zrušují. 8. V § 95 odst. 1 se slova „rozpočtové organizace“ nahrazují slovy „organizační složky státu“. 9. V příloze č. 2 k zákonu se slova: „Vojenské vysoké školy v České republice: Vysoká vojenská škola pozemního vojska ve Vyškově Vojenská akademie v Brně Vojenská lékařská akademie Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové“ nahrazují slovy: „Vojenská vysoká škola: Univerzita obrany v Brně“. ČÁST TŘINÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XV Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 344/2005 Sb.	Zákon č. 344/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 284/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 13. 9. 2005, datum účinnosti 13. 10. 2005, částka 122/2005 * ČÁST DRUHÁ - Změna notářského řádu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 284/2004 Sb. * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 9. 2008 (254/2008 Sb.) 344 ZÁKON ze dne 28. července 2005, kterým se mění zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 284/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna notářského řádu Čl. II Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb. a zákona č. 216/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 2 větě druhé se slova „Ministr spravedlnosti České republiky (dále jen „ministr“) na návrh Notářské komory (dále jen „Komora“) může do“ nahrazují slovem „Do“, slovo „započítat“ se nahrazuje slovy „se započte“ a za slova „Nejvyššího soudu a“ se vkládají slova „Nejvyššího správního soudu,“. 2. V § 7 odst. 3 větě druhé se slova „Ministr může na návrh Komory uznat“ nahrazují slovy „Za osobu, která složila notářskou zkoušku, se považuje i ten, kdo složil“. 3. V § 8 odst. 1 se slovo „Komory“ nahrazuje slovy „Notářské komory České republiky (dále jen „Komora“)“. 4. V § 56 odst. 6 se slova „vůči příslušné organizační složce Ministerstva financí“ zrušují. 5. V § 57 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 4b znějí: „(2) Notář se odpovědnosti podle odstavce 1 zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které na něm bylo možno požadovat. (3) Odpovědnost státu za škodu podle zvláštního právního předpisu4b) tím není dotčena. 4b) § 4 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona č. 284/2004 Sb. Čl. III V části první čl. II zákona č. 284/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se bod 3 včetně poznámky pod čarou č. 22 zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem ode dne jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 346/2005 Sb.	Zákon č. 346/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty Vyhlášeno 13. 9. 2005, datum účinnosti 13. 9. 2005, částka 122/2005 * Čl. I - Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 13. 9. 2005 346 ZÁKON ze dne 29. července 2005, kterým se mění zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 písm. a) a b) se slova „zapsané v Seznamu pro uvádění do oběhu“ nahrazují slovy „schválené pro uvádění do oběhu podle § 23 odst. 2“. 2. V § 3 odst. 1 písmeno c) zní: „c) uvádění geneticky modifikovaných organismů nebo genetických produktů do oběhu (dále jen „uvádění do oběhu“), za které se považuje jejich úplatné nebo bezúplatné předání jiné osobě, nejde-li o předání výlučně za účelem uzavřeného nakládání nebo uvádění do životního prostředí osobě oprávněné k tomuto způsobu nakládání.“. 3. V § 4 odst. 4 se na konci věty první doplňují slova „, nebo na základě písemného souhlasu nebo povolení k jeho uvedení do oběhu vydaného příslušným úřadem jiného členského státu.“. 4. V § 5 odst. 4 se slova „zveřejní shrnutí obsahu žádosti způsobem podle § 10 písm. b) a informaci o zahájení řízení“ nahrazují slovy „způsobem podle § 10 písm. b) zveřejní shrnutí obsahu žádosti a informaci o zahájení řízení, informaci o zahájení řízení zveřejní také“. 5. V § 5 se doplňuje odstavec 12, který zní: „(12) Stejné postavení jako dotčená ministerstva mají podle odstavců 4, 5, 9 a 11, § 16 odst. 10 a § 18 odst. 7 kraje, na jejichž území bezprostředně dochází k uzavřenému nakládání nebo uvádění do životního prostředí.“. 6. V § 9 odst. 1 se slovo „důvěrné“ nahrazuje slovy „obchodní tajemství7)“ a slova „zveřejněním údajů označených za důvěrné by byla v hospodářské soutěži skutečně poškozena, jinak nelze takové údaje za důvěrné označit“ se nahrazují slovy „jí označené údaje jsou jejím obchodním tajemstvím“. 7. V § 9 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „důvěrné údaje nelze“ nahrazují slovy „obchodní tajemství nelze podle tohoto zákona“. 8. V § 9 odst. 3 úvodní části ustanovení se slovo „důvěrné“ nahrazuje slovy „obchodní tajemství“. 9. V § 9 odstavec 4 zní: „(4) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, postupuje se při shromažďování, uchovávání, zveřejňování a jiném zpracování osobních údajů prováděném v souvislosti s nakládáním s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty podle zvláštního zákona8).“. 10. V § 9 se odstavce 5 až 7 zrušují. 11. V § 11 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Je-li uváděn do oběhu geneticky modifikovaný organismus nebo genetický produkt, pro který byl vydán písemný souhlas nebo povolení k uvedení do oběhu příslušným úřadem jiného členského státu, je osoba, která jej uvádí do oběhu v rámci své podnikatelské činnosti, povinna zajistit, aby označování a balení vyhovovalo i příslušným požadavkům specifikovaným v tomto souhlasu nebo povolení.“. 12. V § 11 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 8a zní: „(3) Pro produkty, u nichž nelze vyloučit náhodné nebo technicky nevyhnutelné příměsi geneticky modifikovaných organismů schválených pro uvedení do oběhu podle § 23 odst. 2, stanoví ministerstvo v souladu s právem Evropských společenství8a) prováděcím právním předpisem prahovou hranici výskytu těchto příměsí. Jestliže hodnoty výskytu příměsí v produktu jsou nižší než prahová hranice, tento produkt již nemusí být označen podle odstavců 1 a 2. 8a) Čl. 21 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o zpětné vysledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a zpětné vysledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES.“. 13. V § 13 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) uplynutím doby, na kterou byl vydán písemný souhlas nebo povolení k uvedení do oběhu příslušným úřadem jiného členského státu, nebo zrušením tohoto souhlasu nebo povolení.“. 14. V § 16 odst. 4 se slova „ve lhůtě 15 dnů“ nahrazují slovy „ve lhůtě 30 dnů“. 15. V § 20 odstavec 5 zní: „(5) Informace o havarijním plánu ministerstvo zveřejní podle § 10 písm. b) a c). Rozsah těchto informací stanoví prováděcí právní předpis.“. 16. V § 20 odst. 6 se slova „havarijní plán“ nahrazují slovy „informace o havarijním plánu“. 17. V § 23 odstavec 3 zní: „(3) Každý, kdo pěstuje geneticky modifikované organismy schválené pro uvedení do oběhu podle odstavce 2, je povinen poskytnout ministerstvu písemné informace o místě jejich pěstování, a to nejpozději do 60 dnů od zahájení jejich pěstování. Ministerstvo tyto informace sděluje veřejnosti na základě prokázání odůvodněného zájmu.“. 18. V § 24 se doplňuje odstavec 18, který včetně poznámky pod čarou č. 11a zní: „(18) Ustanovení odstavců 1 až 17, § 11 odst. 1 a 2, § 23, 25 a 26 se nevztahují na uvádění do oběhu genetických produktů určených pro přímé použití jako potravina nebo krmivo nebo určených ke zpracování, pokud tyto produkty splňují podmínky podle příslušného přímo použitelného předpisu Evropských společenství11a). 11a) Čl. 47 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech. Čl. 12a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech.“. 19. V § 25 odst. 6 se slova „a v případě léčiv i Státní ústav pro kontrolu léčiv“ nahrazují slovy „a v případě léčiv pro humánní použití i Státní ústav pro kontrolu léčiv a v případě veterinárních léčiv i Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv“. 20. V § 28 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 13a zní: „h) vykonává působnost kontaktního místa a příslušného správního úřadu podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přeshraničním pohybu geneticky modifikovaných organismů13a). 13a) Čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1946/2003 ze dne 15. července 2003 o přeshraničním pohybu geneticky modifikovaných organismů.“. 21. V § 28 odst. 2 se slova „jmenuje a odvolává s jejich souhlasem“ nahrazují slovy „jmenuje s jejich souhlasem a odvolává“. 22. V § 35 odst. 2 písm. h) se slova „za uplynulý kalendářní rok“ nahrazují slovem „včas“. 23. V § 35 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které včetně poznámky pod čarou č. 16a zní: „i) nedodrží podmínky pro vývoz, dovoz nebo jiný přeshraniční pohyb geneticky modifikovaných organismů stanovené § 25 a příslušným přímo použitelným předpisem Evropských společenství16a). 16a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1946/2003 ze dne 15. července 2003 o přeshraničním pohybu geneticky modifikovaných organismů.“. 24. V § 35 odst. 3 písm. g) se slova „ačkoliv je k tomu podle § 11 odst. 1 a 2 povinen“ nahrazují slovy „a příslušného přímo použitelného předpisu Evropských společenství16b)“. Poznámka pod čarou č. 16b zní: „16b) Čl. 4 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o zpětné vysledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a zpětné vysledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES.“. 25. V § 35 odst. 3 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 16c zní: „h) nesplní požadavky na zpětnou vysledovatelnost a označování produktů skládajících se z geneticky modifikovaných organismů nebo obsahující geneticky modifikované organismy stanovené v přímo použitelném předpisu Evropských společenství16c), 16c) Čl. 4 odst. 1 až 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1830/2003 ze dne 22. září 2003.“. Dosavadní písmena h) až m) se označují jako písmena i) až n). 26. V § 38 písmeno h) zní: „h) náležitosti havarijního plánu (§ 20 odst. 4) a rozsah ministerstvem zveřejněných informací o havarijním plánu (§ 20 odst. 5),“. 27. V § 38 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) náležitosti prokazování odůvodněného zájmu.“. 28. V § 40 odst. 2 se slova „§ 11 odst. 3,“ zrušují. 29. V § 40 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Ustanovení § 24 odst. 18 pozbývá platnosti dnem 18. dubna 2007.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 347/2005 Sb.	Zákon č. 347/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státní pomoci při obnově území) Vyhlášeno 13. 9. 2005, datum účinnosti 1. 1. 2006, částka 122/2005 * Čl. I - Zákon č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o stát * Čl. II - Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona * Čl. III - Zrušovací ustanovení * Čl. IV - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2006 347 ZÁKON ze dne 3. srpna 2005, kterým se mění zákon č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státní pomoci při obnově území) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státní pomoci při obnově území), se mění takto: 1. V § 2 odst. 2 se věta první zrušuje. 2. V § 2 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 6, které znějí: „(3) Státní pomoc může být poskytnuta, pokud o ni dotčená osoba požádá ministerstvo, které o jejím poskytnutí rozhoduje, a prokáže, že není schopna vlastními prostředky obnovit svůj majetek sloužící k zabezpečení základních funkcí v území. (4) K žádosti podle odstavce 3 a) právnická osoba, s výjimkou kraje a obce, přiloží výpis z katastru nemovitostí, který nesmí být starší než 3 měsíce, potvrzující, že je vlastníkem nemovitosti nacházející se na území postiženém pohromou, a prokáže své příjmy dosažené za zdaňovací období bezprostředně předcházející kalendářnímu roku, v němž pohroma nastala, b) fyzická osoba přiloží výpis z katastru nemovitostí, který nesmí být starší než 3 měsíce, potvrzující, že je vlastníkem nemovitosti nacházející se na území postiženém pohromou, a prokáže své příjmy dosažené za zdaňovací období bezprostředně předcházející kalendářnímu roku, v němž pohroma nastala, a to včetně příjmů plynoucích z dávek důchodového pojištění (zabezpečení) nebo nemocenského pojištění (péče). (5) Podnikatel k žádosti o poskytnutí státní pomoci dále přiloží a) účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích, které byly sestaveny k poslednímu dni měsíce bezprostředně předcházejícího pohromě, pokud je povinen je podle zvláštního právního předpisu sestavovat; nelze-li tyto doklady přiložit, neboť byly včetně podkladů pro jejich sestavení zničeny v důsledku pohromy, učiní o jejich zničení čestné prohlášení, b) čestné prohlášení o tom, že 1. na jeho majetek nebyl prohlášen konkurs, nebylo povoleno vyrovnání, nebyl zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku nebo že podnikatel není v likvidaci, 2. má vypořádány splatné závazky ve vztahu ke státnímu rozpočtu, státním fondům, rozpočtům územních samosprávných celků nebo ke zdravotní pojišťovně, c) další doklady, je-li jejich předložení nezbytné pro splnění podmínek stanovených pro poskytnutí státní pomoci. (6) Kraj a obec přiloží k žádosti o poskytnutí státní pomoci pouze doklady požadované podle odstavce 5 písm. c).“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 7 až 9. 3. V § 2 odstavec 7 včetně poznámky pod čarou č. 4 zní: „(7) Na poskytnutí státní pomoci není právní nárok. Státní pomoc lze poskytnout ve formě dotace nebo návratné finanční výpomoci4). 4) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.“. 4. Poznámka pod čarou č. 5 včetně odkazu na ni se zrušuje. 5. V § 2 odstavec 9 včetně poznámek pod čarou č. 5, 5a, 5b a 5c zní: „(9) Majetkem sloužícím k zabezpečení základních funkcí v území je majetek, který bezprostředně slouží k dopravě, hospodářským činnostem, bydlení, s výjimkou staveb pro individuální rekreaci5), k zajištění podmínek potřebných pro udržitelný rozvoj nebo jako technická infrastruktura a občanské vybavení nebo ten majetek, který je součástí národního kulturního pokladu5a), předmětem ochrany v rámci památkové rezervace5b) nebo památkové zóny5c). 5) § 3 písm. d) vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. 5a) § 2 odst. 2 zákona č. 101/2001 Sb., o navrácení nezákonně vyvezených kulturních statků, ve znění zákona č. 180/2003 Sb. 5b) § 5 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. 5c) § 6 zákona č. 20/1987 Sb., ve znění zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.“. 6. V § 2 se doplňuje odstavec 10, který včetně poznámky pod čarou č. 6 zní: „(10) Pověřený obecní úřad6) v přenesené působnosti poskytne kraji na jeho žádost součinnost při zjišťování údajů potřebných k přípravě podkladů pro rozhodnutí o poskytnutí státní pomoci při obnově území postiženého pohromou a při odborné přípravě na toto zjišťování. Odborná příprava zahrnuje především způsob vyčíslení a registrace nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území. 6) § 64 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb. Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění zákona č. 387/2004 Sb.“. 7. V § 3 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 8. V § 3 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) V případě pohromy, která postihla majetek sloužící k zabezpečení základních funkcí v území značné části kraje nebo několika krajů, může Ministerstvo financí na žádost kraje prodloužit lhůtu stanovenou pro předložení přehledu. Kraj může o prodloužení lhůty požádat neprodleně po uplynutí doby, na kterou byl stav nebezpečí nebo nouzový stav vyhlášen, nebo neprodleně po zrušení těchto stavů před uplynutím doby, na kterou byly vyhlášeny. Ministerstvo financí sdělí kraji své stanovisko k žádosti nejpozději do 24 hodin po jejím doručení; vyhoví-li žádosti, stanoví zároveň délku prodloužené lhůty. Ministerstvo financí může prodloužit lhůtu i z vlastního podnětu. V případě prodloužení lhůty se prodlouží o shodný počet dnů i lhůta stanovená ministru pro místní rozvoj pro předložení návrhu strategie obnovy území vládě ke schválení (§ 4 odst. 3).“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 9. V § 3 odstavce 3 až 5 znějí: „(3) Kraj zjišťuje údaje nutné pro zpracování přehledu prostřednictvím fyzických osob, kterým vystaví písemné pověření (dále jen „pověřené osoby“). Vzor tohoto pověření, které obsahuje vždy jméno, příjmení a rozsah oprávnění pověřené osoby, stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. (4) Pověřené osoby zjišťují údaje nutné pro zpracování přehledu vlastním místním šetřením stavu poškozeného majetku. K tomu jsou oprávněny vstupovat na pozemky a do objektů nacházejících se na území postiženém pohromou po předložení pověření podle odstavce 3 a občanského průkazu. (5) Není-li vstup na pozemky nebo do objektů nacházejících se na území postiženém pohromou možný z důvodu obrany státu, ochrany utajovaných skutečností nebo ohrožení života nebo zdraví osob, jsou potřebné údaje povinni poskytnout pověřeným osobám vlastníci takových pozemků a objektů.“. 10. V § 4 odst. 2 písm. c) se slovo „určení“ nahrazuje slovem „výčet“. 11. V § 4 se odstavec 4 zrušuje. Čl. II Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státní pomoci při obnově území), jak vyplývá ze změn provedených tímto zákonem. Čl. III Zrušovací ustanovení Nařízení vlády č. 399/2002 Sb., kterým se provádí zákon č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státní pomoci při obnově území), se zrušuje. Čl. IV Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 348/2005 Sb.	Zákon č. 348/2005 Sb. Zákon o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů Vyhlášeno 13. 9. 2005, datum účinnosti 13. 9. 2005, částka 122/2005 * ČÁST PRVNÍ - § 1 (§ 1 — § 13) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání (§ 14 — § 14) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 135/1997 Sb. (§ 15 — § 15) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 192/2002 Sb. (§ 16 — § 16) * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 17 — § 17) Aktuální znění od 1. 2. 2022 (261/2021 Sb.) 348 ZÁKON ze dne 5. srpna 2005 o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon stanoví předmět poplatků, poplatníkapoplatníka, základ, výši a způsob placení rozhlasových a televizních poplatků a evidenci poplatníkůpoplatníků. Rozhlasový poplatek slouží k financování veřejné služby Českého rozhlasu1). Televizní poplatek slouží k financování veřejné služby České televize2). § 2 Předmět poplatků (1) Rozhlasový poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů (dále jen „rozhlasový přijímač“). Toto zařízení se považuje za rozhlasový přijímač i v případě, že si jej poplatníkpoplatník upraví k jinému účelu. (2) Televizní poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů (dále jen „televizní přijímač“). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatníkpoplatník upraví k jinému účelu. (3) Ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového i televizního vysílání se platí rozhlasový poplatek i televizní poplatek. (4) Rozhlasovému nebo televiznímu poplatku nepodléhají a) telekomunikační zařízení vyrobená výhradně k technické kontrole rozhlasového a televizního vysílání, b) rozhlasové nebo televizní přijímače, které tvoří součást sbírek muzejní povahy zapsaných v centrální evidenci sbírek3), c) televizní přijímače, které jsou užívány výlučně pro účely soudního řízení, d) zařízení technicky způsobilá k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového nebo televizního vysílání pouze v případě, je-li šířeno prostřednictvím přenosového systému uvedeného v § 12 odst. 3 písm. c) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, e) rozhlasové nebo televizní přijímače, které jsou neoddělitelnou součástí koncových mobilních telekomunikačních zařízení. § 3 Poplatník (1) PoplatníkemPoplatníkem rozhlasového poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. Jestliže drží4) nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá rozhlasový přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkempoplatníkem tato osoba. (2) PoplatníkemPoplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží4) nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkempoplatníkem tato osoba. (3) Je-li rozhlasový nebo televizní přijímač příslušenstvím dopravního prostředku, poplatníkempoplatníkem je provozovatel dopravního prostředku. (4) Jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníkůpoplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníkůpoplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě5), považuje se za poplatníkapoplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen „provozovatel vysílání ze zákona“) po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. (5) Práva a povinnosti právnické osoby, stanovené tímto zákonem, se vztahují na organizační složku státu a územního samosprávného celku obdobně. § 4 Osvobození od rozhlasového a televizního poplatku (1) Od rozhlasového a televizního poplatku jsou osvobozeni a) zastupitelské úřady České republiky v zahraničí a osoby, které požívají výsad a imunit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána6), b) cizinci, kterým nebylo na území České republiky uděleno povolení k trvalému nebo dlouhodobému pobytu7), c) provozovatel vysílání ze zákona, d) Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, e) držitelé licence8) opravňující k rozhlasovému vysílání, jde-li o rozhlasový poplatek, f) držitelé licence8) opravňující k televiznímu vysílání, jde-li o televizní poplatek, g) osoby s úplnou nebo praktickou slepotou obou očí a osoby s oboustrannou úplnou nebo praktickou hluchotou9), pokud jsou osaměle žijící; osvobozeny jsou tyto osoby rovněž v případě, kdy žijí společně v jedné domácnosti, h) školy zapsané ve školském rejstříku podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). (2) Od rozhlasového a televizního poplatku je dále osvobozena fyzická osoba, a) jde-li o jednotlivce, jehož čistý příjem za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15násobek životního minima10), b) žije-li v téže domácnosti s dalšími osobami a součet jejího čistého příjmu a čistých příjmů těchto osob za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15násobek životního minima osob žijících v této domácnosti10). Při zjišťování příjmů se postupuje podle zvláštního zákona10). (3) Účinky nově vzniklého nároku na osvobození podle odstavce 1 nastávají prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž důvod pro toto osvobození vznikl. Účinky nově vzniklého nároku na osvobození podle odstavce 2 nastávají prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž poplatníkpoplatník oznámí čestným prohlášením provozovateli vysílání ze zákona, nebo jiné osobě, kterou provozovatel vysílání ze zákona určí (dále jen „pověřená osoba“), okolnosti odůvodňující osvobození; účinky tohoto osvobození končí posledním dnem měsíce, v němž zanikly okolnosti odůvodňující toto osvobození, nejpozději však uplynutím 6 kalendářních měsíců ode dne, kdy nastaly účinky nároku na osvobození. Fyzická osoba, na kterou se osvobození podle odstavce 2 vztahuje, je povinna na výzvu provozovatele vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osoby písemně doložit kopií rozhodnutí nebo oznámení úřadu státní sociální podpory11) okolnosti prokazující osvobození. § 5 Základ poplatků (1) PoplatníkPoplatník, který je fyzickou osobou, platí rozhlasový poplatek z jednoho rozhlasového přijímače a televizní poplatek z jednoho televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více včetně rozhlasového nebo televizního přijímače, který je příslušenstvím jím provozovaného dopravního prostředku. (2) Rozhlasový poplatek neplatí fyzická osoba žijící ve společné domácnosti12) s poplatníkempoplatníkem rozhlasového poplatku, který splnil oznamovací povinnost uloženou v § 8 odst. 2. Televizní poplatek neplatí fyzická osoba žijící ve společné domácnosti12) s poplatníkempoplatníkem televizního poplatku, který splnil oznamovací povinnost uloženou v § 8 odst. 2. (3) PoplatníkPoplatník, který je fyzickou osobou, která je podnikatelem13), platí rozhlasový nebo televizní poplatek z každého rozhlasového nebo televizního přijímače, který používá k podnikání nebo v souvislosti s ním; tím není dotčena povinnost platit poplatky podle ustanovení odstavce 1. (4) PoplatníkPoplatník, který je právnickou osobou, platí rozhlasový poplatek z každého rozhlasového přijímače a televizní poplatek z každého televizního přijímače. (5) PoplatníkPoplatník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou, která je podnikatelem13) a v rámci podnikání vyrábí, opravuje nebo prodává rozhlasové nebo televizní přijímače, neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek z těchto rozhlasových nebo televizních přijímačů; má-li taková osoba provozovny určené k výkonu této činnosti, platí rozhlasový nebo televizní poplatek z počtu rozhlasových nebo televizních přijímačů, který odpovídá počtu těchto provozoven. Tím není dotčena povinnost platit poplatky podle odstavců 1 až 4. (6) Změny v základu rozhlasového nebo televizního poplatku jsou účinné od prvého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byly tyto změny oznámeny provozovateli vysílání ze zákona. § 6 Měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. § 7 Placení poplatků (1) PoplatníkPoplatník platí rozhlasový nebo televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo nebo prostřednictvím pověřené osoby. (2) Je-li poplatníkempoplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkempoplatníkem. (3) Je-li poplatníkempoplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem13), nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkempoplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. (4) PoplatníkPoplatník může po dohodě s provozovatelem vysílání ze zákona, popřípadě pověřenou osobou zaplatit rozhlasový nebo televizní poplatek předem za více kalendářních měsíců nebo čtvrtletí, nejdéle však za 1 kalendářní rok. (5) Odhlásí-li se poplatníkpoplatník z evidence poplatníkůpoplatníků nebo sníží-li poplatníkpoplatník počet evidovaných rozhlasových nebo televizních přijímačů, zaplatí rozhlasový nebo televizní poplatek v původní výši rovněž za měsíc, v němž byly tyto změny oznámeny provozovateli vysílání ze zákona. Případné přeplatky provozovatel vysílání ze zákona, popřípadě pověřená osoba vrátí. § 8 Evidence poplatníků (1) Správcem14) evidence poplatníkůpoplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku je provozovatel vysílání ze zákona. Provozovatel vysílání ze zákona vede evidenci poplatníkůpoplatníků, pokud k tomu nezmocní pověřenou osobu, která je v takovém případě zpracovatelem14) evidence poplatníkůpoplatníků. (2) PoplatníkPoplatník je povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkempoplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatníkpoplatník povinen uvést v oznámení. Tato oznamovací povinnost se nevztahuje na osoby osvobozené od rozhlasového nebo televizního poplatku podle § 4 odst. 1 a poplatníkypoplatníky, kteří podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek. (3) PoplatníkPoplatník je v oznámení podle odstavce 2 dále povinen uvést a) jméno, popřípadě jména, příjmení, místo trvalého pobytu, u cizinců popřípadě dlouhodobého pobytu a datum narození, jde-li o fyzickou osobu, b) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo podnikání, identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) a předmět podnikání, jde-li o fyzickou osobu, která je podnikatelem, c) obchodní firmu nebo název, právní formu, sídlo, identifikační číslo a předmět činnosti, jde-li o právnickou osobu, d) název, sídlo a identifikační číslo, jde-li o organizační složku státu nebo územního samosprávného celku. (4) PoplatníkPoplatník podle § 5 odst. 3 a 4 je v oznámení podle odstavce 2 povinen vedle údajů uvedených v odstavci 3 uvést počet rozhlasových nebo televizních přijímačů, které jsou základem rozhlasového nebo televizního poplatku, a adresu, kde jsou umístěny. (5) PoplatníkPoplatník podle § 5 odst. 5 je v oznámení podle odstavce 2 povinen vedle údajů uvedených v odstavci 3 uvést počet a adresu provozoven určených k výrobě, opravě nebo prodeji rozhlasových nebo televizních přijímačů. (6) PoplatníkPoplatník je povinen písemně oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě změny ve skutečnostech uvedených v odstavcích 3 až 5 do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala. (7) Je-li poplatníkempoplatníkem fyzická osoba, u které nastaly účinky osvobození od rozhlasového a televizního poplatku podle § 4 odst. 2, je povinna oznámit zánik okolností odůvodňujících osvobození do 15 dnů ode dne jejich vzniku. (8) Z evidence poplatníkůpoplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku je povinen se odhlásit poplatníkpoplatník, který a) přestal být poplatníkempoplatníkem podle tohoto zákona, b) byl osvobozen podle § 4 odst. 1, c) neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek podle § 5 odst. 2, a to do 15 dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti odůvodňující odhlášení. Při odhlášení je povinen připojit písemné čestné prohlášení potvrzující, že nastala některá z těchto skutečností. Odhlašuje-li se z evidence poplatníkůpoplatníků fyzická osoba, která podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek, je v čestném prohlášení povinna dále uvést jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, u cizinců popřípadě dlouhodobého pobytu poplatníkapoplatníka, s nímž žije ve společné domácnosti12) a který splnil oznamovací povinnost podle odstavce 2. (9) Provozovatel vysílání za zákona je za účelem kontroly dodržování tohoto zákona oprávněn zjišťovat údaje o neevidovaných poplatnícíchpoplatnících a vést jejich evidenci v rozsahu stanoveném v odstavci 10. (10) Dodavatel zajišťující dodávku elektřiny odběratelům15) je povinen na požádání sdělit provozovateli vysílání ze zákona, se kterými odběrateli uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny. Dodavatel zajišťující dodávku elektřiny odběratelům předá do 30 dnů ode dne doručení žádosti vedle adresy odběrného místa následující údaje: jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, u cizinců popřípadě dlouhodobého pobytu odběratele, který je fyzickou osobou, jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo podnikání a identifikační číslo odběratele, který je fyzickou osobou, která je podnikatelem, obchodní firmu nebo název, právní formu, sídlo a identifikační číslo odběratele, který je právnickou osobou, název, sídlo a identifikační číslo odběratele, který je organizační složkou státu nebo územního samosprávného celku. Dodavatel zajišťující dodávku elektřiny odběratelům je oprávněn požadovat po provozovateli vysílání ze zákona úhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v přímé souvislosti se splněním jeho žádosti. Provozovatel vysílání ze zákona může takto získané údaje užít pouze za účelem a způsobem uvedeným v odstavci 9. (11) Provozovatelé vysílání ze zákona jsou oprávněni předávat si navzájem údaje z evidence poplatníkůpoplatníků za účelem jejich zjištění nebo ověření. § 9 Přirážka k poplatkům (1) PoplatníkPoplatník, který a) nesplnil oznamovací povinnost podle § 8 odst. 2 ve stanovené lhůtě, b) při plnění oznamovací povinnosti podle § 8 odst. 4 nepravdivě uvedl nižší počet rozhlasových nebo televizních přijímačů nebo neoznámil zvýšení jejich počtu, c) při plnění oznamovací povinnosti podle § 8 odst. 5 nepravdivě uvedl nižší počet provozoven, d) uvedením nepravdivých údajů dosáhl neoprávněného osvobození od povinnosti platit rozhlasový nebo televizní poplatek, e) uvedením nepravdivých údajů dosáhl neoprávněného odhlášení z evidence poplatníkůpoplatníků, je povinen zaplatit Českému rozhlasu kromě dlužných poplatků i přirážku ve výši 5 000 Kč v případě, že tak učinil v souvislosti s placením rozhlasového poplatku. Pokud tak učinil v souvislosti s placením televizního poplatku, je povinen zaplatit České televizi kromě dlužných poplatků i přirážku ve výši 10 000 Kč. Přirážka se platí za každý rozhlasový nebo televizní přijímač, za který nebyla splněna povinnost platit rozhlasový nebo televizní poplatek. (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud poplatníkpoplatník splnil všechny své povinnosti včetně zaplacení dlužných rozhlasových nebo televizních poplatků ještě před tím, než byl provozovatelem vysílání ze zákona vyzván k zaplacení přirážky. (3) PoplatníkPoplatník, který ve stanovené lhůtě nesplnil povinnost podle § 8 odst. 7 nebo některou z povinností uložených v § 8 odst. 8, a současně přestal platit rozhlasový nebo televizní poplatek, je povinen zaplatit provozovateli vysílání ze zákona přirážku ve výši 1 000 Kč za každý rozhlasový nebo televizní přijímač, ze kterého je povinen platit rozhlasový nebo televizní poplatek. § 10 Vymáhání dlužných poplatků a přirážky k poplatkům Nezaplatí-li poplatníkpoplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. § 11 Pověřená osoba (1) Provozovatel vysílání ze zákona může smlouvou pověřit jinou osobu výkonem činností podle tohoto zákona, pokud si je provozovatel vysílání ze zákona nezajišťuje sám. (2) Pověřená osoba je povinna poukázat poplatníkypoplatníky zaplacené rozhlasové poplatky Českému rozhlasu a poplatníkypoplatníky zaplacené televizní poplatky České televizi. Pověřená osoba je dále povinna předávat provozovateli vysílání ze zákona údaje z evidence, kterou pro něj vede na základě pověření podle odstavce 1, a poskytovat mu součinnost nezbytně nutnou pro jeho postup podle § 9 a 10. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná § 12 Ustanovení přechodná a závěrečná (1) Účinky osvobození od rozhlasového a televizního poplatku podle § 2 odst. 4 zákona č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění zákona č. 135/1997 Sb., zanikají uplynutím 6 kalendářních měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Oznamovací povinnost podle § 8 odst. 2 až 5 se považuje za splněnou, pokud před dnem účinnosti tohoto zákona byl poplatníkpoplatník přihlášen k evidenci podle dosavadních právních předpisů. (3) Držitel poštovní licence16) je pověřenou osobou až do uplynutí doby 3 měsíců ode dne, kdy mu provozovatel vysílání ze zákona písemně sdělí, že uzavřel smlouvu s pověřenou osobou podle § 11 odst. 1, popřípadě že činnosti pověřené osoby bude vykonávat sám. Odměna držitele poštovní licence za vedení evidence poplatníkůpoplatníků a za vybírání rozhlasových a televizních poplatků se stanoví podle zvláštních právních předpisů17). (4) Zpracování osobních údajůZpracování osobních údajů podle tohoto zákona se řídí zákonem o ochraně osobních údajů14), pokud není stanoveno jinak. § 13 Zrušovací ustanovení Zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, se zrušuje. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání § 14 Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 341/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 82/2005 Sb. a zákona č. 127/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 50 odst. 1 větě první se číslo „1“ nahrazuje číslem „0,5“ a číslo „10“ se nahrazuje číslem „5“. 2. V § 50 odstavec 1 zní: „(1) Provozovatel televizního vysílání ze zákona nesmí do vysílání zařazovat reklamu a teleshopping s výjimkou reklamy zařazované do vysílání programu v přímém spojení s vysíláním sportovní či kulturní události, je-li vysílání takové reklamy nezbytnou podmínkou k získání práv k televiznímu vysílání sportovní nebo kulturní události. Je-li do vysílání programu provozovatele ze zákona zařazována reklama podle věty prvé, nesmí čas vyhrazený takové reklamě přesáhnout 0,5 % denního vysílacího času, přičemž v době od 19.00 hodin do 22.00 hodin nesmí překročit 6 minut v průběhu jedné vysílací hodiny. Přímým spojením reklamy s vysíláním sportovní či kulturní události se rozumí zařazení reklamy do programu bezprostředně před vysíláním sportovní či kulturní události, bezprostředně po jejím odvysílání a zařazování do přestávek takové události.“. 3. V § 50 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Provozovatel televizního vysílání ze zákona nesmí denní vysílací čas vyhrazený reklamě a teleshoppingu, který nevyužil na některém ze svých programů, využít k vysílání reklamy a teleshoppingu nad rámec časových omezení vysílání reklamy a teleshoppingu na jiném svém programu. Toto ustanovení se nevztahuje na programy podle § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8. 4. V § 51 odst. 3 se za slova „ze zákona nesmí“ vkládají slova „denní vysílací“. 5. Část čtrnáctá se zrušuje. ČÁST TŘETÍ Změna zákona č. 135/1997 Sb. § 15 V zákoně č. 135/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, se čl. I zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona č. 192/2002 Sb. § 16 V zákoně č. 192/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a o změně dalších zákonů, se část třetí zrušuje. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST § 17 Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou § 14 bodu 3, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006, § 14 bodu 1, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007 a § 14 bodu 2, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2008. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r. 1) Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 129 občanského zákoníku. 5) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 6) Například vyhláška č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška č. 21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, ve znění sdělení č. 37/1999 Sb., vyhláška č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích, vyhláška č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946, zákon č. 125/1992 Sb., o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. 7) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 8) § 12 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 341/2004 Sb. 9) Příloha k vyhlášce č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory, kapitola IV. – Smyslové orgány, oddíl A – Zrak, oddíl B – Sluch a ústrojí rovnováhy, ve znění vyhlášky č. 156/1997 Sb. 10) Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. 11) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 12) § 115 občanského zákoníku. 13) § 2 obchodního zákoníku. 14) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 15) Zákon č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 16) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů. 17) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 349/2005 Sb.	Zákon č. 349/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 13. 9. 2005, datum účinnosti 13. 9. 2005, částka 122/2005 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o soudech a soudcích * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 13. 9. 2005 349 ZÁKON ze dne 5. srpna 2005, kterým se mění zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením Čl. I Zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: 1. V § 1 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Podle tohoto zákona lze zvláštní ochranu a pomoc poskytnout i na žádost příslušného orgánu cizího státu, který rozhoduje o obdobné ochraně osoby podle práva cizího státu (dále jen „orgán cizího státu“), nebo na žádost mezinárodního soudu nebo tribunálu ustanoveného na základě vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a kterou je Česká republika vázána, nebo na základě rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem (dále jen „soudní orgán“).“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 2. V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) prověřování dodržování podmínek poskytování zvláštní ochrany a pomoci.“. 3. Za § 10 se vkládá nový § 10a, který včetně nadpisu zní: „§ 10a Oprávnění k prověřování chráněné osoby (1) Je-li dáno podezření, že chráněná osoba nedodržuje povinnosti uvedené v § 6, a nelze-li toto podezření prověřit jiným způsobem, je policie oprávněna v nezbytně nutném rozsahu získávat poznatky utajovaným způsobem pomocí technických nebo jiných prostředků; při tom je oprávněna pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy, provádět odposlech a záznam telekomunikačního provozu a požadovat po osobě vykonávající telekomunikační činnost údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství nebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat. (2) Pořizování zvukových, obrazových nebo jiných záznamů, provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a požadování údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu je možné pouze s předchozím souhlasem předsedy senátu vrchního soudu příslušného podle sídla útvaru policie nebo vězeňské služby, která poskytuje zvláštní ochranu a pomoc. Proti rozhodnutí o povolení nebo zamítnutí žádosti není přípustný opravný prostředek.“. 4. V § 21 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Policie je s předchozím souhlasem chráněné osoby oprávněna požádat orgán cizího státu o pomoc při poskytování zvláštní ochrany a pomoci.“. 5. Za § 21 se vkládá nový § 21a, který včetně nadpisu zní: „§ 21a Poskytnutí zvláštní ochrany a pomoci na žádost (1) Policie může po předchozím souhlasu ministra poskytnout zvláštní ochranu a pomoc podle tohoto zákona jiné než ohrožené osobě na žádost orgánu cizího státu nebo soudního orgánu. Podmínkou poskytnutí této zvláštní ochrany a pomoci je předchozí souhlas takové osoby se způsobem a podmínkami poskytování zvláštní ochrany a pomoci včetně zpracovávání a využívání jejích osobních údajů. (2) Policie poskytování zvláštní ochrany a pomoci podle odstavce 1 ukončí a) na žádost orgánu cizího státu nebo soudního orgánu, nebo b) po předchozím oznámení orgánu cizího státu nebo soudnímu orgánu.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o soudech a soudcích Čl. II Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 441/2003 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., se mění takto: V § 129 odst. 1 větě první se za slovo „akademie“ vkládají slova „v Kroměříži“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 350/2005 Sb.	Zákon č. 350/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 13. 9. 2005, datum účinnosti 13. 10. 2005, částka 122/2005 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o azylu * ČÁST DRUHÁ - Změna soudního řádu správního * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o zaměstnanosti * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 13. 10. 2005 350 ZÁKON ze dne 5. srpna 2005, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o azylu Čl. I Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 519/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb. a zákona č. 57/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „, má-li tato žaloba odkladný účinek“. 2. V § 2 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 4 až 8. 3. V § 2 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Rozhodnutím ministerstva ve věci azylu se pro účely tohoto zákona rozumí rozhodnutí o udělení nebo neudělení azylu, rozhodnutí o zastavení řízení, rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení azylu jako zjevně nedůvodné a rozhodnutí o odnětí azylu.“. 4. Nadpis hlavy II zní: „PROHLÁŠENÍ O ÚMYSLU POŽÁDAT O AZYL, VÍZUM A DOPRAVA CIZINCE DO AZYLOVÉHO ZAŘÍZENÍ“. 5. V § 3a písm. a) se na konci textu bodu 1 doplňují slova „, nejde-li o cizince předávaného podle mezinárodní smlouvy nebo právního předpisu Evropských společenství2a)“. Poznámka pod čarou č. 2a zní: „2a) § 129 zákona č. 326/1999 Sb.“. 6. V § 3a písm. a) bod 3 zní: „3. na oblastním ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie (dále jen „útvar policie“) za podmínky, že se dostavil dobrovolně, nebo“. 7. V § 3a písm. a) bodě 4 se za slovo „cizinců,3)“ vkládají slova „s výjimkou cizince zajištěného za účelem jeho předání nebo průvozu podle mezinárodní smlouvy nebo právního předpisu Evropských společenství2a),“. 8. V § 3c odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „bezplatného“ zrušuje a za slova „stravy a jiných“ se vkládá slovo „nezbytných“. 9. V § 3c odst. 1 písm. a) se slova „vstupního víza“ nahrazují slovy „víza k pobytu do 90 dnů za účelem podání žádosti o udělení azylu (dále jen „vstupní vízum“)“. 10. V § 3d odst. 1, § 3e odst. 1, § 4 odst. 1 a § 77 odst. 4 se slova „odboru cizinecké a pohraniční policie“ nahrazují slovy „útvaru policie“. 11. Za § 4b se vkládá nový § 4c, který zní: „§ 4c (1) Cizinec, který učinil prohlášení o azylu, je povinen strpět sejmutí daktyloskopických otisků prstů a pořízení obrazového záznamu s cílem zjistit nebo ověřit jeho totožnost. Sejmutí otisků zajišťuje policie, pořízení obrazového záznamu zajišťuje ministerstvo. (2) Cizinec, který učinil prohlášení o azylu, je dále povinen strpět osobní prohlídku a prohlídku svých věcí v případě důvodného podezření, že skrývá něco, co lze užít jako podklad pro vydání rozhodnutí, zejména cestovní či jiný doklad, nebo věc ohrožující život či zdraví osob nebo alkohol a jinou návykovou látku. Na osobní prohlídku a prohlídku věcí cizince se § 45 použije obdobně.“. 12. V § 10 odst. 5 se za slovo „odkladu“ vkládá slovo „písemně“. 13. V § 16 odst. 1 se na konci písmene i) doplňuje slovo „nebo“, v písmenu j) se slovo „, nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno k) se zrušuje. 14. V § 16 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Jako zjevně nedůvodná se zamítne i žádost o udělení azylu, je-li z postupu žadatele patrné, že ji podal s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, vydání nebo předání k trestnímu stíhání do ciziny, ačkoliv mohl požádat o udělení azylu dříve, a pokud žadatel neprokáže opak.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 15. V § 17 odst. 1 písm. a), § 25 písm. d) a § 49a se slova „spolehlivé zjištění skutečného stavu věci“ nahrazují slovy „zjištění podkladů pro vydání rozhodnutí“. 16. V § 20 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Plnou moc nelze udělit k převzetí rozhodnutí ministerstva ve věci azylu.“. 17. V § 23 odst. 1 se slova „spolehlivého zjištění skutečného stavu věci“ nahrazují slovy „zjištění podkladů pro vydání rozhodnutí“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Pohovor se neprovádí v případě, kdy lze řízení o udělení azylu zastavit z důvodu nepřípustnosti žádosti o udělení azylu.“. 18. V § 23 odstavec 2 zní: „(2) Žadatel o udělení azylu je povinen se dostavit na předvolání k pohovoru v místě a čase určeném ministerstvem. Nedostaví-li se k pohovoru podle věty první, pořídí se o této skutečnosti záznam.“. 19. V § 23 odst. 3 se za slovo „zřetele“ vkládají slova „, nebo na výslovnou žádost žadatele o udělení azylu,“. 20. § 24 včetně nadpisu zní: „§ 24 Doručování písemností žadateli o udělení azylu (1) Písemnosti se doručují do vlastních rukou žadatele o udělení azylu do místa jeho hlášeného pobytu (§ 77) nebo za podmínek podle odstavce 2 na adresu pro doručování. (2) Adresou pro doručování se pro účely tohoto zákona rozumí adresa azylového zařízení, na kterém se žadatel o udělení azylu a ministerstvo dohodnou. V písemném záznamu o dohodě se uvede jméno, příjmení a datum narození žadatele o udělení azylu a datum, od kterého se mu má na adresu pro doručování doručovat, případně datum, do kterého se mu má na adresu pro doručování doručovat, a adresa azylového zařízení. Ministerstvo žadateli o udělení azylu doručuje na adresu pro doručování, jen pokud žadatel o udělení azylu uvede, že platí alespoň 15 dní; v ostatních případech se písemnosti doručují na adresu hlášeného pobytu. O adrese pro doručování se nelze dohodnout dříve než po uplynutí 1 roku ode dne zahájení řízení o azylu. O změně adresy pro doručování se musí žadatel o udělení azylu a ministerstvo dohodnout; věta druhá platí obdobně. (3) Pokud nebyl žadatel o udělení azylu v místě doručení zastižen, doručovatel písemnost uloží v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence, u obecního úřadu nebo v přijímacím nebo pobytovém středisku, kde je žadatel o udělení azylu hlášen k pobytu, a žadatele o udělení azylu o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do 3 dnů od uložení, poslední den této lhůty je dnem doručení. (4) Nemohl-li si žadatel o udělení azylu pro dočasnou nepřítomnost nebo z jiného vážného důvodu bez svého zavinění uloženou písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout, může namítnout překážku v doručování do 15 dnů ode dne, kdy pominula. Ve stejné lhůtě musí žadatel o udělení azylu písemnost převzít. Překážku lze namítnout do 1 roku ode dne uložení písemnosti. (5) O tom, zda písemnost byla doručena, vydá ministerstvo rozhodnutí, proti kterému nelze podat rozklad. (6) Písemnost určená žadateli o udělení azylu, jehož pobyt není znám, se uloží po dobu 10 dnů v přijímacím nebo pobytovém středisku, kde je žadatel o udělení azylu hlášen k pobytu, nebo, je-li hlášen k pobytu mimo azylové zařízení, v ministerstvem určeném azylovém zařízení, které je nejblíže místu jeho hlášeného pobytu. Oznámení o uložení písemnosti se vyvěsí v přijímacím nebo pobytovém středisku na úřední desce. Poslední den této lhůty je dnem doručení.“. 21. V § 24a odstavec 1 zní: „(1) Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí se účastníku řízení doručí v místě a čase stanoveném v písemné výzvě k převzetí rozhodnutí. Podpis oprávněné osoby na stejnopisu rozhodnutí lze nahradit doložkou „vlastní rukou“ nebo zkratkou „v. r.“ a doložkou „Za správnost vyhotovení“ s uvedením jména, popřípadě jmen, příjmení a podpisu toho, kdo odpovídá za písemné vyhotovení rozhodnutí.“. 22. V § 25 písm. d) se slovo „vážného“ nahrazuje slovem „závažného“. 23. V § 25 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) žadateli o udělení azylu bylo v průběhu řízení uděleno státní občanství České republiky,“. Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena h) a i). 24. V § 32 odst. 2 se slovo „nebo“ na konci písmene b) zrušuje, tečka na konci písmene c) se nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) jímž bylo řízení o udělení azylu zastaveno z důvodu nepřípustnosti žádosti o udělení azylu.“. 25. V § 32 odstavec 3 zní: „(3) Podání žaloby podle odstavců 1 a 2 má odkladný účinek s výjimkou žaloby proti rozhodnutí o zastavení řízení podle § 25 a žaloby proti rozhodnutí podle § 16 odst. 1 písm. e) a f).“. 26. V § 32 odstavec 5 zní: „(5) Podání kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu podle odstavců 1 a 2 má odkladný účinek.“. Poznámka pod čarou č. 6a se zrušuje. 27. § 33 zní: „§ 33 Soud řízení zastaví, jestliže a) žadatel o udělení azylu (žalobce) v průběhu řízení zemřel, b) nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu (žalobce), c) žadatel o udělení azylu (žalobce) v průběhu řízení neoprávněně vstoupil na území jiného státu, d) žadateli o udělení azylu (žalobci) bylo v průběhu řízení uděleno státní občanství České republiky, nebo e) žadatel o udělení azylu (žalobce) se nezdržuje v místě hlášeného pobytu a jeho změnu soudu neoznámil.“. 28. V § 41 odstavec 2 zní: „(2) Ministerstvo předá bez zbytečného odkladu cestovní doklad cizince, který pobývá v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, policii za účelem ukončení pobytu cizince, pokud a) nepodal žalobu1a) proti rozhodnutí o neudělení azylu nebo nemá-li žaloba odkladný účinek, b) nepodal kasační stížnost8a).“. 29. § 42 včetně poznámky pod čarou č. 9 zní: „§ 42 (1) Žadateli o udělení azylu hlášenému k pobytu v azylovém zařízení se poskytne a) ubytování, strava, základní hygienické prostředky a b) kapesné za podmínek stanovených v § 42a. (2) Ministerstvo může mimo služeb uvedených v odstavci 1 písm. a) zajistit psychologické, zdravotní, sociální a jiné nezbytné služby a věci s ohledem na individuální potřeby žadatele o udělení azylu a podporu bezkonfliktního soužití v azylových zařízeních. (3) Služby uvedené v odstavci 1 písm. a) a odstavci 2 se poskytují v přijímacím středisku bezplatně. (4) Žadatel o udělení azylu hlášený k pobytu v pobytovém středisku nebo v integračním azylovém středisku se podílí na úhradě nákladů na stravu a ubytování. K úhradě nákladů za ubytování a stravu mohou být použity pouze finanční prostředky žadatele o udělení azylu, které převyšují částku životního minima stanoveného zvláštním právním předpisem9). (5) S ohledem na možnosti azylového zařízení poskytovat stravu lze žadateli o udělení azylu namísto stravy poskytnout finanční příspěvek ve výši odpovídající částce životního minima podle zvláštního právního předpisu9). Po dobu poskytování finančního příspěvku kapesné nenáleží. (6) V případě hodném zvláštního zřetele lze služby podle odstavce 1 nebo 2 poskytovat i mimo azylové zařízení na základě smlouvy uzavřené ministerstvem s poskytovatelem služeb. (7) Ministerstvo vyhláškou stanoví finanční úhradu za poskytnutou stravu a ubytování ve výši průměrných nezbytných nákladů. 9) Zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů.“. 30. Za § 42 se vkládá nový § 42a, který zní: „§ 42a (1) Kapesné se poskytuje pouze za dobu přítomnosti žadatele o udělení azylu v azylovém zařízení. (2) Kapesné se vyplácí ve výplatním termínu stanoveném prováděcím právním předpisem. Pokud se žadatel o udělení azylu bez závažného důvodu ve výplatním termínu k výplatě kapesného nedostaví, nárok na kapesné za dané výplatní období zaniká. (3) Vykonává-li žadatel o udělení azylu starší 18 let ubytovaný v přijímacím nebo pobytovém středisku činnosti ve prospěch ostatních žadatelů o udělení azylu, které slouží ke snadnějšímu přizpůsobení na prostředí azylového zařízení a zároveň přispívají k řádnému chodu azylového zařízení a zlepšení vzájemného soužití, může obdržet zvýšené kapesné. Tyto činnosti lze vykonávat na základě zadání učiněného vedoucím azylového zařízení v rozsahu nejvýše 12 hodin měsíčně. Celková výše kapesného po zvýšení může činit až dvojnásobek kapesného stanoveného prováděcím právním předpisem. (4) Ministerstvo vyhláškou stanoví výši kapesného za kalendářní den podle věku žadatele o udělení azylu a termíny výplaty kapesného pro přijímací a pobytová střediska.“. 31. § 45 zní: „§ 45 (1) Žadatel o udělení azylu je povinen přiznat finanční prostředky, které má k dispozici, a odevzdat věc ohrožující život či zdraví osob nebo alkohol a jinou návykovou látku. (2) Je-li důvodné podezření, že žadatel o udělení azylu nepřiznal finanční prostředky, které má k dispozici, neodevzdal věc ohrožující život či zdraví osob nebo alkohol a jinou návykovou látku nebo skrývá něco, co lze užít jako podklad pro vydání rozhodnutí, zejména cestovní či jiný doklad, je povinen strpět osobní prohlídku a prohlídku svých věcí. (3) Prohlídku provede policie na žádost ministerstva při příchodu cizince do přijímacího střediska nebo kdykoliv v průběhu pobytu v azylovém zařízení při zjištění důvodů podle odstavce 2. O provedení osobní prohlídky sepíše policie záznam. (4) Osobní prohlídku vykonává osoba stejného pohlaví. (5) Policie odebere na dobu řízení o udělení azylu věc nalezenou při osobní prohlídce nebo prohlídce věcí podle odstavce 1, která může sloužit jako důkaz v řízení o udělení azylu nebo při určování členského státu Evropské unie příslušného k posuzování žádosti o udělení azylu1c), a předá ji ministerstvu.“. 32. V § 46 odst. 1 písm. c) se slova „víza k pobytu za účelem řízení o udělení azylu“ nahrazují slovy „víza k pobytu do 90 dnů za účelem řízení o udělení azylu (dále jen „vízum za účelem řízení o udělení azylu“)“. 33. V § 46 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Za opuštění přijímacího střediska podle odstavce 1 se nepovažuje opuštění za účelem poskytnutí neodkladné zdravotní péče nebo provedení lékařského vyšetření, jež nelze v přijímacím středisku provést, zaměřeného na zjištění, zda žadatel o udělení azylu netrpí chorobou ohrožující jeho život či zdraví nebo život či zdraví jiných osob.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. 34. § 48 zní: „§ 48 Žadatel o udělení azylu je povinen a) dodržovat ubytovací řád pro azylová zařízení, b) dodržovat hygienické předpisy v ubytovacích prostorách azylového zařízení a podílet se v prostorách azylového zařízení na udržování hygienického standardu stanoveného ubytovacím řádem, c) plnit v azylovém zařízení příkazy a pokyny policie nebo ministerstva vydané při zajišťování úkolů podle tohoto zákona a d) šetřit majetek azylového zařízení a ostatních ubytovaných.“. 35. Za § 50 se vkládá nový § 50a, který zní: „§ 50a (1) Ministerstvo poskytne azylantovi, kterému bylo jako žadateli o udělení azylu poskytováno kapesné, na jeho písemnou žádost podanou nejpozději do 3 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu jednorázový finanční příspěvek ve výši životního minima9). (2) Ministerstvo azylanta písemně poučí o jeho právech a povinnostech nejpozději do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu.“. 36. V § 54 odst. 1 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 9c zní: „b) ve lhůtě uvedené ve výjezdním příkazu podle zvláštního právního předpisu9c). 9c) § 50 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 222/2003 Sb.“. 37. V § 54a písmeno b) zní: „b) cizince na základě jeho písemné žádosti podané po dobu běhu lhůty k podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva podle § 32 odst. 1 nebo 2, do 7 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o žalobě proti rozhodnutí ministerstva podle zvláštního právního předpisu1a), po dobu běhu lhůty k podání kasační stížnosti, v průběhu řízení o kasační stížnosti8a) nebo do 24 hodin po nabytí právní moci rozhodnutí o kasační stížnosti.“. 38. V § 54a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Na cizince, který podal žádost o dobrovolný návrat, se pro účely poskytování zdravotní péče (§ 88), ubytování, stravy a jiných nezbytných služeb hledí jako na žadatele o udělení azylu, a to do doby vycestování nebo do doby oznámení ministerstva o tom, že ministerstvo náklady spojené s dobrovolným návratem neuhradí.“. 39. V § 56a odst. 2 se za slova „rozhodnutí o neudělení azylu“ vkládají slova „, zamítnutí žádosti o udělení azylu jako zjevně nedůvodné“. 40. V § 57 odstavec 5 zní: „(5) Doba platnosti průkazu žadatele o udělení azylu se stanoví shodně s dobou platnosti víza za účelem řízení o udělení azylu. Dobu platnosti průkazu žadatele o udělení azylu lze opakovaně prodlužovat. K prodloužení doby platnosti, provedení změn nebo doplnění údajů zapisovaných do průkazu žadatele o udělení azylu je nutná osobní účast žadatele o udělení azylu; ministerstvo může z důvodu hodného zvláštního zřetele povolit výjimku.“. 41. V § 58 odst. 1 písm. b) se slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene c) se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) nabylo právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci azylu nebo rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva podle zvláštního právního předpisu1a).“. 42. V § 59 odst. 4, § 62 odst. 1 a 2, § 72 odst. 3 a § 78b odst. 4 se slova „odbor cizinecké a pohraniční policie“ nahrazují slovy „útvar policie“. 43. V § 61 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „, kterým Česká republika udělila azyl“. 44. V § 71 odst. 1 písmeno b) zní: „b) evidenci místa pobytu žadatelů o udělení azylu a místa pobytu azylantů,“. 45. V § 71 odst. 1 se na začátek písmene d) vkládá slovo „evidenci“. 46. V § 71 odst. 1 písm. e) se slova „podle § 47“ nahrazují slovy „podle § 4c a 47“. 47. V § 71 odstavec 5 zní: „(5) Policie vede evidenci víz udělených podle tohoto zákona, evidenci místa pobytu žadatelů o udělení azylu, místa pobytu cizinců, kteří podali kasační stížnost, a místa pobytu azylantů a evidenci daktyloskopických otisků prstů sejmutých žadateli o udělení azylu. Zpravodajské služby České republiky mohou při plnění úkolů podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů12) využívat údaje uchovávané v těchto evidencích včetně údajů osobních.“. 48. V § 71 odst. 6 se za slova „odstavce 5“ vkládají slova „v písemné formě“. 49. V § 71 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Údaje uložené na technickém nosiči informací uchovává policie po dobu 20 let od roku ukončení pobytu cizince na území.“. 50. V § 71a se slova „do jiných států“ nahrazují slovy „do třetích zemí“. 51. V § 72 odst. 1 větě druhé se slova „v den“ nahrazují slovy „nejpozději do 3 dnů ode dne“. 52. V § 72 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Není-li cizinec přihlášen k pobytu, je k udělení víza podle odstavce 1 a prodloužení doby pobytu podle odstavce 2 příslušný útvar policie podle sídla azylového zařízení, kde byl cizinec hlášen naposledy.“. 53. V § 73 odst. 2 písm. b) se číslo „30“ nahrazuje číslem „45“, na konci písmene b) se čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 54. V § 73 odst. 3 se za slova „se azyl neuděluje“ vkládají slova „, jímž se žádost o udělení azylu zamítá jako zjevně nedůvodná,“. 55. V § 77 odstavec 2 zní: „(2) Žadatel o udělení azylu žádá o změnu hlášeného pobytu písemnou žádostí podanou útvaru policie místně příslušnému podle nového místa pobytu. K žádosti připojí písemné potvrzení obsahující souhlas vlastníka objektu, který je označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem, a který je určen k bydlení nebo ubytování, nebo jeho vymezené části, s ohlášením změny místa pobytu; je-li vlastníkem právnická osoba, v potvrzení uvede svou obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, potvrzení dále opatří otiskem svého razítka a jménem, popřípadě jmény, příjmením a podpisem oprávněné osoby (statutárního orgánu). Policie do 15 dnů postoupí žádost spolu se svým vyjádřením ministerstvu.“. 56. V § 77 odst. 4 se slova „(dále jen „útvar policie“)“ zrušují. 57. V § 77 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Nové místo pobytu se dnem přihlášení stává místem hlášeného pobytu žadatele o udělení azylu. Žadatel o udělení azylu je povinen nejpozději do 3 pracovních dnů po přihlášení předložit ministerstvu ke kontrole průkaz žadatele o udělení azylu.“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8. 58. V § 77 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) O odvolání proti rozhodnutí o zrušení údaje o místu hlášeného pobytu rozhoduje Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie.“. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9. 59. V § 77 odst. 9 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. 60. V § 78b nadpis zní: „Pobyt na vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu na území“. 61. V § 78b odstavec 1 zní: „(1) Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území (dále jen „vízum za účelem strpění pobytu“) udělí útvar policie příslušný podle místa, kde je cizinec hlášen k pobytu. Není-li hlášen k pobytu, je příslušným útvar policie podle místa, kde byl cizinec hlášen k pobytu naposledy. Cizinci umístěnému v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště vízum za účelem strpění pobytu udělí referát cizinecké a pohraniční policie s působností na tomto mezinárodním letišti. Vízum za účelem strpění pobytu se udělí na žádost cizince, který předloží doklad o podání kasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu. Vízum za účelem strpění pobytu nelze udělit, pokud cizinec podává opakovaně kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu, ačkoliv již o kasační stížnosti proti tomuto rozhodnutí bylo pravomocně rozhodnuto, nebo pokud cizinec na území pobývá na základě povolení k pobytu podle zvláštního právního předpisu4).“. 62. V § 78b odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Časovou platnost víza za účelem strpění pobytu policie stanoví na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 1 roku; na žádost cizince policie dobu platnosti víza prodlouží, a to i opakovaně.“. 63. V § 78b se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Právní postavení cizince pobývajícího na území s uděleným vízem za účelem strpění pobytu se řídí zákonem o pobytu cizinců na území České republiky4), pokud tento zákon nestanoví jinak.“. 64. V § 79 odst. 3 se slova „; ministerstvo může ve zřetele hodném případě udělit výjimku" zrušují. 65. V § 79 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Ministerstvo může výjimečně povolit poskytnutí stravy a ubytování v azylovém zařízení osobám jiným, než jsou uvedeny v odstavcích 1 až 3, a to zejména a) nezletilému rodinnému příslušníku, u něhož bylo řízení o udělení azylu ukončeno, pokud jeho zákonný zástupce je žadatelem o udělení azylu, nejdéle však do ukončení řízení o udělení azylu, b) zákonnému zástupci, u něhož bylo řízení o udělení azylu ukončeno, pokud nezletilý rodinný příslušník je žadatelem o udělení azylu, nejdéle však do ukončení řízení o udělení azylu, c) státnímu občanu České republiky, jenž je zákonným zástupcem žadatele o udělení azylu, nebo d) státnímu občanu České republiky, jehož zákonným zástupcem je žadatel o udělení azylu. (6) Ministerstvo vytváří podmínky pro bezpečný pobyt v azylových zařízeních a k rozvoji podpory soužití žadatelů o udělení azylu nebo azylantů s obyvatelstvem.“. 66. V § 81 odst. 1 písm. b) se slova „do 15 let“ nahrazují slovy „do 18 let“. 67. Za § 81 se vkládá nový § 81a, který zní: „§ 81a (1) Osoba ubytovaná v přijímacím nebo pobytovém středisku nesmí do tohoto střediska vnášet, ani v tomto středisku vyrábět, přechovávat a konzumovat alkohol a jiné návykové látky, vyrábět a přechovávat věci, které by mohly být použity k ohrožení bezpečnosti osob a majetku nebo které by svým množstvím nebo povahou mohly narušovat pořádek nebo škodit zdraví. (2) Ministerstvo může věci uvedené v odstavci 1 odebrat a uložit je do úschovy. Osobě se věc navrátí po nabytí právní moci rozhodnutí ve věci azylu nebo při jejím odchodu na adresu místa hlášeného pobytu mimo azylové zařízení, s výjimkou věcí, které se rychle kazí, a alkoholu nebo jiné potraviny, které nebyly odebrány v neporušených originálních obalech. Stejně postupuje ministerstvo, jedná-li se o věci odebrané policií osobám při osobní prohlídce a předané ministerstvu k úschově.“. 68. V § 82 odst. 1 se slova „30 dnů“ nahrazují slovy „10 dnů v kalendářním měsíci“. 69. V § 82 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Ministerstvo může povolit opuštění pobytového střediska na další dny v kalendářním měsíci nad dobu stanovenou v odstavci 1, nebrání-li to řádnému provádění azylového řízení. (4) V případě nedodržení oznámené nebo schválené délky opuštění pobytového střediska může být žadateli o udělení azylu pobytovým střediskem v souvislosti s možnostmi tohoto střediska zajištěna náhradní forma ubytování na dobu nezbytně nutnou.“. 70. V § 83 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Ministerstvo nebo provozovatel azylového zařízení je oprávněno kontrolovat dodržování ubytovacího řádu. Do místností určených pro ubytování může zástupce ministerstva nebo provozovatele azylového zařízení vstupovat pouze s vědomím ubytovaného; bez jeho vědomí je takový vstup možný pouze v případě bezprostředního ohrožení života, zdraví nebo majetku.“. 71. § 84 včetně nadpisu zní: „§ 84 Příspěvek obci Ministerstvo poskytuje obci příspěvek na úhradu nákladů obce vynaložených v souvislosti s azylovým zařízením na jejím území. O výši příspěvku obci na kalendářní rok rozhoduje vláda.“. 72. V § 85a odstavec 1 zní: „(1) Prohlášením o azylu zaniká platnost víza uděleného podle zvláštního právního předpisu4).“. 73. V § 86 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Ministerstvo bez zbytečného odkladu informuje policii a zpravodajské služby České republiky o cizincích, kterým byl pravomocně udělen nebo odejmut azyl.“. Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3. 74. V § 87 odst. 1 větě první se slova „spolehlivému zjištění skutečného stavu věci“ nahrazují slovy „zjištění podkladů pro vydání rozhodnutí“. 75. V § 87 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Organizační složka státu zřízená ministerstvem (§ 92c) a zpravodajské služby České republiky si vzájemně prostřednictvím ministerstva na základě žádosti poskytují informace náležející do oboru jejich působnosti, které zjistily při plnění úkolů podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů12). Zpravodajská služba České republiky poskytnutí informace odmítne, pokud by tím bylo ohroženo plnění jejích úkolů.“. Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7. 76. V § 87 odst. 6 se slovo „oznámení“ nahrazuje slovem „žádosti“. 77. V § 87 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Cestovní doklad cizince, který si jeho držitel po pravomocném ukončení řízení o udělení azylu nepřevzal, předá ministerstvo policii. Policie neplatný cestovní doklad vrátí jako doklad na území nalezený státu, který jej vydal. Obdobně postupuje i v případě cestovního dokladu, jehož držitel se na území nenachází.“. 78. Za § 87 se vkládá nový § 87a, který zní: „§ 87a (1) Na cizince se po dobu běhu lhůty pro podání žaloby podle § 32 odst. 1 nebo 2, která má odkladný účinek, hledí jako na žadatele o udělení azylu pro účely poskytování zdravotní péče a služeb podle § 42, s výjimkou kapesného. Finanční příspěvek (§ 43) poskytnout nelze. (2) Cizinec, který podá žalobu po uplynutí lhůty podle § 32 odst. 1 nebo 2, nemá nárok na péči a služby podle odstavce 1. Poskytnout nelze ani finanční příspěvek (§ 43).“. 79. V § 88 odst. 1 se za slova „strpění pobytu,“ vkládají slova „a jeho dítěti narozenému na území“. 80. V § 88 odstavec 2 zní: „(2) Náklady spojené s poskytováním zdravotní péče podle odstavce 1 nese stát; náklady vzniklé zdravotnickému zařízení jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.“. 81. V § 88 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 82. Za § 89 se vkládá nový § 89a, který zní: „§ 89a Ministerstvo zajistí nezletilým žadatelům o udělení azylu školní potřeby v rámci rozsahu povinné školní docházky.“. 83. Za § 92a se vkládají nové § 92b a 92c, které znějí: „§ 92b (1) Na řízení o udělení vstupního víza, víza za účelem řízení o udělení azylu a víza za účelem strpění pobytu se nevztahuje správní řád. (2) Po ukončení řízení útvar policie vízum podle odstavce 1 vyznačí do cestovního dokladu anebo na hraniční průvodku nebo žadateli sdělí, že se jeho žádosti nevyhovuje. § 92c Úkoly ministerstva podle § 4b, 10b, 10c, § 34 odst. 2, § 42 odst. 1 až 6, § 42a odst. 1 až 3, § 43 odst. 7, § 45 odst. 3, § 46 odst. 6, § 48 písm. c), § 50a, 54a, § 73 odst. 2, § 77 odst. 1, § 78c, § 78d odst. 5, § 79 odst. 5 a 6, § 80 odst. 2 a 3, § 81a odst. 2, § 82 odst. 4, § 83 odst. 1 a 5, § 88 a 89a lze pověřit organizační složku státu zřízenou ministerstvem.“. 84. Nad § 93 se vkládá nadpis, který zní: „Správní delikty“. 85. § 93 a 93a včetně nadpisů znějí: „§ 93 Přestupky (1) Cizinec se dopustí přestupku tím, že a) po prohlášení o azylu se ve stanovené lhůtě nedostaví do přijímacího střediska, b) nesplní povinnost vycestovat (§ 54), c) poruší povinnost zdržovat se v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště podle § 73 odst. 3, d) při podání žádosti o udělení azylu neodevzdá či nepředloží svůj cestovní doklad, e) se neoprávněně zdržuje v azylovém zařízení, f) opustí území, na němž má povinnost se v souladu s omezením územní platnosti víza zdržovat, g) odmítne strpět osobní prohlídku nebo prohlídku svých věcí podle § 4c, nebo h) odmítne strpět sejmutí daktyloskopických otisků prstů nebo pořízení obrazového záznamu podle § 4c. (2) Žadatel o udělení azylu se dopustí přestupku tím, že a) neprodleně neodevzdá nebo nepředloží svůj cestovní doklad, který získal až v průběhu azylového řízení, b) odmítne strpět osobní prohlídku nebo prohlídku svých věcí podle § 45 odst. 2, c) poruší povinnost podle § 46 odst. 1 nebo 2, d) odmítne strpět sejmutí daktyloskopických otisků prstů, pořízení obrazového záznamu nebo zdravotní prohlídku, e) úmyslně poškodí, zničí, či jinak zneužije průkaz žadatele o udělení azylu, nebo poškození, zničení, ztrátu či odcizení průkazu žadatele o azyl neprodleně neohlásí policii, f) neodevzdá neprodleně neplatný průkaz žadatele o udělení azylu policii nebo ministerstvu, g) nepožádá o prodloužení pobytu za účelem řízení o udělení azylu podle § 72 odst. 2 nebo o prodloužení pobytu požádá až po uplynutí doby platnosti víza, h) opustí pobytové středisko, v němž je hlášen k pobytu, na dobu delší než 10 dnů v kalendářním měsíci, nebo se nevrátí po uplynutí doby, na kterou se souhlasem ministerstva pobytové středisko opustil, i) náležitě neoznámí ministerstvu opuštění pobytového střediska, v němž je hlášen k pobytu, na dobu delší než 24 hodin, j) se neoprávněně zdržuje v azylovém zařízení, k) opustí území, na němž má povinnost se v souladu s omezením územní platnosti víza zdržovat, l) zatají majetkové a finanční poměry, m) nedostaví se osobně k prodloužení platnosti, k provedení změn či doplnění údajů zapisovaných do průkazu žadatele o udělení azylu, ačkoliv mu ministerstvem nebyla povolena výjimka z povinnosti osobní účasti, n) opustí přijímací či pobytové středisko po doručení rozhodnutí o zastavení řízení z důvodu nepřípustnosti žádosti, o) nesplní v azylovém zařízení příkaz nebo pokyn policie nebo ministerstva (§ 48), nebo p) úmyslně poškodí majetek azylového zařízení nebo ostatních ubytovaných. (3) Azylant se dopustí přestupku tím, že a) úmyslně poškodí, zničí, nebo jinak zneužije průkaz povolení k pobytu azylanta nebo cestovní doklad, nebo poškození, zničení, ztrátu nebo odcizení průkazu povolení k pobytu, nebo cestovního dokladu, neprodleně nenahlásí policii, b) nepožádá neprodleně policii o vydání nového průkazu povolení k pobytu azylanta, ztratil-li svoji dosavadní platnost, nebo před uplynutím jeho platnosti nepožádá policii o prodloužení doby platnosti průkazu povolení k pobytu azylanta, c) neodevzdá neprodleně průkaz povolení k pobytu azylanta nebo cestovní doklad policii v případě odnětí nebo zániku azylu, d) neodevzdá neprodleně neplatný průkaz povolení k pobytu azylanta nebo cestovní doklad policii, e) neoznámí policii pobyt mimo území delší než 365 dní, f) nestrpí provedení identifikačních úkonů (§ 53), nebo g) se neoprávněně zdržuje v azylovém zařízení. (4) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) neprodleně neodevzdá ministerstvu nebo policii nalezený nebo jinak získaný průkaz žadatele o udělení azylu, průkaz povolení k pobytu azylanta nebo cestovní doklad, nebo b) poruší zákaz stanovený osobám ubytovaným v přijímacím nebo pobytovém středisku (§ 81a odst. 1). (5) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 a odstavce 4 písm. b) lze uložit pokutu do 2 000 Kč a za přestupek podle odstavce 4 písm. a) lze uložit pokutu do 1 000 Kč. § 93a Správní delikt právnické osoby (1) Zdravotnické zařízení se dopustí správního deliktu tím, že neumožní činit nezbytné úkony v souvislosti s řízením o udělení azylu (§ 56b). (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 10 000 Kč. “. 86. Za § 93a se vkládá nový § 93b, který včetně poznámek pod čarou č. 13a, 13b a 14 zní: „§ 93b Společná ustanovení (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává ministerstvo. (5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby13a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (6) Pokuty vybírá a vymáhá místně příslušný celní úřad13b). Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. (7) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu14). 13a) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku. 13b) § 5 odst. 4 písm. m) zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky. 14) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. II Přechodné ustanovení Právní postavení cizince, o jehož kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu, vydanému do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebylo dosud rozhodnuto, se po dobu řízení o kasační stížnosti řídí dosavadními právními předpisy. ČÁST DRUHÁ Změna soudního řádu správního Čl. III Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb. a zákona č. 127/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 16 odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) předsedy a čtyř soudců, rozhoduje-li o kasační stížnosti ve věcech azylu,“. Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c). 2. V § 16 odst. 3 písm. a) se slova „písm. b)“ nahrazují slovy „písm. c)“. 3. V § 31 odst. 2 se za slovo „přestupků,“ vkládá slovo „azylu,“. 4. V § 35 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Domáhá-li se soudní ochrany účastník žalobou ve věci azylu, může být zastoupen též právnickou osobou, vzniklou na základě zvláštního zákona6), k jejímž činnostem, uvedeným ve stanovách, patří poskytování právní pomoci uprchlíkům. Za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen, který má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.“. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8. 5. Za § 104 se vkládá nový § 104a, který včetně nadpisu zní: „§ 104a Nepřijatelnost (1) Jestliže kasační stížnost ve věcech azylu svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost. (2) K přijetí usnesení podle odstavce 1 je třeba souhlasu všech členů senátu. (3) Usnesení podle odstavce 1 nemusí být odůvodněno.“. Čl. IV Přechodné ustanovení O kasační stížnosti ve věci azylu podané proti rozhodnutí krajského soudu vydanému do dne nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodne Nejvyšší správní soud podle dosavadních právních předpisů. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. V V § 97 písm. g) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, se slova „nebo kterému bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu“ zrušují. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění Čl. VI V § 7 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 198/2002 Sb. a zákona č. 222/2003 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno p), které včetně poznámky pod čarou č. 16b zní: „p) žadatele o udělení azylu a jeho dítě narozené na území, cizince, jemuž bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu, a jeho dítě narozené na území16b), pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. 16b) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti 30. dnem po dni jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 357/2005 Sb.	Zákon č. 357/2005 Sb. Zákon o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některých osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů Vyhlášeno 19. 9. 2005, datum účinnosti 19. 9. 2005, částka 124/2005 * ČÁST PRVNÍ - OCENĚNÍ ÚČASTNÍKŮ NÁRODNÍHO BOJE ZA VZNIK A OSVOBOZENÍ ČESKOSLOVENSKA A NĚKTERÝCH POZŮSTALÝCH PO NICH, ZVLÁŠTNÍ PŘÍSPĚVEK K DŮCHODU NĚKTERÝM OSOBÁM A JEDNORÁZOVÁ PENĚŽNÍ ČÁSTKA NĚKTERÝM ÚČASTNÍKŮM NÁRODNÍHO BOJE ZA OSVOBOZENÍ V LETECH 1939 AŽ 1945 (§ 1 — § 16a) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o mimosoudních rehabilitacích (§ 17 — § 17) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o soudních poplatcích (§ 19 — § 19) * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o daních z příjmů (§ 20 — § 20) * ČÁST ŠESTÁ - Změna soudního řádu správního (§ 21 — § 21) * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 22 — § 22) * ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST (§ 23 — § 23) Aktuální znění od 1. 3. 2024 (28/2024 Sb.) 357 ZÁKON ze dne 19. srpna 2005 o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OCENĚNÍ ÚČASTNÍKŮ NÁRODNÍHO BOJE ZA VZNIK A OSVOBOZENÍ ČESKOSLOVENSKA A NĚKTERÝCH POZŮSTALÝCH PO NICH, ZVLÁŠTNÍ PŘÍSPĚVEK K DŮCHODU NĚKTERÝM OSOBÁM A JEDNORÁZOVÁ PENĚŽNÍ ČÁSTKA NĚKTERÝM ÚČASTNÍKŮM NÁRODNÍHO BOJE ZA OSVOBOZENÍ V LETECH 1939 AŽ 1945 HLAVA PRVNÍ OCENĚNÍ ÚČASTNÍKŮ ODBOJE ZA I. A II. SVĚTOVÉ VÁLKY § 1 (1) Tato hlava se vztahuje na občany České republiky, kteří a) splňují podmínky uvedené v § 1 odst. 1 nebo 2 zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, a bylo jim o tom vydáno podle § 8 tohoto zákona osvědčení, nebo splnili podmínky zákona č. 462/1919 Sb. z. a n., o propůjčování míst legionářům, ve znění zákona č. 196/1946 Sb., a bylo jim o tom vydáno potvrzení příslušného vojenského orgánu, b) a pobírají starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z českého důchodového pojištění1). (2) Tato hlava se rovněž vztahuje na občany České republiky, kteří po osobách uvedených v odstavci 1 písm. a) pobírají vdovský nebo vdovecký důchod z českého důchodového pojištění1) nebo jim takový důchod není vyplácen jen proto, že jiný vyplácený důchod přesahoval hranici nejvyšší výměry úhrnu důchodů podle předpisů účinných před 1. lednem 1996. (3) Tato hlava se dále vztahuje na občany České republiky, a) jejichž rodič splňoval podmínky uvedené v § 1 odst. 1 nebo 2 zákona č. 255/1946 Sb., a bylo vydáno podle § 8 tohoto zákona osvědčení, jestliže tento rodič padl, byl popraven nebo zemřel ve vyšetřovací vazbě, vězení, koncentračním táboře nebo internačním táboře anebo byl násilně usmrcen v souvislosti se zatýkáním, jestliže občan ke dni úmrtí rodiče nedosáhl věku 18 let (dále jen „sirotek“), b) a pobírají důchod z českého důchodového pojištění1). § 2 (1) Občané uvedení v § 1 mají nárok na příplatek k důchodu (dále jen „příplatek“). Při úmrtí obou rodičů za podmínek uvedených v § 1 odst. 3 se nárok na příplatek posuzuje po každém rodiči zvlášť. (2) Příplatek ke starobnímu důchodu nebo invalidnímu důchodu pro invaliditu třetího stupně se stanoví za každý započatý měsíc odbojové činnosti vykázané na dokladech uvedených v § 1 odst. 1 ve výši 50 Kč měsíčně, nejméně však částkou 200 Kč měsíčně. (3) Příplatek k vdovskému nebo vdoveckému důchodu se stanoví polovinou částky uvedené v odstavci 2, nejméně však částkou 200 Kč měsíčně. (4) Příplatek k důchodu sirotka se stanoví dvěma pětinami částky uvedené v odstavci 2, nejméně však částkou 200 Kč měsíčně. (5) Výše příplatku k důchodu po osobách, které padly, byly popraveny nebo zemřely ve vyšetřovací vazbě, vězení, koncentračním táboře nebo internačním táboře anebo byly násilně usmrceny v souvislosti se zatýkáním, činí součet částky odvozené od délky odbojové činnosti zemřelé osoby a částky a) 3 000 Kč, jde-li o vdovu nebo vdovce, nebo b) 2 400 Kč, jde-li o sirotka, pokud sirotek ke dni úmrtí rodiče nedosáhl věku 18 let. (6) Celková doba odbojové činnosti se sčítá; přitom se měsícem rozumí 30 kalendářních dnů. (7) V případě souběhu nároků podle odstavců 2 až 5 se vyplácí pouze příplatek jeden, a to vyšší, popřípadě nejvyšší; to platí i v případě souběhu dvou nároků sirotka. (8) Příplatek není součástí důchodu. Výplata příplatku nenáleží po dobu, po kterou nenáleží výplata důchodu uvedeného v § 1, jehož pobírání je podmínkou nároku na příplatek. Příplatek se vyplácí spolu s důchodem stejným způsobem a ve stejných termínech jako důchod. Vláda zvýší nařízením příplatek stejným způsobem a ve stejných termínech, jako se zvyšuje procentní výměra důchodů podle zákona upravujícího důchodové pojištění2). § 2a (1) Ustanovení § 2 odst. 8 věty čtvrté se nepoužije v případě zvýšení vyplácených důchodů v mimořádném termínu v červnu 2023. (2) Příplatky přiznané před 1. červnem 2023 se zvyšují o 11,5 % částky příplatku, která náleží ke dni, od něhož se příplatek zvyšuje. Příplatky se zvyšují od splátky důchodu, s nímž se vyplácejí, splatné po 31. květnu 2023. (3) Příplatky přiznávané v období od 1. června 2023 do 31. prosince 2023 se zvyšují ode dne, od něhož je příplatek přiznán, o 11,5 % částky příplatku, která náleží ke dni, od něhož je příplatek přiznán. (4) Částka příplatku se po zvýšení podle odstavce 2 nebo podle odstavce 3 zaokrouhluje na celé koruny nahoru. § 3 (1) O nároku na výplatu příplatku a o jeho výši rozhoduje na základě písemné žádosti orgán sociálního zabezpečení příslušný k výplatě důchodu. Žádost se podává u orgánu sociálního zabezpečení uvedeného ve větě první; jde-li však o poživatele důchodu vypláceného Českou správou sociálního zabezpečení, lze žádost podat nebo sepsat u územní správy sociálního zabezpečení příslušné podle místa pobytu žadatele. (2) Doklady k žádosti se nevyžadují v případech, kdy podmínky pro vznik nároku na výplatu příplatku lze posoudit z podkladů, které jsou obsaženy v úředních evidencích orgánů sociálního zabezpečení příslušných k výplatě důchodu; k případnému předložení příslušných dokladů vyzve žadatele orgán sociálního zabezpečení uvedený v odstavci 1. (3) Splnění podmínky státního občanství České republiky se posuzuje ke dni podání žádosti. (4) Orgány sociálního zabezpečení uvedené v odstavci 1 poskytují osobám uvedeným v § 1 potřebnou pomoc při uplatňování jejich nároků. (5) Není-li v této hlavě stanoveno jinak, vztahují se na rozhodování o příplatku a jeho výplatu obdobně ustanovení a) zvláštního právního předpisu upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení3), týkající se vydávání rozhodnutí o dávkách důchodového pojištění, soudního přezkumu rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění, doručování písemností, řízení ve věcech důchodového pojištění, včetně odvolacího řízení a lhůty pro výplatu dávek a b) zvláštního právního předpisu upravujícího důchodové pojištění4), týkající se vzniku a zániku nároku na důchod nebo jeho výplatu, odepření nároku nebo výplaty, zjištění vad v určení výše a změn rozhodných skutečností. (6) Zemřel-li žadatel o příplatek dříve, než byla výplata příplatku přiznána nebo příplatek vyplacen, příplatek za období od vzniku nároku na výplatu příplatku do dne úmrtí se přizná a vyplatí jednorázově vdově nebo vdovci po zemřelém žadateli. (7) Náklady na výplatu příplatku jsou hrazeny ze státního rozpočtu. § 4 Vznikl-li nárok na výplatu důchodu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží příplatek od splátky důchodu splatné v měsíci následujícím po měsíci, v němž tento zákon nabyl účinnosti. Příplatek bude vyplacen nejpozději v pravidelné měsíční výplatě za pátý měsíc po doručení žádosti orgánu sociálního zabezpečení příslušnému k výplatě důchodu; nárok na poskytnutí příplatku za dobu od vzniku nároku na příplatek tím není dotčen. Vznikne-li nárok na výplatu důchodu po dni účinnosti tohoto zákona, náleží příplatek ode dne přiznání důchodu, a to vždy v měsíční výši uvedené v § 2 odst. 2, 3 nebo 4 po zvýšení podle § 2 odst. 8, k nimž do té doby došlo. Přitom se vychází z toho, že příplatek byl přiznán v roce 2005. HLAVA DRUHÁ ZVLÁŠTNÍ PŘÍSPĚVEK K DŮCHODU § 5 (1) Občan České republiky, který pobírá starobní důchod nebo invalidní důchod z českého důchodového pojištění1) a a) kterému byla výše důchodu upravena jako účastníkovi odboje5), nebo b) kterému Ministerstvo obrany (dále jen „ministerstvo“) na základě splnění podmínek stanovených v § 7 vydalo potvrzení o jeho účasti na povstání v květnu 1945 (dále jen „potvrzení“) na žádost podanou ministerstvu do jednoho roku po nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo c) který 1. je účasten rehabilitace podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb., nebo u něhož bylo odsuzující soudní rozhodnutí pro trestné činytrestné činy uvedené v § 2 zákona č. 119/1990 Sb., ve znění zákona č. 47/1991 Sb., zrušeno přede dnem jeho účinnosti, anebo byl účasten rehabilitace podle § 22 písm. c) zákona č. 82/1968 Sb., o soudní rehabilitaci, jestliže neoprávněný výkon vazby nebo trestu odnětí svobody činil celkem alespoň 12 měsíců, nebo 2. byl zařazen v táboře nucených prací nebo v pracovním útvaru, jestliže rozhodnutí o tomto zařazení bylo zrušeno podle § 17 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, anebo ve vojenském táboře nucených prací, jestliže rozkaz o jeho zařazení do tohoto tábora byl zrušen podle § 18 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., ve znění zákona č. 267/1992 Sb. a zákona č. 78/1998 Sb., anebo v centralizačním klášteře s režimem obdobným táborům nucených prací, pokud celková doba pobytu v těchto zařízeních činila alespoň 12 měsíců, (dále jen „oprávněný“), má nárok na zvláštní příspěvek k důchodu (dále jen „zvláštní příspěvek“). (2) Nárok na zvláštní příspěvek má rovněž vdova nebo vdovec, pokud pobírá po osobě uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo c) vdovský nebo vdovecký důchod z českého důchodového pojištění1) nebo jim takový důchod není vyplácen jen proto, že jiný vyplácený důchod přesahoval hranici nejvyšší výměry úhrnu důchodů podle předpisů účinných před 1. lednem 1996. Pobíráním důchodu po osobě uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo c) se pro tyto účely rozumí též pobírání vdovského nebo vdoveckého důchodu po osobě, která splňovala příslušnou podmínku uvedenou v těchto ustanoveních, třebaže ke dni svého úmrtí starobní důchod ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nepobírala. Osobou podle odstavce 1 písm. c) se pro tyto účely rozumí i osoba, která byla neoprávněně omezena na osobní svobodě způsobem uvedeným v tomto ustanovení po dobu kratší než 12 měsíců, avšak byl na ní vykonán trest smrti anebo která v průběhu tohoto neoprávněného zbavení osobní svobody zemřela. (3) Zvláštní příspěvek podle odstavce 1 písm. c) a podle odstavce 2, jde-li o vdovu nebo vdovce po osobě uvedené v odstavci 1 písm. c), náleží i tehdy, jestliže omezení osobní svobody, které nebylo časově vymezeno anebo které mělo trvat déle než 12 měsíců, skončilo ze zdravotních důvodů před uplynutím 12 měsíců. Tato skutečnost se prokazuje dokladem o propuštění ze zdravotních důvodů. § 6 (1) Výše zvláštního příspěvku činí a) u oprávněného uvedeného v § 5 odst. 1 písm. a) a c) částku 2 500 Kč měsíčně, b) u oprávněného uvedeného v § 5 odst. 1 písm. b) a vdovy nebo vdovce uvedených v § 5 odst. 2 částku 1 250 Kč měsíčně. (2) V případě souběhu nároků na výplatu zvláštních příspěvků podle odstavce 1 se vyplácí pouze zvláštní příspěvek jeden, a to vyšší; je-li jejich výše stejná, vyplácí se pouze jeden zvláštní příspěvek k důchodu starobnímu nebo invalidnímu. (3) Náleží-li zvláštní příspěvek podle § 5 odst. 2 vdově nebo vdovci, kteří nepobírají vdovský nebo vdovecký důchod, vyplácí se spolu s důchodem, který je vyplácen. (4) Zvláštní příspěvek vláda zvýší nařízením, jestliže úhrnný index cen v pravidelné veřejné hromadné vnitrostátní železniční a autobusové dopravě, za vnitrostátní telefonní služby a za tuzemské lázeňské nebo rekreační pobyty vzroste aspoň o 5 %, a to vždy za období kalendářního roku, nebo za období více let, pokud podmínka aspoň 5 % růstu úhrnného indexu cen v předchozím roce nebyla splněna. (5) Ustanovení § 2 odst. 8 věty první až třetí a § 3 platí pro zvláštní příspěvek obdobně. § 7 (1) Potvrzení o účasti v povstání v květnu 1945 ministerstvo vydá občanu České republiky, který v době mezi 30. dubnem a 12. květnem 1945 alespoň po dobu 3 dnů na straně povstalců proti nacistické moci a) se zúčastnil bojů se zbraní, b) se podílel na zpravodajské a spojovací činnosti, c) konal zdravotní či zásobovací službu v terénu v souvislosti s bojovými akcemi, nebo d) byl členem Revoluční české národní rady anebo povstaleckého velitelství. (2) Účast podle odstavce 1 občan ministerstvu prokáže a) ověřeným potvrzením složkou řídící povstání (například povstaleckým velitelstvím nebo velitelem barikády) nebo organizací sdružující účastníky povstání (například Svazem národní revoluce nebo Sdružením českého povstání Českého svazu bojovníků za svobodu) nebo složkou ozbrojených sil Československé republiky (například útvaru československé armádyarmády), b) ověřeným potvrzením Vojenského historického ústavu v Praze nebo veřejného archivu vydaného na základě archivních materiálů, c) ověřeným potvrzením orgánu samosprávy (např. národního výboru, obecního úřadu nebo orgánu jim naroveň postaveného) vydaným na základě obecní kroniky nebo jiných hodnověrných podkladů, d) ověřeným svědeckým prohlášením alespoň 2 občanů, kteří jsou držiteli osvědčení o účasti na národním boji za osvobození podle zákona č. 255/1946 Sb. v kategorii účastník povstání v květnu 1945, nebo kterým ministerstvo vydalo potvrzení podle § 5 odst. 1 písm. b), nebo e) jiným způsobem uznaným ministerstvem. (3) Potvrzení podle odstavce 1 nelze vydat občanu, pokud jsou naplněny podmínky stanovené v § 1 odst. 3 zákona č. 255/1946 Sb. Šetření ve věci naplnění uvedených podmínek provede ministerstvo v součinnosti s Ministerstvem vnitra. § 8 (1) Vznikl-li nárok na výplatu důchodu před 1. lednem 2006, náleží zvláštní příspěvek od splátky důchodu splatné v lednu 2006. Vznikne-li nárok na výplatu důchodu po 31. prosinci 2005, náleží zvláštní příspěvek ode dne přiznání důchodu, a to v měsíční výši uvedené v § 6 po zvýšení podle odstavce 4, k nimž do té doby došlo. Při stanovení výše zvláštního příspěvku podle věty druhé se vychází z toho, že zvláštní příspěvek byl přiznán v roce 2006. (2) Zvláštní příspěvek bude vyplacen nejpozději v pravidelné měsíční výplatě za duben 2006, bude-li žádost podána do 31. prosince 2005, jinak nejpozději do 3 měsíců po podání žádosti; nárok na doplacení zvláštního příspěvku za předchozí období tím není dotčen. HLAVA TŘETÍ JEDNORÁZOVÁ PENĚŽNÍ ČÁSTKA NĚKTERÝM ÚČASTNÍKŮM NÁRODNÍHO BOJE ZA OSVOBOZENÍ V LETECH 1939 AŽ 1945 § 9 Tato hlava se vztahuje na osoby stanovené v § 1 zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, ve znění zákona č. 261/2001 Sb., a v § 1 zákona č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, kterým dosud nebyla jednorázová peněžní částka poskytnuta, neboť to pro ně tyto zákony z důvodu rozhodné doby kratší než 3 měsíce, respektive u československých partyzánů kratší než 2 měsíce, neumožňovaly (dále jen „oprávněné osoby“). § 10 (1) Oprávněné osoby mají nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky (dále jen „nárok“). (2) Nárok je nutné uplatnit ve formě písemné žádosti u orgánu příslušného k rozhodnutí a výplatě podle § 13 nejpozději do 31. prosince 2006, jinak nárok zaniká; ustanovení § 3 odst. 1 části věty druhé za středníkem platí zde obdobně. § 11 (1) Oprávněná osoba uvedená v § 9 předloží ověřený opis osvědčení vydaného podle § 8 zákona č. 255/1946 Sb., popřípadě dokladů, které toto osvědčení nahrazují nebo tyto skutečnosti osvědčují, nebo ověřený opis potvrzení vydaného podle § 5 zákona č. 34/1946 Sb., jímž se vymezuje pojem „československého partyzána“, a další ověřené doklady osvědčující nárok, pokud je k tomu orgán příslušný k vydávání rozhodnutí vyzve, anebo rozhodnutí o úplném či částečném zrušení rozhodnutí o jejich věznění. (2) Je-li oprávněná osoba vdovou nebo vdovcem, předloží oddací list. (3) Celková doba účasti v jednotlivých druzích národního boje za osvobození podle § 1 odst. 1 bodu 1 písm. c) až f), bodu 2 a odst. 2 zákona č. 255/1946 Sb. se sčítá. Celková doba účasti v československém armádním sboru ve Svazu sovětských socialistických republik se sčítá s celkovou dobou služby v první československé armáděarmádě na Slovensku a takto sečtená doba se připočítává k celkové době účasti v národním boji za osvobození. § 12 (1) Výše jednorázové peněžní částky pro účastníka národního boje za osvobození za účast v tomto boji trvající méně než 3 měsíce činí 30 000 Kč. (2) Výše jednorázové peněžní částky pro vdovu nebo vdovce po účastníku národního boje za osvobození podle § 1 odst. 2 zákona č. 39/2000 Sb., ve znění zákona č. 261/2001 Sb., nebo vdovu, vdovce nebo děti po účastníku národního boje za osvobození podle § 1 odst. 2 zákona č. 261/2001 Sb., činí vždy polovinu jednorázové peněžní částky podle odstavce 1. § 13 O nároku, o výši jednorázové peněžní částky a o její výplatě rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení. V případech, kdy důchod z důchodového pojištění vyplácí orgán sociálního zabezpečení příslušníků ozbrojených sil6) nebo ozbrojených sborů, je věcně příslušným orgánem k rozhodnutí tento orgán. § 14 (1) Řízení podle této hlavy se zahajuje na návrh oprávněné osoby. (2) Včas uplatněný nárok, pokud o něm nebylo rozhodnuto nebo pokud nedošlo k výplatě jednorázové peněžní částky, přechází v případě úmrtí oprávněné osoby na její dědice. (3) Na řízení podle této hlavy se použije, pokud se v této hlavě nestanoví jinak, správní řád7). (4) Proti rozhodnutí orgánu uvedeného v § 13 lze podat opravný prostředek ke krajskému soudu, v jehož obvodu je obecný soud oprávněné osoby. § 15 Řízení provedené podle této hlavy je osvobozeno od poplatků. § 16 Náklady na jednorázovou peněžní částku hradí stát. HLAVA ČTVRTÁ Úprava důchodů účastníků národního boje za osvobození § 16a Účastníci národního boje za osvobození, kterým bylo vydáno osvědčení o účasti na národním boji za osvobození podle § 8 zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, bez ohledu na to, zda jsou občany České republiky, mají nárok na stanovení výše procentní výměry starobního důchodu obdobně podle § 8 odst. 2 až 5 zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, ve znění zákona č. 28/2024 Sb.; pro vznik nároku na starobní důchod těmto účastníkům platí § 8 odst. 1 zákona č. 262/2011 Sb., ve znění zákona č. 28/2024 Sb., obdobně. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o mimosoudních rehabilitacích § 17 Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1992 Sb., zákona č. 133/1993 Sb., zákona č. 115/1994 Sb., zákona č. 116/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 164/1994 Sb., zákona č. 107/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 78/1998 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/1998 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 57/1999 Sb. a zákona č. 351/1999 Sb., se mění takto: 1. V § 29 se odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 5 a 6 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4. 2. V § 29 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 3. V § 29 odstavec 2 zní: „(2) Ustanovení odstavce 1 se použije jen v případě občanů, a) na kterých byl vykonán trest smrti, b) kteří zemřeli v táboře nucených prací nebo v pracovním útvaru, c) kteří byli zařazeni v táboře nucených prací nebo centralizačních klášterech s režimem obdobným táborům nucených prací nebo v pracovním útvaru alespoň 12 měsíců.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o soudních poplatcích § 19 V § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb. a zákona č. 151/2002 Sb., se za slovo „(zabezpečení),“ vkládají slova „příplatku k důchodu, zvláštního příspěvku k důchodu,“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o daních z příjmů § 20 V § 4 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 669/2004 Sb., se v písmenu g) ve větě první slovo „a“ nahrazuje čárkou a vkládají se slova „příplatek (příspěvek) k důchodu podle zvláštních právních předpisů2c) nebo“ a v písmenu h) se na konci doplňují slova „do níž se však nezahrnuje výše příplatku (příspěvku) k důchodu podle zvláštních právních předpisů2c),“. Poznámka pod čarou č. 2c zní: „2c) Například nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, zákon č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů.“. ČÁST ŠESTÁ Změna soudního řádu správního § 21 V § 7 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slovo „zabezpečení“ se vkládají slova „a dávek podle zvláštních předpisů vyplácených spolu s důchody1a)“. Poznámka pod čarou č. 1a zní: „1a) Například nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, zákon č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů.“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o správních poplatcích § 22 V § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, se za slova „důchodovém pojištění,“ vkládají slova „o příplatku k důchodu a o zvláštním příspěvku k důchodu,“. ČÁST OSMÁ ÚČINNOST § 23 Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou části druhé, která nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r. 1) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 220/2011 Sb. 3) § 86, 89, 90, 108, 111, 112, 116 a 117 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 55 a § 56 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. 5) § 94 zákona č. 155/1995 Sb. § 59 až 66 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění účinném ke dni 31. prosince 1995, a obdobná ustanovení předchozích předpisů. 6) § 9 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 359/2005 Sb.	Zákon č. 359/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony Vyhlášeno 19. 9. 2005, datum účinnosti 1. 10. 2005, částka 124/2005 * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o zbraních * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.) 359 ZÁKON ze dne 19. srpna 2005, kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST TŘETÍ Změna zákona o zbraních Čl. III V § 68 zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 228/2003 Sb., se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Útvar policie, jemuž byl podle odstavce 2 oznámen nález zbraně kategorie A, B, C nebo D, střeliva do těchto zbraní, munice nebo výbušniny, uloží nalezenou zbraň kategorie A, B, C nebo D, střelivo do těchto zbraní, munici nebo výbušninu a zabezpečí jejich úschovu po dobu 6 měsíců od jejich uložení. Nepřihlásí-li se jejich vlastník v této lhůtě, připadají nalezené zbraně kategorie A, B, C nebo D, střelivo do těchto zbraní, munice nebo výbušnina do vlastnictví státu.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích Čl. IV V § 11 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 202/2002 Sb. a zákona č. 354/2003 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které včetně poznámky pod čarou č. 14a zní: „g) s nalezenými střelnými zbraněmi, střelivem, municí a výbušninami, které se staly majetkem státu podle zvláštního právního předpisu14a), přísluší Ministerstvu vnitra. 14a) § 68 odst. 3 zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 361/2005 Sb.	Zákon č. 361/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 19. 9. 2005, datum účinnosti 1. 10. 2005, částka 124/2005 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o ochraně hospodářské soutěže * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o elektronických komunikacích * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění * ČÁST OSMÁ - Změna zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST JEDENÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2009 (189/2006 Sb.) 361 ZÁKON ze dne 19. srpna 2005, kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o ochraně hospodářské soutěže Čl. I Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 484/2004 Sb. a zákona č. 127/2005 Sb., se mění takto: 1. V nadpisu § 1 se slova „Předmět zákona“ nahrazují slovy „Úvodní ustanovení“. 2. V § 1 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a Nařízení Rady (ES) o kontrole spojování podniků1b) (dále jen „Nařízení o fúzích“)“. Poznámka pod čarou č. 1b zní: „1b) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 1b se včetně odkazu na poznámku pod čarou označuje jako poznámka pod čarou č. 1c. 3. Za § 3 se vkládá nový § 4, který zní: „§ 4 Blokové výjimky (1) Zákaz podle § 3 odst. 1 se nevztahuje na dohody, které nemohou mít vliv na obchod mezi členskými státy Evropských společenství podle čl. 81 Smlouvy, avšak splňují ostatní podmínky stanovené blokovými výjimkami přijatými na základě čl. 83 odst. 1 Smlouvy k provedení čl. 81 odst. 3 Smlouvy příslušnými nařízeními Komise nebo Rady (dále jen „komunitární blokové výjimky“). (2) Úřad může povolit blokové výjimky i pro další druhy dohod, pokud je prokázáno, že narušení soutěže, ke kterému by bloková výjimka vedla, je převáženo výhodami pro jiné účastníky trhu, zejména pro spotřebitele. (3) Úřad rozhodnutím jednotlivému soutěžiteli výhodu výjimky podle odstavce 1 nebo 2 odejme, pokud by v důsledku vývoje na trhu dohoda podléhající takové výjimce nesplňovala podmínky stanovené v § 3 odst. 4.“. 4. V § 6 odst. 1 písm. b) se slova „společný podíl účastníků dohody“ nahrazují slovy „podíl žádného z účastníků dohody“. 5. V § 6 odst. 2 písm. a) se druhé slovo „nebo“ nahrazuje slovy „, omezení nebo kontrole výroby nebo odbytu anebo“ a slova „nebo nákupních zdrojů“ se nahrazují slovy „, nákupních zdrojů nebo zákazníků“. 6. V § 6 odst. 2 písm. c) bodě 2 se za slova „zaměnitelného zboží“ vkládají slova „, pokud společný podíl účastníků horizontální dohody nebo podíl některého z účastníků vertikální dohody přesahuje na relevantním trhu 5 %“. 7. V § 11 odst. 1 se písmeno g) zrušuje. 8. V § 12 odst. 1 se slovo „přeměnou“ nahrazuje slovem „fúzí“ a poznámka pod čarou č. 6 se zrušuje. 9. V § 12 odst. 2 se slovo „podstatné“ zrušuje, za slovo „smlouvou“ se vkládají slova „, na základě dražby nebo jiným způsobem“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Částí podniku se pro účely tohoto zákona rozumí rovněž ta část podniku soutěžitele, které lze jednoznačně přiřadit obrat dosažený prodejem zboží na relevantním trhu, i když netvoří samostatnou organizační složku podniku.“. 10. V 12 odst. 3 se slova „jeden podnik“ nahrazují slovy „jednoho soutěžitele“ a slova „jiný podnik“ se nahrazují slovy „jiného soutěžitele“. 11. V § 12 odst. 3 písm. b) se slova „určovat nebo ovlivňovat soutěžní chování kontrolovaného soutěžitele“ nahrazují slovy „jiného soutěžitele kontrolovat“. 12. V § 12 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Kontrolou se pro účely tohoto zákona rozumí možnost vykonávat na základě právních nebo faktických skutečností rozhodující vliv na činnost jiného soutěžitele, zejména na základě a) vlastnického práva nebo práva užívání k podniku kontrolovaného soutěžitele nebo jeho části, anebo b) práva nebo jiné právní skutečnosti, které poskytují rozhodující vliv na složení, hlasování a rozhodování orgánů kontrolovaného soutěžitele.“. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 5 až 8. 13. V § 12 odst. 7 se slova „podle odstavce 2“ zrušují a ve větě druhé se slova „soutěžitelé, jejichž podnikání zahrnuje obchodování s cennými papíry“ nahrazují slovy „soutěžitelé, kteří jsou poskytovateli investičních služeb“. 14. V § 12 odst. 7 se věta poslední nahrazuje větou „Na návrh banky nebo soutěžitele, který je poskytovatelem investičních služeb, může Úřad dobu 1 roku prodloužit, pokud navrhovatel prokáže, že účelu, pro který nabyl účasti na jiném soutěžiteli, nemohlo být během této doby z objektivních důvodů dosaženo.“. 15. V § 12 odst. 8 se slova „podle odstavce 2“ zrušují. 16. V § 13 písm. b) bodě 1 se slovo „přeměny“ nahrazuje slovem „fúze“. 17. V § 13 písm. b) bodě 3 se slova „jehož podnikem“ nahrazují slovem „nímž“ a v bodu 4 se slova „§ 12 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 12 odst. 5“. 18. V § 15 odst. 2 se slova „podle § 12 odst. 1, 2 a 4“ nahrazují slovy „podle § 12 odst. 1, 2 a 5“, slovo „přeměnou“ se nahrazuje slovem „fúzí“, slovo „podstatnou“ se zrušuje a slova „jiný podnik“ se nahrazují slovy „jiného soutěžitele“. 19. Nadpis § 16 zní: „Průběh řízení“. 20. V § 16 odst. 2 větě první se slova „a kdy jím nevznikne nebo nebude posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich, které by mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže“ nahrazují slovy „ale nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže“ a ve větě druhé za slova „vážné obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže“ se vkládají slova „, zejména proto, že jím vznikne nebo bude posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich“. 21. V § 16 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 13 zní: „(4) Úřad může za podmínek stanovených Nařízením o fúzích13) požádat Komisi, aby řízení provedla a spojení posoudila sama. Do vydání rozhodnutí Komise, zda takové spojení sama posoudí, Úřad řízení přeruší. Pokud Komise rozhodne, že takové spojení sama posoudí, Úřad řízení zastaví. 13) Čl. 22 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. 22. V § 16 odst. 5 větě první se slova „, v případě spojení, k němuž má dojít převzetím nabídky účastnických cenných papírů, do 2 měsíců od zahájení řízení“ zrušují, ve větě druhé se slova „těchto lhůtách“ nahrazují slovy „této lhůtě“ a slova „těchto lhůt“ se nahrazují slovy „této lhůty“. 23. V § 16 odst. 6 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 24. V § 17 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Rozhodnutí o povolení spojení se vztahuje rovněž na taková omezení hospodářské soutěže, která soutěžitelé uvedli v návrhu na povolení spojení a která se spojením přímo souvisejí a jsou nezbytná k jeho uskutečnění.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 25. V § 17 odstavec 3 zní: „(3) Úřad spojení nepovolí, pokud by mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu, zejména proto, že by jím vzniklo nebo bylo posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich. Pokud společný podíl spojujících se soutěžitelů na relevantním trhu nepřesáhne 25 %, má se za to, že jejich spojení nemá za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, neprokáže-li se při posuzování spojení opak.“. 26. V § 17 odst. 4 větě čtvrté se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“ a na konci odstavce 4 se doplňují věty „Pokud účastníci řízení takové závazky nenavrhnou nebo pokud nejsou jimi navržené závazky k zachování účinné soutěže dostačující, může Úřad ve prospěch zachování účinné soutěže stanovit v rozhodnutí o povolení spojení podmínky a omezení účastníky nenavržené, jestliže s jejich převzetím soutěžitelé souhlasí. Pokud Úřad podmíní povolení spojení splněním závazků navržených soutěžiteli, může rozhodnutím stanovit podmínky a povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků.“. 27. V § 18 odstavec 1 zní: „(1) Před podáním návrhu na zahájení řízení podle § 15 odst. 1 a před právní mocí rozhodnutí Úřadu, kterým se spojení povoluje, nesmí být spojení soutěžiteli uskutečňováno.“. 28. V § 18 odstavec 2 zní: „(2) Zákaz podle odstavce 1 se nevztahuje na uskutečňování spojení, k němuž má dojít na základě veřejné nabídky převzetí účastnických cenných papírů nebo na základě sledu operací s kótovanými cennými papíry, v jejichž důsledku je kontrola nabyta od různých subjektů, za předpokladu, že byl neprodleně podán návrh na zahájení řízení podle § 15 odst. 1 a že hlasovací práva spojená s těmito cennými papíry nejsou vykonávána; tím nejsou dotčena ustanovení odstavců 3 a 4.“. 29. V § 18 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Úřad může v rozhodnutí o povolení výjimky stanovit podmínky a omezení ve prospěch zachování účinné soutěže.“. 30. V § 18 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Pokud Úřad zjistí, že spojení bylo uskutečněno v rozporu s pravomocným rozhodnutím Úřadu, rozhodne o opatřeních nezbytných k obnově účinné soutěže na relevantním trhu. Za tím účelem Úřad zejména uloží soutěžitelům povinnost prodat podíly, převést podnik nabytý spojením nebo jeho část, anebo povinnost zrušit smlouvu, na jejímž základě ke spojení došlo, případně provést jiná přiměřená opatření, která jsou nezbytná k obnově účinné soutěže na relevantním trhu. Úřad může takové rozhodnutí vydat i tehdy, pokud zjistí, že bylo uskutečněno spojení, aniž byl podán návrh na zahájení řízení podle § 15 odst. 1.“. 31. V § 20a odst. 2 se slova „odepřít výhodu plynoucí z některého nařízení o výjimce ve smyslu čl. 81 odstavec 3 Smlouvy“ nahrazují slovy „rozhodnutím jednotlivému soutěžiteli výhodu komunitární blokové výjimky odejmout“. 32. V § 20a se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g), h) a i), která znějí: „g) předkládat svá stanoviska k řízením, která Komise provádí podle Nařízení o fúzích, h) vydávat rozhodnutí v případech, kdy nařízení Evropských společenství, přijatá v souladu s články 83 až 86 Smlouvy, opravňují Úřad k přijetí rozhodnutí, i) přijímat opatření k nápravě, jejichž podmínky a podrobnosti určila Komise a kdy zmocnila členský stát k přijetí potřebného opatření k nápravě podle článku 85 odst. 2 Smlouvy.“. 33. V § 20a odst. 4 písm. a) se za slovo „Nařízením“ vkládají slova „a Nařízením o fúzích“. 34. V § 20a odst. 4 písm. b) se za slova „šetření“ vkládají slova „podle Nařízení nebo podle Nařízení o fúzích“. 35. V § 20a odst. 4 písm. d) se za slovo „rozhodnutí“ vkládají slova „podle odstavce 1“. 36. V § 20a odst. 4 písm. e) se na konci doplňují slova „do Poradního výboru pro spojení a do Poradního výboru pro otázky státní podpory,“. 37. V 20a se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámek pod čarou č. 14a až 14d zní: „(5) Při postupu podle Nařízení o fúzích je Úřad oprávněn a) vyjádřit se k návrhu na postoupení případu před jeho oznámením14a), b) požádat Komisi o postoupení případu14b), c) za podmínek stanovených Nařízením o fúzích14c) požádat Komisi o posouzení případu, d) rozhodnout o případu postoupeném Komisí14d). 14a) Čl. 4 odst. 4 a 5 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004. 14b) Čl. 9 odst. 2 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004. 14c) Čl. 22 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004. 14d) Čl. 9 odst. 3 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 14a se označuje jako poznámka pod čarou č. 14e. 38. V § 21 odstavec 1 zní: „(1) Účastníky řízení jsou navrhovatel a ti, o jejichž právech a povinnostech má být v řízení jednáno a rozhodnuto.“. 39. V § 21 odstavec 4 zní: „(4) Účastníci řízení jsou povinni označit důkazy k prokázání jimi tvrzených skutečností v souladu s bezprostředně závazným právním předpisem Evropských společenství14e). Pokud účastník řízení navrhne závazky podle § 17 odst. 4, je povinen označit důkazy k prokázání, že splnění těchto závazků je dostatečné k zachování účinné soutěže; před uskutečněním spojení musí označit důkazy potřebné k prokázání, že tyto závazky, případně podmínky a povinnosti uložené Úřadem podle § 17 odst. 4 byly splněny. Účastník řízení je povinen označit rovněž důkazy potřebné k prokázání splnění povinností uložených Úřadem podle § 18 odst. 5.“. 40. V § 21 odst. 5 se za větu třetí vkládá věta „K zajištění účelu šetření mohou zaměstnanci Úřadu obchodní prostory, popřípadě skříně, schránky, obchodní knihy a jiné obchodní záznamy v nich se nacházející zapečetit na dobu a v rozsahu nezbytném k provedení šetření.“. 41. V § 21 odst. 7 se slova „odstavce 4“ nahrazují slovy „odstavce 5“. 42. V § 21 odst. 9 větě první se slovo „nebo“ zrušuje. 43. V § 21a odst. 2 se slova „nebo čl. 22 odst. 1 nebo 2 Nařízení“ nahrazují slovy „, čl. 22 odst. 1 nebo 2 Nařízení nebo čl. 12 odst. 1 Nařízení o fúzích“. 44. V § 21a odst. 4 se slova „Úřad řízení až do rozhodnutí takového soutěžního úřadu přeruší nebo řízení zastaví“ nahrazují slovy „může Úřad řízení zastavit nebo až do rozhodnutí takového soutěžního úřadu přerušit“. 45. V § 22 odst. 1 písm. a) se za slova „300 000 Kč“ vkládají slova „nebo do výše 1 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období“. 46. V § 22 odst. 1 písm. a) se za slova „podle tohoto zákona“ vkládají slova „anebo pokud byla porušena pečeť umístěná podle § 21 odst. 5“. 47. V § 22 odst. 2 se slova „ukončený kalendářní rok“ nahrazují slovy „ukončené účetní období“ a slova „závazky uznané“ se nahrazují slovy „opatření uložená“ a za slova „§ 11 odst. 3“ se vkládají slova „anebo podle § 18 odst. 5“. 48. V § 22 odst. 3 se slova „nesplnění vykonatelného rozhodnutí“ nahrazují slovy „jednání v rozporu s vykonatelným rozhodnutím“. 49. V § 25a se na konci tečka nahrazuje čárkou, odkaz na poznámku pod čarou č. 18 se zrušuje a doplňují se slova, která včetně poznámek pod čarou č. 18, 18a, 18b, 18c, 18d, 18e, 18f a 18g znějí: „s výjimkou ustanovení o řešení rozporů mezi správním orgánem, který vede řízení, a správními orgány, které jsou dotčenými orgány, týkajících se řešení otázky, která je předmětem rozhodování18), ustanovení o tom, komu lze uložit pořádkovou pokutu a do jaké výše ji lze uložit18a), ustanovení o zákazu změny napadeného rozhodnutí v neprospěch odvolatele18b), ustanovení o lhůtách pro vydání rozhodnutí18c), dále z ustanovení o zvláštnostech řízení o rozkladu, ustanovení o složení rozkladové komise a o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu18d) a dále ustanovení o účastnících řízení18e) a ustanovení o postupu při pochybnostech, zda je někdo účastníkem řízení18f); ustanovení správního řádu o účastnících řízení podle zvláštního zákona18g) se však použijí. 18) § 136 odst. 6 správního řádu. 18a) § 62 odst. 1 a 2 správního řádu. 18b) § 90 odst. 3 správního řádu. 18c) § 71 správního řádu. 18d) § 152 odst. 3 a 5 správního řádu. 18e) § 27 odst. 1 a 2 správního řádu. 18f) § 28 správního řádu. 18g) § 27 odst. 3 správního řádu.“. 50. § 26 zní: „§ 26 Úřad stanoví vyhláškou obsah a formu návrhu na povolení spojení podle § 15 odst. 3.“. Čl. II Přechodné ustanovení Pokud byl Úřadu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podán návrh na zahájení řízení podle § 15 zákona č. 143/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ve věci návrhu na spojení s komunitární dimenzí1), a to již bylo do tohoto dne oznámeno Komisi2), Úřad řízení v této věci zastaví, popřípadě je nezahájí. Čl. III Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Vyhláška č. 198/2001 Sb., o povolení obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž podle § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, pro určité druhy vertikálních dohod. 2. Vyhláška č. 199/2001 Sb., o povolení obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž podle § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, pro určité druhy dohod o výzkumu a vývoji. 3. Vyhláška č. 200/2001 Sb., o povolení obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž podle § 3 odst. 1 a § 4 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, pro určité druhy dohod o poskytování technologií. 4. Vyhláška č. 201/2001 Sb., o povolení obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž podle § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, pro určité druhy dohod o specializaci. 5. Vyhláška č. 202/2001 Sb., o povolení obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž podle § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, pro určité druhy dohod v oblasti pojišťovnictví. 6. Vyhláška č. 203/2001 Sb., o povolení obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž podle § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, pro určité druhy dohod týkajících se konzultací o cenách v osobní letecké dopravě a přidělování volného letištního času. 7. Vyhláška č. 205/2001 Sb., o povolení obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž podle § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, pro určité druhy dohod v oblasti drážní, silniční a vnitrozemské vodní dopravy. 8. Vyhláška č. 31/2003 Sb., o povolení obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž podle § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, pro určité druhy vertikálních dohod o distribuci a servisu motorových vozidel. 9. Vyhláška č. 245/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 31/2003 Sb., o povolení obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž podle § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, pro určité druhy vertikálních dohod o distribuci a servisu motorových vozidel. Čl. IV Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, jak vyplývá ze zákonů jej měnících. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o elektronických komunikacích Čl. V Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), se mění takto: 1. V § 10 odst. 1 písm. n) se slovo „účinné“ nahrazuje slovem „účelné“. 2. V § 26 odst. 5 se za slova „podle odstavce 3,“ vkládají slova „obecné podmínky pro vykonání zkoušky,“. 3. V § 27 odst. 2 větě druhé se slova „jsou součástí státních finančních aktiv,“ zrušují. 4. V § 34 odst. 2 se za slovo „Geografickým“ vkládá slovo „telefonním“ a za slovo „bodu“ se vkládají slova „veřejné telefonní“. 5. V § 34 odst. 3 se za slovo „Negeografickým“ vkládá slovo „telefonním“ a za slovo „mobilních“ se vkládá slovo „telefonních“. 6. V § 38 se na konci odstavce 3 doplňuje věta, která zní: „Pro výpočet ztráty a její úhradu se použijí ustanovení § 48 a § 49 odst. 1 a 11 obdobně.“. 7. V § 41 odst. 1 a 4 se slova „§ 96“ nahrazují slovy „§ 95 a 96“. 8. V § 41 odst. 6 se za větu první vkládá věta „Na základě smlouvy lze v seznamu uveřejnit i další údaje účastníka.“. 9. V § 48 odst. 3 větě první se slova „a 3“ zrušují. 10. V § 54 odst. 2 se slova „veřejně dostupných služeb elektronických komunikací“ nahrazují slovy „veřejně dostupné telefonní služby“. 11. V § 73 odst. 4 se slova „telekomunikační sítě“ nahrazují slovy „komunikační sítě“. 12. V § 83 odst. 8 větě třetí za slovo „Radou“ a větě čtvrté za slovo „Rada“ se vkládají slova „pro rozhlasové a televizní vysílání“. 13. V § 94 se vkládá nadpis paragrafu, který zní: „Přesměrování volání“. 14. V § 99 odst. 1 větě první se slova „písm. c) a d)“ nahrazují slovy „písm. d) a e)“. 15. V § 100 odst. 5 poslední věta zní: „V případě, že rušení vzniká pouze vlivem nedostatečné elektromagnetické slučitelnosti přijímacího zařízení, informuje Úřad provozovatele rušeného přijímacího zařízení o možných podmínkách vedoucích k odstranění rušení.“. 16. V § 101 odst. 2 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „zemních prací a terénních úprav.“. 17. V § 104 se doplňuje odstavec 16, který zní: „(16) Stavebník, který vyvolal překládku nadzemního nebo podzemního vedení veřejné komunikační sítě elektronických komunikací, nese náklady nezbytné úpravy dotčeného úseku vedení sítě elektronických komunikací, a to na úrovni stávajícího technického řešení. Náklady související s modernizací či zvýšením přenosové kapacity nadzemního nebo podzemního vedení sítě elektronických komunikací nese vlastník tohoto vedení.“. 18. V § 107 se doplňuje odstavec 11, který včetně poznámky pod čarou č. 46a zní: „(11) Členové Rady a její předseda jsou odměňováni podle zvláštního právního předpisu46a). 46a) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů.“. 19. V § 118 odst. 1 písm. j) se slova „§ 96 odst. 1, 2, 4 nebo 5“ nahrazují slovy „§ 95 odst. 1 nebo 2 anebo § 96 odst. 2 nebo 3“. 20. V § 118 odst. 1 se písmeno i) zrušuje. Dosavadní písmena j) až t) se označují jako písmena i) až s). 21. V § 118 odst. 6 písm. b) se slova „ohrozí poskytování dílčích služeb neplněním hodnot“ nahrazují slovy „překročí mezní hodnoty“. 22. V § 118 odst. 11 se slova „písm. a) až m)“ nahrazují slovy „písm. a) až l)“. 23. V § 118 odst. 12 se slova „písm. n)“ nahrazují slovy „písm. m)“. 24. V § 118 odst. 13 se slova „písm. o) až t)“ nahrazují slovy „písm. n) až s)“. 25. V § 121 odst. 2 se odkaz na poznámku pod čarou č. „22)“ nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. „21)“. 26. V § 122 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 48a zní: „(1) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, postupuje se v řízení u Úřadu podle správního řádu. Ustanovení správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu48a) se nepoužije. Pro účely složení rozkladové komise se členové Rady Úřadu, s výjimkou jejího předsedy, nepovažují za zaměstnance ústředního správního úřadu. 48a) § 152 odst. 5 správního řádu.“. 27. V § 122 odst. 8 se za slovo „odvolání“ vkládají slova „nebo rozkladu“. 28. V § 122 odst. 9 se slova „§ 114 odst. 1 a 2“ nahrazují slovy „§ 114 odst. 2“. 29. V § 123 odst. 1 větě první se za slovo „odvolání“ vkládají slova „nebo rozklad“ a ve větě druhé se slovo „odvolání“ nahrazuje slovem „rozkladu“. 30. V § 136 odst. 10 se slovo „veřejné“ zrušuje. 31. V § 136 odst. 11 větě poslední se za slova „rádiových kmitočtů“ vkládají slova „nebo oprávnění k využívání čísel“. Za poslední větu se doplňuje věta, která zní: „Povolení k provozování vysílacích rádiových zařízení pro amatérskou radiokomunikační službu vydaná podle dosavadních právních předpisů se považují za individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů operátorů třídy A.“. 32. § 136 odstavec 15 zní: „(15) Platnost průkazů zvláštní způsobilosti k obsluze vysílacích rádiových zařízení, s výjimkou průkazů pro obsluhu vysílacích rádiových zařízení pro amatérskou radiokomunikační službu, vydaných podle dosavadních právních předpisů se nemění. Průkazy zvláštní způsobilosti pro obsluhu vysílacích rádiových zařízení pro amatérskou radiokomunikační službu vydané podle dosavadních právních předpisů (dále jen „průkaz radioamatéra“) pozbývají platnosti dnem 30. dubna 2007. Úřad v této lhůtě vymění průkaz radioamatéra na základě žádosti držitele takového průkazu za průkaz odborné způsobilosti HAREC.“. 33. V § 136 odst. 17 se slovo „koncesovanou“ nahrazuje slovem „vázanou“. 34. V § 136 odst. 19 se slova „v § 96“ nahrazují slovy „v § 95“. 35. V § 143 odst. 1 se za slova „účinnosti tohoto zákona“ vkládají slova „v rozsahu a za podmínek dle dosavadních právních předpisů. Povinnost poskytovat univerzální službu trvá až“. 36. V § 149 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na členy Rady ustanovení zákoníku práce, a to až do dne nabytí účinnosti služebního zákona.“. 37. Poznámka pod čarou č. 40 zní: „40) Nařízení vlády č. 18/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o správních poplatcích Čl. VI Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, se mění takto: 1. V příloze zákona Sazebník část VIII položky 108 až 112 znějí: „Položka 108 1. Vydání průkazu odborné způsobilosti pro obsluhu a) radiotelefonních, radiotelegrafních nebo jiných vysílacích rádiových zařízení umístěných na palubách letadel a lodí \\- radiotelefonních\| Kč\| 400,- ---\|---\|--- \\- radiotelegrafních\| Kč\| 600,- \\- jiných vysílacích rádiových zařízení\| Kč\| 400,- b) radiotelefonních a radiotelegrafních pozemních vysílacích rádiových zařízení letecké pohyblivé a námořní pohyblivé služby a radiotelefonní služby na vnitrozemských vodních cestách \\- radiotelefonních\| Kč \| 300,- ---\|---\|--- \\- radiotelegrafních\| Kč \| 400,- c) radiotelefonních a radiotelegrafních pozemních vysílacích rádiových zařízení provozovaných v pásmu krátkých vln \\- radiotelefonních\| Kč \| 300,- ---\|---\|--- \\- radiotelegrafních\| Kč \| 400,- d)\| vysílacích rádiových zařízení pro amatérskou radiokomunikační službu\| Kč\| 400,- ---\|---\|---\|--- 2.\| Prodloužení platnosti nebo provedení změn v průkazu odborné způsobilosti uvedeného v bodě 1\| Kč\| 200,- ---\|---\|---\|--- Položka 109 a)\| Vydání osvědčení o oznámení komunkační činnosti\| Kč\| 1 000,- ---\|---\|---\|--- b)\| Vydání osvědčení o sdělení změny oznámených údajů\| Kč\| 500,- Položka 110 a)\| Podání návrhu na rozhodnutí sporu, s výjimkou sporu o plnění povinnosti k peněžitému plnění a námitky proti vyřízení reklamace podle § 129 zákona o elektronických komunikacích, mezi osobou vykonávající komunikační činnost na straně jedné a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé\| Kč\| 200,- ---\|---\|---\|--- b)\| Podání návrhu na rozhodnutí sporu, s výjimkou sporu o plnění povinnosti k peněžitému plnění, mezi osobami vykonávajícími komunikační činnosti\| Kč\| 10 000,- c)\| Podání návrhu na rozhodnutí sporu o plnění povinnosti k peněžitému plnění \| 4 % z této částky, nejméně\| Kč\| 200,- d)\| Podání námitky proti vyřízení reklamace podle § 129 zákona o elektronických komunikacích\| Kč\| 100,- Poznámka Poplatek podle položky v písmenu c) se vybere nejvýše ve výši Kč 500 000. Položka 111 a)\| Vydání rozhodnutí o oprávnění k využívání čísel\| Kč\| 5 000,- ---\|---\|---\|--- b)\| Prodloužení platnosti nebo provedení změn v oprávnění k využívání čísel\| Kč\| 500,- Poznámka Poplatek podle této položky se nevybere, přiděluje-li správní úřad čísla pro tísňová volání, hlášení poruch, hovory s ohlašovnou národních a mezinárodních hovorů a informace (hlásky), které informují volajícího účastníka o změnách účastnických čísel. Položka 112 a) Vydání rozhodnutí o individuálním oprávnění k využívání rádiových kmitočtů \\- pro rozšíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání (rozhlasová služba)\| Kč\| 7 000,- ---\|---\|--- \\- pro pevnou službu\| Kč\| 5 000,- \\- pro amatérskou radiokomunikační službu\| Kč\| 500,- \\- pro ostatní radiokomunikační služby\| Kč\| 3 000,- b) Prodloužení platnosti nebo provedení změn v individuálním oprávnění k využívání rádiových kmitočtů \\- pro šíření a přenos rozhlasového a telvizního vysílání (rozhlasová služba)\| Kč\| 500,- ---\|---\|--- \\- pro pevnou službu\| Kč\| 500,- \\- pro amatérskou radiokomunikační službu\| Kč\| 200,- \\- pro ostatní radiokomunikační služby\| Kč\| 500,- Poznámka Poplatek podle této položky se nevybere za vydání rozhodnutí podle § 25 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).“. 2. V příloze zákona Sazebník část VIII se položky 113 a 114 zrušují. 3. V rejstříku k Sazebníku název části VIII zní: „Poplatky v elektronických komunikacích“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu Čl. VII Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 427/2003 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 1 písm. f) se na konci textu doplňují slova „a člena a předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu“. 2. V § 27a se číslo „1,424“ nahrazuje číslem „1,52“. 3. V § 27b se číslo „1,932“ nahrazuje číslem „2,06“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů Čl. IX V § 5 písm. a) bodu 9 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb. a zákona č. 438/2004 Sb., se za slova „členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,“ vkládají slova „členové Rady Českého telekomunikačního úřadu,“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění Čl. X V § 5 odst. 1 písm. i) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 359/2004 Sb. a zákona č. 436/2004 Sb., se za slova „členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,“ vkládají slova „členové Rady Českého telekomunikačního úřadu,“. ČÁST OSMÁ Změna zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) Čl. XI V § 36 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb. a zákona č. 127/2005 Sb., v odstavci 3 se věta „Součástí státních finančních aktiv je rovněž radiokomunikační účet zřízený podle zvláštního právního předpisu.“ zrušuje. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Čl. XII V § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 359/2004 Sb. a zákona č. 436/2004 Sb., se v bodu 8 za slova „členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,“ vkládají slova „členové Rady Českého telekomunikačního úřadu,“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. XIII Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb. a zákona č. 168/2005 Sb., se mění takto: 2. V § 36 se na konci písmene z) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno za), které zní: „za) členů Rady Českého telekomunikačního úřadu Český telekomunikační úřad.“. ČÁST JEDENÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XIV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 2005, s výjimkou ustanovení části první čl. I bodu 49, pokud jde o § 25a, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r. 1) Čl. 1 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004. 2) Čl. 4 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.
Zákon č. 392/2005 Sb.	Zákon č. 392/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 27. 9. 2005, datum účinnosti 27. 9. 2005, částka 136/2005 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 316/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o potravinách a tabákových výrobcích * ČÁST ŠESTÁ - ZMOCNĚNÍ K VYDÁNÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA O OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2017 (250/2016 Sb.) 392 ZÁKON ze dne 19. srpna 2005, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o ochraně veřejného zdraví Čl. I Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb. a zákona č. 253/2005 Sb., se mění takto: 1. § 1 včetně poznámky pod čarou č. 1 zní: „§ 1 Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje a) práva a povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví, b) soustavu orgánů ochrany veřejného zdraví, jejich působnost a pravomoc. 1) Směrnice Rady 76/768/EHS ze dne 27. července 1976 o sbližování právních předpisů členských států o kosmetických výrobcích, ve znění směrnice Komise 2003/80/ES ze dne 5. září 2003, kterou se stanoví symbol pro údaj označující trvanlivost kosmetických prostředků v příloze VIIIa směrnice Rady 76/768/EHS. Směrnice Komise 80/1335/EHS ze dne 22. prosince 1980 o sbližování právních předpisů členských států o analytických metodách nezbytných pro kontrolu složení kosmetických výrobků, ve znění směrnice Komise 96/45/EHS ze dne 2. července 1996 o metodách analýzy nezbytných pro kontrolu složení kosmetických prostředků. Rozhodnutí Komise 96/335/ES ze dne 8. května 1996, kterým se stanoví soupis a společná nomenklatura přísad používaných v kosmetických prostředcích. Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu. Směrnice Rady 76/160/EHS ze dne 8. prosince 1975 o jakosti vod ke koupání, ve znění směrnice 91/692/EHS ze dne 23. prosince 1991 ke standardizaci a racionalizaci zpráv o zavádění určitých směrnic vztahujících se k životnímu prostředí. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci. Směrnice Rady 83/477/EHS ze dne 19. září 1983 o ochraně pracovníků před riziky vystavení azbestu při práci, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/18/ES ze dne 27. března 2003. Směrnice Rady 93/43/EHS ze dne 14. června 1993 o hygieně potravin. Směrnice Rady 89/109/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami. Směrnice Komise 2004/19/ES ze dne 1. března 2004, kterou se doplňuje směrnice 2002/72/ES týkající se plastů a výrobků z plastů přicházejících do styku s potravinami. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2119/98/ES ze dne 24. září 1998 o zřízení sítě epidemiologického dozoru a kontroly přenosných nemocí ve Společenství. Rozhodnutí Evropské komise ze dne 17. července 2003, kterým se mění rozhodnutí 2000/96/EC ve věci stanovení surveillance vybraných infekcí.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 1 se označuje jako poznámka pod čarou č. 2, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 2. V § 2 odst. 11 se slova „výrobek, který hodlá uvést na trh nebo do oběhu“ nahrazují slovy „či objednala výrobek, který hodlá uvést na trh nebo do oběhu4c) pod svým jménem“, za slovo „firmu“ se vkládá slovo „, název“ a za slovo „nestanoví-li“ se vkládají slova „přímo použitelný předpis Evropských společenství nebo“. Poznámka pod čarou č. 4c zní: „4c) § 2 písm. p) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 316/2004 Sb.“. 3. V § 3 odst. 2 na konci písmena d) se za slovo „zařízení“ vkládají slova „, zařízení stravovacích služeb“. 4. V § 3 odstavec 3 zní: „(3) Teplá voda dodávaná jako součást podnikatelské činnosti osoby nebo jiné činnosti právnické osoby musí splňovat hygienické limity mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů jakosti, které jsou upraveny prováděcím právním předpisem; za splnění této povinnosti odpovídá výrobce teplé vody. Teplou vodu dodávanou potrubím užitkové vody nebo vnitřním vodovodem6a), které jsou konstrukčně propojeny směšovací baterií s vodovodním potrubím pitné vody, může výrobce vyrobit jen z vody pitné. Je-li nedodržení hygienického limitu teplé vody způsobeno vnitřním vodovodem6a) nebo jeho údržbou a jde o stavbu, v níž je teplá voda dodávána veřejnosti, postupují výrobce teplé vody, odběratel a další osoby v obdobném postavení obdobně podle § 4 odst. 5 vět čtvrté a páté.“. 5. V § 3a odst. 6 se na konci doplňují slova „a hodnocení zdravotních rizik podle § 2 odst. 2“. 6. V § 3a odst. 8 větě první se za slova „informovat o“ vkládají slova „povolení podle § 3 odst. 4 vět první a druhé a o jeho podmínkách, o“. 7. V § 4 odst. 3 větě první se slova „místa odběru vzorků“ nahrazují slovy „způsob stanovení míst odběru vzorků“. 8. V § 5 odst. 2 větě první se za slova „zajistit u“ vkládají slova „držitele osvědčení o akreditaci4a) nebo u“. 9. V § 6 odst. 1 větě první se za slova „pro veřejnost“ vkládají slova „, a související provozní plochy s vybavením“. 10. V § 6 odst. 3 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena a) až d). 11. V § 6 odst. 3 písm. a) se slova „dodržení povinnosti podle písmene a), její hodnocení“ nahrazují slovy „jakosti vody ke koupání upravené prováděcím právním předpisem“. 12. V § 6 odst. 3 písm. c) se za slova „úpravy vody“ vkládají slova „umělého koupaliště nebo sauny, popřípadě koupaliště ve volné přírodě, je-li v něm voda upravována“. 13. V § 6 odst. 3 písm. d) se slovo „b)“ nahrazuje slovem „a)“. 14. V § 6 odst. 4 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) zajistit, aby voda v bazénu umělého koupaliště nebo sauny vyhovovala hygienickým limitům ukazatelů jakosti upraveným prováděcím právním předpisem a voda ve sprchách umělého koupaliště nebo sauny splňovala požadavky podle § 3 odst. 3,“. Dosavadní písmena a) až d) se označují jako písmena b) až e). 15. V § 6 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Osoba provozující koupaliště ve volné přírodě je povinna v případě, že jakost vody ke koupání nevyhovuje stanoveným hygienickým limitům, zřetelně označit koupaliště informací o této skutečnosti. Osoba provozující umělé koupaliště nebo saunu je povinna v případě, že voda v umělém koupališti nebo sauně nevyhovuje stanoveným hygienickým limitům, provoz umělého koupaliště nebo sauny do doby odstranění závady zastavit.“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8. 16. V § 6 odstavec 7 zní: „(7) Povinnosti uvedené v odstavci 3 písm. a) a d) a v odstavci 5 má i osoba, která provozuje ve stavbách a zařízeních na pozemcích sousedících s povrchovými vodami využívanými ke koupání fyzických osob živnost provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a zařízení sloužících regeneraci a rekondici, poskytování tělovýchovných a sportovních služeb, hostinskou živnost, v jejímž rámci jsou poskytovány ubytovací služby, nebo ubytovací služby v ubytovacích zařízeních, s výjimkou osob poskytujících ubytování v bytových domech, v rodinných domech a ve stavbách pro individuální rekreaci8b), a v reklamě nebo jiné nabídce svých služeb spotřebiteli uvádí tuto možnost koupání v povrchových vodách využívaných ke koupání.“. 17. V § 6 odst. 8 se za slova „Ministerstvo životního prostředí“ vkládají slova „ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví“. 18. V § 7 odst. 1 se slova „Základní a střední školy9), předškolní a školská zařízení zařazená do sítě předškolních zařízení, škol a školských zařízení10), s výjimkou školní knihovny a pedagogicko-psychologické poradny,“ nahrazují slovy „Školy a školská zařízení9) zapsaná do školského rejstříku10), s výjimkou zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školských poradenských zařízení a zařízení školního stravování,“ a slova „a úklid“ se nahrazují slovy „, úklid a nakládání s prádlem“. Poznámky pod čarou č. 9 a 10 znějí: „9) § 7 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 10) § 7 odst. 6 a § 141 zákona č. 561/2004 Sb.“. 19. V § 7 odst. 2 se slova „, popřípadě způsob nakládání s prádlem“ zrušují. 20. V § 8 odst. 2 větě první se slovo „pořádá“ nahrazuje slovy „přijala děti na“. 21. V § 8 se odstavec 5 zrušuje. 22. V § 9 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Základní škola a předškolní zařízení“ nahrazují slovy „Mateřská škola a základní škola“. 23. V § 9 odst. 3 se slova „předškolnímu zařízení“ nahrazují slovy „mateřské škole“. 24. V § 9 odst. 4 se slova „Základní škola a předškolní zařízení,“ nahrazují slovy „Mateřská a základní škola,“. 25. V § 10 odst. 2 se slova „vysílajícímu předškolnímu zařízení,“ nahrazují slovy „vysílající mateřské škole,“. 26. V § 10 odst. 3 se slovo „předpoklady“ nahrazuje slovy „požadavky stanovené“, slova „(§ 19)“ se nahrazují slovy „v § 19 odst. 2 a odst. 3 větě první“ a na konci odstavce 3 se doplňuje věta „Při prověřování znalostí nutných k ochraně veřejného zdraví postupuje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví podle § 19 odst. 3.“. 27. V nadpisu pod § 11 se slova „školy a předškolního zařízení,“ nahrazují slovy „a mateřské školy,“. 28. V § 11 odst. 1 se slova „škola a předškolní zařízení,“ nahrazují slovy „nebo mateřská škola,“. 29. V § 19 odst. 1 se za slova „úpraven vod“ vkládají slova „a vodovodů6a)“. 30. V § 19 odst. 2 větě první se za slova „potravinami nebo pokrmy,“ vkládají slova „fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech v úpravnách vod a při provozování vodovodů6a) do přímého styku s vodou“, za slova „kosmetickými prostředky,“ se vkládají slova „jejich ingrediencemi (§ 28 odst. 1)“ a slova „upravovanou vodou“ se zrušují. 31. V § 24 odst. 1 písm. a) se slova „na zdravotní nezávadnost, jakost, čistotu a značení,“ zrušují. 32. V § 24 odst. 1 písmeno g) zní: „g) dodržovat při odběru a uchovávání vzorků pokrmů postup upravený prováděcím právním předpisem,“. 33. V § 24 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) zajistit pro zaměstnance vykonávající činnosti epidemiologicky závažné pravidelné proškolování k získání a udržení znalostí nutných k ochraně veřejného zdraví; o provedených školeních vést záznam.“. 34. V § 25 odst. 1 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 27b zní: „a) materiály a předměty určené pro styk s potravinami upravené přímo použitelným předpisem Evropských společenství27b), 27b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS.“. 35. V nadpisu pod § 26 se za slovo „dovozce“ vkládá slovo „, prodávajícího“. 36. V § 26 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „je povinen“ vkládají slova „, pokud přímo použitelný předpis Evropských společenství nestanoví jinak,“. 37. V § 26 odst. 1 písm. d) se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 38. V § 26 odst. 2 se slovo „Dovozce“ nahrazuje slovy „Pokud přímo použitelný předpis Evropských společenství nestanoví jinak, dovozce“. 39. V § 26 odst. 2 se na konci doplňují věty „Dovozce může proti opatření příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví vydanému podle písmene b) podat do 3 dnů ode dne jeho doručení nebo ústního oznámení písemně námitky; o ústním oznámení opatření učiní orgán ochrany veřejného zdraví zápis, jehož kopii vydá dovozci. O podaných námitkách rozhodne nadřízený orgán ochrany veřejného zdraví do 30 dnů ode dne jejich doručení. Na základě námitek nadřízený orgán ochrany veřejného zdraví vydané opatření změní nebo zruší anebo námitky zamítne a opatření potvrdí. Proti rozhodnutí o námitkách nelze podat odvolání.“. 40. V § 26 odst. 3 se před větu první vkládá věta „Distributor4a) nesmí distribuovat ty předměty běžného užívání podle § 25 odst. 1 písm. c) a d) uvedené na trh, které nejsou v souladu s tímto zákonem značeny a vybaveny písemným prohlášením, návodem k použití, popřípadě obsluze a čištění.“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Předměty běžného užívání s prošlým datem minimální trvanlivosti je prodávající29a) povinen umístit odděleně a zřetelně označit údajem o skončení doby minimální trvanlivosti; tyto výrobky smí prodávat jen, jsou-li bezpečné26a).“. Poznámka pod čarou č. 29a zní: „29a) § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.“. 41. V § 26 odst. 4 větě druhé se slova „výrobku, který je ve svém konečném stavu určen pro styk s potravinami nebo pokrmy, nebo je ve styku s potravinami nebo pokrmy a je pro tento účel určen“ nahrazují slovy „předmětu určeného pro styk s potravinami“ a na konci druhé a třetí věty se doplňují slova „, pokud přímo použitelný předpis Evropských společenství nestanoví jinak“. 42. V § 26 odst. 5 větě druhé se za slova „konečného výrobku“ vkládají slova „, popřípadě i způsob užití látky“, ve větě třetí se za slova „rozsahem značení“ vkládají slova „a způsobem užití látky“ a slova „ten je povinen způsob a rozsah značení dodržet i na obalu konečného výrobku“ se nahrazují slovy „ten je povinen dodržet způsob užití látky a způsob a rozsah jejího značení na obalu konečného výrobku“. 43. V § 26 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) O povoleních vydaných podle odstavců 4 a 5 informuje Ministerstvo zdravotnictví nejdéle do 2 měsíců ode dne jejich vykonatelnosti ostatní členské státy Evropské unie a Komisi Evropských společenství. Před uplynutím období, na které bylo povolení uděleno, může Ministerstvo zdravotnictví podat Komisi Evropských společenství žádost o zahrnutí látky do seznamu povolených látek. V žádosti uvede podklady, na jejichž základě vydalo povolení. Nevyhoví-li Komise Evropských společenství žádosti o zahrnutí látky do seznamu povolených látek, zaniká povolení Ministerstva zdravotnictví vydané podle odstavců 4 a 5 dnem, kdy bylo rozhodnutí Komise Evropských společenství oznámeno Ministerstvem zdravotnictví výrobci nebo dovozci uvedenému v odstavci 4. Týká-li se takové rozhodnutí Komise Evropských společenství i použití látky, postupuje Ministerstvo zdravotnictví při stanovení nebezpečnosti výrobku podle § 80 odst. 6. (7) Žádost podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství27b) o povolení nové látky dosud neuvedené na seznamu látek, jejichž užití při výrobě materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami je povoleno, jakož i žádost o změnu povolení vydaného podle tohoto přímo použitelného předpisu Evropských společenství se podává u Státního zdravotního ústavu se sídlem v Praze (§ 86 odst. 2).“. Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 8 až 10. 44. V § 26 odstavec 10 zní: „(10) Hygienické požadavky uvedené v odstavcích 1 až 3 se vztahují i na předměty běžného užívání uvedené v § 25 písm. d) nabízené jako použité. Na tyto předměty běžného užívání se však nevztahují požadavky uvedené v odstavci 1 písm. b) části textu za středníkem a písm. d). Jen výrobky splňující tyto požadavky může prodávající29a) prodávat spotřebiteli nebo distributor nabízet k uvedení do provozu4a).“. 45. V nadpisu nad § 27 se slova „výrobu a dovoz kosmetických prostředků“ nahrazují slovy „vývoj, výrobu, uvedení na trh, distribuci a dovoz kosmetických prostředků“ a nadpis pod § 27 se zrušuje. 46. V § 27 odst. 1 větě první se slovo „jméno“ nahrazuje slovem „firmu“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví je oprávněn zajistit sběr a poskytování těchto informací o látkách obsažených v kosmetickém prostředku prostřednictvím k tomu zřízené právnické osoby nebo organizační složky státu.“. 47. V § 27 odst. 2 se věta první nahrazuje větami „Výrobce nebo dovozce je pro kontrolní účely povinen uschovávat na adrese uvedené podle prováděcího právního předpisu na obalu kosmetického prostředku29b) údaje o kosmetickém prostředku, a to v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem29c). Jsou-li tyto údaje uchovávány na území České republiky, musí být uvedeny v českém jazyce. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví však může na žádost výrobce nebo dovozce povolit, aby dokumentace byla v jiném, tomuto orgánu srozumitelném jazyce.“. Poznámky pod čarou č. 29b a 29c znějí: „29b) § 2 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 26/2001 Sb., o hygienických požadavcích na kosmetické prostředky, o náležitostech žádosti o neuvedení ingredience na obalu kosmetického prostředku a o požadavcích na vzdělání a praxi fyzické osoby odpovědné za výrobu kosmetického prostředku (vyhláška o kosmetických prostředcích), ve znění vyhlášky č. 268/2001 Sb. a vyhlášky č. 444/2004 Sb. 29c) § 3 vyhlášky č. 26/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 444/2004 Sb.“. 48. V § 27 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámek pod čarou č. 29d a 29e zní: „(3) Výrobce nebo dovozce je dále povinen, bez dotčení ochrany obchodního tajemství a práva duševního vlastnictví, zajistit, aby na adrese uvedené podle prováděcího právního předpisu na obalu kosmetického prostředku29b) byly veřejnosti snadno dostupné údaje o a) kvalitativním složení kosmetického prostředku; u parfémů a parfémových kompozic i údaje o složení, názvu, kódovém čísle složení a dodavateli, b) kvantitativním složení, pokud jde o obsah nebezpečných chemických látek29d), a c) o nežádoucích účincích kosmetického prostředku na fyzické osoby plynoucích z používání kosmetického prostředku; snadný přístup veřejnosti k těmto údajům může být zajištěn jakýmikoli prostředky, včetně elektronických29e). 29d) Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů. Nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek, ve znění nařízení vlády č. 258/2001 Sb. 29e) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/15/ES ze dne 27. února 2003, kterou se mění směrnice Rady 76/768/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kosmetických prostředků technickému pokroku.“. 49. Nadpis pod § 28 se zrušuje. 50. V § 28 odst. 1 větě první se za slovo „výrobce“ vkládají slova „nebo dovozce, jde-li o první dovoz finálního kosmetického prostředku,", za slova „ve značení“ se vkládá slovo „finálního“ a za slova „ve složení“ se vkládá slovo „finálního“. 51. V § 28 odst. 2 větě první se za slovo „výrobce“ vkládají slova „nebo dovozce uvedený v odstavci 1“, za slova „na obalu“ se vkládá slovo „finálního“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Registrační číslo tvoří 7 číslic, z nichž první dvě číslice označují rok povolení, druhé dvě číslice kód přiřazený České republice jako členskému státu Evropské unie a poslední tři číslice přidělí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.“. 52. V § 28 odst. 3 větě druhé se za slovo „výrobce“ vkládají slova „nebo dovozce uvedeného v odstavci 1“ a ve větě třetí se za slovo „výrobce“ vkládají slova „nebo dovozce uvedený v odstavci 1“. 53. V § 28 odst. 4 úvodní části ustanovení se za slovo „Výrobce“ vkládají slova „nebo dovozce uvedený v odstavci 1“ a v písmenu b) se za slovo „názvu“ vkládá slovo „finálního“. 54. V § 28 odst. 5 se za slovy „odstavce 4,“ slovo „nebo“ zrušuje, za slova „ochrana veřejného zdraví“ se vkládají slova „nebo tak rozhodne příslušný orgán Evropských společenství“ a za slovo „výrobci“ se vkládají slova „nebo dovozci uvedenému v odstavci 1“. 55. Za § 28 se vkládá nový § 28a, který zní: „§ 28a (1) Ministerstvo zdravotnictví informuje o svých rozhodnutích podle § 28, kterými povolilo neuvedení ingredience ve složení finálního kosmetického prostředku nebo prodloužilo platnost takových rozhodnutí, ostatní členské státy Evropské unie a Komisi Evropských společenství. V informaci uvede obchodní firmu žadatele a jeho sídlo, jde-li o právnickou osobu, nebo místo podnikání, jde-li o fyzickou osobu oprávněnou k podnikání, název kosmetických prostředků, obsahujících přísadu, pro niž bylo neuvedení ingredience ve značení povoleno, a registrační číslo podle § 28 odst. 2. Na žádost Komise Evropských společenství nebo členského státu Evropské unie jim Ministerstvo zdravotnictví zašle kopii spisového materiálu obsahujícího žádost o utajení a vydaná rozhodnutí. (2) Ministerstvo zdravotnictví informuje dále ostatní členské státy Evropské unie a Komisi Evropských společenství o svých rozhodnutích, kterými zamítlo žádost podle § 28 odst. 1 nebo odňalo povolení podle § 28 odst. 5. (3) Ministerstvo zdravotnictví je povinno zajistit, aby údaje uvedené v odstavcích 1 a 2 nebyly nepřípustným způsobem zveřejněny. Orgány ochrany veřejného zdraví uznávají rozhodnutí o povolení neuvedení ingrediencí kosmetických prostředků nebo o prodloužení doby utajení ingrediencí přijatá příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie.“. 56. Nadpis pod § 29 se zrušuje. 57. V § 29 odst. 1 větě první se za slovo „bezpečných26a)“ vkládá slovo „finálních“, za slovo „značení“ se vkládá slovo „finálního“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Fyzickou osobu s touto odbornou způsobilostí musí stanovit i dovozce, který hodlá uvést na trh dovezený finální kosmetický prostředek.“. 58. V § 29 odstavec 2 zní: „(2) Výrobce nebo dovozce je povinen před uvedením finálního kosmetického prostředku na trh zajistit hodnocení jeho bezpečnosti pro zdraví fyzických osob. K tomuto účelu musí vzít v úvahu všeobecný toxikologický profil ingrediencí, jejich chemickou strukturu a hladinu expozice fyzických osob; zejména musí zohlednit specifické expoziční charakteristiky míst, na které bude finální kosmetický prostředek aplikován, a specifické expoziční charakteristiky populace fyzických osob, pro které je finální kosmetický prostředek určen. Dále musí provést specifické zhodnocení bezpečnosti finálních kosmetických prostředků určených pro děti ve věku do 3 let a finálních kosmetických prostředků určených výhradně pro vnější intimní hygienu. Hodnocení musí být provedeno podle zásad správné laboratorní praxe pro zkoušení chemických látek30). Hodnocením finálního kosmetického prostředku může výrobce nebo dovozce pověřit pouze fyzickou osobu, která má ukončené vysokoškolské vzdělání v oblasti lékařství, farmacie nebo chemie nebo v příbuzných oborech a zaměření na toxikologii; to neplatí, je-li výrobce nebo dovozce sám fyzickou osobou s touto kvalifikací.“. 59. V § 29 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 30a zní: „(3) Při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné způsobilosti, kterou státní příslušníci České republiky nebo členských států Evropské unie nebo jejich rodinní příslušníci získali v jiném členském státě Evropské unie, se postupuje podle zvláštního právního předpisu30a). 30a) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 60. V § 29 odst. 4 se věta první nahrazuje větami „Je-li stejný kosmetický prostředek vyráběn na více místech v rámci území Evropských společenství, může výrobce zvolit jediné místo výroby, kde budou údaje o hodnocení bezpečnosti finálního kosmetického prostředku v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem29c) uchovávány. Výrobce je povinen označit takto zvolené místo, bude-li o to pro kontrolní účely příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví požádán. Údaje musí být snadno dostupné, a je-li zvoleným místem území České republiky, musí být uvedeny v českém jazyce. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví však může na žádost výrobce povolit, aby dokumentace byla dostupná v jiném, tomuto orgánu srozumitelném jazyce.“. 61. V § 29 se doplňují odstavce 5 a 6, které včetně poznámky pod čarou č. 29f znějí: „(5) Výrobce nebo dovozce může využít možnosti uvést na obalu finálního kosmetického prostředku nebo v jakémkoli dokumentu, poznámce, na etiketě, kroužku nebo límcové etiketě, které finální kosmetický prostředek doprovázejí, skutečnost, že nebyly prováděny pokusy na zvířatech29f) pouze tehdy, pokud výrobce ani jeho dodavatelé neprováděli ani nezadali žádné pokusy na zvířatech29f) u prototypu kosmetického prostředku, finálního kosmetického prostředku nebo jeho ingrediencí, ani nepoužili ingredience, které byly pro účely vývoje nových kosmetických prostředků zkoušeny na zvířatech třetími osobami29e). (6) Výrobce, dovozce ani distributor nesmí při značení finálních kosmetických prostředků, jejich propagaci nebo nabízení k prodeji použít texty, názvy, obchodní značky, vyobrazení nebo symboly, které by přisuzovaly finálním kosmetickým prostředkům vlastnosti, které nemají. 29f) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.“. 62. V § 30 odst. 3 větě první se slova „prostor určených pro zemědělské účely, lesů“ nahrazují slovy „lesních a zemědělských pozemků32b)“. Poznámka pod čarou č. 32b zní: „32b) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 63. V § 31 odst. 1 se na konci doplňuje věta „Toto povolení se nevydá, stanoví-li příslušný orgán ochrany veřejného zdraví závazné podmínky provozu zdroje hluku nebo vibrací pro provoz zařízení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci).“. 64. V § 31 odst. 3 větě poslední se slova „rozhodnout o vyvlastnění, popřípadě“ zrušují. 65. V § 32 se na konci věty první doplňují slova „pro chráněné prostory uvedené v § 3033c)“. Poznámka pod čarou č. 33c zní: „33c) Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění nařízení vlády č. 88/2004 Sb.“. 66. Za § 32 se vkládá nový § 32a, který zní: „§ 32a Měření hluku v životním prostředí člověka podle tohoto zákona může provádět pouze držitel osvědčení o akreditaci4a) nebo držitel autorizace podle § 83c.“. 67. V § 37 odst. 3 písmeno c) zní: „c) výsledky hodnocení expozice fyzických osob vykonávajících danou práci jednotlivým rozhodujícím faktorům pracovních podmínek v charakteristické směně,“. 68. V § 37 odst. 3 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena e) až g). 69. V § 37 odst. 6 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) tom, že práce druhé kategorie již není ve smyslu § 39 odst. 1 prací rizikovou.“. 70. V § 41 odst. 1 větě druhé se za slova „zahájením práce“ vkládají slova „a dále vždy, když dojde ke změně pracovních podmínek, které pravděpodobně budou mít za následek zvýšení expozice azbestového prachu nebo prachu z materiálů, které azbest obsahují“ a na konci odstavce se doplňují věty „Povinnost ohlásit práce s expozicí azbestu podle vět první a druhé zaměstnavatel nemá, jde-li o práci s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu33d). Práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice azbestu upraví prováděcí právní předpis.“. Poznámka pod čarou č. 33d zní: „33d) Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 27. března 2003, kterou se mění směrnice Rady 83/477/EHS o ochraně pracovníků před riziky vystavení azbestu při práci.“. 71. V § 43 se slova „a) a písm. c)“ nahrazují slovem „b)“. 72. V § 44a odst. 8 se slova „nebo 6“ nahrazují slovy „nebo 7“. 73. V § 44b odst. 4 větě první se za slova „České republiky“ vkládají slova „, popřípadě bydliště, jde-li o fyzickou osobu, která trvalý pobyt na území České republiky nemá“. 74. V § 44b se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 35j zní: „(5) Při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné způsobilosti, kterou státní příslušníci České republiky nebo členských států Evropské unie nebo jejich rodinní příslušníci získali v jiném členském státě Evropské unie, se postupuje podle zvláštního právního předpisu30a). Pokud komise pro přezkoušení odborné způsobilosti uzná odbornou kvalifikaci podle odstavce 4 pouze částečně, je uchazeč oprávněn skládat rozdílovou zkoušku. U rozdílové zkoušky není uchazeč zkoušen z těch oblastí, uvedených v prováděcím právním předpisu35j), ve kterých mu byla uznána získaná odborná kvalifikace postupem podle věty první. 35j) Vyhláška č. 428/2004 Sb., o získání odborné způsobilosti k nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7. 75. V § 45 odst. 1 větě první se slova „opatření přijatá orgány ochrany veřejného zdraví na základě tohoto zákona“ nahrazují slovy „na základě zákona příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví“. 76. V § 46 odst. 1 větě druhé se slova „skupiny fyzických osob“ nahrazují slovy „fyzické osoby“. 77. V § 47 odst. 1 úvodní části ustanovení a v písmenu b) se číslo „5“ nahrazuje číslem „7“. 78. V § 47 se odstavec 4 zrušuje. 79. V § 47a odst. 1 se na konci doplňuje věta „U osob umístěných ve zdravotnických zařízeních, ústavech sociální péče a obdobných zařízeních provádějí očkování podle tohoto zákona také lékaři těchto zařízení.“. 80. V § 58 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo jinak získala odborné znalosti v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem37c),“. Poznámka pod čarou č. 37c zní: „37c) Vyhláška č. 490/2000 Sb., o rozsahu znalostí a dalších podmínkách k získání odborné způsobilosti v některých oborech ochrany veřejného zdraví.“. 81. V § 58 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo jinak získala odborné znalosti v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem37c),“. 82. V § 58 odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo jinak získala odborné znalosti v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem37c),“. 83. V § 58 odst. 5 větě první se za slova „odstavce 1 písm. b)“ vkládají slova „nebo platné osvědčení o odborné způsobilosti v rozsahu odstavce 1 písm. c)“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo platné osvědčení o odborné způsobilosti v rozsahu podle odstavce 1 písm. c)“. 84. V § 60 odst. 2 větě první se slovo „příslušný“ zrušuje. 85. Za § 60 se vkládá nový § 60a, který zní: „§ 60a (1) Při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné způsobilosti, kterou státní příslušníci České republiky nebo členských států Evropské unie nebo jejich rodinní příslušníci získali v jiném členském státě Evropské unie, se postupuje podle zvláštního právního předpisu30a). (2) Pokud komise pro přezkoušení odborné způsobilosti uzná odbornou kvalifikaci podle § 58 odst. 1 až 4 pouze částečně, je uchazeč oprávněn skládat rozdílovou zkoušku. (3) U rozdílové zkoušky není uchazeč zkoušen z těch oblastí, uvedených v prováděcím právním předpisu37c), ve kterých mu byla uznána získaná odborná kvalifikace postupem podle odstavce 1. Ustanovení § 60 se použije obdobně.“. 86. V § 61 odst. 5 se na konci doplňují věty „Na tento postup se nevztahuje správní řád. Opatření, kterým se stanoví zvláštní podmínky pro provádění speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, může orgán ochrany veřejného zdraví vyhlásit ústně a učinit o něm písemný zápis. Osoba oprávněná provozovat speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci může proti opatření příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví podat do 24 hodin od jeho doručení nebo ústního oznámení písemně námitky. Podání námitek nemá odkladný účinek. O podaných námitkách rozhoduje ředitel příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Na základě námitek opatření změní nebo zruší, anebo námitky zamítne a opatření potvrdí. Proti rozhodnutí o námitkách nelze podat odvolání.“. 87. Za § 62 se vkládá nový § 62a, který včetně nadpisu zní: „§ 62a Epidemiologické šetření Příslušné orgány ochrany veřejného zdraví jsou oprávněny provádět epidemiologické šetření zaměřené zejména na ověření diagnózy a zjištění ohniska nákazy (§ 65 odst. 2). Osoby jsou povinny sdělit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví na jeho výzvu okolnosti důležité v zájmu epidemiologického šetření.“. 88. V § 64 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 89. Za § 75 se vkládá nový § 75a, který včetně nadpisu zní: „§ 75a Systém epidemiologické bdělosti (1) Pro infekce způsobené Haemophilus influenzae b, chřipku, spalničky, dávivý kašel, nákazy vyvolané virem lidského imunodeficitu, legionelózu, meningokokové onemocnění a tuberkulózu se zavádí systém epidemiologické bdělosti (surveillance). Rozsah infekcí může být prováděcím právním přepisem rozšířen. Správním úřadem, který shromažďuje informace na tomto úseku a předává je do sítě Evropských společenství pro epidemiologický dozor a kontrolu infekčních onemocnění (dále jen „síť Společenství“), provádí výměnu nutných informací, organizuje systém včasného varování a reakce pro účely prevence a kontroly a provádí konzultace, je Ministerstvo zdravotnictví. (2) Orgány ochrany veřejného zdraví uvedené v § 78 písm. b) a c) jsou povinny shromažďovat údaje a) o prvotním nebo opakovaném výskytu infekcí uvedených v odstavci 1 a použitých kontrolních opatřeních, b) o vývoji epidemiologické situace, za kterou odpovídají z hlediska sběru informací, c) o neobvyklých epidemiologických skutečnostech a nových infekčních onemocněních neznámého původu, d) o všech podstatných skutečnostech v souvislosti s 1. infekčními onemocněními uvedenými v odstavci 1, 2. novými infekčními onemocněními neznámého původu v zemích, které nejsou členským státem Evropské unie, e) o existujících nebo navrhovaných mechanismech a postupech pro předcházení a kontrolu infekčních onemocnění, zejména v případech ohrožení veřejného zdraví, f) které by mohly pomoci členským státům Evropské unie koordinovat jejich úsilí o předcházení a kontrolu infekčních onemocnění včetně jakýchkoli přijatých opatření a předávat je Ministerstvu zdravotnictví, které je sdělí do sítě Společenství. (3) O charakteru a rozsahu opatření k předcházení infekčních onemocnění uvedených v odstavci 1 informuje Ministerstvo zdravotnictví před jejich přijetím za účelem koordinace úsilí o předcházení a kontrolu infekčních onemocnění síť Společenství a konzultuje prostřednictvím sítě Společenství s dalšími členskými státy Evropské unie a Komisí Evropských společenství charakter a rozsah plánovaných opatření; to neplatí, je-li potřeba chránit veřejné zdraví tak naléhavá, že konzultace znemožňuje. V takovém případě však Ministerstvo zdravotnictví informuje o přijatých opatřeních co nejdříve prostřednictvím sítě Společenství ostatní členské státy Evropské unie a Komisi Evropských společenství. (4) Osoby poskytující péči (§ 15 odst. 1) jsou povinny v rozsahu prováděcího právního předpisu shromažďovat údaje o infekčních onemocněních zahrnutých do systému epidemiologické bdělosti a hlásit je způsobem a ve lhůtách upravených prováděcím právním předpisem příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Při laboratorní diagnostice, epidemiologickém šetření a stanovení druhu a způsobu provedení protiepidemických opatření při výskytu infekčních onemocnění zahrnutých do systému epidemiologické bdělosti jsou zdravotnická zařízení povinna postupovat podle prováděcího právního předpisu, popřípadě pokynů a opatření příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Prováděcí právní předpis dále upraví základní charakteristiku, klinickou definici a klasifikaci infekčních onemocnění zahrnutých do systému epidemiologické bdělosti.“. 90. V § 76 písm. a) se za slova „na trh“ vkládají slova „nebo do oběhu4c)“. 91. V § 76 písm. b) se slova „byl pozastaven oběh“ nahrazují slovy „bylo pozastaveno uvádění do oběhu4c) nebo na trh, distribuce a prodej“ a slova „do oběhu“ se nahrazují slovy „k uvedení na trh nebo do oběhu4c), k distribuci a prodeji“. 92. V § 76 písm. c) se slova „do oběhu“ nahrazují slovy „k uvedení na trh nebo do oběhu4c), k distribuci a prodeji“. 93. V § 76 písm. d) se slovo „oběhu“ nahrazuje slovy „distribuce a prodeje, nebo bylo zakázáno jejich uvádění do oběhu4c) nebo na trh“. 94. V § 76 písm. e) se slovo „oběh“ nahrazuje slovy „uvádění do oběhu4c) nebo na trh, distribuci a prodej“ a slovo „oběhu“ se nahrazuje slovy „distribuce, prodeje nebo oběhu4c)“. 95. V § 77 na konci se doplňují věty „Orgán ochrany veřejného zdraví vydává v těchto věcech stanovisko. Souhlas může orgán ochrany veřejného zdraví vázat na splnění podmínek. Stanovisko není rozhodnutím vydaným ve správním řízení.“. 96. V § 79 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Orgány ochrany veřejného zdraví jsou oprávněny sdělovat Ministerstvu práce a sociálních věcí a orgánům státního odborného dozoru nad bezpečností práce údaje o výskytu prací zařazených do kategorií třetí a čtvrté a práce kategorie druhé, stanovené příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví jako rizikové.“. 97. V § 80 odst. 1 písmeno f) zní: „f) rozhoduje ve věcech podle § 5 odst. 5, § 26 odst. 4, 5 a 8, § 28, § 72 odst. 1 a 2, § 73, § 83e odst. 6 a § 83f a dále o námitkách, rozhoduje-li o nich podle tohoto zákona nadřízený orgán ochrany veřejného zdraví; je oprávněno povolit prodloužení mírnějšího hygienického limitu podle § 3a odst. 3; plní úkoly podle § 3a odst. 4, § 3b, § 26 odst. 6, § 27 odst. 1, § 27b, 28a, § 72 odst. 3, § 75a, § 79 odst. 5, § 83a odst. 2, § 83c odst. 3 a § 83e odst. 7; na návrh krajských hygienických stanic rozhoduje za podmínek § 37 o kategorizaci prací vykonávaných na jejich pracovištích,“. 98. V § 80 odst. 1 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno p), které zní: „p) přijímá opatření na základě a v mezích přímo použitelných předpisů Evropských společenství.“. 99. V § 80 odst. 2 se na konci doplňuje věta „Analytické metody kontroly složení kosmetických prostředků upraví prováděcí právní předpis.“. 100. V § 80 odst. 3 se na konci doplňují věty „Proti stanovené rozhodčí metodě může podat zaměstnavatel nebo osoba uvedená v § 43 do 3 dnů ode dne jejího doručení písemně námitky. O námitkách rozhoduje ministr zdravotnictví do 30 dnů ode dne jejich doručení. Na základě námitek rozhodčí metodu změní nebo zruší, anebo námitky zamítne a rozhodčí metodu potvrdí. Proti rozhodnutí o námitkách nelze podat odvolání.“. 101. V § 80 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které včetně poznámky pod čarou č. 43d znějí: „(4) Zjistí-li Ministerstvo zdravotnictví na základě významných důkazů, že kosmetický prostředek, přestože splňuje požadavky práva Evropských společenství, představuje nebezpečí pro zdraví43d), může dočasně zakázat používání takového výrobku, jeho uvádění na trh nebo podrobit tento výrobek zvláštním podmínkám a rozhodnout o ukončení platnosti takového rozhodnutí. (5) O postupu podle odstavce 4 a jeho důvodech uvědomí Ministerstvo zdravotnictví neprodleně ostatní členské státy Evropské unie a Komisi Evropských společenství. 43d) Článek 12 směrnice 76/768/EHS.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 6 až 8. 102. V § 80 odst. 6 větě první se za slova „výrobky upravené“ vkládají slova "přímo použitelnými předpisy Evropských společenství,", slova „a zvláštními“ se nahrazují slovy „nebo zvláštními“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo přímo použitelné předpisy Evropských společenství. Dočasné pozastavení nebo omezení uplatňování zvláštních opatření nebo jiných přímo použitelných předpisů Evropských společenství, stanovené Ministerstvem zdravotnictví na základě přímo použitelných předpisů Evropských společenství, vyhlásí Ministerstvo zdravotnictví zveřejněním na své úřední desce a úředních deskách krajských hygienických stanic (Hygienické stanice hlavního města Prahy) umístěných v sídlech těchto správních úřadů a na jejich územních pracovištích. Stanovení a opatření podle tohoto odstavce zpřístupní Ministerstvo zdravotnictví i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Toto stanovení a opatření není rozhodnutím vydaným ve správním řízení.“. 103. V § 80 odst. 7 se slova „odst. 1“ zrušují. 104. V § 82 odst. 1 se věta poslední nahrazuje větou „Jmenování a odvolání ředitele krajské hygienické stanice se řídí služebním zákonem43a).“. 105. V § 82 odst. 2 písm. b) se za slova „povinností stanovených“ vkládají slova „přímo použitelnými předpisy Evropských společenství,“. 106. V § 82 odst. 2 se za písmeno o) vkládají nová písmena p) a q), která znějí: „p) nařídit osobě provozující stravovací službu odběr a uchovávání vzorků podávaných pokrmů, je-li to potřebné pro zajištění zdravotní nezávadnosti podávaných pokrmů nebo z důvodů podezření na vznik infekčního onemocnění z pokrmů, a určit rozsah a dobu plnění této povinnosti; postup při odběru a uchovávání vzorků pokrmů upraví prováděcí právní předpis, q) provádět epidemiologické šetření podle § 62a,“. Dosavadní písmena p) až t) se označují jako písmena s) až u). 107. V § 82 odst. 4 se na konci věty druhé doplňují slova „, popřípadě místo bydliště, neměla-li tato fyzická osoba trvalý pobyt na území České republiky“, za větu druhou se vkládá nová věta „Toto místo sdělí též zařízení vykonávajícímu závodní preventivní péči.“ a ve větě poslední se za slova „preventivní péči“ vkládají slova „na základě tohoto sdělení“, za slova „lékařství, které“ se vkládají slova „by bylo příslušné“ a slovo „provede“ se nahrazuje slovem „provést“. 108. § 83 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 47a až 47c zní: „§ 83 Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra (1) Úkoly státní správy v ochraně veřejného zdraví včetně státního zdravotního dozoru v ozbrojených silách, v Ministerstvu obrany a v jeho působnosti zřízených organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích a nad jimi užívanými objekty47a) vykonává podle tohoto zákona Ministerstvo obrany. (2) Úkoly státní správy v oblasti ochrany veřejného zdraví včetně státního zdravotního dozoru v bezpečnostních sborech47b), s výjimkou Vězeňské služby České republiky, v Ministerstvu vnitra a organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích zřízených v jeho působnosti včetně jimi užívaných staveb a zařízení zřízených Ministerstvem vnitra podle zvláštního zákona47c) vykonává podle tohoto zákona Ministerstvo vnitra. 47a) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 47b) § 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. 47c) Například zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.“. 109. V § 83a odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „nebo“ nahrazuje slovy „organizační složky státu, kraje nebo obce nebo“ a na konci písmene h) se slova „(§ 37 odst. 3)“ zrušují. 110. V § 83a odst. 1 písm. i) se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 111. V § 83b odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „vydá“ vkládají slova „organizační složce státu, kraje nebo obce,“. 112. V § 83b odstavec 3 zní: „(3) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání. Fyzická osoba bezúhonnost podle odstavce 1 písm. f) dokládá výpisem z Rejstříku trestů nebo obdobnými doklady vydanými státy, ve kterých se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce; doklad o bezúhonnosti může být nahrazen dokladem o způsobilosti k výkonu povolání nebo činnosti, pokud prokazuje i splnění podmínky bezúhonnosti. Bezúhonnost za právnickou osobu prokazují všichni členové statutárního orgánu; za organizační složku státu, kraje nebo obce její vedoucí. Při uznávání dokladu o bezúhonnosti, který vydal příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie, se postupuje podle zvláštního právního předpisu30a).“. 113. V § 83b odstavec 4 zní: „(4) V žádosti o vydání osvědčení o autorizaci žadatel uvede obchodní firmu nebo název právnické osoby nebo organizační složky státu, kraje nebo obce nebo jméno a příjmení fyzické osoby, místo podnikání, popřípadě místo trvalého pobytu fyzické osoby nebo její bydliště, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky, sídlo právnické osoby nebo organizační složky státu, kraje nebo obce, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a dále údaje prokazující splnění podmínek podle odstavce 1. Žádost se předkládá autorizující osobě.“. 114. V § 83d odst. 1 písm. d) se za slovo „zániku“ vkládají slova „organizační složky státu, kraje nebo obce nebo“. 115. V § 83e odst. 2 se na konci doplňují věty „Při zkoušce musí fyzická osoba prokázat znalosti stanovené prováděcím právním předpisem37c). Prováděcí právní předpis dále upraví složení komise a podmínky provedení zkoušky odborné způsobilosti.“. 116. V § 83e odst. 3 se věta poslední nahrazuje větou „Fyzická osoba prokazuje bezúhonnost obdobně podle § 83b odst. 3.“. 117. V § 83e odst. 4 se za slova „přírodních věd,“ vkládá slovo „popřípadě“ a za slova „Ministerstvem zdravotnictví“ se vkládají slova „, pokud se ho fyzická osoba za účelem získání odborných znalostí zúčastnila,“. 118. V § 83e se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné způsobilosti, kterou státní příslušníci České republiky nebo členských států Evropské unie nebo jejich rodinní příslušníci získali v jiném členském státě Evropské unie, se postupuje podle zvláštního právního předpisu30a). Pokud komise pro přezkoušení odborné způsobilosti uzná odbornou kvalifikaci podle odstavce 4 pouze částečně, je uchazeč oprávněn skládat rozdílovou zkoušku. U rozdílové zkoušky není uchazeč zkoušen z těch oblastí, uvedených v prováděcím právním předpisu37c), ve kterých mu byla uznána získaná odborná kvalifikace postupem podle věty první. Ustanovení odstavce 4 vět druhé a třetí se použije obdobně.“. Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 6 až 10. 119. V § 83e odst. 6 se na konci doplňuje věta „Při uznávání dokladu o praxi, který vydal příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie, se postupuje podle zvláštního právního předpisu30a).“. 120. V § 83e odst. 8 větě první se za slova „zdravotních rizik“ vkládá slovo „fyzická“ a za slova „trvalého pobytu“ se vkládají slova „nebo bydliště, nemá-li na území České republiky trvalý pobyt“ a ve větě poslední se slova „až 6“ nahrazují slovy „až 7“. 121. V § 83e odst. 10 písm. a) se slova „odstavce 8“ nahrazují slovy „odstavce 9“. 122. Za § 83e se vkládá nový § 83f, který zní: „§ 83f (1) Osvědčení o autorizaci se nevyžaduje u fyzické osoby, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie a na území České republiky hodlá dočasně vykonávat činnost uvedenou v § 83a nebo § 83e, pokud prokáže, že je a) státním příslušníkem členského státu Evropské unie, b) držitelem oprávnění k výkonu činností uvedených v odstavci 1 podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie, pokud se v tomto státě takové oprávnění vyžaduje, c) bezúhonná. (2) V případě činností podle § 83a je tato fyzická osoba povinna předložit Ministerstvu zdravotnictví seznam metod, postupů odběrů a úprav vzorků pro účely měření či vyšetřování včetně konečných analytických metod a postupů, které budou použity. V případě zpracování hodnocení zdravotních rizik podle § 83e je tato fyzická osoba povinna předložit Ministerstvu zdravotnictví dříve zpracovaná hodnocení zdravotních rizik. (3) Doklady podle odstavců 1 a 2 je osoba povinna předložit před zahájením činnosti. (4) O nesplnění požadavků pro výkon činnosti uvedené v § 83a nebo § 83e vydá Ministerstvo zdravotnictví rozhodnutí ve lhůtě 30 dnů. (5) Pokud nebylo vydáno rozhodnutí podle odstavce 4, může být činnost vykonávána nejdéle po dobu 1 roku ode dne následujícího po dni, kdy uplynula lhůta pro vydání tohoto rozhodnutí.“. 123. V § 84 odst. 1 písm. a) se za slova „ochraně veřejného zdraví“ vkládají slova „přímo použitelnými předpisy Evropských společenství,“ a slova „58 a“ se zrušují. 124. V § 84 odst. 1 písm. b) se slova „zakázat činnost, kterou“ nahrazují slovy „pozastavit výkon činnosti, pokud při ní“. 125. V § 84 odst. 1 písm. c) se slovo „oběh“ nahrazuje slovy „do oběhu4c), distribuci a prodej“, slovo „oběhu“ se nahrazuje slovy „distribuce a prodeje“ a slova „zakázat jejich uvedení na trh“ se nahrazují slovy „zakázat jejich uvádění do oběhu4c) nebo na trh“. 126. V § 84 odst. 1 písm. i) se slova „písm. d)“ nahrazují slovy „písm. c)“. 127. V § 84 odst. 1 písm. k) se za slova „vydané podle“ vkládají slova "§ 4 odst. 6,", slova „§ 5 odst. 5“ se nahrazují slovy „§ 5 odst. 5 až 8“ a za slova „povolení vydáno“ se vkládají slova „, nebo je-li ohroženo veřejné zdraví“. 128. V § 84 odst. 1 písm. l) se slovo „zakázat“ nahrazuje slovem „pozastavit“. 129. V § 84 odst. 1 písm. r) se slova „rozhodnout o zastavení nebo omezení“ nahrazují slovy „pozastavit nebo omezit“. 130. V § 84 odst. 1 písm. u) se slova „nebo epidemiologicky rizikové potraviny48) nevyhovují požadavkům stanoveným právními předpisy nebo na základě právních předpisů vydaným rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví“ nahrazují slovy „jsou zjevně zdravotně závadné nebo při zjištění, že potraviny uváděné do oběhu48) jsou zjevně zdravotně závadné“. Poznámka pod čarou č. 48 zní: „48) Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 131. V § 84 odst. 1 písm. y) se na začátek vkládá slovo „mohou“. 132. V § 84 odst. 2 větě první se slova „kontrolovaná osoba50)“ nahrazují slovy „osoba, které bylo nápravné opatření uloženo neprodleně,“, slovo „předložit“ se nahrazuje slovy „, spočívá-li závada ve skutečnosti, kterou lze měřit nebo provést její laboratorní vyšetření, předložit i“, za slovo „stanovených“ se vkládají slova „přímo použitelnými předpisy Evropských společenství a“ a ve větě druhé se slovo „kontrolovaná“ zrušuje. 133. V § 84 odst. 2 se na konci doplňují věty „Určení a měření faktorů životních a pracovních podmínek podle odstavce 1 písm. o) lze provést jen prostřednictvím držitele autorizace (§ 83c), držitele osvědčení o akreditaci4a) nebo osoby, která má osvědčení o dodržování zásad správné laboratorní praxe30) pro příslušný obor měření a vyšetřování, je-li pro příslušný obor měření a vyšetřování autorizace, akreditace či vydání osvědčení právními předpisy upraveno. Věty druhá a třetí se nepoužijí, stanoví-li tento zákon pro příslušné měření jinak (§ 32a).“. 134. V § 84 odst. 3 větě první se slovo „t)“ nahrazuje slovem „u)“ a ve větě druhé se slovo „kontrolované“ zrušuje a za slovo „osobě“ se vkládají slova „uvedené v § 88 odst. 2 větě první“. 135. V § 84 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Při plnění úkolů podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů jsou orgány ochrany veřejného zdraví v rozsahu své působnosti oprávněny přijímat opatření na základě a v mezích přímo použitelných předpisů Evropských společenství.“. 136. V § 88 odst. 2 větě páté se slova „předá jí protokol o kontrolním zjištění a seznámí ji s výsledky kontroly“ nahrazují slovy „a seznámí ji s protokolem o měření nebo jiném vyšetření a s protokolem o kontrolním zjištění50)“ a za větu pátou se vkládají věty „Je-li předmětem státního zdravotního dozoru podle věty první zjištění vyžadující vyšetření odebraného vzorku nebo měření, seznámení kontrolované osoby50) s protokolem o měření nebo jiném vyšetření a s protokolem o kontrolním zjištění50) zaměstnanec orgánu ochrany veřejného zdraví provede až po skončení státního zdravotního dozoru, kdy je vyhodnocen výsledek měření či vyšetření, který uvede v protokolu o kontrolním zjištění50). Seznámení kontrolované osoby s protokolem o kontrolním zjištění50) a výsledky kontroly podle vět páté a šesté může zaměstnanec orgánu ochrany veřejného zdraví provést doručením těchto dokladů o kontrolním zjištění kontrolované osobě50) nebo postupem podle vět druhé až čtvrté.“. 137. V § 88 odst. 4 se věty čtvrtá a pátá nahrazují větou „V řízení o námitkách se postupuje podle zvláštního právního předpisu50a).“. Poznámka pod čarou č. 50a zní: „50a) § 18 a 26 zákona č. 552/1991 Sb., ve znění zákona č. 501/2004 Sb.“. 138. V § 88 odst. 5 se na začátek vkládá věta „Kontrolované osoby50) jsou povinny vytvořit podmínky k provedení státního zdravotního dozoru, zejména jsou povinny poskytnout součinnost odpovídající oprávněním orgánu ochrany veřejného zdraví podle odstavců 1 až 4.“. 139. V § 88a úvodní části ustanovení se slova „pro práci ve zdravotnictví51)“ nahrazují slovy „k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zdravotničtí pracovníci a jiní odborní pracovníci s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání51)“. Poznámka pod čarou č. 51 zní: „51) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 125/2005 Sb. Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb.“. 140. V § 88a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 4, které znějí: „(2) Činností podle odstavce 1 lékaře, zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání se nepřerušuje výkon zdravotnického povolání51). (3) Lékaři, zdravotničtí pracovníci a jiní odborní pracovníci s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání, vykonávající činnosti podle odstavce 1, jsou povinni se celoživotně vzdělávat v rozsahu a za podmínek zvláštního právního předpisu51). (4) Uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání upravují zvláštní právní předpisy51).“. 141. V § 90 větě první se slova „písm. b)“ nahrazují slovy „písm. a)“. 142. V § 92 odst. 1 se za slova „orgánu ochrany veřejného zdraví,“ vkládají slova „přímo použitelnými předpisy Evropských společenství,“. 143. V § 94 odst. 2 větě první se slova „§ 6 odst. 3 písm. d)“ nahrazují slovy „§ 6 odst. 3 písm. c)“ a slova „až 6“ se nahrazují slovy „, 5 a 8“ a ve větě druhé se slova „písm. b)“ nahrazují slovy „písm. a)“. 144. V § 94 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „Řízení o námitkách podle § 3a odst. 6 věty třetí, § 4 odst. 7 věty třetí a § 61 odst. 5 a řízení podle § 46 odst. 3, § 53 odst. 3, § 61 odst. 2, § 67 odst. 1 a 3, § 68 odst. 2, § 70 odst. 2, § 80 odst. 1 písm. g), § 82 odst. 2 písm. l) a § 84 odst. 1 písm. c), části textu před středníkem, písmene e), písmene m), části textu před středníkem a písmen r) a y) se zahajuje doručením rozhodnutí.“. 145. V § 95 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámek pod čarou č. 57 a 58 zní: „(4) V případě mimořádných událostí57), přesahujících území kraje nebo je-li vyhlášen krizový stav58), je Ministerstvo zdravotnictví oprávněno uložit zaměstnancům krajských hygienických stanic s odbornou způsobilostí pro práci ve zdravotnictví (§ 88a) provádění stanovených výkonů zdravotní péče. 57) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 20/2004 Sb. 58) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.“. 146. V § 97 odstavec 2 zní: „(2) Pokud bylo při výkonu státního zdravotního dozoru zjištěno nesplnění či porušení povinnosti, může orgán ochrany veřejného zdraví uložit kontrolované osobě50), u které bylo porušení či nesplnění povinnosti zjištěno, aby uhradila přizvanému zdravotnímu ústavu nebo Státnímu zdravotnímu ústavu náklady vynaložené na zjištění závady.“. 147. V § 97 se odstavec 3 zrušuje. 148. § 99 zní: „§ 99 Vedle ustanovení, která upravují oprávnění orgánu ochrany veřejného zdraví stanovit rozhodnutím nebo opatřením i podmínky, může orgán ochrany veřejného zdraví vázat na podmínky rozhodnutí podle § 4 odst. 3, § 5 odst. 5 a 8, § 6 odst. 3 písm. c) a odst. 5, § 14, § 15 odst. 2, § 17 odst. 5, § 18 odst. 2, § 21 odst. 2 a 4, § 21a, § 26 odst. 5 a 8, § 31 odst. 1, § 72 odst. 1 a § 84 odst. 1 písm. e), o) a r) a opatření podle § 3 odst. 4, § 3a odst. 1 a 3 a § 4 odst. 2, 4 a 6.“. 149. Za § 99 se vkládá nový § 99a, který včetně poznámky pod čarou č. 59 zní: „§ 99a (1) Zřizovatel zdravotnického zařízení, pokud jím je územní samosprávný celek a takové zdravotnické zařízení je navázáno na rozpočet tohoto územního samosprávného celku (kraje nebo obce), nesmí do přijetí zákona o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních převést toto zdravotnické zařízení do formy obchodní společnosti a ani nesmí jeho provozování svěřit obchodní společnosti jinak vytvořené. (2) Na lůžková zdravotnická zařízení, jejichž zřizovatelem jsou územní samosprávné celky a která mají již podobu obchodní společnosti, nemůže být do přijetí zákona o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních prohlášen konkurs podle zvláštního právního předpisu59). 59) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.“. 150. Za § 100c se vkládá nový § 100d, který zní: „§ 100d Pokud prováděcí právní předpisy vydané podle § 108 stanoví požadavky, které nepřejímají požadavky stanovené příslušnými předpisy Evropských společenství, neuplatní se tyto požadavky na výrobky, které byly vyrobeny anebo uvedeny na trh v některém členském státě Evropské unie nebo mají původ v některém ze států Evropského sdružení volného obchodu, které jsou současně smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru, za předpokladu, že takový výrobek odpovídá a) technickým předpisům4a), které jsou pro výrobu nebo uvedení na trh, popřípadě pro používání tohoto výrobku v některém z těchto států závazné, b) technickým normám4a) nebo pravidlům správné výrobní praxe, které jsou vydány národním normalizačním orgánem nebo subjektem jemu na roveň postaveným, v souladu s právními předpisy a požadavky státu, který je smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru, nebo c) mezinárodním technickým normám4a), oprávněně používaným v některém z těchto států, nebo tradičním či inovačním výrobním postupům používaným v některém z těchto států v souladu s jeho právními předpisy, pro které existuje dostatečně podrobná technická dokumentace zajišťující, že tento výrobek může být pro daný účel použití posouzen, v případě potřeby i na základě doplňujících (nikoliv shodných) zkoušek výrobku, pokud tyto technické předpisy, technické normy, pravidla správné praxe nebo postupy zaručují míru ochrany veřejného zdraví odpovídající míře této ochrany v České republice.“. 151. Za § 100d se vkládá nový § 100e, který zní: „§ 100e Krajské hygienické stanice jsou oprávněny informovat veřejnost o závěrech státního zdravotního dozoru nad koupališti (§ 6 odst. 2), zotavovacími akcemi a jinými podobnými akcemi pro děti, pískovišti venkovních hracích ploch, ubytovacími a stravovacími službami, a to v rozsahu uvedení totožnosti kontrolované osoby, stavu kontrolovaného objektu, povaze případného rizika, přijatých nápravných opatření a dalších informací nezbytných k ochraně veřejného zdraví. Na tyto případy se nevztahuje povinnost mlčenlivosti uložená podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů50).“. 152. V § 108 odstavec 1 zní: „(1) Ministerstvo zdravotnictví vydá vyhlášky k provedení § 3 odst. 1, 3 a 5, § 4 odst. 1, 2, 4 a 7, § 5 odst. 1, 2 a 6 až 9, § 6 odst. 3 písm. a) a b), § 6 odst. 4 písm. a) až e), § 6 odst. 5, § 7 odst. 1, § 8 odst. 2 a 4, § 9 odst. 3, § 11 odst. 1 písm. a) a d), § 13, § 16 odst. 2 písm. b), § 17 odst. 1 a 5, § 18 odst. 1, § 19 odst. 3, § 20 písm. a) a d), § 21 odst. 1 písm. a), § 23 odst. 3, § 24 odst. 1 písm. c) až e) a g) a odst. 2, § 26 odst. 1 písm. b) a d) a odst. 4, 8 a 9, § 27, § 28 odst. 1, § 29 odst. 1, § 30 odst. 1 a 2, § 32, § 34 odst. 1, § 35 odst. 2, § 36, § 37 odst. 1, § 38, § 39 odst. 3 a 4, § 41 odst. 1, § 41a odst. 1, § 44b odst. 3, § 45, § 46 odst. 1, 2 a 6, § 47 odst. 3, § 59 odst. 2, § 60 odst. 1 a 3, § 62 odst. 1 a 4 písm. a) a b), § 70 odst. 1, § 72 odst. 1 písm. a), § 75a odst. 1 a 4, § 80 odst. 2 a § 83e odst. 2. Ministerstvo zdravotnictví může vyhláškou upravit zásady správné výrobní praxe podle § 29 odst. 1.“. 153. V § 108 odst. 2 větě druhé se slova „písm. b)“ nahrazují slovy „písm. a)“. 154. Příloha č. 1 se zrušuje. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Výrobci ani dovozci nesmějí od 1. března 2006 uvádět na trh materiály a výrobky pro styk s potravinami, které nesplňují požadavky stanovené prováděcím právním předpisem na plasty a výrobky z nich. 2. Výrobci ani dovozci nesmějí od 29. ledna 2006 uvádět na trh výrobky pro styk s potravinami z regenerované celulózy, které nesplňují požadavky stanovené prováděcím právním předpisem pro regenerovanou celulózu (celofán). 3. Návrhy na zařazení prací do kategorií a žádosti podle § 3a odst. 1 a 3 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, o nichž bylo zahájeno řízení či posouzení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadních právních předpisů. 4. Změny provozního řádu podle § 4 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, předloží osoby uvedené v § 3 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Splnění povinnosti uložené podle § 84 odst. 1 písm. o) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vykonatelným rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů. 6. Prodejci, jakož i osoby poskytující služby nesmějí od data 24. září 2005 prodávat ani poskytovat konečnému spotřebiteli kosmetické prostředky, které obsahují methyldibromglutaronitril (MDGN), s výjimkou kosmetických prostředků, které se oplachují a neobsahují více než 0,1 % methyldibromglutaronitrilu (MDGN). ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona č. 316/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Čl. V Zákon č. 316/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se mění takto: 1. V čl. II bodu 2 se za slovo „nesplňují“ vkládají slova „podmínky podle bodu 3 nebo“. 2. V čl. II se doplňuje bod 3, který zní: „3. Do 31. prosince 2009 lze při výrobě doplňků stravy užívat vitamíny a minerální látky neuvedené ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví (dále jen „látky“) za předpokladu, že a) látka, o kterou se jedná se užívá v jednom nebo více doplňcích stravy prodávaných na území Evropských společenství k datu 12. července 2002, a b) na základě materiálů podporujících užití této látky, které Ministerstvo zdravotnictví předloží Komisi Evropských společenství nejpozději 12. července 2005, nezamítne Evropský úřad pro bezpečnost potravin užití této látky nebo její dané formy při výrobě doplňků stravy. Seznamy látek, k nimž byly předloženy Komisi Evropských společenství materiály podle písmena b), zveřejní Ministerstvo zdravotnictví způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o potravinách a tabákových výrobcích Čl. VI V § 15 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 316/2004 Sb., se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Ministerstvo, Ministerstvo zdravotnictví a orgány dozoru uvedené v § 16 shromažďují v informačním systému dozorových orgánů působících v oblasti potravinového práva, vedeném pro účely prohloubení spolupráce při vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, informace o a) kontrolovaných osobách, b) výsledcích státního dozoru nad plněním povinností provozovatelů potravinářských podniků, osob provozujících stravovací služby a výrobců, dovozců a distributorů materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami a c) správních řízeních vedených na základě kontrolních zjištění z tohoto státního dozoru. Správní úřady uvedené ve větě první jsou oprávněny využívat údaje shromážděné v tomto informačním systému k usměrnění, řízení a koordinaci státního dozoru a informování veřejnosti o nebezpečných výrobcích a nejakostních službách. Na tyto případy se nevztahuje povinnost mlčenlivosti uložená podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů.“. ČÁST ŠESTÁ ZMOCNĚNÍ K VYDÁNÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA O OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Čl. VII Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, jak vyplývá z pozdějších zákonů. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST Čl. VIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou a) čl. I bodů 4, 5, 29, 30, 33 a 110, které nabývají účinnosti prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, b) čl. I bodu 40, pokud jde o § 26 odst. 3 větu poslední, který nabývá účinnosti třicátým dnem ode dne jeho vyhlášení, c) čl. I bodu 70, který nabývá účinnosti dnem 15. dubna 2006, d) čl. I bodu 89, pokud jde o § 75a odst. 4, který nabývá účinnosti dnem 1. července 2005, e) čl. I bodu 104, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007. Zaorálek v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 377/2005 Sb.	Zákon č. 377/2005 Sb. Zákon o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech) Vyhlášeno 29. 9. 2005, datum účinnosti 29. 9. 2005, částka 132/2005 * ČÁST PRVNÍ - ZÁKON O DOPLŇKOVÉM DOHLEDU NAD BANKAMI, SPOŘITELNÍMI A ÚVĚRNÍMI DRUŽSTVY, POJIŠŤOVNAMI A OBCHODNÍKY S CENNÝMI PAPÍRY VE FINANČNÍCH KONGLOMERÁTECH (§ 1 — § 34) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o bankách (§ 35 — § 36) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o České národní bance (§ 37 — § 37) * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu (§ 40 — § 40) * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech (§ 41 — § 42) * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o konkursu a vyrovnání (§ 43 — § 44) * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením (§ 45 — § 45) * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna občanského soudního řádu (§ 48 — § 48) * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna exekučního řádu (§ 49 — § 49) * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech (§ 53 — § 54) * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (§ 55 — § 56) * ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o spotřebních daních (§ 57 — § 57) * ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona č. 217/2005 Sb. (§ 58 — § 58) * ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona o ochraně práv k odrůdám rostlin (§ 59 — § 59) * ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o poplatcích za udržování patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin a o změně některých zákonů (§ 60 — § 60) * ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou (§ 61 — § 61) * ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (§ 62 — § 62) * ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna notářského řádu (§ 63 — § 63) * ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o důchodovém pojištění (§ 64 — § 64) * ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o státní sociální podpoře (§ 65 — § 65) * ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o České konsolidační agentuře (§ 66 — § 66) * ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty (§ 70 — § 70) * ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o finanční kontrole (§ 71 — § 71) * ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o cenách (§ 72 — § 72) * ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 73 — § 73) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (250/2023 Sb.) 377 ZÁKON ze dne 19. srpna 2005 o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁKON O DOPLŇKOVÉM DOHLEDU NAD BANKAMI, SPOŘITELNÍMI A ÚVĚRNÍMI DRUŽSTVY, POJIŠŤOVNAMI A OBCHODNÍKY S CENNÝMI PAPÍRY VE FINANČNÍCH KONGLOMERÁTECH HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje výkon doplňkového dohledudoplňkového dohledu nad regulovanými osobamiregulovanými osobami působícími ve finančních konglomerátech (§ 4), vztahy mezi orgány pověřenými výkonem dohledudohledu nad jednotlivými sektory finančního trhu a povinnosti osob působících ve finančním konglomerátu. § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) bankoubankou bankabanka nebo zahraniční bankabanka podle zákona upravujícího činnost bankbank, b) pojišťovnoupojišťovnou tuzemská pojišťovnapojišťovna, pojišťovnapojišťovna z jiného členského státučlenského státu nebo pojišťovnapojišťovna z třetího státutřetího státu podle zákona upravujícího pojišťovnictví, c) zajišťovnouzajišťovnou tuzemská zajišťovnazajišťovna, zajišťovnazajišťovna z jiného členského státučlenského státu, zajišťovnazajišťovna z třetího státutřetího státu nebo zajišťovací účelová osoba podle zákona upravujícího pojišťovnictví, d) obhospodařovatelem standardního fonduobhospodařovatelem standardního fondu obhospodařovatel standardního fonduobhospodařovatel standardního fondu nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu; samosprávný investiční fond se pro účely tohoto zákona za obhospodařovatele standardního fonduobhospodařovatele standardního fondu nepovažuje, e) obhospodařovatelem investičních fondů velkého rozsahuobhospodařovatelem investičních fondů velkého rozsahu obhospodařovatel speciálního fondu, zahraničního investičního fondu srovnatelného se speciálním fondem, fondu kvalifikovaných investorů nebo zahraničního investičního fondu srovnatelného s fondem kvalifikovaných investorů, který je oprávněn přesáhnout rozhodný limit podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, nebo který má srovnatelné oprávnění podle práva svého domovského státu nebo referenčního členského státučlenského státu určeného v souladu s čl. 37 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, f) obchodníkem s cennými papírycennými papíry obchodník s cennými papírycennými papíry, který není bankoubankou, nebo zahraniční osoba oprávněná poskytovat investiční služby ve státě svého sídla, která není bankoubankou, podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, g) regulovanou osobouregulovanou osobou 1. bankabanka, 2. spořitelní a úvěrní družstvo, 3. pojišťovnapojišťovna, 4. zajišťovnazajišťovna, 5. obchodník s cennými papírycennými papíry, 6. obhospodařovatel standardního fonduobhospodařovatel standardního fondu, nebo 7. obhospodařovatel investičních fondů velkého rozsahuobhospodařovatel investičních fondů velkého rozsahu, h) ovládající osobouovládající osobou ovládající osobaovládající osoba podle zákona upravujícího pojišťovnictví, i) ovládanou osobou ovládaná osoba podle zákona upravujícího pojišťovnictví, j) přidruženou osoboupřidruženou osobou osoba, v níž jiná osoba vykonává podstatný vliv, kterým se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování podniku této osoby, jenž není pouze dočasný a jehož smyslem je podílet se na podnikání této osoby; přímý nebo nepřímý podílnepřímý podíl posuzovaný samostatně nebo jejich součet představující alespoň 20 % na základním kapitálu nebo hlasovacích právech, včetně ovládání, se vždy považuje za podstatný vliv, k) smíšenou finanční holdingovou osobousmíšenou finanční holdingovou osobou ovládající osobaovládající osoba, která není regulovanou osobouregulovanou osobou a která společně s jí ovládanými osobami, z nichž je alespoň jedna regulovanou osobouregulovanou osobou se sídlem na území členského státučlenského státu, a jinými osobami tvoří finanční konglomerát, l) skupinouskupinou seskupení, které se skládá z 1. ovládající osobyovládající osoby, jí ovládaných osob, nebo dalších přidružených osobpřidružených osob, nebo 2. ovládající osoby, jí ovládaných osob, dalších přidružených osobpřidružených osob, osob propojených s některou z těchto osob vztahem jednotného řízení, nebo osob, u nichž většina členů jejich statutárních, řídících nebo dozorčích orgánů tvoří po většinu účetního období osoby, které jsou ve statutárních, řídících nebo dozorčích orgánech některé z osob uvedených v bodu 1, včetně jakékoliv její podskupiny, m) úzkým propojenímúzkým propojením 1. vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém jedna z osob na druhé osobě vykonává podstatný vliv, nebo 2. vztah dvou nebo více osob, které ovládá tatáž osoba, n) nepřímým podílemnepřímým podílem podíl držený prostřednictvím ovládané osoby nebo ovládaných osob, o) dohledemdohledem dohleddohled vykonávaný podle zvláštního právního předpisu nebo zahraniční právní úpravy nad osobou ve finančním sektoru, p) orgánem dohleduorgánem dohledu orgán členského státučlenského státu, který vykonává dohleddohled nad regulovanou osobouregulovanou osobou na individuálním základě nebo konsolidovaném základě; za dohleddohled na konsolidovaném základě se pro účely tohoto zákona považuje též dohleddohled nad činností pojišťovenpojišťoven nebo zajišťovenzajišťoven ve skupiněskupině, q) příslušným orgánem dohledupříslušným orgánem dohledu 1. orgán dohleduorgán dohledu členského státučlenského státu vykonávající dohleddohled na konsolidovaném základě nad regulovanou osobou ve finančním konglomerátu (§ 4), 2. koordinátor (§ 13), je-li orgánem dohleduorgánem dohledu odlišným od orgánu dohleduorgánu dohledu uvedeného v bodu 1, nebo 3. jiný orgán dohleduorgán dohledu podle uvážení orgánů dohleduorgánů dohledu uvedených v bodech 1 a 2; při tomto uvážení tyto orgány dohleduorgány dohledu přihlédnou především k tržnímu podílu regulovaných osobregulovaných osob ve finančním konglomerátu v jiných členských státechčlenských státech, zejména pokud přesáhne 5 %, a k významu regulované osobyregulované osoby se sídlem v jiném členském státěčlenském státě v rámci finančního konglomerátu, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie jinak; při výpočtu tržního podílu pro účely tohoto zákona se použije součet bilančních sumbilančních sum osob v bankovním sektoru nebo sektoru investičních služeb a hrubé předepsané pojistné v sektoru pojišťovnictví, r) povolenímpovolením licence povolenípovolení nebo jiný správní akt opravňující osobu k výkonu regulované činnosti, s) členským státemčlenským státem členský státčlenský stát Evropské unie nebo jiný stát tvořící Evropský hospodářský prostor, t) třetím státemtřetím státem stát, který není členským státemčlenským státem, u) koncentrací rizikkoncentrací rizik veškerá rizika možné ztráty, jimž jsou vystaveny osoby ve finančním konglomerátu, která jsou natolik významná, aby ohrozila platební schopnost nebo finanční situaci regulovaných osobregulovaných osob ve finančním konglomerátu; tyto ztráty mohou být způsobeny v důsledku působení úvěrového rizika, investičního rizika, pojistného rizika, tržního rizika, jiných rizik nebo jejich kombinací nebo jejich vzájemným působením, v) operacemi v rámci skupinyoperacemi v rámci skupiny veškeré obchody a jiná jednání, na jejichž základě regulované osobyregulované osoby, které jsou členy finančního konglomerátu, spoléhají, že jiné regulované nebo neregulované osoby ve stejné skupiněskupině nebo jakákoliv osoba spjatá se členy této skupinyskupiny úzkým propojenímúzkým propojením splní přímo nebo zprostředkovaně určitý závazek bez ohledu na úplatnost tohoto závazku. § 3 Finanční sektor (1) Do finančního sektoru se zahrnují smíšené finanční holdingové osobysmíšené finanční holdingové osoby a osoby z bankovního sektoru, sektoru pojišťovnictví a sektoru investičních služeb. (2) Do bankovního sektoru se zahrnují bankybanky, spořitelní a úvěrní družstva, finanční instituce a podniky pomocných bankbankovních služeb podle zákona upravujícího činnost bank, s výjimkou obchodníků s cennými papírycennými papíry a osob, které tvoří sektor pojišťovnictví podle odstavce 3. (3) Do sektoru pojišťovnictví se zahrnují pojišťovnypojišťovny, zajišťovnyzajišťovny a pojišťovací holdingové osoby podle zákona upravujícího pojišťovnictví. (4) Do sektoru investičních služeb se zahrnují obchodníci s cennými papírycennými papíry a finanční instituce podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, které se nezahrnují do bankovního sektoru nebo do sektoru pojišťovnictví. HLAVA II FINANČNÍ KONGLOMERÁT § 4 Vymezení finančního konglomerátu (1) Finančním konglomerátem je skupinaskupina nebo podskupina, pokud a) v čele skupinyskupiny nebo podskupiny je 1. regulovaná osobaregulovaná osoba, která buď ovládá osobu ve finančním sektoru, nebo je osobou, která vykonává podstatný vliv v osobě ve finančním sektoru, nebo je osobou propojenou s jinou osobou ve finančním sektoru vztahem jednotného řízení, nebo je osobou, u které většinu členů statutárních, řídících nebo dozorčích orgánů tvoří po většinu účetního období stejné osoby, které jsou statutárními, řídícími nebo dozorčími orgány nebo jejich členy jiné osoby ve finančním sektoru, nebo 2. osoba, která není regulovanou osobouregulovanou osobou, přičemž činnost skupinyskupiny nebo podskupiny probíhá převážně ve finančním sektoru, b) alespoň jedna osoba ve skupiněskupině nebo podskupiněskupině je součástí sektoru pojišťovnictví a alespoň jedna osoba ve skupině nebo podskupině je součástí bankovního sektoru nebo sektoru investičních služeb a c) souhrn činností sektoru pojišťovnictví ve skupiněskupině nebo podskupiněskupině a souhrn činností sektoru bankovního a sektoru investičních služeb ve skupině nebo podskupině jsou významné. (2) Činnost skupinyskupiny nebo podskupiny probíhá převážně ve finančním sektoru, jestliže její poměr bilančních sumpoměr bilančních sum přesahuje hodnotu 0,4. (3) Poměrem bilančních sumPoměrem bilančních sum se rozumí podíl, v jehož čitateli je součet bilančních sumbilančních sum osob ve skupiněskupině nebo podskupině, které jsou součástí finančního sektoru, a ve jmenovateli součet bilančních sumbilančních sum všech osob ve skupiněskupině nebo podskupině. Váha významnosti sektoru § 5 (1) Souhrn činností sektoru pojišťovnictví ve skupině a souhrn činností sektoru bankovního a investičních služeb ve skupině je významný, jestliže váha významnostiváha významnosti v sektoru pojišťovnictví přesahuje hodnotu 0,1 a váha významnostiváha významnosti v sektorech bankovním a investičních služeb přesahuje také hodnotu 0,1. (2) Váhou významnostiVáhou významnosti se rozumí aritmetický průměr a) podílu, v jehož čitateli je součet bilančních sumbilančních sum osob ve skupině, které jsou buď součástí bankovního sektoru a sektoru investičních služeb, nebo sektoru pojišťovnictví, a ve jmenovateli součet bilančních sumbilančních sum osob ve skupině, které jsou součástí finančního sektoru, a b) podílu, v jehož čitateli je součet minimálních kapitálových požadavků nebo solventnostních kapitálových požadavků, které musí podle zvláštních právních předpisů dosáhnout osoby ve skupiněskupině, které jsou buď součástí bankovního sektoru a sektoru investičních služeb, nebo sektoru pojišťovnictví, a ve jmenovateli součet minimálních kapitálových požadavků a solventnostních kapitálových požadavků, které musí podle zvláštních právních předpisů dosáhnout osoby ve skupiněskupině, které jsou součástí finančního sektoru. (3) Nejméně významným sektorem ve skupiněNejméně významným sektorem ve skupině se rozumí sektor podle § 3 odst. 2 až 4 s nejmenší váhou významnostiváhou významnosti a nejvýznamnějším sektorem ve skupině se rozumí sektor s největší váhou významnostiváhou významnosti. Pro účely určení významnosti sektoru ve skupině se bankovní sektor a sektor investičních služeb považují za jeden sektor. (4) Pro potřeby výpočtu váhy významnostiváhy významnosti podle odstavce 2 se obhospodařovatel standardního fonduobhospodařovatel standardního fondu a obhospodařovatel investičních fondů velkého rozsahuobhospodařovatel investičních fondů velkého rozsahu přičítají k tomu sektoru, do kterého ve skupiněskupině náleží. Pokud nenáleží výhradně k jednomu sektoru, přičítají se k nejméně významnému sektoru ve skupiněnejméně významnému sektoru ve skupině. (5) Souhrn činností finančního sektoru ve skupiněskupině se rovněž považuje za významný, jestliže součet bilančních sumbilančních sum (§ 7) osob ve skupiněskupině, které jsou součástí nejméně významného sektoru, přesahuje 6 000 000 000 eur. (6) Pokud skupinaskupina nesplňuje jednu z podmínek podle odstavců 1 a 5, mohou se příslušné orgány dohledupříslušné orgány dohledu dohodnout, že nebudou tuto skupinuskupinu považovat za finanční konglomerát, nebo že tato skupinaskupina nebude podléhat požadavkům kladeným tímto zákonem na systém řízení rizik a koncentrace rizikkoncentrace rizik na úrovni finančního konglomerátu, operace v rámci skupinyoperace v rámci skupiny a vnitřní řídící a kontrolní systém, nebo některým z nich, jestliže podle názoru těchto příslušných orgánů dohledupříslušných orgánů dohledu není vztažení povinností stanovených tímto zákonem na tuto skupinuskupinu potřebné, vhodné nebo by bylo zavádějící. (7) Příslušné orgány dohleduPříslušné orgány dohledu oznámí rozhodnutí podle odstavce 6 ostatním orgánům dohleduorgánům dohledu a toto rozhodnutí zveřejní; v případech zřetele hodných lze od povinnosti zveřejnění upustit. § 6 (1) Pokud již finanční konglomerát podléhá doplňkovému dohledudoplňkovému dohledu (§ 10) a jestliže poměr bilančních sumbilančních sum (§ 7) poklesne pod hodnotu 0,4 nebo váha významnostiváha významnosti některého sektoru poklesne pod 0,1, potom se pro 3 následující roky použije pro poměr bilančních sumbilančních sum (§ 7) hodnota 0,35 nebo pro váhu významnostiváhu významnosti příslušného sektoru hodnota 0,08. (2) Pokud již finanční konglomerát určený podle § 5 odst. 5 podléhá doplňkovému dohledudoplňkovému dohledu a jestliže součet bilančních sumbilančních sum (§ 7) osob ve skupiněskupině, které jsou součástí nejméně významného sektoru, poklesne pod 6 000 000 000 eur, potom se pro 3 následující roky použije pro určení významnosti souhrnu činností příslušného sektoru ve skupiněskupině hodnota 5 000 000 000 eur. (3) Koordinátor (§ 13) po dohodě s ostatními příslušnými orgány dohledupříslušnými orgány dohledu může rozhodnout, že se upustí od použití odstavců 1 a 2. § 7 Bilanční suma Bilanční sumouBilanční sumou používanou při výpočtech podle tohoto zákona se rozumí celková aktiva snížená o oprávky a opravné položky. Zjišťuje se z konsolidované účetní závěrky; neexistuje-li konsolidovaná účetní závěrka, sečtou se bilanční sumybilanční sumy zjištěné v účetních závěrkách osob, které jsou součástí skupiny, s tím, že bilanční sumabilanční suma přidružené osobypřidružené osoby se bere v úvahu v poměru odpovídajícímu podílu nebo podílům, které v přidružené osoběpřidružené osobě mají osoby, které jsou součástí skupiny. § 8 (1) Příslušné orgány dohleduPříslušné orgány dohledu mohou v případech zřetele hodných a na základě vzájemné dohody bilanční sumybilanční sumy při výpočtu poměru bilančních sumpoměru bilančních sum podle § 4 a 5 a váhy významnostiváhy významnosti příslušného sektoru nahradit nebo doplnit strukturou výnosů, hodnotou podrozvahových operací, celkovou hodnotou aktiv ve správě, jejich kombinací, anebo všemi těmito ukazateli současně. (2) Při určování, zda činnost skupinyskupiny probíhá převážně ve finančním sektoru a zda souhrn činností sektoru pojišťovnictví ve skupiněskupině a souhrn činností bankovního sektoru a sektoru investičních služeb ve skupiněskupině jsou významné, příslušné orgány dohledupříslušné orgány dohledu na návrh koordinátora (§ 13) po vzájemné dohodě a) nemusí přihlížet k osobám, které podle rozhodnutí koordinátora (§ 13) nemusí být zahrnuty do výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti, s výjimkou osob, které přemístily svoje sídlo z členského státučlenského státu do třetího státutřetího státu se záměrem obcházení regulatorních požadavků pro jejich činnost nebo požadavků doplňkového dohledudoplňkového dohledu platných na území Evropské unie, b) mohou brát v úvahu splnění kritérií uvedených v § 4 odst. 2 a v § 5 odst. 1 za poslední 3 roky; tento postup se nepoužije, pokud v tomto období došlo k významným změnám ve struktuře skupinyskupiny, nebo c) nemusí přihlížet k jedné nebo více přidruženým osobámpřidruženým osobám zahrnutým do menšího sektoru ve skupiněskupině, pokud je toto zahrnutí rozhodující pro určení skupinyskupiny jako finančního konglomerátu a tato přidružená osobapřidružená osoba nebo tyto přidružené osobypřidružené osoby společně nejsou významné pro účely doplňkového dohledudoplňkového dohledu. (3) Příslušné orgány dohleduPříslušné orgány dohledu alespoň jednou ročně přezkoumají výjimky z doplňkového dohledudoplňkového dohledu stanovené na základě jejich vzájemné dohody podle § 5 a kvantitativní opatření podle § 5, 6 a 8. § 9 Určení skupiny jako finančního konglomerátu (1) Pokud orgán dohleduorgán dohledu na základě informací získaných při výkonu dohledudohledu má za to, že regulovaná osobaregulovaná osoba, které udělil povolenípovolení, je členem skupinyskupiny, která by mohla být finančním konglomerátem, který dosud nebyl určen, informuje o tom orgány dohleduorgány dohledu, které vykonávají dohleddohled nad regulovanými osobamiregulovanými osobami ve skupiněskupině a Společný výbor evropských orgánů dohleduorgánů dohledu podle přímo použitelných předpisů Evropské unie, případně též jiné orgány dohleduorgány dohledu. Tyto orgány dohleduorgány dohledu určí, a) který z nich bude koordinátorem (§ 13) v případě, že tato skupinaskupina bude určena jako finanční konglomerát, b) zda skupinaskupina je finančním konglomerátem. (2) Má-li být koordinátorem pro dotčenou skupinu orgán dohleduorgán dohledu z České republiky, potom se na řízení o určení finančního konglomerátu vztahuje správní řád, pokud tento zákon nestanoví jinak. Pro účely řízení o určení, zda je skupina finančním konglomerátem podle tohoto zákona, si účastníci tohoto řízení, kterými jsou osoby ve skupině, zvolí společného zmocněnce, kterým může být i právnická osoba. Do doby, než si zvolí společného zmocněnce, má jeho postavení ovládající osoba v čele této skupiny nebo, pokud není v čele této skupiny ovládající osoba, regulovaná osoba s největší bilanční sumoubilanční sumou v nejvýznamnějším sektoru ve skupině; této osobě se zároveň vždy doručuje rozhodnutí ve věci. Řízení o určení finančního konglomerátu se zahajuje z podnětu orgánu dohleduorgánu dohledu určeného podle odstavce 1 písm. a). Současně se zahájením řízení sdělí tento orgán dohleduorgán dohledu zmocněnci pro řízení o určení finančního konglomerátu, že bude koordinátorem v případě, že dotčená skupina bude určena jako finanční konglomerát, a že je orgánem dohleduorgánem dohledu, který vede správní řízení v této věci. Tím není dotčeno ustanovení § 13 odst. 4. (3) Orgán dohleduOrgán dohledu, který vede řízení o určení finančního konglomerátu, vychází při určování, zda je skupina finančním konglomerátem, přednostně z informací získaných na základě výkonu dohledudohledu nebo od jiných orgánů dohleduorgánů dohledu. Pokud k tomuto řízení potřebuje i jiné informace, vyžádá si je od společného zmocněnce pro řízení o určení finančního konglomerátu. (4) Dnem nabytí právní moci rozhodnutí o určení finančního konglomerátu se na osoby ve skupině vztahují povinnosti stanovené tímto zákonem těmto osobám. Pokud jsou součástí skupiny, která byla určena jako finanční konglomerát, i osoby, které doposud nepodléhaly žádné formě dohledudohledu, je koordinátor povinen v rozhodnutí podle věty prvé vymezit ve vztahu k takovým osobám též přiměřenou lhůtu, uplynutím které jsou tyto osoby povinny plnit povinnosti stanovené tímto zákonem a která nesmí být kratší než 60 dnů. (5) Opravný prostředek ve správním řízení proti rozhodnutí o určení finančního konglomerátu není přípustný. Účastník řízení o určení finančního konglomerátu může podat žalobu ve správním soudnictví6) proti určení skupiny jako finančního konglomerátu, je-li koordinátorem orgán dohleduorgán dohledu z České republiky. (6) O určení skupinyskupiny jako finančního konglomerátu a o svém ustanovení koordinátorem informuje koordinátor orgány dohleduorgány dohledu, které regulovaným osobámregulovaným osobám ve skupiněskupině udělily povolenípovolení, orgány dohleduorgány dohledu členského státučlenského státu, ve kterém má sídlo smíšená finanční holdingová osobasmíšená finanční holdingová osoba, a Společný výbor evropských orgánů dohleduorgánů dohledu. (7) Pokud má ovládající osoba v čele skupiny určené jako finanční konglomerát nebo, pokud není v čele skupiny ovládající osoba, regulovaná osoba s největší bilanční sumoubilanční sumou v nejvýznamnějším sektoru ve skupině za to, že na základě změn skutečností rozhodných pro určení finančního konglomerátu již skupina není finančním konglomerátem, oznámí tuto skutečnost koordinátorovi (§ 13) a současně mu tuto skutečnost prokáže. Je-li koordinátorem orgán dohleduorgán dohledu z České republiky, je dnem doručení tohoto oznámení zahájeno správní řízení. Správní řízení může být zahájeno i z podnětu koordinátora. Pokud koordinátor po dohodě s dalšími orgány dohleduorgány dohledu zjistí, že skupina již není finančním konglomerátem, vydá o tom rozhodnutí, jinak řízení zastaví. Dnem nabytí právní moci rozhodnutí o tom, že skupina přestala být finančním konglomerátem, se na osoby ve skupině přestávají vztahovat povinnosti stanovené tímto zákonem. Ustanovení odstavce 2 věty druhé a třetí a odstavců 3, 5 a 6 se použijí obdobně. HLAVA III DOPLŇKOVÝ DOHLED NAD OSOBAMI VE FINANČNÍM KONGLOMERÁTU § 10 Doplňkový dohled (1) Doplňkovým dohledemDoplňkovým dohledem se pro účely tohoto zákona rozumí sledování a regulace rizik na úrovni finančního konglomerátu. Účelem doplňkového dohledudoplňkového dohledu je omezení rizik, kterým jsou vystaveny regulované osoby tím, že jsou součástí finančního konglomerátu. (2) Doplňkovým dohledemDoplňkovým dohledem se nenahrazuje výkon dohledudohledu nad regulovanými osobami na individuálním a konsolidovaném základě podle zvláštních právních předpisů, ani se jím nezakládá ani nenahrazuje dohleddohled nad jednotlivými regulovanými osobami se sídlem nebo bydlištěm na území třetího státutřetího státu, smíšenými finančními holdingovými osobamismíšenými finančními holdingovými osobami zahrnutými do finančního konglomerátu a osobami, které nejsou regulovány podle zvláštních právních předpisů. (3) Nestanoví-li tento zákon jinak, doplňkovému dohledudoplňkovému dohledu podléhá každá regulovaná osoba ve finančním konglomerátu, a) která je v čele finančního konglomerátu, b) jejíž ovládající osobou je smíšená finanční holdingová osobasmíšená finanční holdingová osoba se sídlem na území členského státučlenského státu, c) která je s jinou osobou finančního sektoru ve vztahu ovládající nebo ovládané osoby, nebo d) u které většinu členů statutárních, řídicích nebo dozorčích orgánů tvoří po většinu účetního období stejné osoby, které jsou statutárními, řídicími nebo dozorčími orgány nebo jejich členy jiné osoby finančního sektoru. (4) Nejedná-li se o případy podle odstavce 3 a podle § 11 a jsou-li současně splněny podmínky podle § 4 odst. 1 písm. b) a c), příslušné orgány dohledupříslušné orgány dohledu, s ohledem na účel doplňkového dohledudoplňkového dohledu, určí, zda a v jakém rozsahu budou doplňkovému dohledudoplňkovému dohledu podléhat též regulované osoby, v nichž jiné osoby vykonávají podstatný vliv, mají jinak vázaný kapitál nebo jinak uplatňují významný vliv na řízení regulované osoby. § 11 Doplňkový dohled nad osobami ve finančním konglomerátu se vztahem ke třetímu státu (1) Je-li regulovaná osoba ve finančním konglomerátu, která má sídlo na území členského státučlenského státu, ovládána osobou se sídlem na území třetího státutřetího státu, orgány dohleduorgány dohledu ověří, zda tato regulovaná osoba podléhá dohledudohledu vykonávanému orgánem dohleduorgánem dohledu třetího státutřetího státu, který je srovnatelný s doplňkovým dohledemdoplňkovým dohledem podle tohoto zákona. (2) Ověření provádí orgán dohleduorgán dohledu, který by byl v případě použití pravidel podle § 13 odst. 2 až 6 ustanoven koordinátorem, a to na návrh ovládající osoby nebo regulované osoby, které bylo uděleno povolenípovolení v členském státěčlenském státě, nebo z vlastního podnětu. Tento orgán dohleduorgán dohledu předem požádá o stanovisko ostatní příslušné orgány dohledupříslušné orgány dohledu. (3) Nesouhlasí-li příslušný orgán dohledupříslušný orgán dohledu s ověřením jiného orgánu podle odstavce 2, může o tom informovat příslušný Evropský orgán dohleduorgán dohledu9). (4) Tento zákon se nevztahuje na regulovanou osoburegulovanou osobu podle odstavce 1, jestliže je ve třetím státětřetím státě nad její činností ve finančním konglomerátu vykonáván dohleddohled srovnatelný s doplňkovým dohledemdoplňkovým dohledem podle tohoto zákona. (5) Není-li nad regulovanou osobouregulovanou osobou podle odstavce 1 vykonáván srovnatelný dohleddohled ve třetím státětřetím státě, doplňkový dohleddoplňkový dohled podle tohoto zákona se na tuto regulovanou osoburegulovanou osobu vztahuje. Orgány dohleduOrgány dohledu však mohou použít i jiné postupy schválené koordinátorem po konzultaci s ostatními orgány dohleduorgány dohledu, které sledují účel doplňkového dohledudoplňkového dohledu, a jsou sděleny dalším dotčeným orgánům dohleduorgánům dohledu a Evropské komisi. Tyto postupy mohou spočívat i v požadavku založit smíšenou finanční holdingovou osobusmíšenou finanční holdingovou osobu na území členského státučlenského státu. § 12 Finanční subkonglomerát Finančním subkonglomerátem se rozumí finanční konglomerát, který je součástí jiného finančního konglomerátu. Regulované osoby, které jsou součástí finančního subkonglomerátufinančního subkonglomerátu, podléhají doplňkovému dohledudoplňkovému dohledu pouze na úrovni finančního konglomerátu, jehož je finanční subkonglomerát součástí. HLAVA IV KOORDINÁTOR A SPOLUPRÁCE MEZI PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY DOHLEDU § 13 Koordinátor (1) K zajištění účinného výkonu doplňkového dohledudoplňkového dohledu a spolupráce mezi orgány dohleduorgány dohledu se z orgánů dohleduorgánů dohledu ustanoví koordinátor. (2) Jestliže je v čele finančního konglomerátu regulovaná osoba, koordinátorem je orgán dohleduorgán dohledu, který udělil této regulované osobě povolenípovolení. (3) Jestliže v čele finančního konglomerátu není regulovaná osoba, je koordinátorem orgán dohleduorgán dohledu, který udělil povolenípovolení regulované osobě, jejíž ovládající osobou je smíšená finanční holdingová osobasmíšená finanční holdingová osoba, která zároveň neovládá jinou regulovanou osobu, není-li dále stanoveno jinak. (4) Jestliže v čele finančního konglomerátu není regulovaná osoba a nepostupuje-li se podle odstavce 3, 5 nebo 6, je koordinátorem orgán dohleduorgán dohledu, který udělil povolenípovolení regulované osobě, která má sídlo na území stejného členského státučlenského státu jako smíšená finanční holdingová osobasmíšená finanční holdingová osoba, která ji ovládá. V případě, že bylo v tomto státě uděleno povolenípovolení více regulovaným osobám, které jsou členy stejného finančního konglomerátu, ale jsou součástí různých sektorů, ustanoví se koordinátorem orgán dohleduorgán dohledu regulované osoby v nejvýznamnějším sektoru. V případě, že je v čele finančního konglomerátu více než jedna smíšená finanční holdingová osobasmíšená finanční holdingová osoba, které mají sídlo na území různých členských státůčlenských států, v nichž bylo uděleno i povolenípovolení regulovaným osobám, ustanoví se koordinátorem orgán dohleduorgán dohledu regulované osoby s největší bilanční sumoubilanční sumou, jsou-li regulované osoby součástí stejného sektoru, v ostatních případech se koordinátorem ustanoví příslušný orgán dohledupříslušný orgán dohledu regulované osoby s největší bilanční sumoubilanční sumou v nejvýznamnějším sektoru. (5) Jestliže v čele finančního konglomerátu není regulovaná osoba a nepostupuje-li se podle odstavce 3, 4 nebo 6, je koordinátorem orgán dohleduorgán dohledu, který udělil povolenípovolení regulované osobě s největší bilanční sumoubilanční sumou v nejvýznamnějším sektoru, jestliže její ovládající osoba je smíšená finanční holdingová osobasmíšená finanční holdingová osoba se sídlem na území členského státučlenského státu odlišného od členských státůčlenských států, jejichž orgány dohleduorgány dohledu udělily povolenípovolení jí ovládaným regulovaným osobám. (6) Jestliže v čele finančního konglomerátu není regulovaná osoba a nepostupuje-li se podle odstavce 3, 4 nebo 5, je koordinátorem orgán dohleduorgán dohledu, který udělil povolenípovolení regulované osobě s největší bilanční sumoubilanční sumou v nejvýznamnějším sektoru, jedná-li se o finanční konglomerát, v jehož čele není ovládající osoba, nebo o jakýkoliv jiný případ. (7) Příslušné orgány dohleduPříslušné orgány dohledu mohou po vzájemné dohodě upustit od kritérií podle odstavců 2 až 6, jestliže by jejich použití bylo neúčelné vzhledem ke struktuře finančního konglomerátu a významu jeho činností v různých státech, a ustanovit koordinátorem jiný orgán dohleduorgán dohledu členského státučlenského státu vykonávající dohleddohled nad regulovanou osobou v dotčené skupině nebo i orgán dohleduorgán dohledu členského státučlenského státu, na jehož území má smíšená finanční holdingová osobasmíšená finanční holdingová osoba sídlo. V takovém případě si orgány dohleduorgány dohledu před rozhodnutím o ustanovení koordinátora vyžádají od regulovaných osob ve finančním konglomerátu nebo ve smíšené finanční holdingové osoběsmíšené finanční holdingové osobě stanovisko. § 14 Úkoly koordinátora (1) Koordinátor zejména a) koordinuje shromažďování a poskytování významných nebo nezbytných informací při běžných i mimořádných situacích na úrovni finančního konglomerátu, včetně poskytování informací významných pro výkon dohledudohledu na individuálním základě i na konsolidovaném základě, orgánem dohleduorgánem dohledu podle zvláštního právního předpisu, b) sleduje a posuzuje finanční situaci finančního konglomerátu, c) posuzuje dodržování doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti, požadavků na řízení rizik, na koncentraci rizikkoncentraci rizik a na operace v rámci skupinyoperace v rámci skupiny na úrovni finančního konglomerátu, d) posuzuje strukturu, organizaci a systém vnitřní kontroly finančního konglomerátu, e) ve spolupráci s příslušnými orgány dohledupříslušnými orgány dohledu plánuje a koordinuje postup orgánů dohleduorgánů dohledu při výkonu doplňkového dohledudoplňkového dohledu na úrovni finančního konglomerátu při běžných a mimořádných situacích. (2) K zajištění účelného a účinného výkonu doplňkového dohledudoplňkového dohledu uzavírají koordinátor a další příslušné orgány dohledupříslušné orgány dohledu, případně další orgány dohleduorgány dohledu, koordinační dohody, které se samostatně zohlední v písemných dohodách dohledových orgánů podle zákonů upravujících pojišťovnictví a činnost bankbank. Koordinační dohodou mohou být koordinátorovi svěřeny další úkoly a předně určeny postupy při rozhodování mezi odpovědnými příslušnými orgány dohledupříslušnými orgány dohledu podle tohoto zákona a pro spolupráci s ostatními orgány dohleduorgány dohledu. (3) K plnění úkolů koordinátora a spolupráci orgánů dohleduorgánů dohledu při výkonu doplňkového dohledudoplňkového dohledu se využije kolegií orgánů dohleduorgánů dohledu zřízených podle zákonů upravujících pojišťovnictví a činnost bankbank. (4) Koordinátor rozhodne, které další orgány dohleduorgány dohledu se zúčastní činnosti kolegia podle odstavce 3. § 15 Výměna informací (1) Koordinátor a orgány dohleduorgány dohledu vzájemně úzce spolupracují, zejména si vzájemně poskytují informace nezbytné pro výkon dohledudohledu nad regulovanými osobami ve finančním konglomerátu, a to na základě žádosti nebo z vlastního podnětu kteréhokoliv z nich. Za tím účelem shromažďují tyto informace. (2) Koordinátor a orgány dohleduorgány dohledu shromažďují a poskytují informace týkající se a) řídící a organizační struktury skupinyskupiny a majetkoprávních vztahů ve skupiněskupině, včetně všech regulovaných a neregulovaných osob a významných poboček, držitelů kvalifikovaných účastí na osobě v čele finančního konglomerátu a orgánů vykonávajících dohleddohled nad osobami ve skupiněskupině, b) celkové strategie finančního konglomerátu, c) finanční situace finančního konglomerátu, zejména dodržování doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti, koncentrace rizikkoncentrace rizik, ziskovosti na úrovni finančního konglomerátu a operací v rámci skupinyoperací v rámci skupiny, d) většinového společníka a členů statutárních, řídicích a dozorčích orgánů a dalších osob, které na základě dohody, podílu nebo na základě jiné skutečnosti podstatným způsobem ovlivňují činnost finančního konglomerátu, e) organizace, řízení rizik a vnitřního řídicího a kontrolního systému na úrovni finančního konglomerátu, f) postupů shromažďování informací ohledně osob ve finančním konglomerátu a ověřování těchto informací, g) nepříznivého vývoje v regulovaných osobách nebo jiných osobách ve finančním konglomerátu, který může významně ohrozit finanční situaci regulovaných osob, h) závažných sankcí a opatření k nápravě mimořádného významu uložených orgány dohleduorgány dohledu podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu. (3) Příslušné orgány dohleduPříslušné orgány dohledu si mohou rovněž vyměňovat informace týkající se regulovaných osobregulovaných osob ve finančním konglomerátu s Evropskou centrální bankoubankou, centrálními bankamibankami v Evropském systému centrálních bankbank, ostatními centrálními bankamibankami, a Evropskou radou pro systémová rizika10) za předpokladu, že tyto informace jsou nezbytné pro výkon činnosti těchto institucí a osoby, které se s těmito informacemi seznámí, jsou povinny o nich zachovávat mlčenlivost. Informace podle odstavce 2 písm. a) poskytne koordinátor Společnému výboru evropských orgánů dohleduorgánů dohledu. § 16 Povinnost konzultace (1) Příslušný orgán dohleduPříslušný orgán dohledu, který rozhoduje o a) udělení souhlasu nebo povolenípovolení ke změně ve struktuře společníků, zejména k nabytí kvalifikované účasti, nebo organizační nebo řídicí struktuře regulovaných osob ve finančním konglomerátu, nebo b) uložení závažné sankce nebo opatření k nápravě mimořádného významu, předem konzultuje tuto skutečnost s koordinátorem a dalším orgánem dohleduorgánem dohledu, kterého se tato skutečnost rovněž týká. (2) Orgán dohleduOrgán dohledu nemusí konzultovat skutečnosti podle odstavce 1, nesnese-li věc odkladu nebo by taková konzultace mohla ohrozit účel rozhodnutí. V takovém případě informuje bez zbytečného odkladu orgán dohleduorgán dohledu dotčený v dané věci. § 17 Kontrola (1) Koordinátor může provést kontrolu na místě ve smíšené finanční holdingové osoběsmíšené finanční holdingové osobě a, je-li to nezbytné pro výkon doplňkového dohledudoplňkového dohledu, i v dalších neregulovaných osobách ve finančním konglomerátu. (2) Orgán dohleduOrgán dohledu může v konkrétním případě požádat orgán dohleduorgán dohledu jiného členského státučlenského státu o provedení kontroly v regulované nebo neregulované osobě ve finančním konglomerátu, která má sídlo nebo pobočku na území tohoto státu, za účelem ověření informací potřebných k výkonu doplňkového dohledudoplňkového dohledu. Orgán dohleduOrgán dohledu, který požádal o provedení kontroly, je oprávněn zúčastnit se této kontroly. (3) Orgán dohleduOrgán dohledu v mezích své působnosti provede na žádost orgánu dohleduorgánu dohledu podle odstavce 2 kontrolu v regulované nebo neregulované osobě ve finančním konglomerátu, nebo umožní orgánu dohleduorgánu dohledu se sídlem na území jiného členského státučlenského státu, aby kontrolu provedl sám, nebo aby ji provedl auditor, auditorská společnost nebo znalec. Orgán dohleduOrgán dohledu, který požádal o provedení kontroly, je oprávněn zúčastnit se této kontroly. (4) Je-li to možné, koordinátor a jiné orgány dohleduorgány dohledu koordinují provádění kontrol v osobách ve finančním konglomerátu. (5) Ustanovení odstavců 2 až 4 se vztahují obdobně i na spolupráci s orgány dohleduorgány dohledu z třetích státůtřetích států, je-li zachovávána vzájemnost. § 18 Vyžádání informací (1) Požaduje-li koordinátor nebo jiný orgán dohleduorgán dohledu informace potřebné pro výkon doplňkového dohledudoplňkového dohledu, které již byly poskytnuty jinému orgánu dohleduorgánu dohledu podle zvláštního právního předpisu, přednostně požádá o tyto informace tento orgán dohleduorgán dohledu. (2) Koordinátor může vyzvat orgán dohleduorgán dohledu členského státučlenského státu, na jehož území má sídlo ovládající osoba finančního konglomerátu a který sám nevykonává doplňkový dohleddoplňkový dohled, aby požadoval po této ovládající osobě informace nutné k výkonu doplňkového dohledudoplňkového dohledu, zejména informace uvedené v § 15 odst. 2, a aby mu tyto informace předal. § 19 Povinnost mlčenlivosti Na informace získané podle tohoto zákona včetně informací získaných od jiných příslušných orgánů dohledupříslušných orgánů dohledu se vztahuje povinnost osob podílejících se na výkonu dohledudohledu zachovávat mlčenlivost podle zvláštních právních předpisů7). HLAVA V DOPLŇKOVÁ PRAVIDLA OBEZŘETNÉHO PODNIKÁNÍ § 19a Povinnost obezřetného výkonu činnosti Osoby ve finančním konglomerátu jsou povinny provádět svou činnost obezřetně tak, aby svým jednáním nebo v jeho důsledku a) neohrozily bezpečnost a stabilitu regulované osoby ve finančním konglomerátu nebo splnění jejích závazků vůči klientům, b) nezpůsobily porušení právních předpisů upravujících provozování jí povolené činnosti regulovanou osobou ve finančním konglomerátu, nebo c) nezpůsobily porušení doplňkových pravidel obezřetného podnikání podle tohoto zákona regulovanou osobou ve finančním konglomerátu. Osoby ve finančním konglomerátu zejména nesmí jednat způsobem, v jehož důsledku by regulované osobě ve finančním konglomerátu vznikal závazek k plnění, jež není úměrné poskytované protihodnotě či zajištění, nebo k jinému hospodářsky neodůvodněnému plnění. Doplňkový požadavek kapitálové přiměřenosti § 20 (1) Regulované osobyRegulované osoby ve finančním konglomerátu jsou povinny zajistit, aby na úrovni finančního konglomerátu byl k dispozici kapitál, který je vždy nejméně roven doplňkovému požadavku kapitálové přiměřenosti; tím není dotčena povinnost bankbank, spořitelních a úvěrních družstev, obchodníků s cennými papírycennými papíry a finančních holdingových osob dodržovat kapitálovou přiměřenost podle zvláštních právních předpisů a povinnost pojišťovenpojišťoven a zajišťovenzajišťoven dodržovat solventnostní kapitálový požadavek podle zvláštního právního předpisu. (2) Regulované osoby ve finančním konglomerátu jsou povinny zajistit, aby na úrovni finančního konglomerátu existovaly vhodné postupy pro dodržování doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti. (3) Výpočet doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti provádí osoba plnící informační povinnost vůči koordinátorovi za účelem provádění doplňkového dohledudoplňkového dohledu (§ 25 odst. 1 a 2). (4) Výpočet doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti se provádí a) metodou účetní konsolidace, b) metodou odpočtu agregovaných dat, nebo c) kombinací metod uvedených v písmenech a) a b). (5) Výběr metody, uvedené v odstavci 4, provede koordinátor na návrh osoby, která bude provádět výpočet doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti, a po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dohledupříslušnými orgány dohledu. (6) Dodržování doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti na úrovni finančního konglomerátu podléhá dohledudohledu koordinátora. § 21 (1) Do finančního konglomerátu se pro účely výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti zahrnují osoby finančního sektoru ve finančním konglomerátu. (2) Osoba, která je v čele finančního konglomerátu, se do výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti zahrnuje vždy. (3) Do výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti nemusí být zahrnuta osoba, která není osobou podle odstavce 2 a a) sídlí v třetím státutřetím státu, kde existují právní překážky pro poskytování informací potřebných pro účely výkonu doplňkového dohledudoplňkového dohledu, b) je nevýznamná vzhledem k účelu doplňkového dohledudoplňkového dohledu, ledaže všechny osoby splňující toto kritérium společně nejsou nevýznamné vzhledem k účelu doplňkového dohledudoplňkového dohledu, nebo c) její zahrnutí do výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti by bylo nevhodné nebo zavádějící vzhledem k účelu doplňkového dohledudoplňkového dohledu; v tomto případě si koordinátor vyžádá stanovisko dalších příslušných orgánů dohledupříslušných orgánů dohledu; to nemusí učinit v případě, kdy věc nesnese odkladu. (4) Není-li do výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti zahrnuta regulovaná osoba podle odstavce 3 písm. b) nebo c), může příslušný orgán dohledupříslušný orgán dohledu členského státučlenského státu, ve kterém má taková regulovaná osoba sídlo, požadovat prostřednictvím koordinátora, aby mu osoba, která je v čele finančního konglomerátu, sdělila informace potřebné pro účely výkonu dohledudohledu tímto orgánem dohleduorgánem dohledu nad takovou regulovanou osobou. (5) Pravidla výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti včetně bližšího vymezení kritérií pro nezahrnutí osob do výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti upraví prováděcí právní předpis. § 22 Koncentrace rizik a operace v rámci skupiny (1) Regulované osoby jsou povinny na úrovni finančního konglomerátu dodržovat doplňkové požadavky na koncentraci rizikkoncentraci rizik a operace v rámci skupinyoperace v rámci skupiny. Tím nejsou dotčeny požadavky na koncentraci rizikkoncentraci rizik regulovaných osob a povinnosti týkající se operací podle zvláštních právních předpisů. (2) Pokud je v čele finančního konglomerátu smíšená finanční holdingová osobasmíšená finanční holdingová osoba, vztahují se na ni požadavky na koncentraci rizikkoncentraci rizik a operace v rámci skupinyoperace v rámci skupiny podle zvláštních právních předpisů, které upravují koncentraci rizikkoncentraci rizik a operace v rámci skupinyoperace v rámci skupiny regulovaných osob, jež jsou součástí nejvýznamnějšího sektoru ve skupině. (3) Operace v rámci skupinyOperace v rámci skupiny musí splňovat tyto požadavky: a) musí být sjednány tak, aby nevedly k poškození zájmů pojistníků, vkladatelů nebo jiných klientů, b) nesmí zavazovat regulované osoby k hospodářsky neodůvodněnému plnění nebo k plnění, jež není úměrné poskytované protihodnotě, a c) musí být sjednány za obvyklých podmínek. (4) Ustanovením odstavce 3 není dotčeno právo uzavřít ovládací smlouvu. (5) Dodržování doplňkových požadavků vztahujících se na koncentraci rizikkoncentraci rizik a operace v rámci skupinyoperace v rámci skupiny podléhají dohledudohledu koordinátora. (6) Bližší vymezení doplňkových požadavků na koncentraci rizikkoncentraci rizik a doplňkových požadavků na operace v rámci skupinyoperace v rámci skupiny upraví prováděcí právní předpis. § 23 Vnitřní řídicí a kontrolní systém (1) Osoba v čele finančního konglomerátu a regulované osoby, které podléhají doplňkovému dohledudoplňkovému dohledu, zajistí, aby na úrovni finančního konglomerátu byl používán vhodný vnitřní řídicí a kontrolní systém včetně vhodného systému řízení rizik, spolehlivých administrativních a účetních postupů, který zabezpečí a) identifikování, měření, vyhodnocování a sledování všech podstatných podstupovaných rizik a přijímání opatření vedoucích k omezení těchto rizik, b) integraci systémů řízení rizik ve všech osobách podléhajících doplňkovému dohledudoplňkovému dohledu a jednotnost identifikace, měření, vyhodnocování a sledování rizik na úrovni finančního konglomerátu, c) řádnou správu, řízení, schvalování a periodické posuzování strategie a politiky pro řízení rizik na úrovni finančního konglomerátu příslušnými statutárními orgány regulovaných osob, d) vhodný způsob poměřování kapitálu k rizikům a dodržování doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti, e) vhodný způsob zjišťování možného vlivu obchodní strategie na koncentraci rizikkoncentraci rizik a doplňkový požadavek kapitálové přiměřenosti, f) spolehlivé postupy pro identifikaci, oceňování, sledování, kontrolu a vykazování operací v rámci skupinyoperací v rámci skupiny a koncentrace rizikkoncentrace rizik a takové postupy účtování, které umožňují podávat věrný obraz operací v rámci skupinyoperací v rámci skupiny a koncentrace rizikkoncentrace rizik, g) zavedení a rozvíjení pravidelně aktualizovaných ozdravných a krizových plánů a opatření. (2) Osoby, které podléhají doplňkovému dohledudoplňkovému dohledu, musí mít vhodný vnitřní řídicí a kontrolní systém pro zpracování údajů a informací, které jsou povinny předkládat pro účely výkonu doplňkového dohledudoplňkového dohledu. (3) Dodržování požadavků uvedených v odstavcích 1 a 2 kladených na vnitřní řídicí a kontrolní systém včetně systému řízení rizik podléhá dohledudohledu koordinátora. § 24 Personální předpoklady (1) Smíšená finanční holdingová osobaSmíšená finanční holdingová osoba je povinna zajistit, aby jejím statutárním orgánem, členem jejího statutárního orgánu nebo jinou fyzickou osobou, která sama nebo společně s jinými osobami řídí činnost smíšené finanční holdingové osobysmíšené finanční holdingové osoby nebo právnické osoby, která je jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, (dále jen „osoba ve vedení“) byla osoba důvěryhodná a způsobilá pro výkon své funkce a k zajištění požadavků vyplývajících z tohoto zákona. (2) Smíšená finanční holdingová osobaSmíšená finanční holdingová osoba předem informuje koordinátora o navrhovaných změnách osob ve vedení a zároveň předloží podklady potřebné k posouzení jejich důvěryhodnosti a způsobilosti. V případě, že byl finanční konglomerát, v jehož čele je smíšená finanční holdingová osobasmíšená finanční holdingová osoba, nově určen podle § 9, je smíšená finanční holdingová osobasmíšená finanční holdingová osoba povinna splnit tuto povinnost ohledně osob v jejím vedení do 2 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o určení finančního konglomerátu. Dotčená fyzická osoba je povinna smíšené finanční holdingové osoběsmíšené finanční holdingové osobě poskytnout podklady a součinnost potřebné k posouzení své důvěryhodnosti a způsobilosti včetně jejich změn. Podklady pro posouzení důvěryhodnosti a způsobilosti osob ve vedení smíšené finanční holdingové osobysmíšené finanční holdingové osoby upraví prováděcí právní předpis. (3) Pro účely tohoto zákona zahrnuje posouzení důvěryhodnosti osoby posouzení čestnosti, morální a finanční integrity na základě podkladů osvědčujících zejména její trestněprávní bezúhonnostbezúhonnost, její chování a jednání v obchodním styku v souvislosti s podnikáním, zaměstnáním nebo výkonem funkce, plnění povinností vůči orgánům dohleduorgánům dohledu a jiných skutečností důležitých pro posouzení. (4) Pro účely tohoto zákona zahrnuje posouzení způsobilosti osoby zejména posouzení její odborné kvalifikace, znalostí a zkušeností včetně zkušeností s výkonem řídící funkce a její dosavadní odborné působení na finančním trhu. Současně se zohlední konkrétní úkoly této osobě svěřené. Informační povinnost § 25 (1) Veškeré informace potřebné pro provádění doplňkového dohledudoplňkového dohledu nad dodržováním doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti, koncentrace rizikkoncentrace rizik, operacemi v rámci skupinyoperacemi v rámci skupiny a nad dodržováním doplňkových požadavků na vnitřní řídicí a kontrolní systém včetně systému řízení rizik sděluje koordinátorovi regulovaná osoba, která stojí v čele finančního konglomerátu. (2) Nestojí-li v čele finančního konglomerátu regulovaná osoba, sděluje informace podle odstavce 1 smíšená finanční holdingová osobasmíšená finanční holdingová osoba nebo regulovaná osoba ve finančním konglomerátu určená koordinátorem po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dohledupříslušnými orgány dohledu a osobami ve finančním konglomerátu. (3) Regulované osobyRegulované osoby na nejvyšší úrovni řízení finančního konglomerátu poskytnou alespoň jednou ročně příslušnému orgánu dohledupříslušnému orgánu dohledu informace o své řídící a organizační struktuře a majetkoprávních vztazích mezi osobami ve finančním konglomerátu, včetně všech regulovaných a neregulovaných osob a významných poboček ve finančním konglomerátu. (4) Regulované osobyRegulované osoby na nejvyšší úrovni řízení finančního konglomerátu každoročně uveřejní zprávu o své řídící a organizační struktuře a majetkoprávních vztazích mezi osobami ve finančním konglomerátu. Tuto povinnost lze také splnit uveřejněním odkazu na jiný zdroj uvedených informací. (5) Koordinátor po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dohledupříslušnými orgány dohledu a po dohodě s osobami uvedenými v odstavcích 1 až 4 upraví formu, v jaké se informace podávají, a způsob, jak se informace předávají. Strukturu a lhůty předávání informací pro účely doplňkového dohledudoplňkového dohledu podle tohoto zákona upraví prováděcí právní předpis. (6) Osoby ve finančním konglomerátu jsou povinny sdělit jiným osobám ve finančním konglomerátu nebo orgánům dohleduorgánům dohledu vykonávajícím doplňkový dohleddoplňkový dohled úplné informace a údaje potřebné pro výkon doplňkového dohledudoplňkového dohledu, které stanoví tento zákon nebo právní předpis vydaný na jeho základě. Ustanovení § 18 odst. 1 tím není dotčeno. § 26 (1) Osoby ve finančním konglomerátu jsou povinny umožnit provedení kontroly podle § 17 a poskytnout příslušnému orgánu dohledupříslušnému orgánu dohledu potřebnou součinnost. (2) Regulované osoby ve finančním konglomerátu uveřejňují informace o finančním konglomerátu, jehož jsou součástí. Způsob, strukturu a lhůty uveřejňování těchto informací upraví prováděcí právní předpis. (3) Osoba uvedená v § 25 poskytuje koordinátorovi účetní závěrky osob ve finančním konglomerátu, a to nejpozději ve lhůtě pro zveřejňování účetních závěrek. V případě účetních závěrek, které již byly poskytnuty orgánům dohleduorgánům dohledu pro účely výkonu dohledudohledu na individuálním nebo konsolidovaném základě, lze uvést jen název a adresu orgánu dohleduorgánu dohledu, kterému účetní závěrka byla poskytnuta, a datum, kdy k poskytnutí účetní závěrky došlo. HLAVA VI NEDOSTATKY V ČINNOSTI SMÍŠENÉ FINANČNÍ HOLDINGOVÉ OSOBY A REGULOVANÉ OSOBY A OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ § 27 Nedostatky v činnosti smíšené finanční holdingové osoby (1) V případě zjištění nedostatků v činnosti smíšené finanční holdingové osobysmíšené finanční holdingové osoby je koordinátor oprávněn podle povahy zjištěného nedostatku ve vztahu ke smíšené finanční holdingové osoběsmíšené finanční holdingové osobě a) vyžadovat, aby ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, zejména předložila informace požadované pro účely výkonu doplňkového dohledudoplňkového dohledu, neprováděla nebo omezila některé operace v rámci skupinyoperace v rámci skupiny, zajistila zvýšení kapitálu na úrovni finančního konglomerátu nebo vyměnila osobu nebo osoby ve vedení smíšené finanční holdingové osobysmíšené finanční holdingové osoby, b) uložit předkládání informací pro účely výkonu doplňkového dohledudoplňkového dohledu v kratších lhůtách, než upraví prováděcí právní předpis. (2) Nedostatkem v činnosti se pro účely tohoto zákona rozumí a) neposkytnutí informací potřebných pro výkon doplňkového dohledudoplňkového dohledu nebo poskytnutí informací neúplných, nepravdivých či zkreslených nebo nedodržení lhůty pro jejich předložení, b) řízení smíšené finanční holdingové osobysmíšené finanční holdingové osoby osobou nebo osobami, které nesplňují podmínky stanovené tímto zákonem, c) taková operace v rámci skupinyoperace v rámci skupiny nebo koncentrace rizikkoncentrace rizik nebo jiná jednání, která mohou ohrozit kapitálovou přiměřenost nebo solventnost nebo jinak ohrozit bezpečnost a stabilitu regulované osoby ve finančním konglomerátu nebo která mohou poškodit zájmy pojistníků, vkladatelů nebo jiných klientů, d) porušení dalších povinností stanovených tímto zákonem nebo rozhodnutím koordinátora. (3) Na řízení o uložení opatření k nápravě se vztahuje správní řád, pokud tento zákon nestanoví jinak. (4) Účastníkem řízení o uložení opatření k nápravě je pouze dotčená smíšená finanční holdingová osobasmíšená finanční holdingová osoba. Podání opravného prostředku proti rozhodnutí o uložení opatření k nápravě nemá odkladný účinek. (5) Řízení o uložení opatření k nápravě může být zahájeno též doručením rozhodnutí o jeho uložení, pokud hrozí nebezpečí z prodlení. (6) Doručení do vlastních rukou osobě, která je účastníkem řízení o uložení opatření k nápravě, provede koordinátor. Odmítne-li osoba, která je účastníkem řízení, rozhodnutí o uložení opatření k nápravě převzít, je toto rozhodnutí doručeno okamžikem tohoto odmítnutí. § 28 Nedostatky v činnosti regulované osoby Jsou-li zjištěny nedostatky v činnosti uvedené v § 27 odst. 2 regulované osoby ve finančním konglomerátu, postupuje orgán dohleduorgán dohledu vůči jím regulované osobě v souladu se zvláštním právním předpisem upravujícím provozování jí povolené činnosti. § 29 Výměna informací Orgány dohleduOrgány dohledu prostřednictvím vzájemné výměny informací koordinují postup při ukládání opatření směřujících k nápravě nedostatků v činnosti osob ve finančním konglomerátu. HLAVA VII PŘESTUPKY § 30 (1) Fyzická nebo právnická osoba se dopustí přestupku tím, že a) jako smíšená finanční holdingová osobasmíšená finanční holdingová osoba 1. nesplní ve stanovené lhůtě uložené opatření k nápravě podle § 27 odst. 1, nebo 2. nezajistí, aby na úrovni finančního konglomerátu byl podle § 23 odst. 1 používán vhodný vnitřní řídicí a kontrolní systém včetně vhodného systému řízení rizik, spolehlivých administrativních a účetních postupů, b) jako smíšená finanční holdingová osobasmíšená finanční holdingová osoba nebo jiná osoba ve finančním konglomerátu, která není regulovanou osobou, nesplní informační povinnost podle tohoto zákona nebo poskytne informace neúplné, nepravdivé či zkreslené nebo nedodrží lhůtu pro jejich předložení, c) jako smíšená finanční holdingová osobasmíšená finanční holdingová osoba nebo jiná osoba ve finančním konglomerátu, která není regulovanou osobou, svým jednáním nebo v jeho důsledku 1. ohrozí bezpečnost a stabilitu regulované osoby ve finančním konglomerátu nebo splnění jejích závazků vůči klientům, 2. způsobí porušení právních předpisů upravujících provozování jí povolené činnosti regulovanou osobou ve finančním konglomerátu, 3. způsobí porušení doplňkových pravidel obezřetného podnikání podle tohoto zákona regulovanou osobou ve finančním konglomerátu, nebo 4. způsobí regulované osoběregulované osobě ve finančním konglomerátu závazek k plnění, jež není úměrné poskytované protihodnotě či zajištění, nebo k jinému hospodářsky neodůvodněnému plnění. (2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako osoba ve vedení neposkytne smíšené finanční holdingové osoběsmíšené finanční holdingové osobě potřebné podklady nebo součinnost pro posouzení její odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti nebo pro posouzení změn těchto skutečností. (3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 50 000 000 Kč. § 31 Přestupky podle tohoto zákona projednává koordinátor. HLAVA VIII SPOLEČNÁ A ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ § 32 Hodnota vyjádřená v tomto zákoně v eurech se v období od 31. prosince daného roku do 30. prosince následujícího roku přepočítává na české koruny kurzem devizového trhu, který Česká národní bankabanka vyhlásila jako poslední v říjnu daného roku. § 33 Česká národní bankabanka průběžně informuje Výbor pro finanční konglomeráty při Evropské komisi o zásadách, které se v České republice uplatňují při dohledudohledu nad operacemi v rámci skupinyoperacemi v rámci skupiny a koncentrací rizikkoncentrací rizik. § 34 K provedení § 21 odst. 5, § 22 odst. 6, § 24 odst. 2, § 25 odst. 5 a § 26 odst. 2 vydá Česká národní bankabanka vyhlášku. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o bankách § 35 Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 439/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 5 písm. g) se slova „s úzkým propojením, ke které patří zakladatel s kvalifikovanou účastí (§ 17a odst. 4) na bance“ nahrazují slovy „osob s úzkým propojením s bankou“. 2. V § 4 odstavec 6 zní: „(6) Úzkým propojením se pro účely tohoto zákona rozumí a) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu, jejichž součet představuje alespoň 20 %, b) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, jejichž součet představuje alespoň 20 %, c) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém jedna z osob druhou osobu ovládá, nebo d) vztah dvou nebo více osob, které ovládá tatáž osoba.“. 3. V § 16 odst. 2 se na konci textu písmene b) čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „tuto povinnost má i pobočka zahraniční banky, pokud jde o osoby navrhované do vedení pobočky,“. 4. V § 17a odst. 3 se za slova „Finanční institucí se“ vkládají slova „pro účely tohoto zákona“. 5. V § 20 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Česká národní banka požádá o stanovisko příslušný orgán dohledu obdobně podle § 4 odst. 2 až 4, pokud se má žadatel stát ovládající osobou banky.“. 6. V § 25 odst. 2 větě druhé se slova „banky či pobočky zahraniční banky“ nahrazují slovem „osoby“. 7. V § 25 odst. 2 se za větu druhou vkládá věta „Tyto osoby jsou povinny umožnit provedení kontroly na místě a poskytnout příslušnému orgánu potřebnou součinnost.“. 8. V § 25 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Orgán dohledu, který požádal o provedení kontroly na místě, je oprávněn zúčastnit se kontroly, pokud ji neprovádí sám.“. 9. V § 25a odst. 3 se za slova „bankovního dohledu“ vkládají slova „nebo doplňkového dozoru nad osobami ve finančním konglomerátu6d)“. Poznámka pod čarou č. 6d zní: „6d) Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech).“. 10. V § 26c se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku jsou povinny umožnit provedení kontroly na místě podle odstavce 4 a poskytnout České národní bance potřebnou součinnost.“. 11. V § 26d odst. 1 písmena a), b), c), d), e), f) a g) znějí: „a) konsolidačními celky skupina ovládající banky nebo skupina finanční holdingové osoby anebo skupina smíšené holdingové osoby, přičemž konsolidační celek tvoří nejméně dvě osoby, b) ovládající bankou banka, jejíž ovládané osoby nebo přidružené osoby jsou bankami, finančními institucemi nebo podniky pomocných bankovních služeb, c) finanční holdingovou osobou ovládající osoba, která 1. je finanční institucí jinou než pojišťovnou nebo zajišťovnou, 2. není smíšenou finanční holdingovou osobou podle zvláštního právního předpisu6d) a 3. ovládá výlučně nebo převážně banky nebo finanční instituce, přičemž alespoň jedna ovládaná osoba je bankou, d) smíšenou holdingovou osobou ovládající osoba, která není bankou, finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou podle zvláštního právního předpisu6d), přičemž alespoň jedna jí ovládaná osoba je bankou, e) skupinou ovládající banky skupina tvořená bankou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami, f) skupinou finanční holdingové osoby skupina tvořená finanční holdingovou osobou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami, g) skupinou smíšené holdingové osoby skupina tvořená smíšenou holdingovou osobou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami,“. 12. V § 26d odst. 1 písmeno h) zní: „h) přidruženou osobou osoba, v níž jiná osoba vykonává podstatný vliv, kterým se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování podniku této osoby, jenž není ovládáním, není pouze dočasný a jehož smyslem je podílet se na podnikání této osoby; přímý nebo nepřímý podíl posuzovaný samostatně nebo jejich součet představující alespoň 20 % na základním kapitálu nebo hlasovacích právech se vždy považuje za podstatný vliv, ledaže jde o ovládání.“. 13. V § 26e odst. 2 větě první a v písm. a) se slovo „společnosti“ nahrazuje slovem „osoby“. 14. V § 26e se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 6e zní: „(3) Má-li ovládající banka nebo finanční holdingová osoba sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, Česká národní banka před rozhodnutím o tom, zda upustí od výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě nad tímto konsolidačním celkem, požádá o stanovisko orgán dohledu nad bankou se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která je členem stejného konsolidačního celku, a Poradní výbor pro bankovnictví6e). Není-li vykonáván bankovní dohled nebo srovnatelný dozor na konsolidovaném základě nad tímto konsolidačním celkem, Česká národní banka může požadovat založení finanční holdingové osoby na území České republiky nebo jiného členské státu Evropské unie. Postup podle předchozí věty Česká národní banka oznámí orgánu dohledu nad bankou se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která je členem stejného konsolidačního celku, a Komisi Evropských společenství. 6e) Článek 56a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu, ve znění směrnice 2002/87/ES.“. 15. V § 26g odst. 3 se slovo „společnost“ nahrazuje slovem „osoba“. 16. V § 26g se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí: „(4) Finanční holdingová osoba je povinna zajistit, aby jejím statutárním orgánem, členem jejího statutárního orgánu nebo jinou fyzickou osobou, která sama nebo společně s jinými osobami řídí činnost finanční holdingové osoby nebo právnické osoby, která je jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, (dále jen „osoba ve vedení“) byla osoba důvěryhodná, dostatečně zkušená pro výkon své funkce a k zajištění požadavků vyplývajících pro finanční holdingovou osobu z tohoto zákona. (5) Finanční holdingová osoba předem informuje Českou národní banku o navrhovaných změnách osob ve vedení a zároveň jí předloží podklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost navrhovaných osob. Osoba, která se nově stane finanční holdingovou osobou, je povinna splnit tuto povinnost ohledně osob v jejím vedení do 2 měsíců ode dne, kdy se stane finanční holdingovou osobou, jinak se má za to, že osoby ve vedení této finanční holdingové osoby nesplňují stanovené předpoklady. Dotčená fyzická osoba je povinna finanční holdingové osobě poskytnout potřebné podklady a součinnost. Podklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost osob ve vedení finanční holdingové osoby upraví Česká národní banka vyhláškou. (6) Česká národní banka může požadovat po finanční holdingové osobě výměnu osoby ve vedení finanční holdingové osoby, jestliže tato osoba není dostatečně zkušená nebo důvěryhodná.“. 17. V § 26h odst. 2 se slovo „společnosti“ nahrazuje slovem „osobě“. 18. V § 29 se na konci odstavce 3 doplňují věty, které včetně poznámek pod čarou č. 6f, 6g a 6h znějí: „Tímto rozhodnutím nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění6f) podle zvláštního právního předpisu6g) nebo podle zahraniční právní úpravy, které banka poskytla nebo jí bylo poskytnuto. Dotčena není také možnost provést závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu6h). 6f) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění. 6g) Obchodní zákoník. 6h) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.“. 19. V § 29 odstavec 4 zní: „(4) Zjistí-li správce předlužení banky, oznámí tuto skutečnost neprodleně České národní bance a poskytne jí podklady osvědčující tuto skutečnost.“. 20. V § 30 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 5, které znějí: „(2) Má-li být zavedena nucená správa v bance, která má pobočku na území hostitelského státu, informuje Česká národní banka orgán dohledu hostitelského státu o záměru zavést nucenou správu a o případném omezení nakládání s vklady; tuto informaci poskytne před vydáním rozhodnutí nebo bezprostředně poté, nesnese-li věc odkladu. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky zavedení nucené správy, popřípadě omezení nakládání s vklady. (3) Správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území jiných členských států Evropské unie s výjimkou užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo správní orgány daného státu. (4) Správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o zavedení nucené správy bez jejího vyššího ověření s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován. Správce podle možností vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států. (5) Při výkonu svých pravomocí na území členských států Evropské unie se správce řídí právním řádem daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům. Jestliže je to podle právních předpisů daného státu potřebné k plnění účelu nucené správy, je správce povinen žádat, aby údaj o zavedení nucené správy byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku. Náklady provedení zápisu jdou k tíži banky.“. 21. § 33 zní: „§ 33 (1) Nucená správa končí a) doručením rozhodnutí České národní banky o skončení nucené správy, b) jmenováním likvidátora, c) prohlášením konkursu, nebo d) uplynutím 24 měsíců od zavedení nucené správy. (2) Nucená správa nekončí odnětím licence bance.“. 22. V § 34 odst. 1 se za slova „zahraniční banky“ vkládají slova „anebo při úpadku banky“. 23. V § 37 odst. 2 větě první se za slova „údaje o osobách“ vkládají slova „včetně rodného čísla, pokud bylo přiděleno“. 24. § 38b zní: „§ 38 „Údaje, které jsou jinak předmětem bankovního tajemství, může banka poskytovat, je-li to potřebné pro účely dohledu nebo dozoru na konsolidovaném základě nebo doplňkového dozoru6d).“. 25. V § 38d odst. 1 písm. f) se slovo „společnostech“ nahrazuje slovem „osobách“. 26. V § 38e se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 27. V § 38f se věta poslední nahrazuje větami „Totéž platí v případě záměru odebrat licenci pobočce banky se sídlem mimo území členských států Evropské unie, má-li tato banka pobočku na jejich území; v tom případě Česká národní banka usiluje o koordinaci své činnosti s příslušnými orgány v členských státech Evropské unie.“. 28. V § 38f se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Česká národní banka neprodleně informuje o prohlášení konkursu na majetek banky nebo pobočky zahraniční banky se sídlem mimo území členských států Evropské unie příslušný orgán dohledu členského státu Evropské unie, ve kterém má banka nebo zahraniční banka pobočku.“. 29. V § 38h odst. 2 písm. e) se slovo „společnostech“ nahrazuje slovem „osobách“. 30. V § 39 odst. 1 se za slova „§ 38 odst. 2, 3, 4 a 6“ vkládají slova „a § 38b“. 31. V § 41c odst. 3 písm. a) se za slovem „adresa“ vkládá čárka a slova „a datum narození nebo rodné číslo“ se nahrazují slovy „rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození“. § 36 Přechodné ustanovení Osoba, která se stala finanční holdingovou osobou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinna předložit České národní bance podklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost osoby v jejím vedení ve smyslu § 26g odst. 4 zákona č. 21/1992 Sb., a to ve lhůtě do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona o finančních konglomerátech. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o České národní bance § 37 Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., zákona č. 127/2002 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 38 odst. 1 se za slova „vedle bank“ vkládají slova „, spořitelních a úvěrních družstev4a)“. Poznámka pod čarou č. 4a zní: „4a) Zákon č. 21/1992 Sb. Zákon č. 87/1995 Sb.“. 2. V § 38 odst. 3 písm. a) se za slovo „bankami“ vkládají slova „a spořitelními a úvěrními družstvy“ a za slovo „bank“ se vkládají slova „a spořitelních a úvěrních družstev“. 3. V § 38 odst. 3 písm. b) se za slovo „bankami“ vkládají slova „a spořitelními a úvěrními družstvy“. 4. V § 41 odst. 2 písm. b) se za slova „nad nímž je vykonáván bankovní dohled,“ vkládají slova „nebo osob ve finančním konglomerátu9b)“. Poznámka pod čarou č. 9b zní: „9b) Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech).“. 5. V § 41 odst. 4 větě druhé se za slova „konsolidačního celku“ vkládají slova „nebo finančního konglomerátu“ a za slova „na konsolidovaném základě“ se vkládají slova „nebo doplňkového dozoru podle zvláštního právního předpisu9b)“. 6. V § 44 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Česká národní banka vykonává doplňkový dozor nad bankami a jinými osobami ve finančních konglomerátech v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem9b).“. 7. V § 45 se za slovo „dohledu“ vkládají slova „a doplňkového dozoru nad bankami a jinými osobami ve finančních konglomerátech v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem9b)“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu § 40 Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 1 písm. a) bodě 2 se slovo „bankou“ nahrazuje slovy „úvěrovou institucí [§ 151 odst. 1 písm. l)] nebo finanční institucí [§ 151 odst. 1 písm. k)]“. 2. V § 68 písm. a) se slova „a zrušuje burzovní obchod“ zrušují. 3. V § 69 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Burzovní obchod uzavřený podle předchozího odstavce nemůže burza zrušit.“. 4. V § 93 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) provozovatel vypořádacího systému, pokud vede tuto evidenci pro investiční nástroje uvedené v § 93 odst. 1 písm. b) až d), u kterých je oprávněn vypořádávat pohledávky a závazky z obchodů,“. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e). 5. V § 93 odst. 2 písm. e) se slova „a) až c)“ nahrazují slovy „a), b) a d)“. 6. V § 93 odst. 3 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) provozovatel vypořádacího systému, pokud vede tuto evidenci pro investiční nástroje uvedené v § 93 odst. 1 písm. b) až d), u kterých je oprávněn vypořádávat pohledávky a závazky z obchodů,“. Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f). 7. V 93 odst. 3 písm. e) se slova „a) až c)“ nahrazují slovy „a), b) a d)“. 8. V § 103 odst. 4 písmeno a) zní: „a) může stanovit podmínky, které žadatel musí splnit před zahájením vedení centrální evidence cenných papírů nebo dodržovat při jejím vedení,“. 9. V § 111 odst. 1 se za slovo „papírů“ doplňují slova „na základě smlouvy s emitentem“. 10. V části deváté se v nadpisu hlavy II doplňují slova „a doplňkový dozor“. 11. V § 150 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Doplňkovým dozorem se rozumí dozor vykonávaný podle zvláštního právního předpisu o doplňkovém dozoru nad finančními konglomeráty.“. 12. V § 151 odst. 1 písmena d), e), j) a k) znějí: „d) finanční holdingovou osobou finanční instituce jiná než pojišťovna, která ovládá výhradně nebo převážně obchodníky s cennými papíry, banky nebo finanční instituce, přičemž nejméně jedna jí ovládaná osoba je obchodníkem s cennými papíry, který není bankou, a která není smíšenou finanční holdingovou společností ve smyslu zvláštního právního předpisu o doplňkovém dozoru nad finančními konglomeráty, e) smíšenou holdingovou osobou ovládající osoba, která není bankou, finanční holdingovou společností nebo obchodníkem s cennými papíry nebo smíšenou finanční holdingovou osobou ve smyslu zvláštního právního předpisu o doplňkovém dozoru nad finančními konglomeráty a která ovládá alespoň jednoho obchodníka s cennými papíry, který není bankou, j) přidruženou osobou osoba, v níž jiná osoba vykonává podstatný vliv, kterým se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování podniku této osoby, jenž není ovládáním, není pouze dočasný a jehož smyslem je podílet se na podnikání této osoby; přímý nebo nepřímý podíl posuzovaný samostatně nebo jejich součet představující alespoň 20 % na základním kapitálu nebo hlasovacích právech se vždy považuje za podstatný vliv, ledaže jde o ovládání, k) úvěrovou institucí osoba, jejíž činnost nebo podnikání spočívá v přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti a v poskytování úvěrů na vlastní účet, nebo osoba, jejíž činnost nebo podnikání spočívá ve vydávání elektronických peněžních prostředků, a to vše včetně zahraničních osob s obdobnou náplní činnosti,“. 13. V § 151 se a konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) finanční institucí osoba, která není obchodníkem s cennými papíry ani bankou, a která jako svou rozhodující nebo podstatnou činnost nabývá nebo drží podíly na právnických osobách, anebo která jako svou rozhodující nebo podstatnou činnost vykonává některou z činností, které může vykonávat banka, s výjimkou přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti, a dále investiční společnost, investiční fond, penzijní fond, pojišťovna a zajišťovna, které vykonávají činnosti podle zvláštních zákonů, to vše včetně zahraničních osob s obdobnou náplní činnosti.“. 14. V § 151 se za odstavec 2 doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Pokud má Komise za to, že obchodník s cennými papíry, kterému udělila povolení k činnosti, je členem skupiny, která by mohla být finančním konglomerátem, jenž dosud nebyl určen, sdělí svůj názor ostatním orgánům dozoru. Tyto orgány dozoru po vzájemné dohodě určí, zda skupina je finančním konglomerátem a který z nich bude ustanoven koordinátorem pro tento finanční konglomerát.“. 15. V nadpisu nad § 152 se doplňují slova „a doplňkový dozor“. 16. V § 152 odst. 1 se za slovo „základě“ vkládají slova „a doplňkový dozor“. 17. V § 152 odst. 3 se za slovo „základě“ vkládají slova „a doplňkového dozoru“. 18. V § 152 odst. 4 se na konci textu úvodní části ustanovení doplňují slova „a doplňkového dozoru“. 19. V § 152 odst. 4 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo finančního konglomerátu“. 20. V § 152 odst. 4 písm. b) až d) se za slovo „celku“ vkládají slova „nebo finančního konglomerátu“. 21. V nadpisu nad § 154 se doplňují slova „a doplňkovému dozoru“. 22. V § 154 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku nebo finančního konglomerátu jsou povinny umožnit provedení kontroly podle § 152 a poskytnout Komisi potřebnou součinnost.“. 23. V § 176 se v nadpisu doplňují slova „a doplňkovému dozoru“. 24. V § 176 úvodní části ustanovení se za slovo „základě“ vkládají slova „a doplňkovému dozoru“. 25. V § 176 písm. d) se slovo „nebo“ zrušuje. 26. § 197 zní: „§ 197 Závěrečným vyrovnáním se rozumí smluvní ujednání podle českého nebo zahraničního práva, a) které lze doložit písemně nebo jiným záznamem umožňujícím uchování informací, b) které se vztahuje na vzájemné pohledávky smluvních stran, včetně příslušenství těchto pohledávek, z obchodů, jejichž předmětem jsou výlučně peněžní prostředky, investiční nástroje, práva s investičními nástroji spojená nebo komodity, včetně podmíněných pohledávek a pohledávek, které mají nebo by měly teprve vzniknout (dále jen „vzájemné pohledávky stran“), a c) podle kterého v případě, že nastane dohodnutá skutečnost, dojde k zániku a nahrazení, nebo k započtení dosud nesplatných, popřípadě i splatných vzájemných pohledávek stran tak, že výsledkem bude jediná pohledávka ve výši rozdílu mezi souhrnnou výší odhadovaných současných hodnot vzájemných pohledávek stran; způsob odhadu současných hodnot vzájemných pohledávek stran, okamžik, ke kterému musí být odhad proveden, a způsob a termín vypořádání, musí být dojednány ve smluvním ujednání o závěrečném vyrovnání a nesmí být v rozporu se zvyklostmi na příslušných finančních trzích.“. 27. V § 202 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Emitent zaknihovaných cenných papírů, které jsou vedeny v evidenci Střediska cenných papírů ke dni, kdy tuto evidenci převezme centrální depozitář, je povinen s centrálním depozitářem uzavřít smlouvu podle § 111 odst. 1 pro každou emisi zaknihovaných cenných papírů. Tuto smlouvu je emitent povinen uzavřít nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy začne centrální depozitář vykonávat svou činnost podle tohoto zákona. V případě, že emitent v této lhůtě neuzavře smlouvu, není centrální depozitář povinen emitentovi vydat výpis z evidence emise ani provést na jeho příkaz zápis do evidence emise. Centrální depozitář ve stejné době přidělí ISIN každé emisi investičních nástrojů, kterou převzal do své evidence a které ISIN ještě nebyl přidělen. (8) Centrální depozitář zahájí jednání o uzavření smlouvy podle odstavce 7 nejpozději do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci povolení své činnosti. V případě, že centrální depozitář v této lhůtě jednání o uzavření smlouvy nezahájí, prodlužuje se lhůta, do které je emitent podle odstavce 7 povinen uzavřít tuto smlouvu, na 6 měsíců. V tomto případě je centrální depozitář povinen zahájit jednání o uzavření smlouvy podle § 111 odst. 1 bez zbytečného odkladu poté, co začne vykonávat svou činnost podle tohoto zákona.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech § 41 Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 280/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odstavec 8 včetně poznámky pod čarou č. 2 zní: „(8) Na družstevní záložny se pro účely informační databáze obdobně vztahují práva a povinnosti bank podle zákona o bankách2), nestanoví-li tento zákon jinak. Zastavení podniku družstevní záložnou nebo jeho části je nepřípustné. 2) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 1 odst. 9 se věta druhá zrušuje. 3. V § 1 se doplňují odstavce 10 a 11, které znějí: „(10) Pro účely tohoto zákona se úzkým propojením rozumí a) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu, jejichž součet představuje alespoň 20 %, b) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, jejichž součet představuje alespoň 20 %, c) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém jedna z osob druhou osobu ovládá, nebo d) vztah dvou nebo více osob, které ovládá tatáž osoba. (11) Ustanovení tohoto zákona vztahující se na členské státy Evropské unie se vztahují i na další státy Evropského hospodářského prostoru, pokud tak vyplývá z mezinárodní smlouvy, která byla schválena Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána, nebo z obdobné mezinárodní smlouvy, která vstoupila v platnost před 1. lednem 1993.“. 4. Za § 1 se vkládá nový § 1a, který včetně poznámky pod čarou č. 3b zní: „§ 1a (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) úvěrovou institucí osoba, jejíž činnost nebo podnikání spočívá v přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti a poskytování úvěrů na vlastní účet, a osoba, jejíž činnost nebo podnikání spočívá ve vydávání elektronických peněžních prostředků, to vše včetně zahraničních osob s obdobnou náplní činnosti, b) finanční institucí osoba odlišná od úvěrové instituce, která jako svou rozhodující nebo podstatnou činnost nabývá nebo drží podíly na právnických osobách, anebo která jako svou rozhodující nebo podstatnou činnost vykonává jednu nebo více činností prováděných úvěrovými institucemi, s výjimkou přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti, to vše včetně zahraničních osob s obdobnou náplní činnosti, c) přidruženou osobou osoba, v níž jiná osoba vykonává podstatný vliv, kterým se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování podniku této osoby, jenž není ovládáním, není pouze dočasný a jehož smyslem je podílet se na podnikání této osoby; přímý nebo nepřímý podíl posuzovaný samostatně nebo jejich součet představující alespoň 20 % na základním kapitálu nebo hlasovacích právech se vždy považuje za podstatný vliv, ledaže jde o ovládání, d) smíšenou finanční holdingovou osobou ovládající osoba, která není regulovanou osobou a která společně s jí ovládanými osobami, z nichž je alespoň jedna regulovanou osobou3b) se sídlem na území členského státu [písmeno m)], a jinými osobami tvoří finanční konglomerát podle zvláštního právního předpisu1b), e) ovládající osobou osoba, jíž ovládané osoby nebo přidružené osoby jsou úvěrovými institucemi, finančními institucemi nebo podniky pomocných bankovních služeb nebo pojišťovnami nebo zajišťovnami nebo obchodníky s cennými papíry, f) finanční holdingovou osobou ovládající osoba, která 1. je finanční institucí jinou než pojišťovnou nebo zajišťovnou, 2. není smíšenou finanční holdingovou osobou podle zvláštního právního předpisu o doplňkovém dozoru nad finančními konglomeráty3b) a 3. ovládá výlučně nebo převážně úvěrové instituce nebo finanční instituce, přičemž alespoň jedna ovládaná osoba je úvěrovou institucí, g) smíšenou holdingovou osobou ovládající osoba, která není úvěrovou institucí, finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou podle zvláštního právního předpisu o doplňkovém dozoru nad finančními konglomeráty3b), přičemž alespoň jedna jí ovládaná osoba je bankou, h) skupinou ovládající úvěrové instituce skupina tvořená úvěrovou institucí, jí ovládanými osobami a přidruženými osobami, i) skupinou ovládající finanční instituce skupina tvořená finanční institucí, jí ovládanými osobami a přidruženými osobami, j) skupinou finanční holdingové osoby skupina tvořená finanční holdingovou osobou, jí ovládanými osobami a přidruženými osobami, k) konsolidačním celkem skupina ovládající úvěrové instituce nebo skupina finanční holdingové osoby anebo skupina smíšené holdingové osoby, přičemž konsolidační celek tvoří nejméně 2 osoby, l) doplňkovým dozorem dozor vykonávaný podle zvláštního právního předpisu3b) nad finančními konglomeráty, m) členským státem Evropské unie členský stát Evropské unie nebo jiný stát tvořící Evropský hospodářský prostor. (2) V případě, kdy vazby osob v rámci konsolidačního celku jsou takového charakteru, že není možné jednoznačně určit ovládající osobu nebo její typ, je Úřad oprávněn určit v dohodě s příslušným orgánem dohledu nad úvěrovými institucemi nebo finančními institucemi ovládající osobu konsolidačního celku nebo její typ. 3b) Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech).“. Dosavadní poznámky pod čarou č. 3b a 3c se označují jako poznámky pod čarou č. 3c a 3d, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 5. V § 2a odst. 6 písm. g) se slova „s úzkým propojením, ke které patří zakladatel s kvalifikovanou účastí (§ 2b odst. 1) na družstevní záložně“ nahrazují slovy „osob s úzkým propojením s družstevní záložnou“. 6. V § 2b odst. 3 větě první se slova „20 % nebo 33 %“ nahrazují slovy „20 %, 33 % nebo 50 %“ a ve větě desáté se slova „33 %, 20 % nebo 10 %“ nahrazují slovy „50 %, 33 %, 20 % nebo 10 %“. 7. V § 2b odst. 5 větě první se slova „nebo došlo k porušení § 1 odst. 9 věty druhé,“ zrušují. 8. Za § 2i se vkládá nový § 2j, který zní: „§ 2j Udělení povolení družstevní záložně ve skupině (1) Před udělením povolení k podnikání družstevní záložně, která je a) osobou ovládanou jinou osobou z jiného členského státu, b) osobou ovládanou jinou osobou, která je ovládána osobou z jiného členského státu, nebo c) ovládána stejnou osobou, která ovládá osobu z jiného členského státu, je Úřad povinen vyžádat si stanovisko orgánů dohledu nebo dozoru členských států, kde má ovládající osoba sídlo, popřípadě pobočku. (2) Příslušné úřady podle odstavce 1 se vzájemně informují zejména při posuzování vhodnosti členů, vedoucích pracovníků dozorovaných osob a průběžně si vyměňují informace důležité při udělování povolení k činnosti a při kontrole jejich činnosti.“. 9. V § 3 odst. 1 písm. h) se slova „směnárenská činnost pro členy po udělení licence podle zvláštního právního předpisu3c)“ nahrazují slovy „nákup a prodej cizí měny pro členy,“. Poznámka pod čarou č. 3c včetně odkazu na tuto poznámku se zrušuje. 10. V § 8a se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Ovládající osoba je povinna zajistit audit informací, které předává pro účely dohledu na konsolidovaném základě. Rozsah informací předávaných ovládající osobou pro účely dohledu na konsolidovaném základě, včetně způsobu a periodicity jejich předávání, stanoví vyhláška. Ovládající osoba předem oznámí Úřadu auditora a auditorské společnosti, které budou provádět audit osob zahrnutých v konsolidačním celku. Úřad postupuje podle odstavce 2.“. 11. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který zní: „§ 13a Ustanovení § 20b a 20c zákona o bankách a ustanovení právního předpisu, kterým Česká národní banka stanoví technické postupy bank při opravném zúčtování, se vztahují na družstevní záložny obdobně.“. 12. V § 22 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují písmena d) až i), která znějí: „d) skutečnosti, že se družstevní záložna stala osobou ovládanou osobou řídící se právem státu, který není členským státem Evropské unie, a o struktuře konsolidačního celku, jehož je tato družstevní záložna součástí, e) diskriminačních opatřeních, která jsou uplatňována vůči družstevním záložnám při zakládání poboček ve státech, které nejsou členským státem Evropské unie, f) finančních holdingových osobách, ve kterých je družstevní záložna účastna, g) dohodách podle § 25c, h) použití postupu podle § 28 vůči pobočce v případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu členů, i) všech konsolidačních celcích, jejichž součástí je družstevní záložna.“. 13. V § 22 se doplňují odstavce 5 až 7, které včetně poznámky pod čarou č. 18 znějí: „(5) Úřad neprodleně informuje o prohlášení konkursu na majetek družstevní záložny příslušný orgán dohledu členského státu Evropské unie, ve kterém má družstevní záložna pobočku18). Úřad usiluje o koordinaci své činnosti s orgány dohledu nebo dozoru všech členských států Evropské unie, v nichž má družstevní záložna pobočku. (6) Úřad informuje Komisi Evropských společenství na její žádost o žádosti a) osoby ovládané osobou řídící se právem státu, který není členským státem Evropské unie, o povolení, b) osoby řídící se právem státu, který není členským státem Evropské unie, nebo osoby ovládané osobou řídící se právem státu, který není členským státem Evropské unie, o nabytí takového podílu na družstevní záložně, v jehož důsledku by se žadatel stal osobou ovládající družstevní záložnu. (7) Úřad může požádat o kontrolu na místě u jím dohlížených osob na území hostitelských států. Tyto osoby jsou povinny umožnit provedení kontroly na místě a poskytnout Úřadu potřebnou součinnost. Pokud Úřad o provedení kontroly požádal, je oprávněn se jí zúčastnit, pokud tuto kontrolu neprovádí sám. 18) § 66g odst. 1 až 3 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 377/2005 Sb.“. 14. Za § 22 se vkládá nový § 22a, který zní: „§ 22a (1) Úřad spolupracuje s orgány dohledu jiných států, zejména těch, na jejichž území má družstevní záložna pobočku. (2) Úřad poskytuje orgánům dohledu podle odstavce 1 zejména informace a) o podílech na družstevní záložně, b) o řízení družstevní záložny, c) o ukazateli kapitálové přiměřenosti a konsolidovaném ukazateli kapitálové přiměřenosti, d) důležité pro dohled nad těmito družstevními záložnami, zejména v oblasti likvidity, platební schopnosti, pojištění vkladů, kapitálové přiměřenosti, konsolidovaného dohledu, účetnictví, vnitřní kontroly a monitorování rizik vzniklých z otevřených pozic na finančních trzích na území České republiky nebo na území státu, na jehož území družstevní záložna tato rizika podstoupila. (3) Úřad může informace podle odstavce 1 požadovat po orgánu dohledu státu, na jehož území má družstevní záložna pobočku nebo na jehož území se nachází osoba ovládající družstevní záložnu nebo osoba ovládající osobu, která ovládá družstevní záložnu.“. 15. V § 25a odstavec 3 zní: „(3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu orgánu dohledu nebo doplňkového dozoru nad osobami ve finančním konglomerátu3b) nebo dohledu nad finančními institucemi nebo finančními trhy nebo úvěrovými institucemi v domovském státě, orgánu činnému v trestním řízení a orgánu dohledu nad družstevními záložnami nebo doplňkového dozoru nad osobami ve finančním konglomerátu nebo finančními institucemi nebo finančními trhy nebo úvěrovými institucemi v jiném státě.“. 16. V § 25a se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí: „(8) Údaje, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, může družstevní záložna poskytovat, je-li to potřebné pro účely dohledu nebo dozoru na konsolidovaném základě nebo doplňkového dozoru3b) orgánu, který tento dozor vykonává. (9) Údaje, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, může družstevní záložna poskytovat, je-li je potřebné poskytnout ovládající osobě za účelem přípravy výkazů na konsolidovaném základě.“. 17. Za § 25a se vkládají nové § 25b až 25d, které znějí: „§ 25b (1) Dohledem na konsolidovaném základě se rozumí sledování a regulace rizik u konsolidačních celků, jejichž součástí je družstevní záložna, za účelem omezení rizik, kterým je družstevní záložna vystavena z hlediska její účasti v konsolidačním celku. (2) Dohled na konsolidovaném základě není dohledem nad jednotlivými osobami zahrnutými do konsolidačního celku a nenahrazuje se jím výkon dohledu na individuálním základě nad družstevními záložnami podle tohoto zákona ani dozor nad úvěrovými institucemi podle zvláštních právních předpisů. (3) Při výkonu dohledu na konsolidovaném základě Úřad spolupracuje s orgány dohledu nad úvěrovými institucemi v České republice nebo s orgány dohledu nad družstevními záložnami nebo úvěrovými nebo finančními institucemi v zahraničí a má právo si s těmito orgány vyměňovat informace. Ustanovení § 25a tím není dotčeno. (4) Úřad může za účelem výkonu dohledu na konsolidovaném základě provést kontrolu na místě v osobách zahrnutých do konsolidačního celku nebo požádat o její provedení příslušný orgán dohledu. Úřad informuje o zahájení, účelu a výsledcích kontroly na místě příslušný orgán dozoru nad kontrolovanou osobou. Ustanovení § 25a tím není dotčeno. (5) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku jsou povinny umožnit provedení kontroly na místě podle odstavce 4 a poskytnout Úřadu potřebnou součinnost. § 25c (1) Úřad může upustit od výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad konsolidačním celkem, nad nímž je vykonáván dohled nebo srovnatelný dozor na konsolidovaném základě orgánem dohledu nebo dozoru v tuzemsku nebo v jiném státě. Úřad může dohodnout podmínky dohledu na konsolidovaném základě s tímto orgánem. (2) Není-li s příslušným orgánem dohledu země sídla družstevní záložny nebo úvěrové nebo finanční instituce dohodnuto jinak, Úřad nevykonává dohled nad skupinou finanční holdingové osoby se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, jestliže a) členem této skupiny finanční holdingové osoby je družstevní záložna se sídlem v tomto státě, nebo b) členem této skupiny je družstevní záložna se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, přičemž družstevní záložna se sídlem v České republice, která je členem skupiny, má v porovnání s touto družstevní záložnou nižší bilanční sumu; mají-li obě družstevní záložny stejně vysokou bilanční sumu, jestliže družstevní záložna se sídlem v České republice obdržela povolení později. (3) Má-li družstevní záložna nebo finanční holdingová osoba sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, Úřad před rozhodnutím o tom, zda upustí od výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad tímto konsolidačním celkem, požádá o stanovisko orgán dohledu se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která je členem stejného konsolidačního celku, a Komisi evropských společenství. Není-li vykonáván dohled nebo srovnatelný dozor na konsolidovaném základě nad tímto konsolidačním celkem, Úřad může požadovat založení finanční holdingové společnosti na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie. Učiní-li tak, oznámí tuto skutečnost orgánu dohledu nad úvěrovou institucí se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která je členem stejného konsolidačního celku, a Komisi Evropských společenství. § 25d (1) Ovládající osoby, součástí jejichž konsolidačních celků je družstevní záložna, jsou povinny dodržovat pravidla obezřetného podnikání ovládajících osob na konsolidovaném základě. Tato pravidla a rozsah, v jakém těmto pravidlům podléhají jednotlivé typy ovládajících osob, stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. (2) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku jsou povinny sdělovat Úřadu přímo nebo prostřednictvím ovládající osoby veškeré informace potřebné pro provádění dohledu na konsolidovaném základě. Způsob předávání informací, rozsah a periodicitu stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. (3) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku musejí vytvořit odpovídající kontrolní mechanismy zajišťující správnost poskytovaných informací pro účely dohledu na konsolidovaném základě. (4) Finanční holdingová osoba, součástí jejíhož konsolidačního celku je družstevní záložna, je povinna zajistit, aby jejím statutárním orgánem, členem jejího statutárního orgánu nebo jinou fyzickou osobou, která sama nebo společně s jinými osobami řídí její činnost nebo činnost právnické osoby, která je jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, (dále jen „osoba ve vedení“) byla osoba důvěryhodná, dostatečně zkušená a odborně způsobilá pro výkon své funkce a k zajištění požadavků vyplývajících pro finanční holdingovou osobu z tohoto zákona. Pokud je finanční holdingovou osobou fyzická osoba, která nesplňuje tyto předpoklady, je povinna zajistit plnění požadavků vyplývajících z tohoto zákona prostřednictvím osoby nebo osob, které tyto předpoklady splňují (dále též „osoba ve vedení“). Finanční holdingová osoba předem informuje Úřad o navrhovaných změnách osob ve vedení a zároveň mu předloží podklady prokazující odbornou způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost navrhovaných osob. Osoba, která se nově stane finanční holdingovou osobou, je povinna splnit tuto povinnost ohledně osob v jejím vedení do 2 měsíců ode dne, kdy se stane finanční holdingovou osobou, jinak se má za to, že osoby v jejím vedení nesplňují stanovené předpoklady. Dotčená fyzická osoba je povinna finanční holdingové osobě poskytnout potřebné podklady a součinnost. Seznam a obsah podkladů prokazujících odbornou způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost osob ve vedení finanční holdingové osoby a jejich způsob ověření stanoví vyhláška. Úřad může požadovat po finanční holdingové osobě, součástí jejíhož konsolidačního celku je družstevní záložna, výměnu osoby ve vedení finanční holdingové osoby, jestliže tato osoba není dostatečně odborně způsobilá, zkušená nebo důvěryhodná.“. 18. V § 27b se na konci písmene p) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno r), které zní: „r) neposkytne požadované informace pro účely dohledu na konsolidovaném základě nebo poskytne informace neúplné, nepravdivé či zkreslené, popřípadě nedodrží lhůty pro jejich předložení.“. 19. Za § 27e se vkládá nový § 27f, který zní: „§ 27f (1) Nedostatkem v činnosti osoby zahrnuté do konsolidačního celku, která není družstevní záložnou, se rozumí a) porušení nebo obcházení tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, b) provádění obchodů v rámci konsolidačního celku nebo navenek způsobem, který poškozuje zájmy členů družstevní záložny, která je součástí konsolidačního celku, nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu. (2) Zjistí-li Úřad nedostatky v činnosti osoby zahrnuté do konsolidačního celku, která není bankou, které mohou negativně ovlivnit hospodaření družstevní záložny, která je součástí konsolidačního celku, je oprávněna ve vztahu k ovládající osobě podle povahy zjištěného nedostatku a) vyžadovat, aby ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, b) nařídit zajištění mimořádného auditu u osoby, která je součástí konsolidačního celku, na náklady ovládající osoby, c) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou součástí stejného konsolidačního celku.“. 20. V § 28 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámek pod čarou č. 18b až 18d zní: „(3) Opatřením podle odstavce 1 písm. a) až c) nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění18b) podle zvláštního právního předpisu18c) nebo podle zahraniční právní úpravy, které družstevní záložna poskytla nebo jí bylo poskytnuto. Tímto opatřením také není dotčena možnost provést závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu18d). 18b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění. 18c) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 18d) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb.“. Dosavadní odstavce 3 až 12 se označují jako odstavce 4 až 13. 21. V § 28 se doplňuje odstavec 14, který zní: „(14) Úřad je též oprávněn a) účastnit se jednání orgánů jiných právnických osob, které jsou úzce propojeny s družstevní záložnou, b) při výkonu dohledu vstupovat do prostorů osoby, která je úzce propojena s družstevní záložnou, a požadovat předložení dokumentů a podání vysvětlení souvisejících s předmětem kontroly.“. 22. V § 28b odst. 2 písm. b) se slovo „správce“ nahrazuje slovy „nuceného správce a zástupce nuceného správce“. 23. V § 28b se doplňují odstavce 4 až 7, které znějí: „(4) Má-li být zavedena nucená správa v družstevní záložně, která má pobočku na území hostitelského státu, informuje Úřad orgán dohledu hostitelského státu o zavedení nucené správy a o případném omezení nakládaní s vklady; tuto informaci poskytne před vydáním rozhodnutí nebo, nesnese-li věc odkladu, bezprostředně poté. Informace obsahuje i upozornění na možné praktické důsledky zavedení nucené správy a případného omezení nakládaní s vklady. (5) Zástupce nuceného správce zastupuje nuceného správce v případě jeho nepřítomnosti v plném rozsahu jeho pravomoci a odpovědnosti. Ustanovení tohoto zákona týkající se správce se použijí obdobně i pro jeho zástupce. (6) Nucený správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území jiných členských států Evropské unie, s výjimkou užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo správní orgány daného státu. Nucený správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o zavedení nucené správy bez jejího vyššího ověření s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován. Správce podle možností vykonává pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států. (7) Při výkonu svých pravomocí na území členských států Evropské unie se nucený správce řídí právním řádem daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům. Jestliže je to podle právních předpisů daného státu potřebné k plnění účelu nucené správy, je nucený správce povinen žádat, aby údaj o zavedení nucené správy byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku. Náklady provedení zápisu jdou k tíži družstevní záložny.“. 24. V § 28d se na konci odstavce 3 doplňují věty „Tímto rozhodnutím nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění18b) podle zvláštního právního předpisu18c) nebo podle zahraniční právní úpravy, které družstevní záložna poskytla nebo jí bylo poskytnuto. Dotčena není rovněž možnost provést závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu18d).“. 25. V § 28d odstavec 4 zní: „(4) Zjistí-li nucený správce předlužení družstevní záložny, oznámí tuto skutečnost neprodleně Úřadu a současně s tím mu poskytne podklady osvědčující tuto skutečnost.“. 26. V § 28f se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Nucená správa nekončí odnětím povolení družstevní záložně.“. 27. V § 28g odstavec 1 zní: „(1) Při přetrvávání závažných nedostatků v podnikání družstevní záložny nebo při úpadku družstevní záložny jí Úřad povolení odejme; tomuto opatření nemusí předcházet zavedení nucené správy.“. 28. V § 28i se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) rozsah informací předávaných ovládající osobou pro účely dohledu na konsolidovaném základě, včetně způsobu a periodicity jejich předávání podle § 8a, e) seznam a obsah podkladů prokazujících odbornou způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost osob ve vedení finanční holdingové osoby podle § 25d.“. Přechodné ustanovení § 42 Družstevní záložna je do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona povinna poskytnout České národní bance veškeré údaje pro potřeby informační databáze podle zákona o bankách. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o konkursu a vyrovnání § 43 Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 12/1998 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 214/2000 Sb., zákona č. 368/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 403/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 101/2003 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 210/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 1a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Tohoto zákona nelze rovněž použít na uspořádání majetkových poměrů banky, spořitelního a úvěrního družstva, pojišťovny a tuzemské zajišťovny, a to po dobu, po kterou jsou tyto osoby nositeli licence nebo povolení podle zvláštních zákonů upravujících jejich činnost.“. 2. V § 5d se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které včetně poznámek pod čarou č. 1a, 1h a 1i znějí: „(2) Povolením ochranné lhůty nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění1a) podle zvláštního právního předpisu1h) nebo podle zahraniční právní úpravy, pokud je dlužník poskytovatelem nebo příjemcem a finanční zajištění bylo poskytnuto a) před dnem povolení ochranné lhůty, b) v den povolení ochranné lhůty, pokud příjemce finančního zajištění prokáže, že nevěděl a ani nemohl o povolení ochranné lhůty vědět. (3) Povolení ochranné lhůty nemá vliv na závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu1i). 1a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění. 1h) Obchodní zákoník. 1i) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 8 odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova, která včetně poznámky pod čarou č. 1k znějí: „; tento nárok správce, je-li plátcem daně, se zvyšuje o částku odpovídající této dani, kterou je správce povinen z odměny a z náhrad hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu1k). 1k) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 8 odstavec 8 zní: „(8) Správce a třetí osoby vykonávající činnosti, k nimž je povinen správce, jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž zvláštní zákony stanoví povinnost mlčenlivosti, pokud se o nich dozvěděly při výkonu své funkce, a to i po jejím skončení; této mlčenlivosti je může zprostit ten, v jehož zájmu tuto mlčenlivost mají, nebo soud.“. 5. V § 9d odst. 1 se za slovo „banky,“ vkládají slova „pobočky zahraniční banky, spořitelní a úvěrní družstva,“ a za slovo „pojišťovny“ se vkládá slovo „, zajišťovny“. 6. V § 9d odst. 4 písm. a) se za slovo „banky“ vkládají slova „, pobočky zahraniční banky a spořitelní a úvěrní družstva" a za slovo „pojišťovny“ se vkládá slovo „, zajišťovny“. 7. V § 12a odst. 3 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 8. V § 14 odst. 1 písm. h) se za slovo „příkazy,“ vkládají slova „pokud zvláštní právní předpis1j) nestanoví jinak,“. Poznámka pod čarou č. 1j zní: „1j) § 27 odst. 3 zákona č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku). § 86 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.“. 9. V § 14 odst. 1 písm. g) se slova za středníkem nahrazují slovy „toto ustanovení nemá vliv na splatnost jakékoli pohledávky nebo závazku, které mají být zahrnuty do závěrečného vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu1i).“. 10. V § 14 odst. 1 písm. i) se slova „započtením není závěrečné vyrovnání zisků a ztrát“ nahrazují slovy „to se nevztahuje na závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu1i)“. 11. V § 14 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Prohlášením konkursu nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění1a) podle zvláštního právního předpisu1h) nebo podle zahraniční právní úpravy, pokud je úpadce jeho poskytovatelem nebo příjemcem a finanční zajištění bylo poskytnuto a) před vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce soudu, nebo b) v den prohlášení konkursu po vyvěšení usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce soudu, pokud příjemce finančního zajištění prokáže, že nevěděl a ani nemohl o prohlášení konkursu vědět.“. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7. 12. V § 14 odst. 4 věta poslední zní: „Odstoupení od smlouvy, jejíž součástí je ujednání o závěrečném vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu1i), nemá vliv na provedení závěrečného vyrovnání podle tohoto ujednání.“. 13. V § 14 odst. 7 a § 16 odst. 5 se slova „zisků a ztrát“ nahrazují slovy „podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu1i)“. 14. V § 15 odst. 4 se slova „provedení závěrečného vyrovnání zisků a ztrát“ nahrazují slovy „závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu1i)“. 15. V § 15 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Neúčinnost právních úkonů podle odstavce 1 se nevztahuje na poskytnutí a realizaci finančního zajištění1a) podle zvláštního právního předpisu1h) nebo na obdobný právní vztah podle zahraniční právní úpravy.“. 16. V § 16 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Poskytnutí a realizaci finančního zajištění1a) podle zvláštního právního předpisu1h) nebo obdobným právním úkonům podle zahraniční právní úpravy nelze odporovat podle odstavců 2 až 4 ani podle § 42a občanského zákoníku; rovněž nelze odporovat poskytnutí a realizaci finančního zajištění podle zahraniční právní úpravy.“. 17. V § 31 odst. 2 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 10a zní: „h) pohledávky za podstatou označené za ně zvláštním právním předpisem10a). 10a) § 24 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.“. 18. V § 32 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 5 a 6. 19. V § 32 odst. 6 věta první zní: „Pohledávky z podřízených dluhopisů a pohledávky, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti, se v rozvrhu uspokojí až po uspokojení všech ostatních pohledávek.“. 20. V § 52 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Povolením vyrovnání nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění1a) podle zvláštního právního předpisu1h) nebo podle zahraniční právní úpravy, pokud je dlužník jeho poskytovatelem nebo příjemcem a finanční zajištění bylo poskytnuto a) před dnem povolení vyrovnání, nebo b) v den povolení vyrovnání, pokud příjemce finančního zajištění prokáže, že nevěděl a ani nemohl o povolení vyrovnání vědět. (4) Povolení vyrovnání nemá vliv na závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu1i).“. 21. Za část čtvrtou se vkládají nové části pátá a šestá, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 6a, 6b, 6c, 6d, 6e a 6f znějí: „ČÁST PÁTÁ ÚPADEK BANK, SPOŘITELNÍCH A ÚVĚRNÍCH DRUŽSTEV, ZAHRANIČNÍCH BANK A OSOB OPRÁVNĚNÝCH VYDÁVAT ELEKTRONICKÉ PENĚŽNÍ PROSTŘEDKY PODNIKAJÍCÍCH NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY HLAVA I OBECNÉ USTANOVENÍ § 66d (1) Ustanovení této části zapracovávají příslušné předpisy Evropských společenství6a) a použijí se na úpadek a) banky nebo spořitelního a úvěrního družstva poté, kdy jim byla odejmuta licence nebo povolení, b) zahraniční banky nebo osoby oprávněné vydávat elektronické peněžní prostředky podnikající na území České republiky na základě jednotné licence podle zvláštního právního předpisu6b), c) pobočky zahraniční banky jiné než uvedené v písmenu b). (2) Osoba uvedená v odstavci 1 písm. b) je v úpadku, jestliže je prováděno a) kolektivní řízení zahájené a sledované správními nebo soudními orgány členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, jehož cílem je prodej majetku pod dozorem nebo dohledem těchto orgánů, včetně případů, kdy jsou řízení ukončena vyrovnáním nebo jiným obdobným opatřením, b) opatření, jehož účelem je uchovat nebo obnovit zdravou finanční situaci osoby a které může mít vliv na již existující práva třetích osob, včetně opatření zahrnujícího možnost pozastavení plateb, pozastavení vymahatelnosti pohledávek, odložení opatření souvisejících s výkonem rozhodnutí nebo krácení pohledávek. (3) Při postupu podle této části se použijí i ustanovení ostatních částí zákona s výjimkou ustanovení upravujících ochrannou lhůtu, nucené vyrovnání a vyrovnání. HLAVA II ÚPADEK BANKY, SPOŘITELNÍHO A ÚVĚRNÍHO DRUŽSTVA PO ODNĚTÍ LICENCE NEBO POVOLENÍ A POBOČKY ZAHRANIČNÍ BANKY UVEDENÉ V § 66D ODST. 1 PÍSM. C) § 66e Návrh na prohlášení konkursu Návrh na prohlášení konkursu na majetek osob uvedených v § 66d odst. 1 písm. a) a c) podává orgán, který je oprávněn vykonávat dozor nebo dohled nad činností těchto osob (dále jen „orgán dozoru nebo dohledu“). Tím není dotčeno ustanovení § 4 odst. 1. V návrhu uvede okolnosti, které svědčí o úpadku dlužníka, a k návrhu připojí listiny k osvědčení svých tvrzení. Ustanovení § 5 odst. 1 se v tomto případě nepoužije. § 66f (1) Prohlášení konkursu a) nemá vliv na věcná práva věřitelů nebo třetích osob k hmotnému či nehmotnému, movitému či nemovitému majetku patřícímu úpadci, včetně souborů přesně neurčených majetkových hodnot, jejichž složení se postupem doby mění, který se v okamžiku prohlášení konkursu nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor; zejména není dotčeno 1. právo zcizit majetek nebo nechat jej zcizit a uspokojit se z výnosu nebo příjmu plynoucího z tohoto majetku, zejména na základě zástavního práva, 2. výhradní právo na plnění, zejména při zajištění zástavním právem k pohledávce nebo postoupením pohledávky, 3. právo požadovat vydání majetkové hodnoty nebo náhrady od kohokoli, kdo majetkovou hodnotu drží nebo užívá proti vůli oprávněné osoby, 4. právo požívat plody, b) nemá vliv na práva prodávajícího plynoucí z výhrady vlastnického práva vůči úpadci jakožto kupujícímu, pokud se v okamžiku prohlášení konkursu majetek, jehož se výhrada týká, nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, c) není důvodem pro odstoupení od kupní smlouvy, u níž je úpadce prodávajícím a zboží již bylo dodáno kupujícímu, nebo ukončení takovéto kupní smlouvy, a nebrání kupujícímu v nabytí vlastnického práva, pokud se v okamžiku prohlášení konkursu majetek, který je předmětem prodeje, nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. (2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo podat z důvodů poškozování věřitelů žalobu na neplatnost nebo neúčinnost právního úkonu nebo právo odporovat právnímu úkonu. (3) Pro účely ustanovení odstavce 1 písm. a) se za věcné právo považuje právo zapsané ve veřejném registru a účinné vůči třetím osobám. § 66g Informování orgánů dozoru nebo dohledu a veřejnosti (1) Soud prostřednictvím orgánu dozoru nebo dohledu informuje o prohlášení konkursu na majetek banky nebo spořitelního a úvěrního družstva orgán dozoru nebo dohledu ve státech, v nichž tento úpadce vykonává svou činnost na základě jednotné licence nebo povolení podle zvláštního právního předpisu, a to před vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce, a není-li to možné, neprodleně poté. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky prohlášení konkursu. Správce bez zbytečného odkladu zajistí zveřejnění podstatných částí usnesení o prohlášení konkursu (dále jen „výtah“) v Úředním věstníku Evropské unie a nejméně ve dvou celostátních denících v každém státě, na jehož území úpadce podnikal nebo vykonával svou činnost na základě jednotné licence nebo povolení podle zvláštního právního předpisu. (2) Výtah podle odstavce 1 obsahuje a) údaje potřebné k identifikaci úpadce, b) informaci o tom, že byl na úpadce prohlášen konkurs podle českého práva, c) den prohlášení konkursu, d) informaci o tom, že pohledávky věřitelů vyplývající z účetnictví úpadce se považují za přihlášené, o čemž budou věřitelé jednotlivě informováni do 60 dnů od prohlášení konkursu, e) adresu soudu, f) údaje o správci. (3) Výtah podle odstavce 1 musí být pořízen v českém jazyce a musí být opatřen texty „Výzva k přihlášení pohledávky. Dodržte lhůty!“ a „Výzva k předložení námitek ohledně pohledávky. Dodržte lhůty!“ přeloženými do všech úředních jazyků Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor. (4) Soud, který prohlásil konkurs na majetek pobočky zahraniční banky uvedené v § 66d odst. 1 písm. c), informuje prostřednictvím orgánu dozoru nebo dohledu o prohlášení konkursu orgány dozoru nebo dohledu v členských státech Evropské unie a dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor, ve kterých má příslušná zahraniční banka pobočku, a to před vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce, a není-li to možné, neprodleně poté. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky prohlášení konkursu. Soud i správce usilují o koordinaci své činnosti s příslušnými orgány v členských státech Evropské unie a dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor, v nichž tato osoba má pobočku. (5) Orgán dozoru nebo dohledu je oprávněn po správci požadovat informace týkající se konkursního řízení. § 66h Zpráva o postupu konkursního řízení Správce je povinen pravidelně, nejméně však jednou ročně uveřejňovat vhodným způsobem zprávu pro věřitele a veřejnost o postupu konkursního řízení. Zpráva musí být odsouhlasena věřitelským výborem nebo zástupcem věřitelů (§ 11 odst. 1). § 66i Správce (1) Správce může se souhlasem soudu určit osobu, která jej zastupuje při výkonu pravomocí podle tohoto zákona na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. (2) Správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území ostatních členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor s výjimkou užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy, správní orgány nebo jiné orgány daného státu. Totéž platí přiměřeně pro osoby podle odstavce 1. (3) Správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o svém jmenování s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován. Správce podle možností vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států. (4) Při výkonu svých pravomocí na území členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor se správce řídí právním řádem daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům. (5) Jestliže to právní předpisy daného státu stanoví nebo je to potřebné k úspěšnému prosazení práv věřitelů, je správce povinen žádat, aby údaj o prohlášení konkursu byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku. Náklady na pořízení zápisu jsou pohledávkou za podstatou. § 66j Zjištění pohledávek a závazků (1) Pohledávky věřitelů vyplývající z účetnictví úpadce se pokládají za přihlášené podle tohoto zákona (§ 20). Za okamžik přihlášení pohledávky se považuje prohlášení konkursu. (2) Správce je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne prohlášení konkursu zaslat každému věřiteli podle odstavce 1 oznámení, ve kterém uvede a) skutečnost, že na osobu uvedenou v § 66d odst. 1 písm. a) nebo c) byl prohlášen konkurs, b) výši pohledávky dotčeného věřitele za touto osobou, skutečnost, že do této výše se jeho pohledávka považuje za přihlášenou a případně charakter jeho pohledávky, především, zda se jedná o odděleného věřitele, věřitele s pohledávkou za podstatou, věřitele s jinou pohledávkou s právem na přednostní uspokojení, věřitele s podřízenou pohledávkou nebo zda je pohledávka spojena s výhradou vlastnictví k předmětu plnění ze závazkového vztahu. Do výše pohledávky se nezapočítává nárok věřitele na náhradu za pojištěnou pohledávku z Fondu pojištění vkladů, z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry, ze Zajišťovacího fondu družstevních záložen podle zvláštního právního předpisu nebo jiné osoby plnící obdobný účel; výše nároku daného věřitele vůči těmto osobám však musí být z oznámení zřejmá, i když k výplatě náhrady již došlo, c) jakým způsobem, v jaké lhůtě a komu lze podat námitku proti výši pohledávky, jaké jsou následky marného uplynutí této lhůty, informaci o postupu pro případ, že nedojde k dohodě o výši nebo charakteru pohledávky, d) oznámení o místě a době konání schůze konkursních věřitelů, e) případná další opatření a způsob dalšího informování věřitelů. (3) Věřitelům, jejichž sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržují, se nachází v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, zasílá správce oznámení podle odstavce 2 v českém jazyce, které je opatřeno textem „Výzva k předložení námitek ohledně pohledávky. Dodržte lhůty!“ přeloženým do všech úředních jazyků Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor. (4) Jestliže věřitel nesouhlasí s výší své pohledávky nebo charakterem pohledávky uvedeným v oznámení podle odstavce 2, může ve lhůtě 4 měsíců ode dne prohlášení konkursu podat správci písemnou námitku; jinak platí, že s údaji uvedenými v oznámení souhlasí. Ve lhůtě 3 měsíců ode dne zveřejnění výtahu z usnesení o prohlášení konkursu v Úředním věstníku Evropské unie může věřitel podat námitku, že mu nebylo oznámení podle odstavce 2 doručeno, a uvést výši své pohledávky za osobou uvedenou v § 66d odst. 1 písm. a) nebo c) ke dni prohlášení konkursu na majetek této osoby. Námitku doloží úředně ověřenými kopiemi případných dokumentů, které osvědčují v námitce tvrzenou výši, den vzniku a charakter pohledávky, zejména zda se jedná o pohledávku za podstatou (§ 31 odst. 2), pohledávku s právem na oddělené uspokojení (§ 28), jinou pohledávku s právem na přednostní uspokojení (§ 31 odst. 3), pohledávku jinak zajištěnou nebo zda se jedná o podřízenou pohledávku, a uvede případnou výhradu vlastnictví. (5) Věřitel, jehož sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje, se nachází v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, může podat námitku podle odstavce 4 v úředním jazyce daného státu. V případě uvedeném v první větě odstavce 4 musí být námitka opatřena textem „Podání námitky proti výši pohledávky“ v českém jazyce. V případě uvedeném v druhé větě odstavce 4 musí být námitka opatřena textem „Přihláška pohledávky“ v českém jazyce. Správce je však povinen přihlédnout též k námitce, která není opatřena uvedeným textem, je-li mu obsah námitky zřejmý. K později podaným námitkám nemusí správce přihlédnout, ledaže by bylo zřejmé, že námitka byla odevzdána k poštovní přepravě včas. Správce je oprávněn požadovat, aby věřitel poskytl překlad námitky do českého jazyka. (6) Jestliže nedojde mezi věřitelem, který podal námitku podle odstavce 4, a správcem k písemné dohodě o výši nebo charakteru pohledávky ve lhůtě 2 měsíců ode dne uplynutí lhůty uvedené v odstavci 4, může věřitel podat soudu návrh na určení výše nebo charakteru pohledávky. Návrh musí být u soudu podán ve lhůtě 3 měsíců ode dne uplynutí lhůty uvedené v předchozí větě, jinak nárok na jeho uplatnění zaniká a vychází se z údajů uvedených v účetnictví úpadce. (7) Byla-li rozhodnutím soudu potvrzena pohledávka v jiné výši nebo jiného charakteru, než tvrdil správce, je správce povinen nahradit do majetkové podstaty náklady soudního řízení, které byly hrazeny z majetkové podstaty, ledaže prokáže, že o skutečné výši nebo charakteru pohledávky nevěděl a ani při vynaložení odborné péče vědět nemohl. Žalobu na náhradu nákladů soudního řízení podle předchozí věty může proti správci podat kterýkoliv z věřitelů. (8) Fond pojištění vkladů, Zajišťovací fond družstevních záložen a Garanční fond obchodníků s cennými papíry jsou věřiteli úpadce s pohledávkou ve výši stanovené zvláštním právním předpisem. Věřitelem osoby uvedené v § 66d odst. 1 písm. a) je též zahraniční osoba, která poskytla náhradu pohledávky za úpadce z titulu obdobného pojištění vkladů nebo zákaznického majetku podle práva členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a na níž z tohoto důvodu pohledávka přešla. § 66k Hypoteční podstata (1) Je-li úpadcem banka, které byla odňata licence, majetek sloužící ke krytí hypotečních zástavních listů podle zvláštního právního předpisu tvoří hypoteční podstatu. (2) Z výtěžku zpeněžení hypoteční podstaty se kdykoliv uspokojí náklady spojené se správou a zpeněžováním hypoteční podstaty a po jejím zpeněžení pohledávky majitelů hypotečních zástavních listů. Zbude-li po uspokojení těchto pohledávek část výtěžku zpeněžení hypoteční podstaty, použije se v rozvrhu k uspokojení ostatních pohledávek. Nepostačuje-li výtěžek zpeněžení hypoteční podstaty k uspokojení pohledávek majitelů hypotečních zástavních listů v plné výši, uspokojí se tyto pohledávky poměrně. Neuspokojená část těchto pohledávek se při rozvrhu zařadí mezi ostatní konkursní pohledávky. (3) Ustanovení § 17a až 25b se na hypoteční podstatu použijí obdobně. § 66l Orgán dozoru nebo dohledu státu, na jehož území banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo vykonává svou činnost na základě jednotné licence nebo povolení podle zvláštního právního předpisu, může přijmout opatření podle § 66d odst. 2 písm. b) pouze s účinky na území svého státu. HLAVA III ÚPADEK ZAHRANIČNÍ BANKY NEBO OSOBY OPRÁVNĚNÉ VYDÁVAT ELEKTRONICKÉ PENĚŽNÍ PROSTŘEDKY PODNIKAJÍCÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY NA ZÁKLADĚ JEDNOTNÉ LICENCE § 66m Přijmout opatření podle § 66d odst. 2 může pouze příslušný orgán státu, v němž osoba uvedená v § 66d odst. 1 písm. b) obdržela oprávnění, na jehož základě vykonává svou činnost na území České republiky. Účinky opatření, včetně účinků na práva a povinnosti třetích osob, se uznávají od okamžiku, kdy nabyly účinnosti ve státě, ve kterém bylo opatření přijato. § 66n (1) Osoba provádějící opatření podle § 66d odst. 2 a její případný zástupce (dále jen „zahraniční správce“) doloží své ustavení úředně ověřenou kopií rozhodnutí o ustavení vydaného příslušným správním nebo soudním orgánem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, ve kterém zahraniční banka nebo osoba oprávněná vydávat elektronické peněžní prostředky obdržela oprávnění, na základě kterého podnikala nebo provozovala svou činnost na území České republiky. Vyšší ověření kopie se nevyžaduje, překlad do českého jazyka však může být vyžadován. (2) Zahraniční správce je oprávněn vykonávat své pravomoci podle právních předpisů státu, ve kterém byl ustaven; výkon těchto pravomocí na území České republiky nesmí zahrnovat užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoc závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušny soudy, správní orgány nebo jiné orgány České republiky. V souladu s těmito právními předpisy je zahraniční správce oprávněn v průběhu řízení podle tohoto zákona jmenovat osoby, které mu pomáhají nebo jej zastupují. (3) Při výkonu svých pravomocí na území České republiky se zahraniční správce řídí právním řádem České republiky, zejména ohledně postupů při prodeji majetku, povinnosti zápisu do katastru nemovitostí, obchodního rejstříku nebo jiného veřejného rejstříku, a při poskytování informací zaměstnancům. (4) Zahraniční správce nebo kterýkoli správní nebo soudní orgán členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, v němž bylo uděleno oprávnění, může žádat, aby údaj o prohlášení konkursu byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku. § 66o (1) Je-li pravděpodobné, že opatření podle § 66d odst. 2 písm. b) ovlivní práva a povinnosti třetích osob na území České republiky a proti přijetí opatření může být ve státě, kde bylo vydáno, podán opravný prostředek, zajistí zahraniční správce nebo příslušný orgán státu, v němž bylo opatření přijato, zveřejnění výtahu z rozhodnutí, kterým bylo toto opatření přijato, v Úředním věstníku Evropské unie a nejméně ve dvou celostátních denících v České republice. (2) Výtah podle odstavce 1 musí být pořízen v českém jazyce a musí obsahovat zejména a) údaje potřebné k identifikaci úpadce, b) účel a právní základ přijatého rozhodnutí, c) lhůty pro podání opravných prostředků, včetně data uplynutí těchto lhůt, d) adresu orgánu nebo soudu příslušného pro projednání opravných prostředků, e) údaje o rozhodném právu pro řízení o opatření, f) údaje o zahraničním správci. Účinky opatření nastanou bez ohledu na splnění této informační povinnosti. (3) Zahraniční správce nebo příslušný orgán státu, v němž bylo přijato opatření podle § 66d odst. 2 písm. a), zajistí zveřejnění výtahu z rozhodnutí, kterým bylo toto opatření přijato, v Úředním věstníku Evropské unie a nejméně ve dvou celostátních denících v České republice. (4) Výtah podle odstavce 3 musí být pořízen v českém jazyce a musí obsahovat zejména a) údaje potřebné k identifikaci úpadce, b) účel a právní základ přijatého rozhodnutí, c) lhůty pro podání opravných prostředků, včetně data uplynutí těchto lhůt, d) adresu orgánu nebo soudu příslušného pro projednání opravných prostředků, e) údaje o rozhodném právu pro řízení o opatření, f) údaje o zahraničním správci. Účinky opatření nastanou bez ohledu na splnění této informační povinnosti. ČÁST ŠESTÁ ÚPADEK POJIŠŤOVEN A TUZEMSKÝCH ZAJIŠŤOVEN PROVOZUJÍCÍCH SVOJI ČINNOST NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ § 66p (1) Ustanovení této části zapracovávají příslušné předpisy Evropských společenství6c) a použijí se na úpadek a) tuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovny poté, co jim bylo odejmuto povolení, b) pobočky pojišťovny z třetího státu poté, co jí bylo odejmuto povolení6d), c) pobočky pojišťovny z členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor provozující pojišťovací činnost na území České republiky na základě práva zřizovat své pobočky v rozsahu, v jakém jí bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti ve státě jejího sídla6e). (2) Osoba uvedená v odstavci 1 písm. c) je v úpadku, jestliže je prováděno a) kolektivní řízení, jehož součástí je prodej majetku pojišťovny a rozdělení výnosu z prodeje mezi věřitele, akcionáře nebo společníky, zahrnující nevyhnutelně jakoukoliv intervenci správních nebo soudních orgánů členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, včetně případů, kdy je kolektivní řízení ukončeno vyrovnáním nebo jiným obdobným opatřením, bez ohledu na to, zda-li je či není způsobeno platební neschopností nebo zda je dobrovolné nebo povinné, b) opatření, zahrnující jakoukoliv intervenci správních nebo soudních orgánů členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, jehož účelem je uchovat nebo obnovit zdravou finanční situaci osoby a které může mít vliv na již existující práva třetích osob, včetně opatření zahrnujícího možnost pozastavení plateb, pozastavení vymahatelnosti pohledávek, odložení opatření souvisejících s výkonem rozhodnutí nebo krácení pohledávek. (3) Při postupu podle této části se použijí i ustanovení ostatních částí zákona s výjimkou ustanovení upravujících ochrannou lhůtu, nucené vyrovnání a vyrovnání. HLAVA II ÚPADEK TUZEMSKÉ POJIŠŤOVNY NEBO TUZEMSKÉ ZAJIŠŤOVNY A POBOČKY POJIŠŤOVNY Z TŘETÍHO STÁTU PO ODNĚTÍ POVOLENÍ § 66q Návrh na prohlášení konkursu na majetek osob uvedených v § 66p odst. 1 písm. a) a b) podává orgán dozoru, který uděluje povolení k provozování činnosti podle zvláštního právního předpisu6f) (dále jen „orgán dozoru“). Tím není dotčeno ustanovení § 4 odst. 1. V návrhu uvede okolnosti, které svědčí o úpadku dlužníka, a k návrhu připojí listiny k osvědčení svých tvrzení. Ustanovení § 5 odst. 1 se v tomto případě nepoužije. § 66r (1) Prohlášení konkursu a) nemá vliv na věcná práva věřitelů nebo třetích osob k hmotnému či nehmotnému, movitému či nemovitému majetku patřícímu úpadci, včetně souborů přesně neurčených majetkových hodnot, jejichž složení se postupem doby mění, který se v okamžiku prohlášení konkursu nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor; zejména není dotčeno 1. právo zcizit majetek nebo nechat jej zcizit a uspokojit se z výnosu nebo příjmu plynoucího z tohoto majetku, zejména na základě zástavního práva, 2. výhradní právo na plnění, zejména při zajištění zástavním právem k pohledávce nebo postoupením pohledávky, 3. právo požadovat vydání majetkové hodnoty nebo náhrady od kohokoli, kdo majetkovou hodnotu drží nebo užívá proti vůli oprávněné osoby, 4. právo požívat plody, b) nemá vliv na práva prodávajícího plynoucí z výhrady vlastnického práva vůči úpadci jakožto kupujícímu, pokud se v okamžiku prohlášení konkursu majetek, jehož se výhrada týká, nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, c) není důvodem pro odstoupení od kupní smlouvy, u níž je úpadce prodávajícím a zboží již bylo dodáno kupujícímu, nebo ukončení takovéto kupní smlouvy, a nebrání kupujícímu v nabytí vlastnického práva, pokud se v okamžiku prohlášení konkursu majetek, který je předmětem prodeje, nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. (2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo podat z důvodů poškozování věřitelů žalobu na neplatnost nebo neúčinnost právního úkonu nebo právo odporovat právnímu úkonu. (3) Pro účely ustanovení odstavce 1 písm. a) se za věcné právo považuje právo zapsané ve veřejném registru a účinné vůči třetím osobám. § 66s Informování orgánů dozoru a veřejnosti (1) Soud prostřednictvím orgánu dozoru informuje o prohlášení konkursu na majetek osoby uvedené v § 66p odst. 1 písm. a) orgány dozoru všech členských států Evropské unie a všech dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor, a to před vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce, a není-li to možné, neprodleně poté. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky prohlášení konkursu. (2) Správce zajistí zveřejnění výtahu z usnesení o prohlášení konkursu bez zbytečného odkladu v Úředním věstníku Evropské unie. Výtah se zveřejňuje v českém jazyce. (3) Výtah podle odstavce 2 obsahuje a) údaje potřebné k identifikaci úpadce, b) informaci o tom, že byl na úpadce prohlášen konkurs podle českého práva, c) den prohlášení konkursu, d) adresu soudu, e) údaje o správci. (4) Soud prostřednictvím orgánu dozoru informuje o prohlášení konkursu na majetek pobočky pojišťovny ze třetího státu [§ 66p odst. 1 písm. b)] orgány dozoru všech členských států Evropské unie a všech dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor, a to před vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce, a není-li to možné, neprodleně poté. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky prohlášení konkursu. Soud, správce a orgán dozoru usilují o koordinaci své činnosti s příslušnými orgány v ostatních členských státech Evropské unie a dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor, v nichž má pojišťovna ze třetího státu pobočku. (5) Orgán dozoru je oprávněn po správci požadovat informace týkající se konkursního řízení. § 66t (1) Správce je povinen pravidelně, nejméně však jednou ročně, uveřejňovat vhodným způsobem zprávu pro věřitele a veřejnost o postupu konkursního řízení. Zpráva musí být odsouhlasena věřitelským výborem nebo zástupcem věřitelů (§ 11 odst. 1). (2) Orgán dozoru je povinen poskytnout na požádání informace o postupu konkursního řízení, které mu poskytl správce podle § 66s odst. 5, orgánu dozoru jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. § 66u Správce (1) Správce může se souhlasem soudu určit osobu, která jej zastupuje při výkonu pravomocí podle tohoto zákona na území jiného státu. (2) Správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území ostatních členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor s výjimkou užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo správní orgány daného státu. Totéž platí přiměřeně pro osoby podle odstavce 1. (3) Správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o svém jmenování s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován. Správce podle možností vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států. (4) Při výkonu svých pravomocí na území členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor správce dodržuje právní řád daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům. (5) Jestliže to právní předpisy daného státu stanoví nebo je to potřebné k úspěšnému prosazení práv věřitelů, je správce povinen žádat, aby údaj o prohlášení konkursu byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku. Náklady zápisu jsou pohledávkou za podstatou. § 66v Zjištění pohledávek a závazků (1) Pohledávky věřitelů vyplývající z účetnictví úpadce se pokládají za přihlášené podle tohoto zákona (§ 20). Za okamžik přihlášení pohledávky se považuje prohlášení konkursu. (2) Správce je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne prohlášení konkursu, zaslat každému věřiteli podle odstavce 1 oznámení, ve kterém uvede a) skutečnost, že na osobu uvedenou v § 66p odst. 1 písm. a) nebo b) byl prohlášen konkurs, b) výši pohledávky dotčeného věřitele za touto osobou, skutečnost, že do této výše se jeho pohledávka považuje za přihlášenou a případně charakter jeho pohledávky, především, zda se jedná o odděleného věřitele, věřitele s pohledávkou za podstatou, věřitele s jinou pohledávkou s právem na přednostní uspokojení, věřitele s podřízenou pohledávkou nebo zda se uplatňuje výhrada vlastnictví, c) jakým způsobem, v jaké lhůtě a komu lze podat námitku proti výši pohledávky, jaké jsou následky marného uplynutí této lhůty, informaci o postupu pro případ, že nedojde k dohodě o výši nebo charakteru pohledávky, d) v případě pohledávky z pojištění účinky konkursního řízení na pojistnou smlouvu, na jejímž základě tato pohledávka vznikla, zejména datum zániku účinnosti pojistné smlouvy, včetně práv a povinností vyplývajících pojištěné osobě nebo pojištěným osobám z této smlouvy, e) oznámení o místě a době konání schůze konkursních věřitelů, f) případná další opatření a způsob dalšího informování věřitelů. (3) Věřitelům, jejichž sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržují, se nachází v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, zasílá správce oznámení podle odstavce 2 v českém jazyce, které je opatřeno textem „Výzva k předložení námitek ohledně pohledávky. Dodržte lhůty!“ přeloženým do všech úředních jazyků Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor. Jedná-li se však o pohledávku z pojištění, musí správce zaslat věřiteli oznámení podle odstavce 2 v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu Evropské unie nebo dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor, kde má věřitel sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje. (4) Jestliže věřitel nesouhlasí s výší své pohledávky nebo charakterem pohledávky uvedeným v oznámení podle odstavce 2, může ve lhůtě 4 měsíců ode dne prohlášení konkursu podat správci písemnou námitku; jinak platí, že s údaji uvedenými v oznámení souhlasí. Ve lhůtě 3 měsíců ode dne zveřejnění výtahu z usnesení o prohlášení konkursu v Úředním věstníku Evropské unie může věřitel podat námitku, že mu nebylo oznámení podle odstavce 2 doručeno, a uvést výši své pohledávky za osobou uvedenou v § 66p odst. 1 písm. a) nebo b) ke dni prohlášení konkursu na tuto osobu. Námitku doloží kopiemi případných dokumentů, které osvědčují v námitce tvrzenou výši, den vzniku a charakter pohledávky, zejména zda se jedná o pohledávku za podstatou (§ 31 odst. 2), pohledávku s právem na oddělené uspokojení (§ 28), jinou pohledávku s právem na přednostní uspokojení (§ 31 odst. 3), pohledávku jinak zajištěnou nebo zda se jedná o podřízenou pohledávku, a uvede případnou výhradu vlastnictví. Jedná-li se o pohledávku, podle § 66w nemusí věřitel uvádět skutečnost přednostního uspokojení. (5) Věřitel, jehož sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje, se nachází v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, může podat námitku podle odstavce 4 v úředním jazyce daného státu. Správce je oprávněn požadovat, aby věřitel poskytl úřední překlad námitky do českého jazyka. V případě uvedeném v první větě odstavce 4 musí být námitka opatřena textem „Podání námitky proti výši pohledávky“ v českém jazyce. V případě uvedeném v druhé větě odstavce 4 musí být námitka opatřena textem „Přihláška pohledávky“ v českém jazyce. Správce je však povinen přihlédnout též k námitce, která není opatřena uvedeným textem, je-li mu obsah námitky zřejmý. K později podaným námitkám nemusí správce přihlédnout, ledaže by bylo zřejmé, že námitka byla odevzdána k poštovní přepravě včas. Správce je oprávněn požadovat, aby věřitel poskytl překlad námitky do českého jazyka. (6) Jestliže nedojde mezi věřitelem, který podal námitku podle odstavce 4, a správcem k písemné dohodě o výši nebo charakteru pohledávky ve lhůtě 2 měsíců ode dne uplynutí lhůty uvedené v odstavci 4, může věřitel podat soudu návrh na určení výše nebo charakteru pohledávky. Návrh musí být u soudu podán ve lhůtě 3 měsíců ode dne uplynutí lhůty uvedené v předchozí větě, jinak nárok na jeho uplatnění zaniká a vychází se z údajů uvedených v účetnictví úpadce. (7) Byla-li rozhodnutím soudu potvrzena pohledávka v jiné výši nebo jiného charakteru, než tvrdil správce, je správce povinen nahradit do majetkové podstaty náklady soudního řízení, které byly hrazeny z majetkové podstaty, ledaže prokáže, že o skutečné výši nebo charakteru pohledávky nevěděl a ani při vynaložení odborné péče vědět nemohl. Žalobu na náhradu nákladů soudního řízení podle předchozí věty může proti správci podat kterýkoliv z věřitelů úpadce. § 66w Zvláštní ustanovení o rozvrhu Uspokojení pohledávek z pojištění má přednost před jakýmikoliv jinými nároky vůči úpadci, s výjimkou pohledávek uvedených v § 31 odst. 2 písm. a) až c). HLAVA III ÚPADEK POJIŠŤOVNY Z ČLENSKÉHO STÁTU EVROPSKÉ UNIE NEBO JINÉHO STÁTU TVOŘÍCÍHO EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ PROSTOR PROVOZUJÍCÍ SVOJI ČINNOST NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY NA ZÁKLADĚ PRÁVA ZŘIZOVAT SVÉ POBOČKY § 66x Opatření podle § 66p odst. 2 může přijmout pouze příslušný orgán státu, v němž osoba uvedená v § 66p odst. 1 písm. c) obdržela oprávnění, na jehož základě provozuje svoji činnost na území České republiky. Účinky opatření včetně účinků na práva a povinnosti třetích osob se uznávají od okamžiku, kdy nabyly účinnosti ve státě, ve kterém bylo opatření přijato. § 66y (1) Osoba provádějící opatření podle § 66p odst. 2 a její případný zástupce (dále jen „zahraniční správce pojišťovny nebo zajišťovny“) doloží své ustavení úředně ověřenou kopií rozhodnutí o ustavení vydaného příslušným správním nebo soudním orgánem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, ve kterém byla udělena licence nebo vydáno povolení, na základě kterého pojišťovna z členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor provozuje svoji činnost na území České republiky. Vyšší ověření kopie se nevyžaduje, překlad do českého jazyka však může být vyžadován. (2) Zahraniční správce pojišťovny nebo zajišťovny je oprávněn vykonávat své pravomoci podle právních předpisů státu, ve kterém byl ustaven; výkon těchto pravomocí na území České republiky nesmí zahrnovat užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoc závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo jiné správní orgány České republiky. V souladu s těmito právními předpisy je zahraniční správce pojišťovny nebo zajišťovny oprávněn v průběhu řízení podle tohoto zákona jmenovat osoby, které mu pomáhají nebo jej zastupují. (3) Při výkonu svých pravomocí na území České republiky se zahraniční správce pojišťovny nebo zajišťovny řídí právním řádem České republiky, zejména ohledně postupů při prodeji majetku, povinnosti zápisu do katastru nemovitostí, obchodního rejstříku nebo jiného veřejného rejstříku, a při poskytování informací zaměstnancům. (4) Zahraniční správce pojišťovny nebo zajišťovny nebo kterýkoli správní nebo soudní orgán členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, v němž byla udělena licence nebo vydáno povolení, může žádat, aby údaj o prohlášení konkursu byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku. 6a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí. 6b) § 5a až 7a zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 126/2002 Sb. 6c) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/17/ES ze dne 19. března 2001 o reorganizaci a likvidaci pojišťoven. 6d) § 5c zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění zákona č. 39/2004 Sb. 6e) § 5a odst. 1 zákona č. 363/1999 Sb., ve znění zákona č. 39/2004 Sb. 6f) Zákon č. 363/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní část pátá se označuje jako část sedmá. 22. § 67 se zrušuje. 23. V § 69 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 7 zní: „(3) Bylo-li vydáno rozhodnutí o zahájení úpadkového řízení v členském státě Evropské unie podle přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství7) vůči osobě, která má na území České republiky provozovnu, musí být toto rozhodnutí zveřejněno. Okresní soud, v jehož obvodu je umístěna provozovna, zveřejní rozhodnutí cizího orgánu v souladu s ustanovením § 13 odst. 5 neprodleně poté, co mu bylo doručeno správcem podstaty nebo jakýmkoliv jiným orgánem k tomu zmocněným v členském státě Evropské unie, v němž bylo rozhodnutí vydáno. Rozhodnutí je zároveň zveřejněno v Obchodním věstníku, a to i na žádost správce podstaty, není-li zde povinnost podle věty první. 7) Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení.“. Přechodná ustanovení § 44 1. Konkursní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 2. Odměna za výkon funkce správce konkursní podstaty a odměna za výkon funkce vyrovnacího správce stanovená podle tohoto zákona náleží správci i za řízení, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou konkursních řízení, ve kterých již byla vyvěšena na úřední desce soudu konečná zpráva o zpeněžení majetku z podstaty s vyúčtováním odměny a výdajů správce konkursní podstaty. ČÁST OSMÁ Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením § 45 Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 36/2004 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámek pod čarou č. 1ab a 1ac zní: „(3) Splnění podmínek být účastníkem podle odstavců 1 a 2 prokazují účastníci též rodným číslem přiděleným příslušným orgánem České republiky1ab), a pokud nebylo přiděleno, číslem pojištěnce vedeným v registru pojištěnců1ac). 1ab) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 1ac) § 27 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 42 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4, 5 a 6, které včetně poznámky pod čarou č. 13ab znějí: „(4) Při výkonu státního dozoru je ministerstvo povinno prověřit, zda fyzická osoba, která je účastníkem, splňuje podmínky stanovené v § 2 odst. 1 a zda penzijní připojištění nezaniklo úmrtím účastníka. Ke splnění uvedené povinnosti je ministerstvo oprávněno požadovat, aby Ministerstvo vnitra prověřilo v informačním systému evidence obyvatel a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo a datum ukončení trvalého pobytu účastníka, je-li státním občanem České republiky, b) jméno, případně jména, příjmení, rodné číslo a druh pobytu účastníka, je-li cizinec, c) datum úmrtí účastníka13ab). (5) Prověření údajů uvedených v odstavci 4 písm. a), b) je ministerstvo oprávněno požadovat čtyřikrát za kalendářní rok, prověření údaje uvedeného v odstavci 4 písm. c) dvakrát za kalendářní rok. Údaje uvedené v odstavci 4 poskytuje Ministerstvo vnitra České republiky na základě žádosti ministerstva v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu upravujícího elektronický podpis nebo na technickém nosiči dat. Pro prověření aktuálního stavu údajů v rozsahu uvedeném v odstavci 4 je ministerstvo oprávněno získávat údaje z informačního systému evidence obyvatel též způsobem umožňujícím dálkový přístup (on-line). (6) Za účelem ověření splnění podmínek fyzické osoby být účastníkem podle § 2 odst. 2 je ministerstvo povinno dále prověřit, zda fyzická osoba je účastna veřejného zdravotního pojištění v České republice. Ke splnění uvedené povinnosti je ministerstvo oprávněno požadovat čtyřikrát za kalendářní rok prověření údajů o jménu, případně jménech, příjmení, číslu pojištěnce a o datu zániku účasti pojištěnce na veřejném zdravotním pojištění v České republice z registru pojištěnců, vedeného Ústředím Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky podle zvláštního právního předpisu1ac). Údaje uvedené v tomto odstavci poskytuje Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky na základě žádosti ministerstva v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu upravujícího elektronický podpis nebo na technickém nosiči dat. 13ab) § 8 zákona č. 133/2000 Sb.“ Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 7 až 10. 3. V § 43 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámek pod čarou č. 13c až 13e zní: „(3) Opatřením podle odstavce 1 nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění13c) podle zvláštního právního předpisu13d) nebo zahraniční právní úpravy, které penzijní fond poskytl nebo mu bylo poskytnuto. Tímto opatřením není také dotčena možnost penzijního fondu provést závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu13e). 13c) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění. 13d) Obchodní zákoník. 13e) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb.“. Dosavadní poznámky pod čarou č. 13c a 13d se označují jako poznámky pod čarou č. 13f a 13g, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 4. V § 46 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) V souvislosti s plněním svých úkolů podle tohoto zákona jsou ministerstvo a penzijní fond oprávněny vést evidenci, zpracovávat nebo shromažďovat rodná čísla nositelů rodných čísel uvedených ve smlouvě, případně obdobných identifikačních čísel, pokud nebylo rodné číslo přiděleno.“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna občanského soudního řádu § 48 Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 283/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb. a zákona č. 59/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 309a odst. 1 se slova „Byla-li pohledávka z účtu povinného zastavena82)“ nahrazují slovy „Byla-li pohledávka z účtu povinného zastavena podle zvláštního právního předpisu82)“. Poznámka pod čarou č. 82 zní: „82) § 152 až 174 občanského zákoníku. § 323a až 323i obchodního zákoníku. § 72 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 255/1994 Sb.“. 2. V § 317 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámek pod čarou č. 85a a 85b zní: „(3) Výkonu rozhodnutí nepodléhají peněžité pohledávky, které jsou předmětem finančního zajištění85a) podle zvláštního právního předpisu85b) nebo podle zahraniční právní úpravy. 85a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění. 85b) Obchodní zákoník.“. 3. V § 334 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Jsou-li listinné cenné papíry nebo jiné listiny podle odstavce 3 předmětem finančního zajištění85a) podle zvláštního právního předpisu85b) nebo podle zahraniční právní úpravy, nelze po dobu trvání tohoto finančního zajištění provést výkon rozhodnutí prodejem těchto movitých věcí.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 4. V § 334a se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Jsou-li zaknihované a imobilizované cenné papíry podle odstavce 1 předmětem finančního zajištění85a) podle zvláštního právního předpisu85b) nebo podle zahraniční právní úpravy, nelze po dobu trvání tohoto finančního zajištění provést výkon rozhodnutí jejich prodejem.“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna exekučního řádu § 49 Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb. a zákona č. 501/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 67 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámek pod čarou č. 18a a 18b zní: „(2) Jsou-li listinné cenné papíry nebo jiné listiny podle odstavce 1 předmětem finančního zajištění18a) podle zvláštního právního předpisu18b) nebo podle zahraniční právní úpravy, nelze po dobu trvání tohoto finančního zajištění provést výkon rozhodnutí prodejem těchto movitých věcí. 18a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění. 18b) Obchodní zákoník.“. 2. V § 78 písm. b) se za slovo „o“ vkládají slova „právních úkonech, prohlášeních a o“. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o rozpočtových pravidlech § 53 Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb. a zákona č. 127/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 33 odst. 3 větě první se za slova „až d)“ vkládají slova „a účty rezervních fondů organizačních složek státu zahrnuté v odstavci 2 písm. e)“. 2. V § 33 odst. 4 větě první se za slova „až h)“ vkládají slova „s výjimkou účtů rezervních fondů organizačních složek státu zahrnutých v odstavci 2 písm. e)“. 3. V § 34 odst. 4 větě první se za slova „až d)“ vkládají slova „a na účtech rezervních fondů organizačních složek státu zahrnutých v odstavci 2 písm. e)“. 4. V § 34 odst. 4 větě druhé se za slovo „předpisů“ vkládá čárka a slova „použití prostředků rezervního fondu podle § 48 odst. 4 písm. e), § 48 odst. 6 a § 50 odst. 2,“. 5. V § 45 odst. 7 se slova „v zahraničí“ zrušují. 6. V § 45 odst. 8 větě druhé se za slovo „rozpočtu,“ vkládají slova „s výjimkou účtů rezervních fondů organizačních složek státu uvedených v § 33 odst. 3,“. 7. V § 49 se doplňuje odstavec 10, který včetně poznámek pod čarou č. 12a a 12b zní: „(10) Organizační složka státu může za své zaměstnance hradit část příspěvku na penzijní připojištění12a) a část pojistného na soukromé životní pojištění12b), které hradí zaměstnavatel pojišťovně na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb. Podmínky úhrady pojistného a jeho výši upraví vyhláška o fondu kulturních a sociálních potřeb. 12a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. 12b) § 23 odst. 2 písm. zo) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.“. 8. V § 62 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Příspěvková organizace může za své zaměstnance hradit část příspěvku na penzijní připojištění12a) a část pojistného na soukromé životní pojištění12b), které hradí zaměstnavatel pojišťovně na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb. Podmínky úhrady pojistného a jeho výši upraví vyhláška o fondu kulturních a sociálních potřeb.“. Přechodné ustanovení § 54 Organizační složka státu, jejíž účet rezervního fondu není veden u České národní banky, je povinna nejpozději do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona takový účet zrušit, zřídit namísto něj účet rezervního fondu v České národní bance a na něj prostředky rezervního fondu převést. Nesplnění této povinnosti je považováno za porušení rozpočtové kázně ve smyslu § 44 odst. 1 písm. a). ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů § 55 Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 523/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 176/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb. a zákona č. 669/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 3 větě druhé se za slova „prokazatelnou evidenci pohledávek“ vkládají slova „maximálně však ve výši stanovené touto prokazatelnou evidencí“. 2. V § 3 odst. 3 větě čtvrté se za slova „evidenci těchto rezerv“ vkládají slova „a to maximálně ve výši stanovené touto prokazatelnou evidencí“. 3. V § 5 odst. 1 a 2 v uvozovací části ustanovení se dvojtečka za slovem „období“ zrušuje. 4. V § 5 odstavec 6 zní: „(6) Pokud banka4) nikdy netvořila opravnou položku podle odstavce 2 písm. a) k pohledávce z úvěru vymezené v odstavci 3, může vytvořit opravnou položku až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky bez příslušenství, a to za splnění těchto podmínek: a) rozvahová hodnota pohledávky bez příslušenství v okamžiku jejího vzniku nepřesahuje částku 30 000 Kč, b) od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo nejméně 12 měsíců a c) ke dni tvorby opravné položky nepřesahuje u banky4) celková hodnota pohledávek bez příslušenství vzniklých vůči témuž dlužníkovi z úvěrů částku 30 000 Kč. O pohledávce, k níž byla vytvořena opravná položka podle tohoto ustanovení, je banka4) povinna vést samostatnou evidenci.“. 5. V § 5 odst. 7 se slovo „zákona16)“ nahrazuje slovy „zákona upravujícího správu daní16)“. 6. V § 5a odst. 1 větě první se za slova „(dále jen „úvěry“),“ vkládají slova „včetně souvisejícího příslušenství,“. 7. V § 5a se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Opravné položky se tvoří také k nepromlčeným pohledávkám z titulu příslušenství, až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, a to za splnění těchto podmínek: a) příslušenství souvisí s pohledávkou, k níž lze vytvářet opravné položky podle tohoto ustanovení, b) částka příslušenství byla v příslušném zdaňovacím období nebo v předchozích zdaňovacích obdobích zaúčtována do výnosů a vzniklý příjem nebyl podle zvláštního právního předpisu1d) příjmem osvobozeným od daně z příjmů nebo nezahrnovaným do základu daně z příjmů a c) celková hodnota pohledávek z titulu příslušenství splňujícího obě podmínky uvedené pod písmeny a) a b), které souvisejí s pohledávkami poplatníka vzniklými vůči témuž dlužníkovi z úvěrů, nepřesáhne částku 30 000 Kč. O pohledávkách, k nimž byly vytvořeny opravné položky podle tohoto odstavce, jsou subjekty povinny vést samostatnou evidenci.“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8. § 56 Přechodná ustanovení 1. Ustanovení § 5 odst. 6 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se pro tvorbu opravných položek použije poprvé za zdaňovací období počínající v roce 2005. Tvorba opravných položek podle ustanovení § 5 odst. 6 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, není možná k pohledávkám vzniklým do 31. 12. 2003. 2. Pro tvorbu opravných položek a rezerv se ustanovení § 5a odst. 1 a 6 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, použijí poprvé ve zdaňovacím období, které započalo v roce 2005. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona o spotřebních daních § 57 Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 353/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb. a zákona č. 217/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno t), které zní: „t) bankovní zárukou podle tohoto zákona se rozumí záruka vydaná bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem.“. 2. V § 49 odstavec 10 zní: „(10) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b), používané jako pohonná hmota pro plavby po vodách na daňovém území České republiky. Toto ustanovení se netýká minerálních olejů používaných pro soukromá rekreační plavidla.“. 3. V § 92 odst. 1 a § 97 odst. 3 se za slovy „jejich hostů“ vkládají slova „včetně účasti na výstavách a soutěžích vín“. 4. V § 119 odst. 5 písm. a) se za slovo „banky“ vkládají slova „nebo spořitelního a úvěrního družstva“. ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna zákona č. 217/2005 Sb. § 58 V čl. II zákona č. 217/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, bodu 4 větě první se za slovo „nakoupila“ vkládají slova „nebo vyrobila“, za slova „za cenu obsahující daň“ se vkládají slova „nebo při jejich spotřebě pro výrobu tepla odvedla daň“ a za slova „11 980 Kč/1000 l“ se vkládají slova „nebo 11 840 Kč/1000 l“ a za slovo „nakoupené“ se vkládají slova „nebo vyrobené“. ČÁST DVACÁTÁ Změna zákona o ochraně práv k odrůdám rostlin § 59 V § 23h odst. 1 písm. a) zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 149/2002 Sb. a zákona č. 219/2003 Sb., se za slova „pobočky zahraniční banky“ vkládají slova „nebo spořitelního a úvěrního družstva“. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o poplatcích za udržování patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin a o změně některých zákonů § 60 Zákon č. 173/2002 Sb., o poplatcích za udržování patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin a o změně některých zákonů, se mění takto: 1. V § 10 odst. 1 písm. a) se za slova „pobočky zahraniční banky“ vkládají slova „nebo spořitelního a úvěrního družstva“. 2. V § 10 odst. 1 písm b) bod 1 zní: „1. prostřednictvím banky nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva anebo držitele poštovní licence na příslušný účet Úřadu,“. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou § 61 Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., zákona č. 188/1999 Sb. a zákona č. 282/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se doplňuje písmeno hh), které zní: „hh) bankovní zárukou záruka vydaná bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem,“. 2. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní: „§ 2a Ustanovení tohoto zákona týkající se bank se pro spořitelní a úvěrní družstva použijí obdobně.“. ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti § 62 V § 19 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 424/2003 Sb., se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Ustanovení tohoto zákona týkající se bank se použijí pro spořitelní a úvěrní družstva obdobně.“. ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ Změna notářského řádu § 63 Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 349/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb. a zákona č. 628/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 85 odst. 3 větě první se za slovo „banky“ vkládají slova „, nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva“. 2. V § 86 odst. 1 se za slovo „banky“ vkládají slova „, nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva“. 3. V § 86 odst. 1 písm. f) se za slovo „banky“ vkládají slova „, nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva“. 4. V § 86 odst. 1 písm. g) se za slovo „banky“ vkládají slova „, nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva“. ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o důchodovém pojištění § 64 Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 19/1996 Sb., zákona č. 218/1996 Sb., zákona č. 255/1996 Sb., zákona č. 129/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 254/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 104/1998 Sb., zákona č. 234/1998 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 228/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 375/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 346/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 439/2002 Sb., zákona č. 338/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 521/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 565/2004 Sb. a zákona č. 168/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 64 odst. 2 se za slova „u banky v České republice“ vkládají slova „nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice“. 2. V § 64 odst. 3 se za slova „u banky v České republice“ vkládají slova „nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice“. ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o státní sociální podpoře § 65 V § 58 odst. 3 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 453/2003 Sb., věta první zní: „Dávka se poukazuje na účet příjemce u banky v České republice nebo pobočky zahraniční banky vykonávající činnost na území České republiky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice nebo se vyplácí v hotovosti.“. ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o České konsolidační agentuře § 66 Zákon č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů (zákon o České konsolidační agentuře), ve znění zákona č. 15/2002 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 3 se na konci doplňuje tento text: „Členové představenstva mohou být Agenturou pojištěni pro případ své odpovědnosti za škodu při výkonu funkce člena představenstva Agentury; pro účely tohoto zákona pojistné uhrazené Agenturou za toto pojištění není považováno za odměnu člena představenstva.“. 2. V § 6 odst. 6 se na konci doplňuje tento text: „Členové dozorčí rady mohou být Agenturou pojištěni pro případ své odpovědnosti za škodu při výkonu funkce člena dozorčí rady Agentury; pro účely tohoto zákona pojistné uhrazené Agenturou za toto pojištění není považováno za odměnu člena dozorčí rady.“. ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o dani z přidané hodnoty § 70 Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb. a zákona č. 124/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 písm. a) se za slovo „dani“ vkládají slova „v rámci uskutečňování ekonomické činnosti“. 2. V § 2 odst. 1 písm. b) se za slovo „dani“ vkládají slova „v rámci uskutečňování ekonomické činnosti“. 3. V § 2 odst. 1 písm. c) se za slova „tuzemsku osobou povinnou k dani“ vkládají slova „v rámci uskutečňování ekonomické činnosti“. 4. V § 2 odst. 2 písm. b) se za slovo „podnikání“ vkládají slova „a která není plátcem nebo osobou identifikovanou k dani“. 5. V § 4 odst. 1 písm. h) se za slovo „platby,“ vkládají slova „daň při dovozu zboží,“. 6. V § 4 odst. 1 písm. r) se na konci doplňují slova „a 4“. 7. V § 4 odst. 3 písmeno f) včetně poznámek pod čarou č. 4 a 4a zní: „f) osobním automobilem dopravní prostředek, který má v technickém osvědčení4) nebo technickém průkazu zapsanou kategorii M1 nebo M1G; pokud zápis kategorie chybí, vymezuje se tato kategorie zvláštním právním předpisem4a), 4) Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb. 4a) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 8. V § 4 odst. 4 se na konci doplňují slova „s výjimkou přepočtu cizí měny na českou měnu pro účely stanovení základu daně při dovozu zboží podle § 38, kdy se použije kurz stanovený podle celních předpisů“. 9. V § 5 odst. 2 věta první se na konci zrušují slova „, a to vykonávané za účelem získání příjmů“. 10. V § 13 odst. 3 písmeno b) zní: „b) dodání zboží prostřednictvím komisionáře na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu; toto dodání zboží se považuje za samostatné dodání zboží komitentem nebo třetí osobou komisionáři a samostatné dodání zboží komisionářem třetí osobě nebo komitentovi,“. 11. V § 13 odst. 10 písm. d) se na konci doplňují slova „nebo vede daňovou evidenci odpovídajícím způsobem, pokud jde o plátce, který nemá povinnost vést účetnictví“. 12. V § 14 odst. 2 písmeno b) zní: „b) poskytnutí služby prostřednictvím komisionáře na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu; tato služba se považuje za samostatné poskytnutí služby komitentem nebo třetí osobou komisionáři a samostatné poskytnutí služby komisionářem třetí osobě nebo komitentovi.“. 13. V § 14 odst. 5 písm. b) se za slova „v nehmotném majetku“ vkládají slova „, včetně poskytnutí služby,“. 14. V § 14 odst. 5 písm. e) se na konci doplňují slova „nebo vede daňovou evidenci odpovídajícím způsobem, pokud jde o plátce, který nemá povinnost vést účetnictví“. 15. V § 16 odst. 1 se ve větě druhé za slova „instalací nebo montáží“ vkládá čárka a slova „dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy anebo dodání elektřiny“. 16. V § 16 odst. 4 se za slovy „§ 35“ zrušuje slovo „zboží“. 17. V § 20 odstavec 2 zní: „(2) Za dovoz zboží se pro účely tohoto zákona považuje vrácení zboží, které je po předchozím umístění ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku vráceno zpět do tuzemska. Za vrácení zboží do tuzemska se nepovažuje dodání zboží do jiného členského státu přímo ze svobodného skladu nebo svobodného pásma a vývoz zboží přímo ze svobodného skladu nebo svobodného pásma.“. 18. V § 21 odst. 6 písm. a) se za slova „platebního kalendáře“ vkládají slova „nebo dokladu na přijatou platbu“. 19. V § 21 odst. 7 písm. h) a i) se za slova „komisionářské smlouvy“ vkládají slova „nebo smlouvy obdobného typu“. 20. V § 24 odstavec 3 zní: „(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se obdobně vztahují i na dodání zboží s instalací nebo montáží a dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nebo dodání elektřiny podle § 13 odst. 8 a 9.“. 21. V § 24a odst. 3 se za slova „instalací nebo montáží“ vkládá čárka a slova „dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nebo dodání elektřiny“. 22. V § 26 odst. 1 se na konci první věty vkládají slova „a plátci vznikla k datu přijetí platby povinnost přiznat daň na výstupu; pokud plátci nevznikla povinnost přiznat daň při přijetí platby před uskutečněním plnění, daňový doklad při přijetí platby nesmí vystavit“. 23. V § 26 odstavec 4 včetně poznámek pod čarou č. 20 a 21 zní: „(4) Daňový doklad může být vystaven se souhlasem osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, i v elektronické podobě, pokud jej plátce nebo osoba uvedená v odstavci 3 opatřila zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu nebo elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu podle zvláštního právního předpisu20) nebo pokud je zaručena věrohodnost původu a neporušitelnost obsahu daňového dokladu elektronickou výměnou informací (EDI)21). 20) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů. 21) Čl. 2 Doporučení komise 1994/820/ES ze dne 19. října 1994 o právních aspektech elektronické výměny informací.“. 24. V § 27 odst. 2 se slovo „a“ za slovem „původu“ nahrazuje čárkou a slova „elektronickou výměnou informací (EDI)21) nebo je opatřen elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu.20)“ se nahrazují slovy „a pokud je daňový doklad převedený do elektronické podoby opatřen zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu20) nebo označen elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu20) osoby odpovědné za jeho převod.“. 25. V § 30 odst. 4 se na konci doplňuje věta „Daňovým dokladem při vývozu zboží je i jiné rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu vývoz nebo pasivní zušlechťovací styk vydané celním orgánem.“. 26. V § 30 odst. 5 se slova „ověřeno podle zvláštního právního předpisu20)“ nahrazují slovy „opatřeno zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, který byl vydán akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb, podle zvláštního právního předpisu20), nebo označeno elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu, který byl vydán akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb20)“. 27. V § 30 se odstavec 6 zrušuje. 28. V § 31 odst. 3 se za slova „s instalací nebo montáží“ vkládají slova „nebo dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy anebo dodání elektřiny“. 29. V § 32 odst. 3 se za slova „s instalací nebo montáží“ vkládají slova „nebo dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy anebo dodání elektřiny“. 30. V § 33 odst. 3 se za slova „s instalací nebo montáží“ vkládají slova „nebo dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy anebo dodání elektřiny“. 31. V § 39 odst. 2 se slova „písm. a)“ nahrazují slovy „odstavce 1“. 32. V § 40 odst. 3 se slova „písm. a)“ nahrazují slovy „odstavce 1“. 33. V § 48 odstavec 1 zní: „(1) U převodu bytového domu, rodinného domu a bytu, včetně nedokončeného bytového domu, rodinného domu a bytu, se uplatní snížená sazba daně, pokud zákon nestanoví jinak.“. 34. V § 56 odst. 4 větě druhé se za slovo „stavby“ vkládají slova „bytů a nebytových prostor“ a věta třetí se nahrazuje větou „Krátkodobým nájmem stavby, bytů a nebytových prostor se rozumí nájem, popřípadě včetně vnitřního movitého vybavení či dodání elektřiny, tepla, chladu, plynu nebo vody, nejdéle na 48 hodin nepřetržitě.“. 35. § 57 včetně poznámek pod čarou č. 42, 43, 44, 44a, 44b, 44c, 44d, 44e a 44f zní: „§ 57 (1) Výchovou a vzděláváním se pro účely tohoto zákona rozumí a) výchovná a vzdělávací činnost poskytovaná v mateřských školách, základních školách, středních školách, konzervatořích, vyšších odborných školách, základních uměleckých školách, dále výchovná a vzdělávací činnost v rámci praktického vyučování nebo praktické přípravy uskutečňované na pracovištích fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřely se školou smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování nebo odborné praxe a o podmínkách pro jejich konání42), b) školské služby poskytované ve školských zařízeních, které jsou zapsány ve školském rejstříku43) a které doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách podle písmene a) nebo s ním přímo souvisejí; dále zajištění ústavní nebo ochranné výchovy anebo preventivně výchovné péče44), c) vzdělávací činnost poskytovaná na vysokých školách44a) 1. v akreditovaných bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech, 2. v programech celoživotního vzdělávání uskutečňovaných v rámci akreditovaných bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů, 3. v programech celoživotního vzdělávání uskutečňovaných podle zvláštních právních předpisů44b), 4. v programech celoživotního vzdělávání uskutečňovaných jako Univerzita třetího věku, d) činnost prováděná za účelem rekvalifikace uchazečů o zaměstnání, zájemců o zaměstnání a fyzických osob se zdravotním postižením zařazených na pracovní rehabilitaci akreditovanými zařízeními44c), nebo zařízeními, která provádějí tuto činnost podle zvláštních právních předpisů a mají uzavřenou dohodu s úřadem práce, e) výchovná a vzdělávací činnost v rámci plnění povinné školní docházky žáků ve školách zřízených na území České republiky a nezapsaných do školského rejstříku, v níž ministr školství, mládeže a tělovýchovy povolil plnění povinné školní docházky44d), f) jazykové vzdělání poskytované fyzickými a právnickými osobami působícími v oblasti jazykového vzdělávání uznanými Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy44e) a dále jazykové vzdělání poskytované osobami působícími v oblasti jazykového vzdělávání v přípravných kurzech pro vykonání standardizovaných jazykových zkoušek uznaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy44f), g) výchovné, vzdělávací a volnočasové aktivity poskytované dětem a mládeži příspěvkovými organizacemi a nestátními neziskovými organizacemi dětí a mládeže, kterým jsou na tyto činnosti poskytovány prostředky ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, státních fondů, z grantů přidělených podle zvláštního zákona nebo ze zdrojů Evropské unie. (2) Od daně je osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby uskutečňované v rámci výchovy a vzdělávání osobou uvedenou v odstavci 1. 42) § 7 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 43) § 65 odst. 2 a § 96 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb. 44) Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 44a) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 44b) Například zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. 44c) Vyhláška č. 524/2004 Sb., o akreditaci zařízení k provádění rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání. 44d) § 38 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb. 44e) Příloha č. 1 vyhlášky č. 183/1998 Sb., kterou se stanoví další studium, popřípadě výuka se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považuje za studium na středních nebo vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, popřípadě uvedenými v jiném seznamu vydaném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. 44f) Rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se stanoví Seznam standardizovaných jazykových zkoušek, či další jiný podobný seznam.“. 36. V § 61 písmeno b) zní: „b) poskytnutí služeb a dodání zboží úzce souvisejícího s ochranou dětí a mládeže veřejnoprávními subjekty nebo právnickými osobami, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání,“. 37. § 62 zní: „§ 62 Dodání zboží, které bylo použito pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, a zboží, u něhož nemá plátce nárok na odpočet daně (1) Plněním osvobozeným od daně je dodání zboží, u kterého při pořízení, popřípadě při změně účelu použití, plátce nemohl uplatnit nárok na odpočet daně, protože je používal k uskutečnění plnění osvobozených od daně. (2) Plněním osvobozeným od daně je dodání osobního automobilu, při jehož pořízení neměl plátce nárok na odpočet daně, a dodání zboží, při jehož pořízení neměl plátce nárok na odpočet daně podle § 75 odst. 3.“. 38. V § 65 odst. 1 se za slova „v tuzemsku je“ vkládají slova „v každém případě“. 39. V § 69 odstavce 1 až 3 znějí: „(1) Přeprava zboží při vývozu je v tuzemsku osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně. Služby přímo vázané na dovoz, včetně přepravy zboží při dovozu, které je povinna osoba, které vzniká daňová povinnost nebo povinnost přiznat daň podle § 23, zahrnout do základu daně podle § 38, jsou v tuzemsku osvobozeny od daně s nárokem na odpočet daně. (2) Za přepravu zboží vázanou na dovoz zboží podle § 12 odst. 2 a vývoz zboží se nepovažuje přeprava z místa v tuzemsku do svobodného skladu nebo svobodného pásma a naopak a mezi dvěma svobodnými sklady nebo svobodnými pásmy. (3) Služby, které jsou přímo vázány na dovoz zboží podle § 12 odst. 2 a vývoz zboží, jsou osvobozeny od daně s nárokem na odpočet daně, s výjimkou služeb uvedených v § 51, pokud zákon nestanoví jinak.“. 40. V § 71 odst. 2 se za slova „v tuzemsku bylo“ vkládají slova „v každém případě“. 41. V § 72 odst. 1 se věta poslední nahrazuje větou „Nárok na uplatnění odpočtu daně vzniká dnem, ke kterému vznikla povinnost přiznat daň na výstupu.“. 42. V § 73 odstavec 3 zní: „(3) Nárok na odpočet daně má plátce u přijatých zdanitelných plnění, u kterých při dovozu zboží vznikla daňová povinnost nebo povinnost přiznat daň podle § 23. Nárok na odpočet daně při dovozu zboží lze uplatnit nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla daň vyměřena nebo přiznána. Plátce prokazuje nárok na odpočet daně daňovým dokladem, který byl zaúčtován podle zvláštního právního předpisu50), popřípadě evidován podle § 100 u plátců, kteří nevedou účetnictví. V případech vzniku povinnosti přiznat daň podle § 23 odst. 3 a 4, plátce prokazuje nárok na odpočet daně uvedením daně v evidenci pro daňové účely.“. 43. V § 74 odst. 4 se slova „písm. b)“ nahrazují slovy „odst. 2“. 44. V § 74 odst. 7 se slova „písm. a)“ nahrazují slovy „odst. 1“. 45. V § 82 odst. 1 se slova „v kalendářním roce, ve kterém žádá“ nahrazují slovy „v období, za které žádá“ a slova „plnění podle § 66, 68 a 69“ se nahrazují slovy „plnění podle § 66, 68, 69 a 70“. 46. V § 83 odst. 1 se slova „v kalendářním roce, ve kterém žádá“ nahrazují slovy „v období, za které žádá“ a číslo „69“ se nahrazuje číslem „70“. 47. V § 83 odst. 5 písm. d) se slova „v kalendářním roce, ve kterém uplatňuje“ nahrazují slovy „v období, za které uplatňuje“ a číslo „69“ se nahrazuje číslem „70“. 48. V § 85 odst. 5 se na konci doplňuje věta „V tomto případě je povinen uvést daň na daňovém dokladu i obchodník při uplatnění zvláštního režimu podle § 90.“. 49. V § 89 odst. 3 se slova „skutečných úhrad“ nahrazují slovy „částek, které plátce uhradil nebo má uhradit“ a za větu druhou se vkládá věta „Přirážku je možné stanovit také jako rozdíl mezi celkovou částkou, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet poskytovatel cestovních služeb za poskytnuté cestovní služby uskutečněné za zdaňovací období, a celkovou částkou, kterou poskytovatel cestovních služeb uhradil nebo má uhradit za nakoupené služby cestovního ruchu, případně zboží od jiných osob povinných k dani, které jsou přímo zahrnuté do cestovních služeb uskutečněných za toto zdaňovací období.“. 50. V § 90 odst. 2 písm. b) se slova „nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě“ zrušují. 51. V § 90 odst. 13 se na konci doplňují slova „, pokud zákon nestanoví jinak“. 52. V § 106 odst. 7 písm. a) se slovo „zdanitelné“ zrušuje. 53. V § 111 se bod 17 zrušuje. 54. V příloze č. 2 věta čtvrtá zní: „Ubytovací služby zařazené v SKP 55“. ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o finanční kontrole § 71 Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 123/2003 Sb., zákona č. 426/2003 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písm. j) se na konci textu doplňují slova „, finanční prostředky z výnosu prodeje majetku v privatizaci poskytnuté Fondem národního majetku nebo Ministerstvem financí“. 2. V § 2 písm. o) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno p), které zní: „p) řídicím orgánem vládou jmenovaný orgán veřejné správy odpovědný za řízení, koordinaci a realizaci finančních prostředků Evropské unie podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství.“. 3. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který zní: „§ 8a Působnost řídicího orgánu Řídicí orgán vykonává veřejnosprávní kontrolu u kontrolovaných osob na všech úrovních realizace finančních prostředků z rozpočtu Evropské unie podle tohoto zákona a v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropských společenství.“. 4. V § 15 písm. a) se slova „nebo odvolání“ zrušují. 5. V § 24 odst. 3 se v úvodní části ustanovení slova „Orgány veřejné správy jako kontrolované“ nahrazují slovem „Kontrolované“. ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o cenách § 72 V § 2 odstavec 3 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, zní: „(3) Prodávající nesmí zneužívat svého hospodářského postavení k tomu, aby získal nepřiměřený hospodářský prospěch prodejem za sjednanou cenu zahrnující neoprávněné náklady nebo nepřiměřený zisk, nebo k tomu, aby narušoval tržní prostředí uplatňováním podnákladových prodejních cen. Kupující nesmí zneužívat svého hospodářského postavení k tomu, aby získal nepřiměřený hospodářský prospěch nákupem za sjednanou cenu výrazně nedosahující oprávněných nákladů.“. ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ ÚČINNOST § 73 Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části první hlav V až VII, která nabývají účinnosti dnem 30. září 2006, a části třicáté první a části třicáté druhé, která nabývají účinnosti prvního dne měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení bodu 4 části třicáté druhé, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a kterou se mění směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39//ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/89/EU ze dne 16. listopadu 2011, kterou se mění směrnice 98/78/ES, 2002/87/ES, 2006/48/ES a 2009/138/ES, pokud jde o doplňkový dozor nad finančními subjekty ve finančním konglomerátu. 6) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 363/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 9) Čl. 18 odst. 1a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu, ve znění směrnice 2010/78/EU. 10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika. 2) Zákon č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 378/2005 Sb.	Zákon č. 378/2005 Sb. Zákon o podpoře výstavby družstevních bytů ze Státního fondu podpory investic, a o změně zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, (zákon o podpoře výstavby družstevních bytů) Vyhlášeno 1. 10. 2005, datum účinnosti 1. 10. 2005, částka 133/2005 * ČÁST PRVNÍ - PODPORA VÝSTAVBY DRUŽSTEVNÍCH BYTŮ ZE STÁTNÍHO FONDU PODPORY INVESTIC (§ 1 — § 20) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o dluhopisech (§ 21 — § 21) * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 22 — § 22) Aktuální znění od 1. 6. 2020 (113/2020 Sb.) 378 ZÁKON ze dne 19. srpna 2005 o podpoře výstavby družstevních bytů ze Státního fondu podpory investic, a o změně zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, (zákon o podpoře výstavby družstevních bytů) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PODPORA VÝSTAVBY DRUŽSTEVNÍCH BYTŮ ZE STÁTNÍHO FONDU PODPORY INVESTIC § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje podmínky, za kterých lze v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím podporupodporu malého rozsahu1) poskytnout bytovému družstvu z prostředků Státního fondu podporypodpory investic (dále jen „Fond“) dotaci a úvěr na krytí části pořizovacích nákladů spojených s výstavbou družstevních bytůpořizovacích nákladů spojených s výstavbou družstevních bytů na území České republiky (dále jen „podporapodpora“). Zákon dále upravuje postup při podání žádosti o podporupodporu, při uzavírání smlouvy o poskytnutí podporypodpory, podmínky při jejím využívání, kontrolu dodržování podmínek stanovených tímto zákonem a důsledky jejich porušení. § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) bytovým domembytovým domem stavba pro bydlení, ve které převažuje funkce bydlení, b) družstevním bytemdružstevním bytem byt v bytovém doměbytovém domě ve vlastnictví bytového družstva, který je určen formou nájmu k uspokojování bytových potřeb člena bytového družstva, případně osoby žijící s ním v domácnosti, c) výstavbou družstevních bytůvýstavbou družstevních bytů 1. výstavba bytového domubytového domu s družstevními bytydružstevními byty, 2. změna dokončené stavby bytového domubytového domu ve vlastnictví bytového družstva, kterou vzniknou nové družstevní bytydružstevní byty, nebo 3. změna dokončené stavby, kterou vznikne bytový důmbytový dům s družstevními bytydružstevními byty, d) pořizovacími náklady spojenými s výstavbou družstevních bytůpořizovacími náklady spojenými s výstavbou družstevních bytů 1. náklady spojené se získáním pozemku, jedná-li se o výstavbu družstevních bytůvýstavbu družstevních bytů podle písmena c) bodu 1, nebo náklady spojené se získáním pozemku a bytového domubytového domu, jedná-li se o výstavbu družstevních bytůvýstavbu družstevních bytů podle písmena c) bodu 2, nebo náklady spojené se získáním pozemku a dokončené stavby, jedná-li se o výstavbu družstevních bytůvýstavbu družstevních bytů podle písmena c) bodu 3, 2. stavební náklady spojené s výstavbou družstevních bytůvýstavbou družstevních bytů, e) rozpočtovými nákladyrozpočtovými náklady předpokládané pořizovací náklady spojené s výstavbou družstevních bytůpořizovací náklady spojené s výstavbou družstevních bytů, f) podporoupodporou dotace a úvěr poskytnuté na úhradu nákladů spojených s výstavbou družstevních bytůvýstavbou družstevních bytů, g) účelově vázaným účtem účet bytového družstva u pověřené právnické osoby určený pro poskytování podporypodpory. § 3 Základní podmínky poskytnutí podpory a stanovení její výše (1) Výše podporypodpory poskytnutá podle tohoto zákona musí být v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím podporupodporu malého rozsahu1). (2) PodporaPodpora může být poskytnuta pouze bytovému družstvu, které splňuje podmínky stanovené tímto zákonem a financuje výstavbu družstevních bytůvýstavbu družstevních bytů do svého vlastnictví za finanční účasti svých členů podle tohoto zákona. Vláda stanoví nařízením finanční částky, které se použijí pro výpočet výše dotace a úvěru podle odstavců 3 a 4; dále stanoví postup a podrobnosti při výpočtu nejvyšší přípustné výše podporypodpory v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím podporupodporu malého rozsahu1) a postup a podrobnosti při splácení úvěru. Výše finančních částek bude určena na základě obvyklé úrovně nákladů na výstavbu bytů v České republice a předpokládané finanční účasti členů bytového družstva na výstavbě družstevních bytůvýstavbě družstevních bytů. (3) Výše dotace na výstavbu družstevních bytůvýstavbu družstevních bytů, na které žádá bytové družstvo podporupodporu, se vypočte jako součin počtu těchto družstevních bytůdružstevních bytů a finanční částky stanovené vládou na jeden byt. (4) Výše úvěru na výstavbu družstevních bytůvýstavbu družstevních bytů, na které žádá bytové družstvo podporupodporu, se stanoví jako součin počtu těchto družstevních bytůdružstevních bytů a finanční částky stanovené vládou na jeden byt. (5) Finanční prostředky poskytnuté podporypodpory nelze sdružit s finančními prostředky jiné osoby. Za sdružení prostředků se nepovažují členský vklad nebo úvěr poskytnutý bankoubankou nebo pobočkou zahraniční bankybanky2) (dále jen „bankovní úvěr“). § 4 Další podmínky poskytnutí podpory (1) PodporuPodporu lze poskytnout pouze v případě, že bytové družstvo nemá ke dni podání žádosti evidovány splatné závazky ve vztahu ke státnímu rozpočtu, státnímu fondu, rozpočtu územního samosprávného celku, zdravotní pojišťovně, bancebance nebo pobočce zahraniční bankybanky2), nebo splatné závazky ve vztahu k dalším právnickým nebo fyzickým osobám. (2) PodporuPodporu lze poskytnout na výstavbu družstevních bytůvýstavbu družstevních bytů, jestliže jednotlivé družstevní bytydružstevní byty jsou určeny k nájmu členy bytového družstva, kteří se na jejich výstavbě finančně podíleli, nebo jejich právními nástupci. § 5 Žádost o podporu (1) PodporuPodporu lze poskytnout pouze na základě písemné žádosti bytového družstva podané u Fondu, která obsahuje vždy obchodní firmu bytového družstva, jeho sídlo a identifikační číslo osoby a musí být předem schválena členskou schůzí a podána statutárním orgánem bytového družstva (dále jen „žádost“). (2) K žádosti se přikládá a) doklad bytového družstva o veškerých podporáchpodporách, které byly v uplynulých třech letech předcházejících datu podání žádosti podle tohoto zákona poskytnuty na základě přímo použitelného předpisu Evropských společenství upravujícího podporupodporu malého rozsahu1); pokud takové podporypodpory nebyly poskytnuty, předloží bytové družstvo čestné prohlášení stvrzující tuto skutečnost, b) doklad o zápisu bytového družstva v obchodním rejstříku, c) usnesení členské schůze o schválení žádosti, d) usnesení členské schůze o souhlasu s uzavřením zástavní smlouvy [§ 7 odst. 2 a § 7 odst. 5 písm. b)] přijaté podle obchodního zákoníku3), e) prohlášení bytového družstva, že ke dni podání žádosti nemá splatné závazky uvedené v § 4 odst. 1, f) jedná-li se o výstavbu družstevních bytůvýstavbu družstevních bytů podle § 2 písm. c) bodu 1, výpis z katastru nemovitostínemovitostí dokládající vlastnictví pozemku, na němž bude výstavba družstevních bytůvýstavba družstevních bytů provedena, případně smlouva o uzavření budoucí smlouvy o převodu tohoto pozemku do vlastnictví bytového družstva tak, aby nejpozději do doby stanovené v § 6 odst. 1 se bytové družstvo stalo vlastníkem pozemku, g) jedná-li se o výstavbu družstevních bytůvýstavbu družstevních bytů podle § 2 písm. c) bodu 2 nebo 3, výpis z katastru nemovitostínemovitostí dokládající vlastnictví pozemku a bytového domubytového domu nebo dokončené stavby, na nichž bude prováděna změna, případně smlouva o uzavření budoucí smlouvy o převodu těchto nemovitostínemovitostí tak, aby nejpozději do doby stanovené v § 6 odst. 1 se bytové družstvo stalo vlastníkem těchto nemovitostínemovitostí, h) pravomocné územní rozhodnutí4), nebo sdělení příslušného stavebního úřadu, že v daném případě není územní rozhodnutí vyžadováno, i) údaj o počtu družstevních bytůdružstevních bytů, na které je žádána podporapodpora, údaj o podlahové ploše jednotlivých bytů a podlahové ploše nebytových prostorů, jsou-li součástí výstavby, a půdorysy jednotlivých podlaží, j) finanční projekt obsahující 1. rozpočtové nákladyrozpočtové náklady v členění podle § 2 písm. d), včetně rozpočtových nákladůrozpočtových nákladů na jednotlivé družstevní bytydružstevní byty, 2. údaje dokládající celkové finanční krytí rozpočtových nákladůrozpočtových nákladů podle jednotlivých zdrojů včetně předpokládané podporypodpory, 3. příslib bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky2) k poskytnutí bankovního úvěru, za nějž se považuje rovněž příslib podmíněný poskytnutím podporypodpory podle tohoto zákona, nebo smlouva o bankovním úvěru, má-li být zdrojem finančního krytí také bankovní úvěr. (3) Fond si může dále vyžádat další doklady nutné k posouzení účelnosti investice a schopnosti bytového družstva plnit závazky z poskytnutého úvěru. (4) Žádosti jsou vyřizovány v pořadí, ve kterém byly doručeny Fondu. (5) Bytové družstvo dále doloží: a) stanovy bytového družstva splňující podmínky podle § 10 až 12 s ověřenými podpisy statutárního orgánu bytového družstva, nebo úplné znění stanov bytového družstva po jejich případných změnách splňující podmínky podle § 10 až 12 s ověřenými podpisy statutárního orgánu bytového družstva, spolu s potvrzením o jejich předložení k založení do sbírky listin obchodního rejstříku, b) smlouvu bytového družstva s pověřenou právnickou osobou o založení účelově vázaného účtu pro financování výstavby družstevních bytůvýstavby družstevních bytů, c) doklad bytového družstva o splacení dalších členských vkladů v minimální výši 20 % rozpočtových nákladůrozpočtových nákladů a o jejich převedení na účelově vázaný účet bytového družstva u pověřené právnické osoby. V případě, že byly další členské vklady nebo jejich část již použity na pořízení pozemků, bytového domubytového domu nebo dokončené stavby k výstavbě družstevních bytůvýstavbě družstevních bytů, anebo na krytí části stavebních nákladů spojených s výstavbou družstevních bytůvýstavbou družstevních bytů, bude částka obsahující členské vklady, která má být převedena na účelově vázaný účet, o tento výdaj snížena; současně bude předložen doklad bytového družstva o vynaložení dalších členských vkladů na tyto účely, d) pravomocné stavební povolení, e) v případě výstavby družstevních bytůvýstavby družstevních bytů podle § 2 písm. c) bodu 1 doklad o vlastnictví pozemku, na němž bude výstavba provedena, pokud nebyl přiložen k žádosti podle § 5 odst. 2 písm. f), f) v případě výstavby družstevních bytůvýstavby družstevních bytů podle § 2 písm. c) bodu 2 nebo 3 doklad o vlastnictví pozemku a bytového domubytového domu nebo dokončené stavby, na nichž bude prováděna změna, pokud nebyl přiložen k žádosti podle § 5 odst. 2 písm. g), g) doklady o zajištění financování výstavby družstevních bytůvýstavby družstevních bytů, h) souhrnnou zprávu s údajem o počtu bytů a půdorysy jednotlivých podlaží podle zvláštního právního předpisu5), ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení, i) podrobný finanční projekt obsahující upřesněné rozpočtové nákladyrozpočtové náklady podle projektové dokumentace stavby ke stavebnímu řízení. § 6 Smlouva o poskytnutí podpory (1) Obsahuje-li žádost náležitosti podle § 5 odst. 1, je-li doložena doklady podle § 5 odst. 2, 3 a 5, vyplývají-li z předložených dokladů předpoklady pro výstavbu družstevních bytůvýstavbu družstevních bytů a pro plnění závazků z poskytnutého úvěru, jsou-li splněny podmínky přímo použitelného předpisu Evropských společenství upravujícího podporupodporu malého rozsahu1) a má-li Fond na poskytnutí podporypodpory prostředky, může Fond uzavřít s bytovým družstvem smlouvu o poskytnutí podporypodpory. Bytové družstvo je povinno předložit do 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy o poskytnutí podporypodpory s Fondem, nejpozději však v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou stanoví Fond v písemné výzvě bytovému družstvu, doklady stanovené v § 5 odst. 5. Pokud Fond žádost zamítne, sdělí písemně a bez zbytečného odkladu bytovému družstvu důvody zamítnutí. (2) Smlouva o poskytnutí podporypodpory musí mít písemnou formu a musí obsahovat označení smluvních stran, předmět a účel smlouvy, určení výše podporypodpory ve formě dotace a úvěru, informaci o tom, že se jedná o podporupodporu podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství upravujícího podporupodporu malého rozsahu1) včetně vyjádření její výše v porovnání s limitem obsaženým v tomto předpise, a závazek bytového družstva splatit podporupodporu ve formě úvěru včetně příslušenství. § 7 Postup při čerpání podpory (1) PodporuPodporu při výstavbě družstevních bytůvýstavbě družstevních bytů podle § 2 písm. c) bodu 1 lze čerpat na základě předkládaných dokladů o stavebních nákladech spojených s výstavbou družstevních bytůvýstavbou družstevních bytů, po předložení dokladů podle § 5 odst. 5 a poté, co bytové družstvo použilo na krytí pořizovacích nákladů spojených s výstavbou družstevních bytůpořizovacích nákladů spojených s výstavbou družstevních bytů vlastní finanční prostředky ve formě dalších členských vkladů ve výši stanovené tímto zákonem. (2) Jakmile bude možno rozestavěnou budovu při výstavbě družstevních bytůvýstavbě družstevních bytů podle § 2 písm. c) bodu 1 zapsat do katastru nemovitostínemovitostí6), podá bytové družstvo neprodleně návrh na zápis rozestavěné budovy do katastru nemovitostínemovitostí a současně oznámí tuto skutečnost Fondu. Fond uzavře s bytovým družstvem zástavní smlouvu, jejímž předmětem bude zástavní právo k této rozestavěné budově a k pozemku, na němž je umístěna, zajišťující nesplacenou část úvěru včetně příslušenství. (3) Nedojde-li z důvodů na straně bytového družstva k uzavření zástavní smlouvy podle odstavce 2 nejpozději do 2 let ode dne zahájení čerpání podporypodpory bytovým družstvem, čerpání podporypodpory se ukončí. (4) V případě pravomocného rozhodnutí, kterým je zamítnut návrh na zápis zástavního práva do katastru nemovitostínemovitostí podle odstavce 2, se nejpozději dnem následujícím po dni nabytí právní moci tohoto rozhodnutí čerpání podporypodpory ukončí. (5) PodporuPodporu při výstavbě družstevních bytůvýstavbě družstevních bytů podle § 2 písm. c) bodu 2 nebo 3 lze čerpat na základě předkládaných dokladů o stavebních nákladech spojených s výstavbou družstevních bytůvýstavbou družstevních bytů, po předložení dokladů podle § 5 odst. 5 a poté, co bytové družstvo a) použilo na krytí pořizovacích nákladů spojených s výstavbou družstevních bytůpořizovacích nákladů spojených s výstavbou družstevních bytů vlastní finanční prostředky ve formě dalších členských vkladů ve výši stanovené tímto zákonem, b) uzavřelo s Fondem zástavní smlouvu, jejímž předmětem je zástavní právo k pozemku a k bytovému domubytovému domu nebo k dokončené stavbě, na nichž je prováděna výstavba družstevních bytůvýstavba družstevních bytů, a Fond obdrží listinu o zápisu zástavního práva do katastru nemovitostínemovitostí. (6) Nedojde-li z důvodů na straně bytového družstva k uzavření zástavní smlouvy podle odstavce 5 písm. b) nejpozději do 1 roku od předložení dokladů podle § 5 odst. 5, pozbývá smlouva o poskytnutí podporypodpory platnosti dnem následujícím po uplynutí této lhůty. (7) V případě pravomocného rozhodnutí, kterým je zamítnut návrh na zápis zástavního práva podle odstavce 5 písm. b) do katastru nemovitostínemovitostí, pozbývá smlouva o poskytnutí podporypodpory platnosti dnem následujícím po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 6. § 8 Kolaudace a finanční zúčtování podpory (1) Při výstavbě družstevních bytůvýstavbě družstevních bytů s podporoupodporou podle tohoto zákona musí rozhodnutí o kolaudaci výstavby družstevních bytůvýstavby družstevních bytů nabýt právní moci nejpozději do 4 let ode dne nabytí právní moci stavebního povolení. V odůvodněných případech může Fond tuto lhůtu prodloužit. (2) Mezi Fondem a bytovým družstvem, které je příjemcem podporypodpory, se provede finanční zúčtování poskytnuté podporypodpory nejpozději do 90 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o kolaudaci výstavby družstevních bytůvýstavby družstevních bytů s podporoupodporou podle tohoto zákona. Finanční zúčtování se řídí ustanoveními smlouvy o poskytnutí podporypodpory uzavřené podle § 6 odst. 1 a 2; finanční zúčtování poskytnuté podporypodpory je bytové družstvo povinno ověřit auditorem. § 9 Stanovy bytového družstva, které je příjemcem podpory Podporu lze poskytnout pouze bytovému družstvu založenému na dobu neurčitou, jehož stanovy splňují podmínky uvedené v § 10 až 12 a kterými se bytové družstvo řídí. § 10 Členství v bytovém družstvu, které je příjemcem podpory (1) Členem bytového družstva, které je příjemcem podporypodpory, může být pouze zletilá fyzická osoba, jestliže se zavázala za účelem financování výstavby družstevních bytůvýstavby družstevních bytů s podporoupodporou podle tohoto zákona ke splacení dalšího členského vkladu určeného ve stanovách, nejméně však ve výši rovnající se 20 % pořizovacích nákladů družstevního bytudružstevního bytu, jehož má být nájemcem; podmínka zletilosti člena nemusí být splněna, vzniklo-li jeho členství přechodem členských práv a povinností děděním. (2) Zálohovou výši dalšího členského vkladu předběžně stanoví usnesení členské schůze nejpozději den před podáním žádosti Fondu podle rozpočtových nákladůrozpočtových nákladů, přičemž rozpočtové nákladyrozpočtové náklady připadající na konkrétní družstevní bytdružstevní byt se vypočtou z rozpočtových nákladůrozpočtových nákladů podle poměru podlahové plochy konkrétního družstevního bytudružstevního bytu k podlahovým plochám všech družstevních bytůdružstevních bytů postavených s podporoupodporou podle tohoto zákona v bytovém doměbytovém domě. Konečnou výši dalšího členského vkladu stanoví usnesení členské schůze v souladu s vyúčtováním výstavby družstevních bytůvýstavby družstevních bytů s podporoupodporou podle tohoto zákona se členy bytového družstva, které je příjemcem podporypodpory; toto vyúčtování schválí členská schůze nejpozději do 90 dnů od finančního zúčtování podporypodpory s Fondem. (3) Členem bytového družstva, které je příjemcem podporypodpory, může být také bytové družstvo, které se neúčastní na výstavbě družstevních bytůvýstavbě družstevních bytů s podporoupodporou podle tohoto zákona a nemá povinnost zavázat se ke splacení dalšího členského vkladu, pokud se zaváže zajišťovat na základě souhlasu členské schůze a) záležitosti spojené se založením a vznikem bytového družstva, které je příjemcem podporypodpory, nebo b) činnosti spojené s přípravou a organizováním výstavby družstevních bytůvýstavby družstevních bytů s podporoupodporou podle tohoto zákona, popřípadě též činnosti spojené se správou nemovitostínemovitostí ve vlastnictví bytového družstva, které je příjemcem podporypodpory, a dále též jiné záležitosti v rámci předmětu činnosti bytového družstva, které je příjemcem podporypodpory. (4) Při hlasování na členské schůzi má každý člen jeden hlas. § 11 Práva a povinnosti člena bytového družstva, které je příjemcem podpory Člen bytového družstva, které je příjemcem podporypodpory, má a) je-li fyzickou osobou, právo na uzavření nájemní smlouvy o užívání družstevního bytudružstevního bytu postaveného s podporoupodporou podle tohoto zákona, na jehož pořízení se finančně podílel svým dalším členským vkladem podle tohoto zákona a stanov; stejné právo má každý právní nástupce, je-li fyzickou osobou; právo člena na uzavření nájemní smlouvy vzniká dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o kolaudaci7) bytového domubytového domu, v němž se družstevní bytdružstevní byt nachází, nebo po kolaudaci změny dokončené stavby bytového domubytového domu s družstevními bytydružstevními byty, b) povinnost platit nájemné stanovené na základě kalkulace zahrnující splátky úvěrů a úroky z nich, náklady na opravy a údržbu domu a na technické zhodnocení domu, náklady na pojištění domu, daň z nemovitých věcí, náklady na správu družstva a domu, c) povinnost splácet v nájemném částky odpovídající splátkám úvěru bytového družstva a jeho příslušenství, které podle vyúčtování výstavby družstevních bytůvýstavby družstevních bytů s podporoupodporou podle tohoto zákona se členy podle § 10 odst. 2 připadají na družstevní bytdružstevní byt, který člen užívá; částky připadající na družstevní bytdružstevní byt se vypočtou ze splátek úvěru bytového družstva a jeho příslušenství podle poměru podlahové plochy tohoto družstevního bytudružstevního bytu k podlahovým plochám všech družstevních bytůdružstevních bytů bytového družstva postavených s podporoupodporou podle tohoto zákona v bytovém doměbytovém domě, v němž se družstevní bytdružstevní byt nachází, d) povinnost zaplatit bytovému družstvu částku rovnající se dotaci a nesplacené části úvěru a jeho příslušenství připadající na družstevní bytdružstevní byt postavený s podporoupodporou podle tohoto zákona, který užívá, pokud bytové družstvo rozhodne o vrácení podporypodpory podle § 16 a 17, e) povinnost splatit další členský vklad ve výši podle § 10 odst. 1, přičemž zálohová výše dalšího členského vkladu musí být splacena nejpozději do 60 dnů od uzavření smlouvy o poskytnutí podporypodpory, f) zákaz účastnit se výstavby družstevních bytůvýstavby družstevních bytů s podporoupodporou podle tohoto zákona v jiném bytovém družstvu; v bytovém družstvu může být člen nájemcem pouze jednoho družstevního bytudružstevního bytu postaveného s podporoupodporou podle tohoto zákona; člen potvrzuje tyto skutečnosti v čestném prohlášení, které je součástí členské přihlášky do bytového družstva; nepravdivé prohlášení je důvodem k vyloučení člena z bytového družstva. § 12 Předmět činnosti a podnikání bytového družstva, které je příjemcem podpory (1) Předmětem činnosti bytového družstva, které je příjemcem podporypodpory, může být pouze a) organizování přípravy a provádění nebo zajišťování výstavby družstevních bytůvýstavby družstevních bytů s podporoupodporou podle tohoto zákona, výstavby jiných družstevních bytůdružstevních bytů než podle tohoto zákona nebo jiných budov do vlastnictví bytového družstva, včetně souvisejícího pořizování pozemků, budov nebo bytových domůbytových domů do vlastnictví bytového družstva, b) činnosti spojené s pronájmem družstevních bytůdružstevních bytů postavených s podporoupodporou podle tohoto zákona členům bytového družstva, dále pronájem jiných družstevních bytůdružstevních bytů než podle tohoto zákona, nebytových prostorů či střešních ploch, ploch na obvodovém plášti nebo jiných obdobných ploch bytového domubytového domu, či převádění jiných družstevních bytůdružstevních bytů než podle tohoto zákona nebo nebytových prostorů do vlastnictví členů bytového družstva podle zvláštního zákona8), c) zajišťování správy, provozu, údržby, oprav, rekonstrukce, modernizace a jiných změn staveb ve vlastnictví bytového družstva, d) zajišťování správy jiného majetku bytového družstva, e) poskytování a zajišťování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v bytových domechbytových domech ve vlastnictví bytového družstva a uzavírání příslušných smluv k zajišťování těchto plnění. (2) Předmětem podnikání bytového družstva, které je příjemcem podporypodpory, může být pouze správa nemovitostínemovitostí a činnosti s tím spojené, vykonávané na základě smlouvy pro vlastníky jednotek, společenství vlastníků jednotek9) nebo pro bytová družstva. (3) Bytové družstvo, které je příjemcem podporypodpory, se nesmí přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo na jiné činnosti jiných podnikajících osob nebo být jejich společníkem nebo členem. Může být pouze zakladatelem nebo členem zájmových sdružení právnických osob podle zvláštního právního předpisu sdružujících pouze družstva a společenství vlastníků jednotek nebo další právnické osoby s obdobnou činností a účastnit se na jejich činnosti. Pokud je předmětem činnosti těchto zájmových sdružení i podnikání, může bytové družstvo, které je příjemcem podporypodpory, být jejich členem pouze v případě, že ve sdružení nemá majetkovou účast, neručí za jeho závazky a nepodílí se na případné ztrátě těchto zájmových sdružení. (4) Členské příspěvky poskytnuté bytovým družstvem, které je příjemcem podporypodpory, na úhradu nákladů činnosti sdružení, se nepovažují za účast na jiné osobě podle odstavce 3. (5) Dosažený zisk bytového družstva, které je příjemcem podporypodpory, se nerozděluje mezi členy a použije se vždy pro činnosti podle odstavce 1 písm. a) a c). § 13 Zatěžování majetku bytového družstva, které je příjemcem podpory Bytové družstvo, které je příjemcem podporypodpory, nesmí smluvně zatěžovat svůj nemovitý majetek pořízený s podporoupodporou právem odpovídajícím věcnému břemenu, zástavním právem či jiným zajištěním závazků, nejde-li o zajištění závazků bytového družstva, které vznikly v souvislosti s výstavbou družstevních bytůvýstavbou družstevních bytů s podporoupodporou podle tohoto zákona anebo z důvodu závazků spojených s předmětem činnosti družstva podle § 12 odst. 1 písm. c). Podmínkou uzavření zástavní smlouvy je předchozí souhlas členské schůze bytového družstva. § 14 Nakládání s majetkem bytového družstva, které je příjemcem podpory (1) Majetek bytového družstva, které je příjemcem podporypodpory, může být investován pouze do a) dluhopisů, které emitovaly nebo za jejichž splacení se zaručily členské státy nebo centrální bankybanky členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, b) krytých dluhopisů, c) nemovitostínemovitostí a věcí movitých, které nejsou cennými papírycennými papíry, vyjma cenných papírůcenných papírů uvedených v písmenech a) a b), nebo d) běžných a vkladových účtů vedených bankamibankami. (2) Hodnota cenných papírůcenných papírů podle odstavce 1 písm. a) a b) jednoho emitenta nesmí přesahovat 10 % finančního majetku bytového družstva, které je příjemcem podporypodpory; to platí rovněž o dluhopisech, za jejichž splacení se zaručila jediná osoba. (3) Bytové družstvo, které je příjemcem podporypodpory, nesmí a) emitovat dluhopisy ani zajistit závazky jiných osob, b) poskytovat půjčky, úvěry a dary ze svého majetku; to neplatí, jedná-li se o dar pro zaměstnance nebo člena za podmínek obvyklých, anebo o sociální pomoc poskytnutou zaměstnanci nebo členovi, c) převést, zastavit ani pronajmout svůj podnik nebo jeho část. § 15 Nakládání s družstevními byty postavenými s podporou Bytové družstvo, které je příjemcem podporypodpory, není oprávněno a) svým prohlášením určit prostorově vymezené části budovy, které se stanou jednotkami podle zvláštního právního předpisu10), pokud jde o bytové domybytové domy s družstevními bytydružstevními byty postavenými s podporoupodporou podle tohoto zákona, b) uzavřít smlouvu o výstavbě podle zvláštního právního předpisu upravujícího vlastnictví bytů11), která by se týkala bytového domubytového domu nebo družstevních bytůdružstevních bytů postavených s podporoupodporou podle tohoto zákona, c) uzavřít v souvislosti s uzavřením nájemní smlouvy o užívání družstevního bytudružstevního bytu postaveného s podporoupodporou podle tohoto zákona smlouvu o uzavření budoucí smlouvy o převodu tohoto družstevního bytudružstevního bytu do vlastnictví podle zvláštního právního předpisu12), d) převést bytový důmbytový dům s družstevními bytydružstevními byty postavenými s podporoupodporou podle tohoto zákona na svého člena nebo na třetí osobu, e) provést změnu užívání družstevního bytudružstevního bytu postaveného s podporoupodporou podle tohoto zákona k jiným účelům než k bydlení. § 16 Ukončení závazků bytového družstva plynoucích z poskytnuté podpory v případě změny stanov a zániku bytového družstva (1) Členská schůze bytového družstva, které je příjemcem podporypodpory, může po uplynutí 20 let od počátku splácení úvěru rozhodnout o a) změně stanov, v jejichž důsledku nejsou nadále splněny podmínky uvedené v § 10 až 12 tohoto zákona, b) fúzi s jiným družstvem než s bytovým družstvem, které je příjemcem podporypodpory, c) rozdělení na více bytových družstev, d) zrušení s likvidací, nebo e) změně právní formy. (2) Rozhodnutí podle odstavce 1 je platné pouze v případě, že bytové družstvo, které je příjemcem podporypodpory, před přijetím tohoto rozhodnutí vrátilo v plném rozsahu podporupodporu ve formě dotace a nesplacené části úvěru poskytnutou podle tohoto zákona a vyrovnalo vůči Fondu a pověřené právnické osobě veškeré své další závazky. § 17 Ukončení závazků bytového družstva plynoucích z poskytnuté podpory Členská schůze bytového družstva, které je příjemcem podporypodpory, může po uplynutí 20 let od počátku splácení úvěru rozhodnout, že nechce být ve vztahu k některým družstevním bytůmdružstevním bytům postaveným s podporoupodporou podle tohoto zákona dále vázána ustanoveními tohoto zákona. Rozhodnutí je platné pouze v případě, vrátí-li bytové družstvo, které je příjemcem podporypodpory, v plném rozsahu podporu poskytnutou na výstavbu těchto družstevních bytůdružstevních bytů a vyrovná-li vůči Fondu a pověřené právnické osobě své další závazky spojené s výstavbou těchto družstevních bytůdružstevních bytů. § 18 Zrušení bytového družstva rozhodnutím soudu V případě zrušení bytového družstva, které je příjemcem podporypodpory, rozhodnutím soudu13) před splacením úvěru Fondu, vzniká bytovému družstvu povinnost před zpracováním návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku vrátit Fondu podporupodporu poskytnutou tomuto bytovému družstvu podle tohoto zákona a uhradit další závazky stanovené v tomto zákoně. § 19 Kontrola dodržování podmínek stanovených zákonem (1) Pro kontrolu dodržování podmínek stanovených tímto zákonem pro poskytnutí a použití podporypodpory podle tohoto zákona a uplatnění sankcí při neoprávněném použití nebo zadržení podporypodpory se použijí zvláštní právní předpisy upravující porušení rozpočtové kázně a finanční kontrolu ve veřejné správě14). (2) Bytové družstvo, které je příjemcem podporypodpory, je povinno umožnit Fondu kontrolu dodržování podmínek stanovených tímto zákonem a dodržování ustanovení smlouvy o poskytnutí podporypodpory uzavřené podle tohoto zákona již v období přípravy a průběhu výstavby družstevních bytůvýstavby družstevních bytů s podporoupodporou podle tohoto zákona, a to ode dne uzavření smlouvy o poskytnutí podporypodpory. § 20 Pověřená právnická osoba Fond může svěřit právnické osobě vybrané na základě výběrového řízení podle zvláštního právního předpisu některé činnosti spojené s poskytováním podporypodpory, zejména vedení účelově vázaného účtu, evidenci pohledávek vznikajících z poskytnutého úvěru z prostředků Fondu a evidenci jeho splátek. Obchodní firmu vybrané právnické osoby zveřejní Fond způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o dluhopisech § 21 V § 30 odst. 2 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, se ve větě první za slova „i úvěr poskytnutý“ vkládají slova „Státním fondem rozvoje bydlení na výstavbu družstevních bytů podle zvláštního právního předpisu, a dále úvěr poskytnutý“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST § 22 Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r. 1) Nařízení Komise (ES) č. 69/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis. 2) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 239 odst. 4 písm. i) obchodního zákoníku. 4) § 32 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb. 5) § 18 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona. 6) § 27 písm. l) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů. 9) § 9 až 11 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10) § 4 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 11) § 17 a násl. zákona č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 12) § 6 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 13) § 254 odst. 2 písm. c) ve spojení s § 257 obchodního zákoníku. 14) § 44 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 381/2005 Sb.	Zákon č. 381/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 1. 10. 2005, datum účinnosti 1. 1. 2006, částka 133/2005 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o Veřejném ochránci práv * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o Komisi pro cenné papíry * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o státní sociální podpoře * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o státním zastupitelství * ČÁST DVANÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 4. 2012 (375/2011 Sb.) 381 ZÁKON ze dne 19. srpna 2005, kterým se mění zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o Veřejném ochránci práv Čl. I Zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Ochránce provádí systematické návštěvy míst, kde se nacházejí nebo mohou nacházet osoby omezené na svobodě veřejnou mocí nebo v důsledku závislosti na poskytované péči, s cílem posílit ochranu těchto osob před mučením, krutým, nelidským, ponižujícím zacházením nebo trestáním a jiným špatným zacházením. (4) Působnost ochránce podle odstavce 3 se vztahuje na a) zařízení, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranná nebo ústavní výchova anebo ochranné léčení, b) další místa, kde se nacházejí nebo mohou nacházet osoby omezené na svobodě veřejnou mocí, zejména policejní cely, zařízení pro zajištění cizinců a azylová zařízení, c) místa, kde se nacházejí nebo mohou nacházet osoby omezené na svobodě v důsledku závislosti na poskytované péči, zejména ústavy sociální péče a jiná zařízení poskytující obdobnou péči, zdravotnická zařízení a zařízení sociálně-právní ochrany dětí (dále jen „zařízení“).“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 5 a 6. 2. V § 1 odst. 5 se za slova „s výjimkou orgánů“ vkládají slova „správy státního zastupitelství a“. 3. V § 1 odst. 6 se za slovo „úřadů“ vkládají slova „a zařízení“. 4. V § 4 odst. 1 se tečka za slovem „sněmovny“ nahrazuje čárkou a doplňují se slova „ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy uplynulo funkční období dosavadního ochránce; do složení slibu nově zvoleného ochránce vykonává jeho působnost ochránce, jehož funkční období skončilo.“. 5. V § 4 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Nesloží-li ochránce slib do 10 dnů ode dne zvolení nebo složí-li slib s výhradou, hledí se na něj, jako by nebyl zvolen.“. 6. V § 6 odstavec 5 zní: „(5) Volba ochránce se koná ve lhůtě počínající šedesátým dnem před uplynutím funkčního období ochránce a končící dnem jeho uplynutí.“. 7. V § 6 se za odstavec 5 doplňují nové odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Uvolní-li se funkce ochránce před skončením jeho funkčního období, koná se volba ochránce do 60 dnů. (7) Nebyl-li ochránce ve lhůtě podle odstavce 5 nebo 6 zvolen, koná se nová volba ve lhůtě 60 dnů.“. 8. V § 7 odst. 1 se slova „je trestní stíhání do skončení funkčního období ochránce vyloučeno“ nahrazují slovy „je trestní stíhání ochránce vyloučeno po dobu výkonu působnosti ochránce“. 9. V § 7 odst. 2 se slova „jeho kanceláře“ nahrazují slovy „Kanceláře Veřejného ochránce práv (dále jen „Kancelář“)“. 10. V § 7 odst. 3 se slova „jeho kanceláře“ nahrazují slovem „Kanceláře“. 11. V § 10 odst. 1 se slova „(§ 1)“ nahrazují slovy „podle § 1 odst. 1 a 2“. 12. V § 10 odst. 2 se slova „osoby, která je zbavena osobní svobody,“ zrušují. 13. V § 15 odst. 1 písm. c) se za slova „v zařízeních“ vkládají slova „podle § 1 odst. 2“ a slova „v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranná nebo ústavní výchova anebo ochranné léčení,“ se zrušují. 14. V § 15 odstavec 4 zní: „(4) Pro účely šetření podle předchozích odstavců zprostí na žádost ochránce osoba k tomu oprávněná podle zvláštního zákona jednotlivé zaměstnance úřadu mlčenlivosti, je-li jim zvláštním zákonem uložena. Nestanoví-li zvláštní zákon, kdo je osobou oprávněnou zprostit povinnosti mlčenlivosti, je jí pro účely tohoto zákona v případě zaměstnance úřadu vedoucí úřadu, v případě vedoucího úřadu vedoucí úřadu jemu nadřízeného, a není-li takového úřadu, předseda vlády. Pro účely šetření podle tohoto zákona se vůči ochránci nelze dovolávat povinnosti mlčenlivosti uložené smlouvou.“. 15. V § 20 odst. 2 písmeno b) zní: „b) může o svých zjištěních informovat veřejnost včetně sdělení jména a příjmení osob oprávněných jednat jménem úřadu.“. 16. V § 20 odst. 3 se slova „§ 15 odst. 1 až 3“ nahrazují slovy „§ 15 a 16“. 17. Za § 21 se vkládá nový § 21a, který zní: „§ 21a (1) Pro návštěvy zařízení (§ 1 odst. 3 a 4) platí ustanovení § 15 a 16 přiměřeně. (2) Ochránce po návštěvě zařízení nebo po souvisejících návštěvách více zařízení vypracuje zprávu o svých zjištěních. Součástí této zprávy mohou být doporučení nebo návrhy opatření k nápravě. (3) Ochránce vyzve zařízení, aby se k jeho zprávě, doporučením nebo návrhům na opatření k nápravě vyjádřilo ve lhůtě stanovené ochráncem. Takto může ochránce vyzvat i zřizovatele zařízení nebo příslušné úřady. Shledá-li ochránce jejich vyjádření dostatečnými, zařízení, popřípadě jeho zřizovatele nebo příslušné úřady o tom vyrozumí. Jinak ochránce po obdržení vyjádření nebo po marném uplynutí lhůty může postupovat obdobně podle § 20 odst. 2. (4) V případě nesplnění povinnosti součinnosti podle § 15 a 16 může ochránce postupovat podle § 20 odst. 2.“. 18. V § 22 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámek pod čarou č. 1 a 2 zní: „(3) Ochránce je oprávněn navrhnout nejvyššímu státnímu zástupci podání žaloby k ochraně veřejného zájmu1). Pokud nejvyšší státní zástupce žalobu nepodá, postupuje podle zvláštního zákona2). 1) § 66 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní. 2) § 12 odst. 7 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů.“. 19. V § 23 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Zprávy z návštěv zařízení včetně obdržených vyjádření a vybrané zprávy o ukončených šetřeních v jednotlivých věcech ochránce vhodným způsobem zveřejňuje; ustanovení § 20 odst. 2 písm. b) platí obdobně.“. 20. V § 25 odst. 1 se slova „Veřejného ochránce práv (dále jen „Kancelář“)“ zrušují a slova „rozpočtovou organizací“ se nahrazují slovy „organizační složkou státu“. 21. V § 25 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 3 zní: „(3) Ochránce může pověřit jednotlivé zaměstnance Kanceláře, aby prováděli šetření ve věci podle § 15, 16 a § 21a odst. 1 a aby jednali jeho jménem v příslušném řízení před soudem nebo Ústavním soudem3). 3) § 64 odst. 2 písm. f) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 18/2000 Sb.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o ochraně veřejného zdraví Čl. II V § 89 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 274/2003 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) Veřejnému ochránci práv v souvislosti s šetřením podle zvláštního zákona.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí Čl. V V § 51 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb. a zákona č. 436/2004 Sb., se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje středníkem a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) poskytnout Veřejnému ochránci práv informace, které si vyžádá při šetření podle zvláštního zákona.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o Komisi pro cenné papíry Čl. VI V § 26 zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 308/2002 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb., se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) Veřejnému ochránci práv v souvislosti s šetřením podle zvláštního zákona.“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o státní sociální podpoře Čl. VII V § 64 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb. a zákona č. 436/2004 Sb., se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) poskytnout Veřejnému ochránci práv informace, které si vyžádá v souvislosti s šetřením podle zvláštního zákona.“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Čl. VIII V § 23 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 138/2001 Sb. a zákona č. 49/2002 Sb., se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) Veřejnému ochránci práv informace, které si vyžádá v souvislosti s šetřením podle zvláštního zákona.“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. X V § 14 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb. a zákona č. 436/2004 Sb., se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) Veřejnému ochránci práv informace, které si vyžádá v souvislosti s šetřením podle zvláštního zákona.“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o státním zastupitelství Čl. XI V § 12 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 14/2002 Sb., se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který včetně poznámky pod čarou č. 1b zní: „(7) Nejvyšší státní zástupce vyrozumí Veřejného ochránce práv o způsobu vyřízení jeho návrhu na podání žaloby k ochraně veřejného zájmu podle zvláštního zákona1b), a to nejpozději do 3 měsíců od doručení návrhu. Nevyhovění návrhu nejvyšší státní zástupce odůvodní. 1b) § 22 odst. 3 zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění zákona č. 381/2005 Sb.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. ČÁST DVANÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 382/2005 Sb.	Zákon č. 382/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 1. 10. 2005, datum účinnosti 1. 1. 2006, částka 133/2005 * Čl. I - Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb. a zákona č. 253/2005 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2006 382 ZÁKON ze dne 19. srpna 2005, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb. a zákona č. 253/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 20 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Pro uchazeče o zaměstnání, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání po dobu delší než 1 rok, je vhodným zaměstnáním i takové zaměstnání, které a) splňuje podmínky stanovené v odstavci 1 písm. a), b) a d), nebo b) splňuje podmínky stanovené v odstavci 1 písm. a), c) a d) a délka jeho pracovní doby činí nejméně 50 % stanovené týdenní pracovní doby22).“. 2. V § 25 odst. 3 písm. a) a b) se slova „je nižší než polovina“ nahrazují slovy „nepřesáhne polovinu“. 3. V § 27 odst. 2 větě první za středníkem se za slovo „skutečností“ vkládají slova „, s výjimkou nástupu do zaměstnání a výkonu činností uvedených v § 25 odst. 3,“. 4. V § 27 odst. 2 se na konci doplňuje věta „Nástup do zaměstnání je uchazeč o zaměstnání povinen oznámit nejpozději v pracovní den předcházející dni, který byl sjednán jako den nástupu do zaměstnání, a do 8 kalendářních dnů doložit vznik pracovněprávního vztahu; obdobně je uchazeč o zaměstnání povinen oznámit zahájení výkonu činností uvedených v § 25 odst. 3.“. 5. V § 41 odst. 3 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) soustavné přípravy na budoucí povolání.“. 6. V § 41 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Z náhradní doby zaměstnání uvedené v odstavci 3 písm. h) nelze pro účely splnění podmínky stanovené v § 39 odst. 1 písm. a) započíst více než 6 měsíců.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 7. V § 42 odst. 2 se slova „potvrzením o účasti na důchodovém pojištění a vyměřovacím základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti“ nahrazují slovy „u osoby samostatně výdělečně činné potvrzením o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti“. 8. V § 43 se odstavce 3 až 5 zrušují. 9. V § 47 se za slovo „výjimkou“ vkládají slova „§ 30 odst. 1 písm. a), jde-li o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu uvedeného v § 25 odst. 2 písm. f) a“. 10. V § 49 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Do doby 6 měsíců podle odstavce 1 se nezapočítává doba zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti vykonávané v době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (§ 25 odst. 1 a 3) a krátkodobé zaměstnání.“. 11. V § 50 odst. 1 se za slovo „posledním“ vkládá slovo „ukončeném“ a za slovo „poslední“ se vkládá slovo „ukončené“. 12. V § 67 odst. 3 se slova „takovou funkční poruchu zdravotního stavu, při které má“ zrušují. 13. V § 67 odst. 3 se slovo „možnosti“ nahrazuje slovem „schopnosti“. 14. V § 67 odst. 4 se slovo „možnost“ nahrazuje slovem „schopnost“. 15. V § 69 odst. 5 se slovo „ohlásit“ nahrazuje slovy „písemně oznámit“. 16. V § 69 odst. 5 se na konci textu doplňují slova „s uvedením data zahájení, místa výkonu, denního rozsahu a celkové délky trvání pracovní rehabilitace, a do 5 kalendářních dnů písemně oznámit její ukončení“. 17. V § 81 odst. 2 písm. b) se za slovo „chráněných“ vkládá slovo „pracovních“. 18. V § 108 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování.“. 19. V § 108 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala.“. 20. V § 110 odstavec 1 zní: „(1) Rekvalifikace může být prováděna i u zaměstnavatele v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců. Rekvalifikace zaměstnanců se provádí na základě dohody uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. O rekvalifikaci zaměstnanců spočívající v získání, zvýšení nebo rozšíření kvalifikace může úřad práce uzavřít se zaměstnavatelem dohodu. Pokud je rekvalifikace zaměstnanců prováděna na základě dohody s úřadem práce, mohou být zaměstnavateli nebo rekvalifikačnímu zařízení, které pro zaměstnavatele rekvalifikaci zaměstnanců zajišťuje, úřadem práce hrazeny náklady rekvalifikace zaměstnanců a náklady s ní spojené. Jestliže pro zaměstnavatele zabezpečuje rekvalifikaci zaměstnanců rekvalifikační zařízení, uzavírá se dohoda mezi zaměstnavatelem a rekvalifikačním zařízením, popřípadě mezi úřadem práce, zaměstnavatelem a rekvalifikačním zařízením.“. 21. V § 110 odst. 4 se slova „podle odstavce 1“ nahrazují slovy „zaměstnanců spočívající v získání, zvýšení nebo rozšíření kvalifikace“. 22. V § 113 odst. 3 a 4 se slova „jedno společensky účelné pracovní místo“ nahrazují slovy „zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa“. 23. V § 113 odst. 3 a 4 se slova „nebo vyhrazení“ zrušují. 24. V § 113 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Příspěvek na vyhrazení jednoho společensky účelného pracovního místa může být poskytován až do výše vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance přijatého na vyhrazené pracovní místo, včetně pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. Příspěvek může být poskytován nejdéle po dobu 6 měsíců. Přijme-li zaměstnavatel na vyhrazené pracovní místo uchazeče o zaměstnání uvedeného v § 33 odst. 1 písm. a), b), c) a f), může být příspěvek poskytován nejdéle po dobu 12 měsíců.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 25. V § 122 odst. 3 písmeno a) zní: „a) identifikační údaje dítěte,“. 26. V § 122 odst. 3 písmeno b) zní: „b) identifikační údaje zákonného zástupce dítěte; pokud se jedná o cizince, který nemá na území České republiky bydliště, rovněž místo, kde se na území České republiky zdržuje,“. 27. V § 122 odst. 3 písmeno f) zní: „f) identifikační údaje provozovatele činnosti,“. 28. V § 139 odst. 1 písm. a) a § 140 odst. 1 písm. a) se slovo „rovného“ nahrazuje slovy „nezajistí rovné“. 29. V § 139 odst. 1 písm. c) a § 140 odst. 1 písm. d) se za slovo „osobě“ vkládají slova „nebo cizinci“. 30. V § 139 odst. 2 na konci a § 140 odst. 2 na konci se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) neplní oznamovací povinnosti podle tohoto zákona nebo nevede evidence v tomto zákoně stanovené.“. 31. V § 139 odst. 5 písm. c) a § 140 odst. 3 písm. c) se za slova „písm. c)“ vkládají slova „a d)“. 32. V § 142 se slova „§ 43 odst. 4 a 5,“ zrušují. 33. V § 142 se za slova „§ 63 odst. 2,“ vkládají slova „§ 78 odst. 6,“ a za slova „§ 122 odst. 1,“ se vkládají slova „§ 123 odst. 5,“. 34. V § 142 se slova „§ 124 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 124 odst. 5“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Uchazeči o zaměstnání, kterému je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo mu k tomuto dni není poskytována z důvodů uvedených v § 44 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, a který ke dni podání žádosti o poskytování podpory v nezaměstnanosti splnil podmínku stanovenou v § 43 odst. 1 písm. b) nebo c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, se podpůrčí doba upraví podle tohoto zákona. Byla-li žádost o podporu v nezaměstnanosti podána před účinností tohoto zákona a o podpoře v nezaměstnanosti nebylo dosud pravomocně rozhodnuto, stanoví se délka podpůrčí doby podle tohoto zákona. 2. Soustavná příprava na budoucí povolání se považuje za náhradní dobu zaměstnání u uchazečů o zaměstnání, kteří byli zařazeni do evidence uchazečů o zaměstnání po nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Doba, po kterou byl uchazeč o zaměstnání přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání podle § 30 odst. 1 písm. a) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, z důvodu uvedeného v § 25 odst. 2 písm. f) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, se posuzuje podle tohoto zákona. 4. Práva a povinnosti vzniklé z dohod o poskytnutí příspěvku na vyhrazení společensky účelného pracovního místa uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadní právní úpravy. 5. Uzavírání dohod o poskytnutí příspěvku na vyhrazení společensky účelného pracovního místa na základě žádostí podaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí tímto zákonem. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 383/2005 Sb.	Zákon č. 383/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 1. 10. 2005, datum účinnosti 1. 12. 2005, částka 133/2005 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o soudnictví ve věcech mládeže * ČÁST ČTVRTÁ - Změna školského zákona * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením * ČÁST ŠESTÁ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů * ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.) 383 ZÁKON ze dne 19. srpna 2005, kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů Čl. I Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb. a zákona č. 563/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 větě první se za slovo „péči“ vkládají slova „, kterými jsou střediska výchovné péče (dále jen „středisko“),“. 2. V § 2 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 15 se označují jako odstavce 2 až 14. 3. V § 2 odst. 3 se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“. 4. V § 2 odst. 6 se za slovem „zaopatření“ odkaz na poznámku pod čarou č. 4 zrušuje a za slovo „let“ se vkládají slova „(dále jen „nezaopatřená osoba“)“. 5. V § 2 odst. 7 úvodní části ustanovení se text „3, 4, 5 a 7“ nahrazuje textem „2, 3, 4 a nezaopatřeným osobám“. 6. V § 2 odst. 7 písm. d) se slova „osobami odpovědnými za výchovu“ nahrazují slovy „zákonnými zástupci dítěte“. 7. V § 2 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) V době, kdy je pobyt v zařízení přerušen podle § 23 odst. 1 písm. a) nebo je dítě s uloženou ochrannou výchovou podmíněně umístěno mimo zařízení, poskytují dítěti plné přímé zaopatření osoby, u nichž dítě pobývá.“. Dosavadní odstavce 8 až 14 se označují jako odstavce 9 až 15. 8. V § 2 odst. 9 se text „3, 4, 5 a 7“ nahrazuje textem „2, 3, 4 a nezaopatřeným osobám“ a slova „podle rozhodnutí ředitele“ se zrušují. 9. V § 4 odst. 2 písm. a) se číslo „6“ nahrazuje číslem „8“. 10. V § 4 odst. 3 se za slovo „lze“ vkládají slova „v jedné budově či ve více budovách v jednom areálu“. 11. V § 4 odst. 5 se ve větě první a druhé za slovo „lze“ vkládají slova „v jedné budově či ve více budovách v jednom areálu“. 12. V § 4 odst. 6 se za slovo „ředitele“ vkládají slova „nebo zřizovatele“. 13. V § 5 odst. 1 se text „3, 4, a 5“ nahrazuje textem „2, 3 a 4“. 14. V § 5 odst. 2 písm. d) se za slovo „ochraně“ vkládá slovo „dětí“. 15. V § 5 odst. 2 písm. e) se za slovo „ochrany“ vkládá slovo „dětí“. 16. V § 5 odst. 4 se za slovo „ochrany“ vkládá slovo „dětí“. 17. V § 5 odst. 5 větě první se za slovo „ochrany“ vkládá slovo „dětí“ a na konci odstavce 5 se doplňuje věta „Není-li možno ze závažných důvodů při přijetí dítěte na základě předběžného opatření předložit některé z výše uvedených dokladů, s výjimkou rozhodnutí o předběžném opatření a písemného vyjádření lékaře o aktuálním zdravotním stavu dítěte, zajistí orgán sociálně-právní ochrany dětí jejich předložení bez zbytečného odkladu dodatečně.“. 18. V § 5 odst. 7 se ve větě druhé a třetí za slovo „ochrany“ vkládá slovo „dětí“. 19. V § 5 odst. 9 se slova „osob odpovědných za výchovu“ nahrazují slovy „zákonných zástupců dítěte“ a za slovo „ochrany“ se vkládá slovo „dětí“. 20. V § 5 odstavec 10 zní: „(10) Diagnostický ústav oznámí přijetí, umístění nebo přemístění dítěte do 3 pracovních dnů soudu, který ve věci dítěte rozhodl, orgánu sociálně-právní ochrany dětí příslušnému podle místa trvalého pobytu dítěte a osobě odpovědné za výchovu, pokud se jí nedoručuje rozhodnutí o umístění nebo přemístění dítěte.“. 21. V § 5 se odstavce 13 a 14 zrušují. Dosavadní odstavec 15 se označuje jako odstavec 13. 22. V § 6 odst. 1 se slova „podle § 23 odst. 1 písm. a) až c)“ nahrazují slovy „podle § 23 odst. 1 písm. a) a c) nebo z místa podmíněného umístění mimo zařízení“. 23. V § 6 odst. 2 se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“. 24. V § 7 odst. 1 se slova „požádaly osoby odpovědné za výchovu“ nahrazují slovy „požádali zákonní zástupci dítěte“. 25. V § 9 odst. 2 se slova „může být v diagnostickém ústavu ustanovena jedna výchovná skupina“ nahrazují slovy „mohou být v diagnostickém ústavu ustanoveny výchovné skupiny“. 26. V § 9 odst. 3 se slova „odstavců 1 a 2“ nahrazují slovy „odstavce 1“. 27. V § 10 odst. 2 se za slovo „takto“ vkládá slovo „zpravidla“. 28. V § 13 odstavec 2 zní: „(2) Dětské domovy se školou lze zřizovat odděleně pro děti podle odstavce 1 nebo se v nich zřizují rodinné skupiny odděleně pro děti podle odstavce 1.“. 29. V § 14 odst. 3 větě první se slova „starší 12 let“ nahrazují slovy „mladší 15 let“. 30. § 15 včetně nadpisu zní: „Společná ustanovení pro zařízení § 15 (1) V zařízeních, ve kterých jsou umístěny děti s uloženou ochrannou výchovou, jsou používány speciální stavebně technické prostředky k zabránění útěku těchto dětí. Na základě rozhodnutí ředitele zařízení je dále možné v těchto zařízeních za účelem zajištění bezpečnosti dětí, zaměstnaných osob a svěřeného majetku využívat audiovizuální systémy. (2) Audiovizuální systémy je možné využívat a) pro kontrolu okolí budovy či více budov na jednom ohraničeném pozemku, b) pro kontrolu vnitřních prostor zařízení, kam nemají děti přístup, c) pro kontrolu chodeb, místností určených pro zaměstnance zařízení a oddělené místnosti. (3) Plány pro využívání audiovizuální techniky včetně rozmístění sledovacích bodů v zařízeních a dále plány rozmístění speciálních stavebně technických prostředků v zařízeních a jejich jednotlivé druhy schvaluje ministerstvo. (4) O umístění a způsobu využívání audiovizuální techniky musí být ředitelem zařízení předem informovány všechny děti umístěné v zařízení a všichni zaměstnanci zařízení.“. 31. V § 16 odst. 1 se za slova „ochranná výchova,“ vkládají slova „případně zletilým osobám do ukončení středního vzdělávání (dále jen „klient“),“. 32. V § 16 odst. 2 písm a) se slovo „dětí“ nahrazuje slovem „klientů“. 33. V § 16 odst. 2 písm. b) se slova „osob odpovědných za výchovu“ nahrazují slovy „zákonných zástupců klienta nebo zletilého klienta“. 34. V § 16 odst. 2 písm. c) se slova „osob odpovědných za výchovu“ nahrazují slovy „zákonných zástupců klienta nebo zletilého klienta“. 35. V § 16 odst. 3 se slovo „dětem“ nahrazuje slovem „klientům“, slova „podle § 27 odst. 4“ se zrušují a slova „osobou odpovědnou za výchovu“ se nahrazují slovy „zákonným zástupcem klienta nebo zletilým klientem“. 36. V § 16 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Výše úplaty podle odstavce 3 se rovná výši nákladů na stravování určených podle zvláštního právního předpisu a výši nákladů na ubytování stanovených zřizovatelem. Úhradu je nutno provést před přijetím klienta do diagnostického ústavu nebo do střediska.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 37. V § 16 odst. 5 se slovo „dětí“ nahrazuje slovem „klientů“. 38. V § 17 odst. 1 se slovo „dětem“ nahrazuje slovem „klientům“ a slovo „dětí“ se nahrazuje slovem „klientů“. 39. V § 17 odst. 3 se slovo „dětí“ nahrazuje slovem „klientů“. 40. V § 17 se odstavce 4 a 5 zrušují. 41. § 18 včetně poznámek pod čarou č. 8, 8a, 8b a 8c zní: „§ 18 (1) Pedagogičtí pracovníci8) zařízení nebo střediska vzdělávají a vychovávají děti a klienty v souladu s cíli výchovy a vzdělávání, stanovenými tímto zákonem a dalšími právními předpisy. (2) Pedagogickým pracovníkem zařízení nebo střediska může být ten, kdo splňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem8a) a dále podmínku psychické způsobilosti. (3) Psychická způsobilost se zjišťuje psychologickým vyšetřením. Psychická způsobilost se prokazuje a) před vznikem pracovněprávního vztahu k zařízení nebo středisku, b) za trvání pracovněprávního vztahu k zařízení nebo středisku, a to v případě, že 1. vznikne důvodná pochybnost o tom, zda pedagogický pracovník splňuje podmínku psychické způsobilosti; v takovém případě ředitel zařízení nebo střediska nařídí pedagogickému pracovníkovi podstoupit psychologické vyšetření a k tomu stanoví přiměřenou lhůtu, nebo 2. posudek o psychologickém vyšetření (dále jen „psychologický posudek“) pozbude platnosti. (4) Psychologický posudek je platný 7 let ode dne jeho vydání a je součástí osobního spisu pedagogického pracovníka8b). (5) V psychologickém posudku se uvádějí tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, akademický titul a datum narození pedagogického pracovníka, b) závěr psychologického vyšetření, z něhož je patrné, zda pedagogický pracovník je nebo není psychicky způsobilý vykonávat činnost pedagogického pracovníka zařízení nebo střediska, c) jméno, popřípadě jména, příjmení a akademický titul vyšetřujícího psychologa, jeho vlastnoruční podpis a otisk razítka, číslo akreditace, d) datum vyhotovení psychologického posudku. (6) Psychologický posudek je možné přezkoumat za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem8c). 8) § 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. 8a) Zákon č. 563/2004 Sb. 8b) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 8c) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.“. 42. Za § 18 se vkládá nový § 18a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 8d zní: „§ 18a Akreditace k oprávnění zjišťovat psychickou způsobilost (1) Psychickou způsobilost může zjišťovat osoba, které byla udělena akreditace k oprávnění zjišťovat psychickou způsobilost podle tohoto zákona (dále jen „akreditace“). Žádost o akreditaci může ministerstvu podat osoba, která a) má specializovanou způsobilost k výkonu povolání klinického psychologa podle zvláštního právního předpisu8d), b) má praxi delší než 7 let, z níž nejméně 5 let v oblasti psychodiagnostiky dospělých, a c) byla proškolena ministerstvem k jednotným metodám, technikám a vyhodnocování psychologického vyšetření. (2) Splňuje-li osoba žádající o akreditaci podmínky stanovené v odstavci 1, ministerstvo akreditaci udělí. (3) Ministerstvo akreditaci odejme, přestane-li akreditovaná osoba splňovat podmínky podle odstavce 1 písm. a). (4) Ministerstvo zveřejňuje seznam akreditovaných osob ve Věstníku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. 8d) Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb.“. 43. V § 20 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „dítě“ vkládají slova „s nařízenou ústavní výchovou“. 44. V § 20 odst. 1 písm. g) se za slovo „povinnostmi“ doplňuje text „radit se se svým obhájcem nebo opatrovníkem, ustanoveným pro řízení podle zvláštního zákona,12) bez přítomnosti třetích osob, a za tímto účelem přijímat a odesílat korespondenci bez kontroly jejího obsahu. 12) Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže).“. 45. V § 20 odst. 1 písm. i) se za slovo „ochrany“ vkládá slovo „dětí“ a na konci textu písmene i) se doplňují slova „; tyto žádosti, stížnosti, návrhy a podání je zařízení povinno evidovat“. 46. V § 20 odst. 1 písm. n) se za slovo „výchovu“ vkládají slova „a dalšími blízkými osobami10)“. 47. V § 20 odst. 1 písm. o) se slova „se souhlasem“ nahrazují slovy „s vědomím“ a na konci textu písmene o) se doplňují slova „, pokud nedošlo k zákazu nebo omezení v rámci opatření ve výchově stanovených tímto zákonem“. 48. V § 20 odst. 1 se na konci textu písmene p) doplňují slova „, pokud nedošlo k zákazu nebo omezení v rámci opatření ve výchově stanovených tímto zákonem“. 49. V § 20 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „dítě“ vkládají slova „s nařízenou ústavní výchovou“. 50. V § 20 odst. 2 písmeno a) zní: „a) dodržovat stanovený pořádek a kázeň, plnit pokyny a příkazy zaměstnanců zařízení, šetrně zacházet se svěřenými věcmi, nepoškozovat cizí majetek, dodržovat zásady slušného jednání s osobami, s nimiž přichází do styku, v prostorách zařízení a v osobních věcech udržovat pořádek a čistotu a i jinak zachovávat ustanovení vnitřního řádu zařízení,“. 51. V § 20 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) podrobit se na výzvu ředitele zařízení vyšetření, zda není ovlivněno alkoholem nebo jinou návykovou látkou. Je-li pro vyšetření třeba odebrat krev, je dítě povinno strpět, aby mu lékař nebo odborný zdravotnický pracovník odebral krev, pokud to není spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví.“. 52. V § 20 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Dítě s uloženou ochrannou výchovou má všechna práva a povinnosti podle odstavců 1 a 2, s výjimkou práv podle odstavce 1 písm. o) a p).“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 53. V § 20 odst. 4 se slovo „děti“ nahrazuje slovem „klienty“. 54. V § 20 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Na nezaopatřené osoby v zařízení podle § 2 odst. 6 se vztahují ustanovení odstavců 1 a 2, s výjimkou ustanovení odstavce 2 písm. c).“. 55. V § 21 odst. 1 se na začátek písmene c) vkládají slova „s nařízenou ústavní výchovou“. 56. V § 21 odst. 1 se na začátek písmene f) vkládají slova „s nařízenou ústavní výchovou“. 57. V § 21 odst. 3 se na konci textu písmene d) doplňují slova „; dětem s uloženou ochrannou výchovou se mimořádné vycházky a návštěvy povolují pouze za podmínek stanovených v odstavci 4 písm. a) a b)“. 58. V § 21 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Dítěti s uloženou ochrannou výchovou může být dále v případě dobrých výsledků při plnění povinností a) povolena samostatná vycházka mimo zařízení na dobu nejvýše 12 hodin, lze-li mít důvodně za to, že tím nebude ohrožen účel výkonu ochranné výchovy, b) povoleno přijetí návštěvy jiných osob než osob odpovědných za výchovu, osob blízkých a oprávněných zaměstnanců orgánu sociálně-právní ochrany dětí, není-li to v rozporu s účelem výkonu ochranné výchovy; v odůvodněném případě může být návštěva uskutečněna se zrakovou, případně i sluchovou kontrolou zaměstnancem zařízení.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 59. V § 21 odst. 5 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 60. Nad označení § 22 se vkládá nový nadpis, který zní: „Oddělená místnost“. 61. V § 23 odst. 1 písmeno a) zní: „a) povolit dítěti za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem11) pobyt mimo zařízení,“. 62. V § 23 odst. 1 písmeno b) zní: „b) dát soudu návrh na podmíněné umístění dítěte s uloženou ochrannou výchovou mimo zařízení,“. 63. V § 23 odst. 1 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 12 zní: „c) povolit dítěti s nařízenou ústavní výchovou po splnění povinné školní docházky přechodné ubytování mimo zařízení v souvislosti s jeho studiem nebo pracovním poměrem; v případě dítěte s uloženou ochrannou výchovou lze ve zvláště důvodném případě za tímto účelem podat soudu návrh na podmíněné umístění mimo zařízení podle zvláštního právního předpisu12), 12) Zákon č. 218/2003 Sb.“. 64. V § 23 odst. 1 písm. d) se slova „nebo pobyt podle písmena b)“ zrušují. 65. V § 23 odst. 1 písm. h) se slova „pobytu podle písmen a), b) a přechodného ubytování“ nahrazují slovy „pobytu nebo přechodného ubytování podle písmen a) a c) nebo místa podmíněného umístění mimo zařízení“. 66. V § 23 odst. 1 písmeno i) zní: „i) dát soudu návrh podle zvláštního právního předpisu12) na přeměnu ochranné výchovy v ústavní výchovu, plní-li dítě dlouhodobě vzorně své povinnosti a v konkrétním případě je takový postup vhodný s ohledem na další výchovu a vývoj dítěte; změní-li se okolnosti, podá ředitel zařízení soudu návrh na zpětnou přeměnu ústavní výchovy v ochrannou výchovu,“. 67. V § 23 odst. 1 písmeno n) zní: „n) nařídit vyšetření dítěte, zda není ovlivněno alkoholem nebo jinou návykovou látkou,“. 68. V § 23 odst. 1 se na konci písmene n) čárka nahrazuje tečkou a písmeno o) se zrušuje. 69. V § 24 odst. 1 písm. b) se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „orgánu sociálně-právní ochrany dětí“. 70. V § 24 odst. 1 písm. c) se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „orgánu sociálně-právní ochrany dětí“. 71. V § 24 odst. 1 písm. f) se slova „okresním úřadem a“ nahrazují slovy „orgánem sociálně-právní ochrany dětí, zákonnými zástupci dítěte, případně jinými“. 72. V § 24 odst. 1 písm. g) se slova „okresním úřadem“ nahrazují slovy „orgánem sociálně-právní ochrany dětí“. 73. V § 24 odst. 1 písm. h) se slova „osobám odpovědným za výchovu“ nahrazují slovy „zákonným zástupcům“ a slova „okresním úřadům“ se nahrazují slovy „orgánům sociálně-právní ochrany dětí“. 74. V § 24 odst. 1 písm. i) se slova „s osobami odpovědnými za výchovu“ nahrazují slovy „se zákonnými zástupci“. 75. V § 24 odst. 1 písm. j) se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. 76. V § 24 odst. 1 písm. l) se text „a b)“ zrušuje. 77. V § 24 odst. 2 písm. c) se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „orgánu sociálně-právní ochrany dětí“. 78. V § 24 odst. 2 se písmena d) a e) zrušují. Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena d) a e). 79. V § 24 odst. 2 písm. e) se číslo „7“ nahrazuje číslem „6“. 80. V § 24 odst. 2 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které včetně poznámky pod čarou č. 12a zní: „f) informovat soud pro mládež nebo státního zástupce, který podle zvláštního právního předpisu12a) přenechal postižení mladistvého zařízení, o výsledku přijatých opatření. 12a) § 11 a 20 zákona č. 218/2003 Sb.“. 81. V § 24 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Ředitel zařízení rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy v těchto případech: a) o úhradě nákladů na zdravotní péči, léčiva a zdravotnické prostředky, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, pokud byla péče vyžádána zákonnými zástupci dítěte, podle § 2 odst. 7 písm. d), b) o umístění dítěte podle § 5 odst. 1, c) o přemístění dítěte podle § 5 odst. 9, d) o povinnosti dítěte uhradit ze svých příjmů náklady spojené s přepravou do zařízení podle § 20 odst. 2 písm. c), e) o zamítnutí žádosti o povolení pobytu podle § 23 odst. 1 písm. a) a c), f) o zrušení pobytu podle § 23 odst. 1 písm. d), g) o výši příspěvku na úhradu péče poskytované dětem nebo nezaopatřeným osobám v zařízeních podle § 27 až 29.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6. 82. V § 24 odst. 5 se číslo „7“ nahrazuje číslem „6“. 83. § 25 zní: „§ 25 Na ředitele střediska se práva a povinnosti uvedené v § 23 odst. 1 písm. f), g) a n), v § 24 odst. 1 písm. a), h), i) a m) a v § 24 odst. 2 písm. a), d) a f) vztahují obdobně. Povinnost podle § 24 odst. 1 písm. j) se na ředitele střediska vztahuje přiměřeně.“. 84. V § 26 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Osoby odpovědné za výchovu“ nahrazují slovy „Zákonní zástupci dítěte“. 85. V § 26 odst. 1 písm. e) se text „a b)“ zrušuje. 86. V § 26 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Osoby odpovědné za výchovu“ nahrazují slovy „Zákonní zástupci“. 87. V § 26 odst. 2 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až g) se označují jako písmena a) až f). 88. V § 26 odst. 2 písm. b) se text „a b)“ zrušuje a text „§ 24 odst. 5“ se nahrazuje textem „§ 24 odst. 6“. 89. V § 26 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Práva podle odstavce 1 písm. c), d) a e) a povinnosti podle odstavce 2 písm. a), b), c) a d) se vztahují i na jiné osoby odpovědné za výchovu.“. 90. V § 27 odstavec 1 zní: „(1) Rodiče jsou povinni hradit příspěvek na úhradu péče poskytované dětem a nezaopatřeným osobám v zařízeních (dále jen „příspěvek“). V případě, že dítě nebo nezaopatřená osoba má vlastní pravidelné příjmy, podílí se podle § 29 na hrazení příspěvku. Za příjmy se pro účely tohoto zákona považují příjmy uvedené v zákoně o životním minimu15). Příspěvek za kalendářní měsíc se určí jako součin příspěvkové základny a příspěvkového koeficientu. Příspěvek se zaokrouhluje na 10 Kč nahoru.“. 91. V § 27 odst. 2 úvodní část ustanovení zní: „Příspěvková základna činí“. 92. V § 27 odst. 2 písmeno d) zní: „d) 1 450 Kč, jde-li o dítě starší 15 let nebo nezaopatřenou osobu“. 93. V § 27 odst. 2 závěrečné části ustanovení větě první se za slova „příspěvek hradí dítě“ vkládají slova „nebo nezaopatřená osoba“ a ve větě druhé se slovo „příspěvek“ nahrazuje slovy „příspěvková základna“. 94. V § 27 odstavec 4 zní: „(4) Příspěvkový koeficient se změní v závislosti na změně úhrnného indexu spotřebitelských cen zjištěného Českým statistickým úřadem, pokud tento index vzroste alespoň o 3 %, tak, aby se změna příspěvku v procentech rovnala změně indexu v procentech. Podmínka vzrůstu úhrnného indexu spotřebitelských cen se posuzuje vždy k 31. prosinci za období předcházejícího kalendářního roku.“. 95. V § 27 odstavec 6 zní: „(6) Rodiče se na hrazení příspěvku podílejí rovným dílem, s výjimkou případů uvedených v § 28.“. 96. V § 27 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Výši příspěvku a podíl rodičů na jeho úhradě v jednotlivých případech stanoví ředitel zařízení rozhodnutím. Ředitel zařízení rozhodne o nové výši příspěvku s účinností od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy Český statistický úřad zveřejní změnu úhrnného indexu spotřebitelských cen za období podle odstavce 4.“. 97. V § 28 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Pokud rodiče doloží, že jejich příjem nebo příjem jejich domácnosti po zaplacení příspěvku stanoveného podle § 27 bude nižší než životní minimum15), stanoví se příspěvek v takové výši, aby jim životní minimum zůstalo zachováno.“. 98. V § 28 odstavec 2 zní: „(2) Rodiče jsou povinni vždy po uplynutí 6 měsíců od posledního doložení skutečností podle odstavce 1 prokazovat, že splňují podmínky pro snížení nebo prominutí příspěvku podle odstavce 1, a dále bezodkladně oznamovat každé změny v příjmech, které by mohly mít vliv na výši příspěvku určenou podle odstavce 1. V případě nesplnění těchto povinností se příspěvek odpovídajícím způsobem zvýší, a to od doby, kdy marně uplynula lhůta pro prokázání splnění podmínek, nebo i zpětně od doby, kdy došlo ke změně v příjmech.“. 99. V § 29 odst. 2 se text „odst. 2“ zrušuje. 100. V § 29 odst. 3 se text „odst. 2“ zrušuje a slova „osoby odpovědné za výchovu“ se nahrazují slovy „rodiče“. 101. V § 29 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Na nezaopatřené osoby se ustanovení odstavců 1 až 3 použijí obdobně.“. 102. V § 30 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Na nezaopatřené osoby se ustanovení odstavců 1 až 5 použijí obdobně.“. 103. V § 31 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Dětem a nezaopatřeným osobám, kterým se poskytuje plné přímé zaopatření, náleží kapesné, jehož výše činí za kalendářní měsíc nejvíce“. 104. V § 31 odst. 1 písm. b) se číslo „105“ nahrazuje číslem „120“. 105. V § 31 odst. 1 písm. c) se číslo „180“ nahrazuje číslem „210“. 106. V § 31 odst. 1 písmeno d) zní: „d) 300 Kč, jde-li o dítě starší 15 let nebo nezaopatřenou osobu,“. 107. V § 31 odst. 1 závěrečné části ustanovení se slovo „vypočtené“ zrušuje. 108. V § 32 odst. 1 se slovo „celkové“ zrušuje. 109. § 33 zní: „§ 33 Dítěti, jemuž byl ukončen pobyt v zařízení z důvodů uvedených v § 24 odst. 6 písm. b) a c), se podle jeho skutečné potřeby v době propouštění a podle hledisek stanovených vnitřním řádem poskytne věcná pomoc nebo jednorázový peněžitý příspěvek v hodnotě nejvýše 15 000 Kč. Dále se dítěti ve spolupráci s orgánem sociálně-právní ochrany dětí poskytuje poradenská pomoc se zajištěním bydlení a práce, a dále je dítěti i po opuštění zařízení poskytována poradenská pomoc při řešení tíživých životních situací.“. 110. V § 34 odst. 1 písm. e) se text „a b)“ zrušuje. 111. § 36 zní: „§ 36 (1) Na rozhodování ministerstva o právech a povinnostech podle tohoto zákona a na rozhodování ředitele zařízení o právech a povinnostech osob v oblasti státní správy podle § 24 odst. 3 se vztahuje správní řád. (2) Nadřízeným správním orgánem ředitele dětského domova, dětského domova se školou a výchovného ústavu je krajský úřad. Nadřízeným správním orgánem ředitele diagnostického ústavu je ministerstvo. (3) Odvolání proti rozhodnutí podle § 24 odst. 3 písm. b), c), e) a f) nemá odkladný účinek.“. Poznámka pod čarou č. 18 se zrušuje. 112. Za § 36 se vkládá nový § 36a, který zní: „§ 36a Kde se v tomto zákoně hovoří o dítěti s nařízenou ústavní výchovou, rozumí se tím i dítě s nařízeným předběžným opatřením.“. 113. V § 38 se v úvodní části ustanovení za slovo „děti“ doplňují slova „a klienti“. 114. V § 38 písmeno a) zní: „a) kteří trpí nemocí v akutním stádiu, včetně psychiatrického onemocnění, nebo jsou pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky a podle stanoviska lékaře vyžadují odbornou zdravotní péči,“. 115. V § 38 písm. b) se slovo „které“ nahrazuje slovem „kteří“. 116. V § 38 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 19 zní: „(2) Zdravotnické zařízení je povinno vyhovět žádosti ředitele zařízení o vyšetření, zda dítě není pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, a podle závěru lékaře poskytnout dítěti ošetření ve zdravotnickém zařízení po dobu nutnou k detoxikaci za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem19). 19) Zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Občanský soudní řád.“. 117. V § 39 odst. 2 se za písmeno b) vkládají nová písmena c) a d), která znějí: „c) hovořit s dětmi bez přítomnosti jiných osob, d) žádat od zaměstnanců zařízení a dalších osob podílejících se na péči o děti potřebná vysvětlení,“. Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena e) až h). 118. V § 39 odst. 2 písmeno g) zní: „g) vydávat příkazy k přijetí opatření vedoucích k odstranění stavu odporujícího právním předpisům,“. 119. V § 39 odst. 2 písm. h) se za slovo „ochrany“ vkládá slovo „dětí“. 120. V § 39 odst. 4 se slova „okresních úřadů ve věcech sociálně-právní ochrany dětí“ nahrazují slovy „orgánů sociálně-právní ochrany dětí“. 121. V § 41 odst. 1 písmeno b) zní: „b) podrobnosti o organizačním postupu zařízení při přijímání, umísťování, přemísťování a propouštění dětí, o zajišťování pořádku a bezpečnosti v zařízeních,“. 122. V § 41 odst. 1 písm. f) se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“. 123. V § 41 odst. 1 písmeno h) zní: „h) postup při zjišťování psychické způsobilosti, vzor prohlášení před psychologickým vyšetřením, vzor psychologického posudku, podrobnosti o školení osob žádajících o akreditaci, obsah žádosti o akreditaci podle § 18a.“. 124. V § 41 odst. 1 se písmeno i) zrušuje. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Posudky o psychické způsobilosti vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona platí po dobu 7 let ode dne jejich vydání, pokud nevzniknou důvodné pochybnosti o tom, zda pedagogický pracovník splňuje podmínku psychické způsobilosti podle § 18 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; v takovém případě ředitel střediska nebo diagnostického ústavu, dětského domova, dětského domova se školou nebo výchovného ústavu nařídí pedagogickému pracovníkovi podstoupit psychologické vyšetření a k tomu stanoví přiměřenou lhůtu. 2. Ředitel diagnostického ústavu, dětského domova, dětského domova se školou nebo výchovného ústavu zajistí, aby rozhodnutí o výši příspěvku na úhradu péče poskytované dětem a nezaopatřeným osobám ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nejsou v souladu s § 27 a 28 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, byla nahrazena novými rozhodnutími, a to do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Počty dětí ve výchovných skupinách a rodinných skupinách a počty rodinných skupin a výchovných skupin ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy zavedené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uvede příslušný ředitel školských zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy do souladu s § 4 odst. 2 až 5 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Výše příspěvku na úhradu péče poskytované dětem a nezaopatřeným osobám v diagnostickém ústavu, dětském domově, dětském domově se školou a výchovném ústavu podle § 27 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je do 31. prosince 2005 shodná s výší příspěvkové základny podle § 27 odst. 2 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o soudnictví ve věcech mládeže Čl. III Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), se mění takto: 1. V § 15 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Zjistí-li soud pro mládež, že jsou dány důvody pro nařízení ústavní výchovy podle zákona o rodině, dá obecnému soudu podnět k zahájení řízení.“. 2. V § 22 odst. 1 závěrečná část ustanovení zní: „a nepostačuje uložení výchovných opatření.“. 3. V § 81 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) O změně nebo zrušení výchovných opatření podle odstavce 1 rozhodne soud do 30 dnů od zahájení řízení.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna školského zákona Čl. V Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), se mění takto: 1. V § 23 odst. 2 se slova „které jsou součástí jedné právnické osoby“ nahrazují slovy „jejichž činnost vykonává jedna právnická osoba“. 2. V § 23 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Zřizovatel školy, pokud jím není stát, kraj, obec nebo svazek obcí, není při povolení výjimky z nejnižšího počtu dětí, žáků a studentů v jednotlivých druzích škol, ve třídě, studijní skupině a oddělení vázán limitem 4 dětí, žáků a studentů z počtu stanoveného prováděcím právním předpisem.“. 3. V § 28 odst. 2 písm. a) se za slovo „občanství“ vkládá čárka a slova „místo narození“. 4. V § 28 odst. 6 se za slovem „organizaci“ nahrazuje čárka tečkou a slova „a zveřejní ve Věstníku.“ se zrušují. 5. V § 125 odst. 3 písmeno d) zní: „d) druhy škol a druhy a typy školských zařízení, jejichž činnost školská právnická osoba vykonává,“. 6. V § 144 odst. 1 písmeno a) zní: „a) druh školy nebo druh a typ školského zařízení a jejich resortní identifikátor,“. 7. V § 147 odst. 1 písmeno a) zní: „a) druh školy nebo druh a typ školského zařízení,“. 8. V § 160 odst. 3 se věta první nahrazuje větou „Finanční prostředky ze státního rozpočtu podle odstavců 1 a 2 se poskytují podle skutečného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek stanovených zvláštním právním předpisem34a), uvedeného ve školních matrikách pro příslušný školní rok, nejvýše však do výše povoleného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek stanovených zvláštním právním předpisem34a), uvedeného ve školském rejstříku.“. Poznámka pod čarou č. 34a zní: „34a) Například § 16 zákona č. 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 9. V § 161 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Jednotkou výkonu je jedno dítě, žák, student, ubytovaný, stravovaný, lůžko, třída, studijní skupina, oddělení nebo jiná jednotka stanovená zvláštním právním předpisem34a).“. 10. V § 161 odst. 6 písm. a) se za slovo „zřizuje“ vkládá slovo „kraj“. 11. Na konci § 161 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, kterou zřizuje obec nebo svazek obcí, zpracovává a předkládá obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností rozbor hospodaření s finančními prostředky státního rozpočtu poskytovanými podle odstavce 6 písm. b) podle osnovy a postupu stanoveného ministerstvem podle § 170 písm. d). Právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, kterou zřizuje kraj, zpracovává a předkládá krajskému úřadu rozbor hospodaření s finančními prostředky státního rozpočtu poskytovanými podle odstavce 6 písm. a) podle osnovy a postupu stanoveného ministerstvem podle § 170 písm. d).“. 12. V § 170 písm. b) se slova „písmeno b)“ zrušují. 13. V § 185 odst. 9 se slova „školní rok 2005/2006“ nahrazují slovy „školní rok 2008/2009“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením Čl. VI Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 255/2001 Sb., zákona č. 16/2002 Sb., zákona č. 284/2002 Sb. a zákona č. 562/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 5 písmeno a) zní: „a) střední školy poskytující střední vzdělání, školy, které uskutečňují vzdělávací programy pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením, střediska praktického vyučování při poskytování vzdělávání podle školních vzdělávacích programů těchto škol, a základní školy speciální na 80 %,“. 2. V § 4 odst. 5 písmeno b) zní: „b) ostatní střední školy neuvedené v písmenu a), střediska praktického vyučování při poskytování vzdělávání podle školních vzdělávacích programů těchto škol, a vyšší odborné školy na 60 %,“. 3. V § 5 odst. 2 písmeno a) zní: „a) u středních škol poskytujících střední vzdělání, škol, které uskutečňují vzdělávací programy pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením, středisek praktického vyučování při poskytování vzdělávání podle školních vzdělávacích programů těchto škol, a základních škol speciálních na 100 %,“. 4. V § 5 odst. 2 písmeno b) zní: „b) u ostatních středních škol neuvedených v písmenu a), středisek praktického vyučování při poskytování vzdělávání podle školních vzdělávacích programů těchto škol, a vyšších odborných škol na 90 %,“. 5. V § 6 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Dotace se poskytuje podle skutečného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek stanovených zvláštním právním předpisem6a), uvedeného ve školních matrikách pro příslušný školní rok, nejvýše však do výše povoleného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek stanovených zvláštním právním předpisem6a), uvedeného ve školském rejstříku.“. Poznámka pod čarou č. 6a zní: „6a) Například § 16 zákona č. 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 6a se označuje jako poznámka pod čarou č. 6b, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 6. V § 6 odst. 3 se věta první nahrazuje větou „Pokud dojde v průběhu školního roku ke změně počtu dětí, žáků, studentů, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek stanovených zvláštním právním předpisem6a) ve srovnání s počtem, na který se poskytuje dotace, právnická osoba neprodleně tuto skutečnost oznámí a hodnověrně prokáže krajskému úřadu.“. ČÁST ŠESTÁ Změna občanského soudního řádu Čl. VII V § 81 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb. a zákona č. 370/2000 Sb., se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Osobě, které bylo nezletilé dítě na základě předběžného opatření podle § 76a předáno do péče, se doručuje usnesení o zahájení řízení ve věci samé a rozhodnutí ve věci samé.“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů Čl. VIII Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, se mění takto: 1. V § 23 odst. 3 se vypouští číslo „2“. 2. V § 24 odstavec 7 zní: „(7) K dalšímu vzdělávání uvedenému v odstavci 4 písm. b) pedagogickým pracovníkům přísluší volno v rozsahu 12 pracovních dnů ve školním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody; dobu čerpání volna určuje ředitel školy. Za dobu čerpání tohoto volna přísluší náhrada platu, která se rovná výši ušlého platu. Trvá-li pracovní poměr jen část školního roku, přísluší za každý měsíc trvání pracovního poměru jedna dvanáctina volna podle věty první. Při sjednání nebo povolení kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu sníží rozsah volna podle věty první. Nevyčerpané volno či jeho poměrná část bez dalších nároků zaniká.“. ČÁST OSMÁ ÚČINNOST Čl. IX Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 384/2005 Sb.	Zákon č. 384/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 1. 10. 2005, datum účinnosti 1. 10. 2005, částka 133/2005 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o regulaci reklamy * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o rozhlasových a televizních poplatcích * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 10. 2005 384 ZÁKON ze dne 19. srpna 2005, kterým se mění zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o regulaci reklamy Čl. I Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 138/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 132/2003 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb. a zákona č. 480/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které včetně poznámek pod čarou č. 5b a 5c zní: „f) reklama šířená na veřejně přístupných místech mimo provozovnu jiným způsobem než prostřednictvím reklamního nebo propagačního zařízení zřízeného podle zvláštního právního předpisu5b), stanoví-li tak obec svým nařízením vydaným v přenesené působnosti5c), v rozsahu uvedeném v odstavci 6. 5b) § 71 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb. 5c) § 11 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb. § 44 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.“. 2. V § 2 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Obec v nařízení vydaném podle odstavce 1 písm. f) stanoví a) veřejně přístupná místa, na nichž je reklama podle odstavce 1 písm. f) zakázána, b) dobu, v níž je reklama podle odstavce 1 písm. f) zakázána, c) druhy komunikačních médií, kterými nesmí být reklama podle odstavce 1 písm. f) šířena, popřípadě též d) akce, na něž se zákaz šíření reklamy nevztahuje.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o rozhlasových a televizních poplatcích Čl. II Zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění zákona č. 135/1997 Sb., zákona č. 231/2001 Sb. a zákona č. 192/2002 Sb., se mění takto: V § 2 odst. 3 se na konci písmena h) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které včetně poznámky pod čarou č. 5b zní: „i) školy zapsané v rejstříku škol a školských zařízení5b). 5b) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 386/2005 Sb.	Zákon č. 386/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 1. 10. 2005, datum účinnosti 1. 1. 2006, částka 133/2005 * ČÁST PRVNÍ - Změna horního zákona * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2006 386 ZÁKON ze dne 19. srpna 2005, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna horního zákona Čl. I Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 61/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 150/2003 Sb. a zákona č. 3/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 3 a § 14c odst. 1 se slova „ministerstvo hospodářství České republiky“ nahrazují slovy „Ministerstvo průmyslu a obchodu“. 2. V § 6 odst. 1, § 8, § 14 odst. 4, § 29 odst. 1 a § 32a odst. 6 se slova „ministerstvo hospodářství České republiky“ nahrazují slovy „Ministerstvo životního prostředí“. 3. V § 6 odst. 2 se slova „ministerstvo hospodářství České republiky ministerstvu životního prostředí České republiky“ nahrazují slovy „Ministerstvo životního prostředí Ministerstvu průmyslu a obchodu, krajskému úřadu“. 4. V § 11 odst. 6 se slova „Ministerstvo hospodářství České republiky v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky“ nahrazují slovy „Ministerstvo životního prostředí po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu“. 5. V § 12 se slova „ministerstvu hospodářství České republiky“ nahrazují slovy „Ministerstvu životního prostředí a Ministerstvu průmyslu a obchodu“. 6. V § 14 odst. 3 a § 31 odst. 2 se slova „ministerstvu hospodářství České republiky“ nahrazují slovy „Ministerstvu životního prostředí, Ministerstvu průmyslu a obchodu“. 7. V § 14b odst. 3 písm. f) se slova „územních orgánů ministerstva životního prostředí České republiky“ nahrazují slovy „Ministerstva životního prostředí“. 8. V § 14c odst. 5 se věta první nahrazuje větami „Rozhodnutí o odpisu zásob výhradního ložiska s jedním vyhotovením dokladů uvedených v § 14b zašle Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhovateli a obvodnímu báňskému úřadu. Rozhodnutí o odpisu zásob výhradního ložiska bez dokladů uvedených v § 14b zašle Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvu životního prostředí, krajskému úřadu a České geologické službě. Rozhodnutí o odpisu malého množství zásob odešle obvodní báňský úřad Ministerstvu průmyslu a obchodu, Ministerstvu životního prostředí a České geologické službě.“. 9. V § 15 odst. 1 se slova „ministerstvem hospodářství České republiky a“ zrušují. 10. V § 15 odst. 2 se slova „ministerstvem hospodářství České republiky“ nahrazují slovy „Ministerstvem průmyslu a obchodu“. 11. V § 24 odst. 2 se věty první a druhá nahrazují větami „K podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru musí mít organizace předchozí souhlas Ministerstva životního prostředí vydaný po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Předchozí souhlas může Ministerstvo životního prostředí vázat na splnění podmínek vztahujících se k tvorbě jednotné surovinové politiky České republiky a k návratnosti prostředků vynaložených ze státního rozpočtu na vyhledávání a průzkum výhradních ložisek.“. 12. V § 24 odstavec 3 zní: „(3) Přednost při získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru má organizace, pro niž byl proveden průzkum výhradního ložiska, to jest zadavatel. Pokud zadavatel neuplatní přednostní nárok, může přednostní nárok uplatnit organizace, která se na průzkumu výhradního ložiska finančně podílela. Tento přednostní nárok může uplatnit organizace nejdříve po schválení výpočtu zásob výhradního ložiska (§ 14 odst. 3), nejpozději však do jednoho roku od ukončení platnosti rozhodnutí o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum výhradního ložiska, a to u Ministerstva životního prostředí.“. 13. V § 28 odst. 1 písm. b) se slova „ministerstva hospodářství České republiky“ nahrazují slovy „Ministerstva životního prostředí“. 14. V § 29 odst. 4 a 6 se slova „Ministerstvo hospodářství České republiky“ nahrazují slovy „Ministerstvo životního prostředí“. 15. V § 32a odst. 1 větě první se slova „ve výši 10 000 Kčs“ zrušují, slovo „km2“ se nahrazuje slovem „hektar“ a věta druhá se nahrazuje větou „Výši úhrady z dobývacího prostoru v rozmezí 100 Kč až 1 000 Kč na hektar, odstupňovanou s přihlédnutím ke stupni ochrany životního prostředí dotčeného území, charakteru činnosti prováděné v dobývacím prostoru a jejímu dopadu na životní prostředí, stanoví vláda nařízením.“. 16. V § 32a odst. 2 se slova „Ministerstvo hospodářství České republiky v dohodě s“ nahrazují slovy „Ministerstvo průmyslu a obchodu po projednání s Ministerstvem životního prostředí a“. 17. V § 32a odst. 3 se slova „Ministerstvo hospodářství České republiky“ nahrazují slovy „Ministerstvo průmyslu a obchodu“. 18. V § 32a odst. 9 se slova „ministerstvo hospodářství České republiky v dohodě s“ nahrazují slovy „Ministerstvo průmyslu a obchodu po projednání s Ministerstvem životního prostředí,“. 19. V § 33 odst. 3 se slova „ministerstvo hospodářství České republiky v dohodě“ nahrazují slovy „Ministerstvo průmyslu a obchodu po projednání“. 20. V § 37 odst. 5 se za větu první vkládají věty „Pokud se obě strany nedohodnou na způsobu odškodnění, stanoví se jeho výše znaleckým posudkem. Takto vypočtená výše odškodnění nesmí být krácena o koeficient prodejnosti, pokud je jeho hodnota nižší než 1.“. 21. V § 39 odst. 3 se slova „ministerstvo hospodářství České republiky v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky a Českým báňským úřadem“ nahrazují slovy „Ministerstvo životního prostředí“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě Čl. II Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 227/2003 Sb. a zákona č. 3/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 17 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Organizace je rovněž povinna předložit dohody o vyřešení střetu zájmů i s vlastníky dotčených objektů v případech, kdy o to písemně požádají.“. 2. V § 25 odstavec 3 zní: „(3) Organizace může výbušninu předat jiné organizaci nebo své organizační složce jen na základě povolení obvodního báňského úřadu příslušného podle místa určení a v případě předávání výbušniny z ciziny jen na základě povolení Českého báňského úřadu; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů13e). O vydání povolení je povinna příslušný báňský úřad požádat organizace, která je příjemcem výbušniny, a tuto povinnost má i v případě, že se výbušnina předává mezi jejími provozovnami13f), jež se nacházejí mimo území téže obce. Povolení k tranzitu výbušnin přes území České republiky vydává Český báňský úřad; o povolení žádá osoba, která má přepravu provést. V případě předávání výbušniny do ciziny mimo země Evropské unie je povinna požádat o povolení Český báňský úřad předávající organizace.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 387/2005 Sb.	Zákon č. 387/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin) a zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 1. 10. 2005, datum účinnosti 31. 10. 2005, částka 133/2005 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o ochraně přírody a krajiny * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 31. 10. 2005 387 ZÁKON ze dne 19. srpna 2005, kterým se mění zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin) a zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin Čl. I Zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), se mění takto: 1. § 1 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1a zní: „§ 1 Předmět úpravy Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropských společenství1a) a stanoví podmínky, za nichž lze uvádět do oběhu reprodukční materiál lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určený k obnově lesa a k zalesňování a pro udržování a zvyšování biologické různorodosti lesa včetně genetické různorodosti stromů a pro trvale udržitelné hospodaření v lesích. 1a) Směrnice Rady 1999/105/ES ze dne 22. prosince 1999 o uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh.“. 2. V § 2 písm. a) se za slova „v příloze“ vkládají slova „č. 1“. 3. V § 2 písm. g) bod 5 zní: „5. klony, jimiž je skupina vegetativních potomků (ramety) získaná z jediného výchozího jedince (ortet) vegetativním množením, například řízkováním, mikrovegetativním množením, roubováním, hřížením nebo dělením,“. 4. V § 2 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní: „i) indigenní porost nebo zdroj semen je autochtonní porost nebo zdroj semen anebo porost či zdroj semen, který byl založen uměle z osiva, které je původem ze stejné oblasti provenience,“. Dosavadní písmena i) až p) se označují jako písmena j) až q). 5. V § 2 se v písmenu q) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno r), které zní: „r) pověřenou osobou právnická osoba nebo organizační složka státu pověřená Ministerstvem zemědělství podle § 30 tohoto zákona.“. 6. V § 3 odst. 1 se za slova „v příloze“ vkládají slova „č. 1“. 7. V § 6 odst. 1 se za slova „sadebního materiálu“ vkládají slova „z přirozeného zmlazení“. 8. V § 6 odst. 2 písm. d) se za slova „sadebního materiálu“ vkládají slova „z přirozeného zmlazení“. 9. V § 6 odst. 2 písm. e) se za slova „sadebního materiálu“ vkládají slova „z přirozeného zmlazení“. 10. V § 6 odst. 4 se za slova „sadebního materiálu“ vkládají slova „z přirozeného zmlazení“. 11. V § 6 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 5 a 6. 12. V § 6 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 a 8, které včetně poznámky pod čarou č. 6a znějí: „(7) Místně příslušným orgánem veřejné správy pro vydání potvrzení o původu je ten, v jehož územním obvodu dojde ke sběru semenného materiálu, odběru částí rostlin nebo vyzvedávání sadebního materiálu z přirozeného zmlazení. (8) Na vydávání potvrzení o původu reprodukčního materiálu se nevztahuje správní řád6a). 6a) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.“. 13. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který zní: „§ 6a (1) Jestliže je reprodukční materiál v kategorii selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný následně vegetativně množen, vystaví orgán veřejné správy pro tento následně reprodukovaný reprodukční materiál nové potvrzení o původu. (2) Po sloučení reprodukčního materiálu podle § 5 odst. 4 tohoto zákona vystaví orgán veřejné správy pro tento následně sloučený reprodukční materiál nové potvrzení o původu. (3) Pro oznámení, žádost a vystavení nového potvrzení o původu platí obdobně ustanovení § 6 odst. 1, 2 a 4 tohoto zákona. Pro vedení evidence nových potvrzení o původu platí obdobně ustanovení § 6 odst. 5 tohoto zákona. (4) Místně příslušným orgánem veřejné správy pro vydání nového potvrzení o původu je ten, v jehož územním obvodu dojde k odběru částí rostlin při následném vegetativním množení nebo ke sloučení oddílů reprodukčního materiálu. (5) Na vydání nového potvrzení o původu reprodukčního materiálu se nevztahuje správní řád6a). (6) Podrobnosti o oznámení podle odstavce 3 a podrobnosti o novém potvrzení o původu a o žádosti o jeho vydání stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou.“. 14. V § 8 odst. 8 se slovo „opis“ nahrazuje slovem „kopii“. 15. Za § 18 se vkládá nový § 18a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 10a zní: „§ 18a Národní seznam Ministerstvo vede národní seznam uznaných zdrojů reprodukčního materiálu10a). 10a) Nařízení Komise (ES) č. 1597/2002 ze dne 6. září 2002, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady 1999/105/ES, pokud jde o vzor pro národní seznamy zdrojů reprodukčního materiálu lesních dřevin.“. 16. Za § 21 se vkládá nový § 21a, který včetně nadpisu zní: „§ 21a Překážky pro udělení licence Licenci nelze udělit té fyzické nebo právnické osobě, a) které byl uložen soudem nebo správním orgánem zákaz činnosti týkající se uvádění reprodukčního materiálu do oběhu, a to po dobu trvání tohoto zákazu, nebo b) které byla licence odebrána rozhodnutím podle § 23 odst. 1 písm. c) tohoto zákona, a to po dobu pěti let od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.“. 17. V § 24 odst. 2 se slova „k 30. listopadu“ nahrazují slovy „do 15. prosince“ a slovo „uvádí“ nahrazuje slovem „uvedl“. 18. Název § 25 zní: „Vývoz a dovoz“. 19. V § 25 odst. 1 větě první se za slova „vydané ministerstvem“ vkládají slova „na základě zmocnění Evropské Komise nebo Rady Evropské unie“ a ve větě druhé se za slova „vydané ministerstvem“ vkládají slova „podle věty první“. 20. V § 25 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které včetně poznámky pod čarou č. 12a znějí: „(4) Pokud se reprodukční materiál vyváží do některého ze států Evropské unie, je dodavatel, který vyváží reprodukční materiál, o tom povinen informovat pověřenou osobu do 1 měsíce ode dne vývozu na předepsaném formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 2 tohoto zákona. Pověřená osoba předá tuto informaci úřednímu subjektu členského státu Evropské unie, kde je usazen odběratel12a). (5) Na vydání povolení k dovozu dle odstavce 1 se nevztahuje správní řád6a). 12a) Nařízení Komise (ES) č. 1598/2002 ze dne 6. září 2002, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady 1999/105/ES, pokud jde o poskytování úřední pomoci mezi úředními subjekty.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6. 21. V § 27 písm. a) se čárka na konci zrušuje a doplňují se slova „a oznámení dodavatelů o zamýšleném sloučení reprodukčního materiálu a odběru částí rostlin při dalším vegetativním množení (§ 6a),“. 22. V § 27 písm. c) se za slovo „vystavují“ vkládá slovo „nové“, slova „dělením oddílu“ se nahrazují slovy „sloučením oddílů a pro oddíly získané následným vegetativním množením“ a slovo „který“ se nahrazuje slovem „které“. 23. V § 27 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí: „f) předávají neprodleně údaje o vystavených potvrzeních o původu a o vystavených nových potvrzeních o původu pověřené osobě, g) zmocňují pověřenou osobu ke kontrole podle § 31 odst. 3 tohoto zákona. Na vydání zmocnění se nevztahuje správní řád6a).“. 24. V § 29 odst. 2 se za písmeno d) vkládají nová písmena e) a f), která znějí: „e) vede národní seznam uznaných zdrojů reprodukčního materiálu, f) vydává pověření k dozoru pověřené osobě, na vydání pověření se nevztahuje správní řád6a),“. Dosavadní písmena e), f), g) a h) se označují jako písmena g), h), i) a j). 25. V § 30 odst. 1 se za slova „odborných úkonů“ vkládají slova „a kontrolou“ a za slova „právnickou osobu“ se vkládají slova „nebo organizační složku státu“. 26. V § 30 odst. 2 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g), h) a i), která znějí: „g) vede ústřední evidenci vydaných potvrzení o původu a vydaných nových potvrzení o původu, h) informuje úřední subjekt členského státu Evropské unie o vývozu reprodukčního materiálu, i) na základě pověření ministerstva vykonává dozor, jak orgány veřejné správy, fyzické a právnické osoby dodržují ustanovení tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jejich základě a v případě zjištění nedostatků předává tyto orgánu veřejné správy v oblasti nakládání s reprodukčním materiálem k dalšímu řízení.“. 27. V § 31 odst. 1 se za slova „správy (§ 26)“ vkládají slova „a pověřená osoba (§ 30) na základě pověření [§ 30 odst. 2 písm. i)]“ a slovo „oprávněny“ se nahrazuje slovem „povinny“. 28. V § 31 odst. 2 se slova „kteří jsou přizváni orgánem veřejné správy k výkonu kontroly,“ zrušují. 29. V § 31 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností, nebo pověřená osoba na základě zmocnění obecního úřadu jsou povinny být přítomny při sběru semenného materiálu, odběru částí rostlin nebo vyzvedávání sadebního materiálu z přirozeného zmlazení z uznaných zdrojů reprodukčního materiálu kategorie selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný. (4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností nemá povinnost podle odstavce 3, pokud zmocní pověřenou osobu [§ 27 písm. g)].“. Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 5 až 10. 30. V § 31 odst. 5 se slova „kteří jsou přizváni k výkonu kontroly orgánem veřejné správy,“ zrušují. 31. V § 31 odst. 6 uvozovací věta zní: „Při výkonu kontrolních oprávnění jsou pracovníci orgánů veřejné správy a zaměstnanci pověřené osoby povinni“. 32. V § 31 odst. 9 se za slova „veřejné správy“ vkládají slova „a zaměstnanci pověřené osoby“. 33. V § 33 odst. 1 se za slova „v příloze“ vkládají slova „č. 1“. 34. V § 34 odst. 1 písmeno a) zní: „a) neoznámí sběr semenného materiálu, odběr částí rostlin, vyzvedávání sadebního materiálu a slučování oddílů reprodukčního materiálu, ačkoliv k tomu byl podle tohoto zákona povinen,“. 35. V § 40 se odstavce 2 a 3 zrušují. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 36. V § 40 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Reprodukční materiál shromážděný před účinností tohoto zákona do 31. prosince 2002 lze uvádět do oběhu do 31. prosince 2015. Reprodukční materiál shromážděný před účinností tohoto zákona v období od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2003 lze uvádět do oběhu do 30. dubna 2007. Při uvedení do oběhu vystaví dodavatel pro semenný materiál list o původu plodů, semen a vegetativních částí a pro sadební materiál list o původu sadebního materiálu lesních dřevin. Průvodní list podle § 8 tohoto zákona se pro semenný materiál a sadební materiál nevystavuje.“. 37. V § 40 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Vzor listu o původu plodů, semen a vegetativních částí a listu o původu sadebního materiálu lesních dřevin podle odstavce 2 jsou uvedeny v přílohách č. 3 a 4 tohoto zákona.“. 38. Příloha zákona se označuje jako „Příloha č. 1 k zákonu č. 149/2003 Sb.“. 39. Za přílohu č. 1 se doplňují přílohy č. 2, 3 a 4, které znějí: „Příloha č. 2 k zákonu č. 149/2003 Sb. VZOR „INFORMAČNÍHO DOKLADU“ 542kB Příloha č. 3 k zákonu č. 149/2003 Sb. List o původu plodů, semen a vegetativních častí rostlin 58kB Příloha č. 4 k zákonu č. 149/2003 Sb. List původu sadebního materiálu lesních dřevin 247kB ČÁST DRUHÁ Změna zákona o ochraně přírody a krajiny Čl. II Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu publikovaného pod č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 100/2004 Sb., zákona č. 168/2004 Sb. a zákona č. 218/2004 Sb., se mění takto: V příloze k zákonu se v části „Chráněné krajinné oblasti,“ pod řádek Český kras, vkládá nový řádek, který zní: „Český les, nařízení vlády č. 70/2005 Sb., Přimda“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem ode dne jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 388/2005 Sb.	Zákon č. 388/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 1. 10. 2005, datum účinnosti 1. 10. 2005, částka 133/2005 * Čl. I - Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona č. 155/2000 S * Čl. II Aktuální znění od 1. 10. 2005 388 ZÁKON ze dne 19. srpna 2005, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 427/2003 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb. a zákona č. 127/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 1 písm. f) se slova „ve volebním kraji nebo ve volebním obvodu“ nahrazují slovy „ve svém volebním kraji nebo ve svém volebním obvodu“. 2. V § 9 odst. 1 písm. b) se na konci zkraje doplňují slova „pokud dále není stanoveno jinak,“. 3. Za § 10 se vkládá nový § 10a, který zní: „§ 10a Při současném splnění podmínek pro nárok na jednoúčelovou paušální náhradu podle § 5 odst. 1 písm. b) a pro nárok na naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. c) poslanci náleží, podle své volby, buď jen jednoúčelová paušální náhrada ve výši stanovené v § 9 odst. 1 písm. b) nebo jen naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. c) a 15 % jednoúčelové paušální náhrady, na kterou by jinak měl nárok.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 394/2005 Sb.	Zákon č. 394/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 1. 10. 2005, datum účinnosti 1. 10. 2005, částka 137/2005 * Čl. I - Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 S * Čl. II Aktuální znění od 1. 10. 2005 394 ZÁKON ze dne 15. září 2005, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb. a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 146 se doplňuje odstavec 2, který zní: „(2) Jestliže lhůta k podání stížnosti již všem oprávněným osobám uplynula a stížnosti nebylo vyhověno podle odstavce 1, předloží věc k rozhodnutí a) policejní orgán státnímu zástupci, který vykonává nad přípravným řízením dozor, a jde-li o stížnost proti usnesení, k němuž tento státní zástupce dal souhlas nebo pokyn, jeho prostřednictvím nadřízenému státnímu zástupci, b) státní zástupce nadřízenému státnímu zástupci nebo soudu, c) předseda senátu okresního soudu nadřízenému krajskému soudu, předseda senátu krajského soudu nadřízenému vrchnímu soudu a předseda senátu vrchního soudu Nejvyššímu soudu; přitom doručí, je-li to potřebné, opis stížnosti státnímu zástupci a osobě, která by mohla být rozhodnutím o stížnosti přímo dotčena, d) státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství nejvyššímu státnímu zástupci.“. 2. V nadpisu § 146a se za slovo „majetku“ doplňují slova „a o uložení pořádkové pokuty“. 3. V § 146a odst. 1 písm. d) se slovo „nebo“ zrušuje. 4. V § 146a odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňuje slovo „nebo“. 5. V § 146a odst. 1 se doplňuje písmeno f), které zní: „f) rozhodl o uložení pořádkové pokuty (§ 66 odst. 1),“. 6. V § 146a odst. 2 větě první se za slovo „podle“ vkládají slova „§ 66 odst. 1,“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 2005. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 411/2005 Sb.	Zákon č. 411/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 17. 10. 2005, datum účinnosti 1. 7. 2006, částka 142/2005 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o provozu na pozemních komunikacích * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 111/1994 Sb. * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona č. 56/2001 Sb. * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o vinohradnictví a vinařství * ČÁST OSMÁ - ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA * ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2017 (250/2016 Sb.) 411 ZÁKON ze dne 21. září 2005, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o provozu na pozemních komunikacích Čl. I Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb. a zákona č. 229/2005 Sb., se mění takto: 1. Do názvu zákona se na konci doplňuje zkrácený název, který zní: „(zákon o silničním provozu)“. 2. Poznámka pod čarou č. 2 zní: „2) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb.“. 3. V § 2 písmeno w) zní: „w) křižovatka je místo, v němž se pozemní komunikace protínají nebo spojují; za křižovatku se nepovažuje vyústění polní nebo lesní cesty nebo jiné účelové pozemní komunikace na jinou pozemní komunikaci,“. 4. V § 2 písm. hh) se za slova „České republiky“ vkládají slova „nebo přechodný pobyt na území České republiky, který trvá alespoň 185 dnů, pokud osoba neprokáže, že se na území České republiky připravuje na výkon povolání po dobu nejméně 6 měsíců (dále jen „přechodný pobyt“)“. 5. V § 2 písmeno ii) zní: „ii) zádržný bezpečnostní systém je zařízení schválené podle zvláštního právního předpisu2) a určené k zajištění bezpečnosti přepravovaných osob; zádržným bezpečnostním systémem je bezpečnostní pás nebo dětský zádržný systém (dále jen „dětská autosedačka“),“. 6. V § 2 se doplňují písmena jj) a kk), která znějí: „jj) dětská autosedačka je zařízení schválené podle zvláštního právního předpisu2) určené k zajištění bezpečnosti přepravovaných dětí, jejichž tělesná hmotnost nepřevyšuje 36 kg a tělesná výška nepřevyšuje 150 cm, kk) celostátní dopravní informační systém je systém obsahující aktuální informace o situaci v provozu na pozemních komunikacích, které mají vliv na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích,“. 7. V § 2 se doplňuje písmeno ll), které zní: „ll) přejezd pro cyklisty je místo na pozemní komunikaci určené pro přejíždění cyklistů přes pozemní komunikaci vyznačené příslušnou dopravní značkou.“. 8. V § 3 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 4a zní: „(3) Řídit motorové vozidlo může pouze a) osoba, která je držitelem příslušného řidičského oprávnění podle § 81, nebo b) žadatel o řidičské oprávnění, který se pod dohledem učitele autoškoly4) podrobuje výcviku v řízení motorového vozidla nebo skládá zkoušku z řízení motorového vozidla, nebo c) osoba, která se pod dohledem učitele autoškoly4) připravuje k přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel nebo skládá zkoušku v rámci tohoto přezkoušení4a). 4a) § 45 zákona č. 247/2000 Sb.“. 9. V § 3 odstavec 4 zní: „(4) Nikdo nesmí používat technické prostředky a zařízení, které znemožňují nebo ovlivňují funkci technických prostředků používaných policií nebo Vojenskou policií při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích (dále jen „antiradar“).“. 10. V § 4 písm. b) se za slova „§ 75 odst. 5“ vkládá čárka a slova „8 a 9“. 11. § 5 včetně poznámek pod čarou č. 4, 6, 7 a 8 zní: „§ 5 Povinnosti řidiče (1) Řidič je kromě povinností uvedených v § 4 dále povinen a) užít vozidlo, které splňuje technické podmínky stanovené zvláštním právním předpisem2), b) věnovat se plně řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti a sledovat situaci v provozu na pozemních komunikacích, c) přizpůsobit jízdu technickým vlastnostem vozidla nebo fyzickým vlastnostem zvířete, d) dbát zvýšené opatrnosti zejména vůči dětem, osobám s omezenou schopností pohybu a orientace6), osobám těžce zdravotně postiženým a zvířatům, brát ohled na vozidlo přepravující děti, řidiče začátečníka nebo osobu těžce zdravotně postiženou označené podle prováděcího právního předpisu a na výcvikové vozidlo označené podle zvláštního právního předpisu4), e) odstranit na místě závadu, zjistí-li během jízdy, že vozidlo nebo náklad nesplňuje stanovené podmínky uvedené v § 52; nemůže-li tak učinit, smí v jízdě pokračovat přiměřenou rychlostí jen do nejbližšího místa, kde lze závadu odstranit; přitom musí učinit takové opatření, aby během jízdy nebyla ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a nedošlo k poškození pozemní komunikace ani životního prostředí, f) podrobit se na výzvu policisty dechové zkoušce a v případě pozitivního zjištění i lékařskému vyšetření s odběrem krve ke zjištění, není-li ovlivněn alkoholem, g) podrobit se na výzvu policisty odbornému lékařskému vyšetření, není-li ovlivněn návykovou látkou podle zvláštního právního předpisu7), h) s výjimkou řidiče tramvaje umožnit chodci, který je na přechodu pro chodce nebo jej zřejmě hodlá použít, nerušené a bezpečné přejití vozovky; proto se musí řidič takového vozidla přibližovat k přechodu pro chodce takovou rychlostí, aby mohl zastavit vozidlo před přechodem pro chodce, a pokud je to nutné, je povinen před přechodem pro chodce zastavit vozidlo, i) snížit rychlost jízdy nebo zastavit vozidlo před přechodem pro chodce, sníží-li rychlost jízdy nebo zastaví-li vozidlo před přechodem pro chodce i řidiči ostatních vozidel jedoucích stejným směrem, j) zajistit bezpečnost přepravované osoby nebo zvířete8) a bezpečnou přepravu nákladu, k) zabezpečit přepravované zvíře tak, aby neohrozilo řidiče a přepravované osoby, l) zajistit, aby k jízdě byl přibrán potřebný počet způsobilých a náležitě poučených osob, jestliže to vyžaduje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. (2) Řidič nesmí a) požít alkoholický nápoj nebo užít návykovou látku během jízdy, b) řídit vozidlo nebo jet na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití návykové látky, kdy by mohl být ještě pod jejich vlivem, c) řídit vozidlo nebo jet na zvířeti, jestliže je jeho schopnost k řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti snížena v důsledku jeho zdravotního stavu, d) předat řízení vozidla nebo svěřit zvíře osobě, která nesplňuje podmínky podle § 3 odst. 2 a 3 nebo která je pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nebo jejíž schopnost k řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti je snížena v důsledku jejího zdravotního stavu, e) vyhazovat předměty z vozidla, f) ohrozit chodce přecházející pozemní komunikaci, na kterou řidič odbočuje, při odbočování na místo ležící mimo pozemní komunikaci, při vjíždění na pozemní komunikaci a při otáčení nebo couvání. 4) Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 6) Vyhláška č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. 7) § 6 odst. 2, 3 a 5 zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.“. 12. § 6 včetně poznámek pod čarou č. 8a, 9 a 9b zní: „§ 6 (1) Řidič motorového vozidla je kromě povinností uvedených v § 4 a 5 dále povinen a) být za jízdy připoután na sedadle bezpečnostním pásem, pokud jím je sedadlo povinně vybaveno podle zvláštního právního předpisu2), b) nepřepravovat ve vozidle kategorie M1, N1, N2 nebo N32), které není vybaveno zádržným bezpečnostním systémem, 1. dítě mladší tří let, 2. dítě menší než 150 cm na sedadle vedle řidiče, c) přepravovat ve vozidle kategorie M1, N1, N2 nebo N32), které je vybaveno zádržným bezpečnostním systémem, dítě, jehož tělesná hmotnost nepřevyšuje 36 kg a tělesná výška nepřevyšuje 150 cm, pouze za použití dětské autosedačky; při této přepravě 1. dítě musí být umístěno v dětské autosedačce, která odpovídá jeho hmotnosti a tělesným rozměrům, 2. na sedadle, které je vybaveno airbagem, který nebyl uveden mimo činnost, nebo pokud byl uveden mimo činnost automaticky, nesmí být dítě v dětské autosedačce přepravováno čelem proti směru jízdy, d) umístit a upevnit dětskou autosedačku na sedadle a dítě do dětské autosedačky podle podmínek stanovených výrobcem dětské autosedačky v návodu k použití této dětské autosedačky, e) přepravovat ve vozidle kategorie M1, N1, N2 nebo N32), které je vybaveno zádržným bezpečnostním systémem, dítě, jehož tělesná hmotnost převyšuje 36 kg nebo tělesná výška převyšuje 150 cm, pouze je-li dítě za jízdy připoutáno bezpečnostním pásem, f) přepravovat ve vozidle kategorie M1 a N12), které je vybaveno zádržným bezpečnostním systémem a ve kterém jsou na zadním sedadle již umístěny 2 dětské autosedačky a nedostatek prostoru neumožňuje umístit třetí dětskou autosedačku, třetí dítě starší 3 let a menší než 150 cm na zadním sedadle pouze, je-li toto dítě za jízdy připoutáno bezpečnostním pásem, g) poučit osoby starší 3 let nebo osoby je doprovázející přepravované ve vozidle kategorie M2 a M32), které je vybaveno zádržným bezpečnostním systémem, o povinnosti použít zádržný bezpečnostní systém, pokud tato informace není zajištěna jiným způsobem, h) mít za jízdy na motocyklu nebo na mopedu na hlavě nasazenou a řádně připevněnou ochrannou přílbu schváleného typu podle zvláštního právního předpisu2) a chránit si za jízdy zrak vhodným způsobem, například brýlemi nebo štítem, pokud tím není snížena bezpečnost jízdy, například za deště nebo sněžení. (2) Ustanovení odstavce 1 písm. a) neplatí pro a) řidiče při couvání vozidla, b) řidiče, který nemůže užít bezpečnostní pás ze zdravotních důvodů, c) řidiče vozidla bezpečnostních sborů, ozbrojených sil a vojenského zpravodajství při plnění služebních povinností, řidiče vozidla jednotky požární ochrany při řešení mimořádných událostí8a) a řidiče vozidla zdravotnické záchranné služby v případech, kdy použití bezpečnostního pásu brání v rychlém opuštění vozidla za účelem výkonu dalších povinností. (3) Ustanovení odstavce 1 písm. c), e) a f) neplatí a) pro řidiče, který přepravuje osobu, jejíž zdravotní stav neumožňuje použití zádržného bezpečnostního systému, b) pro přepravu dítěte ve vozidle bezpečnostních sborů při plnění služebních povinností, ve vozidle jednotky požární ochrany při řešení mimořádných událostí8a) a ve vozidle zdravotnické záchranné služby při řešení mimořádných událostí8a) nebo při poskytování zdravotní péče přepravovanému dítěti, c) do 1. května 2008 pro přepravu dětí ve vozidlech zabezpečujících svoz a rozvoz dětí do mateřských a základních škol nebo přepravu dětí na sportovní, kulturní nebo společenské akce za podmínky omezení rychlosti daného vozidla na maximálně 70 km/hod. (4) Ustanovení odstavce 1 písm. c) neplatí pro přepravu dětí v obci ve vozidle taxislužby při provozování taxislužby; dítě uvedené v písmenu c) nesmí být přepravováno na sedadle vedle řidiče a musí být připoutáno bezpečnostním pásem. Je-li však při přepravě dítěte dětská autosedačka použita, musí být splněna podmínka uvedená v odstavci 1 písm. c) bodě 2. (5) Ustanovení odstavce 1 písm. h) neplatí pro řidiče vozidla Horské služby v případech, kdy použití ochranné přílby by mohlo ztížit nebo znemožnit komunikaci se zachraňovanou osobou. (6) Zdravotní důvody musejí být doloženy lékařským potvrzením, kromě případů, kdy aktuální zdravotní stav zřejmě vypovídá o nenadálých zdravotních potížích projevujících se v naplnění zdravotních důvodů podle odstavce 2 písm. b) a odstavce 3 písm. a). Toto potvrzení musí mít řidič nebo přepravované dítě nebo osoba doprovázející přepravované dítě za jízdy u sebe a na požádání policisty je musí předložit ke kontrole; v případech, kdy se nejedná o trvalý stav, musí být platnost lékařského potvrzení časově omezena nejdéle na dobu 1 roku. Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti a vzor lékařského potvrzení. (7) Přesahuje-li počet přepravovaných dětí starších tří let počet sedadel vybavených bezpečnostními pásy nebo dětskými autosedačkami, může řidič vozidla kategorie M1 a N12) přechodně, nejdéle do 1. května 2008, na pozemních komunikacích s výjimkou dálnic a rychlostních silnic přepravovat na zadním sedadle větší počet dětí, než je počet sedadel vybavených bezpečnostními pásy nebo dětskými autosedačkami, bez použití zádržného bezpečnostního systému. (8) Řidič motorového vozidla musí mít při řízení u sebe a) řidičský průkaz, b) osvědčení o registraci vozidla podle zvláštního právního předpisu2), c) doklad prokazující pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla podle zvláštního právního předpisu9), d) osvědčení profesní způsobilosti řidiče, pokud jde o řidiče, který je povinen účastnit se zdokonalování odborné způsobilosti podle zvláštního předpisu2a), e) doklad o zdravotní způsobilosti, pokud jde o řidiče podle § 87 odst. 3. (9) Na výzvu policisty je řidič motorového vozidla povinen předložit doklady podle odstavce 8 policistovi ke kontrole. Na výzvu strážníka obecní policie ve stejnokroji nebo celníka9b) ve stejnokroji je řidič motorového vozidla povinen předložit strážníkovi ve stejnokroji nebo celníkovi9b) ve stejnokroji ke kontrole doklady podle odstavce 8 písm. a) a b). (10) Řidič motorového vozidla je povinen na výzvu policisty nebo celníka9b) podrobit vozidlo kontrole největší přípustné hmotnosti na nápravu, největší přípustné hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy nebo technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy. (11) Řidič vozidla ozbrojených sil je povinen na výzvu policisty nebo vojenského policisty podrobit toto vozidlo nebo jízdní soupravu kontrole technického stavu. 8a) § 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 168/1999 Sb. 9b) Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky. Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.“. 13. V § 7 odst. 1 písmeno c) zní: „c) při jízdě vozidlem držet v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení.“. 14. V § 7 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Ustanovení odstavce 1 písm. c) se nevztahuje na řidiče vozidla bezpečnostních sborů, ozbrojených sil a vojenského zpravodajství při plnění služebních povinností a řidiče vozidel jednotek požární ochrany a zdravotnické záchranné služby při řešení mimořádných událostí8a).“. 15. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní: „§ 8a Povinnosti učitele autoškoly (1) Učitel autoškoly nesmí při provádění výcviku podle zvláštního právního předpisu4) a) požít alkoholický nápoj nebo užít jinou návykovou látku během jízdy ve výcvikovém vozidle, b) sedět během jízdy ve výcvikovém vozidle bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by mohl být ještě pod jejich vlivem, c) sedět během jízdy ve výcvikovém vozidle, jestliže je jeho schopnost k vykonávání funkce učitele autoškoly snížena v důsledku jeho zdravotního stavu. (2) Učitel autoškoly je povinen během provádění výcviku podle zvláštního zákona4) a) podrobit se na výzvu policisty dechové zkoušce a v případě pozitivního zjištění i lékařskému vyšetření s odběrem krve ke zjištění, není-li ovlivněn alkoholem, b) podrobit se na výzvu policisty odbornému lékařskému vyšetření, není-li ovlivněn návykovou látkou podle zvláštního předpisu7).“. 16. V § 9 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Povinnosti podle odstavce 1 písm. a) dále neplatí pro bezpečnostní sbory, ozbrojené síly a vojenské zpravodajství při plnění jejich služebních povinností a požárníka ve vozidle jednotky požární ochrany při řešení mimořádných událostí8a), kdy použití bezpečnostního pásu brání v rychlém opuštění vozidla, učitele jízdy při výcviku a zdravotnického pracovníka zdravotnické záchranné služby, který v době přepravy poskytuje pacientovi zdravotní péči. (4) Povinnost podle odstavce 1 písm. b) neplatí pro člena Horské služby v případech, kdy by použití ochranné přílby mohlo ztížit nebo znemožnit komunikaci se zachraňovaným nebo kdy použití ochranné přílby vylučuje zdravotní stav zachraňovaného.“. Dosavadní odstavce 3, 4 a 5 se označují jako odstavce 5, 6 a 7. 17. V § 9 odst. 1 písmeno a) zní: „a) být za jízdy připoutána na sedadle bezpečnostním pásem, pokud jím je sedadlo povinně vybaveno podle zvláštního právního předpisu2),“. 18. V § 10 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) přikázat nebo svěřit samostatné řízení vozidla osobě, o které nezná údaje potřebné k určení její totožnosti.“. 19. V § 10 se doplňují odstavce 3 a 4, které včetně poznámky pod čarou č. 14d znějí: „(3) Provozovatel vozidla a osoba, které provozovatel svěřil vozidlo, s výjimkou, kdy provozovatelem vozidla je zpravodajská služba, jsou povinni na výzvu policie, krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností sdělit skutečnosti potřebné k určení totožnosti řidiče vozidla podezřelého z porušení ustanovení tohoto zákona; tímto ustanovením není dotčeno ustanovení zvláštního právního předpisu14d). (4) Provozovatel vozidla kategorie M2 a M32), které je vybaveno zádržným bezpečnostním systémem, je povinen zajistit, aby přepravované osoby starší 3 let nebo osoby je doprovázející byly poučeny o povinnosti použít tento zádržný bezpečnostní systém. Způsoby informování stanoví prováděcí právní předpis. 14d) § 60 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.“. 20. V § 12 odstavec 4 zní: „(4) Na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy nesmí řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti převyšující 3 500 kg, jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 m, zvláštního motorového vozidla a motocyklu s nejvyšší povolenou rychlostí do 45 km.h-1 užít k jízdě jízdního pruhu nejbližšího k levému okraji vozovky, pokud to není nutné k objíždění, otáčení a odbočování.“. 21. V § 12 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Na pozemní komunikaci o třech jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy smí řidič přejíždět z levého jízdního pruhu do středního jízdního pruhu jen tehdy, neohrozí-li řidiče přejíždějícího do středního jízdního pruhu z pravého jízdního pruhu; obdobně se postupuje při přejíždění z levých jízdních pruhů do středních jízdních pruhů na pozemní komunikaci o čtyřech a více jízdních pruzích vyznačených na vozovce.“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8. 22. V § 12 odstavec 7 zní: „(7) Je-li pro zařazování do průběžného jízdního pruhu zřízen připojovací pruh, je řidič povinen před zařazením do průběžného pruhu užít připojovacího pruhu. Při zařazování z připojovacího pruhu do průběžného pruhu řidič nesmí ohrozit řidiče jedoucí v průběžném pruhu. Není-li připojovací pruh zřízen, je řidič povinen dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím v průběžném pruhu.“. 23. V § 17 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Řidič musí dát znamení o změně směru jízdy při předjíždění cyklisty.“. 24. V § 17 odst. 5 písmeno f) zní: „f) na křižovatce a v těsné blízkosti před ní; tento zákaz neplatí 1. jde-li o předjíždění vpravo podle odstavce 1, 2. jde-li o předjíždění jízdních kol, mopedů a motocyklů bez postranního vozíku, 3. na hlavní pozemní komunikaci, 4. na křižovatce s řízeným provozem.“. 25. V § 18 odst. 9 se za slova „stanovených útvarů policie“ vkládají slova „a stanovených útvarů celních orgánů“ a doplňuje se věta „Útvary celních orgánů stanoví ministr financí.“. 26. V § 22 odstavec 3 zní: „(3) Řidič nesmí vjet do křižovatky, nedovoluje-li mu situace pokračovat v jízdě v křižovatce a za křižovatkou, takže by byl nucen zastavit vozidlo v křižovatce. To neplatí, pokud řidič zastavuje vozidlo v křižovatce za účelem plnění povinností podle § 5 odst. 1 písm. h) nebo při odbočení vlevo podle § 21 odst. 5.“. 27. V § 22 odstavec 5 zní: „(5) Řidič vjíždějící na kruhový objezd označený dopravními značkami „Kruhový objezd“ společně se značkou „Dej přednost v jízdě!“ nebo „Kruhový objezd“ společně se značkou „Stůj, dej přednost v jízdě“ musí dát přednost v jízdě vozidlům a jezdcům na zvířatech jedoucím po kruhovém objezdu a organizovanému útvaru chodců a průvodci vedených a hnaných zvířat se zvířaty jdoucími po kruhovém objezdu.“. 28. V § 23 odst. 1 poslední věta zní: „To platí i při vjíždění z účelové pozemní komunikace nebo ze stezky pro cyklisty nebo z obytné nebo pěší zóny na jinou pozemní komunikaci.“. 29. V § 25 odstavec 1 zní: „(1) Řidič smí zastavit a stát jen a) vpravo ve směru jízdy co nejblíže k okraji pozemní komunikace a na jednosměrné pozemní komunikaci vpravo i vlevo, b) v jedné řadě a rovnoběžně s okrajem pozemní komunikace; nedojde-li k ohrožení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, smí v obci řidič vozidla o celkové hmotnosti nepřevyšující 3 500 kg zastavit a stát kolmo, popřípadě šikmo k okraji pozemní komunikace nebo zastavit v druhé řadě.“. 30. V § 25 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Ve druhé řadě smí při výkonu taxislužby zastavit řidič taxislužby, je však povinen dbát potřebné opatrnosti, aby neohrozil bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích.“. Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7. 31. V § 25 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6. 32. V § 27 odst. 1 písmeno o) zní: „o) na vyhrazeném parkovišti, nejde-li o vozidlo, pro které je parkoviště vyhrazeno; to neplatí, jde-li o zastavení a stání, které nepřekročí dobu tří minut a které neohrozí ani neomezí ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, popřípadě neomezí řidiče vozidel, pro něž je parkoviště vyhrazeno,“. 33. V § 27 odst. 1 se za písmeno p) vkládá nové písmeno r), které zní: „r) na silniční vegetaci, pokud to není povoleno místní úpravou provozu na pozemní komunikaci,“. Dosavadní písmeno r) se označuje jako písmeno s). 34. V § 27 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 16a zní: „(2) Zákaz zastavení a stání podle odstavce 1 písm. s) neplatí pro řidiče vozidel, kteří plní povinnosti podle zvláštního zákona16a). 16a) Například zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavce 2, 3 a 4 se označují jako odstavce 3, 4 a 5. 35. V § 30 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Při vjíždění na kruhový objezd a jízdě po kruhovém objezdu, nepřejíždí-li z jednoho jízdního pruhu do druhého podle § 12 odst. 5, řidič nedává znamení o změně směru jízdy; při vyjíždění z kruhového objezdu řidič je povinen dát znamení o změně směru jízdy.“. 36. V § 32 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Motorové vozidlo musí mít za jízdy rozsvícena obrysová světla a potkávací světla nebo obrysová světla pro denní svícení, pokud je jimi vybaveno podle zvláštního právního předpisu2). Tramvaj musí mít rozsvícena potkávací světla nebo světla pro denní svícení. (2) Vozidlo musí mít za jízdy při snížené viditelnosti rozsvícena obrysová a potkávací nebo dálková světla, pokud je jimi vybaveno podle zvláštního právního předpisu2).“. 37. V § 32 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5. 38. V § 35 odstavec 1 zní: „(1) Na dálnici je dovolen jen provoz motorových vozidel a jízdních souprav, jejichž nejvyšší dovolená rychlost2) není nižší než 80 km.h-1. V úseku dálnice procházejícím obcí je dovolen i provoz motorových vozidel a jízdních souprav pro veřejnou hromadnou dopravu, jejichž nejvyšší povolená rychlost2) není nižší než 65 km.h-1. Mimo obslužná zařízení dálnice je ostatním účastníkům provozu na pozemních komunikacích zakázán vstup na dálnici, chůze a jízda po dálnici.“. 39. V § 36 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti převyšující 3 500 kg a řidič jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 m, nesmí předjíždět jiné vozidlo, pokud k jeho předjetí nemá dostatečnou rychlost, takže by omezil v jízdě ostatní vozidla svou výrazně nižší rychlostí jízdy.“. 40. V § 41 odst. 1 se slova „§ 35 odst. 2“ nahrazují slovy „§ 35“. 41. V § 41 odst. 2 se doplňuje písmeno j), které zní: „j) celní správy označená podle zvláštního právního předpisu14).“. 42. V § 41 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Pokud hustota provozu na dálnici a rychlostní silnici o dvou jízdních pruzích v jednom směru jízdy vyvolá vznik kolony stojících vozidel, jsou řidiči souběžně jedoucích vozidel povinni před zastavením vozidla vytvořit mezi sebou jeden průjezdný jízdní pruh široký nejméně 3,0 m pro průjezd vozidel s právem přednostní jízdy; je-li v jednom směru jízdy tři a více jízdních pruhů, sníží vzájemný boční odstup řidiči vozidel v levém a středním jízdním pruhu nebo středních jízdních pruzích. Řidiči jedoucí v krajních jízdních pruzích v jednom směru jízdy mohou při vytváření průjezdného jízdního pruhu vjet na krajnici nebo na střední dělící pás. Řidičům ostatních vozidel je vjezd do pruhu pro průjezd vozidel s právem přednostní jízdy a jízda v tomto pruhu zakázána; toto neplatí pro vozidla vlastníka pozemní komunikace a vozidla technické pomoci.“. Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 9 a 10. 43. V § 43 odst. 1 se v písmeni a) slova „od 0.00“ nahrazují slovy „od 13.00“. 44. V § 43 odst. 1 se v písmeni b) slova „do 20.00“ nahrazují slovy „do 13.00“. 45. V § 43 odst. 1 se doplňuje písmeno c), které zní: „c) v pátek v období od 1. července do 31. srpna v době od 17.00 do 21.00 hodin.“. 46. V § 43 odst. 3 písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 20 zní: „d) přepravě zboží podléhajícího rychlé zkáze20), pokud toto zboží zabírá nebo v průběhu přepravy zabíralo nejméně jednu polovinu objemu nákladového prostoru vozidla nebo jízdní soupravy, 20) Vyhláška č. 61/1983 Sb., o Dohodě o mezinárodních přepravách zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy (ATP), ve znění pozdějších předpisů.“. 47. § 47 včetně nadpisu zní: „§ 47 Dopravní nehoda (1) Dopravní nehoda je událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu. (2) Řidič, který měl účast na dopravní nehodě, je povinen a) neprodleně zastavit vozidlo, b) zdržet se požití alkoholického nápoje a jiných návykových látek po nehodě po dobu, do kdy by to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy požil alkoholický nápoj nebo návykovou látku, vždy však do doby příjezdu policisty v případě, že jsou účastníci nehody povinni ohlásit nehodu policistovi podle odstavců 4 a 5, c) učinit opatření k zabránění vzniku škody osobám nebo věcem, pokud tato hrozí v důsledku dopravní nehody, a d) spolupracovat při zjišťování skutkového stavu. (3) Účastníci dopravní nehody jsou povinni a) učinit vhodná opatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích v místě dopravní nehody; vyžadují-li to okolnosti, jsou oprávněni zastavovat jiná vozidla, b) oznámit, v případech stanovených tímto zákonem, nehodu policii; došlo-li k zranění, poskytnout podle svých schopností první pomoc a k zraněné osobě přivolat zdravotnickou záchrannou službu, c) označit místo dopravní nehody, d) umožnit obnovení provozu na pozemních komunikacích, zejména provozu vozidel hromadné dopravy osob, e) neprodleně ohlásit policii poškození pozemní komunikace, obecně prospěšného zařízení nebo životního prostředí, pokud k němu při dopravní nehodě došlo, f) prokázat si na požádání navzájem svou totožnost a sdělit údaje o vozidle, které mělo účast na dopravní nehodě. (4) Dojde-li při dopravní nehodě k usmrcení nebo zranění osoby nebo k hmotné škodě převyšující zřejmě na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí nebo na jiných věcech částku 50 000 Kč, jsou účastníci dopravní nehody povinni a) neprodleně ohlásit dopravní nehodu policistovi, b) zdržet se jednání, které by bylo na újmu řádného vyšetření dopravní nehody, zejména přemístění vozidel; musí-li se však situace vzniklá dopravní nehodou změnit, zejména je-li to nutné k vyproštění nebo ošetření zraněné osoby nebo k obnovení provozu na pozemních komunikacích, především provozu vozidel hromadné dopravy osob, vyznačit situaci a stopy, c) setrvat na místě dopravní nehody až do příchodu policisty nebo se na toto místo neprodleně vrátit po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo ohlášení dopravní nehody. (5) Dojde-li při dopravní nehodě ke hmotné škodě na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí nebo na jiných věcech nižší než 50 000 Kč, jsou účastníci dopravní nehody povinni ohlásit tuto nehodu policistovi, jestliže se nedohodnou na míře účasti na způsobení vzniklé škody nebo byla-li hmotná škoda způsobena na majetku třetí osoby.“. 48. V § 48 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Ustanovení odstavce 5 neplatí pro přípojné vozidlo Horské služby při přepravě zachraňované osoby.“. 49. V § 57 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Před vjezdem na přejezd pro cyklisty se cyklista musí přesvědčit, zda-li může vozovku přejet, aniž by ohrozil sebe i ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, cyklista smí přejíždět vozovku, jen pokud s ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidel nedonutí jejich řidiče ke změně směru nebo rychlosti jízdy. Na přejezdu pro cyklisty se jezdí vpravo.“. 50. V § 58 odstavec 1 zní: „(1) Cyklista mladší 18 let je povinen za jízdy použít ochrannou přílbu schváleného typu podle zvláštního právního předpisu a mít ji nasazenou a řádně připevněnou na hlavě.“. 51. V § 58 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Cyklista je povinen za snížené viditelnosti mít za jízdy rozsvícen světlomet s bílým světlem svítícím dopředu2) a zadní svítilnu se světlem červené barvy nebo přerušovaným světlem červené barvy. Je-li vozovka dostatečně a souvisle osvětlena, může cyklista použít náhradou za světlomet svítilnu bílé barvy s přerušovaným světlem.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 52. V § 60 se doplňuje odstavec 11, který zní: „(11) Vlastník nebo držitel domácích zvířat je povinen zabránit pobíhání těchto zvířat po pozemní komunikaci.“. 53. V § 67 odst. 1 se za slova „(dále jen „označení O 2“)“ vkládají slova „nebo označení vozidla praktického lékaře ve službě stanovené prováděcím právním předpisem“. 54. V § 67 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 6, které znějí: „(4) Označení vozidla O 1 lze použít pouze v případě, řídí-li vozidlo nebo je-li ve vozidle přepravována osoba, která je držitelem označení O 1 vydaného podle odstavce 1. Přepravovaná osoba je povinna prokázat na výzvu policisty nebo strážníka obecní policie, že jí byly přiznány mimořádné výhody podle zvláštního právního předpisu24), které ji opravňují k užívání vozidla s označením O 1. (5) V jednotlivých případech a je-li to naléhavě nutné, mohou vozidla s označením O 1 vjíždět i tam, kde je značka „Zákaz vjezdu“ omezena dodatkovými tabulkami „JEN ZÁSOBOVÁNÍ“, „MIMO ZÁSOBOVÁNÍ“, „JEN DOPRAVNÍ OBSLUHA“ a „MIMO DOPRAVNÍ OBSLUHY“. (6) V jednotlivých případech a je-li to naléhavě nutné, mohou vozidla s označením O 1 vjíždět i do oblasti označené dopravní značkou „Pěší zóna“.“. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 7 až 10. 55. V § 67 dosavadní odstavec 8 zní: „(8) Silniční správní úřad může na základě žádosti osoby, které bylo vydáno označení O 1, vydat rozhodnutí o zřízení vyhrazeného parkoviště v místě bydliště podle zvláštního právního předpisu25). Silniční správní úřad vykonává podle zvláštního právního předpisu1) dohled nad řádným užíváním vyhrazeného parkoviště.“. 56. V § 70 odst. 2 písm. c) se na konci první věty doplňují slova „a cyklistům přejíždějícím ve volném směru po přejezdu pro cyklisty.“. 57. V § 75 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Příslušník Hasičského záchranného sboru ve služebním stejnokroji s označením příslušnosti k Hasičskému záchrannému sboru je oprávněn usměrňovat pokyny provoz na pozemních komunikacích v případě, že je to nezbytné v souvislosti s řešením mimořádné události, a není-li přítomen policista nebo strážník obecní policie. Při usměrňování provozu používá pokyny stanovené pro řízení provozu policisty. Obdobné oprávnění má člen nebo zaměstnanec jednotky požární ochrany při řešení mimořádných událostí.“. 58. V § 77 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Výjimky z místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích povoluje ten orgán nebo vlastník pozemní komunikace, který úpravu stanovil. Nelze však zejména povolit výjimku z maximální dovolené rychlosti, zákazu stání a zastavení, jestliže by byla ohrožena bezpečnost nebo plynulost silničního provozu.“. 59. V § 79 odst. 1 písm. c) bod 2 zní: „2. jestliže řidič vozidla nebo přepravovaná osoba je podezřelá ze spáchání přestupku týkajícího se bezpečnosti silničního provozu,“. 60. V § 79 odst. 1 se doplňuje písmeno k), které včetně poznámky pod čarou č. 12a zní: „k) celník9b) ve stejnokroji při výkonu činností v rozsahu oprávnění stanovených zvláštními právními předpisy12a), 12a) Například zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.“. 61. V § 79 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) K měření rychlosti vozidel je oprávněna policie a obecní policie; obecní policie přitom postupuje v součinnosti s policií.“. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9. 62. V § 82 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) má na území České republiky trvalý nebo přechodný pobyt,“. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e). 63. V § 82 odst. 1 se doplňuje písmeno f), které zní: „f) není ve výkonu sankce nebo trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel.“. 64. V § 82 odst. 2 se slova „b) až d)“ nahrazují slovy „b), c) a e)“. 65. Za § 87 se vkládá nový § 87a, který včetně nadpisu zní: „§ 87a Dopravně psychologické vyšetření a vyšetření elektroencefalografem (1) Dopravně psychologickému vyšetření a vyšetření neurologickému, včetně elektroencefalografického (dále jen „EEG“) je povinen se podrobovat a) držitel řidičského oprávnění skupin C, C+E a C1+E, který řídí nákladní automobil o největší povolené hmotnosti převyšující 7 500 kg nebo speciální automobil o největší povolené hmotnosti převyšující 7 500 kg nebo jízdní soupravu, která je složena z nákladního automobilu a přípojného vozidla nebo ze speciálního automobilu a přípojného vozidla a jejíž největší povolená hmotnost převyšuje 7 500 kg, b) držitel řidičského oprávnění skupin D a D+E a podskupin D1 a D1+E, který řídí motorové vozidlo zařazené do příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění. (2) Dopravně psychologickému vyšetření a neurologickému a EEG vyšetření je držitel řidičského oprávnění uvedený v odstavci 1 povinen se podrobit před zahájením výkonu činnosti uvedené v odstavci 1, a dalšímu dopravně psychologickému vyšetření a neurologickému a EEG vyšetření nejdříve šest měsíců před dovršením 50 let a nejpozději v den dovršení 50 let a dále pak každých pět let. (3) Dopravně psychologické vyšetření provádí psycholog nebo klinický psycholog. (4) EEG popisuje neurolog s příslušným vzděláním a hodnotí jeho výsledek v kontextu klinického neurologického vyšetření. (5) Dopravně psychologické vyšetření a neurologické vyšetření, včetně EEG se vyhotovuje písemnou formou a je podkladem k posudku o zdravotní způsobilosti. (6) Náklady na dopravně psychologické vyšetření a vyšetření neurologické, včetně EEG držitelů řidičských oprávnění uvedených v odstavci 1, hradí řidič. (7) Povinnost dopravně psychologického vyšetření a vyšetření neurologického včetně EEG se netýká řidiče, který provádí silniční dopravu soukromé povahy, pokud není prováděna za úplatu.“. 66. V § 91 odstavec 3 zní: „(3) Žadatel o řidičské oprávnění skupiny A podle § 83 odst. 1 písm. e) a odst. 3 musí a) být držitelem řidičského oprávnění skupiny A uděleného podle § 83 odst. 1 písm. d) a odst. 2 a složit doplňovací zkoušku podle zvláštního právního předpisu4), nebo b) absolvovat výcvik k získání řidičského oprávnění a zkoušku z odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu4) na motocyklu bez postranního vozíku o výkonu převyšujícím 25 kW nebo s poměrem výkon/hmotnost převyšujícím 0,16 kW/kg nebo motocyklu s postranním vozíkem s poměrem výkon/hmotnost převyšujícím 0,16 kW/kg.“. 67. V § 92 odst. 3 písmeno b) zní: „b) adresa trvalého nebo přechodného pobytu žadatele o řidičské oprávnění na území České republiky,“. 68. V § 94 odst. 1 se písmeno c) zrušuje. 69. Za § 94 se vkládá nový § 94a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 30 zní: „§ 94a Pozbytí řidičského oprávnění (1) Držitel řidičského oprávnění pozbývá řidičské oprávnění dnem právní moci rozhodnutí, kterým mu byl soudem uložen trest nebo příslušným správním úřadem30) uložena sankce zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel. (2) Řidičský průkaz je povinen odevzdat držitel řidičského průkazu příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do 5 pracovních dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí podle odstavce 1. (3) Pro odevzdání řidičského průkazu platí obdobně § 113 odst. 5. 30) Zákon č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 70. V § 98 odst. 3 písmeno b) zní: „b) adresa trvalého nebo přechodného pobytu žadatele na území České republiky,“. 71. V § 99 odst. 3 písmeno b) zní: „b) adresa trvalého nebo přechodného pobytu žadatele na území České republiky,“. 72. V § 100 odst. 4 písmeno b) zní: „b) adresa trvalého nebo přechodného pobytu žadatele na území České republiky,“. 73. V § 101 odst. 3 písmeno b) zní: „b) adresa trvalého nebo přechodného pobytu žadatele na území České republiky,“. 74. § 102 včetně poznámky pod čarou č. 31b zní: „§ 102 (1) Po výkonu trestu nebo sankce zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel nebo po upuštění nebo podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu nebo sankce zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel podle zvláštních právních předpisů31b) rozhodne o vrácení řidičského oprávnění příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností na žádost osoby, která pozbyla řidičské oprávnění podle § 94a. (2) Žádost o vrácení řidičského oprávnění podává osoba uvedená v odstavci 1 u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Žádost musí mít písemnou formu a musí v ní být uvedeno: a) jméno a příjmení žadatele, b) adresa trvalého nebo přechodného pobytu žadatele na území České republiky, c) datum, místo narození a rodné číslo žadatele, d) datum ukončení výkonu trestu nebo sankce zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel nebo datum právní moci rozhodnutí o upuštění nebo usnesení o podmíněném upuštění od výkonu zbytku této sankce nebo tohoto trestu, e) skupina nebo podskupina řidičského oprávnění, o jehož vrácení je žádáno. (3) K žádosti podle odstavce 2 musí být přiložen a) platný doklad totožnosti žadatele, b) rozhodnutí, kterým byla žadateli uložena sankce, nebo rozsudek, kterým byl žadateli uložen trest zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel, popřípadě ověřená kopie rozhodnutí nebo usnesení, kterým bylo rozhodnuto o upuštění nebo o podmíněném upuštění od výkonu zbytku této sankce nebo tohoto trestu, c) doklad o odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel zařazených do skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění podle odstavce 5, který nesmí být ke dni podání žádosti starší než 60 dní. (4) Po podání žádosti příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje žadatele a doklad totožnosti vrátí žadateli. (5) Pokud ode dne právní moci rozsudku nebo rozhodnutí, jímž došlo k uložení trestu nebo sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, uplynul více než jeden rok, musí žadatel prokázat zdravotní a odbornou způsobilost. 31b) § 14 odst. 3 zákona č. 200/1990 Sb. § 61 odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.“. 75. V § 104 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) řidičský průkaz člena diplomatického personálu zastupitelského úřadu cizího státu, který požívá výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva, případně jiných osob požívajících výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva.“. 76. V § 104 odstavec 5 zní: „(5) Prováděcí právní předpis stanoví vzor řidičského průkazu, mezinárodního řidičského průkazu a řidičského průkazu vydaného cizím státem a uvede vzor řidičského průkazu Evropských společenství.“. 77. V § 105 odst. 1 písmeno e) zní: „e) obec trvalého nebo přechodného pobytu držitele na území České republiky,“. 78. V § 106 odst. 1 písmeno d) zní: „d) obec trvalého nebo přechodného pobytu držitele na území České republiky,“. 79. V § 109 odst. 2 písmeno e) zní: „e) který žádá o výměnu řidičského průkazu Evropských společenství nebo řidičského průkazu vydaného cizím státem za řidičský průkaz,“. 80. V § 109 odst. 2 se doplňuje písmeno g), které zní: „g) který žádá o vydání řidičského průkazu náhradou za řidičský průkaz Evropských společenství ztracený, odcizený, zničený nebo poškozený.“. 81. V § 109 odstavec 3 zní: „(3) Řidičský průkaz vydá příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností na žádost držitele řidičského oprávnění.“. 82. V § 109 odst. 6 se slova „písm. d), e) a f)“ nahrazují slovy „písm. d), e), f) a g)“. 83. V § 109 odst. 7 písmeno b) zní: „b) adresa trvalého nebo přechodného pobytu žadatele na území České republiky,“. 84. V § 109 odst. 8 písmeno d) zní: „d) řidičský průkaz Evropských společenství nebo řidičský průkaz vydaný cizím státem, o jehož výměnu je žádáno, jde-li o vydání řidičského průkazu podle odstavce 2 písm. e),“. 85. V § 109 odst. 8 se doplňuje písmeno f), které zní: „f) poškozený řidičský průkaz Evropských společenství, jde-li o vydání řidičského průkazu podle odstavce 2 písm. g).“. 86. V § 109 odst. 9 písmeno b) zní: „b) zaznamená z přiloženého řidičského průkazu nebo řidičského průkazu Evropských společenství nebo řidičského průkazu vydaného cizím státem údaje potřebné pro vydání řidičského průkazu a vrátí doklad žadateli.“. 87. V § 109 odstavec 10 zní: „(10) Prováděcí právní předpis stanoví obsah a vzor žádosti o vydání řidičského průkazu.“. 88. § 110 zní: „§ 110 (1) Řidičský průkaz vydá držiteli řidičského oprávnění příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. (2) Jsou-li splněny podmínky pro vydání řidičského průkazu, vydá příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností řidičský průkaz nejpozději do 20 dnů ode dne podání žádosti o vydání řidičského průkazu. (3) Řidičský průkaz vydaný podle odstavce 2 platí pro řízení motorových vozidel po dobu 10 let ode dne jeho vydání. Výměna řidičského průkazu v případě uplynutí jeho platnosti se provádí bezplatně. (4) Žádá-li držitel řidičského oprávnění o vydání řidičského průkazu ve lhůtě kratší, než je lhůta uvedená v odstavci 2, lze mu vydat řidičský průkaz do 5 dnů po úhradě správního poplatku ve výši 500 Kč. (5) Držitel řidičského oprávnění je povinen převzít řidičský průkaz osobně nebo prostřednictvím zmocněné osoby na základě ověřené plné moci na příslušném obecním úřadu obce s rozšířenou působností. Je-li držiteli řidičského oprávnění vydáván řidičský průkaz podle § 109 odst. 2 písm. d), e) nebo f), je držitel řidičského oprávnění povinen zároveň s převzetím řidičského průkazu odevzdat neplatný řidičský průkaz nebo řidičský průkaz Evropských společenství nebo poškozený řidičský průkaz Evropských společenství nebo řidičský průkaz vydaný cizím státem nebo řidičský průkaz obsahující již neplatné údaje. (6) Držitel řidičského oprávnění nesmí mít více než jeden platný řidičský průkaz. (7) Držitel řidičského průkazu ani jiná neoprávněná osoba nesmí v řidičském průkazu provádět žádné zápisy, změny, opravy nebo úpravy. (8) Prováděcí předpis upraví způsob nakládání s tiskopisy řidičských průkazů při vydávání řidičských průkazů.“. 89. V § 112 odstavec 2 zní: „(2) Pro vydání duplikátu řidičského průkazu platí obdobně § 109 odst. 6, 7, § 109 odst. 8 písm. a) a b), § 109 odst. 9 a § 110.“. 90. V § 113 odst. 1 se na konci písmene b) doplňují slova „nebo kterému byl uložen trest nebo sankce zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel,“. 91. V § 113 odst. 5 písmeno b) zní: „b) obec trvalého nebo přechodného pobytu držitele na území České republiky,“. 92. V § 113 se na konci odstavce 8 doplňují slova „nebo pro odevzdání Potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu“. 93. V § 114 odst. 1 se slova „nebo § 102“ nahrazují slovy „, 102 nebo 123d,“ a za slova „písm. b) a c)“ se vkládají slova „nebo podle § 123c“. 94. V § 114 odst. 2 se za slova „odst. 7“ vkládají slova „nebo podle § 123d“. 95. V § 114 odst. 3 se slova „adrese trvalého pobytu“ nahrazují slovy „adrese místa trvalého nebo přechodného pobytu na území České republiky“. 96. V § 115 odst. 3 písmeno b) zní: „b) obec trvalého nebo přechodného pobytu držitele řidičského oprávnění na území České republiky,“. 97. § 116 včetně nadpisu zní: „§ 116 Výměna řidičského průkazu Evropských společenství, řidičského průkazu vydaného cizím státem (1) Příslušník státu Evropské unie, který je držitelem řidičského průkazu Evropských společenství a který má na území České republiky bydliště, může požádat příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností o vydání řidičského průkazu výměnou za řidičský průkaz Evropských společenství. Má-li obecní úřad obce s rozšířenou působností pochybnost o platnosti řidičského průkazu Evropských společenství, ověří si jeho platnost na zastupitelském úřadu státu, který řidičský průkaz Evropských společenství vydal. (2) Příslušník státu Evropské unie, kterému byl vydán řidičský průkaz Evropských společenství a který má na území České republiky bydliště, může požádat příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností o vydání řidičského průkazu náhradou za řidičský průkaz Evropských společenství ztracený, odcizený, zničený nebo poškozený. Žadatel o vydání řidičského průkazu náhradou za řidičský průkaz Evropských společenství ztracený, odcizený, zničený nebo poškozený poskytne příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností všechny údaje potřebné k vydání řidičského průkazu. Obecní úřad obce s rozšířenou působností ověří poskytnuté údaje na zastupitelském úřadu státu, který tento řidičský průkaz Evropských společenství vydal. (3) Občan České republiky nebo cizinec, který není příslušníkem státu Evropské unie a který má na území České republiky trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dlouhodobé vízum33) na dobu delší než 1 rok, je povinen požádat příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností o vydání řidičského průkazu výměnou za řidičský průkaz vydaný cizím státem do 3 měsíců ode dne návratu do České republiky, jde-li o občana České republiky, nebo ode dne právní moci povolení trvalého pobytu nebo přechodného pobytu na dlouhodobé vízum33), jde-li o cizince, který není příslušníkem státu Evropské unie. Má-li obecní úřad obce s rozšířenou působností pochybnost o platnosti řidičského průkazu vydaného cizím státem, ověří si jeho platnost na zastupitelském úřadu státu, který tento řidičský průkaz vydal. (4) Při výměně řidičského průkazu podle odstavců 1, 2 a 3 zapíše příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností do řidičského průkazu skupiny a podskupiny řidičského oprávnění shodné se skupinami a podskupinami řidičského oprávnění uvedenými v řidičském průkazu Evropských společenství, řidičském průkazu vydaném cizím státem. Neodpovídá-li skupina nebo podskupina řidičského oprávnění uvedená v řidičském průkazu Evropských společenství, řidičském průkazu vydaném cizím státem skupině nebo podskupině řidičského oprávnění podle tohoto zákona, obecní úřad obce s rozšířenou působností zapíše do řidičského průkazu řidičské oprávnění skupiny nebo podskupiny v rozsahu nejblíže vyšším s omezením. Pro vydání řidičského průkazu podle odstavců 1, 2, 3 a 4 platí § 109 odst. 6, 7, 8 a 9 a § 110. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem skupiny a podskupiny řidičských oprávnění, které odpovídají skupinám a podskupinám řidičského oprávnění podle tohoto zákona. (5) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností vrátí řidičský průkaz Evropských společenství nebo řidičský průkaz vydaný cizím státem, za který byl výměnou vydán řidičský průkaz, státu, který řidičský průkaz Evropských společenství nebo řidičský průkaz vydaný cizím státem vydal. Na žádost držitele podle odstavce 3 nebo 4 příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností uschová řidičský průkaz vydaný cizím státem do doby jeho opětovné výměny za vydaný řidičský průkaz. (6) Povinnost výměny řidičského průkazu vydaného cizím státem podle odstavce 3 se nevztahuje na člena diplomatického personálu zastupitelského úřadu cizího státu, který požívá výsad a imunit podle mezinárodního práva. Řidičský průkaz vydaný cizím státem, jehož držitelem je pracovník diplomatické mise a za který byl výměnou vydán řidičský průkaz, uschovává ministerstvo do doby jeho opětovné výměny za vydaný řidičský průkaz. (7) Prováděcí právní předpis stanoví seznam států a skupin řidičských oprávnění a podmínky jejich uznávání.“. 98. V § 117 se za číslo 116 vkládají slova „, § 123d, 123e a 123f“. 99. V § 118 odstavec 2 zní: „(2) Řidičský průkaz vydaný cizím státem, jehož držitel má na území České republiky trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dlouhodobé vízum33) na dobu delší než 1 rok, neopravňuje k řízení motorového vozidla na území České republiky, jestliže tento držitel nepožádal o výměnu řidičského průkazu vydaného cizím státem za řidičský průkaz podle § 116 odst. 2 nebo odst. 3; toto neplatí, jestliže se na držitele řidičského průkazu vydaného cizím státem vztahuje výjimka podle § 116 odst. 5.“. 100. V části první se na konci hlavy III za díl 2 doplňuje díl 3, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 34a zní: „Díl 3 Zabránění v jízdě a zadržení řidičského průkazu § 118a Zabránění v jízdě (1) Policista může při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích přikázat řidiči motorového vozidla jízdu na nejbližší, z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, vhodné místo k odstavení vozidla a zabránit mu v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla (dále jen „technický prostředek“) nebo odtažením vozidla, jestliže řidič a) je podezřelý, že bezprostředně předtím zavinil dopravní nehodu, při které došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví, b) ujel z místa dopravní nehody, na které měl bezprostředně předtím účast a kterou byl povinen oznámit policii podle § 47 odst. 3 písm. b), c) řídil motorové vozidlo pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, d) se odmítl na výzvu policisty podrobit dechové zkoušce ke zjištění, není-li ovlivněn alkoholem, e) se odmítl na výzvu policisty v případě, že dechová zkouška podle písmene d) byla pozitivní, podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění, není-li ovlivněn alkoholem, ačkoli toto vyšetření nebylo spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví, f) se odmítl na výzvu policisty podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění, není-li ovlivněn jinou návykovou látkou, ačkoli toto vyšetření nebylo spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví, g) řídil motorové vozidlo, aniž by byl držitelem řidičského oprávnění příslušné skupiny nebo podskupiny, h) řídil motorové vozidlo, přestože mu byl soudem uložen trest nebo správním orgánem30) uložena sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, i) je podezřelý ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a je důvodné podezření, že se bude vyhýbat přestupkovému řízení a nesložil kauci jako záruku, že se dostaví ke správnímu orgánu k projednání přestupku. (2) Policista může při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích zabránit v jízdě motorovému vozidlu použitím technického prostředku nebo odtažením vozidla, jestliže, a) je důvodné podezření, že vozidlo bylo odcizeno, b) vozidlo je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích34a) tak závažným způsobem, že bezprostředně ohrožuje ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, c) vozidlo svými rozměry, rozměry jízdní soupravy nebo nákladu, nebo největší povolenou hmotností, nebo největší povolenou hmotností jízdní soupravy, nebo největší povolenou hmotností na nápravu vozidla, zjištěnými při kontrolním vážení podle zvláštního právního předpisu1), překračuje hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem. (3) Policista může při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích zabránit v jízdě vozidlu autoškoly použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla nebo odtažením vozidla, jestliže učitel autoškoly a) požil alkoholický nápoj nebo užil jinou návykovou látku během jízdy, b) se odmítl na výzvu policisty podrobit zkoušce ke zjištění, není-li ovlivněn alkoholem, c) se odmítl na výzvu policisty v případě, že dechová zkouška podle písmene b) byla pozitivní, podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění, není-li ovlivněn alkoholem, ačkoli toto vyšetření nebylo spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví, d) se odmítl na výzvu policisty podrobit lékařskému vyšetření, není-li ovlivněn jinou návykovou látkou, ačkoli toto vyšetření nebylo spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví. (4) Strážník obecní policie je povinen v případech uvedených v odstavcích 1 a 2 přivolat policii a řidič je povinen setrvat na místě do příchodu policie. (5) Policista zajistí zabránění v jízdě vozidla na náklady řidiče nebo provozovatele vozidla. (6) Policie zajistí uvolnění vozidla, jestliže pominuly důvody pro zabránění v jízdě vozidla. Pokud důvody pro zabránění v jízdě byly na straně řidiče, může s vozidlem pokračovat v jízdě jiný způsobilý řidič. (7) Technický prostředek k zabránění v jízdě nelze použít, pokud by vozidlo tvořilo překážku provozu na pozemních komunikacích. (8) Ten, jenž nařídil odtažení vozidla nebo zabránil v jízdě, musí zajistit vozidlo proti odcizení, poškození a vykradení. (9) Při nesprávném postupu policisty může poškozený postupovat podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). Zadržení řidičského průkazu § 118b (1) Policista je oprávněn z důvodů uvedených v § 118a odst. 1 písm. a) až h) zadržet řidičský průkaz. Po zadržení řidičského průkazu oznámí policista bez zbytečného odkladu zadržení řidičského průkazu registru řidičů, u zahraničních řidičů příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. (2) Po dobu zadržení řidičského průkazu nesmí držitel řidičského oprávnění řídit motorové vozidlo. (3) Policista, který zadržel řidičský průkaz, poučí držitele řidičského průkazu o důsledku zadržení řidičského průkazu a vydá držiteli řidičského průkazu písemné potvrzení o zadržení řidičského průkazu. (4) Policie písemně oznámí zadržení řidičského průkazu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu k zadržení řidičského průkazu došlo; oznámení odešle spolu se zadrženým řidičským průkazem bez zbytečného odkladu, nejpozději následující pracovní den po dni zadržení řidičského průkazu. U řidiče, který nemá na území České republiky bydliště, trvalý pobyt nebo přechodný pobyt, zašle policie zadržený řidičský průkaz obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa spáchání přestupku, který jej neprodleně zašle příslušnému orgánu státu, který řidičský průkaz vydal. (5) Je-li zadržen řidičský průkaz příslušníku zpravodajské služby, policie písemně oznámí zadržení řidičského průkazu příslušnému orgánu; oznámení odešle spolu se zadrženým řidičským průkazem bez zbytečného odkladu, nejpozději následující pracovní den ode dne zadržení řidičského průkazu. (6) Vzor a náležitosti potvrzení o zadržení řidičského průkazu stanoví prováděcí právní předpis. § 118c (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení o zadržení řidičského průkazu podle § 118b zahájí řízení, na základě něhož lze rozhodnout o zadržení řidičského průkazu do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku nebo o trestném činu; jde-li o podezření ze spáchání trestného činu, zahájí řízení po předchozím souhlasu státního zástupce. Rozhodl-li obecní úřad obce s rozšířenou působností o zadržení řidičského průkazu, oznámí to bez zbytečného odkladu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k vedení registru řidičů držitele řidičského oprávnění a postoupí mu zadržený řidičský průkaz k úschově. (2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vrátí zadržený řidičský průkaz bez zbytečného odkladu jeho držiteli, jestliže a) nerozhodne o zadržení řidičského průkazu podle odstavce 1, b) v pravomocně skončeném řízení o skutku, pro který byl řidičský průkaz zadržen, nebyl uložen trest nebo sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel. (3) Doba zadržení řidičského průkazu se započítává do doby výkonu sankce nebo trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel, pokud byla tato sankce nebo tento trest řidiči uložen za skutek, za který mu byl zadržen řidičský průkaz. 34a) § 37 zákona č. 56/2001 Sb.“. 101. V § 119 odst. 2 písmeno g) zní: „g) evidenci spáchaných přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích,“. 102. V § 119 odst. 2 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h) záznamy o počtu bodů dosažených řidičem v bodovém hodnocení a záznamy o odečtu bodů,“. Dosavadní písmena h), i) a j) se označují jako písmena i), j) a k). 103. V § 119 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) a m), která znějí: „l) údaje o pozbytí řidičského oprávnění a údaje o vrácení řidičského oprávnění, m) údaje o pozbytí práva k řízení motorového vozidla na území České republiky po dobu jednoho roku dosažením počtu 12 bodů v bodovém hodnocení, jedná-li se o řidiče, který je držitelem řidičského průkazu Evropských společenství, řidičského průkazu vydaného cizím státem, mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem.“. 104. V § 120 odst. 1 se doplňuje věta, která zní: „V případě řidiče, který je držitelem řidičského průkazu, který nemá na území České republiky trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dlouhodobé vízum33) na dobu delší než jeden rok, vede registr řidičů obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu byl poprvé spáchán skutek, na základě kterého byl řidič zařazen do registru řidičů.“. 105. V § 123 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Údaje z evidence dopravních nehod se právnickým a fyzickým osobám podle § 121 odst. 1 písm. c), f) a g) poskytují pouze za úhradu, jejíž druh a výši stanoví prováděcí právní předpis.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 106. Za hlavu IV se vkládá nová hlava V, která včetně nadpisu zní: „HLAVA V BODOVÉ HODNOCENÍ PORUŠENÍ POVINNOSTÍ STANOVENÝCH ZÁKONEM § 123a Bodovým hodnocením se zajišťuje sledování opakovaného páchání přestupků nebo trestných činů, spáchaných porušením vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích řidičem motorového vozidla nebo že se řidič porušování těchto povinností nedopouští. Přehled jednání spočívajícího v porušení vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích a počet bodů za tato jednání je stanoven v příloze k tomuto zákonu. Započítávání bodů § 123b (1) Řidiči motorového vozidla, kterému byla za jednání zařazené do bodového hodnocení pravomocně uložena sankce za přestupek nebo trest za trestný čin, zaznamená příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností v registru řidičů stanovený počet bodů ke dni uložení pokuty v blokovém řízení nebo nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za přestupek nebo trestu za trestný čin. Záznam v registru řidičů provede příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, v němž mu bylo doručeno a) rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, které nabylo právní moci, nebo kdy obdržel od obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který projednal přestupek, oznámení o nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení, b) oznámení policie nebo obecní policie o uložení pokuty v blokovém řízení za jednání zařazené do bodového hodnocení, c) oznámení soudu o nabytí právní moci rozsudku, kterým byl uložen trest za trestný čin, spáchaný jednáním zařazeným do tohoto hodnocení, d) rozhodnutí orgánu příslušného k projednání přestupku podle jiného zákona než zákona o přestupcích. (2) Příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností oznámí policie nebo obecní policie uložení pokuty v blokovém řízení za přestupek, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení, nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne uložení pokuty, obecní úřad obce s rozšířenou působností uložení sankce za přestupek, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, orgán příslušný k projednání přestupku podle jiného zákona než zákona o přestupcích za přestupek, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku a soud uložení trestu za trestný čin, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku. (3) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností zaznamená řidiči stanovený počet bodů i v případě zastavení trestního stíhání na základě pravomocného rozhodnutí soudu o schválení narovnání ke dni nabytí právní moci rozhodnutí. (4) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá na žádost řidiče výpis z registru řidičů o jeho záznamech bodového hodnocení. § 123c (1) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností zaznamenává řidičem dosažený počet bodů pouze do celkového počtu 12 bodů. (2) Dopustil-li se řidič jedním skutkem více přestupků nebo trestných činů, spáchaných jednáním zařazeným do bodového hodnocení, zaznamená příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností počet bodů stanovených pro nejzávažnější z nich. (3) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností při provedení záznamu bodů, kterým řidič dosáhl celkového počtu 12 bodů, neprodleně písemně oznámí tuto skutečnost řidiči a vyzve jej k odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Řidič pozbývá řidičské oprávnění uplynutím 5 pracovních dnů ode dne, v němž mu bylo toto oznámení doručeno. (4) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností při provedení záznamu bodů, kterým řidič, který je držitelem řidičského průkazu Evropských společenství, řidičského průkazu vydaného cizím státem, mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem, dosáhl celkového počtu 12 bodů, neprodleně písemně oznámí tuto skutečnost řidiči a ministerstvu. (5) Řidič, který pozbyl odbornou způsobilost podle odstavce 3, je povinen výzvu podle odstavce 3 splnit. (6) Pro odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu podle odstavce 3 platí obdobně § 113 odst. 5. (7) Dosáhne-li řidič, který je držitelem řidičského průkazu Evropských společenství, řidičského průkazu vydaného cizím státem, mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem, celkového počtu 12 bodů, pozbývá právo k řízení motorového vozidla na území České republiky po dobu jednoho roku. Ministerstvo sdělí, po obdržení podkladů zaslaných příslušným obecním úřadem obce s rozšířenou působností, tuto skutečnost orgánu, který řidičský průkaz vydal. (8) Lhůta jednoho roku uvedená v odstavci 7 počíná běžet ode dne uložení pokuty v blokovém řízení nebo nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku nebo trestném činu, spáchaným jednáním zařazeným do bodového hodnocení, na jehož základě řidič dosáhl celkového počtu 12 bodů. § 123d Vrácení řidičského oprávnění (1) Řidič, který podle § 123c odst. 3 pozbyl řidičské oprávnění, je oprávněn požádat o vrácení řidičského oprávnění nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne uložení pokuty v blokovém řízení nebo nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku nebo trestném činu, spáchaném jednáním zařazeným do bodového hodnocení, na jehož základě dosáhl celkového počtu 12 bodů. (2) Byl-li řidiči za přestupek nebo trestný čin, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení, na základě kterého dosáhl celkového počtu 12 bodů, uložen trest nebo sankce zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, je řidič oprávněn požádat o vrácení řidičského oprávnění nejdříve po vykonání trestu nebo sankce zákazu činnosti, pokud je uložená doba zákazu činnosti delší než doba podle odstavce 1. (3) Žádost o vrácení řidičského oprávnění podává žadatel písemně u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Podmínkou vrácení řidičského oprávnění je prokázání, že se žadatel podrobil přezkoušení z odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu4). Pro vrácení řidičského oprávnění platí přiměřeně § 101. (4) Ode dne vrácení řidičského oprávnění podléhá řidič novému bodovému hodnocení; obecní úřad obce s rozšířenou působností ke dni vrácení řidičského oprávnění zaznamená v registru řidičů odečtení všech 12 bodů. § 123e Odečítání bodů (1) Řidiči, kterému nebyla ode dne uložení pokuty v blokovém řízení nebo nabytí právní moci rozhodnutí, na jehož základě mu byl v registru řidičů zaznamenán naposled stanovený počet bodů, pravomocně uložena sankce za přestupek nebo trest za trestný čin, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení, a) po dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou 4 body z celkového počtu dosažených bodů, b) po dobu 24 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou 4 body z celkového počtu dosažených bodů zbývajících po odečtení bodů podle písmene a), c) po dobu 36 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou všechny zbývající body. K tomuto dni provede příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností záznam v registru řidičů o odečtení bodů z dosaženého počtu stanovených bodů řidiči, a to nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne, kdy vznikl řidiči nárok na odečtení bodů. (2) Řidiči se rovněž odečtou body, které mu byly zaznamenány na základě pravomocného rozhodnutí o přestupku nebo trestném činu po pravomocném zrušení tohoto rozhodnutí. (3) Po dobu výkonu trestu nebo sankce zákazu činnosti, spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel, neběží doba pro odečítání bodů podle odstavce 1. (4) Odečtení všech 12 zaznamenaných bodů oznámí příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností písemně řidiči nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, ke kterému byl záznam o odečtení bodů proveden v registru řidičů. § 123f (1) Nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. (2) Shledá-li obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky oprávněné, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly námitky doručeny, provede opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů v registru řidičů a neprodleně písemně vyrozumí o provedené opravě záznamu řidiče. (3) Shledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí. (4) Podá-li řidič námitky proti provedenému záznamu, kterým bylo dosaženo celkového počtu 12 bodů, běh lhůt stanovených v § 123c odst. 3 se přerušuje ode dne doručení námitek příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do dne, v němž rozhodnutí podle odstavce 3 nabude právní moci.“. Dosavadní hlavy V a VI se označují jako hlavy VI a VII. 107. V § 124 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Ministerstvo nebo jím pověřená osoba zajišťuje informovanost veřejnosti o situacích v provozu na pozemních komunikacích, které mají vliv na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. Za tím účelem jsou policie, obecní policie, silniční správní úřady, správci pozemních komunikací a Hasičský záchranný sbor povinni poskytovat ministerstvu aktuální informace, které mají vliv na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. Prováděcí právní předpis stanoví druh informací, které mají vliv na bezpečnost a plynulost silničního provozu, způsob předávání informací, způsob sběru informací a způsob zveřejňování informací pro potřeby dopravní veřejnosti.“. Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 5 až 9. 108. V § 124 odst. 5 písmeno f) zní: „f) vyměňuje řidičské průkazy Evropských společenství, řidičské průkazy vydané cizím státem podle § 116,“. 109. V § 124 odst. 5 se za písmeno j) vkládají nová písmena k) a l), která znějí: „k) provádí v registru řidičů záznamy o počtech bodů dosažených řidiči v bodovém hodnocení a o odečtu bodů, l) projednává námitky a rozhoduje ve věci záznamu o počtu řidičem dosažených bodů v bodovém hodnocení,“. Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno m). 110. V § 124 odst. 9 písmeno c) zní: „c) zabránit v jízdě řidiči podle § 118a,“. 111. V § 124 odstavec 7 zní: „(7) Ministerstvo vnitra a) vede centrální evidenci dopravních nehod, b) spolupracuje s ministerstvem při provádění prevence v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích.“. 112. V § 124 odst. 8 se doplňuje písmeno e), které zní: „e) provádí prevenci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích.“. 113. V § 124 odst. 9 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) zadržet řidičský průkaz podle § 118b a 118c,“. Dosavadní písmena d), e), f), g), h), i) a j) se označují jako písmena e), f), g), h), i), j) a k). 114. V § 124 odst. 9 písm. f) se slova „nebo moči“ zrušují. 115. V § 124 odst. 9 písmeno g) zní: „g) vyzvat řidiče k orientační zkoušce, není-li ovlivněn návykovou látkou a v případě pozitivního zjištění, k odbornému lékařskému vyšetření,“. 116. V § 124 se na konci odstavce 9 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) vybírat kauce podle § 125b.“. 117. V § 125 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „a obecní policie14a).“. 118. V § 125 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) přikázala řízení vozidla nebo svěřila vozidlo osobě, o níž neznala údaje potřebné k určení její totožnosti.“. 119. V § 125 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností uloží pokutu do 50 000 Kč fyzické osobě, která je provozovatelem vozidla nebo které provozovatel nebo jiná osoba svěřila řízení vozidla, jestliže se dopustila jednání uvedeného v odstavci 1 písm. e). (3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností uloží pokutu do 100 000 Kč osobě, která používá antiradar.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 4 až 7. 120. Za § 125 se vkládají nové § 125a, 125b a 125c, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 38a znějí: „§ 125a Pořádkové pokuty (1) Pořádkovou pokutu až do výše 5 000 Kč může uložit obecní úřad obce s rozšířenou působností a) obviněnému z přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích nebo ze správního deliktu podle § 125, který se bez závažného důvodu na včas a řádně doručenou výzvu obecního úřadu obce s rozšířenou působností nedostavil k projednání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích nebo správního deliktu podle § 125, b) tomu, kdo se na včas a řádně doručenou výzvu obecního úřadu obce s rozšířenou působností bez závažných důvodů nedostavil k podání vysvětlení podle zvláštního právního předpisu30) ve věci přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích nebo kdo podání vysvětlení bezdůvodně odmítá. (2) Pořádková pokuta podle odstavce 1 může být uložena i opakovaně. (3) Pořádková pokuta je příjmem obce s rozšířenou působností, jejíž obecní úřad pokutu uložil. § 125b Vybírání kaucí (1) Policista je oprávněn vybrat od řidiče motorového vozidla podezřelého ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, u kterého je důvodné podezření, že se bude vyhýbat přestupkovému řízení, kauci od 5 000 Kč do 50 000 Kč, nejvýše však do výše hrozící peněžní sankce za spáchaný přestupek. Kauci nelze vybrat od osoby, která požívá imunit a výsad podle zákona nebo mezinárodního práva. (2) Složení kauce je zárukou, že se řidič uvedený v odstavci 1 dostaví ke správnímu orgánu k projednání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. (3) Při výběru kauce policista poučí řidiče o důsledku vybrání kauce a podmínkách jejího vracení a vystaví písemné potvrzení o převzetí kauce. V písemném potvrzení musí být uveden důvod uložení kauce. Písemné potvrzení se vystavuje ve třech vyhotoveních. (4) Jedno vyhotovení potvrzení o převzetí kauce vydá policista řidiči, jedno vyhotovení ponechá pro evidenční účely policie a jedno vyhotovení předá spolu s vybranou kaucí nejpozději následující pracovní den obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu byla kauce vybrána. Obecní úřad obce s rozšířenou působností uloží kauci do úschovy. (5) Kauce se řidiči vrátí v plné výši, nebyl-li v řízení o přestupku shledán vinným z jeho spáchání. V opačném případě se kauce započte na zaplacení uložené pokuty. Toto započtení musí být uvedeno ve výroku rozhodnutí o uložení sankce za přestupek. Započtení kauce na zaplacení pokuty lze provést teprve po nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek. Je-li vybraná kauce vyšší než uložená pokuta, vrátí se řidiči část kauce zbývající po započtení kauce na zaplacení uložené pokuty. (6) Kauce propadne, jestliže nelze a) řízení ukončit rozhodnutím ve věci přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích proto, že podezřelý z přestupku je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný, b) rozhodnutí ve věci přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích doručit pachateli z důvodů uvedených v písmenu a). (7) Propadlá kauce je příjmem obce s rozšířenou působností, jejíž obecní úřad vedl řízení o přestupku. (8) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti a vzor potvrzení o převzetí kauce. § 125c Státní odborný dozor a vrchní státní odborný dozor (1) Státní odborný dozor a vrchní státní odborný dozor (dále jen „státní dozor“) nad výkonem působností ve věcech provozu na pozemních komunikacích podle tohoto zákona a zvláštního právního předpisu30) (dále jen „výkon působností“) vykonávají krajské úřady38a) a ministerstvo. (2) Ministerstvo vykonává vrchní státní odborný dozor nad výkonem působností obecními úřady obcí s rozšířenou působností a krajskými úřady. (3) Při výkonu státního dozoru je pověřený pracovník krajského úřadu nebo pověřený pracovník ministerstva povinen prokázat se pověřením k výkonu státního dozoru. Pověření k výkonu státního odborného dozoru vystavuje krajský úřad, pověření k výkonu vrchního státního odborného dozoru vystavuje ministerstvo. Náležitosti a vzor pověření stanoví prováděcí právní předpis. (4) Při výkonu státního dozoru pověřený pracovník krajského úřadu nebo pověřený pracovník ministerstva a) je oprávněn vstupovat na pracoviště dozorovaného správního orgánu, b) je oprávněn požadovat předložení listin, jiných písemností, záznamů, podkladů a poskytnutí jiných informací týkajících se výkonu působností, c) je povinen sepsat písemný záznam o provedení státního dozoru, ve kterém zaznamená průběh státního dozoru, zjištění, která byla při výkonu státního dozoru učiněna, a opatření, která byla dozorovanému správnímu orgánu uložena k odstranění a nápravě zjištěných nedostatků, vad nebo jiných pochybení při výkonu působností, d) nesmí zasahovat do řízení a rozhodování v jednotlivých případech, které provádí dozorovaný správní orgán podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu30), nebo jiným způsobem toto řízení a rozhodování v jednotlivých případech ovlivňovat. (5) Dozorovaný správní orgán je povinen poskytnout pověřenému pracovníkovi krajského úřadu nebo ministerstva součinnost k výkonu státního dozoru podle odstavce 4 písm. a) a b). (6) Zjistí-li pověřený pracovník krajského úřadu nebo ministerstva při výkonu státního dozoru nedostatky, vady nebo jiná pochybení při výkonu působností, uloží dozorovanému správnímu orgánu opatření k jejich odstranění a nápravě, včetně lhůty pro provedení těchto opatření a nápravy. (7) Nesouhlasí-li dozorovaný správní orgán s postupem pověřeného pracovníka krajského úřadu nebo ministerstva při výkonu státního dozoru, se zjištěními uvedenými v záznamu o provedení státního dozoru, s opatřeními uloženými k odstranění zjištěných nedostatků, vad nebo jiných pochybení nebo s lhůtou stanovenou k jejich provedení, oznámí tento nesouhlas nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne ukončení státního dozoru krajskému úřadu v případě státního odborného dozoru nebo ministerstvu v případě vrchního státního odborného dozoru. Oznámení nesouhlasu ve stanovené lhůtě má odkladný účinek na provedení uložených opatření do doby rozhodnutí krajského úřadu nebo ministerstva o předmětu oznámení. (8) Krajský úřad nebo ministerstvo přezkoumá oznámení podle odstavce 7 a opatření uložená k odstranění a nápravě zjištěných nedostatků, vad nebo jiných pochybení nebo lhůtu k provedení uložených opatření a a) potvrdí je, shledá-li nesouhlas neodůvodněným, b) zruší nebo změní je, shledá-li, že nesouhlas je odůvodněný, nebo c) podle potřeby rozhodne o opakovaném provedení státního dozoru, zjistí-li vady nebo nedostatky v postupu pověřeného pracovníka nebo ve zjištěních učiněných při výkonu státního dozoru; opakovaným provedením státního dozoru nesmí být pověřen stejný pracovník krajského úřadu nebo ministerstva, který vykonal státní dozor napadený oznámením podle odstavce 7. (9) Rozhodnutí krajského úřadu nebo ministerstva podle odstavce 8 písm. a) a b) je konečné. Při opakovaném výkonu státního dozoru podle odstavce 8 písm. c) může dozorovaný správní orgán opět oznámit nesouhlas podle odstavce 7. (10) Na výkon státního dozoru a na rozhodování krajského úřadu nebo ministerstva podle odstavce 8 se nevztahuje správní řád31). 38a) § 69 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.“. 121. V § 128 odst. 3 se za slovo „komunikacích“ vkládají slova „, za který byla uložena pokuta vyšší než 1 000 Kč nebo za který lze uložit body v bodovém hodnocení řidičů,“. 122. V § 129 odst. 1 se za slova „na rozhodování podle“ vkládají slova „§ 43 odst. 5, § 83 odst. 5“ a slova „102 a 125“ se nahrazují slovy „102, 123f, 125 a 125a“. 123. V § 129 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Jestliže se žadateli o výjimku ze zákazu jízdy podle § 43 odst. 5 nebo o výjimku z podmínky věku pro osobu, která je držitelem licence motoristického sportovce podle § 83 odst. 5, vyhoví v plném rozsahu, místo rozhodnutí se žadateli udělí výjimka ze zákazu jízdy nebo výjimka z podmínky věku pro osobu, která je držitelem licence motoristického sportovce. Proti udělení výjimky se nelze odvolat.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 124. V § 129 odstavec 4 zní: „(4) Odvolání proti rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění, omezení řidičského oprávnění nebo o zadržení řidičského průkazu nemá odkladný účinek.“. 125. V § 134 odstavec 2 zní: „(2) Řidičské průkazy vydané a) od 1. července 1964 do 31. prosince 1993 jsou jejich držitelé povinni vyměnit do 31. prosince 2007, b) od 1. ledna 1994 do 31. prosince 2000 jsou jejich držitelé povinni vyměnit do 31. prosince 2010, c) od 1. ledna 2001 do 30. dubna 2004 jsou jejich držitelé povinni vyměnit do 31. prosince 2013.“. 126. § 137 zní: „§ 137 (1) Vláda vydá nařízení k provedení § 41 odst. 3. (2) Ministerstvo vydá prováděcí právní předpis k provedení § 5 odst. 1 písm. d), § 6 odst. 6, § 10 odst. 4, § 43 odst. 6, § 45 odst. 5, § 56 odst. 8, § 62 odst. 5, § 63 odst. 2, § 65 odst. 3, § 66 odst. 3, § 67 odst. 1, § 67 odst. 10, § 68 odst. 3, § 75 odst. 7, § 78 odst. 5, § 79 odst. 9, § 104 odst. 5, § 105 odst. 5, § 106 odst. 4, § 107 odst. 3, § 109 odst. 10, § 110 odst. 8, § 111 odst. 9, § 113 odst. 9, § 115 odst. 8, § 116 odst. 4 a 7, § 118b odst. 6, § 122b, § 123 odst. 6, § 124 odst. 3, § 125b odst. 8 a § 125c odst. 3. (3) Ministerstvo zdravotnictví vydá prováděcí právní předpis k provedení § 6 odst. 6, § 84 odst. 6, § 85 odst. 7, § 87 odst. 7 a § 88 odst. 7. (4) Ministerstvo vnitra vydá prováděcí právní předpis k provedení § 123 odst. 5.“. 127. Doplňuje se příloha, která zní: „Příloha k zákonu č. 361/2000 Sb. Přehled jednání spočívajících v porušení vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích a počet bodů za tato jednání Porušení předpisů o provozu na pozemních komunikacích\| Počet bodů ---\|--- řízení motorového vozidla bez držení příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění\| 7 řízení vozidla ve stavu vylučujícím způsobilost, kterou si řidič přivodil užitím alkoholického nápoje nebo jiné návykové látky při zjištění obsahu alkoholu v těle řidiče ve výši nad 0,3 ‰ nebo užitím jiné návykové látky\| 7 odmítnutí řidiče podrobit se na výzvu dechové zkoušce ke zjištění, není-li ovlivněn alkoholem\| 7 odmítnutí řidiče podrobit se na výzvu lékařskému vyšetření ke zjištění, není-li ovlivněn alkoholem v případě, že dechová zkouška byla pozitivní, ačkoli to nebylo spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví\| 7 odmítnutí řidiče podrobit se na výzvu odbornému lékařskému vyšetření ke zjištění, není-li ovlivněn jinou návykovou látkou, ačkoli to nebylo spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví\| 7 způsobení dopravní nehody porušením povinnosti řidiče, při které došlo k usmrcení nebo k těžké újmě na zdraví\| 7 při dopravní nehodě, při které došlo k usmrcení nebo zranění osoby nebo k hmotné škodě převyšující zřejmě na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí nebo na jiných věcech částku 50000 Kč, neprodlené nezastavení vozidla nebo neohlášení dopravní nehody policistovi nebo nedovolené opuštění místa dopravní nehody nebo neprodlené nevrácení se na místo dopravní nehody po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo po ohlášení dopravní nehody\| 7 řízení vozidla bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky, po kterou je řidič ještě pod jejich vlivem\| 6 ---\|--- Předjíždění vozidla v případech, ve kterých je to zákonem zakázáno\| 6 při jízdě na dálnici nebo silnici pro motorová vozidla otáčení se nebo jízda v protisměru nebo couvání v místě, kde to není dovoleno\| 6 vjíždění na železniční přejezd v případech, ve kterých je to zakázáno\| 6 řízení motorového vozidla řidičem, kterému byl zadržen řidičský průkaz\| 6 řízení vozidla, které je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu tak závažným způsobem, že bezprostředně ohrožuje ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích\| 5 ---\|--- řízení motorového vozidla bez držení platného osvědčení profesní způsobilosti řidiče4)\| 5 řízení motorového vozidla bez držení platného posudku o zdravotní způsobilosti\| 5 překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zákonem nebo dopravní značkou o 40 km.h-1 a více v obci nebo o 50 km.h-1 a více mimo obec\| 5 nezastavení vozidla na signál, který přikazuje řidiči zastavit vozidlo nebo nezastavení vozidla na pokyn „Stůj“ daný při řízení provozu na pozemních komunikacích osobou oprávněnou k řízení tohoto provozu\| 5 při řízení vozidla neumožnění chodci na přechodu pro chodce nerušené a bezpečné přejití vozovky\| 4 ---\|--- při řízení vozidla ohrožení chodce přecházejícího pozemní komunikaci, na kterou řidič odbočuje\| 4 ohrožení chodce při odbočování s vozidlem na místo ležící mimo pozemní komunikaci, při vjíždění na pozemní komunikaci nebo při otáčení a couvání\| 4 nedání přednosti v jízdě v případech, ve kterých je řidič povinen dát přednost v jízdě\| 4 překročení nejdelší přípustné doby řízení nebo nedodržení stanovené bezpečnostní přestávky v řízení vozidla podle zákona č. 475/2001 Sb.\| 4 řízení vozidla, které není registrováno v registru silničních vozidel, přičemž této registraci podle zvláštního právního předpisu2) podléhá\| 4 řízení vozidla, které užívá jinou registrační značku, než která byla vozidlu přidělena\| 4 při dopravní nehodě, při které byla způsobena na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí nebo na jiných věcech hmotná škoda nižší než 50000 Kč, neprodlené nezastavení vozidla a prokázání totožnosti navzájem včetně sdělení údajů o vozidle nebo neohlášení dopravní nehody policistovi nebo nedovolené opuštění místa dopravní nehody nebo neprodlené nevrácení se na místo dopravní nehody po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo po ohlášení dopravní nehody\| 3 ---\|--- držení telefonního přístroje nebo jiného hovorového nebo záznamového zařízení v ruce nebo jiným způsobem při řízení vozidla\| 3 překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zákonem nebo dopravní značkou o 20 km.h-1 a více v obci nebo o 30 km.h-1 a více mimo obec\| 3 nezastavení vozidla před přechodem pro chodce v případech, kdy je řidič povinen tak učinit\| 3 ohrožení jiného řidiče při přejíždění s vozidlem z jednoho jízdního pruhu do druhého\| 3 řízení vozidel ve stavu vylučujícím způsobilost, kterou si řidič přivodil užitím alkoholického nápoje při zjištěném obsahu alkoholu v těle řidiče ve výši menší nebo rovné 0,3 ‰\| 3 překročení povolených hodnot stanovených zvláštním právním předpisem při kontrolním vážení vozidla podle zvláštního právního předpisu\| 3 Nedovolená jízda po tramvajovém pásu\| 2 ---\|--- porušení povinnosti být za jízdy připoután bezpečnostním pásem nebo užít ochrannou přílbu\| 2 porušení povinnosti použít dětskou autosedačku nebo bezpečnostní pás při přepravě dětí podle § 6\| 2 neoznačení překážky provozu na pozemních komunikacích, kterou řidič způsobil\| 2 porušení ustanovení o omezení jízdy některých vozidel\| 2 překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zákonem nebo dopravní značkou o méně než 20 km.h-1 v obci nebo o méně než 30 km.h-1 mimo obec\| 2 nedovolené užití dálnice nebo silnice pro motorová vozidla nemotorovým vozidlem nebo motorovým vozidlem, jehož konstrukce nebo technický stav neumožňuje dosažení rychlosti nejméně 60 km.h-1\| 1 ---\|--- neoprávněné užití vyhrazeného jízdního pruhu\| 1 porušení ustanovení § 32 zákona o osvětlení vozidla\| 1 porušení povinnosti vyplývající ze značky „Zóna s dopravním omezením“, „Obytná zóna“nebo „Pěší zóna“\| 1 porušení povinnosti vyplývající ze zákazové nebo příkazové značky (kromě výše uvedených případů překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené dopravní značkou, porušení zákazu předjíždění stanoveného dopravní značkou a zákazové značky B 29-zákaz stání)\| 1 neoprávněné užití zvláštního výstražného světla modré barvy, popřípadě doplněného zvláštním zvukovým výstražným znamením\| 1 neoprávněné užití zvláštního výstražného světla oranžové barvy\| 1“. Čl. II Přechodné ustanovení Dopravně psychologickému vyšetření a neurologickému a EEG vyšetření je držitel řidičského oprávnění uvedený v § 87a odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, povinen podrobit se v termínu pravidelné lékařské prohlídky podle § 87 odst. 2 nejpozději však do 31. prosince 2007. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel Čl. IV Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel v bodovém hodnocení,“. Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno h). 2. V § 13 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) má trvalý pobyt na území České republiky nebo přechodný pobyt na území České republiky, který trvá alespoň 185 dní, pokud osoba neprokáže, že se na území České republiky připravuje na výkon povolání po dobu nejméně 6 měsíců,“. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f). 3. V § 13 odst. 1 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) není ve výkonu sankce nebo trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel.“. 4. V § 13 odst. 3 písm. b) se slovo „místo“ nahrazuje slovy „adresu místa přechodného“ a na konci textu písmene b) se doplňují slova „, který trvá ke dni podání žádosti alespoň 185 dní, pokud žadatel neprokáže, že se na území České republiky připravuje na výkon povolání po dobu nejméně šesti měsíců“. 5. V § 13 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. f) dokládá žadatel výpisem z rejstříku trestů, který ke dni podání žádosti o řidičské oprávnění nesmí být starší 3 měsíců, výpisem z registru řidičů a čestným prohlášením.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 6. Za § 39 se vkládá nový § 39a, který zní: „§ 39a Žadatel o řidičské oprávnění je povinen zaplatit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, u kterého je zkušební komisař zaměstnán, za zkoušku z odborné způsobilosti 700 Kč; v případě opakovaných zkoušek žadatel zaplatí za opakovanou zkoušku z předpisů o provozu na pozemních komunikacích 100 Kč, za opakovanou zkoušku ze znalosti ovládání a údržby vozidla 200 Kč a za opakovanou zkoušku z praktické jízdy 400 Kč. 7. Za § 45 se vkládá nový § 45a, který včetně nadpisu zní: „§ 45a Přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel v bodovém hodnocení (1) Řidič, který dosažením počtu 12 bodů v bodovém hodnocení podle zvláštního právního předpisu2a) pozbyl řidičské oprávnění a hodlá požádat o vrácení řidičského oprávnění podle zvláštního právního předpisu2a), je povinen se podrobit přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel. (2) Pro přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel řidiče uvedeného v odstavci 1 platí obdobně § 45.“. Dosavadní § 45a se označuje jako § 45b. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona č. 111/1994 Sb. Čl. V Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb., zákona č. 304/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 150/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 577/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb. a zákona č. 229/2005 Sb., se mění takto: V § 2 se za odstavec 15 vkládá nový odstavec 16, který zní: „(16) Veřejným zájmem v oblasti kombinované dopravy se rozumí zájem na podpoře ekologicky šetrnějšího druhu dopravy. Podporou kombinované dopravy ve veřejném zájmu se rozumí sleva na dani podle zvláštního právního předpisu a další podpory poskytované v souladu s právem ES a s postupy v něm stanovenými.“. Dosavadní odstavce 16 až 21 se označují jako odstavce 17 až 22. ČÁST PÁTÁ Změna zákona č. 56/2001 Sb. Čl. VI Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 193/2003 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb. a zákona č. 237/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odstavec 4 zní: „(4) Historickým vozidlem je vozidlo, které je zapsáno v registru historických a sportovních vozidel a kterému byl vydán průkaz historického vozidla.“. 2. V § 2 odst. 10 se slovo „ministerstvem“ nahrazuje slovy „Ministerstvem dopravy (dále jen „ministerstvo“)“. 3. V § 2 se doplňuje odstavec 17, který zní: „(17) Sportovním vozidlem je vozidlo, které je zapsáno v registru historických a sportovních vozidel a kterému byl vydán průkaz sportovního vozidla.“. 4. V § 6 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Pokud jde o zaregistrování silničního motorového vozidla a přípojného vozidla dočasně vyřazeného z registru silničních vozidel, nemusí žadatel doložit doklady uvedené v odstavci 5 písm. b) a e).“. 5. V § 12 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) K žádosti v případech změny údajů u dočasně vyřazeného vozidla z registru silničních vozidel přikládá žadatel technický průkaz silničního motorového vozidla a přípojného vozidla k vyznačení záznamu a dále čestné prohlášení, že na vozidle nebyly provedeny změny.“. 6. V § 13 odst. 2 ve větě druhé se za slova „trvalé vyřazení vozidla“ vkládají slovy „kategorie M1 nebo N1“. 7. V § 13 odst. 3 se za větu první vkládají věty, které znějí: „Doba dočasného vyřazení vozidla z registru nesmí přesáhnout 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Obecní úřad obce s rozšířenou působností v odůvodněných případech dobu dočasného vyřazení vozidla z registru na žádost vlastníka motorového vozidla a přípojného vozidla prodlouží. Doba dalšího prodloužení nesmí přesáhnout 6 měsíců od uplynutí předešlé doby dočasného vyřazení.“. 8. V § 36 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 9. Za část sedmou se vkládá nová část osmá, která včetně nadpisu zní: „ČÁST OSMÁ HISTORICKÁ A SPORTOVNÍ VOZIDLA § 79a Registr historických a sportovních vozidel (1) Registr historických a sportovních vozidel vedou obecní úřady obcí s rozšířenou působností v sídle kraje, s výjimkou Středočeského kraje, kde vede registr historických a sportovních vozidel Městský úřad v Kolíně a v Praze Magistrát hlavního města Prahy. Místně příslušným úřadem pro registraci historického nebo sportovního vozidla je obecní úřad obce s rozšířenou působností v sídle kraje, v jehož správním obvodu má provozovatel historického nebo sportovního vozidla trvalé bydliště, nebo místo podnikání, liší-li se od bydliště, nebo sídlo, ve Středočeském kraji je místně příslušným úřadem pro registraci historického nebo sportovního vozidla Městský úřad v Kolíně a v Praze je místně příslušným úřadem Magistrát hlavního města Prahy. (2) Při registraci historického vozidla místně příslušný úřad na základě předložení protokolu o platném testování vydá průkaz historického vozidla a osvědčení o registraci vozidla. Historickému vozidlu přidělí zvláštní registrační značku pro historická vozidla a vydá tabulku s registrační značkou pro historické vozidlo. (3) Při registraci sportovního vozidla místně příslušný úřad vydá technický průkaz vozidla. Sportovnímu vozidlu přidělí zvláštní registrační značku pro sportovní vozidlo a vydá tabulku se zvláštní registrační značkou pro sportovní vozidlo. Vydání registrační značky pro sportovní vozidlo vyznačí místně příslušný úřad v technickém průkazu a v průkazu sportovního vozidla, který vydává právnická osoba, které bylo uděleno oprávnění Mezinárodní automobilovou federací (Fédération Internationale de l'Automobile) nebo Mezinárodní motocyklovou federací (Fédération Internationale de Motocyclisme). (4) Pro registr historických a sportovních vozidel platí § 4 odst. 4 písm. a), c) až o), § 4 odst. 5 písm. a), c) až f) a § 6 odst. 3, 4 a 5 obdobně. (5) Prováděcí právní předpis stanoví způsob a podmínky registrace historického a sportovního vozidla a vzor průkazu historického vozidla. § 79b Historické a sportovní vozidlo v provozu (1) Historické vozidlo lze provozovat na pozemních komunikacích, pokud splnilo podmínky testování, kterým se nahrazuje technická prohlídka vozidla. (2) Testování historického vozidla provádí právnická osoba, která má udělené oprávnění Mezinárodní federací historických vozidel (Fédération Internationale des Véhicules Anciens) nebo Mezinárodní automobilovou federací. Výsledek testování vyznačí právnická osoba v průkazu historického vozidla. Výsledek testování platí nejdéle do 31. května kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém se testování historického vozidla provedlo. (3) Historické vozidlo nelze provozovat na pozemních komunikacích za účelem podnikání a běžného denního užívání pro vlastní potřeby. (4) Sportovní vozidlo lze provozovat na pozemních komunikacích, jen pokud byla schválena jeho technická způsobilost a splnilo podmínky testování a prohlídku ve stanici technické kontroly. (5) Testování sportovního vozidla provádí právnická osoba, které bylo uděleno oprávnění Mezinárodní automobilovou federací nebo Mezinárodní motocyklovou federací. Výsledek testování vyznačí právnická osoba v technickém průkazu vozidla. Výsledek testování platí nejdéle do 30. dubna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém se testování sportovního vozidla provedlo. (6) Sportovní vozidlo lze provozovat na pozemních komunikacích jen za těchto podmínek: a) ve sportovním průkazu vozidla je vyznačen platný výsledek testování vozidla a osvědčení o technické způsobilosti vozidla vyznačené v technickém průkazu, b) vozidlo je provozováno za účelem sportovní soutěže organizované právnickou osobou, které bylo uděleno oprávnění Mezinárodní automobilovou federací nebo Mezinárodní motocyklovou federací, c) ministerstvo vyznačilo ve sportovním průkazu na základě platného výsledku testování vozidla povolení k provozu sportovního vozidla na pozemních komunikacích. (7) Prováděcí právní předpis stanoví podmínky provozu historického a sportovního vozidla, způsob a podmínky testování historického a sportovního vozidla a vzor žádosti o provedení testování historického a sportovního vozidla.“. Dosavadní části osmá až jedenáctá se označují jako části devátá až dvanáctá. 10. V § 80 odst. 2 se písmeno h) zrušuje. Dosavadní písmena i) až s) se označují jako písmena h) až r). 11. V § 80 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností v sídle kraje, Městský úřad v Kolíně a Magistrát hlavního města Prahy a) vede registr historických a sportovních vozidel, b) přiděluje historickým vozidlům zvláštní registrační značku pro historické vozidlo a přiděluje tabulku se zvláštní registrační značkou pro historické vozidlo, c) vydává osvědčení o registraci a průkaz historického vozidla, d) vydává technický průkaz vozidla, přiděluje sportovním vozidlům zvláštní registrační značku pro sportovní vozidlo a přiděluje tabulku se zvláštní registrační značkou pro sportovní vozidlo, e) registruje historické vozidlo na základě protokolu o platném testování historického vozidla, f) schvaluje technickou způsobilost sportovního vozidla a registruje na základě protokolu o testování sportovního vozidla, g) vede údaje o testování historických a sportovních vozidel.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 12. V § 91 odst. 1 se slova „§ 36 odst. 2 a 3,“ nahrazují slovy „§ 36 odst. 2,“ a za slova „§ 79 odst. 5“ se vkládají slova „§ 79a odst. 5, § 79b odst. 7,“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o vinohradnictví a vinařství Čl. VIII Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění zákona č. 179/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 12 odst. 8 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „inspektorát Inspekce v Brně“ a na konci se vkládá nová věta „O odvolání rozhoduje ústřední inspektorát Inspekce.“. 2. V § 26 odst. 5 se za slovo „stránkách“ vkládá slovo „Inspekce“. 3. V § 26 odst. 10 se ve druhé větě za slovo „Ministerstvo“ vkládají slova „a Inspekce“. 4. V § 31 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Prováděcí právní předpis může stanovit předpoklady a způsob podpory marketingu a prodeje produktů, podpory rozvoje turistiky v oblasti vinohradnictví a vinařství a podrobnosti o poskytování informací veřejnosti Fondem.“. 5. V § 35 odst. 1 písm. c) ve druhé větě se slovo „Podpora“ nahrazuje slovem „Podporu“ a slova „se převede“ nahrazují slovy „ministerstvo převede“. 6. V § 42 odst. 2 se na konci doplňují slova „a § 31 odst. 10“. ČÁST OSMÁ ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA Čl. IX Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, jak vyplývá ze zákonů jej měnících, a to ke dni 1. července 2006. ČÁST DEVÁTÁ ÚČINNOST Čl. X Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2006 s výjimkou ustanovení části sedmé, čl. VIII, který nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 412/2005 Sb.	Zákon č. 412/2005 Sb. Zákon o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti Vyhlášeno 18. 10. 2005, datum účinnosti 1. 1. 2006, částka 143/2005 * ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - OCHRANA UTAJOVANÝCH INFORMACÍ (§ 3 — § 79) * ČÁST TŘETÍ - BEZPEČNOSTNÍ ZPŮSOBILOST (§ 80 — § 88) * ČÁST ČTVRTÁ - BEZPEČNOSTNÍ ŘÍZENÍ (§ 88a — § 135) * ČÁST PÁTÁ - VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY (§ 136 — § 142) * ČÁST ŠESTÁ - KONTROLA (§ 143 — § 144) * ČÁST SEDMÁ - KONTROLA ČINNOSTI ÚŘADU (§ 145 — § 147) * ČÁST OSMÁ - PŘESTUPKY (§ 148 — § 156) * ČÁST DEVÁTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 157 — § 161) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (267/2024 Sb.) 412 ZÁKON ze dne 21. září 2005 o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje zásady pro stanovení informací jako informací utajovaných, podmínky pro přístup k nim a další požadavky na jejich ochranu, zásady pro stanovení citlivých činnostícitlivých činností a podmínky pro jejich výkon a s tím spojený výkon státní správy. § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) utajovanou informacíutajovanou informací informace v jakékoliv podobě označená stupněm utajení podle tohoto zákona, jejíž vyzrazení nebo zneužití může způsobit újmu zájmu České republikyújmu zájmu České republiky nebo může být pro tento zájem nevýhodné, a kterou lze podřadit pod položku uvedenou v katalogu oblastí utajovaných informacíutajovaných informací (§ 139), b) zájmem České republiky zachování její ústavnosti, svrchovanosti a územní celistvosti, zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, mezinárodních závazků a obrany, ochrana ekonomiky a ochrana života nebo zdraví fyzických osob, c) porušením povinnosti při ochraně utajované informaceporušením povinnosti při ochraně utajované informace porušení povinnosti uložené tímto zákonem nebo na základě tohoto zákona, d) orgánem státuorgánem státu organizační složka státu podle zvláštního právního předpisu1), kraj2), hlavní město Praha3), městská část hlavního města Prahy a obecobec4) při výkonu státní správy ve věcech, které stanoví zvláštní právní předpis; orgánem státuorgánem státu se rozumí i zpravodajské služby56) a Česká národní bankabanka7), e) odpovědnou osobouodpovědnou osobou 1. u ministerstva ministr, 2. u jiného ústředního správního úřadu ten, kdo stojí v jeho čele; jde-li o kolektivní orgán, je odpovědnou osobouodpovědnou osobou pouze ta fyzická osoba, která řídí činnost tohoto orgánu, 3. u organizační složky státu, zřízené jinou organizační složkou státu, ten, kdo je odpovědnou osobouodpovědnou osobou u organizační složky státu vykonávající funkci jejího zřizovatele, 4. u dalších organizačních složek státu ten, kdo stojí v jejich čele, 5. u zpravodajské služby ředitel, 6. u České národní bankybanky guvernér, 7. u kraje ředitel krajského úřadu, 8. u hlavního města Prahy ředitel Magistrátu hlavního města Prahy, 9. u městské části hlavního města Prahy tajemník úřadu městské části, a není-li jej, starosta městské části, 10. u statutárního města tajemník magistrátu, 11. u dalších měst a obcíobcí tajemník jejich úřadu, a není-li jej, starosta, 12. u organizační složky územního samosprávného celku ten, kdo je odpovědnou osobouodpovědnou osobou u územního samosprávného celku vykonávajícího funkci jejího zřizovatele, 13. u podnikatele podle § 15, který je právnickou osobou, a u jiné právnické osoby neuvedené v bodech 6 až 11 fyzická osoba, která je jejím individuálním statutárním orgánem, nebo v případě, že má právnická osoba více individuálních statutárních orgánů nebo je statutární orgán této právnické osoby kolektivní, člen statutárního orgánu, který je fyzickou osobou a je určen pro jednání ve věcech upravených tímto zákonem, 14. u podnikatele podle § 15, který je fyzickou osobou, a u jiné podnikající fyzické osoby tato fyzická osoba, 15. u Poslanecké sněmovny vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny, a 16. u Senátu vedoucí Kanceláře Senátu, f) původcem utajované informacepůvodcem utajované informace orgán státuorgán státu, právnická osoba podle § 60b nebo podnikatel, u nichž utajovaná informaceutajovaná informace vznikla, nebo Úřad průmyslového vlastnictví podle § 70 odst. 4, g) cizí mocícizí mocí cizí stát nebo jeho orgán anebo nadnárodní nebo mezinárodní organizace nebo její orgán, h) neoprávněnou osobouneoprávněnou osobou osoba, která nesplňuje podmínky přístupu k utajované informaciutajované informaci stanovené tímto zákonem, i) poučenímpoučením písemný záznam o seznámení fyzické osoby s jejími právy a povinnostmi v oblasti ochrany utajovaných informacíutajovaných informací a s následky jejich porušení, j) bezpečnostním standardembezpečnostním standardem utajovaný soubor pravidel, ve kterém se stanoví postupy, technická řešení, bezpečnostní parametry a organizační opatření pro zajištění nejmenší možné míry ochrany utajovaných informacíutajovaných informací, k) bezpečnostním provozním módembezpečnostním provozním módem prostředí, ve kterém informační systém pracuje, charakterizované stupněm utajení zpracovávané utajované informaceutajované informace a úrovněmi oprávnění uživatelů. ČÁST DRUHÁ OCHRANA UTAJOVANÝCH INFORMACÍ Hlava I Úvodní ustanovení § 3 Újma zájmu České republiky a nevýhodnost pro zájmy České republiky (1) Újmou zájmu České republikyÚjmou zájmu České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí poškození nebo ohrožení zájmu České republiky. Podle závažnosti poškození nebo ohrožení zájmu České republiky se újma člení na mimořádně vážnou újmu, vážnou újmu a prostou újmu. (2) Mimořádně vážná újma zájmu České republikyújma zájmu České republiky vznikne vyzrazením utajované informaceutajované informace neoprávněné osoběneoprávněné osobě nebo zneužitím utajované informaceutajované informace, které může mít za následek a) bezprostřední ohrožení svrchovanosti, územní celistvosti nebo demokratických základů České republiky, b) rozsáhlé ztráty na lidských životech nebo rozsáhlé ohrožení zdraví obyvatel, c) mimořádně vážné nebo dlouhodobé poškození ekonomiky České republiky, d) značné narušení vnitřního pořádku a bezpečnosti České republiky, e) mimořádně vážné ohrožení významných bezpečnostních operací nebo činnosti zpravodajských služeb, f) mimořádně vážné ohrožení činnosti Organizace Severoatlantické smlouvy, Evropské unie nebo členského státu, g) mimořádně vážné ohrožení bojeschopnosti ozbrojených sil České republiky, Organizace Severoatlantické smlouvy nebo jejího členského státu nebo členského státu Evropské unie, nebo h) mimořádně vážné poškození diplomatických nebo jiných vztahů České republiky k Organizaci Severoatlantické smlouvy, Evropské unii nebo členskému státu. (3) Vážná újma zájmu České republikyújma zájmu České republiky vznikne vyzrazením utajované informaceutajované informace neoprávněné osoběneoprávněné osobě nebo zneužitím utajované informaceutajované informace, které může mít za následek a) ohrožení svrchovanosti, územní celistvosti a demokratických základů České republiky, b) značnou škodu České republiky ve finanční, měnové nebo hospodářské oblasti, c) ztráty na lidských životech nebo ohrožení zdraví obyvatel, d) narušení vnitřního pořádku a bezpečnosti České republiky, e) vážné ohrožení bojeschopnosti ozbrojených sil České republiky, Organizace Severoatlantické smlouvy nebo jejího členského státu nebo členského státu Evropské unie, f) vážné ohrožení významných bezpečnostních operací nebo činnosti zpravodajských služeb, g) vážné ohrožení činnosti Organizace Severoatlantické smlouvy, Evropské unie nebo členského státu, h) vážné narušení diplomatických vztahů České republiky k Organizaci Severoatlantické smlouvy, Evropské unii nebo členskému státu nebo jinému státu, nebo i) vážné zvýšení mezinárodního napětí. (4) Prostá újma zájmu České republikyújma zájmu České republiky vznikne vyzrazením utajované informaceutajované informace neoprávněné osoběneoprávněné osobě nebo zneužitím utajované informaceutajované informace, které může mít za následek a) zhoršení vztahů České republiky s cizí mocícizí mocí, b) ohrožení bezpečnosti jednotlivce, c) ohrožení bojeschopnosti ozbrojených sil České republiky, Organizace Severoatlantické smlouvy nebo jejího členského státu nebo členského státu Evropské unie, d) ohrožení bezpečnostních operací nebo činnosti zpravodajských služeb, e) ohrožení činnosti Organizace Severoatlantické smlouvy, Evropské unie nebo jejich členského státu, f) zmaření, ztížení anebo ohrožení prověřování nebo vyšetřování zvlášť závažných zločinů10) nebo usnadnění jejich páchání, g) vznik nezanedbatelné škody České republice, nebo h) závažné narušení ekonomických zájmů České republiky. (5) Nevýhodné pro zájmy České republiky je vyzrazení utajované informaceutajované informace neoprávněné osoběneoprávněné osobě nebo zneužití utajované informaceutajované informace, které může mít za následek a) narušení činnosti ozbrojených sil České republiky, Organizace Severoatlantické smlouvy nebo jejího členského státu nebo členského státu Evropské unie, b) zmaření, ztížení anebo ohrožení prověřování nebo vyšetřování ostatních trestných činůtrestných činů než uvedených v odstavci 4 písm. f) nebo usnadnění jejich páchání, c) poškození významných ekonomických zájmů České republiky nebo Evropské unie nebo jejího členského státu, d) narušení důležitých obchodních nebo politických jednání České republiky s cizí mocícizí mocí, nebo e) narušení bezpečnostních operací nebo činnosti zpravodajských služeb. § 4 Stupně utajení (1) Informaci, jejíž vyzrazení nebo zneužití může způsobit újmu zájmu České republikyújmu zájmu České republiky nebo může být pro tento zájem nevýhodné a kterou lze podřadit pod položku uvedenou v katalogu oblastí utajovaných informacíutajovaných informací, klasifikuje a označí původce stupněm utajení a) Přísně tajné, jestliže její vyzrazení neoprávněné osoběneoprávněné osobě nebo zneužití může způsobit mimořádně vážnou újmu zájmu České republikyújmu zájmu České republiky, b) Tajné, jestliže její vyzrazení neoprávněné osoběneoprávněné osobě nebo zneužití může způsobit vážnou újmu zájmu České republikyújmu zájmu České republiky, c) Důvěrné, jestliže její vyzrazení neoprávněné osoběneoprávněné osobě nebo zneužití může způsobit prostou újmu zájmu České republikyújmu zájmu České republiky, nebo d) Vyhrazené, jestliže její vyzrazení neoprávněné osoběneoprávněné osobě nebo zneužití může být nevýhodné pro zájem České republiky. (2) Pokud je utajovaná informaceutajovaná informace tvořena dílčími utajovanými informacemiutajovanými informacemi různého stupně utajení, klasifikuje se a označí se stupněm utajení podle nejvyššího stupně utajení dílčí utajované informaceutajované informace nebo vyšším. (3) Utajovaná informaceUtajovaná informace se při ústním, obrazovém nebo zvukovém zpřístupnění označí ústním prohlášením nebo jiným vhodným způsobem, kterým se dá na vědomí, že jde o utajovanou informaciutajovanou informaci příslušného stupně utajení. (4) Utajovaná informaceUtajovaná informace v analogové podobě se označí tak, že se na ní vyznačí stupeň utajení. (5) Utajovaná informaceUtajovaná informace v elektronické podobě se před jejím zpřístupněním elektronicky označí stupněm utajení; není-li to možné, označí se při jejím zpřístupnění podle odstavce 3. § 5 Druhy zajištění ochrany utajovaných informací Ochrana utajovaných informacíutajovaných informací je zajišťována a) personální bezpečností, kterou tvoří výběr fyzických osob, které mají mít přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím, ověřování podmínek pro jejich přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím, jejich výchova a ochrana, b) průmyslovou bezpečností, kterou tvoří systém opatření k zjišťování a ověřování podmínek pro přístup podnikatele k utajovaným informacímutajovaným informacím a k zajištění nakládání s utajovanou informacíutajovanou informací u podnikatele v souladu s tímto zákonem, c) administrativní bezpečností, kterou tvoří systém opatření při tvorbě, příjmu, evidenci, zpracování, odesílání, přepravě, přenášení, ukládání, skartačním řízení, archivaci, případně jiném nakládání s utajovanými informacemiutajovanými informacemi, d) fyzickou bezpečností, kterou tvoří systém opatření, která mají neoprávněné osoběneoprávněné osobě zabránit nebo ztížit přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím, popřípadě přístup nebo pokus o něj zaznamenat, e) bezpečností informačních nebo komunikačních systémů, kterou tvoří systém opatření, jejichž cílem je zajistit důvěrnost, integritu a dostupnost utajovaných informacíutajovaných informací, s nimiž tyto systémy nakládají, a odpovědnost správy a uživatele za jejich činnost v informačním nebo komunikačním systému a f) kryptografickou ochranou, kterou tvoří systém opatření na ochranu utajovaných informacíutajovaných informací použitím kryptografických metod a kryptografických materiálůkryptografických materiálů při zpracování, přenosu nebo ukládání utajovaných informacíutajovaných informací. Hlava II Personální bezpečnost Podmínky přístupu fyzické osoby k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené § 6 (1) Fyzické osobě lze umožnit přístup k utajované informaciutajované informaci stupně utajení Vyhrazené, jestliže jej nezbytně potřebuje k výkonu své funkce, pracovní nebo jiné činnosti, je držitelem oznámení o splnění podmínek pro přístup k utajované informaciutajované informaci stupně utajení Vyhrazené (dále jen „oznámení“), osvědčení fyzické osoby (§ 54) nebo dokladu (§ 80) a je poučena, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak (§ 58 až 62). (2) Oznámení se vydá fyzické osobě, která a) je plně svéprávná, b) dosáhla alespoň 18 let věku, c) je bezúhonná podle § 8. (3) Splnění podmínek podle odstavce 2 ověřuje a oznámení fyzické osobě vydává ten, kdo je vůči ní v rámci služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu odpovědnou osobouodpovědnou osobou, nebo jí určená osoba. Jde-li o fyzickou osobu, vůči níž není odpovědná osobaodpovědná osoba podle věty první, splnění podmínek podle odstavce 2 ověřuje a oznámení fyzické osobě vydává odpovědná osobaodpovědná osoba nebo jí určená osoba toho, kdo umožní fyzické osobě přístup k utajované informaciutajované informaci stupně utajení Vyhrazené. V ostatních případech splnění podmínek podle odstavce 2 ověřuje a oznámení fyzické osobě vydává Národní bezpečnostní úřad (dále jen „Úřad“) na základě odůvodněné písemné žádosti. § 7 (1) Podmínka svéprávnosti se prokazuje prohlášením fyzické osoby o svéprávnosti. Podmínka věku se prokazuje občanským průkazem nebo cestovním dokladem fyzické osoby. Podmínka bezúhonnosti se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů11) a v případě cizince i obdobným dokladem státu, jehož je cizinec státním příslušníkem, pokud v něm pobýval i po dosažení věku 15 let nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, jakož i státu, v němž cizinec pobýval v posledních 10 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, anebo výpisem z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů takového státu. V případě, že cizí stát doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů nevydává, prokazuje se podmínka bezúhonnosti čestným prohlášením. Doklady k ověření bezúhonnosti nesmějí být starší než 3 měsíce od jejich vydání. (2) Doklady podle odstavce 1 předkládá fyzická osoba; pokud bezúhonnost posuzuje orgán státuorgán státu, vyžádá si výpis z evidence Rejstříku trestů11). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříků trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Jiné doklady prokazující bezúhonnost cizince předkládá cizinec. (3) Prováděcí právní předpis stanoví vzor prohlášení fyzické osoby o svéprávnosti. § 8 Bezúhonnost pro účely vydání oznámení Podmínku bezúhonnosti pro účely vydání oznámení splňuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu nebo trestného činutrestného činu vztahujícího se k ochraně utajovaných informacíutajovaných informací, anebo se na ni hledí, jako by odsouzena nebyla. § 9 (1) Před prvním přístupem k utajované informaciutajované informaci stupně utajení Vyhrazené ten, kdo je vůči fyzické osobě v rámci služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu osobou odpovědnou, zajistí její poučenípoučení. Jde-li o fyzickou osobu, vůči níž není odpovědná osobaodpovědná osoba podle věty první, zajistí poučenípoučení odpovědná osobaodpovědná osoba toho, kdo přístup k utajované informaciutajované informaci umožní. PoučeníPoučení podepisuje fyzická osoba a ten, kdo poučenípoučení provedl; jeden výtisk poučenípoučení jí předá a jeden výtisk uloží12). (2) Ten, kdo vydal oznámení, je povinen každých 5 let ode dne jeho vydání ověřovat splnění podmínek stanovených v § 6 odst. 2 písm. a) a c); ověřovat splnění těchto podmínek je oprávněn i před uplynutím této lhůty, existují-li důvodné pochybnosti o tom, že osoba přestala některou z nich splňovat. Výtisk oznámení a poučenípoučení a podklady pro ověření splnění podmínek podle § 6 odst. 2 písm. a) a c) lze uchovávat nejdéle 5 let ode dne zániku platnosti oznámení. (3) Platnost oznámení zaniká a) doručením písemného vyrozumění toho, kdo oznámení vydal, že fyzická osoba přestala splňovat podmínku uvedenou v § 6 odst. 2 písm. a) nebo c), b) skončením služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu, ve kterém byl fyzické osobě umožněn přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím, c) vznikem služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu, ve kterém má být fyzické osobě umožněn přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím, pokud bylo oznámení vydáno odpovědnou osobouodpovědnou osobou nebo jí určenou osobou toho, kdo umožnil fyzické osobě přístup k utajované informaciutajované informaci stupně utajení Vyhrazené, nebo Úřadem podle § 6 odst. 3, d) úmrtím nebo prohlášením osoby za mrtvou, e) ohlášením jeho odcizení nebo ztráty, f) ohlášením takového poškození, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, g) doručením písemného vyrozumění toho, kdo oznámení vydal, že fyzická osoba nesplnila ve stanovené lhůtě povinnost podle § 10 odst. 2 písm. b), h) vrácením oznámení tomu, kdo jej vydal, a není-li jej, tak Úřadu, i) patnáctým dnem od doručení osvědčení fyzické osoby nebo dokladu, nebo j) změnou některého z údajů v něm obsažených. (4) Při zániku platnosti oznámení podle odstavce 3 písm. a) a g) je ten, kdo oznámení vydal, povinen zajistit, aby fyzická osoba neměla přístup k utajované informaciutajované informaci, a o tomto zániku je povinen fyzickou osobu písemně vyrozumět. V písemném vyrozumění uvede důvod zániku platnosti oznámení. Při zániku platnosti oznámení podle odstavce 3 písm. b) až d), f), h) nebo i) je ten, kdo oznámení vydal, povinen o tomto zániku učinit písemný záznam, který uloží12). (5) Pokud držitel oznámení do 15 dnů ode dne zániku jeho platnosti podle odstavce 3 písm. e) nebo f) a do 30 dnů ode dne zániku jeho platnosti podle odstavce 3 písm. j) požádá písemně toho, kdo oznámení vydal, o vydání oznámení nového, přístup fyzické osoby k utajované informaciutajované informaci není zánikem platnosti původního oznámení dotčen; ten, kdo oznámení vydal, vydá do 5 dnů od doručení žádosti oznámení nové, které nahrazuje původní. (6) Při zániku platnosti oznámení podle odstavce 3 písm. a) nebo g) je fyzická osoba povinna odevzdat oznámení do 15 dnů ode dne doručení písemného vyrozumění, v případě zániku platnosti oznámení podle odstavce 3 písm. b), c) nebo i) do 15 dnů ode dne tohoto zániku a v případě zániku platnosti oznámení podle odstavce 3 písm. j) do 30 dnů ode dne tohoto zániku tomu, kdo oznámení vydal. (7) V případě zániku platnosti oznámení se má za to, že fyzická osoba poučena není. (8) Prováděcí právní předpis stanoví vzor oznámení a poučenípoučení. § 10 (1) Podmínky uvedené v § 6 odst. 2 písm. a) a c) musí fyzická osoba, která je držitelem oznámení, splňovat po celou dobu přístupu k utajované informaciutajované informaci stupně utajení Vyhrazené. (2) Fyzická osoba podle odstavce 1 je povinna a) písemně sdělovat tomu, kdo vydal oznámení, 1. změnu týkající se podmínek uvedených v § 6 odst. 2 písm. a) a c), 2. odcizení, ztrátu nebo poškození oznámení, 3. den doručení osvědčení fyzické osoby nebo dokladu, 4. skutečnosti uvedené v § 9 odst. 3 písm. c), f) a j), a to ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy tato změna nebo skutečnost nastala, nebo se o ní fyzická osoba dozvěděla, a v případě zániku platnosti oznámení podle § 9 odst. 3 písm. j) do 30 dnů, b) v případech podle § 9 odst. 2 předložit ve stanovené lhůtě na žádost toho, kdo vydal oznámení, 1. výpis z evidence Rejstříku trestů11), v případě cizince i obdobný doklad státu, jehož je cizinec státním příslušníkem, jakož i státu, v němž cizinec pobýval nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců v posledních 5 letech, anebo výpisem z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů takového státu; v případě, že cizí stát doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů nevydává, čestné prohlášení, a 2. prohlášení fyzické osoby o svéprávnosti; tyto doklady nesmějí být starší než 3 měsíce. Podmínky přístupu fyzické osoby k utajované informaci stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné § 11 (1) Fyzické osobě lze umožnit přístup k utajované informaciutajované informaci stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné, jestliže jej nezbytně potřebuje k výkonu své funkce, pracovní nebo jiné činnosti, je držitelem platného osvědčení fyzické osoby (§ 54) příslušného stupně utajení a je poučena, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak (§ 58 až 62). (2) Před prvním přístupem k utajované informaciutajované informaci stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné ten, kdo je vůči fyzické osobě v rámci služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu osobou odpovědnou, zajistí její poučenípoučení. Jde-li o fyzickou osobu ve vztahu, vůči níž není odpovědná osobaodpovědná osoba podle věty první, zajistí poučenípoučení odpovědná osobaodpovědná osoba toho, kdo fyzické osobě přístup k utajované informaciutajované informaci umožní. PoučeníPoučení podepisuje fyzická osoba a ten, kdo poučenípoučení provedl; jeden výtisk poučenípoučení jí předá, jeden výtisk uloží12) a kopii zašle Úřadu; kopii poučenípoučení lze Úřadu zaslat i elektronicky. Povinnost zaslání kopie poučenípoučení Úřadu se nevztahuje na zpravodajské služby v případech podle § 140 odst. 1 písm. a) a na Ministerstvo vnitra v případech podle § 141 odst 1. (3) PoučeníPoučení ředitele Úřadu a ředitele Bezpečnostní informační služby provede předseda vlády, poučenípoučení ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace provede ministr vnitra a poučenípoučení ředitele Vojenského zpravodajství provede ministr obrany; pro podpis, předání a uložení výtisku poučenípoučení platí odstavec 2 obdobně. (4) V případě zániku platnosti osvědčení fyzické osoby (§ 56 odst. 1) nebo skončení služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu, ve kterém byl fyzické osobě umožněn přístup k utajované informaciutajované informaci, se má za to, že fyzická osoba poučena není. § 11a V případě skončení služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu nebo při změně služebního úřadu, ve kterém byl fyzické osobě umožněn přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím, je tato osoba povinna písemně potvrdit, že si je vědoma povinnosti zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacíchutajovaných informacích, ke kterým měla přístup, a neumožnit k nim přístup neoprávněné osoběneoprávněné osobě. Odpovědná osobaOdpovědná osoba je povinna zajistit provedení tohoto úkonu. § 12 Podmínky pro vydání osvědčení fyzické osoby (1) Osvědčení fyzické osoby Úřad vydá fyzické osobě, která a) je státním občanem České republiky nebo státním příslušníkem členského státu Evropské unie nebo Organizace Severoatlantické smlouvy, b) splňuje podmínky uvedené v § 6 odst. 2 písm. a) a b), c) je bezpečnostně spolehlivá a d) je bezúhonná podle § 13. (2) Podmínky uvedené v odstavci 1 musí fyzická osoba splňovat po celou dobu platnosti osvědčení fyzické osoby (§ 55). § 13 Bezúhonnost pro účely vydání osvědčení fyzické osoby (1) Podmínku bezúhonnosti pro účely vydání osvědčení fyzické osoby splňuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu nebo trestného činutrestného činu vztahujícího se k ochraně utajovaných informacíutajovaných informací, nebo se na ni hledí, jako by odsouzena nebyla. Jestliže trestní stíhání pro takový trestný čintrestný čin bylo podmíněně zastaveno nebo bylo podmíněně odloženo podání návrhu na potrestání, je podmínka bezúhonnosti splněna až poté, co se fyzická osoba osvědčila podle jiného právního předpisu57). V případě rozhodnutí o schválení narovnání v trestním řízenítrestním řízení o úmyslném trestném činutrestném činu je podmínka bezúhonnosti splněna, pokud od právní moci takového rozhodnutí uplynula doba alespoň 5 let. (2) Podmínka bezúhonnosti se ověřuje opisem z evidence Rejstříku trestů11) a v případě cizince dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů státu, jehož je cizinec státním příslušníkem, jakož i státu, v němž cizinec pobýval po dosažení věku 15 let nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, anebo výpisem z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů takového státu. V případě, že cizí stát doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů nevydává, prokazuje se podmínka bezúhonnosti čestným prohlášením. Doklady k ověření bezúhonnosti nesmějí být starší než 3 měsíce. § 14 Bezpečnostní spolehlivost (1) Podmínku bezpečnostní spolehlivosti splňuje fyzická osoba, u níž není zjištěno bezpečnostní riziko. (2) Bezpečnostním rizikem je a) činnost proti zájmu České republiky, b) činnost spočívající v potlačování základních práv a svobod, anebo podpora takové činnosti, c) skutečnost, že jsou majetkové poměry zjevně nepřiměřené řádně přiznaným příjmům fyzické osoby, nebo d) opakované neposkytnutí nezbytné součinnosti nebo neudělení souhlasu podle § 107 odst. 4 v probíhajícím řízení o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, pokud bez poskytnutí součinnosti nelze ve věci rozhodnout. (3) Za bezpečnostní riziko lze též považovat a) zařazení do složky bývalé Státní bezpečnosti s rozvědným nebo kontrarozvědným zaměřením, zpravodajské správy Generálního štábu Československé lidové armádyarmády nebo odboru vnitřní ochrany Sboru nápravné výchovy anebo prokazatelnou spolupráci s bývalou Státní bezpečností nebo zpravodajskou správou Generálního štábu Československé lidové armádyarmády nebo odborem vnitřní ochrany Sboru nápravné výchovy, b) úmyslné porušení právních předpisů, na jehož základě může nastat újma zájmu České republikyújma zájmu České republiky, c) chování, které má negativní vliv na důvěryhodnost nebo ovlivnitelnost fyzické osoby, d) styky s osobou, která vyvíjí nebo vyvíjela činnost proti zájmu České republiky, e) porušení podmínek přístupu k utajovaným informacímutajovaným informacím nebo jiné povinnosti při ochraně utajovaných informacíutajovaných informací, nebo f) skutečnost, že fyzická osoba trpí takovou poruchou zdraví nebo se ve struktuře její osobnosti vyskytují takové charakteristiky, které mohou mít negativní vliv na její schopnost utajovat informace. (4) Bezpečnostní rizika uvedená v odstavci 2 písm. a) až c) a v odstavci 3 písm. a) se v řízení zjišťují za období od 15 let věku. Bezpečnostní riziko uvedené v odstavci 2 písm. d) se zjišťuje pouze v probíhajícím řízení o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby. Bezpečnostní rizika uvedená v odstavci 3 písm. b) až e) se zjišťují za období 10 let pro stupeň utajení Důvěrné, 15 let pro stupeň utajení Tajné a 20 let pro stupeň utajení Přísně tajné předcházejících dni zahájení řízení nebo za období od 15 let věku podle toho, které z nich je kratší. (5) Při posuzování, zda skutečnost uvedená v odstavci 3 je bezpečnostním rizikem, se přihlíží k tomu, do jaké míry může ovlivnit schopnost utajovat informace, k době jejího výskytu, k jejímu rozsahu, charakteru a k chování fyzické osoby v období uvedeném v odstavci 4. (6) Zpravodajská služba u svých příslušníků, zaměstnanců a uchazečů o přijetí do služebního poměru nebo základního pracovněprávního vztahu může při ověřování podmínky bezpečnostní spolehlivosti provést fyziodetekční vyšetření. Zpravodajská služba u svých příslušníků, zaměstnanců a uchazečů o přijetí do služebního poměru nebo základního pracovněprávního vztahu v případech podle § 140 odst. 1 písm. a) a Ministerstvo vnitra v případech podle § 141 odst. 1 může při zjišťování a posuzování skutečností podle odstavce 3 písm. f) provést psychologické nebo lékařské vyšetření odborným pracovištěm zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra. Hlava III Průmyslová bezpečnost Podmínky přístupu podnikatele k utajované informaci a formy přístupu podnikatele k utajované informaci § 15 Přístup k utajované informaciutajované informaci lze umožnit podnikateli, který je fyzickou osobou s trvalým pobytem na území České republiky zapsanou do živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku, obchodního rejstříku nebo jiné evidence vedené podle jiného zákona registrující osoby a provozuje podnikatelskou činnost nebo právnickou osobou se sídlem v České republice zapsanou v obchodním rejstříku, jejíž hlavní činností je podnikatelská činnost, jestliže jej nezbytně potřebuje k výkonu své činnosti, a pokud při přístupu k utajované informaciutajované informaci a) stupně utajení Vyhrazené 1. doloží písemným prohlášením svou schopnost zabezpečit ochranu utajovaných informacíutajovaných informací (dále jen „prohlášení podnikatele“), nebo 2. je držitelem platného osvědčení podnikatele, nebo b) stupně utajení Důvěrné a vyšší je držitelem platného osvědčení podnikatele příslušného stupně utajení, není-li stanoveno v § 58 až 62 jinak. § 15a Prohlášení podnikatele (1) Podnikatel je oprávněn učinit prohlášení podnikatele, pokud a) má pro ochranu utajované informaceutajované informace stupně utajení Vyhrazené vytvořeny podmínky odpovídající formě přístupu k této informaci (§ 20) a příslušnému druhu zajištění její ochrany (§ 5), b) odpovědná osobaodpovědná osoba je držitelem oznámení, osvědčení fyzické osoby nebo dokladu. (2) Splnění podmínek pro přístup k utajované informaciutajované informaci podle § 15 písm. a) bodu 1 prokazuje podnikatel poskytovateli utajované informaceutajované informace stupně utajení Vyhrazené (dále jen „poskytovatel vyhrazené informace“) předáním prohlášení podnikatele před prvním přístupem k této informaci; ten je oprávněn od podnikatele požadovat předložení bezpečnostní dokumentace podnikatele. Poskytovatel vyhrazené informace zašle kopii prohlášení podnikatele neprodleně Úřadu. (3) Podnikatel, u něhož utajovaná informaceutajovaná informace stupně utajení Vyhrazené bude pouze vznikat, zašle prohlášení podnikatele neprodleně poté, co ho učiní, Úřadu. (4) Podnikatel, který ukončuje přístup k utajované informaciutajované informaci stupně utajení Vyhrazené, neprodleně písemně oznámí tuto skutečnost tomu, komu podle odstavce 2 nebo 3 předal nebo zaslal prohlášení podnikatele; to neplatí, došlo-li k zániku prohlášení podnikatele podle odstavce 5 písm. a). (5) Platnost prohlášení podnikatele zaniká a) uplynutím 5 let ode dne, kdy bylo učiněno, b) dnem doručení písemného oznámení podnikatele podle odstavce 4 poskytovateli vyhrazené informace nebo Úřadu, c) dnem doručení osvědčení podnikatele pro formu přístupu podle § 20 odst. 1 písm. a) nebo pro stejnou formu přístupu podnikatele k utajované informaciutajované informaci, d) zrušením nebo zánikem podnikatele, e) přestal-li podnikatel splňovat některou z podmínek uvedených v odstavci 1, nebo f) změnou některého z údajů uvedených v prohlášení podnikatele. (6) Podnikatel neprodleně písemně oznámí zánik platnosti prohlášení podnikatele podle odstavce 5 písm. c), e) a f) tomu, komu podle odstavce 2 nebo 3 předal nebo zaslal prohlášení podnikatele. (7) Náležitosti prohlášení podnikatele stanoví prováděcí právní předpis. § 16 Podmínky pro vydání osvědčení podnikatele (1) Osvědčení podnikatele Úřad vydá podnikateli, a) který je ekonomicky stabilní, b) který je bezpečnostně spolehlivý, c) který je způsobilý zabezpečit ochranu utajovaných informacíutajovaných informací, d) pokud odpovědná osobaodpovědná osoba je držitelem platného osvědčení fyzické osoby nejméně pro takový stupeň utajení, pro který žádá podnikatel o vydání osvědčení podnikatele, e) který je bezúhonný. (2) Podmínky uvedené v odstavci 1 musí podnikatel splňovat po celou dobu platnosti osvědčení podnikatele (§ 55). § 17 Ekonomická stabilita (1) Podmínku ekonomické stability nesplňuje podnikatel, a) u kterého soud vyhlásil moratorium15), b) vůči jehož majetku je vydáno rozhodnutí o úpadku15), c) u kterého byla zavedena nucená správa nebo v posledních 3 letech dočasná správa anebo na něj v posledních 3 letech bylo uplatněno opatření k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, nebo d) který na základě řádných účetních závěrek v posledních 5 po sobě jdoucích účetních obdobích vykazuje záporný vlastní kapitál. (2) Za ekonomicky nestabilního lze též považovat podnikatele, a) který má evidován nedoplatek na pojistném na sociální zabezpečení, na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo na pojistném na veřejné zdravotní pojištění, včetně penále, b) který má evidován nedoplatek na dani z příjmů, na dani z přidané hodnoty nebo na jiné dani, nedoplatek na cle nebo nedoplatek na příslušenství daně nebo cla, c) který trvale či opakovaně neplní finanční povinnosti vůči státu, fyzickým nebo právnickým osobám, d) u něhož bylo rozhodnuto o exekuciexekuci na jeho majetek, e) u kterého je po dobu nejméně 5 posledních po sobě jdoucích zdaňovacích období výsledkem podnikatelské činnosti ztráta, nebo f) který na základě řádné účetní závěrky vykazuje záporný vlastní kapitál. § 18 Bezpečnostní spolehlivost (1) Podmínku bezpečnostní spolehlivosti nesplňuje podnikatel, u něhož bylo zjištěno bezpečnostní riziko. (2) Bezpečnostním rizikem je a) skutečnost, že podnikatel, člen jeho statutárního nebo kontrolního orgánu, prokurista nebo fyzická osoba s rozhodujícím vlivem na podnikatele vyvíjela nebo vyvíjí činnost proti zájmu České republiky, b) činnost podnikatele, člena jeho statutárního nebo kontrolního orgánu, prokuristy nebo fyzické osoby s rozhodujícím vlivem na podnikatele spočívající v potlačování základních práv a svobod nebo podpora takové činnosti, c) skutečnost, že práva společníka nebo člena obchodní korporace s nejméně 10% podílem na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech, a to i prostřednictvím jiných právnických osob, vykonává svěřenský správce a že zakladatel svěřenského fondu, správce svěřenského fondu nebo osoba obmyšlená, jež má být příjemcem plnění z tohoto svěřenského fondu, vyvíjí nebo vyvíjela činnost proti zájmu České republiky nebo činnost spočívající v potlačování základních práv a svobod nebo takovou činnost podporovala, nebo d) opakované neposkytnutí nezbytné součinnosti nebo neudělení souhlasu podle § 108 odst. 7 v probíhajícím řízení o zrušení platnosti osvědčení podnikatele, pokud bez poskytnutí součinnosti nelze ve věci rozhodnout. (3) Za bezpečnostní riziko lze též považovat a) kapitálové, finanční nebo obchodní vztahy k jiným fyzickým nebo právnickým osobám anebo k cizí mocicizí moci, které vyvíjejí nebo vyvíjely činnost proti zájmu České republiky, b) personální nestabilitu ve statutárním nebo v kontrolním orgánu nebo v osobách prokuristů, c) chování nebo činnost podnikatele, člena jeho statutárního nebo kontrolního orgánu nebo prokuristy, které má negativní vliv na podnikatele nebo může negativně ovlivňovat důvěryhodnost podnikatele, d) porušení povinnosti při ochraně utajovaných informacíporušení povinnosti při ochraně utajovaných informací, e) pravomocné odsouzení společníka nebo člena obchodní korporace s rozhodujícím vlivem na podnikatele pro úmyslný trestný čintrestný čin, f) úmyslné porušení právních předpisů společníkem nebo členem obchodní korporace nebo jinou osobou, která má rozhodující vliv na podnikatele, g) úmyslné porušení právních předpisů osobami oprávněnými jménem podnikatele nebo za podnikatele jednat, na jehož základě může nastat újma zájmu České republikyújma zájmu České republiky, h) vztah osoby, která má vliv na jednání podnikatele, k fyzickým osobám nebo právnickým osobám nebo k cizí mocicizí moci, které vyvíjely nebo vyvíjejí činnost proti zájmu České republiky, i) skutečnost, že členem statutárního nebo kontrolního orgánu podnikatele je právnická osoba, j) pravomocné odsouzení podnikatele pro trestný čintrestný čin, k) skutečnost, že podnikatel nehradí své peněžité dluhy, přestože mu v tom nebrání jiným právním předpisem předvídané okolnosti, pro které tyto dluhy nelze hradit, l) skutečnost, že společníkem nebo členem obchodní korporace s rozhodujícím vlivem na podnikatele je zahraniční právnická osoba, u které nelze úkony v řízení zjistit nebo ověřit vlastnickou strukturu, nebo m) skutečnost, že není možné ověřit bezpečnostní spolehlivost podnikatele, protože společníkem nebo členem obchodní korporace s rozhodujícím vlivem na podnikatele, a to i prostřednictvím jiných právnických osob, je zahraniční osoba. (4) Rozhodujícím vlivem podle odstavce 2 písm. a) a b) a odstavce 3 písm. e), f), l) a m) je možnost prosadit fakticky nebo na základě práva jmenování, odvolání nebo volbu osoby, která je členem individuálního statutárního nebo kontrolního orgánu, nebo většiny osob, které jsou členy kolektivního statutárního nebo kontrolního orgánu podnikatele, a to i prostřednictvím jiných právnických osob. Vlivem podle odstavce 3 písm. h) je schopnost ovlivnit přímo či nepřímo jednání podnikatele. (5) Při posuzování, zda skutečnost uvedená v odstavci 3 je bezpečnostním rizikem, se přihlíží k jejímu rozsahu a charakteru, k době jejího výskytu a k tomu, do jaké míry může ovlivnit schopnost podnikatele utajovat informace. § 19 Způsobilost zabezpečit ochranu utajovaných informací Podmínku způsobilosti zabezpečit ochranu utajovaných informacíutajovaných informací nesplňuje podnikatel, který není schopen zajistit a dodržovat jednotlivé druhy zajištění ochrany utajovaných informacíutajovaných informací podle tohoto zákona v závislosti na příslušném stupni utajení a formě přístupu k utajované informaciutajované informaci. § 19a Bezúhonnost pro účely vydání osvědčení podnikatele Podmínku bezúhonnosti pro účely vydání osvědčení podnikatele splňuje podnikatel, který nebyl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu nebo trestného činutrestného činu vztahujícího se k ochraně utajovaných informacíutajovaných informací nebo se na něj hledí, jako by odsouzen nebyl. Jestliže trestní stíhání pro takový trestný čintrestný čin bylo podmíněně zastaveno nebo bylo podmíněně odloženo podání návrhu na potrestání, je podmínka bezúhonnosti splněna až poté, co se podnikatel osvědčil podle jiného právního předpisu57). V případě rozhodnutí o schválení narovnání v trestním řízenítrestním řízení o úmyslném trestném činutrestném činu je podmínka bezúhonnosti splněna, pokud od nabytí právní moci takového rozhodnutí uplynula doba alespoň 5 let. § 20 Formy přístupu podnikatele k utajované informaci (1) Podnikatel má přístup k utajované informaciutajované informaci, a) která u něho vzniká, nebo je mu poskytnuta, nebo b) ke které mají přístup zaměstnanci podnikatele nebo osoby jednající jménem podnikatele nebo za podnikatele, a to v souvislosti s výkonem pracovní nebo jiné činnosti pro podnikatele na základě smlouvy, aniž by byla podnikateli poskytnuta nebo u něho vznikala. (2) V případě přístupu podle odstavce 1 písm. b) musí podnikatel splňovat podmínku podle § 16 odst. 1 písm. c) pouze zajištěním ochrany utajované informaceutajované informace personální bezpečností [§ 5 písm. a)]. Hlava IV Administrativní bezpečnost Vyznačování údajů a evidence utajované informace § 21 (1) Na utajovanou informaciutajovanou informaci je původce povinen vyznačit svůj název, stupeň jejího utajení, její evidenční označení a datum jejího vzniku, není-li dále stanoveno jinak. (2) Na utajované informaciutajované informaci poskytnuté České republice cizí mocícizí mocí vyznačí orgán státuorgán státu, právnická osoba podle § 60b nebo podnikatel, pokud tuto utajovanou informaciutajovanou informaci evidují jako první (§ 77 až 79), stupeň utajení, který je uveden v § 4, a to v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a na jejímž základě je utajovaná informaceutajovaná informace poskytována, včetně případné zkratky podle této smlouvy (například zkratka „EU“, „EURA“ nebo „NATO“), nebo v souladu s požadavkem cizí mocicizí moci nebo se stupněm utajení cizí mocícizí mocí na poskytnuté utajované informaciutajované informaci vyznačeným; název původce a datum vzniku utajované informaceutajované informace se nevyznačuje. (3) Na utajované informaciutajované informaci, která vyžaduje zpřísněné podmínky při zajišťování jednotlivých druhů ochrany utajovaných informacíutajovaných informací (dále jen „zvláštní režim nakládání“) v oblastech stanovených zejména mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, nebo předpisy mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, se vyznačí též příslušné doplňující označení (například označení „KRYPTO“, jde-li o utajovanou informaciutajovanou informaci z oblasti kryptografické ochrany, a označení „ATOMAL“, jde-li o utajovanou informaciutajovanou informaci z oblasti zbraní hromadného ničení). (4) Nelze-li na informaci údaje podle odstavců 1 až 3 vyznačit, uvedou se tak, aby je bylo možné kdykoliv zjistit. (5) Utajovaná informaceUtajovaná informace se eviduje v administrativních pomůckách určených prováděcím právním předpisem a způsobem tam stanoveným; to neplatí, pokud u podkladových materiálů stupně utajení Vyhrazené k utajované informaciutajované informaci stupně utajení Vyhrazené odpovědná osobaodpovědná osoba stanoví, že se neevidují. V administrativních pomůckách se zaznamenává též předávání, přebírání nebo jiný pohyb utajované informaceutajované informace nebo seznámení se s jejím obsahem. (6) Opis, kopie nebo překlad utajované informaceutajované informace stupně utajení Přísně tajné nebo výpis z ní mohou být vyhotoveny pouze na základě písemného souhlasu původce; jde-li o utajovanou informaciutajovanou informaci stupně utajení Tajné nebo Důvěrné, mohou být vyhotoveny pouze s písemným souhlasem přímo nadřízené osoby. (7) Utajovanou informaciUtajovanou informaci lze přepravovat nebo přenášet pouze v přenosných schránkách nebo v uzavřeném obalu v závislosti na jejím stupni utajení a na jejím nosiči; přepravovat ji lze pouze prostřednictvím kurýra nebo držitele poštovní licence17). (8) Převzetí utajované informaceutajované informace příjemce potvrdí, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 23 odst. 1). (9) Uloženou utajovanou informaciutajovanou informaci lze zapůjčit pouze fyzickým osobám, které jsou k orgánu státuorgánu státu, právnické osobě podle § 60b nebo podnikateli ve služebním poměru nebo v pracovněprávním, členském či obdobném vztahu. (10) Při vyřazování utajované informaceutajované informace ve skartačním řízení se postupuje podle zvláštního právního předpisu18). (11) V případě, kdy hrozí bezprostřední riziko vyzrazení utajované informaceutajované informace Evropské unie, původce, kurýr nebo adresát utajovanou informaciutajovanou informaci zničí způsobem, který znemožní její obnovení nebo obnovení její části; adresát nebo kurýr oznámí neprodleně tuto skutečnost písemně původci a Úřadu. § 22 (1) Stupeň utajení na utajované informaciutajované informaci vyznačí původce při jejím vzniku, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 70). (2) Vyznačení stupně utajení na utajované informaciutajované informaci musí být zachováno po celou dobu trvání důvodů utajení. Bez souhlasu původce nebo poskytující cizí mocicizí moci nesmí být stupeň utajení změněn nebo zrušen. (3) Vyžaduje-li to charakter utajované informaceutajované informace, musí původce vyznačit na utajované informaciutajované informaci dobu, po kterou bude informace utajována; stupeň utajení zaniká uplynutím vyznačené doby. (4) Stupeň utajení původce neprodleně zruší nebo změní po zjištění, že pominul důvod pro utajení informace, důvody pro utajení neodpovídají stanovenému stupni utajení nebo byl-li stupeň utajení stanoven neoprávněně anebo po obdržení výzvy podle odstavce 9, a na utajované informaciutajované informaci toto zrušení nebo změnu jejího stupně utajení vyznačí. (5) Původce je povinen prověřit, zda důvod pro utajení informace trvá, a to nejméně jednou za pět let ode dne jejího vzniku. (6) Provedl-li původce zrušení nebo změnu stupně utajení podle odstavce 4, oznámí tuto skutečnost neprodleně písemně adresátům utajované informaceutajované informace. Adresáti utajované informaceutajované informace oznámí neprodleně písemně tuto skutečnost všem dalším adresátům, kterým utajovanou informaciutajovanou informaci zpřístupnili. (7) Adresát po obdržení oznámení podle odstavce 6 na utajované informaciutajované informaci zrušení nebo změnu stupně utajení vyznačí. (8) Zanikl-li původce, provede zrušení nebo změnu stupně utajení podle odstavce 4 a oznámení podle odstavce 6 jeho právní nástupce, a není-li jej, nebo nesplňuje-li právní nástupce podmínky přístupu k utajované informaciutajované informaci, Úřad. (9) Úřad na žádost orgánu státuorgánu státu, který vede řízení, v němž se nakládá s utajovanou informacíutajovanou informací, bez zbytečného odkladu ověří, zda důvody pro utajení odpovídají stanovenému stupni utajení nebo zda byl stupeň utajení stanoven oprávněně. Pokud Úřad po konzultaci s původcem utajované informacepůvodcem utajované informace shledá, že důvody pro utajení neodpovídají stanovenému stupni utajení nebo že byl stupeň utajení stanoven neoprávněně, vyzve původce, aby v případě posuzované utajované informaceutajované informace postupoval podle odstavců 4 a 5 v souladu se zjištěním Úřadu. Je-li původcem utajované informacepůvodcem utajované informace zpravodajská služba, ověření podle věty první se v případě správního řízení neprovede; pro jiné řízení jej provede příslušná zpravodajská služba. § 23 (1) Nejde-li o utajovanou informaciutajovanou informaci vyžadující zvláštní režim nakládání, nevztahuje se povinnost stanovená v § 21 odst. 8 na předávání utajované informaceutajované informace a) do stupně utajení Tajné mezi zpravodajskými službami a obdobnými službami cizí mocicizí moci, uskutečňované v rámci spolupráce podle zvláštního právního předpisu19) v případech, kdy postup podle § 21 odst. 8 nelze dodržet, b) stupně utajení Vyhrazené, stanoví-li tak odpovědná osobaodpovědná osoba a nepožaduje-li výslovně cizí moccizí moc nebo původce utajované informacepůvodce utajované informace potvrzení jejího převzetí. (2) Prováděcí právní předpis stanoví a) způsob vyznačování náležitostí na utajované informaciutajované informaci podle § 21 odst. 1 až 4 a § 22 odst. 1, 3, 4 a 7, zejména ve vazbě na stupeň utajení utajované informaceutajované informace a nosič utajované informaceutajované informace, b) druhy administrativních pomůcek uvedených v § 21 odst. 5, jejich náležitosti a organizační a technické požadavky na jejich vedení, a rozsah podkladových materiálů stupně utajení Vyhrazené k utajované informaciutajované informaci stupně utajení Vyhrazené, c) náležitosti souhlasu k pořizování opisu, kopie, výpisu a překladu utajované informaceutajované informace (§ 21 odst. 6), způsob vyznačování náležitostí na nich a způsob pořizování výpisu, d) podrobnosti k přepravě, přenášení, převzetí a zapůjčování utajované informaceutajované informace podle § 21 odst. 7 až 9 a § 77 odst. 6 a 8 a k další s tím související manipulaci s ní, včetně organizačního zajištění těchto činností, požadavků na přenosné schránky a obaly a vyznačování příslušných náležitostí na nich, a to zejména ve vazbě na stupeň utajení utajované informaceutajované informace a nosič utajované informaceutajované informace. (3) Na zpracování a přenos utajované informaceutajované informace zpracovávané v elektronickém systému spisové služby, který je součástí informačního systému nakládajícího s utajovanými informacemiinformačního systému nakládajícího s utajovanými informacemi a splňuje požadavky stanovené národním standardem pro elektronické systémy spisové služby, s výjimkou těch požadavků, jejichž užití vylučuje splnění podmínek certifikace informačního systému pro nakládání s utajovanými informacemiutajovanými informacemi nebo jejichž užití vylučuje zvláštní povaha působnosti původce55), se použijí odstavec 1, § 21 odst. 1 až 4, § 21 odst. 5, s výjimkou části věty první za středníkem, § 21 odst. 6, pokud jde o překlad, § 21 odst. 8 až 10 a § 22 obdobně. V ostatních případech se ustanovení této hlavy na zpracování a přenos utajovaných informacíutajovaných informací v informačních a komunikačních systémech, zařízeních podle § 36 a kryptografických prostředcích nepoužijí. (4) Úřad vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv převodní tabulky stupňů utajení podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. Hlava V Fyzická bezpečnost § 24 (1) Pro zabezpečení ochrany utajovaných informacíutajovaných informací v rámci fyzické bezpečnosti se určují objektyobjekty, zabezpečené oblasti a jednací oblasti. (2) ObjektemObjektem je budova nebo jiný ohraničený prostor, ve kterém se zpravidla nachází zabezpečená oblast nebo jednací oblast. (3) Zabezpečenou oblastí je ohraničený prostor v objektuobjektu. (4) Jednací oblastí je ohraničený prostor v objektuobjektu. Utajovanou informaciUtajovanou informaci stupně utajení Přísně tajné nebo Tajné lze pravidelně projednávat pouze v jednací oblasti. (5) Utajovaná informaceUtajovaná informace se zpracovává a) v zabezpečené oblasti příslušné kategorie nebo vyšší, b) v objektuobjektu příslušné kategorie nebo vyšší, pokud je zajištěno, že k utajované informaciutajované informaci nemá přístup neoprávněná osobaneoprávněná osoba, c) v odůvodněných případech s písemným souhlasem odpovědné osobyodpovědné osoby nebo bezpečnostního ředitele v objektuobjektu nižší kategorie, než je stupeň utajení zpracovávané utajované informaceutajované informace, pokud je zajištěno, že k utajované informaciutajované informaci nemá přístup neoprávněná osobaneoprávněná osoba, nebo d) v odůvodněných případech s písemným souhlasem odpovědné osobyodpovědné osoby nebo bezpečnostního ředitele mimo objektobjekt, pokud je zajištěno, že k utajované informaciutajované informaci nemá přístup neoprávněná osobaneoprávněná osoba. (6) Utajovaná informaceUtajovaná informace se ukládá v zabezpečené oblasti příslušné kategorie nebo vyšší a v ní popřípadě v trezoru, uzamykatelné skříni nebo jiné schránce za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. § 25 (1) Zabezpečené oblasti se podle nejvyššího stupně utajení utajované informaceutajované informace, která se v nich ukládá, a objektyobjekty se podle nejvyššího stupně utajení utajované informaceutajované informace, která se v nich zpracovává, zařazují do kategorií a) Přísně tajné, b) Tajné, c) Důvěrné, nebo d) Vyhrazené. (2) Zabezpečené oblasti se podle možnosti přístupu k utajované informaciutajované informaci zařazují do tříd a) třída I, kdy vstupem do této oblasti dochází k seznámení s utajovanou informacíutajovanou informací, b) třída II, kdy vstupem do této oblasti nedochází k seznámení s utajovanou informacíutajovanou informací. (3) Vstup do zabezpečené oblasti a výstup z ní musí být kontrolovány opatřeními podle § 27. Neoprávněná osobaNeoprávněná osoba může vstoupit pouze do zabezpečené oblasti třídy II, a to s osobou, která má do této oblasti vstup povolen. (4) V odůvodněných případech s písemným souhlasem odpovědné osobyodpovědné osoby nebo jí pověřené osoby lze na dobu nezbytně nutnou změnit třídu I na třídu II, pokud je zajištěno, že k utajované informaciutajované informaci nemá přístup neoprávněná osobaneoprávněná osoba. § 26 Projednávání utajovaných informací (1) Odpovědná osobaOdpovědná osoba je povinna zajistit, aby v jednací oblasti podle § 24 odst. 4 nedocházelo k ohrožení nebo úniku projednávaných utajovaných informacíutajovaných informací. (2) Ke splnění povinnosti podle odstavce 1 je odpovědná osobaodpovědná osoba povinna požádat Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost o prověření, zda v jednací oblasti nedochází k nedovolenému použití technických prostředků určených k získávání informací; o prověření může odpovědná osobaodpovědná osoba požádat rovněž u zabezpečené oblasti kategorie Tajné nebo Přísně tajné. O této žádosti Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost informuje Úřad. Prověření Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost zajistí v součinnosti se zpravodajskými službami a Policií České republiky (dále jen „policie“) a o provedeném prověření informuje Úřad. Pro své potřeby si zpravodajské služby a policie prověření provádějí samy. (3) Vstup do jednací oblasti a výstup z ní musí být kontrolován opatřeními podle § 27. Neoprávněná osobaNeoprávněná osoba může vstoupit do jednací oblasti pouze s osobou, která má do této oblasti vstup povolen. § 27 Opatřeními fyzické bezpečnosti jsou a) ostraha, b) režimová opatření, c) technické prostředky. § 28 (1) Ostraha se nepřetržitě zajišťuje u objektuobjektu, ve kterém se nachází zabezpečená oblast kategorie a) Přísně tajné, nejméně 2 osobami u objektuobjektu, b) Tajné, nejméně 1 osobou u objektuobjektu a 1 další osobou, které poplachové hlášení technických prostředků umožní rychlý zásah, je-li provádění ochrany utajovaných informacíutajovaných informací narušeno, c) Důvěrné, nejméně 1 osobou, které poplachové hlášení technických prostředků umožní rychlý zásah, je-li provádění ochrany utajovaných informacíutajovaných informací narušeno. (2) U objektuobjektu, ve kterém se nachází zabezpečená oblast nejvýše kategorie Vyhrazené, a u objektuobjektu bez zabezpečené oblasti nebo jednací oblasti, se ostraha zajišťuje v rozsahu stanoveném odpovědnou osobouodpovědnou osobou. (3) U objektuobjektu, ve kterém se nachází jednací oblast, v níž se pravidelně projednávají utajované informaceutajované informace stupně utajení Přísně tajné, se ostraha zajišťuje nejméně 2 osobami u objektuobjektu; u objektuobjektu, ve kterém se nachází jednací oblast, v níž se pravidelně projednávají utajované informaceutajované informace stupně utajení Tajné, nejméně 1 osobou u objektuobjektu a 1 další osobou, které poplachové hlášení technických prostředků umožní rychlý zásah, je-li provádění ochrany utajovaných informacíutajovaných informací narušeno. (4) Ostraha se zabezpečuje zaměstnanci orgánu státuorgánu státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele, o jejichž objektobjekt jde, příslušníky ozbrojených sil nebo ozbrojených bezpečnostních sborů nebo příslušníky ozbrojených sil cizí mocicizí moci anebo zaměstnanci bezpečnostní ochranné služby. § 29 Režimová opatření stanoví oprávnění osob a dopravních prostředků pro vstup a vjezd do objektuobjektu, oprávnění osob pro vstup do zabezpečené oblasti a jednací oblasti a způsob kontroly těchto oprávnění a dále způsob manipulace s klíči a identifikačními prostředky, které se používají pro systémy zabezpečení vstupů podle § 30 odst. 1 písm. b), a způsob manipulace s technickými prostředky a jejich používání. Režimová opatření stanoví též oprávnění při výstupu osob a výjezdu dopravních prostředků z objektuobjektu a pro jejich kontrolu, podmínky a způsob kontroly pohybu osob v objektuobjektu, zabezpečené oblasti a jednací oblasti a způsob kontroly a vynášení utajovaných informacíutajovaných informací z objektuobjektu, zabezpečené oblasti a jednací oblasti. § 30 (1) Technickými prostředky jsou zejména a) mechanické zábranné prostředky, b) elektrická zámková zařízení a systémy pro kontrolu vstupů, c) poplachové zabezpečovací a tísňové systémy, d) dohledové videosystémy, e) zařízení elektrické požární signalizace, f) zařízení sloužící k vyhledávání nebezpečných látek nebo předmětů, g) zařízení fyzického ničení nosičů informací, h) zařízení proti pasivnímu a aktivnímu odposlechu utajované informaceutajované informace. (2) Bodové ohodnocení (§ 31 odst. 1) se přiřazuje certifikovaným technickým prostředkům [§ 46 odst. 1 písm. a)] a odpovědnou osobouodpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou schváleným necertifikovaným technickým prostředkům. (3) Technické prostředky uvedené v odstavci 1 lze v případě účasti České republiky v mezinárodním ozbrojeném konfliktu, mezinárodní záchranné nebo humanitární akci, v dalších zahraničních misích, v případě vyhlášení válečného stavu, v případě stavu nebezpečí, nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu20), v případě zpravodajských operací zpravodajských služeb a při činnostech ozbrojených sil České republiky v rámci vojenského cvičení a praktického vojenského výcviku s vojenskou technikou a vojenskou výzbrojí mimo místa stálé dislokace vojenského útvaru nahradit zvýšenou ostrahou, než jaká je uvedena v § 28, prováděnou příslušníky ozbrojených sil nebo ozbrojených bezpečnostních sborů na základě zvláštních právních předpisů21), příslušníky ozbrojených sil cizí mocicizí moci nebo zaměstnanci bezpečnostní ochranné služby cizí mocicizí moci. § 31 (1) Míra zabezpečení jednací oblasti a zabezpečené oblasti opatřeními fyzické bezpečnosti se určuje pomocí bodových hodnot těchto opatření v závislosti na vyhodnocení rizik; bodové hodnoty a nejnižší míra zabezpečení jsou stanoveny prováděcím právním předpisem. (2) Opatření fyzické bezpečnosti nebo kombinace více těchto opatření musí odpovídat alespoň nejnižší míře zabezpečení jednací oblasti nebo zabezpečené oblasti a stanoví se v závislosti na vyhodnocení rizik a na stupni utajení utajovaných informacíutajovaných informací, které jsou v jednací oblasti pravidelně projednávány, nebo na kategorii zabezpečené oblasti. (3) Opatření podle odstavce 2 a opatření fyzické bezpečnosti objektuobjektu bez zabezpečené oblasti nebo jednací oblasti schvaluje a stanoví odpovědná osobaodpovědná osoba nebo jí pověřená osoba v projektu fyzické bezpečnosti. (4) Hodnocení rizik musí být prováděno průběžně a v případě potřeby musí být míra opatření fyzické bezpečnosti upravena. (5) Orgán státuOrgán státu, právnická osoba podle § 60b a podnikatel jsou povinni zajistit a pravidelně ověřovat, zda použitá opatření fyzické bezpečnosti odpovídají projektu fyzické bezpečnosti a právním předpisům v oblasti ochrany utajovaných informacíutajovaných informací. § 32 Projekt fyzické bezpečnosti (1) Projekt fyzické bezpečnosti v případech, kdy se v objektuobjektu nacházejí zabezpečené oblasti kategorie Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné, obsahuje a) určení objektuobjektu a zabezpečených oblastí, včetně jejich hranic a určení kategorií a tříd zabezpečených oblastí, b) vyhodnocení rizik, c) způsob použití opatření fyzické bezpečnosti, d) provozní řád objektuobjektu a e) plán zabezpečení objektuobjektu a zabezpečených oblastí v krizových situacích. (2) Projekt fyzické bezpečnosti v případech, kdy se v objektuobjektu nachází zabezpečená oblast pouze kategorie Vyhrazené, obsahuje a) určení objektuobjektu a zabezpečených oblastí, včetně jejich hranic a určení kategorií a tříd zabezpečených oblastí a b) způsob použití opatření fyzické bezpečnosti. (3) Projekt fyzické bezpečnosti v případech, kdy se v objektuobjektu nachází jednací oblast, obsahuje a) určení objektuobjektu a jednací oblasti, včetně jejich hranic, b) vyhodnocení rizik, c) způsob použití opatření fyzické bezpečnosti, d) provozní řád objektuobjektu a e) plán zabezpečení objektuobjektu a jednací oblasti v krizových situacích. (4) Projekt fyzické bezpečnosti objektuobjektu kategorie Přísně tajné, Tajné a Důvěrné bez zabezpečené oblasti nebo jednací oblasti obsahuje a) určení objektuobjektu včetně jeho hranic, b) způsob použití opatření fyzické bezpečnosti, c) provozní řád objektuobjektu a d) plán zabezpečení objektuobjektu v krizových situacích. (5) Projekt fyzické bezpečnosti objektuobjektu kategorie Vyhrazené bez zabezpečené oblasti obsahuje určení objektuobjektu včetně jeho hranic. (6) Na projekt fyzické bezpečnosti se v případech podle § 30 odst. 3 použijí ustanovení odstavců 1 až 5 přiměřeně; rozsah projektu schvaluje a stanoví odpovědná osobaodpovědná osoba nebo jí pověřená osoba. (7) Projekt fyzické bezpečnosti se ukládá u odpovědné osobyodpovědné osoby nebo bezpečnostního ředitele. § 33 Zmocňovací ustanovení Prováděcí právní předpis stanoví a) požadavky na jednací oblasti z hlediska fyzické bezpečnosti a rizika úniku utajovaných informacíutajovaných informací formou kompromitujícího vyzařování, b) způsob ukládání utajovaných informacíutajovaných informací v závislosti na stupni jejich utajení (§ 24 odst. 6), c) organizační požadavky na provádění ostrahy (§ 28) a zabezpečení jednací oblasti nebo zabezpečené oblasti touto ostrahou, včetně určení kategorie osob uvedených v § 28 odst. 4, a to v závislosti na stupni utajení utajovaných informacíutajovaných informací, které jsou v jednací oblasti pravidelně projednávány, na kategorii objektuobjektu, nebo na kategorii zabezpečené oblasti, d) podrobnosti režimových opatření (§ 29), e) požadavky na technické prostředky, uvedené v § 30 odst. 1, a zabezpečení objektůobjektů, jednací oblasti nebo zabezpečené oblasti těmito prostředky, v závislosti na stupni utajení utajovaných informacíutajovaných informací, které jsou v jednací oblasti pravidelně projednávány, nebo na kategorii zabezpečené oblasti, anebo na kategorii objektuobjektu, f) bodové ohodnocení jednotlivých opatření fyzické bezpečnosti a bodovou hodnotu nejnižší míry zabezpečení jednací oblasti nebo zabezpečené oblasti, včetně základní metody hodnocení rizik (§ 31 odst. 1 a 2), g) četnost a způsob zápisu o ověřování, zda použitá opatření fyzické bezpečnosti odpovídají projektu fyzické bezpečnosti a právním předpisům v oblasti ochrany utajovaných informacíutajovaných informací, v závislosti na stupni utajení utajovaných informacíutajovaných informací (§ 31 odst. 5), h) obsah provozního řádu objektuobjektu a plánu zabezpečení objektůobjektů, zabezpečených oblastí a jednacích oblastí v krizových situacích [§ 32 odst. 1 písm. d) a e) a § 32 odst. 3 písm. d) a e)]. Hlava VI Bezpečnost informačních a komunikačních systémů § 33a Státní správu v oblasti ochrany utajovaných informacíutajovaných informací podle této hlavy vykonává Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, pokud tento zákon nestanoví jinak. § 34 Informační systém (1) Informačním systémem nakládajícím s utajovanými informacemiInformačním systémem nakládajícím s utajovanými informacemi se pro účely tohoto zákona rozumí jeden nebo více počítačů, jejich programové vybavení, k tomu patřící periferní zařízení, správa tohoto informačního systému a k tomuto systému se vztahující procesy nebo prostředky schopné provádět sběr, tvorbu, zpracování, ukládání, zobrazení nebo přenos utajovaných informacíutajovaných informací (dále jen „informační systém“). (2) Informační systém musí být certifikován Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost [§ 46 odst. 1 písm. b)] a písemně schválen do provozu odpovědnou osobouodpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou. Způsobilost informačního systému cizí mocicizí moci k nakládání s utajovanými informacemiutajovanými informacemi ověřuje formou akreditace Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. (3) Informační systém podnikatele, který má přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím stupně utajení Vyhrazené, může být schválen do provozu jen v době platnosti prohlášení podnikatele; zánikem platnosti prohlášení podnikatele zaniká též schválení informačního systému do provozu. (4) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost může z důvodu identifikovaných hrozeb nebo rizik stanovit provozovateli certifikovaného informačního systému zavedení dalších nutných bezpečnostních funkcí nebo opatření. Zavedení dalších nutných bezpečnostních funkcí nebo opatření oznámí provozovatel Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. (5) Nakládat s utajovanou informacíutajovanou informací lze pouze v informačním systému splňujícím podmínky podle odstavce 2 až 4. (6) Schválení informačního systému do provozu podle odstavce 2 musí odpovědná osobaodpovědná osoba nebo jí pověřená osoba písemně oznámit Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost do 30 dnů od tohoto schválení. (7) Prováděcí právní předpis stanoví a) požadavky na informační systém a podmínky jeho bezpečného provozování v závislosti na stupni utajení utajovaných informacíutajovaných informací, s nimiž nakládá, a na bezpečnostním provozním módubezpečnostním provozním módu, b) obsah bezpečnostní dokumentace informačního systému a c) náležitosti oznámení provozovatele certifikovaného informačního systému o zavedení dalších nutných bezpečnostních funkcí nebo opatření Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. § 35 Komunikační systém (1) Komunikačním systémem nakládajícím s utajovanými informacemiutajovanými informacemi (dále jen „komunikační systém“) se pro účely tohoto zákona rozumí systém zajišťující přenos těchto informací mezi koncovými uživateli a zahrnující koncové komunikační zařízení, periferní zařízení, přenosové prostředí, kryptografické prostředky, obsluhu a provozní podmínky a postupy. (2) Komunikační systém nelze provozovat bez projektu bezpečnosti komunikačního systému schváleného Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost. O schválení projektu bezpečnosti komunikačního systému písemně žádá u Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost orgán státuorgán státu, právnická osoba podle § 60b nebo podnikatel, který jej bude provozovat. (3) Nakládat s utajovanou informacíutajovanou informací lze pouze v komunikačním systému splňujícím podmínky podle odstavce 2. (4) Komunikační systém musí být písemně schválen do provozu odpovědnou osobouodpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou. (5) Komunikační systém podnikatele, který má přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím stupně utajení Vyhrazené, může být schválen do provozu jen v době platnosti prohlášení podnikatele; zánikem platnosti prohlášení podnikatele zaniká též schválení komunikačního systému do provozu. (6) Prováděcí právní předpis stanoví a) obsah žádosti o schválení projektu bezpečnosti komunikačního systému a b) náležitosti projektu bezpečnosti komunikačního systému a způsob a podmínky jeho schvalování. § 35a Manipulace s taktickou informací (1) Taktickou informacíTaktickou informací se pro účely tohoto zákona rozumí utajovaná informaceutajovaná informace s krátkou dobou trvání důvodu utajení. Taktická informaceTaktická informace se zpracovává v informačním nebo komunikačním systému a při přenosu se chrání kryptografickou ochranou. (2) Ochrana taktické informacetaktické informace do stupně utajení Tajné může být zabezpečena též souborem opatření stanovených na základě vyhodnocení rizik. Podmínky odlišné manipulace s taktickou informacítaktickou informací upravuje bezpečnostní standardbezpečnostní standard. Hlava VII Ochrana utajovaných informací při zpracování v elektronické podobě v zařízení, které není součástí informačního nebo komunikačního systému § 35b Státní správu v oblasti ochrany utajovaných informacíutajovaných informací podle této hlavy vykonává Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, pokud tento zákon nestanoví jinak. § 36 (1) Při zpracování utajované informaceutajované informace v elektronické podobě v zařízení, které není součástí informačního nebo komunikačního systému, zejména v psacím stroji s pamětí a v zařízení umožňujícím kopírování, záznam nebo zobrazení utajované informaceutajované informace anebo její převod do jiného datového formátu, musí být zajištěna ochrana této utajované informaceutajované informace. (2) Orgán státuOrgán státu, právnická osoba podle § 60b a podnikatel jsou povinni a) pro jimi provozované zařízení uvedené v odstavci 1 vydat bezpečnostní provozní směrnici; pouze v souladu s ní lze zpracovávat utajovanou informaciutajovanou informaci a b) zaslat o provozovaném zařízení uvedeném v odstavci 1 Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost informace platné k 31. prosinci kalendářního roku nejpozději do 1. února následujícího kalendářního roku. (3) V bezpečnostní provozní směrnici podle odstavce 2 písm. a) se uvedou pro zařízení podle odstavce 1 a) způsob jeho bezpečného provozování, b) provozní směrnice pro jeho uživatele. (4) Podmínky bezpečného provozování zařízení uvedeného v odstavci 1 v závislosti na stupni utajení v něm zpracovávaných utajovaných informacíutajovaných informací a rozsah požadovaných informací podle odstavce 2 písm. b) stanoví prováděcí právní předpis. Hlava VIII Kryptografická ochrana § 36a Státní správu v oblasti ochrany utajovaných informacíutajovaných informací podle této hlavy vykonává Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, pokud tento zákon nestanoví jinak. § 37 (1) Kryptografickým materiálem je kryptografický prostředek, materiál k zajištění jeho funkce nebo kryptografický dokument. (2) Kryptografické prostředky používané pro kryptografickou ochranu utajovaných informacíutajovaných informací musí být certifikovány Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost [§ 46 odst. 1 písm. c)]; v případě utajované informaceutajované informace poskytované cizí mocicizí moci zpracovávané v akreditovaném nebo certifikovaném informačním systému lze použít i kryptografický prostředek schválený příslušným orgánem cizí mocicizí moci, který je součástí akreditovaného nebo certifikovaného informačního systému. (3) Kryptografické pracoviště je pracoviště určené k zajištění výkonu kryptografické ochrany vždy nejméně v rozsahu bezpečnostní správy kryptografického materiálu nebo výroby a servisu kryptografického prostředku nebo materiálu k zajištění jeho funkce. Kryptografické pracoviště musí splňovat bezpečnostní standardybezpečnostní standardy a musí být do provozu schváleno odpovědnou osobouodpovědnou osobou nebo bezpečnostním ředitelem. (4) Kryptografické pracoviště určené k výrobě nebo testování materiálu k zajištění funkce kryptografického prostředku nebo které je centrálním distribučním a evidenčním místem kryptografického materiálu orgánu státuorgánu státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele, musí být před schválením do provozu odpovědnou osobouodpovědnou osobou nebo bezpečnostním ředitelem certifikováno Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost [§ 46 odst. 1 písm. d)]. (5) Orgán státuOrgán státu, právnická osoba podle § 60b a podnikatel, kteří vykonávají kryptografickou ochranu, musí vést evidence kryptografického materiálu, pracovníků kryptografické ochrany, provozní obsluhy kryptografických prostředkůprovozní obsluhy kryptografických prostředků, kurýrů kryptografického materiálu a osob, které nakládají s kryptografickým materiálem podle § 42a. § 37a Kontrolovaná kryptografická položka (1) Kontrolovanou kryptografickou položkouKontrolovanou kryptografickou položkou se rozumí neutajované zařízení nebo jeho součást, zařazené do seznamu podle odstavce 3, sloužící k ochraně informací při jejich zpracování nebo přenosu a využívající kryptografických metod. (2) Kontrolovanou kryptografickou položkuKontrolovanou kryptografickou položku lze použít pouze v souladu s bezpečnostním standardembezpečnostním standardem. (3) Zařízení uvedené v odstavci 1 nebo jeho součást na základě písemné žádosti jeho výrobce, dovozce, distributora nebo uživatele Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost schválí a zařadí do jím vedeného seznamu kontrolovaných kryptografických položekkontrolovaných kryptografických položek v případě, že je to v souladu se záměry České republiky v oblasti zajišťování ochrany utajovaných informacíutajovaných informací. § 37b Kontrolovaná položka (1) Kontrolovanou položkou se rozumí neutajované zařízení nebo jeho součást, které není kontrolovanou kryptografickou položkoukontrolovanou kryptografickou položkou. (2) Pro kontrolovanou položku se uplatní užívání obdobných metod k ochraně informací jako u kontrolované kryptografické položkykontrolované kryptografické položky. (3) Kontrolovanou položku lze použít pouze v souladu s bezpečnostním standardembezpečnostním standardem. (4) Zařízení uvedené v odstavci 1 nebo jeho součást na základě písemné žádosti jeho výrobce, dovozce, distributora nebo uživatele Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost schválí a zařadí do jím vedeného seznamu kontrolovaných položek v případě, že je to v souladu se záměry České republiky v oblasti zajišťování ochrany utajovaných informacíutajovaných informací. § 38 Výkon kryptografické ochrany (1) Výkonem kryptografické ochrany se rozumí a) její bezpečnostní správa, b) speciální obsluha kryptografického prostředkukryptografického prostředku, nebo c) výroba nebo servis kryptografického prostředku nebo materiálu k zajištění jeho funkce. (2) Výkon kryptografické ochrany provádí pracovník kryptografické ochrany, který je a) k výkonu kryptografické ochrany pověřen odpovědnou osobouodpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou, b) držitelem platného osvědčení fyzické osoby a poučenípoučení a c) držitelem osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti pracovníka kryptografické ochrany (dále jen „osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti“). § 39 Zvláštní odborná způsobilost pracovníka kryptografické ochrany a zkouška zvláštní odborné způsobilosti (1) Zvláštní odborná způsobilost pracovníka kryptografické ochrany (dále jen „zvláštní odborná způsobilost“) zahrnuje znalost předpisů z oblasti kryptografické ochrany utajovaných informacíutajovaných informací, schopnost jejich aplikace a další schopnosti podle § 38 odst. 1. Tyto znalosti a schopnosti ověřuje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost zkouškou zvláštní odborné způsobilosti (dále jen „odborná zkouška“). Odborná zkouška probíhá před zkušební komisí; to není podmínkou pro její část prováděnou podle odstavce 3 písm. b). Členy zkušební komise jmenuje odpovědná osobaodpovědná osoba nebo jí pověřená osoba Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo orgánu státuorgánu státu podle odstavce 3 písm. a). Tomu, kdo složil odbornou zkoušku, vydá Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo orgán státuorgán státu podle odstavce 3 písm. a) osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti a vede o tom evidenci. Osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti se vydává nejdéle na 5 let. (2) Přihlášku k odborné zkoušce podává písemně odpovědná osobaodpovědná osoba orgánu státuorgánu státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele u Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo u jím pověřeného orgánu státuorgánu státu. Odborná zkouška se musí konat do 6 měsíců od podání přihlášky. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo jím pověřený orgán státuorgán státu písemně oznámí tomu, kdo o odbornou zkoušku požádal, termín a místo konání odborné zkoušky; oznámení musí být odesláno nejpozději 20 dnů přede dnem konání odborné zkoušky. Ten, kdo při odborné zkoušce nevyhověl, ji může vykonat opakovaně. Opakovaná zkouška může být vykonána nejdříve po uplynutí 5 pracovních dnů ode dne neúspěšně vykonané zkoušky. (3) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost může uzavřít s orgánem státuorgánem státu smlouvu o zajištění činnosti podle § 52, jejímž předmětem je provedení a) odborné zkoušky a vydání osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti, nebo b) části odborné zkoušky, týkající se § 38 odst. 1 písm. b) nebo c) a příslušné návaznosti na § 38 odst. 1 písm. a). Smlouvu podle písmene b) může Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost uzavřít též s právnickou osobou podle § 60b nebo podnikatelem. § 40 Provozní obsluha kryptografického prostředku (1) Provozní obsluhou kryptografického prostředkuProvozní obsluhou kryptografického prostředku se rozumí výkon uživatelských funkcí kryptografického prostředkukryptografického prostředku. (2) Osoba, která provádí provozní obsluhu kryptografického prostředkuprovozní obsluhu kryptografického prostředku podle odstavce 1, musí a) být k této obsluze pověřena odpovědnou osobouodpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou, b) splňovat podmínky přístupu k utajované informaciutajované informaci podle § 6 odst. 1 nebo § 11 odst. 1 a c) být k této obsluze zaškolena. § 41 Manipulace s kryptografickým materiálem a kontrolovanou kryptografickou položkou (1) Manipulací s kryptografickým materiálemManipulací s kryptografickým materiálem se rozumí způsob přenášení, přepravy, zapůjčování, ukládání nebo jiného nakládání s ním, včetně jeho vyřazování. (2) Kryptografický materiálKryptografický materiál lze evidovat a manipulovat s ním jen způsobem a prostředky, které zajistí ochranu kryptografického materiálukryptografického materiálu a splňují požadavky, které stanoví prováděcí právní předpis. (3) Fyzické osobě, která neprovádí činnosti podle § 38 odst. 1, lze umožnit přístup ke kryptografickému dokumentu, jestliže jej nezbytně potřebuje k výkonu své funkce, pracovní nebo jiné činnosti, splňuje podmínky podle § 38 odst. 2 písm. b) a je prokazatelným způsobem řádně poučena v oblasti kryptografické ochrany. (4) Ochranu kryptografického prostředku a materiálu k zajištění jeho funkce do stupně utajení Důvěrné, bez nutnosti jejich ukládání, lze zajistit způsobem, při kterém je tento kryptografický prostředek a materiál trvale pod dohledem jejich oprávněného uživatele. (5) Kontrolovanou kryptografickou položkuKontrolovanou kryptografickou položku a kontrolovanou položku lze evidovat, provozovat, ukládat, přepravovat, vyvážet, kontrolovat a distribuovat způsobem, který zajistí její ochranu a splní požadavky bezpečnostního standardubezpečnostního standardu. § 42 Přeprava kryptografického materiálu a vývoz kryptografického prostředku (1) Přepravu kryptografického materiálukryptografického materiálu provádí kurýr kryptografického materiálukryptografického materiálu. Kurýrem kryptografického materiálukryptografického materiálu je osoba, která a) byla k přepravě pověřena odpovědnou osobouodpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou, b) splňuje podmínky přístupu k utajované informaciutajované informaci podle § 6 odst. 1 nebo § 11 odst. 1, nejméně pro stupeň utajení přepravovaného kryptografického materiálu a c) byla k přepravě zaškolena. (2) Z území České republiky lze vyvážet certifikovaný kryptografický prostředek [§ 46 odst. 1 písm. c)] pouze na základě povolení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Za vývoz se nepovažuje používání certifikovaného kryptografického prostředku mimo území České republiky orgánem státuorgánem státu. (3) Povolení podle odstavce 2 lze udělit na základě písemné žádosti. Povolení se vydává na vývoz konkrétního kryptografického prostředku a obsahuje též účel vývozu. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost povolení nevydá, jestliže by vývozem byla ohrožena utajovaná informaceutajovaná informace České republiky nebo utajovaná informaceutajovaná informace, k jejíž ochraně se Česká republika zavázala; tuto skutečnost písemně oznámí žadateli o povolení. Na udělení povolení není právní nárok. (4) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vede evidenci povolení udělených podle odstavce 2. § 42a Pokud fyzická osoba nakládá s kryptografickým materiálem jiným způsobem, než je uvedeno v § 38 odst. 1, § 40, § 41 odst. 3 nebo § 42, musí být k nakládání pověřena odpovědnou osobouodpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou a splňovat podmínky uvedené v § 38 odst. 2 písm. b) a c). § 43 Kompromitace kryptografického materiálu (1) Kompromitací kryptografického materiáluKompromitací kryptografického materiálu se rozumí nakládání s kryptografickým materiálemkryptografickým materiálem, které způsobilo nebo by mohlo způsobit porušení ochrany utajované informaceutajované informace. (2) Kompromitaci kryptografického materiáluKompromitaci kryptografického materiálu jsou orgán státuorgán státu, právnická osoba podle § 60b nebo podnikatel povinni neprodleně oznámit Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. § 43a (1) Distribuci a evidenci kryptografického materiálu České republiky, kryptografického materiálu Evropské unie a kryptografického materiálu distribuovaného na základě mezinárodní smlouvy, s výjimkou kryptografického materiálu pro vojenské účely, zajišťuje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Distribuci a evidenci kryptografického materiálu Organizace Severoatlantické smlouvy a kryptografického materiálu pro vojenské účely zajišťuje Ministerstvo obrany. (2) Podmínky evidence, manipulace a kontroly kryptografického materiálu v České republice, zahrnující zejména možnost zřízení účtů pro kryptografický materiál v orgánech státuorgánech státu, u právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele, vedení evidencí, kontrolní funkce, povinnosti držitelů kryptografického materiálu vůči Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo Ministerstvu obrany a zajištění kurýrní služby pro kryptografický materiál Evropské unie upraví bezpečnostní standardbezpečnostní standard. § 44 Zmocňovací ustanovení Prováděcí právní předpis stanoví a) náležitosti přihlášky k odborné zkoušce, b) organizaci, obsah a způsob provádění odborné zkoušky, c) náležitosti osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti, d) minimální požadavky na zajištění bezpečnostní správy kryptografické ochrany, e) podrobnosti zajišťování provozu kryptografického prostředku, f) způsob zaškolování provozní obsluhy kryptografického prostředkuprovozní obsluhy kryptografického prostředku a kurýra kryptografického materiálu a vzor potvrzení o zaškolení provozní obsluhy kryptografického prostředkuprovozní obsluhy kryptografického prostředku a kurýra kryptografického materiálu, g) podrobnosti způsobu vyznačování náležitostí na utajované informaciutajované informaci z oblasti kryptografické ochrany, zejména podle druhu kryptografického materiálu, h) druhy a náležitosti administrativních pomůcek kryptografické ochrany a požadavky na vedení těchto pomůcek, i) bližší požadavky na způsob a prostředky manipulace s kryptografickým materiálemmanipulace s kryptografickým materiálem, j) obsah žádosti pro udělení povolení pro vývoz certifikovaného kryptografického prostředku z území České republiky a náležitosti povolení, k) způsob vedení evidencí uvedených v § 37 odst. 5, l) kategorie kryptografických pracovišťkryptografických pracovišť, typy činností na kryptografickém pracovištikryptografickém pracovišti a minimální požadavky na jejich zabezpečení, m) podmínky ochrany kryptografického prostředku a materiálu k zajištění jeho funkce podle § 41 odst. 4. Kompromitující vyzařování § 45 (1) Ochranou utajovaných informacíutajovaných informací stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné před jejich únikem kompromitujícím vyzařováním je zabezpečení elektrických a elektronických zařízení, zabezpečené oblasti, jednací oblasti nebo objektuobjektu. (2) Je-li ochrana utajované informaceutajované informace před únikem kompromitujícím vyzařováním zabezpečena stínicí komorou, musí být tato komora certifikována Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost [§ 46 odst. 1 písm. e)]. (3) Ověřování způsobilosti elektrických a elektronických zařízení, zabezpečené oblasti, jednací oblasti nebo objektuobjektu k ochraně před únikem utajované informaceutajované informace kompromitujícím vyzařováním zajišťuje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost při certifikaci informačního systému nebo kryptografického prostředku, při schvalování projektu bezpečnosti komunikačního systému nebo na základě odůvodněné písemné žádosti orgánu státuorgánu státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele v souvislosti s ochranou utajovaných informacíutajovaných informací. (4) K provádění měření možného úniku utajovaných informacíutajovaných informací podle odstavce 3 může Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost uzavřít s orgánem státuorgánem státu, právnickou osobou podle § 60b nebo podnikatelem smlouvu podle § 52 o zajištění této činnosti. (5) K provádění měření zařízení, zabezpečené oblasti, jednací oblasti nebo objektuobjektu podle odstavce 3, které jsou provozovány nebo užívány zpravodajskými službami, jsou oprávněny zpravodajské služby. V těchto případech se smlouva podle § 52 neuzavírá. Zprávy o provedeném měření a protokoly měření podle odstavce 3 se ukládají u zpravodajské služby a předkládají se Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost na jeho žádost. (6) Při provádění měření podle odstavce 5 jsou zpravodajské služby povinny dodržovat ustanovení tohoto zákona, prováděcích právních předpisů a bezpečnostních standardůbezpečnostních standardů Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Hlava IX Certifikace § 45a Státní správu v oblasti ochrany utajovaných informacíutajovaných informací podle této hlavy vykonává Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, pokud tento zákon nestanoví jinak. § 46 Společná ustanovení (1) Certifikace je postup, jímž Úřad nebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost a) ověřuje způsobilost technického prostředku k ochraně utajovaných informacíutajovaných informací, b) ověřuje způsobilost informačního systému k nakládání s utajovanými informacemiutajovanými informacemi, c) ověřuje způsobilost kryptografického prostředku k ochraně utajovaných informacíutajovaných informací, d) ověřuje způsobilost kryptografického pracovištěkryptografického pracoviště pro vykonávání činností podle § 37 odst. 4, nebo e) ověřuje způsobilost stínicí komory k ochraně utajovaných informacíutajovaných informací. (2) Zjistí-li Úřad nebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost způsobilost podle odstavce 1, certifikát technického prostředku, certifikát informačního systému, certifikát kryptografického prostředku, certifikát kryptografického pracovištěkryptografického pracoviště nebo certifikát stínicí komory vydá. (3) Certifikáty podle odstavce 2 jsou veřejnými listinami. (4) Certifikát technického prostředku obsahuje a) evidenční číslo certifikátu, b) název a typové označení technického prostředku, c) identifikaci výrobce technického prostředku obchodní firmou (dále jen „firma“) nebo názvem, identifikačním číslem osoby (dále jen „identifikační číslo“) a sídlem, jde-li o právnickou osobu, nebo jménem, příjmením a místem trvalého pobytu, jde-li o osobu fyzickou, d) identifikaci držitele certifikátu technického prostředku podle písmene c), e) hodnocení technického prostředku, f) datum vydání a dobu platnosti certifikátu a g) otisk úředního razítka a podpis oprávněného zástupce Úřadu; otisk úředního razítka se nevyžaduje, byl-li certifikát vydán v elektronické podobě. (5) Certifikát informačního systému, certifikát kryptografického prostředkukryptografického prostředku, certifikát kryptografického pracovištěkryptografického pracoviště a certifikát stínicí komory obsahuje a) evidenční číslo certifikátu, b) identifikaci držitele certifikátu podle odstavce 4 písm. c), c) datum vydání a dobu platnosti certifikátu a d) otisk úředního razítka Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a podpis oprávněného zástupce Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost; otisk úředního razítka se nevyžaduje, byl-li certifikát vydán v elektronické podobě. (6) Certifikát informačního systému vedle náležitostí podle odstavce 5 obsahuje identifikaci informačního systému a stupeň utajení utajovaných informacíutajovaných informací, pro který byla způsobilost informačního systému ověřena. (7) Certifikát kryptografického prostředkukryptografického prostředku vedle náležitostí podle odstavce 5 obsahuje a) identifikaci kryptografického prostředkukryptografického prostředku, b) identifikaci výrobce kryptografického prostředkukryptografického prostředku podle odstavce 4 písm. c) a c) stupeň utajení utajovaných informacíutajovaných informací, pro který byla způsobilost kryptografického prostředkukryptografického prostředku schválena. (8) Certifikát kryptografického pracovištěkryptografického pracoviště vedle náležitostí podle odstavce 5 obsahuje a) identifikaci kryptografického pracovištěkryptografického pracoviště, b) rozsah způsobilosti kryptografického pracovištěkryptografického pracoviště a c) kategorii kryptografického pracovištěkryptografického pracoviště. (9) Certifikát stínicí komory vedle náležitostí podle odstavce 5 obsahuje a) identifikaci stínicí komory, pro kterou je vydáván, b) identifikaci výrobce stínicí komory podle odstavce 4 písm. c) a c) stupeň utajení utajovaných informacíutajovaných informací, pro který byla způsobilost stínicí komory schválena. (10) Není-li Úřadem nebo Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost zjištěna způsobilost podle odstavce 1, rozhodne o nevydání certifikátu. Proti rozhodnutí o nevydání certifikátu podle odstavce 1 písm. b) a c) není odvolání přípustné. (11) Úřad rozhoduje o zániku platnosti certifikátu v případech uvedených v § 47 odst. 4 písm. b). Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost rozhoduje o zániku platnosti certifikátu v případech uvedených v § 48 odst. 4 písm. d), § 49 odst. 5 písm. b), § 50 odst. 4 písm. d) a § 51 odst. 4 písm. d). Odvolání podané proti rozhodnutí Úřadu nebo Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost o zániku platnosti certifikátu nemá odkladný účinek. Proti rozhodnutí Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost o zániku platnosti certifikátu informačního systému a certifikátu kryptografického prostředku není odvolání přípustné. (12) Jestliže platnost certifikátu, který nebyl vydán v elektronické podobě, zanikla podle § 48 odst. 4 písm. b) a d), § 49 odst. 5 písm. b), § 50 odst. 4 písm. b) a d) nebo § 51 odst. 4 písm. b) a d), je držitel certifikátu povinen do 5 dnů ode dne doručení oznámení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost odevzdat certifikát Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Jestliže platnost certifikátu, který nebyl vydán v elektronické podobě, zanikla podle § 47 odst. 4 písm. b), je držitel certifikátu povinen do 5 dnů ode dne doručení oznámení Úřadu odevzdat certifikát Úřadu. (13) Přílohou certifikátu informačního systému, kryptografického prostředkukryptografického prostředku, kryptografického pracovištěkryptografického pracoviště nebo stínicí komory je certifikační zpráva, která obsahuje zásady a podmínky jejich provozování. V příloze certifikátu technického prostředku mohou být stanoveny podmínky jeho používání. (14) Úřad ověřuje způsobilost technického prostředku podle odstavce 1 písm. a) na základě posudku vlastností technického prostředku (dále jen „posudek“). K vydávání posudku podle věty první může Úřad uzavřít s orgánem státuorgánem státu, právnickou osobou podle § 60b nebo podnikatelem smlouvu podle § 52 o zajištění činnosti. (15) K provádění dílčích úloh při ověřování způsobilosti podle odstavce 1 písm. b) až e) může Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost uzavřít s orgánem státuorgánem státu, právnickou osobou podle § 60b nebo podnikatelem smlouvu podle § 52 o zajištění těchto činností; to neplatí, jde-li o ověřování způsobilosti informačního systému, kryptografického prostředku nebo pracoviště anebo stínící komory, které mají být provozovány zpravodajskými službami. (16) Seznam orgánů státuorgánů státu, právnických osob podle § 60b a podnikatelů, s nimiž je uzavřena smlouva podle § 52, s výjimkou zpravodajských služeb, zveřejňuje Úřad a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost v příslušném věstníku nebo na svých internetových stránkách. (17) K provádění dílčích úloh při ověřování způsobilosti podle odstavce 1 písm. b) až e), které z důvodu utajení nelze provést Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost, jde-li o informační systém, kryptografický prostředek, kryptografické pracoviště nebo stínicí komoru, které mají být provozovány zpravodajskými službami, jsou oprávněny tyto zpravodajské služby. V těchto případech zpravodajské služby předloží Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost výsledky provedení dílčích úloh a na žádost Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost k nahlédnutí též protokoly o provedení dílčích úloh. (18) Při provádění dílčích úloh podle odstavce 17 jsou zpravodajské služby povinny dodržovat ustanovení tohoto zákona, prováděcích právních předpisů a bezpečnostních standardůbezpečnostních standardů Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. (19) Účastníkem řízení o certifikaci nebo o zrušení platnosti certifikátu je žadatel podle § 47 odst. 1, § 48 odst. 1, § 49 odst. 1, § 50 odst. 1 a § 51 odst. 1. § 47 Žádost o certifikaci technického prostředku a platnost certifikátu technického prostředku (1) O certifikaci technického prostředku písemně žádá u Úřadu výrobce, dovozce, distributor nebo uživatel technického prostředku. K žádosti se přiloží posudek podle § 46 odst. 14 a dokumentace nezbytná pro provedení certifikace technického prostředku. (2) Dobu platnosti certifikátu technického prostředku stanoví Úřad nejdéle na dobu 5 let. (3) Seznam certifikovaných technických prostředků, kromě technických prostředků certifikovaných na žádost uživatele technického prostředku, je zveřejňován na internetových stránkách Úřadu. (4) Platnost certifikátu technického prostředku zaniká a) uplynutím doby jeho platnosti, nebo b) rozhodnutím Úřadu o zániku platnosti certifikátu v případě, že vyráběný technický prostředek nesplňuje požadavky tohoto zákona a prováděcích právních předpisů nebo není ve shodě s posuzovaným technickým prostředkem. (5) Zanikla-li platnost certifikátu technického prostředku podle odstavce 4, Úřad tento technický prostředek vyřadí ze seznamu zveřejňovaného podle odstavce 3. (6) Technický prostředek používaný k ochraně utajovaných informacíutajovaných informací lze nadále používat i po uplynutí doby platnosti jeho certifikátu. (7) Úřad může při certifikaci technického prostředku přihlédnout k certifikátu nebo obdobnému dokumentu technického prostředku vydanému oprávněným pracovištěm cizí mocicizí moci. § 48 Žádost o certifikaci informačního systému a platnost certifikátu informačního systému (1) O certifikaci informačního systému písemně žádá u Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost orgán státuorgán státu, právnická osoba podle § 60b nebo podnikatel, který bude informační systém provozovat. (2) Ten, kdo o certifikaci informačního systému podle odstavce 1 požádal, předkládá v průběhu certifikace na žádost Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost dokumentaci nezbytnou pro provedení certifikace. (3) Dobu platnosti certifikátu informačního systému stanoví Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Platnost certifikátu informačního systému je pro stupeň utajení a) Přísně tajné, Tajné a Důvěrné nejdéle 3 roky a b) Vyhrazené nejdéle 5 let. (4) Platnost certifikátu informačního systému zaniká a) uplynutím doby jeho platnosti, b) v případě informačního systému pro nakládání s utajovanými informacemiutajovanými informacemi stupně utajení Důvěrné nebo vyššího zánikem platnosti osvědčení podnikatele, c) zrušením orgánu státuorgánu státu nebo zánikem právnické osoby podle § 60b, d) rozhodnutím Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost o zániku platnosti certifikátu, přestal-li být informační systém způsobilý k nakládání s utajovanými informacemiutajovanými informacemi, nebo e) oznámením orgánu státuorgánu státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele, který je držitelem certifikátu, o zrušení informačního systému. (5) Má-li být informační systém používán i bezprostředně po uplynutí doby platnosti jeho certifikátu, je žadatel podle odstavce 1 povinen požádat Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost o certifikaci informačního systému. Opakovaná žádost musí být Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost doručena nejméně 6 měsíců před uplynutím doby platnosti původního certifikátu informačního systému. (6) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost je povinen rozhodnout o certifikaci informačního systému do 1 roku od zahájení řízení o certifikaci, ve zvlášť složitých případech do 2 let; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, nejvýše však o 6 měsíců. § 49 Žádost o certifikaci kryptografického prostředku a platnost certifikátu kryptografického prostředku (1) O certifikaci kryptografického prostředku písemně žádá u Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost výrobce, dovozce, distributor nebo uživatel kryptografického prostředku. Žádá-li o certifikaci kryptografického prostředku podnikatel, musí být držitelem platného osvědčení podnikatele pro přístup k utajované informaciutajované informaci podle § 20 odst. 1 písm. a). (2) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost žádost podle odstavce 1 rozhodnutím odmítne, není-li v souladu se záměry České republiky v oblasti zajišťování ochrany utajovaných informacíutajovaných informací kryptografickou ochranou. Proti rozhodnutí podle věty první není odvolání přípustné a nelze jej ani přezkoumat soudem. (3) Ten, kdo o certifikaci kryptografického prostředku podle odstavce 1 požádal, předkládá v průběhu certifikace na žádost Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost kryptografický prostředek v potřebném počtu a dokumentaci nezbytnou pro provedení certifikace. (4) Dobu platnosti certifikátu kryptografického prostředku stanoví Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost na dobu nejdéle 5 let. (5) Platnost certifikátu kryptografického prostředkukryptografického prostředku zaniká a) uplynutím doby jeho platnosti, nebo b) rozhodnutím Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost o zániku platnosti certifikátu, přestal-li být kryptografický prostředek způsobilý k ochraně utajovaných informacíutajovaných informací. (6) Má-li být kryptografický prostředek používán i bezprostředně po uplynutí doby platnosti jeho certifikátu, je žadatel podle odstavce 1 povinen požádat Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost o certifikaci kryptografického prostředku. Opakovaná žádost musí být Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost doručena nejméně 6 měsíců před uplynutím doby platnosti původního certifikátu kryptografického prostředku. (7) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost může při certifikaci kryptografického prostředku přihlédnout k certifikátu nebo obdobnému dokumentu kryptografického prostředku vydanému oprávněným pracovištěm cizí mocicizí moci. (8) Řízení o certifikaci kryptografického prostředkukryptografického prostředku lze též přerušit současně s odesláním žádosti adresované zahraničnímu subjektu o informaci nezbytnou pro spolehlivé zjištění stavu věci. (9) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost může stanovit při certifikaci kryptografického prostředku jeho způsobilost k ochraně taktické informacetaktické informace. (10) Pro lhůty pro vydání rozhodnutí platí § 48 odst. 6. § 50 Žádost o certifikaci kryptografického pracoviště a platnost certifikátu kryptografického pracoviště (1) O certifikaci kryptografického pracoviště písemně žádá u Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost orgán státuorgán státu, právnická osoba podle § 60b nebo podnikatel, u kterého má být kryptografické pracoviště provozováno. Žádá-li o certifikaci kryptografického pracoviště podnikatel, musí být držitelem platného osvědčení podnikatele. (2) Ten, kdo o certifikaci kryptografického pracovištěkryptografického pracoviště podle odstavce 1 požádal, předkládá v průběhu certifikace na žádost Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost dokumentaci nezbytnou pro provedení certifikace. (3) Dobu platnosti certifikátu kryptografického pracovištěkryptografického pracoviště stanoví Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost na dobu nejdéle 3 let. (4) Platnost certifikátu kryptografického pracovištěkryptografického pracoviště zaniká a) uplynutím doby jeho platnosti, b) zánikem platnosti osvědčení podnikatele, c) zrušením orgánu státuorgánu státu nebo zánikem právnické osoby podle § 60b, d) rozhodnutím Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost o zániku platnosti certifikátu, přestalo-li být kryptografické pracovištěkryptografické pracoviště způsobilé pro vykonávání určených činností, nebo e) oznámením orgánu státuorgánu státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele, který je držitelem certifikátu, o zrušení kryptografického pracoviště. (5) Má-li být kryptografické pracovištěkryptografické pracoviště využíváno i bezprostředně po uplynutí doby platnosti jeho certifikátu, je žadatel podle odstavce 1 povinen požádat Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost o certifikaci kryptografického pracovištěkryptografického pracoviště. Opakovaná žádost musí být Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost doručena nejméně 6 měsíců před uplynutím doby platnosti původního certifikátu kryptografického pracovištěkryptografického pracoviště. (6) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost je povinen rozhodnout o certifikaci kryptografického pracoviště do 6 měsíců od zahájení řízení o certifikaci, ve zvlášť složitých případech do 1 roku; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, nejvýše však o 3 měsíce. § 51 Žádost o certifikaci stínicí komory a platnost certifikátu stínicí komory (1) O certifikaci stínicí komory písemně žádá u Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost orgán státuorgán státu, právnická osoba podle § 60b nebo podnikatel, u kterého je stínicí komora používána. (2) Ten, kdo o certifikaci stínicí komory podle odstavce 1 požádal, předkládá v průběhu certifikace na žádost Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost dokumentaci nezbytnou pro provedení certifikace. (3) Dobu platnosti certifikátu stínicí komory stanoví Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost na dobu nejdéle 5 let. (4) Platnost certifikátu stínicí komory zaniká a) uplynutím doby jeho platnosti, b) zánikem platnosti osvědčení podnikatele, c) zrušením orgánu státuorgánu státu nebo zánikem právnické osoby podle § 60b, nebo d) rozhodnutím Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost o zániku platnosti certifikátu, přestala-li být stínicí komora způsobilá k ochraně utajovaných informacíutajovaných informací. (5) Má-li být stínicí komora používána i bezprostředně po uplynutí doby platnosti jejího certifikátu, je žadatel podle odstavce 1 povinen požádat Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost o certifikaci stínicí komory. Opakovaná žádost musí být Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost doručena nejméně 12 měsíců před uplynutím doby platnosti původního certifikátu stínicí komory. (6) Pro lhůty pro vydání rozhodnutí platí § 50 odst. 6. § 52 Smlouva o zajištění činnosti (1) Smlouva o zajištění činnosti (dále jen „smlouva“) uvedená v § 39 odst. 3, § 45 odst. 4 a § 46 odst. 14 a 15 se uzavírá na dobu určitou nebo neurčitou. Smlouva musí mít písemnou formu. Projev vůle účastníků smlouvy musí být na téže listině. (2) Smlouvu lze uzavřít s orgánem státuorgánem státu, právnickou osobou podle § 60b nebo podnikatelem na základě jejich písemné žádosti, a to pouze tehdy, budou-li činnosti, jež jsou předmětem smlouvy, a) prováděny odborně způsobilými zaměstnanci státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele, b) zajištěny u orgánu státuorgánu státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele organizačně, technicky a materiálně. (3) Smlouvu s podnikatelem lze dále uzavřít pouze tehdy, je-li a) jeho sídlo na území České republiky, b) držitelem platného osvědčení podnikatele příslušného stupně utajení; tato podmínka neplatí, má-li být uzavřena smlouva k vydávání posudku uvedená v § 46 odst. 14 a 15. (4) Smlouva musí obsahovat a) označení účastníků smlouvy, b) vymezení předmětu smlouvy a jeho rozsahu, c) práva a povinnosti účastníků smlouvy, d) způsob kontroly prováděné Úřadem nebo Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost podle odstavce 6, e) způsob a podmínky odstoupení účastníků od smlouvy, f) souhlas se zveřejněním technického prostředku na internetových stránkách Úřadu, jde-li o smlouvu k vydávání posudku uvedenou v § 46 odst. 14. (5) V podmínkách podle odstavce 4 písm. e) musí být též stanoveno, že Úřad nebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost odstoupí od smlouvy v případě, že druhý účastník smlouvy poruší povinnost stanovenou tímto zákonem, prováděcími právními předpisy nebo uzavřenou smlouvou. (6) Úřad nebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost kontroluje, zda druhý účastník smlouvy dodržuje ustanovení tohoto zákona, prováděcích právních předpisů a uzavřené smlouvy. (7) Změnit obsah smlouvy lze pouze písemnou dohodou účastníků smlouvy. (8) Smlouvu lze vypovědět pouze písemnou formou. (9) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se v ostatním přiměřeně ustanovení občanského zákoníku. § 53 Zmocňovací ustanovení Prováděcí právní předpis stanoví a) náležitosti žádosti o certifikaci technického prostředku, dokumentaci nezbytnou k provedení certifikace technického prostředku, pravidla pro stanovení doby platnosti certifikátu technického prostředku, pravidla a způsob používání technického prostředku po uplynutí doby platnosti jeho certifikátu a vzor certifikátu technického prostředku, b) náležitosti žádosti a opakované žádosti o certifikaci informačního systému, certifikaci kryptografického prostředku, certifikaci kryptografického pracovištěkryptografického pracoviště a certifikaci stínící komory, a dokumentaci nezbytnou k provedení certifikace informačního systému, certifikace kryptografického prostředku, certifikace kryptografického pracovištěkryptografického pracoviště a certifikace stínící komory, c) způsob a podmínky provádění certifikace nebo akreditace informačního systému, certifikace kryptografického prostředku, certifikace kryptografického pracoviště a certifikace stínící komory a jejich opakování a obsah certifikační zprávy podle § 46 odst. 13, d) vzory certifikátu informačního systému, certifikátu kryptografického prostředku, certifikátu kryptografického pracovištěkryptografického pracoviště a certifikátu stínící komory, e) náležitosti žádosti o ověření způsobilosti elektrických a elektronických zařízení, zabezpečené oblasti nebo objektuobjektu k ochraně před únikem utajované informaceutajované informace kompromitujícím vyzařováním a způsob hodnocení jejich způsobilosti a f) náležitosti žádosti orgánu státuorgánu státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele o uzavření smlouvy podle § 52. Hlava X Osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele, zvláštní přístup a zprošťování mlčenlivosti Osvědčení fyzické osoby a osvědčení podnikatele § 54 (1) Osvědčení fyzické osoby a osvědčení podnikatele jsou veřejnými listinami. (2) Osvědčení fyzické osoby obsahuje a) jméno, příjmení, rodné příjmení, b) den, měsíc, rok a místo narození, c) státní občanství, d) uvedení nejvyššího stupně utajení utajované informaceutajované informace, pro přístup k níž osvědčení fyzické osoby opravňuje, e) datum vydání a dobu platnosti a f) otisk úředního razítka a podpis oprávněného zástupce Úřadu. (3) Osvědčení podnikatele obsahuje a) identifikaci podnikatele firmou nebo názvem a identifikačním číslem, jde-li o právnickou osobu, a jménem a příjmením nebo firmou a identifikačním číslem, jde-li o fyzickou osobu, b) uvedení nejvyššího stupně utajení utajované informaceutajované informace, pro přístup k níž osvědčení podnikatele opravňuje, c) formu přístupu podle § 20, d) datum vydání a dobu platnosti a e) otisk úředního razítka a podpis oprávněného zástupce Úřadu. (4) V případě změny některého údaje obsaženého v osvědčení fyzické osoby nebo v osvědčení podnikatele vydá Úřad bezodkladně nové osvědčení fyzické osoby nebo nové osvědčení podnikatele. Přístup k utajované informaciutajované informaci není do doby doručení nového osvědčení dotčen. § 55 Platnost osvědčení fyzické osoby a osvědčení podnikatele je pro stupeň utajení a) Přísně tajné 5 let a b) Tajné a Důvěrné 10 let. § 56 (1) Platnost osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele zaniká a) uplynutím doby jeho platnosti, b) dnem vykonatelnosti rozhodnutí Úřadu (§ 123 odst. 3, § 126 odst. 4) o zrušení jeho platnosti, c) úmrtím fyzické osoby, nebo byla-li prohlášena za mrtvou, d) zrušením nebo zánikem podnikatele, e) ohlášením jeho odcizení nebo ztráty, f) ohlášením takového poškození, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, g) jde-li o osvědčení fyzické osoby vydané Úřadem 1. vznikem služebního poměru příslušníka zpravodajské služby, 2. převedením příslušníka bezpečnostního sboru na služební místo v Bezpečnostní informační službě nebo Úřadu pro zahraniční styky a informace, 3. služebním zařazením vojáka na služební místo ve Vojenském zpravodajství, 4. vznikem pracovního poměru zaměstnance zařazeného do zpravodajské služby, nebo 5. dnem, kdy začne být fyzická osoba osobou uvedenou v § 141 odst. 1, h) jde-li o osvědčení fyzické osoby vydané příslušnou zpravodajskou službou 1. skončením služebního poměru příslušníka zpravodajské služby, 2. převedením příslušníka Bezpečnostní informační služby nebo Úřadu pro zahraniční styky a informace na služební místo v jiném bezpečnostním sboru, 3. služebním zařazením příslušníka Vojenského zpravodajství na služební místo mimo tuto zpravodajskou službu, nebo 4. skončením základního pracovněprávního vztahu zaměstnance zařazeného do zpravodajské služby, i) jde-li o osvědčení fyzické osoby vydané Ministerstvem vnitra, dnem, kdy přestane být fyzická osoba osobou uvedenou v § 141 odst. 1, j) vrácením jeho držitelem tomu, kdo jej vydal, k) dnem doručení nového osvědčení fyzické osoby, nebo l) dnem doručení nového osvědčení podnikatele pro stejnou formu přístupu podnikatele k utajované informaciutajované informaci. (2) Při zániku platnosti osvědčení podnikatele podle odstavce 1 písm. a), b), d) nebo j) je podnikatel povinen utajovanou informaciutajovanou informaci, která mu byla poskytnuta, odevzdat tomu, kdo mu ji poskytl nebo do jehož oblasti věcné působnosti náleží; nelze-li tak učinit, je povinen odevzdat ji Úřadu. Utajované informaceUtajované informace, které u podnikatele vznikly, je povinen předat orgánu státuorgánu státu, do jehož působnosti utajované informaceutajované informace náleží, není-li jej, Úřadu. Odevzdání a předání utajované informaceutajované informace podle tohoto odstavce je podnikatel povinen provést neprodleně po zániku platnosti osvědčení podnikatele. (3) Při zániku platnosti osvědčení fyzické osoby podle odstavce 1 písm. a), b) nebo j) je odpovědná osobaodpovědná osoba nebo ten, kdo provedl poučenípoučení, povinen zajistit, aby tato fyzická osoba neměla přístup k utajované informaciutajované informaci. V případě zániku platnosti osvědčení fyzické osoby podle odstavce 1 písm. j) Úřad písemně vyrozumí její odpovědnou osobuodpovědnou osobu o zániku platnosti osvědčení fyzické osoby; Úřad postupuje stejně i v případě zániku platnosti osvědčení fyzické osoby podle odstavce 1 písm. k), pokud jde o osvědčení fyzické osoby vydané pro nižší stupeň utajení. (4) Pokud držitel osvědčení fyzické osoby nebo podnikatele do 15 dnů ode dne zániku jeho platnosti podle odstavce 1 písm. e) nebo f) požádá písemně Úřad o vydání osvědčení nového, přístup fyzické osoby nebo podnikatele k utajované informaciutajované informaci není zánikem platnosti původního osvědčení dotčen; Úřad vydá do 5 dnů od doručení žádosti osvědčení nové, které nahrazuje původní. Pokud nebude podána žádost podle věty první, postupuje Úřad podle odstavce 3 věty druhé. (5) V případě zániku platnosti osvědčení fyzické osoby podle odstavce 1 písm. k) není přístup k utajované informaciutajované informaci dotčen, pokud bude fyzická osoba poučena do 15 dnů ode dne tohoto zániku. § 56a (1) V případě zániku platnosti osvědčení fyzické osoby podle § 56 odst. 1 písm. g) vydá příslušná zpravodajská služba nebo Ministerstvo vnitra této fyzické osobě nové osvědčení, které nahrazuje osvědčení původní, a to ke dni vzniku jejího služebního nebo pracovního poměru nebo ke dni, kdy se tato fyzická osoba stala osobou uvedenou v § 141 odst. 1. (2) V případě zániku platnosti osvědčení fyzické osoby podle § 56 odst. 1 písm. h) a i) vydá této fyzické osobě nové osvědčení, jež nahrazuje osvědčení původní, a) příslušná zpravodajská služba, a to ke dni, kdy této fyzické osobě vznikl služební poměr příslušníka zpravodajské služby nebo základní pracovněprávní vztah zaměstnance zařazeného do zpravodajské služby, b) Ministerstvo vnitra, a to ke dni, kdy se tato fyzická osoba stala osobou uvedenou v § 141 odst. 1, nebo c) Úřad v ostatních případech, a to ke dni následujícímu po dni zániku platnosti původního osvědčení. Nové osvědčení fyzické osoby Úřad vydá na základě písemné žádosti této fyzické osoby, a to do 5 dnů ode dne doručení žádosti. Žádost o vydání nového osvědčení fyzické osoby lze podat do 30 dnů ode dne zániku platnosti původního osvědčení; přílohou žádosti musí být potvrzení příslušné zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra podle odstavce 3. (3) Příslušná zpravodajská služba nebo Ministerstvo vnitra potvrdí v případě postupu podle odstavce 2 písm. c) zánik platnosti osvědčení fyzické osoby na základě žádosti této fyzické osoby, a to do 5 dnů ode dne doručení žádosti. V potvrzení se uvede označení orgánu státuorgánu státu, který původní osvědčení fyzické osoby vydal, údaje uvedené v § 54 odst. 2 písm. a) až e) a den zániku platnosti tohoto osvědčení. (4) Orgán státu, který vydal nové osvědčení fyzické osoby, si písemně vyžádá bezpečnostní svazek této osoby od orgánu státuorgánu státu, který vydal původní osvědčení; bezpečnostní svazek se předá do 5 dnů ode dne doručení této žádosti. § 57 Osvědčení fyzické osoby pro cizí moc a osvědčení podnikatele pro cizí moc (1) Má-li mít fyzická osoba nebo podnikatel přístup k utajované informaciutajované informaci cizí mocicizí moci, musí splňovat podmínky podle § 11 nebo § 15 písm. b), a požaduje-li tak cizí moccizí moc, být též držitelem osvědčení pro cizí moccizí moc. (2) Je-li to v souladu s bezpečnostními a ekonomickými zájmy České republiky a se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z mezinárodní smlouvy a neprobíhá-li s danou osobou řízení o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele, Úřad na základě písemné odůvodněné žádosti držitele platného osvědčení fyzické osoby nebo platného osvědčení podnikatele vydává a) osvědčení fyzické osoby pro cizí moccizí moc, nebo b) osvědčení podnikatele pro cizí moccizí moc. (3) Pokud je žádost podle odstavce 2 podána současně s žádostí podle § 94 nebo 96 nebo v průběhu řízení podle části čtvrté o této žádosti, Úřad postupuje podle odstavce 2 neprodleně po vydání osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele. (4) Osvědčení podle odstavce 2 je veřejnou listinouveřejnou listinou. (5) Osvědčení podle odstavce 2 obsahuje náležitosti uvedené v § 54 s tím, že označení nejvyššího stupně utajení utajované informaceutajované informace, pro přístup k níž toto osvědčení opravňuje, se uvádí včetně zkratky ve smyslu § 21 odst. 2. (6) Osvědčení podle odstavce 2 potvrzuje, že u jeho držitele bylo provedeno bezpečnostní řízení podle části čtvrté a je držitelem platného osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele daného stupně utajení; v případě osvědčení podnikatele potvrzuje též formy přístupu podnikatele k utajované informaciutajované informaci podle § 20. (7) Osvědčení podle odstavce 2 se vydává na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu, na kterou je vydáno osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele. (8) Platnost osvědčení uvedeného v odstavci 2 zaniká a) zánikem platnosti osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele, nejde-li o zánik podle § 56 odst. 1 písm. e) nebo f) a fyzická osoba nebo podnikatel ve lhůtě 15 dnů požádal o vydání osvědčení nového (§ 56 odst. 4), nebo b) z důvodů stanovených v § 56 odst. 1 písm. a), e), f) nebo j). (9) Platnost osvědčení podle odstavce 2 nezaniká z důvodu uvedeného v § 56 odst. 1 písm. a) do doby rozhodnutí o žádosti podle § 94 odst. 3 nebo § 96 odst. 3, nejdéle však po dobu 12 měsíců od uplynutí doby platnosti osvědčení, pokud byla žádost podána v době, kdy byl vyhlášen válečný stav nebo pro celé území České republiky nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový stav“), nebo byl-li krizový stav vyhlášen v průběhu řízení o této žádosti. (10) V případě změny některého údaje obsaženého v osvědčení podle odstavce 2 vydá Úřad bezodkladně nové osvědčení podle odstavce 2. Úřad do 5 dnů vydá též osvědčení podle odstavce 2, pokud držitel tohoto osvědčení do 15 dnů ode dne zániku jeho platnosti podle § 56 odst. 1 písm. e) nebo f) požádá o vydání osvědčení nového. Přístup k utajované informaciutajované informaci cizí mocicizí moci není do doby doručení nového osvědčení podle odstavce 2 dotčen. (11) Držitel osvědčení podle odstavce 2 je povinen odevzdat je do 15 dnů Úřadu, zanikla-li a) platnost osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele podle § 56 odst. 1 písm. b) nebo g) až l), b) platnost osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele podle § 56 odst. 1 písm. e) a f) a v důsledku toho zanikl přístup k utajované informaciutajované informaci, c) jeho platnost z důvodů stanovených v § 56 odst. 1 písm. f), nebo d) jeho platnost doručením nového osvědčení podle odstavce 2 v souvislosti s postupem podle odstavce 8. (12) Na základě odůvodněné písemné žádosti právnické osoby podle § 60b Úřad vydá, je-li to požadavek jejího zahraničního partnera nebo cizí mocicizí moci, časově omezené potvrzení o rozsahu ochrany utajovaných informacíutajovaných informací, zajištěné podle § 5 u právnické osoby podle § 60b. Před vydáním potvrzení Úřad v nezbytné míře ověří splnění podmínek tohoto zákona. Zvláštní přístup k utajované informaci § 58 (1) Osobami, které mají přístup k utajované informaciutajované informaci všech stupňů utajení bez platného osvědčení fyzické osoby a poučení, jsou a) prezident republiky, b) poslanci a senátoři Parlamentu, c) členové vlády, d) Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv, e) soudci a f) prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu. (2) Osoby uvedené v odstavci 1 mají přístup k utajované informaciutajované informaci ode dne zvolení nebo jmenování do funkce po dobu jejího výkonu a v rozsahu nezbytném pro její výkon. (3) Přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím bez platného osvědčení fyzické osoby lze umožnit fyzické osobě jednající ve prospěch zpravodajské služby24), informátorovi25) nebo fyzické osobě, které je poskytována zvláštní nebo krátkodobá ochrana podle zvláštního právního předpisu26), nebo příslušníku zpravodajské služby, který je zařazen v záloze zvláštní27) nebo určen do zvláštní dispozice58). PoučeníPoučení této osoby provede ten, kdo jí přístup k utajované informaciutajované informaci umožní. Této osobě lze umožnit přístup k utajované informaciutajované informaci cizí mocicizí moci pouze v souladu s požadavky této cizí mocicizí moci. (4) Zvláštní právní předpis28) stanoví, které fyzické osoby a za jakých podmínek mají přístup k utajované informaciutajované informaci bez platného osvědčení fyzické osoby v trestním řízenítrestním řízení, v občanském soudním řízení, ve správním řízení a v soudním řízení správním, a to v rozsahu nezbytném pro uplatnění jejich práv a plnění povinností v těchto řízeních. Přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím lze v těchto případech umožnit pouze na základě poučenípoučení podle odstavce 5. (5) PoučeníPoučení podle § 2 písm. i) u osob uvedených v odstavci 4 provede ten, o němž to stanoví zvláštní právní předpis28). PoučeníPoučení se provede přiměřeně způsobem uvedeným v § 9 odst. 1; poučenípoučení musí dále obsahovat spisové označení věci, která je předmětem řízení, a poučenípoučení o tom, že údaje o osobách, které mají přístup k utajované informaciutajované informaci podle odstavce 4, jsou Úřadem evidovány a mohou být využity způsobem stanoveným tímto zákonem. (6) Osoby uvedené v odstavcích 1 a 4 nemají přístup k utajované informaciutajované informaci cizí mocicizí moci, nejde-li o prezidenta republiky, poslance a senátora Parlamentu, člena vlády a soudce rozhodujícího ve věcech, kde se nakládá s utajovanou informacíutajovanou informací cizí mocicizí moci, kteří musí být před prvním přístupem k utajované informaciutajované informaci cizí mocicizí moci informováni o právech a povinnostech v oblasti ochrany utajovaných informacíutajovaných informací cizí mocicizí moci. V trestním řízenítrestním řízení mají přístup k utajované informaciutajované informaci cizí mocicizí moci po předchozím souhlasu cizí mocicizí moci též přísedící rozhodující ve věcech, kde se nakládá s utajovanou informacíutajovanou informací cizí mocicizí moci, obviněný, zúčastněná osoba, poškozený, jejich zákonný zástupce, opatrovník, zmocněnec, důvěrník, obhájce, znalec a tlumočník, a to v rozsahu nezbytném pro uplatnění jejich práv a plnění povinností v takovém řízení. Před prvním přístupem k utajované informaciutajované informaci cizí mocicizí moci v řízení musí být osoby podle věty druhé poučeny postupem podle odstavce 5 o právech a povinnostech v oblasti ochrany utajovaných informacíutajovaných informací cizí mocicizí moci. PoučeníPoučení provede v přípravném řízení policejní orgán nebo státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu. PoučeníPoučení podepisuje fyzická osoba a ten, kdo poučenípoučení provedl; ten, kdo poučenípoučení provedl, jeden výtisk poučenípoučení předá fyzické osobě, jeden výtisk založí do spisu a kopii zašle Úřadu; kopii poučenípoučení lze Úřadu zaslat i elektronicky. § 58a (1) Osobami, které mají přístup k utajované informaciutajované informaci stupně utajení Vyhrazené bez platného oznámení po dobu trvání služebního nebo pracovního poměru a v rozsahu nezbytném pro jeho výkon, jsou a) příslušníci bezpečnostních sborů, b) státní zaměstnanci, c) vojáci v činné službě a d) státní zástupci, pokud jsou poučené a zařazené na místě nebo vykonávají funkci, na kterých je nezbytné mít přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím, a které jsou uvedené v přehledu podle § 69 odst. 1 písm. b). (2) Pro poučenípoučení osob uvedených v odstavci 1 se použije § 9 odst. 1 obdobně. (3) V případě skončení služebního nebo pracovního poměru nebo při změně služebního úřadu fyzických osob uvedených v odstavci 1 se má za to, že fyzická osoba poučena není, a v případě, že měla přístup k utajované informaciutajované informaci, se dále postupuje podle § 11a. § 58b (1) Zpravodajská služba může umožnit přístup k utajované informaciutajované informaci fyzické osobě, která není držitelem osvědčení fyzické osoby nebo nemá přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím stupně utajení Vyhrazené, nebo podnikateli, který není držitelem osvědčení podnikatele nebo nemá přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím stupně utajení Vyhrazené, je-li to nezbytné a) pro plnění povinnosti uložené této fyzické osobě nebo podnikateli jiným právním předpisem, nebo b) v rámci zpravodajských operací. (2) V případě přístupu k utajované informaciutajované informaci podle odstavce 1 se postup podle § 60 odst. 2 až 6 použije obdobně. § 58c (1) Policie může umožnit přístup k utajované informaciutajované informaci fyzické osobě, která není držitelem osvědčení fyzické osoby nebo nemá přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím stupně utajení Vyhrazené, je-li to nezbytné pro plnění povinnosti uložené této fyzické osobě jiným právním předpisem v souvislosti s plněním úkolů policie v oblasti poskytování zvláštní ochrany a pomoci59), krátkodobé ochrany, zajišťování bezpečnosti chráněných objektůobjektů a prostorů a určených osob60) a provádění sledování osob a věcí61). Postup podle věty první se nepoužije v případě přístupu k utajované informaciutajované informaci cizí mocicizí moci a utajované informaciutajované informaci stupně utajení Přísně tajné. (2) V případě přístupu k utajované informaciutajované informaci podle odstavce 1 se postup podle § 60 odst. 2 až 5 použije obdobně s tím, že písemný záznam ani poučenípoučení se Úřadu nezasílají, ale ukládají se u policie. § 59 Jednorázový přístup k utajované informaci (1) Na základě písemné žádosti odpovědné osobyodpovědné osoby může Úřad ve výjimečných a odůvodněných případech vydat souhlas s jednorázovým přístupem k utajované informaciutajované informaci se stupněm utajení o jeden vyšším, než na který je vydáno platné osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele, a to na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 6 měsíců. (2) Souhlas podle odstavce 1 lze podnikateli vydat pouze pro přístup k utajované informaciutajované informaci podle § 20 odst. 1 písm. b). (3) Souhlas s jednorázovým přístupem podle odstavce 1 může u příslušníků zpravodajských služeb vydat ředitel příslušné zpravodajské služby a v případech příslušníků policiepolicie podle § 141 odst. 1 ministr vnitra, a to na základě písemné žádosti příslušného služebního funkcionáře. (4) Žádost podle odstavce 1 obsahuje a) zdůvodnění jednorázového přístupu, b) označení oblasti utajovaných informacíutajovaných informací, ke kterým má být jednorázový přístup umožněn, c) kopii osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele, d) požadovanou dobu jednorázového přístupu a e) v případě podnikatele písemný souhlas poskytovatele utajované informaceutajované informace s vydáním souhlasu podle odstavce 1. (5) Úřad vydá souhlas podle odstavce 1 neprodleně, nejpozději do 5 dnů ode dne doručení žádosti. Odpovědná osobaOdpovědná osoba nebo jí pověřená osoba, která po vydání souhlasu Úřadu umožní přístup fyzické osoby k utajované informaciutajované informaci podle odstavce 1 nebo 3, provede její poučenípoučení. (6) Na udělení souhlasu k jednorázovému přístupu k utajované informaciutajované informaci není právní nárok a lze jej téže osobě udělit jen jednou. (7) K utajované informaciutajované informaci cizí mocicizí moci lze jednorázový přístup umožnit pouze v souladu s požadavky této cizí mocicizí moci. § 59a (1) Na základě písemné žádosti odpovědné osobyodpovědné osoby může Úřad ve výjimečných a odůvodněných případech vydat souhlas s přístupem k utajované informaciutajované informaci se stupněm utajení až o dva vyšším, než na který je vydáno platné osvědčení fyzické osoby, a to osobě služebně činné v policejním orgánu, státnímu zástupci jako orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení nebo státnímu zástupci plnícímu v trestním řízenítrestním řízení úkoly podle jiného právního předpisu62), neprobíhá-li s danou osobou řízení o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby. (2) Žádost podle odstavce 1 pro osobu služebně činnou v policejním orgánu musí být doplněna souhlasným stanoviskem státního zástupce, který vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, a v případě utajované informaceutajované informace stupně utajení Přísně tajné musí být doplněna též souhlasným stanoviskem vedoucího státního zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství. (3) Žádost podle odstavce 1 pro státního zástupce v případě utajované informaceutajované informace stupně utajení Přísně tajné musí být doplněna souhlasným stanoviskem vedoucího státního zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství, s výjimkou státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství. (4) Žádost podle odstavce 1 obsahuje a) zdůvodnění přístupu, b) označení utajované informaceutajované informace, ke které má být souhlas s přístupem vydán, c) spisové označení věci, která je předmětem trestního řízenítrestního řízení, a d) kopii osvědčení fyzické osoby, které má být souhlas podle odstavce 1 vydán. (5) Úřad vydá souhlas podle odstavce 1 neprodleně, nejpozději do 5 dnů ode dne doručení žádosti, a jen na dobu nezbytnou pro účast fyzické osoby v trestním řízenítrestním řízení. (6) Odpovědná osobaOdpovědná osoba nebo jí pověřená osoba provede poučenípoučení fyzické osoby a zajistí založení písemného záznamu o jejím poučenípoučení do trestního spisu a zaslání kopie poučenípoučení do 30 dnů ode dne poučenípoučení Úřadu; kopii poučenípoučení lze Úřadu zaslat i elektronicky. (7) Souhlas podle odstavce 1 zaniká dnem následujícím po dni, kdy skončila účast fyzické osoby v trestním řízenítrestním řízení, nejpozději však dnem zániku platnosti osvědčení fyzické osoby podle § 56 odst. 1. (8) K utajované informaciutajované informaci cizí mocicizí moci lze souhlas podle odstavce 1 vydat pouze v souladu s požadavky této cizí mocicizí moci. § 60 (1) Fyzické osobě, která nemá přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím stupně utajení Vyhrazené nebo není držitelem osvědčení fyzické osoby potřebného stupně utajení, nebo podnikateli, který nemá přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím stupně utajení Vyhrazené nebo není držitelem osvědčení podnikatele potřebného stupně utajení, lze umožnit přístup k utajované informaciutajované informaci, pokud plní úkoly v období rostoucího mezinárodního napětí nebo v rámci účasti České republiky v ozbrojeném konfliktu v zahraničí, v záchranné nebo humanitární akci v zahraničí nebo v rámci vyhlášeného válečného stavu, stavu ohrožení státu, nouzového stavu, stavu nebezpečí20) nebo stavu kybernetického nebezpečí. (2) Přístup fyzické osoby podle odstavce 1 lze umožnit pouze v případě, že neexistují pochybnosti o důvěryhodnosti fyzické osoby a o její schopnosti utajovat informace. (3) V případě přístupu podle odstavce 1 je odpovědná osobaodpovědná osoba povinna zajistit poučenípoučení fyzické osoby. Hrozí-li nebezpečí z prodlení nebo z důvodu jiné naléhavosti a významu konkrétního úkolu, lze poučenípoučení nahradit ústním seznámením fyzické osoby s jejími povinnostmi v oblasti ochrany utajovaných informacíutajovaných informací a s následky jejich porušení. (4) O přístupu podle odstavce 1 je odpovědná osobaodpovědná osoba nebo jí pověřená osoba povinna zpracovat písemný záznam. Tento písemný záznam spolu s poučenímpoučením zašle odpovědná osobaodpovědná osoba nebo jí pověřená osoba neprodleně Úřadu; bylo-li poučenípoučení nahrazeno ústním seznámením podle odstavce 3 věty druhé, uvede se tato skutečnost v písemném záznamu. Je-li přístup podle odstavce 1 umožněn zpravodajskou službou, písemný záznam podle věty první a části věty druhé za středníkem ani poučení se Úřadu nezasílají, ale ukládají se u příslušné zpravodajské služby. (5) Je-li podnikateli umožněn přístup k utajované informaciutajované informaci podle odstavce 1, je jeho odpovědná osobaodpovědná osoba povinna o přístupu zpracovat písemný záznam, který neprodleně zašle Úřadu. (6) V mimořádných situacích lze přístup k utajované informaciutajované informaci cizí mocicizí moci umožnit pouze v souladu s požadavky této cizí mocicizí moci. § 60a Držitel osvědčení fyzické osoby nebo podnikatele je oprávněn v případě, že mu zanikla platnost osvědčení z důvodu uvedeného v § 56 odst. 1 písm. a), mít do doby vydání rozhodnutí o žádosti podle § 94 odst. 3 nebo § 96 odst. 3, nejdéle však po dobu 12 měsíců od uplynutí doby platnosti osvědčení, přístup k utajované informaciutajované informaci do stupně utajení a v případě podnikatele i ve formě přístupu odpovídajícím dosavadnímu osvědčení, pokud byla žádost podána v době, kdy byl vyhlášen krizový stav, nebo byl-li krizový stav vyhlášen v průběhu řízení o této žádosti. § 60b (1) Přístup k utajované informaciutajované informaci lze umožnit právnické osobě, která není podnikatelem podle tohoto zákona a nezbytně jej potřebuje k výkonu své hlavní činnosti. (2) Právnická osoba podle odstavce 1 zajišťuje ochranu utajovaných informacíutajovaných informací a plní povinnosti podle tohoto zákona obdobně jako orgán státuorgán státu. § 61 (1) Přístup k utajované informaciutajované informaci podle § 58b, jednorázový přístup podle § 59 a přístup podnikatele podle § 60 nelze umožnit k utajované informaciutajované informaci stupně utajení Přísně tajné nebo k utajované informaciutajované informaci, na kterou se vztahuje zvláštní režim nakládání. (2) Přístup k utajované informaciutajované informaci podle § 60 k utajované informaciutajované informaci stupně utajení Přísně tajné lze umožnit fyzické osobě za podmínky, že fyzická osoba je držitelem platného osvědčení pro přístup k utajované informaciutajované informaci stupně utajení Tajné a je poučena. § 62 Uznání bezpečnostního oprávnění vydaného úřadem cizí moci (1) Úřad může uznat bezpečnostní oprávnění vydané úřadem cizí mocicizí moci, který má v působnosti ochranu utajovaných informacíutajovaných informací (dále jen „bezpečnostní oprávnění“), je-li uzavřena mezinárodní smlouva v oblasti ochrany utajovaných informacíutajovaných informací, kterou je Česká republika vázána. Úřad dále může bezpečnostní oprávnění uznat v případě, kdy je uznání v souladu se zahraničně politickými a bezpečnostními zájmy České republiky; na toto uznání není právní nárok. Při postupu podle věty první a druhé si Úřad může vyžádat písemné stanovisko Ministerstva zahraničních věcí a příslušné zpravodajské služby; neobdrží-li Úřad vyžádané stanovisko do 30 dnů ode dne doručení žádosti o ně, platí, že stanovisko je kladné. (2) Uznání podle odstavce 1 Úřad provede na základě žádosti držitele bezpečnostního oprávnění. Žádost lze podat i prostřednictvím úřadu cizí mocicizí moci, který má v působnosti ochranu utajovaných informacíutajovaných informací; lhůty podle odstavce 4 běží v takovém případě ode dne, kdy žádost dojde Úřadu. Žádost obsahuje a) u nepodnikající fyzické osoby 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení držitele bezpečnostního oprávnění, 2. datum a místo narození držitele bezpečnostního oprávnění, 3. státní občanství držitele bezpečnostního oprávnění, 4. důvod, proč má být provedeno uznání podle odstavce 1, 5. dobu, na kterou má být uznání provedeno, a 6. podpis držitele bezpečnostního oprávnění nebo odpovědného pracovníka úřadu cizí mocicizí moci, který má v působnosti ochranu utajovaných informacíutajovaných informací, a adresu, na kterou má být uznání podle odstavce 1 doručeno, a b) u ostatních držitelů bezpečnostního oprávnění 1. firmu nebo název, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a sídlo, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno a příjmení nebo firmu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a sídlo nebo místo trvalého pobytu, jde-li o fyzickou osobu, 2. důvod, proč má být provedeno uznání podle odstavce 1, 3. formu přístupu držitele bezpečnostního oprávnění k utajované informaciutajované informaci a formu přístupu odpovídajícího formě přístupu podle § 20 odst. 1, o jejíž uznání je žádáno, 4. dobu, na kterou má být uznání provedeno, a 5. podpis držitele bezpečnostního oprávnění nebo podpis odpovědného pracovníka úřadu cizí mocicizí moci, který má v působnosti ochranu utajovaných informacíutajovaných informací, a adresu, na kterou má být uznání podle odstavce 1 doručeno. (3) K žádosti podle odstavce 2 je nutné připojit úřední překlad bezpečnostního oprávnění nebo jeho ověřenou kopii; tyto doklady se nevyžadují, je-li žádost podána prostřednictvím úřadu cizí mocicizí moci, který má v působnosti ochranu utajovaných informacíutajovaných informací, pokud tento na žádosti nebo v potvrzení, které se k žádosti připojí, potvrdí, že žadatel je držitelem příslušného bezpečnostního oprávnění. (4) Uznání podle odstavce 1 věty první Úřad zašle držiteli bezpečnostního oprávnění do 10 dnů ode dne podání jeho žádosti; pokud není žádost podle odstavce 2 podána prostřednictvím úřadu cizí mocicizí moci, Úřad zašle držiteli bezpečnostního oprávnění uznání podle odstavce 1 do 20 dnů ode dne doručení žádosti Úřadu. Uznání podle odstavce 1 věty druhé Úřad zašle držiteli bezpečnostního oprávnění do 60 dnů ode dne podání jeho žádosti; pokud by uznání nebylo v souladu se zahraničně politickými nebo bezpečnostními zájmy České republiky, Úřad žádosti nevyhoví a tuto skutečnost žadateli v téže lhůtě písemně oznámí. (5) Uznání podle odstavce 1 musí obsahovat a) údaje podle odstavce 2 písm. a) bodů 1 až 3 a odstavce 2 písm. b) bodu 1, b) identifikaci bezpečnostního oprávnění vydaného úřadem cizí mocicizí moci, c) označení nejvyššího stupně utajení utajované informaceutajované informace, pro přístup k níž uznání podle odstavce 1 opravňuje, d) u žadatele podle odstavce 2 písm. b) formu přístupu podle § 20, e) datum vydání a dobu platnosti, f) otisk úředního razítka a podpis oprávněného zástupce Úřadu; otisk úředního razítka se nevyžaduje, bylo-li uznání vydáno v elektronické podobě. (6) Na základě uznání podle odstavce 1 lze umožnit a) nepodnikající fyzické osobě 1. výkon citlivé činnosticitlivé činnosti a 2. pokud je poučena, přístup k utajované informaciutajované informaci nebo samostatný vstup do zabezpečené oblasti nebo jednací oblasti, a b) držitelům bezpečnostního oprávnění neuvedeným v písmenu a) přístup k utajované informaciutajované informaci. Zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost § 63 (1) Odpovědná osobaOdpovědná osoba orgánu státuorgánu státu, do jehož oblasti věcné působnosti utajovaná informaceutajovaná informace náleží, zprostí fyzickou osobu povinnosti zachovávat mlčenlivost (dále jen „zproštění mlčenlivosti“) na základě žádosti orgánu státuorgánu státu, který vede řízení, ve kterém je nezbytně nutné projednat utajovanou informaciutajovanou informaci, pokud tento zákon nestanoví jinak. Žádost o zproštění mlčenlivosti musí obsahovat identifikaci a) řízení, které orgán státuorgán státu vede, a odůvodnění potřeby a rozsahu provedení zproštění mlčenlivosti, b) utajované informaceutajované informace nebo označení věci, k níž se vztahuje utajovaná informaceutajovaná informace, ke které má být zproštění provedeno, a c) fyzické osoby, která má být zproštěna mlčenlivosti, je-li to možné. (2) V případě, že orgán státuorgán státu zanikne bez právního nástupce, může zproštění mlčenlivosti provést ředitel Úřadu. (3) Pro potřeby řízení podle odstavce 1 zproštění mlčenlivosti dále provádí a) prezident republiky u předsedy vlády, prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu, předsedy a místopředsedy Ústavního souduÚstavního soudu, předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu, předsedy a místopředsedy Nejvyššího správního soudu, vedoucího Kanceláře prezidenta republiky, Veřejného ochránce práv, zástupce Veřejného ochránce práv, guvernéra a viceguvernérů České národní bankybanky, b) Poslanecká sněmovna u poslanců, c) Senát u senátorů, d) předseda Poslanecké sněmovny u vedoucího Kanceláře Poslanecké sněmovny, e) předseda Senátu u vedoucího Kanceláře Senátu, f) předseda vlády u ministrů a vedoucích ostatních ústředních správních úřadů, g) předseda Ústavního souduÚstavního soudu u soudců Ústavního souduÚstavního soudu, h) ministr spravedlnosti u soudců neuvedených v písmenu g), státních zástupců a přísedících, i) vláda u ředitele Bezpečnostní informační služby, j) ministr vnitra u ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace, k) ministr obrany u ředitele Vojenského zpravodajství a l) předseda vlády u ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů, a to po vyjádření odpovědné osobyodpovědné osoby orgánu státuorgánu státu, do jehož oblasti věcné působnosti utajovaná informaceutajovaná informace náleží, které obsahuje souhlas se zproštěním mlčenlivosti nebo odůvodněné vyjádření, že se zproštěním mlčenlivosti ze závažných důvodů nesouhlasí. (4) Týká-li se povinnost zachovávat mlčenlivost věci, kterou projednává orgán Parlamentu, může zproštění mlčenlivosti fyzické osoby provést Poslanecká sněmovna nebo Senát postupem podle odstavce 3. (5) Zproštění mlčenlivosti se nevyžaduje u prezidenta republiky. (6) Zproštění mlčenlivosti se provádí písemně, v nezbytně nutném rozsahu a na dobu nezbytně nutnou. Stupeň utajení utajované informaceutajované informace není zproštěním mlčenlivosti dotčen. (7) Zproštění mlčenlivosti lze odepřít v případě, kdy zájem na ochraně utajované informaceutajované informace podle odstavce 1 převažuje nad zájmem na jejím projednání. Zmocňovací ustanovení § 64 Prováděcí právní předpis stanoví vzor a) osvědčení fyzické osoby a osvědčení podnikatele, b) žádostí o vydání osvědčení fyzické osoby pro cizí moccizí moc a osvědčení podnikatele pro cizí moccizí moc a c) žádosti o uznání bezpečnostního oprávnění podle § 62. Hlava XI Povinnosti při ochraně utajovaných informací § 65 Obecné povinnosti (1) Každý je povinen neprodleně odevzdat nalezenou utajovanou informaciutajovanou informaci nebo utajovanou informaciutajovanou informaci získanou v rozporu s tímto zákonem anebo osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele, osvědčení fyzické osoby pro cizí moccizí moc nebo osvědčení podnikatele pro cizí moccizí moc (dále jen „nalezená písemnost“) Úřadu, policiipolicii nebo zastupitelskému úřadu České republiky. (2) Každý, kdo měl nebo má přístup k utajované informaciutajované informaci, je povinen zachovávat o ní mlčenlivost a nesmí k ní umožnit přístup neoprávněné osoběneoprávněné osobě. (3) Každý je povinen při výkonu kontroly Úřadem plnit pokyny kontrolního pracovníka při provádění neodkladných opatření podle § 144 odst. 1. § 66 Povinnosti fyzické osoby, která má přístup k utajovaným informacím, a fyzické osoby, která je držitelem osvědčení fyzické osoby (1) Fyzická osoba, která má přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím, je povinna a) dodržovat povinnosti při ochraně utajovaných informacíutajovaných informací, b) odevzdat tomu, kdo osvědčení fyzické osoby vydal, do 15 dnů své osvědčení fyzické osoby, jehož platnost zanikla podle § 56 odst. 1 písm. b), f) až i) nebo k), c) neprodleně písemně oznámit tomu, kdo osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení fyzické osoby pro cizí moccizí moc vydal, ztrátu nebo odcizení svého osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení fyzické osoby pro cizí moccizí moc a takové poškození svého osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení fyzické osoby pro cizí moccizí moc, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, d) neprodleně písemně oznamovat Úřadu změny údajů, které byly uvedeny v její žádosti fyzické osoby; omezení rozsahu hlášení změn, jakož i způsob a formu jejich doložení, stanoví prováděcí právní předpis, e) neprodleně oznamovat tomu, kdo provedl její poučenípoučení podle § 9 odst. 1 nebo § 11 odst. 2, porušení povinností stanovených tímto zákonem a ztrátu nebo neoprávněné zničení nosiče obsahujícího utajovanou informaciutajovanou informaci, f) účastnit se proškolení podle § 67 odst. 1 písm. b). (2) Na fyzickou osobu, která je držitelem osvědčení fyzické osoby, ale nemá přístup k utajované informaciutajované informaci, se vztahují pouze povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. b) až d). § 67 Povinnosti odpovědné osoby (1) Odpovědná osobaOdpovědná osoba je povinna zajistit a) poučenípoučení fyzické osoby, b) jednou ročně provedení proškolení fyzických osob, které mají přístup k utajované informaciutajované informaci, z právních předpisů v oblasti ochrany utajovaných informacíutajovaných informací a vést o těchto proškoleních přehledy, c) ověřování splnění podmínek pro přístup fyzické osoby k utajované informaciutajované informaci stupně utajení Vyhrazené, d) schválení informačního systému do provozu a písemné oznámení této skutečnosti Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, e) pověření fyzické osoby k výkonu kryptografické ochrany, f) neprodlené písemné oznámení Úřadu o tom, že před vydáním osvědčení fyzické osoby nebo rozhodnutí podle § 121 odst. 2 pominuly skutečnosti, kterými byla žádost fyzické osoby odůvodněna, g) neprodlené písemné oznámení Úřadu o skončení služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu, ve kterém byl fyzické osobě umožněn přístup k utajované informaciutajované informaci stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné; tato povinnost se nevztahuje na odpovědnou osobuodpovědnou osobu zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra v případech příslušníků policiepolicie podle § 141 odst. 1, h) kontrolu dodržování dalších povinností stanovených tímto zákonem, i) neprodlené písemné oznámení Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost o ukončení nebo přerušení provozu informačního systému a j) provedení úkonů podle § 11a. (2) K výkonu povinností stanovených odpovědné osoběodpovědné osobě v § 21 odst. 5, § 23 odst. 1 písm. b), § 59 odst. 1, § 60 odst. 5, § 63 odst. 1 a 3, § 70 odst. 5 a v § 77 odst. 2 písm. a) nelze pověřit jinou osobu. § 68 Povinnosti podnikatele, který je držitelem osvědčení podnikatele Podnikatel, který je držitelem osvědčení podnikatele, je povinen a) odevzdat Úřadu do 15 dnů osvědčení podnikatele, jehož platnost zanikla podle § 56 odst. 1 písm. b), f) nebo l), b) neprodleně písemně oznámit Úřadu ztrátu nebo odcizení osvědčení podnikatele nebo osvědčení podnikatele pro cizí moccizí moc a takové poškození osvědčení podnikatele nebo osvědčení podnikatele pro cizí moccizí moc, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, c) neprodleně písemně oznamovat Úřadu změny údajů uvedených podle § 97 písm. a), b), c) nebo q) anebo § 98 písm. c) v dotazníku podnikatele a v jeho bezpečnostní dokumentaci a dále zřízení nebo zrušení zabezpečené oblasti kategorie Vyhrazené; omezení rozsahu hlášení změn, jakož i způsob a formu jejich doložení, stanoví prováděcí právní předpis, d) písemně oznamovat Úřadu každoročně ke dni, který se svým označením shoduje se dnem vydání osvědčení podnikatele, změny údajů uvedených v žádosti podnikatele podle § 96; omezení rozsahu hlášení změn a formu jejich doložení stanoví prováděcí právní předpis, e) zabezpečit ochranu utajovaných informacíutajovaných informací při zániku platnosti osvědčení podnikatele, f) zaslat Úřadu rozhodnutí o schválení projektu přeměny podle zákona o přeměnách obchodních společností a družstev28a) do 15 dnů ode dne jeho přijetí. § 68a Povinnosti podnikatele, který učinil prohlášení podnikatele Podnikatel, který učinil prohlášení podnikatele, je povinen a) vést bezpečnostní dokumentaci podnikatele v rozsahu § 98 písm. c) a na vyžádání poskytovatele vyhrazené informace mu ji poskytnout, b) zabezpečit ochranu utajovaných informacíutajovaných informací při zániku přístupu k utajované informaciutajované informaci, c) zaslat prohlášení podnikatele Úřadu podle § 15a odst. 3, d) oznámit podle § 15a odst. 4 písemně Úřadu nebo poskytovateli vyhrazené informace ukončení přístupu k ní nebo podle § 15a odst. 6 zánik platnosti prohlášení podnikatele, e) postupovat obdobně podle § 56 odst. 2 při zániku platnosti prohlášení podnikatele z důvodů uvedených v § 15a odst. 5, f) učinit a neprodleně předat poskytovateli vyhrazené informace, nebo v případě § 15a odst. 3 Úřadu, nové prohlášení podnikatele, pokud i po zániku platnosti původního prohlášení podnikatele podle § 15a odst. 5 písm. a) nebo f) i nadále nezbytně potřebuje přístup k utajované informaciutajované informaci stupně utajení Vyhrazené. § 69 Povinnosti podnikatele, který má přístup k utajované informaci, právnické osoby podle § 60b a orgánu státu (1) Podnikatel, který má přístup k utajované informaciutajované informaci, právnická osoba podle § 60b a orgán státuorgán státu jsou povinni a) zajistit ochranu utajovaných informacíutajovaných informací podle tohoto zákona a mezinárodních smluv, b) zpracovávat a vést přehled míst nebo funkcí, na kterých je nezbytné mít přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím včetně utajovaných informacíutajovaných informací Evropské unie, Organizace Severoatlantické smlouvy a utajovaných informacíutajovaných informací vyžadujících zvláštní režim nakládání, s uvedením stupně utajení, nebo které nelze vykonávat bez osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti podle tohoto zákona (§ 39); tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů na úseku odborné způsobilosti29), c) neprodleně písemně oznámit Úřadu skutečnost, která může mít vliv na vydání nebo na platnost osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele, d) zajistit vytvoření podmínek pro označování, evidenci, zapůjčování, ukládání, přepravu, další manipulaci a vyřazování utajované informaceutajované informace a utajované informaceutajované informace se zvláštním režimem nakládání v souladu s prováděcím právním předpisem, e) provozovat jen informační systém, který je certifikován Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost a písemně schválen do provozu, nebo informační systém cizí mocicizí moci, který je akreditován Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost, f) zastavit provoz informačního systému, který nesplňuje podmínky stanovené v certifikační zprávě, a zajistit ochranu utajované informaceutajované informace v něm a o těchto skutečnostech informovat Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, g) provozovat jen komunikační systém, jehož projekt bezpečnosti byl schválen Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost, h) zastavit provoz komunikačního systému, který nesplňuje podmínky stanovené v projektu bezpečnosti komunikačního systému, a o této skutečnosti informovat Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, i) používat pro kryptografickou ochranu jen prostředek, který je certifikován Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo je součástí informačního systému cizí mocicizí moci akreditovaného Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost, a používat kryptografické pracoviště jen k účelu, ke kterému bylo certifikováno a schváleno do provozu, j) vést evidenci fyzických osob, které mají přístup k utajované informaciutajované informaci, a evidenci případů neoprávněného nakládání s utajovanou informacíutajovanou informací, k) hlásit porušení povinnosti při ochraně utajované informaceporušení povinnosti při ochraně utajované informace nebo povinnosti uložené mezinárodní smlouvou v oblasti ochrany utajovaných informacíutajovaných informací a přijetí opatření k odstranění příčin a nepříznivých následků porušení Úřadu; tato povinnost se nevztahuje na zpravodajské služby v případech podle § 140 odst. 1 písm. a) a na Ministerstvo vnitra v případech podle § 141 odst. 1, s výjimkou případů porušení ochrany utajovaných informacíutajovaných informací Organizace Severoatlantické smlouvy nebo Evropské unie, l) zřídit registr poskytovaných utajovaných informacíutajovaných informací (§ 79) a hlásit změny v něm Úřadu v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, m) provést kontrolu utajovaných informacíutajovaných informací evidovaných v registru utajovaných informacíutajovaných informací k 31. prosinci kalendářního roku a zprávu o jejím výsledku zaslat Úřadu do 15. února následujícího kalendářního roku spolu s uvedením počtu utajovaných informacíutajovaných informací a jejich stupňů utajení; zpravodajské služby zasílají zprávu o utajovaných informacíchutajovaných informacích poskytnutých ústředním registrem a registrem vedeným Ministerstvem zahraničních věcí podle § 78 odst. 1, n) předat utajovanou informaciutajovanou informaci poskytnutou cizí mocícizí mocí nebo zahraničním partnerem k zaevidování Úřadu nebo Ministerstvu zahraničních věcí podle § 79 odst. 5, o) zasílat v případech stanovených tímto zákonem utajované informaceutajované informace cizí mocicizí moci prostřednictvím ústředního registru (§ 79 odst. 2), p) zajistit písemné pověření fyzické osoby k přístupu k utajované informaciutajované informaci se zvláštním režimem nakládání označené „ATOMAL“, q) jako poskytovatel vyhrazené informace neprodleně zaslat Úřadu kopii prohlášení podnikatele podle § 15a odst. 2, r) jako zadavatel, není-li zpravodajskou službou, neprodleně písemně oznámit a doložit Úřadu doklady ke 1. skutečnosti, že bude zadávat veřejnou zakázku mimo zadávací řízení z důvodu ochrany utajovaných informacíutajovaných informací49) nebo bude zadávat nadlimitní veřejnou zakázku mimo zadávací řízení z jiného důvodu63), pokud při zadávání veřejné zakázky bude umožněn přístup k utajované informaciutajované informaci, 2. skutečnosti, že v zadávacím řízení stanoví opatření k zajištění ochrany utajované informaceutajované informace50) stupně utajení Důvěrné nebo vyšší, 3. stanovení požadavku na profesní způsobilost v zadávacím řízení51) spočívající v předložení dokladu prokazujícího schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informacíutajovaných informací stupně utajení Důvěrné nebo vyšší nebo oprávnění ke vstupu osob dodavatele do zabezpečené oblasti kategorie Důvěrné nebo vyšší anebo jednací oblasti podle tohoto zákona, nebo 4. stanovení podmínky na uzavření smlouvy v zadávacím řízení spočívající v předložení dokladu prokazujícího schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informacíutajovaných informací64) stupně utajení Důvěrné nebo vyšší. s) kontrolovat dodržování dalších povinností stanovených tímto zákonem, t) vést evidenci kryptografického materiálu, evidenci pracovníků kryptografické ochrany, evidenci provozní obsluhy kryptografického prostředkuprovozní obsluhy kryptografického prostředku a evidenci kurýrů kryptografického materiálu, u) oznámit Úřadu zničení utajované informaceutajované informace podle § 21 odst. 11. (2) Povinnost uvedená v odstavci 1 písm. c) se nevztahuje na zpravodajské služby v případech podle § 140 odst. 1 písm. a) a na Ministerstvo vnitra v případech podle § 141 odst. 1. (3) Povinnost podle odstavce 1 písm. r) se vztahuje i na kraj při výkonu jeho samostatné působnosti. § 70 Povinnosti při ochraně průmyslového vlastnictví (1) Každý, kdo Úřadu průmyslového vlastnictví podává přihlášku vynálezu, užitného vzoru nebo topografie polovodičového výrobku (dále jen „přihlašovatel“), je povinen na přihlášce vyznačit návrh stupně utajení, domnívá-li se, že předmět přihlášky obsahuje utajovanou informaciutajovanou informaci. Je-li přihlašovatelem právnická osoba, uvede v přihlášce jméno, příjmení a funkci nebo postavení odpovědné osobyodpovědné osoby. (2) Úřad průmyslového vlastnictví přihlášku podle odstavce 1 předloží Úřadu, který po vyjádření ústředního správního úřadu, do jehož oblasti věcné působnosti předmět přihlášky náleží, návrh stupně utajení potvrdí, změní nebo, neobsahuje-li předmět přihlášky utajovanou informaciutajovanou informaci, návrh zamítne; nenáleží-li předmět přihlášky do oblasti věcné působnosti žádného ústředního správního úřadu, vyjádření se nevyžaduje. (3) Úřad potvrzení nebo změnu návrhu stupně utajení provedené podle odstavce 2 oznámí Úřadu průmyslového vlastnictví ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení přihlášky Úřadu, popřípadě mu v téže lhůtě sdělí, že návrh stupně utajení zamítl, a přihlášku mu vrátí; v oznámení Úřad zároveň uvede, zda přihlašovatel splňuje podmínky přístupu k utajované informaciutajované informaci. (4) Úřad průmyslového vlastnictví stupeň utajení oznámený podle odstavce 3 vyznačí na přihlášce a neprodleně jej oznámí přihlašovateli, který tento stupeň utajení stanoveným způsobem (§ 21 a 22) vyznačí na předmětu přihlášky; je-li přihlašovatelem nepodnikající fyzická osoba, Úřad průmyslového vlastnictví má postavení původce. Sdělení podle odstavce 3 Úřad průmyslového vlastnictví přihlašovateli neprodleně oznámí též. (5) Obsahuje-li předmět přihlášky podle odstavce 1 utajovanou informaciutajovanou informaci a nesplňuje-li přihlašovatel podmínky přístupu k utajované informaciutajované informaci tohoto stupně utajení, Úřad průmyslového vlastnictví provede, je-li přihlašovatelem fyzická osoba, její poučenípoučení, a je-li přihlašovatelem právnická osoba, poučenípoučení odpovědné osobyodpovědné osoby přihlašovatele; odpovědná osobaodpovědná osoba přihlašovatele poučí všechny fyzické osoby, které v rámci právnické osoby přihlašovatele přístup k předmětu přihlášky měly nebo jej nezbytně potřebují; poučenímpoučením se tyto osoby považují za osoby splňující podmínky přístupu k utajované informaciutajované informaci, obsažené v předmětu této přihlášky. Ustanovení § 9 odst. 1 věty poslední a § 11 odst. 2 věty třetí platí obdobně. § 71 Bezpečnostní ředitel (1) Orgán státuOrgán státu, u kterého utajovaná informaceutajovaná informace vzniká nebo kterému je poskytnuta, a dále právnická osoba podle § 60b, u které utajovaná informaceutajovaná informace vzniká nebo které je poskytnuta, a podnikatel, který má přístup k utajované informaciutajované informaci, jsou povinni zřídit a obsadit funkci bezpečnostního ředitele. Funkci bezpečnostního ředitele může vykonávat i odpovědná osobaodpovědná osoba sama; jinak je bezpečnostní ředitel přímo podřízen odpovědné osoběodpovědné osobě. (2) Orgán státuOrgán státu, právnická osoba podle § 60b a podnikatel podle odstavce 1 jsou povinni do 15 dnů ode dne obsazení funkce bezpečnostního ředitele oznámit písemně Úřadu jméno, příjmení a rodné číslo osoby vykonávající tuto funkci. (3) Bezpečnostní ředitel schvaluje přehled míst nebo funkcí podle § 69 odst. 1 písm. b), u nichž je vyžadován přístup k utajované informaciutajované informaci, a plní další povinnosti stanovené mu písemně odpovědnou osobouodpovědnou osobou v rozsahu tohoto zákona, včetně povinností jí stanovených, nejde-li o případy uvedené v § 67 odst. 2; odpovědnost odpovědné osobyodpovědné osoby za ochranu utajovaných informacíutajovaných informací není jmenováním bezpečnostního ředitele dotčena. Povinnost schválit přehled míst nebo funkcí podle § 69 odst. 1 písm. b) bezpečnostním ředitelem se nevztahuje na zpravodajské služby. Písemné stanovení povinností bezpečnostnímu řediteli odpovědnou osobouodpovědnou osobou není vyžadováno v případě, kdy funkci bezpečnostního ředitele vykonává odpovědná osobaodpovědná osoba. (4) Funkci bezpečnostního ředitele může vykonávat pouze fyzická osoba, která splňuje podmínky přístupu k utajovaným informacímutajovaným informacím takového stupně utajení, ke kterým bude mít při výkonu této funkce přístup. U podnikatele musí fyzická osoba ve funkci bezpečnostního ředitele být držitelem osvědčení fyzické osoby pro přístup k utajované informaciutajované informaci nejméně takového stupně utajení, pro který má podnikatel vydané osvědčení. (5) Funkci bezpečnostního ředitele nelze vykonávat u více orgánů státuorgánů státu, právnických osob podle § 60b nebo podnikatelů souběžně. § 72 Personální projekt (1) Ministerstva a další ústřední správní úřady každoročně zpracovávají personální projekt. (2) Personální projekt obsahuje a) zhodnocení stavu v personální bezpečnosti za uplynulý rok a b) předpokládaný počet fyzických osob, u kterých bude nutné v následujícím roce provést řízení podle § 92 písm. a), a to s rozlišením podle stupňů utajení. (3) Personální projekt zasílají ministerstva a další ústřední správní úřady Úřadu vždy do 31. července příslušného kalendářního roku. (4) Personální projekty předloží Úřad spolu se svým vyjádřením vládě vždy do 30. listopadu příslušného kalendářního roku ke schválení. Hlava XII Poskytování utajovaných informací v mezinárodním styku § 73 Podmínky poskytování utajovaných informací Utajovanou informaciUtajovanou informaci lze v mezinárodním styku poskytovat, není-li v § 74 stanoveno jinak, a) jde-li o utajovanou informaciutajovanou informaci stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné, na základě písemné žádosti orgánu státuorgánu státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele a písemného povolení Úřadu, b) jde-li o utajovanou informaciutajovanou informaci stupně utajení Vyhrazené, na základě písemné žádosti orgánu státuorgánu státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele a písemného souhlasu ústředního správního úřadu, do jehož oblasti věcné působnosti utajovaná informaceutajovaná informace náleží; nenáleží-li utajovaná informaceutajovaná informace do oblasti věcné působnosti žádného ústředního správního úřadu, na základě písemného souhlasu Úřadu. § 74 Podmínky poskytování utajovaných informací mezi orgánem státu a cizí mocí (1) Splnění podmínek podle § 73 písm. a) při poskytování utajované informaceutajované informace mezi orgánem státuorgánem státu a cizí mocícizí mocí se nevyžaduje a) je-li uzavřena mezinárodní smlouva v oblasti ochrany utajovaných informacíutajovaných informací, kterou je Česká republika vázána, b) vyplývá-li poskytování utajovaných informacíutajovaných informací ze závazku členství České republiky v Evropské unii nebo Organizaci Severoatlantické smlouvy, c) je-li utajovaná informaceutajovaná informace poskytována podle zvláštního právního předpisu30), d) je-li utajovaná informaceutajovaná informace poskytována mezi zpravodajskou službou a obdobnou službou cizí mocicizí moci v rámci spolupráce uskutečňované podle zvláštního právního předpisu19), nebo e) je-li utajovaná informaceutajovaná informace poskytována podle § 77 odst. 2 písm. b) nebo c) anebo § 78 odst. 2 věty druhé. (2) Utajovanou informaciUtajovanou informaci stupně utajení Vyhrazené lze mezi orgánem státuorgánem státu a cizí mocícizí mocí poskytovat bez souhlasu uvedeného v § 73 písm. b). § 75 (1) Žádost podle § 73 obsahuje a) označení cizí mocicizí moci nebo zahraničního partnera, kterým má být utajovaná informaceutajovaná informace poskytnuta, b) důvody, pro které se o povolení nebo o souhlas žádá; to neplatí, má-li být utajovaná informaceutajovaná informace poskytnuta cizí mocicizí moci orgánem státuorgánem státu. (2) Přílohou žádosti o povolení nebo souhlas podle § 73 je a) smlouva, podle které má být utajovaná informaceutajovaná informace poskytnuta cizí mocicizí moci nebo zahraničnímu partnerovi, obsahující konkretizaci utajované informaceutajované informace a podmínky její ochrany, nebo b) jde-li zároveň o případ podle § 75a, návrh smlouvy, podle které má být utajovaná informaceutajovaná informace poskytnuta další cizí mocicizí moci (§ 77 odst. 7) nebo zahraničnímu partnerovi, obsahující bezpečnostní instrukci. § 75a (1) Smlouva, při jejímž plnění je nutný přístup k utajované informaciutajované informaci cizí mocicizí moci nebo přístup k informačnímu systému, který je certifikován nebo akreditován pro nakládání s utajovanými informacemiutajovanými informacemi cizí mocicizí moci, obsahuje bezpečnostní instrukci upravující podmínky ochrany utajované informaceutajované informace cizí mocicizí moci a utajované informaceutajované informace, která při plnění takové smlouvy popřípadě vznikne. (2) Bezpečnostní instrukce zohledňuje požadavky cizí mocicizí moci a musí být před uzavřením smlouvy podle odstavce 1 schválena a) Úřadem, pokud 1. je původcem utajované informacepůvodcem utajované informace Organizace Severoatlantické smlouvy nebo Evropská unie, 2. si to Úřad vyhradí, 3. nenáleží utajovaná informaceutajovaná informace do oblasti věcné působnosti jiného ústředního správního úřadu, nebo 4. nedojde k dohodě podle písmene b), b) jiným ústředním správním úřadem, do jehož oblasti věcné působnosti utajovaná informaceutajovaná informace náleží, a náleží-li do oblasti věcné působnosti více ústředních správních úřadů, jedním z nich na základě dohody mezi nimi. Ústřední správní úřad, který bezpečnostní instrukci schválil, provádí kontrolu jejího dodržování, a to podle kontrolního řádu. (3) Na smlouvu podle odstavce 1 uzavíranou mezi cizí mocícizí mocí nebo zahraničním partnerem a zpravodajskou službou se ustanovení odstavce 2 nevztahuje. (4) Obsah a strukturu bezpečnostní instrukce stanoví prováděcí právní předpis. § 76 Povolení a souhlas při poskytování utajovaných informací (1) Před vydáním povolení podle § 73 písm. a) si Úřad vždy vyžádá písemné stanovisko Ministerstva zahraničních věcí a příslušné zpravodajské služby a dále ústředního správního úřadu, do jehož oblasti věcné působnosti utajovaná informaceutajovaná informace náleží, nežádá-li o povolení tento orgán státuorgán státu; nenáleží-li utajovaná informaceutajovaná informace do oblasti věcné působnosti žádného ústředního správního úřadu, stanovisko se nevyžaduje. Žádá-li o povolení orgán státuorgán státu, právnická osoba podle § 60b nebo podnikatel, Úřad si od nich vyžádá bezpečnostní oprávnění jejich zahraničního partnera vydané úřadem cizí mocicizí moci, do jehož působnosti náleží ochrana utajovaných informacíutajovaných informací v zemi zahraničního partnera. Pokud má být utajovaná informaceutajovaná informace poskytnuta v mezinárodním styku pro potřeby řízení před některými mezinárodními soudy a jinými mezinárodními kontrolními orgány65) nebo v souvislosti s mezinárodními závazky České republiky, Úřad si vyžádá před vydáním povolení podle § 73 písm. a) pouze písemné stanovisko ústředního správního úřadu, do jehož oblasti věcné působnosti utajovaná informaceutajovaná informace náleží, popřípadě příslušné zpravodajské služby nebo policie, pokud jsou jejím původcem. (2) Ministerstvo zahraničních věcí, příslušná zpravodajská služba a ústřední správní úřad poskytnou Úřadu stanovisko podle odstavce 1 ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení jeho žádosti. (3) Úřad vydá povolení podle § 73 písm. a) ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení žádosti orgánu státuorgánu státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele; v případě, kdy by utajovaná informaceutajovaná informace byla jejím poskytnutím ohrožena, Úřad žádosti nevyhoví a tuto skutečnost žadateli v uvedené lhůtě písemně oznámí. (4) Ústřední správní úřad nebo Úřad vydá souhlas podle § 73 písm. b) ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení žádosti orgánu státuorgánu státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele; v případě, kdy by utajovaná informaceutajovaná informace byla jejím poskytnutím ohrožena, ústřední správní úřad nebo Úřad žádosti nevyhoví a tuto skutečnost žadateli v uvedené lhůtě písemně oznámí. (5) Na vydání povolení a na udělení souhlasu podle § 73 není právní nárok. (6) Úřad vede přehled povolení vydaných podle § 73 písm. a). § 77 Způsob poskytování utajovaných informací (1) Poskytování utajované informaceutajované informace stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné v mezinárodním styku se uskutečňuje prostřednictvím registru uvedeného v § 79 odst. 2, pokud není v odstavcích 2 až 5, v § 78 nebo v mezinárodní smlouvě stanoveno jinak. (2) Odstavec 1 se nevztahuje na poskytování utajované informaceutajované informace a) mezi zpravodajskou službou a obdobnou službou cizí mocicizí moci v rámci spolupráce uskutečňované podle zákona o zpravodajských službách České republiky; o poskytování utajované informaceutajované informace v tomto případě rozhoduje odpovědná osobaodpovědná osoba zpravodajské služby, b) mezi státními zastupitelstvími, orgány činnými v trestním řízeníorgány činnými v trestním řízení a obdobnými orgány cizí mocicizí moci zřízenými podle přímo použitelného předpisu Evropské unie66), c) mezi justičními orgány a cizozemskými orgány, Agenturou Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech zřízenou přímo použitelným předpisem Evropské unie67), Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) zřízenou přímo použitelným předpisem Evropské unie68), orgány a institucemi Evropské unie, Mezinárodní organizací kriminální policie (Interpol) a jinými mezinárodními organizacemi a mezinárodními trestními soudy, mezinárodními trestními tribunály nebo obdobnými mezinárodními soudními orgány s působností v trestních věcech a jejich orgány v rámci mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních uskutečňované podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. (3) Na poskytování utajovaných informacíutajovaných informací mezi Ministerstvem obrany, Ministerstvem spravedlnosti, soudy, státními zastupitelstvími, policií, Generální inspekcí bezpečnostních sborů nebo celními orgány a obdobnými orgány cizí mocicizí moci se odstavec 1, stanoví-li mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nebo zvláštní právní předpis31) jinak, nevztahuje. (4) Orgány státuOrgány státu a policiepolicie vedou evidenci utajovaných informacíutajovaných informací poskytovaných podle odstavců 2 a 3. (5) Ustanovení odstavce 1 a § 73 se nepoužijí, jde-li o poskytování utajované informaceutajované informace v mezinárodním styku v případech podle § 60 odst. 1. (6) Poskytování utajované informaceutajované informace stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné v mezinárodním styku pro potřeby řízení před některými mezinárodními soudy a jinými mezinárodními kontrolními orgány podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních nebo v souvislosti s mezinárodními závazky České republiky se uskutečňuje prostřednictvím kurýra nebo diplomatickou cestou. (7) Utajovanou informaciUtajovanou informaci cizí mocicizí moci lze pouze v souladu s jejími požadavky poskytnout další cizí mocicizí moci nebo zahraničnímu partnerovi. (8) V případě přepravy utajovaných informacíutajovaných informací stupně utajení Přísně tajné, Tajné a Důvěrné poskytovaných v mezinárodním styku prostřednictvím kurýra požádá odpovědná osobaodpovědná osoba nebo bezpečnostní ředitel Úřad o vydání kurýrního listu. Kurýrní list obsahuje zejména identifikační údaje kurýra, informace o přepravované zásilce a pokyny pro nakládání s ní. Při přepravě diplomatické pošty prostřednictvím diplomatického kurýra Úřad kurýrní list nevydává; v těchto případech je diplomatický kurýr vybaven úředním dokumentem podle mezinárodní smlouvy69), kterou je Česká republika vázána. § 78 Způsob poskytování utajovaných informací Evropské unie v jejím rámci a mimo něj (1) Poskytování utajované informaceutajované informace stupně utajení Tajné nebo Důvěrné mezi Českou republikou a členskými státy Evropské unie nebo mezi Českou republikou a orgány Evropské unie, která se týká vzájemné spolupráce členských států Evropské unie podle Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování Evropské unie nebo Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, se uskutečňuje prostřednictvím registru vedeného Ministerstvem zahraničních věcí podle § 79 odst. 3. (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na poskytování utajované informaceutajované informace, která vyžaduje zvláštní režim nakládání podle § 21 odst. 3. Postup podle odstavce 1 se dále nepoužije v případě poskytování utajovaných informacíutajovaných informací mezi orgány uvedenými v § 77 odst. 2. § 79 Registry, pomocné registry a kontrolní body (1) V registrech nebo pomocných registrech utajovaných informacíutajovaných informací se eviduje v jednacích protokolech a ukládá nebo odesílá utajovaná informaceutajovaná informace stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné poskytovaná v mezinárodním styku. V kontrolních bodech registru se tato utajovaná informaceutajovaná informace zaznamenává v pomocných jednacích protokolech a předává zpracovateli. (2) Úřad zřizuje a vede ústřední registr utajovaných informacíutajovaných informací uvedených v odstavci 1 jím nebo jemu přímo poskytnutých a utajovaných informacíutajovaných informací, které se poskytují jeho prostřednictvím podle § 77 odst. 1 (dále jen „ústřední registr“). (3) Orgán státuOrgán státu, právnická osoba podle § 60b a podnikatel zřizují a vedou registr utajovaných informacíutajovaných informací uvedených v odstavci 1 jimi nebo jim poskytnutých (dále jen „registr“); v registru Ministerstva zahraničních věcí se evidují též utajované informaceutajované informace, které se poskytují jeho prostřednictvím podle § 78 odst. 1. Zřízení registru schvaluje Úřad na základě písemné žádosti orgánu státuorgánu státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele; to neplatí pro zpravodajské služby. Úřad je oprávněn před vydáním souhlasu provést ověření skutečností uvedených v žádosti o zřízení registru, případně dalších skutečností a podmínek, souvisejících se zřízením registru. (4) Orgán státu, právnická osoba podle § 60b nebo podnikatel mohou z důvodu zvýšení operativnosti využívání svého registru zřídit, jako jeho vnitřní složky, pomocné registry nebo kontrolní body. (5) Utajovanou informaciUtajovanou informaci uvedenou v odstavci 1 poskytnutou cizí mocícizí mocí nebo zahraničním partnerem orgánu státuorgánu státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele jiným způsobem než uvedeným v § 77 odst. 1 nebo § 78 odst. 1 orgán státuorgán státu, právnická osoba podle § 60b nebo podnikatel předají k zaevidování v ústředním registru, nebo v případě utajované informaceutajované informace podle § 78 odst. 1 v registru Ministerstva zahraničních věcí, neprodleně po jejím poskytnutí; tato povinnost se nevztahuje na zpravodajské služby. (6) Orgán státuOrgán státu, právnická osoba podle § 60b nebo podnikatel oznamují Úřadu změny v registru v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. (7) Úřad vede přehled zřízených registrů a provádí dohled nad jejich činností. (8) Prováděcí právní předpis stanoví a) organizaci a činnost ústředního registru, b) organizaci a činnost registru, pomocného registru a kontrolního bodu, c) náležitosti zprávy o kontrole utajovaných informacíutajovaných informací evidovaných v registru podle § 69 odst. 1 písm. m), d) obsah písemné žádosti o zřízení registru, e) podmínky zřízení, obsah a způsob vedení registru a f) rozsah změn v registru oznamovaných Úřadu a postup při zrušení registru. ČÁST TŘETÍ BEZPEČNOSTNÍ ZPŮSOBILOST § 80 Citlivá činnost (1) Citlivou činnostíCitlivou činností se rozumí činnost stanovená tímto zákonem (§ 88) nebo zvláštním právním předpisem32), jejímž zneužitím by mohlo dojít k ohrožení zájmu České republiky. (2) Citlivou činnostCitlivou činnost může vykonávat fyzická osoba, která je bezpečnostně způsobilá, je držitelem platného osvědčení fyzické osoby nebo jí bylo uznáno bezpečnostní oprávnění vydané úřadem cizí mocicizí moci. (3) Bezpečnostně způsobilá je osoba, která je držitelem platného dokladu o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby (dále jen „doklad“). § 80a Držitel dokladu je oprávněn v případě, že mu zanikla platnost dokladu z důvodu uvedeného v § 85 odst. 3 písm. a), do doby vydání rozhodnutí o žádosti podle § 99 odst. 3, nejdéle však po dobu 12 měsíců od uplynutí doby platnosti dokladu, vykonávat citlivou činnostcitlivou činnost nebo mít přístup k utajované informaciutajované informaci stupně utajení Vyhrazené, pokud byla žádost podána v době, kdy byl vyhlášen krizový stav, nebo byl-li krizový stav vyhlášen v průběhu řízení o této žádosti. § 81 Podmínky pro vydání dokladu (1) Doklad Úřad vydá fyzické osobě, která a) je státním občanem České republiky nebo státním příslušníkem členského státu Evropské unie nebo Organizace Severoatlantické smlouvy, b) je plně svéprávná, c) dosáhla alespoň 18 let věku, d) je bezúhonná podle § 13 a e) je spolehlivá. (2) Podmínka věku se ověřuje občanským průkazem nebo cestovním dokladem fyzické osoby. (3) Podmínky uvedené v odstavci 1 musí fyzická osoba splňovat po celou dobu platnosti dokladu. § 84 Spolehlivost (1) Podmínku spolehlivosti splňuje fyzická osoba, u níž nebyla zjištěna negativní okolnost. (2) Negativní okolností je a) činnost fyzické osoby proti zájmu České republiky, b) skutečnost, že jsou majetkové poměry zjevně nepřiměřené řádně přiznaným příjmům fyzické osoby, nebo c) opakované neposkytnutí nezbytné součinnosti nebo neudělení souhlasu podle § 109 odst. 2 v probíhajícím řízení o zrušení platnosti dokladu, pokud bez poskytnutí součinnosti nelze ve věci rozhodnout. (3) Za negativní okolnost lze též považovat a) chování, které má negativní vliv na důvěryhodnost nebo ovlivnitelnost fyzické osoby a může vést ke zneužití výkonu citlivé činnosticitlivé činnosti, b) styky s osobou, která vyvíjí nebo vyvíjela činnost proti zájmu České republiky, nebo c) skutečnost, že fyzická osoba trpí takovou poruchou zdraví nebo se ve struktuře její osobnosti vyskytují takové charakteristiky, které mohou mít negativní vliv na výkon citlivé činnosticitlivé činnosti. (4) Negativní okolnosti uvedené v odstavci 2 písm. a) a b) se zjišťují za období od 15 let věku, negativní okolnost uvedená v odstavci 2 písm. c) se zjišťuje pouze v probíhajícím řízení o zrušení platnosti dokladu a negativní okolnosti uvedené v odstavci 3 písm. a) a b) se zjišťují za období 10 let předcházejících dni zahájení řízení nebo za období od 15 let věku podle toho, které z nich je kratší. (5) Při posuzování, zda okolnost podle odstavce 3 je negativní okolností, se přihlíží k tomu, do jaké míry může ovlivnit výkon citlivé činnosticitlivé činnosti, k době jejího výskytu, k jejímu rozsahu a charakteru a k chování fyzické osoby v období uvedeném v odstavci 4. § 85 Doklad (1) Doklad je veřejnou listinouveřejnou listinou. Platnost dokladu je 10 let. (2) Doklad musí obsahovat a) jméno, příjmení, rodné příjmení, b) den, měsíc, rok a místo narození, c) státní občanství, d) datum vydání a dobu platnosti a e) otisk úředního razítka a podpis oprávněného zástupce Úřadu. (3) Platnost dokladu zaniká a) uplynutím doby jeho platnosti, b) dnem vykonatelnosti rozhodnutí Úřadu (§ 123 odst. 3, § 126 odst. 4) o zrušení jeho platnosti (§ 101), c) úmrtím fyzické osoby, která je držitelem dokladu, nebo jejím prohlášením za mrtvou, d) ohlášením jeho odcizení nebo ztráty, e) ohlášením takového poškození, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, f) vrácením dokladu jeho držitelem tomu, kdo ho vydal, nebo g) dnem doručení osvědčení fyzické osoby nebo nového dokladu. (4) Pokud držitel dokladu do 15 dnů ode dne zániku jeho platnosti podle odstavce 3 písm. d) nebo e) požádá písemně Úřad o vydání dokladu nového, výkon citlivé činnosticitlivé činnosti není zánikem platnosti původního dokladu dotčen; Úřad vydá do 5 dnů od doručení žádosti doklad nový, který nahrazuje původní. Pokud nebude podána žádost podle věty první, postupuje Úřad podle odstavce 6 věty druhé obdobně. (5) V případě změny některého údaje obsaženého v dokladu vydá Úřad bezodkladně doklad nový. Možnost výkonu citlivé činnosticitlivé činnosti není do doby doručení nového dokladu dotčena. (6) Při zániku platnosti dokladu podle odstavce 3 písm. a), b) nebo f) je odpovědná osobaodpovědná osoba povinna zajistit, aby fyzická osoba nevykonávala citlivou činnostcitlivou činnost. V případě zániku platnosti dokladu podle odstavce 3 písm. b) nebo f) Úřad písemně vyrozumí odpovědnou osobuodpovědnou osobu fyzické osoby o zániku platnosti dokladu. (7) Prováděcí právní předpis stanoví vzor dokladu. § 86 Povinnosti právnické osoby, podnikající fyzické osoby a orgánu státu Právnická osoba, podnikající fyzická osoba a orgán státuorgán státu jsou povinni a) zajistit výkon citlivé činnosticitlivé činnosti fyzickou osobou, která je držitelem platného dokladu nebo osvědčení fyzické osoby nebo jí bylo uznáno bezpečnostní oprávnění vydané úřadem cizí mocicizí moci, b) vést evidenci fyzických osob, které vykonávají citlivou činnostcitlivou činnost a jsou vůči nim ve služebním poměru nebo v pracovněprávním, členském či obdobném vztahu, c) zajistit neprodlené písemné oznámení Úřadu o tom, že před vydáním dokladu nebo rozhodnutí podle § 121 odst. 2 pominuly skutečnosti, kterými byla žádost o doklad odůvodněna, d) oznámit písemně Úřadu jinou skutečnost, než uvedenou v písmenu c), která může mít vliv na vydání dokladu anebo na rozhodnutí o zrušení jeho platnosti nebo platnosti osvědčení fyzické osoby a e) zajistit neprodlené písemné oznámení Úřadu o tom, že byl zahájen výkon citlivé činnosticitlivé činnosti, anebo že byl ukončen z důvodu skončení služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu držitele dokladu nebo osvědčení; takové oznámení obsahuje rovněž datum zahájení nebo ukončení výkonu citlivé činnosticitlivé činnosti. § 87 Povinnosti fyzické osoby (1) Fyzická osoba, která je držitelem dokladu, je povinna a) odevzdat Úřadu do 15 dnů doklad, jehož platnost zanikla podle § 85 odst. 3 písm. b), e) nebo g), b) neprodleně písemně oznámit Úřadu ztrátu nebo odcizení dokladu a takové poškození dokladu, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, c) neprodleně písemně oznámit Úřadu změny údajů uvedených v její žádosti o doklad; omezení rozsahu hlášení změn, jakož i způsob a formu jejich doložení, stanoví prováděcí právní předpis. (2) Každý je povinen neprodleně odevzdat nalezený doklad Úřadu, policiipolicii nebo zastupitelskému úřadu České republiky. § 88 Výkon citlivé činnosti pro potřeby zpravodajských služeb (1) Za citlivé činnosticitlivé činnosti se pro potřeby zpravodajské služby považují úkony osob neuvedených v § 140 odst. 1 písm. a) prováděné pro zpravodajskou službu na základě dohody v souvislosti s výkonem státní správy nebo z jiného důvodu. (2) Podmínky bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby, která má vykonávat citlivou činnostcitlivou činnost pro zpravodajskou službu, ověřuje zpravodajská služba. (3) Zpravodajská služba ověřuje podmínky podle § 81 z vlastního podnětu v rozsahu nezbytném pro výkon citlivé činnosticitlivé činnosti. Bezpečnostní řízení podle části čtvrté se neprovádí a doklad se nevydává. (4) Zpravodajská služba umožní fyzické osobě výkon citlivé činnosticitlivé činnosti, pokud splní podmínky podle § 81, a to na dobu nutnou k provedení této činnosti. ČÁST ČTVRTÁ BEZPEČNOSTNÍ ŘÍZENÍ Hlava I Obecná ustanovení § 88a Tato část upravuje postup Úřadu v bezpečnostním řízení (dále jen „řízení“) při rozhodování o žádostech podle § 94, 96 a 99 a při rozhodování o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu. § 89 Obecné zásady bezpečnostního řízení (1) Úřad v řízení postupuje tak, aby byl úplně a přesně zjištěn stav věci v rozsahu, který je nezbytný pro rozhodnutí, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a bez zbytečných průtahů. (2) Při řízení musí být šetřena osobní čest a důstojnost všech osob řízením dotčených. (3) Úřad vytváří podmínky, aby z důvodu zdravotního postižení účastníka řízení nedošlo k újmě či zkrácení jeho práv. (4) Řízení je neveřejné. § 89a Vedení řízení (1) Úřad vede řízení prostřednictvím úředních osob oprávněných k tomu podle vnitřních předpisů Úřadu. O tom, který zaměstnanec Úřadu je v daném řízení úřední osobou a ve kterém organizačním útvaru je zařazen, se provede záznam do bezpečnostního svazku a Úřad o tom účastníka řízení na požádání informuje. (2) Jednotlivé úkony v řízení se činí písemně, pokud to nevylučuje povaha věci. Jednotlivé sdělení v průběhu řízení lze vůči přítomnému účastníku řízení učinit ústně, pokud ten na písemné formě netrvá. Obsah úkonů prováděných jinou než písemnou formou se poznamená do bezpečnostního svazku. § 89b Jednací jazyk (1) V řízení se jedná a písemnosti se vyhotovují v českém jazyce, pokud nejde o výkon práv příslušníka národnostní menšiny podle odstavce 2. Písemnosti vyhotovené v cizím jazyce musí účastník řízení předložit v originálním znění a současně v úředně ověřeném překladu do jazyka českého70). (2) Občan České republiky příslušející k národnostní menšině, která tradičně a dlouhodobě žije na území České republiky, má právo činit úkony vůči Úřadu a jednat v jazyce své národnostní menšiny. Nemá-li Úřad úřední osobu znalou jazyka národnostní menšiny, obstará si osoba podle věty první tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků; náklady tlumočení a náklady na pořízení překladu nese Úřad. (3) Účastník řízení podle § 92 písm. a) a b) a jeho zástupce podle § 92e, který prohlásí, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, si na své náklady obstará tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků a překladatelů; v ostatních případech nese náklady na tlumočení Úřad. § 89c Nahlížení do bezpečnostního svazku Účastník řízení a jeho zástupce mají právo nahlížet do bezpečnostního svazku a činit si z něj výpisy, s výjimkou té části bezpečnostního svazku, která obsahuje utajovanou informaciutajovanou informaci. Nevidomým osobám bude obsah bezpečnostního svazku přečten. Na požádání Úřad nevidomé osobě umožní pořízení zvukového záznamu. Úřad na žádost nevidomé osoby rovněž umožní, aby do bezpečnostního svazku, za podmínek uvedených ve větě první, nahlížel i její průvodce. § 90 Vyloučení z řízení (1) Úřední osoba, o které lze důvodně předpokládat, že má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníku řízení nebo jeho zástupci takový zájem na průběhu a výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o její nepodjatosti, je vyloučena ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohla výsledek řízení ovlivnit. (2) Vyloučena je též úřední osoba, která se účastnila řízení v téže věci na jiném stupni řízení. (3) Účastník řízení může namítnout podjatost úřední osoby ve lhůtě do 15 dnů ode dne, kdy se o úřední osobě podílející se na řízení dozvěděl. V námitce podjatosti musí být uvedeno, proti které úřední osobě námitka směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o její nepodjatosti a jakými důkazy může být jeho tvrzení prokázáno. K později podané námitce se nepřihlíží. (4) Úřední osoba, která se dozví o okolnostech nasvědčujících tomu, že je podjatá, je povinna o nich neprodleně uvědomit svého nadřízeného. Do doby, než nadřízený rozhodne, zda je vyloučena, může úřední osoba provádět jen takové úkony, které nesnesou odkladu. (5) Nadřízený úřední osoby, která je vyloučena, za ni bezodkladně určí jinou úřední osobu, která není k vyloučenému ve vztahu podřízenosti; usnesení o tom se pouze poznamená do bezpečnostního svazku. (6) O vyloučení úřední osoby rozhodne nadřízený úřední osoby usnesením, proti kterému nelze podat rozklad. Usnesení o vyloučení úřední osoby podle odstavce 4 se pouze poznamená do bezpečnostního svazku. (7) Ustanovení odstavců 1 až 6 se nepoužijí pro ředitele Úřadu. (8) Odstavce 1 a 3 až 6 se užijí obdobně i pro účast znalců a tlumočníků v řízení. § 92 Účastník řízení Účastníkem řízení je a) v řízení o žádostech podle § 94 nebo 99 fyzická osoba, která žádá o vydání osvědčení fyzické osoby nebo dokladu, nebo osoba, pro kterou je podle § 93 odst. 1 písm. c) žádáno o vydání osvědčení fyzické osoby, b) v řízení o žádosti podle § 96 podnikatel, který žádá o vydání osvědčení podnikatele, c) v řízení o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu držitel těchto veřejných listinveřejných listin. § 92a Jménem podnikatele činí úkony v řízení jeho odpovědná osobaodpovědná osoba. § 92b Procesní způsobilost Účastník řízení může činit v řízení úkony samostatně (dále jen „procesní způsobilost“) v tom rozsahu, v jakém je svéprávný. § 92c Zastoupení účastníka řízení Zástupcem účastníka řízení je zákonný zástupce, opatrovník nebo zmocněnec. § 92d Zastoupení na základě zákona a opatrovnictví (1) V rozsahu, v jakém účastník řízení nemá procesní způsobilost, musí být zastupován zákonným zástupcem. (2) Úřad ustanoví opatrovníka a) účastníkovi řízení podle odstavce 1, pokud nemá zákonného zástupce nebo nemůže-li ho zákonný zástupce zastupovat a nemá-li opatrovníka podle zvláštního zákona, b) účastníkovi řízení zvlášť těžce zdravotně postiženému, s nímž se nelze dorozumět ani prostřednictvím tlumočníka nebo prostředníka, c) účastníkovi řízení stiženému přechodnou duševní poruchou, která mu brání samostatně v řízení jednat, je-li to nezbytné k hájení jeho práv; v těchto případech Úřad rozhoduje na základě odborného lékařského posudku, nebo d) podnikateli, jehož odpovědná osobaodpovědná osoba není způsobilá za něho jednat nebo jí nelze doručovat, popřípadě je-li v jiném řízení předmětem sporu, kdo je odpovědnou osobouodpovědnou osobou podnikatele. (3) Úřad ustanoví opatrovníkem toho, u koho je osoba, jíž se opatrovník ustanovuje, v péči, nebo jinou vhodnou osobu. Tato osoba je povinna funkci opatrovníka přijmout, pokud jí v tom nebrání závažné důvody. Účastníku řízení, který v očekávání vlastní nezpůsobilosti právně jednat projevil vůli, aby se určitá osoba stala jeho opatrovníkem, ustanoví Úřad opatrovníkem s jejím souhlasem osobu označenou za opatrovníka v předběžném prohlášení. Opatrovníkem nelze ustanovit osobu, o níž lze mít důvodně za to, že má takový zájem na výsledku řízení, který odůvodňuje obavu, že nebude řádně hájit zájmy účastníka řízení. (4) O ustanovení opatrovníka rozhoduje Úřad usnesením, které se oznamuje tomu, kdo je ustanovován opatrovníkem, a účastníku řízení tehdy, pokud to nevylučuje povaha věci nebo stav účastníka řízení, který způsobuje, že by nebyl schopen vnímat obsah usnesení. (5) Nedbá-li opatrovník o ochranu práv nebo zájmů účastníka řízení nebo lze-li mít důvodně za to, že opatrovník má takový zájem na výsledku řízení, který odůvodňuje obavu, že nebude řádně hájit zájmy účastníka řízení, Úřad usnesením zruší předchozí ustanovení opatrovníka a ustanoví postupem podle odstavce 4 opatrovníkem někoho jiného. (6) Funkce opatrovníka zaniká, jakmile účastník řízení začal být zastupován zákonným zástupcem, nabyl procesní způsobilosti nebo pominuly důvody, pro něž byl opatrovník ustanoven. Tuto skutečnost Úřad poznamená do bezpečnostního svazku, jakmile se o ní dozví; v pochybnosti rozhodne usnesením, které se oznamuje pouze opatrovníkovi a účastníkovi řízení nebo jeho zákonnému zástupci. (7) Proti usnesení podle odstavců 4 až 6 nelze podat rozklad. § 92e Zastoupení na základě plné moci (1) Účastník řízení se může dát zastupovat advokátemadvokátem nebo jiným zástupcem, kterého si zvolí. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Účastník řízení může mít současně pouze jednoho zmocněnce. U osobních úkonů je zastoupení vyloučeno. (2) Zmocnění může být uděleno a) k určitému úkonu, skupině úkonů nebo pro určitou část řízení, nebo b) pro celé řízení. (3) Zmocněnec může udělit plnou moc jiné osobě, aby místo něho za účastníka řízení jednala, jen je-li v plné moci výslovně dovoleno, že tak může učinit, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak71). § 92f (1) Zástupce v řízení vystupuje jménem zastoupeného. Z úkonů zástupce vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. (2) V pochybnostech o rozsahu zastoupení platí, že zástupce je oprávněn vystupovat jménem zastoupeného v celém řízení. Hlava II Průběh řízení § 93 Zahájení řízení (1) Řízení je zahájeno dnem, kdy je a) Úřadu doručena písemná žádost podle § 94 nebo 99, b) Úřadu doručena písemná žádost podle § 96 a je zaplacen správní poplatek, c) Úřadu doručena žádost orgánu Evropské unie nebo mezinárodní organizace, jejímž je Česká republika členem, o vydání osvědčení fyzické osoby - státního občana České republiky, který je zaměstnancem orgánu Evropské unie nebo zaměstnancem mezinárodní organizace, jejímž je Česká republika členem, nebo d) držiteli osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu doručeno písemné oznámení Úřadu o zahájení řízení o zrušení platnosti těchto veřejných listinveřejných listin. (2) Na žádost účastníka řízení Úřad přijetí žádosti podle § 94, 96 nebo 99 potvrdí. (3) O zahájení řízení podle odstavce 1 písm. d), jde-li o řízení o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby nebo dokladu, uvědomí Úřad též osobu, která je pro držitele těchto veřejných listinveřejných listin příslušnou odpovědnou osobouodpovědnou osobou. (4) Žádost podle § 94, 96 nebo 99 může účastník řízení vzít zpět; toto právo nelze uplatnit v době od vydání rozhodnutí Úřadu do zahájení řízení o rozkladu a po vydání rozhodnutí o rozkladu. Žádost fyzické osoby § 94 (1) Žádost o vydání osvědčení fyzické osoby (dále jen „žádost fyzické osoby“) obsahuje v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem písemné zdůvodnění nutnosti jejího přístupu k utajované informaciutajované informaci s uvedením stupně utajení, souhlas s provedením řízení a prohlášení o pravdivosti a úplnosti údajů. (2) Součástí žádosti podle odstavce 1 jsou tyto přílohy: a) vyplněný dotazník fyzické osoby v elektronické podobě, b) písemnosti dosvědčující správnost údajů uvedených v dotazníku v rozsahu a formě stanovených prováděcím právním předpisem; to neplatí, lze-li správnost údajů dosvědčit na základě údajů vedených v základním registru nebo agendovém informačním systému, které jsou Úřadu zpřístupněné pro výkon agendy, nebo na základě souhlasu, c) jedna fotografie svým provedením odpovídající požadavkům podle jiného právního předpisu72), d) je-li fyzická osoba cizincem, doklady a prohlášení podle § 13 odst. 2, e) prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti věcně a místně příslušného správce daně a jiné osoby zúčastněné na správě daní podle § 52 odst. 2 daňového řádu, a to v plném rozsahu údajů za účelem provedení řízení, a f) zdůvodnění nutnosti přístupu k utajované informaciutajované informaci s uvedením stupně utajení a označení místa nebo funkce podle § 69 odst. 1 písm. b) potvrzené odpovědnou osobouodpovědnou osobou nebo bezpečnostním ředitelem toho, kdo bude fyzické osobě utajované informaceutajované informace poskytovat, v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. (3) Má-li mít fyzická osoba přístup k utajované informaciutajované informaci i bezprostředně po uplynutí doby platnosti jejího dosavadního osvědčení fyzické osoby, je povinna písemně požádat Úřad o vydání nového osvědčení fyzické osoby, a to před uplynutím doby platnosti dosavadního osvědčení fyzické osoby ve lhůtě nejméně a) 3 měsíců u osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Důvěrné, b) 7 měsíců u osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Tajné a c) 10 měsíců u osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Přísně tajné. (4) Žádost podle odstavce 3 musí splňovat náležitosti podle odstavce 1 a musí k ní být přiloženy přílohy podle odstavce 2. (5) Požádá-li fyzická osoba podle odstavce 3 o vydání nového osvědčení fyzické osoby pro stejný stupeň utajení, pro který jí bylo vydáno dosavadní osvědčení fyzické osoby, zjišťují se podmínky pro vydání nového osvědčení fyzické osoby zpětně nejméně za dobu, která uplynula od vydání jejího dosavadního osvědčení fyzické osoby. (6) Požádá-li o vydání osvědčení fyzické osoby orgán Evropské unie nebo mezinárodní organizace, jejímž je Česká republika členem podle § 93 odst. 1 písm. c), fyzická osoba, o vydání jejíhož osvědčení se žádá, postupuje podle odstavců 2 až 5 obdobně. (7) Důvod pro nutnost přístupu fyzické osoby k utajované informaciutajované informaci, uvedený v žádosti, musí trvat po celou dobu řízení podle § 93 odst. 1 písm. a) nebo c). § 95 Dotazník fyzické osoby (1) Dotazník fyzické osoby obsahuje tyto položky: a) jméno, příjmení včetně předchozích a akademické tituly, b) den, měsíc, rok a místo narození a rodné číslo, c) státní občanství včetně předchozích, d) adresy míst, kde se zdržuje nebo zdržovala v posledních 10 letech nepřetržitě déle než 90 dnů, e) údaje o dokladu totožnosti, pokud jde o cizince, f) zaměstnavatel a označení zastávané funkce, popřípadě uvedení vykonávané činnosti, g) nepřetržitý pobyt v zahraničí delší než 90 dnů, h) nařízené výkony rozhodnutí, i) příslušnost, kontakty a vazby na bezpečnostní služby cizí mocicizí moci nebo na její služby v oblasti zpravodajství, s výjimkou kontaktů vyplývajících z pracovních nebo služebních povinností po roce 1990, j) osobní kontakty s cizími státními příslušníky nebo se státními občany České republiky žijícími v nečlenských státech Evropské unie nebo Organizace Severoatlantické smlouvy, s výjimkou kontaktů vyplývajících z pracovních nebo služebních povinností po roce 1990, pokud se lze oprávněně domnívat, že jde o kontakty významné, k) užívání omamné nebo psychotropní látky uvedené v zákoně upravujícím oblast návykových látek35) a užívání alkoholu, l) patologické hráčství, m) léčba závislosti na látkách uvedených v písmenu k) a na alkoholu a léčba patologického hráčství, n) majetkové poměry, o) členství, popřípadě funkce ve spolku, nadaci, ústavu a obecně prospěšné společnosti za posledních 5 let, p) adresa pro účely doručování, q) údaje uvedené v písmenech a) až d) a f) u manžela (manželky) nebo partnera (partnerky)52) a osob starších 18 let žijících s fyzickou osobou v domácnosti, r) životopis a s) zdravotní a jiná odborná péče související se zdravotním stavem fyzické osoby, který může mít negativní vliv na její schopnost utajovat informace. (2) Pobyt podle odstavce 1 písm. d) a g) a § 94 odst. 2 písm. d) se pokládá za nepřetržitý i v případě jeho krátkodobého přerušení. Žádost podnikatele § 96 (1) Žádost podnikatele obsahuje v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem písemné zdůvodnění nutnosti přístupu podnikatele k utajované informaciutajované informaci s uvedením stupně utajení a formy výskytu utajovaných informacíutajovaných informací. (2) Součástí žádosti podle odstavce 1 jsou tyto přílohy: a) vyplněný dotazník podnikatele v elektronické podobě, b) bezpečnostní dokumentace podnikatele a c) písemnosti nutné k ověření splnění podmínek podle § 16 v rozsahu a formě stanovených prováděcím právním předpisem, d) prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti věcně a místně příslušného správce daně a jiné osoby zúčastněné na správě daní podle § 52 odst. 2 daňového řádu, a to v plném rozsahu údajů za účelem provedení řízení. (3) Má-li mít podnikatel přístup k utajované informaciutajované informaci i bezprostředně po uplynutí doby platnosti jeho dosavadního osvědčení podnikatele, je povinen písemně požádat Úřad o vydání nového osvědčení podnikatele, a to před uplynutím doby platnosti dosavadního osvědčení podnikatele ve lhůtě nejméně a) 7 měsíců u osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Důvěrné, b) 9 měsíců u osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Tajné a c) 11 měsíců u osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Přísně tajné. (4) Žádost podle odstavce 3 musí splňovat náležitosti podle odstavce 1 a musí k ní být přiloženy přílohy podle odstavce 2. V dotazníku podnikatele se údaje vyplní v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. V bezpečnostní dokumentaci podnikatele se uvedou pouze změny, které nebyly Úřadu hlášeny podle § 68 písm. c) a d). § 97 Dotazník podnikatele Dotazník podnikatele obsahuje tyto položky: a) platné údaje, které se zapisují do obchodního, živnostenského nebo obdobného rejstříku či evidence, vždy však uvedení rodného čísla, bylo-li přiděleno, a data, místa, okresu a státu narození, a to i když se do takového rejstříku nebo evidence nezapisují, b) jméno a příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a datum, místo, okres a stát narození, firma a identifikační číslo společníků nebo členů obchodní korporace s nejméně 10% podílem na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech na podnikateli nebo osobách ve vlastnické struktuře podnikatele až po fyzickou osobu disponující nejméně 10% přímým nebo nepřímým podílem na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech obchodní korporace a osob majících rozhodující vliv na podnikatele, které nemají podíl na základním kapitálu podnikatele nebo na hlasovacích právech podnikatele, c) jméno a příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a datum, místo, okres a stát narození nebo firma a identifikační číslo tichého společníka podnikatele, d) názvy nebankovních poskytovatelů platebních služeb, včetně zahraničních, a čísla nebo jiné jedinečné identifikátory účtů vedených u těchto osob v České republice i v zahraničí a dále názvy bankbank, zahraničních bank a spořitelních a úvěrních družstev a čísla nebo jiné jedinečné identifikátory účtů vedených u těchto osob v zahraničí, e) vlastní i pronajaté nemovitosti a nebytové prostory podnikatele, ve kterých se vyskytuje zabezpečená oblast podle § 25, včetně uvedení jejich adresy, f) údaje k provedeným řádným účetním závěrkám37), vede-li podnikatel účetnictví, nebo údaje k daňovým přiznáním, vede-li podnikatel daňovou evidenci, nebo uplatňuje-li výdaje procentem z příjmu podle jiného právního předpisu38), a údaje k řádným účetním závěrkám ověřeným auditorem, stanoví-li tak jiný právní předpis53), a to za posledních 5 let, g) závazky ze smluv o zápůjčce nebo z úvěrových smluv, u kterých je podnikatel v prodlení se splátkami, uzavřených se subjekty s licencí, povolením nebo registrací vydanými Českou národní bankoubankou, se subjekty podnikajícími na základě jednotné evropské licence, nebo se zahraničními bankamibankami, a přijaté zápůjčky a úvěry od ostatních právnických nebo fyzických osob a zápůjčky a úvěry poskytnuté fyzickým nebo právnickým osobám, a to v posledních 5 letech, h) smlouvy nebo jejich návrhy, jejichž předmět plnění vyžaduje přístup k utajované informaciutajované informaci, včetně výčtu těchto utajovaných informacíutajovaných informací s uvedením jejich původce nebo poskytovatele, stupně utajení a specifikace zakázky, včetně utajovaných informacíutajovaných informací cizí mocicizí moci, ke kterým má podnikatel přístup, a uvedení počtu utajovaných informacíutajovaných informací uložených u podnikatele; v případě uzavření smlouvy se zpravodajskou službou podnikatel údaje o takové smlouvě dokládá pouze písemným potvrzením odpovědné osobyodpovědné osoby příslušné zpravodajské služby, i) zahraniční obchodní partneři, s výjimkou obchodních partnerů z členských států Evropské unie, s celkovým finančním objemem uskutečněných obchodů nad 2 000 000 Kč v posledních 5 letech, j) čeští obchodní partneři a obchodní partneři z členských států Evropské unie v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, k) údaje o podání insolvenčního návrhu, l) údaje o rozhodnutí o insolvenčním návrhu, m) údaje o způsobu řešení úpadku, n) údaje o zrušení podnikatele, o) plnění závazků vůči státu podle § 17 odst. 2 písm. a) a b), p) údaje odpovědné osobyodpovědné osoby podnikatele, jimiž jsou jméno, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum narození a zastávaná funkce u podnikatele, q) trestní řízenítrestní řízení, a r) seznam funkcí a osob, u kterých se předpokládá přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím, s uvedením jejich rodného čísla, bylo-li přiděleno, a stupně utajení, a u oznámení podle § 6 vydaných podnikatelem datum jejich vydání. § 98 Bezpečnostní dokumentace podnikatele Bezpečnostní dokumentace podnikatele stanoví systém ochrany utajovaných informacíutajovaných informací u podnikatele, musí být u podnikatele uložena, průběžně aktualizována a obsahuje a) specifikaci utajovaných informacíutajovaných informací, k nimž má podnikatel přístup, včetně výčtu těchto utajovaných informacíutajovaných informací s uvedením jejich původce nebo poskytovatele, stupně utajení a specifikace zakázky, včetně utajovaných informacíutajovaných informací cizí mocicizí moci, ke kterým má podnikatel přístup, popřípadě potvrzení podle § 97 písm. h), b) analýzu možného ohrožení utajovaných informacíutajovaných informací, vhodná a účinná ochranná opatření ke snížení rizik, c) způsoby realizace jednotlivých druhů zajištění ochrany utajovaných informacíutajovaných informací. Žádost o doklad § 99 (1) Žádost o doklad obsahuje v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem písemné zdůvodnění výkonu citlivé činnosticitlivé činnosti, souhlas s provedením řízení a prohlášení o pravdivosti a úplnosti údajů. (2) Součástí žádosti podle odstavce 1 jsou tyto přílohy: a) vyplněný dotazník v elektronické podobě, b) písemnosti dosvědčující správnost údajů uvedených v dotazníku v rozsahu a formě stanovených prováděcím právním předpisem; to neplatí, lze-li správnost údajů dosvědčit na základě údajů vedených v základním registru nebo agendovém informačním systému, které jsou Úřadu zpřístupněné pro výkon agendy, nebo na základě souhlasu, c) prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti věcně a místně příslušného správce daně a jiné osoby zúčastněné na správě daní podle § 52 odst. 2 daňového řádu, a to v plném rozsahu údajů za účelem provedení řízení, d) je-li fyzická osoba cizincem, doklady a prohlášení podle § 13 odst. 2, e) jedna fotografie svým provedením odpovídající požadavkům podle jiného právního předpisu72) a f) zdůvodnění výkonu citlivé činnosticitlivé činnosti potvrzené odpovědnou osobouodpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. (3) Má-li fyzická osoba vykonávat citlivou činnostcitlivou činnost i bezprostředně po skončení doby platnosti dokladu, je povinna požádat Úřad o vydání nového dokladu nejméně 5 měsíců před skončením platnosti dokladu dosavadního. (4) Žádost podle odstavce 3 musí splňovat náležitosti podle odstavce 1 a musí k ní být přiloženy přílohy podle odstavce 2. (5) Důvod pro výkon citlivé činnosticitlivé činnosti uvedený v žádosti o doklad musí trvat po celou dobu řízení podle § 93 odst. 1 písm. a). § 100 Dotazník Dotazník podle § 99 odst. 2 písm. a) obsahuje údaje stanovené v § 95 odst. 1 písm. a) až p), r) a s). Zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu § 101 (1) Řízení o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu Úřad zahájí, existuje-li důvodná pochybnost o tom, že držitel takovéto veřejné listiny i nadále splňuje podmínky pro její vydání (§ 12, 16 a 81). (2) Přestal-li držitel osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu splňovat podmínky pro vydání takovéto veřejné listiny, Úřad její platnost zruší. (3) Řízení o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu nelze přerušit podle § 112 a ani zastavit podle § 113, s výjimkou zastavení řízení podle § 113 odst. 1 písm. i) nebo j). Společná ustanovení § 102 Nemá-li žádost podle § 94, 96 nebo 99 předepsané náležitosti, pomůže Úřad účastníku řízení formální nedostatky žádosti odstranit. Pokud nedostatky nelze odstranit na místě, Úřad neprodleně písemně vyzve účastníka řízení, aby nedostatky žádosti odstranil ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy; součástí výzvy je poučenípoučení o důsledcích včasného neodstranění nedostatků pro další průběh řízení [§ 113 odst. 1 písm. c)]. § 103 (1) Úřad je oprávněn požadovat od účastníka řízení, držitele osvědčení fyzické osoby, držitele osvědčení podnikatele nebo dokladu upřesnění údajů uvedených v žádosti podle § 94, 96 a 99 a sdělení doplňujících údajů k ověření splnění podmínek pro vydání osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu, je-li to nezbytné pro úplné a přesné zjištění skutečného stavu věci. Za tím účelem Úřad účastníka řízení písemně vyzve, aby toto upřesnění údajů a sdělení doplňujících údajů ve lhůtě do 14 dnů a v žádosti podané podle § 96 ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení výzvy předložil Úřadu. (2) Účastník řízení, držitel osvědčení fyzické osoby, držitel osvědčení podnikatele nebo držitel dokladu je povinen poskytnout Úřadu nezbytnou součinnost pro ověření údajů, kterými Úřad disponuje, pro ověření splnění podmínek pro vydání osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu. Za tím účelem Úřad postupuje podle odstavce 1 věty druhé. (3) Účastník řízení je povinen v průběhu řízení neprodleně písemně oznamovat Úřadu změny údajů uvedených v žádosti podle § 94, 96 a 99; omezení rozsahu hlášení změn, jakož i způsob a formu jejich doložení, stanoví prováděcí právní předpis. § 104 Svědek (1) Každý, kdo není účastníkem řízení, je povinen vypovídat jako svědek za účelem zjištění skutečného stavu věci a zjištění možných bezpečnostních rizik a dostavit se na předvolání k Úřadu. Z předvolání musí být zřejmé, kdy, kam a v jaké věci se má svědek dostavit a jaké jsou právní následky nedostavení se (§ 115 a 116). Svědek musí vypovídat pravdivě a nesmí nic zamlčet. Jako svědek nesmí být vyslechnut ten, kdo by porušil ochranu utajovaných informacíutajovaných informací nebo zákonem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn. Výpověď může odepřít jen tehdy, kdyby jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým39). Výpověď může rovněž odepřít osoba blízká k účastníku řízení. (2) Úřad před výslechem zjistí totožnost svědka a poučí jej podle odstavce 1 a o právních následcích bezdůvodného odmítnutí nebo nepravdivé nebo neúplné svědecké výpovědi (§ 116). (3) O výpovědi svědka se vyhotoví protokol. Pro vyhotovení protokolu o výpovědi svědka platí obdobně § 105 odst. 5 a 6. (4) Od svědka lze požadovat, aby ke skutečnostem, které mu Úřad uvede, podal písemné vyjádření. Podpis svědka musí být na každé straně listiny obsahující jeho vyjádření. V dalším se obdobně použijí odstavce 1, 2, 6 a 7. (5) Úřad nahradí svědkovi prokázané hotové výdaje podle zákona upravujícího cestovní náhrady40) a ušlý výdělek. Nárok je třeba uplatnit do 5 dnů po svědecké výpovědi, jinak zaniká. O tom musí být svědek předem poučen. (6) Jako svědek nesmí být vyslechnut příslušník policiepolicie nebo zpravodajské služby podílející se na řízení. (7) Výpovědí svědka nelze nahrazovat úkony v řízení podle § 107 až 109. § 105 Pohovor (1) Vyskytnou-li se v průběhu řízení skutečnosti, které je třeba objasnit pro zjištění skutečného stavu věci, provede Úřad s účastníkem řízení pohovor; s účastníkem řízení, který žádá o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Přísně tajné, provede Úřad pohovor vždy. (2) Účastník řízení se k pohovoru předvolá písemně, a to nejméně s pětidenním předstihem. Z předvolání musí být zřejmé, kdy, kam, v jaké věci a z jakého důvodu se má účastník řízení dostavit a jaké jsou právní následky nedostavení se. Lhůtu uvedenou ve větě první je možné se souhlasem účastníka řízení zkrátit. (3) Při pohovoru je účastník řízení povinen vypovídat osobně; advokátadvokát či jiný zástupce účastníka řízení není oprávněn do průběhu pohovoru zasahovat. (4) Před započetím pohovoru musí být účastník řízení písemně poučen o významu a účelu pohovoru, o způsobu jeho provedení a o případných následcích odmítnutí vypovídat nebo nepravdivé nebo neúplné výpovědi. (5) O provedení pohovoru se vyhotoví protokol. Protokol musí obsahovat místo, čas a obsah pohovoru a údaje umožňující identifikaci účastníka řízení, úřední osoby a dalších osob zúčastněných na pohovoru. (6) Protokol podepisuje účastník řízení, úřední osoba, popřípadě zapisovatel a tlumočník; podpis účastníka řízení musí být na každé straně protokolu. Odepření podpisu a důvody tohoto odepření se v protokolu zaznamenají. Na žádost účastníka řízení úřední osoba vydá kopii protokolu. Pohovor může být zaznamenán na zvukový nebo obrazový nosič pouze se souhlasem účastníka řízení; záznam se provede vždy, pokud o to účastník řízení požádá. Tento záznam je součástí bezpečnostního svazku (§ 124). (7) Při pohovoru nesmějí být sdělovány utajované informaceutajované informace. (8) Pohovor s účastníkem řízení, který dlouhodobě pobývá v zahraničí, lze nahradit jeho písemným vyjádřením. Úřad této osobě sdělí skutečnosti, které mají být předmětem vyjádření, a poučí ji podle odstavce 4. Podpis účastníka řízení musí být na každé straně písemného vyjádření. § 106 Znalec (1) Je-li k odbornému posouzení skutečností důležitých pro rozhodnutí třeba znaleckého posudku, ustanoví Úřad znalce41). (2) Náklady k vypracování znaleckého posudku podle odstavce 1 hradí Úřad. (3) Úřad ustanoví znalce usnesením, které se znalci doručí, a o ustanovení znalce vhodným způsobem informuje účastníka řízení. Proti usnesení o ustanovení znalce nelze podat rozklad. Úkony v řízení § 107 Úkony v řízení o vydání osvědčení fyzické osoby (1) V řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Důvěrné si Úřad k ověření podmínek pro vydání tohoto osvědčení vyžádá potřebnou informaci od příslušného orgánu státuorgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, pokud s ní nakládají. (2) V řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Tajné Úřad provede úkony podle odstavce 1 a dále ověří identitu účastníka řízení. Pokud získané informace nepostačují pro rozhodnutí ve věci a Úřad je nemůže ověřit nebo doplnit, lze je ověřit nebo doplnit na žádost Úřadu šetřením příslušné zpravodajské služby nebo policie k účastníkovi řízení, k manželovi nebo k partnerovi52) a k osobám starším 18 let žijícím s účastníkem řízení v domácnosti. Úřad v žádosti vymezí okolnosti, ke kterým má být šetření provedeno. (3) V řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Přísně tajné Úřad provede úkony podle odstavce 2 a dále požádá příslušnou zpravodajskou službu o šetření k výskytu bezpečnostních rizik v prostředí, v němž se účastník řízení pohybuje. (4) Pokud informace získané úkony v řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Důvěrné nepostačují pro rozhodnutí ve věci, Úřad postupuje podle odstavců 2 a 3. Pokud informace získané úkony v řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Tajné nepostačují pro rozhodnutí ve věci, Úřad postupuje podle odstavce 3. V těchto případech si Úřad vyžádá písemný souhlas účastníka řízení a zároveň jej poučí o právních následcích, které nastanou, jestliže Úřad písemný souhlas neobdrží. Úřad v žádosti zpravodajské službě nebo policii vymezí okolnosti, ke kterým má být šetření provedeno. (5) Za účelem šetření prováděného zpravodajskou službou nebo policií podle odstavců 2 až 4 poskytne Úřad informace, kterými k předmětu šetření disponuje. Žádosti Úřadu jsou zpravodajské služby a policie povinny vyhovět a podat Úřadu zprávu o výsledcích požadovaných šetření. Zpravodajské služby a policie se ve zprávě o výsledcích šetření vyjádří k předmětu šetření a uvedou další informace, kterými disponují a které by mohly mít vliv na rozhodnutí ve věci. (6) Je-li prováděno řízení na základě žádosti podle § 94 odst. 3, je Úřad oprávněn provést úkony podle odstavců 1 až 4. Ustanovení odstavce 4 věty třetí platí obdobně. § 108 Úkony v řízení o vydání osvědčení podnikatele (1) V řízení o vydání osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Důvěrné si Úřad ke zjištění ekonomické stability, bezpečnostní spolehlivosti, k ověření vlastnických vztahů podnikatele a k ověření jeho schopnosti zabezpečit ochranu utajovaných informacíutajovaných informací vyžádá potřebnou informaci od příslušného orgánu státuorgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, pokud s ní nakládají. (2) V řízení o vydání osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Tajné Úřad provede úkony podle odstavce 1 a další úkony k ověření obchodních vztahů podnikatele. (3) V řízení o vydání osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Přísně tajné Úřad provede úkony podle odstavce 2 a další úkony k ověření významných kapitálových a finančních vztahů podnikatele. (4) Za účelem ověření podmínek pro vydání osvědčení podnikatele jsou úřední osoby oprávněny vstupovat do objektůobjektů, zařízení, provozů nebo jiných prostor a na pozemky podnikatele a vyžadovat předložení potřebných dokladů podnikatelem. (5) Nemůže-li Úřad ověřit vztahy uvedené v odstavcích 1 až 3 nebo jiné skutečnosti ke zjištění možného bezpečnostního rizika u podnikatele nebo jeho schopnosti zabezpečit ochranu utajovaných informacíutajovaných informací, může o jejich ověření požádat příslušnou zpravodajskou službu nebo policii. Úřad v žádosti vymezí okolnosti, ke kterým má být šetření provedeno. (6) Za účelem šetření prováděného zpravodajskou službou nebo policií podle odstavce 5 poskytne Úřad informace, kterými k předmětu šetření disponuje. Zpravodajské služby a policie jsou povinny žádosti Úřadu podle odstavce 5 vyhovět a podat mu zprávu o výsledcích požadovaných šetření. Zpravodajské služby a policie se ve zprávě o výsledcích šetření vyjádří k předmětu šetření a uvedou další informace, kterými disponují a které by mohly mít vliv na rozhodnutí ve věci. (7) Pokud informace, získané úkony podle odstavce 1 nebo 2 v řízení o vydání osvědčení podnikatele pro příslušný stupeň utajení, nepostačují pro rozhodnutí ve věci, je Úřad oprávněn zjistit je úkony stanovenými v odstavci 2 nebo 3 pro řízení, týkající se vyššího stupně utajení. V těchto případech si Úřad vyžádá písemný souhlas účastníka řízení a zároveň jej poučí o právních následcích, které nastanou, jestliže Úřad písemný souhlas neobdrží. (8) Je-li prováděno řízení na základě žádosti podle § 96 odst. 3, ustanovení odstavců 1 až 7 platí obdobně. § 109 Úkony v řízení o žádosti o doklad (1) V řízení o žádosti o doklad si Úřad vyžádá potřebné informace od příslušného orgánu státuorgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, pokud s nimi nakládají. (2) Pokud informace získané podle odstavce 1 nepostačují pro rozhodnutí ve věci, lze je ověřit nebo doplnit provedením dalších nezbytných úkonů podle § 107, přiměřených účelu řízení; v těchto případech si Úřad vyžádá písemný souhlas účastníka řízení a upozorní jej na právní následky, jestliže Úřad písemný souhlas neobdrží. (3) Je-li prováděno řízení na základě žádosti podle § 99 odst. 3, je Úřad oprávněn provést úkony podle odstavců 1 a 2. Ustanovení odstavce 2 části věty za středníkem platí obdobně. § 110 (1) Po dobu platnosti osvědčení fyzické osoby, dokladu nebo osvědčení podnikatele, před vydáním osvědčení fyzické osoby pro cizí moccizí moc nebo osvědčení podnikatele pro cizí moccizí moc podle § 57 Úřad prověřuje za pomoci úkonů řízení, zda fyzická osoba nebo podnikatel i nadále splňují podmínky pro vydání osvědčení fyzické osoby, dokladu nebo osvědčení podnikatele. (2) Fyzická osoba nebo podnikatel jsou povinni poskytnout nezbytnou součinnost pro postup Úřadu podle odstavce 1. § 111 Úřad je oprávněn při provádění úkonů podle § 107 a 108, § 109 odst. 1 a § 110 poskytnout orgánu státuorgánu státu, právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě v nezbytně nutném rozsahu potřebné osobní údajeosobní údaje vztahující se k vyžádané informaci. § 112 Přerušení řízení (1) Úřad usnesením přeruší řízení, jestliže a) probíhá jiné řízení, které řeší otázku významnou pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona, b) účastník řízení byl Úřadem vyzván, aby ve stanovené lhůtě odstranil nedostatky žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele, žádosti o doklad nebo v rozkladu, anebo aby doplnil jiné Úřadem požadované údaje, nebo jestliže byl předvolán k pohovoru, c) účastník řízení byl Úřadem vyzván, aby ve stanovené lhůtě určil odpovědnou osobuodpovědnou osobu, d) nelze provést výslech svědka, jehož výpověď je důležitá pro úplné a přesné zjištění skutečného stavu věci v rozsahu, který je nezbytný pro rozhodnutí, e) účastník řízení o žádosti o přerušení požádá z důvodu, který mu dlouhodobě brání v účasti na řízení, a to na dobu nejdéle 60 dnů; účastník řízení o žádosti může požádat o přerušení řízení nejvýše dvakrát, nebo f) Úřadem bylo vydáno usnesení o ustanovení znalce pro vypracování znaleckého posudku. (2) Úřad může usnesením řízení přerušit v případě odmítnutí nahlédnutí do spisu podle § 138 odst. 2. (3) Řízení se přerušuje dnem předání usnesení o přerušení řízení držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence, dnem osobního převzetí takového usnesení účastníkem řízení, doručuje-li Úřad, nebo dodáním do datové schránky účastníka řízení54). (4) Proti usnesení o přerušení řízení není rozklad přípustný. (5) Během přerušení řízení činí Úřad a účastník řízení úkony, kterých je zapotřebí k odstranění důvodů přerušení podle odstavce 1. Úřad pokračuje v řízení, jakmile pominuly překážky, pro které bylo řízení přerušeno, případně jakmile uplynula lhůta uvedená v odstavci 1 písm. e) nebo se účastník řízení dostavil k pohovoru. Účastníka řízení o tomto písemně vyrozumí, s výjimkou pokračování řízení provedením pohovoru. (6) Po dobu přerušení řízení lhůty podle § 117 a § 131 odst. 6 neběží. § 113 Zastavení řízení (1) Úřad usnesením řízení zastaví, jestliže a) účastník řízení vzal žádost podle § 94, 96 nebo 99 zpět, b) účastník řízení nesplňuje podmínky stanovené v § 12 odst. 1 písm. b) a d) nebo § 81 odst. 1 písm. b), c) nebo d), c) účastník řízení ve stanovené lhůtě neodstranil nedostatky v žádosti fyzické osoby, v žádosti podnikatele nebo v žádosti o doklad, d) účastník řízení se bez omluvy, obsahující závažné důvody, nedostaví opětovně k pohovoru, e) účastník řízení nedal souhlas podle § 107 odst. 4, § 108 odst. 7 nebo § 109 odst. 2, f) účastník řízení ve stanovené lhůtě neurčil odpovědnou osobuodpovědnou osobu, g) není možné zjistit úplně a přesně skutečný stav věci v rozsahu, který je nezbytný pro rozhodnutí, proto, že účastník řízení se dlouhodobě zdržuje nebo zdržoval na území cizího státu, h) účastník řízení podal nepravdivou nebo neúplnou výpověď nebo neposkytuje jinou nezbytnou součinnost a na základě daného stavu věci nelze rozhodnout, i) účastník řízení zemřel, byl prohlášen za mrtvého, byl zrušen nebo zanikl, nebo j) v řízení o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu odpadl jeho důvod či předmět. (2) Úřad může řízení o vydání osvědčení fyzické osoby nebo dokladu zastavit na základě oznámení odpovědné osobyodpovědné osoby podle § 67 odst. 1 písm. f) nebo § 86 písm. c). (3) Proti usnesení o zastavení řízení podle odstavce 1 písm. a), b), e), f), g), i) a j) není rozklad přípustný. Zajištění účelu a průběhu řízení § 114 Předvolání (1) Úřad písemně předvolá osoby, jejichž osobní účast při projednávání věci je nutná. (2) V předvolání Úřad upozorní osoby uvedené v odstavci 1 na právní následky nedostavení se. § 115 Předvedení (1) Svědek, který se bez náležité omluvy nebo bez závažných důvodů na opětovné předvolání nedostaví k Úřadu a bez jehož osobní účasti nelze řízení provádět, může být na jeho náklady předveden. (2) Předvedení svědka zajistí na žádost Úřadu policie, v případě vojáka v činné službě Vojenská policie a v případě příslušníka bezpečnostního sboru příslušný bezpečnostní sbor. § 116 Pořádková pokuta (1) Úřad může uložit pořádkovou pokutu a) do 50 000 Kč tomu, kdo ztěžuje postup řízení, zejména tím, že se bez závažných důvodů nedostaví na písemnou výzvu k Úřadu, podá nepravdivou nebo neúplnou svědeckou výpověď anebo bezdůvodně odmítá svědeckou výpověď nebo předložení listiny, b) do 500 000 Kč orgánu státuorgánu státu, právnické nebo podnikající fyzické osobě za to, že na žádost neposkytne bezúplatně informace vyžádané Úřadem pro potřeby řízení podle § 117 odst. 6. (2) Pokutu podle odstavce 1 lze uložit opakovaně. Úhrn uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 100 000 Kč, jde-li o pokutu podle odstavce 1 písm. a), a částku 1 000 000 Kč, jde-li o pokutu podle odstavce 1 písm. b). Lhůty, počítání času a doručování § 117 (1) Úřad provede úkon podle § 121 v případě řízení o vydání osvědčení fyzické osoby ode dne jeho zahájení ve lhůtě a) 2 měsíců pro stupeň utajení Důvěrné, b) 6 měsíců pro stupeň utajení Tajné a c) 9 měsíců pro stupeň utajení Přísně tajné. (2) Úřad provede úkon podle § 121 v případě řízení o vydání osvědčení podnikatele ode dne jeho zahájení ve lhůtě a) 6 měsíců pro stupeň utajení Důvěrné, b) 8 měsíců pro stupeň utajení Tajné a c) 10 měsíců pro stupeň utajení Přísně tajné. (3) Úřad provede úkon podle § 121 v případě řízení o vydání dokladu ve lhůtě 75 dnů ode dne jeho zahájení. (4) Příslušná zpravodajská služba a policiepolicie postoupí Úřadu výsledky šetření provedeného podle § 107 odst. 2 věty druhé a § 107 odst. 3 ode dne doručení jeho žádosti ve lhůtě a) 4 měsíců pro stupeň utajení Tajné, b) 6 měsíců pro stupeň utajení Přísně tajné. (5) Příslušná zpravodajská služba a policiepolicie postoupí Úřadu výsledky šetření provedeného podle § 108 odst. 5 ode dne doručení jeho žádosti ve lhůtě a) 3 měsíců pro stupeň utajení Důvěrné, b) 4 měsíců pro stupeň utajení Tajné, c) 6 měsíců pro stupeň utajení Přísně tajné. (6) Orgán státuOrgán státu, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba je povinna ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení žádosti Úřadu podle § 107, 108 nebo 109 bezplatně vyhovět jeho žádosti o poskytnutí informace. (7) Udělí-li fyzická osoba souhlas s ověřením informací podle § 107 odst. 4 nebo § 109 odst. 2, anebo udělí-li podnikatel souhlas podle § 108 odst. 7, vztahují se na dané řízení lhůty stanovené pro stupeň utajení, k jehož úkonům byl souhlas udělen. (8) Lhůty podle odstavců 1 až 6 neběží po dobu, kdy je vyhlášen krizový stav. (9) V případě rozhodnutí ředitele Úřadu o rozkladu vydaného podle § 131 odst. 6 běží lhůty podle odstavců 1 až 3 ode dne doručení rozhodnutí účastníkovi řízení. § 118 (1) Nemůže-li zpravodajská služba nebo policie sdělit Úřadu výsledky šetření ve lhůtách podle § 117 odst. 4 a 5, oznámí tuto skutečnost Úřadu s uvedením důvodů pro nedodržení těchto lhůt. (2) Nemůže-li orgán státuorgán státu, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba informaci poskytnout ve lhůtě uvedené v § 117 odst. 6, oznámí tuto skutečnost Úřadu. (3) Nemůže-li Úřad na základě oznámení podle odstavce 1 nebo 2 rozhodnout ve lhůtách podle § 117 odst. 1 až 3, ředitel Úřadu lhůtu přiměřeně, nejvýše však dvakrát, prodlouží a účastníka řízení o tom, s uvedením důvodů, písemně vyrozumí. (4) Doba prodloužení lhůty podle odstavce 3 nesmí být jednorázově delší, než je doba stanovená pro provedení řízení podle § 117. § 119 (1) Úřad určí účastníkovi řízení přiměřenou lhůtu k provedení úkonu, pokud ji nestanoví zákon a je-li toho zapotřebí. Určením lhůty nesmí být ohrožen účel řízení. Usnesení o určení lhůty se oznamuje pouze tomu, komu je určena, popřípadě i tomu, jehož se jinak přímo dotýká. (2) Účastník řízení může podat žádost o prodloužení lhůty. Úřad o této žádosti rozhodne usnesením, které se pouze poznamená do bezpečnostního svazku. (3) Do lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůty určené podle měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li takový den v měsíci, končí lhůta posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den. (4) Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u Úřadu, anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná Úřadu, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence17) nebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě. (5) V pochybnostech se považuje lhůta za zachovanou, pokud se neprokáže opak. (6) Zmešká-li účastník řízení ze závažných důvodů lhůtu, Úřad zmeškání lhůty usnesením promine, pokud o to účastník řízení požádá do 5 dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání, a učiní-li v téže lhůtě zmeškaný úkon. Úřad může této žádosti přiznat odkladný účinek. V případě, že Úřad zmeškání lhůty promine, usnesení o prominutí zmeškání lhůty se pouze poznamená do bezpečnostního svazku. (7) Proti usnesení o návrhu na prominutí zmeškané lhůty nelze podat rozklad. § 120 Doručování (1) Rozhodnutí a jiné písemnosti doručuje Úřad sám, dodáním do datové schránky54) nebo prostřednictvím držitele poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence, kterému z poštovní smlouvy17) vyplývá povinnost doručit písemnost způsobem odpovídajícím požadavkům tohoto zákona. Doručování do zahraničí se zpravidla provádí prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí. U příslušníků nebo zaměstnanců ozbrojených sil a bezpečnostních sborů se doručování do zahraničí může provádět prostřednictvím příslušného bezpečnostního ředitele. Všechny písemnosti se doručují do vlastních rukou. Má-li účastník řízení zástupce, doručují se písemnosti pouze zástupci; v případě osobních úkonů se písemnosti doručují také účastníku řízení. Doručování zastoupenému nemá účinky pro běh lhůt. V případě zastavení řízení podle § 113 odst. 1 písm. i) se usnesení nedoručuje. (2) Odepře-li adresát písemnost převzít, držitel poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence tuto skutečnost vyznačí na doručence spolu s datem a písemnost Úřadu vrátí. Písemnost se považuje za doručenou dnem, kdy bylo její převzetí adresátem odepřeno; doručuje-li Úřad, odepření převzetí písemnosti na ni vyznačí obdobně. (3) Nebyl-li adresát v místě doručení zastižen, doručovatel uloží zásilku u Úřadu nebo v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence. Zásilka se uloží po dobu 10 dnů. Adresát se vyzve vložením oznámení do domovní schránky nebo jiným vhodným způsobem, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. (4) Místem doručení u fyzické osoby je adresa na území České republiky určená touto osobou. Pobývá-li fyzická osoba dlouhodobě v zahraničí ve státním zájmu, může být místem doručení i adresa v zahraničí. (5) Je-li písemnost doručována adresátu do zahraničí, lhůty podle tohoto zákona v době doručování neběží. (6) Fyzické osobě lze písemnost doručit, kdekoli bude zastižena. Odepře-li fyzická osoba písemnost převzít, postupuje se podle odstavce 2 obdobně. (7) Právnické osobě a podnikající fyzické osobě se písemnost doručuje na adresu jejího sídla. Za právnickou osobu je oprávněna písemnost převzít odpovědná osobaodpovědná osoba nebo pověřený zaměstnanec přijímající písemnosti. (8) Osobám neznámého pobytu nebo sídla a osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, se může doručovat veřejnou vyhláškou. Doručení veřejnou vyhláškou se provede tak, že se písemnost, popřípadě oznámení o možnosti převzít písemnost, vyvěsí na úřední desce Úřadu a na písemnost se vyznačí den vyvěšení. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou, byla-li v této lhůtě splněna i povinnost zveřejnění podle odstavce 9. (9) Úřad zřizuje úřední desku, která musí být nepřetržitě veřejně přístupná. Obsah úřední desky se zveřejňuje i na internetových stránkách Úřadu. Rozhodnutí § 121 (1) Pokud Úřad žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele nebo žádosti o doklad vyhoví, nevydává písemné rozhodnutí. V těchto případech Úřad vydá osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo doklad a doručí jej účastníku řízení; kopie založí do bezpečnostního svazku (§ 124). (2) Pokud Úřad žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele nebo žádosti o doklad nevyhoví, vydá rozhodnutí o nevydání osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu, které založí do bezpečnostního svazku a jeho stejnopis doručí účastníku řízení. (3) Pokud Úřad zruší platnost osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu, vydá o tom rozhodnutí, které založí do bezpečnostního svazku a jeho stejnopis doručí účastníku řízení. (4) V případě řízení provedeného na základě žádosti příslušného orgánu Evropské unie nebo mezinárodní organizace, jejímž je Česká republika členem podle § 93 odst. 1 písm. c), zašle Úřad tomuto orgánu oznámení o výsledku řízení. § 122 Náležitosti rozhodnutí (1) Rozhodnutí se vydává v písemné podobě a obsahuje výrokovou část, odůvodnění a poučenípoučení účastníka řízení. Vykonatelnost rozhodnutí doručeného účastníku řízení, který je fyzickou osobou, oznámí Úřad neprodleně odpovědné osoběodpovědné osobě tohoto účastníka. (2) Ve výrokové části se uvede řešení otázky, která je předmětem rozhodování, a ustanovení tohoto zákona, podle nichž bylo rozhodnuto. Součástí výrokové části je i označení účastníka řízení, které umožňuje jeho identifikaci. Je-li účastníkem řízení fyzická osoba, označuje se jménem, příjmením a rodným číslem. Je-li účastníkem řízení podnikatel, označuje se firmou nebo názvem, nebo jménem a příjmením, a identifikačním číslem. Výroková část může obsahovat i určení lhůty ke splnění ukládané povinnosti. (3) V odůvodnění se uvedou důvody vydání rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se Úřad řídil při jejich hodnocení a při použití právních předpisů. Jsou-li některé z důvodů vydání rozhodnutí utajovanými informacemiutajovanými informacemi, uvede se v odůvodnění pouze odkaz na podklady pro vydání rozhodnutí a jejich stupeň utajení. Úvahy, kterými se Úřad řídil při jejich hodnocení, a důvody vydání rozhodnutí se uvedou pouze v rozsahu, ve kterém nejsou utajovanými informacemiutajovanými informacemi. (4) V poučenípoučení se uvede, zda je možné proti rozhodnutí podat rozklad, v jaké lhůtě, od kterého dne se tato lhůta počítá, kdo rozhoduje o rozkladu, ke komu se podává, a skutečnost, že rozklad nemá odkladný účinek. (5) Rozhodnutí musí dále obsahovat označení Úřadu, datum vyhotovení, otisk úředního razítka, jméno, příjmení, funkci a podpis zaměstnance Úřadu, který rozhodnutí vydal. (6) Opravu zřejmých nesprávností v písemném vyhotovení rozhodnutí provede Úřad kdykoliv i bez návrhu a vyrozumí o tom účastníka řízení. Týká-li se oprava výrokové části rozhodnutí, vydá o tom Úřad opravné rozhodnutí. Proti opravnému rozhodnutí lze podat rozklad. § 123 Právní moc a vykonatelnost rozhodnutí (1) Rozhodnutí je v právní moci, bylo-li doručeno a nelze-li proti němu podat rozklad. (2) Na žádost účastníka řízení Úřad na stejnopisu rozhodnutí vyznačí, kdy rozhodnutí nabylo právní moci. (3) Rozhodnutí je vykonatelné, jestliže je v právní moci nebo jestliže bylo doručeno a rozklad proti němu nemá odkladný účinek. § 123a Usnesení Úřad rozhoduje usnesením v případech stanovených tímto zákonem. Usnesení, které se pouze poznamenává do bezpečnostního svazku, nabývá právní moci tímto poznamenáním a Úřad jej může v průběhu řízení změnit novým usnesením; nové usnesení se pouze poznamená do bezpečnostního svazku. O usnesení, které se poznamenává do bezpečnostního svazku, se účastník řízení vhodným způsobem vyrozumí; v ostatních případech se usnesení oznamuje doručením. Proti usnesení, které se účastníku řízení oznamuje, lze podat rozklad, nestanoví-li tento zákon jinak. Podání rozkladu nemá odkladný účinek. § 124 Bezpečnostní svazek (1) Bezpečnostní svazek obsahuje materiály vztahující se k řízení a hlášení změn a musí být označen spisovou značkou; člení se na utajovanou a neutajovanou část. Bezpečnostní svazek tvoří podklady pro zahájení řízení, protokoly, záznamy, písemná vyhotovení rozhodnutí a další písemnosti, které se vztahují k dané věci, včetně obrazových a zvukových záznamů a záznamů na elektronických médiích. Bezpečnostní svazek musí obsahovat soupis všech svých součástí s určením data, kdy byly do bezpečnostního svazku vloženy. (2) Bezpečnostní svazek zakládá, vede, doplňuje, eviduje a vyřazuje Úřad; vyřazuje se po uplynutí 11 let od data posledního pravomocného rozhodnutí v řízení. Zpravodajské služby vyřazují své bezpečnostní svazky nejdříve po uplynutí 11 let od data posledního pravomocného rozhodnutí v řízení. (3) Údaje uvedené v bezpečnostním svazku je možné využívat pouze pro potřeby plnění úkolů podle tohoto zákona a neposkytují se podle zákona upravujícího svobodný přístup k informacím. (4) Zaměstnanci Úřadu, kteří provádějí řízení, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích uvedených v bezpečnostním svazku, se kterými se seznámili při provádění tohoto řízení nebo v souvislosti s ním, a to i po skončení pracovněprávního vztahu. (5) Na žádost orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení může ředitel Úřadu zprostit v potřebném rozsahu mlčenlivosti osoby uvedené v odstavci 4. Hlava III Rozklad a soudní přezkum Základní ustanovení, lhůty pro podání rozkladu a jeho náležitosti § 125 Proti rozhodnutí Úřadu vydanému v řízení má účastník řízení právo podat rozklad, pokud se tohoto práva po doručení rozhodnutí písemně nevzdal nebo pokud tento zákon nestanoví jinak. § 126 (1) Rozklad se podává u Úřadu do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. (2) V případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučenípoučení lze rozklad podat do 3 měsíců ode dne doručení rozhodnutí. (3) Úřad promine ze závažných důvodů zmeškání lhůty k podání rozkladu, pokud o to požádá účastník řízení do 15 dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání, a zároveň rozklad podá. (4) Podání rozkladu proti rozhodnutí o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu nemá odkladný účinek. § 127 (1) Rozklad podaný fyzickou osobou musí obsahovat její jméno, příjmení, rodné číslo a adresu místa trvalého pobytu nebo adresu pro účely doručování, musí být datován a podepsán. (2) Rozklad podaný podnikatelem musí obsahovat jeho označení firmou nebo názvem a identifikačním číslem a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování; je-li podnikatel fyzickou osobou, musí rozklad obsahovat její jméno a příjmení, nebo firmu, rodné číslo, bylo-li přiděleno, identifikační číslo a adresu sídla nebo adresu pro účely doručování. Rozklad musí být datován a podepsán osobou nebo osobami, které jsou oprávněny za podnikatele jednat. (3) V rozkladu musí být dále uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, čeho se účastník řízení domáhá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost napadeného rozhodnutí. Rozklad nelze podat pouze proti odůvodnění rozhodnutí. (4) Pokud rozklad nemá předepsané náležitosti, vyzve Úřad písemně toho, kdo rozklad podal, k odstranění nedostatků. Ve výzvě stanoví lhůtu pro odstranění nedostatků, která nesmí být delší než 15 dnů, a upozorní jej na právní důsledky neodstranění těchto nedostatků. Postup Úřadu před rozhodnutím ředitele Úřadu § 128 (1) Úřad rozhodnutím rozklad zamítne, aniž jeho rozhodnutí podepisuje ředitel Úřadu, pokud a) jej podle tohoto zákona nelze podat, nebo b) byl podán po uplynutí lhůty podle § 126 odst. 1 nebo 2, nebylo-li její zmeškání podle § 126 odst. 3 prominuto. (2) Proti rozhodnutí uvedenému v odstavci 1 lze podat rozklad. § 129 (1) Úřad může o rozkladu rozhodnout sám, aniž jeho rozhodnutí podepisuje ředitel Úřadu, pokud rozkladu vyhoví v plném rozsahu; vyhoví-li Úřad rozkladu, napadené rozhodnutí zruší. (2) Proti rozhodnutí uvedenému v odstavci 1 lze podat rozklad. (3) Nerozhodne-li Úřad o rozkladu podle odstavce 1 nebo podle § 128 odst. 1, předloží jej se svým stanoviskem a s veškerým spisovým materiálem do 15 dnů od doručení rozkladu řediteli Úřadu. Rozhodnutí ředitele Úřadu v řízení o rozkladu § 130 (1) O rozkladu rozhoduje, nejde-li o postup podle § 128 odst. 1 nebo § 129 odst. 1, ředitel Úřadu na základě návrhu rozkladové komise. (2) Členy rozkladové komise jmenuje a odvolává ředitel Úřadu. Rozkladová komise má nejméně pět členů. Více než polovina členů komise musí mít ukončené právnické vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu právo a právní věda. Člen rozkladové komise musí být držitelem platného osvědčení fyzické osoby a státním občanem České republiky. Rozkladová komise je ustavena vždy na dobu 5 let; předsedou rozkladové komise je vždy jeden z členů této komise po dobu jednoho kalendářního roku. Rozkladová komise může jednat, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů; usnesení se přijímá nadpoloviční většinou jejích přítomných členů. (3) Většinu členů rozkladové komise tvoří zaměstnanci státu zařazení v jiných orgánech státuorgánech státu než v Úřadu; to neplatí pro složení rozkladové komise v řízení podle § 140 odst. 1 písm. a). (4) Členství v rozkladové komisi končí a) uplynutím funkčního období této komise, b) odvoláním z funkce, c) vzdáním se funkce, d) úmrtím nebo prohlášením osoby za mrtvou. (5) Za činnost v rozkladové komisi nepřísluší jejímu členovi odměna. Úřad může členům rozkladové komise poskytovat náhradu cestovních výdajů podle zákona upravujícího cestovní náhrady40). (6) O podjatosti člena rozkladové komise z důvodů uvedených v § 90 odst. 1 rozhoduje ředitel Úřadu usnesením; proti tomuto usnesení není rozklad přípustný. V případě, že ředitel Úřadu shledá, že jsou u člena rozkladové komise dány skutečnosti, pro které lze pochybovat o jeho nepodjatosti, vyloučí tohoto člena rozkladové komise z projednávání daného rozkladu. § 131 (1) V řízení o rozkladu proti rozhodnutí Úřadu o nevydání osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu nebo rozhodnutí Úřadu o zastavení řízení ředitel Úřadu řízení zastaví a napadené rozhodnutí zruší, jestliže a) účastník řízení vzal žádost podle § 94, 96 nebo 99 zpět, b) účastník řízení nesplňuje podmínky stanovené v § 12 odst. 1 písm. b) a d) nebo § 81 odst. 1 písm. b), c) nebo d), nebo c) účastník řízení zemřel, byl prohlášen za mrtvého, byl zrušen nebo zanikl; řízení o rozkladu je zastaveno dnem, kdy usnesení o zastavení řízení, které se pouze poznamená do bezpečnostního svazku, nabylo právní moci. (2) V řízení o rozkladu proti rozhodnutí Úřadu o nevydání osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu nebo rozhodnutí Úřadu o zastavení řízení ředitel Úřadu usnesením řízení o rozkladu zastaví, jestliže a) účastník řízení vzal rozklad zpět, nebo b) účastník řízení ve stanovené lhůtě neodstranil nedostatky rozkladu. (3) V řízení o rozkladu proti rozhodnutí Úřadu o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu ředitel Úřadu usnesením řízení o rozkladu zastaví, jestliže a) účastník řízení vzal rozklad zpět, b) účastník řízení ve stanovené lhůtě neodstranil nedostatky rozkladu, nebo c) účastník řízení zemřel, byl prohlášen za mrtvého, byl zrušen nebo zanikl; řízení o rozkladu je zastaveno dnem, kdy usnesení o zastavení řízení, které se pouze poznamená do bezpečnostního svazku, nabylo právní moci. (4) Proti rozhodnutí ředitele Úřadu podle odstavců 1 až 3 nelze podat rozklad. Dnem právní moci usnesení ředitele Úřadu o zastavení řízení o rozkladu podle odstavců 2 a 3 nabývá právní moci rovněž napadené rozhodnutí. (5) Napadené rozhodnutí ředitel Úřadu zruší, pokud vyhoví v plném rozsahu rozkladu podanému proti rozhodnutí o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu. (6) Napadené rozhodnutí ředitel Úřadu zruší a věc vrátí k novému projednání a rozhodnutí, pokud a) bylo vydáno v rozporu s právními předpisy nebo je nesprávné, nebo b) po vydání rozhodnutí nastaly skutečnosti, které mají vliv na rozhodnutí. (7) Rozklad ředitel Úřadu zamítne a rozhodnutí potvrdí, pokud neshledá důvod pro postup podle odstavců 1 až 6. (8) Ředitel Úřadu v odůvodnění rozhodnutí o rozkladu podle odstavce 6 vysloví též právní názor, kterým je při novém projednání věci Úřad vázán, pokud se tento právní názor vlivem změny právního stavu nebo skutkových okolností nestane bezpředmětným. Při novém projednání věci může Úřad využít podkladů původního rozhodnutí, včetně podkladů rozhodnutí o rozkladu, nevylučuje-li to důvod řízení. (9) Ředitel Úřadu o rozkladu rozhodne do 3 měsíců ode dne doručení rozkladu. § 132 Dnem právní moci rozhodnutí o rozkladu podle § 129 odst. 1 anebo § 131 odst. 5 nebo 6 se platnost zrušeného osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu obnoví. Současně s rozhodnutím o rozkladu se účastníkovi řízení zašle zpět jeho osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo doklad, odevzdané podle § 66 odst. 1 písm. b), § 68 písm. a) nebo § 87 odst. 1 písm. a); doba platnosti osvědčení nebo dokladu zůstává zachována. Hlava IV Soudní přezkum a závěrečné ustanovení § 133 (1) Žalobu podle jiného právního předpisu42) lze podat proti rozhodnutí ředitele Úřadu podle § 131 odst. 2 písm. b), § 131 odst. 3 písm. b) a § 131 odst. 5 až 7. (2) Dokazování se v soudním řízení provádí tak, aby byla šetřena povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacíchutajovaných informacích obsažených ve výsledcích šetření nebo v údajích z evidencí zpravodajských služeb nebo policiepolicie. K těmto okolnostem lze provést důkaz výslechem jen tehdy, byl-li ten, kdo povinnost mlčenlivosti má, této povinnosti příslušným orgánem zproštěn; zprostit mlčenlivosti nelze pouze v případě, kdy by mohlo dojít k ohrožení nebo vážnému narušení činnosti zpravodajských služeb nebo policiepolicie; přiměřeně se postupuje i v případech, kdy se důkaz provádí jinak než výslechem. (3) Úřad označí okolnosti uvedené v odstavci 2, o kterých tvrdí, že ve vztahu k nim nelze zprostit mlčenlivosti, a předseda senátu rozhodne, že části spisu, k nimž se tyto okolnosti váží, budou odděleny, jestliže činnost zpravodajských služeb nebo policiepolicie může být ohrožena nebo vážně narušena; do oddělených částí spisu účastník řízení, jeho zástupce a osoby zúčastněné na řízení nahlížet nemohou. V ostatním nejsou ustanovení zvláštního právního předpisu42) o dokazování, označování částí spisu a nahlížení do něj dotčena. § 134 Není-li v § 125 až 132 stanoveno jinak, použijí se pro řízení o rozkladu obdobně ustanovení § 89 až 124. Hlava V Zmocňovací ustanovení § 135 Prováděcí právní předpis stanoví a) vzor poučenípoučení podle § 58 odst. 5, b) vzory a způsob podání žádostí podle § 93 odst. 1 písm. a) a b), c) rozsah a formu písemností podle § 94 odst. 2 písm. b), d) rozsah údajů dotazníku podnikatele v případě žádosti podle § 96 odst. 4, e) vzor dotazníku fyzické osoby podle § 95 a rozsah údajů vyžadovaných k položkám dotazníku, f) rozsah a formu písemností podle § 96 odst. 2 písm. c) a jejich náležitosti, rozsah údajů podle § 97 písm. j) a vzor dotazníku podnikatele podle § 97, g) rozsah a formu písemností podle § 99 odst. 2 písm. b) a vzor dotazníku podle § 100 a rozsah údajů vyžadovaných k položkám dotazníku, h) rozsah písemného zdůvodnění podle § 94 odst. 1, § 94 odst. 2 písm. f), § 96 odst. 1, § 99 odst. 1 a § 99 odst. 2 písm. f), i) omezení rozsahu hlášení změn údajů, jakož i způsob a formu jejich doložení, podle § 66 odst. 1 písm. d), § 68 písm. c) a d), § 87 odst. 1 písm. c) a § 103 odst. 3, j) vzor zproštění mlčenlivosti podle § 94 odst. 2 písm. e), § 96 odst. 2 písm. d) a § 99 odst. 2 písm. c). ČÁST PÁTÁ VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY § 136 (1) Státní správu v oblasti ochrany utajovaných informacíutajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti vykonává Úřad, který je ústředním správním úřadem, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) V čele Úřadu je ředitel, kterého jmenuje po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve věcech bezpečnosti vláda, která ho též odvolává. (3) Ředitel Úřadu je odpovědný předsedovi vlády nebo pověřenému členovi vlády. (4) Poskytování platu a odměn z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zaměstnanců Úřadu se řídí zákoníkem práce a Platovým řádem Úřadu. Platový řád Úřadu vydává ředitel Úřadu po jeho schválení rozpočtovým výborem Poslanecké sněmovny. § 137 Úřad Úřad a) rozhoduje o žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele a žádosti o doklad a o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele a dokladu a vydává osvědčení pro cizí moccizí moc, s výjimkou případů stanovených tímto zákonem [§ 140 odst. 1 písm. a) a § 141 odst. 1], a vydává osvědčení fyzické osoby podle § 56a, b) vykonává kontrolu v oblasti ochrany utajovaných informacíutajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti (§ 143) a metodickou činnost, s výjimkou případů stanovených tímto zákonem (§ 143 odst. 4), c) plní úkoly v oblasti ochrany utajovaných informacíutajovaných informací v souladu se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii, Organizaci Severoatlantické smlouvy a z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, a provádí na žádost bezpečnostního úřadu členského státu Organizace Severoatlantické smlouvy, Evropské unie nebo jiného státu, se kterým má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu, který má v působnosti ochranu utajovaných informacíutajovaných informací, úkony řízení k osobě, která je v daném státě prověřována pro přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím, d) vede ústřední registr a schvaluje zřízení registrů v orgánech státuorgánech státu, u právnických osob podle § 60b a u podnikatelů, e) ve stanovených případech povoluje poskytování utajovaných informacíutajovaných informací v mezinárodním styku, f) vydává na základě písemné žádosti odpovědné osobyodpovědné osoby nebo bezpečnostního ředitele kurýrní listy a v odůvodněných případech zajišťuje přepravu utajovaných informacíutajovaných informací, s výjimkou utajovaných informacíutajovaných informací poskytovaných podle § 78 odst. 1, g) provádí certifikace technického prostředku, h) vydává bezpečnostní standardybezpečnostní standardy, i) ukládá správní tresty za nedodržení povinností stanovených tímto zákonem, j) rozhoduje v dalších věcech a plní další úkoly na úseku ochrany utajovaných informacíutajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti stanovené tímto zákonem, k) vydává Věstník Úřadu, který zveřejňuje na svých internetových stránkách, l) vede a na svých internetových stránkách zveřejňuje seznam osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele a dokladů, jejichž držitelé jsou oprávněni mít přístup k utajované informaciutajované informaci podle § 60a nebo vykonávat citlivou činnostcitlivou činnost nebo mít přístup k utajované informaciutajované informaci stupně utajení Vyhrazené podle § 80a, a m) zajišťuje výzkum a vývoj v oblasti ochrany utajovaných informacíutajovaných informací. § 137a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost v oblasti působnosti svěřené mu tímto zákonem a) zajišťuje zkoušky zvláštní odborné způsobilosti a vydává osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti, b) plní úkoly v souladu se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii, Organizaci Severoatlantické smlouvy a z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, ve vybraných oblastech ochrany utajovaných informacíutajovaných informací, c) vykonává metodickou činnost, d) zajišťuje činnost Národního střediska komunikační bezpečnosti, Národního střediska pro distribuci kryptografického materiálu, Národního střediska pro měření kompromitujícího vyzařování a Národního střediska pro bezpečnost informačních systémů, které jsou jeho součástí, e) provádí certifikace a akreditace informačního systému, certifikace kryptografického prostředku, kryptografického pracoviště a stínící komory a schvaluje projekt bezpečnosti komunikačního systému, f) zajišťuje výzkum, vývoj a výrobu národních kryptografických prostředků, g) vyvíjí a schvaluje národní šifrové algoritmy a vytváří národní politiku kryptografické ochrany, h) zjišťuje kompromitující vyzařování tam, kde se vyskytují nebo budou vyskytovat utajované informaceutajované informace, i) zjišťuje v součinnosti se zpravodajskými službami a policií, zda v jednací oblasti nedochází nedovoleným použitím technických prostředků určených k získávání informací k ohrožení nebo únikům utajovaných informacíutajovaných informací, j) vydává bezpečnostní standardybezpečnostní standardy, k) ukládá správní tresty za nedodržení povinností stanovených tímto zákonem, l) rozhoduje v dalších věcech a plní další úkoly na úseku ochrany utajovaných informacíutajovaných informací stanovené tímto zákonem, m) vede a na svých internetových stránkách zveřejňuje seznam certifikátů informačního systému, kryptografického prostředku, kryptografického pracoviště a stínicí komory, jejichž platnost zanikla podle § 48 odst. 4 písm. b) a d), § 49 odst. 5 písm. b), § 50 odst. 4 písm. b) a d) nebo § 51 odst. 4 písm. b) a d), n) provádí analýzu a monitoring hrozeb, které mohou ohrozit způsobilost informačního nebo komunikačního systému nakládat s utajovanými informacemiutajovanými informacemi, a zvýšení rizika využití těchto hrozeb a o) zajišťuje výzkum a vývoj v oblasti ochrany utajovaných informacíutajovaných informací. § 138 (1) Úřad je při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněn a) zpracovávat osobní údajeosobní údaje v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů podle tohoto zákona, b) vést evidenci porušení ochrany utajovaných informacíutajovaných informací, evidenci bezpečnostních ředitelů, evidenci fyzických osob a podnikatelů, kteří mají přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím, s výjimkou příslušníků a zaměstnanců zařazených do zpravodajských služeb a vybraných policistů, evidenci fyzických osob, které jsou držiteli dokladu, c) požadovat bezplatně poskytnutí informace u orgánu státuorgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a tyto informace využívat a evidovat, d) pro účely řízení požadovat od policie a zpravodajských služeb informace získané postupy podle zvláštního právního předpisu43), e) vyžadovat opis z evidence Rejstříku trestů11) a z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů; žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a z evidence přestupků a opis z evidence Rejstříku trestů a z evidence přestupků se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup, f) nahlížet do trestních a soudních spisů a dále do spisů vedených jiným orgánem veřejné moci v rámci výkonu jeho působnosti a pořizovat si z nich výpisy a kopie, g) poskytovat v nezbytném rozsahu orgánu státuorgánu státu, právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě potřebné osobní údajeosobní údaje vztahující se k vyžádané informaci, h) uzavírat smlouvu s orgánem státuorgánem státu nebo podnikatelem k provádění dílčích úloh při certifikaci technických prostředků, i) uchovávat ve svých informačních systémech údaje získané v rámci plnění úkolů podle tohoto zákona, j) při provádění řízení spolupracovat s úřadem cizí mocicizí moci, který má v působnosti ochranu utajovaných informacíutajovaných informací, zejména vyžadovat informace k účastníku řízení, k) vyjadřovat se k oznámení podle § 69 odst. 1 písm. r) ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho doručení a poskytovat přehled těchto oznámení a vyjádření k nim Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a l) pro rozhodování zpravodajské služby podle § 140 odst. 1, na základě její písemné žádosti, provádět úkony podle § 107 odst. 1. (2) Zpravodajská služba může nahlížení do svých spisů podle odstavce 1 písm. f) odmítnout. Nahlížení do spisů uvedených v odstavci 1 písm. f) lze dále odmítnout, pokud by jejich zpřístupnění ohrozilo důležitý zájem sledovaný orgánem veřejné moci, který spis vede, přičemž po odpadnutí důvodu odmítnutí orgán veřejné moci spis k nahlížení Úřadu zpřístupní. Z nahlížení je vyloučen bezpečnostní svazek vedený podle § 124. (3) Úřad poskytuje a) zpravodajským službám a Ministerstvu vnitra jedenkrát měsíčně seznam 1. osvědčení fyzických osob, osvědčení podnikatelů a dokladů s uvedením informace o datu platnosti a datu zániku jejich platnosti, 2. osob, u kterých rozhodl o nevydání veřejné listinyveřejné listiny uvedené v bodu 1 nebo kterým byla platnost této listiny zrušena, a 3. podnikatelů, k nimž obdržel podle § 15a odst. 2 nebo 3 prohlášení podnikatele, a b) policii, Generální inspekci bezpečnostních sborů, Generálnímu ředitelství cel a Vojenské policii jedenkrát měsíčně seznam podle písmene a) bodů 1 a 3. (4) Způsob ochrany informací poskytovaných podle odstavce 3 písm. b), jejich poskytování a podmínky dalšího nakládání se stanoví dohodou mezi Úřadem a orgány uvedenými v odstavci 3 písm. b). (5) Úřad vydá zaměstnanci služební průkaz, který osvědčuje, že jeho držitel je zaměstnancem Úřadu; vzor služebního průkazu stanoví prováděcí právní předpis. (6) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost je při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněn k činnostem podle odstavce 1 písm. a), c), g) a i), a dále je oprávněn a) vést evidenci fyzických osob, které jsou držiteli osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti, evidenci porušení ochrany utajovaných informacíutajovaných informací a evidenci pracovníků kryptografické ochrany a kurýrů kryptografického materiálu, b) uzavírat smlouvu s orgánem státuorgánem státu nebo podnikatelem k provádění dílčích úloh při certifikaci informačních systémů, kryptografických prostředků, kryptografického pracovištěkryptografického pracoviště, stínících komor, k provádění školení zvláštní odborné způsobilosti pracovníků kryptografické ochrany a zjišťování možnosti výskytu kompromitujícího vyzařování tam, kde se utajované informaceutajované informace budou vyskytovat, a provádět výrobu kryptografických prostředků a c) vést certifikační spis informačního systému, kryptografického prostředku, kryptografického pracovištěkryptografického pracoviště a stínící komory, vést seznam kontrolovaných kryptografických položekkontrolovaných kryptografických položek a vést dokumentaci pro provádění činností podle § 45. § 138b Spolupráce Úřadu a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost předá bez zbytečného odkladu Úřadu oznámení, které obdržel podle § 34 odst. 5, § 43 odst. 2 nebo § 69 odst. 1 písm. f) a h). § 138c Ministerstvo vnitra, policie, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Generální ředitelství cel a Vojenská policie oznámí neprodleně Úřadu okolnosti nasvědčující tomu, že držitel osvědčení fyzické osoby, držitel osvědčení podnikatele nebo držitel dokladu přestal splňovat podmínky pro jeho vydání. § 139 Vláda stanoví nařízením katalog oblastí utajovaných informacíutajovaných informací. Katalog oblastí utajovaných informacíutajovaných informací stanoví jeden nebo více stupňů utajení, kterými lze klasifikovat utajovanou informaciutajovanou informaci. § 140 Zpravodajské služby (1) Zpravodajské služby a) rozhodují o žádosti fyzické osoby v případě svých příslušníků, zaměstnanců a uchazečů o přijetí do služebního poměru nebo základního pracovněprávního vztahu, s výjimkou uchazečů o přijetí do služebního poměru nebo základního pracovněprávního vztahu, kteří jsou držiteli osvědčení fyzické osoby alespoň pro požadovaný stupeň utajení, a o zrušení platnosti osvědčení této fyzické osoby a vydávají osvědčení fyzické osoby podle § 56a a osvědčení fyzické osoby pro cizí moccizí moc podle § 57; za fyzickou osobu se považuje též osoba, která žádá o zařazení do aktivní zálohy, bývalý voják z povolání, který má být zařazen do aktivní zálohy, a voják v aktivní záloze, pokud mají vykonávat službu ve služebním zařazení u Vojenského zpravodajství a nejsou zároveň držiteli osvědčení fyzické osoby vydaného Úřadem, b) na základě písemné žádosti Úřadu v rámci své působnosti provádí šetření podle tohoto zákona. (2) Zpravodajské služby mají při rozhodování podle odstavce 1 písm. a) postavení Úřadu a odpovědná osobaodpovědná osoba zpravodajské služby postavení ředitele Úřadu. Příslušnost k úkonům se řídí podle § 5 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. (3) Zpravodajské služby jsou při plnění úkolů podle tohoto zákona povinny oznámit neprodleně Úřadu, zjistí-li okolnosti nasvědčující tomu, že držitel osvědčení fyzické osoby, držitel osvědčení podnikatele nebo dokladu přestal splňovat podmínky pro jejich vydání, neohrozí-li to zájem sledovaný zpravodajskou službou. (4) Zpravodajské služby jsou při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněny a) používat prostředky k získávání informací podle zvláštních právních předpisů44), b) využívat údaje ze svých evidencí a údaje z evidencí poskytnutých Úřadem, c) požadovat a využívat údaje z evidencí a materiálů vzniklých z činnosti bezpečnostních a vojenských orgánů československého státu, d) zpracovávat osobní údajeosobní údaje, e) vést evidence, f) požadovat bezúplatně informace u orgánu státuorgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a využívat je, g) vyžadovat opis a výpis z evidence Rejstříku trestů11) a opis z evidence přestupkůpřestupků; žádost o vydání opisu nebo výpisu z evidence Rejstříku trestů nebo opisu z evidence přestupkůpřestupků a opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů nebo opis z evidence přestupkůpřestupků se předávají v listinné podobě, popřípadě elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup, h) uchovávat v informačních systémech údaje získané v rámci plnění úkolů podle tohoto zákona, i) provádět opatření k evidenční ochraně osobních údajů fyzické osoby, j) využívat údaje z evidence osob, kterým byl umožněn přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím podle § 58 odst. 4, k) v souvislosti s postupem podle odstavce 1 písm. a) požadovat další informace nad rámec položek dotazníku podle § 95 odst. 1 v rozsahu nezbytném pro ověřování podmínek pro vydání osvědčení fyzické osoby a l) nahlížet do trestních a soudních spisů a dále do spisů vedených jiným orgánem veřejné moci v rámci výkonu jeho působnosti a pořizovat si z nich výpisy a kopie. (5) Zpravodajská služba může nahlížení do svých spisů podle odstavce 4 písm. l) odmítnout. Nahlížení do spisů uvedených v odstavci 4 písm. l) lze dále odmítnout, pokud by jejich zpřístupnění ohrozilo důležitý zájem sledovaný orgánem veřejné moci, který spis vede, přičemž po odpadnutí důvodu odmítnutí orgán veřejné moci spis k nahlížení zpravodajské službě zpřístupní. Z nahlížení je vyloučen bezpečnostní svazek vedený podle § 124. (6) Orgán veřejné správy, který je správcem informačního systému, v němž jsou zpracovávány příslušné osobní údaje, je povinen poskytnout zpravodajským službám součinnost potřebnou k provedení opatření podle odstavce 4 písm. i). (7) Ředitel zpravodajské služby vydává souhlas podle § 59 odst. 3. (8) V řízení podle odstavce 1 písm. a) se ustanovení § 105 odst. 6 věty čtvrté, § 105 odst. 7, § 112, 114 a 120 použijí přiměřeně. (9) Zpravodajská služba může usnesením řízení a) přerušit, pokud je jí odmítnuto nahlížení do spisu podle odstavce 5, nebo b) zastavit, pokud odpadl důvod řízení podle odstavce 1 písm. a) z důvodu nepříslušnosti a žádost fyzické osoby nebyla vzata zpět. (10) Je-li to nezbytné z důvodu ohrožení činnosti při plnění úkolů v působnosti zpravodajské služby podle jiného zákona56), může zpravodajská služba používat při ochraně utajovaných informacíutajovaných informací zvláštní postupy v oblasti administrativní bezpečnosti, fyzické bezpečnosti, bezpečnosti informačních nebo komunikačních systémů a kryptografické ochrany. Zvláštní postupy stanoví vláda; návrh zvláštních postupů předkládá vládě zpravodajská služba prostřednictvím příslušného člena vlády, a to se stanoviskem Úřadu, a jde-li o zvláštní postupy v oblasti bezpečnosti informačních nebo komunikačních systémů a kryptografické ochrany Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Použitím zvláštních postupů nesmí být ohrožena ochrana utajovaných informacíutajovaných informací. Zvláštní postupy nelze používat při nakládání s utajovanými informacemiutajovanými informacemi Evropské unie a Organizace Severoatlantické smlouvy a utajovanými informacemiutajovanými informacemi vyžadujícími zvláštní režim nakládání. § 141 Ministerstvo vnitra a policie (1) Ministerstvo vnitra rozhoduje o žádosti fyzické osoby v případě příslušníků policie vybraných v zájmu plnění závažných úkolů policie ministrem vnitra, s výjimkou příslušníků policie, kteří jsou držiteli osvědčení fyzické osoby alespoň pro požadovaný stupeň utajení, a o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby u těchto příslušníků policie a vydává osvědčení fyzické osoby podle § 56a a osvědčení fyzické osoby pro cizí moccizí moc podle § 57; obdobně Ministerstvo vnitra rozhoduje o žádosti fyzické osoby, která může být vybrána v zájmu plnění závažných úkolů policie ministrem vnitra. (2) Ministerstvo vnitra má při rozhodování podle odstavce 1 postavení Úřadu a ministr vnitra postavení ředitele Úřadu. (3) Ministerstvo vnitra je při plnění úkolů podle tohoto zákona dále povinno provádět na žádost Úřadu opatření k evidenční ochraně osobních údajů držitele osvědčení fyzické osoby nebo jeho manžela, partnera52), dítěte nebo rodiče nebo osoby žijící s ním ve společné domácnosti a údajů o vozidle provozovaném nebo vlastněném těmito osobami. (4) Při plnění úkolů podle odstavců 1 až 3 je Ministerstvo vnitra oprávněno a) využívat údaje ze svých evidencí a údaje poskytnuté Úřadem z jeho evidencí, b) zpracovávat osobní údajeosobní údaje, c) vést evidence, d) požadovat bezúplatně informace u orgánu státuorgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a využívat je, e) vyžadovat stanovisko policiepolicie k bezpečnostní spolehlivosti vybraného příslušníka policiepolicie, f) vyžadovat opis a výpis z evidence Rejstříku trestů11) a opis z evidence přestupků; žádost o vydání opisu nebo výpisu z evidence Rejstříku trestů nebo opisu z evidence přestupků a opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů nebo opis z evidence přestupků se předávají v listinné podobě, popřípadě elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup, g) nahlížet do trestních a soudních spisů a dále do spisů vedených jiným orgánem veřejné moci v rámci výkonu jeho působnosti a pořizovat si z nich výpisy a kopie. (5) Zpravodajská služba může nahlížení do svých spisů podle odstavce 4 písm. g) odmítnout. Nahlížení do spisů uvedených v odstavci 4 písm. g) lze dále odmítnout, pokud by jejich zpřístupnění ohrozilo důležitý zájem sledovaný orgánem veřejné moci, který spis vede, přičemž po odpadnutí důvodu odmítnutí orgán veřejné moci spis k nahlížení Ministerstvu vnitra zpřístupní. Z nahlížení je vyloučen bezpečnostní svazek vedený podle § 124. (6) Ministerstvo vnitra může usnesením řízení a) přerušit, pokud je mu odmítnuto nahlížení do spisu podle odstavce 5, nebo b) zastavit, pokud odpadl důvod řízení podle odstavce 1 z důvodu nepříslušnosti a žádost fyzické osoby nebyla vzata zpět. (7) Policie se podílí v rámci své působnosti podle zvláštního právního předpisu30) na plnění úkolů Ministerstva vnitra podle odstavce 1; na základě písemné žádosti Úřadu v rámci své působnosti provádí též úkony v řízení. (8) Policie je při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněna využívat údaje z evidence osob, kterým byl umožněn přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím podle § 58 odst. 4. (9) Orgán veřejné správy, který je správcem informačního systému, v němž jsou zpracovávány příslušné osobní údaje, je povinen poskytnout Ministerstvu vnitra součinnost potřebnou k provedení opatření podle odstavce 3. (10) Ministr vnitra vydává souhlas podle § 59 odst. 3. § 142 (1) Byla-li Úřadu, policiipolicii nebo zastupitelskému úřadu České republiky odevzdána nalezená písemnost podle § 65 odst. 1 nebo doklad podle § 87 odst. 2, sepíše tento orgán záznam o odevzdání, v němž nalezenou písemnost nebo doklad označí, a uvede jméno, příjmení, rodné číslo a místo trvalého pobytu osoby, která nalezenou písemnost nebo doklad odevzdala, a podrobně okolnosti, za kterých je tato osoba získala. PoliciePolicie nebo zastupitelský úřad České republiky spolu se záznamem předá nalezenou písemnost nebo doklad Úřadu. Úřad doručí utajovanou informaciutajovanou informaci jejímu původci a osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele, doklad, osvědčení fyzické osoby pro cizí moccizí moc nebo osvědčení podnikatele pro cizí moccizí moc doručí tomu, na koho jsou vydány. (2) Pro účely předání utajované informaceutajované informace podle odstavce 1 se příslušník policiepolicie nebo zaměstnanec pracující na zastupitelském úřadu České republiky považuje za oprávněného k přístupu k utajované informaciutajované informaci v rozsahu nezbytně nutném pro sepsání záznamu a jejímu doručení Úřadu. ČÁST ŠESTÁ KONTROLA § 143 (1) Úřad v oblasti ochrany utajovaných informacíutajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti kontroluje, jak orgány státuorgány státu, právnické osoby podle § 60b, podnikatelé a fyzické osoby (dále jen „kontrolované osoby“) dodržují právní předpisy v této oblasti. (2) Zaměstnanci Úřadu mají při výkonu kontroly (dále jen „kontrolní pracovníci“) přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím v rozsahu prováděné kontroly, prokáží-li se platným osvědčením fyzické osoby pro příslušný stupeň utajení. (3) Úřad cizí mocicizí moci, který má v působnosti ochranu utajovaných informacíutajovaných informací, je oprávněn účastnit se kontroly v oblasti ochrany utajovaných informacíutajovaných informací, které jsou jím poskytnuty České republice, vyplývá-li to ze závazku členství České republiky v Evropské unii, nebo stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. (4) Kontrole podle tohoto zákona nepodléhá činnost zpravodajských služeb a činnost Ministerstva vnitra v případech podle § 141. (5) V případě kontroly, která zasahuje do působnosti v rámci ochrany utajovaných informacíutajovaných informací, jejíž státní správu podle tohoto zákona vykonává Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, bude ke kontrole přizván jeho zástupce. § 144 Opatření k nápravě (1) Kontrolní pracovníci jsou při zjištění porušení právních předpisů v oblasti ochrany utajovaných informacíutajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti u kontrolované osoby oprávněni přijmout neodkladná opatření k zajištění ochrany utajovaných informacíutajovaných informací, včetně odejmutí utajované informaceutajované informace, opatření ke zrušení nebo změně stupně utajení utajované informaceutajované informace nebo k označení utajované informaceutajované informace stupněm utajení. O odejmutí vydají kontrolované osobě potvrzení. Rovněž jsou oprávněni požadovat, aby ve stanovené lhůtě byly odstraněny zjištěné nedostatky. (2) Náklady spojené s provedením opatření podle odstavce 1 hradí kontrolovaná osoba. (3) Každý je povinen vyhovět pokynům kontrolního pracovníka při provádění neodkladných opatření podle odstavce 1. ČÁST SEDMÁ KONTROLA ČINNOSTI ÚŘADU § 145 (1) Kontrolu činnosti Úřadu vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán (dále jen „kontrolní orgán“). (2) Kontrolní orgán se skládá nejméně ze 7 členů. Poslanecká sněmovna stanoví počet členů tak, aby byl zastoupen každý poslanecký klub ustavený podle příslušnosti k politické straně nebo politickému hnutí, za něž poslanci kandidovali ve volbách; počet členů je vždy lichý. Členem kontrolního orgánu může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny. (3) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahuje se na jednání kontrolního orgánu a na práva a povinnosti jeho členů přiměřeně zvláštní právní předpis46). Na jednání kontrolního orgánu a na práva a povinnosti jeho členů se kontrolní řád nepoužije. (4) Členové kontrolního orgánu mohou vstupovat v doprovodu ředitele Úřadu nebo jím pověřeného zaměstnance do objektůobjektů Úřadu. (5) Ředitel Úřadu předkládá kontrolnímu orgánu a) zprávu o činnosti Úřadu, b) zprávu o jednotlivých řízeních o žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele a žádosti o doklad a o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu [§ 137 písm. a)], c) návrh rozpočtu Úřadu, d) podklady potřebné ke kontrole plnění rozpočtu Úřadu, e) vnitřní předpisy Úřadu. (6) Kontrolní orgán není oprávněn zasahovat do personálních pravomocí vedoucích pracovníků Úřadu a nahrazovat jejich řídicí činnost. § 146 (1) Má-li kontrolní orgán za to, že činnost Úřadu nezákonně omezuje nebo poškozuje práva a svobody občanů nebo že rozhodovací činnost Úřadu v rámci řízení je stižena vadami, je oprávněn požadovat od ředitele Úřadu potřebné vysvětlení. (2) Každé porušení zákona zaměstnancem Úřadu při plnění povinností podle tohoto zákona, které kontrolní orgán zjistí při své činnosti, je povinen oznámit řediteli Úřadu a předsedovi vlády. § 147 Povinnost zachovávat mlčenlivost uložená členům kontrolního orgánu podle zákona se nevztahuje na případy, kdy kontrolní orgán podává oznámení podle § 146 odst. 2. ČÁST OSMÁ PŘESTUPKY § 148 (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) jako účastník řízení neoznámí podle § 103 odst. 3 změnu údaje uvedeného v žádosti fyzické osoby nebo v žádosti o doklad, b) neodevzdá nalezenou písemnost podle § 65 odst. 1 nebo nalezený doklad podle § 87 odst. 2, c) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost o utajované informaciutajované informaci, d) umožní přístup k utajované informaciutajované informaci neoprávněné osoběneoprávněné osobě, e) vykonává funkci bezpečnostního ředitele v rozporu s § 71 odst. 4 nebo 5, f) provádí kryptografickou ochranu, aniž je pracovníkem kryptografické ochrany splňujícím požadavky stanovené v § 38 odst. 2, g) provádí provozní obsluhu kryptografického prostředkuprovozní obsluhu kryptografického prostředku, aniž splňuje požadavky stanovené v § 40 odst. 2, h) přepravuje kryptografický materiál, aniž je kurýrem kryptografického materiálu splňujícím požadavky stanovené v § 42 odst. 1, i) zajistí si přístup k utajované informaciutajované informaci, aniž splňuje podmínky podle § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 nebo § 57 odst. 1, j) vyveze z území České republiky certifikovaný kryptografický prostředek bez povolení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, k) nakládá s kryptografickým materiálem jiným způsobem, než je uvedeno v § 38 odst. 1, § 40, § 41 odst. 3 nebo § 42, aniž splňuje podmínky podle § 42a, nebo l) neprojednává utajované informaceutajované informace v jednací oblasti v souladu s § 24 odst. 4 nebo je projednává v jednací oblasti, která nesplňuje stanovené požadavky. (2) Pokus přestupku podle odstavce 1 písm. d), i) a j) je trestný. (3) Přestupku podle odstavce 1 písm. b) a c) se dopustí též návodce nebo pomocník. (4) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) a l), b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo e), c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), g), h) nebo k), d) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i), e) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), d) nebo j). § 149 (1) Fyzická osoba, která má přístup k utajované informaciutajované informaci, se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) neeviduje nebo nezaznamenává utajovanou informaciutajovanou informaci v administrativních pomůckách podle § 21 odst. 5, b) vyhotoví opis, kopii nebo překlad utajované informaceutajované informace bez souhlasu uvedeného v § 21 odst. 6, c) předá utajovanou informaciutajovanou informaci v rozporu s § 21 odst. 8, d) zapůjčí, přepraví nebo přenese utajovanou informaciutajovanou informaci v rozporu s § 21 odst. 7 nebo 9, e) zruší nebo změní stupeň utajení bez souhlasu původce nebo poskytující cizí mocicizí moci, f) nesplní požadavky na zpracovávání nebo ukládání utajované informaceutajované informace podle § 24 odst. 5 nebo 6, g) nakládá s utajovanou informacíutajovanou informací v informačním systému, který není certifikován nebo akreditován Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo není certifikován pro příslušný stupeň utajení nebo není písemně schválen do provozu odpovědnou osobouodpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou, h) nakládá s utajovanou informacíutajovanou informací v komunikačním systému, jehož bezpečnostní projekt není schválen Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo není schválen pro stupeň utajení odeslané utajované informaceutajované informace, i) zpracovává utajovanou informaciutajovanou informaci v rozporu s bezpečnostní provozní směrnicí vydanou podle § 36 odst. 2 písm. a), j) neeviduje kryptografický materiál v administrativních pomůckách kryptografické ochrany, k) manipuluje s kryptografickým materiálem v rozporu s § 41 odst. 2 nebo 4, nebo l) neoznámí ztrátu nebo neoprávněné zničení nosiče obsahujícího utajovanou informaciutajovanou informaci. (2) Přestupku podle odstavce 1 písm. a), b), e), g) a h) se dopustí též organizátor, návodce nebo pomocník. (3) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e), f), g), h) nebo l), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i), j) nebo k). § 150 (1) Fyzická osoba, která je držitelem osvědčení fyzické osoby, se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) neodevzdá neplatné osvědčení fyzické osoby podle § 66 odst. 1 písm. b), b) neoznámí ztrátu, odcizení nebo poškození osvědčení fyzické osoby podle § 66 odst. 1 písm. c), c) neoznámí neprodleně změnu údaje uvedeného v žádosti fyzické osoby podle § 66 odst. 1 písm. d), d) jako držitel osvědčení fyzické osoby pro cizí moccizí moc neodevzdá neplatné osvědčení fyzické osoby pro cizí moccizí moc podle § 57 odst. 11, nebo e) jako držitel osvědčení fyzické osoby pro cizí moccizí moc neoznámí ztrátu, odcizení nebo poškození osvědčení fyzické osoby pro cizí moccizí moc podle § 66 odst. 1 písm. c). (2) Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč. § 151 (1) Fyzická osoba, která je držitelem oznámení, se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) nesdělí změnu podmínek pro vydání oznámení uvedených v § 6 odst. 2 písm. a) nebo c) nebo změnu údajů v oznámení obsažených, nebo b) neodevzdá neplatné oznámení podle § 9 odst. 6. (2) Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 30 000 Kč. § 152 (1) Fyzická osoba, která je držitelem dokladu, se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) neodevzdá neplatný doklad podle § 87 odst. 1 písm. a), b) neoznámí ztrátu, odcizení nebo poškození dokladu podle § 87 odst. 1 písm. b), nebo c) neoznámí změnu údaje uvedeného v žádosti o doklad podle § 87 odst. 1 písm. c). (2) Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč. § 153 (1) Podnikatel, který má přístup k utajované informaciutajované informaci, právnická osoba podle § 60b nebo orgán státuorgán státu se dopustí přestupku tím, že a) nezajistí podle § 28 odst. 2 nebo 4 ostrahu u objektuobjektu, ve kterém se nachází zabezpečená oblast kategorie Vyhrazené, b) v rozporu s § 36 odst. 2 písm. a) nevydá bezpečnostní provozní směrnici, nebo nezašle Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost informaci podle § 36 odst. 2 písm. b) o provozovaném zařízení uvedeném v § 36 odst. 1, c) nezajistí písemné pověření fyzické osoby k přístupu k utajované informaciutajované informaci se zvláštním režimem nakládání označené „ATOMAL“, d) nezřídí a neobsadí funkci bezpečnostního ředitele podle § 71 odst. 1 nebo obsadí funkci bezpečnostního ředitele v rozporu s § 71 odst. 4, e) neoznámí podle § 71 odst. 2 jmenování bezpečnostního ředitele, f) nevyznačí na utajované informaciutajované informaci náležitosti podle § 21 odst. 2 až 4, g) jako původce klasifikuje a označí stupeň utajení na informaci, aniž ji lze podřadit pod položku uvedenou v katalogu oblastí utajovaných informacíutajovaných informací nebo aniž její vyzrazení nebo zneužití může způsobit újmu zájmu České republikyújmu zájmu České republiky nebo může být pro tento zájem nevýhodné, h) jako původce neoznámí zrušení nebo změnu stupně utajení podle § 22 odst. 6, i) jako adresát utajované informaceutajované informace neoznámí změnu nebo zrušení stupně utajení podle § 22 odst. 6, j) nezajistí podle § 28 odst. 1, 3 nebo 4 nepřetržitou ostrahu u objektuobjektu, ve kterém se nachází zabezpečená oblast nebo jednací oblast, k) nenahlásí porušení povinnosti při ochraně utajované informaceporušení povinnosti při ochraně utajované informace, l) nezpracuje projekt fyzické bezpečnosti podle § 32, m) nevede některou z evidencí stanovených v § 69 odst. 1 písm. j), n) nepředá k zaevidování utajovanou informaciutajovanou informaci podle § 69 odst. 1 písm. n), o) nezajistí, aby použitá opatření fyzické bezpečnosti odpovídala projektu fyzické bezpečnosti a požadavkům stanoveným podle § 31, p) jako původce nevyznačí náležitosti podle § 21 odst. 1 a 4, ačkoli informaci lze podřadit pod položku uvedenou v katalogu oblastí utajovaných informacíutajovaných informací a její vyzrazení nebo zneužití může způsobit újmu zájmu České republikyújmu zájmu České republiky nebo může být pro tento zájem nevýhodné, q) jako původce nezruší nebo nezmění neprodleně stupeň utajení v případech, kdy pominul důvod pro utajení informace, důvody pro utajení neodpovídají stanovenému stupni utajení nebo byl-li stupeň utajení stanoven neoprávněně, anebo po obdržení výzvy podle § 22 odst. 9, r) nezajistí vytvoření podmínek stanovených na základě § 33 pro ukládání a § 23 odst. 2 pro evidenci, zapůjčování nebo přepravu utajovaných informacíutajovaných informací nebo utajovaných informacíutajovaných informací se zvláštním režimem nakládání nebo pro jinou manipulaci s nimi, s) provozuje informační systém, který není certifikován Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo není písemně schválen do provozu odpovědnou osobouodpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou, nebo provozuje informační systém cizí mocicizí moci, který není akreditován Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost, anebo v rozporu s § 34 odst. 4 nezavede další nutné bezpečnostní funkce nebo opatření nebo jejich zavedení neoznámí Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, t) provozuje komunikační systém, jehož bezpečnostní projekt není schválen Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost, u) nezastaví provoz informačního systému, který nesplňuje podmínky stanovené v certifikační zprávě, nebo nezastaví provoz komunikačního systému, který nesplňuje podmínky stanovené v projektu bezpečnosti komunikačního systému, v) používá pro kryptografickou ochranu prostředek, který není certifikován Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo není součástí informačního systému cizí mocicizí moci akreditovaného Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost, nebo používá kryptografické pracoviště k jinému účelu, než ke kterému bylo certifikováno a schváleno do provozu, w) nezajistí výkon kryptografické ochrany osobou, která splňuje požadavky stanovené v § 38 odst. 2, x) nezajistí obsluhu kryptografického prostředku osobou, která splňuje požadavky stanovené v § 40 odst. 2, y) nezajistí přepravu kryptografického materiálu osobou, která splňuje požadavky stanovené v § 42 odst. 1, nebo z) neoznámí kompromitaci kryptografického materiálukompromitaci kryptografického materiálu podle § 43 odst. 2. (2) Podnikatel, který má přístup k utajované informaciutajované informaci, právnická osoba podle § 60b nebo orgán státuorgán státu se dopustí přestupku tím, že a) nezřídí registr nebo nenahlásí Úřadu změny v registru podle § 79 odst. 8 písm. f), b) neprovádí kontrolu utajovaných informacíutajovaných informací podle § 69 odst. 1 písm. m) vedených v registru nebo neoznámí její výsledek Úřadu, c) odešle utajovanou informaciutajovanou informaci stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné v rozporu s § 77, d) umožní výkon citlivé činnosticitlivé činnosti fyzické osobě, která není držitelem platného dokladu nebo osvědčení fyzické osoby nebo jí nebylo uznáno bezpečnostní oprávnění vydané úřadem cizí mocicizí moci, e) neoznámí zničení utajované informaceutajované informace podle § 21 odst. 11 nebo § 69 odst. 1 písm. u), f) nevede některou z evidencí stanovených v § 69 odst. 1 písm. t), g) nezpracovává a nevede přehled míst nebo funkcí podle § 69 odst. 1 písm. b), h) nezajistí zaslání kopie poučenípoučení Úřadu podle § 11 odst. 2, i) nezašle neprodleně Úřadu kopii prohlášení podnikatele podle § 15a odst. 2, j) umožní přístup k utajované informaciutajované informaci neoprávněné osoběneoprávněné osobě, k) nezajistí nakládání s kryptografickým materiálem jiným způsobem, než je uvedeno v § 38 odst. 1, § 40, § 41 odst. 3 nebo § 42, osobou, která splňuje požadavky stanovené v § 42a, nebo l) neprojednává utajované informaceutajované informace v jednací oblasti v souladu s § 24 odst. 4 nebo je projednává v jednací oblasti, která nesplňuje stanovené požadavky. (3) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e), f) nebo g) nebo odstavce 2 písm. g), h) nebo i), b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), i), j), k), l), m), n) nebo o) nebo odstavce 2 písm. e) nebo f), c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. p), q), r), s), t), u), v), w), x), y) nebo z) nebo odstavce 2 písm. a), b), c), d), j), k) nebo l). § 153a (1) Zadavatel veřejné zakázky podle § 69 odst. 1 písm. r) a § 69 odst. 3 se dopustí přestupku tím, že neoznámí Úřadu skutečnost podle § 69 odst. 1 písm. r). (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč. § 154 (1) Podnikatel, který má přístup k utajované informaciutajované informaci, se dopustí přestupku tím, že a) neodevzdá nebo nepředá utajovanou informaciutajovanou informaci podle § 56 odst. 2, b) neaktualizuje bezpečnostní dokumentaci podnikatele podle § 98, c) poskytne utajovanou informaciutajovanou informaci stupně utajení Vyhrazené zahraničnímu partneru v rozporu s § 73 písm. b), d) poskytne utajovanou informaciutajovanou informaci stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné zahraničnímu partneru v rozporu s § 73 písm. a), e) vyveze z území České republiky certifikovaný kryptografický prostředek bez povolení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, f) nezašle neprodleně Úřadu kopii prohlášení podnikatele podle § 15a odst. 2 nebo prohlášení podnikatele podle § 15a odst. 3, nebo g) neoznámí písemně Úřadu nebo poskytovateli vyhrazené informace zánik prohlášení podnikatele podle § 15a odst. 6. (2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo g), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c), c) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo e). § 155 (1) Podnikatel, který je držitelem osvědčení podnikatele, se dopustí přestupku tím, že a) neodevzdá podle § 68 písm. a) osvědčení podnikatele, jehož platnost zanikla, b) neoznámí podle § 68 písm. b) ztrátu, odcizení nebo poškození osvědčení podnikatele, c) neoznámí podle § 68 písm. c) změnu údaje uvedeného v § 97 písm. a), b), c) nebo q) nebo v § 98 písm. c), d) neoznámí podle § 68 písm. d) změnu údaje uvedeného v žádosti podnikatele, e) jako držitel osvědčení pro cizí moccizí moc neodevzdá podle § 57 odst. 11 neplatné osvědčení podnikatele pro cizí moccizí moc, f) jako držitel osvědčení pro cizí moccizí moc neoznámí podle § 68 písm. b) ztrátu, odcizení nebo poškození osvědčení podnikatele pro cizí moccizí moc, g) nezabezpečí ochranu utajované informaceutajované informace při zániku platnosti osvědčení podnikatele postupem podle § 56 odst. 2, nebo h) nezašle podle § 68 písm. f) rozhodnutí o schválení projektu přeměny podle zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. (2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e), f) nebo h), b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g). (3) Pokuta od 10 000 Kč do 70 000 Kč se uloží, dopustí-li se podnikatel přestupku podle odstavce 1 písm. c), d) nebo f) opakovaně. Přestupek podle odstavce 1 písm. c), d) nebo f) je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců. § 155a (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) umožní výkon citlivé činnosticitlivé činnosti fyzické osobě, která není držitelem platného dokladu nebo osvědčení fyzické osoby nebo jí nebylo uznáno bezpečnostní oprávnění vydané úřadem cizí mocicizí moci, b) si zajistí přístup k utajované informaciutajované informaci stupně utajení Vyhrazené, aniž splňuje podmínky podle § 15 písm. a) nebo § 57 odst. 1, nebo na základě prohlášení podnikatele, k němuž nebyly splněny podmínky podle § 15a odst. 1, nebo c) si zajistí přístup k utajované informaciutajované informaci stupně utajení Důvěrné nebo vyšší, aniž splňuje podmínky podle § 15 písm. b) nebo § 57 odst. 1. (2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo c). § 155b (1) Kontrolovaná osoba se dopustí přestupku tím, že nevyhoví pokynům kontrolního pracovníka při provádění neodkladných opatření podle § 144 odst. 1. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 500 000 Kč. § 156 Společné ustanovení k přestupkům Přestupky podle tohoto zákona projednává a pokuty vybírá Úřad, s výjimkou přestupků podle § 148 odst. 1 písm. f) až h), j) a k), § 149 odst. 1 písm. g) až k), § 153 odst. 1 písm. b) a s) až z), § 153 odst. 2 písm. f) a j) a § 154 odst. 1 písm. e), které projednává a za něž pokuty vybírá Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. ČÁST DEVÁTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 157 Přechodná ustanovení (1) Utajovaná skutečnost podle dosavadních právních předpisů se považuje za utajovanou informaciutajovanou informaci podle tohoto zákona. Pokud se v dosavadních právních předpisech mluví o utajovaných skutečnostech nebo o státním a služebním tajemství, rozumí se tím utajované informaceutajované informace podle tohoto zákona. (2) Stupeň utajení stanovený podle dosavadních právních předpisů se považuje za stupeň utajení stanovený podle tohoto zákona. (3) Dnem 1. ledna 2008 se zrušují stupně utajení u utajovaných písemností vzniklých do 31. prosince 1992, pokud odpovědná osobaodpovědná osoba nestanoví v konkrétním případě do 31. prosince 2007 jinak. (4) Písemný záznam o určení podle dosavadních právních předpisů se považuje za poučenípoučení podle tohoto zákona. (5) Osvědčení, že navrhovaná osoba splňuje podmínky stanovené pro jeho vydání, které bylo vydáno podle dosavadních právních předpisů, se po dobu platnosti v něm uvedenou považuje za osvědčení fyzické osoby podle tohoto zákona. (6) Doklad o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se považuje za doklad o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby podle tohoto zákona, včetně doby jeho platnosti. (7) Oznámení o splnění podmínek pro určení navrhované osoby pro stupeň utajení Vyhrazené, které bylo vydáno podle dosavadních právních předpisů, se po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za ověření splnění podmínky způsobilosti k právním úkonům, věku a bezúhonnostibezúhonnosti pro umožnění přístupu fyzické osoby k utajované informaciutajované informaci stupně utajení Vyhrazené podle tohoto zákona, pokud odpovědná osobaodpovědná osoba nebo ten, kdo utajovanou informaciutajovanou informaci fyzické osobě poskytuje, provede do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona její poučenípoučení. (8) Souhlas s určením navrhované osoby bez předchozího provedení bezpečnostní prověrky, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za souhlas s jednorázovým přístupem k utajované informaciutajované informaci pro stupeň utajení, pro který má být navrhované osobě vydáno osvědčení. (9) Fyzická osoba, která se přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadních právních předpisů seznamovala s utajovanými skutečnostmi pouze na základě poučenípoučení a nebyla držitelem platného osvědčení, může mít ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím pouze, je-li držitelem platného osvědčení fyzické osoby. To neplatí u osoby, která podle tohoto zákona má přístup k utajované informaciutajované informaci bez platného osvědčení fyzické osoby a bez poučenípoučení. (10) Certifikát potvrzující cizí mocicizí moci, že navrhované osobě bylo vydáno osvědčení nebo organizaci potvrzení, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se po dobu platnosti v něm uvedenou považuje za osvědčení fyzické osoby pro cizí moccizí moc nebo osvědčení podnikatele pro cizí moccizí moc, které potvrzuje cizí mocicizí moci, že u fyzické osoby nebo podnikatele bylo provedeno bezpečnostní řízení a je držitelem platného osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele daného stupně utajení a v případě osvědčení podnikatele i formy výskytu utajované informaceutajované informace. (11) Potvrzení, že podnikatel splňuje podmínky stanovené pro jeho vydání, které bylo vydáno podle dosavadních právních předpisů, se po dobu platnosti v něm uvedenou považuje za osvědčení podnikatele podle tohoto zákona. (12) Souhlas s poskytováním utajovaných skutečností mezi organizací a zahraničním partnerem, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se považuje za povolení k poskytování utajovaných informacíutajovaných informací mezi organizací a zahraničním partnerem mimo území České republiky podle tohoto zákona. (13) Osvědčení odborné způsobilosti pracovníka kryptografické ochrany vydané podle dosavadních právních předpisů se považuje po dobu platnosti v něm uvedenou za osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti pracovníka kryptografické ochrany podle tohoto zákona. (14) Certifikát technického prostředku používaného k ochraně utajovaných skutečností, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se po dobu platnosti v něm uvedenou považuje za certifikát technického prostředku podle tohoto zákona. (15) Certifikát informačního systému používaného k nakládání s utajovanými skutečnostmi, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se po dobu platnosti v něm uvedenou považuje za certifikát informačního systému podle tohoto zákona. (16) Certifikát kryptografického prostředkukryptografického prostředku používaného k ochraně utajovaných skutečností, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se po dobu platnosti v něm uvedenou považuje za certifikát kryptografického prostředkukryptografického prostředku podle tohoto zákona. (17) Utajovaný bezpečnostní standardbezpečnostní standard, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se považuje za bezpečnostní standardbezpečnostní standard podle tohoto zákona. (18) Bezpečnostní prověrka zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Na její dokončení se vztahuje lhůta pro provedení srovnatelného řízení o vydání osvědčení podle tohoto zákona s tím, že lhůta začíná běžet ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (19) Ověřování bezpečnostní způsobilosti zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Na jeho dokončení se vztahuje lhůta pro provedení řízení o vydání dokladu podle tohoto zákona s tím, že lhůta začíná běžet ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (20) Certifikace technického prostředku, informačního systému nebo kryptografického prostředkukryptografického prostředku zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona. (21) Stížnost proti nevydání osvědčení, potvrzení nebo dokladu podaná ve lhůtě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se vyřídí podle dosavadních právních předpisů. (22) Opravný prostředek podaný podle dosavadních právních předpisů Kolegiu na úseku ochrany utajovaných skutečností, o kterém nebylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodnuto, Kolegium již nevyřizuje. Kolegium v těchto případech všechen spisový materiál do 5 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vrátí orgánu, který mu jej předložil. Tento orgán písemně poučí účastníka řízení o tom, že proti rozhodnutí ředitele Úřadu může podat žalobu; v těchto případech lhůta pro podání žaloby běží znovu ode dne doručení písemného poučenípoučení. (23) Proti rozhodnutí o zamítnutí stížnosti vydanému podle dosavadních právních předpisů po dni nabytí účinnosti tohoto zákona lze podat žalobu podle tohoto zákona. (24) Řízení o uložení pokuty zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. (25) Komunikační systém, který byl provozován přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze provozovat do doby schválení jeho projektu bezpečnosti, nejdéle však po dobu 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud odpovědná osobaodpovědná osoba orgánu do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona písemně požádá o schválení jeho bezpečnostního projektu. (26) Pracoviště, na kterém byly vykonávány činnosti kryptografické ochrany přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze používat k výkonu kryptografické ochrany do doby jeho schválení do provozu statutárním orgánem, nejdéle však po dobu 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a v případě, že pracoviště podléhá certifikaci, pokud orgán státuorgán státu nebo podnikatel do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona písemně požádá o provedení jeho certifikace. (27) Stínicí komoru, která byla Ministerstvem zahraničních věcí používána na zastupitelském úřadu České republiky k ochraně utajovaných informacíutajovaných informací přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze tímto ministerstvem používat k ochraně utajovaných informacíutajovaných informací do doby provedení její certifikace, nejdéle však po dobu 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud Ministerstvo zahraničních věcí do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona písemně požádá o provedení její certifikace. (28) Provedení bezpečnostní prověrky fyzické osoby, bezpečnostní prověrky organizace, certifikace technického prostředku, certifikace informačního systému, certifikace kryptografického prostředkukryptografického prostředku, ověření bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby, vydání certifikátu potvrzující cizí mocicizí moci, že navrhované osobě bylo vydáno osvědčení nebo organizaci potvrzení, a vydání souhlasu s poskytováním utajovaných informacíutajovaných informací mezi organizací a zahraničním partnerem se řídí dosavadními právními předpisy pouze tehdy, jestliže žádost byla předána k poštovní přepravě nebo jinak doručena či podána nejpozději 45 dnů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. § 158 Zmocňovací ustanovení Úřad vydá vyhlášku k provedení § 7 odst. 3, § 9 odst. 8, § 15a odst. 7, § 23 odst. 2, § 33, § 53 písm. a) a f), § 64, § 75a odst. 4, § 77 odst. 8, § 79 odst. 8, § 85 odst. 7, § 135 a § 138 odst. 5. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vydá vyhlášku k provedení § 34 odst. 7, § 35 odst. 6, § 36 odst. 4, § 44 a § 53 písm. b) až f). § 159 Správní řád se vztahuje pouze na řízení podle § 35 odst. 2, podle části druhé hlavy IX, a na řízení podle části osmé. § 160 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Zákon č. 164/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů. 2. Zákon č. 363/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3. Zákon č. 386/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4. Nařízení vlády č. 340/2002 Sb., kterým se stanoví seznam některých citlivých činností. 5. Nařízení vlády č. 385/2003 Sb., kterým se stanoví citlivá činnost pro Hradní stráž. 6. Nařízení vlády č. 31/2005 Sb., kterým se stanoví seznam citlivých činností pro civilní letectví, ve znění nařízení vlády č. 212/2005 Sb. 7. Nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností. 8. Nařízení vlády č. 89/1999 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností. 9. Nařízení vlády č. 152/1999 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění nařízení vlády č. 89/1999 Sb. 10. Nařízení vlády č. 17/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů. 11. Nařízení vlády č. 275/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů. 12. Nařízení vlády č. 403/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů. 13. Nařízení vlády č. 549/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů. 14. Nařízení vlády č. 631/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů. 15. Vyhláška č. 137/2003 Sb., o podrobnostech stanovení a označení stupně utajení a o zajištění administrativní bezpečnosti. 16. Vyhláška č. 245/1998 Sb., o osobnostní způsobilosti a vzorech tiskopisů používaných v oblasti personální bezpečnosti. 17. Vyhláška č. 397/2000 Sb., kterou se mění vyhláška č. 245/1998 Sb., o osobnostní způsobilosti a vzorech tiskopisů používaných v oblasti personální bezpečnosti. 18. Vyhláška č. 263/1998 Sb., kterou se stanoví způsob a postup ověřování bezpečnostní spolehlivosti organizace. 19. Vyhláška č. 12/1999 Sb., o zajištění technické bezpečnosti utajovaných skutečností a certifikaci technických prostředků. 20. Vyhláška č. 337/1999 Sb., kterou se mění vyhláška č. 12/1999 Sb., o zajištění technické bezpečnosti utajovaných skutečností a certifikaci technických prostředků. 21. Vyhláška č. 56/1999 Sb., o zajištění bezpečnosti informačních systémů nakládajících s utajovanými skutečnostmi, provádění jejich certifikace a náležitostech certifikátu. 22. Vyhláška č. 339/1999 Sb., o objektové bezpečnosti. 23. Vyhláška č. 136/2001 Sb., o zajištění kryptografické ochrany utajovaných skutečností, provádění certifikace kryptografických prostředků a náležitostech certifikátu. 24. Vyhláška č. 348/2002 Sb., o bezpečnostní způsobilosti fyzických osob. § 161 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r. 1) Například § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, § 7 až 9 zákona č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), § 55b odst. 3 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2002 Sb. 2) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. 10) § 14 odst. 3 trestního zákoníku. 11) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 126/2003 Sb. 12) § 68 odst. 1 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů. 15) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 17) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů. 18) § 7 a násl. zákona č. 499/2004 Sb. 19) § 10 zákona č. 153/1994 Sb. 20) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. 21) Například § 14 odst. 3 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, § 22 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. 24) § 18 odst. 1 zákona č. 153/1994 Sb. § 15 odst. 2 zákona č. 154/1994 Sb. § 16 odst. 2 zákona č. 289/2005 Sb. 25) § 43 zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky. § 73 zákona č. 273/2008 Sb. 26) Zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 27) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. 28) Trestní řád. Občanský soudní řád. Soudní řád správní. 28a) Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev. 29) Například zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 Sb., nařízení vlády č. 194/2022 Sb., o požadavcích na odbornou způsobilost k výkonu činnosti na elektrických zařízeních a na odbornou způsobilost v elektrotechnice. 30) Například zákon č. 273/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 137/2001 Sb. 31) Například § 94 zákona č. 273/2008 Sb., § 21 odst. 1 zákona č. 137/2001 Sb. 32) Například zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů. 35) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 37) § 18 a § 19 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 38) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 39) § 22 občanského zákoníku. 40) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 41) Zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. 42) Soudní řád správní. 43) Zákon č. 153/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 273/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 43a) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a o rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 43b) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 43c) § 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb. 43d) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 43e) § 4 písm. h) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 43f) § 57 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 44) Zákon č. 153/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 154/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 46) Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů. 49) § 29 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. 50) § 192 zákona č. 134/2016 Sb. 51) § 194 zákona č. 134/2016 Sb. 52) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 53) § 104 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb. 54) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. 55) § 63 odst. 3 a 4 zákona č. 499/2004 Sb. 56) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 57) § 179h a 308 trestního řádu. 58) § 10a zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. 59) § 3 odst. 3 zákona č. 137/2001 Sb. 60) § 48 až 50 zákona č. 273/2008 Sb. 61) § 158d trestního řádu. 62) Například § 12c až 12e zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů. 63) Například § 158 a 160 zákona č. 134/2016 Sb. 64) § 104 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb. 65) Zákon č. 186/2011 Sb., o poskytování součinnosti pro účely řízení před některými mezinárodními soudy a jinými mezinárodními kontrolními orgány a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 66) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, v platném znění. 67) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV, v platném znění. 68) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV, v platném znění. 69) Vídeňská úmluva o diplomatických stycích, sjednaná ve Vídni dne 18. dubna 1961, vyhlášená pod č. 157/1964 Sb. 70) Zákon č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, ve znění pozdějších předpisů. 71) Například § 26 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb. 72) Vyhláška č. 281/2021 Sb., k provedení zákona o občanských průkazech a některých ustanovení zákona o cestovních dokladech a zákona o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 413/2005 Sb.	Zákon č. 413/2005 Sb. Zákon o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti Vyhlášeno 18. 10. 2005, datum účinnosti 1. 1. 2006, částka 143/2005 * ČÁST DRUHÁ - Změna trestního řádu * ČÁST TŘETÍ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o požární ochraně * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích * ČÁST OSMÁ - Změna zákona, kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o bankách * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona na ochranu zvířat proti týrání * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky * ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění * ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu * ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o státním zastupitelství * ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem * ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o zeměměřictví * ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ - Změna atomového zákona * ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o civilním letectví * ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o právu na informace o životním prostředí * ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o ochraně utajovaných skutečností * ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o svobodném přístupu k informacím * ČÁST TŘICÁTÁ - Změna zákona o ozbrojených silách České republiky * ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o zajišťování obrany České republiky * ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o prevenci závažných havárií * ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Veřejném ochránci práv * ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o poštovních službách * ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona, kterým se mění občanský soudní řád a některé další zákony * ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení * ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků * ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o obcích * ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o krajích * ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy * ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o obranné standardizaci, katalogizaci a státním ověřování jakosti výrobků a služeb určených k zajištění obrany státu * ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o informačních systémech veřejné správy * ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona, kterým se mění zákon o Policii České republiky, zákon o ochraně utajovaných skutečností a zákon o provozu na pozemních komunikacích * ČÁST ČTYŘICÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením * ČÁST ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ - Změna vodního zákona * ČÁST PADESÁTÁ - Změna zákona o soudech a soudcích * ČÁST PADESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o podpoře výzkumu a vývoje * ČÁST PADESÁTÁ DRUHÁ - Změna soudního řádu správního * ČÁST PADESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního * ČÁST PADESÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní * ČÁST PADESÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona č. 310/2002 Sb. * ČÁST PADESÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů * ČÁST PADESÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů * ČÁST PADESÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona, kterým se mění zákon o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky * ČÁST ŠEDESÁTÁ - Změna zákona o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu * ČÁST ŠEDESÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním investování a zákona o dluhopisech * ČÁST ŠEDESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí * ČÁST ŠEDESÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o zaměstnanosti * ČÁST ŠEDESÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů * ČÁST ŠEDESÁTÁ ŠESTÁ - Změna správního řádu * ČÁST ŠEDESÁTÁ SEDMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 24. 4. 2019 (110/2019 Sb.) 413 ZÁKON ze dne 21. září 2005 o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna trestního řádu Čl. II Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb. a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 4 se slovo „skutečností“ nahrazuje slovem „informací“. 2. V § 8 odst. 5 se slovo „skutečnosti“ nahrazuje slovem „informace“ a slova „tyto skutečnosti“ se nahrazují slovy „tyto informace“. 3. V § 17 odst. 1 písm. a) se slovo „skutečnosti“ nahrazuje slovem „informace“. 4. V § 35 se odstavec 4 zrušuje. 5. V § 50 se odstavec 3 zrušuje. 6. V části první hlavě druhé se za oddíl osmý doplňuje oddíl devátý, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1 a 1a zní: „Oddíl devátý Přístup k utajovaným informacím § 51b (1) Jsou-li v trestním řízení projednávány utajované informace, musí být tlumočník, obviněný, zákonný zástupce obviněného, obhájce, zúčastněná osoba, poškozený, zmocněnec poškozeného, zmocněnec zúčastněné osoby, důvěrník obžalovaného, znalec, osoby podávající odborné vyjádření, jakož i další osoby, které se podle zákona musí zúčastnit trestního řízení, předem poučeny podle zvláštního právního předpisu1). (2) Poučení podle odstavce 1 provede v přípravném řízení policejní orgán nebo státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu. Ten, kdo toto poučení provedl, založí písemný záznam o poučení do trestního spisu. (3) Poučení podle odstavce 1 není potřebné u těch osob, které se prokáží platným osvědčením fyzické osoby pro příslušný stupeň utajení utajovaných informací a poučením, vydanými podle zvláštního právního předpisu1a). 1) § 58 odst. 5 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. 1a) Zákon č. 412/2005 Sb.“. 7. V § 55 odst. 2 se věta poslední nahrazuje větou „Pominou-li důvody pro utajení podoby svědka a oddělené vedení osobních údajů svědka, orgán, který v té době vede trestní řízení, zruší stupeň utajení těchto informací, připojí uvedené údaje k trestnímu spisu a podoba svědka ani údaje o jeho totožnosti se nadále neutajují.“. 8. V § 65 odst. 5, § 99 odst. 1 a § 201 odst. 2 a 3 se slovo „skutečností“ nahrazuje slovem „informací“. 9. V § 99 odst. 3 se slovo „skutečnostech“ nahrazuje slovem „informacích“ a u slov „Důvěrné“ a „Vyhrazené“ se uvozovky zrušují. 10. § 198a se zrušuje. 11. V § 200 odst. 1 a § 201 odst. 3 se slovo „skutečnosti“ nahrazuje slovem „informace“. ČÁST TŘETÍ Změna občanského soudního řádu Čl. III Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb. a zákona č. 342/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 24 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 56 zní: „(2) Jsou-li v řízení projednávány utajované informace, mohou účastníky zastupovat pouze fyzické osoby, které se prokáží platným osvědčením fyzické osoby pro příslušný stupeň utajení těchto utajovaných informací vydaným podle zvláštního právního předpisu56), nebo které byly poučeny způsobem uvedeným v § 40a odst. 1. 56) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.“. 2. § 40a včetně poznámky pod čarou č. 56a zní: „§ 40a (1) Jsou-li v řízení projednávány utajované informace, je předseda senátu povinen přísedící, účastníky, osoby oprávněné za ně jednat (§ 21 až 21b), zástupce účastníků, znalce, tlumočníky, osoby uvedené v § 116 odst. 3 a další osoby, které se podle zákona musí zúčastnit řízení, předem podle zvláštního právního předpisu poučit56a). Písemný záznam o tomto poučení založí předseda senátu do spisu a jeho kopii zašle nejpozději do 30 dnů ode dne poučení Národnímu bezpečnostnímu úřadu. (2) Poučení podle odstavce 1 není potřebné u těch osob, které se prokáží platným osvědčením fyzické osoby pro příslušný stupeň utajení utajovaných informací a poučením, vydanými podle zvláštního právního předpisu56). 56a) § 58 odst. 5 zákona č. 412/2005 Sb. 3. V § 44 odst. 3 a § 116 odst. 2 se slovo „skutečností“ nahrazuje slovem „informací“. 4. V § 116 odst. 3 a § 124 se slovo „skutečnostech“ nahrazuje slovem „informacích“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o požární ochraně Čl. V V § 90 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 237/2000 Sb., se slova „Předpisy o ochraně utajovaných skutečností10)“ nahrazují slovy „Zvláštní právní předpisy o ochraně utajovaných informací10)“. Poznámka pod čarou č. 10 zní: „10) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích Čl. VI Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 116/2000 Sb., zákona č. 207/2000 Sb., zákona č. 173/2002 Sb., zákona č. 501/2004 Sb. a zákona č. 59/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 24 odst. 4 se slovo „skutečnosti“ nahrazuje slovem „informace“. 2. Poznámka pod čarou č. 4a zní: „4a) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.“. ČÁST OSMÁ Změna zákona, kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky Čl. VIII V § 10 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, se slovo „skutečnostmi“ nahrazuje slovem „informacemi“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. XI V § 14 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb. a zákona č. 436/2004 Sb., se na konci písmene l) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které včetně poznámky pod čarou č. 50c zní: „m) informace získané při výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Národnímu bezpečnostnímu úřadu, zpravodajské službě nebo Ministerstvu vnitra, pro potřeby provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona50c). 50c) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o bankách Čl. XII V § 38 odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb. a zákona č. 453/2003 Sb., se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které včetně poznámky pod čarou č. 10c zní: „j) Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona10c). 10c) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.“. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech Čl. XIII V § 25a odst. 4 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 280/2004 Sb., se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které včetně poznámky pod čarou č. 18b zní: „k) Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona18b). 18b) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.“. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona na ochranu zvířat proti týrání Čl. XV Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb., zákona č. 30/1998 Sb. a zákona č. 77/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 17f odst. 5 písm. a) bodě 3 se slovo „skutečností“ nahrazuje slovem „informací“. 2. Poznámka pod čarou č. 5a zní: „5a) Například zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), obchodní zákoník, zákoník práce, zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.“. 3. V § 18b odst. 4 se slovo „skutečností“ nahrazuje slovem „informací“. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky Čl. XVII V § 4a písm. c) zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění zákona č. 460/2000 Sb., se slovo „skutečností“ nahrazuje slovem „informací“. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Čl. XVIII Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb. a zákona č. 123/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 23 odst. 6 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které včetně poznámky pod čarou č. 25d zní: „c) informace získané při výběru pojistného Národnímu bezpečnostnímu úřadu, zpravodajské službě nebo Ministerstvu vnitra, pro potřeby provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona25d), 25d) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.“. Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g). 2. V § 27 odst. 1 se slovo „skutečností“ nahrazuje slovem „informací“. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu Čl. XXI Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 58/1995 Sb., zákona č. 236/1995 Sb., zákona č. 296/1995 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 127/2002 Sb., zákona č. 282/2002 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 21 písm. c) se slovo „skutečnostmi“ nahrazuje slovem „informacemi“ a slovo „skutečností“ se nahrazuje slovem „informací“. 2. Poznámka pod čarou č. 4 zní: „4) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.“. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o státním zastupitelství Čl. XXII Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 11/2001 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb. a zákona č. 630/2004 Sb., se mění takto: 1. § 7a se včetně poznámky pod čarou č. 1a zrušuje. 2. V § 13d písm. l) se slovo „skutečností“ nahrazuje slovem „informací“. 3. V § 13e se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 4. V § 14 odst. 5 a § 15 odst. 2 se slovo „skutečností“ nahrazuje slovem „informací“. 5. Poznámka pod čarou č. 5l zní: „5l) Například § 63 odst. 3 písm. h) zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.“. ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem Čl. XXIII Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 310/2002 Sb. a zákona č. 357/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 1 písm. b) se v úvodní části textu za slovo „prokuristé“ vkládají slova „, je-li prokura udělena, a členové dozorčí rady, je-li zřízena,“. 2. V § 7 odst. 1 písm. b) bod 5 včetně poznámky pod čarou č. 2 zní: „5. splňují předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích podle zvláštního právního předpisu2). 2) § 2 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky.“. 3. V § 7 odst. 1 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 6, který včetně poznámky pod čarou č. 2a zní: „6. splňují předpoklady pro výkon citlivé činnosti podle zvláštního zákona2a). 2a) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.“. 4. V § 7 odst. 3 se za slova „ve lhůtě do 30 dnů“ vkládají slova „od provedení změny“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „, v dozorčí radě nebo v osobě prokuristy“. 5. § 8 zní: „§ 8 Za citlivou činnost podle zvláštního zákona2a) se považuje a) výkon funkce člena statutárního orgánu právnické osoby, která provádí obchod s vojenským materiálem, b) výkon funkce prokuristy u právnické osoby, která provádí obchod s vojenským materiálem, c) výkon funkce člena dozorčí rady právnické osoby, která provádí obchod s vojenským materiálem.“. 6. V § 9 odst. 1 písm. b) se za slova „právnické osoby“ vkládají slova „a prokuristy, je-li prokura udělena,“ a na konci textu písmene se doplňují slova „, jakož i jména, trvalý pobyt a rodná čísla členů dozorčí rady, je-li zřízena“. 7. V § 9 odst. 2 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 3 zní: „c) doklady o státním občanství, trvalém pobytu, výpisy z evidence Rejstříku trestů ne staršími 3 měsíců, čestným prohlášením o způsobilosti k právním úkonům, osvědčením o splnění předpokladů pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích podle zvláštního právního předpisu3) a dokladem o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby pro výkon citlivé činnosti nebo osvědčením fyzické osoby pro stupeň utajení Důvěrné nebo vyšším, vydanými podle zvláštního zákona2a), u členů statutárního orgánu právnické osoby, prokuristů, je-li prokura udělena, a členů dozorčí rady, je-li zřízena, 3) § 4 odst. 1 zákona č. 451/1991 Sb.“. Čl. XXIV Přechodné ustanovení Právnické osoby, které jsou držiteli povolení pro zahraniční obchod s vojenským materiálem a zřídily dozorčí radu, jsou povinny předložit ministerstvu pro každého člena dozorčí rady doklady podle § 7 odst. 1 písm. b) do 8 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o zeměměřictví Čl. XXV Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 120/2000 Sb., zákona č. 186/2001 Sb. a zákona č. 319/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 11 odst. 1 se slovo „skutečností“ nahrazuje slovem „informací“. 2. Poznámka pod čarou č. 11 zní: „11) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.“. ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ Změna atomového zákona Čl. XXVI Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb. a zákona č. 253/2005 Sb., se mění takto: 1. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1c zní: „§ 2a Citlivé činnosti Za citlivé činnosti se podle zvláštního právního předpisu1c) považují a) v oblasti organizace a řízení na jaderném zařízení 1. organizace a řízení provozu jaderného zařízení, 2. organizace nebo řízení činností podle vnitřního havarijního plánu nebo havarijního řádu, 3. organizace nebo řízení činnosti úložišť radioaktivních odpadů, 4. směnové řízení jaderné elektrárny včetně jednotlivých energetických bloků, 5. směnové řízení výzkumného jaderného reaktoru, b) v oblasti nakládání s jadernými materiály zařazenými do I. nebo II. kategorie z hlediska fyzické ochrany 1. evidence a kontrola jaderných materiálů, 2. řízení nebo kontrola manipulace s jadernými materiály, 3. řízení nebo kontrola skladování jaderných materiálů, 4. organizování přeprav jaderných materiálů, 5. organizování přeprav zdrojů ionizujícího záření vyžadujících povolení Úřadu, c) v oblasti zajišťování fyzické ochrany jaderných materiálů nebo jaderných zařízení 1. řízení nebo kontrola fyzické ostrahy jaderných materiálů nebo jaderných zařízení, 2. řízení nebo kontrola obsluhy a zajištění provozu řídícího centra a obsluha řídícího centra technického systému fyzické ochrany, 3. řízení nebo kontrola údržby a opravy technického systému fyzické ochrany a jeho komponent. 1c) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.“. 2. V § 17 odst. 1 písmeno i) zní: „i) zajistit výkon stanovených činností pouze osobami splňujícími podmínky zvláštní odborné způsobilosti a zdravotně a psychicky způsobilými a zajistit výkon citlivé činnosti podle § 2a osobou bezpečnostně způsobilou podle zvláštního právního předpisu1c),“. 3. Poznámky pod čarou č. 9 a 9a se zrušují. 4. V § 18 odst. 1 písm. l) a § 39 odst. 2 větě třetí se slovo „předpisu9)“ nahrazuje slovem „předpisu1c)“ a slova „dle zvláštního právního předpisu9a)“ se nahrazují slovy „podle § 2a“. ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o civilním letectví Čl. XXVII V zákoně č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 146/2000 Sb., zákona č. 258/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 167/2004 Sb., se za § 86 vkládá nový § 86a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 5b a 5c zní: „§ 86a Citlivé činnosti Citlivou činností podle zvláštního právního předpisu5b), týkající se civilního letectví, jejímž zneužitím by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti státu nebo jiného důležitého zájmu státu, je na letištích určených k obchodní letecké dopravě a) řízení činností k zajišťování ochrany civilního letectví před protiprávními činy, b) provádění osobních prohlídek a prohlídek zavazadel a přepravovaného nákladu podle § 86 odst. 1, c) provádění bezpečnostních předletových kontrol letadel a zajišťování ostrahy letišť, d) provádění kontrolní činnosti v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy, e) činnost člena letištního výboru pro bezpečnost zřizovaného podle mezinárodní smlouvy5c), f) nastavování citlivosti detekčních systémů a provádění jejich údržby, nebo g) podnikání a činnosti vykonávané v pracovním, služebním nebo obdobném poměru nebo při dodávání zboží nebo služeb na palubu letadel ve vyhrazeném bezpečnostním prostoru určeném provozovatelem letiště, bez doprovodu osoby určené provozovatelem letiště, která splňuje požadavky pro výkon citlivé činnosti podle zvláštního právního předpisu5b). 5b) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. 5c) Úmluva o mezinárodním civilním letectví ze dne 7. prosince 1944 (Chicagská úmluva), uveřejněná pod č. 147/1947 Sb.“. ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o právu na informace o životním prostředí Čl. XXVIII V § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 6/2005 Sb., se slovo „skutečností5)“ nahrazuje slovem „informací5)“. Poznámka pod čarou č. 5 zní: „5) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.“. ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ Změna zákona o ochraně utajovaných skutečností Čl. XXIX Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 363/2000 Sb., zákona č. 60/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 322/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 386/2004 Sb., zákona č. 190/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 220/2005 Sb. a zákona č. 290/2005 Sb., se mění takto: 1. § 1 se zrušuje. 2. Část první se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1 až 19 zrušuje. 3. Část druhá se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 20 a 21 zrušuje. 4. V § 89 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o svobodném přístupu k informacím Čl. XXX Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 7 se v nadpisu slovo „skutečností“ nahrazuje slovem „informací“ a v textu se slovo „skutečnost“ nahrazuje slovem „informaci“. 2. Poznámka pod čarou č. 4 zní: „4) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.“. ČÁST TŘICÁTÁ Změna zákona o ozbrojených silách České republiky Čl. XXXI Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 253/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 5 se slovo „skutečnostmi“ nahrazuje slovem „informacemi“. 2. Poznámka pod čarou č. 7 zní: „7) Například zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 12 občanského zákoníku.“. ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o zajišťování obrany České republiky Čl. XXXIII V § 49 odst. 5 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, se slovo „skutečnosti“ nahrazuje slovem „informace“ a slovo „skutečností“ se nahrazuje slovem „informací“. ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o prevenci závažných havárií Čl. XXXIV Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 82/2004 Sb. a zákona č. 253/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 13 odst. 3 se slovo „skutečností13c)“ nahrazuje slovem „informací13c)“. Poznámka pod čarou č. 13c zní: „13c) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.“. 2. V § 13 odst. 4 se slovo „skutečností13c)“ nahrazuje slovem „informací13c)“. ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Veřejném ochránci práv Čl. XXXVI V zákoně č. 18/2000 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Veřejném ochránci práv, se část druhá včetně nadpisu zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o poštovních službách Čl. XXXVII V zákoně č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 225/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb. a zákona č. 95/2005 Sb., se část šestá včetně nadpisu zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ Změna zákona, kterým se mění občanský soudní řád a některé další zákony Čl. XXXVIII V zákoně č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 6/2002 Sb., se část devátá včetně nadpisu zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ Změna zákona o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení Čl. XXXIX V § 16 odst. 1 zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů, se slovo „skutečnostmi8)“ nahrazuje slovem „informacemi8)“. Poznámka pod čarou č. 8 zní: „8) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.“. ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků Čl. XL Zákon č. 63/2000 Sb., o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: 1. V § 12 odst. 2 se slovo „skutečností“ nahrazuje slovem „informací“. 2. Poznámka pod čarou č. 6 zní: „6) Například zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o obcích Čl. XLII Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 313/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 13 odst. 2 se slovo „skutečností“ nahrazuje slovem „informací“. 2. Poznámka pod čarou č. 4 zní: „4) Například zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o krajích Čl. XLIII Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 231/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 404/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 15 odst. 2 se slovo „skutečností“ nahrazuje slovem „informací“. 2. V § 61 odst. 3 se písmeno f) zrušuje. Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena f) až h). ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy Čl. XLV Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 354/2003 Sb. a zákona č. 237/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 16 odst. 1 se slovo „skutečností“ nahrazuje slovem „informací“. 2. Poznámka pod čarou č. 13 zní: „13) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o obranné standardizaci, katalogizaci a státním ověřování jakosti výrobků a služeb určených k zajištění obrany státu Čl. XLVI Zákon č. 309/2000 Sb., o obranné standardizaci, katalogizaci a státním ověřování jakosti výrobků a služeb určených k zajištění obrany státu a o změně živnostenského zákona, se mění takto: 1. V § 6 odst. 2 písm. c) se slovo „skutečností“ nahrazuje slovem „informací“. 2. Poznámka pod čarou č. 3 zní: „3) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o informačních systémech veřejné správy Čl. XLVII Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 3 písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 5 zní: „d) Národním bezpečnostním úřadem, zpravodajskou službou nebo Ministerstvem vnitra při provádění bezpečnostního řízení a vedení evidencí podle zvláštního zákona5), 5) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.“. 2. V § 3 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Zákon se rovněž nevztahuje na informační systémy veřejné správy nakládající s utajovanými informacemi5).“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8. 3. V § 7 odst. 1 se slova „§ 3 odst. 7“ nahrazují slovy „§ 3 odst. 8“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ Změna zákona, kterým se mění zákon o Policii České republiky, zákon o ochraně utajovaných skutečností a zákon o provozu na pozemních komunikacích Čl. XLVIII V zákoně č. 60/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, se část druhá včetně nadpisu zrušuje. ČÁST ČTYŘICÁTÁ OSMÁ Změna zákona o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením Čl. XLIX Zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 349/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 3 písm. d) se slovo „skutečností“ nahrazuje slovem „informací“. 2. V § 21 odst. 1 se slovo „skutečnosti“ nahrazuje slovem „informace“. 3. Poznámka pod čarou č. 10 zní: „10) § 74 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ Změna vodního zákona Čl. L V § 21 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb., se slovo „skutečnosti“ nahrazuje slovem „informace“. ČÁST PADESÁTÁ Změna zákona o soudech a soudcích Čl. LI V § 123 odst. 1 písm. n) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 192/2003 Sb., se slovo „skutečností“ nahrazuje slovem „informací“. ČÁST PADESÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o podpoře výzkumu a vývoje Čl. LII Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 215/2004 Sb. a zákona č. 342/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 12 odst. 3 se slovo „skutečností“ nahrazuje slovem „informací“. 2. Poznámka pod čarou č. 14 zní: „14) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.“. 3. V § 17 odst. 6 se slovo „skutečností“ nahrazuje slovem „informací“. ČÁST PADESÁTÁ DRUHÁ Změna soudního řádu správního Čl. LIII Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb. a zákona č. 357/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 28 písm. g) a § 49 odst. 2 se slovo „skutečností“ nahrazuje slovem „informací“. 2. V § 45 odst. 3, § 45 odst. 6 a § 49 odst. 2 a 6 se slovo „skutečnosti“ nahrazuje slovem „informace“. 3. V § 45 odst. 6 se slovo „skutečností“ nahrazuje slovem „informací“. ČÁST PADESÁTÁ TŘETÍ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního Čl. LIV V zákoně č. 151/2002 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního, ve znění zákona č. 436/2004 Sb. a zákona č. 127/2005 Sb., se část čtrnáctá včetně nadpisu zrušuje. ČÁST PADESÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní Čl. LVI Zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 18 odst. 8 se slovo „skutečnosti“ nahrazuje slovem „informace“. 2. Poznámka pod čarou č. 7 zní: „7) Například zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, obchodní zákoník.“. ČÁST PADESÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona č. 310/2002 Sb. Čl. LVII V zákoně č. 310/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 436/2003 Sb., se část první včetně nadpisu zrušuje. ČÁST PADESÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů Čl. LVIII V zákoně č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění zákona č. 426/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 99/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb., se část padesátá čtvrtá včetně nadpisu zrušuje. ČÁST PADESÁTÁ OSMÁ Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů Čl. LIX Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb. a zákona č. 253/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 13 odst. 1 písm. g), § 25 odst. 1 písm. b) a § 32 odst. 1 písm. b) se slovo „skutečnostmi“ nahrazuje slovem „informacemi“. 2. V § 42 odst. 2 a 3 se slovo „skutečnostmi“ nahrazuje slovem „informacemi“. ČÁST PADESÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona, kterým se mění zákon o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky Čl. LX V zákoně č. 436/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 127/2005 Sb., se část šestá včetně nadpisu zrušuje. ČÁST ŠEDESÁTÁ Změna zákona o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu Čl. LXI Zákon č. 440/2003 Sb., o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 60/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 7 se slovo „skutečnostech“ nahrazuje slovem „informacích“. 2. Poznámka pod čarou č. 5a zní: „5a) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.“. ČÁST ŠEDESÁTÁ DRUHÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním investování a zákona o dluhopisech Čl. LXIII V zákoně č. 257/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním investování a zákona o dluhopisech, ve znění zákona č. 669/2004 Sb., se část dvacátá devátá včetně nadpisu zrušuje. ČÁST ŠEDESÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí Čl. LXIV Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, se mění takto: 1. V § 6 odst. 1 písm. b) se slovo „skutečnostmi“ nahrazuje slovem „informacemi“. 2. Poznámka pod čarou č. 18 zní: 18) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.“. ČÁST ŠEDESÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. LXV V § 138 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, se slovo „skutečností“ nahrazuje slovem „informací“. ČÁST ŠEDESÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů Čl. LXVI Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, se mění takto: 1. V § 13 odst. 1 se slovo „skutečnosti2)“ nahrazuje slovem „informace2)“. Poznámka pod čarou č. 2 zní: „2) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.“. 2. V § 53 odst. 3 a 5 a § 68 odst. 2 se slovo „skutečnosti“ nahrazuje slovem „informace“. ČÁST ŠEDESÁTÁ ŠESTÁ Změna správního řádu Čl. LXVII Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, se mění takto: 1. V § 17 odst. 3 a § 49 odst. 2 se slovo „skutečností“ nahrazuje slovem „informací“. 2. V § 38 odst. 6 se slova „utajované skutečnosti“ nahrazují slovy „utajované informace“. 3. V § 55 odst. 2 se slovo „skutečnostech“ nahrazuje slovem „informacích“. ČÁST ŠEDESÁTÁ SEDMÁ ÚČINNOST Čl. LXVIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006, s výjimkou ustanovení čl. XXII bodů 1 a 3, které nabývají účinnosti dnem 1. března 2006, a čl. LV bodů 2 až 8, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2007. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 428/2005 Sb.	Zákon č. 428/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 25. 10. 2005, datum účinnosti 24. 11. 2005, částka 147/2005 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zaměstnanosti * ČÁST TŘETÍ - Změna živnostenského zákona * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 21. 12. 2007 428 ZÁKON ze dne 23. září 2005, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky Čl. I Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb. a zákona č. 559/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 5 písm. a) bod 4 včetně poznámky pod čarou č. 5 zní: „4. doklad o uzavření cestovního zdravotního pojištění, které uhradí náklady léčení v souvislosti s úrazem nebo náhlým onemocněním na území, včetně nákladů spojených s převozem nemocného do státu, jehož cestovní doklad vlastní, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt, a to do výše minimálně 30 000 EUR (dále jen „doklad o cestovním zdravotním pojištění“) po dobu pobytu na území; doklad o cestovním zdravotním pojištění je cizinec povinen předložit i v případě, kdy pojištění podle zvláštního právního předpisu5) nebude zajištěno ke dni vstupu cizince na území, 5) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 6 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo je na území předáván podle mezinárodní smlouvy nebo právního předpisu Evropských společenství“. 3. V § 6 odst. 7 se za slovo „předloží“ vkládají slova „vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny nebo“. 4. V § 6 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Povinnost předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění se na cizince nevztahuje, pokud je zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu5), pokud jsou náklady zdravotní péče hrazeny na základě mezinárodní smlouvy nebo pokud cizinec prokáže, že je zdravotní péče hrazena jiným způsobem. Předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění se nevyžaduje od cizince, který si nemohl z objektivních důvodů zajistit takové pojištění na území státu svého pobytu, nebo od cizince podle § 42b odst. 2; v takovém případě je cizinec povinen pojištění sjednat bez zbytečného odkladu za pobytu na území, nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území. Předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění se dále nevyžaduje, pokud zastupitelský úřad od jeho vyžádání při udělení diplomatického nebo zvláštního víza upustil nebo vstupuje-li cizinec na území v zájmu České republiky.“. 5. V § 9 odst. 1 písm. a) se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“. 6. V § 9 odst. 1 se na konci textu písmene k) doplňují slova „; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie1a)“. 7. V § 9 odst. 2 písm. c) se slova „bodu 5“ nahrazují slovy „bodu 4 nebo 5“. 8. V § 9 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Policie může odepřít cizinci, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, vstup na území z důvodu podle odstavce 1 písm. a) až j) a písm. l) až o) a odstavce 2 písm. b).“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6. 9. V § 14 větě první se slova „sestávající ze dvou shodných dílů obsahujících“ nahrazují slovem „obsahující“ a věta třetí se zrušuje. 10. V § 15 písmeno d) zní: „d) spojené s pobytem zajištěného cizince na území a jeho vycestováním z území.“. 11. V § 15a odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) rodič, jde-li o občana Evropské unie1a) mladšího 21 let,“. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d). 12. V § 18 písmena a) a b) včetně poznámky pod čarou č. 6a znějí: „a) stanoví-li tak přímo použitelný právní předpis Evropských společenství6a) a není-li v souladu s tímto právním předpisem mezinárodní smlouvou nebo nařízením vlády [§ 181 písm. a)] stanoveno jinak, b) stanoví-li tak v souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství6a) mezinárodní smlouva nebo vláda svým nařízením [§ 181 písm. b)], 6a) Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, v platném znění.“. 14. V § 18 písm. d) bodě 5 se slova „podle § 108 odst. 1 písm. h),7b)“ nahrazují slovy „vydaném školou na jednotném formuláři7b), v němž se uvede totožnost žáků, účel a délka jejich pobytu anebo průjezdu, nebo“. 16. V § 19 odst. 4 se číslo „6“ nahrazuje číslem „5“. 17. V § 23 odstavec 2 zní: „(2) Při podání žádosti podle § 22 odst. 5 je cizinec povinen dále prokázat důvody, na jejichž základě žádá o udělení víza na hraničním přechodu. Je-li důvodem žádosti neuskutečněné přistání letadla na území, cizinec k žádosti nepředkládá doklad o cestovním zdravotním pojištění a fotografii.“. 18. V § 24 odstavec 4 zní: „(4) Cizinec, který je uveden v právním předpise vydaném podle § 182 odst. 1 písm. b), může v tranzitním prostoru mezinárodního letiště pobývat pouze na základě uděleného letištního víza.“. 19. V § 26 odst. 2 se slova „1 rok“ nahrazují slovy „2 roky“. 20. V § 27 odst. 2 větě první se slova „opravňující k výkonu zaměstnání do 90 dnů“ zrušují. 21. V § 27 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Před vyznačením víza k pobytu do 90 dnů je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 6 odst. 9. Žádá-li cizinec o udělení tohoto víza jako víza vícenásobného, je dále povinen k žádosti připojit čestné prohlášení, že ke každému dalšímu pobytu na území bude mít uzavřeno cestovní zdravotní pojištění.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6. 22. § 28 zní: „§ 28 Při podání žádosti podle § 26 odst. 5 je cizinec povinen předložit cestovní doklad, doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území a prokázat důvody, na jejichž základě žádá o udělení víza na hraničním přechodu. Povinnost předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění se nevztahuje na případy uvedené v § 6 odst. 9. Cizinec je dále na požádání povinen prokázat zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13), prokázat zajištění nákladů spojených s vycestováním z území (§ 12) a předložit fotografie.“. 23. V § 29 odst. 3 se za slova „doklad o“ vkládá slovo „cestovním“. 24. V § 29a odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 8a zní: „(1) Česká republika udělí průjezdní vízum, letištní vízum nebo vízum k pobytu do 90 dnů jako jednotné schengenské vízum, jsou-li splněny tyto podmínky: a) cizinec není zařazen do informačního systému smluvních států, b) není důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo v něm narušit veřejný pořádek, anebo ohrozit mezinárodní vztahy smluvních států, c) Česká republika je cílem jeho cesty, nebo v případě průjezdu územím smluvních států je prvním smluvním státem, do kterého na toto vízum vstoupí, d) cestovní doklad, do něhož má být vízum vyznačeno, opravňuje ke vstupu do všech smluvních států, a e) cizinec předloží náležitosti k udělení požadovaného druhu víza (§ 23, 25 a § 27 odst. 1 a 2); jde-li o udělení víza podle § 26, předloží také doklad o uzavření cestovního zdravotního pojištění8a), z něhož lze uhradit náklady v rozsahu podle § 5 písm. a) bodu 4 po dobu pobytu na území všech smluvních států a má-li být vízum uděleno jako vícenásobné, cizinec dále předloží čestné prohlášení, že ke každému dalšímu pobytu na území smluvních států bude mít uzavřeno cestovní zdravotní pojištění. 8a) Rozhodnutí Rady 2004/17/ES ze dne 22. prosince 2003, kterým se mění část V bod 1.4 Společné konzulární instrukce a část I bod 4.1.2 Společné příručky, s ohledem na zařazení požadavku na doklad o uzavření cestovního zdravotního pojištění mezi doklady pro udělení jednotného vstupního víza.“. 25. V § 29a odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 8b zní: „(3) Nejsou-li podmínky podle odstavce 1 splněny, může Česká republika v souladu s mezinárodními úmluvami o odstraňování kontrol na společných hranicích a předpisy, vydanými na jejich základě8b), omezit územní platnost jednotného schengenského víza. Orgán, který takové vízum udělil, oznámí tuto skutečnost ostatním smluvním státům. 8b) Úmluva k provedení Schengenské dohody podepsané dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích. Rozhodnutí výkonného výboru SCH/Com (99)13 ze dne 28. dubna 1999 o konečném znění Společné příručky a Společné konzulární instrukce. Rozhodnutí Rady 2004/17/ES ze dne 22. prosince 2003, kterým se mění část V bod 1.4 Společné konzulární instrukce a část I bod 4.1.2 Společné příručky, s ohledem na zařazení požadavku na doklad o uzavření cestovního zdravotního pojištění mezi doklady pro udělení jednotného vstupního víza.“. 26. V § 29a se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 27. V § 30 odst. 2 se za slova „povolení k pobytu“ vkládají slova „, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny nebo zvláštního pobytového povolení, jde-li o rodinného příslušníka, který není občanem Evropské unie1a),“. 28. V § 30 odst. 4 větě první se za slovo „převzetí“ vkládají slova „povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny nebo“ a za slova „pracovních dnů,“ se vkládají slova „vízum za účelem převzetí zvláštního pobytového povolení, jde-li o rodinného příslušníka, který není občanem Evropské unie1a), a“. 29. V § 30 odst. 4 větě druhé se za slovo „převzetí“ vkládají slova „povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, zvláštního pobytového povolení anebo“. 30. V § 30 odst. 4 větě třetí se za slovo „převzetí“ vkládají slova „povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, zvláštního pobytového povolení anebo“. 31. V § 31 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 8c zní: „(2) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a), d), e) a f). Dále je cizinec povinen předložit povolení k zaměstnání nebo v žádosti uvést číslo jednací žádosti o vydání povolení k zaměstnání a u kterého úřadu práce o takové povolení požádal. Povolení k zaměstnání nemusí cizinec předkládat a číslo jednací žádosti o jeho vydání uvádět, není-li povolení k zaměstnání podle zvláštního právního předpisu8c) podmínkou výkonu zaměstnání. 8c) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.“. 32. V § 31 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 6 odst. 9.“. 33. § 32 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 9 se zrušuje. 34. § 33 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 9 zní: „§ 33 Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území (1) Policie udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území cizinci, a) kterému ve vycestování z území brání překážka na jeho vůli nezávislá, b) jehož vycestování není možné (§ 179), c) který je svědkem nebo poškozeným v trestním řízení a jeho účast na řízení je nezbytná, d) jehož žalobě nebo kasační stížnosti ve věci dočasné ochrany byl přiznán odkladný účinek rozhodnutím soudu9), e) který v době platnosti oprávnění k pobytu požádal na území o vydání povolení k pobytu podle § 69 odst. 2, pokud o této žádosti nebylo rozhodnuto v době platnosti oprávnění k pobytu cizince na území, nebo f) který podal žalobu proti rozhodnutí ministerstva, jímž byla jeho žádost o udělení azylu zamítnuta jako zjevně nedůvodná z některého z důvodů uvedených v § 16 písm. a) až h) a j) zákona o azylu2) a současně podal návrh na přiznání odkladného účinku této žaloby. (2) Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území se podává na území policii. (3) Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území vyznačuje do cestovního dokladu policie. (4) Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území policie stanoví na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 1 roku. (5) Cizinec, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle odstavce 1 písm. a), je povinen na požádání policie prokázat, že překážka vycestování z území trvá; brání-li tomuto prokázání překážka na vůli cizince nezávislá, lze prokázání nahradit čestným prohlášením. 9) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.“. 35. V § 34 písm. b) se text „§ 32 odst. 2 písm. a) nebo c)“ nahrazuje textem „§ 33 odst. 1 písm. a), d) nebo f)“. 36. V § 34 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) doklad potvrzující existenci důvodu podle § 33 odst. 1 písm. c), e) doklad o cestovním zdravotním pojištění, jde-li o cizince podle § 33 odst. 1 písm. e).“. 37. V § 35 odstavec 2 zní: „(2) K žádosti o prodloužení doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a) až e) a na požádání náležitost podle § 31 odst. 4 písm. b). K žádosti o prodloužení doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit rozhodnutí o prodloužení povolení k zaměstnání, náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), d) a e) a na požádání náležitost podle § 31 odst. 4 písm. b). Dále je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území. Povinnost předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území neplatí, pokud je cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu5) nebo pokud úhradu nákladů zdravotní péče prokáže jiným způsobem. Cizinec je dále povinen na žádost policie předložit v případě změny podoby i fotografie.“. 38. V § 36 odst. 1 se text „písm. a) a b)“ nahrazuje textem „písm. a), b), d) a e)“. 39. V § 37 odst. 2 písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 9a zní: „f) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území9a) z důvodu odsouzení cizince k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území, 9a) Směrnice Rady 2001/40/ES ze dne 28. května 2001 o vzájemném uznávání rozhodnutí o vyhoštění státních příslušníků třetích zemí.“. 40. V § 38 odst. 1 se text „§ 32 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 33 odst. 1“. 41. V § 38 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Policie zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území uděleného z důvodu podle § 33 odst. 1 písm. f), rozhodne-li soud, že se žalobě odkladný účinek nepřiznává anebo se žaloba zamítá, nebo nabude-li právní moci rozsudek soudu, kterým se ruší rozhodnutí ministerstva podle zvláštního právního předpisu2).“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 42. V § 40 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „; před vyznačením víza je cizinec povinen na požádání předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 6 odst. 9“. 43. V § 40 odstavec 4 zní: „(4) Diplomatické vízum a zvláštní vízum uděluje zastupitelský úřad.“. 44. V § 40 se odstavec 5 zrušuje. 45. V § 42 odst. 1 se slova „, s výjimkou případů uvedených v § 32 odst. 1,“ zrušují. 46. Za § 42 se vkládají nové § 42a a 42b, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 9b a 9c znějí: „§ 42a Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území (1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území9b) (dále jen „společné soužití rodiny“) je oprávněn podat cizinec, který je a) manželem cizince s povoleným pobytem, b) nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem cizince s povoleným pobytem, c) nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem manžela cizince s povoleným pobytem, d) nezletilým cizincem, který byl cizinci s povoleným pobytem na území nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem s povoleným pobytem na území nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho poručníka je cizinec s povoleným pobytem na území, pokud se bude péče o nezletilého cizince vykonávat na území, e) rodičem nezletilého cizince, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu2); nemá-li tento nezletilý cizinec rodiče, je oprávněn žádost podat jiný jeho přímý příbuzný ve vzestupné linii, a není-li takového příbuzného, je žádost oprávněn podat poručník nezletilého cizince, f) osamělým cizincem starším 65 let nebo bez ohledu na věk cizincem, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s povoleným pobytem na území. (2) Cizinec podle odstavce 1, kterému byl na území povolen pobyt nebo udělen azyl, se pro účely tohoto zákona považuje za nositele oprávnění ke sloučení rodiny. (3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny podává cizinec na zastupitelském úřadu. (4) V průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu vydané za jiným účelem může cizinec žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny podat na území policii. (5) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny se cizinci udělí, jestliže a) cizinec, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k pobytu a pobývá na území po dobu nejméně 15 měsíců; jde-li o sloučení manželů, současně musí každý z nich dosáhnout věku 20 let, b) manželu, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu2), pokud manželství vzniklo před jeho vstupem na území, c) nezletilému cizinci, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu2), d) jde o cizince podle odstavce 1 písm. d) nebo f). (6) V případě polygamního manželství nelze povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny vydat cizinci, jehož manžel je nositelem oprávnění ke sloučení rodiny a již na území s jinou manželkou pobývá. § 42b Náležitosti k žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny (1) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizinec povinen předložit a) náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d), e) a f), b) doklad potvrzující příbuzenský vztah; jde-li o žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu2), lze příbuzenský vztah prokázat i jiným věrohodným způsobem, není-li předložení dokladu možné, c) souhlas rodiče, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo poručníka s pobytem dítěte na území, pokud nejde o společné soužití rodiny s tímto rodičem, zákonným zástupcem nebo poručníkem, d) doklad prokazující, že úhrnný příjem rodiny po sloučení bude dostatečný k zajištění výživy a ostatních základních potřeb všech jejích členů a nezbytných nákladů na domácnost podle zvláštního právního předpisu9c). (2) Byla-li žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu2), podána ve lhůtě do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu, je cizinec povinen k žádosti předložit pouze cestovní doklad a fotografie a prokázat příbuzenský vztah způsobem podle odstavce 1 písm. b). (3) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizinec na požádání dále povinen přiložit doklady uvedené v § 31 odst. 4. (4) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 6 odst. 9. 9b) Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny. 9c) § 3 odst. 2 a 3 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu. Nařízení vlády č. 664/2004 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima.“. 47. V § 43 se text „(§ 32 odst. 2)“ nahrazuje textem „podle § 33 nebo zvláštního právního předpisu2)“. 48. V § 44 odst. 1 se za text „§ 42“ vkládá text „, 42a“. 49. V § 44 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Cizinec, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na žádost podanou na zastupitelském úřadu, je povinen do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území dostavit se osobně na policii k převzetí průkazu o povolení k pobytu. Rozhodnutí, kterým byl cizinci povolen dlouhodobý pobyt za účelem společného soužití rodiny, nabývá právní moci dnem jeho převzetí.“. Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7. 50. V § 44 odstavce 5 až 7 znějí: „(5) Povolení k dlouhodobému pobytu policie vydává s dobou platnosti a) potřebnou k dosažení účelu, který vyžaduje pobyt na území kratší než 1 rok, b) 1 rok, jde-li o přechodný pobyt za účelem studia s předpokládanou dobou pobytu delší než 1 rok, c) odpovídající v případě společného soužití rodiny době platnosti průkazu o povolení k pobytu (§ 44 odst. 1), který byl vydán nositeli oprávnění ke sloučení rodiny, nejméně však na 1 rok, d) 2 roky v případě společného soužití rodiny, bylo-li nositeli oprávnění ke sloučení rodiny vydáno povolení k pobytu, e) odpovídající době uvedené v povolení k zaměstnání, nebo f) 2 roky v ostatních případech. (6) Dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu lze opakovaně prodloužit, nejdéle však na dobu stanovenou v odstavci 5; v případě podle odstavce 5 písm. c) na dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podle § 44 odst. 1, který byl vydán nositeli oprávnění ke sloučení rodiny, a v případě podle odstavce 5 písm. d) na dobu 5 let. (7) Na prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu se § 35 odst. 2 a 3, § 36, § 46 odst. 3 a § 47 vztahují obdobně.“. 51. V § 44 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného za účelem společného soužití rodiny je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 42b odst. 1 písm. a), c) a d) a dále doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, pokud je cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu5) nebo pokud úhradu nákladů zdravotní péče prokáže jiným způsobem. Jestliže byl nositeli oprávnění ke sloučení rodiny udělen azyl, je cizinec povinen předložit pouze cestovní doklad. Platnost povolení k dlouhodobému pobytu vydaného za účelem společného soužití rodiny nelze prodloužit, pokud policie shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto povolení (§ 46a).“. 52. V § 45 se text „§ 32 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 33 odst. 1“. 53. V § 45 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 6, které znějí: „(2) Cizinec starší 18 let s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem společného soužití rodiny je oprávněn po 5 letech pobytu na území požádat policii o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem. (3) Cizinec s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem společného soužití rodiny, který je pozůstalou osobou po nositeli oprávnění ke sloučení rodiny, je oprávněn požádat policii o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem, jestliže a) ke dni úmrtí nositele oprávnění ke sloučení rodiny pobýval na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let; podmínka nepřetržitého pobytu neplatí, pokud cizinec v důsledku uzavření sňatku s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny pozbyl státní občanství České republiky, nebo b) k úmrtí nositele oprávnění ke sloučení rodiny došlo v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. (4) Cizinec s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem společného soužití rodiny je oprávněn požádat o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem v případě rozvodu s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny, pobýval-li ke dni rozvodu na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let a manželství trvalo nejméně 5 let; podmínka nepřetržitého pobytu a doby trvání manželství neplatí, pokud tento cizinec v důsledku uzavření sňatku s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny pozbyl státní občanství České republiky. (5) K žádosti podle odstavce 3 nebo 4 je cizinec povinen předložit a) cestovní doklad, b) doklad potvrzující splnění podmínky podle odstavce 3 nebo 4, c) doklad o zajištění ubytování na území, d) doklad podle § 42b odst. 1 písm. d) nebo povolení k zaměstnání, e) doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, je-li cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu5), nebo prokáže-li úhradu nákladů zdravotní péče jiným způsobem, f) výpis z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti (§ 174); to neplatí v případě cizince mladšího 15 let, g) fotografie. (6) Oprávnění podat žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu z důvodu podle odstavce 3 nebo 4 zaniká uplynutím 1 roku ode dne, kdy tento důvod nastal.“. 54. V § 46 odst. 1 se text „písm. a) až d) a f), § 31 odst. 2“ zrušuje. 55. V § 46 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ustanovení § 55 odst. 1 a § 62 odst. 1 vztahující se na vízum k pobytu nad 90 dnů platí obdobně i pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny.“. 56. V § 46 odst. 2 se text „§ 32 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 33 odst. 1“. 57. V § 46 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „; pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny platí obdobně § 56 odst. 1 písm. a) až c), e), g), h) a § 56 odst. 2 písm. a)“. 58. V § 46 se doplňují odstavce 3 a 4, které včetně poznámky pod čarou č. 9d znějí: „(3) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit rozhodnutí o prodloužení povolení k zaměstnání a náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), d) až f). (4) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání je cizinec povinen dále předložit potvrzení finančního úřadu České republiky o stavu jeho daňových nedoplatků a potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení o tom, že nemá splatné nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a na státní politiku zaměstnanosti včetně penále; splatným nedoplatkem se pro účely tohoto zákona rozumí též nedoplatek na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále, k jehož úhradě bylo povoleno podle zvláštního právního předpisu9d) jeho splácení ve splátkách. Není-li cizinec daňovým subjektem nebo plátcem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, předloží doklad vydaný finančním úřadem České republiky nebo okresní správou sociálního zabezpečení potvrzující tuto skutečnost. 9d) § 20a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb.“. 59. Za § 46 se vkládá nový § 46a, který včetně nadpisu zní: „§ 46a Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny (1) Na žádost cizince policie platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny zruší. (2) Policie dále zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, jestliže a) cizinec byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu, b) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území9a) z důvodu odsouzení cizince k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území, c) cizinec při pobytové kontrole neprokáže schopnost uhradit náklady zdravotní péče a neprokáže ji ani ve lhůtě stanovené policií, d) bylo zjištěno, že by cizinec mohl při dalším pobytu na území ohrozit bezpečnost České republiky nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, e) cizinec přestal splňovat podmínky prokazované podle § 42b odst. 1 písm. c) nebo d), f) zjistí, že náležitosti předložené k žádosti o vydání nebo prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny jsou padělané nebo pozměněné, g) cizinec nemá na území zajištěno ubytování, h) cizinec by mohl při dalším pobytu na území ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, pokud k takovému onemocnění došlo před vstupem cizince na území, i) cizinec neplní účel, pro který bylo toto povolení vydáno, j) zjistí, že cizinec uzavřel manželství s cílem získat toto povolení; to neplatí, pokud se v manželství narodilo dítě nebo bylo v době trvání manželství dítě nezrušitelně osvojeno, nebo k) požádal nositel oprávnění ke sloučení rodiny o zrušení povolení k dlouhodobému pobytu nebo mu bylo toto povolení zrušeno, za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince. (3) Policie v rozhodnutí stanoví lhůtu k vycestování z území a cizinci udělí výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.“. 60. V § 48 se za text „§ 33“ vkládá text „odst. 1 písm. a) až d)“ a za slova „právního předpisu,3a)“ se vkládají slova „(dále jen „cizinec požívající dočasné ochrany“)“. 61. V § 50 odst. 1 se slova „po rozhodnutí o ukončení poskytování dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu3a)“ nahrazují slovy „po ukončení poskytování ochrany na území podle zvláštního právního předpisu2),3a)“. 62. V § 50 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 2 až 7. 63. V § 50 odst. 4 se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“. 64. V § 51 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Vízum se považuje za udělené jeho vyznačením.“. 65. V § 52 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) požadováno, aby žádost o udělení víza byla podána na zastupitelském úřadu ve státě, jehož je cizinec občanem, popřípadě jenž vydal cestovní doklad, jehož je cizinec držitelem, nebo ve státě, ve kterém má cizinec povolen trvalý či dlouhodobý pobyt.“. 66. V § 56 odst. 1 se text „§ 32 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 33 odst. 1“. 67. V § 56 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) cizinec v žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání uvede pouze číslo jednací žádosti o vydání povolení k zaměstnání a u kterého úřadu práce o takové povolení požádal a úřad práce toto povolení nevydá,“. Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena g) a h). 68. V § 56 odst. 1 se na konci písmene g) slovo „anebo“ zrušuje, v písmenu h) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí: „i) před vyznačením víza nepředloží doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, nejde-li o případy uvedené v § 6 odst. 9, nebo j) pobyt cizince na území není v zahraničněpolitickém zájmu České republiky nebo je zjištěna jiná závažná překážka pobytu cizince na území.“. 69. V § 56 odst. 2 se text „§ 32 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 33 odst. 1“. 70. V § 57 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Pokud cizinec před vyznačením víza nepředloží doklad o cestovním zdravotním pojištění a vízum mu z tohoto důvodu nebude uděleno, zastupitelský úřad tuto skutečnost oznámí policii; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 6 odst. 9.“. 71. V § 60 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Pokud o žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33 odst. 1 písm. e) nebylo rozhodnuto v době platnosti oprávnění k pobytu cizince na území, považuje se jeho další pobyt na území za pobyt na toto vízum, a to až do rozhodnutí o žádosti.“. 72. V § 62 odst. 2 se za slova „povolení k pobytu“ vkládají slova „, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny“. 73. V § 65 odst. 1 se písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 11 zrušuje. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c). 74. V § 65 odst. 1 písmeno a) zní: „a) který o vydání tohoto povolení žádá z humanitárních nebo jiných důvodů hodných zvláštního zřetele, zejména 1. je-li manželem azylanta a manželství vzniklo před vstupem azylanta na území, 2. je-li nezletilým dítětem azylanta nebo dítětem, které je závislé na péči azylanta, pokud nepožádá o udělení azylu, nebo 3. byl-li v minulosti státním občanem České republiky,“. 75. V § 69 odst. 2 písm. a) se body 1 a 2 zrušují. Dosavadní body 3 až 5 se označují jako body 1 až 3. 76. V § 69 odst. 2 písm. a) bodě 3 se text „písm. c)“ nahrazuje textem „písm. b)“. 77. V § 69 odst. 2 písm. b) bodě 1 se text „písm. b)“ nahrazuje textem „písm. a)“. 78. V § 69a odst. 1 písm. b) se za slovo „státu“ vkládají slova „nebo, je-li osobou bez státního občanství, neměl poslední bydliště ve státě,“. 79. V § 69a se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Žádost o povolení k pobytu může podat na území ministerstvu nezletilý cizinec nebo zletilý nezaopatřený cizinec, který je dítětem cizince podle odstavce 1 a který splňuje podmínku podle odstavce 1 písm. b). (3) Zamítne-li ministerstvo žádost podle odstavce 1, zamítne současně i žádost podle odstavce 2.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 4 až 6. 80. V § 69a odst. 5 se za slova „podle odstavce 1“ vkládají slova „nebo 2“. 81. V § 69b odst. 1 se za slovo „pobytu“ vkládají slova „vydaného podle § 69a“. 82. V § 70 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „; to neplatí, jde-li o cizince, který byl svěřen do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu (§ 87) a dosáhl věku 18 let“. 83. V § 70 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) souhlas rodiče, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo poručníka s pobytem dítěte na území, pokud nejde o společné soužití rodiny s tímto rodičem, zákonným zástupcem nebo poručníkem.“. 84. V § 77 se slova „je vykonatelné“ nahrazují slovy „se stává pravomocným“. 85. V § 78 odst. 1 písm. a) se slova „podle § 70 odst. 1 písm. a), b), c), e) nebo f)“ nahrazují slovy „podle § 70 odst. 1 písm. a), b), c), e), f) nebo g)“. 86. V § 78 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) v případě polygamního manželství nositel oprávnění ke sloučení rodiny již na území s jinou manželkou pobývá,“. Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena c) až f). 87. V § 80 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo bylo zjištěno, že by mohl ohrozit bezpečnost České republiky“. 88. V § 80 odst. 2 písm. b) se text „písm. b) nebo c)“ nahrazuje textem „písm. a) nebo b)“. 89. V § 80 odst. 2 písm. d) se slova „zákonného zástupce, který“ nahrazují slovy „uděleného tomu, kdo“. 90. V § 80 odst. 2 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena g) a h). 91. V § 80 odst. 2 písmeno h) zní: „h) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území9a) z důvodu odsouzení cizince k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území,“. 92. V § 82 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Cizinci podle § 87 odst. 5 se průkaz o povolení k pobytu vydává s dobou platnosti až na 3 roky.“. 93. V § 87 odst. 6 písm. a) bodě 4 se text „písm. b)“ nahrazuje textem „písm. a)“. 94. V § 87a odst. 2 písm. d) se slova „po dobu pobytu nebude žádat o přiznání dávek sociální péče podle zvláštního právního předpisu;13)“ nahrazují slovy „má peněžní prostředky v takové výši, aby se nestal neodůvodnitelnou zátěží systému sociální péče České republiky12);“. Poznámka pod čarou č. 12 zní: „12) Směrnice Rady 90/364/EHS ze dne 28. června 1990 o právu pobytu. Směrnice Rady 90/365/EHS ze dne 28. června 1990 o právu pobytu zaměstnaných osob a osob samostatně výdělečně činných po skončení jejich pracovní činnosti. Směrnice Rady 93/96/EHS ze dne 29. října 1993 o právu pobytu pro studenty.“. Poznámka pod čarou č. 13 se zrušuje. 95. V § 87a odst. 4 větě druhé se za slova „rodinným příslušníkem, a“ vkládají slova „jde-li o cizince podle § 15a odst. 1 písm. d) také“. 96. V § 87a odst. 4 se věta třetí zrušuje. 97. V § 87h odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „, jde-li o rodinného příslušníka, který není občanem Evropské unie1a)“. 98. V § 87j odst. 1 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 13e zní: „c) držitel tohoto povolení se stal neodůvodnitelnou zátěží systému sociální péče České republiky (§ 106 odst. 3), s výjimkou osob, na které se vztahuje přímo použitelný právní předpis Evropských společenství13e), nebo 13e) Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 13e se označuje jako poznámka pod čarou č. 13f včetně odkazu na ni. 99. V § 89 odst. 1 písm. c) se za slova „doklad o“ vkládá slovo „cestovním“. 100. § 99 zní: „§ 99 (1) Ubytovatelem se pro účely tohoto zákona rozumí každý, kdo poskytuje ubytování za úhradu. (2) Ubytováním se pro účely tohoto zákona rozumí vztah založený smlouvou o ubytování, nájemní smlouvou, podnájemní smlouvou nebo smlouvou s obdobným obsahem.“. 101. V § 100 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) zajistit cizinci ubytování, které není zjevně nepřiměřené úrovni ubytování poskytovaného ostatními ubytovateli v objektech obdobného určení v obci, popřípadě okresu nebo kraji. Přiměřenost se posuzuje zejména srovnáním hygienických podmínek a počtu ubytovaných osob.“. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f). 102. V § 103 písm. k) se za slova „správního vyhoštění“ vkládají slova „nebo za účelem předání podle mezinárodní smlouvy“. 103. V § 103 písmeno r) zní: „r) prokázat při pobytové kontrole, že je zajištěna úhrada nákladů zdravotní péče; to neplatí, jde-li o cizince pobývajícího na území v zájmu České republiky nebo cizince, u něhož zastupitelský úřad upustil od předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění.“. 104. V § 105 odstavec 1 zní: „(1) Soud, který pravomocně rozhodl a) o odsouzení cizince, b) o zbavení nebo omezení způsobilosti cizince k právním úkonům, c) o prohlášení cizince za mrtvého, nebo d) o rozvodu nebo neplatnosti manželství v případech, kdy účastníkem řízení je cizinec, informuje o této skutečnosti útvar policie příslušný podle místa hlášeného pobytu cizince; v případě pochybností při určení příslušného útvaru policie informuje soud útvar policie příslušný podle sídla soudu.“. 105. V § 106 odst. 1 se písmeno d) zrušuje. 106. V § 106 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a dále jsou povinny neprodleně zaslat policii kopii rozhodnutí o udělení, neudělení, prodloužení, neprodloužení nebo odejmutí povolení k zaměstnání“. 107. V § 106 odst. 3 se slova „uplatnění nároku na přiznání dávky sociální péče,13) o kterou požádal cizinec uvedený v § 87a“ nahrazují slovy „, že cizinec uvedený v § 87a se stal neodůvodnitelnou zátěží systému sociální péče České republiky12)“. 108. V § 113 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) cizinci požívajícímu dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu3a), který není držitelem cestovního dokladu.“. 109. V § 113 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „; cizinci požívajícímu dočasné ochrany vydá policie cizinecký pas s dobou platnosti odpovídající platnosti průkazu cizince požívajícího dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu3a)“. 110. V § 113 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „; doba platnosti cizineckého pasu podle odstavce 1 písm. c) může být opakovaně prodloužena na dobu odpovídající platnosti průkazu cizince požívajícího dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu3a)“. 111. V § 113 odstavec 4 zní: „(4) Cizinci mladšímu 15 let vydá policie cizinecký pas s dobou platnosti na 2 roky. Cizinci mladšímu 15 let požívajícímu dočasné ochrany vydá policie cizinecký pas s dobou platnosti odpovídající platnosti průkazu cizince požívajícího dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu3a). Platnost cizineckého pasu vydaného cizinci mladšímu 15 let se neprodlužuje.“. 112. V § 113 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „anebo odejmutím nebo zánikem oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu3a)“. 113. V § 114 odst. 1 písm. b) se text „§ 32 odst. 2 písm. a)“ nahrazuje textem „§ 33 odst. 1 písm. a), c) nebo d)“ a za slova „podle § 43,“ se vkládají slova „případně mu bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle zvláštního právního předpisu2),“. 114. V § 114 odst. 3 písm. e) se text „§ 32 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 33 odst. 1“. 115. V § 114 odst. 4 se za slovo „rozhodnuto“ vkládají slova „nebo bylo ukončeno poskytování ochrany na území podle zvláštního právního předpisu2),3a)“. 116. V § 118 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Dobu, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území, stanoví policie v rozhodnutí o správním vyhoštění cizince.“. 117. V § 118 odst. 2 větě první se za slova „zvláštního zákona2)“ vkládají slova „nebo pobyt do právní moci rozhodnutí ministerstva o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území3a) nebo soudu o žalobě ve věci dočasné ochrany“. 118. V § 119 úvodní části ustanovení odstavce 1 a § 120 úvodní části ustanovení odstavce 1 se slovo „platnosti“ nahrazuje slovy „, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území,“. 119. V § 119 odst. 1 písm. a) bodě 2 se za slova „veřejný pořádek,“ vkládají slova „nebo ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí“. 120. V § 119 odst. 2 se slova „, který na území pobývá na základě povolení k přechodnému pobytu nebo víza k pobytu nad 90 dnů,“ zrušují. 121. V § 119 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, lze vydat pouze v případě, že ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek anebo ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje zrušení platnosti tohoto povolení. Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince podle věty první z důvodu ochrany veřejného zdraví však nelze vydat, došlo-li k onemocnění cizince až po převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6. 122. V § 119 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „nebo jestliže podle zvláštního zákona2) podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu nemá odkladný účinek“. 123. V § 119 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Rozhodnutí o správním vyhoštění podle odstavce 1 písm. b) bodů 6 a 7 se nevydá, jestliže cizinec žádající o ochranu formou azylu podle zvláštního právního předpisu2) na území přichází přímo ze státu, kde je jeho život nebo svoboda ohrožena, a na území vstoupí nebo pobývá bez povolení a sám se bez prodlení přihlásí policii nebo ministerstvu a prokáže závažný důvod pro svůj neoprávněný vstup nebo pobyt.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 124. Za § 120 se vkládá nový § 120a, který zní: „§ 120a (1) Policie v rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 a 120 současně rozhodne, zda se na cizince vztahuje překážka vycestování (§ 179). (2) Pomine-li důvod, pro který byla cizinci podle odstavce 1 přiznána překážka vycestování, policie vydá rozhodnutí o tom, že překážka vycestování zanikla. (3) Nabytím právní moci rozhodnutí podle odstavce 2 zaniká platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území, které bylo cizinci uděleno z důvodu překážky vycestování; policie cizinci udělí výjezdní příkaz a stanoví lhůtu, ve které je povinen vycestovat z území. (4) Platnost rozhodnutí o správním vyhoštění zaniká, pokud překážka vycestování trvá po dobu a) rovnající se době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění pro omezení vstupu cizince na území, jde-li o rozhodnutí podle § 119 odst. 1 písm. a) nebo b), nebo podle § 120 odst. 1 písm. a) nebo b), b) rovnající se jedenapůlnásobku doby stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění pro omezení vstupu cizince na území, jde-li o rozhodnutí podle § 119 odst. 1 písm. c) nebo § 120 odst. 1 písm. c). Tato lhůta počíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění.“. 125. V § 122 odst. 1 a 2 se slova „platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění“ nahrazují slovy „, po kterou nelze podle rozhodnutí o správním vyhoštění cizinci umožnit vstup na území,“. 126. V § 122 odst. 5 se slova „platnosti tohoto rozhodnutí“ nahrazují slovy „, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území“. 127. § 123 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 16a zní: „§ 123 Úhrada nákladů spojených se správním vyhoštěním (1) Náklady spojené se správním vyhoštěním se hradí z jistoty. (2) Nelze-li uhradit náklady z jistoty, uhradí se, byť i částečně, z peněžních prostředků cizince, který má být vyhoštěn na základě rozhodnutí o správním vyhoštění. (3) Nelze-li uhradit náklady z jistoty ani z peněžních prostředků cizince, uhradí je plně nebo jejich zbývající část osoba, která se k tomu zavázala v pozvání ověřeném policií. (4) Nelze-li uhradit náklady podle předchozích odstavců, jsou povinni tyto náklady uhradit plně nebo jejich zbývající část postupně a) ten, kdo cizince zaměstnal bez povolení k zaměstnání, b) ten, kdo zaměstnání bez povolení k zaměstnání zprostředkoval, c) dopravce, který nesplnil povinnost podle § 104. (5) Nelze-li náklady spojené se správním vyhoštěním uhradit podle předchozích odstavců, nese tyto náklady a) policie, jde-li o cizince zajištěného podle zvláštního právního předpisu16a), b) ministerstvo v ostatních případech. (6) Do nákladů spojených se správním vyhoštěním se zahrnují náklady na ubytování a stravování, přepravní náklady a ostatní nutné peněžní náklady. (7) Nejsou-li náklady spojené se správním vyhoštěním cizince uhrazeny z jistoty nebo z peněžních prostředků cizince, stanoví policie nebo ministerstvo rozhodnutím, kdo a v jaké výši je povinen tyto náklady nebo jejich část uhradit. Rozhodnutí nabývá právní moci doručením nebo odmítnutím převzetí. 16a) § 15 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 326/1999 Sb.“. 128. V § 124 odst. 1 se za slovo „cizince“ vkládají slova „staršího 15 let“. 129. V § 124 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Je-li zajištěným nezletilý cizinec bez doprovodu (§ 180c), ustanoví mu policie opatrovníka. Policie o ustanovení opatrovníka nezletilého cizince bez doprovodu neprodleně vyrozumí a poučí jej o úkolech opatrovníka.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 130. V § 124 odst. 4 se za slovo „cizinec“ vkládají slova „nebo opatrovník jménem zajištěného nezletilého cizince bez doprovodu“. 131. V § 125 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „V případě cizince mladšího 18 let nesmí doba zajištění překročit 90 dnů.“. 132. V § 125 odst. 2 se za slova „pobytem na území“ vkládají slova „; je-li zajištěným nezletilý cizinec bez doprovodu, vyrozumí policie orgán sociálně-právní ochrany dítěte“ a za slova „pokud o to cizinec“ se vkládají slova „nebo opatrovník jménem zajištěného nezletilého cizince bez doprovodu“. 133. § 129 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 17a zní: „§ 129 Zajištění cizince za účelem jeho předání nebo průvozu (1) Policie zajistí na dobu nezbytně nutnou cizince, který neoprávněně vstoupil nebo pobýval na území, za účelem jeho předání podle mezinárodní smlouvy nebo přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství17a); policie na dobu nezbytně nutnou zajistí i prováženého cizince v případě, že jeho průvoz nelze z objektivních důvodů dokončit bez nutné přestávky. (2) O zajištění policie neprodleně sepíše záznam obsahující údaje o totožnosti zajištěného cizince, datu, čase a místu zajištění a důvod předání nebo průvozu. (3) V případech, kdy předání cizince nebo dokončení jeho průvozu nelze uskutečnit ve lhůtě do 48 hodin, a jde-li o průvoz leteckou cestou podle § 152 ve lhůtě do 72 hodin, policie vydá rozhodnutí o jeho zajištění a cizince umístí do zařízení. Rozhodnutí nabývá právní moci doručením nebo odmítnutím cizince rozhodnutí převzít. Doba zajištění nesmí překročit 180 dnů a počítá se od okamžiku omezení osobní svobody. (4) Policie je povinna jednat tak, aby byl cizinec předán nebo byl průvoz cizince územím dokončen v nejbližším možném termínu ode dne zajištění. 17a) Nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států.“. 134. Hlava XII včetně názvu a poznámek pod čarou č. 18, 19 a 19a zní: „HLAVA XII ZAŘÍZENÍ § 130 (1) Rozhodnutí o zajištění cizince se zpravidla vykonává v zařízení. (2) Zařízení provozuje ministerstvo prostřednictvím jím zřízené organizační složky státu (dále jen „provozovatel“). (3) Zařízení se dělí na část s mírným režimem zajištění (dále jen „část s mírným režimem“) a část s přísným režimem zajištění (dále jen „část s přísným režimem“). (4) Policie neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o zajištění dopraví zajištěného cizince do zařízení určeného provozovatelem. § 131 Provozovatel seznámí zajištěného cizince při jeho umístění do zařízení, nebo neprodleně po něm, s právy a povinnostmi, které se vztahují k pobytu cizince v zařízení, a s vnitřním řádem zařízení. Seznámení se provede v mateřském jazyce cizince nebo v jazyce, kterým je cizinec schopen se dorozumět. § 132 (1) Část s mírným režimem tvoří ubytovací místnost, společné sociální a kulturní zařízení a další prostor, v němž se mohou zajištění cizinci volně pohybovat, stanovený vnitřním řádem zařízení. (2) Část s přísným režimem je oddělena od části s mírným režimem a tvoří ji ubytovací místnost a prostor určený pro vycházky. § 133 (1) Ubytovací místnost v části s mírným režimem je vybavena lůžky, skříňkami na uložení osobních věcí, stolkem a židlemi v počtu odpovídajícímu počtu ubytovaných cizinců. (2) Ubytovací místnost v části s přísným režimem je vybavena lůžky, stolkem, židlemi v počtu odpovídajícímu počtu ubytovaných cizinců, sanitárním zařízením odděleným od zbývajícího prostoru neprůhlednou zástěnou a signalizačním (přivolávacím) zařízením. Tato místnost je uzamykatelná pouze z vnější strany. § 134 (1) Provozovatel zajištěnému cizinci za podmínek stanovených tímto zákonem a) poskytne lůžko, židli, skříňku na uložení osobních věcí, stravu a základní hygienické prostředky, b) umožní přijímat a odesílat písemná sdělení bez omezení, c) umožní přijímat návštěvy, d) umožní objednat si knihy, denní tisk a časopisy včetně zahraničních, pokud jsou distribuovány v České republice, e) umožní podat žádost, stížnost nebo jiný podnět státním orgánům České republiky nebo mezinárodním organizacím za účelem uplatnění jeho práv a tyto neprodleně odešle, f) na jeho žádost zajistí bez zbytečného odkladu rozmluvu s vedoucím zařízení nebo jeho zástupcem nebo s policií v zařízení, g) umožní nepřetržitý osmihodinový spánek v době nočního klidu, h) umožní volný pohyb v rámci části s mírným režimem a styk s ostatními cizinci umístěnými v této části. (2) Provozovatel zajistí lékařskou prohlídku zajištěného cizince, další nezbytná diagnostická a laboratorní vyšetření a očkování a preventivní opatření stanovená orgánem ochrany veřejného zdraví. (3) Provozovatel zajištěnému cizinci umístěnému v části s přísným režimem umožní v rámci určeného prostoru vycházku v trvání nejméně 1 hodiny denně. Vedoucí zařízení může vycházku ze závažného důvodu omezit nebo zrušit. O omezení nebo zrušení vycházky sepíše bez zbytečného odkladu záznam. (4) Provozovatel může zajištěnému cizinci zajistit psychologické a sociální služby a další služby a věci nezbytné pro zajištění pobytu cizince v zařízení. § 135 (1) Policie umístí zajištěného cizince na návrh provozovatele nebo na základě vlastních poznatků do části s přísným režimem, pokud a) je agresivní nebo vyžaduje zvýšený dohled z jiného závažného důvodu, b) opakovaně závažným způsobem poruší vnitřní řád zařízení, nebo c) opakovaně závažným způsobem poruší povinnost nebo zákaz podle tohoto zákona. (2) Zajištěného cizince mladšího 18 let lze do části s přísným režimem umístit pouze z důvodu podle odstavce 1 písm. a) nebo c). (3) Do části s přísným režimem lze cizince umístit na dobu nezbytnou, nejdéle však na 30 dnů. Policie v průběhu umístění zajištěného cizince v části s přísným režimem zkoumá trvání důvodu pro toto umístění. Pokud se cizinec v době podle věty první dopustil jednání podle odstavce 1 nebo trvá důvod pro zvýšený dohled, doba umístění v této části se prodlouží o 30 dnů, jinak cizince neprodleně umístí do části s mírným režimem. (4) Policie sepíše o umístění zajištěného cizince do části s přísným režimem neprodleně záznam a v něm uvede podrobnosti o důvodech tohoto umístění. § 136 (1) Zajištěný cizinec je povinen a) dodržovat vnitřní řád zařízení, b) šetřit majetek zařízení, c) řídit se pokynem policie nebo provozovatele vydaným při plnění úkolů v souvislosti se zajištěním, d) vyvarovat se jednání, které by mařilo účel zajištění, e) strpět omezení svých práv, zejména práva na soukromí a svobodu pohybu a pobytu, v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu zajištění nebo pro ochranu veřejného zdraví, f) dodržovat noční klid. (2) Zajištěný cizinec je dále povinen strpět preventivní vstupní, periodickou a výstupní, a je-li to nezbytné, i mimořádnou lékařskou prohlídku v rozsahu určeném lékařem včetně nezbytných diagnostických a laboratorních vyšetření a očkování a preventivní opatření stanovené orgánem ochrany veřejného zdraví. Nelze-li úkon pro odpor zajištěného cizince provést, je policie oprávněna tento odpor překonat. Přitom nesmí bránícímu se zajištěnému cizinci způsobit újmu zjevně nepřiměřenou závažnosti protiprávního jednání. (3) Zajištěný cizinec po dobu umístění do zařízení nesmí a) vnášet, vyrábět, přechovávat nebo konzumovat alkohol a jiné návykové látky, b) vnášet, vyrábět nebo přechovávat věci způsobilé vážně ohrozit zdraví nebo život člověka nebo poškodit majetek, c) vnášet nebo přechovávat věci, které by svým množstvím nebo povahou mohly narušit pořádek nebo škodit zdraví, d) opustit zařízení bez souhlasu policie. § 137 (1) Policie je oprávněna při umístění zajištěného cizince do zařízení provést jeho osobní prohlídku a prohlídku jeho věcí za účelem zjištění, zda u sebe nemá cestovní doklad, peněžní prostředky nebo věc, jejíž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno. (2) Policie je oprávněna provést osobní prohlídku a prohlídku věcí zajištěného cizince také v případě důvodného podezření, že tento cizinec může mít u sebe cestovní doklad nebo věc, jejíž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno. (3) Osobní prohlídku provádí osoba stejného pohlaví. O provedení prohlídky policie sepíše záznam. (4) Policie cestovní doklad, peněžní prostředky a věci, jejichž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno, nalezené při osobní prohlídce, prohlídce věcí nebo jiným způsobem, zadrží. (5) Policie zadržené věci předá, s výjimkou cestovního dokladu, zbraní podle zvláštního právního předpisu18) a věcí19), jejichž držení je v rozporu s právním řádem České republiky, spolu se seznamem těchto věcí k úschově provozovateli. § 138 (1) Provozovatel vydá vnitřní řád zařízení, ve kterém stanoví a) časový rozvrh poskytované zdravotní, psychologické a sociální péče, b) časový rozvrh poskytování stravy, c) časový rozvrh a nabídku kulturního a sportovního vyžití, d) uspokojování kulturních potřeb a sportovního vyžití, e) časový rozvrh výdeje hygienických potřeb, obuvi, oděvů a prádla, f) režim návštěv, g) prostor vymezený pro vycházky a časový rozvrh vycházek pro přísný režim zajištění, h) prostory, kam je vstup cizincům bez doprovodu policie nebo pracovníka zařízení zakázán, i) způsob realizace povinné školní docházky, j) další nezbytné organizačně technické podrobnosti. (2) Ve vnitřním řádu zařízení, v němž pobývají rodiče s dětmi a nezletilí cizinci bez doprovodu, provozovatel stanoví také nabídku kulturního, sportovního a dalšího vyžití specificky pro různé věkové kategorie. (3) Vnitřní řád zařízení je vydán v jazyce českém, anglickém, francouzském, německém, ruském, španělském, čínském, arabském, vietnamském, hindském, popřípadě v dalším jazyce, je-li to pro informování zajištěných cizinců nezbytné. (4) Vnitřní řád zařízení je umístěn tak, aby byl přístupný všem zajištěným cizincům. § 139 Rozdělení rodiny v rámci zařízení je možné v případě umístění některého člena rodiny v části s přísným režimem. § 140 (1) Provozovatel je oprávněn ubytovat v části s mírným režimem cizince, vůči kterému má zajištěný cizinec vyživovací povinnost nebo jej má v péči, nelze-li zajistit péči o něj jiným způsobem (dále jen „ubytovaný cizinec“). Ubytovanému cizinci poskytne stravu a další služby jako zajištěnému cizinci. Je-li ubytovaný cizinec schopen uvědomit si omezení spojená s pobytem v zařízení, přihlíží se k projevu jeho vůle. (2) Ubytovaný cizinec může zařízení opustit, má-li zajištěnu péči jiným způsobem. Jde-li o nezletilého nebo osobu zbavenou způsobilosti k právním úkonům, může opustit zařízení jen po písemném souhlasu zákonného zástupce. (3) Ubytovaný cizinec je povinen dodržovat vnitřní řád zařízení. § 141 (1) Při určení ubytovacích prostor provozovatel podle možností zařízení přihlíží k náboženským, etnickým či národnostním zvláštnostem, příbuzenským a rodinným vztahům, věku nebo zdravotnímu stavu. (2) Odděleně se umisťují a) nezletilí cizinci bez doprovodu od cizinců zletilých, b) muži od žen; výjimku lze učinit v případě osob blízkých14). (3) Cizinec mladší 18 let nebo cizinec zbavený způsobilosti k právním úkonům je umístěn spolu s osobou blízkou nebo s osobou, které byl svěřen do péče. § 142 (1) Provozovatel je cizinci umístěnému v zařízení, který podléhá povinné školní docházce podle zvláštního zákona19a), povinen umožnit plnění této povinnosti. (2) Cizinec může opustit zařízení za účelem plnění povinné školní docházky, není-li zajištěna v zařízení, a za účelem dalších činností podporujících rozvoj jeho osobnosti. V odůvodněných případech dopravu zajišťuje provozovatel zařízení. (3) Provozovatel hradí cizinci umístěnému v zařízení, který plní povinnou školní docházku, učebnice a školní potřeby, pokud nejsou hrazeny státem a není schopen si tyto uhradit jinak. § 143 (1) Zajištěnému cizinci se poskytuje strava odpovídající zásadám správné výživy a zdravotnímu stavu cizince třikrát denně, v případě dětí do 18 let pětkrát denně. (2) Při výběru stravy se podle možností přihlíží k požadavkům kulturních a náboženských tradic zajištěného cizince. § 144 (1) Zajištěný cizinec má právo na přijetí návštěvy jedenkrát týdně v trvání jedné hodiny a počtu nejvýše 4 osob současně přítomných. V odůvodněných případech může vedoucí zařízení nebo jeho zástupce, po dohodě s policií, povolit přijetí návštěvy i za dobu kratší než týden a delšího trvání; dovolují-li to kapacitní možnosti místností určených k přijímání návštěv, může být zvýšen i počet osob. (2) Návštěvy probíhají v místnostech k tomu určených. (3) Zajištěný cizinec má právo přijímat v zařízení bez omezení návštěvy osoby, která mu poskytuje právní pomoc. (4) Návštěva zajištěného cizince umístěného v přísném režimu probíhá za přítomnosti policie. § 145 (1) Zajištěný cizinec může jednou za týden přijmout balíček s potravinami, knihami a věcmi osobní potřeby do hmotnosti 5 kg. Omezení se nevztahuje na balíčky s oblečením zasílaným za účelem jeho výměny. (2) Policie je oprávněna balíčky kontrolovat. Policie zajištěnému cizinci nepředá věci, jejichž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno a pořídí jejich soupis. Věci nepředané zajištěnému cizinci policie předá, s výjimkou věcí19), jejichž držení je v rozporu s právním řádem České republiky, provozovateli, který je odešle zpět odesílateli na jeho náklady. (3) Zajištěný cizinec může přijímat bez omezení peníze, které mu byly do zařízení poslány nebo předány jiným způsobem; peněžní prostředky je povinen uložit do úschovy provozovateli. Provozovatel na žádost cizince může přijmout do úschovy další věci, zejména cennosti a dokumenty. Provozovatel pořídí soupis peněžních prostředků a věcí a zajistí jejich bezpečné uložení. (4) Provozovatel v průběhu zajištění vydá zajištěnému cizinci na jeho žádost uložené peněžní prostředky nebo jejich část, nejvýše však v částce 12 Kč na den pobytu v zařízení. Vydanou částku zaznamená v soupisu uložených peněžních prostředků; cizinec písemně stvrdí jejich převzetí. § 146 (1) Ministerstvo je oprávněno použít uschované peněžní prostředky zajištěného cizince, jsou-li v české nebo jiné volně směnitelné měně, k úhradě, byť i částečné, výdajů spojených s jeho pobytem v zařízení a se správním vyhoštěním. (2) Ministerstvo vydá zajištěnému cizinci doklad o peněžních prostředcích použitých podle odstavce 1. § 147 (1) Ministerstvo při propuštění ze zařízení vydá zajištěnému cizinci peníze a jiné věci, které byly zadrženy nebo převzaty do úschovy, s výjimkou věcí, jejichž držení je v rozporu s právním řádem České republiky, a peněz, které byly v průběhu pobytu v zařízení cizinci vyplaceny v hotovosti nebo byly ministerstvem použity podle § 146. Finanční prostředky v jiné než volně směnitelné měně zajištěnému cizinci vydá v plné výši. (2) Policie při propuštění ze zařízení vydá cizinci zadržený cestovní doklad; je-li cizinec po propuštění ze zařízení eskortován na hraniční přechod z důvodu správního vyhoštění nebo předání podle mezinárodní smlouvy, vydá mu policie cestovní doklad až na hraničním přechodu. Je-li nebezpečí, že by cizinec cestovní doklad zničil nebo se ho zbavil, aby tím znemožnil správní vyhoštění nebo předání podle mezinárodní smlouvy, předá policie cestovní doklad dopravci nebo orgánu státu, na jehož území cizince podle mezinárodní smlouvy vrací či předává. § 148 (1) Dozor nad dodržováním ustanovení této hlavy ve vztahu k cizincům zajištěným v zařízení provádí ministerstvo. Dozorová pravomoc podle zvláštních právních předpisů není dotčena. (2) Stížnost pro porušení ustanovení této hlavy podává cizinec ministerstvu. Ministerstvo stížnost vyřídí do 30 dnů ode dne jejího doručení. O způsobu vyřízení stížnosti musí být stěžovatel vyrozuměn. Proti způsobu vyřízení stížnosti lze podat ministru vnitra návrh na jeho přezkoumání. § 149 O kontrole výkonu zajištění prováděné jiným orgánem než ministerstvem je třeba vyrozumět provozovatele a policii v zařízení. 18) Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů. 19) § 1 odst. 2 a 3 zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 19a) § 36 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).“. 135. § 152 a 153 včetně poznámky pod čarou č. 20 znějí: „§ 152 (1) Průvozem cizince přes území se pro účely tohoto zákona rozumí vstup a pobyt na území a vycestování cizince z území prováděné policií nezávisle na vůli cizince; jde-li o průvoz uskutečňovaný leteckou cestou s mezipřistáním na území20) (dále jen „průvoz leteckou cestou“), rozumí se takovým průvozem vstup a pobyt cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území a vycestování cizince z tranzitního prostoru mezinárodního letiště prováděné policií nezávisle na vůli cizince. (2) Policie provádí průvoz cizince přes území na základě mezinárodní smlouvy nebo na základě vyžádání příslušného orgánu členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který uplatňuje společný postup20), jde-li o průvoz leteckou cestou. (3) Policie může provedení průvozu odepřít, je-li dán důvod podle mezinárodní smlouvy, nebo jde-li o průvoz leteckou cestou, jestliže a) je cizinec na území obviněn z trestného činu nebo je hledán z důvodu výkonu trestu, b) průvoz jinými státy nebo přijetí zemí určení nejsou proveditelné, c) průvoz cizince do země určení vyžaduje změnu letiště na území, d) požadovaná pomoc není v určitém okamžiku z praktických důvodů možná, nebo e) by cizinec mohl ohrozit bezpečnost státu, veřejný pořádek, ochranu veřejného zdraví nebo obdobný zájem chráněný na základě závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy. (4) Policie je oprávněna požádat o zajištění průvozu územím jiného státu na základě mezinárodní smlouvy. Vyžaduje-li předání cizince leteckou cestou do země určení mezipřistání na území jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který uplatňuje společný postup20), jde-li o průvoz leteckou cestou, je policie oprávněna požádat jeho příslušný orgán o zajištění průvozu při mezipřistání na území tohoto státu. § 153 (1) Policie prováženému cizinci po celou dobu průvozu omezí osobní svobodu a svobodu pohybu. Jde-li o průvoz leteckou cestou, policie zajistí dohled nad cizincem po dobu mezipřistání a v případě potřeby provádí eskortní činnost v souvislosti se vstupem prováženého cizince do tranzitního prostoru mezinárodního letiště a omezí osobní svobodu a svobodu pohybu cizinci až do okamžiku jeho nástupu do letadla při odletu. V případě průvozu leteckou cestou nesmí provážený cizinec opustit tranzitní prostor mezinárodního letiště; to neplatí, je-li to nezbytné z důvodů uvedených v odstavci 5 nebo § 129 odst. 3. (2) Policie po převzetí prováženého cizince převezme do úschovy jeho cestovní doklad. (3) Cizinec je povinen strpět osobní prohlídku provedenou policií, jejímž cílem je zjistit, zda u sebe nemá zbraň nebo jinou věc, která je způsobilá ohrozit život nebo zdraví cizince nebo jiných osob; osobní prohlídku cizince provádí osoba stejného pohlaví. (4) Prováženému cizinci poskytuje policie stravu zpravidla každých 6 hodin od omezení jeho svobody. (5) Jestliže provážený cizinec onemocní, ublíží si na zdraví nebo se pokusí o sebevraždu, policie učiní potřebná opatření směřující k ochraně jeho života a zdraví, zejména poskytne první pomoc, zajistí poskytnutí zdravotní péče včetně vyjádření lékaře, zda zdravotní stav cizince umožňuje dokončení průvozu prováženého cizince. (6) Úhradu zdravotní péče poskytnuté prováženému cizinci zajišťuje ministerstvo. 20) Směrnice Rady 2003/110/ES ze dne 25. listopadu 2003 o pomoci při tranzitu za účelem vyhoštění leteckou cestou.“. 136. § 156 až 157b včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 21, 21a, 21b a 22 znějí: „§ 156 (1) Dopravce se dopustí správního deliktu tím, že a) dopraví na území cizince bez cestovního dokladu, b) dopraví na území cizince bez víza, ačkoli zákon vízum vyžaduje, c) nesplní povinnost dopravit cizince zpět do zahraničí podle § 104 odst. 1 a 2, nebo d) nesplní povinnost nést náklady spojené s pobytem cizince podle § 104 odst. 5. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako ubytovatel dopustí správního deliktu tím, že a) neumožní policii vstup do míst, kde se může cizinec zdržovat, b) nevede domovní knihu v souladu s požadavky stanovenými zákonem (§ 101), c) nepředloží na požádání policie ke kontrole domovní knihu, d) neoznámí policii ubytování cizince nebo tak neučiní ve stanovené lhůtě, e) nevydá cizinci na požádání potvrzení o ubytování, f) neoznámí policii úmrtí cizince, nebo g) poskytuje cizinci ubytování ve výrazně nižší kvalitě, než je stanoveno v § 100 písm. d). (3) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 200 000 Kč za každého cizince a za správní delikt podle odstavce 2 pokuta do 50 000 Kč. § 157 (1) Cizinec se dopustí přestupku tím, že a) překročí státní hranice mimo hraniční přechod, b) zneužije cestovní doklad (§ 108) vydaný jinému cizinci nebo zneužije cestovní doklad vydaný podle zvláštního právního předpisu21), c) se vyhne provedení pobytové nebo hraniční kontroly, d) provede nebo si nechá provést neoprávněné změny v dokladech opravňujících ke vstupu na území nebo v dokladech vydaných podle tohoto zákona, e) v době trvání zajištění opustí bez souhlasu policie zařízení, f) předloží pozměněné doklady nebo doklady vystavené jiné osobě, g) se při pobytové nebo hraniční kontrole při vycestování prokáže cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodu podle § 116 písm. a), b), c) nebo d), h) úmyslně zničí nebo poškodí doklad vydaný podle tohoto zákona, i) nesplní povinnost odevzdat bez zbytečného odkladu doklad vydaný podle tohoto zákona, který je neplatný nebo zaplněný úředními záznamy, j) neohlásí ztrátu, zničení, poškození nebo odcizení dokladu vydaného podle tohoto zákona ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne, kdy to zjistí, k) neohlásí neprodleně policii ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu uvedeného v § 108 odst. 1 písm. a), b) nebo c), l) pobývá na území bez cestovního dokladu, ač k tomu není oprávněn, m) se zdržuje na území po uplynutí doby platnosti víza nebo doby pobytu na území stanovené vízem nebo bez víza, ač k tomu není oprávněn, n) neoprávněně užije k překročení hranic hraniční přechod v jiné než stanovené provozní době nebo v rozporu s účelem hraničního přechodu, o) nepožádá o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu v zákonem stanovené lhůtě, p) jako zákonný zástupce cizince mladšího 15 let nepožádá o vydání průkazu o povolení k pobytu tomuto cizinci, q) jako zákonný zástupce nepodá v zákonem stanovené lhůtě za cizince narozeného na území žádost o udělení víza, o udělení povolení k pobytu nebo zvláštního pobytového povolení (§ 88 odst. 2 a 3), r) uvede v řízení podle tohoto zákona nepravdivé nebo neúplné údaje, s) nesplní povinnost hlásit místo pobytu na území nebo jeho změnu, t) nepředloží ubytovateli cestovní doklad nebo doklad vydaný podle tohoto zákona nebo osobně nevyplní a nepodepíše přihlašovací tiskopis, u) neohlásí změnu příjmení, osobního stavu, změnu údajů v cestovním dokladu nebo v dokladu vydaném podle tohoto zákona ve lhůtě 3 pracovních dnů, v) nesplní povinnost prokázat totožnost podle tohoto zákona, w) neprokáže při pobytové kontrole schopnost uhradit náklady zdravotní péče, nebo x) se při hraniční nebo pobytové kontrole prokáže předmětem listinné povahy jako cestovním dokladem, ač se o takový doklad nejedná. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e) lze uložit pokutu do 10 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. f) až n) pokutu do 5 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. o) až x) pokutu do 3 000 Kč. V blokovém řízení lze uložit pokutu do 3 000 Kč. § 157a (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) neodevzdá neprodleně policii nalezený či jinak získaný cestovní doklad nebo doklad vydaný podle tohoto zákona, b) uvede nepravdivé údaje v dokladu o zajištění ubytování cizinci, nebo c) neoznámí policii neprodleně odstoupení od závazku podle § 15. (2) Fyzická osoba se jako ubytovatel dopustí přestupku tím, že a) neumožní policii vstup do míst, kde se může cizinec zdržovat, b) nevede domovní knihu v souladu s požadavky stanovenými zákonem (§ 101), c) nepředloží na požádání policie ke kontrole domovní knihu, d) neoznámí policii ubytování cizince nebo tak neučiní ve stanovené lhůtě, e) nevydá cizinci na požádání potvrzení o ubytování, f) neoznámí policii úmrtí ubytovaného cizince, nebo g) poskytuje cizinci ubytování ve výrazně nižší kvalitě, než je stanoveno v § 100 písm. d). (3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 Kč. V blokovém řízení lze uložit pokutu do 3 000 Kč. (4) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 50 000 Kč. V blokovém řízení lze uložit pokutu do 5 000 Kč. § 157b Společná ustanovení (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona projednávají orgány policie (§ 161). (5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby21a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (6) Správní delikt podle § 156 odst. 2 lze projednat uložením pokuty v blokovém řízení, jestliže je správní delikt spolehlivě zjištěn a ubytovatel je ochoten pokutu na místě zaplatit. (7) V blokovém řízení o správním deliktu lze uložit pokutu do 5 000 Kč. (8) K uložení a vybrání pokuty policie použije bloky k ukládání pokut (dále jen „pokutový blok“) používané v blokovém řízení o přestupcích21b). Policie na pokutovém bloku vyznačí komu, kdy a za porušení jaké povinnosti byla pokuta uložena. Pokutový blok platí jako stvrzenka o zaplacení pokuty na místě v hotovosti. (9) Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat. (10) Pokuty vybírají orgány policie a vymáhají místně příslušné územní finanční úřady. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. 21) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů. 21a) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku. 21b) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 22) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. 137. V § 158 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) údaje o cizincích související s jejich průvozem přes území.“. 138. V § 158 odstavec 5 zní: „(5) Ministerstvo zahraničních věcí vede v rozsahu své působnosti informační systém a) údajů v rozsahu žádosti o udělení víza, žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo přechodnému pobytu, b) vydaných cestovních dokladů a udělených víz, c) vydaných průkazů o povolení k pobytu, průkazů o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství a o prodloužení doby jejich platnosti.“. 139. V § 158 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Ministerstvo zahraničních věcí je oprávněno využívat informační systém obsahující údaje o cizincích zařazených do evidence nežádoucích osob v rozsahu stanoveném v odstavci 1 písm. g) a j).“. 140. V § 159 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Policie předá údaje z informačních systémů vedených podle § 158 v rozsahu stanoveném smlouvou sjednanou Evropskými společenstvími příslušným orgánům státu, který není členským státem Evropské unie, pokud je touto smlouvou Česká republika vázána. Policie dále předá údaje z informačních systémů vedených podle § 158 zastupitelskému úřadu státu, jehož je cizinec občanem, a to v rozsahu nezbytném pro vydání náhradního cestovního dokladu.“. 141. V § 163 se na konci textu písmene d) doplňují slova „anebo průvozem leteckou cestou“. 142. V § 163 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) podává žádost o povolení průvozu leteckou cestou u příslušného orgánu členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který uplatňuje společný postup20), jde-li o průvoz leteckou cestou, vyřizuje žádosti o povolení průvozu leteckou cestou,“. Dosavadní písmena e) až l) se označují jako písmena f) až m). 143. V § 163 písm. g) se doplňuje bod 3, který zní: „3. rozhoduje o zániku překážky vycestování podle § 120a odst. 2,“. 144. V § 163 se na konci písmene m) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) prověřuje, zda cizinec neuzavřel sňatek s cílem získat oprávnění k pobytu.“. 145. V § 164 odst. 1 písm. c) se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“. 146. V § 164 odst. 1 písmeno l) zní: „l) rozhoduje o hrazení nákladů spojených s pobytem zajištěného cizince na území a jeho vycestováním z území, je-li cizinec zajištěn podle zvláštního právního předpisu16a), a vymáhá jejich úhradu,“. 147. V § 164 odst. 1 se na konci textu písmene o) doplňují slova „anebo průvozem leteckou cestou“. 148. V § 164 odst. 1 se na konci písmene t) doplňují slova „a o zániku překážky vycestování podle § 120a odst. 2“. 149. § 164 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena y) a z), která znějí: „y) prověřuje, zda cizinec neuzavřel sňatek s cílem získat oprávnění k pobytu, z) rozhoduje o umístění do zařízení.“. 150. V § 164 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie dále a) zabezpečuje vnější ostrahu zařízení; v části s přísným režimem zabezpečuje vnější a vnitřní ostrahu této části zařízení, b) provádí eskortu cizinců mezi jednotlivými zařízeními; zabezpečuje přepravu a střežení cizinců zajištěných v zařízení k lékařskému ošetření do zdravotnického zařízení, k uskutečnění konzulární návštěvy, k provedení úkonů v trestním řízení, k provedení dalších úkonů souvisejících s účelem zajištění, anebo k soudu a zpět.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 151. V § 164 odst. 3 větě první se text „r) až x)“ nahrazuje textem „r) až z)“. 152. V § 164 odst. 3 větě druhé se za slova „nad 90 dnů“ vkládají slova „, o ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje,“. 153. § 164 odst. 4 větě první se text „a x)“ nahrazuje textem „, x) a z)“. 154. V § 164 odst. 4 větě druhé se za slova „letištního víza“ vkládají slova „, o vydání cestovního průkazu totožnosti, o ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje“. 155. V § 164 odst. 5 větě první se text „w), x),“ nahrazuje textem „a w) až z)“. 156. V § 164 odst. 5 se věta druhá nahrazuje větou „Dále odbor rozhoduje o udělení výjezdního příkazu, o vydání cestovního průkazu totožnosti, o ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, a posuzuje, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2.“. 157. V § 165 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a o zrušení platnosti povolení k pobytu podle § 69b odst. 1“. 158. V § 165 se za písmeno c) vkládají nová písmena d) a e), která znějí: „d) zřizuje a provozuje zařízení, e) rozhoduje o hrazení nákladů spojených s pobytem zajištěného cizince na území a jeho vycestováním z území a vymáhá jejich úhradu,“. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno f). 159. V § 167 odst. 1 písm. b) se za slova „správního vyhoštění“ vkládají slova „nebo za účelem předání podle mezinárodní smlouvy“. 160. V § 167 odst. 1 se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) až k), která znějí: „i) zadržet peněžní prostředky cizince zajištěného podle zvláštního právního předpisu16a), j) použít peněžní prostředky cizince zadržené podle písmene i) k úhradě, byť i částečné, nákladů spojených s pobytem zajištěného cizince na území a jeho vycestováním z území, k) při plnění úkolů podle tohoto zákona prověřovat, zda cizinec neuzavřel sňatek s cílem získat oprávnění k pobytu.“. 161. V § 168 se text „§ 9 odst. 4“ nahrazuje textem „§ 9 odst. 5“, za text „§ 38 odst. 1“ se vkládají slova „a 3“, za číslo „124“ se vkládají slova „(s výjimkou řízení podle § 124 odst. 3)“ a za číslo „129“ se vkládá text „, 148“. 162. V § 169 závěrečné části ustanovení odstavce 2 se za slova „podle § 47 správního řádu“ vkládají slova „; to neplatí, jde-li o vydání průkazu o povolení k pobytu podle písmene c) pro nezletilé dítě mladší 15 let.“. 163. V § 169 odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „; jde-li o žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny ve lhůtě do 270 dnů ode dne podání žádosti“. 164. V § 169 odst. 3 se část věty druhé před středníkem nahrazuje slovy „Žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, žádost o vydání povolení k pobytu podle § 69 odst. 2 nebo žádost o vydání zvláštního pobytového povolení podanou na území policie vyřídí ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti“. 165. V § 169 odst. 7 písm. d) se za slova „§ 69 odst. 2“ vkládají slova „nebo § 69a odst. 1 nebo 2“. 166. V § 169 odst. 7 písmeno e) zní: „e) podal žádost o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů, žádost o povolení k dlouhodobému pobytu nebo žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu v době, kdy k tomu není oprávněn.“. 167. V § 169 odst. 9 písm. e) se za text „§ 69 odst. 2“ vkládají slova „nebo § 69a odst. 1 nebo 2“. 168. V § 169 odst. 9 písmeno f) zní: „f) podal žádost o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů, žádost o povolení k dlouhodobému pobytu nebo žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu v době, kdy k tomu není oprávněn.“. 169. V § 170 odst. 2 se za slova „průjezdního víza“ vkládají slova „podle § 22 odst. 5“. 170. § 170 odst. 4 se text „§ 32 odst. 2 písm. a)“ nahrazuje textem „§ 33 odst. 1“. 171. V § 171 písm. b) se text „§ 9 odst. 4“ nahrazuje textem „§ 9 odst. 5“. 172. V § 172 se odstavec 5 zrušuje. 173. § 176 včetně nadpisu zní: „§ 176 Zdravotní péče po dobu zajištění cizince (1) Cizinci se po dobu zajištění na území poskytne zdravotní péče a) neodkladná, při stavech, které 1. bezprostředně ohrožují život, 2. mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlému úmrtí, 3. způsobí bez rychlého poskytnutí zdravotní péče trvalé chorobné změny, 4. působí náhlé utrpení a bolest, 5. způsobují změny chování a jednání postiženého, ohrožují jeho samého nebo jeho okolí, nebo 6. se týkají těhotenství a porodu, s výjimkou umělého přerušení těhotenství na žádost cizince, b) v souvislosti s nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví. (2) Náklady na zdravotní péči poskytnutou podle odstavce 1 nebo podle § 134 odst. 2 hradí stát, a to i tehdy, pokud bylo zajištění přerušeno. (3) Nelze-li zdravotní péči poskytnout v zařízení, zajistí provozovatel poskytnutí této péče ve zdravotnickém zařízení, se kterým ministerstvo nebo provozovatel uzavře smlouvu o poskytování zdravotní péče; to neplatí v případě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví. (4) Způsobil-li si cizinec v době zajištění újmu na zdraví svévolně, má povinnost uhradit náklady léčení, včetně skutečně vynaložených nákladů na ostrahu a dopravu do zdravotnického zařízení a zpět. (5) V případě, kdy náklady poskytnuté zdravotní péče hradí stát a nejedná se o cizince, který učinil prohlášení o úmyslu požádat o azyl nebo je žadatelem o udělení azylu, zajišťuje úhradu nákladů a) ministerstvo za cizince zajištěného v zařízení, b) policie v ostatních případech.“. 174. V § 176a odst. 3 se slova „z kapitoly státního rozpočtu Všeobecná pokladní správa“ zrušují. 175. Za § 176a se vkládá nový § 176b, který zní: „§ 176b Úhrada nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání nebo průvozu (1) Při úhradě nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání nebo průvozu podle mezinárodní smlouvy nebo zajištěním cizince za účelem průvozu leteckou cestou (§ 152 a 153) se postupuje obdobně jako při úhradě nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem správního vyhoštění. (2) Do nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání podle mezinárodní smlouvy se započítávají náklady, které policii nebo ministerstvu vznikly od zajištění cizince do doby jeho předání příslušnému orgánu druhého smluvního státu. (3) Náklady spojené se zajištěním průvozu cizince na základě mezinárodní smlouvy nebo průvozu leteckou cestou podle § 152 a 153 se hradí pouze tehdy, jde-li o cizince, který na území pobývá a jehož návrat na území státu jeho občanství nebo na území jiného státu, který cizince převezme, vyžaduje zajištění jeho průvozu přes území jiného státu za asistence příslušných orgánů tohoto státu. V takovém případě se do nákladů zahrnou i náklady spojené s průvozem provedeným příslušnými orgány státu, jehož územím byl cizinec na žádost provážen.“. 176. V § 180 se na začátek odstavce 2 vkládá věta „Pozvání se podává na úředním tiskopise.“. 177. V § 180 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Zvoucí osoba v pozvání dále uvede údaje o zvaném cizinci v rozsahu jméno, příjmení a ostatní jména, den, měsíc a rok narození, státní příslušnost, bydliště v zahraničí, číslo cestovního dokladu, účel cesty a dobu, na kterou cizince zve na území.“. 178. V § 180 odst. 5 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje, tečka na konci písmene d) se nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí: „e) jestliže zvoucí osoba úřední tiskopis vyplnila nečitelně, neúplně nebo nepravdivě, nebo f) jestliže zvoucí osoba neuzavřela cestovní zdravotní pojištění ačkoliv čestně prohlásila, že tak učiní.“. 179. V § 180 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Na požádání policie je zvoucí osoba povinna schopnost splnění závazku obsaženého v pozvání prokázat tím, že: a) disponuje prostředky k pobytu zvaného cizince v rozsahu stanoveném v § 13, b) disponuje prostředky ve výši 0,25 násobku částky životního minima na osobní potřeby za každý den pobytu na území, pokud cizinec nebude ubytován u zvoucí osoby, c) předloží doklad o uzavření cestovního zdravotního pojištění ve prospěch zvaného cizince nebo čestně prohlásí, že takové pojištění uzavře před vstupem cizince na území, anebo pro případnou úhradu nákladů v rozsahu stanoveném v § 5 písm. a) bodu 4 disponuje částkou nejméně 30 000 EUR, d) disponuje prostředky pro úhradu nákladů spojených s vycestováním zvaného cizince z území ve výši odpovídající ceně letenky do státu, jehož cestovní doklad vlastní, nebo do státu jeho trvalého pobytu. Prokázání schopnosti splnění závazku podle písmen a) až d) nezbavuje zvoucí osobu povinnosti uhradit případné náklady v rozsahu závazku přijatého v pozvání v jejich skutečné výši.“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8. 180. V § 180a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Zastupitelský úřad ověřuje, zda osoba, která vydala doklad o cestovním zdravotním pojištění, je oprávněna takový doklad vydávat.“. 181. Za § 180b se vkládá nový § 180c, který včetně nadpisu zní: „§ 180c Nezletilý cizinec bez doprovodu Pro účely tohoto zákona se rozumí nezletilým cizincem bez doprovodu cizinec ve věku 15 až 18 let, který přicestuje na území bez doprovodu zletilé osoby odpovídající za něj podle právního řádu platného na území státu, jehož občanství cizinec mladší 18 let má, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, na území státu jeho posledního bydliště, a to po takovou dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči takovéto osoby; nezletilým cizincem bez doprovodu se rozumí i cizinec mladší 18 let, který byl ponechán bez doprovodu poté, co přicestoval na území9b).“. 182. § 181 zní: „§ 181 Vláda České republiky může v rozsahu stanoveném přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství6a) nařízením stanovit, že a) na cizince se zrušení vízové povinnosti nevztahuje; v nařízení stanoví okruh osob, jejichž pobyt na území je podmíněn udělením víza, b) cizinec může na území pobývat bez víza po dobu uvedenou v tomto nařízení; v nařízení vymezí okruh osob, jejichž pobyt na území není podmíněn udělením víza.“. 183. V § 182 odst. 1 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 26a zní: „b) v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, nebo právním předpisem vydaným na jejím základě26a), kteří cizinci mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území pouze na základě uděleného letištního víza. 26a) Rozhodnutí výkonného výboru SCH/Com (99)13 ze dne 28. dubna 1999 o konečném znění Společné příručky a Společné konzulární instrukce.“. 184. V § 182 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) výši nákladů na ubytování, stravování a přepravu po území cizince zajištěného za účelem správního vyhoštění.“. Přechodná ustanovení Čl. II 1. Žádost o vízum k pobytu nad 90 dnů podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za účelem společného soužití rodiny se považuje za žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny. 2. Řízení o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Žádost o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem společného soužití rodiny se považuje za žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny. 4. Žádost o prodloužení platnosti průkazu o povolení k dlouhodobému pobytu podaná přede dnem nabytí účinnosti zákona se vyřídí podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Držitel víza k pobytu nad 90 dnů, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona bylo uděleno za účelem společného soužití rodiny v rozsahu stanoveném v § 42a odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen ve lhůtě do 31. prosince 2005 dostavit se na policii k výměně tohoto víza za průkaz o povolení k pobytu. 6. Vyznačení víza se provede po předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění. 7. Změny režimu zajištění budou prováděny v jednotlivých zařízeních postupně ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2005; do doby změny tohoto režimu policie plní úkoly podle dosavadní právní úpravy. 8. Pravomoci ke zřizování a provozování zařízení podle hlavy XII zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přecházejí na ministerstvo dnem 1. ledna 2006. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. III Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb. a zákona č. 202/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 87 se text „, j) a k)“ nahrazuje textem „a j) až l)“. 2. V § 98 se na konci písmene j) zrušuje slovo „nebo“, tečka na konci písmene k) se nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno l), které včetně poznámky pod čarou č. 52a zní: „l) který na území České republiky pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, jde-li o společné soužití rodiny s cizincem podle písmene a) nebo c)52a). 52a) § 42a odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 428/2005 Sb.“. 3. V § 102 odst. 1 se text „, j) a k)“ nahrazuje textem „a j) až l)“. ČÁST TŘETÍ Změna živnostenského zákona Čl. IV V § 5 odst. 5 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 356/1999 Sb. a zákona č. 167/2004 Sb., se za větu první vkládá věta „Pro účely tohoto zákona se za povolení k pobytu za účelem podnikání považuje i povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území České republiky podle zvláštního právního předpisu24b).“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V 1. Tento zákon nabývá účinnosti 30. dnem po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 9, 24 až 26, bodu 91 a bodu 139, pokud jde o slova „a j)“, která nabývají účinnosti dnem zrušení kontrol na státních hranicích, stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o vstupu v platnost Úmluvy podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích pro Českou republiku, ustanovení čl. I bodů 39 a 59, pokud jde o § 46a odst. 2 písm. b), které nabývá účinnosti dnem spuštění Schengenského informačního systému v České republice stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o spuštění Schengenského informačního systému v České republice, a ustanovení čl. I bodů 165 a 166, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2006. 2. Ustanovení čl. I bodů 13 a 15 pozbývají platnosti dnem zrušení kontrol na státních hranicích, stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o vstupu v platnost Úmluvy podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích pro Českou republiku. 3. Ustanovení § 157b odst. 11 pozbývá platnosti dnem 1. ledna 2006. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 441/2005 Sb.	Zákon č. 441/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ze znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 10. 11. 2005, datum účinnosti 10. 11. 2005, částka 154/2005 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zemědělství * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 85/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o ochraně chmele * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty * ČÁST OSMÁ - Zmocnění k vydání úplného znění zákonů * ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 10. 11. 2005 441 ZÁKON ze dne 21. září 2005, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o zemědělství Čl. I Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb. a zákona č. 94/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) vytváření podmínek pro rozvoj rozmanitých hospodářských činností a zvýšení kvality života ve venkovských oblastech a pro rozvoj vesnic.“. 2. V § 2a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 3a zní: „(3) Součástí společných organizací trhu podle odstavce 1 jsou i opatření prováděná podle předpisů Evropských společenství3a) na trhu se zemědělskými výrobky a potravinami a) v oblasti přímých podpor a dalších podpor pro zemědělce, b) v oblasti národních doplňkových plateb k přímým podporám. 3a) Nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71, (ES) č. 2529/2001 a (ES) č. 1782/2003, v platném znění. Nařízení Komise č. 795/2004 (ES) ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu jednotné platby podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k podmíněnosti, odlišení a integrovanému administrativnímu a kontrolnímu systému uvedených v nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, v platném znění. Nařízení Komise č. 1973/2004 (ES) ze dne 29. října 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ohledně režimů podpor stanovených v hlavě IV a IVa tohoto nařízení a ohledně využití půdy vyjmuté pro pěstování surovin.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 3. V § 2b odst. 2 se slova „§ 2a odst. 2“ nahrazují slovy „§ 2a odst. 2 a 3“. 4. V § 2c odst. 2 písm. c) se za slovo „zemědělství“ vkládají slova „, lesního a vodního hospodářství a rybářství,“. 5. V § 2c odst. 2 písm. d) se na konci doplňují slova „ a rozvoj vesnic“. 6. V § 2c se na konci odstavce 3 doplňují slova „před jejich předložením orgánům Evropské unie“. 7. V § 2c odst. 4 se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova, která včetně poznámky pod čarou č. 3b znějí: „s výjimkou strukturálních podpor poskytovaných v souladu s předpisem Evropských společenství3b), které provádí Ministerstvo zemědělství v součinnosti s Fondem. 3b) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech, v platném znění.“. 8. V § 2e odst. 1 v poslední větě se slova „v pracovněprávním vztahu“ nahrazují slovy „ve smluvním vztahu“. 9. V § 2e se na konci odstavce 1 doplňují věty „Nikdo nemůže být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro více než dva zemědělské podnikatele. Odpovědným zástupcem právnické osoby nemůže být člen dozorčí rady či jiného kontrolního orgánu této právnické osoby. Přestane-li odpovědný zástupce vykonávat funkci nebo nesplňuje-li podmínky, musí zemědělský podnikatel nejpozději do 15 dnů ustanovit nového odpovědného zástupce.“. 10. V § 2e odst. 3 písm. a) se slovo „, vinařství“ zrušuje a za slovo „technické“ se vkládají slova „a energetické“. 11. V § 2e odst. 3 písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 4j zní: „e) úprava, zpracování a prodej vlastní produkce zemědělské výroby4j), 4j) Čl. 1 odst. 1 a čl. 3 odst. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění.“. 12. V § 2e odst. 3 se v návětí slova „v lesích4i) a“ zrušují a na konci písmene f) se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí: „g) hospodaření v lese4i), na pozemcích vlastních, pronajatých, nebo užívaných na základě jiného právního důvodu, h) hospodaření s vodou pro zemědělské a lesnické účely.“. 13. V § 2e odst. 4 se slova „sloužící zemědělské výrobě“ nahrazují slovy „sloužící zemědělskému podnikateli k zemědělské výrobě“. 14. V § 2f odst. 2 větě první se slova „(dále jen „obecní úřad“)“ zrušují a věta druhá zní: „Příslušným obecním úřadem obce s rozšířenou působností k zaevidování žadatele o zemědělské podnikání je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož územní působnosti se nachází místo trvalého pobytu zemědělského podnikatele, jde-li o fyzickou osobu, nebo sídlo zemědělského podnikatele, jde-li o právnickou osobu; nelze-li územní působnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností určit těmito způsoby, je místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností podle místa podnikání na území České republiky.“. 15. V § 2f odst. 3 písm. a) se slova „, zda u ní trvá jiná překážka týkající se provozování zemědělské výroby“ zrušují. 16. V § 2f odst. 3 se na konci písmene d) doplňují slova „v rozlišení podle § 2e odst. 3“. 17. V § 2f odst. 3 se písmeno h) zrušuje. 18. V § 2f odst. 4 písm. a) se slova „, zda u ní trvá jiná překážka týkající se provozování zemědělské výroby“ zrušují. 19. V § 2f odst. 4 písm. d) se slova „v odstavci 3 písm. d) až h)“ nahrazují slovy „v odstavci 3 písm. d) až g)“. 20. V § 2f odstavec 5 zní: „(5) K žádosti o zápis do evidence zemědělského podnikatele přiloží fyzická nebo právnická osoba doklady osvědčující splnění podmínek stanovených v § 2e odst. 1 pro zápis do evidence zemědělského podnikatele. Bezúhonnost (§ 2e odst. 5) se dokládá a) výpisem z evidence Rejstříku trestů, ne starším než 3 měsíce, jde-li o občana České republiky, b) výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem členského státu nebo členského státu posledního pobytu, jde-li o občana členského státu Evropské unie, ne starším než 3 měsíce, c) výpisem z evidence Rejstříku trestů a odpovídajícími doklady vydanými státem, jehož je fyzická osoba občanem, a státy, ve kterých se více než 3 měsíce nepřetržitě zdržovala v posledních 3 letech, jde-li o občana jiného státu než států uvedených v písmenech a) a b); tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce.“. 21. V § 2f odst. 6 větě první se slova „podmínky podle tohoto zákona“ nahrazují slovy „podmínky stanovené v § 2e odst. 1“, na konci druhé věty se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „pokud mu již nebylo přiděleno.“ a doplňuje se věta, která zní: „Obecní úřad obce s rozšířenou působností současně vyrozumí také příslušného správce daně vykonávajícího správu daně z příjmů, příslušnou správu sociálního zabezpečení a příslušný úřad práce, místně příslušné podle trvalého pobytu nebo sídla, popřípadě podle místa podnikání zemědělského podnikatele, a orgán nebo organizaci, která podle zvláštního zákona vede registr všech pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění.“. 22. V § 2f odst. 7 větě první a druhé se za slovo „evidenci“ vkládají slova „zemědělského podnikatele“ a ve větě druhé se za slovo „postupuje“ vkládají slova „na základě jeho oznámení“. 23. V § 2f odst. 10 se slova „kladného rozhodnutí o zapsání“ nahrazují slovy „osvědčení o zápisu“ a na konci věty se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „s výjimkou vydání potvrzení o vyřazení z evidence zemědělského podnikatele podle § 2g odst. 1 písm. d) a s výjimkou vydání potvrzení o vyřazení z evidence osob vedené podle zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb. a zákona č. 455/1991 Sb.“. 24. V § 2f se doplňují odstavce 11 až 14, které včetně poznámek pod čarou č. 4w a 4x znějí: „(11) Zemědělský podnikatel, podnikající podle § 2e odst. 3 písm. g), splňuje odbornou způsobilost podle odstavce 2 písm. b) prostřednictvím institutu odborného lesního hospodáře podle zvláštního právního předpisu4i). (12) Údaje v evidenci zemědělského podnikatele vedené obecními úřady obcí s rozšířenou působností jsou vedeny v informačním systému evidence zemědělského podnikatele, jehož správcem4w) je ministerstvo a provozovateli4w) v působnosti svých správních obvodů jsou obecní úřady obcí s rozšířenou působností v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Do evidence zemědělského podnikatele mohou být sdružovány informace a údaje z jiných informačních systémů a registrů. (13) Údaje vedené v evidenci zemědělského podnikatele, která je veřejným seznamem, ministerstvo zveřejňuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup k těmto údajům. (14) Ministerstvo vnitra, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností poskytují ministerstvu pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence obyvatel4x) údaje o obyvatelích; obyvatelem se rozumí fyzická osoba podle zvláštního právního předpisu4x). Ministerstvo vnitra poskytuje tyto údaje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností poskytují tyto údaje na základě písemné žádosti. Poskytovanými údaji jsou o a) státních občanech České republiky 1. jméno, případně jména, příjmení, rodné příjmení, 2. datum narození, 3. adresa místa trvalého pobytu, 4. počátek trvalého pobytu, případně datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, 5. zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, 6. datum, místo a okres úmrtí, 7. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí, b) cizincích, kteří jsou obyvateli, 1. jméno, případně jména, příjmení, rodné příjmení, 2. datum narození, 3. místo a stát, kde se cizinec narodil, 4. státní občanství, popřípadě více státních občanství, 5. druh a adresa místa pobytu, 6. číslo a platnost povolení k pobytu, 7. počátek pobytu, případně datum ukončení pobytu, 8. zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, 9. datum, místo a okres úmrtí, 10. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí. 4w) § 2 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb. 4x) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.“. 25. V § 2g se v nadpisu za slovo „evidence“ doplňují slova „zemědělského podnikatele“. 26. V § 2g odst. 1 písm. b) se slova „pokud nemá právního nástupce“ zrušují a na konci písmene d) se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí: „e) přestane splňovat podmínku bezúhonnosti (§ 2e odst. 5) nebo mu byl uložen zákaz činnosti týkající se zemědělské výroby, jde-li o osobu fyzickou, f) jeho odpovědný zástupce přestane vykonávat svou funkci nebo přestane splňovat podmínku bezúhonnosti (§ 2e odst. 5) anebo mu byl uložen zákaz činnosti týkající se zemědělské výroby, jde-li o osobu právnickou.“. 27. V § 2g odst. 2 se věta druhá a věta poslední zrušují, ve větě třetí se za slovo „právní nástupce“ vkládají slova „do doby skončení řízení o dědictví“ a za slovo „musí“ se vkládají slova „pro dobu tohoto řízení o dědictví“ a na konci se doplňuje věta, která zní: „Po skončení řízení o dědictví platí pro právního nástupce ustanovení upravující podnikání v zemědělství obdobně.“. 28. V § 2g odst. 3 větě první a druhé se za slovo „evidence“ vkládají slova „zemědělského podnikatele“. 29. Za § 2h se vkládá nový § 2i, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 4al a 4am zní: „§ 2i Pěstování geneticky modifikované odrůdy (1) Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá pěstovat geneticky modifikovanou odrůdu4al) na půdním bloku, popřípadě dílu půdního bloku, je povinna a) informovat o záměru pěstovat tuto geneticky modifikovanou odrůdu uživatele půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, který se nachází ve vzdálenosti stanovené pro jednotlivé plodiny vyhláškou, od jím užívaného půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, na kterém hodlá pěstovat tuto geneticky modifikovanou odrůdu, a to ve lhůtě stanovené pro jednotlivé plodiny vyhláškou před předpokládaným zahájením jejich pěstování, b) informovat ministerstvo o záměru pěstovat tuto geneticky modifikovanou odrůdu, a to ve lhůtě stanovené pro jednotlivé plodiny vyhláškou před předpokládaným zahájením jejich pěstování. (2) Fyzická nebo právnická osoba, která pěstuje geneticky modifikovanou odrůdu4al) na půdním bloku, popřípadě dílu půdního bloku, je povinna a) dodržovat stanovenou minimální vzdálenost pěstování této geneticky modifikované odrůdy na půdním bloku, popřípadě dílu půdního bloku, od místa pěstování odrůdy téže plodiny, která není geneticky modifikovanou odrůdou, b) dodržovat stanovenou minimální vzdálenost pěstování této geneticky modifikované odrůdy na půdním bloku, popřípadě dílu půdního bloku, od místa pěstování odrůdy téže plodiny pěstované v režimu ekologického zemědělství podle zvláštního právního předpisu4am), c) informovat o zahájení pěstování geneticky modifikované odrůdy uživatele půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, který se nachází ve vzdálenosti stanovené pro jednotlivé plodiny vyhláškou, od jí užívaného půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, na kterém zahájila pěstování této geneticky modifikované odrůdy, a to nejpozději do 15 dnů ode dne zahájení jejího pěstování, d) informovat ministerstvo o zahájení pěstování této geneticky modifikované odrůdy, a to nejpozději do 30 dnů ode dne zahájení jejího pěstování, v rozsahu stanovém vyhláškou, e) vyznačit obvod pěstování geneticky modifikované odrůdy na půdním bloku, popřípadě dílu půdního bloku, v terénu rozpoznatelným způsobem, pokud není tento obvod tvořen rozpoznatelnou hranicí půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, f) uchovávat po dobu 5 let údaje o pěstování geneticky modifikované odrůdy na půdním bloku v rozsahu stanoveném vyhláškou. (3) Povinnost dodržovat stanovenou minimální vzdálenost pěstování geneticky modifikované odrůdy4al) podle odstavce 2 písm. a) a b) může fyzická nebo právnická osoba splnit obsetím této geneticky modifikované odrůdy stejnou plodinou, která není geneticky modifikovaná, v rozsahu stanoveném pro jednotlivé plodiny vyhláškou, a která se při sklizni považuje za geneticky modifikovanou. (4) Ministerstvo pro jednotlivé plodiny, u nichž jsou pěstovány geneticky modifikované odrůdy4al), vyhláškou stanoví a) vzdálenost mezi půdními bloky, popřípadě díly půdních bloků, podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 písm. c), b) lhůtu před předpokládaným zahájením pěstování geneticky modifikované odrůdy plodin podle odstavce 1, c) rozsah poskytování informací podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 2 písm. d), d) minimální vzdálenosti pěstování geneticky modifikované odrůdy podle odstavce 2 písm. a) a b), e) rozsah uchovávaných údajů podle odstavce 2 písm. f), f) rozsah obsetí stejnou plodinou, která není geneticky modifikovaná, podle odstavce 3. (5) Ministerstvo údaje podle odstavce 2 písm. d) poskytuje Ministerstvu životního prostředí. 4al) Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby). 4am) Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.“. 30. V § 3 odst. 2 písm. a) se za slova „data narození“ vkládají slova „, popřípadě rodného čísla“. 31. V § 3 odst. 3 větě první se na konci doplňují slova „, nejde-li o vady svojí povahou zjevně neodstranitelné.“. 32. V § 3 se doplňuje odstavec 7, který včetně poznámky pod čarou č. 4y zní: „(7) V případě, že se dotace podle odstavce 1 poskytuje žadateli, který je podnikatelem, součástí žádosti o dotaci musí být doklad prokazující jeho oprávnění k podnikání podle zvláštního právního předpisu4y). 4y) § 2 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.“. 33. V § 3a odst. 1 se slovo „a“ zrušuje a na konci se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova, která včetně poznámky pod čarou č. 4z znějí: „pro evidenci ekologického zemědělství, pro evidenci ovocných sadů, pro evidenci pěstování geneticky modifikované odrůdy (§ 2i) a pro uplatnění nároku na vrácení spotřební daně4z). 4z) § 57 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.“. 34. V § 3a odst. 5 se v návětí za slova „půdního bloku“ vkládají slova „, popřípadě dílu půdního bloku“. 35. V § 3a odst. 5 písm. a) se na konci doplňují slova „popřípadě dílu půdního bloku,“. 36. V § 3a odst. 5 písmeno i) zní: „i) zařazení do katastrálního území4o),“. 37. V § 3a odst. 5 písm. k) se slova „a jinými“ a slova „podle kritérií stanovených nařízením vlády“ zrušují a za slovo „omezeními“ se vkládá nová poznámka pod čarou č. 4aa, která zní: „4aa) § 3 nařízení vlády č. 241/2004 Sb., o podmínkách provádění pomoci méně příznivým oblastem a oblastem s ekologickými omezeními.“. 38. V § 3a odst. 5 se na konci písmene k) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se nová písmena l) a m), která včetně poznámky pod čarou č. 4ab znějí: „l) obhospodařování půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku s kulturou ovocný sad v režimu intenzivního ovocnářství, jehož produkce slouží k podnikání a u jádrovin je většina plodů realizována jako stolní ovoce (dále jen „intenzivní ovocnářství“) podle zvláštního právního předpisu4ab), m) další údaje stanovené nařízením vlády, popřípadě přímo použitelným předpisem Evropských společenství. 4ab) Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů.“. 39. V § 3a se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6. 40. § 3f se zrušuje. 41. § 3g včetně nadpisu zní: „§ 3g Aktualizace evidence půdy (1) Jestliže dojde a) ke změně průběhu hranice půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, b) ke změně uživatele půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, c) k ukončení užívání půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, d) ke změně druhu zemědělské kultury na půdním bloku, popřípadě dílu půdního bloku podle kritérií uvedených v § 3i, e) ke změně zařazení půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku do obhospodařování v rámci ekologického zemědělství, nebo v etapě přechodného období v rámci ekologického zemědělství podle zvláštního právního předpisu4t), je dosavadní uživatel, kterého se týká některá skutečnost podle písmen a) až e), povinen ji ohlásit nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy nastala, ministerstvu (dále jen „ohlášení změny“) a předložit doklad prokazující právní důvod užívání zemědělské půdy. Při ohlášení změny poskytne ministerstvo odbornou pomoc. Ohlášení změny se podává na formuláři vydaném ministerstvem. (2) Jestliže má uživatel půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, který nepodal ohlášení v rámci vzniku evidence podle § 3b odst. 1, zájem o zařazení do evidence a předmětný půdní blok, popřípadě díl půdního bloku, není dosud v evidenci evidován, může kdykoliv podat takové ohlášení ministerstvu (dále jen „ohlášení zařazení“) a předložit doklad prokazující právní důvod užívání zemědělské půdy. Při ohlášení zařazení poskytne ministerstvo odbornou pomoc. Ohlášení zařazení se podává na formuláři vydaném ministerstvem. Stejný postup platí i pro uživatele půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, který je již v evidenci zařazen a hodlá v ní nově evidovat další půdní blok, popřípadě díl půdního bloku, který není dosud v evidenci evidován. (3) Zjistí-li ministerstvo, že ohlášení změny, popřípadě ohlášení zařazení podle odstavců 1 a 2 je v rozporu s a) údaji vedenými v evidenci, b) jiným ohlášením změny, c) ohlášením zařazení, vyzve uživatele, který učinil ohlášení změny, popřípadě ohlášení zařazení, popřípadě uživatele dotčeného tímto ohlášením k předložení písemné dohody odstraňující vzájemný rozpor nebo k předložení dokladu prokazujícího právní důvod užívání zemědělské půdy, která se stala předmětem rozporu, a to ve lhůtě stanovené ministerstvem, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy. Zjistí-li ministerstvo, že ohlášení změny nebo ohlášení zařazení je nepravdivé nebo neúplné, vyzve uživatele k odstranění vad ohlášení změny nebo ohlášení zařazení, a to ve lhůtě stanovené ministerstvem, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy. (4) Ministerstvo provede aktualizaci evidence podle ohlášení změny, popřípadě ohlášení zařazení podle odstavců 1 a 2, jestliže a) údaje v ohlášení změny, popřípadě ohlášení zařazení neshledá nepravdivými, popřípadě neúplnými, b) ohlášení změny, popřípadě ohlášení zařazení je doloženo písemnou dohodou podle odstavce 3 nebo uživatel, který učinil ohlášení změny, popřípadě ohlášení zařazení, předložil doklad prokazující právní důvod užívání zemědělské půdy, která se stala předmětem rozporu podle odstavce 3. (5) Ministerstvo aktualizaci evidence podle ohlášení změny, popřípadě ohlášení zařazení podle odstavců 1 a 2, neprovede a tuto skutečnost s uvedením důvodu oznámí písemně uživateli, který učinil ohlášení změny, popřípadě ohlášení zařazení podle odstavců 1 a 2, jestliže a) i po předložení dokladu podle odstavce 3 shledá údaje v ohlášení změny, popřípadě ohlášení zařazení nepravdivými, b) uživatel, který učinil ohlášení změny, popřípadě ohlášení zařazení, nedoložil písemnou dohodu podle odstavce 3 nebo doklad prokazující právní důvod užívání zemědělské půdy, která se stala předmětem rozporu podle odstavce 3. (6) Jestliže v důsledku ohlášení změny, popřípadě ohlášení zařazení podle odstavců 1 a 2 má být aktualizována evidence půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku uživatele, který nepodal ohlášení změny, popřípadě ohlášení zařazení, a na základě výzvy podle odstavce 3 nedoložil písemnou dohodu nebo neprokázal právní důvod užívání půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, ministerstvo mu písemně oznámí změnu evidovaných údajů do 15 dnů ode dne, kdy aktualizaci evidence provede. (7) Proti oznámení podle odstavce 5 nebo 6 může uživatel podat ministerstvu nejpozději do 15 dnů ode dne jeho doručení písemnou námitku, která musí být odůvodněna. Podaná námitka nemá odkladný účinek. O podané námitce rozhodne ministr zemědělství na základě návrhu jím ustavené zvláštní námitkové komise. Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručuje uživateli a je konečné. (8) V evidenci zařazený uživatel může podat ministerstvu žádost o úplné vynětí z evidence. Ministerstvo takové žádosti vyhoví a vydá o tom uživateli potvrzení do 30 dnů ode dne jejího doručení. (9) Ministerstvo může na základě vlastního zjištění, popřípadě vlastního podnětu, na základě podnětu orgánu veřejné správy nebo na základě podnětu vlastníka pozemku, na němž se nachází půdní blok, popřípadě díl půdního bloku, zahájit řízení vedoucí k aktualizaci evidence, popřípadě k úplnému vynětí z evidence. Ministerstvo vyzve dotčené uživatele k odstranění zjištěných pochybností ve lhůtě jím stanovené, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy. Ustanovení odstavců 3 až 8 se vztahují na aktualizaci evidence, popřípadě na úplné vynětí z evidence podle tohoto odstavce přiměřeně. (10) Jestliže se ohlášení změny podle odstavce 1 týká půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, u kterého před tímto ohlášením bylo evidováno, popřípadě po provedení změny má být evidováno obhospodařování v rámci ekologického zemědělství, nebo v etapě přechodného období v rámci ekologického zemědělství podle zvláštního právního předpisu4t), změnu údajů ověří pověřená osoba podle zvláštního právního předpisu4t) a výsledek sdělí ministerstvu do 15 dnů. (11) Jestliže u půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, u kterého je evidováno obhospodařování v etapě přechodného období v rámci ekologického zemědělství podle zvláštního právního předpisu4t), došlo k ukončení této přechodné etapy v souladu s tímto předpisem, provede ministerstvo na návrh pověřené osoby změnu v evidenci a tuto změnu písemně oznámí uživateli. (12) Jestliže se ohlášení změny podle odstavce 1 týká půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, u kterého před tímto ohlášením byla evidována, popřípadě po provedení změny má být evidována kultura vinice, chmelnice nebo ovocný sad obhospodařovaný v režimu intenzivního ovocnářství, změnu údajů ověří Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a výsledek sdělí ministerstvu do 15 dnů. (13) Právní účinky provedené aktualizace evidence na základě ohlášení změny, popřípadě ohlášení zařazení podle odstavců 1 a 2, nastávají dnem bezprostředně následujícím po dni, kdy uživatel učinil ohlášení změny, popřípadě ohlášení zařazení ministerstvu, jestliže z dokladu předloženého při ohlášení změny, popřípadě ohlášení zařazení, popřípadě z dokladů předložených na základě výzvy podle odstavce 3 nevyplývá, že nastávají později. (14) Na řízení podle odstavců 1 až 13 se nevztahuje správní řád, s výjimkou lhůt a doručování.“. 42. V § 3h se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Změny údajů v evidenci podle odstavce 2 se na poskytování dotací v příslušném kalendářním roce neuplatní, jestliže byly provedeny po dni, kdy uplynula lhůta k podání žádosti o poskytnutí dotace pro příslušný kalendářní rok, pro jejíž posouzení se vyžadují údaje vedené v evidenci.“. 43. V § 3i písm. a) se za slovo „sledu“ vkládají slova „, popřípadě pod skleníky, nebo pod pevným anebo přenosným krytem,“. 44. V § 3i písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 4an zní: „b) travním porostem stálá pastvina4an), popřípadě souvislý porost s převahou travin určený ke krmným účelům nebo k technickému využití, který může být nejvýše jednou za 5 let rozorán za účelem zúrodnění, 4an) Čl. 2 nařízení Komise (ES) č. 796/2004, v platném znění.“. 45. V § 3i písmena c) až e) včetně poznámky pod čarou č. 4aj znějí: „c) vinicí zemědělsky obhospodařovaná půda, která je souvisle osázena keři vinné révy a opatřena opěrným zařízením, které musí být nainstalováno nejpozději do 2 let od výsadby; do plochy této zemědělsky obhospodařované půdy se započítává související manipulační prostor, který nesmí přesahovat 8 metrů na začátku a na konci řad a šířku jednoho meziřadí, v nejvyšší započitatelné šířce 3 metrů, podél řad po obou stranách vinice, d) chmelnicí zemědělsky obhospodařovaná půda, která je opatřena opěrným zařízením pro pěstování chmele a na které se pěstuje chmel; plocha této zemědělsky obhospodařované půdy se stanoví v souladu s předpisem Evropských společenství s bezprostředním účinkem4aj), e) ovocným sadem zemědělsky obhospodařovaná půda, která je souvisle osázena ovocnými stromy, případně ovocnými keři; do plochy této zemědělsky obhospodařované půdy se započítává související manipulační prostor, který nesmí přesahovat 8 metrů na začátku a na konci řad a šířku jednoho meziřadí, v nejvyšší započitatelné šířce 6 metrů, podél řad po obou stranách ovocného sadu, 4aj) Čl. 1 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 609/1999 ze dne 19. března 1999 o poskytování podpory pro producenty chmele, v platném znění.“. 46. V § 3i se za písmeno e) vkládají nová písmena f) a g), která znějí: „f) školkou zemědělsky obhospodařovaná půda, na které se pěstují školkařské výpěstky ovocných a okrasných druhů, révy vinné včetně podnožového rozmnožovacího materiálu, sadba chmele a lesních dřevin, s výjimkou školek lesních dřevin založených v lese pro vlastní potřebu k obnově lesa, g) zelinářskou zahradou zemědělsky obhospodařovaná půda, na které se pěstuje ovoce, zelenina a okrasné, léčivé, kořeninové a aromatické rostliny pro potřebu uživatele zelinářské zahrady a jeho osob blízkých.“. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno h). 47. V § 3i písm. h) se slova „a) až e)“ nahrazují slovy „a) až g)“. 48. V § 4 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský je oprávněn od ekonomických subjektů vedených podle zákona o státní statistické službě vyžadovat údaje o ovocných sadech obhospodařovaných v režimu intenzivního ovocnářství4ab) způsobem a v rozsahu, které stanoví ministerstvo vyhláškou.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. 49. V § 4 se doplňují odstavce 8 až 12, které včetně poznámek pod čarou č. 4ao a 4ap znějí: „(8) Podpora podle bezprostředně použitelného předpisu Evropských společenství4ao) může být poskytnuta fyzické nebo právnické osobě, která je zemědělským podnikatelem podle tohoto zákona, ve formě prominutí a) penále na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, b) nedoplatku a penále na daních a poplatcích, c) penále na pojistném na veřejné zdravotní pojištění, d) dlužných částek u návratných finančních výpomocí, e) dlužného nájemného a splátek za půdu nakoupenou od Pozemkového fondu České republiky, f) penále u Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s., g) penále u Fondu, h) penále za porušení rozpočtové kázně4ap). (9) Osoba podle odstavce 8 může o prominutí podle odstavce 8 požádat u orgánu, kterému podle zvláštního právního předpisu přísluší o prominutí rozhodnout (dále jen „poskytovatel“). Nedílnou součástí žádosti je prohlášení této osoby o veškerých prominutích podle odstavce 8 jí poskytnutých v průběhu posledních 3 let před podáním žádosti. (10) Poskytovatel o prominutích podle odstavce 8 souhrnně informuje ministerstvo, a to vždy do 15 dnů po skončení příslušného čtvrtletí, ve kterém bylo o tomto prominutí rozhodnuto. (11) Rozhodnou-li orgány Evropské unie o navrácení podpory, je osoba podle odstavce 8 povinna poskytnutou podporu vrátit, včetně úroků stanovených orgány Evropské unie. (12) Ke splnění povinnosti podle odstavce 11 poskytovatel osobu podle odstavce 8 neprodleně vyzve; nevyplývá-li lhůta k navrácení podpory z rozhodnutí orgánů Evropské unie, poskytovatel ji zároveň ve výzvě stanoví. 4ao) Nařízení Komise (ES) č. 1860/2004 ze dne 6. října 2004 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis v zemědělském odvětví a v odvětví rybolovu. 4ap) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 256/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“. 50. V § 4a odst. 1 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) plnění povinností a podmínek fyzickou nebo právnickou osobou při pěstování geneticky modifikované odrůdy plodin stanovených tímto zákonem (§ 2i).“. 51. V § 4a se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí: „(8) Při výkonu kontroly může ministerstvo postupovat v součinnosti s celními orgány. (9) Údaje potřebné pro evidenci ovocných sadů obhospodařovaných v režimu intenzivního ovocnářství4ab) je oprávněn kontrolovat též Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Odstavce 1 až 7 platí obdobně.“. 52. V § 5 odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) až do výše 500 000 Kč fyzické nebo právnické osobě, která nesplní povinnosti stanovené v § 2i.“. 53. V § 5 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 až 8, které znějí: „(6) Fyzické osobě, která nenahlásí ztrátu bezúhonnosti ve lhůtě do 60 dnů ode dne vzniku této skutečnosti, může být uložena pokuta až do výše 20 000 Kč. (7) Právnické osobě, která nenahlásí ztrátu bezúhonnosti odpovědného zástupce nebo ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce anebo změnu odpovědného zástupce ve lhůtě do 60 dnů ode dne vzniku této skutečnosti, může být uložena pokuta až do výše 200 000 Kč. (8) Fyzické nebo právnické osobě, která neposkytne údaje potřebné pro vedení evidence ovocných sadů obhospodařovaných v režimu intenzivního ovocnářství4ab), může být uložena pokuta až do výše 100 000 Kč.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 9. 54. V § 5 odst. 9 se slova „Pokutu podle odstavců 4 a 5“ nahrazují slovy „Pokutu podle odstavců 4 až 7“. 55. V § 5 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Pokutu podle odstavce 8 ukládá a vybírá Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu České republiky. Pokuty vymáhá územní finanční orgán5d) podle zvláštního právního předpisu5e).“. 56. Příloha se zrušuje. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Uživatel půdního bloku nebo dílu půdního bloku vedený v evidenci, který nemá přiděleno identifikační číslo, sdělí ministerstvu do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona rodné číslo za účelem aktualizace evidence. Ministerstvo je povinno nakládat s tímto údajem podle zvláštního právního předpisu upravujícího evidenci obyvatel a rodných čísel. 2. Obecní úřad obce s rozšířenou působností uvede evidenci zemědělského podnikatele do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do souladu s tímto zákonem. 3. Řízení o aktualizaci evidence půdy podle § 3g zahájená a neskončená ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 85/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Čl. III V části první článku II bodu 1. zákona č. 85/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se ve větě první za slova „za zemědělského podnikatele“ vkládají slova „k provozování zemědělské výroby“, ve větě druhé za středníkem se slova „pro účely nemocenského a důchodového pojištění a zdravotního pojištění“ zrušují a slova „osobu podnikající v zemědělství“ se nahrazují slovy „zemědělského podnikatele k provozování zemědělské výroby podle tohoto zákona“ a na konci tohoto bodu se doplňuje věta, která zní: „Pokud samostatně hospodařící rolník nehodlá provozovat zemědělskou výrobu podle tohoto zákona, požádá obecní úřad obce s rozšířenou působností o vydání potvrzení o vyřazení z evidence osob vedené podle zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb. a zákona č. 455/1991 Sb.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu Čl. IV Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb. a zákona č. 482/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 2 písm. j) se za slovo „cukru“ vkládají slova „a v odvětví mléka a mléčných výrobků“ a v poznámce pod čarou č. 1d se doplňují slova „Nařízení Rady (ES) č. 1788/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se zavádí dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků, v platném znění.“. 2. V § 1 odst. 2 se na konci písmene l) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena m) až v), která včetně poznámek pod čarou č. 1g až 1i znějí: „m) provádí činnosti související se systémem schvalování, registrace, evidence nebo uznávání producentů zemědělských výrobků nebo potravin podle příslušných právních předpisů Evropských společenství1g) v oblasti společných organizací trhu a strukturálních opatření, n) provádí činnosti související se systémem schvalování, registrace, evidence nebo uznávání seskupení producentů zemědělských výrobků nebo potravin, včetně mezinárodních, seskupení meziodvětvových organizací a dohod producentů zemědělských výrobků nebo potravin podle příslušných právních předpisů Evropských společenství1g), pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, o) provádí činnosti související se systémem schvalování mezinárodních kontrolních a dozorčích společností podle předpisu Evropských společenství1h), p) provádí opatření vyplývající z mezinárodní smlouvy1i), q) provádí činnosti související se získáváním, zpracováváním a předáváním cenových a tržních informací, včetně evidence smluv, podle příslušných právních předpisů Evropských společenství1g), r) provádí činnosti související s reprezentativním výběrem zemědělských výrobků nebo potravin, se stanovením národních referenčních a referenčních množství zemědělských výrobků nebo potravin, s reprezentativním výběrem oblastí pěstování zemědělských výrobků nebo výroby potravin, popřípadě s reprezentativním výběrem producentů zemědělských výrobků nebo potravin podle příslušných právních předpisů Evropských společenství1g) v oblasti společných organizací trhu a strukturálních opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, s) vykonává dozor nad plněním povinností vyplývajících pro fyzické a právnické osoby z přímo použitelného předpisu Evropských společenství, t) vyčleňuje část rezervy, pokud je součástí systému produkčních kvót podle předpisů Evropských společenství, kterou lze použít ke zvyšování stávajících, popřípadě přidělování nových referenčních množství mléka, u) provádí opatření společných organizací trhu podle zvláštního právního předpisu1g), pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, v) provádí podporu marketingu zemědělských výrobků a potravin. 1g) § 2b zákona č. 252/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 1h) Nařízení Komise (ES) č. 800/1999 ze dne 15. dubna 1999, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních náhrad pro zemědělské produkty, v platném znění. 1i) § 2c zákona č. 252/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 4/2002 Sb. m. s., o sjednání Víceleté finanční dohody mezi Českou republikou a Komisí Evropských společenství jménem Evropského společenství.“. 3. V § 1 se doplňují odstavce 3 a 4, které včetně poznámky pod čarou č. 1j znějí: „(3) Podmínky provádění činností Fondu podle odstavce 2 může vláda upravit nařízením1j), nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak. (4) Fyzické a právnické osoby podávají Fondu žádosti, čestná prohlášení a informace, které vyplývají z působnosti Fondu podle odstavce 2, na formulářích vydaných Fondem. 1j) § 2b a 2c zákona č. 252/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 2 písm. b) se slova „tuzemskými cenami“ nahrazují slovy „cenami na vnitřním trhu Evropských společenství“. 5. V § 2 písm. c) se za slovo „rezervou“ vkládají slova „, pokud je součástí systému produkčních kvót podle předpisů Evropských společenství,“. 6. V § 2 písm. d) se slova „, a které může uvést na určený trh v průběhu příslušného období, aniž by jí byl uložen odvod nebo stanoveno jiné opatření“ zrušují. 7. V § 4 odst. 2 se slova „společných organizací trhu podle zvláštního právního předpisu1e)“ nahrazují slovy „činností podle § 1 odst. 2“. 8. V § 6a odst. 1 písm. e) se slovo „odvody,“ zrušuje. 9. V § 6a odst. 1 písm. f) se slova „určené na provádění společných organizací trhu podle zvláštního právního předpisu“ zrušují. Odkaz na poznámku pod čarou č. 1e se zrušuje. 10. V § 6a odst. 3 se slovo „odvody,“ zrušuje. 11. V § 7 odst. 7 se za slovo „alespoň“ vkládají slova „ze zástupců ministerstva,“. 12. V § 11 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Na řízení o poskytnutí dotace a rozhodování v něm se nevztahují lhůty pro vydání rozhodnutí, ustanovení o povinnosti umožnit účastníkům řízení před vydáním rozhodnutí ve věci vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, ustanovení o vyrozumění účastníků řízení o provádění důkazů mimo ústní jednání, ustanovení o provedení záznamu o provedení důkazu listinou a ustanovení o vydání usnesení při provádění důkazu ohledáním věci na místě podle správního řádu.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6. 13. V § 11 odst. 6 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 14. V § 11a se doplňuje odstavec 11, který zní: „(11) Nesplní-li příjemce dotace povinnost podle odstavců 1 a 3, může Fond rozhodnout, že částka dotace, kterou je příjemce dotace podle odstavců 1 a 3 povinen vrátit, mu bude odečtena od částky dotace, pro jejíž poskytnutí splnil podmínky. Tímto odečtením povinnost vrátit dotaci podle odstavců 1 a 3 zaniká; povinnost zaplatit penále ve výši podle odstavce 1 z doby ode dne odepsání částky dotace, kterou je příjemce dotace povinen vrátit z účtu Fondu do dne rozhodnutí o odečtení tímto není dotčena.“. 15. V § 11c odst. 1 se slova „stanovenou nařízením vlády, nestanoví-li intervenční cenu zvláštní právní předpis jinak“ nahrazují slovy „stanovenou příslušnými předpisy Evropských společenství1e)“. 16. V § 11c se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „pokud to umožňují předpisy Evropských společenství.“. 17. V § 11d odst. 1 se za slova „ze zemědělských surovin původem z České republiky,“ vkládají slova „, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropských společenství jinak,“. 18. V § 11d se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 10 se označují jako odstavce 2 až 9. 19. V § 11d odst. 3 se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“ a věta druhá se zrušuje. 20. V § 11d odst. 4 se věta druhá zrušuje. 21. V § 11d odst. 5 se za slovo „rezervy“ doplňují slova „, pokud je součástí systému produkčních kvót podle předpisů Evropských společenství.“. 22. V § 11d odst. 6 se číslo „6“ nahrazuje číslem „5“ a za slovo „rezervy“ se vkládají slova „, pokud je součástí systému produkčních kvót podle předpisů Evropských společenství,“. 23. V § 11d odst. 7 se slova „4 a 5“ nahrazují slovy „3 a 4“. 24. V § 11d odst. 9 se písmena a) a c) zrušují. Dosavadní písmena b), d) až g) se označují jako písmena a) až e). 25. V § 11d odst. 9 písm. b) se za slovo „kvót“ doplňují slova „podle předpisů Evropských společenství,“. 26. V § 11d odst. 9 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) další opatření vyplývající z přímo použitelného předpisu Evropských společenství.“. 27. V § 11e odst. 1 se slovo „výrobcům“ nahrazuje slovem „producentům“. 28. V § 11e se odstavce 2 až 5 a 8 až 13 zrušují. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 2 a 3. 29. V § 11e odst. 2 se číslo „7“ nahrazuje číslem „3“ a slova „nebo nesplnil závazek podle odstavce 5 písm. b) nebo c),“ se zrušují. 30. V § 11e se doplňuje nový odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 9n zní: „(4) Producent syrového kravského mléka je před začátkem příslušného kvótového roku povinen písemně oznámit Fondu odběratele9n) na formulářích vydaných Fondem. V případě, že producent hodlá v průběhu příslušného kvótového roku dodávat syrové kravské mléko více odběratelům, je povinen Fondu oznámit objem části individuálního referenčního množství, k jejímuž vyhodnocení plnění bude jeho každý odběratel příslušný. Jestliže producent změní v průběhu příslušného kvótového roku odběratele, je povinen bezprostředně po ukončení této změny oznámit Fondu nového odběratele. 9n) Nařízení Rady (ES) č. 1788/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků, v platném znění.“. 31. V § 11f se odstavce 8, 9, 11 až 14 zrušují. Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 2. 32. V § 11g se odstavce 2, 3, 5 až 8 zrušují. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2. 33. Za § 11i se vkládá nový § 11j, který včetně nadpisu zní: „§ 11j Povinnosti vyplývající z přímo použitelného předpisu Evropských společenství Osoby, na které se vztahují opatření podle § 1 odst. 2, jsou povinny dodržovat povinnosti vyplývající z přímo použitelného předpisu Evropských společenství.“. 34. V § 12 odst. 1 se za slovo „zemědělství“ vkládají slova „, včetně ortofotomap, zákona o rostlinolékařské péči“. 35. V § 12 odst. 2 se slova „o své činnosti a hospodaření“ nahrazují slovy „o provádění činností podle § 1 odst. 2“. 36. V § 12 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 9k zní: „(4) Fond je oprávněn k činnostem podle § 1 odst. 2 využívat rodná čísla v souladu se zvláštním právním předpisem9k). 9k) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.“. 37. V § 12a odst. 1 písm. a) se slova „podle tohoto zákona“ zrušují. 38. V § 12a odst. 1 písm. c) se slova „a nařízení vlády vydaných k jeho provedení“ nahrazují slovy „, zákona o zemědělství a nařízení vlády vydaných k jejich provedení“. 39. V § 12a odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) plnění povinností vyplývajících z přímo použitelného předpisu Evropských společenství, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.“. 40. V § 12a odst. 2 se za slovo „kontrole9j)“ vkládají slova „, zákona o zemědělství9l),“ slovo „a“ se nahrazuje čárkou, za slova „tohoto zákona“ se doplňují slova „a podle zákona o finanční kontrole9m)“ a doplňují se poznámky pod čarou č. 9l a 9m, které znějí: „9l) Zákon č. 252/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9m) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.“. 41. V § 12a se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 9o zní: „(5) Kontrolu podle odstavců 1 a 3 vykonávají v rámci své působnosti stanovené zvláštními právními předpisy9o) také správní úřady řízené ministerstvem. 9o) Například zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon).“. Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 6 až 9. 42. V § 12a odstavec 6 zní: „(6) Při výkonu kontroly podle odstavců 1 a 3 je Fond oprávněn požadovat provedení analýz vzorků zemědělských výrobků celními orgány.“. 43. V § 12a se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Pro provádění kontrol orgány Evropských společenství nebo jimi pověřených osob platí ustanovení odstavců 1 až 9 přiměřeně.“. 44. V § 13 odstavec 1 zní: „(1) Fond uloží sankci podle tohoto zákona, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropských společenství jinak.“. 45. V § 13 se odstavce 2 až 8 zrušují. Dosavadní odstavce 9 až 14 se označují jako odstavce 2 až 7. 46. V § 13 odst. 2 písm. e) se číslo „9“ nahrazuje číslem „8“. 47. V § 13 odst. 2 písmeno f) zní: „f) až do výše 500 000 Kč odběrateli, který odebral syrové kravské mléko od producenta kravského mléka, který není držitelem individuálního referenčního množství mléka a nebo není Fondem schválený jako odběratel,“. 48. V § 13 odst. 2 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) až do výše 2 000 000 Kč fyzické nebo právnické osobě, která nesplní nebo poruší povinnost vyplývající z přímo použitelného předpisu Evropských společenství, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropských společenství jinak.“. 49. V § 13 odst. 4 se číslo „9“ nahrazuje číslem „2“. 50. V § 13 odst. 5 se slova „Odvody a pokuty podle odstavců 1 až 11 jsou finančními zdroji Fondu. Při rozhodování o povinnosti zaplatit odvody a pokuty“ nahrazují slovy „Pokuty podle odstavců 1 až 4 jsou finančními zdroji Fondu. Při rozhodování o povinnosti zaplatit pokutu“. 51. V § 13 odst. 6 se slova „Odvody a pokuty podle odstavců 1 až 11“ nahrazují slovy „Pokuty podle odstavců 1 až 4“. 52. V § 13 odst. 7 se číslo „13“ nahrazuje číslem „6“. 53. Za § 13a se vkládá nový § 13b, který zní: „§ 13b (1) Kde se v přímo použitelných předpisech Evropských společenství, které členským státům Evropské unie přikazují nebo umožňují provést samostatnou úpravu podle jejich uvážení, mluví o a) příslušném úřadu, příslušném ústředním úřadu nebo příslušném orgánu, rozumí se tím při provádění činností podle § 1 odst. 2 pro účely tohoto zákona a k němu vydaných prováděcích právních předpisů Fond, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, b) příslušném orgánu dozoru, popřípadě kontroly, rozumí se tím při provádění činností podle § 1 odst. 2 pro účely tohoto zákona a k němu vydaných prováděcích právních předpisů Fond, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, c) vývozní náhradě, rozumí se tím pro účely tohoto zákona a k němu vydaných prováděcích právních předpisů subvence při vývozu podle tohoto zákona, d) jistotě, rozumí se tím pro účely tohoto zákona a k němu vydaných prováděcích právních předpisů záruka podle tohoto zákona, e) kvótě cukru A a kvótě cukru B, individuálním referenčním množství pro dodávky mléka, pro přímý prodej mléka, popřípadě subkvótě škrobu, rozumí se tím pro účely tohoto zákona a k němu vydaných prováděcích právních předpisů individuální produkční kvóta podle tohoto zákona, f) dotaci, podpoře, subvenci, náhradě, prémii, příplatku, platbě, pomoci, popřípadě příspěvku, rozumí se tím pro účely tohoto zákona a k němu vydaných prováděcích právních předpisů dotace podle tohoto zákona. (2) Kde se v právních předpisech uvedených v odstavci 1 mluví o opatřeních k zajištění dodržování povinností a jednotného uplatňování požadavků stanovených těmito právními předpisy nebo odstraňování zjištěných nedostatků, rozumí se tím při provádění činností podle § 1 odst. 2 odpovídající opatření podle tohoto zákona.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském Čl. V Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 21/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb. a zákona č. 321/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 4a zní: „h) evidence ovocných sadů obhospodařovaných v režimu intenzivního ovocnářství4a). 4a) Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 2 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 5b zní: „(4) Ústav dále provádí kontrolní a dozorové činnosti podle zvláštního právního předpisu5b) v souladu s předpisy Evropských společenství v rozsahu stanoveném podle zvláštních zákonů4). 5b) § 12a zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 3 odst. 1 písm. d) se bod 2 zrušuje a současně se zrušuje číslování bodu 1. 4. V § 6 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 6, které znějí: „(3) Náhrady nákladů za odborné a zkušební úkony podle zvláštních zákonů4) prováděné na smluvním základě zkušebními úřady v zahraničí se hradí v plné výši, přičemž výše nákladů musí být předem známa. (4) Celkové náklady za odborné a zkušební úkony podle odstavce 2 jsou tvořeny součtem náhrad nákladů za všechny provedené jednotlivé odborné a zkušební úkony, jejichž výše je stanovena v prováděcím právním předpisu (§ 11). Pokud není u plodiny výše nákladů za odborné a zkušební úkony podle odstavce 2 stanovena, Ústav ji stanoví nejpozději před zahájením zkoušek a seznámí s ní žadatele. (5) Náklady za odborné a zkušební úkony provedené osobou pověřenou podle § 4 hradí žadatel této osobě. (6) Náklady za odborné a zkušební úkony provedené zkušebním úřadem v zahraničí hradí žadatel tomuto úřadu.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 7 až 9. 5. V § 6 odst. 9 se číslovka „4“ nahrazuje číslovkou „8“. 6. V § 11 se za slovo „nákladů“ vkládají slova „a způsob výpočtu jejich výše“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o ochraně chmele Čl. VI Zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění zákona č. 68/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb. a zákona č. 322/2004 Sb., se mění takto: 1. § 7 včetně nadpisu zní: „§ 7 Ministerstvo zemědělství Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) provádí dozor nad dodržováním postupu certifikace.“. 2. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 5 až 6a zní: „§ 7a Státní zemědělský intervenční fond Státní zemědělský intervenční fond v rámci provádění opatření společných organizací trhu5) zejména a) rozhoduje o uznávání seskupení producentů chmele6), b) eviduje smlouvy na dodávky chmele podle předpisů Evropských společenství6a). 5) Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů. § 2b zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. 6) Nařízení Rady (EHS) č. 1696/1971, v platném znění. Nařízení Komise (EHS) č. 1351/1972, v platném znění. 6a) Čl. 6 nařízení Rady (EHS) č. 1696/1971, v platném znění. Nařízení Komise (EHS) č. 776/1973, v platném znění.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. VII Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb. a zákona č. 357/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 25 odst. 1 písm. t) větě druhé se za slovo „není“ vkládají slova „s výjimkou tichého vína“. 2. V § 34 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Poplatník může dále od základu daně odečíst 50 % částky, kterou vypořádal v peněžní, případně v nepeněžní formě v období 1993 až 2005 oprávněným osobám jejich majetkový podíl podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, nebo kterou poplatník v období 1993 až 2005 uhradil oprávněným osobám za postoupení jejich pohledávky na vypořádání majetkového podílu podle zákona č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Odpočet lze uplatnit po dobu 5 let počínaje zdaňovacím obdobím 2005.“. 3. V § 40 se doplňuje odstavec 25, který zní: „(25) U poplatníků, kteří mají povinnost vypořádat majetkové podíly podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, nebo které poplatník vypořádal oprávněným osobám za jejich postoupené pohledávky, je výše vypořádaných podílů počínaje zdaňovacím obdobím roku 2005 odpočitatelnou položkou od základu daně z příjmů.“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl. VIII Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb. a zákona č. 377/2005 Sb., se mění takto: V příloze č. 1 se doplňuje položka s číselným kódem harmonizovaného systému popisu číselného označování zboží „06022090“ a názvem zboží „stromy, zákrsky, keře a keříky, též roubované, těch druhů, které rodí jedlé ovoce a ořechy“. ČÁST OSMÁ Zmocnění k vydání úplného znění zákonů Čl. IX Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, jak vyplývá z pozdějších zákonů, a úplné znění zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), jak vyplývá z pozdějších zákonů. ČÁST DEVÁTÁ ÚČINNOST Čl. X Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 443/2005 Sb.	Zákon č. 443/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 10. 11. 2005, datum účinnosti 10. 11. 2005, částka 154/2005 * Čl. I - V § 8 zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění zákona č. 453/2001 Sb. a zákona č. 19/2004 Sb., se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. * Čl. II Aktuální znění od 10. 11. 2005 443 ZÁKON ze dne 6. října 2005, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V § 8 zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění zákona č. 453/2001 Sb. a zákona č. 19/2004 Sb., se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 444/2005 Sb.	Zákon č. 444/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 11. 11. 2005, datum účinnosti 1. 1. 2006, částka 155/2005 * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o České obchodní inspekci * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o geologických pracích * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o metrologii * ČÁST PÁTÁ - Změna živnostenského zákona * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o ochraně přírody a krajiny * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o komoditních burzách * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o ochraně spotřebitele * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o zeměměřictví * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o regulaci reklamy * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna lesního zákona * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o krmivech * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o ochraně chmele * ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o potravinách a tabákových výrobcích * ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o zemědělství * ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona o ochraně utajovaných skutečností * ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o hnojivech * ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna veterinárního zákona * ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o azylu * ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky * ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o opatřeních ve vztahu k afghánskému hnutí Talibán * ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o provádění mezinárodních sankcí k udržování mezinárodního míru a bezpečnosti * ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o ochraně osobních údajů * ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o evidenci obyvatel * ČÁST TŘICÁTÁ - Změna plemenářského zákona * ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů * ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy * ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o ekologickém zemědělství * ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů * ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o informačních systémech veřejné správy * ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o ochraně práv k odrůdám * ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ - Změna lázeňského zákona * ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna vodního zákona * ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o myslivosti * ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o obalech * ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o integrované prevenci * ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o zbraních * ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci * ČÁST ČTYŘICÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů * ČÁST ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin * ČÁST PADESÁTÁ - Změna zákona o oběhu osiva a sadby * ČÁST PADESÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o rybářství * ČÁST PADESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o obchodování s ohroženými druhy * ČÁST PADESÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o poštovních službách * ČÁST PADESÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o vinohradnictví a vinařství * ČÁST PADESÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o rostlinolékařské péči * ČÁST PADESÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o archivnictví a spisové službě * ČÁST PADESÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím správního řádu * ČÁST ŠEDESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST ŠEDESÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o zaměstnanosti * ČÁST ŠEDESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o některých službách informační společnosti * ČÁST ŠEDESÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o některých opatřeních ve vztahu k Irácké republice * ČÁST ŠEDESÁTÁ PÁTÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ * ČÁST ŠEDESÁTÁ ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2024 (185/2023 Sb.) 444 ZÁKON ze dne 12. října 2005, kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna zákona o České obchodní inspekci Čl. III V § 12 odst. 5 zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 145/2000 Sb. a zákona č. 226/2003 Sb., se slova „územní finanční orgán3l)“ nahrazují slovy „celní úřad“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o geologických pracích Čl. IV V § 20 odst. 2 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona č. 366/2000 Sb., se slova „finanční úřady“ nahrazují slovy „celní úřady“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o metrologii Čl. V V § 23 odst. 6 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb. a zákona č. 137/2002 Sb., se slova „finančnímu úřadu“ nahrazují slovy „celnímu úřadu“. ČÁST PÁTÁ Změna živnostenského zákona Čl. VI Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb. a zákona č. 127/2005 Sb., se mění takto: 1. Za § 60d se vkládá nový § 60e, který zní: „§ 60e Kontrolu plnění povinnosti označit provozovnu, stanovenou v § 17 odst. 7 a 8, provádějí při správě daní rovněž územní finanční orgány a celní úřady.“. 2. V § 65 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Územní finanční orgán nebo celní úřad mohou uložit podnikateli pokutu až do výše 1 000 000 Kč, jestliže podnikatel poruší povinnost označit provozovnu, stanovenou v § 17 odst. 7 a 8.“. 3. V § 65 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Řízení o uložení pokuty podle odstavce 2 provede ten orgán, který porušení povinnosti zjistil jako první.“. 4. V § 66 odst. 2 se za slova „živnostenský úřad“ vkládají slova „ , územní finanční orgán nebo celní úřad“. 5. V 66 odst. 3 se slova „Živnostenský úřad“ nahrazují slovem „Orgán“. 6. V § 66 odst. 5 se za slova „živnostenského úřadu“ vkládají slova „ , územního finančního orgánu nebo celního úřadu“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o ochraně přírody a krajiny Čl. VII V § 88a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., se slova „finanční úřady“ nahrazují slovy „celní úřady“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o komoditních burzách Čl. VIII V § 36 odst. 6 zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění zákona č. 105/1995 Sb., se slova „finančnímu úřadu“ nahrazují slovy „celnímu úřadu“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu Čl. IX Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 98/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 12 odst. 3 a v § 20 odst. 6 se slova „finanční orgán“ nahrazují slovy „celní úřad“. 2. V § 12 odst. 4 se slova „Finanční orgán21a)“ nahrazují slovy „Celní úřad“. Poznámka pod čarou č. 21a se zrušuje. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o ochraně spotřebitele Čl. XI V § 24 odst. 13 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 64/2000 Sb., zákona č. 186/2004 Sb. a zákona č. 217/2004 Sb., se slova „územní finanční orgán“ nahrazují slovy „celní úřad“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem Čl. XII V § 43e odst. 5 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 36/2004 Sb., se slova „finanční úřad“ nahrazují slovy „celní úřad“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o zeměměřictví Čl. XIII V § 17c odst. 2 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 186/2001 Sb., se slova „územní finanční orgán“ nahrazují slovy „celní úřad“. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o regulaci reklamy Čl. XIV V § 8 odst. 6 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 138/2002 Sb. a zákona č. 217/2004 Sb., se slova „územní finanční orgán“ nahrazují slovy „celní úřad“. ČÁST PATNÁCTÁ Změna lesního zákona Čl. XVI Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 149/2003 Sb. a zákona č. 1/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 17 odst. 3 se slova „finančnímu orgánu11)“ nahrazují slovy „celnímu úřadu“. Poznámka pod čarou č. 11 se zrušuje. 2. V § 18 odst. 2 se slova „finanční orgán11)“ nahrazují slovy „celní úřad“. 3. V § 18 odst. 3 a 4 se slova „finanční orgán“ nahrazují slovy „celní úřad“. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o krmivech Čl. XVII V § 19 odst. 9 zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 21/2004 Sb., se slova „územní finanční orgán11)“ nahrazují slovy „celní úřad“. Poznámka pod čarou č. 11 se zrušuje. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o ochraně chmele Čl. XVIII V § 8 odst. 7 zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění zákona č. 322/2004 Sb., se slova „územní finanční orgán20)“ nahrazují slovy „celní úřad“. Poznámka pod čarou č. 20 se zrušuje. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona o potravinách a tabákových výrobcích Čl. XIX V § 17 odst. 18 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 94/2004 Sb. a zákona č. 316/2004 Sb., se slova „územní finanční orgán17a)“ nahrazují slovy „celní úřad“. Poznámka pod čarou č. 17a se zrušuje. ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna zákona o zemědělství Čl. XX V § 5 odst. 3 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., se slova „územní finanční orgán5e)“ nahrazují slovy „celní úřad“. Poznámka pod čarou č. 5e se zrušuje. ČÁST DVACÁTÁ Změna zákona o ochraně utajovaných skutečností Čl. XXI Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 363/2000 Sb., zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 322/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 386/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 72 odst. 3 se slova „finanční úřady“ nahrazují slovy „celní úřady“. 2. V § 81r odst. 3 se slova „finanční úřady“ nahrazují slovy „celní úřady“. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o hnojivech Čl. XXII V § 14c odst. 6 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 317/2004 Sb., se slova „územní finanční orgán18)“ nahrazují slovy „celní úřad“. Poznámka pod čarou č. 18 se zrušuje. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ Změna veterinárního zákona Čl. XXIII V § 74 odst. 4 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), se slova „územní finanční orgán“ nahrazují slovy „celní úřad“. ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o azylu Čl. XXIV V § 93a odst. 5 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., se slova „finanční úřad“ nahrazují slovy „celní úřad“. ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky Čl. XXV Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb. a zákona č. 559/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 156 odst. 7 se slova „finanční úřad“ nahrazují slovy „celní úřad“. 2. V § 157 odst. 5 se slova „finanční úřady“ nahrazují slovy „celní úřady“. ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o opatřeních ve vztahu k afghánskému hnutí Talibán Čl. XXVII V § 8 odst. 7 zákona č. 48/2000 Sb., o opatřeních ve vztahu k afghánskému hnutí Talibán, se slova „finanční úřad“ nahrazují slovy „celní úřad“. ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o provádění mezinárodních sankcí k udržování mezinárodního míru a bezpečnosti Čl. XXVIII V § 8 odst. 7 zákona č. 98/2000 Sb., o provádění mezinárodních sankcí k udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, se slova „finanční úřad“ nahrazují slovy „celní úřad“. ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ Změna zákona o ochraně osobních údajů Čl. XXIX V § 46 odst. 7 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 177/2001 Sb., se slova „územní finanční úřad“ nahrazují slovy „celní úřad“. ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o evidenci obyvatel Čl. XXX V § 17e odst. 6 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 53/2004 Sb., se slova „územní finanční orgán“ nahrazují slovy „celní úřad“. ČÁST TŘICÁTÁ Změna plemenářského zákona Čl. XXXI V § 26 odst. 3 a v § 28 odst. 4 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb. a zákona č. 282/2003 Sb., se slova „územní finanční orgán“ nahrazují slovy „celní úřad“. ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů Čl. XXXII V § 22 odst. 7 zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 227/2003 Sb., se slova „územní finanční orgány24)“ nahrazují slovy „celní úřady“. Poznámka pod čarou č. 24 se zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy Čl. XXXIV V § 26 odst. 7 zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, se slova „finančnímu úřadu“ nahrazují slovy „celnímu úřadu“. ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o ekologickém zemědělství Čl. XXXV V § 33 odst. 14 zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, se slova „územní finanční orgán41)“ nahrazují slovy „celní úřad“. Poznámka pod čarou č. 41 se zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů Čl. XXXVI V § 93 odst. 4 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, se slova „územní finanční orgán54)“ nahrazují slovy „celní úřad“. Poznámka pod čarou č. 54 se zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o informačních systémech veřejné správy Čl. XXXVIII V § 7 odst. 6 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, se slova „územní finanční orgán“ nahrazují slovy „celní úřad“. ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ Změna zákona o ochraně práv k odrůdám Čl. XXXIX V § 22 odst. 4 zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), se slova „územní finanční orgán12)“ nahrazují slovy „celní úřad“. Poznámka pod čarou č. 12 se zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ Změna lázeňského zákona Čl. XL Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 11 a v § 16 odst. 1 se slova „finančnímu úřadu“ nahrazují slovy „celnímu úřadu“. 2. V § 20 odst. 4 se slova „finanční úřady“ nahrazují slovy „celní úřady“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ Změna vodního zákona Čl. XLII Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb. a zákona č. 20/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 88 odst. 4 a v § 99 odst. 1 se slova „finanční úřady“ nahrazují slovy „celní úřady“. 2. V § 88 odst. 7 se slova „finančnímu úřadu místně příslušnému36b)“ nahrazují slovy „celnímu úřadu místně příslušnému“. Poznámka pod čarou č. 36b se zrušuje. 3. V § 88 odst. 12 se slova „finančnímu úřadu“ nahrazují slovy „celnímu úřadu“. 4. V § 88 odst. 13 se slova „finančnímu úřadu“ nahrazují slovy „celnímu úřadu“, slova „finančního úřadu“ se nahrazují slovy „celního úřadu“ a slova „finanční úřad“ se nahrazují slovy „celní úřad“. 5. V § 93 odst. 2 se slova „finančnímu úřadu“ nahrazují slovy „celnímu úřadu“. 6. V § 94 odst. 2 se slova „finančnímu úřadu“ nahrazují slovy „celnímu úřadu“, slova „finančního úřadu“ se nahrazují slovy „celního úřadu“ a slova „finanční úřad“ se nahrazují slovy „celní úřad“. 7. V § 96 odst. 1 a v § 97 odst. 2 se slova „finančnímu úřadu“ nahrazují slovy „celnímu úřadu“. 8. V § 99 odst. 2 se slova „finančního úřadu“ nahrazují slovy „celního úřadu“ a slova „finanční úřad“ se nahrazují slovy „celní úřad“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o myslivosti Čl. XLIII V § 64 odst. 9 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, se slova „územní finanční orgán“ nahrazují slovy „celní úřad“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o obalech Čl. XLIV V § 46 odst. 1 zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), se slova „finanční úřad30)“ nahrazují slovy „celní úřad“. Poznámka pod čarou č. 30 se zrušuje. ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o integrované prevenci Čl. XLV Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 521/2002 Sb., zákona č. 437/2004 Sb. a zákona č. 695/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 40 se slova „finančním úřadem“ nahrazují slovy „celním úřadem“. 2. V § 41 se slova „finančnímu úřadu“ nahrazují slovy „celnímu úřadu“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o zbraních Čl. XLVII V § 76 odst. 4 zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb. a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), se slova „finančnímu úřadu“ nahrazují slovy „celnímu úřadu“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci Čl. XLVIII V § 11 odst. 9 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, se slova „územní finanční orgán26)“ nahrazují slovy „celní úřad“. Poznámka pod čarou č. 26 se zrušuje. ČÁST ČTYŘICÁTÁ OSMÁ Změna zákona o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů Čl. XLIX V § 23 odst. 3 zákona č. 148/2003 Sb., o konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů), se slova „územní finanční orgán“ nahrazují slovy „celní úřad“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin Čl. L V § 35 odst. 5 zákona č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), se slova „územní finanční orgán“ nahrazují slovy „celní úřad“. ČÁST PADESÁTÁ Změna zákona o oběhu osiva a sadby Čl. LI V § 41 odst. 9 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), se slova „územní finanční orgán“ nahrazují slovy „celní úřad“. ČÁST PADESÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o rybářství Čl. LIII V § 31 odst. 7 zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), se slova „územní finanční orgán“ nahrazují slovy „celní úřad“. ČÁST PADESÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o obchodování s ohroženými druhy Čl. LIV V § 31 odst. 2 a § 32 odst. 4 zákona č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), se slova „finanční úřad“ nahrazují slovy „celní úřad“. ČÁST PADESÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o poštovních službách Čl. LV V § 37b odst. 6 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 225/2003 Sb. a zákona č. 95/2005 Sb., se slova „územní finanční úřad“ nahrazují slovy „celní úřad“. ČÁST PADESÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o vinohradnictví a vinařství Čl. LVI V § 40 odst. 6 zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), se slova „finanční orgán91)“ nahrazují slovy „celní úřad“. Poznámka pod čarou č. 91 se zrušuje. ČÁST PADESÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o rostlinolékařské péči Čl. LVII V § 78 odst. 14 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, se slova „finanční úřad“ nahrazují slovy „celní úřad“. ČÁST PADESÁTÁ OSMÁ Změna zákona o archivnictví a spisové službě Čl. LIX V § 76 odst. 2 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, se slova „územní finanční úřad“ nahrazují slovy „celní úřad“. ČÁST PADESÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím správního řádu Čl. LX V zákoně č. 501/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím správního řádu, se část třináctá zrušuje. ČÁST ŠEDESÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o správních poplatcích Čl. LXII Sazebník zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb. a zákona č. 228/2005 Sb., se mění takto: 1. V položce 1 se za bod 2 doplňuje bod 3, který zní: „3. a) Vydání osvědčení o certifikaci typu fiskální registrační pokladny Kč 20 000 b) Udělení autorizace servisnímu středisku Kč 10 000“. 2. V položce 135 se dosavadní ustanovení označuje jako písmeno b) a před něj se vkládá písmeno a), které zní: „a) Přijetí přihlášky průmyslového vzoru Kč 1 000 - pokud je(jsou) přihlašovatelem(li) výlučně původce(i) Kč 500“. ČÁST ŠEDESÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. LXIII V § 82 odst. 4 a v § 141 odst. 4 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, se slova „územní finanční orgán“ nahrazují slovy „celní úřad“. ČÁST ŠEDESÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o některých službách informační společnosti Čl. LXIV V § 12 odst. 5 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), se slova „územní finanční orgán“ nahrazují slovy „celní úřad“. ČÁST ŠEDESÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o některých opatřeních ve vztahu k Irácké republice Čl. LXV V § 8 odst. 10 zákona č. 4/2005 Sb., o některých opatřeních ve vztahu k Irácké republice, se slova „Finanční úřad pro Prahu 1“ nahrazují slovy „Celní úřad Praha 1“. ČÁST ŠEDESÁTÁ PÁTÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ Čl. LXVI 1. Řízení ve věcech, u nichž přešla působnost z územních finančních orgánů na celní úřady, zahájená územními finančními orgány přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí orgán, který řízení zahájil. 2. Při změně podmínek pro určení místní příslušnosti v důsledku nového vymezení územní působnosti územních finančních orgánů tímto zákonem provede přeregistraci daňových subjektů správce daně z moci úřední. Do dne přeregistrace vykonává správu daní daňového subjektu správce daně místně příslušný před účinností tohoto zákona. ČÁST ŠEDESÁTÁ ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. LXVII (1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 18, 22, 23 a 25, čl. VI, čl. X, čl. XLII bodů 2 až 5, čl. LXI a čl. LXII. (2) Ustanovení čl. I bodů 18, 23 a 25 a čl. XLII bodů 3 a 4 nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2007. (3) Ustanovení čl. I bodu 22, čl. VI, čl. X, čl. XLII bodů 2 a 5, čl. LXI a čl. LXII nabývají účinnosti dnem vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 495/2005 Sb.	Zákon č. 495/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb. a zákona č. 562/2004 Sb. Vyhlášeno 23. 12. 2005, datum účinnosti 23. 12. 2005, částka 173/2005 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o církvích a náboženských společnostech * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o dobrovolnické službě * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o zaměstnanosti * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o účetnictví * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 23. 12. 2005 495 ZÁKON ze dne 22. listopadu 2005, kterým se mění zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb. a zákona č. 562/2004 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o církvích a náboženských společnostech Čl. I Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb. a zákona č. 562/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 1 písm. b) se slovo „církevních“ zrušuje a za slova „právnických osob“ se doplňují slova „založených registrovanou církví a náboženskou společností a evidovaných podle tohoto zákona (dále jen „evidovaná právnická osoba“)“. 2. V § 3 písm. c) se za slovo „jméno“ vkládají slova „, popřípadě jména“, za slovo „příjmení,“ se vkládají slova „adresa místa trvalého pobytu v České republice;“ a za slovo „republiky“ se vkládá slovo „dále“. 3. V § 3 písm. d) se slova „církevní“ nahrazují slovem „evidované“. 4. V § 4 odst. 4 se za slovo „společností“ doplňují slova „nebo jinou právnickou osobou“. 5. V § 5 úvodní části ustanovení a v písmeni a) se slovo „občanů“ nahrazuje slovem „osob“. 6. V § 8 odst. 3 se slovo „církevní“ zrušuje a za slovo „osobu“ se doplňují slova „podle § 15a odst. 1 písm. a)“. 7. V § 10 odst. 2 písm. c) se za slova „originále podpisy“ vkládá slovo „nejméně“. 8. V § 10 odst. 2 písm. d) se slova „církve a náboženské společnosti“ zrušují. 9. V § 10 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „společnosti“ vkládají slova „předkládaný podle odstavce 2 písm. d)“. 10. V § 10 odst. 3 písm. c) se za slovo „společnosti“ doplňují slova „na území České republiky“. 11. V § 10 odst. 3 písmeno d) zní: „d) označení orgánu církve a náboženské společnosti, který jedná jejím jménem s orgány veřejné správy a třetími osobami na území České republiky jako statutární orgán, způsob jeho jednání a jeho ustavování a odvolávání, délku funkčního období jeho členů, popřípadě označení dalších orgánů církve a náboženské společnosti a orgánů řeholních institucí, které jsou oprávněny podávat návrhy podle tohoto zákona, rozsah tohoto oprávnění a způsob jednání jménem církve a náboženské společnosti,“. 12. V § 10 odst. 3 písmeno f) zní: „f) organizační strukturu církve a náboženské společnosti, včetně výčtu všech typů právnických osob, které budou navrhovány k evidenci v souladu s tímto zákonem podle § 15a odst. 1, způsob jejich zřizování a rušení, včetně případného uvedení právního nástupce při jejich zániku, označení jejich statutárních orgánů, způsob jejich ustavování a odvolávání, délku funkčního období členů statutárních orgánů,“. 13. V § 10 odst. 3 písm. g) se za slovo „duchovních“ doplňují slova „a seznam v církvi a náboženské společnosti používaných označení duchovních“. 14. V § 10 odst. 3 písmeno h) zní: „h) způsob schvalování změn základního dokumentu a těch dokumentů církve a náboženské společnosti a jejich změn, které jsou přikládány k základnímu dokumentu, nebo z nichž jsou uváděny údaje do základního dokumentu,“. 15. V § 10 odst. 3 písm. j) se za slovo „majetkem“ doplňují slova „a údaje podle § 27 odst. 5“. 16. V § 10 odst. 4 se slova „jejích orgánů“ nahrazují slovem „orgánu“. 17. V § 11 odst. 2, § 13 odst. 2 písm. b), § 14 odst. 6 písm. b) se za slovo „společnosti“ doplňují slova „podle § 10 odst. 3 písm. d)“. 18. V § 11 odst. 4 písm. a) se za slovo „činí“ vkládá slovo „nejméně“. 19. V § 12 odst. 1 písm. b) se za slovo „společností“ doplňují slova „na území České republiky“. 20. V § 13 odst. 3 se slovo „přeruší“ nahrazuje slovem „zastaví“. 21. V § 14 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Ministerstvo je povinno vydat rozhodnutí podle odstavce 2 nebo 3 nebo rozhodnout o zastavení řízení podle § 13 odst. 3 ve lhůtě stanovené obecnými předpisy o správním řízení. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit ministr. Ministerstvo je povinno s uvedením důvodů uvědomit o prodloužení lhůty zmocněnce přípravného výboru v případě řízení o registraci církve a náboženské společnosti nebo zmocněnce přípravného výboru svazu v případě řízení o registraci svazu církví a náboženských společností nebo orgán registrované církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d) v případě řízení o přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv.“. 22. V § 15 odst. 2 se za slovo „na“ vkládá slovo „registraci“. 23. V § 15 odst. 3, § 15 odst. 4 větě první, § 15 odst. 5 větě druhé se za slovo „společnosti“ vkládají slova „podle § 10 odst. 3 písm. d)“. 24. Nadpis hlavy IV zní: „EVIDOVANÉ PRÁVNICKÉ OSOBY“. 25. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který včetně poznámek pod čarou č. 14a a 14b zní: „§ 15a Společná ustanovení o evidovaných právnických osobách (1) Orgán registrované církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d) může navrhnout k evidenci podle tohoto zákona a) orgán registrované církve a náboženské společnosti, řeholní a jinou církevní instituci14a) osob hlásících se k církvi a náboženské společnosti založené za účelem vyznávání náboženské víry, b) účelové zařízení registrované církve a náboženské společnosti založené církví a náboženskou společností pro poskytování charitativních služeb (dále jen „účelové zařízení“). Evidencí podle tohoto zákona se právnické osoby podle písmen a) a b) stávají právnickými osobami podle tohoto zákona. (2) Ostatní právnické osoby založené registrovanou církví a náboženskou společností, které nejsou evidovány podle tohoto zákona, se mohou stát právnickými osobami registrací nebo zápisem podle zvláštních právních předpisů14b). (3) Návrhy na evidenci změn podle tohoto zákona podává orgán registrované církve a náboženské společnosti, který navrhl právnickou osobu založenou v církvi a náboženské společnosti k evidenci podle tohoto zákona. Návrh na evidenci změn je tento orgán povinen podat nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. Ministerstvo postupuje podle § 15 odst. 5 obdobně. (4) Podnikání a jiná výdělečná činnost právnických osob evidovaných podle odstavce 1 vedle obecně prospěšné činnosti charitativní, sociální nebo zdravotnické mohou být pouze jejich doplňkovou činností. 14a) Čl. 16 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. 14b) Například Občanský zákoník, Obchodní zákoník, zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů.“. 26. Nadpis § 16 zní: „Evidence právnických osob založených registrovanou církví a náboženskou společností podle § 15a odst. 1 písm. a)“. 27. V § 16 odst. 1 se slova „orgánu registrované církve a náboženské společnosti nebo řeholní a jiné církevní instituce jako církevní“ a slova „k tomu určený v základním dokumentu předkládaném“ zrušují, za slovo „osoby“ se vkládají slova „podle § 15a odst. 1 písm. a)“ a za číslo „3“ se doplňuje text „písm. d)“. 28. V § 16 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „odstavce 1“ nahrazují textem „, § 15a odst. 1 písm. a)“. 29. V § 16 odst. 2 písm. b) se slova „vymezení předmětu její“ nahrazují slovy „předmět obecně prospěšné, podnikatelské a jiné výdělečné“. 30. V § 16 odst. 2 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) způsob jednání statutárního orgánu evidované právnické osoby.“. 31. V § 16 odst. 3 se slova „registrovaná církev a náboženská společnost“ nahrazují slovy „orgán registrované církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d)“, slova „církevní“ se zrušují, ve větě první se za slovo „osoby“ vkládají slova „podle § 15a odst. 1 písm. a)“ a slovo „církevních“ se nahrazuje slovem „evidovaných“. 32. V § 16 odst. 4 se slova „registrovaná církev a náboženská společnost“ nahrazují slovy „orgán registrované církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d)“. 33. V § 16 odst. 5 se slova „ , oprávněný k jeho podání“ nahrazují slovy „, podle § 10 odst. 3 písm. d)“. 34. V § 16 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Nejde-li o právnickou osobu evidovanou podle tohoto zákona, ministerstvo návrh na evidenci zamítne.“. 35. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který zní: „§ 16a Evidence právnických osob založených registrovanou církví a náboženskou společností podle § 15a odst. 1 písm. b) (1) Účelové zařízení registrované církve a náboženské společnosti pro poskytování služeb sociálních nebo zdravotnických nebo působící jako charita či diakonie, které bude navrženo k evidenci podle tohoto zákona, se zakládá zakládací listinou registrované církve a náboženské společnosti, podepsanou členem nebo členy orgánu registrované církve a náboženské společnosti, jednajícími jako statutární orgán jménem církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d). Podpisy musí být úředně ověřeny. (2) Účelové zařízení poskytuje veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek. (3) Zakládací listina účelového zařízení musí obsahovat a) název, sídlo a identifikační číslo zakladatele, b) název a sídlo účelového zařízení na území České republiky, c) dobu, na kterou se účelové zařízení zakládá, pokud není založeno na dobu neurčitou, d) označení jeho statutárního orgánu na území České republiky, e) osobní údaje členů statutárního orgánu, f) jeho stanovy, g) způsob zveřejňování výroční zprávy o činnosti a hospodaření účelového zařízení za kalendářní rok, h) způsob schvalování změn zakládací listiny. (4) Stanovy účelového zařízení podle odstavce 3 písm. f) musí obsahovat a) údaje podle odstavce 3 písm. b) a d), b) způsob ustavování a odvolávání členů statutárního orgánu a délku jejich funkčního období, je-li omezena, c) způsob, jakým statutární orgán jedná a činí právní úkony jménem účelového zařízení, d) druh obecně prospěšných služeb, které má účelové zařízení poskytovat, podmínky jejich poskytování a předmět podnikatelské a jiné doplňkové činnosti, budou-li provozovány. (5) Výroční zpráva účelového zařízení musí obsahovat a) přehled činností vykonávaných v průběhu předchozího kalendářního roku s uvedením vztahu k účelu založení účelového zařízení, b) účetní závěrku a zhodnocení základních údajů v ní obsažených, c) výrok auditora k roční účetní závěrce u těch účelových zařízení, do jejichž majetku byl vložen majetek státu nebo obce nebo která používají majetek státu nebo obce nebo jsou příjemci dotací z veřejných rozpočtů, d) přehled o peněžních příjmech a výdajích, e) přehled rozsahu příjmů (výnosů) v členění podle zdrojů, f) vývoj a konečný stav fondů účelového zařízení, g) stav a pohyb majetku účelového zařízení, h) úplný objem výdajů (nákladů) v členění na výdaje (náklady) vynaložené pro plnění obecně prospěšných služeb, pro plnění činností doplňkových a na vlastní činnost (správu) účelového zařízení, i) změny zakládací listiny a složení statutárního orgánu účelového zařízení, k nimž došlo v průběhu předchozího kalendářního roku, j) další údaje stanovené stanovami. (6) Návrh na evidenci účelového zařízení musí obsahovat zakládací listinu podle § 16a odst. 3. (7) Neobsahuje-li návrh na evidenci účelového zařízení všechny náležitosti podle odstavců 1, 3 a 4, postupuje ministerstvo podle § 16 odst. 5. (8) Ministerstvo provede evidenci účelového zařízení zápisem do Rejstříku evidovaných právnických osob po předložení návrhu podle odstavců 1 a 6 nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy byly splněny všechny náležitosti pro tento zápis. (9) Nejde-li o právnickou osobu evidovanou podle tohoto zákona, ministerstvo návrh na evidenci účelového zařízení zamítne.“. 36. V nadpisu hlavy V se slovo „CÍRKEVNÍCH“ nahrazuje slovem „EVIDOVANÝCH“. 37. V nadpisu § 17 se slovo „církevních“ nahrazuje slovem „evidovaných“. 38. V § 17 odst. 1 se slovo „církevních“ nahrazuje slovem „evidovaných“, za slovo „zapisují“ se vkládají slova „právnické osoby registrované nebo evidované podle tohoto zákona a tímto“. 39. V § 17 odst. 6 se slovo „církevním“ nahrazuje slovem „evidovaným“. 40. V § 17 se doplňují odstavce 7 a 8, které včetně poznámky pod čarou č. 15a zní: „(7) Ministerstvo uveřejní části rejstříků podle odstavce 1, které jsou veřejným seznamem, způsobem umožňujícím dálkový přístup. (8) Zápis předmětu činnosti do rejstříků podle odstavce 1 nenahrazuje oprávnění k jeho výkonu. Toto oprávnění vzniká až na základě splnění podmínek podle zvláštních právních předpisů15a). 15a) Například živnostenský zákon, zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).“. 41. V § 18 odst. 1 se vkládá nové písmeno d), které zní: „d) předmět obecně prospěšné, podnikatelské a jiné výdělečné činnosti, jsou-li provozovány,“. Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena e) až h). 42. V § 18 odst. 1 se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) způsob jednání orgánu registrované církve a náboženské společnosti, podle § 10 odst. 3 písm. d).“. 43. V ustanovení § 18 odst. 2 se slovo „změny“ nahrazuje slovy „registraci změn“. 44. V § 19 odst. 1 se vkládá nové písmeno e), které zní: „e) předmět činnosti svazu církví a náboženských společností,“. Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena f) až h). 45. V § 19 odst. 1 se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) způsob jednání statutárního orgánu svazu církví a náboženských společností.“. 46. V ustanovení § 19 odst. 2 se slovo „změny“ nahrazuje slovy „registraci změn“. 47. § 20 včetně nadpisu zní: „§ 20 Rejstřík evidovaných právnických osob (1) Do Rejstříku evidovaných právnických osob podle tohoto zákona se zapisují tyto údaje a jejich změny o evidované právnické osobě a) název s uvedením dne a čísla evidence, b) sídlo na území České republiky, c) označení jejího statutárního orgánu na území České republiky, d) osobní údaje členů jejího statutárního orgánu, e) identifikační číslo, f) předmět obecně prospěšné, podnikatelské a jiné výdělečné činnosti, jsou-li provozovány, g) zrušení její evidence, vstup do likvidace a osobní údaje likvidátora, prohlášení konkursu a osobní údaje správce konkursní podstaty, zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku a zahájení řízení o vyrovnání s uvedením dne a čísla rozhodnutí o těchto skutečnostech, h) identifikační údaje o jejím právním nástupci, dojde-li k jejímu zrušení s právním nástupcem, i) zánik jako právnické osoby evidované podle tohoto zákona, j) způsob jednání statutárního orgánu. (2) Součástí Rejstříku evidovaných právnických osob podle tohoto zákona je sbírka listin obsahující dokumenty přikládané k návrhu na evidenci právnické osoby a k návrhům na evidenci jejich změny.“. 48. V nadpisu hlavy VI se slovo „CÍRKEVNÍ“ nahrazuje slovem „EVIDOVANÉ“. 49. V § 22 odst. 1 písm. d) se slovo „nebyly“ nahrazuje slovem „nebyl“, slova „ustaveny orgány“ se nahrazují slovy „ustaven orgán“ a za slovo „společnosti“ se vkládají slova „podle § 10 odst. 3 písm. d)“. 50. V § 23 se za slovo „Při“ vkládají slova „návrhu na konkurs nebo při návrhu na“ a slovo „církevní“ se nahrazuje slovem „evidované“. V textu poznámky pod čarou č. 16 se na nový řádek doplňuje text: „Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 12/1998 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 214/2000 Sb., zákona č. 368/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 403/2002 Sb., zákona č. 101/2003 Sb., zákona č. 210/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 499/2004 Sb.“. 51. V § 24 odst. 2 se slovo „církevních“ zrušuje. 52. V § 24 odst. 3 se slovo „církevních“ zrušuje. 53. V § 25 odst. 1 se text „f)“ nahrazuje textem „g)“. 54. § 26 včetně nadpisu zní: „§ 26 Zrušení evidence evidované právnické osoby a její zánik (1) Ministerstvo zruší evidenci evidované právnické osoby podle § 15a odst. 1 a) na návrh orgánu registrované církve a náboženské společnosti, který ji navrhl k evidenci, do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto návrhu, b) z vlastního podnětu, zjistí-li, že tato právnická osoba jedná v rozporu s vymezením její působnosti v návrhu na evidenci podle § 16 odst. 2 nebo § 16a odst. 3 a 4 nebo v rozporu s právními předpisy, a nezjedná-li nápravu k tomu příslušný orgán registrované církve a náboženské společnosti, který ji navrhl k evidenci, po výzvě ministerstva, ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení evidence, c) z vlastního podnětu, zanikne-li registrace církve a náboženské společnosti, jejíž orgán tuto právnickou osobu navrhl k evidenci, ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení registrace církve a náboženské společnosti podle § 24 odst. 3, d) po zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo po zrušení konkursu z důvodu, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, nebo po zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku, ke dni nabytí právní moci usnesení soudu, e) z vlastního podnětu, nebyli-li ustaveni členové statutárního orgánu a všem dosavadním členům statutárního orgánu skončilo funkční období před více než rokem, ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení evidence, f) po uplynutí doby, na kterou byla založena, ke dni uplynutí této doby, g) ke dni uvedenému v rozhodnutí o zrušení právnické osoby podle § 15a odst. 1 písm. b) podle zakládací listiny účelového zařízení, nebo h) jestliže účelové zařízení neposkytuje obecně prospěšné služby uvedené v zakládací listině po dobu delší než jeden rok, ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení evidence. (2) Evidence právnické osoby podle § 15a odst. 1 zaniká výmazem z Rejstříku evidovaných právnických osob. (3) Zániku evidované právnické osoby podle odstavce 2 předchází její zrušení s likvidací, anebo zrušení bez likvidace, přechází-li její majetek a závazky na registrovanou církev a náboženskou společnost nebo její jinou právnickou osobu evidovanou podle tohoto zákona. (4) Nepostačuje-li při likvidaci evidované právnické osoby její majetek k úhradě závazků, ručí za tyto závazky registrovaná církev a náboženská společnost, jejíž orgán ji navrhl k evidenci. Likvidační zůstatek z likvidace evidované právnické osoby přechází na registrovanou církev a náboženskou společnost, jejíž orgán ji navrhl k evidenci. (5) Zaniká-li evidovaná právnická osoba podle § 15a odst. 1 s likvidací, je datum jejího výmazu z evidence totožné s datem ukončení její likvidace. (6) Do 5 pracovních dnů od skončení likvidace oznámí tuto skutečnost likvidátor ministerstvu. (7) Zaniká-li evidovaná právnická osoba bez likvidace a není-li na ni podán návrh na konkurs, je datum jejího zrušení totožné s datem jejího výmazu z Rejstříku evidovaných právnických osob.“. 55. V § 27 odst. 10 se slovo „církevních“ nahrazuje slovem „evidovaných“. 56. V § 29 se slovo „církevních“ nahrazuje slovem „evidovaných“ a za slovo „zákona“ se doplňují slova „a návrhů na evidenci právnické osoby a evidenci změn“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Dosavadní Rejstřík církevních právnických osob se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona mění na Rejstřík evidovaných právnických osob podle zákona č. 3/2002 Sb., ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb. a zákona č. 562/2004 Sb., ve znění tohoto zákona. 2. Církevní právnické osoby evidované v Rejstříku církevních právnických osob se stávají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona evidovanými právnickými osobami podle zákona č. 3/2002 Sb., ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb. a zákona č. 562/2004 Sb., ve znění tohoto zákona. Datum jejich evidence podle dosavadních právních předpisů je zachováno. 3. Orgán registrované církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d) zákona č. 3/2002 Sb., ve znění tohoto zákona, je povinen doplnit ve lhůtě do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona údaje o evidovaných právnických osobách podle zákona č. 3/2002 Sb., ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb., ve znění tohoto zákona, s výjimkou údajů podle § 16 odst. 2 písm. a) zákona č. 3/2002 Sb., ve znění tohoto zákona, nejsou-li již tyto údaje doplněny. Nebudou-li údaje v této lhůtě doplněny, vyzve ministerstvo orgán registrované církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d) zákona č. 3/2002 Sb., ve znění tohoto zákona, k jejich doplnění ve lhůtě nejméně 30 dnů ode dne doručení výzvy. Stanovená lhůta může být na základě písemné žádosti orgánu registrované církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d) zákona č. 3/2002 Sb., ve znění tohoto zákona, prodloužena. Nedoplní-li registrovaná církev a náboženská společnost údaje ani v této lhůtě, ministerstvo může podle povahy nedoplněných údajů zahájit řízení o zrušení evidence evidované právnické osoby. 4. Orgán registrované církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d) zákona č. 3/2002 Sb., ve znění tohoto zákona, je povinen doplnit ve lhůtě do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona údaje podle § 10 odst. 3 písm. d) až h) zákona č. 3/2002 Sb., ve znění tohoto zákona. Nebudou-li údaje v této lhůtě doplněny, vyzve ministerstvo orgán registrované církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d) zákona č. 3/2002 Sb., ve znění tohoto zákona, k jejich doplnění ve lhůtě nejméně 30 dnů ode dne doručení výzvy. Tato lhůta může být na základě písemné žádosti orgánu registrované církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d) zákona č. 3/2002 Sb., ve znění tohoto zákona, prodloužena. Nedoplní-li registrovaná církev a náboženská společnost tyto údaje ani v této lhůtě, ministerstvo může podle povahy nedoplněných údajů zahájit řízení o zrušení registrace této registrované církve a náboženské společnosti. 5. Orgán registrované církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d) zákona č. 3/2002 Sb., ve znění tohoto zákona, uvede do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona stanovy a zakládací listiny evidovaných právnických osob, které navrhl k evidenci, do souladu se zákonem č. 3/2002 Sb., ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb., ve znění tohoto zákona. Čl. III Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), jak vyplývá ze zákonů a z nálezu Ústavního soudu jej měnících. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o dobrovolnické službě Čl. IV V § 6 odst. 2 zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), se slovo „církevní“ zrušuje a za slova „náboženské společnosti“ se vkládají slova „evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností4)“. Poznámka pod čarou č. 4 zní: „4) Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb., zákona č. 562/2004 Sb. a zákona č. 495/2005 Sb.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. V V § 81 odst. 2 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, se slovo „církevní“ zrušuje a za slova „právnickou osobou“ se vkládají slova „evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností48)“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o účetnictví Čl. VI V § 9 odst. 3 písm. a) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb., se slova „církevní právnickou osobou“ nahrazují slovy „právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností9)“. Poznámka pod čarou č. 9 zní: „9) Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb., zákona č. 562/2004 Sb. a zákona č. 495/2005 Sb.“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 530/2005 Sb.	Zákon č. 530/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 362/2003 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 12. 2005, datum účinnosti 1. 1. 2006, částka 180/2005 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o zpravodajských službách České republiky * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2006 530 ZÁKON ze dne 30. listopadu 2005, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 362/2003 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů Čl. I Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto: 1. § 2 až 4 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 1 až 4 znějí: „§ 2 Pravomoc jednat a rozhodovat ve věcech služebního poměru (1) Ve věcech služebního poměru příslušníků jedná a rozhoduje jménem státu ředitel bezpečnostního sboru, není-li dále stanoveno jinak. V rozsahu jím stanoveném jedná a rozhoduje též vedoucí organizační části bezpečnostního sboru1). (2) Ve věcech služebního poměru ředitele bezpečnostního sboru jedná a rozhoduje jménem státu ministr, jemuž je ředitel bezpečnostního sboru odpovědný za činnost bezpečnostního sboru nebo z výkonu funkce podle zvláštního právního předpisu2), a ve věcech služebního poměru ředitele Bezpečnostní informační služby jedná a rozhoduje vládou určený člen vlády, nestanoví-li zvláštní právní předpis3) jinak (dále jen „nadřízený ředitele bezpečnostního sboru“). (3) Ve věcech služebního poměru příslušníků zařazených ve škole nebo školském zařízení (dále jen „škola“), které nejsou organizační částí bezpečnostního sboru, jedná a rozhoduje nadřízený ředitele bezpečnostního sboru. V rozsahu jím stanoveném může ve věcech služebního poměru příslušníků zařazených ve škole jednat a rozhodovat ředitel školy. (4) Ve věcech služebního poměru příslušníků Policie České republiky povolaných k plnění úkolů v Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“)4) a příslušníků zařazených v Policejní akademii České republiky (dále jen „policejní akademie“) jedná a rozhoduje ministr vnitra. V rozsahu jím stanoveném může ve věcech služebního poměru příslušníků povolaných k plnění úkolů v ministerstvu jednat a rozhodovat vedoucí organizační části ministerstva a ve věcech služebního poměru příslušníků zařazených v policejní akademii rektor policejní akademie. (5) Ministr vnitra, ministr financí a ministr spravedlnosti mohou na žádost ředitele bezpečnostního sboru pověřit a) ředitele organizační složky státu, která je zřízena k plnění úkolů jimi řízeného ministerstva, rozhodováním ve věcech služebního poměru příslušníků zařazených v záloze činné a vyslaných k výkonu služby v této organizační složce státu a b) vedoucího organizační části ministerstva rozhodováním o výsluhovém příspěvku příslušníků. (6) Nadřízený ředitele bezpečnostního sboru, ředitel bezpečnostního sboru a osoby pověřené rozhodováním ve věcech služebního poměru podle odstavců 1 a 3 až 5 jsou služebními funkcionáři. § 3 Evidence volných služebních míst Ministerstvo vede evidenci volných služebních míst v bezpečnostních sborech, s výjimkou zpravodajských služeb, a evidenci údajů o příslušnících těchto bezpečnostních sborů, zařazených v záloze, odvolaných ze služebního místa a o příslušnících, kteří požádali o převedení na jiné služební místo. Evidenci údajů o příslušnících vede ministerstvo v rozsahu údaje o čísle služebního průkazu a o dosaženém vzdělání. Bezpečnostní sbor, s výjimkou zpravodajské služby, je povinen sdělit tyto údaje ministerstvu bez zbytečného odkladu v písemné nebo elektronické podobě a průběžně je aktualizovat. Evidenci volných služebních míst ve zpravodajské službě a evidenci osobních údajů o příslušnících zpravodajských služeb vede zpravodajská služba. § 4 Systemizace (1) Systemizací se rozumí stanovení počtu služebních míst včetně počtu míst příslušníků zařazených v zálohách a objemu prostředků stanovených státním rozpočtem na příslušný rok na jejich služební příjmy. (2) Návrh systemizace připravuje ředitel bezpečnostního sboru v součinnosti se svým nadřízeným. Návrh systemizace je zpracováván v souladu s úkoly, které plní bezpečnostní sbor podle zvláštního právního předpisu5). (3) Návrh systemizace Policie České republiky doplní ministr vnitra o návrh systemizace pro příslušníky povolané k plnění úkolů v ministerstvu a o návrh systemizace pro příslušníky zařazené v policejní akademii a ve škole. Návrh systemizace pro příslušníky zařazené v policejní akademii a ve škole připravuje ministr vnitra v součinnosti s rektorem a ředitelem školy. (4) Návrh systemizace na příslušný kalendářní rok předkládá v předcházejícím roce ke schválení vládě nadřízený ředitele bezpečnostního sboru. (5) Návrh organizační struktury bezpečnostního sboru připravuje ředitel bezpečnostního sboru a schvaluje jej podle vládou schválené systemizace nadřízený ředitele bezpečnostního sboru; v případě zpravodajské služby schvaluje organizační strukturu ředitel zpravodajské služby. 1) Například § 2 odst. 1 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 362/2003 Sb. 2) Například § 3 odst. 6 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 4 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky. 4) § 3 odst. 5 zákona č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 7 odst. 1 písm. a) se slova „střední odborné“ nahrazují slovy „střední nebo střední s výučním listem“. 3. V § 7 odst. 1 písm. b), c), d) a e) se slova „úplné střední, úplné střední odborné“ nahrazují slovy „střední s maturitní zkouškou“. 4. V § 7 odst. 1 písm. f) se slova „úplné střední, úplné střední odborné/vyšší odborné“ nahrazují slovy „střední s maturitní zkouškou/vyšší odborné“. 5. V § 7 odst. 1 písm. g) se slovo „vysokoškolské“ nahrazuje slovy „vyšší odborné nebo vysokoškolské“. 6. V § 14 odst. 2 písm. b) se za slova „10 let,“ vkládají slova „nebo bylo v trestním řízení, které bylo proti němu vedeno, rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynulo 5 let,“. 7. V § 19 odst. 2 větě první se slovo „a“ zrušuje a na konci textu věty se doplňují slova „a jiný zvláštní požadavek, jestliže je pro toto místo stanoven“. 8. V § 19 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Jiným zvláštním požadavkem se pro účely tohoto zákona rozumí způsobilost zdravotní, fyzická nebo osobnostní.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 9. § 20 včetně nadpisu zní: „§ 20 Ustanovení na volné služební místo (1) Služební funkcionář ustanoví na volné služební místo v bezpečnostním sboru příslušníka téhož bezpečnostního sboru, který a) dosáhl požadovanou služební hodnost, a 1. byl odvolán z dosavadního služebního místa z důvodu uvedeného v § 25 odst. 1, 2 nebo 3, anebo § 26 odst. 2, 2. je zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené podle § 32 odst. 1 nebo 3 po dobu nejdéle 1 roku, 3. má být vyňat ze zálohy činné, zálohy pro studující nebo zálohy neplacené, do níž byl zařazen podle § 33 písm. a), 4. skončilo mu zproštění výkonu služby, nebo b) dosáhl vyšší než požadovanou služební hodnost, a 1. byl odvolán z dosavadního služebního místa z důvodu uvedeného v § 26 odst. 4, 2. je zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené podle § 32 odst. 1 nebo 3 po dobu delší než 1 rok, anebo je zařazen do této zálohy podle § 32 odst. 2, 3. má být vyňat ze zálohy neplacené, do níž byl zařazen podle § 33 písm. b), a nelze ho ustanovit na služební místo ve stejné služební hodnosti. (2) Nelze-li volné služební místo obsadit podle odstavce 1, služební funkcionář ustanoví na toto místo příslušníka jiného bezpečnostního sboru, s výjimkou zpravodajské služby, který a) dosáhl požadovanou služební hodnost, a 1. byl odvolán z dosavadního služebního místa z důvodu uvedeného v § 25 odst. 1, 2 nebo 3, anebo § 26 odst. 2, 2. je zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené podle § 32 odst. 1 nebo 3 po dobu nejdéle 1 roku, nebo b) dosáhl vyšší než požadovanou služební hodnost, a 1. byl odvolán z dosavadního služebního místa z důvodu uvedeného v § 26 odst. 4, 2. je zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené podle § 32 odst. 1 nebo 3 po dobu delší než 1 rok nebo je zařazen do této zálohy podle § 32 odst. 2. (3) Nelze-li volné služební místo obsadit podle odstavce 1 nebo 2, služební funkcionář může na toto místo ustanovit a) příslušníka téhož bezpečnostního sboru, který dosáhl požadovanou služební hodnost a který byl 1. odvolán z dosavadního služebního místa z důvodu uvedeného v § 25 odst. 4, 2. při přijetí do služebního poměru jmenován do služební hodnosti dosažené v předchozím služebním poměru (§ 18 odst. 3), 3. přijat do služebního poměru a jmenován do služební hodnosti referent nebo vrchní referent, nebo b) příslušníka jiného bezpečnostního sboru, s výjimkou zpravodajské služby, který dosáhl požadovanou služební hodnost a který 1. byl odvolán z dosavadního služebního místa z důvodu uvedeného v § 25 odst. 4, nebo 2. má být vyňat ze zálohy činné, zálohy pro studující nebo zálohy neplacené, do níž byl zařazen podle § 33 písm. a), nebo c) příslušníka jiného bezpečnostního sboru, s výjimkou zpravodajské služby, který dosáhl vyšší než požadovanou služební hodnost a který byl odvolán z dosavadního služebního místa z důvodu uvedeného v § 26 odst. 2, nebo d) příslušníka téhož nebo jiného bezpečnostního sboru, s výjimkou zpravodajské služby, který 1. dosáhl služební hodnost o jeden stupeň nižší, než je služební hodnost vrchní referent, asistent nebo vrchní asistent, a byl odvolán z dosavadního služebního místa podle § 26 odst. 3, 2. dosáhl požadovanou služební hodnost a skončilo mu zproštění výkonu služby (§ 215 odst. 6), 3. dosáhl vyšší než požadovanou služební hodnost, je zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené po dobu kratší než 1 rok nebo má být vyňat ze zálohy činné, zálohy pro studující nebo zálohy neplacené, do níž byl zařazen podle § 33 písm. a), a o ustanovení na služební místo požádal, anebo e) příslušníka zpravodajské služby, který dosáhl požadovanou služební hodnost a který byl odvolán z dosavadního služebního místa z důvodu uvedeného v § 25 odst. 4. (4) Při obsazování volného služebního místa využívá služební funkcionář evidence ministerstva o příslušnících odvolaných ze služebního místa a o příslušnících, kteří požádali o převedení na jiné služební místo. Ředitel bezpečnostního sboru v odůvodněných případech rozhodne, že se volné služební místo dočasně neobsadí. (5) Při obsazování volného služebního místa ve zpravodajské službě se postup podle odstavců 1 až 4 nepoužije.“. 10. V § 21 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Služební funkcionář zpravodajské služby může ustanovit na volné služební místo příslušníka téže zpravodajské služby, který a) byl odvolán z dosavadního služebního místa z důvodů uvedených v § 25 odst. 1 až 3, § 26 odst. 2 a 4 nebo § 27, b) je zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené, nebo c) má být vyňat ze zálohy činné, zálohy pro studující, zálohy zvláštní nebo zálohy neplacené. (2) Jestliže nelze volné služební místo obsadit podle odstavce 1, může služební funkcionář zpravodajské služby ustanovit na toto místo a) příslušníka téže zpravodajské služby, který byl odvolán z dosavadního služebního místa podle § 25 odst. 4, nebo příslušníka jiného bezpečnostního sboru, který má požadovanou služební hodnost, jestliže 1. byl odvolán z dosavadního služebního místa z důvodů uvedených v § 25 odst. 1 písm. a), 2. je zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené, nebo 3. byl odvolán z dosavadního služebního místa podle § 25 odst. 4, anebo b) občana, který splňuje podmínky pro přijetí do služebního poměru.“. 11. V § 22 odst. 1 se slova „Nelze-li obsadit volné služební místo“ nahrazují slovy „Není-li volné služební místo obsazeno“. 12. V § 25 odst. 1 se na konci písmene a) slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene b) se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a za písmeno b) se doplňuje písmeno c), které zní: „c) pozbyl zdravotní, fyzickou nebo osobnostní způsobilost požadovanou pro toto místo.“. 13. V § 25 odst. 2 se slovo „anebo“ nahrazuje slovy „nebo je specialistou v zásahové jednotce anebo“. 14. V § 26 odst. 3 se za slovo „referent“ vkládají slova „, vrchní referent, asistent a vrchní asistent“ a slova „vrchní referent“ se nahrazují slovy „o jeden stupeň vyšší“. 15. V § 26 odst. 4 se za slovo „stanovena“ vkládají slova „o jeden stupeň“. 16. V § 26 odstavec 5 zní: „(5) Příslušníka zpravodajské služby lze odvolat z dosavadního služebního místa a ustanovit na jiné služební místo, pro které je stanovena vyšší služební hodnost, vyžaduje-li to důležitý zájem služby.“. 17. V § 29 odst. 1 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 18a zní: „b) do zahraničí za účelem plnění úkolů vyplývajících 1. z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv18), 2. z předpisů Evropské unie18a). 18a) Například rozhodnutí Rady 2003/479/ES ze dne 16. června 2003 o pravidlech pro národní odborníky a vojenský personál přidělený do generálního sekretariátu Rady a o zrušení rozhodnutí ze dne 25. června 1997 a 22. března 1999, rozhodnutí 2001/41/ES a rozhodnutí 2001/496/SZBP (2003/497/ES), společná akce ze dne 10. března 1995 přijatá na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o protidrogové jednotce Europolu (95/73/SVV), společná akce Rady ze dne 11. března 2002 o policejní misi Evropské unie (2002/210/SZBP).“. 18. V § 29 odstavec 2 zní: „(2) Na příslušníky v záloze činné, kteří jsou vysláni k výkonu služby do zahraničí, se vztahují ustanovení tohoto zákona, jestliže mezinárodní smlouva nebo právní předpis přijatý na jejím základě nestanoví jiné podmínky výkonu služby.“. 19. V § 32 odst. 1 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene c) se doplňuje slovo „nebo“ a za písmeno c) se doplňuje písmeno d), které zní: „d) který pozbyl zdravotní, fyzickou nebo osobnostní způsobilost požadovanou pro dosavadní služební místo,“. 20. V § 33 písm. a) se slova „mateřská nebo“ zrušují. 21. V § 34 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Příslušník může být po vynětí ze zálohy pro přechodně nezařazené, která trvala po dobu kratší než 1 rok, nebo po vynětí ze zálohy činné, zálohy pro studující nebo zálohy neplacené, do níž byl zařazen podle § 33 písm. a), ustanoven na služební místo, pro které je stanovena nižší služební hodnost, jestliže o to požádá.“. 22. V § 42 odst. 1 písm. c) se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovo „narovnání23)“ se vkládají slova „nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení návrhu na potrestání23a)“. Poznámka pod čarou č. 23a zní: „23a) § 179g trestního řádu.“. 23. V § 42 odst. 4 se věta druhá zrušuje. 24. V § 48 odstavec 2 zní: „(2) Příslušník nesmí vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu podle tohoto zákona; toto omezení se nevztahuje na případy uvedené v § 29, 31 a § 33 písm. a) a na další činnosti stanovené interními akty vydanými řediteli bezpečnostních sborů.“. 25. V § 53 odstavec 4 zní: „(4) Za dvousměnný nebo třísměnný režim služby se považuje režim služby, v němž se příslušníci vzájemně střídají ve dvou nebo ve třech směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Za nepřetržitý režim služby se považuje režim služby, v němž se příslušníci vzájemně střídají ve směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích k zajištění nepřetržitého provozu vyžadujícího výkon služby 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu, nebo v takovém režimu vykonávají službu ve 24hodinových směnách a režim služby podle odstavce 5.“. 26. V § 54 odst. 1 se slova „150 hodin ročně“ nahrazují slovy „150 hodin v kalendářním roce“ a slova „, příslušníkovi ve dvojsměnném, třísměnném či nepřetržitém režimu služby lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas nejvýše v rozsahu 300 hodin ročně“ se zrušují. 27. V § 58 odst. 2 písm. b) se slova „kalendářní měsíc“ nahrazují slovy „4 týdny“. 28. V § 74 odst. 1 se číslo „500 000“ nahrazuje číslem „100 000“. 29. V § 77 odst. 10 se slovo „zvýhodňovat“ nahrazuje slovem „znevýhodňovat“. 30. V § 77 odst. 11 se na konci písmene j) slovo „a“ zrušuje. 31. V § 77 se na konci odstavce 11 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) psychologickou péči.“. 32. § 105 včetně nadpisu zní: „§ 105 Jednorázové odškodnění (1) Jednorázové odškodnění ve výši 230 000 Kč se poskytne příslušníkovi, jehož služební poměr skončil podle § 42 odst. 1 písm. h) v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání. (2) Jednorázové odškodnění se každoročně zvyšuje poměrně k navýšení průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“. 33. § 109 včetně nadpisu zní: „§ 109 Jednorázové odškodnění pozůstalých (1) Jednorázové odškodnění pozůstalých se poskytne pozůstalému manželovi příslušníka a nezaopatřenému dítěti54), a to každému ve výši 200 000 Kč, a každému rodiči příslušníka, jestliže s ním žil v domácnosti, ve výši 100 000 Kč. (2) Jednorázové odškodnění pozůstalých se každoročně zvyšuje poměrně k navýšení průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“. 34. V § 112 odstavec 2 zní: „(2) Příslušníkovi je stanoven služební příjem s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Ve služebním příjmu ředitele bezpečnostního sboru a jeho zástupce je přihlédnuto k veškeré službě přesčas.“. 35. V § 113 písm. a) se slova „zvýšený způsobem uvedeným v § 115 odst. 4“ zrušují. 36. § 114 a 115 včetně nadpisů znějí: „§ 114 Základní tarif (1) Základní tarif je měsíčně poskytovanou složkou služebního příjmu, která je stanovena v měsíčních částkách za stanovenou dobu služby. Příslušník má nárok na základní tarif, který je stanoven pro tarifní třídu stanovenou pro služební místo a služební hodnost, do níž je jmenován, a pro tarifní stupeň, do kterého je zařazen. (2) Základní tarif, na který má příslušník nárok podle odstavce 1, se zvyšuje o 10 % příslušníkovi, který vykonává službu ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém režimu služby. (3) Základní tarif včetně zvýšení se zaokrouhluje na desítky korun nahoru. § 115 Stupnice základních tarifů (1) Příslušníkům se stanoví stupnice základních tarifů v jedenácti tarifních třídách a v každé z nich ve dvanácti tarifních stupních. Základní tarify v tarifních třídách se zvyšují oproti nižšímu základnímu tarifu o procentní přírůstek, který činí 8,5 %. Základní tarif ve dvanáctém tarifním stupni činí 1,5násobek základního tarifu v prvním tarifním stupni. Základní tarify v tarifních stupních se oproti nejblíže nižšímu stupni zvyšují o shodný procentní přírůstek. (2) Základní tarif v páté tarifní třídě a v šestém tarifním stupni činí ke dni nabytí účinnosti zákona 1,25násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2003. (3) Základní tarify se zaokrouhlují na desítky korun nahoru. (4) Stupnice základních tarifů pro rok 2006 jsou uvedeny v příloze č. 2 tohoto zákona.“. 37. Za § 115 se vkládá nový § 115a, který zní: „§ 115a Vláda stanoví nařízením stupnici základních tarifů pro následující kalendářní rok, poprvé pro rok 2007. Při stanovení této stupnice může zvýšit procentní částku uvedenou v § 114 odst. 2.“. 38. V § 117 odst. 5 větě první, § 119 větě první, § 151 odst. 1 a § 152 se slovo „policejních“ nahrazuje slovem „bezpečnostních“. 39. V § 119 se věta třetí nahrazuje větou „Po dobu poskytování tohoto příplatku nemá příslušník nárok na náhradní volno a služební příjem za službu přesčas a na odměnu za služební pohotovost.“. 40. V § 120 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Jestliže příslušníkovi vznikne nárok na zvláštní příplatek podle odstavců 1 a 2, náleží mu příplatek, který je vyšší.“. 41. V § 122 odstavec 1 zní: „(1) Osobní příplatek je nenárokovou složkou služebního příjmu, kterou lze ocenit výkon služby v mimořádné kvalitě nebo rozsahu. Rozhodnutí o přiznání, změně nebo odejmutí osobního příplatku musí být písemně odůvodněno.“. 42. V § 122 odst. 2 se číslo „40“ nahrazuje číslem „60“. 43. V § 122 odst. 3 se číslo „80“ nahrazuje číslem „100“. 44. V § 124 odstavec 4 zní: „(4) Příslušník zařazený do zálohy zvláštní má nárok na služební příjem podle činnosti jím vykonávané v této záloze.“. 45. V § 124 odst. 5 se slova „ve výši odpovídající průměrnému služebnímu příjmu“ zrušují. 46. V § 124 závěrečná část ustanovení odstavce 5 zní: „Pokud se dávka nemocenské péče podle zvláštních právních předpisů snižuje na polovinu, má příslušník od vzniku neschopnosti ke službě nárok na služební příjem ve výši poloviny služebního příjmu. Doba poskytování služebního příjmu se započítává do podpůrčí doby62).“. 47. V § 124 odst. 6 se za větu první vkládá věta „Tento příjem náleží příslušníkovi zproštěnému výkonu služby i po dobu uvedenou v odstavci 5.“. 48. V § 124 odst. 8 se slova „ve výši odpovídající průměrnému služebnímu příjmu“ zrušují. 49. V § 124 se doplňují odstavce 10 a 11, které včetně poznámek pod čarou č. 62a a 62b znějí: „(10) Příslušník zařazený do zálohy činné, který je vyslán k výkonu služby do zahraničí, má nárok na služební příjem podle činnosti vykonávané po dobu zařazení v této záloze, jestliže mu není poskytována odměna podle mezinárodní smlouvy nebo právního předpisu vydaného na jejím základě62a). Je-li tato odměna nižší než služební příjem podle věty první, má nárok na doplatek do výše služebního příjmu. (11) Příslušník zařazený do zálohy činné, který je vyslán jako národní expert k výkonu služby k orgánům Evropské unie62b), má nárok na služební příjem podle činnosti vykonávané po dobu zařazení v této záloze. 62a) Například článek 5 odst. 2 a 4 společné akce Rady (2002/210/SZBP) ze dne 11. března 2002 o Policejní misi Evropské unie. 62b) Například rozhodnutí Rady 2003/479/ES ze dne 16. června 2003 o pravidlech pro národní odborníky a vojenský personál přidělený do generálního sekretariátu Rady.“. 50. § 125 včetně nadpisu zní: „§ 125 Náhradní volno a služební příjem za službu přesčas (1) Příslušník má nárok na náhradní volno za každou hodinu služby přesčas nad 150 hodin v kalendářním roce. Neposkytne-li bezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas nebo v jinak dohodnuté době, má nárok na poměrnou část přiznaného základního tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, který připadá na každou tuto hodinu služby bez služby přesčas v kalendářním měsíci, v němž službu koná. (2) Za dobu čerpání náhradního volna se služební příjem nekrátí.“. 51. V § 126 odst. 1 a 2 se za slovo „části“ vkládá slovo „přiznaného“ a slova „zvýšeného způsobem uvedeným v § 115 odst. 4“ se zrušují. 52. § 129 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 63 a 64 zní: „§ 129 Výplata služebního příjmu (1) Služební příjem se příslušníkovi vyplácí v zákonných penězích63) a zaokrouhluje se na celé koruny nahoru. (2) Služební příjem, popřípadě jiné peněžité plnění v příslušníkův prospěch, vyplácí bezpečnostní sbor na svůj náklad a své nebezpečí bezhotovostním způsobem ve výplatním termínu, a to na příslušníkem určený jeden jeho bankovní účet64). (3) Při výplatě služebního příjmu vydá bezpečnostní sbor příslušníkovi doklad, který obsahuje údaje o jednotlivých složkách služebního příjmu a o provedených srážkách. Bezpečnostní sbor příslušníkovi na jeho žádost předloží k nahlédnutí doklady, které byly podkladem pro zúčtování jeho služebního příjmu. (4) Příslušníkovi s místem služebního působiště v zahraničí lze s jeho souhlasem poskytovat služební příjem nebo jeho část v dohodnuté cizí měně, ke které je Českou národní bankou vyhlašován kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr. Při zaokrouhlování se použije odstavec 1 přiměřeně. (5) Pro přepočet služebního příjmu nebo jeho části na cizí měnu se použije kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr vyhlášený Českou národní bankou platný v den výplatního termínu. 63) § 16 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance. 64) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.“. Poznámka pod čarou č. 65 se zrušuje. 53. V § 130 odst. 1 písm. b) se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slovo „zaměstnanosti“ se vkládají slova „a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění“. 54. V § 136 odst. 1 se slova „pro službu v zahraničí“ nahrazují slovy „činné a vyslání k výkonu služby do zahraničí“. 55. V § 148 odst. 1 písm. a) se slova „§ 142“ nahrazují slovy „§ 144“. 56. § 150 včetně nadpisu zní: „§ 150 Náhrada jízdních výdajů za místní hromadnou dopravu v místě služebního působiště Příslušník, který je vyslán za účelem plnění služebních úkolů na cestu v místě služebního působiště, má nárok na náhradu jízdních výdajů za místní hromadnou dopravu; to neplatí pro cesty konané do služby a zpět.“. 57. V § 151 odst. 1 se slova „ze služební“ nahrazují slovy „za služební“. 58. V § 153 odst. 9 a 10 se slovo „přidělen“ nahrazuje slovem „vyslán“. 59. V § 153 odst. 12 se slovo „Příslušník“ nahrazuje slovem „Příslušníkovi“. 60. V § 155 se na konci textu písmene d) doplňují slova „nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném zastavení jeho trestního stíhání22) nebo bylo pravomocně schváleno narovnání23) nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení návrhu na potrestání23a)“. 61. V § 156 odst. 1 se slovo „osminásobek“ nahrazuje slovem „šestinásobek“. 62. V § 156 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Obdobně se postupuje v případě, kdy bylo bývalému vojákovi z povolání72a) při skončení služebního poměru vojáka vyplaceno odbytné nebo odchodné.“. Poznámka pod čarou č. 72a zní: „72a) Například § 138 až 140 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 254/2002 Sb.“. 63. V § 157 se na konci textu písmene d) doplňují slova „nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném zastavení jeho trestního stíhání22) nebo bylo pravomocně schváleno narovnání23) nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení návrhu na potrestání23a)“. 64. § 158 včetně nadpisu zní: „§ 158 Výměra výsluhového příspěvku Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 3 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % měsíčního služebního příjmu a za dvacátý šestý a každý další ukončený rok služby o 1 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 50 % měsíčního služebního příjmu.“. 65. V § 160 odst. 1 se ve větě druhé slova „, a to nejdéle na dobu do dne, kdy uplynuly 2 roky od vzniku nároku na starobní důchod74)“ zrušují a věta třetí se nahrazuje větou „Jde-li o souběh nároku na výplatu výsluhového příspěvku s nárokem na výplatu starobního důchodu, považuje se ode dne přiznání starobního důchodu za výsluhový příspěvek toliko rozdíl mezi náležejícím starobním důchodem a výsluhovým příspěvkem k tomuto dni a nadále se samostatně zvyšuje podle § 159 bez přihlédnutí k výši důchodu.“. 66. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky. (2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění), a doba zařazení v záloze neplacené.“. 67. V § 181 odst. 3 se za slova „hodnostní označení“ vkládají slova „nebo hodnost“. 68. V § 186 se na konci textu odstavce 9 doplňují slova „; do běhu této lhůty se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení“. 69. V § 190 odst. 6 se věta druhá nahrazuje větou „Jde-li o rozhodnutí ředitele školy, je odvolacím orgánem ministerstvo, a jde-li o rozhodnutí vedoucího organizační části ministerstva nebo rektora policejní akademie, je odvolacím orgánem ministr vnitra.“. 70. V § 212 odstavec 1 zní: „(1) Nárok na náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění zaniká smrtí příslušníka. Ostatní peněžité nároky nezanikají.“. 71. V § 212 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „nebo které byly příslušníkem před jeho smrtí písemně uznány co do důvodů i výše, a nároků na náhradu škody způsobené úmyslně“. 72. V § 215 odstavec 2 zní: „(2) Příslušníkovi ustanovenému do funkce podle dosavadních právních předpisů, který a) nevykonává službu podle § 1 odst. 4 a jehož nelze ustanovit na služební místo podle odstavce 1, nebo b) dosáhl věku 65 let přede dnem nabytí účinnosti zákona, skončí služební poměr uplynutím 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“. 73. V § 215 odst. 4 se slova „úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání“ nahrazují slovy „střední vzdělání s maturitní zkouškou“. 74. V § 215 odstavec 5 zní: „(5) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby a rozhodne-li tak ředitel zpravodajské služby, lze příslušníka zpravodajské služby ustanoveného podle dosavadních právních předpisů ustanovit dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na služební místo, pro které nesplňuje stanovený stupeň vzdělání, a jmenovat do služební hodnosti pro toto služební místo.“. 75. V § 215 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Příslušník zařazený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona do zálohy se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zařadí do obdobné zálohy podle tohoto zákona, jestliže pro toto zařazení splňuje podmínky stanovené tímto zákonem, a jmenuje se do služební hodnosti, která je stanovena pro služební místo odpovídající funkci, již příslušník zastával před zařazením do zálohy, nejvýše však do služební hodnosti, pro niž splňuje stanovený stupeň vzdělání. Příslušník, který je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zproštěn výkonu služby, se jmenuje do služební hodnosti, která je stanovena pro služební místo odpovídající funkci, již příslušník zastával před zproštěním, nejvýše však do služební hodnosti, pro niž splňuje stanovený stupeň vzdělání; ustanovení na služební místo se provede až po skončení zproštění výkonu služby.“. Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 7 až 9. 76. V § 215 odst. 9 větě první se slova „úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání“ nahrazují slovy „střední vzdělání s maturitní zkouškou“. 77. V § 215 odst. 9 větě druhé a třetí se slova „a obor nebo zaměření vzdělání“ zrušují. 78. V § 215 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Doba uvedená v odstavci 9 větě první se prodlužuje o dobu, po kterou byl příslušník zařazen do zálohy neplacené.“. 79. § 219 zní: „§ 219 Příslušníkovi se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede pro účely zařazení do tarifního stupně zápočet dob podle § 117.“. 80. V § 224 se odstavec 6 zrušuje. 81. V § 225 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 82. § 231 včetně nadpisu zní: „§ 231 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.“. 83. V příloze v textu upravujícím 1. tarifní třídu se slova „STŘEDNÍ ODBORNÉ“ nahrazují slovy „STŘEDNÍ NEBO STŘEDNÍ S VÝUČNÍM LISTEM“. 84. V příloze v textu upravujícím 2., 3., 4. a 5. tarifní třídu se slova „ÚPLNÉ STŘEDNÍ, ÚPLNÉ STŘEDNÍ ODBORNÉ“ nahrazují slovy „STŘEDNÍ S MATURITNÍ ZKOUŠKOU“. 85. V příloze v textu upravujícím 6. tarifní třídu se slova „ÚPLNÉ STŘEDNÍ, ÚPLNÉ STŘEDNÍ ODBORNÉ/VYŠŠÍ ODBORNÉ“ nahrazují slovy „STŘEDNÍ S MATURITNÍ ZKOUŠKOU/VYŠŠÍ ODBORNÉ“. 86. V příloze v textu upravujícím 7. tarifní třídu se slovo „VYSOKOŠKOLSKÉ“ nahrazuje slovy „VYŠŠÍ ODBORNÉ NEBO VYSOKOŠKOLSKÉ“. 87. Dosavadní příloha se označuje jako příloha č. 1 a doplňuje se příloha č. 2, která včetně nadpisu zní: „Příloha č. 2 k zákonu č. 361/2003 Sb. Stupnice základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů na rok 2006 --- Doba praxe \| Tarifní stupeň \| Tarifní třída 1 \| 2 \| 3 \| 4 \| 5 \| 6 \| 7 \| 8 \| 9 \| 10 \| 11 do 3 let \| 1 \| 12 610 \| 13 680 \| 14 840 \| 16 100 \| 17 470 \| 18 950 \| 20 570 \| 22 310 \| 24 210 \| 26 270 \| 28 500 do 6 let \| 2 \| 13 080 \| 14 190 \| 15 400 \| 16 710 \| 18 130 \| 19 670 \| 21 340 \| 23 150 \| 25 120 \| 27 250 \| 29 570 do 9 let \| 3 \| 13 570 \| 14 720 \| 15 980 \| 17 330 \| 18 810 \| 20 400 \| 22 140 \| 24 020 \| 26 060 \| 28 280 \| 30 680 do 12 let \| 4 \| 14 080 \| 15 280 \| 16 580 \| 17 980 \| 19 510 \| 21 170 \| 22 970 \| 24 920 \| 27 040 \| 29 340 \| 31 830 do 15 let \| 5 \| 14 610 \| 15 850 \| 17 200 \| 18 660 \| 20 250 \| 21 970 \| 23 830 \| 25 860 \| 28 050 \| 30 440 \| 33 030 do 18 let \| 6 \| 15 160 \| 16 450 \| 17 840 \| 19 360 \| 21 000 \| 22 790 \| 24 730 \| 26 830 \| 29 110 \| 31 580 \| 34 270 do 21 let \| 7 \| 15 730 \| 17 060 \| 18 510 \| 20 090 \| 21 790 \| 23 650 \| 25 650 \| 27 840 \| 30 200 \| 32 770 \| 35 550 do 24 let \| 8 \| 16 320 \| 17 700 \| 19 210 \| 20 840 \| 22 610 \| 24 530 \| 26 620 \| 28 880 \| 31 330 \| 34 000 \| 36 890 do 27 let \| 9 \| 16 930 \| 18 370 \| 19 930 \| 21 620 \| 23 460 \| 25 450 \| 27 620 \| 29 960 \| 32 510 \| 35 270 \| 38 270 do 30 let \| 10 \| 17 570 \| 19 060 \| 20 680 \| 22 430 \| 24 340 \| 26 410 \| 28 650 \| 31 090 \| 33 730 \| 36 600 \| 39 710 do 33 let \| 11 \| 18 220 \| 19 770 \| 21 450 \| 23 280 \| 25 250 \| 27 400 \| 29 730 \| 32 260 \| 35 000 \| 37 970 \| 41 200 nad 33 let \| 12 \| 18 910 \| 20 520 \| 22 260 \| 24 150 \| 26 200 \| 28 430 \| 30 850 \| 33 470 \| 36 310 \| 39 400 \| 42 750 Stupnice základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů na rok 2006 zvýšených podle § 114 odst. 2 o 10 % --- Doba praxe \| Tarifní stupeň \| Tarifní třída 1 \| 2 \| 3 \| 4 \| 5 \| 6 \| 7 \| 8 \| 9 \| 10 \| 11 do 3 let \| 1 \| 13 880 \| 15 050 \| 16 330 \| 17 710 \| 19 220 \| 20 850 \| 22 630 \| 24 550 \| 26 640 \| 28 900 \| 31 350 do 6 let \| 2 \| 14 390 \| 15 610 \| 16 940 \| 18 390 \| 19 950 \| 21 640 \| 23 480 \| 25 470 \| 27 640 \| 29 980 \| 32 530 do 9 let \| 3 \| 14 930 \| 16 200 \| 17 580 \| 19 070 \| 20 700 \| 22 440 \| 24 360 \| 26 430 \| 28 670 \| 31 110 \| 33 750 do 12 let \| 4 \| 15 490 \| 16 810 \| 18 240 \| 19 780 \| 21 470 \| 23 290 \| 25 270 \| 27 420 \| 29 750 \| 32 280 \| 35 020 do 15 let \| 5 \| 16 080 \| 17 440 \| 18 920 \| 20 530 \| 22 280 \| 24 170 \| 26 220 \| 28 450 \| 30 860 \| 33 490 \| 36 340 do 18 let \| 6 \| 16 680 \| 18 100 \| 19 630 \| 21 300 \| 23 100 \| 25 070 \| 27 210 \| 29 520 \| 32 030 \| 34 740 \| 37 700 do 21 let \| 7 \| 17 310 \| 18 770 \| 20 370 \| 22 100 \| 23 970 \| 26 020 \| 28 220 \| 30 630 \| 33 220 \| 36 050 \| 39 110 do 24 let \| 8 \| 17 960 \| 19 470 \| 21 140 \| 22 930 \| 24 880 \| 26 990 \| 29 290 \| 31 770 \| 34 470 \| 37 400 \| 40 580 do 27 let \| 9 \| 18 630 \| 20 210 \| 21 930 \| 23 790 \| 25 810 \| 28 000 \| 30 390 \| 32 960 \| 35 770 \| 38 800 \| 42 100 do 30 let \| 10 \| 19 330 \| 20 970 \| 22 750 \| 24 680 \| 26 780 \| 29 060 \| 31 520 \| 34 200 \| 37 110 \| 40 260 \| 43 690 do 33 let \| 11 \| 20 050 \| 21 750 \| 23 600 \| 25 610 \| 27 780 \| 30 140 \| 32 710 \| 35 490 \| 38 500 \| 41 770 \| 45 320 nad 33 let \| 12 \| 20 810 \| 22 580 \| 24 490 \| 26 570 \| 28 820 \| 31 280 \| 33 940 \| 36 820 \| 39 950 \| 43 340 \| 47 030 “. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů Čl. II V zákoně č. 362/2003 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb. a zákona č. 253/2005 Sb., čl. XLII zní: „Čl. XLII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o daních z příjmů Čl. III V § 6 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb. a zákona č. 359/2004 Sb., písmeno j) zní: „j) náhrady za ztrátu na služebním příjmu poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů podle právních předpisů účinných do 31. prosince 2005,“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o zpravodajských službách České republiky Čl. IV V § 17 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 290/2005 Sb., se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Příslušník Úřadu pro zahraniční styky a informace je oprávněn při ochraně činností, které zpravodajská služba koná na území České republiky, držet a nosit služební střelnou zbraň a použít ji v případech nutné obrany nebo krajní nouze.“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006. Zaorálek v. r. Klaus v. r. v z. Sobotka v. r.
Zákon č. 543/2005 Sb.	Zákon č. 543/2005 Sb. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2006 Vyhlášeno 30. 12. 2005, datum účinnosti 1. 1. 2006, částka 185/2005 * § 1 - (1) Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2006 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 889 391 799 000 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 973 101 765 000 Kč. Schodek státního rozpočtu činí 83 709 966 000 Kč. S * § 2 - (1) Ministr financí se zmocňuje zajistit, aby prostředky státních rozpočtů na roky 2002 až 2005, které byly poskytnuty krajům a prostřednictvím krajů obcím na řešení povodňových škod vzniklých v roce 2002 a nebyly vyčerpány do 31. prosince 2005, byly těmit * § 3 - Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2006 a způsobu kontroly jejich využití jsou uvedena v příloze č. 10 k tomuto zákonu. * § 4 - Závazná pravidla poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce 2006 a způsobu kontroly jejich užití jsou uvedena v příloze č. 11 k tomuto zákonu. * § 5 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006. č. 1 k zákonu č. 543/2005 Sb. č. 2 k zákonu č. 543/2005 Sb. č. 3 k zákonu č. 543/2005 Sb. č. 4 k zákonu č. 543/2005 Sb. č. 5 k zákonu č. 543/2005 Sb. č. 6 k zákonu č. 543/2005 Sb. č. 7 k zákonu č. 543/2005 Sb. č. 8 k zákonu č. 543/2005 Sb. č. 9 k zákonu č. 543/2005 Sb. č. 10 k zákonu č. 543/2005 Sb. č. 11 k zákonu č. 543/2005 Sb. Aktuální znění od 20. 12. 2006 (584/2006 Sb.) 543 ZÁKON ze dne 2. prosince 2005 o státním rozpočtu České republiky na rok 2006 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 (1) Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2006 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 889 391 799 000 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 973 101 765 000 Kč. Schodek státního rozpočtu činí 83 709 966 000 Kč. Schodek státního rozpočtu bude vypořádán těmito financujícími položkami: a) vydáním státních dluhopisů podle zvláštního právního předpisu do výše 65 190 800 000 Kč, b) přijatými dlouhodobými úvěry do výše 9 224 020 000 Kč, c) změnou stavu na účtech státních finančních aktiv, a to snížením o 9 295 146 000 Kč. (2) Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu je obsažena v příloze č. 1 k tomuto zákonu. (3) Celkový přehled příjmů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 2 k tomuto zákonu. (4) Celkový přehled výdajů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 3 k tomuto zákonu. (5) Ukazatele státního rozpočtu podle kapitol jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu. (6) Výdaje státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku jsou uvedeny v příloze č. 5 k tomuto zákonu. (7) Ve státním rozpočtu jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtu Evropské unie, a to očekávané příjmy z rozpočtu Evropské unie v celkové výši 56 919 968 000 Kč a odvody a příspěvky do rozpočtu Evropské unie v celkové výši 30 335 000 000 Kč. Tyto ukazatele jsou uvedeny v příloze č. 2 a v příloze č. 4 k tomuto zákonu. (8) Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů, s výjimkou hlavního města Prahy, a to dotacemi a příspěvky v celkové výši 5 945 754 000 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 6 k tomuto zákonu. Příloha č. 6 obsahuje i kritéria pro výpočet dotace. (9) Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcíobcí, s výjimkou hlavního města Prahy, v úhrnech po jednotlivých krajích, a to dotacemi a příspěvky v celkové výši 24 679 797 000 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 7 k tomuto zákonu. (10) Ve státním rozpočtu je obsažen finanční vztah k rozpočtu hlavního města Prahy, a to dotacemi a příspěvky v celkové výši 1 711 658 000 Kč uvedenými v příloze č. 8 k tomuto zákonu. (11) Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím a hlavnímu městu Praze je uveden v příloze č. 9 k tomuto zákonu. (12) Pojistná kapacita Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s. se stanoví ve výši 120 000 000 000 Kč. § 2 (1) Ministr financí se zmocňuje zajistit, aby prostředky státních rozpočtů na roky 2002 až 2005, které byly poskytnuty krajům a prostřednictvím krajů obcímobcím na řešení povodňových škod vzniklých v roce 2002 a nebyly vyčerpány do 31. prosince 2005, byly těmito kraji a obcemiobcemi použity v roce 2006 ke stejným účelům, na které byly vyčleněny v letech 2002 až 2005. (2) Ministr financí se zmocňuje zajistit, aby prostředky státního rozpočtu na rok 2006, které byly poskytnuty krajům a prostřednictvím krajů obcímobcím na řešení povodňových škod vzniklých v roce 2006 a na nová protipovodňová opatření, a které nebudou vyčerpány do 31. prosince 2006, byly těmito kraji a obcemiobcemi použity ke stejným účelům, na které byly vyčleněny v roce 2006. (3) Ministr financí se zmocňuje převést nevyčerpané prostředky státního rozpočtu roku 2006 účelově určené závazným ukazatelem „Prostředky na odstranění povodňových škod vzniklých v roce 2006 a na nová protipovodňová opatření“ v kapitole Všeobecná pokladní správa do státních finančních aktiv, a to do konce roku 2006. Takto převedené prostředky lze v následujících letech použít pouze na stejné účely. O výši použitých prostředků se v následujících letech zvyšují výdaje a mění saldo a financující položky státního rozpočtu. (4) Ministr financí se zmocňuje zvýšit ukazatele „Výdaje celkem“, „Výdaje vyvolané zánikem věcných břemen na restituovaném majetku“ a „Financování řešení důsledků kosovské krize“, rozpočtované v kapitole Operace státních finančních aktiv, o prostředky, které nebyly v roce 2005 vyčerpány z prostředků určených na stejné účely. O toto zvýšení se zvyšují i celkové rozpočtované výdaje státního rozpočtu a snižují stavy na účtech státních finančních aktiv. (5) Ministr financí se zmocňuje překročit ukazatele „Výdaje celkem“ a „Transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně“ rozpočtované v kapitole Všeobecná pokladní správa, v návaznosti na zvýšení příjmů kapitoly Operace státních finančních aktiv o částku vyčíslenou jako kladný rozdíl příjmů pojistného na důchodové pojištění včetně příjmů penále a pokut připadajících na důchodové pojištění a výdajů na dávky důchodového pojištění včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatou dávek důchodového pojištění v roce 2005 převáděnou do státních finančních aktiv podle § 36 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. O toto překročení se zvyšují i celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu a mění se financující položka „Vydané státní dluhopisy podle zvláštního zákona“ uvedená v § 1 odst. 1 písm. a) a financující položka „Změna stavu na účtech státních finančních aktiv“ uvedená v § 1 odst. 1 písm. c). § 3 Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2006 a způsobu kontroly jejich využití jsou uvedena v příloze č. 10 k tomuto zákonu. § 4 Závazná pravidla poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce 2006 a způsobu kontroly jejich užití jsou uvedena v příloze č. 11 k tomuto zákonu. § 5 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 543/2005 Sb. ÚHRNNÁ BILANCE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU Ukazatel\| v tis. Kč ---\|--- Příjmy státního rozpočtu celkem\| 889 391 799 Výdaje státního rozpočtu celkem\| 973 101 765 \| z toho:\| finanční vztahy k rozpočtům\| \\- krajů\| 5 945 754 \\- obcíobcí v úhrnech po jednotlivých krajích\| 24 679 797 \\- finanční vztah k rozpočtu hlavního města Prahy\| 1 711 658 Schodek\| -83 709 966 Financování:\| Vydání státních dluhopisů podle zvláštního právního předpisu\| 65 190 800 Přijaté dlouhodobé úvěry\| 9 224 020 Změna stavu na účtech státních finančních aktiv\| 9 295 146 Příloha č. 2 k zákonu č. 543/2005 Sb. CELKOVÝ PŘEHLED PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL \| v tisících Kč ---\|--- Číslo kapitoly\| Kapitola\| daňové příjmy celkem\| z toho povinné pojistné na důchodové pojištění\| nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| z toho z rozpočtu Evropské unie*) 301\| Kancelář prezidenta republiky\| \| \| 60\| 302\| Poslanecká sněmovna Parlamentu\| \| \| 19 900\| 303\| Senát Parlamentu\| \| \| 3 800\| 304\| Úřad vlády České republiky\| \| \| 6 400\| 305\| Bezpečnostní informační služba\| \| \| 105 000\| 306\| Ministerstvo zahraničních věcí\| \| \| 80 000\| 307\| Ministerstvo obrany\| 2 490 950)\| 2 051 370\| 270 000\| 308\| Národní bezpečnostní úřad\| \| \| 0\| 309\| Kancelář Veřejného ochránce práv\| \| \| 0\| 312\| Ministerstvo financí\| 638 739)\| 526 020\| 334 268\| 313\| Ministerstvo práce a sociálních věcí\| 325 700 000)\| 270 331 000\| 5 466 583\| 4 270 983 314\| Ministerstvo vnitra\| 6 803 194)\| 5 602 631\| 340 500\| 315\| Ministerstvo životního prostředí\| \| \| 9 990 632\| 9 921 915 317\| Ministerstvo pro místní rozvoj\| \| \| 6 345 904\| 6 331 304 321\| Grantová agentura České republiky\| \| \| 240\| 322\| Ministerstvo průmyslu a obchodu\| \| \| 3 241 772\| 3 013 300 327\| Ministerstvo dopravy\| \| \| 8 060 656\| 7 992 217 328\| Český telekomunikační úřad\| \| \| 1 240 400\| 329\| Ministerstvo zemědělství\| \| \| 19 353 642\| 18 866 995 333\| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy\| \| \| 434 904\| 431 667 334\| Ministerstvo kultury\| \| \| 122 745\| 335\| Ministerstvo zdravotnictví\| \| \| 61 115\| 47 115 336\| Ministerstvo spravedlnosti\| 687 955)\| 566 551\| 384 662\| 662 338\| Ministerstvo informatiky\| \| \| 300\| 343\| Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů\| \| \| 3 632\| 3 632 344\| Úřad průmyslového vlastnictví\| \| \| 72 175\| 240 345\| Český statistický úřad\| \| \| 43 938\| 39 938 346\| Český úřad zeměměřický a katastrální\| \| \| 150 000\| 347\| Komise pro cenné papírycenné papíry\| \| \| 0\| 348\| Český báňský úřad\| \| \| 3 500\| 349\| Energetický regulační úřad\| \| \| 0\| 353\| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže\| \| \| 0\| 358\| Ústavní soudÚstavní soud\| \| \| 0\| 361\| Akademie věd České republiky\| \| \| 5 000\| 372\| Rada pro rozhlasové a televizní vysílání\| \| \| 0\| 374\| Správa státních hmotných rezerv\| \| \| 91 000\| 375\| Státní úřad pro jadernou bezpečnost\| \| \| 1 200\| 381\| Nejvyšší kontrolní úřad\| \| \| 1 145\| 396\| Státní dluh\| \| \| 0\| 397\| Operace státních finančních aktiv\| 1 350 000\| \| 4 873 000\| 398\| Všeobecná pokladní správa\| 471 900 000\| \| 18 712 888\| 6 000 000 \| CELKEM\| 809 570 838\| 279 077 572\| 79 820 961\| 56 919 968 PŘÍJMY CELKEM (daňové, nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace)\| 889 391 799 ---\|--- ) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je podle platné rozpočtové skladby součástí daňových příjmů ) zahrnuje jak prostředky poskytnuté z rozpočtu Evropské unie přímo, tak prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu Příloha č. 3 k zákonu č. 543/2005 Sb. CELKOVÝ PŘEHLED VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL \| v tisících Kč ---\|--- Číslo kapitoly\| Kapitola\| Výdaje celkem 301\| Kancelář prezidenta republiky\| 393 023 302\| Poslanecká sněmovna Parlamentu\| 1 070 966 303\| Senát Parlamentu\| 629 844 304\| Úřad vlády České republiky\| 613 427 305\| Bezpečnostní informační služba\| 1 182 696 306\| Ministerstvo zahraničních věcí\| 4 648 289 307\| Ministerstvo obrany\| 55 694 000 308\| Národní bezpečnostní úřad\| 255 231 309\| Kancelář Veřejného ochránce práv\| 88 579 312\| Ministerstvo financí\| 15 003 563 313\| Ministerstvo práce a sociálních věcí\| 357 189 315 314\| Ministerstvo vnitra\| 51 170 004 315\| Ministerstvo životního prostředí\| 14 019 736 317\| Ministerstvo pro místní rozvoj\| 10 837 437 321\| Grantová agentura České republiky\| 1 399 410 322\| Ministerstvo průmyslu a obchodu\| 13 904 406 327\| Ministerstvo dopravy\| 23 851 099 328\| Český telekomunikační úřad\| 608 572 329\| Ministerstvo zemědělství\| 39 713 852 333\| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy\| 108 936 399 334\| Ministerstvo kultury\| 6 357 161 335\| Ministerstvo zdravotnictví\| 8 223 165 336\| Ministerstvo spravedlnosti\| 18 480 373 338\| Ministerstvo informatiky\| 939 246 343\| Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů\| 95 422 344\| Úřad průmyslového vlastnictví\| 162 312 345\| Český statistický úřad\| 996 064 346\| Český úřad zeměměřický a katastrální\| 2 464 592 347\| Komise pro cenné papírycenné papíry\| 40 995 348\| Český báňský úřad\| 172 991 349\| Energetický regulační úřad\| 113919 353\| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže\| 134 209 358\| Ústavní soudÚstavní soud\| 145 361 361\| Akademie věd České republiky\| 4 709 059 372\| Rada pro rozhlasové a televizní vysílání\| 48 018 374\| Správa státních hmotných rezerv\| 1 914 762 375\| Státní úřad pro jadernou bezpečnost\| 378 245 381\| Nejvyšší kontrolní úřad\| 506 515 396\| Státní dluh\| 34 182 914 397\| Operace státních finančních aktiv\| 24 742 166 398\| Všeobecná pokladní správa\| 167 084 428 \| CELKEM\| 973 101 765 Příloha č. 4 k zákonu č. 543/2005 Sb. Ukazatele kapitoly 301 Kancelář prezidenta republiky \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Příjmy celkem\| 60 Výdaje celkem\| 393 023 Průřezové ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 54 229 z toho:\| platy zaměstnanců\| 49 594 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 18 219 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 993 Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 0 v tom:\| institucionální výdaje celkem 2)\| 0 účelové výdaje celkem 2)\| 0 Národní program výzkumu 3)\| 0 Programy v působnosti poskytovatelů 3)\| 0 Veřejné zakázky 3)\| 0 Specifické ukazatele - příjmy\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 60 Specifické ukazatele - výdaje\| Výdaje vlastního úřadu Kanceláře prezidenta republiky\| 92 705 z toho:\| náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (z.č. 236/1995 Sb.)\| 2 027 Celkové výdaje na areál Pražského hradu a zámku Lány\| 274 818 Celkové výdaje na lesní hospodářství\| 25 500 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. Ukazatele kapitoly 302 Poslanecká sněmovna Parlamentu \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Příjmy celkem\| 19 900 Výdaje celkem\| 1 070 966 Průřezové ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 335 980 z toho:\| platy zaměstnanců\| 150 564 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 117 593 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 3 012 Specifické ukazatele - příjmy\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 19 900 Specifické ukazatele - výdaje\| Platy poslanců a europoslanců\| 181 716 Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (z. č. 236/1995 Sb.)\| 81 010 Ostatní výdaje na činnost poslaneckého sboru\| 312 443 Výdaje Kanceláře Poslanecké sněmovny\| 495 797 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 303 Senát Parlamentu \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Příjmy celkem\| 3 800 Výdaje celkem\| 629 844 Průřezové ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 170 876 z toho:\| platy zaměstnanců\| 89 786 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 56 411 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 796 Specifické ukazatele - příjmy\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 3 800 Specifické ukazatele - výdaje\| Platy představitelů státní moci\| 68 177 Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (z. č. 236/1995 Sb.)\| 32 684 Výdaje Kanceláře Senátu Parlamentu ČR\| 528 983 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 304 Úřad vlády České republiky \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Příjmy celkem\| 6 400 Výdaje celkem\| 613 427 Průřezové ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 217 296 z toho: \| platy zaměstnanců\| 190 578 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 75 931 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 3 812 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 217 296 z toho:\| platy zaměstnanců ve státní správě\| 190 578 Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 20 794 v tom:\| institucionální výdaje celkem 2)\| 14 824 účelové výdaje celkem 2)\| 5 970 Národní program výzkumu 3)\| 0 Programy v působnosti poskytovatelů 3)\| 4 360 Veřejné zakázky 3)\| 1 610 Specifické ukazatele - příjmy\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 6 400 Specifické ukazatele - výdaje\| Výdaje na provoz a obsluhu Úřadu vlády ČR\| 465 633 Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 20 794 z toho: \| výdaje na mezinárodní konferenci Pracovní setkání představitelů Rad pro výzkum a vývoj zemí Evropské unie a jejich sekretariátů\| 810 Výdaje na služby školení a vzdělávání Institutu státní správy\| 0 Program protidrogové politiky\| 110 000 Koncepce informování o evropských záležitostech v ČR\| 0 Podpora projektů integrace romské komunity\| 13 000 Kampaň proti rasismu (Projekt tolerance)\| 4 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. Ukazatele kapitoly 305 Bezpečnostní informační služba \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Příjmy celkem\| 105 000 Výdaje celkem\| 1 182 696 Průřezové ukazatele\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 5 500 v tom:\| institucionální výdaje celkem 2)\| 0 účelové výdaje celkem 2)\| 5 500 Národní program výzkumu 3)\| 0 Programy v působnosti poskytovatelů 3)\| 0 Veřejné zakázky 3)\| 5 500 Specifické ukazatele - příjmy\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 105 000 Specifické ukazatele - výdaje\| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Bezpečnostní informační služby\| 1 182 696 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. Ukazatele kapitoly 306 Ministerstvo zahraničních věcí \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Příjmy celkem\| 80 000 Výdaje celkem\| 4 648 289 Průřezové ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 580 319 z toho:\| platy zaměstnanců\| 575 428 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 203 112 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 11 510 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 580 319 z toho: \| platy zaměstnanců ve státní správě\| 575 428 Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 20 252 v tom:\| institucionální výdaje celkem 2)\| 14 274 účelové výdaje celkem 2)\| 5 978 Národní program výzkumu 3)\| 0 Programy v působnosti poskytovatelů 3)\| 0 Veřejné zakázky 3)\| 5 860 Mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji 3)\| 0 Specifické ukazatele - příjmy\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 80 000 Specifické ukazatele - výdaje\| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva zahraničních věcí\| 4 648 289 z toho:\| zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 transformační spolupráce\| 0 humanitární pomoc\| 0 příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary krajanským spolkům a vybraným institucím do zahraničí\| 0 referendum o Evropské ústavě\| 0 výdaje na volby - Ministerstvo zahraničních věcí\| 0 zahraniční vysílání rozhlasu\| 0 vrcholné státní návštěvy\| 0 bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech\| 0 zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 1 200 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. Ukazatele kapitoly 307 Ministerstvo obrany \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Příjmy celkem\| 2 760 950 Výdaje celkem\| 55 694 000 Průřezové ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 11 958 015 z toho:\| platy zaměstnanců\| 11 107 697 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 3 951 690 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 222 154 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě 4)\| 941 890 z toho:\| platy zaměstnanců ve státní správě 4)\| 924 334 Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 481 692 v tom:\| institucionální výdaje celkem 2)\| 127 886 účelové výdaje celkem 2)\| 353 806 Národní program výzkumu 3)\| 0 Programy v působnosti poskytovatelů 3)\| 80 000 Veřejné zakázky 3)\| 271 036 Specifický výzkum na vysokých školách 3)\| 54 496 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Specifické ukazatele - příjmy\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 270 000 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 2 490 950 z toho:\| pojistné na důchodové pojištění\| 2 051 370 Specifické ukazatele - výdaje\| Výdaje na aktivity ArmádyArmády ČR\| 43 607 686 z toho:\| výdaje na mezinárodní konference\| 0 zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 10 530 program protidrogové politiky\| 4 920 program sociální prevence a prevence kriminality\| 7 920 Výdaje na nasazení jednotek a příslušníků ArmádyArmády ČR v zahraničí\| 1 388 279 Důchody\| 3 211 437 Ostatní sociální dávky\| 2 330 500 Výdaje na celoresortní aktivity\| 5 156 098 z toho:\| výdaje na sportovní reprezentaci\| 0 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. 4) včetně správy ve složkách obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany Ukazatele kapitoly 308 Národní bezpečnostní úřad \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 255 231 Průřezové ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 113 263 z toho:\| platy zaměstnanců\| 112 709 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 39 642 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 254 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě 4)\| 113 263 z toho:\| platy zaměstnanců ve státní správě 4)\| 112 709 Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 27 712 v tom:\| institucionální výdaje celkem 2)\| 6 000 účelové výdaje celkem 2)\| 21 712 Národní program výzkumu 3)\| 0 Programy v působnosti poskytovatelů 3)\| 0 Veřejné zakázky 3)\| 21 712 Specifické ukazatele - příjmy\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Národního bezpečnostního úřadu\| 255 231 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. 4) včetně správy ve složkách obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany Ukazatele kapitoly 309 Kancelář Veřejného ochránce práv \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 88 579 Průřezové ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 41 772 z toho:\| platy zaměstnanců\| 36 544 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 14 620 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 732 Specifické ukazatele - příjmy\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| Výdaje na zabezpečeni plnění úkolů Kanceláře Veřejného ochránce práv\| 88 579 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 312 Ministerstvo financí \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Příjmy celkem\| 973 007 Výdaje celkem\| 15 003 563 Průřezové ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 7 500 075 z toho:\| platy zaměstnanců\| 7 453 678 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 2 625 027 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 149 090 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě 4)\| 6 838 728 z toho:\| platy zaměstnanců ve státní správě 4)\| 6 810 196 Specifické ukazatele - příjmy\| Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 638 739 z toho:\| pojistné na důchodové pojištění\| 526 020 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 334 268 z toho:\| příjmy z finančního mechanismu EHP/Norsko\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| Správa daní a cel\| 12 028 573 z toho:\| ostatní sociální dávky\| 281 279 platy příslušníků bezpečnostních sborů\| 1 878 645 program protidrogové politiky\| 15 500 zasedání generálních ředitelů celních správ členských zemí EU, Turecka a Evropské komise\| 1 680 Správa majetku státu a právní zastupování státu ve věcech majetkových\| 1 569 380 Výdaje na zabezpečení plnění úkolů ústředního orgánu\| 1 405 610 z toho:\| výdaje na financování společných programů EU a ČR\| 20 697 v tom:\| Phare\| 20 697 Transition Facility\| 0 finanční mechanismus EHP/Norsko\| 1 180 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 1 180 předfinancované ze státního rozpočtu\| 0 zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 1 949 seminář o zkušenostech ČR s mezinárodní finanční architekturou\| 5 000 seminář Evropské fórum o znalostní ekonomice\| 5 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 4) včetně správy ve složkách obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany Ukazatele kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Příjmy celkem 5)\| 331 166 583 Výdaje celkem\| 357 189 315 Průřezové ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 4 396 484 z toho:\| platy zaměstnanců\| 4 380 070 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 1 553 612 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 87 602 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 4 273 885 z toho:\| platy zaměstnanců ve státní správě\| 4 257 948 Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 95 735 v tom:\| institucionální výdaje celkem 2)\| 53 235 účelové výdaje celkem 2)\| 42 500 Národní program výzkumu 3)\| 31 805 Programy v působnosti poskytovatelů 3)\| 0 Veřejné zakázky 3)\| 9 633 Výdaje na financování společných programů EU a ČR\| 16 560 vtom:\| PHARE\| 14 400 \| Transition Facility\| 2 160 Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU celkem\| 6 135 572 v tom:\| související s ESF na operační program Rozvoj lidských zdrojů\| 3 943 235 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 955 345 kryté příjmem z rozpočtu EU\| 2 987 890 související s ESF na Jednotný programový dokument Cíl 3\| 1 687 277 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 783 714 kryté příjmem z rozpočtu EU\| 903 563 související s ESF na Iniciativu Společenství EQUAL\| 505 060 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 125 530 kryté příjmem z rozpočtu EU\| 379 530 Výdaje na komunitární programy\| 22 626 Specifické ukazatele - příjmy\| Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 325 700 000 z toho:\| pojistné na důchodové pojištění\| 270 331 000 Nedaňové, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem 5)\| 5 466 583 z toho:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie celkem\| 4 270 983 v tom:\| příjmy z ESF\| 4 270 983 v tom:\| operační program Rozvoj lidských zdrojů\| 2 987 890 Jednotný programový dokument Cíl 3\| 903 563 Iniciativa Společenství EQUAL\| 379 530 Specifické ukazatele - výdaje\| Důchody\| 256 987 500 Dávky státní sociální podpory\| 33 829 158 Dávky nemocenského pojištění\| 30 775 058 Ostatní sociální dávky\| 2 002 850 Podpory v nezaměstnanosti\| 7 300 000 Aktivní politika zaměstnanosti celkem\| 7 714 322 v tom:\| aktivní politika zaměstnanosti (bez EU)\| 5 015 520 výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU\| 2 698 802 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 734 480 kryté příjmem z rozpočtu EU\| 1 964 322 Výdaje spojené s realizací zákona č. 118/2000 Sb.\| 300 000 Výdaje spojené s realizací odškodňovacích zákonů\| 0 Příspěvek zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % občanů se zdravotním postižením\| 811 000 Výdaje organizací státní správy celkem (OSS)\| 11 777 786 v tom:\| výdaje organizací státní správy (bez EU)\| 10 904 236 z toho:\| mezinárodní konference\| 600 zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 výdaje na společné programy EU a ČR a programy spolufinancované z EU\| 873 550 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 248 457 kryté příjmem z rozpočtu EU\| 625 093 Výdaje přímo řízených ústavů sociální péče (OSS a PO)\| 386 228 Příspěvky PO (bez USP)\| 78 066 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci\| 44 550 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 315 Neinvestiční dotace do sociální oblasti\| 4 176 382 v tom:\| podpora projektů integrace příslušníků rómské komunity\| 30 766 program protidrogové politiky\| 40 000 program sociální prevence a prevence kriminality\| 228 767 ostatní dotace nestátním subjektům poskytujícím sociální služby v rámci dotačního řízení MPSV\| 106 431 dotace nestátním subjektům poskytujícím sociální služby v oblasti rodiny\| 57 700 dotace krajům na podporu neziskových subjektů poskytujících sociální služby\| 1 011 912 dotace České katolické charitě na domovy důchodců duchovních a řeholnic\| 90 000 dotace na podporu integrace cizinců v ČR\| 1 400 ostatní dotace\| 7 000 dotace na společné programy EU a ČR a programy spolufinancované z EU\| 2 602 406 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 920 838 kryté příjmem z rozpočtu EU\| 1 681 568 Dotace na podporu reprodukce majetku nestátním subjektům v sociální oblasti\| 1 006 100 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. 5) včetně příjmů z dobrovolného důchodového pojištění 48 300 tis. Kč a z dobrovolného nemocenského pojištění 884 000 tis. Kč Ukazatele kapitoly 314 Ministerstvo vnitra \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Příjmy celkem\| 7 143 694 Výdaje celkem\| 51 170 004 Průřezové ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 24 607 188 z toho:\| platy zaměstnanců\| 24 057 778 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 8 456 651 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 481 370 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě 4)\| 24 222 236 z toho:\| platy zaměstnanců ve státní správě 4)\| 23 684 830 Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 12 070 v tom:\| institucionální výdaje celkem 2)\| 1 820 účelové výdaje celkem 2)\| 10 250 Národní program výzkumu 3)\| 0 Programy v působnosti poskytovatelů 3)\| 10 000 Veřejné zakázky 3)\| 0 Specifický výzkum na vysokých školách 3)\| 0 Důchody\| 2 901 211 Ostatní sociální dávky\| 2 601 744 Platy příslušníků bezpečnostních sborů - PoliciePolicie ČR\| 16 644 558 Platy příslušníků bezpečnostních sborů - Hasičský záchranný sbor ČR\| 3 364 836 Rozvojová zahraniční pomoc\| 0 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 3 900 Výdaje na sportovní reprezentaci\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 1 559 Výdaje na mezinárodní konference\| 1 063 Výdaje na financování společných programů EU a ČR\| 3 865 v tom:\| Transition Facility\| 3 865 Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU\| 3 823 z toho:\| související s ERDF - INTERREG IIIA\| 3 823 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 3 823 kryté příjmem z rozpočtu EU\| 0 Výdaje na komunitární programy\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 kryté příjmem z rozpočtu EU\| 0 Evropský uprchlický fond\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 kryté příjmem z rozpočtu EU\| 0 Výdaje na společné projekty, které jsou zčásti financovány z prostředků ostatních zahraničních programů\| 0 v tom:\| finanční mechanismus EHP/Norsko\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 předfinancované ze státního rozpočtu\| 0 finanční mechanismus EHP/Švýcarsko\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 předfinancované ze státního rozpočtu\| 0 Specifické ukazatele - příjmy\| Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 6 803 194 z toho:\| pojistné na důchodové pojištění\| 5 602 631 Nedaňové, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 340 500 z toho:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie celkem\| 0 z toho:\| příjmy z ERDF - INTERREG IIIA\| 0 příjmy z Fondu soudržnosti\| 0 příjmy z komunitárních programů\| 0 příjmy z Evropského uprchlického fondu\| 0 příjmy z prostředků ostatních zahraničních programů\| 0 z toho:\| příjmy z finančního mechanismu EHP/Norsko\| 0 příjmy z finančního mechanismu EHP/Švýcarsko\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| Výdaje PoliciePolicie ČR celkem\| 32 476 304 Výdaje Hasičského záchranného sboru ČR celkem\| 7 387 347 Výdaje odboru ekonomického zabezpečení pro MV a odboru sportu MV celkem\| 8 600 967 Výdaje resortního policejního školství a Muzea PoliciePolicie ČR celkem\| 928 936 Výdaje archivnictví celkem\| 779 006 Výdaje Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra\| 319 039 Výdaje na státní příspěvkové organizace celkem\| 678 405 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. 4) včetně správy ve složkách obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany Ukazatele kapitoly 315 Ministerstvo životního prostředí \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Příjmy celkem\| 9 990 632 Výdaje celkem\| 14 019 736 Průřezové ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 571 549 z toho:\| platy zaměstnanců\| 564 892 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 200 043 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 11 298 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 377 680 z toho: \| platy zaměstnanců ve státní správě\| 374 733 Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 401 571 v tom:\| institucionální výdaje celkem 2)\| 228 008 \| účelové výdaje celkem 2)\| 173 563 Národní program výzkumu 3)\| 10 991 Programy v působnosti poskytovatelů 3)\| 148 722 Veřejné zakázky 3)\| 12 600 Specifické ukazatele - příjmy\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 9 990 632 z toho:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie celkem\| 9 921 915 v tom:\| příjmy z ESF\| 87 792 příjmy z ERDF\| 2 740 077 příjmy z Fondu soudržnosti (včetně ISPA)\| 7 094 046 příjmy z finančního mechanismu EHP/Norsko\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 401 571 Krajinotvorné programy\| 678 196 Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím\| 50 000 Mezinárodní konference “EUROPARC“\| 2 000 Výdaje související s ESF na operační program Rozvoj lidských zdrojů\| 117 056 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 29 264 kryté příjmem z rozpočtu EU\| 87 792 Podpora ochrany životního prostředí a nakládání s odpady\| 10 013 353 z toho:\| výdaje související s ERDF na operační program Infrastruktura\| 2 750 436 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 10 359 kryté příjmem z rozpočtu EU\| 2 740 077 projekty spolufinancované z Fondu soudržnosti\| 7 219 249 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 125 203 kryté příjmem z rozpočtu EU\| 7 094 046 finanční mechanismus EHP/Norsko\| 1 179 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 1 179 předfinancované ze státního rozpočtu\| 0 Ostatní výdaje spojené se státní politikou životního prostředí celkem\| 2 757 560 z toho:\| zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 2 500 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. Ukazatele kapitoly 317 Ministerstvo pro místní rozvoj \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Příjmy celkem\| 6 345 904 Výdaje celkem\| 10 837 437 Průřezové ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 188 506 z toho:\| platy zaměstnanců\| 184 854 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 65 977 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 3 698 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 173 588 z toho: \| platy zaměstnanců ve státní správě\| 170 824 Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 31 500 v tom:\| institucionální výdaje celkem 2)\| 0 účelové výdaje celkem 2)\| 31 500 Národní program výzkumu 3)\| 0 Programy v působnosti poskytovatelů 3)\| 25 080 Veřejné zakázky 3)\| 5 420 Specifické ukazatele - příjmy\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 6 345 904 z toho:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie celkem\| 6 331 304 v tom:\| příjmy z ERDF celkem\| 6 247 557 v tom:\| Společný regionální operační program\| 5 122 552 Jednotný programový dokument pro Cíl 2 (Praha)\| 349 230 INTERREG IIIA\| 570 000 INTERREG IIIB, C, ESPON, INTERACT\| 0 Technická asistence\| 205 775 příjmy z ESF na program Rozvoj lidských zdrojů\| 83 747 Specifické ukazatele - výdaje\| Výdaje na financování společných programů EU a ČR celkem\| 264 740 v tom:\| PHARE\| 194 740 SAPARD\| 70 000 Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU celkem\| 7 049 823 v tom:\| související s ERDF na Společný regionální operační program\| 5 484 242 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 361 690 kryté příjmem z rozpočtu EU\| 5 122 552 související s ERDF na Jednotný programový dokument pro Cíl 2 (Praha)\| 551 630 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 202 400 kryté příjmem z rozpočtu EU\| 349 230 související s ERDF na program INTERREG IIIA\| 599 800 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 29 800 kryté příjmem z rozpočtu EU\| 570 000 související s ERDF na program INTERREG IIIB, C, ESPON, INTERACT\| 31 500 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 31 500 kryté příjmem z rozpočtu EU\| 0 související s ERDF na Technickou asistenci\| 277 746 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 71 971 kryté příjmem z rozpočtu EU\| 205 775 související s ESF na program Rozvoj lidských zdrojů\| 104 905 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 21 158 kryté příjmem z rozpočtu EU\| 83 747 Státní finanční podpora k hypotečním úvěrům na bytovou výstavbu\| 300 000 Výdaje na odstraňování škod způsobených povodněmi v roce 2002\| 0 Ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva pro místní rozvoj\| 3 222 874 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. Ukazatele kapitoly 321 Grantová agentura České republiky \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Příjmy celkem\| 240 Výdaje celkem\| 1 399 410 Průřezové ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 16 268 z toho:\| platy zaměstnanců\| 9 857 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 5 350 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 196 Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 1 399 410 v tom:\| institucionální výdaje celkem 2)\| 28 740 účelové výdaje celkem 2)\| 1 370 670 Národní program výzkumu 3)\| 0 Programy v působnosti poskytovatelů 3)\| 0 Veřejné zakázky 3)\| 0 Specifické ukazatele - příjmy\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 240 Specifické ukazatele - výdaje\| Výdaje Kanceláře Grantové agentury ČR\| 28 740 z toho:\| mezinárodní konference “Peer Review-lts Present a Future State“\| 1 200 Dotace jiným subjektům\| 1 370 670 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. Ukazatele kapitoly 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Příjmy celkem\| 3 241 772 Výdaje celkem\| 13 904 406 Průřezové ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 544 239 z toho:\| platy zaměstnanců\| 537 981 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 190 484 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 10 760 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 539 204 z toho:\| platy zaměstnanců ve státní správě\| 533 435 Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 2 176 000 v tom:\| institucionální výdaje celkem 2)\| 0 účelové výdaje celkem 2)\| 2 176 000 Národní program výzkumu 3)\| 304 097 Programy v působnosti poskytovatelů 3)\| 1 868 403 Veřejné zakázky 3)\| 0 Výdaje na financování společných programů EU a ČR\| 10 000 v tom:\| PHARE\| 10 000 Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU\| 4 017 400 v tom:\| související s ERDF na operační program Průmysl a podnikání\| 3 933 000 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 983 000 kryté příjmem z rozpočtu EU\| 2 950 000 související s ESF na operační program Rozvoj lidských zdrojů\| 84 400 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 21 100 kryté příjmem z rozpočtu EU\| 63 300 Specifické ukazatele - příjmy\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 3 241 772 z toho:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie celkem\| 3 013 300 v tom:\| příjmy z ERDF na operační program Průmysl a podnikání\| 2 950 000 příjmy z ESF na operační program Rozvoj lidských zdrojů\| 63 300 Specifické ukazatele - výdaje\| Podpora podnikání\| 7 929 267 z toho:\| výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU\| 3 858 467 výdaje na financování společných programů EU a ČR\| 5 000 výzkum a vývoj\| 2 176 000 Zahlazování následků hornické činnosti a mandatorní výdaje\| 2 998 000 z toho:\| výdaje na financování společných programů EU a ČR\| 5 000 Doprovodný sociální program restrukturalizace ocelářského průmyslu\| 90 000 Ostatní výdaje na státní politiku resortu\| 2 887 139 z toho:\| výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU\| 158 933 zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 výdaje na pořádání mezinárodních konferencí\| 1 100 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. Ukazatele kapitoly 327 Ministerstvo dopravy \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Příjmy celkem\| 8 060 656 Výdaje celkem\| 23 851 099 Průřezové ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 296 794 z toho: \| platy zaměstnanců\| 294 485 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 103 878 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 5 891 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 287 165 z toho:\| platy zaměstnanců ve státní správě\| 286 272 Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 168 193 v tom:\| institucionální výdaje celkem 2)\| 31 512 účelové výdaje celkem 2)\| 136 681 Národní program výzkumu 3)\| 113 727 Programy v působnosti poskytovatelů 3)\| 16 000 Veřejné zakázky 3)\| 3 984 Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU\| 8 066 586 z toho:\| související s ERDF na operační program Infrastruktura\| 1 782 491 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 74 369 kryté příjmem z rozpočtu EU\| 1 708 122 související s Fondem soudržnosti\| 6 284 095 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 kryté příjmem z rozpočtu EU\| 6 284 095 Specifické ukazatele - příjmy\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 8 060 656 z toho:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie celkem\| 7 992 217 v tom:\| příjmy z ERDF na operační program Infrastruktura\| 1 708 122 příjmy z Fondu soudržnosti\| 6 284 095 Specifické ukazatele - výdaje\| Drážní doprava\| 3 951 647 z toho:\| doprovodný sociální program k transformaci s.o. ČD\| 490 000 úhrada ztráty dopravce z provozu veřejné osobní drážní dopravy\| 2 246 647 z toho:\| úhrada ztráty dopravce z poskytování žákovského jízdného\| 120 000 příspěvek na dopravní cestu nehrazený ze Státního fondu dopravní infrastruktury\| 400 000 Kombinovaná doprava\| 181 627 z toho: \| výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU\| 154 227 Pozemní komunikace\| 0 Podpora obnovy vozidel regionální a městské hromadné dopravy\| 438 000 Program úspory energií a obnovitelných zdrojů\| 121 270 z toho:\| výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU\| 61 270 Ostatní výdaje spojené s dopravní politikou státu\| 2 162 582 z toho:\| výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU\| 59 116 zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 49 340 zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury\| 16 995 973 z toho:\| výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU\| 7 791 973 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. Ukazatele kapitoly 328 Český telekomunikační úřad \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Příjmy celkem\| 1 240 400 Výdaje celkem\| 608 572 Průřezové ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 148 509 z toho:\| platy zaměstnanců\| 142 921 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 51 978 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 859 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 148 509 z toho:\| platy zaměstnanců ve státní správě\| 142 921 Specifické ukazatele - příjmy\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 1 240 400 Specifické ukazatele - výdaje\| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého telekomunikačního úřadu\| 608 572 z toho:\| zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 500 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Příjmy celkem\| 19 353 642 Výdaje celkem\| 39 713 852 Průřezové ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 1 796 144 z toho: \| platy zaměstnanců\| 1 781 853 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 628 650 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 35 637 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 1 630 369 z toho:\| platy zaměstnanců ve státní správě\| 1 617 179 Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 767 119 v tom:\| institucionální výdaje celkem 2)\| 449 259 účelové výdaje celkem 2)\| 317 860 Národní program výzkumu 3)\| 169 621 Programy v působnosti poskytovatelů 3)\| 145 639 Veřejné zakázky 3)\| 0 Vratky přeplatků splátek návratných finančních výpomocí poskytnutých v letech 1991 až 1995 včetně\| 30 000 Výdaje na financování společných programů EU a ČR\| 93 700 v tom:\| Transition facility\| 3 700 SAPARD\| 90 000 Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU\| 2 200 000 v tom:\| související s EAGGF - (orientační sekce) na operační program Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství\| 2 200 000 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 600 000 kryté příjmem z rozpočtu EU\| 1 600 000 Výdaje na společnou zemědělskou politiku\| 25 704 050 v tom:\| přímé platby - předfinancování ze státního rozpočtu\| 8 886 600 přímé platby - dofinancování ze státního rozpočtu\| 4 093 700 Horizontální plán rozvoje venkova - ze státního rozpočtu\| 1 803 000 Horizontální plán rozvoje venkova - kryté příjmem z rozpočtu EU\| 7 212 000 Společná organizace trhu - ze státního rozpočtu\| 893 750 Společná organizace trhu - kryté příjmem z rozpočtu EU\| 2 815 000 Specifické ukazatele - příjmy\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 19 353 642 z toho:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie celkem\| 18 866 995 v tom:\| příjmy z EAGGF - (orientační sekce) na operační program Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství\| 1 600 000 HRDP\| 6 761 895 přímé platby\| 7 640 000 Společná organizace trhu\| 2 800 000 SAPARD\| 100 ostatní příjmy z EU\| 65 000 Specifické ukazatele - výdaje\| Podpora agropotravinářského komplexu\| 29 873 378 z toho:\| dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu\| 25 704 050 Dotace na činnost Státního zemědělského intervenčního fondu\| 2 031 000 z toho:\| dotace na krytí správních výdajů fondu\| 1 793 000 Podpora lesního hospodářství\| 230 000 Podpora vodního hospodářství\| 1 170 400 Podpora neziskových organizací\| 103 947 Ostatní výdaje na státní politiku resortu, inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost\| 6 305 127 z toho:\| zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 2 900 zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. Ukazatele kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Příjmy celkem\| 434 904 Výdaje celkem\| 108 936 399 Průřezové ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 372 184 z toho:\| platy zaměstnanců\| 351 090 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 126 392 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 7 021 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 323 450 z toho:\| platy zaměstnanců ve státní správě\| 319 835 Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 6 766 318 v tom:\| institucionální výdaje celkem 2)\| 4 210 930 účelové výdaje celkem 2)\| 2 555 388 Národní program výzkumu 3)\| 1 663 705 Programy v působnosti poskytovatelů 3)\| 861 525 Veřejné zakázky 3)\| 15 000 Specifický výzkum na vysokých školách 3)\| 1 044 227 Mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji3 )\| 47 188 Specifické ukazatele - příjmy\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 434 904 z toho:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie celkem\| 431 667 v tom:\| příjmy z ESF na operační program Rozvoj lidských zdrojů\| 431 667 Specifické ukazatele - výdaje\| Výdaje kapitoly bez vybraných okruhů výdajů\| 99 277 124 v tom:\| transfery vysokým školám\| 22 212 669 výdaje regionálního školství\| 74 527 640 ostatní přímo řízené organizace a společné úkoly\| 744 864 podpora činnosti v oblasti mládeže a tělovýchovy\| 1 162 178 výdaje státní správy\| 629 773 Vybrané okruhy výdajů:\| \\- výzkum a vývoj celkem\| 6 766 318 \\- zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 \\- program protidrogové politiky\| 12 702 \\- program sociální prevence a prevence kriminality\| 10 202 \\- výdaje na sportovní reprezentaci (bez ISPROFIN)\| 917 217 \\- program podpory vzdělávání národnostních menšin a multikulturní výchova\| 19 000 \\- podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 25 000 \\- zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 400 \\- státní informační politika\| 1 042 123 \\- mezinárodní konference a další odborné akce (§ 71 odst. 3. z. č. 218/2000 Sb.)\| 5 235 z toho:\| seminář Lisabonská konference\| 500 seminář Rady Evropy “Vzdělání jako připomínka a prevence zločinů proti lidskosti“\| 3 000 mezinárodní konference Zasedání Evropské agentury pro rozvoj speciálního vzdělávání\| 600 mezinárodní konference Zasedání těžce sluchově postižených\| 500 Výdaje na financování společných programů EU a ČR\| 0 v tom:\| PHARE\| 0 Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU\| 861 078 v tom:\| související s ESF na program Rozvoj lidských zdrojů\| 861 078 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 429 411 kryté příjmem z rozpočtu EU\| 431 667 1) povinné pojistné na sociální zabezpečeni a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. Ukazatele kapitoly 334 Ministerstvo kultury \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Příjmy celkem\| 122 745 Výdaje celkem\| 6 357 161 Průřezové ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 82 714 z toho: \| platy zaměstnanců\| 80 281 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 28 950 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 606 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 82 714 z toho:\| platy zaměstnanců ve státní správě\| 80 281 Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 93 123 v tom:\| institucionální výdaje celkem 2)\| 82 541 účelové výdaje celkem 2)\| 10 582 Národní program výzkumu 3)\| 0 Programy v působnosti poskytovatelů 3)\| 10 318 Veřejné zakázky 3)\| 0 Výdaje na církve a náboženské společnosti (CNS) celkem\| 1 511 314 Výdaje na společné projekty, které jsou zčásti financovány z prostředků finančního mechanismu EHP/Norsko celkem\| 28 789 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 28 789 předfinancované ze státního rozpočtu\| 0 Specifické ukazatele - příjmy\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 122 745 z toho:\| příjmy z finančního mechanismu EHP/Norsko\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 93 123 Výdaje na činnost registrovaných CNS\| 1 356 920 v tom:\| platy duchovních\| 744 000 pojistné duchovních\| 259 000 platy administrativy\| 34 000 pojistné administrativy\| 12 000 prostředky na věcné náklady CNS\| 37 000 prostředky na údržbu církevního majetku\| 23 740 234410 Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny církví a náboženských společností\| 196 680 334110 Podpora reprodukce majetku ve vlastnictví církví\| 50 500 Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva kultury\| 201 614 v tom:\| činnost úřadu\| 188 564 234010 Rozvoj a obnova materiálně technické základny systému řízení Ministerstva Ministerstva kultury\| 13 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 50 Příspěvkové organizace zřízené Ministerstvem kultury\| 3 224 994 v tom:\| příspěvek na provoz\| 2 748 300 234110 Rozvoj a obnova materiálně technické základny státních kulturních zařízení\| 465 031 společné projekty spolufinancované z prostředků finančního mechanismu EHP/Norsko (bez ISPROFIN)\| 11 663 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 11 663 předfinancované ze státního rozpočtu\| 0 Výdaje na spolufinancování komunitárních programů - MEDIA DESK\| 2 500 Výdaje na spolufinancování komunitárních programů - Kultura 2000\| 1 210 Program státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů\| 38 746 Veřejné informační služby knihoven\| 30 239 Kulturní aktivity\| 365 103 Program záchrany architektonického dědictví\| 331 000 Havárie střech památek\| 60 011 Program restaurování movitých kulturních památek\| 18 000 Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón\| 161 500 Péče o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny\| 18 000 Podpora záchranných archeologických výzkumů\| 4 000 Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví\| 113 121 Podpora kulturních aktivit národnostních menšin\| 8 000 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 2 000 Podpora rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin\| 30 000 Výdaje na odstraňování škod způsobených povodněmi v r. 2002\| 26 615 Podpora obnovy kulturních památek a ochrany kulturního dědictví (234 310)\| 52 835 Náhrada objektů vydaných v restitucích (334 070)\| 16 000 Regionální kulturní zařízení\| 201 630 v tom:\| 234210 Podpora rozvoje a obnovy mat.tech.základny regionálních kulturních zařízení\| 97 500 334010 Reprodukce investičního majetku v působnosti MK\| 104 130 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. Ukazatele kapitoly 335 Ministerstvo zdravotnictví \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Příjmy celkem\| 61 115 Výdaje celkem\| 8 223 165 Průřezové ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 1 067 409 z toho: \| platy zaměstnanců\| 1 050 025 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 373 155 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 21 000 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 993 257 z toho:\| platy zaměstnanců ve státní správě\| 977 659 Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 870 386 v tom:\| institucionální výdaje celkem 2)\| 148 596 účelové výdaje celkem 2)\| 721 790 Národní program výzkumu 3)\| 66 215 Programy v působnosti poskytovatelů 3)\| 637 300 Veřejné zakázky 3)\| 0 Mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji 3)\| 0 Výdaje na financování společných programů EU a ČR\| 3 000 v tom:\| Transition facility\| 3 000 Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU\| 50 256 v tom:\| související s ERDF na operační program Infrastruktura\| 50 256 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 3 141 kryté příjmem z rozpočtu EU\| 47 115 Specifické ukazatele - příjmy\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 61 115 z toho:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie celkem\| 47 115 v tom: \| příjmy z ERDF na operační program Infrastruktura\| 47 115 Specifické ukazatele - výdaje\| Výdaje na státní správu\| 1 828 500 Výzkum a vývoj ve zdravotnictví\| 870 386 Ústavní péče\| 2 855 948 Zvláštní zdravotnická zařízení a služby pro zdravotnictví\| 1 958 341 Ostatní činnost ve zdravotnictví\| 268 687 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 1 500 Zdravotnické programy\| 439 803 z toho:\| program protidrogové politiky\| 27 000 program sociální prevence a prevence kriminality\| 1 500 investiční dotace občanským sdružením a církvím\| 40 000 investiční dotace Národní plán pomoci zdravotně postiženým\| 31 000 program Zdravé stárnutí\| 10 000 Národní plán vyrovnávání příležitostí pro ZP\| 24 000 veřejně účelné aktivity občanských sdružení ZP\| 40 000 humanitární projekty občanských sdružení ZP\| 126 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. Ukazatele kapitoly 336 Ministerstvo spravedlnosti \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Příjmy celkem\| 1 072 617 Výdaje celkem\| 18 480 373 Průřezové ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 9 342 654 z toho:\| platy zaměstnanců\| 6 459 423 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 3 269 930 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 184 398 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě 4)\| 9 225 088 z toho:\| platy zaměstnanců ve státní správě 4)\| 6 348 344 Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 0 v tom:\| institucionální výdaje celkem 2)\| 0 účelové výdaje celkem 2)\| 0 Národní program výzkumu 3)\| 0 Programy v působnosti poskytovatelů 3)\| 0 Veřejné zakázky 3)\| 0 Program protidrogové politiky\| 41 250 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 15 115 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Specifické ukazatele - příjmy\| Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 687 955 z toho:\| pojistné na důchodové pojištění\| 566 551 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 384 662 z toho:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie celkem\| 662 z toho:\| příjmy z komunitárních programů\| 662 Specifické ukazatele - výdaje\| Výdaje justiční část\| 11 301 304 z toho:\| platy soudců\| 2 687 996 platy státních zástupců\| 1 000 565 výdaje na komunitární programy\| 1 104 z toho:\| ze státního rozpočtu\| 442 kryté příjmem z rozpočtu EU\| 662 Výdaje vězeňská část\| 7 179 069 z toho:\| platy příslušníků bezpečnostních sborů\| 2 023 398 odměny odsouzených\| 122 750 důchody\| 405 452 ostatní sociální dávky\| 461 402 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. 4) včetně správy ve složkách obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany Ukazatele kapitoly 338 Ministerstvo informatiky \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Příjmy celkem\| 300 Výdaje celkem\| 939 246 Průřezové ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 55 431 z toho:\| platy zaměstnanců\| 50 583 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 19 402 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 012 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 55 431 z toho:\| platy zaměstnanců ve státní správě\| 50 583 Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 22 338 v tom:\| institucionální výdaje celkem 2)\| 8 213 účelové výdaje celkem 2)\| 14 125 Národní program výzkumu 3)\| 0 Programy v působnosti poskytovatelů 3)\| 0 Veřejné zakázky 3)\| 13 780 Specifické ukazatele - příjmy\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 300 Specifické ukazatele - výdaje\| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva informatiky\| 939 246 z toho:\| zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. Ukazatele kapitoly 343 Úřad pro ochranu osobních údajů \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Příjmy celkem\| 3 632 Výdaje celkem\| 95 422 Průřezové ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 36 555 z toho:\| platy zaměstnanců\| 34 434 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 12 795 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 689 Specifické ukazatele - příjmy\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 3 632 z toho:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie celkem\| 3 632 z toho:\| projekt Twinning Out - Bosna Hercegovina\| 3 632 Specifické ukazatele - výdaje\| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu osobních údajůosobních údajů\| 95 422 z toho:\| platy funkcionářů v pracovním poměru odvozené od platů ústavních činitelů\| 7 955 náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (z. č. 236/1995 Sb.)\| 1 930 výdaje na financování projektu EU Twinning Out - Bosna Hercegovina\| 3 632 výdaje na financování projektu EU Twinning Light - Rakousko\| 150 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 344 Úřad průmyslového vlastnictví \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Příjmy celkem\| 72 175 Výdaje celkem\| 162 312 Průřezové ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 73 145 z toho:\| platy zaměstnanců\| 72 251 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 25 600 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 445 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 73 145 z toho:\| platy zaměstnanců ve státní správě\| 72 251 Specifické ukazatele - příjmy\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 72 175 z toho:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie celkem\| 240 z toho:\| komunitární projekt IP Regio\| 240 Specifické ukazatele - výdaje\| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu průmyslového vlastnictví\| 162 312 z toho:\| výdaje na financování společného projektu EU a ČR - Transition Facility\| 9 100 výdaje na komunitární projekt IP Regio\| 320 z toho:\| ze státního rozpočtu\| 80 kryté příjmem z rozpočtu EU\| 240 mezinárodní konference PATLIB 2006\| 900 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 345 Český statistický úřad \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Příjmy celkem\| 43 938 Výdaje celkem\| 996 064 Průřezové ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 518 477 z toho:\| platy zaměstnanců\| 478 904 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 181 113 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 9 595 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 518 477 z toho:\| platy zaměstnanců ve státní správě\| 478 904 Specifické ukazatele - příjmy\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 43 938 z toho:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie celkem\| 39 938 z toho:\| příjmy z komunitárních programů\| 39 938 Specifické ukazatele - výdaje\| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého statistického úřadu\| 996 064 z toho:\| výdaje na financování společných programů EU a ČR\| 220 v tom:\| Transition Facility\| 220 výdaje na komunitární programy\| 61 498 z toho:\| ze státního rozpočtu\| 21 560 z rozpočtu EU\| 39 938 výdaje na volby a referenda\| 0 výdaje na sčítání lidu, domů a bytů\| 0 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 346 Český úřad zeměměřický a katastrální \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Příjmy celkem\| 150 000 Výdaje celkem\| 2 464 592 Průřezové ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 1 256 519 z toho:\| platy zaměstnanců\| 1 255 337 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 439 786 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 25 109 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 1 256 519 z toho:\| platy zaměstnanců ve státní správě\| 1 255 337 Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 28 664 v tom:\| institucionální výdaje celkem 2)\| 28 664 účelové výdaje celkem 2)\| 0 Specifické ukazatele - příjmy\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 150 000 Specifické ukazatele - výdaje\| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního\| 2 464 592 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. Ukazatele kapitoly 347 Komise pro cenné papíry \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 40 995 Průřezové ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 17 380 z toho: platy zaměstnanců\| 15 110 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 6 083 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 302 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 17 380 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 15 110 Specifické ukazatele - příjmy\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Komise pro cenné papírycenné papíry\| 40 995 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 348 Český báňský úřad \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Příjmy celkem\| 3 500 Výdaje celkem\| 172 991 Průřezové ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 80 981 z toho: \| platy zaměstnanců\| 80 926 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 28 343 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 618 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 80 981 z toho:\| platy zaměstnanců ve státní správě\| 80 926 Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 28 917 v tom:\| institucionální výdaje celkem 2)\| 0 účelové výdaje celkem 2)\| 28 917 Národní program výzkumu 3)\| 0 Programy v působnosti poskytovatelů 3)\| 0 Veřejné zakázky 3)\| 28 637 Specifické ukazatele - příjmy\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 3 500 Specifické ukazatele - výdaje\| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého báňského úřadu\| 172 991 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. Ukazatele kapitoly 349 Energetický regulační úřad \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 113 919 Průřezové ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 42 772 z toho: platy zaměstnanců\| 41 645 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 14 970 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 833 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 42 772 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 41 645 Specifické ukazatele - příjmy\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Energetického regulačního úřadu\| 113 919 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 134 209 Průřezové ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 44 544 z toho: platy zaměstnanců\| 43 708 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 15 591 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 875 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 44 544 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 43 708 Specifické ukazatele - příjmy\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže\| 134 209 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 358 Ústavní soud \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnně ukazatele\| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 145 361 Průřezové ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 59 893 z toho:\| platy zaměstnanců\| 38 508 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 20 963 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 198 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 59 893 z toho:\| platy zaměstnanců ve státní správě\| 38 508 Specifické ukazatele - příjmy\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ústavního souduÚstavního soudu\| 145 361 z toho:\| platy soudců\| 20 945 náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (z.č.236/1995 Sb.)\| 2 592 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištěni Ukazatele kapitoly 361 Akademie věd České republiky \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Příjmy celkem\| 5 000 Výdaje celkem\| 4 709 059 Průřezové ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 29 642 z toho:\| platy zaměstnanců\| 28 651 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 10 375 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 573 Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 4 709 059 v tom:\| institucionální výdaje celkem 2)\| 4 109 059 účelové výdaje celkem 2)\| 600 000 Národní program výzkumu 3)\| 254 000 Programy v působnosti poskytovatelů 3)\| 100 000 Veřejné zakázky 3)\| 0 Specifické ukazatele - příjmy\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 5 000 Specifické ukazatele - výdaje\| Program podpory projektů cíleného výzkumu (Národní program výzkumu)\| 74 000 Tématický program Národního programu výzkumu - Informační společnost\| 180 000 Program Nanotechnologie pro společnost\| 100 000 Grantové projekty Grantové agentury Akademie věd ČR\| 246 000 Výzkumné záměry PO a činnost ostatních pracovišť Akademie věd ČR\| 4 107 059 Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím\| 2 000 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. Ukazatele kapitoly 372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 48 018 Průřezové ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 21 488 z toho: platy zaměstnanců\| 11 688 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 7 523 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 234 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 21 488 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 11 688 Specifické ukazatele - příjmy\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání\| 48 018 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 374 Správa státních hmotných rezerv \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Příjmy celkem\| 91 000 Výdaje celkem\| 1 914 762 Průřezové ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 111 943 z toho: platy zaměstnanců\| 111 470 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 39 180 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 230 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 111 943 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě\| 111 470 Specifické ukazatele - příjmy\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 91 000 Specifické ukazatele - výdaje\| Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 1 805 112 Zabezpečení potřeb ozbrojených sil\| 109 650 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Příjmy celkem\| 1 200 Výdaje celkem\| 378 245 Průřezové ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 96 825 z toho:\| platy zaměstnanců\| 96 331 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 33 766 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 927 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě\| 74 695 z toho:\| platy zaměstnanců ve státní správě\| 74 231 Výdaje na výzkum a vývoj celkem\| 52 330 v tom:\| institucionální výdaje celkem 2 )\| 19 240 účelové výdaje celkem 2)\| 33 090 Národní program výzkumu 3)\| 0 Programy v působnosti poskytovatelů 3)\| 6 110 Veřejné zakázky 3)\| 26 780 Specifické ukazatele - příjmy\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 1 200 Specifické ukazatele - výdaje\| Výkon kompetencí státní správy a krizového řízení\| 273 153 z toho:\| radonový program\| 3 000 zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 2 000 Výkon podpůrných činností\| 105 092 z toho:\| zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. 3) výdaje na výzkum a vývoj podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. Ukazatele kapitoly 381 Nejvyšší kontrolní úřad \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Příjmy celkem\| 1 145 Výdaje celkem\| 506 515 Průřezové ukazatele\| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 245 961 z toho:\| platy zaměstnanců\| 224 774 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 1)\| 86 086 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 4 495 Specifické ukazatele - příjmy\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 1 145 Specifické ukazatele - výdaje\| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Nejvyššího kontrolního úřadu\| 506 515 z toho:\| platy funkcionářů NKÚ\| 18 347 náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (z.č. 236/1995 Sb.)\| 3 764 neinvestiční transfery mezinárodním organizacím\| 120 1) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 396 Státní dluh \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 34 182 914 Financování\| Vydané státní dluhopisy\| 65 190 800 Průřezové ukazatele\| \| Specifické ukazatele - příjmy\| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| Úroky státního dluhu\| 33 882 914 Poplatky spojené s obsluhou státního dluhu\| 300 000 Ukazatele kapitoly 397 Operace státních finančních aktiv \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 6 223 000 Výdaje celkem\| 24 742 166 Financování\| Změna stavu prostředků na bankovních účtech\| 9 295 146 Přijaté dlouhodobé úvěry\| 9 224 020 Průřezové ukazatele\| \| \| Specifické ukazatele - příjmy\| \| Příjmy na účtech státních finančních aktiv - odvody od původců radioaktivních odpadů na iadernv účet6)\| 1 350 000 Příjmy na účtech státních finančních aktiv - ostatní příjmy\| 4 873 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na projekty financované z úvěrů od zahraničních finančních institucí\| 9 224 020 Výdaje vyvolané zánikem věcných břemen na restituovaném majetku\| 459 444 Financování řešení důsledků kosovské krize\| 0 Výdaje na činnost Správy úložišť radioaktivních odpadů\| 108 000 Výdaje na řešení problémů spojených s důchodovou reformou7)\| 200 000 Výdaje na programy ve veřejném zájmu vedené v ISPROFIN8)\| 248 285 Výdaje na programy vedené v ISPROFIN pro územní samosprávné celky9)\| 0 Zálohy na odškodnění obětíobětí nacistické persekuce\| 1 000 Úhrady restitucí zemědělského majetku prostřednictvím MZe\| 25 000 Nákup akciíakcií a majetkových podílů10)\| 2 817 000 Výdaje státu na sociální politiku\| 9 309 966 Ostatní výdaje\| 2 349 451 6) zahrnuto v daňových příjmech 7) prostředky účelově určené ve SFA usnesením vlády č. 797/2004 8) § 102 a § 135 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. 9) pro účely programového financování územních samosprávních celků 10) např. nákup akciíakcií dle záměru v usnesení vlády č. 748/2004 Ukazatele kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa \| v tisících Kč ---\|--- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 490 612 888 Výdaje celkem\| 167 084 428 Průřezové ukazatele\| \| \| Specifické ukazatele - příjmy\| \| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem\| 18 712 888 z toho: příjmy z rozpočtu Evropské unie celkem\| 6 000 000 v tom: přijaté kompenzační platby\| 6 000 000 Daňové příjmy celkem\| 471 900 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Vládní rozpočtová rezerva\| 2 923 314 Rezerva na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků (z.č. 240/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů)\| 100 000 Rezerva na mimořádné výdaje podle z.č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému\| 100 000 Stavební spoření\| 15 400 000 Podpora exportu\| 1 189 000 Majetková újma\| 598 496 Ostatní podpora podnikům a převod do fondu státních záruk\| 14 128 431 Dotace a návratné finanční výpomoci neziskovým organizacím\| 1 196 865 Sociální výdaje; náhrady\| 5 679 784 Transfery mezinárodním organizacím, zahraniční pomoc\| 3 184 044 Finanční vztahy k rozpočtům krajů - viz příloha č. 6\| 5 945 754 Finanční vztahy k rozpočtům obcíobcí v úhrnech po jednotlivých krajích - viz příloha č. 7\| 24 679 797 Finanční vztah k rozpočtu hlavního města Prahy - viz příloha č. 8\| 1 711 658 Další prostředky pro územní samosprávné celky\| 467 577 Transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně\| 36 264 360 Ostatní výdaje\| 9 661 261 Odvody do rozpočtu Evropské unie\| 30 335 000 Výdaje na financování programů reprodukce majetku\| 8 519 087 Prostředky na odstranění povodňových škod vzniklých v roce 2006 a na nová protipovodňová opatření\| 5 000 000 Vysvětlení významu použitých zkratek a názvů předvstupních finančních nástrojů a programů, strukturálních fondů, finančních nástrojů a Horizontálního plánu rozvoje venkova použitých v Příloze č. 4 (abecedně) EAGGF - Evropský zemědělský orientační a záruční fond (European Agricultural Guidance and Guarantee Fund) ERDF - Evropský regionální rozvojový fond (European Regional Development Fund) ESF - Evropský sociální fond (European Social Fund) HRDP - Horizontální plán rozvoje venkova (Horizontal Rural Development Plan) PHARE - název programu ani zkratka se nepřekládá (Poland and Hungary Aid for the Restructuring of the Economy ISPA - Nástroj předvstupních strukturálních politik (Instrument for Structural Policies for Pre-Accession) SAPARD - Speciální akční program pro předvstupní pomoc v oblasti zemědělství a rozvoje venkova (Special Action Programme for Pre-Accession Aid for Agriculture and Rural Development) Transition Facility - Přechodový nástroj EQUAL, INTERREG, ESPON, INTERACT - názvy komunitárních programů nebo Iniciativ Společenství EHP - evropský hospodářský prostor Příloha č. 5 k zákonu č. 543/2005 Sb. Výdaje státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku \| v tis. Kč ---\|--- Evidenční číslo \| Název programu \| Výdaje celkem 201 010 \| Reprodukce majetku Kanceláře prezidenta republiky \| 159 000 Kancelář prezidenta republiky celkem\| 159 000 202 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny Poslanecké sněmovny Parlamentu \| 43 000 Poslanecká sněmovna Parlamentu celkem\| 43 000 203 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny Senátu Parlamentu \| 45 400 303 010 \| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Senátu Parlamentu \| 119 113 Senát Parlamentu celkem\| 164 513 204 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny Úřadu vlády \| 67 871 Úřad vlády České republiky celkem\| 67 871 205 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny Bezpečnostní a informační služby \| 147 500 Bezpečnostní informační služba celkem\| 147 500 206 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny Ministerstva zahraničních věcí \| 1 044 200 306 020 \| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Ministerstva zahraničních věcí v zahraničí \| 100 000 Ministerstvo zahraničních věcí celkem\| 1 144 200 207 010 \| Pořízení a modernizace mobilní komunikační infrastruktury \| 2 000 207 020 \| Pořízení a modernizace operačně taktických systémů velení a řízení \| 98 011 207 030 \| Zvyšování schopností v oblasti velení a řízení \| 982 169 207 040 \| Pořízení a modernizace senzorů, navigačních a identifikačních systémů \| 0 207 050 \| Pořízení a modernizace pasivních sledovacích systémů \| 26 200 207 060 \| Ochrana utajovaných skutečností \| 0 207 070 \| Rozvoj komunikačních a informačních systémů \| 1 708 270 207 130 \| Rozvoj vojenského zpravodajství \| 321 900 207 170 \| Pořízení a moder. prostředků topografického a geodetického zabezpečení \| 0 207 180 \| Výstavba specializovaných sil ArmádyArmády ČR \| 90 000 207 210 \| Zvyšování schopností pozemních a specializovaných sil \| 83 500 207 230 \| Modernizace protiletadlového vojska \| 657 900 207 270 \| Výstavba a modernizace výcvikových zařízení pozemních sil \| 86 000 207 280 \| Výstavba a rekonstrukce infrastruktury pozemních sil \| 908 300 207 310 \| Modernizace a zabezpečení provozu systému L-159 \| 1 131 587 207 320 \| Modernizace vrtulníkového letectva \| 766 881 207 350 \| Modernizace systémů navigace a komunikace letectva a rozvoj meteorologie \| 41 000 207 360 \| Zvyšování schopností vzdušných sil \| 75 400 207 380 \| Plnění požadavků ICAO ve vojenském letectvu \| 44 600 207 410 \| Zabezpečení sil a prostředků ArmádyArmády ČR v mezinárodních operacích \| 0 207 430 \| Zabezpečení sil a prostředků ArmádyArmády ČR v mezinárodních operacích \| 160 000 207 440 \| Zachování a obnova historických hodnot a sociální prevence \| 21 818 207 450 \| Bezpečnostní investice NATO II \| 201 718 207 610 \| Pořízení a obnova dopravních, speciálních a manipulačních prostředků logistiky \| 2 072 200 207 630 \| Pořízení a údržba zásob munice, zbraní a materiálu \| 1 382 240 207 640 \| Racionalizace spotřeby paliv a energie a snižování emisí energetických zdrojů \| 0 207 660 \| Výstavba a rekonstrukce infrastruktury logistiky \| 151 014 207 740 \| Výstavba a rekonstrukce zařízení správních částí MO\| 692 760 207 750 \| Rozvoj vojenského školství a vzdělávání \| 0 207 810 \| Výstavba a rekonstrukce infrastruktury vzdušných sil \| 1 791 700 207 820 \| Výstavba a rekonstrukce inrastruktury sil podpory a výcviku \| 889 362 207 830 \| Ostatní projekty MO v oblasti infrastruktury \| 434 811 207 840 \| Rekonstrukce objektů integrovaného MO \| 213 900 207 850 \| Přezbrojení ArmádyArmády ČR obrněnými transportéry \| 30 145 207 860 \| Pořízení a zabezpečení provozu nadzvukových letadel \| 1 470 504 307 120 \| Rozvoj sil speciálních operací \| 0 307 210 \| Modernizace mechanizovaného vojska \| 216 206 307 220 \| Rozvoj a modernizace dělostřelectva \| 350 000 307 310 \| Rozvoj a výstavba taktického letectva \| 0 307 390 \| Zkvalitnění výcviku a života vojsk vzdušných sil \| 0 307 440 \| Zachování a obnova historických hodnot a tradic armádyarmády \| 0 307 450 \| Bezpečnostní investice NATO \| 473 182 Ministerstvo obrany celkem\| 17 575 278 208 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny Národního bezpečnostního úřadu \| 15 100 Národní bezpečnostní úřad celkem\| 15 100 209 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny Kanceláře veřejného ochránce práv \| 17 000 Kancelář Veřejného ochránce práv celkem\| 17 000 212 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny systému řízení Ministerstva financí \| 503 299 212 110 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny územních finančních orgánů \| 1 644 452 212 210 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny celní správy \| 592 281 212 310 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových \| 251 600 212 910 \| Výstavba, obnova a provozování centrálně řízených ICT resortu MF \| 33 718 Ministerstvo financí celkem\| 3 025 350 213 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny systému řízení Ministerstva práce a sociálních věcí \| 254 582 213 110 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny České správy sociálního zabezpečení \| 1 012 572 213 210 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny Správy služeb zaměstnanosti \| 270 619 213 310 \| Rozvoj a obnova materiálně technické základny sociální péče a služeb \| 1 095 614 213 910 \| Rozvoj, obnova a provozování ICT resortních informačních systémů \| 391 000 Ministerstvo práce a sociálních věcí celkem\| 3 024 387 214 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny systému řízení Ministerstva vnitra \| 104 557 214 020 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny školství, vzdělávání a tělovýchovy \| 165 828 214 030 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny státních archivů \| 231 350 214 040 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny organizací služeb resortu MV \| 79 162 214 050 \| Podpora prevence kriminality na regionální úrovni \| 0 214 110 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny PoliciePolicie ČR \| 2 566 854 214 210 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny hasičského záchranného sboru \| 1 393 705 214 220 \| Výstavba a rozvoj informačního systému krizového řízení \| 50 000 214 410 \| Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny veřejné správy \| 8 145 214 510 \| Rozvoj a obnova systému vládního utajeného spojení \| 0 214 910 \| Výstavba informačních a komunikačních systémů a sítí resortu MV \| 993 182 314 120 \| Rozvoj a obnova radiokomunikačního systému hlavních složek IZS - PEGAS \| 0 314 210 \| Výstavba a obnova budov a staveb policejních útvarů \| 25 149 Ministerstvo vnitra celkem\| 5 617 932 215 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny systému řízení Ministerstva životního prostředí \| 336 063 215 110 \| Revitalizace říčních systémů \| 384 000 215 120 \| Podpora prevence v územích ohrožených nepříznivými klimatickými vlivy \| 92 638 215 130 \| Modernizace předpovědní a výstražné služby ČHMÚ \| 226 412 215 210 \| Podpora ochrany životního prostředí a nakládání s odpady \| 10 013 353 Ministerstvo životního prostředí celkem\| 11 052 466 217 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny systému řízení Ministerstva pro místní rozvoj \| 125 000 217 110 \| Podpora regionálního rozvoje \| 7 516 439 217 210 \| Podpora cestovního ruchu \| 247 000 217 310 \| Podpora bydlení \| 914 000 217 510 \| Národní program PHARE 2003 - část II\| 194 740 Ministerstvo pro místní rozvoj celkem\| 8 997 179 222 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny systému řízení Ministerstva průmyslu a obchodu \| 257 823 222 040 \| Podpora opatření k úsporám energií \| 50 000 222 110 \| Podpora útlumu uhelného, rudného a uranového hornictví \| 350 000 222 210 \| Podpora konkurenceschopnosti průmyslu ČR \| 2 864 000 222 230 \| Podpora pořízení nemovitostínemovitostí pro podnikání a vědu a výzkum \| 0 322 050 \| Výstavba a technická obnova inženýrských sítí průmyslových zón \| 450 000 322 060 \| Investice vyvolané útlumem uhelného, rudného a uranového hornictví \| 0 Ministerstvo průmyslu a obchodu celkem\| 3 971 823 227 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny systému řízení Ministerstva dopravy \| 297 012 227 020 \| Protipovodňové zajištění dopravních objektů \| 39 240 227 030 \| Úspory energie a využití alternativních paliv v resortu dopravy \| 111 190 227 210 \| Výstavba dálničního obchvatu Plzně a souvisejících přivaděčů \| 0 227 270 \| Výstavba SO kolem hlavního města Prahy, část jihozápadní \| 0 227 530 \| Podpora kombinované dopravy \| 154 227 227 610 \| Podpora pořízení a obnovy železničních kolejových vozidel \| 395 000 227 620 \| Podpora obnovy vozidel regionální a městské hromadné dopravy \| 438 000 227 810 \| Státní pomoc při obnově území postiženého povodní 2002 poskytovaná MDS \| 0 227 820 \| Obnova dopravní infrastruktury v území postiženého povodní 2002 \| 0 327 220 \| Výstavba dálnice D 8 Praha - Ústí n.L. - státní hranice ČR/SRN \| 0 327 250 \| Výstavba dálnice D 11 Praha - Hradec Králové - st.hranice ČR/Polsko \| 0 327 410 \| Podpora výstavby pražského metra \| 420 000 Ministerstvo dopravy celkem\| 1 854 669 228 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny Českého telekomunikačního úřadu \| 292 250 Český telekomunikační úřad celkem\| 292 250 229 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny systému řízení Ministerstva zemědělství \| 361 600 229 020 \| Pořízení a technická obnova vodohospodářského majetku MZe \| 0 229 030 \| Výstavba a technická obnova vodovodů a úpraven vod \| 250 000 229 040 \| Výstavba a technická obnova kanalizací a čistíren odpadních vod \| 216 000 229 060 \| Protipovodňová opatření \| 350 000 229 110 \| Odstranění následků povodní na státním vodohospodářském majetku \| 0 229 210 \| Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukcí rybníků a vodních nádrží \| 80 000 229 220 \| Podpora rozvoje venkovských mikroregionů \| 70 000 229 310 \| Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací \| 100 000 229 810 \| Státní pomoc při obnově území postiženého povodní 2002 poskytovaná MZe \| 0 329 010 \| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Ministerstva zemědělství \| 0 Ministerstvo zemědělství celkem\| 1 427 600 233 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny systému řízení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy \| 155 177 233 110 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny státních škol a výchovných zařízení \| 595 391 233 310 \| Rozvoj a obnovy mat.tech.základny UK v Praze \| 528 092 233 320 \| Rozvoje a obnova mat.tech.základny ČVUT v Praze \| 257 624 233 330 \| Rozvoj a obnova mat. tech. základny MU v Brně \| 347 000 233 340 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny veřejných vysokých škol \| 2 015 696 233 510 \| Podpora rozvoje a obnovy mat.tech.základny sportu a tělovýchovy \| 548 100 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy celkem\| 4 447 080 234 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny systému řízení Ministerstva kultury \| 13 000 234 110 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny státních kulturních zařízení \| 465 031 234 210 \| Podpora rozvoje a obnovy mat. tech.základny regionálních kulturních zařízení \| 97 500 234 310 \| Podpora obnovy kulturních památek a ochrany kulturního dědictví \| 52 835 234 410 \| Podpora rozvoje a obnovy mat.tech.základny církví a náboženských organizací \| 196 680 334 010 \| Reprodukce investičního majetku v působnosti MK \| 104 130 334 050 \| Reprodukce majetku ve správě MK \| 0 334 070 \| Náhrada objektů vydaných v restitucích \| 16 000 334 110 \| Podpora reprodukce majetku ve vlastnictví církví \| 50 500 Ministerstvo kultury celkem\| 995 676 235 010 \| Rozvoj a obnova mat. tech.základny systému řízení Ministerstva zdravotnictví \| 227 600 235 020 \| Rozvoj a obnova mat. tech.základny zdravotnického školství a vzdělávání \| 50 000 235 110 \| Podpora rozvoje a obnovy mat.tech základny fakultních nemocnic \| 1 307 900 235 120 \| Podpora rozvoje a obnovy mat.tech.základny nemocnic ve státním vlastnictví \| 260 000 235 130 \| Podpora rozvoje a obnovy mat.tech.základny státních léčebných ústavů \| 255 000 235 210 \| Podpora rozvoje a obnovy mat.tech.základny regionálního zdravotnictví \| 227 400 235 220 \| Podpora rozvoje a obnovy materiálně technického vybavení zdravotnictví pro řešení krizových situací \| 8 000 235 310 \| Podpora rozvoje zdravotní péče \| 166 700 235 320 \| Rozvoj zdravotně sociální péče \| 71 000 235 330 \| Program podpory a ochrany veřejného zdraví \| 22 000 335 010 \| Výstavba a technická obnova nemocnic a léčebných zařízení v působnosti MZ \| 403 945 335 210 \| Podpora reprodukce majetku regionálních zdravotnických zařízení \| 67 488 Ministerstvo zdravotnictví celkem\| 3 067 033 236 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny systému řízení Ministerstva spravedlnosti \| 263 889 236 110 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny regionálních složek justice \| 886 424 236 210 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny vězeňství \| 462 380 Ministerstvo spravedlnosti celkem\| 1 612 693 238 010 \| Rozvoj a obnova mat. tech.základny Ministerstva informatiky \| 12 871 238 110 \| Řízení a koordinace financování komunikační infrastruktury veřejné správy \| 587 129 238 120 \| Podpora vysokorychlostního přístupu na internet \| 200 000 Ministerstvo informatiky celkem\| 800 000 243 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny Úřadu pro ochranu osobních údajůosobních údajů \| 21 401 Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů celkem\| 21 401 244 010 \| Rozvoj a obnova mat. tech. základny Úřadu průmyslového vlastnictví \| 40 000 Úřad průmyslového vlastnictví celkem\| 40 000 245 010 \| Rozvoj a obnova mat. tech. základny Českého statistického úřadu \| 173 062 Český statistický úřad celkem\| 173 062 246 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny Českého úřadu zeměměřického a katastrálního \| 554 362 Český úřad zeměměřický a katastrální celkem\| 554 362 247 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny Komise pro cenné papírycenné papíry \| 11 574 Komise pro cenné papírycenné papíry celkem\| 11 574 248 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny Českého báňského úřadu \| 14 900 Český báňský úřad celkem\| 14 900 249 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny Energetického regulačního úřadu \| 21 741 Energetický regulační úřad celkem\| 21 741 253 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže \| 48 707 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže celkem\| 48 707 258 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny Ústavního souduÚstavního soudu \| 36 277 Ústavní soudÚstavní soud celkem\| 36 277 272 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny Rady pro rozhlasové a televizní vysílání \| 4 400 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání celkem\| 4 400 274 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny systému řízení Správy státních hmotných rezerv \| 106 600 274 110 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny systému hospodářských opatření pro krizové stavy \| 28 400 374 030 \| Pořízení skladovacích kapacit k zajištění ropné bezpečnosti ČR \| 160 000 Správa státních hmotných rezerv celkem\| 295 000 275 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny Státního úřadu pro jadernou bezpečnost \| 70 000 Státní úřad pro jadernou bezpečnost celkem\| 70 000 281 010 \| Rozvoj a obnova mat.tech.základny Nejvyššího kontrolního úřadu \| 78 020 Nejvyšší kontrolní úřad celkem\| 78 020 298 110 \| Podpora rozvoje a obnovy regionální infrastruktury \| 4 862 022 298 210 \| Podpora rozvoje a obnovy mat. tech. základny regionálního školství \| 3 221 734 398 020 \| Technická opatření v pásmech ochrany vod \| 95 307 398 080 \| Realizace státních záruk za úvěry přijaté KOB a ČMZRB na financování infrastruktury \| 147 984 398 090 \| Ostatní účelově určené výdaje na financování programů \| 192 040 Všeobecná pokladní správa celkem\| 8 519 087 Výdaje na financování programů celkem\| 79 408 131 Příloha č. 6 k zákonu č. 543/2005 Sb. FINANČNÍ VZTAHY K ROZPOČTŮM KRAJŮ \| v tis. Kč ---\|--- KRAJ\| Účelové dotace na běžné výdaje a příspěvky\| Úhrn příspěvek na výkon státní správy\| dotace na sociální služby příspěvek na výkon statní správy celkem\| z toho na jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí Středočeský\| 107 937\| 5 835\| 725 003\| 832 940 Jihočeský\| 72 758\| 2 145\| 392 676\| 465 434 Plzeňský\| 67 313\| 3 760\| 243 741\| 311 054 Karlovarský\| 47 808\| 2 825\| 201 254\| 249 062 Ústecký\| 84 227\| 5 150\| 372 389\| 456 616 Liberecký\| 57 305\| 2 155\| 240 601\| 297 906 Královéhradecký\| 69 334\| 4 400\| 340 017\| 409 351 Pardubický\| 63 340\| 4 190\| 288 355\| 351 695 Vysočina\| 63 736\| 3 910\| 286 061\| 349 797 Jihomoravský\| 103 432\| 3 425\| 448 371\| 551 803 Olomoucký\| 70 289\| 3 790\| 482 261\| 552 550 Zlínský\| 69 422\| 3 620\| 461 594\| 531 016 Moravskoslezský\| 110 553\| 8 445\| 475 977\| 586 530 Úhrn\| 987 454\| 53 650\| 4 958 300\| 5 945 754 Kritéria pro výpočet výše dotací podle § 19 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech: Kritéria pro stanovení příspěvku na výkon státní správy: - Počty zaměstnanců krajských úřadů na přenesený výkon státní správy (I. fáze reformy územní veřejné správy) jsou dány usnesením vlády č. 85/2001 upraveným o dopad usnesení vlády č. 62/2001. Každé funkční místo je oceněno průměrnými běžnými výdaji 351 223 Kč. - Funkční místa převedená z okresních úřadů (usn. vlády č. 695/2002), z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (usn. vlády č. 1359/2001) a navýšení podle usn. vlády č. 1085/2002 a usn. vlády č. 810/2003 (sekretariáty regionálních rad) jsou oceněna průměrnými běžnými výdaji 269 451 Kč. - Rozdílné průměrné výdaje na jedno funkční místo vyplývají z odlišné finanční náročnosti jednotlivých činností. - Pro rok 2006 byl příspěvek na výkon státní správy navýšen o 2,5 % oproti úrovni roku 2005 (včetně 5% navýšení schváleného Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR nad rámec vládního návrhu státního rozpočtu na rok 2005). - Pro jednotky sborů dobrovolných hasičů vybraných obcíobcí je určeno celkem 53 800 tis. Kč, z toho 53 650 tis. Kč je obsaženo ve finančních vztazích k rozpočtům krajů (příloha č. 6) a 150 tis. Kč je určeno pro hl. m. Prahu (viz příloha č. 8). Příspěvek je poskytován podle § 24 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a návrh jeho výše předkládá Ministerstvu financí Ministerstvo vnitra. Kritéria pro stanovení dotace na sociální služby: - Východiskem pro stanovení objemu dotace na sociální služby byla úroveň rozpočtu na rok 2005. Pro sestavení rozpočtu na rok 2006 byl zohledněn převod vybraných sociálních zařízení z krajů na obceobce, popř. z obcíobcí na kraje. Pozn. Do finančních vztahů k rozpočtům krajů Jihomoravského, Olomouckého, Moravskoslezského a Vysočiny byl promítnut vliv zákona č. 387/2004 Sb., o změnách hranic krajů. Příloha č. 7 k zákonu č. 543/2005 Sb. FINANČNÍ VZTAHY K ROZPOČTŮM OBCÍ V ÚHRNECH PO JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH \| v tis. Kč ---\|--- KRAJ\| Účelové dotace na běžné výdaje a příspěvky\| Úhrn dotace na domovy důchodců )\| dotace na ústavy sociální péče )\| příspěvek na školství\| dotace na vybraná zdravotnická zařízení )\| příspěvek na výkon státní správy *)\| dotace na dávky sociální péče )\| dotace na výkon zřizovatelských funkcí převedených z okresních úřadů obcím a ost. činností v oblasti soc. služeb\| z toho: dotace na sociální služby Středočeský\| 62 274\| \| 168 123\| \| 863 255\| 1 194 000\| 2 331\| \| 2 289 983 Jihočeský\| 73 693\| 8 546\| 95 541\| \| 472 745\| 720 000\| 29 286\| \| 1 399 811 Plzeňský\| 36 076\| 24 188\| 79 276\| 9 131\| 418 566\| 511 000\| 9 513\| \| 1 087 750 Karlovarský\| 7 425\| \| 46 564\| \| 223 313\| 500 000\| 11 681\| \| 788 983 Ústecký\| 189 205\| 49 539\| 125 868\| \| 585 345\| 2 195 000\| 37 453\| \| 3 182 410 Liberecký\| 20 735\| 4 435\| 67 222\| 6 827\| 312 158\| 595 000\| 7 424\| 6 992\| 1 013 801 Královéhradecký\| 49 315\| 1 010\| 83 845\| \| 412 728\| 724 000\| 21 346\| \| 1 292 244 Pardubický\| 72 152\| 2 080\| 79 963\| \| 392 597\| 723 000\| 8 945\| \| 1 278 737 Vysočina\| 38 528\| 5 420\| 82 503\| \| 398 351\| 681 000\| 0\| \| 1 205 802 Jihomoravský\| 131 414\| 8 498\| 165 895\| 10 240\| 783 051\| 1 930 000\| 49 896\| 18 955\| 3 078 994 Olomoucký\| 33 064\| 18 274\| 95 297\| \| 454 337\| 1 143 000\| 19 365\| \| 1 763 337 Zlínský\| 38 247\| 12 177\| 89 668\| \| 432 459\| 1 066 000\| 41 081\| \| 1 679 632 Moravskoslezský\| 199 502\| 43 079\| 192 232\| 10 326\| 858 174\| 3 315 000\| 0\| \| 4 618 313 Úhrn\| 951 630\| 177 246\| 1 371 997\| 36 524\| 6 607 079\| 15 297 000\| 238 321\| 25 947\| 24 679 797 ) účelové dotace podléhají finančnímu vypořádání za rok 2006 ) viz příloha č. 9 - Postup pro stanoveni výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím a hlavnímu městu Praze Příloha č. 8 k zákonu č. 543/2005 Sb. FINANČNÍ VZTAH K ROZPOČTU HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Účelové dotace na běžné výdaje a příspěvky\| v tis. Kč ---\|--- Dotace na domovy důchodců \| ) \| 210 921 Dotace na ústavy sociální péče \| )\| 154 378 Příspěvek na školství\| \| 141 333 Příspěvek na výkon státní správy \| ) \| 502 026 z toho: na jednotky sborů dobrovolných hasičů obcíobcí\| \| 150 Dotace na dávky sociální péče \| ) \| 703 000 Úhrn\| \| 1 711 658 ) účelové dotace podléhají finančnímu vypořádání za rok 2006 *) viz příloha č. 9 - Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím a hlavnímu městu Praze Příloha č. 9 k zákonu č. 543/2005 Sb. Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcím a hlavnímu městu Praze 1. Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím1) A) ObceObce Výše příspěvku (P) se stanoví jako součet částek vypočtených podle vzorce 1 a vzorce 2.2) 3) 4) U některých obcíobcí se navíc přičte částka uvedená v části B), případně části C). Vzorec1:Vzorec2: P1=BA+SO×SOP2=C×1-SCSO×SO Výše příspěvku je závislá: - na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy, - na velikosti správního obvodu (SO)5) vyjádřené počtem trvale bydlících obyvatel na území, v němž obecní úřad vykonává státní správu, - na podílu velikosti správního centra a velikosti správního obvodu, kde velikost správního centra (SC)5) je vyjádřená počtem trvale bydlících obyvatel obceobce. Hodnoty koeficientů „A“, „B“ a „C“ jsou stanoveny v závislosti na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy a na celkovém objemu finančních prostředků pro daný rozsah působnosti a činí: Rozsah působnosti \| A \| B \| C ---\|---\|---\|--- ObceObce \| 58,08076607 \| 884629,0817 \| 0 ObceObce s působností matričního úřadu \| 84,33072140 \| 3179164,788 \| 3178,042518 ObceObce s působností stavebního úřadu \| 93,26794345 \| 8091390,144 \| 5190,489868 ObceObce s pověřeným obecním úřadem \| 160,6099012 \| 21606666,50 \| 6865,980102 ObceObce s rozšířenou působností \| 3,581948538 \| 4930050,265 \| 19666,52935 1) § 62 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů 2) příspěvky se podle rozsahu působnosti obceobce sčítají, výsledná částka se zaokrouhluje na celé Kč 3) výpočet podle vzorce 1 a vzorce 2 se nepoužije pro stanovení výše příspěvku u hlavního města Prahy 4) do vzorce 1 a vzorce 2 se dosazuje počet obyvatel správního obvodu (správního centra) vyjádřený v tisících; u obcíobcí s rozšířenou působností, jejichž správní obvod je menší než 15 tis. obyvatel, je pro účely vypočtu příspěvku podle vzorce 1 stanoven správní obvod na 15 tis. obyvatel 5) velikost správních obvodů je propočtena na počty obyvatel obcíobcí podle bilance obyvatel České republiky k 1. 1. 2005 včetně změn souvisejících s vyhláškou MV č. 388/2004 Sb., kterou se mění vyhláška MV č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, a vyhláškou MV č. 660/2004 Sb., kterou se mění vyhláška MV č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů B) ObceObce s rozšířenou působností se zvláštním postavením Obec \| Výše příspěvku v Kč ---\|--- Brandýs nad Labem-Stará Boleslav6)\| 4 208 340 Černošice6)\| 4 208 340 Nýřany6)\| 4 208 340 Šlapanice6)\| 4 208 340 Brno7) 8)\| 22 795 175 Ostrava7)\| 28 756 990 Plzeň7)\| 2 279 518 6) § 2 odst. 2 zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností 7) obceobce, které vykonávaly do 31. 12. 2002 působnost okresního úřadu podle § 10 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech 8) § 3 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů C) ObceObce s rozšířenou působností s mimořádným příspěvkem 9) Obec \| Výše příspěvku v Kč ---\|--- České Budějovice \| 316 228 Frýdlant \| 33 368 Havířov \| 203 861 Jablunkov \| 2 542 704 Jeseník \| 3 698 693 Jindřichův Hradec \| 452 207 Mělník \| 323 420 Přelouč \| 54 710 Rakovník \| 2 612 122 Rokycany \| 846 106 Slaný \| 1 911 038 Turnov \| 106 724 Ústí nad Labem \| 2 824 132 Žamberk \| 423 644 Židlochovice \| 150 679 9) mimořádný příspěvek částečně kompenzuje pokles příspěvku u některých obcíobcí s rozšířenou působností v souvislosti s přechodem na novou metodiku; částka je stanovena jako násobek příspěvku, který by obceobce získaly v roce 2006 při použití metodiky výpočtu příspěvku na výkon státní správy platné v roce 2005, a procenta poklesu příspěvku v roce 2006 v porovnání s příspěvkem, který by obceobce získaly v roce 2006 při použití metodiky výpočtu příspěvku na výkon státní správy platné v roce 2005, převyšujícího 2% 2. Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy hlavnímu městu Praze10) A) Výkon působnosti dle § 31 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů Počty funkčních míst převedených na hlavní město Prahu v I. fázi reformy veřejné správy jsou dány usnesením vlády č. 85/2001 upraveným o dopad usnesení vlády č. 62/2001. Každé funkční místo je oceněno průměrnými běžnými výdaji 351 223 Kč. Funkční místa převedená z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (usn. vlády č. 1359/2001) a navýšení podle usn. vlády č. 1085/2002 a usn. vlády č. 810/2003 (sekretariáty regionálních rad) jsou oceněna průměrnými běžnými výdaji 269 451 Kč. Rozdílné průměrné výdaje na jedno funkční místo vyplývají z odlišné finanční náročnosti jednotlivých činností. Částka 150 tis. Kč na jednotky sboru dobrovolných hasičů vybraných obcíobcí je poskytována podle § 24 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Návrh výše příspěvku předkládá Ministerstvu financí Ministerstvo vnitra. B) Výkon působnosti dle § 31 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů Výše příspěvku se stanoví násobkem pevné sazby příspěvku na každých 100 obyvatel trvale bydlících v území, v němž hlavní město Praha vykonává státní správu, a jedné setiny celkového počtu obyvatel v území. Pro rok 2006 je sazba na 100 obyvatel stanovena na 38 427 Kč.11) Celková výše příspěvku na výkon státní správy pro hlavní město Praha je dána součtem částek získaných postupem daným v části 2.A) a 2.B). 10) § 31 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů 11) sazba je stanovena jako součet sazeb pro daný rozsah působnosti v roce 2005 Příloha č. 10 k zákonu č. 543/2005 Sb. Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2006 a způsobu kontroly jejich využití [podle § 46 odst. 5 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů] 1. Obecné podmínky (1) Podle těchto „Závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2006 a způsobu kontroly jejich využití“ (dále jen „pravidla“) se poskytují finanční příspěvky (dále jen „příspěvky“) na a) obnovu lesů poškozených imisemi, b) obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů, c) sdružování vlastníků lesů malých výměr, d) ekologické a k přírodě šetrné technologie, e) (neobsazeno) f) (neobsazeno) g) vybrané činnosti mysliveckého hospodaření,1) h) vyhotovení lesních hospodářských plánů2) (dále jen „plán“) v digitální formě, i) ostatní hospodaření v lesích, j) (neobsazeno) k) chov a výcvik národních plemen loveckých psů a loveckých dravců.1) (2) Příspěvky podle odstavce 1 písm. a) až i) poskytuje a) Ministerstvo životního prostředí, jde-li o pozemky v národních parcích a jejich ochranných pásmech,3) b) Ministerstvo obrany, jde-li o pozemky důležité pro obranu státu,4) c) Ministerstvo zemědělství, jde-li o příspěvky podle odstavce 1 písm. g) a současně se jedná o pozemky neuvedené v písm. a) a b) tohoto odstavce. (3) Příspěvky podle odst. 1 písm. k) poskytuje Ministerstvo zemědělství. (4) Pokud je žadatelem obecobec nebo kraj, přikládá k žádosti „Výpočet ukazatele dluhové služby“, a to v rozsahu údajů podle vzoru formuláře uvedeného v části 3. (5) V případě, že pozemky jsou ve spoluvlastnictví více osob, je žadatelem o příspěvek vždy osoba, která a) má většinový spoluvlastnický podíl,5) nebo b) je zmocněna písemnou ověřenou plnou mocí dalšími spoluvlastníky, kteří mají spolu se žadatelem na pozemku většinový podíl počítaný podle velikosti podílů. (6) Pokud je žadatelem nájemce, přikládá k žádosti nájemní smlouvu, která musí obsahovat i souhlas vlastníka pozemku s poskytnutím příspěvku nájemci, v případě investičního příspěvku i způsob nakládání s pořízenou investicí. (7) Pokud je pozemek, na který je žádán příspěvek, na území národního parku, přikládá žadatel k žádosti stanovisko správy národního parku. (8) Příspěvky jsou poskytovány sazbou na technickou jednotku (dále jen „sazbové příspěvky“) nebo na základě vyúčtování skutečně vynaložených nákladů (dále jen „nákladové příspěvky“). Rozhodujícím dokladem pro přiznání sazbových příspěvků je dodržení účelu a podmínek stanovených v pravidlech a v rozhodnutí, skutečně vynaložené náklady se neprokazují. (9) Žadatel vypočte požadovanou výši příspěvku způsobem uvedeným u příslušného předmětu příspěvku a zaokrouhluje ji vždy na celé koruny dolů. (10) Příspěvek se neposkytne, pokud celková výše příspěvku vypočtená podacím místem je nižší než 1 000 Kč. (11) Žádost o poskytnutí příspěvku, jakož i vyúčtování příspěvku podle těchto pravidel podává žadatel podacímu místu. Podacím místem se rozumí a) jde-li o pozemky podle odstavce 2 písm. a), odbor výkonu státní správy Ministerstva životního prostředí, v jehož územním obvodu se nachází předmětný pozemek, b) jde-li o pozemky podle odstavce 2 písm. b), Ministerstvo obrany, c) jde-li o pozemky podle odstavce 2 písm. c), krajský úřad, do jehož územní působnosti patří katastrální územíkatastrální území, na němž se pozemky nacházejí; nacházejí-li se pozemky v územní působnosti dvou nebo více krajů,6) je příslušný ten krajský úřad, v jehož územní působnosti se nachází největší část honitby. d) u příspěvku podle odst. 1 písm. k), krajský úřad, v jehož územní působnosti se nachází trvalé bydliště majitele loveckého psa, resp. majitele loveckého dravce. (12) Podací místo zaeviduje žádost dnem přijetí. (13) Je-li předložená žádost neúplně nebo nesprávně vyplněna, vyzve podací místo žadatele k odstranění nedostatků. Pokud žadatel neodstraní všechny uvedené nedostatky do 30 kalendářních dnů ode dne doručení výzvy, bude žádost zamítnuta. Zaregistrování žádosti do pořadí pro projednání bude provedeno až po odstranění všech nedostatků. (14) Žádosti jsou projednávány podacím místem v pořadí, v jakém byly zaregistrovány. (15) Příspěvky jsou přiznávány do vyčerpání finančních limitů stanovených příslušným ministerstvem podle odstavce 2 a odstavce 3 pro jednotlivá písmena příspěvků. (16) Žadatel je o přiznání příspěvku vyrozuměn podacím místem formou rozhodnutí.Kopii rozhodnutí o přiznání příspěvku zasílá podací místo příslušnému finančnímu úřadu. Na toto rozhodování se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.7),8) V případě neposkytnutí příspěvku podací místo tuto skutečnost písemně oznámí žadateli s uvedením důvodu. (17) Příspěvky jsou poukazovány bezhotovostně přímo na účet žadatele, a to: a) u příspěvků poskytovaných podle části 2. písmen A, B, C, D, G písm. b), H a K po přiznání příspěvku, b) u příspěvků poskytovaných podle části 2. písmen G odstavec 2 a I na základě předloženého vyúčtování po provedení prací, c) u příspěvků poskytovaných podle části 2. písmene G písm. a) po splnění podmínek stanovených pro přiznání příspěvku. (18) Je-li poskytnut příspěvek podle těchto pravidel, nelze na stejný předmět příspěvku poskytnout v témže roce jinou podporu z veřejných zdrojů nebo z fondů Evropské unie. (19) Důvodem k zamítnutí žádosti podle těchto pravidel může být skutečnost, že byla žadateli, v období tří let před doručením žádosti o finanční příspěvek na hospodaření v lesích podacímu místu, pravomocně uložena sankce za porušení lesního zákona. (20) Kontrola dodržení podmínek stanovených těmito pravidly je vykonávána podle zvláštních právních předpisů.9) (21) Při zjištění, že provedení prací neodpovídá uvedenému rozsahu, účelu nebo kvalitě nebo došlo k neohlášené změně v projektové dokumentaci nebo uvedení nepravdivých údajů, postupuje se podle zvláštního právního předpisu.10) (22) Fyzické osoby, které v rámci svého pracovního nebo obdobného poměru přicházejí do styku s osobními daty žadatelů uvedenými na žádostech, mají povinnost zachovávat mlčenlivost o těchto informacích podle zvláštního právního předpisu.11) (23) Příspěvek může být poskytnut pouze za předpokladu, že žadatel písemně potvrdí na žádosti o příspěvek svým podpisem souhlas se zveřejněním údajů v následujícím rozsahu: a) jméno popř. jména a příjmení žadatele, popř. obchodní firma; název právnické osoby, b) identifikační číslo (bylo-li přiděleno), c) adresa místa trvalého pobytu; adresa místa podnikání, d) předmět příspěvku, e) výše poskytnutého příspěvku. (24) V případě, že žadatel nemůže dodržet skutečnosti uvedené v žádosti a stanovené v rozhodnutí, požádá podací místo o jejich změnu, kterou doloží příslušnými doklady. (25) Působnosti stanovené krajskému úřadu podle těchto pravidel jsou výkonem přenesené působnosti. 2. Příspěvky A. Příspěvek na obnovu lesů poškozených imisemi Předmět příspěvku: a) přirozená obnova a umělá obnova síjí, b) umělá obnova sadbou - první, c) umělá obnova sadbou - opakovaná, d) ochrana mladých lesních porostů do stadia jejich zajištění (ochrana kultur proti buřeni, zvěři, klikorohu a myšovitým), e) zřizování nových oplocenek o výšce minimálně 160 cm za účelem zajištění lesních porostů nebo jejich částí s plošným zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin 30 % a vyšším, f) hnojení a vápnění lesních porostů, Sazba příspěvku: Čís. řád.\| Předmět příspěvku \| Technické jednotky \| Indikace \| Sazba v pásmu ohrožení ---\|---\|---\|---\|--- A \| B 1\\. \| Přirozená obnova a umělá obnova síjí \| \| \| \| \| \| \\- meliorační a zpevňující dřeviny12)\| Kč/ha \| A \| a \| 1 \| 15 000 \| 15 000 \\- ostatní dřeviny \| Kč/ha \| A \| a \| 2 \| 10 000 \| 10 000 2\\. \| Umělá obnova sadbou – první \| \| \| \| \| \| \\- meliorační a zpevňující dřeviny \| Kč/sazenici \| A \| b \| 1 \| 12 \| 12 \\- ostatní dřeviny \| Kč/sazenici \| A \| b \| 2 \| 8 \| 8 3\\. \| Umělá obnova sadbou – opakovaná \| \| \| \| \| \| \\- meliorační a zpevňující dřeviny \| Kč/sazenici \| A \| c \| 1 \| 9 \| 9 Kč/poloodrostek \| A \| c \| 2 \| 30 \| 30 Kč/odrostek \| A \| c \| 3 \| 40 \| 40 \\- ostatní dřeviny \| Kč/sazenici \| A \| c \| 4 \| 7 \| 7 4\\. \| Ochrana mladých lesních porostů \| \| \| \| \| \| \\- ochrana kultur proti buřeni \| Kč/ha \| A \| d \| 1 \| 4 500 \| 4 000 \\- ochrana kultur proti zvěři \| Kč/ha \| A \| d \| 2 \| 3 500 \| 2 500 \\- ochrana kultur proti klikorohu \| Kč/ha \| A \| d \| 3 \| 1 000 \| 700 \\- ochrana kultur proti myšovitým \| Kč/ha \| A \| d \| 4 \| 2 500 \| 2 000 5\\. \| Zřizování nových oplocenek o výšce minimálně 160 cm za účelem zajištění lesních porostů nebo jejich částí se zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin 30 % a vyšším \| Kč/km \| A \| e \| 1 \| 70 000 \| 70 000 6\\. \| Hnojení a vápnění lesních porostů \| \| \| \| \| \| \\- letecké \| Kč/ha \| A \| f \| 1 \| 6 000 \| 4 000 \\- pozemní \| Kč/ha \| A \| f \| 2 \| 2 000 \| 2 000 \\- k jednotlivým sazenicím při výsadbě \| Kč/ha \| A \| f \| 3 \| 2 000 \| 2 000 Kritéria příspěvku: - pásmo13) ohrožení A, - pásmo ohrožení B. Způsob výpočtu příspěvku: - výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství skutečně provedených technických jednotek (např. ha, počet sazenic, km). Podmínky přiznání příspěvku: - kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem, - žadatel hospodaří v souladu s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích, - přirozená a umělá obnova je pro účely těchto pravidel i zalesnění lesních pozemků, které jsou v plánu nebo osnově označeny jako bezlesí, - při umělé obnově musí žadatel použít stanovištně a geneticky vhodného a výsadby schopného sadebního materiálu,14) - dodržení parametrů u stromků z náletu nebo sazenice,15) - příspěvek na přirozenou obnovu a síji se poskytuje za předpokladu, že na obnovované ploše je alespoň minimální počet jedinců na 1 hektar stanovený pro základní dřevinu,16) - příspěvek na umělou obnovu lesa sadbou se poskytuje nejvýše na 1,3 násobek minimálního počtu jedinců na 1 hektar stanoveného pro základní dřevinu16), - za první sadbu jsou považovány i podsadby jedlí bělokorou, bukem lesním a javorem klenem, pokud nejsou základní dřevinou, - příspěvek na poloodrostky a odrostky se poskytuje pouze na dosadby nezajištěných lesních porostů do 30 % obnovované plochy, u prostokořeného materiálu do 500 ks/ha redukované plochy a obalovaného materiálu do 400 ks/ha redukované plochy, za předpokladu provedení mechanické ochrany proti zvěři, - poloodrostkem se rozumí rostlina vypěstovaná dvojnásobným školkováním, podřezáním kořenů nebo přesazením do obalů, případně kombinací těchto pěstebních výkonů s případně tvarovanou nadzemní částí o výšce od 51 cm do 120 cm, - odrostkem se rozumí rostlina vypěstovaná minimálně dvojnásobným školkováním, podřezáním kořenů nebo přesazením do obalů, případně kombinací těchto pěstebních výkonů s případně tvarovanou nadzemní částí o výšce od 121 cm do 250 cm, - příspěvek na letecké vápnění lesních porostů se poskytuje při minimální hektarové dávce 2t/ha, - příspěvek na ochranu kultur proti buřeni se poskytuje jedenkrát za rok. Žadatel: - vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu17) vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3., - formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3., - průvodní list použitého reprodukčního materiálu18) pokud je předmětem příspěvku umělá obnova. Termín podání žádosti o příspěvek: - na přirozenou obnovu a umělou obnovu síjí do 30. června 2006, - v ostatních případech do 3 měsíců po splnění předmětu příspěvku. Přechodná ustanovení: - žádosti podané podle platných předpisů pro rok 2005 po 30. září 2005 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2006, - žádosti roku 2006 podané podle těchto pravidel po 30. září 2006 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2007. B. Příspěvek na obnovu, zajištění a výchovu porostů Předmět příspěvku: - obnova a zajištění lesních porostů v lesích neuvedených v písmenu A: a) přirozená obnova a umělá obnova síjí, b) umělá obnova sadbou - první, c) umělá obnova sadbou - opakovaná, d) zajištění lesních porostů19) v zákonné lhůtě,20) - výchova lesních porostů: e) odstraňování lesních porostů v rámci rekonstrukce a přeměny porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou, f) výchova lesních porostů do 40 let skutečného věku porostu (prořezávky a předmýtní úmyslná těžba). Kritéria příspěvku: - skupina souboru lesních typů dle tabulky „Zařazení souborů lesních typů do skupin“, - zařazení lesů do kategorie lesů ochranných21) (lesy ochranné), - zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení22) s výjimkou lesů v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích23) (lesy zvláštního určení), - zařazení do lesů důležitých pro obranu státu, které jsou v působnosti Ministerstva obrany (lesy vojenské), - předání nezajištěných kultur při vrácení vlastnického práva nebo obnově užívacího práva oprávněné osobě po 1. lednu 2003 (lesy restituční), - zařazení lesů do kategorie lesů hospodářských (lesy hospodářské). Zařazení souborů lesních typů do skupin: Skupina \| Soubory lesních typů ---\|--- 1\\. \| 9Z, 9R, 9K, 8Z, 8Y, 8V, 8T, 8S, 8R, 8Q, 8P, 8N, 8M, 8K, 8F, 8A, 7Z, 7Y, 7T, 7R, 7Q, 7N, 7M, 7K, 6Z, 6Y, 6T, 6Q, 6M, 5Z, 5Y, 5R, 5M, 4Z, 4Y, 4X, 4Q, 4M, 3Z, 3Y, 3X, 3T, 3Q, 3P, 3N, 3M, 3K, 3J, 3C, 2Z, 2X, 2W, 2T, 2S, 2Q, 2P, 2N, 2M, 2K, 2I, 2C, 2A, 1Z, 1X, 1S, 1Q, 1P, 1N, 1M, 1K, 1J, 1I, 1H, 1C, 1B, 1A, 0Z, 0Y, 0X, 0R, 0Q, 0P, 0N, 0M, 0K, 0C 2\\. \| 7S, 7F, 6N, 6L, 6K, 5T, 5Q, 5N, 5K, 4N, 4K, 4C, 3R, 3I, 3A, 2O, 1T, 1O, 1G, 0O Sazba příspěvku: Čís. řád. \| Předmět příspěvku \| Technické jednotky \| Indikace \| Skupina souborů lesních typů \| Lesy ---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\\. \| 2\\. \| ochranné \| zvl. určení \| vojenské \| restituční \| hospodářské 1 \| 2 \| O \| U \| Z \| R \| H 1\\. \| Přirozená obnova a umělá obnova síjí \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \\- meliorační a zpevňující dřeviny \| Kč/ha \| B \| a \| 1 \| 12 000 \| 12 000 \| 12 000 \| 12 000 \| 12 000 \| \\- \| 12 000 \\- základní dřeviny12)\| Kč/ha \| B \| a \| 2 \| 10 000 \| 10 000 \| 10 000 \| 10 000 \| 10 000 \| \\- \| \\- 2\\. \| Umělá obnova sadbou – první \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \\- meliorační a zpevňující dřeviny \| Kč/sazenici \| B \| b \| 1 \| 9 \| 9 \| 9 \| 9 \| 9 \| \\- \| 9 \\- základní dřeviny \| Kč/sazenici \| B \| b \| 2 \| 6 \| 5 \| 6 \| 4 \| 6 \| \\- \| \\- 3\\. \| Umělá obnova sadbou-opakovaná \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \\- meliorační a zpevňující dřeviny \| Kč/sazenici \| B \| c \| 1 \| \\- \| \\- \| \\- \| \\- \| \\- \| 9 \| \\- \| Kč/poloodrostek \| B \| c \| 2 \| 30 \| 30 \| 30 \| 30 \| 30 \| \\- \| 30 \| Kč/odrostek \| B \| c \| 3 \| 40 \| 40 \| 40 \| 40 \| 40 \| \\- \| 40 \\- základní dřeviny \| Kč/sazenici \| B \| c \| 4 \| \\- \| \\- \| \\- \| \\- \| \\- \| 7 \| \\- 4\\. \| Zajištění lesních porostů \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \\- meliorační a zpevňující dřeviny \| Kč/ha \| B \| d \| 1 \| 34 000 \| 26 500 \| 34 000 \| 20 000 \| 34 000 \| \\- \| 20 000 \\- základní dřeviny \| Kč/ha \| B \| d \| 2 \| 20 000 \| 16 000 \| 20 000 \| 8 000 \| 20 000 \| \\- \| \\- 5\\. \| Odstraňování lesních porostů v rámci rekonstrukce \| Kč/ha \| B \| e \| 1 \| \\- \| \\- \| 10 000 \| 10 000 \| 10 000 \| \\- \| 10 000 6\\. \| Výchova lesních porostů do 40 let skutečného věku \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \\- prořezávky \| Kč/ha \| B \| f \| 1 \| \\- \| \\- \| 4 000 \| 4 000 \| 4 000 \| \\- \| 4 000 \\- předmýtní úmyslná těžba \| Kč/ha \| B \| f \| 2 \| \\- \| \\- \| 3 200 \| 3 200 \| 3 200 \| \\- \| 3 200 Způsob výpočtu příspěvku: - výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství skutečně provedených technických jednotek (např. ha, počet sazenic). Podmínky přiznání příspěvku: - kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem, - žadatel hospodaří v souladu s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích, - přirozená a umělá obnova je pro účely těchto pravidel i zalesnění lesních pozemků, které jsou v plánu nebo osnově označeny jako bezlesí, - při umělé obnově musí žadatel použít stanovištně a geneticky vhodného a výsadby schopného sadebního materiálu,14) - dodržení parametrů u stromků z náletu nebo sazenice,15) - příspěvek na přirozenou obnovu a síji se poskytuje za předpokladu, že na obnovované ploše je alespoň minimální počet jedinců na 1 hektar stanovený pro základní dřevinu,16) - příspěvek na umělou obnovu lesa sadbou se poskytuje nejvýše na 1,3 násobek minimálního počtu jedinců na 1 hektar stanoveného pro základní dřevinu,16) - za první sadbu jsou považovány i podsadby jedlí bělokorou, bukem lesním a javorem klenem, pokud nejsou základní dřevinou, - příspěvek na poloodrostky a odrostky se poskytuje pouze na dosadby nezajištěných lesních porostů do 20 % obnovované plochy, u prostokořeného materiálu do 500 ks/ha redukované plochy a obalovaného materiálu do 400 ks/ha redukované plochy, za předpokladu provedení mechanické ochrany proti zvěři, - poloodrostkem se rozumí rostlina vypěstovaná dvojnásobným školkováním, podřezáním kořenů nebo přesazením do obalů, případně kombinací těchto pěstebních výkonů s případně tvarovanou nadzemní částí o výšce od 51 cm do 120 cm, - odrostkem se rozumí rostlina vypěstovaná minimálně dvojnásobným školkováním, podřezáním kořenů nebo přesazením do obalů, případně kombinací těchto pěstebních výkonů s případně tvarovanou nadzemní částí o výšce od 121 cm do 250 cm, - skutečným věkem porostu se rozumí jeho stáří uvedené v plánu nebo osnově s připočtením počtu let od začátku platnosti plánu, respektive osnovy do doby provedení prací, na které je požadován příspěvek, - příspěvek na výchovu lesních porostů se poskytuje jedenkrát za období platnosti plánu nebo osnovy, - příspěvek na zajištění lesních porostů se neposkytuje na porosty, na něž žadatel obdržel podporu nebo pomoc na ochranu porostů ve smyslu zvláštního právního předpisu,24) - při splnění několika kritérií může žadatel použít výhodnější sazbu. Žadatel: - vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu17) vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3., - formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3., - průvodní list použitého reprodukčního materiálu,18) pokud je předmětem příspěvku umělá obnova. Termín podání žádosti o příspěvek: - na zajištění lesních porostů, přirozenou obnovu a umělou obnovu síjí do 30. června 2006, - v ostatních případech do 3 měsíců po splnění předmětu příspěvku. Přechodná ustanovení: - žádosti podané podle platných předpisů pro rok 2005 po 30. září 2005 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2006, - žádosti roku 2006 podané podle těchto pravidel po 30. září 2006 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2007. C. Příspěvek na sdružování vlastníků lesů malých výměr Předmět příspěvku: a) náklady na správu sdruženého lesního majetku o velikosti od 150 do 500 hektarů, b) náklady na správu sdruženého lesního majetku o velikosti nad 500 a do 1 000 hektarů, c) náklady na správu sdruženého lesního majetku o velikosti nad 1 000 hektarů. Kritéria příspěvku: - velikost celkového sdruženého lesního majetku k 1. lednu 2006, - velikost výměry jednotlivých sdružených lesních majetků k 1. lednu 2006 zaokrouhlená na celé hektary nahoru. Sazba příspěvku: Čís. řád. \| Velikost sdruženého majetku v hektarech \| Technické jednotky \| Indikace \| Výměra jednotlivých sdružujících se vlastníků ---\|---\|---\|---\|--- do 5 ha \| do 50 ha \| do 150 ha \| do 300 ha \| A \| B \| C \| D 1\\. \| od 150 do 500 \| Kč/ha \| C \| a \| 1 \| 300 \| 150 \| 100 \| \\- 2\\. \| nad 500 a do 1000 \| Kč/ha \| C \| b \| 1 \| 350 \| 200 \| 150 \| 50 3\\. \| nad 1 000 \| Kč/ha \| C \| c \| 1 \| 400 \| 250 \| 200 \| 100 Způsob výpočtu příspěvku: - výše příspěvku se stanoví součinem sazby a výměry jednotlivých sdružených lesních majetků k 1. lednu 2006, zaokrouhlené na celé hektary nahoru, ve vztahu na velikost sdruženého lesního majetku celkem. Podmínky přiznání příspěvku: - sdružení nejméně 5 vlastníků lesa, kteří společně hospodaří na sdruženém lesním majetku, - minimální výměra sdruženého lesního majetku 150 hektarů, - sdružení je otevřeným subjektem pro všechny vlastníky lesa na území, které je vymezeno smlouvou o sdružení, - členem sdružení jsou pouze vlastníci lesa, - sdružené pozemky mají jednoho odborného lesního hospodáře. Žadatel: - člen sdružení bez právní subjektivity (vlastník lesa), který je smlouvou o sdružení k tomuto oprávněn, - sdružení s právní subjektivitou. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3., - formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3., - smlouva o sdružení vlastníků lesa. Termín podání žádosti o příspěvek: - do 31. března 2006. D. Příspěvek na ekologické a k přírodě šetrné technologie Předmět příspěvku: a) vyklizování nebo přibližování dříví lanovkou v lesním porostu, b) vyklizování nebo přibližování dříví koněm v lesním porostu, c) přibližování dříví sortimentní metodou na odvozní místo bez vlečení dřeva po zemském povrchu stroji s celkovou hmotností do 10 tun, d) likvidace klestu štěpkováním nebo drcením před obnovou lesa s rozptýlením hmoty nebo jiným využitím. Kritéria příspěvku: - zařazení lesů do kategorie lesů ochranných21) (lesy ochranné), - zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení22) s výjimkou lesů v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích23) (lesy zvláštního určení), - zařazení lesů do kategorie lesů hospodářských (lesy hospodářské). Sazba příspěvku: Čís. řád. \| Předmět příspěvku \| Technické jednotky \| Indikace \| Lesy ---\|---\|---\|---\|--- ochranné \| zvl. určení \| hospodářské O \| U \| H 1\\. \| Vyklizování nebo přibližování dříví lanovkou [viz písm. a)] \| Kč/m3\| D \| a \| 1 \| 80 \| 80 \| 50 2\\. \| Vyklizování nebo přibližování dříví koněm [viz písm. b)] \| Kč/m3\| D \| b \| 1 \| 30 \| 30 \| 20 3\\. \| Přibližování dříví strojem bez vlečení po zemi [viz písm. c)] \| Kč/m3\| D \| c \| 1 \| 30 \| 30 \| 20 4\\. \| Likvidace klestu štěpkováním nebo drcením [viz písm. d)]\| Kč/ha \| D \| d \| 1 \| 12 000 \| 12 000 \| 12 000 Způsob výpočtu příspěvku: - výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství skutečně provedených technických jednotek (m3, ha). Podmínky přiznání příspěvku: - kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem, - žadatel hospodaří v souladu s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích, - v případě kombinace několika technologií použije žadatel pouze sazbu, která je pro něj výhodnější. Žadatel: - vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu17) vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3., - formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3. Termín podání žádosti o příspěvek: - do 3 měsíců po splnění předmětu příspěvku. Přechodná ustanovení: - žádosti podané podle platných předpisů pro rok 2005 po 30. září 2005 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2006, - žádosti roku 2006 podané podle těchto pravidel po 30. září 2006 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2007. E. neobsazeno F. neobsazeno G. Příspěvek na vybrané činnosti mysliveckého hospodaření Předmět příspěvku: (1) poskytovaný sazbou na technickou jednotku: a) podpora ohrožených druhů zvěře – vypuštění nakoupených nebo odchovaných jedinců ohrožených druhů zvěře (tetřeva hlušce, tetřívka obecného, koroptve polní) v lokalitách jejich přirozeného výskytu, – pořízení nebo výroba a instalace umělých nor do 1 kusu na 100 ha v lokalitách vypouštění tetřeva hlušce, tetřívka obecného, koroptve polní, b) oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy (koza bezoárová a bílý jelen), (2) poskytovaný procentem ze skutečně vynaložených nákladů: c) zlepšování životního prostředí zvěře - rekonstrukce a obnovování biotopů pro drobnou zvěř (vytváření biopásů se speciálními směskami vhodnými pro drobnou zvěř), zakládání zvěřních políček pro spárkatou zvěř, d) použití dravců v ochraně rostlin - ochrana zemědělských kultur proti hlodavcům - výroba a instalace hnízdních budek nebo hnízdních podložek pro dravce, výroba a rozmístění loveckých stanovišť pro dravce (berličky) na zemědělské půdě v maximálním počtu 10 berliček/ha, e) zdolávání nákaz v chovech zvěře mimo vyšetření nákaz hrazených státní veterinární správou (serologické, virologické vyšetření nákazy a parazitologické vyšetření), vyšetření bude provedeno pouze laboratoří s povolenou činností pro laboratorní diagnostiku. Výše příspěvku a způsob výpočtu: podle odstavce 1: Čís. řád. \| Předmět příspěvku \| Technické jednotky \| Indikace \| Sazba ---\|---\|---\|---\|--- 1\\. \| Vypuštění nakoupených nebo odchovaných jedinců ohrožených druhů zvěře v lokalitách jejich přirozeného výskytu \| \| \| \| \| \\- tetřev hlušec \| Kč/kus \| G \| a \| 1 \| 14 000 \\- tetřívek obecný \| Kč/kus \| G \| a \| 2 \| 11 000 \\- koroptev polní \| Kč/kus \| G \| a \| 3 \| 200 Pořízení nebo výroba a instalace nové umělé nory \| Kč/kus \| G \| a \| 4 \| 2 500 2\\. \| Oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy \| \| \| \| \| \\- kozy bezoárové \| Kč/kus \| G \| b \| 1 \| 1 500 \\- bílého jelena \| Kč/kus \| G \| b \| 2 \| 2 500 - výše příspěvku se stanoví součinem sazby a počtu vypuštěných jedinců případně nor u příspěvku podle písm. a) nebo součinem sazby a skutečného počtu kusů k 31. březnu běžného roku maximálně však do výše normovaného stavu stanoveného orgánem státní správy myslivosti u příspěvku podle písm. b), podle odstavce 2: - do 80% skutečně vynaložených nákladů na spotřebu materiálu a energie v souladu se schváleným projektem nebo 80 % skutečně vynaložených nákladů na laboratorní vyšetření, - výši příspěvku v procentech na předmět příspěvku stanoví podací místo na začátku běžného roku, - žadatel, který je plátcem daně z přidané hodnoty, uvádí výši příspěvku bez daně z přidané hodnoty, - příspěvek může být poskytnut pouze na práce provedené a vyúčtované v běžném roce. Podmínky přiznání příspěvku: - hospodárné využití prostředků, podle písm. a) - zvěř, na kterou je poskytnut příspěvek, nesmí být předmětem komerční činnosti (např. prodej, poplatkový odstřel), - všichni jedinci budou trvale označení značkami a bude o nich vedena evidence stavu, - vypuštění jedinců do honitby bude provedeno za účasti zástupce podacího místa a o provedeném vypuštění bude vypracován zápis, - příspěvek na umělou noru na 100 ha lze poskytnout jednou za 10 let a o instalaci bude zástupcem podacího místa vypracován zápis, podle písm. b) - chov a vypuštění zvěře musí splňovat podmínky zvláštního právního předpisu,25) - žadatel bude hospodařit podle plánu mysliveckého hospodaření na rok 2006,26) - vedení evidence chovných jedinců, podle písm. c) - kultura, na kterou je poskytnut příspěvek, nesmí být předmětem zemědělské komerční činnosti a musí sloužit svému účelu. Žadatel: - uživatel honitby. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3., - formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3., podle písm. a) - koncepce podpory ohroženého druhu, - zpracovaný plán opatření a způsobu vypouštění na běžný rok, - v případě instalace nových umělých nor, technická dokumentace k výrobě a zabudování umělých nor včetně zakreslení do mapy 1:10 000, podle písm. b) - koncepce podpory ohroženého druhu a v souladu s ní schválený plán mysliveckého hospodaření, podle písm. c) - projekt prováděných činností včetně rozpočtu, - písemný souhlas vlastníka nebo nájemce pozemku, pokud uživatel honitby není vlastníkem pozemku, podle písm. d) - projekt ochrany konkrétních ploch dravci, včetně zakreslení rozmístnění budek, hnízdních podložek nebo berliček do mapy 1:10 000, podle písm. e) - protokol o laboratorním vyšetření. Termín podání žádosti o příspěvek: - žadatel podává jednu žádost do 31. května 2006. Termín předložení vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů s výpočtem výše příspěvku v souladu se schváleným projektem u předmětu příspěvků podle odstavce 2 a termín předložení zápisu u předmětu příspěvku podle písm. a): do 15. listopadu 2006. H. Příspěvek na vyhotovení lesních hospodářských plánů v digitální formě Předmět příspěvku: - zpracování plánu v digitální formě. Kritéria příspěvku: - rozsah zpracování plánu v digitální formě. Sazba příspěvku: Čís. řád. \| Předmět příspěvku \| Technické jednotky \| Indikace \| Sazba ---\|---\|---\|---\|--- 1\\. \| numerická a grafická data plánu v digitální formě \| Kč/ha \| H \| 1 \| 1 \| 350 Způsob výpočtu příspěvku: - výše příspěvku se stanoví součinem sazby a rozlohy lesa v hektarech, které jsou uvedeny v Průvodním listu k plánu. Podmínky přiznání příspěvku: - platnost stávajícího plánu končí v roce 2005, v případě sloučení několika plánů žadatele končí platnost v roce 2005 alespoň jednoho z nich. Za splnění této podmínky se považuje i případ, kdy povinnost vyhotovení plánu vznikne žadateli v důsledku majetkových změn či změn charakteru nemovitostinemovitosti, - doba platnosti nově vyhotovovaného plánu nesmí být kratší než 10 let, - předání nově vyhotoveného plánu v digitální formě schvalujícímu orgánu státní správy lesů na technickém nosiči dat a souhlas žadatele s využíváním těchto dat pro potřeby orgánů státní správy lesů, včetně jejich uložení do datového skladu organizační složky státu zřízené Ministerstvem zemědělství, - soulad výstupů s informačním standardem lesního hospodářství v rozsahu povinných položek, které vydává Ministerstvo zemědělství, jehož uveřejnění je oznámeno ve Věstníku Ministerstva zemědělství. Žadatel: - vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu17) vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3., - Průvodní list k plánu podle vzoru v části 3. Termín podání žádosti o příspěvek: - do 60 dnů od doručení dokladu o schválení plánu vlastníkovi lesa. Přechodná ustanovení: - žádosti podané podle těchto pravidel po 30. září 2006 mohou být uhrazeny z prostředků roku 2007. I. Příspěvek na ostatní hospodaření v lesích Předmět příspěvku: a) práce související se zachováním a reprodukcí genových zdrojů lesních dřevin, b) zakládání a provoz semenných sadů (matečnic, klonových archivů), c) mimořádná opatření při kalamitách způsobených biotickými i abiotickými činiteli (nelze uplatnit na běžnou ochranu a prevenci). Výše příspěvku: - do 80 % skutečně vynaložených přímých nákladů v souladu se schválenou kalkulací, - výši příspěvku v procentech na předmět příspěvku stanoví podací místo na začátku běžného roku, - žadatel, který je plátcem daně z přidané hodnoty, uvádí výši příspěvku bez daně z přidané hodnoty. Podmínky přiznání příspěvku: - hospodárné využití prostředků. Žadatel: - vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu17) vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3., - formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3., - kalkulace přímých nákladů podle jednotlivých výkonů s uvedením množství technických jednotek, - u kalamit stanovisko Lesní ochranné služby, - u žádostí podle písm. b) uznávací list semenného sadu (matečnic, klonových archivů), u semenných sadů (matečnic, klonových archivů) dosud neuznaných potvrzení pověřené právnické osoby, že je objekt registrován, u nově zakládaných semenných sadů (matečnic, klonových archivů) doložit odborný posudek pověřené právnické osoby. Termín podání žádosti o příspěvek: - do 31. května 2006, - na kalamity do 30. října 2006. Termín předložení vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů s výpočtem výše příspěvku v souladu se schválenou kalkulací: do 29. listopadu 2006. J. neobsazeno K. Chov a výcvik národních plemen loveckých psů a loveckých dravců Předmět příspěvku: a) úspěšně vykonaná zkouška psa z výkonu v roce podání žádosti o příspěvek u plemen psů český teriér a český fousek, b) úspěšný odchov loveckého dravce27) vyvedeného z umělého chovu (jestřáb lesní, sokol stěhovavý, raroh velký, orel skalní). Sazba příspěvku: Čís. řád. \| Předmět příspěvku \| Technické jednotky \| Indikace \| Sazba ---\|---\|---\|---\|--- 1\\. \| Úspěšně vykonaná zkouška psa z výkonu u plemen psů \| \| \| \| \| \\- český teriér \| Kč/zkouška \| K \| a \| 1 \| 1 000 \\- český fousek \| Kč/zkouška \| K \| a \| 2 \| 1 000 2\\. \| Úspěšný odchov dravce vyvedeného z umělého chovu \| \| \| \| \| \\- jestřáb lesní \| Kč/kus \| K \| b \| 1 \| 7 000 \\- sokol stěhovavý \| Kč/kus \| K \| b \| 2 \| 5 000 \\- raroh velký \| Kč/kus \| K \| b \| 3 \| 5 000 \\- orel skalní \| Kč/kus \| K \| b \| 4 \| 5 000 Způsob výpočtu příspěvku: - výše příspěvku se stanoví součinem sazby a počtu technických jednotek. Podmínky přiznání příspěvku: - lovečtí dravci budou trvale nezaměnitelně označeni, - příspěvek se poskytuje na plně opeřeného loveckého dravce v dobrém zdravotním stavu a dobré fyzické kondici ve věku od 3 do 7 měsíců. Žadatel: - majitel loveckého psa nebo majitel umělého chovu loveckého dravce. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3., - potvrzení o úspěšně vykonaných zkouškách psa z výkonu [u předmětů příspěvků podle písm. a)], - výjimka ze základních podmínek zvláště chráněných živočichů25) [u předmětů příspěvků podle písm. b)], - doklad o složení sokolnické zkoušky [u předmětů příspěvků podle písm. b)], - potvrzení o členství v sokolnické organizaci [u předmětů příspěvků podle písm. b)], - osvědčení28) nebo vyjímku29), kromě jestřába lesního [u předmětů příspěvků podle písm. b)]. Termín podání žádosti o příspěvek: - do 30. října 2006. 3. Vzory formulářů 463kB 593kB 572kB 527kB 504kB 579kB 562kB 566kB 811kB 585kB 419kB Příloha č. 11 k zákonu č. 543/2005 Sb. Závazná pravidla poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce 2006 a způsobu kontroly jejich užití [podle § 102 odst. 3 zákona č. 254/ 2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů] 1. Obecné podmínky (1) Podle závazných pravidel poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce 2006 a způsobu kontroly jejich užití (dále jen „závazná pravidla“) se poskytují finanční prostředky (dále jen „podpora“) k úhradě výdajů na opatření ve veřejném zájmu, na základě priorit stanovených Ministerstvem zemědělství (dále jen „ministerstvo“) pro rok 2006, zejména na: a) prevenci před povodněmi, v rámci programového financování podle zvláštních právních předpisů,1) b) odstraňování povodňových škod, v rámci programového financování podle zvláštních právních předpisů,1) c) obnovu, odbahnění a rekonstrukci rybníků a vodních nádrží, v rámci programového financování podle zvláštních právních předpisů,1) d) ostatní opatření ve vodním hospodářství. (2) Podporou se pro účely závazných pravidel rozumí dotace příspěvkovým organizacím a ostatním právnickým a fyzickým osobám nebo výdaje na činnost organizační složky státu, poskytnuté na stanovený účel podle zvláštního právního předpisu.2) (3) Podporu podle odstavce 1 na základě žádosti poskytuje ministerstvo, které je zároveň podacím místem pro podání žádosti. (4) Žadatel odpovídá za to, že všechny jím uvedené údaje v žádosti jsou úplné a pravdivé. Pokud v období od podání žádosti do doby před vydáním rozhodnutí o poskytnutí podpory dojde ke změnám, je žadatel povinen tyto změny doložit. (5) Podpora je poskytována na kapitálové i běžné výdaje. (6) Na poskytnutí podpory není právní nárok. (7) Fyzické osoby, které v rámci svého pracovního poměru nebo obdobného poměru přicházejí do styku s osobními údajiosobními údaji žadatelů uvedenými v žádostech, mají povinnost zachovávat mlčenlivost dle zvláštního právního předpisu.3) (8) Podpora může být poskytnuta pouze za předpokladu, že žadatel potvrdí na žádosti o podporu svým podpisem souhlas se zveřejněním údajů v následujícím rozsahu: a) jméno a příjmení žadatele, je-li fyzickou osobou, nebo obchodní firma nebo název, je-li právnickou osobou nebo organizační složkou státu, b) identifikační číslo, je-li přiděleno, c) úplná adresa místa trvalého pobytu fyzické osoby nebo sídlo právnické osoby nebo organizační složky státu (u cizinců s povolením k pobytu na území České republiky adresa místa pobytu), d) předmět podpory, e) výše poskytnuté podpory. (9) Podporu nelze poskytnout na ukončenou akci, u které již bylo ukončeno financování, nebo u které již požádal investor o vydání kolaudačního rozhodnutí. (10) Žádosti jsou evidovány na ministerstvu dnem přijetí. (11) Je-li předložená žádost neúplná nebo nesprávně vyplněna, vyzve ministerstvo žadatele k odstranění nedostatků. Po odstranění nedostatků bude žádost zařazena do pořadí pro projednání udělení podpory. Pokud žadatel neodstraní nedostatky v termínu stanoveném ve výzvě, bude žádost zamítnuta. (12) Pro objektivní posouzení žádosti je ministerstvo oprávněno vyžádat si doplňující údaje a doklady. (13) Ministerstvo o žádostech rozhoduje na základě odborného technicko-ekonomického posouzení akce, podle kritérií dané podpory, v souladu s těmito závaznými pravidly a zvláštním právním předpisem.4) Podle povahy akce ministerstvo rozhodne, zda technicko-ekonomické posouzení akce provede vlastními či externími odbornými posuzovateli. (14) U akcí, na které byly podle závazných pravidel platných pro příslušný kalendářní rok přijaty žádosti o podporu v jednotlivých programech v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž je navrženo zahájení financování, platí přiměřeně ustanovení závazných pravidel platných v roce přijetí žádosti. (15) Podpory jsou přiznávány podle důležitosti z hlediska zájmů státu do vyčerpání finančních limitů stanovených pro podpory ministerstva podle odstavce 1 v běžném kalendářním roce. (16) Podpory jsou poskytovány na základě rozhodnutí vydaného ministerstvem. Na toto rozhodnutí se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.5) O zamítnutí žádosti ministerstvo žadatele vyrozumí. (17) Podpory jsou poskytovány: a) pro účastníky programů podle části 2 A – „Podpora prevence před povodněmi“, 2 B – „Podpora na odstraňování povodňových škod“ a 2 C – „Podpora na obnovu, odbahnění a rekonstrukci rybníků a vodních nádrží“ na základě zvláštních právních předpisů,6) b) pro účastníky podpor žadatele dle části 2 D – „Podpora na ostatní opatření ve vodním hospodářství“ na základě zvláštního právního předpisu.7) (18) Náklady, které jsou kryty z poskytnutých peněžních prostředků formou podpory, účtuje příjemce samostatně a prokazuje je účetními doklady. (19) Je-li poskytnuta podpora podle těchto závazných pravidel, nelze na její předmět poskytnout v tomtéž roce jinou podporu nebo dotaci či příspěvek ze státního rozpočtu. (20) V případě, že příjemce podpory nemůže splnit předmět podpory z vážných důvodů a na tento předmět mu byla poskytnuta podpora, je povinen o tom neprodleně informovat ministerstvo. Ministerstvo může novým rozhodnutím převést podporu na jinou osobu včetně všech práv a povinností. V případě úmrtí příjemce podpory bude postupováno v souladu s ustanovením občanského zákoníku o dědění. (21) Porušení zvláštních právních předpisů8) může být důvodem k zamítnutí žádosti o podporu podle těchto závazných pravidel. (22) Po ukončení akce ve lhůtě stanovené v rozhodnutí je příjemce podpory dle části 2 A, 2 B a 2 C povinen předložit ministerstvu dokumentaci závěrečného vyhodnocení v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem.9) (23) Kontrola dodržení podmínek stanovených těmito závaznými pravidly se vykonává podle zvláštního právního předpisu.4) (24) V případě zjištění, že na základě uvedení neúplných nebo nepravdivých údajů byla poskytnuta podpora, vrátí příjemce podpory neoprávněně čerpané prostředky na příslušný účet ministerstva. (25) Porušení podmínek, na něž je vázáno poskytnutí podpory, je porušením rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu.10) V případě zjištění porušení rozpočtové kázně uloží odvod za porušení rozpočtové kázně, jakož i penále finanční úřad v řízení podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Finanční úřad i příjemce podpory jsou povinni tuto skutečnost oznámit ministerstvu. (26) Ministerstvo si vyhrazuje právo neproplatit přiznanou částku podpory v případě zjištění skutečností opravňujících k úpravě rozhodnutí o přiznání podpory nebo v případě vládou schválených regulačních opatření. Dojde-li k úpravě rozhodnutí z důvodů vládou schválených regulačních opatření, nabídne ministerstvo žadateli rozložení financování akce do následujícího roku. Nepřijme-li žadatel tuto nabídku, proplatí ministerstvo žadateli prokazatelně vynaložené náklady na přípravu akce v plné výši a náklady vynaložené na realizaci akce do výše, stanovené podle míry regulačních opatření, vyjádřené v procentech. (27) V případě, že nebudou na některou podporu dle části 2 závazných pravidel vyčleněny finanční prostředky v rámci rozpočtové kapitoly ministerstva, nebude tato podpora realizována. (28) Nebude-li do 30. listopadu 2006 na akci, jejíž financování žadatel uvažoval zahájit v roce 2006, a na niž podal žádost dle části 2 B až 2 C, vydán registrační list akce (evidenční list akce), považuje se žádost za zamítnutou z důvodu nedostatku finančních prostředků. (29) Ministr zemědělství je oprávněn v mimořádných případech a ve veřejném zájmu, např. při ohrožení zdraví a životů obyvatel nebo při hrozících škodách velkého rozsahu, udělit výjimku oproti ustanovení těchto závazných pravidel. 2. Podpory 2 A. Podpora prevence před povodněmi podle § 102 odst. 1 písm. e), g), h) vodního zákona Podpora se poskytuje v rámci programu 229 060 - Prevence před povodněmi, a na rok 2007 se přijímají nové žádosti do II. etapy programu Prevence před povodněmi. I. Předmět podpory: a) výstavba a obnova nádrží, suchých nádrží a hrází, a dále zajištění jejich oprav a údržby (podprogram 229 062), b) zvyšování průtočné kapacity koryt vodních toků a zajištění oprav a údržby souvisejících objektů a zařízení (podprogram 229 063), c) zpracování návrhu na stanovení záplavových území a na vymezení rozsahu území ohrožených zvláštními povodněmi (podprogramy 229 064 a 229 066), d) zpracování studií odtokových poměrů včetně zajištění potřebných dat, podkladů a modelů (podprogram 229 065). II. Forma podpory: a) pro předmět podpory dle části 2 A odst. I. písm. a) a b) je poskytována podpora na kapitálové a běžné výdaje. Podporu na běžné výdaje lze poskytnout pouze u akcí stavebně zahájených a z této podpory financovaných v předchozích letech; b) pro předmět podpory dle části 2 A odst. I. písm. c) a d) je poskytována podpora na kapitálové výdaje. III. Žadatel: a) pro předmět podpory dle části 2 A odst. I. písm. a) a b): státní podniky Povodí,11) Zemědělská vodohospodářská správa (dále jen „ZVHS“), Lesy České republiky, s.p. a správci drobných vodních toků určení ministerstvem dle § 48 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. b) pro předmět podpory dle části 2 A odst. I. písm. c): státní podniky Povodí11), c) pro předmět podpory dle části 2 A odst. I. písm. d): státní podniky Povodí11) a ZVHS. IV. Termín a místo podání žádosti o podporu: - žádosti o podporu se podávají průběžně, nejpozději do 31. března 2006 pro akce, jejichž financování žadatel uvažuje zahájit v rámci I. etapy programu Prevence před povodněmi (229 060) a do 29. září 2006 pro akce, jejichž financování žadatel uvažuje zahájit v roce 2007 v rámci II. etapy programu Prevence před povodněmi, - místem podání žádosti o podporu je odbor programového financování ve vodním hospodářství ministerstva. V. Kritéria podpory: a) pro předmět podpory dle části 2 A odst. I. písm. a) a b): - přednostní řešení území s vyšší pravděpodobností výskytu povodňových situací s ohledem na hydrologické poměry a nebo možnost vzniku velkých povodňových škod, - návaznost na zpracované generely protipovodňové ochrany daného území, využití matematického simulačního modelu, pokud je pro dané území vytvořen, - integrace do připravovaných plánů v oblasti vod nebo soulad s platným Směrným vodohospodářským plánem, - spoluúčast vlastních zdrojů žadatele (nevztahuje se na ZVHS), územních rozpočtů či fondů Evropské unie, - efektivnost vynaložených nákladů na realizaci opatření vzhledem k chráněným hodnotám a přínosům, s využitím moderních metod a postupů, b) pro předmět podpory dle části 2 A odst. I. písm. c) a d): - počet ohrožených měst a obcíobcí, odhad počtu ohrožených obyvatel, výskyt povodňových situací v zájmovém území v posledních letech včetně uvedení velikosti kulminačních průtoků těchto povodní (pokud jsou k dispozici), odhad velikosti skutečně způsobených a možných povodňových škod. VI. Způsob výpočtu podpory: a) pro předmět podpory dle části 2 A odst. I. písm. a) a b): - u státních podniků Povodí11), ZVHS a s.p. Lesy České republiky: úhrada do výše 100 % nákladů na: dokumentaci pro územní a stavební řízení, souvisejících investorských a inženýrských činností, výkupů pozemků a jiného hmotného majetku nutného pro realizaci stavby a nákladů na vlastní realizaci, zjištěných dle dokumentace pro stavební řízení, upravených podle zadání veřejné zakázky podle zvláštního předpisu,12) - u správců drobných vodních toků určených ministerstvem dle § 48 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů: úhrada do výše 65 % nákladů na: výkupy pozemků a jiného hmotného majetku nutného pro realizaci stavby a na vlastní realizaci, zjištěných dle dokumentace pro stavební řízení, upravených podle zadání veřejné zakázky podle zvláštního předpisu12), b) pro předmět podpory dle části 2 A odst. I. písm. c): - výši podpory, do 100 % nákladů, ministerstvo stanoví podle velikosti zájmového území (např. objem nutných geodetických prací, délka zpracovaného úseku v km, průměrná šířka inundace), c) pro předmět podpory dle části 2 A odst. I. písm. d): - výši podpory, do 100 % nákladů, ministerstvo stanoví podle velikosti zájmového území (např. objem nutných geodetických prací, délka zpracovaného úseku v km, plocha povodí v km2, průměrná šířka inundace). VII. Základní náležitosti žádosti: Žádost o poskytnutí podpory (formulář A v části 3), jejíž součástí jsou přílohy: - prohlášení žadatele (formulář C v části 3), - technická zpráva dle formuláře D v části 3, - doklad, že žadatel je správcem drobného vodního toku určeným ministerstvem dle § 48 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, - stanovisko správce povodí13) (je-li žadatelem správce drobného vodního toku dle § 48 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů), - výpočet ukazatele dluhové služby ve smyslu usnesení vlády České republiky č. 346/2004 o regulaci zadluženosti obcíobcí a krajů pomocí ukazatele dluhové služby, vypočtený dle formuláře P v části 3 (je-li žadatelem obecobec jako správce drobného vodního toku určený ministerstvem dle § 48 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů), - formuláře RA 80 až RA 8214) a dále u akcí s účastí státního rozpočtu vyšší než 10 000 000 Kč formuláře RA 86 až RA 8914). VIII. Náležitosti doplňku žádosti: Doplněk žádosti (formulář F v části 3), jehož součástí jsou přílohy: - u veřejných zakázek (§ 6 odst.1 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů) vyplněné formuláře dle příloh č. 1 až 5 k vyhlášce č. 240/2004 Sb., o informačním systému o zadávání veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti, a doklad o jejich uveřejnění (předkládají se pouze formuláře, které se vztahují na použitý způsob veřejné zakázky), - návrh smlouvy, - pravomocné stavební povolení nebo ohlášení, - formuláře RA upravené podle výsledků zadání veřejné zakázky.12) IX. Podmínky přiznání podpory: - jedná se o akci protipovodňového charakteru, která naplňuje stanovené závazné ukazatele ve schválené dokumentaci programu, - dodržení osnovy studie stanovování záplavových území, studie odtokových poměrů či studie vymezení rozsahu území ohrožených zvláštními povodněmi, - kladný posudek environmentálního experta na akce investičního charakteru (pro část 2 A odst. I. písm. a, b), - kladný posudek strategického experta na akce investičního charakteru, - dodržení všech parametrů uvedených v žádosti o podporu, - doložení doplňku žádosti včetně příloh (formulář F v části 3), - doložení platné smlouvy v termínu nejpozději do 60 dnů od vydání Rozhodnutí o financování, - doložení vyplněného formuláře dle přílohy č. 3 k vyhlášce č. 240/2004 Sb., o informačním systému o zadávání veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti, a doklad o jeho uveřejnění (pouze pokud již nebyly předloženy jako náležitost doplňku žádosti) - v termínu nejpozději do 60 dnů od vydání Rozhodnutí o financování. 2 B. Podpora na odstraňování povodňových škod podle § 102 odst. 1 písm. f), k), n) vodního zákona Podpora se poskytuje v rámci programu 229 110 - „Odstranění následků povodní na státním vodohospodářském majetku“. I. Předmět podpory: Náprava povodňových škod vzniklých při povodních od roku 2000 na vodních tocích a souvisejících vodních dílech ve vlastnictví státu. Obnova vodních děl a koryt vodních toků po povodni včetně souvisejících objektů a zařízení, zejména v intravilánech obcíobcí a dále na volných úsecích vodních toků tam, kde náprava povodňové škody obnoví významné vodohospodářské dílo, koryto vodního toku či protipovodňovou ochranu území, obnova objektů a zařízení sloužících výzkumné činnosti ve vodním hospodářství. Prostřednictvím: a) podprogramu 229 113 - „Odstranění následků povodně roku 2002“ (v r. 2006 budou financovány pouze akce s vydaným Rozhodnutím o účasti státního rozpočtu na financování akce z předchozích let), b) podprogramu 229 114, který bude vytvořen, pokud rozsah eventuelních dalších povodňových škod na státním vodohospodářském majetku na celém území České republiky v kalendářním roce přesáhne 100 mil. Kč nebo přesáhne-li výše vzniklých povodňových škod na státním vodohospodářském majetku na území oblasti povodí (vyhláška MZe č. 92/2002 Sb., o oblastech povodí) částku 50 mil. Kč v příslušném kalendářním roce. II. Forma podpory: Podpora je účelově vázaná a je poskytována na kapitálové i běžné výdaje. III. Žadatel: Státní podniky Povodí11), Lesy České republiky, s.p., ZVHS. IV. Termín a místo podání žádosti o podporu: - žádosti o podporu na akce dle části 2 B odst. I. písm. b) v podprogramu 229 114, se podávají průběžně, nejpozději v termínu stanoveném ministerstvem, - místem podání žádosti o podporu je odbor programového financování ve vodním hospodářství ministerstva. V. Kritéria podpory: Vyjádření omezené funkce - koryta vodního toku, vodních děl a dále objektů a zařízení sloužících výzkumné činnosti ve vodním hospodářství - v důsledku povodňové škody na státním vodohospodářském majetku jako např.: - omezení průtočnosti nebo kapacity koryta vodního toku, - snížení stability dna a břehů koryta vodního toku, - ohrožení funkce stability objektů v korytě vodního toku včetně zařízení křižujících vodní tok, - ohrožení funkce objektů a zařízení umístěných v jejich blízkosti sloužících výzkumné činnosti ve vodním hospodářství, - snížení stability vodního toku jako významného krajinotvorného prvku v území, - vliv poruchového stavu na okolí koryta včetně pozemků, porostů, staveb při březích apod., - odhad velikosti možných škod vzniklých v důsledku dalšího trvání poruchového stavu, - efektivnost vynaložených nákladů na realizaci opatření s využitím moderních metod a postupů, v návaznosti na protokol o zjištění rozsahu povodňových škod způsobených povodní v roce 2002 a letech následujících. VI. Způsob výpočtu podpory: a) pro předmět podpory dle části 2 B odst. I. písm. a): - úhrada ve výši do 100% nákladů na dokumentaci pro územní a stavební řízení, související investorské a inženýrské činnosti, výkupy pozemků a jiného hmotného majetku nutného pro realizaci stavby a nákladů na vlastní realizaci, zjištěných dle dokumentace pro stavební řízení, upravených podle výsledků zadání veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu,12) b) pro předmět podpory dle části 2 B odst. I. písm. b): - úhrada ve výši do 100% nákladů stavebních prací a technologických dodávek. To se nevztahuje na ZVHS, jíž budou poskytovány prostředky na odstranění veškerých povodňových škod v plné výši, tj. včetně projektových, přípravných a ostatních prací. VII. Základní náležitosti žádosti: Žádost o poskytnutí podpory (formulář B v části 3), jejíž součástí jsou přílohy: - prohlášení žadatele (formulář C v části 3), - technická zpráva dle formuláře E v části 3, - vyjádření referátu životního prostředí věcně a místně příslušného vodoprávního úřadu, že se jedná o povodňovou škodu, včetně kopie protokolu o místním šetření, - zdůvodnění naléhavosti a priority navrhované akce, - zdůvodnění předpokládaných nákladů na akci a posouzení jejího přínosu, - situace území (povodí) v měřítku přiměřeném povaze akce s vyznačením úseku či místa navrhované realizace akce, - formuláře RA 80 až RA 8214) a dále u akcí s účastí státního rozpočtu vyšší než 10 000 000 Kč formuláře RA 86 až 8914). VIII. Náležitosti doplňku žádosti: Doplněk žádosti (formulář F v části 3), jehož součástí jsou přílohy: - u veřejných zakázek (§ 6 odst.1 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů) vyplněné formuláře dle příloh č. 1 až 5 k vyhlášce č. 240/2004 Sb., o informačním systému o zadávání veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti, a doklad o jejich uveřejnění (předkládají se pouze formuláře, které se vztahují na použitý způsob veřejné zakázky), - návrh smlouvy o dílo, - pravomocné stavební povolení nebo ohlášení, - formuláře RA upravené podle výsledků zadání veřejné zakázky.12) IX. Podmínky přiznání podpory: - jedná se o povodňovou škodu na státním vodohospodářském majetku, - dodržení parametrů uvedených v žádosti o podporu, - doložení doplňku žádosti včetně příloh (formulář F v části 3), - doložení platné smlouvy o dílo v termínu nejpozději do 60 dnů od vydání Rozhodnutí o financování, - doložení vyplněného formuláře dle přílohy č. 3 k vyhlášce č. 240/2004 Sb., o informačním systému o zadávání veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti, a doklad o jeho uveřejnění (pouze pokud již nebyly předloženy jako náležitost doplňku žádosti) - v termínu nejpozději do 60 dnů od vydání Rozhodnutí o financování. 2 C. Podpora na obnovu, odbahnění a rekonstrukci rybníků a vodních nádrží podle § 102 odst. 1 písm. j) vodního zákona Podpora se poskytuje v rámci programu 229 210 - „Obnova, odbahnění a rekonstrukce rybníků a vodních nádrží“. Odstranění povodňových škod prokazatelně vzniklých při povodni v srpnu 2002 je financováno v rámci podprogramu 229 218 - „Odstranění škod na rybnících a vodních nádržích po povodních v srpnu 2002“. V roce 2006 bude v rámci podprogramu 229 218 pouze dokončeno financování rozestavěných akcí. I. Předmět podpory: - odbahnění nejvíce zanesených rybníků, - obnova a rekonstrukce rybníků a vodních nádrží, včetně jejich hrází a funkčních objektů, za účelem obnovy jejich základních funkcí, zlepšení bezpečnosti jejich provozu (zejména za povodňových situací), zlepšení vodohospodářských a mimoprodukčních funkcí s důrazem na posílení jejich retenčních schopností. II. Forma podpory: - podpora je účelově vázaná a je poskytována na kapitálové i běžné výdaje. III. Žadatel: Žadatel o podporu může být pouze subjekt podnikající v zemědělské prvovýrobě, provozující chov a lov ryb na rybníku či vodním díle, na který je poskytována podpora, a splňující podmínku, že se jedná o: - právnickou osobu, podnikající podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zapsanou v evidenci zemědělského podnikatele podle § 2f zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, - fyzickou osobu zapsanou v evidenci zemědělského podnikatele podle § 2f zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, - Školní rybářství Protivín (IČ 00072648), - Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech (IČ 60076658), - místní organizace Českého rybářského svazu a Moravského rybářského svazu. Poskytnutí podpory pro místní organizace Českého rybářského svazu a Moravského rybářského svazu je podmíněno schválením změny podpory Evropskou komisí. IV. Termín a místo podání žádosti o podporu: - žádosti o podporu se podávají průběžně, nejpozději do 31. března 2006, - právnické osoby podávají žádost na odbor zemědělské agentury a pozemkového úřadu ministerstva příslušný podle místa sídla právnické osoby, - podnikající fyzické osoby podávají žádost na odbor zemědělské agentury a pozemkového úřadu ministerstva příslušný podle místa podnikání. V. Kritéria podpory: - celkové odbahnění rybníků a vodních nádrží o katastrální výměře 1 až 30 ha, u kterých vrstva sedimentu převyšuje průměrnou výšku 40 cm, - obnova a rekonstrukce rybníků a vodních nádrží, včetně jejich hrází a funkčních objektů, jejichž vodohospodářská funkce je narušena nebo významně omezena, - zlepšení bezpečnosti provozu rybníků a vodních nádrží za povodní, - efektivnost vynaložených nákladů. VI. Způsob výpočtu podpory: - úhrada do výše 100 % nákladů na vlastní realizaci (zahrnující stavební práce a technologické dodávky) s tím, že úhrada nákladů na odbahnění se poskytuje maximálně do výše 200,- Kč na 1 m3 vytěženého sedimentu, upravených podle výsledků zadání veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu.12) VII. Základní náležitosti žádosti: Žádost o poskytnutí podpory (dle formuláře G v části 3), jejíž součástí jsou přílohy: - čestné prohlášení (dle formuláře H v části 3), - technická zpráva dle formuláře I v části 3, - ověřená kopie osvědčení o zápisu do evidence zemědělského podnikatele (ne starší než 3 měsíce) s předmětem činnosti chov ryb, podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů (je-li žadatelem fyzická osoba nebo právnická osoba podnikající podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů), nebo - zřizovací listina, respektive její ověřená kopie, uvádějící chov ryb mezi činnostmi provozovanými žadatelem (je-li žadatelem příspěvková organizace zřízená územním samosprávným celkem), nebo - statut, respektive jeho ověřená kopie, uvádějící chov ryb mezi činnostmi provozovanými žadatelem (je-li žadatelem vysoká škola či její organizační jednotka), nebo - výpis z registru ekonomických subjektů (je-li žadatelem právnická osoba, která není zapsaná v obchodním rejstříku), - doklad, že žadatel rybářsky hospodaří15) na více než 20 ha vodních ploch na základě vlastnického práva, nájemní smlouvy nebo jiného právního důvodu (tutéž plochu lze uplatňovat pouze jedenkrát, např. při bezpodílovém spoluvlastnictví rybníků), - doklad hospodářské evidence o chovu ryb na předmětu podpory podle zvláštního právního předpisu,15) prokázaný za období minimálně posledních tří let, podepsaný žadatelem (je-li žadatelem fyzická osoba), nebo podepsaný statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu s otiskem razítka právnické osoby, - doklad o vlastnictví, nájmu nebo o jiném právním vztahu k vodnímu dílu - předmětu podpory, doložený výpisem z katastru nemovitostínemovitostí (list vlastnictví) a snímkem katastrální mapykatastrální mapy, ne staršími než 3 měsíce; ve výpisu bude uvedeno: druh pozemku - vodní plocha, způsob využití - rybník, nebo vodní nádrž umělá, - doklad o registraci žadatele k dani z přidané hodnoty (je-li žadatel jejím plátcem), - stanovisko správce příslušného povodí13) (státního podniku Povodí) k připravované akci, - stanovisko správce vodního toku pod vodním dílem k připravované akci (nebo doložení skutečnosti, že určeným správcem tohoto vodního toku je žadatel), - stanovisko věcně a místně příslušného vodoprávního úřadu16), v jehož správním území se vodní dílo nachází, ve kterém bude uvedeno, zda obnova, odbahnění či rekonstrukce vodního díla, na které se vztahuje žádost, bude podléhat ohlášení nebo stavebnímu povolení, - stanovisko věcně a místně příslušného orgánu ochrany přírody17), v jehož správním území se vodní dílo nachází, k připravované akci, - výškopisné a polohopisné zaměření dna rybníka nebo vodní nádrže před započetím těžby sedimentu (podélný řez a příčné řezy ve vzdálenosti max. 40 metrů), stanovení průměrné výšky sedimentu a odhad kubatury sedimentu, vše provedené odborně způsobilou osobou18) (tyto náležitosti pouze pokud je požadována podpora na odbahnění rybníka), - doložení interpretovaných údajů (zpracovaných ve formě příčných a podélných profilů, vrstevnicových plánů a kubatur) z metod radarového či sonarového měření vrstvy sedimentu, provedených odborně způsobilou osobou18) - v případě, že uváděná vrstva sedimentu převyšuje průměrnou výšku 80 cm, - formuláře RA 80 až RA 82,14) a dále u akcí s účastí státního rozpočtu vyšší než 10 000 000 Kč formuláře RA 86 až 8914). VIII. Náležitosti doplňku žádosti: Doplněk žádosti (formulář J v části 3), jehož součástí jsou přílohy: - u veřejných zakázek (§ 6 odst. 1 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů) vyplněné formuláře dle příloh č. 1 až 5 k vyhlášce č. 240/2004 Sb., o informačním systému o zadávání veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti, a doklad o jejich uveřejnění (předkládají se pouze formuláře, které se vztahují na použitý způsob veřejné zakázky), - návrh smlouvy o dílo, - položkový rozpočet akce potvrzený zhotovitelem, - výškopisné a polohopisné zaměření dna rybníka nebo vodní nádrže provedené nejdříve po 30 dnech od vypuštění rybníka nebo vodní nádrže, avšak před započetím těžby sedimentu (ve stejných profilech jako u zaměření, které tvoří základní náležitost žádosti), upřesnění průměrné výšky sedimentu a upřesnění odhadu kubatury sedimentu, vše provedené odborně způsobilou osobou18) (pokud je požadována podpora na odbahnění rybníka). Tyto náležitosti není potřeba znovu předkládat pouze v případě, pokud měření předložené jako základní náležitost žádosti dle části 2 C odst. VII. bylo provedeno v době, kdy rybník nebo vodní nádrž byly vypuštěny déle než 3 měsíce, - pravomocné stavební povolení nebo ohlášení, - pravomocné rozhodnutí o povolení k nakládání s povrchovými vodami k užívání těchto vod v rybníku nebo vodní nádrži, která je předmětem podpory, pro chov ryb za účelem podnikání19), - hydrotechnický posudek bezpečnostních přelivů a bezpečnostních a výpustných zařízení vodního díla (nebo posudek bezpečnosti vodního díla při povodni20), zpracovaný autorizovanou osobou18), - návrh manipulačního a provozního řádu s rozčleněním prostor21) rybníka či vodní nádrže se stanoviskem správce vodního toku pod vodním dílem, - údaje o nakládání s vytěženým sedimentem a o jeho uložení, - doklad o vlastnictví, nájmu nebo o jiném právním vztahu k pozemkům, na které bude vytěžený sediment ukládán, doložený výpisem z katastru nemovitostínemovitostí (list vlastnictví) a snímkem katastrální mapykatastrální mapy, ne staršími než 3 měsíce, - formuláře RA upravené podle výsledků zadání veřejné zakázky,12) - tabulka parametrů sledovaných u jednotlivých akcí. IX. Podmínky přiznání podpory: - dodržení parametrů uvedených v žádosti o podporu, - dodržení kalkulace nákladů, - vyčlenění retenčního ochranného prostoru21) o velikosti minimálně 10% z celkového prostoru21) rybníka nebo vodní nádrže, - prokázání, že bezpečnostní přelivy a bezpečnostní zařízení rybníka nebo vodní nádrže jsou schopny bezpečně převést průtok odpovídající Q100 či vyšší, - doložení doplňku žádosti, včetně příloh (formulář J v části 3) v termínu, který stanoví ministerstvo, - doložení platné smlouvy o dílo v termínu nejpozději do 60 dnů od vydání Rozhodnutí o financování, - doložení vyplněného formuláře dle přílohy č. 3 k vyhlášce č. 240/2004 Sb., o informačním systému o zadávání veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti, a doklad o jeho uveřejnění (pouze pokud již nebyly předloženy jako náležitost doplňku žádosti) - v termínu nejpozději do 60 dnů od vydání Rozhodnutí o financování, - doložení výškopisného a polohopisného zaměření dna rybníka nebo vodní nádrže po ukončení těžby sedimentu ve stejných profilech jako před započetím odbahnění, a výpočet skutečného množství vytěženého sedimentu, vše provedené odborně způsobilou osobou18) (pokud je požadována podpora na odbahnění rybníka), - doložení čestného prohlášení žadatele o podporu, potvrzené odborně způsobilou osobou18), že údaj o množství vytěženého sedimentu odpovídá skutečnosti (formulář K v části 3) (pokud je požadována podpora na odbahnění rybníka), - po dobu realizace odbahnění bude veden stavební deník, který bude obsahovat údaje o použité mechanizaci (počet a druh těžebních a dopravních prostředků), - počet žádostí jednoho žadatele o podporu, na které může žadatel v kalendářním roce 2006 podporu získat, se odvíjí od celkové rybářsky obhospodařované plochy. V případě, že žadatel rybářsky hospodaří na základě vlastnického práva, nájemní smlouvy nebo jiného právního důvodu22) na: - méně než 100 ha vodní plochy, může podat jednu žádost na jeden rybník, - více než 100 ha vodní plochy, může podat dvě žádosti, každou na jeden rybník. X. Přechodná ustanovení U žádostí, na které byl vydán v roce 2005 příslib podpory pro rok 2006, žadatel písemně potvrdí ministerstvu do 31. března 2006 platnost požadavku pro rok 2006 na formulářích zaslaných společně s příslibem. Omezení počtu žádostí dle části 2 C odst. IX. se vztahují na nově podané žádosti v r. 2006, nesouvisejí s přísliby z r. 2005. 2 D. Podpora na ostatní opatření ve vodním hospodářství podle § 102 odst. 1 písm. a), b), c), d), i), k) vodního zákona Podpora je neinvestičního charakteru a je poskytována v rámci běžných výdajů specifického ukazatele „Podpora vodnímu hospodářství celkem“. I. Předmět podpory: a) zajišťování činností správy povodí spojených s vytvářením a vedením evidence vodních toků a jejich povodí, vodních nádrží, jakosti povrchových vod, odběrů povrchových vod, odběrů podzemních vod, vypouštění odpadních vod, vypouštění důlních vod, akumulace povrchových vod ve vodních nádržích a oblasti povodí, podle vyhlášky č. 391/2004 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy, b) správa drobných vodních toků, c) plánování v oblasti vod - zajištění podkladů k pořízení Plánu hlavních povodí České republiky a k pořízení plánů povodí pro 8 oblastí povodí, d) správa hlavních odvodňovacích zařízení, e) obnova a provoz vodních cest. II. Forma podpory: - podpora je účelově vázaná a je neinvestičního charakteru. III. Žadatel: - pro předmět podpory dle části 2 D odst. I. písm. a) - státní podniky Povodí11) a ZVHS, - pro předmět podpory dle části 2 D odst. I. písm. b) - správci drobných vodních toků určení ministerstvem dle § 48 odst. 2 vodního zákona a ZVHS, - pro předmět podpory dle části 2 D odst. I. písm. c) a e) - státní podniky Povodí11), - pro předmět podpory dle části 2 D odst. I. písm. d) - ZVHS. IV. Termín a místo podání žádosti o podporu: - pro předmět podpory dle části 2 D odst. I. písm. a), c) a e) - průběžně, nejpozději do 31. března 2006, - pro předmět podpory dle části 2 D odst. I. písm. b) - u organizační složky státu průběžně do 31. října 2006, u ostatních správců vodních toků průběžně, nejpozději do 31. března 2006, - pro předmět podpory dle části 2 D odst. I. písm. d) - průběžně do 31. října 2006, - místem podání žádosti o podporu je odbor programového financování ve vodním hospodářství ministerstva. V. Kritéria podpory: - pro činnosti dle části 2 D odst. I. písm. a) - provádění činností, které jsou specifikovány v § 21 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, - pro činnosti dle části 2 D odst. I. písm. b) - údržba a opravy na vodních tocích a objektech k zajištění provozuschopnosti a funkčnosti upravených i neupravených drobných vodních toků (např. odstranění nátrží a nánosů, péče o břehové porosty a pod.) doložené stanoviskem vodoprávního úřadu, a dále provádění prvotních zásahů (zásahů, které umožní neodkladné zprovoznění vodního toku nebo odstranění ekologické havárie - dále jen „prvotní zásahy“) na drobných vodních tocích ve správě ZVHS, - pro činnosti dle části 2 D odst. I. písm. c) - zajištění činností specifikovaných v §§ 24 a 25 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, - pro činnosti dle dle části 2 D odst. I. písm. d) - údržba a opravy na hlavních odvodňovacích zařízeních a objektech k zajištění jejich provozuschopnosti a funkčnosti a dále provádění prvotních zásahů na nich, - pro činnosti dle části 2 D odst. I. písm. e) - zajištění provozu a údržby využitelné dopravně významné vodní cesty podle zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, doložené stanoviskem Státní plavební správy. VI. Způsob výpočtu podpory: - podpora se poskytuje organizační složce státu na úhradu nákladů na realizaci, včetně projektové dokumentace, do 100 % nákladů na realizaci, ostatním správcům vodních toků do 65 % nákladů na realizaci, upravených podle zadání veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu.12) VII. Základní náležitosti žádosti: a) pro předmět podpory dle části 2 D odst. I. písm. a): - žádost dopisem s konkretizací akce, - kalkulace nákladů, b) pro předmět podpory dle části 2 D odst. I. písm. d): - žádost (formulář L v části 3), jejíž součástí jsou přílohy: - jmenovitý seznam akcí a finanční rezerva na provádění prvotních zásahů, - čestné prohlášení (formulář H v části 3), - návrh technického řešení (technická zpráva podle formuláře M v části 3), - zdůvodnění naléhavosti a priority navrhované akce, - kalkulace nákladů na akci, včetně uvedení finančních zdrojů, - přehledná situace území v měřítku dle povahy akce s vyznačením úseku vodního toku a objektů, které jsou předmětem podpory, - katastrální mapakatastrální mapa v přiměřeném měřítku se zákresem stávajícího stavu a navrhovaného technického řešení (nevztahuje se na ZVHS), - doklad, že žadatel je správcem drobného vodního toku určený ministerstvem dle § 48 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (nevztahuje je se na ZVHS), - doklad o vlastnictví majetku, který je předmětem oprav a údržby, doložený výpisem z katastru nemovitostínemovitostí (list vlastnictví) a snímkem katastrální mapykatastrální mapy, ne staršími než 3 měsíce (nevztahuje se na ZVHS), - doklad o registraci samostatně hospodařícího rolníka vydaný příslušným úřadem podle zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění pozdějších předpisů, respektive jeho ověřená kopie (je-li žadatelem fyzická osoba), nebo - výpis z obchodního rejstříku ne starší než 3 měsíce, respektive jeho ověřená kopie (je-li žadatelem právnická osoba podnikající podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů), - výpis z registru ekonomických subjektů (je-li žadatelem právnická osoba, která není zapsaná v obchodním rejstříku; nevztahuje se na ZVHS), - doklad o registraci žadatele k dani z přidané hodnoty (je-li žadatel jejím plátcem), - stanovisko správce příslušného povodí (státního podniku Povodí) k připravované akci (u ZVHS pouze v případě, kdy se tok, na němž se provádí oprava objektů nebo údržba, vlévá do toku spravovaného jiným správcem vodního toku), - stanovisko věcně a místně příslušného vodoprávního úřadu16), v jehož správním území se vodní dílo nachází, ve kterém bude uvedeno, zda činnost, na niž je požadována podpora a je obsažena v dokumentaci, bude podléhat ohlášení nebo stavebnímu povolení, - stanovisko věcně a místně příslušného orgánu ochrany přírody17), v jehož správním území se vodní dílo nachází, k připravované akci, - ohlášení drobné stavby, stavební úpravy nebo udržovacích prací, doložené potvrzením o přijetí vodoprávním úřadem minimálně 35 dnů před podáním žádosti, - výpočet ukazatele dluhové služby ve smyslu usnesení vlády České republiky č. 346/2004 o regulaci zadluženosti obcíobcí a krajů pomocí ukazatele dluhové služby, vypočtený dle formuláře P v části 3 (je-li žadatelem obecobec jako správce drobného vodního toku určený ministerstvem dle § 48 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů), c) pro předmět podpory dle části 2 D odst. I. písm. c): - žádost dopisem s konkretizací akce, - kalkulace nákladů, d) pro předmět podpory dle části 2 D odst. I. písm. d: - žádost (formulář N v části 3), jejíž součástí jsou přílohy: - jmenovitý seznam hlavních odvodňovacích zařízení (s uvedením pracoviště ZVHS, názvu a označení hlavního odvodňovacího zařízení (číslo DHM), délky předmětného úseku, specifikace prací a nákladů) a finanční rezerva na provádění prvotních zásahů, - čestné prohlášení (formulář H v části 3), e) pro předmět podpory dle části 2 D odst. I. písm. e): - žádost dopisem s konkretizací akce, - kalkulace nákladů na provoz a údržbu vodní cesty - jmenovitě akce, na nichž bude prováděna údržba a opravy, uvedení nákladů na zajištění provozu a výši odpisů u jednotlivých akcí, na něž je žádána podpora. VIII. Podmínky přiznání podpory: a) pro předmět podpory dle části 2 D odst. I. písm. a): - dodržení parametrů uvedených v žádosti o podporu, b) pro předmět podpory dle části 2 D odst. I. písm. b): - dodržení parametrů uvedených v žádosti o podporu, - ohlášení potvrzené vodoprávním úřadem, - dodržení kalkulace nákladů, - předložení Protokolu o vzniku havarijní situace a způsobu prvotního zásahu (formulář O v části 3) - týká se pouze ZVHS, c) pro předmět podpory dle části 2 D odst. I. písm. c): - dodržení parametrů uvedených v žádosti o podporu, d) pro předmět podpory dle části 2 D odst. I. písm. d: - dodržení parametrů uvedených v žádosti o podporu, - ohlášení stavebních úprav a udržovacích prací potvrzené vodoprávním úřadem, - dodržení kalkulace nákladů uvedené v žádosti o podporu, - předložení Protokolu o vzniku havarijní situace a způsobu prvotního zásahu (formulář O v části 3) - týká se pouze ZVHS, - stanoviska vlastníků pozemků, na nichž bude prováděna údržba hlavního odvodňovacího zařízení, e) pro předmět podpory dle části D I. písm. e): - dodržení parametrů uvedených v žádosti o podporu, - ohlášení potvrzené Státní plavební správou, - vypořádání předchozích závazků vůči státnímu rozpočtu. 3. Vzory formulářů 510kB 509kB 73kB 483kB 68kB 541kB 1.2MB 774kB 1.2MB 736kB 425kB 1MB 311kB 447kB 52kB 586kB 1) § 62 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti. 2) § 24 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). 3) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 5) § 139 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb. 6) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. 8) § 46 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb. 9) Například zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 10) Například § 15 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 11) § 15 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. 12) Vyhláška č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. 13) Vyhláška č. 78/1996 Sb., o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí. 14) Vyhláška č. 29/2004 Sb. a vyhláška č. 139/2004 Sb. 15) Příloha č. 2 vyhlášky č. 29/2004 Sb. Zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin). 16) Příloha č. 6 vyhlášky č. 139/2004 Sb. 17) § 58 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. 18) Příloha č. 16,17 a 18 vyhlášky č. 29/2004 Sb. Zákon č. 149/2003 Sb. 19) § 2 odst. 6 vyhlášky č. 139/2004 Sb. 20) § 31 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb. 21) § 7 a § 59 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb. 22) § 8 a § 59 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb. 23) Zákon č. 449/2001 Sb. 24) § 2 odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. 25) § 56 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 16/1997 Sb. 26) § 36 zákona č. 449/2001 Sb. 27) § 44 zákona č. 449/2001 Sb. 28) § 54 odst. 5 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 29) § 56 odst. 3 písm. i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 1) § 12 až 16 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 40/2001 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 13 odst. 3 písmene a) až d) zákona č. 218/2000 Sb. 3) § 15 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. 6) Zákon č. 218/2000 Sb. Vyhláška č. 40/2001 Sb. 7) Zákon č. 218/2000 Sb. 8) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 218/2000 Sb. Vyhláška č. 40/2001 Sb. 9) § 8 odst. 2 vyhlášky č. 40/2001 Sb. 10) § 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb. 11) Zákon č. 305/2000 Sb., o povodích. 12) Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. 13) § 54 zákona č. 254/2001 Sb. 14) Vyhláška č. 40/2001 Sb. 15) § 3 zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství). 16) § 15 zákona č. 254/2001 Sb. 17) § 67 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 18) § 5 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, nebo § 13 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. 19) § 8 zákona č. 254/2001 Sb. 20) TNV 75 29 35 Posuzování bezpečnosti vodního díla přim povodni. 21) ČSN 73 65 15 Názvosloví hydrotechniky - Vodní nádrže. 22) Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 545/2005 Sb.	Zákon č. 545/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony Vyhlášeno 30. 12. 2005, datum účinnosti 1. 1. 2006, částka 186/2005 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o rezervách * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o dani z nemovitostí * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o dani silniční * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o spotřebních daních * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění * ČÁST TŘINÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 12. 2013 (307/2013 Sb.) 545 ZÁKON ze dne 8. prosince 2005, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o daních z příjmů Čl. I Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb. a zákona č. 357/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. f) se slova „odst. 5“ nahrazují slovy „odst. 1“. 2. V § 4 odst. 1 se na konci písmene w) čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se věta „Obdobně se postupuje u příjmů plynoucích jako protihodnota menšinovým akcionářům při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných papírů podle zvláštního právního předpisu13d),“. Poznámka pod čarou č. 13d zní: „13d) § 183i a následující zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 216/2005 Sb.“. 3. V § 4 odst. 1 písmeno y) včetně poznámky pod čarou č. 4d zní: „y) úrokové výnosy z hypotečních zástavních listů4d), v jejichž emisních podmínkách se emitent zavázal použít k řádnému krytí závazků z těchto hypotečních zástavních listů pouze pohledávky (nebo jejich části) z hypotečních úvěrů, které byly poskytnuty výhradně na financování investic do nemovitostí, včetně jejich pořízení či výstavby, nebo na financování bytových potřeb podle § 15 odst. 3 tohoto zákona. (Ustanovení se přiměřeně použije na úrokové výnosy z obdobných instrumentů vydaných v zahraničí.) 4d) Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 4 odst. 1 písmeno zd) zní: „zd) příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu a příjmy plynoucí jako náhrada za vyvlastnění na základě zvláštního právního předpisu4c),“. 5. V § 4 odst. 1 písm. ze) se slovo „burze“ nahrazuje slovy „tuzemském nebo zahraničním veřejném trhu, na kterém se obchody s těmito měnami uskutečňují“. 6. V § 5 odst. 4 se na konci textu věty poslední doplňují slova „a sražené zálohy z těchto příjmů plátcem daně podle § 38h se započítají u poplatníka na daňovou povinnost až v tom zdaňovacím období, ve kterém budou vyplaceny nebo obdrženy“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Obdobně se postupuje při stanovení základu daně a při evidenci příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků.“. 7. V § 5 odst. 10 písm. a) větě první se za slovo „započtením“ vkládají slova „, splynutím práva s povinností u jedné osoby,“. 8. V § 7 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „a k ustanovení § 19 odst. 1 písm g)“. 9. V § 7 odstavec 9 zní: „(9) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje s výjimkou uvedenou v § 11 nebo 12 ve výši a) 80 % z příjmů podle odstavce 1 písm. a), b) 60 % z příjmů ze živností řemeslných8), c) 50 % z příjmů podle odstavce 1 písm. b) s výjimkou příjmů ze živností řemeslných8), d) 40 % z příjmů podle odstavce 1 písm. c) nebo z příjmů podle odstavce 2 písm. a) s výjimkou příjmů podle odstavce 8, a nebo z příjmů podle odstavce 2 písm. b) až d). Způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně měnit.“. 10. V § 7 odst. 10 větě první se slovo „částkách“ nahrazuje slovem „částce“. 11. V § 7 se na konci odstavce 15 doplňuje věta „Vede-li každý z účastníků sdružení, které není právnickou osobou (§ 12), daňovou evidenci, mohou vést i daňovou evidenci, ve které evidují společné příjmy a společné výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů; přitom na konci zdaňovacího období nebo při ukončení činnosti v průběhu zdaňovacího období, uvedou do své daňové evidence podíl na společných příjmech a podíl na společných výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů.“. 12. V § 7a odst. 1 větě první se za slovo „osob“ vkládají slova „s výjimkou uvedenou v odstavci 2“, číslo „1 000 000“ se nahrazuje číslem „5 000 000“ a slova „ani není plátcem daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu9d),“ se zrušují. 13. V § 7a odst. 1 větě druhé se číslo „5“ nahrazuje číslem „7“. 14. V § 7a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Provozuje-li poplatník činnost podle odstavce 1 za spolupráce druhého z manželů, může o stanovení daně paušální částkou požádat i spolupracující manžel (manželka). V tom případě se předpokládané příjmy a předpokládané výdaje rozdělí na spolupracujícího manžela (manželku) v poměru stanoveném podle § 13. Nezdanitelné části základu daně podle § 15, slevu na dani podle § 35ba nebo slevu na dani podle § 35c uplatní poplatník i spolupracující manžel (manželka) samostatně.“. Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až 8. 15. V § 7a odst. 3 větě první se slova „, a to sazbou podle § 16 odst. 1“ zrušují. 16. V § 7a odst. 3 se věta druhá zrušuje. 17. V § 7a odst. 3 větě třetí se slova „o předpokládané nezdanitelné části základu daně podle § 15 nebo o daňové zvýhodnění uvedené v § 35c“ nahrazují slovy „nebo o předpokládané nezdanitelné části základu daně podle § 15“. 18. V § 7a se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Z rozdílu mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji upravenými podle odstavce 2 se daň vypočte sazbou daně podle § 16 odst. 1. Vypočtená daň se dále sníží o předpokládanou slevu na dani podle § 35ba nebo o předpokládanou slevu na dani podle § 35c, uplatněnou poplatníkem v žádosti o stanovení daně paušální částkou podle odstavce 1. K předpokládanému nároku na uplatnění daňového bonusu podle § 35c se při stanovení daně paušální částkou nepřihlédne. Daň stanovená paušální částkou činí, i po snížení o uplatněné předpokládané slevy na dani podle § 35ba a 35c, nejméně 600 Kč za zdaňovací období.“. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 5 až 8. 19. V § 7a se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Pokud je poplatník plátcem daně z přidané hodnoty je povinen vést evidenci podle zvláštního právního předpisu upravujícího daň z přidané hodnoty9d).“. Poznámka pod čarou č. 9d zní: „9d) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.“. 20. V § 7a odst. 8 se slova „31. května“ nahrazují slovy „15. prosince“. 21. V § 7c odst. 4 písm. e) se za slova „který se“ vkládají slova „i po část zdaňovacího období“ a slovo „připravuje“ se nahrazuje slovem „připravoval“. 22. V § 7c se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) který nemá jiný příjem podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) než příjem z lesního hospodářství nebo z dotací, podpor, grantů nebo z příspěvků, které nejsou podle § 4 odst. 1 písm. t) osvobozeny od daně.“. 23. V § 7c se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nevztahuje na poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3, pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22) činí méně než 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, nebo jsou od daně osvobozeny, anebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.“. 24. V § 9 odstavec 4 zní: „(4) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může je uplatnit ve výši 30 % z příjmů uvedených v odstavci 1.“. 25. V § 10 odst. 1 písm. b) se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slova „cenného papíru“ se vkládají slova „a příjmy plynoucí jako protihodnota menšinovým akcionářům při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných papírů podle zvláštního právního předpisu13d)“. 26. V § 13 se věta poslední nahrazuje větou „Příjmy a výdaje nelze rozdělovat na děti až do ukončení jejich povinné školní docházky a na děti v kalendářních měsících, ve kterých je na ně uplatňováno daňové zvýhodnění podle § 35c a 35d, nebo na manžela (manželku), je-li na něj (na ni) ve zdaňovacím období uplatněna sleva na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b).“. 27. V § 13 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Spolupracující osoba postupuje při stanovení minimálního základu daně podle § 7c obdobně; přitom se pro účely tohoto zákona u spolupracující osoby za zahájení nebo ukončení činnosti uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) až c) považuje zahájení nebo ukončení spolupráce podle odstavce 1.“. 28. V § 15 se odstavce 1 až 4 zrušují. Dosavadní odstavce 5 až 11 se označují jako odstavce 1 až 7. 29. V § 15 odst. 1 větě první a § 20 odst. 8 větě první se slova „, na rehabilitační a protetické pomůcky nehrazené zdravotními pojišťovnami,“ nahrazují slovy „a nebo jsou nezletilými dětmi dlouhodobě těžce zdravotně postiženými vyžadujícími mimořádnou péči podle zvláštních právních předpisů113), na zdravotnické prostředky114) nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na rehabilitační a kompenzační pomůcky uvedené ve zvláštním právním předpise115) nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu“. Poznámky pod čarou č. 113, 114 a 115 znějí: 113) Zákon č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění. 114) Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích, ve znění pozdějších předpisů. 115) § 33 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.“. 30. V § 15 odst. 3 větě první se slova „a změnu32)“ nahrazují slovy „ani o změnu32)“. 31. V § 15 odst. 4 se číslo „10“ nahrazuje číslem „3“. 32. V § 15 odst. 5 větě první se slova „platbu příspěvků“ nahrazují slovy „příspěvek zaplacený“. 33. V § 15 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Pokud poplatníkovi jeho penzijní připojištění zaniklo bez nároku na penzi nebo jednorázové vyrovnání a současně bylo poplatníkovi vyplaceno odbytné, pak nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplacených příspěvků na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem základ daně snížen.“. 34. V § 15 odst. 7 větě první se slova „člena odborové organizace této organizaci podle jejích stanov, která uskutečňuje činnosti spočívající v obhajobě hospodářských a sociálních zájmů“ nahrazují slovy „zaplacené ve zdaňovacím období členem odborové organizace odborové organizaci, která podle svých stanov obhajuje hospodářské a sociální zájmy“. 35. V § 15 odst. 7 větě druhé se za slovo „příjmů“ vkládají slova „podle § 6“. 36. V § 16 odstavec 1 zní: „(1) Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí: Základ daně \| Daň\| Ze základu přesahujícího ---\|---\|--- od Kč \| do Kč 0 \| 121 200 \| 12 % \| 121 200 \| 218 400 \| 14 544 Kč + 19 % \| 121 200 Kč 218 400 \| 331 200 \| 33 012 Kč + 25 % \| 218 400 Kč 331 200 \| a více \| 61 212 Kč + 32 % \| 331 200 Kč.“. 37. V § 18 odst. 3 se slova „písm. ze)“ nahrazují slovy „písm. zd)“. 38. V § 19 odst. 1 písm. l) zní: „l) úrokové výnosy z hypotečních zástavních listů, v jejichž emisních podmínkách se emitent zavázal použít k řádnému krytí závazků z těchto hypotečních zástavních listů pouze pohledávky (nebo jejich části) z hypotečních úvěrů, které byly poskytnuty výhradně na financování investic do nemovitostí, včetně jejich pořízení či výstavby, nebo na financování bytových potřeb podle § 15 odst. 7 tohoto zákona. (Ustanovení se přiměřeně použije na úrokové výnosy z obdobných instrumentů vydaných v zahraničí.)“. 39. V § 19 odst. 1 písm. y) se slova „odst. 5“ nahrazují slovy „odst. 1“. 40. V § 19 odst. 1 se na konci písmene zm) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zn), které zní: „zn) příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu a příjmy plynoucí jako náhrada za vyvlastnění na základě zvláštního právního předpisu4c),“. 41. Poznámka pod čarou č. 93 zní: „93) Směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států, ve znění směrnice Rady 2003/123/ES. Směrnice Rady 90/434/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních a převodech majetku a výměnách podílů, ve znění směrnice Rady 2005/19/ES. Směrnice Rady 2003/49/ES ze dne 3. června 2003 o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi spojenými osobami.“. 42. V § 19 odst. 3 písm. b) a c) a v § 19 odst. 4 se číslo „24“ nahrazuje číslem „12“ a číslo „20“ se nahrazuje číslem „10“. 43. V § 19 odst. 4 písm. a) se slova „až zh)“ nahrazují slovy „až zi)“. 44. V § 19 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze), zi) až zk) lze za podmínek uvedených v odstavcích 3 až 7 pro společnost, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, použít obdobně i pro společnost, která je daňovým rezidentem Švýcarské konfederace nebo mateřskou společností daňového rezidenta Švýcarské konfederace, je-li poplatníkem podle § 17 odst. 3; přitom osvobození podle odstavce 1 písm. zj) lze použít počínaje dnem 1. ledna 2011. Při využití osvobození podle tohoto odstavce se použije obdobně ustanovení § 25 odst. 1 písm. zk).“. 45. V § 20 odst. 8 na konci věty čtvrté se za slova „§ 34“ vkládá středník a slova „přitom v případě poskytnutí darů vysokým školám a veřejným výzkumným institucím lze základ daně snížit nejvýše o dalších 5 %.“. 46. V § 20b se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Toto ustanovení se nevztahuje na penzijní fondy.“. 47. V § 22 se na konci odstavce 2 doplňuje věta, která zní: „Jestliže osoba jedná na území České republiky v zastoupení poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 a má a obvykle zde vykonává oprávnění uzavírat smlouvy, které jsou závazné pro tohoto poplatníka, má se za to, že tento poplatník má stálou provozovnu na území České republiky, a to ve vztahu ke všem činnostem, které osoba pro poplatníka na území České republiky provádí.“. 48. V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 6 větě druhé se za slovo „uhrazením“ vkládají slova „nebo splynutím práva s povinností u jedné osoby“ a za slovo „nebyl“ se vkládají slova „o stejnou částku“. 49. V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 12 větě první se za slovo „započtením,“ vkládají slova „splynutím práva s povinností u jedné osoby,“ a na konci textu věty první se doplňují slova „nebo se o tuto částku závazku nezvyšuje výsledek hospodaření podle bodu 10“. 50. V § 23 odst. 3 písm. b) se na konci bodu 1 čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se věta „Za zánik pohledávky se pro účely tohoto ustanovení považuje i její postoupení,“. 51. V § 23 odst. 4 písm. a) větě druhé se slova „dluhopisu,35a)“ nahrazují slovy „dluhopisu35a) a obdobného cenného papíru v zahraničí, z dividend a z podílů na likvidačním zůstatku nebo jim obdobná plnění plynoucí ze zahraničí,“. 52. V § 23 odst. 6 písm. a) a b) se za slovo „§ 31“ vkládají slova „odst. 1 písm. a)“. 53. V § 23 se doplňuje odstavec 17, který zní: „(17) U poplatníků, kteří vedou účetnictví, se výsledek hospodaření neupravuje o oceňovací rozdíl ze změny reálné hodnoty podle zvláštního právního předpisu20) a) cenného papíru s výjimkou směnek, b) derivátu a části majetku a závazku zajištěného derivátem, c) závazku vrátit cenný papír, který poplatník zcizil a do okamžiku ocenění jej nezískal zpět, d) finančního umístění a technických rezerv u poplatníků, kteří mají povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti podle zvláštního právního předpisu89).“. 54. V § 23a odst. 5 písm. b) větě druhé a v § 23c odst. 8 písm. b) větě druhé se za slova „zdaňovacím období“ vkládají slova „nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání“. 55. V § 23a odst. 5 písm. c) a v § 23c odst. 8 písm. c) se slova „a násl.“ nahrazují slovy „až 5“. 56. V § 23d odst. 3 se na konci doplňuje věta „Obdobně se postupuje v případě, že převádějící společnost převede podíl v přijímající společnosti, který získala za převedený podnik nebo jeho samostatnou část, nebo část podílu odpovídající zvýšení jejího vkladu do základního kapitálu přijímající společnosti, kterou získala za převedený podnik nebo jeho samostatnou část, v době kratší než 3 roky předcházející převodu podniku nebo jeho samostatné části.“. 57. V § 24 odst. 2 písm. d) se za slova „zvláštního právního předpisu96)“ vkládají slova „a Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky“. 58. V § 24 odst. 2 písm. h) bodu 1 se za slovo „odpisy“ vkládají slova „podle zvláštního právního předpisu20)“ a za slova „podle zvláštního právního předpisu70)“ se vkládají slova „(dále jen „smlouva o nájmu podniku“)“. 59. V § 24 odst. 2 písm. j) bodě 4 se za větu první vkládá věta „Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad) na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle zvláštního právního předpisu110a), bude delší než 11 hodin.“. Poznámka pod čarou č. 110a zní: „110a) § 89 zákoníku práce.“. 60. V § 24 odst. 2 písm. j) bodě 4 větě třetí se za slovo „kterému“ vkládají slova „v průběhu směny“. 61. V § 24 odst. 2 písm. s) se věta třetí zrušuje. 62. V § 24 odst. 2 písm. t) se věta druhá nahrazuje větou „Při prodeji majetku, jehož vstupní cena a u pozemku pořizovací cena je podle tohoto ustanovení výdajem (nákladem) jen do výše příjmů z prodeje jednotlivého majetku, je u tohoto majetku nabytého vkladem nebo přeměnou nebo následným vkladem nebo následnou přeměnou výdajem (nákladem) vstupní cena a u pozemku pořizovací cena evidovaná před jeho prvním vložením nebo první přeměnou bez vlivu ocenění reálnou hodnotou20), a to jen do výše příjmů z prodeje jednotlivého majetku.“. 63. V § 24 odst. 2 písmeno zg) zní: „zg) výdaje (náklady) na dopravu zaměstnanců do zaměstnání a ze zaměstnání zajišťovanou zaměstnavatelem vlastními nebo jím pronajatými dopravními prostředky nebo dopravními prostředky smluvního dopravce. Za dopravní prostředky se pro účely tohoto ustanovení považují motorová vozidla pro přepravu deseti a více osob,“. 64. Poznámka pod čarou č. 95 včetně odkazů na ni se zrušuje. 65. V § 24 odst. 2 písm. zp) větě druhé se číslo „5“ nahrazuje číslem „1“. 66. V § 24 odst. 2 se na konci písmene zt) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zu), které zní: „zu) výdaje (náklady) na přechodné ubytování zaměstnance s výjimkou přechodného ubytování v rodinném domě nebo bytě, a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytované jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště.“. 67. V § 24 odst. 4 písm. b) a odst. 5 písm. a) větě první se za slovo „§ 31“ vkládají slova „odst. 1 písm. a)“. 68. V § 24 odst. 4 závěrečné části ustanovení se za větu první vkládá věta „Při změně doby odpisování (§ 30) se pro účely stanovení minimální doby trvání finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku podle písmene a) a výše kupní ceny podle písmene b) použije doba odpisování platná v době uzavření smlouvy.“. 69. V § 25 odst. 1 písm. f) se za slovo „penále“ vkládají slova „, úroky z prodlení“. 70. V § 25 odst. 1 písm. k) se za slova „písm. j)“ vkládají slova „a zu)“. 71. V § 25 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Ustanovení odstavce 1 písm. w) se použije i na úroky z půjček a na úroky hrazené na základě dodatků, kterými se mění výše poskytované půjčky nebo úvěru, sjednaných po 1. lednu 2004 ke smlouvám uzavřeným před tímto datem.“. 72. V § 26 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Hmotným majetkem se stávají věci uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání.“. 73. V § 29 odst. 1 v textu za písm. a) až f) se slova „(s výjimkou peněžních fondů spravovaných podnikatelskými subjekty se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí)“ nahrazují slovy „s výjimkou peněžních fondů spravovaných podnikatelskými subjekty se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí (dále jen „veřejné zdroje“)“. 74. V § 29 odst. 2 se slova „podle § 28 odst. 5“ nahrazují slovy „podle § 28 odst. 6“. 75. V § 29 odst. 6 na konci se doplňuje věta, která zní: „Toto ustanovení se nepoužije, pokud dochází k ukončení nájmu z důvodu odkoupení najaté věci nájemcem, který zahrne zůstatkovou cenu jím odpisovaného technického zhodnocení do vstupní ceny podle § 29 odst. 1 písm. a).“. 76. V § 31 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Za prvního vlastníka hmotného movitého majetku se považuje i poplatník, který tento majetek pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii.“. 77. V § 32a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „a dále povolenka na emise skleníkových plynů116) nebo preferenční limit117), kterým je zejména individuální referenční množství mléka, individuální produkční kvóta a individuální limit prémiových práv podle zvláštního právního předpisu117).“. Poznámky pod čarou č. 116 a 117 znějí: „116) Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů. 117) Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů, a předpisy jej provádějící.“. 78. V § 32a se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Odpisy podle odstavce 4 se stanoví s přesností na celé měsíce, počínaje následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny podmínky pro odpisování; přitom poplatník, který má právo užívání nehmotného majetku sjednané smlouvou na dobu určitou, má možnost stanovit odpisy s přesností na dny. Při zahájení (ukončení) odpisování v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období v závislosti na použitém stanovení přesnosti odpisů. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. (6) Technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu nehmotného majetku; přitom za technické zhodnocení se považují výdaje na ukončené rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti nehmotného majetku anebo zásahy, které mají za následek změnu účelu nehmotného majetku, pokud po ukončení u jednotlivého nehmotného majetku převýší částku 40 000 Kč. Poplatník pokračuje v odpisování nehmotného majetku ze zvýšené vstupní ceny snížené o již uplatněné odpisy od měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo technické zhodnocení ukončeno, a to rovnoměrně bez přerušení po zbývající dobu odpisování stanovenou v odstavci 4, nejméně však a) audiovizuální díla po dobu 9 měsíců, b) software a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje po dobu 18 měsíců, c) ostatní nehmotný majetek po dobu 36 měsíců. Technické zhodnocení ukončené na již odepsaném nehmotném majetku se odpisuje samostatně po dobu uvedenou v písmenech a) až c). Při prodloužení doby užívání práva sjednaného smlouvou na dobu určitou zvýší poplatník o hodnotu technického zhodnocení vstupní cenu a pokračuje v odpisování nehmotného majetku ze zvýšené vstupní ceny snížené o již uplatněné odpisy od měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo právo užívání prodlouženo, a to rovnoměrně bez přerušení do konce doby nově sjednaného práva užívání.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 7. 79. § 32b zní: „§ 32b Nájem podniku (1) Nájemce, který má najatý podnik nebo část podniku, tvořící samostatnou organizační složku podle zvláštního právního předpisu70) (dále jen „najatý podnik“), na základě smlouvy o nájmu podniku a současně má písemný souhlas pronajímatele k odpisování, použije při uplatňování odpisů hmotného majetku a nehmotného majetku přiměřeně ustanovení tohoto zákona o odpisování při zajištění závazku převodem práva. (2) Převyšují-li v případě podle odstavce 1 odpisy podle zvláštního právního předpisu20) uplatněné nájemcem nájemné, je nájemce povinen zvýšit základ daně o rozdíl mezi odpisy podle zvláštního právního předpisu20) a nájemným, není-li o tomto rozdílu účtováno do výnosů. Nájemné se pro účely zjištění tohoto rozdílu sníží o část určenou k úhradě jiného závazku vůči pronajímateli najatého podniku než závazku z titulu nájemného, přičemž za úhradu závazku se nepovažuje účtování nájemného na vrub příslušného účtu dlouhodobého závazku. (3) Nehradí-li nájemce pronajímateli najatého podniku hodnotu pohledávky nebo její část, která přechází na nájemce podle zvláštního právního předpisu70) na základě smlouvy o nájmu podniku, je nájemce povinen zvýšit o hodnotu převáděné pohledávky nebo její části základ daně, pokud nebude tato hodnota pohledávky nebo její část zaúčtovaná u nájemce podle zvláštního právního předpisu20) ve prospěch výnosů. (4) Nehradí-li pronajímatel nájemci závazek nebo jeho část zachycený na rozvahových účtech, který přechází na nájemce podle zvláštního právního předpisu70) na základě smlouvy o nájmu podniku, je pronajímatel povinen zvýšit o hodnotu převáděného závazku nebo jeho části základ daně, pokud nebude hodnota závazku nebo jeho část u pronajímatele zaúčtována podle zvláštního právního předpisu20) ve prospěch výnosů. Toto se nevztahuje na závazky ze smluvních pokut, úroků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů a dále na závazky, z jejichž titulu vznikl výdaj (náklad), ale je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byl zaplacen. (5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se použijí pouze u poplatníků, kteří vedou účetnictví.“. 80. V § 34 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Projektem výzkumu a vývoje, na jehož realizaci může být uplatněn odpočet podle odstavce 4, se rozumí písemný dokument, ve kterém poplatník před zahájením řešení projektu výzkumu a vývoje vymezí svou činnost ve výzkumu a vývoji a který obsahuje zejména základní identifikační údaje o poplatníkovi, kterými jsou obchodní firma nebo název poplatníka, jeho sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě jméno a příjmení poplatníka, je-li poplatník fyzickou osobou, místo jeho trvalého pobytu a místo podnikání, dobu řešení projektu (datum zahájení a datum ukončení řešení projektu), cíle projektu, které jsou dosažitelné v době řešení projektu a vyhodnotitelné po jeho ukončení, předpokládané celkové výdaje (náklady) na řešení projektu a předpokládané výdaje (náklady) v jednotlivých letech řešení projektu, jména a příjmení osob, které budou odborně zajišťovat řešení projektu s uvedením jejich kvalifikace a formy pracovněprávního vztahu k poplatníkovi, způsob kontroly a hodnocení postupu řešení projektu a dosažených výsledků, datum, místo, jméno a příjmení oprávněné osoby, která projekt schválila před zahájením jeho řešení; oprávněnou osobou se rozumí poplatník, je-li fyzickou osobou, nebo osoba vykonávající funkci statutárního orgánu poplatníka nebo jeho členem.“. Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 6 až 10. 81. V § 34 odst. 7 a 8 se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy „odstavců 3 až 6“. 82. V § 35 se doplňují odstavce 6 až 8, které včetně poznámky pod čarou č. 118 znějí: „(6) Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17, kteří jsou současně povinnými subjekty podle zvláštního právního předpisu118), a do 30. června 2006 zahájí provoz registrační pokladny podle zvláštního právního předpisu118), se daň za zdaňovací období, ve kterém tuto registrační pokladnu pořídili, snižuje o polovinu její pořizovací ceny, maximálně však o 8 000 Kč na jednu pokladnu. Slevu na daň lze uplatnit jen při prvním zahájení provozu registrační pokladny. (7) Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17, kteří jsou současně povinnými subjekty podle zvláštního právního předpisu118) a do 31. prosince 2006 provedli technické zhodnocení jimi dosud používané pokladny ke splnění podmínek stanovených zvláštním právním předpisem118), se daň za zdaňovací období, ve kterém bylo technické zhodnocení dokončeno (§ 33), snižuje o 30 % hodnoty technického zhodnocení, maximálně však o 4 000 Kč na jednu pokladnu. (8) Nelze-li slevu podle odstavců 6 a 7 uplatnit v roce, kdy nárok na slevu vznikl z důvodu, že poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo daň nižší, než je sleva podle odstavců 6 a 7, lze slevu nebo její zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže daň, nejvýše však ve třech zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po zdaňovacím období, ve kterém nárok na slevu vznikl. 118) Zákon č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách, ve znění zákona č. 358/2005 Sb.“. 83. Za § 35b se vkládá nový § 35ba, který zní: „§ 35ba (1) Poplatníkům uvedeným v § 2 se daň vypočtená podle § 16, případně snížená podle § 35, 35a nebo § 35b za zdaňovací období snižuje o částku a) 7 200 Kč na poplatníka, b) 4 200 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 38 040 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) - průkaz ZTP/P (dále jen „průkaz ZTP/P), zvyšuje se částka 4 200 Kč na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky a služby sociální péče, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem9a), státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření4a) a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání. U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů, c) 1 500 Kč, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění43) nebo zanikl-li nárok na částečný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu částečného invalidního důchodu a starobního důchodu, d) 3 000 Kč, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění43), u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je plně invalidní, zanikl-li nárok na plný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu plného invalidního důchodu a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní, e) 9 600 Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P, f) 2 400 Kč u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů14d) pro účely státní sociální podpory. (2) O částku podle odstavce 1 písm. a) se nesnižuje daň u poplatníka, u něhož starobní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění43) nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu činí více než 38 040 Kč ročně. Nepřevyšuje-li starobní důchod 38 040 Kč ročně, přizná se částka podle odstavce 1 písm. a). Podle tohoto odstavce se nepostupuje u poplatníků, kteří na počátku zdaňovacího období nejsou poživateli starobního důchodu a tento starobní důchod jim nebyl přiznán ani zpětně k počátku zdaňovacího období. (3) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2, kterému plynou příjmy zahrnuté do samostatného základu daně podle § 8 odst. 4 nebo § 10 odst. 8, se daň z tohoto základu nesnižuje o částky uvedené v odstavcích 1 a 2. U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se daň sníží za zdaňovací období o částky uvedené v odstavci 1 písm. b) až e), pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. (4) Poplatník může uplatnit snížení daně podle odstavce 1 písm. b) až f) o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny.“. 84. V § 35c odst. 1 se za větu první vkládá věta „Poplatník o daňové zvýhodnění sníží daň stanovenou podle § 16, případně sníženou podle § 35 nebo § 35ba.“. 85. V § 35c odst. 4 větě první se slova „minimální mzdy;111)“ nahrazují slovy „minimální mzdy stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období a neupravené s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti, podle zvláštního právního předpisu upravujícího výši minimální mzdy111) (dále jen „minimální mzda“);“. Poznámka pod čarou č. 111 zní: „111) § 111 zákoníku práce. Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů.“. 86. V § 35c odst. 8 větě první se číslo „7“ nahrazuje číslem „6“. 87. V § 35c odst. 8 větě první se slova „nezdanitelnou část základu daně za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 písm. b)“ nahrazují slovy „slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba“. 88. V § 35c odst. 8 větě druhé se slova „nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 1 písm. b)“ nahrazují slovy „slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba“. 89. V § 35c odst. 9 se věta poslední zrušuje. 90. V § 35c se doplňuje odstavec 12, který zní: „(12) Pokud úhrn měsíčních daňových bonusů vyplacených podle § 35d u poplatníka podávajícího daňové přiznání přesahuje částku daňového bonusu vypočteného za zdaňovací období, považuje se vzniklý rozdíl za daňový nedoplatek; pokud poplatník, kterému byly vyplaceny měsíční daňové bonusy, nárok na daňové zvýhodnění za zdaňovací období v daňovém přiznání neuplatní vůbec, považují se za daňový nedoplatek částky ve výši vyplacených měsíčních daňových bonusů.“. 91. V § 35d odstavce 1 až 5 znějí: „(1) Poplatník s příjmy podle § 6 může při výpočtu zálohy na daň podle § 38h odst. 3 uplatnit nárok na snížení daně podle § 35ba odst. 1 písm. a), c) až f) a na daňové zvýhodnění. (2) Záloha na daň vypočtená podle tohoto zákona se sníží u poplatníka s podepsaným prohlášením k dani podle § 38k odst. 4 o částku ve výši odpovídající jedné dvanáctině částky stanovené v § 35ba odst. 1 písm. a), c) až f) (dále jen „měsíční sleva na dani podle § 35ba“) a o daňové zvýhodnění ve výši odpovídající jedné dvanáctině částky stanovené v § 35c (dále jen „měsíční daňové zvýhodnění“). Měsíční daňové zvýhodnění plátce poskytne poplatníkovi formou měsíční slevy na dani podle § 35c, měsíčního daňového bonusu nebo měsíční slevy na dani podle § 35c a měsíčního daňového bonusu. (3) Měsíční slevu na dani podle § 35ba poskytne plátce daně poplatníkovi maximálně do výše zálohy na daň vypočtené podle § 38h odst. 2. Měsíční slevu na dani podle § 35c poskytne plátce daně poplatníkovi maximálně do výše zálohy na daň vypočtené podle § 38h odst. 2 a snížené o měsíční slevu na dani podle § 35ba. (4) Je-li výše zálohy na daň vypočtené podle § 38h odst. 2 a snížené o měsíční slevu na dani podle § 35ba nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění, je vzniklý rozdíl měsíčním daňovým bonusem. Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč, maximálně však do výše 2 500 Kč měsíčně. Plátce daně je povinen vyplatit poplatníkovi měsíční daňový bonus ve výši stanovené tímto zákonem při výplatě příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, jestliže jejich úhrn vyplacený nebo zúčtovaný tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc (§ 38h odst. 1) dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy, zaokrouhlené na celé koruny dolů (dále jen „polovina minimální mzdy“). Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. (5) O vyplacený měsíční daňový bonus plátce daně sníží odvod záloh na daň za příslušný kalendářní měsíc. Pokud nelze nárok poplatníka uspokojit z celkového objemu záloh na daň, plátce daně je povinen vyplatit měsíční daňový bonus nebo jeho část poplatníkovi z vlastních finančních prostředků. O tyto částky sníží odvody záloh na daň správci daně v následujících měsících, nejdéle do konce zdaňovacího období, pokud nepožádá správce daně o poukázání chybějící částky na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. V řízení o této žádosti postupuje správce daně obdobně jako při vrácení přeplatku podle zvláštního právního předpisu o správě daní35e) a příslušnou částku vratitelného přeplatku poukáže plátci daně nejpozději do 20 dnů od doručení žádosti.“. 92. V § 35d odst. 6 větě první se za slovo „dani“ vkládají slova „podle § 35c“ a slova „daňové povinnosti vypočtené podle tohoto zákona“ se nahrazují slovy „daně vypočtené podle § 16 odst. 1 a snížené o slevu na dani podle § 35ba“. 93. V § 35d odst. 6 věty druhá a poslední se nahrazují větami „Je-li nárok na daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daň snížená o slevu na dani podle § 35ba, má poplatník nárok na vyplacení daňového bonusu, jen pokud úhrn jeho příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků od všech plátců daně v uplynulém zdaňovacím období, z nichž mu plátce daně provádí roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění dosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy. Jestliže u poplatníka, který vyjma příjmů osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou daně, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6 000 Kč, úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků ve zdaňovacím období nedosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy, poplatník na vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, v nichž úhrn jeho příjmů dosáhl alespoň výše poloviny minimální mzdy, již nárok neztrácí.“. 94. V § 35d odst. 7 se věta první nahrazuje větami „Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění podle § 38ch plátce daně u poplatníka nejdříve daň stanovenou podle § 16 odst. 1 sníží o slevu na dani podle § 35ba a vypočte částku slevy na dani podle § 35c a daňového bonusu. Daň sníženou o slevu na dani podle § 35ba pak sníží o slevu na dani podle § 35c, a až takto vyčíslenou daň po slevě porovná s úhrnem zálohově sražené daně.“. 95. V § 35d odst. 8 větě první se za slovo „dani“ vkládají slova „po slevě“. 96. V § 35d odst. 9 větě druhé se slovo „požádá“ nahrazuje slovy „o tyto částky sníží odvody záloh na daň správci daně v následujících měsících, nejdéle do konce zdaňovacího období, pokud nepožádá“. 97. V § 35d odst. 9 větě třetí se za slovo „částku“ vkládají slova „vratitelného přeplatku“ a číslo „15“ se nahrazuje číslem „20“. 98. V § 35d odst. 9 větě poslední se za slovo „dani“ vkládají slova „po slevě“ a číslo „4“ se nahrazuje číslem „5“. 99. V § 37a se doplňuje odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 35g zní: „(6) Evropská družstevní společnost35g) postupuje při stanovení základu daně, daňové ztráty a daňové povinnosti a v daňovém řízení obdobně jako družstvo. 35g) Nařízení Rady (ES) č. 1435/2003 ze dne 22. července 2003 o statutu evropské družstevní společnosti (SCE).“. 100. Za § 37a se vkládá nový § 37b, který včetně poznámky pod čarou č. 35f zní: „§ 37b U stálé provozovny evropské společnosti35f) nebo evropské družstevní společnosti35g) vzniklé na území České republiky po přemístění zapsaného sídla evropské společnosti35f) nebo evropské družstevní společnosti35g) z území České republiky do jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, se použijí přiměřeně ustanovení § 23a až 23d93), pokud aktiva i pasiva evropské společnosti35f) nebo evropské družstevní společnosti35g) jsou nadále prokazatelně spojena s touto stálou provozovnou. 35f) Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE). Zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti.“. 101. V § 38d se doplňuje odstavec 10, který včetně poznámky pod čarou č. 119 zní: „(10) Plátcem daně je také právnická nebo fyzická osoba stanovená Ministerstvem práce a sociálních věcí, která v souladu s opatřeními nebo nástroji aktivní politiky zaměstnanosti za zaměstnavatele vykonává některé úkony související se zaměstnáváním uchazečů o zaměstnání a v rámci této činnosti též zabezpečuje za zaměstnavatele výplatu odměny uchazeči o zaměstnání za výkon činnosti provedený podle zákona o zaměstnanosti119) na základě dohody o provedení práce. 119) § 25 odst. 3 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.“. 102. V § 38e se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Částka zajištění daně se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.“. Dosavadní odstavce 5 až 10 se označují jako odstavce 6 až 11. 103. V § 38e odst. 9 větě poslední se slovo „Penále“ nahrazuje slovy „Úroky z prodlení“. 104. V § 38fa odst. 1 písm. a) se na konci textu bodu 1 doplňují slova „, úroky z běžných účtů a vkladových účtů“. 105. V § 38fa odst. 1 se na konci textu bodu 2 doplňují slova „, pokud alespoň 15 % hodnoty majetku v tomto podílovém fondu je přímo nebo nepřímo tvořeno investičními nástroji nesoucími příjmy uvedené v bodě 1 s výjimkou fondů kolektivního investování v zahraničí.“. 106. V § 38fa odst. 1 písm. a) větě první se slova „bodech 1 a 2“ nahrazují slovy „bodě 1“ a za větu první se vkládá věta „Pokud platební zprostředkovatel nemá informace o procentním podílu investičních nástrojů nesoucích příjmy uvedené v bodě 1 na hodnotě majetku v podílovém fondu nebo obdobném zahraničním fondu kolektivního investování, považuje se procentní podíl za vyšší než 40 %.“. 107. V § 38fa odst. 1 závěrečné části ustanovení se za slova „příjmy úrokového charakteru“ vkládají slova „uvedené v písmenu a) bodech 2 a 3“ a slova „uvedené v odstavci 4“ se zrušují. 108. V § 38fa odst. 3 písm. b) bodě 1 se slovo „, jejíž“ nahrazuje slovy „nebo jiný daňový subjekt, jehož“ a za slova „daní z příjmů“ se vkládají slova „z podnikatelské činnosti“. 109. V § 38fa odst. 3 písm. b) bodě 3 se za slovo „osobu“ vkládají slova „, která je skutečným vlastníkem příjmu úrokového charakteru,“. 110. V § 38fa odst. 4 písm. b) se za slova „dani z příjmů“ vkládají slova „z podnikatelské činnosti“. 111. V § 38fa odst. 8 se slova „státu Evropského hospodářského prostoru kromě České republiky“ nahrazují slovy „Švýcarské konfederace, Andorského knížectví, Lichtenštejnského knížectví, Republiky San Marino a Monackého knížectví“ a slova „Evropský hospodářský prostor“ se nahrazují slovy „tyto státy“. 112. V § 38g odst. 2 větě první se slova „pokud neuplatňuje odečet úroků podle § 15 odst. 7 a 8 z hypotečního úvěru banky, popřípadě z jiného úvěru poskytnutého bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem, a“ zrušují. 113. V § 38g odst. 2 se věta poslední nahrazuje větou „Daňové přiznání za zdaňovací období je ale povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a daňové zvýhodnění.“. 114. V § 38g odst. 3 větě druhé se za slovo „částku“ vkládají slova „slevy na dani podle § 35ba a“. 115. V § 38gb odst. 1 až 4, 6 a 7 se slova „nebo § 35b“ nahrazují slovy „, 35b nebo 35ba“. 116. V § 38h odst. 1 úvodní části ustanovení se věta první nahrazuje větou „Plátce daně vypočte zálohu z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen „záloha“) ze základu pro výpočet zálohy.“. 117. V § 38h odst. 1 úvodní části ustanovení větě druhé se slova „Zdanitelnou mzdou se rozumí úhrn příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen „mzda“)“ nahrazují slovy „Základem pro výpočet zálohy je úhrn příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků“ a za slova „sazby daně“ se vkládají slova „a příjmů, které nejsou předmětem daně“. 118. V § 38h odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmena c) a d) se zrušují. 119. V § 38h odstavec 2 zní: „(2) Záloha ze základu pro výpočet zálohy, zaokrouhleného do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru, za kalendářní měsíc činí: Základ pro výpočet zálohy\| Záloha\| Ze základu přesahujícího ---\|---\|--- od Kč \| do Kč 0 \| 10 100 \| 12 % \| 10 100 \| 18 200 \| 1 212 Kč + 19 % \| 10 100 Kč 18 200 \| 27 600 \| 2 751 Kč + 25 % \| 18 200 Kč 27 600 \| a více \| 5 101 Kč + 32 % \| 27 600 Kč.“. 120. V § 38h odstavec 3 zní: „(3) Zálohu vypočtenou podle odstavce 2 plátce daně, u kterého poplatník podepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení podle § 38k odst. 4, nejprve sníží o prokázanou částku měsíční slevy na dani podle § 35ba a následně o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění (dále jen „záloha po slevě“).“. 121. V § 38h se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Plátce daně, u kterého poplatník nepodepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, srazí zálohu podle odstavce 2, ale nejméně ve výši 20 % ze základu daně, pokud nejde o příjmy zdaněné zvláštní sazbou daně podle § 36 odst. 2 písm. c) bod 4 nebo § 36 odst. 1 písm. a). U poplatníka, který u plátce nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, se při výpočtu zálohy nepřihlédne k měsíční slevě na dani podle § 35ba a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění.“. Dosavadní odstavce 4 až 14 se označují jako odstavce 5 až 15. 122. V § 38h odstavec 5 zní: „(5) K prokázaným nezdanitelným částkám ze základu daně podle § 15, ke slevě na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) a podle § 35ba odst. 2 přihlédne plátce daně za podmínek stanovených v § 38k odst. 5 až při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období.“. 123. V § 38h odst. 6 se slova „Záloha se srazí při výplatě nebo připsání mzdy“ nahrazují slovy „Plátce daně srazí zálohu při výplatě nebo připsání příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen „mzda“)“. 124. V § 38h odst. 7 větě první se slovo „zdanitelnou“ nahrazuje slovem „poplatníkovi“. 125. V § 38h se odstavce 8 a 9 zrušují. Dosavadní odstavce 10 až 15 se označují jako odstavce 8 až 13. 126. V § 38h odst. 8 se věta poslední zrušuje. 127. V § 38h odstavec 13 zní: „(13) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se při stanovení záloh a při ročním zúčtování záloh na daň nepřihlédne ke slevě na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ani k daňovému zvýhodnění.“. 128. V § 38ch odst. 1 větě první se slovo „zdanitelnou“ zrušuje. 129. V § 38ch odst. 2 větě první se slova „nezdanitelné částky základu daně a“ nahrazují slovy „měsíční slevu na dani podle § 35ba nebo“. 130. V § 38ch odst. 3 větě první se slova „nezdanitelných částkách ze základu daně,“ zrušují a slova „slevě na zálohách“ se nahrazují slovy „měsíční slevě na dani podle § 35ba a 35c“. 131. V § 38ch odst. 4 větě druhé se slovo „podle“ nahrazuje slovy „za podmínek stanovených v“. 132. V § 38ch odst. 4 se věty třetí až pátá zrušují. 133. V § 38ch se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Poplatníkovi, který neuplatňuje daňové zvýhodnění, vrátí plátce daně jako přeplatek rozdíl mezi zálohově sraženou daní a daní vypočtenou podle § 16 odst. 1 a sníženou o slevu na dani podle § 35ba, a to nejpozději při zúčtování mzdy za březen, činí-li tento rozdíl více než 50 Kč. O vrácený přeplatek sníží plátce daně nejbližší odvody záloh správci daně, nejdéle do konce zdaňovacího období, pokud nepožádá o vrácení přeplatku podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní35e) místně příslušného správce daně. Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh se poplatníkovi nesráží.“. 134. V § 38i odst. 2 větě čtvrté se za slovo „provést“ vkládají slova „a ke vzniku dlužné částky došlo vinou poplatníka“. 135. V § 38j odst. 2 se na konci písmene c) doplňují slova „a u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 bydliště ve státě, jehož je rezidentem,“. 136. V § 38j odst. 2 písm. d) se slova „nezdanitelnou část základu daně“ nahrazují slovy „slevu na dani podle § 35ba“ a za slova „nezdanitelných částek“ se vkládají slova „základu daně podle § 15, částek slevy na dani podle § 35ba“. 137. V § 38j odst. 2 písm. e) se body 5 a 6 zrušují. Dosavadní body 7 a 8 se označují jako body 5 a 6. 138. V § 38j odst. 2 písm. e) se za bod 5 vkládá nový bod 6, který zní: „6. měsíční slevu na dani podle § 35ba a zálohu sníženou o případnou měsíční slevu na dani podle § 35ba,“. Dosavadní bod 6 se označuje jako bod 7. 139. V § 38j odst. 2 písm. e) bod 7 zní: „7. měsíční daňové zvýhodnění, měsíční slevu na dani podle § 35c, měsíční daňový bonus a zálohu sníženou o případnou měsíční slevu na dani podle § 35ba a 35c,“. 140. V § 38j odst. 2 písm. e) se za bod 7 doplňuje bod 8, který zní: „8. skutečně sraženou zálohu.“. 141. V § 38j odst. 2 písm. e) závěrečné části ustanovení se slova „až 7“ nahrazují slovy „a 5“. 142. V § 38j odst. 2 písm. f) se slova „4, 7 a 8“ nahrazují slovy „8 a úhrn vyplacených měsíčních daňových bonusů“. 143. V § 38j odst. 3 větě první se slova „zdanitelné mzdy“ nahrazují slovy „základu daně“ a za slovo „poskytnutí“ se vkládají slova „slevy na dani podle § 35ba a“. 144. V § 38j se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Plátci daně, kteří v příslušném zdaňovacím období poskytovali poplatníkům slevy na dani podle § 35ba nebo daňové zvýhodnění, mají povinnost podat vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zvláštního právního předpisu40a).“. 145. V nadpisu k § 38k se slova „při výpočtu záloh na daň“ zrušují a za slovo „požitků“ se vkládají slova „, slevy na dani podle § 35ba“. 146. V § 38k odst. 1 větě první se slova „uznání nezdanitelných částek ze základu daně“ nahrazují slovy „poskytnutí měsíční slevy na dani podle § 35ba a měsíčního daňového zvýhodnění“ a slova „a splnění podmínek pro poskytnutí daňového zvýhodnění“ se zrušují. 147. V § 38k odst. 1 větě druhé se slova „nezdanitelných částek ze základu pro výpočet zálohy na daň“ nahrazují slovy „slevy na dani podle § 35ba“. 148. V § 38k odst. 3 se slova „nezdanitelným částkám ze základu daně“ nahrazují slovy „měsíční slevě na dani podle § 35ba“. 149. V § 38k odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „odst. 2“ nahrazují slovy „odst. 3“ a slova „nezdanitelným částkám ze základu daně a k“ se nahrazují slovy „měsíční slevě na dani podle § 35ba a k měsíčnímu“. 150. V § 38k odst. 4 písm. a) se slova „nezdanitelných částek ze základu daně“ nahrazují slovy „slevy na dani podle § 35ba“. 151. V § 38k odst. 4 písmeno b) zní: „b) že současně za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje nárok na slevu na dani podle § 35ba u jiného plátce daně a že současně na stejné období kalendářního roku nepodepsal u jiného plátce prohlášení k dani,“. 152. V § 38k odst. 4 písm. c) se za slovo „je“ vkládají slova „k 1. lednu příslušného zdaňovacího období“. 153. V § 38k odst. 4 se písmena d) až g) zrušují. Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena d) a e). 154. V § 38k odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „odst. 1 písm. b) a podle § 15 odst. 2, 5, 9 až 11“ nahrazují slovy „a ke slevě na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) a § 35ba odst. 2“. 155. V § 38k odst. 5 písm. c) se za slovo „kterou“ vkládá slovo „(kterého)“, slova „nezdanitelné částky ze základu daně“ se nahrazují slovy „slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b)“ a za slovo „neměla“ se vkládá slovo „(neměl)“. 156. V § 38k odst. 5 písm. e) se číslo „5“ nahrazuje číslem „1“. 157. V § 38k odst. 5 písmeno f) zní: „f) v jaké výši zaplatil v uplynulém zdaňovacím období úroky z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru a nebo z jiného úvěru poskytnutého v souvislosti s těmito úvěry stavební spořitelnou, bankou, nebo pobočkou zahraniční banky, anebo zahraniční bankou a použitého na financování bytových potřeb v souladu s § 15 odst. 3 a 4, a 1. zda a v jaké výši z takového úvěru uplatňuje současně jiná osoba nárok na odpočet úroků ze základu daně, 2. že předmět bytové potřeby, na který uplatňuje odpočet úroků z poskytnutého úvěru, je užíván v souladu s § 15 odst. 4, 3. že částka úroků, o kterou se snižuje základ daně podle § 15 odst. 3 a 4, v úhrnu u všech účastníků smluv o úvěrech žijících v jeho domácnosti nepřekročila v uplynulém zdaňovacím období 150 000 Kč,“. 158. V § 38k odst. 5 písm. g) se číslo „9“ nahrazuje číslem „5“. 159. V § 38k odst. 5 písm. h) se číslo „10“ nahrazuje číslem „6“. 160. V § 38k odst. 5 písm. i) se slovo „ve“ nahrazuje slovy „v uplynulém“ a číslo „11“ se nahrazuje číslem „7“. 161. V § 38k odst. 5 písmeno j) zní: „j) zda v uplynulém zdaňovacím období uplatňoval u předchozích plátců daně měsíční slevu na dani podle § 35ba a měsíční daňové zvýhodnění.“. 162. V § 38k odst. 7 větě první se slova „uznání nezdanitelných částek ze základu pro výpočet zálohy na daň nebo na“ nahrazují slovy „poskytnutí měsíční slevy na dani podle § 35ba nebo na měsíční“. 163. V § 38k odst. 7 větě poslední se slova „uznání nezdanitelných částek ze základu daně nebo pro“ nahrazují slovy „poskytnutí slevy na dani podle § 35ba nebo na“, slova „a podepíše-li současně prohlášení podle odstavců 4 a 5“ se zrušují a na konci textu věty se doplňují slova „a podepíše-li současně v této lhůtě prohlášení k dani podle odstavců 4 a 5“. 164. V § 38k odst. 8 větě první se slovo „daňové“ nahrazuje slovy „poskytnutí slevy na dani podle § 35ba a daňového“. 165. § 38l včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 101 zní: „§ 38l Způsob prokazování nároku na odečet nezdanitelné části základu daně, slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků u plátce daně (1) Nárok na snížení základu daně podle § 15 prokazuje poplatník plátci daně a) potvrzením příjemce daru nebo jeho zákonného zástupce anebo pořadatele veřejné sbírky14e) o výši a účelu daru, uplatňuje-li snížení základu daně podle § 15 odst. 1, b) smlouvou o úvěru a každoročně nejpozději do 15. února potvrzením stavební spořitelny o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z úvěru ze stavebního spoření, popř. z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo potvrzením banky, zahraniční banky či její pobočky o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z hypotečního úvěru a snížených o státní příspěvek55), popřípadě z jiného úvěru poskytnutého příslušnou bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem, uplatňuje-li snížení základu daně podle § 15 odst. 3 a 4, c) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. a) stavebním povolením a po kolaudaci výpisem z listu vlastnictví, d) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. b) a c) výpisem z listu vlastnictví, e) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. e) výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo byt ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu60), anebo nájemní smlouvou, jde-li o byt v nájmu, anebo dokladem o trvalém pobytu (občanským průkazem), jde-li o byt v užívání, f) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. d) a g), potvrzením právnické osoby, že je jejím členem nebo společníkem, g) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. f), výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo byt ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu60), anebo potvrzením právnické osoby o členství, je-li předmětem vypořádání podíl nebo vklad spojený s právem užívání bytu, h) k prokázání skutečnosti, kdy vzniká povinnost užívat předmět bytové potřeby k trvalému bydlení v souladu s § 15 odst. 4, jde-li o výstavbu nebo změnu stavby a nebo o koupě rozestavěné stavby, pravomocným kolaudačním rozhodnutím, i) smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem a každoročně nejpozději do 15. února potvrzením penzijního fondu o příspěvcích zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na uplynulé zdaňovací období, uplatňuje-li snížení základu daně podle § 15 odst. 5, j) smlouvou o soukromém životním pojištění nebo pojistkou101) a každoročně nejpozději do 15. února potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění v uplynulém zdaňovacím období nebo o zaplacené poměrné části jednorázového pojistného připadajícího na uplynulé zdaňovací období, uplatňuje-li snížení základu daně podle § 15 odst. 6, k) potvrzením odborové organizace o výši zaplaceného členského příspěvku v uplynulém zdaňovacím období, uplatňuje-li snížení základu daně podle § 15 odst. 7. (2) Nárok na poskytnutí slevy na dani podle § 35ba při stanovení daně nebo záloh prokazuje poplatník plátci daně a) dokladem prokazujícím totožnost manželky (manžela), uplatňuje-li slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) a průkazem ZTP/P, pokud je manželka (manžel) jeho držitelem, b) rozhodnutím o přiznání plného nebo částečného invalidního důchodu a každoročně nejpozději do 15. února dokladem o výplatě důchodu, uplatňuje-li slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. c) nebo d) z důvodu, že pobírá plný invalidní nebo částečný invalidní důchod, c) potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník pobírá jiný důchod z důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu upravujícího důchodové pojištění43), u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je plně invalidní, nebo o tom, že mu zanikl nárok na částečný nebo plný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu částečného nebo plného invalidního důchodu a starobního důchodu, anebo je-li poplatník podle zvláštních právních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní, d) průkazem ZTP/P, pokud je poplatník jeho držitelem a uplatňuje-li slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. e), e) potvrzením školy, že se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, uplatňuje-li slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f), f) rozhodnutím o přiznání starobního důchodu a každoročně nejpozději do 15. února dokladem o výplatě důchodu, nečiní-li jeho důchod v uplynulém zdaňovacím období více než 38 040 Kč ročně a jako poživatel starobního důchodu uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 2. (3) Nárok na daňové zvýhodnění při stanovení záloh nebo daně prokazuje poplatník plátci daně a) úředním dokladem prokazujícím totožnost dítěte (vlastního, osvojeného, v péči, která nahrazuje péči rodičů, druhého z manželů a vnuků), b) předložením průkazu ZTP/P, pokud je vyživované dítě jeho držitelem, c) jsou-li oba manželé zaměstnaní, potvrzením od zaměstnavatele manželky (manžela), že nárok na daňové zvýhodnění současně neuplatňuje druhý z manželů, d) potvrzením školy, že zletilé dítě žijící s poplatníkem v domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, e) potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník vyživuje v domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, které nepobírá plný invalidní důchod a nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. (4) Jestliže se změnily skutečnosti rozhodné pro přiznání nezdanitelné části základu daně podle § 15, slevy na dani podle § 35ba nebo daňového zvýhodnění, předloží poplatník nové doklady prokazující platnost nároku na odpočet. 101) Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě).“. 166. V § 38m odst. 3 písm. c) se slova „, za které nebylo dosud“ nahrazují slovy „anebo předchází změně ve vymezení hospodářského roku, nebylo-li dosud za toto období“. 167. V § 38m odst. 3 písm. d) větě první se za slova „společnosti35f)“ vkládají slova „nebo evropské družstevní společnosti35g)“. 168. V § 38m odst. 3 písm. d) větě druhé se slova „je evropská společnost povinna sestavit“ nahrazují slovy „je povinna sestavit evropská společnost35f) nebo evropská družstevní společnost35g)“. 169. V § 38m odst. 4 písm. d) se za slova „společnosti35f)“ vkládají slova „nebo evropské družstevní společnosti35g)“. 170. V § 38na odst. 1 větě druhé se za slovo „společníků“ vkládají slova „nebo členů družstva“. 171. V § 38na odst. 1 se věta poslední nahrazuje větami „Podstatnou změnou se vždy rozumí změny, které se v úhrnu týkají více než 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv nebo kterými získá společník nebo člen družstva rozhodující vliv. Zda došlo k podstatné změně se zjišťuje v období, za které má být daňová ztráta uplatněna, a to porovnáním tohoto období s obdobím, za něž byla daňová ztráta vyměřena (dále jen „porovnávané období“); přitom v období, za něž byla daňová ztráta vyměřena, je rozhodné složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrole k poslednímu dni tohoto období, a v období, za něž má být daňová ztráta uplatněna, je rozhodný úhrn změn ve složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrole, v tomto období.“. 172. V § 38na odst. 2 se za větu první vkládá věta „Za provozování stejné činnosti v obou porovnávaných obdobích se považuje i případ, kdy v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, došlo pouze k vynakládání výdajů (nákladů) za účelem dosažení, zajištění a udržení příjmů a tyto příjmy byly vykázány v období, za které má být daňová ztráta uplatněna.“. 173. V § 38na se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Za provozování stejné činnosti v obou porovnávaných obdobích se považuje i případ, kdy v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, došlo pouze k vynakládání výdajů (nákladů) za účelem dosažení, zajištění a udržení příjmů a tyto příjmy byly vykázány v období, za které má být daňová ztráta uplatněna.“. 174. V § 38na se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Část základu daně podle věty první se stanoví na základě poměru příjmů zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu20) připadajících na stejné činnosti vykonávané poplatníkem, který zanikl, v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, k celkovým příjmům zaúčtovaným do výnosů podle zvláštního právního předpisu20).“. 175. V § 38na se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Část základu daně podle věty první se stanoví na základě poměru příjmů zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu20) připadajících na stejné činnosti vykonávané poplatníkem, který nezaniká, v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, k celkovým příjmům zaúčtovaným do výnosů podle zvláštního právního předpisu20).“. 176. V § 38na se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Výše základu daně podle věty první se stanoví u přijímající společnosti na základě poměru příjmů zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu20) připadajících na stejné činnosti vykonávané převádějící společností v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, k celkovým příjmům zaúčtovaným do výnosů podle zvláštního právního předpisu20).“. 177. V § 38na se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní: „(9) V případech uvedených v odstavcích 4 až 6 se nepoužijí ustanovení odstavců 1 až 3.“. Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 10. 178. Za § 38nb se vkládá nový § 38nc, který včetně nadpisu zní: „§ 38nc Závazné posouzení způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednávaná mezi spojenými osobami (1) Poplatník, který sjednává cenu v obchodním vztahu s osobou, která je vůči němu považována za spojenou osobu, může požádat místně příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o závazném posouzení39i), zda způsob, jakým byla cena vytvořena, odpovídá způsobu, kterým by byla vytvořena cena sjednaná mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek (§ 23 odst. 7) (dále jen „závazné posouzení ceny“). (2) Poplatník v žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení ceny uvede alespoň a) jména, příjmení nebo názvy, bydliště nebo sídla, místa podnikání, daňová identifikační čísla, pokud byla přidělena, všech osob zúčastněných v obchodním vztahu, pro nějž je podána žádost o vydání rozhodnutí o závazném posouzení ceny, včetně poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 i osob, kterým nevzniká daňová povinnost z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky (dále jen „zúčastněná osoba“), b) popis organizační struktury, jejíž jsou zúčastněné osoby součástí, a to i mimo území České republiky, c) popis obchodních činností zúčastněných osob, d) popis obchodního vztahu, pro který je podána žádost o závazné posouzení ceny, e) zdaňovací období, na které se má rozhodnutí o závazném posouzení ceny vztahovat, f) popis a dokumentace způsobu, jakým byla cena vytvořena, včetně všech údajů týkajících se obchodního případu; u údajů, které budou známy v budoucnu, se uvedou předpoklady, ze kterých se při odhadu hodnot těchto údajů vycházelo, g) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení ceny. (3) O žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení ceny rozhodne správce daně, u kterého byla žádost podána. Pokud je v obchodním vztahu více zúčastněných osob, které mají daňovou povinnost z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky a tuto povinnost spravují odlišní správci daně, rozhodnutí o závazném posouzení ceny vydá správce daně vyššího stupně nejblíže nadřízený těmto správcům daně a závazné posouzení ceny je pro tyto správce daně účinné. Dotčeným správcům daně a dalším zúčastněným osobám se rozhodnutí doručuje na vědomí. Jsou-li dány důvody pro zrušení rozhodnutí o závazném posouzení ceny podle zvláštního právního předpisu, rozhodne o jeho zrušení správce daně, který je vydal, na návrh kterékoliv zúčastněné osoby nebo z podnětu dotčeného správce daně. (4) Rozhodnutí o závazném posouzení ceny může být vydáno i pro právnickou osobu, jejíž založení se předpokládá. Žádost podle odstavce 2 je oprávněna za ni předložit jiná osoba, pokud zakládanou právnickou osobu, pro kterou je závazné posouzení ceny žádáno, dostatečně identifikuje. O závazné posouzení ceny požádá tato jiná osoba místně příslušného správce daně z příjmů podle předpokládaného sídla zakládané právnické osoby. Identifikace zakládané právnické osoby musí být uvedena i ve výroku rozhodnutí o závazném posouzení ceny. Příjemcem tohoto rozhodnutí je žadatel a je účinné pro stanovení daňové povinnosti zakládané právnické osoby, a to ode dne jejího vzniku.“. 179. V § 38p odst. 2 se číslo „5“ nahrazuje číslem „1“. 180. V příloze č. 1 odpisové skupině 4 položce (4-2) se slova „budov a inženýrských staveb“ zrušují. 181. V příloze č. 1 odpisové skupině 4 položce (4-15) se za číslo „230141,“ vkládá číslo „230341,“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 2005 a zdaňovací období, které započalo v roce 2005, platí dosavadní právní předpisy, nestanoví-li tento zákon dále jinak. Ustanovení čl. I, s výjimkou bodů 42, 99, 100, 167, 168 a 169, se použijí poprvé pro zdaňovací období, které započalo v roce 2006. 2. U příjmu z úrokového výnosu z hypotečních zástavních listů, emitovaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění platném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Ustanovení čl. I bodu 157 se použije pouze na smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby uzavřené po 1. lednu 2006. 4. Ustanovení čl. I bodu 42 se použije na osvobození příjmů podle § 19 odst. 1 písm. ze), zf) a zi) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 47/2004 Sb. a zákona č. 669/2004 Sb., o jejichž výplatě rozhodla počínaje 1. lednem 2006 valná hromada nebo jiný orgán, který o výplatě těchto příjmů rozhoduje. 5. Úroky z dluhopisů, vkladních listů, vkladových certifikátů a vkladů jim na roveň postaveným a ze směnek, jejichž vydáním získává směnečný dlužník peněžní prostředky plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb. a zákona č. 151/1997 Sb., ve zdaňovacím období započatém v roce 2004, které nebyly podle § 24 odst. 2 písm. zi) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 438/2003 Sb., výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů z důvodu jejich nezaplacení, mohou být uplatněny jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů v tom zdaňovacím období, ve kterém budou zaplaceny. 6. Ustanovení § 23a odst. 5 písm. c) a § 23c odst. 8 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do 31. prosince 2004, se použije pro uplatnění nároku na odpočet i na jeho zánik podle § 34 odst. 3 a násl. zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do 31. prosince 2004. 7. Ustanovení čl. I bodů 2, 6, 9, 24, 25, 31, 38, 53, 58, 79, 82, 85, 86 a 90 se použijí i pro zdaňovací období, které započalo v roce 2005. 8. Rozdíl, o který úhrn výdajů (nákladů) na deriváty byl za zdaňovací období vyšší než úhrn příjmů (výnosů) z derivátů, podle § 24 odst. 2 písm. zg) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do 31. prosince 2005, který nebyl uplatněn jako výdaj (náklad) nejdéle za zdaňovací období započaté v roce 2005, lze odečíst od základu daně, a to nejdéle ve 3 zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za něž je podáváno daňové přiznání, bezprostředně následujících po vykázání tohoto rozdílu. Při zániku poplatníka bez provedení likvidace může tento rozdíl nebo jeho část, který neuplatnil poplatník zaniklý bez provedení likvidace, uplatnit jako výdaj (náklad) nástupnická společnost (družstvo) při přeměně nebo právní nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace za stejných podmínek, jako by k zániku bez provedení likvidace nedošlo. 9. U hmotného majetku, který je předmětem smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku uzavřené do konce zdaňovacího období započatého v roce 2004, se pro účely ustanovení § 24 odst. 4 písm. a), § 24 odst. 4 písm. b) a § 30 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb. použije doba odpisování platná v době uzavření smlouvy. 10. Ustanovení § 38na zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 669/2004 Sb. se poprvé použije u poplatníka, u něhož došlo k podstatné změně ve zdaňovacím období, které započalo v roce 2004, pro přeměny obchodních společností nebo družstev s rozhodným dnem od 1. ledna 2004 a pro převody podniků účinné od 1. ledna 2004. 11. Ustanovení § 38na zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se poprvé použije u poplatníka, u něhož došlo k podstatné změně ve zdaňovacím období, které započalo v roce 2004, pro přeměny obchodních společností nebo družstev s rozhodným dnem od 1. ledna 2004 a pro převody podniků účinné od 1. ledna 2004. 12. Ustanovení § 23d odst. 3 ve znění platném ode dne účinnosti tohoto zákona se použije i na převod podílu v přijímající společnosti, který převádějící společnost získala za převedený podnik nebo jeho samostatnou část, nebo části podílu odpovídající zvýšení jejího vkladu do základního kapitálu přijímající společnosti, kterou získala za převedený podnik nebo jeho samostatnou část, pokud k převodu podniku nebo jeho samostatné části došlo přede dnem účinnosti tohoto zákona. 13. Nájemce movitých a nemovitých věcí zároveň, který uplatňuje odpisy v základu daně podle článku II bodu 3 zákona č. 492/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, může § 32b zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, použít pro zdaňovací období započaté v roce 2005. Čl. III Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jak vyplývá ze zákonů a z nálezu Ústavního soudu jej měnících. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o rezervách Čl. IV Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 176/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 669/2004 Sb. a zákona č. 377/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 2 větě třetí se slova „nezahrnovaným do samostatného“ nahrazují slovy „zahrnovaným do samostatného“. 2. V § 2 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) V případě nabytí pohledávky postoupením může postupník tvořit opravné položky k rozvahové hodnotě pohledávky, pokud uhradil její pořizovací cenu.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 3. V § 4 odst. 1 věta druhá zní: „Rezervy a opravné položky se zruší vždy ke dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo nájmu podniku nebo části podniku tvořící samostatnou organizační složku podle zvláštního zákona21) (dále jen „nájem podniku“), ke dni přerušení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo nájmu podniku, pokud tato činnost nebo nájem podniku nejsou zahájeny do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém došlo k přerušení.“. 4. V § 4 odst. 1 ve větě čtvrté se slova „a v případě, kdy poplatník při ukončení nájmu uzavřel smlouvu o nájmu podniku21) účinnou dnem následujícím po dni ukončení nájmu,“ zrušují. 5. V § 5 odst. 2 písm. a) se slova „bez příslušenství“ nahrazují slovy „vzniklých z titulu jistiny a úroku“. 6. V § 5 odst. 3 se za úvodní slova „pohledávkou z úvěru se pro účely tvorby opravných položek rozumí pohledávka“ vkládají slova „z titulu jistiny a úroku“. 7. V § 7 odst. 1 písmeno b) zní: „b) jsou nájemci hmotného majetku na základě smlouvy o nájmu podniku, přičemž k opravám tohoto majetku jsou smluvně písemně zavázáni,“. 8. V § 7 odst. 9 se za slova „hmotného majetku“ vkládají slova „uvedeného v odstavci 1 písm. b)“. 9. Za § 8b se vkládá nový § 8c, který zní: „§ 8c Nepostupuje-li poplatník u nepromlčené pohledávky podle § 5, 5a, 6, 8, 8a a 8b, může vytvořit opravnou položku až do výše 100 % její neuhrazené rozvahové hodnoty bez příslušenství pouze v případě, že a) se nejedná o pohledávku vymezenou v § 8a odst. 3, b) rozvahová hodnota pohledávky bez příslušenství v okamžiku jejího vzniku nepřesáhne částku 30 000 Kč, c) od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo nejméně 12 měsíců, a d) ke dni tvorby opravné položky nepřesahuje u poplatníka celková hodnota pohledávek bez příslušenství vzniklých vůči témuž dlužníkovi, u nichž uplatňuje postup dle tohoto ustanovení, částku 30 000 Kč. O pohledávce, k níž byla vytvořena opravná položka podle tohoto ustanovení, je poplatník povinen vést samostatnou evidenci.“. Čl. V Přechodné ustanovení Uzavře-li poplatník nejpozději do 31. prosince 2005 smlouvu o nájmu podniku a součástí tohoto podniku nebo jeho části bude i majetek dosud užívaný na základě nájemní smlouvy, pak pokud k takto najatému majetku tvořil rezervy na opravu, může ode dne účinnosti tohoto zákona pokračovat v tvorbě rezervy z titulu smlouvy o nájmu podniku. Pokud smlouvu o nájmu podniku neuzavře, rezervy vytvořené do dne účinnosti tohoto zákona zruší nejpozději ve zdaňovacím období, v němž předpokládal termín zahájení opravy. ČÁST TŘETÍ Změna zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Čl. VI V části první čl. II zákona č. 669/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se body 3 až 5 zrušují. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů Čl. VII V části dvacáté první čl. XXI zákona č. 362/2003 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, se bod 3 zrušuje. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. VIII Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb. a zákona č. 361/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 2 písm. e) se na konci doplňují slova „s výjimkou položky 1 bod 1 písmeno l),“. 2. V položce 1 bod 1 sazebníku se doplňuje písmeno l), které zní: „ l) o informaci pro účely exekučního řízení, prováděného soudním exekutorem Kč 2 000“. 3. V příloze části první položce 1 se doplňuje bod 4, který zní: „4. Vydání rozhodnutí o závazném posouzení podle § 38nc zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Kč 50 000“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o dani z nemovitostí Čl. IX Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 65/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 576/2002 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 179/2005 Sb. a zákona č. 342/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se odstavec 5 včetně poznámek pod čarou zrušuje. 2. V § 3 se doplňují odstavce 5 a 6, které včetně poznámky pod čarou č. 5a znějí: „(5) Má-li povinnost platit daň z pozemku více poplatníků, platí daň společně a nerozdílně, není-li dále stanoveno jinak. (6) Je-li podle zvláštního právního předpisu spoluvlastnictví k pozemku odvozeno od vlastnictví k bytu nebo samostatnému nebytovému prostoru5a), který je evidován v katastru nemovitostí, je poplatníkem daně z pozemku vlastník bytu nebo samostatného nebytového prostoru ve výši svého podílu na celkové dani z pozemku odpovídajícího spoluvlastnickému podílu na pozemku evidovanému v katastru nemovitostí. Spoluvlastníci bytu nebo samostatného nebytového prostoru jsou povinni platit daň ze svého podílu na pozemku společně a nerozdílně. 5a) Například zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 4 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Osvobození podle odstavce 1 se vztahuje i na část pozemku.“. 4. V § 13a odst. 1 větě druhé se za slova „z předchozích zdaňovacích období“ vkládají slova „nebo daň byla vyměřena v některém z předchozích zdaňovacích období z moci úřední“. 5. V § 13a na konci textu odstavce 4 se doplňují slova „nebo není-li dále stanoveno jinak“. 6. V § 13a se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Je-li ve lhůtě pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 podáno daňové přiznání alespoň jedním ze spoluvlastníků pozemku za jeho spoluvlastnický podíl na pozemku, který není v katastru nemovitostí evidován zjednodušeným způsobem a na kterém není umístěna stavba splňující podmínky podle § 7 tohoto zákona, má povinnost podat daňové přiznání každý poplatník daně z tohoto pozemku samostatně. V tomto případě podává každý poplatník daňové přiznání a platí daň ve výši svého podílu na celkové dani z pozemku odpovídajícího spoluvlastnickému podílu na pozemku evidovanému v katastru nemovitostí (dále jen „spoluvlastnický podíl na dani z pozemku“). Za nepřiznané spoluvlastnické podíly na dani z pozemku správce daně vyměří daň z moci úřední bez předchozí výzvy k podání daňového přiznání jednotlivým poplatníkům ve výši spoluvlastnického podílu na dani z pozemku. (6) Nebylo-li daňové přiznání podáno podle odstavce 4 nebo 5, stanoví správce daně společným zástupcem jednoho z poplatníků bez nároku na náhradu nákladů.“. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 7 až 9. 7. V § 13a odstavec 9 zní: „(9) Nebylo-li do 31. prosince roku, ve kterém byl podán návrh na vklad práva vlastnického do katastru nemovitostí rozhodnuto o jeho povolení, je poplatník povinen za nemovitost, která byla předmětem vkladu práva vlastnického podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byl zapsán vklad práva vlastnického do katastru nemovitostí. Daňové přiznání poplatník podává na zdaňovací období následující po roce, v němž vznikly právní účinky vkladu. Povinnost podat daňové přiznání nevzniká, pokud daňové přiznání za nemovitost podal současný společný zástupce.“. 8. V § 13a se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Není-li dědické řízení do 31. prosince roku, v němž poplatník zemřel, pravomocně ukončeno, je dědic povinen za nemovitost, která byla předmětem dědického řízení, podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž nabylo právní moci rozhodnutí příslušného orgánu, kterým bylo skončeno dědické řízení. Daňové přiznání podává dědic na zdaňovací období následující po roce, v němž poplatník zemřel. Povinnost podat daňové přiznání nevzniká, pokud daňové přiznání za nemovitost, která byla předmětem dědického řízení, bylo podáno současným společným zástupcem.“. 9. V § 14 na konci textu odstavce 1 se doplňují slova „; základ daně podle § 5 odst. 3 se zaokrouhluje na celé m2 nahoru“. 10. V § 14 odst. 3 se za slova „Daň z pozemků“ vkládají slova „anebo spoluvlastnický podíl na dani z pozemku“. 11. V § 15 odst. 1 písmeno b) zní: „b) u ostatních poplatníků daně ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. května a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období.“. 12. V § 15 odst. 2 se částka „1 000 Kč“ nahrazuje částkou „5 000 Kč“. 13. V § 15 odst. 3 ve větě první se za slova „než 30 Kč“ vkládají slova „a není-li dále stanoveno jinak“. 14. V § 15 se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí: „(4) Činí-li v obvodu územní působnosti jednoho správce daně daň z pozemků u poplatníka, který podle § 13a odst. 5 podává daňové přiznání za spoluvlastnický podíl na dani z pozemku nebo mu je vyměřena daň ve výši spoluvlastnického podílu na dani z pozemku z moci úřední, méně než 50 Kč, je daňová povinnost poplatníka u daně z pozemků 50 Kč. (5) Jsou-li důvody pro podání daňového přiznání podle ustanovení § 13a odst. 9, je daň z nemovitostí za nemovitost, která byla předmětem vkladu práva vlastnického, připadající na již uplynulé termíny splatnosti, splatná nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byl zapsán vklad práva vlastnického do katastru nemovitostí. (6) Jsou-li důvody pro podání daňového přiznání podle ustanovení § 13a odst. 10, je daň z nemovitostí za nemovitost, která byla předmětem dědického řízení, připadající na již uplynulé termíny splatnosti, splatná nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž nabylo právní moci rozhodnutí příslušného orgánu, kterým bylo skončeno dědické řízení.“. 15. Za § 19a se vkládá nový § 19b, který zní: „§ 19b Společný zástupce, který byl společným zástupcem poplatníků majících vlastnická nebo jiná práva k témuž pozemku do 31. prosince 2006, se považuje za společného zástupce i na následující zdaňovací období, pokud si poplatníci nezvolí jiného společného zástupce podle § 13a odst. 4 nebo postup podle § 13a odst. 5 tohoto zákona.“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o dani silniční Čl. X Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 243/1994 Sb., zákona č. 143/1996 Sb., zákona č. 61/1998 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 303/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 493/2001 Sb., zákona č. 207/2002 Sb., zákona č. 102/2004 Sb. a zákona č. 635/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 6 se slova „60 % do 31. prosince 2005“ nahrazují slovy „40 % do 31. prosince 2007“. 2. V § 6 odst. 7 se slova „66 % do 31. prosince 2006“ nahrazují slovy „48 % do 31. prosince 2007“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl. XI Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 235/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb. a zákona č. 377/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. c) se za slovem „státě“ slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo daň přiznaná podle § 92a“. 2. V § 4 odst. 1 písm. h) se za slovem „státě“ slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo daň přiznaná podle § 92a“. 3. V § 13 odst. 10 písm. c) se za slovo „není“ vkládají slova „s výjimkou tichého vína“. 4. V § 28 odst. 1 se za slovem „vrubopis“ slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo doklad vystavený podle § 92a“. 5. V § 37 odst. 3 se na konci doplňují slova „zvýšený případně o opravu podle § 42 odst. 1 písm. d).“. 6. V § 42 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) při použití platby, ze které vznikla plátci povinnost přiznat daň, na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem daně.“. 7. V § 42 odst. 4 písm. a) se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „písm. a), b) a c)“. 8. V § 42 odst. 4 písm. b) se za slova „odstavce“ vkládají slova „1 písm. d)“. 9. V § 42 odstavec 7 zní: „(7) V případě opravy základu daně a výše daně u předplacených telekomunikačních služeb provede opravu podle odstavce 1 písm. d) plátce vystavením dokladu o opravě základu a výše daně s náležitostmi podle odstavce 6 písm. a), b), c), d), f) a h), který dále musí obsahovat předmět plnění, na které byla platba původně přijata, celkovou výši plateb použitých na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem daně, a tomu odpovídající výši daně. Tyto údaje se uvádějí na doklad za všechny opravy v průběhu zdaňovacího období jednou částkou. Tento doklad se nedoručuje. Plátce je povinen jako součást evidence pro daňové účely evidovat soupisy dokladů vystavených podle tohoto odstavce. Pokud se v okamžiku opravy jiné zdanitelné plnění neuskutečnilo, považuje se částka odpovídající provedené opravě podle odstavce 1 písm. d) za platbu přijatou na toto jiné zdanitelné plnění před jeho uskutečněním.“. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9. 10. V § 57 odst. 1 písm. a) se za slovy „základních uměleckých školách“ zrušuje čárka a doplňují se slova „a jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky, které jsou zapsány ve školském rejstříku42),“. 11. V § 57 odst. 1 písm. a) se odkaz na poznámku pod čarou č. 42 nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 43. 12. V § 57 odst. 1 písm. b) se odkaz na poznámku pod čarou č. 43 za slovem „rejstříku“ nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 42. 13. V § 57 odst. 1 písm. g) se slova „, kterým jsou na tyto činnosti poskytovány prostředky ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, státních fondů, z grantů přidělených podle zvláštního zákona nebo ze zdrojů Evropské unie“ zrušují. 14. V § 61 písm. b) se za slova „souvisejícího s ochranou“ vkládají slova „a výchovou“. 15. V § 77 odstavec 2 zní: „(2) Plátce, který uplatnil odpočet daně z platby, kdy platba nebo její část byla následovně použita na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem, je povinen provést opravu odpočtu. Opravu odpočtu daně provede plátce v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla platba nebo její část použita na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozené od daně nebo plnění, které není předmětem daně, a to z částky, která byla použita na úhradu jiných plnění.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 16. Za § 92 se vkládá nový § 92a, který včetně nadpisu zní: „§ 92a Zvláštní režim pro dodávání zlata (1) Za zlato se pro účely tohoto ustanovení považuje a) zlato o ryzosti 333 tisícin nebo vyšší s výjimkou investičního zlata v podobě neopracované, zejména slitku, cihly, prutu, valounu, zrna, granule, granálie, lístku, drátu, prášku, zlomků, smetků nebo odpadu, b) investiční zlato při dodání podle § 92 odst. 5. (2) Při dodání zlata s místem plnění v tuzemsku plátcem jinému plátci, osobě registrované k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobě povinné k dani s výjimkou vývozu a dodání zlata do jiného členského státu, jsou povinny přiznat daň osoby, kterým je zlato dodáno. (3) Plátce, který dodává zlato osobám podle odstavce 2, je povinen správci daně oznámit první dodání zlata každé osobě nejpozději do dne prvního dodání této osobě. (4) Plátce, který dodává zlato osobám podle odstavce 2, je povinen vystavit daňový doklad nejpozději do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění. (5) Daňový doklad musí obsahovat a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který dodává zlato, b) daňové identifikační číslo plátce, který dodává zlato, c) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo název, sídlo nebo místo podnikání osoby, které je zlato dodáno, d) daňové identifikační číslo plátce, kterému je zlato dodáno, e) evidenční číslo daňového dokladu, f) rozsah a předmět plnění včetně váhy a ryzosti zlata, g) datum vystavení daňového dokladu, h) datum uskutečnění plnění, i) jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně, j) základ daně, k) sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, l) sdělení, že výše daně je povinna doplnit a přiznat osoba, které je zlato dodáno. (6) Osoby podle odstavce 2, kterým je zlato dodáno, jsou povinny doplnit na obdrženém daňovém dokladu výši daně uvedenou v korunách a v haléřích, popř. zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře. Za správnost vypočtené daně odpovídají tyto osoby. (7) Osoby podle odstavce 2, kterým je zlato dodáno, jsou povinny přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. (8) Zvláštní režim se nepoužije při dodání zlata České národní bance.“. 17. V § 94 se doplňuje odstavec 12, který zní: „(12) Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoba povinná k dani, které nejsou registrovány jako plátci a je jim dodáno zlato podle § 92a s místem plnění v tuzemsku, se stávají plátcem dnem uskutečnění dodání tohoto zlata.“. 18. V § 95 se doplňuje odstavec 13, který zní: „(13) Osoba povinná k dani, která se stane plátcem podle § 94 odst. 12, je povinna podat přihlášku k registraci Finančnímu úřadu pro Prahu 1 nejpozději k datu dodání zlata podle § 92a.“. 19. V § 108 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „s výjimkou dodání zlata podle § 92a.“. 20. V § 108 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které zní: „o) plátce, osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoba povinná k dani, kterým je dodáno zlato podle § 92a.“. 21. V příloze č. 2 se za větu „- Ostatní rekreační činnost zařazená v SKP 92.72, 92.72.1, 92.72.11 a 92.72.12. " vkládá věta „Služby posiloven a kondičního cvičení, provoz saun, tureckých a parních lázní zařazené v SKP 93.04.“. Čl. XII Přechodné ustanovení Opravu základu daně ve výši daně podle ustanovení § 42 odst. 1 písm. d) nelze provést za ta plnění, za něž již byla daň jakýmkoli způsobem ze státního rozpočtu vrácena. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o spotřebních daních Čl. XV Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb. a zákona č. 377/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 2 se v první větě za písmenem f) slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slova „2 a 3“ se doplňují slova „a § 92 odst. 1“. 2. V § 9 odst. 1 se na konci věty doplňuje čárka a slova „pokud zákon nestanoví jinak“. 3. V § 19 odst. 3 se slova „§ 99 odst. 3 a 4“ nahrazují slovy „§ 99 odst. 3 a 5“. 4. V § 92 odstavec 1 zní: „(1) Plátcem není fyzická osoba, která na daňovém území České republiky vyrábí výhradně tiché víno (§ 93 odst. 3), za podmínky, že celkové množství vyrobeného tichého vína za kalendářní rok nepřesáhne 2 000 litrů.“. 5. V § 92 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Tiché víno vyrobené fyzickou osobou na daňovém území České republiky za podmínky uvedené v odstavci 1 nemůže být dopravováno do jiného členského státu pro účely podnikání (§ 31). (3) Tiché víno vyrobené fyzickou osobou na daňovém území České republiky za podmínky uvedené v odstavci 1 nemůže být uvedeno do režimu podmíněného osvobození od daně.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4. 6. V § 92 odst. 4 (dosavadní odstavec 2) se slova „odstavci 1“ nahrazují slovy „v odstavcích 1 až 3“. 7. § 94 včetně nadpisu zní: „§ 94 Vznik povinnosti daň z vína a meziproduktů přiznat a zaplatit (1) Při uvedení tichého vína vyrobeného fyzickou osobou na daňovém území České republiky do volného daňového oběhu povinnost daň přiznat a zaplatit nevzniká, pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 92 odst. 1 až 3. (2) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také fyzické osobě, která se stala plátcem podle § 92 odst. 4, dnem porušení podmínek stanovených v § 92 odst. 1 až 3, a týká se množství tichého vína vyrobeného od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla, nestanoví-li zákon jinak.“. 8. V § 98a se slova „nebo § 100a odst. 1“ zrušují. 9. V § 99 odstavec 5 zní: „(5) Tiché víno (§ 93 odst. 3) vyrobené fyzickou osobou uvedenou v § 92 odst. 1 není vyráběno v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)].“. 10. V § 100a odst. 6 se slova „Nevznikne-li malému výrobci vína ve zdaňovacím období povinnost daň přiznat a zaplatit“ zrušují, slovo „malý“ se nahrazuje slovem „Malý“ a za slovo „hlášení“ se vkládají slova „ani daňové přiznání“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Čl. XVI Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb. a zákona č. 123/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 5 písm. b) se slova „v odstavci 7“ nahrazují slovy „v odstavci 8 nebo v odstavci 9 písm. c)“. 2. V § 3 odst. 13 se na konci odstavce doplňuje věta „Ustanovení o minimálním vyměřovacím základu podle odstavce 6 se použije obdobně“. Čl. XVII Přechodné ustanovení U zaměstnavatele, který v době od 30. března 2005 do nabytí účinnosti tohoto zákona neuhradil pojistné za dobu pracovního volna bez náhrady příjmu za zaměstnance, na něhož se vztahuje ustanovení § 3 odst. 8, nemusí toto pojistné zpětně doplácet. U zaměstnavatele, který pojistné podle předchozí věty uhradil, se příslušná částka považuje za přeplatek. ČÁST TŘINÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XVIII Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl tento zákon vyhlášen, s výjimkou části šesté, čl. IX, která nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 546/2005 Sb.	Zákon č. 546/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 30. 12. 2005, datum účinnosti 1. 1. 2006, částka 186/2005 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o ozbrojených silách České republiky * ČÁST DRUHÁ - Změna rozpočtových pravidel * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o vojácích z povolání * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 187/2004 Sb., kterým se mění celní zákon * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2006 546 ZÁKON ze dne 14. prosince 2005, kterým se mění zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o ozbrojených silách České republiky Čl. I Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 253/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odstavec 1 zní: „(1) Vojenské objekty jsou objekty důležité pro obranu státu, které slouží Ministerstvu obrany (dále jen „ministerstvo“), Armádě České republiky (dále jen „armáda“) a Hradní stráži k zabezpečení výcviku, ubytování vojáků v činné službě, uskladnění, uložení, ošetřování a opravám vojenského materiálu nebo slouží k zabezpečení jejich úkolů. Vojenské objekty jsou majetkem státu. Hospodaření s nimi přísluší ministerstvu a jím zřízeným organizačním složkám státu.“. 2. V § 2 odst. 7 se slova „ozbrojené síly používají k zabezpečení výcviku a plnění svých úkolů“ nahrazují slovy „jsou užívány k plnění nebo zabezpečení úkolů ozbrojených sil“. 3. V § 2 odst. 8 se za slovo „vojáka“ vkládají slova „v činné službě“ a slova „a rukávovými znaky“ se nahrazují slovy „, rukávovými znaky a hodnostním označením“. 4. V § 2 odst. 9 se za slovem „zbraně“ slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slovo „systémy“ se vkládají slova „a munice“. 5. V § 2 odstavec 10 včetně poznámky pod čarou č. 2 zní: „(10) Vojenskou techniku tvoří vozidla ozbrojených sil, vojenská plavidla a vojenská letecká technika, přičemž a) vozidla ozbrojených sil jsou silniční motorová a přípojná vozidla a vojenská vozidla, která jsou evidována pod vojenskou poznávací značkou; určená silniční motorová a přípojná vozidla ozbrojených sil mohou být registrována pod státní poznávací značkou2); mimo plnění úkolů ozbrojených sil nejsou vojenská vozidla schválena pro provoz na pozemních komunikacích, b) vojenská plavidla jsou lodě, malá plavidla, plovoucí stroje, plovoucí zařízení a jiná ovladatelná plovoucí tělesa, která byla konstruována, vyrobena, upravena a určena k plnění úkolů ozbrojených sil a jsou evidována pod vojenskými poznávacími znaky, c) vojenskou leteckou techniku tvoří vojenská letadla, výrobky vojenské letecké techniky, vojenské letadlové části nebo zařízení a vojenská letecká pozemní zařízení; ministerstvo stanoví vyhláškou druhy a kategorie vojenských letadel, výrobků vojenské letecké techniky, vojenských letadlových částí nebo zařízení a vojenských leteckých pozemních zařízení. 2) § 4 odst. 4 písm. c) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.“. 6. V § 2 odstavec 11 včetně poznámky pod čarou č. 3 zní: „(11) Příslušníkem vojenské pořádkové služby je voják v činné službě, který je držitelem pověření k řízení provozu na pozemních komunikacích a vykonává činnosti podle zvláštního právního předpisu3). Pověření k řízení provozu na pozemních komunikacích vydává velitel vojenského útvaru, vojenského záchranného útvaru nebo náčelník vojenského zařízení. 3) § 75 odst. 5 až 7 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů.“. 7. V § 2 se odstavec 12 zrušuje. Dosavadní odstavce 13 a 14 se označují jako odstavce 12 a 13. 8. V § 2 odst. 12 se za slovo „elektrická,“ vkládá slovo „elektrotechnická,“, slovo „a“ za slovem „technikou“ se nahrazuje slovem „nebo“ a slova „slouží k plnění“ se nahrazují slovy „jsou užívány k plnění nebo zabezpečení“. 9. V § 3 odst. 3 se slova „a vojáci mimo činnou službu“ zrušují. 10. V § 5 písmena c) a d) znějí: „c) propůjčuje čestné nebo historické názvy vojenským útvarům, vojenským zařízením a vojenským záchranným útvarům, d) propůjčuje bojové prapory vojenským útvarům, vojenským zařízením a vojenským záchranným útvarům.“. 11. V § 7 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „v činné službě“. 12. V § 7 se odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 7 zrušuje. 13. V § 10 odstavec 2 zní: „(2) Ozbrojené síly se podílejí na činnostech ve prospěch míru a bezpečnosti, a to zejména účastí na operacích na podporu a udržení míru, záchranných a humanitárních akcích; do těchto operací a akcí se mohou vojáci z povolání vysílat i jako jednotlivci.“. 14. V § 14 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo k likvidaci následků pohromy“. 15. V § 14 odst. 1 písm. e) se slovo „přepravě“ nahrazuje slovem „dopravě“ a v § 14 odst. 1 písm. i) se slovo „přepravy“ nahrazuje slovem „dopravy“. 16. V § 14 odst. 1 písmeno h) zní: „h) k poskytování leteckých služeb,“. 17. V § 14 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) a k), která znějí: „j) k zabezpečení kulturních, vzdělávacích, sportovních a společenských akcí, k) k plnění humanitárních úkolů civilní ochrany.“. 18. Na konci nadpisu nad § 15 se doplňují slova „a k likvidaci následků pohromy“. 19. V § 15 se za slovo „pracím“ vkládají slova „a k likvidaci následků pohromy“ a za slovo „práce“ se vkládají slova „nebo likvidaci následků pohromy“. 20. V § 16 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) O použití armády k likvidaci následků pohromy rozhoduje vláda na návrh ministra.“. 21. V § 17 odst. 1 se za slovo „pracím“ vkládají slova „nebo k likvidaci následků pohromy“. 22. V § 18 větě druhé se slovo „cestou“ nahrazuje slovem „u“ a slova „u ministra“ se zrušují a věta třetí se nahrazuje větou „Náčelník Generálního štábu o použití vojenské techniky informuje ministra, který následně informuje vládu.“. 23. V nadpisu § 19 se slova „k plnění humanitárních úkolů civilní ochrany“ zrušují. 24. V § 19 odst. 1 větě druhé se za slovo „pracím“ vkládají slova „a k likvidaci následků pohromy“. 25. V § 19 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 11a zní: „(3) Vojenské záchranné útvary plní další úkoly podle zvláštního právního předpisu11a). 11a) Například zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 26. V nadpisu § 20 se slovo „přeprava“ nahrazuje slovem „doprava“ a v § 20 se slovo „přepravu“ nahrazuje slovem „dopravu“ a za slovo „činitelů“ se vkládají slova „, včetně nezbytného počtu osob jejich doprovodu, vyplývajícího z účelu dopravy,“. 27. § 22 až 24 včetně nadpisů znějí: „§ 22 Zabezpečování letecké činnosti pro vlastní potřeby (1) Armáda zabezpečuje vojenskými dopravními letadly služební dopravu vojáků v činné službě, vojáků ozbrojených sil cizích států, občanských zaměstnanců ministerstva a ozbrojených sil, jejich rodinných příslušníků, civilního personálu ozbrojených sil cizích států a osob, kterým se poskytuje péče podle zvláštního právního předpisu12). (2) Dopravu jiných osob může armáda zabezpečovat, pokud se jedná o osoby plnící úkoly ve prospěch ozbrojených sil nebo ve spolupráci s ozbrojenými silami, a to na základě rozhodnutí ministra. (3) Při zabezpečování služební dopravy podle odstavce 1 může armáda zároveň zabezpečovat také služební dopravu zaměstnanců ostatních ministerstev a zaměstnanců jejich podřízených organizačních složek, pokud jsou tito zaměstnanci držiteli diplomatických nebo služebních pasů. § 23 Poskytování leteckých služeb (1) Armáda poskytuje letecké služby pro vojenské účely. Armáda může poskytovat letecké služby pro civilní létání13) v rozsahu, který stanoví dohoda mezi ministerstvem a Ministerstvem dopravy. (2) Armáda se podílí na zajištění letecké služby pátrání a záchrany13) v rozsahu, který stanoví ministerstvo v dohodě s Ministerstvem dopravy a Ministerstvem vnitra. § 24 Zabezpečování letecké dopravy na základě rozhodnutí vlády Na základě rozhodnutí vlády se armáda použije k zabezpečení letecké dopravy a) humanitární a zdravotnické pomoci, b) osob z humanitárních důvodů, c) sportovců a umělců v souvislosti s reprezentací České republiky v zahraničí.“. 28. Za § 24 se vkládá nový § 24a, který včetně nadpisu zní: „§ 24a Zabezpečování kulturních, vzdělávacích, sportovních a společenských akcí Na základě rozhodnutí ministra armáda zabezpečuje kulturní, vzdělávací, sportovní a společenské akce sloužící k propagaci ozbrojených sil na veřejnosti, nebude-li tím omezeno plnění jiných úkolů armády.“. 29. V § 29 odst. 1 se slova „vojenských zbraní, vojenské techniky“ nahrazují slovy „vojenského materiálu“. 30. V § 29 odst. 3 se slova „s vojenskou technikou“ zrušují. 31. V § 29 se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 13a zní: „(5) Výcvik v řízení vozidel ozbrojených sil lze provádět na pozemních komunikacích za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem13a). 13a) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.“. 32. V § 31 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Vojenský materiál, s výjimkou vojenské výzbroje, mohou užívat též organizační složky státu nebo právnické osoby založené anebo zřízené ministerstvem, a to jen v rozsahu jejich předmětu podnikání nebo hlavního předmětu činnosti.“. 33. V § 31 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „V rozsahu stanoveném služebním orgánem mohou vojenský stejnokroj nebo jeho součásti nosit také žáci a studenti vojenských škol.“. 34. V části šesté hlavě II dílu 2 se v nadpisu oddílu 1 slova „a evidence vozidel ozbrojených sil“ nahrazují slovy „, evidence a pravidelné technické prohlídky vozidel ozbrojených sil“. 35. V § 32 odstavec 2 zní: „(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou druhy a kategorie vojenských vozidel a způsob schvalování jejich technické způsobilosti.“. 36. V § 32 se odstavec 3 zrušuje. 37. Za § 32 se vkládá nový § 32a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 14a zní: „§ 32a Pravidelné technické prohlídky, měření emisí vozidel ozbrojených sil a zkoušky určených technických zařízení vozidel ozbrojených sil (1) Pravidelné technické prohlídky a měření emisí silničních motorových a přípojných vozidel se provádějí podle zvláštního právního předpisu14a). (2) Pravidelné technické prohlídky a měření emisí vojenských vozidel, zkoušky určených technických zařízení vojenských vozidel a vozidel ozbrojených sil začleněných k plnění úkolů v zahraničních misích se provádějí v zařízeních určených ministerstvem. (3) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob a termíny provádění pravidelných technických prohlídek vojenských vozidel, pravidelných měření emisí vojenských vozidel a zkoušek určených technických zařízení vojenských vozidel. 14a) Zákon č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 302/2001 Sb., o technických prohlídkách a měření emisí vozidel, ve znění pozdějších předpisů.“. 38. V § 33 odstavec 1 zní: „(1) Vojenská policie eviduje vozidla ozbrojených sil v registru vozidel, přiděluje jim vojenskou poznávací značku, vydává osvědčení o technickém průkazu vozidla ozbrojených sil a vojenským vozidlům vydává technický průkaz vojenského vozidla. Silniční vozidla jsou vybavena technickým průkazem silničního motorového a přípojného vozidla podle zvláštního právního předpisu14a).“. 39. V části šesté hlavě II dílu 2 se v nadpisu oddílu 3 slova „vojenských letadel a jejich evidence“ nahrazují slovy „vojenské letecké techniky a evidence vojenských letadel“. 40. § 35 zní: „§ 35 (1) Technickou způsobilost vojenské letecké techniky schvaluje ministerstvo, jestliže ji již neschválil příslušný schvalovací orgán13), a současně a) vede evidenci vojenských letadel ve vojenském leteckém rejstříku České republiky, přiděluje vojenskému letadlu rejstříkovou značku a vydává osvědčení o zápisu vojenského letadla, b) rozhoduje o schválení typu vojenského letadla, výrobků vojenské letecké techniky a vojenských leteckých pozemních zařízení, posuzuje a ověřuje shodu vlastností vojenských letadel, výrobků vojenské letecké techniky a vojenských leteckých pozemních zařízení, c) rozhoduje o letové způsobilosti, vydává osvědčení letové způsobilosti a ověřuje letovou způsobilost vojenských letadel a výrobků vojenské letecké techniky, d) provádí kontroly letové způsobilosti, e) zadržuje osvědčení letové způsobilosti do doby odstranění závady v letové způsobilosti, f) rozhoduje o letové nezpůsobilosti vojenského letadla a odnímá osvědčení letové způsobilosti a uznává za platné osvědčení letové způsobilosti vydané jiným státem, g) vydává, zadržuje a odnímá osvědčení provozní způsobilosti vojenských leteckých pozemních zařízení, h) provádí kontroly provozní způsobilosti vojenských leteckých pozemních zařízení, i) uděluje souhlas ke zkušebnímu létání, j) uděluje souhlas ke zkušebnímu provozu vojenských leteckých pozemních zařízení, k) pověřuje posuzováním a ověřováním shody vlastností vojenské letecké techniky, posuzováním a ověřováním letové způsobilosti nebo kontrolou letové způsobilosti vojenských letadel právnickou osobu nebo fyzickou osobu, která má k této činnosti oprávnění vydané podle zvláštního právního předpisu13), a pozastavuje nebo odnímá toto pověření, l) schvaluje, uznává a kontroluje způsobilost vojenských letadlových částí a zařízení a vojenských leteckých pozemních zařízení, m) vydává, pozastavuje platnost a odnímá osvědčení o způsobilosti k provádění vývoje, projektování, výroby, zkoušek, údržby, oprav, modifikací, konstrukčních změn a zástaveb vojenské letecké techniky. (2) Vojenský letecký rejstřík České republiky není veřejně přístupný a zapisují se do něj tyto údaje o vojenském letadle: a) provozovatel, b) rejstříková značka, c) typ a výrobní číslo vojenského letadla a ostatní základní technické údaje, d) datum zápisu a výmazu zápisu z vojenského leteckého rejstříku České republiky. (3) Technické prohlídky a zkoušky vojenské letecké techniky a určených technických zařízení na vojenské letecké technice se provádí v zařízeních určených ministerstvem. (4) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) způsob schvalování technické způsobilosti vojenské letecké techniky, provádění technických prohlídek a zkoušek technických zařízení vojenských letadel, b) náležitosti žádosti o zápis letadla do vojenského leteckého rejstříku, doklady, které je nutné k žádosti přiložit, a vzor osvědčení o zápisu vojenského letadla do vojenského leteckého rejstříku, c) náležitosti žádosti o schválení typu vojenského letadla, výrobků vojenské letecké techniky a vojenských leteckých pozemních zařízení, doklady, které je nutno k žádosti přiložit, a způsob schvalování typu vojenského letadla, výrobků vojenské letecké techniky a vojenských leteckých pozemních zařízení, d) způsob posuzování a ověřování shody vlastností vojenského letadla, výrobků vojenské letecké techniky a vojenských leteckých pozemních zařízení, e) podmínky letové způsobilosti jednotlivých druhů letadel z hlediska jejich konstrukce, technických parametrů a jejich využívání, vzor osvědčení o letové způsobilosti a způsob ověřování letové způsobilosti vojenských letadel a výrobků vojenské letecké techniky, f) rozsah a způsob provádění kontrol letové způsobilosti vojenských letadel, g) podmínky pro zadržení osvědčení letové způsobilosti vojenského letadla do doby odstranění závady v letové způsobilosti, h) způsob rozhodování o letové nezpůsobilosti vojenského letadla, i) podmínky a způsob uznání osvědčení letové způsobilosti vojenského letadla vydaného jiným státem, j) způsob vydávání, zadržování a odnímání osvědčení provozní způsobilosti vojenských leteckých pozemních zařízení, k) rozsah a způsob provádění kontrol provozní způsobilosti vojenských leteckých pozemních zařízení, l) podmínky udělení souhlasu ke zkušebnímu létání vojenských letadel, m) podmínky udělení souhlasu ke zkušebnímu provozu vojenských leteckých pozemních zařízení, n) způsob schvalování a uznávání způsobilosti vojenských letadlových částí a zařízení a vojenských leteckých pozemních zařízení, o) způsob a rozsah kontroly způsobilosti vojenských letadlových částí a zařízení a vojenských leteckých pozemních zařízení, p) podmínky a způsob vydávání, pozastavování platnosti a odnímání osvědčení o způsobilosti k provádění vývoje, projektování, výroby, zkoušek, údržby, oprav, modifikací, konstrukčních změn a zástaveb vojenské letecké techniky.“. 41. Za § 35 se vkládá nový § 35a, který včetně nadpisu zní: „§ 35a Letecká nehoda vojenského letadla a odborné zjišťování jejích příčin (1) Leteckou nehodou vojenského letadla je událost, při níž došlo v souvislosti s létáním vojenského letadla ozbrojených sil nebo ozbrojených sil jiného státu a) k usmrcení nebo poškození zdraví osob, b) k poruše či poškození vojenského letadla, které má vliv na jeho letovou způsobilost, nebo c) ke zničení nebo zmizení vojenského letadla. (2) Zjišťování příčin leteckých nehod vojenských letadel provádí odborná komise určená ministrem. (3) Členové odborné komise jsou oprávněni k a) volnému přístupu na místo letecké nehody vojenského letadla, k vojenskému letadlu a jeho obsahu a k troskám vojenského letadla, za předpokladu, že nehrozí nebezpečí ohrožení života a jsou provedeny záchranné práce složkami integrovaného záchranného systému, b) zajištění okamžitého nalezení a zkoumání důkazů a kontroly odstraňování trosek vojenského letadla pro účely zkoumání, c) okamžitému přístupu a využití záznamů letových zapisovačů a k veškerým ostatním záznamům a informacím týkajícím se provozu vojenského letadla, letiště a orgánů odpovídajících za poskytované služby v souladu s úkolem, který posádka vojenského letadla plnila, d) okamžitému přístupu k výsledkům vysvětlení vojenského leteckého personálu a testům provedeným na vzorcích odebraných z jejich tkání, vysvětlením svědků, jakož i jiných osob, souvisela-li jejich činnost s plněním úkolu posádky letadla, zejména řízením jejího výcviku, stanovením a přípravou k úkolu a přípravou vojenského letadla k letu.“. 42. V části šesté hlavě II dílu 2 se doplňuje oddíl 5, který včetně nadpisu zní: „Oddíl 5 Schvalování technické způsobilosti vojenských zbraní a munice a jejich evidence § 36a (1) Technickou způsobilost vojenských zbraní a munice, které byly konstruovány, vyrobeny nebo upraveny pro plnění úkolů ozbrojených sil, schvaluje ministerstvo. (2) Technické prohlídky a zkoušky vojenských zbraní a munice, které jsou používány ozbrojenými silami k plnění jejich úkolů, se provádějí ve vojenských zařízeních určených ministerstvem. (3) Ministerstvo eviduje vojenské zbraně a munici, které jsou používány ozbrojenými silami k plnění jejich úkolů, ve vojenském centrálním registru zbraní a munice. Vojenský centrální registr zbraní a munice není veřejně přístupný.“. 43. § 37 včetně poznámky pod čarou č. 16 zní: „§ 37 (1) Řidič vozidla ozbrojených sil je osoba, která je držitelem příslušného řidičského oprávnění16) vyznačeného v řidičském průkazu a držitelem osvědčení k řízení vozidel ozbrojených sil (dále jen „osvědčení k řízení“). (2) Osvědčení k řízení je doklad opravňující řidiče vozidel ozbrojených sil k řízení vozidel ozbrojených sil dané skupiny. Osvědčení k řízení je platné pouze s příslušným řidičským průkazem16). Při řízení vozidla ozbrojených sil musí mít jeho řidič osvědčení k řízení u sebe. (3) Řídit vozidlo ozbrojených sil může osoba uvedená v odstavci 1 nebo osoba, která se podrobuje výcviku nebo zkoušce k získání řidičského oprávnění nebo osvědčení k řízení. 16) Zákon č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 44. Za § 37 se vkládají nové § 37a a 37b, které včetně poznámky pod čarou č. 17 znějí: „§ 37a (1) Příprava žadatelů k získání řidičského oprávnění příslušné skupiny nebo podskupiny a zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel se provádějí podle zvláštního právního předpisu17) v autoškolách určených ministerstvem. (2) Příprava řidičů k získání osvědčení k řízení se provádí v autoškolách provozovaných ministerstvem nebo ve vojenských výcvikových zařízeních. Do přípravy k získání osvědčení k řízení mohou být zařazeni vojáci v činné službě a občanští zaměstnanci. Dále mohou být do přípravy zařazeny i jiné osoby, pokud je to nezbytné k zabezpečení potřeb ozbrojených sil. Osoby zařazené do přípravy musí být držiteli příslušného řidičského oprávnění a zdravotně způsobilé k řízení vozidel ozbrojených sil. (3) Po absolvování přípravy k získání osvědčení k řízení a složení předepsané zkoušky vydá Vojenská policie řidiči osvědčení k řízení s vyznačením příslušné skupiny. (4) Vojenská policie může odejmout osvědčení k řízení, jestliže řidič vozidla ozbrojených sil opakovaně hrubým způsobem porušil své povinnosti, nebo přestal splňovat podmínky, na základě kterých mu bylo osvědčení k řízení vydáno. (5) Vojenským zkušebním komisařem řidičů může být pouze příslušník Vojenské policie s potřebnou odbornou způsobilostí. Průkaz vojenského zkušebního komisaře řidičů vydává Vojenská policie; odejmout jej může, jestliže vojenský zkušební komisař řidičů opakovaně nebo hrubým způsobem porušil své povinnosti, nebo přestal splňovat podmínky, na základě kterých mu byl průkaz vojenského zkušebního komisaře řidičů vydán. § 37b Ministerstvo stanoví vyhláškou posuzování zdravotní způsobilosti k řízení vozidel ozbrojených sil, skupiny osvědčení k řízení, podmínky výuky, výcviku a zkoušky k získání osvědčení k řízení, rozsah odborné způsobilosti vojenského zkušebního komisaře řidičů, vzory osvědčení k řízení a způsob zápisu údajů do nich, vzor průkazu vojenského zkušebního komisaře, rozsah odborné způsobilosti příslušníka vojenské pořádkové služby, podmínky získání oprávnění k řízení provozu na pozemních komunikacích a kvalifikační předpoklady učitele vojenské pořádkové služby. 17) Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 45. V § 40 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Vojenský letecký personál tvoří fyzické osoby, které jsou držiteli průkazu způsobilosti vojenského leteckého personálu.“. Dosavadní odstavce 1 až 4 se označují jako odstavce 2 až 5. 46. V nadpisu části sedmé se slovo „VOJÁKEM“ nahrazuje slovy „A ZVLÁŠTNÍCH PROSTŘEDKŮ“. 47. Za § 42 se vkládá nový § 42a, který včetně nadpisu zní: „§ 42a Použití zvláštních prostředků (1) Při vojenském výcviku a plnění úkolů podle § 10 odst. 1 a 2, § 14 odst. 1 písm. a) a b) a § 28 odst. 1 písm. a) je voják z povolání oprávněn použít zvláštní prostředky. (2) Zvláštními prostředky jsou prostředky, které umožní splnit úkol bez použití vojenské výzbroje a jejichž použití je v souladu s mezinárodním právem. Jedná se zejména o slzotvorné prostředky, obušek, pouta, vodní stříkač, zásahové výbušky, technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla, zastavovací pás a jiné prostředky k násilnému zastavení vozidla, dočasně zneschopňující prostředky, speciální vrhací prostředky, speciální úderné prostředky, mechanické střelné zbraně, výbušniny, speciální výbušné předměty a speciální náloživo. (3) Voják z povolání je povinen používat zvláštní prostředky přiměřeným způsobem a v míře nezbytně nutné ke splnění úkolu.“. 48. V § 44 odst. 1 se slova „vojenské technice“ nahrazují slovy „vojenském materiálu“. 49. V § 44 odstavec 4 zní: „(4) Vojenská policie vede vojenskou evidenci řidičů ozbrojených sil, vojenských zkušebních komisařů řidičů a údaje o vojenské technice uvedené v § 33 odst. 2.“. 50. Za část devátou se vkládá nová část desátá, která včetně nadpisu zní: „ČÁST DESÁTÁ ZÁLOHY NA POBYT A ČINNOST PŘÍSLUŠNÍKŮ OZBROJENÝCH SIL V ZAHRANIČÍ § 44a Příslušníkům ozbrojených sil se k financování jejich pobytu a činnosti v zahraničí podle § 10 odst. 2 poskytuje záloha, kterou jsou povinni vyúčtovat v termínu stanoveném ministerstvem.“. Dosavadní část desátá se označuje jako část jedenáctá. ČÁST DRUHÁ Změna rozpočtových pravidel Čl. II V § 52 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), se za slovo „roku“ vkládají slova „, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o vojácích z povolání Čl. III V § 61 odst. 4 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 254/2002 Sb., se číslo „1,4“ nahrazuje číslem „0,8“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona č. 187/2004 Sb., kterým se mění celní zákon Čl. IV V čl. IV bodě 2 zákona č. 187/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 626/2004 Sb., se slova „1. ledna 2006“ nahrazují slovy „nabytí účinnosti zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 547/2005 Sb.	Zákon č. 547/2005 Sb. Zákon o státním dluhopisovém programu na úhradu závazku ze státní záruky za konsolidaci a stabilizaci bankovního sektoru a finančních dopadů z dělení majetku České a Slovenské Federativní Republiky mezi Českou republikou a Slovenskou republikou ve prospěch České národní banky Vyhlášeno 30. 12. 2005, datum účinnosti 30. 12. 2005, částka 187/2005 * § 1 - Státní dluhopisový program na úhradu závazku ze státní záruky za konsolidaci a stabilizaci bankovního sektoru a finančních dopadů z dělení majetku České a Slovenské Federativní Republiky mezi Českou republiku a Slovenskou republiku ve prospěch České národní banky * § 2 - Účinnost Aktuální znění od 30. 12. 2005 547 ZÁKON ze dne 1. prosince 2005 o státním dluhopisovém programu na úhradu závazku ze státní záruky za konsolidaci a stabilizaci bankovního sektoru a finančních dopadů z dělení majetku České a Slovenské Federativní Republiky mezi Českou republiku a Slovenskou republiku ve prospěch České národní banky Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Státní dluhopisový program na úhradu závazku ze státní záruky za konsolidaci a stabilizaci bankovního sektoru a finančních dopadů z dělení majetku České a Slovenské Federativní Republiky mezi Českou republiku a Slovenskou republiku ve prospěch České národní banky (1) Účelem státního dluhopisového programu je úhrada závazku ze státní záruky poskytnuté za konsolidaci a stabilizaci bankovního sektoru a finančních dopadů z dělení majetku České a Slovenské Federativní Republiky mezi Českou republiku a Slovenskou republiku ve prospěch České národní bankybanky. (2) Maximální rozsah státního dluhopisového programu je 22 000 000 000 Kč. (3) Veškeré závazky vyplývající z tohoto státního dluhopisového programu budou splaceny nejpozději uplynutím 40 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (4) O prostředky získané emisí státních dluhopisů podle tohoto zákona lze překročit celkové výdaje státního rozpočtu schválené zákonem o státním rozpočtu v rozpočtovém roce, ve kterém budou takto získané finanční prostředky použity. O toto překročení se v příslušném rozpočtovém roce mění saldo státního rozpočtu a financující položky. § 2 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 552/2005 Sb.	Zákon č. 552/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 30. 12. 2005, datum účinnosti 1. 1. 2006, částka 188/2005 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o vysokých školách * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o státní sociální podpoře * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2006 552 ZÁKON ze dne 20. prosince 2005, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o vysokých školách Čl. I Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., zákona č. 147/2001 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 121/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 473/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb. a zákona č. 342/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odstavec 3 zní: „(3) Vysoká škola je univerzitní nebo neuniverzitní. Označení „vysoká škola“, popřípadě z něho odvozené tvary slov mohou mít ve svém názvu pouze vysoké školy. Označení „univerzita“, popřípadě z něho odvozené tvary slov mohou mít ve svém názvu pouze vysoké školy univerzitní.“. 2. V § 8 odstavec 1 zní: „(1) Akademický senát veřejné vysoké školy je jejím samosprávným zastupitelským akademickým orgánem. Má nejméně jedenáct členů, z toho nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu tvoří studenti. Členy akademického senátu veřejné vysoké školy volí ze svých řad členové akademické obce veřejné vysoké školy. Volby jsou přímé, s tajným hlasováním. Vnitřní předpis veřejné vysoké školy stanoví zejména počet členů akademického senátu, způsob jejich volby a způsob volby předsedy akademického senátu, orgány akademického senátu a jejich ustavování a důvody zániku členství v akademickém senátu a případnou neslučitelnost členství v akademickém senátu s výkonem jiných funkcí.“. 3. V § 8 odst. 3 se za větu první vkládá nová věta, která zní: „Je-li student zvolený do akademického senátu veřejné vysoké školy v průběhu svého funkčního období přijat do jiného, bezprostředně navazujícího studijního programu, může vnitřní předpis veřejné vysoké školy stanovit podmínky, za kterých jeho členství v akademickém senátu nezaniká.“. 4. V § 9 odst. 1 písmeno a) zní: „a) rozhoduje na návrh rektora o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení součástí vysoké školy, na základě souhlasného vyjádření orgánů nebo osob stanovených statutem jako vedoucí zaměstnanci vysoké školy rozhoduje také o zřízení nebo zrušení společných pracovišť součástí vysoké školy,“. 5. V § 9 odst. 1 písmeno b) zní: „b) na návrh rektora nebo na základě postoupení předpisu akademickým senátem fakulty schvaluje vnitřní předpisy vysoké školy a jejich součástí,“. 6. V § 9 odst. 1 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) na návrh rektora zruší vnitřní předpis, rozhodnutí nebo jiný úkon orgánu součásti veřejné vysoké školy anebo pozastaví jeho účinnost, pokud je tento vnitřní předpis, rozhodnutí nebo úkon v rozporu se zvláštními předpisy nebo vnitřními předpisy veřejné vysoké školy.“. 7. V § 10 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „V případech, kdy zvláštní předpis předpokládá působnost statutárního orgánu, plní ji rektor.“. 8. V § 10 odst. 3 věta první zní: „Funkční období rektora je čtyřleté.“. 9. V § 17 odst. 2 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) až j) se označují jako písmena e) až i). 10. § 18 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 8, 8a, 8b, 8c, 8d, 8e, 9 a 9a zní: „§ 18 Rozpočet veřejné vysoké školy (1) Veřejná vysoká škola sestavuje rozpočet na kalendářní rok a hospodaří podle něj. Rozpočet veřejné vysoké školy nesmí být sestavován jako deficitní. (2) Příjmy rozpočtu veřejné vysoké školy jsou zejména: a) příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost (dále jen „příspěvek“)8), b) dotace ze státního rozpočtu (dále jen „dotace“), c) poplatky spojené se studiem, d) výnosy z majetku, e) jiné příjmy ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z Národního fondu a z rozpočtů obcí a krajů, f) výnosy z doplňkové činnosti, g) příjmy z darů a dědictví. (3) Veřejná vysoká škola má nárok na příspěvek podle odstavce 2 písm. a) na uskutečňování akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání a s nimi spojenou vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Pro stanovení výše příspěvku je rozhodný typ a finanční náročnost akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, počet studentů a dosažené výsledky ve vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti a její náročnost. Pro výši příspěvku je též rozhodný dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy a dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol vypracovaný ministerstvem a jeho každoroční aktualizace (dále jen „dlouhodobý záměr ministerstva“). Veřejné vysoké škole přísluší záloha na příspěvek stanovená na základě rozhodných údajů podle stavu k 31. říjnu předchozího kalendářního roku. Příspěvek je z rozpočtové kapitoly poskytován podle obecných předpisů pro poskytování prostředků státního rozpočtu pro dotace8a). (4) Ministerstvo rozhodnutím stanoví, zda poskytovaný příspěvek nebo dotace je účastí státního rozpočtu na financování programu8b), přičemž příspěvek nebo dotace na stavbu8c) je vždy, s výjimkou její údržby a oprav, účastí státního rozpočtu na financování programu, je-li vyšší než 10 000 000 Kč. (5) Veřejná vysoká škola má nárok na dotaci na rozvoj vysoké školy. Veřejné vysoké škole se může poskytnout dotace zejména na ubytování a stravování studentů. Podmínky dotací, jejich užití a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu8d) a zvláštními předpisy upravujícími podporu výzkumu a vývoje8e). Pro výši dotací je rozhodný dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy a dlouhodobý záměr ministerstva. (6) Veřejná vysoká škola zřizuje tyto fondy: a) rezervní fond určený zejména na krytí ztrát v následujících účetních obdobích, b) fond reprodukce investičního majetku, c) stipendijní fond, d) fond odměn, e) fond účelově určených prostředků, f) fond sociální, g) fond provozních prostředků. (7) Fondy veřejné vysoké školy uvedené v odstavci 6 písm. a), b), d) a g) jsou vytvářeny ze zisku, není-li výslovně stanoveno jinak; fond reprodukce investičního majetku a fond provozních prostředků též ze zůstatku příspěvků podle odstavce 2 písm. a) k 31. prosinci běžného roku, fond reprodukce investičního majetku též z odpisů hmotného a nehmotného majetku9). Zdroji stipendijního fondu jsou převody poplatků za studium podle § 58 odst. 7 a převody daňově uznatelných výdajů podle zvláštního předpisu9a). Veřejná vysoká škola může rozdělovat do fondů zisk po zdanění pouze v případě, že byla uhrazena případná ztráta z minulých období. Zůstatky fondů k 31. prosinci běžného roku se převádějí do následujícího rozpočtového roku. Použití prostředků fondů uvedených v odstavci 6 písm. a) až d), f) a g) a podmínky převodu prostředků mezi fondy uvedenými v odstavci 6 písm. a), b), d) a g) upravuje vnitřní předpis veřejné vysoké školy. (8) Podmínky tvorby a užití fondů stanoví vnitřní předpis veřejné vysoké školy. (9) Fond účelově určených prostředků vytváří veřejná vysoká škola z: a) účelově určených darů, s výjimkou darů určených na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku, b) účelově určených peněžních prostředků ze zahraničí, c) účelově určených veřejných prostředků, včetně prostředků účelové a institucionální podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků, které nemohly být veřejnou vysokou školou použity v rozpočtovém roce, ve kterém jí byly poskytnuty. (10) Účelově určené prostředky podle odstavce 9 písm. c) může veřejná vysoká škola převést do fondu účelově určených prostředků do výše 5 % objemu účelově určených veřejných prostředků poskytnutých veřejné vysoké škole na jednotlivé projekty výzkumu a vývoje či výzkumné záměry v daném kalendářním roce; v případě jiné podpory z veřejných prostředků do výše 5 % objemu této podpory poskytnuté veřejné vysoké škole v daném kalendářním roce. Převod účelově určených prostředků veřejná vysoká škola písemně oznámí jejich poskytovateli. (11) Prostředky fondu účelově určených prostředků může veřejná vysoká škola použít pouze k účelu, ke kterému jí byly poskytnuty. (12) Sociální fond je tvořen základním přídělem na vrub nákladů veřejné vysoké školy do výše 2 % z ročního objemu nákladů veřejné vysoké školy zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost. (13) Prostředky rozpočtu se používají pouze na financování činností, pro které byla veřejná vysoká škola zřízena, a na financování doplňkové činnosti podle § 20 odst. 2. 8) § 7 odst. 1 písm. t) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 8a) § 10 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8b) § 12 a 13 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8c) Sdělení Českého statistického úřadu č. 321/2003 Sb., o zavedení Klasifikace stavebních děl CZ-CC. 8d) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8e) Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 461/2002 Sb., o účelové podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji. Nařízení vlády č. 462/2002 Sb., o institucionální podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o hodnocení výzkumných záměrů, ve znění nařízení vlády č. 28/2003 Sb. 9) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 9a) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.“. 11. V § 19 odstavec 3 zní: „(3) Veřejná vysoká škola může nabývat pouze cenné papíry vydané státem nebo cenné papíry, za jejichž splacení se stát zaručil a nebo cenné papíry obchodní společnosti, do které veřejná vysoká škola vložila majetek.“. 12. V § 20 odst. 3 věta třetí zní: „Dále veřejná vysoká škola není oprávněna vkládat do obchodní společnosti nebo družstva nemovité věci nabyté do vlastnictví veřejných vysokých škol z vlastnictví státu, poskytnutý příspěvek podle § 18 odst. 3 a poskytnutou dotaci podle § 18 odst. 4.“. 13. V § 20 odstavec 6 zní: „(6) Za účelné využívání příspěvků a dotací a za vypořádání dotací se státním rozpočtem a za řádné hospodaření s majetkem veřejné vysoké školy je ministrovi odpovědný rektor.“. 14. V § 21 odst. 1 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) na úřední desce zveřejňovat seznam akreditovaných studijních programů, které uskutečňuje včetně jejich typu, členění na studijní obory, formy výuky a standardní doby studia a seznam oborů, ve kterých je oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, s uvedením fakulty, je-li studijní program nebo obor, ve kterém je oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, akreditován na fakultě.“. 15. V § 23 odst. 3 se slovo „souhlasným“ nahrazuje slovem „předchozím“. 16. V § 26 odstavec 1 zní: „(1) Akademický senát fakulty je jejím samosprávným zastupitelským akademickým orgánem. Má nejméně devět členů, z toho nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu tvoří studenti. Členy akademického senátu fakulty volí ze svých řad členové akademické obce fakulty. Volby jsou přímé, s tajným hlasováním. Vnitřní předpis fakulty stanoví zejména počet členů akademického senátu, způsob jejich volby a způsob volby předsedy akademického senátu, orgány akademického senátu a jejich ustavování a důvody zániku členství v akademickém senátu a případnou neslučitelnost členství v akademickém senátu s výkonem jiných funkcí.“. 17. V § 26 odst. 3 se za větu první vkládá nová věta, která zní: „Je-li student zvolený do akademického senátu fakulty v průběhu svého funkčního období přijat do jiného, bezprostředně navazujícího studijního programu, může vnitřní předpis veřejné vysoké školy stanovit podmínky, za kterých jeho členství v akademickém senátu fakulty nezaniká.“. 18. V § 27 odst. 1 písm. b) a h) se na začátek textu před slovo „schvaluje“ vkládají slova „na návrh děkana“. 19. V § 27 odst. 1 písm. b) se za slova „vnitřních předpisů fakulty“ doplňují slova „a postupuje je ke schválení akademickému senátu vysoké školy,“. 20. V § 28 odstavec 3 zní: „(3) Rektor může odvolat děkana z vlastního podnětu, a to pouze po předchozím vyjádření akademického senátu fakulty a se souhlasem akademického senátu veřejné vysoké školy v případě, kdy děkan závažným způsobem neplní své povinnosti nebo závažným způsobem poškozuje zájem vysoké školy nebo fakulty.“. 21. V § 28 odst. 4 věta první zní: „Funkční období děkana je čtyřleté.“. 22. V § 33 odst. 2 se zrušují písmena b) a c). Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena b) až e). 23. V § 40 odst. 2 se za větu první vkládá věta, která zní: „Soukromé vysoké škole může ministerstvo poskytnout dotaci na stipendia podle § 91 odst. 2 písm. d), podle § 91 odst. 3.“. 24. V § 42 odst. 1 písmeno e) zní: „e) na úřední desce zveřejňovat seznam akreditovaných studijních programů, které uskutečňuje včetně jejich typu, členění na studijní obory, formy výuky a standardní doby studia a seznam oborů, ve kterých je oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem,“. 25. V § 46 odst. 5 se za větu první vkládá věta, která zní: „Za úkony spojené s přijetím přihlášky k této zkoušce a s konáním této zkoušky může vysoká škola stanovit poplatek, který činí nejvýše dvojnásobek základu podle § 58 odst. 2.“. 26. V § 46 odst. 5 se ve třetí větě za slova „mají právo“ vkládají slova „za úplatu“. 27. V § 47 odstavec 2 zní: „(2) Standardní doba studia je nejméně tři a nejvýše čtyři roky.“. 28. Za § 47 se vkládají nové § 47a a 47b, které znějí: „§ 47a (1) Studium v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu může probíhat též ve spolupráci se zahraniční vysokou školou, která realizuje obsahově související studijní program. (2) Podmínky spolupráce upraví podle odstavce 1 v souladu s ustanoveními zákona dohoda zúčastněných vysokých škol. (3) Absolventům studia ve studijním programu uskutečňovaném v rámci spolupráce se zahraniční vysokou školou se uděluje akademický titul, podle § 45 odst. 4, § 46 odst. 4 nebo § 47 odst. 5 a případně také akademický titul zahraniční vysoké školy podle legislativního stavu platného v příslušné zemi. Ve vysokoškolském diplomu je uvedena spolupracující zahraniční vysoká škola a případně skutečnost, že udílený zahraniční akademický titul je společným titulem udíleným současně i na zahraniční vysoké škole. § 47b Zveřejňování závěrečných prací (1) Vysoká škola nevýdělečně zveřejňuje disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje. Způsob zveřejnění stanoví vnitřní předpis vysoké školy. (2) Disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být též nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení veřejnosti v místě určeném vnitřním předpisem vysoké školy nebo není-li tak určeno, v místě pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce. Každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny. (3) Platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby.“. 29. V § 49 odst. 5 se za slova „lhůtu pro podání přihlášek ke studiu“ doplňují slova „a způsob jejich podávání písemnou nebo elektronickou formou“. 30. V § 49 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Je-li studijnímu programu udělena akreditace, nemusí vysoká škola nebo fakulta v zájmu zachování začátku akademického roku dodržet čtyřměsíční lhůtu pro podání přihlášek ke studiu. V takovémto případě může být lhůta pro podání přihlášek ke studiu kratší, nejméně však jednoměsíční. Ostatní podmínky uvedené v odstavci 5 zůstávají nezměněny.“. 31. V § 50 odst. 1 se slovo „písemné“ zrušuje. 32. V § 50 se na konci textu odstavce 1 doplňuje věta „V přihlášce uchazeč vždy uvede jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a adresu místa trvalého pobytu na území České republiky, popřípadě bydliště mimo území České republiky; cizinec uvede též datum narození, pohlaví, bydliště v České republice a státní občanství.“. 33. V § 50 se doplňuje odstavec 9, který včetně poznámky pod čarou č. 15a zní: „(9) Vysoká škola nebo fakulta zpracovává a poskytuje údaje o uchazečích pro účely statistických zjišťování v souladu se zvláštním předpisem15a). 15a) § 10 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.“. 34. V § 53 odst. 3 se slovo „jmenuje“ nahrazuje slovy „může jmenovat“. 35. V § 55 odst. 2 se slova „vysvědčení o státní zkoušce“ nahrazují slovy „dodatek k diplomu“. 36. V § 57 odst. 1 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena d) až f). 37. V § 57 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Údaje uvedené v první větě lze evidovat rovněž v elektronickém informačním systému vysoké školy nebo fakulty. V takovém případě je vysoká škola nebo fakulta povinna zabezpečit údaje v elektronickém informačním systému proti zásahu neoprávněných osob. Za Výkaz o studiu se pak považuje výpis těchto údajů úředně potvrzený vysokou školou nebo fakultou.“. 38. V § 57 odstavce 5 až 8 včetně poznámky pod čarou č. 16 znějí: „(5) Doklad o vykonaných zkouškách nebo doklad o studiu obdrží a) osoba, která ukončila studium ve studijním programu podle § 56 odst. 1, b) student na základě své žádosti, c) absolvent studia ve studijním programu na základě své žádosti. (6) Dodatek k diplomu obdrží absolvent studia ve studijním programu. (7) Vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu se považují za veřejné listiny a jsou opatřeny státním znakem České republiky16) spolu s uvedením označení příslušné vysoké školy a akademického titulu, který je udělován; vysoká škola je vydává zpravidla při akademickém obřadu. (8) V dokladech o studiu podle odstavce 1 a v rozhodnutích a osvědčeních podle § 50 až 69, § 89 až 91 a § 99 je vysoká škola oprávněna uvádět rodné číslo osoby, o kterou se jedná, bylo-li jí přiděleno. 16) § 2 písm. r) zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů.“. 39. V § 58 odst. 2 větě druhé se slovo „počátkem“ nahrazuje slovy „do konce ledna“. 40. V § 58 odstavec 3 zní: „(3) Studuje-li student ve studijním programu déle, než je standardní doba studia zvětšená o jeden rok v bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium, který činí za každých dalších započatých šest měsíců studia nejméně jedenapůlnásobek základu; do doby studia se započtou též doby všech předchozích studií v bakalářských a magisterských studijních programech, které byly ukončeny jinak než řádně podle § 45 odst. 3 nebo § 46 odst. 3, přičemž období, ve kterém student studoval v takovýchto studijních programech a v aktuálním studijním programu souběžně, se do doby studia započítávají pouze jednou.“. 41. V § 58 odst. 4 větě první se slova „který činí za jeden rok nejvýše základ“ nahrazují slovy „který činí za každý další započatý jeden rok studia nejvýše základ“. 42. V § 58 odstavec 8 zní: „(8) Rozhodnutí o vyměření poplatku spojeného se studiem podle odstavce 3 nebo odstavce 4 se vydává alespoň 90 dnů před splatností poplatku. Rektor může v rámci rozhodování o žádosti o přezkoumání rozhodnutí o vyměření poplatku spojeného se studiem vyměřený poplatek snížit, prominout nebo odložit termín jeho splatnosti s přihlédnutím zejména ke studijním výsledkům a sociální situaci studenta podle zásad uvedených ve statutu veřejné vysoké školy.“. 43. V § 66 se na konci doplňuje věta „Do lhůty jednoho roku se nezapočítává doba, kdy osoba není studentem.“. 44. V § 68 odst. 3 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) vyměření poplatku spojeného se studiem podle § 58 odst. 3 a 4,“. Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena g) až i). 45. V § 68 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Žádost o přezkoumání rozhodnutí vydaného podle odstavce 3 písm. f) má vždy odkladný účinek.“. 46. V § 72 odst. 8 se věta pátá a slova „s odůvodněním“ ve větě šesté zrušují. 47. V § 72 odst. 10 se věty druhá a třetí zrušují. 48. V § 72 odst. 11 se věta čtvrtá zrušuje. 49. V § 72 odst. 12 se slova „spolu s jeho odůvodněním“ zrušují. 50. V § 74 odst. 5 se věta třetí a slova „s odůvodněním“ ve větě čtvrté zrušují. 51. V § 79 odstavec 6 zní: „(6) Akreditační komise nevydá k žádosti o akreditaci studijního programu souhlasné stanovisko z důvodů uvedených v odstavci 5 písm. a) a b). Stanovisko akreditační komise musí obsahovat zdůvodnění v jakých konkrétních bodech nesplňuje studijní program důvody uvedené v odstavci 5 písm. a) a b).“. 52. V § 79 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Zjistí-li ministerstvo, že skutečnosti uvedené v odůvodnění nevydání souhlasného stanoviska Akreditační komise neodpovídají skutečnosti nebo zákonu, může ministerstvo vyzvat Akreditační komisi k novému jednání k vydání stanoviska a odstranění nedostatků v odůvodnění.“. 53. V § 80 odstavec 1 zní: „(1) Akreditace studijního programu se uděluje na dobu nejvýše deseti let, počítanou ode dne právní moci rozhodnutí.“. 54. V § 82 odstavec 8 zní: „(8) Akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem se uděluje na dobu nejvýše deseti let, počítanou ode dne právní moci rozhodnutí.“. 55. V § 83 odstavec 7 zní: „(7) Akreditační komise pro odbornou přípravu svých jednání může zřizovat poradní pracovní skupiny, jejichž složení musí odpovídat typu studijního programu, jeho formě a cíli studia; v případě akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem oboru, pro který má být akreditace udělena, nebo oboru příbuznému.“. 56. V § 87 písmeno i) zní: „i) sdružuje a využívá informace o uchazečích o přijetí ke studiu a o účastnících a absolventech celoživotního vzdělávání a informace z matriky studentů v souladu se zvláštními předpisy; při sdružování a využívání informací a při provádění statistických zjišťování je oprávněno samo, případně prostřednictvím jím pověřené osoby, využívat rodná čísla uchazečů o přijetí ke studiu ve studijním programu, osob přijatých ke studiu ve studijním programu, studentů studujících ve studijním programu, a osob, které přerušily nebo ukončily studium ve studijním programu, účastníků celoživotního vzdělávání a absolventů celoživotního vzdělávání,“. 57. V § 87 se na konci písmene s) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena t) a u), která včetně poznámky pod čarou č. 20a znějí: „t) poskytuje účelovou podporu z evropských fondů prostřednictvím státního rozpočtu právnickým a fyzickým osobám jako příjemcům, nebo spolupříjemcům, které na základě dohody uzavřené mezi těmito osobami řeší projekty zaměřené na vzdělávací činnost realizovanou na vysokých školách na základě vyhlášené veřejné soutěže, u) stanovuje část účelové podpory z evropských fondů, kterou je příjemce povinen poskytnout spolupříjemci podle písmene t). Při poskytnutí účelové podpory se nepostupuje podle zvláštního předpisu20a). 20a) Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.“. 58. V § 91 odst. 2 se za slova „z dotace“ vkládají slova „nebo z příspěvku“. 59. V § 91 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 21a zní: „(3) Stipendium podle odstavce 2 písm. c) se přiznává též studentům, kteří mají nárok na přídavek na dítě ve zvýšené výměře podle zvláštního předpisu21a) a činí měsíčně nejméně násobek tohoto přídavku na dítě. Stipendium se přiznává po standardní dobu studia na deset měsíců v akademickém roce. Nárok na stipendium prokazuje student písemným oznámením o přiznání přídavku na dítě úřadem státní sociální podpory, který o přídavku rozhoduje. Násobek přídavku na dítě stanoví nařízení vlády. 21a) § 17 odst. 2 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6. 60. V § 91 odst. 4 se za slova „z dotace“ vkládají slova „nebo z příspěvku“. 61. V § 101 odst. 1 se slova „ke dni 1. ledna 1999“ zrušují. 62. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k zákonu č. 111/1998 Sb. Veřejné vysoké školy v České republice: Univerzita Karlova v Praze Univerzita Palackého v Olomouci České vysoké učení technické v Praze Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava Akademie výtvarných umění v Praze Vysoké učení technické v Brně Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Masarykova univerzita Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Akademie múzických umění v Praze Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze Janáčkova akademie múzických umění v Brně Univerzita Pardubice Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Česká zemědělská univerzita v Praze Technická univerzita v Liberci Vysoká škola ekonomická v Praze Univerzita Hradec Králové Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ostravská univerzita v Ostravě Slezská univerzita v Opavě Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Západočeská univerzita v Plzni Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Vysoká škola polytechnická Jihlava“. Čl. II Přechodná ustanovení k čl. I 1. Právnické osoby uvedou svůj název do souladu s tímto zákonem nejpozději k 31. prosinci 2007. 2. Právní úkony učiněné před účinností tohoto zákona podle dosavadního zákona o vysokých školách orgánem veřejné vysoké školy nebo orgánem součásti veřejné vysoké školy zůstávají tímto zákonem nedotčeny. 3. Vyměření poplatku spojeného se studiem podle dosavadního zákona o vysokých školách provedené vysokou školou před účinností tohoto zákona zůstává tímto zákonem nedotčeno. 4. Pro studijní programy, které jsou platné ke dni účinnosti tohoto zákona, jejichž platnost byla udělena na maximální dobu platnosti přípustnou v době udílení akreditace a u nichž byla akreditace udělena bez dalších omezujících podmínek, ministerstvo prodlouží akreditaci na dobu stanovenou tímto zákonem, pokud o to vysoká škola písemně požádá ve lhůtě do dvou měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem v daném oboru zůstávají tímto zákonem nedotčeny s výjimkou akreditací, u kterých nebyla stanovena doba akreditace; akreditace u těchto oborů zaniká dnem 31. prosince 2015. 6. Osoba, která počala vykonávat funkci rektora nebo děkana na základě jmenování přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za osobu, která vykonávala nebo vykonává tuto funkci na základě jmenování podle nové právní úpravy. Délka funkčního období, na něž došlo ke jmenování přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se však posuzuje podle dosavadní právní úpravy. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. III Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb. a zákona č. 357/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 24 odst. 2 písm. zr) se čárka za slovem „předpisu“ zrušuje a za odkaz na poznámku pod čarou č. 6a se vkládají slova „a u poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou nebo veřejnou výzkumnou institucí podle zvláštního právního předpisu, výdaje (náklady) na tvorbu sociálního fondu,“. 2. V § 24 odst. 2 se na konci textu písmene zr) čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „u poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou nebo veřejnou výzkumnou institucí, též výdaje (náklady) na tvorbu fondu účelově určených prostředků, u poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou, též výdaje (náklady) na tvorbu fondu provozních prostředků, a u poplatníků, kteří jsou vysokou školou, též výdaje (náklady) na tvorbu stipendijního fondu,“. Čl. IV Přechodné ustanovení k čl. III Ustanovení čl. III tohoto zákona se použijí poprvé pro zdaňovací období, které započalo v roce 2006. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o státní sociální podpoře Čl. V Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb. a zákona č. 377/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 písm. b) bodě 2 se za slova „jde-li o stipendia ze státního rozpočtu“ vkládají slova „s výjimkou sociálních stipendií, stipendií poskytovaných jako příspěvek na ubytování nebo stravování, stipendií na podporu studia občanů České republiky v zahraničí a stipendií přiznaných v případě tíživé sociální situace studenta podle zvláštního předpisu3a)“. Poznámka pod čarou č. 3a zní: „3a) § 91 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 552/2005 Sb.“. Dosavadní poznámky pod čarou č. 3a, 3b a 3c se označují jako poznámky pod čarou č. 3b, 3c a 3d, a to včetně odkazů na tyto poznámky pod čarou. 2. V § 63 odst. 3 se ve druhé větě tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy poskytuje údaje nezbytné pro přiznání stipendia v případě tíživé sociální situace studenta podle zvláštního předpisu3a).“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. v z. Sobotka v. r.
Zákon č. 553/2005 Sb.	Zákon č. 553/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., a některé další zákony Vyhlášeno 30. 12. 2005, datum účinnosti 30. 12. 2005, částka 188/2005 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o ekologickém zemědělství * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o hnojivech * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o krmivech * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 30. 12. 2005 553 ZÁKON ze dne 9. prosince 2005, kterým se mění zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o ekologickém zemědělství Čl. I Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto: 1. § 1 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1 zní: „§ 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství1) podmínky hospodaření v ekologickém zemědělství a k němu se vztahující osvědčování a označování bioproduktů, biopotravin a ostatních bioproduktů, a dále výkon kontroly a dozoru nad dodržováním povinností s tím spojených. 1) Nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 ze dne 24. června 1991 o ekologickém zemědělství a k němu se vztahujícímu označování zemědělských produktů a potravin, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1788/2001 ze dne 7. září 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro implementaci ustanovení týkajících se osvědčení o kontrole dovozů ze třetích zemí dle článku 11 nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 ze dne 24. června 1991 o ekologickém zemědělství a k němu se vztahujícímu označování zemědělských produktů a potravin, v platném znění. Nařízení Komise (EHS) č. 207/93 ze dne 29. ledna 1993, kterým se vymezuje obsah přílohy VI nařízení (EHS) č. 2092/91 ze dne 24. června 1991 o ekologickém zemědělství a k němu se vztahujícímu označování zemědělských produktů a potravin a kterým se stanoví prováděcí pravidla k čl. 5 odst. 4 uvedeného nařízení, v platném znění.“. 2. § 2 zní: „§ 2 (1) Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) je orgánem příslušným podle nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. (2) Orgánem příslušným podle nařízení Komise (ES) č. 1788/2001 je příslušný celní orgán.“. 3. § 3 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 2 až 9 zní: „§ 3 Vymezení pojmů (1) V tomto zákoně se rozumí a) bioproduktem surovina rostlinného nebo živočišného původu nebo hospodářské zvíře2) získané v ekologickém zemědělství podle předpisů Evropských společenství3), b) biopotravinou potravina vyrobená za podmínek uvedených v tomto zákoně a předpisech Evropských společenství4), splňující požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost stanovené zvláštními právními předpisy5), c) ostatním bioproduktem ekologické krmivo6) nebo ekologický rozmnožovací materiál7), d) ekologickým podnikatelem osoba, která je evidována podle zvláštního právního předpisu8) a registrována podle tohoto zákona, a hospodaří na ekofarmě, e) osobou podnikající v ekologickém zemědělství ekologický podnikatel, výrobce biopotravin9), osoba uvádějící biopotraviny nebo bioprodukty do oběhu9), výrobce nebo dodavatel ekologických krmiv6) nebo dodavatel ekologického rozmnožovacího materiálu7), f) ekologickým chovatelem včel osoba, která není ekologickým podnikatelem, chová včely v ekologickém zemědělství a je registrována v souladu s tímto zákonem, g) ekofarmou uzavřená hospodářská jednotka zahrnující pozemky, hospodářské budovy, provozní zařízení a popřípadě i hospodářská zvířata uvedená v § 4 odst. 2, sloužící ekologickému zemědělství. (2) Kde se v předpisu Evropských společenství1) používá pojmu subjekt trhu, rozumí se jím pro účely tohoto zákona osoba podnikající v ekologickém zemědělství. 2) § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb. 3) Čl. 1 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. 4) Čl. 14 odst. 1 písm. b) nařízení Komise (ES) č. 2342/1999. 5) Například zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 304/2004 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných a pomocných látek při výrobě potravin, vyhláška č. 305/2004 Sb., kterou se stanoví druhy kontaminujících a toxikologicky významných látek a jejich přípustné množství v potravinách, vyhláška č. 446/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin potravními doplňky. 6) Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb., zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 21/2004 Sb. Čl. 1 odst. 1 písm. c) a čl. 4 nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. 7) Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby). Čl. 6 odst. 2 a čl. 6a odst. 1 a 2 nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. 8) § 2e až 2g zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb. 9) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 306/2000 Sb., zákona č. 146/2002 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 94/2004 Sb. a zákona č. 316/2004 Sb. Čl. 1 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (EHS) č. 2092/91.“. 4. V § 4 odst. 2 se slova „hospodářských zvířat1)“ nahrazují slovy „hospodářských zvířat2)“. 5. V § 4 odstavec 3 zní: „(3) Druhy hospodářských zvířat neuvedené v odstavci 2 lze na ekofarmě chovat pouze jako zájmové chovy, které nejsou předmětem podnikání v ekologickém zemědělství. Pokud je chov takových zvířat předmětem podnikání, nesmí být součástí ekofarmy.“. 6. V § 4 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Ustanovení tohoto zákona o ekologickém podnikateli se přiměřeně použijí i na ekologického chovatele včel.“. 7. V části první hlavě druhé se členění na díly a oddíly zrušuje. 8. § 5 až 8 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 10 až 15 znějí: „§ 5 Přechodné období (1) Přechodné období je období, ve kterém dochází k přeměně zemědělské výroby na ekologické zemědělství a k odstranění vlivu negativních dopadů předchozí zemědělské činnosti na zemědělskou půdu, krajinu a životní prostředí. (2) V přechodném období má osoba zařazená do přechodného období stejné povinnosti jako ekologický podnikatel, nestanoví-li tento zákon jinak. (3) Ministerstvo vede seznam osob zařazených do přechodného období, obsahující údaj o výměře obhospodařovaných pozemků; seznam zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 6 Registrace osob podnikajících v ekologickém zemědělství (1) Osoba, která hodlá podnikat v ekologickém zemědělství na ekofarmě v souladu s předpisy Evropských společenství10) (dále jen „žadatel“), podá ministerstvu žádost o registraci; pro žadatele začíná přechodné období (§ 5 odst. 1) dnem, kdy byla jeho žádost o registraci doručena ministerstvu (dále jen „osoba zařazená do přechodného období“). Dojde-li u osoby zařazené do přechodného období ke zvýšení výměry pozemků ekofarmy, začíná přechodné období týkající se nových pozemků dnem doručení oznámení podle § 7 odst. 1. (2) Povinnost stanovená podle odstavce 1 se nevztahuje na maloobchodní prodejce, kteří pouze prodávají již balený a označený bioprodukt, biopotravinu nebo ostatní bioprodukt konečnému spotřebiteli. (3) Žadatel je povinen uzavřít s osobou pověřenou vydávat osvědčení o původu bioproduktu, biopotraviny nebo ostatního bioproduktu, vybranou ministerstvem (dále jen „pověřená osoba“) smlouvu o kontrolní činnosti podle zvláštního právního předpisu11). (4) V žádosti o registraci žadatel uvádí a) je-li fyzickou osobou, jméno, popřípadě jména a příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu, jinak adresu určenou pro doručování, a to zpravidla v místě pobytu fyzické osoby na území České republiky nebo v místě podnikání (název obce, její části, název ulice, číslo popisné a orientační, bylo-li přiděleno, poštovní směrovací číslo), rodné číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a cizinec rovněž adresu bydliště mimo území České republiky, b) je-li právnickou osobou, obchodní firmu nebo název, sídlo, název obce, její části, název ulice, číslo popisné, a bylo-li přiděleno, i číslo orientační, poštovní směrovací číslo a název obchodní firmy nebo uvede jméno a příjmení, popřípadě jména a příjmení, státní občanství, rodné číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození, adresu místa trvalého pobytu osoby nebo osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členy, a údaje týkající se odpovědného zástupce uvedené v písmenu a) a identifikační číslo, bylo-li přiděleno; u zahraniční právnické osoby, která za účelem podnikání zřizuje na území České republiky organizační složku, její umístění v České republice a údaje týkající se vedoucího organizační složky, c) další údaje uvedené v předpisech Evropských společenství12). (5) Žadatel současně s podáním žádosti o registraci doloží potvrzení o vstupní kontrole, kterou provedla pověřená osoba a při které nebylo zjištěno porušení podmínek tohoto zákona a předpisů Evropských společenství1), a v případě osoby zařazené do přechodného období také osvědčení o zápisu do evidence zemědělského podnikatele podle zvláštního právního předpisu8). Pověřená osoba je povinna vstupní kontrolu provést nejpozději do 60 dnů ode dne uzavření smlouvy o kontrole a osvědčování. (6) Osoba zařazená do přechodného období je povinna pověřené osobě poskytnout o každé ekofarmě, na které bude hospodařit a) údaje o hospodářských budovách a provozních zařízeních, které bude užívat k ekologickému zemědělství, podle údajů v katastru nemovitostí13), b) označení pozemků a přehledně vyznačené mapy pozemků, na nichž bude ekologicky hospodařit, podle evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů v souladu se zvláštním právním předpisem14) a jde-li o nezemědělskou půdu ve vztahu k opatřením podle § 10, pak podle údajů v katastru nemovitostí13) a c) další údaje uvedené v předpisech Evropských společenství12). (7) Žadatel je povinen poskytnout ministerstvu a pověřené osobě součinnost za účelem ověření skutečností uvedených v žádosti. (8) Pokud žadatel splní požadavky stanovené v odstavcích 4 a 5, ministerstvo žádosti vyhoví, vydá rozhodnutí o registraci a zapíše osobu podnikající v ekologickém zemědělství na seznam osob podnikajících v ekologickém zemědělství vedený v souladu s předpisy Evropských společenství15) (dále jen „seznam“). Seznam, v případě ekologických podnikatelů i s informací o výměře obhospodařovaných pozemků, zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup. (9) Pokud žadatel požadavky stanovené v odstavcích 4 a 5 nesplní, ministerstvo žádost o registraci zamítne. (10) Je-li žadatelem osoba zařazená do přechodného období, pak ministerstvo vydá rozhodnutí o registraci do 30 dnů ode dne ukončení přechodného období, pokud žadatel v přechodném období splnil všechny požadavky stanovené tímto zákonem a předpisy Evropských společenství1), jinak ministerstvo jeho žádost o registraci zamítne. (11) Vzor žádosti o registraci stanoví prováděcí právní předpis. § 7 Změny týkající se pozemků na ekofarmě a ekofarmy (1) Dojde-li ke změně výměry pozemků ekofarmy, jsou osoba zařazená do přechodného období nebo ekologický podnikatel povinni bez zbytečného odkladu písemně oznámit tuto skutečnost ministerstvu. Ministerstvo provede do 30 dnů od doručení tohoto oznámení příslušnou změnu v evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů, v souladu se zvláštním právním předpisem14), popřípadě v evidenci nezemědělské půdy podle údajů v katastru nemovitostí13), a v seznamu. (2) V případě převodu či přechodu vlastnictví ekofarmy na jinou právnickou či fyzickou osobu, která zemědělsky podniká8), je tato osoba povinna, pokud hodlá nadále na ekofarmě hospodařit v ekologickém zemědělství, podat bez zbytečného odkladu žádost o registraci. Ministerstvo rozhodne o registraci do 30 dnů ode dne doručení žádosti. Pro náležitosti žádosti, jakož i pro řízení o ní platí § 6 obdobně. § 8 Zrušení a zánik registrace (1) Ministerstvo zruší registraci osoby podnikající v ekologickém zemědělství, jestliže a) o to písemně sama požádá, nebo b) porušila opakovaně požadavky stanovené tímto zákonem nebo předpisy Evropských společenství1); za opakované porušení se považuje takové porušení povinnosti, k němuž došlo v době do 1 roku ode dne nabytí právní moci předchozího rozhodnutí, jímž byla uložena pokuta. (2) Ministerstvo též zruší registraci, jestliže a) ekologický podnikatel nezíská do 36 měsíců od registrace alespoň jedno osvědčení na bioprodukt nebo v průběhu každého dalšího kalendářního roku vždy alespoň jedno osvědčení na bioprodukt za jeden kalendářní rok, nebo b) výrobce biopotravin9), výrobce nebo dodavatel ekologických krmiv6) nebo dodavatel ekologického rozmnožovacího materiálu7) nezíská do 24 měsíců od registrace alespoň 1 osvědčení na biopotravinu nebo ostatní bioprodukt nebo v průběhu každého dalšího kalendářního roku vždy alespoň jedno osvědčení na biopotravinu nebo ostatní bioprodukt za jeden kalendářní rok. (3) Registrace osoby podnikající v ekologickém zemědělství zaniká, jestliže a) zemřela, b) zanikla, nebo c) došlo k převodu či přechodu ekofarmy na jinou osobu a osoba podnikající v ekologickém zemědělství již nehospodaří na jiné ekofarmě. (4) Po nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení registrace a v případě zániku registrace ministerstvo neprodleně provede výmaz ze seznamu. 10) Čl. 8 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. 11) § 591 a násl. obchodního zákoníku. 12) Příloha IV nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. 13) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 120/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb. a zákona č. 53/2004 Sb. 14) § 3a až 3f zákona č. 252/1997 Sb., ve znění zákona č. 128/2003 Sb. 15) Například čl. 1 odst. 2 přílohy I části B a C nařízení Rady (EHS) č. 2092/91.“. Dosavadní poznámky pod čarou č. 14 až 18 se zrušují. 9. § 9 se včetně nadpisu zrušuje. 10. § 10 včetně nadpisu zní: „§ 10 Omezení působení škodlivých vlivů na ekologicky obhospodařované pozemky Tam, kde sousedí ekologicky obhospodařované pozemky s pozemky, které nejsou obhospodařovány ekologickým způsobem, musí ekologický podnikatel učinit vhodná opatření, kterými sníží riziko škodlivých vlivů na jím ekologicky obhospodařované pozemky, a to na nejnižší možnou míru; takovými opatřeními jsou zejména výsadba živých plotů, větrolamů, pásů zeleně, izolačních travnatých pásů nebo zřizování cest.“. 11. § 11 až 13 se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 19 až 21 zrušují. 12. § 14 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 16 a 17 zní: „§ 14 Chov hospodářských zvířat v ekologickém zemědělství (1) Tímto zákonem nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů16), která stanoví zejména podmínky péče o zdraví, podmínky péče o pohodu a ochranu hospodářských zvířat, podmínky šlechtění, plemenitby a evidence hospodářských zvířat, prostorové nároky na vybavení a zabezpečení zvířat a postupy při chovu hospodářských zvířat. (2) Podmínky chovu ryb a králíků v ekologickém zemědělství stanoví v souladu s předpisy Evropských společenství17) prováděcí právní předpis. 16) Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 30/1998 Sb. a zákona č. 77/2004 Sb. Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 282/2003 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb. 17) Například čl. 1 odst. 2, příloha I část B a C nařízení Rady (EHS) č. 2092/91.“. Dosavadní poznámky pod čarou č. 22 až 25 se zrušují. 13. § 15 až 18 se včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 26 zrušují. 14. V části první se hlava III včetně nadpisu zrušuje. 15. V části první nadpis hlavy IV zní: „OSVĚDČOVÁNÍ A OZNAČOVÁNÍ BIOPRODUKTU, BIOPOTRAVINY A OSTATNÍHO BIOPRODUKTU“. 16. § 20 a 21 se včetně nadpisu zrušují. 17. § 22 a 23 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 18 znějí: „§ 22 Osvědčení o původu bioproduktu, biopotraviny nebo ostatního bioproduktu (1) Osvědčení o původu bioproduktu, biopotraviny nebo ostatního bioproduktu vydá pověřená osoba v souladu s ČSN EN 45011 na žádost do 30 dnů ode dne provedení kontroly, u rostlinných produktů pěstovaných na orné půdě a rostlinných produktů z trvalých kultur nejpozději do sklizně dané plodiny, a to nejméně na 1 kalendářní rok, nejdéle však na 15 měsíců, pokud osoba podnikající v ekologickém zemědělství splnila požadavky tohoto zákona a předpisů Evropských společenství1). Tato osvědčení je osoba podnikající v ekologickém zemědělství povinna uchovávat po dobu 5 let. (2) Odepření vydání osvědčení musí být písemné a odůvodněné a musí být vydáno do 30 dnů ode dne provedené kontroly, u rostlinných produktů nejpozději do sklizně dané plodiny; originál osvědčení o původu bioproduktu, biopotraviny nebo ostatního bioproduktu předá pověřená osoba osobě podnikající v ekologickém zemědělství. (3) Seznam zemí a jejich inspekčních orgánů, jejichž osvědčení podle odstavce 1 se uznává za rovnocenné s osvědčením podle tohoto zákona a předpisů Evropských společenství1), je zveřejňován Evropskou komisí způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 23 Označování bioproduktu, biopotraviny nebo ostatního bioproduktu (1) Bioprodukt, biopotravina a ostatní bioprodukt se označí v souladu s předpisy Evropských společenství18), včetně kódu pověřené osoby, se kterou osoba podnikající v ekologickém zemědělství uzavřela smlouvu o kontrole a osvědčování, a která provedla poslední kontrolu. Bioprodukt, biopotravina a ostatní bioprodukt se na obale označí také grafickým znakem podle odstavce 2. (2) Podobu grafického znaku, kterým se označí bioprodukt, biopotravina a ostatní bioprodukt, stanoví prováděcí právní předpis. Tento grafický znak smí být užíván pouze pro účely tohoto zákona nebo předpisů Evropských společenství1) a v souladu s nimi. 18) Čl. 2, 5 a 10 nařízení Rady (EHS) č. 2092/91.“. Dosavadní poznámky pod čarou č. 29 až 31 se zrušují. 18. § 24 až 27 se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 32 až 34 zrušují. 19. V § 28 se za slova „tohoto zákona“ vkládají slova „a předpisů Evropských společenství1)“. 20. § 29 včetně poznámek pod čarou č. 19 až 26 zní: „§ 29 (1) Ministerstvo může na základě výsledků obchodní veřejné soutěže podle zvláštního právního předpisu19) uzavřít smlouvu s právnickou osobou nebo organizační složkou státu20), na základě níž je pověřená osoba oprávněna vydávat osvědčení o původu bioproduktu, biopotraviny nebo ostatního bioproduktu, provádět kontroly a další odborné úkony. Předpokladem je, že a) pověřená osoba má technické a administrativní vybavení odpovídající předpokládanému druhu a rozsahu činnosti, b) zaměstnanci pověřené osoby a další osoby provádějící za pověřenou osobu kontrolu (dále jen „osoba provádějící kontrolu“) mají odborné vzdělání a praxi podle odstavců 2 a 3, c) pověřená osoba splňuje podmínky stanovené tímto zákonem a předpisy Evropských společenství21). (2) Osoba provádějící kontrolu žadatele, ekologického podnikatele, výrobce nebo dodavatele ekologických krmiv6) nebo dodavatele ekologického rozmnožovacího materiálu7), musí mít alespoň úplné střední odborné vzdělání22) v oboru zemědělství a lesní hospodářství nebo veterinární vědy23) a nejméně 5 let odborné praxe nebo vysokoškolské vzdělání24) příslušného směru a nejméně 1 rok odborné praxe. (3) Osoba provádějící kontrolu výrobce biopotravin nebo osoby, která uvádí biopotraviny nebo bioprodukty do oběhu, musí mít alespoň úplné střední odborné vzdělání22) v oboru zemědělství a lesní hospodářství nebo potravinářství23) a nejméně 5 let odborné praxe nebo vysokoškolské vzdělání24) příslušného směru a nejméně 1 rok odborné praxe. (4) Osoba provádějící kontrolu nesmí a) být osobou podnikající v ekologickém zemědělství, b) provádět kontrolu osoby podnikající v ekologickém zemědělství, které poskytla v posledních 3 letech poradenství, c) provádět kontrolu v obci, kde má trvalý pobyt, nebo d) provádět kontrolu u osob blízkých25). (5) Osoba provádějící kontrolu podle tohoto zákona je povinna zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dověděla během výkonu kontroly; to neplatí, jde-li o informace, které je povinna poskytnout ministerstvu podle § 30 odst. 2 písm. b). (6) Postup ministerstva při uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti pro zahájení závislé nebo nezávislé regulované činnosti a pro její výkon na území České republiky, pokud byla odborná kvalifikace pro výkon této činnosti získána nebo tato činnost byla vykonávána v jiném členském státě státními příslušníky členských států nebo jejich rodinnými příslušníky, upravuje zvláštní právní předpis26). 19) § 281 a násl. obchodního zákoníku. 20) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 21) Čl. 9 odst. 11 a příloha III nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. 22) § 8 odst. 2 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb. 23) Příloha I oddíl C vyhlášky č. 354/1991 Sb., o středních školách, ve znění vyhlášky č. 187/1992 Sb. a vyhlášky č. 144/2003 Sb. 24) § 55 a 57 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a o doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). 25) § 116 občanského zákoníku. 26) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění zákona č. 96/2004 Sb. Vyhláška č. 213/2004 Sb., kterou se stanoví seznam teoretických a praktických oblastí, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadovaný v České republice pro výkon regulované činnosti v rámci působnosti Ministerstva zemědělství.“. 21. V § 30 odst. 1 se poslední věta zrušuje. 22. V § 30 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 27 a 28 zní: „(2) Pověřená osoba je povinna a) provádět kontrolní a další činnost podle tohoto zákona, v souladu s ČSN EN 45011, ČSN EN 45004 a s předpisem Evropských společenství27), b) poskytnout ministerstvu kromě údajů podle předpisu Evropských společenství28) také aktuální údaje o subjektech podléhajících kontrole a o průběhu a výsledcích kontrol a osvědčování, kdykoliv o to ministerstvo požádá. 27) Čl. 9 a příloha III nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. 28) Čl. 9 odst. 8 písm. b) nařízení Rady (EHS) č. 2092/91.“. 23. V § 30 odst. 3 se za slova „podle odstavce 2 písm. a)“ vkládají slova „, které by mohly naplňovat skutkovou podstatu správního deliktu (§ 33)“. 24. V § 30 odstavce 4 a 5 znějí: „(4) Osoby podnikající v ekologickém zemědělství jsou povinny poskytnout pověřené osobě stanovené doklady a součinnost za účelem ověření skutečností rozhodných pro kontrolu. (5) Osoba provádějící kontrolu je oprávněna po ohlášení vstupovat do prostorů, kde se bioprodukty, biopotraviny nebo ostatní bioprodukty vyrábějí, přepravují nebo uvádějí do oběhu, a vyžadovat od jejich výrobců, dovozců nebo osob, které je uvádějí do oběhu, potřebné doklady, informace a nezbytnou součinnost k nerušenému a rychlému výkonu své činnosti, včetně odběru vzorků.“. 25. V § 30 odst. 6 se slova „kontrolní orgán“ nahrazují slovy „osoba provádějící kontrolu“. 26. V § 30 odstavec 7 zní: „(7) Osoba provádějící kontrolu podle odstavce 5 prokáže svoji totožnost a předloží pověření k výkonu kontroly od pověřené osoby.“. 27. § 31 se včetně nadpisu zrušuje. 28. V § 32 odstavec 1 zní: „(1) Námitky proti nevydání osvědčení pověřenou osobou může do 15 dnů ode dne uplynutí lhůty 30 dnů pro vydání osvědčení nebo ode dne doručení oznámení o odepření vydání osvědčení podat kontrolovaná osoba pověřené osobě.“. 29. V § 32 odst. 2 se poslední věta zrušuje. 30. V § 32 se odstavec 3 zrušuje. 31. § 33 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 29 až 61 zní: „§ 33 Správní delikty (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba zařazená do přechodného období nebo jako osoba podnikající v ekologickém zemědělství se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s tímto zákonem nebo předpisy Evropských společenství1) a) použije nepovolená krmiva, krmné suroviny, krmné směsi, doplňková krmiva, doplňkové látky a premixy, přípravky na ochranu rostlin, hnojiva, půdní pomocné látky, rozmnožovací materiál, čisticí a desinfekční přípravky pro čištění a desinfekci chovatelských budov a zařízení, přípravky a prostředky proti škůdcům ve stájích a chovatelských zařízeních nebo osiva29), b) přepravuje zvířata nepovoleným způsobem30), c) používá vazné ustájení zvířat31), d) nepodporuje přirozenou imunitu zvířete32), e) použije geneticky modifikované organismy nebo produkty takových organismů s výjimkou veterinárních léčiv33), f) neudržuje úrodnost a biologickou aktivitu půdy34), g) nepoužívá k ochraně před škůdci, chorobami a plevely přednostně preventivních, mechanických a fyzikálních postupů35), h) chová na ekofarmě stejný druh hospodářského zvířete ekologickým i neekologickým způsobem36), i) nezajistí výživu mláďat přirozeným, přednostně mateřským mlékem37), j) používá v chovu zvířat preventivně alopatická veterinární léčiva nebo antibiotika38), k) používá v chovu zvířat látky určené ke stimulaci růstu nebo užitkovosti nebo hormony s cílem řízení reprodukce nebo stimulace říje39), l) provádí v ekologickém chovu zvířat přenosy embryí40), m) nezajistí jednoznačnou identifikaci zvířat nebo jejich produktů ve všech stadiích výroby, přípravy, přepravy a uvedení na trh41), n) nezajistí řádné skladování statkových hnojiv, aby zabránila znečištění vod přímým kontaktem nebo vypouštěním a prosakováním do půdy42), o) nezajistí zvířatům podmínky ustájení odpovídající fyziologickým a etologickým potřebám zvířat43), p) nezajistí zvířatům ustájení v budovách v oblastech s nevhodnými klimatickými podmínkami pro celoroční chov zvířat venku44), q) nezajistí zvířatům minimální plochy ustájení a výběhů, jakož i jiné parametry prostor, určených pro různé druhy a kategorie zvířat45), r) nezabrání devastaci půdy a vegetace nadměrnou pastvou zvířat46), s) nezajistí zvířatům přístup na pastvu nebo do venkovních výběhů47), t) ustájí telata starší jednoho týdne v individuálních boxech48), u) ustájí selata na etážových plošinách anebo v klecích49), v) k ustájení drůbeže používá klece nebo nevhodné stáje50), w) neumožní drůbeži přístup do výběhu nebo vodní drůbeži přístup k tekoucí vodě nebo rybníku51), x) nezajistí jednoznačnou identifikaci bioproduktů, biopotravin nebo ostatních bioproduktů, aby nedošlo k záměně, kontaminaci nebo ke smíchání s jinými výrobky nebo nežádoucími látkami52), y) jako dovozce neinformuje pověřenou osobu o zásilce, která má být ze země, která není členským státem Evropské unie (dále jen „třetí země“), dovezena do Evropské unie53), nebo z) jako první příjemce zboží ze třetí země neověří a nezaznamená v dokladech uzavření obalu nebo kontejneru a shodu označení zásilky s osvědčením uvedeným v nařízení54), aa) nesplní jinou povinnost stanovenou předpisy Evropských společenství1). (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba zařazená do přechodného období nebo jako osoba podnikající v ekologickém zemědělství se dopustí dále správního deliktu tím, že v rozporu s tímto zákonem nebo předpisy Evropských společenství1) a) neoznámí ministerstvu, že za účelem uvádění na trh produkuje, připravuje nebo dováží ze třetí země bioprodukty, biopotraviny, ekologická krmiva a krmné směsi, ekologický rozmnožovací materiál a nepodrobí svůj podnik kontrolnímu systému pověřené osoby55), nebo b) nesplní povinnost stanovenou zvláštním opatřením (§ 34). (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí dále správního deliktu tím, že v rozporu s tímto zákonem nebo předpisy Evropských společenství1) a) použije na obalu, v reklamě nebo obchodních dokumentech zemědělských surovin, potravin, krmiv nebo krmných směsí, krmných surovin, doplňkových krmiv, doplňkových látek, premixů nebo rozmnožovacího materiálu, jakýkoliv odkaz na ekologické zemědělství, zejména s použitím slov ekologický nebo biologický nebo jejich odvozených slov „eko“ nebo „bio“56), b) použije na obalu, v reklamě nebo obchodních dokumentech zemědělských surovin, potravin, krmiv nebo krmných směsí, krmných surovin, doplňkových krmiv, doplňkových látek, premixů, rozmnožovacího materiálu, odkaz na ekologické zemědělství57), c) použije na obalu, v reklamě nebo obchodních dokumentech zemědělských surovin, potravin, krmiv nebo krmných směsí, krmných surovin, doplňkových krmiv, doplňkových látek, premixů, rozmnožovacího materiálu údaj nebo logo potvrzující, že výrobky podléhají zvláštnímu kontrolnímu systému58), nebo d) doveze ze třetí země a uvede na trh Evropských společenství a označí jako produkty ekologického zemědělství, zemědělské suroviny, potraviny, krmiva nebo krmné směsi, krmné suroviny, doplňková krmiva, doplňkové látky, premixy, rozmnožovací materiál59). (4) Fyzická osoba se dopustí dále přestupku tím, že v rozporu s tímto zákonem nebo předpisy Evropských společenství1) a) použije na obalu, v reklamě nebo obchodních dokumentech zemědělských surovin, potravin, krmiv nebo krmných směsí, krmných surovin, doplňkových krmiv, doplňkových látek, premixů nebo rozmnožovacího materiálu, jakýkoliv odkaz na ekologické zemědělství, zejména s použitím slov ekologický nebo biologický nebo jejich odvozených slov „eko“ nebo „bio“56), b) použije na obalu, v reklamě nebo obchodních dokumentech zemědělských surovin, potravin, krmiv nebo krmných směsí, krmných surovin, doplňkových krmiv, doplňkových látek, premixů, rozmnožovacího materiálu, odkaz na ekologické zemědělství57), c) použije na obalu, v reklamě nebo obchodních dokumentech zemědělských surovin, potravin, krmiv nebo krmných směsí, krmných surovin, doplňkových krmiv, doplňkových látek, premixů, rozmnožovacího materiálu údaj nebo značku potvrzující, že výrobky podléhají zvláštnímu kontrolnímu systému58), nebo d) doveze ze třetí země a uvede na trh Evropských společenství a označí jako produkty ekologického zemědělství, zemědělské suroviny, potraviny, krmiva nebo krmné směsi, krmné suroviny, doplňková krmiva, doplňkové látky, premixy, rozmnožovací materiál59). (5) Za správní delikt lze uložit pokutu a) do 10 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. y), b) do 20 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c), f) až h), r) až w), z), nebo odstavce 2 písm. a), c) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), d), e), i) až q) nebo x), d) do 70 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b), nebo e) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3. (6) Za přestupek podle odstavce 4 může ministerstvo uložit pokutu do 1 000 000 Kč. (7) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (8) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne zejména k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (9) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (10) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává ministerstvo. (11) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (12) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci. (13) Pokutu vybírá ministerstvo a vymáhá ji příslušný územní finanční orgán60) podle zvláštního právního předpisu61). Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu. 29) Čl. 6 odst. 1 písm. b) nebo c) nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. 30) Příloha č. I část B bod 6. 2. nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. 31) Příloha č. I část B bod 6. 1. 4. nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. 32) Příloha č. I část B bod 5. 1. c) nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. 33) Čl. 6 odst. 1 písm. d) a odst. 2 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. 34) Příloha č. I oddíl A odst. 2. 1. nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. 35) Příloha č. I oddíl A odst. 3 nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. 36) Příloha č. I oddíl B odst. 1. 6. nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. 37) Příloha č. I oddíl B odst. 4. 5. nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. 38) Příloha č. I oddíl B odst. 5. 4. písm. c) nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. 39) Příloha č. I oddíl B odst. 5. 5. písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. 40) Příloha č. I oddíl B odst. 6. 1. 1. nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. 41) Příloha č. I oddíl B odst. 6. 3. 1. nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. 42) Příloha č. I oddíl B odst. 7. 6. nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. 43) Příloha č. I oddíl B odst. 8. 1. nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. 44) Příloha č. I oddíl B odst. 8. 2. 1. nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. 45) Příloha č. I oddíl B odst. 8. 2. 3. nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. 46) Příloha č. I oddíl B odst. 8. 2. 4. nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. 47) Příloha č. I oddíl B odst. 8. 3. 1. nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. 48) Příloha č. I oddíl B odst. 8. 3. 7. nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. 49) Příloha č. I oddíl B odst. 8. 3. 8. nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. 50) Příloha č. I oddíl B odst. 8. 4. 1., 8. 4. 3. nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. 51) Příloha č. I oddíl B odst. 8. 4. 2. a 8. 4. 5. nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. 52) Příloha č. III oddíl Všeobecná ustanovení odst. 8 nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. 53) Příloha č. III oddíl C odst. 3 nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. 54) Příloha č. III oddíl C odst. 6 nařízení Komise (ES) č. 1788/2001. 55) Čl. 8 odst. 1 písm. a) a b) nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. 56) Čl. 2 nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. 57) Čl. 5 odst. 1, 2, 3, 3a a 5 nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. 58) Čl. 10 nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. 59) Čl. 11 nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 a nařízení Komise (ES) č. 1788/2001. 60) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 61) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. 32. V § 34 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Ministerstvo uloží osobě, která označuje produkty či potraviny v rozporu s tímto zákonem nebo předpisy Evropských společenství1), zvláštní opatření k zabránění klamání spotřebitele o tom, že produkt pochází z ekologického zemědělství nebo že byla potravina vyrobena jako biopotravina podle tohoto zákona. (2) Jako zvláštní opatření může ministerstvo uložit a) v případě zjištění označení produktů nebo potravin v rozporu s tímto zákonem nebo předpisy Evropských společenství1) odstranění označení bioproduktu, biopotraviny nebo ostatního bioproduktu z celé partie výrobní dávky nebo dodávky, b) osobě podnikající v ekologickém zemědělství v případě opakovaného porušení ustanovení tohoto zákona nebo předpisů Evropských společenství1) na určitou dobu zákaz označovat bioprodukty, biopotraviny nebo ostatní bioprodukty podle tohoto zákona, c) dovozci odstranit označení produktů nebo potravin, která jsou v rozporu s tímto zákonem nebo předpisy Evropských společenství1).“. 33. § 35 včetně nadpisu zní: „§ 35 Zmocňovací ustanovení Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 4 odst. 2, § 6 odst. 11, § 14 odst. 2 a § 23 odst. 2.“. 34. § 36 včetně nadpisu se zrušuje. 35. § 37 včetně nadpisu zní: „§ 37 Vztah ke správnímu řádu Na řízení podle tohoto zákona se vztahuje správní řád, s výjimkou a) řízení o vydání osvědčení o původu bioproduktu, biopotravin, nebo ostatního bioproduktu (§ 22), b) rozhodování o námitkách a stížnosti proti nevydání osvědčení (§ 32).“ Čl. II Přechodná ustanovení 1. Evidence vedené podle dosavadních právních předpisů se považují za evidence vedené podle předpisů Evropských společenství1) za splnění podmínek stanovených v bodech 2 a 3. Registrovaní ekologičtí podnikatelé podle dosavadních právních předpisů se považují za registrované ekologické podnikatele podle zákona č. 242/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti, pokud splní požadavky stanovené v bodě 2. Evidovaní výrobci biopotravin a osoby uvádějící bioprodukty nebo biopotraviny do oběhu se považují za registrované osoby podnikající v ekologickém zemědělství podle zákona č. 242/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti, pokud splní požadavky stanovené v bodě 3. 2. Ekologický podnikatel, který je podle dosavadních právních předpisů zapsán v seznamu osob hospodařících v ekologickém zemědělství nebo osoba zapsaná do seznamu osob zařazených do přechodného období, uzavře s osobou, s níž ministerstvo uzavřelo smlouvu, na základě níž je oprávněna vydávat osvědčení o původu bioproduktu, biopotraviny nebo ostatního bioproduktu, provádět kontroly a další odborné úkony, smlouvu o kontrole a osvědčování do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak musí podat žádost o registraci podle § 6 zákona č. 242/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Evidovaní výrobci biopotravin a osoby uvádějící bioprodukty nebo biopotraviny do oběhu jsou povinni s pověřenou osobou uzavřít smlouvu o kontrole a osvědčování do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak musí podat žádost o registraci podle § 6 zákona č. 242/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Pověřená osoba, se kterou ministerstvo uzavřelo smlouvu podle zákona č. 242/2000 Sb., ve znění účinném do nabytí účinnosti tohoto zákona, na základě níž je tato pověřená osoba oprávněna vydávat osvědčení o původu bioproduktu nebo osvědčení o biopotravině, provádět kontroly a další odborné úkony, se považuje za pověřenou osobu podle zákona č. 242/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Řízení zahájená podle dosavadních právních předpisů a do dne nabytí účinnosti tohoto zákona neukončená se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Čl. III Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, jak vyplývá ze zákonů jej měnících. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. IV Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb. a zákona č. 361/2005 Sb., se mění takto: 1. V příloze zákona Sazebník část I položky 13 a 14 znějí: „Položka 13 a)\| Vydání loveckého lístku s platností nejdéle\| \| ---\|---\|---\|--- \| – na 1 den \| Kč\| 30 \| – na 5 dní \| Kč\| 50 \| – na 30 dní \| Kč\| 70 \| – na 6 měsíců \| Kč\| 100 \| – na 12 měsíců \| Kč\| 150 \| – na 12 měsíců pro žáky a posluchače odborných škol a pro osoby, které zajišťují myslivost v rámci svého povolání nebo funkce \| Kč\| 75 b)\| Vydání loveckého lístku na dobu neurčitou \| Kč \| 1 000 c)\| Zápis honebního společenstva do Rejstříku honebních společenstev \| Kč \| 500 d)\| Změna zápisu do Rejstříku honebních společenstev \| Kč \| 200 Předmětem poplatku není Změna zápisu do Rejstříku honebních společenstev uvedená pod písmenem d) této položky, jde-li o zrušení zápisu. Poznámka Poplatek podle písmene a) šesté odrážky se vybírá, vydává-li se lovecký lístek žákům nebo posluchačům odborných škol, na kterých je myslivost povinným vyučovacím předmětem a myslivcům z povolání, mají-li v pracovní náplni aktivní provádění myslivosti, mysliveckým hospodářům a osobám ustanoveným jako myslivecká stráž. Tyto osoby se prokáží správnímu úřadu potvrzením školy o studiu nebo potvrzením o výkonu povolání anebo funkce na území České republiky. Položka 14 a)\| Vydání rybářského lístku s dobou platnosti\| \| ---\|---\|---\|--- \| – 1 rok \| Kč\| 100 \| – 1 rok pro osoby mladší 15 let nebo studující rybářství nebo osoby, které zajišťují rybářství v rámci svého povolání nebo funkce \| Kč\| 50 \| – 3 roky \| Kč\| 200 \| – 3 roky pro osoby mladší 15 let nebo studující rybářství nebo osoby, které zajišťují rybářství v rámci svého povolání nebo funkce \| Kč\| 100 \| – 10 let \| Kč\| 500 \| – 10 let pro osoby studující rybářství nebo osoby, které zajišťují rybářství v rámci svého povolání nebo funkce \| Kč\| 250 b)\| Povolení výkonu rybářského práva \| Kč\| 2 000 Poznámka Poplatek podle písmene a) druhé, čtvrté a šesté odrážky této položky se vybírá, vydává-li se rybářský lístek osobám mladším 15 let, žákům nebo studentům českých odborných škol ve studijních oborech, popřípadě učebních oborech s výukou rybářství, odborným pracovníkům na úseku rybářství, mají-li provozování rybářství v pracovní náplni, rybářským hospodářům a osobám ustanoveným jako rybářská stráž. Tyto osoby se prokáží správnímu úřadu potvrzením školy o studiu nebo potvrzením o výkonu povolání nebo funkce na území České republiky.“. 2. V příloze zákona Sazebník část V v položce 76 poznámky pod čarou č. 44 a 45 znějí: „44) Vyhláška č. 325/2004 Sb., k provedení zákona o ochraně chmele. 45) Zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V příloze zákona Sazebník část V v položce 80 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 49a zní: „b)\| Přijetí žádosti o povolení dovozu nebo přemístění škodlivých organismů, rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů pro pokusné, vědecké a šlechtitelské účely49a)\| Kč\| 500 ---\|---\|---\|--- 49a) § 8 zákona č. 326/2004 Sb.“. 4. V příloze zákona Sazebník část V v položce 80 se doplňuje písmeno c), které zní: „c)\| Přijetí žádosti o povolení přechovávání karanténního materiálu a jiné manipulace s ním49)\| Kč\| 500“. ---\|---\|---\|--- 5. V příloze zákona Sazebník část V položka 81 včetně poznámek pod čarou č. 49b a 49c zní: „Položka 81 Přijetí žádosti o a)\| registraci přípravku na ochranu rostlin49b), obsahuje-li\| \| ---\|---\|---\|--- \| – pouze účinnou látku nebo účinné látky zařazené do přílohy I ke Směrnici 91/414/EHS\| Kč \| 5 000 \| – účinnou látku nebo účinné látky nezařazené do přílohy I ke Směrnici 91/414/EHS\| Kč \| 6 000 b)\| zápis dalšího prostředku na ochranu rostlin do úředního registru49c)\| Kč \| 1 000 Zmocnění Správní úřad sníží poplatek o 90 %, jde-li o přípravek na bázi živých organismů, potravinářských surovin, komoditních látek, rostlinných extraktů, feromonů nebo repelentů. 49b) § 32 zákona č. 326/2004 Sb. 49c) § 54 zákona č. 326/2004 Sb.“. 6. V příloze zákona Sazebník část V položka 82 včetně poznámky č. 49d zní: „Položka 82 Přijetí žádosti o prodloužení platnosti rozhodnutí o a)\| registraci přípravku na ochranu rostlin49d)\| Kč\| 500 ---\|---\|---\|--- b)\| zápisu dalšího prostředku na ochranu rostlin do úředního registru49c)\| Kč\| 200 49d) § 34 zákona č. 326/2004 Sb.“. 7. V příloze zákona Sazebník část V položka 83 včetně poznámek pod čarou č. 49e a 49f zní: „Položka 83 Přijetí žádosti o a)\| rozšíření registrace přípravku na ochranu rostlin49e)\| Kč\| 300 ---\|---\|---\|--- b)\| změnu v registraci přípravku na ochranu rostlin, nejde-li o úkony uvedené pod písmenem a)49f)\| Kč\| 100 49e) § 37 zákona č. 326/2004 Sb. 49f) § 35 zákona č. 326/2004 Sb.“. 8. V příloze zákona Sazebník část V položka 84 zní: „Položka 84 Přijetí žádosti o zrušení registrace přípravku na ochranu rostlin49f)\| Kč\| 100“. ---\|---\|--- 9. V příloze zákona Sazebník část V položka 85 včetně poznámek pod čarou č. 49g a 49h zní: „Položka 85 Přijetí žádosti o a)\| povolení k použití neregistrovaného přípravku na ochranu rostlin pro účely výzkumu nebo vývoje49g)\| Kč \| 1 000 ---\|---\|---\|--- b)\| povolení mimořádného uvedení na trh a použití neregistrovaného přípravku na ochranu rostlin49h)\| Kč\| 1 500 49g) § 44 zákona č. 326/2004 Sb. 49h) § 37 zákona č. 326/2004 Sb.“. 10. V příloze zákona Sazebník část V položka 86 včetně poznámek pod čarou č. 49i až 49k zní: „Položka 86 Přijetí žádosti o a)\| povolení k dovozu souběžného přípravku na ochranu rostlin49i)\| \| ---\|---\|---\|--- \| \\- pro obchodní použití \| Kč \| 1 000 \| \\- pro vlastní potřebu \| Kč \| 300 b)\| vydání osvědčení o způsobilosti k provádění zkoušek pro účely registrace49j)\| Kč \| 100 c)\| provedení zkoušky odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky na ochranu rostlin49k)\| Kč \| 200 49i) § 53 zákona č. 326/2004 Sb. 49j) § 45 zákona č. 326/2004 Sb. 49k) § 86 zákona č. 326/2004 Sb.“. 11. V příloze zákona Sazebník část V v položce 87 se doplňují písmena c) a d), která znějí: „c)\| udělení licence k vyhotovování lesního hospodářského plánu a lesní hospodářské osnovy\| Kč\| 100 ---\|---\|---\|--- d)\| udělení licence pro výkon činnosti odborného lesního hospodáře\| Kč\| 100“. 12. V příloze zákona Sazebník část V v položce 92 se doplňují písmena f) až i), která znějí: „f)\| vydání osvědčení nebo dokladu o skutečnostech zjištěných činností inspekce53)\| Kč \| 1 000 ---\|---\|---\|--- g)\| účast na senzorických zkouškách53)\| Kč \| 1 000 h)\| vydání dokladu o senzorické zkoušce53)\| Kč \| 1 000 i)\| vydání rozhodnutí o schválení postupu a způsobu ozařování potravin a surovin ionizujícím zářením53)\| Kč \| 1 000“. 13. V příloze zákona Sazebník část V poznámka k položce 92 zní: „Za řízení předcházející vydání osvědčení podle písmen c), d) a i) této položky se vyměřuje poplatek podle položky 20 tohoto sazebníku.“ 14. V příloze zákona Sazebník část V položka 94 včetně poznámky pod čarou č. 55 zní: „Položka 94 Přijetí žádosti a)\| o registraci hnojiva, pomocné půdní látky, pomocného rostlinného přípravku nebo substrátu55) \| Kč\| 3 000 ---\|---\|---\|--- b)\| o prodloužení platnosti rozhodnutí o registraci hnojiva pomocné půdní látky, pomocného rostlinného přípravku nebo substrátu55)\| Kč\| 500 c)\| o registraci osoby podnikající v ekologickém zemědělství \| Kč\| 1 000 55) Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.“. 15. V příloze zákona Sazebník část X v položce 119 v bodě 2 Osvobození se za slova „odborové organizace5)“ vkládají slova „a Pozemkový fond České republiky“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů Čl. V Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 21/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb. a zákona č. 321/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 5b zní: „(3) Kromě činností uvedených v odstavcích 1 a 2 může Ústav vydávat osvědčení o původu bioproduktu, biopotraviny nebo ostatního bioproduktu, provádět kontroly a další odborné úkony podle zvláštního právního předpisu5b). 5b) Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6. 2. V § 7 se doplňuje odstavec 8, který včetně poznámky pod čarou č. 16a zní: „(8) Ústav u osob vymezených zvláštními právními předpisy4), formou auditu16a) systematicky zkoumá, zda jsou všechny činnosti prováděné podle těchto právních předpisů a výsledky těchto činností v souladu s předem stanovenými opatřeními, zda jsou tato opatření účinně prosazována a zda jsou vhodná pro dosažení stanovených cílů. 16a) Například článek 2 bodu 6, článek 3 odstavec 2 a článek 4 odstavec 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropského společenství číslo 882 z roku 2004 ze dne 29. dubna 2004 o ústředních kontrolách za účelem ověřování dodržování právních předpisů, o krmivech a potravinách a ustanovení o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o hnojivech Čl. VI Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb., zákona č. 147/2002 Sb. a zákona č. 317/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) dodavatelem podnikatel, který spotřebiteli prodává hnojivo, pomocnou půdní látku, pomocný rostlinný přípravek nebo substrát, jakož i každý další podnikatel, který přímo nebo prostřednictvím jiných podnikatelů dodal prodávajícímu hnojivo, pomocnou půdní látku, pomocný rostlinný přípravek nebo substrát.“. 2. V § 3 odst. 1 se slova „smějí výrobci1b), dovozci1b) a dodavatelé1b)“ nahrazují slovy „se smějí“. 3. V § 4 odst. 1 se slova „výrobce1b) nebo dovozce1b)“ nahrazují slovy „výrobce1b), dovozce1b) nebo dodavatele“. Poznámka pod čarou č. 1b zní: „1b) § 2 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 4 odst. 2 se na konci písmene b) doplňují slova „nebo dodavatel“. 5. V § 5 odst. 4 písm. a) se slova „výrobce1b) nebo dovozce1b)“ nahrazují slovy „výrobce1b), dovozce1b) nebo dodavatele“. 6. V § 5 odst. 5 se u slova „dodavatele“ odkaz na poznámku pod čarou č. 1b zrušuje. 7. V § 7 odst. 1 písm. a) a v § 8 odst. 1 se u slov „dodavateli“ a „dodavatelé“ odkaz na poznámku pod čarou č. 1b zrušuje. 8. V § 12 odst. 2 písm. a) se u slova „dodavatelé“ odkaz na poznámku pod čarou č. 1b zrušuje. 9. V § 13 odst. 1 se u slova „dodavatelům“ odkaz na poznámku pod čarou č. 1b zrušuje. 10. V § 14a písm. c) se u slov „výrobci“ a „dovozci“ vkládá odkaz na poznámku pod čarou č. 1b a u slova „dodavateli“ se odkaz na poznámku pod čarou č. 1b zrušuje. 11. V § 14b odst. 2 se u slov „výrobci“ a „dovozci“ vkládá odkaz na poznámku pod čarou č. 1b a u slova „dodavateli“ se odkaz na poznámku pod čarou č. 1b zrušuje. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o krmivech Čl. VII Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb., zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 21/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Pokud se v tomto zákoně používají v souvislosti s právními vztahy upravenými předpisy Evropských společenství pojmy, jejichž obsah a význam nejsou definovány v tomto zákoně, ale v uvedených předpisech, vychází se pro účely tohoto zákona z vymezení těchto pojmů v uvedených předpisech.“. 2. V § 3 odst. 9 se slova „jen ve formě premixů s nosiči“ zrušují. 3. V § 3 odstavec 10 zní: „(10) Premixy, které obsahují doplňkové látky uvedené v odstavci 9, smějí být dodávány jen registrovaným výrobcům krmiv a dodavatelům splňujícím požadavky stanovené v § 4.“. 4. V § 3b odst. 1 se slova „Krmné produkty“ nahrazují slovy „Krmiva, krmné suroviny a všechny ostatní látky a produkty, doplňkové látky a premixy (dále jen „krmné produkty“)“. 5. V § 4 odst. 1 se za slova „podle § 8“ vkládají slova „a podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství4a)“. Poznámka pod čarou č. 4a zní: „4a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv.“. 6. V § 4 odst. 1 se slovo „ústavu“ nahrazuje slovy „orgánu odborného dozoru, kterým je Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „ústav“)“. 7. V § 4 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 4b, 5 a 5a zní: „(2) Provozovatel krmivářského podniku4b) na úrovni prvovýroby, popřípadě jiný provozovatel krmivářského podniku neuvedený v odstavci 1, požádá ústav v termínu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropských společenství5) o zaevidování každého výrobního provozu na formuláři vydaném ústavem. Ústav vydá o zaevidování výrobního provozu rozhodnutí, jehož součástí je evidenční číslo výrobního provozu. Ústav vydá rozhodnutí o zrušení evidence výrobního provozu, nepředá-li provozovatel krmivářského podniku ústavu v termínu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropských společenství5a) prohlášení o splnění podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství5a) na formuláři vydaném ústavem. Odvolání proti rozhodnutí o zrušení evidence výrobního provozu nemá odkladný účinek. 4b) Čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. 5) Čl. 18 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. 5a) Čl. 18 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.“. 8. V § 16b odst. 1 se slova „§ 3a odst. 1“ nahrazují slovy „§ 3b“ a slova „(§ 3a odst. 1)“ se zrušují. 9. V § 19 odst. 1 se na konci písmen a) a b) doplňuje slovo „nebo“ a doplňuje se písmeno c), které včetně poznámky pod čarou č. 10b zní: „c) vyrábí, doveze nebo uvádí do oběhu krmiva, doplňkové látky nebo premixy, které nesplňují požadavky stanovené přímo použitelnými předpisy Evropských společenství10b), 10b) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001, o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných sponginoformních encefalopatií, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003, o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003, o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003, o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.“. 10. V § 19 odst. 2 se slova „§ 11“ nahrazují slovy „§ 3 nebo podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství10c)“. Poznámka pod čarou č. 10c zní: „10c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003. Příloha I a IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, v platném znění.“. 11. V § 19 odst. 3 se za slova „tohoto zákona“ vkládají slova „nebo podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství4a)“. 12. V § 19 odst. 4 se za slova „§ 4“ vkládají slova „nebo provozovateli krmivářského podniku, který poruší povinnost zaevidování výrobního provozu podle § 4 odst. 2“. 13. V § 19 odstavec 5 včetně poznámek pod čarou č. 10d a 10e zní: „(5) Provozovateli krmivářského podniku, který a) na úrovni prvovýroby poruší povinnost míchat krmné směsi bez použití doplňkových látek nebo premixů doplňkových látek10d), nebo b) poruší povinnost používat krmiva pocházející pouze z evidovaných výrobních provozů10d), nebo c) poruší jinou povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropských společenství10e), lze uložit pokutu do výše 500 000 Kč. 10d) Čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. 10e) Příloha I až III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.“. 14. V § 19 odst. 6 se za slova „§ 18“ vkládají slova „nebo opatřením podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství10f)“. Poznámka pod čarou č. 10f zní: „10f) Čl. 54 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004, o úředních kontrolách za účelem ověřování dodržování právních předpisů o krmivech a potravinách a ustanovení o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat, v platném znění.“. 15. V § 19 odst. 7 se slova „předpisem Evropských společenství“ nahrazují slovy „přímo použitelným předpisem Evropských společenství3c)“. 16. V § 19 odst. 9 se slovo „ukládání,“ zrušuje a za slovo „vymáhání“ se vkládá slovo „pokut“. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. VIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. v z. Sobotka v. r.
Zákon č. 554/2005 Sb.	Zákon č. 554/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 12. 2005, datum účinnosti 30. 12. 2005, částka 188/2005 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o ochraně práv k odrůdám * ČÁST DRUHÁ - ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 30. 12. 2005 554 ZÁKON ze dne 9. prosince 2005, kterým se mění zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o ochraně práv k odrůdám Čl. I Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 149/2002 Sb., zákona č. 219/2003 Sb. a zákona č. 377/2005 Sb., se mění takto: 1. § 1 včetně poznámek pod čarou č. 1 a 1a zní: „§ 1 (1) Tento zákon upravuje a) práva a povinnosti k odrůdám rostlin chráněným podle tohoto zákona, b) pravomoc a působnost orgánů vykonávajících státní správu v oblasti ochranných práv k odrůdám, c) řízení o udělení ochranných práv, d) kontrolu udržování odrůd, a e) ukládání sankcí za nedodržení povinností stanovených tímto zákonem, které přímo použitelný předpis Evropských společenství1) svěřuje do působnosti jednotlivým členským státům Evropské unie (dále jen „členský stát“). (2) Tento zákon dále upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství1a) ukládání sankcí za porušení odrůdových práv Evropských společenství1a) (dále jen „odrůdové právo Společenství“). 1) Čl. 3 nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových právech Společenství, v platném znění. 1a) Nařízení Rady (ES) č. 2100/94.“. 2. V § 2 se vkládá nové písmeno a), které včetně poznámky pod čarou č. 2 zní: „a) odrůdou odrůda vymezená Mezinárodní úmluvou na ochranu nových odrůd rostlin2), 2) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 109/2004 Sb. m. s., o přístupu České republiky k Mezinárodní úmluvě na ochranu nových odrůd rostlin, z 2. prosince 1961, ve znění revidovaném v Ženevě 10. listopadu 1972, 23. října 1978 a 19. března 1991.“. Dosavadní písmena a) až g) se označují jako písmena b) až h). 3. V § 2 písm. h) se slova „stanovené v příloze č. 2 k tomuto zákonu“ nahrazují slovy „22 hektarů“. 4. V § 3 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Ochranná práva nelze udělit k odrůdě, které je uděleno odrůdové právo Společenství1a).“. 5. Poznámky pod čarou č. 3 a 6 znějí: „3) § 2 písm. b) zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby). 6) § 22 zákona č. 219/2003 Sb.“. 6. § 6 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 4 zní: „§ 6 Uniformita a stálost odrůdy Odrůda splňuje podmínky uniformity a stálosti, jestliže vyhovuje požadavkům na uniformitu a stálost odrůdy, stanoveným zvláštním právním předpisem4). 4) § 26 zákona č. 219/2003 Sb.“. 7. V § 7 odstavec 1 zní: „(1) Pro stejnou odrůdu se v České republice užije shodný název, jaký se pro ni užívá v jiném členském státu, nebo jiným členem Unie.“. 8. V § 7 odst. 2 písmeno b) zní: „b) shodný nebo zaměnitelný s názvem používaným pro jinou odrůdu téhož nebo příbuzného druhu v České republice, v jiném členském státu nebo v jiném členu Unie,“. 9. § 8 zní: „§ 8 (1) K podání žádosti o udělení ochranných práv k odrůdě (dále jen „žádost“) je oprávněn šlechtitel, který je občanem České republiky, jiného členského státu nebo jiného člena Unie nebo osobou usazenou na území České republiky, jiného členského státu nebo jiného člena Unie (dále jen „žadatel“). Žádost může podat i více žadatelů společně. (2) Žádost může rovněž podat fyzická osoba, která je občanem státu nebo je usazená na území státu, který poskytuje osobám z členského státu nebo z členů Unie obdobnou ochranu pro odrůdy téhož stupně botanického třídění, jakož i právnická osoba, mající sídlo na území takového státu.“. 10. V § 9 písmeno a) zní: „a) jméno, popřípadě jména, příjmení a trvalý pobyt žadatele, je-li občanem České republiky, adresu bydliště v jiném členském státě nebo ve státu, který je členem Unie, je-li občanem jiného členského státu nebo státu, který je členem Unie, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě adresu organizační složky na území České republiky, označení právní formy, jde-li o právnickou osobu,“. 11. V § 12 odst. 1 se slova „v kterémkoli členském státu“ nahrazují slovy „v kterémkoli státu, který je členem Unie“. 12. V § 12 odstavec 2 zní: „(2) Podá-li žadatel před podáním žádosti v České republice žádost v jiném členu Unie, požívá po podání žádosti k téže odrůdě v České republice po dobu 12 měsíců od podání dřívější žádosti v jiném členu Unie právo přednosti2), jestliže toto právo uplatnil v žádosti podané Ústavu. K právu přednosti Ústav nepřihlédne, pokud žadatel do 3 měsíců od podání žádosti Ústavu nedoloží úředně ověřenou kopii dřívější žádosti podané v jiném státu, který je členem Unie.“. 13. V § 17 odstavec 2 zní: „(2) Název chráněné odrůdy nebo odrůdy chráněné v jiném členském státu nebo v jiném státu, který je členem Unie, anebo název s tímto názvem zaměnitelný, nesmí být používán pro jinou odrůdu stejného nebo příbuzného druhu.“. 14. V § 19 odst. 1 se za slova „chráněné odrůdy“ vkládají slova „na území České republiky“. 15. V § 19 odst. 1 písmena e) a f) znějí: „e) uvedení na trh do členských států a vývoz do třetích zemí, f) uvedení na trh z členských států a dovoz ze třetích zemí,“. 16. V § 19 se odstavce 10 až 16 zrušují. 17. Za § 19 se vkládají nové § 19a a 19b, které včetně poznámek pod čarou č. 10, 10a až 10c a 11a znějí: „§ 19a (1) Osoba podnikající v zemědělské výrobě10) (dále jen „pěstitel“) je oprávněna u druhů rostlin uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu využívat bez souhlasu držitele šlechtitelských práv k zemědělské výrobě ve vlastním podniku10a) na orné půdě, kterou má ve vlastnictví, nájmu nebo podnájmu, materiál, který získala na této půdě pěstováním rozmnožovacího materiálu3) chráněné odrůdy, jestliže tento rozmnožovací materiál pochází z uznaného rozmnožovacího materiálu10b), a to buď bezprostředně nebo z opakovaného rozmnožování, s výjimkou odrůdy hybridní nebo syntetické (dále jen „farmářské osivo, popřípadě sadba“). Farmářskou sadbou brambor se rozumí rozmnožovací materiál chráněné odrůdy, získaný bezprostředně z pěstování uznaného rozmnožovacího materiálu chráněné odrůdy. (2) Při využívání farmářského osiva, popřípadě sadby podle odstavce 1 pěstitel a) není množstevně omezen v rozsahu své pěstitelské činnosti na jím užívaných pozemcích pro potřeby jeho podniku, b) může farmářské osivo, popřípadě sadbu upravit pro další výsev a výsadbu buď sám nebo prostřednictvím osoby, která provádí úpravu takového materiálu podnikatelsky10) (dále jen „zpracovatel“); zpracovatel musí úpravu provést tak, aby zajistil totožnost produktu daného k úpravě s produktem vzešlým z úpravy, c) je povinen za využití farmářského osiva, popřípadě sadby výsevem nebo výsadbou zaplatit držiteli šlechtitelských práv přiměřenou úhradu10c), která zpravidla činí 50 % z obvyklé ceny licence certifikovaného rozmnožovacího materiálu příslušné odrůdy; přiměřenou úhradu uhradí pěstitel nejpozději do 6 měsíců ode dne vzniku povinnosti. Povinnost zaplatit přiměřenou úhradu za užití farmářského osiva, popřípadě sadby, se nevztahuje na malého pěstitele. (3) Držitel šlechtitelských práv je oprávněn od pěstitele a zpracovatele požadovat potřebné informace, které se vztahují k jimi využívanému nebo upravovanému farmářskému osivu, popřípadě k sadbě odrůdy, k níž byla držiteli šlechtitelských práv udělena ochranná práva, a to písemně. (4) Pěstitel i zpracovatel je povinen sdělit držiteli šlechtitelských práv na jeho žádost jméno, popřípadě jména, příjmení, místo podnikání a identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, a právní formu, jde-li o právnickou osobu, a to písemně. (5) Zpracovatel je dále povinen sdělit držiteli šlechtitelských práv na jeho žádost množství farmářského osiva, popřípadě sadby, které mu bylo dodáno k úpravě, jakož i výsledné množství takto upraveného osiva, popřípadě sadby, a údaje o datu, místu úpravy a identifikační údaje o osobě, pro kterou byla úprava provedena, a to písemně. (6) Pěstitel je povinen sdělit písemně držiteli šlechtitelských práv na jeho žádost a) údaje o rozsahu použití farmářského osiva, popřípadě sadby, včetně údajů o rozsahu použití certifikovaného rozmnožovacího materiálu dotčené odrůdy, b) údaje o zpracovateli, který pro něj provedl úpravu podle odstavce 2 písm. b) v případě, že neupravoval farmářské osivo, popřípadě sadbu sám. (7) Držitel šlechtitelských práv je povinen poskytnout pěstiteli na jeho žádost písemnou informaci o výši a) úhrady, kterou bude požadovat podle odstavce 2 písm. c), b) obvyklé ceny licence v příslušném kalendářním roce u dané odrůdy. (8) Držitel šlechtitelských práv je oprávněn požadovat od Ústavu, Státní rostlinolékařské správy nebo Ministerstva zemědělství (dále jen „ministerstvo“) informace, které se vztahují k výrobě, k úpravě nebo k využívání farmářského osiva, popřípadě sadby u odrůdy, u níž je držitelem šlechtitelských práv; poskytnutí informace může být odepřeno, pokud by a) informaci nebylo možno získat v rámci běžné činnosti příslušného správního úřadu, b) informaci bylo možno získat pouze s vynaložením dodatečných nákladů, nebo c) jejím poskytnutím byl porušen zvláštní právní předpis11a). (9) Rozmnožovací materiál chráněné odrůdy nesmí být přemístěn od pěstitele za účelem jeho zpracování bez předchozího souhlasu držitele šlechtitelských práv; souhlasu není třeba, jedná-li se o přemístění rozmnožovacího materiálu za účelem úpravy farmářského osiva ke zpracovateli, který je zapsán podle § 19b odst. 2. (10) Pěstitel i zpracovatel je povinen poskytnout držiteli šlechtitelských práv na jeho písemnou žádost doklad, kterým potvrzuje jím sdělenou informaci podle odstavců 4 až 6. (11) Držitel šlechtitelských práv je oprávněn vyžadovat informace podle odstavců 3 až 6 a 8 a plnění povinnosti podle odstavce 10, v běžném kalendářním roce a za nejvýše 3 předcházející kalendářní roky. (12) Držitel šlechtitelských práv, který obdrží informaci podle odstavců 3 až 6 a 8, není oprávněn bez předchozího souhlasu toho, kdo mu ji poskytnul, postoupit ji jiné osobě nebo ji využít k jinému účelu než k výkonu práva chráněného tímto zákonem. § 19b Ohlašování (1) Zpracovatel, který hodlá provádět úpravu rozmnožovacího materiálu chráněných odrůd podle § 19a odst. 2 písm. b), musí tuto činnost před jejím zahájením písemně ohlásit Ústavu. (2) Ústav vede seznam zpracovatelů podle odstavce 1 na základě písemného ohlášení, které obsahuje a) u fyzických osob jméno, popřípadě jména, příjmení, identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, místo trvalého pobytu, popřípadě adresu bydliště v zahraničí a místo podnikání, b) u právnických osob obchodní firmu nebo název, identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, a sídlo. (3) Ústav každoročně zveřejňuje seznam zpracovatelů ve Věstníku. 10) § 2 odst. 2 písm. d) obchodního zákoníku. 10a) § 5 obchodního zákoníku. 10b) § 4 zákona č. 219/2003 Sb. 10c) Čl. 14 nařízení Rady (ES) č. 2100/94 o odrůdových právech Společenství. 11a) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 177/2001 Sb., zákona č. 350/2001 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 439/2004 Sb.“. 18. V § 20 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Jestliže bylo k odrůdě chráněné podle tohoto zákona uděleno odrůdové právo Společenství, nemohou být po dobu trvání platného odrůdového práva Společenství uplatňována ochranná práva udělená podle tohoto zákona.“. 19. V § 21 odst. 1 se slova „(dále jen „ministerstvo“)“ zrušují. 20. V § 21 se doplňují odstavce 5 a 6, které včetně poznámky pod čarou č. 11b znějí: „(5) Nemůže-li majitel patentu na biotechnologický vynález11b) tento patent využívat, aniž by porušil dříve přiznané právo k chráněné odrůdě, může požádat o nucenou licenci na nevýlučné využívání této odrůdy. Ministerstvo nucenou licenci udělí, jestliže majitel patentu neúspěšně žádal držitele šlechtitelských práv o souhlas k využívání chráněné odrůdy a jestliže vynález chráněný patentem představuje důležitý technický pokrok značného ekonomického významu ve srovnání s chráněnou odrůdou. Důvody, proč daný vynález v porovnání s chráněnou odrůdou představuje významný technický pokrok značného ekonomického významu, mohou být zejména zlepšení kultivačních postupů, životního prostředí, postupů usnadňujících využití genetické rozmanitosti, zlepšení kvality, výnosu, rezistence, nebo zlepšení přizpůsobení se specifickým klimatickým podmínkám anebo podmínkám životního prostředí. Výši odpovídajícího licenčního poplatku určí ministerstvo. V tomto případě má držitel šlechtitelských práv právo na křížovou licenci (protilicenci) k využívání biotechnologického vynálezu11b). (6) Byla-li držiteli šlechtitelských práv udělena nucená licence k využívání biotechnologického vynálezu, má majitel patentu právo na křížovou licenci (protilicenci) k využívání chráněné odrůdy. 11b) Zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů a o změně zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb. Čl. 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/44/ES ze dne 6. července 1998 o právní ochraně biotechnologických vynálezů.“. 21. § 22 včetně nadpisu zní: „§ 22 Správní delikty (1) Pěstitel nebo zpracovatel se dopustí správního deliktu tím, že a) nesdělí držiteli šlechtitelských práv na jeho žádost údaje uvedené v § 19a odst. 4, nebo b) neposkytne držiteli šlechtitelských práv doklady uvedené v § 19a odst. 10. (2) Zpracovatel se dopustí správního deliktu tím, že nesdělí držiteli šlechtitelských práv na jeho žádost údaje uvedené v § 19a odst. 5. (3) Zpracovatel, který provádí úpravu rozmnožovacího materiálu chráněných odrůd podle § 19a odst. 2 písm. b) se dopustí správního deliktu tím, že tuto činnost neohlásí Ústavu. (4) Pěstitel se dopustí správního deliktu tím, že nesdělí písemně držiteli šlechtitelských práv na jeho žádost údaje uvedené v § 19a odst. 6. (5) Držitel šlechtitelských práv se dopustí správního deliktu tím, že neposkytne pěstiteli písemně informace uvedené v § 19a odst. 7. (6) Za správní delikt podle odstavců 1 až 5 se uloží pokuta do výše 500 000 Kč.“. 22. Za § 22 se vkládá nový § 22a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 12 zní: „§ 22a Společná ustanovení (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Ústav. (5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby12) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (6) Pokuty vybírá Ústav a vymáhá místně příslušný celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. 12) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.“. 23. V § 23b se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“. 24. Za § 26 se vkládá nový § 26a, který včetně poznámek pod čarou č. 14a a 14b zní: „§ 26a (1) Vymáhat práva chráněná tímto zákonem je oprávněn a) držitel šlechtitelských práv, b) nabyvatel licence k chráněné odrůdě, nebo c) profesní organizace oprávněná zastupovat držitele šlechtitelských práv. Nabyvatel licence může vymáhat práva jen se souhlasem držitele šlechtitelských práv. Souhlas se nevyžaduje, jestliže držitel šlechtitelských práv sám nezahájil řízení ve věci porušení nebo ohrožení práva ve lhůtě 1 měsíce od doručení oznámení nabyvatele o porušení nebo ohrožení práva. (2) Osoba uvedená v odstavci 1 písm. a) až c) (dále jen „oprávněná osoba“) může požadovat informace o původu a distribučních sítích rozmnožovacího materiálu nebo sklizeného materiálu odrůdy anebo služeb, kterými je porušováno právo vůči osobě, která porušila práva chráněná tímto zákonem nebo vůči osobě, která za účelem přímého či nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu a) držela rozmnožovací materiál nebo sklizený materiál odrůdy porušující právo, b) užívala služby porušující právo, c) poskytovala služby používané při činnostech porušujících právo, nebo d) byla označena osobou uvedenou v písmenech a), b) nebo c) jako osoba účastnící se na výrobě, zpracování, skladování nebo distribuci rozmnožovacího materiálu nebo sklizeného materiálu odrůdy nebo poskytování služeb. (3) Informace podle odstavce 2 obsahují a) u fyzické osoby jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu14a), místo trvalého pobytu14b) nebo pobytu14b) a místo podnikání dodavatele, liší-li se od místa trvalého pobytu14b) nebo pobytu14b), u právnické osoby obchodní firmu14a) a sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky výrobce, zpracovatele, skladovatele, distributora, dodavatele nebo jiného předchozího držitele rozmnožovacího materiálu nebo sklizeného materiálu odrůdy, b) údaje o vyrobeném, zpracovaném, dodaném, skladovaném, přijatém nebo objednaném množství a o ceně obdržené za daný rozmnožovací materiál nebo sklizený materiál odrůdy nebo služby. (4) Ustanoveními odstavců 2 a 3 zůstávají nedotčena ustanovení zvláštních právních předpisů, upravujících zejména poskytování, užití a ochranu informací11a). 14a) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 14b) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 25. V § 27 odst. 2 se za slova „se může“ vkládá slovo „oprávněná“. 26. V § 27 odstavec 3 zní: „(3) Na návrh oprávněné osoby může příslušný soud rozhodnout, aby rozmnožovací materiál nebo sklizený materiál odrůdy, s nímž bylo nakládáno v rozporu s výlučným právem držitele šlechtitelských práv, byl stažen z trhu nebo zničen, ledaže by porušení práva mohlo být odstraněno jinak a zničení by bylo nepřiměřené tomuto porušení. Jestliže budou opatření k nápravě směřovat k rozmnožovacímu materiálu nebo sklizenému materiálu odrůdy, který není ve vlastnictví osoby porušující výlučné právo držitele šlechtitelských práv, soud přihlédne k zájmům třetích osob, zejména spotřebitelů a osob jednajících v dobré víře.“. 27. V § 27 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Oprávněná osoba se může u soudu domáhat nároků uvedených v odstavcích 2 a 3 rovněž vůči zprostředkovatelům, jejichž prostředky nebo služby jsou užívány třetími osobami k porušování práv. (5) Soud může v rozsudku přiznat oprávněné osobě, jejímuž návrhu bylo vyhověno, právo uveřejnit rozsudek na náklady porušovatele, který ve sporu neuspěl, a podle okolností určit i rozsah, formu a způsob zveřejnění.“. 28. V § 30 větě druhé a třetí se slova „členském státu“ nahrazují slovy „členu Unie“. 29. Nadpis přílohy č. 1 zní: „Seznam druhů rostlin (§ 19a odst. 1)“. 30. Příloha č. 2 se zrušuje. Dosavadní příloha č. 3 se označuje jako příloha č. 2. ČÁST DRUHÁ ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA Čl. II Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin (zákon o ochraně práv k odrůdám), jak vyplývá ze zákonů jej měnících. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. v z. Sobotka v. r.
Zákon č. 21/2006 Sb.	Zákon č. 21/2006 Sb. Zákon o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování) Vyhlášeno 26. 1. 2006, datum účinnosti 1. 3. 2006, částka 11/2006 * ČÁST PRVNÍ - VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY (§ 1 — § 22) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 301/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (§ 23 — § 23) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 320/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů (§ 24 — § 24) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (§ 25 — § 25) * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona č. 186/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (§ 26 — § 27) * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona č. 154/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů (§ 28 — § 29) * ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST (§ 31 — § 31) Aktuální znění od 1. 1. 2024 (414/2023 Sb.) 21 ZÁKON ze dne 20. prosince 2005 o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY § 1 (1) Působnost na úseku ověřování shody opisu nebo kopie s listinou (dále jen „vidimace“) a ověřování pravosti podpisu (dále jen „legalizace“) podle tohoto zákona vykonávají a) Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“), b) krajské úřady, c) obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností, d) obecní úřady, úřady městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a úřady městských částí hlavního města Prahy, jejichž seznam stanoví prováděcí právní předpis (dále jen „obecní úřad“), e) újezdní úřady1), f) držitel poštovní licence, g) Hospodářská komora České republiky. (2) Působnost stanovená krajskému úřadu, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona, je výkonem přenesené působnosti. § 2 Ministerstvo a) vede vzory otisků úředních razítek2) krajů a podpisové vzory úředníků územních samosprávných celků3) (dále jen „úředník“) provádějících vidimaci a legalizaci u krajských úřadů včetně jejich změn, jakož i vzory otisků úředních razítek držitele poštovní licence a Hospodářské komory České republiky a podpisové vzory zaměstnanců držitele poštovní licence a Hospodářské komory České republiky provádějících vidimaci a legalizaci včetně jejich změn, b) provádí zkoušky úředníků zařazených do krajského úřadu (§ 14 odst. 2) a zaměstnanců držitele poštovní licence a Hospodářské komory České republiky provádějících vidimaci a legalizaci (§ 14a odst. 2), c) vykonává metodickou a kontrolní činnost na úseku vidimace a legalizace vůči újezdním úřadům, držiteli poštovní licence a Hospodářské komoře České republiky. § 3 Krajský úřad a) provádí vidimaci a legalizaci, b) vede evidenci vidimací a legalizací, c) vede vzory otisků úředních razítek obcíobcí s rozšířenou působností a podpisové vzory úředníků provádějících vidimaci a legalizaci u obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností včetně jejich změn, d) provádí zkoušky úředníků zařazených do obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností (§ 14 odst. 2). § 4 Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností a) provádí vidimaci a legalizaci, b) vede evidenci vidimací a legalizací, c) vede vzory otisků úředních razítek obcíobcí a újezdních úřadů a podpisové vzory 1. úředníků nebo starostů anebo místostarostů provádějících vidimaci a legalizaci u obecních úřadů, 2. zaměstnanců zařazených do újezdních úřadů provádějících vidimaci a legalizaci u újezdních úřadů včetně jejich změn, d) provádí zkoušky úředníků zařazených do obecních úřadů (§ 14 odst. 2). § 5 (1) Obecní úřad, újezdní úřad, držitel poštovní licence a Hospodářská komora České republiky a) provádí vidimaci a legalizaci a b) vede evidenci vidimací a legalizací. (2) Legalizaci na dokumentu v elektronické podobě provádí z obecních úřadů pouze ty, které jsou kontaktními místy veřejné správy20). Vidimace § 6 (1) Vidimací se ověřuje, že opis nebo kopie (dále jen „vidimovaná listina“) se doslova shoduje s předloženou listinou. (2) Vidimací se nepotvrzuje správnost ani pravdivost údajů uvedených na vidimované listině ani jejich soulad s právními předpisy. Krajský úřad, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, obecní úřad, újezdní úřad, držitel poštovní licence ani Hospodářská komora České republiky (dále jen „úřad“) za obsah vidimované listiny neodpovídá. (3) Vidimace se provádí na žádost. Vidimovanou listinu pořizuje žadatel na své náklady, není-li dále stanoveno jinak. § 7 (1) Vidimace se na vidimované listině nebo na listu pevně s ní spojeném vyznačí ověřovací doložkou a otiskem úředního razítka. (2) Po provedení vidimace se vidimovaná listina označí tak, aby text na ní nemohl být po provedené vidimaci doplňován. (3) Způsob označení vidimované listiny stanoví prováděcí právní předpis. § 8 Ověřovací doložka obsahuje a) označení úřadu, b) pořadové číslo, pod kterým je vidimace zapsána v ověřovací knize, c) údaj o tom, že vidimovaná listina se doslova shoduje s listinou, z níž byla pořízena, a zda tato listina je 1. prvopisem, 2. již ověřenou vidimovanou listinou, 3. listinou, která je výstupem z autorizované konverze dokumentů15), 4. opisem nebo kopií pořízenou ze spisu4), nebo 5. stejnopisem písemného vyhotovení rozhodnutí nebo výroku rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu5), a z kolika stran se skládá, d) údaj o tom, z kolika stran se skládá vidimovaná listina, e) údaj o tom, zda je vidimovaná listina opisem úplným nebo částečným nebo zda jde o kopii úplnou nebo částečnou, f) údaj o tom, zda listina, ze které je vidimovaná listina pořízena, obsahuje viditelný zajišťovací prvek, g) datum provedení vidimace, h) jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis úředníka, starosty anebo místostarosty, zaměstnance zařazeného do újezdního úřadu, zaměstnance držitele poštovní licence nebo zaměstnance Hospodářské komory České republiky (dále jen „ověřující osoba“), který vidimaci provedl. § 9 Vidimace se neprovede a) je-li předložená listina, z níž je vidimovaná listina pořízena, listinou, jejíž jedinečnost nelze vidimovanou listinou nahradit, zejména občanský průkaz, cestovní doklad, zbrojní průkaz, řidičský průkaz, vojenská knížka, služební průkaz, průkaz o povolení k pobytu cizince, rybářský lístek, lovecký lístek nebo jiný průkaz, vkladní knížka, šek, směnka nebo jiný cenný papírcenný papír, los, sázenka, protest směnky, geometrický plán, rys nebo technická kresba, b) je-li předložená listina, z níž je vidimovaná listina pořízena, psána v jiném než českém nebo slovenském jazyce a neovládá-li ověřující osoba jazyk, v němž je listina psána a není-li současně předložena v úředně ověřeném překladu do jazyka českého6) nebo slovenského; to neplatí, byla-li kopie listiny pořízena ověřující osobou na kopírovacím zařízení, a to na náklady žadatele, c) je-li předložená listina, z níž je vidimovaná listina pořízena, opatřena viditelným zajišťovacím prvkem; to neplatí, je-li kopie listiny pořízena ověřující osobou na kopírovacím zařízení, a to na náklady žadatele, d) je-li předložená listina již ověřenou vidimovanou listinou, v jejíž ověřovací doložce je uveden údaj podle § 8 písm. f), e) je-li předložená listina, z níž je vidimovaná listina pořízena, listinou, která je výstupem z autorizované konverze dokumentů15), v jejíž doložce je uveden údaj o tom, že vstup do autorizované konverze dokumentů obsahoval viditelný prvek, který nelze plně přenést na výstup, f) jsou-li v předložené listině, z níž je vidimovaná listina pořízena, změny, doplňky, vsuvky nebo škrty, které by mohly zeslabit její věrohodnost, g) jestliže se vidimovaná listina doslovně neshoduje s předloženou listinou, z níž byla pořízena, h) není-li z předložené listiny, z níž je vidimovaná listina pořízena, patrné, zda se jedná o 1. prvopis, 2. již ověřenou vidimovanou listinu, 3. listinu, která je výstupem z autorizované konverze dokumentů15), 4. opis anebo kopii pořízenou ze spisu, nebo 5. stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí anebo výroku rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu5). Legalizace § 10 (1) Legalizací se ověřuje, že žadatel před ověřující osobou a) listinu vlastnoručně podepsal nebo podpis na listině uznal za vlastní, nebo b) elektronický podpis na dokumentu v elektronické podobě uznal za vlastní. (2) Legalizací se nepotvrzuje správnost ani pravdivost údajů uvedených v dokumentu ani jejich soulad s právními předpisy. Úřad za obsah dokumentu neodpovídá. (3) Legalizace se provádí na žádost. (4) Nemůže-li žadatel číst nebo psát, provede se legalizace za účasti dvou svědků. (5) Účast dvou svědků se k legalizaci nevyžaduje, má-li ten, kdo nemůže číst nebo psát, schopnost seznámit se s obsahem dokumentu s pomocí přístrojů nebo speciálních pomůcek nebo prostřednictvím jiné osoby, kterou si zvolí, a je schopen vlastnoručně dokument podepsat. § 11 (1) Legalizace se na listině nebo na listu pevně s ní spojeném vyznačí ověřovací doložkou a otiskem úředního razítka. (2) Je-li legalizován podpis žadatele na listině, která je nedílnou součástí souboru listin, jednotlivé listy se pevně spojí do svazku. (3) Způsob spojení listin podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní předpis. § 11a (1) Legalizace se na dokumentu v elektronické podobě provede připojením ověřovací doložky. (2) Formát a náležitosti dokumentu v elektronické podobě, u nějž lze provést legalizaci, a postup při provádění legalizace na dokumentu v elektronické podobě stanoví prováděcí právní předpis. § 12 Ověřovací doložka obsahuje a) označení úřadu, b) pořadové číslo, pod kterým je legalizace zapsána v ověřovací knize, c) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození žadatele, popřípadě svědků, jde-li o legalizaci podle § 10 odst. 4, d) adresu místa trvalého pobytu nebo adresu místa pobytu na území České republiky anebo adresu bydliště mimo území České republiky žadatele, popřípadě svědků, jde-li o legalizaci podle § 10 odst. 4, je-li v předloženém dokladu uvedena; pokud předložený doklad tento údaj neobsahuje, zapíše se údaj na základě ústního prohlášení žadatele, popřípadě svědků, jde-li o legalizaci podle § 10 odst. 4, e) označení dokladu, na jehož základě byly údaje podle písmene c) a d) zjištěny, f) údaj o tom, že žadatel listinu před ověřující osobou podepsal, nebo že podpis na listině, popřípadě elektronický podpis na dokumentu v elektronické podobě, uznal za vlastní, g) datum provedení legalizace, h) jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis ověřující osoby, která legalizaci provedla, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a kvalifikovaný elektronický podpis ověřující osoby, která legalizaci provedla, a kvalifikované elektronické časové razítko, jde-li o legalizaci na dokumentu v elektronické podobě. § 13 Legalizace se neprovede, a) jde-li o legalizaci podpisu ověřující osoby, která legalizaci provádí, b) jde-li o legalizaci podpisu na dokumentu, který neobsahuje žádný text, c) nepředloží-li žadatel o legalizaci, popřípadě svědci, jde-li o legalizaci podle § 10 odst. 4, k prokázání své totožnosti platný doklad podle § 18, d) nemůže-li žadatel psát a listina současně neobsahuje jeho podpis, e) jde-li o legalizaci podpisu dokumentu, který je psán v jiném než českém nebo slovenském jazyce, a neovládá-li ověřující osoba jazyk, v němž je dokument psán, a není-li současně předložen v úředně ověřeném překladu do jazyka českého6) nebo slovenského, f) jde-li o legalizaci podpisu nahrazeného mechanickými prostředky využívajícími zejména grafické znázornění vlastnoručního podpisu, g) jde-li o legalizaci dokumentu v jiné než textové nebo obrázkové podobě, nebo dokumentu v elektronické podobě, který není ve formátu nebo nemá náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem, nebo h) jde-li o legalizaci podpisu na zcela nevyplněném formuláři. Společná ustanovení § 14 (1) Vidimaci a legalizaci u krajského úřadu, obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností a obecního úřadu provádí úředník, který a) prokázal zvláštní odbornou způsobilost pro výkon správních činností při správě matrik a státního občanství7), nebo b) prokázal odbornou způsobilost matrikáře podle zvláštního právního předpisu8), nebo c) složil zkoušku podle tohoto zákona. (2) Obsahem zkoušky podle odstavce 1 písm. c) je ústní a praktické ověření znalostí právních předpisů týkajících se oblasti vidimace a legalizace, vybraných ustanovení právních předpisů týkajících se správních poplatků a správního řádu a schopnosti jejich aplikace. (3) Složení zkoušky podle odstavce 1 písm. c) se prokazuje osvědčením o vykonání zkoušky vydaným ministerstvem, krajským úřadem nebo obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností. Vzor osvědčení stanoví prováděcí právní předpis. (4) Prováděním zkoušky úředníků lze pověřit jen úředníka, který splňuje podmínky podle odstavce 1 písm. a). Na zaměstnance ministerstva pověřené prováděním zkoušky se věta první nepoužije. (5) Neuspěl-li úředník při zkoušce podle odstavce 2, může zkoušku dvakrát opakovat. Opakovanou zkoušku je možno vykonat nejdříve za 60 dnů a nejpozději do 90 dnů ode dne konání zkoušky, při níž úředník neuspěl. § 14a (1) Vidimaci a legalizaci provádí u držitele poštovní licence a Hospodářské komory České republiky zaměstnanec, který složil zkoušku. (2) Obsahem zkoušky je ústní ověření znalostí právních předpisů týkajících se oblasti vidimace a legalizace, vybraných ustanovení právních předpisů týkajících se správních poplatků a správního řádu a schopnosti jejich aplikace. (3) Složení zkoušky se prokazuje osvědčením o vykonání zkoušky vydaným ministerstvem podle § 14 odst. 3. (4) Neuspěl-li zaměstnanec při zkoušce, může zkoušku dvakrát opakovat. Opakovanou zkoušku je možno vykonat nejdříve za 60 dnů a nejpozději do 90 dnů ode dne konání zkoušky, při níž zaměstnanec neuspěl. § 15 (1) Vidimace a legalizace se provádí v úředních místnostech úřadu. Na jiném vhodném místě ve správním obvodu krajského úřadu, obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, obecního úřadu a újezdního úřadu lze provést vidimaci a legalizaci jen ze závažných důvodů. (2) Ověřovací doložka má formu otisku razítka, anebo může být vyhotovena na samostatném listu, na dokumentu nebo přelepce za pomoci výpočetní techniky; při legalizaci na dokumentu v elektronické podobě má ověřovací doložka formu dokumentu v elektronické podobě. (3) Prováděcí právní předpis stanoví a) vzor ověřovací doložky, b) způsob vyznačení ověřovací doložky na listině, způsob provádění oprav v ověřovací doložce vyznačené na listině a způsob spojení ověřovací doložky s listinou, c) způsob připojení ověřovací doložky k dokumentu v elektronické podobě. § 16 (1) Evidence vidimací a legalizací se vede ve svázané ověřovací knize s tiskopisy očíslovanými v souvislé řadě (dále jen „ověřovací kniha“). Součástí ověřovací knihy je úvodní list a list podpisových vzorů ověřujících osob provádějících vidimaci a legalizaci. (2) Tiskopis ověřovací knihy obsahuje a) pořadové číslo, pod kterým je vidimace nebo legalizace zapsána, b) datum provedení vidimace nebo legalizace, c) údaj uvedený v § 8 písm. c) až f), jde-li o vidimaci, d) údaj uvedený v § 12 písm. c), d), e) a f), jde-li o legalizaci, e) označení druhu dokumentu, který je vidimován nebo na kterém je legalizován podpis, f) podpis žadatele, jehož podpis je legalizován, popřípadě svědků, jde-li o legalizaci podle § 10 odst. 4, g) údaj o uhrazení správního poplatku (uvedení výše poplatku a čísla dokladu, kterým byl uhrazen) nebo údaj o osvobození od správního poplatku s odkazem na právní předpis a h) podpis ověřující osoby. (3) Vzor úvodního listu, listu podpisových vzorů a tiskopisu ověřovací knihy stanoví prováděcí právní předpis. (4) Ověřovací kniha se vede po dobu kalendářního roku. Po jejím uzavření je uložena u úřadu po dobu 10 let. (5) Vede-li úřad více než jednu knihu, oznámí počet paralelně vedených knih do 31. ledna běžného roku. Krajský úřad, držitel poštovní licence a Hospodářská komora České republiky toto oznámí ministerstvu, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností krajskému úřadu, obecní úřad obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností. (6) Úřad zabezpečí ochranu ověřovacích knih před zneužitím údajů v nich obsažených, před odcizením nebo poškozením. (7) Zanikne-li působnost úřadu vykonávat vidimaci a legalizaci, rozhodne ministerstvo, který úřad převezme ověřovací knihy. (8) Technický způsob vedení ověřovací knihy stanoví prováděcí právní předpis. § 17 Úřad může vést rejstřík ověřovací knihy, který obsahuje tyto údaje: a) jméno, případně jména, příjmení a datum narození žadatele, jde-li o fyzickou osobu, a b) pořadové číslo zápisu v ověřovací knize. § 18 (1) Žadatel o legalizaci, popřípadě svědci, jde-li o legalizaci podle § 10 odst. 4, předloží k prokázání své totožnosti a) občanský průkaz9), nebo cestovní doklad10), jde-li o státního občana České republiky, b) cestovní doklad, průkaz totožnosti občana členského státu Evropské unie, smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace nebo doklad opravňující k pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu11), jde-li o cizince, nebo c) identifikační průkaz vydaný Ministerstvem zahraničních věcí podle zvláštního právního předpisu18), jde-li o osobu požívající výsad a imunit podle mezinárodního práva. (2) Doklad podle odstavce 1 písm. b) nebo c) lze k prokázání totožnosti použít pouze tehdy, obsahuje-li fotografii držitele. § 18e Listina vydaná orgány České republiky nebo Slovenské republiky, ke které je připojen vícejazyčný standardní formulář vyhotovený podle přímo použitelného předpisu Evropské unie19), se spolu s tímto formulářem pro účely tohoto zákona považuje za listinu, která je psána v českém jazyce. Přechodná a závěrečná ustanovení § 19 (1) Obecní úřad zašle ve 2 vyhotoveních do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti prováděcího právního předpisu, kterým se stanoví seznam obecních úřadů vykonávajících vidimaci a legalizaci, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností vzor otisku úředního razítka a podpisové vzory úředníků nebo starosty anebo místostarosty provádějících u obecního úřadu vidimaci a legalizaci podle tohoto zákona. Újezdní úřad tak učiní do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Kopie otisků úředních razítek a podpisových vzorů podle věty první a druhé zašle obecní úřad obceobce s rozšířenou působností Ministerstvu zahraničních věcí. (2) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zašle ve 2 vyhotoveních do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona krajskému úřadu vzor otisku úředního razítka a podpisové vzory úředníků provádějících u obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností vidimaci a legalizaci podle tohoto zákona. Kopie otisků úředních razítek a podpisových vzorů podle věty první zašle krajský úřad Ministerstvu zahraničních věcí. (3) Krajský úřad zašle do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ministerstvu vzor otisku úředního razítka a podpisové vzory úředníků provádějících u krajského úřadu vidimaci a legalizaci podle tohoto zákona. Kopie otisků úředních razítek a podpisových vzorů podle věty první zašle ministerstvo Ministerstvu zahraničních věcí. (4) Změny ve vzorech podle odstavců 1 až 3 oznámí krajský úřad, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, obecní úřad nebo újezdní úřad do 5 pracovních dnů ode dne, kdy nastaly; pro jejich postup platí obdobně odstavce 1 až 3. § 19a Držitel poštovní licence a Hospodářská komora České republiky zasílá ve dvou vyhotoveních ministerstvu změny vzorů otisků úředních razítek a podpisových vzorů svých zaměstnanců provádějících vidimaci a legalizaci do 5 pracovních dnů ode dne, kdy tyto změny nastaly. Kopie otisků úředních razítek a podpisových vzorů podle věty první zasílá ministerstvo Ministerstvu zahraničních věcí. § 20 (1) Povinnost vykonat zkoušku podle § 14 odst. 1 nemá úředník, který splňuje požadavky stanovené zvláštním právním předpisem14). (2) Úředník, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provádí vidimaci a legalizaci podle dosavadních právních předpisů a nesplňuje předpoklady podle § 14 odst. 1, může i nadále tuto činnost vykonávat, nejdéle však po dobu 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Úředník, kterému ve lhůtě podle věty první vznikne nárok na starobní důchod, skládá zkoušku jen tehdy, jestliže o to sám požádá. § 21 Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 1 odst. 1 písm. d), § 7 odst. 3, § 11 odst. 3, § 11a odst. 2, § 14 odst. 3, § 15 odst. 3 a § 16 odst. 3 a 8. § 22 Zrušuje se: 1. Zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu okresními a obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcíobcí a okresními úřady. 2. Zákon č. 15/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady. 3. Vyhláška č. 138/1993 Sb., o stanovení podmínek pro pověření obecních úřadů ověřováním shody opisu nebo kopie s listinou a ověřováním pravosti podpisu. ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 301/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů § 23 V § 9 odst. 2 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 578/2002 Sb. a zákona č. 165/2004 Sb., se za slova „státního občanství“ vkládají slova „, ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a ověřování pravosti podpisu“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona č. 320/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů § 24 V zákoně č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění zákona č. 426/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 99/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb., se část padesátá druhá zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů § 25 V zákoně č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění zákona č. 96/2004 Sb. a zákona č. 588/2004 Sb., se část třetí zrušuje. ČÁST PÁTÁ Změna zákona č. 186/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů § 26 V zákoně č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 33/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 460/2000 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 436/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 106 odst. 1 písmeno d) zní: „d) porušil služební přísahu tím, že se dopustil zavrženíhodného jednání, které má znaky trestného činu a je způsobilé ohrozit dobrou pověst policie,“. 2. V § 106 odst. 1 písm. e) se za slovo „pro“ vkládá slovo „úmyslný“. 3. V § 108 odstavec 3 zní: „(3) Při propuštění z důvodu podle § 106 odst. 1 písm. d) a e) je služební poměr ukončen dnem doručení rozhodnutí o propuštění.“. 4. Za § 121 se vkládají nové § 121a až 121c, které včetně nadpisu znějí: „Společná ustanovení o skončení služebního poměru a nárocích s ním souvisících § 121a Skončí-li služební poměr policisty uvolněním v době, kdy je proti němu vedeno trestní řízení, odchodné, platové vyrovnání a příspěvek za službu se až do pravomocného skončení tohoto řízení nevyplácí. Skončí-li trestní řízení odsouzením policisty pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, má se za to, že jeho nárok na odchodné, platové vyrovnání a příspěvek za službu nevznikl; nedojde-li k takovému odsouzení, výplata platového vyrovnání a příspěvku za službu se obnoví a tyto se doplatí za období, za které náležely. § 121b Výplata platového vyrovnání a příspěvku za službu se zastaví prvním dnem kalendářního měsíce po dni, kdy služební funkcionář zjistí, že je proti policistovi vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný v době trvání jeho služebního poměru. Jestliže je následně policista v řízení o tomto trestném činu pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, nárok na platové vyrovnání a příspěvek za službu dnem zastavení jejich výplaty zaniká; nedojde-li k takovému odsouzení, výplata platového vyrovnání a příspěvku za službu se obnoví a tyto se doplatí za období, za které náležely. § 121c Policista, který žádá o uvolnění ze služebního poměru, nebo policista, jehož služební poměr skončil a je mu přiznán nárok na platové vyrovnání nebo příspěvek za službu, je povinen do 3 dnů oznámit služebnímu funkcionáři, že je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný v době trvání jeho služebního poměru. Jestliže v důsledku nesplnění oznamovací povinnosti bylo policistovi vyplaceno odchodné, platové vyrovnání nebo příspěvek za službu, je policista povinen takto vyplacené částky vrátit ode dne, kdy měl tuto povinnost splnit.“. § 27 Přechodná ustanovení (1) V řízení o propuštění příslušníka Policie České republiky ze služebního poměru zahájeném před nabytím účinnosti tohoto zákona se důvody propuštění posuzují podle dosavadních právních předpisů. (2) Nároky související se skončením služebního poměru příslušníka Policie České republiky vzniklé před účinností tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona č. 154/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů § 28 Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb. a zákona č. 290/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 40 odst. 1 písmeno d) zní: „d) porušil služební přísahu tím, že se dopustil zavrženíhodného jednání, které má znaky trestného činu a je způsobilé ohrozit dobrou pověst Bezpečnostní informační služby,“. 2. Za § 124 se vkládají nové § 124a až 124c, které včetně nadpisu znějí: „Společná ustanovení o skončení služebního poměru a nárocích s ním souvisících § 124a Skončí-li služební poměr příslušníka uvolněním v době, kdy je proti němu vedeno trestní řízení, odchodné, platové vyrovnání a příspěvek za službu se až do pravomocného skončení tohoto řízení nevyplácí. Skončí-li trestní řízení odsouzením příslušníka pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, má se za to, že jeho nárok na odchodné, platové vyrovnání a příspěvek za službu nevznikl; nedojde-li k takovému odsouzení, výplata platového vyrovnání a příspěvku za službu se obnoví a tyto se doplatí za období, za které náležely. § 124b Výplata platového vyrovnání a příspěvku za službu se zastaví prvním dnem kalendářního měsíce po dni, kdy služební orgán zjistí, že je proti příslušníkovi vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný v době trvání jeho služebního poměru. Jestliže je následně příslušník v řízení o tomto trestném činu pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, nárok na platové vyrovnání a příspěvek za službu dnem zastavení jejich výplaty zaniká; nedojde-li k takovému odsouzení, výplata platového vyrovnání a příspěvku za službu se obnoví a tyto se doplatí za období, za které náležely. § 124c Příslušník, který žádá o uvolnění ze služebního poměru, nebo příslušník, jehož služební poměr skončil a je mu přiznán nárok na platové vyrovnání nebo příspěvek za službu, je povinen do 3 dnů oznámit služebnímu orgánu, že je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný v době trvání jeho služebního poměru. Jestliže v důsledku nesplnění oznamovací povinnosti bylo příslušníkovi vyplaceno odchodné, platové vyrovnání nebo příspěvek za službu, je příslušník povinen takto vyplacené částky vrátit ode dne, kdy měl tuto povinnost splnit.“. § 29 Přechodná ustanovení (1) V řízení o propuštění příslušníka Bezpečnostní informační služby ze služebního poměru zahájeném před nabytím účinnosti tohoto zákona se důvody propuštění posuzují podle dosavadních právních předpisů. (2) Nároky související se skončením služebního poměru příslušníka Bezpečnostní informační služby vzniklé před účinností tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy. ČÁST OSMÁ ÚČINNOST § 31 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. března 2006, s výjimkou § 30, který nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r. 1) § 35 odst. 1 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 2) § 6 zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů. 3) § 2 odst. 4 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů. 4) § 38 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 5) § 69 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb. 6) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. 7) § 1 odst. 1 písm. r) vyhlášky č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků. 8) § 9 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů. 14) § 33 a 34 zákona č. 312/2002 Sb. 15) § 22 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. 16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES. 18) § 180b zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1191 ze dne 6. července 2016 o podpoře volného pohybu občanů zjednodušením požadavků na předkládání některých veřejných listin v Evropské unii a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012. 20) § 8a odst. 2 písm. d) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.
Zákon č. 22/2006 Sb.	Zákon č. 22/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 26. 1. 2006, datum účinnosti 26. 1. 2006, částka 11/2006 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o majetku České republiky * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 3. 2006 22 ZÁKON ze dne 20. prosince 2005, kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o majetku České republiky Čl. I Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 280/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 217/2005 Sb. a zákona č. 359/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 11 odst. 1 písmeno e) zní: „e) s telekomunikační a radiokomunikační technikou, záznamovou technikou, výpočetní technikou a dopravními prostředky, propadlými nebo zabranými v trestním, přestupkovém a jiném obdobném řízení, jakož i s veškerými zbraněmi, střelivem, municí a výbušninami přísluší Ministerstvu vnitra“. Poznámky pod čarou č. 13, 14 a 15 se zrušují. 2. V § 11 odst. 1 se písmeno g) včetně poznámky pod čarou č. 14a zrušuje. 3. V § 12 odst. 2 se slova „Darovací smlouva, kterou se do vlastnictví státu nabývá nemovitá věc,“ nahrazují slovy „Darovací nebo jiná smlouva, kterou se do vlastnictví státu bezúplatně nabývá nemovitá věc, která se eviduje v katastru nemovitostí, s výjimkou silničního pozemku nabývaného z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace, jakož i“. 4. V § 22 odstavce 3 až 5 včetně poznámky pod čarou č. 38a znějí: „(3) Schválení Ministerstvem financí vyžaduje smlouva o převodu nemovité věci, která se eviduje v katastru nemovitostí, jakož i smlouva o převodu bytu a nebytového prostoru, nejde-li o převod a) pozemku zastavěného stavbou pro bydlení nebo stavbou pro individuální rekreaci36) ve vlastnictví nabyvatele a pozemku na něj navazujícího do výměry nepřesahující v souhrnu 1000 m2 tomuto nabyvateli, anebo samostatný převod pozemku zastavěného jednotlivou nebo řadovou garáží ve vlastnictví nabyvatele, b) spoluvlastnického podílu ve prospěch spoluvlastníka na základě předkupního práva36a) anebo spoluvlastnického podílu na pozemku ve prospěch vlastníka bytu nebo nebytového prostoru podle zvláštního právního předpisu37), c) nemovité věci podle odstavce 4, d) pozemku podle odstavce 5, anebo stavby nacházející se na takovém pozemku, e) společného zařízení realizovaného v rámci pozemkových úprav38), f) pozemku směňovaného za účelem nabytí pozemku jiného vlastníka, g) nezastavěného pozemku ve výměře nepřesahující 100 m2, pokud tento pozemek nenavazuje na žádný další pozemek převáděný témuž nabyvateli, h) silničního pozemku, na němž je umístěno těleso silnice, která je v souladu se zvláštním právním předpisem38a) ve vlastnictví kraje, nebo těleso místní komunikace, která je v souladu se zvláštním právním předpisem38a) ve vlastnictví obce, do vlastnictví tohoto kraje nebo obce, anebo pozemku určeného pravomocným územním rozhodnutím k vybudování silnice nebo místní komunikace, jejímž vlastníkem má být podle zvláštního právního předpisu38a) kraj nebo obec, do vlastnictví tohoto kraje nebo obce, i) silničního pozemku, u kterého z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace dochází k převodu do vlastnictví osoby, která má být podle zvláštního právního předpisu38a) vlastníkem pozemní komunikace se změněnou kategorií nebo třídou, j) uskutečňovaný za úplatu v případě nemovité věci, bytu a nebytového prostoru, s nimiž je příslušný hospodařit Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových15a) a jejichž cena podle účetnictví nebo operativní evidence nepřesahuje jednotlivě 3 000 000 Kč. (4) Schválení Ministerstvem kultury vyžaduje smlouva o převodu movité a nemovité věci prohlášené za kulturní památku s výjimkou silničního pozemku podle odstavce 3 písm. i) a smlouva o převodu sbírky muzejní povahy. (5) Schválení Ministerstvem životního prostředí vyžaduje smlouva o převodu pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu s výjimkou silničního pozemku podle odstavce 3 písm. i) a smlouva o převodu stavby, která se eviduje v katastru nemovitostí, pokud se nachází na pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu, nejde-li o smlouvu podléhající schválení podle odstavce 4. 38a) § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.“. 5. V § 27 odst. 2 se číslovka „5“ nahrazuje číslovkou „8“. 6. V § 34 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámek pod čarou č. 57 a 57a zní: „(4) V případě prominutí57) dluhu vzniklého porušením podmínek smlouvy o poskytnutí státního příspěvku na individuální bytovou výstavbu57a) neplatí ustanovení odstavců 2 a 3. Tento dluh lze prominout i z jiných důvodů než z důvodů uvedených v odstavci 1, nelze však prominout dluh vzniklý v souvislosti s trestnou činností nebo dluh u dlužníka, který má pohledávku vůči státu. 57) § 574 občanského zákoníku. 57a) Například vyhláška č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů.“. 7. V § 60a odst. 6 se slovo „darovacích“ zrušuje. 8. V § 60a odst. 7 větě druhé se slovo „darovací“ zrušuje. Čl. II Pokud platnost právního úkonu byla podle zákona č. 219/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, podmíněna schválením příslušným ministerstvem, toto schválení nebylo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona poskytnuto a tato podmínka dnem nabytí účinnosti tohoto zákona bez náhrady zanikla, je týmž dnem tento právní úkon platně učiněn, nebrání-li jeho platnosti jiná právní skutečnost. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů Čl. III V části sto sedmnácté článku CXVII zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění zákona č. 426/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 99/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb., se za bod 14 vkládá nový bod 14a, který včetně poznámky pod čarou č. 1 zní: „14a. Příslušnost hospodařit s pohledávkami České republiky, které vznikly porušením podmínek smluv o poskytnutí státních příspěvků na individuální bytovou výstavbu, uzavřených podle zvláštního právního předpisu1), a na které se nevztahuje bod 14., náleží počínaje dnem 1. března 2006 Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Počínaje týmž dnem Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vykonává práva České republiky a plní závazky České republiky ze smluv o poskytnutí státních příspěvků na individuální bytovou výstavbu uzavřených podle zvláštního právního předpisu1), na které se nevztahuje bod 14. 1) Například vyhláška č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 1 se označuje v textu a pod čarou jako poznámka pod čarou č. 2. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. III, který nabývá účinnosti dnem 1. března 2006. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 23/2006 Sb.	Zákon č. 23/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 26. 1. 2006, datum účinnosti 26. 1. 2006, částka 11/2006 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 26. 1. 2006 23 ZÁKON ze dne 20. prosince 2005, kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou Čl. I Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., zákona č. 188/1999 Sb. a zákona č. 282/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 2 se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí: „i) zajišťovací činnost vůči úvěrovým pojišťovnám ve vztahu k pojištění vývozu proti tržně nezajistitelným teritoriálním a tržně nezajistitelným komerčním rizikům, j) pojištění a zajištění úvěrů malých a středních podnikatelů s trvalým pobytem nebo sídlem na území České republiky.“. 2. V § 3 odstavec 2 zní: „(2) Poskytnutí podpořeného financování je podle § 8 odst. 5 podmíněno sjednáním zajištění, pokud není sjednáno pojištění vývozních úvěrových rizik pojistitelných Exportní garanční a pojišťovací společností, a. s., (dále jen „exportní pojišťovna“) podle § 1 odst. 2.“. 3. V § 4 odst. 1 se věta třetí zrušuje. 4. V § 4 odst. 2 písm. c) se slova „v níž je exportní pojišťovna většinovým společníkem,“ nahrazují slovy „v níž má exportní pojišťovna nejméně 30% podíl na základním kapitálu,“. 5. V § 4 se na konci odstavce 7 doplňují věty, které včetně poznámky pod čarou č. 5b znějí: „Pro pojišťovací případy s mimořádně vysokým pojistným rizikem stanoví Ministerstvo financí právním předpisem, odchylně od stanovení poměru uvedeného ve větě první, poměr mezi výší rezerv a fondů uvedených v odstavci 3 a objemem pojistné angažovanosti a podíl exportní pojišťovny na pojistném plnění s využitím těchto rezerv a fondů. Mimořádně vysokým pojistným rizikem se pro účely tohoto zákona rozumí běžně nepojistitelné pojistné riziko5b) vyplývající z teritoriálních a kombinovaných komerčních a teritoriálních rizik a riziko nesplacení úvěru v důsledku neschopnosti výrobce nebo vývozce splnit podmínky smlouvy o vývozu, u které je národohospodářský zájem státu na jejím splnění. 5b) § 3 písm. m) zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě).“. 6. V § 6 odst. 1 se věta čtvrtá zrušuje a ve větě páté se slova „s výjimkou ustanovení o složení statutárního orgánu9a)“ zrušují. Poznámka pod čarou č. 9a se zrušuje. 7. V § 6 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Náklady spojené s provozováním podpořeného financování hradí exportní banka především z části úrokových výnosů, které ji zůstávají k dispozici v částce rovnající se fixní přirážce ve výši 100 bazických bodů z úrokové sazby užité při poskytování podpořeného financování.“. 8. V § 6 odst. 12 se věty první a druhá nahrazují větami „Na úhradu ztrát exportní banky vyplývajících z provozování podpořeného financování jsou poskytovány dotace ze státního rozpočtu. Ztráty jsou tvořeny rozdíly mezi zúčtovanými úrokovými výnosy při poskytování dlouhodobého podpořeného financování8a) sníženými o úrokové výnosy dle odstavce 2, úrokovými výnosy při dočasném využití finančních zdrojů pro podpořené financování a zúčtovanými úrokovými náklady na získání zdrojů, poplatky písemně sjednanými mezi věřitelem a exportní bankou, spojenými se získáváním těchto finančních zdrojů, náklady na tvorbu rezerv a opravných položek podle zvláštních právních předpisů upravujících tvorbu rezerv a opravných položek pro banky, rozdíly mezi výnosy z operací s finančními deriváty a náklady spojenými s těmito operacemi, rozdíly měnových kurzů a ostatními náklady, které byly exportní bankou prokazatelně vynaloženy při získávání finančních zdrojů.“. 9. V § 6 se odstavec 15 zrušuje. Dosavadní odstavce 16 a 17 se označují jako odstavce 15 a 16. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu Čl. II V § 12 odst. 2 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, se na konci textu doplňuje věta „Nezvolí-li Poslanecká sněmovna nového člena úřadu, předloží prezident úřadu Poslanecké sněmovně nový návrh do 40 dnů ode dne, kdy nový člen úřadu nebyl zvolen.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 24/2006 Sb.	Zákon č. 24/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 26. 1. 2006, datum účinnosti 1. 2. 2006, částka 11/2006 * Čl. I - Změna zákona o důchodovém pojištění * Čl. II - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * Čl. III - Přechodná ustanovení * Čl. IV - Účinnost Aktuální znění od 1. 2. 2006 24 ZÁKON ze dne 21. prosince 2005, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Změna zákona o důchodovém pojištění Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb. a zákona č. 377/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 11 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Za dobu pojištění uvedenou v odstavci 1 písm. a) se u osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a f) až k) a v) a v odstavci 2 považuje též doba, po kterou podle pravomocného rozhodnutí soudu trval nadále jejich právní vztah zakládající účast na pojištění, pokud podle tohoto rozhodnutí došlo ke skončení tohoto vztahu neplatně a pokud by jinak byla, kdyby nedošlo k neplatnému skončení tohoto vztahu, splněna podmínka uvedená v § 8; podmínka zaplacení pojistného se přitom považuje za splněnou.“. 2. V § 16 odst. 3 se za větu druhou vkládá věta „Do vyměřovacího základu pojištěnce se zahrnuje náhrada mzdy, platu nebo jiného příjmu započitatelného do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona17) nebo hrubého výdělku náležející v případě uvedeném v § 11 odst. 2 větě páté v kalendářních měsících, za které náležela.“. 3. V § 16 odst. 4 větě první se za slova „měsíčního výdělku“ vkládají slova „, a doby uvedené v písmenu j)“. 4. V § 16 odst. 4 větě druhé se slova „v § 16 odst. 3 větě třetí“ nahrazují slovy „v odstavci 3 větě čtvrté“. 5. V § 16 odst. 4 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) za něž v případě uvedeném v § 11 odst. 2 větě páté nebyla náhrada mzdy, platu nebo jiného příjmu započitatelného do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona17) přiznána soudem.“. 6. V § 30 odst. 1 písm. b) se slova „nebo se mu částečný invalidní důchod nevyplácí z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. c) nebo § 46 odst. 2,“ zrušují. 7. V § 42 se odstavec 5 zrušuje. 8. V části čtvrté hlavě třetí se díl třetí včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 22 a 23 zrušuje. 9. V § 55 odst. 2 větě druhé se za slovo „důchodu“ vkládají slova „, po dobu řízení o prohlášení osoby za mrtvou, jde-li o nárok na výplatu vdovského, vdoveckého nebo sirotčího důchodu po této osobě,“. 10. V § 55 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Lhůta podle věty první neplyne rovněž po dobu, po kterou trvalo řízení o neplatnosti skončení právního vztahu zakládajícího účast na pojištění (§ 11 odst. 2 věta pátá).“. 11. V § 56 odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „pro běh této lhůty platí § 55 odst. 2 věta třetí obdobně,“. 12. V § 56 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 13. V § 59 odst. 1 větě první se slova „nebo 3“ zrušují. 14. V § 59 se odstavec 3 zrušuje. 15. V § 76 odst. 1 větě páté se slova „do 31. prosince 2005“ nahrazují slovy„do 31. prosince 2010“. 16. § 80a a 80b se zrušují. Čl. II Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto: 1. § 42 se zrušuje. 2. V § 53 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 3. V § 53 odst. 3 se středník nahrazuje tečkou a slova „při nesplnění povinností uvedených v odstavci 3 může být výplata částečného invalidního důchodu zastavena vždy“ se zrušují. 4. V § 90 se slova „odst. 1, 2 a 4“ zrušují. Čl. III Přechodná ustanovení 1. Byla-li výše částečného invalidního důchodu upravena podle § 46 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění platném ke dni předcházejícímu dni účinnosti tohoto zákona, upraví se výše částečného invalidního důchodu od nejbližší splátky splatné po dni účinnosti tohoto zákona na výši, která by náležela, pokud by k takové úpravě nedošlo. 2. Byla-li výplata částečného invalidního důchodu zastavena podle § 46 odst. 1 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění platném ke dni předcházejícímu dni účinnosti tohoto zákona, obnoví se výplata částečného invalidního důchodu od nejbližší splátky splatné po dni účinnosti tohoto zákona ve výši uvedené v ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění platném ke dni předcházejícímu dni účinnosti tohoto zákona. Čl. IV Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 25/2006 Sb.	Zákon č. 25/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 132/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 26. 1. 2006, datum účinnosti 26. 1. 2006, částka 11/2006 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona č. 40/1995 Sb. * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 132/2003 Sb. * ČÁST TŘETÍ - Přechodná ustanovení * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 9. 2007 (109/2007 Sb.) 25 ZÁKON ze dne 21. prosince 2005, kterým se mění zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 132/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona č. 40/1995 Sb. Čl. I Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 138/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 132/2003 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 480/2004 Sb., zákona č. 384/2005 Sb. a zákona č. 444/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se vkládá nový odstavec 1, který včetně poznámky pod čarou č. 1 zní: „(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) v oblasti regulace reklamy klamavé, srovnávací, na tabákové výrobky, na humánní léčivé přípravky, na veterinární léčivé přípravky, na potraviny a na počáteční a pokračovací kojeneckou výživu, a upravuje obecné požadavky na reklamu a její šíření včetně postihů za porušení povinností podle tohoto zákona a stanovení orgánů dozoru. Dále upravuje regulaci reklamy uvádějící zvláštní nabídku, jakož i reklamy na alkoholické nápoje, na přípravky na ochranu rostlin, na střelné zbraně a střelivo a na činnosti v pohřebnictví. 1) Směrnice Rady 84/450/EHS ze dne 10. září 1984 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klamavé reklamy, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/55/ES ze dne 6. října 1997, kterou se mění směrnice 84/450/EHS o klamavé reklamě tak, aby zahrnovala srovnávací reklamu. Čl. 7, 8 a 9 směrnice Komise 91/321/EHS ze dne 14. května 1991 o počáteční a pokračovací kojenecké výživě, ve znění směrnice Komise 1999/50/ES ze dne 25. května 1999, kterou se mění směrnice 91/321/EHS o počáteční a pokračovací kojenecké výživě (Text s významem pro EHP), směrnice Komise 2003/14/ES ze dne 10. února 2003, kterou se mění směrnice 91/321/EHS o počáteční a pokračovací kojenecké výživě (Text s významem pro EHP) a směrnice 96/4/ES, kterou se mění směrnice 91/321/EHS. Čl. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich nabízení k prodeji a reklamy, ve znění směrnice Komise 2001/101/ES ze dne 26. listopadu 2001, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich nabízení k prodeji a reklamy a směrnice Komise 2002/67/ES z 18. července 2002 o označování potravin obsahujících chinin a potravin obsahujících kofein (Text s významem pro EHP). Čl. 2, 3, 4, 5 a 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/33/ES ze dne 26. května 2003 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se reklamy na tabákové výrobky a sponzorství souvisejícího s tabákovými výrobky (Text s významem pro EHP). Čl. 86, 89, 90, 91, 94, 95 a 96 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/98/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví standardy kvality a bezpečnost pro sběr, testování, zpracování, skladování a distribuce složek lidské krve a mění směrnice 2001/83/ES a směrnice Komise 2003/63/ES ze dne 25. června 2003, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Text s významem pro EHP) a čl. 64 a 100 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/27/ES ze dne 31. března 2004, která mění směrnici 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Text s významem pro EHP). Čl. 85 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/28/ES ze dne 31. března 2004, kterou se mění směrnice 2001/82/ES o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků (Text s významem pro EHP). Čl. 6 směrnice Rady 89/398/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin určených pro zvláštní výživu. Čl. 9 odst. 2 písm. c) směrnice Rady 80/777/EHS ze dne 5. července 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se využívání a prodeje přírodních minerálních vod. Čl. 69, 94 odst. 2 a čl. 100 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/27/ES ze dne 31. března 2004, kterou se mění směrnice 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Text s významem pro EHP).“. Dosavadní odstavce 1 až 7 se označují jako odstavce 2 až 8. Dosavadní poznámka pod čarou č. 1 se označuje jako poznámka pod čarou č. 1a, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 2. § 2a včetně poznámky pod čarou č. 8 zní: „§ 2a Srovnávací reklama na léčivé přípravky určené k podávání lidem (dále jen „humánní léčivé přípravky“) nebo na zdravotní péči je při splnění podmínek stanovených zvláštním právním předpisem7) přípustná, je-li zaměřena na osoby oprávněné tyto léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat8) (dále jen „odborníci“) anebo tuto zdravotní péči poskytovat. 8) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. § 2b včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 9 zní: „§ 2b Reklama uvádějící zvláštní nabídku (1) Zakazuje se reklama uvádějící zvláštní nabídku zboží v případech, kdy prodávajícímu9) jako zpracovateli nebo zadavateli reklamy je známo, nebo může předpokládat, že není nebo nebude schopen zajistit nabízené zboží v množství, které odpovídá očekávané poptávce, a to s ohledem na rozsah nebo způsob šíření reklamy, povahu zboží nebo nabízenou cenu, anebo pokud v reklamě neuvede, jaké množství zboží bude v rámci zvláštní nabídky v jednotlivých provozovnách nabízeno k prodeji. (2) V reklamě uvádějící zvláštní nabídku musí být jednoznačně uvedeno datum, ke kterému nabídka končí. Jestliže zvláštní nabídka v den uveřejnění reklamy ještě nezačala platit, musí být v reklamě také uvedeno datum začátku období, během něhož zvláštní cena nebo jiné podmínky budou platit. 9) § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.“. 4. V § 3 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „To platí též pro sponzorování akcí nebo činností, které se týkají několika členských států Evropské unie nebo jiných států tvořících Evropský hospodářský prostor nebo se konají v několika členských státech Evropské unie nebo v jiných státech tvořících Evropský hospodářský prostor nebo dosahují přeshraničních účinků jiným způsobem.“. 5. V § 3 odstavec 2 zní: „(2) Reklamou na tabákové výrobky se rozumí též a) jakákoliv forma obchodního sdělení, jehož účelem nebo přímým či nepřímým účinkem je propagace tabákového výrobku, b) distribuce tabákového výrobku zdarma, jejímž účelem nebo přímým či nepřímým účinkem je propagace tabákového výrobku nebo distribuce zdarma, která má takový přímý či nepřímý účinek v souvislosti se sponzorováním podle odstavce 1, c) reklama, která se nezmiňuje přímo o tabákovém výrobku, ale využívá ochranné známky1a), emblému nebo jiného charakteristického rysu tabákového výrobku, pokud dále není stanoveno jinak.“. 6. V § 3 odst. 4 písm. a) se slova „oznámení určená“ nahrazují slovy „reklamu v periodickém tisku2), neperiodických publikacích3), na letácích, plakátech nebo jiných tiskovinách nebo v elektronických prostředcích10a) určenou“. Poznámka pod čarou č. 10a zní: „10a) § 2 písm. c) zákona č. 480/2004 Sb.“. 7. V § 3 odst. 4 písmeno e) zní: „e) publikace, které jsou tištěné a vydávané ve třetích zemích, pokud nejsou především určeny pro vnitřní trh Evropských společenství.“. 8. V § 5 odst. 1 se slova „Dále se za reklamu považují“ nahrazují slovy „Jedná se zejména o“. 9. V § 5 odst. 1 písm. c) se slovo „podpora“ nahrazuje slovem „podporu“. 10. V § 5 odst. 1 písm. d) se za slovo „setkání“ vkládají slova „konaných za účelem podpory předepisování, prodeje, výdeje nebo spotřeby humánních léčivých přípravků a“. 11. V § 5a odst. 2 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 12. V § 5a odstavec 3 zní: „(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na humánní léčivé přípravky použité v rámci vakcinační akce schválené Ministerstvem zdravotnictví.“. 13. V § 5a odst. 5 písm. b) se slova „její obecný název“ nahrazují slovy „běžný název tohoto humánního léčivého přípravku“. 14. V § 5a se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který včetně poznámek pod čarou č. 15a a 15b zní: „(6) Reklama na humánní léčivé přípravky, u kterých nebyla v rámci registračního řízení posuzována účinnost15a), může obsahovat pouze údaje uváděné na obalu či v příbalové informaci těchto humánních léčivých přípravků podle zvláštních právních předpisů15b). 15a) § 24a zákona č. 79/1997 Sb., ve znění zákona č. 129/2003 Sb. 15b) § 26c a 26d zákona č. 79/1997 Sb., ve znění zákona č. 129/2003 Sb. Vyhláška č. 288/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o registraci léčivých přípravků, jejich změnách, prodloužení, klasifikaci léčivých přípravků pro výdej, převodu registrace, vydávání povolení pro souběžný dovoz, předkládání a navrhování specifických léčebných programů s využitím neregistrovaných humánních léčivých přípravků, o způsobu oznamování a vyhodnocování nežádoucích účinků léčivého přípravku, včetně náležitostí periodicky aktualizovaných zpráv o bezpečnosti, a způsob a rozsah oznámení o použití neregistrovaného léčivého přípravku (registrační vyhláška o léčivých přípravcích).“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8. 15. V § 5a odst. 7 písm. f) se slova „za odborníky se vydávají nebo je představují (například herci) a“ zrušují a slovo „léků“ se nahrazuje slovy „humánních léčivých přípravků“. 16. V § 5a odst. 7 se na konci písmene k) čárka nahrazuje tečkou a písmeno l) se zrušuje. 17. V § 5a odstavec 8 zní: „(8) Jestliže je reklama zaměřená na širokou veřejnost zamýšlena jako připomínka humánního léčivého přípravku, nesmí obsahovat jiné údaje než název humánního léčivého přípravku tak, jak je uveden v rozhodnutí o registraci, nebo jeho mezinárodní nechráněný název, jestliže takový existuje, popřípadě ochrannou známku.“. 18. V § 5b se na konci odstavce 2 doplňují věty „Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro reklamu na humánní léčivé přípravky, u kterých nebyla v rámci registračního řízení posuzována účinnost15a). Pro obsah reklamy zaměřené na odborníky na tyto přípravky platí § 5a odst. 6.“. 19. V § 5b se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Obchodní zástupce je povinen bez zbytečného odkladu předávat příslušnému držiteli rozhodnutí o registraci17a) informace o významných skutečnostech, o kterých se při výkonu své činnosti dozví, týkajících se použití léčivého přípravku, pro který provádí reklamu, a to zejména o všech nežádoucích účincích jemu ohlášených navštívenými osobami.“. Poznámka pod čarou č. 17a zní: „17a) § 52a odst. 1 písm. a) zákona č. 79/1997 Sb., ve znění zákona č. 129/2003 Sb.“. 20. V § 5b odstavec 5 zní: „(5) Rozsah bezplatně poskytovaného pohoštění a ubytování a) při setkání navštěvovaném odborníky konaném za účelem podpory předepisování, prodeje, výdeje nebo spotřeby humánních léčivých přípravků, nebo b) při setkání odborníků konaném za odborným nebo vědeckým účelem, musí být přiměřený, s ohledem na hlavní účel setkání vedlejší, a nesmí být rozšířen na jiné osoby než odborníky; v takovém případě pro rozsah poskytovaného pohoštění a ubytování neplatí zákaz podle odstavce 4.“. 21. V § 5b odst. 7 se věta první nahrazuje větou „Vzorky humánních léčivých přípravků mohou být poskytnuty pouze výjimečně osobám oprávněným je předepisovat, a to v omezeném počtu nejvýše pro jeden kalendářní rok, každý vzorek musí odpovídat nejmenšímu balení humánního léčivého přípravku uvedenému na trh a musí být označen nápisem „Neprodejný vzorek“ nebo „Bezplatný vzorek“.“. 22. V § 5b odstavec 8 zní: „(8) Jestliže je reklama zaměřená na odborníky zamýšlena jako připomínka humánního léčivého přípravku, nesmí obsahovat jiné údaje než název humánního léčivého přípravku tak, jak je uveden v rozhodnutí o registraci, nebo jeho mezinárodní nechráněný název, jestliže takový existuje, popřípadě ochrannou známku.“. 23. § 5c se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 18, 19, 20 a 21 zrušuje. 24. V § 5d písmeno d) včetně poznámek pod čarou č. 23 a 23a zní: „d) přisuzováním potravině vlastností prevence, ošetřování, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění nebo takové vlastnosti naznačovat; to však nesmí bránit u potravin pro zvláštní lékařské účely23) uvádění informací nebo doporučení určených výhradně osobám kvalifikovaným v oboru lékařství, výživy nebo farmacie; rovněž tak u minerální vody nesmí tato omezení bránit uvádění údajů o tom, že minerální voda podporuje nebo usnadňuje určité životní funkce lidského organismu23a), 23) Vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a způsobu jejich použití. 23a) Čl. 9 odst. 2 písm. c) směrnice Rady 80/777/EHS ze dne 5. července 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se využívání a prodeje přírodních minerálních vod.“. 25. V § 5d se doplňuje písmeno e), které zní: „e) doporučováním potraviny s odvoláním na nekonkrétní klinické studie.“. 26. V § 5d se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 23b znějí: „(2) Reklama na doplněk stravy23b) musí obsahovat zřetelný, v případě tištěné reklamy dobře čitelný, text „doplněk stravy“. (3) Reklama na potravinu pro zvláštní výživu23) musí obsahovat zřetelný, v případě tištěné reklamy dobře čitelný, text „potravina pro zvláštní výživu“. 23b) § 2 písm. j) zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 27. Za § 5g se vkládá nový § 5h, který včetně nadpisu zní: „§ 5h Veterinární léčivé přípravky Předmětem reklamy zaměřené na širokou veřejnost nesmí být a) veterinární léčivé přípravky, které podle rozhodnutí o registraci podle zvláštního právního předpisu14) mohou být vydávány pouze na lékařský předpis, b) veterinární léčivé přípravky obsahující omamné nebo psychotropní látky16).“. 28. V § 6 se na konci písmene b) doplňuje slovo „nebo“. 29. V § 6b odst. 4 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 30. § 7 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 28 až 32b zní: „§ 7 Dozor nad dodržováním zákona (1) Orgány příslušnými k výkonu dozoru nad dodržováním tohoto zákona (dále jen „orgán dozoru“) jsou a) Rada pro rozhlasové a televizní vysílání28) pro reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a pro sponzorování v rozhlasovém a televizním vysílání, b) Státní ústav pro kontrolu léčiv29) pro reklamu na humánní léčivé přípravky a sponzorování v této oblasti, s výjimkou působnosti podle písmena a), c) Ministerstvo zdravotnictví30) pro reklamu na zdravotní péči a sponzorování v této oblasti, s výjimkou působnosti podle písmena a), d) Státní rostlinolékařská správa26a) pro reklamu na přípravky na ochranu rostlin, s výjimkou působnosti podle písmena a), e) Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv31) pro reklamu na veterinární léčivé přípravky, s výjimkou působnosti podle písmena a), f) Úřad pro ochranu osobních údajů pro nevyžádanou reklamu šířenou elektronickými prostředky10a) podle zvláštního právního předpisu32), g) krajské živnostenské úřady32a) v ostatních případech. (2) Při výkonu dozorové činnosti se orgány dozoru řídí částí třetí zákona o státní kontrole32b), nestanoví-li tento zákon jinak. Při kontrolní činnosti mohou zaměstnanci dozorových orgánů pořizovat též zvukové a obrazové záznamy. 28) Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 29) § 9 zákona č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 30) § 70 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 31) § 12 zákona č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 32) § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 480/2004 Sb. 32a) Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů. 32b) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.“. 31. V § 7a odst. 1 větě první se slovo „Zpracovatel“ nahrazuje slovem „Zadavatel“ a ve větě druhé se slovo „zpracovatel“ nahrazuje slovem „zadavatel“. 32. V § 7a odst. 2 se za slova „zadané reklamy“ vkládají slova „a další materiály a informace vztahující se k této reklamě“. 33. V § 7b se odstavec 4 zrušuje. 34. Za § 7b se vkládají nové § 7c a 7d, které včetně nadpisů znějí: „§ 7c Zvláštní opatření (1) Orgán dozoru může nařídit odstranění nebo ukončení reklamy, která je v rozporu se zákonem, a určit k tomu přiměřenou lhůtu. Orgán dozoru je oprávněn pozastavit zahájení šíření klamavé reklamy na humánní léčivé přípravky, jestliže by v důsledku jejího šíření mohl být ohrožen život nebo zdraví osob. Pro takový postup se nevyžaduje vznik skutečné ztráty či jiné újmy způsobené takovou reklamou, ani zavinění zadavatele reklamy; to však nezakládá oprávnění k zavedení systému předběžné kontroly návrhů reklamy před jejím šířením. (2) Orgán dozoru rozhodnutí vydané podle odstavce 1 nebo podle § 8a vhodným způsobem zveřejní, jestliže by v důsledku dalšího šíření reklamy mohl být ohrožen život nebo zdraví osob. Orgán dozoru je oprávněn zadavateli nebo zpracovateli reklamy nařídit ve stanovené lhůtě zveřejnění opravného prohlášení k reklamě na humánní léčivé přípravky, která byla shledána pravomocným rozhodnutím klamavou a o jejímž odstranění nebo ukončení bylo pravomocně rozhodnuto, ve stejném komunikačním médiu, kterým byla taková reklama šířena. Náklady na zveřejnění opravného prohlášení nese ten, komu orgán dozoru jeho zveřejnění nařídil. § 7d Pořádková pokuta (1) Orgán dozoru může uložit pořádkovou pokutu do 50 000 Kč za neposkytnutí potřebné součinnosti a) zadavateli, který nesplní povinnost podle § 7a odst. 1 věty poslední nebo § 7a odst. 2, b) zpracovateli, který nesplní povinnost podle § 7a odst. 3, nebo c) šiřiteli, který nesplní povinnost podle § 7a odst. 4. (2) Pořádkovou pokutu podle odstavce 1 lze uložit i opakovaně; souhrn uložených pokut nesmí převyšovat částku 200 000 Kč. (3) Příjem z uložené pořádkové pokuty je příjmem rozpočtu, z něhož je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil.“. 35. § 8 a 8a včetně nadpisu znějí: „Správní delikty § 8 (1) Fyzická osoba se jako šiřitel dopustí přestupku tím, že a) neoznámí osobě, která prokáže oprávněný zájem podle § 6b odst. 2, kdo je zadavatelem nebo zpracovatelem, b) šíří reklamu, která je podle § 2 odst. 1 písm. a) zakázána, c) neoddělí nebo zřetelně nerozliší reklamu šířenou společně s jiným sdělením od ostatního sdělení, d) poruší povinnost odlišit způsob šíření informace o výrobku nebo službě od způsobu šíření informace o tabákovém výrobku podle § 3 odst. 3, e) poruší zákaz bezplatného dodávání vzorků široké veřejnosti u tabákových výrobků podle § 3 odst. 7 nebo u humánních léčivých přípravků podle § 5a odst. 4, f) šíří reklamu na přípravky na ochranu rostlin v rozporu s § 5g, g) šíří vůči veřejnosti reklamu na veterinární léčivé přípravky, která je v rozporu s § 5h, h) šíří reklamu na střelné zbraně a střelivo v rozporu s § 6, i) šíří reklamu činností v pohřebnictví v rozporu s § 6a odst. 2 nebo 3, j) šíří nevyžádanou reklamu, pokud takto šířená reklama vede k výdajům adresáta nebo pokud adresáta obtěžuje, nebo k) poruší zákaz reklamy založené na podprahovém vnímání. (2) Fyzická osoba jako zadavatel reklamy se dopustí přestupku tím, že a) zadá reklamu, která je podle § 2 odst. 1 písm. a) nebo § 3 odst. 1 zakázána nebo je v rozporu s § 3 odst. 5, b) poruší podmínky stanovené pro obsah reklamy v § 2 odst. 3 nebo 4, § 2b, 2c, § 3 odst. 6, § 4, § 5 odst. 3, 4 nebo 5, § 5a odst. 1, 2, 5, 6, 7 nebo 8, § 5b odst. 2 nebo 8, § 5d, § 5e odst. 1, § 5f, § 5g odst. 1, § 5h nebo § 6a odst. 1, c) poruší podmínky stanovené pro srovnávací reklamu uvedené v § 2 odst. 2 nebo § 2a, d) zadá reklamu, která je klamavá, nebo e) neuchová ukázku (kopii) každé reklamy podle § 7a odst. 1 nebo bezplatně nezapůjčí kopii reklamy orgánům dozoru na dobu nezbytně nutnou. (3) Odborník se dopustí přestupku tím, že vyžaduje nebo přijímá výhody, které jsou podle § 5b odst. 4 zakázané nebo které jsou v rozporu s § 5b odst. 5. (4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 písm. e) lze uložit pokutu do 500 000 Kč, za přestupek podle odstavce 3 pokutu do 100 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) až j) a odstavce 2 písm. a) až c) pokutu do 2 000 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. k) pokutu do 5 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 2 písm. d) pokutu do 10 000 000 Kč. Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze v blokovém řízení uložit pokutu do 5 000 Kč. § 8a (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že jako šiřitel a) neoznámí osobě, která prokáže oprávněný zájem podle § 6b odst. 2, kdo je zadavatelem nebo zpracovatelem, b) šíří reklamu, která je podle § 2 odst. 1 písm. a) zakázána, c) neoddělí nebo zřetelně nerozliší reklamu šířenou společně s jiným sdělením od ostatního sdělení, d) poruší zákaz reklamy založené na podprahovém vnímání, e) poruší zákaz reklamy skryté, f) šíří nevyžádanou reklamu, pokud takto šířená reklama vede k výdajům adresáta nebo pokud adresáta obtěžuje, g) poruší povinnost odlišit způsob šíření informace o výrobku nebo službě od způsobu šíření informace o tabákovém výrobku podle § 3 odst. 3, h) poruší zákaz bezplatného dodávání vzorků široké veřejnosti u tabákových výrobků podle § 3 odst. 7 nebo u humánních léčivých přípravků podle § 5a odst. 4, i) šíří reklamu na humánní léčivé přípravky zaměřenou na odborníky komunikačními prostředky, které nejsou určeny převážně pro tyto odborníky, j) poruší povinnosti obchodního zástupce podle § 5b odst. 3, k) poruší zákaz nabízet, slibovat nebo poskytovat dary nebo jiný prospěch podle § 5b odst. 4, l) poskytne vzorky humánních léčivých přípravků v rozporu s § 5b odst. 7, m) poruší povinnost stanovenou pro šíření reklamy na počáteční kojeneckou výživu podle § 5e odst. 2 nebo 3, n) šíří reklamu na přípravky na ochranu rostlin v rozporu s § 5g, o) šíří reklamu na střelné zbraně a střelivo v rozporu s § 6, p) šíří reklamu činností v pohřebnictví v rozporu s § 6a odst. 2 nebo 3, nebo q) šíří vůči veřejnosti reklamu na veterinární léčivé přípravky, která je v rozporu s § 5h. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že jako zadavatel a) neuchová ukázku (kopii) každé reklamy podle § 7a odst. 1 nebo bezplatně nezapůjčí kopii reklamy orgánům dozoru na dobu nezbytně nutnou, b) zadá reklamu, která je podle § 2 odst. 1 písm. a), § 3 odst. 1 nebo § 6a odst. 3 zakázána, c) poruší zákaz reklamy založené na podprahovém vnímání, d) zadá reklamu, která je klamavá, e) poruší zákaz reklamy skryté, f) poruší podmínky stanovené pro srovnávací reklamu uvedené v § 2 odst. 2 nebo § 2a, g) poruší podmínky stanovené pro obsah reklamy v § 2 odst. 3 nebo 4, § 2b, 2c, § 3 odst. 6, § 4, § 5 odst. 3, 4 nebo 5, § 5a odst. 1, 2, 5, 6, 7 nebo 8, § 5b odst. 2 nebo 8, § 5d, § 5e odst. 1, § 5f, § 5g odst. 1, § 5h nebo § 6a odst. 1, nebo h) neoznačí reklamu na tabákový výrobek varováním podle § 3 odst. 5. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že jako zpracovatel a) zpracuje reklamu, která je podle § 2 odst. 1 písm. a), § 3 odst. 1 nebo § 6a odst. 3 zakázána nebo je v rozporu s § 5g odst. 2, b) poruší zákaz reklamy skryté, c) poruší zákaz reklamy založené na podprahovém vnímání, d) zpracuje reklamu, která je klamavá, e) poruší podmínky pro srovnávací reklamu stanovené v § 2 odst. 2 nebo § 2a, f) poruší podmínky pro obsah reklamy stanovené v § 2 odst. 3 nebo 4, § 2b, 2c, § 3 odst. 6, § 4, § 5 odst. 3, 4 nebo 5, § 5a odst. 1, 2, 3, 5, 6 nebo 7, § 5b odst. 2 nebo 8, § 5d, § 5e odst. 1, § 5f, § 5g odst. 1, § 5h nebo § 6a odst. 1, nebo g) neoznačí reklamu na tabákový výrobek varováním podle § 3 odst. 5. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) poruší zákaz nabízet, slibovat nebo poskytovat dary nebo jiný prospěch podle § 5b odst. 4, b) poskytuje bezplatně pohoštění a ubytování v rozporu s § 5b odst. 5, c) vyžaduje nebo přijímá v souvislosti s reklamou humánních léčivých přípravků výhody, které jsou zakázané podle § 5b odst. 4 nebo které jsou v rozporu s § 5b odst. 5, nebo d) poruší zákaz sponzorování podle § 3. (5) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta a) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b) do 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c), e), f), g), h), i), j), k), l), m), n), o), p) nebo q), c) do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d). (6) Za správní delikt podle odstavce 2 se uloží pokuta a) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a), b) do 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b), e), f), g) nebo h), c) do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. c), d) do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. d). (7) Za správní delikt podle odstavce 3 se uloží pokuta a) do 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. a), b), e), f) nebo g), b) do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. c), c) do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. d). (8) Za správní delikt podle odstavce 4 se uloží pokuta a) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4 písm. a) nebo b), b) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4 písm. c), c) do 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4 písm. d). (9) Za správní delikty podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu do 5 000 Kč v blokovém řízení, je-li porušení povinnosti spolehlivě zjištěno, nestačí domluva a obviněný ze správního deliktu je ochoten pokutu zaplatit. Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat. Pověřený pracovník orgánu dozoru je oprávněn uloženou pokutu vybrat. K jejímu uložení a vybrání použije bloků, kterých se používá pro ukládání a vybírání pokut v blokovém řízení o přestupcích.“. 36. Za § 8a se vkládají nové § 8b a 8c, které včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 34, 35 a 36 znějí: „§ 8b Společná ustanovení (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednávají orgány dozoru podle své působnosti stanovené v § 7. (5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby34) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (6) Pokuta uložená orgánem dozoru podle § 7 odst. 1 písm. a) až f) je příjmem státního rozpočtu. Pokuta uložená orgánem dozoru podle § 7 odst. 1 písm. g) je příjmem rozpočtu kraje. Pokutu, která je příjmem státního rozpočtu, vybírá orgán dozoru, který ji uložil, a vymáhá územní finanční orgán. Pokutu, která je příjmem rozpočtu kraje, vybírá a vymáhá příslušný krajský úřad, s výjimkou blokových pokut, které vybírá příslušný krajský živnostenský úřad. (7) Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zákona upravujícího správu daní a poplatků35). § 8c (1) Proti rozhodnutí orgánu dozoru podle § 7c, 8 a 8a nelze podat odvolání. (2) Podání správní žaloby36) proti rozhodnutí orgánu dozoru o uložení pokuty za správní delikt má odkladný účinek. 34) § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 370/2000 Sb. 35) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 36) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 132/2003 Sb. Čl. II V čl. II zákona č. 132/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. ČÁST TŘETÍ Přechodná ustanovení Čl. III 1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů, není-li v bodě 2 stanoveno jinak. 2. Řízení za porušení povinností stanovených v § 5c zákona č. 40/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, která nebyla ukončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se zastavují. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 48/2006 Sb.	Zákon č. 48/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích Vyhlášeno 27. 2. 2006, datum účinnosti 27. 2. 2006, částka 22/2006 * ČÁST PRVNÍ - Změna veterinárního zákona * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 27. 2. 2006 48 ZÁKON ze dne 27. ledna 2006, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna veterinárního zákona Čl. I Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb. a zákona č. 444/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se slova „stanoví v souladu s právem Evropských společenství“ nahrazují slovy „zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství1a) stanoví“. Poznámky pod čarou č. 1 a 1a znějí: „1) Směrnice Rady 64/432/EHS ze dne 26. června 1964 o veterinárních otázkách obchodu se skotem a prasaty uvnitř Společenství. Směrnice Rady 97/12/ES ze dne 17. března 1997, kterou se mění a aktualizuje směrnice 64/432/EHS o veterinárních otázkách obchodu se skotem a prasaty uvnitř Společenství. Směrnice Rady 78/1026/EHS ze dne 18. prosince 1978 o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci veterinárních lékařů obsahující opatření k usnadnění účinného výkonu práva usazování a volného pohybu služeb. Směrnice Rady 89/594/EHS ze dne 30. října 1989, kterou se mění směrnice 75/362/EHS, 77/452/EHS, 78/686/EHS, 78/1026/EHS a 80/154/EHS o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci lékařů, zdravotních sester odpovědných za všeobecnou péči, zubních lékařů, veterinárních lékařů a porodních asistentek, jakož i směrnice 75/363/EHS, 78/1027/EHS a 80/155/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se činnosti lékařů, veterinárních lékařů a porodních asistentek. Směrnice Rady 90/658/EHS ze dne 4. prosince 1990, kterou se v důsledku sjednocení Německa mění některé směrnice o vzájemném uznávání dosažené kvalifikace. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/19/ES ze dne 14. května 2001, kterou se mění směrnice Rady 89/48/EHS a 92/51/EHS o obecném systému pro uznávání odborných kvalifikací a směrnice Rady 77/452/EHS, 77/453/EHS, 78/686/EHS, 78/687/EHS, 78/1026/EHS, 78/1027/EHS, 80/154/EHS, 80/155/EHS, 85/384/EHS, 85/432/EHS, 85/433/EHS a 93/16/EHS o povolání zdravotní sestry odpovědné za všeobecnou péči (ošetřovatele odpovědného za všeobecnou péči), zubního lékaře, veterinárního lékaře, porodní asistentky, architekta, farmaceuta a lékaře. Směrnice Rady 78/1027/EHS ze dne 18. prosince 1978 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se činnosti veterinárních lékařů. Směrnice Rady 82/894/EHS ze dne 21. prosince 1982 o hlášení chorob zvířat ve Společenství. Směrnice Rady 88/407/EHS ze dne 14. června 1988 o veterinárních požadavcích na obchod s hluboce zmrazeným spermatem skotu uvnitř Společenství a na jeho dovoz. Směrnice Rady 93/60/EHS ze dne 30. června 1993, kterou se mění směrnice 88/407/EHS o veterinárních požadavcích na obchod s hluboce zmrazeným spermatem skotu uvnitř Společenství a na jeho dovoz a kterou se její oblast působnosti rozšiřuje na čerstvé sperma skotu. Směrnice Rady 2003/43/ES ze dne 26. května 2003, kterou se mění směrnice 88/407/EHS o veterinárních požadavcích na obchod se spermatem skotu uvnitř Společenství a na jeho dovoz. Směrnice Rady 89/556/EHS ze dne 25. září 1989 o veterinárních otázkách obchodu s embryi skotu ve Společenství a dovozů těchto embryí ze třetích zemí. Směrnice Rady 93/52/EHS ze dne 24. června 1993, kterou se mění směrnice 89/556/EHS o veterinárních otázkách obchodu s embryi skotu ve Společenství a dovozu těchto embryí ze třetích zemí. Směrnice Rady 89/608/EHS ze dne 21. listopadu 1989 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění správného uplatňování veterinárních a zootechnických právních předpisů. Směrnice Rady 89/662/EHS ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu. Směrnice Rady 92/67/EHS ze dne 14. července 1992, kterou se mění směrnice 89/662/EHS o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/41/ES ze dne 21. dubna 2004, kterou se zrušují některé směrnice týkající se hygieny potravin a hygienických podmínek pro produkci některých produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě a pro jejich uvádění na trh a kterou se mění směrnice Rady 89/662/EHS a 92/118/EHS a rozhodnutí Rady 95/408/ES. Směrnice Rady 91/496/EHS ze dne 15. července 1991, kterou se stanoví zásady organizace veterinárních kontrol zvířat dovážených do Společenství ze třetích zemí a kterou se mění směrnice 89/662/EHS, 90/425/EHS a 90/675/EHS. Směrnice Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu. Směrnice Rady 92/60/EHS ze dne 30. června 1992, kterou se mění směrnice 90/425/EHS o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/33/ES ze dne 21. října 2002, kterou se mění směrnice Rady 90/425/EHS a 92/118/EHS, pokud jde o hygienické požadavky na vedlejší produkty živočišného původu. Směrnice Rady 90/426/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních předpisech pro přesun koňovitých a jejich dovoz ze třetích zemí. Směrnice Rady 92/36/EHS ze dne 29. dubna 1992, kterou se mění, pokud jde o mor koní, směrnice 90/426/EHS o veterinárních předpisech pro přesun koňovitých a jejich dovoz ze třetích zemí. Směrnice Rady 2004/68/ES ze dne 26. dubna 2004, kterou se stanoví veterinární předpisy pro dovoz některých živých kopytníků do Společenství a pro jejich tranzit, mění směrnice 90/426/EHS a 92/65/EHS, a zrušuje směrnice 72/462/EHS. Směrnice Rady 90/429/EHS ze dne 26. června 1990, kterou se stanoví veterinární požadavky na obchod se spermatem prasat uvnitř Společenství a na jeho dovoz. Směrnice Rady 90/539/EHS ze dne 15. října 1990 o veterinárních podmínkách pro obchod s drůbeží a násadovými vejci uvnitř Společenství a jejich dovoz ze třetích zemí. Směrnice Rady 93/120/ES ze dne 22. prosince 1993, kterou se mění směrnice Rady 90/539/EHS o veterinárních podmínkách pro obchod s drůbeží a násadovými vejci uvnitř Společenství a jejich dovoz ze třetích zemí. Směrnice Rady 1999/90/ES ze dne 15. listopadu 1999, kterou se mění směrnice 90/539/EHS o veterinárních podmínkách pro obchod s drůbeží a násadovými vejci uvnitř Společenství a jejich dovoz ze třetích zemí. Směrnice Rady 91/67/EHS ze dne 28. ledna 1991 o veterinárních předpisech pro uvádění živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury na trh. Směrnice Rady 93/54/EHS ze dne 24. června 1993, kterou se mění směrnice 91/67/EHS o veterinárních předpisech pro uvádění živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury na trh. Směrnice Rady 95/22/ES ze dne 22. června 1995, kterou se mění směrnice 91/67/EHS o veterinárních předpisech pro uvádění živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury na trh. Směrnice Rady 97/79/ES ze dne 18. prosince 1997, kterou se mění směrnice 71/118/EHS, 72/462/EHS, 85/73/EHS, 91/67/EHS, 91/492/EHS, 91/493/EHS, 92/45/EHS a 91/118/EHS, pokud jde o veterinární kontrolu produktů dovážených do Společenství ze třetích zemí. Směrnice Rady 98/45/ES ze dne 24. června 1998, kterou se mění směrnice 91/67/EHS o veterinárních předpisech pro uvádění živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury na trh. Směrnice Rady 91/68/EHS ze dne 28. ledna 1991 o veterinárních podmínkách obchodu s ovcemi a kozami uvnitř Společenství. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/10/ES ze dne 22. května 2001, kterou se mění směrnice Rady 91/68/EHS, pokud jde o klusavku. Směrnice Rady 2003/50/ES ze dne 11. června 2003, kterou se mění směrnice 91/68/EHS, pokud jde o zpřísnění kontrolních opatření pro pohyb ovcí a koz. Směrnice Rady 92/65/EHS ze dne 13. července 1992 o veterinárních předpisech pro obchod se zvířaty, spermatem, vajíčky a embryi uvnitř Společenství a jejich dovoz do Společenství, pokud se na ně nevztahují zvláštní veterinární předpisy Společenství uvedené v příloze A oddíle I směrnice 90/425/EHS. Směrnice Rady 92/118/EHS ze dne 17. prosince 1992 o veterinárních a hygienických předpisech pro obchod s produkty živočišného původu ve Společenství a jejich dovoz do Společenství, pokud se na ně nevztahují zvláštní předpisy Společenství uvedené v kapitole I přílohy A směrnice 89/662/EHS, a pokud jde o patogenní původce, směrnice 90/425/EHS. Směrnice Rady 96/90/ES ze dne 17. prosince 1996, kterou se mění směrnice 92/118/EHS o veterinárních a hygienických předpisech pro obchod s produkty živočišného původu ve Společenství a jejich dovoz do Společenství, pokud se na ně nevztahují zvláštní předpisy Společenství uvedené v kapitole I přílohy A směrnice 89/662/EHS, a pokud jde o patogenní původce, směrnice 90/425/EHS. Směrnice Rady 97/79/ES ze dne 18. prosince 1997, kterou se mění směrnice 71/118/EHS, 72/462/EHS, 85/73/EHS, 91/67/EHS, 91/492/EHS, 91/493/EHS, 92/45/EHS a 92/118/EHS, pokud jde o veterinární kontrolu produktů dovážených do Společenství ze třetích zemí. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/33/ES ze dne 21. října 2002, kterou se mění směrnice Rady 90/425/EHS a 92/118/EHS, pokud jde o hygienické požadavky na vedlejší produkty živočišného původu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/41/ES ze dne 21. dubna 2004, kterou se zrušují některé směrnice týkající se hygieny potravin a hygienických podmínek pro produkci některých produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě a pro jejich uvádění na trh a kterou se mění směrnice Rady 89/662/EHS a 92/118/EHS a rozhodnutí Rady 95/408/ES. Směrnice Rady 92/119/EHS ze dne 17. prosince 1992, kterou se zavádějí obecná opatření Společenství pro tlumení některých nákaz zvířat a zvláštní opatření týkající se vezikulární choroby prasat. Směrnice Rady 93/53/EHS ze dne 24. června 1993, kterou se zavádějí minimální opatření Společenství ke zdolávání některých nákaz ryb. Směrnice Rady 2000/27/ES ze dne 2. května 2000, kterou se mění směrnice 93/53/EHS, kterou se zavádějí minimální opatření Společenství ke zdolávání některých nákaz ryb. Směrnice Rady 95/70/ES ze dne 22. prosince 1995, kterou se stanoví minimální opatření Společenství pro zdolávání některých nákaz mlžů. Směrnice Rady 96/22/ES ze dne 29. dubna 1996 o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat a o zrušení směrnic 81/602/EHS, 88/146/EHS a 88/299/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/74/ES ze dne 22. září 2003, kterou se mění směrnice Rady 96/22/ES o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat. Směrnice Rady 96/23/ES ze dne 29. dubna 1996 o kontrolních opatřeních u některých látek a jejich reziduí v živých zvířatech a živočišných produktech a o zrušení směrnic 85/358/EHS a 86/469/EHS a rozhodnutí 89/187/EHS a 91/664/EHS. Směrnice Rady 96/93/ES ze dne 17. prosince 1996 o osvědčeních pro zvířata a živočišné produkty. Směrnice Rady 97/78/ES ze dne 18. prosince 1997, kterou se stanoví základní pravidla pro veterinární kontroly produktů ze třetích zemí dovážených do Společenství. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/28/ES ze dne 31. března 2004, kterou se mění směrnice 2001/82/ES o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků. Směrnice Rady 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/99/ES ze dne 17. listopadu 2003 o sledování zoonóz a jejich původců, o změně rozhodnutí Rady 90/424/EHS a o zrušení směrnice Rady 92/117/EHS. 1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 998/2003 ze dne 26. května 2003 o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu a o změně směrnice Rady 92/65/EHS, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 136/2004 ze dne 22. ledna 2004, kterým se stanoví postupy veterinárních kontrol produktů dovážených ze třetích zemí na stanovištích hraniční kontroly Společenství. Nařízení Komise (ES) č. 282/2004 ze dne 18. února 2004, kterým se zavádí doklad pro celní prohlášení u zvířat dovážených do Společenství ze třetích zemí a pro veterinární kontroly těchto zvířat, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 599/2004 ze dne 30. března 2004 o přijetí harmonizovaného vzoru osvědčení a inspekční zprávy pro obchod se zvířaty a produkty živočišného původu uvnitř Společenství. Nařízení Komise (ES) č. 745/2004 ze dne 16. dubna 2004, kterým se stanoví opatření týkající se dovozu produktů živočišného původu pro osobní spotřebu. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 1 se označuje jako poznámka pod čarou č. 1b, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 2. Poznámka pod čarou č. 1b zní: „1b) Například zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 2 písm. f) se slova „bezprostředně závaznými právními předpisy Evropských společenství“ nahrazují slovy „přímo použitelnými předpisy Evropských společenství2)“. Poznámka pod čarou č. 2 zní: „2) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 998/2003, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, nařízení Komise (ES) č. 745/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002.“. 4. V § 3 odst. 1 písm. f) se slovo „zásilky“ nahrazuje slovem „skupiny“. 5. V § 3 odst. 1 písm. o) se za slovem „zákonem“ slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci textu se doplňují slova „a přímo použitelnými předpisy Evropských společenství3a) (dále jen „předpisy Evropských společenství“)“. Poznámka pod čarou č. 3a zní: „3a) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.“. 6. V § 3 odst. 1 písm. r) se za slovem „zákonem“ slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci textu se doplňují slova „a předpisy Evropských společenství4a)“. Poznámka pod čarou č. 4a zní: „4a) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv, nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.“. 7. V § 3 odst. 1 písmeno t) včetně poznámky pod čarou č. 5 zní: „t) veterinárními přípravky hromadně vyráběné přípravky, které jsou určeny pro zvířata, zejména dietetické, vitaminové, minerální a kosmetické přípravky, anebo pro specifickou laboratorní diagnostiku nákaz zvířat či původců onemocnění z potravin živočišného původu; za veterinární přípravky se nepovažují výrobky, které podléhají zvláštním právním předpisům5), 5) Například zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 91/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 8. V § 3 odst. 1 se na konci písmene u) čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „za veterinární technické prostředky se dále považují výrobky, které slouží k označování zvířat a které jsou za tímto účelem vpravovány do těla zvířete,“. 9. V § 3 odst. 1 písmeno v) včetně poznámky pod čarou č. 5a zní: „v) ochrannou lhůtou období mezi posledním podáním léčivého přípravku zvířatům za běžných podmínek používání příslušného přípravku a okamžikem, kdy lze od těchto zvířat získávat potraviny tak, aby bylo zajištěno, že tyto potraviny neobsahují rezidua léčivého přípravku v množstvích přesahujících maximální limity stanovené zvláštními právními předpisy a předpisy Evropských společenství5a), 5a) Vyhláška č. 273/2000 Sb., kterou se stanoví nejvyšší přípustné zbytky veterinárních léčiv a biologicky aktivních látek používaných v živočišné výrobě v potravinách a potravinových surovinách, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 ze dne 26. června 1990, kterým se stanoví postup Společenství pro stanovení maximálních limitů reziduí veterinárních léčivých přípravků v potravinách živočišného původu, v platném znění.“. 10. V § 3 odst. 1 se za písmeno v) vkládá nové písmeno x), které včetně poznámky pod čarou č. 6 zní: „x) porážkou usmrcení jatečného zvířete za účelem využití jeho produktů, a to způsobem, který není v rozporu s předpisy na ochranu zvířat proti týrání6), 6) Zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní písmena x) až mm) se označují jako písmena y) až nn). 11. V § 3 odst. 1 písmeno y) zní: „y) nutnou porážkou jakákoli porážka nařízená veterinárním lékařem v důsledku nemoci, vyčerpání nebo zranění zvířete; nutná porážka může být provedena mimo jatky, pokud by přežívání nemocného, vyčerpaného nebo zraněného zvířete nebo jeho přeprava na jatky byly spojeny s jeho nepřiměřeným utrpením,“. 12. V § 3 odst. 1 se písmena cc), dd), ee) a ff) zrušují. Dosavadní písmena gg) až nn) se označují jako písmena cc) až jj). 13. V § 3 odst. 1 písmeno cc) zní: „cc) uváděním do oběhu nabízení k prodeji, prodej nebo jiná forma nabídky ke spotřebě, včetně skladování a přepravy pro potřeby prodeje nebo jiné nabídky ke spotřebě,“. 14. V § 3 odst. 1 se za písmeno cc) vkládá nové písmeno dd), které zní: „dd) obchodováním obchodování mezi členskými státy Evropské unie (dále jen „členský stát“) se zvířaty a živočišnými produkty, které mají původ v členských státech, jakož i se zvířaty a živočišnými produkty, pocházejícími ze zemí, které nejsou členským státem (dále jen „třetí země“), jež jsou v členských státech ve volném oběhu,“. Dosavadní písmena dd) až jj) se označují jako písmena ee) až kk). 15. V § 3 odst. 1 písm. ii) se na konci textu čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „za úředního veterinárního lékaře se považuje také veterinární lékař Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra, který byl pověřen úkoly náležejícími podle tohoto zákona úředním veterinárním lékařům,“. 16. V § 3 odst. 4 se slovo „právních“ zrušuje a za slovo „mluví“ se vkládají slova „v souvislosti se zvířaty“. 17. V § 3 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 7b zní: „(5) Na nakládání s vedlejšími živočišnými produkty se nevztahuje zákon o odpadech s výjimkou případů stanovených předpisem Evropských společenství7b). 7b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 7b se označuje jako poznámka pod čarou č. 7c, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 18. V § 3 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Pokud se v tomto zákoně používají v souvislosti s právními vztahy upravenými předpisy Evropských společenství pojmy, jejichž obsah a význam nejsou definovány v tomto zákoně, ale v uvedených předpisech, vychází se pro účely tohoto zákona z vymezení těchto pojmů v uvedených předpisech.“. 19. V § 4 odst. 1 písm. f) se slova „jakmile dosáhnou stáří 3 měsíců“ nahrazují slovy „ve stáří od 3 do 6 měsíců“. 20. V § 4 odst. 1 písm. g) se za slovem „činnost“ tečka nahrazuje středníkem a vkládají se slova „evidenci těchto pasů vede Komora veterinárních lékařů České republiky (dále jen „Komora“). Schválení soukromého veterinárního lékaře může být pozastaveno nebo odejmuto, jestliže tento lékař vydal pas s prokazatelně nepravdivými údaji, anebo v rozporu s podmínkami stanovenými předpisy Evropských společenství7d).“ a slova „[§ 44 odst. 1 písm. h)]“ se zrušují. Poznámka pod čarou č. 7d zní: „7d) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 998/2003.“. 21. V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které včetně poznámky pod čarou č. 7e zní: „i) dodržovat povinnosti plynoucí z předpisů Evropských společenství7e). 7e) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 998/2003, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001.“. 22. V poznámce pod čarou č. 8 se slova „Zákon č. 240/1991 Sb.“ nahrazují slovy „Zákon č. 154/2000 Sb.“. 23. V § 5 odst. 1 písm. a) se slova „, předkládat výsledky těchto vyšetření, zkoušek a úkonů krajské veterinární správě ve lhůtách jí stanovených“ nahrazují slovy „ve lhůtách stanovených Ministerstvem zemědělství (dále jen „ministerstvo“) podle § 44 odst. 1 písm. d)", slovo „tyto“ se nahrazuje slovem „jejich“ a slova „§ 52 odst. 4“ se nahrazují slovy „§ 52 odst. 3“. 24. V § 5 odst. 1 písm. b) se slova „konfiskáty živočišného původu“ nahrazují slovy „vedlejšími živočišnými produkty“ a na konci se doplňují slova „a předpisy Evropských společenství9b)“. Poznámka pod čarou č. 9b zní: „9b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002. Čl. 8 a příloha V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001.“. 25. V § 5 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které včetně poznámky pod čarou č. 9c zní: „f) nepodávat zvířatům látky a přípravky, jejichž používání u hospodářských zvířat nebo u zvířat, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, není povoleno (§ 19 odst. 1 a 3)9c), 9c) Vyhláška č. 291/2003 Sb., o zákazu podávání některých látek zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, a o sledování (monitoringu) přítomnosti nepovolených látek, reziduí a látek kontaminujících, pro něž by živočišné produkty mohly být škodlivé pro zdraví lidí, u zvířat a v jejich produktech, ve znění vyhlášky č. 232/2005 Sb.“. Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena g) a h). 26. V § 5 odst. 1 písmeno g) včetně poznámky pod čarou č. 9d zní: „g) předkládat na požádání orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor záznamy stanovené zvláštním právním předpisem9d) a umožnit přístup k těmto záznamům také soukromému veterinárnímu lékaři, který vydává potvrzení o zdravotním stavu zvířete a o nákazové situaci v místě původu (dále jen „zdravotní potvrzení“), 9d) § 22 a násl. zákona č. 154/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 27. V § 5 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) zpracovat a aktualizovat podle schválených zásad [§ 44 odst. 1 písm. c)] pohotovostní plán pro případ výskytu určitých nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jakož i pro případ vzniku mimořádné situace (dále jen „pohotovostní plán“).“. 28. V § 5 odstavec 3 zní: „(3) Prováděcí právní předpis stanoví a) konkrétní veterinární požadavky na prostředí, v němž jsou zvířata chována, na jejich ošetřování a ochranu před nákazami a nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka, b) které látky a přípravky nelze uvádět do oběhu a podávat zvířatům, které látky a přípravky nelze podávat zvířatům určitých druhů, a které látky a přípravky lze podávat zvířatům určitých druhů jen za určitých podmínek.“. 29. V § 6 odst. 1 písm. a) se za slovo „přemístění“ vkládají slova „do shromažďovacího střediska, anebo jde-li o přemístění“. 30. V § 6 odst. 1 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 13a zní: „b) zdravotní potvrzení k přemístění zvířete na jatky. Toto potvrzení obsahuje údaje stanovené předpisy Evropských společenství13a). 13a) Příloha II oddíl III body 3 a 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 13a se označuje jako poznámka pod čarou č. 13b, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 31. V § 6 odst. 5 písmeno b) zní: „b) psů a koček, pokud jsou tato zvířata provázena pasem nebo očkovacím průkazem obsahujícím záznam, že zvíře mělo před přemístěním platné očkování proti vzteklině. Očkování proti vzteklině se považuje za platné 21 dnů ode dne, kdy bylo provedeno základní očkování, anebo ode dne přeočkování v případě, že byla očkovací látka podána během doby platnosti uvedené výrobcem předchozí očkovací látky,“. 32. V § 6 odst. 8 se slova „pro určitou činnost“ nahrazují slovy „pro vydávání zdravotních potvrzení“. 33. V § 6 odst. 9 písm. b) se slova „zvířat cirkusů“ nahrazují slovy „zvířat chovaných a využívaných pro drezúru, zejména zvířat cirkusů“. 34. V § 7 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 13c zní: „(3) Dopravce, který jako podnikatel10) přepravuje zvířata, je povinen v souladu s předpisy Evropských společenství13c) a) být registrován a postupovat podle zvláštního právního předpisu6), b) mít vhodné prostory pro čištění a dezinfekci dopravních prostředků, schválené krajskou veterinární správou, včetně prostorů pro skladování steliva a hnoje, anebo předložit krajské veterinární správě doklad o tom, že tuto činnost pro něj provádí jiná osoba schválená příslušným orgánem, c) vést pro každé vozidlo používané pro přepravu zvířat evidenci o provedených přepravách a o čištění a dezinfekci vozidla a uvádět v ní: místo, datum a dobu převzetí zvířat k přepravě spolu se jménem a příjmením nebo obchodní firmou a adresou hospodářství nebo shromažďovacího střediska, ve kterém byla zvířata převzata, místo, datum a dobu dodání přepravovaných zvířat, jméno a příjmení nebo obchodní firmu a adresu příjemce nebo příjemců, druh a počet přepravovaných zvířat, údaje o průvodních dokladech, včetně čísel, očekávanou dobu trvání cesty a datum a místo dezinfekce, d) uchovávat dokumentaci uvedenou pod písmenem c) po dobu nejméně 3 let a na požádání ji předložit orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor, e) dbát na to, aby přepravovaná zvířata byla provázena požadovanými průvodními doklady, f) zajistit, aby přepravovaná zvířata nepřišla během přepravy v období mezi opuštěním hospodářství nebo shromažďovacího střediska původu a příjezdem na místo určení do styku se zvířaty s nižším nákazovým statusem. 13c) Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97.“. 35. V § 8 odst. 5 se slova „upraví podrobněji“ nahrazují slovy „může upravit podrobněji, vyžadují-li to právní akty Evropských společenství,“. 36. V § 9a odst. 3 se na konci věty druhé doplňují slova „, a přidělí mu veterinární schvalovací číslo“. 37. V § 9a se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Může rozhodnout o pozastavení schválení pro činnost ve shromažďovacím středisku soukromému veterinárnímu lékaři, pokud tento veterinární lékař neplní povinnosti nebo nesplňuje požadavky na veterinárního lékaře shromažďovacího střediska a na jeho činnost, stanovené tímto zákonem nebo předpisy Evropských společenství, nebo může rozhodnout o odejmutí schválení pro činnost ve shromažďovacím středisku soukromému veterinárnímu lékaři, pokud tento veterinární lékař opakovaně neplní povinnosti nebo nesplňuje požadavky na veterinárního lékaře shromažďovacího střediska a na jeho činnost, stanovené tímto zákonem nebo předpisy Evropských společenství.“. 38. V § 9b odst. 1 se slova „Osoba, která jako podnikatel10) přímo nebo nepřímo nakupuje a prodává skot a prasata, má pravidelný obrat těchto zvířat, jež během 30 dnů znovu prodá,“ nahrazují slovy „Osoba, která jako podnikatel10) přímo nebo nepřímo nakupuje a prodává skot, prasata, ovce a kozy za účelem zisku, má pravidelný obrat těchto zvířat, jež během 30 dnů znovu prodá, anebo je přemístí z jedněch prostorů do jiných prostorů nebo přímo na jatky, přičemž tyto jiné prostory nebo jatky nejsou v jejím vlastnictví,“. 39. V § 9b odst. 2 se za slova „z odstavce 1“ vkládají slova „, a přidělí mu veterinární schvalovací číslo“. 40. V § 10 odst. 2 se slova „Evropské unie (dále jen „členský stát“)“ zrušují. 41. V § 10 odst. 3 se na konci textu písmene f) doplňují slova „, způsob, rozsah a veterinární podmínky nouzového očkování zvířat při zdolávání nákaz, proti kterým nesmí být zvířata preventivně očkována, a pravidla jeho provádění“. 42. V § 10 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) pravidla sledování (monitoringu) nemocí přenosných ze zvířat na člověka a jejich původců.“. 43. V § 11 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Pro uživatele honitby, vlastníka nebo nájemce rybníka nebo zvláštního rybochovného zařízení, jakož i pro další osoby podílející se na chovu a lovu zvěře nebo ryb, platí ustanovení odstavců 1 a 2 obdobně.“. 44. V § 12 odst. 2 písm. a) se slova „popřípadě i kadávery,“ nahrazují slovy „popřípadě i těla uhynulých, nedonošených, mrtvě narozených nebo utracených zvířat (dále jen „kadávery“),“. 45. V § 13 odst. 1 se za slovo „neprodleně“ vkládají slova „, a pokud byly pro diagnostiku příslušné nákazy schváleny orgány Evropské unie jednotné postupy a metody14a), v souladu s těmito postupy a metodami,“. Poznámka pod čarou č. 14a zní: „14a) Například § 52 odst. 1 vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, § 2 písm. d) vyhlášky č. 202/2004 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání afrického moru prasat, § 67 vyhlášky č. 389/2004 Sb., o opatřeních pro tlumení slintavky a kulhavky a k jejímu předcházení a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění vyhlášky č. 356/2004 Sb.“. 46. V § 15 odstavec 1 zní: „(1) Byl-li potvrzen výskyt nebezpečné nákazy nebo hrozí-li nebezpečí jejího šíření, nařídí příslušný orgán odpovídající mimořádná veterinární opatření ke zdolání této nákazy a ochraně před jejím šířením (dále jen „ochranná a zdolávací opatření“), zejména a) vymezení ohniska nákazy a jeho výstražné označení, b) zřízení ochranného pásma a pásma dozoru, c) utracení, popřípadě poražení zvířat nemocných, podle okolností i zvířat podezřelých a vnímavých na nákazu, d) soupis hospodářství se zvířaty vnímavých druhů v obou pásmech podle písmene b), e) stanovení pravidel pro přemísťování, přepravu a vyšetřování těchto zvířat v obou pásmech podle písmene b), f) neškodné odstranění, popřípadě další zpracování vedlejších živočišných produktů, g) zničení kontaminovaných krmiv a kontaminovaného zařízení, které nemůže být dezinfikováno, h) čištění a dezinfekci prostorů, v nichž jsou držena zvířata nemocná i zvířata podezřelá a vnímavá na nákazu, i) zajištění náležité informovanosti osob v obou pásmech podle písmene b) o nařízených ochranných a zdolávacích opatřeních, j) jde-li o nákazu, jejíž výskyt je povinně hlášen Komisi a členským státům, zajištění informovanosti orgánů veřejné správy uvedených v pohotovostním plánu kraje prostřednictvím operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému kraje.“. 47. V § 17 odst. 3 se slovo „zmírnit“ nahrazuje slovem „změnit“. 48. V § 17a odst. 2 písm. c) se slova „§ 52 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 52 odst. 3“. 49. V § 17a odst. 7 písm. b) se slova „země, která není členským státem (dále jen „třetí země“)“ nahrazují slovy „třetí země“. 50. V § 17a odst. 10 se slovo „stanoví“ nahrazuje slovy „může stanovit, vyžadují-li to právní akty Evropských společenství,“. 51. V § 17b se za slovo „člověka,“ vkládají slova „která není nákazou považovanou za nebezpečnou,“. 52. § 18 včetně poznámek pod čarou č. 14b až 14g a 15 zní: „§ 18 (1) Živočišné produkty musí a) odpovídat požadavkům na jejich výrobu, zpracování, skladování, přepravu a uvádění do oběhu, stanoveným tímto zákonem, zvláštními právními předpisy3) a předpisy Evropských společenství14b), b) být zdravotně nezávadné a bezpečné z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat, zejména nesmí být zdrojem rizika šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, c) vyhovovat mikrobiologickým kritériím a nesmí obsahovat rezidua a kontaminující látky v množstvích, která podle vědeckého hodnocení představují nebezpečí pro zdraví lidí14c), d) být, není-li stanoveno jinak, stanoveným způsobem opatřeny značkou zdravotní nezávadnosti, anebo, pokud není použití značky zdravotní nezávadnosti stanoveno, identifikační značkou14d). (2) Živočišné produkty, které jsou určeny k lidské spotřebě, musí být získány ze zvířat, která a) splňují veterinární požadavky na zvířata příslušného druhu stanovené tímto zákonem, zvláštními právními předpisy14e) a předpisy Evropských společenství14b), b) nepocházejí z hospodářství, podniku, území nebo části území, které podléhá omezujícím nebo zakazujícím veterinárním opatřením, jež se vztahují na daná zvířata a jejich produkty a jež byla přijata podle pravidel stanovených tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy14f) vzhledem k výskytu slintavky a kulhavky, klasického moru prasat, vezikulární choroby prasat, afrického moru prasat, moru skotu, newcastleské choroby, aviární influenzy nebo moru malých přežvýkavců, anebo vzhledem k výskytu nákaz živočichů a produktů akvakultury, ryb a měkkýšů, uvedených ve zvláštních právních předpisech14f), c) nebyla poražena, jde-li o maso a masné výrobky, v podniku, v němž během procesu porážení a výroby byla přítomna zvířata nakažená nebo podezřelá z nákazy uvedené pod písmenem b), anebo jatečně opracovaná těla nebo části těl těchto zvířat, dokud nebylo takové podezření vyloučeno, d) jsou v souladu, jde-li o živočichy a produkty akvakultury, s požadavky stanovenými zvláštním právním předpisem14g). (3) Krajská veterinární správa může při dodržení opatření pro tlumení nákaz uvedených v odstavci 2 písm. b) povolit, aby za stanovených veterinárních podmínek byly vyrobeny, zpracovány a uvedeny do oběhu živočišné produkty určené k lidské spotřebě, které pocházejí z území nebo části území, jež podléhá omezujícím nebo zakazujícím veterinárním opatřením, uvedeným v odstavci 2 písm. b), nikoli však z hospodářství, v němž se vyskytuje některá z nákaz uvedených v odstavci 2 písm. b), nebo jež je podezřelé z výskytu takové nákazy. (4) Živočišné produkty, u nichž vznikly důvodné pochybnosti o dodržení povinností nebo požadavků na zajištění jejich zdravotní nezávadnosti, a potraviny živočišného původu15), jež byly z tohoto důvodu vráceny z obchodní sítě, mohou být používány nebo dále zpracovávány jen se souhlasem krajské veterinární správy a za podmínek jí stanovených. (5) Potraviny živočišného původu, které jsou zdravotně nezávadné, se posuzují jako poživatelné, popřípadě poživatelné po zvláštní úpravě (ošetření) nebo dalším zpracování. Potraviny živočišného původu, které neodpovídají požadavkům zdravotní nezávadnosti, se posuzují jako nepoživatelné. (6) Prováděcí právní předpis a) stanoví 1. veterinární a hygienické požadavky na zvláštní úpravu (ošetření) a použití živočišných produktů uvedených v odstavci 3 a určených k lidské spotřebě, jakož i potravin živočišného původu použitelných po zvláštní úpravě (ošetření) nebo dalším zpracování, 2. způsob označování masa, které pochází z území nebo části území, uvedených v odstavci 3, 3. které potraviny živočišného původu jsou poživatelné a které jsou nepoživatelné, b) může stanovit, vyžadují-li to právní akty Evropských společenství, podrobnosti týkající se zvláštní úpravy (ošetření), popřípadě dalšího zpracování a používání mletého masa, masných polotovarů, masných výrobků, mléčných výrobků a vaječných výrobků. 14b) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. 14c) Například nařízení Rady (EHS) č. 2377/90, nařízení Rady (EHS) č. 315/93 ze dne 8. února 1993, kterým se stanoví postupy Společenství pro kontrolu kontaminujících látek v potravinách, vyhláška č. 291/2003 Sb., vyhláška č. 273/2000 Sb., vyhláška č. 132/2004 Sb., o mikrobiologických požadavcích na potraviny, způsobu jejich kontroly a hodnocení, vyhláška č. 158/2004 Sb., kterou se stanoví maximálně přípustné množství reziduí jednotlivých druhů pesticidů v potravinách a potravinových surovinách, ve znění vyhlášky č. 68/2005 Sb., vyhláška č. 305/2004 Sb., kterou se stanoví druhy kontaminujících a toxikologicky významných látek a jejich přípustné množství v potravinách. 14d) Čl. 5 a oddíl I přílohy II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. Čl. 5 odst. 2 a kapitola III přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004. 14e) Například vyhláška č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění vyhlášky č. 260/2005 Sb., vyhláška č. 381/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury, produkty rybolovu a živé mlže a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění vyhlášky č. 201/2004 Sb. 14f) Například vyhláška č. 299/2003 Sb., ve znění vyhlášky č. 356/2004 Sb., vyhláška č. 389/2004 Sb., vyhláška č. 202/2004 Sb. 14g) Vyhláška č. 381/2003 Sb., ve znění vyhlášky č. 201/2004 Sb. 15) § 2 písm. a) a b) zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 53. V § 19 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, lze podávat nebo u nich používat jen doplňkové látky, léčivé přípravky a další přípravky určené pro tato zvířata, které byly vyrobeny a uvedeny do oběhu v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy5). (2) Zvířata, jimž byly podány doplňkové látky, léčivé přípravky a další přípravky zanechávající nežádoucí rezidua v živočišných produktech, mohou být využívána k získávání nebo výrobě produktů určených k výživě lidí až po uplynutí ochranné lhůty stanovené výrobcem nebo schválené příslušným orgánem. Jde-li o léčivé přípravky, které byly použity v případě nepředpokládaném rozhodnutím o jejich registraci, anebo jde-li o neregistrované léčivé přípravky, u kterých není uvedena ochranná lhůta, mohou být zvířata takto využívána po uplynutí nejméně a) 28 dnů, jde-li o maso drůbeže a savců, včetně vnitřností a tuků, b) 7 dnů, jde-li o mléko a vejce, c) 500 stupňodnů, jde-li o maso ryb, přičemž počet stupňodnů se zjišťuje násobením průměrné denní teploty vody počtem dnů.“. 54. V § 19 odst. 5 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b). 55. V § 20 odst. 1 se slova „stanoveným způsobem“ nahrazují slovy „způsobem stanoveným tímto zákonem a předpisy Evropských společenství15a)“. Poznámka pod čarou č. 15a zní: „15a) Čl. 5 až 8 a přílohy I až IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004.“. 56. V § 20 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 16 zní: „(2) Zvěřina musí pocházet ze zvěře ulovené a usmrcené v souladu se zvláštními právními předpisy6),16) a musí být v souladu se zvláštními právními předpisy16) označena způsobem umožňujícím její identifikaci. 16) Například zákon č. 449/2001 Sb., vyhláška č. 244/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.“. 57. V § 20 odst. 4 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 17a zní: „b) vejce, která byla prosvícena a stanoveným způsobem označena17a), 17a) Nařízení Rady (EHS) č. 1907/90 ze dne 26. června 1990 o některých obchodních normách pro vejce, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 2295/2003 ze dne 23. prosince 2003, kterým se zavádí prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1907/90 o některých obchodních normách pro vejce, v platném znění. Vyhláška č. 326/2001 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), g), h), i) a j) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pro maso, masné výrobky, ryby, ostatní vodní živočichy a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich, ve znění vyhlášky č. 264/2003 Sb.“. 58. V § 20 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 17b zní: „(5) Živou drůbež a živé králíky z vlastního chovu může chovatel prodávat v malých množstvích ve svém hospodářství přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti. Čerstvé drůbeží maso, čerstvé králičí maso a vejce pocházející z vlastního hospodářství může chovatel prodávat v malých množstvích ve svém hospodářství, v tržnici nebo na tržišti, a to přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti, anebo dodávat do místní maloobchodní prodejny, která zásobuje přímo konečného spotřebitele. Vejce prodávaná v tržnici, na tržišti nebo do místní maloobchodní prodejny musí být označena stanoveným způsobem17a). Za místní maloobchodní prodejnu se v této souvislosti považuje maloobchodní prodejna v obci, jež je z obcí, v nichž je maloobchodní prodejna, zpravidla nejblíže hospodářství chovatele. Med pocházející z vlastního hospodářství může chovatel prodávat v malých množstvích ve své domácnosti, svém hospodářství, v tržnici nebo na tržišti, a to přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti, anebo dodávat do maloobchodní prodejny na území příslušného okresu, která zásobuje přímo konečného spotřebitele; med prodávaný v tržnici, na tržišti nebo dodávaný do maloobchodní prodejny musí být označen jménem, příjmením a místem trvalého pobytu nebo pobytu17b) chovatele, druhem medu podle jeho původu, údajem o jeho množství a datem minimální trvanlivosti. 17b) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 59. V § 20 odst. 6 se slova „mléko, výrobky z tohoto mléka a čerstvá, neprosvícená a neoznačená vejce“ nahrazují slovy „mléko a výrobky z tohoto mléka“ a slova „mléko a vejce pocházejí“ nahrazují slovy „mléko pochází“. 60. V § 20 odstavec 8 zní: „(8) Prováděcí právní předpis stanoví a) podrobnější pravidla pro přímé dodávání malých množství 1. živočišných produktů prvovýroby výrobcem konečnému spotřebiteli nebo do místní maloobchodní prodejny, 2. masa drůbeže a králíků poražených v hospodářství chovatelem konečnému spotřebiteli nebo do místní maloobchodní prodejny, která dodává toto maso konečnému spotřebiteli jako čerstvé maso, 3. ulovené volně žijící zvěře nebo zvěřiny lovcem konečnému spotřebiteli nebo do místní maloobchodní prodejny, která zásobuje přímo konečného spotřebitele, 4. syrového mléka, výrobků z tohoto mléka a čerstvých vajec v místě výroby výrobcem konečnému spotřebiteli, b) co se rozumí malým množstvím podle písmene a).“. 61. V § 21 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 17c zní: „(1) Není-li stanoveno jinak, musí být jatečná zvířata poražena na jatkách za podmínek stanovených tímto zákonem, zvláštními právními předpisy6) a předpisy Evropských společenství17c). 17c) Příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004.“. 62. V § 21 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Toto maso a orgány podléhají veterinárnímu vyšetření, požádá-li o toto vyšetření chovatel, anebo stanoví-li tak krajská veterinární správa se zřetelem k nákazové situaci.“. 63. V § 21 odstavec 3 zní: „(3) Zvěř ve farmovém chovu může být porážena v hospodářství jen za podmínek stanovených předpisy Evropských společenství17c). Výjimečné zastřelení jelenovitého zvířete ve farmovém chovu v hospodářství může krajská veterinární správa povolit jen ve zvlášť odůvodněném případě.“. 64. V § 21 se na konci odstavce 5 doplňují věty „Vyšetření (prohlídku) před poražením a po poražení provádí úřední veterinární lékař, který splňuje požadavky odborné kvalifikace stanovené předpisy Evropských společenství.17d) Postupuje při něm podle těchto předpisů, které také stanoví, kdy a ve kterých případech nemusí být úřední veterinární lékař přítomen vyšetření (prohlídce), prováděné úředním veterinárním asistentem.17e)“. Poznámky pod čarou č. 17d a 17e znějí: „17d) Příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004. 17e) Čl. 2 odst. 1 písm. h) nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 854/2004.“. 65. V § 21 odstavec 6 zní: „(6) V rámci veterinárního vyšetření jatečných zvířat a zvěře, vnímavých na trichinelózu, se vyšetřuje jejich svalovina na přítomnost svalovce (trichinel). Jde-li o zvěřinu z volně žijícího zvířete vnímavého na trichinelózu, která je určena k domácí spotřebě účastníka lovu, anebo k dodání v malém množství účastníkem lovu přímo konečnému spotřebiteli nebo do místní maloobchodní prodejny (§ 20 odst. 5), jež zásobuje přímo konečného spotřebitele, musí účastník lovu zabezpečit vyšetření této zvěřiny na přítomnost svalovce (trichinel) v laboratoři, které bylo vydáno osvědčení o akreditaci k provádění tohoto vyšetření, nebo ve státním veterinárním ústavu, anebo v laboratoři, které bylo krajskou veterinární správou vydáno povolení pro tento druh vyšetření podle § 50 odst. 2.“. 66. V § 21 odstavec 7 zní: „(7) Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti způsobu posuzování a označování živočišných produktů na základě jejich veterinárního vyšetření a veterinární podmínky jejich uvolňování do oběhu, pokud nejsou upraveny předpisy Evropských společenství.“. 67. § 22 včetně poznámek pod čarou č. 17f až 17j zní: „§ 22 (1) Osoby, které jako podnikatelé10) získávají, vyrábějí, zpracovávají, ošetřují, balí, skladují, přepravují a uvádějí do oběhu živočišné produkty (dále jen „zacházejí se živočišnými produkty“) v podniku, závodě, popřípadě jiném zařízení, jež jsou pod státním veterinárním dozorem, mají v souladu s předpisy Evropských společenství17f) odpovědnost za to, aby v jednotlivých fázích potravinového řetězce nebyla ohrožena zdravotní nezávadnost živočišných produktů. Jsou povinny a) v souladu s předpisy Evropských společenství17g) požádat krajskou veterinární správu o schválení a registraci, popřípadě jen o registraci podniku, závodu, popřípadě jiného zařízení, zahájit a provozovat podnikatelskou činnost až po tomto schválení, popřípadě registraci a oznamovat změny údajů rozhodných z hlediska schválení, popřípadě registrace. V žádosti uvedou své jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu nebo pobytu17b) a místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu17b), jde-li o fyzickou osobu, obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, jde-li o právnickou osobu. Podmínky schválení, podmíněného schválení, pozastavení nebo odejmutí schválení jsou stanoveny předpisy Evropských společenství17g), b) zabezpečit ve všech fázích výroby, zpracování a uvádění živočišných produktů do oběhu, aby nedocházelo k šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, a se zřetelem na povahu činnosti a druh živočišných produktů 1. dodržovat hygienické požadavky na výrobu, zpracování a uvádění živočišných produktů do oběhu, jakož i technologické postupy, 2. uplatňovat zásady správné hygienické praxe a postupy založené na analýze rizika a kritických kontrolních bodech (HACCP)17h), preventivně kontrolovat zdravotní nezávadnost surovin, doplňků, přídatných látek a hotových výrobků a využívat k tomu poznatků získaných z příruček správné hygienické praxe a příruček pro uplatňování zásad HACCP, schválených orgány Evropské unie, popřípadě zpracovaných profesními zájmovými sdruženími17i), 3. zpracovat a dodržovat zásady organizace provozu, opatření k zajištění výroby zdravotně nezávadných surovin a potravin živočišného původu a vlastní kontroly hygienických podmínek výroby, jakož i technické, technologické a personální podmínky sanitace (dále jen „provozní a sanitační řád“), a předložit provozní a sanitační řád včetně příslušných změn ke schválení krajské veterinární správě; nedílnou součástí provozního a sanitačního řádu jsou zásady správné hygienické praxe a postupy založené na analýze rizika a kritických kontrolních bodech (HACCP), 4. provádět v souladu s provozním a sanitačním řádem pravidelný úklid, čištění, dezinfekci, deratizaci a dezinsekci provozních prostorů a zařízení a používat k tomu přípravky schválené podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů5), 5. vést náležitou dokumentaci o průběhu a výsledcích kontrol dodržování hygienických požadavků a zásad uvedených v bodech 1 a 2, uchovávat ji po dobu nejméně 1 roku, není-li stanoveno jinak, a předkládat ji na požádání orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor, c) označovat potraviny živočišného původu stanoveným způsobem [§ 18 odst. 1 písm. d)], d) zaměstnávat při zacházení se živočišnými produkty pouze osoby způsobilé k takové činnosti podle zvláštních právních předpisů11), dbát o jejich kvalifikaci a odbornou výchovu a vést je k dodržování hygienických požadavků na výrobu, zpracování a uvádění živočišných produktů do oběhu a k dodržování požadavků osobní hygieny, e) provádět soustavně vlastní kontroly hygienických podmínek výroby včetně stanovených mikrobiologických kritérií, odběru vzorků a jejich kontrolních vyšetření, vést záznamy o výsledcích těchto vyšetření, uchovávat tyto záznamy po dobu nejméně 2 let a na požádání je spolu s laboratorními protokoly poskytovat orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor. Jde-li o laboratorní vyšetření k potvrzení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů, musí být provedeno v laboratoři, které bylo vydáno pro příslušný druh vyšetřování osvědčení o akreditaci17j), f) vytvářet vhodné podmínky k provádění odborných veterinárních úkonů potřebných podle tohoto zákona a předpisů Evropských společenství17d) ke kontrole zdravotní nezávadnosti živočišných produktů a dodržování hygienických požadavků na výrobu, zpracování a uvádění živočišných produktů do oběhu, poskytovat orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor údaje o původu surovin, z nichž byly vyrobeny potraviny, g) poskytovat nezbytnou součinnost orgánům, které provádějí odběr vzorků a šetření v souvislosti s plněním plánu sledování některých látek a jejich reziduí, a dodržovat opatření přijatá na základě tohoto šetření, h) jde-li o podnik s malým objemem výroby [§ 24 odst. 2 písm. b)], dodržovat stanovenou výrobní kapacitu. (2) Prováděcí právní předpis a) stanoví 1. obsahové podrobnosti žádosti o schválení a registraci, popřípadě jen o registraci, podle odstavce 1 písm. a), způsob a termíny oznamování změn údajů rozhodných z hlediska schválení, popřípadě registrace, 2. veterinární požadavky na živočišné produkty a zacházení s nimi, jakož i na označování jejich zdravotní nezávadnosti, 3. obsahové náležitosti provozního a sanitačního řádu a pravidla osobní hygieny zaměstnanců zacházejících se živočišnými produkty, b) může stanovit, vyžadují-li to právní akty Evropských společenství, podrobnosti provádění vlastní kontroly osobami, které zacházejí se živočišnými produkty, jakož i podrobnosti provádění kontrol orgány vykonávajícími státní veterinární dozor nad zdravotní nezávadností živočišných produktů. 17f) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. 17g) Čl. 6 odst. 2 a 3 a příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004. Čl. 4 odst. 1 až 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. Čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004. 17h) § 1 písm. k) vyhlášky č. 147/1998 Sb., o způsobu stanovení kritických bodů v technologii výroby, ve znění pozdějších předpisů. 17i) Čl. 7 až 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004. 17j) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 68. V § 23 odst. 1 písm. a) se za slova „v souladu“ vkládají slova „s předpisy Evropských společenství17k) a“. Poznámka pod čarou č. 17k zní: „17k) Například příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 853/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004.“. 69. V § 23 odst. 1 písm. b) bod 1 zní: „1. která jsou označena podle zvláštního právního předpisu9d) a o kterých mu byly poskytnuty údaje stanovené předpisy Evropských společenství13a),“. 70. V § 23 odst. 1 písm. c) se slova „rozhodnutí o“ nahrazují slovem „posouzení“. 71. V § 23 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 17l zní: „(3) Jatečná zvířata, o nichž tak stanoví tento zákon nebo předpisy Evropských společenství, nesmí být porážena pro účely výživy lidí17l). 17l) Příloha I oddíl II kapitola III nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 854/2004.“. 72. V § 23 odst. 4 se slovo „stanoví“ nahrazuje slovy „může stanovit, vyžadují-li to právní akty Evropských společenství,“. 73. V § 24 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Prostory určené pro zacházení se živočišnými produkty musí odpovídat požadavkům tohoto zákona a předpisům Evropských společenství17m), zejména musí být konstruovány, uspořádány a vybaveny tak, aby umožňovaly dodržování povinností a požadavků k zajištění zdravotní nezávadnosti živočišných produktů a hygienických podmínek jejich výroby, zpracování a uvádění do oběhu, jakož i k vyloučení kontaminace.“. Poznámka pod čarou č. 17m zní: „17m) Příloha II kapitoly I až III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004.“. 74. V § 24 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 17n zní: „(2) Prováděcí právní předpis stanoví v souladu s předpisy Evropských společenství17n) a) veterinární a hygienické požadavky na podniky, závody a jiná zařízení, v nichž se zachází se živočišnými produkty, a technické podmínky jejich konstrukce, uspořádání a vybavení, pokud tyto požadavky a podmínky nejsou stanoveny předpisy Evropských společenství, b) které podniky, závody a jiná zařízení se považují za podniky s malým objemem výroby, c) kritéria, podle nichž mohou orgány veterinární správy 1. zmírnit bez ohrožení veterinárních a hygienických požadavků na výrobu živočišných produktů některé požadavky na konstrukci, uspořádání a vybavení podniků, závodů a jiných zařízení, v nichž se zachází se živočišnými produkty, 2. přizpůsobit požadavky na konstrukci, uspořádání a vybavení potřebám podniků s malým objemem výroby, anebo podniků, závodů a jiných zařízení umístěných v oblastech s omezujícími zeměpisnými podmínkami, 3. umožnit pokračování v používání tradičních metod ve všech fázích výroby, zpracování a uvádění živočišných produktů do oběhu, 4. umožnit provádění provozních zkoušek za účelem ověřování nových přístupů k hygienické kontrole masa. 17n) Čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004. Čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. Čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004.“. 75. § 25 včetně nadpisu zní: „§ 25 Prodej zvířat a živočišných produktů v tržnicích a na tržištích, prodej živočišných produktů určených ke krmení zvířat (1) V tržnicích a na tržištích [§ 46 písm. a)], kde byl příslušnými orgány povolen prodej zvířat a živočišných produktů, lze prodávat jen zdravá zvířata a zdravotně nezávadné živočišné produkty. (2) Provozovatel tržnice nebo tržiště uvedených v odstavci 1 je povinen a) předložit krajské veterinární správě ke schválení tržní řád, pokud tento řád nebyl vydán formou nařízení obce. Tržní řád musí obsahovat veterinární a hygienické podmínky zacházení s prodávanými zvířaty a živočišnými produkty, pravidla čištění a dezinfekce prostorů tržnice nebo tržiště včetně neškodného odstraňování vedlejších živočišných produktů a jiných odpadů a pravidla osobní hygieny osob podílejících se na zacházení s prodávanými zvířaty a živočišnými produkty, b) vést evidenci osob, které v tržnici nebo na tržišti prodávají zvířata nebo živočišné produkty, která obsahuje jméno, příjmení a místo trvalého pobytu nebo pobytu17b), jde-li o fyzickou osobu, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu nebo pobytu17b) a místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu17b), jde-li o podnikající fyzickou osobu, a obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, jde-li o právnickou osobu. (3) Osoba, která provozuje sezonní prodej živých ryb, musí dodržovat požadavky stanovené tímto zákonem a zvláštním právním předpisem6) a předem oznámit krajské veterinární správě, kdy a na kterém místě bude prodej zahájen a kdy bude ukončen. (4) Živočišné produkty určené ke krmení zvířat lze prodávat v prodejnách potravin pouze v podobě trvanlivých, spotřebitelsky balených a odděleně uložených výrobků. (5) Prováděcí právní předpis stanoví a) veterinární a hygienická pravidla pro prodej zvířat a živočišných produktů v tržnicích a na tržištích, pro sezonní prodej ryb na samostatném prodejním místě a pro zabíjení, kuchání a jiné úpravy ryb, pokud jsou tyto činnosti součástí jejich prodeje, b) která zvířata lze prodávat v tržnicích a na tržištích, c) veterinární, hygienické a technické požadavky na tržnice a tržiště, kde jsou prodávána zvířata a živočišné produkty, a na jejich uspořádání a vybavení.“. 76. V § 26 odst. 1 se za slovo „přepravují“ vkládají slova „v souladu s předpisy Evropských společenství17o)“. Poznámka pod čarou č. 17o zní: „17o) Příloha II kapitola IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004.“. 77. V § 27 odstavec 1 zní: „(1) Veterinární osvědčení je třeba k přepravě a) zvěřiny ze sběrného a prohlížecího místa, na němž se těla ulovené volně žijící zvěře prohlížejí a skladují před jejich další přepravou, b) živočišných produktů určených ke zvláštní úpravě (ošetření) a použití (§ 18 odst. 4 a 5), c) živočišných produktů přepravovaných ke skladování v rámci státních hmotných rezerv a po jejich vyskladnění, d) vyžadují-li to tento zákon, zvláštní právní předpisy nebo předpisy Evropských společenství, v případech živočišných produktů určených k obchodování nebo vývozu, popřípadě v dalších případech.“. 78. V § 28 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 17p až 17u zní: „(1) Předmětem obchodování mohou být pouze a) zvířata, která odpovídají požadavkům stanoveným tímto zákonem, zvláštními právními předpisy17p) a předpisy Evropských společenství17q), zejména která 1. pocházejí z hospodářství, popřípadě jiného zařízení registrovaného podle zvláštního právního předpisu8), které nepodléhá omezujícím nebo zakazujícím veterinárním opatřením vztahujícím se na zvířata daného druhu a je pod státním veterinárním dozorem, 2. jsou zdravá a splňují stanovené veterinární požadavky na obchodování s nimi, jakož i případné zvláštní veterinární záruky17r), 3. jsou označena stanoveným způsobem9d) a provázena veterinárním osvědčením17s), a nevyžaduje-li se toto osvědčení, jiným průvodním dokladem, b) živočišné produkty, které odpovídají požadavkům stanoveným tímto zákonem, zvláštními právními předpisy17t) a předpisy Evropských společenství14b), zejména které 1. pocházejí z podniku, závodu nebo jiného zařízení, jenž je schválen a registrován, popřípadě registrován podle tohoto zákona a předpisů Evropských společenství17g) a je pod státním veterinárním dozorem, 2. jsou zdravotně nezávadné, ve všech fázích jejich výroby, zpracování a uvádění do oběhu byly dodrženy povinnosti a požadavky stanovené z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat a splňují stanovené veterinární požadavky na obchodování s nimi, jakož i případné zvláštní veterinární záruky17u), 3. jsou označeny stanoveným způsobem14d) a provázeny průvodním dokladem, popřípadě, vyžaduje-li se veterinární osvědčení17s), tímto osvědčením. 17p) Vyhláška č. 382/2003 Sb. Vyhláška č. 380/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami a embryi a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí. Vyhláška č. 381/2003 Sb. 17q) Například rozhodnutí Komise 2001/618/ES ze dne 23. července 2001 o stanovení dalších záruk týkajících se Aujeszkyho choroby při obchodu s prasaty uvnitř Společenství, o stanovení kritérií pro poskytování informací o této nákaze a o zrušení rozhodnutí 93/24/EHS a 93/244/EHS. 17r) Například § 12, 14, 30 a násl. vyhlášky č. 382/2003 Sb. 17s) Nařízení Komise (ES) č. 599/2004. 17t) Například vyhláška č. 379/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování s živočišnými produkty, na které se nevztahují zvláštní právní předpisy, a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí. 17u) Například čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004.“. 79. V § 28 odst. 2 se slova „Nemohou být takto odesílána“ nahrazují slovy „Předmětem obchodování nemohou být“. 80. V § 28 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Veterinární kontrola při příchodu na místo určení se provádí formou nediskriminujících namátkových kontrol17v).“. Poznámka pod čarou č. 17v zní: „17v) § 8 odst. 1 vyhlášky č. 372/2003 Sb., o veterinárních kontrolách při obchodování se zvířaty. § 7 odst. 1 vyhlášky č. 373/2003 Sb., o veterinárních kontrolách při obchodování se živočišnými produkty.“. 81. V § 28 odstavec 4 zní: „(4) Osoby, které se podílejí na obchodování se zvířaty a živočišnými produkty, jsou povinny předem požádat krajskou veterinární správu o registraci. To však neplatí pro osoby, které již byly krajskou veterinární správou schváleny a registrovány podle § 9b.“. 82. V § 30 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „; při namátkové kontrole mohou být odebrány vzorky“. 83. V § 30 odst. 3 písmeno a) zní: „a) informovat předem krajskou veterinární správu podle jejích požadavků o příchodu zvířat nebo živočišných produktů z jiného členského státu, a to v rozsahu nezbytném z hlediska účelu a způsobu provádění veterinární kontroly při příchodu na místo určení,“. 84. V § 31 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) podrobnosti postupu a součinnosti Státní veterinární správy s příslušnými orgány členského státu původu v případech uvedených v § 30 odst. 2.“. 85. V § 32 odst. 1 se slova „, vyžaduje-li to jejich zdravotní stav“ zrušují. 86. V § 32 odst. 2 se věta třetí zrušuje. 87. V § 32 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „, kteří jsou odpovědni za provádění pohraniční veterinární kontroly; při jejím provádění, jakož i po jejím provedení, postupují podle tohoto zákona, zvláštních právních předpisů17w) a předpisů Evropských společenství17x)“. Poznámky pod čarou č. 17w a 17x znějí: „17w) Vyhláška č. 377/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu zvířat ze třetích zemí, ve znění vyhlášky č. 259/2005 Sb. Vyhláška č. 376/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu produktů ze třetích zemí, ve znění vyhlášky č. 259/2005 Sb. 17x) Například nařízení Komise (ES) č. 282/2004, nařízení Komise (ES) č. 136/2004.“. 88. V § 32 odst. 4 se slova „osvědčení o provedení pohraniční veterinární kontroly a jejím výsledku“ nahrazují slovy „stejnopis společného veterinárního vstupního dokladu (SVVD)17y) (dále jen „vstupní doklad“)“. Poznámka pod čarou č. 17y zní: „17y) Například čl. 1 nařízení Komise (ES) č. 282/2004, čl. 2 nařízení Komise (ES) č. 136/2004.“. 89. V § 32 odst. 5 se slova „pokud jim nebyl předložen doklad o tom“ nahrazují slovy „nebylo-li celní prohlášení doloženo vstupním dokladem, který potvrzuje“. 90. V § 32 odst. 6 se za slovo „zástupce“ vkládají slova „, popřípadě jiná osoba odpovědná za náklad“. 91. V § 32 odst. 6 písmeno a) zní: „a) uvědomit pohraniční veterinární stanici prostřednictvím vstupního dokladu 1. s předstihem 1 pracovního dne o příchodu dovážených zvířat na tuto stanici, a to s uvedením jejich počtu a druhu a předpokládané doby jejich příchodu, 2. předem o příchodu dovážených živočišných produktů a ostatního veterinárního zboží na tuto stanici, a to s uvedením jejich hmotnosti a druhu a předpokládané doby jejich příchodu,“. 92. V § 32 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) jsou-li předmětem dovozu zvířata nebo živočišné produkty, pro něž nebyly dosud dovozní podmínky stanoveny (harmonizovány) na úrovni Evropské unie, požádat předem Státní veterinární správu o sdělení dovozních podmínek, jež jsou uplatňovány na dovoz zvířat nebo živočišných produktů daného druhu z příslušné třetí země nebo její části do České republiky.“. 93. V § 32 se doplňuje odstavec 8, který včetně poznámky pod čarou č. 18 zní: „(8) Zvláštní právní předpisy o dovozu zvířat18) a o podmínkách jejich přepravy6) zůstávají nedotčeny. 18) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 100/2004 Sb., ve znění zákona č. 444/2005 Sb.“. 94. V § 33 odst. 3 písm. a) se slovo „veterinární“ zrušuje a za slovo „přepravy“ se vkládá odkaz na poznámku pod čarou č. 6. 95. V § 33 odst. 6 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) podrobnosti o opatřeních, která činí orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu na základě zjištění, že nejsou splněny dovozní podmínky,“. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e). 96. V § 34 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Vstup zvířat dovážených z třetích zemí na území České republiky nelze povolit, jestliže a) zvířata, pro něž byly dovozní podmínky stanoveny (harmonizovány) na úrovni Evropské unie, pocházejí z třetí země nebo její části, která není uvedena na seznamu třetích zemí a jejich částí, z nichž je možno zvířata toho druhu dovážet, anebo z třetí země nebo její části, z nichž je dovoz zvířat toho druhu zakázán, b) zvířata, pro něž nebyly dosud dovozní podmínky stanoveny (harmonizovány) na úrovni Evropské unie, nesplňují dovozní podmínky uplatňované v České republice, c) zvířata jsou nemocná nákazou nebo nemocí přenosnou ze zvířat na člověka, podezřelá z nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, anebo představují z jiného důvodu nebezpečí pro zdraví lidí nebo zvířat, d) zvířata nejsou v dostatečně dobré kondici, která by jim umožňovala pokračovat v přepravě, e) veterinární osvědčení nebo jiný průvodní doklad nesplňuje požadavky stanovené pro doklad, který provází zvířata dovážená z třetích zemí, f) vyvážející třetí země nesplňuje požadavky stanovené pro třetí země vyvážející zvířata do členských států. (2) Vyžadují-li tento zákon nebo předpisy Evropských společenství, aby byla dovážená zvířata umístěna v karanténě nebo izolaci, může tato karanténa nebo izolace probíhat ve schváleném karanténním středisku třetí země původu, v karanténním středisku členského státu nebo v hospodářství určení. Mají-li být dovážená zvířata umístěna v karanténě na základě výsledku pohraniční veterinární kontroly, určí orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu se zřetelem k jimi zjištěnému nebezpečí, zda karanténa proběhne na samotné pohraniční veterinární stanici nebo v její bezprostřední blízkosti, anebo v hospodářství určení nebo v karanténním středisku, které se nachází v blízkosti hospodářství určení.“. 97. V § 34 odst. 3 se slovo „dopravce“ nahrazuje slovem „dovozce“. 98. V § 34 odst. 5 se na začátek písmene a) vkládají slova „konkrétní požadavky na dovoz zvířat různých druhů ze třetích zemí a“. 99. V § 36 se vkládá nový odstavec 1, který včetně poznámky pod čarou č. 18a zní: „(1) Živočišné produkty dovezené z třetích zemí musí splňovat požadavky uvedené v § 18 odst. 1 a 2 a v předpisech Evropských společenství18a), anebo poskytovat rovnocenné záruky. Veterinární osvědčení, které je provází, musí potvrzovat, že živočišné produkty splňují dovozní podmínky včetně případných zvláštních dovozních podmínek, pokud takové podmínky byly orgány Evropské unie stanoveny pro příslušnou třetí zemi nebo skupinu třetích zemí. 18a) Čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004. Čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. Čl. 11 až 15 a příloha VI nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004. Čl. 49 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.“. Dosavadní odstavce 1 až 5 se označují jako odstavce 2 až 6. 100. V § 36 odst. 5 se slova „odstavce 2“ nahrazují slovy „odstavce 3“. 101. V § 36 odst. 6 se slova „odstavců 1 až 3“ nahrazují slovy „odstavců 2 až 4“. 102. V § 37 odst. 2 písmeno c) zní: „c) byly vráceny z pohraniční veterinární stanice přímo podniku, závodu, popřípadě jinému zařízení původu, a to v zapečetěných vozidlech s nepropustnými částmi, určenými k přepravě živočišných produktů, nebo v zapečetěných, nepropustných kontejnerech. Jde-li o tranzit územím jiného členského státu, je povolení zpětného dovozu podmíněno tím, že byl tento tranzit předem povolen jménem všech členských států, jejichž územím bude zásilka procházet, úředním veterinárním lékařem stanoviště veterinární hraniční kontroly v členském státě, v němž produkty poprvé vstoupily na území členských států.“. 103. V § 38a odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 20a zní: „(1) Není-li stanoveno jinak, nevztahují se ustanovení § 32 až 38 na dovoz nebo tranzit a) zvířat v zájmovém chovu, pokud jsou tato zvířata v doprovodu chovatele dovážena nebo provážena k neobchodním účelům, s výjimkou koňovitých, b) živočišných produktů dovážených nebo provážených v malém množství, zpravidla jako součást osobních zavazadel cestujících nebo jako malé zásilky posílané soukromým osobám, pokud jsou dováženy nebo prováženy k neobchodním účelům, s výjimkou masa a masných výrobků, mléka a mléčných výrobků20a). 20a) Nařízení Komise (ES) č. 745/2004.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 21 se zrušuje. 104. V § 38a odst. 2 se dosavadní poznámka pod čarou č. 21a označuje jako poznámka pod čarou č. 21, a to včetně odkazů na ni. 105. V § 38a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 22 zní: „(3) Zvířata v zájmovém chovu nebo živočišné produkty určené pro lidskou spotřebu, dovážené cestujícími ze třetích zemí k neobchodním účelům, podléhají podle předpisů Evropských společenství22) kontrole v místě vstupu na území České republiky. Tuto kontrolu v rámci celní kontroly provádějí celní úřady při kontrole cestujících a jejich osobních zavazadel. Je-li takto dováženo více jak 5 zvířat v zájmovém chovu nebo jsou-li kontrolou dokladů a totožnosti zjištěny nedostatky, informuje celní úřad telefonicky pohraniční veterinární stanici, na které bude provedena pohraniční veterinární kontrola, včetně všech úkonů s ní spojených. 22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 998/2003. Nařízení Komise (ES) č. 745/2004.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 106. § 38d včetně poznámky pod čarou č. 23 zní: „§ 38d Není-li stanoveno jinak, nepodléhá pohraniční veterinární kontrole zboží, které je podle zvláštního právního předpisu23) osvobozeno od kontroly prováděné celními orgány. 23) § 49 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.“. 107. § 39 včetně poznámky pod čarou č. 23a zní: „§ 39 (1) Veterinárními asanačními činnostmi jsou a) shromažďování (sběr), přeprava (svoz), neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů, b) dezinfekce, deratizace, dezinsekce, popřípadě i dezodorizace, c) odchyt toulavých a opuštěných zvířat23a) a jejich umísťování do karantény nebo izolace. (2) Veterinární asanační činnosti uvedené v odstavci 1 lze vykonávat jen na základě povolení příslušného orgánu veterinární správy. (3) Vedlejší živočišné produkty, které nejsou vhodné ke krmení zvířat nebo k dalšímu zpracování, musí být bez průtahů neškodně odstraněny zahrabáním na určeném místě nebo spálením, popřípadě neškodně odstraněny jiným, tímto zákonem a předpisy Evropských společenství9b) stanoveným způsobem. (4) K dezinfekci, deratizaci, dezinsekci a dezodorizaci podle tohoto zákona lze používat jen registrované přípravky a postupy nebo přípravky, jejichž uvedení do oběhu bylo povoleno5). 23a) § 3 písm. h) a i) zákona č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 108. Za § 39 se vkládá nový § 39a, který zní: „§ 39a (1) Zásady klasifikace vedlejších živočišných produktů, veterinární a hygienická pravidla pro shromažďování (sběr), přepravu (svoz), označování, skladování, neškodné odstraňování, použití a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů jednotlivých kategorií, stejně jako pro uvádění těchto produktů a výrobků z nich do oběhu, pro obchodování s nimi a pro jejich dovoz, tranzit a vývoz, stanoví předpisy Evropských společenství9b). (2) Jestliže předpisy Evropských společenství9b) vyžadují, aby byly vedlejší živočišné produkty neškodně odstraněny nebo dále zpracovány, musí se tak stát, není-li stanoveno jinak, v podniku, závodě, popřípadě jiném zařízení, který byl pro neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů příslušné kategorie schválen příslušným orgánem veterinární správy a registrován pod přiděleným veterinárním schvalovacím číslem. Podmínky schválení a pozastavení, popřípadě odejmutí schválení jsou stanoveny předpisy Evropských společenství9b). (3) Provozovatelé schválených podniků, závodů, popřípadě jiných zařízení, uvedených v odstavci 2, postupují při neškodném odstraňování a dalším zpracovávání vedlejších živočišných produktů a při vlastní kontrole hygienických podmínek této činnosti podle tohoto zákona a předpisů Evropských společenství9b). (4) Orgány vykonávající státní veterinární dozor ve schválených podnicích, závodech, popřípadě jiných zařízeních, uvedených v odstavci 2, postupují při výkonu tohoto dozoru podle tohoto zákona a předpisů Evropských společenství9b).“. 109. V § 40 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Chovatelé a osoby zacházející se živočišnými produkty jsou povinni zajistit neškodné odstranění vedlejších živočišných produktů, které vzniknou v souvislosti s jejich činností nebo v jejich zařízení; to platí přiměřeně také pro provozovatele letišť, přístavů a jiných míst vstupu do České republiky, jde-li o dovážené živočišné produkty, popřípadě jiné veterinární zboží, zabavené v souladu s předpisy Evropských společenství23b) a určené k neškodnému odstranění, nebo o kuchyňské odpady z dopravních prostředků v mezinárodní přepravě.“. Poznámka pod čarou č. 23b zní: „23b) Například čl. 4 nařízení Komise (ES) č. 745/2004, čl. 9 odst. 2 písm. g) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004, § 24 vyhlášky č. 376/2003 Sb.“. 110. V § 40 odst. 1 písm. a) se slova „sběr a svoz“ nahrazují slovy „shromažďování (sběr) a přepravu (svoz)“. 111. V § 40 odst. 1 písmeno b) zní: „b) třídit, bezpečně ukládat a podle potřeby ošetřovat vedlejší živočišné produkty do doby přepravy k neškodnému odstranění na místech, s nimiž vyslovila souhlas krajská veterinární správa, a to tak, aby nedocházelo k jejich zcizení, k ohrožení zdraví lidí a zvířat nebo k poškození životního prostředí,“. 112. V § 40 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) uchovávat obchodní a jiné doklady, týkající se vedlejších živočišných produktů předaných k přepravě, po dobu nejméně 2 let, a jde-li o kadávery zvířat individuálně označovaných podle zvláštních právních předpisů9d), zabezpečit, aby tyto kadávery byly předávány k přepravě včetně identifikačních prostředků,“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 113. V § 40 odst. 1 písm. d) se slova „jejich sběr a svoz, platit jí za svoz“ nahrazují slovy „jejich shromažďování (sběr) a přepravu (svoz), platit jí za přepravu“. 114. V § 40 odst. 2 písm. b) se slova „svozu konfiskátů živočišného původu“ nahrazují slovy „přepravy vedlejších živočišných produktů“. 115. V § 40 odstavec 4 zní: „(4) Nerozhodl-li příslušný orgán veterinární správy z nákazových důvodů jinak, může chovatel sám na vlastním pozemku neškodně odstranit kadáver zvířete v zájmovém chovu, pokud tento kadáver nepochází ze zvířete náležejícího mezi přežvýkavce nebo prasata, anebo ze zvířete nemocného nebezpečnou nákazou nebo podezřelého z této nákazy. Neškodným odstraněním se v tomto případě rozumí zahrabání na místě vhodném z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat a ochrany životního prostředí, a to do hloubky nejméně 80 cm s použitím dezinfekčních prostředků. Kadáver koně v zájmovém chovu může chovatel neškodně odstranit sám na vlastním pozemku jen se souhlasem krajské veterinární správy a za podmínek jí stanovených.“. 116. V § 40 odst. 5 se slova „za podmínek jí stanovených“ nahrazují slovy „za podmínek stanovených předpisy Evropských společenství9b)“ a slova „nízkorizikové konfiskáty živočišného původu“ se nahrazují slovy „vedlejší živočišné produkty“. 117. V § 41 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 24 zní: „(1) Osoba, jíž byl povolen výkon veterinární asanační činnosti, je povinna vykonávat ji tak, aby nedocházelo k ohrožení zdraví lidí a zvířat, k týrání zvířat nebo k poškození životního prostředí. Osoba, jejímž předmětem činnosti je shromažďování, přeprava, neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů (dále jen „asanační podnik“), je povinna dále a) zajistit nepřetržitý příjem hlášení o výskytu vedlejších živočišných produktů a svážet je do 24 hodin poté, kdy byla o jejich výskytu uvědoměna, v případech veřejného zájmu neprodleně, b) svážet a neškodně odstraňovat nebo dále zpracovávat veškeré vedlejší živočišné produkty z určeného územního obvodu (svozové oblasti) vždy, pokud tyto produkty nebyly v souladu s tímto zákonem a předpisy Evropských společenství9b) neškodně odstraněny nebo dále zpracovány jinak, a požadovat za to úhradu ve výši ceny sjednané podle zvláštního právního předpisu24), c) postupovat při zdolávání nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka a jejich následků v souladu s nařízenými ochrannými a zdolávacími opatřeními, d) vypracovat provozní řád a předložit jej před zahájením činnosti krajské veterinární správě ke schválení, e) dodržovat veterinární a hygienické požadavky na neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů stanovené tímto zákonem a předpisy Evropských společenství9b), jakož i postupy založené na analýze rizika a kritických kontrolních bodech (HACCP), f) provádět vlastní kontroly dodržování veterinárních a hygienických požadavků na neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů stanovených tímto zákonem a předpisy Evropských společenství9b), vést záznamy o výsledcích těchto kontrol, uchovávat je po dobu nejméně 2 let a předkládat je na požádání orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor, g) vytvořit podmínky včetně bezplatného poskytnutí vhodného prostoru k provádění patologicko-anatomických pitev kadáverů (dále jen „veterinární prosektorská činnost“) krajskou veterinární správou, h) jde-li o kadávery zvířat individuálně označených podle zvláštního právního předpisu9d), nesnímat, popřípadě neodstraňovat identifikační prostředky dříve, než dojde k vlastnímu neškodnému odstraňování nebo dalšímu zpracovávání těchto kadáverů. 24) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.“. 118. V § 41 odst. 4 se slova „konfiskátů živočišného původu“ nahrazují slovy „vedlejších živočišných produktů“ a slovo „konfiskátů“ se nahrazuje slovy „těchto produktů“. 119. V § 41 odstavec 5 zní: „(5) Prováděcí právní předpis může stanovit, vyžadují-li to právní akty Evropských společenství, a) podrobnější veterinární a hygienické požadavky na shromažďování (sběr), přepravu (svoz), neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů, na uspořádání a vybavení podniku, závodu, popřípadě jiného zařízení určeného pro neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů, na zahraboviště a na zařízení (místa) určená pro ukládání nebo spalování kadáverů zvířat v zájmovém chovu, pokud tyto požadavky nejsou stanoveny předpisy Evropských společenství, b) podrobnosti týkající se provádění vlastní kontroly hygienických podmínek neškodného odstraňování a dalšího zpracovávání vedlejších živočišných produktů provozovateli podniků, závodů, popřípadě jiných zařízení, uvedených v § 39a odst. 2.“. 120. V § 42 odst. 1 písm. a) se za slovo „toulavých“ vkládají slova „a opuštěných“. 121. V § 42 odst. 1 písm. b) se slova „obecního úřadu“ nahrazují slovy „obce, v případě hlavního města Prahy na žádost městské části hlavního města Prahy“, za slovo „toulavých“ se vkládají slova „a opuštěných“ a za slova „v karanténě“ se vkládají slova „nebo izolaci“. 122. V § 42 odstavec 2 zní: „(2) Odchyt toulavých a opuštěných psů a koček, popřípadě i jiných zvířat podle odstavce 1, a sběr a neškodné odstraňování kadáverů zvířat v zájmovém chovu může provádět také fyzická osoba, která absolvovala odborný kurz pro odchyt toulavých a opuštěných zvířat a zacházení s nimi, včetně péče o ně v útulcích pro zvířata, a pro sběr a neškodné odstraňování kadáverů zvířat v zájmovém chovu, s úspěchem složila závěrečnou zkoušku a získala tak osvědčení, jež ji opravňuje k výkonu této činnosti. Pečovat o toulavá a opuštěná zvířata v útulcích mohou pouze osoby, které mají uvedené osvědčení.“. 123. V § 42 odst. 4 se slova „odstavce 2“ nahrazují slovy „odstavce 3“ a v písmenu b) se slova „odchycená a opuštěná“ zrušují a na konec odstavce se doplňuje věta „Chovatel je povinen uhradit náklady vynaložené na péči o odchycené zvíře v útulku pro zvířata.“. 124. V § 42 odst. 5 se za slovo „toulavých“ vkládají slova „a opuštěných“ a za slova „s nimi“ se vkládají slova „včetně péče o ně v útulcích pro zvířata, a pro sběr a neškodné odstraňování kadáverů zvířat v zájmovém chovu“. 125. V § 44 odst. 1 písm. c) se slova „pro případ výskytu některých nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a vzniku mimořádné situace (dále jen „pohotovostní plán“)“ nahrazují slovy „a zveřejňuje je ve Věstníku Ministerstva zemědělství a na svých webových stránkách“. 126. V § 44 odst. 1 písm. d) se za slovo „které“ na prvním místě vkládají slova „programy ozdravování zvířat,“ a za slovo „roce,“ se vkládají slova „a to včetně lhůt k jejich provedení, zveřejňuje jejich seznam ve Věstníku Ministerstva zemědělství a na svých webových stránkách“. 127. V 44 odst. 1 se na konci písmene g) čárka nahrazuje tečkou a písmeno h) se zrušuje. 128. V § 45 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Veterinární lékaři Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra, kteří byli pověřeni touto činností, vystavují pasy psů používaných těmito ministerstvy k plnění jejich úkolů, pokud jsou tito psi přemísťováni mezi členskými státy k neobchodním účelům, a odebírají jim vzorky k provedení sérologického testu prokazujícího titr protilátek proti vzteklině.“. 129. V § 46 písmeno a) zní: „a) schvaluje místa, na nichž lze konat trhy určené k prodeji zvířat a živočišných produktů (tržnice a tržiště) a po určení veterinárních podmínek (§ 9 odst. 2) místa, na nichž lze konat svody zvířat, a povoluje konání těchto trhů a svodů. Na území hlavního města Prahy schvalují tato místa a povolují konání těchto trhů a svodů městské části hlavního města Prahy,“. 130. V § 46 písm. c) se slovo „opuštěná“ zrušuje. 131. V § 47 odst. 1 písm. b) se tečka nahrazuje čárkou a slova „Krajské veterinární správy mají v okresech své inspektoráty,“ se zrušují. 132. V § 47 odst. 4 se za slovo „odvolává“ vkládají slova „se souhlasem ministra zemědělství“. 133. V § 48 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a krizového centra tlumení nákaz25b)“. Poznámka pod čarou č. 25b zní: „25b) Například § 15 odst. 3 vyhlášky č. 299/2003 Sb.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 25b se označuje jako poznámka pod čarou č. 25c, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 134. V § 48 odst. 1 písm. c) se zrušují slova „a uveřejňuje je ve Věstníku Ministerstva zemědělství“ a slova „vyhlašuje a ruší, popřípadě zmírňuje mimořádná veterinární opatření“ se nahrazují slovy „rozhoduje o nařízení, změně a ukončení mimořádných veterinárních opatření“. 135. V § 48 odst. 1 písm. e) se za slovo „ústavy“ vkládají slova „a Ústav“. 136. V § 48 odst. 1 písm. f) se za slovo „pokyny“ vkládají slova „s opatřeními“, za slovo „nedostatků“ se vkládají slova „, provádí interní audity a na základě jejich výsledků přijímá vhodná opatření“ a slova „uspořádání a vybavení podniků“ se nahrazují slovy „konstrukci, uspořádání a vybavení podniků, závodů a jiných zařízení“. 137. V § 48 odst. 1 písmeno g) zní: „g) vydává závazné posudky v případech, v nichž si jejich vydávání vyhradí, posuzuje a schvaluje z veterinárního hlediska postupy a zařízení pro tepelné ošetření mléka, dává z hlediska zdravotní nezávadnosti souhlas k biologickému zkoušení dosud nepoužívaných krmiv, jejich výrobě, dovozu a uvádění do oběhu a provádí kontroly podle zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu pro potřeby tohoto fondu,“. 138. V § 48 odst. 1 písm. h) se za slovo „určuje“ vkládají slova „pro příslušný kalendářní rok“. 139. V § 48 odst. 1 písmena i) a j) znějí: „i) prověřuje, zda pohraniční veterinární stanice splňuje požadavky na umístění, materiální a personální vybavení stanoviště veterinární hraniční kontroly, pozastavuje její činnost, zejména vyžaduje-li to ochrana zdraví lidí a zvířat, na požádání dovozců zvířat nebo živočišných produktů, pro něž nebyly dosud dovozní podmínky stanoveny (harmonizovány) na úrovni Evropské unie, sděluje dovozní podmínky uplatňované na dovoz zvířat nebo živočišných produktů daného druhu z příslušné třetí země nebo její části do České republiky, může v souvislosti s úkoly týkajícími se pohraniční veterinární kontroly požadovat od celních orgánů informace nezbytné z hlediska řízení a mezinárodní spolupráce na úseku této kontroly, j) vede, aktualizuje a zveřejňuje na webových stránkách Státní veterinární správy seznamy schválených a registrovaných, popřípadě povolených 1. účastníků sítě sledování, shromažďovacích středisek, karanténních středisek, inseminačních stanic, bank spermatu, zařízení pro chov zvířat a jiných zařízení, podílejících se na uvádění zvířat do oběhu a na obchodování s nimi, 2. podniků, závodů, popřípadě jiných zařízení, podílejících se na výrobě, zpracovávání a uvádění živočišných produktů do oběhu a na obchodování s nimi, 3. osob, které jako podnikatelé10) přepravují zvířata nebo živočišné produkty a podléhají registraci, jakož i obchodníků uvedených v § 9b, 4. třetích zemí, popřípadě jejich částí, z nichž lze dovážet zvířata nebo živočišné produkty do České republiky, 5. podniků, popřípadě jiných zařízení v třetích zemích, z nichž lze dovážet živočišné produkty do České republiky, 6. veterinárních laboratoří, asanačních podniků a jiných zařízení pro neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů, 7. svobodných celních pásem, svobodných celních skladů a celních skladů, 8. dalších osob, podniků, závodů a jiných zařízení, pokud jejich schválení a registraci, popřípadě jen registraci vyžadují tento zákon nebo předpisy Evropských společenství; seznamy podle bodů 1 až 8 předává Komisi a ostatním členským státům, vyžadují-li to předpisy Evropských společenství,“. 140. V § 48 odst. 1 písm. k) se slova „vydává prostřednictvím metodických návodů a“ nahrazují slovy „zveřejňuje na webových stránkách Státní veterinární správy“. 141. V § 48 odst. 1 písm. m) se za slovo „úkolů“ vkládají slova „včetně spolupráce se správci jiných informačních systémů sloužících k výkonu veřejné správy v České republice“. 142. V § 48 odst. 1 se na konci písmene n) doplňují slova „, organizuje odborné kurzy a další vzdělávání zaměstnanců orgánů veterinární správy“. 143. V § 48 odst. 1 písm. o) bodě 1 se slova „veterinárních lékařů České republiky (dále jen „Komora“)“ zrušují. 144. V § 48 odst. 1 písm. p) se slova „bezprostředně závazných právních“ zrušují a za slova „Evropských společenství“ se vkládá odkaz na poznámku pod čarou č. 2. 145. V § 48 odst. 1 se za písmeno p) vkládá nové písmeno q), které zní: „q) vydává povolení k přijetí materiálů kategorie 1, materiálů kategorie 2 a zpracovaných produktů pocházejících z materiálů kategorie 1 nebo 2 podle předpisu Evropských společenství7b),“. Dosavadní písmeno q) se označuje jako písmeno r). 146. V § 49 odst. 1 se na konci písmene a) doplňují slova „, organizuje činnost krajského krizového centra tlumení nákaz25b)“. 147. V § 49 odst. 1 písm. b) se za slovo „zdolávání“ vkládá čárka a slova „a stanoví chovatelům lhůty pro předložení výsledků vyšetření zvířat, zdravotních zkoušek a povinných preventivních a diagnostických úkonů podle § 5 odst. 1 písm. a),“ se nahrazují slovy „schvaluje a v případě neprovedení stanovených povinných preventivních a diagnostických úkonů [§ 5 odst. 1 písm. a), § 44 odst. 1 písm. d)] pozastavuje, popřípadě odnímá status hospodářství úředně prostého nebezpečných nákaz“. 148. V § 49 odst. 1 písmena c) a d) znějí: „c) rozhoduje o nařízení, změně a ukončení mimořádných veterinárních opatření v obvodu své působnosti nebo jeho části, přesahující územní obvod obce, a dozírá na jejich plnění, d) rozhoduje o nařízení, změně a ukončení mimořádných veterinárních opatření, jimiž se ukládají povinnosti individuálně určeným fyzickým a právnickým osobám, a dozírá na jejich plnění,“. 149. V § 49 odst. 1 písmena g) a h) včetně poznámky pod čarou č. 25d znějí: „g) vykonává státní veterinární dozor a vydává závazné pokyny s opatřeními k odstranění zjištěných nedostatků, systematicky zkoumá v podnicích, závodech a jiných zařízeních, v nichž je vykonáván státní veterinární dozor, zda všechny činnosti při výrobě, zpracovávání a uvádění potravin živočišného původu do oběhu a jejich výsledky jsou v souladu s předem stanovenými opatřeními, zda jsou tato opatření účinně prosazována a zda jsou vhodná pro dosažení stanovených cílů (audit)25d), povoluje v souladu s právem Evropských společenství v případech a za podmínek stanovených prováděcími právními předpisy zmírňující výjimky z veterinárních požadavků stanovených na zdraví zvířat a jeho ochranu, na živočišné produkty a na konstrukci, uspořádání a vybavení podniků, závodů a jiných zařízení, v nichž se s těmito produkty zachází, h) schvaluje a registruje, popřípadě jen registruje v obvodu své působnosti 1. účastníky sítě sledování, shromažďovací střediska, karanténní střediska, inseminační stanice, banky spermatu, zařízení pro chov zvířat a jiná zařízení, podílející se na uvádění zvířat do oběhu a na obchodování s nimi, 2. podniky, závody, popřípadě jiná zařízení, podílející se na výrobě, zpracovávání a uvádění živočišných produktů do oběhu a na obchodování s nimi, 3. osoby, které jako podnikatelé10) přepravují zvířata nebo živočišné produkty a podléhají registraci, jakož i obchodníky uvedené v § 9b, 4. asanační podniky a jiná zařízení pro neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů, 5. soukromé veterinární lékaře pro shromažďovací střediska nebo pro určitou činnost, pokud jejich schválení vyžadují tento zákon nebo předpisy Evropských společenství, 6. další osoby, podniky, závody a jiná zařízení, pokud jejich schválení a registraci, popřípadě jen registraci vyžadují tento zákon nebo předpisy Evropských společenství, 25d) Čl. 2 bod 6, čl. 3 odst. 2, čl. 4 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.“. 150. V § 49 odst. 1 písm. j) se slova „jehož se zúčastní pouze zvířata chovaná v České republice,“ zrušují. 151. V § 49 odst. 1 písm. m) se slova „rozhoduje o jejich použitelnosti (poživatelnosti),“ nahrazují slovy „posuzuje jejich použitelnost (poživatelnost),“. 152. V § 49 odst. 1 se na konci textu písmene n) doplňují slova „; v souvislosti s prováděním pohraniční veterinární kontroly může požadovat od celních orgánů informace nezbytné pro řádný výkon této kontroly“. 153. V § 49 odst. 1 písmeno r) zní: „r) vydává, mění a odnímá fyzickým a právnickým osobám povolení 1. k provádění laboratorní, popřípadě jiné veterinární diagnostické činnosti za účelem vyšetření zvěřiny na přítomnost svalovce (trichinel), nejde-li o povolení k provádění laboratorní, popřípadě jiné veterinární diagnostické činnosti, jejíž výsledky mají být využívány pro účely státního veterinárního dozoru, 2. k výkonu některých veterinárních asanačních činností (§ 51 odst. 1), nejde-li o provozování asanačního podniku,“. 154. V § 49 odst. 1 se za písmeno r) vkládá nové písmeno s), které zní: „s) vydává povolení k přijetí zpracovaných živočišných bílkovin podle předpisu Evropských společenství7b),“. Dosavadní písmena s) až u) se označují jako písmena t) až v). 155. V § 49 odst. 1 se na konci textu písmene t) doplňují slova „a předpisy Evropských společenství“. 156. V § 49 odst. 1 písm. u) se slova „bezprostředně závazných právních“ zrušují a za slova „Evropských společenství“ se vkládá odkaz na poznámku pod čarou č. 2. 157. Za § 49 se vkládá nový § 49a, který zní: „§ 49a (1) Státní veterinární správa nebo s jejím předchozím souhlasem příslušná krajská veterinární správa a) na základě řádně odůvodněné žádosti příslušného orgánu členského státu (dále jen „dožadující orgán“) 1. předá dožadujícímu orgánu informace, zprávy, stanoviska, doklady nebo jejich ověřené kopie, popřípadě výtahy ze zpráv a dokladů (dále jen „informace a dokumenty“), které má k dispozici nebo si je může opatřit a které umožňují prověřit dodržování právních předpisů o veterinární péči. Při získávání těchto informací a dokumentů, které mohou být poskytnuty rovněž v elektronické podobě, postupuje Státní veterinární správa, popřípadě krajská veterinární správa tak, jako kdyby plnila vlastní úkoly nebo jednala na žádost jiného orgánu České republiky, 2. prověří vhodným způsobem správnost skutečností, které jí byly oznámeny dožadujícím orgánem, a informuje jej o výsledcích prověření, včetně informací, které byly k prověření nezbytné, 3. informuje dožadující orgán o správních rozhodnutích nebo jiných aktech týkajících se uplatňování právních předpisů o veterinární péči, 4. provádí nebo posílí státní veterinární dozor v rámci své působnosti tam, kde existuje podezření na porušení právních předpisů, zejména dozor nad podniky, místy, kde se zřizují sklady zboží, ohlášenými pohyby zboží a dopravními prostředky, 5. poskytne dožadujícímu orgánu veškeré relevantní informace, které má k dispozici nebo které získá v souladu s bodem 1, o skutečně zjištěných jednáních nebo postupech, jež jsou podle dožadujícího orgánu v rozporu s právními předpisy o veterinární péči, b) i bez žádosti, pokud to považuje za vhodné, 1. provádí nebo posílí státní veterinární dozor na místech uvedených pod písmenem a) bodem 4, 2. poskytuje příslušným orgánům členských států co nejdříve dostupné informace a dokumenty, které se týkají jednání nebo postupů, jež jsou v rozporu nebo se jeví být v rozporu s právními předpisy o veterinární péči, zejména pokud jde o způsoby nebo metody používané při uvedených činnostech. (2) Žádosti o informaci, v nichž je uveden předmět správního rozhodnutí nebo jiného aktu, o jejichž sdělení se žádá, musí být opatřeny překladem do českého jazyka. (3) Státní veterinární správa sdělí bez průtahů Komisi veškeré potřebné informace týkající se a) zboží, které je předmětem nebo u něhož existuje podezření, že je předmětem jednání nebo postupů, jež jsou v rozporu s právními předpisy o veterinární péči, b) metod a postupů, které jsou používány nebo u nichž existuje podezření, že jsou používány v rozporu s právními předpisy o veterinární péči, c) nedostatků nebo mezer v právních předpisech o veterinární péči, které jsou zjišťovány při uplatňování těchto předpisů. (4) Týkají-li se poskytované informace případů, které mohou představovat nebezpečí pro zdraví lidí, jemuž nelze jinak zabránit, mohou být tyto informace po dohodě mezi zúčastněnými orgány a Komisí sděleny s důvody veřejnosti. (5) Požadovanou vzájemnou pomoc podle odstavců 1 a 3 nelze poskytovat, jestliže by to bylo v rozporu s právními předpisy České republiky, anebo jestliže by tím byly dotčeny veřejný pořádek nebo jiný podstatný zájem České republiky. Informace a dokumenty týkající se fyzických nebo právnických osob mohou být poskytovány jen v rozsahu nezbytně nutném k oznámení jednání nebo postupů, jež jsou v rozporu s právními předpisy o veterinární péči. Jakékoli odmítnutí pomoci musí být odůvodněno. (6) Informace poskytnuté v jakékoli formě příslušným orgánům jsou důvěrné povahy; na jejich poskytování se vztahuje povinnost mlčenlivosti a platí pro ně zvláštní právní předpisy. Příslušné orgány zabezpečí, aby poskytnuté informace zůstaly důvěrné i po uzavření případu. Tyto informace mohou být využity v případě soudních sporů nebo řízení vedených kvůli nedodržování právních předpisů o veterinární péči, anebo při předcházení a odhalování nedostatků ve vztahu k fondům Evropské unie; o takovém využití poskytnutých informací musí být uvědoměn příslušný orgán členského státu, který informace poskytl. (7) Informace podle tohoto ustanovení nesmějí být poskytnuty jiným osobám než těm, jejichž povinnosti v jiných členských státech nebo v orgánech Evropského společenství vyžadují, aby k těmto informacím měly přístup. Tyto informace nesmějí být využity k jiným účelům, než které jsou stanoveny tímto ustanovením, ledaže k tomu orgán, který informace poskytuje, dá výslovný souhlas, a pokud takové sdělení nebo použití informací není v rozporu s předpisy členského státu, v němž sídlí orgán, který informace přijal. (8) Pokud se Státní veterinární správa dozví o jednáních nebo postupech, jež jsou v rozporu nebo se jeví být v rozporu s právními předpisy o veterinární péči, zejména pokud se týkají nebo by se mohly týkat i jiných členských států, informuje o tom Komisi z vlastního podnětu nebo na základě její odůvodněné žádosti; v případě potřeby jí poskytne také nezbytné informace a dokumenty. Státní veterinární správa informuje Komisi a ostatní členské státy také o dvoustranných dohodách o vzájemné pomoci, které uzavřela s příslušnými veterinárními orgány třetích zemí. (9) S výjimkou úhrady honorářů vyplácených znalcům se pomoc podle tohoto ustanovení poskytuje bezplatně. (10) Tímto ustanovením nejsou dotčeny právní předpisy o vzájemné právní pomoci poskytované v trestněprávních věcech.“. 158. V § 50 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Krajská veterinární správa může vydat povolení k provádění laboratorní, popřípadě jiné veterinární diagnostické činnosti za účelem vyšetření zvěřiny na přítomnost svalovce (trichinel), nejde-li o povolení k provádění laboratorní, popřípadě jiné veterinární diagnostické činnosti, jejíž výsledky mají být využívány pro účely státního veterinárního dozoru, osobě, která dosáhla věku 18 let, má způsobilost k právním úkonům, je bezúhonná, k výkonu této činnosti odborně způsobilá a bude ji vykonávat v prostředí a za veterinárních hygienických podmínek odpovídajících druhu a rozsahu této činnosti.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 159. V § 50 odst. 3 se slova „odstavce 1“ nahrazují slovy „odstavců 1 a 2“. 160. V § 50 odst. 6 se za slova „může povolení“ doplňují slova „vydané podle odstavce 1“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Krajská veterinární správa může povolení vydané podle odstavce 2 změnit nebo odejmout, jestliže činnost není vykonávána řádně anebo se změnily podmínky, za nichž bylo povolení vydáno.“. 161. V § 51 odstavec 1 zní: „(1) Krajská veterinární správa může vydat povolení k výkonu některých veterinárních asanačních činností, nejde-li o povolení k provozování asanačního podniku, osobě, která splňuje požadavky stanovené předpisy Evropských společenství9b) a podmínky uvedené v § 50 odst. 1, 3 a 4. Jde-li o odchyt toulavých a opuštěných zvířat nebo o sběr a neškodné odstraňování kadáverů zvířat v zájmovém chovu, musí být tato osoba osobou odborně způsobilou podle § 42 odst. 2. Pro změnu nebo odejmutí povolení platí obdobně § 50 odst. 6.“. 162. V § 51 odst. 2 se slova „svoz konfiskátů živočišného původu“ nahrazují slovy „neškodné odstraňování vedlejších živočišných produktů“ a slovo „konfiskáty“ se nahrazuje slovem „produkty“. 163. V § 51 odstavec 3 zní: „(3) Krajská veterinární správa kontroluje v rámci výkonu státního veterinárního dozoru zejména, zda jsou dodržovány požadavky na tuto činnost stanovené tímto zákonem a předpisy Evropských společenství9b).“. 164. V § 52 odst. 1 se slova „Při výkonu státního veterinárního dozoru orgány veterinární správy“ nahrazují slovy „Orgány veterinární správy vykonávají státní veterinární dozor v souladu s tímto zákonem a předpisy Evropských společenství25e). Při jeho výkonu“. Poznámka pod čarou č. 25e zní: „25e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.“. 165. V § 52 odst. 1 písm. a) se slova „bezprostředně závaznými právními“ zrušují. 166. V § 52 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a kontrolují jejich plnění“. 167. V § 52 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 168. V § 52 odst. 3 se odkaz na poznámku pod čarou č. 17a nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 17j a na konci odstavce se doplňuje věta „Tyto laboratoře postupují při vyšetřování vzorků podle norem a metod stanovených předpisy Evropských společenství25f) a jsou podle nich hodnoceny.“. Poznámka pod čarou č. 25f zní: „25f) Čl. 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.“. 169. V § 52 odst. 4 se slova „odstavců 1 až 4“ nahrazují slovy „odstavců 1 až 3“. 170. V § 53 odst. 1 písm. f) se za slovo „nelze-li“ vkládají slova „z důvodu závažnosti nebo naléhavosti nebezpečí hrozícího pro zdraví lidí nebo zvířat“. 171. V § 53 odst. 1 písm. f) bodě 1 se slova „znehodnotit a neškodně odstranit“ nahrazují slovy „pozastavit nebo znehodnotit a neškodně odstranit“. 172. V § 53 odst. 1 písm. f) bod 2 včetně poznámky pod čarou č. 26 zní: „2. pozastavit, omezit nebo zakázat výrobu, zpracování nebo uvádění živočišných produktů do oběhu na přiměřenou dobu, jestliže nejsou dodržovány podmínky a požadavky stanovené tímto zákonem, zvláštními právními předpisy26) nebo předpisy Evropských společenství14b) na živočišné produkty a jejich výrobu, zpracovávání a uvádění do oběhu. 26) Například zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 173. V § 53 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) požadovat věcnou, osobní a jinou pomoc nezbytnou k řádnému výkonu státního veterinárního dozoru na náklady kontrolované osoby.“. 174. V § 53 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Pro úřední veterinární asistenty platí obdobně odstavec 1 písm. a) až d) a odstavec 2.“. Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 4 až 9. 175. V § 53 odst. 4 se slova „na místa, která podle tohoto zákona slouží k činnosti kontrolovaných osob, a“ nahrazují slovy „na místa a do prostorů uvedených v odstavci 1 písm. a),“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „a poskytovat jim na požádání potřebné doklady, údaje a ústní a písemná vysvětlení, jakož i bezplatně nezbytnou věcnou, osobní a jinou pomoc“. 176. V § 53 odst. 5 se za slovo „prodává“ vkládají slova „, pokud o náhradu požádá ve lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy byla seznámena se skutečností, že potravina splňuje stanovené požadavky“. 177. V § 53 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavce 7, 8 a 9 se označují jako odstavce 6, 7 a 8. 178. V § 53 odst. 6 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a úředního veterinárního asistenta“. 179. V § 53 odst. 7 se slova „bezprostředně závaznými právními“ zrušují. 180. V § 53 odst. 8 se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy „odstavce 4“. 181. V § 54 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „vyhlásí nebo“ zrušují. 182. V § 54 odst. 2 písm. a) se slova „nebezpečné nákazy“ nahrazují slovy „nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka“. 183. V § 56 odst. 1 písmeno a) zní: „a) podnikatelem10), jde-li o stavbu nebo zařízení, které podléhají státnímu veterinárnímu dozoru,“. 184. V § 56 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Závazné posudky na stavby nebo zařízení, které podléhají státnímu veterinárnímu dozoru a jsou v objektech důležitých pro obranu státu, vydávají orgány pověřené ministrem obrany.“. 185. V § 56a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Veterinární osvědčení, popřípadě jiný veterinární doklad, který byl vystaven úředním veterinárním lékařem a provází zvířata nebo živočišné produkty, musí být a) na každé straně podepsáno úředním veterinárním lékařem, který je vystavuje, a orazítkováno, b) vyhotoveno v úředním jazyku členského státu určení a toho členského státu, v němž se provádí pohraniční veterinární kontrola, anebo provázeno ověřeným překladem do tohoto jazyka (těchto jazyků), c) opatřeno vlastním identifikačním číslem a musí sestávat 1. z jediného listu papíru, 2. ze dvou nebo více stran, které jsou součástí jediného, celistvého a nedělitelného listu papíru, nebo 3. z několika po sobě jdoucích stran očíslovaných tak, aby bylo zřejmé, o kterou stranu z tohoto počtu stran se jedná (např. „strana 2 ze 4 stran“). Identifikační číslo musí být uvedeno na každé straně, d) vydáno dříve, než zvířata nebo živočišné produkty opustí místo vyšetření (prohlídky), a musí provázet v originální verzi zvířata nebo živočišné produkty při jejich vstupu na území členských států.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 186. V § 57 odst. 1 se slovo „České“ nahrazuje slovem „Státní“. 187. V § 59 odst. 2 písm. a) se dosavadní poznámka pod čarou č. 29a označuje jako poznámka pod čarou č. 29b a dosavadní poznámka pod čarou č. 29b se označuje jako poznámka pod čarou č. 29c, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 188. V § 59 odst. 3 písm. c) bodě 2 se slova „po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu 5 let před datem vydání osvědčení“ nahrazují slovy „po dobu a za podmínek stanovených pro občany jednotlivých členských států v příloze č. 6“. 189. V § 59 odst. 5 se slova „Veterinární asistenti pomáhají“ nahrazují slovy „Nestanoví-li tento zákon nebo předpisy Evropských společenství jinak, úřední veterinární asistenti pomáhají“. 190. Za § 59 se vkládá nový § 59a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 32 zní: „§ 59a Způsobilost k výkonu povolání veterinárního lékaře pro osoby ze třetích zemí (1) Osoby, které získaly odbornou způsobilost ve třetích zemích, jsou způsobilé k výkonu povolání veterinárního lékaře, jestliže a) prokáží, že vzdělání získané na zahraniční vysoké škole je v souladu s požadavky uvedenými v § 59 odst. 1 a o této skutečnosti jim bude vydáno Komorou osvědčení podle zvláštního právního předpisu32), b) doloží osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání podle zvláštního právního předpisu31), a c) prokáží bezúhonnost podle § 50 odst. 3; bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce, a odpovídajícími doklady vydanými státem, jehož je občanem, a státy, ve kterých se více než 3 měsíce nepřetržitě zdržoval v posledních 3 letech; tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce. (2) Osoby uvedené v odstavci 1, které neprokáží, že vzdělání získané na zahraniční vysoké škole je v souladu s požadavky uvedenými v § 59 odst. 1, jsou způsobilé k výkonu povolání veterinárního lékaře na základě úspěšného vykonání zkoušky a po prokázání bezúhonnosti podle § 50 odst. 3. (3) Uchazeči o vykonání zkoušky musí doložit osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání podle zvláštního právního předpisu31). (4) Zkouška se koná před zkušební komisí, kterou zřizuje Komora jako svůj poradní orgán. Členy zkušební komise jmenuje a odvolává prezident Komory na návrh představenstva Komory a Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. Na základě úspěšně vykonané zkoušky vydá Komora osvědčení. (5) Zkoušku lze opakovat. Náklady spojené s provedením zkoušky hradí uchazeč o vykonání zkoušky. (6) Od vykonání zkoušky může Komora upustit, pokud osobám, které získaly odbornou způsobilost ve třetích zemích, uzná jiný členský stát způsobilost k výkonu povolání veterinárního lékaře a tyto osoby zároveň prokáží, že vykonávaly danou činnost v kterémkoli členském státě. (7) Od vykonání zkoušky Komora upustí vždy, pokud osoby ze třetích zemí jsou držiteli diplomu, vysvědčení nebo jiného dokladu o požadovaném vzdělání, uvedeného v prováděcím právním předpisu. (8) Bylo-li od vykonání zkoušky upuštěno podle odstavce 6 nebo 7, vydá Komora o této skutečnosti osvědčení do 90 dnů ode dne podání žádosti. (9) Komora vede evidenci uchazečů o vykonání zkoušky a o vykonaných zkouškách. 32) § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 381/1991 Sb.“. 191. V § 60 odst. 1 se za slova „§ 59“ vkládají slova „a § 59a“. 192. V § 61 odst. 1 písm. d) se slova „o provedených preventivních úkonech a o použití a výdeji léčiv“ nahrazují slovy „o provedených preventivních úkonech, o použití a výdeji léčiv a o utracení zvířat, která podléhají označování a evidenci podle zvláštního právního předpisu9d)“. 193. V § 61 odst. 1 písm. e) se slova „úplně a správně“ nahrazují slovy „úplně, správně a pravdivě“. 194. V § 64 odst. 1 písm. a) se slova „podle § 59 odst. 1 písm. b)“ nahrazují slovy „podle § 59 odst. 2 písm. b)“. 195. V § 65 odst. 1 písm. a) se slova „v České republice“ nahrazují slovy „v některém z členských států“. 196. V § 65 odst. 1 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až i) se označují jako písmena c) až h). 197. V § 65 odst. 1 písmeno c) zní: „c) eviduje výrobce veterinárních přípravků a na základě požadavku příslušného výrobce osvědčuje, že tento výrobce splňuje při výrobě veterinárních přípravků požadavky správné výrobní praxe,“. 198. V § 65 odst. 1 písm. d) se slovo „výrobou,“ zrušuje. 199. V § 65 odst. 1 písmeno g) zní: „g) provádí hodnocení specifické účinnosti biocidních přípravků proti stanoveným původcům nákaz, vede a aktualizuje seznam schválených biocidů,“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 33a se zrušuje. 200. V § 65 odst. 2 písm. a) se slova „technických prostředků pro veterinární použití (dále jen „veterinární technický prostředek“)“ nahrazují slovy „veterinárních technických prostředků“. 201. V § 65 odst. 2 písm. c) se bod 3 zrušuje. 202. V § 65 odst. 2 písm. c) se na konci bodu 2 čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje. 203. V § 65 odstavec 4 zní: „(4) Jde-li o veterinární přípravek, který byl vyroben nebo uveden do oběhu v členském státě nebo který má původ v některém ze států, které jsou smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru, předkládají se Ústavu v žádosti podle odstavce 3 pouze administrativní údaje a dokumentace stanovené prováděcím právním předpisem. Těmito údaji a dokumentací se zejména doloží, za jakých podmínek byl veterinární přípravek v příslušném státě vyroben nebo uveden do oběhu, a doba 90 dnů se zkracuje na 30 dnů, pokud a) veterinární přípravek odpovídá právním předpisům, které jsou pro jeho výrobu nebo uvedení do oběhu v příslušném státě závazné, a výrobním postupům a pravidlům správné výrobní praxe, které jsou v příslušném státě používané a pro které existuje dostatečně podrobná dokumentace, na jejímž základě je možno provést dodatečná šetření, b) předpisy, postupy a pravidla uvedené pod písmenem a) zaručují takovou míru ochrany oprávněného zájmu, která odpovídá míře této ochrany v České republice.“. 204. V § 66 odst. 1 se slova „Vyrábět a uvádět do oběhu“ nahrazují slovy „Vyrábět, uvádět do oběhu a používat při poskytování veterinární péče“. 205. V § 66 odst. 1 písm. b) se bod 1 včetně poznámky pod čarou č. 34 zrušuje. Dosavadní body 2 a 3 se označují jako body 1 a 2. 206. V § 66 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 207. V § 66 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámek pod čarou č. 34 a 34a zní: „(3) Při poskytování veterinární péče lze používat i veterinární přípravky, které jsou schválené podle předpisů Evropských společenství34), a zdravotnické prostředky, které jsou vhodné pro použití v rámci veterinární péče34a). 34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001. 34a) Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 336/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky a kterým se mění nařízení vlády č. 251/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 208. V § 66a odstavec 2 zní: „(2) Osoby, které vyrábějí veterinární přípravky, jsou povinny a) vyrábět a kontrolovat veterinární přípravky způsobem, který zajistí, že tyto přípravky jsou vyráběny a uváděny do oběhu v jakosti odpovídající jejich určenému použití a v souladu s údaji a dokumentací předloženými Ústavu v souvislosti se schválením veterinárního přípravku, změnou v dokumentaci schváleného veterinárního přípravku nebo prodloužením jeho používání, a dodržovat správnou výrobní praxi, b) zavést k dosažení cílů uvedených pod písmenem a) odpovídající systém zabezpečování jakosti nebo systém analýzy rizika a kritických kontrolních bodů (HACCP), c) zohledňovat ve výrobě veterinárních přípravků vědecký a technický rozvoj, d) nejsou-li současně držiteli rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku, informovat tohoto držitele o všech významných skutečnostech, které mohou mít vliv na jakost veterinárního přípravku a na odpovědnost držitele stanovenou tímto zákonem, a poskytovat mu součinnost při plnění jeho povinností podle odstavce 1.“. 209. V § 66a se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 210. V § 66a odst. 4 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena c) až f). 211. V § 66a odst. 4 písm. d) se slova „a prodejní“ zrušují. 212. V § 66a odst. 4 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje. 213. § 66b zní: „§ 66b (1) Údaje na obalu veterinárního přípravku musí být uvedeny čitelným a srozumitelným způsobem a v jazyku státu, ve kterém je veterinární přípravek uváděn do oběhu. (2) Zjistí-li Ústav v řízení o schválení veterinárního přípravku, o změnu v dokumentaci schváleného veterinárního přípravku nebo o prodloužení jeho používání, že navrhované označení veterinárního přípravku může vést k jeho nesprávnému používání, které by mohlo mít za následek nebezpečí pro zdraví lidí nebo zvířat nebo pro životní prostředí, může v rámci příslušného rozhodnutí také stanovit, jakým způsobem musí být označení, popřípadě jeho část, změněno nebo doplněno.“. 214. V § 66c odst. 5 se písmena b) a d) zrušují a na konci písmene c) se čárka nahrazuje tečkou. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 215. V § 67 odst. 1 se slovo „karanténu“ nahrazuje slovem „izolaci“. 216. V § 67 odst. 2 písm. a) se slova „Je-li to vhodné, poskytne se i náhrada“ nahrazují slovy „Podle potřeby se poskytne i náhrada“. 217. V § 67 odst. 2 se na konci textu písmene d) doplňuje slovo „(vybavení)“. 218. V § 67 odst. 2 písmeno f) zní: „f) vytvoření ochranných pásem, dodržování opatření v těchto pásmech a opatření k předcházení šíření nákazy,“. 219. V § 67 odst. 3 písmeno b) zní: „b) utracené nebo nutně poražené zvíře,“. 220. V § 67 odst. 3 písm. d) se slova „hniloby a moru včelího plodu“ nahrazují slovy „hniloby, moru včelího plodu, Aethiny tumidy (tumidózy) a roztoče Tropilaelaps“. 221. V § 70 odst. 1 se věty první a druhá nahrazují větami „Nestanoví-li předpisy Evropských společenství jinak, poskytuje se náhrada podle § 67 z prostředků státního rozpočtu, a to na základě žádosti chovatele nebo osoby uvedené v § 69. Tato žádost může být podána nejdříve první den následující po dni utracení nebo poražení zvířat a nejpozději do 6 týdnů ode dne utracení nebo poražení zvířat.“. 222. Hlava X včetně nadpisů zní: „HLAVA X SPRÁVNÍ DELIKTY § 71 Přestupky (1) Krajská veterinární správa uloží fyzické osobě pokutu a) až do výše 10 000 Kč, pokud se tato osoba dopustí přestupku tím, že 1. nesplní nebo poruší povinnost chovatele stanovenou v § 4, § 5 odst. 1 písm. a) až d), § 6 odst. 1, 6 a 7, § 7 odst. 1 a 2, § 8 odst. 1 až 3 nebo § 9 odst. 2, nebo 2. nesplní nebo poruší povinnost nebo požadavky na zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů stanovené v § 20 odst. 4 až 7, § 21 odst. 1 až 4 a odst. 6 nebo § 25 odst. 1, nebo 3. nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v § 40 odst. 1 písm. a) a c) a odst. 3 a 4 nebo § 42 odst. 3 písm. a), b) až do výše 20 000 Kč, pokud se tato osoba dopustí přestupku tím, že 1. nesplní nebo poruší povinnost stanovenou k ochraně před nákazami a nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka v § 11 odst. 1 a 3, § 12 odst. 1, § 13 odst. 3, § 14 odst. 1 nebo § 16 odst. 2, anebo povinnost chovatele stanovenou v § 5 odst. 1 písm. e) až h) nebo § 17a odst. 4, nebo 2. nesplní nebo poruší povinnost nebo požadavky na zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů stanovené v § 19 nebo § 20 odst. 1 až 3, nebo 3. nesplní nebo poruší veterinární podmínky obchodování se zvířaty a živočišnými produkty, anebo veterinární podmínky dovozu a tranzitu veterinárního zboží z třetích zemí a jeho vývozu do těchto zemí, stanovené v § 28 odst. 1 až 4, § 29 odst. 2, § 30 odst. 3, § 32 odst. 1, 3 a 6, § 34 odst. 2, § 36 odst. 4, § 38b odst. 1 nebo § 38c odst. 1 až 4, nebo 4. vykonává činnost, k níž je třeba povolení orgánu veterinární správy, bez tohoto povolení, nebo 5. ztěžuje nebo maří výkon státního veterinárního dozoru nebo nesplní závazné pokyny orgánu veterinární správy, nebo 6. nesplní nebo poruší povinnost nebo požadavky stanovené předpisy Evropských společenství, c) až do výše 50 000 Kč, pokud se tato osoba dopustí přestupku tím, že poruší zákaz uvedený v § 56a odst. 4, anebo nesplní nebo poruší povinnost vyplývající pro ni z mimořádných veterinárních opatření. (2) Byl-li přestupek spáchán opakovaně, lze uložit pokutu až do výše, která je dvojnásobkem částky uvedené v odstavci 1. (3) Přestupek je spáchán opakovaně, pokud byl spáchán v době do jednoho roku od právní moci rozhodnutí, jímž byla tomu, kdo se ho dopustil, uložena pokuta za přestupek podle tohoto zákona. § 72 Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob (1) Krajská veterinární správa uloží právnické nebo podnikající fyzické osobě pokutu a) až do výše 300 000 Kč, pokud se tato osoba dopustí správního deliktu tím, že 1. nesplní nebo poruší povinnost chovatele stanovenou v § 4, § 5 odst. 1 písm. a) až d) a odst. 2, § 6 odst. 1, 5, 6 a 7, nebo 2. nesplní nebo poruší povinnost nebo požadavky stanovené pro přepravu zvířat a péči o ně v průběhu přepravy v § 7 nebo § 8 odst. 1 až 3, nebo 3. nesplní nebo poruší povinnost pořadatele svodu zvířat stanovenou v § 9 odst. 2, povinnost provozovatele shromažďovacího střediska stanovenou v § 9a odst. 1 a 2 nebo povinnost obchodníka stanovenou v § 9b odst. 1, nebo 4. nesplní nebo poruší povinnost nebo požadavky na zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů stanovené v § 20 odst. 4 až 7, § 21 odst. 2 a 4, § 22 odst. 1 písm. d), § 24 odst. 1, § 25, 26 nebo § 27 odst. 1, b) až do výše 500 000 Kč, pokud se tato osoba dopustí správního deliktu tím, že 1. nesplní nebo poruší povinnost stanovenou k ochraně před nákazami a nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka v § 11 odst. 1 a 3, § 12 odst. 1, § 14 nebo § 16 odst. 2, anebo povinnost chovatele stanovenou v § 5 odst. 1 písm. e) až h) nebo § 17a odst. 4, nebo 2. nesplní nebo poruší povinnost nebo požadavky na zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů stanovené v § 18 odst. 1, 2 a 4, § 21 odst. 6, § 22 odst. 1 písm. a) až c) a e) až h) nebo § 23 odst. 1 až 3, nebo 3. nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v § 39 odst. 3 a 4, § 39a odst. 2 a 3, § 40, § 41 odst. 1 až 4 nebo § 42 odst. 3 písm. a), c) až do výše 1 000 000 Kč, pokud se tato osoba dopustí správního deliktu tím, že 1. nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v § 13 odst. 3, anebo poruší zákaz uvedený v § 56a odst. 4, nebo 2. nesplní nebo poruší povinnost nebo požadavky na zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů stanovené v § 19, § 20 odst. 1 až 3 nebo § 21 odst. 1 a 3, nebo 3. nesplní nebo poruší veterinární podmínky obchodování se zvířaty a živočišnými produkty, anebo veterinární podmínky dovozu a tranzitu veterinárního zboží z třetích zemí a jeho vývozu do těchto zemí, stanovené v § 28 odst. 1 až 4, § 29 odst. 2, § 30 odst. 3, § 32 odst. 1, 3 a 6, § 34 odst. 2, § 36 odst. 4, § 37 odst. 3, § 38b odst. 1 nebo § 38c odst. 1 až 4, nebo 4. vykonává činnost, k níž je třeba povolení orgánu veterinární správy, bez tohoto povolení, nebo 5. ztěžuje nebo maří výkon státního veterinárního dozoru nebo nesplní závazné pokyny orgánu veterinární správy, nebo 6. nesplní nebo poruší povinnost nebo požadavky stanovené předpisy Evropských společenství, d) až do výše 2 000 000 Kč, pokud se tato osoba dopustí správního deliktu tím, že nesplní nebo poruší povinnost vyplývající pro ni z mimořádných veterinárních opatření. (2) Ústav uloží právnické nebo podnikající fyzické osobě pokutu a) až do výše 300 000 Kč, pokud se tato osoba dopustí správního deliktu tím, že nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v § 66a odst. 3 nebo § 66c odst. 4, b) až do výše 500 000 Kč, pokud se tato osoba dopustí správního deliktu tím, že nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v § 66 odst. 4, § 66a odst. 1 a 2, § 66b odst. 1 nebo § 66c odst. 1 až 3, c) až do výše 1 000 000 Kč, pokud se tato osoba dopustí správního deliktu tím, že nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v § 66 odst. 1. (3) Krajská veterinární správa uloží pokutu až do výše 20 000 Kč podnikající fyzické osobě, která se a) jako soukromý veterinární lékař dopustí správního deliktu tím, že nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v § 6 odst. 4, § 12 odst. 2, § 17a odst. 6, § 61 odst. 1 nebo § 62 odst. 2, nebo b) jako soukromý veterinární technik dopustí správního deliktu tím, že nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v § 64 odst. 2 a 3. (4) Za opakované nesplnění nebo porušení povinnosti nebo požadavků anebo za opakované nesplnění nebo nedodržení podmínek nebo zákazu podle odstavců 1 a 2 (dále jen „protiprávní jednání“) lze uložit pokutu, která je dvojnásobkem částky uvedené v odstavci 1 nebo 2. (5) Protiprávní jednání je opakované, pokud se ho právnická nebo podnikající fyzická osoba dopustila v době do jednoho roku od právní moci rozhodnutí, jímž jí byla uložena pokuta za předchozí protiprávní jednání podle právních předpisů o veterinární péči. (6) Za porušení povinnosti stanovené zvláštními právními předpisy3) uloží krajská veterinární správa právnické nebo podnikající fyzické osobě pokutu podle zvláštních právních předpisů3). § 73 Veterinární inspektoři mohou za méně závažná porušení povinnosti uvedená v § 71, zjištěná při výkonu státního veterinárního dozoru, ukládat a vybírat v blokovém řízení pokuty do výše 5 000 Kč, je-li porušení povinnosti spolehlivě zjištěno a je-li osoba, která povinnost porušila, ochotna blokovou pokutu zaplatit. § 74 Společná ustanovení (1) Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, době trvání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (2) Pokutu lze uložit do dvou let ode dne, kdy orgán oprávněný k uložení pokuty protiprávní jednání zjistil, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k tomuto jednání došlo. (3) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci. (4) Pokutu vybírá orgán, který ji uložil, a vymáhá celní úřad. Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 36 se zrušuje. 223. V § 76 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 36 zní: „(1) Na postupy podle tohoto zákona se vztahuje správní řád36), není-li tímto zákonem stanoveno jinak. 36) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 38 se zrušuje. 224. V § 76 odst. 2 se slova „§ 36 odst. 2“ nahrazují slovy „§ 36 odst. 3“, za slovy „§ 42 odst. 3 písm. b)“ se čárka nahrazuje slovem „a“ a slova „a § 53 odst. 5“ se zrušují. 225. V § 76 odst. 3 se slova „Právní předpis krajské veterinární správy o mimořádných veterinárních opatřeních“ nahrazují slovy „Právní předpis krajské veterinární správy o mimořádných veterinárních opatřeních, který se označuje názvem nařízení krajské veterinární správy,“, slovo „Vyhláška“ na prvním i druhém místě se nahrazuje slovy „Nařízení krajské veterinární správy“, slova „přístupná u okresní“ se nahrazují slovy „přístupné u krajské“ a slova „pro zrušení vyhlášených opatření, popřípadě pro zmírnění nebo zrušení“ se nahrazují slovy „pro ukončení nařízených opatření, popřípadě pro změnu nebo ukončení“. 226. V § 76 odst. 4 se slova „Mimořádná veterinární opatření Státní veterinární správy“ nahrazují slovy „Mimořádná veterinární opatření nařízená Státní veterinární správou“ a slovo „zrušení“ se nahrazuje slovem „ukončení“. 227. V § 76 odst. 5 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 37 zní: „b) pro kladná posouzení žádosti podle § 22 odst. 1 písm. a) a žádosti o poskytnutí zmírňující výjimky podle § 49 odst. 1 písm. g). Jsou-li splněny předpoklady k provedení požadovaného úkonu, příslušný orgán tento úkon bez dalšího provede; pokud shledá, že předpoklady k provedení požadovaného úkonu splněny nejsou, rozhodne37) o zamítnutí žádosti. 37) Části II a III zákona č. 500/2004 Sb.“. 228. V § 76 odst. 5 se písmeno c) zrušuje. 229. § 77b zní: „§ 77b Působnosti stanovené obci podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti, s výjimkou § 46 písm. c).“. 230. V § 77c odst. 1 se slova „bezprostředně závazných právních“ zrušují. 231. V § 77c odst. 1 se na začátek písmene b) vkládají slova „příslušném orgánu nebo“. 232. V § 77c odst. 2 se slova „právních“ a „právními“ zrušují. 233. V § 77c odst. 3 se slovo „právních“ zrušuje. 234. V § 78 se nahrazují slova „§ 18 odst. 5“ slovy „§ 18 odst. 6“, slova „§ 25 odst. 1“ slovy „§ 25 odst. 5“, slova „§ 38a odst. 2“ slovy „§ 38a odst. 4“ a slova „§ 66a odst. 5“ slovy „§ 66a odst. 4“. 235. V § 78a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) V § 13 odst. 1 písm. b), § 16 odst. 2, § 40 odst. 1 písm. a) větách první a druhé a písm. d) na prvním i druhém místě, § 40 odst. 2 úvodní části ustanovení a písm. a), § 41 odst. 2 a 3, § 54 odst. 1 písm. n) na prvním i druhém místě a § 77a se slova „konfiskáty živočišného původu“ v příslušném pádu a čísle nahrazují slovy „vedlejší živočišné produkty“ v příslušném pádu a čísle.“. 236. V příloze č. 1 se na konci doplňují slova: „19. hřebčí nákaza 20. encefalomyelitidy koní (všech typů, včetně venezuelské encefalomyelitidy koní) 21. infekční anémie koní 22. vozhřivka 23. Aethina tumida (tumidóza) 24. roztoč Tropilaelaps 25. virová hemoragická septikémie 26. infekční anémie lososů 27. další nákazy, o jejichž povinném hlášení rozhodnou orgány Evropské unie“. 237. V příloze č. 2 bodě 45. se slova „pulorová nákaza“ nahrazují slovy „pulorová nákaza/tyf drůbeže“ a na konci se doplňují slova: „60. Aethina tumida (tumidóza) 61. roztoč Tropilaelaps 62. další nákazy, o jejichž povinném hlášení rozhodnou orgány Evropské unie“. 238. V příloze č. 3 se na konci doplňují slova: „19. další nákazy, o nichž tak stanoví orgány Evropské unie“. 239. V příloze č. 4 bodě 27. se slova „pulorová nákaza“ nahrazují slovy „pulorová nákaza/tyf drůbeže“ a na konci se doplňují slova: „40. infekční nekróza krvetvorné tkáně 41. Aethina tumida (tumidóza) 42. roztoč Tropilaelaps 43. další nákazy, o nichž tak stanoví orgány Evropské unie“. 240. Doplňuje se příloha č. 6, která zní: „Příloha č. 6 k zákonu č. 166/1999 Sb. PODMÍNKY UZNÁNÍ OSVĚDČENÍ PŘÍSLUŠNÉHO ÚŘADU VYDÁVAJÍCÍHO ČLENSKÉHO STÁTU, KTERÉ POTVRZUJE ZÁKONNÉ VYKONÁVÁNÍ POVOLÁNÍ VETERINÁRNÍHO LÉKAŘE Německo V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství dokládají odbornou přípravu dosaženou na území bývalé Německé demokratické republiky, která nesplňuje všechny základní požadavky odborné přípravy uvedené v § 59 odst. 1, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci jako dostatečný důkaz, pokud dokládají odbornou přípravu zahájenou před sjednocením Německa, opravňují držitele k výkonu činnosti veterinárního lékaře na celém území Německa za stejných podmínek jako doklady uvedené v § 59 odst. 3 písm. b) a jsou doplněny osvědčením vydaným příslušnými německými orgány dokládajícím, že tito občané členských států skutečně a v souladu se zákonem vykonávali danou činnost na území Německa po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení. Estonsko 1. V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v Estonsku před přistoupením, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud jsou provázeny osvědčením uvádějícím, že tito občané členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost v Estonsku po dobu nejméně pěti po sobě následujících let v průběhu sedmi let předcházejících dni vydání osvědčení. 2. V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 20. srpnem 1991, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Estonska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako estonské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito občané členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Estonska po dobu nejméně pěti po sobě následujících let v průběhu sedmi let předcházejících dni vydání osvědčení. Lotyšsko V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 21. srpnem 1991, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Lotyšska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako lotyšské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito občané členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Lotyšska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení. Litva V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 11. březnem 1991, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Litvy potvrdí, že tyto doklady mají na jejím území stejnou právní platnost jako litevské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito občané členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Litvy po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení. Slovensko V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Československu před 1. lednem 1993, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Slovenska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako slovenské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito občané členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Slovenska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení. Slovinsko V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v Jugoslávii před 25. červnem 1991, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Slovinska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako slovinské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito občané členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Slovinska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení. Ostatní členské státy V případě občanů ostatních členských států musí osvědčení příslušného úřadu vydávajícího členského státu uvádět, že se tento občan zákonným způsobem podílel na výkonu povolání veterinárního lékaře po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.“. Čl. II Společná a přechodná ustanovení 1. Neodpovídá-li povolení k výkonu odborné veterinární činnosti anebo schválení nebo registrace, vydané podle dosavadní právní úpravy, podmínkám stanoveným předpisy Evropských společenství38), je ten, komu povolení, schválení nebo registrace svědčí, povinen požádat ve lhůtě do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona o uvedení povolení, schválení nebo registrace do souladu s těmito předpisy. Neučiní-li tak a nerozhodne-li příslušný orgán veterinární správy z vlastního podnětu, má se za to, že povolení, schválení nebo registrace, vydané podle dosavadní právní úpravy, zanikly. 2. Veterinární přípravky schválené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které již nejsou veterinárními přípravky podle § 3 odst. 1 písm. t) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za veterinární přípravky schválené podle zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejde-li o doplňkové látky používané k výživě zvířat, a to po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Řízení zahájená a neukončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 4. Osoby, které pečují o toulavá a opuštěná zvířata v útulcích pro zvířata, mohou tuto činnost vykonávat do 31. prosince 2006, i když nemají osvědčení opravňující k výkonu této činnosti podle § 42 odst. 2 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Jestliže produkty, které spadají do působnosti vyhlášky č. 376/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu produktů ze třetích zemí, ve znění pozdějších předpisů, a příslušných předpisů Evropských společenství39) a které byly dovezeny před 1. lednem 2005 a uskladněny ve svobodných celních pásmech, svobodných skladech a schválených celních skladech nebo prostorech osob zásobujících plavidla v mezinárodní námořní dopravě (§ 37), aniž by byly provázeny veterinárním osvědčením odpovídajícím příslušným předpisům Evropských společenství, neopustily sklady, v nichž byly uskladněny, do 31. prosince 2005 a zůstaly v uskladnění, musí být od 1. ledna 2006 zničeny pod dohledem úředního veterinárního lékaře40). Náklady tohoto opatření nese vlastník uvedených produktů. 6. Pokud se v jiných právních předpisech používá pojem „konfiskáty živočišného původu“, rozumí se tím „vedlejší živočišné produkty“. Čl. III Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), jak vyplývá ze zákonů jej měnících. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. IV Sazebník zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb. a zákona č. 553/2005 Sb., se mění takto: 1. V položce 68 se slova „osvědčení o provedení pohraniční veterinární kontroly a jejím výsledku42)“ nahrazují slovy „společného veterinárního vstupního dokladu (SVVD)42)“. 2. V položce 68 písmenu d) první odrážce se slova „produktu rybolovů“ nahrazují slovy „produktů rybolovu“. 3. V položce 68 písmenu d) druhé odrážce se slovo „odstranění“ nahrazuje slovem „odstraněním“ a slovo „včetně“ se vypouští. 4. V položce 68 se dosavadní text označuje jako bod 1 a doplňuje se bod 2, který zní: „2. Vydání společného veterinárního vstupního dokladu (SVVD)42) uvedeného v bodě 1 a) mimo pracovní dobu v pracovních dnech\| Kč 150 ---\|--- \| za každou započatou hodinu b) ve dnech pracovního klidu\| Kč 300 ---\|--- \| za každou započatou hodinu“. 5. V položce 69 písmenu a) se částka „Kč 6 000“ nahrazuje částkou „Kč 5 000“. 6. V položce 69 písmeno b) zní: „b) Vydání osvědčení výrobci veterinárních přípravků o splnění požadavků správné výrobní praxe Kč 2 000“. 7. V položce 69 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena c) až e). 8. V položce 70 se dosavadní text označuje jako bod 1 a doplňuje se bod 2, který zní: „2. Vydání veterinárního osvědčení provázejícího zvíře, které je předmětem obchodování42) --- \\- za jedno zvíře\| Kč 50 \\- za více než jedno zvíře\| Kč 100“. 9. Položka 72 a poznámka k této položce zní: „Položka 72 a)\| Schválení a registrace obchodníka, účastníka sítě sledování, shromažďovacího střediska, karanténního střediska, inseminační stanice, banky spermatu, zařízení pro chov zvířat a jiného zařízení, podílejícího se na uvádění zvířat do oběhu a na obchodování s nimi42) \| Kč 200 ---\|---\|--- b)\| Schválení a registrace podniku, závodu nebo jiného zařízení, v nichž se zachází se živočišnými produkty a které jsou pod státním veterinárním dozorem42) \| Kč 500 c)\| Registrace dopravce přepravujícího živočišné produkty nebo osoby, která se podílí na obchodování se zvířaty a živočišnými produkty s členskými státy42) \| Kč 500 Poznámka: Obchodníkem uvedeným v písmenu a) této položky se rozumí osoba podle § 9b zvláštního zákona42).“. 10. V položce 74 písmeno a) zní: „a)\| Vydání rozhodnutí43) o povolení chovu nebezpečného druhu zvířat\| Kč 1 000“. ---\|---\|--- 11. V položce 74 se doplňuje písmeno c), které zní: „c)\| Registrace dopravce přepravujícího zvířata43)\| Kč 200“. ---\|---\|--- ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r. 38) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002. 39) Rozhodnutí Rady 79/542/EHS, v platném znění. Rozhodnutí Komise 94/984/ES, 97/221/ES, 2000/572/ES, 2000/585/ES, 2000/609/ES, 2003/779/ES a 2004/438/ES, v platném znění. 40) Rozhodnutí Komise 2005/92/ES ze dne 2. února 2005 o veterinárních podmínkách, osvědčeních a přechodných ustanoveních týkajících se dovozu a doby uskladnění zásilek určitých produktů živočišného původu ve svobodných pásmech, svobodných skladech a v prostorech hospodářských subjektů zásobujících prostředky přeshraniční námořní dopravy ve Společenství. Rozhodnutí Komise 2005/93/ES ze dne 2. února 2005 o přechodných ustanoveních týkajících se dovozu a doby uskladnění zásilek určitých produktů živočišného původu v celních skladech ve Společenství.
Zákon č. 49/2006 Sb.	Zákon č. 49/2006 Sb. Zákon, kterým se zrušuje zákon č. 78/1997 Sb., o opatřeních ve vztahu k Libyi, ve znění zákona č. 303/1999 Sb. Vyhlášeno 27. 2. 2006, datum účinnosti 27. 2. 2006, částka 22/2006 * § 1 - Zrušuje se: * § 2 - Práva a povinnosti vzniklé podle právních předpisů uvedených v § 1 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají nedotčeny. * § 3 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Aktuální znění od 27. 2. 2006 49 ZÁKON ze dne 27. ledna 2006, kterým se zrušuje zákon č. 78/1997 Sb., o opatřeních ve vztahu k Libyi, ve znění zákona č. 303/1999 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Zrušuje se: 1. Zákon č. 78/1997 Sb., o opatřeních ve vztahu k Libyi. 2. Zákon č. 303/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 78/1997 Sb., o opatřeních ve vztahu k Libyi. 3. Nařízení vlády č. 49/2000 Sb., o pozastavení opatření ve vztahu k Libyi. § 2 Práva a povinnosti vzniklé podle právních předpisů uvedených v § 1 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají nedotčeny. § 3 Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 56/2006 Sb.	Zákon č. 56/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 8. 3. 2006, datum účinnosti 8. 3. 2006, částka 24/2006 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o bankách * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o Komisi pro cenné papíry * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o dluhopisech * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST SEDMNÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 (250/2023 Sb.) 56 ZÁKON ze dne 2. února 2006, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu Čl. I Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb. a zákona č. 377/2005 Sb., se mění takto: 1. § 1 včetně poznámky pod čarou č. 1 zní: „§ 1 Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje poskytování služeb v oblasti kapitálového trhu a veřejnou nabídku cenných papírů. 1) Směrnice Rady 93/6/EHS ze dne 15. března 1993 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí ve znění směrnic 98/31/ES a 98/33/ES. Směrnice Rady 93/22/EHS ze dne 10. května 1993 o investičních službách v oblasti cenných papírů ve znění směrnic 95/26/ES, 97/9/ES a 2000/64/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20. března 2000, týkající se přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu, v části ustanovení uvedených v článku 2 odst. 2. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kótování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny, ve znění směrnice 2003/6/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a tržní manipulaci (zneužívání trhu). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES.“. 2. V § 2 písm. c) se slova „na kterou byla pravomoc některé z těchto osob delegována nebo“ zrušují. 3. V § 2 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 1a zní: „h) majetkem zákazníka peněžní prostředky a investiční nástroje svěřené obchodníkovi s cennými papíry za účelem poskytnutí investiční služby a peněžní prostředky a investiční nástroje získané za tyto hodnoty pro zákazníka. Majetkem zákazníka nejsou vklady podle zákona upravujícího činnost bank1a), o kterých účtuje obchodník s cennými papíry, který je bankou nebo pobočkou zahraniční banky. „1a) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 3 odst. 1 písm. b) se slova „vydané fondem“ zrušují. 5. V § 3 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) ostatní cenné papíry, se kterými se běžně obchoduje na kapitálovém trhu, ze kterých vyplývá právo na vypořádání v penězích, s výjimkou platebních nástrojů.“. 6. V § 3 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „cenných papírů (dále jen „centrální depozitář“)“. 7. V § 3 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Cennými papíry kolektivního investování se rozumí podílové listy podílového fondu, akcie investičního fondu a obdobné cenné papíry vydávané v zahraničí.“. 8. V § 4 odst. 4 se slova „, pokud to má obchodník s cennými papíry (§ 5) uvedeno v povolení ke své činnosti“ zrušují. 9. V § 4 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „k činnosti obchodníka s cennými papíry“ nahrazují slovy „nebo registrace“. 10. V § 4 odst. 6 písm. a) se za slova „osobu poskytující investiční službu,“ vkládají slova „jsou ovládány osobou poskytující investiční službu,“. 11. V § 6 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Vlastní kapitál obchodníka s cennými papíry, který není bankou a nemá poskytování investičních služeb omezené podle odstavce 4, musí v korunách českých činit alespoň částku odpovídající 730 000 EUR. (4) Vlastní kapitál obchodníka s cennými papíry, který není bankou a není oprávněn poskytovat žádnou z investičních služeb uvedených v § 4 odst. 2 písm. c) a e), musí v korunách českých činit alespoň částku odpovídající 125 000 EUR.“. 12. V § 9 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Obchodník s cennými papíry, který je bankou, dodržuje kapitálovou přiměřenost podle zákona upravujícího činnost bank1a).“. 13. V § 9 odst. 2 se slova „pro výpočet“ zrušují. 14. V § 11 odst. 1 písmeno b) zní: „b) k dosažení nebo překročení kvalifikované účasti 20 %, 33 % nebo 50 % na obchodníkovi s cennými papíry, který není bankou, nejde-li o dosažení nebo překročení účasti přechodem vlastnického práva k cennému papíru, nebo“. 15. V § 11 odstavec 2 zní: „(2) Pro účely výpočtu účasti podle odstavce 1 na obchodníkovi s cennými papíry se započítají i hlasovací práva z cenných papírů, a) které na účet osoby uvedené v odstavci 1 drží svým jménem jiná osoba, b) kterými disponuje osoba ovládaná osobou uvedenou v odstavci 1, c) kterými disponuje jiná osoba, jež uzavřela smlouvu s osobou uvedenou v odstavci 1 nebo s jí ovládanou osobou, ve které se vzájemně zavázaly dlouhodobě prosazovat společnou politiku týkající se řízení obchodníka s cennými papíry tím, že budou ve shodě uplatňovat hlasovací práva z cenných papírů, jimiž disponují, d) které na základě smlouvy s osobou uvedenou v odstavci 1 nebo s jí ovládanou osobou drží jiná osoba, jestliže tato smlouva předpokládá dočasné přenechání dispozice s hlasovacími právy osobě uvedené v odstavci 1 nebo jí ovládané osobě za úplatu, e) které byly osobou uvedenou v odstavci 1 poskytnuty jako jistota; to neplatí, pokud dispozice s hlasovacími právy byla přenechána osobě, která má tyto cenné papíry v úschově, správě nebo ve svém majetku a která alespoň v jednom celostátně šířeném deníku uveřejní informaci o tom, že bude tato hlasovací práva vykonávat; v takovém případě se hlasovací práva z těchto cenných papírů připočítávají osobě, která je má v úschově, správě nebo ve svém majetku, f) které jsou ve vlastnictví jiné osoby, jestliže tato osoba vykonává hlasovací práva z těchto cenných papírů svým jménem podle pokynů osoby uvedené v odstavci 1 na základě smlouvy o výkonu hlasovacích práv.“. 16. V § 11 odstavec 3 zní: „(3) Pokud osoba, osoby jednající ve shodě nebo osoby uvedené v odstavci 2 mají sídlo v členském státě Evropské unie, podléhají dozoru dozorového úřadu tohoto členského státu a hodlají nabýt účast podle odstavce 1, požádá Komise před vydáním rozhodnutí o stanovisko tento dozorový úřad.“. 17. V § 11 odstavec 6 zní: „(6) Jestliže Komise neodešle žadateli do 3 měsíců ode dne doručení žádosti o souhlas podle odstavce 1 rozhodnutí o této žádosti, proti kterému lze podat rozklad, platí, že souhlas byl udělen. Pokud je řízení o žádosti přerušeno, lhůta neběží.“. 18. V § 12 odst. 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) zaknihovaných cenných papírů, s jejichž vlastníkem uzavřel smlouvu o úschově investičních nástrojů a které jsou vedeny v samostatné evidenci cenných papírů vedené Českou národní bankou na účtu zákazníků; tato evidence se vede v evidenci navazující na samostatnou evidenci cenných papírů vedenou Českou národní bankou (§ 93),“. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e). 19. V § 12 odst. 3 písmeno e) zní: „e) investičních nástrojů, které mu zákazníci svěřili za účelem poskytnutí investiční služby a které nejsou uvedeny v písmenech a) až d) a jejichž povaha to umožňuje; tato evidence se vede v samostatné evidenci investičních nástrojů (§ 93).“. 20. V § 12 odst. 4 se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“. 21. V § 12 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 5 až 9. 22. V § 12 odst. 5 písmeno a) zní: „a) vede odděleně vlastní peněžní prostředky a peněžní prostředky svěřené mu zákazníkem a účtuje o majetku zákazníka odděleně od svého majetku,“. 23. V § 13 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Obchodník s cennými papíry je pro účely vedení deníku obchodníka s cennými papíry oprávněn vést rodná čísla účastníků transakcí.“. 24. V § 14 odst. 2 se za slovo „zkoušku“ vkládají slova „, není osobou uvedenou v § 10 odst. 3“. 25. V § 14 odstavec 3 zní: „(3) Komise může prominout složení makléřské zkoušky osobě, která a) prokáže složení obdobné zkoušky před tuzemskou profesní organizací, která sdružuje účastníky kapitálového trhu, pokud taková zkouška prověřuje znalosti potřebné pro výkon činnosti makléře srovnatelně s makléřskou zkouškou, nebo b) prokáže složení obdobné zkoušky v zahraničí, pokud taková zkouška prověřuje znalosti potřebné pro výkon činnosti makléře srovnatelně s makléřskou zkouškou, a prokáže znalost právních předpisů upravujících kapitálový trh v České republice.“. 26. V § 15 odst. 1 písmeno e) zní: „e) je povinen informovat zákazníka ve lhůtě s ním dohodnuté, nejpozději však ve lhůtách stanovených prováděcím právním předpisem, o obchodech, které pro něho uzavřel,“. 27. V § 15 odst. 1 se na konci písmene i) čárka nahrazuje tečkou a písmeno j) se zrušuje. 28. V § 16 odst. 1 větě druhé se za slovo „přístup“ vkládá slovo „také“. 29. V § 16 odst. 2 písm. d) se slova „prostřednictvím regulovaných trhů nebo jiných osob“ nahrazují slovy „, a to v rozsahu podle § 13 odst. 2“. 30. V § 16 odst. 3 se slova „do 1 měsíce po uplynutí kalendářního čtvrtletí“ nahrazují slovy „ve lhůtě stanovené prováděcím právním předpisem“. 31. V § 16 odstavec 4 zní: „(4) Obchodník s cennými papíry, který není bankou a který má povinnost udržovat vlastní kapitál podle § 6 odst. 3, informuje Komisi do 20 dnů od konce každého kalendářního měsíce o dodržování pravidel kapitálové přiměřenosti. Ostatní obchodníci s cennými papíry, kteří nejsou bankou, plní tuto povinnost do jednoho měsíce po uplynutí kalendářního čtvrtletí.“. 32. V § 16 odst. 7 se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slovo „plnění“ se vkládají slova „a lhůty podle odstavce 3“. 33. V § 17 písm. b) se slova „3 roky“ nahrazují slovy „5 let“. 34. V § 18 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) V případě změny předmětu podnikání, ke kterému došlo v důsledku změny rozsahu povolení (§ 144), se ustanovení odstavců 1 až 3 nepoužijí.“. 35. V § 19 odst. 3 se na konci odstavce doplňuje věta, která zní: „To neplatí pro fúzi obchodníka s cennými papíry, který má povolení pouze k poskytování investiční služby podle § 4 odst. 1 písm. d), s investiční společností, která má povolení k obhospodařování majetku zákazníka podle zvláštního zákona; ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí obdobně.“. 36. V § 25 odst. 3 písmeno a) zní: „a) dodržuje informační povinnosti podle § 16 odst. 2 písm. b) až e), pokud jde o investiční služby poskytnuté na území České republiky,“. 37. V § 26 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Informaci podle odstavce 1 Komise zašle současně na vědomí Ministerstvu financí (dále jen „ministerstvo“).“. 38. V § 26 odst. 3 se za slovo „informuje“ vkládají slova „prostřednictvím ministerstva“. 39. V § 26 odst. 4 úvodní části ustanovení se za slovo „informuje“ vkládají slova „prostřednictvím ministerstva“. 40. V § 27 odst. 4 písm. b) se za slovo „týká,“ vkládají slova „a to ve vztahu k osobám, proti kterým je soudní řízení vedeno,“. 41. V § 27 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Při odmítnutí žádosti podle odstavce 4 nebo 9 je Komise povinna informovat dozorový úřad podle odstavce 2 o důvodech odmítnutí žádosti, včetně všech dostupných informací o probíhajícím řízení nebo o rozhodnutí.“. 42. V § 28 odst. 7 písm. d) se slova „§ 16“ nahrazují slovy „§ 24 odst. 7 písm. a)“. 43. V § 29 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování“ nahrazují slovy „cenných papírů kolektivního investování“. 44. V § 30 odstavec 8 zní: „(8) Komise do 30 dnů ode dne doručení žádosti žadatele zaregistruje a vydá mu o tom osvědčení. Pokud žadatel nedoloží splnění podmínek podle odstavce 5 nebo 6, Komise v této lhůtě zahájí správní řízení a rozhodne, že se žádost o registraci zamítá, nedoloží-li žadatel splnění uvedených podmínek ani v tomto řízení.“. 45. V § 30 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Komise zruší registraci, jestliže investiční zprostředkovatel písemně o její zrušení Komisi požádá.“. 46. V § 32 odst. 1 se na konci písmene a) doplňují slova „; investiční zprostředkovatel je pro účely vedení této evidence oprávněn vést rodná čísla účastníků transakcí“. 47. V § 32 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a poskytuje investiční služby s odbornou péčí“. 48. V § 32 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Investiční zprostředkovatel uchovává evidenci přijatých a předaných pokynů podle odstavce 1 písm. a) nejméně 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla služba poskytnuta.“. 49. V § 33 odst. 2 se za slovo „vztahuje“ vkládá slovo „přiměřeně“. 50. V § 33 odst. 2 se slova „nebo pokud povaha cenného papíru užití tohoto právního předpisu nevylučuje“ zrušují. 51. V § 33 odst. 4 větě poslední se slova „lhůta podle věty první“ nahrazují slovy „tato lhůta“. 52. V § 33 odstavec 5 zní: „(5) Při nedobrovolné veřejné dražbě investičních cenných papírů je pro zjištění ceny předmětu dražby nutné zpracovat znalecký posudek podle zvláštního právního předpisu upravujícího výkon znalecké činnosti; nepřesahuje-li nejnižší podání částku 100 000 Kč, lze znalecký posudek ceny předmětu dražby nahradit zápisem o odhadu ceny předmětu dražby podle zvláštního právního předpisu upravujícího veřejné dražby. Dražebník uveřejní znalecký posudek nebo zápis o odhadu ceny způsobem umožňujícím dálkový přístup po dobu nejméně jednoho roku. Dražebník zašle dražební vyhlášku obsahující cenu předmětu dražby ve lhůtách stanovených podle zvláštního právního předpisu upravujícího veřejné dražby také Komisi.“. 53. V § 33 odst. 6 větě první se slova „centrální depozitář“ nahrazují slovy „osoba vedoucí evidenci cenných papírů“. 54. V § 33 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Jestliže jsou předmětem veřejné dražby cenných papírů listinné cenné papíry znějící na doručitele a dražebník cenných papírů nezná vlastníky těchto cenných papírů, dražebník nemá povinnost zaslat vlastníkům dražební vyhlášku a jiné písemnosti.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. 55. Část čtvrtá včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 1b a 1c zní: „ČÁST ČTVRTÁ VEŘEJNÁ NABÍDKA INVESTIČNÍCH CENNÝCH PAPÍRŮ A PROSPEKT CENNÉHO PAPÍRU HLAVA I VEŘEJNÁ NABÍDKA INVESTIČNÍCH CENNÝCH PAPÍRŮ § 34 Základní ustanovení (1) Veřejnou nabídkou investičních cenných papírů (dále jen „veřejná nabídka“) se rozumí jakékoli sdělení širšímu okruhu osob obsahující informace o nabízených investičních cenných papírech a podmínkách pro jejich nabytí, které jsou dostatečné k tomu, aby investor učinil rozhodnutí koupit nebo upsat tyto investiční cenné papíry. (2) Pro účely ustanovení tohoto zákona o veřejné nabídce, prospektu cenného papíru a o podmínkách pro přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu se rozumí a) kapitálovými cennými papíry investiční cenné papíry podle § 3 odst. 2 písm. a) a převoditelné cenné papíry opravňující k nabytí těchto investičních cenných papírů, jsou-li tyto převoditelné cenné papíry vydány stejným emitentem nebo emitentem náležejícím do skupiny ovládané stejnou ovládající osobou (dále jen „stejná skupina“) jako emitent investičních cenných papírů, které mají být převodem získány, b) dluhovými cennými papíry investiční cenné papíry, které nejsou kapitálovými cennými papíry, c) nabídkovým programem plán na průběžné nebo opakované emitování zastupitelných dluhových cenných papírů, včetně opčních listů a obdobných cenných papírů na tyto dluhové cenné papíry, v určeném emisním období, d) kvalifikovaným investorem 1. banka, zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání, spořitelní a úvěrní družstvo nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání, 2. obchodník s cennými papíry a zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání, 3. finanční instituce podléhající dozoru nebo dohledu (§ 151), 4. osoba podle § 2 písm. a) bodů 12, 16 až 18, 5. právnická osoba, která podle poslední výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy splňuje alespoň dvě ze tří kritérií, kterými jsou celková výše aktiv odpovídající v korunách českých částce vyšší než 43 000 000 EUR, čistý roční obrat odpovídající v korunách českých částce vyšší než 50 000 000 EUR a průměrný počet zaměstnanců v hospodářském roce 250 nebo více, 6. jiná právnická osoba, která je na svou žádost zapsána Komisí nebo dozorovým úřadem jiného členského státu Evropské unie do seznamu kvalifikovaných investorů, 7. fyzická osoba, která splňuje alespoň dvě ze tří stanovených kritérií a která je na svou žádost zapsána Komisí nebo dozorovým úřadem jiného členského státu Evropské unie do seznamu kvalifikovaných investorů; kritérii jsou provedení transakcí značné velikosti na regulovaných trzích cenných papírů v uplynulých 4 kalendářních čtvrtletích s průměrnou četností nejméně 10 transakcí za čtvrtletí, velikost obhospodařovaného majetku v investičních nástrojích vyšší než částka odpovídající 500 000 EUR a pracovní zkušenost ve finančním sektoru v odborné pozici vyžadující znalost investování do investičních nástrojů v délce nejméně jednoho roku. (3) Ustanovení tohoto zákona o veřejné nabídce a o prospektu cenného papíru se s výjimkou uvedenou v odstavci 4 nevztahují na a) dluhové cenné papíry emitované 1. členským státem Evropské unie, 2. členským státem federace, která je členským státem Evropské unie, 3. územním samosprávným celkem členského státu Evropské unie, 4. Českou národní bankou, jinou centrální bankou členského státu Evropské unie nebo Evropskou centrální bankou, 5. mezinárodní organizací, jejímž členem je alespoň jeden členský stát Evropské unie, b) podíly na kapitálu centrální banky členského státu Evropské unie, c) cenné papíry nepodmíněně a neodvolatelně zaručené členským státem Evropské unie nebo jeho územním samosprávným celkem, d) cenné papíry emitované neziskovou organizací k získání prostředků potřebných k dosažení jejího neziskového účelu, e) dluhové cenné papíry emitované průběžně či opakovaně bankou, zahraniční osobou s obdobným předmětem podnikání, spořitelním a úvěrním družstvem nebo zahraniční osobou s obdobným předmětem podnikání, které 1. nejsou podřízené nebo vyměnitelné, 2. neopravňují k nabytí jiného druhu cenného papíru s výjimkou kupónu, 3. nejsou spojeny s derivátem, 4. představují právo na vrácení vkladu přijatého bankou, 5. jsou kryty systémem pojištění vkladů podle práva Evropských společenství1b), f) dluhové cenné papíry emitované průběžně či opakovaně bankou, zahraniční osobou s obdobným předmětem podnikání, spořitelním a úvěrním družstvem nebo zahraniční osobou s obdobným předmětem podnikání, které 1. nejsou podřízené nebo vyměnitelné, 2. neopravňují k nabytí jiného druhu cenného papíru, 3. nejsou spojeny s derivátem, 4. mají celkovou prodejní cenu nebo emisní kurz nižší než částka odpovídající 50 000 000 EUR; tato částka se vypočítává za cenné papíry nabízené v průběhu 12 měsíců, g) cenné papíry, jejichž celková nabízená prodejní cena nebo emisní kurz nepřesáhne částku odpovídající 200 000 EUR; tato částka se vypočítává za cenné papíry nabízené v průběhu 12 měsíců, h) nezastupitelné kapitálové podíly, jejichž hlavním účelem je zajistit držiteli právo obývat byt nebo jiný druh nemovitosti, u kterých nelze podíly prodat, aniž by došlo ke vzdání se tohoto práva, i) dluhopisy emitované opakovaně úvěrovými institucemi ve Švédském království, jejichž hlavním účelem je poskytování hypotečních úvěrů, za předpokladu, že tyto dluhopisy jsou ze stejné emise, jsou emitovány k neomezenému prodeji v průběhu určitého emisního období, jejich podmínky se v průběhu emisního období nezmění a částky odvozené z emise těchto dluhopisů jsou v souladu se společenskou smlouvou emitenta umísťovány do aktiv zajišťujících dostatečné krytí závazků vyplývajících z cenných papírů. (4) U cenných papírů uvedených v odstavci 3 písm. a), c), f) a g) může emitent nebo osoba, která hodlá veřejně nabízet cenné papíry nebo která žádá o přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu, rozhodnout o tom, že vyhotoví prospekt a uveřejní ho v souladu s tímto zákonem. § 35 Povinnost uveřejnit prospekt (1) Veřejně nabízet investiční cenné papíry může jen osoba, která nejpozději na počátku veřejné nabídky uveřejní prospekt cenného papíru (dále jen „prospekt“) schválený Komisí (§ 36c) nebo zahraničním dozorovým úřadem (§ 36f). (2) Povinnost uveřejnit prospekt neplatí pro nabídku cenných papírů a) určenou výhradně kvalifikovaným investorům, b) určenou omezenému okruhu osob, který v žádném členském státu Evropské unie nedosahuje počtu 100, nepočítaje v to kvalifikované investory, c) jestliže nejnižší možná investice pro jednoho investora je rovna nebo vyšší než částka odpovídající 50 000 EUR, nebo d) jejichž jmenovitá hodnota nebo cena za 1 kus se rovná alespoň částce odpovídající 50 000 EUR. (3) Povinnost uveřejnit prospekt neplatí pro veřejnou nabídku a) cenných papírů nabízených v souvislosti s nabídkou převzetí výměnou za jiné cenné papíry, pokud je doručen Komisi a je k dispozici v sídle emitenta dokument, o kterém rozhodne Komise, že obsahuje údaje rovnocenné údajům v prospektu; jestliže Komise neodešle emitentovi do 15 pracovních dnů ode dne doručení dokumentu rozhodnutí o tomto dokumentu, platí, že údaje považuje za rovnocenné údajům v prospektu; pokud je řízení o dokumentu přerušeno, tato lhůta neběží, b) cenných papírů nabízených v souvislosti s přeměnou společnosti, pokud je doručen Komisi a je k dispozici v sídle emitenta dokument, o kterém rozhodne Komise, že obsahuje údaje rovnocenné údajům v prospektu; jestliže Komise neodešle emitentovi do 15 pracovních dnů ode dne doručení dokumentu rozhodnutí o tomto dokumentu, platí, že údaje považuje za rovnocenné údajům v prospektu; pokud je řízení o dokumentu přerušeno, tato lhůta neběží, c) akcií nabízených bezúplatně dosavadním akcionářům a akcií rozdělovaných jako forma dividendy, jde-li o akcie stejného druhu jako akcie, z nichž jsou takové nepeněžité dividendy vypláceny, pokud je doručen Komisi a je k dispozici v sídle emitenta dokument obsahující údaje o počtu a druhu akcií a důvody a podrobnosti nabídky, d) cenných papírů vydaných zaměstnavatelem, jehož cenné papíry jsou již přijaty k obchodování na regulovaném trhu, nebo společností jím ovládanou nebo jeho ovládající nebo společností ovládanou stejnou osobou jako zaměstnavatel, a nabízených současným nebo bývalým zaměstnancům nebo vedoucím osobám zaměstnavatele, jde-li o cenné papíry stejného druhu jako cenné papíry přijaté k obchodování na regulovaném trhu a pokud je doručen Komisi a je k dispozici v sídle emitenta dokument obsahující údaje o počtu a druhu cenných papírů a důvody a podrobnosti nabídky, nebo e) akcií vydávaných výměnou za jiné již vydané akcie stejného druhu, pokud tím nedochází ke zvýšení základního kapitálu. (4) Následný prodej cenných papírů, které byly předmětem nabídky podle odstavce 2, se považuje za samostatnou nabídku. Je-li následné nabízení veřejnou nabídkou, podléhá tato nabídka povinnosti uveřejnit prospekt, pokud tento zákon nestanoví jinak. HLAVA II PROSPEKT CENNÉHO PAPÍRU § 36 Obsah prospektu cenného papíru (1) Prospekt musí obsahovat veškeré údaje, které jsou vzhledem ke konkrétní povaze emitenta a cenných papírů, které jsou veřejně nabízeny nebo ohledně nichž je žádáno o přijetí k obchodování na oficiálním trhu, nezbytné pro investory k zasvěcenému posouzení nabízeného cenného papíru a práv s ním spojených, majetku a závazků, finanční situace, zisku a ztrát, budoucího vývoje podnikání a finanční situace emitenta a případně třetí osoby zaručující se za splacení cenných papírů (dále jen „ručitel“). Prospekt musí být formulován srozumitelně, způsobem umožňujícím snadnou analýzu. (2) Prospekt obsahuje údaje o emitentovi a cenném papíru, který má být veřejně nabízen nebo přijat k obchodování na oficiálním trhu, a shrnutí prospektu. Prospekt nemusí obsahovat shrnutí prospektu, jestliže je žádáno o přijetí dluhového cenného papíru, jehož jmenovitá hodnota nebo cena za 1 kus se rovná alespoň částce odpovídající 50 000 EUR, k obchodování na oficiálním trhu. (3) Údaje1c) v prospektu mohou být uvedeny formou odkazu na jeden či více dokumentů dříve nebo současně uveřejněných a schválených Komisí nebo na dokument podle § 120 odst. 6. Prospekt odkazuje pouze na nejaktuálnější dokumenty, které musí být veřejně dostupné po celou dobu uveřejnění prospektu, a obsahuje seznam odkazů. (4) Shrnutí prospektu obsahuje srozumitelně formulované stručné základní charakteristiky a rizika emitenta cenného papíru a případného ručitele v jazyce, ve kterém byl prospekt vyhotoven. Pro shrnutí prospektu nelze použít postup podle odstavce 3. Shrnutí prospektu obsahuje upozornění, že a) představuje úvod k prospektu, b) rozhodnutí investovat do cenných papírů by mělo být založeno na tom, že investor zváží prospekt jako celek, c) v případě, kdy je u soudu vznesena žaloba, týkající se údajů uvedených v prospektu, může být žalující investor povinen nést náklady na překlad prospektu, vynaložené před zahájením soudního řízení, nebude-li v souladu s právními předpisy stanoveno jinak, d) osoba, která vyhotovila shrnutí prospektu včetně jeho překladu, je odpovědná za správnost údajů ve shrnutí prospektu pouze v případě, že je shrnutí prospektu zavádějící nebo nepřesné při společném výkladu s ostatními částmi prospektu. (5) Prospekt vyhotovuje emitent, nebo osoba, která má v úmyslu veřejně nabízet cenné papíry nebo která žádá o přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu. Má-li v úmyslu veřejně nabízet cenné papíry či žádá-li o přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu více osob společně, vyhotovují prospekt tyto osoby společně; je-li však jedna z těchto osob emitentem, vyhotovuje prospekt emitent. (6) Prospekt lze vyhotovit jako jednotný dokument nebo jako složený ze samostatných dokumentů. Prospekt složený ze samostatných dokumentů se dělí na registrační dokument, doklad o cenném papíru a shrnutí prospektu. Registrační dokument obsahuje údaje týkající se emitenta. Doklad o cenném papíru obsahuje údaje o cenném papíru, který je veřejně nabízen nebo má být přijat k obchodování na oficiálním trhu. (7) Emitent, který již má registrační dokument dříve schválený Komisí, může při veřejné nabídce nebo pro přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu vypracovat pouze doklad o cenném papíru a shrnutí prospektu. Doklad o cenném papíru v tomto případě obsahuje údaje, které jsou jinak obsahem registračního dokumentu, pokud od posledního schválení registračního dokumentu nebo dodatku prospektu došlo k podstatné změně, která by mohla ovlivnit hodnocení investorů. Doklad o cenném papíru a shrnutí prospektu vyžadují samostatné schválení Komisí. § 36a Základní prospekt (1) Prospekt může být vyhotoven jako základní prospekt, který nemusí obsahovat konečné podmínky vztahující se k jednotlivým emisím cenného papíru, pokud se jedná o a) dluhové cenné papíry vydávané v rámci nabídkového programu, nebo b) dluhové cenné papíry vydávané průběžně či opakovaně bankou, zahraniční osobou s obdobným předmětem podnikání, spořitelním a úvěrním družstvem nebo zahraniční osobou s obdobným předmětem podnikání v případě, že 1. výnosy z emise uvedených cenných papírů jsou vkládány do aktiv, která zajišťují dostatečné krytí závazků vyplývajících z cenných papírů do data jejich splatnosti, a 2. při platební neschopnosti příslušné banky, zahraniční osoby s obdobným předmětem podnikání, spořitelního a úvěrního družstva nebo zahraniční osoby s obdobným předmětem podnikání jsou uvedené výnosy v první řadě určeny ke splacení splatného kapitálu a úroků. (2) Pokud dojde v průběhu nabídkového programu nebo v průběhu průběžného či opakovaného vydávání cenných papírů k podstatným změnám údajů uvedených v základním prospektu, doplní osoba, která vyhotovila prospekt, tyto údaje v dodatku prospektu v souladu s § 36j. (3) Pokud nejsou konečné podmínky nabídky zahrnuty v základním prospektu nebo dodatku prospektu, budou konečné podmínky uveřejněny a sděleny Komisi co nejdříve, nejpozději na počátku veřejné nabídky, je-li to možné. V každém takovém případě se použije ustanovení § 36d odst. 1 písm. a) obdobně. § 36b Odpovědnost za obsah prospektu (1) Za správnost a úplnost údajů uvedených v prospektu odpovídá osoba, která podle § 36 odst. 5 vyhotovila prospekt, a ručitel, pokud je uveden v prospektu a zaručil se za správnost údajů. Pokud vyhotovilo prospekt více osob společně, odpovídá každá z těchto osob za obsah prospektu. V prospektu musí být uvedeny údaje o osobách odpovědných za správné vyhotovení prospektu a jejich prohlášení, že podle jejich nejlepšího vědomí jsou údaje obsažené v prospektu správné a že v něm nebyly zamlčeny žádné skutečnosti, které by mohly změnit význam prospektu. (2) Za správnost údajů uvedených ve shrnutí prospektu odpovídá osoba uvedená v odstavci 1 pouze v případě, že je shrnutí prospektu zavádějící nebo nepřesné při společném výkladu s ostatními částmi prospektu. § 36c Schvalování prospektu (1) Komise schvaluje na žádost osoby, která prospekt vyhotovila (§ 36 odst. 5), prospekt cenného papíru vydaného emitentem se sídlem v České republice s výjimkou uvedenou v odstavci 4. (2) Komise schvaluje na žádost osoby, která prospekt vyhotovila (§ 36 odst. 5), prospekt cenného papíru vydaného emitentem se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, s výjimkou uvedenou v odstavci 4, pokud je Česká republika prvním členským státem Evropské unie, kde mají být cenné papíry takového emitenta veřejně nabízeny nebo přijaty k obchodování na regulovaném trhu. (3) Komise schvaluje prospekt dluhového cenného papíru vydaného emitentem se sídlem v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který není členským státem Evropské unie, pokud o schválení požádala Komisi osoba, která prospekt vyhotovila, tento cenný papír byl nebo má být v České republice přijat k obchodování na oficiálním trhu nebo veřejně nabízen a tento dluhový cenný papír a) má jmenovitou hodnotu nebo cenu za 1 kus rovnající se alespoň částce odpovídající 1 000 EUR, nebo b) opravňuje k získání převoditelných cenných papírů nebo k získání částky v hotovosti v důsledku převodu nebo výkonu práv s ním spojených, za předpokladu, že emitent dluhového cenného papíru není zároveň emitentem podkladových cenných papírů nebo osobou, která je součástí stejné skupiny jako emitent podkladových cenných papírů. (4) Osoba, která vyhotovila prospekt cenného papíru vydaného emitentem se sídlem v České republice nebo emitentem uvedeným v odstavci 2, může požádat o schválení prospektu dozorový úřad jiného členského státu Evropské unie, kde mají být tyto cenné papíry přijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo veřejně nabízeny, jestliže se jedná o dluhový cenný papír podle odstavce 3 písm. a) nebo b). (5) Komise rozhodne v prvním stupni o žádosti podle odstavců 1, 2 nebo 3 do 10 pracovních dnů ode dne doručení této žádosti, pokud jsou součástí žádosti doklady o tom, že emitent cenného papíru uvedeného v prospektu má už cenné papíry přijaté k obchodování na regulovaném trhu nebo už veřejně cenné papíry nabízel. Tato lhůta se prodlužuje na 20 pracovních dnů, pokud emitent cenného papíru uvedeného v prospektu nemá žádné cenné papíry přijaté k obchodování na regulovaném trhu a dosud veřejně cenné papíry nenabízel. (6) Přílohu žádosti o schválení prospektu tvoří a) 2 výtisky návrhu prospektu, b) v případě listinného cenného papíru též vzorový výtisk cenného papíru a údaje o tiskárně, která jej vytiskla, c) doklady podle odstavce 5. (7) Komise požádá o doplnění prospektu, jsou-li předložené dokumenty neúplné nebo je nutné doplnění dalších údajů. Lhůta pro vydání rozhodnutí počíná běžet znovu ode dne, kdy Komise obdrží požadované doplňující údaje. (8) Komise schválí prospekt, který obsahuje veškeré náležitosti vyplývající z tohoto zákona. (9) Komise může schválit prospekt cenného papíru vydaného emitentem se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, který je vyhotoven v souladu s právními předpisy tohoto státu, pokud a) jsou požadavky tohoto státu na obsah prospektu rovnocenné požadavkům, které stanoví tento zákon, a b) byl prospekt vyhotoven v souladu s mezinárodními standardy stanovenými mezinárodními organizacemi komisí pro cenné papíry. (10) Komise může postoupit žádost o schválení prospektu dozorovému úřadu jiného členského státu Evropské unie, pokud s tím tento zahraniční dozorový úřad vyslovil souhlas. Tuto skutečnost oznámí Komise osobě, která prospekt vyhotovila, do 3 pracovních dnů ode dne postoupení žádosti. Lhůta podle odstavce 5 běží znovu ode dne postoupení žádosti. (11) Komise může rozhodnout o tom, že souhlasí s návrhem dozorového úřadu jiného členského státu Evropské unie na postoupení žádosti o schválení prospektu Komisi. Při schvalování prospektu postupuje Komise podle tohoto zákona. § 36d Konečná cena a počet cenných papírů (1) Není-li ke dni schvalování prospektu známa konečná cena a počet cenných papírů, které budou veřejně nabídnuty, může Komise prospekt schválit, pokud a) je v prospektu uvedena maximální cena, nebo kritéria nebo podmínky, za kterých budou konečná cena a počet cenných papírů určeny, nebo b) je možné odvolat přijetí koupě nebo upisování cenných papírů nejméně 2 pracovní dny po uveřejnění konečné ceny a počtu cenných papírů, které budou veřejně nabídnuty. (2) Konečná cena a počet cenných papírů musí být oznámeny Komisi a uveřejněny způsobem uvedeným v § 36h. § 36e Zúžení prospektu Komise může povolit zúžení prospektu o některé náležitosti, pokud se tím prospekt nestane klamavým a pokud bude zúžen pouze o náležitosti, a) které nejsou podstatné pro účely veřejné nabídky a pro přijetí na trhu a pro posouzení majetkové a finanční situace emitenta, nabízejícího nebo ručitele a jejich budoucího vývoje ani pro posouzení cenného papíru vydaného emitentem, b) jejichž uveřejnění by bylo v rozporu s veřejným zájmem, nebo c) jejichž uveřejnění by mohlo významně poškodit emitenta a jejichž neuveřejnění neuvede veřejnost v omyl ohledně skutečností podstatných k posouzení cenného papíru a práv s ním spojených, jeho emitenta a předkladatele nabídky. § 36f Cenné papíry emitentů se sídlem v jiném členském státu Evropské unie (1) Pro účely veřejné nabídky cenného papíru emitenta se sídlem v jiném členském státu Evropské unie nebo pro účely žádosti o přijetí takového cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu je platný prospekt, který schválil dozorový úřad státu sídla emitenta, jestliže tento úřad poskytnul Komisi osvědčení o schválení, osvědčující, že prospekt byl vyhotoven v souladu s právem Evropských společenství, a kopii uvedeného prospektu v českém jazyce nebo v anglickém jazyce. (2) Postup podle odstavce 1 se použije obdobně také pro účely veřejné nabídky cenného papíru emitenta se sídlem v České republice nebo emitenta se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, nebo pro účely žádosti o přijetí takového cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu, pokud prospekt tohoto cenného papíru schválil dozorový úřad jiného členského státu Evropské unie. § 36g Jazyk prospektu (1) Pokud Komise schvaluje prospekt pro účely veřejné nabídky nebo přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu pouze v České republice, musí být vyhotoven v českém jazyce. (2) Pokud Komise schvaluje prospekt pro účely veřejné nabídky nebo přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu v České republice a současně i v jednom nebo více jiných členských státech Evropské unie, musí být prospekt vyhotoven v českém jazyce a dále podle rozhodnutí osoby vyhotovující prospekt buď v jazyce, který přijímá příslušný dozorový úřad tohoto jiného členského státu, nebo v anglickém jazyce. (3) Pokud Komise schvaluje prospekt pro účely veřejné nabídky nebo přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu v jednom nebo více jiných členských státech Evropské unie s výjimkou České republiky, musí být prospekt vyhotoven podle rozhodnutí osoby vyhotovující prospekt buď v jazyce, který přijímá příslušný dozorový úřad tohoto jiného členského státu, nebo v anglickém jazyce. Pro účely kontroly Komise musí být dále prospekt vyhotoven podle rozhodnutí osoby vyhotovující prospekt buď v českém jazyce, nebo v anglickém jazyce. (4) Pokud Komise schvaluje prospekt dluhového cenného papíru, jehož jmenovitá hodnota nebo cena za 1 kus se rovná alespoň částce odpovídající 50 000 EUR, pro účely přijetí k obchodování na regulovaném trhu jednoho nebo více členských států Evropské unie, musí být prospekt vyhotoven podle rozhodnutí osoby vyhotovující prospekt buď v českém jazyce a v jazyce, který přijímá příslušný dozorový úřad jiného členského státu, nebo v anglickém jazyce. (5) V případech, kdy tento zákon vyžaduje, aby byl prospekt vyhotoven v českém jazyce, může na žádost osoby, která žádá o schválení prospektu, Komise po posouzení konkrétních okolností povolit, aby byl prospekt vyhotoven pouze v anglickém jazyce, je-li to v zájmu investorů. Shrnutí prospektu však musí být vždy vyhotoveno v českém jazyce. § 36h Uveřejnění prospektu (1) Prospekt se uveřejňuje bez zbytečného odkladu po schválení podle § 36c nebo po doručení osvědčení o schválení podle § 36f v úplném znění jedním nebo více uvedenými způsoby a) způsobem umožňujícím dálkový přístup na internetových stránkách emitenta a na internetových stránkách obchodníka s cennými papíry, pokud cenné papíry umísťuje nebo prodává, b) v úplném znění v alespoň jednom celostátně distribuovaném deníku a současně způsobem podle písmene a), c) v podobě brožury, která je bezplatně dostupná veřejnosti v sídle a provozovně organizátora regulovaného trhu, na kterém mají být cenné papíry přijaty k obchodování, nebo v sídle emitenta a v sídlech a provozovnách obchodníků s cennými papíry, kteří cenné papíry umísťují nebo prodávají, a současně způsobem podle písmene a), d) způsobem umožňujícím dálkový přístup na internetových stránkách organizátora regulovaného trhu, na kterém je žádáno o přijetí k obchodování, nebo e) způsobem umožňujícím dálkový přístup na internetových stránkách nabízejícího, pokud cenné papíry veřejně nabízí jiná osoba než emitent. (2) Jestliže se prospekt skládá z několika dokumentů nebo začleňuje údaje formou odkazu, lze dokumenty a údaje tvořící prospekt uveřejnit a šířit samostatně při splnění postupu podle odstavce 1 pro všechny samostatné dokumenty a odkazy. Každý dokument uvádí, kde lze získat ostatní dokumenty tvořící úplný prospekt. (3) V případě, že je prospekt uveřejněn pouze způsobem umožňujícím dálkový přístup, musí emitent, předkladatel nabídky, osoba, která žádá o přijetí k obchodování na oficiálním trhu, nebo obchodník s cennými papíry, který cenné papíry umísťuje nebo prodává, na požádání investorovi bezplatně doručit listinnou kopii prospektu. (4) Pro účely veřejné nabídky na území České republiky musí být uveřejněn prospekt v českém jazyce nebo v anglickém jazyce; shrnutí prospektu se uveřejňuje v českém jazyce. (5) Pokud má být prospekt uveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup, uveřejní jej emitent, obchodník s cennými papíry nebo organizátor regulovaného trhu na své internetové adrese způsobem, kterým obvykle uveřejňují informace o svojí činnosti. Přitom zajistí alespoň, aby a) internetová adresa byla veřejnosti snadno přístupná prostřednictvím datové sítě internet a aby ji bylo možné snadno obvyklým způsobem vyhledat podle obchodní firmy emitenta a aby obsah internetové adresy byl emitentem poskytován bezplatně, b) uveřejňovaný prospekt měl podobu datového souboru vhodného ke stažení, v běžně používaném formátu, c) uveřejňovaný prospekt byl uvedeným způsobem dostupný nepřetržitě po dobu 5 let, v případě přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu, nebo po dobu 12 měsíců v případě veřejné nabídky cenného papíru. § 36i Platnost prospektu (1) Prospekt je platný pro účely veřejné nabídky a přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu po dobu 12 měsíců od prvního uveřejnění. V případech uvedených v § 36j platí tato lhůta, pouze pokud je prospekt doplněn schválenými a uveřejněnými dodatky prospektu. (2) Základní prospekt je pro účely nabídkového programu platný po dobu nejvýše 12 měsíců od uveřejnění. (3) V případě dluhových cenných papírů uvedených v § 36a odst. 1 písm. b) je prospekt platný, dokud dotčené cenné papíry nepřestanou být průběžně či opakovaně emitovány. (4) Dříve schválený a uveřejněný registrační dokument podle § 36 odst. 6 je platný po dobu nejvýše 12 měsíců, jestliže byl aktualizován v souladu s § 36j. Je-li tento registrační dokument doplněn schváleným a uveřejněným dokladem o cenném papíru a shrnutím prospektu, jsou tyto dokumenty společně považovány za platný prospekt. § 36j Dodatek prospektu (1) Dojde-li po schválení prospektu, ale ještě před ukončením veřejné nabídky nebo zahájením obchodování na oficiálním trhu, k podstatné změně v některé skutečnosti uvedené v prospektu nebo byl-li zjištěn významně nepřesný údaj a tato změna nebo nepřesnost by mohly ovlivnit hodnocení cenného papíru, musí osoba, která vyhotovila prospekt, předložit Komisi ke schválení dodatek prospektu a po schválení ho uveřejnit stejným způsobem jako uveřejněný prospekt. O schválení dodatku prospektu rozhodne Komise do 7 pracovních dnů ode dne doručení žádosti o schválení dodatku prospektu. (2) Je-li to nezbytné, osoba, která vyhotovila prospekt, doplní shrnutí prospektu a všechny jeho překlady v souladu se schváleným dodatkem prospektu. (3) Investor, který před uveřejněním dodatku prospektu souhlasil s koupí nebo upsáním cenných papírů, je oprávněn ve lhůtě 2 pracovních dnů po uveřejnění dodatku od koupě nebo upsání odstoupit. § 36k Propagační a jiná sdělení (1) Každé propagační sdělení týkající se veřejné nabídky nebo přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu, při kterých platí povinnost vyhotovit prospekt, musí obsahovat informaci o tom, že prospekt byl nebo bude uveřejněn a kde je, nebo bude možné prospekt získat. Propagační sdělení šířené společně s jiným sdělením musí být zřetelně rozlišitelné a vhodným způsobem odděleno od ostatního sdělení. (2) Každé propagační sdělení i jiné oznámení v písemné či ústní formě, týkající se veřejné nabídky nebo přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu, při kterých platí povinnost vyhotovit prospekt, musí být v souladu s údaji obsaženými v prospektu a nesmí obsahovat údaj, který je v rozporu s jeho obsahem nebo který je klamavý. (3) V případě veřejné nabídky nebo přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu, při kterých se povinnost vyhotovit prospekt nevyžaduje, musí být podstatné údaje, které emitent nebo předkladatel nabídky sděluje a adresuje kvalifikovaným investorům nebo zvláštním kategoriím investorů (§ 35 odst. 2 a 3), sděleny všem kvalifikovaným investorům nebo zvláštním kategoriím investorů, kterým je nabídka určena. § 36l Spolupráce mezi dozorovými úřady členských států Evropské unie Komise na žádost emitenta nebo osoby odpovědné za vyhotovení prospektu poskytne příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie osvědčení o schválení prospektu potvrzující, že prospekt byl vyhotoven v souladu s právem Evropských společenství, a dále poskytne kopii uvedeného prospektu, a to do 3 pracovních dnů ode dne doručení této žádosti nebo, pokud je žádost podána spolu s návrhem prospektu, do jednoho pracovního dne po schválení prospektu. Stejný postup se použije pro jakýkoli dodatek k prospektu. Komise k osvědčení připojí překlad shrnutí prospektu, vyhotovený osobou, která vyhotovila prospekt, pokud o to emitent nebo osoba odpovědná za vyhotovení prospektu požádá. 1b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne 30. května 1994 o systémech pojištění vkladů. 1c) Nařízení Komise (ES) č. 809/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES, pokud jde o údaje obsažené v prospektech, úpravu prospektů, uvádění údajů ve formě odkazu, zveřejňování prospektů a šíření inzerátů.“. 56. V § 39 odst. 2 se slova „§ 44,“ zrušují. 57. V § 40 odst. 2 se slovo „užší“ zrušuje. 58. V § 44 odst. 2 písm. b) se slova „a skutečné sídlo“ zrušují. 59. V § 44 odstavec 4 včetně poznámek pod čarou č. 1d a 1e zní: „(4) Povinnost uveřejnit prospekt podle odstavce 2 písm. a) se nevztahuje na a) cenné papíry podle § 34 odst. 3, b) akcie, které po dobu 12 měsíců představují méně než 10 % z celkového počtu akcií stejného druhu již přijatých k obchodování na stejném oficiálním trhu, c) cenné papíry nabízené v souvislosti s nabídkou převzetí výměnou za jiné cenné papíry, pokud je doručen Komisi a je k dispozici v sídle emitenta dokument, o kterém rozhodne Komise, že obsahuje údaje rovnocenné údajům v prospektu; jestliže Komise neodešle emitentovi do 15 pracovních dnů ode dne doručení dokumentu rozhodnutí o tomto dokumentu, platí, že údaje považuje za rovnocenné údajům v prospektu; pokud je řízení o dokumentu přerušeno, tato lhůta neběží, d) cenné papíry nabízené v souvislosti s přeměnou společnosti, pokud je doručen Komisi a je k dispozici v sídle emitenta dokument, o kterém rozhodne Komise, že obsahuje údaje rovnocenné údajům v prospektu; jestliže Komise neodešle emitentovi do 15 pracovních dnů ode dne doručení dokumentu rozhodnutí o tomto dokumentu, platí, že údaje považuje za rovnocenné údajům v prospektu; pokud je řízení o dokumentu přerušeno, tato lhůta neběží, e) akcie nabízené bezúplatně dosavadním akcionářům a akcie rozdělované jako forma dividendy, jde-li o akcie stejného druhu jako akcie, z nichž jsou takové nepeněžité dividendy vypláceny, pokud je doručen Komisi a je k dispozici v sídle emitenta dokument obsahující údaje o počtu a druhu akcií a důvody a podrobnosti nabídky, f) cenné papíry vydané zaměstnavatelem, jehož cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, nebo společností jím ovládanou nebo jeho ovládající nebo společností ovládanou stejnou osobou jako zaměstnavatel a nabízených současným nebo bývalým zaměstnancům nebo vedoucím osobám zaměstnavatele, jde-li o cenné papíry stejného druhu jako cenné papíry přijaté k obchodování na regulovaném trhu, a pokud je doručen Komisi a je k dispozici v sídle emitenta dokument obsahující údaje o počtu a druhu cenných papírů a důvody a podrobnosti nabídky, g) akcie vydané výměnou za jiné akcie stejného druhu již přijaté k obchodování na stejném oficiálním trhu, pokud tím nedochází ke zvýšení upsaného základního kapitálu, h) akcie získané výměnou za jiný cenný papír nebo výkonem práva z jiného cenného papíru, za předpokladu, že tyto akcie jsou stejného druhu jako akcie již přijaté k obchodování na stejném oficiálním trhu, i) cenné papíry již přijaté k obchodování na jiném regulovaném trhu v členském státu Evropské unie, pokud 1. tyto nebo zastupitelné cenné papíry jsou přijaty k obchodování na jiném regulovaném trhu po dobu více než 18 měsíců, 2. u cenných papírů poprvé přijatých k obchodování na regulovaném trhu po 31. prosinci 2003 bylo přijetí k obchodování spojeno se schválením prospektu a jeho uveřejněním v souladu s požadavky práva Evropských společenství1d), 3. u cenných papírů, které byly přijaty k obchodování na jiném regulovaném trhu po 30. červnu 1983 a nesplňují podmínky podle bodu 2, byly splněny požadavky práva Evropských společenství pro přijetí cenného papíru na oficiální trh (kótaci)1e), 4. cenné papíry nadále splňují podmínky pro obchodování na tomto jiném regulovaném trhu, 5. osoba, která žádá o přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu, vypracuje souhrnný dokument v českém jazyce obsahující shrnutí prospektu podle § 36 odst. 4 a informace o tom, kde lze získat poslední prospekt a kde jsou k dispozici finanční údaje uveřejněné emitentem; tento dokument bude uveřejněn způsobem uvedeným v § 36h. 1d) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí převoditelných cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES. 1e) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kótování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny, ve znění směrnice 2003/6/ES. Směrnice Rady 80/390/EHS ze dne 17. března 1980 o koordinaci požadavků na sestavení, kontrolu a šíření prospektu cenných papírů, které mají být zveřejněny při přijetí cenných papírů ke kótování na burze cenných papírů.“. 60. V § 45 odst. 1 se slovo „tiskárně“ nahrazuje slovy „provozovateli tiskárny“. 61. V § 45 odst. 3 se slova „tiskárně, která má“ nahrazují slovy „provozovateli tiskárny, který má sídlo v České republice a který má“. 62. § 47 včetně nadpisu zní: „§ 47 Vyřazení cenného papíru z obchodování na oficiálním trhu (1) Emitent, který rozhodl o vyřazení účastnických cenných papírů z obchodování na oficiálním trhu podle § 186a obchodního zákoníku, nebo akcionář, popřípadě osoby jednající ve shodě, kteří mají účast na společnosti alespoň 95 % hlasovacích práv, pokud rozhodli učinit nabídku na odkoupení s tím, že po splnění závazků nabídky na odkoupení dojde k vyřazení účastnických cenných papírů z obchodování na oficiálním trhu podle § 183h odst. 3 obchodního zákoníku, tuto skutečnost neprodleně a) oznámí Komisi a organizátorovi regulovaného trhu, na kterém je cenný papír přijat k obchodování, a b) uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Osoby podle odstavce 1 zašlou organizátorovi regulovaného trhu žádost o vyřazení cenného papíru z obchodování na oficiálním trhu bez zbytečného odkladu po splnění všech povinností vyplývajících z § 183h a 186a obchodního zákoníku těmto osobám. Při povinném veřejném návrhu smlouvy na odkoupení účastnických cenných papírů podle § 186a obchodního zákoníku se za splněné povinnosti považuje splnění závazků vůči akcionářům, kteří nehlasovali pro vyřazení nebo se valné hromady nezúčastnili; nevyžaduje se splnění povinností akcionářů, kteří hlasovali pro vyřazení účastnických cenných papírů z obchodování na oficiálním trhu podle § 186a odst. 7 obchodního zákoníku. Přílohu žádosti tvoří doklad prokazující, že emitent nebo jiná oprávněná osoba rozhodli o vyřazení cenného papíru z obchodování na oficiálním trhu v souladu s obchodním zákoníkem a že tato skutečnost byla oznámena Komisi, a doklad o splnění všech povinností vyplývajících z § 183h a 186a obchodního zákoníku. V případě dluhopisů se postupuje v souladu se zvláštním právním předpisem upravujícím dluhopisy. (3) Organizátor regulovaného trhu vyřadí cenný papír z obchodování na oficiálním trhu bez zbytečného odkladu po obdržení žádosti podle odstavce 2 se všemi přílohami. (4) Organizátor regulovaného trhu oznámí neprodleně vyřazení cenného papíru z obchodování na regulovaném trhu centrálnímu depozitáři a Komisi. (5) Organizátor regulovaného trhu promítne do příslušných seznamů vyřazení účastnických cenných papírů z obchodování na oficiálním trhu podle § 183n obchodního zákoníku bez zbytečného odkladu po obdržení písemného oznámení emitenta.“. 63. V nadpisu § 49 se slova „, o pozastavení obchodování s cenným papírem“ zrušují. 64. V § 49 odst. 1 se slova „, o pozastavení obchodování s cenným papírem na oficiálním trhu“ zrušují. 65. V § 49 se odstavec 4 zrušuje. 66. § 50 až 55 se včetně nadpisů zrušují. 67. V § 57 odst. 5 se za slovo „informuje“ vkládají slova „prostřednictvím ministerstva“. 68. V § 66 odst. 1 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) rozhoduje o ukládání opatření vůči osobám oprávněným uzavírat burzovní obchody a emitentům, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na burzovním regulovaném trhu; burzovní komora může rozhodování o uplatnění opatření delegovat na burzovní výbor.“. 69. V § 66 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Na postup při ukládání opatření podle odstavce 1 písm. f) se nepoužije správní řád. Povinnosti, při jejichž porušení může burzovní komora uplatnit opatření podle odstavce 1 písm. f), druhy těchto opatření a postup při jejich uplatňování upraví burzovní pravidla.“. 70. V § 67 odstavec 1 zní: „(1) Burzovní komora může zřídit k výkonu činností spojených s organizováním trhu s investičními nástroji burzovní výbory, které jsou orgánem burzy.“. 71. V § 70 odst. 1 písm. c) se slova „Ministerstva financí (dále jen „ministerstvo“)“ nahrazují slovem „ministerstva“. 72. V § 70 odst. 3 úvodní část ustanovení zní: „Osoba oprávněná uzavírat burzovní obchody, s výjimkou osoby uvedené v odstavci 1 písm. e)“. 73. V § 70 odst. 3 se na konci písmene a) doplňují slova „, přičemž Česká národní banka je povinna dodržovat burzovní pravidla v rozsahu, kterým nejsou dotčeny povinnosti plynoucí z členství v Evropském systému centrálních bank a povinnosti vyplývající z plnění hlavního cíle podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost České národní banky“. 74. V § 74 odst. 5 větách první a třetí se za slovo „informuje“ vkládají slova „prostřednictvím ministerstva“. 75. § 80 zní: „§ 80 (1) Organizátor mimoburzovního trhu zavede a) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci dat, b) systém vnitřní kontroly a c) pravidla pro uzavírání obchodů jeho zaměstnanci na vlastní účet a na účet osob jim blízkých. (2) Organizátor mimoburzovního trhu upraví vnitřním předpisem svou vnitřní organizaci (organizační řád) a záležitosti uvedené v odstavci 1. (3) Pravidla obchodování na mimoburzovním trhu musí zajistit a) řádné fungování trhu, b) omezení možnosti střetu zájmů mezi jednotlivými zákazníky a c) čestné, kvalifikované a spravedlivé nakládaní s pokyny zákazníků k uskutečnění transakcí na jím organizovaném trhu s investičními nástroji. (4) Peněžní prostředky a investiční nástroje svěřené organizátorovi mimoburzovního trhu za účelem uskutečnění transakce na jím organizovaném trhu a získané za tyto hodnoty pro zákazníka nejsou majetkem organizátora mimoburzovního trhu ani součástí jeho konkurzní podstaty. V případě konkurzu je správce konkurzní podstaty povinen vydat tento majetek bez zbytečného odkladu zákazníkům; pro vydání tohoto majetku platí § 132 obdobně. (5) Organizátor mimoburzovního trhu při nakládání s majetkem uvedeným v odstavci 4 a) vede odděleně vlastní peněžní prostředky a peněžní prostředky svěřené mu zákazníkem a účtuje o majetku zákazníka odděleně od svého majetku, b) nepoužívá tento majetek k obchodu na účet jiné osoby než zákazníka, který mu tento majetek svěřil, popřípadě pro kterého byl získán, a c) zajistí jednoznačnou identifikaci tohoto majetku tak, že peněžní prostředky zákazníků vede na zvláštním bankovním účtu, a vnitřním předpisem upraví oddělené nakládání s peněžními prostředky zákazníků od nakládání s vlastními peněžními prostředky. (6) Organizátor mimoburzovního trhu a) organizuje mimoburzovní trh s odbornou péčí v souladu s pravidly obchodování na mimoburzovním trhu, b) informuje zákazníka úplně, pravdivě a srozumitelně o podstatných skutečnostech souvisejících s uskutečňováním transakcí na jím organizovaném trhu, zejména jej upozorní na to, že organizátor mimoburzovního trhu neposuzuje, zda jsou investiční nástroje, se kterými hodlá zákazník uskutečňovat na mimoburzovním trhu transakce, nebo služby poskytované či nabízené organizátorem mimoburzovního trhu pro zákazníka vhodné, že na uskutečňování těchto transakcí na tomto trhu ani na poskytování těchto služeb se nevztahují pravidla jednání se zákazníky jako u obchodníka s cennými papíry a že investování na kapitálovém trhu může být rizikové; organizátor mimoburzovního trhu může toto upozornění poskytnout ve standardizované formě, c) informuje zákazníka o transakcích uskutečněných na mimoburzovním trhu na základě pokynů tohoto zákazníka, a to způsobem a ve lhůtách stanovených v pravidlech obchodování na mimoburzovním trhu, a d) používá při propagaci svých služeb pravdivé informace. (7) Organizátor mimoburzovního trhu předkládá Komisi a) nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období svou výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví, je-li podle takového předpisu povinen tuto zprávu sestavovat, jejichž součástí je účetní závěrka ověřená auditorem, b) nejpozději do 1 měsíce po uplynutí kalendářního čtvrtletí výsledky svého hospodaření v uplynulém čtvrtletí a c) jednou ročně, nejpozději do 1 měsíce po konání řádné valné hromady, seznam osob, které na něm měly k datu konání valné hromady, případně k datu předcházejícímu datu podání seznamu, kvalifikovanou účast a které s ním byly k tomuto datu úzce propojeny, jsou-li mu známy. (8) Organizátor mimoburzovního trhu uveřejní zprávy a údaje podle odstavce 7 písm. a) a b) bez zbytečného odkladu po jejich předložení Komisi způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 76. V § 82 odst. 2 písm. a) se za slova „v odstavci 4“ vkládají slova „, nepočítaje v to investiční společnost,“. 77. V § 82 odst. 4 úvodní části ustanovení se za slova „může být“ vkládá slovo „pouze“. 78. V § 82 odst. 4 písmeno d) zní: „d) investiční společnost pro účely vypořádání obchodů s investičními nástroji, které obhospodařuje jako majetek zákazníků,“. 79. V § 82 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Provozovatel vypořádacího systému je účastníkem vypořádacího systému, který provozuje.“. 80. V § 83 odst. 3 písmeno b) zní: „b) která může být účastníkem vypořádacího systému (§ 82 odst. 4 a 5),“. 81. V § 83 odst. 3 se na konci písmene f) čárka nahrazuje tečkou a písmeno g) se zrušuje. 82. V § 86 odst. 2 písm. b) se slova „§ 83 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 82 odst. 5“. 83. V § 86 odst. 3 úvodní části ustanovení se slovo „doručením“ nahrazuje slovem „uložením“. 84. V § 88 odst. 4 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) oznámí Komisi bez zbytečného odkladu vznik a ukončení účasti v každém z těchto vypořádacích systémů.“. 85. V § 89 odst. 1 se za slovo „informuje“ vkládají slova „prostřednictvím ministerstva“. 86. V § 93 odst. 4 se za slova „evidenci investičních nástrojů“ vkládají slova „osobami uvedenými v odstavcích 2 a 3“. 87. V § 94 odst. 1 písmeno b) zní: „b) pro osobu, která není vlastníkem investičních nástrojů evidovaných na tomto účtu a která vede evidenci navazující na evidenci centrálního depozitáře nebo na samostatnou evidenci (dále jen „účet zákazníků“).“. 88. V § 94 odstavec 2 zní: „(2) Majetkový účet musí obsahovat údaje o osobě, pro kterou je veden, a u fyzické osoby též rodné číslo. Na majetkovém účtu se evidují alespoň investiční nástroje, samostatně převoditelná práva spojená s investičními nástroji, zástavní právo k investičním nástrojům a pozastavení výkonu práva vlastníka nakládat se zaknihovanými investičními nástroji. Dále se evidují údaje o osobě oprávněné tato práva vykonávat a údaje o osobě, která je zástavním věřitelem. U fyzické osoby oprávněné vykonávat tato práva a u fyzické osoby, která je zástavním věřitelem, se eviduje též rodné číslo. Pokud fyzické osobě nebylo přiděleno rodné číslo, eviduje se datum jejího narození. U cenných papírů se dále eviduje omezení výkonu práva nakládat s cenným papírem stanovené emitentem. Provozní řád centrálního depozitáře (§ 104) u centrální evidence a prováděcí právní předpis (§ 93 odst. 4) u samostatné evidence blíže stanoví, jaké údaje se evidují na jednotlivých druzích majetkových účtů.“. 89. V § 94 odst. 3 se slova „pro níž je účet vlastníka zřízen, pokud zákon nebo pravomocné rozhodnutí soudu neprokáží jinak“ nahrazují slovy „pro niž je účet vlastníka zřízen, pokud není prokázán opak“. 90. V § 94 odstavec 4 zní: „(4) Na účtu zákazníků lze evidovat pouze investiční nástroje, které jejich vlastníci svěřili majiteli účtu.“. 91. V § 94 odstavec 5 zní: „(5) Centrální depozitář vede centrální evidenci cenných papírů na účtech vlastníků nebo účtech zákazníků.“. 92. V § 94 odst. 6 se za slova „navazující na“ vkládá slovo „centrální“. 93. V § 94 odstavec 9 zní: „(9) Centrální evidence cenných papírů vedená centrálním depozitářem, samostatná evidence zaknihovaných podílových listů otevřeného podílového fondu a samostatná evidence cenných papírů vedená Českou národní bankou se vedou též v evidenci emise. Do evidence emise se zapisují údaje o osobě emitenta a údaje o jednotlivých cenných papírech podle odstavce 2. Evidence emise se vede na základě smlouvy s emitentem. Právní vztah mezi emitentem a osobou, která vede evidenci emise, se řídí obchodním zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak. Česká národní banka stanoví pravidla vedení evidence emise v provozním řádu zveřejňovaném podle § 93 odst. 5.“. 94. V § 95 odst. 1 se slova „[§ 104 odst. 1 písm. j)]“ nahrazují slovy „určené provozním řádem centrálního depozitáře (§ 104), prováděcím právním předpisem u samostatné evidence (§ 93 odst. 4) nebo provozním řádem pro vedení evidence cenných papírů Českou národní bankou (§ 93 odst. 5)“. 95. V § 95 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Tím není dotčeno ustanovení § 99 odst. 3.“. 96. V § 95 odst. 2 větě první se slova „, který obsahuje veškeré údaje, které se do této evidence zapisují“ zrušují. 97. V § 99 odst. 2 se slova „[§ 104 odst. 1 písm. j)]“ nahrazují slovy „určené provozním řádem centrálního depozitáře (§ 104), prováděcím právním předpisem u samostatné evidence (§ 93 odst. 4) nebo provozním řádem pro vedení evidence cenných papírů Českou národní bankou (§ 93 odst. 5)“. 98. Za § 99 se vkládá nový § 99a, který zní: „§ 99a (1) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, je povinna uchovávat tuto evidenci a všechny dokumenty týkající se údajů zapsaných v této evidenci po dobu 12 let od konce kalendářního roku, ve kterém byl údaj v evidenci zapsán. (2) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, je oprávněna poskytovat údaje z této evidence a dokumentů uchovávaných podle odstavce 1 bez souhlasu osoby, pro kterou byl majetkový účet zřízen, pouze tehdy, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis, a v případech, kdy podává trestní oznámení.“. 99. V § 100 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Centrální depozitář odpovídá za škodu, kterou osobám, pro něž vede majetkové účty nebo evidenci emise, způsobil v důsledku chyby nebo neúplnosti na těchto účtech nebo v této evidenci. Za škodu způsobenou chybou nebo neúplností v údajích, které centrální depozitář obdržel od majitele účtu zákazníků podle § 111 odst. 3 až 5, odpovídá majitel účtu zákazníků.“. 100. V § 103 odst. 2 písm. a) se za slova „akciovou společností“ vkládají slova „se sídlem v České republice“. 101. V § 103 odst. 2 písm. b) se slovo „povinna“ nahrazuje slovem „povinen“. 102. V § 103 odst. 2 písm. b) se slova „podle zvláštního právního předpisu upravujícího archivnictví,“ nahrazují slovy „podle § 99a,“. 103. V § 104 odstavec 4 zní: „(4) Provozní řád centrálního depozitáře nebo jeho změna nabývají účinnosti okamžikem uveřejnění, nestanoví-li centrální depozitář datum pozdější. Změnu provozního řádu nelze uveřejnit dříve, než nabude právní moci rozhodnutí Komise o jejím schválení podle odstavce 2.“. 104. Za § 104 se vkládají nové § 104a a 104b, které včetně nadpisů znějí: „§ 104a Nabývání a pozbývání účasti na centrálním depozitáři (1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě musejí mít předchozí souhlas Komise a) k nabytí kvalifikované účasti na centrálním depozitáři, nejde-li o nabytí přechodem vlastnického práva k cennému papíru, b) k dosažení nebo překročení kvalifikované účasti 20 %, 33 % nebo 50 % na centrálním depozitáři, nejde-li o dosažení nebo překročení účasti přechodem vlastnického práva k cennému papíru, nebo c) k tomu, aby se staly osobami ovládajícími centrální depozitář, nestanou-li se jimi přechodem vlastnického práva k cennému papíru. (2) Při výpočtu účasti osoby uvedené v odstavci 1 na centrálním depozitáři se započítají i hlasovací práva z cenných papírů, a) které na účet osoby uvedené v odstavci 1 drží svým jménem jiná osoba, b) kterými disponuje osoba ovládaná osobou uvedenou v odstavci 1, c) kterými disponuje jiná osoba, jež uzavřela smlouvu s osobou uvedenou v odstavci 1 nebo s jí ovládanou osobou, ve které se vzájemně zavázaly dlouhodobě prosazovat společnou politiku týkající se řízení centrálního depozitáře tím, že budou ve shodě uplatňovat hlasovací práva z cenných papírů, jimiž disponují, d) které na základě smlouvy s osobou uvedenou v odstavci 1 nebo s jí ovládanou osobou drží jiná osoba, jestliže tato smlouva předpokládá dočasné přenechání dispozice s hlasovacími právy osobě uvedené v odstavci 1 nebo jí ovládané osobě za úplatu, e) které byly osobou uvedenou v odstavci 1 poskytnuty jako jistota; to neplatí, pokud dispozice s hlasovacími právy byla přenechána osobě, která má tyto cenné papíry v úschově, správě nebo ve svém majetku a veřejně prohlásila, že bude tato hlasovací práva vykonávat; v takovém případě se hlasovací práva z těchto cenných papírů připočítávají osobě, která je má v úschově, správě nebo ve svém majetku, f) které jsou ve vlastnictví jiné osoby, jestliže tato osoba vykonává hlasovací práva z těchto cenných papírů svým jménem podle pokynů osoby uvedené v odstavci 1 na základě smlouvy o výkonu hlasovacích práv. (3) Pokud osoba, osoby jednající ve shodě nebo osoby uvedené v odstavci 2 mají sídlo v členském státě Evropské unie, podléhají dozoru dozorového úřadu tohoto členského státu a hodlají nabýt účast podle odstavce 1, požádá Komise před vydáním rozhodnutí o stanovisko tento dozorový úřad. (4) Žádost o souhlas podle odstavce 1 musí obsahovat údaje podle odstavce 1 a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti nezbytné pro posouzení vhodnosti žadatele z hlediska zdravého a obezřetného vedení centrálního depozitáře a pro posouzení, zda úzké propojení žadatele s centrálním depozitářem nebrání efektivnímu výkonu dozoru nad tímto centrálním depozitářem. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis. (5) Komise udělí souhlas podle odstavce 1, jestliže žadatel je osobou vhodnou z hlediska zdravého a obezřetného vedení centrálního depozitáře a jestliže jeho úzké propojení s centrálním depozitářem nebrání efektivnímu výkonu dozoru nad tímto centrálním depozitářem. (6) Jestliže Komise neodešle žadateli do 3 měsíců ode dne doručení žádosti o souhlas podle odstavce 1 rozhodnutí o této žádosti, proti kterému lze podat rozklad, platí, že souhlas byl udělen. Pokud je řízení o žádosti přerušeno, tato lhůta neběží. (7) Souhlas podle odstavce 1 lze udělit i následně. (8) Osoba, která nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast podle odstavce 1 přechodem vlastnického práva k cennému papíru, je povinna tuto skutečnost oznámit neprodleně Komisi. (9) Osoba, osoby jednající ve shodě nebo osoby uvedené v odstavci 2 oznámí Komisi, že a) přestávají ovládat centrální depozitář, b) snižují svou kvalifikovanou účast na centrálním depozitáři pod 50 %, 33 %, 20 % nebo ji pozbývají, nebo c) převádějí na jinou osobu kvalifikovanou účast na centrálním depozitáři. (10) Oznámení podle odstavce 9 obsahuje údaje o oznamovateli, údaje o centrálním depozitáři a výši účasti oznamovatele na centrálním depozitáři po snížení; v oznámení podle odstavce 9 písm. c) se uvedou též údaje o osobě, na kterou se kvalifikovaná účast převádí. (11) Nabytí či zvýšení účasti podle odstavce 1 na centrálním depozitáři bez souhlasu Komise nemá za následek neplatnost právního úkonu, ale hlasovací práva spojená s touto účastí nesmějí být vykonávána až do získání souhlasu. (12) Ustanovení odstavců 1 až 11 se nepoužijí v případě nabytí účasti osobou uvedenou v § 101 odst. 4 písm. e) až h) nebo j). § 104b Vedoucí osoba centrálního depozitáře (1) Vedoucí osobou centrálního depozitáře nesmějí být a) poslanec nebo senátor Parlamentu České republiky, b) zaměstnanec Komise, c) člen bankovní rady České národní banky, d) vedoucí osoba nebo zaměstnanec jiného centrálního depozitáře nebo zahraničního centrálního depozitáře; to neplatí, jestliže centrální depozitář a jiný centrální depozitář nebo zahraniční centrální depozitář jsou součástí jednoho koncernu, e) vedoucí osoba nebo zaměstnanec jiného provozovatele vypořádacího systému nebo zahraniční osoby s obdobným předmětem podnikání; to neplatí, jestliže centrální depozitář a jiný provozovatel vypořádacího systému nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání jsou součástí jednoho koncernu. (2) Podmínkou výkonu funkce vedoucí osoby centrálního depozitáře je předchozí souhlas Komise. Ustanovení § 10 se použijí obdobně.“. 105. V § 105 odst. 2 se slova „jeho evidencí včetně archivních“ nahrazují slovy „evidencí a dokumentů, které centrální depozitář uchovává podle § 99a“. 106. V § 105 odstavec 4 zní: „(4) Předmětem podnikání centrálního depozitáře mohou být pouze činnosti uvedené v § 100.“. 107. V nadpisu § 107 se za slovo „nájem“ vkládá slovo „podniku“. 108. Za § 107 se vkládá nový § 107a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1f zní: „§ 107a Úpadek centrálního depozitáře (1) Jestliže bylo centrálnímu depozitáři odňato povolení k činnosti v důsledku prohlášení konkursu na jeho majetek, je správce konkursní podstaty povinen zajistit výkon činnosti centrálního depozitáře, dokud není zajištěn výkon této činnosti jiným centrálním depozitářem nebo státem a dokud jiný centrální depozitář nebo stát nepřevezme všechny evidence a dokumenty uchovávané centrálním depozitářem podle § 99a. K výkonu této činnosti není třeba povolení k činnosti centrálního depozitáře. (2) Správce konkursní podstaty je povinen bez zbytečného odkladu po odnětí povolení k činnosti centrálního depozitáře učinit návrh na uzavření smlouvy o prodeji věcí, práv a jiných majetkových hodnot, které slouží provozování podniku centrálního depozitáře1f), včetně evidencí a dokumentů uchovávaných centrálním depozitářem podle § 99a. (3) Návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 2 musí být učiněn osobě, která má povolení k činnosti centrálního depozitáře. Není-li takové osoby nebo nedojde-li k uzavření smlouvy do 3 měsíců ode dne, kdy byl návrh učiněn, musí být návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 2 učiněn státu, jehož jménem jedná ministerstvo. (4) Činí-li se návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 2 státu, neobsahuje kupní cenu. Kupní cena se stanoví na základě posudku znalce. Nedohodnou-li se správce konkursní podstaty a stát na osobě znalce do 15 dnů ode dne, kdy byl státu učiněn návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 2, jmenuje znalce na návrh některého z nich soud. Jestliže byly podány 2 návrhy na jmenování znalce, soud obě věci spojí ke společnému řízení. (5) Soud není vázán návrhem osoby znalce. Porušuje-li soudem jmenovaný znalec závažným způsobem své povinnosti, soud jej na návrh státu nebo správce konkursní podstaty odvolá a jmenuje jiného. (6) Účastníky řízení o jmenování nebo odvolání znalce jsou stát, správce konkursní podstaty a znalec. Příslušným soudem je krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud centrálního depozitáře. O návrhu na jmenování nebo odvolání znalce musí soud rozhodnout do 15 dnů ode dne doručení návrhu. Rozhoduje se usnesením. (7) Odměnu za zpracování posudku hradí stát a její výše se stanoví dohodou. Nedohodnou-li se stát, správce konkursní podstaty a znalec na výši odměny, určí ji na návrh některého z nich soud, který znalce jmenoval. O odměnu znalce se snižuje kupní cena, kterou stát centrálnímu depozitáři zaplatí. (8) Byl-li návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 2 učiněn státu, je stát povinen jej přijmout do 30 dnů ode dne, kdy byl vypracován posudek znalce podle odstavce 4. (9) K uzavření smlouvy podle odstavce 8 se státem nepotřebuje správce konkursní podstaty souhlas soudu ani vyjádření věřitelského výboru. (10) Byla-li uzavřena smlouva podle odstavce 8 se státem, vykonává činnost centrálního depozitáře stát, dokud není zajištěn výkon této činnosti jiným centrálním depozitářem a dokud jiný centrální depozitář nepřevezme všechny evidence a dokumenty uchovávané státem podle § 99a. K výkonu této činnosti nepotřebuje stát povolení k činnosti centrálního depozitáře. (11) Stát, jehož jménem jedná ministerstvo, převede evidence cenných papírů, které vede podle odstavce 10, na osobu, která má povolení k činnosti centrálního depozitáře. Ustanovení § 202 odst. 2 a 3 se použijí obdobně. 1f) § 27a zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 94/1996 Sb. a zákona č. 105/2000 Sb.“. 109. V § 109 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Bez příkazu účastníka provede centrální depozitář zápis do evidence cenných papírů pouze a) na příkaz emitenta, který má uzavřenou smlouvu s centrálním depozitářem podle § 111 odst. 1, pokud souvisí se zápisem do evidence emise, b) na příkaz osoby podle § 115 odst. 1, pokud je k tomu oprávněna podle zvláštního právního předpisu.“. Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 3 až 9. 110. V § 111 odst. 2 větě první se za slovo „výpis“ vkládají slova „z evidence“. 111. V § 111 odstavec 3 zní: „(3) Pro účely výpisu z evidence emise je majitel účtu zákazníků povinen sdělit centrálnímu depozitáři prostřednictvím účastníka centrálního depozitáře údaje o majiteli účtu vlastníka a další údaje stanovené provozním řádem.“. 112. V § 111 odst. 4 větě první se za slova „výpis z“ vkládá slovo „evidence“. 113. V § 111 odst. 4 větě druhé se za slovo „výpisu“ vkládají slova „z evidence“. 114. V § 111 odst. 5 se ve větě první za slovo „výpis“ vkládají slova „z evidence“. 115. V § 111 odst. 5 se ve větě druhé za slovo „výpisu“ vkládají slova „z evidence“. 116. § 112 až 114 se označují jako hlava III. 117. Nadpis hlavy III zní: „PŘEMĚNA PODOBY CENNÉHO PAPÍRU“. 118. V § 114 odst. 1 větě druhé se slova „ke dni rozhodnutí o přeměně“ nahrazují slovy „ke dni zrušení evidence zaknihovaných cenných papírů“. 119. V části sedmé se dosavadní hlava III označuje jako hlava IV. 120. V části sedmé nadpis hlavy IV zní: „POSKYTOVÁNÍ ÚDAJŮ OSOBOU VEDOUCÍ EVIDENCI INVESTIČNÍCH NÁSTROJŮ“. 121. V § 115 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „o vlastnících investičních nástrojů vedených v jejich evidenci“ nahrazují slovy „z evidence a dokumentů, které jsou povinny uchovávat podle § 99a odst. 1“. 122. V § 115 odst. 1 písm. a) se slova „jehož účastníkem je vlastník investičního nástroje,“ zrušují. 123. V § 115 odst. 1 písm. c) se slova „jehož účastníkem je vlastník investičního nástroje,“ zrušují. 124. V § 115 odst. 1 písm. d) se slova „, jehož účastníkem je vlastník“ nahrazují slovem „vlastníka“. 125. V § 115 odst. 1 se písmeno i) zrušuje. Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno i). 126. V § 115 odst. 2 se slova „o vlastnících cenných papírů vedených v její evidenci“ nahrazují slovy „z evidence a dokumentů, které je povinna uchovávat podle § 99a odst. 1“. 127. V § 115 odst. 3 se slova „na jeho žádost a“ zrušují. 128. V § 115 odst. 4 se slova „o vlastnících cenných papírů vedených v její evidenci“ nahrazují slovy „z evidence a dokumentů, které je povinna uchovávat podle § 99a odst. 1“. 129. V § 115 odstavec 5 zní: „(5) Centrální depozitář a osoba, která vede samostatnou evidenci, má při poskytování údajů osobám uvedeným v odstavci 1 nárok vůči těmto osobám na úhradu vynaložených nákladů. Způsob stanovení výše vynaložených věcných nákladů a způsob jejich úhrady stanoví prováděcí právní předpis.“. 130. V § 116 odst. 3 se za slova „regulovaném trhu“ vkládají slova „, lhůty k hlášení těchto obchodů“. 131. V § 118 se na konci odstavce 1 doplňují slova „v českém jazyce; emitent se sídlem v zahraničí může výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup a zaslat Komisi pouze v anglickém jazyce“. 132. V § 119 odst. 1 se na konci věty první doplňují slova „v českém jazyce; emitent se sídlem v zahraničí může pololetní zprávu uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup a zaslat Komisi pouze v anglickém jazyce“. 133. V § 120 se doplňuje odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 1g zní: „(6) Emitent kótovaného cenného papíru nejméně jednou ročně bez zbytečného odkladu po zveřejnění účetní závěrky uveřejní a zašle Komisi v elektronické podobě dokument, který obsahuje nebo odkazuje na všechny údaje, které emitent uveřejnil za předcházejících 12 měsíců v České republice při plnění povinností podle tohoto zákona, obchodního zákoníku a zákona upravujícího účetnictví nebo v jednom nebo více jiných členských státech Evropské unie nebo v jiném státu při plnění svých povinností vyplývajících z práva Evropských společenství1g) a vnitrostátních právních předpisů upravujících podnikání na kapitálovém trhu. V případě, že dokument pouze odkazuje na uveřejněné údaje, uvede emitent, kde lze tyto údaje získat. Tato povinnost se nevztahuje na emitenty pouze dluhových cenných papírů, jejichž jmenovitá hodnota nebo cena za 1 kus se rovná alespoň částce odpovídající 50 000 EUR. Pro toto ustanovení platí obdobně § 34 odst. 2. 1g) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kótování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny, ve znění směrnice 2003/6/ES. Čtvrtá směrnice Rady ze dne 25. července 1978, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o ročních účetních závěrkách určitých forem společností (78/660/EHS), ve znění směrnic Rady 83/349/EHS, 84/569/EHS, 89/666/EHS, 90/604/EHS, 90/605/EHS, 94/8/ES, 1999/60/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES. Sedmá směrnice Rady ze dne 13. června 1983, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o konsolidovaných účetních závěrkách (83/349/EHS), ve znění směrnic Rady 89/666/EHS, 90/604/EHS, 90/605/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES.“. 134. V § 122 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „i hlasovací práva podle § 11 odst. 2 a hlasovací práva“ nahrazují slovy „obdobně i hlasovací práva uvedená v § 11 odst. 2 a hlasovací práva z cenných papírů“. 135. V § 122 odst. 2 písm. a) se slova „osoba uvedená pod písmeny a) až f)“ nahrazují slovy „jiná osoba obdobná osobě uvedené v § 11 odst. 2“. 136. V § 122 odst. 2 písm. b) se slovo „která“ nahrazuje slovem „které“ a slova „obchodníkovi s cennými papíry“ se nahrazují slovem „emitentovi“. 137. V § 122 odst. 12 se číslo „12“ nahrazuje číslem „11“. 138. V § 123 se na konci odstavce 1 doplňují slova „v českém nebo anglickém jazyce“. 139. V § 124 odstavec 1 zní: „(1) Za vnitřní informaci se pro účely tohoto zákona považuje přesná informace, která se přímo nebo nepřímo týká investičního nástroje nebo jiného nástroje, který byl přijat k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie nebo o jehož přijetí k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie bylo požádáno (dále jen „finanční nástroj“), jiného nástroje, který nebyl přijat k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie a jehož hodnota se odvozuje od finančního nástroje, emitenta takových finančních nástrojů nebo jiné skutečnosti významné pro vývoj kurzu či jiné ceny takového finančního nástroje nebo jeho výnosu, pokud tato informace není veřejně známá a pokud by poté, co by se stala veřejně známou, mohla významně ovlivnit kurz nebo výnos tohoto finančního nástroje nebo jiného nástroje, jehož hodnota se odvozuje od tohoto finančního nástroje.“. 140. V § 124 odst. 4 písm. a) se slovo „investiční“ nahrazuje slovem „finanční“. 141. V § 124 odst. 4 písm. b) se slovo „investičního“ nahrazuje slovem „finančního“. 142. V § 124 odst. 4 písm. c) se slova „její povinnosti nebo zaměstnání“ nahrazují slovy „její běžné činnosti, povinnosti nebo zaměstnání“. 143. V § 124 odstavec 5 zní: „(5) Obchodník s cennými papíry, banka, instituce elektronických peněz, spořitelní a úvěrní družstvo a institucionální investor, který má důvodné podezření na využití vnitřní informace při uzavření obchodu, informuje bez zbytečného odkladu Komisi. Tyto osoby jsou povinny zachovávat mlčenlivost o tomto oznámení.“. 144. V § 124 se doplňuje odstavec 7, který včetně poznámky pod čarou č. 1h zní: „(7) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nevztahují na jednání při zpětném odkupu vlastních investičních nástrojů nebo při cenové stabilizaci investičního nástroje za podmínek stanovených přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady o zneužívání trhu1h). 1h) Čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES. Nařízení Komise (ES) č. 2273/2003 ze dne 22. prosince 2003, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, pokud jde o výjimky pro programy zpětného odkupu a stabilizace finančních nástrojů.“. 145. V § 125 odstavec 1 zní: „(1) Emitent finančního nástroje uveřejní neprodleně způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle Komisi v elektronické podobě každou vnitřní informaci, která se ho přímo týká; uveřejněná informace musí být srozumitelná a nesmí být zkreslená. Povinnost podle věty první se nevztahuje na emitenta finančního nástroje, který o přijetí finančního nástroje na regulovaný trh nežádal ani s přijetím nesouhlasil.“. 146. V § 125 odst. 2 větě druhé se za slovo „důvodů“ vkládají slova „odložení a obsahu této vnitřní informace“. 147. V § 125 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Povinnost podle věty první se nevztahuje na emitenta, který o přijetí finančního nástroje na regulovaný trh nežádal ani s přijetím nesouhlasil.“. 148. V § 125 odstavec 5 zní: „(5) Vedoucí osoba emitenta a osoba, která je členem dozorčího orgánu emitenta, její manžel, její nezaopatřené děti, jiní příbuzní, kteří s ní žijí ve společné domácnosti po dobu nejméně jednoho roku, a dále jiné osoby, které jsou k vedoucí osobě emitenta nebo členu dozorčího orgánu emitenta v poměru rodinném nebo obdobném, žijí s ní ve společné domácnosti po dobu nejméně jednoho roku a újmu, kterou by utrpěla jedna z nich, by druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní, nebo právnické osoby, ve kterých jsou tyto osoby vedoucími osobami nebo členy dozorčího orgánu, které jsou ovládané těmito osobami nebo jejichž ekonomické zájmy jsou podstatnou měrou shodné s ekonomickými zájmy těchto osob, zašlou Komisi oznámení o transakci s cennými papíry vydanými tímto emitentem nebo s finančními nástroji, odvozenými od těchto cenných papírů, kterou učinily na vlastní účet, a to do pěti dnů ode dne uskutečnění transakce. Komise toto oznámení bez zbytečného odkladu uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 149. V § 125 odstavec 6 zní: „(6) Osoby, které v souvislosti s výkonem svého povolání nebo podnikání tvoří nebo rozšiřují investiční doporučení, nebo osoby s nimi propojené musí vynaložit přiměřenou péči k tomu, aby uvedené informace byly poctivě vyjádřeny a prezentovány, a aby mohly na žádost Komise doložit odůvodněnost investičního doporučení. Přitom musí uvést nebo uveřejnit své zájmy nebo střety zájmů týkající se finančních nástrojů, které jsou předmětem investičního doporučení. Investičním doporučením se pro účely tohoto zákona rozumí a) informace od obchodníka s cennými papíry, banky, jiné osoby, jejíž hlavní podnikatelskou činností je tvorba investičních doporučení, nebo fyzické osoby, které pro ně pracují na základě pracovní smlouvy nebo jinak, přičemž tato informace přímo, či nepřímo doporučuje konkrétní investiční rozhodnutí týkající se finančního nástroje nebo emitenta finančního nástroje, b) informace od jiných osob, než jsou osoby uvedené v písmenu a), která přímo doporučuje konkrétní investiční rozhodnutí týkající se finančního nástroje, včetně stanoviska ohledně současné nebo budoucí hodnoty či ceny takových finančních nástrojů, jestliže je určena pro veřejnost nebo lze její uveřejnění důvodně předpokládat.“. 150. V § 125 odst. 7 písmeno c) zní: „c) poctivé vyjádření a prezentaci investičního doporučení podle odstavce 6,“. 151. V § 126 odstavec 1 zní: „(1) Manipulací s trhem se pro účely tohoto zákona rozumí jednání osoby, které může a) zkreslit představu účastníků kapitálového trhu o hodnotě, nabídce nebo poptávce finančního nástroje, nebo b) jiným způsobem zkreslit kurz finančního nástroje.“. 152. V § 126 odst. 2 písm. a) se slova „postupy obecně“ nahrazují slovy „tržními postupy“. 153. V § 126 odst. 2 písm. b) se slova „, neví nebo“ zrušují. 154. V § 126 odst. 2 písm. e) se slovo „investičních“ nahrazuje slovem „finančních“ a slovo „investičního“ nahrazuje slovem „finančního“. 155. V § 126 odst. 2 písm. e) se za slovo „nástroje“ vkládají slova „za podmínek stanovených přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady o zneužívání trhu1h)“. 156. V § 126 odst. 3 se za slovo „sdělí“ vkládají slova „prostřednictvím ministerstva“. 157. V § 126 odstavec 5 zní: „(5) Obchodník s cennými papíry, banka, instituce elektronických peněz, spořitelní a úvěrní družstvo a institucionální investor, který má důvodné podezření, že určitý obchod může být manipulací s trhem, informuje o tomto podezření bez zbytečného odkladu Komisi. Tyto osoby jsou povinny zachovávat mlčenlivost o tomto oznámení.“. 158. V § 126 odstavec 6 zní: „(6) Prováděcí právní předpis stanoví v souladu s právem Evropských společenství3) podrobnější pravidla pro posuzování manipulace s trhem.“. 159. V § 126 se doplňují odstavce 7 až 13, které včetně poznámky pod čarou č. 1i znějí: „(7) Komise uznává tržní postupy podle odstavce 2 písm. a) a vydává o tom stanoviska. Komise musí před tím, než vydá své stanovisko o uznání tržního postupu, konzultovat své stanovisko se zástupci emitentů, poskytovatelů investičních služeb, investorů, ministerstva, dozorových orgánů a organizátorů regulovaných trhů1i). (8) Při uznávání tržního postupu podle odstavce 7 přihlédne Komise ke strukturním charakteristikám příslušného trhu, zejména zda je příslušný trh regulovaný či nikoli, jaké druhy finančních nástrojů jsou na příslušném trhu obchodované a jaký je druh účastníků příslušného trhu, včetně přihlédnutí k účasti drobných investorů na příslušném trhu. Při uznávání tržního postupu podle odstavce 7 Komise dále přihlédne zejména k tomu, zda a) je posuzovaný tržní postup dostatečně transparentní pro celý trh, b) nebude posuzovaným tržním postupem ohroženo fungování tržních sil, zejména zda nebudou ohroženy síly nabídky a poptávky; Komise analyzuje především dopad posuzovaného tržního postupu na hlavní tržní parametry, jakými jsou například specifické tržní podmínky před uskutečněním posuzovaného tržního postupu, vážený průměr ceny příslušného finančního nástroje během jednoho obchodního dne nebo denní závěrečná cena, c) posuzovaný tržní postup neohrozí likviditu a efektivnost příslušného trhu, d) posuzovaný tržní postup respektuje obchodní mechanismy obvyklé na příslušném trhu a zda umožňuje účastníkům trhu včas a řádně reagovat na tržní situaci vyvolanou posuzovaným tržním postupem, e) posuzovaný tržní postup neohrozí integritu všech přímo či nepřímo propojených trhů členských států Evropské unie, na kterých se obchoduje s příslušným finančním nástrojem, bez ohledu na to, zda jsou tyto trhy regulovány, f) již byl posuzovaný tržní postup posuzován příslušnými orgány jiného členského státu Evropské unie a s jakým výsledkem, zejména zda tento tržní postup neporušuje pravidla či nařízení proti zneužívání trhu nebo jiná pravidla chování, ať už na příslušném trhu nebo na jiných trzích v členských státech Evropské unie, které jsou s příslušným trhem přímo či nepřímo propojeny. (9) Použití nových tržních postupů nelze považovat za manipulaci s trhem jen proto, že tyto tržní postupy nebyly předem uznány Komisí. (10) Komise pravidelně reviduje uznávané tržní postupy, zejména při významných změnách tržního prostředí, jakými jsou například změna obchodních pravidel nebo tržní infrastruktury. (11) Komise uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup stanoviska týkající se uznávání tržních postupů, včetně popisu těchto tržních postupů a faktorů uvedených v odstavci 8, které vzala při svém rozhodování v úvahu. Komise zasílá stanoviska týkající se uznávání tržních postupů bez zbytečného odkladu Evropskému výboru regulátorů trhů s cennými papíry. (12) Pokud bylo zahájeno správní řízení týkající se tržního postupu, může Komise pozastavit konzultační proceduru podle odstavce 7 týkající se tohoto tržního postupu až do doby pravomocného skončení tohoto řízení. (13) Tržní postup, který byl uznán v souladu s odstavci 7 až 12, nesmí být měněn jinak než postupem uvedeným v odstavcích 7 až 12. 1i) Čl. 2 a 3 směrnice Komise 2004/72/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, pokud jde o uznávané tržní postupy, definici důvěrných informací ve vztahu ke komoditním derivátům, sestavování seznamů zasvěcených osob, oznamování manažerských transakcí a oznamování podezřelých transakcí.“. 160. V § 128 odst. 2 písmeno a) zní: „a) přijímá příspěvky od obchodníků s cennými papíry,“. 161. V § 128 odst. 8 písmeno b) zní: „b) v případě nedbalosti až do celkové výše 100 000 Kč za celé období výkonu své funkce.“. 162. V § 128 odst. 10 věta druhá zní: „Garanční fond může přijmout též úvěr nebo návratnou finanční výpomoc.“. 163. V § 128 odst. 11 písmeno b) zní: „b) splátky úvěrů nebo návratné finanční výpomoci,“. 164. § 129 zní: „§ 129 Placení příspěvků do Garančního fondu (1) Obchodník s cennými papíry platí do Garančního fondu roční příspěvek ve výši 2 % z objemu přijatých poplatků a provizí za poskytnuté investiční služby za poslední rok. (2) Roční příspěvek činí nejméně 10 000 Kč, a to bez ohledu na počet měsíců, ve kterých obchodník s cennými papíry vykonával svou činnost. (3) Příspěvek do Garančního fondu je splatný každoročně do 31. března, a to za předchozí kalendářní rok.“. 165. Za § 129 se vkládá nový § 129a, který včetně nadpisu zní: „§ 129a Kontrola placení příspěvků (1) Neprodleně po uplynutí lhůty podle § 129 odst. 3 informuje Garanční fond Komisi o výši příspěvků zaplacených každým jednotlivým obchodníkem s cennými papíry za uplynulé období. (2) Komise porovná výši skutečně zaplacených příspěvků podle odstavce 1 s objemem přijatých poplatků a provizí za poskytnuté investiční služby za poslední rok zjištěným na základě údajů ověřených auditorem obdržených od obchodníka s cennými papíry podle § 16 odst. 1 násobeným příslušnou procentní sazbou podle § 129 odst. 1. V případě zjištění rozdílu přijme Komise vhodné opatření k nápravě. Komise informuje o zjištěných rozdílech a přijatých opatřeních k nápravě Garanční fond; pokud je tímto obchodníkem banka, informuje Komise též Českou národní banku.“. 166. V § 130 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Skutečnosti, že tato lhůta uplynula, se nelze dovolávat k odepření výplaty náhrady z Garančního fondu.“. 167. V § 130 odst. 5 se písmena a) a c) zrušují. Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno a) a dosavadní písmena d) až h) se označují jako písmena b) až f). 168. V § 130 odstavec 8 zní: „(8) Náhrada z Garančního fondu se poskytuje za majetek zákazníka, který mu nemohl být vydán z důvodů přímo souvisejících s finanční situací obchodníka s cennými papíry. Pro výpočet náhrady se ke dni, ke kterému Garanční fond obdržel oznámení Komise podle odstavce 1, sečtou hodnoty všech složek majetku zákazníka, které nemohly být vydány z důvodů přímo souvisejících s finanční situací obchodníka s cennými papíry, a to včetně jeho spoluvlastnického podílu na majetku ve spoluvlastnictví s jinými zákazníky, s výjimkou hodnoty peněžních prostředků svěřených obchodníkovi s cennými papíry, který je bankou nebo pobočkou zahraniční banky, a vedených jím na účtech pojištěných podle zvláštního zákona upravujícího činnost bank1a). Od výsledné částky se odečte hodnota závazků zákazníka vůči obchodníkovi s cennými papíry splatných ke dni, ke kterému Garanční fond obdržel oznámení Komise podle odstavce 1.“. 169. V § 130 odst. 9 se věta druhá nahrazuje větou „Při výpočtu náhrady může Garanční fond přihlédnout i ke smluvním ujednáním mezi obchodníkem s cennými papíry a zákazníkem, jsou-li obvyklá, zejména ke skutečně připsaným úrokům nebo jiným výnosům, na které vznikl zákazníkovi nárok ke dni, kdy Garanční fond obdržel oznámení Komise podle odstavce 1.“. 170. V § 130 odstavce 11 a 12 znějí: „(11) Náhrada z Garančního fondu musí být vyplacena do 3 měsíců ode dne ověření přihlášeného nároku a vypočtení výše náhrady. Komise může ve výjimečných případech na žádost Garančního fondu prodloužit tuto lhůtu nejvýše o 3 měsíce. (12) Obchodník s cennými papíry poskytne Garančnímu fondu na jeho žádost ve lhůtě stanovené Garančním fondem podklady potřebné pro výpočet náhrady podle odstavců 8 a 9. Je-li u obchodníka s cennými papíry zavedena nucená správa, má tuto povinnost nucený správce, je-li na majetek obchodníka s cennými papíry prohlášen konkurz, má tuto povinnost správce konkurzní podstaty tohoto obchodníka s cennými papíry. Tutéž povinnost má, pokud ji k tomu Garanční fond vyzve, i jiná osoba, pokud má tyto podklady u sebe.“. 171. V § 130 se doplňuje odstavec 13, který zní: „(13) Podklady podle odstavce 12 obsahují za každého zákazníka zejména tyto údaje: a) měnu a částku peněžních prostředků a druh, počet a jednoznačnou identifikaci investičních nástrojů, které tvoří majetek zákazníka, a které nemohly být vydány postupem podle § 132, b) výši pohledávek zákazníka za obchodníkem s cennými papíry, vzniklých na základě smluvních ustanovení, zejména skutečně připsaných úroků nebo jiných výnosů, na které zákazníkovi vznikl nárok, c) výši započitatelných pohledávek obchodníka s cennými papíry vůči zákazníkovi.“. 172. V § 131 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Pokud byla pohledávka již přihlášena do konkurzu na majetek obchodníka s cennými papíry, stává se Garanční fond stejným okamžikem a ve stejném rozsahu konkurzním věřitelem obchodníka s cennými papíry v úpadku namísto zákazníka. Na žádost Garančního fondu vyznačí správce konkurzní podstaty tuto změnu bez zbytečného odkladu v seznamu přihlášených pohledávek4).“. Poznámka pod čarou č. 4 zní: „4) § 20 odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.“. 173. V § 131 odst. 2 se slova „zahájení výplaty náhrad“ nahrazují slovy „splatnosti pohledávky zákazníka na vyplacení náhrady“. 174. V § 131 odst. 3 se doplňuje věta třetí, která zní: „Pokud Garanční fond úvěr podle věty první nezíská, může mu na jeho žádost poskytnout stát návratnou finanční výpomoc v potřebné výši.“. 175. V § 131 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 176. V § 132 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Komise může navrhnout příslušnému soudu, aby zprostil správce konkursní podstaty funkce. V takovém případě soud postupuje obdobně podle ustanovení o zproštění správce konkursní podstaty na návrh účastníka konkursního řízení podle zákona upravujícího konkurz a vyrovnání5).“. Poznámka pod čarou č. 5 zní: „5) § 8 odst. 6 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění zákona č. 105/2000 Sb.“. 177. V § 133 odst. 1 se slova „pokud standard poskytování náhrad ze záručního systému, jehož je účastníkem, je shodný nebo vyšší než standard poskytování náhrad z Garančního fondu a pokud pravidla tohoto záručního systému umožňují výplatu náhrad při poskytování investičních služeb v České republice. Účast v zahraničním záručním systému a výši poskytovaných náhrad musí zahraniční osoba doložit Komisi, která rozhodne o účasti této osoby v záručním systému zabezpečovaném garančním fondem.“ zrušují. 178. V § 133 odst. 2 se slova „, nebo je účastníkem takového záručního systému, ale náhrady poskytované z tohoto záručního systému se nevztahují na majetek zákazníků svěřený této osobě v České republice“ zrušují. 179. V § 133 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Do Garančního fondu se platí příspěvek a vyplácejí náhrady za majetek zákazníků svěřený zahraniční osobě při poskytování investičních služeb v České republice.“. 180. V § 133 odst. 3 se slovo „připojistí“ nahrazuje slovy „může připojistit“. 181. V § 133 se odstavec 4 zrušuje. 182. V § 135 odst. 1 se na konci písmene y) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno z), které zní: „z) osoba, která žádá o přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu.“. 183. V § 136 odst. 1 se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí: „i) zakázat nebo pozastavit nejdéle na dobu 10 pracovních dnů veřejné nabízení cenných papírů nebo přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu, j) zakázat nebo pozastavit propagaci nebo oznámení týkající se veřejné nabídky nebo přijetí cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu.“. 184. V § 145 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Komise zruší registraci provedenou podle tohoto zákona osobě, a) na jejíž majetek byl prohlášen konkurz, zamítnut návrh na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku nebo bylo povoleno vyrovnání, nebo b) které soud nebo správní úřad zakázal činnost. (7) Komise může zrušit registraci provedenou podle tohoto zákona, jestliže a) osoba, která byla registrována, nezačala do 12 měsíců ode dne provedení registrace vykonávat činnost, pro kterou byla registrována, b) osoba, která byla registrována, nevykonává déle než 6 měsíců činnost, pro kterou byla registrována, c) registrace byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů, d) osoba, která byla registrována, opakovaně nebo závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, e) došlo k závažné změně skutečností, na jejichž základě byla provedena registrace.“. 185. V § 146 odst. 4 větě druhé se slova „Komisi Evropských společenství a“ zrušují a na konci věty druhé se doplňují slova „a prostřednictvím ministerstva Komisi Evropských společenství“. 186. V § 154 odst. 1 větě druhé se slova „pro výpočet“ zrušují. 187. V § 155 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Rozsah a podrobnosti vnitřních kontrolních mechanismů stanoví prováděcí právní předpis.“. 188. V § 157 odst. 1 se písmena a) a b) zrušují. Dosavadní písmena c) až p) se označují jako písmena a) až n). 189. V § 157 odst. 1 písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 6 zní: „e) poruší povinnosti stanovené zvláštním právním předpisem6) pro uzavírání smluv o finančních službách uzavíraných na dálku, 6) Občanský zákoník.“. 190. V § 157 odst. 2 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b). 191. V § 157 odst. 2 písm. a) se slova „c) až h)“ nahrazují slovy „a) až f)“. 192. V § 157 odst. 2 písm. b) se slova „i) až p)“ nahrazují slovy „g) až n)“. 193. V § 158 písmeno g) zní: „g) poruší povinnosti stanovené zvláštním právním předpisem6) pro uzavírání smluv o finančních službách na dálku,“. 194. V § 160 odst. 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až k) se označují jako písmena b) až j). 195. V § 160 odst. 1 písm. e) se slova „(§ 42)“ nahrazují slovy „(§ 43)“. 196. V § 160 odst. 2 písm. a) se slova „a) až d)“ nahrazují slovy „a) až c)“. 197. V § 160 odst. 2 písm. b) se slova „e) až k)“ nahrazují slovy „d) až j)“. 198. V § 161 odst. 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až m) se označují jako písmena b) až l). 199. V § 161 odst. 2 písm. a) se slova „a) až f)“ nahrazují slovy „a) až d)“. 200. V § 161 odst. 2 písm. b) se slova „g) až m)“ nahrazují slovy „f) až l)“. 201. V § 161 odst. 1 písm. e) se slova „(§ 42)“ nahrazují slovy „(§ 43)“. 202. V § 162 odst. 1 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena c) až f). 203. V § 162 odst. 2 písm. a) se slova „a) až d)“ nahrazují slovy „a) až c)“. 204. V § 162 odst. 2 písm. b) se slova „e) až g)“ nahrazují slovy „d) až f)“. 205. V § 164 odst. 1 písmeno a) zní: „a) neinformuje Komisi o změně provozního řádu (§ 104 odst. 2),“. 206. V § 164 odst. 1 písmeno c) zní: „c) neoznámí Komisi bez zbytečného odkladu každou změnu ve skutečnostech, na jejichž základě mu bylo uděleno povolení k činnosti centrálního depozitáře (§ 103 odst. 7),“. 207. V § 164 odst. 1 písm. d) se slova „(103 odst. 1 a 7)“ nahrazují slovy „(§ 103 odst. 1 a 6)“. 208. V § 164 odst. 1 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) poruší povinnost uchovávat evidenci investičních nástrojů a dokumenty týkající se údajů zapsaných v této evidenci (§ 99a).“. 209. V § 164 odst. 2 písm. b) se slovo „f)“ nahrazuje slovem „g)“. 210. V § 166 úvodní části ustanovení se slovo „Osobě“ nahrazuje slovy „Právnické nebo podnikající fyzické osobě“. 211. V § 166 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c). 212. V § 166 písm. b) se slovo „(§ 115)“ nahrazuje slovy „(§ 93 odst. 6 a § 115)“ a slovo „nebo“ se zrušuje. 213. V § 166 se na konci písmene c) doplňuje slovo „nebo“. 214. V § 166 se doplňuje písmeno d), které zní: „d) poruší povinnost uchovávat evidenci investičních nástrojů a dokumenty týkající se údajů zapsaných v této evidenci (§ 99a).“. 215. V § 167 úvodní části ustanovení se slovo „Osobě“ nahrazuje slovy „Právnické nebo podnikající fyzické osobě“. 216. V § 167 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c). 217. V § 167 písm. b) se slovo „nebo“ zrušuje. 218. V § 167 se na konci písmene c) doplňuje slovo „nebo“. 219. V § 167 se doplňuje písmeno d), které zní: „d) poruší povinnost uchovávat evidenci investičních nástrojů a dokumenty týkající se údajů zapsaných v této evidenci (§ 99a).“. 220. V § 168 úvodní části ustanovení se slovo „Osobě“ nahrazuje slovy „Právnické nebo podnikající fyzické osobě“. 221. V § 168 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c). 222. V § 168 písm. b) se slovo „nebo“ zrušuje. 223. V § 168 se na konci písmene c) doplňuje slovo „nebo“. 224. V § 168 se doplňuje písmeno d), které zní: „d) poruší povinnost uchovávat evidenci investičních nástrojů a dokumenty týkající se údajů zapsaných v této evidenci (§ 99a).“. 225. § 170 včetně nadpisu zní: „§ 170 Správní delikt provozovatele tiskárny Provozovateli tiskárny, který tiskne kótované cenné papíry bez povolení (§ 45 odst. 1), se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.“. 226. V § 171 se písmena a) a b) zrušují. Dosavadní písmena c) až h) se označují jako písmena a) až f). 227. V § 171 písm. d) se slovo „komisi“ nahrazuje slovem „Komisi“. 228. § 172 a 173 včetně nadpisu znějí: „Správní delikty při veřejné nabídce investičních cenných papírů a při přijímání cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu § 172 Právnické nebo podnikající fyzické osobě, která a) veřejně nabízí cenné papíry bez uveřejnění prospektu (§ 35), b) nedodrží pravidla pro propagační a jiná sdělení týkající se veřejné nabídky nebo přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu podle § 36k, c) nedodrží podmínky pro uveřejnění prospektu a dodatku prospektu podle § 36h, nebo d) neprovede opatření k nápravě v požadované lhůtě (§ 136), se uloží pokuta do 10 000 000 Kč. § 173 (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) veřejně nabízí cenné papíry bez uveřejnění prospektu (§ 35), b) nedodrží pravidla pro propagační a jiná sdělení týkající se veřejné nabídky nebo přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu podle § 36k, c) nedodrží podmínky pro uveřejnění prospektu a dodatku prospektu podle § 36h, nebo d) neprovede opatření k nápravě v požadované lhůtě (§ 136). (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.“. 229. Za § 173 se vkládají nové § 173a a 173b, které znějí: „§ 173a Právnické nebo podnikající fyzické osobě, která vyhotovila prospekt v rozporu s pravidly pro vyhotovení prospektu (§ 36 až 36b, § 36g, 36j) a takový prospekt uveřejnila, se uloží pokuta do 10 000 000 Kč. § 173b (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že vyhotovila prospekt v rozporu s pravidly pro vyhotovení prospektu (§ 36 až 36b, § 36g, 36j) a takový prospekt uveřejnila. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.“. 230. V § 175 odst. 1 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až k) se označují jako písmena c) až j). 231. V § 175 odst. 2 písm. a) se slova „a) až d)“ nahrazují slovy „a) až c)“. 232. V § 175 odst. 2 písm. b) se slova „e) až k)“ nahrazují slovy „d) až j)“. 233. V § 176 úvodní části ustanovení se slovo „Osobě“ nahrazuje slovy „Právnické nebo podnikající fyzické osobě“. 234. V § 176 se na konci písmene c) doplňuje slovo „nebo“. 235. V § 176 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d). 236. V § 177 se slovo „Osobě“ nahrazuje slovy „Právnické nebo podnikající fyzické osobě“. 237. V § 179 se slovo „Osobě“ nahrazuje slovy „Právnické nebo podnikající fyzické osobě“. 238. § 181 a 182 včetně nadpisu znějí: „Správní delikty osoby, která neoznámí tržní manipulaci § 181 Právnické nebo podnikající fyzické osobě, která a) poruší povinnost oznámit podezření na tržní manipulaci (§ 126 odst. 5), nebo b) nezachová mlčenlivost o oznámení podezření na tržní manipulaci (§ 126 odst. 5), se uloží pokuta do výše 20 000 000 Kč. § 182 (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) neoznámí podezření na tržní manipulaci (§ 126 odst. 5), nebo b) nezachová mlčenlivost o oznámení podezření na tržní manipulaci (§ 126 odst. 5). (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 20 000 000 Kč.“. 239. V § 183 se slovo „Osobě“ nahrazuje slovy „Právnické nebo podnikající fyzické osobě“. 240. § 185 a 186 včetně nadpisu znějí: „Správní delikty osoby, která neoznámí využití vnitřní informace § 185 Právnické nebo podnikající fyzické osobě, která a) porušila povinnost oznámit využití vnitřní informace (§ 124 odst. 5), nebo b) nezachová mlčenlivost o oznámení podezření na využití vnitřní informace (§ 124 odst. 5), se uloží pokuta do výše 10 000 000 Kč. § 186 (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) neoznámí podezření na využití vnitřní informace (§ 124 odst. 5), nebo b) nezachová mlčenlivost o oznámení podezření na využití vnitřní informace (§ 124 odst. 5). (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.“. 241. Za § 186 se vkládá nový § 186a, který včetně nadpisu zní: „§ 186a Porušení povinnosti mlčenlivosti (1) Fyzická osoba uvedená v § 117 se dopustí přestupku tím, že nezachová mlčenlivost o informaci, která může mít význam pro posouzení vývoje na kapitálovém trhu nebo může významně poškodit osobu využívající služby poskytované na kapitálovém trhu a která nebyla uveřejněna. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 500 000 Kč. “. 242. V § 187 úvodní části ustanovení se slovo „Osobě“ nahrazuje slovy „Právnické nebo podnikající fyzické osobě“. 243. V § 187 se na konci písmene b) doplňují slova „nebo na centrálním depozitáři (§ 104a odst. 1)“. 244. V § 187 se na konci písmene c) doplňují slova „nebo na centrálním depozitáři (§ 104a odst. 8 a 9)“. 245. V § 187 písm. e) se slovo „nebo“ zrušuje. 246. V § 187 se doplňují písmena g) a h), která znějí: „g) tvoří nebo rozšiřuje investiční doporučení v rozporu s pravidly pro jejich poctivé vyjádření a prezentaci, pravidly pro doložení jejich odůvodněnosti nebo pravidly pro uveřejňování zájmů a střetů zájmů (§ 125 odst. 6), h) nesplní povinnost poskytnout podklady potřebné pro výpočet náhrady z Garančního fondu podle § 130 odst. 12.“. 247. V § 189 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Správce konkurzní podstaty se dopustí přestupku tím, že nepodniká kroky směřující k vydávání zákaznického majetku (§ 80 odst. 4 a § 132).“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 248. V § 189 odst. 3 se slova „odstavce 1“ nahrazují slovy „odstavců 1 a 2“. 249. V § 190 odst. 1 písm. e) se slova „a 76“ nahrazují slovy „, 76 a § 104b odst. 1“, slova „a § 75 odst. 7“ se nahrazují slovy „, 75 odst. 7 a § 104b odst. 2“ a slovo „nebo“ se zrušuje. 250. V § 190 odst. 1 se doplňují písmena g) a h), která znějí: „g) tvoří nebo rozšiřuje investiční doporučení v rozporu s pravidly pro jejich poctivé vyjádření a prezentaci, pravidly pro doložení jejich odůvodněnosti nebo pravidly pro uveřejňování zájmů a střetů zájmů (§ 125 odst. 6), h) nesplní povinnost poskytnout podklady potřebné pro výpočet náhrady z Garančního fondu podle § 130 odst. 12.“. 251. V § 192 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 4 až 7. 252. § 196 zní: „§ 196 (1) Pokud tento zákon vyžaduje uveřejňování informací na území České republiky, uveřejňují se tyto informace v českém jazyce, nestanoví-li tento zákon jinak. Komise může po posouzení konkrétních okolností povolit, aby byly určité informace uveřejněny v anglickém jazyce, je-li to v zájmu investorů. (2) Při uveřejňování informací způsobem umožňujícím dálkový přístup musí být tyto informace takto uveřejněny nejméně po dobu 3 let, pokud tento zákon nestanoví jinak.“. 253. V § 199 odstavec 1 zní: „(1) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob stanovení výše vynaložených věcných nákladů a způsob jejich úhrady při poskytování údajů centrálním depozitářem a osobou, která vede samostatnou evidenci (§ 115 odst. 5).“. 254. V § 199 odst. 2 písm. a) se za slova „§ 103 odst. 3,“ vkládají slova „§ 104a odst. 4,“. 255. V § 199 odst. 2 písmeno b) zní: „b) pravidla kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry, který není bankou (§ 9 odst. 2), na individuálním a konsolidovaném základě, pravidla kapitálové přiměřenosti finanční holdingové společnosti na konsolidovaném základě (§ 154 odst. 1), rozsah a podrobnosti vnitřních kontrolních mechanismů (§ 155 odst. 1) a rozsah informací předávaných osobou zahrnutou do dozoru na konsolidovaném základě, včetně způsobu a lhůt pro jejich předávání (§ 154 odst. 3),“. 256. V § 199 odst. 2 se písmeno i) zrušuje. Dosavadní písmena j) až s) se označují jako písmena i) až r). 257. V § 199 odst. 2 písm. l) se za slovo „způsob“ vkládají slova „a lhůty“. 258. V § 199 odst. 2 písmeno p) zní: „p) pravidla pro posuzování manipulace s trhem (§ 126 odst. 6),“. 259. V § 199 odst. 2 se na konci písmene r) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno s), které zní: „s) pravidla pro poctivou prezentaci informací podle § 125 odst. 6 a pravidla pro uveřejňování zájmů a střetů zájmů (§ 125 odst. 7).“. 260. V § 202 odst. 3 se za slovo „papírů“ vkládají slova „, s výjimkou evidence rozhodnutí vydaných Komisí a evidence oznamovacích povinností,“. 261. V § 202 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Sdělení o tomto dni vyhlásí ministerstvo ve Sbírce zákonů.“. 262. V § 202 odst. 7 a 8 se slova „§ 111 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 94 odst. 9“. 263. V § 202 se doplňují odstavce 9 a 10, které znějí: „(9) Emitent zaknihovaných podílových listů otevřeného podílového fondu evidovaných v části evidence Střediska cenných papírů vedené na základě povolení Komise jinou právnickou osobou může se souhlasem této právnické osoby oznámit Středisku cenných papírů a Komisi, že tyto podílové listy budou nadále evidovány v samostatné evidenci investičních nástrojů, kterou povede osoba, která dosud vedla příslušnou část evidence Střediska cenných papírů. Dnem doručení oznámení emitenta zaknihovaných podílových listů Středisku cenných papírů nebo pozdějším dnem uvedeným v tomto oznámení se příslušná část evidence Střediska cenných papírů mění na samostatnou evidenci investičních nástrojů vedenou osobou, která dosud vedla příslušnou část evidence Střediska cenných papírů. Emitent může učinit oznámení podle tohoto ustanovení nejpozději do převodu evidence Střediska cenných papírů na centrální depozitář. (10) Emitent zaknihovaných podílových listů otevřeného podílového fondu, které jsou evidovány přímo Střediskem cenných papírů, může Středisku cenných papírů a Komisi oznámit, že tyto podílové listy budou nadále evidovány v samostatné evidenci investičních nástrojů, kterou povede osoba určená emitentem těchto podílových listů, která je podle tohoto zákona oprávněna k vedení samostatné evidence. Středisko cenných papírů předá osobě určené emitentem výpis obdobně podle § 113 odst. 2. Od vyhotovení výpisu nesmí Středisko cenných papírů provést ve své evidenci žádný zápis týkající se podílových listů uvedených v tomto výpisu. Ke dni převzetí výpisu Středisko cenných papírů zruší registraci cenného papíru ve své evidenci a evidence podílových listů se stává samostatnou evidencí podle tohoto zákona. Ke dni následujícímu po převzetí výpisu emise se cenné papíry zapíší na majetkové účty a do evidence emise v samostatné evidenci. Emitent může učinit oznámení podle tohoto ustanovení nejpozději do dne převodu evidence Střediska cenných papírů na centrální depozitář.“. 264. Za § 202 se vkládá nový § 202a, který zní: „§ 202a Pro vlastníky investičních nástrojů, jejichž účty vedené v evidenci Střediska cenných papírů centrální depozitář převzal podle § 202 a kteří dosud neuzavřeli smlouvu s účastníkem centrálního depozitáře, zajistí centrální depozitář tyto služby: a) vedení evidence investičních nástrojů na majetkovém účtu v rozsahu stanoveném tímto zákonem, b) zápis změny do evidence emise na základě požadavku emitenta.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Do dne zahájení činnosti centrálního depozitáře se na Středisko cenných papírů vztahuje ustanovení § 115 odst. 5 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Prospekt cenného papíru a užší prospekt cenného papíru, schválený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za prospekt cenného papíru schválený podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a na jeho změnu se použijí ustanovení zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Prospekt dluhopisového programu, schválený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za základní prospekt schválený podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Prospekt cenného papíru a užší prospekt cenného papíru, uveřejněný přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za prospekt cenného papíru uveřejněný podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Prospekt cenného papíru a užší prospekt cenného papíru, schválený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a dosud neuveřejněný, se uveřejní podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Řízení o schválení prospektu cenného papíru, užšího prospektu cenného papíru nebo jejich dodatku, zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Příspěvky do Garančního fondu obchodníků s cennými papíry (dále jen „Garanční fond“) za rok 2006 se vypočítají podle § 129 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; příspěvky do Garančního fondu za rok 2005 se vypočítají podle dosavadních právních předpisů. 8. Lhůty pro výplatu náhrad z Garančního fondu za pohledávky přihlášené před účinností tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy. 9. Úprava poskytování podkladů pro výpočet náhrad z Garančního fondu ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se vztahuje i na pohledávky přihlášené před účinností tohoto zákona, u kterých nedošlo k vyplacení celé náhrady. 10. Komise pro cenné papíry může navrhnout zproštění funkce správce konkursní podstaty i pro konkursní řízení obchodníků s cennými papíry zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 11. Pokud promlčecí lhůta pro právo zákazníka na vyplacení náhrady z Garančního fondu počala běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí se počátek a běh této lhůty dosavadními právními předpisy. 12. Pokud zákazník před účinností tohoto zákona přihlásil svou pohledávku za obchodníkem s cennými papíry do konkursního řízení na majetek tohoto obchodníka s cennými papíry, stává se Garanční fond dnem účinnosti tohoto zákona namísto zákazníka konkurzním věřitelem obchodníka s cennými papíry v úpadku v rozsahu, v jakém do této doby vyplatil náhradu tomuto zákazníkovi. Na žádost Garančního fondu vyznačí správce konkurzní podstaty tuto změnu bez zbytečného odkladu v seznamu přihlášených pohledávek. Čl. III Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 263/2004 Sb., o minimálních náležitostech prospektu cenného papíru a užšího prospektu cenného papíru, se zrušuje. Čl. IV Zmocnění k vyhlášení úplného znění Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, jak vyplývá ze zákonů jej měnících. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o bankách Čl. IX V § 26 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 126/2002 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb., se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 6a zní: „h) porušení povinností stanovených zvláštním právním předpisem6a) pro uzavírání smluv o finančních službách uzavíraných na dálku. 6a) Občanský zákoník.“. Dosavadní poznámky pod čarou č. 6a až 6c se označují jako poznámky pod čarou č. 6b až 6d, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech Čl. X Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 27b se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které včetně poznámky pod čarou č. 18a zní: „n) poruší povinnosti stanovené zvláštním právním předpisem18a) pro uzavírání smluv o finančních službách uzavíraných na dálku. 18a) Občanský zákoník.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 18a se označuje jako poznámka pod čarou č. 18b, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 2. V § 27b odst. 3 se za slova „podle odstavce 1 písm. c)“ vkládají slova „a n)“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem Čl. XI V § 43b zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 377/2005 Sb., se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno w), které včetně poznámky pod čarou č. 13f zní: „w) poruší povinnosti stanovené zvláštním právním předpisem13f) pro uzavírání smluv o finančních službách uzavíraných na dálku. 13f) Občanský zákoník.“. Dosavadní poznámky pod čarou č. 13f a 13g se označují jako poznámky pod čarou č. 13g a 13h, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o Komisi pro cenné papíry Čl. XIII Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 6 se na konci odstavce 1 doplňuje věta, která včetně poznámky pod čarou č. 7a zní: „Ustanovení správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu7a) se nepoužije. 7a) § 152 odst. 5 správního řádu.“. 2. V § 8 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) při rozhodování o žádosti o schválení prospektu cenného papíru vyžadovat informace a podklady od vedoucích osob nebo od auditora emitenta cenného papíru, osoby, která vyhotovila prospekt, nebo obchodníka s cennými papíry, který cenné papíry umísťuje.“. 3. V § 9a odst. 1 písm. b) se slovo „nebo“ zrušuje. 4. V § 9a odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) jako vedoucí osoba emitenta cenného papíru, osoby, která vyhotovila prospekt, nebo obchodníka s cennými papíry, který cenné papíry umísťuje, neposkytne informace a podklady, které je Komise oprávněna požadovat podle § 8 odst. 1 písm. g), nebo“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 5. V § 9a odst. 2 se slova „a b)“ nahrazují slovy „až c)“ a slova „písm. c)“ se nahrazují slovy „písm. d)“. 6. V § 9b odst. 1 písm. b) se slovo „nebo“ zrušuje. 7. V § 9b odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) jako auditor emitenta cenného papíru, osoby, která vyhotovila prospekt, nebo obchodníka s cennými papíry, který cenné papíry umísťuje, neposkytne informace a podklady, které je Komise oprávněna požadovat podle § 8 odst. 1 písm. g), nebo“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 8. V § 9b odst. 2 se slova „a b)“ nahrazují slovy „až c)“ a slova „písm. c)“ se nahrazují slovy „písm. d)“. 9. V § 13 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena w) až y), která znějí: „w) prospektů cenného papíru schválených Komisí včetně elektronického odkazu na prospekt cenného papíru uveřejněný způsobem umožňujícím dálkový přístup na internetových stránkách emitenta nebo organizátora regulovaného trhu nejméně po dobu 12 měsíců od schválení, x) obchodních společností a fyzických osob, které jsou na svoji žádost zapsáni jako kvalifikovaní investoři podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, y) finančních holdingových společností; tyto seznamy zasílá Komise prostřednictvím ministerstva Komisi Evropských společenství a příslušným orgánům členských států Evropské unie.“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna občanského soudního řádu Čl. XV Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 283/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 322 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který včetně poznámek pod čarou č. 86a a 86b zní: „(4) Z výkonu rozhodnutí jsou vyloučeny technické prostředky, na nichž se podle zvláštního právního předpisu86a) vede evidence investičních nástrojů nebo se uchovávají dokumenty týkající se údajů v této evidenci, a dále technické prostředky sloužící k poskytování údajů o vlastnících investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu86b). 86a) § 92, 93 a 99a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. 86b) § 115 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění zákona č. 56/2006 Sb.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 2. V § 322 odst. 5 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o dluhopisech Čl. XVII Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 378/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 větě první se slova „, od jejíhož vzniku uplynuly nejméně 2 roky a která má schválené a auditované alespoň dvě poslední po sobě jdoucí účetní závěrky, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 25 až 27)“ zrušují. 2. V § 6 odst. 1 písm. b) se slova „, a u zvláštního druhu dluhopisu označení jeho druhu“ nahrazují slovy „nebo označení zvláštního druhu dluhopisu“. 3. V § 7 odst. 1 se písmeno j) zrušuje. Dosavadní písmena k) až n) se označují jako písmena j) až m). 4. V § 7 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 1 zní: „(3) Prospekt dluhopisu1) (dále jen „prospekt“) a emisní podmínky mohou tvořit jeden dokument a mohou být schvalovány společně. 1) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. Dosavadní poznámky pod čarou č. 1 až 3 se označují jako poznámky pod čarou č. 2 až 4, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou, dosavadní poznámka pod čarou č. 4 se zrušuje a odkaz na poznámku pod čarou č. 4 se nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 1. 5. V § 8 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „V případě postupu podle § 7 odst. 3 se nepoužijí ustanovení § 8 odst. 5 a § 9 odst. 1 a 2 a Komise postupuje při schvalování způsobem, který stanoví zvláštní zákon upravující podnikání na kapitálovém trhu pro schvalování prospektu.“. 6. V § 10 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Jsou-li emisní podmínky schváleny společně s prospektem, odstavce 1 až 3 se nepoužijí a emisní podmínky se uveřejní společně s prospektem způsobem, který stanoví zvláštní zákon upravující podnikání na kapitálovém trhu pro uveřejnění prospektu.“. 7. V § 12 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „V případě, že jsou emisní podmínky schváleny společně s prospektem, nepoužijí se ustanovení § 12 odst. 3 a 4 a Komise při schvalování postupuje způsobem, který stanoví zvláštní zákon upravující podnikání na kapitálovém trhu pro schvalování dodatku prospektu.“. 8. V § 13 odstavec 5 zní: „(5) Na schvalování dluhopisového programu a jeho doplňku se přiměřeně použijí ustanovení § 8 a 9. Dluhopisový program a základní prospekt1) mohou tvořit jeden dokument a mohou být schvalovány společně. Jestliže je dluhopisový program schvalován společně se základním prospektem, přiměřeně se použijí ustanovení § 8 a 9 s výjimkou § 8 odst. 5 a § 9 odst. 1 a 2 a Komise postupuje při schvalování dluhopisového programu způsobem, který stanoví zákon upravující podnikání na kapitálovém trhu1) pro schvalování základního prospektu. V případě schválení nového základního prospektu není platnost dluhopisového programu dotčena.“. 9. V § 14 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Jestliže byl dluhopisový program schválen společně se základním prospektem, použije se pro schválení doplňku přiměřeně ustanovení § 8 a 9 s výjimkou § 8 odst. 5 a § 9 odst. 1 a 2 a pro schválení změny doplňku § 12 s výjimkou § 12 odst. 3 a 4 a Komise postupuje při schvalování doplňku dluhopisového programu nebo jeho změny způsobem, který stanoví zákon upravující podnikání na kapitálovém trhu1) pro schvalování dodatku prospektu.“. 10. V § 25 odst. 4 se slova „V rámci státního dluhopisového programu“ nahrazují slovy „Na základě zvláštního zákona podle odstavce 2“. 11. V § 25 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Dluhopisy České národní banky vydávané podle zvláštního právního předpisu4a) se označují jako poukázky České národní banky.“. Poznámka pod čarou č. 4a zní: „4a) § 33 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.“. 12. V § 25 odst. 8 se slova „písm. l)“ nahrazují slovy „písm. k) a l)“. 13. V § 26 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Ministerstvo vydává státní dluhopisy v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem a určuje jejich emisní podmínky. Ministerstvo může vydat společné emisní podmínky, které jsou stejné pro blíže neurčený počet emisí státních pokladničních poukázek. Ministerstvo vyhlašuje emisní podmínky státních dluhopisů a společné emisní podmínky státních pokladničních poukázek ve Sbírce zákonů, nejde-li o emisní podmínky státního dluhopisu vydávaného v zahraničí. Společné emisní podmínky státních pokladničních poukázek jsou pro jednotlivé emise doplňovány údaji podle § 6 odst. 1 písm. c), d), g) a k) a podle § 7 odst. 1 písm. e), které se ve Sbírce zákonů nevyhlašují, ale jsou ministerstvem uveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Emisní podmínky dluhopisů vydávaných Českou národní bankou se zveřejňují ve Věstníku České národní banky a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Česká národní banka může vydat společné emisní podmínky, které jsou stejné pro blíže neurčený počet emisí poukázek České národní banky. Společné emisní podmínky se zveřejňují podle věty první a jsou pro jednotlivé emise doplňovány údaji podle § 6 odst. 1 písm. c), d), g) a k) a podle § 7 odst. 1 písm. e), které se ve Věstníku České národní banky nezveřejňují, ale jsou Českou národní bankou uveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 14. V § 26 odst. 4 větě první se slovo „vydávají“ nahrazuje slovem „prodávají“. 15. V § 26 odst. 4 větě druhé se slovo „vydávají“ nahrazuje slovem „umísťují“ a slovo „vydání“ se nahrazuje slovem „umístění“. 16. V § 27 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Ustanovení odstavců 2 až 4 se vztahují i na komunální dluhopisy vydávané v zahraničí.“. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. XVIII Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb. a zákona č. 361/2005 Sb., se mění takto: 1. V příloze v části čtvrté položce 65 písm. b) se slova „užšího prospektu cenného papíru nebo“ zrušují. 2. V příloze v části čtvrté položce 65 písm. c) se slova „nebo užšího prospektu cenného papíru“ zrušují. 3. V příloze v části čtvrté položce 65 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena d) až g). Čl. XIX Přechodné ustanovení Bylo-li řízení ve věci předmětu poplatku zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vybere se poplatek podle dosavadních právních předpisů, a to i v případech, kdy se poplatek stane splatným po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. XX Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004, zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 545/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. h) se číslo „162 000“ nahrazuje číslem „198 000“. 2. V § 13a odst. 2 se věty první a druhá nahrazují větami „Společným základem daně se pro účely tohoto zákona rozumí součet dílčích základů daně podle § 6 až 10 u obou manželů. Dílčí základy daně podle § 6 až 10 každého z manželů se upraví podle § 5 a 23. Společný základ daně se sníží o nezdanitelné části základu daně podle § 15 za oba manžele. Nezdanitelné části základu daně podle § 15 může uplatnit i ten z manželů, který před společným zdaněním neměl zdanitelné příjmy kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdaňovaných zvláštní sazbou daně, jestliže jinak splňuje podmínky stanovené pro jejich uplatnění.“. 3. V § 13a odst. 4 písm. c) se slova „podle § 13 a 14“ nahrazují slovy „podle § 13 nebo § 14“. 4. V § 13a se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Zálohy neplatí manžel (manželka), který před společným zdaněním neměl zdanitelné příjmy kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdaňovaných zvláštní sazbou daně.“. 5. V § 13a odst. 6 věta třetí zní: „V příloze k daňovému přiznání každý z manželů uvede údaje potřebné pro výpočet daně ze společného základu daně manželů podle odstavce 2 za oba manžele a každý z nich uvede do svého daňového přiznání polovinu společného základu daně sníženou o polovinu nezdanitelných částí základu daně za oba manžele, ze které vypočte daň.“. 6. V § 13a se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Požádá-li současně s podáním daňového přiznání jeden z manželů o převedení vratitelného přeplatku, který vznikl v důsledku zaplacených záloh na daň a uplatnění společného zdanění na osobní účet druhého z manželů, správce daně uskuteční tento převod ke dni splatnosti daně druhého z manželů.“. 7. V § 19 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zo), které včetně poznámky pod čarou č. 121 zní: „zo) příjmy plynoucí z příspěvků výrobců podle zvláštního právního předpisu121) provozovatelům kolektivního systému zajišťujícího zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení nebo oddělený sběr, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu, pokud jsou zaregistrováni podle zvláštního právního předpisu121). 121) § 37h odst. 1 písm. c), § 37n a 37o zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 8. V § 24 odst. 2 písm. b) na konci bodu 3 se čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se věta „Toto ustanovení se nepoužije pro zůstatkovou cenu prodávaného osobního automobilu, jehož vstupní cena je podle tohoto zákona limitována (§ 29 odst. 10), kdy se částka příjmu z prodeje podle § 23 odst. 4 písm. l) nezahrnuje do základu daně,“. 9. V § 24 odst. 2 písm. h) bod 1 zní: „1. nájemné, s výjimkou nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci a nájemného uvedeného v § 25 odst. 1 písm. za), a to podle zvláštního právního předpisu20); přitom u nájemce, který má najat podnik nebo část podniku, tvořící samostatnou organizační složku, na základě smlouvy o nájmu podniku nebo části podniku podle zvláštního právního předpisu70) (dále jen „smlouva o nájmu podniku“) je výdajem (nákladem) pouze část nájemného, která převyšuje odpisy stanovené podle zvláštního právního předpisu20),“. 10. V § 34 odst. 4 v poslední větě se za slovo „služby“ vkládají slova „, licenční poplatky (§ 19 odst. 7)“. 11. V § 38b se na konci věty druhé doplňují slova „anebo manželé uplatnili společné zdanění podle § 13a“. 12. V § 38k odst. 5 písm. f) bodě 3 se číslo „150 000“ nahrazuje číslem „300 000“. 13. V příloze č. 3 bodě 1 se věty druhá a třetí zrušují. Čl. XXI Přechodná ustanovení 1. Ustanovení čl. XX bodů 2 až 11 lze použít i za zdaňovací období, které započalo v roce 2005. 2. Ustanovení § 19 odst. 1 písm. l) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 545/2005 Sb., se poprvé použije za zdaňovací období, které započalo v roce 2006. 3. Nájemce movitých a nemovitých věcí zároveň, který uplatňuje odpisy v základu daně podle článku II bodu 3 zákona č. 492/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, postupuje ve zdaňovacím období, které započalo v roce 2005, podle § 24 odst. 2 písm. h) bodu 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona. 4. Pokud poplatník použil ustanovení § 23 odst. 17 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 545/2005 Sb., za zdaňovací období, které započalo v roce 2005, nemůže použít ustanovení § 24 odst. 2 písm. zg) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 438/2003 Sb. 5. Ustanovení § 32a odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 545/2005 Sb., se použije již pro zdaňovací období, které započalo v roce 2005. 6. Ustanovení § 34 odst. 7 a 8 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 545/2005 Sb., lze použít i za zdaňovací období, které započalo v roce 2005. 7. Ustanovení § 37b zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 545/2005 Sb., se použije na přemístění zapsaného sídla evropské společnosti35f) nebo evropského družstva z území České republiky do jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, které je účinné po 31. prosinci 2005. 8. Ustanovení čl. XX bodu 12 se použije i pro zdaňovací období, které započalo v roce 2006 a vztahuje se také na smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby uzavřené po 1. lednu 2006. ČÁST SEDMNÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XXIV Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 57/2006 Sb.	Zákon č. 57/2006 Sb. Zákon o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem Vyhlášeno 8. 3. 2006, datum účinnosti 1. 4. 2006, částka 24/2006 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Komisi pro cenné papíry * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o České národní bance * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o finančním arbitrovi * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o dluhopisech * ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce * ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových * ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o bankách * ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o účetnictví * ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o konkursu a vyrovnání * ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o územních finančních orgánech * ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST TŘICÁTÁ - Změna zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon) * ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o finančních konglomerátech * ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna exekučního řádu * ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 4. 2024 (30/2024 Sb.) 57 ZÁKON ze dne 2. února 2006 o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky Čl. I Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákona č. 350/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 219/2002 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 47/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 62/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 362/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb. a zákona č. 290/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 se bod 8 zrušuje. Dosavadní body 9 až 12 se označují jako body 8 až 11. 2. V § 2 odst. 3 se věta druhá zrušuje. 3. V § 4 odst. 1 se slova „s výjimkou dozoru nad kapitálovým trhem v rozsahu působnosti Komise pro cenné papíry“ nahrazují slovy „a ochranu zájmů spotřebitelů na finančním trhu s výjimkou dohledu nad finančním trhem v rozsahu působnosti České národní banky“ a slova „pro věci pojišťoven, penzijních fondů“ se nahrazují slovy „příspěvek ke stavebnímu spoření a státní příspěvek na penzijní připojištění“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o Komisi pro cenné papíry Čl. II Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb. a zákona č. 381/2005 Sb., se mění takto: 1. V názvu zákona se slova „Komisi pro cenné papíry“ nahrazují slovy „dohledu v oblasti kapitálového trhu“. 2. Nadpis části první zní: „DOHLED V OBLASTI KAPITÁLOVÉHO TRHU“. 3. Nadpis hlavy první zní: „PŮSOBNOST A PRAVOMOCI ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY V OBLASTI KAPITÁLOVÉHO TRHU“. 4. § 1 včetně nadpisu zní: „§ 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje působnost a pravomoci České národní banky při výkonu dohledu nad kapitálovým trhem a stanoví některá práva a povinnosti subjektů, které na tomto trhu působí.“. 5. § 2 zní: „§ 2 Česká národní banka při výkonu dohledu nad kapitálovým trhem posiluje důvěru investorů a emitentů investičních nástrojů v kapitálový trh zejména tím, že přispívá k ochraně investorů a rozvoji kapitálového trhu a podporuje osvětu v této oblasti.“. 6. § 3 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1 zní: „§ 3 Působnost České národní banky v oblasti dohledu nad kapitálovým trhem Česká národní banka v oblasti kapitálového trhu a) vykonává dohled v rozsahu stanoveném tímto zákonem a zvláštními právními předpisy upravujícími oblast podnikání na kapitálovém trhu, kolektivního investování, dluhopisů, práva obchodních společností a oblast umisťování peněžních prostředků penzijních fondů1), b) rozhoduje o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech právnických a fyzických osob, pokud tak stanoví tento zákon nebo zvláštní právní předpisy upravující oblast podnikání na kapitálovém trhu, kolektivního investování, dluhopisů, práva obchodních společností a oblast umisťování peněžních prostředků penzijních fondů1), c) kontroluje plnění informačních povinností osob podléhajících dohledu České národní banky stanovených tímto zákonem a zvláštními právními předpisy upravujícími oblast podnikání na kapitálovém trhu, kolektivního investování, dluhopisů, práva obchodních společností a oblast umisťování peněžních prostředků penzijních fondů1), d) vykonává další činnosti podle tohoto zákona. 1) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění zákona č. 377/2005 Sb. Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 378/2005 Sb. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.“. 7. Poznámka pod čarou č. 2 se zrušuje. 8. § 4 se zrušuje. 9. V § 6 se v nadpisu slovo „Komisí“ nahrazuje slovy „Českou národní bankou“. 10. V § 6 odst. 2 se ve větě první slovo „Komise“ nahrazuje slovy „Česká národní banka“, za slovo „řízení“ se vkládají slova „v oblasti dohledu nad kapitálovým trhem [§ 3 písm. a)]“ a ve větě druhé a ve větě třetí se slovo „Komise“ zrušuje. 11. V § 6 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 24e zní: „(3) Proti rozhodnutí České národní banky v oblasti dohledu nad kapitálovým trhem lze podat rozklad. O rozkladu rozhoduje bankovní rada České národní banky, která též rozhoduje o opravném prostředku proti rozhodnutí organizátora regulovaného trhu nebo burzovní komory podle zvláštního právního předpisu24e). 24e) § 49 odst. 1 a § 149 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 12. V § 6 odstavec 4 zní: „(4) V řízení, které se dotýká osob v počtu vyšším, než je 30, lze doručovat písemnosti veřejnou vyhláškou.“. 13. V § 6 se odstavce 5 a 6 zrušují. 14. V § 7 v nadpisu a v § 11 odst. 1 se slova „státního dozoru“ nahrazují slovy „dohledu nad kapitálovým trhem“. 15. V § 7 se odstavec 1 zrušuje. 16. V § 7 se označení odstavce 2 zrušuje a jeho úvodní část zní: „Dohledu České národní banky nad kapitálovým trhem podléhá“. 17. V § 7 písm. b) se slova „pokud tak stanoví tento zákon“ zrušují. 18. V § 7 písm. c) se slovo „Komise“ nahrazuje slovy „České národní banky“. 19. V § 7a odst. 1 se slova „Státnímu dozoru Komise“ nahrazují slovy „Dohledu České národní banky nad kapitálovým trhem“. 20. V § 7a odst. 2 se slova „státního dozoru“ nahrazují slovem „dohledu“. 21. V § 7a odst. 2, na obou místech odstavce 3 a na začátku odstavce 4, § 8 odst. 1, § 10 odst. 1 a na obou místech odstavce 4, § 11 odst. 1, 2, 4, 5 a 6 věta třetí, § 13 odst. 1, 2 a 3, § 19, § 26 odst. 2 písm. d) se slovo „Komise“ nahrazuje slovy „Česká národní banka“. 22. V § 7a odst. 4 se na konci ustanovení slovo „Komisi“ nahrazuje slovy „Českou národní banku“. 23. V § 8 se zrušuje nadpis „Kontrolní oprávnění“. 24. V § 8 odst. 1 písm. a) se slova „podle tohoto nebo zvláštního zákona“ zrušují a slovo „dozoru“ se nahrazuje slovy „dohledu nad kapitálovým trhem“. 25. V § 8 odst. 1 se za písmeno b) vkládají nová písmena c) až e), která včetně poznámky pod čarou č. 9b znějí: „c) vyžadovat objasnění skutečností od každého, je-li splněna podmínka podle písmene b); ustanovení zvláštního právního předpisu upravujícího správní řízení o předvolání, předvedení a výslechu svědka platí obdobně, d) vyžadovat předložení záznamů, zpráv nebo s nimi spojených údajů přenášených prostřednictvím sítě elektronických komunikací od osoby, která podléhá jejímu dohledu nad kapitálovým trhem a která je oprávněně pořídila, e) za splnění podmínky podle písmena b) vyžadovat poskytnutí provozních a lokalizačních údajů od osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací9b), 9b) § 90, 91 a § 97 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).“. 26. V § 8 odst. 1 se dosavadní písmena c) a d) označují jako písmena f) a g). 27. V § 8 odst. 1 písm. f) se slovo „státní“ zrušuje, za slovo „kontrolu“ se vkládají slova „na místě“, slova „podle tohoto nebo zvláštního zákona“ se zrušují, slovo „dozoru“ se nahrazuje slovy „dohledu nad kapitálovým trhem“ a slova „, včetně státní kontroly na místě“ se zrušují. 28. V § 8 odstavce 2 až 5 znějí: „(2) Česká národní banka může uplatnit oprávnění podle odstavce 1 písm. b) až e) i v případě šetření skutečnosti jiné než podle odstavce 1 písm. b), je-li to nutné ke zjištění informací, o které žádá zahraniční orgán dohledu nad finančním trhem, za podmínky, že je to nutné pro plnění jeho úkolů v oblasti dohledu nad finančním trhem, že tyto informace mu lze v souladu s § 26 poskytnout a že může uplatnit srovnatelné pravomoci na území svého státu v případě obdobné žádosti České národní banky. (3) Osoba podléhající dohledu České národní banky nad kapitálovým trhem je povinna v souvislosti s výkonem kontroly na místě poskytnout České národní bance potřebnou součinnost, zejména na žádost neprodleně umožnit vstup do svých prostor. Osoba, od které je Česká národní banka oprávněna vyžadovat informace nebo podklady nebo záznamy a údaje podle odstavce 1 nebo 2, je povinna poskytnout tyto informace nebo podklady nebo záznamy a údaje bez zbytečného odkladu, nestanoví-li Česká národní banka lhůtu delší. (4) Pokud hrozí nebezpečí z prodlení, může Česká národní banka ve vztahu k osobám podléhajícím dohledu podle § 7 zahájit kontrolu na místě i tím, že při oznámení o zahájení kontroly současně provede první úkon kontroly. Při doručování oznámení o zahájení kontroly lze postupovat obdobně podle § 10 odst. 2 a 3. (5) Osoby, u kterých je důvodné podezření, že bez příslušného povolení nebo souhlasu České národní banky provádějí činnost, ke které je třeba povolení nebo souhlas České národní banky, je Česká národní banka oprávněna kontrolovat v rozsahu, který je potřebný ke zjištění skutkového stavu týkajícího se takové činnosti, a kontrolovaná osoba je povinna poskytnout součinnost.“. Odstavec 6 se zrušuje. 29. V § 9 se v nadpisu slova „a sankce“ zrušují. 30. V § 9 se odstavce 1, 3 a 4 zrušují. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 1 a dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 2 a 3. 31. V § 9 odst. 1 v úvodní části ustanovení a na obou místech odstavce 2 se slovo „Komise“ nahrazuje slovy „Česká národní banka“. 32. V § 9 odst. 1 se v úvodní části ustanovení slova „státní dozor“ nahrazují slovy „dohled nad kapitálovým trhem“. 33. V § 9 odst. 1 se v písmenu a) slovo „kontrolované“ zrušuje a za slovo „osobě“ se vkládají slova „podléhající tomuto dohledu“ a v písmenu b) se slova „státnímu dozoru“ nahrazují slovy „tomuto dohledu“. 34. V § 9 odst. 3 na třech místech a v § 11 odst. 6 větě čtvrté se slova „Komise“ nahrazují slovy „České národní banky“. 35. Za § 9 se vkládají nové § 9a až 9c, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 10 znějí: „§ 9a Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) jako osoba, která podléhá dohledu České národní banky v oblasti kapitálového trhu, neposkytne informace a podklady, které je Česká národní banka oprávněna vyžadovat podle § 8 odst. 1 písm. a), b) neposkytne informace, podklady, záznamy, údaje nebo vysvětlení, které je Česká národní banka oprávněna vyžadovat podle § 8 odst. 1 písm. b) až d) a odst. 2, c) jako vedoucí osoba emitenta cenného papíru, osoby, která vyhotovila prospekt, nebo obchodníka s cennými papíry, který cenné papíry umísťuje, neposkytne informace a podklady, které je Česká národní banka oprávněna požadovat podle § 8 odst. 1 písm. g), d) poruší povinnost, jejíž splnění podléhá dohledu podle § 7a, nebo e) poruší povinnost součinnosti podle § 8 odst. 5. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c) a e) lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. d) lze uložit pokutu do 50 000 000 Kč. § 9b Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) jako osoba, která podléhá dohledu České národní banky v oblasti kapitálového trhu, neposkytne informace a podklady, které je Česká národní banka oprávněna vyžadovat podle § 8 odst. 1 písm. a), b) neposkytne informace, podklady, záznamy, údaje nebo vysvětlení, které je Česká národní banka oprávněna vyžadovat podle § 8 odst. 1 písm. b) až d) a odst. 2, c) jako auditor emitenta cenného papíru, osoby, která vyhotovila prospekt, nebo obchodníka s cennými papíry, který cenné papíry umísťuje, neposkytne informace a podklady, které je Česká národní banka oprávněna požadovat podle § 8 odst. 1 písm. g), d) poruší povinnost, která podléhá dohledu podle § 7a, nebo e) poruší povinnost součinnosti podle § 8 odst. 5. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), c) a e) se uloží pokuta do 5 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. d) pokuta do 50 000 000 Kč. § 9c Společná ustanovení ke správním deliktům (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Česká národní banka. (5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby10) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (6) Pokuty za správní delikty uložené Českou národní bankou podle tohoto zákona vybírá a vymáhá místně příslušný finanční úřad. Příjem z pokut uložených obchodníkům s cennými papíry podle tohoto zákona je příjmem Garančního fondu obchodníků s cennými papíry, příjem z ostatních pokut uložených podle tohoto zákona je příjmem státního rozpočtu. 10) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.“. 36. V § 10 se v nadpisu slova „a sankce“ zrušují. 37. V § 10 odst. 1 se slova „a sankce“ zrušují. 38. V § 10 odst. 2 se slova „Komise ukládá“ nahrazují slovy „Česká národní banka ukládá“ a slova „rozhodnutí Komise“ se nahrazují slovy „rozhodnutí České národní banky“. 39. V § 10 odst. 3 se slova „Komise je oprávněna“ nahrazují slovy „Česká národní banka je oprávněna“, slova „Rozhodnutí Komise“ se nahrazují slovy „Rozhodnutí České národní banky“ a slova „desce Komise“ se nahrazují slovy „desce České národní banky“. 40. V § 10 odst. 4 se slova „a sankcí“, slova „nebo sankce“ a slova „, a vycházet z přiměřenosti při ukládání pokuty vzhledem k majetkovým poměrům osoby“ zrušují. 41. V § 10 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 42. V § 10 odst. 5 se na třech místech slovo „Komise“ nahrazuje slovy „České národní banky“. 43. V § 11 odst. 1 se slova „podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů“ zrušují. 44. V § 11 odst. 2 písmena d) a e) znějí: „d) bance, pobočce zahraniční banky nebo spořitelnímu a úvěrnímu družstvu, které vedou pro osobu, vůči níž se přijímají opatření k nápravě nebo sankce, nebo pro jiného účastníka řízení běžný, vkladový nebo jiný účet, aby nevyplácely peněžní prostředky z tohoto účtu, neprováděly na ně započtení a ani jinak s nimi nenakládaly, e) bance, pobočce zahraniční banky nebo spořitelnímu a úvěrnímu družstvu, které vedou běžný, vkladový nebo jiný účet, aby nevyplácely peněžní prostředky z tohoto účtu, neprováděly na ně započtení a ani jinak s nimi nenakládaly, jde-li o účet, na který byly převedeny osobou, vůči níž se přijímají opatření k nápravě nebo sankce, nebo jiným účastníkem řízení peněžní prostředky z jejich účtů.“. 45. V § 11 odst. 6 se ve větě první slova „Komise uložit jako opatření k nápravě podle tohoto nebo zvláštního zákona“ nahrazují slovy „Česká národní banka při výkonu dohledu nad kapitálovým trhem uložit jako opatření k nápravě podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů uvedených v § 3“ a ve větě čtvrté slovo „Komise“ nahrazuje slovy „České národní banky“. 46. § 12 se zrušuje. 47. V § 13 odst. 1 písm. a) se slovo „papíry,11)“ nahrazuje slovy „papíry, kterým udělila povolení podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu11),“. Poznámka pod čarou č. 11 zní: „11) § 6 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.“. 48. V § 13 odst. 1 písm. b) se slovo „makléřů,12)“ nahrazuje slovy „makléřů, kterým udělila povolení podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu12),“. Poznámka pod čarou č. 12 zní: „12) § 14 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 49. V § 13 odst. 1 písm. c) se slovo „trhu,13)“ nahrazuje slovy „trhu, kterým udělila povolení podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu13),“. Poznámka pod čarou č. 13 zní: „13) § 74 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 50. V § 13 odst. 1 písm. d) se slovo „papíry,14)“ nahrazuje slovy „papíry, kterým udělila povolení podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu14),“. Poznámka pod čarou č. 14 zní: „14) § 83 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 51. V § 13 odst. 1 písm. e) se slovo „papírů,15)“ nahrazuje slovy „papírů, kterým udělila povolení podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu15),“. Poznámka pod čarou č. 15 zní: „15) § 45 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 52. V § 13 odst. 1 písm. f) se slovo „fondů,16)“ nahrazuje slovy „fondů působících podle zákona upravujícího kolektivní investování16),“. Poznámka pod čarou č. 16 zní: „16) Zákon č. 189/2004 Sb.“. 53. V § 13 odst. 1 písmena h) až j) včetně poznámek pod čarou č. 18, 19 a 20 znějí: „h) depozitářů fondů kolektivního investování18), i) penzijních fondů a depozitářů penzijních fondů19), j) pojišťoven20), 18) § 25 zákona č. 189/2004 Sb. 19) Zákon č. 42/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 20) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.“. 54. V § 13 odst. 1 písm. u) se slovo „Komisí“ nahrazuje slovy „Českou národní bankou“. 55. V § 13 odst. 1 písm. w) se slovo „Komise“ nahrazuje slovy „Česká národní banka“. 56. V § 13 odst. 1 se na konci písmene w) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno x), které zní: „x) obchodníků s cennými papíry se sídlem v členském státu Evropské unie, kteří poskytují své služby na území České republiky, s uvedením údajů o případné organizační složce umístěné na území České republiky.“. 57. V § 14 odstavec 1 zní: „(1) Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo formou úředních sdělení České národní banky ve Věstníku České národní banky (dále jen „Věstník“) a) seznam podle § 13 odst. 1 písm. a), b) pravomocná rozhodnutí České národní banky podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů v oblasti kapitálového trhu (§ 3), která jsou zásadní povahy, s výjimkou těch, která obsahují skutečnosti, na které se vztahuje zvláštní zákon21), c) výroky pravomocných rozhodnutí České národní banky ve věci podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů v oblasti kapitálového trhu (§ 3), d) stanoviska České národní banky týkající se kapitálového trhu, e) jiná sdělení nebo oznámení České národní banky důležitá pro kapitálový trh.“. 58. V § 14 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. V úvodní části jeho ustanovení se slovo „Komise“ nahrazuje slovy „Česká národní banka“ a slova „Věstníku Komise určí“ se nahrazují slovy „Věstníku oznámí“. 59. § 16 až 18 se včetně nadpisů zrušují. 60. Označení hlavy II včetně nadpisu „ORGANIZAČNÍ STRUKTURA KOMISE“ se zrušuje. 61. § 21 až 25 se včetně nadpisů zrušují. 62. V § 26 odstavec 1 zní: „(1) Zaměstnanci České národní banky vykonávající dohled v oblasti kapitálového trhu a osoby, jejichž služeb Česká národní banka využívá při výkonu dohledu nad kapitálovým trhem, a jejich zaměstnanci a členové poradních orgánů České národní banky pro oblast kapitálového trhu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech informacích získaných v souvislosti s výkonem své činnosti, funkce nebo svého zaměstnání v oblasti dohledu nad kapitálovým trhem. Informace podle věty první může osoba, která má povinnost mlčenlivosti, použít jen způsobem a v rozsahu nutném pro plnění úkolů nebo výkon funkce v oblasti dohledu nad kapitálovým trhem nebo v soudním řízení vedeném v souvislosti s rozhodnutím nebo výkonem dohledu nad kapitálovým trhem nebo v obdobném mezinárodním řízení. Porušením povinnosti mlčenlivosti není poskytnutí informace třetí osobě v souhrnné podobě tak, že nelze identifikovat konkrétní subjekt, kterého se informace týká. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení činnosti, zaměstnání nebo funkce, které tuto povinnost založily.“. 63. V § 26 odst. 2 písmeno a) zní: „a) zaměstnancům České národní banky, kteří spolupůsobí při výkonu dohledu nad finančním trhem v České republice,“. 64. V § 26 odst. 2 písm. b), odst. 4, 5 a 6 a v § 26 odst. 2 písm. d) na obou místech se slovo „dozoru“ nahrazuje slovem „dohledu“. 65. V § 26 odst. 2 písm. c) bodech 1 a 2 se slova „státnímu dozoru“ nahrazují slovem „dohledu“. 66. V § 26 odst. 2 písm. c) bodě 3 se slovo „ústřední“ nahrazuje slovem „centrální“. 67. V § 26 odst. 2 písm. g) se slova „dozoru Komise“ nahrazují slovy „dohledu České národní banky“. 68. V § 26 odst. 5 se slovo „Komisi“ nahrazuje slovy „České národní bance“. 69. V § 26 odst. 6 se slovo „kapitálovým“ nahrazuje slovem „finančním“, slovo „Komisí“ se nahrazuje slovy „Českou národní bankou“ a slova „na místě“ se zrušují. 70. V § 26 odst. 7 se slovo „finančního“ nahrazuje slovem „kapitálového“. 71. § 27 se zrušuje. 72. Hlava III se zrušuje. Čl. III Přechodná ustanovení 1. Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zaniká Komise pro cenné papíry (dále jen „Komise“) a končí funkční období předsedy a členů prezidia Komise. Dosavadní působnost Komise vyplývající ze zákonů a dalších právních předpisů přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona z Komise na Českou národní banku. 2. Rozhodnutí ve správním řízení vydaná Komisí podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, nebo zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve zněních účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí vydaná Českou národní bankou a práva a povinnosti vzniklé na základě těchto rozhodnutí nejsou dotčeny. Pokud byla takovým rozhodnutím uložena pokuta, která ještě nebyla zaplacena, při jejím vybírání a vymáhání se postupuje podle těchto zákonů ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Bylo-li rozhodnutí Komise přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zrušeno a věc vrácena k novému projednání, je k němu příslušná Česká národní banka, která postupuje podle dosavadní právní úpravy. 3. Řízení vedená Komisí a zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech nebo zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve zněních účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí Česká národní banka podle dosavadní právní úpravy. Pokud je v takovém řízení uložena pokuta, při jejím vybírání a vymáhání se postupuje podle těchto zákonů ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vydáno rozhodnutí Komise podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, nebo zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve zněních účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a byl-li proti tomuto rozhodnutí podán rozklad, rozhodne o něm bankovní rada České národní banky podle dosavadní právní úpravy. Pokud bankovní rada takové rozhodnutí zruší a věc vrátí k novému projednání, je k tomuto novému projednání příslušná Česká národní banka, která rozhodne podle dosavadní právní úpravy. O obnově řízení a v přezkumném řízení ohledně těchto rozhodnutí rozhoduje Česká národní banka podle dosavadní právní úpravy. 5. Zaměstnanci Komise se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona stávají zaměstnanci České národní banky. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů těchto zaměstnanců přecházejí z Komise na Českou národní banku. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů těch zaměstnanců, jejichž pracovní poměr ke Komisi skončil přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vypořádává Ministerstvo financí. 6. Právo hospodaření s majetkem ve vlastnictví České republiky, s výjimkou nemovitostí, se kterým byla ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona příslušná hospodařit Komise a který je potřebný k výkonu dohledu Českou národní bankou podle zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Tento majetek se stává dnem nabytí účinnosti tohoto zákona majetkem České národní banky a závazky související s tímto majetkem se stávají dnem nabytí účinnosti tohoto zákona závazky České národní banky. Ostatní majetek, se kterým byla příslušná hospodařit Komise, a ostatní závazky vypořádá Ministerstvo financí. Podrobnosti stanoví dohoda mezi Českou národní bankou a Ministerstvem financí. 7. Peněžní prostředky ve výši zůstatku rezervního fondu a fondu kulturních a sociálních potřeb Komise a případné pohledávky a závazky související s plněním z fondu kulturních a sociálních potřeb Komise přecházejí ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na Českou národní banku. 8. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se Česká národní banka stává namísto Komise nebo státu účastníkem řízení, ve kterých vystupuje jako účastník Komise nebo ve kterých Komise vystupuje za stát. Finanční závazky, které na základě takových řízení vzniknou České národní bance, uhradí stát. To platí i pro závazky, které České národní bance vzniknou v důsledku řízení zahájených ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a vztahujících se k činnosti Komise podle dosavadní právní úpravy. 9. Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zanikají plné moci udělené Komisí. 10. Povinnost osob zachovávat mlčenlivost podle § 26 zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, není tímto zákonem dotčena. 11. Lhůty, které počaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadní právní úpravy, nejsou tímto zákonem dotčeny. 12. Zprávu o situaci na českém kapitálovém trhu předkládanou Komisí za rok 2005 podle § 4 zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí a předloží vládě a Poslanecké sněmovně Česká národní banka do 30. září 2006, ledaže by byla předložena Komisí do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. IV Zmocnění Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, jak vyplývá z pozdějších zákonů. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o České národní bance Čl. V Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., zákona č. 127/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 377/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se doplňují slova „a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem“. 2. V § 2 odst. 2 písm. c) se za slovo „bank,“ vkládají slova „poboček zahraničních bank a spořitelních a úvěrních družstev,“. 3. V § 2 odst. 2 písmeno d) zní: „d) vykonává dohled nad osobami působícími na finančním trhu, provádí analýzy vývoje finančního systému, pečuje o bezpečné fungování a rozvoj finančního trhu v České republice a přispívá ke stabilitě jejího finančního systému jako celku,“. 4. V § 2 odst. 2 se písmeno e) včetně poznámek pod čarou č. 1a a 1b zrušuje a dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e). 5. V § 2 odst. 3 se slova „bankami, institucemi elektronických peněz a“ zrušují. 6. V § 3 se dosavadní odstavce 6 až 8 včetně poznámek pod čarou č. 17, 18 a 19 zrušují. 7. Za § 3 se doplňuje nový § 3a, který zní: „§ 3a Česká národní banka je povinna podávat Poslanecké sněmovně nejméně jedenkrát ročně k informaci zprávu o finanční stabilitě.“. 8. V § 5 se na konci odstavec 1 doplňují slova „a opatřeních v oblasti dohledu nad finančním trhem“. 9. V 5 odst. 2 se na konci textu tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) rozhoduje o rozkladech proti rozhodnutím České národní banky v prvním stupni.“. 10. V § 6 odst. 7 písm. d) se slova „a bankovních“ zrušují a za slovo „záležitostech“ se vkládají slova „a v oblasti finančního trhu“. 11. V § 10 odst. 2 se slovo „bankovnictví“ nahrazuje slovy „finančního trhu“. 12. V § 24 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 1a zní: „a) opatřením vyhlášeným ve Věstníku České národní banky pravidla obezřetného podnikání bank, poboček zahraničních bank, spořitelních a úvěrních družstev, institucí elektronických peněz1a) a poboček zahraničních institucí elektronických peněz podnikajících na území České republiky na základě jednotné licence, 1a) § 18b zákona č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku), ve znění zákona č. 257/2004 Sb.“. 13. V § 25 odst. 1 se za slova „aby banky“ vkládají slova „, pobočky zahraničních bank a spořitelní a úvěrní družstva“. 14. V § 25 odst. 2 se slova „banky snížených o závazky banky vůči jiným bankám“ nahrazují slovy „instituce, která má povinnost podle odstavce 1, snížených o závazky této instituce vůči jiným institucím, které mají povinnost podle odstavce 1“. 15. V § 26 odst. 1 se za slova „Pokud banka“ vkládají slova „, pobočka zahraniční banky nebo spořitelní a úvěrní družstvo“. 16. V § 26 odst. 2 se slovo „banka“ nahrazuje slovy „instituce, podléhající povinnosti podle § 25“. 17. Za § 29 se vkládá nový § 29a, který zní: „§ 29a Obchody, které Česká národní banka provádí podle části šesté s bankami, může obdobně provádět i s pobočkami zahraničních bank a se spořitelními a úvěrními družstvy.“. 18. V § 36 písm. a) se za slovo „bankami“ vkládají slova „, spořitelními a úvěrními družstvy“. 19. V § 36 se písmeno c) zrušuje včetně poznámky pod čarou č. 6. 20. V § 37 odstavec 2 zní: „(2) Česká národní banka spolu s Ministerstvem financí předkládá vládě návrhy zákonných úprav devizového hospodářství a regulace vydávání elektronických peněz.“. 21. V § 37 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Česká národní banka spolupracuje s Ministerstvem financí na přípravě návrhů zákonných úprav v oblasti finančního trhu; ustanovení odstavců 1 a 2 tím nejsou dotčena.“. 22. V § 38 odst. 1 se za slova „spořitelních a úvěrních družstev4a)“ vkládají slova „a poboček zahraničních bank“. 23. V § 38 odst. 1 se odkaz na poznámku pod čarou č. 4 zrušuje. 24. V § 38 odstavec 3 zní: „(3) Česká národní banka stanoví k zajištění jednotného platebního styku a zúčtování vyhláškou a) způsob provádění platebního styku mezi bankami, spořitelními a úvěrními družstvy a pobočkami zahraničních bank a zúčtování na účtech u bank, spořitelních a úvěrních družstev a poboček zahraničních bank, b) způsob používání platebních prostředků bankami, spořitelními a úvěrními družstvy a pobočkami zahraničních bank v platebním styku.“. 25. V § 40 se za slovo „bankami“ vkládají slova „, orgány dohledu nad finančními trhy“. 26. V § 41 odstavce 2 až 5 včetně poznámek pod čarou č. 8 a 8a znějí: „(2) Česká národní banka vyžaduje k zabezpečení svých úkolů potřebné informace a podklady od a) bank, poboček zahraničních bank, spořitelních a úvěrních družstev, institucí elektronických peněz1a) a poboček zahraničních institucí elektronických peněz podnikajících na území České republiky na základě jednotné licence, b) dalších osob podléhajících jejímu dohledu (§ 44), c) jiných osob, které náleží do sektoru finančních institucí podle práva Evropských společenství8), nebo osob, které disponují informacemi potřebnými pro sestavení platební bilance České republiky. Právo České národní banky vyžadovat informace podle zvláštních právních předpisů a plnění informační povinnosti těchto osob podle zvláštních právních předpisů tím není dotčeno8a). (3) Česká národní banka stanoví opatřením vyhlášeným ve Věstníku České národní banky obsah, formu, termíny a způsob sestavování a předkládání informací a podkladů vyžadovaných od osob uvedených v odstavci 2 písm. a) a organizační a komunikační podmínky pro jejich předávání České národní bance. (4) Česká národní banka stanoví vyhláškou okruh osob uvedených v odstavci 2 písm. b) a c) a obsah, formu, termíny a způsob sestavování a předkládání od nich vyžadovaných informací a podkladů. (5) Pokud předložené informace a podklady neodpovídají požadavkům stanoveným podle odstavce 3 nebo 4 anebo pokud vzniknou důvodné pochybnosti o správnosti nebo úplnosti předložených informací a podkladů, je Česká národní banka oprávněna vyžádat si odpovídající upřesnění nebo vysvětlení. 8) Nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství. 8a) Například zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 27. Poznámky pod čarou č. 9, 9a a 9b se zrušují. 28. V § 43 se slova „státního dozoru“ nahrazují slovy „dohledu podle zvláštních právních předpisů9)“. Poznámka pod čarou č. 9 zní: „9) Zákon č. 15/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 256/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 29. § 44 včetně poznámek pod čarou č. 9a až 9f zní: „§ 44 (1) Česká národní banka vykonává dohled nad a) bankami, pobočkami zahraničních bank, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pobočkami zahraničních institucí elektronických peněz a jinými osobami, které vydávají elektronické peníze, podle zvláštních právních předpisů9a) a nad bezpečným fungováním bankovního systému, b) obchodníky s cennými papíry, emitenty cenných papírů, centrálním depozitářem, jinými osobami vedoucími evidenci investičních nástrojů, investičními společnostmi, investičními fondy, provozovateli vypořádacích systémů, organizátory trhů s investičními nástroji a dalšími osobami, o nichž tak stanoví zvláštní právní předpisy upravující oblast podnikání na kapitálovém trhu9b), c) pojišťovnami, zajišťovnami, penzijními fondy a dalšími osobami působícími v oblasti pojišťovnictví a penzijního připojištění podle zvláštních právních předpisů9c), d) bezpečným, spolehlivým a efektivním fungováním platebních systémů podle zvláštního právního předpisu9d), e) činností jiných osob, které mají povolení podle zvláštních právních předpisů9e). (2) Dohled zahrnuje a) rozhodování o žádostech o udělení licencí, povolení a předchozích souhlasů podle zvláštních právních předpisů, b) kontrolu dodržování podmínek stanovených udělenými licencemi a povoleními, c) kontrolu dodržování zákonů, jestliže je k této kontrole Česká národní banka tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy zmocněna, a kontrolu dodržování vyhlášek a opatření vydaných Českou národní bankou, d) získávání informací potřebných pro výkon dohledu podle zvláštních právních předpisů a jejich vymáhání, ověřování jejich pravdivosti, úplnosti a aktuálnosti, e) ukládání opatření k nápravě a sankcí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, f) řízení o správních deliktech a přestupcích. (3) Česká národní banka vykonává nad osobami uvedenými v odstavci 1 též dohled na konsolidovaném základě nebo ve skupině a doplňkový dohled nad těmito osobami ve finančních konglomerátech v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy9f). 9a) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění pozdějších předpisů, část třetí zákona č. 124/2002 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů. 9b) § 3 písm. a) zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 9c) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. 9d) Část čtvrtá zákona č. 124/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9e) Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů. 9f) Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), zákon č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).“. 30. V § 45 se dosavadní text označuje jako odstavec 1. V něm se slovo „dozoru“ nahrazuje slovem „dohledu“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 9b se označuje jako poznámka pod čarou č. 9g, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 31. V § 45 se doplňuje odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 11a zní: „(2) Zaměstnanec České národní banky nesmí vykonávat dohled formou kontroly na místě v případech, kdy je osobou blízkou11a) vůči kontrolované osobě nebo osobě, která má v kontrolované osobě postavení, které by mohlo ovlivnit jeho činnost. 11a) § 116 občanského zákoníku.“. 32. Za § 45 se vkládají nové § 45a až 45d, které včetně nadpisu znějí: „§ 45a Výbor pro finanční trh (1) Zřizuje se výbor pro finanční trh (dále jen „výbor“) jako poradní orgán bankovní rady pro oblast dohledu nad finančním trhem. (2) Výbor má 7 členů, kterými jsou: a) předseda výboru, místopředseda výboru a další člen výboru, zvolení rozpočtovým výborem Poslanecké sněmovny na návrh profesních a zájmových organizací sdružujících účastníky finančního trhu a po vyjádření České národní banky a Ministerstva financí k navrženým osobám; tito členové výboru musí být důvěryhodnými a uznávanými odborníky pro oblast finančního trhu, b) člen bankovní rady jmenovaný a odvolávaný bankovní radou, c) dva vedoucí zaměstnanci Ministerstva financí jmenovaní a odvolávaní ministrem financí, d) finanční arbitr. (3) Funkční období člena výboru voleného rozpočtovým výborem Poslanecké sněmovny je 3 roky. Může být zvolen i opakovaně. Rozpočtový výbor je povinen zvolit člena výboru nejpozději do 3 měsíců od uplynutí funkčního období, smrti, vzdání se funkce nebo odvolání předchozího člena výboru rozpočtovým výborem z důvodu ztráty důvěryhodnosti. (4) Členové výboru vykonávají svoji funkci nestranně a za výkon funkce jim nepřísluší odměna. § 45b (1) Výbor se schází pravidelně alespoň dvakrát ročně. (2) Jednání výboru řídí předseda a v jeho nepřítomnosti místopředseda. (3) Guvernér České národní banky a ministr financí mají právo účastnit se jednání výboru. (4) Výbor přijme svůj jednací řád, kterým upraví podrobnější pravidla svého jednání. (5) Zaměstnanec České národní banky určený bankovní radou plní funkci tajemníka výboru. § 45c (1) Výbor sleduje a projednává a) obecné koncepce, strategie a přístupy k dohledu nad finančním trhem, b) významné nové trendy na finančním trhu, v jeho dohledu nebo regulaci, c) systémové otázky finančního trhu a výkonu dohledu nad ním, a to vnitrostátní i mezinárodní povahy. (2) Výbor je oprávněn předkládat bankovní radě stanoviska a doporučení v oblastech uvedených v odstavci 1 a v těchto případech je předseda výboru a v jeho nepřítomnosti místopředseda výboru oprávněn účastnit se projednávání stanoviska nebo doporučení výboru v bankovní radě. Obdobná stanoviska a doporučení je výbor oprávněn předkládat i Ministerstvu financí. (3) Česká národní banka informuje výbor alespoň dvakrát ročně o hlavních aktivitách v oblasti dohledu nad finančním trhem v uplynulém období včetně vydaných rozhodnutí. Učiní tak i na žádost výboru; stejnou informační povinnost má na žádost výboru i Ministerstvo financí a finanční arbitr. § 45d Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem (1) Česká národní banka každoročně vypracovává a nejpozději do 30. června následujícího roku předkládá Poslanecké sněmovně, Senátu a vládě k informaci zprávu o výkonu dohledu nad finančním trhem. (2) Před předložením zprávy o výkonu dohledu musí její návrh projednat výbor, který má právo připojit k ní své vyjádření.“. 33. § 46 včetně nadpisu zní: „§ 46 Opatření k nápravě (1) Pokud Česká národní banka zjistí, že osoba uvedená v § 24 písm. b) porušila tento zákon, jiný právní předpis nebo opatření vydané Českou národní bankou, požaduje, aby tato osoba upustila od nesprávného postupu nebo ukončila činnost. (2) Osoba uvedená v odstavci 1 informuje Českou národní banku o odstranění nedostatku bez zbytečného odkladu poté, kdy byl nedostatek odstraněn, nebo neprodleně poté, kdy byla činnost ukončena. (3) Na postup podle odstavce 1 se nevztahují předpisy o správním řízení.“. 34. Poznámka pod čarou č. 12 se zrušuje. 35. Za § 46 se vkládají nové § 46a až 46f, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 11b až 11f znějí: „§ 46a Správní delikty při podnikání a obchodování na peněžním trhu (1) Právnická osoba, která není bankou, nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že poruší pravidlo obezřetného podnikání nebo podmínky, za kterých lze obchodovat na peněžním trhu, stanovené podle § 24 písm. b). (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč. § 46b Správní delikty při plnění informační povinnosti (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba uvedená v § 41 odst. 2 se dopustí správního deliktu tím, že poruší povinnost předložit informaci nebo podklad podle § 41, anebo tím, že tato informace nebo podklad je opakovaně neúplná nebo nesprávná. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč. § 46c Správní delikty při reprodukci symbolů peněz a jejich napodobenin (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že při reprodukci symbolů peněz a jejich napodobenin zhotoví reprodukci bankovky, mince, platebního prostředku nebo cenného papíru, znějících na koruny české nebo cizí měnu anebo zhotoví, prodá, doveze nebo rozšiřuje za účelem prodeje nebo pro jiné obchodní účely předmět úpravou je napodobující v rozporu s § 20 nebo přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství11b). (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 500 000 Kč. (3) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že při reprodukci symbolů peněz a jejich napodobenin zhotoví reprodukci bankovky, mince, platebního prostředku nebo cenného papíru, znějících na koruny české nebo cizí měnu anebo zhotoví, prodá, doveze nebo rozšiřuje za účelem prodeje nebo pro jiné obchodní účely předmět úpravou je napodobující v rozporu s § 20 nebo přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství11b). (4) Za přestupek podle odstavce 3 lze uložit pokutu do 500 000 Kč. § 46d Správní delikty proti peněžnímu oběhu (1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že neodebere padělanou bankovku nebo minci, ač je povinna tak učinit podle § 21 nebo přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství11c) a nepředá je České národní bance. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč. § 46e Správní delikty v platebním styku (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že poruší povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropských společenství11d) a) účtovat za přeshraniční platbu stejnou cenu jako za odpovídající platbu prováděnou uvnitř České republiky, b) informovat klienty v souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství11e) o cenách za platby, o změnách těchto cen a dále o cenách za směnu měn související s platbou, c) sdělit klientovi na jeho žádost mezinárodní číslo jeho bankovního účtu (IBAN) a svůj mezinárodní identifikační kód banky (BIC), d) uvádět údaje podle písmene c) na výpisu z účtu klienta nebo v příloze k němu. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) se uloží pokuta do výše 5 000 000 Kč. (3) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c) a d) se uloží pokuta do výše 1 000 000 Kč. § 46f Společná ustanovení ke správním deliktům (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Česká národní banka o něm nezahájila správní řízení do jednoho roku ode dne, kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle § 46a až 46e projednává Česká národní banka. (5) O rozkladu proti rozhodnutí o správním deliktu rozhoduje bankovní rada. (6) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby11f) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (7) Pokuty za správní delikty uložené Českou národní bankou vybírá a vymáhá místně příslušný finanční úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. 11b) Nařízení Rady (ES) č. 2182/2004 o medailích a žetonech podobných euromincím. Nařízení Rady (ES) č. 2183/2004, kterým se na nezúčastněné členské státy rozšiřuje použitelnost nařízení (ES) č. 2182/2004 o medailích a žetonech podobných euromincím. 11c) Nařízení Rady (ES) 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání a nařízení Rady (ES) 1339/2001, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání, na členské státy, které nepřijaly euro jako jednotnou měnu. 11d) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2560/2001 ze dne 19. prosince 2001 o přeshraničních platbách v eurech, Úřední věstník, L 344, 28/12/2001 P. 0013 - 0016. 11e) Čl. 4 a 6 nařízení č. 2560/2001. 11f) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.“. 36. Za § 49 se doplňuje nový § 49a, který včetně poznámky pod čarou č. 12b zní: „§ 49a Správní poplatky za úkony České národní banky podle zvláštního právního předpisu12b) jsou příjmem České národní banky. 12b) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.“. 37. V § 49b odst. 1 větě druhé se za slovo „bank“ vkládají slova „, spořitelní a úvěrní družstva“. 38. V § 49b se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Česká národní banka vydává úřední sdělení České národní banky, kterými informuje například o rozhodnutích bankovní rady o úrokových sazbách, o výkladových stanoviscích České národní banky, o podmínkách pro provádění obchodů České národní banky a o skutečnostech důležitých pro osoby, které působí na finančním trhu. Úřední sdělení České národní banky podepisuje člen bankovní rady a jsou vyhlašována ve Věstníku.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 39. V § 49b se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup stejnopis Věstníku, který se však nepovažuje za Věstník podle odstavce 3 a na jehož znění se nelze ve správním řízení ani v jiném řízení odvolat.“. 40. V § 50 odstavec 3 zní: „(3) Zaměstnanci České národní banky nemohou bez předchozího souhlasu bankovní rady vykonávat podnikatelskou činnost, podílet se na podnikatelské činnosti jiných osob nebo zastávat funkce ve statutárních a jiných orgánech jakékoli obchodní společnosti. Toto ustanovení se nevztahuje na správu vlastního majetku a činnost vědeckou, literární, publicistickou, uměleckou a pedagogickou. Při těchto všech činnostech jsou zaměstnanci České národní banky povinni dbát, aby nedocházelo ke střetu zájmů nebo zneužití informací získaných při výkonu jejich funkce v České národní bance.“. 41. V § 50 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Zaměstnanci České národní banky jsou povinni dodržovat pravidla profesionální etiky stanovená etickým kodexem České národní banky, který schvaluje bankovní rada.“. 42. § 60a včetně poznámky pod čarou č. 20 se zrušuje. Čl. VI Přechodná ustanovení 1. Řízení o uložení pokuty zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí Česká národní banka podle dosavadních právních předpisů. 2. Profesní a zájmové organizace sdružující účastníky finančního trhu navrhnou do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona kandidáty na členy výboru pro finanční trh (dále jen „výbor“) podle § 45a odst. 2 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění tohoto zákona. Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny do 4 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona z navržených osob zvolí předsedu výboru, místopředsedu výboru a dalšího člena výboru. Způsob a formu navrhování kandidátů stanoví rozpočtový výbor bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti tohoto zákona a uveřejní jej způsobem umožňujícím dálkový přístup. Předseda výboru svolá ve spolupráci s Českou národní bankou první jednání výboru tak, aby se uskutečnilo do 1 měsíce po jeho zvolení. 3. První zprávu podle § 45d zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění tohoto zákona, předloží Česká národní banka za rok 2006 do 30. června 2007. Čl. VII Zmocnění Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, jak vyplývá z pozdějších zákonů a nálezu Ústavního soudu. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem Čl. XI Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 36/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 377/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odstavec 2 zní: „(2) Účastníkem může být dále fyzická osoba starší 18 let s bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, pokud je účastna důchodového pojištění nebo je poživatelem důchodu z českého důchodového pojištění nebo je účastna veřejného zdravotního pojištění v České republice, která uzavře s penzijním fondem smlouvu.“. 2. V § 4 odst. 6 větě první se slovo „jmění“ nahrazuje slovem „kapitálu“. 3. V § 4 odst. 6 větě první se slova „Ministerstva financí (dále jen „ministerstvo“) po dohodě s Komisí pro cenné papíry“ nahrazují slovy „České národní banky“. 4. V § 4 odst. 6 větě třetí, § 6 odst. 1, § 7 odst. 2 větě druhé, § 8 odst. 2 větě druhé, § 9 odst. 2 větě druhé, § 9 odst. 3 větě druhé a § 31 odst. 4 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „Česká národní banka“. 5. V § 4 odst. 6 větě poslední, § 39 odst. 2 a § 39 odst. 3 větě první se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovy „České národní banky“. 6. V § 4 odst. 7, § 5 odst. 4, § 8 odst. 3 větě první a § 9 odst. 3 větě třetí se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovy „Česká národní banka“. 7. V § 5 odstavec 1 zní: „(1) Ke vzniku a činnosti penzijního fondu je třeba povolení. O udělení povolení rozhoduje na základě písemné žádosti zakladatelů penzijního fondu Česká národní banka. Před vydáním rozhodnutí o žádosti o povolení požádá Česká národní banka o stanovisko Ministerstvo práce a sociálních věcí.“. 8. V § 7 odst. 2 větě první, § 9 odst. 2 větě první a § 9 odst. 3 větě první se slovo „ministerstvem“ nahrazuje slovy „Českou národní bankou“. 9. V § 7 odst. 3 písm. a) se slova „bankovní rady“ nahrazují slovem „zaměstnanci“. 10. V § 7 odst. 3 písm. b) se slova „investičních společností a investičních fondů,3)“ nahrazují slovy „investičních fondů3) a investičních společností3a); to neplatí pro osoby, se kterými penzijní fond tvoří koncern,“. Poznámky pod čarou č. 3 a 3a znějí: „3) § 4 a 5 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. 3a) § 14 až 19 zákona č. 189/2004 Sb.“. 11. V § 7 odst. 7 se slova „ministerstva při výkonu státního dozoru podle § 42 tím není dotčeno“ nahrazují slovy „České národní banky při výkonu dohledu nad finančním trhem a Ministerstva financí (dále jen „ministerstvo“) při výkonu státního dozoru podle § 45a tím nejsou dotčena“. 12. V § 8 odst. 1 se slova „zákon upravující výkon této funkce pro investiční společnost a investiční fond,7)“ nahrazují slovy „právní předpis upravující výkon této funkce pro investiční společnost a investiční fond7),“. Poznámka pod čarou č. 7 zní: „7) Zákon č. 189/2004 Sb.“. 13. V § 8 odst. 2 se slova „ministerstvem po dohodě s Komisí pro cenné papíry“ nahrazují slovy „Českou národní bankou“. 14. V § 8 odst. 3 větě druhé a v § 43 odst. 1 písm. d) bodě 3 se slova „ministerstvo rozhodlo“ nahrazují slovy „Česká národní banka rozhodla“. 15. V § 9 odst. 2 se poslední věta zrušuje. 16. V § 9 odst. 3 poslední věta zní: „Před vydáním rozhodnutí o návrhu na změnu penzijního plánu požádá Česká národní banka o stanovisko Ministerstvo práce a sociálních věcí.“. 17. V § 12 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „S jedním penzijním fondem může účastník uzavřít pouze jednu smlouvu; to neplatí v případě smlouvy uzavřené podle § 19 odst. 3 písm. c).“. 18. V § 12 odst. 2 se slova „občanského zákoníku o pojistných smlouvách8)“ nahrazují slovy „zvláštního právního předpisu upravujícího pojistnou smlouvu8)“. Poznámka pod čarou č. 8 zní: „8) Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě).“. 19. V § 23 odst. 3 se ve větě první a ve větě druhé slova „a státní příspěvky vrátit ministerstvu“ zrušují. 20. V § 30 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 8d zní: „(1) Penzijní fond podává čtvrtletně žádost o poskytnutí státního příspěvku souhrnně za všechny účastníky, kterým náleží státní příspěvek podle § 29. Součástí žádosti jsou údaje na technickém nosiči dat. Žádost se podává ministerstvu v kalendářním měsíci následujícím po skončení kalendářního čtvrtletí. Žádost se zpracovává za použití informačního systému ministerstva, provozovaného za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem8d). V případě neúplné žádosti nebo nesprávných údajů provede penzijní fond opravu žádosti. Oprava žádosti se podává zároveň se žádostí o státní příspěvek za kterékoliv následující kalendářní čtvrtletí. Po dobu, než je žádost doplněna nebo opravena, lhůta uvedená v odstavci 2 ve vztahu k účastníkům, jichž se oprava žádosti týká, neběží. 8d) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb.“. 21. V § 30 odst. 4 písm. b) se číslo „60“ nahrazuje slovy „do 6“. 22. V § 30 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) O vrácení částek státního příspěvku vyhotoví penzijní fond protokol, jehož součástí jsou údaje na technickém nosiči dat. Vracení částek státního příspěvku se provádí za použití informačního systému ministerstva do desátého dne každého kalendářního měsíce. Při vracení částek státního příspěvku ministerstvo prověří, zda vracená částka není vyšší, než částka poukázaná na účastníka.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7. 23. V § 30 odstavce 6 a 7 včetně poznámky pod čarou č. 9 znějí: „(6) Jestliže penzijní fond čerpal státní příspěvek ve vyšší částce, než náležel, a je v prodlení s plněním povinnosti vrátit státní příspěvek ve lhůtách uvedených v odstavci 3, je povinen platit penále ve výši 1 promile z neprávem čerpané částky státního příspěvku za každý den prodlení. Penále se počítá ode dne následujícího po uplynutí těchto lhůt až do dne, kdy byly neprávem čerpané částky státního příspěvku vráceny ministerstvu. Penále ve výši 1 promile z částek státního příspěvku, které nebyly použity na uspokojení nároků, je penzijní fond povinen platit za každý den prodlení, jestliže tyto částky státního příspěvku nebyly vráceny ministerstvu ve lhůtách uvedených v odstavci 4. Penále se počítá ode dne následujícího po uplynutí těchto lhůt až do dne, kdy byly částky státního příspěvku vráceny ministerstvu. Penále stanoví ministerstvo rozhodnutím; penále vybírá a vymáhá místně příslušný finanční úřad podle zákona upravujícího správu daní a poplatků9). (7) Ministerstvo může vyhláškou stanovit způsob podání a náležitosti žádosti o poskytnutí státního příspěvku podle odstavce 1 a způsob podání a náležitosti protokolu o vracení státního příspěvku podle odstavce 5, jestliže by byl dosavadní způsob penzijním fondem zpochybněn. 9) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. 24. V § 31 odst. 2 a v § 43 odst. 1 písm. a) se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „Českou národní banku“. 25. V § 31 se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 9a zní: „(5) Penzijní fond může obhospodařování svého majetku svěřit třetí osobě; pravidla o podmínkách pro svěření majetku fondu kolektivního investování k obhospodařování podle zvláštního právního předpisu o kolektivním investování platí obdobně9a). 9a) § 78 zákona č. 189/2004 Sb.“. 26. V § 33 odst. 5 se slova „v podílovém fondu nebo investičního fondu11c)“ nahrazují slovy „fondu kolektivního investování11c)“. Poznámka pod čarou č. 11c zní: „11c) Vyhláška č. 270/2004 Sb., o způsobu stanovení reálné hodnoty majetku a závazků fondu kolektivního investování a o způsobu stanovení aktuální hodnoty akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování.“. 27. V § 34 odst. 6 se slova „ministerstvu a Komisi pro cenné papíry“ nahrazují slovy „České národní bance“. 28. V § 36 odst. 3 se slova „ministerstvu a Komisi pro cenné papíry“ nahrazují slovy „České národní bance, ministerstvu“. 29. V § 37 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 30. V § 38 odst. 2 se slova „ministerstvu při výkonu státního dozoru nebo o žádost o státní příspěvek“ nahrazují slovy „České národní bance při výkonu dohledu nad finančním trhem nebo ministerstvu při výkonu státního dozoru v souvislosti s poskytováním a vracením státního příspěvku (§ 45a)“. 31. V § 39 odst. 4 se slova „ministerstvo po dohodě s Komisí pro cenné papíry“ nahrazují slovy „Česká národní banka“. 32. V nadpisu nad označením § 42 se slova „STÁTNÍ DOZOR“ nahrazují slovem „DOHLED“. 33. § 42 zní: „§ 42 (1) Činnost penzijního fondu a činnost depozitáře podle tohoto zákona podléhají dohledu, který vykonává Česká národní banka. Státní dozor v rozsahu stanoveném v § 45a vykonává ministerstvo. Kontrolní oprávnění finančních a jiných orgánů podle zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena. (2) Při výkonu dohledu Česká národní banka dohlíží na dodržování tohoto zákona, zvláštních právních předpisů, statutu a penzijního plánu, jakož i rozhodnutí vydaných Českou národní bankou a dbá na ochranu účastníků. (3) Při výkonu dohledu a státního dozoru si Česká národní banka a ministerstvo vzájemně poskytují všechny informace a zjištění, které mohou být významné pro výkon jejich působnosti. Na plnění vzájemné informační povinnosti se nevztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost. (4) Při výkonu dohledu může Česká národní banka požadovat od penzijního fondu informace o jeho činnosti, a to v rozsahu potřebném pro výkon dohledu. Pověření zaměstnanci České národní banky jsou při výkonu dohledu oprávněni účastnit se jednání orgánů penzijního fondu a vstupovat do prostorů penzijního fondu. (5) Orgány, jejich členové a zaměstnanci penzijního fondu jsou povinni předložit České národní bance jí vyžádané doklady a písemnosti potřebné pro výkon dohledu nad penzijními fondy a poskytnout k tomu všechny potřebné informace v písemné nebo ústní formě. (6) Penzijní fond je povinen a) předložit České národní bance každoročně, nejpozději do 31. ledna, seznam akcionářů s vyznačením údajů, které požaduje zvláštní právní předpis8a), b) informovat Českou národní banku o každé změně v seznamu akcionářů do 10 dnů po zápisu změny v seznamu akcionářů, c) předložit České národní bance usnesení rejstříkového soudu o zápisu změny nebo zániku zapisovaných skutečností bez zbytečného odkladu po provedení zápisu do obchodního rejstříku. (7) Česká národní banka vede seznam všech penzijních fondů a uveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 34. V § 43 odst. 1 se slova „ministerstvo při výkonu státního dozoru“ nahrazují slovy „Česká národní banka při výkonu dohledu“. 35. V § 43 odst. 1 písm. b) se slova „musí ministerstvo“ nahrazují slovy „musí Česká národní banka“ a slova „stanovené ministerstvem“ se nahrazují slovy „stanovené Českou národní bankou“. 36. V § 43 odst. 2 se slova „ministerstvo dozvědělo“ nahrazují slovy „Česká národní banka dozvěděla“. 37. Za § 43 se vkládá označení „HLAVA JEDENÁCTÁ“ a nadpis „SPRÁVNÍ DELIKTY“. 38. Nadpis nad označením § 43a se zrušuje. 39. § 43a až 43c včetně nadpisů znějí: „§ 43a Přestupky (1) Člen orgánu penzijního fondu se dopustí přestupku tím, že z majetku penzijního fondu koupí věc, jejíž hodnota přesahuje částku 5 000 Kč, anebo penzijnímu fondu věc, jejíž hodnota přesahuje částku 5 000 Kč, prodá. (2) Člen orgánu penzijního fondu nebo zaměstnanec penzijního fondu se dopustí přestupku tím, že a) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 7 odst. 7, nebo b) poskytne při výkonu dohledu nebo státního dozoru nad činností penzijního fondu České národní bance nebo ministerstvu nepravdivou informaci. (3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 100 000 Kč. § 43b Správní delikty právnických osob (1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že provozuje penzijní připojištění bez povolení podle § 5. (2) Penzijní fond se dopustí správního deliktu tím, že a) uzavře smlouvu s fyzickou osobou, která nemůže být účastníkem podle § 2, b) použije akcie představující podílovou účast akcionářů penzijního fondu k zajištění závazků penzijního fondu (§ 4 odst. 8), c) v rozporu s ustanovením § 8 odst. 5 má zřízen běžný účet u jiné banky, než je depozitář, d) neseznámí před uzavřením smlouvy budoucího účastníka se statutem a penzijním plánem (§ 13), e) neinformuje písemně účastníky o změnách penzijního plánu, které se týkají nároků a dávek z penzijního připojištění (§ 14 odst. 3), f) nevyplatí účastníku dávky penzijního připojištění ve lhůtách a způsobem stanoveným penzijním plánem nebo dohodnutým s příjemcem penze (§ 20 odst. 2), g) nepřevede prostředky účastníka do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu ve lhůtě uvedené v § 24 odst. 2, h) neinformuje účastníky podle § 26 odst. 1 nebo nevydá či nezpřístupní účastníkům zprávu podle § 26 odst. 2 nebo nezpřístupní seznam členů orgánů penzijního fondu a seznam akcionářů penzijního fondu způsobem podle § 26 odst. 3, i) nepředloží žádost o poskytnutí státního příspěvku ve lhůtách a způsobem podle § 30 odst. 1, j) nevrátí do státního rozpočtu neprávem poukázané státní příspěvky ve lhůtách podle § 30 odst. 3 nebo nevrátí do státního rozpočtu částky státního příspěvku podle § 30 odst. 4, k) nakládá se svým majetkem způsobem, který je v rozporu se zájmy účastníků (§ 31 odst. 3), l) neprodleně neinformuje Českou národní banku, že není schopen krýt nároky na dávky z penzijního připojištění, nebo nepřijme opatření k nápravě podle § 31 odst. 2, m) vykonává činnost, která bezprostředně nesouvisí s penzijním připojištěním (§ 32), n) umístí prostředky penzijního fondu v rozporu s § 33, nebo jedná v rozporu s § 31 odst. 5, o) umístí prostředky penzijního fondu v rozporu s limity podle § 34 odst. 1 až 4 nebo neprodleně neoznámí České národní bance překročení těchto limitů, p) nakoupí akcie jiného penzijního fondu nebo vydá dluhopisy v rozporu s ustanovením § 34 odst. 7, q) nezveřejní zprávu o hospodaření nebo informaci o hospodaření v případech podle § 36 odst. 1, r) neuloží nebo neuschová doklady související s penzijním připojištěním účastníka po dobu uvedenou v § 37 odst. 4, s) poskytne informace týkající se jednotlivého účastníka v rozporu s ustanovením § 38 odst. 2, t) nepředloží České národní bance seznam akcionářů podle § 42 odst. 6 písm. a) nebo neinformuje Českou národní banku o změně v seznamu akcionářů podle § 42 odst. 6 písm. b), u) neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky zjištěné při výkonu dohledu nebo státního dozoru, nebo neinformuje Českou národní banku nebo ministerstvo o plnění přijatých opatření, nebo v) nevymění v určené lhůtě členy orgánů penzijního fondu. (3) Depozitář se dopustí správního deliktu tím, že a) neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky zjištěné při výkonu dohledu, nebo b) neinformuje Českou národní banku o plnění přijatých opatření. (4) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 20 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavců 2 a 3 pokuta do 5 000 000 Kč. § 43c Společná ustanovení (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. O výši pokuty, uložené penzijnímu fondu, se sníží část zisku, která se rozděluje podle § 35 na základě rozhodnutí valné hromady. (3) Při určení hodnoty věci uvedené v § 43a odst. 1 se vychází z ceny, za kterou se věc, která byla koupena nebo prodána, v době a místě uskutečnění koupě nebo prodeje prodává, a nelze-li takto hodnotu věci zjistit, vychází se z účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci. (4) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (5) Správní delikty projednává v prvním stupni a) ministerstvo, jde-li o správní delikty uvedené v § 43b odst. 2 písm. i) a j), b) Česká národní banka nebo ministerstvo, jde-li o správní delikty uvedené v § 43a odst. 2 a v § 43b odst. 2 písm. a) a u), c) Česká národní banka, jde-li o ostatní správní delikty. (6) Ze správních orgánů uvedených v odstavci 5 písm. b) projedná správní delikt uvedený v § 43b odst. 2 písm. a) ten správní orgán, který zahájí správní řízení jako první. Je-li správní řízení zahájeno u každého z těchto orgánů v tentýž den, správní delikt projedná Česká národní banka. (7) Pokuty za správní delikty vybírá a vymáhá místně příslušný finanční úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.“. 40. § 43d a 43e se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 13f a 13g zrušují. 41. Nad označení § 45a se vkládá označení „HLAVA DVANÁCTÁ“ a nadpis „STÁTNÍ DOZOR NAD POSKYTOVÁNÍM STÁTNÍHO PŘÍSPĚVKU“. 42. § 45a včetně poznámky pod čarou č. 13f zní: „45a (1) Činnost penzijního fondu a depozitáře podle tohoto zákona podléhá státnímu dozoru ministerstva v rozsahu povinností stanovených tímto zákonem penzijnímu fondu v souvislosti s poskytováním a vracením státního příspěvku. (2) Při výkonu státního dozoru ministerstvo dohlíží na dodržování tohoto zákona a penzijního plánu a dbá na ochranu účastníků. (3) Při výkonu státního dozoru ministerstvo prověřuje seznamy účastníků všech penzijních fondů tak, aby státní příspěvek byl poskytnut za každého účastníka pouze jednou. (4) Při výkonu státního dozoru je ministerstvo povinno prověřit, zda fyzická osoba, která je účastníkem, splňuje podmínky stanovené v § 2 odst. 1 a zda penzijní připojištění nezaniklo úmrtím účastníka. Ke splnění uvedené povinnosti je ministerstvo oprávněno požadovat, aby Ministerstvo vnitra prověřilo v informačním systému evidence obyvatel a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo a datum ukončení trvalého pobytu účastníka, je-li státním občanem České republiky, b) jméno, případně jména, příjmení, rodné číslo a druh pobytu účastníka, je-li cizinec, c) datum úmrtí účastníka13f). (5) Prověření údajů uvedených v odstavci 4 písm. a), b) je ministerstvo oprávněno požadovat čtyřikrát za kalendářní rok, prověření údaje uvedeného v odstavci 4 písm. c) dvakrát za kalendářní rok. Údaje uvedené v odstavci 4 poskytuje Ministerstvo vnitra na základě žádosti ministerstva v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu upravujícího elektronický podpis nebo na technickém nosiči dat. Pro prověření aktuálního stavu údajů v rozsahu uvedeném v odstavci 4 je ministerstvo oprávněno získávat údaje z informačního systému evidence obyvatel též způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Za účelem ověření splnění podmínek fyzické osoby být účastníkem podle § 2 odst. 2 je ministerstvo povinno dále prověřit, zda fyzická osoba je účastna veřejného zdravotního pojištění v České republice. Ke splnění uvedené povinnosti je ministerstvo oprávněno požadovat čtyřikrát za kalendářní rok prověření údajů o jménu, případně jménech, příjmení, číslu pojištěnce a o datu zániku účasti pojištěnce na veřejném zdravotním pojištění v České republice z registru pojištěnců, vedeného Ústředím Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky podle zvláštního právního předpisu1ac). Údaje uvedené v tomto odstavci poskytuje Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky na základě žádosti ministerstva v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu upravujícího elektronický podpis nebo na technickém nosiči dat. (7) Při výkonu státního dozoru ministerstvo prověřuje vznik nároku účastníka na dávku penzijního připojištění a na její výplatu a vznik nároku na převedení příspěvků včetně státního příspěvku podle § 24. (8) Při výkonu státního dozoru ministerstvo uloží, aby penzijní fond nebo depozitář odstranily zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě a aby informovaly ministerstvo o plnění přijatých opatření. (9) Zaměstnanci ministerstva jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu státního dozoru; ustanovení § 7 odst. 7 věty třetí platí zde obdobně. (10) Při výkonu státního dozoru ministerstva nad penzijním fondem a depozitářem se obdobně použijí ustanovení § 42 odst. 4 a 5. 13f) § 8 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).“. 43. V § 46 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 14 zní: „(2) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro rozhodování České národní banky a ministerstva ustanovení správního řádu14). O rozkladu proti rozhodnutí České národní banky v prvním stupni rozhoduje bankovní rada České národní banky. Nejde-li o rozhodnutí, kterým byla uložena pokuta, podaný rozklad nemá odkladný účinek. 14) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.“. 44. V § 46 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Česká národní banka informuje ministerstvo o svých pravomocných rozhodnutích podle § 5 odst. 1, § 9 odst. 3 a § 43 odst. 1 písm. d) tohoto zákona.“. Čl. XII Přechodná ustanovení 1. Dosavadní působnost ministerstva vyplývající ze zákonů a dalších právních předpisů, týkající se penzijních fondů, přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Českou národní banku. To neplatí, jde-li o věci v působnosti ministerstva podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Zaměstnanci ministerstva zařazení k výkonu práce v organizačním útvaru Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona stávají zaměstnanci České národní banky. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů těchto zaměstnanců přecházejí z ministerstva na Českou národní banku. Ustanovení první a druhé věty se nevztahuje na zaměstnance ministerstva, kteří ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonávají státní dozor v oblasti státní podpory penzijního připojištění podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Právo hospodaření s majetkem ve vlastnictví České republiky s výjimkou nemovitostí, se kterým bylo ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona příslušné hospodařit ministerstvo a který je potřebný k výkonu dohledu Českou národní bankou podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Tento majetek se stává dnem nabytí účinnosti tohoto zákona majetkem České národní banky a závazky související s tímto majetkem se stávají dnem nabytí účinnosti tohoto zákona závazky České národní banky. Informační systém „Státní dozor nad penzijními fondy“, provozovaný ministerstvem podle zvláštního právního předpisu, se majetkem České národní banky ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nestává. Podrobnosti stanoví dohoda mezi Českou národní bankou a ministerstvem. 4. Rozhodnutí ve správním řízení vydaná ministerstvem nebo Komisí přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nejde-li o věci v působnosti ministerstva podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí vydaná Českou národní bankou a práva a povinnosti vzniklé na základě těchto rozhodnutí nejsou dotčeny. Pokud byla takovým rozhodnutím uložena pokuta, která ještě nebyla zaplacena, při jejím vybírání a vymáhání se postupuje podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Bylo-li rozhodnutí ministerstva nebo Komise před účinností tohoto zákona zrušeno a věc vrácena k novému projednání, je k němu příslušná Česká národní banka, která postupuje podle dosavadní právní úpravy. 5. Seznam penzijních fondů vedený ministerstvem podle dosavadní právní úpravy vede ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Česká národní banka. 6. Řízení vedená ministerstvem nebo Komisí a zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí Česká národní banka podle dosavadní právní úpravy. To neplatí, jde-li o věci v působnosti ministerstva podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud je v řízení podle věty první nebo druhé uložena pokuta, při jejím vybírání a vymáhání se postupuje podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vydáno rozhodnutí ministerstva nebo Komise, proti němuž byl podán rozklad, rozhodne o něm bankovní rada České národní banky podle dosavadní právní úpravy. To neplatí, jde-li o věci v působnosti ministerstva podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud bankovní rada takové rozhodnutí zruší a věc vrátí k novému projednání, je k tomuto novému projednání příslušná Česká národní banka, která rozhodne podle dosavadní právní úpravy. O obnově řízení a v přezkumném řízení ohledně těchto rozhodnutí rozhoduje ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Česká národní banka podle dosavadní právní úpravy. 8. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se Česká národní banka stává namísto ministerstva nebo státu účastníkem řízení, ve kterých vystupuje jako účastník ministerstvo v souvislosti s výkonem státního dozoru nad provozováním penzijního připojištění, a řízení, ve kterých ministerstvo financí v souvislosti s výkonem státního dozoru nad provozováním penzijního připojištění vystupuje za stát. Finanční závazky, které na základě takových řízení vzniknou České národní bance, uhradí stát. To platí i pro závazky, které České národní bance vzniknou v důsledku řízení zahájených po účinnosti tohoto zákona a vztahujících se k činnosti ministerstva podle dosavadní právní úpravy. To neplatí, jde-li o věci v působnosti ministerstva podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 9. Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zanikají plné moci udělené ministerstvem nebo Komisí v souvislosti s výkonem státního dozoru nad provozováním penzijního připojištění, nejde-li o věci v působnosti ministerstva podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 10. Povinnost osob zachovávat mlčenlivost podle dosavadní právní úpravy není tímto zákonem dotčena. 11. Lhůty, které počaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadní právní úpravy, nejsou tímto zákonem dotčeny. Čl. XIII Zmocnění Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, jak vyplývá z pozdějších zákonů. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech Čl. XIV Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se slova „Úřad pro dohled nad družstevními záložnami (dále jen „Úřad“)“ nahrazují slovy „Česká národní banka“. 2. V § 1 odst. 6 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c). 3. V § 1 odst. 7 se slovo „vyhláška;“ nahrazuje slovy „opatření České národní banky,“. 4. V § 1 odst. 8 se věta první včetně poznámky pod čarou č. 2 zrušuje. 5. V § 1a odst. 1 písm. f) a g) se slovo „dozoru“ nahrazuje slovem „dohledu“. 6. V § 1a odst. 1 písm. l) se slovo „dozorem“ nahrazuje slovem „dohledem“ a slovo „dozor“ slovem „dohled“. 7. V § 1a odst. 2, § 2a odst. 1, § 2b odst. 5, § 2d odst. 3 na obou místech a odst. 4, § 2e odst. 2 na obou místech, § 2g odst. 1 a 3, § 2h odst. 1, odst. 2 na všech místech a odst. 3, § 2i, § 4b odst. 3 a 4, § 7 odst. 7 na obou místech, § 8a odst. 2 a 4, § 22 odst. 3 na obou místech, odst. 4, odst. 5 na obou místech, odst. 6 a odst. 7 na obou místech, § 22a odst. 1 až 3, § 27d odst. 3, § 27f odst. 2 a v § 28 odst. 1, 11 a 12 se slovo „Úřad“ nahrazuje slovy „Česká národní banka“. 8. V § 1a odst. 2 se slovo „oprávněn“ nahrazuje slovem „oprávněna“. 9. V § 2a odstavec 4 zní: „(4) O žádosti o udělení nebo změně povolení rozhodne Česká národní banka po posouzení podmínek pro udělení povolení nebo změnu povolení do 6 měsíců ode dne zahájení správního řízení a v této lhůtě rozhodnutí doručí. Nebyla-li žádost úplná a Česká národní banka si vyžádala její doplnění, rozhodne Česká národní banka do 12 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí v této lhůtě doručí. Bylo-li Českou národní bankou vyžádáno doplnění žádosti, přičemž doplněná žádost není úplná, nebo není-li dodržena ze strany žadatele lhůta stanovená Českou národní bankou na její doplnění, je Česká národní banka oprávněna správní řízení o udělení povolení zastavit. Česká národní banka si před vydáním rozhodnutí o udělení nebo změně povolení vyžádá stanovisko Ministerstva financí. Před vydáním rozhodnutí o žádosti o povolení konzultuje Česká národní banka svůj záměr s orgánem dohledu nad družstevními záložnami příslušného státu, pokud to vyžaduje mezinárodní smlouva.“. 10. V § 2a odst. 7 písm. a) se slova „nebo jejíž odsouzení pro tyto trestné činy bylo zahlazeno nebo se na ni z jiného důvodu hledí, jako by nebyla odsouzena,“ zrušují. 11. V § 2a odst. 7 písm. d) se za slovo „osoby,“ vkládají slova „u které byla zavedena nucená správa nebo“. 12. V § 2a se na konci odstavce 8 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 3c zní: „d) jde o likvidátora, který splnil zákonnou povinnost podat návrh na prohlášení konkursu pro předluženost likvidované společnosti3c). 3c) § 31a odst. 4 písm. b) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 3c se označuje jako poznámka pod čarou č. 3d, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 13. V § 2a se za odstavec 10 vkládá nový odstavec 11, který zní: „(11) Česká národní banka stanoví vyhláškou seznam listin a jejich náležitosti k prokázání a) odborné způsobilosti a důvěryhodnosti osob zvolených do funkce členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise a dalších osob, které jsou navrhovány do řídících funkcí v družstevní záložně podle odstavce 6 písm. a), b) způsobilosti fyzických nebo právnických osob s kvalifikovanou účastí na družstevní záložně a členů s dalším členským vkladem k výkonu práv člena v souladu s ustanovením odstavce 6 písm. d).“. Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 12. 14. V § 2a odst. 12 se slova „Úřad“ nahrazují slovy „Česká národní banka“ na všech místech a slovo „Úřadu“ se nahrazuje slovy „České národní banky“. 15. V § 2a se doplňuje odstavec 13, který zní: „(13) Česká národní banka je oprávněna vyžádat si opis z evidence Rejstříku trestů týkající se fyzických osob, které jsou zakladateli družstevní záložny, členy orgánu družstevní záložny nebo jsou navrhovány jako řídící osoby.“. 16. V § 2b odstavec 3 zní: „(3) Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá nabýt kvalifikovanou účast na družstevní záložně nebo tuto účast zvýšit tak, že dosáhne alespoň 20 %, 33 % nebo 50 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv, nebo se jinak stát osobou ovládající družstevní záložnu, je povinna požádat o předchozí souhlas Českou národní banku. K dosažení vyššího limitu, než pro který byl dříve udělen souhlas, je třeba udělení nového souhlasu. Stejnou povinnost má i osoba jednající ve shodě. Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá nabýt kvalifikovanou účast na družstevní záložně nebo tuto účast zvýšit, nebo osoby jednající ve shodě (dále jen „dotčená osoba“) jsou zároveň povinny prokázat způsobilost podle § 2a odst. 6 písm. d). Listiny prokazující tuto způsobilost musí být přiloženy k žádosti. Rozhodnutí o žádosti vydá Česká národní banka do 90 dnů ode dne doručení úplné žádosti. Nevydá-li Česká národní banka v této lhůtě alespoň rozhodnutí v prvním stupni, platí, že souhlas byl udělen. V rozhodnutí o předchozím souhlasu může Česká národní banka stanovit lhůtu, ve které je dotčená osoba oprávněna nabýt kvalifikovanou účast. Česká národní banka souhlas neudělí též v případě, když by kvalifikovaná účast dotčené osoby byla v rozporu s ustanovením § 1 odst. 6 písm. b). Účastníky řízení jsou všechny dotčené osoby. Osoba, která hodlá snížit svou kvalifikovanou účast na družstevní záložně, která představuje alespoň 50 %, 33 %, 20 % nebo 10 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv, pod tyto limity, nebo jinak pozbýt postavení osoby ovládající družstevní záložnu, je povinna tuto skutečnost neprodleně oznámit České národní bance. Stejnou povinnost mají i osoby jednající ve shodě.“. 17. V § 2b odst. 5 ve větě první se slovo „oprávněn“ nahrazuje slovem „oprávněna“, na konci textu věty první se doplňují slova „, práva požadovat svolání členské schůze a práva podat soudu návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze“. 18. V § 2b odst. 5 se za větu první vkládá věta „Pozastavit lze pouze výkon všech výše uvedených práv.“. 19. V § 2b odst. 5 se ve větě poslední slova „Podané odvolání“ nahrazují slovy „Podaný rozklad“. 20. V § 2b odst. 6 se ve větě první slova „Úřad pozastavil právo účastnit se členské schůze a hlasovat“ nahrazují slovy „Česká národní banka pozastavila práva podle odstavce 5“. 21. V § 2b odst. 6 se ve větě poslední slova „práva účastnit se členské schůze a hlasovat na ní Úřad“ nahrazují slovy „práv podle odstavce 5 Česká národní banka“. 22. V § 2b odst. 7, § 6 odst. 10 a v § 28a se slovo „Úřad“ nahrazuje slovy „Českou národní banku“. 23. V § 2b odst. 7 se slova „tyto změny podléhají postupu podle odstavce 3“ nahrazují slovy „při těchto změnách, i jednáním jiných členů, jsou překročeny nebo sníženy limity uvedené v odstavci 3“. 24. V § 2d odst. 1, § 2e odst. 2 větě druhé, § 2i, § 4b odst. 3 na obou místech a odst. 4, § 5a odst. 3 a 4, § 13 odst. 4 a v § 25a odst. 2 se slovo „Úřadu“ nahrazuje slovy „České národní banky“. 25. V § 2d odst. 2 písm. e) se slova „; pro prokazování těchto údajů se použije § 17a odst. 1 věta druhá“ nahrazují slovy „, kterými jsou jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště, rodné číslo, nebylo-li přiděleno, datum narození“. 26. V § 2e odst. 2 větě první, § 6 odst. 6, § 7 odst. 7, § 8a odst. 2 na obou místech a odst. 4 a v § 22 odst. 7 se slovo „Úřadu“ nahrazuje slovy „České národní bance“. 27. § 2f zní: „§ 2f Má-li družstevní záložna v úmyslu provozovat činnosti na území hostitelského státu v rozsahu povolení uděleného jí Českou národní bankou bez založení pobočky, pokud jejich provozování nemá charakter trvalé hospodářské činnosti, oznámí písemně svůj záměr se specifikací vykonávané činnosti alespoň 60 dní před zahájením této činnosti České národní bance. Česká národní banka oznámí orgánu dohledu hostitelského státu záměr družstevní záložny provozovat činnost na jeho území do 30 dnů ode dne obdržení úplného oznámení družstevní záložny.“. 28. V § 2j odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „k podnikání“ zrušují. 29. V § 2j odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „je Úřad povinen vyžádat si“ nahrazují slovy „si Česká národní banka vyžádá“ a slova „nebo dozoru“ se zrušují. 30. V § 2j odst. 2 se slovo „dozorovaných“ nahrazuje slovem „dohlížených“. 31. V § 3 odst. 1 písm. h) se za slovo „měny“ vkládají slova „v hotovosti“. 32. V § 3 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Výkon činnosti družstevní záložny podle odstavce 1 pro stát a jeho organizační složky, vyšší územní samosprávné celky a obce, právnické osoby jimi zřízené, nebo ve kterých jsou stát, vyšší územní samosprávné celky nebo obce výlučnými podílníky, a pro další veřejné instituce hospodařící s veřejnými prostředky není podmíněn jejich členstvím.“. 33. V § 4b se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Rozhodnutí vydá Česká národní banka do 90 dnů ode dne doručení úplné žádosti.“. 34. V § 5a odst. 3 se slovo „který“ nahrazuje slovem „která“. 35. V § 5a se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Rozhodnutí členské schůze o zrušení, o fúzi a o rozdělení družstevní záložny bez předchozího souhlasu České národní banky je neplatné.“. 36. V § 6 odst. 5 písm. a) se za slovo „záložně“ vkládají slova „nebo bance“ a na konci textu písm. a) se doplňují slova „nebo banky“. 37. V § 6 se doplňuje odstavec 11, který zní: „(11) Členové volených orgánů družstevní záložny, kteří porušili své povinnosti z titulu člena voleného orgánu družstevní záložny vyplývající pro ně z právních předpisů nebo stanov, odpovídají společně a nerozdílně za škodu, která vznikne věřitelům družstevní záložny tím, že v důsledku tohoto porušení povinností těmito členy volených orgánů není družstevní záložna schopna plnit své splatné závazky.“. 38. V § 7 odst. 5 se věta poslední nahrazuje větou „Výkon funkce člena představenstva družstevní záložny je neslučitelný s výkonem funkce v řídících nebo dozorčích orgánech nebo funkcí ředitele nebo prokuristy v jiné právnické osobě, která je podnikatelem.“. 39. V § 8 odst. 2 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) až j) se označují jako písmena e) až i). 40. V § 8 odstavec 3 zní: „(3) Pro účely tohoto zákona se podřízeným dluhem rozumí úvěr, půjčka nebo vklad jednorázově splacený fyzickou či právnickou osobou družstevní záložně; smlouva o podřízeném dluhu musí splňovat náležitosti uvedené v odstavci 4.“. 41. V § 8 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 10a zní: „(4) Pro účely započítávání podřízeného dluhu do kapitálu musí být splněna tato kritéria: a) smlouva o podřízeném dluhu obsahuje podmínku podřízenosti podle zvláštního zákona10a), b) částka podřízeného dluhu byla v plné výši převedena na družstevní záložnu, c) podřízený dluh není přímo ani nepřímo financován ze zdrojů družstevní záložny, d) podřízený dluh je nezajištěn, e) podřízený dluh má lhůtu splatnosti nejméně 5 let od data jeho převedení na příslušný účet družstevní záložny, jistina podřízeného dluhu je jednorázově splatná. Pokud smlouva o podřízeném dluhu obsahuje ustanovení, podle kterého lze splatit tento dluh před dohodnutým termínem splatnosti (kupní opce), může být toto právo uplatněno nejdříve po 5 letech od data převedení částky podřízeného dluhu na příslušný účet, f) podřízený dluh lze splatit nebo vyplatit před termínem splatnosti podle písmene e), pokud záměr splatit nebo vyplatit podřízený dluh byl oznámen a doložen popisem dopadů do kapitálu družstevní záložny České národní bance a Česká národní banka předčasné splacení schválila ve lhůtě 1 měsíce ode dne úplného doložení nebo v této lhůtě neinformovala o prodloužení lhůty nejvýše o 1 měsíc, g) smlouva o podřízeném dluhu obsahuje ujednání smluvních partnerů o tom, že započtení pohledávky věřitele z podřízeného dluhu proti jeho závazkům vůči družstevní záložně není přípustné, h) pohledávku z titulu podřízeného dluhu nelze přijmout družstevní záložnou jako zajištění, i) podřízený dluh je vykazován jako součást kapitálu, pokud byl České národní bance předložen návrh smlouvy o podřízeném dluhu a Česká národní banka vydala do 90 dnů ode dne doručení veškerých podkladů nutných k rozhodnutí souhlas s podmínkami podřízeného dluhu uvedenými ve smlouvě upravujícími kritéria uvedená v písmenech a) až h). Jakákoli změna podmínek smlouvy o podřízeném dluhu dotýkající se kritérií uvedených v písmenech a) až h) podléhá souhlasu České národní banky. Provedení takové změny smlouvy o podřízeném dluhu bez souhlasu České národní banky je od samého počátku neplatné. 10a) § 34 odst. 1 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech.“. 42. V § 8 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Pokud smlouva o podřízeném dluhu obsahuje kupní opci, podřízený dluh se snižuje pro účely stanovení kapitálu během posledních 5 let před dohodnutým termínem splatnosti pouze v tom případě, jestliže navýšení úrokové sazby podřízeného dluhu v případě nevyužití kupní opce je nejvýše 1,5 % p. a. Je-li dohodnuto navýšení úrokové sazby vyšší než 1,5 % p. a., částka podřízeného dluhu se pro účely stanovení kapitálu snižuje během posledních 5 let přede dnem, kdy lze poprvé kupní opci využít. Podřízený dluh se v obou případech snižuje podle odstavce 6.“. Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 8 až 10. 43. V § 8 odst. 8 se slova „písm. a) až g)“ nahrazují slovy „písm. a) až f)“ a slova „písm. h) až j)“ se nahrazují slovy „písm. g) až i)“. 44. V § 8 odst. 9 se slova „písm. f) a g)“ nahrazují slovy „písm. e) a f)“, slova „písm. a) až e)“ se nahrazují slovy „písm. a) až d)“ a slova „písm. h) až j)“ se nahrazují slovy „písm. g) až i)“. 45. V § 8 se na konci odstavce 10 doplňuje věta „Družstevní záložna nesmí nabýt pohledávku vázanou podmínkou podřízenosti [odstavec 4 písm. a)] za jinou družstevní záložnou, bankou, finanční institucí nebo za jinou osobou mající kvalifikovanou účast v družstevní záložně samostatně nebo jednáním ve shodě s jinou osobou.“. 46. V § 8a odst. 2 se slovo „který“ nahrazuje slovem „která“ a slovo „oprávněn“ se nahrazuje slovem „oprávněna“. 47. V § 8a odst. 2, § 23 odst. 1 a v § 28 odst. 1 písm. a) se slovo „Úřadem“ nahrazuje slovy „Českou národní bankou“. 48. V § 8a odst. 4 větě druhé se slova „stanoví vyhláška“ nahrazují slovy „stanoví Česká národní banka vyhláškou“. 49. V § 11 odst. 1 větě první se za slovo „dodržovat“ vkládá slovo „zejména“, slovo „tržních“ se zrušuje, na konci textu věty se doplňují slova „, a dále pravidla vnitřního řídicího a kontrolního systému“. 50. V § 11 odst. 1 větě druhé se slovo „vyhláška“ nahrazuje slovy „opatření České národní banky“. 51. V § 13 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „orgánu státní správy“ nahrazují slovy „České národní banky“. 52. V § 13 odst. 2 se slova „návrh Úřadu“ nahrazují slovy „návrh České národní banky“ a slova „opatření Úřadu“ se nahrazují slovy „opatření uložená Českou národní bankou“. 53. V § 13 odst. 3 se věta druhá zrušuje. 54. V § 13 odstavec 6 zní: „(6) Likvidátora družstevní záložny jmenuje a odvolává na návrh České národní banky soud. Likvidátorem může být pouze osoba splňující podmínky důvěryhodnosti a odborné způsobilosti podle § 2a odst. 7 až 10 a která nemá nebo neměla zvláštní vztah k družstevní záložně. V případě odnětí povolení podle § 28g a 28h nemůže být likvidátorem jmenována osoba, která v posledních 5 letech prováděla audit nebo se jinak podílela na zpracování a vedení účetnictví družstevní záložny.“. 55. V § 13 se doplňují odstavce 7 až 9, které znějí: „(7) Soud rozhodne o návrhu České národní banky na jmenování a na odvolání likvidátora do 24 hodin od podání návrhu. Usnesení se vyvěsí toho dne, kdy bylo vydáno, na úřední desce soudu. Účinky jmenování likvidátora a odvolání likvidátora nastanou vyvěšením usnesení na úřední desce soudu, který usnesení vydal. Tímto okamžikem je toto usnesení účinné vůči každému. Usnesení se doručí České národní bance, jmenovanému nebo odvolanému likvidátorovi a družstevní záložně. Proti usnesení se může odvolat pouze účastník podle předchozí věty. (8) Výši odměny likvidátora a její splatnost stanoví Česká národní banka s přihlédnutím k rozsahu činnosti likvidátora. Stanovení výše odměny likvidátora a její splatnosti není rozhodnutím ve správním řízení. Při stanovení odměny likvidátora se vyhláška Ministerstva spravedlnosti vydaná podle § 71 odst. 9 obchodního zákoníku nepoužije. Náhrada hotových výdajů likvidátora a jeho odměna jsou placeny z majetku družstevní záložny. V případě, že majetek družstevní záložny nepostačuje na vyplacení náhrady hotových výdajů likvidátora a odměny likvidátora, vyplatí částky připadající na odměnu likvidátora a na jeho hotové výdaje Česká národní banka, které tím vznikne pohledávka za družstevní záložnou ve výši vyplacených částek. (9) Likvidátor předkládá České národní bance bez zbytečného odkladu účetní výkazy a doklady zpracovávané v průběhu likvidace v souladu s obchodním zákoníkem, a na základě výzvy podle § 27 odst. 2 další vyžádané údaje, doklady a informace.“. 55. § 13a zní: „§ 13a (1) Družstevní záložny, které jsou účastníky platebních systémů provozovaných v souladu se zvláštním zákonem nebo platebních systémů, které provozuje Česká národní banka, si na území České republiky převádějí s ostatními účastníky těchto platebních systémů peněžní prostředky v české měně podle jednotlivých položek vytvořených na základě vlastních příkazů nebo příkazů svých klientů. (2) Je-li družstevní záložna účastníkem platebního systému provozovaného Českou národní bankou, vede jí Česká národní banka na základě smlouvy účet mezibankovního platebního styku v české měně. Účet mezibankovního platebního styku nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí nebo předběžného opatření.“. 56. Za § 13a se vkládá nový § 13b, který zní: „§ 13b (1) Jestliže družstevní záložna na území České republiky nezúčtovala částku v české měně nebo nepoužila bankovní spojení v souladu s příkazem klienta a způsobila tím chybu v zúčtování, je povinna ji opravit opravným zúčtováním. Tato družstevní záložna je povinna bez odkladu převést na účet oprávněného příjemce peněžní prostředky ve správné výši a úrok vyplývající ze smlouvy za období, kdy s nimi nemohl nakládat. Úrok se nepřevádí, nepřesahuje-li částku 10 Kč, ledaže by jeho vrácení oprávněný příjemce výslovně požadoval. Opravné zúčtování odepsáním částky z účtu neoprávněného příjemce lze provést do 3 měsíců ode dne vzniku chyby v zúčtování. Vede-li účet neoprávněného příjemce chybně zúčtované platby jiná družstevní záložna, banka nebo pobočka zahraniční banky, je družstevní záložna, která chybu způsobila, oprávněna dát této družstevní záložně, bance nebo pobočce zahraniční banky podnět k odepsání částky z jeho účtu. (2) Družstevní záložna, která vede účet neoprávněného příjemce chybně zúčtované platby, je při dodržení zásad stanovených v odstavci 1 oprávněna odepsat z jeho účtu částku ve výši opravného zúčtování a přepočítat úroky z peněžních prostředků tak, aby byl na účtu zachycen stav, jako by chybně zúčtovanou platbu neobdržel; pokud byla chyba v zúčtování způsobena jinou družstevní záložnou, bankou nebo pobočkou zahraniční banky, je povinna odepsat peněžní prostředky z jeho účtu na podnět této družstevní záložny, banky nebo pobočky zahraniční banky a vydat je této družstevní záložně, bance nebo pobočce zahraniční banky. (3) Opravné zúčtování k tíži účtů správců daní se nepřipouští; družstevní záložna, která chybu v zúčtování způsobila, požádá o vrácení částky příslušného správce daně. (4) Technické postupy družstevních záložen při opravném zúčtování stanoví Česká národní banka vyhláškou.“. 57. § 14 včetně poznámky pod čarou č. 17 zní: „§ 14 Všechny družstevní záložny jsou povinny účastnit se systému pojištění pohledávek z vkladů podle části třinácté zákona o bankách17). Ustanovení zákona o bankách, která upravují práva a povinnosti bank vyplývající z účasti v systému pojištění pohledávek z vkladů, se vztahují na družstevní záložny obdobně. Osoba, které svědčí pojištěná pohledávka z vkladu vedeného u družstevní záložny, je oprávněnou osobou ve smyslu části třinácté zákona o bankách. 17) § 41a a následující zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.“. 58. § 15 až 21b se zrušují. 59. Nadpis nad § 22 zní: „Dohled nad družstevními záložnami“. 60. V § 22 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Dohled nad činností družstevních záložen vykonává Česká národní banka. (2) Předmětem dohledu České národní banky podle odstavce 1 je dodržování tohoto zákona, zvláštních zákonů, vyhlášek Ministerstva financí vydaných podle tohoto zákona a právních předpisů a opatření České národní banky vydaných podle tohoto zákona, jakož i rozhodnutí vydaných Českou národní bankou.“. 61. V § 22 odst. 4 písm. a) se slovo „zamítl“ nahrazuje slovem „zamítla“. 62. V § 22 odst. 5 se dosavadní poznámka pod čarou č. 18 označuje jako poznámka pod čarou č. 17a, a to včetně odkazu na tuto poznámku pod čarou. Ve větě druhé se slova „nebo dozoru“ zrušují. 63. V § 22 odst. 7 větě první se slovo „jím“ nahrazuje slovem „jí“. 64. V § 22 odst. 7 větě poslední se slova „požádal, je oprávněn“ nahrazují slovy „požádala, je oprávněna“ a slovo „sám“ se nahrazuje slovem „sama“. 65. V § 23 odst. 1 se slova „podle § 22“ nahrazují slovy „formou kontroly na místě“. 66. V § 23 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 67. § 24 a 25 se zrušují. 68. V § 25a odst. 1 větě první se slova „a hospodařením“ a slova „, Fondu, nebo provádějící nucenou správu,“ zrušují. 69. V § 25a odst. 2 se slova „, nucené správy“ zrušují. 70. V § 25a odst. 3 se slova „nebo doplňkového dozoru nad osobami ve finančním konglomerátu3b) nebo dohledu“ zrušují, slova „dozoru nad osobami“ nahrazují slovy „dohledu nad osobami“ a na konci textu odstavce 3 se doplňují slova „a Komisi Evropských společenství“. 71. V § 25a se odstavce 8 a 9 zrušují. 72. Za § 25a se vkládají nové § 25b a 25c, které včetně poznámek pod čarou č. 19 až 23 znějí: „§ 25b (1) Družstevní záložna je povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím údaje o svém členovi a o jeho obchodech s družstevní záložnou. (2) Zprávu o údajích, které je družstevní záložna povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím, je družstevní záložna povinna podat osobám pověřeným výkonem dohledu. Za porušení ustanovení odstavce 1 se nepovažuje výměna informací mezi Českou národní bankou a orgány dohledu a obdobných institucí jiných států, jestliže předmětem výměny jsou informace o subjektech, které působí nebo hodlají působit na území příslušného státu. Porušením povinnosti stanovené v odstavci 1 rovněž není sdělení údajů o členovi družstevní záložny a jeho obchodech při podání trestního oznámení nebo při plnění oznamovací povinnosti podle zvláštního zákona19). (3) Zprávu o údajích, které je družstevní záložna povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím, podá družstevní záložna bez souhlasu člena jen na písemné vyžádání a) soudu pro účely občanského soudního řízení20), b) orgánu činného v trestním řízení za podmínek, které stanoví zvláštní zákon21), c) správců daně za podmínek podle zvláštního zákona o správě daní a poplatků, d) Ministerstva financí za podmínek, které stanoví zvláštní zákon19), e) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které člen družstevní záložny dluží, orgánů sociálního zabezpečení nebo obecních úřadů obcí s rozšířenou působností nebo pověřených obecních úřadů ve věci řízení o přeplatku na dávkách sociálního zabezpečení nebo orgánů státní sociální podpory ve věci řízení o přeplatku na dávkách státní sociální podpory, který je člen družstevní záložny povinen vrátit; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného, příspěvku a přeplatku, f) zdravotních pojišťoven ve věci řízení o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, které člen družstevní záložny dluží; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného, g) soudního exekutora pověřeného provedením exekuce podle zvláštního zákona22), h) úřadu práce ve věci řízení o vrácení finančních prostředků poskytnutých členovi družstevní záložny ze státního rozpočtu; to platí i pro vymáhání těchto prostředků. Písemné vyžádání musí obsahovat údaje, podle nichž může družstevní záložna příslušnou záležitost identifikovat. (4) Družstevní záložna je povinna sdělit i bez souhlasu člena na písemné vyžádání orgánů sociálního zabezpečení nebo okresních úřadů ve věci řízení o vrácení dávky poukázané na účet po úmrtí příjemce dávky včetně jejího vymáhání identifikační údaje o svém členovi, který je majitelem účtu, a osobách oprávněných nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu a údaje o záležitostech týkajících se tohoto účtu. Družstevní záložna je rovněž povinna po úmrtí člena sdělit tyto údaje na písemné vyžádání úřadu práce. (5) Za podání zprávy podle odstavce 3 písm. a) a g) náleží družstevní záložně úhrada věcných nákladů. (6) Družstevní záložna je povinna i bez souhlasu svého člena sdělit osobě oprávněné za účelem výkonu rozhodnutí nebo daňové exekuce číslo účtu svého člena včetně identifikačního kódu družstevní záložny a identifikační údaje o svém členovi, který je majitelem účtu. Stejná povinnost družstevní záložny platí i ve vztahu k osobě, která prokáže, že v důsledku vlastní chybné dispozice družstevní záložně utrpěla škodu a že se bez tohoto údaje nemůže domoci svého práva na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu občanského zákoníku. Za podání informace náleží družstevní záložně úhrada věcných nákladů. (7) Zprávu o údajích, které je družstevní záložna povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím, podá družstevní záložna v souvislosti se svým podnikáním na území jiného státu i bez souhlasu člena, pokud je to nutné ke splnění povinnosti uložené právním řádem státu, na jehož území podniká. Ustanovení zvláštního zákona23) tím nejsou dotčena. (8) Údaje, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, může družstevní záložna poskytovat, je-li to potřebné pro účely dohledu na konsolidovaném základě nebo doplňkového dohledu3b) orgánu, který tento dohled vykonává. (9) Údaje, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, může družstevní záložna poskytovat, je-li je potřebné poskytnout, ovládající osobě za účelem přípravy výkazů na konsolidovaném základě. § 25c (1) Zaměstnanci a členové orgánů družstevní záložny jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech dotýkajících se zájmů družstevní záložny a jejích členů. Z důvodů uvedených v § 25b odst. 2, 3, 4 a 6 je představenstvo této povinnosti zprostí. (2) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo jiného obdobného vztahu. 19) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 20) Občanský soudní řád. 21) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. 22) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 23) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní § 25b, 25c a 25d se označují jako § 25d, 25e a 25f. 73. V § 25d odst. 2 a § 25e odst. 3 se slovo „dozor“ nahrazuje slovem „dohled“. 74. V § 25d odstavec 3 zní: „(3) Při výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu nad úvěrovými nebo finančními institucemi v zahraničí a má právo si s těmito orgány vyměňovat informace. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.“. 75. V § 25d odst. 4 na obou místech, § 25e odst. 2, § 25e odst. 3 na obou místech a § 25f odst. 4 větě poslední se slovo „Úřad“ nahrazuje slovy „Česká národní banka“. 76. V § 25d odst. 4 se slovo „dozoru“ nahrazuje slovem „dohledu“. 77. V § 25d odst. 5 a § 25f odst. 2 se slovo „Úřadu“ nahrazuje slovy „České národní bance“. 78. V § 25e odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 24 zní: „(1) Česká národní banka nevykonává dohled na konsolidovaném základě podle tohoto zákona nad konsolidačním celkem, nad nímž vykonává dohled na konsolidovaném základě podle zvláštních právních předpisů24). 24) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.“. 79. V § 25e odst. 2 se slova „družstevní záložny nebo“ zrušují. 80. V § 25e odst. 2 písm. a) a v odst. 3 se slova „družstevní záložna“ nahrazují slovy „úvěrová instituce“. 81. V § 25e odst. 2 písm. b) se slova „skupiny je družstevní záložna“ nahrazují slovy „skupiny je úvěrová instituce“, slova „se sídlem v České republice“ se zrušují a slova „družstevní záložnou“ se nahrazují slovy „úvěrovou institucí“. 82. V § 25e odst. 2 písm. b) část věty za středníkem zní: „mají-li obě stejně vysokou bilanční sumu, jestliže družstevní záložna obdržela povolení později než zahraniční úvěrová instituce.“. 83. V § 25e odst. 3 se za slova „o stanovisko orgán dohledu“ vkládají slova „nad úvěrovou institucí“. 84. V § 25f odst. 1 a 2 se slova „Ministerstvo financí“ nahrazují slovy „Česká národní banka“. 85. V § 25f odst. 4 větě třetí se slovo „Úřad“ nahrazuje slovy „Českou národní banku“. 86. § 26 včetně poznámek pod čarou č. 11 a 17a se zrušuje. 87. § 27 až 27c včetně nadpisů znějí: „§ 27 (1) Česká národní banka stanoví opatřením obsah, formu, členění, termíny a způsob předkládání informací a podkladů vyžadovaných od družstevních záložen. (2) Mimo informace a podklady podle odstavce 1 je Česká národní banka oprávněna vyzvat družstevní záložnu k předložení dalších údajů, dokladů nebo informací. Družstevní záložna je povinna předložit vyžádané údaje, doklady nebo informace do 3 dnů od doručení výzvy, není-li ve výzvě stanovena lhůta pozdější. Výzva není rozhodnutím ve správním řízení a nejsou proti ní přípustné žádné opravné prostředky. Pro doručování výzvy platí přiměřeně předpisy o doručování rozhodnutí. (3) Družstevní záložna je povinna informovat Českou národní banku o zamýšlené změně stanov týkající se skutečností, které musí být ve stanovách uvedeny na základě požadavku obchodního zákoníku nebo tohoto zákona. Ověřené stanovy a jejich změny musí být uloženy u České národní banky. § 27a Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) nabude kvalifikovanou účast na družstevní záložně nebo ji zvýší tak, že dosáhne podílů na základním kapitálu nebo hlasovacích právech uvedených v § 2b odst. 3, bez předchozího souhlasu České národní banky, nebo b) užívá označení „spořitelní a úvěrní družstvo“ nebo „družstevní záložna“ nebo „úvěrní družstvo“ v rozporu s § 1 odst. 4. (2) Zaměstnanec nebo člen voleného orgánu družstevní záložny se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech dotýkajících se zájmů družstevní záložny a jejích členů (§ 25c). (3) Člen voleného orgánu družstevní záložny nebo řídící osoba se dopustí přestupku tím, že neinformuje neprodleně Českou národní banku o skutečnostech uvedených v § 6 odst. 10. (4) Člen úvěrové komise nebo člen družstevní záložny, jemuž byla podle stanov svěřena pravomoc rozhodovat o poskytnutí úvěru, se dopustí přestupku tím, že se stane ručitelem úvěru, o jehož poskytnutí rozhoduje. (5) Fyzická osoba se jako člen družstevní záložny dopustí přestupku tím, že bez předchozího souhlasu České národní banky vloží další členský vklad tak, že její podíl na základním kapitálu družstevní záložny převýší 5 % v rozporu s § 4b odst. 3. (6) Správce konkursní podstaty družstevní záložny se dopustí přestupku tím, že na žádost České národní banky nesvolá do 30 dnů od doručení žádosti členskou schůzi družstevní záložny výhradně za účelem schválení řádné účetní závěrky (§ 5a odst. 4). (7) Za přestupek podle odstavce 4 lze uložit pokutu do 200 000 Kč, za přestupek podle odstavce 6 pokutu do 500 000 Kč a za přestupek podle odstavců 1, 2, 3 a 5 pokutu do 1 000 000 Kč. § 27b Správní delikty právnických osob (1) Družstevní záložna se dopustí správního deliktu tím, že a) vykonává činnost v rozporu s vydaným povolením [§ 1 odst. 6 písm. a)], b) nesplní požadavek České národní banky podle § 28 odst. 1 písm. a) nebo nesplní povinnost stanovenou v rozhodnutí České národní banky vydaném na základě § 28 odst. 1 písm. b) až e), c) nezveřejní schválenou účetní závěrku, výroční zprávu, opis povolení a zprávu pro členy v souladu s opatřením České národní banky (§ 1 odst. 7), d) neoprávněně nabude přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu právnické osoby, stane se členem, společníkem nebo akcionářem právnické osoby nebo jiným způsobem nabude vliv na řízení právnické osoby (§ 1 odst. 9), e) připustí na členské schůzi účast osoby, které Česká národní banka pozastavila práva podle § 2b odst. 5, f) neinformuje Českou národní banku o nabytí nebo změně kvalifikované účasti osob na družstevní záložně podle § 2b odst. 7, g) zřídí pobočku na území hostitelského státu bez souhlasu České národní banky (§ 2d odst. 1) nebo změní skutečnosti týkající se činnosti pobočky na území hostitelského státu v rozporu s ustanovením § 2e odst. 2, h) začne podnikat na území hostitelského státu bez založení pobočky, aniž by tento svůj záměr včetně specifikace vykonávané činnosti předem oznámila České národní bance (§ 2f), i) její pobočka na území hostitelského státu nedodržuje opatření přijatá hostitelským státem v rámci jeho měnové politiky, nebo opatření přijatá Evropskou centrální bankou v případě států, které zavedly euro jako svou měnu (§ 2g odst. 1), j) neposkytne na vyžádání hostitelského státu informace a pravidelná hlášení ve formě statistických údajů o podnikání své pobočky na území tohoto hostitelského státu v souladu s § 2g odst. 2, k) svým jednáním nebo jednáním své pobočky na území hostitelského státu porušuje ustanovení právních předpisů v oblastech, které spadají do působnosti hostitelského státu, a tento protiprávní stav přes výzvu orgánu dohledu hostitelského státu neukončí (§ 2g odst. 3), l) nabude majetek v rozporu s ustanovením § 3 odst. 3, m) přijme další členský vklad, který zvýší podíl člena na základním kapitálu družstevní záložny nad 5 %, bez předchozího souhlasu České národní banky udělenému družstevní záložně nebo jejímu členu (§ 4b odst. 3). (2) Družstevní záložna se dopustí správního deliktu tím, že a) nevypracuje výroční zprávu, nepředloží ji spolu s řádnou účetní závěrkou ke schválení členské schůzi do 6 měsíců po ukončení účetního období, za které je vypracovávána, nebo schválenou výroční zprávu nezašle České národní bance do 10 dnů od jejího schválení (§ 6 odst. 6), b) poskytne členům volených orgánů družstevní záložny nebo svým členům, kteří v ní mají pracovní poměr, nebo osobám jim blízkým úvěr za výhodnějších podmínek, než jsou podmínky, za jakých poskytuje úvěry ostatním svým členům (§ 7 odst. 1), c) neuvede ve výroční zprávě údaje o poskytnutí úvěrů členům volených orgánů družstevní záložny, členům družstevní záložny, kteří v ní mají pracovní poměr, a osobám jim blízkým v souladu s ustanovením § 7 odst. 4, d) nedoručí České národní bance do 5 dnů ode dne zvolení člena orgánu družstevní záložny nebo jmenování řídící osoby žádost o posouzení podmínek pro výkon jejich funkce, včetně listin osvědčujících splnění těchto podmínek (§ 7 odst. 7), e) nabude pohledávku vázanou podmínkou podřízenosti v rozporu s § 8 odst. 10, f) nezajistí ověření řádné a mimořádné účetní závěrky družstevní záložny auditorem (§ 8a odst. 1), g) neoznámí České národní bance vybraného auditora nebo nového auditora v případě, že původně navržený auditor byl Českou národní bankou odmítnut (§ 8a odst. 2), h) nezajistí, aby v případě vykázání ztráty členská schůze při schvalování řádné účetní závěrky rozhodla o úhradě této ztráty v souladu s ustanovením § 9 odst. 2, i) nevypočte řádně příspěvek do Fondu pojištění vkladů nebo příspěvek řádně a včas nezaplatí (§ 14), j) neprovede opravné zúčtování v souladu s ustanovením § 13b odst. 1, k) poruší povinnost zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím údaje o svém členovi a jeho obchodech s družstevní záložnou (§ 25b), l) neposkytne požadované informace pro účely dohledu na konsolidovaném základě nebo poskytne informace neúplné nebo neodpovídající skutečnému stavu, nebo nedodrží lhůty pro jejich předložení (§ 25f), m) nepředloží nebo neposkytne informace nebo podklady v souladu s opatřením České národní banky vydaným podle § 27 odst. 1 nebo vyžádané Českou národní bankou podle § 27 odst. 2. (3) Za správní delikt podle odstavce 2 písm. g) a j) se uloží pokuta do 2 000 000 Kč, za správní delikt podle odstavce 1 písm. c) a odstavce 2 písm. a) a c) se uloží pokuta do 5 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) a b), písm. d) až m) a podle odstavce 2 písm. b), d), e), f), h), i), k), l) a m) se uloží pokuta do 20 000 000 Kč. § 27c (1) Právnické osobě, která a) nabude nebo změní svoji kvalifikovanou účast na družstevní záložně v rozporu s § 2b, b) užívá označení „spořitelní a úvěrní družstvo“ nebo „družstevní záložna“ nebo „úvěrní družstvo“ v rozporu s § 1 odst. 4, se uloží pokuta do 10 000 000 Kč. (2) Právnické osobě, která se jako správce konkursní podstaty družstevní záložny dopustí správního deliktu tím, že na žádost České národní banky nesvolá do 30 dnů od doručení žádosti členskou schůzi družstevní záložny výhradně za účelem schválení řádné účetní závěrky (§ 5a odst. 4), se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.“. 88. V § 27d odst. 3 se slovo „nezahájil“ nahrazuje slovem „nezahájila“, slovo „dozvěděl“ se nahrazuje slovem „dozvěděla“ a číslo „5“ se nahrazuje číslem „10“. 89. V § 27d odstavce 4 a 5 znějí: „(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Česká národní banka. Proti rozhodnutí České národní banky o správním deliktu lze podat rozklad, o kterém rozhoduje bankovní rada České národní banky. (5) Pokuty uložené Českou národní bankou vybírá a vymáhá místně příslušný finanční úřad.“. 90. V § 27d odst. 6 se slovo „Fondu“ nahrazuje slovy „státního rozpočtu“. 91. V § 27d se odstavec 7 včetně poznámky pod čarou č. 18a zrušuje. 92. V § 27f odst. 1 písm. a) se slova „nebo zvláštních právních předpisů“ nahrazují slovy „, zvláštních zákonů, právních předpisů vydaných Českou národní bankou a právních předpisů podle § 2g“. 93. V § 27f odst. 2 a § 28 odst. 1 se slovo „oprávněn“ nahrazuje slovem „oprávněna“. 94. V § 28 odst. 1 písm. a) se slovo „jeho“ nahrazuje slovem „její“. 95. V § 28 odst. 1 na konci písmene b) se čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „nakládáním vkladatelů s jejich vklady se pro účely tohoto zákona rozumí jakákoli jejich dispozice s vkladem,“. 96. V § 28 odst. 1 písm. c) se za slovo „činností“ vkládají slova „v něm“ a slova „v § 3“ se zrušují. 97. V § 28 odst. 1 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena e) a f). 98. V § 28 odst. 2 se slova „podle odstavce 1 písm. b) až g)“ nahrazují slovy „podle odstavce 1 písm. b) až f)“. 99. V § 28 odst. 4 písm. a) se slovo „a“ nahrazuje slovem „nebo“. 100. V § 28 odst. 4 písmeno b) zní: „b) porušení nebo obcházení tohoto zákona, zvláštních zákonů, prováděcích předpisů vydaných podle tohoto zákona a právních předpisů a opatření České národní banky vydaných podle tohoto zákona, jakož i rozhodnutí vydaných Českou národní bankou,“. 101. V § 28 odst. 4 písm. j) se slova „odst. 1“ zrušují. 102. V § 28 odstavec 5 zní: „(5) Na řízení podle odstavce 1 písm. b) až f) a na jiná rozhodování České národní banky se vztahuje správní řád, pokud tento zákon nestanoví jinak. Na postup podle odstavce 1 písm. a) se správní řád nevztahuje.“. 103. V § 28 odst. 8 se slovo „Úřad“ nahrazuje slovy „Česká národní banka buď postupem podle správního řádu nebo“. 104. V § 28 odst. 9 větě první se slova „odvolání k Ministerstvu financí prostřednictvím Úřadu“ nahrazují slovy „rozklad k bankovní radě České národní banky“. 105. V § 28 odst. 9 větě druhé se slova „Podané odvolání“ nahrazují slovy „Podaný rozklad“ a slova „c), d) a e)“ se nahrazují slovy „c) a d)“. 106. V § 28 odst. 12 se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „písm. b) až f)", slovo „dověděl“ se nahrazuje slovem „dozvěděla“ a číslo „3“ se nahrazuje číslem „10“. 107. V § 28 se odstavec 13 zrušuje. Dosavadní odstavec 14 se označuje jako odstavec 13. 108. V § 28 odst. 13 se slovo „Úřad“ nahrazuje slovy „Česká národní banka“ a slovo „oprávněn“ se nahrazuje slovem „oprávněna“. 109. V § 28a se slova „Ministerstvem financí“ nahrazují slovy „Českou národní bankou“. 110. § 28b až 28f včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 19a se zrušují. 111. V § 28g odstavec 1 zní: „(1) Při přetrvávání závažných nedostatků v podnikání družstevní záložny Česká národní banka povolení odejme.“. 112. V § 28g se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Česká národní banka odejme též povolení, jestliže zjistí, že kapitálová přiměřenost družstevní záložny je menší než jedna třetina poměru stanoveného Českou národní bankou.“. 113. § 28i zní: „§ 28i Česká národní banka stanoví opatřením vyhlášeným ve Věstníku a) pravidla a ukazatele podle § 11, b) povinný obsah a způsob aktualizace zprávy pro členy podle § 1 odst. 7, c) obsah, formu, členění, termíny a způsob předkládání informací a podkladů podle § 27 odst. 1, d) rozsah informací předávaných ovládající osobou pro účely dohledu na konsolidovaném základě, včetně způsobu a periodicity jejich předávání podle § 8a, e) seznam a obsah podkladů prokazujících odbornou způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost osob ve vedení finanční holdingové osoby podle § 25f.“. Čl. XV Přechodná ustanovení 1. Do doby vydání příslušného prováděcího právního předpisu České národní banky podle zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti prováděcí právní předpisy vydané ministerstvem na základě zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona (dále jen „dosavadní znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech“), s tím, že tam, kde tyto prováděcí právní předpisy hovoří o Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami, rozumí se tím Česká národní banka. Česká národní banka je oprávněna vydat vyhlášku, která zruší vyhlášku vydanou ministerstvem podle dosavadního znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech. 2. Do doby vydání opatření České národní banky stanovujícího kapitálovou přiměřenost družstevní záložny Česká národní banka odejme povolení působit jako spořitelní a úvěrní družstvo (dále jen „družstevní záložna“), jestliže zjistí, že kapitálová přiměřenost družstevní záložny je menší než jedna třetina poměru stanoveného vyhláškou ministerstva. 3. Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zaniká Úřad pro dohled nad družstevními záložnami (dále jen „Úřad“). Dosavadní působnost Úřadu vyplývající ze zákonů a dalších právních předpisů přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona z Úřadu na Českou národní banku. Závazky, práva a povinnosti Úřadu z majetkoprávních a jiných právních vztahů přecházejí ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona z Úřadu na Českou národní banku, nestanoví-li tento zákon jinak. Rozpočtové prostředky Úřadu určené k plnění závazků a povinností uvedených v tomto ustanovení přecházejí ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na Českou národní banku. 4. Nucené správy a likvidace družstevních záložen zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Pravomoc Úřadu v procesu nucené správy a likvidace přechází dnem účinnosti tohoto zákona na Českou národní banku. 5. Osoby, které byly povinny zachovávat mlčenlivost podle dosavadních předpisů, mají tuto povinnost i po nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona přecházejí na Zajišťovací fond družstevních záložen (dále jen „Fond“) pohledávky Úřadu a závazky Úřadu vůči státu vzniklé v souvislosti s návratnými finančními výpomocemi poskytnutými Úřadu podle dosavadních právních předpisů. 7. Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se Česká národní banka stává namísto Úřadu účastníkem řízení, v nichž vystupuje jako účastník Úřad, s výjimkou řízení souvisejících s pohledávkami Úřadu podle bodu 6, kdy se účastníkem těchto řízení stává Fond. Finanční závazky, které na základě takových řízení vzniknou České národní bance, uhradí stát. 8. Řízení zahájená v souvislosti s výkonem dohledu nad družstevními záložnami přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí Česká národní banka podle dosavadních právních předpisů, nestanoví-li tento zákon jinak. 9. Rozhodnutí ve správním řízení vydaná Úřadem se považují za rozhodnutí vydaná Českou národní bankou. Pokud byla takovým rozhodnutím uložena pokuta, která ještě nebyla zaplacena, při jejím vybírání a vymáhání se postupuje podle zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 10. Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vydáno rozhodnutí Úřadu, proti němuž bylo podáno odvolání, rozhodne o tomto odvolání ministerstvo podle dosavadních právních předpisů. Pokud ministerstvo takové rozhodnutí Úřadu zruší a věc vrátí k novému projednání, je k tomuto novému projednání příslušná Česká národní banka, která rozhodne podle dosavadních právních předpisů. O obnově řízení a v přezkumném řízení ohledně těchto rozhodnutí rozhoduje ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Česká národní banka podle dosavadní právní úpravy. 11. Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zanikají plné moci udělené Úřadem. 12. Byl-li stanoven den zahájení výplat náhrad přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje při dokončení vyplácení náhrad Fond podle dosavadních právních předpisů. Nastala-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona skutečnost podle § 17 odst. 1 nebo odst. 4 dosavadního znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech nebo byla-li družstevní záložna přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zrušena s likvidací, postupuje se při stanovení dne zahájení výplat náhrad, vzniku nároku na náhradu za pojištěný vklad a při výplatě náhrady podle dosavadního znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech. Práva Úřadu podle § 17 odst. 2 a § 19 dosavadního znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech vykonává Česká národní banka. Fond oznámí České národní bance nesplnění povinnosti podle § 17a odst. 1 dosavadního znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech. Při nesplnění povinností podle § 17a odst. 1 dosavadního znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech může Česká národní banka uložit povinným osobám podle dosavadních právních předpisů pokutu až do výše 100 000 Kč, a to i opakovaně. 13. Povinnost družstevních záložen hradit příspěvky Fondu za rok 2006 nevzniká. Družstevní záložny hradí příspěvky Fondu pojištění vkladů za celý rok 2006. Při výpočtu výše příspěvku do Fondu pojištění vkladů za rok 2006 se ustanovení zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona užijí i pro období roku 2006 předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení tohoto bodu se nevztahuje na družstevní záložny, u kterých nastala skutečnost podle § 17 odst. 1 nebo odst. 4 dosavadního znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, nebo které byly zrušeny s likvidací přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 14. Družstevní záložny, na které se nevztahuje ustanovení bodu 13, hradí do svého zániku příspěvky Fondu podle dosavadního znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech ve výši 0,15 % průměrného objemu pojištěných vkladů podle dosavadního znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech. Na družstevní záložny podle tohoto bodu se nevztahuje § 14 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 15. Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahuje se na Fond dosavadní znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech. Předsedu a ostatní členy představenstva Fondu jmenuje a odvolává ministr financí. Ustanovení § 15 odst. 3 dosavadního znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech se nepoužije. Statut Fondu vydává představenstvo po předchozím souhlasu ministerstva. Roční rozpočet Fondu a jeho řádnou účetní závěrku schvaluje ministerstvo. Fond je povinen zajistit ověření své řádné účetní závěrky auditorem nebo auditorskou společností. 16. Pokud Úřad vydal rozhodnutí podle § 27a až § 27c dosavadního znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a toto rozhodnutí nabude právní moci, je pokuta příjmem Fondu. Čl. XVI Zmocnění Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá z pozdějších zákonů. ČÁST OSMÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. XVIII Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb. a zákona č. 357/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 19 odst. 1 písm. o) se slova „, Zajišťovacího fondu družstevních záložen“ zrušují. 2. V § 19 odst. 1 se písmeno s) zrušuje. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu Čl. XXV V § 8 odst. 1 větě druhé zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 37/2004 Sb. a zákona č. 39/2004 Sb., se slova „Ministerstvu financí na jeho“ nahrazují slovy „České národní bance na její“ a ve větě třetí se slova „Ministerstvo financí“ nahrazují slovy „Česká národní banka“. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o finančním arbitrovi Čl. XXVII Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění zákona č. 558/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 písm. a) bodě 1 se za slovo „předpisu1)“ vkládají slova „včetně převodů, které byly provedeny bez příkazu klienta,“. 2. V § 1 odst. 1 písm. a) se na konci textu bodu 2 doplňují slova „a spořitelních a úvěrních družstev1b)“. Poznámka pod čarou č. 1b zní: „1b) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 1 odst. 1 písm. a) se v poslední větě za slovy „částku 50 000“ nahrazuje čárka tečkou a doplňuje věta „U přeshraničních převodů prováděných podle zvláštního právního předpisu1) se stanovená hranice vztahuje ke dni účinnosti příkazu k převodu,“. 4. V § 1 odst. 1 závěrečné části se za slovo „příslušnost“ vkládá slovo „českého“ a za slova „(dále jen „arbitr“)“ se vkládají slova „, který je smírčím orgánem rozhodujícím spory podle tohoto zákona.“. 5. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku), ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Rady (ES) 2560/2001 o přeshraničních platbách v eurech.“. 6. V § 4 odst. 1 se zrušuje poslední věta a nahrazuje větou „Volba se koná nejpozději 2 měsíce před řádným uplynutím funkčního období arbitra nebo zástupce arbitra [§ 6 odst. 3 písm. a)]. V ostatních případech [§ 6 odst. 3 písm. b), c), d)] se volba koná tak, aby období ode dne skončení výkonu funkce arbitra nebo zástupce arbitra do dne zvolení nového arbitra nebo zástupce arbitra nepřesáhlo 2 měsíce.“. 7. V § 5 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Zpráva též obsahuje informace o projednávaných sporech bez uvedení identifikačních údajů navrhovatelů. Uvedením identifikačních údajů instituce ve zprávě není porušena povinnost mlčenlivosti podle § 22.“. 8. V § 7 odst. 2 se za slova „své funkce“ vkládají slova „závažným způsobem“. 9. V § 8 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Podání návrhu má na promlčení tytéž právní účinky, jako kdyby byla v téže věci podána žaloba u soudu.“. 10. V § 9 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 11. V § 10 odst. 4 se slovo „stanovené“ zrušuje a za slova „ve lhůtě“ se vkládají slova „do 15 dnů“. 12. V § 10 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „V odůvodněných případech může arbitr lhůtu na žádost navrhovatele a před uplynutím lhůty o 15 dní prodloužit, a to i opakovaně.“. 13. V § 12 odst. 6 se za slova „je povinna“ vkládají slova „do 15 dnů“. 14. V § 12 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „V odůvodněných případech může arbitr lhůtu na žádost instituce a před uplynutím lhůty o 15 dní prodloužit, a to i opakovaně.“. 15. V § 14 se za slovo „zastaví“ vkládají slova „usnesením též“ a slovo „navrhovatel“ se zrušuje. 16. V § 14 písmeno a) zní: „a) arbitr následně zjistil, že návrh je nepřípustný podle § 9,“. 17. V § 14 písm. b) a c) se vkládá na začátek slovo „navrhovatel“. 18. V § 15 odst. 1 se za větu první vkládají věty „Arbitr rozhodne ve věci do 30 dnů ode dne zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 60 dnů; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji arbitr přiměřeně prodloužit. Lhůta se staví po dobu, kdy běží lhůta podle § 10 odst. 4, § 11 a § 12 odst. 6.“. 19. V § 16 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Arbitr rozhodne o námitkách do 30 dnů ode dne jejich doručení arbitrovi; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 60 dnů; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji arbitr přiměřeně prodloužit.“. 20. Za § 17 se doplňuje nový § 17a, který včetně poznámky pod čarou č. 3 zní: „§ 17a V nálezu, jímž arbitr vyhovuje, byť i jen zčásti, návrhu navrhovatele, uloží současně instituci povinnost zaplatit sankci ve výši 10 % z částky, kterou je instituce podle nálezu povinna zaplatit navrhovateli, nejméně však 10 000 Kč. Zaplacení 10 000 Kč uloží i v případech, kdy předmětem sporu není peněžitá částka. Sankce je příjmem České národní banky, která ji vybírá a vymáhá a postupuje při tom podle zvláštního právního předpisu3). 3) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. 21. V § 19 odst. 1 a 2 se za slovo „Instituce“ vkládá slovo „písemně“. 22. V § 19 odst. 1 se za slovo „arbitrovi“ vkládá slovo „nejpozději“. 23. V § 19 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Informační povinnost lze splnit též na formuláři vydaném arbitrem. Vzor formuláře pro splnění informační povinnosti s vysvětlením uveřejňuje arbitr též způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 24. V § 21 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Uvedením identifikačních údajů instituce ve výroční zprávě není porušena povinnost mlčenlivosti podle § 22.“. 25. V § 21 odst. 3 se za slova „pomoc“ vkládají slova „v souvislosti se zahájením řízení, zejména“ a za slovo „návrhu“ se vkládají slova „, a kdykoli v průběhu řízení“. 26. V § 21 odst. 4 se za slovo „informuje“ vkládají slova „při výkonu své funkce“ a za slova „tohoto zákona“ se vkládají slova „a o projednávaných sporech bez uvedení identifikačních údajů navrhovatelů. Uveřejněním projednávaných sporů s uvedením identifikačních údajů instituce není porušena povinnost mlčenlivosti podle § 22.“. 27. V § 23 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 10 se označují jako odstavce 2 až 9. 28. V § 23 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „bez zbytečného odkladu. Arbitr rozhodne o námitkách do 30 dnů ode dne jejich doručení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 60 dnů; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji arbitr přiměřeně prodloužit.“. 29. V § 24 se za slovo „postupuje“ doplňuje slovo „přiměřeně“. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu Čl. XXVIII Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb. a zákona č. 377/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 se slova „Komise pro cenné papíry (dále jen „Komise“)“ nahrazují slovy „České národní banky“. 2. V § 6 odst. 1 a 2, § 8 odst. 1, § 10 odst. 2, § 11 odst. 3, 5 a 6, § 14 odst. 2, 3 a 8, § 21 odst. 3, 5 a 7, § 22 odst. 3 a 6, § 23, § 24 odst. 1 až 3, § 25 odst. 1 a 2, § 26 odst. 1 až 4, § 27 odst. 1 až 10, § 28 odst. 2 a 5, § 30 odst. 5, 6, odst. 8 na obou místech a odst. 9, § 33 odst. 4, § 35 odst. 3 písm. a) na obou místech a písm. b) na obou místech, § 36c odst. 1 až 3, 5, odst. 7 na obou místech, odst. 8 a 9, odst. 10 na obou místech a odst. 11 na obou místech, § 36d odst. 1, § 36e, § 36g odst. 1, 2, 3 větě první, odst. 4 a 5, § 36j odst. 1, § 36l na obou místech, § 37 odst. 1 písm. f), § 44 odst. 4 písm. c) na obou místech a písm. d) na obou místech, § 45 odst. 1 a 3, § 49 odst. 2, § 57 odst. 1 v úvodní části ustanovení, § 57 odst. 1 písm. h), § 57 odst. 3 a 5, § 74 odst. 1, 3 a 5, § 75 odst. 4, § 83 odst. 3, 5 a 8, § 89 odst. 1 až 3, § 103 odst. 2 a 4, § 104 odst. 2, § 104a odst. 3, 5 a 6, § 105 odst. 2, § 113 odst. 11, § 116 odst. 4, § 117 odst. 1, § 118 odst. 6, § 119 odst. 3, § 122 odst. 6, § 122 odst. 10 písm. c), § 122 odst. 11, 13 a 14, § 23 odst. 2, § 125 odst. 5, § 126 odst. 3, odst. 7 na obou místech, odst. 8 v úvodní části ustanovení na obou místech, odst. 8 písm. b), odst. 10, odst. 11 na obou místech a odst. 12, § 129a odst. 2 větě první, druhé a v části věty třetí před středníkem, § 130 odst. 1 a 11, § 132 odst. 5, § 134 odst. 2, § 135 odst. 1, 3 a 4, § 136 odst. 1 až 3, § 137 odst. 1 až 4 a 6, § 138, § 139 odst. 4 a 8, § 140 odst. 3 a 5, § 144 odst. 1 a 2, § 145 odst. 1, 2 a 5 až 7, § 146 odst. 1 až 3, odst. 4 větě první a druhé, odst. 5 a 6, § 147, § 148 odst. 1 a 3, § 149, § 151 odst. 2, § 152 odst. 1 a 4, § 153 odst. 2 a 3, § 156 odst. 1 a 2, § 191 odst. 2, § 192 odst. 3 a 4, § 193 odst. 2 až 4, § 196 odst. 1, § 198 odst. 1, 2 a 4, § 199 odst. 2 se slovo „Komise“ nahrazuje slovy „Česká národní banka“. 3. V § 6 odst. 1 písm. h) na obou místech, § 11 odst. 3 až 5, § 27 odst. 1, § 28 odst. 2 písm. l), § 37 odst. 1 písm. e), § 74 odst. 1 písm. h), § 104a odst. 3 až 5, § 117 odst. 1, § 126 odst. 6 písm. c), § 135 odst. 1 a 3, § 150 odst. 2, § 151 odst. 1 písm. d) a e), § 152 odst. 2 v úvodní části ustanovení, § 152 odst. 2 písm. c), § 152 odst. 4, § 154 odst. 1 a 3, § 155 odst. 1, § 162 odst. 1 písm. d), § 176 písm. a), § 199 odst. 2 písm. b) a p) se slovo „dozoru“ nahrazuje slovem „dohledu“. 4. V úvodní části § 8 odst. 1, § 11 odst. 3, § 21 odst. 4, 7 a 8, § 22 odst. 4, 6 a 7, § 23, § 25 odst. 2, § 27 odst. 6 a 10, § 36c odst. 4 a 10, § 36f odst. 1 a 2, § 36g odst. 2 až 4, § 104a odst. 3, § 135 odst. 3 písm. a), § 146 odst. 2 a 5, § 147, § 191 odst. 2 se slova „dozorový úřad“ nahrazují slovy „orgán dohledu“. 5. V § 8 odst. 1 písm. a) bodech 1 a 3, § 11 odst. 3, § 24 odst. 1 v úvodní části ustanovení, § 24 odst. 1 písm. a) a b), § 24 odst. 2, § 25 odst. 1 a 2, § 27 odst. 2, 7 a 8, § 28 odst. 2 písm. b), § 36c odst. 11, § 37 odst. 1 písm. e), § 104a odst. 3, § 135 odst. 3 písm. b), § 135 odst. 4 písm. a) a b), v nadpisu části deváté hlavy I dílu 3, § 146 odst. 3, § 147, § 191 odst. 1 se slova „dozorového úřadu“ nahrazují slovy „orgánu dohledu“. 6. V § 8 se odstavec 2 zrušuje. 7. V § 10 odstavec 1 zní: „(1) Vedoucí osoba obchodníka s cennými papíry musí mít k výkonu své funkce předchozí souhlas České národní banky; u obchodníka s cennými papíry, který je bankou, se vyžaduje tento souhlas pouze k výkonu funkce vedoucí osoby odpovědné za činnost banky jako obchodníka s cennými papíry.“. 8. V § 10 odst. 3 písm. b), § 11 odst. 1 a 11, § 14 odst. 1, § 19 odst. 1, § 21 odst. 4, § 22 odst. 4, § 28 odst. 1 a 4, § 29 odst. 2, § 32 odst. 3, § 36g odst. 3 větě druhé, § 56 odst. 2, § 58 odst. 4, § 61 odst. 1, § 62 odst. 1, § 64 odst. 1, § 73 odst. 2, § 75 odst. 7, § 78 odst. 1, § 79 odst. 1, § 83 odst. 2, § 85 odst. 1, § 86 odst. 2 písm. b), v nadpisu § 89, § 103 odst. 1, § 104 odst. 4, § 104a odst. 1 a 11, § 104b odst. 1 písm. b) a odst. 2, § 105 odst. 1, § 106 odst. 1, § 107 odst. 1, § 125 odst. 6, § 127, § 130 odst. 8 a 9, § 135 odst. 1, § 141 písm. a), § 148 odst. 2 a 4, § 154 odst. 1, § 157 odst. 1 písm. b), § 189 odst. 1 písm. b), § 190 odst. 1 písm. e), § 199 odst. 2 písm. q) se slovo „Komise“ nahrazuje slovy „České národní banky“. 9. V § 10 odst. 3 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako c) až e). 10. V nadpisu § 11, v § 11 odst. 1 písm. a) až c), a § 11 odst. 9 písm. a) a c) se slova „, který není bankou“ zrušují. 11. V § 11 odst. 4 na obou místech a odst. 5 na obou místech, § 11 odst. 9 písm. b), § 16 odst. 5, § 19 odst. 1 na všech místech a odst. 3, § 20 odst. 2 a odst. 3 na obou místech a § 138 se slova „, který není bankou,“ zrušují. 12. V § 11 se za odstavec 11 doplňuje odstavec 12, který včetně poznámky pod čarou č. 1a zní: „(12) Ustanovení odstavců 1 až 11 se nepoužijí u obchodníka s cennými papíry, který je bankou. V jeho případě se postupuje podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost bank1a). 1a) § 20 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.“. 13. V § 11 odst. 8 a 9, § 16 odst. 1 na obou místech, odst. 5 a 6, § 18 odst. 1 a 3, § 19 odst. 4, § 20 odst. 3, § 21 odst. 1 a 6, § 22 odst. 1 a 5, § 24 odst. 4, § 25 odst. 3 písm. b), § 28 odst. 6, § 32 odst. 3, § 33 odst. 5, § 35 odst. 3 písm. a) až d), § 36a odst. 3, § 36c odst. 11, § 36d odst. 2, § 36f odst. 1, § 36j odst. 1, § 41, § 44 odst. 4 písm. c) až f), § 47 odst. 1 písm. a), § 47 odst. 2 a 4, § 58 odst. 3 a 5, § 60 odst. 1 a 3, § 61 odst. 4, § 62 odst. 3, § 75 odst. 2, § 77 odst. 1 a 3, § 78 odst. 4, § 79 odst. 3, § 80 odst. 7 a 8, § 84 odst. 1 a 3, § 85 odst. 3, § 87, § 88 odst. 1, § 88 odst. 4 písm. b) a c), § 93 odst. 6, § 103 odst. 7, § 104a odst. 8 a 9, § 105 odst. 3, § 106 odst. 3, § 107 odst. 3, § 108 odst. 1, § 108 odst. 2 písm. a), § 118 odst. 1 na obou místech, odst. 4 a 7, § 119 odst. 1 na obou místech a odst. 4, § 120 odst. 2 písm. a), § 120 odst. 3 a 6, § 122 odst. 1, § 122 odst. 10 písm. b), § 123 odst. 1, § 125 odst. 1, 2, 4 a 5, § 125 odst. 7 písm. a), f) a h), § 127, § 135 odst. 1 písm. w) a y), § 140 odst. 2, § 148 odst. 5, § 154 odst. 2 a 4, § 155 odst. 2, § 157 odst. 1 písm. a) a c), § 158 písm. f), § 160 odst. 1 písm. c), § 161 odst. 1 písm. c), § 163 písm. a), § 164 odst. 1 písm. c), § 171 písm. a), b) a d), § 175 odst. 1 písm. a), § 199 odst. 2 písm. l) a m) se slovo „Komisi“ nahrazuje slovy „České národní bance“. 14. V § 16 odst. 2, § 28 odst. 2 písm. i), § 30 odst. 9, § 36c odst. 3, § 104 odst. 2, § 108 odst. 2 písm. b), § 116 odst. 1 až 3, § 118 odst. 5, § 124 odst. 5, § 126 odst. 5, § 128 odst. 2 písm. b), § 129a odst. 1, § 135 odst. 1 písm. x), § 136 odst. 2, § 137 odst. 4, § 161 odst. 1 písm. f), § 162 odst. 1 písm. a), § 164 odst. 1 písm. a), § 193 odst. 1 se slovo „Komisi“ nahrazuje slovy „Českou národní banku“. 15. V § 16 odstavec 4 zní: „(4) Obchodník s cennými papíry, který má povinnost udržovat vlastní kapitál podle § 6 odst. 3, informuje Českou národní banku do 20 dnů od konce každého kalendářního měsíce o dodržování pravidel kapitálové přiměřenosti. Ostatní obchodníci s cennými papíry plní tuto povinnost do 1 měsíce po uplynutí kalendářního čtvrtletí.“. 16. V § 16 se za odstavec 7 doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Ustanovení odstavců 1, 4 a 5 se nepoužijí u obchodníka s cennými papíry, který je bankou. V jeho případě se postupuje podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost bank.“. 17. V § 19 odstavec 2 zní: „(2) Žádost o povolení k fúzi obchodníka s cennými papíry s jiným obchodníkem s cennými papíry, žádost o povolení rozdělení obchodníka s cennými papíry, žádost o povolení převodu obchodního jmění obchodníka s cennými papíry na jeho akcionáře nebo žádost o povolení převodu obchodního jmění jiné osoby na obchodníka s cennými papíry obsahují údaje a doklady nezbytné pro posouzení důvodů fúze, rozdělení nebo převodu obchodního jmění. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.“. 18. V § 19 se za odstavec 4 doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí u obchodníka s cennými papíry, který je bankou. V jeho případě se postupuje podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost bank.“. 19. V § 20 odstavec 1 zní: „(1) K uzavření smlouvy o převodu podniku nebo části podniku obchodníka s cennými papíry, smlouvy o zastavení podniku nebo části podniku obchodníka s cennými papíry nebo smlouvy o nájmu podniku nebo části podniku obchodníka s cennými papíry je třeba povolení České národní banky.“. 20. V § 20 se za odstavec 3 doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí u obchodníka s cennými papíry, který je bankou. V jeho případě se postupuje podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost bank.“. 21. V § 21 odst. 3, 5 a 6, § 22 odst. 3 a 5, § 26 odst. 4 písm. a), § 27 odst. 1 a 5, § 36c odst. 10, § 135 odst. 4 písm. b), § 157 odst. 1 písm. b) a c) se slova „dozorovému úřadu“ nahrazují slovy „orgánu dohledu“. 22. V § 21 odst. 8 se za slova „v takovém případě“ vkládají slova „Česká národní banka“. Slova „Česká národní banka“ na konci věty se zrušují. 23. V § 22 odst. 7 se za slova „v takovém případě“ vkládají slova „Česká národní banka“. Slova „Česká národní banka“ na konci věty se zrušují. 24. V nadpisu § 27, v nadpisu § 36l a v § 146 odst. 4 se slova „dozorovými úřady“ nahrazují slovy „orgány dohledu“. 25. V § 32 odst. 2, v nadpisu § 135, § 136 odst. 1 v úvodní části ustanovení, § 136 odst. 1 písm. c) a d) se slova „státnímu dozoru“ nahrazují slovem „dohledu“. 26. V § 34 odst. 2 písm. d) bodě 3 se slova „dozoru nebo“ zrušují. 27. V § 34 odst. 2 písm. d) bodech 6 a 7, § 35 odst. 1, § 36 odst. 3 a odst. 7 na obou místech, § 44 odst. 2 písm. o) bodech 1 a 2, § 75 odst. 3, § 83 odst. 7, § 126 odst. 9, § 130 odst. 3, § 143, § 154 odst. 2, § 193 odst. 1, § 198 odst. 4 písm. a) a b) se slovo „Komisí“ nahrazuje slovy „Českou národní bankou“. 28. V § 34 odst. 2 písm. d) bodech 6 a 7, § 35 odst. 1, § 123 odst. 2, § 146 odst. 3 se slova „dozorovým úřadem“ nahrazují slovy „orgánem dohledu“. 29. V § 36c odst. 9 písm. b) se slova „stanovenými mezinárodními organizacemi komisí pro cenné papíry“ nahrazují slovy „stanovenými mezinárodními organizacemi příslušných orgánů dohledu“. 30. V § 36f odst. 1 se slova „úřad poskytnul“ nahrazují slovy „orgán poskytl“. 31. V § 41, § 57 odst. 1 písm. g), § 87, § 93 odst. 6, § 108 odst. 1, § 148 odst. 3 se slova „státního dozoru“ nahrazují slovem „dohledu“. 32. V § 97 odst. 1 písm. b) se slova „státní orgán“ nahrazují slovy „správní úřad“. 33. V § 97 odst. 4 se slova „Státní orgán“ nahrazují slovy „Správní úřad“. 34. V § 104b odstavci 1 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d). 35. V § 115 odst. 1 písmeno e) zní: „e) České národní bance pro účely 1. dohledu nad finančním trhem, 2. bankovního informačního systému podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost České národní banky, 3. sestavování platební bilance České republiky podle devizového zákona,“. 36. V § 115 odst. 1 se písmeno f) zrušuje a dosavadní písmena g) až j) se označují jako písmena f) až i). 37. V § 117 odst. 2 písmeno e) zní: „e) dohledu nad finančním trhem,“. 38. V § 117 odst. 2 se písmeno i) zrušuje. Dosavadní písmena j) až m) se označují jako písmena i) až l). 39. V § 126 odst. 7 se slova „dozorových orgánů“ nahrazují slovy „orgánů dohledu“. 40. V § 128 odst. 5 věta čtvrtá zní: „Nejméně 1 člen je jmenován z řad zaměstnanců České národní banky, a to na návrh bankovní rady České národní banky.“. 41. V § 129a odst. 2 ve větě třetí se část věty za středníkem zrušuje a středník se nahrazuje tečkou. 42. V § 130 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 12 se označují jako odstavce 2 až 11. 43. V § 130 úvodní část v odstavci 2 zní: „Garanční fond v dohodě s Českou národní bankou neprodleně uveřejní vhodným způsobem oznámení, které obsahuje“. 44. V nadpisu části deváté, nadpisu části deváté hlavy I, v § 135 odst. 1, v nadpisu části deváté hlavě I dílech 3 až 5 a v § 148 odst. 1 se slova „Státní dozor“ nahrazují slovem „Dohled“. 45. V § 135 odst. 1 se slovo „Dozoru“ nahrazuje slovem „Dohledu“. 46. V § 135 odst. 2 se slova „Státnímu dozoru“ nahrazují slovy „Dohledu“. 47. V § 137 odst. 1 se na konci ustanovení doplňuje věta, která zní: „Rozklad podaný proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.“. 48. V § 138 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Na nucenou správu obchodníka s cennými papíry, který je bankou, nebo provozovatele vypořádacího systému, který je bankou, se použijí ustanovení zvláštního zákona, který upravuje činnost bank.“. 49. V § 139 odst. 3 se na konci ustanovení doplňuje věta, která zní: „Rozklad podaný proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.“. 50. V § 145 se za odstavec 5 doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Rozklad podaný proti rozhodnutí o odnětí povolení, souhlasu nebo registrace udělených podle tohoto zákona nemá odkladný účinek, ledaže jde o odnětí povolení, souhlasu nebo registrace na vlastní žádost.“. 51. V § 146 odst. 4 se slova „dozorové úřady“ nahrazují slovy „orgány dohledu“ a slova „Komise je tímto“ se nahrazují slovy „Česká národní banka je tímto“. 52. V § 148 odst. 2 se slova „státní dozor“ nahrazují slovem „dohled“. 53. Nadpis části deváté hlavy II zní: „DOHLED NA KONSOLIDOVANÉM ZÁKLADĚ“. 54. V § 150 odstavec 1 zní: „(1) Dohledem na konsolidovaném základě podle tohoto zákona se rozumí sledování a regulace rizik u konsolidačních celků, jejichž součástí je obchodník s cennými papíry, který není bankou, za účelem omezení rizik, kterým je tento obchodník s cennými papíry vystaven na základě své účasti v konsolidačním celku.“. 55. V § 150 odst. 2 a § 152 odst. 1 se slovo „Dozor“ nahrazuje slovem „Dohled“. 56. V § 150 odst. 2 se slovo „dozorem“ nahrazuje slovem „dohledem“, slova „bankovní“ a „nebo dozor“ se zrušují. Za slovo „nad“ se vkládají slova „bankami a“. 57. V § 150 se odstavec 3 zrušuje. 58. V § 151 odst. 1 písm. a) se slova „skupina ovládající banky“ zrušují. 59. V § 151 odst. 1 písm. a) na obou místech, písm. h) a písm. i), § 153 odst. 3 v úvodní části a § 156 odst. 2 písm. a) a b) se slovo „společnosti“ nahrazuje slovem „osoby“. 60. V § 151 odst. 1 písm. b), § 153 odst. 3 písm. a) a b) se slovo „společnost“ nahrazuje slovem „osoba“. 61. V § 151 odst. 1 se písmena c), g) a k) zrušují. Písmena d) až f) se označují jako písmena c) až e), písmena h) až j) jako písmena f) až h) a písmeno l) jako písmeno i). 62. V § 151 odst. 1 písm. c) se za slovo „pojišťovna“ vkládají slova „nebo zajišťovna“. 63. V § 151 odst. 1 písm. c), d), f) a g) se slovo „společností“ nahrazuje slovem „osobou“. 64. V § 151 odst. 1 písm. e), f) a g) se slova „ovládanými osobami a přidruženými společnostmi“ nahrazují slovy „ovládanými a přidruženými osobami“. 65. V § 151 odst. 2 se slova „podle odstavce 1 písm. b) až e)“ nahrazují slovy „podle odstavce 1 písm. b) až d)“ a slova „tuzemským nebo zahraničním úřadem dozoru“ slovy „zahraničním orgánem dohledu“ a slova „obchodníky s cennými papíry“ slovy „osobami s povolením k poskytování investičních služeb“. 66. V § 151 se odstavec 3 zrušuje. 67. Nadpis § 152 zní: „Výkon dohledu na konsolidovaném základě“. 68. V § 152 odst. 1 se slova „a doplňkový dozor“ zrušují a za slovo „pokud“ se vkládají slova „tento zákon nebo“. 69. V § 152 odstavec 3 zní: „(3) Při výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka spolupracuje se zahraničními orgány dohledu nad bankami, osobami s povolením k poskytování investičních služeb nebo finančními institucemi a vyměňuje si s těmito orgány informace.“. 70. V § 152 odst. 4 úvodní části se slova „a doplňkového dozoru“ zrušují. 71. V § 152 odst. 4 písm. a) až d) se slova „nebo finančního konglomerátu“ zrušují. 72. V § 152 odst. 4 písm. b) část věty za středníkem zní: „pokud jde o zahraniční osobu podléhající dohledu, o zahájení, účelu a výsledcích kontroly na místě informuje příslušný zahraniční orgán dohledu,“. 73. V § 152 odst. 4 písm. c) se slova „dozorový úřad, včetně zahraničního,“ nahrazují slovy „zahraniční orgán dohledu“. 74. V § 152 odst. 4 písm. d) se slova „dozorového úřadu, včetně zahraničního,“ nahrazují slovy „zahraničního orgánu dohledu“ a slova „dozorový úřad“ se nahrazují slovy „zahraniční orgán dohledu“. 75. V § 153 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 76. V § 153 odst. 1 věta první zní: „Česká národní banka může upustit od výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad konsolidačním celkem podle tohoto zákona, nad nímž je vykonáván bankovní dohled na konsolidovaném základě nebo jiný srovnatelný dohled; je-li tento dohled vykonáván v zahraničí, učiní tak, a to po vzájemné dohodě s příslušným zahraničním orgánem dohledu.“. 77. V § 153 odst. 1 větě druhé se slovo „dozor“ nahrazuje slovem „dohled“. 78. V § 153 odst. 2 se slova „dozorovým úřadem“ nahrazují slovy „zahraničním orgánem dohledu“ a slovo „dozor“ se nahrazuje slovem „dohled“. 79. Nadpis § 154 a 155 zní: „Povinnosti osob podléhajících dohledu na konsolidovaném základě“. 80. V § 154 odst. 1 se slova „finanční holdingová společnost“ nahrazují slovy „finanční holdingová osoba“ a slova „finanční holdingovou společnost“ se nahrazují slovy „finanční holdingovou osobu“. 81. V § 154 odst. 4 se slova „nebo finančního konglomerátu“ zrušují. 82. V § 156 odst. 2 větě první se slova „skupiny finanční holdingové společnosti“ nahrazují slovy „skupiny finanční holdingové osoby“ a slova „finanční holdingové společnosti uložit“ slovy „finanční holdingové osobě uložit“. 83. V nadpisu § 176 a v úvodní části § 176 se slova „podléhající dozoru“ nahrazují slovy „podléhající dohledu“ a slova „a doplňkovému dozoru“ se zrušují. 84. V § 192 odst. 6 věta první zní: „Pokuty za správní delikty podle tohoto zákona uložené Českou národní bankou vybírá a vymáhá místně příslušný finanční úřad.“. Ve větě druhé se za slovo „papíry“ a za slova „ostatních pokut“ vkládají slova „podle tohoto zákona“. 85. V § 192 se odstavec 7 zrušuje. Čl. XXIX Přechodná ustanovení 1. Vyhlášky vydané Komisí na základě zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za vyhlášky vydané Českou národní bankou na základě zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Tam, kde tyto vyhlášky hovoří o Komisi, rozumí se tím Česká národní banka a tam, kde tyto vyhlášky hovoří o dozoru nebo státním dozoru, rozumí se tím dohled. 2. Osvědčení o registraci vydaná Komisí před účinností tohoto zákona podle dosavadní právní úpravy se považují za osvědčení vydaná Českou národní bankou a práva a povinnosti vzniklé na jejich základě nejsou dotčena. 3. Člen správní rady Garančního fondu obchodníků s cennými papíry jmenovaný na návrh prezidia Komise podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za jmenovaného na návrh bankovní rady České národní banky podle § 128 odst. 5 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Česká národní banka může navrhnout zproštění funkce správce konkursní podstaty i pro konkursní řízení obchodníků s cennými papíry zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. XXX Zmocnění Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, jak vyplývá z pozdějších zákonů. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o dluhopisech Čl. XXXI Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 378/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 2 se slova „Komise pro cenné papíry (dále jen „Komise“)“ nahrazují slovy „Česká národní banka“. 2. V § 3 odst. 3 větě první a § 38 odst. 3 se slovo „Komisi“ nahrazuje slovy „Českou národní banku“. 3. V § 3 odst. 3 se věta druhá zrušuje. 4. V § 8 odst. 1 větě první a druhé, § 8 odst. 3, § 8 odst. 4 větě první a druhé, § 8 odst. 5 větě první, § 9 odst. 1 větě první a druhé, § 12 odst. 2 větě první a druhé, § 12 odst. 3 větě první a druhé, § 13 odst. 5, § 14 odst. 1 větě první a třetí, § 14 odst. 2 větě první a druhé, § 37 odst. 1, § 38 odst. 1 až 3, § 40 odst. 3 a 4 se slovo „Komise“ nahrazuje slovy „Česká národní banka“. 5. V § 8 odst. 5 větě druhé a § 11 odst. 3 větě první se slovo „Komisi“ nahrazuje slovy „České národní bance“. 6. V § 9 odst. 2 větě první a třetí, § 9 odst. 4, § 10 odst. 1 větě první, § 12 odst. 4 větě první a třetí, § 12 odst. 5 větě druhé, § 14 odst. 3 větě první, § 14 odst. 4 větě první se slovo „Komise“ nahrazuje slovy „České národní banky“. 7. V § 9 odst. 2 větě první, § 12 odst. 4 větě první a § 14 odst. 3 větě první se slova „k prezidiu Komise“ zrušují. 8. V § 9 odst. 2 větě druhé, § 12 odst. 4 větě druhé a § 14 odst. 3 větě druhé se slova „Prezidium Komise je povinno“ nahrazují slovy „Bankovní rada České národní banky je povinna“. 9. V § 9 odst. 2 větě třetí, § 12 odst. 4 větě třetí a § 14 odst. 3 větě třetí se slova „prezidium Komise“ nahrazují slovy „bankovní rada České národní banky“. 10. V § 9 odstavec 3 zní: „(3) Informace o schválení emisních podmínek Česká národní banka uveřejňuje ve Věstníku České národní banky.“. 11. V § 12 odst. 1, § 12 odst. 6 a § 12 odst. 7 se slovo „Komisí“ nahrazuje slovy „Českou národní bankou“. 12. V § 14 odst. 3 se slova „rozhodnutí Komise“ nahrazují slovy „rozhodnutí České národní banky“. 13. Nadpis části třetí zní: „DOHLED ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY“. 14. V § 37 odst. 1 se slova „Státní dozor“ nahrazují slovem „Dohled“ a slova „, nestanoví-li tento zákon jinak“ se zrušují. 15. V § 37 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 16. V § 38 odst. 1 se slova „státnímu dozoru“ nahrazují slovy „jejímu dohledu“. 17. V § 38 odst. 3 se slovo „Komisi“ nahrazuje slovy „Českou národní banku“. 18. V § 38 odstavec 4 zní: „(4) Porušení povinností stanovených emitentům hypotečních zástavních listů v § 28 odst. 3 až 5, § 29 až 32 a porušení opatření České národní banky vydaného na základě § 32 odst. 2 a § 45 odst. 2 je nedostatkem v činnosti banky, za který Česká národní banka ukládá emitentovi hypotečních zástavních listů opatření k nápravě a pokuty podle zvláštního zákona upravujícího činnost bank.“. 19. V § 40 odst. 5 se slovo „Komise“ nahrazuje slovy „místně příslušný finanční úřad“. 20. V § 40 se odstavec 6 zrušuje. Čl. XXXII Zmocnění Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, jak vyplývá z pozdějších zákonů. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona o zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce Čl. XXXVI V § 5 odst. 1 zákona č. 48/2004 Sb., o zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce, se slova „předsedou nebo členem prezidia Komise pro cenné papíry“ nahrazují slovy „členem bankovní rady České národní banky“. ČÁST DVACÁTÁ Změna zákona o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Čl. XXXVIII V § 11 odst. 2 zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, se slova „Komise pro cenné papíry“ nahrazují slovy „České národní banky“. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o bankách Čl. XXXIX Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 2 se věty druhá a třetí zrušují. 2. V § 4 odst. 4 se slova „odstavců 2 a 3“ nahrazují slovy „odstavce 3“. 3. V § 5 odst. 3 se slova „, která si před rozhodnutím vyžádá stanovisko Ministerstva financí“ zrušují. 4. V § 16 odst. 1 se věta „K rozhodnutí o udělení předchozího souhlasu podle písmen b) a c) si Česká národní banka před rozhodnutím vyžádá stanovisko Ministerstva financí.“ zrušuje. 5. V § 16a odst. 2 se poslední věta zrušuje. 6. V § 20 odst. 6 se slova „2 až 4“ nahrazují slovy „3 a 4“. 7. V § 25a odst. 3 se slovo „dozoru“ nahrazuje slovem „dohledu“, slova „orgánu dohledu nad finančními institucemi nebo finančními trhy v tuzemsku nebo“ se zrušují a na konci ustanovení se doplňují slova včetně poznámky pod čarou č. 6e „a poskytnutí informací Ministerstvu financí pro účely výkonu státní kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory podle zvláštního právního předpisu6e)“. Poznámka pod čarou č. 6e zní: „6e) Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů.“. 8. V § 26c odst. 2 a v § 26e odst. 3 se slovo „dozor“ nahrazuje slovem „dohled“. 9. V § 26c odst. 3 se slova „s orgány dohledu nad finančními institucemi v České republice a“ zrušují. 10. V § 26c odst. 4 se na obou místech slova „orgán dozoru“ nahrazují slovy „zahraniční orgán dohledu“. 11. V § 26d odst. 2 se za slovo „příslušným“ vkládá slovo „zahraničním“. 12. V § 26e odst. 1 se ve větě první slovo „dozor“ nahrazuje slovem „dohled“ a slova „orgánem dohledu nebo dozoru“ se zrušují. Ve větě druhé se slova „tímto orgánem“ nahrazují slovy „příslušným zahraničním orgánem dohledu“. 13. V § 29 odst. 3 se slova „, která si vyžádá stanovisko Ministerstva financí,“ zrušují. 14. V § 30 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 15. V § 34 odst. 1 se slova „, která si vyžádá stanovisko Ministerstva financí,“ zrušují. 16. V § 38 odst. 3 písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 9c zní: „d) finančnímu arbitrovi rozhodujícímu podle zvláštního právního předpisu9c) ve sporu navrhovatele proti instituci, 9c) Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění zákona č. 558/2004 Sb.“. 17. V § 38 odst. 3 písm. e) se slova „zvláštní zákon,10)“ nahrazují slovy „zvláštní právní předpis o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti10), a pro účely výkonu státní kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory podle zvláštního právního předpisu6e),“. 18. V § 38 odst. 3 se čárka na konci písmene i) nahrazuje tečkou a písmeno j) se zrušuje. 19. V § 38b se slova „nebo dozoru“ zrušují a slova „doplňkového dozoru“ se nahrazují slovy „doplňkového dohledu“. 20. V § 40 odst. 2 se slova „, která si vyžádá stanovisko Ministerstva financí“ zrušují. 21. V § 40 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Česká národní banka informuje Ministerstvo financí o svých pravomocných rozhodnutích podle § 4 odst. 2, § 5 odst. 3, § 16 odst. 1 písm. b) a c), § 27 odst. 1, § 29 odst. 3, § 34 odst. 1 a § 40 odst. 2.“. 22. V § 41 odst. 1 se věta druhá zrušuje. Čl. XL Zmocnění Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, jak vyplývá z pozdějších zákonů. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o účetnictví Čl. XLI V § 21a odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., se na obou místech slova „Komisi pro cenné papíry“ nahrazují slovy „České národní bance“ a slova „Komise pro cenné papíry“ se nahrazují slovy „České národní banky“. ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o konkursu a vyrovnání Čl. XLIII Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 12/1998 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 214/2000 Sb., zákona č. 368/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 403/2002 Sb., zákona č. 101/2003 Sb., zákona č. 210/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb. a zákona č. 377/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 13 odst. 9 se slova „Komise pro cenné papíry,1f)“ nahrazují slovy „České národní banky1f),“ a slova „Komisi pro cenné papíry“ se nahrazují slovy „České národní bance“. V poznámce pod čarou č. 1f se za slova „č. 308/2002 Sb.“ vkládají slova „a zákona č. 57/2006 Sb.“. 2. V § 66e se slova „dozor nebo“ zrušují a slova „(dále jen „orgán dozoru nebo dohledu“)“ se nahrazují slovy „(dále jen „orgán dohledu“)“. 3. V nadpisu § 66g, v § 66g odst. 1 na obou místech, § 66g odst. 4 a 5 a v § 66l se slova „dozoru nebo“ zrušují. 4. V § 66q na obou místech, v nadpisu § 66s, v § 66s odst. 1 na obou místech, v § 66s odst. 4 na všech třech místech, v § 66s odst. 5 a v § 66t odst. 2 na obou místech se slovo „dozoru“ nahrazuje slovem „dohledu“. ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ Změna občanského soudního řádu Čl. XLIV Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 283/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., zákona č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 200f odst. 1 se slova „Komise pro cenné papíry (dále jen „Komise“)“ nahrazují slovy „Česká národní banka“. 2. V § 200f odst. 2 se slovo „Komise“ nahrazuje slovy „Česká národní banka“. 3. V poznámce pod čarou č. 74 se doplňují slova „a zákona č. 57/2006 Sb.“. ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ Změna zákona o územních finančních orgánech Čl. XLVII Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 325/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 311/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 218/2000 Sb., zákona č. 253/2000 Sb., zákona č. 58/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 501/2004 Sb. a zákona č. 444/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 písm. e) se za slova „státní správy“ vkládají slova „nebo Českou národní bankou“ a za slovo „celků“ se vkládají slova „, Garančního fondu obchodníků s cennými papíry“. 2. V § 6 odst. 2 písm. c) se za slovo „celků“ vkládají slova „, Garančního fondu obchodníků s cennými papíry“. ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. XLVIII Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb. a zákona č. 361/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 8 větě první se za slovy „samosprávných celků“ slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slova „českých hraničních přechodech“ se vkládají slova „a poplatků vyměřovaných a vybíraných Českou národní bankou“. 2. V položce 66 přílohy se v písmenu b) první odrážce na konci textu doplňují slova „, anebo výhradního pojišťovacího agenta“. ČÁST TŘICÁTÁ Změna zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon) Čl. XLIX V zákoně č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění zákona č. 123/2003 Sb., zákona č. 281/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb. a zákona č. 127/2005 Sb., se část osmnáctá zrušuje. ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o finančních konglomerátech Čl. L Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), se mění takto: 1. V názvu zákona a v nadpisu části první zákona se slovo „dozoru“ nahrazuje slovem „dohledu“. 2. V § 1, § 2 písm. k) a l), § 5 odst. 5 a 6, § 6 odst. 1, 2 a 3, § 8 odst. 1 a 2, § 9 odst. 1 až 7, § 10 odst. 1 až 4, § 11 odst. 1, 2 a 4, § 12, v nadpisu hlavy IV, § 13 odst. 1 až 7, § 14 odst. 1 písm. a) a e), § 14 odst. 2, § 15 odst. 1 a 2, § 15 odst. 2 písm. h), § 15 odst. 3, § 16 odst. 1 a 2, § 17 odst. 1 až 4, § 18 odst. 1 a 2, § 19, § 20 odst. 3, 5 a 6, § 21 odst. 3 písm. a) až c), § 21 odst. 4, § 22 odst. 5, § 23 odst. 1, 2 a 3, § 23 odst. 1 písm. b), § 25 odst. 1 až 4, § 26 odst. 1 a 3, § 27 odst. 1 písm. a) a b), § 27 odst. 2 písm. a), § 28, 29 a 33 se slovo „dozoru“ nahrazuje slovem „dohledu“. 3. V § 2 písm. j) se slova „dozorem dozor nebo“ nahrazují slovem „dohledem“. 4. V § 2 písm. k), § 2 písm. l) bodě 1, § 9 odst. 1, v nadpisu hlavy III, v nadpisu § 10, § 10 odst. 2, v nadpisu § 11, § 11 odst. 3 a 4, § 13 odst. 7, § 15 odst. 2 písm. a), § 18 odst. 2 a § 25 odst. 4 se slovo „dozor“ nahrazuje slovem „dohled“. 5. V § 10 odst. 1 a 2, § 11 odst. 1 a 3 se slovo „dozorem“ nahrazuje slovem „dohledem“. 6. V § 17 odst. 5 se vypouštějí slova „na spolupráci mezi příslušnými orgány dozoru v České republice a též“ a slova „dozoru z třetích“ se nahrazují slovy „dohledu z třetích“. 7. V hlavě V se vkládá nový § 19a, který včetně nadpisu zní: „§ 19a Povinnost obezřetného výkonu činnosti Osoby ve finančním konglomerátu jsou povinny provádět svou činnost obezřetně tak, aby svým jednáním nebo v jeho důsledku a) neohrozily bezpečnost a stabilitu regulované osoby ve finančním konglomerátu nebo splnění jejích závazků vůči klientům, b) nezpůsobily porušení právních předpisů upravujících provozování jí povolené činnosti regulovanou osobou ve finančním konglomerátu, nebo c) nezpůsobily porušení doplňkových pravidel obezřetného podnikání podle tohoto zákona regulovanou osobou ve finančním konglomerátu. Osoby ve finančním konglomerátu zejména nesmí jednat způsobem, v jehož důsledku by regulované osobě ve finančním konglomerátu vznikal závazek k plnění, jež není úměrné poskytované protihodnotě či zajištění, nebo k jinému hospodářsky neodůvodněnému plnění.“. 8. V § 30 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) jako smíšená finanční holdingová osoba nebo jiná osoba ve finančním konglomerátu, která není regulovanou osobou, svým jednáním nebo v jeho důsledku 1. ohrozí bezpečnost a stabilitu regulované osoby ve finančním konglomerátu nebo splnění jejích závazků vůči klientům, 2. způsobí porušení právních předpisů upravujících provozování jí povolené činnosti regulovanou osobou ve finančním konglomerátu, 3. způsobí porušení doplňkových pravidel obezřetného podnikání podle tohoto zákona regulovanou osobou ve finančním konglomerátu, nebo 4. způsobí regulované osobě ve finančním konglomerátu závazek k plnění, jež není úměrné poskytované protihodnotě či zajištění, nebo k jinému hospodářsky neodůvodněnému plnění,“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 9. V § 30 odst. 2 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno c), které zní: „c) jako smíšená finanční holdingová osoba nebo jiná osoba ve finančním konglomerátu, která není regulovanou osobou, svým jednáním nebo v jeho důsledku 1. ohrozí bezpečnost a stabilitu regulované osoby ve finančním konglomerátu nebo splnění jejích závazků vůči klientům, 2. způsobí porušení právních předpisů upravujících provozování jí povolené činnosti regulovanou osobou ve finančním konglomerátu, 3. způsobí porušení doplňkových pravidel obezřetného podnikání podle tohoto zákona regulovanou osobou ve finančním konglomerátu, nebo 4. způsobí regulované osobě ve finančním konglomerátu závazek k plnění, jež není úměrné poskytované protihodnotě či zajištění, nebo k jinému hospodářsky neodůvodněnému plnění.“. 10. V § 33 se slova „Ministerstvo financí“ nahrazují slovy „Česká národní banka“. 11. V § 34 se slova „Ministerstvo financí ve spolupráci s Českou národní bankou a Komisí pro cenné papíry“ nahrazují slovy „Česká národní banka“. Čl. LI Přechodná ustanovení 1. Vyhláška vydaná ministerstvem na základě § 34 zákona č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za vyhlášku vydanou Českou národní bankou na základě § 34 zákona č. 377/2005 Sb., o finančních konglomerátech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona s tím, že tam, kde tato vyhláška hovoří o dozoru, rozumí se tím dohled. 2. Řízení vedená ministerstvem nebo Komisí podle § 9 odst. 2 a 7 zákona č. 377/2005 Sb., o finančních konglomerátech, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí Česká národní banka. ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ Změna exekučního řádu Čl. LII Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb. a zákona č. 377/2005 Sb., se mění takto: Za § 33a se vkládají nové § 33b a 33c, které včetně poznámek pod čarou č. 7f až 7j znějí: „§ 33b V elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytne pro potřeby provedení exekuce exekutorům prostřednictvím Komory Ministerstvo financí údaje z informačního systému7f) o a) státních občanech České republiky7b) v rozsahu 1. jméno, popřípadě jména a příjmení, 2. rodné číslo, 3. číslo smlouvy, 4. identifikační číslo stavební spořitelny, b) cizincích v rozsahu7g) 1. jméno, popřípadě jména a příjmení, 2. rodné číslo, 3. číslo smlouvy, 4. identifikační číslo stavební spořitelny. § 33c V elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytne pro potřeby provedení exekuce exekutorům prostřednictvím Komory Ministerstvo financí údaje z informačního systému7h) o účastnících7i) v rozsahu 1. jméno, popřípadě jména a příjmení, 2. rodné číslo, a pokud nebylo přiděleno, číslo pojištěnce vedené v registru pojištěnců Všeobecné zdravotní pojišťovny7j), 3. číslo smlouvy o penzijním připojištění, 4. identifikační číslo penzijního fondu. 7f) § 9a zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů. 7g) § 1 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 7h) § 42 odst. 3 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. 7i) § 2 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. 7j) § 27 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. LIV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2006. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 61/2006 Sb.	Zákon č. 61/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb., a zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 8. 3. 2006, datum účinnosti 1. 1. 2006, částka 26/2006 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o svobodném přístupu k informacím * ČÁST DRUHÁ - Změna autorského zákona * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o obcích * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2006 61 ZÁKON ze dne 3. února 2006, kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb., a zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o svobodném přístupu k informacím Čl. I Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto: 1. § 1 včetně poznámky pod čarou č. 1 zní: „§ 1 Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropských společenství1) a upravuje pravidla pro poskytování informací a dále upravuje podmínky práva svobodného přístupu k těmto informacím. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru.“. 2. V § 2 odst. 1 se slova „a orgány územní samosprávy“ nahrazují slovy „, územní samosprávné celky a jejich orgány“ a slova „hospodařící s veřejnými prostředky“ se zrušují. 3. V § 2 odstavec 3 včetně poznámek pod čarou č. 1a a 1b zní: „(3) Zákon se nevztahuje na poskytování informací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví1a), a dalších informací, pokud zvláštní zákon1b) upravuje jejich poskytování, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací. 1a) Například zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách), ve znění zákona č. 501/2004 Sb. 1b) Například zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 2 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.“. 5. V § 3 odst. 2 se slova „telekomunikačního zařízení2) (například prostřednictvím sítě Internet)“ nahrazují slovy „sítě nebo služby elektronických komunikací2)“. Poznámka pod čarou č. 2 zní: „2) § 2 písm. h) a n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).“. 6. V § 3 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního. (4) Informací podle tohoto zákona není počítačový program.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 5 a 6. 7. V § 3 odst. 5 se slova „ve veřejné knihovně3)“ nahrazují slovy „v knihovně poskytující veřejné knihovnické a informační služby podle knihovního zákona2a)“. Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje. Poznámka pod čarou č. 2a zní: „2a) Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), ve znění zákona č. 1/2005 Sb.“. 8. V § 3 odst. 6 se slovo „údaj“ nahrazuje slovem „informace“. 9. V § 4 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 5, které znějí: „(2) Informace poskytovaná zveřejněním se poskytuje ve všech formátech a jazycích, ve kterých byla vytvořena. Pokud je taková informace zveřejněna v elektronické podobě, musí být zveřejněna i ve formátu, jehož specifikace je volně dostupná a použití uživatelem není omezováno. (3) Je-li informace poskytována na základě žádosti, poskytuje se ve formátech a jazycích podle obsahu žádosti o poskytnutí informace, pokud tento zákon nestanoví jinak. Povinné subjekty nejsou povinny měnit formát nebo jazyk informace, pokud by taková změna byla pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěží; v tomto případě vyhoví povinný subjekt žádosti tím, že poskytne informaci ve formátu nebo jazyce, ve kterých byla vytvořena. (4) Pokud je požadovaná informace součástí většího celku a její vynětí by bylo pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěží, poskytne povinný subjekt takový celek v souladu s tímto zákonem. (5) Pokud je to možné s přihlédnutím k povaze podané žádosti a způsobu záznamu požadované informace, poskytnou povinné subjekty informaci v elektronické podobě.“. 10. V § 5 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „o právech a povinnostech osob“. 11. V § 5 odst. 1 písm. c) se slovo „rozhodnutí“ nahrazuje slovem „rozhodnutím“, za slovo „subjektu“ se vkládají slova „o právech a povinnostech osob“ a slovo „název“ se nahrazuje slovem „označení“. 12. V § 5 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) až j), která znějí: „h) výhradní licence poskytnuté podle § 14a odst. 4, i) usnesení nadřízeného orgánu o výši úhrad vydaná podle § 16a odst. 7, j) adresu elektronické podatelny.“. 13. V § 5 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 2b znějí: „(2) Povinné subjekty jsou ve svém sídle povinny v úředních hodinách zpřístupnit a) právní předpisy vydávané v rámci jejich působnosti, b) seznamy hlavních dokumentů, zejména koncepční, strategické a programové povahy, které mohou být poskytnuty podle tohoto zákona včetně případných návrhů licenčních smluv2b) podle § 14a, a to tak, aby do nich mohl každý nahlédnout a pořídit si opis, výpis nebo kopii. (3) Do 15 dnů od poskytnutí informací na žádost povinný subjekt tyto informace zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. O informacích, poskytnutých v jiné než elektronické podobě, nebo mimořádně rozsáhlých elektronicky poskytnutých informacích postačí zveřejnit doprovodnou informaci vyjadřující jejich obsah. 2b) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 4 až 6. 14. V § 5 odst. 4 se za číslo „1“ vkládají slova „a 2“ a na konci odstavce 4 se doplňují věty „V případě informací uvedených v odstavci 2 písm. a) postačuje ke splnění této povinnosti uvedení odkazu na místo, kde jsou tyto informace již zveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup. Strukturu zveřejňovaných informací stanoví prováděcí právní předpis.“. 15. V § 5 odst. 5 se za slovo „registry“ vkládají slova „, evidence, seznamy nebo rejstříky“ a slovo „údaje“ se nahrazuje slovem „informace“. 16. V § 5 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Povinnost zveřejnit informace podle odstavců 4 a 5 splní povinný subjekt tím, že je způsobem umožňujícím dálkový přístup bez zbytečného odkladu zpřístupní správci portálu veřejné správy nebo mu je předá. Formu a datový formát zpřístupňovaných a předávaných informací stanoví prováděcí právní předpis.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 17. V § 6 odst. 1 se za slovo „žádost“ vkládají slova „o poskytnutí informace“. 18. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně poznámky pod čarou č. 4a zní: „§ 8a Informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu4a). 4a) Například § 11 až 16 občanského zákoníku, § 5 a 10 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.“. 19. Za § 8a se vkládá nový § 8b, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 4b a 4c zní: „§ 8b Příjemci veřejných prostředků (1) Povinný subjekt poskytne základní osobní údaje4b) o osobě, které poskytl veřejné prostředky. (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na poskytování veřejných prostředků podle zákonů v oblasti sociální, poskytování zdravotní péče, hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti, státní podpory stavebního spoření a státní pomoci při obnově území4c). (3) Základní osobní údaje podle odstavce 1 se poskytnou pouze v tomto rozsahu: jméno, příjmení, rok narození, obec, kde má příjemce trvalý pobyt, výše, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředků. 4b) § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb. 4c) Například zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 12/2001 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů (zákon o státní pomoci při obnově území).“. 20. V § 9 odst. 1 se slova „označena za obchodní tajemství6)“ nahrazují slovy „obchodním tajemstvím6)“. 21. V § 9 odst. 2 se slova „prostředků státního rozpočtu, rozpočtu územního celku nebo fondu zřízeného zákonem7) anebo nakládání s majetkem těchto subjektů“ nahrazují slovy „veřejných prostředků“ a poznámka pod čarou č. 7 se zrušuje. 22. V § 11 odst. 1 se na konci písmene a) doplňuje slovo „nebo“. 23. V § 11 odst. 2 se na začátek písmene a) vkládají slova „jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která“. 24. V § 11 odst. 2 se na konci písmene b) doplňuje slovo „nebo“. 25. V § 11 odst. 2 písmeno c) zní: „c) by tím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského2b).“. Poznámka pod čarou č. 10 se zrušuje. 26. V § 11 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 11 zní: „(3) Informace, které získal povinný subjekt od třetí osoby při plnění úkolů v rámci kontrolní, dozorové, dohledové nebo obdobné činnosti prováděné na základě zvláštního právního předpisu11), podle kterého se na ně vztahuje povinnost mlčenlivosti anebo jiný postup chránící je před zveřejněním nebo zneužitím, se neposkytují. Povinný subjekt poskytne pouze ty informace, které při plnění těchto úkolů vznikly jeho činností. 11) Například zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.“. 27. V § 11 odst. 4 písm. b) se na konci doplňují slova „s výjimkou pravomocných rozsudků“. 28. V § 11 se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámek pod čarou č. 13a až 13d zní: „(5) Povinný subjekt neposkytne informaci, která je předmětem ochrany práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským (dále jen „právo autorské“)2b), je-li v držení a) provozovatelů rozhlasového nebo televizního vysílání, kteří toto vysílání provozují na základě zvláštních právních předpisů13a), b) škol a školských zařízení, které jsou součástí vzdělávací soustavy podle školského zákona13b) a podle zákona o vysokých školách13c), c) knihoven poskytujících veřejné knihovnické a informační služby podle knihovního zákona2a), d) Akademie věd České republiky a dalších veřejných institucí, které jsou příjemci nebo spolupříjemci podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků podle zákona o podpoře výzkumu a vývoje13d), nebo e) kulturních institucí hospodařících s veřejnými prostředky, jako jsou muzea, galerie, divadla, orchestry a další umělecké soubory. Poskytování těchto informací v souladu se zvláštními předpisy tím není dotčeno. 13a) Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů. 13b) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 13c) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 13d) § 2 odst. 2 písm. b) a c) zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje).“. 29. V § 13 odst. 1 se slova „telekomunikačního zařízení“ nahrazují slovy „sítě nebo služby elektronických komunikací“. 30. V § 13 odst. 3 se číslo „16“ nahrazuje číslem „16a“. 31. V § 14 odst. 1 se věta poslední zrušuje. 32. V § 14 odstavec 2 zní: „(2) Ze žádosti musí být zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena, a že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu tohoto zákona. Fyzická osoba uvede v žádosti jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro doručování, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště. Právnická osoba uvede název, identifikační číslo, adresu sídla a adresu pro doručování, liší-li se od adresy sídla. Adresou pro doručování se rozumí též elektronická adresa.“. 33. V § 14 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které včetně poznámky pod čarou č. 13e znějí: „(3) Je-li žádost učiněna elektronicky, musí být podána prostřednictvím elektronické podatelny13e) povinného subjektu, pokud ji povinný subjekt zřídil. Pokud adresa elektronické podatelny není zveřejněna, postačí podání na jakoukoliv elektronickou adresu povinného subjektu. (4) Neobsahuje-li žádost náležitosti podle odstavce 2 věty první a adresu pro doručování, případně není-li elektronická žádost podána podle odstavce 3, není žádostí ve smyslu tohoto zákona. 13e) § 2 písm. y) zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění zákona č. 440/2004 Sb.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 5 až 7. 34. V § 14 odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „obsah žádosti“ nahrazují slovem „žádost“ a vkládá se nové písmeno a), které zní: „a) brání-li nedostatek údajů o žadateli podle odstavce 2 postupu vyřízení žádosti o informaci podle tohoto zákona, zejména podle § 14a nebo 15, vyzve žadatele ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil; nevyhoví-li žadatel této výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení, žádost odloží,“. Dosavadní písmena a) až c) se označují jako písmena b) až d). 35. V § 14 odst. 5 písm. b) se za slova „30 dnů“ vkládají slova „ode dne doručení výzvy“. 36. V § 14 odst. 5 písm. c) se slovo „tří“ nahrazuje číslem „7“ a za slovo „dnů“ se vkládají slova „ode dne doručení žádosti“. 37. V § 14 odst. 5 písmeno d) zní: „d) nerozhodne-li podle § 15, poskytne informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění; je-li zapotřebí licence podle § 14a, předloží v této lhůtě žadateli konečnou licenční nabídku.“. 38. V § 14 odst. 7 se slova „je možno“ nahrazují slovy „podle odstavce 5 písm. d) může povinný subjekt“. 39. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně nadpisu zní: „§ 14a Některá ustanovení o licenční nebo podlicenční smlouvě při poskytování informací (1) Má-li být informace, která je předmětem ochrany práva autorského2b), poskytnuta na základě licenční nebo podlicenční smlouvy a majetková práva k předmětu ochrany práva autorského vykonává povinný subjekt, který není uveden v § 11 odst. 5, postupuje se ve věcech neupravených tímto zákonem podle autorského zákona2b). (2) Odměna za oprávnění informaci užít nesmí být vyšší než úhrada podle § 17, nestanoví-li jinak zvláštní právní předpis nebo licenční smlouva mezi povinným subjektem a tím, kdo právo nakládat s předmětem práva autorského na povinný subjekt převedl. (3) Podmínky poskytnutí informace v licenční nebo podlicenční smlouvě (dále jen „licenční smlouva“) musí umožňovat další užití informace žadatelem v souladu se žádostí, pokud tento zákon nestanoví jinak. Licence nebo podlicence (dále jen „licence“) se poskytuje jako nevýhradní, s výjimkou případů podle odstavce 4. (4) Povinný subjekt může poskytnout výhradní licenci pouze tehdy, je-li výhradní licence pro další šíření poskytované informace nezbytná a je-li to ve veřejném zájmu. Poskytne-li povinný subjekt výhradní licenci podle věty první, přezkoumá alespoň každé 3 roky trvání důvodů, na základě kterých byla výhradní licence poskytnuta. (5) Povinný subjekt zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup vzor licenční smlouvy, která může být žadatelem přizpůsobena konkrétní žádosti a použita jako návrh na uzavření licenční smlouvy. (6) Na ustanovení licenčních smluv uzavřených při poskytování informací podle tohoto zákona se nevztahuje ochrana obchodního tajemství.“. 40. § 15 včetně nadpisu zní: „§ 15 Rozhodnutí o odmítnutí žádosti (1) Pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti (dále jen „rozhodnutí o odmítnutí žádosti“), s výjimkou případů, kdy se žádost odloží. (2) Pokud nebylo žádosti vyhověno z důvodů ochrany obchodního tajemství podle § 9 nebo ochrany práv třetích osob k předmětu práva autorského podle § 11 odst. 2 písm. c), musí být v odůvodnění rozhodnutí uvedeno, kdo vykonává právo k tomuto obchodnímu tajemství nebo kdo vykonává majetková práva k tomuto předmětu ochrany práva autorského, je-li tato osoba povinnému subjektu známa.“. 41. § 16 včetně nadpisu zní: „§ 16 Odvolání (1) Proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti lze podat odvolání. (2) Povinný subjekt předloží odvolání spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení odvolání. (3) Nadřízený orgán rozhodne o odvolání do 15 dnů ode dne předložení odvolání povinným subjektem. Lhůta pro rozhodnutí o rozkladu je 15 pracovních dnů ode dne doručení rozkladu povinnému subjektu. Lhůtu nelze prodloužit. (4) Při soudním přezkumu rozhodnutí o odvolání na základě žaloby podle zvláštního právního předpisu soud přezkoumá, zda jsou dány důvody pro odmítnutí žádosti. Nejsou-li žádné důvody pro odmítnutí žádosti, soud zruší rozhodnutí o odvolání a rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti a povinnému subjektu nařídí požadované informace poskytnout.“. Poznámka pod čarou č. 14 se zrušuje. 42. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který včetně nadpisu zní: „§ 16a Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace (1) Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace (dále jen „stížnost“) může podat žadatel, a) který nesouhlasí s vyřízením žádosti způsobem uvedeným v § 6, b) kterému po uplynutí lhůty podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7 nebyla poskytnuta informace nebo předložena konečná licenční nabídka a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti, c) kterému byla informace poskytnuta částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí, nebo d) který nesouhlasí s výší úhrady sdělené podle § 17 odst. 3 nebo s výší odměny podle § 14a odst. 2, požadovanými v souvislosti s poskytováním informací. (2) Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li stížnost podána ústně a nelze-li ji ihned vyřídit, sepíše o ní povinný subjekt písemný záznam. (3) Stížnost se podává u povinného subjektu, a to do 30 dnů ode dne a) doručení sdělení podle § 6, § 14 odst. 5 písm. c) nebo § 17 odst. 3, b) uplynutí lhůty pro poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7. (4) O stížnosti rozhoduje nadřízený orgán. (5) Povinný subjekt předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě stížnosti sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci nebo konečnou licenční nabídku, nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti. (6) Nadřízený orgán při rozhodování o stížnosti podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c) přezkoumá postup povinného subjektu a rozhodne tak, že a) postup povinného subjektu potvrdí, b) povinnému subjektu přikáže, aby ve stanovené lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí nadřízeného orgánu, žádost vyřídil, případně předložil žadateli konečnou licenční nabídku, nebo c) usnesením věc převezme a informaci poskytne sám nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti; tento postup nelze použít vůči orgánům územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti. (7) Nadřízený orgán při rozhodování o stížnosti podle odstavce 1 písm. d) přezkoumá postup povinného subjektu a rozhodne tak, že a) výši úhrady nebo odměny potvrdí, b) výši úhrady nebo odměny sníží; tento postup nelze použít vůči orgánům územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti, nebo c) povinnému subjektu přikáže, aby ve stanovené lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí nadřízeného orgánu, zjednal nápravu, jde-li o úhradu nebo odměnu za poskytnutí informace územním samosprávným celkem v samostatné působnosti. (8) Nadřízený orgán o stížnosti rozhodne do 15 dnů ode dne, kdy mu byla předložena. (9) Rozhodnutí podle odstavců 6 a 7 se oznamuje žadateli a povinnému subjektu. Proti rozhodnutí vydanému podle odstavců 6 a 7 se nelze odvolat. Jde-li však o rozhodnutí podle odstavce 6 písm. c), nelze se odvolat pouze v případě, kdy rozhodl nadřízený orgán určený podle § 178 odst. 2 věty poslední správního řádu nebo podle § 20 odst. 5 tohoto zákona. (10) Je-li poskytnuta informace podle odstavce 6 písm. c), žadatel může ve smyslu odstavce 1 písm. a) nebo c) postupovat obdobně.“. 43. V § 17 odst. 1 se slova „vyhledáváním informací,“ zrušují a doplňuje se věta „Povinný subjekt může vyžádat i úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací.“. 44. V § 17 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Pokud byla v licenční smlouvě sjednána odměna, nelze požadovat úhradu nákladů. (3) V případě, že bude povinný subjekt za poskytnutí informace požadovat úhradu, písemně oznámí tuto skutečnost spolu s výší úhrady žadateli před poskytnutím informace. Z oznámení musí být zřejmé, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady povinným subjektem vyčíslena.“. 45. V § 17 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Nesplní-li povinný subjekt vůči žadateli oznamovací povinnost podle odstavce 3, ztrácí nárok na úhradu nákladů. (5) Poskytnutí informace podle odstavce 3 je podmíněno zaplacením požadované úhrady. Pokud žadatel do 60 dnů ode dne oznámení výše požadované úhrady úhradu nezaplatí, povinný subjekt žádost odloží. Po dobu vyřizování stížnosti proti výši požadované úhrady lhůta podle věty druhé neběží.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6. 46. V § 18 odst. 1 se v písmenu a) za slovo „informace“ doplňují slova „a počet vydaných rozhodnutí o odmítnutí žádosti“. 47. V § 18 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ve věci přezkoumání zákonnosti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace a přehled všech výdajů, které povinný subjekt vynaložil v souvislosti se soudními řízeními o právech a povinnostech podle tohoto zákona, a to včetně nákladů na své vlastní zaměstnance a nákladů na právní zastoupení“. 48. V § 18 odst. 1 písmeno d) zní: „d) výčet poskytnutých výhradních licencí, včetně odůvodnění nezbytnosti poskytnutí výhradní licence,“. 49. V § 18 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) počet stížností podaných podle § 16a, důvody jejich podání a stručný popis způsobu jejich vyřízení,“. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f). 50. V § 18 odst. 2 se slova „, údaje podle odstavce 1 písm. a) až e) začleňuje“ nahrazují slovy „obsahující informace o jeho činnosti, začleňuje údaje podle odstavce 1“. 51. V § 20 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 17 zní: „(4) Pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se při postupu podle tohoto zákona a) pro rozhodnutí o odmítnutí žádosti, b) pro odvolací řízení a c) v řízení o stížnosti pro počítání lhůt, doručování a náklady řízení ustanovení správního řádu17); dále se při postupu podle tohoto zákona použijí ustanovení správního řádu o základních zásadách činnosti správních orgánů, ustanovení o ochraně před nečinností a ustanovení § 178; v ostatním se správní řád nepoužije. 17) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.“. 52. V § 20 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Nelze-li podle § 178 správního řádu nadřízený orgán určit, rozhoduje v odvolacím řízení a v řízení o stížnosti ten, kdo stojí v čele povinného subjektu. (6) Informace, které se týkají přenesené působnosti územního samosprávného celku, poskytují orgány územního samosprávného celku v přenesené působnosti.“. 53. V § 21 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Vláda stanoví nařízením zásady stanovení úhrad a licenčních odměn za poskytování informací. (3) Ministerstvo informatiky stanoví vyhláškou a) strukturu informací zveřejňovaných o povinném subjektu podle § 5 odst. 1 a 2 způsobem umožňujícím dálkový přístup, b) osnovu popisu postupů podle § 5 odst. 1 písm. d), c) formu a datový formát údajů pro zpřístupnění nebo předání informací podle § 5 odst. 6.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pro vyřízení žádostí, které povinný subjekt obdržel přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí dosavadní právní předpisy. 2. Licenční nebo podlicenční smlouvy, jimiž byla poskytnuta výhradní licence týkající se poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a které byly uzavřeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývají účinnosti uplynutím sjednané doby, nejdéle však 31. prosince 2008. Čl. III Zmocnění k vyhlášení úplného znění Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, jak vyplývá ze zákonů jej měnících. ČÁST DRUHÁ Změna autorského zákona Čl. IV Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 47 odst. 1 větě první se za slovo „nevýhradní“ vkládají slova „, nestanoví-li zvláštní právní předpis4a) jinak“. Poznámka pod čarou č. 4a zní: „4a) § 14a odst. 3 a 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 61/2006 Sb.“. 2. V § 94 se slova „§ 3 písm. a),“ zrušují. 3. V § 94 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Ustanovení § 3 písm. a) platí přiměřeně i pro pořizovatele databáze, která je součástí právního předpisu.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o obcích Čl. V V § 109 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb., se na konci písmene b) středník nahrazuje tečkou a písmeno c) se včetně poznámky pod čarou č. 34 zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006. Zaorálek v. r. Klaus v. r. v z. Sobotka v. r.
Zákon č. 62/2006 Sb.	Zákon č. 62/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku), ve znění zákona č. 257/2004 Sb., a další zákony Vyhlášeno 8. 3. 2006, datum účinnosti 8. 3. 2006, částka 26/2006 * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o bankách * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o České národní bance * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu * ČÁST PÁTÁ - Změna živnostenského zákona * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění * ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2011 (281/2009 Sb.) 62 ZÁKON ze dne 3. února 2006, kterým se mění zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku), ve znění zákona č. 257/2004 Sb., a další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna zákona o bankách Čl. IV Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb. a zákona č. 377/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 se písmeno b) zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene a). 2. V § 2 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 3. V § 5a odst. 1 větě první se slova „a osoby oprávněné k vydávání elektronických peněžních prostředků se sídlem v členských státech Evropské unie“ zrušují a slovo „osoba“ se nahrazuje slovem „banka“. 4. V § 5a odst. 1 větě třetí se slova „a osoby oprávněné k vydávání elektronických peněžních prostředků se sídlem v členských státech Evropské unie“ zrušují. 5. V § 5a odst. 2 se slovo „osoby“ nahrazuje slovem „banky“. 6. V § 5a odst. 3 se slova „nebo osoby oprávněné k vydávání elektronických peněžních prostředků“ a slova „a osoby oprávněné k vydávání elektronických peněžních prostředků“ zrušují. 7. V § 5a odst. 7 ve větě druhé se slova „nebo osoby oprávněné k vydávání elektronických peněžních prostředků“ a slova „, u osoby oprávněné k vydávání elektronických peněžních prostředků podle odstavce 1“ zrušují. 8. V § 38 odst. 3 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které včetně poznámky pod čarou č. 9c zní: „j) finančnímu arbitrovi rozhodujícímu podle zvláštního právního předpisu9c) ve sporu navrhovatele proti instituci. 9c) Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění zákona č. 558/2004 Sb.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o České národní bance Čl. V Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., zákona č. 127/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 377/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které včetně poznámek pod čarou č. 1a a 1b zní: „e) vykonává dohled nad činností institucí elektronických peněz1a), poboček zahraničních institucí elektronických peněz podnikajících na území České republiky na základě jednotné licence, konsolidačních celků, jejichž součástí je instituce elektronických peněz se sídlem na území České republiky, a jiných osob, které vydávají elektronické peníze podle zvláštního právního předpisu1b), 1a) § 18b zákona č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku), ve znění zákona č. 62/2006 Sb. 1b) § 19 zákona o platebním styku, ve znění zákona č. 62/2006 Sb.“. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f). Dosavadní poznámka pod čarou č. 1a se označuje jako poznámka pod čarou č. 1c, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 2. V § 2 odstavec 3 zní: „(3) Česká národní banka při plnění svých úkolů spolupracuje s ústředními bankami jiných států, orgány dohledu nad bankami, institucemi elektronických peněz a finančními trhy jiných států a s mezinárodními finančními organizacemi a mezinárodními organizacemi zabývajícími se dohledem nad bankami, institucemi elektronických peněz a finančními trhy.“. 3. V § 24 písmeno a) zní: „a) opatřením vyhlášeným ve Věstníku České národní banky pravidla obezřetného podnikání bank, poboček zahraničních bank, institucí elektronických peněz1a) a poboček zahraničních institucí elektronických peněz podnikajících na území České republiky na základě jednotné licence,“. 4. V § 26 odst. 1 se slovo „diskontní“ nahrazuje slovem „lombardní“. 5. Za § 26 se vkládá nový § 26a, který zní: „§ 26a Pravidla pro plnění povinností stanovených v § 25 a 26 stanoví Česká národní banka opatřením vyhlášeným ve Věstníku České národní banky.“. 6. V § 38 odst. 1 větě druhé se slovo „zúčtovací“ nahrazuje slovem „clearingové“. 7. V § 41 odst. 2 písmeno a) zní: „a) bank, poboček zahraničních bank, institucí elektronických peněz1a) a poboček zahraničních institucí elektronických peněz podnikajících na území České republiky na základě jednotné licence,“. 8. V § 41 odst. 2 písm. b) se za slovo „banka“ vkládají slova „nebo instituce elektronických peněz“ a slovo „bankovní“ se zrušuje. 9. V § 41 odst. 3 větě druhé se slova „a poboček zahraničních bank a závaznou metodiku k sestavování a organizační a komunikační podmínky pro předávání veškerých informací a podkladů“ nahrazují slovy „poboček zahraničních bank, institucí elektronických peněz1a) a poboček zahraničních institucí elektronických peněz a organizační a komunikační podmínky pro jejich předávání České národní bance“. 10. V § 41 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Metodiku k sestavování veškerých informací a podkladů stanoví Česká národní banka opatřením.“. 11. V § 41 odst. 4 se věta druhá nahrazuje větou „Jestliže banka, pobočka zahraniční banky, instituce elektronických peněz, pobočka zahraniční instituce elektronických peněz nebo jiná osoba, uvedená v odstavci 2 písm. b), požadované informace a podklady nepředloží nebo tyto informace a podklady jsou opakovaně neúplné nebo nesprávné, postupuje Česká národní banka podle zvláštního právního předpisu9a) vůči bankám, pobočkám zahraničních bank, institucím elektronických peněz, pobočkám zahraničních institucí elektronických peněz a vůči jiným osobám, zahrnutým do konsolidačního celku, v případě, jde-li o povinnost těchto osob poskytovat informace pro účely dohledu na konsolidovaném základě.“. Poznámka pod čarou č. 9a zní: „9a) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech, ve znění zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 62/2006 Sb.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 9a se označuje jako poznámka pod čarou č. 9b, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 12. V § 44 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) činností institucí elektronických peněz1a), poboček zahraničních institucí elektronických peněz, podnikajících na území České republiky na základě jednotné licence, konsolidačních celků, jejichž součástí je instituce elektronických peněz se sídlem na území České republiky, a jiných osob, které vydávají elektronické peníze podle zvláštního právního předpisu1b),“. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d). 13. V § 44 odst. 1 písm. c) se slova „než bank“ zrušují. 14. V § 44 odst. 2 písm. a) se slova „a povolení“ nahrazují slovy „, povolení a předchozích souhlasů“. 15. V § 49b odst. 1 větě první se za slovo „vydává“ vkládají slova „v mezích zákona“. 16. V § 49b odst. 1 větě druhé se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slovo „bank“ se doplňují slova „, instituce elektronických peněz1a) a pobočky zahraničních institucí elektronických peněz“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu Čl. VI Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb. a zákona č. 377/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 82 odst. 4 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až h) se označují jako písmena c) až g). 2. V § 82 odst. 4 písm. f) se slovo „e)“ nahrazuje slovem „d)“. ČÁST PÁTÁ Změna živnostenského zákona Čl. VII V § 3 odst. 3 písm. a) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 38/2004 Sb. a zákona č. 499/2004 Sb., se za slovo „bank,11)“ vkládají slova „institucí elektronických peněz11a), provozovatelů platebních systémů11b),“. Poznámky pod čarou č. 11a a 11b znějí: „11a) § 18b zákona č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku), ve znění zákona č. 62/2006 Sb. 11b) § 30 zákona č. 124/2002 Sb.“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Čl. IX Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb. a zákona č. 377/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 17 odst. 2 na konci věty druhé se doplňují slova „písm. a) a c)“. 2. § 19 včetně nadpisu zní: „§ 19 Způsob placení pojistného (1) Pojistné se platí v české měně a) bezhotovostním převodem z účtu vedeného v České republice u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, nebo z účtu vedeného v zahraničí, na příslušný účet příslušné správy sociálního zabezpečení (§ 9 a 10), b) v hotovosti prostřednictvím banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo držitele poštovní licence v České republice na příslušný účet podle písmene a), a jde-li o částku nepřevyšující 5 000 Kč, též zaměstnanci příslušné okresní správy sociálního zabezpečení pověřenému přijímat pojistné, nebo c) v hotovosti v zahraničí na příslušný účet podle písmene a). (2) Za den platby pojistného se považuje a) u bezhotovostních převodů z účtu vedeného v České republice u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu plátce pojistného, b) u bezhotovostních převodů z účtu vedeného v zahraničí nebo u plateb v hotovosti v zahraničí den, kdy bylo uskutečněno připsání na příslušný účet příslušné správy sociálního zabezpečení (§ 9 a 10), c) u plateb v hotovosti v České republice den, kdy banka, spořitelní a úvěrní družstvo, držitel poštovní licence nebo příslušná okresní správa sociálního zabezpečení hotovost přijali. (3) Banka, u které je veden účet správy sociálního zabezpečení, je povinna sdělit správě sociálního zabezpečení den, kdy došlo k odepsání platby z účtu příkazce nebo k přijetí platby v hotovosti v bance nebo ve spořitelním a úvěrním družstvu. Držitel poštovní licence je povinen sdělit přímo nebo prostřednictvím zúčastněné banky správě sociálního zabezpečení den, kdy přijal hotovost a kdy platbu v hotovosti předal bance, která vede jeho účet. (4) Držitel poštovní licence, který přijal platbu k úhradě poštovním poukazem, ji předá k provedení převodu bance, která vede jeho účet, do 2 pracovních dnů ode dne, kdy platbu přijal; pro další převod této platby se uplatní lhůty podle zákona o platebním styku. (5) Pokud držitel poštovní licence nedodrží lhůtu podle odstavce 4, je povinen uhradit správě sociálního zabezpečení úrok ve výši dvojnásobku diskontní sazby stanovené Českou národní bankou platné v první den kalendářního čtvrtletí, v němž měl uhrazenou částku nejpozději převést. Držitel poštovní licence je rovněž povinen převést správě sociálního zabezpečení úrok, který mu uhradí banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo za nedodržení lhůt podle zákona o platebním styku. (6) Spořitelní a úvěrní družstva jsou povinna poskytnout na žádost správě sociálního zabezpečení čísla účtů, údaje o jejich majitelích, stavech peněžních prostředků na účtech a o jejich pohybu a údaje o úvěrech, vkladech a depozitech.“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Čl. X V zákoně č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 118/2000 Sb., § 17 včetně nadpisu zní: „§ 17 Způsob placení pojistného (1) Pojistné se platí v české měně a) bezhotovostním převodem z účtu vedeného v České republice u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, nebo z účtu vedeného v zahraničí, na účet příslušné zdravotní pojišťovny, nebo b) v hotovosti prostřednictvím banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo držitele poštovní licence v České republice na příslušný účet podle písmene a), popřípadě též zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny pověřenému přijímat pojistné. (2) Za den platby pojistného se považuje a) u bezhotovostních převodů z účtu vedeného v České republice u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu plátce pojistného, b) u bezhotovostních převodů z účtu vedeného v zahraničí den, kdy bylo uskutečněno připsání na příslušný účet příslušné zdravotní pojišťovny, c) u plateb v hotovosti v České republice den, kdy banka, spořitelní a úvěrní družstvo, držitel poštovní licence nebo příslušná zdravotní pojišťovna hotovost přijali. (3) Banka, u které je veden účet příslušné zdravotní pojišťovny, je povinna sdělit příslušné zdravotní pojišťovně den, kdy došlo k odepsání platby z účtu příkazce nebo k přijetí platby v hotovosti v bance nebo ve spořitelním a úvěrním družstvu. Držitel poštovní licence je povinen sdělit přímo nebo prostřednictvím zúčastněné banky příslušné zdravotní pojišťovně den, kdy přijal hotovost a kdy platbu v hotovosti předal bance, která vede jeho účet. (4) Držitel poštovní licence, který přijal platbu k úhradě poštovním poukazem, ji předá k provedení převodu bance, která vede jeho účet, do 2 pracovních dnů ode dne, kdy platbu přijal; pro další převod této platby se uplatní lhůty podle zákona o platebním styku. (5) Pokud držitel poštovní licence nedodrží lhůtu podle odstavce 4, je povinen uhradit příslušné zdravotní pojišťovně úrok ve výši dvojnásobku diskontní sazby České národní banky platné v první den kalendářního čtvrtletí, v němž měl uhrazenou částku nejpozději převést. Držitel poštovní licence je rovněž povinen převést příslušné zdravotní pojišťovně úrok, který mu uhradí banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo za nedodržení lhůt podle zákona o platebním styku.“. ČÁST DEVÁTÁ ÚČINNOST Čl. XI Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. v z. Sobotka v. r.
Zákon č. 66/2006 Sb.	Zákon č. 66/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 15. 3. 2006, datum účinnosti 15. 3. 2006, částka 28/2006 * Čl. I - Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 444/2005 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Zrušovací ustanovení * Čl. IV - Účinnost Aktuální znění od 15. 3. 2006 66 ZÁKON ze dne 1. února 2006, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 444/2005 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 2 se na nový řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/12/ES ze dne 11. února 2004, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech.“. 2. V § 1 odst. 2 se slovo „vodní“ zrušuje. 3. V § 2 písm. a) bodě 1 a v § 2 písm. l) se slovo „spotřebitelský“ nahrazuje slovem „prodejní“. 4. V § 2 písm. a) se na konci textu bodu 3 doplňují slova „; kritéria a názorné příklady, které upřesňují pojem obal, jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu“. 5. V § 2 písm. d) se za slova „se považuje též“ vkládají slova „přeshraniční přeprava obalu nebo baleného výrobku z jiného členského státu Evropské unie do České republiky nebo“. 6. V § 2 písm. e) se za slova „předání obalu“ vkládají slova „v České republice“. 7. V § 2 písm. f) se slova „do režimu volného oběhu“ nahrazují slovy „ze státu, který není členem Evropské unie, na území České republiky do celního režimu volného oběhu“. 8. V § 3 odst. 1 se za slovo „spotřebitele“ vkládají slova „nebo jiného konečného uživatele“. 9. V § 3 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 7a zní: „(2) Je-li obal pro určitý výrobek zhotoven v souladu s harmonizovanými českými technickými normami7a), považují se požadavky podle odstavce 1 za splněné. 7a) § 4a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 10. V § 4 odst. 1 písmeno b) zní: „b) součet koncentrací olova, kadmia, rtuti a chromu s oxidačním číslem VI v obalu nebo obalovém prostředku nepřekročil hodnotu 100 mikrogramů/g (dále jen „limitní hodnota“);“. 11. V § 4 odstavce 3 a 4 včetně poznámky pod čarou č. 9a znějí: „(3) Jestliže je obal nebo obalový prostředek zhotoven v souladu s harmonizovanými českými technickými normami7a), považují se požadavky podle odstavce 1 za splněné. (4) Limitní hodnota podle odstavce 1 písm. b) se nestanovuje u obalů a obalových prostředků vyrobených výhradně z olověného křišťálového skla9a). 9a) Vyhláška č. 379/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky pro určování jednotlivých druhů křišťálového skla, jejich vlastnosti a způsoby označování výrobků z křišťálového skla.“. 12. V § 4 se doplňují odstavce 5 a 6, které včetně poznámek pod čarou č. 9b a 9c znějí: „(5) Překročení limitní hodnoty podle odstavce 1 písm. b) je možné ve skleněných obalech a obalových prostředcích, jestliže a) během výrobního procesu není do obalu nebo obalového prostředku záměrně zavedeno žádné olovo, kadmium, rtuť nebo chróm s oxidačním číslem VI; záměrným zavedením se pro účely tohoto zákona v souladu s právem Evropských společenství9b) rozumí proces úmyslného použití určité látky k vytvoření obalu nebo obalového prostředku tak, aby tato látka byla přítomna ve vyrobeném obalu nebo obalovém prostředku s tím, že bude nositelem určité specifické charakteristiky, vzhledu či jakosti obalu; za záměrné zavedení se nepovažuje využívání recyklovaných materiálů pro výrobu obalů nebo obalových prostředků v případech, kdy určitá část recyklovaných materiálů může obsahovat určitá regulovaná množství těžkých kovů, b) k překročení limitní hodnoty dojde pouze v důsledku přidání recyklovaných materiálů a c) výrobce obalu nebo obalového prostředku provádí jedenkrát měsíčně měření koncentrace těžkých kovů ve vzorcích výroby, které reprezentují normální a pravidelnou výrobní činnost. Tyto vzorky se odebírají z každého jednotlivého tavicího agregátu. Naměřené hodnoty koncentrace těžkých kovů se evidují a ohlašují způsobem, který stanoví příloha č. 5 k tomuto zákonu. (6) Překročení limitní hodnoty podle odstavce 1 písm. b) je možné u plastových přepravek a plastových palet, jestliže a) během výrobního procesu nebo během distribuce není do těchto přepravek nebo palet záměrně zavedeno žádné olovo, kadmium, rtuť nebo chróm s oxidačním číslem VI, b) k překročení limitní hodnoty dojde pouze v důsledku přidání recyklovaných materiálů, c) přepravky nebo palety jsou vyrobeny recyklačním procesem, do kterého vstupuje pouze takový recyklovaný materiál, který vznikl recyklací jiných plastových přepravek nebo palet, a vstup dalšího materiálu mimo tento recyklační cyklus je omezen na nejmenší přípustnou míru a nepřesahuje v žádném případě 20 % hmotnosti materiálu použitého k výrobě těchto přepravek nebo palet a d) materiál, z něhož jsou přepravky nebo palety vyrobeny, je na nich viditelně označen v souladu s právem Evropských společenství9c). 9b) Rozhodnutí Komise 2001/171/ES ze dne 19. února 2001, kterým se stanoví podmínky pro odchylku u skleněných obalů týkající se úrovní koncentrací těžkých kovů stanovených ve směrnici 94/62/ES o obalech a obalových odpadech. 9c) Přílohy č. I až VII rozhodnutí Komise 97/129/ES ze dne 28. ledna 1997, kterým se zavádí identifikační systém pro obalové materiály podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech.“. 13. § 6 včetně nadpisu zní: „§ 6 Označování obalů Pokud osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obal nebo balený výrobek, označí na tomto obalu nebo baleném výrobku materiál, ze kterého je obal vyroben, je povinna provést toto značení v souladu s právem Evropských společenství9c).“. 14. V § 7 odstavec 2 zní: „(2) Náležitosti těchto opatření a způsob a postup opakovaného použití stanoví příslušná harmonizovaná česká technická norma7a).“. 15. V § 10 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Pokud osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obaly nebo balené výrobky, neprokáže, že se z těchto obalů nestaly na území České republiky odpady, je povinna zajistit zpětný odběr těchto obalů nebo odpadů z těchto obalů.“. 16. V § 10 odst. 1 větě druhé se slova „přímo od spotřebitele“ zrušují. 17. V § 12 odstavec 1 zní: „(1) Pokud osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obaly nebo balené výrobky, neprokáže, že se z těchto obalů nestaly na území České republiky odpady, je povinna zajistit, aby odpady z obalů jí uvedených na trh nebo do oběhu byly využity v rozsahu stanoveném přílohou č. 3 k tomuto zákonu.“. 18. V § 14 odst. 1 se slovo „a“ nahrazuje slovem „nebo“. 19. V § 14 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 13a zní: „(2) Návrh na zápis do Seznamu se podává Ministerstvu životního prostředí nejpozději do 60 dnů od vzniku povinnosti podle odstavce 1 a) ve dvou listinných vyhotoveních a současně v elektronické podobě na technickém nosiči dat, nebo b) v elektronické podobě označené elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb nebo podepsané uznávaným elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu13a). 13a) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů.“. 20. V § 14 úvodní části ustanovení odstavce 3 se slova „a k tomuto návrhu se připojuje“ zrušují. 21. V § 14 odst. 3 písm. g) se za slova „uvádí na trh“ vkládají slova „nebo do oběhu“. 22. V § 14 odstavce 5 a 6 znějí: „(5) Nesplňuje-li návrh náležitosti podle odstavců 2 a 3 nebo údaje podle odstavce 3 písm. c), d), e) a g) nejsou dostačující pro posouzení, zda je navrhovatelem zajištěno plnění povinností stanovených tímto zákonem, Ministerstvo životního prostředí vyzve navrhovatele, aby ve lhůtě, kterou zároveň určí a která nesmí být kratší než 30 dnů, návrh doplnil nebo upřesnil. Zároveň jej poučí, jak to má učinit. Nedoplní-li nebo neupřesní-li navrhovatel návrh ve stanovené lhůtě, Ministerstvo životního prostředí provede zápis do Seznamu na základě dostupných údajů, a vznikne-li pochybnost, zda je navrhovatelem zajištěno plnění povinností stanovených tímto zákonem, vyzve Ministerstvo životního prostředí příslušný kontrolní orgán ke kontrole. (6) Ministerstvo životního prostředí provede zápis navrhovatele do Seznamu do 30 dnů ode dne doručení návrhu, který splňuje všechny náležitosti podle odstavců 2 a 3 a který obsahuje údaje dostačující pro posouzení, zda je navrhovatelem zajištěno plnění povinností stanovených tímto zákonem, a zároveň nejpozději do 14 dnů od provedení zápisu oznámí navrhovateli provedení tohoto zápisu.“. 23. V § 15 odst. 1 písmena a) až c) znějí: „a) vést průběžně evidenci o obalech a odpadech z obalů a o způsobech nakládání s nimi, b) ohlašovat údaje z této evidence za uplynulý kalendářní rok nejpozději do 15. února následujícího roku Ministerstvu životního prostředí, c) prokázat na vyžádání Ministerstva životního prostředí nebo České inspekce životního prostředí pravdivost údajů vedených a ohlašovaných podle písmen a) a b).“. 24. V § 15 odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) uschovávat doklady s údaji vedenými v této evidenci a ohlašovanými z této evidence po dobu nejméně 5 let.“. 25. V § 15 odst. 2 se slova „písm. a)“ nahrazují slovy „písm. b)“. 26. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který zní: „§ 15a (1) Osoby, které uvádějí na trh nebo do oběhu obaly, nemusí plnit povinnosti uvedené v § 10 až 15, pokud splňují podmínku, že a) celkové množství obalů jimi uvedených na trh nebo do oběhu za kalendářní rok nepřekročí 300 kg a zároveň b) jejich roční obrat nepřekročí 4 500 000 Kč. (2) Osoba, která využije výjimky podle odstavce 1, je povinna zajistit splnění povinností podle § 10 až 15 neprodleně poté, co se stane zřejmým, že podmínky podle odstavce 1 nebudou v daném kalendářním roce splněny. (3) Osoba, která užívá výjimky podle odstavce 1, je povinna na požádání prokázat splnění podmínek uvedených v odstavci 1 kontrolním orgánům uvedeným v § 31. (4) Na osobu, která neprokáže splnění podmínek uvedených v odstavci 1 pro určité období, je nahlíženo jako na osobu, která v tomto období měla veškeré povinnosti uvedené v § 10 až 15.“. 27. V § 16 odst. 1 se slova „se sídlem v České republice“ zrušují. 28. V § 17 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „nebo jestliže projekt zajišťování sdruženého plnění neposkytuje dostatečné záruky, že sdružené plnění bude provozováno řádně a dostatečně dlouhodobě, že projekt zajišťování sdruženého plnění je dostatečně finančně zajištěn a že neohrozí zajišťování plnění povinností zpětného odběru a využití realizované jinými osobami podle § 13 odst. 1“. 29. V § 30 odst. 1 se číslo „2000“ nahrazuje číslem „800“, za slovo „následujících“ se vkládá slovo „kalendářních“ a slova „nejpozději k 31. prosinci běžného roku“ se nahrazují slovy „za uplynulý kalendářní rok nejpozději do 15. února následujícího roku“. 30. V § 30 odstavec 2 zní: „(2) Za vydání rozhodnutí o autorizaci podle § 17 platí žadatel registrační poplatek ve výši 2 000 Kč. V každém následujícím kalendářním roce platí autorizovaná společnost za vedení evidence evidenční poplatek ve výši 800 Kč za každou osobu, s níž má autorizovaná společnost uzavřenou smlouvu o sdruženém plnění alespoň po část kalendářního roku, a to za uplynulý kalendářní rok nejpozději do 15. února následujícího roku.“. 31. V § 30 odstavec 3 zní: „(3) Autorizovaná společnost není povinna platit evidenční poplatek podle odstavce 2 za osobu, se kterou měla uzavřenou smlouvu o sdruženém plnění pouze po část kalendářního roku, pokud tato osoba za tuto část kalendářního roku uvedla na trh nebo do oběhu méně než 300 kg obalů.“. 32. V § 38 a 39 se slovo „spotřebitelských“ zrušuje. 33. § 41 včetně nadpisu zní: „§ 41 Celní orgány Celní orgány jsou oprávněny kontrolovat, zda obaly nebo balené výrobky dovážené do České republiky nebo přepravované z členských států Evropské unie do České republiky splňují požadavky tohoto zákona. V případě pochybností, zda jsou naplněny podmínky tohoto zákona, celní orgány propustí kontrolované zboží do příslušného celního režimu nebo k další přepravě a manipulaci, vyzvou příslušný kontrolní orgán ke kontrole a současně uvědomí o této výzvě Ministerstvo životního prostředí. Při kontrole postupují podle zvláštních právních předpisů7).“. 34. § 44 až 46 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 29 znějí: „Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob § 44 (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že vykonává činnost, k níž je třeba autorizace podle § 17, bez této autorizace, nebo bez autorizace nabízí třetím osobám uzavření smluv, jejichž obsahem je činnost, k jejímuž výkonu je autorizace třeba. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) jako osoba, která uvádí na trh obal, poruší povinnost stanovenou v § 3, b) jako osoba, která uvádí na trh obal, balený výrobek nebo obalový prostředek, nezajistí některou z podmínek uvádění obalů, balených výrobků nebo obalových prostředků na trh podle § 4, c) jako osoba, která uvádí na trh obal, nepředloží na požádání kontrolnímu orgánu technickou dokumentaci podle § 5 odst. 1 písm. a), nebo neinformuje průkazně své odběratele podle § 5 odst. 1 písm. b), d) jako osoba, která uvádí na trh obalový prostředek, nepředloží na požádání kontrolnímu orgánu technickou dokumentaci podle § 5 odst. 2 písm. a), nebo neinformuje průkazně své odběratele podle § 5 odst. 2 písm. b), e) jako osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu výrobky, jejichž obaly jsou opakovaně použitelné, nebo vratné, neučiní opatření, která umožňují opakované použití opakovaně použitelných obalů podle § 7, nebo nezajistí opakované použití vratných obalů nebo využití odpadů z těchto obalů podle § 8, f) jako osoba uvedená v § 9 poruší některou z povinností týkajících se vratných zálohovaných obalů podle § 9, g) jako osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obaly nebo balené výrobky, nezajistí zpětný odběr těchto obalů nebo odpadů z těchto obalů podle § 10 odst. 1, h) jako osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obaly nebo balené výrobky, nezajistí využití odpadů z obalů podle § 12, i) jako osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obaly nebo balené výrobky, poruší povinnost podat návrh na zápis do Seznamu podle § 14 odst. 1, j) jako osoba zapsaná v Seznamu nesplní povinnost oznámit změny údajů podle § 14 odst. 7, nebo k) jako osoba, na kterou se vztahuje povinnost zapsat se do Seznamu, poruší některou z povinností evidence podle § 15. (3) Autorizovaná společnost se dopustí správního deliktu tím, že a) nesplní některou z podmínek autorizace stanovených v rozhodnutí o autorizaci na základě § 17 odst. 6 písm. c) až f), b) poruší omezení pro nakládání s akciemi podle § 20 odst. 1, c) poruší zákaz rozdělit zisk mezi akcionáře podle § 20 odst. 2, d) poruší zákaz snížit nebo zvýšit svůj základní kapitál podle § 20 odst. 3, e) poruší zákaz účastnit se v orgánech nebo podnikání jiné právnické osoby podle § 20 odst. 4, f) poruší zákaz konat valnou hromadu bez předložení výpisu z registru emitenta zaknihovaných akcií podle § 20 odst. 5, g) v rozporu s § 20 odst. 6 umožní účast na valné hromadě osobě, které byla Ministerstvem životního prostředí pozastavena akcionářská práva, nebo osobě, která nebyla uvedena ve výpisu emise, h) poruší zákaz uzavřít smlouvu, zajišťovat závazky nebo bezúplatně převádět majetek podle § 20 odst. 7, i) poruší zákaz uzavřít smlouvu podle § 20 odst. 9, j) nevyžádá souhlas Ministerstva životního prostředí k vydání usnesení valné hromady v případech uvedených v § 20 odst. 10, k) stanoví podmínky uzavření smlouvy o sdruženém plnění v rozporu s § 21 odst. 1 písm. a), l) poruší povinnost uzavřít smlouvu podle § 21 odst. 1 písm. b) nebo c), m) poruší zákaz sdělovat informace třetím osobám podle § 21 odst. 2, n) uzavře smlouvu s obcí v rozporu s § 21 odst. 3 nebo smlouvu s obcí v rozporu s § 21 odst. 3 odmítne uzavřít, o) poruší zákaz výkonu činností podle § 22, p) poruší povinnost vést a ohlašovat evidenci osob, s nimiž má uzavřenu smlouvu o sdruženém plnění nebo evidenci množství obalů a odpadů z obalů a způsobu jejich využití, anebo povinnost zajistit prostřednictvím auditora ověření vedení této evidence množství obalů a odpadů z obalů a způsobu jejich využití podle § 23 odst. 1, nebo q) nezveřejní hospodářské výsledky podle § 23 odst. 3. (4) Autorizovaná společnost nebo právnická osoba anebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu výrobky prodejem spotřebiteli, dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost informovat odběratele a spotřebitele podle § 10 odst. 2. § 45 Za správní delikt podle § 44 se uloží pokuta a) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a), c) až f) a písm. i) a j) nebo podle odstavce 4, b) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. k), c) do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, podle odstavce 2 písm. b), g) nebo h), nebo podle odstavce 3 písm. a) až q). § 46 (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. Jde-li o správní delikt podle § 44 odst. 2 písm. g) a h), právnická osoba je odpovědnosti zproštěna, jestliže k porušení povinnosti došlo do 3 měsíců ode dne, kdy autorizovaná společnost, s níž právnická nebo podnikající fyzická osoba uzavřela smlouvu o sdruženém plnění povinností stanovených právnické nebo podnikající fyzické osobě v § 10 odst. 1 nebo v § 12, pozbyla oprávnění k činnosti. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Krajská hygienická stanice, Česká obchodní inspekce, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní ústav pro kontrolu léčiv, Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv nebo Česká inspekce životního prostředí, a to v rozsahu své působnosti vymezené v § 35 až 40. Je-li podle rozsahu své působnosti příslušným k projednání správního deliktu více jak jeden správní orgán, správní delikt projedná ten z příslušných správních orgánů, který jako první zahájil řízení. Správní orgán, který zahájí řízení, informuje o tom všechny správní orgány, které jsou k projednání správních deliktů podle tohoto zákona příslušné. (5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby29) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (6) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci. (7) Pokuty vybírá orgán, který je uložil, a vymáhá celní úřad. (8) Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil, s výjimkou pokut uložených Českou inspekcí životního prostředí, které jsou příjmem Státního fondu životního prostředí. 29) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.“. 35. V § 49 se za slova „ustanovení § 14“ vkládají slova „a § 32 písm. m)“. 36. V § 50 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 37. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k zákonu č. 477/2001 Sb. Kritéria a názorné příklady upřesňující pojem obal Kritérium 1 Výrobek, který odpovídá definici obalu uvedené v § 2 písm. a) a zároveň plní nebo může plnit i jinou funkci než funkci obalu, se považuje za obal pouze tehdy, pokud a) není nedílnou součástí jiného výrobku, b) není nezbytný k tomu, aby uzavíral, nesl nebo uchovával tento výrobek po dobu jeho životnosti a c) nejsou všechny části určeny k tomu, aby byly společně používány, spotřebovány nebo odstraněny. Názorné příklady ilustrující použití kritéria 1 Obal Krabice na cukrovinky Fóliový přebal kolem pouzdra na CD Výrobek, který není obalem Květináč určený pro celou dobu života rostliny Pouzdra, kufříky a kazety na nástroje a nářadí Čajové sáčky Voskové vrstvy na sýrech Střívka uzenin Kritérium 2 Předměty navržené a určené k tomu, aby byly plněny v místě prodeje, se považují za obaly, pokud plní funkci obalu. Názorné příklady ilustrující použití kritéria 2 Obal Odnosné pytle a tašky z papíru nebo z plastu Jednorázové talíře a kelímky Přilnavá fólie Sendvičové sáčky Hliníková fólie Výrobky, které nejsou obalem Míchadlo Jednorázové příbory Kritérium 3 Pomocné prvky, které jsou zavěšené přímo na výrobku nebo jsou k výrobku připevněné a plní funkci obalu, se považují za obal pouze tehdy, pokud a) nejsou nedílnou součástí tohoto výrobku a b) nejsou-li všechny části určeny k tomu, aby byly společně spotřebovány nebo odstraněny. Názorné příklady ilustrující použití kritéria 3 Obal Etikety, štítky a visačky, které jsou přímo zavěšené na výrobku nebo jsou k výrobku připevněné Součásti obalu a pomocné prvky začleněné v obalu, které se považují za části obalu, v němž jsou začleněny Kartáč řasenky, který je součástí uzávěru řasenky Samolepící etikety, které jsou nalepeny na jiné části obalu Sponky, spony, svorky Smršťovací etikety z plastu Dávkovač, který je součástí uzávěru nádoby s čisticími prostředky.“. 38. V příloze č. 3 tabulka zní: „ Materiál\| do 31.12. 2006\| \| do 31.12. 2007\| \| do 31.12. 2008\| \| do 31.12. 2009\| do 31.12. 2010\| \| do 31.12. 2011\| \| do 31.12. 2012 ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- A\| B\| A\| B\| A\| B\| A\| B\| A\| B\| A\| B\| A\| B %\| %\| %\| %\| %\| %\| %\| %\| %\| %\| %\| %\| %\| % Papír a lepenka\| 60\| \| 63\| \| 65\| \| 67\| \| 69\| \| 70\| \| 70\| Sklo\| 65\| 66\| 67\| 68\| 69\| 70\| 70 Plast\| 24\| 25\| 25\| 26\| 26\| 27\| 27 Kovy\| 33\| 36\| 39\| 41\| 44\| 47\| 50 Dřevo\| 4\| 6\| 8\| 9\| 11\| 13\| 15 Celkem\| 47\| 50\| 49\| 50\| 50\| 52\| 52\| 54\| 53\| 56\| 54\| 58\| 55\| 60 Za obaly z jednoho materiálu se považují takové obaly, ve kterých daný materiál tvoří alespoň 70 % hmotnosti obalu. Recyklace se zahrnuje do procent využití jako jedna z jeho forem.“. 39. V příloze č. 4 tabulka č. 1 a tabulka č. 2 znějí: „ Materiál\| Obaly vyrobené v ČR\| Obaly dovezené do ČR\| Obaly vyvezené z ČR\| Vzniklý obalový odpad v ČR ---\|---\|---\|---\|--- jednocestné\| opakovaně použitelné\| jednocestné\| opakovaně použitelné\| jednocestné\| opakovaně použitelné\| z jednocestných\| z opakovaně použitelných\| Celkem vzniklý obalový odpad 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7\| 8\| 9\| 10 Sklo\| \| \| \| \| \| \| \| \| Plast\| PET\| \| \| \| \| \| \| \| \| PE\| \| \| \| \| \| \| \| \| PVC\| \| \| \| \| \| \| \| \| PP\| \| \| \| \| \| \| \| \| PS\| \| \| \| \| \| \| \| \| Jiné plasty\| \| \| \| \| \| \| \| \| Celkem plasty\| \| \| \| \| \| \| \| \| Papír a lepenka\| \| \| \| \| \| \| \| \| Kovy\| AL\| \| \| \| \| \| \| \| \| FE\| \| \| \| \| \| \| \| \| Celkem kovy\| \| \| \| \| \| \| \| \| Kompozitní materiály\| \| \| \| \| \| \| \| \| Dřevo\| \| \| \| \| \| \| \| \| Ostatní\| \| \| \| \| \| \| \| \| Celkový součet\| \| \| \| \| \| \| \| \| Materiál\| Obalové odpady využité nebo spálené ve spalovnách odpadů s energetickým využitím formou: ---\|--- Materiálová recyklace z jednocestných\| Materiálová recyklace z opakovaně použitelných\| Jiné formy recyklace z jednocestných\| Jiné formy recyklace z opakovaně použitelných \| Recyklace celkem\| Energetické využití z jednocestných\| Energetické využití z opakovatelně použitelných\| Jiné formy využití z jednocestných\| Jiné formy využití z opakovatelně použitelných\| Spálování ve spalovnách odpadů s energetickým využitím jednocestných\| Spálování ve spalovnách odpadů s energetickým využitím opakovatelně použitelných\| Celkové využití a spálování ve spalovnách odpadů s energetickým využitím \| 11\| 12\| 13\| 14\| 15\| 16\| 17\| 18\| 19\| 20\| 21\| 22 Sklo\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Plast\| PET\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| PE\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| PVC\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| PP\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| PS\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Jiné plasty\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Celkem plasty\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Papír a lepenka\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Kovy\| AL\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| FE\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Celkem kovy\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Kompozitní materiály\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Dřevo\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Ostatní\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Celkový součet\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| odhad na základě empirických zkušeností a statistických metod jednocestné - obaly, které nevyhovují kritériím § 13 odst. 2 opakovaně použitelné - obaly, které vyhovují kritériím § 13 odst. 2 Výpočet sloupců 8 = 2 + 4 - 6 9 = 3 + 5 - 7 10 = 8 + 9 15 = 11 + 12 + 13 + 14 22 = 15 + 16 + 17 + 18 + 19 + 20 + 21“. 40. Doplňuje se příloha č. 5, která zní: „Příloha č. 5 k zákonu č. 477/2001 Sb. Naměřené hodnoty koncentrace těžkých kovů Tabulka č. 1 Naměřené hodnoty koncentrací těžkých kovů ve sklovinách jednotlivých tavicích agregátů v mikrogramech na gram \| Agregát č.\| 1\| 2\| 3\| 4\| ...\| X ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Měsíc\| \| \| \| \| \| \| Leden\| \| \| \| \| \| \| Únor\| \| \| \| \| \| \| Březen\| \| \| \| \| \| \| Duben\| \| \| \| \| \| \| Květen\| \| \| \| \| \| \| Červen\| \| \| \| \| \| \| Červenec\| \| \| \| \| \| \| Srpen\| \| \| \| \| \| \| Září\| \| \| \| \| \| \| Říjen\| \| \| \| \| \| \| Listopad\| \| \| \| \| \| \| Prosinec\| \| \| \| \| \| \| Pokud v některém měsíci přesáhne v některém agregátu naměřená hodnota koncentrace těžkých kovů hodnotu 200 mikrogramů na gram, začnou se hodnoty naměřené po dobu dalších 12 měsíců zapisovat do tabulky č.2. Tabulka č. 2 Naměřené hodnoty koncentrace těžkých kovů ve sklovinách tavicího agregátu č. _ v mikrogramech na gram pro účely ohlášení Ministerstvu životního prostředí Tavicí agregát č. _ --- Měsíc\| Datum měření\| Naměřená hodnota leden\| \| únor\| \| březen\| \| duben\| \| květen\| \| červen\| \| červenec\| \| srpen\| \| září\| \| říjen\| \| listopad\| \| prosinec\| \| Součet\| xxx\| Roční průměr P\| xxx\| P - 200\| xxx\| Je-li součet P - 200 v některém tavicím agregátu větší než nula, je nutno pro tento agregát podat hlášení na Ministerstvo životního prostředí. Hlášení obsahuje: 1. naměřené hodnoty 2. popis použitých metod měření 3. podezřelé zdroje zjištěných koncentrací těžkých kovů 4. podrobný popis opatření přijatých ke snížení koncentrací těžkých kovů“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řízení o správních deliktech zahájená a neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 2. Požadavky na uvádění na trh nebo do oběhu obalů vyrobených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Čl. III Zrušovací ustanovení Zrušuje se vyhláška č. 115/2002 Sb., o podrobnostech nakládání s obaly. Čl. IV Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 67/2006 Sb.	Zákon č. 67/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 15. 3. 2006, datum účinnosti 1. 5. 2006, částka 28/2006 * Čl. I - Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 479/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb. a zákona č. 122/2004 Sb., se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 5. 2006 67 ZÁKON ze dne 1. února 2006, kterým se mění zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 479/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb. a zákona č. 122/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písm. c) se za slovo „veřejném“ vkládají slova „nebo neveřejném“. 2. V § 3 odst. 3 se slova „§ 22 odst. 1 až 4“ nahrazují slovy „§ 22 odst. 1 až 5“. 3. V § 4 odst. 1 písm. f) se slova „s výjimkou postupu podle § 3,“ zrušují. 4. V § 4 odst. 3 písm. a) se za slova „jejím dokončení,“ vkládá slovo „bezplatně“. 5. V § 4 odst. 3 písm. b) se za slovo „musí“ vkládá slovo „bezplatně“. 6. V § 4 se na začátek odstavce 4 vkládá věta „Jestliže došlo k úmrtí ve zdravotnickém zařízení nebo v ústavu sociální péče, hradí toto zdravotnické zařízení nebo ústav sociální péče po dobu 48 hodin od úmrtí náklady spojené s uložením lidských pozůstatků; byla-li provedena pitva, počítá se lhůta 48 hodin od provedení pitvy.“. 7. V § 5 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Náklady spojené s převozy lidských pozůstatků a úkony s tím spojené, vyjma převozů lidských pozůstatků na pitvu, a náklady spojené s výzvou učiněnou podle § 7 odst. 1 písm. d) hradí ten, kdo sjednal pohřbení podle odstavce 1.“. 8. V § 6 odst. 4 písm. a) se slova „§ 7 odst. 1 písm. e)“ nahrazují slovy „§ 7 odst. 1 písm. f)“. 9. V § 7 odst. 1 písmeno b) zní: „b) v prostorách zdravotnického zařízení nebo ústavu sociální péče se zdržet sjednávání pohřbení, a to i prostřednictvím jiné osoby,“. 10. V § 7 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) převzít lidské pozůstatky bez zbytečného odkladu po výzvě lékaře nebo Policie České republiky; účelně vynaložené náklady včetně přiměřeného zisku nese ten, v jehož zájmu vznikly,“. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f). 11. V § 7 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Provozovatel pohřební služby nesmí mít v nájmu chladicí nebo mrazicí zařízení a jiné místnosti ve zdravotnickém zařízení nebo v ústavu sociální péče.“. 12. V § 8 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Lidské pozůstatky může vedle provozovatele pohřební služby přepravovat k provedení pitvy jako součásti zdravotnické péče též zdravotnické zařízení za podmínek stanovených v § 9 odst. 1.“. 13. V § 13 odst. 2 písm. a) a b) se slova „oboru provozování“ nahrazují slovem „provozu“. 14. V § 13 odst. 4 se slova „§ 7 odst. 1 písm. e)“ nahrazují slovy „§ 7 odst. 1 písm. f)“. 15. V § 14 odst. 1 se za slovo „doloženo“ vkládají slova „úmrtním listem, průvodním listem k přepravě lidských pozůstatků (umrlčí pas), zprávou oprávněného orgánu cizího státu nebo“. 16. V § 14 odst. 1 se slova „prohlížejícím lékařem a v případě provedení pitvy doplněným o příslušné údaje lékařem, který pitvu provedl“ nahrazují slovy „podle zvláštního právního předpisu“. 17. V § 14 odst. 2 písm. d) se slova „§ 7 odst. 1 písm. e)“ nahrazují slovy „§ 7 odst. 1 písm. f)“ a na konci písmene d) se čárka nahrazuje tečkou a doplňují se slova „To neplatí, provede-li zpopelnění lidských pozůstatků do 48 hodin od jejich převzetí; v tomto případě je provozovatel krematoria povinen zajistit uložení lidských pozůstatků do doby zpopelnění v chladicím zařízení zajišťujícím trvalé udržení teploty v rozmezí od 0 °C do +2 °C, i když lhůta od zjištění úmrtí prohlížejícím lékařem přesáhla nebo přesáhne 1 týden,“. 18. V § 14 odst. 2 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno g). 19. V § 15 odst. 2 se na konci písmene c) doplňují slova „bylo-li přiděleno,“. 20. V § 15 odst. 2 se písmeno f) zrušuje. Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno f). 21. V § 15 odst. 2 písm. f) se slova „§ 14 odst. 2 písm. h)“ nahrazují slovy „§ 14 odst. 2 písm. g)“. 22. V § 18 odst. 1 se za slovo „pohřbívání“ vkládají slova „lidských pozůstatků a lidských ostatků do hrobů nebo hrobek“. 23. V § 19 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, do kterých lze pohřbívat pouze v rakvích celodubových nebo z jiných tvrdých dřev, do kterých bude vložena spodní část zinkové vložky, nebo v rakvích kovových s nepropustným dnem“. 24. V § 19 odst. 2 písm. b) se slova „§ 22 odst. 2“ nahrazují slovy „§ 22 odst. 3“. 25. V § 20 písm. e) se slova „§ 22 odst. 2“ nahrazují slovy „§ 22 odst. 3“. 26. V § 21 odst. 1 se na konci písmene c) doplňují slova „bylo-li přiděleno,“. 27. V § 22 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Provozovatel pohřebiště je oprávněn převzít lidské pozůstatky k pohřbení do hrobu nebo hrobky jen tehdy, je-li úmrtí doloženo úmrtním listem, průvodním listem k přepravě lidských pozůstatků (umrlčí pas), zprávou oprávněného orgánu cizího státu nebo listem o prohlídce mrtvého; v případě podezření ze spáchání trestného činu v souvislosti s úmrtím je kromě toho nutný i písemný souhlas státního zástupce nebo jiného orgánu činného v trestním řízení, který je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu10).“. Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7. 28. V § 26 odst. 1 písm. f) se slova „s výjimkou postupu podle § 3,“ zrušují. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 68/2006 Sb.	Zákon č. 68/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 15. 3. 2006, datum účinnosti 15. 3. 2006, částka 28/2006 * Čl. I - Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb. a zákona č. 444/2005 Sb., se mění takt * Čl. II Aktuální znění od 15. 3. 2006 68 ZÁKON ze dne 2. února 2006, kterým se mění zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb. a zákona č. 444/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 6a písm. a) bodu 7 se čárka za slovy „datum narození“ nahrazuje středníkem a doplňují se slova „tyto údaje se neoznamují, pokud se jedná o dítě narozené ženě s trvalým pobytem v České republice, která porodila dítě a písemně požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem,“. 2. V § 7 písm. c) se za bod 5 vkládá nový bod 6, který včetně poznámky pod čarou č. 7a zní: „6. rodná čísla otce a matky7a); pokud jim nebylo přiděleno, jejich jméno, popřípadě jména a příjmení; tento údaj se neoznamuje, pokud se jedná o dítě narozené ženě s trvalým pobytem v České republice, která porodila dítě a písemně požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem, 7a) Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní bod 6 se označuje jako bod 7. 3. V § 10 odst. 3 se za slovem „matky“ doplňují slova „, pokud se rodiče nedohodnou jinak“. 4. V § 10 se na konci textu odstavce 4 tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova, která včetně poznámky pod čarou č. 12b zní: „obdobně se postupuje také v případech, kdy žena s trvalým pobytem na území České republiky, která porodila dítě, jež je občanem České republiky, písemně požádá o utajení své osoby v souvislosti s porodem12b). 12b) § 67b odst. 20 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 69/2006 Sb.	Zákon č. 69/2006 Sb. Zákon o provádění mezinárodních sankcí Vyhlášeno 15. 3. 2006, datum účinnosti 1. 4. 2006, částka 29/2006 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3) * ČÁST DRUHÁ - OBLASTI UPLATŇOVÁNÍ SANKCÍ (§ 4 — § 9d) * ČÁST TŘETÍ - POVINNOSTI VE VZTAHU K MAJETKU, NA KTERÝ SE VZTAHUJÍ MEZINÁRODNÍ SANKCE (§ 10 — § 11) * ČÁST ČTVRTÁ - PRAVOMOCI A POVINNOSTI STÁTNÍCH ORGÁNŮ A ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY (§ 12 — § 16f) * ČÁST PÁTÁ - POPLATEK ZA SPRÁVU MAJETKU (§ 17 — § 17n) * ČÁST ŠESTÁ - DONUCOVACÍ POKUTY A PŘESTUPKY (§ 18 — § 21) * ČÁST SEDMÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 21a — § 25) Aktuální znění od 27. 9. 2024 (280/2024 Sb.) 69 ZÁKON ze dne 3. února 2006 o provádění mezinárodních sankcí Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1) některé povinnosti při uskutečňování mezinárodních sankcímezinárodních sankcí za účelem udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, boje proti terorismu, dodržování mezinárodního práva, ochraně lidských práv a svobod a podpoře demokracie a právního státu. Dále zákon upravuje některé povinnosti při uskutečňování mezinárodních sankcímezinárodních sankcí za účelem udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, boje proti terorismu, dodržování mezinárodního práva, ochraně lidských práv a svobod a podpoře demokracie a právního státu, k jejichž dodržování je Česká republika zavázána na základě členství v Organizaci spojených národů nebo v Evropské unii anebo které zavedla podle sankčního zákona. Vymezení pojmů § 2 Mezinárodními sankcemiMezinárodními sankcemi se pro účely tohoto zákona rozumí příkaz, zákaz nebo omezení stanovené za účelem udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, boje proti terorismu, dodržování mezinárodního práva, ochrany lidských práv a svobod a podpory demokracie a právního státu, pokud vyplývá a) z rozhodnutí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (dále jen „Rada bezpečnosti“), přijatých podle článku 41 Charty Organizace spojených národů, b) ze společných postojů, společných akcí nebo jiných opatření přijatých na základě ustanovení Smlouvy o Evropské unii o společné zahraniční a bezpečnostní politice, c) z přímo použitelných předpisů Evropských společenství, kterými se provádí společný postoj nebo společná akce přijatá podle ustanovení Smlouvy o Evropské unii o společné zahraniční a bezpečnostní politice, d) z přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí rozhodnutí přijatá na základě ustanovení Smlouvy o Evropské unii o společné zahraniční a bezpečnostní politice, e) z rozhodnutí přijatého na základě ustanovení Smlouvy o Evropské unii o společné zahraniční a bezpečnostní politice, nebo f) z rozhodnutí vlády, kterým dochází k zařazení na vnitrostátní sankční seznam podle sankčního zákona. § 3 Pro účely tohoto zákona se rozumí a) územím, na které se vztahují mezinárodní sankce, určité území plně nebo částečně ovládané subjektem nebo státem, na který se vztahují mezinárodní sankce, včetně vzdušného prostoru a pobřežních vod; b) subjektem, na který se vztahují mezinárodní sankce, ten, proti komu jsou namířeny sankce uvedené v dokumentu podle § 2; c) osobou, na kterou se vztahují mezinárodní sankce, 1. stát, na který se vztahují mezinárodní sankce, 2. občan státu, na který se vztahují mezinárodní sankce, 3. příslušník nebo představitel subjektu, na který se vztahují mezinárodní sankce, 4. jiná fyzická osoba obvykle se zdržující na území, na které se vztahují mezinárodní sankce, s výjimkou státních občanů České republiky, 5. právnická osoba se sídlem na území, na které se vztahují mezinárodní sankce, nebo 6. osoba uvedená v seznamech vydávaných sankčními výbory Rady bezpečnosti nebo v dokumentech orgánů Evropské unie uvedených v § 2 písm. b), c) nebo d) anebo ve vnitrostátním sankčním seznamu podle sankčního zákona; d) českou osoboučeskou osobou 1. Česká republika, 2. státní občan České republiky, 3. jiná fyzická osoba než občan České republiky, obvykle se zdržující na území České republiky, 4. jiná fyzická osoba oprávněná k trvalému nebo k přechodnému pobytu na území České republiky2), nebo 5. právnická osoba se sídlem na území České republiky, včetně územních samosprávných celků3); e) obvyklým zdržováním se na určitém územíobvyklým zdržováním se na určitém území pobývání na tomto území po dobu alespoň 183 dnů v jednom kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu; f) majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce, jakákoli movitá i nemovitá věc, vlastněná, držená nebo jinak ovládaná subjektem, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo osobou, na kterou se vztahují mezinárodní sankce, dovezená z území, na které se vztahují mezinárodní sankce, nebo určená k vývozu na území, na které se vztahují mezinárodní sankce; g) zbožímzbožím věci, práva a jiné majetkové hodnoty, například peníze v jakékoli formě včetně vkladů a pohledávek z vkladů, jiné platební prostředky, cenné papírycenné papíry a investiční nástroje, dále jakákoli látka sloužící k přípravě výrobků, výrobek, služba, software nebo technologie a jakákoli jiná věc movitá nebo nemovitá, která je nebo má být předmětem obchodu, bez ohledu na způsob a okolnosti jejího poskytnutí; h) zbožímzbožím, na které se vztahují mezinárodní sankce, zbožízboží vlastněné, držené nebo jinak ovládané subjektem, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo osobou, na kterou se vztahují mezinárodní sankce; i) českým zbožímčeským zbožím zbožízboží vlastněné, držené nebo jinak ovládané českou osoboučeskou osobou; j) jiným zbožímjiným zbožím zbožízboží, které není českým zbožímčeským zbožím ani zbožímzbožím, na které se vztahují mezinárodní sankce; k) dopravním prostředkemdopravním prostředkem zařízení určené zejména k přepravě osob, zavazadel, zbožízboží anebo poštovní zásilky; l) dopravním prostředkemdopravním prostředkem, na který se vztahují mezinárodní sankce, dopravní prostředekdopravní prostředek 1. plující pod vlajkou státu, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo jím imatrikulovaný, 2. vlastněný, držený nebo používaný subjektem, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo v jeho prospěch anebo jím jinak ovládaný, nebo 3. vlastněný, držený, používaný anebo jinak ovládaný osobou, na kterou se vztahují mezinárodní sankce; m) českým dopravním prostředkemčeským dopravním prostředkem dopravní prostředekdopravní prostředek 1. plující pod vlajkou, imatrikulovaný, vlastněný, držený nebo používaný Českou republikou nebo v její prospěch anebo jí jinak ovládaný, nebo 2. vlastněný, držený, používaný anebo jinak ovládaný českou osoboučeskou osobou; n) jiným dopravním prostředkemjiným dopravním prostředkem dopravní prostředekdopravní prostředek, který není českým dopravním prostředkemčeským dopravním prostředkem ani dopravním prostředkemdopravním prostředkem, na který se vztahují mezinárodní sankce; o) kulturním statkemkulturním statkem 1. umělecké dílo a předmět kulturní hodnoty4), 2. kulturní památka, národní kulturní památka, nebo jejich soubor5), 3. sbírka muzejní povahy nebo sbírkový předmět6), nebo 4. veřejná kulturní produkce, jako například divadelní, filmové, audiovizuální nebo estrádní představení, koncert, taneční zábava nebo diskotéka, cirkusové, varietní nebo podobné vystoupení, výstava a další obdobné činnosti; p) ovládáním faktická anebo právní možnost svým jednáním ovlivňovat chování jiné osoby, využívání věci anebo běh událostí na určitém území; q) veřejným rozpočtem státní rozpočet, státní finanční aktiva, rezervní fond organizační složky státu, rozpočet územního samosprávného celku, rozpočet státního fondu, Národní fond, rozpočet příspěvkové organizace, rozpočet Vinařského fondu, rozpočet právnické osoby poskytující podporu podle zákona upravujícího poskytování podpory z veřejných prostředkůveřejných prostředků, a to v rozsahu této podpory, nebo rozpočet, o němž to stanoví zvláštní zákon; r) veřejnými prostředkyveřejnými prostředky dotace z veřejného rozpočtu, návratná finanční výpomoc z veřejného rozpočtu, jiné peněžní prostředky z veřejného rozpočtu nebo investiční pobídka podle zákona o investičních pobídkách; s) poskytnutím veřejných prostředkůveřejných prostředků vydání rozhodnutí, kterým se zcela nebo zčásti vyhovuje žádosti o poskytnutí veřejných prostředkůveřejných prostředků, uzavření dohody, smlouvy nebo veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí veřejných prostředkůveřejných prostředků nebo vyplacení veřejných prostředkůveřejných prostředků; t) nakládáním zcizení nebo zatížení, přenechání k užití jinému, nebo jiné nakládání, pokud by mělo vést k podstatné změně ve skladbě, využití nebo určení. ČÁST DRUHÁ OBLASTI UPLATŇOVÁNÍ SANKCÍ HLAVA I OMEZENÍ NEBO ZÁKAZY ULOŽENÉ TUZEMSKÝM PRÁVNÍM AKTEM § 4 Obecné ustanovení (1) Omezení nebo zákazy stanovené v této hlavě se uplatní v rozsahu stanoveném a) nařízením vlády, který vyplývá 1. z rozhodnutí Rady bezpečnosti s výjimkou rozhodnutí podle § 8d, 2. ze společného postoje, společné akce nebo jiného opatření přijatého na základě ustanovení Smlouvy o Evropské unii o společné zahraniční a bezpečnostní politice, nebo 3. z rozhodnutí přijatého na základě ustanovení Smlouvy o Evropské unii o společné zahraniční a bezpečnostní politice, nebo b) rozhodnutím vlády, kterým dochází k zařazení na vnitrostátní sankční seznam podle sankčního zákona. (2) Omezení nebo zákazy podle odstavce 1 mohou být uplatňovány v oblastech a) obchodu a služeb, b) peněžních převodů, používání jiných platebních prostředků, nákupu a prodeje cenných papírů a investičních nástrojů, c) dopravy, d) spojů, e) technické infrastruktury, f) vědeckotechnických styků, g) kulturních styků, h) sportovních styků, i) pohybu osob, j) poskytování veřejných prostředkůveřejných prostředků nebo k) veřejných zakázek. (3) Nařízení vlády podle odstavce 1 písm. a) zároveň vymezí v souladu s § 3 písm. c) okruh osob, na které se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce. § 5 Obchod a služby, peněžní služby a finanční trhy (1) V oblasti obchodu a služeb mohou sankce spočívat v omezení nebo zákazu a) dovozu anebo koupě zbožízboží, na které se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, jeho prodeje nebo jakéhokoli jiného nakládání s ním, b) vývozu, prodeje anebo umožnění jiného nakládání s českým zbožímčeským zbožím subjektu, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, nebo osobě, na kterou se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, anebo na území, na které se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, c) průvozu českého zbožíčeského zboží přes území, na které se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, nebo zbožízboží, na které se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, přes území České republiky, d) průvozu jiného zbožíjiného zboží na území, na které se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, anebo zbožízboží určeného subjektu, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, nebo osobě, na kterou se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, přes území České republiky, nebo e) jakékoli činnosti, která by podporovala anebo by mohla podporovat činnost uvedenou v písmenech a) až d). (2) V oblasti peněžních převodů, používání jiných platebních prostředků, nákupu a prodeje cenných papírů a investičních nástrojů mohou sankce spočívat v omezení nebo zákazu a) poskytování jakéhokoli plnění českou osoboučeskou osobou ve prospěch subjektu, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, nebo osoby, na kterou se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, jakož i uzavírání obchodů s nimi včetně obchodů s cizí měnou, b) pronajímání bezpečnostní schránky subjektu, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, nebo osobě, na kterou se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, nebo přijímání zbožízboží, na které se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, do úschovy, pokud je při vynaložení přiměřených prostředků prokázáno, že se jedná o zbožízboží, na které se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, c) jakéhokoli poskytování peněžních prostředků, investičních nástrojů nebo jiných cenných papírů, nebo finančních anebo ekonomických zdrojů subjektu, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, nebo osobě, na kterou se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, d) převodu peněžních prostředků, investičních nástrojů nebo jiných cenných papírů z účtu nebo na účet ovládaný subjektem, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, nebo osobou, na kterou se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, včetně výplaty bankovních šeků, pokud to lze při vynaložení přiměřených prostředků zjistit, e) výplaty úroků z peněžních prostředků na účtech ovládaných subjektem, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, nebo osobou, na kterou se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, jakož i výplaty úroků z jimi ovládaných cenných papírů a investičních nástrojů, f) uzavírání pojistné smlouvy se subjektem, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, nebo osobou, na kterou se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, nebo plnění jim z pojistných smluv, nebo g) jakékoli činnosti, která by podporovala anebo by mohla podporovat činnost uvedenou v písmenech a) až f). § 6 Doprava a spoje (1) V oblasti dopravy mohou sankce spočívat v omezení nebo zákazu a) vstupu českých dopravních prostředkůčeských dopravních prostředků na území, na které se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, b) tranzitu jiných dopravních prostředkůjiných dopravních prostředků přes území České republiky nebo výstupu z něj na území, na které se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, c) překračování státních hranic České republiky dopravními prostředkydopravními prostředky, na které se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, za účelem vstupu anebo opuštění území České republiky, d) jakéhokoli fyzického nebo právního nakládání s dopravními prostředkydopravními prostředky, na které se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, nalézajícími se na území České republiky, e) poskytování českých dopravních prostředkůčeských dopravních prostředků subjektu, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, nebo osobě, na kterou se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, f) provádění oprav nebo poskytování náhradních dílů, součástek nebo nářadí potřebných pro opravy nebo úpravy dopravních prostředkůdopravních prostředků, na které se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, g) uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících podle zákona upravujícího veřejné služby v přepravě cestujících ve vztahu k osobě nebo subjektu, na které se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, h) plnění smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících podle zákona upravujícího veřejné služby v přepravě cestujících ve vztahu k osobě nebo subjektu, na které se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, nebo i) jakékoli činnosti, která by podporovala anebo by mohla podporovat činnost uvedenou v písmenech a) až h). (2) V oblasti spojů mohou sankce spočívat v omezení nebo zákazu a) přijetí k přepravě nebo přepravy poštovních zásilek na území, na které se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, anebo určených pro subjekt, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, nebo osobu, na kterou se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, z území anebo přes území České republiky, b) poskytování služeb elektronických komunikací za účelem spojení se subjektem, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, nebo s osobou, na kterou se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, anebo na území, na které se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, c) poskytování jiného spojení se subjektem, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, nebo s osobou, na kterou se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, anebo na území, na které se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, d) rádiového, televizního nebo jiného vysílání na území, na které se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, nebo e) jakékoli činnosti, která by podporovala anebo by mohla podporovat činnost uvedenou v písmenech a) až d). § 7 Technická infrastruktura V oblasti technické infrastruktury mohou sankce spočívat v omezení nebo zákazu dodávek energie nebo dodávek surovin, strojů anebo zařízení potřebných k její výrobě z území anebo přes území České republiky subjektu, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, nebo osobě, na kterou se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, anebo na území, na které se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce. § 8 Vědeckotechnické, kulturní a sportovní styky (1) V oblasti vědeckotechnických styků mohou sankce spočívat v omezení nebo zákazu a) účasti na vědeckých nebo technických výzkumech, programech anebo projektech, na kterých se společně podílejí česká osobačeská osoba a subjekt nebo osoba, na něž se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce; v případě, že se jedná o činnost financovanou jiným než subjektem nebo osobou, na něž se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, spočívá sankce pouze ve vyloučení takového subjektu nebo takové osoby z účasti na této činnosti, b) poskytování přístrojů nebo zařízení českou osoboučeskou osobou anebo z území České republiky subjektu nebo osobě, na něž se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, za účelem jejich použití pro vědecký nebo technický výzkum, program anebo projekt, c) poskytování informací o vědeckých nebo technických výzkumech, programech anebo projektech české osobyčeské osoby nebo jejich výsledků subjektu nebo osobě, na něž se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, anebo na území, na které se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, nejsou-li tyto informace a výsledky veřejně dostupné, d) poskytování práv průmyslových nebo práv duševního vlastnictví subjektu, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, nebo osobě, na kterou se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, nebo e) jakékoli činnosti, která by podporovala anebo by mohla podporovat činnost uvedenou v písmenech a) až d). (2) V oblasti kulturních styků mohou sankce spočívat v omezení nebo zákazu a) poskytování kulturních statkůkulturních statků českou osoboučeskou osobou nebo z českého území subjektu nebo osobě, na něž se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, anebo na území, na které se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, b) přijímání kulturních statkůkulturních statků českou osoboučeskou osobou nebo na českém území od subjektu nebo osoby, na něž se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, anebo z území, na které se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, pokud se nejedná o dočasné přijetí za účelem záchrany, ochrany a uchování kulturních statkůkulturních statků bezprostředně ohrožených ozbrojeným konfliktem nebo živelní katastrofou anebo o navrácení kulturních statkůkulturních statků osobě, na kterou se nevztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, c) poskytování autorských nebo s nimi souvisejících práv české osobyčeské osoby subjektu nebo osobě, na které se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, anebo k užití na území, na které se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, nebo d) jakékoli činnosti, která by podporovala anebo by mohla podporovat činnost uvedenou v písmenech a) až c). (3) V oblasti sportovních styků mohou sankce spočívat v omezení nebo zákazu a) účasti osoby nebo skupiny reprezentující subjekt nebo osobu, na něž se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, na sportovním utkání anebo jiné sportovní akci pořádané na území České republiky anebo českou osoboučeskou osobou, b) účasti české osobyčeské osoby nebo skupiny reprezentující Českou republiku na sportovním utkání pořádaném subjektem nebo osobou, na něž se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, anebo na území, na které se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, nebo c) jakékoli činnosti, která by podporovala anebo by mohla podporovat činnost uvedenou v písmenu a) nebo b). § 8a Pohyb osob V oblasti pohybu osob mohou sankce spočívat v omezení nebo zákazu a) pobytu na území České republiky osobě nebo subjektu, které jsou fyzickými osobami a na které se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, b) vstupu na území České republiky osobě nebo subjektu, které jsou fyzickými osobami a na které se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, nebo c) jakékoli činnosti, která by podporovala anebo by mohla podporovat činnost uvedenou v písmenu a) nebo b). § 8b Poskytování veřejných prostředků V oblasti poskytování veřejných prostředkůveřejných prostředků mohou sankce spočívat v omezení nebo zákazu a) poskytnutí veřejných prostředkůveřejných prostředků osobě nebo subjektu, na které se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, nebo b) jakékoli činnosti, která by podporovala anebo by mohla podporovat činnost uvedenou v písmenu a). § 8c Veřejné zakázky V oblasti veřejných zakázek mohou sankce spočívat v omezení nebo zákazu a) zadání veřejné zakázky ve vztahu k osobě nebo subjektu, na které se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, b) výběru návrhu v soutěži o návrh ve vztahu k osobě nebo subjektu, na které se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, c) plnění smlouvy na veřejnou zakázku ve vztahu k osobě nebo subjektu, na které se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, nebo d) jakékoli činnosti, která by podporovala anebo by mohla podporovat činnost uvedenou v písmenech a) až c). HLAVA II Omezení, zákazy nebo příkazy uložené vybraným rozhodnutím Rady bezpečnosti Organizace spojených národů § 8d Cílené finanční sankce (1) Finanční analytický úřad (dále jen „Úřad“) stanoví opatřením obecné povahy omezení, zákaz nebo příkaz podle rozhodnutí Rady bezpečnosti, kterým se ukládá mezinárodní sankcemezinárodní sankce spočívající ve zmrazení majetku nebo jiné cílené finanční sankci v souvislosti s opatřením proti a) terorismu, b) financování terorismu, c) šíření zbraní hromadného ničení, nebo d) financování šíření zbraní hromadného ničení. (2) Omezení, zákaz nebo příkaz stanovené opatřením obecné povahy podle odstavce 1 se použijí ve vztahu k tomu, kdo je uveden v seznamu obsaženém v rozhodnutí Rady bezpečnosti podle odstavce 1 nebo v seznamu vydaném sankčním výborem Rady bezpečnosti zřízeným podle rozhodnutí Rady bezpečnosti podle odstavce 1, a to od okamžiku jeho zařazení do takového seznamu, nejdříve však ode dne nabytí účinnosti opatření obecné povahy do dne nabytí účinnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie, který se k němu vztahuje, vydaného k provedení téhož rozhodnutí Rady bezpečnosti. (3) Úřad v opatření obecné povahy podle odstavce 1 uvede adresu internetové stránky, na které je umístěn seznam podle odstavce 2. (4) Úřad změní nebo zruší opatření obecné povahy podle odstavce 1, pokud a) Rada bezpečnosti změní nebo zruší své rozhodnutí podle odstavce 1, nebo b) nabyde účinnosti přímo použitelný předpis Evropské unie v rozsahu, v jakém je jím provedeno rozhodnutí Rady bezpečnosti podle odstavce 1. (5) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 nebo 4 se vydává bez řízení o jeho návrhu a nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky. (6) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 nebo 4 se vyvěšuje na úřední desce Úřadu po dobu jeho platnosti. HLAVA III VÝJIMKY Díl 1 Výjimky ze sankčního režimu § 9 (1) Úřad může, pokud to připouští obsah dokumentu podle § 2, povolit v souladu s tímto dokumentem a v nezbytně nutném rozsahu výjimky ze zákazu nebo omezení a) na poskytování ošetření a lékařské péče, b) na poskytování humanitární pomoci, není-li omezena v dokumentu podle § 2; za takovou pomoc se považují zejména dodávky potravin, ošacení, léků, zdravotnického materiálu a jiných humanitárních potřeb nezbytných pro ochranu zdraví, záchranu života a důstojné ubytování civilistů a poskytování s tím souvisících služeb včetně organizace a realizace záchranných operací, c) na poskytování dávek sociální péče, státních sociálních dávek, dávek důchodového pojištění, dávek nemocenského pojištění (péče), podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a na platby pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, d) na poskytování mzdy, náhrady mzdy, odstupného a dalších plateb vyplývajících z pracovněprávního nebo obdobného pracovního vztahu, e) na poskytování výživného, f) na náhradu škody způsobené činností, která nemá souvislost s prováděním mezinárodních sankcímezinárodních sankcí ve smyslu tohoto zákona, a na výplatu pojistného s tím spojeného, g) k úhradě pohledávky subjektem, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, nebo osobou, na kterou se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, jestliže tato pohledávka nevznikla porušením mezinárodních sankcímezinárodních sankcí, h) k platbám subjektu nebo osobě, na něž se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, dlužným na základě smluv, dohod nebo závazků, které byly uzavřeny nebo vznikly předtím, než byly vůči subjektu nebo osobě vyhlášeny mezinárodní sankcemezinárodní sankce, pokud jsou tyto platby uskutečněny na účet v České republice nebo v jiném státě Evropské unie, na němž jsou všechny vkládané prostředky majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, nebo i) na jiný účel, stanovený v dokumentu podle § 2. (2) Výjimku lze poskytnout na žádost nebo i bez žádosti. Úřad v rozhodnutí o povolení výjimky stanoví podmínky jejího uplatnění tak, aby mohl její uplatnění kontrolovat, a tak, aby nedocházelo k maření účelu mezinárodních sankcímezinárodních sankcí. Díl 2 Ochranná bariéra § 9a Vytvoření ochranné bariéry (1) Pokud uplatnění mezinárodních sankcímezinárodních sankcí znemožní nebo výrazně ztíží provoz obchodního závoduobchodního závodu obchodní společnosti, může Úřad na její žádost rozhodnout o vytvoření ochranné bariéry, pokud to připouští příslušný dokument podle § 2 a nebude docházet k maření účelu mezinárodních sankcímezinárodních sankcí. (2) V rozhodnutí o vytvoření ochranné bariéry Úřad obchodní společnosti a) uloží zákaz řídit se přímo nebo nepřímo rozhodnutím, pokynem nebo jiným projevem vůle osoby nebo subjektu, na které se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce a které tuto obchodní společnost ovládají, pokud k němu nebyl dán souhlas Úřadu, b) uloží, aby informovala Úřad o svém fungování a o provozu svého závodu, a to v rozsahu a způsobem, který Úřad v rozhodnutí stanoví, a c) schválí plán zachování provozu, který vypracuje obchodní společnost v rozsahu odpovídajícím charakteru její činnosti. (3) V rozhodnutí o vytvoření ochranné bariéry může Úřad dále a) stanovit 1. maximální limit nákladů a investic do aktiv za určité období, nebo 2. povinnost mít účetní závěrku nebo účetní záznamy ověřené auditorem podle zákona o auditorech, b) omezit nebo zakázat 1. zcizení nebo zatížení nemovité věci, obchodního závoduobchodního závodu nebo věci značné hodnoty podle trestního zákoníku bez předchozího souhlasu Úřadu, 2. uzavření nebo plnění smlouvy s právnickou osobou usazenou v rizikovém státě nebo s fyzickou osobou, která je občanem rizikového státu, nebo 3. pohyb, převod nebo jiné přemístění zbožízboží, včetně změny jeho povahy, do rizikového státu, c) vymezit okruh rozhodnutí podle odstavce 2 písm. a), která nejsou podmíněna souhlasem Úřadu, nebo d) schválit 1. smlouvu o kontrolní činnosti s nezávislým kontrolorem podle § 9b, jejímž cílem je zajistit kontrolu plnění podmínek ochranné bariéry, nebo 2. další opatření navržené v plánu zachování provozu. (4) Rizikovým státem je pro účely odstavce 3 písm. b) stát nebo jurisdikce, které Úřad určí v daném rozhodnutí z důvodu hrozícího maření účelu mezinárodních sankcímezinárodních sankcí. (5) Obchodní společnost k žádosti o vytvoření ochranné bariéry nebo v průběhu řízení o ní předloží a) plán zachování provozu, ve kterém navrhne rozsah opatření podle odstavců 2 a 3 odpovídající charakteru její činnosti, b) případnou smlouvu o kontrolní činnosti, pokud v plánu podle písmene a) navrhuje provádění kontroly podmínek ochranné bariéry nezávislým kontrolorem podle § 9b. (6) Stanoví-li Úřad v rozhodnutí o vytvoření ochranné bariéry povinnost předchozího schválení Úřadem, schválí toto jednání Úřad rozhodnutím. § 9b Nezávislý kontrolor (1) Pokud je součástí rozhodnutí o vytvoření ochranné bariéry schválení smlouvy o kontrolní činnosti s nezávislým kontrolorem, Úřad v rozhodnutí a) schválí smlouvu o kontrolní činnosti, a to pouze pokud 1. je nezávislý kontrolor způsobilou osobou a 2. smlouva poskytuje záruky řádného výkonu kontrolní činnosti, b) vymezí povinnosti nezávislého kontrolora, které mohou zahrnovat zejména povinnost 1. řádně vykonávat kontrolu dodržování podmínek stanovených v rozhodnutí o zachování provozu, podle tohoto zákona a podle příslušného dokumentu podle § 2, 2. na výzvu Úřadu poskytnout požadované informace o dodržování podmínek stanovených v rozhodnutí o vytvoření ochranné bariéry, 3. pravidelně informovat Úřad o svojí činnosti, 4. informovat Úřad o zjištěném porušení podmínek stanovených v rozhodnutí o vytvoření ochranné bariéry, podle tohoto zákona a podle příslušného dokumentu podle § 2 a c) schválí případný seznam osob podle odstavce 4. (2) Nezávislý kontrolor je způsobilou osobou podle odstavce 1 písm. a) bodu 1, je-li a) plně svéprávný a dosáhl věku 18 let, jde-li o fyzickou osobu, b) je důvěryhodný, c) má dostatečné odborné znalosti a zkušenosti, aby rozuměl fungování obchodní korporace nebo provozu závodu, d) je bezúhonný, e) splňuje potřebnou bezpečnostní nebo jinou způsobilost a f) je občanem členského státu Evropské unie nebo má sídlo v členském státě Evropské unie. (3) Smlouva o kontrolní činnosti poskytuje záruky řádného výkonu kontrolní činnosti podle odstavce 1 písm. a) bodu 2, pouze pokud a) obsahuje oprávnění nezávislého kontrolora 1. kontrolovat plnění podmínek ochranné bariéry, 2. účastnit se jednání orgánů obchodní společnosti, 3. nahlížet do účetnictví a dalších dokumentů obchodní společnosti, 4. vstupovat do staveb, dopravních prostředkůdopravních prostředků, na pozemky a do dalších prostor, které vlastní nebo užívá obchodní společnost, 5. odebírat vzorky, provádět potřebná měření, sledování, prohlídky a zkoušky, 6. pořizovat obrazové nebo zvukové záznamy, 7. vyžadovat od obchodní společnosti nebo jejích zaměstnanců další součinnost potřebnou k výkonu kontroly, b) obsahuje případné další dostatečně vymezené oprávnění nezávislého kontrolora, vyžadují-li to okolnosti pro řádné trvání ochranné bariéry a nepostačí-li oprávnění podle písmene a), a c) jsou její právní účinky omezeny na dobu trvání právních účinků rozhodnutí Úřadu o schválení této smlouvy. (4) Nezávislý kontrolor může provádět kontrolu také prostřednictvím svého zaměstnance nebo další osoby pro něj činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu, pokud a) to připouští smlouva o kontrolní činnosti schválená Úřadem, b) mají tyto osoby podle smlouvy o kontrolní činnosti všechna oprávnění podle odstavce 3 písm. a), c) jsou způsobilou osobou podle odstavce 2, d) nezávislý kontrolor předem písemně sdělí jejich totožnost Úřadu a e) Úřad písemně nesdělí, že nejsou způsobilou osobou podle odstavce 2. (5) Za bezúhonnou se pro účely odstavce 2 písm. d) nepovažuje osoba, nehledí-li se na ni, jako by nebyla odsouzena, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čintrestný čin spáchaný a) úmyslně, nebo b) z nedbalosti v souvislosti s 1. prováděním kontrolní činnosti, 2. prováděním mezinárodních sankcímezinárodních sankcí, nebo 3. předcházením legalizace výnosů z trestné činnosti. (6) Obchodní společnost je povinna poskytnout nezávislému kontrolorovi potřebnou součinnost. (7) Pro účely povinnosti zachovávat mlčenlivost podle tohoto nebo jiného zákona se na nezávislého kontrolora nebo osobu, prostřednictvím které provádí kontrolu, hledí jako na zaměstnance obchodní společnosti. § 9c Obdobné použití vytvoření ochranné bariéry Ustanovení § 9a a 9b se použijí obdobně na zahraniční právnickou osobu, jejíž právní forma je srovnatelná s obchodní společností. Díl 3 Společná ustanovení k řízení § 9d (1) Úřad při rozhodování o žádosti o vydání rozhodnutí podle této hlavy není vázán jejím rozsahem. Úřad není vázán ani plánem zachování provozu přiloženým k žádosti o vytvoření ochranné bariéry. (2) Úřad může rozhodnutí podle této hlavy zrušit nebo nahradit novým, pokud došlo k a) podstatné změně okolností, na základě kterých bylo vydáno, nebo b) porušení podmínky 1. stanovené v tomto rozhodnutí, 2. podle tohoto zákona, nebo 3. podle příslušného dokumentu podle § 2. (3) Opakovanou žádost o vydání rozhodnutí podle této hlavy lze podat pouze v případě uvedení důvodů, které v žádosti doposud nebyly uplatněny a které mohou odůvodňovat jiný výsledek rozhodnutí podle této hlavy. (4) Úřad zamítne žádost o vydání rozhodnutí podle této hlavy, pokud by vyhovění této žádosti bylo v rozporu se zahraničněpolitickým zájmem České republiky nebo mohlo ohrozit veřejný pořádek nebo bezpečnost České republiky. (5) V odůvodnění rozhodnutí podle odstavců 2 až 4 se uvedou pouze v obecné rovině skutečnosti, na základě kterých bylo rozhodnutí zrušeno nebo nahrazeno anebo nebylo žádosti vyhověno. ČÁST TŘETÍ POVINNOSTI VE VZTAHU K MAJETKU, NA KTERÝ SE VZTAHUJÍ MEZINÁRODNÍ SANKCE § 10 Oznamovací povinnost (1) Kdo se hodnověrným způsobem dozví, že se u něj nachází majetek, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, je povinen učinit o tom bez zbytečného odkladu oznámení Úřadu. Právo na využívání údajů podle zákona upravujícího právo na digitální služby se ve vztahu k tomuto oznámení neuplatní. (2) Jestliže při přípravě nebo při uzavírání smlouvy vznikne podezření, že na jednu ze stran závazkového vztahu se vztahují mezinárodní sankce, nebo že předmětem závazkového vztahu je nebo má být majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, avšak toto podezření není možné před nebo při uzavírání smlouvy hodnověrně ověřit, vzniká oznamovací povinnost podle odstavce 1 bezprostředně po uzavření smlouvy. (3) Oznámení se podává písemně nebo ústně do protokolu. § 11 Nakládání s majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce (1) Kdo se hodnověrným způsobem dozví, že se u něj nachází majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, nesmí nakládat s tímto majetkem jinak než za účelem jeho ochrany před ztrátou, znehodnocením, zničením nebo jiným poškozením, pokud není v tomto zákoně uvedeno jinak, a to od okamžiku, kdy se dozví, že majetek je považován za majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce. (2) Ten, u koho se nachází majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, má nárok uplatňovat vůči státu náhradu nezbytně nutných nákladů souvisejících s jeho správou a ochranou od okamžiku doručení oznámení Úřadu podle § 10. Nárok na náhradu nákladů podle tohoto ustanovení nemá subjekt nebo osoba, na něž se vztahují mezinárodní sankce, ani osoby s nimi spolupracující, jim blízké či s nimi podnikatelsky nebo jiným způsobem spojené. (3) Vzniká-li pochybnost, že osoba uvedená v odstavci 1 odpovídajícím způsobem zabezpečuje ochranu majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo je-li to třeba k zabezpečení jeho správy například s ohledem na předpokládanou dobu trvání k němu se vztahujících mezinárodních sankcí, Úřad vyzve k vydání takového majetku. Ten, u koho se nachází majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, jej na výzvu Úřadu vydá Úřadu nebo jím určené osobě. Majetek nevydaný dobrovolně může být odňat. O vydání nebo odnětí majetku se sepíše protokol, v němž se uvede dostatečně přesný popis vydaného nebo odňatého majetku. Kopie protokolu se vydá tomu, kdo majetek vydal nebo jemuž byl odňat, jako potvrzení o převzetí věci. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují rovněž na majetek, u kterého vzniká oznamovací povinnost podle § 10 odst. 1. (5) Úřad předá oprávněné osobě, případně osobě určené podle písmene b) nebo c) majetek, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, jestliže a) je osobou, na kterou se nevztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, a prokáže, že je vlastníkem nebo oprávněným držitelem tohoto majetku, b) je v dokumentu podle § 2 uvedeno, že má být konkrétní osobě předán, nebo c) tak pravomocně rozhodl příslušný tuzemský státní orgán, nebo příslušný orgán cizího státu anebo mezinárodní organizace, jehož rozhodnutí je na základě mezinárodního práva vykonatelné na území České republiky. ČÁST ČTVRTÁ PRAVOMOCI A POVINNOSTI STÁTNÍCH ORGÁNŮ A ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY HLAVA I POSTUPY TÝKAJÍCÍ SE MAJETKU, NA KTERÝ SE VZTAHUJÍ MEZINÁRODNÍ SANKCE § 12 Řízení před Úřadem (1) Úřad může na základě posouzení, zda majetek má být považován za majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, rozhodnout a) o omezení nebo zákazu nakládání s tímto majetkem, b) o odnětí majetku, který nebyl vydán na výzvu podle § 11 odst. 3, c) o převzetí tohoto majetku do správy státu za účelem jeho správy nebo následného předání oprávněnému, d) o ustanovení nebo odvolání správce tohoto majetku a případně i o jeho odměně, e) o prodeji tohoto majetku nebo jeho části podle § 13c, f) o výjimečném užití majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo jeho části, ve smyslu § 9 nebo za podmínek stanovených v přímo použitelném předpisu Evropských společenství, g) o předání tohoto majetku ve smyslu § 11 odst. 5, h) že se nejedná o majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, pokud 1. takovou skutečnost vlastník nebo oprávněný držitel prokazatelně doloží, 2. taková skutečnost vyplyne z šetření Úřadu, 3. takový majetek je prokazatelně bezcenný nebo má zcela nepatrnou hodnotu, nebo 4. mezinárodní sankcemezinárodní sankce k němu se vztahující byla zrušena, i) o udělení souhlasu podle § 12a odst. 2 nebo § 13e odst. 1 nebo j) o vytvoření ochranné bariéry podle § 9a. (2) Úřad může rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) nebo h) vydat formou písemného příkazu, a to i v případě, že tímto rozhodnutím není ukládána povinnost. (3) Pokud v rámci řízení podle odstavce 1 písm. a) nebo h) nelze určit, zda se jedná o majetek, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, Úřad řízení zastaví. (4) Účastníkem řízení podle odstavce 1 písm. a) nebo h) je a) osoba nebo subjekt, na které se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, které se řízením podle odstavce 1 provádějí, b) osoba, která majetek, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, má u sebe, nebo jej vlastní, c) člen korporace s podílem vyšším než 10 %, pokud se omezující opatření mají vztahovat na celou korporaci a pokud je takový člen korporace Úřadu znám. (5) Úřad uveřejní výrokovou část rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) a h) bodů 1, 2 a 4 bez zbytečného odkladu po nabytí právní moci rozhodnutí způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to na dobu 5 let; pokud by uveřejnění v konkrétním případě bylo v rozporu s veřejným zájmem, zjevně bezpředmětné nebo je-li to třeba k ochraně oprávněných zájmů třetích osob, Úřad a) odloží uveřejnění do doby, než tyto překážky pominou, b) uveřejní výrokovou část rozhodnutí v anonymizované podobě, c) výrokovou část rozhodnutí neuveřejní, pokud by postup podle písmene a) nebo b) nebyl dostatečný, nebo d) uveřejnění výrokové části rozhodnutí ukončí. (6) Úřad ve lhůtě do 30 dnů od přijetí oznámení podle § 10 odst. 1 sdělí oznamovateli, zda je majetek považován za majetek, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, pokud do této lhůty nerozhodne podle odstavce 1 písm. a), b), c), g) nebo h). Tato lhůta může být v odůvodněných případech prodloužena. (7) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) až d) nemá odkladný účinek. Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 písm. e) lze odejmout odkladný účinek v případě majetku podléhajícího zkáze. (8) Vykonatelnost rozhodnutí, proti kterému odvolání nemá odkladný účinek nebo u něhož byl odkladný účinek odvolání vyloučen, nastává dnem jeho doručení poslednímu z účastníků řízení, kterými jsou ten, na jehož návrh bylo rozhodováno, a ten, kdo má majetek, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, u sebe, nebo ten, kdo jej vydal anebo komu byl odňat. V případě nebezpečí z prodlení lze rozhodnutí, proti kterému odvolání nemá odkladný účinek nebo u něhož byl odkladný účinek odvolání vyloučen, vyhlásit ústně; v tom případě nastává vykonatelnost rozhodnutí okamžikem jeho vyhlášení. (9) Úřad může provést nové řízení a vydat nové rozhodnutí, pokud vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy nebo došlo ke změně okolností, na základě kterých bylo vydáno rozhodnutí podle odstavce 1, a tyto mají zásadní vliv na posouzení věci. (10) Pověření zaměstnanci Úřadu se při výkonu činností podle tohoto zákona prokazují služebním průkazem. (11) Ten, u koho se nachází majetek, o němž Úřad provádí šetření, nebo ten, kdo má informace o takovém majetku, na výzvu sdělí tomuto Úřadu v jím stanovené lhůtě všechny informace, které má o tomto majetku a případně i o dalších skutečnostech s ním souvisejících a o osobách, které mají vztah k tomuto majetku nebo se jakýmkoli způsobem podílely na nakládání s ním. Na žádost Úřadu předloží doklady o tomto majetku, osobách či dalších skutečnostech s tímto majetkem souvisejících, nebo k nim umožní přístup pověřeným zaměstnancům Úřadu. (12) Za nesplnění povinnosti podle odstavce 11 může Úřad uložit pořádkovou pokutu do 100 000 Kč. Pořádková pokuta může být uložena i opakovaně, jestliže povinnost nebyla splněna ani po předchozím uložení pokuty. Úhrn takto uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 500 000 Kč. Pořádková pokuta je příjmem státního rozpočtu. Pořádkovou pokutu vybírá Úřad. § 12a Účinky omezení nebo zákazu nakládání s majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce (1) K právnímu jednání, jehož předmětem je nakládání s majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce spočívající v omezení nebo zákazu nakládání s tímto majetkem, které je v rozporu s takovou mezinárodní sankcímezinárodní sankcí, se nepřihlíží. (2) S majetkem, na který se vztahuje mezinárodní sankcemezinárodní sankce spočívající v omezení nebo zákazu nakládání s tímto majetkem, lze v rámci veřejné dražby nebo insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení nakládat jen po předchozím souhlasu Úřadu. Výkon rozhodnutí nebo exekuciexekuci na majetek, na který se vztahuje mezinárodní sankcemezinárodní sankce spočívající v omezení nebo zákazu nakládání s tímto majetkem, lze provést jen po předchozím souhlasu Úřadu. (3) Považuje-li to Úřad za potřebné pro dosažení účelu omezení nebo zákazu nakládání s majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, vyrozumí o omezení nebo zákazu nakládání s tímto majetkem také jiné orgány nebo osoby, které mají podle zvláštních právních předpisů uloženu evidenční, dohledovou nebo jinou povinnost ve vztahu k tomuto majetku nebo jeho vlastníku anebo držiteli. Zároveň tyto orgány nebo osoby vyzve k tomu, aby mu, pokud zjistí, že je s tímto majetkem nakládáno tak, že hrozí zmaření účelu omezení nebo zákazu nakládání s ním, tuto skutečnost neprodleně oznámily. Tyto orgány a osoby jsou povinny takové výzvě vyhovět. (4) Ustanovení trestního řádu o účincích zajištění není odstavcem 2 nebo 3 dotčeno. § 12b Vztah sankčních režimů (1) Právní účinky rozhodnutí podle tohoto zákona, kterým jsou prováděny mezinárodní sankcemezinárodní sankce na základě dokumentu podle § 2, zůstávají zachovány, pokud jsou tytéž sankce prováděny na základě jiného dokumentu podle § 2. Tím není dotčena možnost toto rozhodnutí zrušit nebo nahradit novým. Úřad o zachování právních účinků vyrozumí osoby, kterým bylo toto rozhodnutí oznámeno. (2) Dojde-li v průběhu řízení k nahrazení dokumentu podle § 2 jiným dokumentem podle § 2, Úřad může odpovídajícím způsobem změnit předmět řízení a v tomto řízení dále pokračovat. Úřad tuto skutečnost oznámí účastníku řízení. § 13 Správa vydaného nebo odňatého majetku (1) Správu vydaného nebo odňatého majetku po dobu trvání mezinárodních sankcímezinárodních sankcí nebo do doby jeho předání oprávněnému zajišťuje Úřad, není-li dále uvedeno jinak. Ve vztahu k tomuto majetku je Úřad oprávněn ke všem úkonům a ke všem řízením, které s jeho správou souvisí a k nimž by byl oprávněn jeho vlastník. (2) Úřad vede vydaný nebo odňatý majetek průkazným a přehledným způsobem v samostatné evidenci. (3) Při správě vydaného nebo odňatého majetku má Úřad zejména povinnost tento majetek řádně ochraňovat a pečovat o jeho zachování, účelně a hospodárně jej spravovat, chránit jej před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím a včas uplatňovat nárok na náhradu škody a na vydání předmětu bezdůvodného obohacení, chránit jej tím, že průběžně sleduje, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a zejména včasným uplatněním a vymáháním práv, která jinak přísluší vlastníku, věřiteli nebo majiteli cenných papírů, zamezovat promlčení nebo zániku těchto práv. Úřad přitom není oprávněn uzavřít jako pronajímatel smlouvu o poskytnutí věci za úplatu do užívání spojenou se smlouvou o následném převodu vlastnictví této věci, uzavřít smlouvu o prodeji podniku nebo jeho organizační složky, zřídit k tomuto majetku zástavní právo nebo zatížit nemovité věci věcným břemenem, nebo provést zajišťovací převod práva náležejícího do vydaného nebo odňatého majetku. (4) Správu vydaných nebo odňatých a) radioaktivních látek a radioaktivních odpadů vykonává Správa úložišť radioaktivních odpadů, b) tabákových výrobků vykonává Generální ředitelství cel, c) jedinců (exemplářů) rostlin a živočichů vykonává Ministerstvo životního prostředí, d) zbraní, střeliva a výbušnin vykonává Ministerstvo vnitra. (5) Úřad může podle povahy a rozsahu věcí a práv, která tvoří vydaný nebo odňatý majetek, pověřit jeho správou Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. (6) Nemůže-li správu vydaného nebo odňatého majetku vykonávat Úřad ani orgán pověřený podle odstavce 5, Úřad pověří podle povahy tohoto majetku výkonem jeho správy organizační složku státu. (7) Nemůže-li být správa vydaného nebo odňatého majetku vykonávána Úřadem, orgánem pověřeným podle odstavce 5 ani organizační složkou státu podle odstavce 6, může Úřad uzavřít smlouvu o výkonu správy vydaného nebo odňatého majetku s osobou podnikající v příslušném oboru. Obsahem takové smlouvy musí být výše úplaty za výkon správy a ujednání o odpovědnosti za škodu způsobenou na spravovaném majetku v době výkonu jeho správy, jinak je smlouva neplatná. (8) Správce majetku má ve vztahu k vydanému nebo odňatému majetku oprávnění k zastupování vlastníka nebo jiné osoby oprávněné s majetkem nakládat při všech úkonech nebo řízeních, které s jeho správou souvisí a k nimž by byl oprávněn jeho vlastník nebo jiná osoba oprávněná s majetkem nakládat. Rozsah takového oprávnění k zastupování vlastníka nebo jiné osoby oprávněné s majetkem nakládat může Úřad v rozhodnutí nebo smlouvě upravit. Na činnost správce se povinnosti a omezení podle odstavce 3 vztahují obdobně; správce se při své činnosti řídí též pokyny Úřadu. § 13a Zadržení majetku orgánem Celní správy České republiky (1) Orgán Celní správy České republiky může bez ohledu na práva třetích osob zadržet majetek, který by podle důvodného předpokladu mohl být majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce. Orgán Celní správy České republiky může po dobu nezbytně nutnou zadržet i dopravní prostředekdopravní prostředek, který majetek, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, dopravuje. (2) O provedení zadržení majetku nebo dopravního prostředkudopravního prostředku pořídí orgán Celní správy České republiky protokol nebo úřední záznam. Stejnopis protokolu nebo úředního záznamu orgán Celní správy České republiky předá osobě, která má majetek nebo dopravní prostředekdopravní prostředek v době zadržení u sebe, poskytne-li nezbytnou součinnost k tomuto předání. (3) Orgán Celní správy České republiky bez zbytečného odkladu informuje Úřad o zadržení majetku. Úřad bez zbytečného odkladu informuje orgán Celní správy České republiky o dalším postupu poté, co rozhodne podle § 12. (4) Orgán Celní správy České republiky zadržený a) majetek vrátí jeho vlastníkovi, a není-li znám, osobě, které byl zadržen, pokud Úřad rozhodl, že se nejedná o majetek, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce podle § 12 odst. 1 písm. h), a b) dopravní prostředekdopravní prostředek vrátí jeho vlastníkovi, a není-li znám, osobě, které byl zadržen, pokud uplyne doba nezbytně nutná k zadržení dopravního prostředkudopravního prostředku. (5) Vydáním rozhodnutí o omezení nebo zákazu nakládání s majetkem podle § 12 odst. 1 písm. a) se zadržený majetek považuje za majetek odňatý podle § 12 odst. 1 písm. b). (6) Správu odňatého majetku vykonává orgán Celní správy České republiky, který jej zadržel, nejde-li o majetek podle § 13 odst. 4, nebo nepověří-li Úřad výkonem správy tohoto majetku jiného. § 13b Výkon působnosti orgánu Celní správy České republiky Výkon působnosti orgánu Celní správy České republiky podle § 13a se považuje za výkon správy daní. § 13c Prodej majetku (1) Úřad může rozhodnout o prodeji majetku, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, nebo jeho části, pokud je to a) zapotřebí na úhradu nákladů spojených se správou tohoto majetku, a to v nezbytném rozsahu, b) nezbytné za účelem ochrany tohoto majetku před ztrátou, znehodnocením, zničením nebo jiným poškozením, popřípadě pro zachování jeho provozuschopnosti, nebo c) ve veřejném zájmu chráněném tímto zákonem, zvláštními právními předpisy nebo předpisy Evropské unie, pokud převažuje nad právem na ochranu vlastnictví dotčené osoby. (2) Při prodeji majetku, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, nebo jeho části postupuje organizační složka státu přiměřeně podle zvláštních právních předpisů upravujících hospodaření s majetkem státu. Spravuje-li majetek správce majetku podle § 13 odst. 7, Úřad pověří v rozhodnutí podle odstavce 1 podle povahy majetku prodejem organizační složku státu. (3) Výtěžek z prodeje na základě rozhodnutí podle odstavce 1 je vlastnictvím toho, kdo prodaný majetek vlastnil, a po dobu trvání mezinárodních sankcímezinárodních sankcí je majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce. Výtěžek z prodeje spravuje Úřad, pokud není v rozhodnutí podle odstavce 1 stanoveno jinak. HLAVA II ZÁPIS SKUTEČNOSTÍ DO EVIDENCÍ § 13d Veřejné evidence a další evidence (1) Do veřejného rejstříku právnických a fyzických osob nebo do evidence svěřenských fondů podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob a evidenci svěřenských fondů se zapíše ve vztahu k podílu společníka nebo člena v obchodní korporaci, odštěpnému závodu, podstatné části majetku právnické osoby nebo podstatné části majetku ve svěřenském fondu, které jsou majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, omezení nebo zákaz nakládání s tímto majetkem. (2) Do veřejného seznamu, jiného veřejného rejstříku než podle odstavce 1 nebo veřejné evidence se ve vztahu k majetku, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, zapíše omezení nebo zákaz nakládat s tímto majetkem. (3) Skutečnosti podle odstavce 1 nebo 2 lze zapsat také do jiného seznamu nebo rejstříku než do seznamu nebo rejstříku podle odstavce 1 nebo 2, pokud to vyplývá z písemné dohody mezi Úřadem a správcem seznamu nebo rejstříku. Správce seznamu nebo rejstříku, jiný orgán veřejné moci, který do nich zapisuje údaje nebo změny, nebo jejich oprávněný uživatel informují způsobem a v rozsahu podle této dohody Úřad o tom, že s předmětem evidence bylo naloženo v rozporu se zapsaným rozhodnutím. Za tím účelem správce seznamu nebo rejstříku vhodným způsobem seznámí orgán veřejné moci, který do nich zapisuje údaje nebo změny, a jiného jejich oprávněného uživatele s postupy vyplývajícími z této dohody. (4) Do veřejného rejstříku, veřejného seznamu nebo jiné evidence se zapíší také skutečnosti vyplývající ze změny nebo zrušení skutečností podle odstavce 1 nebo 2. (5) Zápis do veřejného rejstříku, veřejného seznamu nebo jiné evidence se provede na základě oznámení Úřadu o vydání rozhodnutí, ze kterého vyplývají zapisované skutečnosti. § 13e Účinky oznámení o rozhodnutí omezujícím nebo zakazujícím nakládání s majetkem (1) Je-li k převodu nebo ke zřízení práva k majetku, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce spočívající v omezení nebo zákazu nakládání s tímto majetkem, nutný zápis do veřejného seznamu, veřejného rejstříku nebo veřejné evidence, lze ode dne doručení oznámení podle § 13d odst. 5 orgánu veřejné moci, který vede veřejný rejstřík, veřejnou evidenci nebo veřejný seznam, takový zápis na základě právního jednání provést jen s předchozím souhlasem Úřadu. (2) Byl-li před vydáním rozhodnutí podle § 12 odst. 1 písm. a) podán návrh na zápis převodu vlastnického práva nebo zřízení práva k majetku, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, do veřejného rejstříku, evidence svěřenských fondů nebo do veřejného seznamu na základě právního jednání, kterým se s tímto majetkem nakládá v rozporu s tímto rozhodnutím, a dosud o podaném návrhu nebylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto, řízení o návrhu se bez zbytečného odkladu po nabytí právní moci rozhodnutí podle § 12 odst. 1 písm. a) zastaví. (3) Pro oznámení o rozhodnutí o nařízení předběžného opatření spočívajícího v zákazu nebo omezení nakládání s majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, se odstavec 1 použije obdobně. HLAVA III POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ A STANOVISEK ÚŘADU § 14 Shromažďování informací a údajů (1) Úřad je k naplnění účelu tohoto zákona oprávněn zpracovávat informace včetně osobních údajůosobních údajů. Osobní údajeOsobní údaje zpracovává i bez souhlasu subjektu údajů, s ohledem na ochranu před neoprávněným zasahováním do jeho soukromého a osobního života. (2) Orgány veřejné moci včetně územních samosprávných celků vykonávajících státní správu poskytují Úřadu na jeho žádost informace včetně osobních údajů z jimi spravovaných informačních systémů. Informace získané podle tohoto zákona může Úřad využít kromě plnění jeho účelu pouze k účelům boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti7) a financování terorismu. (3) Informace shromážděné při plnění povinností podle tohoto zákona uchovává Úřad po dobu nezbytně nutnou k naplnění jeho účelu. Tyto informace může poskytnout v odpovídajícím rozsahu pouze v souladu s oprávněními podle § 16 odst. 4. (4) Při činnosti podle tohoto zákona a k naplnění jeho účelu Úřad využívá informace z evidence, která je určena k plnění povinností podle zvláštního právního předpisu o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. (5) Úřad je oprávněn vést údaje získané při provádění tohoto zákona v informačním systému za podmínek, které stanoví zvláštní zákon8). K tomu účelu je oprávněn sdružovat informace získané podle tohoto zákona s informacemi shromážděnými podle zvláštního právního předpisu o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v jediném informačním systému. Úřad neposkytuje na žádost podle zvláštního zákona zprávu o informacích, které jsou uchovávány v informačním systému vedeném podle tohoto zákona, pokud by tím bylo ohroženo plnění úkolů podle tohoto zákona. (6) Zjistí-li Úřad skutečnosti, které odůvodňují podezření, že byl spáchán trestný čintrestný čin, učiní oznámení podle trestního řádu a současně orgánu činnému v trestním řízení poskytne všechny údaje a důkazy o nich, které má k dispozici, jestliže s oznámením souvisejí. § 14a Stanovisko a informace pro řízení podle tohoto zákona (1) Ústřední orgán státní správy, zpravodajská služba České republiky, Policie České republiky nebo Česká národní bankabanka poskytnou Úřadu na jeho vyžádání informaci nebo stanovisko potřebné ke zjištění podkladů pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona. Policie České republiky poskytnutí informace nebo stanoviska odmítne, pokud by tím bylo ohroženo plnění jejich úkolů. Předávání informací zpravodajskou službou České republiky se řídí zákonem o zpravodajských službách. (2) Informace nebo stanovisko potřebné ke zjištění podkladů pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona poskytnuté Ministerstvem zahraničních věcí se uchovávají odděleně mimo spis. HLAVA IV DOZOR NAD PROVÁDĚNÍM MEZINÁRODNÍCH SANKCÍ § 15 Kontrola (1) Státní orgány, do jejichž působnosti patří výkon kontroly, kontrolují při výkonu své působnosti též plnění povinností podle tohoto zákona; v ostatních případech kontroluje plnění povinností podle tohoto zákona Úřad. Při zjištění nedostatků, zejména porušení povinnosti podle tohoto zákona, předají státní orgány podklady k řízení o přestupku ve věcech týkajících se jeho věcné působnosti Ministerstvu průmyslu a obchodu, v ostatních věcech Úřadu, a dále s nimi na tomto řízení spolupracují. (2) Česká národní bankabanka kontroluje plnění povinností podle tohoto zákona u osob podléhajících jejímu dohledu, a to v rozsahu činností, nad nimiž u těchto osob vykonává dohled. HLAVA V OCHRANA INFORMACÍ A IDENTITY FYZICKÉ OSOBY Díl 1 Ochrana informací § 16 Povinnost mlčenlivosti (1) Zaměstnanci Úřadu a orgánů uvedených v § 15 jsou povinni zachovávat mlčenlivost o úkonech učiněných podle tohoto zákona a o informacích získaných při jeho provádění. Povinnost zachovávat mlčenlivost podle tohoto zákona má i ten, kdo se v souvislosti s šetřením prováděným Úřadem seznámí s informacemi získanými na základě tohoto zákona. Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na informace veřejně známé nebo informace, které mohou být zapsány podle tohoto zákona do veřejného rejstříku, veřejné evidence nebo veřejného seznamu. (2) Povinnost mlčenlivosti osob uvedených v odstavci 1 nezaniká skončením pracovněprávního nebo jiného vztahu k orgánu uvedenému v § 15. (3) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není zveřejnění zobecněných informací, z nichž nevyplývá, které osoby nebo věci se týkají. (4) Povinnosti zachovávat mlčenlivost podle odstavců 1 a 2 se nelze dovolávat vůči a) orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení, pokud vede řízení o trestném činutrestném činu souvisejícím s uplatňováním mezinárodních sankcímezinárodních sankcí nebo s terorismem, nebo jedná-li se o splnění oznamovací povinnosti vztahující se k takovému trestnému činutrestnému činu, b) státnímu zastupitelství při výkonu jeho působnosti9), c) orgánu státní správy odpovědnému za uplatňování kontrolního režimu při předávání informací významných pro plnění povinností podle zvláštních právních předpisů o kontrole dovozu a vývozu zbožízboží a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním režimům, d) osobám vykonávajícím kontrolu podle § 15, e) soudu rozhodujícímu v občanském nebo správním soudním řízení spory týkající se nároku vyplývajícího z tohoto zákona, f) osobě, která by mohla uplatnit nárok na náhradu majetkové újmy způsobené postupem podle tohoto zákona, jde-li o následné sdělení skutečností rozhodných pro uplatnění takového nároku; v tom případě však lze příslušné informace omezit nebo jejich sdělení odložit až do doby, kdy jejich poskytnutí nemůže ohrozit naplnění účelu tohoto zákona, g) příslušnému zahraničnímu orgánu nebo mezinárodní organizaci při předávání údajů sloužících k dosažení účelu stanoveného tímto zákonem, pokud to zvláštní právní předpis nezakazuje, h) příslušné zpravodajské službě České republiky při poskytnutí informací významných pro plnění jejích úkolů, i) finančnímu arbitrovi rozhodujícímu podle zvláštního právního předpisu ve sporu navrhovatele proti instituci, j) správci poplatku za správu majetku, k) správci seznamu nebo rejstříku podle § 13d odst. 3 nebo orgánu veřejné moci, který do nich zapisuje údaje nebo změny, a oprávněnému uživateli tohoto seznamu nebo rejstříku, l) Policii České republiky nebo Ministerstvu vnitra pro účely postupu podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky nebo zákona upravujícího azyl, m) vládě nebo Ministerstvu zahraničních věcí při postupu podle sankčního zákona nebo n) orgánu, který poskytuje stanovisko nebo informaci podle § 14a. (5) Podá-li Úřad oznámení podle § 14 odst. 6, může podle odstavce 3 písm. e) nebo f) poskytnout informace oprávněnému pouze se souhlasem příslušného orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení. (6) Předseda vlády nebo jím pověřený člen vlády je oprávněn v odůvodněných případech zprostit osobu podle odstavce 1 povinnosti zachovávat mlčenlivost. Osoby, kterým vznikla povinnost zachovávat mlčenlivost v souvislosti s výkonem působnosti České národní bankybanky, lze zprostit povinnosti zachovávat mlčenlivost pouze se souhlasem České národní bankybanky. § 16a Podmínky poskytování informací (1) Úřad nebo orgán podle § 15 poskytnou informace podle § 16 odst. 4 k účelu a v rozsahu vymezeném tímto zákonem. O rozsahu poskytnutých informací pořídí záznam do spisu. (2) Úřad nebo orgán podle § 15 mohou poskytovat informace podle § 16 odst. 4 postupem sjednaným v písemné dohodě uzavřené mezi nimi a příslušným orgánem veřejné moci. (3) Úřad a orgán podle § 15 vytváří podmínky pro dodržování povinnosti mlčenlivosti. To platí i pro přístup a ochranu údajů uchovávaných v elektronické podobě. (4) Osoby, které se seznámily s informacemi poskytnutými Úřadem nebo orgánem podle § 15, je mohou využít pouze pro tímto zákonem stanovené účely a jsou vázány ohledně těchto informací povinností mlčenlivosti podle tohoto zákona. Za vytvoření podmínek pro dodržování povinnosti mlčenlivosti odpovídá příslušný orgán veřejné moci, který si informace vyžádal. Pro zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost se § 16 odst. 6 použije obdobně. (5) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje rovněž využití informací získaných při provádění mezinárodních sankcímezinárodních sankcí pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo jiné osobě anebo využití těchto informací pro jednání, které by mohlo způsobit někomu újmu. Díl 2 Ochrana identity fyzické osoby § 16b Ochrana identity fyzické osoby spolupracující s Úřadem (1) Nasvědčují-li zjištěné okolnosti tomu, že v souvislosti s řízením vedeným Úřadem nebo při plnění povinností podle tohoto zákona může fyzické osobě hrozit újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí spočívající v porušení jejích základních práv, Úřad přijme usnesením opatření k ochraně identity této fyzické osoby. (2) Opatření k ochraně identity může Úřad za podmínek podle odstavce 1 přijmout také na základě žádosti fyzické osoby, která je účastníkem řízení před Úřadem nebo která plní povinnosti podle tohoto zákona. Do vydání rozhodnutí o žádosti podle věty první postupuje Úřad tak, jako by přijal opatření k ochraně identity žádající fyzické osoby. (3) Úřad nepřijme opatření k ochraně identity fyzické osoby, pokud by takové opatření nevedlo k naplnění cíle sledovaného ochranou identity fyzické osoby. (4) Pokud Úřad přijme opatření k ochraně identity fyzické osoby, je povinen vytvořit k identifikaci této fyzické osoby jedinečný anonymní identifikátor. Usnesení o přijetí opatření k ochraně identity fyzické osoby se uchovává mimo spis. Záznam o tom, že v řízení vedeném Úřadem vystupuje fyzická osoba, jejíž identita je Úřadem chráněna, se vkládá do spisu. (5) Přijme-li Úřad opatření k ochraně identity fyzické osoby, zakládá se do spisu pouze opis dokumentu, na kterém je fyzická osoba, jejíž identita je Úřadem chráněna, identifikována jedinečným anonymním identifikátorem fyzické osoby přiděleným Úřadem. Originál dokumentu se uchovává mimo spis. (6) Je-li součástí spisu vedeného Úřadem dokument, který obsahuje identifikační údaje fyzické osoby, přičemž Úřad následně přijal opatření k ochraně identity této fyzické osoby, postupuje Úřad podle odstavce 5 obdobně. (7) Pokud s ohledem na povahu dokumentu není možné pořídit opis dokumentu nebo se jedná o obrazové a zvukové záznamy a záznamy na elektronických médiích, Úřad opis nepořídí a uchovává takové dokumenty a záznamy mimo spis. Záznam o tom, že nelze pořídit opis dokumentu nebo záznamu, se vkládá do spisu. (8) Pominou-li důvody pro ochranu identity fyzické osoby, Úřad rozhodne o zrušení ochrany identity usnesením a dokumenty a záznamy vedené podle odstavců 4 až 7 mimo spis založí do příslušného spisu. § 16c Zvláštní ustanovení o identifikaci zaměstnance Úřadu V řízení vedeném Úřadem podle tohoto zákona se úřední osoba identifikuje pouze číslem služebního průkazu. Záznam o skutečnosti, kdo je úřední osobou, se uchovává mimo spis. HLAVA VI Mezinárodní spolupráce § 16d Rozsah mezinárodní spolupráce (1) Úřad k naplnění účelu tohoto zákona spolupracuje zejména při předávání a získávání informací v rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu, nebo na základě vzájemnosti se zahraničními orgány se stejnou nebo obdobnou věcnou působností v oblasti mezinárodních sankcímezinárodních sankcí. (2) Úřad může spolupracovat s mezinárodní organizací, pokud je zaručeno, že informace poskytnuté Úřadem budou použity pouze k dosažení účelu tohoto zákona a je zajištěna jejich ochrana alespoň v rozsahu odpovídajícím rozsahu ochrany podle tohoto zákona. (3) Úřad informuje vhodným způsobem zahraniční orgán se stejnou nebo obdobnou věcnou působností v oblasti mezinárodních sankcímezinárodních sankcí nebo mezinárodní organizaci o vyřízení žádosti o mezinárodní spolupráci. § 16e Žádost o provedení opatření ve vztahu k majetku (1) Úřad může z vlastního podnětu požádat zahraniční orgán se stejnou nebo obdobnou věcnou působností v oblasti mezinárodních sankcímezinárodních sankcí o provedení opatření ve vztahu k majetku, o kterém se důvodně domnívá, že se na něj vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, pokud a) se tento majetek nachází mimo území České republiky, b) nelze takové opatření účinně provést v České republice, nebo c) by jeho provedením v České republice mohl být ohrožen účel stanovený tímto zákonem. (2) Úřad informuje bez zbytečného odkladu zahraniční orgán podle odstavce 1, že pominul důvod pro provádění dožádaného opatření. (3) Úřad přijímá a vyhodnocuje žádosti zahraničního orgánu se stejnou nebo obdobnou věcnou působností v oblasti mezinárodních sankcímezinárodních sankcí o provedení opatření ve vztahu k majetku, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce. § 16f Odmítnutí poskytnutí mezinárodní spolupráce Úřad může odmítnout poskytnutí mezinárodní spolupráce zahraničnímu orgánu se stejnou nebo obdobnou věcnou působností v oblasti mezinárodních sankcímezinárodních sankcí, pokud a) by tím mohlo dojít k ohrožení veřejného pořádku nebo bezpečnosti České republiky, b) tento orgán není z členského státu Evropské unie a není zaručena vzájemnost, nebo c) by tím mohlo dojít k narušení ochrany identity fyzické osoby. ČÁST PÁTÁ POPLATEK ZA SPRÁVU MAJETKU HLAVA I POPLATEK § 17 Subjekt poplatku Poplatníkem poplatku za správu majetku je osoba, na kterou se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, nebo subjekt, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce. § 17a Předmět poplatku (1) Předmětem poplatku za správu majetku je správa majetku, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, vykonávaná podle tohoto zákona. (2) Správou majetku se pro účely poplatku za správu majetku rozumí a) nakládání s majetkem podle § 11, nebo b) správa majetku podle § 13 nebo 13a. § 17b Základ poplatku (1) Základem poplatku za správu majetku je hodnota spravovaného majetku zaokrouhlená na celé tisícikoruny nahoru. (2) Hodnotou spravovaného majetku je pro účely poplatku za správu majetku nejvyšší hodnota spravovaného majetku, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, za dobu správy tohoto majetku v průběhu poplatkového období a) vyjádřená v české měně v případě peněžních prostředků, nebo b) určená podle zákona upravujícího oceňování majetku v ostatních případech. (3) Pro přepočet cizí měny na českou měnu se použije kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankoubankou pro poslední den poplatkového období. V případě cizí měny, u které se nevyhlašuje kurs devizového trhu denně, se pro její přepočet použije kurs mezibankovního trhu pro tuto měnu k americkému dolaru nebo euru a kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankoubankou pro americký dolar nebo euro ke stejnému dni, nebo poslední známý kurs vyhlášený nebo zveřejněný Českou národní bankoubankou. § 17c Sazba poplatku Sazba poplatku za správu majetku činí 3 %. § 17d Výpočet poplatku (1) Poplatek za správu majetku se vypočte jako součin základu poplatku a sazby poplatku. (2) Poplatek vypočtený podle odstavce 1 se sníží o jednu dvanáctinu za každý kalendářní měsíc, ve kterém není vůbec vykonávána správa majetku. § 17e Poplatkové období Poplatkovým obdobím poplatku za správu majetku je kalendářní rok. § 17f Rozpočtové určení Výnos poplatku za správu majetku je příjmem státního rozpočtu. HLAVA II SPRÁVA POPLATKU § 17g Správce poplatku (1) Správcem poplatku za správu majetku je finanční úřad. (2) Poplatník poplatku za správu majetku je vybraným subjektem podle zákona upravujícího Finanční správu České republiky, a to pro účely správy tohoto poplatku. § 17h Stanovení poplatku (1) Správce poplatku za správu majetku vyměří poplatek z moci úřední. (2) Lhůta pro stanovení poplatku za správu majetku počne běžet prvním dnem kalendářního roku, který bezprostředně následuje po uplynutí daného poplatkového období. (3) Doměřit poplatek za správu majetku lze z moci úřední také na základě odpovědi na výzvu ke sdělení údajů rozhodných pro stanovení poplatku nebo na základě poskytnutí těchto údajů Úřadem. (4) Příjemcem rozhodnutí o stanovení poplatku za správu majetku je také správce majetku, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, pokud tento majetek ke dni vydání rozhodnutí nespravuje poplatník. Správce majetku plní své povinnosti související se správou poplatku vlastním jménem na účet spravovaného majetku. § 17i Určení hodnoty spravovaného majetku (1) Správce poplatku za správu majetku může určit hodnotu spravovaného majetku odhadem, pokud a) jiný způsob určení hodnoty majetku by byl spojen s významnými obtížemi, anebo jej lze zajistit jen s vynaložením neúměrných nákladů, b) ten, kdo spravuje majetek a nemá nárok na náhradu nákladů podle § 11 odst. 2, k tomu neposkytne potřebnou součinnost nebo tento postup maří. (2) Poplatník poplatku za správu majetku nese náklady řízení vzniklé v souvislosti s jím navrženým provedením znaleckého posudku jako důkazního prostředku. § 17j Zvláštní způsoby placení poplatku (1) Správce majetku, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, je povinen převést do dne splatnosti poplatku peněžité přírůstky nebo výnosy z tohoto majetku, vzniklé během jeho správy, do výše splatné poplatkové pohledávky správci poplatku. (2) Nepostačují-li přírůstky a výnosy z majetku podle odstavce 1 na uhrazení splatné poplatkové pohledávky a jsou-li tímto majetkem peněžní prostředky, je správce majetku povinen je převést ke dni splatnosti poplatku do výše splatné poplatkové pohledávky správci poplatku. (3) Nelze-li splatnou poplatkovou pohledávku uhradit postupem podle odstavce 1 nebo 2, hradí se postupem podle daňového řádu. § 17k Splatnost poplatku Poplatek za správu majetku je splatný do 30 dnů od vydání platebního výměru. § 17l Poskytování informací pro správu poplatku (1) Úřad poskytuje správci poplatku za správu majetku průběžně informace o majetku, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, a další informace potřebné pro správu poplatku. (2) Správce poplatku za správu majetku může vyzvat správce majetku, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, aby sdělil údaje rozhodné pro stanovení poplatku, výši peněžitých a jiných přírůstků a výnosů z majetku, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, vzniklé během jeho správy, které se u něj nacházejí, nebo výši spravovaných peněžních prostředků, které jsou majetkem, na který se vztahují sankce. § 17m Limit pro předepsání a placení poplatku Činí-li poplatek za správu majetku méně než 200 Kč, poplatek se nepředepíše a neplatí. § 17n Vyloučení úroků Penále, úroky hrazené poplatkovým subjektem a úroky hrazené správcem poplatku v souvislosti s poplatkem za správu majetku nevznikají. ČÁST ŠESTÁ DONUCOVACÍ POKUTY A PŘESTUPKY § 18 Donucovací pokuta (1) Úřad může rozhodnutím uložit donucovací pokutu tomu, kdo poruší povinnost stanovenou v předběžném opatření vydaném v řízení podle tohoto zákona. (2) Výše jednotlivé donucovací pokuty nesmí převýšit 5 000 000 Kč. Souhrnná výše donucovacích pokut nesmí převýšit 25 000 000 Kč. (3) Donucovací pokutu vybírá Úřad a vymáhá celní úřad. § 19 Přestupky (1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) poruší příkaz, zákaz nebo omezení vyplývající z dokumentu podle § 2 nebo uložené právním aktem podle části druhé hlavy I nebo II, b) poruší podmínku uplatnění výjimky podle § 9 odst. 2, c) poruší některou z povinností souvisejících s ochrannou bariérou podle § 9a, d) jako nezávislý kontrolor poruší povinnost stanovenou v rozhodnutí podle § 9b odst. 1 písm. b), e) v rozporu s § 9b odst. 6 neposkytne potřebnou součinnost, f) nesplní oznamovací povinnost podle § 10 odst. 1 nebo § 12a odst. 3, g) nakládá s majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankcemezinárodní sankce, v rozporu s § 11 odst. 1, nebo h) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 16. (2) Pokus přestupku podle odstavce 1 je trestný. (3) Za přestupek a) podle odstavce 1 písm. a) až f) lze uložit pokutu do nejvyšší z těchto částek: 1. 50 000 000 Kč, 2. 10 % z ročního obratu přestupce podle jeho poslední řádné účetní závěrky, sestavuje-li takovou závěrku, 3. 10 % z ročního obratu přestupce podle jeho poslední konsolidované účetní závěrky, sestavuje-li takovou závěrku, 4. dvojnásobek výše prospěchu získaného přestupcem pro sebe nebo jiného, byl-li spácháním přestupku získán, nebo 5. dvojnásobek výše škody způsobené přestupcem, byla-li spácháním přestupku způsobena, b) podle odstavce 1 písm. g) nebo h) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. Společná ustanovení k přestupkům § 20 (1) Podle tohoto zákona se posuzuje též přestupek, který spáchala česká osobačeská osoba v cizině, jestliže jím porušila omezení nebo zákaz, které má podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropských společenství, kterým se provádí společný postoj nebo společná akce přijatá podle ustanovení Smlouvy o Evropské unii o společné zahraniční a bezpečnostní politice. (2) Přestupky podle tohoto zákona projednává Ministerstvo průmyslu a obchodu, jestliže uplatnění mezinárodní sankce, která byla nebo mohla být přestupkem ohrožena, zahrnuje zahraniční obchod s vojenským materiálem nebo režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu zbožízboží a technologií dvojího užití. Jinak přestupek podle tohoto zákona projedná Úřad. (3) Pokutu za přestupek podle tohoto zákona vybírá Úřad. § 21 (1) Orgán, který vydal rozhodnutí o přestupku podle § 19 odst. 1 písm. a) až e) nebo g), uveřejní po nabytí právní moci rozhodnutí bez zbytečného odkladu jeho výrokovou část způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to na dobu 5 let. (2) V případě, že by uveřejnění podle odstavce 1 v konkrétním případě vedlo k ohrožení stability finančních trhů, probíhajícího trestního nebo správního řízení, plnění úkolů podle tohoto zákona nebo jiných úkolů ve veřejném zájmu anebo pokud by tento postup nepřiměřeným způsobem zasáhl do zájmů dotčených osob nebo byl zjevně bezpředmětným, orgán, který rozhodnutí vydal, a) odloží uveřejnění do doby, než tyto překážky pominou, b) uveřejní výrokovou část rozhodnutí v anonymizované podobě, c) výrokovou část rozhodnutí neuveřejní, pokud by postup podle písmene a) nebo b) nebyl dostatečný, nebo d) uveřejnění výrokové části rozhodnutí ukončí. (3) Orgán, který vydal rozhodnutí uveřejněné podle odstavce 1 nebo 2, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup výrokovou část pravomocného rozhodnutí, kterým bylo toto rozhodnutí zrušeno nebo změněno, a to bez zbytečného odkladu. Na toto uveřejnění se přiměřeně použije odstavec 2, vždy se však uveřejní alespoň informace o tom, že rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno. ČÁST SEDMÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 21a Vztah k příkazům, omezením a zákazům podle přímo použitelných předpisů Evropské unie Ustanovení tohoto zákona s výjimkou části druhé hlavy I se použijí také na příkaz, omezení nebo zákaz podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí rozhodnutí přijaté podle ustanovení Smlouvy o Evropské unii o společné zahraniční a bezpečnostní politice, a to ode dne platnosti tohoto předpisu, nestanoví-li tento předpis jinak. § 21b Zvláštní ustanovení o doručování do ciziny (1) Adresátům, kteří se zdržují v cizině nebo jejichž sídlo nebo pobyt, popřípadě jiná adresa pro doručování podle § 19 odst. 4 správního řádu je v cizině, se v řízení podle tohoto zákona doručuje prostřednictvím veřejné vyhlášky. (2) Při doručování podle odstavce 1 učiní správní orgán současně pokus vyrozumět adresáta vhodným způsobem o doručovaných písemnostech, pokud jsou jeho sídlo, adresa elektronické pošty nebo jiná elektronická adresa známy. (3) Při správě poplatku za správu majetku se odstavce 1 a 2 použijí obdobně. § 22 (1) Tímto zákonem nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o provedení režimu Evropských společenství pro kontrolu vývozu zbožízboží a technologií dvojího užití. (2) Tímto zákonem není dotčena povinnost ústředních orgánů státní správy a České národní bankybanky prosazovat v rámci své věcné působnosti plnění povinností vyplývajících z mezinárodních sankcí, ani jejich povinnost v rámci své působnosti jednat v příslušných odborných mezinárodních orgánech. Pokud z takových jednání nebo z mezinárodních sankcí vyplyne potřeba vydat v rámci zmocnění podle tohoto zákona nařízení vlády týkající se jejich věcné působnosti, spolupracují na jeho přípravě s Úřadem. § 23 Zmocnění (1) Vláda může stanovit nařízením úpravu postupů k naplnění ustanovení předpisů Evropských společenství podle § 2 písm. c) a předpisů Evropské unie podle § 2 písm. d). (2) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou podrobnosti způsobu plnění oznamovací povinnosti a stanoví vzor služebního průkazu podle § 12 odst. 7. § 24 Zrušuje se: 1. Zákon č. 48/2000 Sb., o opatřeních ve vztahu k afghánskému hnutí Talibán. 2. Zákon č. 98/2000 Sb., o provádění mezinárodních sankcí k udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. 3. Zákon č. 4/2005 Sb., o některých opatřeních ve vztahu k Irácké republice. 4. Nařízení vlády č. 164/2000 Sb., o opatřeních ve vztahu k afghánskému hnutí Talibán. 5. Nařízení vlády č. 327/2001 Sb., o dalších opatřeních ve vztahu k afghánskému hnutí Talibán. 6. Nařízení vlády č. 334/2001 Sb., o opatřeních vůči některým občanům Svazové republiky Jugoslávie. 7. Nařízení vlády č. 170/2003 Sb., o opatřeních ve vztahu k Irácké republice. § 25 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r. 1) Například nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 ze dne 27. prosince 2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu, v platném znění, nařízení Rady (EHS) č. 3541/92 ze dne 7. prosince 1992, kterým se zakazuje uspokojení nároků Iráku, pokud jde o smlouvy a obchodní operace, jejichž plnění bylo dotčeno rezolucí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů 661(1990) a rezolucemi s ní souvisejícími, nařízení Rady (EHS) č. 3275/93 ze dne 29. listopadu 1993, kterým se zakazuje plnění pohledávek týkajících se smluv a transakcí, jejichž provedení by bylo dotčeno rezolucí Rady bezpečnosti OSN 883(1993) a rezolucemi s ní souvisejícími, rozhodnutí Rady č. 94/366/SZBP ze dne 13. června 1994 o společném postoji vymezeném Radou na základě článku J.2 Smlouvy o Evropské unii, kterým se zakazuje uspokojování pohledávek uvedených v odstavci 9 rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 757(1992), nařízení Rady (ES) č. 1733/94 ze dne 11. července 1994 o zákazu uspokojení nároků týkajících se smluv a transakcí, jejichž vykonání bylo ovlivněno rezolucí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů 757(1992) a souvisejícími rezolucemi, nařízení Rady (ES) č. 2488/2000 ze dne 10. listopadu 2000, kterým se zachovává zmrazení prostředků se vztahem ke Slobodanu Miloševičovi a osob s ním spojených, nařízení Rady (ES) č. 881/2002 ze dne 27. května 2002, kterým se zavádí zvláštní omezující opatření namířená proti určitým osobám a subjektům spojeným s Usámou bin Ládinem, sítí Al-Kajda a Talibánem, nařízení Rady (ES) č. 147/2003 ze dne 27. ledna 2003 o některých omezujících opatřeních vůči Somálsku, nařízení Rady (ES) č. 1210/2003 ze dne 7. července 2003 o určitých zvláštních omezeních hospodářských a finančních vztahů s Irákem a o zrušení nařízení (ES) č. 2465/96, nařízení Rady (ES) č. 1727/2003 ze dne 29. září 2003 o některých omezujících opatřeních vůči Konžské demokratické republice, nařízení Rady (ES) č. 131/2004 ze dne 26. ledna 2004 o některých restriktivních opatřeních vůči Súdánu, nařízení Rady (ES) č. 234/2004 ze dne 10. února 2004 o omezujících opatřeních vůči Libérii, nařízení Rady (ES) č. 314/2004 ze dne 19. února 2004 o některých omezujících opatřeních vůči Zimbabwe, nařízení Rady (ES) č. 798/2004 ze dne 26. dubna 2004, kterým se obnovují restriktivní opatření proti Barmě/Myanmaru a zrušuje nařízení (ES) č. 1081/2000, nařízení Rady (ES) č. 872/2004 ze dne 29. dubna 2004 o dalších omezujících opatřeních vůči Libérii. 2) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 18 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb. 4) Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 9) § 42 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb. § 66 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.
Zákon č. 70/2006 Sb.	Zákon č. 70/2006 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o provádění mezinárodních sankcí Vyhlášeno 15. 3. 2006, datum účinnosti 1. 4. 2006, částka 29/2006 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o informačních systémech veřejné správy * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o bankách * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o Komisi pro cenné papíry * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o živnostenských úřadech * ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky * ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna notářského řádu * ČÁST DVACÁTÁ - Změna exekučního řádu * ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2014 (91/2012 Sb.) 70 ZÁKON ze dne 3. února 2006, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o provádění mezinárodních sankcí Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky Čl. I Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření č. 9/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákona č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 47/2002 Sb., zákona č. 219/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 62/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 362/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb. a zákona č. 290/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 se za slova „a pro činnost zaměřenou proti legalizaci výnosů z trestné činnosti“ vkládají slova „a vnitrostátní koordinaci při uplatňování mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu“. 2. V § 6 odst. 1 se slova „a koordinuje vnější ekonomické vztahy“ nahrazují slovy „, koordinuje vnější ekonomické vztahy, podílí se na sjednávání mezinárodních sankcí a koordinuje postoje České republiky k nim“. 3. V § 15 odst. 3 se slova „Českou zemědělskou“ nahrazují slovy „Státní zemědělskou“. 4. Na konci § 20 se doplňují slova „a úkoly vyplývající z členství České republiky v Evropské unii a v ostatních integračních seskupeních a mezinárodních organizacích, pokud jsou pro Českou republiku závazné“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o informačních systémech veřejné správy Čl. II V § 3 odst. 3 písm. c) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, se slova „finančně-analytické“ zrušují a slovo „zákona“ nahrazuje slovy „právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu“. Poznámka pod čarou č. 4 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o bankách Čl. IV Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 25a odst. 4 se na konci textu písmene f) doplňují slova „nebo provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu“. 2. V § 38 odst. 2 se slova „zvláštního zákona“ nahrazují slovy „zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu“. Poznámka pod čarou č. 10 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 3. V § 38 odst. 3 písm. e) se slovo „zákon“ nahrazuje slovy „právní předpis o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštní právní předpis o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu Čl. V Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb. a zákona č. 377/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 115 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) ministerstvu při plnění oznamovací povinnosti podle zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu.“. 2. V § 117 odst. 2 písm. f) se slova „proti legalizaci výnosů z trestné činnosti“ nahrazují slovy „o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem Čl. VI V § 7 odst. 7 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb. a zákona č. 36/2004 Sb., se slovo „zákona“ nahrazuje slovy „právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu“. Poznámka pod čarou č. 6a se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. IX V § 14 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 151/2002 Sb. a zákona č. 424/2003 Sb., písmeno h) zní: „h) Ministerstvu financí informace vyžádané při plnění povinností podle zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,“. Poznámka pod čarou č. 50b se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti Čl. X V zákoně č. 436/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti, se část třicátá sedmá zrušuje. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu Čl. XII V § 6 odst. 4 zákona č. 440/2003 Sb., o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 60/2005 Sb., se na konci textu písmene c) doplňují slova „o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu“. Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o Komisi pro cenné papíry Čl. XIV V § 26 odst. 2 písm. f) zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 308/2002 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb., se za slova „nebo zabývajícími se bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti“ vkládají slova „anebo prováděním mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu“. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech Čl. XV V § 25a odst. 4 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, se na konci textu písmene f) doplňují slova „nebo provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu“. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o živnostenských úřadech Čl. XVI V § 6 odst. 2 zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 284/2004 Sb., se slova „příslušné organizační složce Ministerstva financí podle zvláštního právního předpisu“ nahrazují slovy „příslušnému orgánu podle zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu“. Poznámka pod čarou č. 7 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky Čl. XVIII V § 6 odst. 8 zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, ve znění zákona č. 284/2004 Sb., se slova „příslušné organizační složce Ministerstva financí podle zvláštního právního předpisu“ nahrazují slovy „příslušnému orgánu podle zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu“. Poznámka pod čarou č. 3a se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna notářského řádu Čl. XIX V § 56 odst. 6 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 284/2004 Sb. a zákona č. 344/2005 Sb., se za slova „podle zvláštního právního předpisu“ vkládají slova „o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu“. Poznámka pod čarou č. 4a se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. ČÁST DVACÁTÁ Změna exekučního řádu Čl. XX V § 31 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 284/2004 Sb., se slova „příslušné organizační složce Ministerstva financí podle zvláštního právního předpisu“ nahrazují slovy „příslušnému orgánu podle zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu“. Poznámka pod čarou č. 4a se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ ÚČINNOST Čl. XXIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2006. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 71/2006 Sb.	Zákon č. 71/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 15. 3. 2006, datum účinnosti 15. 3. 2006, částka 29/2006 * Čl. I - Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb., zákona č. 125/1973 Sb., zákona č. 25/1976 Sb., zákona č. 118/1983 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., záko * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 15. 3. 2006 71 ZÁKON ze dne 3. února 2006, kterým se mění zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb., zákona č. 125/1973 Sb., zákona č. 25/1976 Sb., zákona č. 118/1983 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 37/1989 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření č. 9/1990 Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákona č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 47/2002 Sb., zákona č. 219/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 62/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 362/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb. a zákona č. 290/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 12 odst. 1 písm. b) se slova „a evidenci obyvatel“ nahrazují slovy „, evidenci obyvatel a rodná čísla“. 2. V § 12 odst. 1 se na konci textu písmene j) doplňují slova „a zřizování, uzavírání a změny charakteru hraničních přechodů“. 3. V § 12 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Ministerstvo vnitra plní koordinační úlohu v oblasti výkonu veřejné správy svěřené orgánům územní samosprávy. (4) Ministerstvo vnitra plní koordinační úlohu v oblasti služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 5 a 6. 4. V § 19 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, pro systém značení ekologicky šetrných výrobků a služeb a pro program podporující dobrovolnou účast v systému řízení podniku a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (Program EMAS)“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 72/2006 Sb.	Zákon č. 72/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 15. 3. 2006, datum účinnosti 1. 4. 2006, částka 29/2006 * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o soudních poplatcích * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2008 (362/2007 Sb.) 72 ZÁKON ze dne 3. února 2006, kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna zákona o soudních poplatcích Čl. II V § 11 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona 451/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb. a zákona č. 357/2005 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno s), které zní: „s) informování zaměstnanců a projednání s nimi.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 73/2006 Sb.	Zákon č. 73/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 436/2004 Sb. Vyhlášeno 15. 3. 2006, datum účinnosti 1. 4. 2006, částka 29/2006 * Čl. I - Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, jak vyplývá ze zákonů jej měnících. * Čl. IV - Účinnost Aktuální znění od 1. 4. 2006 73 ZÁKON ze dne 3. února 2006, kterým se mění zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 436/2004 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., se mění takto: 1. Vkládá se nový § 1, který včetně poznámky pod čarou č. 1 zní: „§ 1 Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. 1) Směrnice Rady 80/987/EHS ze dne 20. října 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se ochrany zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/74/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 80/987/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se ochrany zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele.“. Dosavadní § 1 se označuje jako § 1a. Dosavadní poznámka pod čarou č. 1 se označuje jako poznámka pod čarou č. 1a, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 2. V § 2 odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 3. V § 2 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Zákon se dále nevztahuje na zaměstnance, kteří byli vysláni k výkonu práce do České republiky, pokud jejich zaměstnavatel, který je právnickou osobou, má sídlo nebo zaměstnavatel, který je fyzickou osobou, má místo podnikání mimo území některého členského státu Evropské unie.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 4. V § 3 písmeno a) zní: „a) se zaměstnancem rozumí fyzická osoba, s níž zaměstnavatel sjednal pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti, na základě kterých jí vznikly v době 6 měsíců předcházejících měsíci, ve kterém byl podán návrh na prohlášení konkursu (dále jen „rozhodné období“), mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem,“. 5. V § 3 písm. c) se slova „u příslušného soudu podán návrh na prohlášení konkursu podle zvláštního právního předpisu5)“ nahrazují slovy „podán návrh na prohlášení konkursu u příslušného soudu v České republice5), nebo u nadnárodního zaměstnavatele také dnem, kdy byl prohlášen za platebně neschopného u příslušného orgánu v jiném členském státě Evropské unie5a)“. Poznámky pod čarou č. 5 a 5a znějí: „5) § 4 a 4a zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. 5a) Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení.“. 6. V § 3 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) je nadnárodním zaměstnavatelem zaměstnavatel, který vedle provozování činnosti na území České republiky provozuje činnost na území nejméně jednoho dalšího členského státu Evropské unie.“. 7. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který zní: „§ 3a Mzdové nároky zaměstnanců nadnárodního zaměstnavatele, který je v platební neschopnosti, je úřad práce povinen uspokojit pouze tehdy, pokud zaměstnanci tohoto nadnárodního zaměstnavatele v rozhodném období vykonávali práci v České republice.“. 8. V § 4 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Pokud mzdové nároky uplatňuje zaměstnanec, který se v České republice nezdržuje, je povinen zvolit si v České republice zástupce pro doručování písemností a tuto skutečnost, spolu s číslem účtu vedeným u peněžního ústavu, sdělit úřadu práce při uplatňování mzdových nároků5b).“. Poznámka pod čarou č. 5b zní: „5b) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 9. V § 4 odst. 2 se na konci písmene b) doplňují slova „nebo v jehož obvodu je umístěna organizační složka nadnárodního zaměstnavatele, který nemá sídlo na území České republiky“. 10. V § 4 odst. 4 větě první se za slova „nejpozději do 5“ vkládá slovo „pracovních“. 11. V § 4 odst. 4 větě třetí se za slovo „následující“ vkládá slovo „pracovní“. 12. V § 4 odst. 5 se za slova „návrh na prohlášení konkursu“ vkládají slova „odmítne5c) nebo“. Poznámka pod čarou č. 5c zní: „5c) § 43 odst. 2 občanského soudního řádu.“. 13. V § 5 odstavec 1 zní: „(1) Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za 3 měsíce rozhodného období. Doba 3 měsíců se počítá zpětně od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém byl podán návrh na prohlášení konkursu. Úřad práce může uspokojit mzdové nároky zaměstnance uplatněné vůči jednomu a témuž zaměstnavateli v období 1 roku pouze jednou.“. 14. V § 5 odst. 2 se slova „§ 9 odst. 6“ nahrazují slovy „§ 9 odst. 7“. 15. V § 6 se slova „a zároveň prokáže trvání pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti nebo jejich skončení v rozhodném období“ zrušují. 16. V § 7 odst. 1 se za slova „nejpozději do 14 dnů“ vkládají slova „od doručení výzvy“. 17. V § 8 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Uplatnil-li zaměstnanec mzdové nároky ve lhůtě podle § 4 odst. 5 a od písemného vykázání dlužných mzdových nároků zaměstnavatelem nebo správcem uplynulo více než 10 dnů, oznámí úřad práce příslušný k rozhodování o mzdovém nároku zaměstnanci termín, způsob uspokojení nároků a údaj o období, za které mzdové nároky uspokojí, a dá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě do 10 dnů ode dne, kdy obdržel žádost zaměstnance.“. 18. V § 9 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „platné ke dni podání návrhu na prohlášení konkursu11)“. 19. V § 9 odst. 4 se za slova „v § 7“ vkládají slova „a zaměstnanec při uplatnění mzdových nároků nepředložil doklady, které jejich výši prokazatelně osvědčují“. 20. V § 9 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 11a zní: „(5) Úřad práce podle odstavce 1 nebo 4 přizná zaměstnanci měsíční mzdový nárok ve výši částky rovnající se minimální mzdě i v případě, kdy zaměstnanec nevykonával v kalendářním měsíci práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby11a), avšak pouze za předpokladu, že poměrný mzdový nárok odpovídající kratší odpracované době této částky dosáhne nebo ji převýší. Jestliže zaměstnanec, jemuž je přiznáván mzdový nárok podle odstavce 1 nebo 4, uplatňuje nižší částku, než činí minimální mzda, přizná mu úřad práce mzdový nárok v uplatněné výši. 11a) § 83a odst. 5 zákoníku práce.“. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8. 21. V § 9 odst. 7 se za slova „nejpozději do 7“ vkládá slovo „pracovních“. 22. V § 9 odst. 8 se za slova „nejpozději do 5“ vkládá slovo „pracovních“ a číslo „6“ se nahrazuje číslem „7“. 23. V § 10 odstavec 1 zní: „(1) Úřad práce před uspokojením mzdových nároků podle § 8 z nich provede srážky a odvody podle zvláštních právních předpisů9), které měl provést zaměstnavatel za zaměstnance za příslušná měsíční období. Jestliže úřad práce rozhodl o mzdovém nároku podle § 9, provede srážky a odvody podle zvláštních právních předpisů z přiznaného mzdového nároku.“. 24. V § 10 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Úřad práce oznámí bez zbytečného odkladu zaměstnavateli, kterým zaměstnancům a v jaké výši mzdové nároky uspokojil.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 25. V § 11 odst. 3 se za slovo „vyplacených“ vkládají slova „a odvedených“ a slova „(§ 8 a 9)“ se nahrazují slovy „(§ 8 až 10)“. 26. V § 12 odst. 1 se slova „, včetně úroků z prodlení“ zrušují. 27. V § 12 odst. 1 písm. c) se slova „nedošlo k potvrzení“ nahrazují slovy „nedošlo ke splnění“. 28. V § 12 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) byl odmítnut návrh na prohlášení konkursu5c).“. 29. Poznámka pod čarou č. 16 zní: „16) § 4a odst. 4 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 30. V § 12 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 18 a 18a zní: „(2) Povinnost vrátit finanční prostředky v případech uvedených v odstavci 1 písm. c) vzniká zaměstnavateli pouze tehdy, pokud ke zrušení konkursu došlo proto, že bylo soudem zjištěno, že nejsou předpoklady pro prohlášení konkursu18), s výjimkou zrušení konkursu z důvodu, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu18a), jehož důsledkem je zrušení zaměstnavatele bez likvidace. 18) § 44 odst. 1 písm. a) zákona č. 328/1991 Sb. 18a) § 68 odst. 3 písm. f) obchodního zákoníku.“. 31. V § 12 odstavec 3 zní: „(3) Jestliže zaměstnavatel neuhradil úřadu práce finanční prostředky ve lhůtě uvedené v odstavci 1, je v prodlení. Po marném uplynutí této lhůty je povinen uhradit úroky z prodlení.“. 32. V § 13 se za slova „uhradit úřadu práce“ vkládají slova „vyplacené a odvedené“ a za slova „zaměstnanci přiznány“ se vkládají slova „a poskytnuty“. 33. V § 13 se slovo „přiznal“ nahrazuje slovy „vyplatil a odvedl“. 34. Na konci § 13 se doplňuje věta „Úroky z prodlení se uplatňují ode dne výplaty zaměstnanci a odvodu finančních prostředků podle zvláštních právních předpisů9).“. 35. Na konci § 14 se doplňuje věta „Úroky z prodlení se uplatňují ode dne výplaty zaměstnanci.“. 36. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který zní: „§ 14a Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělí na žádost subjektů z členských států Evropské unie, které uspokojují mzdové nároky zaměstnanců zaměstnavatele v platební neschopnosti, informace5a) týkající se úhrady nesplacených mzdových nároků zaměstnanců nadnárodního zaměstnavatele v rámci řízení podle tohoto zákona.“. Čl. II Přechodné ustanovení O žádostech zaměstnanců o uspokojení mzdových nároků, které se vztahují k návrhům na prohlášení konkursu podaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, rozhodne příslušný úřad práce podle dosavadních právních předpisů. Čl. III Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, jak vyplývá ze zákonů jej měnících. Čl. IV Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 74/2006 Sb.	Zákon č. 74/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 15. 3. 2006, datum účinnosti 1. 4. 2006, částka 29/2006 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o návykových látkách * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 31. 12. 2007 (378/2007 Sb.) 74 ZÁKON ze dne 3. února 2006, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o návykových látkách Čl. I Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 57/2001 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 407/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 223/2003 Sb., zákona č. 362/2004 Sb. a zákona č. 228/2005 Sb., se mění takto: 1. § 1 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1 zní: „§ 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství1) zacházení s prekursory a pomocnými látkami. (2) Tento zákon dále upravuje a) zacházení s návykovými látkami, jejich vývoz, dovoz a tranzitní operace s nimi, b) zacházení s přípravky obsahujícími návykové látky nebo prekursory nebo obsahujícími návykové látky a prekursory (dále jen „přípravky“), jejich vývoz, dovoz a tranzitní operace s nimi, c) zacházení s přípravky obsahujícími efedrin nebo větší množství než 30 mg pseudoefedrinu v jednotce lékové formy, d) pěstování máku, konopí a koky a vývoz a dovoz makoviny. 1) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 ze dne 11. února 2004 o prekursorech drog. Nařízení Rady (ES) č. 111/2005 ze dne 22. prosince 2004, kterým se stanoví pravidla pro sledování obchodu s prekursory drog mezi Společenstvím a třetími státy.“. Dosavadní poznámky pod čarou č. 1a a 2 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 2. V § 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo jeden nebo více prekursorů“. 3. V § 2 písmena c) a d) včetně poznámek pod čarou č. 1a a 2 znějí: „c) prekursorem látka uvedená v kategorii 1 přílohy I přímo použitelného předpisu Evropských společenství1a) nebo v kategorii 1 přílohy přímo použitelného předpisu Evropských společenství2), d) pomocnou látkou látka uvedená 1. v kategorii 2 a 3 přílohy I přímo použitelného předpisu Evropských společenství1a), nebo 2. v kategorii 2 a 3 přílohy přímo použitelného předpisu Evropských společenství2), 1a) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004. 2) Nařízení Rady (ES) č. 111/2005.“. 4. V § 2 se na konci textu písmene e) doplňují slova „po sklizni“. 5. V § 2 písm. h) se slova „látek uvedených v přílohách č. 9 až 11 tohoto zákona“ nahrazují slovy „prekursorů a pomocných látek kategorie 2 a 3 podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství1)“. 6. V § 2 písmeno i) zní: „i) uváděním na trh dodání prekursorů a pomocných látek kategorie 2 a 3 podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství1a),“. 7. § 3a včetně nadpisu zní: „§ 3a Zacházení s prekursory a pomocnými látkami (1) Zacházením s prekursory a pomocnými látkami kategorie 2 a 3 se rozumí činnosti uvedené v přímo použitelných předpisech Evropských společenství1). (2) K zacházení s pomocnými látkami kategorie 2 a 3 je třeba registrace podle § 16 tohoto zákona, nestanoví-li tento zákon jinak.“. 8. V § 5 odst. 6 a v § 6 odst. 2 se za slova „Policie České republiky“ vkládají slova „, Vězeňské služby České republiky“. 9. V § 8 odstavec 3 zní: „(3) Povolení k zacházení s a) návykovými látkami a přípravky se vydává na dobu 5 let, b) prekursory se vydává na dobu stanovenou přímo použitelnými předpisy Evropských společenství1). Pokud o to žadatel požádá, může být povolení k zacházení s návykovými látkami, přípravky nebo prekursory vydáno i na kratší dobu.“. 10. V § 8 odst. 7 se slova „uvedených v příloze č. 9 tohoto zákona“ zrušují. 11. V § 8 odst. 10, § 16 odst. 6 písm. a) a v § 22 odst. 7 písm. b) se slovo „nepravdivých“ nahrazuje slovem „nesprávných“, v § 36 odst. 1 písm. c), n), q), s), v) a x), § 36 odst. 2 písm. b) a c), § 36 odst. 3 písm. b), § 36 odst. 4 písm. c), d) a f), § 36 odst. 5 písm. b) a v § 39 odst. 1 písm. b) se slovo „nepravdivé“ nahrazuje slovem „nesprávné“. 12. V § 12 odst. 1 se za slova „mohou být“ vkládají slova „předány nebo“. 13. V § 12 odstavec 2 zní: „(2) Prekursory a pomocné látky kategorie 2 mohou být předány nebo prodány pouze osobám, které předloží předávajícímu nebo prodávajícímu vyplněné prohlášení odběratele podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství1a).“. Poznámka pod čarou č. 5f se zrušuje. 14. V § 12 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 15. V § 12 odstavec 3 zní: „(3) Osoby, které se hodlají zabývat činnostmi uvedenými v přímo použitelných předpisech Evropských společenství1) s prekursory a pomocnými látkami kategorie 2 a 3 uvedenými v těchto předpisech, jsou povinny zabezpečit jejich označování podle těchto předpisů.“. Poznámka pod čarou č. 5g se zrušuje. 16. V § 15 písm. b) se za slova „pomocné látky“ vkládají slova „kategorie 2 a 3 podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství2)“ a slova „bezprostředně závazném“ se nahrazují slovy „přímo použitelném“. 17. V § 15 písm. c) bodě 3 se slova „zacházet s návykovými látkami“ nahrazují slovy „s nimi zacházet“. 18. V § 16 odstavec 1 zní: „(1) Osoby, které se hodlají zabývat činnostmi uvedenými v přímo použitelných předpisech Evropských společenství1) s prekursory a pomocnými látkami kategorie 2 a 3 uvedenými v těchto předpisech, jsou povinny se před zahájením této činnosti zaregistrovat u Ministerstva zdravotnictví. Žádost o registraci se podává ve dvou vyhotoveních na formulářích vydaných Ministerstvem zdravotnictví.“. Poznámka pod čarou č. 7b se zrušuje. 19. V § 16 odst. 2 se slova „uvedené v příloze č. 11 tohoto zákona, jejichž celkové množství nepřekročí v kalendářním roce množství podle bezprostředně závazného“ nahrazují slovy „kategorie 3 podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství2), jejichž celkové množství v kalendářním roce nepřekročí množství stanovené v přímo použitelném“. 20. V nadpisu § 20 se slova „s jejich obsahem“ zrušují. 21. Poznámka pod čarou č. 8 se zrušuje. 22. V § 20 odst. 2 písm. a) a v § 21 odst. 2 písm. a) se slova „2, 6, 7 nebo 8 tohoto zákona“ nahrazují slovy „1, 2, 5, 6, 7 nebo 8 k tomuto zákonu“. 23. V § 20b odst. 1 se slova „uvedených v přílohách č. 10 a 11 tohoto zákona“ nahrazují slovy „kategorie 2 a 3 podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství2)“. 24. V § 20b se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 25. V nadpisu § 21 se slova „s jejich obsahem“ zrušují. 26. V § 21 odst. 4 se za slova „pomocných látek“ vkládají slova „kategorie 2 a 3 podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství2)“. 27. V § 28 odst. 1 písm. a) se slova „uvedených v příloze č. 10 tohoto zákona a hlášení o vývozu pomocných látek uvedených v příloze č. 11 tohoto zákona“ nahrazují slovy „kategorie 2 a hlášení o vývozu pomocných látek kategorie 3 podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství1)“. 28. V § 28 odst. 1 písmeno b) zní: „b) hlášení o vývozu pomocných látek kategorie 2 a 3 podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství2) v případech, na které se vyžaduje vývozní povolení8j),“. Poznámka pod čarou č. 10e se zrušuje. 29. V § 28 odst. 1 písm. c), § 43a úvodní části ustanovení odstavce 1, § 43a odst. 1 písm. a), § 43a odst. 2 písm a) a v § 43a odst. 4 písm. a) se za slova „pomocných látek“ vkládají slova „kategorie 2 a 3 podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství1)“. 30. V § 28 odst. 1 písm. d) se za slova „pomocných látkách“ vkládají slova „kategorie 2 a 3 podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství1)“. 31. § 32 včetně nadpisu zní: „§ 32 Evidence a dokumentace (1) O zacházení s prekursory a pomocnými látkami kategorie 2 a 3 se vede evidence a dokumentace podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství1). (2) O zacházení s návykovými látkami a přípravky, jakož i o jejich dovozu a vývozu se vede stanoveným způsobem10i) evidence. Evidenci jsou povinny vést osoby, které uskutečňují činnosti, k nimž je třeba povolení k zacházení, vývozního povolení nebo dovozního povolení, osoby, které provozují zdravotnické zařízení, osoby, které provozují zařízení ústavní sociální péče, osoby, které poskytují veterinární péči, a osoby uvedené v § 5 odst. 6 a v § 5 odst. 7. (3) Náležitosti a obsah evidence a dokumentace, jejich druhy, formy vedení dokumentace a způsob jejího uchovávání a ověřování stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.“. Poznámky pod čarou č. 10j, 10k a 10l se zrušují. 32. V § 33 odst. 1 se za slova „pomocnými látkami“ vkládají slova „kategorie 2 a 3 podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství1)“ a za slova „pomocných látek“ slova „kategorie 2 a 3 podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství1)“. 33. Nadpis hlavy osmé zní: „SPRÁVNÍ DELIKTY“. 34. Nadpis § 36 zní: „Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob“. 35. V § 36 úvodní části ustanovení odstavců 1 a 5 se slova „osoba, případně fyzická osoba, která při podnikání nebo v přímé souvislosti s ním,“ nahrazují slovy „nebo podnikající fyzická osoba“. 36. V § 36 odst. 1 písm. a) a § 43 odst. 1 se za slova „pomocnými látkami“ vkládají slova „kategorie 2 a 3 podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství1)“. 37. V § 36 odst. 1 písmeno i) zní: „i) předá nebo prodá prekursory nebo pomocné látky kategorie 2 osobám, které nepředloží předávajícímu nebo prodávajícímu vyplněné prohlášení podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství1a) (§ 12 odst. 2),“. 38. V § 36 odst. 1 písm. j) se slova „uvedené v příloze č. 10 tohoto zákona“ nahrazují slovy „kategorie 2 podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství1)“ a slova „(§ 12 odst. 4)“ se nahrazují slovy „(§ 12 odst. 3)“. 39. V § 36 odst. 1 písm. p) se za slova „pomocné látky“ vkládají slova „kategorie 2 a 3 podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství2)“. 40. V § 36 odst. 1 písm. r) se na konci textu doplňují slova „nebo doveze prekursory bez dovozního povolení2)“. 41. V § 36 odst. 1 písm. t) se slova „, nebo pěstuje rostliny rodu Erythroxylon (keř koka)“ zrušují. 42. V § 36 úvodní části ustanovení odstavce 4, § 41, § 43a odst. 1 písm. e) a v § 43a odst. 4 písm. c) se za slova „pomocných látek“ vkládají slova „kategorie 2 a 3 podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství1)“. 43. V § 36 odst. 4 písm. a) se slova „uvedených v příloze č. 10 tohoto zákona a o vývozu pomocných látek uvedených v příloze č. 11 tohoto zákona“ nahrazují slovy „kategorie 2 a o vývozu pomocných látek kategorie 3 podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství1)“. 44. V § 36 odst. 4 písm. b) se slova „do patnáctého dne následujícího měsíce“ zrušují a slova „uvedených v přílohách č. 10 a 11 tohoto zákona“ se nahrazují slovy „kategorie 2 a 3 podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství2)“. 45. V § 36 odst. 4 písm. c) se slova „uvedených v příloze č. 10 tohoto zákona za uplynulý kalendářní rok a v hlášení o vývozu pomocných látek uvedených v příloze č. 11 tohoto zákona“ nahrazují slovy „kategorie 2 za uplynulý kalendářní rok a v hlášení o vývozu pomocných látek kategorie 3 podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství1)“. 46. V § 36 odst. 4 písm. d) se slovo „měsíčním“ zrušuje a slova „uvedených v přílohách č. 10 a 11 tohoto zákona“ se nahrazují slovy „kategorie 2 a 3 podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství2)“. 47. V § 36 odst. 4 písm. e) se slova „a o dalších okolnostech podle bezprostředně závazného předpisu Evropských společenství10n)“ nahrazují slovy „kategorie 2 a 3 a o dalších okolnostech podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství1),10n)“ a za slova „transakcích s“ vložit slovo „těmito“. 48. Nadpis § 37 zní: „Sankce“. 49. V § 37 se slovo „delikty“ nahrazuje slovem „delikt“ a slova „podle písmen“ se nahrazují slovy „podle písmene“. 50. V § 37 se slova „právnické osobě, případně fyzické osobě, která při podnikání nebo v přímé souvislosti s ním,“ zrušují. 51. § 38 včetně nadpisu zní: „§ 38 Propadnutí a zabrání věci (1) Za správní delikt podle § 36 lze uložit propadnutí návykových látek, přípravků, prekursorů a pomocných látek kategorie 2 a 3 podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství1), zařízení a materiálů potřebných k jejich výrobě, jestliže a) náleží pachateli správního deliktu a byly ke spáchání správního deliktu určeny, b) byly ke spáchání správního deliktu použity, c) byly spácháním správního deliktu získány, nebo d) byly nabyty za věc správním deliktem získanou. (2) Nebylo-li uloženo propadnutí věci uvedené v odstavci 1, lze rozhodnout, že se taková věc zabírá, jestliže náleží pachateli, kterého nelze za správní delikt stíhat, nebo nenáleží pachateli správního deliktu nebo mu nenáleží zcela, a vyžaduje-li to bezpečnost osob nebo majetku, anebo jiný obecný zájem. (3) Vlastníkem propadlé nebo zabrané věci se stává stát.“. 52. Nadpis § 39 zní: „Přestupky“. 53. V nadpisu § 40 se slova „o sankcích“ zrušují. 54. V § 40 odst. 4 se slova „delikt právnické osoby podle § 36 odst. 1, s výjimkou správního deliktu“ nahrazují slovy „delikty podle § 36 odst. 1, s výjimkou správního deliktu podle § 36 odst. 1 písm. t) a správních deliktů“ a slovo „spáchaného“ se nahrazuje slovem „spáchaných“. 55. V § 40 odst. 5 se slova „Správní delikt právnických osob“ nahrazují slovy „Správní delikty“ a slova „správní delikt podle“ se nahrazují slovy „správní delikty podle“. 56. V § 40 odst. 6 se slova „Správní delikt právnických osob podle“ nahrazují slovy „Správní delikty podle § 36 odst. 1 písm. t) a“. 57. V § 40 odst. 7 se slova „Správní delikt právnických osob“ nahrazují slovy „Správní delikty“. 58. V § 41a se za slova „pomocnými látkami“ vkládají slova „kategorie 2 a 3 podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství2)“. 59. V § 42 se věta první nahrazuje větou „Ve veškerých úředních dokladech, obchodních dokladech a tiskopisech musí být používány názvy návykových látek podle příloh k tomuto zákonu, v případě prekursorů a pomocných látek kategorie 2 a 3 názvy podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství1).“. 60. V § 43a odst. 2 písm. b) se za slova „pomocných látek“ vkládají slova „kategorie 2 a 3 podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství1)“ a slova „v přílohách č. 9, 10 a 11 tohoto zákona“ se nahrazují slovy „v příloze I přímo použitelného předpisu Evropských společenství1a) a v příloze přímo použitelného předpisu Evropských společenství2)“. 61. V § 43a se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 62. V § 43a odst. 3 písm. b) se za slova „pomocných látek“ vkládají slova „kategorie 2 a 3 podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství1)“ a slova „v přílohách č. 9, 10 a 11 tohoto zákona“ se nahrazují slovy „v příloze I přímo použitelného předpisu Evropských společenství1a) a v příloze přímo použitelného předpisu Evropských společenství2)“. 63. V § 43a odst. 3 písmeno d) zní: „d) kontrolují vyvezená množství pomocných látek kategorie 3, zda nepřesahují limity stanovené přímo použitelným předpisem Evropských společenství2), 7c),“. 64. V § 43a odst. 3 písm. e) se za slova „pomocných látek“ vkládají slova „kategorie 2 a 3 podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství2)“. 65. Za § 44a se vkládá nový § 44b, který včetně nadpisu zní: „§ 44b Tiskopisy formulářů Tiskopisy formulářů uvedených v § 5 odst. 7, § 8 odst. 7 a 11, § 9 odst. 10, § 16 odst. 1, § 22 odst. 2, § 25 odst. 1, § 26 odst. 1, § 27 odst. 1, § 28 odst. 3, § 30, § 31 odst. 1 a § 43 odst. 6 stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou a zveřejní též způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 66. V § 45 odst. 3 se za slova „pomocných látek“ vkládají slova „kategorie 2 a 3 podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství1a)“. 67. V příloze č. 1 ve sloupci „Mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce“ se za položku „Koncentrát z makoviny“ vkládá nová položka „Konopí extrakt a tinktura“. 68. V příloze č. 4 se na konci nadpisu doplňují slova „nebo podle rozhodnutí orgánů Evropských společenství“. 69. V příloze č. 4 ve sloupci „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ se za položku „DOB“ vkládá nová položka „2C-I“ a do sloupce „Chemický název“ slova „4-jod-2,5-dimethoxyfenetylamin“. 70. V příloze č. 4 ve sloupci „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ se za položku „2C-I“ vkládá nová položka „2C-T-2“ a do sloupce „Chemický název“ slova „2,5-dimethoxy-4-etylthiofenetylamin“. 71. V příloze č. 4 ve sloupci „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ se za položku „2C-T-2“ vkládá nová položka „2C-T-7“ a do sloupce „Chemický název“ slova „2,5-dimethoxy-4-(n)-propylthiofenetylamin“. 72. V příloze č. 4 ve sloupci „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ se za položku „TMA“ vkládá nová položka „TMA-2“ a do sloupce „Chemický název“ slova „dl-2-amino-1-(2,4,5-trimethoxyfenyl)propan“. 73. Přílohy č. 9, 10 a 11 se zrušují. Čl. II Přechodné ustanovení Povolení k zacházení s návykovými látkami, přípravky a prekursory vydaná Ministerstvem zdravotnictví podle zákona č. 167/1998 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti do uplynutí doby, na kterou byla vydána. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o ochraně veřejného zdraví Čl. III Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb. a zákona č. 444/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 84 odst. 1 písmeno r) zní: „r) mohou nařídit okamžité uzavření provozovny nebo pozastavení výkonu činnosti na dobu nejdéle 2 následujících provozních dnů od okamžiku zjištění porušení povinnosti, které může mít za následek ohrožení života nebo zdraví,“. 2. V § 84 odst. 2 větě první se za slovem „h)“ čárka zrušuje a slova „l) a r)“ se nahrazují slovy „a l)“. 3. V § 84 odst. 3 větě první se za slova „odstavce 1 písm.“ vkládají slova „r) a“ a věty druhá a třetí se nahrazují větami „Toto opatření oznámí zaměstnanec orgánu ochrany veřejného zdraví ústně osobě uvedené v § 88 odst. 2 větě první a učiní o něm písemný zápis. Opatření podle odstavce 1 písm. r) a opatření podle odstavce 1 písm. u), kterým zaměstnanec příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nařídí znehodnocení či likvidaci pokrmu, suroviny, polotovaru nebo potraviny k výrobě či přípravě pokrmu nebo epidemiologicky rizikové potraviny, je účinné okamžikem jeho oznámení. Nedojde-li v případě podle odstavce 1 písm. r) k odstranění zjištěného porušení povinnosti, je ředitel příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví oprávněn tuto lhůtu prodloužit, a to do doby odstranění závady; pro toto opatření neplatí správní řád. Nesouhlasí-li kontrolovaná osoba s opatřením podle odstavce 1 písm. u) nebo s opatřením podle věty čtvrté, může proti nim podat písemně námitky, nejpozději do 3 dnů ode dne sepsání zápisu nebo opatření podle věty čtvrté.“. 4. V § 94 odst. 4 větě první se slovo „r),“ zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem prvního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou části druhé, která nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 75/2006 Sb.	Zákon č. 75/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 15. 3. 2006, datum účinnosti 1. 1. 2007, částka 29/2006 * Čl. I - Zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2007 75 ZÁKON ze dne 3. února 2006, kterým se mění zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), ve znění zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 22/2000 Sb., zákona č. 354/2003 Sb. a zákona č. 186/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 9 se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 6a zní: „(5) Kvasný líh bezvodý zvláštně denaturovaný tak, aby mohl být výhradně použit pro výrobu směsi s minerálním olejem určeným pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla6a) (dále jen „bioetanol“), musí být denaturován kontinuálně při výstupu z výrobního zařízení a poté, co proteče měřidlem. 6a) Příloha č. 2 vyhlášky č. 141/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobu, skladování a zpracování lihu, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 10 odst. 2 se za slova „denaturačního prostředku“ vkládají slova „nebo jiného minimálního množství denaturačního prostředku“. 3. V § 13 odst. 1 písmeno b) zní: „b) používat líh syntetický, líh sulfitový, líh kvasný surový, líh kvasný rafinovaný technický, líh kvasný bezvodý a bioetanol k výrobě lihovin nebo potravin a léčiv obsahujících líh a uvádět výrobky obsahující uvedené druhy lihu do oběhu,“. 4. V § 13 odstavec 3 zní: „(3) Bioetanol musí být vyroben z biologicky rozložitelných částí výrobků, které vznikly z provozování zemědělství nebo z provozování odvětví zpracovatelského průmyslu, která na zemědělství navazují.“. 5. V § 13 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Bioetanol je možné používat pouze pro výrobu směsi s minerálním olejem určeným pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.“. 6. § 17 včetně nadpisu zní: „§ 17 Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) nechá si pro sebe vyrobit větší množství etanolu, než je stanoveno v § 4 odst. 6, b) neuskladní líh v kalibrovaných nádržích podle § 14, c) poruší podmínku pro uvádění lihu do oběhu podle § 12, d) použije denaturovaného lihu k jiným účelům, než stanoví prováděcí právní předpis, e) vylučuje denaturační prostředky z denaturovaného lihu a pozměňuje jeho vlastnosti, f) uvede do oběhu líh označený klamavým způsobem nebo způsobem vyvolávajícím nebezpečí záměny, g) uvede do oběhu líh vadný nebo líh neznámého původu, h) poruší zákaz pro výrobu, úpravu, použití a uvádění lihu do oběhu podle § 13 odst. 1 písm. a), nebo i) vyrobí průtahový destilát, lihový macerát, digerát, perkolát nebo tresť na destilačním zařízení bez povolení Generálního ředitelství cel podle § 13 odst. 4. (2) Fyzická osoba se jako osoba dovážející, prodávající nebo přemisťující přístroje určené k výrobě nebo úpravě lihu dopustí přestupku tím, že poruší oznamovací povinnost podle § 16 odst. 2. (3) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) nebo odstavce 2, b) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i), c) do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) a e), d) do 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), nebo e) do výše desetinásobku sazby spotřební daně stanovené pro líh zvláštním zákonem3) a připadající na množství lihu obsaženého ve výrobku, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), f) a g).“. 7. Za § 17 se vkládají nové § 17a a 17b, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 14, 15 a 15a znějí: „§ 17a Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) prodá ovocný destilát vyrobený pěstitelským pálením, b) nechá si pro sebe vyrobit větší množství etanolu, než je stanoveno v § 4 odst. 6, c) neuskladní líh v kalibrovaných nádržích podle § 14, d) poruší podmínku pro uvádění lihu do oběhu podle § 12, e) použije denaturovaného lihu k jiným účelům, než stanoví prováděcí právní předpis, f) vylučuje denaturační prostředky z denaturovaného lihu a pozměňuje jeho vlastnosti, g) uvede do oběhu líh označený klamavým způsobem nebo způsobem vyvolávajícím nebezpečí záměny, h) uvede do oběhu líh vadný nebo líh neznámého původu, nebo i) poruší zákazy pro výrobu, úpravu, použití a uvádění lihu do oběhu podle § 13 odst. 1 písm. a) nebo b). (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel pěstitelské pálenice dopustí správního deliktu tím, že a) nevede o každém případu pěstitelského pálení evidenci podle § 4 odst. 9, b) provozuje výrobní zařízení pěstitelské pálenice, které neodpovídá popisu a nákresu výrobního zařízení, jak byl přiložen k žádosti o vydání povolení k pěstitelskému pálení podle § 4 odst. 1, c) při výrobě ovocného destilátu smísí dohromady suroviny pěstitelů bez jejich písemného prohlášení o souhlasu podle § 4 odst. 7 písm. e), nebo d) použije k pálení jiné suroviny, než je stanoveno v § 4 odst. 4. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba vyrábějící nebo upravující líh dopustí správního deliktu tím, že a) poruší povinnost při měření lihu podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b), b) poruší povinnost při měření lihu podle § 7 odst. 1 písm. c) nebo d), c) poruší oznamovací povinnost podle § 16 odst. 1 písm. a) až d), d) nedodrží podmínku pro výrobu lihu podle § 5 nebo zákaz pro výrobu, úpravu, použití a uvádění lihu do oběhu podle § 13 odst. 4, e) poruší povinnost uloženou v § 13 odst. 5, f) poruší podmínku pro denaturaci lihu podle § 9 odst. 1 a 2, g) použije pro denaturovaný líh denaturační prostředek dodaný kupujícím, aniž by od kupujícího převzala vzorek denaturačního prostředku a osvědčení o jeho druhu a koncentraci vydané podle zvláštního zákona7), nebo h) vyrobí průtahový destilát, lihový macerát, digerát, perkolát nebo tresť na destilačním zařízení bez povolení Generálního ředitelství cel podle § 13 odst. 4. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba uvedená v § 15 odst. 1 dopustí správního deliktu tím, že a) nevede a neuzavírá evidenci podle § 15 odst. 2 písm. a), b) neuchová nebo nepředloží celnímu úřadu evidenci podle § 15 odst. 2 písm. b), nebo c) nezjistí ke dni uzávěrky evidence fyzickou zásobu lihu. (5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba dovážející, prodávající nebo přemisťující přístroje určené k výrobě nebo úpravě lihu dopustí správního deliktu tím, že poruší oznamovací povinnost podle § 16 odst. 2. (6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel lihovaru nebo zvláštního lihovaru dopustí správního deliktu tím, že nevyhotoví záznam o denaturaci lihu podle § 9 odst. 3 písm. a) až c). (7) Za správní delikt se uloží pokuta a) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 6, b) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) a c), odstavce 2 písm. b), c) a d), odstavce 3 písm. b) a c) nebo odstavců 4 a 5, c) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. f) a h), d) do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e) a f) nebo odstavce 3 písm. d), e) a g), e) do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. i) nebo odstavce 3 písm. a), nebo f) do výše desetinásobku sazby spotřební daně stanovené pro líh zvláštním zákonem3) a připadající na množství lihu obsaženého ve výrobku, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d), g) a h). § 17b Společná ustanovení ke správním deliktům (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do jednoho roku, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do tří let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby14) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (5) Přestupky podle § 17 odst. 1 písm. f) a g) a správní delikty právnických osob podle § 17a odst. 1 písm. g) a h) projednává v prvním stupni Státní zemědělská a potravinářská inspekce (dále jen „Inspekce“)15). Ostatní přestupky a správní delikty právnických osob v prvním stupni projednává celní úřad. (6) Pokutu vybírá orgán, který ji uložil, a vymáhá celní úřad podle zvláštního zákona15a). (7) Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu. 14) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku. 15) Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění pozdějších předpisů. 15a) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. 8. V § 20 odst. 2 se na konci věty doplňují slova „s výjimkou řízení o ukládání pokut (§ 17), na které se vztahuje správní řád16)“. 9. V § 21 odst. 1 se na konci odstavce tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které včetně poznámky pod čarou č. 15b zní: „f) metody stanovení množství bioetanolu v jednotkách shodných s jednotkami používanými při výrobě a distribuci motorových paliv15b). 15b) Vyhláška č. 229/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na pohonné hmoty pro provoz vozidel na pozemních komunikacích a způsob sledování a monitorování jejich jakosti.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 76/2006 Sb.	Zákon č. 76/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 15. 3. 2006, datum účinnosti 15. 3. 2006, částka 29/2006 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o vodovodech a kanalizacích * ČÁST DRUHÁ - Změna živnostenského zákona * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o České konsolidační agentuře * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2017 (250/2016 Sb.) 76 ZÁKON ze dne 3. února 2006, kterým se mění zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o vodovodech a kanalizacích Čl. I Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb. a zákona č. 127/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 1 zní: „(3) Tento zákon se nevztahuje na vodovody a kanalizace, u nichž je průměrná denní produkce nižší než 10 m3 nebo je-li počet fyzických osob trvale využívajících vodovod nebo kanalizaci nižší než 50, na vodovody sloužící k trvalému rozvodu jiné než pitné vody1) a na oddílné kanalizace sloužící k odvádění povrchových vod vzniklých odtokem srážkových vod (dále jen „srážková voda“). Tento zákon se dále nevztahuje na ty vodovody a kanalizace, na které není připojen alespoň 1 odběratel. 1) § 3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění vyhlášky č. 187/2005 Sb.“. 2. V § 1 odst. 4 se odkaz na poznámku pod čarou č. 1 zrušuje. 3. Poznámka pod čarou č. 2 zní: „2) § 55 odst. 1 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb.“. 4. V § 2 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 3 zní: „(2) Kanalizace je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod3) a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace. Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně, jedná se o jednotnou kanalizaci. Odvádí-li se odpadní voda samostatně a srážková voda také samostatně, jedná se o oddílnou kanalizaci. Kanalizace je vodním dílem. 3) § 38 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb.“. 5. V § 2 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 3a zní: „(3) Provozování vodovodů nebo kanalizací je souhrn činností, kterými se zajišťuje dodávka pitné vody nebo odvádění a čištění odpadních vod. Rozumí se jím zejména dodržování technologických postupů při odběru, úpravě a dopravě pitné vody včetně manipulací, odvádění, čištění a vypouštění odpadních vod, dodržování provozních nebo manipulačních řádů3a), kanalizačního řádu, vedení provozní dokumentace, provozní a fakturační měření, dohled nad provozuschopností vodovodů a kanalizací, příprava podkladů pro výpočet ceny pro vodné a stočné a další související činnosti; není jím správa vodovodů a kanalizací ani jejich rozvoj. 3a) § 59 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb. § 4 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 274/2003 Sb.“. 6. V § 2 odstavec 4 zní: „(4) Provozovatelem vodovodu nebo kanalizace (dále jen „provozovatel“) je osoba, která provozuje vodovod nebo kanalizaci a je držitelem povolení k provozování tohoto vodovodu nebo kanalizace vydaného krajským úřadem podle § 6.“. 7. V § 2 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Vnitřní vodovod je potrubí určené pro rozvod vody po pozemku nebo stavbě, které navazuje na konec vodovodní přípojky. Vnitřní vodovod není vodním dílem. (7) Vnitřní kanalizace je potrubí určené k odvádění odpadních vod, popřípadě i srážkových vod, z pozemku nebo stavby až k místu připojení na kanalizační přípojku. Vnitřní kanalizace není vodním dílem.“. 8. V § 3 odst. 8 se slovo „Obec“ nahrazuje slovy „Obecní úřad“. 9. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který zní: „§ 3a (1) V případě, jsou-li pozemky nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci rozděleny na 2 nebo více pozemků evidovaných v katastru nemovitostí s různými vlastníky, mohou zřídit tito vlastníci nové přípojky. (2) Pokud přípojky a vnitřní vodovod nebo vnitřní kanalizace rozdělených pozemků nebo staveb mají z technického hlediska charakter provozně souvisejícího vodovodu nebo kanalizace, vodoprávní úřad rozhodne o změně vodovodní nebo kanalizační přípojky a části vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace na vodovod nebo kanalizaci provozně související. Vodoprávní úřad si za účelem vydání rozhodnutí podle tohoto odstavce vyžádá stanovisko příslušného stavebního úřadu. (3) Stavební úřad rozhodne o změně části vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace na vodovodní nebo kanalizační přípojku.“. 10. V § 4 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 7 a 7a zní: „(2) Při zpracování návrhu plánu rozvoje vodovodů a kanalizací vychází zpracovatel z územního plánu velkého územního celku zpracovaného podle zvláštního zákona7) a z příslušného plánu oblasti povodí podle zvláštního právního předpisu7a), pokud jsou pro dané území zpracovány a schváleny. 7) § 9 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb. 7a) § 25 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb.“. 11. V § 4 odst. 3 větě první se za slova „(dále jen „ministerstvo“)“ vkládají slova „, příslušným správcem povodí“. 12. V § 4 odst. 6 větě první se za slova „schválí kraj změnu“ vkládají slova „a aktualizaci“ a ve větě druhé se za slova „schválení změny“ vkládají slova „a aktualizace“. 13. V § 4 odst. 7 se slovo „zákona9)“ nahrazuje slovy „právního předpisu9) a plánu oblasti povodí podle zvláštního právního předpisu7a)“ a za slovo „obce“ se vkládají slova „a kraje“. 14. V § 5 odst. 2 se slova „podle zvláštního zákona11)“ nahrazují slovy „podle zvláštních právních předpisů3a)“. 15. Poznámka pod čarou č. 11 se zrušuje. 16. V § 5 odst. 3 se slova „do 31. ledna“ nahrazují slovy „do 28. února“. 17. V § 5 odst. 4 se slova „do 31. března“ nahrazují slovy „do 30. dubna“. 18. V § 6 odst. 2 písmeno c) zní: „c) sama nebo její odpovědný zástupce splňuje kvalifikaci odpovídající požadavkům na provozování vodovodů nebo kanalizací, pro které se povolení k provozování vydává, a to v souladu s majetkovou evidencí vedenou podle § 5 odst. 1 v závislosti na počtu fyzických osob trvale využívajících tyto vodovody nebo kanalizace, a to: 1. střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělávání obsahově zaměřeném na vodovody a kanalizace nebo v příbuzném oboru a má nejméně 4 roky praxe v oboru vodovody a kanalizace, jedná-li se o nejvýše 5 000 fyzických osob trvale využívajících tyto vodovody nebo kanalizace; 2. vysokoškolské vzdělání absolvováním studia v akreditovaném studijním programu v oblasti vodovody a kanalizace a má nejméně 2 roky praxe v oboru vodovody a kanalizace, jedná-li se o více než 5 000 fyzických osob trvale využívajících tyto vodovody nebo kanalizace.“. 19. V § 6 odstavec 3 zní: „(3) Krajský úřad nevydá povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, nestanoví-li tento zákon jinak, pokud: a) povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, které jsou předmětem žádosti o vydání povolení, bylo vydáno jiné osobě, b) o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace žádá osoba, které bylo zrušeno povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace podle odstavce 9, nebo c) předchozí povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, které jsou předmětem žádosti o vydání povolení, bylo zrušeno podle odstavce 9 písm. b) a nebyl odstraněn důvod vedoucí ke zrušení předchozího povolení.“. 20. V § 6 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) V případech uvedených v odstavci 3 písm. b) nebo c) může krajský úřad vydat povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace pouze s předchozím souhlasem ministerstva.“. Dosavadní odstavce 4 až 11 se označují jako odstavce 5 až 12. 21. V § 6 odst. 5 se za slovo „uvede“ vkládají slova „jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu osoby nebo jejího odpovědného zástupce uvedených v odstavci 2 písm. c) a“. 22. V § 6 odstavce 6 a 7 znějí: „(6) Bez splnění podmínky uvedené v odstavci 2 písm. a) krajský úřad vydá povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace těm obcím nebo organizačním složkám státu, které neprovozují vodovod nebo kanalizaci za účelem dosažení zisku. (7) Krajský úřad rozhodnutím zruší povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace v případě, že provozovatel již nesplňuje podmínky pro vydání povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace uvedené v odstavci 2 písm. a), b) nebo c). O zrušení povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace krajský úřad neprodleně informuje ministerstvo a příslušný živnostenský úřad.“. 23. V § 6 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Krajský úřad rozhodnutím změní povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, změní-li se výčet vodovodů nebo kanalizací, pro které bylo povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace vydáno, nebo dojde-li ke změně osoby odpovědného zástupce provozovatele.“. Dosavadní odstavce 8 až 12 se označují jako odstavce 9 až 13. 24. V § 6 odstavce 9 až 11 včetně poznámky pod čarou č. 12a znějí: „(9) Ministerstvo rozhodnutím zruší povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, pokud a) provozovatel přes předchozí upozornění ministerstva opakovaně nedodržuje nebo porušuje ustanovení tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů12a), nebo b) technickým auditem (§ 38) byly zjištěny závažné nedostatky; o zrušení povolení informuje neprodleně příslušný krajský úřad a příslušný živnostenský úřad. (10) Krajský úřad informuje o vydání povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace i o jejich změně neprodleně ministerstvo. (11) Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti žádosti o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace a bližší vymezení pojmu příbuzný obor k oboru vodovody a kanalizace. 12a) Například zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 25. V § 8 odst. 3 větě první se za slovo „souvisejících“ vkládají slova „, popřípadě jejich částí provozně souvisejících,“ a ve větě druhé se slova „příslušný vodoprávní úřad“ nahrazují slovem „ministerstvo“. 26. V § 8 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Vlastníci vodovodů nebo kanalizací, jakož i vlastníci vodovodních řadů, vodárenských objektů, kanalizačních stok a kanalizačních objektů provozně souvisejících, jsou povinni umožnit napojení vodovodu nebo kanalizace jiného vlastníka, pokud to umožňují kapacitní a další technické požadavky. Současně uzavřou vlastníci těchto vodovodů a kanalizací písemnou dohodu podle odstavce 3. Možnost napojení nesmí být podmiňována vyžadováním poplatků nebo jiných finančních plnění. Náklady na realizaci napojení vodovodu nebo kanalizace hradí vlastník, jemuž je umožněno napojení vodovodu nebo kanalizace.“. Dosavadní odstavce 4 až 12 se označují jako odstavce 5 až 13. 27. V § 8 odstavec 5 zní: „(5) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen umožnit připojení na vodovod nebo kanalizaci, pokud to umožňují kapacitní a další technické požadavky. Možnost napojení nesmí být podmiňována vyžadováním poplatků nebo jiných finančních plnění. Náklady na realizaci napojení vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky na vodovod nebo kanalizaci hradí vlastník, jemuž je umožněno napojení vodovodu nebo kanalizace, pokud se nedohodnou jinak.“. 28. V § 8 odst. 6 větě první se za slova „Vlastník vodovodu nebo kanalizace“ vkládají slova „, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn,“. 29. V § 8 odst. 7 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“. 30. V § 8 se za odstavec 10 vkládají nové odstavce 11 a 12, které znějí: „(11) Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen zpracovat a realizovat plán financování obnovy vodovodů nebo kanalizací, a to na dobu nejméně 10 kalendářních let. Obsah plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací včetně pravidel pro jeho zpracování stanoví prováděcí právní předpis. (12) Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen poskytnout na vyžádání ve lhůtě stanovené ve výzvě ministerstva údaje o technickém stavu jeho vodovodů nebo kanalizací. Vlastník, popřípadě stavebník nových vodovodů nebo kanalizací nebo vlastník obnovovaných vodovodů nebo kanalizací je povinen poskytnout na vyžádání ve lhůtě stanovené ve výzvě ministerstvu projektovou dokumentaci těchto nových nebo obnovovaných vodovodů nebo kanalizací, včetně specifikace nákladů na jejich výstavbu nebo obnovu. Vyhodnocení obdržených údajů je ministerstvo oprávněno zveřejnit.“. Dosavadní odstavce 11 až 13 se označují jako odstavce 13 až 15. 31. V § 8 odst. 13 větě třetí se slovo „cenou“ nahrazuje slovem „úplatou“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Právo na úplatu pevné složky vodného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma vodného, popřípadě dnem účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4.“. 32. V § 8 odst. 14 větě třetí se slovo „cenou“ nahrazuje slovem „úplatou“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Právo na úplatu pevné složky stočného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma stočného, popřípadě dnem účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4.“. 33. V § 9 odst. 5 větě druhé se za slovo „oznámit“ vkládá slovo „územně“, slova „jednotkám požární ochrany a obci“ se nahrazují slovy „operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje a dotčeným obcím“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Tato povinnost se nevztahuje na přerušení nebo omezení dodávky vody pouze havárií vodovodní přípojky.“. 34. V § 9 odst. 6 písm. c) se slovo „přípojce“ nahrazuje slovy „vodoměru, přípojce“ a slova „podle § 8 odst. 5“ se nahrazují slovy „podle § 8 odst. 6“. 35. V § 9 se doplňuje odstavec 12, který včetně poznámky pod čarou č. 17a zní: „(12) Provozovatel je povinen poskytnout na vyžádání ve lhůtě výzvou stanovené ministerstvu údaje, které se týkají technického stavu vodovodu nebo kanalizace, které provozuje, údaje o vynaložených provozních nákladech a údaje o výpočtu ceny podle cenových předpisů17a) pro vodné a stočné podle § 29 odst. 3 písm. c), včetně struktury nákladových položek. Vyhodnocení obdržených údajů je ministerstvo oprávněno zveřejnit. 17a) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.“. 36. V § 10 odst. 1 písm. b) se za slovo „uzavřené“ vkládá slovo „písemné“. 37. V § 10 odst. 2 písm. a) se za slovo „uzavřené“ vkládá slovo „písemné“. 38. V § 10 odst. 3 se za slovo „vodovodu“ vkládají slova „nebo kanalizace“. 39. V § 11 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Je-li vodovod jediným zdrojem pro zásobování požární vodou, musí splňovat požadavky požární ochrany na zajištění odběru vody k hašení požáru, je-li to technicky možné.“. 40. V § 13 odst. 1 se slova „její dopravou do úpravny“ nahrazují slovy „její vlastní úpravou“. 41. V § 13 odst. 2 se slovo „předpisy18)“ nahrazuje slovem „předpisy1)“. 42. Poznámka pod čarou č. 18 se zrušuje. 43. V § 13 odst. 3 se za slova „celkové výsledky“ vkládají slova „v předepsané formě“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Krajské úřady předají celkové výsledky rozborů surové vody každoročně do 30. dubna ministerstvu.“. 44. V § 13 odst. 4 se slovo „povodí19)“ nahrazuje slovem „povodí7a)“. 45. Poznámka pod čarou č. 19 se zrušuje. 46. V § 14 odst. 1 se slovo „předpisy18)“ nahrazuje slovem „předpisy1)“. 47. V § 14 odst. 3 se za větu první vkládá věta „Kanalizační řád je vlastník kanalizace povinen předložit před podáním návrhu na kolaudaci stavby kanalizace vodoprávnímu úřadu ke schválení.“. 48. V § 15 odst. 3 se slova „(§ 9 odst. 6)“ nahrazují slovy „podle § 9 odst. 5 a 6“. 49. V § 16 odstavec 1 zní: „(1) Množství dodané vody měří provozovatel vodoměrem, který je stanoveným měřidlem podle zvláštních právních předpisů21). Jiný způsob určení množství dodané vody může stanovit v odůvodněných případech pouze vlastník vodovodu, popřípadě provozovatel vodovodu, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, a to se souhlasem odběratele. Vodoměrem registrované množství dodané vody nebo jiným způsobem určené množství dodané vody je podkladem pro vyúčtování dodávky (fakturaci) vody.“. 50. V § 16 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Odběratel má právo zajistit si na vlastní náklady metrologickou zkoušku vodoměru na místě instalace, a to nezávislým měřidlem, připojeným na odbočení s uzávěrem za osazeným vodoměrem na potrubí vnitřního vodovodu před jeho prvním rozdělením. Tuto zkoušku provede za přítomnosti provozovatele vodovodu na základě smlouvy s odběratelem Český metrologický institut, pokud to vnitřní vodovod umožňuje. Zjistí-li se odchylka větší, než připouští zvláštní právní předpis21), vodoměr se považuje za nefunkční a při stanovení množství dodané vody pro vypořádání případné reklamace se postupuje podle § 17 odst. 4 písm. a).“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 51. V § 17 odst. 3 větě čtvrté se slova „autorizované zkušebny“ nahrazují slovy „subjektu oprávněného provádět státní metrologickou kontrolu měřidel“. 52. V § 17 odst. 4 písmeno a) zní: „a) údaje vodoměru nesplňují některý z požadavků stanovených zvláštním právním předpisem21), vodoměr se považuje za nefunkční; stanovení množství dodané vody se v tom případě provádí podle skutečného odběru ve stejném období roku předcházejícímu tomu období, které je předmětem reklamace nebo žádosti o přezkoušení vodoměru. V případě, že takové údaje nejsou k dispozici, nebo jsou zjevně zpochybnitelné, stanoví se množství dodané vody podle následného odběru ve stejném období roku nebo podle směrných čísel spotřeby vody a podle odstavce 6, pokud se provozovatel s odběratelem nedohodne jinak,“. 53. V § 17 odst. 4 písmeno c) zní: „c) pozbylo platnosti ověření vodoměru podle zvláštního právního předpisu21), považuje se vodoměr za nefunkční; stanovení množství dodané vody se v případě nesouhlasu odběratele provede postupem uvedeným v písmenu a),“. 54. V § 17 odst. 4 se doplňuje písmeno d), které zní: „d) vodoměr je nefunkční, hradí náklady spojené s jeho výměnou a přezkoušením provozovatel.“. 55. V § 17 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Při reklamaci podle § 16 odst. 4 a vypořádání vyplývajícím ze zjištění podle odstavců 4 a 5 se za období k vypořádání považuje období od posledního skutečně provedeného odečtu vodoměru předcházejícího skutečnému odečtu vodoměru na základě kterého došlo k výměně vodoměru do dne výměny vodoměru, související s reklamací nebo žádostí o jeho přezkoušení.“. Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 7 až 9. 56. V § 19 odst. 4 písmeno a) zní: „a) údaje měřicího zařízení se odchylují od skutečnosti více, než připouští technický předpis tohoto měřicího zařízení, měřicí zařízení se považuje za nefunkční; v tomto případě hradí náklady spojené s výměnou a přezkoušením měřicího zařízení odběratel,“. 57. V § 19 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Vypořádání rozdílů z nefunkčního měření podle výsledku přezkoušení měřicího zařízení se provádí od odečtu, který předcházel tomu odečtu, který byl důvodem žádosti o přezkoušení měřicího zařízení.“. Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 9 a 10. 58. V § 20 odst. 2 se slovo „předpisů23)“ nahrazuje slovem „předpisů17a)“. 59. V § 20 odst. 3 se slovo „předpisů23)“ nahrazuje slovem „předpisů17a)“ a slovo „předpis23)“ se nahrazuje slovem „předpis17a)“. 60. Poznámka pod čarou č. 23 se zrušuje. 61. V § 20 odstavec 6 zní: „(6) Povinnost platit za odvádění srážkových vod do kanalizace pro veřejnou potřebu se nevztahuje na plochy dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací15) veřejně přístupných, plochy drah celostátních a regionálních včetně pevných zařízení potřebných pro přímé zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy, zoologické zahrady a plochy nemovitostí určených k trvalému bydlení a na domácnosti.“. 62. V § 20 odst. 8 se slova „vodného a stočného včetně ceny za 1 m3 dodané pitné vody nebo odvedené odpadní vody“ nahrazují slovy „ceny pro vodné a stočné“. 63. V § 21 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Za krizové situace jsou provozovatelé povinni informovat na vyžádání ministerstvo a orgány krizového řízení o stavu zásobování pitnou vodou.“. 64. V § 22 odstavec 2 zní: „(2) Povinnost veřejné služby lze uložit provozovateli, který má k jejímu zajištění vytvořeny potřebné podmínky; tato povinnost vzniká rozhodnutím příslušného orgánu veřejné správy (§ 26 až 28). Rozhodnutí se vydává na dobu určitou, nejdéle však na dobu 6 měsíců. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.“. 65. V § 22 odst. 3 se slova „správního úřadu“ nahrazují slovy „orgánu veřejné správy“ a slova „správní úřad“ se nahrazují slovy „orgán veřejné správy“. 66. V § 23 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.“. 67. § 26 zní: „§ 26 (1) Obce v samostatné působnosti a) dbají o rozvoj vodovodů a kanalizací, odpovídající potřebám obce, zajištěním jeho zapracování do závazné části územně plánovací dokumentace obce v souladu s plánem rozvoje vodovodů a kanalizací, b) vydávají obecně závazné vyhlášky ve věcech stanovených tímto zákonem (§ 9 odst. 11, § 20 odst. 4). (2) Obecní úřady v přenesené působnosti rozhodují a) o povinnosti veřejné služby podle § 22 na území obce, pokud obec není provozovatelem, b) o uložení povinnosti připojit se na kanalizaci podle § 3 odst. 8.“. 68. V § 28 odstavec 2 zní: „(2) Krajské úřady v přenesené působnosti a) vydávají povolení provozovat vodovod nebo kanalizaci na území kraje podle § 6, b) povolují výjimku podle § 13 odst. 2, c) předávají celkové výsledky rozborů surové vody ministerstvu podle § 13 odst. 3, d) rozhodují o povinnosti veřejné služby podle § 22, jestliže se vodovod nebo kanalizace nacházejí na území více správních obvodů obcí s obecními úřady s rozšířenou působností.“. 69. § 29 zní: „§ 29 (1) Ministerstvo a) je pro účely tohoto zákona odvolacím orgánem pro rozhodnutí vydaná krajským úřadem v prvním stupni, b) zajišťuje zpracování plánů pro zlepšení jakosti surové vody, a to včetně časových harmonogramů jejich plnění, c) zajišťuje zpracování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací pro území státu, d) projednává a eviduje navrhované změny a aktualizace plánů rozvoje vodovodů a kanalizací pro území krajů a pro území státu, e) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oblasti vodovodů a kanalizací, f) vede seznam technických auditorů, g) vyhlašuje provedení technického auditu. (2) V působnosti ministerstva je dále regulace oboru vodovodů a kanalizací, ochrana spotřebitelů a podpora hospodářské soutěže v prostředí přirozeného monopolu tohoto oboru, k uspokojování požadavků na dodávku pitné vody, odvádění a čištění odpadních vod včetně nákladů, zajištění dohledu nad zpracováním a plněním plánů financování obnovy vodovodů a kanalizací a poskytování objektivních informací z oboru vodovodů a kanalizací veřejnosti. (3) Ministerstvo v rámci své působnosti podle odstavce 2 rozhoduje o a) zrušení povolení k provozování vodovodů a kanalizací podle § 6 odst. 9, b) pravidlech pro členění položek při výpočtu ceny pro vodné a stočné, včetně struktury nákladových položek, pro účely porovnání cen podle odstavce 4 písm. c), c) úpravě vzájemných práv a povinností vlastníků provozně souvisejících vodovodů a kanalizací, nedojde-li mezi nimi k písemné dohodě podle § 8 odst. 3, d) bilančních nárocích na zdroje zásobování pitnou vodou ze skupinových vodovodů a vodárenských soustav, nedojde-li k dohodě jejich vlastníka nebo provozovatele s jednotlivými vlastníky nebo provozovateli připojených vodovodů. (4) Ministerstvo dále a) vede ústřední evidenci údajů o vodovodech a kanalizacích, b) zabezpečuje informační systém na úseku vodovodů a kanalizací pro podporu výkonu veřejné správy, c) provádí vzájemná porovnání cen podle cenových předpisů17a) pro vodné a stočné a zveřejňuje výsledky, d) provádí vyhodnocení údajů podle § 8 odst. 12 a § 9 odst. 12 a zveřejňuje je, e) poskytuje odbornou spolupráci cenovým kontrolním orgánům, f) spolupracuje s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. (5) Zaměstnanci ministerstva jsou oprávněni a) vstupovat do objektů sloužících k poskytování dodávky pitné vody, odvádění a čištění odpadních vod, b) nahlížet do všech účetních a jiných dokladů vlastníků nebo provozovatelů vodovodů nebo kanalizací, nezbytných k výkonu regulace, pořizovat jejich kopie a požadovat vysvětlení; o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s touto činností, jsou povinni zachovávat mlčenlivost, a to ještě 2 roky po skončení pracovního poměru. (6) Ustanoveními odstavců 2 a 5 není dotčena působnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.“. 70. V § 30 odst. 1 se slova „správních úřadů“ nahrazují slovy „orgánů veřejné správy“. 71. V § 30 odst. 2 větě první se slova „správních úřadů“ nahrazují slovy „orgánů veřejné správy“, slova „správní úřad“ se nahrazují slovy „orgán veřejné správy“ a ve větě druhé se slova „správní úřad“ nahrazují slovy „orgán veřejné správy“ a slova „správního úřadu“ se nahrazují slovy „orgánu veřejné správy“. 72. V § 31 odst. 1 se slova „správní úřady“ nahrazují slovy „orgány veřejné správy“. 73. § 32 a 33 včetně nadpisů znějí: „Správní delikty § 32 Přestupky (1) Fyzická osoba se jako vlastník vodovodu nebo kanalizace dopustí přestupku tím, že a) nezajistí průběžné vedení majetkové evidence svých vodovodů nebo kanalizací podle § 5 odst. 1 nebo průběžné vedení provozní evidence podle § 5 odst. 2, b) nepředá vodoprávnímu úřadu vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací a z jejich provozní evidence podle § 5 odst. 3, c) nezajistí plynulé a bezpečné provozování vodovodu nebo kanalizace, d) neupraví vzájemná práva s vlastníkem provozně souvisejícího vodovodu nebo kanalizace podle § 8 odst. 3, e) neumožní napojení vodovodu nebo kanalizace jiného vlastníka podle § 8 odst. 4, f) neumožní připojení na vodovod nebo kanalizaci podle § 8 odst. 5, g) neuzavře písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem podle § 8 odst. 6, h) nevypracuje nebo nerealizuje plán financování obnovy vodovodů a kanalizací podle § 8 odst. 11, i) neposkytne údaje o technickém stavu svého vodovodu nebo kanalizace podle § 8 odst. 12, j) nepředloží odběrateli na jeho žádost výpočet ceny pro vodné a stočné podle § 20 odst. 8, k) nezveřejní informace o celkovém vyúčtování všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů17a) pro vodné a stočné v předchozím kalendářním roce podle § 36 odst. 5 nebo nezdůvodní vykázaný rozdíl anebo nezašle vyúčtování ministerstvu v termínu podle § 36 odst. 5, nebo l) neposkytne k provedení technického auditu údaje vyžádané orgánem uvedeným v § 38 odst. 2. (2) Fyzická osoba se jako vlastník vodovodu dopustí přestupku tím, že neumožní přístup k vodovodu a bezplatný odběr vody jednotkám požární ochrany při likvidaci požáru. (3) Fyzická osoba se jako vlastník kanalizace dopustí přestupku tím, že a) nezajistí zpracování kanalizačního řádu podle § 14 odst. 3 nebo jej nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení, nebo b) nezpracuje a nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení kanalizační řád podle § 39 odst. 1 nebo 2. (4) Fyzická osoba se jako odběratel dopustí přestupku tím, že a) nezajistí, aby vodovodní přípojka byla provedena a užívána tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vody ve vodovodu, b) nezajistí, aby kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna, c) neoprávněně odebere vodu z vodovodu (§ 10 odst. 1), d) neoprávněně vypouští odpadní vody do kanalizace (§ 10 odst. 2), e) odebírá vodu z vodovodu v rozporu s § 15 odst. 2, f) odvádí odpadní vody v rozporu s kanalizačním řádem nebo smlouvou o odvádění odpadních vod, g) neprovede úpravy na připojované stavbě nebo pozemku podle § 17 odst. 1, h) neposkytne nezbytnou součinnost provozovateli k odečtu nebo výměně vodoměru podle § 17 odst. 3 nebo nechrání vodoměr před poškozením anebo bez zbytečného odkladu neoznámí provozovateli závady v měření, i) nekontroluje v místě a rozsahu stanoveném kanalizačním řádem míru znečištění vypouštěných odpadních vod do kanalizace, j) vypouští do kanalizace bez povolení vodoprávního úřadu podle § 18 odst. 3 odpadní vody, které vyžadují předchozí čištění, k) vypouští do kanalizace odpadní vody přes septik nebo žumpu v případě, že je kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod, l) neumožní provozovateli přístup k měřicímu zařízení množství odpadních vod v případech podle § 19 odst. 1, m) neměří v případě podle § 19 odst. 2 míru znečištění a objem odpadních vod a množství zvlášť nebezpečných látek vypouštěných do kanalizace, nevede o nich evidenci nebo výsledky měření nepředá vodoprávnímu úřadu, který povolení vydal, nebo n) nezajistí na základě písemné žádosti provozovatele přezkoušení měřicího zařízení u autorizované zkušebny podle § 19 odst. 3. (5) Fyzická osoba se jako stavebník přeložky vodovodu nebo kanalizace dopustí přestupku tím, že nepředá vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace dokončenou stavbu po nabytí právní moci rozhodnutí o kolaudaci včetně příslušné dokumentace skutečného provedení stavby a souvisejících dokladů. (6) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) poruší zákaz stanovený pro ochranné pásmo vodovodu nebo kanalizace v § 23 odst. 5, b) znemožní bez zvláštního důvodu vstup na pozemky nebo stavby v souvislosti s údržbou vodovodu nebo kanalizace nebo za účelem splnění povinností spojených s provozováním vodovodu nebo kanalizace (§ 7 odst. 1), c) poškodí vodovod nebo kanalizaci nebo jejich součásti či příslušenství, d) neoprávněně manipuluje se zařízením vodovodů nebo kanalizací, e) vypustí do kanalizace látky, které nejsou odpadními vodami, f) nesplní opatření uložená vodoprávním úřadem k odstranění závadného stavu zjištěného při dozorové činnosti podle tohoto zákona, nebo g) provozuje vodovod nebo kanalizaci bez povolení. (7) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. g), h) nebo odstavce 6 písm. a), b) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. a) až e), i) až k), n) nebo odstavce 6 písm. b) až f), c) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g), odstavce 4 písm. f) nebo l), d) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d), f), i) až l), odstavce 2, odstavce 3 písm. a), b), odstavce 4 písm. m) nebo odstavce 6 písm. g), nebo e) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), h) nebo odstavce 5. § 33 Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodovodu nebo kanalizace dopustí správního deliktu tím, že a) nezajistí průběžné vedení majetkové evidence svých vodovodů nebo kanalizací podle § 5 odst. 1 nebo průběžné vedení provozní evidence podle § 5 odst. 2, b) nepředá vodoprávnímu úřadu vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací a z jejich provozní evidence podle § 5 odst. 3, c) nezajistí plynulé a bezpečné provozování vodovodu nebo kanalizace, d) neupraví vzájemná práva s vlastníkem provozně souvisejícího vodovodu nebo kanalizace podle § 8 odst. 3, e) neumožní napojení vodovodu nebo kanalizace jiného vlastníka podle § 8 odst. 4, f) nevypracuje nebo nerealizuje plán financování obnovy vodovodů a kanalizací podle § 8 odst. 11, nebo g) neposkytne údaje o technickém stavu svého vodovodu nebo kanalizace podle § 8 odst. 12. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodovodu nebo kanalizace nebo jako provozovatel dopustí správního deliktu tím, že a) neumožní připojení na vodovod nebo kanalizaci podle § 8 odst. 5, b) neuzavře písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem podle § 8 odst. 6, nebo nepostupuje v souladu s ustanovením § 36 odst. 2, c) nepředloží odběrateli na jeho žádost výpočet ceny pro vodné a stočné podle § 20 odst. 8, d) nezveřejní informace o celkovém vyúčtování všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů17a) pro vodné a stočné v předchozím kalendářním roce podle § 36 odst. 5 nebo nezdůvodní vykázaný rozdíl anebo nezašle vyúčtování ministerstvu v termínu podle § 36 odst. 5, nebo e) neposkytne k provedení technického auditu údaje vyžádané orgánem uvedeným v § 38 odst. 2. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodovodu nebo jako provozovatel vodovodu dopustí správního deliktu tím, že neumožní přístup k vodovodu nebo bezplatný odběr vody jednotkám požární ochrany při likvidaci požáru. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník kanalizace dopustí správního deliktu tím, že a) nezajistí zpracování kanalizačního řádu podle § 14 odst. 3 nebo jej nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení, b) nezpracuje a nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení kanalizační řád podle § 39 odst. 1 nebo 2. (5) Provozovatel se dopustí správního deliktu tím, že a) provozuje vodovod nebo kanalizaci v rozporu s požadavky podle § 9 odst. 1, b) nepředá obci přehled zjištěných ukazatelů jakosti vody podle § 9 odst. 3, c) nesdělí stavebníkovi přeložky vodovodu nebo kanalizace stanovisko k navrhované přeložce vodovodu nebo kanalizace podle § 9 odst. 4, d) neoznámí odběrateli přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod ve lhůtách stanovených v § 9 odst. 7 písm. b), e) odebírá k úpravě na vodu pitnou povrchovou vodu nebo podzemní vodu, jež v místě odběru nesplňuje požadavky na jakost surové vody v rozporu s § 13 odst. 2, f) neprovádí odběry vzorků surové vody v místě odběru a neprovádí jejich rozbory a celkové výsledky nepředává krajskému úřadu jednou ročně do 31. března za předchozí kalendářní rok, g) nezajistí provádění odběrů vzorků odpadní vody a její rozbory, h) nezajistí přezkoušení vodoměru u subjektu oprávněného provádět státní metrologickou kontrolu měřidel podle § 17 odst. 3, i) neinformuje za krizové situace o stavu zásobování pitnou vodou podle § 21 odst. 2, nebo j) neoznámí podle § 36 odst. 6 zhoršení jakosti dodávané pitné vody nebo v návaznosti na toto oznámení nepostupuje podle zvláštního právního předpisu. (6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odběratel dopustí správního deliktu tím, že a) nezajistí, aby vodovodní přípojka byla provedena a užívána tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vody ve vodovodu, b) nezajistí, aby kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná nebo tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna, c) neoprávněně (§ 10 odst. 1) odebere vodu z vodovodu, d) neoprávněně (§ 10 odst. 2) vypouští odpadní vody do kanalizace, e) odebírá vodu z vodovodu v rozporu s § 15 odst. 2, f) odvádí odpadní vody v rozporu s kanalizačním řádem nebo smlouvou o odvádění odpadních vod, g) neprovede úpravy na připojované stavbě nebo pozemku podle § 17 odst. 1, h) neposkytne nezbytnou součinnost provozovateli k odečtu nebo výměně vodoměru podle § 17 odst. 3 nebo nechrání vodoměr před poškozením anebo bez zbytečného odkladu neoznámí provozovateli závady v měření, i) nekontroluje v místě a rozsahu stanoveném kanalizačním řádem míru znečištění vypouštěných odpadních vod do kanalizace, j) vypouští do kanalizace bez povolení vodoprávního úřadu podle § 18 odst. 3 odpadní vody, které vyžadují předchozí čištění, k) vypouští do kanalizace odpadní vody přes septik nebo přes žumpu v případě, že je kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod, l) neumožní provozovateli přístup k měřicímu zařízení množství odpadních vod v případech podle § 19 odst. 1, m) neměří v případě podle § 19 odst. 2 míru znečištění a objem odpadních vod a množství zvlášť nebezpečných látek vypouštěných do kanalizace, nevede o nich evidenci nebo výsledky měření nepředá vodoprávnímu úřadu, který povolení vydal, nebo n) nezajistí na základě písemné žádosti provozovatele přezkoušení měřicího zařízení u autorizované zkušebny podle § 19 odst. 3. (7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako stavebník přeložky vodovodu nebo kanalizace dopustí správního deliktu tím, že nepředá vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace dokončenou stavbu po nabytí právní moci rozhodnutí o kolaudaci včetně příslušné dokumentace skutečného provedení stavby a souvisejících dokladů. (8) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) poruší zákaz stanovený pro ochranné pásmo vodovodu nebo kanalizace v § 23 odst. 5, b) znemožní bez zvláštního důvodu vstup na pozemky nebo stavby v souvislosti s údržbou vodovodu nebo kanalizace nebo za účelem splnění povinností spojených s provozováním vodovodu nebo kanalizace (§ 7 odst. 1), c) poškodí vodovod nebo kanalizaci nebo jejich součásti či příslušenství, d) neoprávněně manipuluje se zařízením vodovodů nebo kanalizací, e) vypustí do kanalizace látky, které nejsou odpadními vodami, f) nesplní opatření uložená vodoprávním úřadem k odstranění závadného stavu zjištěného při dozorové činnosti podle tohoto zákona, nebo g) provozuje vodovod nebo kanalizaci bez povolení. (9) Za správní delikt se uloží pokuta a) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 5 písm. c), odstavce 6 písm. g), h) nebo odstavce 8 písm. a), b) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 5 písm. d), h), odstavce 6 písm. a) až e), i) až k), n) nebo odstavce 8 písm. b) až f), c) do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b), odstavce 5 písm. b), i) nebo odstavce 6 písm. f) nebo l), d) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až d), g), odstavce 2 písm. a), c) až e), odstavce 3, odstavce 4 písm. a), b), odstavce 5 písm. e) až g), j), odstavce 6 písm. m) nebo odstavce 8 písm. g), nebo e) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e), f), odstavce 5 písm. a) nebo odstavce 7.“. 74. § 34 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 29a a 29b zní: „§ 34 Společná ustanovení (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby29a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (5) Přestupky podle § 32 odst. 1 až 3 a správní delikty podle § 33 odst. 1 až 5 v prvním stupni projednává v přenesené působnosti krajský úřad, v jehož správním obvodu došlo ke spáchání správního deliktu. Přestupky podle § 32 odst. 4 až 6 a správní delikty podle § 33 odst. 6 až 8 v prvním stupni projednává v přenesené působnosti obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu došlo ke spáchání správního deliktu. (6) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil. (7) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci. (8) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu29b). 29a) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku. 29b) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. 75. § 35 se zrušuje. 76. V § 36 odst. 1 se slova „§ 8 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 8 odst. 6“. 77. V § 36 odstavec 3 zní: „(3) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen informovat obecní úřad obce, v jejímž obvodu zajišťuje provoz vodovodu nebo kanalizace, a to před uzavřením písemné smlouvy podle § 8 odst. 6, o a) rozsahu zmocnění předaných vlastníkem vodovodu nebo kanalizace provozovateli smlouvou podle § 8 odst. 2, b) jakosti dodávané pitné vody a maximální míře znečištění odváděných odpadních vod s uvedením místa zveřejňování aktuálních informací, c) způsobu zjišťování množství odebírané vody včetně stanovení způsobů umístění vodoměrů, způsobu zjišťování množství odpadních vod a o možných výjimkách, d) technických požadavcích na vnitřní vodovod a vnitřní kanalizaci včetně zakázaných materiálů pro vnitřní rozvod, e) technických požadavcích na přípojky, f) pravidlech pro členění položek při výpočtu ceny pro vodné a stočné, včetně struktury nákladových položek, pro účely porovnání cen pro vodné a stočné, podle § 29 odst. 3 písm. c), g) fakturaci, případné zálohové platbě a o způsobu vyúčtování, h) rozsahu a podmínkách odpovědnosti za vady, způsobu a místě jejich uplatnění, včetně nároků vyplývajících z této odpovědnosti (reklamační řád), i) možnostech přerušení nebo omezení dodávky vody a odvádění odpadních vod a o podmínkách náhradních dodávek vody a náhradního odvádění odpadních vod a údajích o způsobu informování osob, které tyto služby využívají, j) případných smluvních pokutách.“. 78. V § 36 odst. 4 se slovo „Obec“ nahrazuje slovy „Obecní úřad v přenesené působnosti“ a slova „podmínkách k uzavření smlouvy podle § 8 odst. 5“ se nahrazují slovy „podmínkách pro uzavření smlouvy podle § 8 odst. 6“. 79. V § 36 odstavec 5 zní: „(5) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen každoročně nejpozději do 30. června kalendářního roku způsobem uvedeným v odstavci 8 zveřejnit úplné informace o celkovém vyúčtování všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné17a) v předchozím kalendářním roce. Vykázaný rozdíl musí být zdůvodněn. Vyúčtování je vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, povinen zaslat ve stejném termínu ministerstvu.“. 80. V § 36 odst. 6 se za slovo „zdraví“ vkládají slova „a krajskému úřadu“. 81. V § 36 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Postup a rozsah vyúčtování podle odstavce 5 a jeho rozsah stanoví prováděcí právní předpis.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. 82. V § 36 odstavec 8 zní: „(8) Povinnost zveřejnit informace podle odstavců 4 a 5 se považuje za splněnou okamžikem předání údajů podle odstavce 4 nebo 5 obecnímu úřadu obce, na jejímž území se pozemek nebo stavba připojená na vodovod nebo kanalizaci nachází. Obec příslušné informace vyvěsí na úřední desce obecního úřadu bezodkladně po předání těchto údajů, nejpozději však do 2 dnů, na dobu nejméně 15 kalendářních dnů.“. 83. V § 37 odstavec 1 zní: „(1) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností vykonávají v přenesené působnosti dozor nad dodržováním tohoto zákona a předpisů podle něj vydaných v rozsahu své působnosti založené tímto zákonem. Krajské úřady vykonávají v přenesené působnosti dozor nad dodržováním tohoto zákona a předpisů podle něj vydaných v rozsahu své působnosti založené tímto zákonem. Orgány veřejné správy v rozsahu své působnosti dozírají, zda jsou dodržována jimi vydaná rozhodnutí.“. 84. V § 38 odstavec 2 zní: „(2) Provedení technického auditu ministerstvo vyhlásí z vlastního podnětu nebo z podnětu obce, vlastníka nebo provozovatele vodovodu nebo kanalizace, vodoprávního úřadu, krajského úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo Ministerstva financí. Vlastník nebo provozovatel vodovodu nebo kanalizace je povinen poskytnout k provedení technického auditu potřebné údaje. Na vyhlášení technického auditu není právní nárok.“. 85. V § 38 odst. 4 se slova „kdo jej navrhl“ nahrazují slovy „kdo k němu dal podnět“. 86. V § 38 odstavec 5 zní: „(5) K provedení technického auditu vybere ten, kdo k němu dal podnět, technického auditora ze seznamu technických auditorů vedeného ministerstvem. Ministerstvo zapíše na dobu 7 let do seznamu technických auditorů odborně způsobilou osobu, která má vysokoškolské vzdělání se zaměřením na obor vodovodů a kanalizací, praxi v tomto oboru nejméně 10 let a která souhlasí se zveřejněním osobních údajů, údajů o dosaženém vzdělání, soupisu vlastních prací v oboru, vydaných odborných statí a publikací a popisu dosavadní odborné činnosti spolu s dalšími údaji, které jsou jako doklady součástí žádosti o zařazení do seznamu technických auditorů.“. 87. V § 38 odst. 7 se slova „určené ministerstvem k provedení“ nahrazují slovy „zapsané ministerstvem do seznamu technických auditorů k provádění“. 88. V § 40 se slova „§ 6 odst. 10“ nahrazují slovy „§ 6 odst. 11“, slova „§ 8 odst. 12“ se nahrazují slovy „§ 8 odst. 11 a 15“, slova „§ 16 odst. 5“ se nahrazují slovy „§ 16 odst. 6“, slova „§ 17 odst. 8“ se nahrazují slovy „§ 17 odst. 9“, slova „§ 19 odst. 9“ se nahrazují slovy „§ 19 odst. 10“ a za slova „§ 20 odst. 3“ se vkládají slova „, § 36 odst. 7“. Čl. II Přechodná a závěrečná ustanovení 1. Povinnost vlastníků pozemků nebo staveb připojených na vodovod nebo kanalizaci, která je stanovena v § 3a zákona č. 274/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, musí být splněna do 31. prosince 2015. 2. Smlouvy o dodávce vody nebo smlouvy o odvádění odpadních vod, uzavřené podle dosavadní právní úpravy, musí být do 31. prosince 2010 uvedeny do souladu se zákonem č. 274/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Plán financování obnovy vodovodů a kanalizací musí být zpracován nejpozději do 31. prosince 2008. 4. Povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace vydané fyzické osobě, která je vyučena v tříletém učebním oboru obsahově zaměřeném na vodovody a kanalizace nebo v příbuzném oboru, nebo povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, vydané podnikající fyzické osobě nebo právnické osobě, jejichž odpovědný zástupce je vyučen v tříletém učebním oboru obsahově zaměřeném na vodovody a kanalizace nebo v příbuzném oboru, zaniká dnem 31. prosince 2011. 5. Řízení zahájená a neskončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. ČÁST DRUHÁ Změna živnostenského zákona Čl. III V příloze č. 2 k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 274/2001 Sb. a zákona č. 167/2004 Sb., se ve skupině 214: Ostatní, obor živnosti „Provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu“ zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů Čl. V V § 43 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) odstranění havárií vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o České konsolidační agentuře Čl. VI Zákon č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů (zákon o České konsolidační agentuře), ve znění zákona č. 15/2002 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb. a zákona č. 377/2005 Sb., se mění takto: V § 6 odst. 6 se za slovo „pojištěni“ vkládají slova „obnosovým pojištěním4a)“, slovo „toto“ se nahrazuje slovem „tato“ a za slova „považovaného za odměnu“ se vkládají slova „za výkon funkce“. Poznámka pod čarou č. 4a zní: „4a) § 3 písm. aa) zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě).“. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 77/2006 Sb.	Zákon č. 77/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 15. 3. 2006, datum účinnosti 15. 3. 2006, částka 29/2006 * Čl. I - Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 30/1998 Sb. a zákona č. 77/2004 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 15. 3. 2006 77 ZÁKON ze dne 3. února 2006, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 30/1998 Sb. a zákona č. 77/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odstavec 2 zní: „(2) Zakazují se všechny formy propagace týrání zvířat.“. 2. V § 3 písm. s) se slova „§ 5 odst. 7“ nahrazují slovy „§ 5 odst. 8“. 3. V § 4 odst. 1 písm. f) se za slova „živých zvířat jako lákadel“ vkládají slova „nebo nástrah, aniž by to vyžadoval lov1d)“. 4. V § 4 odst. 1 písm. t) se za slova „jikry nebo mlíčí“ vkládají slova „, pokud se nejedná o výzkum a umělý chov ryb a“. 5. V § 4 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 1g zní: „(3) Ustanovení odstavce 1 písm. b) se nevztahuje na výchovu, výcvik a použití zvířete k plnění úkolů, stanovených ozbrojeným silám, ozbrojeným bezpečnostním sborům nebo obecní policii zvláštními právními předpisy1g), jakož i na výchovu a výcvik psů prováděný chovatelskými sdruženími nebo organizacemi podle zkušebních řádů uznaných Mezinárodní kynologickou federací (FCI). Tento způsob výchovy a výcviku zvířete, popřípadě psů musí být prováděn v souladu se schváleným řádem ochrany zvířat při chovu (§ 8 odst. 7), popřípadě v souladu se schváleným řádem ochrany zvířat při veřejném vystoupení nebo svodu (§ 8 odst. 6). 1g) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 6. V § 5 odst. 3 větě druhé se středník nahrazuje tečkou a zbytek věty se zrušuje. 7. V § 5 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Při průmyslovém zpracování ryb se omráčení ani vykrvení neprovádí.“. Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 5 až 9. 8. V § 5e odst. 2 se slova „§ 5 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 5 odst. 5“. 9. V § 9 odst. 2 se slova „veřejná vystoupení nebo použití koní nebo psů příslušným orgánem Policie České republiky nebo obecní policie“ nahrazují slovy „nebo veřejná vystoupení“. 10. V § 14 odst. 1 písm. n) se za slovo „návnada“ doplňují slova „, nebo nástraha, nejde-li o lov podle zvláštních předpisů1d)“. 11. V § 14 odst. 4 se na konci doplňuje věta „Pro účely ornitologického výzkumu dále neplatí zákaz odchytu ptáků do sítí za použití zvuku magnetofonu nebo podobného zařízení.“. 12. V § 17 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na osoby, které během studia provádějí manipulaci s pokusným zvířetem nebo zákrok vymezený projektem pokusů, v uživatelském zařízení, kterému byla udělena akreditace ústřední komisí podle § 15 odst. 1 písm. f), a za přímého dozoru osoby odborně způsobilé podle § 17 odst. 1, která dbá na to, aby bylo postupováno v souladu se zákonem a aby bylo zamezeno týrání zvířat.“. 13. V § 18a odstavec 4 zní: „(4) Vedoucí pokusu nebo jeho zástupce se nesmí účastnit na zpracování stanoviska, které se týká jeho projektu pokusů, jako člen odborné komise, komise příslušného státního orgánu [§ 19 odst. 1 písm. d)] nebo ústřední komise.“. 14. V § 19 se doplňují odstavce 3 až 5, které včetně poznámky pod čarou č. 5b znějí: „(3) Kde se v přímo použitelných předpisech Evropských společenství5b) mluví o a) příslušném úřadu, příslušném ústředním úřadu nebo kompetentní autoritě, rozumí se tím pro účely tohoto zákona ústřední orgán státní správy nebo jiný orgán státní správy, do jehož působnosti náleží výkon příslušného oprávnění nebo provedení příslušného opatření, anebo orgán, na který byly výkon příslušného oprávnění nebo provádění příslušného opatření přeneseny, b) příslušném veterinárním úřadu, rozumí se tím pro účely tohoto zákona orgán veterinární správy, do jehož okruhu působnosti byly výkon příslušného oprávnění nebo provádění příslušného opatření tímto zákonem svěřeny, popřípadě do jehož okruhu působnosti se zřetelem na svůj význam, povahu a srovnatelné úkoly náleží. (4) Kde se v předpisech uvedených v odstavci 3 mluví o opatřeních k zajištění dodržování povinností a jednotného uplatňování požadavků stanovených těmito předpisy nebo k odstranění zjištěných nedostatků, rozumí se tím odpovídající opatření podle tohoto zákona. (5) Osoby, které jsou povinny plnit povinnosti uložené jim tímto zákonem, jsou povinny plnit v oblasti ochrany zvířat také povinnosti, které pro ně vyplývají z předpisů uvedených v odstavci 3. 5b) Například nařízení Rady č. 1255/97 ze dne 25. června 1997 o kritériích Společenství pro místa zastávek a o změně plánu cesty uvedeného v příloze směrnice 91/628/EHS, nařízení Rady 1040/2003 ze dne 11. června 2003, kterým se mění nařízení (ES) č. 1255/1997, pokud jde o použití míst zastávek, nařízení Rady (ES) č. 411/98 o doplňkových požadavcích na ochranu zvířat u silničních vozidel používaných pro delší než osmihodinovou přepravu zvířat.“. 15. V § 21 odst. 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) plní úkoly vyplývající pro ni z přímo použitelných předpisů Evropských společenství5b),“. Dosavadní písmena b) až l) se označují jako písmena c) až m). 16. V § 21 odst. 5 se slova „odstavce 3 písm. e)“ nahrazují slovy „odstavce 3 písm. f)“. 17. V § 22 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) plní úkoly vyplývající pro ně z přímo použitelných předpisů Evropských společenství5b), zejména vykonávají dozor nad plněním povinností fyzických a právnických osob vyplývajících z těchto předpisů,“. Dosavadní písmena b) až i) se označují jako písmena c) až j). 18. V § 22 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) plní úkoly vyplývající pro ni z přímo použitelných předpisů Evropských společenství5b), zejména vykonává dozor nad plněním povinností fyzických a právnických osob vyplývající z těchto předpisů, kdy si to vyhradí,“. Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g). 19. V § 24a odst. 4 se slova „písm. i)“ nahrazují slovy „písm. j), písemně“. 20. V § 25 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Provádí-li Evropská komise v České republice svými odborníky, popřípadě i odborníky z jiných členských států, kteří jsou zapsáni v seznamu vedeném Evropskou komisí pro tyto účely, ve spolupráci s orgány ochrany zvířat (§ 19 odst. 1) kontroly dodržování a jednotného uplatňování povinností a požadavků, stanovených tímto zákonem a prováděcími právními předpisy vydanými na jeho základě, anebo přímo použitelnými předpisy Evropských společenství5b), orgány ochrany zvířat jim poskytují věcnou a osobní pomoc a informace potřebné k provedení této kontroly. (3) Pro provádění kontrol uvedených v odstavci 2 platí ustanovení odstavce 1 obdobně. Zejména musí být těmto odborníkům umožněn stejný přístup do míst, zařízení a části dopravních prostředků, v nichž jsou přepravována zvířata, jaký mají pracovníci orgánu ochrany zvířat pověření výkonem dozoru. Informace získané těmito odborníky v průběhu kontrol a závěry z nich nesmí sloužit jiným účelům než předmětu kontroly.“. 21. V § 29 odst. 2 se slova „§ 4 odst. 3“ nahrazují slovy „§ 4 odst. 4“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.
Zákon č. 79/2006 Sb.	Zákon č. 79/2006 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 15. 3. 2006, datum účinnosti 1. 4. 2006, částka 30/2006 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o advokacii * ČÁST DRUHÁ - Změna trestního řádu * ČÁST TŘETÍ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o konkursu a vyrovnání * ČÁST OSMÁ - Změna soudního řádu správního * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o státním zastupitelství * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o soudech a soudcích * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna exekučního řádu * ČÁST TŘINÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 29. 7. 2016 (242/2016 Sb.) 79 ZÁKON ze dne 8. února 2006, kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o advokacii Čl. I Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb. a zákona č. 205/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 písmeno b) zní: „b) fyzické osoby, které 1. jsou státními příslušníky některého z členských států Evropské unie nebo členských států Dohody o Evropském hospodářském prostoru, popřípadě jsou státními příslušníky jiného státu, stanoví-li tak vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal souhlas Parlament a kterou je Česká republika vázána (dále jen „domovský stát“), a 2. v domovském státě získaly oprávnění poskytovat právní služby pod profesním označením svého domovského státu, které bylo oznámeno ve sdělení Ministerstva spravedlnosti, vyhlášeném ve Sbírce zákonů (dále jen „evropský advokát“).“. 2. V § 2 odst. 2 písmeno b) zní: „b) zaměstnance právnické nebo fyzické osoby, člena družstva nebo příslušníka ozbrojených sborů poskytovat právní služby osobě, k níž je v pracovněprávním nebo pracovním vztahu anebo ve služebním poměru, pokud je poskytování právních služeb součástí jeho povinností vyplývajících z tohoto pracovněprávního nebo pracovního vztahu anebo služebního poměru.“. 3. V § 5 písmeno g) zní: „g) kdo není v pracovněprávním nebo pracovním vztahu anebo ve služebním poměru, s výjimkou pracovního poměru 1. ke Komoře, 2. k advokátovi nebo právnické osobě zřízené k výkonu advokacie (§ 15), 3. vysokoškolského učitele, nebo 4. vědeckého pracovníka v oboru právo, pokud se jedná o pracovní poměr k Akademii věd České republiky anebo k instituci v její působnosti, ani nevykonává jinou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie,“. 4. V § 5 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Do doby právní praxe advokátního koncipienta podle odstavce 1 písm. c) se započítává dovolená na zotavenou čerpaná v době trvání této praxe. Nevykonává-li advokátní koncipient právní praxi z důvodů překážek v práci na jeho straně nebo z důvodu omluvené nepřítomnosti v práci, započítávají se mu tyto doby do doby právní praxe nejvýše v rozsahu 70 pracovních dnů v každém roce jejího trvání.“. 5. V § 5a odst. 1 a v § 5b odst. 1 se slova „uvedené v § 5 písm. a) a d) až g)“ nahrazují slovy „uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g)“. 6. V § 5c se slova „členských států Evropské unie nebo členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru“ nahrazují slovy „domovských států“ a slova „uvedené v § 5 písm. a) a d) až g)“ se nahrazují slovy „uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g)“. 7. V § 5d se částka „5 000 Kč“ nahrazuje částkou „10 000 Kč“. 8. V § 5f se slova „podle § 5 nebo § 5c“ nahrazují slovy „podle § 5 odst. 1 nebo § 5c“. 9. V § 5g se slova „podle § 5 písm. b), c) a h)“ nahrazují slovy „podle § 5 odst. 1 písm. b), c) a h)“. 10. V § 7 odst. 1 se slova „nejvýše 1,4násobek minimální měsíční mzdy“ nahrazují slovy „nejvýše částkou 10 000 Kč“. 11. V § 7 odst. 1 písm. a) se slova „uvedené v § 5 písm. a) až d),“ nahrazují slovy „uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až d),“. 12. V § 7 odst. 1 písmeno b) zní: „b) zkoušku způsobilosti (§ 54 odst. 2) státnímu příslušníkovi některého z domovských států, který prokáže, že splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a v § 5c písm. a),“. 13. V § 7 odst. 1 písm. c) se slova „uvedené v § 5 písm. a) a d) až g) a v § 5a odst. 1 písm. a)“ nahrazují slovy „uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a v § 5a odst. 1 písm. a)“. 14. V § 7 odst. 5 větě první se slova „uvedené v § 5 písm. a) až h) nebo v § 5a až 5c“ nahrazují slovy „uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až h) nebo v § 5a až 5c“. 15. V § 7b odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „; úřední ověření podpisu se nevyžaduje, pokud advokát doručí žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátů osobně předsedovi Komory nebo jím pověřenému zaměstnanci Komory a tuto žádost před ním podepíše“. 16. V § 8 odst. 1 písmeno d) zní: „d) kdo je v prodlení delším než 6 měsíců se zaplacením příspěvku na činnost Komory nebo jiné platby podle § 30 odst. 1 a příspěvek nebo jinou platbu nezaplatil ani do jednoho měsíce poté, co byl k tomu Komorou vyzván s poučením o následcích nezaplacení.“. 17. V § 8 odst. 2 se slova „uvedenou v § 5 písm. a), b) nebo d) anebo v § 5a odst. 1 písm. a)“ nahrazují slovy „uvedenou v § 5 odst. 1 písm. a), b) nebo d) anebo v § 5a odst. 1 písm. a)“. 18. V § 8b se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) který vykonává advokacii v pracovním poměru (§ 15a), je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy byl pozastaven výkon advokacie advokátovi, který je jeho zaměstnavatelem, nebo dnem, kdy byl pozastaven výkon advokacie poslednímu ze společníků právnické osoby zřízené k výkonu advokacie (§ 15), která je jeho zaměstnavatelem.“. 19. V § 9 odst. 1 písmeno a) zní: „a) vznikl-li mu pracovněprávní nebo pracovní vztah anebo služební poměr, s výjimkou pracovních poměrů uvedených v § 5 odst. 1 písm. g) nebo pracovního poměru podle § 15a, anebo začal-li vykonávat jinou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie,“. 20. V § 9 odst. 2 písmeno a) zní: „a) byla-li na něho v trestním řízení podána obžaloba nebo návrh na potrestání pro úmyslný trestný čin, anebo bylo-li proti němu pro takový trestný čin zahájeno trestní stíhání a skutečnosti nasvědčující tomu, že byl takový trestný čin spáchán, ohrožují důvěru v další řádný výkon advokacie tímto advokátem; výkon advokacie může být z těchto důvodů pozastaven nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se trestní řízení končí,“. 21. V § 9 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Komora může na návrh kárného žalobce (§ 46 odst. 3 a § 51 odst. 2) pozastavit výkon advokacie advokátovi, proti kterému bylo zahájeno kárné řízení, jestliže a) skutečnosti nasvědčující tomu, že se advokát dopustil kárného provinění, jsou natolik závažné, že další výkon advokacie kárně obviněným advokátem ohrožuje důvěru v řádný výkon advokacie, a b) od zahájení kárného řízení uplynul více než 1 rok, protože jednání v kárném řízení bylo v této době nejméně třikrát odročeno z důvodů spočívajících na straně kárně obviněného advokáta, a to nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto kárné řízení končí.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 22. V § 9a odst. 2 písm. b) se slova „v § 24 odst. 3“ nahrazují slovy „v § 24a“. 23. V § 9b odst. 1 písm. a) se za slova „podle § 9 odst. 2 písm. a) nebo b)“ vkládají slova „anebo § 9 odst. 3“. 24. V § 9b odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „(§ 55 odst. 7)“. 25. V § 10 odst. 4 se slova „členského státu Evropské unie nebo členského státu Dohody o evropském hospodářském prostoru“ nahrazují slovy „domovského státu“ a slova „podle § 5 nebo § 57“ se nahrazují slovy „podle § 5 odst. 1 nebo § 57“. 26. § 11 včetně poznámky pod čarou č. 2 zní: „§ 11 (1) Advokát vykonává advokacii a) samostatně, nebo b) společně s jinými advokáty jako účastník sdružení podle § 14 (dále jen „sdružení“) nebo jako společník obchodní společnosti podle § 15 (dále jen „společnost“), anebo c) v pracovním poměru podle § 15a. (2) Komora vede seznam sdružení (§ 14), společností (§ 15) a zahraničních právnických osob uvedených v § 35na; ustanovení zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena. 2) § 27 a násl. obchodního zákoníku.“. 27. § 13 včetně poznámek pod čarou č. 3 a 3a zní: „§ 13 (1) Advokát musí mít na území České republiky sídlo, které se zapisuje do seznamu advokátů. (2) Vykonává-li advokát advokacii samostatně nebo ve sdružení, je jeho sídlo podle odstavce 1 místem podnikání podle zvláštních právních předpisů3). (3) Sídlo advokáta, který vykonává advokacii ve společnosti, musí být shodné se sídlem této společnosti podle zvláštních právních předpisů3a). (4) Sídlem advokáta vykonávajícího advokacii v pracovním poměru (§ 15a odst. 1) k jinému advokátovi nebo ke společnosti je sídlo jeho zaměstnavatele podle odstavce 1 nebo podle odstavce 3. 3) § 2 odst. 3 obchodního zákoníku. 3a) § 78 odst. 1 písm. a) obchodního zákoníku.“. 28. V § 14 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 4 zní: „(1) Vykonávají-li advokáti advokacii společně a nejde-li o výkon advokacie ve společnosti, upraví si vzájemné vztahy písemnou smlouvou o sdružení podle zvláštního právního předpisu4). Účastníky sdružení mohou být pouze advokáti a jsou povinni vykonávat advokacii pod společným jménem. K dosažení sjednaného účelu sdružení jsou jeho jednotliví účastníci oprávněni zaměstnávat další advokáty podle § 15a; tito advokáti nejsou účastníky sdružení. 4) § 829 a násl. občanského zákoníku.“. 29. V § 14 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Majetek získaný při společném výkonu advokacie se stává spoluvlastnictvím všech účastníků sdružení, nestanoví-li smlouva o sdružení jinak. Má-li podle smlouvy o sdružení rozhodovat o obstarávání společných věcí sdružení většina hlasů účastníků, náleží každému z účastníků jeden hlas, nestanoví-li smlouva jinak.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 30. V § 14 odstavec 5 zní: „(5) Advokát, který je účastníkem sdružení, nemůže současně vykonávat advokacii samostatně, jako společník společnosti, v jiném sdružení, ani v pracovním poměru (§ 15a).“. 31. V § 14 odstavec 6 zní: „(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí, dohodli-li se advokáti o společném poskytování právních služeb v jednom nebo více případech.“. 32. § 15 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 4a až 4f a 5 až 7 zní: „§ 15 Společnost (1) Advokáti mohou vykonávat advokacii jako společníci veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti nebo společnosti s ručením omezeným zřízené podle zvláštního právního předpisu4a), pokud předmětem podnikání takové společnosti je pouze výkon advokacie a jejími společníky jsou pouze advokáti. (2) Na společnost s ručením omezeným založenou za účelem výkonu advokacie se nevztahuje ustanovení zvláštního právního předpisu umožňujícího založení společnosti s ručením omezeným jednou osobou4b). Pokud společnost s ručením omezeným založená za účelem výkonu advokacie má méně než 2 společníky, Komora bezodkladně poté, co se o této skutečnosti dozvěděla, podá podle zvláštního právního předpisu návrh soudu na zrušení společnosti a její likvidaci4c), popřípadě soud společnost zruší a nařídí její likvidaci i bez návrhu; ustanovení zvláštního právního předpisu tím nejsou dotčena4d). (3) Advokát je oprávněn vykonávat advokacii ve společnosti až po svém zápisu jako společníka společnosti do obchodního rejstříku a po zápisu splacení celého jeho vkladu do základního kapitálu společnosti do obchodního rejstříku4e); oprávnění advokáta vykonávat do té doby advokacii samostatně, ve sdružení nebo v jiné společnosti tím není dotčeno. (4) Advokáti, kteří jsou společníky společnosti, vykonávají advokacii jménem společnosti a na její účet. Pokud výkon advokacie jménem společnosti nepřipouštějí v jednotlivých případech zvláštní právní předpisy4f), vykonávají advokáti advokacii vlastním jménem a na účet společnosti; to samé platí i v případě, byl-li advokát, který je společníkem společnosti, k poskytnutí právních služeb určen podle tohoto zákona. Jako účastník právních vztahů založených v souvislosti s poskytováním právních služeb advokátem vykonávajícím advokacii ve společnosti vystupuje vůči klientovi, jakož i vůči třetím osobám, vždy společnost; tyto právní vztahy se řídí tímto zákonem (§ 24 odst. 2 a 3) a zvláštními právními předpisy5). (5) Jednatel společnosti s ručením omezeným může být jmenován pouze z řad jejích společníků; prokuristou společnosti může být ustanoven pouze advokát. Na advokáty, kteří jsou jednateli nebo prokuristy společnosti, se vztahuje povinnost mlčenlivosti podle § 21, pokud se jedná o skutečnosti týkající se poskytování právních služeb touto společností. (6) Vyškrtnutím ze seznamu advokátů účast společníka ve společnosti zanikne a vznikne mu právo na vyplacení vypořádacího podílu podle zvláštního právního předpisu6). (7) Dědicem obchodního podílu ve společnosti může být jen advokát; právo dědice, který není advokátem, na vyplacení vypořádacího podílu podle zvláštních právních předpisů tím není dotčeno. (8) Advokát, který vykonává advokacii jako společník společnosti, nemůže současně vykonávat advokacii samostatně, ve sdružení, jako společník jiné společnosti, ani v pracovním poměru (§ 15a). (9) Ustanovení § 18 odst. 1, § 19, 20, § 22 odst. 1, § 23, 25, 28 a 29 se použijí pro společnost přiměřeně. (10) Ustanovení zvláštního právního předpisu o ručení společníků za závazky společnosti7) nejsou tímto zákonem dotčena. 4a) § 56 a násl. obchodního zákoníku. 4b) § 105 odst. 2 obchodního zákoníku. 4c) § 68 odst. 6 obchodního zákoníku. 4d) § 116 odst. 2 a 3 obchodního zákoníku. 4e) § 28 odst. 2 písm. b) a c) obchodního zákoníku. 4f) Například § 35 odst. 1 trestního řádu, § 24 a 25 občanského soudního řádu, § 35 soudního řádu správního, § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu. 5) Například občanský zákoník a obchodní zákoník. 6) § 61 odst. 2 a 3 obchodního zákoníku. 7) § 86 a 87, § 93 odst. 1, § 106 odst. 2 obchodního zákoníku.“. 33. Za § 15 se vkládají nové § 15a až 15c, které včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 7a a 7b znějí: „Výkon advokacie v pracovním poměru § 15a (1) Advokát může vykonávat advokacii v pracovním poměru k jinému advokátovi nebo ke společnosti (dále jen „zaměstnaný advokát“). (2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se pracovněprávní vztahy zaměstnaných advokátů zvláštními právními předpisy7a). (3) Advokát může být zaměstnancem pouze jednoho advokáta nebo jedné společnosti; zaměstnaný advokát není oprávněn vykonávat současně advokacii samostatně ani společně s jinými advokáty. (4) Zaměstnaný advokát je povinen používat při výkonu advokacie označení „advokát“ spolu s označením svého zaměstnavatele; jiných označení nebo dodatků podle § 12 je zaměstnaný advokát oprávněn používat pouze po dohodě se svým zaměstnavatelem. (5) Zaměstnaný advokát není oprávněn uzavřít jako zaměstnavatel pracovněprávní vztah s jiným advokátem nebo s advokátním koncipientem [§ 37 odst. 1 písm. e)] anebo v souvislosti s výkonem advokacie zaměstnávat další osoby. (6) Při výkonu advokacie postupuje zaměstnaný advokát podle ustanovení § 3 odst. 1 a § 16 s tím, že je přitom povinen řídit se pokyny zaměstnavatele, pokud tyto pokyny nejsou v rozporu s právními nebo stavovskými předpisy anebo s pokyny klienta. § 15b (1) Zaměstnaný advokát vykonává advokacii jménem zaměstnavatele a na jeho účet; se souhlasem zaměstnavatele je zaměstnaný advokát oprávněn vykonávat advokacii i vlastním jménem a na účet zaměstnavatele, pokud a) zvláštní právní předpisy výkon advokacie zaměstnaným advokátem jménem zaměstnavatele v jednotlivých případech nepřipouštějí4a), b) mají právní služby spočívat v zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně obhajoby v trestním řízení. (2) Byl-li zaměstnaný advokát k poskytování právních služeb podle tohoto zákona určen nebo podle zvláštních právních předpisů ustanoven, poskytuje právní služby vlastním jménem a na účet zaměstnavatele. § 15c Škoda způsobená zaměstnaným advokátem zaměstnavateli při poskytování právních služeb podle § 15a a 15b je škodou způsobenou při plnění pracovních úkolů; zaměstnaný advokát za tuto škodu zaměstnavateli odpovídá podle zvláštního právního předpisu upravujícího odpovědnost zaměstnance za škodu v pracovněprávních vztazích7b). 7a) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 7b) § 172 a násl. zákoníku práce.“. 34. V § 16 odst. 1 větě druhé se slova „se zákonem“ nahrazují slovy „s právním“. 35. V § 18 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 7c zní: „(2) Ten, kdo nesplňuje podmínky pro ustanovení advokáta soudem podle zvláštních právních předpisů7c) a ani se nemůže domoci poskytnutí právních služeb podle tohoto zákona (dále jen „žadatel“), má právo, aby mu Komora na základě jeho včasného návrhu advokáta určila. V téže věci však může být žadateli určen Komorou advokát pouze jednou; to neplatí, odmítne-li v této věci dříve určený advokát poskytnout právní služby z důvodů uvedených v § 19. V rozhodnutí o určení advokáta Komora vymezí věc, v níž je advokát povinen právní služby poskytnout, jakož i rozsah těchto služeb. Komora může v rozhodnutí o určení advokáta stanovit i další podmínky poskytnutí právních služeb, včetně povinnosti poskytnout právní pomoc bezplatně nebo za sníženou odměnu, pokud to odůvodňují příjmové a majetkové poměry žadatele. Komorou určený advokát je povinen právní služby žadateli poskytnout za Komorou určených podmínek. To neplatí, jsou-li dány důvody pro odmítnutí poskytnutí právních služeb uvedené v § 19 nebo jde-li o zjevně bezdůvodné uplatňovaní nebo bránění práva; v těchto případech advokát o důvodech neposkytnutí právních služeb bez odkladu písemně vyrozumí žadatele a Komoru. Určení advokáta Komorou nenahrazuje plnou moc vyžadovanou zvláštními právními předpisy k obhajobě toho, jemuž byl advokát Komorou určen, v trestním řízení nebo k jeho zastupování v jiném řízení. 7c) Například § 30 odst. 2 občanského soudního řádu, § 35 odst. 7 soudního řádu správního, § 39 trestního řádu.“. 36. V § 18 se doplňují odstavce 3 až 6, které znějí: „(3) Pokud žadatel žádá, aby mu byly právní služby určeným advokátem poskytnuty bezplatně nebo za sníženou odměnu, je povinen současně s podáním návrhu na určení advokáta Komorou prokázat, že jeho příjmové a majetkové poměry takové poskytnutí právních služeb odůvodňují; způsob prokazování příjmových a majetkových poměrů žadatele, jakož i rozsah údajů, které je žadatel povinen Komoře sdělit, stanoví Ministerstvo spravedlnosti po předchozím vyjádření Komory vyhláškou. (4) Komora určení advokáta kdykoli zruší, pokud během poskytování právních služeb tímto advokátem v příslušné věci pominou důvody, na základě kterých byl advokát Komorou určen. Nedohodne-li se advokát s klientem jinak nebo neučiní-li klient jiné opatření, je advokát povinen po dobu 15 dnů ode dne, kdy došlo ke zrušení jeho určení k poskytování právních služeb, činit veškeré neodkladné úkony tak, aby klient neutrpěl na svých právech nebo oprávněných zájmech újmu. To neplatí, pokud klient advokátovi sdělí, že na splnění této povinnosti netrvá. (5) Povinnost určeného advokáta poskytnout právní služby bezplatně nebo za sníženou odměnu Komora kdykoli, popřípadě i se zpětnou účinností, zruší nebo změní, jestliže se po dobu poskytování právních služeb určeným advokátem ukáže, že poměry klienta poskytnutí právních služeb bezplatně nebo za sníženou odměnu neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly. (6) Mají-li být právní služby určeným advokátem poskytnuty bezplatně nebo za sníženou odměnu, Komora dbá na to, aby k takovému poskytnutí právních služeb byli advokáti určováni rovnoměrně, a to i s ohledem na složitost věci, ve které mají být právní služby poskytnuty, a na možné náklady, které mohou určenému advokátovi v souvislosti s poskytnutím právních služeb vzniknout.“. 37. V § 19 odst. 1 písm. b) se slova „ve sdružení nebo společnosti“ nahrazují slovy „společně (§ 11 odst. 1), nebo v případě zaměstnaného advokáta advokát, který je jeho zaměstnavatelem, anebo advokát, který je zaměstnancem stejného zaměstnavatele“. 38. V § 20 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Advokát je oprávněn takto postupovat také tehdy, pokud klient přes poučení advokátem o tom, že jeho pokyny jsou v rozporu s právním nebo stavovským předpisem (§ 16 odst. 1), trvá na tom, aby advokát přesto postupoval podle těchto pokynů.“. 39. V § 21 odstavec 2 zní: „(2) Povinnosti mlčenlivosti může advokáta zprostit pouze klient a po jeho smrti či zániku právní nástupce klienta; má-li klient více právních nástupců, ke zproštění advokáta povinnosti mlčenlivosti je potřebný souhlasný projev všech právních nástupců klienta. Zbavení povinnosti mlčenlivosti advokáta klientem nebo jeho právním nástupcem anebo jeho právními nástupci musí být provedeno písemnou formou a musí být adresováno advokátovi; v řízení před soudem tak lze učinit i ústně do protokolu. I poté je však advokát povinen zachovávat mlčenlivost, je-li z okolností případu zřejmé, že ho klient nebo jeho právní nástupce této povinnosti zprostil pod nátlakem nebo v tísni.“. 40. V § 21 odst. 4 se slova „nebo o opravném prostředku proti rozhodnutí Komory (§ 55a)“ nahrazují slovy „proti rozhodnutí Komory anebo v řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o této žalobě podle zvláštního právního předpisu8a)“. Poznámka pod čarou č. 8a zní: „8a) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.“. 41. V § 21 odst. 5 se slova „dotčeny povinnosti“ nahrazují slovy „dotčeny jeho povinnosti jako daňového subjektu“. 42. V § 21 odst. 6 na konci se doplňuje věta „Povinnosti mlčenlivosti se advokát nemůže dovolávat při plnění povinností podle zvláštního zákona o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti9a), jakož i vůči zástupci Komory při provádění úkonů podle odstavce 10.“. Poznámka pod čarou č. 9a zní: „9a) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 43. V § 21 odst. 7 se věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 10a zrušuje. 44. § 22 včetně poznámky pod čarou č. 10a zní: „§ 22 (1) Advokacie se vykonává zpravidla za odměnu; od klienta lze žádat přiměřenou zálohu. (2) Zaměstnaný advokát vykonává advokacii za mzdu stanovenou podle zvláštních právních předpisů10a), kterou mu poskytuje jeho zaměstnavatel. (3) Způsob určení odměny a náhrad advokáta, který vykonává advokacii samostatně nebo společně s jinými advokáty (§ 11 odst. 1), případně i jejich výši, stanoví Ministerstvo spravedlnosti po předchozím vyjádření Komory vyhláškou. 10a) Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrné mzdě, ve znění pozdějších předpisů.“. 45. § 23a včetně poznámky pod čarou č. 10b zní: „§ 23a Je-li advokát nebo společnost (§ 15) plátcem daně z přidané hodnoty, náleží advokátovi nebo společnosti k odměně a k náhradám podle § 22 nebo 23 rovněž částka odpovídající této dani, kterou jsou povinni advokát nebo společnost z odměny a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu10b). 10b) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.“. 46. § 24 zní: „§ 24 (1) Advokát odpovídá klientovi za škodu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie; za škodu takto způsobenou zaměstnaným advokátem odpovídá klientovi zaměstnavatel advokáta, a to i v případě uvedeném v § 15b. Advokát odpovídá za škodu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li škoda způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátem; odpovědnost těchto osob za škodu způsobenou zaměstnavateli podle zvláštních právních předpisů tím není dotčena7b). (2) Vykonává-li advokát advokacii ve společnosti, odpovídá klientovi za škodu podle odstavce 1 tato společnost (§ 15 odst. 4); zaměstnancem advokáta se přitom rozumí zaměstnanec společnosti. (3) Advokát nebo společnost se odpovědnosti podle odstavců 1 a 2 zprostí, prokáží-li, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na nich požadovat.“. 47. Za § 24 se vkládá nový § 24a, který včetně poznámek pod čarou č. 10c až 10g zní: „§ 24a (1) Advokát, který vykonává advokacii samostatně nebo ve sdružení, musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu, za kterou klientovi odpovídá podle § 24 odst. 1, jakož i pro případ vzniku závazku k náhradě škody, k jehož splnění je advokát vykonávající advokacii ve sdružení podle zvláštních právních předpisů povinen z důvodu solidární odpovědnosti10c). Advokát, který vykonává advokacii ve veřejné obchodní společnosti nebo jako komplementář komanditní společnosti, musí být pojištěn pro případ vzniku závazku k náhradě škody, za kterou odpovídá podle § 24 odst. 2 tato společnost, a advokát je podle zvláštních právních předpisů povinen k jeho splnění z důvodu ručení jako její společník10d). (2) Společnost s ručením omezeným a komanditní společnost musí být od vzniku do dne svého zrušení pojištěna pro případ odpovědnosti za škodu, za kterou klientovi odpovídá podle § 24 odst. 2; minimální limit pojistného plnění z tohoto pojištění musí činit nejméně 50 000 000,– Kč za každého společníka společnosti s ručením omezeným nebo nejméně 10 000 000,– Kč za každého komanditistu komanditní společnosti (dále jen „pojištění společnosti“). Pojištění společnosti je předpokladem pro její vznik podle zvláštních právních předpisů10e); stejnopis nebo úředně ověřená kopie pojistné smlouvy o pojištění společnosti musejí být připojeny k návrhu na zápis společnosti nebo každého nového společníka společnosti do obchodního rejstříku a ukládají se do sbírky listin v obchodním rejstříku, a to včetně stejnopisů nebo úředně ověřených změn pojistné smlouvy10f). Společnost je dále povinna předložit Komoře stejnopis nebo úředně ověřenou kopii pojistné smlouvy o pojištění společnosti do konce kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, na nějž se pojištění vztahuje, jakož i kdykoliv jindy, pokud o to Komora požádá; nesplní-li společnost tuto povinnost nebo zjistí-li Komora, že společnost není pojištěna podle věty první, podá bez odkladu soudu podle zvláštních právních předpisů návrh na zrušení společnosti a její likvidaci4c). (3) Komora sjednává pojištění pro případ odpovědnosti advokátů za škodu podle odstavce 1; toto pojištění je pojištěním cizího pojistného rizika podle zvláštního právního předpisu10g) (dále jen „hromadné pojištění advokátů“). Pojistnou smlouvu o hromadném pojištění advokátů uveřejní Komora ve Věstníku. Advokát je povinen zaplatit Komoře pojistné z hromadného pojištění advokátů do konce kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, na nějž se hromadné pojištění advokátů vztahuje. (4) Pokud advokát nechce být hromadného pojištění advokátů účasten, předloží nejpozději do uplynutí lhůty podle odstavce 3 Komoře stejnopis nebo úředně ověřenou kopii pojistné smlouvy dosvědčující, že je pro příslušný kalendářní rok pojištěn v souladu s odstavci 1 a 5; rozsah takového pojištění ani minimální limit pojistného plnění však nesmí být nikdy nižší, než kolik by činil v případě hromadného pojištění advokátů. (5) Minimální limit pojistného plnění pojištění advokátů podle odstavce 1 stanoví Komora stavovským předpisem. 10c) § 835 odst. 2 občanského zákoníku. 10d) § 86 a 87, § 93 odst. 1 obchodního zákoníku. 10e) § 68 odst. 6 písm. c) obchodního zákoníku. 10f) § 38i odst. 1 písm. p) obchodního zákoníku. 10g) § 10 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě).“. 48. V § 25a odst. 1 se slova „pokud advokát listinu sám sepsal a jednající osoba ji před advokátem vlastnoručně podepsala“ nahrazují slovy „pokud advokát listinu sám sepsal nebo ji jednající osoba před advokátem vlastnoručně podepsala“. 49. V § 25a odst. 2 písm. d) se za slovo „sepsána“ doplňují slova „nebo, že byla před ním jednající osobou vlastnoručně podepsána“. 50. V § 25b se slova „Ministerstvu financí při výkonu jeho působnosti podle zvláštního právního předpisu o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti,10a)“ nahrazují slovy „Ministerstvu spravedlnosti při výkonu jeho působnosti podle § 52b,“. 51. Za § 34 se vkládají nové § 34a až 34e, které znějí: „§ 34a (1) Kárný senát může ve věci rozhodnout bez nařízení jednání kárným příkazem, pokud je skutkový stav spolehlivě zjištěn doposud opatřenými důkazy. (2) Kárným příkazem lze uložit pouze kárné opatření napomenutí anebo kárné opatření pokuty do výše desetinásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem13), je-li kárně obviněným advokát, nebo do výše dvojnásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem13), je-li kárně obviněným advokátní koncipient; ustanovení § 32 odst. 5 tím není dotčeno. (3) Kárný příkaz má povahu rozhodnutí, kterým kárný senát vyslovil, že kárně obviněný se dopustil kárného provinění. Účinky spojené s vyhlášením rozhodnutí kárného senátu nastávají doručením písemného vyhotovení kárného příkazu kárně obviněnému. § 34b (1) Písemné vyhotovení kárného příkazu musí obsahovat výrok ve věci samé, výrok ukládající povinnost k náhradě nákladů kárného řízení (§ 33a odst. 2) a poučení o právu podat odpor, včetně upozornění, že v případě, kdy kárně obviněný odpor nepodá, nebude již nařizováno jednání kárného senátu k projednání věci (§ 34d odst. 1). (2) Písemné vyhotovení kárného příkazu se doručuje kárně obviněnému a kárnému žalobci; má-li kárně obviněný zástupce nebo opatrovníka (§ 33 odst. 4), doručuje se písemné vyhotovení kárného příkazu i jim. § 34c (1) Kárně obviněný, kárný žalobce a zástupce kárně obviněného nebo jeho opatrovník (dále jen „oprávněná osoba“) mohou podat proti kárnému příkazu odpor; odpor je třeba podat do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení kárného příkazu. Zástupci kárně obviněného nebo jeho opatrovníkovi končí lhůta k podání odporu týmž dnem jako kárně obviněnému. (2) Po doručení písemného vyhotovení kárného příkazu se oprávněná osoba může svého práva na podání odporu výslovně vzdát. § 34d (1) Byl-li proti kárnému příkazu podán oprávněnou osobou ve lhůtě uvedené v § 34c odst. 1 odpor, kárný příkaz se zrušuje a předseda kárného senátu nařídí k projednání věci jednání; při dalším projednávání věci není kárný senát vázán právní kvalifikací ani druhem nebo výměrou kárného opatření, které byly obsaženy v kárném příkazu. (2) Nebyl-li ve lhůtě uvedené v § 34c odst. 1 podán proti kárnému příkazu žádnou z oprávněných osob odpor, nabývá kárný příkaz dnem následujícím po dni uplynutí této lhůty právní moci a je vykonatelný. Pokud se všechny oprávněné osoby před uplynutím lhůty uvedené v § 34c odst. 1 výslovně vzdaly práva na podání odporu (§ 34c odst. 2), nabývá kárný příkaz právní moci a je vykonatelný dnem následujícím po dni, kdy kárný senát obdržel takové vyjádření od poslední z oprávněných osob. § 34e Byl-li vydán kárný příkaz, může kárný žalobce vzít kárnou žalobu zpět do doby, než je písemné vyhotovení kárného příkazu doručeno některé z oprávněných osob; zpětvzetím kárné žaloby se kárný příkaz zrušuje a kárné řízení se zastaví.“. 52. V § 35 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ustanovení věty první neplatí v případě, kdy kárný senát rozhodl kárným příkazem.“. 53. V § 35a odst. 4 se věta druhá nahrazuje větou „Vykonatelné rozhodnutí o uložení kárného opatření pokuty je podkladem pro výkon rozhodnutí a exekučním titulem podle zvláštních právních předpisů14).“. Poznámka pod čarou č. 14 zní: „14) § 274 písm. i) občanského soudního řádu. § 40 odst. 1 písm. g) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 54. V § 35b se v úvodní větě slova „a na žadatele o zápis do seznamu advokátů nebo do seznamu advokátních koncipientů“ zrušují. 55. V § 35d odst. 2 se slova „členského státu Evropské unie nebo členského státu Dohody o evropském hospodářském prostoru“ nahrazují slovy „domovského státu“ a slova „podle § 5 nebo § 57“ se nahrazují slovy „podle § 5 odst. 1 nebo § 57“. 56. V § 35f se slova „Hostujícím evropským advokátem“ nahrazují slovy „Hostujícím evropským advokátem14a)“. Poznámka pod čarou č. 14a zní: „14a) Směrnice Rady č. 77/249/EHS ze dne 22. března 1997 o usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb advokátů.“. 57. V § 35h se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Hostující evropský advokát není oprávněn sepisovat smlouvy o převodu nemovitostí, zástavní smlouvy a smlouvy o převodu nebo nájmu podniku nebo jeho části; hostující evropský advokát není oprávněn činit prohlášení o pravosti podpisu (§ 25a).“. 58. V § 35l odst. 1 se slova „Usazeným evropským advokátem“ nahrazují slovy „Usazeným evropským advokátem14b)“. Poznámka pod čarou č. 14b zní: „14b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 98/5/ES ze dne 16. února 1998 o usnadnění trvalého výkonu povolání advokáta v jiném členském státě než v tom, ve kterém byla získána kvalifikace.“. 59. § 35m zní: „§ 35m (1) Komora zapíše evropského advokáta do seznamu evropských advokátů do jednoho měsíce od doručení písemné žádosti o zápis, ke které musí být přiloženy a) doklad o tom, že evropský advokát je státním příslušníkem některého z domovských států, b) průkaz oprávnění (§ 35k odst. 1) ne starší než 3 měsíce, c) doklad o splnění povinnosti podle § 24a. (2) Komora evropského advokáta do seznamu evropských advokátů nezapíše, pokud mu bylo uloženo kárné opatření dočasného zákazu poskytování právních služeb (§ 35q odst. 2) a ode dne, kdy rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření bylo vykonáno, neuplynula doba alespoň jednoho roku. (3) Komora vydá evropskému advokátovi, který byl zapsán do seznamu evropských advokátů, po uhrazení poplatku, který stanoví stavovský předpis nejvýše částkou 10 000 Kč, osvědčení o zápisu do seznamu evropských advokátů. (4) Zápis do seznamu evropských advokátů zaznamená Komora v seznamu evropských advokátů bez odkladu, nejpozději do jednoho týdne, a informuje o něm v téže lhůtě v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu. (5) Usazenému evropskému advokátovi se pozastavuje oprávnění k poskytování právních služeb podle tohoto zákona, nastane-li některá ze skutečností uvedených v § 8b odst. 1 písm. a), b), d) až g). (6) Komora pozastaví usazenému evropskému advokátovi oprávnění k poskytování právních služeb podle tohoto zákona v případech uvedených v § 9 odst. 1, jakož i v případě, kdy bylo pozastaveno jeho oprávnění poskytovat v domovském státě právní služby pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b); Komora může pozastavit usazenému evropskému advokátovi oprávnění k poskytování právních služeb podle tohoto zákona v případech uvedených v § 9 odst. 2 a 3. (7) Usazený evropský advokát, a) který zemřel, je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátů ke dni úmrtí, b) který byl prohlášen za mrtvého, je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení za mrtvého, c) kterému bylo uloženo kárné opatření dočasného zákazu poskytování právních služeb (§ 35q odst. 2), je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření, d) který podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu evropských advokátů, opatřenou úředně ověřeným podpisem, je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátů uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla tato žádost Komoře doručena; úřední ověření podpisu se nevyžaduje, pokud usazený evropský advokát doručí žádost osobně předsedovi Komory nebo jím pověřenému zaměstnanci Komory a tuto žádost před ním podepíše, e) který byl zapsán do seznamu advokátů (§ 5b), je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátů dnem zápisu do seznamu advokátů; tím není dotčeno jeho oprávnění požívat současně též profesní označení svého domovského státu ani jeho oprávnění podle § 35na. (8) Komora usazeného evropského advokáta ze seznamu evropských advokátů vyškrtne a) zaniklo-li jeho oprávnění poskytovat v domovském státě právní služby pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b), b) přestal-li být státním příslušníkem některého z domovských států, pokud není nebo se nestal současně příslušníkem jiného domovského státu, c) z důvodů uvedených v § 7b odst. 1 písm. e) a f) a v § 8 odst. 1 písm. b) až d). (9) V případě pozastavení oprávnění usazeného evropského advokáta k poskytování právních služeb podle tohoto zákona se použijí přiměřeně ustanovení § 8b odst. 2, § 9 odst. 4, § 9a, 9b a § 55 odst. 7. V případě vyškrtnutí usazeného evropského advokáta ze seznamu evropských advokátů se použijí přiměřeně ustanovení § 7b odst. 2 a § 8 odst. 2 a 3. (10) O pozastavení oprávnění usazeného evropského advokáta k poskytování právních služeb podle tohoto zákona, jakož i o jeho vyškrtnutí ze seznamu evropských advokátů informuje Komora bez odkladu, nejpozději do jednoho týdne, příslušný orgán domovského státu.“. 60. V § 35n se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „anebo vykonávat advokacii jako zaměstnaný advokát (§ 15a)“. 61. Za § 35n se vkládá nový § 35na, který zní: „§ 35na Zahraniční společnost (1) Usazený evropský advokát, který je společníkem právnické osoby se sídlem v domovském státě (dále jen „zahraniční společnost“), může poskytovat právní služby jménem zahraniční společnosti, pokud a) společníky zahraniční společnosti jsou pouze fyzické osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 2, b) předmětem podnikání zahraniční společnosti je pouze poskytování právních služeb, c) zahraniční společnost má alespoň 2 společníky a d) zahraniční společnost nebo organizační složka jejího podniku (dále jen „organizační složka“) byla podle zvláštních právních předpisů zapsána do obchodního rejstříku2). (2) Jako statutární orgán zahraniční společnosti nebo vedoucí její organizační složky může být do obchodního rejstříku zapsán pouze usazený evropský advokát, který je společníkem zahraniční společnosti. Jako prokurista zahraniční společnosti může být do obchodního rejstříku zapsán pouze usazený evropský advokát; ustanovení § 15 odst. 5 věta druhá platí obdobně. (3) Zahraniční společnost může zaměstnávat v pracovním poměru usazené evropské advokáty, advokáty a advokátní koncipienty. (4) Každý společník zahraniční společnosti, který ručí za její závazky celým svým majetkem (dále jen „neomezeně ručící společník“), musí být pro případ odpovědnosti zahraniční společnosti za škodu vzniklou v souvislosti s poskytováním právních služeb na území České republiky ode dne zápisu zahraniční společnosti nebo její organizační složky do obchodního rejstříku pojištěn obdobně jako společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti podle § 24a odst. 1 (dále jen „pojištění společníků zahraniční společnosti“). (5) Zahraniční společnost, která nemá žádné neomezeně ručící společníky, musí být ode dne jejího zápisu nebo zápisu její organizační složky do obchodního rejstříku pojištěna pro případ odpovědnosti za škodu vzniklou v souvislosti s poskytováním právních služeb na území České republiky obdobně jako společnost s ručením omezeným podle tohoto zákona; zahraniční společnost, která má kromě jiných společníků alespoň jednoho neomezeně ručícího společníka, musí být pojištěna obdobně jako komanditní společnost podle tohoto zákona (dále jen „pojištění zahraniční společnosti“). (6) Zahraniční společnost je povinna předložit Komoře stejnopis nebo úředně ověřenou kopii pojistné smlouvy o pojištění společníků zahraniční společnosti nebo o pojištění zahraniční společnosti do konce kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, na nějž se pojištění vztahuje, jakož i kdykoliv jindy, pokud o to Komora požádá. (7) Splnění podmínek uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) a pojištění společníků zahraniční společnosti nebo pojištění zahraniční společnosti je předpokladem zápisu zahraniční společnosti nebo její organizační složky do obchodního rejstříku. Stejnopis nebo úředně ověřená kopie pojistné smlouvy o pojištění společníků zahraniční společnosti nebo o pojištění zahraniční společnosti a listiny dokládající splňování podmínek uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) musejí být připojeny k návrhu na zápis zahraniční společnosti nebo její organizační složky do obchodního rejstříku a ukládají se do sbírky listin obchodního rejstříku, včetně jejich změn10f). (8) Komora podá bez odkladu soudu podle zvláštních právních předpisů návrh na výmaz zahraniční společnosti nebo její organizační složky z obchodního rejstříku, pokud a) zjistí, že zahraniční společnost nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) až c), b) zjistí, že společníci zahraniční společnosti nejsou pojištěni podle odstavce 4, c) zjistí, že zahraniční společnost není pojištěna podle odstavce 5, d) zahraniční společnost nesplní povinnost uvedenou v odstavci 6. (9) Pro zahraniční společnost se použijí obdobně ustanovení § 15 odst. 4 a 8, § 18 odst. 1, § 19, 20, § 22 odst. 1, § 23, § 24 odst. 2 a 3, § 25, 28 a 29. (10) Ustanovení odstavců 1 až 9 týkající se usazených evropských advokátů se použijí obdobně i pro advokáty, kteří jsou společníky zahraniční společnosti a byli zapsáni do seznamu advokátů podle § 5b. (11) Při přemístění sídla zahraniční společnosti na území České republiky se použijí ustanovení odstavců 1 až 10 obdobně.“. 62. V § 37 odst. 1 písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 14c zní: „e) kdo je k advokátovi nebo ke společnosti v pracovním poměru sjednaném na stanovenou týdenní pracovní dobu podle zvláštního právního předpisu14c). 14c) § 83a odst. 1 a 5 zákoníku práce.“. 63. V § 37 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Splňuje-li žadatel podmínky uvedené v odstavci 1, Komora ho zapíše do seznamu advokátních koncipientů na základě jeho písemné žádosti, a to ke dni uvedenému v této žádosti; tento den však nesmí předcházet dni vzniku pracovního poměru podle odstavce 1 písm. e).“. 64. V § 37 odst. 4 se na konci textu písmene b) čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „úřední ověření podpisu se nevyžaduje, pokud advokátní koncipient doručí písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů osobně předsedovi Komory nebo jím pověřenému zaměstnanci Komory a tuto žádost před ním podepíše,“. 65. V § 37 odst. 5 větě první se za slova „Komoře doručena;“ vkládají slova „úřední ověření podpisu se nevyžaduje, pokud advokátní koncipient doručí žádost osobně předsedovi Komory nebo jím pověřenému zaměstnanci Komory a tuto žádost před ním podepíše.“. Ve větě druhé se slova „v § 9 odst. 2“ nahrazují slovy „v § 9 odst. 2 a 3“. 66. V § 37 odst. 6 se slova „§ 9 odst. 3“ nahrazují slovy „§ 9 odst. 4“. 67. V § 40 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 15 zní: „(3) Komora vykonává veřejnou správu na úseku advokacie15). 15) § 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.“. 68. V § 44 odst. 3 se na konci textu písmen c) a d) doplňují slova „nebo § 9 odst. 3“. 69. V § 44 odst. 3 na konci se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí: „e) zrušení rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie podle § 55 odst. 7, f) zrušení rozhodnutí, kterým nebyl výkon advokacie pozastaven podle § 55 odst. 8.“. 70. V § 45 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a o zrušení určení advokáta podle § 18 odst. 4“ a za písmeno g) se vkládají nová písmena h) a i), která znějí: „h) o pozastavení oprávnění usazeného evropského advokáta k poskytování právních služeb podle tohoto zákona podle § 35m odst. 6, i) o vyškrtnutí usazeného evropského advokáta ze seznamu evropských advokátů podle § 35m odst. 8,“. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno j). 71. V § 45 odst. 3 se slova „a veřejných obchodních společností vykonávajících advokacii“ nahrazují slovy „, společností a zahraničních společností“. 72. V § 46 odst. 4 se odkaz na poznámku pod čarou č. 10a nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 9a. 73. V § 46 odstavec 5 zní: „(5) Kontrolní rada plní úkoly Komory stanovené zvláštním právním předpisem o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti9a); podrobnosti o postupu kontrolní rady a o povinnostech advokátů vyplývajících z tohoto zvláštního právního předpisu stanoví stavovský předpis.“. 74. V § 50 odst. 2 se slova „ve lhůtě dvou měsíců od jeho přijetí“ zrušují. 75. Za § 52a se vkládá nový § 52b, který zní: „§ 52b Ministerstvo spravedlnosti vykonává státní dohled nad činností advokátů podle § 25a.“. 76. V § 53 odst. 1 písm. a) se slovo „jejím“ nahrazuje slovem „jeho“. 77. V § 53 odst. 1 písm. h) se slova „a 55a“ zrušují. 78. V § 54 se v odstavcích 1 až 3 slova „alespoň v Brně a v Praze“ zrušují. 79. V § 54 odst. 2 se slova „členských států Evropské unie nebo členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru“ nahrazují slovy „domovských států“. 80. V § 54 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Advokátní zkoušky, zkoušky způsobilosti a uznávací zkoušky je možno vykonat v Praze a v Brně, popřípadě i v jiném místě určeném Komorou.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 81. § 55 včetně poznámek pod čarou č. 15a a 15b zní: „§ 55 (1) Ve věcech uvedených v § 44 odst. 3 a v § 45 odst. 2 postupují orgány Komory podle správního řádu15a), nestanoví-li tento zákon něco jiného. Ustanovení § 10 a 11, 13, 25, 58 až 63, § 71 odst. 3 až 5, § 73 odst. 1, § 80 až 100, 103 až 129, 135 až 139, 141 až 152 a 178 správního řádu se přitom nepoužijí. (2) Účastník může být v řízení podle odstavce 1 zastoupen na základě plné moci pouze advokátem; opatrovníkem účastníka řízení může být ustanoven pouze advokát. (3) V řízení podle odstavce 1 lze vyslýchat svědky, znalce nebo účastníky, jakož i provádět jiné důkazy za podmínek uvedených v § 33 odst. 6. (4) V řízení ve věcech, v nichž přísluší rozhodovat představenstvu (§ 44 odst. 3), se vždy nařídí ústní jednání. (5) Písemné vyhotovení rozhodnutí Komory, kterým se řízení podle odstavce 1 končí, musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o možnosti podat proti rozhodnutí žalobu podle zvláštního právního předpisu8a); odůvodnění a poučení není třeba, bylo-li rozhodnutím vyhověno všem účastníkům v plném rozsahu. (6) Doručené rozhodnutí Komory je v právní moci. (7) Komora může na návrh advokáta zrušit rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst. 2 písm. a), pokud by další trvání pozastavení výkonu advokacie vzhledem k osobním poměrům advokáta, k okolnostem, které vyšly najevo po zahájení trestního stíhání, nebo k době, kdy došlo k zahájení trestního stíhání, ztratilo na významu nebo se stalo vůči advokátovi nepřiměřeně přísným; advokát je však oprávněn takový návrh podat nejdříve po jednom roce ode dne právní moci rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie. Ustanovení soudního řádu správního o uspokojení navrhovatele tím nejsou dotčena15b). (8) Komora může na návrh kárného žalobce nebo i z moci úřední zrušit rozhodnutí, kterým nebyl výkon advokacie podle § 9 odst. 2 písm. a) pozastaven, a ve věci znovu rozhodnout, pokud by vzhledem k okolnostem, které vyšly po tomto rozhodnutí najevo, byla ohrožena důvěra v další řádný výkon advokacie advokátem, proti němuž je trestní stíhání vedeno. (9) Vykonatelné rozhodnutí je podkladem pro výkon rozhodnutí a exekučním titulem podle zvláštních právních předpisů14). 15a) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. 15b) § 62 soudního řádu správního.“. 82. § 55a včetně poznámek pod čarou č. 16 a 16a se zrušuje. 83. V § 55e odst. 1 se slova „ustanovení § 14 odst. 3 a § 15 odst. 5“ nahrazují slovy „ustanovení § 14 odst. 4“. 84. V § 55e odst. 2 se za slova „předvolání účastníka kárného řízení k jednání,“ vkládají slova „kárný příkaz a další“ a slova „nebo opravný prostředek k soudu (§ 55a)“ se nahrazují slovy „podle zvláštního právního předpisu8a)“. 85. V § 55e odstavec 3 zní: „(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, pro doručování písemností podle odstavce 2 se použijí ustanovení správního řádu o doručování písemností ve správním řízení, s výjimkou ustanovení § 20 odst. 6 a § 24 odst. 2 správního řádu15a).“. 86. Poznámka pod čarou č. 16b se zrušuje. 87. § 60 se včetně poznámky pod čarou č. 18 zrušuje. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Při posuzování doby právní praxe advokátního koncipienta, která byla vykonána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje Česká advokátní komora podle dosavadních předpisů. 2. Kárný příkaz lze vydat i v kárném řízení zahájeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud se ve věci nekonalo před kárným senátem jednání a jsou-li splněny podmínky pro vydání kárného příkazu stanovené zákonem č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Do doby jednoho roku, stanovené v § 55 odst. 7 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se započítává i doba, která počala běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Česká advokátní komora může rozhodnout podle § 55 odst. 8 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, o zrušení rozhodnutí, kterým nebyl výkon advokacie pozastaven, pouze v případě, kdy toto rozhodnutí bylo přijato po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, jak vyplývá ze zákonů a nálezu Ústavního soudu jej měnících. ČÁST DRUHÁ Změna trestního řádu Čl. IV Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto: 1. Za § 85a se vkládá nový § 85b, který zní: „§ 85b (1) Při provádění domovní prohlídky nebo prohlídky jiných prostor, v nichž advokát vykonává advokacii, pokud se zde mohou nacházet listiny, které obsahují skutečnosti, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta, je orgán provádějící úkon povinen vyžádat si součinnost České advokátní komory (dále jen „Komora“); orgán provádějící úkon je oprávněn seznámit se s obsahem těchto listin pouze za přítomnosti a se souhlasem zástupce Komory, kterého ustanoví předseda Komory z řad jejích zaměstnanců nebo z řad advokátů. Stanovisko zástupce Komory je třeba uvést v protokolu podle § 85 odst. 3. (2) Odmítne-li zástupce Komory souhlas podle odstavce 1 udělit, musí být listiny za účasti orgánu provádějícího úkon, advokáta a zástupce Komory zabezpečeny tak, aby se s jejich obsahem nemohl nikdo seznámit, popřípadě je zničit nebo poškodit; bezprostředně poté musí být příslušné listiny předány Komoře. Komora vrátí advokátovi tyto listiny bez odkladu poté, co marně uplyne lhůta k podání návrhu podle odstavce 5. Komora postupuje obdobně, byl-li návrh zamítnut, a to i ohledně některých listin; v takovém případě Komora vrátí advokátovi jen ty listiny, kterých se zamítnutí návrhu týká. Komora vrátí advokátovi listiny bez odkladu též poté, kdy byla informována o postupu podle odstavce 6. (3) V případě uvedeném v odstavci 2 větě první lze souhlas zástupce Komory nahradit na návrh orgánu, který domovní prohlídku nebo prohlídku jiných prostor nařídil, rozhodnutím soudce nejblíže nadřízeného soudu, u něhož působí předseda senátu nebo soudce, který je oprávněn podle § 83 odst. 1 a § 83a odst. 1 nařídit domovní prohlídku nebo prohlídku jiných prostor. To platí i tehdy, pokud prohlídka jiných prostor byla provedena policejním orgánem podle § 83a odst. 3; návrh v tomto případě podává předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce. (4) Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 59 odst. 4) obsahovat označení listin, ohledně kterých se navrhovatel domáhá nahrazení souhlasu zástupce Komory k seznámení se s jejich obsahem, a vylíčení skutečností svědčících o tom, proč nesouhlas zástupce Komory k seznámení se orgánu provádějícího úkon s obsahem těchto listin má být nahrazen rozhodnutím soudce podle odstavce 3. K návrhu je třeba připojit protokol, v němž je zaznamenán nesouhlas zástupce Komory s tím, aby se orgán provádějící úkon s obsahem listin seznámil. (5) Návrh je třeba podat do 15 dnů ode dne, kdy zástupce Komory odmítl udělit souhlas k seznámení se s obsahem listin, ohledně kterých se navrhovatel podle odstavce 4 domáhá nahrazení souhlasu zástupce Komory k seznámení se s jejich obsahem. (6) K návrhu, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, soudce nepřihlíží; ustanovení § 59 odst. 4 věta třetí a čtvrtá se nepoužije. Obdobně soudce postupuje, byl-li návrh podán opožděně nebo byl-li podán někým, kdo k návrhu není oprávněn. O tomto postupu informuje soudce bez odkladu navrhovatele a Komoru. (7) Nepostupoval-li soudce podle odstavce 6, projedná bez zbytečného odkladu návrh ve veřejném zasedání a Komoře uloží, aby mu při něm předložila listiny, ohledně kterých se navrhovatel domáhá nahrazení souhlasu zástupce Komory k seznámení s jejich obsahem. Soudce vedle jiných úkonů též prověří, zda nebylo porušeno zabezpečení listin předložených Komorou, a seznámí se s jejich obsahem; současně učiní opatření, aby se navrhovatel a ani nikdo jiný o obsahu listin při veřejném zasedání nemohl dozvědět. (8) Dojde-li k odročení veřejného zasedání, soudce listiny zabezpečí tak, aby se s jejich obsahem nemohl nikdo seznámit, popřípadě je zničit nebo poškodit. (9) Soudce návrhu vyhoví, dojde-li k závěru, že listina neobsahuje skutečnosti, o nichž je dotčený advokát povinen zachovávat mlčenlivost; v opačném případě návrh zamítne. (10) Vyhoví-li soudce návrhu alespoň zčásti, předá bez odkladu po právní moci usnesení listiny, ohledně nichž byl nahrazen souhlas zástupce Komory k seznámením se s jejich obsahem, orgánu provádějícímu úkon a uloží mu, aby je Komoře vrátil ihned poté, jakmile se s jejich obsahem seznámí; to neplatí, mají-li být takové listiny použity jako důkaz v trestním řízení. Listiny, ohledně kterých byl návrh zamítnut, soudce vrátí bez odkladu po právní moci usnesení Komoře. (11) V případě, že listiny není možné odevzdat orgánu provádějícímu úkon, Komoře nebo jejich zástupcům osobně, doručí se nejpozději první pracovní den následující po dni, v němž nabylo usnesení právní moci, orgánu provádějícímu úkon nebo Komoře prostřednictvím soudního doručovatele nebo orgánů justiční stráže. (12) Listinou v odstavcích 1 až 11 se rozumí jak písemnost, popřípadě její část, tak i jiný nosič informací.“. Dosavadní § 85b se označuje jako § 85c. 2. V § 85c se slova „§ 83, 83a, 84, 85 a 85a“ nahrazují slovy „§ 83, 83a, 84, 85, 85a a 85b“. 3. V § 151 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Ustanovení věty druhé se použije i v případě, kdy obhájce je společníkem právnické osoby zřízené podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon advokacie4) a plátcem daně je tato právnická osoba.“. Poznámka pod čarou č. 4 zní: „4) § 11 odst. 1 a § 15 zákona č. 85/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 160 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Opis usnesení o zahájení trestního stíhání advokáta je třeba bez odkladu doručit též ministru spravedlnosti a předsedovi Komory.“. 5. V § 176 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, a je-li obviněný advokátem též ministra spravedlnosti a předsedu Komory“. 6. V § 179d se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) O podání návrhu na potrestání advokáta státní zástupce bez odkladu vyrozumí ministra spravedlnosti a předsedu Komory.“. ČÁST TŘETÍ Změna občanského soudního řádu Čl. V Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 48 odst. 2 se slova „veřejné obchodní společnosti“ nahrazují slovy „obchodní společnosti“. 2. V § 79 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 62a zní: „(4) Stejnopis návrhu na zahájení řízení o způsobilosti k právním úkonům toho, kdo je advokátem62a), doručí soud bez odkladu též ministru spravedlnosti a předsedovi České advokátní komory. 62a) § 4 zákona č. 85/1996 Sb.“. Dosavadní poznámky pod čarou č. 62a až 62d se označují jako poznámky pod čarou č. 62b až 62e, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 3. V § 81 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Usnesení o zahájení řízení o způsobilosti k právním úkonům toho, kdo je advokátem62a), doručí soud bez odkladu též ministru spravedlnosti a předsedovi České advokátní komory.“. 4. V § 137 odst. 1 se za slovo „tlumočné“ vkládají slova „, náhrada za daň z přidané hodnoty“. 5. V § 137 odstavec 3 včetně poznámek pod čarou č. 57d a 57e zní: „(3) Náhrada za daň z přidané hodnoty patří k nákladům řízení, jen je-li zástupcem advokát, notář v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy57) nebo patentový zástupce, který je plátcem daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu57d), nebo je-li zástupcem advokát, který je společníkem právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie podle zvláštního právního předpisu57e), a plátcem daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu57d) je tato právnická osoba, anebo provádí-li v řízení o dědictví úkony soudního komisaře notář, který je plátcem daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu57d). 57d) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. 57e) § 11 odst. 1 a § 15 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 57a, která zní: „Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.“ se zrušuje. 6. V § 140 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Byl-li ustanoven účastníku zástupcem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát.“. 7. V § 140 odst. 3 se věta první nahrazuje větou „V řízení o dědictví platí odměnu notáře a jeho hotové výdaje, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, dědic, který nabyl dědictví, jež není předluženo.“. 8. V § 151 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování, z náhrad, z odměny notáře za provedené úkony soudního komisaře a z jeho hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem57d).“. 9. V § 151a se slova „a je-li plátcem daně, rovněž částku odpovídající této dani, kterou je notář povinen odvést podle zvláštního právního předpisu,57a)“ nahrazují slovy „popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty,“. 10. V § 200d písm. e) se středník za slovem „skutečnostech“ nahrazuje tečkou a slova „ustanovení § 43 se nepoužije.“ se zrušují. 11. V § 200d se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Soud usnesením vydaným ve lhůtě 3 pracovních dnů od dojití návrhu soudu vyzve navrhovatele k odstranění vad návrhu či k doplnění chybějících listin; opakovaná výzva se nepřipouští. Ustanovení § 43 se použije přiměřeně. Lhůta podle § 200db odst. 1 počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy bylo soudu doručeno podání, jímž byly vady odstraněny nebo listiny doplněny. (4) V usnesení, kterým soud návrh podle odstavce 1 odmítne, se uvedou důvody odmítnutí, včetně poučení, jak lze nedostatky odstranit.“. 12. V § 200da odstavce 1 až 3 znějí: „(1) Nebyl-li návrh odmítnut podle § 200d, soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být podle zvláštního právního předpisu k návrhu doloženy, zda navrhovaná obchodní firma není zaměnitelná s jinou již existující obchodní firmou, případně není-li klamavá. (2) Zapisují-li se podle zvláštního právního předpisu do rejstříku skutečnosti na základě rozhodnutí soudu nebo správního úřadu, soud zápis provede, aniž by o tom vydával rozhodnutí. (3) Soud provede zápis, aniž by o tom vydával rozhodnutí, také tehdy, pokud mají navrhované zapisované skutečnosti podklad v přiloženém notářském zápisu; v takovém případě soud kromě zjištění podle odstavce 1 zkoumá pouze to, zda notářský zápis splňuje požadavky kladené na něj zvláštním právním předpisem. Postup podle předchozí věty se použije pouze tehdy, je-li navrhovatelem a jediným účastníkem řízení podnikatel, kterého se zápis týká. Notářský zápis je způsobilým podkladem k zápisu, i když zvláštní právní předpisy tuto formu právního úkonu nevyžadují.“. 13. V § 200da odst. 4 se před dosavadní text vkládají nové věty, které znějí: „Bez vydání rozhodnutí soud provede zápis do rejstříku též tehdy, pokud platnost či účinnost skutečností navrhovaných k zápisu nenastává podle zvláštního právního předpisu až jejich zápisem do rejstříku. Postup podle předchozí věty se použije pouze tehdy, je-li navrhovatelem a jediným účastníkem řízení podnikatel, kterého se zápis týká.“. 14. V § 200da odstavec 5 zní: „(5) V případě osob, které nemusí podle zvláštního právního předpisu podávat návrhy na zápis na formulářích, soud rozhodne vždy usnesením.“. 15. V § 200da se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti v zápisu podle odstavců 2 a 3 opraví předseda senátu kdykoliv i bez návrhu, aniž by o tom vydával rozhodnutí, a vyrozumí o tom účastníky řízení zasláním výpisu z rejstříku obsahujícího tuto opravu; ustanovení § 200db odst. 4 se použije obdobně.“. 16. V § 200db odst. 1 se tečka na konci věty nahrazuje středníkem a doplňují se slova „v případě návrhu na zápis přeměny podle zvláštního právního předpisu nebo v případě, kdy se spis nenachází u rejstříkového soudu, protože byl předložen jinému soudu, zejména k rozhodnutí o opravném prostředku nebo o příslušnosti soudu, se lhůta podle této věty prodlužuje na 15 pracovních dnů. Není-li návrh podán v českém jazyce, případně nejsou-li do českého jazyka přeloženy listiny, které podle zvláštního právního předpisu dokládají údaje o zapisovaných skutečnostech, lhůta podle první věty začne běžet až doručením překladu.“. 17. V § 200db odst. 2 na konci se doplňuje věta, která zní: „Vydá-li soud rozhodnutí, které mu brání pokračovat v řízení, zejména přeruší-li řízení nebo rozhoduje-li o místní příslušnosti, začne běžet lhůta podle odstavce 1 znovu ode dne odpadnutí překážky v řízení.“. 18. V § 200db odst. 3 se slova „Neprovede-li soud zápis do rejstříku podle § 200da odst. 3 a ani o návrhu nerozhodne podle § 200da odst. 4 ve lhůtě uvedené v odstavci 1“ nahrazují slovy „Neprovede-li soud zápis do rejstříku a ani o návrhu nerozhodne ve lhůtě uvedené v odstavci 1“. 19. V § 200db se na konci odstavce 3 doplňuje věta, která zní: „Soud promítne zápis do rejstříku do 2 dnů ode dne, kdy se takový zápis považuje podle věty první za provedený.“. 20. V § 200db se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Osoby zapisované podle zvláštního právního předpisu do rejstříku v rámci zápisu podnikatele se mohou v případě jejich výmazu z rejstříku domáhat změny zápisu také tehdy, byl-li proveden jinak než podle odstavce 3; odstavec 4 se použije přiměřeně.“. 21. § 200dc včetně poznámky pod čarou č. 72a zní: „§ 200dc (1) O zápisu provedeném podle § 200da odst. 3 a odst. 4 věty první a § 200db odst. 3 soud vyrozumí účastníky řízení tím, že jim zašle výpis z rejstříku obsahující tento zápis. Vyrozumění podle tohoto ustanovení zašle soud také osobám, které se zapisují podle zvláštního právního předpisu v rámci zápisu podnikatele. Výpis musí být odeslán nejpozději do 3 dnů od zápisu. (2) Zápis do rejstříku soud provede bez zbytečného odkladu od právní moci usnesení o obsahu zápisu. (3) O zápisu zahraniční právnické osoby poskytující právní služby podle zvláštního právního předpisu72a), zápisu organizační složky jejího podniku nebo o zápisu přemístění jejího sídla na území České republiky vyrozumí soud vždy též Českou advokátní komoru. 72a) § 35na odst. 1 písm. d) zákona č. 85/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 22. Za § 200dc se vkládá nový § 200de, který zní: „§ 200de Předseda senátu může uložit pořádkovou pokutu podnikateli také tehdy, jestliže neuposlechl výzvy soudu, aby mu sdělil skutečnosti nebo předložil listiny potřebné k rozhodnutí podle § 200b odst. 1 věty druhé nebo aby mu předložil listiny, které podle zvláštních právních předpisů náleží do sbírky listin. Postupuje se při tom obdobně podle § 53 s tím, že pořádkovou pokutu lze uložit do výše 20 000 Kč.“. 23. § 200j až 200m včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 75a a 75b znějí: „Řízení o nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory k seznámení se s obsahem listin, které mohou obsahovat skutečnosti, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta § 200j (1) Návrh ve věcech nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory k seznámení se s obsahem listin, které mohou obsahovat skutečnosti, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta podle zvláštního právního předpisu75a), může podat jen ten, o němž to stanoví zvláštní právní předpis75b). (2) Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat označení listin, ohledně kterých se navrhovatel domáhá nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory k seznámení se s jejich obsahem, a vylíčení skutečností svědčících o tom, proč nesouhlas zástupce České advokátní komory k seznámení navrhovatele s obsahem těchto listin má být nahrazen. K návrhu je třeba připojit protokol nebo jiný zápis, v němž je zachycen nesouhlas zástupce České advokátní komory s tím, aby se navrhovatel s obsahem listin seznámil. (3) Listinou se v tomto řízení rozumí jak písemnost, popřípadě její část, tak i jiný nosič informací. (4) Návrh je třeba podat nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy zástupce České advokátní komory odmítl udělit souhlas k seznámení se s obsahem listin, ohledně kterých se navrhovatel podle odstavce 2 domáhá nahrazení souhlasu. Zmeškání lhůty k podání návrhu nelze prominout. § 200k (1) K řízení je příslušný krajský soud, v jehož obvodu má sídlo advokát60), o jehož listiny jde. (2) Účastníky řízení jsou navrhovatel, Česká advokátní komora a dotčený advokát, o jehož listiny jde. § 200l (1) Návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, soud bez jednání odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 se nepoužije. Soud bez jednání návrh odmítne rovněž tehdy, byl-li podán opožděně nebo byl-li podán někým, kdo k návrhu není oprávněn. (2) Nepostupoval-li podle odstavce 1, soud bez zbytečného odkladu nařídí k projednání věci samé jednání a České advokátní komoře uloží, aby mu při jednání předložila listiny, ohledně kterých se navrhovatel domáhá nahrazení souhlasu České advokátní komory k seznámení se s jejich obsahem. Jednání je neveřejné. (3) Při jednání nařízeném podle odstavce 2 soud vedle jiných úkonů též prověří, zda nebylo porušeno zabezpečení listin předložených Českou advokátní komorou, a v nepřítomnosti jiných osob se seznámí s jejich obsahem; současně učiní opatření, aby se navrhovatel a ani nikdo jiný o obsahu listin při jednání nemohl dozvědět. (4) Dojde-li k odročení jednání, soud listiny zabezpečí tak, aby se s jejich obsahem nemohl nikdo seznámit, popřípadě je zničit nebo poškodit. (5) Soud návrhu vyhoví, dojde-li k závěru, že listina neobsahuje skutečnosti, o nichž je dotčený advokát povinen zachovávat mlčenlivost podle zvláštního právního předpisu75a); v opačném případě návrh zamítne. (6) Soud rozhoduje usnesením, proti němuž nejsou přípustné opravné prostředky. Usnesení podle § 200l odst. 5 je třeba vyhlásit ihned po skončení jednání; ustanovení § 156 odst. 2 se nepoužije. § 200m (1) Usnesení, kterým soud rozhodl o návrhu podle § 200l odst. 5, je vykonatelné jeho vyhlášením. (2) Vyhoví-li soud návrhu alespoň zčásti, předá bezprostředně po vyhlášení usnesení listiny, ohledně nichž byl nahrazen souhlas zástupce České advokátní komory se seznámením se s jejich obsahem, navrhovateli a uloží mu, aby je České advokátní komoře vrátil ihned poté, jakmile se s jejich obsahem seznámí. Listiny, ohledně kterých byl návrh zamítnut, soud vrátí bezprostředně po vyhlášení usnesení České advokátní komoře. (3) V případě, že listiny není možné odevzdat navrhovateli, České advokátní komoře nebo jejich zástupcům osobně po vyhlášení usnesení, doručí se nejpozději první pracovní den následující po dni, v němž bylo usnesení vyhlášeno, navrhovateli nebo České advokátní komoře prostřednictvím soudního doručovatele nebo orgánů justiční stráže. 75a) § 21 zákona č. 85/1996 Sb. 75b) § 16 odst. 11 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. § 127 odst. 17 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. VI Přechodná ustanovení 1. Řízení ve věcech obchodního rejstříku zahájená před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 2. V období jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí, že se lhůta podle § 200db odst. 3 občanského soudního řádu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, na zápis přeměn společností podle zvláštního právního předpisu prodlužuje o dalších 5 pracovních dnů, a to i v případě, že je lhůta prodloužena podle § 200db odst. 2 občanského soudního řádu. 3. Do 31. prosince 2006 vydá rejstříkový soud vždy listinný úředně ověřený částečný nebo úplný opis zápisu nebo listiny uložené ve sbírce listin nebo potvrzení o tom, že určitý údaj v obchodním rejstříku není; ustanovení § 28 odst. 3 vět první a druhé se nepoužijí. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o konkursu a vyrovnání Čl. VIII Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 12/1998 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 214/2000 Sb., zákona č. 368/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 403/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 101/2003 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 210/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb. a zákona č. 377/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 4 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „O podání návrhu na prohlášení konkursu toho, kdo je advokátem1), nebo na prohlášení konkursu právnické osoby zřízené k výkonu advokacie1a), vyrozumí soud neprodleně též ministra spravedlnosti a předsedu České advokátní komory.“. Poznámky pod čarou č. 1 a 1a znějí: „1) § 4 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. 1a) § 15 zákona č. 85/1996 Sb., ve znění zákona č. 228/2002 Sb.“. Dosavadní poznámky pod čarou č. 1 a 1a se označují jako poznámky pod čarou č. 1l a 1m včetně odkazů na poznámky pod čarou. 2. V § 46 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) O podání návrhu na vyrovnání tím, kdo je advokátem1), nebo právnickou osobou zřízenou k výkonu advokacie1a), vyrozumí soud neprodleně ministra spravedlnosti a předsedu České advokátní komory.“. ČÁST OSMÁ Změna soudního řádu správního Čl. XI Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 14 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Asistent soudce činí jednotlivé úkony soudního řízení správního z pověření soudce Nejvyššího správního soudu.“. 2. V § 29 odst. 2 se za slovo „účelu“ vkládají slova „, a to s využitím elektronické evidence věcí, vedených u Nejvyššího správního soudu,“. 3. V § 35 odst. 8 se na konci textu věty druhé doplňují slova „; to samé platí i v případě, kdy osoby uvedené v odstavci 2 jsou společníky právnické osoby zřízené podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon jejich povolání6b) a plátcem daně je tato právnická osoba“. Poznámka pod čarou č. 6b zní: „6b) Například § 11 odst. 1 a § 15 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 57 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 15b zní: „(2) Je-li zástupcem účastníka advokát, který je plátcem daně, patří k nákladům řízení rovněž částka, která odpovídá příslušné sazbě daně, vypočtená z odměny za zastupování a z náhrad určených podle § 35 odst. 2 věty druhé; to samé platí i v případě, kdy advokát je společníkem právnické osoby zřízené podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon advokacie15b) a plátcem daně je tato právnická osoba. 15b) § 11 odst. 1 a § 15 zákona č. 85/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o státním zastupitelství Čl. XII Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 11/2001 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 630/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 34 odstavec 6 zní: „(6) Pracovní poměr právního čekatele, který složil závěrečnou zkoušku, lze s jeho souhlasem změnit na pracovní poměr na dobu neurčitou. V případě, že se právní čekatel stal státním zástupcem, pracovní poměr končí dnem, který předchází dni, který byl stanoven jako den k nástupu výkonu této funkce.“. 2. V § 40 odst. 2 se za slovo „obvodů“ vkládají slova „vrchních, krajských a okresních“ a slova „obvodů státního“ se nahrazují slovy „obvodu vrchního, krajského nebo okresního státního“. Čl. XIII Přechodné ustanovení Právní čekatelé, kteří byli v pracovním poměru podle dosavadní právní úpravy, jsou považováni za právní čekatele podle tohoto zákona. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o soudech a soudcích Čl. XIV Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 441/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 349/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto: 1. Za § 36 se vkládá nový § 36a, který včetně nadpisu zní: „Asistenti soudců vrchních, krajských a okresních soudů § 36a (1) Soudci vrchního, krajského nebo okresního soudu může být jmenován asistent soudce. Pracovní poměr asistenta soudce vzniká jmenováním a řídí se zákoníkem práce, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Asistenta soudce jmenuje předseda příslušného soudu na návrh soudce, o jehož asistenta se jedná; asistenta odvolává předseda soudu i bez návrhu. Funkce asistenta soudce se považuje za zrušenou, zanikne-li funkce příslušného soudce. (3) Asistentem soudce může být jmenován bezúhonný občan, který má vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice. Podmínku bezúhonnosti nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by odsouzen nebyl. (4) Asistent soudce vykonává jednotlivé úkony soudního řízení z pověření soudce, pokud tak stanoví zvláštní zákon nebo rozvrh práce. (5) Asistent soudce je oprávněn podílet se na rozhodovací činnosti soudu v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro vyšší soudní úředníky; na jeho postavení se přiměřeně použijí ustanovení upravující postavení vyšších soudních úředníků.“. 2. V § 39 odst. 2 se za slovo „Praze“ vkládá čárka a slova „rozhoduje v České republice jako soud“ se nahrazují slovy „je-li obecný soud žalovaného v obvodu Vrchního soudu v Praze, a Krajský soud v Brně, je-li obecný soud žalovaného v obvodu Vrchního soudu v Olomouci, rozhodují jako soudy“. 3. § 116 zní: „§ 116 (1) Pracovní poměr justičního čekatele, který složil odbornou justiční zkoušku, lze s jeho souhlasem změnit na pracovní poměr na dobu neurčitou. V případě, že byl justiční čekatel jmenován soudcem nebo se stal vyšším soudním úředníkem, pracovní poměr končí dnem, který předchází dni, který byl stanoven jako den nástupu do této funkce. (2) V době trvání pracovního poměru podle odstavce 1 vykonává justiční čekatel úkony soudu svěřené podle zvláštního právního předpisu vyššímu soudnímu úředníkovi.“. 4. V § 117 odst. 4 se za slova „Nejvyššího správního soudu“ vkládají slova „asistentovi soudce vrchního, krajského nebo okresního soudu“. 5. V § 123 odst. 2 se ve větě druhé za slovo „ministerstvo“ vkládají slova „, a to i s využitím elektronické evidence věcí, vedených u jednotlivých soudů,“. 6. V § 124 odst. 2 se za slovo „účelu“ vkládají slova „, a to i s využitím elektronické evidence věcí, vedených u Nejvyššího soudu,“. 7. V § 125 odst. 2 se za slovo „účelu“ vkládají slova „, a to i s využitím elektronické evidence věcí, vedených u vrchního soudu,“. 8. V § 126 odst. 2 se za slovo „účelu“ vkládají slova „, a to i s využitím elektronické evidence věcí, vedených u krajského a okresních soudů,“. 9. V § 127 odst. 2 se za slovo „účelu“ vkládají slova „, a to i s využitím elektronické evidence věcí, vedených u okresního soudu,“. 10. V § 129 odst. 2 větě první se za slovo „akademie“ vkládá slovo „zejména“. 11. V § 130 odst. 2 větě první se slovo „řídí“ nahrazuje slovem „projednává“ a slovo „stanoví“ se zrušuje. 12. V § 130 odst. 3 se slovo „zajišťuje“ nahrazuje slovem „řídí“ a za slovo „personální,“ se vkládá slovo „pedagogické,“. 13. V § 131 se slovo „Rada“ nahrazuje slovem „ředitel“. 14. V § 133 odst. 1 se za slovo „Rada“ doplňuje čárka a slova „a ostatní pedagogičtí zaměstnanci“. 15. V § 133 odst. 3 se slovo „lektorskou“ nahrazuje slovem „pedagogickou“, slovo „lektorovi“ se zrušuje a slova „plat podle zvláštních právních předpisů12)“ se nahrazují slovy „plat podle zvláštních právních předpisů pro akademické pracovníky státních vysokých škol“. Poznámka pod čarou č. 12 se zrušuje. 16. Příloha č. 5 k zákonu č. 6/2002 Sb. zní: „Příloha č. 5 k zákonu č. 6/2002 Sb. POBOČKY KRAJSKÝCH SOUDŮ, JEJICH NÁZVY A SÍDLA 1. Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci V obvodu Krajského soudu v Ústí nad Labem se zřizuje pobočka v Liberci. Sídlem pobočky je město Liberec. 2. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci V obvodu Krajského soudu v Ostravě se zřizuje pobočka v Olomouci. Sídlem pobočky je město Olomouc. 3. Krajský soud České Budějovice – pobočka v Táboře V obvodu Krajského soudu v Českých Budějovicích se zřizuje pobočka v Táboře. Sídlem pobočky je město Tábor.“. Čl. XV Přechodné ustanovení Justiční čekatelé, kteří byli v pracovním poměru podle dosavadní právní úpravy, jsou považováni za justiční čekatele podle tohoto zákona. ČÁST DVANÁCTÁ Změna exekučního řádu Čl. XVII Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb. a zákona č. 377/2005 Sb., se mění takto: V § 78 písm. b) se slova „právních úkonech, prohlášeních a o“ zrušují. ČÁST TŘINÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XVIII Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem prvního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části třetí čl. V bodů 10 až 20, bodu 21, pokud jde o § 200dc odst. 1 a 2, bodu 22 a čl. VI, a ustanovení části jedenácté čl. XVI, které nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.

Subsets and Splits

No community queries yet

The top public SQL queries from the community will appear here once available.